202001   Osmička Svazek: 7 Strana: 1348
Osmička, y, f., vz Zákolníček (2. dod.).

202002   Osmička Svazek: 9 Strana: 0206
Osmička, y, f.. tanec. Vz Čes. 1. VI. 550.

202003   Osmička Svazek: 10 Strana: 0235
Osmička, y, f. = osm let. V zloděj. mluvě.

202004   Osmidcát Svazek: 2 Strana: 0413
Osmidcát, zastr. = osmdesát. Št.

202005   Osmidení Svazek: 2 Strana: 0413
Osmidení, n., Oktave, f.

202006   Osmidenní Svazek: 2 Strana: 0413
Osmidenní, achttägig. V. O. pobožnosť. Jg.

202007   Osmidílný Svazek: 2 Strana: 0413
Osmidílný, achttheilig. Jg.

202008   Osmihlasník Svazek: 2 Strana: 0413
Osmihlasník, u, m., ve vých. církvi kniha zpěvův osmihlasých. Dch.

202009   Osmihodinný Svazek: 2 Strana: 0413
Osmihodinný, achtstündig. O. vězení.

202010   Osmihran Svazek: 2 Strana: 0413
Osmihran, u, m. Achteck, n. Sedl.

202011   Osmihranník Svazek: 2 Strana: 0413
Osmihranník, u, m., Achteck, n. D.

202012   Osmihranný, -hraný Svazek: 2 Strana: 0413
Osmihranný, -hraný, achteckig.

202013   Osmihrotý Svazek: 2 Strana: 0413
Osmihrotý, achtspitzig. Rostl.

202014   Osmijazyčný Svazek: 7 Strana: 0130
Osmijazyčný, achtsprachig. Rk.

202015   Osmík Svazek: 7 Strana: 0130
Osmík, a, m. O. Jan. Tk. V. 99.

202016   Osmík, u Svazek: 2 Strana: 0413
Osmík, u, m., osm kusů, ein Achtstück. — O., jm. rybníka v Belehradsku. Us. Ptr.

202017   Osmikolý Svazek: 7 Strana: 0130
Osmikolý, achträderig. O. vůz. NA. IV. 214.

202018   Osmikoňový Svazek: 10 Strana: 0235
Osmikoňový vůz. Tbz. V 4. 91.

202019   Osmikrátný Svazek: 7 Strana: 0130
Osmikrátný, achtfach. Šm.

202020   Osmikruh Svazek: 2 Strana: 0413
Osmikruh, u, m., Oktant. Rk.

202021   Osmiletý Svazek: 7 Strana: 0130
Osmiletý, achtjährig. Šm.

202022   Osmiliberka Svazek: 7 Strana: 0130
Osmiliberka, y, f., Achtpfünder (dělo). NA. III. 94.

202023   Osmiměr Svazek: 7 Strana: 0130
Osmiměr, u, m., das Octonarium. Tpl.

202024   Osmiměsíčný Svazek: 2 Strana: 0413
Osmiměsíčný, achtmonatlich. V.

202025   Osmimužný Svazek: 2 Strana: 0413
Osmimužný, octandrius. O. květy. Rostl.

202026   Osmimužsťvo, a, n Svazek: 2 Strana: 0413
Osmimužsťvo, a, n., octandria. Kk. 66 Schd. II. 248.

202027   Osmina Svazek: 7 Strana: 0130
Osmina = osminová nota, das Achtel. Mus.

202028   Osmina, osminka Svazek: 2 Strana: 0413
Osmina, osminka, y, f., ein Achtel, osmý díl. — O., osmička, ein Achter. Na Slov.

202029   Osminný Svazek: 7 Strana: 0130
Osminný = osminový. Rk.

202030   Osminohý Svazek: 2 Strana: 0413
Osminohý, achtfüssig.

202031   Osminotrojice Svazek: 7 Strana: 0130
Osminotrojice, e, f., die Achteltriole. Šm.

202032   Osminový Svazek: 7 Strana: 0130
Osminový, Achtel-. O. nota (osmina), pausa. Fr. Chlum. 13.

202033   Osminožky Svazek: 2 Strana: 0413
Osminožky, pl., f., octopoda, čeleď hlavo- nožců. Vz S. N.

202034   Osmiokový Svazek: 7 Strana: 0130
Osmiokový, achteimerig. Šm.

202035   Osmiosobý Svazek: 7 Strana: 0130
Osmiosobý, auf 8 Personen eingerichtet. Šm.

202036   Osmipán Svazek: 7 Strana: 1348
Osmipán. O-ni = osm starších náklad- níků (sládků), představených cechu. 16. stol. Vz Wtr. Obr. II. 320.

202037   Osmipáni Svazek: 10 Strana: 0641
Osmipáni = osm starších obce, kteří soudili mezi sousedy (nákladníky) a sla- dovníky, tovaryši i mládky, mezi sousedy a šenkéři atd. Vz Wtr. Řem. 910.

202038   Osmipanský Svazek: 7 Strana: 1348
Osmipanský úřad k věcem nákladni- ckým. Vz Wtr. Obr. II. 620. a předcház.

202039   Osmipaprskovitý. O Svazek: 10 Strana: 0235
Osmipaprskovitý. O. kolo. Škod. II2. 106.

202040   Osmipaprskový Svazek: 7 Strana: 0130
Osmipaprskový, achtstrahlig. O. hvězda. Koll. St. 38.

202041   Osmiplátečný Svazek: 9 Strana: 0206
Osmiplátečný. O. koruna. Čl. Fyll. 5.

202042   Osmipolý Svazek: 8 Strana: 0260
Osmipolý. O. stroj elektrický. KP. VIII. 98.

202043   Osmipruty Svazek: 2 Strana: 0413
Osmipruty, pl., m., 3 /4 lánu, vz Prut. — O., jm. pole u Louček na Mor. Km.

202044   Osmiradličný Svazek: 10 Strana: 0235
Osmiradličný pluh do chmelnic. Nár. list. 1904. 135. 22.

202045   Osmiramenný Svazek: 7 Strana: 0130
Osmiramenný, achtarmig. O. svícen. Us.

202046   Osmiroční Svazek: 2 Strana: 0413
Osmiroční, achtjährig.

202047   Osmirohý. O Svazek: 10 Strana: 0235
Osmirohý. O. hvězda (v erbu) Kol. Her. I. 395.

202048   Osmiroký Svazek: 7 Strana: 0130
Osmiroký, achtjährig. Šm.

202049   Osmirýmka Svazek: 7 Strana: 0130
Osmirýmka, y, f. = stance, ottave rime. Dk.

202050   Osmiřadý Svazek: 2 Strana: 0413
Osmiřadý, achtreihig.

202051   Osmislabičný Svazek: 7 Strana: 0130
Osmislabičný, achtsilbig. O. verš. Jir.

202052   Osmisloupý Svazek: 7 Strana: 0130
Osmisloupý, achtsäulig. O. chrám. NA. I. 14.

202053   Osmisoudcové Svazek: 9 Strana: 0206
Osmisoudcové = sbor osmi mužů na- řízených ? ruce šepmistrům, aby pomáhali rozsuzovati a pře vésti. Br. St. 148.

202054   Osmispřehý Svazek: 7 Strana: 0130
Osmispřehý, osmispřežný, slov. osmi- spojený, achtspännig. Šm.

202055   Osmispřežný Svazek: 2 Strana: 0413
Osmispřežný, achtspännig. O. vůz. Jg.

202056   Osmistěn Svazek: 2 Strana: 0413
Osmistěn, u, m., der Achtflächner, Prm., das Oktaeder. Vz Bř. N. 12., Schd. II. 4., 8.

202057   Osmistěnný Svazek: 7 Strana: 0130
Osmistěnný. O. otrušnatka, oktaedrische Arseniksäure. Nz.

202058   Osmistopý Svazek: 7 Strana: 0130
Osmistopý, achtfüssig. O. verš.

202059   Osmistový Svazek: 2 Strana: 0413
Osmistový, mit 800 dotirt, O. fara. Rk.

202060   Osmistran Svazek: 10 Strana: 0235
Osmistran, u, m Jrsk. Pov. 175.

202061   Osmistranný Svazek: 2 Strana: 0413
Osmistranný, achtseitig. Jg.

202062   Osmistrunník Svazek: 10 Strana: 0235
Osmistrunník, u, m., vz Oktachord.

202063   Osmistřevícový Svazek: 7 Strana: 0130
Osmistřevícový, -střevící, achtfüssig. Šm.

202064   Osmistý Svazek: 2 Strana: 0413
Osmistý; der achthundertste. Jg.

202065   Osmitisící Svazek: 2 Strana: 0413
Osmitisící, der achttausendste. Jg.

202066   Osmitřídní Svazek: 7 Strana: 0130
Osmitřídní, achtklassig. O. škola. Us. Pdl.

202067   Osmitřídový Svazek: 10 Strana: 0641
Osmitřídový. O. uniforma, osmitřídní (úředníka osmé diaetní třídy). Jark. 97.

202068   Osmiúhelník Svazek: 2 Strana: 0413
Osmiúhelník, u, m., Achteck, n.

202069   Osmiúhelný Svazek: 2 Strana: 0413
Osmiúhelný, achteckig.

202070   Osmiúhlý Svazek: 7 Strana: 0130
Osmiúhlý, achteckig. Šm.

202071   Osmium Svazek: 7 Strana: 0130
Osmium, das Osmium. Nz., Šf. Poč. 366., Schd. I. 263., Rk. Sl.

202072   Osmívati Svazek: 2 Strana: 0413
Osmívati = vysmívati se, auslachen. Na Slov.

202073   Osmivěderný Svazek: 2 Strana: 0413
Osmivěderný, achteimerig. Kom.

202074   Osmivědrý Svazek: 7 Strana: 0130
Osmivědrý, achteimerig. Šm.

202075   Osmizubka Svazek: 2 Strana: 0413
Osmizubka, y, f., Achtlaufer, vollzälmiges Schaf. Rk.

202076   Osmizubý Svazek: 7 Strana: 0130
Osmizubý. O. ovce, osmizubka, vollzäh- niges Schaf, der Achtschaufler. Šm.

202077   Osmizvučný Svazek: 7 Strana: 0130
Osmizvučný, achtlautig. O. zvukořád. Pal. Rdh. I. 394.

202078   Osmiženný Svazek: 2 Strana: 0413
Osmiženný, oktogynický.

202079   Osmkrát, osmkráte Svazek: 2 Strana: 0413
Osmkrát, osmkráte, achtmal. Us.

202080   Osmkráttrojstěn Svazek: 7 Strana: 0130
Osmkráttrojstěn, u, m., Hektakistetra- eder, m. Šm.

202081   Osmlec Svazek: 10 Strana: 0235
Osmlec, vz Osmelc.

202082   Osmmecítma Svazek: 2 Strana: 0413
Osmmecítma, acht und zwanzig.

202083   Osmmecítmý Svazek: 2 Strana: 0413
Osmmecítmý, der acht und zwanzigste.

202084   Osmnáct n. osmnácte Svazek: 2 Strana: 0413
Osmnáct n. osmnácte,gt. -ti, achtzehn.V. Na Příbramště : osnáct (sednácť) m. osn-náct; cf. Osm. Prk. Vz Pět. Jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet. Vz Podobný, Stejnost. Č., Lb. Jeden za osemnásť, druhý bezo dvoch za dvacať. Mt. S.

202085   Osmnáctekrát, osmnáctkrát Svazek: 2 Strana: 0413
Osmnáctekrát, osmnáctkrát, achtzehn- mal. — Osmnáctiletý, achtzehnjährig. —

202086   Osmnácterák Svazek: 10 Strana: 0235
Osmnácterák, a, m. = jelen s osmnácti výsadami na parozích, bývá devítiletý. Ott. XVIII 918.

202087   Osmnácterka Svazek: 10 Strana: 0235
Osmnácterka, y, f., vz Oktodec

202088   Osmnáctiliberka Svazek: 7 Strana: 0130
Osmnáctiliberka, y, f., der Achtzehn- pfünder, dělo 181iberní koule metající. NA. III. 94.

202089   Osmnáctina Svazek: 7 Strana: 0130
Osmnáctina, y, f., das Achtzehntel. Rk.

202090   Osmnáctka Svazek: 2 Strana: 0413
Osmnáctka, y, f.. die Zahl Achtzehn. —

202091   Osmnáctník Svazek: 7 Strana: 0130
Osmnáctník, a, m., der Achtzehner. Rk.

202092   Osmnáctý Svazek: 2 Strana: 0413
Osmnáctý, der achtzehnte.

202093   Osmnáctý. O Svazek: 10 Strana: 0235
Osmnáctý. O. chasa (pražští myslivci vojenští). Vz Hlk. X. 218. nn.

202094   Osmnástý Svazek: 10 Strana: 0235
Osmnástý = osmnáctý. Mill. 3a.

202095   Osmník Svazek: 7 Strana: 0130
Osmník, u, m. O. zrcadelní, der Spiegel- achtelkreis, Spiegeloctant auf der See zu den Höhenmessangen. Šm.

202096   Osmodnoví Svazek: 2 Strana: 0413
Osmodnoví, n., čas osmi dnů, osmidenní, der Zeitraum von acht Tagen, Oktave. Svá- tkem či dny svátečnými zovou celé to o. Sš. Mt. 334.

202097   Osmogen Svazek: 7 Strana: 1348
Osmogen, u, m. = soustava komor k pro- vádění osmosy. Vz Ott. V. 766. b.

202098   Osmochtat co Svazek: 10 Strana: 0641
Osmochtat co — ošuchati, ovoněti. Spiš. Sb. sl. IX. 49.

202099   Osmokonečný Svazek: 8 Strana: 0260
Osmokonečný. O. kříž. Phľd. 1894. 348.

202100   Osmolený Svazek: 7 Strana: 0130
Osmolený. Ten je osmolen (opilý). Us. Sn.

202101   Osmoliti Svazek: 2 Strana: 0413
Osmoliti, il, en, ení; osmolovati, ver-, umpichen. — co, se čím. — Vz Ohrati.

202102   Osmorák Svazek: 10 Strana: 0235
Osmorák, u, m. = korbáč (karabáč) ple- tený z osmi průtkóv. Sbor. slov. 1900. 184.

202103   Osmorka Svazek: 7 Strana: 0130
Osmorka = osmerka. Slov. Loos.

202104   Osmoro Svazek: 8 Strana: 0260
Osmoro m. osmero. O. blahoslavenstvie. Modl. 120. a.

202105   Osmosa Svazek: 7 Strana: 0130
Osmosa, y, f., die Osmose. Sl. les. O. = postup difusionalní v cukrovarech. Rk. Sl.

202106   Osmosa Svazek: 7 Strana: 1348
Osmosa, y, f. = odstraňování soli hl. drasla z melassy prosakováním skrze papír pergamenový. Vz Ott. V. 766. b.

202107   Osmosní Svazek: 7 Strana: 0130
Osmosní přístroj protiproudový. Wh.

202108   Osmosovati Svazek: 7 Strana: 0130
Osmosovati melassu. Pdl.

202109   Osmosový. O Svazek: 10 Strana: 0235
Osmosový. O. voda. Nár. list. 1902. č. 233. 15.

202110   Osmotický Svazek: 8 Strana: 0260
Osmotický. O. tlak v roztocích. Vstnk. III. 48., 49. a j.

202111   Osmouditi, osmuditi Svazek: 2 Strana: 0413
Osmouditi, osmuditi, il, zen, ení; osmu- zovati, beräuchern, anbrennen. — co: jídlo. Jg.

202112   Osmraditi Svazek: 2 Strana: 0413
Osmraditi, il, ěn, ění, anstänkern. — sc. — Na Slov. oštěniti se, junge Hunde werfen. Jg.

202113   Osmraditi něco Svazek: 7 Strana: 0130
Osmraditi něco, stinkend machen. Nrd.

202114   Osmradziť Svazek: 8 Strana: 0260
Osmradziť. Suka o-la (se okotila). Phľd. XII. 559.

202115   Osmrčovati Svazek: 7 Strana: 0130
Osmrčovati někde = postávati, zbytečně čekati. U Kr. Hrad. Kšť. Cf. Osmrdati se.

202116   Osmrda, ošmrda Svazek: 2 Strana: 0413
Osmrda, ošmrda, y, m. a f. = osoba ne- dbalá, mnoho zbytečně běhající, der Klepper, die Klepperin, der Schummel.

202117   Osmrdálek Svazek: 2 Strana: 0413
Osmrdálek, lka, m., Fuchsschwänzler, m. Rk.

202118   Osmrdati se, ošmrdati se Svazek: 2 Strana: 0413
Osmrdati se, ošmrdati se = okolo čeho mnoho zbytečně se pohybovati, pRáce sobě dávati, schummeln, geschäftig thun. — se okolo koho: okolo panenky (pochlebovati jí). Koll.

202119   Osmrdavosť, ošmrdavosť Svazek: 2 Strana: 0413
Osmrdavosť, ošmrdavosť, i, f., Ge- schäftigkeit, f.

202120   Osmrdavý, ošmrdavý Svazek: 2 Strana: 0413
Osmrdavý, ošmrdavý, geschäftig. D.

202121   Osmŕdzať sa Svazek: 9 Strana: 0206
Osmŕdzať sa = neslušně se chovati. Len sa tak osmŕdza. Slov. Zát Př. 4Ga.

202122   Osmrkati Svazek: 2 Strana: 0413
Osmrkati, osmrkávati, um-, beschneuzen. — O. = pošpiniti mnohým ohledáváním, besudeln, beschmutzen (durch vieles Tasten).

202123   Osmrštěti Svazek: 2 Strana: 0413
Osmrštěti, ěl, ění, z vraštěti, verrunzeln. D.

202124   Osmrtkávať okolo koho Svazek: 10 Strana: 0220
Osmrtkávať okolo koho = obsmrdati. Slov. Czam. 137.

202125   Osmrtnice Svazek: 7 Strana: 0131
Osmrtnice, e, f. = zpráva, zvěsť o něčí smrti, Partezettel. Srb. Šd.

202126   Osmsetkrát Svazek: 2 Strana: 0413
Osmsetkrát, achthundertmal. Us.

202127   Osmuditi Svazek: 2 Strana: 0413
Osmuditi, vz Osmouditi.

202128   Osmudlý Svazek: 7 Strana: 0131
Osmudlý, vz Osmudnouti.

202129   Osmudnouti Svazek: 2 Strana: 0413
Osmudnouti, dnul a dl, utí, dunkelbraun werden. Aqu.

202130   Osmudnouti Svazek: 7 Strana: 0131
Osmudnouti. Mléko o-dlo, je osmudlé brenzlich. Laš. Tč.

202131   Osmundka Svazek: 7 Strana: 0131
Osmundka, y, f., der Osmundofen, v hutn. Hř.

202132   Osmundský Svazek: 7 Strana: 0131
Osmundský, Osmund-. O. železo, ocel. Hř.

202133   Osmutněti Svazek: 7 Strana: 0131
Osmutněti, ěl, ění, traurig werden. Ve- selá Miluša o-la. Phľd. VIII. 179.

202134   Osmutněti Svazek: 10 Strana: 0235
Osmutněti, e), ění. O-ly lesy, o-něla ves. Mršť. Obrz. 122.

202135   Osmuzený. O Svazek: 10 Strana: 0235
Osmuzený. O. nádoba. Škd. F. 156. Sr. Osmuditi.

202136   Osmý Svazek: 2 Strana: 0413
Osmý, der achte. V. Osmý den měsíce. V. Po osmé, za osmé, achtens; k osmé (ho- dině), okolo osmé. Rk. — Osmá třída časo- slov. Vz Třída.

202137   Osmýčiti Svazek: 2 Strana: 0413
Osmýčiti, il, en, ení; osmýkati', osmyko- vati = omésti, abstreifen, abwischen. — co: pavučiny. Us. — co (čím) kde. Sklenici brkem na dně. Ras. Někoho po žebrách o. Aesop. Pes na řetězu se osmýkal. Zlob.

202138   Osmýčiti Svazek: 7 Strana: 0131
Osmýčiti. Had sa osmýkáł = svlekl se sebe kůži. Brt D. 243.

202139   Osmyk Svazek: 7 Strana: 0131
Osmyk, u, m., vz Osmek.

202140   Osmýkaný Svazek: 2 Strana: 0413
Osmýkaný, jako pes na řetězu, abge- wetzt. Zlob.

202141   Osmýkati Svazek: 7 Strana: 0131
Osmýkati, vz Osmýčiti

202142   Osmýkati co Svazek: 10 Strana: 0641
Osmýkati co: jablka = otrhati. — se. Had se o-kal = svlekl se sebe kůži. Brt. Slov. — komu co: vousy (oholiti). Čes. 1. XV. 287

202143   Osmýnáste Svazek: 7 Strana: 0131
Osmýnáste = osmnácte. Sv. ruk., SB. 114.

202144   Osmýnástý Svazek: 7 Strana: 0131
Osmýnástý = osmnáctý, zastr. Rk.

202145   Osmyslný Svazek: 2 Strana: 0413
Osmyslný, zastr. = rozumný. Jir., Mš.

202146   Osmyslný Svazek: 7 Strana: 0131
Osmyslný. An na matku o-nú tváři hledí. 14. stol. Živ. Jež.

202147   Osn Svazek: 7 Strana: 1348
Osn, u, m., sidus. Pršp. 86. 77.

202148   Osn Svazek: 8 Strana: 0260
Osn = osm. List. fil. 1895. 432.

202149   Osná Svazek: 2 Strana: 0414
Osná, é, f., ves u Ml. Vožice. PL.

202150   Osná Svazek: 7 Strana: 0131
Osná, Wosna. Blk. Kfsk. 341., Sdl. Hr. II. 279., IV. 373.

202151   Osna Svazek: 7 Strana: 1348
Osna, y, f., dragantum. Pršp. 34. 24.

202152   Osnabrück Svazek: 2 Strana: 0414
Osnabrück, u, m mě. knížectví osna- brückého. Vz S. N.

202153   Osnačka Svazek: 7 Strana: 0131
Osnačka, y, f. = nějaká tráva. Slov. Tu, kozičky, o-ky do vóle máte. Hol. 330.

202154   Osnaditi Svazek: 2 Strana: 0414
Osnaditi, il, ěn, ění; osnadňovati, erleich- tern. — co komu čím.

202155   Osnadněti Svazek: 2 Strana: 0414
Osnadněti, ěl, ění, leichter werden. Těž- kosti osnadněly. Mus.

202156   Osňák Svazek: 2 Strana: 0414
Osňák, u, m., bednářský nástroj k ře- zání, osný nůž, poříz, der Schnitzen Us.

202157   Osňák Svazek: 2 Strana: 0414
Osňák, u, m., vosňák, jistý tanec. Us.

202158   Osnaté Svazek: 2 Strana: 0414
Osnaté rostliny, cormophyta, Axenpflan- zen. Vz Kk. 68.

202159   Osňažený Svazek: 8 Strana: 0260
Osňažený = osněžený. O. hlava (Tater). Kľ. V. 41.

202160   Osnažiti Svazek: 7 Strana: 0131
Osnažiti, osnažovati = očistiti, umyti Val. Brt, Vck. Dítě, náčiní o Také na Lašsku a na Hané. Wrch. Cf. Mkl. Etym. 312.

202161   Osně Svazek: 7 Strana: 1348
Osně, ě, f., robus, zastr. Rozk., Veleš.

202162   Osněný Svazek: 8 Strana: 0260
Osněný. Veliká a osněná Praha, Pečírkův kalendář 1896. 69. a.

202163   Osněř Svazek: 7 Strana: 1348
Osněř, osníř, e, m., alienum, zastr. Bhm.

202164   Osněžený Svazek: 2 Strana: 0414
Osněžený; osněžen, a, o, beschneit. Dch.

202165   Osněžený Svazek: 7 Strana: 0131
Osněžený. O záhon, Č. Kn. š. 255., hlava (bílá) Čch.

202166   Osněžiti Svazek: 2 Strana: 0414
Osněžiti, il, en, ení; osněžovati, sněhem pokryti, mit Schnee bedecken. — se čím. Až se bude jabloň bělounkým květem osně- žovati. Č. — co. Nebe horu osněžilo.

202167   Osní Svazek: 2 Strana: 0414
Osní — osný.

202168   Osnice Svazek: 2 Strana: 0414
Osnice, ves u Jílového; 2. ves u Vel. Mezeříči na Mor. PL., Tf. 267.

202169   Osnice Svazek: 7 Strana: 0131
Osnice, Wosnitz, ves u Jílového; Osnitza o. Neudorf, ves u Vel. Meziříčí. Blk. Kfsk 655., Rk. Sl.

202170   Osník Svazek: 2 Strana: 0414
Osník, u, m. = osnák. — O., Himmelspol, m.

202171   Osníř Svazek: 2 Strana: 0414
Osníř (zastr.), e, m., částka odění. Bhmr.

202172   Osníř Svazek: 7 Strana: 0131
Osníř = lehká drátěná košile, již pod pancířem plátcovým nosili, das Panzerhemd. NA. III. 12., Dch.

202173   Osnitel Svazek: 7 Strana: 1348
Osnitel, e, m., unitor. Pršp. 70. 2100. Rj : osmetel.

202174   Osníti Svazek: 2 Strana: 0414
Osníti, il, ěn, ění, snem obklíčiti. C.

202175   Osno Svazek: 7 Strana: 0131
Osno, a, n , zugespitzte Stange zum Fisch- fang. Slov. Ssk.

202176   Osnoba Svazek: 7 Strana: 1348
Osnoba, y, f., condimentum. Pršp. 56. 37.

202177   Osnova Svazek: 2 Strana: 0414
Osnova, y, f., ze snu (snuji). Gb. Hl. 145. O., příze na vratidle navinutá a na dél na- tažená, skrze kterou na příč jiná se pro- hazuje, útek slovoucí, der Aufzug, Zettel, Schweif, die Kette, Anzettelung, das Scher- garn. Jg. O-vu otkati. Skrze brdo tkadlci o-vu protahují. V. O-vu natáhnouti. Us. Tka- dlec do o-vy útek protkávaje, plátno dělá. Kom. Soukeník snová o-vu. Zlob. Tkadlec musí napřed sobě na o-vu nasoukati a na- snovati. Chmela. Ani osnovy ani útku nemá (= nic nemá, odkud by život n. práci začal. Vz Chudoba). Č. Osnovy dosť, ale útku málo. — O., plán, hlavní rysy čeho. O. zákona. Nt. Tomu celá o. evangelia odporuje. Sš. L. 4. O o-vě reje vz KP. I. 440. O. kázání, církve, spisu, jazyka. Sš. V o-vu spisu svého vetkal řeč Štěpánovu. Sš. Sk. 2. Zlomte svodnou o-vu těchto nectných okovů. Sš. Bs. 36. O. k vybojování Kandie. Johanit. — O. ve mlýně, dva sloupy stojící na štoku, v nichž chodí stoupy. Jg. — O., kraj koše. Us. u Příbora. Mtl.. — O. jádra = hranice železná v jámě (při slévání kovu), die Armatur. Techn.

