87001   Chrundí Svazek: 10 Strana: 0592
Chrundí, n. = roždí. Jíti do lesa na ch. Čes. 1. XV. 143.

87002   Chruněti Svazek: 6 Strana: 0442
Chruněti, ěl, ění = spáti. Čce. Tkč.

87003   Chruňo Svazek: 6 Strana: 0442
Chruňo, a, m., nadávka, der Tölpel. Ssk. Vykrikuje na nás len tak ako hocaký ne- vyválený ch. Slov. Phld. III. 60. Vz Chruna. Ch. po chruňovsky tam dnuká mudruje. Čkžk. II. 186.

87004   Chrunt Svazek: 6 Strana: 0442
Chrunt, u, m. Chrunty — lupy na hlavě. Us. Mš., Nvk., Sdr. Vz Chruna. — Ch. = šupiny ovčí $ vlnou speklé. U soukeníků. Nvk.

87005   Chruny Svazek: 6 Strana: 0442
Chruny, vz Chruna

87006   Chrup Svazek: 1 Strana: 0546
Chrup, u, m., hlahol od kousání něčeho tvrdého, das Knorpeln, Knacksen. Jg. — 2. Ch., ústa (od chrupání), zuby, hryz, chrust, kousadlo, das Gebiss. Zuby skládají chrup (člověka). Presl. — Ch. sviňský koňskému se podobati zdá. — Jg.

87007   Chrup Svazek: 6 Strana: 0442
Chrup! Knacks! — Ch., das Gebiss. Vz Slov. zdrav. Ch. umělý. Vz ib. Zubní lékař zasazuje jednotlivé zuby i celé chrupy. Dch.

87008   Chrup Svazek: 9 Strana: 0083
Chrup mléčný a stálý (20 a 32); nor- mální, rovný, vyčnělý, smíšený, skrížený, otevřený. Vz Ott. XII. 420.

87009   Chrup Svazek: 10 Strana: 0104
Chrup. Umělý ch. Vz Ott. XX. 797b

87010   Chrupač Svazek: 1 Strana: 0546
Chrupač, e, m., der Knorpler; chrupačka, y, f., die Knorplerin. Jg.

87011   Chrupadlo Svazek: 1 Strana: 0546
Chrupadlo, a, n. Zange. Rk.

87012   Chrupadlo Svazek: 9 Strana: 0440
Chrupadlo. V ch-dle měla plno jedu. Tbz. IV. 1. 203.

87013   Chrupák Svazek: 1 Strana: 0546
Chrupák, u, m. Knackwurst. Rk.

87014   Chrupánek, nku Svazek: 6 Strana: 0442
Chrupánek, nku, m., die Kroquante, der Krachkuchen. Šm.

87015   Chrupati Svazek: 1 Strana: 0546
Chrupati, chroupati, chroupám a chrupám (křoupám, křupám), chrupi a chroupi, al, ání; chrupěti, ěl, ění; chrupnouti, chroupnouti, pnul a pl, utí; chroupávati = chroustati, knacken, knorpeln, knaupeln, grämmein. — co. Vlk koně chroupá. L. Ch. kosti, Us., dorty, mandle. Víd. list. Co tam chroupáš? — kde. Padl, až chruply v něm kosti. Hlas. Sníh pod nohami chroupá, Us.

87016   Chrůpati Svazek: 1 Strana: 0546
Chrůpati (chrupati), chrůpám (chrupám) a chrůpi (chrúpij, al, ání; chrupávati = ve spaní chroptěti, chrápati, schnarchen. Jg. Chrupá, jakoby do suku řezal. Sych. — kdy: ve snách ch. V. Po obědě si chrupnu as hodinu (pospím). Us., Jg.

87017   Chrupati Svazek: 6 Strana: 0442
Chrupati. Chrupnouti si = podřímnouti si, sein Schläfchen machen. Dch.

87018   Chrupati Svazek: 10 Strana: 0592
Chrupati = chrápati. — jak. Chrupal, jakoby po ořechách jezdil. Vlasť. I. 53.

87019   Chrupavčitý Svazek: 6 Strana: 0442
Chrupavčitý. Ch. ryby. NA. V. 599.

87020   Chrupavečný Svazek: 6 Strana: 0442
Chrupavečný klíh, der Knorpelleim, Chon- drin. Nz.

87021   Chrupavica Svazek: 6 Strana: 0442
Chrupavica, e, f. = chrupavka. Slov. Loos.

87022   Chrupavka Svazek: 1 Strana: 0546
Chrupavka, chroupavka, chruplavka, y, f. = kůže okoralá u vepřové pečeně, die harte Haut am Schweinbraten. Jg. — Ch., chrupka, něm. Knorpel. Ch. v nose. D. Vz více v S. N. III. 1158. — Ch. = chroupaná střešně. Die Knorpel-, Pelzkirsche. D. — Chrupavky, druh slivek. Us. Bolesl.

87023   Chrupavka Svazek: 6 Strana: 0442
Chrupavka = tkanina těla zvířecího pevná ale měkčí nežli útvary rohové a kosťové. Vz Kram. Slov., S. N. Knorpel. Ch. štito- vitá, Schild-, kruhovitá, Ring-, konvicovitá, Gieskannen-. Šv. 68., 69. Ch. v nose pře- pažná, postranná, křídlová. S. N. V. 881. Cf. Schd. II. 321. — Ch. = třešně, die Pelz- kirsche. Vz Rstp. 480., Kk. 253., Čl. 38. — Ch. = chrupavý piškot americký, Cracker. Šp. — Ch , Kraut mit starken Stengeln. Šm.

87024   Chrupavka Svazek: 10 Strana: 0104
Chrupavka, y, f. Ch. bílá, černá, čer- vená (třešně). Nár. list. 1903 č. 163 8.

87025   Chrupavkovitý Svazek: 6 Strana: 0442
Chrupavkovitý, knorpelartig. Ch. krou- žky, Knorpelringe. Šv. 71.

87026   Chrupavkový Svazek: 6 Strana: 0442
Chrupavkový, Knorpel-, knorpelig. Ch. uhlí. Šp.

87027   Chrupavý Svazek: 1 Strana: 0546
Chrupavý, chroupavý, chruplavý, chrou- plavý, co chroupá, knorpelnd. Jg. Ch. slivky, střešně, kosti, sucháry, Kom., ryby. — Ch., kdo chroupá, knorpelnd.

87028   Chrupec Svazek: 10 Strana: 0592
Chrupec, pce, m., vz Lnička zde.

87029   Chrupečnatý Svazek: 6 Strana: 0442
Chrupečnatý, vz Chruplavý.

87030   Chrupěnka Svazek: 1 Strana: 0546
Chrupěnka, y, f., chrupavka, Knorpel- kirsche. D.

87031   Chrupěti Svazek: 1 Strana: 0546
Chrupěti, vz Chrupati.

87032   Chrupěti Svazek: 10 Strana: 0104
Chrupěti. Až chrupí naše kosti. XVIII. stol. Čes. 1. XII. 19.

87033   Chrupěti kde Svazek: 10 Strana: 0592
Chrupěti kde. Chřapěly v něm kosti (chřestily). Slez. Vlasť, I. 90.

87034   Chrupinka Svazek: 6 Strana: 0442
Chrupinka, y, f. = příkusek. Ch. z rýže, z raků atd. Hnsg.

87035   Chrupka Svazek: 1 Strana: 0546
Chrupka, chřupka, křupka, y, f., chru- pavka, chrustačka, Knorpel. D. — Ch., Krach- gutedel. Šk. Vz Víno.

87036   Chrupka Svazek: 9 Strana: 0083
Chrupka, y, f., druh révy. Hrozny chrupky i muškátu. Vaň. Göth. 52.

87037   Chrupkati Svazek: 1 Strana: 0546
Chrupkati, chrumkati = chroustati. NaSlov.

87038   Chrupkavosť Svazek: 1 Strana: 0546
Chrupkavosť, i, f., na Slov., = chrupkosť.

87039   Chrupkavý Svazek: 1 Strana: 0546
Chrupkavý, na Slov., = chrupký.

87040   Chrupký Svazek: 6 Strana: 0442
Chrupký, knorpelig; zerbrechlich. Loos.

87041   Chrupký Svazek: 7 Strana: 1275
Chrupký sníh. Pušk. 126.

87042   Chrupky Svazek: 10 Strana: 0104
Chrupky, f. = srdcovky, druh třešní. Nár. list. 1904. 154. 15.

87043   Chruplavěnka Svazek: 1 Strana: 0546
Chruplavěnka, y, f., chondrus. Rostl.

87044   Chruplavičný Svazek: 6 Strana: 0442
Chruplavičný. Ch. kraj listu = jako chruplavka pevný a suchý, přitlustlý, na- proti bylinnému, mázdrovitému. Čl. Kv. XX.

87045   Chruplavitý Svazek: 1 Strana: 0546
Chruplavitý, knorpelig. Ch. kosť. Krok.

87046   Chruplavka Svazek: 1 Strana: 0546
Chruplavka = chrupavka.

87047   Chruplavka Svazek: 6 Strana: 0442
Chruplavka. Ch-ky Wrisbergovy (carti- lagines Wrisbergi) v chřtánu leží před chru- plavkami nálevkovitými ve svazech jazýko- nálevkovitých. S. N. XI. 303.

87048   Chruplavkovitý Svazek: 6 Strana: 0442
Chruplavkovitý, knorpelartig. S. N. V. 881. Ch. výrůstek, KP. I. 6., list. Vz Chru- piavičný.

87049   Chruplavkový Svazek: 6 Strana: 0442
Chruplavkový, knorpelig. Vz S. N. X. 183 , Chrustavičný. Ch. nůž na chruplavky). Wld.

87050   Chruplavník Svazek: 1 Strana: 0546
Chruplavník, u, m., polycnemum. Rostl.

87051   Chruplavník Svazek: 6 Strana: 0442
Chruplavník. Vz Slb. 254., FB. 32., Čl. Kv. 156.

87052   Chruplavník Svazek: 10 Strana: 0104
Chruplavník, u m., polycnemum, rostl. Vz Ott. XX. 168.

87053   Chruplavý Svazek: 1 Strana: 0546
Chruplavý = chrupavý.

87054   Chruplavý Svazek: 6 Strana: 0442
Chruplavý. Ch. či chrupečnaté ryby, chondracanthi, Knorpelfische. Nz.

87055   Chrupnouti, vz Svazek: 1 Strana: 0546
Chrupnouti, vz Chrupati.

87056   Chrupolin, u Svazek: 1 Strana: 0546
Chrupolin, u, m., Chondrodit, nerost. Min.

87057   Chrupot Svazek: 1 Strana: 0546
Chrupot, u, m., Geknacke, Geknorpel. Jg.

87058   Chrust Svazek: 1 Strana: 0546
Chrust, u, m., hlahol od potření něčeho tvrdého, křehkého, suchého, das Knorpeln; 2. malé, špatné ovoce, kleines, schlechtes Obst. — Ch., drobné roždí, Reisig. Jg. Popravil se jako pes v chrustech = zchudl. Výb. I. — Ch., a, m., hloupý člověk, chramost, Tölpel. Jg.

87059   Chrúst Svazek: 1 Strana: 0546
Chrúst, na Slov. = hmyz. Vz Chroust.

87060   Chrust Svazek: 1 Strana: 0546
Chrust, i, chrustka, chrustačka, chrustavka, y, f., na Slov. chrustadlo, a, n., chrustavec, vce, m. = chrupka, chroupavka, die Knorpel. Ros. —

87061   Chrust Svazek: 6 Strana: 0442
Chrust, vz Mz. v List. flol. VIII. 3., Mkl. Etym. 90. Barák byl na chrust = byl ze samého dříví a již starý, byl by shořel jako chrust (roždí). Sá. - Ch., u, m. = hlupák. Rk.

87062   Chrúst Svazek: 6 Strana: 0443
Chrúst = chroust. Ž. wit., 104. 34., Brt., Dal. 167. Ch. vodní, gyrinus natator, Němc. IV. 424., rohatý, brucns acnleatus. BO.

87063   Chrusť Svazek: 6 Strana: 0443
Chrusť. Vz Mz. v List. filol. VIII. 3.

87064   Chrúst Svazek: 7 Strana: 1275
Chrúst, bruchus. Ž. kl. 104. 34. = Ch. = drobné klestí. Lib. NZ. I. 546.

87065   Chrúst Svazek: 9 Strana: 0083
Chrúst, a, m. Prišiel z ústy na chrústy (šel bez přípravy; nepořídil). Zát. Př. 23a. — Ch. = č/ věk hubený. Zát. Př. 64b.

87066   Chrustač Svazek: 1 Strana: 0546
Chrustač, e, m., der knappert, knirscht. Jg.

87067   Chrustačka Svazek: 1 Strana: 0546
Chrustačka, y, f., chrusta, Knorpel. Ch. prostřed nosu. V. Vz Chrupavka.

87068   Chrustačkový Svazek: 1 Strana: 0546
Chrustačkový, Knorpel-. Ssav.

87069   Chrustadlo Svazek: 1 Strana: 0546
Chrustadlo, a, n., vz Chrusta.

87070   Chrustal Svazek: 1 Strana: 0546
Chrustal, a, m., vz Chrustač.

87071   Chrustalka Svazek: 1 Strana: 0546
Chrustalka, y, f. = chrustavka.

87072   Chrustati Svazek: 1 Strana: 0546
Chrustati, vz Chroustati.

87073   Chrustavčitý Svazek: 10 Strana: 0104
Chrustavčitý. Ch. obruba na pušce kloubní, limbus glenoidalis, volná těla klou- bová ch-tá, freie, knorpelige Gelenkkörper. Ktt.

87074   Chrustavec Svazek: 1 Strana: 0546
Chrustavec, vce, m., chrustavý. — Ch., chrustačka, der Knorpel. — Ch., praskavec, Wegetritt. D.

87075   Chrustavec Svazek: 6 Strana: 0443
Chrustavec, centmodium. Byl. 15. stol. Ch. = rdesno šťukavec, polygonům aviculare. Vz Retp. 1260 , FB. 30. — Ch. = vřes, erica vulgaris. U Počát. Kš.

87076   Chrustavec Svazek: 9 Strana: 0083
Chrustavec, vce, m., rostl. Vz Ott. XIV. 425.

87077   Chrustavečka Svazek: 6 Strana: 0443
Chrustavečka, y, f., paronychia, die Paronychie, rostl. Ch. douškolistá, p. serpilli- folia. Vz Rstp. 653.

87078   Chrustavice Svazek: 1 Strana: 0546
Chrustavice, e, f. Knorpel. D.

87079   Chrustavičnosť Svazek: 6 Strana: 0443
Chrustavičnosť, i, f., die Knorpeligkeit. Ch kostry. S. N. V. 436.

87080   Chrustavičný Svazek: 6 Strana: 0443
Chrustavičný = chruplavkový, cartila- ginosus. Nz. lk.

87081   Chrustavičný Svazek: 10 Strana: 0104
Chrustavičný. Ch svázání, souchrust, synchondrosis; ch. nádor, Knorpelgeschwulst, Chondrom, ch. výrostek, Knorpelauswuchs, enchondrosis. Ktt.

87082   Chrustavka Svazek: 1 Strana: 0546
Chrustavka, y, f., der Knorpel.

87083   Chrustavka Svazek: 6 Strana: 0443
Chrustavka = chrupavka, chruplavka. Ch. prstenovirá, ch. mezikostná, cartilago; ch. kosti, der Knochenknorpel; zánět ch-ky, die Knorpelentzündung, změknutí ch-vek Nz. lk. Ch. sklovitá (hyalinní), pružná či síťovitá, vazová. Vz Slov. zdrav. Ch. hrtánu. Vz ib.

87084   Chrustavka Svazek: 7 Strana: 1275
Chrustavka čtyřrohá, cartilago quandran- gularis, koncová, Epiphysenknorpel, nosní, c. triangularis (trojhranná), průdušnicová, c trachealis, pšenicovitá, c. triticea, sesa- movitá, c. sesamoidea, štítová, c. thyreoidea, víčková, tarsus. Ktt. exc.

87085   Chrustavka Svazek: 10 Strana: 0104
Chrustavka, y, f. Ch-ky klínovité, carti- lagines cuneiformes, růžková, c. corniculata, sklovitá, c. hyalinnea, víčková, tarsus; zá- nět ch-ky hrtanové, perichondritis laryn- gea. Ktt.

87086   Chrustavkoočnicový Svazek: 7 Strana: 1275
Chrustavkoočnicový, tarsoorbitalis.

87087   Chrustavkosloví Svazek: 10 Strana: 0104
Chrustavkosloví, chrustosloví, n., chon- drologia. Ktt.

87088   Chrustavkovitý Svazek: 6 Strana: 0443
Chrustavkovitý, knorpelförmig.

87089   Chrustavkovitý Svazek: 10 Strana: 0104
Chrustavkovitý. Ch. výrůstky přepažky nosní, enchondrosis septi narium Ktt.

87090   Chrustavkový Svazek: 6 Strana: 0443
Chrustavkový, Knorpel-. Ch. tkanina, das Knorpelgewebe, pouzdro, -kapsel. Nz lk. Ch. doplněk kostí, Stff., nádor. Nz. lk.

87091   Chrustavkový Svazek: 7 Strana: 1275
Chrustavkový, cartilagineus.

87092   Chrustavkový Svazek: 10 Strana: 0104
Chrustavkový. Ch. deska trojhranná, cartilago triangularis; ch. deska křídlatá, c. alaris; ch. deska čtyřhranná, c. quadran- gularis. Ktt.

87093   Chrustavosť Svazek: 6 Strana: 0443
Chrustavosť, i, f., knorpelnde Beschaf- fenheit. Šm.

87094   Chrústek Svazek: 10 Strana: 0104
Chrústek, stka, m., zdrobn. chroust. Vz Gb. Slov.

87095   Chrustěnice Svazek: 6 Strana: 0443
Chrustěnice, dle Budějovice, Chrustenitz, ves u Dušník. Tk. III. 7., IV. 534., V. 242.. Rk. Sl.

87096   Chrustěti Svazek: 1 Strana: 0546
Chrustěti, 3. pl. stí, ěl, ění, chrustívati, chrast dělati, rasseln, knastern. Co to chra- stělo? Ros. —

87097   Chrustí Svazek: 1 Strana: 0546
Chrustí, n., opadané jehličí ze suchých otýpek, Nadelstreu. Us. Polič.

87098   Chrústica Svazek: 7 Strana: 1275
Chrústica, e, f. = samička chroustova. Slov. ZObz. XXIV. 251.

87099   Chrustice Svazek: 10 Strana: 0104
Chrustice, e, f., nějaká rostlina. Vz Gb. Slov.

87100   Chrustičko Svazek: 10 Strana: 0592
Chrustičko, a, n., pole u Dovalova. Mus. slov VIII. 9.

87101   Chrustiti se Svazek: 10 Strana: 0104
Chrustiti se = hrabati se. Vz Chrouti se. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 89.

87102   Chrustka Svazek: 1 Strana: 0546
Chrustka, y, f., chrustavice.

87103   Chrustkovatý Svazek: 1 Strana: 0546
Chrustkovatý = chrustovatý.

87104   Chrustlavosť Svazek: 6 Strana: 0443
Chrustlavosť, i, f. = chrustavosť. Šm.

87105   Chrustlavý Svazek: 1 Strana: 0546
Chrustlavý = chruplavý, knappernd, ras- selnd. — Ch., chrustovitý, knorpelig. Ros.

87106   Chrustnatec Svazek: 6 Strana: 0443
Chrustnatec, tce, m. = parost chrustný, vyrostlina na těle, enchondroma. S. N. XI. 400.

87107   Chrustnatosť Svazek: 1 Strana: 0546
Chrustnatosť, i, f., Knorpeligkeit.

87108   Chrustnatý Svazek: 1 Strana: 0546
Chrustnatý, knorpelig. Krab.

87109   Chrustnouti Svazek: 1 Strana: 0546
Chrustnouti, vz Chroustati. — 2. do ně- čeho vraziti. — kam: do čeho ch. Us. — Jg.

87110   Chrustný Svazek: 6 Strana: 0443
Chrustný, Knorpel-. Ch. svázání, syn- chondrosa. Vz Chrustnatec.

87111   Chrustot Svazek: 10 Strana: 0104
Chrustot, u, m.. das Geknirsche. Ch. kančích zubů. Msn. II. 196.

87112   Chrustovatosť Svazek: 1 Strana: 0546
Chrustovatosť, i, f. = chrustnatosť.

87113   Chrustovatý Svazek: 1 Strana: 0546
Chrustovatý, -ovitý, chrustkovatý, chrust- kovitý = chrustnatý, knorpelig. Ros.

87114   Chrústovice Svazek: 6 Strana: 0443
Chrústovice, míst. jm. Arch. III. 496.

87115   Chrustozpyt Svazek: 6 Strana: 0443
Chrustozpyt, u, m., die Chondrologie. Nz. lk.

87116   Chrustří Svazek: 6 Strana: 0443
Chrustří, n., koll., die Knorpeln. Rk.

87117   Chrušina Svazek: 6 Strana: 0443
Chrušina, y, f., Kruschina, sam. u Lu- bence.

87118   Chrutí Svazek: 1 Strana: 0546
Chrutí, boukání, pojímání černé zvěři. Das Rauschen, Ranzen. Šp.

87119   Chrvát Svazek: 6 Strana: 0443
Chrvát, a, m., os. jm. Šf. Strž. II. 295. Vz Chorvati.

87120   Chrvátek Svazek: 8 Strana: 0125
Chrvátek, chrvotek, tku, m. = rukávce. Na Frýdecku. Brt. D. II. 463.

87121   Chrvati Svazek: 7 Strana: 1275
Chrvati v Polabí. Vz Mus. 1892. 267.

87122   Chrvotek Svazek: 6 Strana: 0443
Chrvotek, tku, m. = malá ženská košulka. U Frýdka. Tč.

87123   Chryb Svazek: 6 Strana: 0443
Chryb, u, m., der Bergrücken. Mš.

87124   Chrýľati Svazek: 6 Strana: 0443
Chrýľati = chrliti, líti. - co kam: vodu do flaše. Ev. Šk. II. 235.

87125   Chrýľava Svazek: 7 Strana: 1275
Chrýľava, y, f = chrlava, Regenguss, m. Ch. sa leje a hrom durká divý. Slov. Bl. Ps. 78.

87126   Chrypka Svazek: 7 Strana: 1275
Chrypka, y, f. = chraptění. Slov. Rl. Pr. I. 239. Cf. Chřipka.

87127   Chrys-es Svazek: 1 Strana: 0547
Chrys-es, a, m., kněz Apollonův z Chrysy troadské. Vj.

87128   Chrysa Svazek: 1 Strana: 0546
Chrysa, y, f., mě. v Troadě. — Chrysan, a, m. — Chryský.

87129   Chrysalidky Svazek: 1 Strana: 0546
Chrysalidky, pl., f., stříbro-, neb zlato- lesklé kukly denních motýlův. Ihl. 172.

87130   Chrysalinin Svazek: 9 Strana: 0083
Chrysalinin, u, m. = žluté barvivo. Vz Ott. XII. 422.

87131   Chrysammová Svazek: 6 Strana: 0443
Chrysammová kyselina. Vz S. N.

87132   Chrysanilin Svazek: 7 Strana: 1275
Chrysanilin, u, m., v lučbč. Vz Rm. II. 247.

87133   Chrysanisový Svazek: 7 Strana: 1275
Chrysanisový. Ch. kyselina. Vz Rm. II. 141.

87134   Chrysarobin Svazek: 7 Strana: 1275
Chrysarobin, u, m., v lučbě. Vz Rm II. 272 , KP. VI. 389

87135   ChrysaroBin Svazek: 9 Strana: 0083
ChrysaroBin, u, m. = látka obsažená v prašku z goa. Vz Ott. XII. 423.

87136   Chrysazin Svazek: 7 Strana: 1275
Chrysazin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 2C8.

87137   Chrysazol Svazek: 7 Strana: 1275
Chrysazol, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 262.

87138   Chryselefantina Svazek: 6 Strana: 0443
Chryselefantina, y, f. = socha ze data a ze slonové kosti. NA. I. 21.

87139   Chrysen Svazek: 6 Strana: 0443
Chrysen, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 570.

87140   Chrysen Svazek: 9 Strana: 0083
Chrysen, u, m., aromatický uhlovodík. Vz Ott. XII. 423.

87141   Chrysin Svazek: 7 Strana: 1275
Chrysin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 361.

87142   Chrysin Svazek: 9 Strana: 0083
Chrysin: C15H10O4. Vz Ott. XII. 424.

87143   Chrysipp-os Svazek: 1 Strana: 0547
Chrysipp-os, a, m., slavný stoik ze Sol, města cilicského. Vj.

87144   Chrysoberyll Svazek: 6 Strana: 0443
Chrysoberyll, u, m., nerost vyhraněný barvy bledězelené, drahokam. Vz Bř. N. 187., Šfk. 213., Osv. I. 668., KP. III. 188., Schd. II. 41., Kram. Slov.

87145   Chrysoberyll Svazek: 9 Strana: 0083
Chrysoberyll, u, m., nerost. Vz Ott. XII. 425.

87146   Chrysofanová Svazek: 6 Strana: 0443
Chrysofanová kyselina. Vz S. N.

87147   Chrysofanový Svazek: 9 Strana: 0083
Chrysofanový. Ch. kyselina. Vz Ott. XII. 425..

87148   Chrysografie Svazek: 6 Strana: 0443
Chrysografie, e, f. = umění zlatem psáti a malovati. Vz S. N.

87149   Chrysochinon Svazek: 7 Strana: 1275
Chrysochinon, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 316.

87150   Chrysoidin Svazek: 6 Strana: 0443
Chrysoidin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 537.

87151   Chrysoidin Svazek: 9 Strana: 0083
Chrysoidin, u, m. Vz Ott. XII. 425.

87152   Chrysokol Svazek: 1 Strana: 0547
Chrysokol, u, m. (Kupfergrün), obsahuje vodu, kyselinu křemičitou n. kysličník měd- natý. Vz Malachit. Bř.

87153   Chrysokol Svazek: 6 Strana: 0443
Chrysokol. Bř. N. 164.

87154   Chrysolith Svazek: 1 Strana: 0547
Chrysolith, u, m., obsahuje kyselinu kře- mičitou, kysličníky hořečnatý a železnatý. Odrůda (nažloutle a nahnědle zelený): olivin. Ch. zelený. Vz Drahokam. Goldstein.

87155   Chrysolith Svazek: 6 Strana: 0443
Chrysolith, nerost vyhraněný barvy ze- lenožluté, tmavý sluje olivin; drahokam. Vz Kram. Slov., Bř. N. 171., Schd. II. 50., Šfk. 200., KP. III. 193, S. N., Rk. Sl.

87156   Chrysolith Svazek: 7 Strana: 1275
Chrysolith Vz Drahokam (2. dod.).

87157   Chrysopras Svazek: 1 Strana: 0547
Chrysopras, u, m., drahokam.

87158   Chrysopras Svazek: 6 Strana: 0443
Chrysopras = odrůda chalcedonu barvy zelenavé; poloviční drahokam. Vz S. N., Bř. N. 184, KP. III. 196., Schd. II. 32, Kram. Slov.

87159   Chrysorhamnin Svazek: 6 Strana: 0443
Chrysorhamnin, u, m. = žluté barvivo ze zrn aviňonských. Vz Šfk. 599, S. N.

87160   Chrysorin Svazek: 6 Strana: 0443
Chrysorin, u, m. = slitina, 100 č. mědi a 50 č. cinku. Vz S. N.

87161   Chrysostom Svazek: 1 Strana: 0547
Chrysostom, a, m. V. Zlatoustý.

87162   Chrysotil Svazek: 6 Strana: 0443
Chrysotil, u, m. = osinek hadcový. Bř. N. 139.

87163   Chrysotil Svazek: 10 Strana: 0104
Chrysotil, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 716.

87164   Chryst Svazek: 1 Strana: 0547
Chryst, Chrystian atd., vz Christ, Christian.

87165   Chržín Svazek: 6 Strana: 0443
Chržín, a, m., Cherchin, ves u Velvar. Tk. I. 362., IV. 171.

87166   chř Svazek: 8 Strana: 0124
chř m. hř: chřbet — hřbet. Dšk. Jihč. I. 31.

