192001   Odrba Svazek: 2 Strana: 0307
Odrba, y, m. = otrapa. Us. Sml.

192002   Odrbanec Svazek: 7 Strana: 0063
Odrbanec, nce, m. = ojebanec. Mor.

192003   Odrbati Svazek: 2 Strana: 0307
Odrbati; odrbnouti, bnul a bl, ut, utí; odrbávati — drbáním očistiti, otírati, ab- reiben. — co: zuby, čím: kartáčkem. — koho = pomluviti, durchhecheln. Plk. — O., sdrbati, setříti, abschaben, ab-, wegreiben. V.

192004   Odrdák Svazek: 2 Strana: 0307
Odrdák, u, m., dřevěný hřeben na česání černých jahod (borůvek); od odru (odříti). Us. v Krkonš. Hk.

192005   Odrecť Svazek: 7 Strana: 0063
Odrecť = odříci. Slov. Bern.

192006   Odredygať Svazek: 7 Strana: 0063
Odredygať = odstěhovati. O-li sa do Uher. Val. Brt. D. 239.

192007   Odrepetiti se Svazek: 7 Strana: 0063
Odrepetiti se, vz Repetiti. A stará o-la sa ta kdesi do kuchyně. Phl'd. VI. 113.

192008   Odrepták Svazek: 2 Strana: 0307
Odrepták, a, m., odreptávající, der Wider- murrer. Reš.

192009   Odreptati Svazek: 2 Strana: 0307
Odreptati, odreptám a odrepci; odreptá- vati = odbreptati, odmlouvati, odbublati, widermurren. V. — co. Ctib., Rk. — čeho. Každého slova jeho odrepce. V. — se čeho. Rk.

192010   Odreptati čím Svazek: 7 Strana: 0063
Odreptati čím. Slovem odreptávati.Výb. II. 1423.

192011   Odreptati komu Svazek: 10 Strana: 0224
Odreptati komu. Rokyc. Post. 86a.

192012   Odreptavý Svazek: 7 Strana: 0063
Odreptavý, odreptávavý, widermurrend. Rk, Šm.

192013   Odreť Svazek: 7 Strana: 0063
Odreť = odříti. Slov. Bern.

192014   Odretí Svazek: 7 Strana: 0063
Odretí, n. = odření. Slov. Bern.

192015   Odretý Svazek: 7 Strana: 0063
Odretý = odřený. Slov. Bern.

192016   Odreveněc Svazek: 10 Strana: 0638
Odreveněc = odřevěněti, ztrnouti lekem. Brt. Slov.

192017   Odrh Svazek: 2 Strana: 0307
Odrh, u, m., výtka, výčitka, der Vorwurf, Verweis. K takovým starým o-hům co řeknu ? Sekl Č.

192018   Odrha Svazek: 7 Strana: 0063
Odrha, y, m. = odrachmela, trhan, otr- hanec, tulák, darebák. Mor. Brt., Vck.

192019   Odrhačka Svazek: 10 Strana: 0224
Odrhačka, vodržná = pití, jež dává ho- spodyně, když peří jest dodráno. Ledenice. Kub. List. fil. 1902. 250.

192020   Odrhání Svazek: 7 Strana: 0063
Odrhání, n., vz Odrhati. (Ďábel vyráží slovo z jejich srdcí) odrháním (vytýkáním) toho, že se ne mnoho mocných a slavných k Kristu vine. BR. II. 229.

192021   Odrhanina Svazek: 7 Strana: 0063
Odrhanina, y, f., abgenütztes Zeug. Phľd. II. 554.

192022   Odrhati Svazek: 2 Strana: 0307
Odrhati; odrhnouti, hnul a hl, ut, utí; odrhávati — drhnutím čistiti, otříti, abrei- ben ; očistiti, reinigen, abscheuern; vyčítati, vorwerfen, verweisen. — abs. Odrhám — silně kašli. Na Slov. Koll. — V již. Čech. =dráti peří. Kts. Odrhajíce (odmlouvajíce) mnozí lapali jej v sloviech. Ep. Pog. 29. — co: len, räufeln, raufen; stůl, Us., nádobí, talíř. Ros. — co čím: stůl věchtem. Hně- vivou řečí odrhali hříchy jich (vytýkali). Br.-co odkud: list s proutku. Čern.— CO komu = vytýkati: hříchy předkův. Br. Odrhal jim to Bůh. Kom. Odrhá své služby. Kom. Někomu bídný stav jeho o. Kram.

192023   Odrhati Svazek: 8 Strana: 0249
Odrhati. Peří odrhovati = dráti. Nár. list. 1894. č. 349. odp.

192024   Odrhavý Svazek: 2 Strana: 0308
Odrhavý, vyčítavý, výčitku v sobě ob- sahující, vorwurfsvoll. Rozprávkami posměš- nými a odrhavými. Bech.

192025   Odrhel Svazek: 7 Strana: 0064
Odrhel, hle, m. = ničema, der Tauge- nichts. Val. Vck.

192026   Odrhnutí Svazek: 2 Strana: 0308
Odrhnutí, n., Abraufen, Abstreifen, Ab- scheuern, n. Jg.

192027   Odrhnutý Svazek: 2 Strana: 0308
Odrhnutý, abgescheuert. — čím: nádobí pískem o. Us.

192028   Odrhoun Svazek: 7 Strana: 0064
Odrhoun, a, m. = otrhanec. Mor. Kmk. Kuk. II. 273., Knrz. — O. = vydřiduch. Mor. Kurz.

192029   Odrhoun Svazek: 10 Strana: 0224
Odrhoun, a, m. = vydřiduch. Dšk. Km. 18. Také v již. Č. a na Mor.

192030   Odrhovačka Svazek: 2 Strana: 0308
Odrhovačka, y, f., zadrhovačka, krátká žertovná píseň, das Bänkellied. Us. Dch.

192031   Odrhovačka Svazek: 10 Strana: 0224
Odrhovačka, y, f. Hráti o-čku = oby- čejný kus často hrávaný. Kamn. Mec. 61. Vz násl. O. pepícká, šantanová. Čes. 1. XIII. 367.

192032   Odrhovati Svazek: 9 Strana: 0198
Odrhovati, vz Odrhati.

192033   Odrhový. O Svazek: 10 Strana: 0224
Odrhový. O-vé a posměšné rozprávky. Bech. Rozb. I. 184. Vz Odrhaný.

192034   Odrchmel Svazek: 7 Strana: 0064
Odrchmel, a, m. = odrha, odrachmela. Val. Vck.

192035   Odriekačka, y, f Svazek: 10 Strana: 0638
Odriekačka, y, f. O-ky při hrách na Slov. Vz Mus. slov. VII. 55.

192036   Odrich Svazek: 10 Strana: 0224
Odrich, a, m. = člověk. V zloděj. mluvě.

192037   Odrina Svazek: 8 Strana: 0249
Odrina, y, í. = tenčie drevo na vôdry v stodole. Slov. Phľd. XII. 174.

192038   Odrmoutiti se Svazek: 2 Strana: 0308
Odrmoutiti se, aufhören sich zu kränken. Ros.

192039   Odrn Svazek: 7 Strana: 0064
Odrn, u, m. Běží jak s odrnem = kvapně. U Olom. Sd.

192040   Odrndati se Svazek: 10 Strana: 0638
Odrndati se. Až se trochu vodrndá, vokřástá (okoukne), bude smělejší. Čes. 1. XV. 143.

192041   Odrnice Svazek: 7 Strana: 0064
Odrnice, e, f. = odřice, paternice. Sl. les.

192042   Odrniti Svazek: 7 Strana: 0064
Odrniti, il, ěn, ění, berasen, mit Rasen bedecken. Šm.

192043   Odroba Svazek: 9 Strana: 0198
Odroba, y, f. = odrobina. Mus. ol. 1898. 111.

192044   Odrobek Svazek: 8 Strana: 0249
Odrobek, bku, m. Idú na o-bky (na malou hostinu a p.). Phľd. 1894. 520.

192045   Odrobenečka Svazek: 7 Strana: 0064
Odrobenečka, y, f. = odrobinečka. Ne- máme o-ky svietidla. Koll Zp. I. 168.

192046   Odrobený Svazek: 7 Strana: 0064
Odrobený; -en, a, o, abgebröselt. — od- kud. Kaménky ze skal o-né. Frč.

192047   Odrobina Svazek: 7 Strana: 0064
Odrobina; odrobinek, nku, tn Odrobinka z chleba = drobek. Brt. Dt. 23. Nemám odrobinečky světidla Brt. N. p. I. 142. Vz Odrobenečka. Honem strčil o-binku do huby. Brt. D. 253. Od velkieho žiala srdce sa mi krája na dve odrobiny. Sl. ps. 113. Hopsa, hopsa, hopsasa, něma koza ocasa, enem taky odrobinek, co přikryje svůj ko- mínek. Mor. houpačka. Brt. — O. = maličká ovce. Mor. Brt. — O. = malé děti. Paskutiť odrobinu (= dělati děti; žertem). U Rychn.

192048   Odrobina, odrobinka, odrobinečka Svazek: 2 Strana: 0308
Odrobina, odrobinka, odrobinečka, y, f. = drobeček, Brösel, n. Pk. Na Slov. a na Mor. Nemá chleba ani odrobinky = nic. Na mor. Zlinsku. Brt.

192049   Odrobinkovati Svazek: 7 Strana: 1344
Odrobinkovati, abbrösein. Mor. Wrch.

192050   Odrobinkový Svazek: 9 Strana: 0198
Odrobinkový. O. zelina, vincétka, fefr- mine. Mor. Mus. ol. V. 72.

192051   Odrobiť Svazek: 7 Strana: 0064
Odrobiť = odčarovati. Vz Zarobiti komu.

192052   1. Odrobiti Svazek: 2 Strana: 0308
1. Odrobiti, il, en, ení; odrobovati, odro- bívati = vůkol drobiti, abbröseln. Jg. (O-dro- biti). — 2. Od-robiti, odrábati, na Slov. odpracovati, abarbeiten; robotou odpraviti, abfröhnen; oddělati, napraviti, ungeschehen machen. Th., Koll.

192053   Odrobiti Svazek: 8 Strana: 0249
Odrobiti teľa (tele) = stáhnouti. Phľd. 1896. 217.

192054   Odrobněti Svazek: 2 Strana: 0308
Odrobněti, ěl, ění, klein, gering werden. Jetelinko drobná, cos tak odrobněla ? nemožu ťa nažať z rána do večera. Sš. P. 288.

192055   Odrobotovati, co komu čím Svazek: 2 Strana: 0308
Odrobotovati, co komu čím: ruční prací, abfröhnen.

192056   Odročení Svazek: 2 Strana: 0308
Odročení, n., die Vertagung. O. jest v práv- nictví položení jiné doby, nového roku k vy řízeníi věci, o niž šlo neb jíti mělo. S. N.

192057   Odročitelný Svazek: 7 Strana: 0064
Odročitelný, vertagbar. Us. Šm.

192058   Odročiti Svazek: 2 Strana: 0308
Odročiti, il, en, ení, verschieben = od- ložiti na jistý čas. — co : sněm, vertagen. Balbi zem.

192059   Odročiti Svazek: 7 Strana: 0064
Odročiti. Pal. Rdh. III. 115. O. něco na neurčitou dobu, Us., k jistému dni. Šp.

192060   Odročivý Svazek: 9 Strana: 0198
Odročivý. O. námluvy. Pal. Děj. IV. 1. 174.

192061   Odročka Svazek: 7 Strana: 0064
Odročka = odročení, odklad. J. tr.

192062   Odročka, y Svazek: 2 Strana: 0308
Odročka, y, f., die Vertagung. Rk.

192063   Odročovací Svazek: 2 Strana: 0308
Odročovací návrh. Us. Vertagungs-.

192064   Odročovací Svazek: 7 Strana: 0064
Odročovací, Erstrecknngs-, Verlegungs-. J. tr.

192065   Odrod Svazek: 7 Strana: 0064
Odrod mravního citu. Pal. Rdh. I. 386. Jednotliví lidé a odrodové i v této společ- nosti na scestnosti přijíti mohli. Koll. III. 205. — O. v bot. vz Rst. 455. — O., a, m = odrodilec. Slov. Dbš. Obyč. 45.

192066   Odrod, u, odrodek Svazek: 2 Strana: 0308
Odrod, u, odrodek, dku, m., slove každá menší odchylka od základního tvaru, ve kte- rémž druh (species) rostlinný neb živočišný se objevuje, die Abart. Vz S. N., Šf. Rozpr. 14., Pal. Radh. II. 19. Obecná pšenice má dva odrodky. Koubl. — O., původ, Abkunft, f. Z takovéto krve bohatýřské můj plyne o. Krok. — O., odrození, novorození. Z o-du způsobeného skrze křest. Tract. — O., po- tomstvo. Až do posledního o-du svého. Ms. z 15. stol. Č. — Vz Odrůda.

192067   Odroda Svazek: 2 Strana: 0308
Odroda, y, f. — odrůda. Dch.

192068   Odrodäč Svazek: 7 Strana: 0064
Odrodäč, e, f. = odrodilstvo, odrodilci. Slov. Čkžk. III. 151.

192069   Odrodák Svazek: 7 Strana: 0064
Odrodák, a, m. = z jiného rodu. St. Jič. Brt. D. 239.

192070   Odrodek Svazek: 7 Strana: 0064
Odrodek, vz Odrod. To je o. chlapec, jak by nepatřil té rodině, Ausgeburt. Laš. Tč. Děti mají následovati otce, ač nechtějí-li odrodkové býti. Sš. (výkl. písm.). Cf. Kram. Slov.

192071   Odrodění Svazek: 7 Strana: 0064
Odrodění, n., die Abartung. Posp.

192072   Odrodilec Svazek: 2 Strana: 0308
Odrodilec, lce, m., odrodilý, ein Aus- gearteter. Us. Vz Káně.

192073   Odrodilec Svazek: 7 Strana: 0064
Odrodilec. Běda o-cům svaté země. Vc. Lab. 68

192074   Odrodilka Svazek: 7 Strana: 0064
Odrodilka, y, f., die Ausgeartete. Čch. Sl. 56.

192075   Odrodilosť Svazek: 2 Strana: 0308
Odrodilosť, i, f., Ausartung, f. Jg.

192076   Odrodilský Svazek: 7 Strana: 0064
Odrodilský, entartet. O. zběř. Ntr. VI. 362

192077   Odrodilství Svazek: 2 Strana: 0308
Odrodilství, n., die Aus-, Entartung. Rk.

192078   Odrodilstvo Svazek: 7 Strana: 0064
Odrodilstvo, a, n. = odrodilci; odrodil- ství. Kyt. 1876. 27. Kŕdel tých bystrých sokolov do úbočí sletí, tí očistia Tatry moje z o-stva smetí. Ppk. II. 190.

192079   Odrodilý Svazek: 2 Strana: 0308
Odrodilý, od rodu uchýlený, nepotatilý, ausgeartet. Jg. O-lý předků svých potomku. Jg. I. 4.

192080   Odrodilý Svazek: 8 Strana: 0249
Odrodilý. O. syn. Jg. (ZI. Jg. 268.).

192081   Odroditi se Svazek: 2 Strana: 0308
Odroditi se, il, zen, ení = zvrci se, ver-, abarten, umschlagen, aus der Art schlagen. Děti se odrodily (nepodařily). D.

192082   Odroditi se čemu Svazek: 7 Strana: 0064
Odroditi se čemu: víře svých otců. Dch. — od čeho. Pan Tadeáš se od svých předků neodrodil. Kká. Td. 33.

192083   Odrodstvo Svazek: 7 Strana: 0064
Odrodstvo, a, n. = odrodilstvo. Slov. Orl. VI. 231.

192084   Odrojiti se Svazek: 2 Strana: 0308
Odrojiti se, il, ení, verschwärmen. D.

192085   Odrok Svazek: 7 Strana: 0064
Odrok, u, m. = odročení. Slov. Šd.

192086   Odroň Svazek: 7 Strana: 0064
Odroň, ě, m. = trulant, der Tölpel. Slov. HVaj. BD. II. 36.

192087   Odroň Svazek: 8 Strana: 0249
Odroň = trulant. Phľd. 1893. 16.

192088   Odroněc Svazek: 7 Strana: 0064
Odroněc, ňce, m. = odroň. Slov. Phľd. V. 55.

192089   Odronek Svazek: 7 Strana: 0064
Odronek, nku, m. = odrůnek. Slov. Hol. 332.

192090   Odroniti Svazek: 2 Strana: 0308
Odroniti, il, ěn, ění; odroňovati, na Slov. — srážeti. — co odkud: ovoce se stromu, abschlagen. Plk.

192091   Odroscyny Svazek: 9 Strana: 0198
Odroscyny = odrostlý. Slez. Lor. 75.

192092   Odrost Svazek: 2 Strana: 0308
Odrost, u, m., odrostění, odrostám, das Heranwachsen. — O., odrostlosť, pubertas. Aqu. Jalový dobytek na o. chovati. 1G0G. Do toho rybníka se dává plodu na o. 200 kop. 1606. — O., trs, Trieb. Jeden o. ne- třesku. Rostl.

192093   Odrost Svazek: 7 Strana: 0064
Odrost = lidé odrostlí. Mladší náš o. Obz. 1880. — O. = doba od nasazení pa- rohů až do jejich úplného výrostu. Škd. exc.

192094   Odrostati Svazek: 2 Strana: 0308
Odrostati, vz Odrňsti, heran-, erwachsen.

192095   Odrostek Svazek: 2 Strana: 0308
Odrostek, stka, m., odrostlý, -stlá, der Aufschüssling. Ros., Č. — O., stku, m., der Trieb, Sprosse eines Gewächses. Rostl.

192096   Odrostkatý Svazek: 7 Strana: 0064
Odrostkatý, Peitschentriebe habend, v bot. Sl. les., Rst. 455.

192097   Odrostlina Svazek: 2 Strana: 0308
Odrostlina, y, f., co od (z) jiného od- roste. Reš. — O., das Herangewachsene.

192098   Odrostlý Svazek: 2 Strana: 0308
Odrostlý, entwachsen. O. osení, Br., pa- chole. Ros. — čemu. Mladíci národní škole odrostlí, lépe prý: kteří vyšli ze školy obecné, Šb., ze školy vyšlí, Brt.; ale lid říká: odrňsti metle n. metly; také bychom mohli říkati: ze školy odrostlí podlé: ,z dětinství, z metly vyrostlý.' V.

192099   Odrostlý v čem Svazek: 9 Strana: 0455
Odrostlý v čem: v souženích. Tbz. V. 200.

192100   Odrotovať Svazek: 7 Strana: 0064
Odrotovať = odratovati Slov. Šd.

192101   Odroubiti Svazek: 2 Strana: 0309
Odroubiti, il, en, ení; odroubati, odru- bovati = odsekati, abhauen. — co odkud. Z mrzkosti chlipné jestliže něco odroubíš, seznáš, že ani to neužitečné nebude. Vš. Pochytiv sekyru otrubi větev s dřieva. BO.

192102   Odrouti Svazek: 2 Strana: 0309
Odrouti, odruji, ul, ut, utí = odervati, abraufen. — co. Rk.

192103   Odrovaný Svazek: 7 Strana: 0064
Odrovaný; -án, a, o. Zahrada vínem o-ná. Vz Odrovati. Výb. II. 1128.

192104   Odrovati Svazek: 2 Strana: 0309
Odrovati, odry dělati, Lauben (von Reben usw.) machen.

192105   Odrovice Svazek: 2 Strana: 0309
Odrovice, ves u Židlichovic na Mor. PL.

192106   Odrovice Svazek: 7 Strana: 0064
Odrovice, Odrowitz.

192107   Odrovnati Svazek: 7 Strana: 0064
Odrovnati = odstraniti. O. překážky. SP. II. 174.

192108   Odrovníkový Svazek: 7 Strana: 0064
Odrovníkový. O. vzdálenosť, směr proudu vzdušného, proudění, proud. Stč. Zem. 420., 580.—582.

192109   Odrozování Svazek: 7 Strana: 0064
Odrozování. Theorie o. (descendenční). Hg. 121.

192110   Odrozprávati Svazek: 7 Strana: 0064
Odrozprávati = v rozprávce odpovídati. Slov. N. Hluk. III. 372.

192111   Odrpa Svazek: 7 Strana: 1344
Odrpa, y, f., sequernus. Pršp. 13.

192112   Odršky Svazek: 9 Strana: 0198
Odršky, pl., m. = pití po sedrání peří. Volyň. Kub. 155.

192113   Odrtina Svazek: 7 Strana: 0064
Odrtina, y, f. = odpadek, otesek dřevní, der Holzabfall. Sl. les..

192114   Odrtiti Svazek: 7 Strana: 0064
Odrtiti = podrtiti. Šd.

192115   Odrtlý Svazek: 7 Strana: 0064
Odrtlý = drzý, nestydatý. Na Polic. Kšá.

192116   Odrtlý Svazek: 10 Strana: 0224
Odrtlý = odraný. O. brky. Litom. 56.

192117   Odrub, u, m Svazek: 2 Strana: 0309
Odrub, u, m., v tělocviku, vz KP. I. 531.

192118   Odruba Svazek: 7 Strana: 0064
Odruba, y, f. O. pilířová (při dobývání pilířovém), der Pfeilerabschnitt, Abschnitt, Stoss, Streb. Hř. 46.

192119   Odrubati Svazek: 7 Strana: 0064
Odrubati, vz Odroubiti.

192120   Odrubati co Svazek: 10 Strana: 0224
Odrubati co. Otrub úkory mé. Ž. kap. č. 118. 39. (amputa). — Ž. klem.: odetni. Mš.

192121   Odrubčí Svazek: 2 Strana: 0309
Odrubčí (zastr.). ího, n., výběrčí, der Steuer- einnehmer. 1588.

192122   Odrubek Svazek: 2 Strana: 0309
Odrubek, bku, m., odtesek, der Rumpf. Na Slov. Plk.

192123   Odrubně Svazek: 7 Strana: 0064
Odrubně, stossweise. Hř. 46.

192124   Odrubový Svazek: 7 Strana: 0064
Odrubový. O. dobývání (pilířové), stoss- artiger Pfeilerbau, Stossbau beim Pfeiler- bau; stěnování, stossartiger Strebbau. Hř. 46.

192125   Odručiti koho komu Svazek: 7 Strana: 0065
Odručiti koho komu = v poručenštví poručiti Slov. Sl. let. V. 237.

192126   Odrůda Svazek: 2 Strana: 0309
Odrůda, y, f., ne: odruda; odrod, odro- (d?k; zvrhel, přerůda, porůda, nerůda, nezdara, zmetek, převrhlík. Šp. Die Spielart, varietas; vz Kk. 55., Schd. II. 379. Vesměs každá úchylka (od hlavního rodu) odrůdou slove. Rostl. Od plemen liší se odrůdy. Rostl. Vz Odrod.

192127   Odrůda Svazek: 7 Strana: 0065
Odrůda. Cf. Rosc. 48.

192128   Odrůdka Svazek: 10 Strana: 0224
Odrůdka, y, f., zdrobn. odrůda.

192129   Odruch Svazek: 2 Strana: 0309
Odruch, u, m. Časoslova o-chu a) pod- mětného, která naznačují, že se podmět od něčeho pryč pohybuje: odjeti, odstoupiti; b) předmětného, která naznačují, že nějaký předmět od něčeho pryč oddalujeme: od- vésti, odtrhnouti. Vz Doruch. Brt. Mtc. IV. 6., 7.

192130   Odrundati Svazek: 7 Strana: 0065
Odrundati šp. m : orundati. Cf. Odun- dati. Prk.

192131   Odrúnek Svazek: 2 Strana: 0309
Odrúnek, nku, m., der eine Rand des Raines o. Weges im Weingarten. Gl. 195.

192132   Odrůnek Svazek: 7 Strana: 0065
Odrůnek = odronek. Vz Runa. Dle Šd. také = peň vinný rostoucí při runě a i hro- zen na něm.

192133   Odrúnk Svazek: 9 Strana: 0198
Odrúnk. 1735. Nár. sbor. 1900. 171. Vz Odrúnek.

192134   Odrůstek Svazek: 7 Strana: 0065
Odrůstek, stku, m. = odrostek.

192135   Odrůsti Svazek: 2 Strana: 0309
Odrůsti, vz Růsti; odrůstati, odrostávati, heranwachsen. Prve než odroste, že mnoho vody mine. V. Ostaňte v tom městě, donidž neotrostú brady vaše. Bj. Vlasi jeho počechu otrostovati (renasci). BO. — komu. Lítá prve, než mu křídla odrostla. Ještě mu brky neodrostly, a již chce lítati. Prov. — kdy komu. Po holení mu vlasy odrostaly. — čím. Strom odrostá nepochopitelným pří- rostkem. Ros. — v co: v jinošství. Jel. — k čemu. Odrostl k veliké naději. Jel. — s kým. Br. -- čeho n. čemu: metly n. metle o., der Ruthe entwachsen, die Kinder- schuhe ausziehen. Us. Jg.

192136   Odrůsti Svazek: 9 Strana: 0198
Odrůsti. Počet jich nemůže růsti, než ra- ději odrostati a se zmenšovati. Mart. S. 59. Odrůstá od rodné mízy. Slád. Lear. 117.

