382001   Všeoživný Svazek: 4 Strana: 0863
Všeoživný, alles belebend. Šm.

382002   Všeoživující Svazek: 4 Strana: 0863
Všeoživující, alles belebend. V. slunce. Stč. Zmp. 83.

382003   Všepadly, Šepadly Svazek: 4 Strana: 0863
Všepadly, Šepadly, dle Dolany, ves u Nové Kdyně. Vz S. N., Blk. Kfsk. 1056.

382004   Všepásemník Svazek: 8 Strana: 0479
Všepásemník, a, m. = ve všech pásmech žijící. Am. Orb. 108.

382005   Všepeřestý. V Svazek: 10 Strana: 0494
Všepeřestý. V. roucho. Msn. II. 108., Od. 224.

382006   Všepetely Svazek: 4 Strana: 0863
Všepetely, vz Šepetely.

382007   Všepis Svazek: 4 Strana: 0863
Všepis, u, m. = jeřábek, čapí nos, opice, pantographum, der Pantograph, Storchschna- bel. D., Nz.

382008   Všepisectví Svazek: 4 Strana: 0863
Všepisectví, n., die Pasigraphie. Šm.

382009   Všeplatně Svazek: 7 Strana: 1060
Všeplatně, allgemein giltig. Msr. 15.

382010   Všeplatnosť Svazek: 4 Strana: 0863
Všeplatnosť, i, f., die Allgiltigkeit. Dch.

382011   Všeplatný Svazek: 7 Strana: 1060
Všeplatný, allgemein giltig. V. pravidlo, Dk., zákon. Tč.

382012   Všeplatný Svazek: 9 Strana: 0380
Všeplatný nález. Pal. Děj. IV. 2. 580.

382013   Všeplnivý Svazek: 4 Strana: 0863
Všeplnivý, allerfüllend. Pro zjednání sobě té v-vé působivosti vítězně veškery části a strany světa prošel. Sš. II. 114. (Hý. ).

382014   Všepoberný Svazek: 10 Strana: 0494
Všepoberný = kdo vše béře, lapá. V. noha. Msn. Od. 181.

382015   Všepodmanivý Svazek: 4 Strana: 0863
Všepodmanivý, allbesiegend. Šm.

382016   Všepojemce Svazek: 10 Strana: 0494
Všepojemce, e, m. Msn. Hym. 44. Sr. násl.

382017   Všepojemný Svazek: 10 Strana: 0494
Všepojemný panovník. Msn. Hym. 44.

382018   Všepolský Svazek: 10 Strana: 0494
Všepolský. Zvon V. 696.

382019   Všeposáhlý Svazek: 4 Strana: 0863
Všeposáhlý, allerfassend, allumfassend. Dch., Šm.

382020   Všepotroucí Svazek: 4 Strana: 0863
Všepotroucí, alles aufreibend. Šm. V. hrom. Hlas.

382021   Všepovážný Svazek: 10 Strana: 0494
Všepovážný rozum. Msn. Hym. 77.

382022   Všepožíravý Svazek: 9 Strana: 0380
Všepožíravý egoismus. Pal. Pam. 567.

382023   Všepožírný Svazek: 4 Strana: 0863
Všepožírný, allverzehrend, allverschlin- gend. Dch., Šm.

382024   Všepravdivo Svazek: 10 Strana: 0494
Všepravdivo. Něco v. říci. Msn. Od. 243.

382025   Všeprobuzení Svazek: 4 Strana: 0864
Všeprobuzení, n., allgemeines Aufwa- chen. Mus. XI. 427.

382026   Všeprohýřivý Svazek: 4 Strana: 0864
Všeprohýřivý, alles durchbringend. Nej.

382027   Všeprospěšný Svazek: 4 Strana: 0864
Všeprospěšný, gemeinnützig. Šm.,

382028   Všeprospěšný Svazek: 9 Strana: 0380
Všeprospěšný účel. Pal. Pam. 478.

382029   Všeprostředník Svazek: 10 Strana: 0494
Všeprostředník. R. Hrad. Prok. — Mš.

382030   Všepřevratný. V Svazek: 10 Strana: 0494
Všepřevratný. V. řeči. Jeř. Rom. básn. 169.

382031   Všepřítomný Svazek: 4 Strana: 0863
Všepřítomný, allgegenwärtig. V. Bůh. SP. II. 30.

382032   Všepsavý Svazek: 7 Strana: 1060
Všepsavý, schreiblustig. V. Němec. Šf. Strž. I. 269.

382033   Všeptati Svazek: 4 Strana: 0864
Všeptati, einflüstern, einschwätzen. Šm. - co komu kam: do ucha, Us. Tč., v ucho. Us.

382034   Všeptati Svazek: 7 Strana: 1060
Všeptati. Všeptej do ní (duté vrby) v tiché noční době své tajemství. Hvlć. I. 30.

382035   Všeptati Svazek: 8 Strana: 0479
Všeptati, všeptnouti. co komu. Zoufalosť mi všeptla lesť. Čch. Otr. 46.

382036   Všeptnutý Svazek: 8 Strana: 0479
Všeptnutý. V. otázka. Lerm. II. 110.

382037   Všerad Svazek: 4 Strana: 0864
Všerad, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

382038   Všeradice Svazek: 4 Strana: 0864
Všeradice, Wscheraditz, dle Budějovice, ves u Dobříše. Vz S. N., Tk. III. 663., V. 43., 223., Blk. Kfsk. 905.

382039   Všeradiště Svazek: 4 Strana: 0864
Všeradiště, ě, n., Wscheratsch, ves u Li- toměřic. PL.

382040   Všeradostnící Svazek: 9 Strana: 0380
Všeradostnící slunko. Slád. Rom. 14.

382041   Všeradov Svazek: 4 Strana: 0864
Všeradov, a, m., Wscheradov, ves u Hlin- ska.

382042   Všerakouský Svazek: 9 Strana: 0380
Všerakouský rodopis. Pal. Pam. 346.

382043   Všerať Svazek: 4 Strana: 0864
Všerať, i, f = vespolná válka, allgemeiner Krieg. Vký. Svět ne všeumem, nýbrž vší- rati nazvati. Kos. 01. I. 158.

382044   Všeraz Svazek: 4 Strana: 0864
Všeraz, m., Scheras, ves u Telče. PL. Vz Blk. Kfsk. 53.

382045   Všerlaf Svazek: 7 Strana: 1060
Všerlaf, u, m., crisolitus, kámen. Pršp. 5.

382046   Všerobec Svazek: 4 Strana: 0864
Všerobec, bce, m., osob. jm. Arch. I. 409.

382047   Všerobský Svazek: 4 Strana: 0864
Všerobský Franěk. Jir. H. 1. II. 342.

382048   Všerodicí Svazek: 7 Strana: 1060
Všerodicí, allgebärend. V. matka (země). Vrch. Myth. I. 129.

382049   Všerodný Svazek: 4 Strana: 0864
Všerodný, alles tragend, gebärend, her- vorbringend. Us. Bern.

382050   Všerozhodný Svazek: 9 Strana: 0380
Všerozhodný. V. rána Pal. Děj. IV. 2. 511.

382051   Všerozličný Svazek: 9 Strana: 0380
Všerozličný. V. krása. XV. stol. Mus. fil. VI. 470.

382052   Všerozum Svazek: 7 Strana: 1060
Všerozum, u, m. Dk. Aesth. 378.

382053   Všerozumosť Svazek: 7 Strana: 1060
Všerozumosť. Dk. Roz. fil. 24.

382054   Všertuch Svazek: 8 Strana: 0479
Všertuch, u, m. = fěrtuch. XVI. stol. Wtr. Krj. I. 171.

382055   Všerub Svazek: 4 Strana: 0864
Všerub, a, m., osob. j m. Pal. Rdh. I. 127., Tk. IV. 176., 271., Arch. I. 206., Blk. Kfsk.

382056   Všerub Svazek: 7 Strana: 1060
Všerub Jakub, mincmistr 1422.

382057   Všerubec Svazek: 4 Strana: 0864
Všerubec, bce, m., osob. jm. Arch. I. 515.

382058   Všeruby Svazek: 4 Strana: 0864
Všeruby, dle Dolany, mě. v Plzeňsku. Schörau o. Wscherau. Vz S. N. Tk. III. 118., V. 264. — V., Nový trh, Neumarkt, městečko u N. Kdyně. Vz S. N., Blk. Kfsk. 280., 358.

382059   Všeruby Svazek: 7 Strana: 1060
Všeruby u Plzně. Tam měli mnoho louží a žab. Jak se jich zbavili ? Na slunečních hodinách měli místo rafije kraví ocas. Vz Sbtk. Krat. h. 133.

382060   Všeředný Svazek: 4 Strana: 0864
Všeředný = šeredný? V. tvář. Leg. 35.

382061   Všeřídicí Svazek: 4 Strana: 0864
Všeřídicí, allwaltend. V. Bůh. D.

382062   Všeříše Svazek: 4 Strana: 0864
Všeříše, e, f., das Allreich, allgemeines Reich. Římská v. Sš. Sk. 135.

382063   Všeříšní Svazek: 4 Strana: 0864
Všeříšní, das ganze Reich betreffend. V. silostřed. Am.

382064   Všeselov Svazek: 4 Strana: 0864
Všeselov, a, m. Jan řečený Burda ze V-va. Arch. I. 165. (Šd. )

382065   Všesemennosť Svazek: 7 Strana: 1060
Všesemennosť, i, f. = všesemenstvo. Vch. Ar. II. 9.

382066   Všesemenství Svazek: 4 Strana: 0864
Všesemenství, n., die Panspermie (nauka, dle níž celá příroda a v ní uzavřené hmoty jsou semeno budoucím). Rostl. I. 185. a.

382067   Všeshoda Svazek: 7 Strana: 1060
Všeshoda, y, f., allgemeine Uiberein- stimmung. Hrbň.

382068   Všeschopný Svazek: 8 Strana: 0479
Všeschopný. V. buňka. Am. Orb. 100.

382069   Všesil Svazek: 4 Strana: 0864
Všesil, u, m.. Topas, m. Beneš. Kníž.

382070   Všesilný Svazek: 4 Strana: 0864
Všesilný, allstark. Jg.

382071   Všeskvělý Svazek: 4 Strana: 0864
Všeskvělý, allglänzend, hochglänzend. Dch.

382072   Všeslapy Svazek: 7 Strana: 1060
Všeslapy, dle Dolany, ves. D. ol. X. 718.

382073   Všeslav Svazek: 4 Strana: 0864
Všeslav, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127., Dal. 116. — V., i n. ě, f., ves. Tk. V. 52.

382074   Všesláv Svazek: 7 Strana: 1060
Všesláv, a, m. Všeslávové. Koll. III. 311.

382075   Všeslavenka Svazek: 7 Strana: 1060
Všeslavenka, y, f. = řeč všeslovanská. Cf. Kmenovitka (dod.).

382076   Všeslavianský Svazek: 7 Strana: 1060
Všeslavianský = všeslávský. Prorok v. Slov. Č. Čt. II. 141.

382077   Všeslavie Svazek: 7 Strana: 1060
Všeslavie, e, n. = všeslovanství. Koll. Zn.

382078   Všeslavosť Svazek: 10 Strana: 0494
Všeslavosť, i, f. Duch v-sti (všeho slovanstva). Jakb. Mar. 83.

382079   Všeslavský Svazek: 4 Strana: 0864
Všeslavský, allslavisch. V. háj. Koll. I. 272. Všeslitovník, a, m., der Allerbarmer. Šm, Dch. V. Bůh. Us. Dbv.

382080   Všeslitovný Svazek: 4 Strana: 0864
Všeslitovný, allerbannend. V. Bůh. Dch.

382081   Všeslovan Svazek: 8 Strana: 0580
Všeslovan, a, m. Nár. list. 1897. č. 84. feuill.

382082   Všeslovanskosť Svazek: 10 Strana: 0494
Všeslovanskosť, i, f. Nár. sbor. VIII. 148.

382083   Všeslovanský Svazek: 4 Strana: 0864
Všeslovanský, panslavisch. Šm., Mus. 1880. 172. V-ští apoštolé. Koll.

382084   Všeslovanský Svazek: 7 Strana: 1060
Všeslovanský. V. ráz, filolog (Dobrov- ský), Pal. Rdh. III. 282., I. 209., jazyk spi- sovný, pravopis. Zl. Jg. 45., 359., 360 , 179., 183.

382085   Všeslovanství Svazek: 4 Strana: 0864
Všeslovanství, n, der Panslavismus. Šm.

382086   Všeslovanština Svazek: 10 Strana: 0494
Všeslovanština, y, f. Klc. (List. fil. 1905. 131. ).

382087   Všesměrně Svazek: 10 Strana: 0494
Všesměrně zrnitý. Vstnk. XI. 716.

382088   Všesměrný Svazek: 4 Strana: 0864
Všesměrný, in allen Richtungen schrei- tend. Šm.

382089   Všesměrný Svazek: 8 Strana: 0479
Všesměrný. V. sloh hornin. Ott. XL 610. b.

382090   Všesmysl Svazek: 8 Strana: 0479
Všesmysl, u, m., Allsinn, m. Am. Orb. 52.

382091   Všesnubný Svazek: 7 Strana: 1060
Všesnubný. V. jaro, alles vermählend. Hdk. Dřev.

382092   Všesokolský Svazek: 7 Strana: 1060
Všesokolský sjezd. Kutn. V. slavnosť v Praze dne 28. a 29. června 1891. za jubi- lejní výstavy. V. slet.

382093   Všesoky Svazek: 4 Strana: 0864
Všesoky, dle Dolany, Wschesok, ves u Zbraslavic.

382094   Všesoudný Svazek: 9 Strana: 0380
Všesoudný Jupiter. Slád. Lear. 76.

382095   Všesouhlasný Svazek: 4 Strana: 0864
Všesouhlasný = cele souhlasný, allstim- mig, vollkommen übereinstimmend. Pal.

382096   Všespása Svazek: 7 Strana: 1060
Všespása, y, f., das allgem. Wohl. Štulc I. 209.

382097   Všespasitelný Svazek: 10 Strana: 0494
Všespasitelný. V. láska. Kká. Sion. I. 240.

382098   Všespasný Svazek: 4 Strana: 0864
Všespasný, allerlösend. Šm.

382099   Všespévavý Svazek: 4 Strana: 0864
Všespévavý, überall oder alles singend. Na Slov. Bern.

382100   Všespolečný Svazek: 10 Strana: 0494
Všespolečný zákon. Kra. Ten. III. 53.

382101   Všespolnosť Svazek: 4 Strana: 0864
Všespolnosť, i, f., die Solidarität, Dch.

382102   Všespravedlivosť Svazek: 9 Strana: 0380
Všespravedlivosť, Allgerechtigkeit. Pal. Pam. 418.

382103   Všespravedlnosť Svazek: 4 Strana: 0864
Všespravedlnosť, i, f., die Allgerechtig- keit. Sš. J. 262.

382104   Všesprávný Svazek: 7 Strana: 1060
Všesprávný, alles regierend. V. byt- nosť. Dbš. Úv. 42.

382105   Všesrozumitelně Svazek: 7 Strana: 1060
Všesrozumitelně, allgemein verständ- lich. Hnojek.

382106   Všesrozumitelný Svazek: 7 Strana: 1060
Všesrozumitelný, allgemein verständ- lich. Hnojek.

382107   Všestary Svazek: 4 Strana: 0864
Všestary, dle Dolany, ves a) v Králové- Hradecku, b) u Říčan. Vz S. N., Blk. Kfsk. 1456.

382108   Všestatný Svazek: 4 Strana: 0864
Všestatný, vollends edel, tapfer. Dch.

382109   Všestejný Svazek: 4 Strana: 0864
Všestejný, ganz gleich. Dch.

382110   Všestí Svazek: 9 Strana: 0380
Všestí, ?., ascensio. Ž. pod. LXXXIII. 6.

382111   Všestoletý, -ní Svazek: 4 Strana: 0864
Všestoletý, -ní, allhundertjährig. Krok.

382112   Všestranně Svazek: 4 Strana: 0864
Všestranně, allseitig. V. něco zkoumati, Us. Tč., vylíčiti, Mus. 1880. 578., otázku projednati, durchgreifend behandeln. Dch.

382113   Všestrannosť Svazek: 7 Strana: 1060
Všestrannosť. Dk., Koll.

382114   Všestranný Svazek: 4 Strana: 0864
Všestranný, allseitig, durchgreifend. Šm., Nz. V. rozvoj, vzdělanosť, Us., ústup ne- přátelský, Tč., zkušenosť, Mus. 1880. 174., působení, Šb., známosť něčeho. Spatřovalť ve všestranném smíření záruku pokoje; Již okolnosť ta jest nám nejlepším svědectvím v-né péče jeho. Ddk. III. 92., V. 225. (Tč. ). V. rovnováha. ZČ. I. 74.

382115   Všestrašivo Svazek: 4 Strana: 0864
Všestrašivo, adv., schrecklich. Rkk.

382116   Všestudentský. V Svazek: 10 Strana: 0494
Všestudentský. V. slavnosť, spolek. Nár. list. 1904. 87. 3., 107. 22.

382117   Všestudy Svazek: 4 Strana: 0864
Všestudy, dle Dolany, Schössel, ves u Jir- kova; Wschestud, ves u Veltrus. PL., Arch. II. 183. Vz Blk. Kfsk 1456.

382118   Všestvo Svazek: 4 Strana: 0864
Všestvo, a, n., die Gesammtheit. Ssk.

382119   Všesud Svazek: 4 Strana: 0864
Všesud, a, m.. smyšlené jméno. Kom. L. 27.

382120   Všesulov Svazek: 4 Strana: 0864
Všesulov, a, m, Schösselhof, ves u Kra- lovic. Vz S. N.

382121   Všesvaky Svazek: 4 Strana: 0864
Všesvaky, dle Dolany, osada. Vz Blk. Kfsk. 151.

382122   Všesvatosť Svazek: 4 Strana: 0864
Všesvatosť, i, f., die Allheiligkeit. Sš. J. 262. (Hý. ).

382123   Všesvatský Svazek: 4 Strana: 0864
Všesvatský, Allerheiligen-. Fučí-li na v-ském měsíci moc vítr, urodí se příští rok ovoce. Kda.

382124   Všesvatý Svazek: 4 Strana: 0864
Všesvatý, allheilig. Kristus sluje u Da- niela svatým svatých či v-ým. Sš. Sk. 89. (Hý. ).

382125   Všesvět Svazek: 4 Strana: 0864
Všesvět, u, m. die Allvvelt. Dch.

382126   Všesvětný. V Svazek: 10 Strana: 0494
Všesvětný. V. slunce. Msn. Od. 193.

382127   Všesvětový Svazek: 4 Strana: 0864
Všesvětový,. allweltlieh. V. město (Řím). Ddk. II. 20. Pojišťují dějinám husitským dů- ležitosť a zajímavosť v-vou. Pal. Dj. III. 3. 311. Idea, že nastalo náboženství všesvě- tové; Půtka ta otáčela se o bytí a nebytí církve v-vé kresťanské a o její v-vé půso- bení. Sš. Sk. 175. (Hý. ).

382128   Všesvětský Svazek: 7 Strana: 1060
Všesvětský. V. scena. Hvlč. I 118.

382129   Všesvětý Svazek: 4 Strana: 0864
Všesvětý = všesvětový. Že týž apoštol v-tým apoštolem od Boha učiněn byl. Sš. Sk. 107.

382130   Všešimy Svazek: 4 Strana: 0864
Všešimy, dle Dolany, Wscheschin, ves u Čern. Kostelce. PL., Arch. III 529.

382131   Všeškodlivý Svazek: 4 Strana: 0864
Všeškodlivý, gemeinschädlich. Nz. lk.

382132   Všeštěpování Svazek: 8 Strana: 0580
Všeštěpování. Toto v. charakteru renais- sančního. Ces. 1. VI. 227.

382133   Všeští Svazek: 10 Strana: 0494
Všeští m. vzeští, ascensio. Ž. pod. 83.

382134   Všet Svazek: 7 Strana: 1060
Všet, u, m., vrta, oděv. Pršp. 69.

382135   Všetajna Svazek: 7 Strana: 1060
Všetajna. Komu tú v-nu zjevíš? Hrbň. Jsk.

382136   Všetaty Svazek: 4 Strana: 0864
Všetaty, dle Dolany, ves a) u Kostelce n. L., b) u Rakovníka. Vz S. N., Tk. III. 555., V. 48. — Vz Blk. Kfsk. 409., 1115. — V. = všetati = všichni zlodeji Bž. 67., 73., 83.

382137   Všetcek Svazek: 4 Strana: 0864
Všetcek, teka, o = všecek. NB. Tč. 26., 160. Všetcek diel; Všetci podruzi; Mluvíc, že jejie prst lepší jest. než ona všetcka. Ib. 163., 184, 230.

382138   Všetecstvo Svazek: 4 Strana: 0864
Všetecstvo, a, n., zastr. = všetečnosť. Št.

382139   Všetectvo Svazek: 9 Strana: 0380
Všetectvo. To by bylo v. Št. Bes. 4., 38.

382140   Všeteč Svazek: 4 Strana: 0864
Všeteč, i, f. = všetečnosť, der Vorwitz. Ani z v-či do jeho práv se vplétaje. Č. exc. — V., ves u Týna n. Vlt.

382141   Všetečenství Svazek: 4 Strana: 0864
Všetečenství, n., zastr. = všetečnosť. Tkad., Ctib., Šm.

382142   Všetečenství Svazek: 8 Strana: 0479
Všetečenství učiniti. Čel. Pr. m. II. 11. (1469.).

382143   Všetečiti Svazek: 4 Strana: 0865
Všetečiti, il, ení, = všetečným býti, vor- witzig sein. O tajných věcech mudrovati a zbuohdarma v. Č. exc.

382144   Všetečiti Svazek: 10 Strana: 0495
Všetečiti = všetečně jednati. — kde. Kdo v cizí zemi v-čí. Fel. 164.

382145   Všetečka Svazek: 7 Strana: 1060
Všetečka, Naseweis. C. Kn. ś. 198. Ty v-ko proholená (o bosáku). Krnd. 59.

382146   Všetečka, všetýčka Svazek: 4 Strana: 0865
Všetečka, všetýčka, y, m., dle Despota; ť. dle Žena = všetečný člověk, sadílek, ein vorwitziger, kecker Mensch, der Klügling, Naseweis. To je v. Us. — Kom., Reš., Vrat. — V., y, m., os. jm. Vz S. N., Blk. Kfsk. 1450. — V., y, f., Wschetetschka, mlýn a) u Neveklova, b) u Berouna.

382147   Všetečná Svazek: 4 Strana: 0865
Všetečná, é, f. = zvědavosť, chtivosť, do- tíravosť při svatbách, die Hochzeitschau. Však vy ste chodívala na v-nou. Us. u Do- brušky.

382148   Všetečně Svazek: 4 Strana: 0865
Všetečně, neugierig, naseweis, keck, vor- witzig, verwegen, kühn. Ten se v. nafukuje! Dch. Když kdo bližního přemítá na svědomí a u mysl jemu v. sahá. BR. II. 31. a. V. (muthwillig) se souditi. CJB. 391. Ne v. neb ledakteraks, ale řádně něco dělati; Že svého bližnieho proti božímu přikázánie v. velmi zlým pokládáš. Hus III. 26., 243. (Tč). V. v to vlezl. Kram. V. nos do něčeho strkati.

382149   Všetečně Svazek: 9 Strana: 0380
Všetečně = bedlivě. Hejtman nechť v. pozoruje na hospodářství. Fisch. Hosp. 313.

382150   Všetečnice Svazek: 4 Strana: 0865
Všetečnice, e, f. = všetečná žena, ein vorwitziges Weib. Bel.

382151   Všetečnický Svazek: 4 Strana: 0865
Všetečnický = ku všetečníku se vztahu- jící. V.

382152   Všetečník Svazek: 4 Strana: 0865
Všetečník, a, m. = všetečka. Šm., Rk., Aqu., Ctib., Boč

382153   Všetečnost Svazek: 4 Strana: 0865
Všetečnost', i, f. = vada všetečného, zvě- davosť, die Neugierde. Neugier, Neugierig- keit. V. = přemrštěná vadná zvědavosť. Blř. Mnohořečný blázen v-sti vazen (= vězeň). Kom. — V. = doskočnosť, der Vorwitz. Něčí v. zkrotiti. Aesop. — V. = opovážlivosť, ne- vázanost', drzosť, die Verwegenheit, Keckheit, Frechheit. Skromný duch ozdobí, v. hanobí. Dch. Všetečnosť oďe všech zhaněná má za- tměné oči; V. jidě ku svoji bídě. Mor. Tč. Zastavuje soud nezřízený, kterýž pochází ne z povinnosti, ale z v-sti a nenávisti. BR. II. 31. a. I kaká to v., nébrž kaké to bláz- novstvie; Kterak veliká byla jest v. člověka proti Bohu aneb k Bohu, že chápal sě člo- věk neposlušenstvie. Hus II. 226., I. 295. (Tč). V., Kom., Háj. — V. = lehkomysl- nosť, der Leichtsinn, Muthwille. Ku v-sti vykládati. Berg.

382154   Všetečnost Svazek: 7 Strana: 1060
Všetečnost aneb pych, confidentia s. praesumtio. Pož. 65.

382155   Všetečnost Svazek: 9 Strana: 0380
Všetečnost. Úsloví atd. vz v Zát. Př. IV. odst. 12. Při v-sti bývá rádo hostem neštěstí. Dač. II. 1. 138.

382156   Všetečný Svazek: 4 Strana: 0865
Všetečný = zvědavý, neugierig. Strany přísloví vz: Čelo, Červený, Hasiti, Holo- plusk, Kaše, Kuře, Medvěd, Nos, Oheň, Omo- čiti si, Opilec. Pastýř, Pléva, Potřásti, Proč, Proso, Prst, Příhoda, Přičichnouti, Raditi, Rýč, Sršeň, Směť, Svrab, Svrběti, Toul, Tříti (se do čeho), Válka, Vejce, Vrabec, Zpomí- nati, Zvědavý. — V. = doskočný, vorwit- zig, naseweis. V. soud. BR. II. 1. Mnoho slyšeti — věc bezpečná, mnoho mluviti — věc všetečná. Hkš. V. mnohověda. Pal. Děj. IV. 2. 115. V. mysl ženská. Us. — V. = drzý, keck. V. soud lidský. Kom. V. otázka. Sych. — V. = opovážlivý, odvážlivý, ver- wegen, kühn. V. bouře a vzpoura. Dch. Provazolezci jak v-ční a opovážliví jsou. Kom. — V. — k čemu: k stavu manžel- skému. Hus III. 211.

382157   Všetečný Svazek: 7 Strana: 1060
Všetečný. Mkl. Etym, 368. a. V. = zvě- davý. V. nosíček. Vlč. V. stračí umění. Bart. 79. — V. = drzý. V. řeči o svatostech. Bart. III.

382158   Všetečný Svazek: 9 Strana: 0381
Všetečný si lehko něco utrží. Zát. — V. = ??zorný, ostražitý. V. pes. Fisch. Hosp. 370.

382159   Všetečstvo Svazek: 4 Strana: 0865
Všetečstvo, a, n. = všetečnosť. Ne z v-stva poslúchati. Št. 35.

382160   Všetečstvo Svazek: 7 Strana: 1060
Všetečstvo. Št. Kn. š. 11., 31., 182. Až sú starší mudrci pravým všetečstvím byli zablúdili. Ib. 119.

382161   Všetek Svazek: 4 Strana: 0865
Všetek, tka, o = všecek, na Slov. a ve Slez. Čo všetko zem, matuška naša, v útro- bách svojich skryté nechová; Kto nič nemá, ten žiádá si mnoho, žiádá všetko. Lipa 274., 283. Maderán (marjanka) zelený všetek po- trhaný; No len otvor (otevř), už sem všetek zmoknutý. Sl. ps. 17., 70. To malé gazdov- stvo, ktoré si mal (měl), aj to si už všetko prežral. Sl. ps. Moja hlava po všetkých ško- lách vycvičená; Kde si to kuriatko vzal? Počkaj, počkaj ! poviem to u pánov. Nepo- vedz, dám ti ho všetko (celé). Dbš. Obyč. 124., 146. Budeme se rádi mjať, dobré všet- kým vinšovať. Čes. mor. ps. 89. Panstvo sa pozvalo zo všetkých strán. Er. Sl. čít. 55. By nic ale, bylo by všetko celé. Phld. I. 2. 7. Keď zalúbilo sa pánu Bohu povolať ho k sebe, tu všetko: malé velké, mladé staré, bohaté chudobné plakalo na jeho hrobe; Na to dosť skoro bola svadba a tanec nad všetky tance; Oni múdri, rádiby boli sami všetko dostať a najmladšiemu aby ostála z koláča diera; Tak skákala, dobre sa všetka nepotrhala; Svätý pokoj a láska je nado všetko; Abyste mali na zimu všet- kého na dostač v dome. Dbš. Pov. I. 40., 55., 257., 378., II. 49., 90. (Šd. ). Pro všet- kých bohov ťa prosím; Pod hodinou bolo po všetkom; To všetko pôjde na tvoj rováš; Všetko mi na priek robí; Všetko by zo seba ta dal (příliš štědrý); Všetko mu do hrdla pchá (přeje mu); Všetkého bylo dosť, len pomíkačov málo; Kto je v peci. myslí, že sú tam všetci. Mt. S. I. 94, 97., 98., 103., 111, 119, 120. (Šd. ). Všetkým je v očiach; Medzi všetkými on je najinakší; Bez bylja bez kvetu slúži všetkemu světu (sůl). Mt. S. I. 98., 100., 138. Nemálo dní tam po- meškali, kým všetké okolité kraje sebe po- drobili. Sl let. II. 13. Prídu do tej (izby), kde sa svietilo, a tam za vrch stola všet- kým činom taký starý ako ta stará (ganz derselbe Alte). Dš. Pov. I. 37. (Šd. ). Nies' hladný, Izmaelko, moje všetko? Phld. III. 1. 51. Ostalo teda všetko, ako bolo, alles blieb beim Alten. Dbš. Sl pov. II. 4.

382162   Všetek Svazek: 7 Strana: 1060
Všetek. Cf. List. fil. 1883. 443.

382163   Všetělesný Svazek: 4 Strana: 0865
Všetělesný, ganz körperlich. Nej. V. člo- věk, ein durchaus sinnlicher Mensch. Dch.

382164   Všetice Svazek: 4 Strana: 0865
Všetice, dle Budějovice, Wschetitz, ves u Neveklova.

382165   Všetichouuko Svazek: 4 Strana: 0865
Všetichouuko =velmi ticho, ganz still. S hory dolov ticho v. Rkk. Vz Vše.

382166   Všetko Svazek: 9 Strana: 0381
Všetko = všecko. V. by sám pohltal; V. len do brucha; V. mám, len to nie; V. mu oči kole; V. ofrfrál, ohundral; Príde o v.; V. sladké — nemožno Zát. Př. 376b.

382167   Všetkorozžierajúci Svazek: 4 Strana: 0865
Všetkorozžierajúci jazyk plamenný. Lipa 323.

382168   Všetký Svazek: 4 Strana: 0865
Všetký, vz Všetek.

382169   Všetký Svazek: 9 Strana: 0381
Všetký = všecek. Všetkými masťmi ma- zaný; Všetkým sa ľúbiť nemožno. Zát. Př. 376b.

382170   Všetoč Svazek: 4 Strana: 0865
Všetoč e, m. všetečný. U Kojetína. Bkř.

382171   Všetočiť Svazek: 7 Strana: 1060
Všetočiť = všetečiti. Slov. Loos.

382172   Všetočník Svazek: 7 Strana: 1060
Všetočník = všetečník. Slov. Loos.

382173   Všetočný Svazek: 7 Strana: 1060
Všetočný = všetečný. Slov. Loos.

382174   Všetok Svazek: 4 Strana: 0865
Všetok =všetek =všecek. Na Slov. Ht. Sl. ml. 98.

382175   Všetřapy Svazek: 4 Strana: 0865
Všetřapy, dle Dolany, Schönstrapp, u Brna. Šm.

382176   Všetřpytný. V Svazek: 10 Strana: 0495
Všetřpytný. V. dřevce, opasek. Msn. II. 91., 163.

382177   Všetul Svazek: 4 Strana: 0865
Všetul, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127. Všetula, y, f. = šetečka. Us. Šd.

382178   Všetulavý Svazek: 4 Strana: 0865
Všetulavý, herumschweifeud. Na Slov. Bern.

382179   Všetuly Svazek: 4 Strana: 0865
Všetuly, dle Dolany, Wschetul, ves u Ho- lešova na Mor.

382180   Všetvárně Svazek: 10 Strana: 0495
Všetvárně, něco ustrojiti, in allen For- men. Krok. II. b. 166. (r. 1827. ). Neujalo se.

382181   Všetvorce Svazek: 4 Strana: 0865
Všetvorce, e, m. = tvůrce či stvořitel veškerenstva, der Schöpfer des All. Sš. Sk. 170. Nazývaje se Bohem v-cem. Ib. Sk. 97. (Hý. ).