87167   Chřada Svazek: 6 Strana: 0434
Chřada, y, f., strč., der Schwund (nemoc, od chřadnouti).

87168   Chřadlý Svazek: 6 Strana: 0434
Chřadlý, schwindend, welk, darbend, tabe- scens. Dch. Ch. srdce. BO.

87169   Chřadnouti Svazek: 1 Strana: 0539
Chřadnouti (zastar. chřednouti), dnul a dl, utí = churavěti, ubývati, schnouti, ein- schrumpfen, schwinden, abzehren, welken. D. — Čím dál, tím více chřadne. Všechen chřadne. Ros. Tělo, úd chřadne. D. Rostlina vláhy zbavena jsouc chřadne, vadne a schne. Kom. — čím: Zahálkou údy chřadnou a mdlí. Anth. II. 214. Ch. závistí, V., Št. kn. šest. 183., strachem, Vrat. 26., žízni, D., sta- rostí, žalostí, zármutkem, milostí, nemocí, V., truchlivostí. Plk. — od čeho: od ne- moci. V., Lk. Byliny od sucha chřadnou. Ros. — proč. Závistí pro něco ch. St. kn. šest. 93. Ch. pro nedostatek. V. — po kom. Chřadl po ní (toužil po ní). V. — po kom čím. Zamiloval ji a po ní milostí chřadl. Lomn.

87170   Chřadnouti Svazek: 6 Strana: 0434
Chřadnouti, vz Mz. v List. filol. VIII. 2., Mkl. Etym. 90. — abs. Matery chřadly. BO. — jak. Chřadnu jako tráva. Dch. — čím: strachem, Krist. 84. a., závistí. Št. K. š. 93.,183. — proč. Až chřadl pro tu mi- lost. Št. Kn. š. 39. - po čem. Srdce po tvej milosti chřadne. Rúd. 26. a. — v čem. Aby chřadl v tuhách světských v kakés rozpači. Št. Kn. š. 50.

87171   Chřadnouti Svazek: 8 Strana: 0124
Chřadnouti. O tvarech vz Gb. H. ml. I. 105. Ch. strachem. Št., Krist. 84. a.

87172   Chřadnouti Svazek: 9 Strana: 0082
Chřadnouti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 246.

87173   Chřadnutí Svazek: 1 Strana: 0539
Chřadnutí, n., Auszehrung, Dürrsucht, Souchotiny s nenáhlým ch-tím sžírají. Kom.

87174   Chřadnutí Svazek: 6 Strana: 0434
Chřadnutí = scházení lidského ústrojí buď nedostatkem anebo stářím. Vz Slov. zdrav., S. N.

87175   Chřamolka Svazek: 1 Strana: 0540
Chřamolka, y, f., jm. louky u Čela- kovic. Jg.

87176   Chřampa Svazek: 1 Strana: 0540
Chřampa, y, m. a f., hubař, hubařka, Maul- drescher, -drescherin.

87177   Chřanstovský Svazek: 6 Strana: 0435
Chřanstovský, ého, m., os. jm. Tk. VI. 255., 2V)3.

87178   Chřap Svazek: 1 Strana: 0540
Chřap, u, m., hlahol, krach. Ros.

87179   Chřapač Svazek: 1 Strana: 0540
Chřapač, křapač, e, m., ein Kracher. Jg. — Chřapáč, křapáč, křapák, veliký vlaský
ořech, grosse Nuss, Baumnuss. Kouble. —

87180   Chřapáč Svazek: 1 Strana: 0540
Chřapáč, křapáč, e, m., veliký smrž, grosse Morchel, Bischofsmütze. Aqu. — Chřapáč, křapáč, chřapák, křapák a) pohrdlivě o nosu, frňák, grosse Nase, Schmecker, D.; b) o uhro- vitém nosu. Plk. — Chřapač, e, m., zavilé, sukovité dřevo, knorrichtes Holz. D. — Jg.

87181   Chřapáč Svazek: 6 Strana: 0435
Chřapáč = ořech. Vz Rstp. 1387. — Ch.. helvella, die Lorchel, houba. Ch. svraštělý. h. crispa; jamatý, h. lacunosa; cévkovitý. h. fistulosa; holemý, h. gigas; obecný, b. esculenta; rudotřeňový, h. rhodopus; po- dezřelý, h. suspecta; huspeninný, h. tremel- losa; ch. infula, h. infula; černý, h. atra: zpružný, h. elastica. Vz Rstp. 1930. a násl. - Cf. Kk. 77., Schd. II 258., Rose 67.

87182   Chřapák Svazek: 1 Strana: 0540
Chřapák, a, m., velký ořech; nos. Vz Chřapáč. Na Mor. křapák. Brt.

87183   Chřapal Svazek: 1 Strana: 0540
Chřapal, a, m., der Rasseler. Jg.

87184   Chřápati Svazek: 1 Strana: 0540
Chřápati, chřápám, chřapám, křapám, chřapi, křapi; chřapávati; chřapiti, il, en, ení; chřapívati; chřapnouti, pnul n. pl, utí. Ch. = chřap, chřapot, třeskot a) dělati, klirren, ras- seln, scheppern, krachen; b) vydávati, klirren, rasseln, Jg.; chroptěti; tlachati. — abs. Ten hrnec chřape. Udeřil ho v hlavu, až chřaplo. Bil ho v hlavu, až to chřapalo. Jg. Chřapá (chroptí) jako starý hrnec — komu. Chřapí mu hlas. Sych. — na co. Pán na své hrdlo chřapí. Kateř. Žer. — kam. Po malé chvíli chřapne na zem a Jelínek se sehne, vezme mu je mezi nohami. Svěd. 1569. — čím: dveřmi (bouchati). Us. — koho kam: někoho přes hlavu ch. (bíti, tlouci). Ros. — se v čem: v šamích (ve škarpalích), Us., v křámích. Šm. (klappern in Pantoffeln).

87185   Chřápati Svazek: 6 Strana: 0435
Chřápati. Ch. sebou (upadnouti). Us. Šd.

87186   Chřápavě Svazek: 1 Strana: 0540
Chřápavě, rasselnd, heiser. Ch. mluviti. V.

87187   Chřapavý Svazek: 6 Strana: 0435
Chřapavý. Cn. třepy, fragilia vasa. BO.

87188   Chřapěti Svazek: 8 Strana: 0125
Chřapěti. Pán (můj) na hrdlo chřapí (chraptí). Kat. z Žer. 182.

87189   Chřapiti Svazek: 6 Strana: 0435
Chřapiti, il, en, ení = udeřiti. — koho čím: sekerou. Rkv. arch. 1590.

87190   Chřaplavě Svazek: 1 Strana: 0541
Chřaplavě, vz Chřápavě.

87191   Chřaplavý Svazek: 1 Strana: 0541
Chřaplavý, chřaplivý, vz Chřápavý.

87192   Chřaplivosť Svazek: 10 Strana: 0103
Chřaplivosť, i, f. = chraplavost Vz Gb. Slov.

87193   Chřapnouti Svazek: 1 Strana: 0541
Chřapnouti, vz Chřápati.

87194   Chřast Svazek: 1 Strana: 0541
Chřast, u, m., chřest, chrast, Geräusch.

87195   Chřást Svazek: 1 Strana: 0541
Chřást, u, m., chrást (u zelí), Krautblätter. Us. —

87196   Chřast Svazek: 6 Strana: 0436
Chřast, vz Mkl. Etym. 132. A tu hop! k němu a chřast! jemu po hlavě a fuk! Už byl pryč! Laš. Tč.

87197   Chřast Svazek: 8 Strana: 0125
Chřast = chřest. Vz Gb. H. ml. I. 148.

87198   Chřást Svazek: 9 Strana: 0082
Chřást, frons, vegetativní těleso nejmnož ších jaterních mechů (jatrovek). Vz Ott. XII. 384.

87199   Chřastač Svazek: 1 Strana: 0541
Chřastač, křastač, e, m., kdo chřastá na př. len, Flachsbrecher. Jg.

87200   Chřastačka Svazek: 1 Strana: 0541
Chřastačka, křastačka, y, f., která len chřastá, Flachsbrecherin. Ch. hrsť po hrsti chřastá (len na hrubo tře a chrastiny hladičce přihazuje, která je na čisto hladí a vytírá). Koubl. — Ch. stroj, na kterém se len suchý chřastá n. mačká (trdlice), die Flachsbreche. Us. — Ch., stará, rozchrastěná věc, ein Trödel. Us. — Ch. = chřestačka. Bž.

87201   Chřasták Svazek: 6 Strana: 0436
Chřasták, u, m. = chrastačka = trdlice na len hrubá s jednou zdraží, která jen dřev- naté částky lnu přelamuje; odpadky slovou pazdeří; domek pazderna. Us. Hk.

87202   Chřástal Svazek: 1 Strana: 0541
Chřástal, chřástal, a, chřástel, chřístel, e, chřístelík, a, m., křástal, křástel, pták, sekáč, na Mor. krcák, keckelec (jehož nelze snadno zastřeliti), Mřk., die Ralle, Schnarrwachtel, der Wiesenläufer. Jel., Vrat., Aqu.

87203   Chřástal Svazek: 6 Strana: 0436
Chřástal polní, crex pratensis, vz Frč. 346.; vodní, rallus aquaticus, die Wasser- ralle, Sl. les., Schd. II. 471.; nejmenší, por- zana pygmaea, das Zwergsumpfhuhn. Sl. les. Cť. S. N., Mkl.Etym. 132.

87204   Chřástal Svazek: 7 Strana: 1274
Chřástal, a, m. Cf. Brm. II. 3. 433.-446. Ch. polní, vz Sekavec, Senosek, Chřástavec (2. dod.).

87205   Chřástal Svazek: 9 Strana: 0082
Chřástal polní (křá tal, sekáč, sekavec, třa- sáček, řezáč, senosek, hřástovec; na Mor. skřáŠČ křášč), vodní, kropenatý, malý, nejmenší. Vz Šír IV. 45. -54., Ott. XII. 384., Mus. ol. III. 119 Sr. násl. Chriašteľ.

87206   Chřástalovitý Svazek: 1 Strana: 0541
Chřástalovitý. Ch-tí ptáci. Vz Chřástal.

87207   Chřastanec Svazek: 10 Strana: 0592
Chřastanec, nce, m. = len na poli vy- třený. Litom. 65.

87208   Chřástání Svazek: 7 Strana: 1274
Chřástání, n. = hlas chřástala polního. Šír. Pt.

87209   Chřástař Svazek: 10 Strana: 0592
Chřástař, e, m. = tulák, zdržující se v chrásti, rošták. Brt. Sl. 121.

87210   Chřastati Svazek: 1 Strana: 0541
Chřastati, chřastávati, chřastnouti, stnul a stl, utí. — co: len (na hrubo tříti, den Flachs grob brechen). Us. — Ch., jako chřá- stal křičeti. Jg.

87211   Chřástati Svazek: 10 Strana: 0103
Chřástati = svištěti? - kudy jak. Jeho hrabice (kosa) ch-la bez přestání horkým vzduchem (když sekal obilí). Nár. list. 1902. č. 267. 10.

87212   Chřástavec Svazek: 7 Strana: 1274
Chřástavec, vce, m. = chřástal polní.

87213   Chřástavec Svazek: 9 Strana: 0082
Chřástavec, vce, m., vz předcház. Chřástal. Ott. XIl. 385.

87214   Chřástel Svazek: 8 Strana: 0125
Chřástel. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 33. Ch. polní, crex pratensis, místy na Mor. sekáč (i v Čech.), krástel (i v Čech.), kecek, kecal, gejcal, glgač, Mtc. 1893. 308. Také: křístel (han.), krášč, skrášč, keckal (laš.), keckář (val.), gécal (Litov.), gecan (Jevíčko), gecgál (Srbce), kěcek (Slez.). Brt. D. II. 322.

87215   Chřastí Svazek: 8 Strana: 0125
Chřastí, n., les u mor. Kamenice. Kld. IV. 7.

87216   Chřastina Svazek: 1 Strana: 0542
Chřastina, y, f., mačiště, mačinka, srdce u zelí (hloubek) a jiných zelin nedokonalé, když se nezahlaví. Das Pflanzenherz. Jg. — 2. Okřastaný len, grob gebrochener Flachs. Vz Chřastačka. — Ch. = krajina, kde chrastí roste. Arch. I. 154.

87217   Chřástnatý Svazek: 6 Strana: 0436
Chřástnatý, laubtragend. Rst. 419.

87218   Chřástnatý Svazek: 9 Strana: 0082
Chřástnatý. Ch. jatrovky, mechy. Ott. XIII. 114, 666.

87219   Chřástovitý Svazek: 6 Strana: 0437
Chřástovitý = chřástu podobný. Ch stélka havnatky. Rst. 419.

87220   Chřástovitý Svazek: 10 Strana: 0103
Chřástovitý lišejník. Ott. XIX. 437.

87221   Chřaščiť něčím oč Svazek: 6 Strana: 0437
Chřaščiť něčím oč = udeřiti. Cf. Chra- stiti. Laš. Tč.

87222   Chřášťal Svazek: 6 Strana: 0437
Chřášťal, a, m. Ch. polní, sekáč, orty- goraetra, erex, die WiesenRalle, der Wachtel- könig, pták; kropenatý, porzana maruetta, gesprenkeltes Sumpfhuhn; malý, p. minuta, kleines Sumpfhuhn. Sl. les.

87223   Chřbet Svazek: 1 Strana: 0542
Chřbet, zastr. = hřbet.

87224   Chřbet Svazek: 6 Strana: 0437
Chřbet = chřbet. Mor. a slov.

87225   Chřbet Svazek: 6 Strana: 0437
Chřbet. V MV. nepravá glossa. Pa. — Ž. wit. 65. 11., 20, 13. a j. Cf. Mkl. Etym. 90. Metla na ch. BO. Na Kriváni jest prý p. Bohu za chrbtom (nebezpečno). Slov. Tč. Bača náš, daj nám dobré krpce, by ti ne- behala valaška po chrbtě. Koll. Zp. I. 327. Už mně mojej kráse po maly ubývá, už mně ja šohajek na chrbtě odbíjá. Sš. P. 495. Nech repce žena proti mužovi, jak ju cb. svrbí. Čnosť za chrbtom nechávajú a peňáze hoňá. Glč. II. 330., 170.

87226   Chřbet Svazek: 7 Strana: 1274
Chřbet = hřbet. Št. Kn. š 121. 6.

87227   Chřbetna Svazek: 10 Strana: 0103
Chřbetna, y, f. = hřbetní žíla. Rozk. 2011. Vz Gb. Slov. Ch., varex. Rozk. P. 1232. Snad = spina, das Rückgrat. Mš.

87228   Chřbetnáč Svazek: 7 Strana: 1274
Chřbetnáč, e, m., enichires, zastr. Pršp. 18. 11.

87229   Chřbetnáč Svazek: 10 Strana: 0103
Chřbetnáč, e, m., nějaká obluda. Prešp. 411. Vz Gb. Slov.

87230   Chřbetnice Svazek: 1 Strana: 0542
Chřbetnice, e, f. = hřbetnice.

87231   Chřbetný Svazek: 10 Strana: 0103
Chřbetný, chřbetní = hřbetný. Ch. žíla, Rostl. G. 172b., kost Lék. A. 9b. 1.

87232   Chřbetový Svazek: 10 Strana: 0103
Chřbetový = hřbetový. Ch. žíla, Rostl. G. 178b., kožich. Mill. 42a.

87233   Chřeb Svazek: 10 Strana: 0103
Chřeb, u, m. Nepřátely mé dal si mi chřeb, inimicos meos dedisti mihi dorsum. Ž. pod. 17. 41. Ž. wit.: chřbet. Odvrátil od břemen chřeb. Ž. pod. 80. 7.

87234   Chřebčina Svazek: 7 Strana: 1274
Chřebčina, y, f., varex, zastr. Veleš. Cf. Chřebetna (2. dod.).

87235   Chřebedný Svazek: 6 Strana: 0437
Chřebedný = cintlavý, chorlavý. Slov. Ssk.

87236   Chřebetna Svazek: 7 Strana: 1274
Chřebetna, y, f., varex, zastr. Rozk.

87237   Chřěbe(t)nice Svazek: 7 Strana: 1274
Chřěbe(t)nice, e, f., spina, pateř. Bhm. 41.

87238   Chřebtina Svazek: 10 Strana: 0103
Chřebtina, y, f. = hřbetní žíla, kosť (hřbet). Vz Gb. Slov. Sr. Chřbetný.

87239   Chřebtový Svazek: 10 Strana: 0103
Chřebtový, chřebotový — hřbetový. Vz Gb. Slov.

87240   Chřečný Svazek: 9 Strana: 0082
Chřečný, vz Hřečný.

87241   Chřečný Svazek: 10 Strana: 0103
Chřečný. Ch. příze (hřečná) = křečná (hrubší než bavlněná). Jg. Rozb. 1842. 180.

87242   Chředa Svazek: 7 Strana: 1274
Chředa (chrzieda), y, f., peora, zastr. Pršp. 62. 1599.

87243   Chřednouti Svazek: 6 Strana: 0437
Chřednouti — chřadnouti. — po čem. Jemu srdce po tvej cnej milosti chřědne. Pravn. 1722.

87244   Chřel Svazek: 6 Strana: 0437
Chřel, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I, 121., D. ol. 1. 63. a j.

87245   Chřelina Svazek: 6 Strana: 0437
Chřelina, y, f., Křelina, ves u Jičína. Blk. Kfsk. 721., 774., Sdl. Hr. V. 361.

87246   Chřelovice Svazek: 6 Strana: 0437
Chřelovice, dle Budějovice, Křelowitz, vsi u Pelhřimova a u Veseřic. Tk. III. 36., 44., Sdl. Hr. IV. 370.

87247   Chřen Svazek: 1 Strana: 0542
Chřen (křen), na Slov. chren, u, m. Křen. V., Kom. Der Meerretig, Krän, Kren. Pečitému přidává se křen. Kom. Dobrý chřen s medem a med sám. L. Chřen se chlubil, dobrý já s medem; a med na to: kat tě prosí, dobrý já bez tebe. L. Dobrýs co chřen. Ros. Jsi dobrý jako štiplavý křen. D. Ten člověk chřen (= nemilý). L.

87248   Chřen Svazek: 6 Strana: 0437
Chřen. Slb. 686. MV. (pravá glossa). Pa. Cf. Mkl. Etym. 90. Sladký jako ch. červí- kovi, když sa v něm uláhne. Glč. I. 314. — Ch., a, m., os. jm. Tk. I. 89.

87249   Chřen Svazek: 8 Strana: 0125
Chřen, později křen. List. fil. 1894. 291. Dal mu chrenu (vypeskoval ho). Slov. Nov. Př. 648. — Ch., os. jm. u Kosmy.

87250   Chřen Svazek: 10 Strana: 0103
Chřen, u, m. — křen. Ked zahryzneš do chrenu, nekrič, že ťa štípe. Rizn. 62.

87251   Chřen Svazek: 10 Strana: 0592
Chřen vodní Vz Potočnice. Ch. luční. Vz Reřišnice.

87252   Chřenař Svazek: 1 Strana: 0542
Chřenař, e, m., křenař, der Kränmann. D.

87253   Chřenařiti Svazek: 1 Strana: 0542
Chřenařiti, il, ení, mit Krän handeln. Us.

87254   Chřenařka Svazek: 1 Strana: 0542
Chřenařka, y, f., křenařka, das Kränweib. D. —

87255   Chřenařství Svazek: 6 Strana: 0437
Chřenařství, n., der Kränhandel. Bern.

87256   Chřeněti Svazek: 6 Strana: 0437
Chřeněti. Výb. I. 358.

87257   Chřeněti, ěl Svazek: 1 Strana: 0542
Chřeněti, ěl, ění = hrčeti, rauschen, rieseln. — po čem. Po křemeni (po kamení) voda chření. Rozml. duse s tělem. Ms.

87258   Chřenice Svazek: 6 Strana: 0437
Chřenice, Křenitz, ves u Běchovic. Tk. II. 420., IV. 173., Blk. Kfsk. 692.

87259   Chřeniště Svazek: 1 Strana: 0542
Chřeniště — chřenoviště.

87260   Chřeniti Svazek: 6 Strana: 0437
Chřeniti, mít Krän anmachen. Bern.

87261   Chřeňkov Svazek: 6 Strana: 0437
Chřeňkov, a, m. Mlynář ze Ch-va. Pal. Děj. IV. 2. 432.

87262   Chřenný Svazek: 1 Strana: 0542
Chřenný, vz Chřenový.

87263   Chřenov Svazek: 6 Strana: 0437
Chřenov, a, m., míst. jm. Tk. III. 4., V. 41.

87264   Chřenoviště Svazek: 1 Strana: 0542
Chřenoviště, ě, n., chřenové pole, Krän- feld. —

87265   Chřenovka Svazek: 1 Strana: 0542
Chřenovka, křenovka, y, f., zahrada kře- nová, Krängarten, -feld. D.

87266   Chřenovský Svazek: 6 Strana: 0438
Chřenovský. ého, m., os. jm. Tk. Ž. 84 — Ch. Jiřík, čes. bratr. Jg. H. 1. 2. vd. 570., Jir. Ruk. I. 296.

87267   Chřenový Svazek: 1 Strana: 0542
Chřenový, chřenný, křenový, křenný. Meerrettich-, Krän-. K. list n. lupen, kořen, miska (struhadlo), obchodník (chřenař), šálek, mísečka, dům (v Praze). Jg.

87268   Chřenový Svazek: 6 Strana: 0438
Chřenový, dle Dolany, Křenow, ves u So- botky; Ch-vy Dvory, ves u Nadějkova. B!k. Kfsk. 1325.

87269   Chřepenina Svazek: 7 Strana: 1274
Chřepenina, y, f, anhelitio, zastr. Pršp. 62. 19. Rj.: chřípenina.

87270   Chřepěti Svazek: 1 Strana: 0542
Chřepěti, pí, ěl, ění = chřapati, heiser sein. Hlas chřepí. Hus.

87271   Chřepice Svazek: 6 Strana: 0438
Chřepice, dle Budějovice, Křepitz, ves u Vodňan; Kühlberg, ves u Klatov. PL, Blk. Kfsk. 1325.

87272   Chřepický Svazek: 6 Strana: 0438
Chřepický Zdeněk J, bakalář, 1729. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 570., Jir. Ruk. I. 296. - Ch. Adam. Blk. Kfsk. 1325 - Ch. z Mo- dliškovic, starožitná čes. rodina. Vz S. N., Sdl. Hr. III. 36, IV. 95, 152.

87273   Chřepický Svazek: 7 Strana: 1274
Chřepický z Modlíškovic Zden., bisk. † 1755. Vz Mus. 1891. 308.

87274   Chřepiny Svazek: 6 Strana: 0438
Chřepiny, pl., f. — Ch. Malé a Veliké, Klein-, Gross-Křepin, vsi u Něm. Brodu. Blk. Kfsk. 694.

87275   Chřeplavý Svazek: 10 Strana: 0103
Chřeplavý zvon. Wtr. exc.

87276   Chřepodna Svazek: 7 Strana: 1274
Chřepodna, y, f., narex, zastr. Pršp. 49. 35.

87277   Chřest Svazek: 1 Strana: 0542
Chřest, u, chřestek, chřístek, stku, chřesteček, čku, m., chramosť, šust, das Ge- rassel, Geräusch. Jg. Chřest listu (větrem) chřestícího. Br. Každého chřestu listí se báti. V. Ch. zbrojného nepřítele, brani, mečův, hubnův, vozů, pancířův. L., D., Kom. Ch. i drnket mečev. Rkk. Pro své zlé svědomí každého chřestu se bojí. Peyt. Kdo se chřestu bojí, nechoď do lesa. Jg., Lb. Chřestu netřeba se báti (na pouhý křik nedbám. Vz Křikloun). Lb., Jg.

87278   Chřesť Svazek: 1 Strana: 0542
Chřesť, i, f., zastr. chřiesť, Spargel, hromové koření. Jel.

87279   Chřest Svazek: 6 Strana: 0438
Chřest, vz Mz. v List. filol. VIII. 2., Mkl. Etyra. 132. Ch. kostek, rolniček. Us., Čch. Bs. 107.

87280   Chřesť Svazek: 6 Strana: 0438
Chřesť, asparagus, der Spargel, rostl. 1402. Boh. 39. Ch. obecná, a. ofíicinalis; šerpivá, a. scaber; tenkolistá, a. tenuifolius; pnulá, a. sarmentosus, vz Rstp. 1559, bam- busová, Bambuss-, Mour, polívková, lou- paná. Vck. — Cf. Slb. 190, Čl. 150, Čl. Kv. 127, FB. 20., Schd. 11. 270, Kk. 127, Mllr. 18., 19., Rosc. 111, Sbtk. Rostl. 51, KP. IIÍ. 270., 272., Špargl.

87281   Chřest Svazek: 10 Strana: 0592
Chřest ivančický, zelený. Rgl.

87282   Chřestač Svazek: 1 Strana: 0542
Chřestač, e, m., kdo chřestá, der Klapper- mann; žváč, der Plauderer. Reš.

87283   Chřestáč Svazek: 1 Strana: 0542
Chřestáč, chřístač, e, m., der Schlotter- apfel. D.

87284   Chřestáč Svazek: 6 Strana: 0438
Chřestáč. Vz Rstp. 518.

87285   Chřestačka Svazek: 1 Strana: 0542
Chřestačka, y, f., štěrkavka, hrkavka, die Klapper, Rassel, Schnurre, Schnarre, Ratsche, Schlotter. V. Dítě chřestačkami hraje. Kom. Kněží zvonci, hrkavkami, chřestačkami břinkají. Kom. — Ch., Tambourin. Světoz.

87286   Chřestačka Svazek: 6 Strana: 0438
Chřestačka, y, f. Ch. dětinská. Ler. Ch. římské. Vz Vlšk. 362. — Ch. = rostlina obilí znečišťující, jílek márnicí? Rgl.— Ch , Castagnette. Dch. — Ch., y, m. Po stranách okolo něho (oratora) několiko mládenců, kteří se od něho řečňovati učí (nazývají se ch-mi). Jir. Ves. čtení 381.

87287   Chřestační Svazek: 1 Strana: 0542
Chřestační, Klapper-. Ch. kladivce. Reš.

87288   Chřesták Svazek: 1 Strana: 0542
Chřesták = chřestýš.

87289   Chřestálek Svazek: 7 Strana: 1274
Chřestálek, chrstálek, m., cartilago, zastr. Bhm.

87290   Chřestánek Svazek: 1 Strana: 0543
Chřestánek, nka, m. = chřestač. — Ch., chřístek. Ani ch-ka tu nebylo. Ros.

87291   Chřestání Svazek: 6 Strana: 0438
Chřestání, n., vz Chřestati. Šust a ch. Ler. — Koll. IV. 126.

87292   Chřestati Svazek: 1 Strana: 0542
Chřestati, chřestám a chřesci, chřestávati; chřestiti, il, ěn, ění; chřestěti, 3. pl. -stí, ěl, ění, chřestívati; chřestnouti, stnul a stl, utí, šustěti, rachotiti, ratschen, rollen, rappeln, rau- schen, klappern, rasseln. Jg. — abs. Štěstí když chřestí, tuť třeští, boj se neštěstí; jedno druhé když honí, noclehy často mění. Prov. Klátí se a chřestá. Har. Chmel usušený chřestá. Jg. — čím: klíči. Kom. Lab. 120. Krami řeky chřestí. Jg. — kde. Otřásl se, až v něm kosti chřestily. Jg. Když jim někdy okolo uší zboj chřestí. Kom. Upadl rytíř a zbroj na něm chřestla. L.