192137   Odrušiti Svazek: 7 Strana: 0065
Odrušiti = uříznouti (při rušení zvěři), ablösen. Škd. exc.

192138   Odrutiť Svazek: 7 Strana: 0065
Odrutiť = odvaliti. Slov. Bern.

192139   Odrůvky Svazek: 2 Strana: 0309
Odrůvky, dle Dolany, ves u Vyškova na Mor. PL.

192140   Odrůvky Svazek: 7 Strana: 0065
Odrůvky, Odrowek.

192141   Odrůznění Svazek: 7 Strana: 0065
Odrůznění, die Trennung. O.-se obecné mluvy. Šf. III. 381.

192142   Odrůzněný Svazek: 7 Strana: 0065
Odrůzněný; -ěn, a, o, getrennt, abge- sondert, unterschieden. Hlv. — čím. Větve téhož národa rozličnými jmény o-né, ale jazykem spojené. Šf. Strž. II. 325.

192143   Odrůzniti Svazek: 2 Strana: 0309
Odrůzniti, il, ěn, ční = odděliti, trennen. — se od koho. Tím se odrůzňuje od sa- movidcův. Sš. L. 6. Jg. Vz Různiti se.

192144   Odrůzniti co, se odkud Svazek: 7 Strana: 0065
Odrůzniti co, se odkud. Od toho bi- skupa o. sluší Konstatina filosofa. Šf. III. 181. (Strž. II. 37.). O. se něčím od něčeho. Us. — co jak. Na třídy rukopisy o. Šf. III. 226.

192145   Odruznúť Svazek: 10 Strana: 0638
Odruznúť haluz = odlomiti. Phľd. XXIV. 346.

192146   Odrúžit koho Svazek: 10 Strana: 0638
Odrúžit koho: nevěstu, děvče, kříž atd. = ověnčiti.

192147   Odružiti Svazek: 7 Strana: 0065
Odružiti, specificiren. Hlv.

192148   Odrval Svazek: 7 Strana: 0065
Odrval, a, m. = člověk neokrouchaný. Slov. Dbš.

192149   Odrvina Svazek: 2 Strana: 0309
Odrvina, y, f., chrastí a jiné odpadky stromů, Holzabfälle, m. Č.

192150   Odrvina Svazek: 7 Strana: 0065
Odrvina také = otesky, nátoň, odpadky dříví, Holzabfälle. Šp.

192151   Odry Svazek: 2 Strana: 0309
Odry, dle Dolany, mě. ve Slezsku. Vz S. N. — Vz Odr, Odra,

192152   Odry Svazek: 7 Strana: 0065
Odry, Odrau. Tk. IV. 735.

192153   Odry, odr Svazek: 2 Strana: 0305
Odry, odr, vodro, patro ve stodole nad mlatem, dyje. Puch., Slm. Das Scheungerüst. Aby kúpili dřievie k odróm (commissnra, vazba). BO. — O., ložce t. j. spolehadlo, podpěradlo, pulpit, die Lehne, das Kissen, Pult., MV.; postel, lože, das Bett, die Lager- stätte. MV. Odrami netoliko lehadla při sto- lování, nébrž i postele se rozumějí. Sš. Mr. 32. — Odra, pl., n., jakési lešení na sušení hrncův. Us. Mý. — Odr, zelená bouda ptá- čnická. Dubrav. hist. Vogelstellerhütte.

192154   Odrycnouti se Svazek: 7 Strana: 0065
Odrycnouti se = odtrhnouti se. U Bruš- perka. Mtl.

192155   Odrynouti Svazek: 7 Strana: 0065
Odrynouti = odryti. Kus toho o-nul = odštípl. Ros.

192156   Odryp Svazek: 7 Strana: 0065
Odryp, u, m., v lovec., der Zwang. Rk.

192157   Odrypati Svazek: 7 Strana: 0065
Odrypati, odrypovati. — co čím: neh- tem, dlatem. Us.

192158   Odrýpati, odrýpnouti Svazek: 2 Strana: 0309
Odrýpati, odrýpnouti, pnul a pl, utí, abstechen, abstreifen. Rk.

192159   Odrys Svazek: 8 Strana: 0249
Odrys, u, m., Ektyp. Dk. (Krok. 1895. 370., 1896. 10.)

192160   Odrýsovati Svazek: 7 Strana: 0065
Odrýsovati, vz Rejsovati, Rýsovati. — co jak: podlé něčeho. Us. Tč.

192161   Odryti Svazek: 2 Strana: 0309
Odryti, vz Rýti. — co, čeho. Rk.

192162   Odrývati Svazek: 2 Strana: 0309
Odrývati, odervati = odtrhnouti, abreis- sen. V. — co. Č.

192163   Odryvek Svazek: 2 Strana: 0309
Odryvek, vku, m., odtržek, der Abriss. Hlas.

192164   Odrzeti Svazek: 2 Strana: 0309
Odrzeti, el, ení, odrznouti, znul, zl, utí, drzým se státi, keck werden. Pomstu zná bráti nad těmi, kdo jím pohrdati odrznuli. Sš. Zj. 461., Sš. Sk. 239.

192165   Odrznouti Svazek: 7 Strana: 0065
Odrznouti = drzým se státi. Sš. J. 276. Vz Odrzeti.

192166   Održeti Svazek: 2 Strana: 0309
Održeti, el, en, ení, obtinere, obdržeti. Jedva jsme održeli skatu (scapham). ZN.

192167   Održeti. A Svazek: 7 Strana: 0065
Održeti. A když ten boj održe (obdržel). Alx. V. v. 1124. (HP. 28.).

192168   Odřad Svazek: 2 Strana: 0305
Odřad, u, m., Abtheilung. Čes. vč.

192169   Odřad Svazek: 7 Strana: 0062
Odřad = odřadění, přestavení, hyperba- ton, die Wortversetzung, Nz. O-dem něja- kým slova ta zří k Bohu. Sš. Sk. 240. Vz Odřadění.

192170   Odřada Svazek: 7 Strana: 0062
Odřada, y, f. = odřad. Šm.

192171   Odřádění Svazek: 7 Strana: 0062
Odřádění, oprav v: Odřadění.

192172   Odřádění, n Svazek: 2 Strana: 0305
Odřádění, n., přestavení, Hyperbaton, vid řečnický. Tu by se musilo přijíti k přestavení či o. Sš. Sk. (J.

192173   Odřaděný Svazek: 7 Strana: 0062
Odřaděný; -ěn, a, o, ánúraxtoí; abge- sondert, abgetheilt. Lpř. Sl. I. 83.

192174   Odřadí, n Svazek: 2 Strana: 0305
Odřadí, n., die Rubrik. Rk.

192175   Odřaditi Svazek: 7 Strana: 0062
Odřaditi, änotáóótiv, detachiren, aus der Reihe wegnehmen, absondern. Lpř. Sl. I. 83., 77.

192176   Odřadka Svazek: 7 Strana: 0062
Odřadka, y, f. = odřadí. Šm.

192177   Odřádnosť, i Svazek: 7 Strana: 0062
Odřádnosť, i, f., die Regelwidrigkeit, Abnormität. Rst. 454.

192178   Odřádný Svazek: 7 Strana: 0062
Odřádný, regelwidrig, abnorm. Rst. 454.

192179   Odřané Svazek: 2 Strana: 0305
Odřané, pl., m., na Moravě. Kda.

192180   Odřec Svazek: 7 Strana: 1344
Odřec, e, m., latro. Pršp. 44 95.

192181   Odřéci Svazek: 10 Strana: 0224
Odřéci, vz Odřeknouti.

192182   Odřečení Svazek: 2 Strana: 0307
Odřečení, n., die Absagung. Us. Jg.

192183   Odřečený Svazek: 7 Strana: 0063
Odřečený; -en, a, o. Zbožie jiným oby- čejem o-ná. Výb. II. 867.

192184   Odřečí Svazek: 7 Strana: 0063
Odřečí, n., ánócpaói?, die Aussage. Nz.

192185   Odřečiti Svazek: 8 Strana: 0249
Odřečiti. Když se odřečil hrdosti. GR. Nov. 74. 31.

192186   Odřečiti se Svazek: 2 Strana: 0307
Odřečiti se, il, en = odříci se (zastr.), ab-, entsagen. — se čeho kdy. Na křtu se ďábla odřečili. Bel. O. se pýchy. Hus. Malé dietky křstie a kmotrové za ně řkú, že se ďábla odřečí. Št. N. kř. 313.

192187   Odřečniti Svazek: 7 Strana: 0063
Odřečniti = řeč odříkati. Slov. Každému chovanci dlužno v materinskej řeči kázničku odrečniť. Sokl. I. 411.

192188   Odřečný Svazek: 7 Strana: 0063
Odřečný, ánocpatiAÓ?, Aussage-. Nz.

192189   Odřek Svazek: 2 Strana: 0307
Odřek, u, m., der Verzicht. Gl. 195., Půh. Cf. Nářek. Bdl.

192190   Odřek Svazek: 7 Strana: 0063
Odřek. Bdl. Obr. 111.

192191   Odřek Svazek: 8 Strana: 0249
Odřek = odřeknutí. O. něčí v desky ve- psati. Půh. V. 136., 494.

192192   Odřeklosť Svazek: 7 Strana: 0063
Odřeklosť, i, f. = odřek, odřeknutí, die Entsagung. Tato (vira) žádala na svých vyznávačích o-sti. Proch. Ž. M. 23.

192193   Odřeknouti Svazek: 2 Strana: 0307
Odřeknouti, ul, utí; odříci, (zastr. odeřku), odřekl a odeřkl, odeřčen, ení; od- říkati; odříkávati = odsouditi, odmrštiti, proti komu nález udělati, absprechen, aber- kennen, abrechten, V.; odpověděti, antworten. — abs. On nepřijde, odřekl. Ml. — koho čeho: hrdla (odsouditi). V. — komu čeho. Tomu (práva) nalezli, druhému odřekli. Rkp. pr. pr. — co komu. Jemanden etwas ver- sagen, absagen. Lékař nemocnému odřekl život. Jg., Us. Tato vazba není špatna; cf. také předcházející příklad. Ovšem užívali starší v tomto významu více ,odpověděti.- Avšak toto sloveso o tento význam již přišlo. Také můžeme užívati: odepříti komu čeho n. něčemu, oslyšeti, nesvoliti atd. Dle Brs. 118. — komu na co. Na to odřekla. Plk., Hol. — se = odpověděti se, odpovídati se, nechtíti s něčím nic činiti míti, ab-, ent-, aufsagen, aufkündigen, Verzicht thun o. lei- sten. Jg. Ani neslibuji ani se neodříkám. Mus. — se čeho. Odřeknu se všeho, Kom., hry, D., knížectví, sebe samého, V., studu. D. O. se ďábla, Št. N. 182., cti, hrdla i řemesla. Svěd. Odřiekám se všech práv zemských i duchovních. Výb. I. 451. Krále pekelného chutě zavrzme, neb i na krstu jsme sě od- řekli jeho. Výb. I. 765. Kdo se zlého odříká, nikoho se neleká. Č. 370. Čeho se člověk nejvíc odříká, toho se nejdříve dopustí. Sk. O. se všech pych. GR. Dobrý odříká se všeho nečistého. Kom. Žádný se ničehož odřeknouti nemůže (neví, jaký osud ho po- stihne). Ros. — se čeho čím. Odřekl se dědictví otce svého dskami zemskými. Ros.

192194   Odřeknouti Svazek: 7 Strana: 0063
Odřeknouti. Vz Odříkati. — komu čeho. Cf. Brt. S. 3. vyd. 47. c. — komu v čem. Ale kolínští páni v tom mu od- řekli majíce jiných starostí do syta. Mus. 1880. 30. — koho, se čeho. O. se úřadu (úřad vzdáti). Dch. O. se kandidatury, Osv. I. 121., koruny, Šmb., Boha, Výb. II. 6., mateře, Půh. I. 279., ďábelských model, Pass. mus. 469., moci, dítěte. Št. Kn. š. 40., 84. Poněvadž upadl v to, čehož ho od- řeklo právo, nemohl otec svatý jeho (Jiřího) králem jmenovati (= k čemuž práva neměl). Výb. II. 721. Neodriekaj sa zimnice ani žo- bráckej palice. Slov. Rr. MBš.

192195   Odřeknutí Svazek: 2 Strana: 0307
Odřeknutí, n. = odpověď, das Antwor- ten. Plk. — O. se čeho = vzdání se, Ent- sagung, f. Bib.

192196   Odřeknutý Svazek: 2 Strana: 0307
Odřeknutý, vz Odřeknouti. Abgespro- chen, abgesagt. Abyste se k odřeknutým věcem nenavraceli. Br.

192197   Odřekovati se Svazek: 8 Strana: 0249
Odřekovati se = odříkati se. GR, Kov. 230. 22.

192198   Odřenec Svazek: 7 Strana: 0063
Odřenec, nce, m., der Abgeschundene. Us. Sd.

192199   Odření Svazek: 2 Strana: 0307
Odření, n., das Abschinden, Abdecken. Jg. — O. v údech (nemoc v údech), na Mor., Gliederkrankheit. D.

192200   Odřenina Svazek: 2 Strana: 0307
Odřenina, y, f., das Wundreiben. O. kůže.

192201   Odřenina Svazek: 7 Strana: 0063
Odřenina kůže, die Hautabschürfung. O. nábytku, šatstva, podlahy atd. Stč. Zem. 491.

192202   Odřenský Svazek: 7 Strana: 0063
Odřenský rybník kláštera plaského. Arch. VIII. 519.

192203   Odřený Svazek: 2 Strana: 0307
Odřený, abgeschunden. O. kůže, wund. D.

192204   Odřený Svazek: 7 Strana: 0063
Odřený šat = ošumělý, schäbig. Kšť.

192205   Odřený jak Svazek: 10 Strana: 0224
Odřený jak: jako vrána. Jrsk. XXV. 98.

192206   Odřepák Svazek: 2 Strana: 0307
Odřepák, a, m., velký, červený mravenec. U Kr. Hradce. Fr.

192207   Odřepíkovací Svazek: 10 Strana: 0224
Odřepíkovací stroj k čistění vlny. Ott. XX. 603.

192208   Odřepíkování Svazek: 10 Strana: 0224
Odřepíkování vlny (když se má přísti). Ott. XX. 603.

192209   Odřepsy Svazek: 2 Strana: 0307
Odřepsy, dle Dolany, ves u Poděbrad. PL.; Tk. I. 87., II. 131.

192210   Odřepsy Svazek: 7 Strana: 0063
Odřepsy, něm. Odřepes. Rk. Sl.

192211   Odřešený Svazek: 7 Strana: 0063
Odřešený. O. bytí, esse absolutum. VV. 128.

192212   Odřetice Svazek: 7 Strana: 0063
Odřetice, dle Budějovice, Woldřetitz, ves u Skutče. Rk. Sl.

192213   Odřetín Svazek: 7 Strana: 0063
Odřetín, a, m., ves. Půh. II. 137., Sdl. Hr. I. 11.

192214   Odřevněti Svazek: 7 Strana: 0063
Odřevněti, ěl, ění, holzig werden. Šm.

192215   Odřez Svazek: 7 Strana: 0063
Odřez, u, m. = odřezek. Us.

192216   Odřezanec Svazek: 2 Strana: 0307
Odřezanec, nce, m., odřezaný, odštípenec, zvl. od víry, ein Abtrünniger. O. od církve. V. Všickni pod obojí za kacíře a odřezance provoláni byli. Apol. — Štr.

192217   Odřezanec Svazek: 7 Strana: 0063
Odřezanec. Bart. 158., Výb. II. 681., 1196. Takový jest jako psanec a od lidi o. 1647. Mus. 1880. 163. O. a kacieř. Arch. VIII. 334.

192218   Odřezání Svazek: 7 Strana: 0063
Odřezání, schisma. Bart. 183.

192219   Odřezání, n Svazek: 2 Strana: 0307
Odřezání, n., das Abschneiden, vz Od- řezati. — O. = oddělení od víry, Abfall, m., Abtrünnigkeit, f. Hil.

192220   Odřezanosť Svazek: 2 Strana: 0307
Odřezanosť, i, f., oddělení, Abfall, m., Abtrünnigkeit, f.

192221   Odřezanství, n Svazek: 8 Strana: 0249
Odřezanství, n. Kor. (Vlč. Lit. 219.).

192222   Odřezaný Svazek: 2 Strana: 0307
Odřezaný, odřezán, a, o, abgeschnitten, abgehauen. O. dřevo. — z čeho. Rkp. Ps. Mus. — od čeho. Ib.

192223   Odřezaný Svazek: 7 Strana: 0063
Odřezaný od Boha a jeho cierkve. Hus 1. 391.

192224   Odřezati Svazek: 2 Strana: 0307
Odřezati, odřezám a odřeži; odříznouti, znul a zl, ut, utí; odřezávati, odřezovati, ab-, los-, wegschneiden, V., se, sich trennen. Jg. — Což neužitečného, odřezati. V. — co (komu): naději, Vš., Jel., úd společnosti neužitečný. Agenda česká. — co čím : prkno pilou. D. — co, se od čeho : maso od kostí. Ml. Poustenníci, jakžkoli od světa odřezavše se, . . . Břez. 168. O. se od jednoty církve. Hil. — co odkud: provaz z šibenice. Jir. dh. — se koho. Kteří se nás odřezali při víře. Bart. 322. 28. (Níže v Bart. ř. 35. — od nás se odtrhli).

192225   Odřezati co jak Svazek: 7 Strana: 0063
Odřezati co jak: po částkách. Mus. 1880. 184. — co kde čím odkud jak. V čitateli se od pravé ruky k levé tolik míst čárkou odřízne. Šim. 69. — se odkud. Žádal na pánu z Rozmberka, aby se od krále odřezal. Arch. VII. 302.

192226   Odřezávací Svazek: 10 Strana: 0224
Odřezávací stolek cihlářský. Vz KP. IX. 176.

192227   Odřezávání Svazek: 7 Strana: 0063
Odřezávání, n. O. větví, die Aufästung. Sl. les.

192228   Odřezek Svazek: 7 Strana: 0063
Odřezek = úřezek, úseč, úsek. — O., zka, m. = hrubián. Val. Brt., Vck.

192229   Odřezek, odřízek Svazek: 2 Strana: 0307
Odřezek, odřízek, zku, m., Abschnitzel, Abschnitt. O-ky z dřeva, der Abgang. — O., kus dřeva vsazený, eingeflicktes Stück Holz. D. — O., v math., die Abscisse. Sedl.

192230   Odřeziny Svazek: 2 Strana: 0307
Odřeziny, pl., f., piliny, drtiny, Säge- späne. D.

192231   Odřezovací Svazek: 10 Strana: 0224
Odřezovací přístroj na cihly. Nár. list. 1904. 138. 9.

192232   Odřezování Svazek: 7 Strana: 0063
Odřezování míst desetinnou tečkou, o. desetinek. Šim. 71., 76.

192233   Odří Svazek: 7 Strana: 0064
Odří, n. = oploteň. Knrz. Vz Odr.

192234   Odřibaba Svazek: 7 Strana: 1344
Odřibaba, y, m., os. jm. Wtr. Obr. I. 87.

192235   Odřibok Svazek: 10 Strana: 0638
Odřibok, a, m. — otrhanec. Brt. Slov.

192236   Odřibut Svazek: 2 Strana: 0308
Odřibut, a, m.= lump. Plk.

192237   Odřibut Svazek: 9 Strana: 0455
Odřibut, a, m = lajdák, který má boty ? dřené. Hulčín. Šb.

192238   Odřice Svazek: 2 Strana: 0308
Odřice, e, f., paternice, ein Balken vom Scheungerüste. D. Vz Odr.

192239   Odříci Svazek: 2 Strana: 0308
Odříci, vz Odřeknouti.

192240   Odříci Svazek: 7 Strana: 1344
Odříci. On byl oderčen od spravedlnosti (od soudu odmítnut se žalobou). Arch. IX. 490.

192241   Odříci koho čeho Svazek: 9 Strana: 0198
Odříci koho čeho. Ty odříkám všeho statku mého (vylučuji z něho). 1466. Arch. XVIII. 344. Sr. Odvolati.

192242   Odříditi koho Svazek: 7 Strana: 0064
Odříditi koho, abordnen. Dch.

192243   Odřifous Svazek: 2 Strana: 0308
Odřifous, a, m., poděhus, poděbrad, Bart- schneider, m.

192244   Odřigati Svazek: 7 Strana: 0064
Odřigati, odřignouti = odříhati. Po mla- dém pivě mi odřiguje. Laš. Tč.

192245   Odříhati Svazek: 2 Strana: 0308
Odříhati, abrülpsen, vz Odřihování, Odři- hovati.

192246   Odřihlava Svazek: 2 Strana: 0308
Odřihlava, y, m., otrapa, ein Schlingel, Bengel. U Olom. Sd.

192247   Odřihost, a Svazek: 2 Strana: 0308
Odřihost, a, odřihosti (pl., nesklonné), kdo hosti dře, mnoho bére, der Gastschinder. Odřihostem býti. Ten hospodský jest pan odřihosti. D., Šm.

192248   Odřihostka Svazek: 7 Strana: 0064
Odřihostka, y, f. = hospodská, která hosti dře. Bf.

192249   Odřihostství Svazek: 9 Strana: 0198
Odřihostství, n. Tům. Ml. 38. Sr. Odřihost.

192250   Odřihování Svazek: 2 Strana: 0308
Odřihování. Anysová voda odjímá těžké o. z žaludka. Čern.

192251   Odřihovati Svazek: 2 Strana: 0308
Odřihovati, rülpsen ; u Místka schlucken. Mtl. Odřihuje, odfrkuje. MM. — co : skryté věci (vypravovati). Br.

192252   Odřichléb Svazek: 7 Strana: 0064
Odřichléb, genit. -chleba, m., vz Myší (jména).

192253   Odříjený Svazek: 7 Strana: 0064
Odříjený. jelen = který svůj pohlavní pud ukojil. Škd. exc.

192254   Odříjeti Svazek: 2 Strana: 0308
Odříjeti, el, ení; odřiti, odřiji, il, ití = přestati říjeti, verbrunsten. D. Vysoká zvěř odříjela. Šp.

192255   Odříkací Svazek: 2 Strana: 0308
Odříkací, Absage-, Verzichts-, Entsa- gungs-. O. list. Rk., Dch.

192256   Odříkací Svazek: 7 Strana: 0064
Odříkací list, zápis, úpis. J. tr.

192257   Odříkačka Svazek: 2 Strana: 0308
Odříkačka, y, f., vyřídilka, repetilka, brebentilka, loses Maul, Gosche, f., Mund- werk, Mundstück, n. Má dobrou odříkačku (hubu jako trakař). Us.

192258   Odříkání Svazek: 7 Strana: 0064
Odříkání, n., die Entsagung. Čch., Čsk.

192259   Odříkaný Svazek: 7 Strana: 0064
Odříkaný, auf-, hergesagt.

192260   Odříkaný. O Svazek: 10 Strana: 0224
Odříkaný. O-ho chleba člověk nejvíce pojídá. Luž. Kv. I. 154. Odříkávanej chléba bejvá dobrej (který se odříká). Us. Nár. sbor. 1902. 19.

192261   Odříkati Svazek: 2 Strana: 0308
Odříkati, odříkávati, absagen; auf-, her- sagen. Žáci odříkávají. Krok. — co: úlohu. — Vz Odřeknouti.

192262   Odříkati Svazek: 7 Strana: 0064
Odříkati. — co jak. Modlitbu v duchu o. Kká. Úlohy z paměti, nazpaměť o. Us. Pdl. O-li zpěvným hlasem nešpory své po latinsku. Vrch.

192263   Odříkávač Svazek: 7 Strana: 0064
Odříkávač, e, m., der Hersager. Us.

192264   Odříkávačka Svazek: 7 Strana: 0064
Odříkávačka, y, f., die Hersagerin. — O. = huba Us. Dbv.

192265   Odříkávání Svazek: 7 Strana: 0064
Odříkávání, n., das Hersagen. O. úlohy. Us. Pdl.

192266   Odříkávati Svazek: 7 Strana: 0064
Odříkávati, vz Odříkati.

192267   Odříkavý Svazek: 2 Strana: 0308
Odříkavý, prostořeký, schnippisch. D.

192268   Odříkavý Svazek: 9 Strana: 0198
Odříkavý život a kajícný. Flš. Písm. I. 201.

192269   Odříkavý. O Svazek: 10 Strana: 0224
Odříkavý. O. přísnosť křesťanského ži- vota. Lit. II. 26.

192270   Odřikosť Svazek: 7 Strana: 1344
Odřikosť, i, f. = chuďas. Nár. listy.

192271   Odřilas Svazek: 2 Strana: 0308
Odřilas (zastr. = odřiles), a, m., listopad. Ve Slez.

192272   Odřimovati Svazek: 2 Strana: 0308
Odřimovati, dřímavěti, schläfrig werden, einschlafen. — čím. Hořem mysl se otupuje a odřimuje. Sš. L. 204.

192273   Odřínati Svazek: 7 Strana: 0064
Odřínati = odřezovati. Laš. Tč.

192274   Odřipač Svazek: 7 Strana: 1344
Odřipač, e, m., calopus, zastr. Rozk.

192275   Odřišůvky, pl Svazek: 7 Strana: 0064
Odřišůvky, pl., f., Neudorf, ves u Bu- dišova v Olom.

192276   Odřiták Svazek: 2 Strana: 0308
Odřiták, u, m., konečník, der Mastdarm. D.

192277   Odřitek Svazek: 7 Strana: 0064
Odřitek, tku, m. = okolek řiti. Maso z o-tku. Sd.

192278   Odříti Svazek: 2 Strana: 0308
Odříti, odru, dřel, dřen, ení; odírati, das Fell abziehen,abschinden,abhäuten. — koho: kozla (eine Sau aufheben), hosta. Us. Dřív ho odřel než zabil (dřív vzal plat než dílo odvedl). Vz Dluh. Č. Já tě neodru, jen mi kůži dej. Prov. — koho z čeho: z kůže. D., Štelc. — komu co: sobě ruku. Br. — čím co kde, odkud: kůru na stromě, Č., se stromu, kamenem, nožem.