202178   Osnova Svazek: 8 Strana: 0260
Osnova. O-vy dosť, ale útku málo (o marno- mysiném). Phľd. 1894. 198. Trhá se mu o. (o lháři, mate se). Phľd. 1894. 258.

202179   Osnova Svazek: 10 Strana: 0235
Osnova. Keď si ztratil o-vu, začni to len poznovu (plán). Rizn. 65. Vz Útek (zde).

202180   Osnovací Svazek: 7 Strana: 0131
Osnovací přístroj. Mour.

202181   Osnovač, osnovař Svazek: 2 Strana: 0414
Osnovač, osnovař, e, m., Anzettler, m.

202182   Osnovadlo Svazek: 2 Strana: 0414
Osnovadlo, a, n., Werkzeug zum Anzetteln.

202183   Osnovák Svazek: 8 Strana: 0260
Osnovák, u, m., vz Brumlák (3. dod.).

202184   Osnování Svazek: 2 Strana: 0414
Osnování, n., das Anzetteln. — O. = osnova, der Aufzug. Reš. — O., založení čeho, Gründung, Abkartung, Anzettelung. St. skl.

202185   Osnování Svazek: 7 Strana: 0131
Osnování zločinného skutku, das An- spinnen, J. tr., děje. Mus. 1880. 270.

202186   Osnovaný Svazek: 2 Strana: 0414
Osnovaný, angezettelt, angelegt, — na čem. Království o-né na smrti a útrapách. Sš. I. 329. Vz Osnovati.

202187   Osnovaný Svazek: 7 Strana: 0131
Osnovaný plán — jak. Děj dramaticky o-ný. Mus. 1880 270.

202188   Osnovař, osnovatel Svazek: 2 Strana: 0414
Osnovař, osnovatel, e, m. = osnovač.

202189   1. Osnovati Svazek: 2 Strana: 0414
1. Osnovati = osnovu dáti na vratidlo, nasnovati, anzetteln, anlegen. — čím: člun- kem. Tkad. — O. = jednati, působiti, uplésti, založiti, anzetteln, abkarten, verabreden, grün- den, anlegen. Jg.— co: království. Sš. L. 199. — co s kým. D., St. skl. — co čím. Potom sě kněz korunova, tiem všiucku svú česť osnova, Dal. 136. Hebrejským jazykem evan- gelium svoje osnoval. Sš. Mt. 20. — se v čem. Přístup k otci se ve víře osnuje. Sš. II. 106. — co na koho. Žalobu na něho o. mohli. Sš. Mt. 285. — co kdy. Hned na počátku svády to osnují. Troj. na čem. Tento úkaz osnuje se na zákonu. Pr. chym. Spása lidská na víře se osnuje. Sš, L. 13. Na pravdě té všeliká moudrosť vychovatelská se osnuje. Sš. L. 70. — co komu. Osnoval si zemi. Ps. slav. — s adv. Tajně něco o.

202190   2. Osnovati Svazek: 2 Strana: 0414
2. Osnovati = na osní stolici strouhati, auf der Schnitzbank schneiden. Us. Vorlík.

202191   Osnovati. — co Svazek: 7 Strana: 0131
Osnovati. — co. Bydloť sem věčné o-val. Kat. 62. — čím: člunkem. Tkadl. I. 10 — co kde (jak). O. plány v mysli. Us. Pdl. Takovým způsobem ve městě tom osnováno křesťanství. Sš. II. 149.

202192   Osnové Svazek: 7 Strana: 0131
Osnové, ého, n., zaniklá ves. D. ol. X. 567.

202193   Osnovík Svazek: 2 Strana: 0414
Osnovík, u, m., kladík, překladina, Trag- stempel, m. Hř. Osnovný, od osnovy, Zettel-. O. hedvábí. Techn.

202194   Osnovník Svazek: 7 Strana: 0131
Osnovník, a, m. koncipient. Slov. Pravo- társký o., Advokatsconcipient. Slov. Šd , Phľd. III. 323., Pokr. Pot. I. 52.

202195   Osnovník Svazek: 10 Strana: 0235
Osnovník, a, m. = tkadlec Tk. M. r. 185.

202196   Osnovný Svazek: 7 Strana: 0131
Osnovný. Polovičná příze o., das Medio- garn. Nz.

202197   Osnovný Svazek: 8 Strana: 0260
Osnovný. O. odbor, Conceptsfach, m. Phľd. XII. 314,

202198   Osnovový Svazek: 2 Strana: 0414
Osnovový = osnový. Krok. III. 297.

202199   Osnový Svazek: 2 Strana: 0414
Osnový, od osnovy, Zettel-, Garn-. O. cévka, Rohn., vratidlo. Zlob.

202200   Osnúť Svazek: 7 Strana: 0131
Osnúť = osnovati. Laš. Tč.

202201   Osný, osní Svazek: 2 Strana: 0414
Osný, osní = k ose náležitý, Achsen-. O. stolice, na které bednáři douhy a obruče ostruhuji, vlk, pořeznice, die Schnitzbank. O. nůž, osník, stroužek, poříz. Us. 0. kosť n. osí, das Schlüsselbein. Sal. 204. 5., Ras. O. bod, der Drehpunkt. Čsk. O. krajník při pochodu. Vz KP. I. 423.

202202   Osob Svazek: 2 Strana: 0414
Osob, i, f., nebo: o., ě, m., vlasť. Neb vy také k sobě volá Bóh do svej večnej osobi. Kat. 2548. Bvdlechu všickni každý ve svém osobi. BO. (Jir.).

202203   Osob Svazek: 7 Strana: 0131
Osob, i, f. Jos. 11.

202204   Osob Svazek: 7 Strana: 0131
Osob, a, m. = osoba, zastar. Bž. 72., 75., Ž. kl., Št., Šf. Poč. ml. 37.

202205   Osob Svazek: 9 Strana: 0206
Osob, u, m. = nádoba. Vezmi vodu toho nemocného večerní a vlí v čistý osob. Maš. ruk. 217a.

202206   Osob, a, m Svazek: 2 Strana: 0414
Osob, a, m. = osoba; cf. stslověn. ?s?b?. Prk. v Sitzb. víd. akad. sv. 83. str. 408.

202207   Osoba Svazek: 7 Strana: 0131
Osoba = člověk jeden o sobě atd. O. bez výdělku, erwerbsloses Individiuum. J. tr. Já pro svou osobu, ich für meinen Theil. Dch. O svou o-bu se starati, lépe: o sebe. Pk. Pristúpili před nás dvě osobě, p Marek s židem Benešem. NB. Tč 10. Příhody městské buďte při o-bě aneb při statcích městských. Václ. VI. Osobou mou to ne- scházelo. Slavata II. 41. — Osobou = osobně. Koní sám svú o-bú ukradl jest na dvaceti Pč. 52. — O. Abychom jednoho Boha v tro- jici a trojici v jednotě ctili ani osob v hro- madu slíc ani podstaty rozdělujíc; Neb jiná jest o. otcova, jiná synova, jiná ducha sva- tého Št Kn. š. 14. — O. co do hodnosti atd. O. duchovní, panská, světská, vládycká, vzácná. Mus. 1880 446., Zř. zem. Jir. 464 O-by netbati. Hus I. 21. Aby soudy činili bez přijímání osob a tváři. Výb. II. 1398 , 140. 2. — O. = podstata. Nechtěl angelské o-by býti, ale jsa Bohem chtěl býti člověkem. Hus II. 433. — O. v mluv. Cf. Bž. 166 Osoby třetí užívá se v hovoru s dětmi nebo žertem mezi dorostlými takto: Tu má (= máš), Šel sem (= pojď). Zkr. Času minulého uží- váme místo imperativu, má-li se vyjádřiti mírné přání. Šel sem, šla sem atd. Cf. Km. 1890. 442. — O. = postava vnější. Duch sv. v o-bě holubičí sě ukázal. Hus III. 42 — O. = hromadná, mravní, souhrnná Dk. Aesth. 459. — O. = úřad atd. Chodí po vsech v pútníčí osobě. Pč. 22. — Cf. Mkl. Etym. 331. b.

202208   Osoba Svazek: 7 Strana: 1348
Osoba. Grammatická o. Vz Gb. Ml. II. 70. Shoda v osobě. Cf. Gb. Ml. II. 71.

202209   OsoBa Svazek: 8 Strana: 0260
OsoBa. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 84. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a. 13. Ten stává (staví) o-bu = hrdý, domýšlivý. Jicko. Brt, D. II. 357. — O. = ženská. Dej té o-bě po- koj. Brt. D. II. 303.

202210   Osoba Svazek: 9 Strana: 0206
Osoba grammatická na Císařovsku. Mtc. 1899. 162. - O. Osobo, co pak si to o mne myslíte? Hoř. 92. — O. = postava, zevnějšek. Na postavě, točíž ? osobě takto má poznán býti, bude-H veliký a tlustý, pravíme jej pravokrevného. Maš. ruk. 36a. Vz více v Mus. fil. 1899. 271.

202211   Osoba Svazek: 10 Strana: 0235
Osoba. Abych na tom sněmu o-bú byl (osobně). Arch. XX. 181.

202212   Osoba, osůbka, osobička, y Svazek: 2 Strana: 0414
Osoba, osůbka, osobička, y, f., člověk jeden o sobě, bez ohledu na pohlaví. Person, f. Jg. Člověk co o. stojí naproti pouhé věci a to sebevědomím a důstojností. S. N. Já od o-by své, ač od kamene velice trápen jsem, rád chci pracovati. Žer. O. přísežná, ein Geschworener. Pr. 1861. 27. Živí pět osob. Postel pro dvě osoby. Každá osoba platila zlatý. O. stará, mladá, velká, hezká, útlá. Jg. Má skrovná osoba, má osobička. Us. Mohl-li jsem já to svou osobou (sám jediný) za jednu noc udělati? Háj. Na o-bu cizí (jinú) něco přivésti. CJB. ??9. Vedení práva na o-bu. Šp. Držeti se osoby (základu, ma- jetnosti), hleděti si o-by. Sp. Vystoupiti v o-bě, vytvořovati o-bu něčí; vztah k osobě = osobní. Nz. Aby žádný skrze se ani skrze osobu nesměl prositi ... za žádný úřad, weder persönlich noch durch einen anderen. Vl. zř. 422. Ve dsky žádný klásti nemóž než skrze se samého a svú osobú přítomen jsa osobně. Vš. 153. O. mužská, ženská; o. zmr- haná, zkurvená, dopuštěná. Us. — Osobou, v osobě, z osoby, persönlich. Sám osobou svou — osobně. V. V soudě osobou svou se- děti. Boč. O-bami svými tím povinni nebyli. Žer. Sn. 75. O-bou svou přítomen nebyl. Žer.II. 139. Králové čeští k sněmům o-bami svými přicházeti ráčili. Žer. Sn. 10. Vz Brt. Instr. 90. Aby o-bou svou přítomen býval. Břez. 178. Ti sami u desk osobami svými nesedají, aniž sú k tomu zavázáni. Vš. 147. — O. První osoba v božství = Bůh otec. — O. = vzhledem na hodnosť, znamenitosť, stav, postavení. O. městská, přísežná, vyvýšená a znamenitá, nejpřednější, vznešená, zástavná, soukromá, vznešenější. (Er.). Jg. O. náčelné úřadův, die Spitzen der Behörden; o. kní- žecí, Fürstlichkeiten. Dch. Pasek řekl: Já sám od o-by své jsem lepší než ty. Let. 448. Přijímání osob není u Boha. ZN. Nebude přijímati osoby. BO. Podlé o-by člověčie souditi. BO. Kdo jsi a jakou o-bu na sobě máš a neseš ? Štr. Bůh nehledí na osobu žádného. Ros. Po o-bách něco činiti. Při rozdělování almužen nic po osobách nedělej. Br. Nebudeť pak šetřiti osoby žádného. Br. Neučiníš neprávě v soudě, nepřijmeš osoby chudého. Br. Bůh nepřijímá osoby ani bére darů. Br. Neuchýlíš soudu a nebudeš šetřiti o-by. Br. — O., podstata, das Wesen. Často v mluveních to jméno osoba a podstata jedno- stejnou věc vyznamenávají. Br. Kristus ne- přijal osobu lidskou. Br., Zk. — O. v mluv- nici, die Person. U časoslova máme tři osoby (já, my; ty, vy; on, ona, ono, oni, ony, ona), první, druhou, třetí. — O., postava vnější, die äussere Gestalt. O. krásná, spanilá, špatná, nepodobná. Ros. Velkost' o-by. Jest krásné osoby. Znám ho od o-by (od vidění). D. An- děl v osobě dítěte. L. Jest nám znám oso- bou. Br. — O., rod, druh, die Gattung. Ka- didlo, a jest čtvera osoba jeho. Jád. Jest dvojie osoby kviet. Jád. — O. hromadná n. moralní n. juristická, persona mystica, moralis, ficta, eine moralische Person. Vz S. N., J. tr. — O. = úřad, das Amt, Ge- schäft, die Funktion, die Rolle. Kterýž na se jinou osobu bére, nežli sám v pravdě jest. V. Přetvářník osobu jiného vytváří. Kom. Velikou na tě vložili osobu. L. To psal v osobě tajemníka, šp. m.: jako tajem- ník, jsa tajemníkem.

202213   Osobářství Svazek: 8 Strana: 0260
Osobářství, n. = přihlížení- k osobě, tvqos- coTcnlrjipiu. Rosacius Adam. Rathauz nový v mě. Sušici. 1619. str. 17.

202214   Osobášiti koho s kým Svazek: 7 Strana: 0131
Osobášiti koho s kým, verheirathen, oddati. Slov. J. tr. Zajtrá ma s ním o-báša. Sl. spv. IV. 137., Koll. Zp. I. 237.

202215   Osobení Svazek: 2 Strana: 0415
Osobení, n., die Zueignung. CJB. 319. O. zemí rozličných. Prot. A dobývá se za- jisté právo skrze o. osazení, když někdo z horníků na poli svobodném místo k uči- nění dolu sobě osobí. Pr. — Rkp. Pr. hor.

202216   Osoběnka Svazek: 7 Strana: 0131
Osoběnka, y, f, demin. slova osoba. Kos.

202217   Osobennosť Svazek: 7 Strana: 0131
Osobennosť, i, f. = zvláštnosť. Slov. Vz Czm. 94.

202218   Osobenný Svazek: 7 Strana: 0131
Osobenný = zvláštní. Slov. Vz Czm. 94

202219   Osobenství Svazek: 7 Strana: 0131
Osobenství. Sv. ruk. 260. Tu, kdež seděl, v o. ji přijal. Pravn. 2564.

202220   Osobenství, n Svazek: 2 Strana: 0415
Osobenství, n., osobnost, die Persönlich- keit. St. skl. O. sebou sebevědomí obnáší. Sš. L. 48.

202221   Osobička Svazek: 7 Strana: 0131
Osobička, vz Osoba.

202222   Osobie Svazek: 7 Strana: 0131
Osobie, n., os. jm. Pal. Rdh. 124.

202223   Osobina Svazek: 7 Strana: 0131
Osobina, y, f = osobní majetek. Trak.

202224   Osobinka Svazek: 7 Strana: 0131
Osobinka, y, f. = osobička. Kos.

202225   Osobitě Svazek: 2 Strana: 0415
Osobitě, na Slov. = osobně, persönlich. Kartig.

202226   Osobitě Svazek: 7 Strana: 0131
Osobitě. Stavení stojí o. (o sobě). Němc.

202227   Osobitec Svazek: 2 Strana: 0415
Osobitec, tce, m., Individuum. Rk.

202228   Osobitel Svazek: 2 Strana: 0415
Osobitel, e, m. Buďme tohoto světa zboží jedinké (= jediné) vladaři, ale ne osobitelové, Aneigner. 1410.

202229   Osobitelství Svazek: 7 Strana: 0131
Osobitelství, n., das Prätendententhum. Dch.

202230   1. Osobití Svazek: 2 Strana: 0415
1. Osobití, il, en, ení; osobovati, sich zueignen, anmassen, sich herausnehmen. — co komu: sobě úřady, Štr., vyšší místo. Zlob. Města a hrady si osoboval. Háj. Ti sobě osobichu země. Dal. G. Moc boží si o. Chč. 303. Jméno vyslaného sobě osobil. Ler. O. si slávu, CJB. 283., statek zemřelých kněží. Jir. exc. Království sobě osoboval. V. Nic, co jiného jest, bez jeho vědomí sobě neoso- buj. Kom. — D., Záv., Br. — si co jak. Nadepsaní toho dědictví sobě pod šos ani jinak všeho, ani na díle osobovati nemají. F. I. zř. — si čeho (lépe: co. Brt.). Osobili si toho titule. Jel. Žena všeho tě sobě osobí, aniž jí všechen stačíš. Jel. — co k čemu. Císař dal mu moc ji k své zemi osobití. Dal. — si co kde. Česť na světě si o. Chč. 446.

202231   2. Osobití Svazek: 2 Strana: 0415
2. Osobití, il, en, ení, osobovati = oso- bou býti, Person sein, als Person existiren. — kde. V Kristu božská příroda osobovala. Sš. L. 48.

202232   Osobiti Svazek: 7 Strana: 0131
Osobiti. Římené jej (lva chyceného) oso- bichu. Ezp. 1994. — co komu. O. si tento svět. 14. stol. List. fil. 1887 262 Ta místa sobě o. Výb. I 440 A královstvie svému panstvie o-bil. Ib. 459 — co k čemu. Ne- osobuj takovou věc k sobě. Wtr. exc — koho komu zač. Vz Zaslíbiti si koho zač Hus III. 205. —Cf Mkl. Etym. 331. b. 454*

202233   Osobitně Svazek: 7 Strana: 0132
Osobitně = zvláště. Slova o. moravská. Jir. — O. = osobně. Já ho viděl o. Val. Vck.

202234   Osobitník Svazek: 2 Strana: 0415
Osobitník, a, m., Individuum, n., Person, ť. Rk.

202235   Osobitník Svazek: 7 Strana: 0132
Osobitník = kdo osobitě či samostatně hospodaří, hospodář, gazda. Slov. Dbš. Obyč. 49.

202236   Osobitnosť Svazek: 10 Strana: 0235
Osobitnosť, i, f. O. nářečí. Rozp fil. 113.

202237   Osobitný Svazek: 2 Strana: 0415
Osobitný, na Mor. a Slov = zvláštní, oddělený o sobě, abgesondert, eigen, indi- viduell ; zvláštní, výborný, vorzüglich. Plk.

202238   Osobitný Svazek: 7 Strana: 0132
Osobitný. O. rým. Dk. Poet. 415. Již sám o svém o. vynasnažení mluví. Sš. II. 206. O., einzelnstehend. Slb. XLIV. Žil on v tej osobitnej chýži ticho. Dbš. Sl. pov. I. 274.

202239   Osobitný Svazek: 8 Strana: 0260
Osobitný = zvláštní. Každá sviňa chce mať o. chliev. Phľd. 1892. 612.

202240   Osobitosť Svazek: 7 Strana: 0132
Osobitosť, i, f. O. a ráz národa. KB. 2. vd. 1.

202241   Osobitosť Svazek: 7 Strana: 1348
Osobitosť, Individualität. Neč.

202242   Osobitý Svazek: 2 Strana: 0415
Osobitý = osobitný. Židé chlubili se ozvláštním opatrováním a osobitou láskou boží. Sš. I. 40.

202243   Osobitý Svazek: 7 Strana: 0132
Osobitý. O. či individualné potřeby. Kzl. 11. O. území, království, Šmb., hospodářství. Kzl. 36. O. důležitosť. Sš. III. 197. — O. = osobní. O. úvěr. Kzl. 216.

202244   Osobivosť Svazek: 2 Strana: 0415
Osobivosť, i, f., arrogance, Amuassung, f. Měst. bož., MP. 137.

202245   Osobivý Svazek: 2 Strana: 0415
Osobivý, arrogantní, anmassend. O. důvod přičiniti. Sš. II. 229.

202246   Osobivý Svazek: 9 Strana: 0206
Osobivý. O. povaha německá. Nár. list. 1899. č. 4. odp.

202247   Osoblaha Svazek: 2 Strana: 0415
Osoblaha, y, f., něm. Hotzenplotz, přítok Odry. — O., mě. v rak. Slezsku. Vz S. N.

202248   Osoblaha Svazek: 7 Strana: 0132
Osoblaha, y, f., Hotzenplotz, mě. ve Slez. Tk. Žk. 196., Rk. Sl.

202249   Osobliti si co Svazek: 7 Strana: 0132
Osobliti si co = osobovati. Laš. Brt. D. 243.

202250   Osoblivě Svazek: 2 Strana: 0415
Osoblivě, besonders. Ve Slezsku. Tě.

202251   Osoblivě, pol. Bl. Gr Svazek: 8 Strana: 0260
Osoblivě, pol. Bl. Gr. 326.

202252   Osoblivkář Svazek: 2 Strana: 0415
Osoblivkář, e, m., anmassender Präten- sist. Rk.

202253   Osoblivosť Svazek: 7 Strana: 0132
Osoblivosť. Dk. Dj. fil. 52., Pal. Rdh. I. 369. Veškeru svou o. pohanskou složiti musí. Sš. II. 121.

202254   Osoblivosť, i Svazek: 2 Strana: 0415
Osoblivosť, i, f., vlastnosť, Eigenheit, Eigenthümlichkeit, f. Že voda ta v zemi ne- mrzne, není její samotná o., an . . . Mus.

202255   Osoblivý Svazek: 2 Strana: 0415
Osoblivý, vlastní, eigenthümlich. Znakové o-vé a obecné. Marek. — čemu. Lilkovina čili prvek lilkům osoblivý. Rostl. — Jg.

202256   Osoblivý Svazek: 7 Strana: 0132
Osoblivý. O. náhled, Šf. Strž. II. 176., vůně, KP., ráz, NA. V. 687., zdání. Jrs. Prvoci jsou zvířata nemající žádných o-vých ústrojů. Frč. 1. K tomu obecnému pravidlu přičiňuje o. důvod. Sš. II. 229. Ludmila jest osoblivými barvami živějšími vyznačena. Pal. Rdh. I. 431.

202257   Osobně Svazek: 2 Strana: 0415
Osobně, v osobě, sám, persönlich, gegen- wärtig. Mluvil s ním o. Us. O. postaviti. V. Král s ním se o. shledal. Har. O. přítomen býti; o. koho nenáviděti; o. ho viděl; o. koho znáti. Nt. Vyjel o. ku králi. Let. 112. Vz Životně, Osoba.

202258   Osobně Svazek: 7 Strana: 0132
Osobně přijíti, J. tr., svobodný, Osv., někoho navštíviti, Mus., něco činiti (vz Ži- votně). Račte (mému poslu) věřiti, jako bych sám o. mluvil. Arch. VII. 369. a tam často. Pan Linharth stál o. vedlé rozkázání (k soudu). Arch. VII. 492. — O. = zvláště. Sv. ruk. K. Úvod.

202259   Osobnělý Svazek: 7 Strana: 0132
Osobnělý, personificirt. Šm.

202260   Osobní Svazek: 2 Strana: 0415
Osobní, vz Osobný.

202261   Osobní Svazek: 7 Strana: 0132
Osobní jména. Vz Hš. Dod. I. 2. č. 6., str. 3. č. 10.

202262   Osobní Svazek: 9 Strana: 0206
Osobní přípony. Vz List. fil. 1898. 73. nn.

202263   Osobní. O Svazek: 8 Strana: 0260
Osobní. O. zájmena, Nominativy osobních zájmen se kladou. Vz Kla. Sklad. 1. Nepřímé pády. Vz ib. 4. Přidávají se zbytečně k tvarům slovesným. 1b. 12.—13.

202264   Osobní slovo Svazek: 10 Strana: 0641
Osobní slovo zz substantivum, Klc. 65., vedle slovo podstatné 62., slovo podstaty 60.

202265   Osobnice Svazek: 7 Strana: 0132
Osobnice, e, f., eine weibl. Privatperson. Šm.

202266   Osobnící Svazek: 7 Strana: 0132
Osobnící, Individualisirungs-. O. pud. Dch.

202267   Osobnička Svazek: 7 Strana: 0132
Osobnička, y, f. = koncovka osobu na- značující. Let. Mt. S. VI. 1. 50.

202268   Osobník Svazek: 2 Strana: 0415
Osobník, a, m., zvláštník, Sonderling, m. — O., Privatmann. D.

202269   Osobník Svazek: 9 Strana: 0206
Osobník, u, m. = osobní vlak. Nár. list. 1899. č. 248. feuill.

202270   Osobniti Svazek: 2 Strana: 0415
Osobniti, il, ěn, ění, persönlich machen. Rostl.

202271   Osobniti Svazek: 7 Strana: 0132
Osobniti, individualisiren. Dch.

202272   Osobno Svazek: 7 Strana: 0132
Osobno, a, n. = tvor úplně vyvinutý, plození a rození schopný (u člověka: osoba). Č. Rž. LXV.

202273   Osobnopřisvojovací Svazek: 7 Strana: 0132
Osobnopřisvojovací náměstky. Mus. 1880. 301.

202274   Osobnosť Svazek: 2 Strana: 0415
Osobnosť, i, f., osoblivosť, osoblivá vlast- nost', die Eigenthümlichkeit, das Besondere. O-sti dvořanův. L. —O., osoba, die Persön- lichkeit, Person. Sám v o-sti přijde. Ros. Zdaž bez ujmy osobnosti národ český zněm- čiti se může. Hlas. — St. skl., Mus. — Oso- bnosti, personalie, die Personalien. Jg. — O., stav osobný, oddělenosť, die Abgesondert- heit, Absonderung. O. pokojův. L. O. milo- vati (= místo osobné, ústraní), Einsamkeit, Abgeschiedenheit, f. Jg. — O., urosilosť, zte- pilosť, Wohlgestalt, Ansehnlichkeit, f. Jg.