87293   Chřestati Svazek: 6 Strana: 0438
Chřestati. Gb. v List. filol. 1884. 94, Mz. ib 1881. 2., Mkl. Etym. 91.

87294   Chřestavec Svazek: 1 Strana: 0543
Chřestavec, vce, m., hnědel skořepinatý. Adler-, Klapperstein-. Min.

87295   Chřestavka Svazek: 10 Strana: 0592
Chřestavka, y, f. = pastuší tobolka, cap- sula, bursa pastoris. Šum. Rgl.

87296   Chřestavosť Svazek: 1 Strana: 0543
Chřestavosť, i, f., klappernde Beschaffen- heit. Jg.

87297   Chřestavý Svazek: 1 Strana: 0543
Chřestavý, chřestlavý, chřestný, rau- schend, klappernd. Jg.

87298   Chřestěl Svazek: 6 Strana: 0438
Chřestěl, e, m. = vodní káně, larus. BO.

87299   Chřestění Svazek: 1 Strana: 0543
Chřestění, n. Geräusch. Vz Chřestati.

87300   Chřestění Svazek: 6 Strana: 0438
Chřestění, n, das Rasseln. Ch. řetězů. Pdl.

87301   Chřestička Svazek: 1 Strana: 0543
Chřestička, y, f. Zwangkraut. Rk.

87302   Chřestík Svazek: 6 Strana: 0438
Chřestík, a, m., pselaphus, der Fühl- käfer. Šm.

87303   Chřestiti Svazek: 1 Strana: 0543
Chřestiti, vz Chřestati.

87304   Chřestivý Svazek: 1 Strana: 0543
Chřestivý = chřestavý. Rk.

87305   Chřestivý Svazek: 7 Strana: 1274
Chřestivý. Ch. sněť = dobytčí nemoc. Rgl.

87306   Chřestlavosť Svazek: 1 Strana: 0543
Chřestlavosť, i, f. = chřestavosť.

87307   Chřestlavý Svazek: 1 Strana: 0543
Chřestlavý = chřestavý.

87308   Chřestnatec Svazek: 1 Strana: 0543
Chřestnatec, tce, m. Klapperschote. Rk.

87309   Chřestnatec Svazek: 6 Strana: 0438
Chřestnatec, tce, m., crotolaria. Ch. síti- nový, c. juncea; vyseknutý, c. retusa; bra- davičnatý, c. verrucosa. Vz Rstp. 350.

87310   Chřestnatec Svazek: 7 Strana: 1274
Chřestnatec. Cf. Ott. V. 735.

87311   Chřestnouti Svazek: 1 Strana: 0543
Chřestnouti, vz Chřestati.

87312   Chřestný Svazek: 1 Strana: 0543
Chřestný = chřestavý. Šf., Ráj.

87313   Chřestot Svazek: 6 Strana: 0438
Chřestot, u, m. = chřest. Lpř., Rk.

87314   Chřestovec Svazek: 6 Strana: 0438
Chřestovec, vce, m., nerost. Vz Bř. N. 129.. Schd. 11. 36.

87315   Chřesťovina Svazek: 1 Strana: 0543
Chřesťovina, y, f. Asparagin. Presl.

87316   Chřesťoviště Svazek: 6 Strana: 0438
Chřesťoviště, ě, n, das Spargelbeet. Dk. Poet. 486.

87317   Chřesťovitý Svazek: 6 Strana: 0438
Chřesťovitý. Ch. rostliny, asparaceae: konvalinka, sedoulek, pstroček, přestup- niéka, kokořík, čípek, chřesť, takara, tenura, dračinec, popnoutka, kopiha, přestup, list- natec, osudia. Vz Rstp. 1556. —1569.

87318   Chřestovitý. Ch Svazek: 10 Strana: 0592
Chřestovitý. Ch. rostliny, smilaceae. Vz Přestupovitý, Ott. XXIII. 509.

87319   Chřestovna Svazek: 6 Strana: 0438
Chřestovna, y, f., das Spargelbeet. Šm.

87320   Chřestovník Svazek: 1 Strana: 0543
Chřestovník, u, m., rostl. pryžcovitá. Rostl.

87321   Chřestovník Svazek: 9 Strana: 0082
Chřestovník, a, m., crioceris brouk. Ch. černonohý, c. dodecastigma, čtrnáctitečký, 14punctatus, liliový, lilii, pětitečký, quinque- punctatus polní campestris atd. Vz Klim. 668. nn„ Ott. XVI. 748b.

87322   Chřesťovný Svazek: 1 Strana: 0543
Chřesťovný, Spargel-. Rk.

87323   Chřesťový Svazek: 6 Strana: 0438
Chřesťový, Spargel-. Cb. brouk, vz Chre- sťovník, fazole, Dlj. 89, 27., sad. Sl. les.

87324   Chřesťozelí Svazek: 6 Strana: 0438
Chřesťozelí, n., der Spargelkohl. Šm.

87325   Chřestýš Svazek: 1 Strana: 0543
Chřestýš, e, chřesťák, a, m. Had jedovatý ch. ocasem chřestí. Jg. Vz Had.

87326   Chřestýš Svazek: 6 Strana: 0438
Chřestýš =had důlkonosý, crotalus. Cf. Frč, 331, 388., Schd. II. 487. Ch. jiho- a severoamerický, vz Frč. 332., diamantový, crotalus adamanteus s. atrox. die Rauten- klapperschlange ; brasilský, crotalus horridus, die Schauerklapperschlange; němý, lachesis rhambeata, c. mutus. Vz Odb. path. III. 362.-363, Brm. III. 497., 511., S. N.

87327   Chřestýš Svazek: 9 Strana: 0082
Chřestýš. Ch-ši, crotalidae, hadi duto- zubí Vz Ott. XII. 389.

87328   Chřešč Svazek: 7 Strana: 1274
Chřešč, chřešť, ě, m., aspergus. Rozk.

87329   Chřešť Svazek: 1 Strana: 0543
Chřešť, i, f. = chřesť, i, f. Spargel. — Ch. Packleinwand. Techn.

87330   Chřešťovice Svazek: 6 Strana: 0438
Chřešťovice, dle Budějovice, Křeschtio- witz, ves u Písku. S. N. X. 260.

87331   Chřetice Svazek: 6 Strana: 0438
Chřetice. Z Chřetic Vilím. Blk. Kfsk. 373.

87332   Chřib Svazek: 1 Strana: 0543
Chřib, u, m., vrch, štít hory, Bergrücken. Ms. 1444., Č.

87333   Chřib Svazek: 6 Strana: 0438
Chřib, u, m, der Strauchstengel. Laš. Tč.

87334   Chříb Svazek: 7 Strana: 1274
Chříb, u, m., collis, pahorek. Pod jedniem ch-bem odpočíváchu. Mill. 53.

87335   Chřibec Svazek: 1 Strana: 0543
Chřibec, bce, m. = chřib, chrb.

87336   Chřibet Svazek: 7 Strana: 1274
Chřibet, dorsum, záda. Ev. ol. 204.

87337   Chřibí, n Svazek: 6 Strana: 0438
Chřibí, n., das Strauchholz. Laš. Tč.

87338   Chřibiti se Svazek: 6 Strana: 0438
Chřibiti se, Zweige bekommen, empor- wachsen, sträuebig werden. Zaseté obilí se chřibí. Laš. Tč.

87339   Chříbky Svazek: 6 Strana: 0438
Chříbky, pl, m. Kopati, choditi na ch. = na vesno na poli vyrostlou trávu dobytku vykopávati. Slez. Šd.

87340   Chřibská Svazek: 1 Strana: 0543
Chřibská, é, f., místo v Čech., Kreibitz.

87341   Chřibská Svazek: 6 Strana: 0438
Chřibská, Kreibitz, ves u Ronova v Rum- bursku; Ch. Dolejní, Hořejní, Nová, Nieder-, Ober-, Neu-Kreibitz, vsi tamtéž. PL., Blk. Kfsk. 1325., Rk. Sl,

87342   Chříč Svazek: 6 Strana: 0438
Chříč, e, f, Křitz, ves u Kralovic. S. N. X. 260, Arch. III. 474., Tk. IV. 727., Blk. Kfsk. 1325.

87343   Chřieda Svazek: 10 Strana: 0103
Chřieda, y, f., peora (de languoribus) Rozk. P. 1599.

87344   Chřiednouti Svazek: 6 Strana: 0438
Chřiednouti = chřadnouti. St. Kn, š. 93, 183.

87345   Chřiepě Svazek: 6 Strana: 0438
Chřiepě, vz Chřípě. V MV. nepravá glossa. Pa.

87346   Chřiepě Svazek: 7 Strana: 1274
Chřiepě, nares. Ž. kl. 113. (7). Ch. ro- zedřené znamenají hněv s smilstvem. Výb. I. 958.

87347   Chřiepodna Svazek: 10 Strana: 0103
Chřiepodna, y, f, narex, nemoc chřípí? Prešp. 1235. Vz Gb. Slov.

87348   Chřiestel Svazek: 10 Strana: 0103
Chřiestel — chřástel. Vz Gb. Slov.

87349   Chřínov Svazek: 6 Strana: 0438
Chřínov, a, m, tvrz v Horš. Týnsku. Pal. Děj. V. 2. 117.

87350   Chřip Svazek: 1 Strana: 0543
Chřip, u, m. = chřipnutí. Vz Chřipěti.

87351   Chřípě Svazek: 1 Strana: 0543
Chřípě, ě, (zastar. chřípěje, e), chřípina, y, f., dírka v nose; pl. chřípě, f. a koll. chřípí, í, n., die Nasenlöcher. D. Chřípě je přední čásť, zadní čásť: nozdry. Nz. Pravá, levá chřípě. Byl. Vlk chytiv koně za chřípě, jej porazil. Aesop. — Chřípě — nos, die Nase. V chřípí aneb v nose. V. Chřípěmi jako zá- chodem vozher vytéká. Kom. — Ch. = hrdlo neb díra hrdelní. Plk.

87352   Chřípě Svazek: 6 Strana: 0439
Chřípě. Cf. Mz. v List. filol. VIII. 2., Mkl. Etym. 424. Hrozný dým z chřipí jeho šel. Kom. Poňadž jest duch boží v mú chřiepú, in naribus. BO. Modly chřiepi majú a nevčenichajú. Ž. wit. 113. 6. (14). Slov. zdrav. — Ch. = nos. Na moři chřípě a plíce téměř ustavičně jednaké, příjemné po- větří do sebe vdechuje. Koll. III. 77. Rynda s trženu chřípi (o loupežníku). Pč. 12.

87353   Chřípě Svazek: 8 Strana: 0125
Chřípě. O strč. sklonění cf. Gb. Km. -a. 25.

87354   Chřípě Svazek: 9 Strana: 0082
Chřípě, f. Vz Gb. H. ml. III. 1. 224.

87355   Chřípěcí Svazek: 6 Strana: 0439
Chřípěcí = kech, kach. Sl. les. Vz Kram Slov.

87356   Chřípěcí Svazek: 8 Strana: 0125
Chřípěcí. Hojení lidové vz v NZ. III. 325. im.

87357   Chřípěcí Svazek: 9 Strana: 0082
Chřípěcí, vz předcház. Hříběcí.

87358   Chřípěcí, šp Svazek: 1 Strana: 0543
Chřípěcí, šp. hříběcí, n., nemoc koňská (své sídlo majíc v chřípích), der Schnupfen, die Drüse, die Kehlsucht, Bräune der Pferde. Jg., Čsk. Vz S. N. III. 1148.

87359   Chřípenina, y Svazek: 7 Strana: 1274
Chřípenina, y, f, anhelicon, zastr. Rozk. Cf. Chřepenina (2. dod.).

87360   Chřipěti Svazek: 1 Strana: 0543
Chřipěti, 3. os. pl. -pí, ěl, ění; chřipívati; chřipati, chřipám a chřipi; chřipávati, chřip- nouti, pnul a pl, utí = chroptěti, heiser sein. Jád. —

87361   Chřípěti Svazek: 6 Strana: 0439
Chřípěti, vz Mkl. Etym. 90. Vlasy lezů, uši hlechnú, hlas chřípí. Hus III. 110. — kde. Zpopod moly čosi chrípi. Kyt. 1876. 18.

87362   Chřípina Svazek: 1 Strana: 0543
Chřípina = chřípě.

87363   Chřipka Svazek: 6 Strana: 0439
Chřipka, y, f. = vyšší stupeň rýmy, die Grippe. Mj. 150. Vz Kram. Slov., S. N., Rk. Sl., Čs. lk. III. 130., VIII. 359., IX. 328., Mus. 1833. 228. Ch. půjde (z koně) v hrubích kusích. Ruk. kd.

87364   Chřipka Svazek: 7 Strana: 1274
Chřipka, y, f. Ch. přišla do Prahy o vánoč. svátcích r. 1889. a pobyla zde ně- kolik neděl. Lidé jí postižení měli bolení hlavy, horečku, bolení zád, prsou a nohou, nechuť k jídlu, byli ochablí; byla nebezpečná, spojilo-li se s ní zapálení plic n. jiná cho- roba n. slabosť těla vůbec.

87365   Chřipka Svazek: 8 Strana: 0125
Chřipka. 1833. Ig. (Zl. Ig. 302.).

87366   Chřipka Svazek: 9 Strana: 0082
Chřipka, Grippe, influenza, bleskový kata rh, tac, ovčí kašel, módní nemoc, čín- ský, ruský, španělský, viaský katarrh. Vz Ott. XII. 392.

87367   Chřipka Svazek: 10 Strana: 0592
Chřipka, y, f. Sr. Schulz Kom. 21.

87368   Chřiplavý Svazek: 1 Strana: 0543
Chřiplavý, vz Chřiptavý.

87369   Chřiplý Svazek: 1 Strana: 0543
Chřiplý, chraplavý, heiser. Bern.

87370   Chřipnouti Svazek: 1 Strana: 0543
Chřipnouti, vz Chřipěti.

87371   Chřípoprach Svazek: 10 Strana: 0103
Chřípoprach (!), u, m. = tabák. Vusín

87372   Chřípov Svazek: 6 Strana: 0439
Chřípov, a, m., ves. Arch. III. 472.

87373   Chřiptati Svazek: 1 Strana: 0543
Chřiptati = chraptěti. Čern.

87374   Chřiptavosť Svazek: 1 Strana: 0543
Chřiptavosť, i, f., die Heiserkeit. Tys.

87375   Chřiptavý Svazek: 1 Strana: 0543
Chřiptavý hlas, heiser. Boč.

87376   Chřísialka Svazek: 6 Strana: 0439
Chřísialka, y, f., chřístač, e, m. = druh jablek. Na Plaště. BPr.

87377   Chříst Svazek: 1 Strana: 0543
Chříst, u, m., chřístka, první tenký led, stříž, na Slov. sříž, das erste dünne Eis. Plk.

87378   Chříst Svazek: 6 Strana: 0439
Chříst = tříšť, das Grundeis. Sl. les.

87379   Chřist Svazek: 10 Strana: 0103
Chřist = křist. Sb. sl. 1902. 14.

87380   Chřístač Svazek: 1 Strana: 0543
Chřístač, e, m., chřestač, der Schlotter- apfel. D.,

87381   Chřísťánek Svazek: 10 Strana: 0592
Chřísťánek, nka, m. = chřístek. Nebyl tam ani ch. = docela nikdo. Úbočí. Rgl.

87382   Chřistavka Svazek: 7 Strana: 1274
Chřistavka, y, f., strigula, zastr. Pršp. 92. 41.

87383   Chřístek Svazek: 1 Strana: 0543
Chřístek, stka, m. Ani tu chřístek není, ani chřístka tu nebylo n. není = nikdo i. e. není tu nikoho, jenž by ten nejmenší chřest učinil, gar Niemand, gar nichts. Ros. Jiní tuto průpověď odvozují od křístka (škřítka, skřítka, křítka) = šotka n. domácího bůžka starých Slovanův, hospodáříka. Není ani křístka doma = ani toho bůžka. D., Jg. — Ch., malý chřest, kleines Geräusch. Us.

87384   Chřístel Svazek: 1 Strana: 0543
Chřístel, vz Chřastal.

87385   Chřístnouti Svazek: 7 Strana: 1275
Chřístnouti Až chřístlo, notněť jest rapír do něho vztrčil. Svěd. 1585., Mus. 1891. 228.

87386   Chříště Svazek: 6 Strana: 0439
Chříště v Čáslavsku. Blk. Kfsk. 933.

87387   Chřítek Svazek: 1 Strana: 0543
Chřítek, vz Chřístek.

87388   Chřitel Svazek: 7 Strana: 1275
Chřitel, e, m., gurgulis. Bhm. Fl. 186.

87389   Chřítel Svazek: 10 Strana: 0103
Chřítel v VIL 1275. gurgulis oprav v: gurgulio.

87390   Chřoupavka Svazek: 10 Strana: 0104
Chřoupavka, y, f. = nos. Ve zloděj. mluvě.

87391   Chřtál Svazek: 1 Strana: 0545
Chřtál, u, m. (zastar. ) = chrustačka, Knor- pel, Ras., Sal., Aqu.; ohryzek, der Gröbs, Adamsapfel; hltán, jícen, požeradlo, die Kehle, Speisröhre, Jg.; průdušnice, die Luft- röhre.

87392   Chřtálek Svazek: 6 Strana: 0442
Chřtálek, vz Chřtál. Sv. ruk. 3l4.

87393   Chřtán Svazek: 1 Strana: 0545
Chřtán, vz Hrtán. Na Mor. chřtán.

87394   Chřtán Svazek: 6 Strana: 0442
Chřtán. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. S. N., Schd. II. 365. Má ch. na půl vědra (mnoho pije). Us.

87395   Chřtánový Svazek: 1 Strana: 0545
Chřtánový, vz Hrtanový.

87396   Chřupka Svazek: 6 Strana: 0442
Chřupka, y, f - chrupavka, opečená kůže; Škvarek. Laš. Tč.

87397   Cht Svazek: 1 Strana: 0547
Cht v 2., 3. dvojné a v 2. množné osobě polominulého a minulého času i strčes. i strslo- vančina proměňuje v st: strčes. nesesta, ne- seste; nesiasta, nesiaste; strslov. nesosta, ne- soste; nesěasta, nesěaste m. nesochta, ne- sochte atd. Podlé obdoby těchto forem jsou tvořena slova: prsť m. prchť od prchnúti; srsť od srch v sršeti (ježiti se); tesť m. techť od tch (tchán). Ht. Zvuk. 104. Hláska s jest zde původní a přešla teprve do ch. Prk. v Listech filolog. II. 228. — Vz Rozlišování.

87398   Cht Svazek: 6 Strana: 0443
Cht. Vz Listy filolog. 1878. 303.

87399   cht Svazek: 8 Strana: 0125
cht. Za cht je kt: lektati v. lechtati. Vz Gb. H. ml. I. 461. — cht m. kt: jechtat, dochtor, kontracht. Dšk. Jihč. I 30.

87400   cht Svazek: 10 Strana: 0104
cht m. kt: chto, prachtikant. Slov. a v Krkonš. Šb. D. 69.

87401   Chtěcí Svazek: 6 Strana: 0443
Chtěcí konjunktiv značí chtění, vůli Kon- junktiv prostý u větách vedlejších má vždy plarnosť chtěcí. Ndr. 351., 352.

87402   Chťéč Svazek: 9 Strana: 0083
Chťéč, e, m. = milovníček rostlin. Mor. Mus. oi V. 15.

87403   Chťéč Svazek: 10 Strana: 0592
Chťéč, e, m. = laskavec. Brt. Sl. 122.

87404   Chtéčky Svazek: 1 Strana: 0547
Chtéčky = chtě, chutně, willig. Ch. toho nečiň. Ryt. křest. Brzy ch. nebo bezděky přestane. Jel.

87405   Chtějov Svazek: 6 Strana: 0443
Chtějov, a, m., sam. u Humpolce.

87406   Chtělnica Svazek: 6 Strana: 0443
Chtělnica, e, f., míst. jm. v Uhrách.

87407   Chtění Svazek: 1 Strana: 0547
Chtění (zast. chcení), n., das Wollen. Ne- stalo se to chtěním lidským. V. Z nechtění to udělal (nechtě). Ros. Z nechtění v oko ho ubodl. Aesop. Chtění žen jsou rozličná. Troj. Pokrm skrovný ch. ku pokrmu navracuje. Ras. U velikých věcech i na samém chtění dosti jest, by k žádnému skutku nepřišlo. Vš. I. G. Na vóli a ch., a při velikých věcech zvláště, dosti jest. Vš. — Vz Pokázati co v čem.

87408   Chtiačky Svazek: 6 Strana: 0443
Chtiačky = chtěčky. Nechtiačky vinie sa ku šuhajovi. Slov. Klčk. Zb. IV. 6.

87409   Chtíč Svazek: 1 Strana: 0547
Chtíč, e, m., chtíč, i, f., chtíček, čku, m., chtíčka, y, f., chtivost, chtění, žádosť, die Begierde, Gier, Lust. Jg. Ch. jevíce smyslový, žádosť více rozumová. Nz. Ch. nezřízený, peský (psí). Rk. Chtíčové ženští, těhotných. Reš. Chtíče a chuti nám přidal. Jg. Ch. přišel na něho. Háj. Uhašen je ch. můj. Jel. Ač moc a síla ustane, však ch. předce nepřestane. Lom. Ku škození ani vůle ani chtíče neměli. V. Z poznání pochází nějaká žádosť a chtíč. Bylin. — čeho: jedení. Kom. — k čemu: k jídlu, k práci, Reš., k vědomí. Kom. (Wiss- begierde). Má ch. k tomu. Sych. — Ch., při- rozený pud, der natürliche Trieb, Lust. Kravský dobytek v květnu a v červnu ch. svůj vyjevuje. Koubl. — Ch. = obžerlivosť, hladovitosť nesytá, Fresssucht. Ch. peský (neduh koňský; kůň mnoho žere a přece hubení). Ja. — Ch., milovník něčeho, Lieb- haber. To děvče mělo mnoho chtíčův (milov- níkův). — Jg.

87410   Chtíč Svazek: 6 Strana: 0443
Chtíč. Nemají k tomu chtíče. Abr. 2. 19. Ch. v nešlechetných skutcích se trestal. Vz Cor. jur. Jír. IV. 3. 1. 404. Co se méně hodí, co člověku škodí, k tomu ch. a čert tím silněji vodí. Lpř. — Vz více o ch. v S N.

87411   Chtíč Svazek: 10 Strana: 0104
Chtíč, e, m. = snaha neurčitá k něja- kému stavu duševnímu, nikoli k nějakému předmětu vnějšímu se odnášející. Čad. 98.

