13001   Blahozvučnosť Svazek: 5 Strana: 1003
Blahozvučnosť, i, f., der Wohlklang. Koll. III. 245.

13002   Blahozvučný Svazek: 1 Strana: 0069
Blahozvučný, B. řeč, Us., hraní, Č.

13003   Blahozvučný Svazek: 5 Strana: 1003
Blahozvučný, wohlklingend. Ssk.

13004   Blahozvuk Svazek: 5 Strana: 1003
Blahozvuk. Adde: Wohlklang, eupho- nia. Nz. O b-ku v řeči vz Gb. Hl. 88.-89., Jg. Slovsn. 74.

13005   Blahozvuk Svazek: 7 Strana: 1197
Blahozvuk. Vz o něm v Kvř. Ml. 14.

13006   Blahozvuk Svazek: 9 Strana: 0427
Blahozvuk u Palackého. Vz Mtc. 1901. 8.

13007   Blahozvuký Svazek: 5 Strana: 1003
Blahozvuký, wohltönend. Dch., Lpř.

13008   Blahoždaný Svazek: 10 Strana: 0017
Blahoždaný, ??????????, velmi žádoucí. Msn. Od. 293.

13009   Blahožerný Svazek: 5 Strana: 1003
Blahožerný, glückverzthrend. B. šalba. Stulc. I. 199.

13010   Blahožičení Svazek: 5 Strana: 1003
Blahožičení, n. = blahopřání. Jiní óvy xctíco) berou ve smyslu blahopřání a b. Sš. II. 170.

13011   Blahožídlo Svazek: 8 Strana: 0535
Blahožídlo, a, n. Osv. 1896. 220. Cf. Žídlo.

13012   Blahožilec Svazek: 5 Strana: 1003
Blahožilec, lce, m., der Wohllebende. Sš. Sk. 60.

13013   Blahožití Svazek: 5 Strana: 1003
Blahožití, n., das Wohl-, Stilleben. Šm.

13014   Blahoživný Svazek: 5 Strana: 1003
Blahoživný = blahoživotný. Rk.

13015   Blahoživotí Svazek: 5 Strana: 1003
Blahoživotí, n., das Stilleben. Šm.

13016   Blahoživotný Svazek: 5 Strana: 1003
Blahoživotný, glücklich lebend; gut, be- quem sich nährend. Sm.

13017   Blahúnek Svazek: 5 Strana: 1003
Blahúnek, nka, m., os. jm. Šd.

13018   Blahunka Svazek: 10 Strana: 0017
Blahunka, y, f., os jm. Tbz. V. 1 138

13019   Blahuňov Svazek: 5 Strana: 1003
Blahuňov, a, m., Plassdorf, ves u Kra- lup. Cf. Blk. Kfsk. 622.

13020   Blahúšek Svazek: 5 Strana: 1003
Blahúšek, ška, m., os. jm. Šd.

13021   Blahút Svazek: 5 Strana: 1003
Blahút, a, m., eufemismus = ďas, čert. Ba b ta! Na Zlinsku. Brt. — B., os. jm. Pal. Rdh. 118, Děj. II. 1. 411., Tk. V. 89.

13022   Blahut Svazek: 7 Strana: 1197
Blahut, a, m., vz Boleslav (dod.). Blahút = bláhovec Val. Slavč. 28.

13023   Blahuta Svazek: 5 Strana: 1003
Blahuta, y, m., os. jm. Mor. Šd.

13024   Blahutovice Svazek: 5 Strana: 1003
Blahutovice, dle Budějovice, Blatten- dorf, ves u Hranic na Mor. PL. Dle jiných pramenů : Blahutice.

13025   Blahý Svazek: 1 Strana: 0069
Blahý (blah, a, o), komp. blažší; 1.dobrý, pravý. Br. Není blaho stříbro ani zlato, ale blaho jest, co komu milo. Pk. — 2. Blaho- slavený, blažený, šťastný. Před smrtí nikdo blahý. Jg — čím: láskou. Šm. — 3. Laskavý (mild, gnädig). L.

13026   Blahý Svazek: 5 Strana: 1003
Blahý. Ad 1. B. požitek. Vlč., shoda, harmonie. Šm. — Ad 2. Buď b.! Dch. B. upomínka, Čch. Bs. 91., pocit, mysl. Dch. Úsměv b. Šml. — čím: mírem, friedens- selig. Dch.

13027   Blach Svazek: 9 Strana: 0013
Blach, u, m. = sporák. Slez. Čes. 1. VIII. 55. Cf. Blacha (V. 1003. ).

13028   Blacha Svazek: 5 Strana: 1003
Blacha, y, f., der Sparherd (Blechheerd). Na Ostrav. Tč.

13029   Blacha Svazek: 10 Strana: 0558
Blacha, y, f. = drsnatá a plochá skála po lohy šikmé. Mus. slov. VII. 37.

13030   Blachat Svazek: 9 Strana: 0013
Blachat Dan. (pseud. Milosl. Dumný), slov. básník, nar. 1840. Vlč. Lit. slov. I. 226.

13031   Blachati Svazek: 10 Strana: 0017
Blachati, blachnouti = štěkali. Rokyc. Post. 180.

13032   Blachnar Svazek: 8 Strana: 0535
Blachnar, a, m. = klempíř. Slov. Kal. S. 185., 15.

13033   Blachotina Svazek: 1 Strana: 0069
Blachotina, y, f., moučná polívka. Novot. Schlechte Mehlsuppe.

13034   Blachtání Svazek: 5 Strana: 1003
Blachtání, n. = žvást. Slov. A. b. toto chcú zakládať na lichom důvode. Phld. II. 2. 52.

13035   Bláchy Svazek: 1 Strana: 0069
Bláchy, pl., železné obruče. Na Slov.

13036   Blachy Svazek: 5 Strana: 1003
Blachy, Granitplatten. Slov. Ssk., Němc. IV. 393.

13037   Blajnař Svazek: 5 Strana: 1003
Blajnař, e, m. = nevzdělanec. To sú b-ři. Slez. Šd., Laš. Brt. D. 200.

13038   Blajvajs Svazek: 9 Strana: 0427
Blajvajs, blejvajs, u, m., z něm. Bleiweiss. Sal. Vz Gb. Slov. 59.

13039   Blak Svazek: 5 Strana: 1003
Blak, u, m. = blekot. Na to započínaly sa blaky jahnic ozývat. Slov. Hol. 359.

13040   Blákora Svazek: 5 Strana: 1003
Blákora, y, m., os. jm. Šd.

13041   Blakot Svazek: 5 Strana: 1003
Blakot = blekot. Slov. Ssk.

13042   Bľakota Svazek: 5 Strana: 1003
Bľakota, y, f. = bolehlav, der gefleckte Schierling. Hdž. Čít. 202.

13043   Blama Svazek: 1 Strana: 0069
Blama, y, f., pol., skvrna, Fleck. Jg.

13044   Bláma Svazek: 10 Strana: 0558
Bláma, y, f. - blána, kůra. Hoš. Pol. II

13045   Blama. — B Svazek: 5 Strana: 1003
Blama. — B. = paščeka. Mor. Brt.

13046   Blamaty Svazek: 1 Strana: 0069
Blamaty, fleckig, skvrnitý. Jg.

13047   Blamatý Svazek: 5 Strana: 1003
Blamatý, vlastně plamatý (skvrnitý). Km. B. vstavač či kukačka, orchis macu- lata, das Frauenhäudlein. Sl. les.

13048   Blamáž Svazek: 1 Strana: 0069
Blamáž, e, f., z fr. Blamage, poskvrnění pověsti, ostuda, Rk.

13049   Blamba Svazek: 7 Strana: 1197
Blamba, y, f. Kobzole sú na b-bu = silné rozvařené. U St. Jič. Vhl.

13050   Blambatý Svazek: 5 Strana: 1003
Blambatý, blambolatý, blombílatý. Cf. Blombílati se. Ta kráva má b. krk (lalok). Slez. Šd.

13051   Blambelati Svazek: 10 Strana: 0017
Blambelati = cinkati? se pohybovati? Tak zvonky na beranech začaly b. Vck. Vset. 363.

13052   Blambélati se Svazek: 9 Strana: 0427
Blambélati se = házeti se, pohybovati se. Zvonek se mu (beranu) na krku blambélal. Mus. ol. 1899. 118.

13053   Blambolatý Svazek: 5 Strana: 1003
Blambolatý, vz Blambatý.

13054   Blamboryja Svazek: 9 Strana: 0013
Blamboryja, e, f. = brynda. Lor. 70.

13055   Blambořić Svazek: 9 Strana: 0013
Blambořić= Splírhati. Co tam b-řiš v te vodze? B-ří mi v břuchu. Lor. 70.

13056   Blamiren sich Svazek: 1 Strana: 0069
Blamiren sich, blamovati se = uvésti se ve zlou pověst', Rk., ostudu si učiniti. Yz Blamáž.

13057   Blamokvítek Svazek: 5 Strana: 1003
Blamokvítek, tku, m. B. pravý, spikn- thus acmella, die wahre Fleckblume. Šm.

13058   Blamomyš Svazek: 5 Strana: 1003
Blamomyš, i, f., mus songarus, die Fleck- maus. Šm.

13059   Blamona Svazek: 5 Strana: 1003
Blamona, y, f., das Geplauder. Šm.

13060   Blamoniti Svazek: 5 Strana: 1003
Blamoniti, il, ění = blaboniti. Rk.

13061   Blamor Svazek: 10 Strana: 0558
Blamor, u, m. = mramor. Val. Dš.

13062   Blamorky Svazek: 9 Strana: 0013
Blamorky, pl., m. —kořínky hrbolatého tvaru libě vonící. Slez. Čes. 1. VIL 127.

13063   Blamořec Svazek: 7 Strana: 1197
Blamořec, řce, m., albustum, kámen, zastr. Rozk., Pršp. 5. 92.

13064   Blamořec Svazek: 10 Strana: 0017
Blamořec, řce, m., albustum (inter la- pides). Rozk. P. 92.

13065   Blaň Svazek: 5 Strana: 1003
Blaň, ě, f. = blána. Na Hané. Bkř. B. = ložisko, lože při otelení krávy. Slov. Rr. Sb.

13066   Blaň Svazek: 9 Strana: 0013
Blaň, ě, f., jm. trati. Pck. Hol. 66. — B. = hlava. Žaloba o blaně a louku. 1510. Arch. XVII. 124.

13067   Blána Svazek: 1 Strana: 0069
Blána, blanka, blanečka, v, f., mázdra, die Haut, das Häutchen, zartes Fellchen. O krácení á v a vz A (ve skloňování). - Blány a) syrovátečné, pohrudnice, pobři- šnice; b) slizné; c) šlachovité. B. bubín- ková, uspávací, pokostnice, podlebnice, bílá-, cévnatá, demoursová (rohovka), rohová, Duhová, síťová n. nervová, zárodková, S. N., žilnatá (cévnatá), Nz., břišní, kyšková (das Gekröse), prsní, hrudní, podžeberní, kloubní, panenská (hymen), srdečná, tvrdá, pavuči- nová ; na očích: bílá (bělmo), rohová, žil- natá, duhová, (hroznová), sítná n. sítková, (sítnice), pavučinová, nervová; — zorničná. Jg. — B., kůže. Aby dal Kačce blány krá- líkové za půldruhé kopy gr. Záp. měst. 1449. — B., choroba oka: Lékaři blanku s očí shánějí. Jg. Má blanku na očích (nevidí n. nechce viděti). L. — Blanka = pergamen ku psaní. Rkk. Nenie pérce, nenie Blanky. Rkk. 66. — B. ve dřevě ( pod korou, Span, Splint). V. Blánu odsekati. Šp. — B., měkký kožich. V.

13068   Blana Svazek: 1 Strana: 0070
Blana, y, f., velké pastviště. Boč. Ge- meindeweide.

13069   Blána Svazek: 5 Strana: 1003
Blána = mázdra. Vz Kk. L., 5., 53. V MV. nepravá glossa. Pa. B. buněčná, das Haut- gewebe, die Zollwand. Kk. 2. vyd. 6., Schd. II. 154., Rosc. 18., 20., cévnatá, ozubní, rohová, vz Schd. II. 349., 328., 350., kapal- ného povrchu. ZČ. I. 355. B. létací, die Flug- haut, slizna (sliznice), die Schleimhaut (Schd. II. 349.), Rosc. 22., mozková, panenská (hymen, Slov. zdrav. 29.), semenná, Samen- Haut, ovčí, das Amnion, zárodková, inte- gumentum nuclei, die Samenknospenhülle, bubínková, die Trommelhaut (v uchu), příční (bránice), das Zwerchfell, b. cev zevní či přídatná, adventitia, Sl. les.; rozhraničná vnitřní, membrana limitans interna, zevnější (v oku), Osv. I. 146., bílá (v oku, nejzev- nější b. oční, Šv. 61.) = rohovka, die Horn- haut, Sl. les., vz KP. II. 156., duhová, Schd. II. 349., tvrdá (v oku). Schd. II. 349., KP. II. 156., Čs. Ik. III. 355., 318., VIII. 349., IX. 144. B. Reissnerova, Schneiderova, va- ječná. Vz Slov. zdrav. 29. B. žloutková. Ves. I. 71. — Ad B. = kůže. BO., Sv. ruk. 314. Čtyři a osmdesáte blan. Půh. II. 185. Narodí-li se dítě v košuli (bláně), nechala- liby se na něm, bude míti sílu nadpřiro- zenou. Us. na Mor. Brt. — Ad B. ve dřevě — lýko, lýčí, der Bast, Sl. les., běl, závlač, der Splint. Sp. Po bláně dříví štípati, se- kati, hoblovati. U N. Kdyně. Rgl.

13070   Blána Svazek: 7 Strana: 1197
Blána, membrana. Vz Ott. IV. 132., V. 338.

13071   Blana Svazek: 9 Strana: 0013
Blana. Blany = místa kamenitá porostlá travou a jalovcem. Sedl. Hr. VIL 151.

13072   Blána Svazek: 10 Strana: 0017
Blána, y, f., membrana. B. Descemetova, m. Descemeti, oční (povšechní hnisavý zánět blan očních, panophthalmitis). okenkovitá, m. fenestrata, pojivová (zánět blány pojivové chrustavek, perichondritis; zánět pojivové blány průdušinek, peribronchitis), spodinová, m. basilaris, b. pružná středocévní (tunica media s. elastica), tíhová, m synovialis, tepenní (zánět zevní pojivové blány tepenní, periasteriitis) Ktt.

13073   Blaňa Svazek: 10 Strana: 0558
Blaňa, -ně, blána = škraloup. Brt. Sl. 18. Dvojí blána dřeva. Vz KP. XI. 39.

13074   Blanář Svazek: 1 Strana: 0070
Blanář, e, m., drvoštěp; místy: kožešník. Háj. — B., Pergamentmacher.

13075   Blanař Svazek: 5 Strana: 1003
Blanař (Slov. blanár), e, m. = kožešník. Predstúpili před nás b-ři pravíce, že by jim krajčíři podšíváním, premováním atd. v jich řemeslo sáhali. NB. Tč. 267. Kterak se krejčíři v těch kusech proti b-řóm za- chovají. Ib.

13076   Blanař Svazek: 8 Strana: 0018
Blanař. 1566. L. posíl. II. 17.

13077   Blanařiti Svazek: 5 Strana: 1003
Blanařiti, Kürschnerei treiben. Ssk., Bern.

13078   Blanařka Svazek: 5 Strana: 1004
Blanařka, y, f., die Kürschnerin.

13079   Blanařský Svazek: 5 Strana: 1004
Blanařský tovaryš. Vz Blanař. Sl. let. III. 166., Ssk, B. pacholek, cech. NB. Tč. 242., 282.

13080   Blanařství Svazek: 5 Strana: 1004
Blanařství, n., die Kürchnerei. Bern.

13081   Blanařstvo Svazek: 7 Strana: 1197
Blanařstvo, a, n , pellifica. Pršp. 60. 69.

13082   Blanařstvo Svazek: 10 Strana: 0018
Blanařstvo, a, ?, pollifica kožešnictví Rozk P 1569

13083   Bláňať Svazek: 5 Strana: 1004
Bláňať, intensivum slovesa blinkati. Mor. Brt. D. 158.

13084   Bláňať Svazek: 9 Strana: 0013
Bláňať. Široké gatě bláňajú. Mus. ol. 1898. J01.

13085   Blánatcovitý Svazek: 5 Strana: 1004
Blánatcovitý. B. rostliny, hymenophyl- leae. Vz Rstp. 1793., 1777.

13086   Blánatec Svazek: 1 Strana: 0070
Blánatec, tce, m., Hautfarn.

13087   Blánatec Svazek: 5 Strana: 1004
Blánatec, tce, m., hymenophyllum, Haut- farn. B. koriandrolistý, h. turnbridgense. Vz Rstp. 1793.

13088   Bláňati Svazek: 5 Strana: 1004
Bláňati = škaredě zvoniti. Na Zlínsku. Brt — B. = toulati se. Val. Brt. D. 200.

13089   Bláňati Svazek: 10 Strana: 0018
Bláňati zvonama — zvoniti poplašně nebo vůbec nemelodicky Val Čes 1 X 471

13090   Blánatý Svazek: 5 Strana: 1004
Blánatý, häutig. S. N. VI. 164. B. okra- jek, der Hautrand, Posp., bodlák (volčec), Carduus mariannus, die Forchdistel. Sl. les.

13091   Bláňavý Svazek: 5 Strana: 1004
Bláňavý = nosový. B. hlas, řeč. Val. Brt. D. 200.

13092   Blanc Svazek: 5 Strana: 1004
Blanc á' Espagne, b. fixe. Vz Šfk. P. 208., 263., S. N., Schd. I. 335., KP. IV. 384. B. metailique. KP. IV. 626.

13093   Blančeti Svazek: 5 Strana: 1004
Blančeti, el, ení = plakati (v dětské řeči). U Místka. Škd.

13094   Blančka Svazek: 5 Strana: 1004
Blančka, y, f. a m. = kdo pořád běduje hlasem plačtivým. Vz Blančeti. U Místka. Škd.

13095   Blanda Svazek: 5 Strana: 1004
Blanda, y, m., os. jm. Dr. Fr. B., ředitel učitelského ústavu v Praze, nar. 12/1138.

13096   Blandati Svazek: 5 Strana: 1004
Blandati, zblandati = někomu něco na- mluviti. — koho. U Hořic. Hk.

13097   Blaně Svazek: 9 Strana: 0013
Blaně = pastviště. 1462. Arch. XVI. ?.

13098   Blaněný Svazek: 1 Strana: 0070
Blaněný, lépe než bláněný. Vz -ěný. Häutchenartig.

13099   Bláněný Svazek: 5 Strana: 1004
Bláněný = blánový.

13100   Blání Svazek: 1 Strana: 0070
Blání, n. = trávník. Gl. Pře o blání, past- visko a lúku. 1504. (Zastr.) Rasen.

13101   Bláni Svazek: 5 Strana: 1004
Bláni, n., die Waldwiese, louka lesní. Slez. Té.

13102   Blaní Svazek: 5 Strana: 1004
Blaní pole u Dluhonic. Pk.

13103   Blaní Svazek: 9 Strana: 0013
Blaní. Kout v tom b.; Louka, která jest v tom blanie. To b. koupiti. Arch. XVII. 124.

13104   Blanice Svazek: 5 Strana: 1004
Blanice, Gross-Blanitz. ves u Bavorova; Blanitz, ves n Mladé Vožice, Tk. III. 36., 43., 77., Blk. Kfsk. 1284., Sdl. Hr. III. 51., IV. 368., S. N.; samota u Vlašimě; tvrz tamtéž; řeka v Písecku a Táborsku. S. N.

13105   Blánice Svazek: 5 Strana: 1004
Blánice, e, f. = blána. B. panenská. Křž. Por. 201.

13106   Blaníce Svazek: 9 Strana: 0013
Blaníce, e, f., řeka. Také: Blánice, Pla- nice, Vodňanka, Blaňka, Strunkovická řeka. Pís. 7., 10.

13107   Blánicě Svazek: 9 Strana: 0427
Blánicě, ě, f. = kůže, kožišina, z: blána. Vz Gb. Slov. 60.

13108   Blanický Svazek: 5 Strana: 1004
Blanický. Blaničtí rytíři. Vz Sbtk. Rostl. 183., Blaník. — B., samota u Milevska.

13109   Blánička Svazek: 5 Strana: 1004
Blánička, y, f., ves u Tábora. — B., Klein-Planitz, ves u Strunkovic. PL. Cf. Blk. Kfsk. 849., Sdl. Hr. IV. 368.

13110   Blaník Svazek: 1 Strana: 0070
Blaník, a, m. Hora v již. Čech. Jest v Blaníku (= dřímá). (Vz stran přísloví: Spaní). Č. Der Berg Blanik.

13111   Blaník Svazek: 5 Strana: 1004
Blaník. B. jest hora v Bechyňsku. O ní se bájí, že u vnitřku jejím rytíři spí, kteří české zemi, až v největší nouzi postavena bude, ku pomoci přispějí. Sb. uč. Cf. Sbtk. Rostl. 84., 150. a Výkl. 41. Rytíř z Bla- níka = ospalec. Bdl. Cf. S. N. — B = lučnatá hora, kde jsou louky mezi lesy. Slez. Tč.

13112   Blaník Svazek: 7 Strana: 1197
Blaník, vrch ve Vlašimsku. Vz Ott. IV. 140 Vz Blany (dod.).

13113   Blaník Svazek: 9 Strana: 0013
Blaník. Pověsti o něm vz v Čes. 1. VIL 158.

13114   Blaniti Svazek: 1 Strana: 0070
Blaniti, ím, 3. pl. - ní, blaň, il, ěn, ění; bla- nívati = planiti, holzen. — co: les. Ros.

13115   Blánitochrupavčitý Svazek: 7 Strana: 1197
Blánitochrupavčitý. B. strupina lišej- níků. Nk. J.

13116   Blanitý Svazek: 1 Strana: 0070
Blanitý. B. list, häutig. Rostl.

13117   Blánitý Svazek: 5 Strana: 1004
Blánitý, hautförmig. Ssk., Šm.

13118   Blánitý Svazek: 7 Strana: 1197
Blánitý. B. strupina lišejníků, Nk. J., zánět. Vz Ott. IV. 140.

13119   Blank Svazek: 5 Strana: 1004
Blank, u, m. = ostrev, klade se mezi koně, aby se nekopali, z něm. Dej mezi koně b. Us. u Kr. Hrad. Kšť.

13120   Blanka Svazek: 1 Strana: 0070
Blanka, vz Blána. — 2. Chrpa. Ros.

13121   Blaňka Svazek: 5 Strana: 1004
Blaňka, y, f., halbstarkes Stammholz. Mor. Škd.

13122   Blánka Svazek: 9 Strana: 0013
Blánka, y, f. =: dlaždice ? kostele (každé děvče má tam svou blánku, na které stává). Slov Němc. III. 51.

13123   Blanka Svazek: 9 Strana: 0013
Blanka, y, f., vz předcház. Blanice.

13124   Blanka Svazek: 10 Strana: 0558
Blanka ze slabého kulatého dřeva. Čes. 1. XV. 34.

13125   Blanka. — B Svazek: 5 Strana: 1004
Blanka. — B. Každé děvče má v ko- stele určitou dlaždici, na kterou se žádná jiná nepostaví, a ta se nazývá blanka. Na Slov. Němc. III. 51. — B., y, f., manželka Karla IV. Vz Tk. I. 602., II. 532. — B = chrpa. Ros., Výb. I. 56.