202275   Osobnosť Svazek: 7 Strana: 0132
Osobnosť. Idea o o-sti. Mus. 1843. 597., 1844. 349., 489.

202276   Osobnostní Svazek: 7 Strana: 0132
Osobnostní jména, Dk. Aesth. 483., cit. 334.

202277   Osobnůstkář Svazek: 7 Strana: 0132
Osobnůstkář, e, m., Persönlichkeits- nergier. Dch.

202278   Osobný Svazek: 7 Strana: 0132
Osobný. O. prospěch, vlastnictví, Mus., děkan, Bor., hřích, Hlv., vazba, Křn., zdání, zájem, chuť, soud, Dk., život, řevnivost, poroba, Osv., povaha, pomsta, účastenství, služba vojenská, choutky, J. Lpř., exekuce, úvěr, Kzl., nepřítel, sjezd, česť, ctižádost, Šmb., vůz (na dráze), vlak, Us., nájezdy, věc, spor, vliv, přídavek, svoboda, správa, přízeň, Us. Pdl., prorok (určitý). Výb. I. 416. O. Kristus. Bart. 248. — O. = ohledný, hezký. O. děvče. Us. Vk. — O. = zvláštní. Kterýž obyčej jest tej svátosti osoben a zvlášten. Kruml. 449. a. Jemuž's (ďáblu) byl jistě osoben. Bož. umuč. 105. — O. jména. Bž. 68., Sbtk. Rostl. 38., Krok III. 57. O. zájmena. Vz Kvř. Ml. 77. až 79.

202279   Osobný Svazek: 8 Strana: 0260
Osobný. Jenž jest též svátosti osoben a zvláščen. Orl. 107. a. (Gb. v List. fil. 1895. 293.).

202280   Osobný Svazek: 10 Strana: 0235
Osobný. Dívka o-bná(singularis, zvláštní). Hod. Žalm. 147.

202281   Osobný, osobní Svazek: 2 Strana: 0415
Osobný, osobní = osoby se týkající, per- sönlich, selbst in Person. O. přiznání pred úředníky. Vš. 153. O. sjednocení, záští, ne- návisť, moc, V., statek, D., daň (která na osoby se rozděluje), Ros., láska k někomu, Zlob., soudce, Ctib., uvězení (uv. osoby), povolení, právo (vz více v S. N.), řemeslo, závazek, závaznost', přídavek, popis (pop. osoby), J. tr., poměr, vztah, účet, úvěr, spo- jenosť, Nz., stížnost', jistota, záležitosť, bez- pečnosť, sloupec. Sp. Anebť požádá žalobce na súperi něčeho, kterýžto žádným právem o-bným není jemu dlužen. CJB. 387. Požá- daní jsou o. neb věcná. CJB. 387. O. tažení do pole, Sněm 1543., lékař, Us., unie n. je- dnota (slove v státním právě onen svazek dvou neb více rozdílných států, který na- stane, když mají jednoho společného panov- níka). S. N. — Ö., odloučený, abgesondert, O. strážce, sloužící, list, nelibosť. Dch. Leč když pán vyháněl zloducha, tudíž o-bné vě- domí (das persönliche Bewusstsein) zmizelo. Sš. Mr. 24. Místo osobné. L. — O., ne ve- řejný, ne obecný, Privat-. O. užitek. D. — O., patrnou osobu mající, ohledný, způsobilý, ansehnlich. O. člověk. Us. Velikosť postavy osobné. Reš. — O., zvláštní, nadobyčejný, přední, besonder, hervorstehend, vorzüglich, ansehnlich, gross. Jg. O. moudrosť, škola L. — O. zájmena : já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, sebe. Kdy se kladou, jsou-li podmětem, vz Zájmeno osobní.

202282   Osobodějný Svazek: 7 Strana: 0132
Osobodějný. Výdech ducha sv. nespoléhá na osobném působení otce a syna, avšak není také pouhým postupem přírodným, nýbrž jest o-ný úkon. Sš. J. 249.

202283   Osobolibec Svazek: 2 Strana: 0416
Osobolibec, bce, osolib, a, m., prijímač osob, der Partheiische. Kom. Lidé o-bci zá- kona přestupnici jsou. Sš. O. 153.

202284   Osobolibný Svazek: 2 Strana: 0416
Osobolibný, partheiisch. Ja.

202285   Osobolibství Svazek: 2 Strana: 0416
Osobolibství, n., přijímání, vyvolování osob t. j. prohlídání k osobě a ne ku věci při udělování povinností, důstojenství, dobro- diní atd. Partheilichkeit, susceptio, acceptio personarum. Nezná náboženství naše o. Sš. O. 151. Již pak vyličuje nehodnosť a hříš- nost' o. Sš. O. 152.

202286   Osobomilosť Svazek: 2 Strana: 0416
Osobomilosť, i, f., Gunst gegen eine Per- son. Zlob.

202287   Osobomilství Svazek: 2 Strana: 0416
Osobomilství, n. = osobolibství. Sš. O. 150.

202288   Osobopis Svazek: 2 Strana: 0416
Osobopis, u, m., Personenbeschreibung. Krok.

202289   Osobotvorný Svazek: 7 Strana: 0132
Osobotvorný. Dk. Aesth. 573.

202290   Osobov Svazek: 2 Strana: 0416
Osobov, a, m., ves n Nepomuka. PL.

202291   Osobov Svazek: 7 Strana: 0132
Osobov, Wosobow. Rk. Sl.

202292   Osobovač Svazek: 2 Strana: 0416
Osobovač, e, m., der Anmasser. Rk.

202293   Osobovačnosť Svazek: 7 Strana: 0132
Osobovačnosť, i, f., die Anmassung. Ptáme-li se na studnici, ze které tato zpup- nosť a o. vyplývá. Koll. III. 260.

202294   Osobovačný Svazek: 2 Strana: 0416
Osobovačný, anmassend. Rk.

202295   Osobovačný Svazek: 7 Strana: 0132
Osobovačný. Koll. III. 101.

202296   Osobování, n Svazek: 2 Strana: 0416
Osobování, n., die Anmassung, Zueignung. Rk.

202297   Osobovaný Svazek: 2 Strana: 0416
Osobovaný; -ván, a, o. O. právo, ange- masst, Jg., Ml. Vz Osobití.

202298   Osobovati Svazek: 2 Strana: 0416
Osobovati, vz Osobití.

202299   Osobovati Svazek: 2 Strana: 0416
Osobovati, vz Osožiti.

202300   Osobovlastní Svazek: 7 Strana: 0132
Osobovlastní, leibeigen. Šm.

202301   Osobství Svazek: 2 Strana: 0416
Osobství, n., osobnosť, Persönlichkeit, Ei- genthümlichkeit, O. Boha. Jako na rózno jedno každé o. Boha svědčiti křesťanská pravda nutie, takéž tří bohóv řiekati hájie nem (nám). Modl. ms.

202302   Osobství Svazek: 7 Strana: 0132
Osobství. Ž. wit. Athan. 226. a. Jedno každé o. Boha, unaquaeque persona dei. Ž. ze 14. stol.

202303   Osobstvo Svazek: 2 Strana: 0416
Osobstvo, a, n., die Porsonenzahl. O. spo- lečnosti se rozmnožilo. Mus.

202304   OsoBytnie Svazek: 8 Strana: 0260
OsoBytnie. Svatební hudcie mávajú (mí- vají) o. vůz (zvláštní). Ces. 1. V. 250.

202305   Osočení Svazek: 2 Strana: 0416
Osočení, n.,očernění, Versehwärzung, Ver- leumdung. Na křivé o. odporné strany. V.

202306   Osočiti Svazek: 2 Strana: 0416
Osočiti, il, en, ení; osočovati = obelhati, zoškliviti, očerniti, v nenávisť uvésti, an-, be , verschwärzen, verleumden, verhasst ma- chen, verklatschen. Jg. — koho (akkus.) kde: u soudců, V., u krále. Kram. O. koho před císařem. V. — čím. David lživými řečmi u krále osočen byl. Br. — koho komu. Někoho jinému o. Rváč. — ke komu. Než po hříchu, žes ku pánu velmi osočen. Štěstí. Zena mnohého osočila k ciesaři. Martira. — se na koho = osopiti se (snad konfusí s tímto). Jak osa se na nme osočí. Us. u Přer. Kd. — adv. Křivě, tajné ně- koho o. Kat, 58.

202307   Osočování Svazek: 2 Strana: 0416
Osočování, n., Aufhetzung, Verschwär- zung, f. Křivým o-ním. Záv.

202308   Osočovati Svazek: 2 Strana: 0416
Osočovati, vz Osočiti.

202309   Osodělný Svazek: 7 Strana: 0132
Osodělný. Vz Sádrovec.

202310   Osodie Svazek: 7 Strana: 0132
Osodie, zastr. = osudí. Bž. 25. Ale na Mor. posud.

202311   Osodový Svazek: 7 Strana: 0132
Osodový = osudový. Mor. a slov. Lipa II. 385.

202312   Osoh Svazek: 2 Strana: 0416
Osoh, u, m. Na Slov. ----- užitek, der Nutzen. Osoh mu bere. Osob mi vezmeš. Baiz. Jaký z tebe o. V Není to bez o-hu. O. donášeti, na o. býti (Kd.). Žádného o-hu nebrati, ne- dostati, neměti. K o-hu sloužiti. Někomu na o. pomáhati. Něco si na o. obrátiti, učiniti. Bern. Škoda neb osoh, smrť neb život. Prov., Bern. O-hy a užitky z gruntů bráti. Pisar píše mnoho, nemá osoh z toho, nepuojdem zaň. Koll. Jenž i oné mysli k o-hu mluvila by zřejmě o Bohu. Sš. Bs. 180. — O., činže, úrok, Interessen, Zins. O. dávati, platiti. P. O. z pole. Bern.

202313   Osoh Svazek: 7 Strana: 0132
Osoh. Cf. List. fil. XII. 173. Také na Mor. Brt. D. 243., Vck. Cf. Mkl. Etym. 312. Dávajú ma za pisára: pisár píše mnoho, nemá osoh z toho, nepujdem zaň. Koll. Zp. I. 63. Což za osoh i najlepšú radu dávat komu. Slov. Tč. Když se dva bijí, třetímu o. Lpř. — Vz Mkl. Etym. 312.

202314   Osoh Svazek: 8 Strana: 0260
Osoh. Hľaď sebe (sobě) o-hu a druhému nie škody. Phľd. 1893. 567. Škoda s o-hom chodí. 1b. 1894. 256.

202315   Osojné Svazek: 2 Strana: 0416
Osojné, ého, m., něm. Fasona, ves u Ma- netína. PL.

202316   Osojné Svazek: 7 Strana: 0132
Osojné. Blk. Kfsk. 467., Rk. Sl.

202317   Osojnice Svazek: 2 Strana: 0416
Osojnice, Wosenitz, ves u Libáně. PL.

202318   Osojnice Svazek: 7 Strana: 0132
Osojnice. Rk. Sl.

202319   Osoka Svazek: 2 Strana: 0416
Osoka, y, f., šargan, Riedgras, n. Mus. IV. 67.

202320   Osoka Svazek: 7 Strana: 0132
Osoka = řezan aloesovitý, stratiotes, die Wasserschere, rostl. Vz Rstp. 1473., Ostřice.

202321   Osoklon Svazek: 8 Strana: 0260
Osoklon, u, m. O. země. Am. Orb. 72.

202322   Osokolec Svazek: 2 Strana: 0416
Osokolec, lce, m., nerost, axotomes Eisen- erz, Titaneisen aus Gastein. Presl.

202323   Osokolený Svazek: 8 Strana: 0260
Osokolený. Dvoch o-ných pevcov má Tatra teraz v svojich horách. Phľd. X. 570.

202324   Osokoř Svazek: 7 Strana: 0132
Osokoř, e, osokora, y, f., populus nigra, die Schwarzpappel. Šm.

202325   Osol Svazek: 7 Strana: 0132
Osol = osel. Slov.

202326   Ósolenina Svazek: 9 Strana: 0206
Ósolenina, y, f. = osolená věc. Fisch. Hosp. 192.

202327   Osolib Svazek: 7 Strana: 1348
Osolib, a, m., smyšlené jm. Kom. L. 68.

202328   Osoličniti Svazek: 2 Strana: 0416
Osoličniti, il, ěn, ění, mit Chlor verbin- den, verchloren. Presl.

202329   Osoliti Svazek: 2 Strana: 0416
Osoliti, il, en, ení; osolovati, mit Salz würzen, salzen. D. — co. Mnozí kuchaři řídko v hod krmi osolí, ale neb přesolí, aneb nedosolí. Prov., Jg. Osoliti odpověď (učiniti ji vtipnou, peprnou). — co čím: polívku solí. — komu koho = osočiti. Ros.

202330   Osoliti Svazek: 7 Strana: 0132
Osoliti. Jak jsi o-lil, tak jíš. Bž. exc.

202331   Osolsobě Svazek: 7 Strana: 0132
Osolsobě, os. jm.

202332   Osoluř Svazek: 7 Strana: 1348
Osoluř, e, m., ibidrus. Pršp. 20 86.

202333   Osoměr. O Svazek: 8 Strana: 0260
Osoměr. O. (u brejlových skel), Achsen- messer, m. Sterz. I. 89.

202334   Osopiti se Svazek: 2 Strana: 0416
Osopiti se, il, ení; osupiti se, obořiti se, anherrschen, anfahren, anschnauzen. — se na koho. Ten se na mne osopil. Us. — čím : trpkou řečí, výčitkami.

202335   Osopiti se na koho Svazek: 7 Strana: 0132
Osopiti se na koho. O-li sú sě na Je- žíše, na matku. Hus II. 416., 30. — se proti komu. Aby o-li sě proti tém, jenž tak Boha chválé. Hus III. 132.

202336   Osopliti se Svazek: 2 Strana: 0416
Osopliti se = osopiti se. Na Mor.

202337   Osoplivec Svazek: 8 Strana: 0260
Osoplivec, vce, m., Anfahrer, m. Sterz. I. 158.

202338   Osoplivý Svazek: 7 Strana: 0132
Osoplivý, anfahrend. O. odpověď. Dch.

202339   Osorka Svazek: 7 Strana: 0132
Osorka, y, f. = nadávka v Krkonš. zvl. malým usmrkaným děvčatům. Hk. Vz Oz- horka (dod.).

202340   Ososek Svazek: 2 Strana: 0416
Ososek, sku, m., nerost, axotomer Arsenik- kies. Presl.

202341   Osoščica Svazek: 7 Strana: 0132
Osoščica, e, f., die Görlitz-Alpe, jihosl. Er. Sl. čít.

202342   Ośoť Svazek: 7 Strana: 0132
Ośoť = ośeti, durchsieben. Laš. Tč.

202343   Osotec Svazek: 2 Strana: 0416
Osotec, tce, m., nerost, Analcin, n. Presl.

202344   Osotiti se na koho Svazek: 7 Strana: 0132
Osotiti se na koho = osopiti se. Slov. Nepokúšaj nás! Osotili sa naňho bratia. Dbš. Sl. pov. I. 71.

202345   Osotriazol Svazek: 10 Strana: 0235
Osotriazol, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XII. 60.

202346   Osotvar Svazek: 7 Strana: 0132
Osotvar, u, m., v geometrii soustava všech rovin procházejících pevnou přímkou svou. S. N. X. 263.

202347   Osou Svazek: 10 Strana: 0235
Osou, u, m, v lučbě. Vz Vstnk. XI. 503.

202348   Osouditi Svazek: 2 Strana: 0416
Osouditi, il, zen, ení; osuzovati = od- souditi, ab-, verurtheilen. — koho k čemu. Smrť všecky k hrobu osoudí. Tabl. poes. —- co komu. St. skl. — koho čeho. Osoudili ho cti, statku i hrdla. Let. 266.

202349   Osouditi Svazek: 9 Strana: 0206
Osouditi. Aby ten soud moudře o-li. 1760. Nár. sbor. II. 79.

202350   Osouch Svazek: 7 Strana: 0132
Osouch = bramboračka. U Ronova. Rgl.

202351   Osouch Svazek: 10 Strana: 0235
Osouch, u, m. = okorek. Dšk. Km. 40.

202352   Osouch, u, osoušek Svazek: 2 Strana: 0416
Osouch, u, osoušek, šku, m., na Slov. posúch — podplamenice, suchý nemastný koláč, Kuchen von Kornmehl. Reš. — O., suchý políček, pohlavek ze sucha. Chmela mor. — O., jméno polí u Litovle na Mor. Km.

202353   Osoukati Svazek: 2 Strana: 0416
Osoukati, osukovati, osuknouti, drehen, umdrehen. — co komu : sobě ruce = uchy- stati (k pračce atd.), zuschicken, rüsten. Aesop. — co čím: hedvábím. Ros. — koho: oča- rovati, obelstíti. Osoukal ho jako Reka (i na chytrého Řeka se odvážil). Č. M. 473. — co na koho, nač. Osukoval naň ruce. Č. M. 583. Pan osukne se na žádosť i dí. BN. (Jir.)

202354   Osoukati Svazek: 8 Strana: 0260
Osoukati. Ruce naň osukovali. Světz. 1893. 26. b.

202355   Osousediti Svazek: 2 Strana: 0416
Osousediti, il, děn, ění, osousedovati, sousedstvím obklíčiti. Církev a chrám ne- mohou dlouho trvati, kde jinými silnějšími a lidnatějšími jazyky osouseděny jsou. Ko- lár. Káz. II. 741.

202356   Osoustrovati Svazek: 2 Strana: 0416
Osoustrovati, ab-, umdrechseln. — co kde. Válek oblý, na obou koncích asi na dva palce od sloupkův osoustrovaný. Krok. Jg.

202357   Osoustružiti Svazek: 7 Strana: 0132
Osoustružiti, osoustruhovati. abdrechseln. Sl. les.

202358   Osouš Svazek: 2 Strana: 0416
Osouš, e, m. = souš, uschlý strom, ein dürrer Baum. Us. na Mor.

202359   Osoušek Svazek: 2 Strana: 0416
Osoušek, šku, m., vz Osouch.

202360   Osoušek Svazek: 7 Strana: 0132
Osoušek, vz také: Osouš.

202361   Osoušeti Svazek: 10 Strana: 0235
Osoušeti. Slodkym dřevem o. (karabá- čovati). Slez. Vyhl. II. 48.

202362   Osoušový, soušový Svazek: 2 Strana: 0416
Osoušový, soušový, von dürrem Baum, na Mor., vz Souš. — O. dříví není dobré k palivu. Jg.

202363   Osouti Svazek: 2 Strana: 0416
Osouti, osuji, osul, ut, utí osypati, um-, über-, rund auf-, beschütten. Jg. — koho, co. Osuchu (= osuly) muže dievčí střely. Dal. Neb ho (Žižku) nepřietelé vókol osuli, že rybník té chvíle pust bieše a bez vody. Let. 34. A prut, jejžto květy osuly. Sš.Bs. 192. — co, koho čím: strom hno- jem, Ms., někoho dary, D., kouzly lásky n. krásy o. Puch. Popelem osula svú hlavu. BO. Němečskými mniškami knězě osu. Dal. 78. Velikými sliby ho vsuvše do Uher s sebou potáhli. V. — se, zusammenfallen, stürzen. Zeď se osula = sesula. Jg. Osulo se tam křoví (naselo a vyrostlo). Lom. Osul jsem se po celém těle (1. osypal jsem se; 2. otřásl jsem se, dostal husí kůži, ospenec). U Chocně. Ktk. Dítě se osulo (osýpky se mu vyrazily). Us. — se čím: popelem. L. — Muži sodomští osuli se vůkol toho domu. Zk.

202364   Osouti Svazek: 8 Strana: 0260
Osouti. K GR. přidej: Nov. 50. (Vojínové) se všech stran město osuli. Břez. Font. V. 444.

202365   Osouti co, koho, čím Svazek: 7 Strana: 0132
Osouti co, koho, čím. Sv. ruk. 19. v. 602. Obšírnou řečí čtenáře osúti a jako omámiti usilujete. Štr. — se čím: neštovi- cemi. Us. Wtr. — co. Psi osuvše (obstou- pivše) to dřevo jali se velmi skoliti. GR. Mus. 1862. 372.

202366   Osov Svazek: 7 Strana: 0132
Osov, Gross-Wosow, ves u Dobříše. Blk. Kfsk. 118., Sdl. Hr. III. 305., V. 278., VI. 277., Rk. Sl.

202367   Osov veliký Svazek: 2 Strana: 0417
Osov veliký, ves v okr. hořovickém. Vz S. N., Tk. III. 37.

202368   Osova Svazek: 2 Strana: 0417
Osova, y, f., zámek v Jihlavsku na Mor. S. N. Osovec, Y osovec, vce, m., ves u Hořic. PL.

202369   Osova Svazek: 7 Strana: 0133
Osova, Ossowa.

202370   Osová Svazek: 7 Strana: 0133
Osová, é, f. = hrúd na mor. Podluží. Brt. L N. II. 8. Vz Hrúd.

202371   Osovec Svazek: 7 Strana: 0133
Osovec, Klein-Wosow. Blk. Kfsk. 118., 404., Sdl. Hr. VI. 277.

202372   Osovec Svazek: 9 Strana: 0206
Osovec, vce, m., rybník. 1498. Arch. XVIII. 67.

202373   Osovitý, vosovitý Svazek: 2 Strana: 0417
Osovitý, vosovitý, wespenartig. Krok.

202374   Osovně Svazek: 2 Strana: 0417
Osovně; osovný = osobně, zvláště; zvláštní. Kat. 1275.

202375   Osovně Svazek: 10 Strana: 0235
Osovně = osobně, zvláště, zastar. Pel. XIII.

202376   Osovný Svazek: 7 Strana: 0133
Osovný. Však ty bieše choť o-ná ciesa- řova, syna mého. Kat. 1275. V List. fil. 1882. 303. navrhuje se čtení: však ti bieše býti osovná ciesařová . . . . Cf. List. fil. stran ,osovný'.

202377   Osovný Svazek: 8 Strana: 0260
Osovný, ého. m., vz Osůvka (3. dod.).

202378   Osovok Svazek: 8 Strana: 0260
Osovok, vku. m. = obliečka (povlak) na perinu. Phľd. 1894. 311.

202379   Osovský Svazek: 7 Strana: 0133
Osovský, ého, m., os. jm. Tov. 1. O. Smil. 1587. Jg. H. 1. 2. vd. 605., Sbn. 943., Jir. Ruk. II. 64. O. z Doubravice. Sdl. Hr. II. 139., 141., Mus. 1888. 370. nn. — O, Ossowský, osada u Kaplice. Rk. Sl.

202380   Osový Svazek: 2 Strana: 0417
Osový, osní, Achsen-. O. kel. Rostl. O. dřevo, kůra, Us., kříž. Schd. II. 4.

202381   Osový Svazek: 7 Strana: 0133
Osový. O. poměr, Rm. 71., moment, SP. II. 70., vrchol, rovnice ellipsy, hyperboly, Jd. Geom. IV. 73., 74., 102., svaz kladívka, das Achsenband, v anat.

202382   Osožček Svazek: 7 Strana: 0133
Osožček, žčku, m., zdrobnělý osoh. Phľd. I. 2. 26.

202383   Osožiti Svazek: 2 Strana: 0417
Osožiti, il, en, ení; osobovati = užitek přinášeti, užitečným býti, nützen. Na Slov. Hdk. C. Vz Osoh. — Lékařství to osožilo (pomohlo). — co při čem. Bern. —

202384   Osožiti Svazek: 7 Strana: 0133
Osožiti. Cf. List. fil. XII. 173. Co o-ží člověku vždycky smutným býti. Koll. Zp II. 302. Neosoží vysoký rod ani panská strova, kdo sa podla stavu svého cnostlive nechová; Jeden prátel sic o-ží, ale víc po- možú mnozí; Keď sú v jedném smyslu mnozí, protiviť sa neosoží; Slov. Tč. To by o-lo (bylo prospěšno). V Podluží. Brt. — komu v čem. A mne bys v dačom o-žil. Čjk. 53. — zač čím. Za toľkú lásku tiež musí niečim o. Phľd. IV. 19.

202385   Osožiti Svazek: 8 Strana: 0260
Osožiti — pomoci. Od besu (pominulosti) o. Mtc. 1894. 339.

202386   Osožně Svazek: 7 Strana: 0133
Osožně = užitečně, s osohem, prospěšně. Deň dožitý o. přežiť. Hdž. Čít. 115. — Let. Mt. S. IV. 2. 76.

202387   Osožnosť Svazek: 2 Strana: 0417
Osožnosť, i, f., užitečnosť, Nutzen, m., Nützlichkeit, f. Slov.

202388   Osožnosť Svazek: 7 Strana: 0133
Osožnosť. Orl. II. 27.

202389   Osožný Svazek: 2 Strana: 0417
Osožný = užitečný, prospěšný, nützlich, heilsam. — Nezná on se k rodu Slovanů, ztad boj vede s věkem neosožný. Sš. Bs. 172. b. — komu. Pohár vína starému osož- nější. Baiz. Vz Osoh.

202390   Osožný Svazek: 7 Strana: 0133
Osožný. Koll. Zp. II. 264., List. fil. XII. 173. Rada má býť možná i spolu o-ná. Slov. Tč. Kdo sa mlčať nenaučil, neví dobre mluviť, osožnějšej by mu bylo, keď by věděl trúbiť. Slov. Tč.

202391   Osožný Svazek: 8 Strana: 0260
Osožný. Utekať je hanba, ale o-né. Phľd. XII. 422.

202392   Ospa Svazek: 7 Strana: 0133
Ospa = osep. A ti chlapi v městě zadržují mně ospy. 1602. Wtr. Ať by úroky a ospy a jiné poplatky platili. Arch. VII. 309. — Sdl. Hr. I. 16., IV. 258., Arch. VIII. 613.

202393   Ospa, y, ospice Svazek: 2 Strana: 0417
Ospa, y, ospice, e, f.=osýpky, Pocken, Kor., Wasserbläschen, n. Ja. — O., ovesní drob, roubenina, Haferschrot. D.

202394   Ospala Svazek: 2 Strana: 0417
Ospala, y, m., ospalý člověk, ospalec. Us. u Příbr. Prk. Přisp. 23.

202395   Ospala Svazek: 7 Strana: 0133
Ospala. Také na Mor. Brt. D.

202396   Ospalda Svazek: 2 Strana: 0417
Ospalda, y, m., ospalec. Us. na Plaště. Prk.

202397   Ospale, ospánlivě Svazek: 2 Strana: 0417
Ospale, ospánlivě, neživě, nebedlivě, schläfrig. V. O. pracovati, něco dělati (lenivě), činiti. Us. Neospale své věci vedou. Ros. —

202398   Ospalec Svazek: 2 Strana: 0417
Ospalec, lce, ospálek, lka, m., ein Schlä- friger, Schläfer. Langschläfer, Siebenschläfer, m. V. O. klímá (hlavou kývá). Vz Ospala.

202399   Ospalica Svazek: 7 Strana: 0133
Ospalica, e, f. = ospalka. Mor. Šd.

202400   Ospalivý Svazek: 7 Strana: 0133
Ospalivý = ospalý. Bern.

202401   Ospalka, y, ospalkyně, ě Svazek: 2 Strana: 0417
Ospalka, y, ospalkyně, ě, f., die Schlä- ferin. — O., nebedlivá. Säumerin. C.