87412   Chtiechu Svazek: 1 Strana: 0547
Chtiechu = chtěli, y, a. Kat.

87413   Chtieše Svazek: 1 Strana: 0547
Chtieše = chtěl, a, o. Kat.

87414   Chtíkať někomu Svazek: 1 Strana: 0547
Chtíkať někomu, v Krkon. = někoho milovati. Kb.

87415   Chtina Svazek: 6 Strana: 0443
Chtina, y, f = chuť. Prk. Přisp. 27. Ten má velikou chtinu. Us.

87416   Chtinda Svazek: 10 Strana: 0104
Chtinda, y, m. = člověk chtivý. Kbrl. Džl. 15. Sr. Chtivanda, Chtivka, Chtivec.

87417   Chtitel Svazek: 6 Strana: 0443
Chtitel, e, m. Tedy nezáleží na ch-li. Sš. 1. 102.

87418   Chtíti Svazek: 1 Strana: 0547
Chtíti (zast. chtěti, chotěti, na Mor. chtět; vz Gb. Hl. 126. ). Chtíti časuje se na základě dvou kmenův; přítom. chti (m. choti) a infini- tivného chtě (m. chotě). Chci (zastr. chocu, chůceš atd., vz Gb. Hl. 84; v žďárském pohoří: chcu n. zcu. Šb. ), chceš, chce, chceme (v obec. mluvě: chcem; staří říkali: chcme, Arch. I. 52., 1394.; chceme, Arch. I. 66. ), chcete, chtějí n. chtí (v žďárském pohoří: chcou n. zcou, Šb.; chtí, Chč. 304., Let. 231., Št. N. 282., Rkk. 41, chtějí. Chč. 376. ). Přechod. chtě n. chtěje (chtíc n. chtějíc); imperat. chtěj, chtějme, chtějte; chtěl (zastr. chciel, na Mor. chcel), chtěv, chtěn, chtění; chtívati. Vz Listy filolog. 229. O strč. časování tohoto č. vz Kt. 88. — Ch. = vůli míti; s dobrou vůlí neb nuceně, volky nevolky, lib se n. nelib; žádati, oč státi; wollen, wünschen, begehren, ver- langen, beschlicssen, Jg.; ch. se (neosobné) = míti chuť, Lust haben, lüstern, lüsten. Jg. — abs. Chtěj nechtěj. (Na Slov. voľky ne- voľky. Ht. ). Vz Nucení. Č. I chce i nechce (příliš se rozpakuje). Č. Jen chce, jen nechce (brzo chce, brzo nechce). Chtějme neb ne- chtějme, musíme zemříti. Us. Chtíce a vě- douce. Jel. Chtě to učinil. Chtíc nechtíc; chtěj n. nechtěj; chtěj já neb nechtěj; chtěj ty n. nechtěj; chtějte n. nechtějte, Rk.; chtě a věda, V.; chtěje a vědomě, V.; chtě a do- brovolně. Rk. Ať bylo, kde chtělo, lépe: kde bylo, tam bylo. Km. Když chceš; jak chceš. Ať přijde, kdo chce; ať je to, kdo chce; ať se zdráhal, jak chtěl; ať se děje, jak chce; to jsou germanismy m.: Ať přijde, kdo přijde; přijdi, kdo přijdi; buď kdo buď; ať se zdráhal jak se zdráhal; děj se co děj, Brt.; ať (nechť) přijde kdokoliv, nechť je to kdokoliv. Kdo chce kam, pomozme mu tam. Rk. Když mohl, nechtěl a když chtěl, nemohl učiniti. Troj. Ne ten dá, kdo má, ale kdo chce. Jg. Kdo ne rychlo učinil, dlouho nechtěl. Jg. Jak Bůh ráčí, tak i já chci. Ros. Chtějícího snadno jest nutiti. Háj. Chtícímu není nic za těžko, nechtícímu všecko. Pk. Ať jde, kam chce. Kos. Chtějícímu neděje se bezpráví, volenti non fit injuria. CJB. 329. — co (koho, se). Dobré ch. Kom. Chléb ch., jablko, groš. Us. Kdo činí, co chce, utrpí, čeho nechce. Kdo mluví, co chce, uslyší, co by nerád. Mluv ty, co chceš, a já učiním, co chci. Jg. On ji chce (za ženu). Us. On tu pannu chce. Ros. Již se od dávna chtějí. Sych. Kdo mne chce (volá)? Jg. Co tu chceš ? Ať mluví proti tomu, co chce. Nt. — (komu) čeho. Ch. někomu zlého. Ráj. Co chce u dvora? Štědrého večera. Er. P. 38. Nechce ta věc váhavosti a ruky lenivé. Plk. Chceš chleba? Us. Vz Ch. se komu čeho. — komu, čemu. Alx. Chtěl jsem penězům nebo lahodným krmiem. Chč. 629. Jakému chceš, pane, muži (jakého si přeješ)? Kat. 472. Nechtěj i vrahu tej škodě. Výb. Co mi chceš? Chci tomu tak; Čas, mrav, přirození tomu tak chce; Jak tomu chce jeho stav; Zákony tomu chtějí; Mnozí tomu chtějí, že ctnosť jest nejvyšší dobro. Nt. Kdo chce (žádá) cizímu, musí svého nasaditi. Háj. Chce ten stav veliké svobodě. Kom. Chce tomu přirození. Jel. Můj úřad tomu chce. Us., Jd., V. Čemužkoli ch. bude, to míti bude. V. Nečiň jinému toho, čemuž by sám nechtěl od jiného. V. Aniž vím, čemu chci. Jel. Někteří tomu chtí (tvrdí), že... V. Vě- řitelé chtí svému. Us. Item po muži má-li dítky a nechce s nimi býti aneb se vdá a svému chce, má býti odbyta a věno jí dáno. Kn. Tov. 79. Pro potřebu a že tomu páni ch. budou. Arch. II. 503. Co sobě chceme, i bližnímu povinni jsme. Kom. Někdy témuž pohané od židův chtěli. Dal. Čemu sám chceš, to čiň jinému. V. Nechce tomu, bych ho chválil. Sych. To by se mi ještě chtělo! Us. Chce ti dobře (= přeje ti). Kdo chce pokoji, hotov se k boji (jinak: nečiň zmínky o boji). Kdo čemu chce, dá se jedním vlasem při- táhnouti. Lb. Co kde vidíš, ne všemu chtěj. Vz Cizí. Lb. Své chvále od lidí chtieti; Bůh chce pravdě a svět lsti; Mně nechce, ale chtěl by zboží mému. Št. — Pozn. Cht. pojí se, povídají, s dativem; ale toto vše- obecné pravidlo není správné, nemluvíť ni- kdo: chci vínu, pivu, vodě, masu. Novák v Km. Vz Chtíti co, čeho. — kam, k čemu. Každý chce k svému. D. — za koho. Ne- chtěla ho za manžela. Us. Za muž chtíti (vdáti se). V. — co po kom — na kom žádati. Co po mně chceš ? Vz Po. Us. na Mor., Brt. Co chtěl po nebožce? Něco na pa- mátku. Mřk. — na kom. Co chceš na mně? Er. P. 268. Ty chceš na nás po tolárku. Sš. P. 718. — co kde. Povím, žes na mně chtěl v zahrádce růžičku, po cestě hubičku. Er. P. 141. Co chcete u mého děvčete? Er. P. 278. — koho proč. Když jsi mě pro lásku nechtěla. Er. P. 185. — se komu čeho. Chceť se ho (piva) nám, jako pannám k tanci. Rým. Chce se mi toho. D. Chce se mi vína, vody atd. Ros. Chtělo by se mu toho. Ros. Chce se mi toho. D. Toho by se mi ještě chtělo! Nt. Chce se mu zlata. Háj. Svého si všichni hledí, obecného ne každému se chce. Vš. I. 6. — se komu do čeho. Nechce se mi do díla, D., do chleba, do práce, do žertu. Us. Nechce se mi do toho. Us. — s infinit. Chci utéci, psáti. Us. Chtěl se hádati. Br. Jsou, kteří nás znáti nechtějí. Tkad. Jáz chcu zvěsti. Rkk. Kto sě chtějú bíti. Rkk. Chtěše obět vzdáti. Rkk. Kdo chce užiti dobré vůle, musí pokusiti nezvůle. Kuře chce moudřejší býti nežli slepice. Kdo chce v domě škody zbýti, nedej jiskře ohněm býti. Kdo chce ve psí býti, spusť se na čeleď. Kavka kamžkoli letí, černá vždy býti chce. Co kopřivou má a chce býti, to hned na počátku bude ží- hati. Chtěje dýmu ujíti, upadl do ohně. V. Chtěje se louže uvarovati, upadl do bláta. Jg. Chtějí se vzíti (v manželstvo). Chce si ji vzíti. Us. Nechceme tomu věřiti. V. Ne- chtěl uposlechnouti hlasu jejího. Br. Že chceš vždy v krčmě ležeti, diětky chtie hladem zemřěti. Jir. Nákr. 85. Chce se mi jísti (lač- ním), píti, spáti, jezditi, tancovati, zpívati. Ros. Po slaných jídlech chce se píti. D. Kdo chce vydělati, musí někdy prodělati. Vz Zisk Lb. Tím nechci říci = tím nemíním, nepra- vím, nedím. Ch. něco dosíci. Št. Nechtělo se mu dařiti, lépe: nijak se mu nedařilo. Km. Vz více infinitivův u Chtíti v Jir. Ná- kresu str. 85. — Pozn. Někdy se infinitiv vypouští. Chce se pannám k tanci (jíti). Us. Co nás mrzí, to se nás drží; a co jest milo nám, to nechce k nám (přijíti). Č. Prosil Bohdan za kralovnu, ale ona nechtěla zaň (jíti). L. Chceš něco ode mne (míti)? Nt. Nechce to z něho (lézti atd. ) Kom. I káže kněz zemanóm svým: Kto chtie prví na se- dánie (jeti), ty jáz kněz sám ustanoviu. Rkk. 41. — Ch. nadbytkem (ale ne špatně) se klade: Nechci zapírati = nezapírám, non infitior; nechci říci = neříkám; chci jen to podotknouti jen to podotýkám, hoc uniím dico; chceme-li pravdu mluviti = mluvíme-li pravdu, si verum dicimus (avšak i: verum si loqui volumus). Nt. Cf. A tuto chci také čeleď napomenuti, v čem by se líbili Bohu. Št. Teť chci nejprve řeč podjeti a o jiných potom. Št. N. 208. Na počátce chci praviti, jeho smysly vylíčiti. St. skl. III. 175. Vz Brs. 91. — Imperativem slovesa chtíti a in- finitivem opisuje se imperativ. Nechtějte tam jíti = nechoďte tam. Vz Mkl. S. 867. — Někdy zastupuje chtíti latin. imperfec- tum conatus: non dubitas id facere, quod jam diu faciebas ? Zdraháš-li se činiti to, co jsi již dávno učiniti chtěl? Nt. — Ch. opi- suje budoucnosť (nástupnosť) v minulosti, vz Míti. — aby. Chce, abych s ním šel. Us. Chce tomu, aby se to kamení prodalo. Pass. Chce sě jim, aby někaká viděnie měli. Št.

87419   Chtíti Svazek: 6 Strana: 0443
Chtíti. Strbul. chotěti. Chci (zastar. chocu, chcu), chceš (zastr. choceš, chůcešj; chceme (chcmy, BO.), chtie mají staří pravidelně, Hrad. 124. a., Dal. 35., Alx. P. 54., Hus I. 421., Chč.; novotvar podlé III. 1. jest chtějí, Hus III. 298, u Chč. dosti zhusta (chcou také v Třeboňsku); imper. chtěj jest novo- tvar; transgr. chtě, Pll. 6., Ap. Š 4., Br. 32. a., Alx. V. 1683, Ctib. Had., Chč.; od- chylkou podlé III. 1. chtěje. Pror. Isa. 30. 9., u Chč. dosti zhusta. Vz Listy filol. 1884. 94, 453., 455, 1875. 229., Athen. IV. 129. Cf. Bž. 210. Na Zlínsku: chcu, chťéł, chca, ale samochťa. Brt. v Mtc. 1878. 20. Tvary na Dolní Bečvě vz v List. filol. 1885. 246., 1887. 384. — abs. Já nechti (nechci). 15. stol. Chtěj neb nechtěj. Št. Chtějme. Br. Chtící bytosť. MH. 8. Proto, ktož chce, ten pochválí. Alx. V. Poslala sem pro milého, on mi nepřišel. A dyž něchce, nech ně- chodí. Čes. mor. ps. 196. — co, koho, se. Takový kočár bude mnoho chtíti (státi). U Černikovic. Tuze se chtěli (o milencích). Sá. Bite ma, lajte ma, robte mi, čo scete: nepuojděm za toho, za koho vy scete. Sl. ps. 211. Dva hoši na študiích, to něco chce (stojí). V Kunv. Msk. Já se na tebe něhněvám, ale k tobě chuti němám, že ti vaši lajú, chceť ti mne nedajú; A já nevím, mám-li ho chceť; Jenom ty mě, má panenko, jenom ty mě chcej; Moja milá ze Zlina, pověz, pověz, chceši mia; Nechcejte ho, dě- včata, ja dy on je nechuta. Sš. P. 254., 224., 635., 653., 686. Aby s ním činili, co chtí. Půh. II. 519. — (se) komu, čemu. Za Št. přidej: N. 230. 37., 194, 12., 29. 19. Něch se hněvá, komu se chce. Sš. P. 390. On tomu chce. Deh. Přijdeš tam? Odpověď: To by se mi chtělo (= nepřijdu)! Dch. Dělal, jako by se mu nechtělo. Us. Dch. Roza mu nechtěla (nechtěla ho). Us. Vk. Pustili hlas, že již král těm dělům nechce. Čr. Chtěj tomu neb nechtěj. Bart. Co sobě chcem, jiným čiňme; On za to měl, bych mu chtěla Dh. 17., 127. A že svému chtieci budú; Ti lidé chtie svému; Praví, že bvch já je- jiemu statku chtěl. NB. Tč. 28., "217., 261. On nechce smrti hříšného. Krist. 1. b. Sv. Prokop tej chvále nechtieše. LPr. Tej sukni každý, rád chtieše. Hr. ruk. 255. Někdy témuž sú pohani od židóv chtěli. Dal. 26. Cbceš-li rád pevnému domu. Smil v. 1652. Chcu tomu. Hrad. 102. a. Nechci tvým pe- nězóm (tvých peněz); Tomu Bóh chce; Bliž- ního milovati jest, dobré dobře bližnímu chtíti. Hus I. 437., III. 161. Který jest člo- věk, že chce životu. Ž. wit. 33. 13. Protož mohu chtieti přívuznému, aby lepší byl; Chtieti božie spravedlnosti; Velme zřiedko by jeden chtěl témuž, ješto druhý; Bóh od vás chce pokoře. Št, Kn. š. 42., 69., 103. Mně nechce, ale chtěl by sbožíe mému; Tut je nelze milosti trvati, kdež jeden vždy jinému chce nežli druhý. Št. N. 29. 19., 47. 11. (79. 10., 166. 3., 193. 14, 230. 37). Ktož chce duchovniemu s Bohem utěšení. Št. — kam. Počne tam chtieti. Anth. Vz: Někdy se ch. vypouští. — co na kom. Milý, co na mně chceš? GR. — co, čemu kde. Nie v ráji nechtěl jest Buoh té ne- čistotě. Št. Uč. 42. a. — se komu do čeho. Chtělo se mu do cesty. Dch. Dyž se na, tě spomenu, hned se mně do pláče chce. Sš. P. 364. Což se chce nynějším ženštinám do tuhého? Sá. — (se) komu čeho. A jest vinen panáček, že mně holil jazéček, chce se mně vína. Sš. P. 650. Když se ti hry nejvíce chce, tehdy přestaň; Ovci se chce soli a sedláku svobody. Mudr. 280. Panu Havlovi chce se slávy toho světa, Bart. 171. Každému blahoslavenstvie ch. Hus I. 64. Vz Brt, 8. 3. vd. 188. — jak: silně. Dk. Chtěj mocně vždy a vše dokonáš. Dk. Aesth. 45. Něco chce Bůh bezvýminečně. MH. 12. — s infint. Nechce sa mi robiť. Ht. Sl. ml. 228. Nechci naň mysleť. Sá. Chtělo se mu studenej vody píti. Sš. P. 6. Na tom přestati chtie. NB. Tč 62 (72.). Nechcete-li mi věřiti; Rady tvé chci rád poslúchati. Výb. II. 37., 41. Chtěl bych mnoho zlata dáti. Mst. Chci na to paměť míti. Dh. 39. Chcela sa pretrhnúc = skoro by se byla prací přetrhla. U Uher. Hrad. Brt. D. 219. My ty věci zachovati chceme. List. hrad. 1480. Tč. Chtě z země jeti prosil jsem jeho, aby . . . .; To chtí páni v Brně súditi; Chcel právo míti k těm dědinám; Páni chtí královy milosti prositi, aby ...; Páni.to chtí ohledati. Půh. I, 254., 384., II. 276., 447., 550. Kdy sě chcě nu trh bráti. Hr. rk. 371 Any mu nikakž povoliti ne- chtiechu; Chtiec. jich vrtánie staviti. Pass. 14. stol. Ci (chci) vem něčso řéci. Alx. V. 1063. Jáz na ty jistě nechciu tbáti Alx. V. (Anth, I. 3. vd. 33.). Ktož chce býti přietel tohoto města; Nechce tomu věřiti; Chtiec lží tělo uzdraviti; Chce se jim věděti bu- dúcie věci; Chci tomu tak rozuměti; Komuž se chce píti. Št. Kn. š. 3., 7., 9., 11, 12., 147. a j. Ch. cos dosáhnouti. St. N. 111. 17. — Někdy se inft. vypouští. Do města mezi cizí lidi v službu (jíti) se mi také ne- chce; Kudy žádnému za nimi (jíti) se ne- chce. Sá. Ani krokem nechtěl k předu. Vrch. Žena jakási chce k vám. Ještě se mu nechce (umříti). Tkč. Chceš-li na který jiný lán, že chci tebe přijíti; A když jsem po- rozuměl, že odtud chce; A když jest chtěl z lázny, dal sem mu tobolku. NB. Tč. 152., 163., 179. S nimi svú vóli jměl a k čemuž (míti) on chtěl. Půh. II. 300. Jdi, kam chceš. Pass. Otazuje, chtěl-liby k stolu. Št. Kn. š. 46. Panny, které chtie za muž (jíti). Ib. 62. — aby. A chtiec, aby se jim ne- ukrátilo. NB. Tě. 63. Chceme, aby to bylo bez ujmy každému. List. hrad. 1543. Chtie tomu, aby... Št. Kn. š. 174., 4. Ač chc'te, by živi byli. Výb. I. 1145. — Cf. Brs. 2. vd. 122—123.

87420   Chtíti Svazek: 7 Strana: 1275
Chtíti v dialektech. Vz Listy fil. 1892. 201. Chce se mu chvály světa tohoto. Bart. 171. Chcme. 1502. Arch. X. 107.

87421   Chtíti Svazek: 8 Strana: 0125
Chtíti. O pňv. slova cf. Gb. H. ml. I. 85., Kotk. 184. Tvary u Kroměř., vz Brt. D. II. 29.,u Kojet. 53., u Bystřice 81., u Brna 175., na Slov., vz Pastr. L. 130., 146. Chtějú m. chtie n. chtějí v Rkk. Vz List. fil. 1896." 328., Mus. 1896. 250. — Kto nechce, ten nemôže. Slov. Phľd. 1894. 25G. Ten se jinších chlapů nebojí, nechce-li tebe (neřkuli). Jevíčko. Brt, D. II. 322.

87422   Chtíti Svazek: 9 Strana: 0083
Chtíti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 281, 450., 451. Chci (dial. chcu) zachránilo i, že má v 2. os. chceš ? ne chtíš. Vz ib. 10. Má nežit v plícech a hnój chce rósti. Maš. ruk. 177b.; Vařiž tak dlúho, až by již stred chtiel býti čern. 180b. Vz Mus. fil. 1899. 106.

87423   Chtíti Svazek: 10 Strana: 0104
Chtíti. Chtějí (3. pl. ) v Ev. ol. 107b. a j. Vz Osv. 1896. 894. Ať to dopadne, jak chce m.: ať to dopadne, jak to dopadne; Chcel si, maj si. Rizn. 63.

87424   Chtivanda Svazek: 10 Strana: 0104
Chtivanda, chtivinda, y, m. = chtinda. Deštná. Mš.

87425   Chtivě Svazek: 1 Strana: 0548
Chtivě, komp. chtivěji, begierig. Ch. žá- dati, L., se vyptávati. Kom. — Br.

87426   Chtivě Svazek: 6 Strana: 0444
Chtivě. Velmi rychle a ch. důmysly Wi- klefovy pochopil. V.

87427   Chtivec Svazek: 6 Strana: 0444
Chtivec, vce, m. = chtivý člověk. Jmt.

87428   Chtivec Svazek: 8 Strana: 0126
Chtivec. Bláhový ch. Kká. Puš. 44.

87429   Chtivinda Svazek: 1 Strana: 0548
Chtivinda, y, m., chtivý, ein begieriger Mensch. Jg.

87430   Chtivka Svazek: 10 Strana: 0104
Chtivka, y, m. = člověk chtivý. Zvon II. 258. Sr. Chtinda.

87431   Chtivo Svazek: 6 Strana: 0444
Chtivo. Mně jest nechtivo (nechce se mi). Jir. Čít. IV.

87432   Chtivosť Svazek: 1 Strana: 0548
Chtivosť, i, f., chtíč, chtění, žádosť, Be- gierde, Begehrlichkeit, Lüsternheit. Jg., D. Chtivosť neb chuť k něčemu míti. Reš. S chtivostí něco vykonati. V. S ch-stí ve- likou hnal se do boje. Troj. Ch. podmaniti. D. Ch. čeho: panování, L., vědění, slávy. — k čemu: k dávení. V.

87433   Chtivost Svazek: 6 Strana: 0444
Chtivost- Každý člověk má jinú tvář a a rozličnú ch. Glč.. II. 311. — čeho: pra- nice, Rauflust, Dch., panství. Osv. I. 164. — k čemu. Aby měl ch. k naplnění vóle boží; A bude mieti k tomu ch. Hus I. 462., II. 248.

87434   Chtivůstka Svazek: 6 Strana: 0444
Chtivůstka, y, f. Bkř.

87435   Chtivý Svazek: 1 Strana: 0548
Chtivý; chtiv, a, o; komp. chtivější; žá- dostivý, begierig, lüstern. Ch. pes, který zvěř ochotně honí. Šp. Chtivého koně příliš nežeň. Ros. Chtivému nikdy dosť. L. Ne- buď tak chtivý (všetečný, chtící vše věděti). Sych. — čeho: slávy, předku, D., cti, úřadu, V., krve, smíchu, vlády (herrschsüchtig), zisku, jídla, sázky, Šm., vražd. Ht. — k čemu: k boji, Br., k jídlu, Koc., k službám. Lom. Žena chtivá k tělesnému skutku. Lomn. — s inft. Znáti cesty mé jsou chtiví. Br. — Vz Mlsný.

87436   Chtivý Svazek: 6 Strana: 0444
Chtivý. Hoch ptá se chtivou hlavou (po- zorně). U Žamb.Dbv. Chtivými zraky po něčem pohlížeti. Šb. Ch. (lakomý) hospodář nenechá širokých mezí u svého pole. U Ná- chodu. Hrš. — čeho: světa. Dch. Cf. Brt. S. 3. vd. 188. — k čemu. I věřiž toho úplně, žeťbych byl k tomu chtiv i hotov. Arch. II. 22 Muž k válkám ch. Kn., V. Jest k tomu nechtivý. V. — nač. Ch. na všecko jak cigán na ocel Brt.

87437   chtn Svazek: 8 Strana: 0126
chtn m. chn: lechtník = lichník. Dšk. Jihč. I. 19.

87438   Chto Svazek: 6 Strana: 0444
Chto = kdo. Polka, polka pekná je, ch. ju pekné tancuje. St. ps. 235. Ch. zle robí. . Rr. Sb. Aj pes vie, ch. dáva jesci. Rr. Sb.

87439   Chtopek Svazek: 8 Strana: 0123
Chtopek, pka, m. = mužíček. Brt. D. II. 458.

87440   Chtorojod Svazek: 6 Strana: 0419
Chtorojod, n, m. Zl. Kl. 1856. č. 16.

87441   Chtorý Svazek: 6 Strana: 0444
Chtorý = který. Slov. Sl. sp. 197.

87442   Chtosi Svazek: 6 Strana: 0444
Chtosi = kdosi. Slov. Sl. ps. 209.

87443   Chtřecha m Svazek: 8 Strana: 0126
Chtřecha m. střecha. Dšk. Jihč. I. 40.

87444   Chtříleti Svazek: 8 Strana: 0126
Chtříleti m. stříleti. Dšk. Jihč. I. 40.

87445   Chťúcí Svazek: 6 Strana: 0443
Chťúcí = chtěcí. Slez. Šd.

87446   Chúb Svazek: 8 Strana: 0126
Chúb, a, m., řeka, něm. Kamb, Champ. Kosm. A. II. 37. (Gb. H. ml. I. 44.).

87447   Chuba Svazek: 7 Strana: 1275
Chuba, y, f., potok u Všerub. Ott. VI. 886.

87448   Chubelica Svazek: 6 Strana: 0444
Chubelica, e, f. == chumelice, metelice, das Schneegestöber. Vz Chuboliti se. Val. Vck.

87449   Chubině Svazek: 6 Strana: 0424
Chubině, Chobin, Chubin, osada u Konic.

87450   Chublanka Svazek: 7 Strana: 1275
Chublanka, y, f. = cuchanka sláma Lib. NZ I. 546.

87451   Chublati Svazek: 6 Strana: 0444
Chublati = mumlati. Co chubleš? Val. Vck. — se = mračiti se. To se tam chu- ble! 2. = míhati se, hemžiti se. Val. Vck., Brt. D. 218.

87452   Chubliti se Svazek: 6 Strana: 0444
Chubliti se = sněžiti; mračiti se. Val.Vck.

87453   Chubľusovy Svazek: 6 Strana: 0407
Chubľusovy, Chabrus-. Ch. doby. Us. Pdl.

87454   Chuboliti se Svazek: 6 Strana: 0444
Chuboliti se = chubliti se. Val. Vck., Brt. D. 219.

87455   Chuc Svazek: 6 Strana: 0444
Chuc, i, f. = chuí. Slov. Sl. ps. č. 41.

87456   Chučati Svazek: 6 Strana: 0444
Chučati = chučeti, sausen. Slov. Ssk.

87457   Chuče Svazek: 6 Strana: 0444
Chuče, pl., ves. Arch. II. 453. Cf. Chudče.

87458   Chučení Svazek: 10 Strana: 0104
Chučení, n. = hučení, das Sausen. Vz Gb. Slov.

87459   Chučeti Svazek: 1 Strana: 0548
Chučeti, el, ení, hučeti, sausen. Chučeno naň z konopí (= byl v osidlech ?) Mus., Výb. I.

87460   Chučice Svazek: 6 Strana: 0444
Chučice, dle Budějovice, Chutschitz, ves u Brna.

87461   Chud Svazek: 1 Strana: 0548
Chud, vz Chudý.

87462   Chuď Svazek: 1 Strana: 0548
Chuď, i, f., chudina, die Armen. Leg.

87463   Chůda Svazek: 1 Strana: 0548
Chůda, y, f., pl. chůdy, nástroj k chození, dřevěná noha, štihla, berla, die Stelze, die Krücke. D. Ch. na holeň, na stehno. Na (po) chůdách choditi. D., Kom. Vz Tělocvik; Tš. str. 103. — V horách ch. = kůsle, střevíce, v kterých v horách po sněhu chodí. Schnee- schuhe. Us. — Ch., chůdy, spodní díl nohy, na němž se chodí; také noha až ku kotníku a k patě. Us. v Sklenařicích. Jg.

87464   Chůda Svazek: 6 Strana: 0444
Chůda. Chůdy, u Litovle brdla. Kčr. Cf. KP. I. 510. — Ch. = kůsle, sněžnice, kropě. Sl. les. Chúďa, aťa, n. = chuďatko, chudé. Mor.
a slov. Tč., Phld. III. 2. 134., Vaj. Štr. m.
Chudáctvo, a, n., arme Leute. Laš. Tč.

87465   Chudáctvo Svazek: 1 Strana: 0548
Chudáctvo, a, m., Armseligkeit. L.

87466   Chudáček Svazek: 1 Strana: 0548
Chudáček, vz Chudák.

87467   Chudáček Svazek: 6 Strana: 0444
Chudáček. Vzdychal ch. hledě na cizí sáček. Č. M. 163. — Ch., os. jm. Tk, V. 96.

87468   Chudáčisko Svazek: 10 Strana: 0592
Chudáčisko a, n = veliký chudák. Brt. Sl. 122.

87469   Chudačka Svazek: 6 Strana: 0445
Chudačka = řídká mléčná polívka z kaše prosné, pohankové. Mor. Šd., Dšk., Bkř., Mtl. Vz Kašovice.

87470   Chudačka Svazek: 7 Strana: 1275
Chudačka = kaše z pohanky na řídko zasmažená. Val. Slavč. 12.

87471   Chudačka Svazek: 8 Strana: 0126
Chudačka = chudá žena. Slow. 79.

87472   Chudačka, y Svazek: 1 Strana: 0548
Chudačka, y, f., chudá žena, ein armse- liges Weib.

87473   Chudačky Svazek: 9 Strana: 0083
Chudačky, pl., 1., jm. polí. Pck. Hol. 140.

87474   Chudák Svazek: 1 Strana: 0548
Chudák, a, chudáček, čka, m., člověk chudý, bídný, nebohý, hubený, ein armer, elender, magerer Mensch; chuďas, chudina, ein armer Tropf, ein armer Teufel. Jg.

87475   Chudák Svazek: 6 Strana: 0445
Chudák. Cf. Mkl. Etym. 91. Je to bratr ch-ka (také nuzák). Us. Dbv. Chudáček. BO.

87476   Chudaňa Svazek: 6 Strana: 0445
Chudaňa, ě, f. = polívka planá. Val. Vck.

87477   Chudár Svazek: 6 Strana: 0445
Chudár, a, m. = hubený člověk. Brt. D., Šd.

87478   Chůdař Svazek: 1 Strana: 0548
Chůdař, e, m., kdo po chůdách chodí, wer auf Stelzen geht. Tš.

87479   Chuďas Svazek: 1 Strana: 0548
Chuďas, a, m., chuďásek, ska, chudák, chuděra, chudina, armer Mann, armer Schluk- ker, armer Teufel, armer Tropf, armer Sünder. Jg. Ch. dostal bití. Sych. Chuďasův bratr. Us.

87480   Chuďas Svazek: 9 Strana: 0083
Chuďas, a. m. Na ch-sa všude teče. Rais Pot 163

87481   Chuďátko Svazek: 6 Strana: 0445
Chuďátko, vz Chudě.

87482   Chuďato Svazek: 6 Strana: 0445
Chuďato, a, n. = chudě, chuďatko. Mor. a slov. Šd., Lipa I. 208.

87483   Chuďaž Svazek: 6 Strana: 0445
Chuďaž, e, f., kollekt. slova chuďas = chudina, armes Volk. Slov. Ktokoľvek do- sadne, každý hľadí si lásky bojarov a nás chuďaž vydáva jim v korisť Zbr Lžd. 162.

87484   Chůdce Svazek: 1 Strana: 0549
Chůdce, e, m. Tajný ch., tajný škůdce. Č. Geher, Schleicher.

87485   Chudče Svazek: 6 Strana: 0445
Chudče, Kutsch, ves u Veseřic.

87486   Chudě Svazek: 1 Strana: 0549
Chudě, komp. chuději, arm, schlecht, arm- selig. Ch. se obírati = chudým býti. V.

87487   Chudě Svazek: 1 Strana: 0549
Chudě, ěte, n., pl. chuďata, chuďádko, a, n., nebožátko, armes Kind, armer Mann. Berg., Puch. — Ch., hubené kuře, hubená drůbež, mageres Geflügel.

87488   Chudě Svazek: 6 Strana: 0445
Chudě. Já chuďátko, nebožátko, kolínka mně vrzaly. Sš. P. 688.

87489   Chudě Svazek: 8 Strana: 0126
Chudě. Ch. něčeho dobývati. Krist. 32. a.

87490   Chudec Svazek: 1 Strana: 0549
Chudec, dce, m., chudý člověk, ein armer Schlucker, Tropf. D.

87491   Chudec Svazek: 8 Strana: 0126
Chudec, dce, m. Chůdce chce obohatiti. XVI. stol. NZ. III. 312.

87492   Chuděcí Svazek: 9 Strana: 0083
Chuděcí m. choděcí. V jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 47.

87493   Chuděcí Svazek: 10 Strana: 0104
Chuděcí hodiny = choděcí. Dšk. Km. 46.

87494   Chuděj Svazek: 6 Strana: 0445
Chuděj, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.

87495   Chuděj Svazek: 10 Strana: 0592
Chuděj, e, m. = chudák. Brt. Slov. 123.

87496   Chudějov, a Svazek: 6 Strana: 0445
Chudějov, a, m., míst. jm. Sdl. Hr. III. 303.

87497   Chudenice Svazek: 1 Strana: 0549
Chudenice, pl., m., dle Budějovice, mě. v Klatovsku.

87498   Chuděnice Svazek: 1 Strana: 0549
Chuděnice, pl., m., dle Budějovice, místní jméno. Mus.

87499   Chudenice Svazek: 6 Strana: 0445
Chudenice, Chudenitz, od Chudéna. Pal. Rdh. I. 134., Blk. Kfsk. 1325, S. N., Rk. SI. Z Chudenic, vz Černíu Heřm. a Blk. Kfsk. 1325.