192279   Odříti Svazek: 7 Strana: 0064
Odříti. V MV. pravá glossa. Pa. — koho. Št. Kn. š. 31. O. koho — ošiditi, beschwin- deln, ausnützen. Vck. — z čeho: ze statku. Slez. Tč.

192280   Odřititi Svazek: 2 Strana: 0308
Odřititi, il, cen, ení; odřicovati = odva- liti, abwälzen. — co : částku zdi. Jg. — se. Zeď se odřítila, fiel ab. Us.

192281   Odřititi se Svazek: 2 Strana: 0308
Odřititi se, munter werden (po probuzení). U Opav. Klš.

192282   Odřitní Svazek: 2 Strana: 0308
Odřitní střevo, konečník. Mastdarm, m. D.

192283   Odřitý Svazek: 9 Strana: 0198
Odřitý = odřený. Gb. H. ml. III. 2. 195.

192284   Odřivous Svazek: 2 Strana: 0308
Odřivous, vz Odřifous.

192285   Odřivous Svazek: 9 Strana: 0198
Odřivous, a, m. Koll. Bás. 56. — O., u, m. = druh štítu. Pal. Děj. I. 2 264.

192286   Odřízek Svazek: 2 Strana: 0308
Odřízek, vz Odřezek.

192287   Odřízenec Svazek: 2 Strana: 0308
Odřízenec, nce, m. (nové), ein Abgeord- neter. Rk.

192288   Odřízka Svazek: 9 Strana: 0198
Odřízka, y, f. = roztržka. Br. Fil. 3., 2. 3.

192289   Odříznouti Svazek: 2 Strana: 0308
Odříznouti, vz Odřezati.

192290   Odříznutí Svazek: 7 Strana: 0064
Odříznutí, n., das Abschneiden. Us. O. desetinných míst. Šim. 69., 72, 73.

192291   Odříznutý Svazek: 7 Strana: 0064
Odříznutý; -ut, a, o, abgeschnitten. O. místa desetinnou tečkou. Šim. 70.

192292   Odřví Svazek: 2 Strana: 0309
Odřví, n., co okolo dveří jest, veřeje, die Thürfütterung. Háj. Mezi dveřmi a odřvím býti (nevěděti, co si počíti, zwischen Thür u. Angel sein). Prov., Jg. Pohněte se odřvie. BO.

192293   Odsáceti Svazek: 7 Strana: 0065
Odsáceti, vz Odsotiti.

192294   Odsad Svazek: 7 Strana: 0065
Odsad. Bž. 16., NB. Tč. 163.

192295   Odsad, vz Svazek: 2 Strana: 0309
Odsad, vz Odsud. Odsad pryč musíme. Reš.

192296   Odsada Svazek: 2 Strana: 0309
Odsada, y, f., odsazení a co odsazeno, der Absatz. Jg.

192297   Odsada Svazek: 7 Strana: 0065
Odsada. Kvítek obrala si v o-du (k pě- stování). Sš. — O. = odstavení. To tele se hodí k odsadě. Črn. Zuz. 312.

192298   Odsádce Svazek: 7 Strana: 0065
Odsádce, e, f., der Recurrent. J. tr.

192299   Odsadec Svazek: 2 Strana: 0309
Odsadec, dce, m., der Griff am Hufeisen. D.

192300   Odsadek Svazek: 2 Strana: 0309
Odsadek, dku, m., v knihtiskárně, das Spatium. Rk.

192301   Odsadek Svazek: 7 Strana: 0065
Odsadek, dka, m. = odstavené tele. Mor. Bkř.

192302   Odsadění Svazek: 7 Strana: 0065
Odsadění, n., die Entfernung. O. s úřadu. J. tr.

192303   Odsadiště Svazek: 7 Strana: 0065
Odsadiště, ě, n. = odsadní stan, der Setzstand. Hř.

192304   Odsaditi Svazek: 2 Strana: 0309
Odsaditi, il, zen, ení; odsázeti, el, en, ení; odsazovati = pryč saditi, ab-, wegsetzen; vysázeti, aufzählen; odstaviti dítě, též do- bytče k chování odložiti, absetzen, abspänen; nahraditi, büssen, wieder gut machen; utéci, odejíti, entweichen, entlaufen. Jg. — abs. Kde si zavadili, ať si odsadí. Us. Kde za- vadíš, tam odsadíš. Vz Osud. Lb. Od-saď! Setz ab! Čsk. Což odsazuje (utíká). Ros. — co: květiny. D. Co ve zlosti uděláme, to střízliví odsadíme, chyb. m.: nahradíme, na- pravíme, odčiníme, vz táto slovesa. Brs. 118. Odsaditi zboží, chybně na místě: prodati, odbyti; vz tato slovesa. Brs. 118. O. peníze (vysázeti), Ros., dítě, tele, jehně. Jg. — co, koho s čeho, z čeho: Květiny se slunce, Us., někoho s úřadu, z živnosti. J. tr. — co, koho od čeho: hrnec od ohně, Us., strom daleko od stromu, Jg., dítě od prsu. Plk., někoho od úřadu (sesaditi). Nz. Ne ona šla jest od dětí, ale ji sú od nich odsadili. Št. N. kř. 35. O. koho od chudoby, od pokory Kristovy. Chč. 306., Chč. P. 112. a. — co kam: pečivo na prkno. Us. — (se) v čem: v řeči odsaz., chyb. m.: přestávati, váznouti v řeči, řeč přetrhovati, koktati. Brs. 118. Ve vodě se odsazuje sůl, setzt sich, lagert sich ab. Us. — co pro co: ryby pro kuchyni. 1574. — k čemu oč. O takové právo nemohu k vyššímu právu odsazovati. Rkp. pr. pr. — k čemu pro co: k vyššímu soudu (právu) pro rozsudek o. (appellovati). Rkp. pr. pr., Nz. — čeho. Zk.

192305   Odsaditi Svazek: 7 Strana: 1344
Odsaditi k vvsšímu právu. Arch. XI. 536

192306   Odsaditi Svazek: 8 Strana: 0566
Odsaditi. Ryby do rybníka o-dil. Arch. XV. 74.

192307   Odsaditi co, koho odkud Svazek: 7 Strana: 0065
Odsaditi co, koho odkud. Otsazen ot vladařstvie. ZN., Výb. I. 1064. O. koho s úřadu, Šp, z lásky. Brt. S. 168. Odsázel z jedné ruky na druhou 10 tolarů. Wtr. exc.— kam: k vyššímu právu, appelliren. Rakov. arch. Wtr. Druhá strana se k vrch- nímu právu o-la (odvolala). 1544. Wtr. — proč. Pro náklonnosť k Uhrům byl odsazen (sesazen). Šf. Strž. II. 270. — zač. Chce-li za ten hřích o. (dosti učiniti). U Rychn. Kšk. — co kde. Dukáty na stole o-zel. Wtr exc. — koho čeho: cti. Ezp. 2135

192308   Odsaditi koho čeho Svazek: 10 Strana: 0224
Odsaditi koho čeho = zbaviti. Tož jeho té cti i o-di. Baw. E. v. 2135.

192309   Odsadivo Svazek: 7 Strana: 0065
Odsadivo, a, n. = rudovina pro odsádku, das Setzwerk, -gut, der Setzvorrath. Hř.

192310   Odsádka Svazek: 2 Strana: 0309
Odsádka, y, f., der Absatz. Na začátku každé o-ky klade se čtverec celý. Techn. III. 426.

192311   Odsádka Svazek: 7 Strana: 0065
Odsádka rud, das Erzsetzen. Hř.

192312   Odsadni Svazek: 9 Strana: 0198
Odsadni tele = k odstavení určené. 1685. Uč. spol. 1897. III. 4.

192313   Odsadník Svazek: 7 Strana: 0065
Odsadník, u, m. = kámen na rohu domů a p., patník, nárožník, der Streif-, Schleu- derstein. Nz. O. na kroupy (odsadní stroj na kroupy), die Graupensetzmaschine, na mouku, die Mehlsetzmaschine, vzduchový, die Luftsetzmaschine. Hř.

192314   Odsálka Svazek: 7 Strana: 0065
Odsálka, y, f., die Spiegellampe. Šm.

192315   Odsam Svazek: 7 Strana: 0065
Odsam, von hier. Šm.

192316   Odsam Svazek: 7 Strana: 1344
Odsam Hank. Sb. 294

192317   Odsaňkovati Svazek: 7 Strana: 0065
Odsaňkovati = na sánkach a) odjeti, b) něco odvézti. Mor. a slov. Šd. Mnohoslibná se missie vnitřní — k přeporodu všech ná- rodů — odsaňkovala do smetí a trní. Ntr. VI. 151.

192318   Odsavad Svazek: 2 Strana: 0309
Odsavad, od nyníčka, von nun an. O. až na věky. Jg. — O., odtud, von da, daher, von dannen. Jg. O., búřmy. Rkk. O. berou sobě lidé naučení. Štelc.

192319   Odsazení Svazek: 2 Strana: 0309
Odsazení, u., das Ab-, Wegsetzen, Ab- spannen, Davonlaufen, Büssen.

192320   Odsazený Svazek: 2 Strana: 0309
Odsazený, abgesetzt. Jg.

192321   Odsazený Svazek: 7 Strana: 1344
Odsazený od své církve, entsetzt. Kom.

192322   Odsázeti Svazek: 7 Strana: 0065
Odsázeti, vz Odsaditi.

192323   Odsázka Svazek: 2 Strana: 0309
Odsázka, y, f., Rekurs, m. Rk., Pr. slov.

192324   Odsazovačka Svazek: 7 Strana: 0065
Odsazovačka, y, f, u pernikářů, die Absetzschaufel. Šp.

192325   Odsazovati, vz Svazek: 2 Strana: 0309
Odsazovati, vz Odsaditi.

192326   Odsečení, n., vz Svazek: 2 Strana: 0309
Odsečení, n., vz Odsekati.

192327   Odsečený, vz Svazek: 2 Strana: 0309
Odsečený, vz Odsekati.

192328   Odsečka Svazek: 7 Strana: 0065
Odsečka, y, f, die Abscisse. Let. Mt. S. V. 1. 15. — O. = odseknutá žabí nožka. Val. Vck , Brt. D. 239.

192329   Odsečný Svazek: 2 Strana: 0309
Odsečný, nedořečený, nedomluvený, pře- rvaný, abgebrochen, unterbrochen. O. věta. Sš. L. 185.

192330   Odsedati, vz Svazek: 2 Strana: 0309
Odsedati, vz Odsednouti.

192331   Odsedění Svazek: 2 Strana: 0309
Odsedění, n., das Absitzen. O. dluhu. D.

192332   Odseděti Svazek: 2 Strana: 0309
Odseděti, ěl, ění = seděním odbyti, ab- sitzen. — co kde: trest, dluh ve vezení. D., J. tr., Pr. měst.

192333   Odseděti Svazek: 7 Strana: 0065
Odseděti. Ten si to odsedí! Us.

192334   Odseděti Svazek: 10 Strana: 0638
Odseděti. Nemám kdy ani o. (vymlouvá se host, když musí odejíti hned po jídle). Mus. slov. IV. 28.

192335   Odsedlati Svazek: 2 Strana: 0309
Odsedlati, odsedlávati, absatteln. — koho kde: koně pod střechou, v konírně, před domem atd.

192336   Odsedlý Svazek: 9 Strana: 0198
Odsedlý = vzdálený. Zboží daleko od- sedlé prodati. Sdl. Hr. XI. 134.

192337   Odsednouti Svazek: 2 Strana: 0309
Odsednouti, dnu, nul, utí; odsésti (zastr.), odsedu (zastr.), odsedí, dení; odseděti, od- sedati, odsedávati = dále od někoho sednouti, sich wegsetzen, wegrücken; ustoupiti, wei- chen; opustiti, vzdalovati se, odvrátiti se, abstehen. Jg. Odsedni. D. — co, čeho = sedě zaplatiti, tresť přestáti, vz Odseděti; opustiti, vzdalovati se. Odseděl to. Brt., Scip., Br., Tkadl., Th. — čeho kde kdy. Maria a Josef otsedli svého děťátka v Jerusalemi na sňatce. St. skl. — od koho. Nt.

192338   Odsednouti Svazek: 7 Strana: 0065
Odsednouti. Dsky přečtúce mají otsiesti. Výb I. 970. Odsedni! Us.

192339   Odsednouti k někomu odněkud Svazek: 10 Strana: 0224
Odsednouti k někomu odněkud. Zvon III. 376.

192340   Odsek Svazek: 2 Strana: 0310
Odsek, u, m., das Abhauen; v tělocviku, die Abwehr. Vz KP. I. 541.

192341   Odsek Svazek: 7 Strana: 0065
Odsek, der Abhieb, Nachhieb. Odseky z krytů (přímých, nepřímých). NA. III. 74. V těloc. — O. kamene žulového. Zpr. arch. VIII. 93. — O., v math. = úsek, das Seg- ment. Let. Mt. S. V. 2. 104.

192342   Odsek Svazek: 8 Strana: 0249
Odsek, u, m. = odstavec, Abschnitt, m. Slov. Tu následoval dlhý o. nových napome- nutí; O. patentu. Phľd. XII. 284., 395.

192343   Odsek Svazek: 10 Strana: 0224
Odsek, u, m. = část. Poslední o. jeho života. Slov. Sbor. čes. 43.

192344   Odsekáč Svazek: 2 Strana: 0310
Odsekáč, e, m., das Schiefereisen (u ko- vářů). Jg. — O., u kováře nástroj noži po- dobný, k odtrhování podkovy od kopyta. Us. Dch.

192345   Odsekáč Svazek: 7 Strana: 0065
Odsekáč, der Schnippfer. Dch.

192346   Odsekati Svazek: 2 Strana: 0310
Odsekati, odseknouti, knul, ut, utí; od- síci, odseku (zastr.), odsekl, sečen, ení; od- sekávati = pryč od něčeho sekati, ab-, weg- hauen ; sečmo odehnati, weghauen, abwehren; odmluviti, odříkati, widersprechen, abtrum- pfen, abspeisen. — co od čeho čím: se- kerou. — co komu: stromu ratolesti. — co až kam. Odsekni tu ruku po loket. Č. — komu, od čeho = odmluviti. Umí od- štěkati a odsekati od svého. Jg. Umí kaž- dému odseknouti (pro odpověď do kapsy nechodí). Vz Mluvení. Č. Al mu odsekol (krátce, vhodně odbyl). Mt. S

192347   Odsekati co čím Svazek: 7 Strana: 0065
Odsekati co čím. Jedním seknutím o-kl deset hlav. Tbz. Odsíkati, vz toto

192348   Odsekávací Svazek: 8 Strana: 0249
Odsekávací náčiní, odsekávadlo, a, n., Abhauwerkzeug, n. Sterz. I. 29.

192349   Odsekávač Svazek: 10 Strana: 0224
Odsekávač, e, m. = kdo co odsekává. Tbz. VIII. 151.

192350   Odsekavý Svazek: 7 Strana: 0065
Odsekavý = prostořeký, schnippisch. O. odpověď. Dch.

192351   Odsekavý Svazek: 8 Strana: 0249
Odsekavý. O. odpověď. Ml. Hüb. 124.

192352   Odseknouti jak Svazek: 10 Strana: 0224
Odseknouti jak = břitce odpověděti. Paní odsekla hlasem, z něhož kapal jed. Zvon IV. 93.

192353   Odseknutí Svazek: 2 Strana: 0310
Odseknutí, n., das Abhauen. Us.

192354   Odseknutý Svazek: 2 Strana: 0310
Odseknutý, abgehauen. Us.

192355   Odsel Svazek: 7 Strana: 0065
Odsel = odsud. Laš. Tč.

192356   Odsep Svazek: 2 Strana: 0310
Odsep, spi, f., nebo o., spu, m., Abwurf, m.; die Anschüttung; die Düne an der Meeres- küste. Us.

192357   Odsésti Svazek: 2 Strana: 0310
Odsésti, vz Odsednouti.

192358   Odsezváněti Svazek: 7 Strana: 0065
Odsezváněti. Už o-li = už je do kostela odzvoněno. Us. Šd.

192359   Odsiď Svazek: 10 Strana: 0224
Odsiď = odsud. Kbrl. Džl. 5.

192360   Odsíkati Svazek: 2 Strana: 0310
Odsíkati. Odsíkajú mne (sečou rychleji než já, jsou přede mnou). Na mor. Zlínsku. Brt.

192361   Odsikati Svazek: 7 Strana: 0065
Odsikati, odsiknouti, wegspritzen. — od- kud kam. Krev z prsta o-kla až na stůl. Laš. Té.

192362   Odsíkati Svazek: 7 Strana: 0065
Odsíkati, vz Odsekati (dod.).

192363   Odsílač Svazek: 7 Strana: 0065
Odsílač, e, m., der Spediteur Šp.

192364   Odsilač Svazek: 9 Strana: 0198
Odsilač, e, m. = návěstné znamení ve spi- sech (v korrekturách) a jinde jiné. Komment. Vz Ott. XIV. 639.

192365   Odsílání Svazek: 7 Strana: 0065
Odsílání, n., die Absendung. Mus. 1880. 357.

192366   Odsílatel Svazek: 7 Strana: 0065
Odsílatel, e, m., vz Odsýlatel.

192367   Odsílatelský Svazek: 7 Strana: 0065
Odsílatelský, Speditions-. O. obchod. J. tr.

192368   Odsílatelství Svazek: 7 Strana: 0065
Odsílatelství, n , das Speditionsgeschäft. J. tr

192369   Odsílati Svazek: 2 Strana: 0310
Odsílati, lépe: odsýlati, vz Odeslati.

192370   Odsílati Svazek: 7 Strana: 0065
Odsílati. Vynech. lépe

192371   Odsílka Svazek: 7 Strana: 0065
Odsílka. Vynech závorky. O. vojska, detachement. S. N. XI. 57.

192372   (Odsílka), odsýlka Svazek: 2 Strana: 0310
(Odsílka), odsýlka, y, f. O. listu, die Abschickung, Beförderung. Trest. zák.

192373   Odsířený Svazek: 7 Strana: 0065
Odsířený, entschwefelt. O. kamenné uhlí, der Koaks. Šm.

192374   Odsířiti Svazek: 2 Strana: 0310
Odsířiti, il, en, ení; odsiřovati = síry zbaviti, ent-, abschwefeln. — co : kamenné uhlí. Jg. (Novější).

192375   Odsitnění Svazek: 8 Strana: 0249
Odsitnění. Kamy o-ním na den vystupu- jíce se okysličují (vystupováním ze země na povrch její). Am. 90. Cf. Sitno.

192376   Odsitnenský Svazek: 8 Strana: 0249
Odsitnenský. O. proměna, Vz Am. 90. a předcház.

192377   Odskákati Svazek: 10 Strana: 0224
Odskákati. Jrsk. III. 262. Vz Odskočiti.

192378   Odskakovací Svazek: 10 Strana: 0225
Odskakovací zámek ručnice. Ott. XXII. 55b.

192379   Odsknouti se Svazek: 2 Strana: 0310
Odsknouti se = octnouti se. Cyr.

192380   Odskočilý Svazek: 7 Strana: 0065
Odskočilý, abgesprungen. Rst. 455.

192381   Odskočiště Svazek: 2 Strana: 0310
Odskočiště, ě, n., místo, z něhož se od- skakuje. O. v tělocviku. Vz KP. I. 446.

192382   Odskočiště Svazek: 7 Strana: 0065
Odskočiště, die Absprungstelle.

192383   Odskočiti Svazek: 2 Strana: 0310
Odskočiti, il, ení; odskakovati, odskáká- vati, weg-, abspringen, weghüpfen. — Blecha odskočila. — od čeho. Míč odskakuje od země. Us. Odskočil od něho na chvíli. Ktož by svět právě znal, odskočil by. od něho. Št. N. kr. 113. — čeho. Zk. Ačť kto podrží se lží na chvíli, k tomuť příde najpoléze, žeť se obratí k jeho zlému; když v tom bude poznán, odskočie jeho, všem bude lacin. Št. N. kř. 142. Odskoč jie (tělesné milosti). Št. N. kř. 23. — před čím: před padajícím ka- menem o. — s kým ke komu. On s bratrem k sousedu odskočil (na chvíli odešel).

192384   Odskočiti Svazek: 7 Strana: 0065
Odskočiti, odskákati. — kam: ven (na chvíli odejíti). Osv. I. 279. — odkud na jak dlouho: na chvíli z pokoje. Us. Pdl — co, zač jak. Ten to zle odskákal; Ten za to zle o-kal (abbüssen)! Us. Kšť., Ehr. — jak: skrčmo, abhocken. Čsk Odskok. Býti někde na odskok. Us. Jrsk.

192385   Odskočiti Svazek: 8 Strana: 0249
Odskočiti. O-čil brávek (vepřík odrostl.). Čejč. Hledík.

192386   Odskočiti Svazek: 10 Strana: 0638
Odskočiti. Aby dievča o-lo = sa vy- dalo. Phľd. 1902. 630

192387   Odskok Svazek: 2 Strana: 0310
Odskok, u, m., der Absprung. Spasil se rychlým odskokem. Div. z och. O. skrčmo, das Abhocken. Tš. Odskok — v zad! Sprung — rückwärts. Čsk.

192388   Odskriačiť sa Svazek: 8 Strana: 0249
Odskriačiť sa. Kôra (kůra) sa súverila, odškriačila (odprýskala, odloupala). Slov. Phľd. 1893. 13.

192389   Odskřípnouti Svazek: 7 Strana: 0065
Odskřípnouti, abquetschen. O. palec, bolák. Nz. lk.

192390   Odsláněti Svazek: 7 Strana: 0065
Odsláněti, vz Odsloniti.

192391   Odslavianěný Svazek: 7 Strana: 0065
Odslavianěný; -ěn, a, o, entslavisirt. Slov. Hdž. Vět. 74.

192392   Odslaviti Svazek: 2 Strana: 0310
Odslaviti, il, en, ení; odstavovati, feiernd begehen. — co komu: dni bohóm. Troj.

192393   Odslaviti co komu Svazek: 10 Strana: 0225
Odslaviti co komu. Na Šumavě jsem matce tryznu o-vil. Tbz. XIII. 186.

192394   Odsledek Svazek: 2 Strana: 0310
Odsledek, dku, m., die Abfolge. Dch.

192395   Odslepiti Svazek: 2 Strana: 0310
Odslepiti, il, en, ení, odslepovati, se- hend machen. Jg.

192396   Odslinek Svazek: 8 Strana: 0249
Odslinek, nku, m., vz Oslinek. Pri pra- denie si zahrýzajú oslinke, sušené hrušky, jablka, materáčike (koláčky), slúke. V Honte. Phľd. 1894. 310.

192397   Odslizovák Svazek: 2 Strana: 0310
Odslizovák, u, m., der Abschleimer, druh náprstku. Techn.

192398   Odslizovati Svazek: 2 Strana: 0310
Odslizovati, sliz snímati, abschleimen. Techn.

192399   Odslnie Svazek: 7 Strana: 0065
Odslnie, n. = odsluní. Slov. Loos.

192400   Odslojek Svazek: 7 Strana: 0065
Odslojek, jku, m., v horn , der Flötz- trumm. Hř.

192401   Odsloniti Svazek: 2 Strana: 0310
Odsloniti, (v obec. mluvě, také na Mor. odcloniti), il, ěn, ění; odsláněti, ěl, čn, ění; odsloňovati = odhaliti, enthüllen, aufdecken, den Vorhang wegnehmen; ze stínu postaviti, aus dem Schatten stellen; nezasláněti, aus dem Lichte gehen.

192402   Odsloniti Svazek: 7 Strana: 0066
Odsloniti. Již celou její postať odslánějí zelené mráčky haluzí. Čch. Sl. 54.

192403   Odslouchati Svazek: 7 Strana: 0066
Odslouchati, ablauschen. Dch.

192404   Odsloužení Svazek: 2 Strana: 0310
Odsloužení, n., das Verdienen, D., Aus- dienen, die Abfertigung, Abdienung, der Gegendienst. Jg.

192405   Odsloužený Svazek: 2 Strana: 0310
Odsloužený, abgedient, verdient. Na od- slouženou, zur Vergeltung. D.

192406   Odsloužilý Svazek: 2 Strana: 0310
Odsloužilý, Emeritus (titul). Rk.

192407   Odsloužiti Svazek: 2 Strana: 0310
Odsloužiti, il, en, ení; odsluhovati = službu vykonati, den Dienst enden; službou něčeho odbyti, ab-, verdienen. — Již jsem odsloužil, dosloužil. — co: dluh, čas, Us., mši. Ros. — čeho komu: dluhu. Ros. — Pr. měst., Mus., Zk. — komu čeho podlé čeho. Snads jie toho podlé řádu svietského odslu- hoval. Tkadl. — čeho jak. Která čeládka roku svého v pilnosti: odsluhuje. Mus. Já vám toho ráda s hotovostí odsloužím. Ctib. — se = službami se odměniti, Gegendienst erweisen, dankbar sein, vergelten. — se komu zač: za dobrodiní; dobrým za dobré. V., D. — K. poh. II. 86. — se komu čeho čím. Já Vašim Milostem takového dobrodiní svými povolnými a hotovými službami nikdá se odsluhovati nepřestanu. Žer. S vynalože- ním hrdel až do nejvyššího přemožení se té péče o. chceme. Apol. My Vaší Milosti toho na potomní časy službami našimi rádi vždycky o. se míníme. Ottersd. Toho všeho všelikou poddaností se odsluhovali. Čr. Dělej (čiň) čertu dobře, peklem se ti odslouží. Jg., Č.. Vším dobrým se toho tobě o-žím. Žer. L. 58.