13126   Blankáč Svazek: 10 Strana: 0558
Blankáč, e, m. = ovčí zvonec. Brt. Sl. 18

13127   Blankartice Svazek: 5 Strana: 1004
Blankartice, dle Budějovice, Blenkers- dorf, ves u Benešova (Bensen). PL.

13128   Blankář Svazek: 5 Strana: 1004
Blankář, e, m,, der Pergamenmacher. Šm.

13129   Blanket Svazek: 1 Strana: 0070
Blanket, u, m., z fr. blanquet = bílý, prázdný papír; plnomocenství s vlastnoručním podpisem. Rk. — B. na směnku (nevypl- něná směnka).

13130   Blanket Svazek: 5 Strana: 1004
Blanket. Vz Enc. paed. I. 651.—652., S. N. — B., blanquette, spr. blangkett: kapounový, bažantí, holubí, kuří, telecí (jídlo). Šp.

13131   Blankotermínový Svazek: 10 Strana: 0018
Blankotermínový obchod Hlas 3 11 1900

13132   Blankovatý Svazek: 1 Strana: 0070
Blankovatý, häutig.

13133   Blankovatý Svazek: 5 Strana: 1004
Blankovatý, häutig. Šm.

13134   Blankovitý Svazek: 5 Strana: 1004
Blankovitý = blanitý. Ssk., Šm.

13135   Blankvers Svazek: 8 Strana: 0018
Blankvers = pětitaktová akatalektická n. šestitaktová katalektická řada iambická, Vz List, fil. 1894. 349. Jednotvárný b. Zubatý v Kald. 9.

13136   Blankýn Svazek: 8 Strana: 0535
Blankýn, u, m. = safír (hlacená modrá hlína). Am. Orb. 58.

13137   Blankyt Svazek: 1 Strana: 0070
Blankyt, u, m., modrá barva, modrost'. Das Blau, die blaue Farbe. O původu vz Mz. 113. B. neBeský. — Blankytový. B. dráha = nebe. Chmel. - Blankytná Barva, Blankytová.

13138   Blankyt Svazek: 5 Strana: 1004
Blankyt. B. očí. Čch. Bs. 81.

13139   Blankyt Svazek: 7 Strana: 1197
Blankyt. Rozk

13140   Blankyta Svazek: 10 Strana: 0558
Blankyta, y, f., viburnum lantana, rostl. Brt. Sl. 18.

13141   Blankytek Svazek: 5 Strana: 1004
Blankytek, tku, m., himmelblaues Tuch. Rk.

13142   Blankytnavý Svazek: 5 Strana: 1004
Blankytnavý, bläulich. Šm.

13143   Blankytně m Svazek: 5 Strana: 1004
Blankytně modrý. Us. Pdl.

13144   Blankytnooký Svazek: 5 Strana: 1004
Blankytnooký, yiav/.óme. Vký. Lpř. překládá: blýskavých očí, bleskooká, jasno- oká.

13145   Blankytnosť Svazek: 5 Strana: 1004
Blankytnosť, i, f., die Lasurbläue. Šm.

13146   Blankytný Svazek: 5 Strana: 1004
Blankytný = modrý, lasurblau. B. nebe, Čch. Bs. 156., sukně, Pč. 3., oko. Mkr. Skvíti se bude jako záře b. Sš. II 105. — Koll. III. 195., Čch. Sl. 22.

13147   Blankytný Svazek: 7 Strana: 1197
Blankytný. B. látka. Rozk.

13148   Blankytoměr Svazek: 5 Strana: 1004
Blankytoměr, u, m., der Himmelblau- messer. Šm.

13149   Blankytoměr Svazek: 8 Strana: 0018
Blankytoměr, u, m., Cyanonieter, in. Sterz. I. 631. a.

13150   Blankytomodrý Svazek: 9 Strana: 0013
Blankytomodrý. ß. obloha. Koll. Bás. 123.

13151   Blankytový Svazek: 5 Strana: 1004
Blankytový, himmelblau, azurn. Šm.

13152   Blankytozorný Svazek: 10 Strana: 0018
Blankytozorný. B Amfitrite Msn Od 181

13153   Blanný Svazek: 1 Strana: 0070
Blanný = z blan, Haut-, Fell-. B. kožich. Lex. vet.

13154   Blanný Svazek: 5 Strana: 1004
Blanný, ého, m., Blann, ves u Mor. Bu- dějovic. Dle jiných pramenů: Blany (dle Dolany).

13155   Blanočlenec Svazek: 9 Strana: 0013
Blanočlenec, nce, m., hymenalia, brouk B. červenonohý, h. rufipes. Vz Klim. 496

13156   Blanoklíčivý Svazek: 5 Strana: 1004
Blanoklíčivý. B. rostliny, dermoblastae. Šm.

13157   Blanokřídlý Svazek: 5 Strana: 1004
Blanokřídlý. B-dlí, žilnokřídlí, žilno- křídlatci, hymenoptera, die Haut-, Ader- flügler: vosy. Vz Frč. 162.

13158   Blanokřídlý Svazek: 8 Strana: 0018
Blanokřídlý. Vz Ott. VIII. 639. a,

13159   Blanotvorný Svazek: 5 Strana: 1004
Blanotvorný. NA. V.

13160   Blanovati Svazek: 5 Strana: 1004
Blanovati = blánu s masa stahovati, häuteln. — koho: zajíce. Šd.

13161   Blánovatý Svazek: 1 Strana: 0070
Blánovatý, blánovitý, mnoho blan mající. Häutig.

13162   Blánovina Svazek: 1 Strana: 0070
Blánovina, y, f. Hautgewebe.

13163   Blánovina Svazek: 5 Strana: 1004
Blánovina. B. zpružná, elastisches Haut- gewebe, zrušení b-ny. Šp., Ssk.

13164   Blánovitý Svazek: 1 Strana: 0070
Blánovitý, hautartig.

13165   Blánovitý Svazek: 5 Strana: 1004
Blánovitý, splintig. Ssk. B. šindel. Šp. Vz Blána (ve dřevě).

13166   Blánový Svazek: 5 Strana: 1004
Blánový = bláněný, aus der Haut ge- macht, Haut-. Šm. B. strom, der Splint- baum. Sl. les.

13167   Blanožrout Svazek: 5 Strana: 1004
Blanožrout, a, m., eccoptogaster, der Splintkäfer. B. jilmový (scolytek), e. sco- lytus, der Rüsternsplintkäfer, Škd., Sl. les., dubový, e. intricatus, der Eichensplintkäfer, Škd., Kk. III. 313., malý, e. multistricatus, der kleine Ulmensplintkäfer. Škd.

13168   Blanská Svazek: 5 Strana: 1004
Blanská, é, f., ves v Buděj. Blk. Kfsk. 653.

13169   Blanské Svazek: 5 Strana: 1004
Blanské, ého, n.. Pflanzen, ves u Ka- plice. PL.

13170   Blansko Svazek: 1 Strana: 0070
Blansko, a, n., zámek v již. Čech. Blan- kenstein.

13171   Blansko Svazek: 5 Strana: 1004
Blansko, a, n., městečko u Boskovic; ves u Chrudimě; několik domkův u Ro- chlice; Plankenstein, ves u Neštědic. PL. Cf. Blk. Kfsk. 1284., Sdl. Hr. I. 252., S. N.

13172   Blanský Svazek: 1 Strana: 0070
Blanský. B. lesy. Jg.

13173   Blanský Svazek: 5 Strana: 1004
Blanský. Sdl. Hr. III. 301. B. les. Vz S. N.

13174   Blanstvo Svazek: 5 Strana: 1004
Blanstvo, a, n., das Hautsystem. Šm.

13175   Blany Svazek: 5 Strana: 1004
Blany, trávník u Kojetína. Pk. — B., vz Blanný.

13176   Blany Svazek: 7 Strana: 1197
Blany, pl., f. = místo lesnaté, kamenité, na němž neroste než suchá tráva a jalovec. V již. Čech. Odtud Blaník, Blanice. Sdl. Hr. VII 151.

13177   Blanýš Svazek: 5 Strana: 1004
Blanýš, e, m. B-ši, pteropoda, die Flos- senfüsse, -füssler. Nz., Š. N.

13178   Blanžet Svazek: 1 Strana: 0070
Blanžet, u, m., (z fr. blanchette), Mieder- stecken.

13179   Blanžír Svazek: 5 Strana: 1004
Blanžír, u, m., die Tischfalze, das Blan- chireisen. Šp.

13180   Blanžovati Svazek: 5 Strana: 1005
Blanžovati, blanchiren. — co: kůže. Šp.

13181   Blaptala Svazek: 5 Strana: 1005
Blaptala, y, m., der Plauscher. Ostrav. Tč.

13182   Blaptati Svazek: 5 Strana: 1005
Blaptati = bleptati, klatschen. Ostrav. Té.

13183   Blaseovanosť Svazek: 5 Strana: 1005
Blaseovanosť, i, f., z franc. blaser = otupiti = otupělosť z přesycenosti plynoucí, zápalu šlechetnějšího neschopna, ve lhostej- nosti sobě libující, die Blasirtheit. KB. 315. Cf. Enc. paed. I. 652.—653.

13184   Blaseovaný Svazek: 5 Strana: 1004
Blaseovaný lépe než blasirovaný, vz toto.

13185   Blasfemie Svazek: 1 Strana: 0070
Blasfemie = rouhání se Bohu. Rk.

13186   Blasi-us Svazek: 5 Strana: 1005
Blasi-us, a, m. B. Mich. Jir. Ruk. I. 85. B. Jan, kněz 1704. Vz Jg. H. 1. 535., Jir. Ruk. I. 84. — B. Jan, syn, † 1773. Ib., Jir. Ruk. I. 85.

13187   Blasirovaný Svazek: 1 Strana: 0070
Blasirovaný = ztupělý, netečný, přesy- cený. Rk.

13188   Blasko Svazek: 5 Strana: 1005
Blasko, a, n., samota u Veselého v Tá- borsku.

13189   Blasonnovati Svazek: 5 Strana: 1005
Blasonnovati = erby malovati, vyklá- dati. S. N.

13190   Blasonování Svazek: 10 Strana: 0018
Blasonování. n B erbů — popisování Kol Her I 8 Sr 380 Vz násl.

13191   Blasonovati co Svazek: 10 Strana: 0018
Blasonovati co: - erb vypisovati podle pravidel heraldických Kol Her I 339

13192   Blastem Svazek: 5 Strana: 1005
Blastem, a, m. = látka klíčivá. Slov. zdrav. 30.

13193   Blaster Svazek: 7 Strana: 1197
Blaster, m., palmaria, rostl., zastr. Rozk., Pršp. 25. 9.

13194   Blaster Svazek: 10 Strana: 0018
Blaster, u, m, palmaria (de plantia) Rozk R 70 Dle Mš snad chybně m dlaster (dlaň, palmes)

13195   Blastulový Svazek: 8 Strana: 0535
Blastulový. B. barva, Ott. XL 695. a.

13196   Blaškov Svazek: 5 Strana: 1005
Blaškov, a, m., ves u Bystřice v Br- něnsku. PL.

13197   Blašta Svazek: 8 Strana: 0018
Blašta, y, m., vz Bláha (nahoře).

13198   Blat Svazek: 5 Strana: 1005
Blat, i, f. = blatiště. Slov. Phld. V. 48.

13199   Blata Svazek: 5 Strana: 1005
Blata, y, m., os. jm. Mor. Šd. — B., pl., n. Vz Bláto. B., ves u Libuně; několik domků u Nových Hradův. PL. Cf. Blk. Kfsk. 1284., Sdl. Hr. III. 269. — B., řeka. Vz Blaťané.

13200   Blata Svazek: 7 Strana: 1197
Blata, pl., n. = rozsáhlá úrodná luka u Vodňan. Řvn. 384. Cf. Ott. VI. 90.

13201   Blata Svazek: 8 Strana: 0535
Blata, vz Bláto.

13202   Blata Svazek: 10 Strana: 0558
Blata, pl., n. = luka od Hluboké až k Vodňanům. Vz Čes. 1. XIV. 77.

13203   Blatácko Svazek: 9 Strana: 0013
Blatácko, a, n. B. lépe prý než Blatsko. Sr. Blaták, Kozácko. Vz Čes. 1. IX. 214.

13204   Blatácký Svazek: 5 Strana: 1005
Blatácký, z blat pocházející, na blatech užívaný. Vz Bláto. Jdr.

13205   Blatačka Svazek: 5 Strana: 1005
Blatačka, y, f., žena z Blat. Vz Bláto. Jdr.

13206   Blatačka Svazek: 9 Strana: 0013
Blatačka, y, f., ne Blatka, obyvatelka. Blat. Vz Čes. 1. IX. 214.

13207   Blaták Svazek: 1 Strana: 0070
Blaták, a, m., druh sluk. Us. Kothschnepfe.

13208   Blaták Svazek: 5 Strana: 1005
Blaták, a, m., obyvatel Blat. Vz Bláto, Blaťané. Jdr. — B., psí jméno. Škd. — B., die Kothschnepfe. Loos.

13209   Blaťák Svazek: 8 Strana: 0018
Blaťák. Blaťáci = obyvatelé po řece Blatě u Plumlova a Prostějova a po levém břehu řeky Valové u Tovačova, Brt, I). II. 11. — B. = obyvatelé kolem třeboňských rybníků. Oester. Mon. (Böhm.) I. 491.

13210   Blaták Svazek: 9 Strana: 0013
Blaták, a, m., obyvat. Blat. Čes. 1. IX. 214.

13211   Blataň Svazek: 5 Strana: 1005
Blataň, ě, m., os. jm. Šd.

13212   Blaťané Svazek: 5 Strana: 1005
Blaťané či Blaťáci, obyvatelé po řece Blatě u Prostějova. Kld.

13213   Blatař Svazek: 7 Strana: 1197
Blatař, e, m. = cihlář (nadávka). Čce. Tkč.

13214   Blatařka Svazek: 7 Strana: 1197
Blatařka, y, f. = čírka U Čermné. Šír Pt.

13215   Blatařka Svazek: 9 Strana: 0013
Blatařka, y, f., vz Čírka (pták).

13216   Blatce Svazek: 5 Strana: 1005
Blatce, dle Budějovice, Blatetz, vsi u Be- chyně a Turnova; dvůr u Uhlíř. Janovic. PL. B. Veliké, Gross-Blatzen, B. Malé či Blatečky, Klein-Blatzen, vsi u Dubé. PL. Cf. Blk. Kfsk. 1284., 1285.

13217   Blatce Svazek: 9 Strana: 0013
Blatce, e, n. = bláto. Vplinul (plivl) na zemi a učinil b. z toho plinuti. Praž. evang. Joh. 9. 6.

13218   Blátcě Svazek: 9 Strana: 0427
Blátcě, ě, n. = blátko, Koth. Gb. Slov. 60.

13219   Blatec Svazek: 5 Strana: 1005
Blatec, tce, m., Blatze, ves u Olomouce. Arch. III. 484.

13220   Blatec Svazek: 7 Strana: 1197
Blatec, tce, m, rybník v Písecku. Ott. VI. 90.

13221   Blatečko Svazek: 5 Strana: 1005
Blatečko, a, n., vz Bláto.

13222   Blatečky Svazek: 5 Strana: 1005
Blatečky, vz Blatce.

13223   Blatěnka Svazek: 5 Strana: 1005
Blatěnka, y, f. B. obecná, limosella aqua- tica, rostl. S. N. VI. 954. Cf. Čl. Kv. 236., FB. 57., Slob. Rostl. 313.

13224   Blatěnka Svazek: 9 Strana: 0013
Blatěnka, y, f., rostl. Vz Ott. XVI. 33.

13225   Blátenky Svazek: 5 Strana: 1005
Blátenky, pl., f., druh hrušek. U Král. Hrad. Kšť.

13226   Blatenské Svazek: 1 Strana: 0070
Blatenské jezero, chybně m.: blatné.

13227   Blatenský Svazek: 5 Strana: 1005
Blatenský, ého, n. Blk. Kfsk. 506. Vz Blatný, 1. O b-ských ševcích a jejich tu- reckém bubnu vz Sbtk. Krat. h. 10.

13228   Blatěný Svazek: 7 Strana: 1197
Blatěný = z bláta udělaný. B. ptáček VSlz. I. 3.

13229   Blatín Svazek: 5 Strana: 1005
Blatín, a, m., Neustift, ves u Nového Města v Brněnsku.

13230   Blatina Svazek: 1 Strana: 0070
Blatina, y, f., blativá krajina. Sumpf- gegend.

13231   Blatina Svazek: 5 Strana: 1005
Blatina, y, f. = důlní blato. Hř. 2. — B. = blatné místo, der Moor. Srny a jele-
nové to do sebe od přirozenie mají, že
skákáním a rychlostí se k horám berú a
v blatinách nerádi ostávají. Hus III. 28. — B., samota u Pelhřimova a u Pacova. B. Stará a Nová, Alt- und Neu-Blatina, vsi u Poličky. PL. — Blatiny, místní jméno v Malém Hontu na Slov. Let. Mt. S. VI. 2. 13.

13232   Blatina Svazek: 10 Strana: 0018
Blatina, y, f B v I 70 polož za, Bla- tenský'. B = močál Baw Arn 4342 (Mš Slov)

13233   Blatinec Svazek: 5 Strana: 1005
Blatinec, nce, m., potok u Brušperka na Mor. Šd.

13234   Blatisko Svazek: 5 Strana: 1005
Blatisko, a, n , abscheulicher Koth. Bern.

13235   Blatistý Svazek: 5 Strana: 1005
Blatistý = blatitý. Slov. Ssk.

13236   Blatiště Svazek: 1 Strana: 0070
Blatiště, ě, n., blatité místo. Us. Morast.

13237   Blatiště Svazek: 5 Strana: 1005
Blatiště. — B. = pole u Řenčova.

13238   Blátiti Svazek: 1 Strana: 0070
Blátiti, il, cen, ení = blátem kaliti. Ros.

13239   Blátiti Svazek: 9 Strana: 0013
Blátiti, zablácen, odchylkou zablátěn. Gb. H. ml. III. 2. 310.

13240   Blátiti se Svazek: 8 Strana: 0535
Blátiti se. Dnes se tam blátí (dělá se bláto). Us. (Slyšel jsem od staré ženy.)

13241   Blátiti se kde Svazek: 5 Strana: 1005
Blátiti se kde. Už se na cestě blátí (dělá se bláto). Us. Šd. Vz Blatněti.

13242   Blatitosť Svazek: 1 Strana: 0070
Blatitosť, blativosť, blatnatosť, blatnosť, blatnovitosť, i, f. Kothigkeit.

13243   Blatitý Svazek: 5 Strana: 1005
Blatitý, vz Blativý.

13244   Blativo Svazek: 10 Strana: 0018
Blativo, a, n Zapadli z b-va do kalužin (přišli do horšího) Tbz V 6 83

13245   Blátivý Svazek: 1 Strana: 0070
Blátivý, blatitý, blatnitý, blatnatý (Kom.), blatovitý, blatovatý, kothig. Je blativo. Us. Blativý čas na boty ras. Vz Hospodářský. Šp., Lb.

13246   Blativý Svazek: 5 Strana: 1005
Blativý. B. voda, cesta, Us., hmota, Osv. V. 20., střevíce (blátem umazané). Us. Dch.

13247   Blatka Svazek: 5 Strana: 1005
Blatka, y, f., samota u Nového Města v Brněnsku. PL.

13248   Blatka Svazek: 9 Strana: 0013
Blatka, y, f., vz předcház. Blatačka.

13249   Blátko Svazek: 5 Strana: 1005
Blátko, a, n., v horn., der Bohrschmant. Šp.

13250   Blatlavý Svazek: 7 Strana: 1197
Blatlavý = blátivý. B. cesta. Vchř.

13251   Blatná Svazek: 1 Strana: 0070
Blatná, é, f., mě. v Čechách, Blatna. - Blatenský.

13252   Blatna Svazek: 5 Strana: 1005
Blatna = Blatín.

13253   Blatná Svazek: 5 Strana: 1005
Blatná, mě. v Plzeňsku. Cf. Tk. I. 436., IV. 722., V. 213., 156., Blk. Kfsk. 1285., Sdl. Hr. III. 114., 117., Tk. Ž. 199., S. N. — B., řeka v Hané na Mor. Vz S. N.

13254   Blatna Svazek: 8 Strana: 0018
Blatna a Blatno. Vz Dob. Dur. 163.

13255   Blatná Svazek: 8 Strana: 0018
Blatná, é, f., vrch u Slaviče ve Frýdecku. Vest, opav. 1893. 6.

13256   Blatňák Svazek: 5 Strana: 1005
Blatňák, a, m. Hanáci rozdělují se v Ha- náky vlastní, v Blatňáky a Zabečáky. Blat- ňáci bydlí při Moravě kolem Tovačova a Kojetína. Zovou se Blatňáky pro blativé silnice, které způsobuje rozvodněná Morava. Km. 1884. 484. Cf. S. N.

13257   Blatnatěti Svazek: 5 Strana: 1005
Blatnatěti, ěl, ění. Kopou zlato, ale blat- natí. Sš. Bs. 194.

13258   Blatnato Svazek: 8 Strana: 0018
Blatnato, kothig. Bylo tam b. Phľd. 1895. 145.

13259   Blatnatý Svazek: 5 Strana: 1005
Blatnatý = blátivý. B. louže. Ler.

13260   Blatnavý Svazek: 5 Strana: 1005
Blatnavý = blátivý. Slov. Bern.

13261   Blatné Svazek: 5 Strana: 1005
Blatné, ého, n. = Blatno, Sdl. Hr. I. 82., blatenské jezero. S. N.

13262   Blatněti Svazek: 5 Strana: 1005
Blatněti, ěl, ění. Na cestach blatní = dělá se bláto. Slov. Hdž. Šlb. 56. Vz Blátiti se.

13263   Blatní Svazek: 5 Strana: 1005
Blatní slezinník = kapraď samičí, asple- nium rilix femina, der Waldfarn. Sl. les. B. cesta, ulice. Ve Frýdku. Tč.

13264   Blatní Svazek: 8 Strana: 0535
Blatní mršník, brouk. Vz Klim. 371.

13265   Blatnica Svazek: 5 Strana: 1005
Blatnica, dle Káča, Urbs Paludarum, Mosburg na blatenském jezeře. Let. Mt. S. X. 1. 28., V. 1. 50.

13266   Blatnice Svazek: 5 Strana: 1005
Blatnice, e, f. = blatnatá krajina, cesta. Dch., Tč. — B. = chalupa z bláta udělaná. Ulepiti si blatnici (b-cu). Mor. Tč. — B., Schleuchzeria, rostl. B. horská. Vz Čl. Kv. 129., FB. 21. — B., samota u Dobříše; Blatnitz, vsi u Mladé Vožice, u Chotěboře a Jaroměře; Blatnitz, ves u Nýřan; B. Górne, Hrubá, Veliká, Nižne, Malá, Ober-. Gross-, Nieder-, Klein-Blatnitz, ves u Uher. Ostrova. PL. Cf. Blk. Kfsk. 1285., Sdl. Hr. IV. 368., S. N.

13267   Blatnice Svazek: 7 Strana: 1197
Blatnice, e, f. = divoká kachna. U Po- děbrad. Šír Pt.

13268   Blatnice Svazek: 9 Strana: 0013
Blatnice, e, f. B., pelobatidae, druh žab. Vz Ott. XV. 372. ?. = přítok Dyje na ???. Bdl. ???. 11.