202402   Ospalky Svazek: 9 Strana: 0206
Ospalky, pl., m. = spečený hnis na oku po spaní. Jičín. Kub. 155.

202403   Ospalosť Svazek: 2 Strana: 0417
Ospalosť, i, f., ospánlivosť, i, f., ospal- ství, dřímota. V. O., somnolentia, ve smyslu fysiologickém jest občasně se vracející pocit potřeby spaní k zotavení sil životných. Vz více v S. N. Schlafbegierde, Schlaftrunken- heit, Schläfrigkeit, Verschlafenheit, Schlaf- sucht. Jg. — Malatnosť a o. zemdlené zdraví ukazují. Kom. O. usmrcující, Lethargie, f. Pk. — O., nebedlivosť, lenivosť, Unthätigkeit, Langsamkeit, f. V zahálce a o-sti čas strá- viti. V.

202404   Ospalství, n Svazek: 2 Strana: 0417
Ospalství, n. = Ospalosť. Ros.

202405   Ospalý Svazek: 7 Strana: 0133
Ospalý. Při o-lém lenosť sedává. Sb. uč. Narodil se, když byli lidi o-lí (o hloupém). Us. u Žamb. Dbv. O. ticho. Vrch. O-ho se dobudíš, ale mrtvého se nedovoláš. Us. Bž.

202406   Ospalý Svazek: 8 Strana: 0260
Ospalý. O-lí vypovídají se ze Stojespal přes Budílku do Bdína. NZ. III. 228. — O. = uspávající. O. kořalka. Mor. Čes. 1. V. 458.

202407   Ospalý Svazek: 9 Strana: 0206
Ospalý. To kuře má o-lou nemoc. Mtc. 1899. 221.

202408   Ospalý, ospánlivý Svazek: 2 Strana: 0417
Ospalý, ospánlivý, dřímavý, schläfrig, verschlafen, schlafsüchtig. V. Nad jezevcc nic ospánlivéjšího (ospalejšího) není. Kom. Vypadáš jako o-lá nulla. U Rychn. Hsp. —- od čeho. (Učenci) o-lí od zármutku. Sš. L. 204. — O., nebedlivý, nejapný, liknavý, lenivý, unthätig, langsam, schläfrig. V. Toho spisu písař buď ospalý, buď neumělý byl. Proch. Vrchnosť ospalá procítí a dotře. Br. — Strany pořekadel a přísloví vz: Blaník, Jíti do čeho, Hlava, Limb, Oko, Slepý Spaní, Spáti, Špaček, Žid.

202409   Ospánek Svazek: 7 Strana: 0133
Ospánek, nku, m. O-ky = hnis v očích. Brnt.

202410   Ospánlivě Svazek: 2 Strana: 0417
Ospánlivě = ospale.

202411   Ospánlivina Svazek: 2 Strana: 0417
Ospánlivina, y, f., makovina, morphium, Schlaftrunk, m. Krok.

202412   Ospanlivo Svazek: 7 Strana: 0133
Ospanlivo = ospanlivě. Vaj. T. m. 33.

202413   Ospánlivosť Svazek: 2 Strana: 0417
Ospánlivosť = ospalost

202414   Ospánlivý Svazek: 2 Strana: 0417
Ospánlivý = ospalý.

202415   Ospati Svazek: 7 Strana: 0133
Ospati. Také-li budu míti psáti o skry- tějších věcech duchovních . . . neospím-li (neumdlím-li) prve, než smrtí sejdu neb sta- rostí. St. opat. 193. — O. = osypati. Vyspa svój slad (sladovník) na hromadu, ospej jej jako zahradu okolo cuzími slady. Hr. ruk 399. v. 36. I ospú město. Let. 73.

202416   Ospenec Svazek: 2 Strana: 0417
Ospenec, nce, ospenka, ospěnka, y, f., zárodek na péro, ostenka, Kiel, m. — Slunce svítí, ale má ospence (píchá). Us. Klat. — O., pl. o-ce, husí kůže na těle, zimomrazky, Schauer, m., Gänsehaut, f. Us. Klat.

202417   Ospevovať koho Svazek: 8 Strana: 0260
Ospevovať koho = opěvovati. Phľd. XII. 134.

202418   Ospí Svazek: 2 Strana: 0417
Ospí, n., das Schüttgetreide. Tov. k. 121. Odhádají mu na 100 kop platu; ospí: mě- řici pšenice za 2 groše. Tov. 70.

202419   Ospí Svazek: 7 Strana: 0133
Ospí, vz Osep. Tov. 134.

202420   Ospice Svazek: 2 Strana: 0417
Ospice, pl., f. — osutiny, neštovice dětské, Kindsblattern, V.; Masern. D. Vyhodilo, vy- sypalo se mu hodně ošpic. Opav. Klš. — O. u lidí co u ptáků tipec. Urostla mi ošpica na jazyku (= někdo mě pomlouvá). U Pře- rova. Kd. O. na jazyku — klevety. Kda,

202421   Ospice Svazek: 7 Strana: 0133
Ospice (osypice). Šd.

202422   Ospice Svazek: 7 Strana: 1348
Ospice = osutina, rupia. O. kurdějová, r. scorbutica, příjičná, r. syphilitica. Ktt. exc.

202423   Ospice Svazek: 10 Strana: 0235
Ospice = jalové, větrné, ovčí či plaué neštovice, drobnice, vodánky, varicellae, Windpocken. Ktt.

202424   Ospievati Svazek: 7 Strana: 0133
Ospievati = ozpivati. Slov. Šd.

202425   Ospilov Svazek: 2 Strana: 0417
Ospilov, a, m., ves u Konice na Mor. PL.

202426   Ospilov Svazek: 7 Strana: 0133
Ospilov, Ospilow, ves u Mohelnice.

202427   Ospinka Svazek: 7 Strana: 0133
Ospinka, y, f., das Wimmerlein. Rk.

202428   Ospiny Svazek: 2 Strana: 0417
Ospiny = ospice, ospy, Blattern. D.

202429   Ospital Svazek: 2 Strana: 0417
Ospital, u, m. = špitál. Dal. 170.

202430   Ospitý Svazek: 2 Strana: 0417
Ospitý, aus Schüttgetreide bestehend. Dávali jim o. plat. Boč. exc. 1590.

202431   Ospořiti Svazek: 2 Strana: 0417
Ospořiti, il, en, ení, ospořovati. —- co (nahraditi, ersetzen). Biancof'.

202432   Ospovedať Svazek: 7 Strana: 0133
Ospovedať = vyzpovídati. Slov. Kňaz ten ta ospovedá. Sl. ps. 90. — Sb. sl. ps. II. 1. 144., Orl. III. 300., Dbš. Sl. pov. I. 59.

202433   Ospový Svazek: 2 Strana: 0417
Ospový, od ospu. O. plat, Getreidezins. Zříz. zem. Morav.

202434   Ospový. O Svazek: 10 Strana: 0235
Ospový. O. kleště ranhojičské, Kornzange. Ktt.

202435   Ospravedliť Svazek: 7 Strana: 0133
Ospravedliť, ospravedlovať = ospravedl- niti. Slov. Bern.

202436   Ospravedlivěti Svazek: 8 Strana: 0260
Ospravedlivěti, justificari, imbui justitia. Dle Bl. Gr. 286. slovo ničemné.

202437   Ospravedlivitel Svazek: 2 Strana: 0417
Ospravedlivitel, e, m., ospravedlnitel. Rechtfertiger, m. Koll.

202438   Ospravedliviti Svazek: 2 Strana: 0417
Ospravedliviti, il, ěn, ění — ospravedl- niti. Hugo.

202439   Ospravedlněnec Svazek: 7 Strana: 0133
Ospravedlněnec, nce, m. = ospravedl- něný, der Gerechtfertigte. Sš. II. 56.

202440   Ospravedlnění Svazek: 2 Strana: 0417
Ospravedlnění, n., Rechtfertigung, f. V. Pro o. naše. Ojíř. K svému o. něco uvésti. Nt. V theologii 1. jakožto úkon: čin neb skutek ospravedlnění či přenesení ze stavu hříchu do stavu milosti t. j. odpust hříchu (záporná stránka o.) a vnitrná posvěta (kladná stránka o.), die Rechtfertigung als actus; — 2. jakožto stav: ospravedlněnosť, stav ospra- vedlnění, die Rechtfertigung als habitus. Sš. L. 153., I. 47. 65. Justificatio, ???????,-. Vý- minka, prostředek, osnova, kořen o. Sš. I. 49. Dojíti o. Ze zákona člověk o. nedojde; dosiei o., Sš. 1. 45.; uděliti, ib. 46., zaslou- žiti si, vydobýti si. Ib. 47. Osnova, na níž o. spoléhá; přijetí víry Ježíše Krista jest výminka, pode kterou Bůh toho o. uděluje; aby snad tam ten jinou cestou než tento o. dojíti mohl; bludna jest domněnka, že by člověk z víry samé mohl o. dojíti, nýbrž všickni lidé stejně z milosti toliko bez zá- sluh svojich o. docházejí; ta všeobecná hříš- nost' vymáhá všeobecného o.; ničím, ani věrou, ani skutky, o. toho nezasluhujeme; dopíditi se čím ospravedlnění. Sš. I. 46., 47., 49. O. nápohledné, zdánlivé, liché, ničemné, sku- tečné, všeobecné. Sš. I. 47., 48. Na posledním místě Pavel o. člověka vystavuje co následek a účinek obrodu duchem sv. v člověku způ- sobeného ; řád, jímž víra co osnova a kořen o. člověkova se vystavuje. Sš. I. 48., 49.

202441   Ospravedlněnosť Svazek: 7 Strana: 0133
Ospravedlněnosť, i, f., die Rechtfertigung. Kzl. 282., Sš. II. 33.

202442   Ospravedlněný Svazek: 2 Strana: 0417
Ospravedlněný; ospravedlněn, a, o, ge- rechtfertigt. Kom. — Na o-nou. Šm.

202443   Ospravedlnidlo Svazek: 7 Strana: 0133
Ospravedlnidlo, a, n., das Rechtferti- gungsmittel. Šš. I. 65.

202444   Ospravedlnitba Svazek: 2 Strana: 0417
Ospravedlnitba, y, f., ospravedlnění, Rechtfertigung, f. Záporná stránka o-by, kladná stránka, dílo o-by; cesta k dosažení o-by. Sš. I. 341., II. 56.

202445   Ospravedlnitel Svazek: 2 Strana: 0417
Ospravedlnitel, e, m., der Rechtfertiger.

202446   Ospravedlniti Svazek: 2 Strana: 0417
Ospravedlniti, il, ěn, ění; ospravedlňo- vati. — Ospravedlniti 1. ve smyslu soudném (in sensu forensi): za spravedlivého uznati a osvědčiti, vyhlásiti. Sš. I. 37., II. 26 — 2. Ve smyslu bohoslovném (in sensu theo- logico): spravedlivým učiniti t. j. nejen hříchy odpustiti, nýbrž i vnitrně posvětiti. Sš. I. 37., II. 26. Rechtfertigen, justificare, ůiy.aiovv. — co, koho. Přirozená křehkosť lidská z části ospravedlňuje hříšné pády naše. Sych. — se čím proti čemu. O. se spisy proti námitkám. — se u koho z čeho. Nemohl se z činu toho řádně o. Nt. — kde. Ježto sě v zákoně ospravedlňujete. J. N.

202447   Ospravedlniti (se z čeho) kde Svazek: 7 Strana: 0133
Ospravedlniti (se z čeho) kde. Z toho netřeba se o-ňovati před znateli. Č. Kn. š. 116. Že pak v zákoně žáden nebývá o něn u Boha. Sš. II. 30.

202448   Ospravedlnosť Svazek: 2 Strana: 0418
Ospravedlnosť, i, f. = ospravedlnění. Štelc.

202449   Ospravedlňující Svazek: 7 Strana: 0133
Ospravedlňující, rechtfertigend. O. víra. Mus. 1880. 75.

202450   Ospravednění Svazek: 7 Strana: 0133
Ospravednění, n. = ospravedlnění. Dosti toho k o. zdání mého. Pal. Rdh. I. 32.

202451   Osprostiti Svazek: 2 Strana: 0418
Osprostiti, vz Ozprostiti.

202452   Ospy Svazek: 2 Strana: 0418
Ospy, vz Ospa.

202453   Osralov Svazek: 7 Strana: 0133
Osralov, a, m., ves u Polné. Arch. VIII. 483., 547.

202454   Osramotiti koho Svazek: 7 Strana: 0133
Osramotiti koho = zahanbiti. Sš Mt. 25.

202455   Osran Svazek: 7 Strana: 0133
Osran, a, n. = sráč, posranec. Slov. Rr. Sb.

202456   Osrať Svazek: 7 Strana: 0133
Osrať, bescheissen. Bern.

202457   Osrati Svazek: 2 Strana: 0418
Osrati, seru, sral, án, ání, osrávati, um- scheissen. — se, sich bemachen. St. skl.

202458   Osrblianka Svazek: 10 Strana: 0235
Osrblianka, y, f. = potok na Zvolensku na Slov. Sb. sl.

202459   Osrblianská Svazek: 7 Strana: 0133
Osrblianská, é, f. = přítok Hrona. Č. Čt. II. 350.

202460   Osrblie Svazek: 7 Strana: 0133
Osrblie, n., Zährenbach, dědina na Zvo- lensku. Phľd. II. 115., Vchř.

202461   Osrdec Svazek: 2 Strana: 0418
Osrdec, dce, m., pericordium, blánitý vak, jenž objímá srdce a počátky velikých tepen ze srdce vycházejících, jakož i poslední konce krevnic do srdce ústících. Herzsack, Herz- beutel, m. V o-dci vláha jest, jež při pora- nění o. ve vodu se pojí. Šš. J. 292. Vz S. N.

202462   Osrdec Svazek: 7 Strana: 0133
Osrdec, vz Srdečník, Slov. zdrav., Čs. lk. Rejstřík.

202463   Osrdečnice Svazek: 2 Strana: 0418
Osrdečnice, e, f., das Herzhäutchen. Rk.

202464   Osrdečník Svazek: 10 Strana: 0235
Osrdečník, u, m., pericardium. Ott. XV1II. 921. Vz Osrdec.

202465   Osrdečník Svazek: 10 Strana: 0641
Osrdečník, u, m. Vz Ott. XXIII. 992b.

202466   Osrdečníkový Svazek: 8 Strana: 0260
Osrdečníkový. O. list. Vstnk. III. 417.

202467   Osrdí Svazek: 2 Strana: 0418
Osrdí, n., vnitřnosti okolo srdce. — O., bránice srdce od střet: dělící, diaphragma, S. N., BO., das Zwerchfell. L. — O., měšec, ve kterém srdce zavřeno jest, vz Osrdec. — O., vnitřní údové jako srdce, plíce, játra, slezina (kořínek. Us.). Eingeweide, die Wamme, das Geschlinge. S. N., Kom., Preí. Vždyť nemůže běžeti, až by mu vosrdí vy- lítlo. U Rychn.

202468   Osrdí Svazek: 7 Strana: 0133
Osrdí, praecordia. Sv. ruk. 314. — Dal jí hubičku, že to mlasklo, jako když mrští o-dím o vrata. Us.

202469   Osrditi Svazek: 2 Strana: 0418
Osrditi, il, ěn, ění, beherzen. — koho (zmužiti). Boč. exc.

202470   Osrdnatělý Svazek: 7 Strana: 0133
Osrdnatělý = zmužilý. Ziak.

202471   Osrdnatěti Svazek: 7 Strana: 0133
Osrdnatěti, ěl, ění, muthig werden.

202472   Osrdnatiti Svazek: 7 Strana: 0133
Osrdnatiti, il, ěn, ění, muthig machen. — se = osrdnatěti. Us.

202473   Osrdně Svazek: 2 Strana: 0418
Osrdně, herzhaft. D. Obec pražská útok učinila na kláštery a kostely osrdně i na domy kněžské. Scr. II. 458.

202474   Osrdník Svazek: 7 Strana: 0133
Osrdník, u, m. = hřeb u vozu, u pluhu. U Hořic. Hk.

202475   Osrdnouti Svazek: 7 Strana: 0133
Osrdnouti, vz Zlobný.

202476   Osredek Svazek: 7 Strana: 0133
Osredek, dku, m. = pole. Slov. Domy stoja poriedku, medzi domami vídať zahrady, pažite, a o-odky. Orl. VIII. 14. Kto je ale nie na toľko majetný, žeby na svojich malých o-dkoch toľko dorobiť mohol, ten . . . N. Hlsk. I. 50. Ked sa (mädveď) môže dostať do ovsa, to si dobre zachováva, tak že si vytlačí i chodník na ten o. Č. Čt. I. 31.

202477   Osrk Svazek: 7 Strana: 0133
Osrk, u, m., cf. Osrkati. O. boľu. Phľd. VI. 280.

202478   Osrkati Svazek: 2 Strana: 0418
Osrkati, osrkovati, osrkávati = vůkol srkati, umschlürfen. — O., bolest srkáním jeviti, den Schmerz durch Zischen äussern. Co osrkuješ? co tě bolí? Us. — s kým. Druhý od něho nemoha, s ním rovně osrkovati a plakati musel. Kom.

202479   Osrkati Svazek: 8 Strana: 0260
Osrkati. Medved len otŕča (nastavuje) jej labu a trasie, osŕka tou labou (měl v ní za- dřené dřevo). Phľd. 1895. 5.

202480   Osrpiti Svazek: 7 Strana: 0133
Osrpiti, il, en, ení, osrpovati, sichel- förmig umgeben. Daleké síně ji osrpují. Pl. II. 224.

202481   Osrstěný Svazek: 10 Strana: 0235
Osrstěný, behaart. O. medvědí kůže. Nár. list. 26. /1. 1901.

202482   Osrstnatělosť Svazek: 2 Strana: 0418
Osrstnatělosť, i, f., srstnatosť. Haarig- keit, Zottigkeit, f.

202483   Osrstnatělý Svazek: 2 Strana: 0418
Osrstnatělý, haarig, zottig. Jg.

202484   Osrstnatěti Svazek: 2 Strana: 0418
Osrstnatěti, ěl, ění = zesrtnatěti, haarig, zottig werden. Ten člověk všechen osrstnatél (ochlupatěl). Ros.

202485   Osrubiti Svazek: 2 Strana: 0418
Osrubiti, il, en, ení, sruby kolem opev- niti, mit Pfählen umgeben. Na Ostrav. Tč.

202486   Ossa Svazek: 2 Strana: 0418
Ossa, y, f., hora Thessalie.

202487   Osse Svazek: 2 Strana: 0418
Osse (nesprávně: ose), ete, n., ssele (cf. vosse v Jung. Slov. s. v. oses). Odvozeno od kmene s?s-áti: ?-s?s-? (srv. stslověn. s?s?, s?s?k?, s?s?c?, mamma), čes. oses, odtud demin. ?-s?s-ę, čes. osse, ete. Prk.

202488   Ossek Svazek: 7 Strana: 0133
Ossek = osse. Sv. ruk. 319. b.

202489   Osses Svazek: 7 Strana: 1348
Osses, u, m., suculum, zastr. Bhm., Rozk. Vz Oses.

202490   Ossesoš Svazek: 7 Strana: 1348
Ossesoš, e, m., azillus, zastr. Nomencl.

202491   -osť Svazek: 2 Strana: 0418
-osť, přípona jmen podstatných odtažených rodu žen.: žádosť, radosť, mladosť, starosť, zlosť, milosť, vlhkosť, těžkost'. D. Taková subst. tvoří se nejvíce od adjektiv. Vz -st.

202492   Osť Svazek: 2 Strana: 0418
Osť, i, f., každá věc špičatá, die Spitze, der Stachel. Kom. O. vlasu, chlupu, die Haar- spitze. D. Osť klasu, die Aehrenspitze. — O., rybí kosť, Fischgräte. Plk. — O. k lo- vení ryb, die Fischergabel. L.

202493   Osť Svazek: 7 Strana: 0133
Osť. Klas má buď osti (ostí. ostiny, osiny, Grannen), aneb jest komolý (bez ostin). Kom. (Nezda z trnie sbierají hrozny neb z ostu fíky. Ev. víd. 59. — O. = mucro, ferrum, V MV. nepravá glossa. Pa.

202494   -osť Svazek: 7 Strana: 1348
-osť. Cf. Mkl. Etym. 406. a. (žalost). V Chodsku. Cf. List. fil. 1891. 47. V mno- hých krajinách českých, na Mor. a na Slov. Gb. v Ml. I. 60., 99. doporučuje -ost. Cf. Pěstovati, Pěstovati. Brt. v Ruk. III., IV. doporučuje -osť. Toto doporučuje se také tím, že jest kosť vzorcem slov měkkého zakončení. Tf.

202495   Osť Svazek: 7 Strana: 1348
Osť, i, f., acus, Spitze. Pršp. 28. 84.

202496   Osť Svazek: 9 Strana: 0206
Osť, Fischgräte. Mus. 1849. IV. 64.

202497   -osť Svazek: 9 Strana: 0206
-osť a -ost. Vz Ť.

202498   Osť Svazek: 10 Strana: 0641
Osť, i, f. = skalní stěna, v níž havíř pra- cuje. Čes. 1. XIV. 450. — O. = železo na konci dlhej žrde pripravené so štyrmi srúbko- vanými prstami. Jím se ryby probodají a do ladíka házejí. Vz Čas. mus. V. 35.

202499   Ostační Svazek: 10 Strana: 0235
Ostační = ostatní. O. peníze. Z manualu arch. rožm. č. 88. Wtr. Není-li omylem m. ostatečný. Mš.

202500   Ostadnec Svazek: 7 Strana: 1348
Ostadnec, dence, m., arbalus, zastr. Rozk. Pršp. 25. 8.: arbadus.

202501   Ostadnúti se čeho. O Svazek: 10 Strana: 0235
Ostadnúti se čeho. O-dni se pýchy. Výb. I. 954. 31. Asi chybně m.: ostavuj. Mš.

202502   Ostahovati se Svazek: 9 Strana: 0206
Ostahovati se = stříci se. Rozb. III. 722

202503   Ostach Svazek: 2 Strana: 0418
Ostach, a, m., Eustachius. Gl.

202504   Osťák Svazek: 7 Strana: 0133
Osťák = vosťák. Slov. Rr. Sb.

202505   Osťák Svazek: 7 Strana: 1348
Osťák, a, m., superator. Pršp. 45. 18.

202506   Ostalgie Svazek: 2 Strana: 0418
Ostalgie, e, f., řec., bolení kostí. S. N.

202507   Ostalgit-is Svazek: 2 Strana: 0418
Ostalgit-is, y, f., zánět kostí. S. N.

202508   Ostalka Svazek: 7 Strana: 0133
Ostalka, y, f., zinnia, die Zinnie, rostl. Vz Rstp. 882.

202509   Ostalkyně Svazek: 7 Strana: 0133
Ostalkyně, ě, f. Když ta onu chytne, tedy ji vystrčí z kola do řady děvčat a nyní opět jiná děva honí tu o-ni. Sš. P. 732.

202510   Ostalý Svazek: 2 Strana: 0418
Ostalý, který ostal, verblieben. -- po čem. Jel.

202511   Ostaněchu Svazek: 2 Strana: 0418
Ostaněchu, zastr., ostali, y, a. Kat. 2373.

202512   Ostání Svazek: 2 Strana: 0418
Ostání, n., das Bleiben, Verlassen (ostati). Avšak těžce vende v žádosť člověka o-nie hřiecha. Hus. Výb. II. 196. K o. hříchů ra- diti. Bart. 357. 12. — O., (ostáti), das Be- stehen.

202513   Ostanky Svazek: 2 Strana: 0418
Ostanky = ostenky. Rk.

202514   Ostanouti se Svazek: 2 Strana: 0418
Ostanouti se = octnouti se. V kakých biedách sě ostanuch. Modl. ms.

202515   Ostaralý Svazek: 2 Strana: 0418
Ostaralý, starý, ältlich. O. stříbro šlechtu činí. Dal. Kniha zdravého soudu a ostaralé bedlivosti plna. Proch. — v čem: u blaž- noství o. BO.

202516   Ostaralý Svazek: 7 Strana: 0133
Ostaralý. Ž. wit. Ann. 3.

202517   Ostarání, n Svazek: 2 Strana: 0418
Ostarání, n., die Besorgung. V. — O., starost', stáří, das Alter. Ps. mus.

202518   1. Ostarati Svazek: 2 Strana: 0418
1. Ostarati, obstarati, ostarávati, obsta- rávati = opečovati, opatřiti, opatrovati, be-, versorgen, Anstalt machen. V. — co. An tvé dobré o. hledí. V. O. hospodářství, dům, V., oběti. Plác. — co komu. Vám chléb obstarávati pomohl. Kom. Místo nějaké sobě o. Rozml. o včel. — koho čím: církev do- brými učiteli o. Jg. — co o koho. Ale také, což o sebe vlastně ostaráme, to k do- brému jiných vynaložíme. V. — co kde komu. Jim v plápolavém prsku pilná žena víc neostará jídla k večerou. Hlas. O. tisk knihy ve Vídni. Ml. — se oč. O to se osta- rám. D.

202519   2. Ostarati Svazek: 2 Strana: 0418
2. Ostarati, ostarávati; ostarnouti, nul a rl, utí, altern, alt werden. — Víno, když ostará, s chutností budeš je píti. BO. — čím: věkem. — se. Novina ta se ostará. Us. Až se den ostará (až se rozední). Us. Mark. Neostará se žádný z rodu tvého. Bj.

202520   2. Ostarati sě Svazek: 7 Strana: 0133
2. Ostarati sě, veterascere, Ž. wit. 48. 15., inveterascere 31. 3., senescere. 36. 25. V mladých letech přebírá a když se ostará, nikdo si jí nevšimne. Us. Až se to poma- ličku ostará, přestane celá sláva. To jsem se za ta léta ostaral. Us. Dbv.

202521   Ostarče Svazek: 9 Strana: 0207
Ostarče, ete, n. = dobytče; kůže. Př. star. VI. 176.

202522   Ostarec Svazek: 7 Strana: 1348
Ostarec, rce, m., antrus. Pršp. 64. 71. Rj.: ostarek.

202523   Ostarek Svazek: 2 Strana: 0418
Ostarek, rka, m., větší tele, ein grösseres Kalb. — O, rku, m., kůže z ostarka, telecí kůže větší, Kalbfell, Rumpfleder, n. Jg. — O., pl. ostarky, na Slov. = staré věci. Koll. — O., ostarožný člověk, hl. neženatý, ne- vdaný, ein garstiger Hagestolz. Hanka. Vz Panna.