192408   Odsloužiti Svazek: 7 Strana: 0066
Odsloužiti. — co: mši. Výb. II. 1581., Pass. 1395. — se komu čeho. Já se ti o-žím. Brt. D 354. Kdoby komu byl dlužen a neměl mu čím zaplatiti, má se mu toho o. Kosmogr. 44. a.

192409   Odsloužiti komu jak Svazek: 9 Strana: 0198
Odsloužiti komu jak. Dovolili, aby mu (kněz) mlče beze všech zpívání a bez zvo- nění tajně o-žil (služby boží). Pal. Děj. IV. 1. 193.

192410   Odsloužiti se komu jak čeho Svazek: 8 Strana: 0249
Odsloužiti se komu jak čeho. Někomu něčeho podle možnosti se o. Kat. z Žer. I. 123.

192411   Odslov Svazek: 7 Strana: 0066
Odslov, u, m. = konečná odpověd. Po- sledně rodič na doslov dotírá, námluvy den na druhý uzavírá. Pl. I. 224

192412   Odslovaněný Svazek: 7 Strana: 0066
Odslovaněný; -ěn, a, o, entslavisirt. O. lidé, Šf. Strž. I. 340., země, Šf. III. 99., řeč. Phľd. II. 1. 4.

192413   Odslovaněti Svazek: 7 Strana: 0066
Odslovaněti = přestati býti Slovanem. Mus. 1880. 49.

192414   Odslovaniti Svazek: 2 Strana: 0310
Odslovaniti, il, ěn, ění, odslovaňovati, entslavisiren. Krok.

192415   Odslovanštělý. O Svazek: 10 Strana: 0225
Odslovanštělý. O. kupci srbští. Lit. II. 580.

192416   Odslovenčiť sa Svazek: 7 Strana: 0066
Odslovenčiť sa = zříci se slovan. pů- vodu. Slov. Hdž. Ds. 40.

192417   Odsloviti Svazek: 2 Strana: 0310
Odsloviti, il, en, ení = odpověděti. Bž. Němc. (N1.).

192418   Odsluha Svazek: 2 Strana: 0310
Odsluha, y, f., odsloužení. Odsluhu ně- komu slibovati. Div. z ochot. Gegendienst, m., Revanche.

192419   Odsluha Svazek: 7 Strana: 0066
Odsluha = odměnná, vzájemná služba. Pr. tr.

192420   Odsluhovati Svazek: 2 Strana: 0310
Odsluhovati, vz Odsloužiti.

192421   Odslunek Svazek: 8 Strana: 0249
Odslunek, nka, m., os. jm. Brt. D. II. 353.

192422   Odsluní Svazek: 2 Strana: 0310
Odsluní, n., nejdalší odestání planety od slunce, aphelium, die Sonnenferne; — O., vedlejší slunce, Nebensonne, f. D.

192423   Odsluní Svazek: 7 Strana: 0066
Odsluní. Cf. Schd. 1. 223., Stč. Zem. 162., Ott. II. 550, I. 320.

192424   Odsluní Svazek: 10 Strana: 0225
Odsluní, n., vz Aphelium.

192425   Odsluník Svazek: 2 Strana: 0310
Odsluník, u, m., die Sonnenferne; Neben- sonne. Rk.

192426   Odsluniště Svazek: 7 Strana: 0066
Odsluniště, ě, n. = odsluní. Šm.

192427   Odslužce Svazek: 2 Strana: 0310
Odslužce, e, m., der Vergelter. Rk.

192428   Odslužce Svazek: 7 Strana: 0066
Odslužce. J. tr.

192429   Odslúžení Svazek: 10 Strana: 0225
Odslúžení, n. Račte to učiniti pro naše o. Arch. XXI. 120.

192430   Odslúžiti se čeho Svazek: 10 Strana: 0225
Odslúžiti se čeho. Chtěl toho se o. 1512. Arch. XIX. 171.

192431   Odslyšeti Svazek: 2 Strana: 0310
Odslyšeti, el, en, ení; odslýchati, ab-, aushören. — co : mši. Ros.

192432   Odslzeti Svazek: 2 Strana: 0310
Odslzeti, el, ení, přestati slzeti, auf hören zu thränen. Ros.

192433   Odsmáti Svazek: 8 Strana: 0249
Odsmáti koho od čeho. Wtr. Živ. c. I. 170.

192434   Odsmáti se Svazek: 2 Strana: 0310
Odsmáti se, odsměji se, ál, ání, aufhören zu lachen; smíchem odbyti, mit Lachen ab- fertigen. Jg. — se čemu. On se nebrzy roz- hněvá, radši se všemu odsměje. Ros. Však mi se každý odsměje. Dač. — Ctib.

192435   Odsmeknouti Svazek: 2 Strana: 0310
Odsmeknouti, knul a kl, ut, utí; odsme- kati, odsmykati=odvázati, ablösen. — koho. Ros.

192436   Odsmetaniti co Svazek: 10 Strana: 0225
Odsmetaniti co: mléko (smetanu s něho sebrati). Nár. list. 1903. é. 136. 9.

192437   Odsmetaňovač Svazek: 9 Strana: 0198
Odsmetaňovač, e, m. Nár. list. 1898. 131. 9.

192438   Odsmraditi Svazek: 7 Strana: 0066
Odsmraditi, il, ěn, ění, desinficiren. Nz. lk.

192439   Odsmrda Svazek: 7 Strana: 0066
Odsmrda, y, m. = kdo koho ze smradu čistí, jemu lichotí, der Speichellecker. Mor Tč.

192440   Odsmrdati Svazek: 7 Strana: 0066
Odsmrdati = smradu zbavovati, lichotiti. — komu, schmeicheln. — se = smrad okolo koho rozpouštěti, lichotiti. Mor. Tč. Z toho: ocmrdati se.

192441   Odsmrknouti Svazek: 2 Strana: 0310
Odsmrknouti, knul a kl, utí, sich aus- schneizen. Odsmrkl si. Ros.

192442   Odsmuří Svazek: 9 Strana: 0198
Odsmuří, n, míst. jm. Pck. Hol. 81.

192443   Odsmýčiti Svazek: 2 Strana: 0310
Odsmýčiti, il, en, ení; odsmýkati, odsmý- kávati, odsmyčovati, odsmykovati = odtáh- nouti, odvléci, abziehen, wegschleppen. V. — co: dříví. Ros. — koho kam: do řeky ho odsmyčili. V. — Odsmýčiti = smýkáním otříti, abwischen. — co s čeho čím: pavu- činy a prach se stěny smetákem. Us.

192444   Odsmýčiti co Svazek: 10 Strana: 0225
Odsmýčiti co: les (porubati). 1512 Arch. XIX. 128.

192445   Odsmyk Svazek: 2 Strana: 0311
Odsmyk, u, m., v tělocviku, vz KP. I. 554, 564.

192446   Odsmyk Svazek: 7 Strana: 0066
Odsmyk = kratší sek než násek protiv- níkův. Rgl.

192447   Odsnažiti se Svazek: 7 Strana: 0066
Odsnažiti se. Tomu se o-lo = odlehčilo, uvolnilo (nemocnému). — komu. Kdyby jí pán Bůh o-žil. U N. Kdyně. Rgl.

192448   Odsněmiti Svazek: 8 Strana: 0249
Odsněmiti. Aby se sněm odsněmil. Zákrejs. Osv. 1896. 370.

192449   Odsnídati Svazek: 2 Strana: 0311
Odsnídati, posnídati, abfrühstücken. Ros.

192450   Odsobný Svazek: 2 Strana: 0311
Odsobný, naprostý, absolutní, absolut. O. život, bytosť, bytnosť. Syn boží vzal z otce od věčnosti bytí a božství a ovšem tedy i o. a úsobný život. Sš. J. 90. Každý člo- věk, nejsa bytosť (či bytnosť. Sš. I. 73.) o-ná, někomu slouží. Sš. I. 19.

192451   Odsot Svazek: 2 Strana: 0311
Odsot, u, m., v tělocviku, vz KP. I. 531.

192452   Odsotit co komu kam: na Svazek: 8 Strana: 0249
Odsotit co komu kam: na bok = od- strčiti. Phľd. 1895. 84.

192453   Odsotiti Svazek: 2 Strana: 0311
Odsotiti, il, cen, ení; odsáceti, el, en, ení, odstrčiti, ab-, wegstossen. Plk.

192454   Odsotiti Svazek: 7 Strana: 0066
Odsotiti. Zaklepal tu i tam, ale všade ho o-li. Orl. III. 168. Anička cikánku chtěla o. od sebe. Ntr. IV. 220. Jeden nás (sirotky) odsotí. Brt. N. p. 346. Cf. Kumhár.

192455   Odsouditi Svazek: 2 Strana: 0311
Odsouditi, suď, il, zen, ení; odsuzovati — za vinného a trestu hodného uznati, ab-, verurtheilen, verdammen; odříci, odmrštiti, absprechen, verlustig erklären, aberkennen. V. — abs. Kdo kvapně odsuzuje, obyčejně po účinku lituje. Pr. Bude toho potom lito- vati, kdo brzce bude odsuzovati. Pr. Ne hned odsuzuj, dříve pilně posuzuj (rozvažuj). Br. — co. Odsuzují život můj. Br. Má čekati, až páni všecky pře i s odpory odsoudí. Vl. zř. 37. Boha výpověď ne jenom tělo, ale i duši odsuzuje. V. — co, koho za co (čím). Někoho za nehodného odsouditi (vybrati, vyloučiti). V. Tu povídačku pravým soudem za báseň odsoudili. Dal. Za zločince, J. tr., za haeretiky je odsuzují. Kom. Lab. 44. Za bloudného jeho odsoudili. Let. 470.,Husa za kacíře odsoudili. Kom. Lab. 61. Úhlavním ji súdem odsúdil. GR. Odsoudiv jich učenie za bludné. Ep. Pog. 31. Ty všecky věci za blud odsuzuje. Chč. P. 181. a. Za chyby to odsoudili. Bl. Křivými svědky někoho o. Žal. 63. — koho oč: o otroctví (k otroctví). D. — koho čeho : hrdla (na smrť). V. Je- stliže on to na mne prokáže, odsuzuji se cti, hrdla i statku. Svěd. O. koho škod. Vl. zř. 267. O. koho práva všeho i cti. O. z D., Zř. F. I. Odsoudil ho knížectví jeho (für verlustig erklären). Háj. O. koho všeho do- brého. Kat. 2020. O. koho hlavy. BO. Adam byl odsouzen těch peněz. Žer. Záp. II. 156. O. koho cti, viery a zbožie. Arch. I. 66. Statky, jichž odbojná strana ho odsoudila. Anth. Jir. Kdo je proto můž o. života věč- ného ? Pref. 418. Nemůže nás toho o. Bl. 114. — Pass., J. tr. — koho k čemu, na co: k smrti, V., na smrť, Pass. 650., V., Smil v. 208., na oheň. Chč. 304., Žalan. 15., Bart.; na zatracení. Anth. I. 106., k vězení, Kram., na provaz, Pr., na šibenici, Ros., k těžkým pracem, Us., na meč. 1618. O. koho k za- tracení. Chč. 383. O. koho k smrti upálením, lépe: o. koho na hranici. Km., Brs. 119. O. koho k pokutě pěti zlatých. — koho pro co : pro zločin, pro krádež. Nt. Věrné ka- zatele pro něco na oheň o. Chč. 624 — koho jak: bez pořádného vyslyšení, Pr. měst., bez řádu práva. Rkp. pr. horn. — koho čemu: žaláři pekelnému odsúdil. Příkl. z kron. 126. — do čeho: do pytle (1618.), do pekla, Chč. 383., do vyhnanství. Pr. — koho kdy jak. Někoho v hněviech křivě o. Smil v. 1068. Máť prositi soudce, aby jej podlé spravedlnosti odsoudil pravým nálezem ve vší při, pro kterouž pohnán bieše, zur Gänze. CJB. 383. — koho od čeho. Od- suzujíc od království božího ty dítky, kte- réžby u stolu Páně nebyly. Štelc. — koho v čem: v nákladích (k nahražení škod). J. tr. Vz O. koho kdy jak.

192456   Odsouditi Svazek: 7 Strana: 0066
Odsouditi, damnare. Ž. wit. 36. 33. — koho zač: za kacíře, V., za křivého. Vš 115. — proč oč. Sprostná nebožátka pro jedno slovo odsuzují o peníze a někdy i o hrdlo. Hus III. 195. — čeho (čím, kde). O. koho hrdla, Pož. 97., cti a viery, Výb. 1. 1046., Hrdla i zbožie. RPZ. Tou řečí v tejto při Juřík není své cti odsúzen; Jest o-zen své cti na právě; Chtěla by se toho (statku) právem odsúditi (abstreiten, chtěla by, aby nemusila sirotkům nic dáti). NB. Tč. 92., 206. Sám se svými řečmi všeho královstvie i hrdla o-dil. Abr. Sami jsme se cti a hrdla o-li. Arch. VIII. 16. Jsem zlým andělem přeluzen a tak jsem byl Boha odsúzen. Krist. 3 a. Potom mi se tím listem o-dil mého dluhu. Půh. II. 345. — k čemu: k zatraceni. Št. Kn. š. 143. — nač: na smrť, V., Hr. ruk. 239., Hus I. 393., Pass. mus. 355., 375., 455., na zatracenie. Hus I. 35. — proč: pro nestatečnosť a zaviněnie. Št. Kn. š. 187. Vz nahoře: proč oč. — jak: bezprávně. Št. Kn. š. 10. Chtěl by raději s právem odsúzen býti, nežli by s křivdou obdržel soud. Št. Kn š. 20. — v čem. žalobník jemu v správných nákladech v té při činěných buď odsúzen. CJB 385. Ješto sú ve mnohých věcech kostelem odsúzeni. St. Kn. š. 126. — čím na jak dlouho. A ač odsúdíš na čas člověkem, to věč ne- škodí. Hus I. 31. — z čeho. Jistě z slov svých odsúzen budeš, rozuměj, budú-li prázdna. Hus I. 87. — s kým kam. A tak i s synem u věčné hoře odsúzen bude. Št. Kn. š. 10. — co komu. Co mi Boh od- súdil ( = usoudil), veru ma nemine. Sl. ps. 166.

192457   Odsouditi co komu Svazek: 10 Strana: 0225
Odsouditi co komu. Súd sklep mu o-dil (vzal, řekl, že mu nepatří). 1717. Mtc. 1903. 10.

192458   Odsoukati Svazek: 7 Strana: 0066
Odsoukati, abwickeln, abspulen.

192459   Odsoustruhovati, odsoustrovati Svazek: 2 Strana: 0311
Odsoustruhovati, odsoustrovati, ab- drechseln. Jg.

192460   Odsouti Svazek: 2 Strana: 0311
Odsouti, suji, ul, ut, utí = odhoditi, od- straniti, wegräumen. — co: meze. Boč. z rkp. půh. 1485.

192461   Odsouvání Svazek: 2 Strana: 0311
Odsouvání, n. Ustálené vypouštění hlásek k podstatě slov náležejících zoveme vůbec odsouváním. Vymizela-li hláska na počátku slova čili v násloví, jmenujeme vymizení to sesutím, sesuvkou (vz Sesouvání), z prostřed slova či ze středosloví vysutím, výsuvkou (vz Vysouvání), na konci slova či v zásloví odsutím, odsuvkou ve smyslu užším. I. Od- souvání samohlásek. Odsouváním mizí sa- mohlásky: 1. u v odkud, odtud, odsud, ďo- dud m.: od-kadu, -sadu atd.; 2. y seslabivši se v e vymizelo ze slov: nesemy — neseme — nesem, opěty — opěte — opět, obaky — obake — obak, paky — pake — pak, dva- kráty — dvakráte — dvakrát; 3. o sesla- bivši se v e vymizelo v : sem, tam a p., vz O; 4. e a ě a) ve jménech ženského rodu: zem, houšť, hráz m. země, houště, hráze; b) v adverbiích : snáz, dřív, míň, hloub a p.; e seslabené z o : seme, tarne, kame atd. ; jeno — jene — jen, přec = před se, zas = zase, zvlášť = zvláště; c) v 1. os. množ. (sr. nahoře y): budem, mužem a p.; ve 3. os. sing. jen při: můž m. může a nenůž; ve přechod. přít. vyjmouc m. vyjmouce; d) v če: nic, nač, proč, zač, oč, v ni več m.: na če, pro če; e) ve příklonném ž = že : když, jenž, týž, kterýž, tolikéž, tehdáž a p.; f) ve včil m. v čulě; 5. i a) v substantivech pův. na i vyzvukujících, jako hosť, kosť a p., kdež i nejprve seslabeno v ?, nyní pak ztvrdnutím koncového ť úplně vymizelo; b) v náměstce ji v akkusativu sing. ve slože- ných : skrzeň, zaň, proň, mimoň a p., vz On; c) v akkus. sing. jmen některých dle Růže: hráz, tvrz a p.; d) v instrum. sing.: hadem m. hademi; e) ve příponách osobních, vyjma jsi, jako : jsem = jesmi, jest =jesti; f) s imperat. a infinit.: seber m. seberi, se- brať m. a v. sebrati; podobně i ve přechod. ženském: jsouc m. jsouci; g) ve slovech : as m. a v. asi, cos m. cosi, jakýs m. jakýsi a p.; též v ať m. ? ti; h) v liomparativech : snad- něj, raděj, m. snadněji, raději (-ěji je oslabeno z -ěje. Prk. Vz Komparativ); 6. í v obecné mluvě u sloves ve 3. osobě plur.: uměj m. umějí, volaj m. volají, házej m. házejí. Vz Srážení, Odrážení, U, Y, O, E, Ě, I; S. N. VIII. 655. — II. Odsouvání souhlásek. Žádné slovo kdysi nekončilo se souhláskou; proto všecky souhlásky, kterými by slova končiti se měla, odsouvaly se (vyjmouc m a n, kteréž měněny v ą. a ę; vz Nosovky). Srov. nom. nebe se skr. näbhas, dřevo se strslov. genit. dřevese, kolo a koleso, slovo a sloveso, tělo a těleso a p. Pravidlo toto dotýká se hlavně souhlásek s a t, kteréž nejčastěji na konci slov se vyskýtají. Od- souváme ?ak 1. s ve sklonění jmen střed. rodu, jichž kmeny končí se v s: kolo — koleso, tělo — těleso; v časování: v impe- rat. 2. os. sing.: bdi = bdě-s (= bdě — si) a ve příponě přechodníku minulého: chváliv m. chváli-v-?s, ved = ved-?s; 2. t ve sklo- nění jmen střed. rodu, jichž kmeny končí se v t: dítě m. dítęt, holoubě m. holoubęt; v časování; v 3. os. sing. a plur: vede m. vedet, vedou m. vedąt; pak ve příponě pře- chodníku přítomného -nt: nesąt = nesant, píšęt = píšent. Z ostatních souhlásek odsuto jest a) r v dub m. dąbr? (sr. doubrava), brat v bratr (pak: zub m. ząbr?. Mkl. II. 36., Prk.), b) v v genit. plur., následuje-li slovo, které má v násloví souhlásku: mnoho psů zajícova smrť; c) ď v hle m. hleď; d) z v já m. jáz, ve 14. stol.: e) 1 (ve strčeš. a v obec. mluvě) ve příčestí minulém činném: pad m. padl, sek m. sekl. Bž. Ml. 32.—35., 44.-45. Cf. S. N. VIII. (655. a Gb. H1. 83. a 111.

192462   Odsouvání Svazek: 7 Strana: 0066
Odsouvání. Cf. Bž. 29, Vm. ad Mkl.aL. 38., Jir Nkr. 12.

192463   Odsouvání Svazek: 8 Strana: 0249
Odsouvání v Kosmogr. (1554.). Vz List. fil. 1893. 455. O. samohlásek na Slov. Vz Pastr. L. 111. nn.

192464   Odsouzenec Svazek: 2 Strana: 0312
Odsouzenec, n??, m., der Verurtheilte. Ros.

192465   Odsouzenec Svazek: 7 Strana: 0066
Odsouzenec Kde na smrť o-ci odpravo- váni byli. Koll. St. 544. Vz Odsúzenec.

192466   Odsouzení Svazek: 2 Strana: 0312
Odsouzení, n. O. na smrť, k smrti, D., na stětí hlavy. Aqu. Das Verurtheilen, die Verurtheilung, Verdammung. V.

192467   Odsouzení Svazek: 7 Strana: 0066
Odsouzení. Vydati soud na o. věčné. Št. Kn. š. 187.

192468   Odsouzený Svazek: 2 Strana: 0312
Odsouzený, odsouzen, a, o, der Verur- theilte. Vin odsouzených konšely též i rych- tář má mieti třetí haléř. 145G. — čeho : hrdla a statku. Er., Har. — na co : na smrť. Jg., Byl. — Vz Odsouditi.

192469   Odsouzený Svazek: 7 Strana: 0066
Odsouzený. Šelmo na kata o-ná! 16. stol. Wtr.

192470   Odsovad Svazek: 7 Strana: 0066
Odsovad, ex ho cnunc. Ž. wit. 124. 2. a j.

192471   Odsovad, otsovad Svazek: 2 Strana: 0312
Odsovad, otsovad, zastr., odsud, odtud, von nun.

192472   Odspárať sa Svazek: 7 Strana: 0066
Odspárať sa = ubývati. Slov. Dbš. sl. pov. VII. 86.

192473   Odspati Svazek: 2 Strana: 0312
Odspati, vz Odespati. Odspíleti, el, ení = spíli, žert opakovati naproti jinému, Scherz vergelten. — komu. St. skl.

192474   Odspati Svazek: 7 Strana: 0066
Odspati = usnouti. Deti nechcely o., kým nedal som jim čo to. Slov. ZObz. XXIV. 241.

192475   Odspěchati Svazek: 7 Strana: 0066
Odspěchati, wegeilen. Koleda II. 20.

192476   Odspíleti Svazek: 7 Strana: 0066
Odspíleti. Buoh o-lé takým. Hr. ruk. 273.

192477   Odsputiti Svazek: 2 Strana: 0312
Odsputiti = odstraniti, odciziti, weg- räumen, entfremden. Na Slov. Jg.

192478   Odsrati Svazek: 2 Strana: 0312
Odsrati, seru, al, ání, vysrati se, abmisten. Ros. — O., odbyti. Já toho tak brzy neod- seru. Us. (Ve sprosté mluvě). Odssati, odssu, al, án, ání, wegsaugen. D.

192479   Odsredivosť Svazek: 7 Strana: 0066
Odsredivosť = odstředivosť; odsredivý = odstředivý. Slov. Loos.

192480   Odsrkati Svazek: 7 Strana: 0066
Odsrkati, odsrknouti, abschlürfen. Lpř.

192481   Odstálounký Svazek: 7 Strana: 0066
Odstálounký, etwas abstehend. Rst. 455.

192482   Odstalý Svazek: 2 Strana: 0312
Odstalý, kdo odstal. O. vlna. Svob. Ab- stehend.

192483   Odstálý Svazek: 2 Strana: 0312
Odstálý, který odstál, otevřený, offen, abstehend. O., větve, listy, květy. Rostl. — O., ustálý, abgestanden. O. ocet. Sych.

192484   Odstálý Svazek: 7 Strana: 0066
Odstálý. Jsem o. od něčeho, ich stehe fern von einer Sache. Lpř. S. I. 82.

192485   Odstarek Svazek: 2 Strana: 0312
Odstarek, rku, m., co již déle rostlo, ale přece nedorostlo, zakrnělo. Dobytek o., len o. Us. Dch. U stromoví : parkosí, padrtí. Dch.

192486   Odstarodávna, m Svazek: 2 Strana: 0312
Odstarodávna, m. od stara dávna, vz Starodávný, Dávno.

192487   Odstati Svazek: 2 Strana: 0312
Odstati, vz Odestati.

192488   Odstáti Svazek: 2 Strana: 0312
Odstáti, odstojím, ál, ání; odstávati, aus- stehen. — čeho kde: odstál své pokuty na pranéři. Ros.

192489   Odstáti Svazek: 7 Strana: 0066
Odstáti. Uši daleko odstávají. Osv. I. 634. — oč odkud. Lano vždy o jistou míru od kladky, od válce n. bubnu odstává. ZČ. I. 272.

192490   Odstátniti Svazek: 8 Strana: 0566
Odstátniti církev = od státu odděliti. Kár. list. 1897. č. 41. odp.

192491   Odstav Svazek: 2 Strana: 0312
Odstav, u, m., Abspänung, Abstillung. Nedávno jsme dali dvě telata na odstav. Us. Rychn. Vk.

192492   Odstava Svazek: 7 Strana: 0066
Odstava, y, f., der Absatz. Šm.

192493   Odstava Svazek: 10 Strana: 0225
Odstava, y, f. = paragraf. Mark. Ne- ujalo se.

192494   Odstávati Svazek: 2 Strana: 0312
Odstávati, vz Odestati, Odstáti.

192495   Odstávče, odstavče Svazek: 2 Strana: 0312
Odstávče, odstavče, ete, n., Abspänling, m. Jg. Odstavec, vce, m., Absatz, m.. Odstavenče, ete, n., odstavené dítě, ein abgestilltes Kind. Na Ostrav. Kč. I. tele od- stavené (Kuld. Poh.). Prk. Vz Odstávče.