382182   Všetvorný Svazek: 4 Strana: 0866
Všetvorný, allschaffend. V. ruka. Sš. L. 78. (Hý. ).

382183   Všetvorstvo Svazek: 4 Strana: 0866
Všetvorstvo, a, n., die Gesammtschöp- fung. Dch.

382184   Všetvořivý Svazek: 4 Strana: 0866
Všetvořivý, allschöpferisch, allschaffend. Dch., Šm.

382185   Všetvořivý Svazek: 7 Strana: 1060
Všetvořivý. V. fantasie. Dk.

382186   Všetýček Svazek: 4 Strana: 0866
Všetýček, čka, m. = všetýčka. Tabl. Poes. I. 65.

382187   Všetýčka Svazek: 4 Strana: 0866
Všetýčka, y, m. = všetečka. Vrat. Jaký jest to v. a rúhač. BR. II. 228. a. Všeučiliště, ě, n., die Universität. Šm.

382188   Všetýčka Svazek: 7 Strana: 1060
Všetýčka. Kom. Lab. 16. — V. = syn Masopustův, jm. vymyšlené. Výb. II. 1633.

382189   Všeučelisko Svazek: 7 Strana: 1060
Všeučelisko, a, n. = všeučeliště. Loos.

382190   Všeučitelisko Svazek: 8 Strana: 0479
Všeučitelisko. Žalárne v. Phľd. XII. 361.

382191   Všeučitelský Svazek: 10 Strana: 0495
Všeučitelský podnik. Nár. list. 1903. 243. 13.

382192   Všeuměl Svazek: 4 Strana: 0866
Všeuměl, a, všeumělec, lce, m., der All-, Tausendkünstler, Passler. Šm., Dch.

382193   Všeuměl Svazek: 8 Strana: 0479
Všeuměl, a, m. Vrch. F. II. 60., NZ. IV. 215.

382194   Všeumělecký Svazek: 4 Strana: 0866
Všeumělecký duch. Vlč.

382195   Všeumělství Svazek: 4 Strana: 0866
Všeumělství, n., die Tausendkünstler- schaft. Sm.

382196   Všeumělý Svazek: 4 Strana: 0866
Všeumělý, pansophistisch. Šm.

382197   Všeuměna Svazek: 7 Strana: 1060
Všeuměna, y, f., Allkunst, f. Dk. Aesth. 637. a Poet. 92., Čch. Br. 125.

382198   Všeuměnný Svazek: 7 Strana: 1060
Všeuměnný. V. dílo. Dk. Aesth. 637.

382199   Všeúsilný Svazek: 9 Strana: 0381
Všeúsilný. V. útok očekávati. Louk. 11.

382200   Všeúsoba Svazek: 4 Strana: 0866
Všeúsoba, y, f., das All-Ich (ve filos. ). Dch.

382201   Všeutlačující Svazek: 10 Strana: 0495
Všeutlačující auktorita církevní. Nár. list. 1903. 305. 17.

382202   Všeuzlinný Svazek: 7 Strana: 1060
Všeuzlinný, Panganglion-.

382203   Všeuznaný Svazek: 4 Strana: 0866
Všeuznaný; -án, a, o, allgemein an- erkannt. Šm.

382204   Všeužitečný Svazek: 4 Strana: 0866
Všeužitečný, gemeinnützig. Šm.

382205   Všeužitečný Svazek: 9 Strana: 0381
Všeužitečný ústav (nemocnice, sirotčinec ? ?. ). Ott. Říz. I. 125.

382206   Vševbožství Svazek: 10 Strana: 0495
Vševbožství, n., Pantheismus = učení, že vše v Bohu jest obsaženo. Ott. XVIII. 145.

382207   Vševěd Svazek: 4 Strana: 0866
Vševěd, a, m., vševěda, y, m. a f., der Allwisser. D., Jg. Učiň mě vševědem, učiním tě boháčem. Č. M. 214.

382208   Vševěda Svazek: 4 Strana: 0866
Vševěda, y, m., vz Vševěd. — V., y, f., die Pansophia. Dch. Ne snad náhlým jí bez- potřebné v-dy vlitím. Sš. Sk. 32. (Hý. ).

382209   Vševěda Svazek: 7 Strana: 1060
Vševěda, y, f., pansophia. Blý. Mtc. 1892. 272.

382210   Vševěda Svazek: 10 Strana: 0495
Vševěda, y, f. = znalosť všelikých lidských věd, Pansophie. Ott. XVIII. 154.

382211   Vševědce Svazek: 4 Strana: 0866
Vševědce, e, m. = vševěd. Israelité před samým v-dcem zbrodně svoje zapírati se opovážili. Sš. I. 38. (Hý. ). — V., der Pan- sophist. Dch.

382212   Vševědecký Svazek: 4 Strana: 0866
Vševědecký, pansophistisch. Dch.

382213   Vševedicnosť Svazek: 4 Strana: 0866
Vševedicnosť, i, f. = všedomosť. Na Slov.

382214   Vševědivý Svazek: 4 Strana: 0866
Vševědivý, allwissend. Mlčte, či jste v-vá? Us. u Dobrušky. Vk.

382215   Vševědkyně Svazek: 4 Strana: 0866
Vševědkyně, ě, f., die AUwisserin, Tau- sendkünstlerin. Šm.

382216   Vševědnosť Svazek: 4 Strana: 0866
Vševědnosť, i, f. = vševědoucnosť, die Allwissenheit. MM., Sš. L. 148. (Hý. ).

382217   Vševědný Svazek: 4 Strana: 0866
Vševědný, alles wissend; vševědoucí, all- wissend. Dch., Ráj.

382218   Vševědný Svazek: 7 Strana: 1060
Vševědný, pansophistisch. V. práce Ko- menského. Blý. Mtc. 1892. 206

382219   Vševědný Svazek: 9 Strana: 0464
Vševědný. V. úmysl. Jan V. Novák.

382220   Vševědomosť Svazek: 4 Strana: 0866
Vševědomosť, i, f. = vševědnosť. D.

382221   Vševědomý Svazek: 4 Strana: 0866
Vševědomý = vševědoucí. Jg.

382222   Vševědoucí Svazek: 4 Strana: 0866
Vševědoucí, allwissend. D. Buoh jest vševědúcí, proto že vie a zná všecky věci, i kteréž sú nám minuly i ty, kteréž jsú nárn budúcie. Hus III. 255.

382223   Vševědoucnosť Svazek: 4 Strana: 0866
Vševědoucnosť, i, f. = ona vlastnosť boží, dle níž má Bůh vědomosť o všem, die Allwissenheit. Vz S. N.

382224   Vševědoucný Svazek: 4 Strana: 0866
Vševědoucný = vševědoucí. Ráj.

382225   Vševědství, n Svazek: 4 Strana: 0866
Vševědství, n., die Allwisserel Šm.

382226   Vševek Svazek: 7 Strana: 1060
Vševek, vku, m., intrum, oděv, zastr. Pršp. 68.

382227   Vševelebitelný Svazek: 4 Strana: 0866
Vševelebitelný, allgemein gepriesen. Vi- douce Boha býti v-na. Sš. I. 28.

382228   Vševěstný Svazek: 10 Strana: 0495
Vševěstný Zeus. Msn. II. 137., Škod. 112 154.

382229   Vševětší Svazek: 4 Strana: 0866
Vševětší = větší a větší. Ptáci vždycky v. byli. Kda. 210.

382230   Vševid Svazek: 4 Strana: 0866
Vševid, u, m., das Panoptikom. Dch.

382231   Vševidec Svazek: 4 Strana: 0866
Vševidec, dce, m., der Allseher. Vzývá v-dce Boha. Sš. II. 16. (Hý. ).

382232   Vševidice Svazek: 4 Strana: 0866
Vševidice, e, f., die Allseherin. Bern.

382233   Vševiditelnosť Svazek: 4 Strana: 0866
Vševiditelnosť, i, f. = vševidomosť. Bern.

382234   Vševiditelný Svazek: 4 Strana: 0866
Vševiditelný = vševidomý. Bern.

382235   Vševidnosť Svazek: 4 Strana: 0866
Vševidnosť, i, f. = vševidomosť. Bern.

382236   Vševidný Svazek: 8 Strana: 0479
Vševidný. Ještě slunce září v-né. Černý. Cenci. 40.

382237   Vševidomost Svazek: 4 Strana: 0866
Vševidomost', i, f., das Publikum, die Offentlichkeit. Bern.

382238   Vševidomý Svazek: 4 Strana: 0866
Vševidomý, öffentlich, alles sehend. Bern.

382239   Vševidoucí Svazek: 4 Strana: 0866
Vševidoucí, alles sehend. V-dúci Bôh nikda ho nevidel ani neuvidí, pápež vída ho jen zřiedka, kráľ častějšie, sedliak každý deň (sobě rovného). Mt S. I. 134. Buoh jest v.; Že jest Buoh v., nikdež se s hřie- chem neukryješ. Hus III. 61.

382240   Vševidoucnosť Svazek: 4 Strana: 0866
Vševidoucnosť, i, f., die Allsicht. Jg.

382241   Vševidov Svazek: 7 Strana: 1060
Vševidov, a, m , ves. D. ol. VII. 832.

382242   Vševily Svazek: 4 Strana: 0866
Vševily, dle Dolany, Wschewil, ves u Břez- nice. Tk. III. 38., 43. Vz Blk. Kfsk. 127.

382243   Vševítězný Svazek: 8 Strana: 0580
Vševítězný. V. zrada. Krs. Moor. II. 83.

382244   Vševlád Svazek: 4 Strana: 0866
Vševlád, a, m., Pancratius. Šd.

382245   Vševláda Svazek: 4 Strana: 0866
Vševláda, y, f., die Allherrschaft. Pro- testace proti v-dě římské. Pal. Dj. IV. 2. 4. Pán ukazuje vševládu svou nad životem a smrtí; Po nastoupení v-dy svojí v celé Pa- lestině. Sš. J. 308., Sk. 142. (Hý. ).

382246   Vševlada Svazek: 7 Strana: 1060
Vševlada, y, m. = Pankrác. Kld. Rok 1. 476.

382247   Vševladaření, n Svazek: 8 Strana: 0479
Vševladaření, n. Ztk. 103. (3. vyd.).

382248   Vševládce Svazek: 4 Strana: 0866
Vševládce, e, m., der Allherrscher. Dch.

382249   Vševládnosť Svazek: 4 Strana: 0866
Vševládnosť, i. f., das Allregieren (als Eigenschaft). Šm.

382250   Vševládnoucí Svazek: 4 Strana: 0866
Vševládnoucí, alles beherrschend. V. čas. Ndr.

382251   Vševládný Svazek: 4 Strana: 0866
Vševládný, allbeherrschend, allgebietend, allvermögend, allwaltend. V. člověk, Fak- totum. Šm. V. prst boží. Us. Tč. V. láska, Nej., Bůh. Ráj.

382252   Vševlastnictví Svazek: 4 Strana: 0866
Vševlastnictví, n., der Kommunismus.

382253   Vševolný Svazek: 4 Strana: 0866
Vševolný, sehr nachgiebig. Bóh z své v-né dobrotivosti jest najdobrotivějšie dobré. Hus I. 62. (Tč. ).

382254   Vševolný Svazek: 9 Strana: 0381
Vševolný. Byl ducha měkkého i v-ho (ke všemu volného). Pal. Děj. III. 2. 124.

382255   Vševýrazný Svazek: 4 Strana: 0866
Vševýrazný, ganz ausdrückend, zutref- fend. V. slovo. Čch. Bs. 59.

382256   Vševysloužilecký Svazek: 7 Strana: 1060
Vševysloužilecký sjezd (= všech vy- sloužilců). Nár. list.

382257   Vševýšný Svazek: 4 Strana: 0866
Vševýšný, allerhöchst. V. Bůh. Víd. list. 1816.

382258   Všezahřívavý Svazek: 4 Strana: 0866
Všezahřívavý, allerwärmend. Šm.

382259   Všezáhubně Svazek: 9 Strana: 0381
Všezáhubně. Maďaři bouřívali v. přes vlasti. Pal. Děj. I. 1. 228.

382260   Všezachovatel Svazek: 4 Strana: 0866
Všezachovatel, e, m., der Allerhalter. Dch.

382261   Všezhoubný Svazek: 4 Strana: 0866
Všezhoubný, allvernichtend. Šm.

382262   Všezírný Svazek: 7 Strana: 1060
Všezírný. V. brejle. Ott. IV. 628.

382263   Všezkrocující Svazek: 4 Strana: 0866
Všezkrocující, allbezwingend, allmil- dernd. Šm.

382264   Všeznámosť Svazek: 9 Strana: 0381
Všeznámosť. Hus I. 73.

382265   Všeznámosť Svazek: 10 Strana: 0495
Všeznámosť, i, f. = vševědoucnosť. Hus. Er. I. 73.

382266   Všeznatel Svazek: 4 Strana: 0866
Všeznatel, e, m., der Allkundige. Šm.

382267   Všezor Svazek: 4 Strana: 0866
Všezor, u, m., das Panorama. Šm.

382268   Všezorní Svazek: 4 Strana: 0866
Všezorní, panoramatisch. Šm.

382269   Všezpěv Svazek: 4 Strana: 0866
Všezpěv, u, m. der Chorgesang. V. s hud- bou. Koll. I. 407.

382270   Všezvěd Svazek: 4 Strana: 0866
Všezvěd, a, m. = kdo vše zvídá, der Allergrübler, Neugierige, Naseweise, Spion. Kom., Sych.

382271   Všezvědavosť Svazek: 7 Strana: 1060
Všezvědavosť, i, f., Neugierde Č. Kn. š. 274.

382272   Všezvědavý, všezvědný Svazek: 4 Strana: 0866
Všezvědavý, všezvědný, neugierig, na- seweis.

382273   Všezvědnosť Svazek: 4 Strana: 0866
Všezvědnosť, i, f. = zvídavosť, die Wiss- begierde, Neugierde. D.

382274   Všezvědný Svazek: 4 Strana: 0866
Všezvědný = zvídavý, wissbegierig, neu- gierig. D.

382275   Všežerný Svazek: 4 Strana: 0866
Všežerný = všežravý. Bern.

382276   Všeživný. V Svazek: 10 Strana: 0495
Všeživný. V. slunce. Jrsk. XXII. 161. V. půda. Msn. Od. 184.

382277   Všežravec Svazek: 10 Strana: 0495
Všežravec, vce, m. Pokr. 1885. I. 228. Sr. Všežrout, Všežravý.

382278   Všežravosť Svazek: 4 Strana: 0866
Všežravosť, i, f., die Allfressucht. Jg.

382279   Všežravý Svazek: 4 Strana: 0866
Všežravý, allfressend. Jg.

382280   Všežrout Svazek: 7 Strana: 1060
Všežrout, a, m., Allfresser, m. Osv. I. 557.

382281   -vši Svazek: 4 Strana: 0866
-vši (-v, -vši, -vše), přípona neurčitého prechod. min. času rodu žens. sg.: zavolav, -lavši, -lavše. Vz Transgressiv.

382282   Vši Svazek: 4 Strana: 0866
Vši, akk. sg. f. ku všecek, vz toto.

382283   -vší Svazek: 4 Strana: 0866
-vší, přípona určitého přechodníku mi- nulého času rodu žen. sg.: zavolavší. Vůdce s vojíny útok na nepřítele učinivšími za- bit jest. Vz -lý.

382284   Vší Svazek: 4 Strana: 0866
Vší, vz Všecek.

382285   -vši Svazek: 7 Strana: 1060
-vši přípona. Cf. Gb. Ml. I. 63.

382286   -vší Svazek: 9 Strana: 0381
-vší. Vz Transgressiv (IV. 145a. 20. ř. sh. ). Přechodníku určitého času minulého na -vší užívá často Pal. Příroda odepřevší jí (zemi) soli, zdá se jakoby tím Čechy ? obchodu se sousedy byla pobízeti chtěla. Pal. Děj. I. 1. 6. Matěj z Janova náleževší do počtu oněch duchovních; Universita činivši Prabu středem osvěty; Hus mluvil ve smyslu pa novavším tehdáž na dvoře králově. Ib. III. 1. 23., 34., 94. a j. A každý milující zplo divšího milujeť i zplozeného z něho. Bibl. I. Jan 5. 1. (Rozb. kral. 45. ). Poznavší pravdu XVI. stol. Mus. 1894. 245.

382287   Všice Svazek: 7 Strana: 1060
Všice, e, f., haematopinus, hmyz. Brm. IV. 672.

382288   Všicek Svazek: 4 Strana: 0866
Všicek = všecek. I strnul v. a padl na zemi. Čtení Nikod.

382289   Všicek Svazek: 8 Strana: 0479
Všicek. Dle Bl. Gr. 278. slovo nedobré. Vz násl.

382290   Všicen Svazek: 9 Strana: 0381
Všicen = všecek. Gb. H. ml. III 1. 514.

382291   Všicka Svazek: 4 Strana: 0866
Všicka, y, f. = malá veš, všeňák, junge Laus.

382292   Všicken Svazek: 4 Strana: 0866
Všicken, vz Všecek.

382293   Všickeren Svazek: 4 Strana: 0866
Všickeren = všeckeren, Vz Všecek. V. lid. GR. Až sě v-ni užasú lidě. Kat. 3087. To sú v-ni viděli. Hr. rk. 61.

382294   Všickeren Svazek: 10 Strana: 0495
Všickeren lid. Gest. U. 47.

382295   Všicko Svazek: 8 Strana: 0479
Všicko, inepte m. všecko. Bl. Gr. 274.

382296   Všíden Svazek: 10 Strana: 0495
Všíden = všední den. Volyně. Čes. 1. XIII. 126. Sr. Všídní.

382297   Všidenský Svazek: 7 Strana: 1060
Všidenský = všední. V. šat. Cf. Boží- hodový.

382298   Všídně Svazek: 7 Strana: 1060
Všídně = všedně. Ať je v. nebo boží hod. Us. u N. Kdýně. Rgl.

382299   Všidní Svazek: 4 Strana: 0867
Všidní = všední. V. kabát. Němc.

382300   Všídno Svazek: 4 Strana: 0867
Všídno = všedně. Pro v. budu ten ka- bát míti. Us. — K všídni = ke každodenní potřebě, zum alltäglichen Gebrauche. Rk. Ve všídni = ve všedním dnu. U Nov. Kdyně. Rgl.

382301   Všidu Svazek: 9 Strana: 0381
Všidu. (Toho dbej), sic budeš v. z vej- dělku plakat. Čes. 1. VII. 376. Vz Všidy (VII. 1060. ).

382302   Všidy Svazek: 7 Strana: 1060
Všidy = všude, zastr. GP.

382303   Všikání Svazek: 8 Strana: 0479
Všikání = uspávaní detí zpíváním: vš, vš. Duf. 55. Cf. Všikati.

382304   Všíkati Svazek: 4 Strana: 0867
Všíkati; všiknouti, knul a kl, utí = psik- nouti, zischen. — na koho. Neb coť to škodí, by pak na tě všíkali všichni lidé. Jel. Enc. mor. 33.

382305   Všímačný Svazek: 4 Strana: 0867
Všímačný = všímavý, vz toto. Us. Vck., Šm.

382306   Všimák Svazek: 7 Strana: 1060
Všimák, a, m. = kdo si všeho všímá. Mor. Bkř.

382307   Všímati Svazek: 4 Strana: 0867
Všímati sobě n. si; všimnouti, mnul a ml, ut, utí; všímávati = pozorovati, smysly k něčemu obrátiti, auf etwas sehen, etwas bemerken, wahrnehmen, inne werden, Acht geben, beobachten; někdy s ponětím zvláštní šetrnosti, vážnosti, vážiti sobě, ctíti, schät- zen, achten, ehren, auf etwas halten. Jg. — si (ne: se) čeho, koho (gt): škody. V. On si ho, toho všímá. Ros., D., Sych. Nikdo si dýmu nevšiml. Jg., Brt. S. 3. vyd. 43. Kdo si mála nevšímá, není více hoden. Prov. On si jí všímá, sie ist Gegenstand seiner Aufmerksamkeit; Toho hrdopyšky si ne- musíš všímati; Ona tím chce, aby si jí svět všímal. Us. Dch. Mluvnic řeckých bedlivě jsem si všímal. Bž. Předml. Všimli jste si toho hluku? Us. Všimni si, Nanynko, všimni, jaký má císař pán šimly. Čes. mor. ps. 61. Dycky mně maměnka říkávala, bych si mlá- denců nevšímala. Sš. P. 401. Na jakých vědomostech sobě Jindřich a tudíž i doba jeho nejvíce zakládali a kterých sobě nej- více všímali. Ddk. III. 186. Nevšímá si mé dobroty. Us. Šd. Praví králové sobě cetek a šupek nevšímají. Sš. L. 125. Kdo ctí ná- rod, všeho si rád všímá, co mu národ v pa- měť uvádí. Koll. V onucích-li táta chodí, děti si ho nevšimnou, pakli o kapsu se hodí, najde lásku upřímnou. Shakesp. Tč. Praco- vití lidé si nevšímají zahalečův. Us. Tč. — kdy. Toho neopomeneme během tohoto na- šeho historického líčení zvláště sobe vší- mati a poznamenávati. Ddk. 11. 290. Že ne- všímáno sobě při posluhování vezdejším vdov jejich. SŠ. Sk. 67. — jak. Bedlivě si něčeho v. Us. Však ve dvoře si zatím všimli s pozorností. Kká. Td. 16. — kde. Každé maličkosti si v domě všímá. Us. Když si mne nevšímáš v hospodě před lidma. Er. P. 263. — pass. Jest všímán jako hrách u cesty (špatně). Prov. — čeho jak dlouho. Druhdy velicí mužové, aby bezpečně žili, i ctnosti, i umění a vtipu svého na čas jsou všímali a tajili (= skrývati se s čím?) Walkmb. Růž. zahr.

382308   Všímati si Svazek: 7 Strana: 1060
Všímati si. Cf. Mkl. Etym. 339. b.

382309   Všímavičný Svazek: 4 Strana: 0867
Všímavičný = všímavý. Je to v. žena. Us. u Rychn. Črk.

382310   Všímavosť Svazek: 4 Strana: 0867
Všímavosť, i, f. = pozornosť, šetrnosť, die Achtsamkeit, Beachtung, Beachtsamkeit, Beobachtungsgabe. Us.

382311   Všímavý Svazek: 4 Strana: 0867
Všímavý = pozorný, šetrný, achtsam, aufmerksam. D. Buď v-vý, ale ne zvědavý. Č. M. 288. Všímavému nestrkej po lopatě, sapienti pauca. Dch. Že vandr v-mu a uče- livému tovaryši užitečný jest. Pam. Mez. 205. — čeho. Historici tiché velikosti ná- rodů málo všímaví. Šf. I. 577.

382312   Všímavý Svazek: 9 Strana: 0381
Všímavý. V. oči = uhrančivé. Šeb. 289.

382313   Všímavý k Svazek: 8 Strana: 0479
Všímavý k moderním potřebám. Mtc. 1895. 294.

382314   Všimlavý Svazek: 9 Strana: 0381
Všimlavý = všímavý. Lisic.

382315   Všimný Svazek: 4 Strana: 0867
Všimný, achtsam wahrnehmend. Dch.

382316   Všina Svazek: 10 Strana: 0677
Všina, y, f. = vséně. Brt. Sl.

382317   Všiňátko Svazek: 10 Strana: 0495
Všiňátko, a, n. = všíně. Dšk. Km. 34.

382318   Všinda Svazek: 9 Strana: 0381
Všinda, y, m. = všivák. Zát. Př. 161?.

382319   Všindoš Svazek: 10 Strana: 0495
Všindoš, e, m. = všivák. Slov. Czam. Slov. 131. Sr. Všinda v II. Přisp. 381.

382320   Všíně Svazek: 4 Strana: 0867
Všíně, vz Všeně.

382321   Všinec Svazek: 4 Strana: 0867
Všinec, nce, m., der Lausmist. V hlavě má samé všince. Dostaneš v. = nic. Na Ostrav. Tč.

382322   Všinok Svazek: 4 Strana: 0867
Všinok, a, m. = vśička. Strčil sem mu v-ka do hlavy, Laus in den Pelz. Na Ostr. Tč.

382323   Všinouti co mezi co Svazek: 7 Strana: 1060
Všinouti co mezi co, einfügen. Dk.

382324   Všinouti se kam: na Svazek: 4 Strana: 0867
Všinouti se kam: na koně, hinaufsprin- gen, es besteigen. Hlč.

382325   Všinutí Svazek: 7 Strana: 1060
Všinutí, n., die Einfügung. Dk.

382326   Všinutý Svazek: 7 Strana: 1060
Všinutý; -ut, a, o, eingefügt.

382327   Všitek Svazek: 4 Strana: 0867
Všitek = všechen. Tehdy sě v. lid za ním obráti. Hr. rk. 253. Slibujem všitkni společnú rukú nerozdílnú. Arch. II. 326.

382328   Všitek Svazek: 8 Strana: 0479
Všitek = všicek, všecek. V. sbor. Ev. seit, 16. Luc. 18. 43.

382329   Všitek Svazek: 10 Strana: 0495
Všitek, tka, o = všecek.

382330   Všíti Svazek: 4 Strana: 0867
Všíti, všiji, všij, je (íc), il, it, itý; vší- vati, einnähen. — co kam (do čeho). Apol. — kam (v co). Us. — čím: jehlou, hed- vábím, nití.

382331   Všití Svazek: 4 Strana: 0867
Všití, n., das Einnähen. Jg.

382332   Všíti co kam Svazek: 7 Strana: 1060
Všíti co kam. Hugo 1392. — co komu : ránu, pohlavek. Us. Pdl.

382333   Všitky Svazek: 7 Strana: 1060
Všitky. Budeš-li jemu přietelem, v. tě zavede o statek, o česť u. o život. Výb. II. 757.

382334   Všitý Svazek: 4 Strana: 0867
Všitý, eingenäht. V. znak. Kká. Td. 82.

382335   Všiv Svazek: 4 Strana: 0867
Všiv, a, m. = všivec, der Lauskerl. Po- čkej, však ti dám, až tě dopadnu, ty všive všivý. Na již. Mor. Šd.

382336   Všiva Svazek: 4 Strana: 0867
Všiva, y, m. = všiv. Všiva a všivál nej- škaredější nadávka dětská na mor. Zlínsku. Brt.

382337   Všivácký Svazek: 4 Strana: 0867
Všivácký = všiváku přístojný, lausig, schlecht,

382338   Všiváctví, n Svazek: 4 Strana: 0867
Všiváctví, n., die Lauserei. Us.

382339   Všivač Svazek: 4 Strana: 0867
Všivač, e, všivák, a, m. = všivý chlap, všivec, otrhanec, der Lauskerl, Lausichter. — V. = špatný tabák. D.
Všivačka, y, f., Lausichte. Bern.

382340   Všiváček, čku Svazek: 10 Strana: 0495
Všiváček, čku, m. = hustý oboustranný hřeben. Č. Buděj. List. fil. 1902. 253.

382341   Všivačiť sa s dačím Svazek: 7 Strana: 1060
Všivačiť sa s dačím, sich mit etwas plagen. Slov. Ssk.

382342   Všivajzl Svazek: 7 Strana: 1060
Všivajzl, všivajzlík, a, m = všivák. U Kdýné. Rgl.

382343   Všivajzna Svazek: 4 Strana: 0867
Všivajzna, y, m. = všivák (nadávka). Ty v-no! U Kr. Hrad. Kšť.

382344   Všivák Svazek: 4 Strana: 0867
Všivák, a, m., vz Všivač.

382345   Všivák Svazek: 7 Strana: 1060
Všivák = hovnivál brouk. V Podluží. Brt. — V. = palec (v říkadle). U Kdyně. Rgl. Vz Všivavec (dod.).

382346   Všivák Svazek: 8 Strana: 0479
Všivák, potok u Žiliny na Slov. Phľd. 1896. 174., 17.

382347   Všivál Svazek: 4 Strana: 0867
Všivál, a, m. = všivák. Mor. Šd. V. vši- vavý. Šd. Vz Všiva.

382348   Všivál Svazek: 7 Strana: 1060
Všivál = chrobák, hovnivál brouk. V Pod- luží. Brt.

382349   Všivanda Svazek: 4 Strana: 0867
Všivanda, y, m. a f. = všivák. Us.

382350   Všivant Svazek: 7 Strana: 1060
Všivant, a, m., Lauskerl, m. U Kdýně. Rgl., Vondrák.

382351   Všiváreň Svazek: 9 Strana: 0381
Všiváreň, rně, f. = hlava. Zát. Př. 66a.

382352   Všivárňa Svazek: 7 Strana: 1060
Všivárňa, ě, f. = chalupa pro tuláky. Mor. Šd.

382353   Všivárna Svazek: 8 Strana: 0479
Všivárna, y, f., Laushaus, n. Nár. list. 1894. č. 32.

382354   Všivatec Svazek: 7 Strana: 1060
Všivatec, tce, m. = ostré sítí, oštřice. Sežerouli jej krávy, dostanou prý vši do břicha. U Úboče. Rgl.

382355   Všívati Svazek: 4 Strana: 0867
Všívati, vz Všíti.

382356   Všivavec Svazek: 4 Strana: 0867
Všivavec, vce, m. = všivač. Mor. Šd.

382357   Všivavec Svazek: 7 Strana: 1060
Všivavec = palec prst. Mor. Brt. Dt. 14. Vz Všivák (dod.).

382358   Všivavěti Svazek: 4 Strana: 0867
Všivavěti, ěl, ění, läusig werden, Läuse bekommen. — komu. Tele nám všivaví. Us. Šd.

382359   Všivavice Svazek: 7 Strana: 1060
Všivavice, míst. jm. v M. Hontu. Let. Mt. sl. VI. 2. 13.

382360   Všivavník Svazek: 10 Strana: 0495
Všivavník, u, m., zahrada u B. Bystrice. Mus. slov. VII. 42.

382361   Všivavý Svazek: 4 Strana: 0867
Všivavý, läusig, voll Läuse. Us. Šd.

382362   Všivcový Svazek: 4 Strana: 0867
Všivcový, Läusekraut-. V. semeno (hni- došové), delphinium staphisagria. Nz. lk.

382363   Všivec Svazek: 4 Strana: 0867
Všivec, vce, m. = všivý člověk, všivák. Vz Všivač. Ros. V. všivý. Mor. Šd. — V., bylina, das Läusekraut, pedicularis. V. bahní, p. palustris, lesní, p. silvatica, Rstp. 1155., krkonošský, sudetica, planý, sceptrum Ca- rolinum, zobanitý, rostrata. — V. = ostrožka révolistá, delphinum staphisagria. Rstp. 21. Cf. Kk. 189., Čl. Kv. 244., FB. 58., Slb. 308., 586., Schd. II. 291., Nz. lk. Semeno: kapu- cínské semeno. Rostl. — V. = čistec lesní, stachys silvatica, der Mäuse-, Ratzenpfeffer. D. — V. = kýchavice, sabadilla. Nz. lk.

382364   Všivec Svazek: 7 Strana: 1060
Všivec rostl. Cf. Rosc. 135., Mllr. 40., Kram. Slov.

382365   Všivec Svazek: 8 Strana: 0479
Všivec = bolehlav, cicuta. 1440. List, fil. 1893. 374.

382366   Všivec Svazek: 9 Strana: 0381
Všivec, vce, m = všivák. Ezop. 291.

382367   Všivec Svazek: 10 Strana: 0495
Všivec, vce, m., pedicularis, rostl. Vz Stračka, Ott. XIX. 392.

382368   Všivěti Svazek: 4 Strana: 0867
Všivěti, ěl, ění; zašivěti = všivým se stávati, Läuse bekommen. Zlob.

382369   Všivice Svazek: 4 Strana: 0867
Všivice, e, f. = všivosť.

382370   Všivina Svazek: 4 Strana: 0867
Všivina, y, f., die Läusesucht, Läuse- krankheit. Šd.

382371   Všivina Svazek: 10 Strana: 0495
Všivina, y, f. = všivosť, Läusesucht, phthiriasis. Ktt.

382372   Všiviti Svazek: 4 Strana: 0867
Všiviti, il, en, ení; zašiviti, lausig ma- chen. — se s čím, eine lausige Arbeit un- ternehmen. Zlob.

382373   Všivka Svazek: 7 Strana: 1060
Všivka, y, m. = všivák. Kutn.

382374   Všivok Svazek: 4 Strana: 0867
Všivok, a, m. = všivač. Na Ostrav. Tč. V-ku všivý. Tč.

382375   Všivoň Svazek: 4 Strana: 0867
Všivoň, ě, m. = všivač, všivák. Mor. Kd., Šd.

382376   Všivosť Svazek: 4 Strana: 0868
Všivosť, i, f. = všivá nemoc, die Läuse- sucht. Též u rostlin. Vz S. N. V., phthiria- sis, všivice = nemoc povstalá přílišným roz- množením se vší na těle jednotlivcově. Vz S. N., Čs. III. 292., II. 25b. V. řas, p. cili- aris. Sch. Povšechná v., die Läusesucht. Nemoc ta Agrippova liší se od v-sti. Sš. Sk. 148. (Hý. ). — V. = všiváctví, die Lau- serei. D.

382377   Všivota, všivotina Svazek: 4 Strana: 0868
Všivota, všivotina, y, f. = všiváctví. U. — V., y, m. = všivák. Us. Šd., Vck.