202524   Ostarek Svazek: 7 Strana: 0134
Ostarek, rka, m. = prasátko malé a staré, zakrnělé. U Chrud. Hk. — O-ky = staré stromy. U Rychn., Phl'd. II. 392.

202525   Ostarek Svazek: 9 Strana: 0207
Ostarek, rka, m. = člověk malé postavy. U Křenovic. Vchř. Na Slov. Zát. Př. 64b.

202526   Ostarlý Svazek: 2 Strana: 0418
Ostarlý, kdo ostarl, bejahrt, ältlich.

202527   Ostarnouti Svazek: 2 Strana: 0418
Ostarnouti, Vz Ostarati, 2.

202528   Ostarný Svazek: 2 Strana: 0418
Ostarný = ostarožný. Lex. vet.

202529   Ostarožitný. O Svazek: 10 Strana: 0235
Ostarožitný. O né lidi s sebú míti. Arch. XX. 168.

202530   Ostarožný, ostaružný, ostarožní Svazek: 2 Strana: 0418
Ostarožný, ostaružný, ostarožní = ostarlý, ältlich. Ale že Konrád byl o. člověk a ohrošilý. Let. 14. Muž v o-né šlechetnosti ; muž o-ný (aetate provectus). BO. Panna o-ná (superadulta). ZN. — Rkp., Kron. Trub.

202531   Ostaružný Svazek: 7 Strana: 0134
Ostaružný. Václav tlustý, o-ný. Pč. 12. Mnich ostaružný. Zvt. otc. 47. 6. O. lidé. Arch. VII. 613.

202532   Ostařelý Svazek: 2 Strana: 0418
Ostařelý, sestárlý, alt geworden. Us., Sš., Mus.

202533   Ostařeti Svazek: 2 Strana: 0418
Ostařeti, el, ení, starým se státi, alt werden, altern. Abraham ostařel. Sš. II. 33.

202534   Ostařiti Svazek: 7 Strana: 0134
Ostařiti = starým učiniti; — se = ostařeti. Koll. Zp. II. 370. Ale kým syn rástol, otec sa ostarieval. Dbš. Sl. po v. I. 21.

202535   Ostaš Svazek: 7 Strana: 0134
Ostaš = hora u Police n. M. Řvn. 222. — O. = městečko zpustošené r. 1421. O. ležela na přívrší nade vsí Bukovicí v Poličsku. Pal. Dj. III. 3. 104. — Tk. V. 252.

202536   Ostaš Svazek: 10 Strana: 0641
Ostaš, e, m., hora u Police. Tk. Pam. L 489.

202537   Ostaš, e Svazek: 2 Strana: 0418
Ostaš, e, m., Eustachius. Gl.

202538   Ostašov Svazek: 2 Strana: 0418
Ostašov, a, m., ves u Uhlíř. Janovic. PL.

202539   Ostašov Svazek: 7 Strana: 0134
Ostašov. Ostaschow. Rk. Sl.

202540   Ostašová Svazek: 7 Strana: 0134
Ostašová, Neudorf.

202541   Ostašová, é, f Svazek: 2 Strana: 0418
Ostašová, é, f., ves u Hrotovic na Mor. PL.

202542   Ostašovice Svazek: 2 Strana: 0418
Ostašovice, ves u Kostelce n. Orl. PL., Tk. I. 397., III. 138.

202543   Ostašovice Svazek: 7 Strana: 0134
Ostašovice, Wostaschowitz. Blk. Kfsk. 682., Sdl. Hr. II. 55., Rk. Sl.

202544   Ostatečnění, n Svazek: 2 Strana: 0418
Ostatečnění, n., učinění, stání se stateč- ným, das Stark-, Tüchtigmachen; das Stark-, Tüchtigwerden. — kým. Ukázání nám o. našeho spasitelem. Sš. Oa. 130.

202545   Ostatečněti Svazek: 2 Strana: 0418
Ostatečněti, el, éní, k něčemu statečným, způsobilým se státi, tüchtig werden. Mt. 107.

202546   Ostatečný Svazek: 2 Strana: 0418
Ostatečný = ostatní, zbylý, übrig. Co by bylo ostatečného (reliqui). Rkp. k pr. z.

202547   Ostatečný Svazek: 7 Strana: 0134
Ostatečný = ostatní, zbylý O. dluh za- platiti mámy zespolka. Arch. VII. 606. O. věci, Výb. I. 1020., peníze. Wtr.

202548   Ostatek Svazek: 2 Strana: 0418
Ostatek, tku, m., co ostatní jest, zbytek, konec, zůstarek, posledek. Kat. 884., 1297. Něco jsem jim dal, ostatek dodám. BO. Protož já nadepsaný list ten o-tkem dluhu v něm zapsaným dobrovolně dávám. Tov. 138. O. jindy povím. Ros. Z ostatku pak jeho (dříví) udělá Boha. Br. Jel s ostatkem vojska do Říma. Flav. O-ky rukú. BO. — O. označuje neurčité množství a proto u něho sloveso v sing. rodu střed. stává: A o. rudy na čtyři šichtv těžařům rovně buď rozděleno. CJB. 315. Ostatek se jich rozběhlo. D. O. pak činů jejich sepsáno jest. Br. O. lidu nebude vyhlazeno z města. Br. — O. = ko- nečně, übrigens. Štěstí ostatek co platno. Us. Bílé barvy na o. rozdílové jsou tito. Kom. O. husenicie (erucas) snědla kobylka, o. kobylku snědl jest chrust atd. BO. O. je královští pobyli a některé zjímali. Bart. — Do ostatka = dokonce, cele, ganz und gar. Což zůstalo, do ostatka vypálil. V. — Ostatky (i: ostatci), ostatkové, ů, pl., m. = pozů- statky, reliquiae. Aby k zkáze nepřivozovali ostatků israelských. Flav. Die Uiberbleibsel, Reste. — Ostatky z těla = kosti neshnilé. O. svaté. Jg. Die hl. Uiberreste. O-ky sva- tých, neshnilé částky těl n. jiných věcí, které svatým náležely, jako jejich roucha, nástrojové jejich umučení a j. MP. 114. Vz více v S. N. — Ostatky, na Mor. = poslední 3 dni masopust ní. Nebudem se ženit kromě na ostatku. Koll. V poslední dni masopustní (o ostatcích) chodí chasníci na venkově s hudbou po domech a vybírají od děvčat peníze a koblihy. U Olom. Sd. Při o-tku masopustu. Bart. — Jdi s ostatky = táhni. Vz Odbytí. Jg., Č.

202549   Ostatek Svazek: 7 Strana: 0134
Ostatek. Od počátku té pře až do o-tku Bart. 114. O-tka peněz mi nedodal. Půh. II. 32 — O. = konečně. O. raději mlčeti. Us. Dch. A na o-tku též tej třanovskej dědině (bych děkoval). Brt. P. 141. Na o-tku (= na konec) mohlo być s nama zle. Mor. Brt. D. — O. reliquiae. Ž. wit. 36. 88., 75. 11., Zbrt. 289., Arch. VIL 430., 432., 441.—

202550   Ostatek Svazek: 8 Strana: 0260
Ostatek. O-tky (masopust) na mor. Ho- rácku. Vz Duť. 334. nn.

202551   Ostatek Svazek: 9 Strana: 0207
Ostatek. Vod vostatku je to hodný člověk = ostatně. Jičín. Kub. L. f. 1900. 361.

202552   Ostatek Svazek: 10 Strana: 0641
Ostatek, tku, m. Kto smeje sa k o-tku, smeje sa najlepšie. Sb. sl. VIII. 86. O. jako příslovce v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. I. 109.

202553   Ostati Svazek: 2 Strana: 0419
Ostati,ostanu, ostal,áníi; ostávati=trvati, býti, bleiben, verbleiben; trvati v jistém stavu, na místě, bleiben; bydliti, wohnen; ustrnouti na čem, woran beruhen, stehen bleiben; zů- stati, nedospěti, zurückbleiben; pozůstati, zanechánu býti, übrig bleiben; padnouti, ze- mříti, bleiben, sterben; opustiti, nechati, od- vyknouti, verlassen, entwöhnen. Jg. — aBs. Ostane to tak. Jg. Klisna ostala hřebná. D. Jižť jsem jako kůl od plotu ostal. Tkad. Kde ten člověk ostává ? Kde ostal tak dlouho ? Ostal daleko po zadu. Us. — co = ostaviti, opustiti, verlassen. Jir. Já tebe ostal. Výb. I. 787., 808. — s čím, s kým. Já s tebú jsem ostal a ty se mnú. Tkad. Neosta i jednoho s ním. St. skl. Ostaňte (= buďte) s Bohem. A již by s vodú ostal (se spokojil). Chč. 633. — čím. Ostaň mým přítelem. Us. Dědicem ostal, L., vítězem. Č. V slepotě ostanu pravým soudem božím. GR. Ostal vdovcem. Ht. S. 232. Pannú ostala před porodem, na porodu i po porodu. Ht. 31. Ostaň jaborem vysokým. Sš. P. 143. Knížetem v Čechách ostal. Výb. I. 314. Učenie boží bludem u nich ostalo. Chč. P. 113. b.; 76. a., 192. a. Jak ona klnula, bych dřevem ostala. Mor. P. 144. Zb. Kdo ten Dunaj přeplyne, rytířem ostane. Mor. P. 188. Zb. — komu. Ta chuť ovoci ostane. Toms. Málo mu ostane. Us. — při čem (kde komu): při nemocném, Us., při svém statku. Tkad., Solf. O. při svém právě. Arch. I. 66. 53. — (kde) za co. Janíček za vojáka ostal. Sš. P. 573. Ostaň u mne za pacholka. Kn. poh. 623., II. 133. — kde (v čem): v sirobě, Tkad., v posteli, v městě, Jg., v mezech povolání, Sokol, v bitvě, Us.; v té ulici ostávám. Us. Ostaňte v tom městě, donidž neotrostú brady vaše. Bj. Sv. Prokop po tom boji osta u po- koji. Výb. I. 194. — kde (na čem): na trhu, na tržišti ostávati. Ciesařová s panstvem ostala na Hradě. Kat. 2920. Právo ostalo na próvodových svědcích, die Zeugen des Klä- gers hatten den Eid zu leisten. Kn. rož. č. 148. Gl. Rádi na vršěch ostávají. BO. A přes to na panském nálezu ostane.O. z D. Neostane kámen na kameni. Leg. — na čem. Na tom ostali, že opět se sejdou. Us. Na tom jste ostali, aby též hrad sbořen byl. Hank. Výb. Na tom ostaneme (setrváme). Us. Hrš. — kde (po kom, za kým): Pro mdlobu po jiných, za jinými ostal. — po kom. Ostalo po něm pět dětí. Us. Nic po nich nezůstalo, jediné prach a červi. V. Což po jeho smrti ostane, má v rozdíl jíti. O. z D. — k čemu. Ostává pět zlatých k placení. Us. — koho (gt.), čeho (opustiti, nechati, odvyknouti). Nechce té viery ostati. Pass. 34. Ostaň toho zlého bludu. Star. skl. IV. 235. Ostávejme hříchův a nepravostí. Bart. 347. Aby své vóle ostával (zanechával). Smil v. 1542. O. obyčejův. Ros. Jiní tebe ostanou. V. Někteří, nežby ďábelských kusův ostali, raději ven ze země vyšli. Háj. Zda mníš, bych tebe ostal ? Pass. Zboží o. St. skl. Ale že chuten hřích, proto hříchu neostanu. Št. Protož osta- núce všaké obludy (zanechajíce jí). Kat. 2113. Tam násilníci sú ostali své burďy (tumultus). BO. Budete-li hledati Hospodina, naleznete jej ; pakli jeho ostanete, ostane vás. BO. Nikoli tomu nevěřím, aby ta těžká zimnice tebe tak lehce ostati měla. Háj. 74. Nynie ostal nás; neroď nás ostávati (opouštěti); lid mne ostane (ostaví); ostali toho úmysla; ostalo jeho vojsko (reliquit); ničehož neostaň; hroziechu nám umějíce, by naše rucě ostalě toho diela. BO. Osta jie studenicie (febris); ostala jest jeho zimnicie; Bóh nás neostane; ďábel jeho osta. ZN. Básní, zpravování (pomluv) a všeliké věci nepotřebné a šeredné ostaňme. Št. 6. Jako jest živ Bóh, tak jistě tebe neostane. Bj. Když ostane (opustí) vás majetek. Sš. L. 157. A zlého ostanouce. Bls. 32. — Reš., Krab., Solf., Tkad., Leg., Rad. zvíř., Mus., Lom. — od koho. Všechny ty nemoci od tebe ostanou a budeš zdráva. Ms. Kn. lek. — kde (nad čím). Přihodilo-liby se, že by mnoho časóv ostal oblak nad ním . . . BO. — proč kde. Pro mdlobu po zadu o. Us. — kde (před čím): před hradem. Jg. Před těmi nic neostane. Výb. I. 248. — z čeho. Pane, z tejto nemoci, to věz, já neostanu. GR. — bez čeho: bez muže. Št. N. 167. — komu nač. To by (ti) na věčnú potupu ostalo. Arch. 1. 21. — se čeho (= pustiti). Všeho zlého se ostati. St. skl. — s inft. V naukách kochati se neostávejme. L. Šel do světa, ale ostál (= ostal) dělat v Kromě- říži. Na mor. Zlínsku. Brt.

202554   Ostáti Svazek: 2 Strana: 0419
Ostáti, ostojím, ostoj, ostoje (íc), ostál, ostání = chvíli na nějakém místě státi, einige Zeit irgendwo stehen; odolati, udržeti se, státi, aby nepadl, bestehen, Stand halten; byt svůj zachovati, býti, trvati, sein, be- stehen. = abs. Poněvadž spravedlivý ledva ostoj í. Ojíř. Nepij, až voda ostojí. Voda již ostála (není už studená) Da. — kde. Kdož jest, kdoby před tebou ostál? Br. Před tebou neostojí žádný živý. Kom. Před tvým soudem nikdo neostojí. Ojíř. On podllé něho ostoji. U Rychn. Nechť se jak chce uhladí sova, přec neostojí podlé sokola. Č. 2G9. —komu s čím: Neb mnoho s málem kněz ostál (zví- tězil). Dal. — v čem. V bídách svých ne- ostojí, V., v boji ostáti (nezahynouti). Ps. ms. On ve své přímluvě ostojí. V. O. se v soudu (udržeti se). L. Kdo rád sedí v radě, ten ostoji v každej svádě. Dal. IX. 16. Aj v tom boji kdo ostoji, by nemusil klesnouti. K. Br. Ostoj v řadu svého ustavenie. BO. — bez čeho v čem. Bez toho města v dobrém způsobu ostáti nemohou. V. — (komu) na čem (kde). Snáze na soudu božím ostojíš. Kom. Někomu na poli (v bitvě) o. Pulk. Králové moci o. (odolati). Plk. O. se na nohách (nepadnouti; vz Ostáti se). Jg. — proti komu, proti čemu. Ctnosti proti všechněm nesnázem nepřemožené ostoji. V. Protivníci proti vám neostojí. Br. — (se) při kom, při čem. Ostojím při něm bezpečně. Kom. Ostála se (ruka, jeho) při meči (přilnula). Br. — se = udržeti se, sich erhalten. Jg.

202555   Ostati Svazek: 7 Strana: 0134
Ostati. Vz Zůstati. — abs. Neb jen pravé peklo ostane. Št. Kn. š. 21. Oh, však on k nám cbodzieval od jary do jary a ešče nepoviedal: Ostávajte zdraví. Obr. ps. Ostaň = nech toho. Drk. hry. 72. — co. Uvedené dva příklady polož pod: ostati čeho. — komu. Byla-!i jest ta lúka farářova dříve, ostaň farářovi. Půh. II. 617. — kde. Ostanu na zemi. Št. Kn. š. 24. Hněv boží ostane nad ním. Hus. I. 10. — na čem. Na tom o-li, aby pána otrávil. Pč. 37. O-la na tom všecka obec se pány konšely, aby . . . Let. 116. — po čem. OstaNu po muži (pře- žiji jej). Št. Kn. š. 10. — (se) koho, čeho, ablassen Aby svého bludu o-li. Let. 477. Neostaľs hřiecha, ale hřiech tebe; Nemoha svého hněvu o. Výb. I. 1172., II. 440. Aby všech pověr ostana Bohu se klaněl. 15 stol. Mnč. R. 79. Ostane člověk otcě i mateřie. ZN. Všichni kněze ostanu (samotna zůstavili). Hr. ruk. 17. v. 2l6. Náhle toho ostanúc; Všeho zlého o-li. Ib. 47. v 655., 47. v. 661. (73. v. 1063., 413. v. 59., 429. v. 234.) Nechce hřiechóv o. Bož. umuč. a. 278. A všie nevěry ostachu. KM. v. 126. Kto by mohl smrti o. (zbýti). Sv. ruk. 106. (219.). Ostaň hněvu. Ž.wit. 36. 8. (26. 20., 70. 9.). Kdyby chtěli hřiechu o., zlosti. Hus I. 86., 144., 247., 250., 471., II. 59., III. 174. Svlékla jsem sě z sukně mé, t. j. ostala sem sě světských žádostí. Hus III. 63. Všeliké věci šeradné ostaňme; Ne inhed ostávaj božieho kázánie; Proto ostane člověk otce i mateře a bude s ženú; Dobroj' o. těch marností. Št. Kn. š. 6., 41, 93., 143. (19., 32., 81., 85., 279.). Chce-li o. tancóv. Št. — čeho proč. Nechtie proň (pro Boha) hřiecha o.; Aby proň smrtedl- ného hřiechu ostal; Pro duchovní pokoj svého sbožie sbožní lidé ostávají; Že sú o-li Boha pro peníze. Št. Kn. š. 35., 36., 132., 136. — co komu. Havel platil jí po 2 kopú gr., tak že byl jí naposledy jednu kopu ostal (restirte). Arch. I. 172. — kdy (koho čím). Po početí o-la pannú. Št. Kn. š. 19. Včera v sedmú hodinu ostala ho zim- nice. Hus II. 383. — (kde s kým) v čem. O. v menšině. Sbn. V hubenství neostanu. Ž. wit. 139. 11. V němž (království blaže- ném) v chuti divného pokoje věč s ním ostali. Št. Kn. š. 49. — s inft. Žito o-lo vázat. Mor. Brt, D. Šéł že do světa, ale ostál děłat v Kroměříži. Brt. D.

202556   Ostáti Svazek: 7 Strana: 0134
Ostáti. — abs. Nižádný nemóž protivě sě o., neb by musil mocnější býti. Hus. I. 325. Kto ostojí, když dva sedáta? Št. Kn. š. 9. — kde. Nic neostojí pod sluncem. Hus. I. 282. Na soudě mnohokrát křivý ostojí. Smil. 668. — komu, čemu. Na str. 420. b. v 7 ř. zh. oprav: Neb mnoho v: Neb mnohu. Tomu nemóž nic o. Alx.V. 2011. Takú sílu mi rač dáti, bych mohl všem hřiechóm o. Umuč. 2330. Udatnému co ostojí? Kšch. 53. Ktož by druhému ostál (to přemohl). Kar. 66. Jestliže Štilfridovi o-jíš. Výb. II. 46. A který druhu ostojí. Jiří v. 179. — komu čím. Mistři nemohúc Ježíšovi učením o. Výb. I. 414. — v čem. Neb ďábel ve všech svých radách neostojí. Št. Kn. š. 121. — proti čemu. Ostojíš-li proti Štilfridovi. Výb. II. 45. Kdoby ostál proti kniežatóm temnosti? Št. Ř. 71. b. — s čím. To vždy s pravdou ostojí. Šf. Strž. II. 53.

202557   Ostati Svazek: 8 Strana: 0260
Ostati. Čemu si mne osta? Marc. 15. 34. V pražské bibli: Proč jsi mě opustil? Ve Sv. ruk.: Proč's mne ostúpil? (185. v. 584.). — O. čeho = opustiti co. Tehdy ostal jeho ďá- bel. Ev. seit. 17. Mat. 4. 11. Zdali 'mohu o. tučnosti své, sladkosti své i ovoce přechutného. Chč. S. 109., 110. Nechtí svého hříchu o. GR. Nov. 4. Nechtí toho úmysla o. XIV. stol. Mus. fil. I. 337.

202558   Ostáti Svazek: 8 Strana: 0260
Ostáti. Naše kráva jen jednou se běhala a juž ostála. Čejč. Hledík.

202559   Ostati Svazek: 9 Strana: 0207
Ostati, ostanu = otstati, otjíti. Když by (nemocný) to (= měšec s léčivými věcmi) ztratil, nemá toho hledati, neb jemu již ostane ta nemoc. Maš. ruk. 182b.

202560   Ostati Svazek: 9 Strana: 0456
Ostati. Srozuměv, že by jemu jeho pře neostala = že by ji ztratil. 1424. Mšín. 12.

202561   Ostati něco Svazek: 7 Strana: 1348
Ostati něco = nechati něčeho, něco opustiti. Št Kn. š. 35. 14., 279. 11. O-li zlého života. Chč. m. s III. 109., 27. O. za zloděje = pokládánu býti. 1455. Hrš. Nách.

202562   Ostatkář Svazek: 7 Strana: 0134
Ostatkář, e, m. = relikviář. Hnoj. 60. Vz Ostatek.

202563   Ostatkovna Svazek: 7 Strana: 0134
Ostatkovna, y, f. = místo na ostatky (reliquias).

202564   Ostatkový Svazek: 7 Strana: 0134
Ostatkový. O. skřín (na ostatky). Zpr. arch. VII. 84.

202565   Ostatně Svazek: 2 Strana: 0420
Ostatně, konečně, übrigens. O. lépe mlčeti. Dch.

202566   Ostatnění Svazek: 2 Strana: 0420
Ostatnění, n. = ostatečnění. Sš. L. 59.

202567   Ostatní Svazek: 7 Strana: 0134
Ostatní = poslední. O. to člověk, kdo v žádné věci k nikomu nemá důvěry. Zbr. O-ná kravička z maštale. Orl. IX. 247. Keď národu ostatnie siela ,s Bohem'. Kyt. 1876. 29. O. kocúr, co čeká, až k němu myši při- běhnú. Brt. D. 213.

202568   Ostatní Svazek: 10 Strana: 0235
Ostatní, = poslední. O. kocur, co se myši boji. Slez. Vlasť. I. 222.

202569   Ostatní, ostatný Svazek: 2 Strana: 0420
Ostatní, ostatný = další, jiný, pozad- nější, který po jiných zůstal, übrig, sonstig. Jg. Jeho ostatní dobré vlastnosti. D. Celé o. tělo zůstává zdravé. Berg. — O., poslední, der letzte. Již ostatní peníze ode mne vzal. Ros. Již z ostatního (z posledního i. e. snopu) mlátí. Prov., Jg. Prosinec o. jest (měsíc). Kom. O-né dny = ostatky, poslední tři maso- pustní dni. 1620. Gl. Vz Ostatek.

202570   Ostatník Svazek: 2 Strana: 0420
Ostatník, a, m., kdo ostatky (poslední masopustní dni) slaví. U Olom. Sd. Vz Ostatek.

202571   Ostatníkrát Svazek: 7 Strana: 0134
Ostatníkrát = naposledy. Laš. Brt. D. 243.

202572   Ostatníraz Svazek: 7 Strana: 0134
Ostatníraz = naposledy. Slov. Dbš. Sl. pov. 8. 28.

202573   Ostatnosť Svazek: 2 Strana: 0420
Ostatnosť, i, f., ostatek, das Uíbrige. Ros.

202574   Ostatný Svazek: 8 Strana: 0260
Ostatný = poslední. Já som o-uá litera z abecedy; To bola naša o-ná schôdzka; Chodí už na o-ných (skoro umře); S o-tiým parní- kom vrátili sme sa do města. Phľd. 1892. 641., 713., 1894. 376., 424. Zda s' mne ostatnieho neviděl? Štilf. 197.

202575   Ostav Svazek: 7 Strana: 0134
Ostav, u, m., v lesn., der Holznachraum. Škd.

202576   Ostav Svazek: 7 Strana: 1348
Ostav, u, m , trophaeus, zastr. Rozk.

202577   Ostava Svazek: 2 Strana: 0420
Ostava, y, f., ein kolossales Gebäude. U Olom. Sd.

202578   Ostava Svazek: 7 Strana: 0134
Ostava z listí tykvových (extrakt?) Ruk. kd.

202579   Ostava Svazek: 9 Strana: 0207
Ostava = výstavnost. V o-vě je to pěkny staveni. Císař. Mtc. 1900. 149.

202580   Ostávací Svazek: 9 Strana: 0207
Ostávací pokoj, Wohnzimmer. Rais. Pot. 89.

202581   Ostávající Svazek: 8 Strana: 0260
Ostávající pokoj = ve kterém se zastává, bydlí. Světz. 1895. 495. Cť. Zůstávající.

202582   Ostávati Svazek: 2 Strana: 0420
Ostávati, vz Ostati, Bydliti.

202583   Ostávče Svazek: 2 Strana: 0420
Ostávče, ete, n., odstávče, odstavené dítě, zvíře, entwöhntes Kind, abgesetztes Kalb usw. Jg.

202584   Ostavek Svazek: 2 Strana: 0420
Ostavek, vku, m., ostatek, Reliquie, f. O-ky svatých. Hugo.

202585   Ostávek Svazek: 2 Strana: 0420
Ostávek, vku, m., týč na plot, hrázka, ein Zaunstecken. Us.

202586   Ostavek Svazek: 7 Strana: 0134
Ostavek. Ovci, reliquiae. Ž. wit. 16. 14., 36. 37.

202587   Ostavělý Svazek: 2 Strana: 0420
Ostavělý, verlassen, öde. Spustlá a osta- vělá (opuštěná) stavení. Mus.

202588   Ostavení Svazek: 2 Strana: 0420
Ostavení, n. V den o-nie (= odstavení, ablactatio). BO. — O., vz Odstaviti.

202589   Ostavený Svazek: 7 Strana: 0134
Ostavený; -en, a, o. Rozum sám sobě o-ný, überlassen. Jrs. 3.

202590   Ostavěti Svazek: 2 Strana: 0420
Ostavěti, ěl, ěn, ění, herum bauen. — co čím. Postavil jest sedm vytesaných slúpóv a ty ostavěl (circumposuit) velikými slúpy. BO. (Mach. 13. 28.).

202591   Ostavičný Svazek: 7 Strana: 0134
Ostavičný = ustavičný. O. a nezpozdilá služba naše napřed, páni milí. NB. Tč. 208.