87500   Chuděnka Svazek: 6 Strana: 0445
Chuděnka, y, f., die Armselige. Mor. Šd.

87501   Chudenský Svazek: 6 Strana: 0445
Chudenský Mlýn u Čelechovic na Mor. D. ol. X. 424.

87502   Chuděnský Svazek: 9 Strana: 0083
Chuděnský m. Chuděnický (z Chuděnic). Dšk. Vok. 41.

87503   Chudera Svazek: 1 Strana: 0549
Chudera, chuděra, chuderka, y, m., dle „Despota"; chuderák, chuděrák, a, chudě- ráček, čka, m. = chudák, chuďas, ein armer Schlucker. Zpanoší-li chuděra, hned z něho funěra. Č. Na Mor. chudera, y, f. Mřk.

87504   Chudera Svazek: 6 Strana: 0445
Chudera. Bez peněz i komorník chuděra. Č. M. 162. — Ch., os. jm. Tk. V. 242.

87505   Chuděra Svazek: 8 Strana: 0126
Chuděra. Pán nosí u bot ostruhy a ch. palce. Němc.

87506   Chuderák Svazek: 6 Strana: 0445
Chuderák, vz Chudera.

87507   Chuderka Svazek: 6 Strana: 0445
Chuderka, vz Chudera.

87508   Chuděrko Svazek: 10 Strana: 0592
Chuděrko, a, n. = ubožátko. Brt. Sl. 123.

87509   Chuderlavosť Svazek: 1 Strana: 0549
Chuderlavosť, i, f., hubenosť, Magerkeit. Slov.

87510   Chuderlavý Svazek: 1 Strana: 0549
Chuderlavý, hubený, mager. Slov.

87511   Chuderlavý Svazek: 6 Strana: 0445
Chuderlavý. Ntr. VI. 323. Také laš. Tč.

87512   Chuderov Svazek: 6 Strana: 0445
Chuderov, a, m., Gross-Kaudern, ves u Ústí n. L. Blk. Kfsk. 261.

87513   Chuderovec Svazek: 6 Strana: 0445
Chuderovec, vce, m., Klein-Kaudern, ves u Ústí n. L.

87514   Chuděrskosť Svazek: 6 Strana: 0445
Chuděrskosť, i, f., die Armseligkeit. Dk. Aesth. 452.

87515   Chuderský Svazek: 6 Strana: 0445
Chuderský, chuděrský = velmi chudý, armselig. Mus. 1880. 430., Dk., SP. II. 176.

87516   Chuděrsky Svazek: 8 Strana: 0126
Chuděrsky zamyšlený. Slád. Mak. 41.

87517   Chuderství Svazek: 6 Strana: 0445
Chuderství, n., die Armseligkeit. Dk.

87518   Chuděrův Svazek: 8 Strana: 0126
Chuděrův. Hladověti po lásce jako ditě chuděrovo po koláčích. Šml. VII. 152.

87519   Chudeřice Svazek: 6 Strana: 0445
Chudeřice, dle Budějovice, Chudeřitz, ves' u Chlumce v Jič.; Kutterschitz, ves u Bíliny. Arch. II. 60., Sdl. Hr. V. 361.

87520   Chudeřín Svazek: 6 Strana: 0445
Chudeřín, a, m., Kutterschin, ves u Žatce. Blk. Kfsk. 574.

87521   Chuděti Svazek: 1 Strana: 0549
Chuděti, 3. pl. -ději, ěl, ění, arm werden. — v čem: ve zboží. Dal.

87522   Chudež Svazek: 6 Strana: 0445
Chudež, e, f. = chuďaž. Aby ch-ži slzy usušiť mohol. Nár. nov. 1885. č. 37. — Ssk.

87523   Chudiačik Svazek: 6 Strana: 0445
Chudiačik, a, m. = chudáček. Slov. K. nov. II. 15. Chudíce, e, chudička, y, f., die Arme. Šm.

87524   Chudice Svazek: 7 Strana: 1275
Chudice, e, f., cassula. Pršp. 94. 2498.

87525   Chudička Svazek: 1 Strana: 0549
Chudička, y, f. = chudá žena. Us.

87526   Chudičkovati Svazek: 10 Strana: 0104
Chudičkovati se bídně. Dšk. Km. 54.

87527   Chudičký Svazek: 1 Strana: 0549
Chudičký, chudinký, velmi chudý, sehr arm. Ch. hospodářství. V.

87528   Chudina Svazek: 1 Strana: 0549
Chudina, y, f., chudinka, chudinčička, chudinečka, y, m. a. f. = chudý, ubohý, bídný, chuďátko, der Arme. Chudým do špi- talu a ta chudina aby za duši mou P. B. prosili. Gl. Má služka chudinka umřela. Us. Bohatý se diví, čím se chudina živí. Jg. Pán jak chce a chudina jak může. Č. Chudina z vody vaří. Č. Za chudinou Pán Bůh. L., Č. Kdo chce bíti chudinu, snadno najde pří- činu. Č. — Ch. = chudý lid, das arme Volk, der Anne. Jg. Vše na chudinu obrátil. V. Knížata zemská mají ch-ny pilně brániti. V. — Ch. = poddaní die Unterthanen. Ti, ješto by se tobě i tvé chudině hodili k těm úřa- dom, jich pósobením i tvé chudině lépe bude. Št. N. 84

87529   Chudina Svazek: 6 Strana: 0445
Chudina. Chudinka, nemá rodičův! Us. — Ch. = chudý lid, pauperes. BO., Št. Kn. š. 103, 149. Policie ch-ny, die Armenpolizei. J. tr. Poroučím vám ch-nu. Dch. Aby z toho statku byly dva postavy sukna kúpeny na ch-nu. NB. Tč. 198. Vy kněžie lúpili ste s zákonníky ch-nu. Hus I. 149. Súdili bude ch-nu ludskú. ŽPod. 71. 4. — Ch. = pod- daní. Proto jsú to páni odložili, aby tím spíše ch-ny odbyli. Půh. II. 225. Pániť se smířie a ch. v tom. Št. Kn. š. 170. Když neprávě béře své ch ně jako páni, rytíři. Hus III. 185. — Ch., stenophragma, rostl. Vz Čl. Kv. 287., FB. 73., Slb.f395., Cudo- binka.

87530   Chudina Svazek: 8 Strana: 0126
Chudina, rostl. Vz Topárka (3. dod.).

87531   Chudina Svazek: 9 Strana: 0440
Chudina, y, f. = stydký úd ženský. Vých. Čechy (u Vamberka a j. ).

87532   Chudina Svazek: 10 Strana: 0592
Chudina, chodobinka, y, f., stenophragma, rostl. Vz Ott. XXIV. 99. Chudina rolní, s. thalianum: chudinka, chudobinka (rostl. ). Čes. 1. XIV. 374. Sr. Teesdálka (rostl. ).

87533   Chudinec Svazek: 1 Strana: 0549
Chudinec, nce, m. = chudák. D.

87534   Chudinec Svazek: 8 Strana: 0126
Chudinec, nce, m. = chudák. 1789. NZ. III. 511., IV. 199.

87535   Chudinectví Svazek: 6 Strana: 0445
Chudinectví, n., das Proletariat. Šm. Lépe: chudina.

87536   Chudinek Svazek: 6 Strana: 0445
Chudinek, nka, m. = chudinka. Němc.

87537   Chudinice Svazek: 1 Strana: 0549
Chudinice, e, f., chudina. St. skl.

87538   Chudinice Svazek: 6 Strana: 0445
Chudinice. Hr. rk. 313., Ssk.

87539   Chudinka Svazek: 1 Strana: 0549
Chudinka, y, f. chudina. — Ch., rostl., hermas. Rostl.

87540   Chudinka Svazek: 6 Strana: 0445
Chudinka, y, f. = osívka. draba, die Hungerblume. Vz Slb. 698., Mllr, 41.

87541   Chudinka Svazek: 9 Strana: 0083
Chudinka, y, f. = starý čepec babský Hostomice. Kub. 152

87542   Chudinka Svazek: 10 Strana: 0592
Chudinka, chudobinka, y, f., vz Osívka (rostl. ).

87543   Chudinký Svazek: 6 Strana: 0445
Chudinký, sehr arm. Šm.

87544   Chudinký Svazek: 8 Strana: 0126
Chudinký. Toto slovo nelíbilo se Bl. Vz Bl. Gr. 327.

87545   Chudinství Svazek: 6 Strana: 0445
Chudinství, n., das Armenwesen, der Pauperismus. Ch. městské. Dch., Stat. př. kn. 1874 130.

87546   Chudinství Svazek: 9 Strana: 0083
Chudinství, n. Vz Ott XII. 430.

87547   Chudinstvo Svazek: 6 Strana: 0445
Chudinstvo, a, n. = chudina, chudý lid, das arme Volk. Sš. L. 180.

87548   Chudinští Svazek: 6 Strana: 0447
Chudinští = chuchmati, huhňati. Bern.

87549   Chudiř Svazek: 6 Strana: 0445
Chudiř, e, f., ves u Loučína. Blk. Kfsk, 832.

87550   Chudiř Svazek: 6 Strana: 0445
Chudiř, e, m., os. jm. Arch. II. 467.

87551   Chudíš Svazek: 6 Strana: 0445
Chudíš, e, m. = hubené děcko. Mor. Brt. D. 146.

87552   Chuditi Svazek: 1 Strana: 0549
Chuditi, il, zen, zení; chudívati = chu- dým, hubeným, nuzným činiti, mager, arm machen. — koho, co: koně. Jg. Obilí chudí pole. L. Taková nepravosť chudí křesťany. Háj. Zemi chudil. V. — co čím. Tím ho- spodářstvím sám se chudí. L. Zemi daněmi ch. V.

87553   Chuditi Svazek: 7 Strana: 1275
Chuditi. Almužna nechudí, neochuzuje. Us. Rgl. Holdy velmi sedláky chudiechu. Let. 202.

87554   Chuditi. — se v čem Svazek: 6 Strana: 0445
Chuditi. — se v čem. Proto jechu sě v sbožiu ch. Dal. 134.

87555   Chudiva Svazek: 6 Strana: 0445
Chudiva, y, f., ves u Dol. Nýřan. Blk. Kfsk. 1057.

87556   Chudizna Svazek: 6 Strana: 0445
Chudizna, y, f. = chudina. Laš. Tč.

87557   Chůdkyně Svazek: 6 Strana: 0445
Chůdkyně, ě, f., fem. k: chodec. Np.

87558   Chudlas Svazek: 6 Strana: 0445
Chudlas. a, m., sam. u Bystřice v Buděj.

87559   Chudník Svazek: 7 Strana: 1275
Chudník, a, m. = chuďas.

87560   Chudník Svazek: 9 Strana: 0083
Chudník. Nevolný ch. XV. stol. Wtr. Živ. vys. sk. 247.

87561   Chudnouti Svazek: 1 Strana: 0549
Chudnouti, dnul a dl, utí, hager, mager, arm werden. Tělo chudne. Us. Město chudne. V. — čím: nedbalostí. —jak: bez své viny. — na čem: na těle chudne. Us.

87562   Chudnutí, n Svazek: 6 Strana: 0445
Chudnutí, n., das Arm-, Magerwerden. Ms.

87563   Chudný Svazek: 10 Strana: 0104
Chudný = chudý, bídný. Vz Gb. Slov.

87564   Chudo Svazek: 1 Strana: 0549
Chudo, vz Chudý. — Ch. = chudě, arm. — Jg.

87565   Chudoba Svazek: 1 Strana: 0549
Chudoba, chudobka, chudobička, y, f. — Ch. — nouze, Armuth. Zboží nadýmá, ch. níží. V. V chudobě vězeti, býti, se nalézati, na ch-bu přivedený; s ch-bou zápasiti, se potýkati. Břemenem chudoby stíženu býti; v ch-bu upadnouti, na ch-bu přijíti. V. Vy- svědčení ch-by. Slib ch-by. Vz S. N. III. 1162. Skrovné statečky mají a chudobou se
obírají. V. Chudoba nic (cti) netratí (polibte
nás v kapsu bohatí). Jg., Č. Ch. nic netratí
a bohatí za chudobného nic neplatí. Mt. S.
Ch. manželstvo, vdovstvo, děvstvo ruší. St.
skl. Ch. jest nejbližší dědička marnotratnosti.
Chudoba jest matka zdraví; Ch. krade, nouze
lže. Km. Milá chudobo, nenajíš-li se, ale se
vyspíš. Jg., Č. Chudoba lichvy nezná. Jg., Č.
Přílišná štědrota, hotová ch. Jg. Přemohl
chudobu (dostav se z chudoby zpyšněl). Č.
Zboží pozdvihuje úmyslu, úmysl činí pýchu,
pýcha dělá válku, válka působí chudobu,
chudoba dává pokoj. Jg. Pokora činí pokoj,
pokoj činí bohatství, bohatství činí pýchu,
pýcha činí válku, válka činí chudobu, chu-
doba zase pokoru. Jg. Komory naplněné ma-
jíce (boháči) chudoby se bojí. Kom. Samo-
chtě do chudoby přišel. Sych. Lepší vlastní
ch., nežli cizí bohatství. Č. Ch. víru láme.
Chudoba víru láme a nouze hřeší. Lb. U chu-
doby nehledej hanby. Č. Ch. nepřítel do-
brých mravů. Rb. Coky psota na stranu, ch.
se žení. Mt. S., Lb. Za ch-bu nemusí se žádný
stydět; Ch., poroba. Vz Chudý. Lb. Vz stran
přísloví ještě: Babka, Berla, Bída, Bohatý,
Brk, Cikán, Cvrček, Deska, Díra, Dlaň, Do-
šek, Drobné, Holý, Hřbet, Chléb, Chrt, Chu-
dopacholský, Kapsa, Kout, Kůň, Léto, Lo-
ket, Měšec, Mošna, Mozol, Myš, Noha, Ohá-
něti se, Osnova, Otrhaný, Pátek, Pec, Pe-
čeně, Pempy, Pes, Psota, Slabikář, Stodola,
Stihlý, Tělo, Úrok, Vrabec, Vrána, Zub, Žába,
Žebrota (toto hlavně). — Ch. = z Nemanic,
z Nuzovic. Der Herr Habenichts. — Ch. =
chudý člověk, chudý lid, armer Mensch, arme
Leute. Ch. bezpečná a proto veselá. Č. Ch.
zle se všude má. Č. Na chudobe svet stojí.
Mt. S. Ch-bě vždy pískoř (vždy to nejhorší).
Lb. — Ch., chudobka, chudobička, zapome-
nutka, úpoříček, matečník menší (bylina).
Hungerblume, Gänsekraut, Masliebe. Jg. — Ch., v chudém obilí metlice. Windhalm im Getreide. Us.

87566   Chudoba Svazek: 6 Strana: 0445
Chudoba = nedostatek potřeb životních a prostředků k nabytí jich. Vz S. N. Cí. Mkl. Etym. 91. Ch-bě oděvem jest nahota a nápojem je žízeň. Osv. 1871. 94. Ch. spra- vedlivosti sotva se doklepe. Us. Té. Ch. nouzi pizdí. Koll. St. 773. Ch-bo, ch-bo, ty si mně moc vinna, šel by k nám syneček, nedá mu rodina; Ch-ba. chudoba, ona cti netratí, vychádzajú na ňu nádherní bohatí. Sš. P. 386., 783. Ch-ba, ch ba, ona nič ne- traci, vychádzajú na ňu magnáši, boháči. Sl. sp. Í54. Ch. cti netratí. Cor. jur. Jir. IV. 3. 1. 404. Ch. nepřítel dobrých mravův. Ib- Ch. nezamítala svědků od svědomí. Ib. Tím (kláním) ch-bu v zemiu vnese. Dal. 141. Kterak otec jeho u veliké ch-bě z světa šel nic nemaje. NB. Té. 134. Ch. nevyrostla ze zbytečné štědroty; Pamatuj na chudobu v čas hojnosti a na Nuznosti ch-by v čas bohatství; Ch. je bez smělosti, ráda bývá v samotnosti; Ch. je bojazlivá, neráda se brání, ešče bude odpytovať, když ju někdo raní. Glč. I. 18., 83., 370. Ch. škodí tomu, kdo ji trpělivě nésti neumí. Exc. Ch. jest matka zdraví. Exc. Klíč k chudobě jest lenosť; Ta drahá ch. svatá. Smil v. 1804. Ztráta cti veliké neštěstí a se ctí ch. lepší než hanoba; Ch. sic ludi mučí, ale pěkné kunšty učí; Ch. je matka ctnosti. Us. Té. Ch. snižuje urozenosť: Ch. jest matka ne- šlechetnosti a nerozum otec její. Sb. uč. Ch. kunšty učí, ne každý je k néj súci. Vz Súcí. Slov. Tč. Ch. zle se má všude; Ch. jest marnotratnosti nejbližší dědička; Vlasť se hubí ch-bou, mysl klesá nehodou a ne- dostatky všem jsou nesladky; Lépe žíti v ch-bě nežli v hanbé. Exc. Bž. — Ch. = chudý lid. Něco sem propíjal, -něco chu- době dal. Sš. P. 181. — Ch. = sedmikrása. U Poličky. Kká. Vz Chudobka. - Ch, os. jm. Mus. 1380. 254. Tk. IV. 728.. V. 214., Tk. Ž. 221. — Ch. Kar., dr. med. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 146. — Ch., sam. u Pře- louče. Blk. Kfsk. 681., Sdl. Hr. II. 153.; něm. Kudoba, lázně v Kladsku. Vz S. N., Rk. Sl.

87567   Chudoba Svazek: 7 Strana: 1275
Chudoba — poroba. Us. Brt. — Ch.= hořejší čásť husy n. kachny a p. od krku k bokům. U Křivokl. Karol. Wagnerová.

87568   Chudoba Svazek: 8 Strana: 0126
Chudoba. V ch-hě po lásce přichází chlad. Černý. Zeji. 31. — Ch. = chudý lid. Ch. všade trpí! Phľd. 1892. 612. Poctivá ch. cti netratí. Phľd. 1895. 391. Na ch-be svet stojí; Ch. i koláče pojí. Slov. Nov. Př. 171, 5 G.

87569   Chudoba Svazek: 9 Strana: 0083
Chudoba. Ch. bez viny vzniklá jen hrdost budí. Vaň. Göth. 87. Ch jest málo příhodná ? osvěžení ducha, ? udržení jaré mysli, ku překonání obtíží a ku zdárnému postupu Mus. fil. VI. 460. O příslovích atd. vz Zát. Př 92., 155b., 153., 158., 318. — Ch., y, m. Ch Kar. dr, nar. 1848., lékař. Vz Ott. XII. 436., Jab XII.

87570   Chudoba Svazek: 10 Strana: 0104
Chudoba, y, f. Kdo sa nehýbe, zaroste ch-bou. Rizn. 166. Keby nebylo ch-by. ani páni by sa v kočoch nevozili. Rizn. 173. — Ch. Vzal si ch-bu (chudé děvče,. Již. Čech Nár. sbor. VIII. 20.

87571   Chudoba Svazek: 10 Strana: 0592
Chudoba, y, f. Ch. není bremenem, ale ani ctnosťou. Mus. slov. VI. 58. Přísloví vz Vlasť. 1. 224.

87572   Chudobár Svazek: 6 Strana: 0446
Chudobár, a, m. == chuďas. Slov. Vídať tu i pánov zemanov i ch-rov sedliakov. Klčk. V. 112. (99.).

87573   Chudobáriť Svazek: 6 Strana: 0446
Chudobáriť = v chudobě šíti, nuzařiti. Slov. Čkžk. III. 81. Budeme tak ch., ako sme dosiaľ ch-li. Dbš. Sl. pov. I. 465.

87574   Chudobarvý Svazek: 7 Strana: 1275
Chudobarvý. Čch.

87575   Chudobček Svazek: 1 Strana: 0549
Chudobček, ečka, m. = chudina, der Arme. Na Slov.

87576   Chudobenství Svazek: 1 Strana: 0549
Chudobenství, n., Pauperismus. Rk.

87577   Chudobice Svazek: 1 Strana: 0549
Chudobice, ic, f., pl., jméno smyšlené. Pan Suchánek z Chudobic. Do Nuzovic a Chudobic vandrovati. V. Naposledy s hanbou do Nouzova a Chudobie těhnouti musí. Jg.

87578   Chudobice Svazek: 6 Strana: 0446
Chudobice, míst. jm. Tk. II. 249., V. 242.

87579   Chudobice Svazek: 10 Strana: 0104
Chudobice, e, f., zdrobn. chudoba. Vz Gb. Slov.

87580   Chudobička Svazek: 6 Strana: 0446
Chudobička, vz Chudoba.

87581   Chudobička Svazek: 10 Strana: 0104
Chudobička, y, f., zdrobn. chudoba. Vz Gb. Slov.

87582   Chudobín Svazek: 1 Strana: 0549
Chudobín, a, m., Chodowein, místo u Olo- mouce. Mus.

87583   Chudobín. D Svazek: 6 Strana: 0446
Chudobín. D. ol. II. 207. Také ves u Ji- mramova. — Pan z Nemanic a na Ch-ně (smyslené jm.). Us. Vz Chudobina.

87584   Chudobina Svazek: 1 Strana: 0549
Chudobina, y, f. Pán na Chudobině a Ne- manicích. Pam. Kut.

87585   Chudobinec Svazek: 1 Strana: 0549
Chudobinec, nce, m., Armenhaus.

87586   Chudobinka Svazek: 6 Strana: 0446
Chudobinka, y, f, stenoplnagma, rostl. Vz FB. 73., Čl. 16., Rosc. 145., Mllr. 111. Cf. Chudina.

87587   Chudobinka Svazek: 10 Strana: 0592
Chudobinka, y, f., vz Chudina, Chudinka zde.

87588   Chudobinký Svazek: 10 Strana: 0104
Chudobinký = velmi chudobný. Tbz. V. 6. 395.

87589   Chudobinství Svazek: 7 Strana: 1275
Chudobinství, n., das Armenwesen. Kryštf.

87590   Chudobivo Svazek: 1 Strana: 0549
Chudobivo, a, n., místní jm. Mus.

87591   Chudobka Svazek: 1 Strana: 0549
Chudobka, vz Chudoba.

87592   Chudobka Svazek: 6 Strana: 0446
Chudobka, vz Chudoba; také: kakuška, cikánka, husárek, lat. bellis. Vz Rstp. 868., Slb. 426., Čl. 98., Čl. Kv. 187., Kk. 166., FB. 42., Schd. II. 282., Mllr. 23. — Ch-ky, pole u Kelče. Pk.

87593   Chudobka Svazek: 7 Strana: 1275
Chudobka, květina. Cf. Č. Kn. g. 260. Dloužků jako ch-bek (mnoho) Šml.

87594   Chudobka Svazek: 10 Strana: 0104
Chudobka, y, f. = sedmikrása. Džl. Čes. 1. XI. 383.

87595   Chudobka Svazek: 10 Strana: 0592
Chudobka, y, f., vz Osívka zimní, Ko- koška (rostl. ).

87596   Chudobkovitý Svazek: 1 Strana: 0549
Chudobkovitý rozrazil. Vz Chudoba (konec).

87597   Chudobně Svazek: 1 Strana: 0549
Chudobně, arm, dürftig. Ch. živ jest. Us.

87598   Chudobněti Svazek: 1 Strana: 0549
Chudobněti, ějí, ěn, ění = chudnouti, arm werden. Ros.

87599   Chudobněti Svazek: 8 Strana: 0126
Chudobněti. Phľd. 1892. 584.

87600   Chudobnice Svazek: 6 Strana: 0446
Chudobnice, e, f. = chudobinec. Ssk. Ch. městská u sv. Bartoloměje v Praze. St. př. kn. 1874. 131.

87601   Chudobník Svazek: 1 Strana: 0549
Chudobník, a, m., otec chudých, Armen- vater. Bern. — Ch, u, m., Armenhaus. Bern.

87602   Chudobniti Svazek: 1 Strana: 0549
Chudobniti, il, ěn, ění, arm machen.

87603   Chudobnosť Svazek: 1 Strana: 0549
Chudobnosť, i, f., chudosť, Dürfigkeit. Jg.

87604   Chudobňúčký Svazek: 6 Strana: 0446
Chudobňúčký, sehr arm. Bern. Vz Chu- dičký.

87605   Chudobný Svazek: 1 Strana: 0549
Chudobný, chudý, dürftig, arm. D. O chu- dobného každý se otře. Chudobného chu- dobné jest štěstí. Na Slov. Km. Ch. hospoda. D. Chudobná to myš, co jen jednu díru má. Jg. Na ch-bných svět stojí. Č. Vz Chudoba, Chudý. Ch-nému i z hrnce vyvře (vykypí). Č. Chudobnému člověku i jedno oko dosť; Ch-nému najskôr z hrnca vykypí; Ch-bní nemajú, bohatí nedajú, maj sa potom dobre hriešny človeče; Ch. človek i bez ližičky se najie. Mt. S.

87606   Chudobný Svazek: 6 Strana: 0446
Chudobný od jitra do noci se plahočí Us. Bž. Ch. vysvědčení (jímž se chudoba vysvědčuje). Brt. Ch. podíl, Armenportion. J. tr. Je z ch-ho lože (chudý). Šml. Na- rodil se v ch-bných poměrech. Us. Pdl. Láli mu rodiči oba, že su pro něho ch-bná; Něbrodź ty, synečku, přes bystrú vodžičku, že sem já ch-bná pre tvoju mačičku; Vezmem ch-ho, co nemá žádného a ten može masí- rovať do pole širého. Sš. P. 274., 309., 574. Ch-bnej sem matere syn, ch-ná ma máti mala, hořko ťažko vychovala; Šuhajko vla- ňatý, neposmievaj sa ty z ch-bných diov- činiec, sám si nebohatý. Koll. Zp. I. 40., 81. Tvrdo sa rozvíja suchá haluzička, tvrdšie sa vydává ch-bná dievčička; ch. dievčička len Bohu sa páči a na tej bohatej diabol drevo vláči. Sb. sl. ps. II. 1. 73. Hoďas som ja dievča z ch-ho domu, predsa ma moja mať nedá lecikomu. Sl. sp. 172. Kdo ch-mu pomáhá, ten své statky rozmáhá; Ch. i krivdu trpíc preca mlčať musí. Slov. Tč. Ch-ho nevěšajú pre chudobu samu, jak nemá k chudobě inú bezbožnosť znášanú; Nečin krivdy ch-mu, nebo Boh s ním chodí: Kdo ch-bným křivdu činí, Boha milovať nemíní; Bohatí na chudobných dvoje paše mají; Lepší je ch-bný zdravý nežli mdlý bohatý; Co chceš ch bným dáti, to Kristus odplatí; Boháč nepřijde do neba k blaho- slavení, jestli nikdy ku ch-bným milosrdný není; Čo kdo dá ch-mu, to sám Kristus chová. Glč. I. 264., II. 80., 176., 208, 265. Nic neni ošklivějšího nad pyšného ch-ho; Ch-bnejší je k práci schopnějši; Bohatý má mnoho peněz a ch-ný děti Us. Tč. Kdyby nebylo ch-bných, ani by slunce nehřálo. Hkš.