13269   Blatnice Svazek: 10 Strana: 0558
Blatnice, e, f., scheuchzeria, rostl. Ott. XXII. 970.

13270   Blatnička Svazek: 5 Strana: 1005
Blatnička, y, f., die Kothraeise. Šm.

13271   Blatnička Svazek: 7 Strana: 1197
Blatnička, y, f. = kačice, Ente. Mo- ravští kopáči kačicím říkají b-čky. Bl. 173.

13272   Blatnička Svazek: 8 Strana: 0018
Blatnička = kačice. BI. Gr. 173.

13273   Blatník Svazek: 1 Strana: 0070
Blatník, u, m. = sůl Blátem znečištěná, Vys.; široký zákolník, Kothdeckel. Us. — B, a, m., pták; ryba, bahník, Thunfisch; hmyz. D.

13274   Blatník Svazek: 5 Strana: 1005
Blatník, a, m., tvrz a samota u Pardu- bic. S. N., PL., Sdl. Hr. I. 252.

13275   Blatník Svazek: 7 Strana: 1197
Blatník, m., lutina, pták Bhm., Rozk., Pršp. 10.

13276   Blatník Svazek: 10 Strana: 0018
Blatník, u, m B u kočáru Nár list 1903 č 139. 4.

13277   Blatnitý Svazek: 5 Strana: 1005
Blatnitý, vz Blátivý.

13278   Blatnivý Svazek: 9 Strana: 0013
Blatnivý. Rok b. (mokrý; zle nás živí. Slov. Zát. Pr. 195. a.

13279   1. Blatno Svazek: 5 Strana: 1005
1. Blatno, vz Blatný, 1. Hdk. C. 376. Laš. Brt. D. 200. — Už tu není tak b., jak bývalo. Vz Blatný, 2. Us. Šd.

13280   2. Blatno Svazek: 5 Strana: 1005
2. Blatno, a, n. = Blatné, ves u Hlin- ska; Platten, městečko v Chebsku a ves u Jirkova; Ploden, ves u Jechnic. PL. Cf. Tf. Odp. 385., Blk. Kfsk. 195., 197., S. N.

13281   Blatno Svazek: 7 Strana: 1197
Blatno, a, n. = blatenské jezero, od blata. Odtud maď. Balaton a něm. Blatten- see. Šf. Strž. I. 280.

13282   1. Blatný Svazek: 1 Strana: 0070
1. Blatný. Blatné jezero, také: Blatno, a, n., Blatoň, ě, m., jezero v Uhřích, Plattensee. Chybně: jezero blatenské. — B., metař ulic. 1580. Gl.

13283   2. Blatný Svazek: 1 Strana: 0070
2. Blatný, blaten, tna, tno. B. město, cesta, země, voda, důl, zřídlo, (plný bláta, blativý, kothig.), Kron. mozk.; rostlina (v blátě ro- stoucí), L.; b. rod (se země pošlý). Jel. ?

13284   Blatný Svazek: 5 Strana: 1005
Blatný, 2. B. kámen, BO., metač, der Gassenräumer. Gl. B. nečistota. Št. Kn. š. 97. — B. = lesní kotlina v pohoří karpat- ském v prameništi Ostravice. Škd.

13285   Blatný Svazek: 8 Strana: 0018
Blatný. Pod Blatným, les pod Kalužným ve Frýdecku. Vest. opav. 1898. 6.

13286   Blatny Svazek: 9 Strana: 0013
Blatny = potok ve Slez. Lor. 82.

13287   Blatný Svazek: 10 Strana: 0018
Blatný (pl. ), louky u Hrotova Čas. mor. mus. III 130

13288   Bláto Svazek: 1 Strana: 0070
Bláto, a, n. (na Mor. a Slov. blato); v Čech. instr. sg. blátem, ne: blatem. Pl. blata. B., Koth. Strany pak blat, kteráž sme v té ulici strouhávaly. Svěd. 1569. V pl. Blata z pravidla = bařiny. Vz. Gl. 8. Marschen. Jako svině v blátě se váleti. V. Dělá se b. I). Dnes je b. Šm. Prší, Bude b. Us. Skočiti z bláta do louže. Jg. V blátě zkálený. V. B. nebláto, já předce půjdu. Us. Každý rád, když z bláta vyleze. Us., Č. Z bláta do louže se dostati, přijíti. D. Šipati se, váleti se v blátě. D. Nechati někoho v blátě (v bryndě). Vz Neštěstí. Č., D. Z bláta se dobývati. Vz Nesnáze. Č. Rovně, co by do bláta uvrhl, vhodil. (Vz Nedbalý, Nevšímavý. Dáš-li co nevděčnému; nevděčnému marně dobře či- niti. Vz Nevděčný). Č., Lb. Pomohl mu (si) z bláta do louže (do kaluže. Mt. S. Vz Prodělání). Č. V témž blátě vězíš (Vz Ne- štěstí.). Č., V. Bláto líbí se svini. (O hříšnících). C. Co z bláta se dobývá (o těžké práci). Ros. Chtě se louže varovati, upadl do bláta. D. Nenavážíš z bláta čisté vody. Č. Na blátě stavěný dům (na špatných základech). Us. Na blátě sekeru ostřiti. L. B. na poli zlato. Šp. Nic co proto, přijde léto, vyschne bláto. Č Nic co proto, vyschne bláto, bude léto. Vz Neštěstí. Lb. Začal na zlatě, skončil na blátě. Km. Nič to za to, že je blato, príde vetor, vyfúka to. Na Slov. Nepřilévej louže k blátu (vz Pomluva). Č., Lb. Vytrhl z bláta na sucho (z nebezpečenství vyvázl). Lb. Vz Louže. — Vz Bahno.

13289   Blato Svazek: 5 Strana: 1005
Blato, a, n., samota u Poděbrad; Benet- schlag, ves u Chvalšin. PL. Vz Bláto.

13290   Bláto Svazek: 5 Strana: 1005
Bláto z bal-to. Vz Mz. v List. filol. 1880. 8. B. = rozmočený prach. Vz S. N. B. ze stoky, der Grabenschlamm, říčné, der Fluss-
schlamm, rybničné, Teich-, housenčí, der
Raupenkoth, Sl. les., saturační, Saturations-,
Šp., sodové, Soda-, vitriolové. KP. IV. 407.,
622. Bláto moudrosti = tmel ze strouhané
cihly, bílku a soukenných ostřížků k ob-
mazování trub a nádob alchymistických.
Vz S. N. Hradišču, Hradišču na dole na
blatě. Sš. P. 236. Kdyby ona to nedržela,
on by byl už dávno na blátě (na mizině).
U Rychn. Je jako b. (nemůže sebou vlád-
nouti, jest nemocen). U Král. Hradce. Kšť.
Všichni někdy béřeme do bláta saně a do
sněhu kočár (chybujeme). Šml. Světz. 1884.
319. Už nebude šlapat b. (umřel). Tč. Sko-
čil z bláta do louže. Rovné jakoby do bláta
uvrhl. Lpř. Na vesno je vrtel (věrtel) dešťa
a měrka blata a na podzim měrka dešťa a
vrtel blata. U Opavy. Klš. Udělá to, až
nebude po dešti bláto (nikdy). U Litomyšle.
Bda. Ač vyšel z bláta, povýšen za preláta.
Bž. — Blato pole na řece Blatě u Dubu
na Mor. Pk. — Blata = bařiny, močály,
die Marschen; na Mor. zvláště pastviska
v močálovité půdě. Různice o blata a pastvy
a požitky na blatech; Jakož jsem udělal
na třech blatech sobě tři nivy, kde prve
někdy za dávných let olší a rokytí veliké
bylo; Kdyby jaká potřeba přišla na to
blato a bylo potřebí opraviti, aby zase ne-
zašlo vodou, jako prve bylo zašlo. List
z r. 1482. Pustili jsme pastvu na blatech.
1562. Na blatech našich aby sobě luk Na-
dělali. 1506. — Blata jméno devíti vesnic
u Veselí nad Lužnicí ležících. Jsou to tyto
vsi: Klečaty, Zálší, Mažice, Borkovice, Svíny,
Kundratice, Horušice, Sedlíkovice a Pele-
jice. V místech těch hlavně u prvních čtyř
vesnic jsou rozsáhlá blata, rašeliniště. Blata
jsou území velmi úrodné, půda pšeničná;
proto tamější rolníci jsou zámožní a také po-
kročilí. Na Blatech je i zvláštní kroj, hlavně
u ženských velmi pěkný, nosíť krátké, těžké,
soukenné sukně s hedvábnými stužkami a
bílé pleny vyšívané nebo penízky ozdobené.
Zástěrky a šatky na krk jsou vesměs hed-
vábné barvy nejvíce červené; punčochy jsou
též červené. Mužové nosí žluté koženky po
kolena, střevíce a bílé punčochy, krátkě
kazajky a soukenné vesty. Kroj tento však
už mizí hl. u mužův. Dostala se na Blata
(provdala se do Některé z jmenovaných
vesnic). Na Blatech mají už po žních. Ten
člověk je z Blat. Kubata dal hlavu za Blata
(vykládá se tak, že prý jistý rolník Kubata
z Blat kdysi položil svou hlavu v soudě
s pany třeboňskými za práva Blat). Jdr. — B., Blatto, ves u Chrudimě; B. Černé, ves
u Uhlíř. Janovic. Cf. Blk. Kfsk. 75., Sdl.
Hr. L 252., II. 85., 175.

13291   Blato Svazek: 8 Strana: 0018
Blato, vz násl. — B. = rybník v Poděbr. (zaniklý). NZ. IV. 100.

13292   Bláto Svazek: 8 Strana: 0018
Bláto. O původu slova cť. Gb. H. ml. I. 34. Nič to preto, vyschne blato, bude leto (o na- ději). Slov. Zátur.

13293   Bláto Svazek: 8 Strana: 0535
Bláto. Bláta k louži přilévati (zbytečně něco dělati), Bl. (Čes. 1. VI. 128.).

13294   Bláto Svazek: 9 Strana: 0013
Bláto. Do blata vela dažda netreba (těžce chorý snadno umře). Slov Čes 1. VII. 4L, Zát. Pr. 298. a. — Bláto na poli zlato. Hrab. 18. Kdo po jiném blátem háže, sám se nejvíc zamaže. Čes. 1. VIII. 328.

13295   Bláto Svazek: 9 Strana: 0427
Bláto. Na jar za mech (pytel) déšťa a za varechu blata, v jaseň za varechu déšťa a za mech blata. Mus. slov. II. 9.

13296   Bláto Svazek: 10 Strana: 0018
Bláto. Blato je pre hospodára zlato Rizn 64 Aby teprv věděla, jak už je na dobro v blatě zašlapaný Zvon III 696 Ty, kmotře, k louži vždy přidáváš bláta, bodejť tě oheň spálil Světz 1883 203 Každý sám rád z bláta vyleze (je rád, když sám se spasí) Čes 1 XIII. 178 Přijde léto, vyschne blato (bude zase lépe) Jrsk XXV 118 Pomaly pime, brate, aby's sa neválel v blate Sbor slov 1900 120

13297   Blatobarvý Svazek: 5 Strana: 1006
Blatobarvý, erdfahl. Šm.

13298   Blatoblud Svazek: 5 Strana: 1006
Blatoblud, a, m. = Luther. 1529. Vodň.

13299   Blatomaz Svazek: 5 Strana: 1006
Blatomaz, a, m., der Kothschmierer. Rk.

13300   Blaton Svazek: 5 Strana: 1006
Blaton, vz Balaton.

13301   Blatoň Svazek: 5 Strana: 1006
Blatoň, vz Blatný, 1. C. Ct. II. 220.

13302   Blatoslav Svazek: 5 Strana: 1006
Blatoslav, a, m., vz Žabí (jména).

13303   Blatošlap Svazek: 1 Strana: 0070
Blatošlap, a, m., Pflastertreter, Zlob.; pěší voják.

13304   Blatošlap Svazek: 7 Strana: 1197
Blatošlap, a, m. Wtr. Obr. I. 522.

13305   Blatošlapec Svazek: 10 Strana: 0018
Blatošlapec, pce, m = blatošlap Tbz. XVI 289

13306   Blatošlapský Svazek: 9 Strana: 0427
Blatošlapský. B. gamaše (pěšího vojína). Jrsk. IV 60.

13307   Blatouch Svazek: 1 Strana: 0070
Blatouch, u, m., caltha, rostl. B. bahní (koňské kopyto, boleočko, žluťák, máslenka, žlutá tolita, měsíček, bukáč), plazivý, ko- pytníkový, úzkolupenný, dvojkvětý, vějíř- natý, splývavý. Rostl. Dotter-, Mosblume.

13308   Blatouch Svazek: 5 Strana: 1006
Blatouch bahní, caltha palustris, die Gold-, Bachblume. Sl. les. — Vz Čl. 10., Čl. Kv. 280., FB. 70., Slbd. Rostl. 668., Kk. 207., 215., Rosc. 141., S. N.

13309   Blatouch Svazek: 9 Strana: 0013
Blatouch v obec. mluvě také: potočník, vaječník, žluťák.

13310   Blatouch Svazek: 10 Strana: 0558
Blatouch, u, m., caltha palustris: babí plesk, babík, babka, bambulky, blatuch, blatuch, blatuch, blatucha, boleočko, bole- oko, blysk, blýskavé kvítí, bukač, červilák, chcípanka, kačenky, koňské kopyto, má- selka, máselník, másleničky, máslenka, masloch, máslový květ, mastný knedlík, mazanec, mazaneček, měsíček luční, potočník, růžička, vajecák, vaječník, volí oko, volo- očko, volovečko, volské oko, vraní oko, záhruška, záruž, záruží, záružík, záružina, zlatý květ, žloutvíček, žluták. Vz Čes. 1. XIV. 135.

13311   Blatov Svazek: 5 Strana: 1006
Blatov, a, m., ves u Běchovic, něm. Blatow.

13312   Blatovák Svazek: 10 Strana: 0018
Blatovák, u, m = kartáč na bláto Rí- mov Kub List fil 1902 247

13313   Blátovatý Svazek: 5 Strana: 1006
Blátovatý, vz Blátivý.

13314   Blatovisko Svazek: 10 Strana: 0559
Blatovisko, a, n. B. krve = tratolišti. Brt. Sl. 18.

13315   Blátovistý Svazek: 5 Strana: 1006
Blátovistý = blátivý. Slov. Bern.

13316   Blátovitý Svazek: 5 Strana: 1006
Blátovitý, vz Blátivý. B. cesta. U Rychn. Brv.

13317   Blátový Svazek: 5 Strana: 1006
Blátový = blátivý. Bern.

13318   Blátový Svazek: 9 Strana: 0013
Blátový. B. kartáč = na bláto. Mtc. 1899. 220.

13319   Blatská Svazek: 5 Strana: 1006
Blatská, mor. tanec. Škd.

13320   Blatsko Svazek: 9 Strana: 0013
Blatsko, a, n. Vz předcház. Blatácko.

13321   Blatský Svazek: 9 Strana: 0427
Blatský. B. kroj = tovačovský. Nár. sbor. 1901. 23.

13322   Blatský Svazek: 10 Strana: 0018
Blatský, B pleny Nár list 1903 č l68 13 Sr. Blatsko (v již Čech).

13323   Blatule Svazek: 7 Strana: 1197
Blatule, e, f., helophilus, moucha. Brm. IV. 493.

13324   Blaty Svazek: 5 Strana: 1006
Blaty, dle Dolany, Blatt, ves u Mělníka; Hoslau, ves u Dolejšího Nýrska. PL. Cf. Tk. II. 430.

13325   Blauš Svazek: 1 Strana: 0070
Blauš, z fr. blanche. Karta B. = Bez pa- náka, Bez figury, platí za 10 ok.

13326   Blava Svazek: 5 Strana: 1006
Blava, Blawen, ves u Budějovic. PL.

13327   Blava Svazek: 9 Strana: 0014
Blava, y, í. = červená stužka na temeni hlavy. Phľd. 1897. 496. Účes vlasů děv na blave. Ib. 614.

13328   Blava Svazek: 10 Strana: 0559
Blava, y, f. = způsob úpravy stuhy k účesu dívčímu. Vz Nár. sbor. XI. 11.

13329   Blavanka Svazek: 1 Strana: 0070
Blavanka, y, f., blavá barva, Berliner- blau. Rk.

13330   Blavanka Svazek: 5 Strana: 1006
Blavanka, z něm. blau, pruská modř. Km.

13331   Blavat Svazek: 9 Strana: 0427
Blavat, u, m., ypzace, nějaká rostlina. Gb. Slov. 61.

13332   Blavati Svazek: 10 Strana: 0018
Blavati. Mam A (List fil 1893. 218)

13333   Blaví Svazek: 5 Strana: 1006
Blaví, n., das Berlinerblau. Šm.

13334   Blavk Svazek: 5 Strana: 1006
Blavk, u, m. = blavkot, das Gebell. Slov. Psohlavci nevládnú záhubu ďáľ vydržeť; náramným blavkom i strašným heslo dajú si vytím a zavráťa chrbty na útek. Hol. 74.

13335   Blavkati Svazek: 5 Strana: 1006
Blavkati, vz Brechati. Ssk., Bern.

13336   Blavkati Svazek: 7 Strana: 1197
Blavkati = hleděti, čuměti, gaffen. — nač. Brt. Dt. 222.

13337   Blavkot Svazek: 5 Strana: 1006
Blavkot, u, m., vz Blavk. Cf. Blafati.

13338   Blavor Svazek: 5 Strana: 1006
Blavor, a, m.,ještěr. B. dalmatský, pseu- dopus Pallasii, der Scheltopusik. Frč. 323., Brm. III. 196.

13339   Blavor Svazek: 10 Strana: 0018
Blavor, a, m, pseudopus, také želtopusík, ještěr Vz Ott XX 909

13340   Blavoriť Svazek: 5 Strana: 1006
Blavoriť = štěkati. Cf. mor. blavkati. Slov. Rr. Sb.

13341   Blavúz Svazek: 5 Strana: 1006
Blavúz, u, m. = úzká, malá rolička. Slov. Rr. Sb.

13342   Blavý Svazek: 5 Strana: 1006
Blavý. B. barva. Vz Blavanka.

13343   Blazáreň Svazek: 5 Strana: 1006
Blazáreň, rně, f. = blázinec. Slov. Bern.

13344   Blazárňa Svazek: 5 Strana: 1006
Blazárňa, dle Káča = blázinec. Slov. Bern.

13345   Blaze Svazek: 1 Strana: 0070
Blaze, dobře, šťastně, wohl, glückselig. D. — komu koho, čeho: Blaze nám toho pána. Kom. — Chč. 379. — komu: Blaze nám, že . . . Puchm., D. B. tomu, kdo nic nemá, nestará se, kam co schová; směle lehne, směle vstane, žádný mu nic neukradne. Us. — Kat. 131., Št., Bl. — komu při čem: Mně není při tom b. Zlob. — komu kde: B. rybám ve vodě. D. Blaze v Praze, kdo má peníze. Us.

13346   Blaze Svazek: 5 Strana: 1006
Blaze jim bude. Št. Kn. š. 34.

13347   Blaze Svazek: 8 Strana: 0018
Blaze nám těch sluh, které ... Chč. S. 167.

13348   Blaze Svazek: 9 Strana: 0014
Blaze, jm. pozemku. Pck. Hol. 210. — B. adv. Blaze vám té pochvaly. 15. stol. Mus. fil. 1897. 172.

13349   Blazehrad Svazek: 9 Strana: 0014
Blazehrad. 1641. Vstnk. IX. 298.

13350   Blazek Svazek: 5 Strana: 1006
Blazek, zka, m., samota u Golč. Jení- kova.

13351   Blázen Svazek: 1 Strana: 0070
Blázen, zna, m., blázének, blázínek, blázní- ček = kdo nemá rozumu, nemoudrý, nerozumný, Narr. Bláznu výra poručiti (Vz Chybováni). 0. Blázni byli, kordy měli, jitrnicemi se se- kali. Č. Blázni byli, kordy měli, samým stříbrem pozlacené. Blázni byli, kordy měli, vařečkami fechtovali. Vz Lhář. Lb. B. ihned ukazuje hněv svůj. Ros. S bláznem neměj rady, nebo nebude moci zatajiti slova. S moudrými se rad' a s bláznem se o pa- lici nevaď. Moudrý s bláznem nežertuj. U blázna kord, u ženy pláč, u psa moc, u koně lejno, to když chtí, jest hned ho- tovo. Na Slov. Srdce blázna v ústech jeho. Červinka. Je hotový, učiněný blázen. Šm. Do vrchu hlavy b. býti. Šm. Nejspíše b. a dítě pravdu poví. Jg. Také b. někdy pravdu mluví. Jg., Lb. Blázna mlčením nejlépe od- Budeš. Č. Jeden b. více můž otázek nadě- lati, než mu deset moudrých stačí odpovídati. Č. Jeden blázen hodí kámen v vodu, ale Deset moudrých ho nevytáhne. B. píská, b. hrá, a kdo se naň divá, sám rozumu nemá. Mrzí se b. na rozumného a opilec na střízli- vého. Bláto bez břehův a b. bez ohrady. Cizí b. smích a svůj styd. Na moudrých lidech svět stojí a na bláznech tma. Pk. B. kdyby uměl mlčeti, při moudrých by mohl seděti. Č, Pk. Na rozcestí nemáš b-a vésti (Vz Hloupý). Dej b-u paruku, přec doktorem není. Ač co s b-em kdy uhoníš, radosť bývá, že s ním rovně nerozdělíš. Když b-na uperou, teprv sobě rozumí. Kdo je b„ ať je bit. Kyj přísluší na hřbet blázna; Bič sluší na koně, ohlav na osla a prut na hřbet blázna; B-i Brodu pokoušejí (vz Štěstí); Všudy B-ův (hloupých) na zbyt; B-a aby v stoupě opí- chal, jiný nebude; S b-y není žádná řeč ; Vysoké jsou b-u moudrosti; Rád b., že koláč našel (že jednou něco moudrého řekl. Vz Hloupý). Lb. Posad' b-a vysoko, bude no- hama klátiti; B-nu zákon nepsán; Raději s moudrými plakati než s b-em zpívati. Pk. Blázen dá víc než má. Č. Hrnec se poznává z klepání a blázen z tlachání (po štěbetání. Lb.). C. B. živ jsa z pecna svého, předce haní kůrku jeho. Š. a Ž. S takovou kuklou na blázny, ne na mne! Č. Jest b. na vrch hlavy, až ho hlava bolí. Vz Ztřeštěný. Lb., Č. Z nemoudrého blázna pouhého učiniti, Č. Každá liška svůj ocas chválí a blázen cepy. Trudno s blázny na zajíce. L. Hrnec se po- znává z klepání a b. z klekotání. Na Slov. Za nos co blázna někoho voditi. Vino, ženy z mnohých lidí blázny činí, všichni vědí. Rým. Bláznu cep (sluší); Na blázna kyj; Blázny sluší palici holiti; Bláznu sluší každá čepice; Bláznův rozmanitosť veliká; Bláznu i dřevěný peníz dobrý; Kozel bláznu po- rozumě, že ho nemá, nelituje; B. blázna ne- porazí, buď si mladý nebo starý; B. každého za blázna soudí; Kdo se spolčil s blázny, nespolčil se s rozumem; B. se o málo nepo- kusí; Není dobré bláznu vejce svěřiti; Vejce Bláznu svěřiti. Č. Kde dva blázni spávají, tam třetího hledají. Trnka. Od blázna nečakaj múdry skutok; Niet väčšieho Blázna ak flaša prázdna. Mt. S. Blázen se neutají, jako šídlo v pytli. Jg. Blázen nebývá moudrý, leč ho uperou. V. Nedávej bláznu palice. Jg. — Blázne, blázínku, blázníčku ( = bloude; ne ve zlém smyslu). D. — B., čtverák, šašek, Schalk, Spassmacher. Neholený blázen (kdo se bláznem dělá). V. Dvorský b. V. Chceš-li blázna míti, kup ho sobě. Č. Dělá ze sebe blázna; jest jim za blázna. D. — B. = hlupák, troup, Thor, einfältiger Mensch. Jeden b. deset jiných nadělá; B. kdo dává, kdo ne- bere, dva (větši, kdo nebéře). Blázni sliby ve- selí, moudří se kají; Sliby se slibují, blázni se radují. Č. Blázna z koho strojiti sobě, za blázna míti, za nos co blázna někoho voditi ( = posmívati se mu). Jg., Br. B. po koních. Šp. Bláznův někomu nadati. Brn. Byl blázen, že to učinil. To jsem také byl hodný b. Jg. O já blázen! Us. Nejsem b. (hloupý). B. = fučík, třeštík, fanta, Geschossener, Narr. Jeden b. 1000 Bláznů nadělá (vz Ztřeštěný). LB. Jeden b. druhdy patero moudrých svádí. Pk. — Též o ženách se praví: To bych byla blázen ! — B., f. 0 blázne nemoudrá! Er. P. 398. Vz Rod. — Stran přísloví viz ještě: Blažek, Brejle, Bulík, Doma, Hlava, Bláznivý, Houba, Huba, Kočka, Kotrba, Ku- kla, Lilek, Mozek, Myš, Nos, Oko, Opice, Palice, Vrch. Vz také Rb. č. 1734., 1735., 2618., 2619., 2620., 2649.