202592   Ostavitel Svazek: 2 Strana: 0420
Ostavitel, e, m., der Verlasser, Hinter- lasser. Měst. bož.

202593   Ostavitelka, y, ostavitelkyně Svazek: 2 Strana: 0420
Ostavitelka, y, ostavitelkyně, ě, f., die Hinterlasserin. Jg.

202594   Ostaviti Svazek: 2 Strana: 0420
Ostaviti, il, en, ení; ostavovati = zůsta- viti, zanechati, lassen, zurück-, hinterlassen; odstaviti od prsou-, abstillen, entwöhnen; opustiti, nepomoci, verlassen; odejíti koho, pustiti, nechati, verlassen; nehrániti vůli, svobodu dáti, lassen; zastaviti, nedati, brániti, verwehren; podržeti, behalten, belassen; pře- stati dělati n. míti, lassen, aufgeben; obstaviti, obvésti, obklíčiti, besetzen, einschliessen. Jg. — co, koho. Někoho někde o. Troj. Syna, dceru o. (zůstaviti). Dal. Dítě o. (odstaviti), V., tele, Us.; život, svět (umříti, odříci se ho), naději (odříci se), dílo, práci. Rus. Pobi všecky, že z nich neostaví ižádných ostatkov. BO. Neostavil jest ijednoho živa z toho ple- mene. Bj. Umřel, neostaviv plemene. ZN. — čeho, lépe: co. O. žíly při údu. Sal. Osta- vujme hříchův a nepravosti. MP. O. svých stoupencův, lépe: své stoupence. Brt. — koho při čem: při dřievniem právě je ostavě. Alx. Při panském nálezu něco o. Ps. o zští. Otce při něčem o. O. z D. — co, se komu. Ostaví všecko jiným a umře. Ben. Přepis listu si o. Mus. Někomu své jmění o. Jg. Zemi vám ostavuji. Dal. Ostavíš sě vilnosti. BO. Věci zostalé sobě ostavili. BO. Ostavuje pilnější věci múdrosti múdřejších, avšak ještě o nálezích panských chci něco psáti. O. z D. O. si něco. Rož. kn. 43. Ostavichu židům dielo (zastavili, prohibere). BO. Království synu ostaviti. Martim. — koho zač. Někoho za mrtvého o. Pulk. — koho k čemu. Lid k obraně města o. L. — co, koho v čem (kde). Otčík zajde k otcem, ostavi v dědině dietky svoje. Rkk. 8. Někoho v nouzi o. Jg. Ostavi ju v lesě. Dal. 79. Ktož o lepšiem bydlu praví, každý se ve lži ostaví. Žk. 54. Anebo zaplať anebo svú pannu v základě ostav. Pass. 982. Vz O. koho po kom. Hřích, byv vykonán, duši lidskou v neúkoji svrcho- vaném ostavuje. Sš. L. 151. Ale to ostavuji u panské vůli. O. z D. Nemá člověk osta- vovati v srdci svém nic pochybného. Jg. Někoho v sirobě o. Tkad. O. koho v pokoji (neznepokojovati). Jg. — co, koho po kom (komu). Syna po sobě o., Ben., dcery, Dal.; památku, Tkad., zlé n. dobré jméno po sobě o. Jg. Ostavila po sobě ženám příklad. Hus. Syna sobě rovného po sobě ostavil. BO. Odešel od nás a ny (nás) syré po sobě ostavil. Pass. 466. Myslíce je po sobě o. ve cti, v roz- koši. Chč. 448. O. po sobě hlavu (země) svej dědině na opravu. Alx. — koho od čeho: dítě od matky, od prsou. Ben. — co kde, před čím: dar před oltářem o. (nechati). L. — co bez čeho: město bez záštity o. Rus. — co čím: město vojáky, někoho stráží. L. Syna po sobě králem ostavil. Pass. O. koho knězem (knížetem). Dal. 43. O. někoho po sobě hospodářem. Št. kn. š. 58. — co komu nač: na příklad, Chč. P. 72. a., na opravu. Alx. — co, koho, se kde, na čem, u koho. Ktož noviny časté praví, často na lži sě ostaví. St. skl. Svázanou Šárku ostavili na lese. Dal. O. něco u někoho. Rk. — se čeho (nechati, přestati, pustiti). Náhle toho sě ty ostav (zanech toho). Kat. 2959. Ostavtež sě bludu všeho. Kat. 59., 2088. Ostavuj se pýchy. Žk. 420. O. sě bludných loz (chátry). Kat. 2616. — s inft. Ve mši je z kostela vycházeti ostavil (učinil, že nevycházeli). Leg.

202595   Ostaviti Svazek: 7 Strana: 0134
Ostaviti. Na Slov. = nechati. Vz Czm. 94. — abs. Krávy o-ly (málo počaly do- jiti). Mor. Vhl. — co. O-li sú ostavky své, dimiserunt reliquias. Ž. wit. 16. 14. Osta- vivše ji pryč jidú. Hr. ruk. 83. v. 82. — při čem. Při něčem koho o. Pass. mus. 484. Děti při nich o-vil. Ib. 282. — co čemu, komu. Jodovým parám něco o. Mj. 318. Jenž jest své tělo nám o-vil. Výb. II. 24. Jiné sobě o-vil (zůstavil). Výb. II. 441 Pokoj mój vám o-vuji. Št. Kn. š. 131., Hus II. 25., 207. Sv. Arnulf veliký příklad své svatosti světu o-vil. Pass. mus. 328. Pano- vánie nad tiem o-vi sobě. Št. Kn. š. 174. — v čem. Pročs mě o-vil v žalosti? Hr. ruk. 105. v. 428. O-vme to ve své míře. Kos. — kde. Neostavíš duše mé v pekle. Ž. wit. 15. 10. Stranu (andělův) o-vil v nebi; Zde na zemi o-vil Bůh člověka. Št. Kn. š. — koho k čemu. O. koho k boží pomstě. Št. Kn. š. 131. — po kom. Já ostavši dě- dička po svém otci. Půh. II. 359. Mezi tím ostavivši po sobě sirotky. Ib. 302. Neosta- vuj mne po sobě. Pass. mus. 428. Věci, ješto velmě brzce minú a po sobě i jednoho znamenie neostavie. Št. Kn. š. 24. — (se) na čem. Vím, že není na mále ostaven (že se málem nespokojí). U Rychn. Ktož noviny časté praví, často na lži se ostaví. Sv. ruk. 210. — se, koho čeho. Až jeho jest ssánie o-la. Bj. Ostavmy sě diela zlého. Výb. II. 23. — co jak. O. něco stranou. Dk. To o-ví ducha chladným, Dk. — se Nebožátka, ostavte se (přestaňte, ustaňte). Hr. ruk. 401. v. 51.

202596   Ostávkový Svazek: 8 Strana: 0260
Ostávkový. O. plot (z proplétaných mla- dých stromků lesních nebo vršků jejich). Ott. VIII. 8. b.

202597   Osťavý Svazek: 7 Strana: 0135
Osťavý = ostnatý. Vz Osť. O. povaha obilie. Slov. Ev. šk. II. 222

202598   Ostec Svazek: 2 Strana: 0420
Ostec, stce, m., hostec, Rheuma, n. Na Bečvě na Mor. Tč.

202599   Osteček Svazek: 9 Strana: 0207
Osteček, čku, m. Pichlavé ostečky (také: píce). Slez. Čes. 1. 1897. 467.

202600   Osteček Svazek: 10 Strana: 0235
Osteček, čku, m, Co o., to hroteček (mléka); co majiček, to židliček. Slez. Vlasť I. 216.

202601   Ostěha Svazek: 7 Strana: 1348
Ostěha, y, f., limbus, zastr. Rozk., Pršp. 68 79.

202602   Ostehnouti Svazek: 2 Strana: 0420
Ostehnouti, hnul a hl, ut, utí, řídkým či hrubým stehem obšiti, mit grobem, weitem Stich nähen, heften. Pojď a ostehni to. Na Mor. Hý. — O. se = octnouti se. Šrám. pam.

202603   Ostehnouti se Svazek: 7 Strana: 0135
Ostehnouti se. Budeš viděť, že se tam o-hneš (tam spadneš). Val. Vck. Člověk neví, kde se ostehne (octne). Brt. D. 243. — O. sa = dostati se. Také sa vám něco ostehne. Brt. D. 243.

202604   Ostehovati Svazek: 8 Strana: 0260
Ostehovati, beheften. Vz Ostehnouti. Sterz. I. 424. a.

202605   Ostech Svazek: 2 Strana: 0421
Ostech, u, m., ostýchání, stud, stydlivosť, die Scheu. Ros.

202606   Ostejdať se Svazek: 7 Strana: 1348
Ostejdať se = styděti se. Jič. NZ. 1. 374.

202607   Ostejuokrojiti koho Svazek: 9 Strana: 0207
Ostejuokrojiti koho: koně (stejný po- stroj jim dáti). Ott. XIII. 944.

202608   Osten Svazek: 2 Strana: 0421
Osten, gt. ostnu, ostnec, ence, osteneček, čku, m., vůbec něco špičatého: prut špičatý k pohánění dobytka: osten, bodec, bodák, pichan, der Stachel, Treibstachel. V., Jg., Šp. Ostnem bůsti, ponoukati, nutkati, strkati, hnáti, doháněti, dohnati, přibůsti, dopichali, dobůsti, upíchnouti, V., pobádati, pobodati, puditi. Cyr. Voly pudí ostnem. BO. O., jímž volu pobodoval. V. Tvrdo jest proti ostnu se zpěčovati. V., Č. 18., Lb., Pk., Dl. Vz Moc. Contra stimulum calcare. Dl. — O., bodka u pluhu. Us. Plaňan. — O., výrostek z kůry n. pokožky (trn z pně). Rostl. Zdřevnatělé, z několika řad buněk se skládající tvrdé chlupy jmenují se ostny, aculei, Stacheln. Kk. 8. — O. u ježka: ostny, ostence, bodliny, ježiny, jehliny, Stachel. Jg., Šp. Na své ostny jich (jablek) naberu. Rad. zvíř. Mořské svini ostnové jsou místo srsti. Kom. — O., osten včely: žahadlo, žihadlo, žehadlo. Šp. — O., osten klasu = osina. Šp. — O., pobůdka, lákání, podnět, der Stachel, Antrieb. Ostnem slávy bodenu býti. V. Osten kousavého svě- domí. V., D. O. tělesný. Jg.

202609   Osten Svazek: 7 Strana: 0135
Osten. Mkl Etym. 227. V MV. pravá glossa. Pa. O. v bot Cf. Čl. Kv. XXIII., Slb. XLIV., Rosc. 18. Jest nesnadno a tvrdo proti ostnu se protiviti. Pass. 1395. Vtiskne se protiv vóli boží právě jako proti ostnu Št. Kn. š. 163. Úsilno se vz vodu bráti a sě ostnovi spierati. Alx. Anth. I. 3. vd. 36. — O. = pobůdka atd. O. vtipu, Us. Pdl., nenávisti. Šmb. Hladu ostrý o. probudil mne. Vrch.

202610   Osten Svazek: 7 Strana: 0135
Osten, stně, f, pedalium, die Fussangel, rostl. Vz Rstp. 1210., Ostenec.

202611   Osten Svazek: 8 Strana: 0260
Osten. Tvrdo jest odolati ostnu. 1438. List. fil. 1895, 151. To se k tomu hodí jako o. k bodláku (dobře). Šml. I. 211.

202612   Osten Svazek: 8 Strana: 0260
Osten, vz Ohrenstein (3. dod.).

202613   Osten Svazek: 10 Strana: 0235
Osten Jan, vlastně: Ohrenstein, spis., nar. 1871. Vz Ohrenstein.

202614   Ostěna Svazek: 2 Strana: 0421
Ostěna, y, f. = osina klasu, die Aehren- spitze. Us.

202615   Ostenatec Svazek: 2 Strana: 0421
Ostenatec, lépe: ostnatec. Jg.

202616   Ostenatka Svazek: 2 Strana: 0421
Ostenatka, lépe: ostnatka, hydnum, houba. Rostl.

202617   Ostenatý Svazek: 2 Strana: 0421
Ostenatý, lépe: ostnatý. Jg.

202618   Ostencovitý Svazek: 2 Strana: 0421
Ostencovitý, ostnatý, stachelig. — O. rostliny, pedalinae, k ostenci podobné. Rostl.

202619   Ostenčák Svazek: 2 Strana: 0421
Ostenčák, u, m., peřina naplněná ostenčím. U Příbora. Mtl.

202620   Ostenčí Svazek: 2 Strana: 0421
Ostenčí, n. — ostenky. U Příbora. Mtl. Vz Ostenek.

202621   Ostenčica Svazek: 8 Strana: 0260
Ostenčica, e, f., vz Spenčica (3. dod.).

202622   Ostenčitý Svazek: 7 Strana: 0135
Ostenčitý, ostenečnatý = ostenci obrostlý, kleinstachelig. Rst. 458.

202623   Ostende Svazek: 2 Strana: 0421
Ostende, e, n., přímořské mě. v Belgicku. Vz S. N.

202624   Ostenec Svazek: 2 Strana: 0421
Ostenec, nce, m., vz Osten. — O., ostenka, pluma, vz Ostenek. Rostl. — O., pedalium. Rostl. — O., balistes, rod ryb z řádu srostlo- čelistných. Vz S. N. O. skvrnitý, b. arquatus. Frč. 285., Schd. II. 494.

202625   Ostenec Svazek: 7 Strana: 0135
Ostenec = ryba. Cf. Odb. path. III. 948., Brm. III. 3. 363., Ott. III. 161.

202626   Ostenec Svazek: 9 Strana: 0207
Ostenec, nce, m. = osten. O. milosti je pobádá. Št. Bes. 74.

202627   Ostenečkovitý Svazek: 7 Strana: 0135
Ostenečkovitý, kleinstachelig. Sl. les

202628   Ostenečnatý Svazek: 7 Strana: 0135
Ostenečnatý, vz Ostenčitý.

202629   Ostenek Svazek: 2 Strana: 0421
Ostenek, nku, m., ostenky, nek, pl., f., ostenka, y, f. = osten, ostnec, Stachel, m. — O., kratičká pérka na huse atd. po oškubání ještě v kůži vězící, špičky, die Stoppel. Ku- chařka nechala na husi mnoho ostenků. Ros. — O., co po odrání jednoho péra ostane, pa- perka, coll, pápeří, ospěnky, vospenky, špičky, Kiel von geschlissenen Federn. D. — Jg.

202630   Ostění Svazek: 7 Strana: 0135
Ostění, n, das Gewände, die Beklei- dung. O. římsy tvořící rámy oken a dveří. Lehner. Ostění = postranní římsy oken a dveří. Šud. II. 58., 20. O. dveří, das Thür- gewände, die Tbürbekleidung. O. okna (okenní), das Fenstergewände. Nz. Po levé straně severního vchodu zříme důležitý ná- pis do o. vtesaný. Arch. pam. 1887. 36.

202631   Ostenica Svazek: 7 Strana: 0135
Ostenica, e, f. = peřina z ostenek. Mor. Bkř.

202632   Osténka Svazek: 7 Strana: 0135
Osténka, y, f. = prvok ze skupiny slu- nivek, heliozoa. Vz Ott. I. 111.

202633   Ostenka Svazek: 8 Strana: 0260
Ostenka, y, f., vz Stonek (3. dod.).

202634   Ostenkovatý, ostenkovitý Svazek: 2 Strana: 0421
Ostenkovatý, ostenkovitý, mnoho o- stenků mající jako hus, když jí podrostá peří. Jg. O. husa, viele Stoppeln habend. Ros.

202635   Ostenný Svazek: 2 Strana: 0421
Ostenný, stachelig. Dch.

202636   Ostěňování Svazek: 2 Strana: 0421
Ostěňování, n., zastínění, das Be-, Um- schatten. Naráží na ono božího stánku zá- zračné o. Sš. L. 18.

202637   Ostěňovati Svazek: 7 Strana: 0135
Ostěňovati, ostiňovati, ostíniti, beschat- ten. Dch.

202638   Ostenovatý, ostenovitý, ostnovatý, ostnovitý Svazek: 2 Strana: 0421
Ostenovatý, ostenovitý, ostnovatý, ostnovitý, ostny mající, bodlavý, stachelig. D.

202639   Ostensivní Svazek: 2 Strana: 0421
Ostensivní, z lat., ukazovací, ostensiv. O. methoda, při které se více ukazuje než vykládá. — O., názorný, zřejmý, patrný, augenscheinlich. — O., vychloubavý. S. N.

202640   Ostentace Svazek: 2 Strana: 0421
Ostentace, e, f., z lat., podívaná, ukázalosť, Ostentation, Schaustellung; chlouba, vychlou- bavosť, Prahlerei, Grossthuerei.

202641   Osteolith Svazek: 2 Strana: 0421
Osteolith, u, m., apatit. S. N. O.= fos- forit, z něhož veškeren chlorid a fluorid vá- penatý vyloučen jest. Bř. N. 129. Vz Schd. II. 36.

202642   Osteolith Svazek: 7 Strana: 0135
Osteolith. Cf. Šfk. Poč. 259.

202643   Osteologický Svazek: 9 Strana: 0207
Osteologický praeparat (upravení dle kostry naproti vycpané kůži). Mus. ol. 1897. 85.

202644   Osteologie Svazek: 2 Strana: 0421
Osteologie, e, f., řec., nauka o kostech, o kostře, Knochenlehre, f. S. N.

202645   Osteomalacie Svazek: 7 Strana: 0135
Osteomalacie, e, f. = zpuchřelosť kostí. Čs. lk.

202646   Osteoplastický. O Svazek: 10 Strana: 0235
Osteoplastický. O. trepanace lebky. Nár. list. 1905. 16. 3.

202647   Ostep Svazek: 2 Strana: 0421
Ostep = oštěp. BO.

202648   Ostěra Svazek: 2 Strana: 0421
Ostěra, y, í., ostrení, opona., Vorhang, Hülle, Eitelkeit; oblaky. Troj. — O. Na spo- dine n. na pokraji vějířů (kapradin) bývají hnědé kuply, buď zvláštní pokožkou aneb přiloženým krajem listovým, tak zvanou ostěrou (indusium, Schleierchen, n.) pokryté. Schd. II. 261., Kk. 91.

202649   Ostěra Svazek: 7 Strana: 0135
Ostěra Cf. Mkl. Etym. 321. b.— O. ol- tářová, antipendium. Hnoj. — O. v bot. Cf. Čl. Kv. XXIII, Slb. XLIV., Rosc. 79.

202650   Osteratík Svazek: 7 Strana: 0135
Osteratík, a, m., gasterosteus, bodlo- břich. Šm.

202651   Ostěratý Svazek: 7 Strana: 0135
Ostěratý = ostěrou opatřený, geschleiert. Rst. 458.

202652   Osterský Svazek: 7 Strana: 0135
Osterský ze Sulevic. Sdl. Hr IV. 373., VI. 269.

202653   Osterva Svazek: 7 Strana: 0135
Osterva, y, f., vrch na Vys. Tatrách. Pokr. Pot. II. 39.

202654   Ostěž Svazek: 2 Strana: 0421
Ostěž, e, f., otevření, otevřenost', neza- vřenosť, das Offensein. Anděl ihned zavrel, když byl apoštoly propustil, an dolejší o. daremna by byla bývala. Sš. Sk. 60. Býti na o-ži = patrný, světlý, srozumitelný, offen, deutlich, klar. Účel parabol jim na o-ži nebyl. Sš.

202655   Ostěžniti Svazek: 2 Strana: 0421
Ostěžniti, il, ěn, ění; ostěžňovati = stěž- něm opatřiti, bemasten. — co: loď. Us. Čsk., Č.

202656   Ostí Svazek: 2 Strana: 0421
Ostí (v obec. mluvě: vostí), í, n., u klasu (pichlavý konec ku př. ječmena), der Stachel, Aehrenpitze, Aehrenbart. Jg. — O., bodláčí polní, Ackerdistel., f., Vaň.; pichlavá tráva vůbec. V. — Jg.

202657   Ostí Svazek: 7 Strana: 0135
Ostí. Cf. List. fil. XII. 175.

202658   Ostí Svazek: 8 Strana: 0260
Ostí, n., rostl., vz Ščrbák (3. dod.).

202659   Ostí Svazek: 10 Strana: 0641
Ostí, n. Zahradnické o. Vz Večernice (rostl. ).

202660   Osti-a Svazek: 2 Strana: 0421
Osti-a, e, f., mě. v Latiu při ústí Tiberu. Vz S. N. — Ostijský.

202661   Ostiář Svazek: 2 Strana: 0421
Ostiář, e, m., ostiářství, n., první ze čtyř nižších svěcení. Pkt.

202662   Ostice Svazek: 2 Strana: 0421
Ostice, e, f., die Fischgräte. Cf. Osť.

202663   Ostice Svazek: 7 Strana: 0135
Ostice = listie ihličnatých stromov. Hno- jenie lúk o-cou. Slov. LObz. XXIV. 45.

202664   Ostierati Svazek: 10 Strana: 0235
Ostierati, sternere. Po stěnách ostierají a okrašlují. Pat. Jer. 136. 16

202665   Ostina Svazek: 2 Strana: 0421
Ostina, y, f. = ostěna.

202666   Ostíněný Svazek: 7 Strana: 0135
Ostíněný; -én, a, o, beschattet. — čím. Oči řasami o-né. Šml. I 18. Okna ztromy o-ná. Šml.

202667   Ostíniti Svazek: 2 Strana: 0421
Ostíniti, il, ěn, ění; ostiňovati, um-, be- schatten. — co čím: stůl zasazeným keřem, obraz barvou.

202668   Ostinka Svazek: 7 Strana: 0135
Ostinka, y, f, vz Ostenek. Tč

202669   Ostiplen Svazek: 7 Strana: 0135
Ostiplen, u, m., der Hachelverderber. Lpř. Sl.

202670   Ostisemenka Svazek: 7 Strana: 0135
Ostisemenka, y, f., atherosperma, rostl. Vz Rstp. 1381.

202671   Ostisemenkovitý Svazek: 7 Strana: 0135
Ostisemenkovitý. O. rostliny, athero- spermeae: vavřinka, ostisemenka. Vz Rstp. 1381.

202672   Ostitý Svazek: 7 Strana: 0135
Ostitý = osinatý. O. klas. Mz. Mkl.

202673   Ostitý Svazek: 9 Strana: 0207
Ostitý. O. ryby, Knochenfische. Mus. 1849. IV. 64.

202674   Ostivý. O Svazek: 10 Strana: 0641
Ostivý. O. žito, pšenice, která má ostí; opak holica. Brt. Slov.

202675   Ostjáci Svazek: 2 Strana: 0421
Ostjáci, ku, m., národ kmene čudského v Rusi. Rk.

202676   Ostka Svazek: 2 Strana: 0421
Ostka, y, f., die Fischgräte. Rk.

202677   Ostkvín Svazek: 7 Strana: 0135
Ostkvín (!), a, m. = kandidat. J. Pohl.

202678   Ostkvíti Svazek: 2 Strana: 0421
Ostkvíti, ěl, ěn, ění; ostkvívati = stkvě- losti, blesku čemu dodati, umschimmern, be- leuchten. — co, koho čím: krásoty drahým kamením. Č. — Jg.

202679   Ostkvíti co Svazek: 7 Strana: 0135
Ostkvíti co. Záře tvých milostí náš život ostkvívá. Č. Kn. š. 231. Jeho zjev o-vala dnes nedělní nálada. Šml.

202680   Ostlati Svazek: 2 Strana: 0421
Ostlati, osteli, obsteli, obestlal a ostlal, án, ání; ostélati,ostílati, umbetten, umstreuen. — koho čím: koně čabrakem. Orb. p. — Jg.

202681   Ostnác Svazek: 8 Strana: 0260
Ostnác, e, m. = kdo má na sobě ostnu. Phľd. XII. 418.

202682   Ostnačka Svazek: 7 Strana: 0135
Ostnačka, y, f. = pšenice s ostnatými klasy. Slov. Rb. Sb., LObz XIX. 213., LObz. XXII. 243. — O. = ryba s mnohými ostny. Slov. Ssk.

202683   Ostňák Svazek: 2 Strana: 0421
Ostňák, a, m., parra, pták bahní, Sporn- flügel, m. Krok.

202684   Ostňák Svazek: 7 Strana: 0135
Ostňák, a, m., ryba. Brm III. 3. 57.

202685   Ostnák Svazek: 7 Strana: 1348
Ostnák, tarra, pták. Brm. II. 3. 431.

202686   Ostnák Svazek: 8 Strana: 0260
Ostnák, u, m. = poříz opatřený ostnem. Cern. Př. 75.

202687   Ostnatec Svazek: 2 Strana: 0421
Ostnatec, tce, ra., trachinus, Drachenfisch. Krok.

202688   Ostnatec Svazek: 7 Strana: 0135
Ostnatec ryba. Cf. Brm. III 3. 79., 80. — O , hispa, brouk. O. černý, h. atra. Kk. Br. 396.

202689   Ostnatec Svazek: 9 Strana: 0207
Ostnatec, tce, m., brouk mandelinkovitý. Vz Ott. XVI. 749a.

202690   Ostnatka Svazek: 2 Strana: 0421
Ostnatka, y, f., mlž. O. středomořská, spondylus gaederopus; o. trnitá, s. spinosus. Frč. 214.

202691   Ostnatý Svazek: 2 Strana: 0421
Ostnatý, ostny mající, Stacheln habend. O. tělo (ježkovo). Krok.

202692   Ostnatý Svazek: 7 Strana: 0135
Ostnatý. O. ryby, ostacanthi, Gräten- fische. Nz.

202693   Ostnec Svazek: 2 Strana: 0421
Ostnec, gt., ostence, m., Stachel, m. Ostence svědomí. Št. Vz Osten.

202694   Ostnitý Svazek: 7 Strana: 0135
Ostnitý = ostnatý. O. housenky, Kk., nohy (hmyzu), Stn. I. 13., výrostky. Hg. 50.

202695   Ostniva Svazek: 2 Strana: 0421
Ostniva, y, f., parnopes, hmyz. Krok.

202696   Ostnivka Svazek: 7 Strana: 0135
Ostnivka, y, f. = ostniva. O. masová, parnopes carnea, die fleischrothe Goldwespe. Brm. IV. 324.

202697   Ostnočelistník Svazek: 7 Strana: 0135
Ostnočelistník, a, m., talagria, brouk. Vz Kk. Br. 72., 73.

202698   Ostnoholeník Svazek: 7 Strana: 0135
Ostnoholeník, a, m.,plectroscelis, brouk. Vz Kk. Rr 395.

202699   Ostnohrbý Svazek: 9 Strana: 0207
Ostnohrbý. Vz Kryptorypec.

202700   Ostnohřbetka Svazek: 2 Strana: 0421
Ostnohřbetka, y, f.; hmyz polokřídlý. O. lísková, centrotus cornutus. Frč. 137.