382378   Všivula Svazek: 4 Strana: 0868
Všivula, y, f. = všivá ženská. Mor. Šd.

382379   Všivý Svazek: 4 Strana: 0868
Všivý = plný vší, voll Läuse, läusig. V. Hlava. Boč. — V. = špatný, chatrný, schlecht, lausig. V. peníze, D., výstupek. Sych. — V. = ode vší pocházející, Läuse-. V. nemoc.
V. Vz Všivosť. — V. koření, vz Všivec. — V., jm. stráně u Vsetína. Vck.

382380   Všivý Svazek: 9 Strana: 0381
Všivý. V. masť (na vši). Mtc. 1899. 221.

382381   Všivý. V Svazek: 10 Strana: 0495
Všivý. V. bylina, vz Stračka zde.

382382   Vškatuliti Svazek: 4 Strana: 0868
Vškatuliti, il, en, ení, einschachteln. Mus. XI. 179.

382383   Vškrobati Svazek: 4 Strana: 0868
Vškrobati = oškrábati. Na Ostrav. Tč.

382384   Vškrybati Svazek: 4 Strana: 0868
Vškrybati = vškrobati. Na Ostrav. Tč.

382385   Vškubati Svazek: 4 Strana: 0868
Vškubati, hineinrupfen, -schleissen. — co kam: kačí peří do husího. Us. Tč.

382386   Všlapati Svazek: 4 Strana: 0868
Všlapati; všlapiti, il, en, ení; všláp- nouti, pnul a pl, ut, utí; všlapovati, eintre- ten, hineintreten, einstampfen. — (co) kam čím: do země nohama v. něco (šlapáním včiniti). Us. Bosou nohou do bláta všlapil (vstoupil). Pref.

382387   Všlapiti Svazek: 4 Strana: 0868
Všlapiti, vz Všlapati.

382388   Všlepiti Svazek: 4 Strana: 0868
Všlepiti, il, ení, auf etwas treten. — kam. Všlepí naň záhuba, calcet super eum. BO.

382389   Všmiknúť sa Svazek: 4 Strana: 0868
Všmiknúť sa = mihnouti se. Na Slov. Dbš. Ob. 151.

382390   Všňořiti Svazek: 4 Strana: 0868
Všňořiti, il, en, ení. Premenili zlotu hnedky, v-li ji v zlaté cetky. Hdk. C. 165.

382391   Všol Svazek: 4 Strana: 0868
Všol, a, m., argas, pavouk klíšťovitý. Krok. II. 249.

382392   Všom Svazek: 4 Strana: 0868
Všom, lok. sg. m. a n. v obecné mluvě k všecek místo: všem. Ve všom. Vz Čom.

382393   Všoř Svazek: 4 Strana: 0868
Všoř, e, m. = všivač. Ostrav. Tč.

382394   Všoulati se kam Svazek: 4 Strana: 0868
Všoulati se kam = tiše přijíti, leise kommen, sich einschleichen. Mor. Bkř.

382395   Všoup Svazek: 4 Strana: 0868
Všoup, u, m. = všoupnutí, der Einschub z. B. bei Stellenbesetzungen. Dch.

382396   Všoupka Svazek: 4 Strana: 0868
Všoupka, y, f., der Einschub. Šm.

382397   Všoupnouti Svazek: 4 Strana: 0868
Všoupnouti, pnul a pl, ut, utí. — co čím kam v co: truhlík rukou do stolu. Us., Rk. Ruce za pás všoupl. Kká. Td. 73.

382398   Všoupnutí Svazek: 4 Strana: 0868
Všoupnutí, n., vz Všoup.

382399   Všourati se kam: do Svazek: 10 Strana: 0495
Všourati se kam: do světnice. Rais Sir. 117.

382400   Všoustati Svazek: 4 Strana: 0868
Všoustati; všoustnouti, stnul a stl, ut, utí; všoustávati. — co. Já to tam všoustl. Ros. — co kam (do čeho, več) jak: mocí.

382401   Všplíchati Svazek: 4 Strana: 0868
Všplíchati, všplíchnouti, chnul a chl, ut, utí, hineinplätschern, einplanschen. — co čím kam (do čeho, v co).

382402   Všroubiti Svazek: 4 Strana: 0868
Všroubiti, il, en, ení, všroubovati, ein- schrauben. co co čím kam: šroub na matku; hřebík do desky dlátkem. Us. Tč.

382403   Všroubiti co kam Svazek: 10 Strana: 0495
Všroubiti co kam. Fel. 46.

382404   Všroubování Svazek: 4 Strana: 0868
Všroubování, n., das Einschrauben. V. svisných rour do vodorovných. Zpr. arch. VII. 28.

382405   Všroubovati Svazek: 4 Strana: 0868
Všroubovati, vz Všroubiti.

382406   Všroubovati co kam Svazek: 9 Strana: 0381
Všroubovati co kam. Kom. Ohláš. 125.

382407   Všť Svazek: 7 Strana: 1060
Všť. Z všť se v odsouvá: náščeva. Vz V (dod.).

382408   všt Svazek: 8 Strana: 0479
všt. Z ršt se v odsouvá: naštiviti m. na- vštíviti. Dšk. Jihč. I. 26.

382409   Vštěchtati Svazek: 4 Strana: 0868
Vštěchtati, vz Štěchtati.

382410   Vštěpení Svazek: 7 Strana: 1060
Vštěpení křesťanství na slovanskou půdu. Sbn.

382411   Vštěpitelný Svazek: 7 Strana: 1061
Vštěpitelný, einpropfbar, einprägbar. Cvičením v-ný. Lpř.

382412   Vštěpiti Svazek: 4 Strana: 0868
Vštěpiti, il, en, ení, vštěpovati, vz Vští- piti.

382413   Vštěpiti Svazek: 10 Strana: 0495
Vštěpiti = očkovati. — co komu: dí- těti neštovice. Domažl. Čes. 1. XI. 306.

382414   Vštepovati Svazek: 4 Strana: 0868
Vštepovati, hineinsteppen. — co kam: jméno do šátku. U. s. Tč.

382415   Vštěpovati Svazek: 4 Strana: 0868
Vštěpovati, vz Vštípiti.

382416   Vštětičkovati Svazek: 4 Strana: 0868
Vštětičkovati, einpinseln. Šm.

382417   Vštěvovati Svazek: 4 Strana: 0868
Vštěvovati = navštěvovati, besuchen. Ž. wit. (Č. ).

382418   Vštípení Svazek: 4 Strana: 0868
Vštípení, n., die Einpflanzung, Einprä- gung, Einimpfung, Einpfropfung. Us., Mus. 1880. 140.

382419   Vštípený Svazek: 4 Strana: 0868
Vštípený; -pen a, o; vštěpovaný, einge- pflanzt, eingeprägt, eingeimpft, eingepfropft. V. strom, V., neštovice (očkovaná). Jg. — od čeho. Od přirození v. V.

382420   Vštípený do Svazek: 7 Strana: 1061
Vštípený do hlavy, eingelernt, v paměť Lpř.

382421   Vštípitel Svazek: 4 Strana: 0868
Vštípitel, vštěpitel, e, m., der Pflanzer. — V. = očkovatel, der Impfer. D.

382422   Vštípiti Svazek: 4 Strana: 0868
Vštípiti, vštěp, vštípě (íc), il, en, ení = vsaditi, einpflanzen, einprägen, einimpfen, einpfropfen. — co: strom, Us., neštovice. D. — V. — co komu kam: do hlavy. D. Bůh každému jeho přirození vštípil. Kom. V. něco do paměti. Dk. P. 79. Lásku ně- komu vštěpiti. Dch. Aby jim celý výkon tím důrazněji byl vštípen, panoval obyčej; Mohli se přiznávati k zásadám, kteréž uher- ský král Štěpán sv. vštěpoval svému synu; To vštěpiž každý sobě do paměti; Otakar vštípil si dobře staré pravidlo, že... Ddk. IV. 142., 192., 287., VI. 10. (Tč. ). V. jim hleděl lásku k Bohu, k bližnímu. Sš. J. 95. Něco v oči v., in die Augen einprägen. Us. Dch. Otec můj vštípil mi do srdce zásady mravné a ctnostné. Us. Tč. Něčí výklady v paměť si v. Mus. 1880. 140. Vštěpiti něco nač, aufpfropfen. Nz. V. štěpek do planého výrostku. Pc. Roub v dobrý kmen v. BR. II. 495., 614. a. Bůh nám vštípil pud lásky k němu v srdce naše; Avšak nutnou a ne- vyhnutelnou potřebu vrchnosti Bůh vštípil j v povahu lidskou a v řád světa; Pán nauku, kterou vně hlásá, v útrobu vštěpuje; Měli (židé) uznati Krista a co přirozené ratolesti vštípeni býti do pravé olivy; Bůh vštípil v naši přírodu živly všeho dobra. Sš. I. 125., 129., J. 47., 249., L. 171. (Hý. ). — kdy. Jestliže jsme my za zimy tohoto věku v smrť Kristovu vštípeni. Sš. I. 69. (Hý. ). — jak. Duchovnímu bylo uloženo, alespoň Otčenáš a Věřím v Boha dítkám v. v latinském jazyku i v mluvě lidu. Ddk. IV. 246. Nebo jestli ty proti přírodě vští- pen jsi v štěpnou olivu; A věrcové vírou v potomstvo Abrahamovo vštípeni bývají; Jenž (zlolidé) pod zástěrou slibnou a ta- jemnou, ano posvátnou pokličkou bludy se v mysl lidé v. usilují. Sš. I. 115., II. 33., 117. (Hý. ).

382423   Vštípiti co, se kam (jak Svazek: 7 Strana: 1061
Vštípiti co, se kam (jak). Balšámová zahrada sama se tam vštípila. Brt. N. p 627. Výroky ty se aforisticky v mysl v-ly. Osv. 1. 57. — co čím: učivo cvičením. Us Pdl.

382424   Vštítiti Svazek: 4 Strana: 0868
Vštítiti, il, ěn, ení = zaštítiti. Pass. mus. 303. 2.

382425   Vštíviti Svazek: 4 Strana: 0868
Vštíviti, vštivovati, besuchen. — koho čím. Bóh vštíví nejednoho chudobu. Ms. rajhr. v. 20.

382426   Vštrykovati Svazek: 4 Strana: 0868
Vštrykovati, hineinstricken. — co kam: paty do starých punčoch. Us. Tč.

382427   Vštuchnouti Svazek: 4 Strana: 0868
Vštuchnouti, hineinstossen. — koho, kým kam: do vody. Na Ostrav. Tč.

382428   Všturknouti Svazek: 4 Strana: 0868
Všturknouti, knul a kl, ut, utí = vštu- řiti. Ib. Pč.

382429   Vštuřiti koho kam Svazek: 4 Strana: 0868
Vštuřiti koho kam, hineinstossen. Na Ostrav. Tč.

382430   Všu Svazek: 4 Strana: 0869
Všu = vši, všecku. Kat. 1119; všú = vší. Kat.

382431   Všude Svazek: 4 Strana: 0869
Všude, vz Všudy.

382432   Všudevládný Svazek: 7 Strana: 1061
Všudevládný, überall Herrschend. Kzl. 77.

382433   Všudy Svazek: 4 Strana: 0869
Všudy (zastr. vsiudy, vsidy), všude, adv. místa = na každém místě, überall, durch- gängig. Smrť vždycky a v. očekává. V. V. dobře, doma nejlépe. Ros. To máte všudy. Kram. V. chléb o dvou kůrkách. Kdo je všudy, nikdež není. Vz Řemeslo. V. kou- kol mezi pšenicí. Všudy musí nos vstrčiti. Všecko v. prohledá. Us. Bylo všech všudy dvanáct. Har. Ve všem (všeho) všudy je toho tři lžíce. Č. Zdi všudy padají; Beze všeho všudy, ohne Weiteres; Všech všudy, prach a broky, Bomben und Granaten! Dch. Zdá mi se všechno všudy, že to dělá 50 kr. Us. Křikl naň, aby toho ku všem všudy nechal a si připospěl (přispíšil). U Rychn. U všech všudy, co tam děláš? Us. Vrů. Všude ti věku ubude (říkají tomu, kdo z besedy nebo z návštěvy chce odejíti). U Olom. Sd. Dal ti jí všudy zvonit, všudy na vše zvony, aby bylo slýcháno po turecké zemi. Sš. P. 125. Na pahorku sedla všeho všudy jednou. Němc. Jistec jistce svého všudy obstaviti může. NB. Tč. 89. Chováni jsou všudež s poctivostí. Ddk. II. 247. Kdy by to učinil, hnali by ho ke všem všudy. Kos. Běž ku všem všudy (= k čertu). Bdl. Všudy bylo, všudy bylo a včil není nic. (Praví vlaštovka přiletujíc na vesno). Slez. Šd. Ve všem všudy. Dh. 61. Zabolela mě hlavička, ba i boleć budzě, obmuvil mě můj kochanek mezi luďzmi všudzě. Sš. P. 388. Když král Matiáš urovnal se o všecko všudy. Skl. I. 328. Co je Němec, to je Němec všudy. Koll. I. 317. Jim sě dává, jim se kupuje a chudý všudy v núzi leží; Buoh vždy a všudy jest a zná všechny věci; Jakož král zemský jest všudy v svém královstvie mocí a spravením, též Bóh jest ve všem světě; Bóh všudy jest bytem i mocí. Hus I. 220., 291., 318. (Tč. ). Kromě nebe všude závisť. Us. Tč. Všude lidé, v Chomútově Němci; Nahému je všude zima; Bosého všude tlačí; Prov. Šd. Všudy byl, nikam nedošel. Vz Hloupý. Lb. Všude je něco. Us. Dch. — Všudyť. Všudytě chléb jísti. Ros. — Kom. — Všudež = všudy. Všudež ho hledal. Us.

382434   Všudy Svazek: 7 Strana: 1061
Všudy. Cf. Mkl. Etym. 398 b. Všude je, z kel věter duje. VSlz. I. 234.

382435   Všudybud Svazek: 7 Strana: 1061
Všudybud. Kom. Lab. 9., 76.

382436   Všudybud, Všudybyl Svazek: 4 Strana: 0869
Všudybud, Všudybyl, a, m., der alte Uiberall. Kmotr Všudybyl (tulák). Č. Cf.: Všudy byl a nikam nedošel. Prov. Vz Všudy.

382437   Všudybudnosť Svazek: 9 Strana: 0381
Všudybudnosť, i, f., ubiquitas. Vlč. Lit. II. 1. 48.

382438   Všudybyl Svazek: 4 Strana: 0869
Všudybyl, a, m. = všudybud. — V. = kapustka, lapsana, das Warzenkraut. Slb. 467.

382439   Všudybylka, všudybudka, všudybyd- ka Svazek: 4 Strana: 0869
Všudybylka, všudybudka, všudybyd- ka, y, f. = která všudy jest, die alte Uiber- all. Jg., Němc.

382440   Všudybylosť Svazek: 9 Strana: 0381
Všudybylosť, i, f. Úsloví atd. vz Zát. Př. IV. odst. 12.

382441   Všudybylý Svazek: 9 Strana: 0381
Všudybylý. V. zárodky. Pal. Pam. 216.

382442   Všudybytnosť Svazek: 4 Strana: 0869
Všudybytnosť, i, f. = všudypřítomnosť, die Allgegenwärtigkeit. Vz S. N.

382443   Všudybytnosť Svazek: 9 Strana: 0381
Všudybytnosť, i, f. Hus I. 73. V. těla Kristova. Kom. Ohláš. 94.

382444   Všudybytný Svazek: 4 Strana: 0869
Všudybytný = všudy jsoucí, všudy byt mající, allgegenwärtig. Th. div., Dch. S strany božství svého v-tný jsa. BR. II. 673. b.

382445   Všudybytný Svazek: 7 Strana: 1061
Všudybytný. V. ústrojnosť. Pal Rdh. I 389.

382446   Všudybyvka Svazek: 4 Strana: 0869
Všudybyvka, y, m. =všudybylka. Č.

382447   Všudymístný Svazek: 4 Strana: 0869
Všudymístný, allerorts. Vniterné a v. sloužení Bohu. Sš. J. 72. (Hý. ).

382448   Všudypřítomnosť Svazek: 4 Strana: 0869
Všudypřítomnosť, i, f., die Allgegen- wart. Koll. I. 17. V. božská. Ros.

382449   Všudypřítomný Svazek: 4 Strana: 0869
Všudypřítomný, allgegenwärtig. D.

382450   Všúchať sa Svazek: 7 Strana: 1061
Všúchať sa, hineinsohleichen. Slov.Ssk.

382451   Všuchnouti Svazek: 10 Strana: 0495
Všuchnouti = strčiti. Všuchla ho do dveří. Phľd. XXII. 44.

382452   Všulati Svazek: 4 Strana: 0869
Všulati, einrollen. — co kam: slívky do halušek. Na Ostrav. Tč.

382453   Všustnouti Svazek: 4 Strana: 0869
Všustnouti, stnul a stl, ut, utí, všustati, hineinwerfen. — co kam: prach, písek do okna, do očí. Na Ostrav. Tč.

382454   Všuškati Svazek: 4 Strana: 0869
Všuškati, einflüstern. — co komu kam: do ucha. Us. na Mor. Tč.

382455   Všvihnouti Svazek: 4 Strana: 0869
Všvihnouti, hnul a hl, ut, utí; všvihati, všvihovati, mit der Ruthe einhauen. — se kam: na koně (vskočiti), sich wohin schwin- gen. Hlas.

382456   Vt Svazek: 4 Strana: 0869
Vt. Tato skupenina souhlásek v násloví zvláště ve slovech jednoduchých zaniká, ku př. úterý, strč. vtorý a vterý. Ht. Z ní vy- souvá se v: žíti m. živti, šíti m. šivti. Vz Vysouvání souhlásek. Kt. — Vt někdy se přesmykuje: chvat m. chavt od koř. chyt. Kt. Vz Y (se stupňuje).

382457   Vtácký Svazek: 4 Strana: 0869
Vtácký = ptačí. Na Slov. Už by z ce- lého v-ho rákoša nič nebolo bývalo. Dob. pov. IV. 74.

382458   Vtactvo Svazek: 7 Strana: 1061
Vtactvo, a, h. = ptactvo. Hdž. Čít. 179.

382459   Vtač Svazek: 7 Strana: 1061
Vtač, e, f, kollekt = vtactvo, ptactvo. Slov. Hdž. Čít. 179., 182 , 175., Orl. II 23., Hrbň., N. Hlsk. III. 138.

382460   Vtáča Svazek: 4 Strana: 0869
Vtáča, ete, n. = ptáče. Na Slov. a Mor. Já vím sice pri potoce o jednom vtáčaci; Pásla som ja vtačurieky, vtáčata, ej spadlo mi jedno vtáča do blata. Sl. ps. 39., 311. Zaspievalo v. na kosodrevině, čo komu sú- deno, veru ho nemině. Sl. ps. Tč. Ej sedí, sedí na kolaji vtáča, pěkné perenka hed- bávem otáča. Sš. P. 545. — Mt. S. I. 31.

382461   Vtáča Svazek: 9 Strana: 0381
Vtáča. Vz Zát. Př. 376b. Aj v. pomaly obrastá (majetku znenáhla přibývá). Mus. slov. III. 27.

382462   Vtáčacie Svazek: 4 Strana: 0869
Vtáčacie = ptačí. Nechybelo jim iba v. mlieko. Dbš. Pov. I. 512.

382463   Vtáčatko Svazek: 4 Strana: 0869
Vtáčatko, a, n. = ptáčátko. Na Slov. a Mor. Ps. sl. 3.

382464   Vtáček Svazek: 4 Strana: 0869
Vtáček, čka, m. = ptáček. Na Slov. a Mor. Jož nám ten v. oletěl a ochetil (uchy- til) nám pérko; Ty junáčku vtáčku, ty malé junáčku, ty neseješ, nevořeš, jenom dycky hoduješ; Já su malý žáček, zpívám jako vtáček. Sš. P. 248., 728., 736. (Tč. ). Tu nikde ani vtáčka ani máčka. Mt. S. I. 97.

382465   Vtáčenec Svazek: 4 Strana: 0869
Vtáčenec, nce, m. = ptáčenec. S drob- nými v-nci do pole letěla. Sl. ps. Šf. I. 78.

382466   Vtáčenička Svazek: 4 Strana: 0869
Vtáčenička, y, f. = jahoda, die Beere, fragaria vesca. Mt. S. VIII. 1. 42., X. I. 53.

382467   Vtáčený Svazek: 4 Strana: 0869
Vtáčený; -en, a, o, eingerollt. —jak: se strany v-ný. Us. Dch.

382468   Vtáčeti Svazek: 4 Strana: 0869
Vtáčeti, vz Vtočiti.

382469   Vtačí Svazek: 4 Strana: 0869
Vtačí = ptačí. Nic mu nechýbä, iba v mlieko. Mt. S. I. 121.

382470   Vtačicko Svazek: 4 Strana: 0869
Vtačicko, a, n. = malé vtáče. Ej hešo, hešo (husch! weg!), hešo vtačicka, nejezte očička. Sš. P. 92.

382471   Vtáčíček Svazek: 10 Strana: 0495
Vtáčíček, čka, m. = ptáček. Dšk. Km. 35.

382472   Vtačie Svazek: 9 Strana: 0381
Vtačie mlieko mu chybí. Zát. Př. X. 284.

382473   Vtáčik Svazek: 4 Strana: 0869
Vtáčik, a, m. = ptačík, ptáček. Na Mor. a Slov. V tom hájičku zeleném, v. spíva krásne; Co ten v. povedá, čo tak pekne spíva?; Povedz-že mi, povedz, ty vtáčik jarabý. Sl. ps. 45., 53. (Šd. ).

382474   Vtáčik Svazek: 9 Strana: 0381
Vtáčik. Druh vyšívání na vtáčiky (na Liptovsku). Mus. slov. I. 26. Aký v., taká klietka; Aký v., taký spev, rev, kvik, šmyk, cvik; V. -mrháčik; V. sadne na lep atd. Vz Zát. Př. 377a.

382475   Vtáčina Svazek: 7 Strana: 1061
Vtáčina, y, f. = pták. Svižká p. Slov. Orl. X. 17.

382476   Vtáčínek Svazek: 10 Strana: 0495
Vtáčínek, nka, m. = ptáček. Dšk. Km. 33.

382477   Vtáčky Svazek: 7 Strana: 1061
Vtáčky = lví tlama, rostl. V Podluží. Brt.

382478   Vtáčnička Svazek: 7 Strana: 1061
Vtáčnička, y, f. = jahoda, fragaria vesca. Slov. Rr. Sb.

382479   Vtáčuriatko Svazek: 4 Strana: 0869
Vtáčuriatko, a, n. = ptáčátko. Na Slov. Ak to moje v. zahyne... Sl. ps. 311.

382480   Vtačuriek Svazek: 4 Strana: 0869
Vtačuriek, a, m. = ptáče. Pásla som ja vtačurieky, vtáčata, ej spadlo mi jedno vtáča do blata. Vz Vtáčuriatko.

382481   Vtáčurienka Svazek: 4 Strana: 0869
Vtáčurienka, y, f. = ptáče. Pásla som s-ky, vtáčata. Sl. ps. 311.

382482   Vtah Svazek: 4 Strana: 0869
Vtah, u, m., der Einzug.

382483   Vtahač Svazek: 4 Strana: 0869
Vtahač, e, m., der Herbeizieher = řemen neb špagát, kterým se obrtel do díry vta- huje. Na Ostrav. Tč.

382484   Vtáhnouti Svazek: 4 Strana: 0869
Vtáhnouti, ul, ut, utí; (zastr. vrahu), vtáhl, vtažen, ení; vtáhati, vtahovati = ně- kam táhnouti, táhna vpraviti, ein-, hinein- ziehen, einschleppen; vepsati, in die Bücher einschreiben, einziehen; vjíti, einrücken, ein- ziehen. Jg. — co, koho, se kam: do lesa, opilého do domu; vítr do sebe, vodu do sebe v. Us. Nepřítel do naší země vtáhl. Ros. Voda se vtáhla do země. D. Had se vtáhl do díry. Jg. V. něco do kněh (Zlob. ), správně: zapsati, vepsati, vložiti, dáti vtě- liti. Cf. Brs. 3. vyd. 259., 269. Nebudete-li tiši, hned vás do knihy vtáhnu, správně: zapíši, ve knize zaznamenám atd. V. se pod most. Er. Sl. čít. 60. Vzala kahanec do ruky a vtiahla sa na prstoch do tej izby, kde spali. Dbš. Pov. 1. 58. A v ně (grunty) žád- nému se vtahovati nedal, Eingriffe thun; Kdo by se do mého vtahoval. Arch. I. 88., 89. Vtáhla třevic na své nohy. BO. Ďábel vtáhl jest lid v svú vrš a zahrnul v sieti své. Hus II. 280. Jazyk v hrdlo sě vtiehne, ústa zmlknú, žíly vadnú. Hus III. 136. (Tč. ). — jak. Každý mocí bude vtažen. Hus II. 235. A měšťanóm také se jest zdálo, že by přes ten artikul k některým věcem vtaho- váni byli. Arch. V. 451. Mocí do koruny české v. Zř. Frd. Koně za ocas do konírny v. Us. Tč. Vz V. co kam. — koho po kom Když na nebe vzat budeš a mě po sobě vtáhneš, tu mě učiti budeš. Hus III. 94. (Tč. ). — (odkud kam) čím. K blahosla- venstvie má člověk vtažen býti z marnosti světa provázkem dříve řečeným. Hus III. 165. — čím. Co někdy z úst vrabcem vy- letí, zase toho nevtáhneš čtyřmi koňmi. Prov.

382485   Vtáhnouti co, koho kam Svazek: 7 Strana: 1061
Vtáhnouti co, koho kam. Tohoť on do pekla vtiehne. Rd. zv. 1926. Jazyk v hrdlo vtáhne, když by měl mluviti Rokyc. Post. To do zápisků svých vtáhl. Šf. Strž I. 132. — co kam kudy. V. Někoho dveřmi do pokoje. Us. Pdl.

382486   Vtáhnutí, n Svazek: 4 Strana: 0870
Vtáhnutí, n., die Einziehung.

382487   Vtáhnutý Svazek: 4 Strana: 0870
Vtáhnutý; -ut, a, o = vtažený.

382488   Vtahování Svazek: 4 Strana: 0870
Vtahování, n., die Einbeziehung. V. bi- skupa do pře bezdůvodné bylo se stalo, aby... Ddk. III. 32.

382489   Vtahovati Svazek: 4 Strana: 0870
Vtahovati, vz Vtáhnouti.

382490   Vtaj Svazek: 4 Strana: 0870
Vtaj = tajně, tichmo, potichu. V. se mo- dliti, něco říkati. Slov. liturg. Šd.

382491   Vtajiti se v Svazek: 10 Strana: 0495
Vtajiti se v mlze jako jiskra v opalu. Zvon V. 537.

382492   Vták Svazek: 4 Strana: 0870
Vták, a, m. = pták, der Vogel. Na Mor. a Slov. a na Policku v Čech. Zkr. Uletel im ako vták; Ver je to chodák, ani olovený v.; V., čo do svojho hniezda trúsi; Šikovný ako olovený v. Mt. S. I. 54., 102., 122. (Šd. ). Tie dve staršie boly do roboty ako osy a tá najmladšia do práce ako olovený v. Dbš. Pov. I. 350., Er. Sl. čít. 67. Na vtáky chodiť. Mor. Šd.

382493   Vták Svazek: 7 Strana: 1061
Vták holý = netopýr. Na jihových. Mor. Brt.

382494   Vták Svazek: 9 Strana: 0381
Vták, a, m. Aký v., taká pieseň; Vráka na udicu chytať; Vtáka nie prv ako klietku; Vtáka znať po zpeve; V. každý inak; V. si Túbi hniezdo atd. Vz Zát. Př. 377a.

382495   Vtaka Svazek: 8 Strana: 0467
Vtaka. De svó vlaků = volně, mírným krokem. Han. Brt. D. II. 411.

382496   Vtákopysk Svazek: 7 Strana: 1061
Vtákopysk, vtákoprava, vtákosloví atd. Vz Ptákopysk atd. Slov. Loos.

382497   Vtáky Svazek: 8 Strana: 0468
Vtáky u pluhu, ve Slez. smyky. Brt. D. II. 449.

382498   Vťal Svazek: 4 Strana: 0870
Vťal, vz Vetnouti.

382499   Vtancovati Svazek: 7 Strana: 1061
Vtancovati, hineintanzen. — kam. Phľd. III. 533. — koho kam. Cymbal búcha, gajdy dujú, do nebe nás nevtancujú. Slov. Ib. VI. 162.

382500   Vtanouti Svazek: 7 Strana: 1061
Vtanouti. Něco někomu vtane na mysl. Dk. Aesth. 319. Obraz na mysli vtane Dk.

382501   Vtanúti Svazek: 4 Strana: 0870
Vtanúti, zastr. = vnuknouti. Jir. Anth. I. 46.

382502   Vtanúti Svazek: 10 Strana: 0495
Vtanúti, insinuare. — co komu kam. Tuto jemu radu v jeho srdce vtanul jest. Pat. Jer. 130. 15.

382503   Vťapati Svazek: 4 Strana: 0870
Vťapati, vťapnouti, mit kleinen Schlägen hineinhauen. — co čím kam: hřebíky kla- divem do zdi. Na Ostrav. Tč.

382504   Vťapkati Svazek: 4 Strana: 0870
Vťapkati = vťapati. Na Ostrav. Tč.

382505   Vtaraniti Svazek: 4 Strana: 0870
Vtaraniti, il, ěn, ění = taranem vbíti, mit dem Sturmbock hineinschlager:. Us. Tč.

382506   Vtarasiti co kam. V Svazek: 10 Strana: 0495
Vtarasiti co kam. V. kámen (do otvoru sluje). Msn. Od. 133.

382507   Vtasiti Svazek: 4 Strana: 0870
Vtasiti, il, en, ení = vundati, vložiti, vstrčiti, vraziti, einthun, einstecken; se = vběhnouti, eingehen, eindringen. — co, se kam: meč do pošvy. V., Sš. J. 271. V-ti ruce pod pažie. Tkad. Pes do kuchyně se vtasil. Velenský. — co kam jak. Siemu v srdce po jilce meč vtasi. Rkk. 55.

382508   Vtasiti co kam Svazek: 8 Strana: 0479
Vtasiti co kam = vstrčiti. Vtasil by je (zlato) v pytel. Chč. S. 254.

382509   Vtasiti. Na Svazek: 7 Strana: 1061
Vtasiti. Na nás se do rady nejeden z úředníků vtasil domlouvaje Bart. 95.

382510   Vťati Svazek: 4 Strana: 0870
Vťati, vz Vtíti. Na Slov. Bern.

382511   Vtažení Svazek: 4 Strana: 0870
Vtažení, n., die Einbeziehung. Dch.

382512   Vtažený Svazek: 4 Strana: 0870
Vtažený; -en, a, o, eingezogen, einbe- zogen. — kam. Z toho kořene prach do nosu v-ný. Byl.

382513   Vtažitelný Svazek: 7 Strana: 1061
Vtažitelný, einziehbar.

382514   Vtažitosť Svazek: 4 Strana: 0870
Vtažitosť, i, f., intensio, die Kraft. Chym., Krok.

382515   Vtažitý Svazek: 4 Strana: 0870
Vtažitý, intensivus. Rostl. I. 136. a.

382516   Vtě Svazek: 4 Strana: 0870
Vtě =vťal. Výb. I. 1122. 17.

382517   Vtéci Svazek: 4 Strana: 0870
Vtéci, vteku, kl, čení (vz Téci); vtékati, vtekati, vtěkati = v něco téci, ein-, hinein- fliessen; vběhnouti, einfallen, eindringen. — kam. Řeka vtéká do moře. D. Nepřítel vtekl (vrazil) do města. Troj. Voda vtéká do sklepa, Us. Tč. V. mezi co. Kom. Málo řek můž v ni vtěkati Dal. V hrad vtéci (vběhnouti). Pulk. — kam jak. Prorazil jim lodičku, tak že jim voda hrkem vtékala. Er. Sl. čít. 42. A vtekli jednomyslně do divadla Sš. 226. (Hý. ). Řekové na Trojanské ná- ramnou mocí vtekli. Troj. Vtéci do města s vojskem. Troj. — se. Nepospíší-liť, věz, žeť zmešká, žeť se jiný vteče. Arch. 11. 8. S tím on sě vtek na mú věži. Půh. II. 20.

382518   Vtečení Svazek: 4 Strana: 0870
Vtečení, n., das Einfliessen. — V. = vetčení.

382519   Vteda Svazek: 4 Strana: 0870
Vteda = tehdy, slez. Když druzíodpo- čívají, v. já nejvíc musím robiť. Ib. Šd.

382520   Vtedaj Svazek: 7 Strana: 1061
Vtedaj = tehdy. Val., laš. Brt. D. 177.

382521   Vtedajší Svazek: 4 Strana: 0870
Vtedajší = tehdejší. Na v. čas pre rozvoj kultúry zaiste prajným. Sl. bajesl. Paul. Tóth. I. 75.