13352   Blázen Svazek: 5 Strana: 1006
Blázen, der Narr Vz S. N. Toť jsem b.! Dch. Bláznuom jak mají poručníci zdě- láni býti. B. při nejstarším bratru s nápa- dem zuostaň. Zř. zem. F. 4. Bláznuov a nemoudrých opatrování. Vz Zř. zem. I. 55. Blázni svědčiti nemohou; Blázni a pošetilí kšaftu dělati nemohou. Vz Cor. jur. IV. 3. 2. 403. Často se to nacházie, že chtiec k milosti učiniti člověka, učinie blaznem. Št. Kn. š. 8. Přítel bláznů podobný jim učiněn bude (cf. Moudrý); Radosť bláznů bolesť mudrců. Sb. uč. Ptáka poznáš po zpěvě, hrnec po zvuku, osla po uchu a blázna po řeči. Tč. Bláznovi vyrostlo ve- liké mluvení hned od přirození. Mor. Tč. Bláznu i dřevěný peníz dobrý. Bž. B. bude i s bubnem polovat. Mor. Té. B. s bláznem chodí a oba nikam se nehodí; Jeden b. druhdy patero moudrých svádí; B. po celý život rozum sbírá; Děti povídají, co činí; starší, co jsou činili; blázni, co by činiti měli; stateční, co by rádi činili; rozumní, co činiti sluší; Opilý se prospí, ale b. nikdy; Blázna i v kostele tepou; B. do smrti roz- umu nenabude. Bž. Slepého na cestu a blázna o radu se neptej. Hkš. Nebuď b., když nemůžeš býti velkým pánem. Lpř. Každý b. sám se chválí, neb súseduov nemá v táli; Velikáť to múdrosť bývá, ktož se bláznem v čas nazývá. Sv. ruk. 235., 236. — B. = šašek. Činíce se blázny; Z jiných blázny dělají. V. Dělá blázny = šprýmy. Brt. D. 200. — B. = hlupák. Ž. wit. 48. 11., 93. 8. Blázna i naděje obohatí. Bž. To není na blázny (hloupé). Us. Msk. To není od blázna (je dobré). Na Hané. Bkř. Blázen, kdo štěstí věří, a před nuzným zavírá dveří. Hkš. Ale já nebudem taký b. velký, žeby som sa vratiu k nevernej frajerce. Koll. Zp. I. 198. B., kdo dává; větší, kdo ne- béře. Mor. Tč. Kdo vždycky žertuje, bláz- nem se jmenuje. Mor. Tč. Leda bych byl b. (v odpověděch = ne). Us. Brt. B. dává, moudrý bere. Bž. Dobrá slova a zlé skutky ošidí moudré i blázny. — B. = třeštík. Jest do ní celý b. (zamilován). Us. On je takový b. po koních (má je rád). Us. Vk., Šp. — Pozn. B. po koních. Šp. vymaž na str. 71. b. v 11. ř. sh.

13353   Blázen Svazek: 7 Strana: 1197
Blázen. Na blázny netřeba hnoja (sami se rodí). Mor. Brt., Vck.

13354   Blázen Svazek: 8 Strana: 0018
Blázen. Nieto väčších bláznov nad kňaza, rechtora a baníka; lebo kňaz ten oblieka na vrch čo druhý na spodok (kosili); rechtor, ten spieva, keď druhý plačú a baník, ten hlädá, kde si nepoložil. Slov. Zátur. Bláznov nesejú a rodia sa. Slov. Phľd. 1894. 196. Na blázny netřeba hnoje voziti. Vek. Val. I. 108. Dakedy múdry pochybí, dakedy zas blažen trafí. Phľd. 1895. 187. Bláznům šťastí více nežli pravda slouží. Nov. Př. 154.

13355   Blázen Svazek: 9 Strana: 0014
Blázen. S bláznem těžký hovor. Hoř. 119. Dřu jako b.; Lítá jako packej b. Ib. 88. Neslibte bláznu a vezme na vas kyj. Šml. IV. 132. Česť, cnosť, stud a bázeň ktož má, není b. Hus. (Šb. Hus. Orth. 40. ). Trošty a čekání činí z mnohých lidí blázny. Dač. II. 80. Přísloví a pořekadla blázna se týkající v Zát. Př. 15. b., 16., 19., 32., 33., 144. a., 298. a.

13356   Blázen Svazek: 9 Strana: 0427
Blázen rozsypuje, moudrý shromažďuje; Blázni nebývají múdri, až so svojou škodou Mus. slov. II. 78.

13357   Blázen Svazek: 10 Strana: 0018
Blázen. Tak sluší blázny holiti (s nimi nakládati) Faust 184 Lepšie je hladeť na bláznov, nežli byť blaznom; Múdremu sa v noci sníva a bláznovi vo dne; Kde blázni, tam on jediný múdrý Rizn. 167, 169 — B. = hlupák Na blázny netřeba hnoja voziť (blázni se daří bez péče) Val Čes 1 XIII 372

13358   Blázen Svazek: 10 Strana: 0559
Blázen. Bláznovi kolesa idú pred vozom; Blázni rastú (rostou) i bez vody. Sb. sl. VIII. 84., 87. Slezská přísloví vz ve Vlast'. I. 225.

13359   Blázeneček Svazek: 5 Strana: 1007
Blázeneček, čka, m. = blázenek. Slov. Bern.

13360   Blázenek Svazek: 5 Strana: 1007
Blázenek, nka, m. = blázínek, das Narr- chen. Slov. Bern.

13361   Blázenský Svazek: 1 Strana: 0071
Blázenský = bláznivý, närrisch. Na Slov.

13362   Blázenství Svazek: 1 Strana: 0071
Blázenství, n. = bláznovství. Na Mor.

13363   Blazenstvie Svazek: 10 Strana: 0018
Blazenstvie. Mam A. 25b. (Mš. Slov. )

13364   Blázenstvo Svazek: 5 Strana: 1007
Blázenstvo, a, n. = blázenství. Pl.

13365   Blazg Svazek: 5 Strana: 1007
Blazg, u, m. = blazgo.

13366   Blazgačk Svazek: 10 Strana: 0018
Blazgačka, y, f = řídké bláto z\) se sněhem Val Čes 1 XII. 229.

13367   Blazgačka Svazek: 5 Strana: 1007
Blazgačka, y, f. = blazgo. Brt. D. 200.

13368   Blázganica Svazek: 5 Strana: 1007
Blázganica, dle Káča = skaredé, řídké bláto. Na Val. Vck., Brt. D. 200.

13369   Blázgať Svazek: 5 Strana: 1007
Blázgať = pleskati. Val. Brt. D. 65.

13370   Blazgo Svazek: 5 Strana: 1007
Blazgo, a, n. = deštivé počasí. Vz Pluta, Pluhava. Val. Brt. D. 200.

13371   Blazhun Svazek: 7 Strana: 1197
Blazhun, a, m., euerguminus, zastr. Pršp. 43. 68.

13372   Blazina Svazek: 7 Strana: 1197
Blazina, y, f. = peřina. Slov. Vck.

13373   Blázinec Svazek: 1 Strana: 0071
Blázinec, nce, m., dům bláznů. Bern., Us. Narrenhaus.

13374   Blázinec Svazek: 5 Strana: 1007
Blázinec. Vz S. N.

13375   Blázínek Svazek: 1 Strana: 0071
Blázínek, nka, m., Narr, Thor.

13376   Blázn Svazek: 10 Strana: 0018
Blázn, a, m = blázen Ž wit 48 11., Hrad 99

13377   Blázně Svazek: 1 Strana: 0071
Blázně, ěte, n. Sebe za moudré, vás za blázňáta máme. Kom. Thörichtes Kind.

13378   Blázně Svazek: 5 Strana: 1007
Blázně, ěte, n., närrisches Kind. Ssk.

13379   Blázně Svazek: 8 Strana: 0018
Blázně, Rúd 6a, 43a.

13380   Bláznění Svazek: 5 Strana: 1007
Bláznění, n., die Narrheit. Vz Blázniti.

13381   Bláznica Svazek: 8 Strana: 0018
Bláznica, e, ť. = blázinec. Brno. Brt. D. II. 294.

13382   Bláznice Svazek: 1 Strana: 0071
Bláznice, e, f., nemoudrá ženština. Thörin, Närrin.

13383   Bláznice Svazek: 5 Strana: 1007
Bláznice. Bláznivá b. GR, Št. Sleptal své zbožie s b-cemi (devoravit substantiam suam cum meretricibus). ZN. Nemúdrá b. Hr. rkp. 305. Us. na Hané. Bkř.

13384   Bláznice Svazek: 8 Strana: 0018
Bláznice — bláznivá žena. GR, N. 20. 43., Mus. 1895. 117.

13385   Bláznicě Svazek: 9 Strana: 0427
Bláznicě, e, f., Närrin. Gb. Slov. 61. Ta- ková jsi b.; Ó b-ce, na čem to sedíš? Ezop. 171., 203.

13386   Bláznič Svazek: 5 Strana: 1007
Bláznič, e, m. = blázen. Slov. Ssk.

13387   Blázníček Svazek: 5 Strana: 1007
Blázníček, čka, m., das Närrchen. Vz Blázen.

13388   Blázninec Svazek: 8 Strana: 0018
Blázninec, nce, m., kontaminací dvou tvarů: blázinec, m. a bláznice, f. List. fil. 1896. 157.

13389   Bláznisko Svazek: 7 Strana: 1197
Bláznisko, a, n. = blázínek. Wtr. exc.

13390   Bľaznisko Svazek: 10 Strana: 0559
Bľaznisko, a, n. Točil se jako b. bláz- nivé. Zvon VI. 71.

13391   Blázniště Svazek: 5 Strana: 1007
Blázniště, ě, n., die Umgegend des Nar- renhauses. Ssk.

13392   Blázniti Svazek: 1 Strana: 0071
Blázniti, ím, 3.pl.— zní, zni, zně (íc). il, ěn, ění; bláznívati = bláznem činiti, zum Narren machen, bethören; bláznovsky si vésti, pošetilým býti, třeštiti se, V., ein Narr sein, narriren, narren, toll, wahnsinnig sein; šaš- kovati, scherzen; se == Blázniti, ein Narr werden, schwärmen; šaškovati, scherzen; dychtivě čeho žádati, in etwas vernarrt sein. Jg. — abs. =. On blázní. Snadno blázniti, když rozumu není. Č.— koho: Co ho blá- zníš? — čím: milostí. V. — z čeho: Z té ztráty blázní. — se. D. — se po kom, po čem: po ženských, Us., po holce. Ml. — Č. — v čem: Neblázni v šatech (v již. Čechách.) Kts. Snadno v šatech b. (snadno výskati, když se daří. Vz Šťastný). Lb.

13393   Blázniti Svazek: 5 Strana: 1007
Blázniti. — abs. Kdo neblázní, není ještě moudrým. Sb. uč.

13394   Blázniti Svazek: 8 Strana: 0018
Blázniti nelíbilo se Bl. (Gl. 260.), dopo- ručoval blázniti. Blázniti jam videtur obso- lescere. Ib.

13395   Blázniti Svazek: 9 Strana: 0014
Blázniti i moudrým se trefí. Br. Věk. 95.

13396   Bláznívati Svazek: 5 Strana: 1007
Bláznívati, vz Blázniti.

13397   Bláznivě Svazek: 1 Strana: 0071
Bláznivě, närrisch. Kom. B. mluviti, si vésti. D.

13398   Bláznivě Svazek: 10 Strana: 0018
Bláznivě mluviti Fel 87

13399   Bláznivec Svazek: 1 Strana: 0071
Bláznivec, vce, m. 1) = blázen ; 2) blá- zinec, Bern.; toto slovo jest lepší. Šm. —

13400   Bláznivec Svazek: 5 Strana: 1007
Bláznivec, vce, m. = aron blamatý, rostl. U Vsetína. Vck., Slb. 224.

13401   Bláznivec Svazek: 8 Strana: 0018
Bláznivec, vz Ščiplavec (3. clod.), rostl.

13402   Bláznivec Svazek: 9 Strana: 0427
Bláznivec, vce, m. = aronova brada, tvář sv. Jano, diblík, trevdava (proti zimnici). Nár. sbor. 1901. 161.

13403   Bláznivěti Svazek: 5 Strana: 1007
Bláznivěti, ěl, ění, närrisch werden. Ssk.

13404   Bláznivka Svazek: 5 Strana: 1007
Bláznivka, y, f. = blouznění v horečce. Us. Sml.

13405   Bláznivosť Svazek: 1 Strana: 0071
Bláznivosť, i, f., bláznovství. V.

13406   Blaznivosť Svazek: 5 Strana: 1007
Blaznivosť, i, f. Jestli mluvíš, co nevíš, b. svojú vyjevíš. Mor. Tč. — Vz Enc. paed. I. 654.

13407   Bláznivý Svazek: 1 Strana: 0071
Bláznivý, närrisch, thöricht. B. lid. Br., milosť, V., řeč, Ros., mládenec, Troj., chvíle (třeštivosť), D. Zafučelo naň z bláznivého kouta. C. Bláznivých hub se najedl. C. Vz Blázen. — B. dům = blázinec, Us. na Mor.

13408   Bláznivý Svazek: 5 Strana: 1007
Bláznivý. B., stultus. Ž. wit. Deut. 6. a 21. B. mluvení. ZN. B. radosť, Sá., bláz- nice, Št., GR., středa (černá, první v posté). Dnes je tam b. zima (veliká). U Olom. Sd. Pád b-vého jestiť výstraha moudrého. Lpř. B-vá řeč nemá moudré odpovědi. Bž., Hkš. B. dům = blázinec. Leš. Brt. D. 200. B. dni = masopust. 1639. B. panny. Št. Kn. š. 5., 112. B. páni, Ib. 153, klam, hrdosť. Ib. 111., 169. — jak. Věc nad míru poše- tilá a b-vá. Sš. I. 168.

13409   Blaznivý Svazek: 7 Strana: 1197
Blaznivý kůň = janek. ČT. Tkč.

13410   Bláznivý Svazek: 8 Strana: 0018
Bláznivý. B. pesnička = světská. Phľd. 1895. 26.

13411   Bláznivý Svazek: 9 Strana: 0014
Bláznivý. B. dni = masopust. Chorv. 76.

13412   Bláznomluvec Svazek: 5 Strana: 1007
Bláznomluvec, vce, m., der Plauderer, Narrentheidiger. Slov. Bern.

13413   Bláznomluvení Svazek: 5 Strana: 1007
Bláznomluvení, n. Protož die sv. Pavel, aby nebyla jmenována mezi Efezskými ani mrzkosť, ani oplzlosť, ani b., jenž nic se nehodí. Hus I. 272. Vz Bláznotlachy.

13414   Bláznomluvnosť Svazek: 5 Strana: 1007
Bláznomluvnosť, i, f., thörichtes Reden.

13415   Bláznomluvný Svazek: 5 Strana: 1007
Bláznomluvný, albernredend. Šm.

13416   Bláznosť Svazek: 5 Strana: 1007
Bláznosť, i, f. = bláznivosť. Slov. Ssk., Bern.

13417   Bláznosť Svazek: 9 Strana: 0014
Bláznosť, i, f. = bláznivosť: XV. stol. Mus. fil. 1897. 4L, Hus I. 225.

13418   Bláznota Svazek: 10 Strana: 0018
Bláznota, y, f = bláznovství Kká Sion I 18

13419   Bláznotlachy Svazek: 5 Strana: 1007
Bláznotlachy, pl., m. = bláznivé mlu- vení, tlachy a machy obzvláště nečisté. Sš. II. 125., 126. Vz Bláznomluvení.

13420   Bláznoucí Svazek: 9 Strana: 0014
Bláznoucí. Blázen b. Br. Hod. 51.

13421   Blazňov Svazek: 5 Strana: 1007
Blazňov, a, m., Blasnow, ves u Čechtje.

13422   Bláznovati Svazek: 1 Strana: 0071
Bláznovati = blázniti, — čím: Jedněmi ústy b. i mudrovati. Mudr. — z čeho, sich worüber lustig machen. L.

13423   Blázňovati Svazek: 9 Strana: 0427
Blázňovati. Man. Korand. 66.

13424   Blázňovati o čem Svazek: 7 Strana: 1197
Blázňovati o čem. Kmd. 66. Vz Bláz- niti. 522

13425   Bláznově Svazek: 1 Strana: 0071
Bláznově si vésti. V. Vz Bláznivě.

13426   Bláznově Svazek: 5 Strana: 1007
Bláznově, närrisch. B. se milovati. Št. Kn. š. 38.

13427   Bláznovitě Svazek: 7 Strana: 1198
Bláznovitě, närrisch. Rostl b. (rychle). U Kdýně. Rgl.

13428   Bláznovitý Svazek: 10 Strana: 0018
Bláznovitý. B blázen Tbz III 1 310

13429   Bláznovna Svazek: 5 Strana: 1007
Bláznovna, y, f. = blázinec. Slov. Syt. Táb. 87.

13430   Bláznovosť Svazek: 5 Strana: 1007
Bláznovosť, i, f. = bláznovství. Mus. 1880. 55.

13431   Bláznovský Svazek: 1 Strana: 0071
Bláznovský. B. čepice, lež, chtivosť. Jg. Bláznovsky si počínati. Kom. Bláznovskou kápi nosí. Č. Zle nohám pod bláznovskou hlavou. Pk. Närrisch, thöricht, Narren-.

13432   Bláznovský Svazek: 5 Strana: 1007
Bláznovský. B. síla brzy slábne. Bž.

13433   Bláznovství Svazek: 1 Strana: 0071
Bláznovství (-stvo), n. = hlouposť, Al- bernheit, Dummheit, Thorheit. B. bláznů (jest) moudrost B. jest radosť bláznů. B-stvím pojatí sami se zmařujeme. V. — B. = po- šetilost', bláznivosť, nesmyslnosť, ztřeštěnosť, Narrheit, Tollheit, Thorheit. B. provozovati, Reš., nechati. V. Marnosť a b. jako šidlo v pytli zatajiti se nemůže. Prov. — Jg.

13434   Bláznovství Svazek: 5 Strana: 1007
Bláznovství, n. Št. Kn. š. 24., 64.

13435   Bláznovstvo Svazek: 5 Strana: 1007
Bláznovstvo, a, n. = bláznovství. Vizte, kaké psal b. Alx. V. v. 1034. (HP. 25.).

13436   Bláznový Svazek: 1 Strana: 0072
Bláznový = bláznivý, pošetilý, närrisch, thöricht, wahnsinnig. B. věc, Jel., Dnové (masopust), milosť, smělosť, V., hody, Br., svět. — V botanice. B. lilek, Tollkraut. — B. červ, Tollwurm (žilka pod jazykem). Tabl. lid. - Jg.

13437   Bláznový Svazek: 7 Strana: 1198
Bláznový. Št. Kn. š. 112. 26. a. j.

13438   Bláznstvie Svazek: 9 Strana: 0427
Bláznstvie, n. = bláznovství, zastr. Gb. Slov. 62.

13439   Blázon Svazek: 5 Strana: 1007
Blázon, zna, m. = blázen. Slov. Ssk.

13440   Blazyn Svazek: 10 Strana: 0018
Blazyn, a, m = blázen Ostr Šb. D. 56

13441   Blaž Svazek: 7 Strana: 1198
Blaž, e, m., vz Blahoslav (dod.).

13442   Blažeácia Svazek: 8 Strana: 0018
Blažeácia, slávnosť sv. Blažeje. Slov. Phľd. 1898. 538.

13443   Blažej Svazek: 1 Strana: 0072
Blažej, e, m., Blažek, žka, m., Blasius. Jest Blažkovi za čepici dlužen ( = blázní. Vz Blázen; Opilec). Sych., Lb., Č.

13444   Blažej Svazek: 5 Strana: 1007
Blažej. Vz S. N. Chodiť B-jem. Vz Bo- žeň. Je-li pěkně na sv. B-je (3/2), urodí se zemáky. Na Zlínsku. Brt. Na sv. B-je nemá se pracovati, sice bude holívati v krku. V Podluží na Mor. Brt.

13445   Blažej Svazek: 7 Strana: 1198
Blažej. O sv. B. vz Zbrt. 283., Mách. 34., NZ. I. 507. (pověry). Koleda na den sv. B je. Vz Km. 1887. 645., Brt. Dt. 277. Cf. Blahoslav (2. dod.).

13446   Blažej Svazek: 8 Strana: 0018
Blažej z: Blasius. Čem. Př. 27. Na sv. B-je kamínek se ohřeje. Duť. 242.

13447   Blažej Svazek: 8 Strana: 0535
Blažej. Žákovské slavnosti na sv. Blažeje. Vz Čes. 1. VI. 86.

13448   Blažej Svazek: 9 Strana: 0014
Blažej. Koleda na sv. ? je. Vz Čes. 1. VIL 56. Den sv. B-je na Vyzovsku. Vz Mus. ol. XII. 56. Blažejův den šťastný den. Na sv. B-je kamínek se ohřeje. Na sv. B-je jasná obloha — byla jistá úroda. Na sv. B-je tekou vody plné koleje. Na sv. B. pije skřivan z koleje. Je-li o B-ji voda v koleji, úroda lnu se očekává. Čes. 1. IX. 223.

13449   Blažejov Svazek: 5 Strana: 1007
Blažejov, a, m , Blauenschlag, ves u Jindř. Hradce. PL , Sdl. Hr. IV. 368.

13450   Blažejovice Svazek: 5 Strana: 1007
Blažejovice, dle Budějovice, Blažejowitz, ves u Dol. Kralovic a u Bystřice (v Brnen- sku); Blahetschlag, ves u Prachatic. PL. Cf. Tk. I. 406., 408., III. 73., V. 149., 151., Blk. Kfsk. 905.