202701   Ostnohřbetka Svazek: 7 Strana: 0135
Ostnohřbetka, y, f. O. hadovitá, hypsa- uchenia balista; rohatá, hemiptycha punc- tata; trnitá, umbonia spinosa; uzlatá, hete- rotonus reticularis. Brm. IV. 644.. 645.

202702   Ostnohřbetka Svazek: 7 Strana: 1348
Ostnohřbetka. Vz Ott. V. 299.

202703   Ostnohřbetky Svazek: 9 Strana: 0207
Ostnohřbetky, hmyz. Vz Ott. XVII. 83.

202704   Ostnokožci Svazek: 2 Strana: 0421
Ostnokožci, ův, m., echinodermata, Sta- chelhaeuter. Prvý řád. Mořští ježkové. Druhý řád: Hvězdice. Ostnokožci mají v kůži četné vápenité deštičky, které dohromady činí více neb méně pevnou a pohyblivou zevnější kostru, z nížto zvíře četné nožičky může vypínati. Tělo jejich jest buď kulaté aneb paprskovité a ústroje jeho jsou v stejném počtu kolem úst jako kolem středu rozloženy. Všichni žiji jediné v moři a proměňují se ve svém mládí. Podlé podoby těla rozvrhují se na mořské ježky, hvězdice a holothurie. Vz Jhl. str. 239.-240. — Vz také S. N., Krč. 360., 476., Schd. II. 539.

202705   Ostnokožci Svazek: 7 Strana: 0135
Ostnokožci. Cf. Brm. IV. 2. 424.

202706   Ostnokožci Svazek: 10 Strana: 0235
Ostnokožci. Vz Ott. XVIII. 934.

202707   Ostnokožec Svazek: 7 Strana: 1348
Ostnokožec. Cf. Ott. VI. 828.

202708   Ostnoplod Svazek: 2 Strana: 0422
Ostnoplod, u, m., gomphocarpus. Rostl.

202709   Ostnoplod Svazek: 7 Strana: 0135
Ostnoplod, die Zahnfrucht, rostl. Vz Rstp. 1046.

202710   Ostnoploutvý Svazek: 7 Strana: 0135
Ostnoploutvý. O. ryby, Stachelflosser. Sl. les.

202711   Ostnorožec Svazek: 9 Strana: 0207
Ostnorožec, žce, m., acanthopus, brouk. O. střevlíkový, a. caraboides. Vz Klim. 494.

202712   Ostnosrstý Svazek: 8 Strana: 0260
Ostnosrstý pes. Vz Sudlíkovitý. Exc. ze správy výstavní.

202713   Ostnoš Svazek: 2 Strana: 0422
Ostnoš, e, m., coëndu, ssavec blodavý. Krok.

202714   Ostnošíjný Svazek: 7 Strana: 0135
Ostnošíjný, vz Křivák (dod ).

202715   Ostnovati Svazek: 2 Strana: 0422
Ostnovati, anstacheln. Dch.

202716   Ostnovatý, ostnovitý Svazek: 2 Strana: 0422
Ostnovatý, ostnovitý, vz Ostenovatý.

202717   Ostnovitosť Svazek: 7 Strana: 0135
Ostnovitosť, i, f., die Stachelhaftigkeit. Šm.

202718   Ostnový drát Svazek: 10 Strana: 0641
Ostnový drát (skroucený v ostny). Rgl.

202719   Ostnozubec Svazek: 7 Strana: 0135
Ostnozubec, bce, m., adacantha, der Zahndornläufer, Halslaufkäfer. Vz Kk Br. 27.

202720   Ostoj Svazek: 7 Strana: 0135
Ostoj, e, m. O. Jan Tk. V. 98.

202721   Ostoj Svazek: 7 Strana: 1348
Ostoj, e, m., ator. Pršp. 41. 22.

202722   Ostojce Svazek: 2 Strana: 0422
Ostojce, e, m. Leptač střev lidských a hltač krve lidské a ostojcě těch předkóv. Sap. 12. 5—6. BO.

202723   Ostojce Svazek: 7 Strana: 0135
Ostojce = vítěz? Rytíř byl v bojích ostojce. Ezp. 2998. Odpusť mi můj o. Ezp. 3209.

202724   Ostojce Svazek: 10 Strana: 0235
Ostojce, e, m. = kdo nepříteli ostojí, vítěz. Baw.

202725   Ostojitý Svazek: 7 Strana: 0135
Ostojitý, subsistens. O. samo sebou, per se s. V. V. 25.

202726   Ostojný Svazek: 7 Strana: 0135
Ostojný = ostojitý. V.V. 25.

202727   Ostok Svazek: 7 Strana: 0135
Ostok, u, m. Na sv. Jakuba kuře na ostok platí. Arch. I. 353.

202728   Ostol Svazek: 2 Strana: 0422
Ostol, u, m., amphacanthus, ryba. Krok.

202729   Ostona Svazek: 7 Strana: 0136
Ostona, y, f. = bodlina, osten, der Sta- chel. Sl. les.

202730   Ostonka Svazek: 8 Strana: 0260
Ostonka, y, f., vz Stonek (3. dod.).

202731   Ostopovice Svazek: 2 Strana: 0422
Ostopovice, ves u Brna. PL.

202732   Ostopovice Svazek: 7 Strana: 0136
Ostopovice, Wostopowitz.

202733   Ostošov Svazek: 7 Strana: 0136
Ostošov, a, m., ves v Kladsku. Arch. VIII. 377.

202734   Ostoupiti Svazek: 2 Strana: 0422
Ostoupiti, il, en, ení, imper. ostup; ostou- pati, ostupovati = herum-, umhertreten, sich herumstellen, umzingeln. — abs. Co tam ostoupáš (postáváš okolo, nejdeš, meškáš)? Já pořád ostupuji. — koho, co. Ostupte krále. BO. Ostúpichu Pavla židé. ZN. — co, koho čím: město vojáky. -— koho (jak). Se všech stran Čechy ostúpichu. Dal. 148.

202735   Ostoupiti Svazek: 7 Strana: 1348
Ostoupiti. Ostúpili sú jej vdovy. B. mik. Act. 939.

202736   Ostoupiti. — kde Svazek: 7 Strana: 0136
Ostoupiti. — kde. Dlouho tam v če- ledníku ostoupal (přecházel neosměluje se svou prosbu přednésti) Us Lg. — co. Hus III. 39.

202737   Ostoupiti koho Svazek: 8 Strana: 0260
Ostoupiti koho. Vz Ostati koho (3. dod.). Ostúpi tě (obstoupil). Ev. víd. 99. Luc. 19. 43. a j.

202738   Ostouzeč Svazek: 9 Strana: 0207
Ostouzeč, e, m. Nár. list. 1900.

202739   Ostouzení Svazek: 2 Strana: 0422
Ostouzení, n., mrzutosť, ostuda, Ekel, Verdruss, m., Schererei, f. Bez žen mnohým bychom se starostem a ostouzení vyhnuli. V.

202740   Ostouzení někoho Svazek: 7 Strana: 0136
Ostouzení někoho = ostudu naň uva- lovati. Vz Ostuditi.

202741   Ostouzeti Svazek: 2 Strana: 0422
Ostouzeti, vz Ostuditi; u stupňováno v ou. Gb. Hl. 140.

202742   Ostouzivosť Svazek: 2 Strana: 0422
Ostouzivosť, i, f. Skandalsucht, f.

202743   Ostouzivý Svazek: 7 Strana: 0136
Ostouzivý = kdo rád jiné ostouzí. Vz Ostuditi. U Kr. Hrad. Kšť.

202744   Ostoví Svazek: 2 Strana: 0422
Ostoví, n., viele Ackerdisteln.

202745   Ostový Svazek: 2 Strana: 0422
Ostový, Ackerdistel-. Vz Oset. O. květ. Br. Jisté jest, že se jim ta naděje jako ostový květ rozvěje. Br.

202746   Ostožina Svazek: 7 Strana: 0136
Ostožina, y, f. = stožár, der Schober- baum. Sl. les.

202747   Ostožiti Svazek: 7 Strana: 0136
Ostožiti, il, en, ení = stohy naplniti, po- kryti. Dvůr jsi pustý o-žil. Č. Rž. XCII. — čím. By svět tebou hojně o žil. Sš. Snt. 26. Velehrade, jak jsi ožil, tu tě láskou svou o-žil Slovák, Moravan i Čech. Štulc I. 207.

202748   Ostr Svazek: 10 Strana: 0235
Ostr, a, o, vz Ostrý.

202749   Ostrá Svazek: 2 Strana: 0422
Ostrá, é, f., něm. Wustra, ves u Benátek. PL. — O., hora u Ostravic. Tč.

202750   Ostrá Svazek: 7 Strana: 0136
Ostrá. Vz Rk. Sl.

202751   Ostrá Svazek: 8 Strana: 0260
Ostrá, é, f., kopec nad N. Vsí ve Frýde- cku. Věst. opav. 1893. 11., dvůr v Čorngrade na Slov. Phľd. XII. 336.

202752   Ostra Svazek: 9 Strana: 0207
Ostra, y, f. = ostrea, ustrice. Margarita, tocíš perla, nalezají ji v skřínkách; ale ryba ostra, ta nechtieci, aby lidé jměli (t perlu), otvierá škřínky. Maš. ruk. 294. Vz Mus fil. 1899. 271.

202753   Ostrabení Svazek: 7 Strana: 0136
Ostrabení, n. O. míti. Arn. 2519.

202754   Ostrabiti Svazek: 2 Strana: 0422
Ostrabiti, il, en, ení = otaviti, zmoci, vz Ostraba. — se = zotaviti se, posíliti se, sich stärken, ermannen. Leg, Výb. I. 98. Po pól létu mužie sě ostrabichu. Dal. 21. Ostrabivše se pověděchu. BO.

202755   Ostrabiti Svazek: 7 Strana: 0136
Ostrabiti. V MV. nepravá glossa. Pa A sám od něho věčnou milostí o-ben byl Sš. — se. Rána než se o-bí, sviadí. U Opav. Pk.

202756   Ostrabiti se Svazek: 8 Strana: 0260
Ostrabiti se = zotaviti se. O pův. slova cť. Gb. H. ml. I. 34., 79.

202757   Ostrabování, n Svazek: 2 Strana: 0422
Ostrabování, n., posilnění, die Stärkung. O. ve víře. Sš. L. 200.

202758   Ostracit Svazek: 7 Strana: 0136
Ostracit, u, m. = ústřicokam. Rk. Sl.

202759   Ostračín Svazek: 2 Strana: 0422
Ostračín, a, m., ves u Horšova Týna. PL.

202760   Ostračín Svazek: 7 Strana: 0136
Ostračín, Wostratschin.

202761   Ostračka Svazek: 7 Strana: 0136
Ostračka, y, f. = ostnačka. Slov. (orav.). Rr. Sb.

202762   Ostrádati Svazek: 7 Strana: 0136
Ostrádati. Nemožeť ižádný toho o., aby neplakal pána svého. Arn. 2064.

202763   Ostrádati, čeho Svazek: 2 Strana: 0422
Ostrádati, čeho: své vůle = ostati, pustiti, verzichten. Výb. I. 893.

202764   Ostraha Svazek: 2 Strana: 0422
Ostraha, y, f., zotavení, posila. Stärkung, Ermannung, f. V o-bu býti komu. Sš. Oa. 98. Uhostil pána časnou o-bou a sám věčnou milostí od něho ostraben byl. Sš. L. 180.

202765   Ostraha Svazek: 2 Strana: 0422
Ostraha, y, f., stráž, péče o někoho, ochrana, Sorge, Wache, Schutz. O. boží směřuje k spáse lidí. Sš. O. 191. Měj nás pane pod o-hou. Sš. Hc. 33. Bys milostně proti vrahu ráčil nám byť na o-hu. Sš. Hc. 35. Přisahají (strážní) tu o-hu užitečně vésti. CJB. 307. Pes po- třebný jest k ostraze domovní. Rad. zvíř. K ostraze městské. Troj. Někoho v něčí ostrahu dáti. č.

202766   Ostraha Svazek: 7 Strana: 0136
Ostraha = lék, který radí stará žena n žebrák, domácí lék Slov. Phľd. III. 3. 257.

202767   Ostraha Svazek: 7 Strana: 0136
Ostraha. Mkl. Etym. 293. Aby úst ne- odvieral jedné k ostraze hradu svého. Hus I 263.

202768   Ostrahení Svazek: 10 Strana: 0235
Ostrahení, n. = osmělení. Baw. Ar. v. 2519.

202769   Ostrahovati Svazek: 2 Strana: 0422
Ostrahovati, vz Ostříci, 1.

202770   Ostrahovitý Svazek: 7 Strana: 0136
Ostrahovitý = ostražitý. O. pes. Smila Osovského Zř. selské.

202771   Ostrach Svazek: 2 Strana: 0422
Ostrach, u, m., strach, pHstrach, hrůza. Sť. Furcht, f. K ostrachu býti. Víd. list. Na ostrach okolo obory tři šibenice postaviti dal. Břez. 250. Beze všeho o-chu. V. K hrůze a o-chu jiným. O. práva přinucuje lidi. V. Pustil na něj ostrach. Us. Pro ostrach ne- přátel (i. e. že se jich báli) ozbrojili se. Har.

202772   Ostrach Svazek: 7 Strana: 0136
Ostrach. Pro o. ztrestáni byli Petr Vok. 168. Byli sousedům k o-chu Šf. Strž. II. 285. Líčili ho tak k o-chu čtenářstva; Pa- noval hrůzou a ostrachem své zbraně. Ib I. 360., 363.

202773   Ostrach Svazek: 8 Strana: 0260
Ostrach. Pro vostrach a přetržení loupeží; Pro o. bouřlivých lidí. 1557. Čel. Pr. m. I. 464., 513.

202774   Ostraj Svazek: 2 Strana: 0422
Ostraj, e, m., ostrý, špičatý vršek, Spitz- klippe, f. Dch.

202775   Ostrák Svazek: 7 Strana: 0136
Ostrák, u, m., u knihařů, der Scharf- stein. Šm.

202776   Ostrák Svazek: 7 Strana: 1348
Ostrák, a, m. = ostříž. Šír. Pt.

202777   Ostrák Svazek: 9 Strana: 0207
Ostrák, a, m. = ostříž (pták). Šír. I. 52.

202778   Ostrakatiti Svazek: 7 Strana: 0136
Ostrakatiti, il, ěn, ění, bunt machen. — co čím. Jaro ostrakaťuj lúky kvítím. Hol. 350.

202779   Ostrakism-os Svazek: 2 Strana: 0422
Ostrakism-os, u, m., řec., hlasování stře- pinami (hliněnými tabulkami) u starých Řekův, jímž se vypovídali z obce mužové, již jměním n. velikým přívrženstvem neb jiným vlivem svým se pokládali obecnému míru za ne- bezpečné. Vz S. N.

202780   Ostral Svazek: 2 Strana: 0422
Ostral, a, m., spondylus, mlž. Krok.

202781   Ostralka Svazek: 2 Strana: 0422
Ostralka, y, f., annas longicauda, Spiess- ente. Palliardy.

202782   Ostralka Svazek: 7 Strana: 1348
Ostralka. Cf. Brm. II. 3. 518.

202783   Ostralka Svazek: 9 Strana: 0207
Ostralka. Vz Šír. IV. 118., Mus. ol. IX. 17.

202784   Ostran Svazek: 2 Strana: 0422
Ostran, a, m., scythrops, Fratzenvogel, m. Krok.

202785   Ostráň Svazek: 7 Strana: 0136
Ostráň, ě, m. = ostrý úhel, der scharfe Winkel. Phľd. II. 4. 117.

202786   Ostranec Svazek: 7 Strana: 0136
Ostranec, nce, m., der Ostranit. Šm.

202787   Ostranek Svazek: 10 Strana: 0641
Ostranek, nku, m., stroj na koně. Brt. Slov.

202788   Ostraniti Svazek: 2 Strana: 0422
Ostraniti, il, ěn, ění; ostraňovati, na Slov. = na jedné straně omlátiti, auf einer Seite ausdreschen. Plk.

202789   Ostranka Svazek: 2 Strana: 0422
Ostranka, y, f., murex, Stachelschnecke, f., rod břichonožců či plžů. Vz S. N. O. ja- derská, m. brandaris; o. obecná, m. trunculus; o. tenkoostná, m. tenuispina; o. rudoústá, m. saxatilis. Frč. 237. Vz Schd. II. 536.

202790   Ostranka Svazek: 7 Strana: 0136
Ostranka, die Spindelschnecke. Cf. Brm. IV. 2. 276.—278.

202791   Ostránka Svazek: 7 Strana: 0136
Ostránka, y, f. Na mlatevni, na humně se stranuje, o-ky se pak rozestrou na pro- tírku (sázku). Brt. L. N. II. 112. Cf. Otěrek.

202792   Ostranovati co Svazek: 9 Strana: 0207
Ostranovati co: snopy. Mus. ol. 1898. 116

202793   Ostrany Svazek: 7 Strana: 0136
Ostrany, ves u Drienčan na Slov. N. Hlsk. XIV. 80.

202794   Ostrašín Svazek: 2 Strana: 0422
Ostrašín, a, m., ves u Pelhřimova. PL.

202795   Ostrašín Svazek: 7 Strana: 0136
Ostrašín, Austraschin. Tk. V. 181.

202796   Ostrašiti Svazek: 2 Strana: 0422
Ostrašiti, il, en, ení; ostrašovati, ostra- chovati, Furcht einjagen. — koho. Hus. — čím.

202797   Ostrata Svazek: 2 Strana: 0422
Ostrata, y, f., ves u Uher. Brodu. PL.

202798   Ostrata Svazek: 7 Strana: 0136
Ostrata, něm. Ostrata. — O., Ostřeta, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

202799   Ostrata Svazek: 9 Strana: 0207
Ostrata, y, f., potok na Mor. Pck. Hol. IX.

202800   Ostratec Svazek: 7 Strana: 0136
Ostratec, tce, m., olencira, ein Arthro- cephalus. Šm.

202801   Ostratice Vol Svazek: 8 Strana: 0261
Ostratice Vol., ves v Trenčan. Phľd. 1894. 61.

202802   Ostrava Svazek: 2 Strana: 0422
Ostrava, y, f. O. moravská, mě. v Novo- jičínsku na Mor. — O. polská, ves v rak. Slezsku. Vz S. N., Tk. I. 192.

202803   Ostrava Svazek: 7 Strana: 0136
Ostrava, y, f. = palach, skřípina, scir- pus, die Binse, rostl. Cf. Slb. 121. — O. mor. a pol., Mährisch-, Polnisch-Ostrau. V mor. O-vě od posledních voleb nemají Pámbíčka. Vz Sbtk. Krat. h. 190.

202804   Ostrava Svazek: 8 Strana: 0261
Ostrava, y, f. = sítí, scirpus, rostl. Brt. I). II. 507.

202805   Ostravice Svazek: 2 Strana: 0422
Ostravice, e, f., přítok Odry. Vz S. N. -- O., ves u Místka na Mor.

202806   Ostravice Svazek: 7 Strana: 0136
Ostravice, Ostrawitz, ves.

202807   Ostravický Svazek: 10 Strana: 0235
Ostravický Č. = Ant. Hüttler.

202808   Ostravičané Svazek: 2 Strana: 0422
Ostravičané, obyvatelé při Ostravici. Kda.

202809   Ostravky Svazek: 7 Strana: 0136
Ostravky. Na O-kách, luka u Milavče. BPr.

202810   Ostravský Svazek: 10 Strana: 0235
Ostravský Č., básník.

202811   Ostravý Svazek: 7 Strana: 0136
Ostravý = příostrý, etwas scharf. O. písek, kořalka. Laš. Tč.

202812   Ostraž Svazek: 2 Strana: 0422
Ostraž, e, f., stráž, Obhut, f. Leg.

202813   Ostraž Svazek: 7 Strana: 0136
Ostraž. Před tím jinochem svého rúcha v ostraž položichu. Pass. mus. 1883. 113.

202814   Ostraž Svazek: 10 Strana: 0235
Ostraž, e, m. Nestor, ostraž Achajských (ochrana). Msn. II. 132.

202815   Ostrážce Svazek: 2 Strana: 0422
Ostrážce, e, m. = strážce, Behüter, Bianc.

202816   Ostrážce Svazek: 9 Strana: 0207
Ostrážce, e, m. Jsem o. domu. Ezop. 104.

202817   Ostraženie Svazek: 10 Strana: 0235
Ostraženie, n., custodium. Ev. olom. 64. 127.

202818   Ostraženství Svazek: 10 Strana: 0235
Ostraženství, n. V o. jich otplata mnohá, in custodiendis illis (juribus). Z.

202819   Ostražený Svazek: 7 Strana: 0136
Ostražený; -en, a, o, bewacht. O. po- stoj, gesicherter Halt. Čsk. O. průsmyk. Phľd. VI. 212. Tvé tělo jest se všech stran svatými znameními ostraženo. Pass. mus. 423.

202820   Ostražitě Svazek: 2 Strana: 0422
Ostražitě se bránili (bedlivě). Leg. O. se ptáti (všetečně). Jg. Vz Ostražitý.

202821   Ostražitě Svazek: 7 Strana: 0136
Ostražitě ptáček křídla staví. Osv. V. 638 O. se brániti. Výb. I. 306. Pohled metá o. Čch. Mch. 36. O. mluviti. Hus I. 372.

202822   Ostražiti Svazek: 2 Strana: 0422
Ostražiti, il, en, ení; ostražovati = stříci, behüten, bewachen. — co. Ves svět ostražujíc. Pass. O. statek. Us. Klatov. — co kým: za- hradu psem.

202823   Ostražitosť Svazek: 2 Strana: 0422
Ostražitosť, i, f., bedlivosť, pozornosť, Wachsamkeit. Ros. Strany přísloví vz Opatr- nosť.

202824   Ostražitý Svazek: 2 Strana: 0422
Ostražitý-= bedlivý, wachsam.— O. pes, Ros., pozornosť. Marek. Na všech místech buď ostražit. Prov. Vz Postoj. — O., všetečný, dreist, kühn. Us. Jg.

202825   Ostražitý Svazek: 7 Strana: 0136
Ostražitý útok Hdk. O-ho koně lítá zvěř neroztrhá. Bž. exc. — v čem. Byl v počtech ostražitý. Kká. Td. 115. — čeho. Svých svobod byli vždy o-tí. Šf. III. 142.

202826   Ostraživý Svazek: 7 Strana: 0136
Ostraživý = ostražný. Šm.

202827   Ostražník Svazek: 2 Strana: 0422
Ostražník, a, m. Hüter, Wächter, Wärter, m. Žer.

202828   Ostražnomyslný Svazek: 10 Strana: 0235
Ostražnomyslný. Msn. Od. 138.

202829   Ostražnosť Svazek: 2 Strana: 0422
Ostražnosť, i, f. = ostražitosť. Ros.

202830   Ostražnosť Svazek: 7 Strana: 0136
Ostražnosť něčí oklamati. Č. Kn. š. 341.

202831   Ostražný Svazek: 2 Strana: 0422
Ostražný, plný ostrahy, ostražitý, opatrný, pečlivý, vorsichtig, wachsam. Ros. Ostražného koně lítá zvěř neroztrhá. Pk., Č. 246. O. služba, Sicherheitsdienst, m. Čsk. O. anděl. Sš.

202832   Ostražný Svazek: 7 Strana: 0136
Ostražný. Buď o-žen s nepřátely. Výb. I 926.

202833   Ostrb Svazek: 2 Strana: 0422
Ostrb, u, m., kůl k sušení sena. U Pří- bora. Mtl. Vz Ostrev.

202834   Ostrba Svazek: 2 Strana: 0422
Ostrba, y, f. = roháč.

202835   Ostrbí Svazek: 7 Strana: 0136
Ostrbí, n. = ostrb. U Frenšt. Dřk.

202836   Ostrcoun Svazek: 7 Strana: 0136
Ostrcoun, a, m , ostracion, der Hornfisch. Šm.

202837   Ostrčil Svazek: 10 Strana: 0235
Ostrčil Jos., lék. a spis., 1843. —1897. Vz Ott. XVIII 940. — O. Ant. dr, spis., assistent. — O. O, hud. sklad. Sr. Zl. Pr. XXII. 132.

202838   Ostré Svazek: 2 Strana: 0422
Ostré, ého, n., Neudorf, ves u Králové dvora; ves u Ústí n. L.

202839   Ostré Svazek: 7 Strana: 0136
Ostré. Blk. Kfsk. 1378., Rk. Sl.

202840   Ostré Svazek: 10 Strana: 0235
Ostré, acies. Bieše se přitupilo o. radlic. Ol. 1. Reg. 13. 21. (List. fil. XIII. 393).

202841   Ostre-a Svazek: 2 Strana: 0422
Ostre-a, e, f.. V., mořský hlemýžď, ústřice, Auster, f.

202842   Ostreš Svazek: 7 Strana: 0136
Ostreš, e, m , der Bärschling, ryba. Mor. Hrb., Brt. L. N. II. 17.

202843   Ostrev Svazek: 7 Strana: 0137
Ostrev. Cf. také Ostrb, Ostrbí, Mkl Etym. 227., Sdl. Hr. II. 98. O. = žerď, tyč. Výb. II. 1330, 1332. Sú tam kuchyňské zeleniny, zpomedzi nich hoře ostrovou te- perí sa tekvicá so svojimi veľkými listami. Phľd. IV. 318. Nebo jedny křižováchu, druhé na ostrvy metáchu. 15. stol. Mnč. R. 38., Ryt. 106. b. (v. 153.). O. k sušení jetele, sena a viky = stromek jedlový okleštěný toliko z menších větviček do země vpích- nutý. Cf. Ostrm, Ostroh. Na Lašsku, Valaš. a Slov. Brt., Pokr. Pot. II. 254. Ďatelinu z celého pozemku zobrali a len holé ostrvy na ňom nehali. N. Hlsk. II. 232.

202844   Ostrev Svazek: 7 Strana: 1348
Ostrev = řebřina. Laš. Šb. D. 60.

202845   Ostrev Svazek: 8 Strana: 0261
Ostrev. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 63. Ostrevem také dva nebo více úlů od zadu spojovali a zavírali. 1591. Dml. List. 27.

202846   Ostrev Svazek: 9 Strana: 0456
Ostrev = drvo s příčkami, jakého se uží- valo při útoku, Sturmleiter. Jrsk. XI. 123.