382522   Vtedováď Svazek: 7 Strana: 1061
Vtedováď = tehdy. Val., laš. Brt. D 177.

382523   Vtedy Svazek: 4 Strana: 0870
Vtedy = tehdy, damals. Na Mor., Slov. a ve Slez. Tč. Len v. je dosť, keď bijú. Na Slov. a Mor. Šd. Vtedy's mi, milý môj, vte- dy's mi sľuboval. Sl. ps. 72. V. mohol kú- piť za groš, čo len chcel; Každý v., keď má kedy: Kto môže kedy, nech robí v. Mt. S. 98., 125., 126. (Šd. ). Na veľa odpísal kráľ z vojny, že aby ho v. a v. čakali domov; Jde k najmladšiemu synovi, ktorý v. ešte tuho spal. Dbš. Pov. I. 235., 294. (Šd. )

382524   Vtedy Svazek: 7 Strana: 1061
Vtedy = tehdy. Val., laš. Brt. D. 177.

382525   Vtedy Svazek: 8 Strana: 0479
Vtedy. To bylo v., ted Krčah s Krpkou bojoval. Slez. Nov. Př. 497.

382526   Vtehda Svazek: 10 Strana: 0495
Vtehda = tehdy. Kld. II. 202.

382527   Vtej Svazek: 7 Strana: 1061
Vtej = tehdy. Val., laš. Brt. D. 177.

382528   Vtékání Svazek: 7 Strana: 1061
Vtékání, n , das Einfliessen. V. vody. ZČ.

382529   Vtěkání Svazek: 9 Strana: 0381
Vtěkání = vztekání. Maš. ruk. (Mus. fil. 1900. 337. ).

382530   1. Vtékati Svazek: 4 Strana: 0870
1. Vtékati, vtěkati, vz Vtéci.

382531   2. Vtekati Svazek: 4 Strana: 0870
2. Vtekati, vz Vetkati.

382532   Vteklý Svazek: 7 Strana: 1061
Vteklý, eingeflossen. Voda do nádržky v-lá. Us. Pdl.

382533   Vteknouti Svazek: 4 Strana: 0870
Vteknouti, vz Vetknouti, Vtéci.

382534   Vteknutí Svazek: 4 Strana: 0870
Vteknutí, n. = vetknutí, die Einstechung. — V. = vpád, der Einfal. V.

382535   Vtelen Svazek: 4 Strana: 0870
Vtelen, a, m. V. nad Jizeru. Arch. I. 544.

382536   Vtělenec Svazek: 4 Strana: 0870
Vtělenec, nce, m. = vtělený, ein Einge- fleischter. Cyr. 75.

382537   Vtělení Svazek: 4 Strana: 0870
Vtělení, n. = vepsání do desk, die Ein- verleibung, Intabulirung. V. do kněh po- zemkových. Us. Šd. — V. = vzetí na sebe podobu tělesnou, die Inkarnation, Verkörpe- rung. V. Kristovo, D., Páně. V. boží, Maria Verkündigung. Háj. O Kristovu v. Hus I. 77. Aniž po v. jest viece milosrdný, ač viece skutkóv činí milosrdných. Hus I. 294. (II. 27. ).

382538   Vtelenský Svazek: 4 Strana: 0870
Vtelenský, ého, m. V. z Vtelna, vlády- cká rodina. Vz S. N. Vz Blk. Kfsk. 1456.

382539   Vtělený Svazek: 4 Strana: 0870
Vtělený; -en, a, o, einverleibt, intabulirt. Us. Dch. — kam: dluhy do kněh v-né. Us. Čechy a Morava nebyly jsou zeměmi v-nými do říše římské. Ddk. II. 456. — V., inkor- porirt, eingefleischt, leibhaft, To je v. ďábel. Us. D., Šd. A když toto lidé poznají, vzvě- die, co jest duchóv zlých a ďáblov v-ných. Hus I. 249. — komu. Tím stane se (žid) jednak v-nou židovi spořivostí, ještě více však svou vybroušeností praktického roz- umu... Ddk. IV. 159. Mužové tito hověli pudu Němcům v-mu k rozšiřování-se. Ddk. IV. 187. (Tč. ) — kde. Bez zbraně a bez voje pouhá osoba Fridrichova čili v osobě v-ná legitimita zdrtila vzpouru. Ddk. V. 167. — kým. Ďáblem vtělení čarodějníci. Cyr.

382540   Vtělesný Svazek: 8 Strana: 0479
Vtělesný. Slovo v-né, verbum incarnatum. 1418. List. fil. 1896. 104.

382541   Vtělestvie Svazek: 7 Strana: 1061
Vtělestvie, n., incarnatio. Ž. kl. 151. a. 10

382542   Vtělín Svazek: 4 Strana: 0871
Vtělín, a, m., Wtielin, samota u Lipníka. PL.

382543   Vtěliti Svazek: 4 Strana: 0871
Vtěliti, il, en, ení; vtělovati, vtělívati = v jedno tělo spojiti, jednotiti, einverleiben, zu einem Körper machen; dskami zapsati, einverleiben, intabuliren (D. ); se: v jedno tělo se spojiti, sich inkorporiren; člověkem uči- něnu býti, tělo na se přijíti, Mensch werden. Jg. — co, se komu. Vtěleno jest to ženám od přirození. Troj. Lidé mají se jeho (Je- žíšovým) údóm v. Hus I. 7., III. 216. — se. Jediné syn (Ježíš) vtělil se; Když sě syn boží vtělil. Hus I. 45., II. 82. (I. 323., II. 14. — Tč. ). — co, se kam (v co, kde). Její krása v mysl se mu vtěluje. Troj. Mají je za měšťany přijíti a je v se v. Mus. 1880. 499. Marie když jest přivolila a řekla: Staň mi se vedlé slova tvého, ihned syn boží vtělil se v ni a byl jest člověkem pravým; V tělo Jesu Krista se v. Hus II. 236., III. 154., 291. Žebra v kosti prsní v. Sal. V zlaté bulle Karel IV. připojuje a vtěluje knížectví polská a slezská v korunu českou. V. Když se jsa Bohem v životě panny Marie vtělil. Hus. Něco v něco v. Nz. — se kde. Vz předcházející. Jaro v ní se vtěluje. Čch. Mch. 35. Pán se v tobě vtělí, jímž svět stojí celý. Sš. Bs. 12. Hlásce a nástroj Loga či slova ve prorocích mluvivšího a mezi námi se vtělivšího. Sš. Sk. 83. Jsa Bohem v ži- votě panny Marie sě vtělil; Bóh, jenž sě v břiše panny vtělil, na svět jest bez hřiechu přišel. Hus II. 3., 87. (Tč. ). — se proč. Pro pokoj vtělil se syn boží. Hus 1. 379. Z vóle otce i syna i sv. ducha syn boží vtělil sě. Hus I. 61. Syn boží sě vtělil, aby od hřie- chuov lid vykúpil. Hus III. 160. — odkud. Vtělil sě jest (Ježíš) z ducha svatého. Hus I. 46. — čím (se komu kde, kam). Tak řád hostům u sudího vtěloval se stykem. Kka. Td. 19. Boha nade všechny věci mi- lovali, jeho následovali... a veň se milostí vtělili. Hus III. 292. Má býti hned naložena na otok střieda s solí a máť sůl mačkáním n. hnětením vtělena býti. Ras. — co, se kam (k čemu, do čeho). Země od Karla ke koruně české připojené a vtělené. Er. Což se privilegium cís. Karla dotýče, kte- rýmž vtěluje a připisuje množství zámků a zemí do království Českého. Zř. F., I. B. XI. Dal si tu smlouvu do veřejných knih v. (zapsati). Us. Hlavní péče byla navésti Čechy, aby vstoupili do jednoty se sborem a vtělili se takřka do něho. Pal. Děj. III. 3. 87.

382544   Vtěliti co Svazek: 7 Strana: 1061
Vtěliti co : myšlénku, vidinu. Dk. — co kam: dluh do knih. Us. Rgl. — se proč. Pro naše spasení se vtělil. Brt. N. p. 523.

382545   Vtěliti se kde Svazek: 9 Strana: 0381
Vtěliti se kde. Vtělil se v živote p. Marie. Chč. S. L 402.

382546   Vtelno Svazek: 4 Strana: 0871
Vtelno, a, n., Wteln, ves u Mostu. Tk. I. 363., III. 34., 44., 60., V. 176. — V. ji- zerní, Iserwtelno, ves u Mladé Boleslavi. PL. — V. mělnické, Melniker Vtelno, ves u Měl- níka. PL. Vz S. N., Arch. III. 480., Blk. Kfsk. 1456.

382547   Vtěloupit Svazek: 8 Strana: 0479
Vtěloupit se někam = úskočné se dostati. Kunšt. Brt. D. II. 414.

382548   Vtělování Svazek: 4 Strana: 0871
Vtělování, n., die Einverleibung. — V. či umísťování pocitů = ona činnosť duševní, jíž duše pocity tělesné do těla přenáší. Blř.

382549   Vtentotiti Svazek: 4 Strana: 0871
Vtentotiti, hineinthun (ein Flickwort). — co kam. Us. v Uh. Hrad. Tč.

382550   Vtenúť Svazek: 7 Strana: 1061
Vtenúť = vtynouti. Bystriny tam v-ly. Slov. Phľd. IX. 2.

382551   Vtepati Svazek: 4 Strana: 0871
Vtepati, hineinschlagen. — co kam: kolek v zemi. BO. — V., vtepati, hineinwerfen. — co kam: snopky do súseka. Na Ostrav. Tč.

382552   Vteperiť Svazek: 7 Strana: 1061
Vteperiť = vpraviti, vecpati. V-ril sa do vagonu; V-ril do seba pecen chleba. Rr. Sb.- Syt. Táb 249.

382553   Vteperit Svazek: 10 Strana: 0495
Vteperit = vtlouci. — co kam. Čo je ťažko uveriť, nedá sa do modzgov (mozků) v. Rizn. 169.

382554   Vteperiti Svazek: 4 Strana: 0871
Vteperiti, il, en, ení. Na Slov. — nač. Vpratať a na silu v. (spoléhati?). Phld. I. 1. 36.

382555   Vteperiti Svazek: 8 Strana: 0479
Vteperiti. Do nejlepšieho ovsa, rovno do prostriedka (pole) sa vteperia (koně vejdou, vběhnou a p.). Phľd. 1895. 311.

382556   Vtěrák Svazek: 4 Strana: 0871
Vtěrák, u, m. = bednářský nástroj, jímž se desky na dno oškrabují, der Kamm, Boden- kamm. Šp., Skv. — V., zatěračka, die Gar- gelsäge. Šp.

382557   Vterigať Svazek: 7 Strana: 1061
Vterigať = namáhavě na místo uložiti. Slov. Zátur. Cf. Terigať

382558   Vterník Svazek: 4 Strana: 0871
Vterník, a, m., gnathophyllum, korýš. Krok.

382559   Vtěrný Svazek: 4 Strana: 0871
Vtěrný = dotíravý, zudringlich. — ke komu. Smrť ku starochům vtěrná, k mladým licoměrná. Kká. Td. 257.

382560   Vteročlen Svazek: 4 Strana: 0871
Vteročlen, u, m. V. poměru, der Nach- satz eines Verhältnisses. Slk.

382561   Vterokněz Svazek: 4 Strana: 0871
Vterokněz, e, m. = druhý velekněz (u židů), zástupce a náměstek velekněze, der Sagan. Sš. L. 50. (Hý. ).

382562   Vterouhličník Svazek: 4 Strana: 0871
Vterouhličník. u, m., deuterocarbonium. Presl.

382563   Vteružiť Svazek: 7 Strana: 1061
Vteružiť = vterigať (dod.)? Tesárom dost sa zdalo, že v-li podstavec, ostatnie to vraj gazdy vec. Phľd. IV. 5.

382564   Vterý Svazek: 7 Strana: 1061
Vterý m. dvBterý, řec. óevrego?. Šf. III. 647.

382565   Vterý Svazek: 8 Strana: 0479
Vterý m. druhý v Rkk. Vz List. fil. 1896. 336., Mus. 1896. 257.

382566   Vterý Svazek: 10 Strana: 0495
Vterý = úterý. Páni to odložili do v-ho. Půb. brn. IV. 78.

382567   Vterý, vtorý Svazek: 4 Strana: 0871
Vterý, vtorý, strslov. = druhý, der an- dere, zweite, -terý je přípona komparativu -tt(io, původ, -tara, nom. -tsqoc, óevrtcoc. Schl. Cf. Bž. 143. Úterý, vtorý to jest druhý (den) po neděli. V. I minu deň prvý i minu den vterý. Rkk. 7. Vzskoči řad třetiech na vteré. Ib. 19. U vtorej meč křivdy kárajúcí. Ib. 72.

382568   Vteřina Svazek: 4 Strana: 0871
Vteřina, y, f. = sekunda, 60. díl minuty, eine Sekunde. Sedl. V. odměřená, skočná, eine springende Sekunde. Šp. — Vz KP. II. 284.

382569   Vteřinovky Svazek: 4 Strana: 0871
Vteřinovky, pl., f. = hodiny vteřinové, eine Sekundenuhr. Šp.

382570   Vteřinový Svazek: 4 Strana: 0871
Vteřinový, Sekunden-. V. kyvadlo, Sedl., hodiny (vz Vteřinovky), kolo, můstek kola v-ho (Sekundenradbrücke, Sekundenradkloben), pastorek kola v-ho, Sekundenradtrieb, m. Šp.

382571   Vteřiti Svazek: 7 Strana: 1061
Vteřiti, persequi, stihati. Jenž jeho vteří. B. olom. Judic. 9. 40. Cf. Potěřiti.

382572   Vtesání Svazek: 4 Strana: 0871
Vtesání, n., das Hineinhauen.

382573   Vtesaný Svazek: 4 Strana: 0871
Vtesaný; -án, a, o, eingehauen, einge- meisselt, eingravirt. — kam. Hrobky do skalních stěn v-né. Lp. J. Děj. I. 30. Ná- hrobník z bielého mramoru so v-ným doňho nápisom. Sl. let. I. 192. (Ssk. ).

382574   Vtěsnání Svazek: 4 Strana: 0871
Vtěsnání, n. = sevření, die Einengung, Einzwängung, Einsackung. Nz lk.

382575   Vtěsnaný Svazek: 4 Strana: 0871
Vtěsnaný; -án, a, o, eingeengt, einge- zwängt, eingesackt. Us. Vz Vtěsnati.

382576   Vtěsnati Svazek: 4 Strana: 0871
Vtěsnati, einengen, einzwängen, einsacken. — co, koho, se kam: do loďky. Hlas. V. v co. Ros. V. hrnek mezi ostatní. Us. Tč. Základy psychologie v. v úzký objem ně- kolika archů. Dk. — čím: mocí. mačkáním.

382577   Vtěsnidlo Svazek: 8 Strana: 0479
Vtěsnidlo, a, n., Klameisen. V. vtloukati. Sterz. II. 55. Cf". Vtloukadlo.

382578   Vtěsniti Svazek: 4 Strana: 0871
Vtěsniti, il, ěn, ění = vtěsnati. Dch.

382579   Vtěšiti se Svazek: 10 Strana: 0677
Vtěšiti se. Jen dobře se v to nové jaro v. Slád. Rich. II. 115.

382580   Vtěthati Svazek: 4 Strana: 0871
Vtěthati = vecpati, hineinstopfen. — co kam. Strm.

382581   Vtěťhati Svazek: 10 Strana: 0495
Vtěťhati = strčiti, zavříti. Jsa jat do vězení vtěťhán jest. Faust. 116.

382582   Vtěziti Svazek: 10 Strana: 0495
Vtěziti. (Bůh) do propasti pekelné tě vtězil (uvrhl). 1604. Čes. 1. XIII. 401.

382583   Vtíkati Svazek: 4 Strana: 0871
Vtíkati = vetknouti. Na Slov. Bern.

382584   Vtip Svazek: 4 Strana: 0871
Vtip, u, m. V., v (předložka) + tip, tiepati, s-tiepati = štípati. Jir. V. ze v-tep, patří tedy ku tepati (bíti). Vz více v Šrc. 209. — V. = přirozená schopnosť snadného pojímání a chápání, indoles, natura, ingenium, die Anlage, das Talent, der Verstand, Witz, Scharfsinn, der Kopf, die Anlage. Vz S. N. V. ve mluvě obecné též co duševní nadání vůbec, v užším smyslu značí spojení dvou představ, na kterých se vytkne nějaký posud se skrývající styk, tak že rázem netušená, překvapující souvislosť se objeví. Dk. P. 97. V. se liší od důmyslu, že onen snadné po- chopení, tento hluboké pronikání znamená; že onen jest rychlý jako blesk, tento vždy delší přemýšlení, zpytování v sobě zavírá. Ondrák. V. přirozený, D., dobrý, bystrý, ostrý, rychlý, schopný, hbitý, tupý, olověný, V., vysoký, hotový, neschopný. Jel. Co v. tvůj převyšuje, nechti poznávati. Mor. Tč. Lid rád brousí svůj v. na opilci. Us. Ve slovních půtkách těchto vynikal zvláště Rokycana vtipem vždy hotovým a trefným. Pal. Dj. III. 3. 91. V. hubený. Jel. Enc. m. 4. Kteříž z přirozenie svého jsú vtipu mdlého. Hus II. 255. Vtipu tupého byl. V. Nejjem- nějšího a nejostřejšího vtipu lidé. Ler. Roze- cpalé břicho nepůsobí bystrého vtipu. Hš. Vtipu třeba časem, rozumu vždycky. Č. M. 202. Bedlivosť v učení zostřuje v. zatupený. Mor. Tč. Bez vtipu. D. Kdo ti to řekl? Nikdo, jediné můj v. Us. Ostrosť, bystrosť, rychlosť, schopnosť, hbitosť vtipu; Ostrého vtipu a dobrého soudu; Ostré mysli a vtipu, V., cvičeného a bystrého vtipu. Štec. Kdo bystrý má v,, spěšně věc prohlídne. Kom. Hotového vtipu býti. Jel. V. ostřiti. Jel., protírati. Kom. Z vtipu a mozku svého něco vyhledati. Har. Nic není, co by se vtipu nepoddalo. Kom. Vtipem dostihnouti; osví- cení vtipu. V. Ani původ ani výklad pro- roctví písem svatých nezáleží na vtipu lid- ském (= na soudu, úsudku). BR. II. 811. a. Škoda vtipu dodává. Berg. Nechodí pro v. na jarmark (nepotřebuje cizího rozumu). Šml. — V. = myšlénka, der Gedanke, Einfall, wit- zige Einfall, Witz. V. z patra či bez zámyslu (improvisovaný), žahavý, mdlý, nudný, ja- lový, mělký, Nz., hledaný, planý. Ondrák. V. zdařilý, trefný, řízný, pádný, jemný, hrubý, dělaný, temný, duchaplný, nucený, původní n. nový, otřepaný, odvětný, vážný, žertovný, parodistický, vz více v S. N. Vtipy přes pařezy vláčené (= špatné). Č. Vtipy dělati, vtipem stříleti. Šm. Ten se fantil, že má být za vtip (terčem vtipu). U Dobrušky. V. nevhodný, nevčasný, jadrný, svižný. Mus. 1880. 10., 271. Ten zobe vtip jako holub hrách. Shakesp. Tč. Než vyřkneš v. nějaký, který komukoli nemilým býti může, ať tobě napřed dobrosrdečnosť zavře ústa. Exc. Znají Boha mudrci svými vtipy a dóvody. Hus II. 369. Vtipy honiti. Nz. V. se líbí. Ondrák. Větší Jest písma svatého moc nežli vtipy lidské. Štelc. — V., a, m. = vtipný člověk. — V., ironicky = nevtipa, hlupec. Vtip se, vtipe. Ros.

382585   Vtip Svazek: 7 Strana: 1061
Vtip. Cf. Mkl. Etym. 3.52. a., Jg. Slnosť. 34., 157, Komičnost (dod.), Pal. Rdh. I. 411. V. vynaší o věcech trefný soud odha- lující nezjevné ve přírodě poměry. Ib. Měla dobré vtipy (snadno se vtípila). Sá. Vtipy lítaly jako jiskry po kovárně. Heller. O čes. vtipech vz Zlatá Praha 1884. 175. — V. = myšlénka, V. slovní, věcný, obrazný. Dk. V. tvůj se podařil. Us. Pdl Vtipy a zá- sluhy, jestli výkladu potřebují, jsou mdlé. Sb. uč.

382586   Vtip Svazek: 8 Strana: 0479
Vtip. V. neváží se na zlaté vážky (není příliš vybíravý). Šml. VIII. 72.

382587   Vtip Svazek: 9 Strana: 0381
Vtip. Vz Pal. Pam. 431. Pro v. nechodí na jarmark. Šml. V. 34.

382588   Vtipáček Svazek: 7 Strana: 1061
Vtipáček, čka, m., vz Vtipák. Rk.

382589   Vtipáčkování, n Svazek: 4 Strana: 0872
Vtipáčkování, n., die Witzelei. Šm.

382590   Vtipáčkovati Svazek: 4 Strana: 0872
Vtipáčkovati = vtipkovati. Rk., Šm.

382591   Vtipák Svazek: 4 Strana: 0872
Vtipák, a, vtipáček, čka, vtipek, pka, vtipálek, lka, vtipoch, a, m, vtipař, e, m. = mudrlant, mudroch, der Witzbold, Witz- ling. Jg.

382592   Vtipec Svazek: 4 Strana: 0872
Vtipec, pce, m. = vtipák. Toho se bál, aby některý úštipný v. té kejklířské ozdoby v smích neobrátil. Jel. Enc. m. 65.

382593   Vtipec Svazek: 7 Strana: 1061
Vtipec, zdrobn. vtip. Bodlavý v. vystře- liti. Šml.

382594   Vtipek Svazek: 4 Strana: 0872
Vtipek, pka, m. = vtipák, der Witzling. Pal. Rdh. I. 145. — V., pku, m. = malý vtip, ein kleiner Witz.

382595   Vtípení, n Svazek: 4 Strana: 0872
Vtípení, n., das Errathen. Na Slov. Bern.

382596   Vtípený Svazek: 4 Strana: 0872
Vtípený; -en, a, o, errathen, leicht be- merkt o. gefasst. Na Mor. Bern.

382597   Vtiperný Svazek: 7 Strana: 1061
Vtiperný = vtipný. V Domažl. V. hlava. Jrsk.

382598   Vtípiti se Svazek: 4 Strana: 0872
Vtípiti se, vtip, vtípě (íc), il, ení; vtipo- vati = vtipem dosíci, pochopiti, porozuměti, domysliti se, abnehmen, muthmassen, be- greifen, bemerken, fassen; uhodnouti, trefiti, na to přijíti, sám na něco mysliti, přijíti, den Einfall haben, selbst daran denken, ein- fallen, die Hand anlegen. Jg. — abs. Hlou- pému napověz, moudrý se vtípí. Ipse vtip se, za nos chyť se; Proto vlčka bijí, aby se starý vtípil. Na Slov. Smutno, když se kuchta sama nevtípí, až se jí to dá po lopatě. Us. Kdo se nechce vtípiti, toho musíš hnípiti; Kdo se cítí, ten se vtípí, er fühlt sich ge- troffen. Dch. Kto sa cíti, nech sa vtípi. Mt. S. I. 124. Nevtípil se, ač jsme mu to po lopatě na rozum dávali. Sych. Když blázna bijí, tedy se moudrý vtipuje. Br. On se hned vtípil (dovtípil, uhodl). Ros. Nevtípí se sám od sebe. Sych. Vtip se, vtipe, vtip (vz Vtip, na konci). Ros. Vtípil se holeček (uspíšil se. přenáhlil se). Ros. — s inft. Ani se ne- vtípil připiti mu. Us. Abyste se vtípili mne opatrovati. Br. — aby. Nevtípí se, aby dluh zaplatil. Us. — že. Přece se vtípil, že tam šel. Us. — se čeho. Nechť k tomu Václav něco řekne také, zda bych se ještě vtípil řeči jaké. Ms. (Mus. V. ). — se k čemu. Rk. — se v co. Ani jsou se v který strach vtipovali (ani jim strach na mysl nepřišel). Výb. — se do čeho. Jak sa on vám do té latiny vtípí, to on to potom pochopí, nebo má schop dobrý. Mor. Tč.

382599   Vtipka Svazek: 4 Strana: 0872
Vtipka, y, f. = vtipná žena, eine Witzige. Hněvk. — V. vtip. Ssk. — V. = epigramm. D.

382600   Vtipkář Svazek: 4 Strana: 0872
Vtipkář, e, m. = vtipák. Mus. 1880. 22., Dch.

382601   Vtipkářka Svazek: 9 Strana: 0381
Vtipkářka, y, f. Řezn. Kv. 20.

382602   Vtipkářský Svazek: 7 Strana: 1061
Vtipkářský, spitzfindig. Lpř.

382603   Vtipkářský Svazek: 9 Strana: 0381
Vtipkářský. V. způsob psaní. Pal. Pam. 179.

382604   Vtipkářství Svazek: 9 Strana: 0381
Vtipkářství, n. Vlč. Lit. I. 328.

382605   Vtipkovati Svazek: 4 Strana: 0872
Vtipkovati = mudrlantiti, witzeln. D.

382606   Vtipkovati Svazek: 7 Strana: 1061
Vtipkovati. V takých výrocích vtip sám na sebe vtipkuje. Dk. Aesth. 276.

382607   Vtipně Svazek: 4 Strana: 0872
Vtipně = vtipným způsobem, witzig, scharf- sinnig, kunstvoll, künstlich. V. nalezený stroj. Sych. V. něco nastrojiti, sestaviti, napsati. Us. — Kom.

382608   Vtipnéř Svazek: 7 Strana: 1061
Vtipnéř, e, m., mathematicus, zastr. Pršp. 40. Vz násl. Vtiponář.

382609   Vtipnosť Svazek: 4 Strana: 0872
Vtipnosť, i, f. = smyslnosť, důmyslnosť, důvtipnosť, die Witzigkeit, Scharfsinnigkeit, Feinheit der Gedanken. V. Vybízeli ho, aby se svou v-stí vytasil. Sych. Opět omrzela mě všechna v. má a vše, což sem pod sluncem pilně upracoval, mieti chtě dědice po sobě. Hus I. 283.

382610   Vtípnouti Svazek: 4 Strana: 0872
Vtípnouti, einkneifen.

382611   Vtipnůstka Svazek: 4 Strana: 0872
Vtipnůstka, y, f., der Witzfunke. Šm.

382612   Vtipný Svazek: 4 Strana: 0872
Vtipný = vtip mající, rozumný, moudrý, důmyslný, von guten Anlagen, geistig, witzig, scharfsinnig, klug, verständig. V., Kom. V. hlava. D. — k čemu. Ti ačkoli nejsú tak vtipní k duchovním věcem jako oči t. jako kněžie. Hus III. 43. — jak: nad míru v. V. — čím: uměním v. Hus 1. 426. — Strany přísloví vz: Čert, Dvořák, Hodina, Klíč, Kopa, Kvítek, Paták, Sedlo; o vtipném, opatrném jednání vz: Beran, Břeh, Čečatka, Chytrosť, Klíma, Kosa, Myš, Prodělati, Psaní, Vrabec, Vratce. — V. = vtipně udělaný, sinnreich, witzig, kunstvoll, nach Kunst ge- macht. V. vedení, Har., důmysl, D., mathe- matické učení, Kom., kouzla, Ráj., nápad. Šm. V. klam, propověď, slovo; Hned ve mládí jídal vtipnou kaši, den Brei des Witzes essen. Us. Dch. Nejed vtipnou kaši (o hlou- pém). Us. Šg., Kšá. Šel pro vtipné semínko (byl poslán aprilem). U Olom. Sd. Je (není) vtipného semena (= vtipný). Mor. Šd. V. vypravování. Mus. 1880. 157.

382613   Vtipný Svazek: 7 Strana: 1061
Vtipný, synon. důmyslný. Vz Mus. 1845. 529. V. mnoho a dobře mluví. Sb. uč. — k čemu. Jakož jste vtipní k světským věcem, tak ... Št. Kn. š. 167.

382614   Vtipný Svazek: 9 Strana: 0381
Vtipný. V. hlava lepší než kus pole. Ěezn. Lev. 102.

382615   Vtipný k čemu Svazek: 8 Strana: 0479
Vtipný k čemu: k lovení. 1606. NZ. III. 241.

382616   Vtipný na Svazek: 10 Strana: 0495
Vtipný na mysli. Kom. Did. 77.

382617   Vtipoch Svazek: 4 Strana: 0873
Vtipoch, a, m., vz Vtipák.

382618   Vtiponář Svazek: 7 Strana: 1061
Vtiponář, e, m , mathematicus. zastr. Rozk. Cf Vtipnéř (dod.).

382619   Vtiposlov Svazek: 4 Strana: 0873
Vtiposlov, u, m. = vtipné rčení, bonmot, Witz-, Sinn-, Scherzwort, n. Nz.

382620   Vtipoušek Svazek: 7 Strana: 1061
Vtipoušek, ška, m. = vtipáček. Rk.

382621   Vtipovati sě Svazek: 4 Strana: 0873
Vtipovati sě, suspicari. Proč sě vtipujete hor rozsedlých? Ž. wit. 67. 17.

382622   Vtipovati se Svazek: 7 Strana: 1061
Vtipovati se. Mkl. Etym. 352.

382623   Vtipovec Svazek: 4 Strana: 0873
Vtipovec, vce, m. = prudens, zastr. Rozk.

382624   Vtipovnera, y Svazek: 7 Strana: 1061
Vtipovnera, y, f., mathematica, zastr. Rozk., Pršp. 59.

382625   Vtipový Svazek: 4 Strana: 0873
Vtipový. V. paměť. Dk. P. 81.

382626   Vtíral Svazek: 4 Strana: 0873
Vtíral, a, m., der Eindringling. Dch

382627   Vtírání, n. V Svazek: 10 Strana: 0495
Vtírání, n. V. dehtové, Theereinreibung. Ott. XIX. Vtlačenina, y, f. V. od škrtidla. Ott. XVIII. 533.

382628   Vtírati Svazek: 4 Strana: 0873
Vtírati, vz Vetříti.

382629   Vtíravě Svazek: 10 Strana: 0677
Vtíravě k někomu se připojiti. Máj IV. 126.

382630   Vtíravec Svazek: 4 Strana: 0873
Vtíravec, vce, m., der Zudringling. Rk.

382631   Vtíravec Svazek: 8 Strana: 0479
Vtíravec, vce, m., Eindringling-. Nár. list. 1895. č. 276. Příl.

382632   Vtíravosť Svazek: 4 Strana: 0873
Vtíravosť, i, f. = dotíravosť, die Zu- dringlichkeit, Aufdringlichkeit. Č., Dch., Němc.

382633   Vtíravý Svazek: 4 Strana: 0873
Vtíravý = dotíravý, zudringlich, auf- dringlich. Č., Dch. Nebuď v-vý jako žid. Us. Tč. V. cizáctvo. Dch. — kam: do řeči, do roboty. Us. Tč.

382634   Vtírka Svazek: 7 Strana: 1061
Vtírka, y, f. = vtíraní Us. Šd.

382635   Vtisk Svazek: 4 Strana: 0873
Vtisk, u, m. = vtlak, der Eindruck. D., Krok. Vtisky prstovité. Nz. lk.

382636   Vtisk Svazek: 7 Strana: 1061
Vtisk pravdy věčné, impressio. Hlv. Na cestě noví vtiskové mysl vyluzují; Všecko působí v. příjemné hrůzy. Koll. III. 43., 120.

382637   Vtiskati Svazek: 4 Strana: 0873
Vtiskati, vz Vtisknouti

382638   Vtiskavý Svazek: 4 Strana: 0873
Vtiskavý, deprimirend. Šm. Vz násl.

382639   Vtisklavý, vtiskavý Svazek: 4 Strana: 0873
Vtisklavý, vtiskavý = vtíravý, zudring- lich. Na Ostrav. Tč.

382640   Vtisknouti Svazek: 4 Strana: 0873
Vtisknouti, sknul a kl, ut, utí a štěn, ění; vtiskati, vtiskovati, vtiskovávati = vtla- čiti, eindrücken; se = vtlačiti se, sich ein- drücken; vtírati se, sich eindrängen, auf- dringen. Jg. — (komu) co, se kam: něco do knihy, D., do vosku, Jg., ruku do bláta. Ros. Někomu tolar do ruky v. Us. V. zlo- činci znamení, einschröpfen. J. tr. Katerina je horská, však se jí každý vtiská. Sl. ps. Tč. Ovce ztraťá mléko, jak sa zučá (navy- knou) v hromadu vtiskati. Slov. Tč. Ret plamenný vtiskl na rtů vonné kvítí. Čch. Petrk. 32. Kolik palců vtisklo svou stopu v okraje tvých blan (= tvé knihy)? Čch. Mch. 5. Písně slovenské vtiskují se hluboko do duše. Tč. exc. Zavolala sluhu na stranu a dačo mu vtiskla do ruky. Dbš. Pov. I. 227. Armada turecká do portu v. nemohla (= se v. ). V. Na místo jiného se v. Martim. Chudý všudy musí za dvéře aneb pod la- vici se v. Prov. V. něco ve vosk. Us. Něco někomu v pamět v. Kram. — se kudy kam. Skrze brány do táboru se vtiskli, Cyr., branami. Us. — co čemu jak. Kníže Vladislav tímto samosprávným činem teprve vlastně vtiskl své říši ráz pravé svrchova- nosti; Způsobem tímto snažil se celému podniku v. ráz klerikalní. Ddk. IV. 108., VI. 75. (Tč. ).