192496   Odstavec Svazek: 7 Strana: 0066
Odstavec, Absatz, lépe; oddíl. Krok IV. 110. Prk.

192497   Odstavec Svazek: 10 Strana: 0225
Odstavec, vce, m., Absatz. Dle Prk. lépe: oddíl, článek, kus, čásť.

192498   Odstavek Svazek: 9 Strana: 0198
Odstavek, vku, m. Dobytek ? o-vku (k od- stavem). Čes. 1. VII 374.

192499   Odstaveňátko Svazek: 7 Strana: 0066
Odstaveňátko, a, n. = odstavce. Sk.

192500   Odstavení Svazek: 2 Strana: 0312
Odstavení, n., das Ab-, Wegstellen. — O., das Abstillen. A totéž při odstavení dí- těte zachovávali. Bls. 4.

192501   Odstavení Svazek: 7 Strana: 0066
Odstavení kotlu. Us. O. něčí od patri- archatství = odstranění. Šf. Strž. II. 196. — O. dítěte, vz Odlučování (dod.), Brt. D. 6., Mus. 1853. 473., Kram. Slov., Slov. zdrav.

192502   Odstavení Svazek: 10 Strana: 0225
Odstavení dítěte (od prsu). Nejlepší čas k o. jest, když kvetou růže, dítě bude zdrávo a červených tváří. Mtc. 1. 1897. 58. Vz násl. Odstaviti.

192503   Odstavený Svazek: 2 Strana: 0312
Odstavený, odstaven, a, o, ab-, wegge- setzt. — O., abgestillt, abgespänt. — od čeho. Dítě od mateře o-né, prasátka od mléka od- stavená. Kom.

192504   Odstaviti Svazek: 2 Strana: 0312
Odstaviti, il, en, ení; odstavovati = pryč dáti, ab-, wegsetzen, bei Seite stellen; od prsou vzíti, déle nekojiti, abspänen, abstillen, abgewöhnen. Jg. —co, koho: still, dítě, tele, prasátka. Us. Čas hrady staví, čas je odstaví (zničí). Č. 262. — co odkud: stůl z místa, V., hrnec od ohne, stolici od stolu, Us., jedno od druhého o. V. Někoho od ře- mesla o. = jemu řemeslo zastaviti, odníti. Na Slov. Plk. — co kam: stůl na podlahu, Us., vodu na slunce, Pr. chym., hrnec do po- lice. — čeho: Když u souseda hoří, odstav svého. V., Zk. — co kde, před kým. Zk. — co komu: dítě kojné. Lk.

192505   Odstaviti Svazek: 7 Strana: 0066
Odstaviti. Kdy a jak na Mor. děti od- stavují, aby byly šťastny atd. Vz Km. 1886. 243., Odstavení (dod.).

192506   Odstaviti koho Svazek: 10 Strana: 0225
Odstaviti koho: dítě od prsu. — koho kdy. Odstaví-li matka dítě, když jsou sena v kopkách, bude míti štěstí, Neradno o. dítě, když jsou měchy otevřeny t. j. když se seje, bylo by nehospodárné a marnotratné; Když se hora odívá do zelena, tehdy dobře dítě o., ne však, když list nebo květ se stromů sprchuje, pršely by s něho šaty (mnoho by jich sedralo, byloť by příliš sko- tačivé). Mtc. 1. 1897. 44. Odstaví-li se dítě v čas, kdy stromy kvetou, záhy sešediví. Ib. 58. — abs. Když kráva o-ví {přestane dojiti). Nár. sbor. VIII. 122.

192507   Odstávka Svazek: 2 Strana: 0312
Odstávka, y, f., das Beiseitesetzen. Na odstávce býti (na pensi, ve výslužbě, in Pen- sion). Mus. — O., Absatz, m. Spis na odstávky rozděliti. Krok. Pracovati bez odstávky (ne- přetržené). Us. O. času, eine Zeitetappe. Dch. Po o-kách, absatzweise. Dch.

192508   Odstávka Svazek: 9 Strana: 0198
Odstávka, y, f. = záruh, Einschnitt, hud. Mus. 1850. II. 6. Př.

192509   Odstavky Svazek: 2 Strana: 0312
Odstavky či škmory, die Schmarzen, v horn. Bc.

192510   Odstavování Svazek: 7 Strana: 0066
Odstavování, n., vz Ostavení (dod.).

192511   Odstěhovalec Svazek: 7 Strana: 0066
Odstěhovalec, lce, m., der Auswanderer.

192512   Odstěhování Svazek: 2 Strana: 0312
Odstěhování, n., das Ab-, Weg-, Fort-, Ausziehen, der Wegzug. V.

192513   Odstěhovaný Svazek: 7 Strana: 0066
Odstěhovaný; -án, a, o, übersiedelt. O. k někomu. Osv. I. 12.

192514   Odstehovať Svazek: 7 Strana: 0066
Odstehovať, die Fadenschläge ausziehen.

192515   Odstěhovati Svazek: 2 Strana: 0312
Odstěhovati, Jemanden übersiedeln ; se, ab-, weg-, fort-, ausziehen, übersiedeln. V. — koho někam. Ros. — se odkud kam: Od- stohoval se z toho domu do jiného. Us. O. se do ciziny. Us. — se od koho. Odstěhovali se od sebe (každý jinam). — k čemu. O. se jinam k bydlení. V.

192516   Odstěhovati se s čím Svazek: 7 Strana: 0066
Odstěhovati se s čím. S nadbytky vše- likými mají se o. List hr. 1423.

192517   Odstěnek Svazek: 7 Strana: 0066
Odstěnek = prostor, trám od stěny jsoucí. Šd.

192518   Odstěnka Svazek: 7 Strana: 0066
Odstěnka, y, f. = prkno od stěny polo- žené. Šd.

192519   Odstihnouti se Svazek: 2 Strana: 0312
Odstihnouti se = octnouti se.

192520   Odstín Svazek: 2 Strana: 0312
Odstín, u, m., kraj stínu osvíceného částí světlého těla, die Schattirung, Abschattung. O. země v zatmění měsíce. Rus. O. barvy, der Farbenton. Šp. — O., rozdíl jedva zna- menaný, Nuance, ein feiner Unterschied. Ve slovich bývají odstíny, kterých objasniti ne- možno. Rus. — Jg.

192521   Odstín Svazek: 7 Strana: 0066
Odstín, die Schattirung. O. dělati. Posp. — O., die Nuance. O. pojmové, slovné, vý- znamu (slova). Dk.

192522   Odstínek Svazek: 7 Strana: 0066
Odstínek, nku, m. = odstín. Sf. O. a úlomky všeobecného jazyka lidského. Bdl. Ž. Šf. 132.

192523   Odstínění Svazek: 7 Strana: 0066
Odstínění, n., die Abschattung; Nuanci- rung.

192524   Odstíniti Svazek: 2 Strana: 0312
Odstíniti, il, ěn, ění. — koho: sokola — vzíti mu chocholku. Šp.

192525   Odstíniti Svazek: 7 Strana: 0066
Odstíniti, vz Odstiňovati. — co komu odkud. Odstiň z uplakaných černomrakou oči věrným, matko, synům Slavie záslonu. Koll. I. 379.

192526   Odstiňování Svazek: 7 Strana: 0067
Odstiňování, n., vz Odstínění. O. hlasu, vět. Dch.

192527   Odstínování Svazek: 9 Strana: 0198
Odstínování, n. O. v kartogrammech, die Schummerung. Vz Ott. XIV. 10.

192528   Odstiňovati Svazek: 2 Strana: 0312
Odstiňovati něco, abschatten, nuanciren. Us.

192529   Odstiňovati Svazek: 7 Strana: 0067
Odstiňovati. — co: hlas, verše, Dk. Poet. 475. — se kde. Pod příkrovem jako v mlze mrtvoly se odstiňují rysy. Čch. Bs. 175.

192530   Odstírati Svazek: 2 Strana: 0312
Odstírati, vz Odestříti.

192531   Odstnouti se Svazek: 2 Strana: 0312
Odstnouti se = octnouti se.

192532   Odstoj Svazek: 7 Strana: 0067
Odstoj, e, m., der Abstand, Zwischen- raum, die Distanz. Šd.

192533   Odstojky Svazek: 7 Strana: 0067
Odstojky, pl., m. = nápoj, který už dlouho stál a vyvětral, nedopitky a p. Šd.

192534   Odstojnosť Svazek: 2 Strana: 0312
Odstojnosť, i, f., vzdálenost', der Abstand. Kram.

192535   Odstojný Svazek: 2 Strana: 0312
Odstojný, fern, entfernt. Rk.

192536   Odstolovati Svazek: 2 Strana: 0312
Odstolovati, odstoliti. — se od koho, sich vom Tische scheiden. Výmínkář se od nás odstoloval (od stolu se oddělil, sám se stravuje). Us. Dch. Chce se dát odstoliti (od manželky se rozvésti), scheiden. Us. u Nách. Hrš.

192537   Odstonalý Svazek: 10 Strana: 0225
Odstonalý. Frasovitosť již o-lá (překo- naná). Hlk. X. 182.

192538   Odstonati Svazek: 2 Strana: 0312
Odstonati, odstonám a odstoni (v obec. mluvě: odstůňu, na Slov. odstonem), odsto- návati, über etwas krank werden, mit Krank- heit abbüssen; abstöhnen, stöhnen, seufzen. Jg. — čeho: leknutí, hněvu, mrzutosti. Jg., Sych. — Zk., Lk. On toho odstůně. Us. — co. Ty to odstůněš. Us.

192539   Odstonati Svazek: 8 Strana: 0249
Odstonati. V tom spaní těžce odstonával = oddychoval. Wtr. St. Pr. 30.

192540   Odstotina Svazek: 7 Strana: 0067
Odstotina, y, f., das Procento. Ssk.

192541   Odstotinný Svazek: 7 Strana: 0067
Odstotinný, Procent-. Ssk.

192542   Odstoupenec Svazek: 2 Strana: 0312
Odstoupenec, nce, m. = der Abgetretene, odpadlec, der Abtrünnige. Apostat. Šf. Rozpr. 37G.

192543   Odstoupení Svazek: 2 Strana: 0312
Odstoupení, n., odjití, odchýlení, das Bei- seitetreten. Popřej mi odstoupeni a porazení se svými. Ctib. — O., postoupení, Abtretung, f. O. říše, hospodářství. Hý. Zpětné o. země, Retrocession eines Landes. Dch. — O., od-
padnutí, odtržení od koho, das Abtrünnig-
werden. O. od Pána, V., od víry. Jg. Vz
Odstoupiti.

192544   Odstoupený Svazek: 2 Strana: 0313
Odstoupený, O. statek, dům, abgetreten. Jg.

192545   Odstoupený Svazek: 7 Strana: 0067
Odstoupený; -en, a, o.— k čemu. Po- zemek k stavbě o-ný. Us. Pdl.

192546   Odstoupilec Svazek: 2 Strana: 0313
Odstoupilec, lce, m. = odstoupenec. Rk.

192547   Odstoupiti Svazek: 2 Strana: 0313
Odstoupiti, odstup, il, ení; odstupovati, odstoupati = od něčeho pryč stoupiti, na stranu jíti, ab-, wegtreten, sich entfernen, weichen, zurücktreten; uchýliti se, abweichen, abgehen; vykročiti odkud, austreten; zůsta- viti koho, odpadnouti od něho, von einem abtreten, abstehen, ihn verlassen, von ihm abfallen; přestoupiti, übertreten; postoupiti, abtreten, entsagen, aufgeben. Jg. — kam: na stranu. V. — z čeho: z místa, V., ze služby (vykročiti, jinam do služby jíti). Ros. — čeho, koho. Odstup Lazare stolu. Sš. P. 20. Ktož práce nechce jmieti, odstúpi Boha. Št. kn. š. 110., O. světa. Leg. Svých model odstoupil. Výb., Alx. — koho (akkus.; obyčejnější jest genit.) Otstúpi naděj a vsie křesťany.Rkk. 49. Příteli k vůli pravdy neodstupuj. Č. 64. — od čeho (kam, do čeho). Odstupte ode mne zlořečení do ohně věčného. Jg. O. od úřadu. Šm. Neotstúpali ot Hospodina. BO. Když s ní přebýváše, všecka žalosť první ženy od něho odstúpila. GR. Odstup to daleko od nás, abychom utíkati měli (nebudeme utíkati). V., Zk. Odstup to od nás, abychom odpo- rovati měli Hospodinu. Br. — Jel., Bart. 4. 7. Vz Daleko budiž ode mne. Od ctností svých předkův odstoupili. Jg. Od spravedlnosti ani za nehet neo. V. Od zlého života o. V. Od slibu, od předsevzaté řeči o. V. Někteří od- stoupili od něho skrze pýchu. Kom. Král perský odstoupil od Římanův. Flav. Od víry, Jg., od Boha. Jel., Chč. 299. Tak ihned od něj (něho) odstoupí. Kat. 1614. O. od zdra- vého rozumu. Bart. 17., 1. 4. Bůh odstúpi od něho svú pomocí do ostatka. Št. N. 160. Slibujem od nich pro ižádnú věc neodstu- povati. Arch. I. 55. O. od bludu. Štr. Město od krále odstoupilo. Cf. Strhl se Boha. Od- vrátil se od Boha. Jinak může se říci: zpro- nevěřiti se, zprotiviti se komu. Os. — koho kdy. Pakliby kto mezi námi jeden druhého kdy v těchto běziech odstúpil. Arch. I. 66. — (co, čeho) komu. Věřitelům své jmění, své zboží o. Bs. Odstoupil Polákům Liflandů. V. Odstoupil mu království. V. — Bez po- třeby neodstupuj. Kom. — ke komu. D., Šm. - se, na Slov. = odstoupiti. Plk.

192548   Odstoupiti Svazek: 8 Strana: 0249
Odstoupiti. Pták o-pil = odpudil se, opu- stil hnízdo. Mor. Mtc. 1893. 308. — od čeho. O-li od úmysla božieho. Chč. m. s. 14. — co. Cf. Odběhnouti. — O. v Rkk. Cf. List. fil. 1896. 287., Mus. fil. 1896. 233.

192549   Odstoupiti. — kam Svazek: 7 Strana: 0067
Odstoupiti. — kam: dále. Alx. — čeho. O. Boha, Ž. wit. Deut. 15, Ž. ze 14. stol. 3., zákona, Výb. II. 177., BO., svých modl, Alx. B. v. 236. (HP. 47.), pravdy. Št. N. 57. Zimnice ho o-la. Kos. Když smrť přijde, o-pí (3. pl.) všeho. 14. stol. List. fil. 1887. 263. Že chci o. nepoddaných v ludbu jáz vás. Sv. ruk. 77. Má moc neodstúpí tebe (neopustí). Umuč. sv. Jiří v. 322. Této řeči chci o. Sv. Mař. v. 126. Odstúpi ho vše naděje. Alx. 1115. Cf. Odjeti, Odloučiti (i dod). — čeho kdy. Vy mne noc si všichni odstúpíte. Hr. ruk. 225. Když také pýcha neb smilstvo odstúpi člověka k sta- rosti. Št. Kn. š. 181. — co. Cf. Odběhnouti, Odjíti co (dod.), Odpěti, Osv. 1886. 603. O. co komu, Ošť. v Program. klatovském na r 1889. 8. — od čeho. O. od víry. Pass. mus. 283. Odstup to od každého dobrého. Pož. 27. Odstup od tebe to, pane! Hus I. 238. Ež sú od něho o-li. Št. Kn. š. 3. — čím odkud. Jestliže ode mne svým přá- telstvím odstúpil. Arch. VIII. 246. — co komu: statek synovi. Us. Tč. Kúpil sem čepku, já ti ju odstúpím, bo mi je malá. Las. Tč. — v čem kdy od čeho. Nyní mnozí odstupují od pravé nauky Kristovy ve mravech. Sš. II. 9. Pakliby kto mezi námi jeden druhého kdy v těchto beziech odstúpil. Výb. I. 1046. — čeho proč. Tvórce pro mě odstúpiv nebě trpěl těžké núzě. Pravn. 2250.

192550   Odstoupiti čím odkud Svazek: 9 Strana: 0198
Odstoupiti čím odkud. Jak odstúpil člo- věk hříchem od milosti boží. Št. Bes. 58.

192551   Odstoupiti koho Svazek: 10 Strana: 0225
Odstoupiti koho = opustiti. Vz Utéci koho.

192552   Odstouplý Svazek: 7 Strana: 0067
Odstouplý = kdo odstoupil. O. úředník. J. Lpř.

192553   Odstoupnosť Svazek: 8 Strana: 0249
Odstoupnosť neskončená. Am. 9.

192554   Odstovný Svazek: 7 Strana: 0067
Odstovný = ze sta, percentní. O. miera. Slov. Ev. Šk. II. 194.

192555   Odstrájeti Svazek: 10 Strana: 0225
Odstrájeti, vz Odstrojiti.

192556   Odstranění Svazek: 2 Strana: 0313
Odstranění, n., odklizení, die Beseitigung, Aufräumung, Entziehung, Aufhebung. Jg.

192557   Odstraněnosť Svazek: 9 Strana: 0198
Odstraněnosť, i, f. Slád. Ham. 135.

192558   Odstraněný Svazek: 2 Strana: 0313
Odstraněný, -ěn, ěna, ěno, beseitigt, weg- geräumt. Jg.

192559   Odstranitel Svazek: 7 Strana: 0067
Odstranitel, e, m., der Entferner. O. ko- řínků kuřích ok, der Entwurzler von Hühner- augen. Dch.

192560   Odstranitelný Svazek: 7 Strana: 0067
Odstranitelný, entfernbar. Us. Lpř.,Mour.

192561   Odstraniti Svazek: 2 Strana: 0313
Odstraniti, il, ěn, ění; odstraňovati, be- seitigen, auf die Seite bringen, wegheben, aufräumen, entfernen; se, entweichen, sich entfernen. Jg. Tajně o. = ukrásti. D. — co, koho: při. D., překážky, starý mrav. Nt. 0. posluchače. Někoho o. = zabiti. — koho z čeho: z úřadu. — co kdy. Mezi hostinou odstranili sluhové pět láhví vína. Ml. — se čemu = utéci, zmizeti. Zlob. — O. koho od čeho. Us. Strany pořekadel vz Odehnati.

192562   Odstraniti co komu Svazek: 7 Strana: 0067
Odstraniti co komu: ptákům mozek. Osv. I. 418.

192563   Odstrašek Svazek: 2 Strana: 0313
Odstrašek, šku, m., odstrašení, Abschrek- kung, f. Th.

192564   Odstrašení Svazek: 2 Strana: 0313
Odstrašení, n., das Abschrecken. Jg.

192565   Odstrašený Svazek: 2 Strana: 0313
Odstrašený, -šen, a, o, abgeschreckt, Ani vzatky porušen jsa, ani pro rozhněvání jiných o-šen. Kom.

192566   Odstrašiti Svazek: 2 Strana: 0313
Odstrašiti, il, en, eni; odstrašovati, ab-, wegschrecken, wegscheuchen. V. — abs. Já se nedám odstrašiti. Jg. — koho od čeho: od jeho předsevzetí. V. — koho čím. Tím ho od toho odstrašiti nemohl. Touto pře- kážkou se nedám odstrašiti. Us. — se čeho. Jg. Sbr. sp. 146.

192567   Odstrašně Svazek: 7 Strana: 0067
Odstrašně, exemplarisch. O. někoho po- trestati. Dch.

192568   Odstrašovací Svazek: 7 Strana: 0067
Odstrašovací, Abschreckungs-. O. theorie. Dk. Aesth. 482.

192569   Odstrašování Svazek: 10 Strana: 0638
Odstrašování, n. Čel. Priv. I. 15.

192570   Odstrašující Svazek: 7 Strana: 0067
Odstrašující, absckreckend. O. příklad.

192571   Odstrčenec Svazek: 7 Strana: 0067
Odstrčenec, nce, m. = kdo jest odstrko- ván, der Zurückgesetzte, Repulsirte. Šd, Vlč.

192572   Odstrčení Svazek: 2 Strana: 0313
Odstrčení, n., die Ab-, Weg-, Verstossung. V. Toto odstrčení n. nedojití úřadů trpělivě má snášeno býti. Pont. o stat. — O., odložení, die Aufschiebung, das Verschieben. Jg.

192573   Odstrčenosť Svazek: 9 Strana: 0198
Odstrčenosť, i, f. Z o-sti někoho po- vznésti Pal. Pam. 220.

192574   Odstrčený Svazek: 2 Strana: 0313
Odstrčený, -čen, a, o, zurückgesetzt, weg-, abgestossen. Jg.

192575   Odstrčil Svazek: 10 Strana: 0225
Odstrčil Jan Dr., prof. a spis. 1837. až 1888. Vz Ott XVIII. 643.

192576   Odstrčiti Svazek: 2 Strana: 0313
Odstrčiti, il, en, ení; odstrkati, odstrko- vati, odstrkávati, odstrkovávati, ab-, weg- stossen, wegschieben, wegrücken, veschieben, verstossen. Jg. — co, koho: stůl. Jg. Od- strčili mne co kotě od mléka (odehnali). V. — co, koho od čeho. Od sebe stůl, dítě, manželku; někoho od kamen; loď od břehu, Jg.; od dědictví, Plk., od úřadu, Jel., Ros., od cesty slávy. V. O. se od břeha. Výb. II. 62. Strany pořekadel vz Odehnati. — koho kam: do pekla (zavrci). D. Odstrčil ho na stranu. Něco na budoucí dobu o. (od- ložiti). — koho z čeho: ze statku (vypuditi). Nt.

192577   Odstrčiti Svazek: 7 Strana: 1344
Odstrčiti. By všeho odstrčeni nebyli. Půh. V. 230.

192578   Odstrčiti. — koho Svazek: 7 Strana: 0067
Odstrčiti. — koho. To drží nemaje k tomu práva a mě o-čil. Půh. II. 527. — jak. Jemně, prudce ho od sebe o-čil. Us. Sml., Hrts. — odkud. Když odstrčen budu od vladařstvie. Hus 11. 297. — se kdy. Až večer se teprv odstrkal = pomalu ode- šel. Us. Kšť.

192579   Odstrčiti koho odkud Svazek: 10 Strana: 0638
Odstrčiti koho odkud. O-čil ho jako kotě od mléka. Us. Rgl.

192580   Odstrk Svazek: 2 Strana: 0313
Odstrk, u, m., odraz, der Abstoss. Čsk. Ale to se děje pro o. (Ausschliessung) od- porníkóv. O. z D.

192581   Odstrkač Svazek: 2 Strana: 0313
Odstrkač, e, m., der Abstosser, Ver- dränger. O. zákona božího. Hus.

192582   Odstrkač Svazek: 7 Strana: 0067
Odstrkač. Za Hus přidej: III. l96.

192583   Odstrkati Svazek: 2 Strana: 0313
Odstrkati, vz Odstrčiti.

192584   Odstrkavosť Svazek: 2 Strana: 0313
Odstrkavosť, i, f., odstrkavá moc, die Abstossungskraft. Všecko pohybování záleží v přitažlivosti a odstrkavosti. Ssav.

192585   Odstrkavosť Svazek: 7 Strana: 0067
Odstrkavosť. Svéhlavosť a o. Čechů já nezastávám. Koll III. 158.

192586   Odstrkavý Svazek: 2 Strana: 0313
Odstrkavý, abstossend, repulsiv. O.mluno, pól sloupu galvanického. Chym. O. síla. Rk.

192587   Odstrkovací Svazek: 2 Strana: 0313
Odstrkovací okno (vyhlídka), Schub- fenster, n. D.

192588   Odstrkovati Svazek: 2 Strana: 0313
Odstrkovati, vz Odstrčiti.

192589   Odstrojený Svazek: 7 Strana: 0067
Odstrojený; -en, a, o, entkleidet. O. loď, abgetackelt. Np. I. 148.

192590   Odstrojiti Svazek: 2 Strana: 0313
Odstrojiti, il, en, ení; odstrojovati, ab-, entkleiden, von einander nehmen, ausziehen. — co, koho: paní, koně (svléci, abschirren); večeři, posla (odbyti). Jg. — se. Odstroj se. — koho z čeho: z kabátu.

192591   Odstrojiti Svazek: 7 Strana: 0067
Odstrojiti loď, abrüsten. O. pytlování ve mlýně. Vz KP. V. 614

192592   Odstrúhať Svazek: 7 Strana: 0067
Odstrúhať = odstrouhati. Bern.

192593   Odstruhování Svazek: 7 Strana: 0067
Odstruhování, n, das Abreiben, Ab- kratzen. — O. bažantů = pojímání. Škd. exc.

192594   Odstruhovati, odstrouhati Svazek: 2 Strana: 0314
Odstruhovati, odstrouhati, abkratzen, abreiben. — čeho komu. Odstrouhej nám té řípy. — co od čeho. Us.

192595   Odstružek Svazek: 2 Strana: 0314
Odstružek, žku, m., odstružky, pl. O. při pilování a strouhání. D. Gekrätz, n., Abfall, m.. Abgang.

192596   Odstřebati Svazek: 7 Strana: 0067
Odstřebati, abschlürfen. Lpř. Sl. I. 81.

192597   Odstředati se Svazek: 10 Strana: 0225
Odstředati se, vz Odstřídati se.

192598   Odstřediti Svazek: 2 Strana: 0313
Odstřediti, il, ěn, ění. — co. Rk.

192599   Odstředivka Svazek: 7 Strana: 1344
Odstředivka, y, f., v cukrovaru.

192600   Odstředivka Svazek: 8 Strana: 0249
Odstředivka Fescova = přístroj k oddě- lování smetany od mléka sbíraného silou od- středivou. Ott. IX. 142. b. Cf. KP. VIII. 408.