202847   Ostrev Svazek: 10 Strana: 0235
Ostrev, hora v Tatrách Kál. Slov. 47.

202848   Ostrev, ostrv Svazek: 2 Strana: 0423
Ostrev, ostrv, gt. ostrvi a ostrve, ostrva, y, f., ostrví, n. = kmen, peň stromu osekaný, Leiterbaum, m., Pfahlleiter, f. V., Dal., Leg. Nalezl jeskyni trním a ostrvami se všech stran ohrazenu. Pass. 763. — O., vůbec žerď, tyčka, dlouhý sochor, Stange, f. Zvěsi je na pěti ostrvách (quinque stipitibus). BO. Ostrev, kterou mezi zlé koně kladou, aby se nekopali. Reš. O., kůl k sušení sena, vz Ostrévka, Orstev.

202849   Ostrévka Svazek: 2 Strana: 0423
Ostrévka, y, f., rozsochatá tyč, na které Valaši seno suší, i též otep sena n. obilí. Us. na Mor., Brt. Vz Ostrev. U Vyzovic též. Mtl.

202850   Ostrévka Svazek: 7 Strana: 0137
Ostrévka, vz Ostrev, Mkl. Etym. 430.

202851   Ostrh Svazek: 2 Strana: 0423
Ostrh = ostruh.

202852   Ostrienková Svazek: 9 Strana: 0456
Ostrienková, é, f., hora u Podhradí. Sbor. slov. III 7.

202853   Ostrkati Svazek: 2 Strana: 0424
Ostrkati, ostrhávati, umstecken. — co čím. Tur. kron.

202854   Ostŕkati Svazek: 8 Strana: 0261
Ostŕkati. Ostŕka ma v nohy = pichá ma. Z Lokce u Orav. Phľd. 1895. 443.

202855   Ostrlejze Svazek: 7 Strana: 0137
Ostrlejze, ostrléze, pl., m. = paběrky (ovoce bramborů a p.). Mor. Džl. Vz násí. a Oštrlejz.

202856   Ostrlejzovati Svazek: 7 Strana: 0137
Ostrlejzovati, ostrlézovati = paběrkovati, z něm. Obst lesen, nachlesen. 16. stol. Vz Oštrlejzovati. Hrb. Obz. 151.

202857   Ostrlíz Svazek: 7 Strana: 0137
Ostrlíz, u, m., vz Ostrlejze. Na Hané. Wrch.

202858   Ostrlíz Svazek: 9 Strana: 0207
Ostrlíz, u, m, vz Ostrlejze a v Příspěvcích Oštrlíz.

202859   Ostrlízovati Svazek: 7 Strana: 0137
Ostrlízovati = ostrlejzovati. Na Hané. Wrch.

202860   Ostrlizovati Svazek: 9 Strana: 0207
Ostrlizovati, vz Ostrlejzovati.

202861   Ostrm Svazek: 7 Strana: 0137
Ostrm, u, m. = ostrev, tyč. Slov. Vchř., Zátur., Hdž. Šlb. 40.

202862   Ostrmati Svazek: 7 Strana: 1348
Ostrmati. O-mal okolo zámku (slídil ?). Arch. IX. 175.

202863   Ostrmina Svazek: 7 Strana: 0137
Ostrmina, y, f., schiefe Fläche, Abda- chung. Hrvát. Šd.

202864   Ostrmoch Svazek: 7 Strana: 1348
Ostrmoch, vz Trojka (dod.).

202865   Ostrn Svazek: 7 Strana: 0137
Ostrn, u, m. = tak okliesnený strom, aby miesto rebríka užiť se dal. Slov. Rr. Sb. Cf. Ostroh.

202866   Ostrnka Svazek: 8 Strana: 0261
Ostrnka, y, f., vz Stonek (3. dod.). Ostrobarvý. O. kukla. Ml. Hüb. 447.

202867   Ostro Svazek: 2 Strana: 0424
Ostro, scharf, neutr. od ostr, a, o. Koně na ostro kovati. Us. Na ostro nabiti (kulkou). D. Zostra pozorovati, proti někomu psáti. D.

202868   Ostro Svazek: 7 Strana: 0137
Ostro. Vzal to příliš z ostra, er ging hitzig drein. Dch. Fošny na o. postaviti (na štorc). NA. IV. 238.

202869   Ostro Svazek: 10 Strana: 0236
Ostro = loupež. Na ostro trhnout = násilím loupežiti V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141. — O., vrch u Ružomberka. Sbor. čes. 280.

202870   Ostrobodý Svazek: 7 Strana: 0137
Ostrobodý, spitzig Šm.

202871   Ostrobodý. O Svazek: 10 Strana: 0236
Ostrobodý. O bolesť, meč. šíp, Msn. II. 300., 200., 62., rožeň. Škd. Od. 45.

202872   Ostrobolný Svazek: 7 Strana: 0137
Ostrobolný, bitterschmerzlich. Lpř.

202873   Ostrobradý Svazek: 2 Strana: 0424
Ostrobradý, rauhbärtig. Krok.

202874   Ostrobrčitý Svazek: 7 Strana: 1348
Ostrobrčitý, scharfkiellförmig.

202875   Ostrobýl Svazek: 2 Strana: 0424
Ostrobýl, e, m., mimosa Senegal, Schoten- dorn. D.

202876   Ostrobýl Svazek: 7 Strana: 0137
Ostrobýl. Cf. Rstp. 432.

202877   Ostročelačka Svazek: 7 Strana: 0138
Ostročelačka, y, f, truxatides, der Spitz- kopf. Šm.

202878   Ostročelák Svazek: 2 Strana: 0424
Ostročelák, a, m., truxalis, Thurmheu- schrecke, hmyz. Krok.

202879   Ostročelka Svazek: 7 Strana: 0138
Ostročelka, y, f., die Thurnheuschrecke. Šm.

202880   Ostročich Svazek: 7 Strana: 0138
Ostročich, u, m., scharfer Geruch. Fr.

202881   Ostročichosť Svazek: 2 Strana: 0424
Ostročichosť, i, f., ostrý čich, scharfer Geruch. Pes člověka překonává o-stí. Ssav.

202882   Ostrodechý Svazek: 10 Strana: 0236
Ostrodechý Zefyros. Škd. Od

202883   Ostroduchý Svazek: 7 Strana: 0138
Ostroduchý, scharfsinnig. SP. II. 167.

202884   Ostroduvný Svazek: 10 Strana: 0236
Ostroduvný Zephyr. Msn. Od. 34.

202885   Ostrodymec Svazek: 2 Strana: 0424
Ostrodymec, mce, m., nerost, das Salz- kupfererz. Presl.

202886   Ostrogothský Svazek: 9 Strana: 0207
Ostrogothský. O. říše na Dněpru zalo- žená. Pal. D j. L 1. 70.

202887   Ostroh Svazek: 2 Strana: 0424
Ostroh, u, m., místo kolím ohrazené, das Stacket. — O., ostrožna, okřídlí, nos, die Landzunge. Š. a Ž. Vz Půlostrov. — O., řebřík z jedné tyče, skrze kterou příčky protaženy jsou tak, že po obou stranách tyče vyčnívají; po těch se vystupuje. Mřk.

202888   Ostroh Svazek: 2 Strana: 0426
Ostroh, něm. Ungar. Ostra, mě. v Hradišť- sku na Mor. — O., něm. Ostrau, ves v Ji- hlavsku na Mor. — O., mě. v Polsku a) v Plocsku, b) v Lubelsku. — O., mě. v Rusku. Vz S. N.

202889   Ostroh Svazek: 7 Strana: 0138
Ostroh. Za Stacket polož: Šf. Strž. I. 584. — O = příkrá, ku předu čnějící skála. Sš. Hrad brumovský byl vystavěn na hor- ském ostrohu, ze tří stran nepřístupném a na čtvrté náspy, příkopy a baštami chrá- něném. Km. 1887. 617. O. = vrch nad sto- kem dvou řek. Šmb. S. I. 284. — O. = ostrev k sušení jetele atd. Slov. Rr. Sb — O. Uherský, Ungarisch-Ostra, mě. na jižní Mor, chybně: Uh Ostrov. Morava tam ne- činí žádného ostrovu, a lid tamější říká jenom Ostroh, do O-ha, v O-ze a tak stojí i v starých listinách. Je to hrazené místo, čímž O. od starodávna býval. Šd. — Cf Tk. IV. 736, Arch. VII 715.

202890   Ostroh Svazek: 9 Strana: 0207
Ostroh, u, m. = výsada zemská, otočená s tří stran srázy a doly nebo vodami a sou- visící na straně čtvrté s rovinou, z kteréž vybíhá. Pal. Děj. I 1. 204.

202891   Ostroh Svazek: 10 Strana: 0236
Ostroh, u, m. = ostraž. Aias, o. Achaj- ských. Msn. II. 122.

202892   Ostroha Svazek: 7 Strana: 0138
Ostroha. Cf. Mkl. Etym. 227., Bž. 233. (ostrnb) O-hú sedlo dřel AlxB. v. 177. (HP. 76) — O. = kosť patní. Vz Ostruha. Páv nosí u bot ostruhy, chuděra palce. Němc.

202893   Ostroha, ostruha Svazek: 2 Strana: 0424
Ostroha, ostruha, y, ostrožka, ostruž- ka, y, f., bodec u nohy, u paty h pobádání honě, koňský bodec, Sporn, m. Jg. Ostruhou bůsti, ostruhy přičiniti. V. Jezdec ostruhami koně pobádá. Kom. Zabodnouti ostruhu. D. V botách a ostruhách. D. Kůň stavní na ostruhu. D. Tak rychle běželi, jakoby na ostruhy vzati byli. Solí. V ostruhách někoho trestati (kvapně, vztekle). Vz Trest. Č. Jezdec zatíná ostruhy, pojímá koně v o-hy; jezdec koně na ostruhy béře. Pt. Bez ostruh na koně nesedej. Šp. Konio-hy přiložiti; koně v o-hy, na o-hy vzíti. Šp. Bodec u ostruhy. Šp. — O., kosť ptačí, ostružka, das Schüssel- bein der Vögel. Slov. — O., bodec, tyč s ostrým hrotem, der Stachel. Slonové o-hou se po- bízejí. O-hou po sobě hnáti. Kom. L. Posud na Mor. Ktk. — O., pobůdka, Aneiferung, f. O-hy potřebuje ne uzdy. Br. Dodal mu ostruh (línému). Č. Vzal ho na o-hy. Pk. — O. kohouta, der Sporn. Kohouti ostrohami se tepou. Jel. — O., rostlina, vz Ostruha. Jg. — Vz Ostrožnice.

202894   Ostrohař Svazek: 2 Strana: 0424
Ostrohař, e, m., vz Ostruhař.

202895   Ostrohařský Svazek: 7 Strana: 0138
Ostrohařský, Spornmacher-. Šm.

202896   Ostrohařství Svazek: 7 Strana: 0138
Ostrohařství, n., das Spornmacherhand- werk. Šm.

202897   Ostrohlasý Svazek: 7 Strana: 0138
Ostrohlasý, hellstimmig. Lpř. O. plesání. Msn. Or. 87.

202898   Ostrohlav Svazek: 2 Strana: 0424
Ostrohlav, a, m., atylus, kývoš. — O., premnas, ryba. Krok.

202899   Ostrohlaví Svazek: 7 Strana: 1348
Ostrohlaví, n, Oxycephalie.

202900   Ostrohled Svazek: 7 Strana: 0138
Ostrohled, u, m., das Vergrösserungs- glas. Šm., Loos.

202901   Ostrohled Svazek: 10 Strana: 0236
Ostrohled, a, m, = Hermes. Msn. Od. 103.

202902   Ostrohledný Svazek: 2 Strana: 0424
Ostrohledný, scharfsichtig. Vus.

202903   Ostrohora Svazek: 2 Strana: 0424
Ostrohora, y, f., Scharfberg, ves v Krurn- lovsku. PL.

202904   Ostrohoun Svazek: 7 Strana: 0138
Ostrohoun, u, m., der Sporn, eine Art von Brückeneisböcken. Šm.

202905   Ostrohovati Svazek: 7 Strana: 0138
Ostrohovati, anspornen Bern.

202906   Ostrohový, vz Svazek: 2 Strana: 0425
Ostrohový, vz Ostrožný.

202907   Ostrohrannosť Svazek: 9 Strana: 0207
Ostrohrannosť štěrku. Nár. list. 1898. č. 248.

202908   Ostrohranný Svazek: 2 Strana: 0425
Ostrohranný, scharfkantig. D.

202909   Ostrohrotka Svazek: 7 Strana: 0138
Ostrohrotka, y, f. O. obecná, oxybellus. gemeine Spiesswespe. Brm. IV. 322.

202910   Ostrohrotý Svazek: 7 Strana: 0138
Ostrohrotý, scharfgespitzt. Lpř.

202911   Ostrohrotý Svazek: 8 Strana: 0261
Ostrohrotý. O. oštěp. Mtc. XVIII. 236.

202912   Ostrohruďka Svazek: 2 Strana: 0425
Ostrohruďka, y, f., elampus, hmyz. Krok.

202913   Ostrohrudka Svazek: 7 Strana: 0138
Ostrohrudka, die Elampine. O. dvou- zubá, e. bidentulus; kovová, e. aeneus ; zlatá, omalus auratus. Brm. IV. 326.

202914   Ostrohřbetka Svazek: 7 Strana: 0138
Ostrohřbetka, y, f. O. lísková, centrotus cornutus, hmyz. Brm. IV. 643.

202915   Ostrohub Svazek: 2 Strana: 0425
Ostrohub, a, m., oxyrhynchus, ryba. Krok. — O., stomoxys, die Herbstfliege. Krok.

202916   Ostrohubý Svazek: 7 Strana: 0138
Ostrohubý, scharfzüngig. Cf Zavinutec.

202917   Ostrohvězdý Svazek: 8 Strana: 0261
Ostrohvězdý. O-dé či sněžinkové pořadí (v hlatenství). Am. Orb. 89.

202918   Ostrohvizd Svazek: 10 Strana: 0236
Ostrohvizd, a, m. = kuvík. Msn. II. 257.

202919   Ostrochrupý Svazek: 9 Strana: 0207
Ostrochrupý. O. tlama. Žeran. 32.

202920   Ostrochutný Svazek: 7 Strana: 0138
Ostrochutný = ostrou chuť mající, schar- fen Geschmackes. NA. IV. 91.

202921   Ostroj, e, m Svazek: 2 Strana: 0425
Ostroj, e, m., die Einrichtung eines Zim- mers, Th.; das Pferdegeschirr. Rk.

202922   Ostrojazyčný Svazek: 9 Strana: 0207
Ostrojazyčný. O. doktor. Šml. IV. 143.

202923   Ostrojeký Svazek: 10 Strana: 0236
Ostrojeký Zefyros. Škd. Od. 200.

202924   Ostrojiti Svazek: 2 Strana: 0425
Ostrojiti, il, en, ení; ostrojovati, einrich- ten. — co : pokoj. Th.

202925   Ostrokanec Svazek: 7 Strana: 0138
Ostrokanec, nce, m., dicker Wollfaden. Slov. Ssk.

202926   Ostroklaný Svazek: 2 Strana: 0425
Ostroklaný, scharf gespalten. O. listy. Rostl.

202927   Ostrokolí Svazek: 7 Strana: 0138
Ostrokolí, n. = kolový srub (týn), das Bollwerk. Knrz. exc

202928   Ostrokončitý Svazek: 7 Strana: 0138
Ostrokončitý, schartzugespitzt. O. hůl. Koll. IV. 102.

202929   Ostrokonečný Svazek: 10 Strana: 0236
Ostrokonečný oštěp. Msn. II. 241., 279., Od. 12. Sr. Ostrokončitý.

202930   Ostrokorunný Svazek: 2 Strana: 0425
Ostrokorunný, mit spitziger Krone. O. zub. Krok.

202931   Ostrokovaný Svazek: 7 Strana: 0138
Ostrokovaný; -án, a, o, scharfbeschlagen. O. kůň Koll. Zp. I. 178.

202932   Ostrokový. O Svazek: 10 Strana: 0236
Ostrokový. O. meč, Škd. Od. 161., ra- tiště. 5.

202933   Ostrokutý Svazek: 7 Strana: 0138
Ostrokutý, scharfgeschmiedet. O. střela. Ziak.

202934   Ostrokutý Svazek: 10 Strana: 0236
Ostrokutý oštěp. Msn. II. 295., 373.

202935   Ostrokvět Svazek: 2 Strana: 0425
Ostrokvět, u, m., cenchrus, druh trávy. Rostl.

202936   Ostrokvět Svazek: 7 Strana: 0138
Ostrokvět, lappago, das Stachelgras. Slb. 159.

202937   Ostrokvětka Svazek: 2 Strana: 0425
Ostrokvětka, y, f., acianthus. Rostl.

202938   Ostrolebec Svazek: 7 Strana: 1348
Ostrolebec, bce, m., oxycephalus.

202939   Ostrolenka Svazek: 2 Strana: 0425
Ostrolenka, y, f., mě. v Polsku v gub. plocké. Vz S. N.

202940   Ostrolhota Svazek: 7 Strana: 0138
Ostrolhota, y, f., Lhota Ostrova, Ostra- Lhota, ves u Uher. Ostroha.

202941   Ostrolist Svazek: 7 Strana: 0138
Ostrolist. Mkl. Etym. 227. O., ilex. Cf. Rstp. 301. — O, asperugo, das Scharf- kraut. Cf. Čl. Kv. 225, Slb. 361 , Rosc. 133., Ott. II 892.

202942   Ostrolist, u Svazek: 2 Strana: 0425
Ostrolist, u, m., bodlavá palma, ilex aqui- folium, Stechpalme. D. — O. položený, aspe- rugo procumbens. FB. 53., Jg.

202943   Ostrolistec Svazek: 7 Strana: 0138
Ostrolistec, stce, m. = ostrolist, aspe- rugo. Sl. les.

202944   Ostrolistý Svazek: 7 Strana: 0138
Ostrolistý, rauhblattig, rauhblätterig. Sl. les.

202945   Ostroluký Svazek: 7 Strana: 0138
Ostroluký či lomený sloh, oblouk. SP. II. 12., 31.

202946   Östrolusk Svazek: 2 Strana: 0425
Östrolusk, u, m., oxylobium. Rostl.

202947   Ostromak Svazek: 2 Strana: 0425
Ostromak, a, m., oxytelus, hmyz. Krok.

202948   Ostromeč Svazek: 2 Strana: 0425
Ostromeč, e, m., hrad nad Vltavou. Vz S. N. — O., Wassertrompeten, ves u Hor- šova Týna. PL.

202949   Ostromeč Svazek: 7 Strana: 0138
Ostromeč. Tk. IV. 736., Tk Žk. 197., Blk. Kfsk. 1378., Sdl. Hr. 53., Arch. VII. 715., VIII. 74., 78, 127., Rk. Sl. O, Ostro- mečí, pozemky u Strážova. BPr.

202950   Ostromirovo Svazek: 2 Strana: 0425
Ostromirovo evangelium, nejstarší a nej- správnější památka staroslovanského písem- nictví z r. 1056.—57. Rk.

202951   Ostromírovo Svazek: 7 Strana: 0138
Ostromírovo evangelium. Pyp. K. 1.23., 34.

202952   Ostromiř Svazek: 2 Strana: 0425
Ostromiř, e, m., ves u Hořic. PL.

202953   Ostromíř Svazek: 7 Strana: 0138
Ostromíř, Wostromieř. Tk. V. 136., VI. 353 , Blk. Kfsk. 1378 , Sdl. Hr. V. 364., Rk. Sl.

202954   Ostromiti Svazek: 7 Strana: 0138
Ostromiti, mit Bäumen aussetzen. — se = ostroměti, mit Bäumen verwachsen. Keď sa hory ostromia. Siov. Rr. Sb.

202955   Ostromléčník, u, m Svazek: 2 Strana: 0425
Ostromléčník, u, m, cerbera, Schellen- baum, m. Rostl.

202956   Ostromlečovitý Svazek: 7 Strana: 0138
Ostromlečovitý. O. rostliny .euphorbieae: pryšec. Vz Rstp. 1321. nn.

202957   Ostromlosť Svazek: 7 Strana: 1348
Ostromlosť, i, f., asperitas, zastr. 1596.

202958   Ostromluv Svazek: 2 Strana: 0425
Ostromluv, u, m., oxymoron. Jest to oxymoron či o. sám sebou zřejmý z toho, co se předeslalo. Sš. L 87.

202959   Ostromyslnosť Svazek: 8 Strana: 0261
Ostromyslnosť, i, f. Puch. — Zl. Jg. 97.

202960   Ostromyslný Svazek: 2 Strana: 0425
Ostromyslný, scharfsinnig. Rk.

202961   Ostroň Svazek: 10 Strana: 0236
Ostroň, ě, m., vrch v Gemersku na Slov. Sb. sl. 1901. 165.

202962   Ostronos Svazek: 7 Strana: 1348
Ostronos, m., irnus, zastr. Rozk.

202963   Ostronosý Svazek: 2 Strana: 0425
Ostronosý; ostronos, a, o, scharfen Geruch- sinn habend. Sobě vlk ostronos, sobě ježek kadeřav. Jg., Prov.

202964   Ostronosý Svazek: 7 Strana: 0138
Ostronosý. Za Prov. polož: Smil.

202965   Ostronožec Svazek: 7 Strana: 0138
Ostronožec, žce, m., oxypoda, brouk. O. černavý, o. opaca; meňavý, o. alternans. Kk. Br. 78., 79.

202966   Ostrooko Svazek: 7 Strana: 0138
Ostrooko. O-kem světa tajemství ve tichu zpytovati. Pl. I. 257.

202967   Ostrooko, a Svazek: 2 Strana: 0425
Ostrooko, a, n., ein scharfes Auge. Pl.

202968   Ostrooký Svazek: 2 Strana: 0425
Ostrooký, bystrozraký, scharfsichtig. Rohn.

202969   Ostropcový Svazek: 2 Strana: 0425
Ostropcový, od ostropce. O. seménka. D.

202970   Ostropec Svazek: 7 Strana: 0138
Ostropec = ostropestr obecný, ostrope- střec, ostropes, podstřel, silybum marianum, die Frauendistel. Vz Rstp. 933. Ostropes. — O., pce, m. = ostrev na sušení jetele atd. Laš. Wrch.

202971   Ostropec, pce Svazek: 2 Strana: 0425
Ostropec, pce, m., gnaphalium, centun- culus. Reš.

202972   Ostropes Svazek: 2 Strana: 0425
Ostropes, psu, ostropest, u, ostrope- strec, strče, ostroprstec, stce, m., bodlák, na Slov. maří bodlák, bílolist, Carduus mari- anus, Marien-, Frauendistel. — O., onopordon acanthiu,, trubil, Eseldistel, f. Čl. 102., FB. 46.

202973   Ostropes Svazek: 7 Strana: 0138
Ostropes. Cf. Ostropec, Rstp. 934., Čl. Kv. 204, Slb. 413., Mllr. 28., 30.

202974   Ostropes Svazek: 8 Strana: 0261
Ostropes, lapium Veneris. 1440. List. fil. 1893. 395.

202975   Ostropes Svazek: 10 Strana: 0236
Ostropes, ostropestřec, silybum, rostl. Vz Ott. XX1II. 179.

202976   Ostropestr Svazek: 7 Strana: 0138
Ostropestr, u, m., vz Ostropec, Rstp. 933.

202977   Ostropestřec Svazek: 7 Strana: 0138
Ostropestřec, strce, m., vz Ostropec, Rstp. 933.

202978   Ostropezd Svazek: 7 Strana: 0138
Ostropezd, Carduus. V MV. nepravá glossa. Pa.

202979   Ostropich Svazek: 7 Strana: 0138
Ostropich, u, m = ostropec. Rk., Rk. Sl.

202980   Ostroplevka Svazek: 7 Strana: 0138
Ostroplevka, y, f. = mrvka, kostřava. Mllr. 46.

202981   Ostroplevník Svazek: 2 Strana: 0425
Ostroplevník, u, m., acicarpha. Rostl.

202982   Ostroplodý Svazek: 7 Strana: 0138
Ostroplodý, v bot., mit scharfer Frucht. Šm.

202983   Ostroploutvý Svazek: 9 Strana: 0207
Ostroploutvý. O. ryby. Vz Ott. XVI. 678.

202984   Ostropokárný. O Svazek: 10 Strana: 0236
Ostropokárný. O. slova. Msn. Od. 71.

202985   Ostroprašník Svazek: 2 Strana: 0425
Ostroprašník, u, m., prostanthera. Rostl.

202986   Ostroprs, u, m Svazek: 2 Strana: 0425
Ostroprs, u, m., cnodalon, hmyz. Krok.

202987   Ostropsie Svazek: 10 Strana: 0236
Ostropsie, e, f., grossula (inter herbas ignotas). Rozk. P. 767. Sr. Ostropes.

202988   Ostropysk Svazek: 2 Strana: 0425
Ostropysk, a, m., der Schwert-, Säge- fisch. Jg.

202989   Ostrorep Svazek: 7 Strana: 0138
Ostrorep Cf. Brm. IV. 2. 54.

202990   Ostrorep Svazek: 9 Strana: 0207
Ostrorep, a, m., limulus, korýš, molucký rak. \ z Ott. XVI. 33.

202991   Ostrorep; u, m Svazek: 2 Strana: 0425
Ostrorep; u, m, členovec hrotnatec. O. americký, limulus polyphemus. O. indijský, 1. moluccanus. Frč. 100.

202992   Ostrorepýš Svazek: 2 Strana: 0425
Ostrorepýš, e, m., acanthophis, had zmi- jovitý. Krok.

202993   Ostroretka Svazek: 7 Strana: 0138
Ostroretka, y, f. O. stěhovavá, chondro- stoma nasus, ryba. Brm. III. 3. 316.

202994   Ostrorohý Svazek: 2 Strana: 0425
Ostrorohý, scharfkantig. O. diamant. Tkacl.

202995   Ostrorokyt Svazek: 2 Strana: 0425
Ostrorokyt, u. m., bactris, palma.

202996   Ostrorožka Svazek: 2 Strana: 0425
Ostrorožka, y, f., Dornfliege, f.

202997   Ostrořehotný Svazek: 10 Strana: 0236
Ostrořehotný kůň. Msn. II. 95., 413.

202998   Ostrořekosť Svazek: 2 Strana: 0425
Ostrořekosť, i, f., die Schärfe, Kraft im Reden. Div. z och.

202999   Ostrořeký Svazek: 2 Strana: 0425
Ostrořeký, scharf, kräftig redend. Jg.

203000   Ostrořemeslný Svazek: 9 Strana: 0207
Ostrořemeslný penzlík malířský. 1704. Vlč. Lit. II. 1. 9.