13451   Blažejský Svazek: 7 Strana: 1198
Blažejský. B. žehnání. Šrůtek. Litur. 73.

13452   Blažek Svazek: 5 Strana: 1007
Blažek, vz Blažej. B. z Kralup. Žžk. 8. B. žaloval na Černého. NB. Tč. 242. B. Mat., nar. v Hodějicích r. 1844., prof. v Brně a spisovatel. Vz Tf. H. 1. 179. B. Frant., kněz 1818.; B. Michal, kněz 1796. Vz Jg. H. 1. 536, Jir. Ruk. I. 85. Cf, S. N. — B., mlýn u Soběslavě a u Pacova.

13453   Blažek Svazek: 7 Strana: 1198
Blažek, vz Blahoslav (dod.), Arch. VII. 701. — B. M. Vz Pyp. K. II. 536. - B. Frt., nar. 1805., hud. Srb 172.

13454   Blažek Svazek: 8 Strana: 0018
Blažek, žka, m., vz Bláha (nahoře).

13455   Blažek Svazek: 10 Strana: 0559
Blažek Jos, spis. — B. Patrik, red. a spis., + 17. 7. 1905. maje 54 léta. Vz listy z té doby.

13456   Blažen Svazek: 7 Strana: 1198
Blažen, a, m., vz Bohuslav (dod.).

13457   Blažena Svazek: 1 Strana: 0072
Blažena, y, f., Beatrix. V.

13458   Blažena Svazek: 5 Strana: 1007
Blažena, y, f., os. jm., Beatrix. Pal. Rdh. I. 118., S. N.

13459   Blažena Svazek: 7 Strana: 1198
Blažena, y, f., os. jm. Cf. masc. Blaho- slav. Také: Blažka, Bolechna, Bolena, Bo- žechna, Božena. Mus. 1889. 162.

13460   Blažena Svazek: 9 Strana: 0014
Blažena, y, f., z Blahoslava. List. fil. 1899. 459.

13461   Blaženě Svazek: 1 Strana: 0072
Blaženě, selig. Us.

13462   Blaženě Svazek: 5 Strana: 1007
Blaženě se usmívati, Us., hleděti. Sá. Mohl jest býti sám v sobě vždy b. Št. Kn. š. 54.

13463   Blaženec Svazek: 1 Strana: 0072
Blaženec, nce, m. = blahoslavenec. Ráj. Ein Glückseliger.

13464   Blaženec Svazek: 5 Strana: 1007
Blaženec. Šmb. S. I. 514., MH. 10., Kká. K sl. j 226.

13465   Blažení Svazek: 9 Strana: 0014
Blažení, n. Hus I. 31. B., benedictio. Ž. pod. Pat. 149.

13466   Blaženice Svazek: 5 Strana: 1007
Blaženice, dle Budějovice, Blaženitz, ves u Neveklova. PL. Blk. Kfsk. 155.

13467   Blaženka Svazek: 5 Strana: 1007
Blaženka, y, f, die Holde. Rk.

13468   Blaženosť Svazek: 5 Strana: 1007
Blaženosť = svědomosť libých citů, ježto opět z uvědomění jisté síly anebo dokona- losti pocházejí. Blř.

13469   Blaženosť, i Svazek: 1 Strana: 0072
Blaženosť, i, f. Seligkeit, Glückseligkeit. Veškeré snahy lidské k blaženosti se nesou. Ml. — Blaženství, n., blahoslavenství. Ráj, Č., Jg.

13470   Blaženostní Svazek: 7 Strana: 1198
Blaženostní theorie, mravouka, Dk. Dj. f. 84., 65.

13471   Blaženství Svazek: 5 Strana: 1007
Blaženství, n. = blaženosť. Koll., Osv. I. 380., Kká. K sl. j. 229.

13472   Blažený Svazek: 1 Strana: 0072
Blažený, (blažen, a, o), selig, glücklich. Blaženým býti. V. V nebi b. jsi. B. bude na zemi. Br. B. život záleží z činů dobrých. Lb. — čím: láskou.

13473   Blažený Svazek: 5 Strana: 1007
Blažený. B. poklid, Schz. úsměv, chvíle, Us. Pdl., muž, královstvie. Št. Kn. š. 5. B. jest ten, čí jest Buoh. Ib. 23. Stran původu vz Mkl. aL. 29. Cf. S. N.

13474   Blažeta Svazek: 5 Strana: 1007
Blažeta, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

13475   Blažeta Svazek: 7 Strana: 1198
Blažeta, y, m., vz Blahoslav (dod.).

13476   Blážie Svazek: 10 Strana: 0018
Blážie, n = blaho Andělé zpievali lidu rozkoš, mír i b Umuč. roud 148 (Mš Slov)

13477   Blažíeek Svazek: 8 Strana: 0018
Blažíeek, čka, m., vz Bláha (nahoře).

13478   Blažík Svazek: 8 Strana: 0018
Blažík, a, m., vz Bláha (nahoře).

13479   Blažim Svazek: 5 Strana: 1007
Blažim, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 1.30., 118.

13480   Blažím Svazek: 5 Strana: 1007
Blažím, a, m., ves u Neveklova; Plaschin, ves u Veseřic; Ploscha, ves u Postoloprt. PL. Cf Tk. I. 408., II. 431., 473., III. 73.

13481   Blažím Svazek: 7 Strana: 1198
Blažím, a, m., vz Blahoslav (dod.). — B. ě (i), f., místní jm. Km. 1886. 28.

13482   Blažitel Svazek: 1 Strana: 0072
Blažitel, e, m., pl., -lé. Beglücker.

13483   Blažitelný Svazek: 5 Strana: 1007
Blažitelný, der glückselig werden kann. Šm.

13484   Blažiti Svazek: 1 Strana: 0072
Blažiti, ím, 3. pl. -ží, blaž, že (íc), il, en, ení; blažívati = za blahoslaveného hlásiti, selig preisen; šťastným činiti, Beglücken, glücklich machen. — koho: Br. — koho kde: Takový lid duch svatý v písme blaží. Pís. Br. — se s kým: Gníd. — se, koho čím: Dary a přízní, Gníd., láskou. Rád Blažím se proměnou. Č.

13485   Blažiti Svazek: 9 Strana: 0014
Blažiti = blahoslaviti. Ač mnoho o mu- čedlnících mluví a životy jich chudé před lidem blaží. Chč. (List. fil. 1898. 460. ).

13486   Blažiti. — koho Svazek: 5 Strana: 1007
Blažiti. — koho. Chtěl napřed již se b. Ss. J. 80. B-meje, ješto sú trpěli. ZN. Blažte Boha našeho (benedicite). Ž. wit. 214. — koho kde jak. V nebi na tvář boží jevně patříte, v slasti nevýslovné se tam blažíte. Sš. Bs. 17. — čím. Štěstím b. srdce lidská. Vrch.

13487   Blaživka Svazek: 5 Strana: 1007
Blaživka, y, f., samota u Semil; mlýn u Lomnice v Jič.

13488   Blaživý Svazek: 1 Strana: 0072
Blaživý, Beseligend. Rk.

13489   Blaživý Svazek: 5 Strana: 1008
Blaživý. Ssk., Dch., Vlč. B. cit. Šml. Chvíle štěstí b-vá. Vrch.

13490   Blažka Svazek: 7 Strana: 1198
Blažka, y, f., vz Blažena (2. dod.).

13491   Blažka Svazek: 8 Strana: 0018
Blažka, y, m., vz Bláha (nahoře).

13492   Blažka Svazek: 10 Strana: 0559
Blažka F., spis.

13493   Blažkov Svazek: 5 Strana: 1008
Blažkov, a, m., mlýn u Nepomuk; ves u Rozinky v Brněnsku; dvůr u Nov. Bydžova. PL., Blk. Kfsk. 638., 681., Sdl. Hr. II. 275., III. 301.

13494   Blažkov Svazek: 9 Strana: 0014
Blažkov, a, m., hora vých. od Polné. Vstnk. 1897. 502.

13495   Blažkova Svazek: 5 Strana: 1008
Blažkova ves. Sdl. Hr. I. 5.

13496   Blažković Svazek: 5 Strana: 1008
Blažković Jan, paedagod, nar. 1777. S. N.

13497   Blažně Svazek: 5 Strana: 1008
Blažně. Pravn. 378., 2890., 2466.

13498   Blažnosť Svazek: 1 Strana: 0072
Blažnosť = blaženosť. Výb. I., Št.

13499   Blažnosť Svazek: 5 Strana: 1008
Blažnosť. Výb. I. 670. Bůh má b. a ve- lebnosť. Št. Kn. š. 306.

13500   Blažnoství Svazek: 5 Strana: 1008
Blažnoství, n. U b. ostaralý. BO.

13501   Blažný Svazek: 1 Strana: 0072
Blažný = blažený, na Mor.

13502   Blažný Svazek: 5 Strana: 1008
Blažný. Nápoj čistý, blažný. Pravn. 392.

13503   Blažov Svazek: 5 Strana: 1008
Blažov, a, m., ves u Moheluice. PL.

13504   Blažovati Svazek: 9 Strana: 0427
Blažovati = blahým činiti, beglücken. Gb. Slov. 65. Sr. Blažiti.

13505   Blažovice Svazek: 5 Strana: 1008
Blažovice, dle Budějovice, Blažowitz, ves u Slavkova. PL.

13506   Blb Svazek: 1 Strana: 0072
Blb, a, m., hňup, troup. V., Kom. Tölpel.

13507   Blb Svazek: 5 Strana: 1008
Blb. Cf. Blblati, Bleptati, Mkl. Etym. 9.

13508   Blba Svazek: 5 Strana: 1008
Blba. Jabka só na blbo = rozvařila se. V Bohuslavsku. Neor.

13509   Blbač Svazek: 5 Strana: 1008
Blbač, e, m., der Stotterer. Slov. Ssk.

13510   Blbák Svazek: 5 Strana: 1008
Blbák, a, m. = blb, der Trottel. Dch.

13511   Blbčinec Svazek: 5 Strana: 1008
Blbčinec, nce, m., die Idiotenanstelt. Rk.

13512   Blbě Svazek: 5 Strana: 1008
Blbě, blöde. Rk.

13513   Blbec Svazek: 1 Strana: 0072
Blbec, bce, m. = blb.

13514   Blbec Svazek: 5 Strana: 1008
Blbec mezi otroky římskými. Vz Vlšk. 261.

13515   Blbecký Svazek: 5 Strana: 1008
Blbecký, trottelhaft. Dch., Lpř.

13516   Blbeček Svazek: 7 Strana: 1198
Blbeček, čka, m. = zdrobn. blbec. Us.

13517   Blběti Svazek: 1 Strana: 0072
Blběti, ím, ěl, ení = blbým se stávati, Blöde werden. — čím.

13518   Blbina Svazek: 8 Strana: 0018
Blbina, y, f., Blödsinn. To je b. Nár. list, 1893. č. 323.

13519   Blbinec Svazek: 7 Strana: 1198
Blbinec, nce, m. = ústav pro blbé, Idioten - anstalt, f.

13520   Blblač Svazek: 5 Strana: 1008
Blblač = blbač.

13521   Blblačka Svazek: 5 Strana: 1008
Blblačka, y, f., die Stammlerin. Bern.

13522   Blblati Svazek: 1 Strana: 0072
Blblati, na Slov. a Mor. = breptati; — blblavec vce, m.; — blblavosť, i, f. (Bre- ptavosť); — blblavý, stammelnd, stotternd. Bern.

13523   Blblati Svazek: 5 Strana: 1008
Blblati, stottern, vz Blb, Mkl. Etyrn. 9.

13524   Blblavice Svazek: 5 Strana: 1008
Blblavice, e, f. = blblačka. Slov. Bern.

13525   Blbnutí Svazek: 10 Strana: 0018
Blbnutí bezcitné, dementia apathica Ktt

13526   Blbocati Svazek: 5 Strana: 1008
Blbocati, Blasen aufwerfen. Ssk.

13527   Blbooký Svazek: 5 Strana: 1008
Blbooký. B-cí (plazi), typhlina, die Blöd- augen. Nz.

13528   Blbost Svazek: 1 Strana: 0072
Blbost', i, f. a) hlouposť; B) tuposť; c) úplná B. — Je-li od narození, sluje: idio- tism-us, u, jehož nejvyšší stupeň jest kre- tinism-us, u,m. U starých lidí zdětnělosť. S. N. Blödigkeit, Einfalt, Dummheit, Stumpfheit.

13529   Blbost Svazek: 5 Strana: 1008
Blbost = úplné poklesnutí duševní čin- nosti následkem částečného ochrnutí neb nedostatečného vyživováni nervů mozko- vých. Blř. V z Slov. zdrav. 30., Enc. paed. 1. 654.—655., S. N.

13530   Blbotač Svazek: 1 Strana: 0072
Blbotač, e, m., kdo blbotá. Stotterer. Na Slov.

13531   Blbotání Svazek: 5 Strana: 1008
Blbotání, n. = prázdné mluvení. Vlč. Vz Blbotati.

13532   Blbotati Svazek: 1 Strana: 0072
Blbotati, tám a blboci, ceš; al, án, ání; blbotávati = klokotati, sprudeln. — kde, v čem: Voda v potoce blkotá. Us. V řeči (koktati). Jg. — o čem: Bern.

13533   Blbotati Svazek: 5 Strana: 1008
Blbotati. Voda blkotá, čti: blbotá.

13534   Blbotavec Svazek: 5 Strana: 1008
Blbotavec, vce, m. = blblač. Bern.

13535   Blbotavosť Svazek: 5 Strana: 1008
Blbotavosť, i, f. = blblavosť. Ssk.

13536   Blbotavý Svazek: 5 Strana: 1008
Blbotavý = blblavý. Ssk.

13537   Blbotina Svazek: 9 Strana: 0014
Blbotina, y, f. = blbá věc. Nár. list. 1898, č. 215. odp.

13538   Blboun Svazek: 5 Strana: 1008
Blboun, a, m. B. nejapný, didus ineptus; b. samotář, d. solitarius, holub. Vz Frč. 352., Schd. II. 466., Ves. IV. 25., 26.

13539   Blboun Svazek: 7 Strana: 1198
Blboun, a, m. = vyhynulý pták. didus ineptus. Vz Ott. IV. 158., Brm. II. 2. 710.

13540   Blboun Svazek: 10 Strana: 0018
Blboun, u, m — černý chléb Us ve věz- nicích Praha 106 — B., a, m = blbec

13541   Blbský Svazek: 1 Strana: 0072
Blbský, tölpisch.

13542   Blbství Svazek: 1 Strana: 0072
Blbství, n., Blödsinn. Rk.

13543   Blbtač Svazek: 5 Strana: 1008
Blbtač, e, m. = blblač. Ssk.

13544   Blbtati Svazek: 5 Strana: 1008
Blbtati = bleptati. Mor. Bkř. Slov. Ssk.

13545   Blbtavec Svazek: 5 Strana: 1008
Blbtavec, vce, m. = blblač. Slov. Ssk.

13546   Blbtavý Svazek: 5 Strana: 1008
Blbtavý = blblavý. Slov. Ssk.

13547   Blbý Svazek: 1 Strana: 0072
Blbý = hloupý, tupý; bláznivý, blöd.

13548   Blčák Svazek: 5 Strana: 1008
Blčák, a, m. = blčiak. Celé hodiny do praskajícího b-ka se dívati. Slov. Ntr. VI. 316. Cf. Blčeti, Blčati, Blčiak.

13549   Blčati Svazek: 5 Strana: 1008
Blčati = blčeti, flammen, flackern. Slov. Ssk. Už zďaleka viděl na vrchu oheň blčať. Slov. Č. Čt. II. 478. — jak. Vatra blčala až do neba. Dbš. Sl. pov. VI. 71. — komu Tváre jim blčaly, oči oheň sypaly. Lipa 322.

13550   Blčati Svazek: 8 Strana: 0018
Blčati. Jedno blčalo ohnivými farbami. Phľd. XII. 645.

13551   Blčeti Svazek: 1 Strana: 0072
Blčeti, el, ení = hořeti, pláti. Plamen blčí. Kr.

13552   Blčeti Svazek: 5 Strana: 1008
Blčeti, el, ení = blčati. — kde. Na Ko- zube vatra blčí. Kyt. 1876. 22.

13553   Blčiak Svazek: 5 Strana: 1008
Blčiak, u, m. = vatra, blčák. Blačiak či b. veselo práskal. Syt. Táb. 257. Kde nás šuhajci při blčiaku či vatre s potravou ča- kali. Ib. 257.

13554   Blebala Svazek: 7 Strana: 1198
Blebala, y, f. = sýkora modřínka. Šír. Pt.

13555   Blebala Svazek: 9 Strana: 0014
Blebala, y, f., pták. Vz Modřínka.

13556   Blebtač Svazek: 5 Strana: 1008
Blebtač, e, m. = blblač. Ssk.

13557   Blebtati Svazek: 1 Strana: 0072
Blebtati, vz Bleptati.

13558   Blebtavec Svazek: 5 Strana: 1008
Blebtavec, vce, m. = blblač. Ssk.

13559   Blebtavý Svazek: 5 Strana: 1008
Blebtavý = blblavý. Ssk. Vz Bleptavý.

13560   Blec Svazek: 7 Strana: 1198
Blec, e, m., lutiber, zastr. Rozk.

13561   Blec Svazek: 10 Strana: 0018
Blec (blecz), e, m, lutiber (inter pisces) Rozk R 64 (Mš. ). Bleděčervený. Us

13562   Blečák Svazek: 5 Strana: 1008
Blečák, a, m., os. jm. Slov. Šd.

13563   Blečati Svazek: 5 Strana: 1008
Blečati = blečeti. Ssk.

13564   Blečeti Svazek: 1 Strana: 0072
Blečeti (na Slov.) = bečeti. Ovce blečí, Koll., blökt.

13565   Blečeti Svazek: 5 Strana: 1008
Blečeti. Barva blečí. Koll. Zp. II. 62., Ntr. VI. 364.

13566   Blečívati Svazek: 5 Strana: 1008
Blečívati, vz Blečeti.

13567   Bleda Svazek: 5 Strana: 1008
Bleda, y, m., os. jm. Slov. Šd. Rytíř B. Č. Čt. I. 118.

13568   Bleďáctví Svazek: 5 Strana: 1008
Bleďáctví, n., der Kretinismus. Rk.

13569   Bledačka Svazek: 10 Strana: 0559
Bledačka, y, f. = blednice. Slov. Phľd. XXII. 575.

13570   Bleďák Svazek: 5 Strana: 1008
Bleďák, a, m., der Kretin. Rk.

13571   Bleďák Svazek: 8 Strana: 0018
Bleďák, u, m. — bledočcrvené víno, Bleich- art. Sterz. I. 515. a. — B. = svetlomodré sukno. Val. Brt. D. II. 294.

13572   Bleďák, u Svazek: 7 Strana: 1198
Bleďák, u, m. = sukno světle modré. Val. Slavč. 100.

13573   Bledastý Svazek: 5 Strana: 1008
Bledastý = bledavý. Bern.

13574   Bledavosť Svazek: 5 Strana: 1008
Bledavosť, i, f., die Blässlichkeit Šm.

13575   Bledavý Svazek: 1 Strana: 0072
Bledavý, blässlich. Rk.

13576   Bledavý Svazek: 5 Strana: 1008
Bledavý, bleich, blässlich. B. rostliny. SP. II. 103.

13577   Bledavý Svazek: 8 Strana: 0018
Bledavý. B. pletivo. Cl. Zrůd. 24.

13578   Bledě Svazek: 1 Strana: 0072
Bledě v tom býti. Šra. Pochodil b. Us. To tvé potěšení vypadá bledě, lépe: malá jest tvá útěcha. Km.

13579   Bledě Svazek: 5 Strana: 1008
Bledě, blass. Byl v tom b. Ksm. Kuk. II. 269. Luny tvář b. stříbrná. Vrch. B. jasný. Mcha. B. zbarvený. Kk. Br. 12. B. žlutý. Ves.

13580   Bleděfialový Svazek: 10 Strana: 0559
Bleděfialový. Nár. list. 1905. 326. 13.

13581   Bleděhnědý Svazek: 10 Strana: 0018
Bleděhnědý. B tráva Stan III 70

13582   Bledeň Svazek: 5 Strana: 1008
Bledeň, dně, f. = bledosť. Slov. Kto mnoho jie, smutný býva, chorobnej blädne nabýva. Zátur. Háj I. 33.

13583   Bleděrůžný Svazek: 10 Strana: 0018
Bleděrůžný vřes Kká Sion I 67 Bledný. XV stol Vz Uč spol 1903 III 31

13584   Bleděrůžový Svazek: 9 Strana: 0014
Bleděrůžový. B. šeřík. Wlt. 36.

13585   Bleděti Svazek: 5 Strana: 1008
Bleděti, vz Blediti.

13586   Bleděti Svazek: 9 Strana: 0014
Bleděti = blednouti. Poče b. a třiesti se. Alx. Nách. CXVII.

13587   Bledězlatový Svazek: 10 Strana: 0559
Bledězlatový. B. barva. Rais. Koř. 4.

13588   Bledězlatý Svazek: 10 Strana: 0559
Bledězlatý květ. Rais. Lop. 53.

13589   Bledi-us Svazek: 5 Strana: 1008
Bledi-us, a, m., bledius, brouk. B. pod- zemní, b. subterraneus, zlomenorohý, b. fracti- cornis. Kk. Br. 106., 107.

13590   Bledičký Svazek: 5 Strana: 1008
Bledičký = bledý. Pověz mi, má milá, proč si b-ká? Čes. mor. ps. 133.

13591   Bledík Svazek: 9 Strana: 0014
Bledík, a, m., ochrosis, brouk. B. hnědo- břichý, o. ventralis, příkopní, salicariae. Klim. 697.

13592   Bledín Svazek: 5 Strana: 1008
Bledín, a, m. B. Adam a j. Vz Blk. Kfsk. 28.

13593   Blediti Svazek: 1 Strana: 0072
Blediti, il, ěn, ění = bledě činiti, Us., blass machen. — Bleděti, blass werden.

13594   Bledllička Svazek: 10 Strana: 0559
Bledllička, y, f. = nedostatek krevního barviva, chlorisis, oligochromaemia. Ktt.

13595   Bledna Svazek: 1 Strana: 0072
Bledna, y, f., borax. B. čištěná, nečistá, pálená. Kh.

13596   Bledna Svazek: 5 Strana: 1008
Bledna hranolová, prismatisches Borax- salz. Nz. Puška, krabička na blednu. Šp. Cf. Schd. I. 327., S. N.

13597   Bledna Svazek: 7 Strana: 1198
Bledna, Borax. Rozk.

13598   Blednačka Svazek: 5 Strana: 1008
Blednačka, y, f. = blednice. Slov. Dbš. Obyč. 106.

13599   Blednasť Svazek: 5 Strana: 1008
Blednasť, i, f. = bledosť. Slov. Bern.

13600   Blednatý Svazek: 9 Strana: 0427
Blednatý. 1542. Gb. H. ml. III. 2. 66.

13601   Blednec Svazek: 8 Strana: 0535
Blednec, Boraxsäure, f. Am. Orb. 55., 63.

13602   Blednice Svazek: 1 Strana: 0072
Blednice, e, f., blednička, y, f., bledosť, bledá nemoc. Bleichsucht. Jg.

13603   Blednice Svazek: 7 Strana: 1198
Blednice, = hnilina ovčí; rostlinná; ne- moc, Chlorosis. Vz Ott. IV. 159.

13604   Bledničan Svazek: 5 Strana: 1008
Bledničan, a, m. B. vapečnitý, der Kalk- borax. Šm.

13605   Blednička Svazek: 5 Strana: 1008
Blednička (nemoc panenská, morbus vir- gineus), vz Blednice, Čs. lk. I. 218., 222., II. 29., Kram. Slov. 37., Slov. zdrav. 30., Enc. paed. I. 655.—658., S. N.