192601   Odstředivosť Svazek: 2 Strana: 0313
Odstředivosť, i, f., Centrifugalkraft, je snaha tělesa, v křivé dráze se pohybujícího, vzdáliti se od této dráhy (směrem tečny). Dle S. N. Vz KP. II. 47.

192602   Odstředivosť Svazek: 7 Strana: 0067
Odstředivosť, die Tangentialkraft. Nz., Schd. I. 57.

192603   Odstředivý Svazek: 2 Strana: 0313
Odstředivý, výstředivý. Centrifugal-. O kyvadlo, rovnatel, síla, Nz., zrychlení, svisel, vz S. N., pumpa, vz KP. II. 402., stroj, Km., železnice. Ck.

192604   Odstředivý Svazek: 7 Strana: 0067
Odstředivý. O. lití kulí, ventilator, NA. III. 127., IV. 149., regulator, sušič v cukro- varech, ZČ. I. 171., 177., soustava, Šp., ždímadlo, Mj., čerpadlo. O. choutky kmenů podrobených. Šmb. S. I. 319. O. stroj, vz Schd. I. 57.

192605   Odstřednice Svazek: 7 Strana: 0067
Odstřednice, e, f., vz Zmítač.

192606   Odstřeďovač Svazek: 7 Strana: 0067
Odstřeďovač, e, m. = odstřeďovadlo. Dch.

192607   Odstřeďovadlo Svazek: 7 Strana: 0067
Odstřeďovadlo, a, n., der Centrifugal- apparat, die Centrifuge. Dch., Zpr. arch. VIII. 89.

192608   Odstřelek Svazek: 7 Strana: 0067
Odstřelek, lku, m., die Abzweigung. O. hory. Čechy I. 77.

192609   Odstřeliti Svazek: 2 Strana: 0313
Odstřeliti, il, en, ení; odstříleti, el, en, ení; odstřelovati, abschiessen. — koho. On je všecky odstřílel (střílením k terči přemohl, im Schiessen übertreffen). Ros. — co komu. Ptáku křídlo odstřelil (ustřelil). — od čeho, z čeho. Od tlupy, z tlupy jelenů jednoho odstřelil.

192610   Odstřešnice Svazek: 10 Strana: 0638
Odstřešnice, e, f. = trám na straně štítné u chalupy, na kterém leží odchlap. Slov. Čes. 1. XV. 82.

192611   Odstříbřiti Svazek: 7 Strana: 0067
Odstříbřiti, odstřibřovati, entsilbern. — co: olovo. Hř.

192612   Odstříhati Svazek: 2 Strana: 0313
Odstříhati; odstřihnouti, ul, ut, utí; od- stříci (zastr.), odstřihli (zastr.), střihl, žen, ení, ab-, wegschneiden. — co od čeho čím komu. Us.

192613   Odstříkati Svazek: 7 Strana: 0067
Odstříkati, odstříknouti, odstřikovati, wegspritzen. Lpř.

192614   Odstřižek Svazek: 2 Strana: 0313
Odstřižek, žku, odstřižeček, čku, m.; odstřižky, odstřižečky, Abschnitzel. O. papíru, Papierstreif, Rohn., stříbra, Schawine. Plk.

192615   Odstřižený Svazek: 7 Strana: 0067
Odstřižený; -en, a, o, abgeschnitten. Pečeti z listin o-né. Mus. 1880. 371.

192616   Odstup Svazek: 2 Strana: 0314
Odstup, u, m., der Rücktritt, Dch., Abtritt. Jg-

192617   Odstup Svazek: 7 Strana: 0067
Odstup, u, m. Vz Jg. Slnosť. 79.

192618   Odstupce Svazek: 2 Strana: 0314
Odstupce, e, m. = odstupník. Jg.

192619   Odstupce Svazek: 8 Strana: 0249
Odstupce, Cedent, m.

192620   Odstupek Svazek: 2 Strana: 0314
Odstupek, pku, m. = odstup.

192621   Odstúpení Svazek: 2 Strana: 0314
Odstúpení, n., zastr. — odstoupení. Jg.

192622   Odstupitelný Svazek: 2 Strana: 0314
Odstupitelný, od něhož odstoupiti lze. Kram.

192623   Odstúpiti Svazek: 8 Strana: 0566
Odstúpiti s akkus. v Rkk. Vz Mus. 1896. 371.

192624   Odstúpiti Svazek: 10 Strana: 0225
Odstúpiti, vz Odstoupiti.

192625   Odstúpiti Svazek: 10 Strana: 0239
Odstúpiti, vz Odstoupiti.

192626   Odstupné Svazek: 2 Strana: 0314
Odstupné, ého, n., Reugeld, n. O. jest summa peněžní aneb vůbec to, co dle úmluvy při uzavírání smlouvy učiněné ta neb ona strana, kdyby od smlouvy upustila dříve, nežby jí dosti učinila, povinna býti má za- praviti. Vz S. N. — O., postupné, cena za postoupení věci nějaké, za ustoupení od ji- stého práva, Abstandsgeld, n. Přenechám-li ti to, co mi dáš o-ného? Hý.

192627   Odstupné Svazek: 7 Strana: 0067
Odstupné, ého, n, das Reugeld. Vz Kram. Slov.

192628   Odstupněný Svazek: 7 Strana: 0067
Odstupněný. Pavian na oných krakor- cích. Method. 1885. 117.

192629   Odstupní Svazek: 7 Strana: 0067
Odstupní, Abtretungs-. O. smlouva. Pr.

192630   Odstupník Svazek: 2 Strana: 0314
Odstupník, a, m., odstupce, e, m., kdo odstupuje; ve smyslu špatném = odštípenec, odpadlík. Jg.

192631   Odstupník Svazek: 7 Strana: 0067
Odstupník, a, m., der Abiturient. Dch.

192632   Odstupniti Svazek: 2 Strana: 0314
Odstupniti, il, ěn, ění, odstupňovati, ab- stufen. Rk.

192633   Odstupňování Svazek: 10 Strana: 0225
Odstupňování, n. Nár. list. 1902. č. 233. 14. Vz nasl.

192634   Odstupňovati co jak Svazek: 10 Strana: 0225
Odstupňovati co jak: stáří od desíti k desíti létům. Nár. list. 1902. č. 233. 14.

192635   Odstupný Svazek: 2 Strana: 0314
Odstupný, odstupující, der abtretende, ablassende, verlassende. O. druh, učeň. L.

192636   Odstupování Svazek: 2 Strana: 0314
Odstupování, das Ab-, Wegtreten. O. moře zpátkem, die Ebbe. V.

192637   Odstupovati Svazek: 2 Strana: 0314
Odstupovati, vz Odstoupiti.

192638   Odstyděti se Svazek: 2 Strana: 0314
Odstyděti se, ěl, ění, durchs Schämen etwas los werden. — se čeho. Jg.

192639   Odstýskati Svazek: 7 Strana: 0067
Odstýskati, aufhören zu klagen. Šm.

192640   Odsud Svazek: 7 Strana: 0067
Odsud. Obsadili tamější krajiny a o. (šp. m.: odtamtud) otroky prodávali.

192641   Odsúd Svazek: 7 Strana: 0067
Odsúd, u, m. = ortel. Slov. Bern.

192642   Odsud Svazek: 7 Strana: 1344
Odsud, u, m., abjudicamen, odsouzení. Pršp. 81. 26. Poněvadž ani přísud ani o. o ten dluh se nestal. Půh. V. 157.

192643   Odsud Svazek: 10 Strana: 0225
Odsud, u, m., abjudicamen. Rozk. P. 2126.

192644   2. Odsud, odsad Svazek: 2 Strana: 0314
2. Odsud, odsad = z toho místa, von hier, von danen. D. Táhni odsud. V. O. vy- jíti, odjíti, odebrati se (umříti). V. O. spě- chati. Rkk.

192645   1. Odsud, u Svazek: 2 Strana: 0314
1. Odsud, u, m., odsouzení, die Ver-, Ab- urtheilung. A by kdys ušel o-du, uč umírať se v této době. Sš. Hc. 60. Jemuž se o-du pro spravedlnost dostává. Sš. O. 174. — O., osud, das Schicksal, Los.

192646   Odsudce Svazek: 2 Strana: 0314
Odsudce, e, m., odsuditel, soudce, der Verurtheiler. Biancof. 38. Č.

192647   Odsudek Svazek: 2 Strana: 0314
Odsudek, dku, m., odsouzení, die Abur- theiluHg, das Urtheil. O. spravedlivý, k smrti, na smrť, Jel., na muky, Aqu., právní. Mach. O. vynésti, vydati na někoho. Půh. 1475. Jestližeby bludem jsa klamán k čemu se přiznal, to přiznání neškodilo by jemu, když by jediné před o-kem neb ortelem dovedl, že by blúdil. CJB. 399. Nepravosť hodná odsudku. Br. O. potvrditi. Rkp. — O., osud, Aqu., das Schicksal, Geschick, Los.

192648   Odsudek Svazek: 7 Strana: 0067
Odsudek. Na to rač svój o. vypověděti (o soudci). Výb. II 517 Její právo tímto odsudkem se nezavírá. Arch. VII. 541.

192649   Odsudek Svazek: 8 Strana: 0249
Odsudek. A tu o. proti němu vydán jest. Břez. Font. V. 343. (337.).

192650   Odsudek Svazek: 9 Strana: 0198
Odsudek, dku, m. Pakli (v únoru) oda (voda) z odsudku kolajem teče. Čes. 1. VIL 374.

192651   Odsúdení Svazek: 7 Strana: 0067
Odsúdení, m. = odsouzení. Slov. Bern.

192652   Odsúdený Svazek: 7 Strana: 0067
Odsúdený = odsouzený. Slov. Bern.

192653   Odsúditi Svazek: 10 Strana: 0225
Odsúditi, vz Odsouditi.

192654   Odsudivě Svazek: 10 Strana: 0225
Odsudivě. Posudek dopadl o. Mš. tohoto slova neschvaluje.

192655   Odsudivý Svazek: 7 Strana: 0067
Odsudivý, aburtheilend O. recense. Prk.

192656   Odsudivý. O Svazek: 10 Strana: 0225
Odsudivý. O. recense. Vz předch. Odsu- divě.

192657   Odsudní Svazek: 2 Strana: 0314
Odsudní nález, das Verdammungsurtheil. D.

192658   Odsudník Svazek: 7 Strana: 1344
Odsudník, a, m., abjudieator, zastr. Veleš.

192659   Odsúdzenec Svazek: 7 Strana: 0067
Odsúdzenec, nce, m = ženich některé dívce souzený. Na jihových. Mor. Brt. v Obz. 1889. 20.

192660   Odsúdzenice Svazek: 7 Strana: 0067
Odsúdzenice, e, f. = nevěsta, milá ně- kterému hochu souzená. Na jihových. Mor. Brt.

192661   Odsukovati Svazek: 7 Strana: 0067
Odsukovati = rozuzliti, den Knoten lö sen. U Olom. Sd.

192662   Odsun Svazek: 2 Strana: 0314
Odsun zpátkem. Tš. Vz Odsunouti.

192663   Odsun Svazek: 7 Strana: 0067
Odsun, das Abhurten. O. zá-, přednožmo. Rgl.

192664   Odsunouti Svazek: 2 Strana: 0314
Odsunouti, nul, ut, uti, odstrčiti, od- trhnouti, vzdáliti, odděliti, abtrennen, scheiden. — koho od čeho. Smrť se všemi hrůzami svými mne neodsune od lásky boží. Sš. I. 96. O. koho od království božího, Sš. Oa. 148., od víry. Sš. II. 209. O. se od víry a pravdy. Sš. II. 210.

192665   Odsupěti Svazek: 7 Strana: 0067
Odsupěti, ěl, ění, abschnauben. Rgl.

192666   Odsúriť Svazek: 7 Strana: 0067
Odsúriť, wegstossen, wegdrängen. Slov. — koho kam. Za to ho odsúril strach na druhý extrem Phľd. I. 4. 128.

192667   Odsušení Svazek: 7 Strana: 0067
Odsušení, n , das Abtrocknen. O. sladu. KP. V. 264.

192668   Odsušený Svazek: 7 Strana: 0067
Odsušený, abgetrocknet. O. slad. KP. V. 265.

192669   Odsušiti Svazek: 7 Strana: 0068
Odsušiti, abtrocknen. — co: slad. KP V. 265.

192670   Odsušiti Svazek: 10 Strana: 0225
Odsušiti, odsoušeti. Ott. XVIII. 819b.

192671   Odsutí Svazek: 2 Strana: 0314
Odsutí, n., vz Odsouvání.

192672   Odsutí Svazek: 7 Strana: 0068
Odsutí, n, = ssutí. Prodal statek svůj ves Radlín i také právo své, které na statku Vladislavském při prodaji z strany o. peněz míti pravil. Z. d. opav.

192673   Odsutstvo Svazek: 7 Strana: 0068
Odsutstvo, a, n To následok nespoko- jenosti a o-stva zákonnej slobody. Slov. Zbr. Lžd. 196.

192674   Odsuvka Svazek: 2 Strana: 0314
Odsuvka, y, f., vz Odsouvání.

192675   Odsuvník Svazek: 7 Strana: 0068
Odsuvník, u, m. = odvratník, znaménko odsutí, der Apostroph. Nz., Ndr. §. 36.

192676   Odsúzenec Svazek: 7 Strana: 0068
Odsúzenec, vz Odsúdzenec.

192677   Odsúzenice Svazek: 7 Strana: 0068
Odsúzenice, vz Odsúdzenice. Brt. L. N. I. 204.

192678   Odsuzovací, odsudný Svazek: 2 Strana: 0314
Odsuzovací, odsudný, Verurtheilungs-. O. nález, Verdammungsurtheil. Rk.

192679   Odsuzovati Svazek: 2 Strana: 0314
Odsuzovati, vz Odsouditi.

192680   Odsvědčení Svazek: 2 Strana: 0314
Odsvědčení, n., Zeugenschaft, Eidesab- legung, Entsagung, vz Odsvědčiti; der Revers. Lum. 1857. 1046. Zb.

192681   Odsvědčení Svazek: 7 Strana: 1344
Odsvědčení, n., contestamen. Pršp. 81. 32.

192682   Odsvědčení, n Svazek: 7 Strana: 0068
Odsvědčení, n. Vz Zř. zem. 464.

192683   Odsvědčiti Svazek: 2 Strana: 0314
Odsvědčiti, il, en, ení; odsvědčovati. — co = odpřisahnouti, abzeugen. — se čím: přísahou (odpřisahnouti se), durch Eid sich reinigen. V.— se čeho čím: přísahou (od- přisahnouti). Pr. — komu čeho. Že mi chce lesu mého v mém dílu mohelského zboží o. Gl. 195. — se čeho = odříci se, entsagen. Odsvědčil se vší spravedlnosti. Jg.

192684   Odsvědčiti Svazek: 7 Strana: 1344
Odsvědčiti Pravila, že jí jejie cti o. ne- muož (svědčením odníti). Arch. X. 526 Že mé chce lesu mého v mém zboží o. Půh. IV. 50.

192685   Odsvědčiti Svazek: 8 Strana: 0566
Odsvědčiti. Odřekl se jest a o-čil toho všeho statku a nápadu po nebožtíkovi. Arch. XV. 482.

192686   Odsvět Svazek: 2 Strana: 0314
Odsvět, u, m., Widerschein, m. D.

192687   Odsvětelský Svazek: 2 Strana: 0314
Odsvětelský, katoptrisch. Rk.

192688   Odsvětelství Svazek: 2 Strana: 0314
Odsvětelství, n.,die Katoptrik, die Spiegel- lehre. Rk.

192689   Odsvětiti Svazek: 2 Strana: 0314
Odsvětiti, il, cen, ení = svěcení dokončiti, ausweihen. — O., svěcení vzíti, die Weihe nehmen. — koho, co: chrám, kněze. Reš. O. den = slavením skončiti. O. slavnosť = odbyti. Jg.

192690   Odsvětliti Svazek: 2 Strana: 0314
Odsvětliti, il, en, ení, světla zbaviti, ent- lichten. — se, světlo ztratiti. Luna se v těch dnech odsvětlí. Sš. Mt. 320.

192691   Odsvíčkovat Svazek: 10 Strana: 0225
Odsvíčkovat = odpřisáhati. V zlodějské mluvě Ces. 1. XI. 141.

192692   Odsviecať sa Svazek: 7 Strana: 0068
Odsviecať sa = odsvěcovati se, odrážeti se. Slov. A to svetlo slnečnô z mesiaca o-ca sä k nám; Vidíš od zrkadla svetlo lebo na stene lebo na zemi dakde sä o. Hdž Čít. 149.

192693   Odsvit Svazek: 2 Strana: 0314
Odsvit = odsvět.

192694   Odsvit Svazek: 9 Strana: 0198
Odsvit, u, m. O. slunce Sá. Lit. 125.

192695   Odsvitný Svazek: 2 Strana: 0314
Odsvitný, widerscheinig. Dch.

192696   Odsvorkati Svazek: 7 Strana: 0068
Odsvorkati = odepíti, loslassen. O-kal psov a ti sa rozbehli po hore. Dbš. Sl. pov. I. 51.

192697   Odsycování Svazek: 7 Strana: 0068
Odsycování, n., Entsättigung, f. Km.

192698   Odsycovati Svazek: 7 Strana: 0068
Odsycovati, odsytiti, entsättigen. Každé nasycení i odsycuje. Km. 1890. 265.

192699   Odsylač, e, m Svazek: 2 Strana: 0314
Odsylač, e, m. = odsylatel. Rk.

192700   Odsýlání Svazek: 2 Strana: 0314
Odsýlání, n., die Abschickung.

192701   Odsýlaný Svazek: 2 Strana: 0314
Odsýlaný, abgesendet, abgeschickt. Us.

192702   Odsylatel, e Svazek: 2 Strana: 0314
Odsylatel, e, m., der Absender, Spediteur. Us. O. směnky, der Remittent eines Wechsels. Rk.

192703   Odsýlati, vz Svazek: 2 Strana: 0314
Odsýlati, vz Odeslati.

192704   Odsýlka, y Svazek: 2 Strana: 0314
Odsýlka, y, f., vz Odsílka.

192705   Odsyp Svazek: 2 Strana: 0314
Odsyp, u, m., odval, v hora., die Sturz- bühne. Bc.

192706   Odsyp Svazek: 7 Strana: 0068
Odsyp = deputát in natura, obilí za mzdu. Us. Rjšk.

192707   Odsypati Svazek: 2 Strana: 0314
Odsypati (finit.), odsýpati (iterat.), ab-, wegschütten. — čeho: Odsyp toho hrachu (částku). — odkud kam: z pytle do mísy, na stůl.

192708   Odsypati Svazek: 7 Strana: 0068
Odsypati. Odsyp = táhni, jdi pryč. Us. Rjšk. — co komu čím. Jakýchž by se svrškuov nenašlo, ty aby mu penězi odsy- pal, in Geld abtragen. Soud. kn. opav.

192709   Odsypati co nač Svazek: 8 Strana: 0249
Odsypati co nač. Deset hřiven peněžitej pokuty na zdi městské o-pal. 1724. Pras. Řem. 44.

192710   Odsypka Svazek: 7 Strana: 0068
Odsypka, y, f., der Rollkasten, v horn. Hrbk.

192711   Odsytiti Svazek: 7 Strana: 0068
Odsytiti, vz Odsycovati (dod.).

192712   Odšacovati Svazek: 2 Strana: 0314
Odšacovati, z něm. abschätzen, Ros., lépe: odhádati.

192713   Odšantročiti Svazek: 7 Strana: 0068
Odšantročiti, il, en, ení = odprodati, odstraniti. Us.

192714   Odšaškovati Svazek: 7 Strana: 0068
Odšaškovati, durah Possen abthun. O. věc vážnou. Kos. Ol. I. 101.

192715   Odščeřópený Svazek: 10 Strana: 0638
Odščeřópený. O. deska = odloupnutá. Brt Slov.

192716   Odščířený Svazek: 7 Strana: 0068
Odščířený; -en a, o, klaffend. Desky na dlážce od sebe jsou o-né (odstávají od sebe). Mor Šd.

192717   Odšebeliti CO Svazek: 10 Strana: 0638
Odšebeliti CO =: ledabylo udělati. Us. místy.

192718   Odšedivěti Svazek: 7 Strana: 0068
Odšedivěti, die graue Farbe verlieren. Č. Kn. š. 75.

192719   Odšedlý Svazek: 2 Strana: 0314
Odšedlý, který odešel, weggegangen. St. skl. II. 24.

192720   Odšelec Svazek: 7 Strana: 0068
Odšelec, lce, m. = odšedlý. Zbr. Lžd. 50. Rus. = mnich, poustevník, monachus. Šd. Vz násl.

192721   Odšelnice Svazek: 7 Strana: 0068
Odšelnice, e, f, = odšedlá. — O. = mniška, klášternice. Slov. Zbr. Lžd. 91.

192722   Odšeplati, vz Svazek: 2 Strana: 0314
Odšeplati, vz Šeplati.

192723   Odšeptati Svazek: 2 Strana: 0314
Odšeptati, šeptáním odpověděti, zurück- lispeln. Johanit. 100.

192724   Odšinouti Svazek: 2 Strana: 0314
Odšinouti, nul, ut, utí, abwenden. — co, se od čeho, z čeho; se čeho. Byste se od víry a svatosti života neodšinuli. Sš.II. 286. Od světa se odšinuli (odvrátili). Lom. kanc.

192725   Odšinouti se kam: do Svazek: 7 Strana: 0068
Odšinouti se kam: do stínu. Šbr. Od- vinovali se zpátky k Herodesovi (klonili se). Sš. I. 33.

192726   Odšintovati Svazek: 7 Strana: 0068
Odšintovati, abkratzen. Rk.

192727   Odškloubnouti Svazek: 2 Strana: 0314
Odškloubnouti, bl, utí = odjíti, weg- gehen. — od koho. Pták od mladých od- škloubne (opustí je). Us. Turn.

192728   Odškloudnouti Svazek: 7 Strana: 0068
Odškloudnouti = odškloubnouti. Co hoře- kuješ? chtěl ti snad o. hoch ? Sá. Osv. 1872. 35. Ukoj se, aby ti hoch neodškloudl. Us. pod Ještědem. Sá. v Kv. 1869. 18. Holka proň mu o-dla. Sá. Pták o-dne od vajec. U Počát. Kš.

192729   Odškloudnouti Svazek: 9 Strana: 0198
Odškloudnouti. Chtěla ho od sebe o. = vzdáliti. Na Žďársku. Mtc. 1. XXXI. č. 5. 118.

192730   Odškluhati Svazek: 2 Strana: 0314
Odškluhati, odšklubnouti, bl, ut, uti, od- šklubávati = odškubati, abkneipen, abrupfen, wegzupfen. Jg.

192731   Odškoditi Svazek: 2 Strana: 0314
Odškoditi, entschädigen, jest slovo nové, ale nepříčí se duchu jazyka našeho, máť předložka od ve složení se slovesy význam nahrazování: oddělati, odčiniti atd. Ani to nevadí, že škoditi pojí se s dativem a slo- žené odškoditi s akkus., cf. odraditi, odhro- ziti. Ovšem můžeme lépe říkati: škodu komu nahraditi, vynahraditi, V., škodu odčiniti. Tkadl. Škodu napraviti. Us. Dle Brs. 119.

192732   Odškodná Svazek: 7 Strana: 0068
Odškodná, é. f. = odškodné. Dáti komu o-nou. Kos.

192733   Odškodné Svazek: 2 Strana: 0314
Odškodné, ého, n., der Entschädigungs- betrag. Vyplatiti někomu o. Dch.

192734   Odškodněná Svazek: 10 Strana: 0225
Odškodněná, é, f. = náhrada za učiněnou škodu. O-nou určiti, Entschädigung. Pokr. 1885. č. 155.

192735   Odškodnění Svazek: 7 Strana: 0068
Odškodnění, n. = odškození. Pr. O. na ztráty, lépe: za ztráty. Vm.

192736   Odškodniti Svazek: 7 Strana: 0068
Odškodniti, il, ěn, ění = odškoditi. Brs. 2. vd. 163. Odškortati, abschaben, abscharren. Šm.

192737   Odškoliti Svazek: 10 Strana: 0225
Odškoliti, vz Odfařiti.

192738   Odškoudnouti komu Svazek: 10 Strana: 0225
Odškoudnouti komu. Děvče mu o-dlo (zpronevěřilo se mu). Sá. Kř. 67.

192739   Odškození, n Svazek: 2 Strana: 0315
Odškození, n., lépe: náhrada n. nahrazení, napravení škody. Brs. 119.

192740   Odškrábati Svazek: 2 Strana: 0315
Odškrábati, odškrábnouti, bnul a bl, ut, utí; odškrabovati, weg-, abkratzen. — co s čeho čím: vápno se zdi nehtem.

192741   Odškrábati co odkud: od čeho Svazek: 7 Strana: 0068
Odškrábati co odkud: od čeho. Us. Lpř.

192742   Odškrahek Svazek: 2 Strana: 0315
Odškrahek, bku, m., das Gekrätze. Rk.

192743   Odškriačiť sa Svazek: 7 Strana: 1344
Odškriačiť sa. Kóra sa o-la, opukala. Slov. Phľd. XIII. 13.

192744   Odškriepiti co komu Svazek: 8 Strana: 0249
Odškriepiti co komu = upříti. Phľd. 1893. 474. To se nedá o. Phľd. 1895. 288., 440.