87607   Chudobný Svazek: 7 Strana: 1275
Chudobný. Ch-mu prý bída nejlíp svědčí. Us. Brt.

87608   Chudobný Svazek: 8 Strana: 0126
Chudobný. Ch. človek — hotová opica. Phľd. 1894. 205. Ch. člověk sa nikdy dobre nemal; chcel sa prežehnať, vybil si oko; Ch. sa dva razy hreje pri drevo (když je poráží a když si jím topí). Slov. Zátur. Pre ch-bných dieťatka, pre bohatých teliatka. Slov. Nov. Př. 410. Hudobnému z harnka (hrnka) vykypí; Hudobný zez vodu varí; II. človek ani v nebe pravdy nemá. Slov. Phľd. 1895. 187. Cf. Bo- hatý (3. dod.).

87609   Chudobný Svazek: 9 Strana: 0083
Chudobný, vz Chudý. Ch. kassa (chudých). Mtc. 1899 221.

87610   ChudoBný Svazek: 9 Strana: 0440
ChudoBný. Do ch-ho každý zavadí. Mus. slov. II. 50. Ch., než volaco zgazduje, o všetko prijde. Ib. 9.

87611   Chudobný Svazek: 10 Strana: 0104
Chudobný. Bohatým dává Boh statky, chudobným veselost Rizn. 167. — Ch. list = vysvědčení chudoby. Us.

87612   Chudobný Svazek: 10 Strana: 0592
Chudobný. Skorej postavíš na nohy opi- tého, než ch-ného. Mus. slov. VI. 58. Ch- nému človeku pozde v hrnci zavre. Sb. sl. VIII. 86. Čo sa naučíš, to máš; čo užiješ, to vieš; čo ch-mu dáš, to u Boha máš, ale co po tebe zostane, čert vie, komu se do- stane. Phľd. XXIII. 309.

87613   Chudoboký Svazek: 7 Strana: 1275
Chudoboký = hubený. Ch. koník. Čch. St. 58.

87614   Chudobský Svazek: 6 Strana: 0446
Chudobský = chudý, chudobný. Požehnej, Bože, ty dary, ať nám všem slouží ke zdraví, jako na svadbě ch-ské v městě Káni Gale- lejské. Sš. P. 74.

87615   Chudočka Svazek: 10 Strana: 0104
Chudočka, y, f. = postní polévka. Slez. Vyhl. II. 12.

87616   Chudodar Svazek: 6 Strana: 0446
Chudodar, u, m. = almužna. Šm.

87617   Chudochlap Svazek: 6 Strana: 0446
Chudochlap, a, m. = chudopacholek. Slov. Ssk.

87618   Chudochlapsky Svazek: 6 Strana: 0446
Chudochlapsky. Vede si po ch. Slov. Rr. Sb., Ssk.

87619   Chudochlapský Svazek: 6 Strana: 0446
Chudochlapský, armselig. Slov. Ssk.

87620   Chudokrevnosť Svazek: 1 Strana: 0550
Chudokrevnosť, i, f., Blutarmuth. Dch.

87621   Chudokrevnost Svazek: 6 Strana: 0446
Chudokrevnost' = nedostatek krve. Proti ní živočišná strava, železo n. chinin. Vz Kram. Slov. Slov. zdrav.. S. N., Čs. lk. III. 122., 146., III. 255, 317., 318., 388.

87622   Chudokrevnosť Svazek: 7 Strana: 1275
Chudokrevnosť, vz Nedokrevnosť.

87623   Chudokrevnost Svazek: 10 Strana: 0104
Chudokrevnost, i, f., anaemia. Ch. mik- teru, mikterová, Pancreasanaemie. Ktt.

87624   Chudokrevný Svazek: 1 Strana: 0550
Chudokrevný, blutarm. Dch.

87625   Chudokrevný Svazek: 7 Strana: 1275
Chudokrevný, vz Nedokrevný.

87626   Chudokrví Svazek: 1 Strana: 0550
Chudokrví, n. Blutarmuth, Anämie.

87627   Chudokrvosť Svazek: 6 Strana: 0446
Chudokrvosť, i, f. = chudokrevnost. Šm.

87628   Chudokvět Svazek: 1 Strana: 0550
Chudokvět, u, m., flaveria. Presl.

87629   Chudokvět Svazek: 6 Strana: 0446
Chudokvět, u, m. = jedhoj, dorstenia, die Giftwurzel Mllr. 41.

87630   Chudokvětý Svazek: 1 Strana: 0550
Chudokvětý, wenigblüthig. Rk.

87631   Chudokvětý Svazek: 6 Strana: 0446
Chudokvětý, armblüthig. Rst. 419.

87632   Chudokvětý Svazek: 8 Strana: 0126
Chudokvětý. Ch. ostřice. Mtc. XVIII. 195.

87633   Chudolaz Svazek: 1 Strana: 0550
Chudolaz, a, m., nuzný člověk, armer Schlucker.

87634   Chudolázek Svazek: 9 Strana: 0083
Chudolázek, zka, m, os. jm. Arch. XVIII. 584.

87635   Chudolázek Svazek: 10 Strana: 0104
Chudolázek, zku, m., endivia, rostl. Vz Ott. Slov.

87636   Chudolazy Svazek: 6 Strana: 0446
Chudolazy, dle Dolany, Chudolas, ves u Medonos. Tk. III. 271., Blk. Kfsk. 318.

87637   Chudolistý Svazek: 1 Strana: 0550
Chudolistý, blätterarm. Rostl.

87638   Chudolistý Svazek: 6 Strana: 0446
Chudolistý, wenigblättring. Rst. 419.

87639   Chudolupenný Svazek: 6 Strana: 0446
Chudolupenný, armblättrig. Rst. 419.

87640   Chudomáčka Svazek: 6 Strana: 0446
Chudomáčka, y, f., die Betteltunke. (Voda jest) pravá ch. Výb. I. 933

87641   Chudomel Svazek: 6 Strana: 0446
Chudomel, a, m., mlýn u Čes. Brodu.

87642   Chudomelka Svazek: 6 Strana: 0446
Chudomelka, y, m., os. jm. Blk. Kfsk. 959.

87643   Chudomely Svazek: 6 Strana: 0446
Chudomely, mlýn u Čechtic.

87644   Chudomely Svazek: 9 Strana: 0440
Chudomely, mlýn u Vazovce. Př. star. V 122.

87645   Chudomízný Svazek: 6 Strana: 0446
Chudomízný, saftarm. Ch. kmen. Sl. les.

87646   Chudomudrák Svazek: 7 Strana: 1275
Chudomudrák, a, m., gymnosophista, zastr. Rozk., Pršp. 13. 93.

87647   Chudoň Svazek: 8 Strana: 0126
Chudoň, ě, m., vz Chodón (3. dod.).

87648   Chudonice Svazek: 6 Strana: 0446
Chudonice, dle Budějovice, Ohudonitz, ves u N. Bydžova. Tk. I. 87., Blk. Kfsk. 1048., Sdl. Hr. V. 361.

87649   Chudopacholek Svazek: 1 Strana: 0550
Chudopacholek, lka, m. Armer Schluk- ker. Kram.

87650   Chudopacholek Svazek: 6 Strana: 0446
Chudopacholek, armseliger Mensch. Ros. Vz nasl. Na Slov Ssk.

87651   Chudopacholský Svazek: 1 Strana: 0550
Chudopacholský = bídný, chudý, arm. Po chudopacholsku se míti. Vz Chudoba. Č.

87652   Chudopacholský Svazek: 6 Strana: 0446
Chudopacholský, armselig. Po ch-sku žíti. Mt. S. I. 113., Ssk.

87653   Chudopacholsky Svazek: 9 Strana: 0083
Chudopacholsky. Má sa ten tak po ch. Zát. Př. 160 b.

87654   Chudoplesy Svazek: 1 Strana: 0550
Chudoplesy, pl., m., dle Dolany, ves v Bolesl.

87655   Chudoplesy Svazek: 6 Strana: 0446
Chudoplesy, dle Dolany, Chudoples, ves u Bakova. Blk. Kfsk. 843., 883.

87656   Chudopýšek Svazek: 1 Strana: 0550
Chudopýšek, ška, m., kdo chud jsa pyšný jest. Dch.

87657   Chudopyšnosť Svazek: 6 Strana: 0446
Chudopyšnosť, i, f., der Bettelstolz. Šm.

87658   Chudopyšný Svazek: 6 Strana: 0446
Chudopyšný, bettelstolz. Šm.

87659   Chudorlavec Svazek: 6 Strana: 0446
Chudorlavec, vce, m., magerer Mensch. Slov. Bern.

87660   Chudorlavěti Svazek: 6 Strana: 0446
Chudorlavěti, ěl, ění, mager werden. Slov. Bern.

87661   Chudorlavý Svazek: 6 Strana: 0446
Chudorlavý = chuderlavý, mager. Slov. Phl.l. VI. 265.

87662   Chudorodý Svazek: 6 Strana: 0446
Chudorodý, von armer Herkunft. Šm.

87663   Chudosemenný Svazek: 6 Strana: 0446
Chudosemenný, samenarm. Slb. XLII.

87664   Chudoskvrnný Svazek: 9 Strana: 0083
Chudoskvrnný. Vz Huňáček.

87665   Chudoslavice Svazek: 6 Strana: 0446
Chudoslavice, dle Budějovice, Kude- slawitz, ves u Litoměřic. Blk. Kfsk. 913.

87666   Chudosť Svazek: 1 Strana: 0550
Chudosť, i, f., hubenosť, Magerkeit. — Ch., nouze, chudoba, Armuth.

87667   Chudostrunný Svazek: 6 Strana: 0446
Chudostrunný, arm an Saiten. Ch. ná- stroj. Kos. Ol. I. 40.

87668   Chudošatý Svazek: 6 Strana: 0446
Chudošatý, kleiderarm. Hdk. C. 17.

87669   Chudoštětinný Svazek: 8 Strana: 0126
Chudoštětinný. Ch. červi, oligochaeta. Ott. VII. 405.

87670   Chudotečký Svazek: 9 Strana: 0083
Chudotečký. Vz Řetězník.

87671   Chudoun Svazek: 8 Strana: 0126
Chudoun, a, m. = chodón (3. dod.). Brt. D. II. 322.

87672   Chudová Svazek: 6 Strana: 0446
Chudová, é, f., Cuudowa, osada u Lan- škrouna.

87673   Chudovina Svazek: 1 Strana: 0550
Chudovina, y, f., mě. v Lužici, Mitten- walde. — Ch., lepík, der Schlingbaum. Rostl.

87674   Chudovina Svazek: 6 Strana: 0446
Chudovina, y, f. = tušalaj obecný, muk, viburnum lantana. Vz Rstp. 782., Slb. 489., FB. 51.

87675   Chudovina Svazek: 9 Strana: 0083
Chudovina, y, í, druh kaliny. Vz Ott. XII. 437.

87676   Chudovodý Svazek: 10 Strana: 0104
Chudovodý = na vodu chudý. Ch. kon- čina. Hol. Met. II. 15.

87677   Chudozňa Svazek: 6 Strana: 0446
Chudozňa, ě, f. = chudina. Zlinsky. Brt. Mtc. 1878. 34.

87678   Chudozubec Svazek: 6 Strana: 0446
Chudozubec, bce,m. Řád ch-ců, edentata. Vz Brm. I. 2. 504., Chudozubý.

87679   Chudozubý Svazek: 6 Strana: 0446
Chudozubý. Ch. ssavci, edentata, die Zahnlücker. Vz Frč. 383., Krč. G. 877., Holub I. 37. Cf. Chudozubec.

87680   Chudozubý Svazek: 9 Strana: 0083
Chudozubý. Vz Ott. XII. 437.

87681   Chudozubý Svazek: 10 Strana: 0104
Chudozubý vtip. Nár. list. 1904. 62. 2.

87682   Chudožestník Svazek: 6 Strana: 0446
Chudožestník, a, m. Kaln.

87683   Chudoživnosť Svazek: 6 Strana: 0446
Chudoživnosť, i, f., die Mikrotrophie. S. N. V. 317.

87684   Chudožna Svazek: 6 Strana: 0447
Chudožna, ě, f. = chudina. Zlinsky. Brt. D. 219. Vz Chudozňa.

87685   Chudrlavý Svazek: 1 Strana: 0550
Chudrlavý = chuderlavý.

87686   Chudrlavý Svazek: 6 Strana: 0447
Chudrlavý = kudrlavý. Slov. Ssk.

87687   Chudstvo, a Svazek: 6 Strana: 0447
Chudstvo, a, n., das arme Volk. Sš. Sk. 52.

87688   Chudulinký Svazek: 8 Strana: 0126
Chudulinký = hubeňounký. Phľd. 1896. 279

87689   Chuduňa Svazek: 7 Strana: 1275
Chuduňa, ě, f. = žebrákovice Val. NZ. 1. 571.

87690   Chudušký Svazek: 6 Strana: 0447
Chudušký, ganz mager. Slov. Ssk.

87691   Chudušť Svazek: 6 Strana: 0447
Chudušť, i, í. = chudost. Slov. Ssk.

87692   Chuďutký Svazek: 6 Strana: 0447
Chuďutký, arm. Brt. D. Klásky na rži sú také ch-ké. Slez. Šd.

87693   Chudwein Svazek: 1 Strana: 0550
Chudwein, Chudobín u Litovle.

87694   Chůdy Svazek: 1 Strana: 0550
Chůdy, vz Chůda.

87695   Chudý Svazek: 1 Strana: 0550
Chudý; chud, a, o; chudší (zastr. chuzší); chudičký, chudinký. — Ch. = hubený, mager, hager. Ch. zvěř, schlecht bei Leibe. Ch. mršina dobře táhne (hubený, ale mnoho piva etc. vy- pije). Byl chudé tváře. Baiz. Ch. rok = neú- rodný. Us. Ch. důl, ruda, olovo. Us. Na Mor. a na Slovensku chudý = hubený, Brt., chu- dobný = arm. Mřk. — Ch. znamenalo ve středověku tolik co poddaný. Na mém zboží v Heralticích člověka mého chudého vybil a člověka toho i děti jeho ubil; — a pro ten dluh jest mně i mým chudým lidem pobráno; — a tím má chudina hyne. Půh. br. 1447. Znamenav obtížnosti lidí svých chudých a poddaných. Kn. Tov. 137. — Půh. — Ch. = chudobný, nuzný, ubohý, potřebný, arm, elend, armselig. Dělati se chudým. D. Ch. život vésti; chudým býti; skrovná a chudá živnůstka. V. O chudého každý se otře. V. Jest ch. hospodář. Har. Ch. pýcha. Kom. Ch. rozum = slabý. Us. Pokladnice chudých, peníze na chudé, fond chudých, fond domu chudých, ústav chudých, účet ústavu chu- dých, procento chudých, podíl chudých (chu- dinský). Šp. Chudý dům, ústav, otec, šp. m.: dům, ústav, chudých n. pro chudé, otec (zástupce) chudých. Šm. Chudé vysvědčení šp. m. vysvědčení chudoby. Chudý jako chrt. Mt. S. — jak. Do žebroty chudý. V. — čím: štěstím, Lom., duchem. Bibl., Br., Št. kn. šest. 282., Chč. 626., Sš. Mat. 57., Mk. — na co. Na slovo chud jsem. Jel. — v co. Chud v brašnu n. měšec. Vz Stejnosť. Č., Mus. I. Mysl u vieru chudá. Kat. 1857. — na čem: na duši. Chč. 627. — v čem: u vieře. Kat. 2936. — Od chudého konce začíti (z dola). Jg. Chudý všudy musí za dvéře aneb pod lavici se vtisknouti. Jg., Č. Chudý s bohatým nehoduj, moudrý s blá- znivým nežertuj. Rým. Člověk hloupý před chudým se chrání. Jg. Chudému vždy spíše ze saku žába nežli rak. Č. Chudému všude pískoř. Č. Na chudého všude teče. Č. Do- kud u mne nacházel, i v noci přicházel; a teď co jsem chudý, neví ani ve dne kudy. Č. Řídko kdo darmo chudý (neb jest útratný neb nedělný, líný. Mus. ). Č. Chudému i dva česká hromádka hezká. Pk. Chystá se jako ch. král do boje. Vz Nuzný. Lb. Bohatý v koní čubě se protlačí, ale ch. v cvilinkové sukni uvázne; Chud nevěren; Co se nám přejídá, to ch. rád dojídá. Chudý vaří z vody. Arme Leute kochen mit Wasser. Dch. — Stran přísloví a pořekadel vz ještě: Hlad, Hříva, Chudoba, Kapsa, Kosť, Lačný, Nezkusiti, Nic, Nouze, Nuzný, Pán, Peníze, Psota, Tělo, Těsto, Trojník, Ubohý a Rb. str. 266. — Ch. = zlý, schlimm. Chuzšie pokuta těm bude. Ms. Rovné k rovnému, zlá žena chudému. Č.

87696   Chudý Svazek: 6 Strana: 0447
Chudý. Cf. Mkl.Etym 91. Najchuzší. Hus II. 348. Byl všech pracných chuzí (komp.). Pravn. 1244., 1139. — Ch = hubený. Ch. travina, Mour., krajina, půda, Sl. les, Rým, Dk. P. 402., hlas, dünn, gehaltlos, arm, Nz., dobytek, Us., zpěv. Čch. Bs. 3. Ch. maso = libové. Brt. D. 219 Podlé chudé možnosti. WtR. Chudí Rytíři = jídlo. StaRé koláče na- krájejí se na klínečky (kousky), naloží se na mísu a polijí se rozšvrlanými vejci a potom rozpuštěným horkým máslem. Na Vsacku. Vck. — jak. Ch. jak deska, jak tříska, jak chrt, jako sedm drahých roků Us. Brt. — Ch. = poddaný. Králi, vida bezpravie veliké svých chudých nechceš . Výb. 11. 41. — Ch. = chudobný atd. Ch. kassa, otec. Us. ve východ. Čech. Jir. Má toho tolik jako chudý obilí (málo n. nic). Us. Sn. Není to med býti chudým. Us. Dbv. Co nového? Že okradl ch. ch-ho (odbytí). Us. Dbv. On je z chuda. U Rychnova. Vk. Chud muž hospody nejmějieše. MS. 45. b. Kdo chudým daruje, pán Boh ho miluje, kdo chudým ukrátí, pán Boh ho zatratí Koll. Zp. I. 353. Ch. i svému příteli omrzí. Ben. V. Nebožko chudá! BO. Jsem velmi chud, pohověj mi a já po malu chci pla- titi. NB. Tč. 36. To všecko, což chudí ne- božátka měli. Půh. II. 50. Buoh muoj při- kázal vše prodadúc chudým dáti. Pass Tak z chuzších bývajú páni. Alx. Budeš-li chud a měv dosti, přijdeť zlosť (al. žalosť) k tvé staROsti. Sv. ruk. 249. A ktoj' chuzší než nemocný? Št. Kn. š. 268. Ch-dému Bůh není chudý. Bž. Málo dbá se, když chudý pláče. Bž. exc. Ch-mu se nedostává všeli- čeho, lakomci všeho. Hkš. Co ch-mu dáš, na lžíci naroste. Sb. uč. Chudý i od hladu spává. Bž. — nač. Krajina chudá na vodu. Sl. les. — jak. Ch. jak kámen při cestě, Šml., jako kostelní myš, jako ptáček v po- větří. Us. Dbv. — čím: duchem. Hus II. 426. Kniha obsahem chudá Us. — Ch., os. jm. Tk. III. 584., IV. 728., V. 242., S. N. - Ch. Mlýn, Chudermühle, mlýn u Polné. — Chudá, pole na Vsacku., Vck.

87697   Chůdy Svazek: 7 Strana: 1275
Chůdy. Cf. Štencle, Stihle.

87698   Chudý Svazek: 7 Strana: 1275
Chudý. Komuž duom a koni stojí (je má), nelze jemu chudu býti. GR. Buď chud v zboží. Lg. Kr. dod. v. 93. — Ch. = hu- bený. Vz toto v 2. dod.

87699   Chudý Svazek: 8 Strana: 0126
Chudý. Chud, a, o. List. fil. 1895. 296. Není tak chudá, jako ten kámen při cestě; Na ch-ho všude teče; Ch. k ch-mu, těžký to život. Šml. I. 34., VII 21., 211. Chudá máti łáskú płatí; Od chudého si nevypůjčívaj a škaredému děvčeti hubičky nedávaj (oba se tím rádi chlubí). Mor. Čes. 1. V. 418. Chudí se vypovídají ze Skrovnic přes Spořice do Zboží. NZ. III. 228. Tak jste již chudi v mú- drosti. Chč. S. 26, - Ch. = málo vynášející. Truhlář má chudé řemeslo. Na Žďársku. Nár. list. 1894. č. 107. odp. feuill. - Ch. = hu- bený. Ch. ruce. Phľd. 1895. 219. Ch. jako skelet. Phľd. 1895. 9.

87700   Chudý Svazek: 9 Strana: 0083
Chudý, chudějši. Hus l. 214. Chudý (chudí) jak pes, šíp, trn, hů ka, húsle, šmydec (hu- bený) Šeb. 220 Ch. jak kosíř. Ib. Ovoce chudých = houby Sa. Kř. u pot. 88. — Chudý v duchu, Modl. (XXII. 141b, v ctnostech. Hus Zrc. (Mus. fil. 1900. 213. ). — O příslovích atd. vz Zát. Př. 153., 155., 158, 318. — Ch. Chudá Bětka, rostl. Mor. Mus. <>l V. 15.

87701   Chudý Svazek: 9 Strana: 0440
Chudý, iba čo má kožku prevlečenú na sebe. Mus. slov. III. 35.

87702   Chudý Svazek: 10 Strana: 0104
Chudý. Ch. svatba, chudý život a chudé děti. Tbz. V. V. 357. Ach běda, když jsi chudý! Škd. F. 18. U chudého nehledej hanby. Lit. list. XIX. 362. - nač: na ne- pravosť, na cit. Slád. Cor. 50., Klášt. Ep. 48. — Ch. Chudí lidé = poddaní Siehl mým chudým lidem v obecné pastviště. Půh. ol. III. 512. — Ch. = libový. Také slez. a slov. Čes. 1. XIII, 110., Czam. Slov. 230

87703   Chudý Svazek: 10 Strana: 0593
Chudý = ubohý. Ch., jako ten sloup u cesty. Zvon IV. 664. — Ch. rytíři = sma- žené housky. Sum. Rgl.

87704   Chůdz Svazek: 6 Strana: 0447
Chůdz,, e, f. = chůze. Ó kébych já vedzel, že to ch. daromná. Koll. Zp. I. 190.

87705   Chuehmavec Svazek: 6 Strana: 0447
Chuehmavec, v. e, m. = chuchmák. Slov. Ssk.

87706   Chuch Svazek: 6 Strana: 0447
Chuch u, m. = chuchnutí, dechnutí. Mor Šd.

87707   Chuchálek Svazek: 1 Strana: 0550
Chuchálek, lka, m., škvor. Ohrenkriecher. Na Slov.

87708   Chuchar Svazek: 6 Strana: 0447
Chuchar, a, m. = ničema. Laš. Brt.

87709   Chuchati Svazek: 1 Strana: 0550
Chuchati, chukati, chuchávati, chukávati; chuchnouti, chuknouti, chnul a chl, utí = dýchati, foukati, athmen, blasen, hauchen. Jg. — kam. V zimě lidé chuchají v ruce. L. Když Kristus jako chuchl na apoštoly. Št. Ch. na ruce. Rk. — kdy. Ch. při křtu (na dítě). Apol. 1518.

87710   Chuchati Svazek: 6 Strana: 0447
Chuchati. Vz Zasejky. Mkl. Etym. 91.— kam: do ruk. Slez. Šd. Ch komu do úst. Dbš. Sl. pov. I. 546. Zima je, na ruky si chuká. Hdž. Šlb. 11. Kristus chukl na apo- štoly. Št. Kn. š. 227. — Ch. = hledati. Ch la som ho deň i noc. Dbš. Obyč. 153.

87711   Chuchel Svazek: 1 Strana: 0550
Chuchel, chle n. chlu, chuchlík, u, chuch- líček, čku, m., cucek, pucek, Klump, Glies. Ch. v těstě, v mouce, v chlebě. Ros. Ch. krve. — Ch., cucek, šišvorec ve vlně, Klunker, Knote. V.

87712   Chuchel Svazek: 6 Strana: 0447
Chuchel = hrouda, trupel, der Kloss. Sl. les. — Ch-, os. jm. Arch. IV. 249 — Ch., ves u Malče. Tk. I. 608., V. 242. - Ch. = Chuchly.

87713   Chuchelna Svazek: 6 Strana: 0447
Chuchelna, y, f., ves u Semil. Blk. Kfsk. 1326 - Ch., ves v Ratiborsku. Vz S. N. Chuchelský les. Čechy. I. 80. — Ch., os. jm. Blk. Kfsk. 1326.

87714   Chuchelná Svazek: 7 Strana: 1275
Chuchelná u Semil. Tam jest jediný ten pravý (Kristus na kříži). Vz Sbtk. Kr. h. 63.

87715   Chuchelný Svazek: 1 Strana: 0550
Chuchelný, chuchli podobný, geknäuelt. Rk. —

87716   Chuchelští Svazek: 6 Strana: 0447
Chuchelští z Nestajova. Vz S. N., Sdl. Hr. (dle rejstříků).

87717   Chuchla Svazek: 10 Strana: 0104
Chuchla, y, f., cuculla. Rozk. P. 1761. (Mš. ). Dle Gb. Slov. = kukla. ' Chuchle = zámotky z koudele Hauer 11.

87718   Chuchlati Svazek: 6 Strana: 0447
Chuchlati, geheime Pläne o. Intriguen machen; schlecht zubereiten, kochen. U Olom. Sd.

87719   Chuchlatka Svazek: 6 Strana: 0447
Chuchlatka, y, f., sporotrichum, der Staubschimmel, houba. Vz Rstp. 1982.

87720   Chuchlatý Svazek: 1 Strana: 0550
Chuchlatý, plný chuchlů, klumpig. Ch. kořeny. Rostl.

87721   Chuchle Svazek: 1 Strana: 0550
Chuchle, e, f. n. Chuchle, í, pl., f. (Chuchly). Ch. velké, malé, ves u Prahy. Vz více v S. N. III. 1163. Kuchelbad.

87722   Chuchle, í Svazek: 6 Strana: 0447
Chuchle, í, pl, Neuhof, sam. u Klatov.

87723   Chuchlený Svazek: 6 Strana: 0447
Chuchlený = klubený (dod.). Rst. 426.

87724   Chuchlice Svazek: 6 Strana: 0447
Chuchlice, ves v Badej. Blk. Kfsk. 312.

87725   Chuchlíček Svazek: 1 Strana: 0550
Chuchlíček, vz Chuchel.

87726   Chuchlík Svazek: 6 Strana: 0447
Chuchlík, vz Chuchel. -- Sdl. Hr. III. 217.

87727   Chuchlina Svazek: 6 Strana: 0447
Chuchlina, y, f. Valení se těžkých chu- ehlin. Pl. I. 54.

87728   Chuchliti Svazek: 1 Strana: 0550
Chuchliti, 3. pl. lí, il, en, ení, Klumpen machen. Jg.

87729   Chuchlovitosť Svazek: 1 Strana: 0550
Chuchlovitosť, -ovatosť, i, f., Klumpen. Jg.

87730   Chuchlovitý Svazek: 1 Strana: 0550
Chuchlovitý, chuchlovatý, klumpig, klun- kerig. Ch. mouka, vlna, krev. Jg.

87731   Chuchly Svazek: 6 Strana: 0447
Chuchly Malé a Velké, Klein-, Gross- Kuchei, vsi u Zbraslavě. PL., ARch. I. 508., Tk. I. 608, IV. 174., V. 242., Blk. Kfsk. 433., Sdl. Hr. I. 254., II. 264., S. N., Rk. Sl. Vz Chuchle, Chuchel.