13606   Blednička Svazek: 9 Strana: 0014
Blednička, chlorosa. Vz Ott. XII. 243.

13607   Bledník Svazek: 5 Strana: 1008
Bledník, u, m. = bor, der Bör, Sl. les.

13608   Blednivka Svazek: 5 Strana: 1008
Blednivka, y, f., rostl. = bledule, die Levkoje. B. jarní. Vz Schd. II. 271., Sbtk. Rstl. 206.

13609   Blednouti Svazek: 1 Strana: 0072
Blednouti, dnu, bledna (ouc), nul n. dl, utí, blass, bleich werden. — abs. Světlo bledne. Šat bledne. Zbledl jako šat, jako roucho. Ros. — čím: závistí. V.

13610   Blednouti Svazek: 9 Strana: 0014
Blednouti kde. Kteříž v tváři blednou. XV. stol. Mus. fil. 1897. 169. — jak. Tvář bledla v sníh. Kuč. 77. — Z leknuti b.

13611   Blednouti. — abs Svazek: 5 Strana: 1008
Blednouti. — abs. Bledne měsíc hvězdo- vlasý. Koll. I. 18. — komu. Bledly jim tváře. Osv. V. 544. Rty mu bledly. Vrch. — čím (proč). Vztekem, hořem b. Kká. K sl. j. 13., Us. — kdy jak. Měsíc bledne v šeru jitra pomalu. Vrch. Hvězdy k ránu blednou. Us. V úsvitu hvězdy matně blednou. Kká. K sl. j. 30.

13612   Blednovka Svazek: 5 Strana: 1008
Blednovka, y, f., die Boraxsaure. Ssk., Rk.

13613   Blednutí Svazek: 5 Strana: 1008
Blednutí, n., das Blasswerden. Us.

13614   Bledo Svazek: 5 Strana: 1008
Bledo, gelb. Ani na zeleno ani na bledo nepravil (nic). Val. Vck. Ta barva je do bleda. Tč.

13615   Bledobarevný Svazek: 5 Strana: 1008
Bledobarevný, blassfärbig. Tč.

13616   Bledobrůna, y Svazek: 5 Strana: 1008
Bledobrůna, y, f., der Lichteisenschimmel. Šm.

13617   Bledočerný Svazek: 5 Strana: 1008
Bledočerný, blassschwarz. Us. Pdl.

13618   Bledočervený Svazek: 5 Strana: 1008
Bledočervený, blassroth. Us. Pdl.

13619   Bledofialový Svazek: 5 Strana: 1008
Bledofialový, blassviolet. Kls., Tč.

13620   Bledohnědý Svazek: 5 Strana: 1008
Bledohnědý, blassbraun, Pdl.

13621   Bleďoch Svazek: 10 Strana: 0018
Bleďoch, a, m = bledouš (I. 72) Vin. I 194. Bledojasný průlom Zr Let IV 48

13622   Bledojasný Svazek: 5 Strana: 1008
Bledojasný, blasshell. Šm.

13623   Bledokrevný Svazek: 10 Strana: 0018
Bledokrevný. B děvče Ott XX 314b

13624   Bledokrový Svazek: 8 Strana: 0535
Bledokrový korník, brouk. Vz Klim. 160., Korník.

13625   Bledolemý Svazek: 8 Strana: 0535
Bledolemý břeháč, brouk. Vz Klim. 124., Břeháč.

13626   Bledolící Svazek: 5 Strana: 1008
Bledolící, blasswangig. Němc.

13627   Bledolící Svazek: 8 Strana: 0018
Bledolící Medor. Vrch. Rol. XVII.—XXII. 123.

13628   Bledolistý Svazek: 5 Strana: 1008
Bledolistý. B. nedotyčka, Blassgrün. Sk. Črt. 50.

13629   Bledomodrý Svazek: 5 Strana: 1009
Bledomodrý, lichtblau. Us. Pdl.

13630   Bledomodrý Svazek: 10 Strana: 0018
Bledomodrý zrak Kká Sion I 76

13631   Bledonohý Svazek: 9 Strana: 0014
Bledonohý. Vz Listohlod, Vrtař.

13632   Bledorohý Svazek: 8 Strana: 0535
Bledorohý korník, brouk. Vz Klim. 158., Korník.

13633   Bledosť Svazek: 1 Strana: 0072
Bledosť, i, f. Blässe. B. zdraví mdlé uka- zuje. Kom. — B., blednice, bledá nemoc. D. —

13634   Bledosť Svazek: 5 Strana: 1009
Bledosť tváři. Vz Slov. zdrav. 31.

13635   Bledosvětlý Svazek: 5 Strana: 1009
Bledosvětlý, lichthell. Stč. Zem. 198.

13636   Bledoš Svazek: 9 Strana: 0014
Bledoš, e, m., jm. psí. Mus. ol. 1898. 101.

13637   Bledošedě Svazek: 10 Strana: 0018
Bledošedě. B se kouřiti Zvon III 374

13638   Bledošedý Svazek: 5 Strana: 1009
Bledošedý, lichtgrau. Us.Pdl.

13639   Bledoštětinný Svazek: 10 Strana: 0018
Bledoštětinný ploník Ott XX 192

13640   Bledota Svazek: 5 Strana: 1009
Bledota, y, f. = bledosť. Šm.

13641   Bledota Svazek: 10 Strana: 0018
Bledota, v, f = bledost Tbz V 1 72

13642   Bledotemný Svazek: 5 Strana: 1009
Bledotemný, blassdunkel. Stč. Zem. 181.

13643   Bledotváří Svazek: 5 Strana: 1009
Bledotváří = bledotvářný. B. měsíc. Osv. I. 376.

13644   Bledotvářný Svazek: 5 Strana: 1009
Bledotvářný = bledolící. Němc. II. 15. B. zrada, Pl., stařec. Světz. 1875.

13645   Bleďoučký Svazek: 5 Strana: 1009
Bleďoučký = velmi bledý, sehr blass. B. tváře. Nrd., Prk.

13646   Bleďoulinký Svazek: 10 Strana: 0018
Bleďoulinký Dšk Km 33

13647   Bleďounký Svazek: 10 Strana: 0018
Bleďounký. Dšk Km 34

13648   Bledouš Svazek: 1 Strana: 0072
Bledouš, e, m., bledé tváři. Us.

13649   Bledovice Svazek: 5 Strana: 1009
Bledovice, dle Budějovice. B. Dolnie, Górnie, Bludowitz, vsi v Těšínsku. PL.

13650   Bledovitý Svazek: 5 Strana: 1009
Bledovitý, blass aussehend. Šm.

13651   Bledovlasý Svazek: 5 Strana: 1009
Bledovlasý, gelbhaarig. Tč.

13652   Bledozelený Svazek: 5 Strana: 1009
Bledozelený, lichtgrün, mattgrün. Posp.

13653   Bledozlatý Svazek: 10 Strana: 0018
Bledozlatý. Zr Let II 110

13654   Bledožlutavý Svazek: 5 Strana: 1009
Bledožlutavý, blassgelblich. Šm.

13655   Bledožlutý Svazek: 5 Strana: 1009
Bledožlutý, mattgelb. Us. Pdl. Vz Ble- ďučký. B. čtverokáč, tetropium luridum, der Fichtenbockkäfer. Sl. les. — Němc.

13656   Bledu Svazek: 5 Strana: 1009
Bledu, vz Blésti.

13657   Bleďučký Svazek: 5 Strana: 1009
Bleďučký = bleďoučký. Byla vám taková b-ká. Mor. Šd.

13658   Bledule Svazek: 1 Strana: 0072
Bledule, e, f. Schneeblume. Presl.

13659   Bledule Svazek: 5 Strana: 1009
Bledule, leucojum, die Knotenblume, rostl. B. jarní, l. vernum,die Frühlingsknotenblume, das Märzglöckchen, der Märzbecher. Vz Rstp. 1530., Sl. les., Odb. path. III. 833., Slb. 206., ČI. 133., Čl. Kv. 130., FB. 24., Kk. 131., Rosc. 111.

13660   Bledule Svazek: 9 Strana: 0014
Bledule, e, f., leucoium. rostl. Vz Ott. XV. 952.

13661   Bledulenka Svazek: 5 Strana: 1009
Bledulenka, y, f. = děvče bledé. Choďa som ja bledá, b. bledá, preca ma mamenka za červenú nedá. Sl. ps. 213.— 214. — Rr. Sb.

13662   Bleduša Svazek: 5 Strana: 1009
Bleduša, dle Káča = bledé barvy. Kld. L 17.

13663   Bledušenký Svazek: 5 Strana: 1009
Bledušenký = bledý. Prk. Přísp. 27., Sš. P. 198.

13664   Bledušický Svazek: 10 Strana: 0018
Bledušický. Brt P n XXIV

13665   Bledušinký Svazek: 5 Strana: 1009
Bledušinký = bledý. Choť jsem já ble- dušká, bledušinká, bledá, přec mne má ma- mička ledykomu nedá. Pís. slez. Šd.

13666   Bleduška Svazek: 5 Strana: 1009
Bleduška, y, f., blasses Weib. Mor. Rk.

13667   Bledušký Svazek: 5 Strana: 1009
Bledušký = bledý. Vz Bledušinký.

13668   Bledvinka Svazek: 7 Strana: 1198
Bledvinka, y, f. = bledule, rostl. Mllr. 61.

13669   Bledý Svazek: 1 Strana: 0072
Bledý (bled, a, o), komp. bledší n. ble- dejší, blass, bleich. Bledá nemoc (blednice). Bledý jako tvaroh (Us.), jako smrť, (D.), jako stěna (Pk.), Us. Vz Červený. B. pivo, líce, umrlec, tvář, měsíček, barva. Jg. Bledým býti (nemocným). V. — čím: nemocí, — za příčinou nemoci. — od čeho : od leknuti. Us. Že jsem byl od toho celý bledý. Er. P. 375. —

13670   Bledý Svazek: 5 Strana: 1009
Bledý, vz Mz. v List. filol. 1880. 9. B. pleť, Vlč., úsvit, Kk. K sl. j. 173., chudoba, Osv. 1871. 94., záře, Us., jasno, lebka, měsíc, Mcha., ústa, hlad, svit luny, Vrch., plamen, Mj. 31., žloutek. Ves. I. 71. Bylo by tam to němectvo velmi bledé, germ. m: bylo by velmi malé, nepatrné, za nic by nebylo. Km. B. kulík, squatarola helvetica, der nordische Kibitzregenpfeifer. Sl. les. — čím. Tvář smrtí bledá. Vrch. — kde. Tys po tváři bledá. Wtr. — B., delirus, excors. V MV. nepravá glossa. Pa.

13671   Bledý Svazek: 7 Strana: 1198
Bledý jako podmáslí, jako křída, jakoby ho vyblil. Us. Tč. — B. = světle modrý. Cf. Bílý (2. dod.). Val. Slavč. 63.

13672   Bledý Svazek: 9 Strana: 0014
Bledý jak: jak tvaroh. Mus. 1848. II. 203. B. jak ověsný vdolek. Mus. ol. 1898. 101. B. jak zeď, jak slípka pod ocasem. Šeb. 220. — proč: strachem. Slád. Tayl. Col. 29.

13673   Bledý čím Svazek: 10 Strana: 0018
Bledý čím: hladem Zr Leg 130 - jak Líce bledé, jako lístečky lilijí Tbz V 6 63

13674   Bledý jak: na Svazek: 8 Strana: 0018
Bledý jak: na smrť b. Pokr. Mrt, z. 85. — B. = velmi svetlomodrý. Val., slov. Brt, D. II. 294.

13675   Bleh Svazek: 5 Strana: 1009
Bleh, a, m., os. jm. Arch. I. 186., Tk. IV. 742. — B. = Boloch, Baliog, Bliach, potok v Gemersku na Slov. Let. Mt. S. IX. 2. 22.

13676   Bleha Svazek: 8 Strana: 0018
Bleha, Bléha, y, m., vz Bláha (nahoře).

13677   Blehov Svazek: 5 Strana: 1009
Blehov = Blechov.

13678   Blehyjač Svazek: 5 Strana: 1009
Blehyjač, e, m., muscari, rostl. B. cho- cholatý, m. comosum, muškátový, m. am- brosiacum, hroznatý, m. racemosum, přímo- listý, m. botryoides. Vz Rstp. 1596., Slb. 202.

13679   Blech Svazek: 9 Strana: 0014
Blech, blejch, u, m., die Bleiche. Lor. 70.

13680   Blecha Svazek: 1 Strana: 0072
Blecha, bleška, y, f. Der Floh. B. skáče, štípe, po těle leze, šimrá, zlobí, krev ssaje atd. B. šimravá, vnikavá (americká), hovadí (klíšť), psí. Jg. Blechy někomu hledati. D. Blechu nehtem zabiti; blechu honiti, utopiti, chytati; vychytej mu blechy. Dříve pytel blech uhlídá, nežli jedné ženské. Č., Us. Jde mi z tebe strach, co by mne blecha ukousla. (Vz Nepatrný). Lb., Jg. Pes psu blechy vy- bírá (když si dva pochlebují.) Ros. Pustil mu blechu do ucha (do kožucha. Mt. S. Vz Trampoty). Č. Napitá b. méně štípe. Č. Má on b-y po penízi (vz Pyšný). — Vz Hmyz.

13681   Blecha Svazek: 5 Strana: 1009
Blecha, strsl. blBha, pulex, lit. blusa. Vz Mkl. aL. 258., Etym. 14. Zastar. blcha. Bj. Žížely, múchy, blchy. Hus I. 83. V jihových. Mor. a na Slov. posud blcha. Brt. Pes psu blchy vybéra. Zátur. Blcha jim bola tanečnica. Koll. Zpěv. II. 126. Všichni kněžie spolu vší svú moci nemohú blchy stvořiti. Hus I. 352. B. obecná, písečná, vz Frč. 161., 162., Schd. II. 518., mořská, vodní, vz Schd. II. 527., Sbtk. Rostl. 189., Kram. Slov. 37., S. N. B. jako pecka = veliká. Us. Dch. Jíti založit blechám (spat). U Olom. Sd. Byl ne- zbytnější nežli b. Šml. Ten by hnal blechy strništěm (roždím) do Prahy (= lakomec). U Roudnice. B. na ruce, psaní na cestě. Us. B. na dlani z ciziny psaní; Blechy jsú černé, truchlí po rodině; Suché (hubené) blechy pchají (píchají) nejvíce. Slez. Tč. — B., sa- mota u Neveklova. — U Blech. Vz Tk. II. 191. — B., y, m., os. jm. B. Frant., čes. numismatik, † 1855. Vz S. N. B., stavitel v Praze.

13682   Blecha Svazek: 7 Strana: 1198
Blecha. Cf. Ott. IV. 161. To je pravda, jako že blechy kašlají. Us. Brnt. — Hádanka: Malučké, černučké velkou kladou pohne. Km. 1886. 703. Pět jich ji honily, dva z nich ji žmolily, jeden ji utratil (pět prstů, dva prsty, jeden prst blechu). Us. — B. = ke- rysek, kyčkydla, kyčkrle, malý semel, menší špaček. Vz Špaček. Hra na blecnu. Vz Km. 1887. 390., Kmk. Pov. II. 89.

13683   Blecha Svazek: 8 Strana: 0018
Blecha. O původu slova cf. Gb. H. ml. I. 63. O strčes. sklonění a tvarech, vz ib. 297., 298. a Gb. Km. -a 11. Jak zapuzují na Slov. blechy. Vz Phľd. XII. 565. Kožešina na chy- tání blech v XV. stol. Vz Wtr. Krj. I. 159. B. na ruce, psaní na cestě. Us. Tkč. — Hra na blechu. Vz NZ. III. 26.

13684   Blecha Svazek: 9 Strana: 0014
Blecha. Je to pravda, jako že b. kašle. Hoř. 123. Štítí se toho co pes blech. Wtr. Živ. vys. šk. 324. Je mu jako bleše v kou- deli (zle). Jrsk. XXIII. 85. O příslovích vz Zát. Pr. 298. a. Cf. násl. Blcha. j

13685   Blecha Svazek: 9 Strana: 0427
Blecha, blucha, blicha. Flš. v Mus. fil. VIL 151.

13686   Blecha Svazek: 10 Strana: 0018
Blecha. Nie som blcha ani mucha (v prí- pade výrazky) Sbor. slov. VII 131 — B., hra s kamínky Vz Čes 1 XIII 69

13687   Blecha Svazek: 10 Strana: 0559
Blecha. Chytati blechu (dětsíká hra). Vz Čas. mus. V. 20. B., v III. Přisp. 18. vy- hrázka oprav v: vyhrůžka = nebojím se.

13688   Blecháč Svazek: 1 Strana: 0072
Blecháč, e, m., blechanda, y, m. a f.; blechavec, vce, m. = kdo mnoho blech má; 2. Flöhkraut. — Blechatý, blechavý = kdo blechy má. Flohbeutel.

13689   Blechálov Svazek: 10 Strana: 0018
Blechálov, a, m, ulice v Líšni na Mor Mtc 1902 1

13690   Blechán Svazek: 5 Strana: 1009
Blechán, ě, m. = blecháč. Mor. Šd.

13691   Blechanda Svazek: 5 Strana: 1009
Blechanda, vz Blecháč.

13692   Blecháně Svazek: 5 Strana: 1009
Blecháně, ěte, n., Kind voll Flöhe. Šm.

13693   Blechárna Svazek: 5 Strana: 1009
Blechárna, y, f., die Flöhkammer. Šm.

13694   Blechárna Svazek: 9 Strana: 0014
Blechárna, y, f., vz předcház. Blech. Věst. VI. 29.

13695   Blechař Svazek: 5 Strana: 1009
Blechař, e, m., der Flöhsucher. Šm.

13696   Blechař Svazek: 9 Strana: 0014
Blechař, e, m. = vlastník blechu. Vz předcház. Blech. Lor. 70.

13697   Blechatý Svazek: 5 Strana: 1009
Blechatý, vz Blecháč.

13698   Blechavec Svazek: 5 Strana: 1009
Blechavec, vz Blecháč.

13699   Blechavý Svazek: 5 Strana: 1009
Blechavý, flöhig. Šm.

13700   Blechokrab Svazek: 5 Strana: 1009
Blechokrab, a, m., der Flohkrebs. Šm.

13701   Blechota Svazek: 5 Strana: 1009
Blechota, y, m. = dovádivý chlapec, der Schäcker. Jdi, ty b-to! U Olom. Sd.

13702   Blechotvárník Svazek: 5 Strana: 1009
Blechotvárník, a, m., psylliodes, brouk. B. příbuzný, p. affinis, zúžený, p. attenuata, červenoretný, p. rufilabris. Kk. Br. 394.

13703   Blechov Svazek: 5 Strana: 1009
Blechov, a, m. = Blehov, ves u Milevska. PL Cf. Blk. Kfsk. 650, 151.

13704   Blechovec Svazek: 9 Strana: 0014
Blechovec, vce, m., psylloides, brouk. B. blínový, černavý, černonohý, černoštítý, jamkočelý, jemnotečký, kovorudý, lilkový, , malý, měďolesklý, měďový, modrofialový, modrokrový, modrolesklý, okrouhlý, peníz- kový, příbuzný, řepkový, úzký, zlatohlavý. Vz Klim. 701. nn.

13705   Blechovec Svazek: 10 Strana: 0018
Blechovec, vce, m, rod dřepčíků, psyl- loides Ott XX 926

13706   Blechovec Svazek: 10 Strana: 0559
Blechovec, vce, m., les u Bzence na Mor. Čes. I. XIII. 476.

13707   Blechoviště Svazek: 5 Strana: 1009
Blechoviště, ě, n., der Flöhhaufen. Šm.

13708   Blechovitý Svazek: 5 Strana: 1009
Blechovitý, flohartig. Šm.

13709   Blechovitý Svazek: 9 Strana: 0014
Blechovitý, psylloides. Klim. 468. Vz. Hrbatec.

13710   Blechový Svazek: 5 Strana: 1009
Blechový, Floh-. Ani blechové rodiny neuživí (o hubeném) U Žamb. Dbv.

13711   Bleistift Svazek: 1 Strana: 0072
Bleistift, něm., olůvko, nyní lépe: tužka (od: tuha), poněvadž nyní více tuhy než olůvka užíváme.

13712   Bleistift Svazek: 5 Strana: 1009
Bleistift. Ad olůvko. Toto slovo pochází z něm. jména tuhy Reissblei. Km. II. nový běh. 206.

13713   Bleistift Svazek: 8 Strana: 0018
Bleistift (za Blejno stojící) polož za Ble- chatý a v dod. za Blejno stojící polož za Ble- chový.

13714   Bleiveis Svazek: 5 Strana: 1009
Bleiveis, a, m. B. Guido 1741. Vz Jg H. 1. 536., Jir. Ruk. I. 85.

13715   Blejčovice Svazek: 5 Strana: 1009
Blejčovice, dle Budějovice, Wispitz, ves u Jamnic. PL.

13716   Blejhař Svazek: 10 Strana: 0018
Blejhař, e, m, z něm Bleicher. B. plátna Arch XX 443

13717   Blejch Svazek: 9 Strana: 0014
Blejch, vz předcház. Blech. ! Blejskalka, y, f. B. spražila květ na stromech. Sá. Kresba z Ješt. 77.

13718   Blejnicí Svazek: 1 Strana: 0072
Blejnicí, Blejnivé sklo, Blendglas.

13719   Blejniti Svazek: 1 Strana: 0072
Blejniti, il, ěn, ění, blenden; b. se = třpytěti se. — Blejnivé sklo, Blendglas. Rk.

13720   Blejno Svazek: 1 Strana: 0072
Blejno, a, n., Blende. Blejna jsou ne- rosty vidu nedokonale kovového n. nekovo- vého, mají silný lesk, Barvy pestré a vryp barevný. Jsou málo tvrdé. 1. B zinkové n. peřestek (Zinkb.) štípatelný, černý n. hnědý, zelenavý, žlutavý, červenavý. Obsahuje 67% zinku a 33% síry; 2. stříbrné n. rudek: a) jasnorudek, červený, průsvitavý, lesku dé- mantového ; b) temnorudek, hnědě červený, slabě průsvitavý. Obsahují stříbro a síru, mimo to má onen arsen, tento antimon. Stříbra obsahuje 59 - 65%; 3. rumělka, Zinnober, nahnědle červená n. šarlatová, lesklá. Ob- sahuje 86% rtuti a 14% síry. Bř.

13721   Blejno Svazek: 5 Strana: 1009
Blejno. Bř. N. 104., 226., KP. III. 65. B. cinkové (sfalerit), kademnaté (greenoctit), manganové (alabandin), Bř. N. 228., 229., stříbrné, zinkové. Schd. II. 60., 54.

13722   Blejskavka Svazek: 5 Strana: 1009
Blejskavka, vz Blýskavka.

13723   Blejskavka Svazek: 8 Strana: 0018
Blejskavka, y, f. (Žďár) = oklajka, úkłajka (Podluží), alburnus lucidus, rošt. Brt. D. II. 497.