192745   Odškriepný Svazek: 8 Strana: 0249
Odškriepný. To je neodškriepným doka- zem (nezvratným). Slov. Phľd. XII. 71.

192746   Odškrobiti Svazek: 2 Strana: 0315
Odškrobiti, il, en, ení; odškrobovati, ab- stärken. — co: košili, prádlo. Us. Jg. Vz Škrobiti.

192747   Odškroukati koho Svazek: 2 Strana: 0315
Odškroukati koho = odehnati škrou- káním, einen hinwegmurren, abknurren. Jg.

192748   Odškrtati Svazek: 2 Strana: 0315
Odškrtati = odškortati.

192749   Odškrtnutí Svazek: 7 Strana: 0068
Odškrtnutí, n., v účtech, der Abstrich. Sl. les.

192750   Odškubati Svazek: 2 Strana: 0315
Odškubati, odškubnouti, bnul a bl, ut, utí; odškubávati, odškubovati, abrupfen, ab kneipen. D. — co komu. Pes huse kus masa odškubl. Jg. — co čím: ostrými zuby.

192751   Odškvarek Svazek: 2 Strana: 0315
Odškvarek, rku, m., škraloup,die Schwarte am Geschirr. D.

192752   Odškvařiti Svazek: 2 Strana: 0315
Odškvařiti, il, en, ení; odškvařovati. — co: máslo, sádlo, abschmoren, abbraten, ab- schmelzen. — kde: v pánvi.

192753   Odškvrniti, d Svazek: 7 Strana: 0068
Odškvrniti, desinficiren. Rb. Sb.

192754   Odškytati Svazek: 2 Strana: 0315
Odškytati, aufhören zu schlucken. Jg.

192755   Odšlapati Svazek: 2 Strana: 0315
Odšlapati, odšlapám a odšlapu; odšláp- nouti, pnul a pl, ut, utí; odšlapiti, il, en, ení; odšlapovati, abtreten, abreissen, abstreifen; zu treten aufhören. Jg. — co komu čím. Kůň si zadní nohou podkovu odšlapnul. — co s čeho. Odšlapil obruče se škopku. Jg.

192756   Odšlapcovať Svazek: 7 Strana: 0068
Odšlapcovať = odvésti, abführen. Má ho do žalára o. Slov. K. Nov. VI. 4.

192757   Odšlapek Svazek: 10 Strana: 0638
Odšlapek, pku, m. = bláto, které odpadá od obuvi. Brt. Slov. — O. Venkov stává se o-pkem měst. Čes. 1. XIV. 260.

192758   Odšlehati Svazek: 7 Strana: 0068
Odšlehati, wegpeitschen. — koho od- kud. Někoho s cesty o. Č. Kn. š. 356.

192759   Odšlejfovati Svazek: 2 Strana: 0315
Odšlejfovati, z něm. abschleifen, šp. m. od-, ubrousiti.

192760   Odšlichtiti Svazek: 7 Strana: 0068
Odšlichtiti, entschlichten. Šm.

192761   Odšmariti Svazek: 7 Strana: 0068
Odšmariti = odhoditi. Odšmar gajdy. Phl´d VI. 163.

192762   Odšmatlati Svazek: 7 Strana: 0068
Odšmatlati, weggrätscheln. Šm.

192763   Odšmejkati Svazek: 2 Strana: 0315
Odšmejkati, vz Odsmýčiti.

192764   Odšmignúť Svazek: 7 Strana: 0068
Odšmignúť, mor., odšmiknouti = šmikem odříznouti. Us.

192765   Odšmuřovati, odčmuřovati se Svazek: 2 Strana: 0315
Odšmuřovati, odčmuřovati se, finsteres Gesicht machen. Us. Turn.

192766   Odšněrovati Svazek: 2 Strana: 0315
Odšněrovati, ab-, aufschnüren. Ros.

192767   Odšňupkovati Svazek: 2 Strana: 0315
Odšňupkovati, šňupkami odehnati, weg- schnellen. D.

192768   Odšňůrovati Svazek: 2 Strana: 0315
Odšňůrovati = odšněrovati, aufschnüren. Na Ostrav. Tč.

192769   Odšomrati Svazek: 8 Strana: 0249
Odšomrati. Mne (mně) všetko odšomre. Phľd. XII. 197.

192770   Odšoupnouti Svazek: 2 Strana: 0315
Odšoupnouti, pnul a pl, ut, utí, weg- schieben. — co od čeho čím. Us.

192771   Odšoupnouti komu co Svazek: 9 Strana: 0198
Odšoupnouti komu co: milovníka (od- louditi). Charv. 13.

192772   Odšourati se Svazek: 8 Strana: 0249
Odšourati se. Žebrák se o-rá. Bráb. 138.

192773   Odšoustati Svazek: 2 Strana: 0315
Odšoustati, odšoustnouti, stnul a stl, ut, utí; odšoustávati, aufhören zu reiben; aus-, ab-, wegreiben. Jg. — co od čeho čím: špínu od stolu pískem a věchtem.

192774   Odšpatniti Svazek: 2 Strana: 0315
Odšpatniti, il, ěn, ění. — co komu = ukrásti. Us. u Litomyšle. Dř.

192775   Odšpeliti, il Svazek: 7 Strana: 0068
Odšpeliti, il, en, ení, odšpelovati = od- strčiti. — odkud: od sebe. Mor. Brt. D. 275.

192776   Odšpendliti Svazek: 2 Strana: 0315
Odšpendliti, vz Špendliti.

192777   Odšpincovati Svazek: 7 Strana: 0068
Odšpincovati, wegfoppen. Dch.

192778   Odšpotovati se komu Svazek: 7 Strana: 0068
Odšpotovati se komu, z něm. spotten, verhöhnen. A když o-li se komu. Výb. II. 407.

192779   Odšpula Svazek: 7 Strana: 0068
Odšpula, y, m. a f. = kdo pysky hodně odšpuluje či odvaluje; kdo má veliké pysky, odšpulené. Us. u Plzně. Prk.

192780   Odšpulený Svazek: 7 Strana: 0068
Odšpulený; -en, a, o, vz Pohledný a předcház.

192781   Odšpuliti Svazek: 2 Strana: 0315
Odšpuliti, il, en, ení; odšpulovati.— co: hubu, das Maul ziehen. Jg. — se, mucken. D.

192782   Odšpuntovati Svazek: 2 Strana: 0315
Odšpuntovati, aufspünten. Ros. — co: sud, láhev. Us.

192783   Odšpuntovati Svazek: 9 Strana: 0198
Odšpuntovati sud. Ezop. 304.

192784   Odšroubovati Svazek: 2 Strana: 0315
Odšroubovati, abschrauben. — co čím: kleštěmi. Ve Slezsku odšrubovati. Tč.

192785   Odštěbetati Svazek: 2 Strana: 0315
Odštěbetati, -betám, -beci, odštěbetávati, plappernd abfertigen; widerbellen, odmlou- vati. Reš.

192786   Odštědrončí Svazek: 9 Strana: 0198
Odštědrončí, ?., pozemek. Pck. Hol. 168.

192787   Odštěkati Svazek: 2 Strana: 0315
Odštěkati; odštěknouti, knul a kl, utí; odštěkávati, ausbellen; widerbellen, wider- belfern, widermurren. Jg. Ráda odštěkává (odmlouvá). Ros. Musí vždy odštěkati. Vz Váda. Č. — od čeho. Umí odštěkati a od- sekati od svého. Vz Výmluva. Prov. Jg., Č. — čeho. Zk. — komu čím. Jim rouhavě spisy svými odštěkávali. Smrž.

192788   Odštěkati Svazek: 8 Strana: 0249
Odštěkati. Psům odštěkoval. Słow. 94.

192789   Odštěkávač Svazek: 7 Strana: 0068
Odštěkávač, e, m., der Widerbeller. Rk.

192790   Odštěkáváček Svazek: 2 Strana: 0315
Odštěkáváček, čku, m., der Widerbeller. Reš.

192791   Odštěkavý, odštěkávavý, odštěkací, odštěkačný Svazek: 2 Strana: 0315
Odštěkavý, odštěkávavý, odštěkací, odštěkačný, widerbellerisch. Ros.

192792   Odštěpek Svazek: 2 Strana: 0315
Odštěpek, pku, m., die Sekte; Fraktion; ein abgehauenes Stück Holz. Rk.

192793   Odštěpek Svazek: 7 Strana: 0068
Odštěpek. J. tr. O. zubní. Rgl. O. ná- rodu. Šf. Strž. I. 410.

192794   Odštěpenec Svazek: 2 Strana: 0315
Odštěpenec, nce, m., odtrženec, der Ab- trünnige, Secessionist.

192795   Odštěpení Svazek: 7 Strana: 0068
Odštěpení, n., die Loslösung. O. od státu = odtržení. J. tr.

192796   Odštěpenský Svazek: 10 Strana: 0225
Odštěpenský, abtrünnig. O. poslanec. Nár. list 1885. č. 45.

192797   Odštěpenství Svazek: 2 Strana: 0315
Odštěpenství, n., der Separatismus. Tpl.

192798   Odštěpenství Svazek: 7 Strana: 0068
Odštěpenství. Nz.

192799   Odštěpený Svazek: 7 Strana: 0068
Odštěpený; -en, a, o, abgetrennt, los- gelöst, separirt.

192800   Odštěpilec Svazek: 7 Strana: 0068
Odštěpilec, lce, m., der Separatist.

192801   Odštěpiti Svazek: 2 Strana: 0315
Odštěpiti, il, en, ení, odštěpovati, abspalten, abzwicken. — se od čeho. Šf. Vz Odštípati, Odštěpování se.

192802   Odštěpník Svazek: 2 Strana: 0315
Odštěpník, a, m. = odštěpenec. Dch.

192803   Odštěpnosť Svazek: 7 Strana: 0068
Odštěpnosť, i, f. Duch o-sti, der Frac- tionsgeist. Dch.

192804   Odštěpný Svazek: 7 Strana: 0068
Odštěpný, abtrünnig, Sonder-. Jazyky rozcházely se v o. odnože; O. snahy. Pyp. K. I. 16, 18., Dch. O. snahy Trnkovy. Vm.

192805   Odštěpný Svazek: 9 Strana: 0198
Odštěpný podnik, závod, Neben-. Ott. Říz. I. 136., 138.

192806   Odštěpovačky Svazek: 2 Strana: 0315
Odštěpovačky, pl., f., die Zwickzange. Rk.

192807   Odštěpování Svazek: 8 Strana: 0250
Odštěpování při dolování — odklízení, Wegfüllarbeit. Vz Ott. XI. 594.

192808   Odštěpování se od Svazek: 2 Strana: 0315
Odštěpování se od společného kmene, die Spaltung, Trennung. Šf. Starož. I. 482.

192809   Odštiadiť sa Svazek: 7 Strana: 0068
Odštiadiť sa = odtahovati se. Slov. Ssk.

192810   Odštikovanie Svazek: 7 Strana: 0068
Odštikovanie, n., v zahradn., das Pin- ziren. Slov. Rr. Sb.

192811   Odštípati Svazek: 2 Strana: 0315
Odštípati; odštípiti, il, en, ení; odštíp- nouti, pnul a pl, ut, utí; odštípávati, odště- povati = štípáním odloučiti, abkneipen, ab- zwicken, abspalten; štípáním zahnati, weg- kneipen; se štípáním hotovu býti, das Knei- pen, Spalten vollenden. Jg. — co komu čím (od čeho): prst kleštěmi, Jg., třísku nehtem (sekerou) od polena o. Us. — koho odkud. Ta slepice ostatní drůbež od pokrmu, ze dvora odštípala. Us. — se od čeho. Kohouti od žrádla se odštípali. Jg.

192812   Odštipek Svazek: 2 Strana: 0315
Odštipek, pku, m., Splitter, m. Jg.

192813   Odštipek Svazek: 7 Strana: 0068
Odštipek, pku, m., der Splitter. Šm.

192814   Odštipek Svazek: 8 Strana: 0249
Odštipek. NZ. III. 264., Mtc. 1894. 20. Vz Odštěpek.

192815   Odštípenec Svazek: 2 Strana: 0315
Odštípenec, nce, m., der Abtrünnige. Br.

192816   Odštípený Svazek: 2 Strana: 0315
Odštípený, -pen, a, o, abgespalten. Kom.

192817   Odštípiti Svazek: 2 Strana: 0315
Odštípiti, vz Odštípati.

192818   Odštipovačky Svazek: 7 Strana: 0068
Odštipovačky, pl., f.. die Zwickzange.

192819   Odšťouchnouti Svazek: 2 Strana: 0315
Odšťouchnouti, chnul a chl, ut, utí, ab- stossen. Sd. — koho čím od čeho: loktem.

192820   Odštrachati Svazek: 8 Strana: 0250
Odštrachati. Nežli se všecko o-chá (od- nese, odstraní), Rais. Rod. 108.

192821   Odštrachati se Svazek: 7 Strana: 0068
Odštrachati se = zvolna, stěží odejíti. O-li se včera. Us. Kšť.

192822   Odšťúřiti koho od Svazek: 10 Strana: 0225
Odšťúřiti koho od sebe = odstrčiti. Val. Vck. Vset. 358.

192823   Odštvati Svazek: 2 Strana: 0315
Odštvati, vz Odeštvati.

192824   Odštvu Svazek: 7 Strana: 0068
Odštvu, vz Odeštvati.

192825   Odšuměti Svazek: 10 Strana: 0225
Odšuměti, ěl, ění. Jak proud sekáčů při- šuměl (hlučně přišel), tak o-měl (s hlukem odešel). Hlk. IX. 149. Projev ten o-mí a zanikne bez stopy. Nár. list. 1885. č. 330.

192826   Odšustěti Svazek: 2 Strana: 0315
Odšustěti, ěl, ění, přestati šustěti, ver- rauschen, zu rauschen aufhören. — O., šustě odejíti, wegrauschen. Již odšustěla, ist schon weggerauscht, rauschend verschwunden. Hý.

192827   Odšvandročiti co jak Svazek: 10 Strana: 0225
Odšvandročiti co jak: křivdy pohod- kou (odmluvou odbyti). Slád. Cor. 11.

192828   Odtad Svazek: 7 Strana: 0068
Odtad. Pož. 5., Půh. I. 222., Kn rož. 28.

192829   Odtad Svazek: 7 Strana: 1344
Odtad, odtud, odtovad, otnad, unde, inde. I jda odtad. Ev. víd. 71.

192830   Odtaď Svazek: 9 Strana: 0198
Odtaď = odtamtud. Uhři byli o. puštěni. Dač. I 210. a j.

192831   Odtad, vz Svazek: 2 Strana: 0315
Odtad, vz Odtud.

192832   Odtafáriť Svazek: 9 Strana: 0199
Odtafáriť něco = odprodati, pryč dáti. Slov. Phľd. 1897. 314. Sr. předcház. Odpelhať

192833   Odtah Svazek: 7 Strana: 0068
Odtah = prodlení. Vstoupivše do obce beze všeho o-hu přátelské promluvení uči- nili. Bart. 294. Ofka vzala o. do ... . dní nejprv příštích. Arch. VIII. 427.

192834   Odtah, u Svazek: 2 Strana: 0315
Odtah, u, m., odtahováni, odtažení, der Ab-, Wegzug. Mám odtahy (stahují, strhují mi peníze, které jsem se vypůjčil, ve lhůtách). Us. K odtahu troubiti, zum Abmarsch blasen. Cyr., Čsk. O. odložiti, den Abmarsch auf- schieben. Čsk.— O., průtah,prodlení, odklad, der Verzug, Aufenthalt, Aufschub, die Frist. Jg. Bez dalších odtahův (1528.). V., Er. Odtahy dělati, činiti (protahovati). Ros. Má se mu o. státi. Zř. F. I. Bez odtahů (hned) někam poslati. V. Odložte odtahů na stranu. Kom. O. dlouhé roky mívá (kdo čím odtahuje, ten ne brzo udělá). Jg. Aby pro nedostatek řádu a práva dlouzí o-vé lidem se neděli. Boč. exc.1526. Při právě o-hu žádali, Er- streckung. Zř. těšín. Kdyby tomu mohl další o. býti. Bart. 2. 22. Vyměřovati o-hy pro- dlené na léta, měsíce. Bart. Čekajíce v tom o-hu z Uher novin potěšitelných. Bart. 210. 24. Beze všeho o-hu. Bart. 294. G., Zř. F. I. Soudcové zemští mají rozvážiti, má-li se jemu na prosbu jeho o. učiniti, Vertagung. Zř. F. I. Beze vší odpornosti a o-hu. Vl. zř. 543., Faukn. Soudcové bez odtahů strany v prů- vodích podlé odkladů slyšeti mají. Kol. 13. — V odtahu, in abstracto. Mark. Log. 8.

192835   Odtahač Svazek: 7 Strana: 0068
Odtahač, e, m., der Verzögerer. Bern.

192836   Odtahadlo Svazek: 7 Strana: 0068
Odtahadlo, odtahovadlo, a, n , die Ab- stracten bei der Orgel. Šm.

192837   Odtáhati Svazek: 10 Strana: 0225
Odtáhati, odtahovati, odtáhnouti. — se s čím. S něčím se o-vati (= něco odklá- dati z nedbalosti). Mor. Čes. l. XII. 247.

192838   Odtáhavý Svazek: 2 Strana: 0315
Odtáhavý, váhavý, langsam, zögernd. Ros.

192839   Odtahel Svazek: 8 Strana: 0250
Odtahel, hlu, m. Miesto venca a styku je i odtahel v Tekove užívaný (u tkadlců). Phľd. XI. 537.

192840   Odtáhlý Svazek: 8 Strana: 0250
Odtáhlý. Kožíšek o-lý řasný (volný, weit). Wtr. Krj. I. 307.

192841   Odtáhnouti Svazek: 2 Strana: 0315
Odtáhnouti, odtáhnu, hnul, ut, utí a od- tahu, táhl, žen, ení; odtáhati, odtahovati = odundati, odtrhnouti, ab-, ent-, wegziehen, abreissen; protáhnouti, prodloužiti, prodlé- vati, aufschieben, verzögern, verziehen; ují- mati, sraziti, odjímati, ent-, abziehen; odjíti, odtrhnouti, odjeti, ab-, weg-, fortziehen, auf- brechen, abmarschiren, wegrücken. — abs. Odtahoval, ale neodtáhl. Ros. Ptáci již od- táhli. Vojsko odtáhne. Není ani hodina, co odtáhli. Us. Mračna odtáhla, D. - odkud. Vojsko z ležení odtáhlo. Us. Vojsko od města odtáhlo. D., Háj. — jak daleko. As tři míle odtáhli. Ros. — co: ponětí (co = přivinovati k mysli částky představy; — se čeho vypouštěti představy ze svědomosti). Marek. Odtahovati krávu = oddojovati (jestli dlouho ucdojila, opět odtahováním mléka k dojení přiváděti). Us. Dch. — co odkud kam (od čeho, ua co, k čemu, z čeho): špalek ode zdi, ze sklepa na stranu, něco k sousedu o. Jg. Někoho od neboho o. Jel. O. mysl od světa. Št, N. 202. Ruku od díla o. Sš. L. 194. Kde konečně ruku od spisování odtáhl, o tom nesnadí se návěští starých. Sš. L. 4. Pakli nic, aby ta pře zase na JMK. k slyšení a rozsudku odtažena a odložena byla, Žř. F. 1. — co komu. Opravení života vždycky sobě odtahujeme (protahujeme). Mudr. — Jel. Si- rotkům a vdovám aby jich soudů neodta- hovali. Háj. — co komu od čeho, z čeho. Někomu dluh z platu o. Us. Dva zlaté z desíti odtáhnouti (sraziti). — co kudy. Odtáhni vodu skrze alembík (alembíkem). Vys. Vodu splavem. — čím: příjezdem. Biancof. Tehdy soudcové zemští, nežli by ten soud do druhého dne odložen byl, déle tím neodtahujíc, mají mezi stranami to rozvážiti. Vác. — s čím. On s tím pořád odtahuje. Ros. S vojskem o. Us. — s infinit. By neváhal a raditi neod- táhal. Smil v. 54. — se. A když sě Lot ottahováše (prodléval). BO. — se čeho, zříci se, absehen, abstrahiren. Proto se odtahujeme proskoumání věcí některých záhadných. Sš. Mt. předml. Nápěvů tuto se docela odtahu- jeme. Sš. Hc. IV.

192842   Odtáhnouti Svazek: 7 Strana: 0068
Odtáhnouti, abstrahiren. Nz., Dk. Roz. fil. 29. — abs. Nevolil odtahovati (váhati). Sš. I. 38. — co odkud. Od práce se o. Dch. O. mysl svou od něčeho. Št Kn. š. 154. Obrys řídí se podlé původních obrazů, z kterých odtažen byl. Dk. P. 89. Pravidlo z něčeho si o. (odvésti). — co: pravidla. Dk. Aesth. 557. ,O-vati krávu' polož do: O. co. — kam. Loďstvo o-hlo do zálivu. Lpř. Dj. I. 103. Jakož mi píšeš odtahuje (táhne se) na př. Zděnka. Arch. VIII. 78. — komu. Aby tělo duchu neodtahovalo, ale šlo pokojně po něm. Št. Kn. š. 52. O. si dluh (sraziti, strhnouti). Us. — se s čím = namáhati se. Sá. — čeho kde. Kdoby ku- poval a o-val (beziehen) ryb kromě města u nás. 1587. — Mus. 1884. 445.

192843   Odtáhnouti Svazek: 7 Strana: 1344
Odtáhnouti komu pupek = napraviti. Rgl.

192844   Odtáhnouti co Svazek: 9 Strana: 0199
Odtáhnouti co: sněm = odložiti. Pal. Děj. IV. 1. 22.

192845   Odťahovací Svazek: 2 Strana: 0316
Odťahovací, k odtahování sloužící. Ab- zieh-. O. mohutnosť, Abstraktionsvermögen. Marek.

192846   Odťahovací Svazek: 7 Strana: 0069
Odťahovací či abstrahující obrazotvor- nosť, Dk. P. 103., 104., obraznosť. J. Sý- kora.

192847   Odtahovač Svazek: 2 Strana: 0316
Odtahovač, e, m., druh svalů, vz Schd. 11. 331.

192848   Odtahovač Svazek: 7 Strana: 0069
Odtahovač, vz Odvoditel, Odtahač.

192849   Odtahovač Svazek: 7 Strana: 1344
Odtahovač, e, m., sval, musculus abduc- tor. O. malíku, m. a. digiti minimi.

192850   Odtahovačka Svazek: 2 Strana: 0316
Odtahovačka, y, f., sláma zdrchaná. která po vymlácení ze snopu se vytahuje, aby ne- vypadal rozcuchaný. Us. u Petrov. Dch.

192851   Odtahování Svazek: 2 Strana: 0316
Odtahování, n., meškáni, prodlévání, od- kládání. BO. Zögerung, Säumen. Také počet ten aby hned beze všeho o. a omlúvání poslal. Tov. 3.

192852   Odtahování Svazek: 7 Strana: 0069
Odtahování dřev, Us., súdu. Vš. 7. Aby zámek (stavení) bez o. (bez průtahu) těmi potřebami byl opatřen. Arch. VIII. 111. — O = abstrakce. Dk. P. 93, 103.

192853   Odtahovati Svazek: 2 Strana: 0316
Odtahovati, vz Odtáhnouti.

192854   Odtajiti Svazek: 2 Strana: 0316
Odtajiti, il, en, ení, enthüllen, Rk.

192855   Odtajiti Svazek: 7 Strana: 0069
Odtajiti = utajiti, upříti. Slov. O. sa nedá, že . .. Ev. šk. II. 229. Toto je zkú- sená vec, ktorú nemôže mi o. žiaden. N. Hlsk. XVIII. 133. Strigy mu ju o. nemohly. C. Čt. II. 482.

192856   Odtajiti co Svazek: 8 Strana: 0250
Odtajiti co = odříci. Co dnes nasľubuje, zajtra odtají. Phľd. 1894. 150. (1892. 405., 592.).

192857   Odtál Svazek: 7 Strana: 0069
Odtál = odtud. Slov. O. až potál. Rr. Sb.

192858   Odtamnosť Svazek: 7 Strana: 0069
Odtamnosť, i, f. = zbavenosť, prázdnota. Upřímnosť záleží v čistém úmyslu a o-sti všeliké lesti a klamavosti. Sš. Výkl.

192859   Odtamtel Svazek: 7 Strana: 0069
Odtamtel = odtamtud. Laš. Tč.

192860   Odtamtud Svazek: 9 Strana: 0199
Odtamtud. Pal. Záp. I. 47., Louk. 21. O. se chodí do kuchyně. Mus. ol. XI. 126. O. bvl dopraven na hrad pražský. Tk. X. 178. " Odtelefonovati někomu. Phľd. 1897. 141.

192861   Odtamtud Svazek: 10 Strana: 0225
Odtamtud. Zr. Čech. 23., 49.

192862   Odtamtud, odtamtad Svazek: 2 Strana: 0316
Odtamtud, odtamtad =od onoho místa, dorther. Jg.

192863   Odtancovati Svazek: 2 Strana: 0316
Odtancovati, zu tanzen aufhören. Ros.

192864   Odtančiti co Svazek: 10 Strana: 0225
Odtančiti co. Právě o-li čtverylku. Jrsk. XVII. 407.

192865   Odtarabiti Svazek: 2 Strana: 0316
Odtarabiti, odnésti, wegschleppen, weg- tragen. — co kam: do lodice. Omyl. 45.