87732   Chuchma Svazek: 9 Strana: 0083
Chuchma, chuchmička, y, f. = hloupá ženská Slov. Zát. Př 21b.

87733   Chuchmák Svazek: 1 Strana: 0550
Chuchmák, a, m., der Schnüffler. Na Slov.

87734   Chuchmák Svazek: 6 Strana: 0447
Chuchmák = kdo nosem mluví. Ssk.

87735   Chuchmati Svazek: 1 Strana: 0550
Chuchmati = huhňati. Na Slov. Bern.

87736   Chuchmavosť Svazek: 1 Strana: 0550
Chuchmavosť, i, f. = huhňavosť. Na Slov.

87737   Chuchmavý Svazek: 1 Strana: 0550
Chuchmavý = huhňavý. Na Slov.

87738   Chuchmavý Svazek: 6 Strana: 0447
Chuchmavý židák. Phld. V. 112.

87739   Chuchmět Svazek: 6 Strana: 0447
Chuchmět = chuchmati. BeRn.

87740   Chuchňák Svazek: 6 Strana: 0447
Chuchňák, a, m. = chuchmák. Slov. Ssk.

87741   Chuchňavosť Svazek: 6 Strana: 0447
Chuchňavosť, i, f. = huhňacosť. Bern.

87742   Chuchňavý Svazek: 6 Strana: 0447
Chuchňavý = huhňavý. Bern.

87743   Chuchněti Svazek: 6 Strana: 0447
Chuchněti = huchňati. Bern.

87744   Chuchnúť Svazek: 6 Strana: 0447
Chuchnúť, vz Chuchati. Chuchni na mne. Brt. D. 219.

87745   Chuchol Svazek: 6 Strana: 0447
Chuchol = chuchel. Bern.

87746   Chucholák Svazek: 6 Strana: 0447
Chucholák, a, m = ucholák, škvor. Slov. Dbš.

87747   Chucholák Svazek: 10 Strana: 0104
Chucholák, a, m. = škvor. Sb. slov. 1902. 15.

87748   Chucholek Svazek: 6 Strana: 0447
Chucholek, lku, m. = chuchlík. Bern.

87749   Chuchval Svazek: 1 Strana: 0550
Chuchval, u, m. = chuchvalec.

87750   Chuchval Svazek: 6 Strana: 0447
Chuchval. Ch-ly = džgance. Slov. Rr. Sb.

87751   Chuchvalcovatý Svazek: 1 Strana: 0550
Chuchvalcovatý, -ovitý, klumpig.

87752   Chuchvalcovitosť Svazek: 6 Strana: 0447
Chuchvalcovitosť, i, f., die Klumpig- keit. Šm.

87753   Chuchvalcovitý Svazek: 10 Strana: 0104
Chuchvalcovitý. Něco měkkého, roz- chlíplého, ch-tého octlo se mezi jeho prsty. Zvon III. 412.

87754   Chuchvalec Svazek: 1 Strana: 0550
Chuchvalec, lce, chuchvaleček, čku, m., chuchval, chuchel, Klump, Klunker. Ch. v mouce, v chlebě, ve vlně. Ros., D. V kaši se dělají chuchvalce. D.

87755   Chuchvalec Svazek: 10 Strana: 0105
Chuchvalec, lce, m. Po obloze válely se šedé ch-lce mračen. Zvon III. 613.

87756   Chuchvalka Svazek: 6 Strana: 0447
Chuchvalka, y, f., ptilota, der Feder- tang. Ch. pernatá, p. plumosa. Vz Rstp. 1860.

87757   Chuj Svazek: 6 Strana: 0447
Chuj, e, f. = chvůj Us. na Táb., u Vltavo- týna a j. Jdr., Dg.

87758   Chuja Svazek: 6 Strana: 0447
Chuja, e, f. = chujava, das Schneege- stöber. Slov. Hdž. Čít. 154.

87759   Chujati Svazek: 6 Strana: 0447
Chujati = chumeliti se. Slov.

87760   Chujava, y Svazek: 6 Strana: 0447
Chujava, y, f. = fujava, vánice, mete- lice, chuja. Vetrom hnaný sňach je ch., metelica. Slov. Hdž. Čít. 156. — Sl. let. I. 319. Vz násl.

87761   Chujavica Svazek: 6 Strana: 0447
Chujavica, e, f. = chujava. Slov. Ssk. Ch. na salaši. Pokr. Z hor 95. Neprídu mlá- denci, keď je ch., ale oni prídu, keď bude sanica Sl. ps. 304. Ch. s hlavy mi ho (klobúk) sňala. Čjk. 54. - Koll. Zp. I. 169.

87762   Chujavičný Svazek: 6 Strana: 0447
Chujavičný = fujavičný Bern.

87763   Chujavina Svazek: 8 Strana: 0126
Chujavina, y, f. = zápach, zvl. ztuchlina, puch chlévní. Laš. Brt, D. II. 322.

87764   Chuje Svazek: 6 Strana: 0447
Chuje, e, f. = chuj.

87765   Chujec Svazek: 6 Strana: 0447
Chujec, jce, m., phallus, der Hirsch- schwamm. Šm.

87766   Chujka Svazek: 8 Strana: 0126
Chujka, y, ť. m. chvůjka, v odsuto. Brt. D. II. 278.

87767   Chujší Svazek: 8 Strana: 0126
Chujší m. chuzší. Gb. H. ml. I. 495.

87768   Chuk Svazek: 6 Strana: 0447
Chuk = chuch. Šm.

87769   Chúkání Svazek: 7 Strana: 1275
Chúkání. Cf. Chúkati. Žehnáme a ch. kněze. Chč. m. s. II. 2.

87770   Chúkati Svazek: 1 Strana: 0550
Chúkati = tiše mluviti. Gl. 80.

87771   Chukati Svazek: 6 Strana: 0447
Chukati, vz Chuchati.

87772   Chuknutí Svazek: 6 Strana: 0447
Chuknutí, n., das einmalige Hauchen. Hus I. 23.

87773   Chulam Svazek: 1 Strana: 0550
Chulam, a, m. Chamäleon. Krok.

87774   Chuľanov Svazek: 6 Strana: 0448
Chuľanov, a, m., sam. u Kašp. Hor.

87775   Chulení Svazek: 10 Strana: 0105
Chulení, n. A naše spisy budou (tím) obsahem jízlivého ch. Mark.

87776   Chulník Svazek: 1 Strana: 0550
Chulník, a, m., hanič, der Lästerer.

87777   Chúlosť Svazek: 1 Strana: 0550
Chúlosť, i, f. = choulostivosť, ostýchavosť. Kat. 2243.

87778   Chúlostivý Svazek: 10 Strana: 0105
Chúlostivý = choulostivý. Vežde smrť ch-vého následuje stienu tvého. Vit 80b. Ch., pusilanimus. Slov. tŕeb. 11. (Mš. ).

87779   Chum Svazek: 6 Strana: 0448
Chum, a, m., ves u Napajedel. Velký a Malý Ch. v horách zelnavských. Čechy I. 245.

87780   Chum Svazek: 9 Strana: 0083
Chum, u, m. = chlum. V jihozáp. Čech. Ott. XII. 440.

87781   Chumáč Svazek: 1 Strana: 0550
Chumáč, chomáč, e, chumáček, čku, m., Büschel. Ch. housenek, Raupennest, vlasů, koudele, nití, hedvábí, růží, kvítí, chmele, květu, včel, jisker, hvězd. Š a Ž. Ostatně vz Chomáč.

87782   Chumáčiti se Svazek: 6 Strana: 0448
Chumáčiti se = v chumáč se baliti. Pl. I. 268.

87783   Chumáčkovitý Svazek: 7 Strana: 1275
Chumáčkovitý. Ch. hmota. Nk. J.

87784   Chumáčovitý Svazek: 1 Strana: 0550
Chumáčovitý, buschig. Ch. housenka, spěnuška, die Spannraupe. D.

87785   Chumáčovitý Svazek: 6 Strana: 0448
Chumáčovitý, polož před: chumečenka.

87786   Chumáčový Svazek: 8 Strana: 0126
Chumáčový. Ch. sadba lesní. Nár. list. 1893. č, 277. 5.

87787   Chumaj Svazek: 6 Strana: 0448
Chumaj, e, m. == hlupák, sprosták (na- dávka). Slov. Ntr. VI. 352. Tu zase ide ten darebák, ten geľo, ten ch., ten horenos. Čkžk. II, 53. — Sldk. 174., Dbš. Sl. pov. I. 58, Phld. II. 365.

87788   Chumaj Svazek: 8 Strana: 0126
Chumaj, o, m. = nemotora, ale potutelný, prešibalý, vždy na zlé mysliaci; místy — ne- mrava. Phľd. 1893. 26.

87789   Chumák Svazek: 6 Strana: 0448
Chumák, a, m. = ustavičně hladový člo- věk. Val. Vek., Brt. D. 219.

87790   Chumava Svazek: 6 Strana: 0448
Chumava, y, f. = potok u Hostomic. Krč.

87791   Chumec Svazek: 6 Strana: 0448
Chumec, mce, m., Chumetz, mlýn u Pře- štic: Chunzen, ves u Krumlova.

87792   Chumečenka Svazek: 1 Strana: 0550
Chumečenka, y, f., dematium. Rostl.

87793   Chumel Svazek: 1 Strana: 0551
Chumel, e či mle, m., vichr s prachem se točící. Wirbel-, Sause-, Sturmwind. Honění budou jako ch. od vichřice. Br. Vichr a ch. v kolo divně se točí. Kom. Ch. ať se po nich shání. Ps. Chumle mračen. — Ch. pranice. Rauferei. Stal se ch. Jg. — Chumele míti = trhání, Reissen. Šm. — Ch = chumelice. Ch. sněhu. Schneegestöber. — Ch. =hromada něčeho spleteného. Ch. včelní. V., ch. ryb, sněhu, Schneelawine. D.

87794   Chumel Svazek: 7 Strana: 1275
Chumel. Jako když se ch. zatočí, hned byli pryč. U Kr. Hrad.

87795   Chumel Svazek: 9 Strana: 0083
Chumel. Sedí v chumlu = shrbený, Plz. 118

87796   Chumela Svazek: 6 Strana: 0448
Chumela, y, f. = chumelenice. U Polič., Kšá , slez. Sd. — Ch. = pračka, pranice, die Rauferei. U Polič. Kša. — Ch. s ne- chvílou = človek neohrabaný. Mor. Knrz., Brt.

87797   Chumelác Svazek: 10 Strana: 0105
Chumelác, e, m. = míč. Sr. Chlupáč.

87798   Chumelák Svazek: 6 Strana: 0448
Chumelák, a, m., sam. u Milevska.

87799   Chumelenina Svazek: 1 Strana: 0551
Chumelenina, y, f. =chumelice. Kom.

87800   Chumelice Svazek: 1 Strana: 0551
Chumelice, chumelenice, chomolice, e, f., chumel, točící se vichr zvláště se sněhem, na Slov. metelice. Schneegestöber, Wirbelwind, Wirbel, Gewühl. Přes ostrý vítr, chumelici a neschůné téměř cesty sjelo se z celého okolí množství povozů. Pokrok. 1870. č. 51. (Zk. ). — Ch., pranice. Rauferei. Jg. — Ch., válka. Jak nynější strašlivá ch. ukazuje (válka za Ferd. II. ). Kom.

87801   Chumelice Svazek: 6 Strana: 0448
Chumelice. Hdž. Čít. 156., Dch, Hdk. Je-li veliká ch.. říkají, že se čert žení. Kld.

87802   Chumelice Svazek: 7 Strana: 1275
Chumelice = rozcuchaná ženská. V Krkonš. Zelinka (učit.).

87803   Chumelice Svazek: 9 Strana: 0083
Chumelice, e, f O pořekadlech atd. sr. Zát. Př. 231., XIV. G. 6. c.

87804   Chumeličný Svazek: 1 Strana: 0551
Chumeličný, meteličný, stöberig. D.

87805   Chumeliný Svazek: 6 Strana: 0448
Chumeliný = klkatý, flockig. Sl. les.

87806   Chumeliti Svazek: 1 Strana: 0551
Chumeliti, chomoliti, il, en, ení; chumelí- vati, chumlati, chumlávati = váleti, worin herumdrehen; práti se, bíti, schlagen. — koho, co. Hle, jak to chumlá (= mačká). Ros. Pes tele chumlal. Us. Ch. šat. Ch. koho = rukami okolo hlavy cuchati, mačkati, práti. — koho, se kde: v sněhu, v seně = váleti. — čím. Vítr pískem chumelívá. Har. II. 106. — se. Sníh, prach se chumelí. Us. — se s kým = práti se. Popadly (potvory) babu do po- větří a chumelily se s ní až do 12. hodiny. Poh. II. 108.

87807   Chumeliti kde. N Svazek: 6 Strana: 0448
Chumeliti kde. Nad vámi vietor len ch-lí. Kyt. 1876. 26. — se. Sníh se ch-lí. Dch. Nadali si, ale druhý den jakoby se nechumelilo (jakoby nic), byli dobří. Us. Kr. Hrad. Kšt, Č. T. Tkč. U Král. Městce. Psč'k. — co: jídlo (bez zubů žvýkati). Laš. Tč

87808   Chumeliti se Svazek: 8 Strana: 0126
Chumeliti se. Ch-lí se velikými chumáči. Us.

87809   Chumeliti se k někomu Svazek: 10 Strana: 0105
Chumeliti se k někomu = tlačiti se. Šml. VI. 64.

87810   Chumelivý Svazek: 1 Strana: 0551
Chumelivý, stöberig. D.

87811   Chumelka Svazek: 1 Strana: 0551
Chumelka, y, f., stydký úd ženský. Jg.

87812   Chumelka Svazek: 6 Strana: 0448
Chumelka = chumelice. Us. Sá., Rgl. — Ch., die Schneeflocke. Sňažné ch-ky. Slov. Ev. Šk. II. 232. — Ch. = svobodné děvče vůbec. To je hezká ch. U Král. Městce. Kšť.

87813   Chumelka Svazek: 7 Strana: 1275
Chumelka. Měli jsme o sv. Petru a Pavlu ve vesnici ch-ku. Sá. v Osv. I. 178.

87814   Chumelka Svazek: 9 Strana: 0083
Chumelka, y, f. = chumelenice U Polné. Hoš. 96. — Ch. = druh pýru. Revnovice. Kub. L f. 1 00 359.

87815   Chumelka Svazek: 10 Strana: 0105
Chumelka, y, f. = hromada. Ch. uro zenců. Kká. Sion I. 81. I.

87816   Chumelně Svazek: 1 Strana: 0551
Chumelně, haufenweise, büschelartig. Um. les. —

87817   Chumelnosť Svazek: 1 Strana: 0551
Chumelnosť, i, f., chumlovitosť, Klumpig- keit. Jg.

87818   Chumelný Svazek: 1 Strana: 0551
Chumelný, chumlovitý, klumpig. Jg.

87819   Chumchálek Svazek: 6 Strana: 0448
Chumchálek, lka, m. = převzdívka spro- stému chlapovi z cizí dědiny. U Místka. Škd.

87820   Chumlanice Svazek: 1 Strana: 0551
Chumlanice, e, f., matenice, tlačenice, Gewirr, Gewühl, Drückerei. V kostele byla ch. Us. Polic.

87821   Chumlanina Svazek: 1 Strana: 0551
Chumlanina, y, f., chumlaná věc, Wirr- warr, Gewirr, Chaos. — Ch., chumlanka, Wirrstroh. Us. Polič.

87822   Chumlanka Svazek: 1 Strana: 0551
Chumlanka, y, f., scuchaná sláma, Wirr- stroh. Us.

87823   Chumlati Svazek: 1 Strana: 0551
Chumlati, vz Chumeliti.

87824   Chumlati koho Svazek: 7 Strana: 1275
Chumlati koho = potahovati, zerren. Dvor.

87825   Chumlavě Svazek: 10 Strana: 0105
Chumlavě. Od hor hučelo to ch, mlhy se po stráních převalovaly. Rais. Zap. vlast. 190.

87826   Chumlavý Svazek: 10 Strana: 0105
Chumlavý vítr. Krkonoš. Fr. Nečásek.

87827   Chumlina Svazek: 6 Strana: 0448
Chumlina, y, f. = chumelenina. Šm.

87828   Chumlovitosť Svazek: 1 Strana: 0551
Chumlovitosť, vz Chumelnosť.

87829   Chumlovitý Svazek: 1 Strana: 0551
Chumlovitý, vz Chumelný.

87830   Chumský Svazek: 6 Strana: 0448
Chumský potok. Čechy I.

87831   Chumta Svazek: 8 Strana: 0126
Chumta, y, m. = kdo se chumtá, plete, chumtavý, matonoha. Brt. D. II. 323.

87832   Chumtala Svazek: 6 Strana: 0448
Chumtala. y, m. = člověk, který chumtá. Mor. a slov. Sd.

87833   Chumtat Svazek: 8 Strana: 0126
Chumtat = másti. Jevíč. Brt. D. II. 323. Cf. Chumta (3. dod.).

87834   Chumtati Svazek: 6 Strana: 0448
Chumtati = nezřetelně mluviti, ňuhňati, do řeči pořád chum míchati. Mor. a slov. Šd.. Brt. D. 219.

87835   Chumtati Svazek: 10 Strana: 0105
Chumtati = mačkati. Šaty si zchumtati. Volyně. Čes 1. XIII. 123.

87836   Chumtavý Svazek: 8 Strana: 0126
Chumtavý. Vz Chumta (3. dod.).

87837   Chumunt Svazek: 10 Strana: 0105
Chumunt, u, m. — chomout. Dobra slama do chumunta, netřeba bavlny. Prus. Slez. Čes. 1. XII. 490.

87838   Chumut Svazek: 6 Strana: 0448
Chumut, u, m. = chomout. Laš. Tč.

87839   Chúmy Svazek: 6 Strana: 0448
Chúmy, pl., vrch v Trenčansku. Let. Mt. S. VIII. 2. 31.

87840   Chunat Svazek: 6 Strana: 0448
Chunat, a, m., os. jm. D. ol. VII. 720.

87841   Chundak Svazek: 1 Strana: 0551
Chundak, a, m.., zstr., u Vendů = čert. Krok.

87842   Chundál Svazek: 1 Strana: 0551
Chundál, a, m. = cancor. D.

87843   Chundálek Svazek: 6 Strana: 0448
Chundálek, lku, m. — malý chundel. Zpr. arch. VII. 6.

87844   Chundel Svazek: 1 Strana: 0551
Chundel, e, m., chundál, Haarzotte. Ch. srsti. — Ch. = chumáč. Klumpen. Svíjeti se v chundel. Us. V chundel plachty svinouti. Har. — Ch., kudlina, Zotte, svazek vlny z jednoho místa vynikající. Ssav. — Jg.

87845   Chundelatý Svazek: 6 Strana: 0448
Chundelatý = chomáčovitý. Kšá. Ch. ohon. Vrch.

87846   Chundeliti Svazek: 1 Strana: 0551
Chundeliti, il, en, ení; chundelívati — co = baliti, rollen, ringeln, verwirren. — se. Vlna se chundelí. Us. — Jg.

87847   Chundelka Svazek: 1 Strana: 0551
Chundelka, y, f., rostl. třtinovitá, der Windhalm. D.

87848   Chundelka Svazek: 6 Strana: 0448
Chundelka, apera. Ch. povětrná, a. spica venti. Vz Rstp. 1730., FB. 8., Čl. Kv. 102., Slb. 126. Ch. dýmová, agrostis pulchella. Dlj. 61.

87849   Chundelka Svazek: 8 Strana: 0126
Chundelka, Windhahn, m. — Ch. = metlice. ČT. Tkč.

87850   Chundelka Svazek: 9 Strana: 0083
Chundelka, y f. metlice, agrestis spica venti Vz Ott. XII. 441.

87851   Chundiválky Svazek: 9 Strana: 0083
Chundiválky = těstové špalíčky, které se uvařily a omastily.

87852   Chup Svazek: 1 Strana: 0551
Chup, u, chupek, pku, m., kůpa, kopka. Ch. sena, Heukuppe. D.

87853   Chup Svazek: 6 Strana: 0448
Chup (chlup), a, m. = vousáč. V Podluží. Brt. L. N. II. 66.

87854   Chup Svazek: 8 Strana: 0126
Chup, u, m. = chlup. Dšk. Jihč. L 6.

87855   Chupel Svazek: 7 Strana: 1275
Chupel, plu, m., capparia, zastr. Pršp. 33. 14.

87856   Chupina Svazek: 6 Strana: 0448
Chupina, y, f. = bělolist, plesnivec, filago arvensis, das Fadenkraut. Mllr. 46.

87857   Chůra Svazek: 1 Strana: 0551
Chůra, y, f., nemoc, choroba, Krankheit, Siechthum. Až z té veliké chuory mu i smrť pošla. Ms. z 15. stol.

87858   Churabura Svazek: 6 Strana: 0410
Churabura, y, m. = slaboch, churavec. Mor. Mtc. 1878. 34.

87859   Churan Svazek: 6 Strana: 0448
Churan, a, m., os. jm. Arch. 1. 422.

87860   Churati Svazek: 1 Strana: 0551
Churati, chorým býti, siechen, krank sein. MM. —

87861   Churav Svazek: 10 Strana: 0105
Churav, vz Churavý.

87862   Churavě Svazek: 1 Strana: 0551
Churavě, kränklich. Ch. se míti. V.

87863   Churavec Svazek: 1 Strana: 0551
Churavec, vce, m., ein Siechling, Invalide. Dům vojenských churavcův. Bur.

87864   Churavec Svazek: 10 Strana: 0105
Churavec, vce, m. = jelen, který byv raněn neshazuje parohů. Ott. XIX. 266.

87865   Churavění Svazek: 6 Strana: 0448
Churavění, n., das Siechen. Ch. těla. Hus I. 275.

87866   Churavěti Svazek: 1 Strana: 0551
Churavěti, vějí, ěl, ění; churavívati, hube- něti, chřadnouti, mager werden, siechen. — na čem: na těle i na duši. Jg. — na co: na hlavu (nemoudřeti). L.

87867   Churavěti Svazek: 7 Strana: 1275
Churavěti = hubeněti. Vz násl.

87868   Churavěti kde. Ve Svazek: 6 Strana: 0448
Churavěti kde. Ve mně ch-ví duše má. BO.

87869   Churavěti od Svazek: 10 Strana: 0105
Churavěti od žluči. Kká. Sion II. 25.

87870   Churaviny, pl Svazek: 1 Strana: 0551
Churaviny, pl., f., souchotiny, die Mager- sucht. D.

87871   Churaviti Svazek: 1 Strana: 0551
Churaviti, il, en, ení. — koho, hubeniti, mořiti, mager machen; krank machen. Jg.

87872   Churaviti Svazek: 6 Strana: 0448
Churaviti. Bdienie ch-vi tělo. BO.

87873   Churavka Svazek: 1 Strana: 0551
Churavka, y, f., churavá kráva, ovce atd., eine kranke Kuh usw. Dch.

87874   Churavosť Svazek: 1 Strana: 0551
Churavosť, i, f. hubenosť, Magerkeit, D., V. — Ch., neduživosť, neduh, Siechheit, Kränklichkeit. Troj. Ch-stí svadla její krása. Us. -

87875   Churavstvo Svazek: 1 Strana: 0551
Churavstvo, a, n., churavosť, die Mager- keit; das Siechthum. Zlob.

87876   Churavý Svazek: 1 Strana: 0551
Churavý; churav, a, o. — Ch. = hubený, mager. Churavého udělati = tenčiti. V. Ch. kůň. V. Jedni jsou tělnatí, jiní churaví (vy- záblí). Kom. Ch. střevo. V. = Ch.: nedu- živý, nemocný, kränklich, siech, schwächlich. — čím: věkem, Lk., Hlas., tělem. Šm. — na čem: na duchu. Us.

87877   Churavý Svazek: 7 Strana: 1275
Churavý = hubený. Jsú velmi ch-ví, t j., že nejsú tlustí na životě. Mill. 27.

87878   Churavý Svazek: 9 Strana: 0083
Churavý = hubený. Lidé tlustí dřéve mrú než chvi. Maš. ruk. 175a.

87879   Churavý. Na Svazek: 8 Strana: 0126
Churavý. Na nohy ch. Kat. z Zer. 58.

87880   Churavý nač Svazek: 6 Strana: 0448
Churavý nač: na plíce, lungenkrank. Dch. — na čem: na rozumu. BO.

87881   Churdálek Svazek: 1 Strana: 0551
Churdálek, lku, m. = chrtál, der Knorpel. Jád. —

87882   Churlavosť Svazek: 1 Strana: 0551
Churlavosť, chorlavosť, i, f. = churavosť. Jg. —

87883   Churlavý Svazek: 1 Strana: 0551
Churlavý, chorlavý = churavý.

87884   Churnouti Svazek: 9 Strana: 0083
Churnouti = chřadnouti. Rezn. Rad. pr. 154.

87885   Churoba Svazek: 1 Strana: 0551
Churoba, y, f. = choroba.

87886   Churobný Svazek: 1 Strana: 0551
Churobný = chorobný.

87887   Churosť Svazek: 1 Strana: 0551
Churosť, i, f. = chorosť.

87888   Churota Svazek: 9 Strana: 0083
Churota, y, f. Taková ch. vás cepuje. Řezn. Hrob. 181.

87889   Churovatý Svazek: 10 Strana: 0105
Churovatý = hubený. Vz Gb. Slov.

87890   Churý Svazek: 1 Strana: 0551
Churý = chorý, choravý. Mus.

87891   Churý Svazek: 6 Strana: 0448
Churý = chorý, špatný. Ty věci jsou chury. V severových. Čech. Vor.

87892   Churý Svazek: 8 Strana: 0126
Churý = chorý, špatný. Ch. dobytek. U Náchoda. NZ. III. 9.

87893   Chuře Svazek: 1 Strana: 0551
Chuře = churavě. Jg.

87894   Chus Svazek: 8 Strana: 0126
Chus, a, m., vz Čus (3. dod.).

87895   Chusa Svazek: 6 Strana: 0448
Chusa, y, m., os. jm. D ol. III. 132.

87896   Chusník Svazek: 6 Strana: 0448
Chusník, a, m., míst. jm. Dk. V 40.

87897   Chůst Svazek: 1 Strana: 0551
Chůst, u, chůstek, stku, m. = chvost, ocas. Schweif. Na Slov.

87898   Chusta Svazek: 9 Strana: 0083
Chusta, y, f. = zástěra. Vz Zástěra.

87899   Chústečka Svazek: 6 Strana: 0448
Chústečka, y, f. = šáteček. Slov Kupim jej ch-éku zlatom vyšívanú. Sb. sl. ps. II. Ľ 75.

87900   Chústka Svazek: 6 Strana: 0448
Chústka, y, f., vz Chústečka. Slez. a slov. Keď som išel ces tu horu pustú, našel sem tam vyšívanú chústku. Koll Zp. I. 136.