382641   Vtisknouti Svazek: 7 Strana: 1057
Vtisknouti. Vtiskne se proti vóli boží, pravě jako proti ostnu. Št. Kn. š. 163.

382642   Vtisknouti Svazek: 7 Strana: 1061
Vtisknouti. Paní dosiehše klíčóv (u) vosk vtiště. Tristr. 372.

382643   Vtisknutí, n Svazek: 4 Strana: 0873
Vtisknutí, n., das einmalige Eindrücken, der Eindruck.

382644   Vtisknutina Svazek: 4 Strana: 0873
Vtisknutina, y, f. V-ny mozkové (im- pressiones digitatae) v anatomii = brázdy na vnitřních plochách kostí lebečních. S. N. XI. 286.

382645   Vtisknutý Svazek: 4 Strana: 0873
Vtisknutý; -ut, a, o = vtisklý, einge- drückt. Nz., Rst. 517.

382646   Vtisknutý čím Svazek: 7 Strana: 1061
Vtisknutý čím. Obraz vnějším předmě- tem mohutnosti poznávací v-tý. Psp.

382647   Vtiskouti Svazek: 4 Strana: 0873
Vtiskouti = vtisknouti, hineindrücken. — co kam: někomu krejcar do ruky. Na Ostrav. Tč.

382648   Vtištěný Svazek: 4 Strana: 0873
Vtištěný; -ěn, a, o, eingedrückt, einge- drungen. Téměř všecky fary lepšie po Praze držie v-ní faráři a praví faráři jsú vyhnáni. Arch. III. 197.

382649   Vtištěný Svazek: 7 Strana: 1061
Vtištěný. Obrázky do textu v-né. Us. Pdl.

382650   Vtištiti Svazek: 4 Strana: 0873
Vtištiti, il, ěn, ění = vtisknouti. — co kam jak: řádky mezi řádky na novo vtištil. Na Mor. Tč.

382651   Vtištné Svazek: 4 Strana: 0873
Vtištné, ého, n., die Inseratgebühr. Rk.

382652   Vtíti Svazek: 4 Strana: 0873
Vtíti, vz Vetnouti.

382653   Vtknouti Svazek: 4 Strana: 0873
Vtknouti, vz Vetknouti.

382654   Vtlačati Svazek: 4 Strana: 0873
Vtlačati = vtlačiti. Na Slov. Bern.

382655   Vtlačenec Svazek: 4 Strana: 0873
Vtlačenec, nce, m., podalyria. Rostl. III. 4.

382656   Vtlačení Svazek: 4 Strana: 0873
Vtlačení, n., das Eindrücken, die Ein- drückung. Us. Šp.

382657   Vtlačený Svazek: 4 Strana: 0873
Vtlačený; -en, a, o, eingedrückt. Vz Rst. 517.

382658   Vtlačiti Svazek: 4 Strana: 0873
Vtlačiti, il, en, ení; vtlačovati = včiniti, vtisknouti, vecpati, eindrücken, einzwängen, hineindrängen, einprägen. — co. Břich i prsa vtlačil. Kká. Td. 250. — co, se kam (do čeho, več). Někoho do koutka v. Us. Dch. Ti Uhři nemohli mu nic učiniti, až ho na rynk v-li. Hrad. Kron. Tč. Zběř tatarská do Moravy se v-la. Sl. let. III. 26. Rydlo vtla- čuje do kovu prohlubené čáry. ZČ. 25. V. něco do vosku, ve vosk. Vz Vtisknouti. — se jak kam: mocí do kostela. Us. — se s kým kudy kam. S nimi spolu přes most až na zámek se vtlačili. Háj.

382659   Vtlak Svazek: 4 Strana: 0873
Vtlak, u, m. = vtlačení, der Eindruck. Us. — V. = vtisk na smysly, der Sinnes- eindruck. Tabl.

382660   Vtlcť Svazek: 4 Strana: 0873
Vtlcť = vtlouci. Slov. Bern.

382661   Vtlouci Svazek: 4 Strana: 0873
Vtlouci, vtluku, češ, če, čeme, čete, kou; vtluč; vtluka (ouc), vtloukl, vtlučen, ení; vtloukati, vtloukávati, einklopfen, einschla- gen, einbläuen. — co, se čím kam: koly palicí do země, v zemi v. Us. Nemohu mu nic do hlavy v., einbläuen. Us. Jg., Dch. Vtloukli se do bytův uherských a je ple- nili. Pal. Dj. V. 2. 152.

382662   Vtloukadlo Svazek: 8 Strana: 0479
Vtloukadlo, a, n., Klameisen, n. Sterz. II. 55. Cf. Vtěsnidlo (3. dod.).

382663   Vtloukaný. V Svazek: 10 Strana: 0495
Vtloukaný. V. ozdoba. Nár. sbor. VIII. 116.

382664   Vtmelený do Svazek: 7 Strana: 1061
Vtmelený do něčeho, eingekittet. ZČ. I. 501.

382665   Vtmeliti Svazek: 4 Strana: 0873
Vtmeliti, il, en, ení, vtmelovati, einkit- ten. — co jak kam. Roury byly konci svými vtmeleny do válcovitých nádob. ZČ. I. 113.

382666   Vtmelovač Svazek: 8 Strana: 0479
Vtmelovač, e, m.. Einkitter, m. Sterz. I. 762.

382667   Vtočinec Svazek: 4 Strana: 0873
Vtočinec, nce, m. = ptačinec. Na Ostrav. Tč.

382668   Vtočiti Svazek: 4 Strana: 0873
Vtočiti, il, en, ení; vtáčeti, čej, čeje (íc), el, en, ení; vtočovati = toče se vniknouti, vlézti, aufdrehen, hineindrehen. — co: sílu, ctnosť Sn. trid. Šd. — co, se kam: šroub do díry (vtisknouti). Us., pivo do džbánu (naliti, eingiessen, einlassen, einzapfen). Znala se v. mezi stůl a hosti. Kká. Td. 30. V. se v něco. Sldk. 273. — odkud: ze sudu víno ve sklenici v. — se kde. A když sě (liška) v miestě ji vtoči. Hr. rk. 387.

382669   Vtok Svazek: 4 Strana: 0873
Vtok, u, m. = vtékání, die Einströmung, der Einfltiss. Us., Jg., Dch. Nad vtokem Třeble do Pěny. Ddk. III. 163. Kam má ten járek svůj v. ? Mor. Tč. — V. = činění, působení, vliv, Einfluss, m. Krok., Puch. — V. = pták, vták. Na Ostrav. Tč.

382670   Vtokaniť Svazek: 7 Strana: 1061
Vtokaniť. Do očí sa ím v. musia. Slov. Hdž. Ds. 30.

382671   Vtom Svazek: 4 Strana: 0873
Vtom, m.: v tom, vz Ten.

382672   Vtomnosť Svazek: 4 Strana: 0873
Vtomnosť, i, f., die Immanenz, imma- nence. Nz. Při vší té nejvniternější spoji- tosti a v-sti s Bohem; Dokazuje Pavel věty své ideou v-sti či immanence boží; Slova ta vytýkají ustavičnou v. a podstatnou vzá- jemnosť, která mezi otcem a synem jestuje, Sš. Sk. 209., J. 229. Vz Perichoresa. (Hý. ).

382673   Vtomný Svazek: 4 Strana: 0874
Vtomný = immanentní, immanent. Nz. V-ným základem života našeho je Bůh. Sš. Sk. 209. (Hý. ).

382674   Vtomný Svazek: 8 Strana: 0479
Vtomný. Za vtomnou sílu mozku ducha měj. Ztk. 66. a j. (3. vyd.).

382675   Vtonouti Svazek: 4 Strana: 0874
Vtonouti, versinken. Mus. II. a. 3.

382676   Vtopiti Svazek: 4 Strana: 0874
Vtopiti, il, en, ení, vtopovati, eintauchen, se kam: do duše, v duši. Dch.

382677   Vtorák Svazek: 8 Strana: 0479
Vtorák, u, m.. vz Turák (3. dod.).

382678   Vtorek Svazek: 4 Strana: 0874
Vtorek, rka, m. = úterek, Dienstag. Ve Slez. a na vých. Mor. Tč.

382679   Vtorica Svazek: 7 Strana: 1061
Vtorica, e, f., das Duplicat. Slov. Ssk.

382680   Vtorouhličník Svazek: 4 Strana: 0874
Vtorouhličník = vterouhličník.

382681   Vtorý Svazek: 4 Strana: 0874
Vtorý, vz Vterý.

382682   Vtorý Svazek: 8 Strana: 0479
Vtorý. Slez. Gb. Ruk. 538. vu. Vz List. fil. 1893. 467. Vz -uv (3. dod.).

382683   Vťoť Svazek: 4 Strana: 0874
Vťoť = vťať, vtíti, hineinhauen. — co kam čím. Sekyrou znamení do stromu. Us. na Ostrav. Tč.

382684   Vtouliti se Svazek: 4 Strana: 0874
Vtouliti se, vz Vtuliti se.

382685   Vtovaryšiti se Svazek: 4 Strana: 0874
Vtovaryšiti se, sich zugesellen. — se kam, odkud: v. se do nějaké, z Nějaké společnosti. Us. Tč.

382686   Vtožan Svazek: 4 Strana: 0874
Vtožan, u, m. = prášek z kysličníku dra- sličitého sloučeného se vtožíkem. Chym. 77.

382687   Vtožičník Svazek: 4 Strana: 0874
Vtožičník, u, m. = sloučenina vtošíku s vodíkem. Chym. 76. V. drasličitý, kostí- kový. Chym.

382688   Vtožík Svazek: 4 Strana: 0874
Vtožík, u, m. = prvek chemický, bro- mium, das Brom. Presl. Chym. 21., Rst. 517. a 18.

382689   Vtožíkový Svazek: 4 Strana: 0874
Vtožíkový. V. kyselina. Presl. Chym. 77.

382690   Vtreliť Svazek: 7 Strana: 1061
Vtreliť = vstřeliti, hineinrennen. Slov. Phl'd. IV. 13 Vz Vtřieliť (dod.).

382691   Vtrepať sa kam Svazek: 10 Strana: 0495
Vtrepať sa kam = vlézti. Slov. Phľd. XXII. 669.

382692   Vtrhač Svazek: 4 Strana: 0874
Vtrhač, e, m., der Einreisser. Dch.

382693   Vtrhnóť co kam Svazek: 10 Strana: 0495
Vtrhnóť co kam. Nemá co na sebe v. (obléci). Haná. Hoch. 8.

382694   Vtrhnouti Svazek: 4 Strana: 0874
Vtrhnouti, ul, ut, utí; hl, žen, žení; vtrhati, vtrhovati = rychle a silně vtáhnouti, do vnitřka trhnouti, vstrčiti, hineinziehen, hineinreissen; vojensky vtáhnouti, vjíti, ein- ziehen, einbrechen, einrücken, einfallen, nach- rücken. — (koho) kam. Sotva ho do domu vtrhl. Ros. V. do země, einbrechen. Dch. Voda vtrhla do břehu, přetrhala jej a vtrhala se do louky; Ďúra se vtrhla do země a uči- nila propasť. Us. Tč. Křižáci až k Nitře vtrhli. Šb. Všichni vtrhli k jedné straně. Kká. Td. 128. Také Lipolt sv. byl do nich (bojů) vtržen; Vojsko vtrhlo pleníc do země Bodrcův. Ddk. III. 50., 163. Do třetího nebe vtržen. Čr. Všecka jich rota by na mne vtrhla. Arch. IV. 403. (Své vyvolené) do oblaků k sobě vtrhne. BR. II. 115. b. V. do hospody. V. — s čím kam. Nepřítel s vojskem do země vtrhl. Ros., Br., V. S náramným počtem do Polska v. Háj. Se- bral vojsko a vtrhl s ním do údělu Kun- ratova. Ddk. III. 133. Vtrhna s koňmi za vrata, do dvora, pod šopu. Mor. Šd. — komu kam. Nám do kraje v. míní. Arch. IV. 17. Vtrhali se jeden druhému do vlasů. Us. Tč. — jak kam (kdy, kudy). Z ne- nadání vtrhnul tudíž Boleslav s jara r. 1002. do hořejších Lužic; Soběslav vtrhl dne 18. října 1132. do Slezska; Král spořádal své šiky k bitvě a vtrhl prudce přes Li- tavu do pomezí německého. Ddk. II. 62., III. 50., 145. (Tč. ). Jan Zamojský vtrhl vo- jensky do země. Dač. I. 188. Aby sám vo- jensky vtrhl mezi jich města. Pal. Děj. IV. 1. 205. Vtrhše polem do Moravy drahně zámků dobyli. Kn. Vojensky do země vtrhl. Let. 48. Chtěl-liby kdo mocí vtrhnouti do koruny české. Zř. F. I. B. X. Neb před tím vtrhše na mě polem dobyli sú mi po- sádky. Arch. IV. 410. Matyáš brannou rukou do Moravy vtrhl. Mus. 1880. 454. — proč. Král Mathiáš uherský z návodu pánů če- ských vtrhl do Čech. Dač. I. 39. — odkud kam. Bedřich vtrhl do Čech od jihozápadu. Ddk. IV. 26. — komu čím kudy. Obrajt také ztvrdnul, kamarád mu vtrhnul po zá- doch kyjákem. Sš. P. 536. — co kam. Vtrhni střevíce na bosou nohu a běž (čerstvě oblekni); Nechoď bosky, vtrhni něco na nohy. Na Mor. Šd., Sd., Ktz. — kým kam. Dvěma vojsky do Uher vtrhl. Háj. Voj- skem vtrhl do uherské země. Anth. II. 115. Velmi silnú mocí do Moravy vtrhli. Háj. 79. — kudy kam: branami do města doby- tého.

382695   Vtrhnouti kam jak (odkud Svazek: 7 Strana: 1061
Vtrhnouti kam jak (odkud). V. hlu- boko do země bez překážky. Tk. Cizí po- běhlíci ode světa kraje sem náhle hordou vtrhli. Kká. Td.

382696   Vtrhnutí Svazek: 4 Strana: 0874
Vtrhnutí, n., der Einmarsch, die Inva- sion. Šm.

382697   Vtrhnutý Svazek: 4 Strana: 0874
Vtrhnutý; -ut, a, o = vtržený, einge- rückt, hineingerissen. Bern.

382698   Vtrísknouti Svazek: 4 Strana: 0874
Vtrísknouti, vtřískati, hineinschlagen. — čím kam: kamenem do okna; všecko na hromadu v. Us. Tč.

382699   Vtropiti Svazek: 4 Strana: 0874
Vtropiti, il, ení = houfně vjeti, vtrhnouti, einziehen (mit Truppen). Ros.

382700   Vtrousiti Svazek: 4 Strana: 0874
Vtrousiti, vtrus, vtrouse (íc), il, šen, ení; vtrušovati (vtrusovati, Ros. ), vtrousívati, vtru- šovávati = troušením včiniti, vsypati, ein- streuen; namítati, vytýkati, Einwürfe ma- chen, einwerfen; se = troušením se vmíchati, vlouditi se, vjeti, sich einstreuen, sich all- mählig einschleichen. — co. Neměli vtrušo- vati věcí nových. Pal. Dj. III. 3. 181. Ďábel kúkol vtrousil, aby pšenici udusil. Hus III. 271. — co kam: pověsť mezi lidi, V., lesť v lidi v. Štelc. Něco v něčí mysl v. Kom. Vymyšlené řeči do lidí v. Sych. Semeno do trávy se vtrousilo. Us. Do města mnoho žebráků se vtrousilo (vloudilo). Ros. Hôlub vtrousil na mísu. Us. Tč. V lidi to vtrušují, že.... Čr. Vůbec za jistou věc mezi lidi v-li. Ler. Že některá ač nepatrná čtení do verše našeho se v-la. Sš. II. 45. Nedbají vtrušujíce do ní zpěvy v jazyku prostoná- rodním; Vtrušujíce v lidi to, že.... Pal. Dj. IV. 1. 239., V. 2. 470. V lidi mnohé bludy v-li. 1532. — co kde. Odporná strana v této rozepři n. ve spisech této rozepře své námitky sem tam vtrousila. Ros. — co komu. Sám si vtrousil, hat sich blamirt. Na Ostrav. Tč. — jak. Že na způsob basi- liška hledal v. jed svůj mezi Čechy. Pal. Děj. III. 3. 108.

382701   Vtrousiti co Svazek: 7 Strana: 1061
Vtrousiti co. Zlou věc přinesli a vtrou- sili. Bart. IV. — co, se kam (jak). Forma ta do srbského slohu se v-la. Šf. Strž. II. 288. (To Jesuité) potupně v uši vrchnosti vtrušovali. 1618. Blk. — o čem. Kteří o tom dobrém tak často vtrušují (roztru- šují) netoliko zde, ale . .. Arch. VIII. 260,

382702   Vtroušení Svazek: 4 Strana: 0874
Vtroušení, n., die Einstreuung. Dch.

382703   Vtroušený Svazek: 4 Strana: 0874
Vtroušený; -en, a, o, eingestreut. Vz Rst. 517.

382704   Vtroušený Svazek: 7 Strana: 1062
Vtroušený. V. ruda. NA. — kde, kam jak. Nerost v prahorách v-ný. Po různu v-né ve skalách drahé kameny. Osv. Ruda v drobných částečkách do skály v-ná. Us. Pdl.

382705   Vtrušování Svazek: 4 Strana: 0874
Vtrušování, n., das Einstreuen. Neustou- pati tomu židovstva do křesťanství v. Sš. II. 20. (Hý. ).

382706   Vtržení Svazek: 4 Strana: 0874
Vtržení, n., das Hinreissen, die Hinreis- sung; das Einreissen, der Einbruch, Einzug. Pokusiti se o v. do země. Ddk. II. 85. V. do třetieho nebe nenie v moci člověka. Hus III. 151.

382707   Vtržený Svazek: 4 Strana: 0874
Vtržený; -en, a, o, vz Vtrhnouti. Kto má krátký nos v-ný. Jir. Ves. čt. 58. (Šd. ). — čím: strastí v něco. Dch.

382708   Vtržmo Svazek: 10 Strana: 0495
Vtržmo se k někomu chystati (kvapně, ochotně). Val. Čes. 1. XII. 276.

382709   Vtřásti Svazek: 4 Strana: 0874
Vtřásti, vtřesu, vtřes, vtřesa (ouc), vtřásl, vtřesen, ení; vtřásati, vtřásávati, hinein- schütteln, einrütteln. — co kam: obilí do pytle. D. — Jg.

382710   Vtřepati Svazek: 4 Strana: 0874
Vtřepati, hineinschütteln. Us. — co kam: prach do mouky; těsto do polévky na švolky. Ostrav. Tč.

382711   Vtstoupce Svazek: 4 Strana: 0851
Vtstoupce, e, m. = dědic, nápadník, der Anwärter, Nachfolger, Erbe. Hus.

382712   Vťuc, vťuci Svazek: 4 Strana: 0875
Vťuc, vťuci = chťúc, absichtlich. V. to okno vybila. Na Ostrav. Tč. Ve Slez. Pk., Mtl.

382713   Vťuci Svazek: 7 Strana: 1062
Vťuci. Udělal to v. (z neopatrnosti): Dělá se něvťuci (nevěda). Laš. Brt. D. 286.

382714   Vtučec Svazek: 4 Strana: 0875
Vtučec, čce, m. Kterému koni by plece schlo, neb že by se vtučec vrazil. Rps. kd.

382715   Vtúlati Svazek: 4 Strana: 0875
Vtúlati, vz Vztúlati.

382716   Vtuliti se Svazek: 4 Strana: 0875
Vtuliti se, il, ení, sich hineinbiegen, -schmiegen, verbergen, hineindrücken. Cf. Touliti se. Pl.

382717   Vtulýš Svazek: 4 Strana: 0875
Vtulýš, e, m., inachinus, korýš. Krok II. 247.

382718   Vťup Svazek: 7 Strana: 1062
Vťup = vtip. Ten má dobrý v. Slez. Šd.

382719   Vťupati Svazek: 4 Strana: 0875
Vťupati, pu, hineinschlagen. — co kam čím. Vťupej ty haluze do otípky, kolky do země jakým klockem. Na Ostrav. Tč.

382720   Vťúpiť se Svazek: 7 Strana: 1062
Vťúpiť se = vtípiti se. U Bzence. Šd.

382721   Vťupný Svazek: 7 Strana: 1062
Vťupný = vtipný. U Bzence. Šd.

382722   Vtvořený Svazek: 4 Strana: 0875
Vtvořený; -en, a, o, angeschaffen. V-né dary přírody. Dch.

382723   Vtvořiti Svazek: 4 Strana: 0875
Vtvořiti, il, en, ení; vtvořovati = v něco vtvořiti, in etwas schaffen. — V. = na mysl vložiti, eingeben, einflössen. V.

382724   Vtyčení, n Svazek: 4 Strana: 0875
Vtyčení, n., die Einpfählung, das Ein- stecken einer Stange. Jg.

382725   Vtyčený Svazek: 4 Strana: 0875
Vtyčený; -en, a, o, eingesteckt.

382726   Vtyčiti Svazek: 4 Strana: 0875
Vtyčiti, il, en, ení, einstecken (eine Stange, einen Pfahl). — co: kůl. — kam: do země.

382727   Vtýkati Svazek: 4 Strana: 0875
Vtýkati = vetknouti.

382728   Vtýlek Svazek: 7 Strana: 1062
Vtýlek, lku, m., resticulum, zastr. Rozk., Pršp. 69.

382729   Vtynouti Svazek: 4 Strana: 0875
Vtynouti = vtonouti, versinken. — kam: do vody. Jak člověk do dluhů vtyně, už z nich více nevytyně. Na Ostrav. Tč.

382730   Vtytlati Svazek: 7 Strana: 1062
Vtytlati = vecpati. Veveľký had veľkú žabu vtytle do seba. Slov. Hdž. Čít. 182.

382731   Vůbčina Svazek: 10 Strana: 0495
Vůbčina, jm. lesa. Hoš. Pol. 145.

382732   1. Vůbec Svazek: 4 Strana: 0875
1. Vůbec (zastr. vóbec; v-obec). Jg. V. místo: v uobec (v obec), vz Ó (se rozkládá v uo; později ů), Dnes, V., Gb. Hl. 73., 76., Bž. 125., Vůči, Vůkol. Jest to akkus., jehož nyní užíváme za příslovce. — V. = obecně, zjevně, veřejně, öffentlich. V. vydati, v. na světlo vydati, v. vytisknouti dáti knihu; zjevně v. čísti, v. oznámiti; a ten dekret v. provolati dali; v. o tom rozprávějí; hra v. ukazovaná. V. Vůbec něco prodávati. D. Když se těchto práv napravení v. vyhlásí. Zř. F. I. U. XVIII. — V. = obecně, povšechně, bez výminky jednoho neb druhého, insgemein, allgemein, insgesammt, überhaupt. V. známý, notorisch bekannt. J. tr. Je v tom vše v. a zvlášť, es ist darin alles und jedes; On v. jest nevinný. Us. Dch. Jmění v. = hrubé. Dch. A téměř všechněm v. bylo známo, že... BR. II. 5. a. (Šd. ). Přikazujem všem vůbec a jednomu každému z poddaných našich. Zř. F. I. A. II. Právo voliti má v. každý občan říše rakouské, který... ŘZ. 1850. č. 1. §. 12. Což všem v. náleží (obecný); v. běžný, v. zvyklý. V. Každého v. člověka mysl tam jde. Kom. Vůbec všem a jednomu každému zvláštně (obzvláštně. V. ). Jel. V. známý, užitečný. D. Co vůbec prospívá. Kom. Co kůň a vlk skousají, vůbec říkají, že se potom nerado hojí. Prov.

382733   2. Vůbec Svazek: 4 Strana: 0875
2. Vůbec, bce, f. = obec, die Gemeinde. Aby v vůbcích svých měli vůli a svobodu. 1534. (Nách. 115. ). Přimluvil se, aby vůbec (= v obec) zjevně přijat byl. BR. II. 81. b. — V. = obecný pozemek ladem ležící pro potřebu občanů. V Policku. Zkr.

382734   Vůbec Svazek: 10 Strana: 0495
Vůbec, bce, f., louky u Červ. Hrádku. Čas. mor. mus. III. 148. — V, = obecní pastviště. Husy se pasou na vůbci; obecní les. Hoš. Pol. 145. — V. = obec, ale jen ve frasi: Platiť do vůbce. Hoš. Pol. II. 131.

382735   Vůbecnice Svazek: 4 Strana: 0875
Vůbecnice, e, f. = obecnice.

382736   Vůbecný Svazek: 4 Strana: 0875
Vůbecný, allgemein. Na pana G. v-né veci spuštené. Sl. let. I. 250. Vz Obecný.

382737   Vůbeť Svazek: 4 Strana: 0875
Vůbeť = v oběť. Vký.

382738   Vůbydlí Svazek: 4 Strana: 0875
Vůbydlí = obydlí, zastr.

382739   Vuc Svazek: 4 Strana: 0875
Vuc, e, m. = ocel indijský, Wootz, v lučbě. Nz.

382740   Vucád Svazek: 8 Strana: 0479
Vucád = odsud. Tišn. Brt, D. II. 197.

382741   Vucátok Svazek: 8 Strana: 0479
Vucátok = odsud. Tišn. Brt. D. II. 197.

382742   Vucet Svazek: 7 Strana: 1062
Vucet, ctu, m. = sušené švestky rozva- řené, hrozinky a trochu octa, Brt. Sv. 38.

382743   Vučání Svazek: 4 Strana: 0875
Vučání, n. = vučení, das Summen. Na Slov. Hlý.

382744   Vučati Svazek: 4 Strana: 0875
Vučati = vučeti. Na Slov. Bern.

382745   Vučený Svazek: 4 Strana: 0875
Vučený; -en, a, o, eingelernt. Tu pekelné sa snujú pletichy a v-né hrajú sa úlohy. Lipa 125.

382746   Vučeti Svazek: 4 Strana: 0875
Vučeti, 3. pl. -čí, el, ení = bzučeti, bru- četi, summen, sumsen. — abs. Vučí včela, D., zástup včel. — komu kde. Vučí mi něco v uších. Sych.

382747   Vůči Svazek: 4 Strana: 0875
Vůči = v oči. Po v měnívali staří o (ó) v uo (ů). Jest to akkus., jehož za příslovce užíváme, tedy ne: vůčí. Vz Vůbec, (uo); V uohavnosť jsú mie vzali (v ohavnosť). Ben. V. pojí se jen se jmény živých bytostí a mívá u sebe dativ a nikoli gt. V. táhl ne- příteli. V. U jmen věcí lze užívati vazeb jiných: hledě k tomu, vzhledem k tomu a předložek při, k, do a p. Jak můžeš mlčeti při (k) takové drzosti? Brt. 3. vyd. 259. Vůči postavení svědkův obviněnému, Gegen- stellung des Beschuldigten und der Zeugen. Vz Postaviti. J. tr. V. takovému svědectví byla zajisté osiřelá jeho dioecese v nejlep- ším pořádku; O tom nelze nám v. nedůstatku všech zpráv dotyčných ani domněnky vy- sloviti; Že dojde odpověď záporná, bylo v. tomu, co se na Libici bylo přihodilo, s ji- stotou očekávati; To zejmena stalo se v. Uhrům. Ddk. I. 186., 187., II. 47., 144. (II. 207., 417., III. 10., 18. — Tč. ). Že sme Zbyň- kovi vuoči řekli. Arch. III. 13. V. = zjevně. Smil v. 1394., 1404. A papež přivolí, že jemu tak řiekají vuoči i píší. Hus I. 404. — V. = v oči. Co by sůl vůči sypal. Bl. 296. Jiného svědomie nemá než Kroměřížského ženu, ani jeho vuoči (vor Augen) jmieti mohla. NB. Tč. 247. Ten jsa obeslán má tam puštěn býti k tomu tázání, aby jemu to v. znal. Zř. F. I. W. IX. A mluvil před dobrými lidmi, ježto mu to vuoči poznají. Ps. o záští.

382748   Vůči Svazek: 7 Strana: 1062
Vůči. Abychom sobě v. mluviti mohli. Bart. 114. Tu kuchařka v. mu mluvila to všecko. Let 316. Cf. Gb. Ml. II. 147.

382749   Vuči Svazek: 8 Strana: 0479
Vuči. Vida v. = vůčihledě. Tišn. Brt. D. II. 197.

382750   Vůčihledě Svazek: 4 Strana: 0875
Vůčihledě růsti (v oči hledě, před očima, rychle), zusehends. Č., Sá., Tč. Počet stou- penců Belových množil se v. Ddk. II. 203. Vz Očihledě.

382751   Vůčihledný Svazek: 4 Strana: 0875
Vůčihledný, augenfällig.

382752   Vůčích Svazek: 8 Strana: 0479
Vůčích. Cožť sem malý v. (v očích tvých)? Bl. Gr. 251.

382753   Vučně Svazek: 4 Strana: 0875
Vučně, summig, murmelnd. Bern.

382754   Vučnosť Svazek: 4 Strana: 0875
Vučnosť, i, f., summende Beschaffenheit. Bern.

382755   Vučný Svazek: 4 Strana: 0875
Vučný, summend, murmelnd. Bern.

382756   Vůda Svazek: 4 Strana: 0875
Vůda = voda. Vký.

382757   Vůda dobrá Svazek: 4 Strana: 0875
Vůda dobrá = Dobrá voda, ves. Vz Blk. Kfsk. 696.

382758   Vůdce Svazek: 4 Strana: 0875
Vůdce, e, m., vok. sg.: vůdce, ne: vůdce, vz -ce. Der Führer, Anführer, Anleiter. V. horský, Bergführer, roje, Schwärm-. Dch. Jazyky ženské zchytralí jsou vůdci. Shakesp. Tč. V-vé jsme vám byli do jámy. Str. Sy- nové biecu jich vódcemi. BO. Za mnou jako za vůdcím k věčné slávě pospíchej; Se svým vůdcím. BR. II. 74. a., 373. a. Je v. na silnici ku Passovu. Pč. 22. Smyslové jsou duši vůdcové k moudrosti. Kom. V. cesty, Pref. Za vůdce ho přijal. Us. Hvězda jim byla za vůdce (vůdcem). Us. V. tance. V. I šla napřed Judyt vůdcím jsouci všech žen. Br. V. lidu, vojenský (vz Válka). V. A běda vódcóm kněžím, že lidu tohoto na paměť nepřvoie...; Povýšil sem tebe mezi lidem 266* a dal sem tě vódcí nad lidem mým; Neb nemuožem míti lepšieho vódce; Ktož jsú vódcie lida a kto dávají vódcě lidu, ti sě opatřte, a ti také, kteříž chtie býti vódcie; Následovati bude Krista, prvého vódci; Naj- prve vódce jejieho a korúhevníka Abele ne- věrně sú zahubili. Hus I. 196., 446., 473., II. 975., 419., III. 6. (Tč. ). Ze školy hospodář a vůdce z knih — nemnoho po nich. Prov. Tč. Vůdcem vojsko stojí a vůz musí za vojí; Lepší stádo jelenů pod lvem vůdcem nežli houfy lvů pod vůdcem jelenem. Č. O vůdcích řec. a řím. vz Vlšk. 427., 429., 437.

382759   Vůdce Svazek: 7 Strana: 1062
Vůdce. Strany skloňování vz Gb. Ml. I 94. Dobrého vůdce nehoda ukáže. Bž. exc. — V. = ryba. Vůdců 5 kop. 1667.

382760   Vůdce Svazek: 8 Strana: 0479
Vůdce. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 84.

382761   Vůdce Svazek: 10 Strana: 0495
Vůdce, e, m. Z mnoho vůdců každý chce být pravý. Rizn. 168. — V., e, f. V. naše Kar. 127.

382762   Vůdceporučník Svazek: 7 Strana: 1062
Vůdceporučník, a, m. Pl. II. 234.

382763   Vůdci Svazek: 7 Strana: 1062
Vůdci, vódcie, m. = vůdce. Slav. II. 211., Anth. I. 3. vd 7.

382764   Vůdcovati Svazek: 4 Strana: 0876
Vůdcovati, Führer sein. Dch.

382765   Vůdcovský Svazek: 4 Strana: 0876
Vůdcovský, Führer-, Feldherrn-, Heer- führer-. V. velení. Dch. Vratislav II. zmocnil se v-ské korouhve císaře Rudolfa. Ddk. IV. 194. V. hodnosť. Šf.

382766   Vůdcovství Svazek: 4 Strana: 0876
Vůdcovství, n., die Führung, Leitung, Anführerstelle. Šf. Přes Koubu na Řezně táhli Čechové za v. Oldřichova k Ulmu. Ddk. IV. 10.