192866   Odtarasiti Svazek: 2 Strana: 0316
Odtarasiti, il, en, ení, taras, zahražení odstraniti, die Verrammlung, Verbarrikadi- rung, Sperre aufheben, entfernen. — co : cestu, chodník, vchod. Jg. — O., s taraso- váním hotov býti, das Terassiren enden. Ros.

192867   Odtasiti Svazek: 2 Strana: 0316
Odtasiti, il, en, ení; odhrnovati = odsek- nouti, abhauen. — co: nánosek přílbice o. Troj.

192868   Odtáti Svazek: 2 Strana: 0316
Odtáti, odtaji, ál, ání = aufhören zu thuen, přestati táti, odjihnouti. -- O., wegthauen. Sníh odtaje. Us. Tč.

192869   Odtáto Svazek: 7 Strana: 1344
Odtáto = odtud. Mor. Rgl.

192870   Odťatý Svazek: 2 Strana: 0316
Odťatý. V. Nevejde lóno otťaté maje neb otřezané v kostel Hospodinův. BO. Abge- hauen.

192871   Odtavad Svazek: 2 Strana: 0316
Odtavad = odtud, von da. Pulk. Reš., Ráj. Jáť tě o. vyvedu. BO.

192872   Odtavad Svazek: 7 Strana: 0069
Odtavad. Kar. 124. O. má přijíti súdit živé i mrtvé. Št. Ka. š. 13. Odtavadto. Hr. ruk. 55.

192873   Odtažek Svazek: 2 Strana: 0316
Odtažek, žku, m., Abstraktum, n. Sš I. 27. — O., odtah, odklad, Verzug, Aufschub, m. Arch. IV. 9.

192874   Odtažek Svazek: 7 Strana: 0069
Odtažek, obyč. pl. = stéblo zůstávající v drhlenu. Na Polic. Kšá.

192875   Odtažení Svazek: 2 Strana: 0316
Odtažení, n. O.počtu, das Abziehen. Us. —

192876   Odtažení Svazek: 7 Strana: 0069
Odtažení, abstrakce. Jd , Dk. Děj. fil. 40.

192877   Odtaženina Svazek: 7 Strana: 0069
Odtaženina, y, f. = abstrakce. Dk. Děj. fil. 410. O = odtažený pojem. Ott. I. 99. O rozumu, pravd nutných. Dk.

192878   Odtaženosť Svazek: 2 Strana: 0316
Odtaženosť, i, f., die Abgezogenheit, Ab- straktion. Mark. Log. l62.

192879   Odtažený Svazek: 2 Strana: 0316
Odtažený, odtažen, a, o, abgezogen, ab- strakt. Pojmy odtažené. Marek. 0. jméno, vz Jméno (abstraktní).

192880   Odtažený Svazek: 7 Strana: 0069
Odtažený. O pojem, Dk., Jd., ponětí, Pal. Rdh. III. 243., adjektiva (neurčitá). Šf. III. 582. Závora jest o-na. Zr. Všeobecná norma mluvy o-ná ze zpěvnosti. Dk. Poet. 482.

192881   Odtažitelnosť Svazek: 7 Strana: 0069
Odtažitelnosť, i, f., abstractio. V. V. 25.

192882   Odtažitelný Svazek: 8 Strana: 0250
Odtažitelný, abstrahierbar. Nz.

192883   Odtažitosť Svazek: 2 Strana: 0316
Odtažitosť, i, f., odtah, odtažení, odtaž- nosť, odtažek, die Abstraktion, das Abstrak- tum. Neklade se o. místo srostitosti. Sš. Mr. 40.

192884   Odtažitý Svazek: 2 Strana: 0316
Odtažitý, abstrakt. O. pojem. O. pojme- nování. Sš. Mt. 121. O-tá pojmenování ta (nedaleko, opodál) všeobecne a velmi ne- určité vzdálenost udávají. Sš. Mt. 121.

192885   Odtažitý Svazek: 7 Strana: 0069
Odtažitý. O. slovo, Sš. I. 169., nauka, MP. 4., jména. Křn., Bž. 68.

192886   Odtaživosť Svazek: 7 Strana: 0069
Odtaživosť, i, f. = síla odtaživá, das Abstractionsvermögen. Vz Ott. I. 100.

192887   Odtaživý Svazek: 8 Strana: 0250
Odtaživý, abstractivus. l)k. (Krok. 1895. 370.).

192888   Odtažný Svazek: 2 Strana: 0316
Odtažný = odtažen býti mohoucí, ab- züglich. Zlob.

192889   Odtažný Svazek: 7 Strana: 1344
Odtažný. O. odpověď (odkládající). Arch. XI. 14.

192890   Odtažný Svazek: 8 Strana: 0566
Odtažný. Neodtažná odpověď (neodkladná). Arch. XV. 165.

192891   Odtéci Svazek: 2 Strana: 0316
Odtéci, odteku, tekl, čení; odtěkati, weg- fliessen. — Moře odteklo. V. — jak. Vody s ječením odtěkají. Kom. — odkud kam. Ta voda s hory do řeky odtěká.

192892   Odtečení Svazek: 7 Strana: 0069
Odtečení, n. = odtékání, der Abfluss. Bern.

192893   Odtedy Svazek: 7 Strana: 0069
Odtedy = od tehdejší doby, seit jener Zeit. Slov. Ht. Sl. ml. 258. O. sa i tento vŕšok tam menuje Stunberk. Phľd. V. 293.

192894   Odtej Svazek: 7 Strana: 0069
Odtej = odtedy. O. nenaříkal až do sě chvíle. NB. Tč. 43.

192895   Odtek Svazek: 7 Strana: 0069
Odtek, u, m. = odtečení. Bern.

192896   Odtékací Svazek: 7 Strana: 0069
Odtékací, Abfluss-. O. roura, žlab. KP. V. 72., Lpř.

192897   Odtel Svazek: 7 Strana: 0069
Odtel = odtud. Val. Brt., Tč.

192898   Odtelegrafovati Svazek: 7 Strana: 0069
Odtelegrafovati, telegraphisch antwor- ten. Us. Jdr.

192899   Odtěliti Svazek: 2 Strana: 0316
Odtěliti, il, en, ení; odtělovati = těla zbaviti, entkörpern. = se od koho. Nechci se od tebe o. (odloučiti, trennen). Us. u Bě- lehradu.

192900   Odtěliti Svazek: 7 Strana: 0069
Odtěliti, odtělovati, entkörpern; trennen. Šm.

192901   Odtelka Svazek: 9 Strana: 0199
Odtelka, y, f., vz Otělka.

192902   Odtěp Svazek: 7 Strana: 0069
Odtěp, u, m., der Abbruch, das Ablösen. Vrstvy neposkytují dobrého o-pu, haben kein rechtes A., v horn. Hř. 47.

192903   Odtepati Svazek: 7 Strana: 0069
Odtepati, odtepovati, abschlagen. — co komu: kóži volóm. Hus II. 200. — se kde. Tu (na věčném soudu) se mocný neodtepe. Hus I. 21. — co odkud: uhlí z předků = odkliditi, odhoditi. Ostrav. Hř.

192904   Odteplení Svazek: 2 Strana: 0316
Odteplení, n., V., lépe: oteplení. V.

192905   Odteraz Svazek: 7 Strana: 0069
Odteraz, von nun an. Slov. Ssk.

192906   Odtěrek Svazek: 2 Strana: 0316
Odtěrek, rku, m., utěrky, Abfälle beim Reiben. Ros.

192907   Odterigať se Svazek: 7 Strana: 0069
Odterigať se = odstěhovati se (o val. ovčářích na salaš se stěhujících). Vck.

192908   Odtesati Svazek: 2 Strana: 0316
Odtesati, odtesám a odteši; odtesvati, abhauen, ab-, wegzimmern. Ros. — co čím: sekerou, nožem. Us.

192909   Odtesek Svazek: 2 Strana: 0316
Odtesek, sku, m., odtesky, pl., třísky neb kusy kamení od tesání padající, Abfall, m. Ros., Br.

192910   Odtěšení Svazek: 7 Strana: 0069
Odtěšení, n. = útěcha. A v tomto Kri- stovu slovu mají mieti o. hřiešníci. Hus I. 195.

192911   Odtěšení Svazek: 9 Strana: 0199
Odtěšení. Hus I. 195. Flš. v Mus. 1898. 246. myslí, že smysl místa žádá: odtěštění.

192912   Odtěštiti Svazek: 2 Strana: 0316
Odtěštiti (zastr.), il, ěn, ění = odtáhnouti, abziehen. — koho jak. Dítě bez úraza od- těštichu. Pass. — komu. Skrze svou svatou krev drahou odtčštils mne ďáblu vrahu. Lom. kanc.

192913   Odtěštiti co komu odkud Svazek: 7 Strana: 0069
Odtěštiti co komu odkud. Tu noc, jako pán o-štil dobytek Němcóm z Budě- jovic, oblúpili jednoho kněze. Pč. 32.

192914   Odtětí Svazek: 2 Strana: 0316
Odtětí, n., das Ab-, Weghauen. Trip. (58.

192915   Odtěžný Svazek: 7 Strana: 0069
Odtěžný pás, der Ablastebogen, -gurt. Nz

192916   Odtíal Svazek: 7 Strana: 0069
Odtíal, von dort. Slov. Ssk.

192917   Odtiaľto Svazek: 7 Strana: 0069
Odtiaľto = odtud. Slov. Dbš. Sl. pov. III. 66.

192918   Odtienok Svazek: 8 Strana: 0250
Odtienok, nku, m. = odstín, Phľd. 1893. 12. Vz Odtínek.

192919   Odtich Svazek: 2 Strana: 0316
Odtich, u, m., die Ruhe. Rozk.

192920   Odtich Svazek: 8 Strana: 0250
Odtich, u, m. = odpěk, pokoj, odpočinek. Záp. Mor. Brt. D. II. 354. Že mu o-chu ne- dají. Kat. z Žer. II. 210.

192921   Odticha Svazek: 7 Strana: 0069
Odticha, y, f. = odtucha. Slez. Němám o-chy. Šd.

192922   Odtínati Svazek: 2 Strana: 0316
Odtínati, vz Odetnouti.

192923   Odtínek Svazek: 7 Strana: 0069
Odtínek, nku, m. = odstín, Nuance Slov. Phľd. II. 529.

192924   Odtírati Svazek: 7 Strana: 0069
Odtírati, vz Odtříti. Krieda pri trení o drevo sa odtierá (púšta farbu). Slov. Ev. šk. III. 162.

192925   Odtírka Svazek: 8 Strana: 0250
Odtírka = tření lnu na oplátku, když se tření lnu splácela zase třením lnu jinde po- tahem a p. U Humpolce. NZ. II. 564.

192926   Odtiskat Svazek: 7 Strana: 0069
Odtiskati. Št. Kn. š. 25. — co: nepřá- tely. Krnd. 148. Slušie nezbednosť jich o. Vš. 64. — koho s kým odkud. Odtiskli ho s jeho lidem od toho vrchu. Let. 112. — koho, se čeho (čím proč). Odtiskl mě mého dílu pro nepřízeň, mě mé nápravy, mě toho pravú mocí, mě mých purkrechtuov. Půh. I. 335., 351., II. 50., 566. Jehož ho snadno odtiskú. Alx. B. M. v. 167. (HP. 85).

192927   Odtiskati Svazek: 2 Strana: 0316
Odtiskati, odtisknouti, sknul a skl, ut, utí, štěn, ění; odtiskovati = tisknutím pře- stati, das Drucken endigen; tisknutím odstr- čiti, odtlačiti, ab-, wegdrücken, wegdrängen. V., Jg. — co, koho: knihy (dotisknouti); nepřítele (zapuditi). Ros. — koho od čeho: od náboženství, Apol., od příbytkův, Solf., od víry, V., od práva, Sych. — čeho. Je všech vozů odtiskli. Rkp. Ben. Cont. Jehož ho snadno odtisknú. Výb. I. 153. Mnsili bychme slúžiti k tomu, abychme vždy těch úmluv pražských odtišténi nebyli nižádnou mocí. 111. — koho při čem. Synové bratra strejce téhož stupně odtiskají (při nápadích dědičných. Jg.). Brikc.

192928   Odtisknouti Svazek: 8 Strana: 0250
Odtisknouti. Odtiskuje ďábelství, reprimit demonia. 1418. Hmn.

192929   Odtísniti Svazek: 7 Strana: 0069
Odtísniti, il, ěn, ění = odtlačiti, abdrän- gen. Dch. — koho, odkud čím: od vrchu vojskem.

192930   Odtisnutý Svazek: 10 Strana: 0638
Odtisnutý = odtisknutý, odstrčený. Kameň z otvoru o-tý. Sb. sl. VIII. 102

192931   Odtišení, n Svazek: 2 Strana: 0316
Odtišení, n., Ruhe, Rast, f.

192932   Odtišiti se Svazek: 2 Strana: 0316
Odtišiti se, il, ení, still, ruhig werden. Jg.

192933   Odtištění, odtištěný Svazek: 2 Strana: 0316
Odtištění, odtištěný, vz Odtiskati.

192934   Odtíti, vz Svazek: 2 Strana: 0316
Odtíti, vz Odetnouti.

192935   Odtížení Svazek: 7 Strana: 0069
Odtížení, n., die Entlastung. O. mostu. Dch. — O. = odtah. O. sněmu. Arch. II. 13.

192936   Odtížiti Svazek: 7 Strana: 0069
Odtížiti, il, en, ení, entlasten. Šm.

192937   Odtižný Svazek: 7 Strana: 0069
Odtižný, entlastend. Šm.

192938   Odtkati Svazek: 2 Strana: 0316
Odtkati, vz Odetkati.

192939   Odtlačiti Svazek: 2 Strana: 0316
Odtlačiti, il, en, ení; odtlačovati, odtla- čívati, ab-, wegdrücken, wegdrängen; das Drücken endigen. Jg. Otlačená kůže na ru- kou atd. (mozol). V. — koho = tlačením odstrčiti. Ros. — koho od čeho. — co komu čím : Kůži na rukou prací si o.

192940   Odtlachati Svazek: 2 Strana: 0317
Odtlachati, aufhören zu plappern. Ros.

192941   Odtlamati Svazek: 10 Strana: 0225
Odtlamati = odbreptati. — co: páteře. Rokyc. Post. 195a.

192942   Odtlampati Svazek: 2 Strana: 0317
Odtlampati = odtlachati. Ros.

192943   Odtlaskati Svazek: 2 Strana: 0317
Odtlaskati, aufhören zu schnalzen. Ros.

192944   Odtlouci Svazek: 2 Strana: 0317
Odtlouci, odtluku, tloukl, tlučen, čení: odtloukati, ab-, wegschlagen. — co, koho čím: zámek kladivem, nepřítele dobrou střel- bou odtloukli (odrazili). Us. — co od čeho.

192945   Odtlouci Svazek: 10 Strana: 0225
Odtlouci. Odtloukala Liszta (na pianě; špatně hrála). Máj. III. 6.

192946   Odtlumočiti Svazek: 2 Strana: 0317
Odtlumočiti, il, ení, ausdolmetschen. Ros.

192947   Odtnouti Svazek: 2 Strana: 0317
Odtnouti, vz Odetnouti.

192948   Odtnouti Svazek: 7 Strana: 0069
Odtnouti. Palamedes bedro jeho odtial od třiesla. Troj. 166. a Otni rúhotu mú. Ž. wit. 118. 39. Otetni. Ž. kl. 118. 39.

192949   Odtočiti Svazek: 2 Strana: 0317
Odtočiti, il, en, ení; odtáčeti, el, en, ení, ab-, wegdrehen; abzapfen. Jg. — co čím: zámek pakou. — čeho. Odtoč piva (i. e. část'). Us.

192950   Odtočňový Svazek: 7 Strana: 0069
Odtočňový směr proudu vzdušného, prou- dění, vom Pol her. Stč. Zem. 580., 581.

192951   Odtok Svazek: 2 Strana: 0317
Odtok, n, m., odtékání, der Abfluss. O. a přítok moře. Jg. Slzy hledají odtoku. Č.

192952   Odtok Svazek: 7 Strana: 0069
Odtok dešťové vody. Stč. Zem. 635. Po- toky a řeky neměly o ku. Tk. č. 1.

192953   Odtoka Svazek: 2 Strana: 0317
Odtoka, y, f., místo, kudy voda odtéká, der Abzug. Us. Jg.

192954   Odtokati, odtokávati Svazek: 2 Strana: 0317
Odtokati, odtokávati, aufhören zu bal- zen. Ros.

192955   Odtokový Svazek: 7 Strana: 0069
Odtokový, Abfluss-. O. roura, ZČ , stoka. Zpr. arch VIL 82.

192956   Odtomen Svazek: 2 Strana: 0317
Odtomen, mna, o, odtomný, nepřítomen, vzdálen, abwesend. — od čeho. O-mni jsou od pána. Sš. 1. 333. — čím. Ačkoli tělem o. jsem. Sš. II. 209. — kde. Otec nebeský u žádného počínání hříšníkova o. nebývá. Sš. L. 152.

192957   Odtomnosť Svazek: 2 Strana: 0317
Odtomnosť, i, f., nepřítomnosť, nebytí, scházení, das Fehlen, Abwesendsein. Nepře- stává nám podivna býti o. všeliké zprávy o čtenářích. Sš. O. 261. O. všeho narážení na okolnosti osobné. Sš. O. 309.

192958   Odtomnosť Svazek: 8 Strana: 0250
Odtomnosť, al. otomnosť, nepřítomnost. Gll. Nov. 3.

192959   Odtomný Svazek: 2 Strana: 0317
Odtomný, vz Odtomen.

192960   Odtomný Svazek: 8 Strana: 0250
Odtomný, al. otomný = nepřítomný. GR. Nov. 1.

192961   Odtopiti Svazek: 7 Strana: 0069
Odtopiti, il, en, ení. Šel, aby se o-pil (se ustranil) do několika hospod. Wtr. exc.

192962   Odtoužiti Svazek: 7 Strana: 1344
Odtoužiti. Nemohu po VMti odtúžiti (vás zapomenouti) Arch. XI. 245.

192963   Odtovad Svazek: 7 Strana: 0069
Odtovad. Pohoním jej o., kdež co má. Půh. I. 172., 182.

192964   Odtovad Svazek: 7 Strana: 1344
Odtovad, vz Odtad (předchází).

192965   Odtovad Svazek: 10 Strana: 0225
Odtovad. Deset mil vzdálí o. (odtud). XV. stol. Uč. spol. 1905. I. 27.

192966   Odtrata Svazek: 7 Strana: 0069
Odtrata, y, f, v hutn., das Rennwerk. Šm.

192967   Odtrávničí Svazek: 9 Strana: 0199
Odtrávničí, ?., pozemek. Pck. Hol. 203.

192968   Odtrhati Svazek: 2 Strana: 0317
Odtrhati, odtrhnouti, hnul a hl, ut, utí a tržen, ení; odtrhovati, odtrhávati, ab-, wegreissen, abbrechen, abtrennen. — co: listí, D., Šm., ruku, Jel., pečeť. V. Odtrhla som tři růžičky. Zpěv. 304. — čeho: ruky. D. — od čeho = odjeti, odjíti, odtáhnouti, abziehen, abmarschiren, aufbrechen, abrük- ken. Jg. Vojsko od nás odtrhlo. Flav. Od- trhnouti od břehu, D. Šm., od města. Br. — s kým od čeho. S vojskem od města od- trhl. Ros. — co, se od čeho (čím): zámek od dveří mocí, Us., lidi od hříchů, V., od modlářství. Br. Od někoho se o. Kom. Svou mysl od něčeho o. Jg., Šm. Od služby, kte- rou jsem králi povinován, toho času se od- trhnouti nemohu. Boč. exc. — co ?dkud: pečeť, obálku se psaní, Sych., někomu ze mzdy. D. Se z domu o. Kateř. Žer. Něco někomu z moci, z rukou o. — co komu od čeho. Od nosu někomu něco o. (před hubou mu to vzíti). C. — komu na čem : na mzdě. D. — koho ke komu: k sobě. Bib. — se čeho Odtrhnouti se světských věcí. Št. N. 70., Kn. šest, 224.

192969   Odtrhati komu Svazek: 7 Strana: 0069
Odtrhati komu, detrahere. Z. wit. 240. — odkud. Odtržechu odtud a položichu vojsko. Kar 17. — co, koho, se odkud. O. srdce od světa, Dch., své zraky od ně- čeho, Vlč, se od práce tohoto světa. Št. Kn. š. 4. (128). — co čím. Dva stejné veliké k sobě přitlačené kotouče jen jistou silou o. lze. ZČ. I 248. — se čeho. Od- trhše se světského nepokoje. Št. Kn. š. 138.

192970   Odtrhlý Svazek: 2 Strana: 0317
Odtrhlý, abgerissen. Ros.

192971   Odtrhnouti Svazek: 2 Strana: 0317
Odtrhnouti, vz Odtrhati.

192972   Odtrhnouti se čeho Svazek: 9 Strana: 0199
Odtrhnouti se čeho. Abych se mohl obo- jích o. (od obojích). Mart. S. 28.

192973   Odtrhnutí Svazek: 2 Strana: 0317
Odtrhnutí, n., das Abreissen; der Abzug.

192974   Odtrhnutý Svazek: 2 Strana: 0317
Odtrhnutý, abgerissen. Jg.

192975   Odtrhovací Svazek: 8 Strana: 0250
Odtrhovací. O. péro. KP. VIII. 144.

192976   Odtrhovač Svazek: 10 Strana: 0225
Odtrhovač, e, m., vz Hnětadlo.

192977   Odtrhovati Svazek: 2 Strana: 0317
Odtrhovati, vz Odtrhati.

192978   Odtrkati Svazek: 2 Strana: 0317
Odtrkati, odtrhávati, odtrhovati; odtrh- nouti, knul a kl, ut, utí, abstossen. — koho čím. Beran vola rohy pryč odtrkal. Ros.

192979   Odtrkati Svazek: 10 Strana: 0638
Odtrkati. Berani jehňata od ovsa o-li. 1561. Arch. XXII. 190.

192980   Odtrnouti, otrnouti Svazek: 2 Strana: 0317
Odtrnouti, otrnouti, ul, utí = přestati trnouti, boleti, nachlassen (vom Schmerz). Bolesti odtrnují. D. — komu. Již mu od- trnuio (ulevilo). Ros.

192981   Odtrnutí Svazek: 10 Strana: 0225
Odtrnutí, n. Pocítil jakés o. (úlevu). Jrsk. XXVI. 123.

192982   Odtrojmoc Svazek: 7 Strana: 1344
Odtrojmoc, i, f., lépe: třetí odmocnina. Sold. 14.

192983   Odtrojmocniti Svazek: 7 Strana: 1344
Odtrojmocniti, lépe. třemi odmocniti. Sold. 14.

192984   Odtrolek, odtroliti Svazek: 2 Strana: 0317
Odtrolek, odtroliti, vz Otrolek, Otroliti.

192985   Odtroubiti Svazek: 2 Strana: 0317
Odtroubiti, il, en, ení; odtrubovati, ab- blasen. Jjž odtroubili. Ros. Odtroubit! Ab- blasen ! Čsk. — co. Odtroubiti noční hodiny. Jg. Ponocný odtroubil dvě hodiny. Rk. — koho odkud: lovce z lesa. Šm

192986   Odtrousiti Svazek: 2 Strana: 0317
Odtrousiti, vz Odtrusovati.

192987   Odtrubí Svazek: 7 Strana: 0069
Odtrubí, n. = stoka, vodovod, die Wasser- ableitung. Sl. les.

192988   Odtrubí Svazek: 9 Strana: 0199
Odtrubí či potrubí odpadové, jímž se voda z kotlů vypouští. Vz KP. IX. 20.

192989   Odtrumfnouti komu Svazek: 9 Strana: 0199
Odtrumfnouti komu. Dovede mu o. (ho odbyti). Hoř. 123.

192990   Odtrus, u, odtrusek Svazek: 2 Strana: 0317
Odtrus, u, odtrusek, sku, m., odtrusky, pl., m., otrusina, y, f. —- otrus, der Abfall. Ros.

192991   Odtrusek Svazek: 7 Strana: 0069
Odtrusek, sku, m., der Abfall. Vz Od trus.

192992   Odtrusina Svazek: 7 Strana: 0069
Odtrusina, y, f. = odtrusek. Šm.

192993   Odtrusovati, odtrusovati Svazek: 2 Strana: 0317
Odtrusovati, odtrusovati, odtrousiti, il, en, ení, streuen. Ros.

192994   Odtrž Svazek: 2 Strana: 0317
Odtrž, e, f., odtržení, der Abriss, Abfall.

192995   Odtržek Svazek: 7 Strana: 0069
Odtržek, žku, m., der Abriss, etwas Ab- gerissenes. Dch., Lpř., Šf. III. 337.

192996   Odtrženec Svazek: 2 Strana: 0317
Odtrženec, nce, m., odpadlec, ein Ab- trünniger. Br. O. od Boha. Cyr.

192997   Odtržení Svazek: 2 Strana: 0317
Odtržení, n., odtrhnutí, das Abreissen. — O., odtažení, Abzug, m. O. vojska. — O. se od něhoho, Abfall, m. O. se od církve. Scip.

192998   Odtrženost Svazek: 7 Strana: 0069
Odtrženost, i, f, der Abfall. Bern.

192999   Odtrženství Svazek: 7 Strana: 0069
Odtrženství, n. = odtrhnutí, zbouření. Slov. Bern.

193000   Odtrženstvo Svazek: 9 Strana: 0199
Odtrženstvo, a, n. O. národní = odtržení. Phľd. 1897. 181.