13724   Blejskotka Svazek: 9 Strana: 0014
Blejskotka, y, f. = jiskra. To dítě je 'jako b. V jihozáp. Cech. Dšk. Vok. 60.

13725   Blek Svazek: 1 Strana: 0072
Blek, u, m., blečení. Koll. D. Blöken. B. štěněcí, liščí, das Belfern. Ros.

13726   Blek Svazek: 5 Strana: 1009
Blek, a, m., jm. psí. Škd. — B., u, m. = blekání. Ssk.

13727   Blekání Svazek: 5 Strana: 1009
Blekání, n., das Blöcken, Geblöcke. Lpř.

13728   Blekati Svazek: 1 Strana: 0072
Blekati, kám a ci, ceš; al, áni; bleknoutí, nu, kni, kna (ouc), knul n. kl, blek (ši), utí = blöken, meckern; vřeštěti, schreien. — Aby neblekali po žebrotách nestydatě. Žid. po kom, po čem: Jehně po ovci bleká. — kde: Ovce v ovčinci, na pastvě bleká.

13729   Blekati Svazek: 5 Strana: 1009
Blekati. Blece. Výb. I. 959.

13730   Blekati Svazek: 10 Strana: 0018
Blekati. Vlk bleče Baw E v 291

13731   Blekavý Svazek: 10 Strana: 0018
Blekavý = žwastavý B-vé modlení jed- nati Chč. S I 131 a

13732   Blekcati Svazek: 5 Strana: 1009
Blekcati = blkotati. Slov. Ssk.

13733   Bleknouti Svazek: 5 Strana: 1009
Bleknouti, vz Blekati

13734   Blekot Svazek: 1 Strana: 0072
Blekot, blek, u, m., od be—četi, l jest vsuto. Šf. B. = blekání, Gebelfer; plískání, Geplärr. — Blekot, a. m. = kdo bleká, žvástal. Výb. I. Belferer.

13735   Blekot Svazek: 5 Strana: 1009
Blekot stád. Us. — B. = tetlucha, kozí pysk, aethusa, die Gleisse, rostl. Slb. 378.

13736   Blekot Svazek: 8 Strana: 0018
Blekot, u, m. = svinská veš, tetlucha, ae- tlmsa cynapium, rostl. Brt. D. II. 499.

13737   Blekota Svazek: 5 Strana: 1009
Blekota, y, m., der Blöcker; Plärrer etc. Vz Blekotati. Ssk.

13738   Blekotac Svazek: 5 Strana: 1009
Blekotac, e, m. = blekota. Ssk.

13739   Blekotačka Svazek: 5 Strana: 1009
Blekotačka, y, f. = bleptačka. Bern.

13740   Blekotati Svazek: 1 Strana: 0073
Blekotati, kotám, koci, ceš; blektati, blektám, blekci. B. = skoliti, Belfern. Liška blekoce, blekotá (skolí, štěká), pes vyje a, blekce. Kom. — B. = klokotati, bullern, kollern. — abs. Láhev nedolitá blekoce. — kde: Plamen v peci blekoce. L. — B. — zajíkati se, lallen, stotteRn. Jazyk blekoce. L. — B. = blebtati, neopatrně mluviti, schwätzen. — co bez čeho: Bez ustání něco Blekoce. L. — co o kom: Jel.

13741   Blekotavý Svazek: 5 Strana: 1009
Blekotavý, stammelnd, stotternd, plär- rend. Ssk., Bern.

13742   Blekotiti Svazek: 5 Strana: 1009
Blekotiti, plärren, belfern, meckern, lallen. Ssk.

13743   Blekotka Svazek: 5 Strana: 1009
Blekotka, y, f., die Stammlerin, Plaude- rerin. Šm.

13744   Blekotlivý Svazek: 5 Strana: 1009
Blekotlivý = blekotavý. Ssk.

13745   Blekotně Svazek: 9 Strana: 0427
Blekotně, vz Blekotný.

13746   Blekotně Svazek: 10 Strana: 0018
Blekotně. Mam A. 36b Vz Blekotný

13747   Blekotnice Svazek: 5 Strana: 1009
Blekotnice, e, f. = blekotačka. Bern. 353

13748   Blekotník Svazek: 5 Strana: 1010
Blekotník, a, m., der Stammler, Stotterer, Plauderer. Slov. Ssk., Bern.

13749   Blekotník Svazek: 9 Strana: 0014
Blekotník, a, m. Hus I. 271.

13750   Blekotnosť Svazek: 1 Strana: 0073
Blekotnosť, i, f., žvavosť. Plauderhaflig- keit. V.

13751   Blekotnosť Svazek: 5 Strana: 1010
Blekotnosť. Tím také i dětinství přesa- hají, ačkoli zvláštního života potěsení, totiž b-sti, zbavené. Jel. Enc. m. 15.

13752   Blekotný Svazek: 1 Strana: 0073
Blekotný = žvavý, klevetavý, plauder- haft, geschwätzig, schwatzhaft. Jg. B. dítě, žena, muž, panna, jazyk. Jg., Jel., Kom.

13753   Blekotný Svazek: 5 Strana: 1010
Blekotný = mnohomluvný, verbosus. Sv. ruk. 209. V MV. nepravá glossa. Pa. B. muž, žena; B-ní moji přietelé jste. BO. Proti b-mu tvrdí. Sv. ruk. 209. B. žena umí také i povětří zbouřiti. Reš. Tajemstvie jest b-nému brzo na jazyce; Nestatečný a bláznivý jest člověk b-ný. Hus I. 271., 272.

13754   Blekotný Svazek: 10 Strana: 0018
Blekotný- B ústa svírati (nedati jim mluviti) Mart S Předml str X (1636)

13755   1. Blekta Svazek: 5 Strana: 1010
1. Blekta, y, m. = blekotník. Ssk.

13756   2. Blekta Svazek: 5 Strana: 1010
2. Blekta, y, m., os. jm. Arch. I. 250., Žer. Záp. II. 181., Blk. Kfsk. 28., 797., 398.

13757   Blektání Svazek: 10 Strana: 0018
Blektání, n., loquacitas. Chč Olom. 153b, Rozk P 1653 (Mš Slov). Smělá b (žva- stám) Chč. S. II 237a.

13758   Blektánie Svazek: 9 Strana: 0427
Blektánie, ?., Geschwätz. Vz Gb. Slov. 64

13759   Blektati Svazek: 5 Strana: 1010
Blektati, vz Blekotati. Ti lidé vyjí a blekcí. Mand. 61. a.

13760   Blektati Svazek: 9 Strana: 0014
Blektati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 368. Bleptati = mazati. Na Hané. Lisic.

13761   Blektati Svazek: 10 Strana: 0018
Blektati, vz Blekotati Chč S 1 131a

13762   Blektavě Svazek: 9 Strana: 0427
Blektavě. B. něco jednati. Chč. S. I. 414.

13763   Blektavý Svazek: 5 Strana: 1010
Blektavý = žvavý. BO.

13764   Blém Svazek: 5 Strana: 1010
Blém, u, m. = blín. Val. Vck. — B. = tvaroh. Brt. Tys vylétaný jako blém (říká se o člověku dříve tlustém a zdravém, nyní pak seschlém, bledém). Vz Blúšť, Blúšč. Val. Vck. — B. Neví ani blém = nic. U Jižné. Vrů.

13765   Blén Svazek: 1 Strana: 0073
Blén, vz Blín.

13766   Blén Svazek: 5 Strana: 1010
Blén = blín.

13767   Blen Svazek: 7 Strana: 1198
Blen pikkardský. Krnd. 17.

13768   Blen Svazek: 8 Strana: 0018
Blen. I on má svoj blen; To je blenom jeho života. Phľd. 189B. 651., 647.

13769   Blén Svazek: 8 Strana: 0018
Blén (blín). O původu slova cť. Gb. H. ml. I. 28. B., jusquianus, rostl. 1440. List, til. 1893. 395. a.

13770   Blencák Svazek: 1 Strana: 0073
Blencák, u, m., = jazyk. Us.

13771   Blencovati Svazek: 5 Strana: 1010
Blencovati = jazykem hýbati, tlachati. Pal., Vký. Vz Blencák, Blentovati.

13772   Blenda Svazek: 5 Strana: 1010
Blenda, y, f. = dvojboran sodnatý, bor- saures Natron. Sl. les.

13773   Blendera Svazek: 7 Strana: 1198
Blendera, y, m. Mladý pán se fantí, už zase běží jako b. V Krknš. Nečásek. Mar. 35.

13774   Bľendovák Svazek: 10 Strana: 0559
Bľendovák, u, m., druh bramborů. Brt. Sl. 18.

13775   Blengati Svazek: 5 Strana: 1010
Blengati = zvoniti, läuten. V Olšovci na Mor. Sbtk.

13776   Blení Svazek: 5 Strana: 1010
Blení, n., balatus. VMV. nepravá glossa. Pa.

13777   Blení Svazek: 7 Strana: 1198
Blení, n., balatus, vox ovium. MV. (Hank. Sb. 368.).

13778   Bleniti Svazek: 7 Strana: 1198
Bleniti, blenovati koho. V Krknš. — Krnd. 50.

13779   Bleniti Svazek: 10 Strana: 0018
Bleniti — omamovati? Bylo jí spavo, jakoby ji něco b lo. Krkonoš. Fr Nečásek.

13780   Blénivka Svazek: 1 Strana: 0073
Blénivka, v, f. (plíseň). Schimmerkopf. Rostl.

13781   Blénivka Svazek: 5 Strana: 1010
Blénivka, stilbum. B. obecná, s. vulgare. Vz Rstp. 1977.

13782   Blenkati se Svazek: 8 Strana: 0018
Blenkati se = toulati se, choditi bez cíle. Mor. Kotk. 67.

13783   Blěnokřídlo Svazek: 5 Strana: 1004
Blěnokřídlo, a, n., der Hautflügel (bei Mücken, Bienen usw.). Šm.

13784   Blěnokřídlo Svazek: 9 Strana: 0013
Blěnokřídlo před Blanokřídlý v V. 1004. oprav v: Blanokřídlo.

13785   Blenorrhoea Svazek: 5 Strana: 1010
Blenorrhoea, řec. = hnisotok, kapavka. Cs. lk, S. N.

13786   Blenorrhoický Svazek: 8 Strana: 0018
Blenorrhoický, blenorrhöisch. B. zánět kloubů. Cas. čes. lék. 1838. 54.

13787   Blenouti Svazek: 1 Strana: 0073
Blenouti = blýsknouti. — komu čeho: Ten mi toho blenul! (= ten mi toho uštědřil, málo.) Kb.

13788   Blenovati Svazek: 1 Strana: 0073
Blenovati = žváti. — o čem. Byl.

13789   Blenovina, y Svazek: 5 Strana: 1010
Blenovina, y, f., der Bilsenkrautstoff. Loos.

13790   Blenový Svazek: 5 Strana: 1010
Blenový = blínový, Bilsenkraut-. Bern.

13791   Blenový Svazek: 7 Strana: 1198
Blenový. B. matlanina, péro. Krnd. 45., 171.

13792   Blentář Svazek: 1 Strana: 0073
Blentář, e, m., žváč, Schwätzer. Br., Kom.

13793   Blentovati Svazek: 1 Strana: 0073
Blentovati, blencovati, Plk., Us., blen- žovati, Aqu. =. bleptati.

13794   Blenžovati Svazek: 5 Strana: 1010
Blenžovati, vz Blentovati.

13795   Blepharitis Svazek: 5 Strana: 1010
Blepharitis, zánět víčka očního. S. N.

13796   Blepharophimosis Svazek: 5 Strana: 1010
Blepharophimosis = nenoc přivření očních víček. Vz Slov. zdrav. 31.

13797   Blepharoptosis Svazek: 5 Strana: 1010
Blepharoptosis = spadnutí obyč. hořej- ního víčka očního. Vz Slov. zdrav. 31., S. N.

13798   Blepharospasm-us Svazek: 5 Strana: 1010
Blepharospasm-us, u, m., křeč víček. Vz Slov. zdrav. 31., S. N.

13799   Blepta Svazek: 1 Strana: 0073
Blepta, y, bleptač, e, m., bleptal, a, m. Schwätzer.

13800   Bleptač Svazek: 5 Strana: 1010
Bleptač, vz Blepta.

13801   Bleptačka Svazek: 5 Strana: 1010
Bleptačka, y, f., die Schwätzerin. Bern. — B., das Geplausch, Geschwätz. To není žádná pravda, to je b. Us. Tč.

13802   Blepták Svazek: 5 Strana: 1010
Blepták, u, m. = stříbrná mince. U Kard. Řečice, Mtš.

13803   Bleptal Svazek: 5 Strana: 1010
Bleptal, vz Blepta.

13804   Bleptanice Svazek: 5 Strana: 1010
Bleptanice, e, f., das Geschwätz; die Plauscherin. Na Ostrav. Tč.

13805   Bleptár Svazek: 5 Strana: 1010
Bleptár, a, m. = bleptač. Slov. Ssk.

13806   Bleptati Svazek: 1 Strana: 0073
Bleptati, bleptám a blepci, tal, ání; bleptnu, blepnu, bleptni, bleptna (ouc), tnul a tl, blept (ši), utí; bleptávati, blebtávati = nedobře vyslovovati; žváti (schwätzen, plau- dern). — s kým: Pt.— o čem, co: Rk.

13807   Bleptati Svazek: 5 Strana: 1010
Bleptati = vříti, hučeti. Brambory už bleptají. Us. Rgl. Kaše bleptá. — B. = žvaniti. Kdo má v lebce (v hlavě), ten rád blepce. U N. Bydž. Kšť.

13808   Bleptati Svazek: 10 Strana: 0018
Bleptati = lept ti Košťál od červů pro- bleptanej. Vých Čech. Mus. 1863 335.

13809   Bleptávati Svazek: 5 Strana: 1010
Bleptávati, vz Bleptati.

13810   Bleptavec Svazek: 5 Strana: 1010
Bleptavec, vce, m. = bleptač. Bern.

13811   Bleptavica Svazek: 5 Strana: 1010
Bleptavica, dle Káča = bleptačka. Bern.

13812   Bleptavosť Svazek: 1 Strana: 0073
Bleptavosť, i, f., das Lallen; Plauder- haftigkeit. — Bleptavý, blebtavý, kdo bleptá, Jel.-, 2. žvavý. — Bleptna, y, f., klepna, pleskna. D. Schwätzerin, Wasch- maul.

13813   Bleptna Svazek: 5 Strana: 1010
Bleptna, y, f., die Schwätzerin. Us.

13814   Bles Svazek: 10 Strana: 0018
Blesk a) široký, b) hadovitý. Vz Čes. 1. XII 453

13815   Blesík Svazek: 5 Strana: 1010
Blesík, a, m., os. jm. Mor. Šd.

13816   Blesivý Svazek: 8 Strana: 0018
Blesivý. B. deka. Nár. list. 1895. č. 330.

13817   Blesk Svazek: 1 Strana: 0073
Blesk (zastr. blsk), u, m. — B. = jasnosť, světlosť, záře, lesk, Glanz, Schimmer. B. slu- neční, slunce, hvězd a jiných věcí. V. Blesk oči je zarazil. Br. Plno blska, Rkk. Když měsíc blesk tratí (zatmění měsíce). V. B. od sebe dáti. V. B. Drahého kamení. Troj. B. zlata mnohého oslní (oslepí). Ml. — B. = vý- tečnosť, krása, vorzügliche Eigenschaft, Glanz. B. výmluvnosti, Jel., ctnosti. Us. V Blesku svém se ukázati. Bern. — B. s po- nětím marnosti, lichoty, Schein, Prunk. Pod zevnitřním bleskem se kryjící šalba. Kom. — B. z oblaku vynikající, Blitz, Wetterstrahl. Sejdou-li se mračna elektrická, vyšlehne z nich jiskra, jež bleskem slove; uhodí-li blesk do země, říkáme, že hrom udeřil. Pt. Bleskem potření dubové. Ráj. Blsky ráz na ráz bijú. Rkk. Jak blesk hroma po nebi, tako blesk mečev. Rkk. 37. Jako b. s nebe vrhli se na nepřítele. Ml. Živé blesky, alle Wetter! Šm. Blesky boží! Zmi- zeli jako blesk. Vz Zmizení. Č. Bleskem raněn býti. Us. — Pozn. ,Blesk udeřil' špatně prý m. hrom udeřil' nebo m. pou- hého ,uhodilo'. Němci prý říkají: der Blitz hat eingeschlagen; tedy prý v Němcích bije ,blesk', v Čechách pak ,hrom'. Ale můžeme i ,blesk udeřil' říkati, poněvadž i tehdáž, když ,hrom udeřil´ říkáme, vlastně přece jen ,blesk' na mysli máme, hrom za blesk be- rouce; vz Hrom (ve smyslu ,blesk'). Srovnej také předcházející příklady.

13818   Blesk Svazek: 5 Strana: 1010
Blesk = jasnosť, splendor. Ž. wit. Hab. 4. B. očí zlých. Čch. Bs. 119. Zraků b. Kká. K sl. j. 153. B. ledu. Posp. Ani dennice, ani zvieřennice jsú tak svým blskem divné, jakož spravedlnosť. Št. Kn. š. 186. B. před- tuchy. Exc. — B. z oblaku vynikající. Cf. Stč. Zem. 659. Posvátnosť blesku u Římanů. Vz Vlšk. 342. B. studený, účinky jeho, zpá- teční udeření jeho. Vz KP. II. 206., 207. Hromy a blesky, Blitz und Hagel! Dch. Když bude z hromu blesk. Alx. V. v. 883. (HP. 22.). Čisté nebe nebojí se ani blesku ani třesku. Bž. Pověry o blesku a hromu vz v Mus. 1853. 490., 1855. 182. Bleskem ranění. Vz Slov. zdrav. 32.

13819   Blesk Svazek: 7 Strana: 1198
Blesk jiskrový (klikatý). Ott. IV. 172. Cf. o b. Mách. 64.—65., 68, 110., 150., 183. — B. babí = blatouch. U Studené. Vlchř.

13820   Blesk Svazek: 8 Strana: 0018
Blesk. O původu slova cť. Gb. H. ml. I. 40., 71. Pověry o něm vz Brt. D. II. 294.

13821   Blesk Svazek: 9 Strana: 0014
Blesk a hrom. O příslovích a pověrách vz Čes. 1. VIII. 359., Zát. Pr. 230. nn., XII. ? 3. Blesknouti. O tvarech vz Gb. H. ml. III.
2. 243.

13822   Bľeskač Svazek: 8 Strana: 0018
Bľeskač, e, m. = oko. Co na mňa ty b-če pořád vyvaluješ? Jicko. Brt. D. 294.

13823   Bleskana Svazek: 8 Strana: 0535
Bleskana, ě, f. = sova, vlčice, žena etc. s blýskavými očima. Kal. S. 15.

13824   Bleskanec Svazek: 10 Strana: 0018
Bleskanec, nce, m., drahokam. V zloděj řeči.

13825   Bleskanec Svazek: 10 Strana: 0559
Bleskanec, nce, m. = dobrý kámen, V zloděj. ml. Čes 1. XV. 46.

13826   Bléskati Svazek: 5 Strana: 1010
Bléskati, vz Blýskati. Šm.

13827   Bléskavec Svazek: 9 Strana: 0427
Bléskavec, bleskavec, vce, m., nějaký plaz. Vz Gb. Slov. 64.

13828   Bleskavý Svazek: 5 Strana: 1010
Bleskavý, vz Blýskavý. Šm.

13829   Blesket Svazek: 5 Strana: 1010
Blesket, u, m. = bleskot, blesk, splendor, der Glanz. V blesketu. Ž. wit. Hab. 11. B. světa. 14. stol. Mus. 1884. 32. B. stříbrného a zlatého oděnie. BO. — B., fulgur, der Blitz. B. hromový bleskne se pod nebem. ZN.

13830   Blesknatec Svazek: 5 Strana: 1010
Blesknatec, tce, m., das Eisenerz, der Eisenglanz. Ssk.

13831   Blesknatý Svazek: 1 Strana: 0073
Blesknatý, blesknavý = blýskavý. Jel.. Vš.

13832   Blesknatý Svazek: 5 Strana: 1010
Blesknatý, schimmernd, glänzend. Šm.

13833   Blesknavo Svazek: 5 Strana: 1010
Blesknavo, glänzend. Vz Blesknatý. Hdk.

13834   Blesknavý Svazek: 5 Strana: 1010
Blesknavý, glänzend. Vz Blesknatý.

13835   Bleskniechu Svazek: 1 Strana: 0073
Bleskniechu, zastr., blýskali, — y, — a. Kat.

13836   Blesknosť Svazek: 9 Strana: 0427
Blesknosť, i, f. = lesk, Glanz. Gb. Slov. 64.

13837   Blesknouti Svazek: 1 Strana: 0073
Blesknouti, vz Blýskati.

13838   Blesknutí Svazek: 5 Strana: 1010
Blesknutí, n., das Aufblitzen. Šm.

13839   Blesknuti se v čem Svazek: 10 Strana: 0018
Blesknuti se v čem Kat. v. 2374. — čím, Jetřich nohami bleště (natáhl se). Baw. J v. 752.

13840   Blesknutý Svazek: 9 Strana: 0427
Blesknutý = blýskavý, glänzend, zastr. Gb Slov. 65. Dle Flš. v Mus. fil. VII. 151. a v Osv. 1901. 446. asi chybném.: bleskutý.

13841   Bleskný Svazek: 5 Strana: 1010
Bleskný, blitzend, schimmerd, glänzend. Dch. B. zrak, Čch. Bs. 33., oči, Vrch., výheň, Vrch. O víně 167., šavle. Km.

13842   Bleskný čím Svazek: 9 Strana: 0014
Bleskný čím. Duch štěstím b. Kuč. 94.

13843   Bleskočištič Svazek: 8 Strana: 0018
Bleskočištič, e, m. = polírník. XVIII. st. Zbit. Tan. 260.

13844   Bleskohodič Svazek: 5 Strana: 1010
Bleskohodič, e, m. B. Zeus, áóteco7trjttjc. Kuzmány. Lpř. překládá: blyskatel, hromo- vládce.