382767   Vůdcův Svazek: 4 Strana: 0876
Vůdcův, -ova, -ovo, dem Anführer ge- hörig.

382768   1. Vůdčí Svazek: 4 Strana: 0876
1. Vůdčí, ího, m. = vůdce. S nejvyšším vůdčím Lorencem. Skl. 1. 214. V. roje (vo- jenského), Schwarmführer. S. N. XI. 120.

382769   2. Vůdčí Svazek: 4 Strana: 0876
2. Vůdčí, leitend, Leit-. V. myšlénka, hvězda. Dch., Čch. Bs. 66.

382770   Vúditi Svazek: 4 Strana: 0876
Vúditi, vz Vouditi.

382771   Vůdka Svazek: 4 Strana: 0876
Vůdka, y, f. = vodka, der Kornbranntwein. Ve Slez. Tč. Lepší vudky nežli butky (botky) = pijan raději si kupuje kořalku nežli obuv. Slez. Šd.

382772   Vůdkyně Svazek: 4 Strana: 0876
Vůdkyně, ě, f., die Führerin. V. družek. Ráj. Hvězda v., der Leitstern. Dch.

382773   Vůdství Svazek: 10 Strana: 0495
Vůdství, n. Za své v. mějte vděk. Mtc. 1. 1873. 3. 75.

382774   Vufka Svazek: 4 Strana: 0876
Vufka, y, m., osob. jm.

382775   Vůheň Svazek: 9 Strana: 0381
Vůheň. Když je v. (= v oheň) vržeš. M. Polo. (Mus. 1897. 413. ).

382776   Vůhledy Svazek: 4 Strana: 0876
Vůhledy = v ohledy, vz Ohled.

382777   Vůhni Svazek: 4 Strana: 0876
Vůhni = v ohni, vz Oheň.

382778   Vuch Svazek: 4 Strana: 0876
Vuch, a, m., osob. jm.

382779   Vuchdeň Svazek: 8 Strana: 0479
Vuchdeň, Wochentag. Šaty na v. Mor. Brt. D. 11. 511. b.

382780   Vuchr Svazek: 9 Strana: 0381
Vuchr, u, m. místo víchr. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 38.

382781   Vůje Svazek: 7 Strana: 1062
Vůje, e, f. = oj. Mkl. Etym. 220. b.

382782   Vůjtek Svazek: 8 Strana: 0479
Vůjtek, tka, m., vz Vojtěch (3. dod.).

382783   Vuk Svazek: 7 Strana: 1062
Vuk Stefanovié Karadžić 1787.—1864. Vz Pyp. K. I. 176.-180.

382784   Vůk Svazek: 7 Strana: 1062
Vůk, u, m. = chudobina, chléb ptačí, viburnum, Schlingbaum, rostl. Vz Mllr. 111.

382785   Vukle Svazek: 4 Strana: 0876
Vukle, í, pl., f. = kadeře. Na Slov. Plk. V. = krátké vlasy; též pletonce na skráních polských židů. Na mor. Valaš. Vck. Vz Pejs.

382786   Vuklička Svazek: 10 Strana: 0495
Vuklička, y, f., zdrobn. vukle. Vz IV. 876. Seděl tam nalíčený v staré paruce, s copem a v-kami nad spánky. Jrsk. XXIX. 193., XX. 2. 125. Sr. Vukle (kadeře).

382787   Vukluša Svazek: 7 Strana: 1062
Vukluša, dle Káča = slepice s vuklemi u očí. Val. Brt. L. N. I. 192.

382788   Vukno Svazek: 10 Strana: 0495
Vukno, a, n. = okno. U Tišň. Šb. D. 43.

382789   Vukodlak Svazek: 4 Strana: 0876
Vukodlak, a, m. = vlkodlak. V chor. pomoří: kodlák, kudlák.

382790   Vůkol Svazek: 7 Strana: 1062
Vůkol jíti s čím. Št. Kn. š. 167. 22. Dle Jg. dle němec. — Cf. Gb. Ml. II. 147., D. Lhrg. 305.

382791   Vůkol Svazek: 8 Strana: 0479
Vůkol. Nemám žál j dného, kdo by s tiem uměl vůko.ti (zacházeti). Arch. XV. 123.

382792   Vůkol m Svazek: 4 Strana: 0876
Vůkol m.: v uokol (= v okol). Vz Vůbec, Vůči, V, Bž. 215. — V. = kolem, okolo, dokola, ringsherum. V. obejíti, oplésti, hle- děti, V., sebe hleděti, seděti, ležeti, státi. D. Kyrysaři v. pancířem oblečení. Kom. V. trůnu. Kom. Město leží v. v moři. Har. Kázal všem v. sebe státi. Smil. — V. = bez po- nětí kola n. okrouhlosti, v tom kraji, in der Gegend, wenn es auch nicht ringsherum ist. Země v. úrodná; v. země porty bezpečné. Har. Lidé proti nim vůkol šli. Skl. II. 300. V. jíti (= světem, umgehen). Výb. 741. Ne- přátelé se v. hemží. Dch. Po zemi pak v. a v. u města leží lid královský. Žer. 18. Oheň před ním půjde a páliti bude vókol všecky nepřátely jeho. Hus II. 12. — Něčím n. s něčím vůkol jíti, german., lépe: za- nášeti se, zacházeti s něčím, obírati se, mit etwas umgehen, sich beschäftigen. Jg. S čáry vůkol jíti (čarovati); lstivě se mnou v. jdeš; se lstí, neupřímně, nevěrně a neprávě s někým v. jíti; jak se s právy obírá a v. jde; ukrut- níci toliko mocí v. jdou a té užívají bez práva. V. Ale oni Čechové pod obojí s uráž- livou válkou v. jdou. Skl. II. 469. S jakými obmysly ona (strana odporná) v. jde. Skl. IV. 268. Že jest s takovými věcmi neslušnými v. nechodil. NB. Tč. 115.

382793   Vukolak Svazek: 4 Strana: 0876
Vukolak, a, m., vz Vukodlak. Kd. I. 359., II. 472.

382794   Vůkolečný Svazek: 10 Strana: 0495
Vůkolečný = vůkoličný, okolní. Hoš, Pol. 145. Vůkolno = v okolí. Hoš. Pol. 145. Vůl. či jest vůl, drž sám za rohy, ne- spolíhej na cizí silné nohy. 1573. Uč. spol. 1902. II. 11. — V. = hlupák. Koukej vole (při tom se ukazuje na krk. Dvojsmyslně: vůl a vole). Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 177. Je náruč- ního vola bratr; Je dřevo, za který vůl , tahá (chomout). Ib., Vlasť. I. 235.

382795   Vůkolí Svazek: 4 Strana: 0876
Vůkolí = v okolí, im Bezirke, im Umkreise, in circuitu. Vz Vůkol, Vůči. V. jeho. V. Ač- koliv mám správu, že i v tom městě i jinde v. v městečkách ještě pozůstávají. V. Všecky věci v. jeho. Ben. V. — Odtud, vůkolí, n. = okolí, lépe: okolí. Cf. Slov. II. 352. Der Bezirk, Umkreis, die Gegend. V Praze i v tom vůkolí. V. Kněží toho v. Kom. Město má mnoho mil ve svém v. D. Hrad Znojmo s v-lím (= s okolím). Ddk. II. 180. Co té doby v Praze a ve v. (= v okolí) obou hradů sídelních se dělo, to zůstalo neznámo. Ib. II. 417.

382796   Vůkoličný Svazek: 4 Strana: 0876
Vůkoličný, lépe: okolní, herumwohnend, nachbarlich.

382797   Vůkoličný Svazek: 8 Strana: 0479
Vůkoličný, vz Vuokoleczný (3. dod.).

382798   Vůkolní, lépe Svazek: 4 Strana: 0876
Vůkolní, lépe: okolní, was umher ist. Jg. Vz Vůkolí. V. sedláci. Ddk. II. 408.

382799   Vukot Svazek: 7 Strana: 1062
Vukot, u, no. = bzukot. V. včel. Hol. 223.

382800   Vuková Svazek: 8 Strana: 0479
Vuková, é, f. Slov. obec v Banátě. Phľd. XII. 469.

382801   Vůkovy Svazek: 4 Strana: 0876
Vůkovy = v okovy, vz Okov.

382802   Vůl Svazek: 4 Strana: 0876
Vůl (zastr. vól), gt. vola, volec, lce, volek, lka, volík, a, voleček a volček, ečka, volíček, čka, m.; volče, vůlče (zastr. vole), ete, volátko, volčátko, a, n. Bos, /?<>f>, -. der Ochs. Strany odvození vz Šrc. 27. —28., 30. Vůl, pl. volové (zřídka: voli). V. domácí (polský, švýcarský, uherský, český), bos tau- rus domesticus, hrochavý, b. grunniens, ame- rický, b. americanus, Bison, divoký (buvol), bubulus, Büffel, zubr, africký, b. cafer, piž- mový, b. moschatus, Bisamochse, tur, urus, Auerochs, indijský, b. indicus, Zwergochs; plemenný (býk), der Zuchtochs. Jg. (Kom., V, Us. ). Obyčejně celý vůl slove býk, řezaný n. kleštěný vlastně vůl. V. tažný (který táhne), Jg., V.; mladý vůl také: junec, junek, bulík, běhoun, běhounek; trkavý: bodoun; černohnědý: sazek; sivý: sivoň, sivek, sivák, mourek, moura; plavý: plavoň, plavek; při- černalý: brna, barna, paloň; bez rohů; ša- tavec; s širokými rohy: široň; v. podsedlní; náruční, brázdní, opraťák; jochař, krumpolák; povoz s voly, obchod s voly; jho na voly; pacholek u volů (volák); vola ostnem, bodcem, bičem pobádati. Šp. Spřežení volů. V. Vůl krmný n. důbrý. Jg. V. řve, bučí. Šp., Pt. Stádo volů. Nechati krávu státi volem (ne- dojiti jí). V Policku. Sn. Na vola na Zlínsku se volá: tihy (v levo)! hač (v pravo)! hajs (v před)! hoj, hojhoj, hogni (couvni); hoha (stůj)! Brt. Sedliak mu všetko vyrozprávali a ukázan mu svojho syna volovi v uchu ( = ve volově uchu). Dbš. Pov. I. 44. (Šd). Začal gazdovať rak, že muchy lapal a voly púšťal. Lipa I. 24. An dřieve byl volem, trávu jedl. Kčch. 3. Jako nevydovný vůl (tvrdošíjný troup, neohbitá věc). Bl. 297. Vůl volská, Vz Rod. Prk. Kúpala se milá v mořu, pásla volečky ve zbožu (v obilí); A bratr jí poslal štyry voly párné; Pod javorem pod zeleným oře dívča volem černým; Přišli na ně, přišli drábi, volečky jim zajímali; Dával som im voly, čo vorali v poli, ešče mi ho nechcú dať; Moja milá má štyry volečky, ona za- loží přes ty kopečky; nechť si založí neb nezaloží, šak my vyjedem s pomocí boží; Tři sta volů máme, to jim zanecháme. Sš.
P. 115., 130., 134., 182., 403., 459., 799. Krv
z neho ako z vola revala. Mt. S. I. 90. Pije
jako v.; Leží jako shnilý vůl. Us. Šd. Tys
jako vůl (hloupý) Us. Dhn. Však ty víš,
kam vola bijou (nejsi hloupý). U Rychn.
Hsp. Chtělby míti z jednoho vola dvě kůže
(i trestati i pokutu vzíti); Z jednoho vola
dvou kůží se nebéře; Nejsou na jednom
volu dvě kůže; Jeden vůl nemá dvou koží
(Rusky. S jednoho vola po dvou kožích
nederou a s jednoho gruntu po dvou daních
neberou). Jg., Č. Vůl spadl do jámy (o pilné
práci ve svátek. Vz Práce); Hotový v., jen
trávu žrát; Rozumí tomu co v. hvězdářství;
vz Hloupý; Vola uhodili na chlupy a prošlo
mu to do mozku (Vz Narážení); Vůl berana
porodil (když boty zul maje pod nimi vl-
něné punčochy); Volům kroky, jelenům
skoky (není vtip a rozum u všech týž;;
Vůl kování nepotřebuje n. kdo chce volem
zůstati, netřeba mu z ostra nastupovati (ne-
musí hlavy namáhati, se učiti): Řval by vůl.
ale zacpává mu ústa blanami (Vz Porušený
soudce); Snědl v. blány (kožišník se soudil
s řezníkem a dal soudci blány, řezník pak
vola, jenž soud vyhrál; vz Nespravedlivý.
Lb. ); Hodí se k tomu jako v. do kočáru.
Č. Vůní vuMietyje. Pk. Je náručního vola
bratr. Bda. Čím větší v., tím má větši rohy.
Vrů. Těžko starého vola učiti tahal. Sd.
Pitomého vola nenaučíš tahať. Msk. Co
chcete od vola než hovězinu? Dch. Z rudy
může býť zlato, z vola nebudě vták; Vola
nekúpíš za babku. Na Slov. Tč. Nedávej
kůň za píšťalu, ani vola za ptáka. Č. Býval
volem a nyní nechce zůstati ani koněm. Č.
Kdo mladými voly oře, dělá křivé brázdy.
Prov. Tč. Příroda pevněji táhne než sto
volů. Pč. Nedává Bůh vola za rohy. Pč.
Ani v. s dvěma smrtmi neumírá; Hrne se
do toho jako vůl do kůpy sena; Pracuje
jako v. (silně); Běda tomu domovi, kde roz-
kazuje tele (kráva) volovi (na Slov. ); Vůl
zůstane volem, a bys ho do Vídně hnal;
Když člověk do Vídně vola pošle, osel na
zpět přijde (na Slov. ); By vedl vola do
Paříže, komoň z něho nebude (Smil); Čí
v., dře za rohy (Mus. ); Musím jej hnáti co
vola na most (Mus. ); Dá se prositi jako
vůl na most; Svého jazyka česť jako vůl
(—vola) za rohy upustí (Dal. ). Jg. Cizím
volem se chleba nedoořeš; Nezvou vola,
aby pivo pil, ale aby vodu vozil; Vola za
rohy, člověka (mluvku) za jazyk lapají (za
řeči chytají. Mt. S. I. 98. ). Volovi seno, ko-
ňovi oves, pacholku buchtu, vždy se práce
dobře koná; Láska k poli krmí voly; Tučný
v. krmí stůl. Šp. — V. = přezdívka nízká.
Ty vole! Aby ho přes svět zvodil, přece
bude v. Ros. — V., volu, m., štír domu. —

382803   Vůl Svazek: 7 Strana: 1062
Vůl. Cf. Mkl. Etym. 394. b., Hlb. I. 95., 107., 108., Mách. 10., 50, 64., 75. Naší paní hrabince 24 krav posílám a jednoho vola hospodáře (býka). Čem. Zuz. 263. Tys korunovaný vůl. U Rokyc. Vole volúcený, volúcenúcný (sesilněná nadávka). Mor. Brt Jména volů na Mor.: malo (malastý, malo- vaný, červený), bělo, sivo = sivák = sivoš, séja = sejka = sejko (bílý uherský vůl s velikýma rohoma), płavoň = płavoš, rejko (bledočervený), łygo (sivastý), buroš (načer- venavý), paloň (opálený), barna (barvy bouř- ného mraku téhož jména), brňo (připálený), perša (pohnědlý) = peršo, šmaro, šarga (hraje věc barev do kaštanova), muryš, baboš, łysoň = łyso = łysko = łyša = łysoš, hvězdoň, jeleň, kavoš, strakoš = strako, tisoň, březoň = březo, šipoň, pivoň, ružo = ružej, małoň (malý), hłavala (má velkou hlavu), rožko (má pékné rožky), roháň (veliké rohy), široň (široké rohy), ordoš (rohy k sobě), hegeš (rohy v zad), kluko (rohy v kliku), jaroš (podpálený), štrymák. Stál jako vůl. Us. Hnšk. Snad nechceš učit starého vola tahat? Us. Fč. Kdosi tu stojí na volech (s vozem, do ně- hož jsou zapřaženi voli; Dělá na voloch (= s voly); Jel na volech (na voze voly taženém). V Podluží. Brt. D Zabral se do toho jako vůl do otépky slámy. Brt. Od starého vola menší vorati sě spieše naučí. Krnd. 32. Služ pánovi věrně, dostaneš se k volům. Obz. Kdo s voly zachází, jakoby jejich vlastní bratr byl. U Sadské. Kšť. Vůl hází rohem prsť do nebe, ana na hřbet mu padá. Bž. exc. Kolikrát se vůl s fůry sena nažere? Ani jednou, protože tam ne- vyleze. Km. 1886. 787. Štyry panny v tanci a dva ogrmanci a jeden švihovec (kola u vozu, volci, bič). Brt. Dt. 158. Když je malé, štyrma vládne, když je velké, hory láme a po smrti chodí do kostela (tele cicá čtyři štrychy, vůl vozí dřevo, boty). Ib. 159. Červený žváč, má dva vštochance, štyry okokance, pátý ometáč (vůl). Ib. 153. Cf. Km. 1886. 753. — V. planý = kapucí- nek, zoborozec, Nashornkäfer, brouk. V Pod- luží. Brt. — Vůl — něvůl oprav dle Šd. v : vul — něvul = vol — nevol. Slez.

382804   Vůl Svazek: 8 Strana: 0479
Vůl. Je pracovitý jako v.; Jest dobrý jako v. (pochválil); Jest hloupý jako v. (není po- chvalou); Má tlustou kůži jako v. (kdo trpě- livě snáší posměšky a výčitky); Pochodil jako s hodným volem (dobře, za živa že dával prácu a po smrti pečeňu). Na Žďár. Nár. list. 1894. č. 149. odp. fenill. Pošli, vola kolem světa, on ti přijde zase volem. CT. Tkč. Ze svojeho jak mucha, z cuzeho jak vůl, slez.; Mezi kravami vul rychtář; To je, jako když dá volovi jahodu. Nov. Pŕ. 51,, 220., 641. Ne- pamätal vul, kedz celecem (teletem) bul (byl). Šariš. Phľd. 1895. 377. Vůľa, vz Vůle. Brt. D. II. 414. — V. do- brá = neštovice bez patrné příčiny na prstě vzniklá, velmi bolestná. Brt. D. II. 487.

382805   Vůl Svazek: 9 Strana: 0381
Vůl. S vola dve kože nedrú; Vola pošli, donesie teľa; Od vola staršieho učí sa mladý; Vôl bude volom; Vôl rychtar medzi kra- vami; Vôl starší, krok istý atd. Vz Zát. Př. 375b. Kde v. neoře, tam pole nekvete. Fisch. Hosp. 184. Vz Vól.

382806   Vůl — něvůl Svazek: 4 Strana: 0877
Vůl — něvůl = volky nevolky, chtě ne- chtě. U Opavy. Klš.

382807   Vůl — něvůl Svazek: 4 Strana: 0883
Vůl — něvůl, vz Vůl (konec).

382808   Vůlče Svazek: 4 Strana: 0877
Vůlče, ete, n., vz Vůl.

382809   1. Vůle Svazek: 4 Strana: 0877
1. Vůle, lépe: vole.