87901   Chustnice Svazek: 6 Strana: 0448
Chustnice, míst. jm. Sdl. Hr. IV. 370.

87902   Chustník Svazek: 6 Strana: 0448
Chustník z Košová, os. jm. Žžk. 8.

87903   Chustřice Svazek: 1 Strana: 0551
Chustřice, e, f., der Steiss, Bürzel. Jg.

87904   Chuť Svazek: 1 Strana: 0551
Chuť, i, (ne: -ě), f., choutka, y, f.; pl. chuti, ne: chutě. Ch. od chrj>t v chtíti. — Ch. = líbosť k něčemu,, náklonnosť, die Lust, Neigung. Ch. pokažená. Chuti lačný očekávej. Kom. Ani žádný kuchař všem k chuti vařiti ne- může. Scip. V chuť (z chuti) se napiti. Nejedl jsem tak v chuť brzy. Lom. Ch. dostati. Us. S chutí pracovati. V. Za chuti. D. S chutí něco přijíti (přijati). Jg. Někomu ch. učiniti. Har. Práci bez chuti konati. Us. Dej si ch. zajíti. Jd. Přišla mu chuť, zašla mu ch., dle něm.; lépe: zachtělo se, odnechtělo se mu čeho. Jv. Ch. mne přechází k čemu ku př. ke ská- kání: lépe: není mi do skoku, do smíchu, přestává mi býti do smíchu. Brs. 92. Dostal chuť na hrušky zachtělo se mu hrušek. S chutí něčemu se dívati. Br. Bez chuti ani provázka neukroutí. Pk. S chutí do toho, je půl hotovo. Vz Počátek. Č. Deset (sto) chutí do něčeho míti. Šm. Ch. vzbuditi, míti, dostati. Šm., Ml. Vyšlo to z chuti. Us. Rozličné jsou lidské chuti. (Vz o tom přísloví v: Druhý, Houba). Bylo mu to po chuti, passte ihm in den Kram. Dch. — k čemu. Ch. k jídlu. Ch. k dobrému a k zlému, k učení míti. Kom. Žádné chuti k ničemu neměti. Jg. K čemu kdo má chuť, najde toho dosti. Ros. Chuti dodati komu k čemu. Us. Lid ten velikou chuť k pánu svému maje. Háj. K čemu chuť, k tomu láska. Č., Š. a Ž. Vz Mlsný. — do čeho. Nemám dnes do toho chuti. D. S chutí do toho, za chuti. D. Má deset chutí do něho. Šm. Jen s chutí do toho a půl díla bude hotovo. Mřk. — na co. Měl ch. na to. Sm. — s inft. Nemá žádné chuti domů jíti. Jg. Mám chuť toho darebáka zbíti. Us. Udělá se mi chuť podívati se. Kom. Lab. 37. — Ch. = žádost, chtíč, chtivosť, die Begierde, Gier, Sucht. Jg. Ch. nezřízená. V. — Ch. = vůle, chtění, der Wille. Dobrá chuť za účinek stojí. Jg. Kdo nemá chuti, snadno vykroutí. Lb., Pk. Kto nemá chuti, ľahko vykrúti. Mt. S. Kdo se nutí, nemá chuti. Lb. — Ch. = šmak (z něm. Geschmack), pochotnosť, der Geschmack. Ch. perná, kyselá, medová, solná, sladká, dobrá, zlá, trpká, stahující, svírající, hořká. Jg., Jhl. Strojila jídla bez chuti (nechutné). Jg. Ch. po něčem míti. D. Kořen chuti hořké. Byl. Všeho chuť (koření). D. Dojísti se chuti na něčem. Jg. To jablko nemá žádné chuti. Ros. Ch. ztratiti, vyjíti z chuti; bez chuti. D. Cukr má sladkou chuť. D. Ta bylina na chuť nemá žádné hořkosti. Byl. Bez chuti malý kousek chleba (sýra) sní. Sk. Po chuti nechuť bývá, lib sladec, lib hořec. Tkadl. II. 39. — od čeho: ch. od mědi. D. — čím. Víno chuť má sudem. Jg — po čem. Ten nůž má chuť po cibuli, lépe: čpí, smrdí cibulí. Us. — Ch. = mocnosť chutnati něco, der Geschmack. Pozbyl chuti. D. — Ch. = něm. Geschmack, vkus. Chuti naše klesly. Puch. Básník musí znaky smýšlení a mravů venkovského lidu s chutí jemnou voliti. Hank.

87905   Chuť Svazek: 6 Strana: 0448
Chuť. Cf. Šrc. 497., Mkl. Etym. 88., 91., Slov. zdrav., S. N., Rk. Sl. Ch. osobní (gusto), Dk. Aesth. 89., duchovní. Št, Kn. š. 87. To nám není po chuti. Us. Čo ti je k chuti, to tě zrůtí. Glč. II. 279 Došla mu ch. jako Kubovi na dlouhé míli. (Na Křivo- klátsku najal si žid nosiče zboží. Když se ho tento ptal, na kterou dobu, řekl žid: Až ti dojde chuť. Jednou koupili zboží v Praze a uprostřed cesty na dlouhé míli mezi Novými Dvory a Duškánkou u Unoště zahodil nosič zboží řka: Nyní mi došla ch., žide, nos si zboží sám. Us. Simek. Když jej kto z pravé chuti miluje; Ješto i dnes v kostelích zpievají mnozí s velikú chutí Bohu na česť. Šr. Kn. š. 36., 128. Kolik chutí, tolik hříchův. Bž Kolko ludí, tolko chutí, čo ten spraví, to ten zrůtí. Glč. II. 311. K čemu kdo ch. má, v tom těžkosti nepozná, Sb. uč. — nač: na cesty. Mour. — k čemu. Co mně po panence, dyž k ní chuti není. Sš. P. 241. Ch. = vůle. Dyž je na dobre chuti, umi vykladať. Mor. Brt. D. — Ch. = pochotnost. Ch. palčivá, chla- divá, štiplavá, škrábavá. Dk. P. 16. O chuti — těžké dohodnutí, über den Geschmack
kein Disputat. Proti chuti néní dohodnutí
(proti gustu žádný dišputát). Dch. To jídlo
nemá pražádné chuti; Přeji mnoho chuti
(k obědu). Us. Ryba chuti znamenité. Ler.
To vzalo chuť od.. .; Děkuji, nejsem dnes
od chuti (nemám chuti). Vk. Vzala ch. na
ty jabka (zachtělo se jí jich). Zlínsky. Brt.
Vida, teď jí kousek chleba přišel v chuť.
Us. Vk. Sebral ch. na vino; Bere ch. k jídlu.
Brt. Je vždycky při chuti (vz Opilý). Mám
špatnou ch. v ústech. Dk. P. 68. Když po-
čicháme, coj' v tom chuti; Manna všech
krmí ch. měla jest v sobě. Št. Kn. š. 45. —
po čem: po hnoji, po půdě, po plísni, po
sudu. KP. V. 183. — čím. Ch. vína my-
šinou. KP. V. 183. — Ch. = huba. Dám
ti jednu (ránu) přes chuť! U Pardub. — Ch. = sůl. Vz Zbytek. — Ch. = bedrník, lomikámen, sladká zelina. Vz Slb 599.

87906   Chuť Svazek: 7 Strana: 1275
Chuť. Bez chuti malý kousek chleba se sní. Us. Sodovka s chutí (= malinová, ci- tronová atd.) Mor. Rgl. Bez chuti málo ukrútí. Val. Slavč. 51.

87907   Chuť Svazek: 8 Strana: 0126
Chuť. O pův. cf. Kotk. 184. O strč. sklon, cf. Gb. Km. -i. 35. Kto nemá chuti, ľahko vykrúli; Keď nemáš, pristaň (přestaň) na chuti. Phľd. 1894. 256., 313. Bez chuti ani provázka něukruti. Slez. Ces. 1. V. 419. — Ch. = síla. Chlap v najlepšej chuti. Phľd. 1894. 257. — Ch. = větrník, eryngium, rostl. Brt. D. II. 502.

87908   Chuť Svazek: 9 Strana: 0083
Chuť, i, v obec. ml. v gt. -ě. Gb. H. ml. III. 1. ?85. O chuti vz Ott. XII. 444. O pří-
slovích atd. vz Zát. Př. 239a., 3l8., XV. 10. — Ch. — zalíbení. Nemají božího slova v chuť. Št.

87909   Chuť Svazek: 9 Strana: 0440
Chuť. Musil na chuti přestati. Kor. jes. 237.

87910   Chuť Svazek: 10 Strana: 0105
Chuť. Kdo co dělá s chutí, mile, práce jest mu kratochvíle. Kom. Did. 152. Má chuť k Meziříčí (rád by je koupil). Arch. XX. 160.

87911   Chuť Svazek: 10 Strana: 0593
Chuť, i, f. Bez chuti málo zjieš. Mus. slov. VIII. 15. Z chuti do toho, máš polo- vicu hotovo. Sb. sl. VIII. 87.

87912   Chutě Svazek: 1 Strana: 0552
Chutě do toho = s chutí, mit Lust, frisch. V již. Čech. = rychle. Kts. Jen chutě do ne- chutě. Lb.

87913   Chutě Svazek: 6 Strana: 0448
Chutě — skoro. Chutě bych tě byl ne- poznal. U Buděj. Sb. D. 14.

87914   Chútečka Svazek: 6 Strana: 0448
Chútečka, y, f. = malá chuť. Nemám ani ch-čky na jídlo. Brt. D.

87915   Chuten Svazek: 7 Strana: 1275
Chuten, cincolia, zastr. Pršp. 34. 21.

87916   Chutěti Svazek: 1 Strana: 0552
Chutěti, chutněti, 3. os. pl. -ějí, ěl, ění, schmecken. — komu. To ovoce mi dobře chutní, chutí. Jg. — čím. To česnekem chutí. Bern. —

87917   Chutěti Svazek: 9 Strana: 0083
Chutěti, ěl, ění. Co chutí, to živí; Po práci jedlo chutí. Slov. Zát. Př. 68a.

87918   Chutibor Svazek: 6 Strana: 0432
Chutibor, a, m., os. jm. Arch. III. 505.

87919   Chutici Svazek: 6 Strana: 0449
Chutici = oddíl polabských Srbů v pod- krají řeky Muldy. Šf. Strž. II. 625.

87920   Chutiti Svazek: 1 Strana: 0552
Chutiti, il, cen, cení, chutniti, něn, nění; chutívati, chutnívati, chutné činiti, Lust machen, ermuntern. Jg. — co, koho komu. Někoho sobě ch. Byť mu to, jak chtěl, chutil (chutné činil), protoť on chuti nenabude. Ros. Chutí se mi (chuti nabývám). Jg. — koho čím k čemu: dary (povzbuzovati). Jg.

87921   Chutiti Svazek: 8 Strana: 0126
Chutiti. Chutí mi to (chutná). Phľd. 1893. 112. Kumys chutil (chutnal) ako kyslá žinčica. Phľd. 1895. 336.

87922   Chutivrah Svazek: 1 Strana: 0552
Chutivrah, a, m., nepřítel dobré chuti, Feind des Geschmackes. Jg.

87923   Chútka Svazek: 6 Strana: 0449
Chútka, y, f. = choutka. Hol. 253., Dbš- Úv. 123., Laš. Tč.

87924   Chúťka Svazek: 9 Strana: 0440
Chúťka, y, f., zdrobn. chuť. Chč. S. I. 197.

87925   Chutlivý Svazek: 6 Strana: 0449
Chutlivý, willig, bereitwillig. — k čemu. Laš. Tč.

87926   Chutmistr Svazek: 7 Strana: 1275
Chutmistr, a, m., Hüttenmeister. Arch. VIII. 485.

87927   Chutnací Svazek: 6 Strana: 0449
Chutnací, Schmeck-. Ch. bradavky, ústrojí, nerv, nálevky, -becher, buňky. Šv. 49., Vch. Ar. II. 40., Dk. P. 15., 16., Osv. I. 148., 149., Nz. lk.

87928   Chutnáček Svazek: 1 Strana: 0552
Chutnáček, čka, m., der Wohlschmecker.

87929   Chutnadlo Svazek: 6 Strana: 0449
Chutnadlo, a, n. = čidlo chuti, das Ge- schmacksorgan. Šv. 49., Ssk.

87930   Chutnání Svazek: 1 Strana: 0552
Chutnání, n., das Schmecken. Ch. čeho. V. Dobré ch. Us. Přeji Vám dobrého ch. Lid říká hezky. Zdrávi požili, zažili.

87931   Chutnatelný Svazek: 8 Strana: 0126
Chutnatelný. Ch. vecnosť. Ztk. 15. (3. vy- dání).

87932   Chutnati Svazek: 1 Strana: 0552
Chutnati, chutNávati, schmecken, behagen; Belieben, Geschmack an etwas finden. Jg. — abs. Ať chutná! Šm. Jak chutná to víno? Us. — co. Ať chutná věci sladké. V. — sobě co, v čem, po čem. Aby zemské věci lidé sobě chutnali. Kom. Časnou radosť sobě chutnati. Kom. V nichž dokud člověk sobě chutná. Br. Abychom po budoucích věcech sobě chutnali. Ob. pan. Nejednou sobě to chutná. V. — se čím, s čím, v čem. Jg. Chutnal se v tom (chutnalo mu to). Jg. — (co) komu. To mně chutná. Dobře mu chutná. To mi nechce chutnati. Chutná mu! Chléb nám chutná. Jak mu to chutná? Jg. To mi nechce ch. Sych. Chutnají jim nechutné věci. Kom. — čím: vínem (Čf. Páchnouti). Km.

87933   Chutnati Svazek: 8 Strana: 0126
Chutnati. A braň v svých rukou ch-li (zkoušeli). Břez. Font. V. 533.

87934   Chutnati komu Svazek: 6 Strana: 0449
Chutnati komu. Co komu chutná, tím se neotráví. Us. Kšť. — kde. Chutná mu jako (tomu) pánovi šesté jídlo v šesté ho- spodě (nechutná). U Jilemn. Kšť. — si čeho. Němci na dobrodružství vytáhli, nechutna- jíce sobě pluhu. Šf. Strž. I. 503.

87935   Chutnati si co Svazek: 10 Strana: 0105
Chutnati si co = oblibovati. Ch. si zá- kony lidské. Chč.

87936   Chutnati si ?? Svazek: 9 Strana: 0440
Chutnati si ??. Chutná si zákony lidské = oblibuje si. Chč. S. I. 212.

87937   Chutnavosť Svazek: 6 Strana: 0449
Chutnavosť, i, f., die schmeckende Be- schaffenheit. Vch. Ar. II. 63., 74.

87938   Chutnavý Svazek: 6 Strana: 0449
Chutnavý, Geschmacks-. Ch. pohárky (becher), Nz. lk., čidlo. Vch. Ar. IL 63.

87939   Chutně Svazek: 1 Strana: 0552
Chutně, komp. chutněji = ochotně, rychle, brzy, bereitwillig, schnell, hurtig, gerne. Jg. Ch. pospíšiti, V., běžeti, věřiti,, prchnouti, něco dělati, jeti, k někomu přistoupiti, něco přinésti, s koně ssednouti, něco míchati, po- máhati, k něčemu se chystati atd. Jg. — Ch., s chutí, mit Lust, Wohlgeschmack. Chutněji ze studnice nežli z potůčka se pije. Proch., Us.

87940   Chutně Svazek: 6 Strana: 0449
Chutně. Tomu máte chutně věřiti. 1497. Minst. (Ti) mají býti ch. pohaněni. Hus I. 264. (269.). Tiem mi jest chutnějie bylo psáti vám tyto knihy; Nechce se k tomu ch. hnúti; Nechtie ch. pracovati. Št. Kn. š. 1., 31. (27., 159.).

87941   Chutně Svazek: 8 Strana: 0126
Chutně = chutě. Byste aspoň ch. řekli; (Jh. k něčemu přilnouti. Chč. S. 455., 330. Oh. (rychle) vstaň. GR. Nov. 108. 4. Ch. (dobře) věděti máš. Arch. XIV. 7.

87942   Chutněti Svazek: 1 Strana: 0552
Chutněti = voněti. Lex. vet. Vz Chutěti.

87943   Chutnička Svazek: 6 Strana: 0449
Chutnička, y, f. = jablko. Mor. Brt.

87944   Chutník Svazek: 10 Strana: 0105
Chutník (z chutný) sterilis jalovec. Prešp. 1184. Vz Gb. Slov.

87945   Chutniti Svazek: 6 Strana: 0449
Chutniti = chutiti. Rk.

87946   Chutno Svazek: 6 Strana: 0449
Chutno. Ale žej' nechutno vracovati. Št. Kn. š. 100. Kdo málo jí, ale ch., tomu po- krm slúží. Glč. I. 39. Tu je ch. (milo, pří jemně). Slez. Šd.

87947   Chutnolibý Svazek: 10 Strana: 0105
Chutnolibý. Ch. hostina. Msn. Od. 311.

87948   Chutnoplod Svazek: 1 Strana: 0552
Chutnoplod, u, m., adenostemon. Rostl.

87949   Chutnosť Svazek: 1 Strana: 0552
Chutnosť, i, f. Schmackhaftigkeit. Ch. jídel. Kom. Voda chutnosti = prudký ocet. Alch. rkp.

87950   Chutnosť Svazek: 7 Strana: 1275
Chutnosť. Hř. Št. 81.

87951   Chutnosť Svazek: 9 Strana: 0083
Chutnosť, i, f. = chuť. Ch. jest o tom přemítati. Št. Bes. 15.

87952   Chutnota Svazek: 6 Strana: 0449
Chutnota, y, f. = chutnosť. Kam.

87953   Chutnovka Svazek: 6 Strana: 0449
Chutnovka, y, f., Kutnowka, ves u Tur- nova. Obyvatelů tamnějších nesmíš se ptáti, kdy tam letos připadá trh. Vz Sbtk. Krat. h. 43.

87954   Chutňovka Svazek: 6 Strana: 0449
Chutňovka, y, f. = chutnejská omáčka, Chutnersauce (kalte englische Sauce). Šp.

87955   Chutný Svazek: 1 Strana: 0552
Chutný; chuten, tna, tno. — Ch. = dobré chuti, příjemné k chuti, schmackhaft, wohlschmeckend, angenehm. Jg. Chutné je mi to. Jel. Ch. krmě, ovoce, nápoj. Jg. — Ch. = příjemný, lieblich, angenehm. Jg. Ch. spaní, Biancof., cesta. Troj. Ve větších sudech chutnější jest (pivo), protože nevyvětrá. Kom. — k čemu: k jídlu a k pití. Chč. 628. — s inft. Vz Krásný, Infinitiv. To ovoce hylo jiesti nechutné. Št. — Ch. = náchylný, do čeho, k čemu, nač, geneigt. Kníže naň chuten není (nemiluje ho). D.

87956   Chutný Svazek: 6 Strana: 0449
Chutný = dobré chuti, suavis. Ž. wit. 85. 5. Ch. paštiky, Sp. — k čemu: k jídlu. 1450. Mus. 1884. 241. Dřevo k jedení ch. Hus II. 429. — s infinit. Chléb nechutný jiesti. Hus II. 111. (Ovoce to) jiesti nenie chutné. Št. Kn. š. 127. Vz Nechutný. — Ch. = příjemný, hezký. Ch. dítě, v Pod- luží, Brt., sen. BO. To je ch. děvčice. Val. Vck. Hřiech jest cbuten; Pater dobrým a nábožným jest chuten. Št. Kn. š. 16, 45. Dnes je tam chutno (hezky). V Podluží a laš. Brt. D. 219. — Ch. = náchylný. Chla- pec do práce chutný. U Skuhrova. Dhn. Cf. Výb. I. 651.

87957   Chutný Svazek: 7 Strana: 1275
Chutný k jedení, Krnd. 30., k okušení. Výb. II. 1376., Chč. m. s. III. 73.

87958   Chutný Svazek: 8 Strana: 0126
Chutný. Ch. chuť = veliká. Jedli chutnum chuťum. Laš. Brt, D. II. 323.

87959   Chutný Svazek: 10 Strana: 0105
Chutný také = pěkný, přijemný. Ch. obraz; Dnes je tam chutno. Laš. Čes. lid. XI. 210.

87960   Chuťoplodný Svazek: 7 Strana: 1276
Chuťoplodný. Stč. Luň. 164.

87961   Chutosť Svazek: 6 Strana: 0449
Chutosť, i, f., die Lieblichkeit. Ch. hudby. Alx. B. v. 208. (HP. 77.).

87962   Chuťový Svazek: 6 Strana: 0449
Chuťový, Geschmacks-. Ch. nervy. Osv. I. 148. Vz Chutnavý.

87963   Chuťový Svazek: 8 Strana: 0126
Chuťový. Ch. dojmy. Mus. 1891 564.

87964   Chutrovka Svazek: 6 Strana: 0449
Chutrovka, y, f., míst. jm. v Boleslavsku. Blk. Kfsk. 533.

87965   Chuuinský Svazek: 6 Strana: 0445
Chuuinský, Armen-. Ch. ústav, Schz, Dch., Rada, kuchyně (Volks-), Dch., podíl. Sp.

87966   Chův Svazek: 6 Strana: 0449
Chův, gt. chovu, m. = chov. Laš. Tč.

87967   Chůva Svazek: 6 Strana: 0449
Chůva, cf. Šrc. 245. O chůvách řím. a řec. vz Vlšk. 227., 242.— Ch. = včela plod krmící. Laš. — Ch. = častováni, strava. Dostane denně 40 kr. a chůvu. U Uher. Hrad. Brt. D. 219.

87968   Chůva, chovačka Svazek: 1 Strana: 0552
Chůva, chovačka, y, f., Amme, Kinder- wärterin, Wartfrau. Jg. Chůvou býti. Dojná ch. (chovačka), V., kojná chůva. V. Ch. cho- vance prsama kojí. Kom. Dítě chůvy se do- plakalo. Us. Hrubý a kterému, jak říkají, na užitek šla chůva. Baiz. Nedá ch. nejlepší kousek dítěti. Pk. — Ch., chování, často- vání, Bewirthung. Děkujeme tomu domu, měli jsme tam dobrú chůvu. Mor. P. 447.

87969   Chuvávati Svazek: 6 Strana: 0449
Chuvávati == chovávati. Sš. P. 506.

87970   Chůvěnka Svazek: 6 Strana: 0449
Chůvěnka, y, f. = malá chůva. Prk. Př. 27.

87971   Chuví Svazek: 6 Strana: 0449
Chuví, Aromen-. Ch. povídačky. Osv. V. 638.

87972   Chůvička Svazek: 6 Strana: 0449
Chůvička, y, f. = chůvěnka. Čch. Bs. 75.

87973   Chůviný Svazek: 1 Strana: 0552
Chůviný, Ammen-. Ch. mléko. Krab.

87974   Chůvka Svazek: 6 Strana: 0449
Chůvka, y, f. = loktuše, plachta, ve které se malé dítě nosí, v Krkonš. tačka, slov. odedza, das Wickeltuch, Hütschtuch. Mor. Brt., Šd., Hrb., Hk. — Ch. = úvod- nice (úvodní plachta žen). Mor. — Cf. Odě- vačka.

87975   Chůvni Svazek: 10 Strana: 0105
Chůvni umění (od chůva). Nár. list. 1884. č. 117.

87976   Chůvy Svazek: 6 Strana: 0449
Chůvy, pl., f. = druh hrušek. U N. Bydž. Kšť.

87977   Chůz Svazek: 10 Strana: 0105
Chůz, e, f. = chůze. Dšk. Km. 8.

87978   Chůze Svazek: 1 Strana: 0552
Chůze, e (zastar. choz, choze, e), f., na Mor. chůza, y; chůzka. Ch. od chod (choditi, chodja, chůze). — Ch. = chod, chození, das Gehen, der Gang. Znám ho po chůzi; znám. jeho chůzi. Pro častou chůzi. Us. Loudavou chůzí daleko neujdeš. Sych. Vz stran přísloví: Chození. — Ch. = pěší cesta, der Weg. Kdož by měl svobodnou chůzi k studnici, ne hned náleží mu k též studnici s vozem jezditi. Pr. měst. — Ch. = cesta, putování. Har., Štelc. Daleká ch. Reise.

87979   Chůze Svazek: 6 Strana: 0449
Chůze = chod, volné pohybování se, jímž trup živočicha ve stejné vzdálenosti od země co možná s nejmenším namáháním svalů stejnou rychlostí, směrem vodorovným po- mocí střídavého vykračování nohou v před nesen jest. Blř. Cf. Slov. zdrav., S. N. Není na chůzi. Up. Dále do ch. se dáti. Dch. Ch. pružná, ohebná. NA. IV. 97. Je na chuzo těžké (tlustý); Te bote nésó do chuze. Neor.

87980   Chuzeji Svazek: 6 Strana: 0449
Chuzeji = chuději, zastr. Bž. 134.

87981   Chuzí Svazek: 10 Strana: 0105
Chuzí = chuzší, chudší Protož jest Lóh nebyl ch. Rada otce. Výb. 926.

87982   Chuzim Svazek: 6 Strana: 0449
Chuzim, a, m., pole u Bohdanče. Pk.

87983   Chuzší Svazek: 1 Strana: 0552
Chuzší, kompar. adj. chudý = chudší. Kto je chuzší nemocného? Št.

87984   Chuzší Svazek: 6 Strana: 0449
Chuzší. Za Št. přidej: N. 340. 26.

87985   Chuzží Svazek: 6 Strana: 0449
Chuzží = chuzší. Št. N. 340. 26.

87986   Chv Svazek: 1 Strana: 0552
Chv. Touto skupeninou počínají se mnohá česká slova. Ht.

87987   chv Svazek: 8 Strana: 0126
chv. Za chv je kv: pokvalit m. pochválit, Gb. H. ml. I. 461. (mor., Brtch.); naopak je chv m. kv: zchvapna m. kvapně, chvapen. Dšk. Jihč. 1. 30. — Z chv se v odsouvá: chorý ze staršího chvorý, chůje m. chvůje. Kts., Gb. II. ml. I. 439., Dšk. Jihč. I. 27.

87988   Chvácati Svazek: 6 Strana: 0449
Chvácati = chváceti, haschen. Slov. Ssk.

87989   Chvacení Svazek: 1 Strana: 0552
Chvacení, n., das Fangen, der Raub. Reš., Tkadl.

87990   Chvač Svazek: 6 Strana: 0449
Chvač, e, m. = pospíchač. Nebývaj ch: tvým jazykem (citatus). BO.

87991   Chváč Svazek: 7 Strana: 1276
Chváč, e, no. = chvátač. B. ol. Sir. 4. 34.

87992   Chvadať Svazek: 6 Strana: 0449
Chvadať = chřadnouti. Starý člověk chvadá až dochvadá. Val. Brt. D. 219.

87993   Chvadavý Svazek: 8 Strana: 0126
Chvadavý = kdo chvadne. Laš. Brt. D. II. 323.

87994   Chvadnouti Svazek: 1 Strana: 0552
Chvadnouti, zastr., vadnouti, welken. Jg.

87995   Chvadnouti Svazek: 6 Strana: 0449
Chvadnouti, vz Mz. v List. filol. VIII. 5., Mkl. Etym. 329., Chvadati.

87996   Chvadnouti Svazek: 7 Strana: 1276
Chvadnouti, deficere. Šf. III. 551., Ž. kl. 83. 2.

87997   Chvadnouti Svazek: 8 Strana: 0126
Chvadnouti = chřadnouti. Laš. Brt. D. II. 323.

87998   Chvaiti Svazek: 1 Strana: 0554
Chvaiti, chvátiti, chvať, -tě (íc), il, cen, cení; chvátívati, chvátívávati; chvanouti, tnul a tl, utí = popadnouti, chytiti, lapiti, haschen, greifen, raffen. — koho, co. Holu- bicu chvátí Zbyhoň. Rkk. 27. Zajíce chvatiti. Aesop. — na koho: na nepřítele ch. (po- spíchati, dorážeti). Ros. — koho za co: za pravici, Měst. bož., za vlasy, Rk., za bedra, Hank., za pačesy. Ros. Vestoňa za silně paži chváti (chopí). Rkk. 53. — čeho. Jak římského povětří chvatila. Biancof. — (čeho) jak. Chvatil po stínu toho masa. Reš. — Ch. po něčem = bažiti. — v co. On chvatné je v tlapy. Puch. — se čeho (čím): cizího, ženy (uchytiti se koho). Výb. I. I hned sic sv. Klimenta oběma chvati rukama. Pass. Panna se mi hrdla chvati. St. skl. Ch. se (= uchytiti se) řebře (řebříku). Alx. 1132. — za kým: za nepřítelem (pospíchati). Jg. — s inft. Panna vězně rozpustiti chvati. St. skl.

87999   Chval Svazek: 6 Strana: 0449
Chval, a, m., os. jm. Arch. I. 172., D. ol. I. 177., Dal., Tk. II. 536., III. 631., IV. 37.

88000   Chval Svazek: 8 Strana: 0126
Chval, a, m. Odvozeniny vz v Kotk. 20.