13845   Bleskojasný Svazek: 5 Strana: 1010
Bleskojasný, blitzhell. B. trůn, Čch. Bs. 28., žár. Osv. VI. 591.

13846   Bleskokam Svazek: 8 Strana: 0535
Bleskokam, u, m., ceraunium, opal? Krs. Moor. II. 95.

13847   Bleskokřídlý Svazek: 7 Strana: 1198
Bleskokřídlý, blitzschnell. B. mračna. Č. Rž XCVIII.

13848   Bleskoletý Svazek: 5 Strana: 1010
Bleskoletý, blitzschnell. Žiak.

13849   Bleskolibý Svazek: 10 Strana: 0018
Bleskolibý Zeus. Msn II. 13, 32, 216, 275., Hym. 24, 69, 62

13850   Bleskolící Svazek: 9 Strana: 0014
Bleskolící. B. slunce. Pal. Pam. 312.

13851   Bleskomet Svazek: 5 Strana: 1010
Bleskomet, u, m., die Blitzschleuder. Ves. I. 14.

13852   Bleskometač Svazek: 5 Strana: 1010
Bleskometač, e, m., der Blitzschleuderer. Vký.

13853   Bleskometavec Svazek: 10 Strana: 0018
Bleskometavec, vce, m - Zeus. Msn. II 128 Sr Bleskometač, Bleskometec

13854   Bleskometec Svazek: 8 Strana: 0018
Bleskometec, tce, m., Blitzschleuderer, m. Steinm. II. I. 1884.

13855   Bleskometoucí Svazek: 10 Strana: 0018
Bleskometoucí Zeus. Man. II. 17.

13856   Bleskomih Svazek: 10 Strana: 0018
Bleskomih, u, m. (To se stalo) b-hem (rychle). Msn. Od. 263.

13857   Bleskomilovný Svazek: 5 Strana: 1010
Bleskomilovný, den Blitz, Glanz liebend.

13858   Bleskonohý Svazek: 10 Strana: 0018
Bleskonohý = rychlý. B. kůň, Tbz. V. 4. 298., V. 9. 98, oř Ib. 5 5. 251.

13859   Bleskooký Svazek: 5 Strana: 1010
Bleskooký, mit blitzenden, funkelnden Augen. Lpř.

13860   Bleskooký. B. v Svazek: 10 Strana: 0018
Bleskooký. B. veverka. Kká. Sion II. 99.

13861   Bleskoperunný Svazek: 5 Strana: 1010
Bleskoperunný Zeus = světlobleský. Vký.

13862   Bleskorodný Svazek: 5 Strana: 1010
Bleskorodný, Blitz, Glanz zeugend. Šm.

13863   Bleskorychle Svazek: 5 Strana: 1010
Bleskorychle, blitzschnell. B. ku předu se hnáti. Osv. I. 90.

13864   Bleskorychlý Svazek: 1 Strana: 0073
Bleskorychlý, blitzschnell.

13865   Bleskoskvoucí Svazek: 10 Strana: 0018
Bleskoskvoucí křídlo. Zr. Kom. 46.

13866   Bleskosršný Svazek: 5 Strana: 1010
Bleskosršný, blitzschleudernd.B. mračno. Šmb. S. I. 305.

13867   Bleskostřelec Svazek: 9 Strana: 0014
Bleskostřelec, lce, m. Ld. 146.

13868   Bleskosvod Svazek: 1 Strana: 0073
Bleskosvod, u, m. Rk. Blitzableiter.

13869   Bleskosvod Svazek: 8 Strana: 0535
Bleskosvod deskový, plotnový, stožárový, vřetenový. KP. VIII. 365.

13870   Bleskosvod. Cf Svazek: 8 Strana: 0018
Bleskosvod. Cf. KP. VIII. 7.

13871   Bleskosvodný Svazek: 10 Strana: 0559
Bleskosvodný = hromosvodný.

13872   Bleskoškorněnec Svazek: 5 Strana: 1010
Bleskoškorněnec, nce, m., évxvýfttc. Nej. Lpř. překládá: lepoškorněný, lepoholenný.

13873   Bleskot Svazek: 1 Strana: 0073
Bleskot, u, m. B. kordu, nebe (Ros.). Vz Blskot. B. ohně, L., mečův, Rkk., slunečný. L. Glanz, Schimmer, Flitter.

13874   Bleskot Svazek: 5 Strana: 1010
Bleskot. B. měsíce. ZN. Vz Blesket.

13875   Bleskotání Svazek: 5 Strana: 1010
Bleskotání, n., das Wetterleuchten. Dk.

13876   Bleskotati Svazek: 5 Strana: 1010
Bleskotati = blýskati. — se. Moc boží se blyskotá. Sš. Mt. 13. — se kde: v něčem. MP. 4. Není listu, v němžby laskavosť Pavlova v takovém světle se b-la; Tělo, v němž ne- beská sláva Kristova b-la; Sš. II. 150, 181.

13877   Bleskotavý Svazek: 5 Strana: 1010
Bleskotavý, glänzend, schimmernd. Čch. Bs. 152., Kká. K sl. j. 182. B. kříž. Čch. Dg. B. světlo. Tč. exc. — Čch. Sl. 22.

13878   Bleskotavý Svazek: 9 Strana: 0014
Bleskotavý čím: stříbrem, zlatem. Slád. Kup. 57. Bleskotvůrce, e, m. Ld. 146. Blésti. O tvarech vz Gb. H. ml. IIL 2.
125. Jednož bledete prokysle. Kat.

13879   Bleskotně Svazek: 10 Strana: 0018
Bleskotně kostky metai (rychle). Čak.

13880   Bleskotný Svazek: 5 Strana: 1010
Bleskotný, schimmernd, glänzend. Šm. B. rychlosť. Mourek.

13881   Bleskotný Svazek: 10 Strana: 0018
Bleskotný. B. rychlosť (jako blesk) Tbz V 6 233 — B. třpytící se B tiara Zr Leg 116 Bleskovitě rz rychle Mš

13882   Bleskovati Svazek: 9 Strana: 0427
Bleskovati = blýskati, glänzen. Gb. Slov. 65. Flš. v Mus. fil. VIL 150. myslí, že je tam uvedené bleskujiczieho jen adj. jako bělúcí a p.

13883   Bleskovec Svazek: 5 Strana: 1010
Bleskovec, vce, m. = raketa. Slov. Ssk., Loos.

13884   Bleskoviště Svazek: 7 Strana: 1198
Bleskoviště, ě, n. Ndrf.

13885   Bleskovitý Svazek: 5 Strana: 1010
Bleskovitý, blitzartig. Dch., Mus. 1880. 264.

13886   Bleskovitý Svazek: 10 Strana: 0018
Bleskovitý zákal oka, glaucoma fulmi- nans, Ktt

13887   Bleskovka Svazek: 7 Strana: 1198
Bleskovka, y, f., lampa, Blitzlampe, Sonnenbrenner. Us.

13888   Bleskovka Svazek: 10 Strana: 0559
Bleskovka, ý, f = lampa světle svíticí. Zvon IV. 720.

13889   Bleskovládce Svazek: 5 Strana: 1010
Bleskovládce, e, m., der Blitzbeherrscher. Lpř. Sl. I. 99.

13890   Bleskovládný Svazek: 10 Strana: 0559
Bleskovládný Zeus. Škod. II. 2 II. 77.

13891   Bleskovod Svazek: 5 Strana: 1010
Bleskovod, u, m. = bleskosvod. Dch., Šv. 175.

13892   Bleskovod Svazek: 7 Strana: 1198
Bleskovod, u, m. = hromosvod. Ott, IV. 172.

13893   Bleskovod Svazek: 8 Strana: 0018
Bleskovod. Cf. KP. VUI. 7. Stožárový b. u telegr. vedení. Vz KP. VIII. 298.

13894   Bleskovod Svazek: 10 Strana: 0559
Bleskovod, u, m. Opatřiti dům b-vodem. Vz KP. IX. 450. — Sr. Ott. XX1II. 221.

13895   Bleskový Svazek: 1 Strana: 0073
Bleskový, Blitz-.

13896   Bleskový Svazek: 5 Strana: 1011
Bleskový. B. jas, Osv. VI. 298., roura, Ves. IV. 102., KP. II. 207., Mj. 392., Schd. I. 177., S. N., vlak (z Paříže do Cařihradu, zastavuje se jen v hl. městech).

13897   Bleskt Svazek: 1 Strana: 0073
Bleskt = bleskot. Kat. 1000.

13898   Bleskúcí Svazek: 5 Strana: 1011
Bleskúcí, glänzend. B. rúcho. ZN.

13899   Bleskuplný Svazek: 5 Strana: 1011
Bleskuplný, blitzvoll. Šm.

13900   Bleskurychle Svazek: 5 Strana: 1011
Bleskurychle = bleskorychle (lépe). Čch. Petrkl. 33.

13901   Bleskurychlý Svazek: 5 Strana: 1011
Bleskurychlý, lépe: bleskorychlý. B. zjev. Čch. Dg. ve Kv. 1884. 667.

13902   Bleskutný Svazek: 5 Strana: 1011
Bleskutný = bleskutý. Čch. Petrkl. 35. B. přílba. Čch. B. 151.

13903   Bleskutný Svazek: 8 Strana: 0018
Bleskutný. B. oštěp. Vrch. Rol. XXIII. až XXIX. 146.

13904   Bleskutý Svazek: 1 Strana: 0073
Bleskutý, Blýskavý. Lex. vet. (Č).

13905   Blesnuť Svazek: 5 Strana: 1011
Blesnuť = blesknouti, vzniknouti Na Slov. — kde. Snád blesne lampa vodiča v tme. Phld. IV. 17. — odkud. Vesna, panna Vesna, z kieho's otca blesla? Z Boha.

13906   Blesovice Svazek: 5 Strana: 1011
Blesovice, dle Budějovice, ves u Rado- šiny na Slov. Šd.

13907   Blésti Svazek: 1 Strana: 0073
Blésti, bledu, dl, den, dení = bleptati, tlachati. Ani plačíc, ni se smějíc, jednož bledete prokysle. Kat. 2146. — čím: Ne- bleď řečí svou. Tkad. — z čeho: ze sna. Šm. — co: Co bledeš? Výb. I.

13908   Blésti Svazek: 5 Strana: 1011
Blésti, bledu (zastr. bladu), strb. blesti, blędą,, blędeši, delilare. Ve kmenu je stříd- nice za ę; střídalo se tu nepřehlasované a a přehláska ě, e jako v miesti matu měteš, strb. męsti, přiesti, přadu, přědeš, strb. pręsti. Gb. v List. filol. 1883. 111. B. místo blébsti. Bž. 47. Cf. Mz. v List. filol. 1880. 10. B. = zmateně mluviti, blábolati. — co. Výb. I. 365. Kmošku, neroď tolik b. Dal. 60. — jak: Jako ze sna bledeš. Tkadl. II. 86.

13909   Blésti Svazek: 8 Strana: 0018
Blésti. O tvarech cť. Gb. H. ml. I. 101,

13910   Bleša Svazek: 5 Strana: 1011
Bleša, dle Baťa, os. jm. Mor. Šd.

13911   Blešák Svazek: 1 Strana: 0073
Blešák, a, m., blecha (samec). Der Floh. Us.

13912   Bleščanec Svazek: 7 Strana: 1198
Bleščanec, blešťanec, nce, m., topasius, kámen, zastr. Rozk. Vz Blščanec (2. dod.).

13913   Bleščice Svazek: 5 Strana: 1011
Bleščice, e, f. = ploštice stvomová. T Tro- janovic na Mor. Brt.

13914   Bleščičanka Svazek: 5 Strana: 1011
Bleščičanka, y, f. = hruška. Mor. Brt.

13915   Bľeščit Svazek: 8 Strana: 0018
Bľeščit = špatně svítiti, blinkati. To svetlo edém bľéščí. Brt. D. II. 294.

13916   Blešenský Svazek: 7 Strana: 1198
Blešenský vrch. Řvn. 170.

13917   Bleší Svazek: 1 Strana: 0073
Bleší, od blechy, Floh-. B. noha, hlava.

13918   Bleší Svazek: 10 Strana: 0019
Bleší útrapa (od blech) Emin 278

13919   Blešina Svazek: 1 Strana: 0073
Blešina, y, f., smrad po blechách. Floh- gestank.

13920   Blešina Svazek: 5 Strana: 1011
Blešina, y, f., der Flohstich. Nz. lk.

13921   Blešinec Svazek: 1 Strana: 0073
Blešinec, nce, m., trus bleší. Ta košile je samý b. Us. — 2. = Blešník.

13922   Blešinec Svazek: 7 Strana: 1198
Blešinec, nce, m. = zardění kůže neb i pupenec po bodnutí blechou. Ott. IV. 174.

13923   Blešinec Svazek: 10 Strana: 0559
Blešinec, nce, m., rostl. Vz Plostičník zde.

13924   Blešisko Svazek: 5 Strana: 1011
Blešisko, a, n.. ein grosser Floh. Sm.

13925   Blešivec Svazek: 5 Strana: 1011
Blešivec, vce, m. B-vci, amphipoda, die Flohkrebse, korýši mají tělo se stran smáčk- nuté s patrnou hlavou, s trupem a ocasem. 1. B-ci praví, gammarina. B. obecný, gram- marus pulex, studňový, g. puteanus. — 2. B-vci zvoncoví, hyperida. B. hlodavý, hyperia Latreillii. Vz Frč. 100.—101.

13926   Blešivec Svazek: 7 Strana: 1198
Blešivec, vce, m. B-vci, gammaridae, korýši obojnozí, Ott. IV. 174., amphipoda. Brm IV. 2. 34.—†37.

13927   Bleška Svazek: 5 Strana: 1011
Bleška, vz Blecha. — B. m. pleška, kleiner Knopf. U Olom. Sd. U Litovle. Kčr.

13928   Bleška Svazek: 8 Strana: 0018
Bleška (han.), ťrgál, ťrkačka, frčka (laš.) = čamrda. Brt, D. II. 470.

13929   Bleška Svazek: 10 Strana: 0559
Bleška, y, f., zdrobn. blecha — B. = menší podložka ve vinném lisu, rygl. Čes. l. XIII 475.

13930   Blešník Svazek: 1 Strana: 0073
Blešník, u, m., rostlina, blešné (koření, bylina), chmelík, Flöhkraut; všivec, Lause- kraut.

13931   Blešník Svazek: 5 Strana: 1011
Blešník, pulicaria, das Flöhkraut. B. obecný, p. vulgaris, úplavičný, p. dysente- rica. Vz Rstp. 873. — B. rdesno. polygonum persicaria. Vz Rstp. 1258. Cf. Čl. Kv. 189., 161., FB. 30., 42., Kk. 153., 158., Slb. 235, 433., 440., Kram. Slov. 38., S. N., Bartol. Göm.

13932   Blešník Svazek: 10 Strana: 0019
Blešník, u, m, pulicaria, rostl V', Ott XX 978

13933   Blešník Svazek: 10 Strana: 0559
Blešník, u, m., vz Stěničník, rostl.

13934   Blešno Svazek: 5 Strana: 1011
Blešno, a, n., ves u Třebechovic; Plöschen, ves u Třebnic. Cf. Blk. Kfsk. 682., Sdl. Hr. II. 49., 55., 68.

13935   Blešný Svazek: 5 Strana: 1011
Blešný, voll Flöhe. Šm.

13936   Bleštěnec Svazek: 1 Strana: 0073
Bleštěnec, nce, m., kámen, topas.

13937   Bleštiti Svazek: 5 Strana: 1011
Bleštiti, il, ěn, ění = šourem hleděti, zevlovati. — kam. Co na mne bleštíš? Slez. Šd. — čím: očima. Ib.

13938   Blet Svazek: 9 Strana: 0427
Blet, u, m., vz Blít a Mus. fil. 1901. 202.

13939   Bleti Svazek: 1 Strana: 0073
Bleti, bleji, el, ení = blekati. Mat. verb.

13940   Bletice Svazek: 5 Strana: 1011
Bletice, dle Budějovice, ves. Arch. II. 203.

13941   Bletka Svazek: 5 Strana: 1011
Bletka, y, m., os. jm. Mor. Šd.

13942   Blevák Svazek: 5 Strana: 1011
Blevák, u, m. = salsa, bahnitá sopka, der Schlammvulkan. Sl. les.

13943   Blevanina Svazek: 5 Strana: 1011
Blevanina, y, f. = blivanina. Rk.

13944   Blevati Svazek: 5 Strana: 1011
Blevati = blivati. Rk.

13945   Blevice Svazek: 5 Strana: 1011
Blevice, dle Budějovice, Blewitz, ves u Zákolan. Cf. Blk. Kfsk. 382., Arch. II. 471., Tk. V. 222.

13946   Blézačka Svazek: 8 Strana: 0018
Blézačka, lézačka, y, f. = karlátky na měkko rozvařené. Jevíčko. Brt. D. II. 296.

13947   Blézati Svazek: 8 Strana: 0018
Blézati = lízati, b přisuto. Brt, D. II. 129.

13948   Bleziplošnice Svazek: 6 Strana: 0971
Bleziplošnice, e, f. =píchatka, Diploë, die zwischen Knochenplatten liegende, schwam- mige, knochige Substanz. Nz. lk., Rk.

13949   Blezko Svazek: 9 Strana: 0427
Blezko, a, n. = ? Mus. fil. VII. 149.

13950   Bléž Svazek: 10 Strana: 0019
Bléž = blíže Hanac Šb D 47

13951   Bléževá Svazek: 7 Strana: 1198
Bléževá = blíže. Dol. Brtch.

13952   Blfati Svazek: 9 Strana: 0014
Blfati = blfkati, štěkati. Na Hané. Lisic.

13953   Blfkati Svazek: 5 Strana: 1011
Blfkati = nadávati, aufheissen. — na koho. Bliká na člověka jako psík. Val. Vck.

13954   Blh Svazek: 7 Strana: 1198
Blh, a, m., řeka v Gemer. na Slov. Šd.

13955   Blcha Svazek: 1 Strana: 0073
Blcha, zastr. = blecha.

13956   Blcha Svazek: 8 Strana: 0018
Blcha, y, ť., zastar. = blecha.

13957   Blcha Svazek: 9 Strana: 0014
Blcha (jednoslabičné), později blecha. Hus. I. 84. O sklonění vz Gb. H. ml. III. 1. 190. Dal oči blše. Št. Bes,. 22.

13958   Blchaň Svazek: 5 Strana: 1011
Blchaň, dle Bača = kdo jest pln blech. Slov. Bern.

13959   Blchanisko Svazek: 5 Strana: 1011
Blchanisko, a, m. = blchaň. Slov. Bern.

13960   Blchár Svazek: 7 Strana: 1198
Blchár, a, m. = blechař. Phľd. IX. 295.

13961   Blchavý Svazek: 9 Strana: 0427
Blchavý = blešný, zastr. Gb. Slov. 65

13962   Blchovišče Svazek: 9 Strana: 0427
Blchovišče, e, n. = kde je mnoho blech, Flöhhaufen. Jg., Gb. Slov. 65.

13963   Bliašek Svazek: 8 Strana: 0535
Bliašek, šku, m. = plíšek. Slov. Phl'd. 1896. 611. Cf. Blachnar (nahoře).

13964   Bliaška Svazek: 8 Strana: 0018
Bliaška, y, ť. Ihla kompasu je b-kou při- kryta. Ihla vystúpi zpod b-ky a ukáže sa ako- náhle to, čo ju nesie, odchýli sa od smeru, ktorý b. ukazuje. Slov. Phľd. 1893. 113.

13965   Bliať Svazek: 5 Strana: 1011
Bliať, blöcken, plärren. Slov. Sak.

13966   Blič Svazek: 5 Strana: 1011
Blič, e, m., der Speier. Šm.

13967   Blička Svazek: 5 Strana: 1011
Blička, y, f., die Speierin. Šm.

13968   Blída Svazek: 1 Strana: 0073
Blída, v, f., zbraň, metací stroj. Výb. I. 1081.

13969   Bliha Svazek: 9 Strana: 0014
Bliha, y, í. = blecha. Sáriš. Zát. Pr. 252. b. Blikavý. Člověk b. Kom. Ohláš. 130.

13970   Blicha Svazek: 10 Strana: 0019
Blicha, y, f - Mecha Jur Ro/p 33

13971   Bliji Svazek: 5 Strana: 1011
Bliji, vz Blíti.

13972   Blik Svazek: 1 Strana: 0073
Blik, u, m., slul bochník v hutní peci na testech (mísách z hlíny a popele na kotli sehnaného). Am.

13973   Blík Svazek: 5 Strana: 1011
Blík = homole či kruh stříbra neraze- ného; Stříbro čisté ve 12 blicích čili kruzích. Mus. 1880. 442., 233. Původem slova toho jest Silberblick = lesk stříbra, když přichází v dokonalou čistotu. Km II. nový běh 206.

13974   Blík Svazek: 7 Strana: 1198
Blík, u, m., candor, zastr. Pršp. 81. 36.

13975   Blíkač Svazek: 1 Strana: 0073
Blíkač, e, m., kdo blíká, der Schieler.

13976   Blikáček Svazek: 10 Strana: 0559
Blikáček, čku, m. = lampa v konírně a chlévě. Čes. 1. XV. 44.

13977   Blikačka Svazek: 7 Strana: 1198
Blikačka, y, f. = špatné oko. Us. Rgl.

13978   Blíkadlo Svazek: 5 Strana: 1011
Blíkadlo, a, n. = špatné světlo, schlechtes Licht. Co to máte za b.? U Kr. Hrad. Kšť.

13979   Blikalka Svazek: 10 Strana: 0559
Blikalka, y, f. = blikavé světlo. Zvon IV. 720

13980   Blíkanda Svazek: 7 Strana: 1198
Blíkanda, y, f. = omáčka. Co jste měli k obědu? Týrum fúrum famfarum, kulí- váčky s b-dou. Luže. Rgl.

13981   Blíkání Svazek: 5 Strana: 1011
Blíkání, n. = mrkání, mžikání, nictitatio. Nz. lk. Vz Kram. Slov. 38.

13982   Blíkati Svazek: 1 Strana: 0073
Blíkati, kám a bliči, kal, ání (z něm. blicken, Mz. 114.), schielen, blinzeln. Oči jmají a blíkati nemohú. Kat. 2103. — čím: očima, Kom., ohněm (házeti). Jg. Mnohý zrakem sotva bliká. Jir., dh. — k čemu: K cizím chybám ostrovidovy oči máme, ale k svým blikáme. Jg. — se kudy: po lese (blou- diti). Šm.

13983   Blikati. — abs Svazek: 5 Strana: 1011
Blikati. — abs. Oko blíká a teče, ucho ohlušie, nos zpráchnie. Hus III. 136. — čím: svěcí. Kos. Očima blikaje návěští dává. Dl — Ad. Jr. dh. přidej: 158.

13984   Blíkava Svazek: 1 Strana: 0073
Blíkava, y,f., záplava na obloze, D. Schein.

13985   Blíkava Svazek: 5 Strana: 1011
Blíkava. Cf. Blkati.

13986   Blíkávati Svazek: 5 Strana: 1011
Blíkávati, vz Blíkati.

13987   Blíkavě Svazek: 5 Strana: 1011
Blíkavě, blinzelnd. Sami b. na své vady hledí. Jel. Enc. m. 21.

13988   Blíkavec Svazek: 1 Strana: 0073
Blíkavec, vce, m. Blinzauge. Rk.

13989   Blíkavec Svazek: 9 Strana: 0427
Blíkavec, vce, m. = člověk blikavý. Gb. Slov. 65.

13990   Blíkavosť Svazek: 1 Strana: 0073
Blíkavosť, i., f., blíkání, Das Schielen, Blinzeln.

13991   Blikavý Svazek: 1 Strana: 0073
Blikavý, Blinzauge. Oči blikavé. Štele. Blýkavátě závisť: dalekých věcí nemůž vi- děti. Jel. — Br.

13992   Blíkavý nač Svazek: 5 Strana: 1011
Blíkavý nač. B-ví na oči bývají (nema- jíce řas a obočí). Ler.

13993   Blikeš Svazek: 1 Strana: 0073
Blikeš, kše, m., blíkavý, Blinzler.

13994   Bliknouti Svazek: 10 Strana: 0019
Bliknouti = pohlédnouti B někam Mtc 1902 125 Očima co sova blikej Frant 42 18 Sr Blikati

13995   Blikoš Svazek: 5 Strana: 1011
Blikoš, e, m. = blikač. Slov. Ssk.

13996   Blikot Svazek: 10 Strana: 0019
Blikot, u, m Ďábelský b Kka Sion II 201

13997   Blikoun Svazek: 1 Strana: 0073
Blikoun, a, m. = blikeš.

13998   Blíkoun Svazek: 5 Strana: 1011
Blíkoun, a, m. = blíkač.

13999   Bliktry Svazek: 1 Strana: 0073
Bliktry, ův, pl., m., něm. Blendwerk. To jsou samé b. Us.

14000   Bliktry Svazek: 5 Strana: 1011
Bliktry. Tudy Pavel sám všech učených bliktor se při vyučování svém zdržoval. Sš. I. 156.