382810   2. Vůle Svazek: 4 Strana: 0877
2. Vůle, e, f, (zastr. vóle), instr, sg. vůlí a volí (starší), v ulička. Koř. vl (strb. do- vl?ti = sufficere) — vólě, vůle. Gb. Hl. 146. Vz o vůli S. N. — V. = síla n. moc du- ševná, kterou chceme, der Wille, das Ver- mögen zu wollen, die Erkenntniss, das Be- gehrungsvermögen. Vůlí, Skl. I. 288., s volí. Ib. IL 238. Cf. S. N. V. = mohutnosť duše, něco s poznáním chtíti aneb o to se sna- žiti. MP. 31. Pokazba a porušba vůle; V. podaj ná, učelivá. Sš. I. 30., 21. (Hý. ). Čin- nosť vnitřní úmyslem řízená slove vůle. S. N. Chceš býť dobrý, tehdy vólu ku rozumu spojuj; Vóla člověkovi škodí, jestli s roz- umem nechodí Na Slov. Tč. Práca je snad- nějšá, když vůla schopnějšá; Jak od zlého se chceš osvobodiť, musíš s rozumem, ne s vůlí chodiť. Na Mor. Tč. Duše pamětí na Boha vzpomíná, rozumem k němu hledí a volí se ho drží a chápá. Hus III. 105. Mysl soudí, vůle volí. Lb., Km., Bž. Vyprázdni rozum ot marných myšlení a voli ot mar- ných žádostí. Hus III. 125. Vůle moc jest, dobré milovati a chtíti, zlého nenáviděti a nechtiti. Kom. Člověk má rozum a vůli, aby dobré poznal a činil. Us. — V. = je- vení oné moci v rozličných případech, chtění, der Wille als Aeussming des inneren Ver- mögens, da man etwas will. Ne lidským chtěním, ale božskou vůlí ty věci se dály. Bart. Bude-li v tom vůle boží. Er. P. 461. Přes jich vůli k tomu jich tisknúti nikoli nemáme; Ale to ostavuji u panské vóli. Arch. I. 207., II. 503. V. živé dcery obme- zena jest vůlí mrtvého otce. Shakesp. Tč. Moc provozovala se netoliko jménem, ale volí císařovou. Pal. Děj. IV. 2. 51. Bez na- šich vóle a obecních lidí a jiných pánóv; Drží mi mój díl bez mé vóle; Což oni tam zjednají, že to vuole jeho jest a to chce držeti i toho potvrditi. Půh. I. 183., 221., II. 515. (Tč. ). Jakož věrný manžel s man- želkú svú jsú jedno u voli vieru sobě dr- žiece, tak...; Vóle božie jest mnoho moc- nějšie nežli slunce v svém běhu, jenž k vóli božie běží; Aj tu máš, že zapověděl jí vóli k hřešenie a to jest počátek kánie a želenie druhý; Každý má se plně poddati vóli bo- žie a nereptati proti Bohu, cožkolivěk ho potýká; A tak připodobní člověk svú vóli boží voli, když nic jiného nevolí, než což Bóh chce, aby on volil. Hus I. 198., 325., II. 150., 369. (Tč. ). Kdo své vůle nepřemůže, ten šťasten býti nemůže. Šd. Při svorné vůli vše jde do hůry. Pk. Ona mu řekla, že se do vůle boží nebojí (pokud je vůle boží). Kn. poh. II. 188. Bez v. není skutku. Jg. Svou vůli vůli cizí podrobiti. Kram. V. moudrá, nemoudrá n. nemravná. Pž. Ne- mohu při nejlepší vůli; lid říká: Nemohu, bych na krásně chtěl. Vůle za skutek. Rb. Dobrá v. právo ruší. Bž. Vůle krvavá za skutek krvavý bude vážena. Rb. V. sku- tečná, opravdivá. J. tr. Podroben jest něčí vůli; jest při něčí vůli. Nz. O vůli řec. a řím. bohů vz Vlšk. 21. Cf. Chtění. — V. = to, co kdo chce, der Wille, das, was man will. Nechte jí, ať dělá svou vůli. Us. u Do- bruš. Vk. Vydaj (= vdej) sa len, vydaj, tovařiško moja, šak si věru zdovješ, jaká je to v. Sš. P. 425. V. či rada boží před- věková. Sš. I. 158. Viemť já, chtěj já neb nechtěj, musímť činiti tvú vóli. Troj. Jedna v.; jedna mysl a v.; jedné vůle býti, jedno- stejnou vůli míti; sjednati se s vůlí druhého. V. Chce, aby se stala jeho v. Dějž se vůle boží (co Bůh chce). Buď v. tvá jako v nebi tak i na zemi. Hus I. 324. V jednu vůli sjednocení. Zlob. Vůli něčí plniti. Kat. 2028. V nich nebeský král kraluje milostí, že vóli jeho plní; Když přikazují, což není proti boží voli, aby to zachovali a činili; Skutky pokúšieme Boha, když bez nůze božie vóle chceme jisti býti; Vóli boží protiví se, kteří přikázánie božieho neplnie; Každý, ktož činí vóli otcě mého, ten mátě má, sestra má i bratr mój jest; Neb on jest věděl do- bře, že má utrpěti a že vóle své otec Bóh neproměnie; Tak svú vuoli vznáší před vuoli boží zlým skutkem. Hus I. 323., 453., 354., 384., II. 76., 190., III. 160. (Tč. ). — V. = úmysl, záměr, zámysl, chuť, die Absicht, Lust, der Vorsatz, das Vorhaben. Činiti něco z něčí vůle. J. tr. Vůli k něčemu míti. Us. Dch. Keby ma počuls, čvo je k mojej vôli; Čvo mi je po mladej, keď nemám vôli v nej! Veru si mi k vóli, ale si nie k vóli tej mojej materi; My sa něhneváme, ale do spievánia vôličky němáme. Sl. ps. 14., 15., 123., 385. Ťažko je mně umřit, kaď mia nic nebolí, šohajička si vzít, keď mej vůle néní; To je mně, mamulko, to je mně k vůli; Co je po tej frajirce, keď k ní vůla není. Sš. P. 354., 405., 782., Brt. P. 59. Prišla mu vôľa poznovu sa oženiť. Ht. Sl. ml. 240. Bude-li vaše v., tož přijde za to 1 zl. Slez. a mor. Šd. Bratia aj mali (měli) aj nemali vôľu do nich streliť; Pozorúval on to za istý čas a keď to neprestávalo, napadla ho veľka vôla prezvedieť sa o tom. Dbš. Pov. I. 2., III, 88. No či ste rozmyslely sa už? Odpověď: Ach nuž ako božia vôla!; Spie- vajme si na vôlu (= do vůle). Dbš. Obyč. 14., 157. (Šd. ). Kdo vôlu má k jakej zlosti, poznáš ho z příležitosti; Jedna práca k dru- hej vôlu napravuje. Na Slov. Tč. Nedal si vůli zlomiti (přemluviti). Němc. Kdo svú vůli k práci přidá, také práce mnoho vydá; Práce bez vůle nejde ke konci. Na Mor. Tč. Dříve než bych o vaší konečné vůli vyzvěděl. Žer. 346. Vůle má průchod. Bart. 3. 5. Vóle jeho na něm ptáš; Nižádný ne- móž se vymluviti zde v světě člověk, by nemohl mieti vôle, jíž by žádal pomoci bied- nému z biedy; Člověk má svú voli podob- niti k vóli boží ve všech věcech; V jich rozumiech a výkladiech jeho vóli poznáme; Konečně každý hřiech koná se volí a má hniezdo u voli; Nižádný nebývá zlý bez vóle. Hus II. 84., 268., 369., III. 36., 112., 113. (Pč. ). V. Z dobré, z čisté dobré vůle; ne ze zlé vůle; té vůle a žádosti býti; tu vůli míti; v. měnitelná; jiné vůle býti. V. Byla má v. to učiniti. Us. Pakli tvá vůle v tom nebyla, nic to mně ani tobě ke škodě nebuď. Háj. Z dobré v. někomu něco uči- niti. J. tr. Ne jednostejní, než rozliční a mnozí sú póhonové a tak nesčíslní, jak ne- sčíslné sú křivdy a škody, kteréž se jedněm od druhých radů, řečí, skutkem nebo úkla- dem dějí; nebo by pak k skutku dovedeny nebyly, dieti si minie volí nebo radú, jako vražda, zrada a jiné k tomu podobné; A z té každé křivdy, škody myslí umíněné nebo skutečně dovedené, kteráž by se stala nebo státi měla, můž pohoněno býti; neb mnohé sú nepravosti, na kterýchž se netoliko účinek skutečně dokonaný a dovedený pomstú práv popravuje, ale také sám úmysl a sama vóle přísností se práv mstí a káže. Nešlechet- nosti, na kterýchž netoliko skutečná zlo- činnosť, ale také úmyslem uložená a umí- něná, by pak nebyla k skutku dovedena, vedlé světských práv tak přísně, jako sku- tečně páchaná, kázána bývá, poněvadž vóle a mysl jest, kteráž hřešie... Vš. Však to při vůli vaší buď. Břez. 205. — V. = vlastní vůle, dobrá, volná, svobodná, svá vůle, der Wille, freie Wille, eigener Wille. Z dobré, vlastní v. (rád, chtě); z čisté dobré vůle; s plnou, čistou, dobrou volí; podlé mé v. a libosti; Vůli někomu pustiti (povoliti). V. Mládenec má vůlu, on si volit může, co mu srdce káže. Sš. P. 474. Ješče jednu dceru má, ať jí vůle nedává, jako mně ju dávala; kam sem se dostala? Sš. P. 23. S dobrou a svobodnou vůlí. Na vůli mu to zanechá- vám (zustavuji). Us. Celé město po své vůli spravoval. Smrž. Vše podlé své v. činí. D. Zůstaviti někomu volbu svobodnou, frase dle Brs. 3. vyd. 259. nová a nečeská. Míti svou vůli, na vůli. Dch. Hostinské děvčátka, malú vůlu máte, to je vaša vůla, co si za- zpíváte. Sš. P. 555. Aby v tom vůli dal. Er. P. 286. V tom aby vůli měl (odvolati se). A ti lidé mladí i také sirotci vkročíce ve statky sobě náležející budou potom vůli míti takové půjčky splatiti aneb jich tak nechati. Kld. Zanechal ho při jeho vůli svo- bodné. Br. Zanechali jim toho na jich svo- bodné vůli. Skl. II. 106. Svou vůličku pro- vésti. Skl. II. 263. Pracovati po vůli. Brt. Na vůli míti; někomu na vůli nechati. D. Dáti komu vůli. Reš. Já jim v tom vůle nedám. Č. Ale tím neruší se svobodná v. člověkova. Sš. J. 109. Jež (nauka) poměru svobodné vůle a milosti boží se týká. Sš. II. 168. A chtěl-liby kdy v městech praž- ských býti a se osaditi, toho má vůli a svobodu tu všecku má míti a jí užiti, jako jest kdy prve měl a jí užíval. List z r. 1532. Mus. 1880. 497. Když by otec byl chtěl dáti macoše penieze, měl toho vuoli; Že se ten trh před nimi stal tak, když jest pro- dávatel duom ten prodával, že jest ženu svú k tomu zavolal ptaje se jí, také-li vůle její jest k tomu prodaji. NB. Tč. 199., 258. Avšak chtěl-liby který ze sirotkův aneb vdova dobrovolně u pána svého sloužiti, ten každý vůli toho míti bude. List z r. 1595. (Šd. ). Kovářům pak dědičným, kteříž druhdy zisk měi jsú, ale nyní již že zisk přestal, i chtěli by k své vůli práva kování vydati, tohoť nedopúštíme; Jinak zleť by se dálo v naší obci a obecném dobrém, kdyžby jedenkaždý díl svůj k svej vůli dělal. CJB. 313., 355. Pán má vuoli statek jemu pro- pustiti. Žer. L. I. 137. Protož die sv. Ber- nart, že svá vole jest zatracenie t. j. pro vóli zlú; A tak jest Ježíš ne své vóle, ale Boha otcě vóle poslúchal; Hřiech tak jest k vóli přiměřený, že, není-li volen, tehdy nenie hřiech; Jestliže vuole k tomu nepřidá úplně, nenie manželstvie. Hus I. 191., II. 32., III. 113., 201. (Tč. ). Tvůj dům tvá vůle. Prov. Šd. A chce-li póvod svú volí, aby on sám komorník pražský dobyl sobě komor- níka ot úřadu tej popravy, v niež mu jest pohoniti s ním, daj jemu 5 grošóv. Kn. rož. 4. Již mnozí práva nechavše svú vóli vedú; Vedou každý k své vůli své mysli i zámysly v těch úřadích. O. z D. Že z nářku cti každý toho vůli má před JMK. obeslati, poháněti; Že JM. to sám z své vůle bude moci uči- niti a na přáteli podati; Toho my i budúci králové čeští máme na vuoli; Jestliže by kdo po listu obranném v držení nevpustil, toho vůli má. Zříz. F. I. A. VII., XVIII., XXVIII., C. XXIX. Ten každý vůli toho má. VI. zř. 35., 142. Heřmanice ves s mlýny se všemi, což k tomu slušejí, s řekami, s lu- kami i se clem, s lesy, s pastvinami, s ho- rami i se vší volí i s plným panstvím, se všemi užitky... Dsky. Kterýmž přirození proti vůli odchází. Byl. Straně nechává se na vůli; soudci zůstavuje se na vůli. Řd. Každý má na vůli (nezhajuje se mu); to ti zůstává na vůli; má toho vůli; zůstavuje se na jeho vůli; neurčité vyjevení vůle. J. tr. Dobrá vůle právo ruší. Pr. S dobrou, svo- bodnou vůlí; vedlé, podlé vůle. Us. Míti v něčem vůli. Ml. — V. = nepořádná žá- dosť, vášeň, msta, der Muthwille, Ausbruch irgend einer Leidenschaft z. B. Wollust, Hass usw. Aby Bůh také odbojnou vůli naši sobě podčiňoval. Sš. II. 154. (Hý. ). Vólu tvoju premáhej a jej panovať nedaj. Na Slov. Tč. Kdo svou vůli následuje, ne- přátelům posluhuje. Na Mor. Tč. Pakliby své vuole užívaje co počínati chtěl. 1525. (Šd. ). Svá vóle = svévolnosť. Smil 1917., 937. S nimi svú vóli měl a k čemuž on chtěl a k své vóli je nutil. Půh. II. 300. Ktožby chtěl se mnú svú vuoli mieti; Již mnozí práva nechavše jinak svú vóli vedú; Dokonal svú vóli nad mú dcerkú a s ní sě rozvedl. Arch. JI. 31., 488., IV. 345. (Šd. ). Vuoli svú s ní měl a česť jí odjal (podávil ji). GR. Vzal vdovu i nesl ji do lesa i jměl s ní svú vuoli. Pč. 11. Vóli svú má v nich. Hus I. 322. Kdo své vůle nepřemůže, ten štasten býti nemůže. Pk. Vůli svou provo- diti, míti, učiniti. Us. Svou vůli nad někým provésti. Br. Nad manželkou jeho nestydatou vůli provedl. V. Svou vůli měl s dívkami. Háj. Svou vůli ve všem prováděti. Reš. Vůli sklátiti, D., zlomiti. Br. Kdyby po psí vůli bylo, žádné by klisny na světě nebylo; Kdyby bylo po vůli psí, nezůstalo by ko- byly ve vsi. Č. — V. = libosť, chuť, přání, žádosť, der Wille, Wunsch, das Wohlgefal- len, Gefallen, Belieben, die Lust, Neigung. Líbezná v. (libosť). V. To je mně, mamulko, to je mně k vůli. Sš. P. 405. Šel, kamž jej vůle nesla. Rvač. Dějž se v. boží; do vůle boží (vz Trampoty). Č. Svou vůli oznámiti, provésti, zjeviti; věc zůstává, jest, zůstavuje se při jeho vůli; záleží na něčí vůli; to visí na vaší vůli. J. tr. Vůli něčí činiti. Br. Pro- jevení, pronešení vůle; o něčem podlé vůle a libosti nařizovati; proti vůli něčí. J. tr. Někomu na vůli dáti, nach seinem Wunsche handeln. Dch. Mějž to vůli svou. Dch. Dojdi k nám, šohajku, je-li tvoja vůla. Sš. P. 782. Chtěla jsem mu vůli udělati. Šd. Vůle-li jednou do srdce se vloudí, marně co rozum namítá a soudí. Brodz. Je to na vůli boží. Us. Šd. Já vám to tedy udělám za vůli. Us. Budu tedy psáti, když v tom bude vaše v. Us. Vk. Néni pravda, mój přemilý, robila sem ti po vůli. Sš. P. 35S. To sa mu po vóli stalo. Ht. Sl. ml. 237. Ale videl vôľu Janošíkovu íst po zboji, tedy vzal ho se- bou do Moravy. Dbš. Obyč. 88. Chyť ma ty najprv, mój život ti je na voľu; Vyplnil vôličku mladej paničky, z radosti mu podala ručičku. Dbš. I. 104., IV. 26. Dali ste ma, dali, ně po mojej vóli (= vdali, habt mich verhehathet); Šuhajík Moravan, za teba vólu mám; ale mňa moja máť za teba něhce dáť. Sl ps. Šf. I. 59. 118. (Šd. ). Chodz, kde ti vóa, není som ti závistlivá; Chodie- vaj, šuhajko, de je tebe vôľa, de ti je vô- lička. Slps. 64.; 181. (Šd., Tč. ). Najvíc vóa ženská panuje na zemi; Nedaj jazyku po vói, zdržuj ho od zlosti. Na Mor. a Slov. Tč. Chodí mu za vôľou; Za svět by mu vôlú nezlomil; Vyberaj si z kola, jaká je ti vôla, milá moja ľalija! Mt. S. I. 89., 112., 149. Vůli něčí naplniti; Jest prý JMC. v. celá dokonulá, aby.... Mus. 1880. 249. 254. Tudíž se podal Petr) vůli jeho (Páně); Aby tím se k vůli boží nahnul. Sš. J. 214., I. 102. (Hý. ). Vědouce, že v tom jistá vůle JMC. naplněna bude; A na tom v. JMC. jistě naplněna bude. Bc. II. 2. 405. Staň se po tvej vóli. Hr. Rk. 371. Namluvil se do vůle. Har. II. 169. Bude-li v tom v. mého otce, i já k tomu přivolím; Do vůle se na- jede. Abr. z G. II. 336., VII. 45. Něčí vůli učiniti. V., Smil v. 119., Arch. I. 13. Svých srdec vůli napasú. Ib. v. 887. Nezvedlo se po jeho vuoli; V tom buď vůle vaše; Má vuole k tomu nenie, byť on tam byl; Jiného nehledíš, než aby dovedl své vuole; Žáda- jíce na milém pánu Bohu všickni jednú volí. Arch. I. 14., 83., II. 9., 10., III. 205. (Šd. ). Ľud tento zvyknul, keď začne, i veseliť sa do tej svojej dobrej vôle. Dbš. Obyč. 24. Prídú tvoji rovesníci a môžeš sa s nimi do dobrej vôle ihrať. Dbš. Pov. I. 174. Do samej samučičkej vôle sa nachlastal. Mt. S. I. 103. Vůli otce nebeského před vůlí pě- stounů stavěl; Proto, že jest ta vůle boží, aby lidé Boha poslouchali. BR. II. 207., 606. b. Po své vůli jsem je měl. Pass. mus. 321. Má v. jest umřieti. Kat. 2976. Odplata blahoslavenstvie jest nasycenie bez nedo- statku vóle věčné radosti a všeho dobrého jměnie; Aj teď proti vóli otcově a mateřině Ježíš naplniv vóli otce Boha dal jest na- učenie; Milosrdenstvie jest v., jíž kto chce pomoci biednému z biedy; Učinil Petr vóli Kristovu, mnoho ulovil; Choť svému choti najmilejšiemu má svú vóli v hodných vě- cech poddati; Aby ne každý svatý k své vóli, když by on zamienil, z tohoto světa vystúpil; Úfámť pánu Bohu, žeť to miesto zachová do své vóle. Hus I. 470., II. 30., 268., 280., 369., III. 63., 283. (Tč. ). I já ufám jeho sv. milosti, že mě jest přijal, ač sú oni vyvrhli, protože káži přes jich vóli jeho sv. slovo. Hus II. 203. Mnoho jí sli- bováše, ačby jeho vuole naplnila. GR. Ne- bude po čertotvě vůli; Nouze vůli hamuje. Kom. — V. = volnosť, Freiheit, f.. Budiž
vám v tom vůle. Kos. Toliko suché dříví
mají vůli odnésti. Arch. rychn. To je divná
v. tělu. U Dobruš. Vk. — S předložkami. Do vůle = do libosti, nach Belieben, nach
Lust, zur Genüge, satt. Můžeš s nimi hráti
do vůle. Us. Němc. Dnes je piva do vůle,
heute ist Freibier. Dch. Naprosil, naplakal
se do vůle. Us. Džl. Čtveračili do vůle.
Ksm. Nashledavše se do vůle, obrátili sme
se zase dolů. Brt. S. 60. Najiedli sa všetci
do dobrej sytej vôle. Dbš. Pov. III. 64.
Zdoruje mně kdosi, lebo já komu, lebo se
mne kdosi do vůle naprosí. Sš. P. 233. Do
vůle se napiti, nahleděti, Har. II. 65., I. 165.,
se natoulati. Vrat. 65. Týž Šerka (platí)
z pustého dvora 50 gr. a při sv. Havle toli-
kéž do vuole páně i své. Arch. I. 353. Daj
jim bělpucha do vóle. Dal. 164. V. Do vůle
míti. D. Masa do vůle se najedli. Vrat. Do
vůle se vynaříkati. Bf. Do vůle se natančili.
Us. — K vůli = k libosti, zu Gefallen,
nach Willen, nach Wunsch. K vůli snad-
nosti příkladů. Gb. v Listech filol. II. 171.
Veru si mi k vôli (líbíš se mi). Sl. ps. 123.
Jenom k vůli vám jsem přišel; k vůli vám
to udělám: K vůlivá tobě bych se nehl.
Mor. Šd. K vůli tobě tam přijdu. Us. Šd.
Nech sa k vôli stane tej tvojej rodine. Ht.
Sl. ml. 237. Proč by neplakaly, dyž hlavěnka
bolí? musijó zaplakať šohajovi k vůli. Sš.
P. 210. Jemuž k vůli král zpronevěřil se
slibu danému. Ddk. II. 418. Dvé aspoň
v sídle tom se chová k vůli plodu. Kká.
Td. 125. Daj mi, Bože, dačvo ukrasť lebo
kone, lebo voly, lebo dievča k mojej vôli.
Sl. pís. 168. Keď nechce, nech nechce, nech
si robí k vôli. Ib. 347. Raz bol kráľ velmi
veselý, azdaj by celému svetu bol k vôli
urobil; Urob mi to, urob k vôli. Dbš. Pov.
I. 194., 452. (Šd. ). Celú noc v milosti sú
strávili a sobě k vůli byli; Jemu k vůli
ráda býti chci. BN. Ne svému zkaženému
přirození, ale Kristu k vůli živi býti mají.
BR. II. 498. a. Nezdá se práce nésti k vůli
přítele. Št. Každému bez vybírání k vůli
bývaly (nevěstky). Har. Toho požívá k své
vóli. Půh. II. 343. K vóli lida svého ne-
zabil ho; Člověk každý dlužen jest Bohu
vrátiti i duši i tělo k jeho vóli; A ony
budú mieti, jakož samy budú chtieti, jeho
k své vóli. Hus I. 309., II. 391.,. III. 269.
(Tč. ). Tobě k vůli vůl se neotelí. Č. M. 192.
K vůli hospodáři musí se druhdy i psu še-
trnosť prokazovati. Šd. Šel tam k vůli vět-
šímu tichu (pro větší ticho, za příčinou vět-
šího ticha). Šel tam k vůli vlastnímu prospě-
chu (za svým prospěchem). Vz doleji. K mé
vůli; hejtmanu k vůli býti musila. V. K vůli
tobě. Kom. Někomu k vůli býti (žádosť jeho
plniti). Jel. Žena, která každému k vůli
bývá (nevěstka). V. K vúli něco někomu
učiniti. V. Učiň mi to k vůli. D. K vůli
někomu mluviti (co rád slyší). V. Pozn.
K vůli jakožto předložka pojí se obyčejně
jako v pol. s dativem jména osoby, řid-
čeji jména věci; ve druhém případě užívejme
raději předložek pro, za. Cf. Mkl. S 514. — O vůli své živu býti (jak sám chce), nach seinem Wunsche. Dělati co o své vůli. Dch. Ona o své vůli netroufala by si to. Us., Vk., D. — Po vůli = po žádosti, po libosti, nach Willen, nach Wunsche, nach Belieben, nach Gefallen. Po vůli jiného se stavěti (pochle- bovati); nejíti po vůli (nedařiti se). V. Ho- spodaří po své vůli. Har. Nečiniti po něčí vůli. Dal. Po své vůli někoho míti. Nebude po čertově vůli (odtud toho bude až potud). Prov. Něco mu není po vůli (mrzí ho to). Ros. Žádné veliké kamenné stavení za rok vyvedeno býti nemůž; po vůli (pomalu, all- gemach) jíti musí. Kom. Did. Někomu po vůli býti; Stane se mu po vůli. Us. Dch. Císařová co správce říše byla mu v tom arci po vůli a vyhlásila pole k příštímu roku. Ddk. II. 202. Pojďme po vůli (zdlouha). Us. Tč. Jdu po vůli svého otce. Smil. Lí- tala som, mój šuhajko, po poli, hledala som frajerenku po vóli; Maňka nedovolí: žes jej ty, Janíčko, žes jej né po vóli; Svému mi- lému (kráčala) po vôli. Sl. ps. 40., 58., 286. (Šd. ). A on jest jie (hřebíky) vysypal po vôli. NB. Tč. 121. Že jí vychovali synečka po vůli. Sš. P. 487. Májn se po vůli boží. Us. u Bydž. Nk. To Čechům nebylo po vůli. Pal. Dj. III. 3. 70. Aby se ti vedlo po vůli. Sš. P. 514. Sedliak zpievá v poli, to je mně po vóli, já puojdem zaň. Anth. Brt. 102. (Kol. ). No, už to mi je po vôli. Mt. S. I. 93. Jsou živi po vůli boží. Št. Není mu už po vůli. Smil. Po svej vóli pře- bývati. Alx. Jmámy zemiu po svej vóli; Po něčí vóli učiniti; Nechce-li po našiej vóli býti. Dal. 7., 73., 125. To vše bude po tvej vóli; Něco k něčí vóli říci. Kat. 3117., 3236. — Proti vůli něco činiti, gegen den Wil- len, gegen den Wunsch. Ros. Velká vec je všecke veci časne opustiť, ale vatšá proti vóli vóla obrátiť. Na Slov. Tč. Proti jeho vóli před Děvín se brachu; Proti voli jeho na stolec vznide. Dal. 19., 56. Někdy bývá něco na počátku proti vóli a potom s vólí. Hus II. 258. — Podlé, vedlé vůle, nach Wunsche. V. Podlé mé vůle se to státi mělo. Us. Velmi je jich málo, kterým by se vždy, kedy chcú, podla vůle stalo. Na Slov. Tč. Byli vojíni tito na větším díle Francouzi a Vlaši, kteří podlé své vůle sobě provodili. Pam. Val. Meziříčí 115. Na smyšlénkách podlé své vůličky ustrnují. Pal. Děj. V. 1. 173. To drželi devět let a poží- vali podlé své vóle. Půh II. 7. Římané podlé své v., jaké chtěli (krále), lidu židovskému dosazovali. BR. II. 9. b. — Zvůle = podlé vůle, nach Willen, nach Wunsche. Zvůli toho, deshalb. Na Ostrav. Tč. Z vůle něčí někoho povolati, Zlob., odpověď dáti. Háj. Ze své vůle, freiwillig. Dch. Z boží vůle gatě důle (dí se žertovně, když někdo má dostati po řiti). Z vůle Boha Hospodina. Us. Nebylo to z vůle mej, nebylo to z vůle tvej, a bylo z vůle pána Boha, že su, sy- nečku, žena tvoja. Brt. P. 6. Takové víno aby brali z vůle panské (i. e. od pána, ač-li by je měl). Pk. Byl sem uveden do země ne z jedné vuole (einstimmig); To jednati, což by z jedné vuole bylo. Arch. II. 19. Z vůle všech stavů. Kn. Z jedno- stejné nás všech vuole a svolení zastavili sme a zapsali ves naši. List z r. 1467. Tč. Ta jízda těch poslů není z vůle vší země. Bart. Společníci z jedné vóle. Vš. Jir. 272. Mohliby se dobře na to rozpomínati, že, když král Albrecht byl sem uveden do země ne z jedné vůle, že ste jemu ani zemi jeho uvedením nic dobrého nezjednali; Slušněji by tobě bylo to jednati, cožby z jedné vůle bylo a ku pokoji sloužilo; Zůstali sme ko- nečně a z jedné nás všech vůle na tom; Vyhlášen jest z vůle vší země za nejvyš- šího hejtmana království českého Pal. Dj. IV. 1. 119., 120., 129., V. 1. 29. (Šd. ). Bude Boha z plné vóle milovati. Hus II. 253. Není-li z vůle, přestaň na mále. Vz Spo- kojený. Lb. — Za vůli = k vůli. Prosím tě, udělej mi to za vůli. Us. u Dobrušky. Vk. Udělal sem mu aspoň za vůli, nemá mi co vyčítati. U Rychn. Prk. Poněvadž již na ten čas za vůlí pána Boha (nach dem Wil- len) léta svá přirozená má. Pam. Val. Meziř. 104. — Na vůli. To jest ještě na mej vůli. Er. P. 233 Vždyť máš na vůli. Us. Šd. Kněz zemanóm dá na vóli. Dal. 83. — V. = po- volení, dopuštění, schválení, der Wille, der Beifall, die Be-, Einwilligung, Zulassung V. Mimo vůli mou; proti mé v.; s volí kní- žete. Bez vůle mé aby se nic nedálo. Ros. Mou vůlí se to nestane. Jg. S volí a vědo- mím správců. Apol., Er. Mimo vůli a vědomí; bez vůle a vědomí; činiti něco z něčí vůle. J. tr. Jezdil tam z vůle pána svého. Er. A pří z úmysla bez vůle stran aby neod- kládali. Zř. F. I. Jestliže by měštěnín smlouvu udělal se sedlákem s volí pána jeho. Václ. II. Když ona sezná, že jest to učinil s jejie volí. O. z D. Synové ani dcery bez vůle otců svých k manželství se nazamlouvejte. Kol. 40. Aby hned při zápisu poznamenáno bylo, že úřad pro dobré sirotčí k tomu vůli dal. Ib. 53. S volí svých rodičův. Bs. Bez mé vůle to učinil. Ml. Nětco koží do Matú- šovy pivnice s jeho volí a rozkázáním nesla. NB. Tč. 181. Rukojmí postavovati nemá, leč by se to dalo s volí a vědomostí vší rady. Bdž. 3. A o to již do Hory vypraven jest Jarohněv náš od naší strany, aby k tomu vůli dali. Pal. Dj. V. 1. 18. Páni čeští dali k tomu plnú vóli. Let. 170. S jeho volí tam jezdil. Pč. 10. Bez vuole a vědomí podko- mořího. 1581. Tomu na svědomí pečeť svou vlastní s mým jistým vědomím a vůlí k tejto dobré vůli přitisknouti jsem rozkázal. List hrad. Ale od Petra z Chrasta my jsme žádné vuole neviděli svědčící Přibíkovi; A tu se bohdá bude s vaší obojich volí jednati. Arch. II. 449., IV. 83. S voliu něčí něčeho dobyti. Dal. 158. — V. = svobodné volení, moc, obrati, co se líbí, der Wille, freie Wille, die Wahi, Willkühr, das Gutbefinden. Na svobodné vůli míti; na vůli dáti, nechati; k svobodné vůli něco připustiti; při vůli zanechati, zůstaviti (moc dáti, dovoliti); dáti na vůli někomu, aby... V. Z vlastní vůle; Svobodnou vůli míti. D. Na vůli měl obětovati. Br. On má toho vůli. Ros. Dal mu v tom vůli. Háj. Nikdy není proroctví lidskou volí. Ben. V. Na mé vůli to jest. Jel. V. volná, svobodná, libá. Nz. Zůstaviti někomu něco na vůli. Mus. 1880. 126. Ešče jednu dceru má, ať jí vůle nedává, jako mně ju dávala. Sš. P. 23. Pouští dětem vůli. Us.
Šd. Když má vula svobodu, sama činí
škodu. Na Ostrav. Tč. Skočil s koně, dal
mu vůli. Pok. Z hor. 185. Matúš dal ženě
vůoli, aby své schovala, kdežby mohla. NB.
Tč. 181. To jest na svobodné vůli. Abr.
z G. II. 17. Toho ty vůli máš. Arch. II.
141. Ve všem mu vóli dali. Alx. V. v. 724,
(HP. 18. ). I panenstvie i manželstvie jest
na vóli panny; Když dobře živ jsi, netbaj
řečí zlých lidí; na vóli naší nenie, co by
každý mluvil. Hus III. 222., 228. (Tč. ). — V. = rozkaz, der Wille, Befehl. Něčí vůli
plniti, vyplniti, Jg., vyváděti. Troj. —V.
poslední = poslední pořízení, der letzte
Wille. Vůli svou poslední pronésti, ozná-
miti, ve spis uvésti, sepsati, V., vyhotoviti;
při poslední vůli na někoho paměť míti.
Sych. Posl. vůle seznalá a podepsaná; svěd-
kové p. vůle pod přísahou vysvědčiti mají
tehdáž...; p. vůli odpírati, odporovati. Er.
P. vůli potlačiti, podvrhnouti, J. tr., okro-
jiti, kürzen, beschnippen. Dch. P. vůle, kšaft.
Co je kšaft; kdo mohl kšaftovati a kdo nic;
čeho potřebí k platnosti pořízení posledního,
o stvrzení kšaftu, vz Rb. str. 165. — 176.,
Kšaft, Rozkázání, Pořízení, Závěť. — V.
(vóle, zvóle, zvůle), die Freiheit zur Benüt-
zung der Wege, Flüsse, Teiche, Tümpel
usw. oder die Freiheit gewisse Sachen zu
benützen, die entweder Gemeinde- o. Privat-
eigenthnm sind, weil man sie eben benüt-
zen muss z. B. Wege, Bäche, um Wasser
zu schöpfen. Ale vší zvolí míní se svoboda
a zvolnosť po obecním nejprve a potom i po
zvláštním cizím, aby ji každý po obecním
i po cizím mohl k svému míti.... A ta
í zvóle jest najprve v obcích, v řekách, stez-
kách, které musí jíti přes cizí; neb žádný
tak bohatý býti nemůže, aby k svému všudy
po svém a přes své a ne přes cizí a súsedské
mohl jezditi, voziti, honiti, choditi... Vš.
Jir. 312. Při obecních gruntech též svobody
a vůle v lesích a v pastvách jako jiní lá-
níci požívati mají. Priv. Tov. 78. — V.,
zvůle, die Jagd und Fischerei. Obora panská,
ve které se zvěři nemálo chová, pokládá
se té zvůle v 100 zl. (MS. LA. ). Gl. 367. — V. dobrá = přátelství, náklonnosť, guter Wille, die Geneigtheit, Ergebenheit, Gewo- genheit, gute Laune. Dobrá a náklonná v. k někomu. V. S dobrou volí sloužiti. Ben. V. V dobrou vůli s někým vjíti. Bibl. Tady čím více hledí člověk dobrou vůli zachovať, tím hůř. Býti s někým na dobré vůli, auf gutem Fusse stehen; S někým se na dobrou vůli dáti. Us. Dch. Buďte rádi, že si jdu k vám pro děvče, dobrá v. mě k vám vedla. Brodz. Já vždycky říkala, aby s ním měli dobrou vůli, ale na mne nedali. Us. Chci míti se sousedy dobrou vůli. Us. Hsp. Zbý- valoť tedy jen ještě pojistiti sobě dobrou vůli pražského biskupa. Ddk. II. 208. Chlieb so solou a skutok s dobrou vôľou. Mt. S. I. 127., Dbš. Pov. III. 27. Při některé chvíli prodal jest Matěj Janovi z dobré vuole duom se vším příslušenstvím. NB. Tč. 260. Odpo- věděl, že děkuje jim za dobrou vůli; Byv již v dobré vůli s M. Rokycanou; Ačkoli nazývali se sobě otcem a synem, nebyli však v dobré vůli vespolek. Pal. Děj. III. 3. 94., IV. 1. 83., 2. 438. (Šd. ). Dobrú vůli přátelskú někomu ukazovati. List z r. 1515. Mus. 1880. 490. Sláva na vysokosti Bohu j a v zemi pokoj lidem dobré vóle. Hus II. 268. Moudrá i v tom se pozná hlava, že co musí, z dobré vůle koná. Hkš. Strany pří- sloví vz ještě: Pokoj, Soused, Svornosť, Tvář. Dobrá v. chleba jídá, zlá ani koláčů nechce. Sych. Dobrá v. koláče jí, zlá hlavu tepe a řídké pivo pí. Prov. Dobrá vůle mošnu kůle. Č. Vz Rb. 265. — 2. Radosť, dobrá mysl, die Fröhlichkeit, Heiterkeit. Dobrou vůli míti. V. Kdo chce užiti dobré vůle, musí pokusiti nezvůle. Prov. Bude-li dobré vůle, dobře pochodíte. Sych. Dobré vůle býti; dobrou vůli spolu měli. Do do- brej sytej vôle sa s ním nateší Mt. S. I. 88. Jest-li potřebí, ještěť bych pojčil 12 zl. pro tu dobrú vuoli, žes mi zaplatil. NB. Tč. 27. Veselšie ale povychodia zpoza stolov a spie- vajú i vykrúcajú sa ešte do lepšej vôle. Ďbš. Ob. 3. Na vínovej ratolesti muožeš sladkno hrozno jesti, tak i při mladej osobe spravíš dobrú vuolu sobě. Sl. ps. Šf. II. 132. S opa- tem sobě dobrú vóli a radosť učinila. Jir. exc. Nebol v najlepšej vôli. Lipa I. 19. Kdyby byl v dobrej vůli, nebručel by. U Dobrušky. Vk. Král byl trochu dobrej vôle. Ht. Sl. ml. 208. Až raz keď mu otec veľmi dobrej vôli bol, opýtal sa ho. Dbš. Pov. I. 187. Vz Rozmar, Rozpoložení. — 3. Zábava, zvl. kvas, hody, die Unterhaltung, Gasterei, das Gelage, Gastmahl, der Schmaus. K taneční- kům na dobrou vůli odešel. Ler. Ať k nám na dobrou vůli přijde. BN. Jsou veseli a dobrou vůli sobě udělali. Št. N. 318. Dne 8/11. udělal kurfürst saský všem přednějším kněžím dobrou vůli, kteříž dali se k tabuli jeho najíti. Skl. V. 177. Byl jsem na dobré vůli (podnes ku př. v Krkonš Kb. ). Ros. Hody a dobrou vůli někomu přistrojiti. V. Oddali se na dobrou vůli a hody; dobrou vůli udělati, na dobrou vůli pozvati. V. — 4. Hostina 8 dní po svatbě, ein Gastmahl am 8. Tage nach der Hochzeit. Us. — 5. Křtiny, das Kindsmahl. Sych. — 6. Postou- pění nějakého práva, die Cession, freiwillige Abtretung einer Sache, auch die Urkunde darüber. Tov. k. 180., Ros., Žer. My jsme jim podali dobré vůle, aby se sami mezi sebú přátelsky smluvili. NB. Tč. 193. Jmám dvě vsi, jednu zápisnou, řečenou Hlízov, s jejím příslušenstvím, s listy, zápisy a do- brými vólemi na ni svědčícími. Dač. 118. A ktožby kolvěk tento list náš jměl s vě- řiteluov našich svrchu psaných dobrú vuolí, ten má a míti bude túž plnú moc. List z r. 1467. Tč. Ktož by ten list s mou neb erbů mých dobrou a svobodnou vůlí měl, ten má.... Ib. Také nám okázal list dobré vuole od Habarta a od též paní Machny; Praví, že má naši dobrú vuoli v knihách malostranských vepsanú. Arch. I. 510., 511. (Šd. ). Ten jistý list má s dobrú volí jist- covú; I nezdá se pánóm, by těm byla uká- zána dobrá vóle; A já k tomu dávám svú dobrú vóli; Já po smrti Albrechtově mám jeho list s jeho dobrú vuolí na ty peníze. Půh. I. 309.; II. 325., 356., 563. (Tč. ). Jestliže by kdo komu dědiny které neb jakou spra- vedlnosť listem neb dobrou vůlí postoupil. Zř. F. I. H. III. — V. zlá = nesvornosť, hněv, nepřátelství, die Feindschaft, Uneinig- keit, der Zwist, böse Wille, schlechte Laune. Ve zlé vůli s někým býti. V. Míti s někým zlou vůli; Byl na mne ve zlé vůli. Us. Dch. Dal se ve zlou vůli s děvčetem. Dvrsk. Začínal zlou vůli (hádati se). Us. Dbv. Lep- šej zlú vólu zabiť nežli oběti činiť. Na Slov. Tč. Povídala, že byla u nich hrozná zlá v. (mrzutosť). Us. u Dobrušky. Vk. Král že vzal k nim zlou vůli pro jejich napomínání. Pal. Děj. IV. 2. 308., Arch. IV. 116. Muož to váženo býti, že žalobník ze zlé vůle své to činí; Ale neporozuměl jsem tomu, byť která zlá vuole mezi nimi byla; A tak jest měl tu zlú vuoli v sobě; V tu chvíli ve zlé vůli byl s ženú svú. NB. Tč. 115., 235., 254., 258. Pasúce zvláště tělo ve zlé vóli. Hus I. 130. Vz Rb. 274. — V. = prostran- ství, prostor k volnému pohybování-se, Raum eines Ortes, leerer Raum. Je tu malá vůle. Us. Kolo má ve žlabě dost vůle (nikde ne- chytá). Vys. Bylo to dlouho zacpáno, teď to dostalo vůli; Ten šat má dosť vůle, ist bequem. Us. Dch. V tom chlévě jest dost vůle. Us. Vk. Podívám se tam, jak je tam asi vůle. Us. Vk. Tam bude míti větší vůli. V Kuny. Msk. U nás je málo vůle. Us., Ntk., Črk. Jest-li v té hospodě velká v. ? Us. Nemá vůli (nemá volnosti, říká lid, když kráva v případě kužele oteliti se ne- může). Vz Kužel. Us. Hk. — V., dobrá vůle = vřídek (bolačka), neštovice nebo rána sama od sebe na těle povstalá, ein Geschwür; také rozpůlený nehet. Na Mor. Bdl., Bklř., Vck. Má na ruce boží vůli. Mor. Šd.

382811   Vůle Svazek: 7 Strana: 1062
Vůle. Cf Mkl. Etym. 377 b., Jg. Slnosť. 32., Předmětenstvo (dod.), Kn. rožm. 140. V. objemná (extensivní), důrazná (intensivní), soustředěná, (koncentrovaná) Dk. Aesth.341. Slove pak v právích spravedlivosť ustavičná a neměnící se vůle, kteráž jednomu každému uděluje toho práva, jakéž komu náleží. Kol. 3. — V. = chtění etc. V. vrtkavá. Cor. jur. IV. 3. 2 V. konečná jako skutek má trestána býti. Vz Brikc. Jir. XLVIII. 4. 1. Kde v. pevná, prostředky se vždy naleznou. Sb. uč. Udělal to přes moju vůlu. Us. Šd. Vóle skutek vždy převáží. Ezp. 1840. Bez bozej vůle ani vlas s hlavy něidě důle. Slez. Šd. Vůla boží nechť všecko lomí (staň se)! Val. Vck. Co bolí, odbývej dobrou volí. Bž. exc. — V. = to, co kdo chce. Každý téměř vůli svou za právo má. Neb by své vuole neměli, radějšeť by to viděli, byt se lidé mordovali. Výb. II. 312. — V. = úmysl etc. Jedné biechu vši té vóle. Alx. Při dobré vůli vše jde do hůry. Us. — V. = vášeň etc. Vůli svou s ní vykonal. Pož. 293. Ktožť nechce ostati ďábla, světa, i sám své tělesné vóle. Št. Kn. š. 19. Svá v. v pekle hoří. Bž. exc. — V. = libosť, přání. Najedl se do vůle. Us. Vhl. Esli bude vaša vůla. Us. Šd. Matka mu přec vůlu udělala. VSlz. I. 74. Natrápivše se do vůle. Bart. 142. Přistup k mé vóli. Marg. v. 316. K vóli si ty, k vóli mojim sivým očom, ale si nie k vóli tým mojim rodičom. Koll. Zp. I. 103. Potom přišloj' j'mu tu k vóli (zachtělo se mu), ž' chtěl do Alexandrie jíti. Výb. II. 4. Neumie slúžiti svému otci k jeho vóli Št. Kn. š. 17. Donidž se jim dobře vede po jich vóli. Ib. 35. — V. = volnosť. Dáti oři vůli. Kká. Dítě, kterémuž se dopouští vůle jeho. Pož. 119. Dělaj po voli (pohodlně). Val. Brt. D. 61. — K vůli. Cf. Brt. S. 189. — V. = svolení. Dobrá v. právo ruší. Bž. exc. Ktož bv tento list měl s dobrú volí jich. Arch. VII. 636 , VIII. 495. a tam často. — V. dobrá = zábava. Když offici- rové při truňku a jiných dobrých vůlech svých připomínali sobě a připíjeli neukrytě na zdraví pánů nových. Skl. V. 3. — V. dobrá = neštovice. Hojení jí na Mor. Vz Mtc. XV. 294. — V. = postoupení, Cession. Ktož by měl dobrú volí na týž list. Arch. VIII. 500. a tam často. — V. = prostran- ství. V. = mezera, ve které se stroj n. čásť jeho pohybuje. Us. Páka má omezenou vůli v pohybu. ZČ. I. 272. (417.).

382812   Vůle Svazek: 8 Strana: 0479
Vůle. O pův. cf. Gb. H. ml. L 79. Byla i mu po vůli (svolila, aby s ní tělesně obcoval). Us. Od vědění k činu vede v.: Od vůle ke skutku jest třeba síly. Šml. VII. 177. Vůli (vaši dobrou) za skutek přijímám. Kat. z Žer. \ I. 38. S tvou vůlí lépe než volí (to prý jest i 3. os. sg. k voliti). Bl. Gr. 277. Všecko člo- věku téměř těžké jest, když není vůle k čemu. Ib. 313 Za svet by inu vôle nezlomil. Slov. Nov. Př. 562. Cf. o ,vůli' Krejč. Psych. 23.

382813   Vůle Svazek: 8 Strana: 0580
Vůle. Kterak se ,dobrá vůle' dělala a jaká měl práva ten, kdo měl něčí dobrou vůli. Vz Tov. kn. 102.

382814   Vůle Svazek: 9 Strana: 0381
Vůle. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 215. Aká vôľa, taká chuť; Vôľa cestu najde; Vôľu mu za svet nezlomí atd. Vz Zát. Př. 375b., 376a. Sr. ib. 139a., 146a. Máš na vůli jak císař. Mus. ol. 1898. 119. Pro dobrou vůli člověk všelicos spolkne; Ani ? vůli jim to neudělám (naschvál ne). Hoř. 96.

382815   Vůle Svazek: 10 Strana: 0495
Vůle. Dobrá v. zakrývá mnoho chyb. Stan. I. 124. Dobrá vola jedáva koláč, zlá ani otrub nemá. Sb. sl. VIII. 85. — V. = lhůta, termin. V. se mu dává do čtyř let. 1583. Vstnk. X. 555.

382816   Vůle Svazek: 10 Strana: 0677
Vůle. Sr. Brt. Sl. Poslední v. Sr. Te- stament.

382817   Vulfenit, u Svazek: 10 Strana: 0495
Vulfenit, u, m, = žlutoba, ruda olověná. Vz KP. IX. 276.

382818   Vulfenka Svazek: 4 Strana: 0882
Vulfenka, y, f., wulfenia. Rostl. 243. a.

382819   Vulgarism-us Svazek: 10 Strana: 0495
Vulgarism-us, u, m., z lat. — řeč lidová naproti řeči spisovné. Lit. I. 153., 687.

382820   Vulgarisování jazyka Svazek: 10 Strana: 0495
Vulgarisování jazyka = přizpůsobování jazyku lidovému. Lit. I. 105.

382821   Vulgarní Svazek: 4 Strana: 0882
Vulgarní, z lat. = obyčejný, sprostý, všední, nízký, pouliční, vulgär. Š. N.

382822   Vulgata Svazek: 4 Strana: 0882
Vulgata, y, f., z lat. = obecné čtení la- tinské bible u katolíků, jež schválil sbor tri- dentský, die gewöhnliche latein. Uberset- zung der Bibel.

382823   Vulgo Svazek: 4 Strana: 0882
Vulgo, z lat. = obecně, v obecné (nižší) mluvě, insgemein, gewöhnlich, im gemeinen Leben. Rk.

382824   Vůličkování Svazek: 7 Strana: 1063
Vůličkování, n. = dávání vůle někomu, nachgeben. Stárek.

382825   Vůlivá Svazek: 4 Strana: 0882
Vůlivá. K v. = k vůli, zu Gefallen, zu Lieb. Mor. K v. němu bych se ani nehl (nehnul). Sk., Škd., Šd.

382826   Vulkan, Vulkán Svazek: 4 Strana: 0882
Vulkan, Vulkán, a, m. = bůh římský Vulcanus, bůh ohně, jenž se vyobrazuje jako kovář. — V. = sopka, vrch oheň vyhazující. Vz Sopka. Der Vulkan.

382827   Vulkanický Svazek: 4 Strana: 0882
Vulkanický = sopečný, vulkanisch. V. erupce, zjev, činnosť, otvor, zemětřesení. Stč. Zmp. 511., 722., 773., 783., 789.

382828   Vulkanický Svazek: 8 Strana: 0479
Vulkanický. Effusivní (rozlité) v-cké hor- niny, vzniklé nad povrch země. Vz Ott, XI. 613. a.

382829   Vulkanism-us Svazek: 4 Strana: 0882
Vulkanism-us, u, m. = učení některých zemězpytců, že naše země povstala působe- ním ohně; přívrženci toho učení slovou vul- kanisté, der Vulkanist. Rk.

382830   Vulkanisování Svazek: 4 Strana: 0882
Vulkanisování, n., das Vulkanisiren. V. guttaperehy. Zl. klasy 1856. č. 18.

382831   Vulkanisovaný Svazek: 4 Strana: 0882
Vulkanisovaný; -án, a, o, vulkanisirt. V. model. Nl. V. kaučuk. Šp. Guttaperča a kaučuk, nabyvše rozpuštěním v sírouhlík u větší pružnosti, slovou v-nými. Zl. klasy. 1856. č. 14.

382832   Vulkanisovati Svazek: 4 Strana: 0883
Vulkanisovati, vulkuriisiren. Vz Vulka- nisovaný. — co: guttaperču, kaučuk. Šp., Zl. klasy 1856. č. 18.

382833   Vulkanista Svazek: 4 Strana: 0883
Vulkanista, y, m., vz Vulkanismus.

382834   Vulkanový Svazek: 4 Strana: 0883
Vulkanový, vulkánový. Vulkan-. V. olej. Šp.

382835   Vulkanský Svazek: 4 Strana: 0883
Vulkanský, vulkánský, vulkanisch. V. ostrovy = liparské u Sicilie; průsmyk (ze Sedmihradska do Valachie). Vz S. N.

382836   Vulna Svazek: 4 Strana: 0883
Vulna, y, f. = vlna. Nebožtík otec těch sirotků je zavolav před nimi pověděl o vulně na sukno. NB. Tč. 262.

382837   Vulpinit Svazek: 4 Strana: 0883
Vulpinit, u, m.. Nerost. Vz Bř. N. 129.

382838   Vulpinový Svazek: 7 Strana: 1063
Vulpinový. V. kyselina. Rm. II. 356.

382839   Vulseřec Svazek: 7 Strana: 1063
Vulseřec, řce, m., syncipa, zastr. Veleš.

382840   Vulturn-um Svazek: 4 Strana: 0883
Vulturn-um, a, n., bylo mě. v Kampanii.

382841   Vulturn-us, a Svazek: 4 Strana: 0883
Vulturn-us, a, m., byla řeka v Kam- panii.

382842   Vůňati Svazek: 4 Strana: 0883
Vůňati = voněti. Na Ostrav. Tč.

382843   Vunda Svazek: 4 Strana: 0883
Vunda, y, m., osob. jm.

382844   Vundati Svazek: 7 Strana: 1063
Vundati. Cf. Prk. Studie o dat. §. 4.

382845   Vundati Svazek: 8 Strana: 0479
Vundati, n přisuto. Vz Gb. H. ml. I. 380. nn. Koru v olej vondati (vstrčiti). 1440. Mus. lil. 1896. 268.

382846   Vundati Svazek: 9 Strana: 0381
Vundati, vondati co komu kam (strčiti): rúbik mezi zuby. Maš. ruk. 206b.

382847   Vundati, vondati Svazek: 4 Strana: 0883
Vundati, vondati, vundávati, vundává- vati, z v-dáti n. spíše z ú-dati. Jg. V. = dávati v co, vkládati, vstrkati, hineingeben, hineinthun. — co kam: do hrnce, D., na uhlí. Db. Vezmi routy a balšamu, vundej to v pytlík. Lék. kn. 1544. V. co k čemu. Poh. v Lit. — co kam proč. Svá vlastní jména vundali z marné pýchy do obleček. Koll. I. 290. — sobě = počínati sobě, trei- ben. Co sobě pak vundáš? Ros. — se = párati se, zaměstnávati se, sich bemühen, sich abarbeiten, sich abgeben. Co se tam vundáš? Ros. — se s čím, s kým. Ros., Us.

382848   Vune Svazek: 4 Strana: 0883
Vune. Ale jich (černých očí) nemajó, hani neprodajó, vune jich kramářke (vony jich kramářky) same ráde majó. Sš. P. 253.

382849   Vůně Svazek: 7 Strana: 1063
Vůně. Cf. Mkl. Etym. 222. b.

382850   Vůně, ě, vůnička Svazek: 4 Strana: 0883
Vůně, ě, vůnička, y, f., der Geruch. V. libá, dobrá, zlá, protivná, Jel., spálená, Us., líbezná, D., milostná, Ler., juchtová, Šp.; nemilá v. = zápach. Nz. V. květiny, pry- skyřice atd. V. vína, die Blume, das Bou- quet. Sk. Čich vůně, jak co páchne, cítí a rozeznává. Kom. Pižmo libou vůni vypouští. Kom. Vůni vydávati, Br., Kom., vanouti, vůni růží do sebe táhnouti. D. Kosatec šatům libou vůni dává. Byl. Zlou vůni od sebe dávati. V. Té vůně nikdo snésti a číti nemůže. Ler. V. z kadidla jest libá; Bohu jako libá v. příjemný. BR. II. 195. a., 854. a. Cedrus svú vóní hady zapuzuje, tak dokto- rové svatí ďábly a kacieře naučením svým; Jacinktus také jest květ aromatský červené barvy, vóně rozkošné; Nosem vuoni dobrú a zlú rozeznáváme; V. mandragor znamená ctnosti. Hus III. 23., 68., 85., 91. (Tč. ). Člo- věk po řeči, bylina po vůni se zná. Prov. Čím víc zetřeš koření, tím víc vůně dává. Mor. Tč. Vůní vůl netyje. Pk. Mnoho v., málo pečeně. Dbv. O vůni květin vz Sbtk. 50. Tu toliko drží se, kde v. ctnosti cítí. Kom. Vóně ctností jsúce naplněni; Kristova dobrá vuoně jsme. Hus II. 136., III.. 9.

382851   Vůneček Svazek: 10 Strana: 0677
Vůneček, čku, m. Vz Brt. Sl.

382852   Vůněplnošť Svazek: 4 Strana: 0883
Vůněplnošť, i, f., Geruchfülle, f. Dch.

382853   Vůněplný Svazek: 4 Strana: 0883
Vůněplný, vollduftig. Dch.

382854   Vunice Svazek: 4 Strana: 0883
Vunice, dle Budějovice. V. malé a velké, Klein-, Gross-Wunitz, vsi u Libochovic. Vz Vojnice, S. N.

382855   Vůnička Svazek: 4 Strana: 0883
Vůnička, y, f., vz Vůně. — V. = něco voňavého na př. kytka, V., na Mor. vonička, der Blumenstrauss.

382856   Vůninosný Svazek: 4 Strana: 0883
Vůninosný, dufttragend, duftig. V. vzduch. Hdk. L. kv. 50.

382857   Vunočka Svazek: 9 Strana: 0381
Vunočka, y, f = vonička. Na Morávce. Věst. op. 1895. 20.

382858   Vuo Svazek: 4 Strana: 0883
Vuo. Ale toho, bratře milý, aby věděl, žeť já mám s Medkem vuo (vo, o) hrdla činiti. Arch. V. 312. (Šd. ).

382859   Vuo Svazek: 7 Strana: 1063
Vuo, vz Voha (dod.).

382860   Vuobyčejný Svazek: 4 Strana: 0883
Vuobyčejný = obyčejný. V. leženie. 1482. Tč.

382861   Vuoči Svazek: 4 Strana: 0883
Vuoči = v oči. NB. Tč. 42. Vz Vůči.

382862   Vuohradě Svazek: 4 Strana: 0883
Vuohradě = v ohradě. Arch. I. 206. Vz V.

382863   Vuokol Svazek: 7 Strana: 1063
Vuokol, vz Vůkol. Št. Kn. š. 167.

382864   Vuokoleczný Svazek: 8 Strana: 0479
Vuokoleczný. Aby v-ní chodili sú do Při- bislavy. XV. stol. Mus. 1893. 434.

382865   Vuokřídlí Svazek: 4 Strana: 0883
Vuokřídlí = okřídlí.

382866   Vuoravy Svazek: 4 Strana: 0883
Vuoravy, pl., jm. místní. Arch. III. 519.

382867   Vuoska Svazek: 7 Strana: 1063
Vuoska (?) Dán (rozkaz) u vuošče (voj- ště?) naší v Rakúsích. Arch. IX. 212.

382868   Vuostuzení Svazek: 4 Strana: 0883
Vuostuzení = v ostuzení. Žena porušená jest viece nehodna k manželstvie a jest v. idském, jest-li zjevno porušenie. Hus I. 206.

382869   Vúpaty Svazek: 7 Strana: 1063
Vúpaty za ním = v patách. Uh. Brt. D. 286.

382870   Vůpolky Svazek: 4 Strana: 0883
Vůpolky = vejpůlky, v půli, in der Mitte. V. ho vzal a udeřil ním a zem. Na mor. Valaš. Vck.

382871   Vurm Svazek: 4 Strana: 0883
Vurm, a, m. V. Jg., spisov., nar. 1825. Vz S. N., Šb. H. 1. 307. — V. Jos., spisov., nar. 1837. Vz S N., Šb. H. 1. 307.

382872   Vurundat Svazek: 10 Strana: 0489
Vurundat m. vodundati. Sr. Huj. Progr. 15.

382873   Vurvinský Svazek: 7 Strana: 1063
Vurvinský. V. draha (pl. n.) u Rakovn. Wtr., Mus. 1883. 457.

382874   Vuře Svazek: 4 Strana: 0883
Vuře = oře. Vz Orati. Vuře šohaj, vuře v zeleným hóhoře (úhoře). Sš. P. 220.

382875   Vuřviny Svazek: 7 Strana: 1063
Vuřviny. Na V-nách, byl rybník u Ra- kovn. do r. 1493. Wtr.

382876   Vůsa Svazek: 4 Strana: 0883
Vůsa, lépe: osa.

382877   Vůsenice Svazek: 9 Strana: 0381
Vůsenice, e, f., vrch v Blovicku. Plz. 12.

382878   Vusín Svazek: 4 Strana: 0883
Vusín, a, m., osob. jm. Vz S. N. — V. Kašp., knihkupec, 1700. —1720. Vz Jir. H. l. II. 342.

382879   Vusín Svazek: 9 Strana: 0381
Vusín Kašp. Vz Flš. Písm. 479., Vlč. Lit. II. 185.

382880   Vusín Svazek: 10 Strana: 0495
Vusín Kašp. Lit. I. 208. Vůz. Pri plnom voze je lepšie kráčať (lepší žena s věnem). Mus. slov. IV. 10. Prodal koně, koupil vůz (o zpozdilém). Vlasť. I. 235. Popis vozu litomyšlského. Vz Litom. 63. — Části vozu v Starej Pazovej na Slov.: štyri kolesá, «pice, hlava, bachry, púška, osy, štezla, slepý, ľvoník, remenčok, svorem, rázvory, kyša, oje, bivnice, ga- rižke, perace, lojtry, šaragle, leske, ferhice, řeťaze. Mus. slov. VII 58. V názvosloví koštianském na Slov., vz Mus. slov. IV. 12. nn. Na Šumavě: gder (kder), formánek, houže (houžve), lešně (lišně), péra, rozvory, spířce, srdeň, stolec, voj, voplín, váhy, zá- blatník. Rgl. Vůzka, y, f., zdrobn. vůz. Dšk. Km. 27.

382881   Vůsmý Svazek: 4 Strana: 0883
Vůsmý, lépe: osmý. U Něm. brodu. Brnt.

382882   Vusta Svazek: 9 Strana: 0381
Vusta! = v levo! Volání na koně. Místy na Slov. Ces. 1. X. 307.

382883   Vústění Svazek: 7 Strana: 1063
Vústění, n. = sloučení dvou cev, že krev volně prouditi může z jedné do druhé, anastomosa. Ott. II. 255

382884   Vústiti Svazek: 4 Strana: 0883
Vústiti = vtékati, einmünden. Vz Ústiti.

382885   Vustrá Svazek: 7 Strana: 1063
Vustrá, é, f. = vrch v Písecku.

382886   Vůtec Svazek: 4 Strana: 0883
Vůtec, tce, m. = kdo vodí na poutě, písně a modlitby předříkává, vůdce, der Vorbeter. U Rychn. Črk.

382887   Vúterní Svazek: 4 Strana: 0883
Vúterní = úterní. Mor. Šd.

382888   Vůtka Svazek: 4 Strana: 0883
Vůtka, y, f. = druh síti. Hosp. noviny 1856. 13. Zb. exc.

382889   Vutorný Svazek: 7 Strana: 1063
Vutorný = vnitřní, vniterní. Slov. Chlpk. Sp. 194.

382890   Vuvny Svazek: 4 Strana: 0883
Vuvny (Humny, Ovny), ves u Prahy. Vz Blk. Kfsk. 1205.

382891   Vůz Svazek: 4 Strana: 0883
Vůz (zastr. vóz), gt. vozu, vozík, u, vo- zíček a vozček, zečku, m., v obec. mluvě vozejk, vozejček. Vůz m. vozB z vez (vézti), vz E. Der Wagen. Části vozu: oj (voj, kluk, tažadlo) s předním a zadním formán- kem, která se vidlicemi (rameny) končí; na oji jsou váhy (příčny) svorníkem (rozpor- níkem) připevněné; v zadu pod ojí je ná- prava, na ní šárka, oplín (oplen), na které se fasuňky n. řebriny (žebřiny, drabiny) zavěšují; přední náprava spojena jest se zadní rozvorou; na voze jsou koše, košiny; strany kola vz Kolo. Pt Kruh spojující oj s vozem: klemzera. Šp. Dřeva, aby fasuňky do kol nepadaly: klanice; u hnojníku (korby) jsou delší, u fasuňkového vozu kratší. Jg. Kola točí se na osách; mezi násadkem a osami jsou snice; na zadních kolech vozu je mezi osami a násadkem pídlo, mezi nímž je rozvora. Pod žídlo táhne se řetěz, aby se řebřiny nešoupaly. Vck. Přihrádka u ko- siny (s předu): kelňa. Mor. Kch. Vůz má 2—4 kola a na osách či nápravách jejich leží čásť k nesení břemen určená; přední náprava souvisí s ním pomoci silného hřebu; s přední nápravou spojena jest voj; na zad- ním konci voje visi váhy; vozy železničné slovou vagóny, Vz S. N. Vz také: Bok, Drabce, Fasuněk, Kačírky, Kolo, Kranclovka, Lišen, Lon, Lonek, Mečík, Náboj, Nákoles- ník, Nejšle, Oplen, Oštěr, Otajky, Pás, Pa- vuza, Piksla, Płatnik, Podbit, Podjíždě, Pod- nížka, Poloupásek, Ráf, Rozpěrák, Rozvora, Rosvorní, Stahovák, Šárka, Špačník, Tra- dlenka, Zákolesník, Zákolník. Vozy: ná- kladní, kočáry, kolesky (kolesnice, drážky), dostavníky, rychlíky, bryčky. Pt. V. kočí (Kutsche), o dvou kolách (kára), V., krytý, visutý, na zboží, na 2 a více osob, D., komorní (karosse), Kom.., vojenský, Reš., obkročitý (Wurst), na cestu, řebřinový, fa- suňkový, hnojní (hnojník), špížný. Us. V. zdvihákový (na němž je zdvihák pojezdný). Zpr. arch. XI. seš. 3. str. 13 Vůz s koša- tinou, hasičský, nábytkový (Möbel), kropicí, Spreng-, pohřební, Leichen-, dopravný, Streif-, parní (Lokomotive), Dch., pro raněné, ne- mocné, s pokladnicí vojenskou, se střelivem, potravní, Čsk., dřevený (s dřevěnou nápra- vou, dřeveňák), železný (se železnou ná- pravou, železňák, Dlž. ), Us. v Kunv. Msk., výhlední, Aussichtswagen (nepokrytý, na železnicích), železniční (osobní, nákladní, uhelný), Zpr. arch. XI. seš. 2., 3. a 4., valný (nekovaný), Pam. Val. Meziř. 228., pícní, válečný, Pal., na kaši, Breikutsche, Šp, oko- vaný. Půh. 1. 338. V. rekvisitní (s potřeb- ným náčiním vojenským n. hasickým), Us., trámový, Balken-, kozový, Bock- (na hlavní části válečných vozů), prskounový, zdra- votní, pontonový, muniční, NA. III. 167., 135., 101. 96., bitevní. Čch. Bs. 147. Vz Fasuněk. V. vedlejší n. přidaný, Beiwagen, na poštách. J. tr. V. dvoukolí, dvoukolnice, kolec, Hárovec, háránek; prázdný, kovaný, nekovaný (bosý, bosák), čtverospřežný, šesti- spřežný, jednospřežný (na jednoho koně, s jedním koněm), ruční n. pěší (který lidé táhnou). Šp. Vůz řec. a řím. vítězný, do- stižný, nákladní. Vz Vlšk. 162., 370., 257, 260., 108., 256. V. v hora.: uhelní, rudní, rumový, Kohlen-, Erz-, Bergwagen, Kohlen-, Erz-, Berghund, německý, deutscher Hund, uherský, ungarischer Hund. Hř. Sedadlo na voze. Na voze jeti, Reš., vézti, voziti. V. Jízda vozů, der Wagenverkehr. Dch. Hrad vozů, die Wagenburg. Dch. V. přeložiti, přetížiti, überladen. Šp. Po voze, per Achse; Tam vozy přímo jezdí; něco do vozu dáti; něco s vozu na jiný vůz přeložiti; v. roze- hnati, zastaviti. Dch. Za vozem (pokřik na kočího, že mu někdo vzadu na voze sedí)! Us. Dch. Na vůz sedati. Har. Jel vozem po kamení, až to hrčelo. Sych. Do vozu za- přáhnouti. D. Kotčí vůz spravuje. V. Vozem zajeti, něco zvrhnouti; vozem zarejdovati; v. zavříti, hamovati, zahamovati. D. Vozem pro něco jeti. Sych. Vůz na hladko, na ostro (zavřený, zahamovaný). Slez. Šd. Jedú voze s vojákama, krev sa leje kolajama. Sš. P. 124. Na voze-li jedu, též mohu spadnout pod vuz. Kká. Td 282. V. strojiti, upraviti, namazati. Us. Hybaj, Janoško, hybaj za vozy, jak ty uvízneš, kdo ťa založí. Brt. P. 85. Vojáky do vozu vpraviti, einwaggo- niren. Čsk. Vozy mali ťažko naložené, to veľa drahého tovaru viezli: Zastrčil bič do blata, že mu tam lepšie bude stát ako na- pred voza za lesicou; Dohonic senový v.; Nebolky ho sobral ani na tri tárne (nákladní) vozy Dbš. Pov. I. 524., III. 37., VII. 15., 51. (Šd. ). Chodí syneček okolo voza, jakoby hledal kósek železa, kósek železa, kósek litiny, on chce oklamat švarné divčiny; Co
je ve vozi, všecko je moje a ješče sem za-
pomněla věnečka zeleného doma na stole;
Poskákali z voza, báli se Francóza; Už je zle,
už je zle a bude hůř, už pro nás chystajó
v košinách v.; Krvi po kolena, plné voze masa,
co to pobynula bojanovská chasa; A dybys
byl dobrý muž, kupjal bys mi nový vůz.
Sš. P. 239., 450., 574., 575., 592., 681. (Tč. ).
Aby jel se svú ženú ke dskám, že vozu
svého k tomu puojčiti chce; Aby měli řetěz
pod vozem; Než o těch jízdách kuoň sú mi
dorazili, bodaj se mohl již do vozu hoditi.
Arch. IV. 324., 443., V. 330. (Šd. ). Na vozi.
NB. Tč. 120. Nečiňte nám škody a nekácejte
nám vozuov. NB. Tč. 251. Přehodili je
(mrtvé tělo) pytlem a vložili na v. korbičný.
Skl. V. 83. V. jest obilím naložen; na vůz
obilí, něco naložiti. Us. V. spravovati (ří-
diti). Br. V. s nákladem. D. V. strká. V.
nabokovati (když po obou stranách tolik
naložíme, že má v. jaksi břicho, boky); v.
zdvíhati, heverovati. Šp. Pěšky jako za
vozem, gehüpft wie gesprungen; Zlatý vo-
zíček — padne zlatý hřebíček (u zámožného
hledej práce). Dch. Blázen s vrchu vóz po-
pustí, kdě ho mal hamovať. Na Slov. Tč.
Má Filipa na předním voze (je chytrý);
V Kunv. Msk. Před vozem mu idú kolesa;
Aby ti vôz neškriepal, pomasť mu kolesa;
Mnoho asi v. neunese. Pořek. Mt. S. I. 94.,
103., 126. (Šd. ). Má namazaný vůz, až vrzá.
Šd. Sánka cigánka a vóz pán. Mt. S. Když
vůz namažeš, jak bys třetího koně připřáhl.
Pk. Prázdný vůz nejvíc brčí. Hkš. Bývá
pod vozem, kdo bývá na voze; Hodíš se
zadu na v., abys brzo vypadl; Pane Bože
drž vůz; Drž pane Bože káry, ať se v. ne-
zvrátí (nedej Bůh v tom nebezpečenství
zahynouti. Vz Nebezpečenství); Já o voze
a on o koze (vz Nedorozumění). Č. Pře-
vrátil káru, spraví si vůz (napraví neštěstí
v lepší). Sych. Nevěřím mu, kdyby pravdu
na voze vezl pod pavuzou. Nemazaný vůz
těžce se táhne. Obrátil v. zpátkem. Vz Řeč.
Kdy jeden na vůz nakládá a dva s vozu.
nebrzo ho naloží (když jeden šetří a dva
utrácejí, ničeho se neušetří). Vz Šetrnosť.
Mus. V. koně táhne (co má konať předsta-
vený, koná podřízený. Vz Opačný). V. Jest
ho potřebí co pátého kola u vozu. Platný
jsi mi co páté kolo u vozu. Je páté kolo
u vozu. Us. Šd. Bába s vozu, kolům (ko-
ňům) lehčeji. Mus. Kozla platen pěkný v.,
když koně na nic; Když se koně oprou,
vůz musí: Má namazaný v. až vrzá. Šp. — V. = co se na vose po jednou veze, die Fahrt, ein Wagen voll, Fuder. Vůz dříví, V., sena, D., hnoje, Us., otavy, jetele, slámy. Š. a Ž. Abyste nám každý z vás vůz sena přivezli do Plzně; Aby přivezli na hrad 30 vozuov Jesu. Arch. IV. 169., 326. Má 5 vozu sena a 9 vozu otavy. Us. Šd. — V. u pily, der Sägewagen. Sedl. — Vozík provaznický, der Seilerwagen. — V. na nebi = medvědice, areturus, der Wagen. V. Vůz větší, ursa major, der grosse Bär, v. menší, ursa minor, der kleine Bär. Troj.

382892   Vuz Svazek: 7 Strana: 1063
Vuz, e, f., vuz, e, m. = vinculum, liga- mentum. Všichni bobonci: leč žehnánie, leč napsánie na vuzi zapovědieni jsú kostelem. Št. Kn. š. 9. 26. V. značí pásku, návaz. Nosili totiž nemocní lístek, také různými slovy popsaný, stočený na stužce nebo pásce a tomu říkali návuz. Zbrt. Arch. pam. 1887. 142.

382893   Vůz Svazek: 7 Strana: 1063
Vůz. Vz Vůzek, Derec, Wtr. Obr. I. 516. nn., Mách. 41., 60., Sdl. Hr. IV. 110. V. kočí (kočár). Ib. I. 104., vojenský, Wtr. Obr. I. 314., dělný, Črn. Zuz. 260., kosní, Sensen-, Sichelwagen, Lpř., nářadní, Requi- siten- (hasičský), na smeti, Kehricht-, Pdl., zásobní, Tender, Mj. 143., tažný. NA. IV. 222. Ten kluk je jako od vozu = jako ko- mediantský, světák, U Roudn. Prk. V. můj, osel tvůj. VSlz. 1. 236. Mlč, ty páté kolo u vozu (říkají chlubnému). Val. Vck. Tam v. musí, kam se koně naprou. Lpř. Spra- vuj v., než se kola rozběhnou. Bž. exc. Hádanka o voze, koni a pacholku vz Kůň (dod.). Vozy strká ven zní prý po německu: Wos is dr Kawen? Brt. V. ide za ojom a človek za príkladom. Slov. Šd. — V. = čásť stroje předpřádacího i dopřádacího. NA. IV. 39., 41. — V. = veliký svatební věnec (pečivo). U Č. Brodu. NZ. I. 390.

382894   Vůz Svazek: 8 Strana: 0479
Vůz. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 84. Popis vozu :jeho částky) 'z Brt, D. II. 442. nn. Elektrický vůz. Vz KP. VIII. 450. Válečný vůz v XV. stol. Vz Wtr. Krj. I. 269. Pri zla- tom voze sa vše (= vždy) najde zlatý klínec a pri drevenom len drevený. Slov. Zátur. Ani by ho na tři vozy nepohral (je ho mnoho). Us. Nov. Pŕ. 557. — V. = věnec (pečený) všelijak vykrášlený, dávaný od sousedek že- nichových, byl-li z jiné vesnice než nevěsta. Vykl. Svat. 21.

382895   Vůz Svazek: 9 Strana: 0381
Vůz. Části vozu: gáčer, klanice, kolesá, košina, lišně, longo, oj, podosek, puška, reb- riny, rozpínka, rozvora, snice, šlajf, tokna, váhy, zákolesník. Vz Sbor. slov. III. 28. V Brezovici: disel, drabinky, klanice, loč (luč), lúnik (aby nevypadlo koleso;, vrčík, oš, podejma (kterou jsou spojeny přední šnice), polkoš, rozpínač, šnice prednie a a zadnie, svoreň, váhy, vankoš, vornadel, zátvorník (železný klín na zadní části roz- vory); u volského vozu: hamač, jarmo, naš- Čeka, zatička. Mus. slov. II. 8. V Krstené: drabiny (řebřiny), kolesa, lievče (lišně), lônik, oje, opleny, osy, podima rázvora, rozpony, svoreň. Vz Mus. slov. II. 21. Voz drglavý, mastený (namazaný); O voze ja (já), on o koze; Voz panna, kurva saňa atd. Vz Zát. Př. 376a Bojovný v. Husitů. Vz Tom. 184. Kozla platný pěkný vůz, když koně za nic. Hrub. 23. Hodíš s? zadu na vůz, aby's brzo vypadl (o chytrá- cích). Rybay.

382896   Vůz Svazek: 10 Strana: 0677
Vůz. Podrobný popis s vyobrazením vz v Brt. Sl.

382897   Vůzal Svazek: 9 Strana: 0381
Vůzal, u, m. = vozík. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 46.

382898   Vůzek Svazek: 4 Strana: 0884
Vůzek, zku, m. = malý vůz, vozík, ein kleiner Wagen. U Opavy. Klš.

382899   Vůzek Svazek: 8 Strana: 0479
Vůzek, zku, in. = plužné kolečko. Laš. Brt. D. II. 447.

382900   Vůzek Svazek: 9 Strana: 0381
Vůzek, zku, m. = vozík tříhranný, na kterém se větší hrnce vidélkami do peci dopravují. Slez. Čes. 1. VIII. 56. V. = válek, o nějž opírala žena vidlici s dlouhou ruko- jetí, jíž hrnce z ohniska odstavovala. Slez. Nár. sbor. I. 63.

382901   Vůzka Svazek: 4 Strana: 0885
Vůzka, y, f., das Wagen-, Rädergestell. Us.

382902   Vůzko Svazek: 10 Strana: 0495
Vůzko, a, n. = vůzka. Vých. Č. Řzn. -vý, konc. ve spisech Husových. Vz List. fil XXVII. 232.

382903   Vůzky Svazek: 8 Strana: 0479
Vůzky m. úzký. Gb. H. ml. I. 433.

382904   Vůznice Svazek: 4 Strana: 0885
Vůznice, e, f. = údolí u Nové huti v Kři- voklátsku.

382905   Vůznice Svazek: 7 Strana: 1063
Vůznice. V Řvn. 140. stojí: Voznice.

382906   Vužan Svazek: 7 Strana: 1063
Vužan, u, m. = jm. zvonu v Kolíně. Wtr. Obr. I. 439.

382907   Vvaliti Svazek: 4 Strana: 0885
Vvaliti = vevaliti.

382908   Vvdrnknúti Svazek: 4 Strana: 0919
Vvdrnknúti, auf einmal austrinken. Na Slov. Ssk.

382909   Vvchřestati Svazek: 4 Strana: 0947
Vvchřestati, vychřestávati, erschnarren, Geräusch machen. — si co. Ros.

382910   Vvmlúvač Svazek: 9 Strana: 0384
Vvmlúvač, e, m. Hus. Post. 117b.

382911   Vvnuchtati Svazek: 7 Strana: 1077
Vvnuchtati = vyňuchati Slez. Šd.

382912   Vvpočítavosť Svazek: 4 Strana: 1040
Vvpočítavosť, i, f., die Berechnungsgabe. Dch.

382913   Vvpůjčenosť Svazek: 7 Strana: 1080
Vvpůjčenosť, i, f. Dk. Aesth. 556.

382914   Vvtriezveť Svazek: 7 Strana: 1089
Vvtriezveť = vystřízlivěti. Slov. Šd.

382915   1. Vy Svazek: 4 Strana: 0885
1. Vy, nom. pl. zájmena ty. Vy, gt. vás, dat. vám (zastr. vom), akkus. vás (zastr. vy), lok. vás, instr. vámi; dual: nom. a akk. va, v f. vě, gt. a lok. vaju, dat. a instr. váma. Vz Ty. Místo gt. vás klade se váš kdy? Vz Já. Vám dáno jest znáti tajemství. Br. Kdo bude po vás děditi ? Us. Na vás jest pořádek. Us. Dám se mezi vámi najíti. Dievčie ruka na vy k vládě slaba. LS. v. 106. Buďa vama nechal bych ho, ich an euerer Stelle. Na Mor. Brt. Jak je vám, wie befinden Sie sich? Mor. Šd. — Kdy se klade a kdy vy- nechává? Mluvíte. Vy cestujete, oni sedí doma. O tom vz Já. — Vy, mluví se k jedné osobě z uctivosti (lépe než: oni); vz Oni. Užívá-li se ho o jedné osobě, klade se při něm spona slovesa býti do pl., ale adjek- tivum a příčestí do singl. Vy jste dobrý (ne: dobří). Vy jste se zmýlil (ne: zmýlili). D.