308001   Spánlivosť Svazek: 3 Strana: 0547
Spánlivosť, i, f., ospalost, die Schläfrig- keit. S. hluchá a nepřemožená, die Schlaf- sucht. V.

308002   Spánlivý Svazek: 3 Strana: 0547
Spánlivý, ospalý, schläfrig. Phlegmaticus jest s-vý. Ms. bib. S. mysl. M., BO. Plís- kánie nestatečné ubudí s-vé. Hus I. 232.

308003   Spánlivý Svazek: 7 Strana: 0743
Spánlivý. Kruml. 406. b., Ž. kl. 77. 65. Václav IV. s-vý. Výb. II. 685., Arch. VIII. 337.

308004   Spanlivý Svazek: 8 Strana: 0375
Spanlivý, vz Spandlivý.

308005   Spánlivý Svazek: 9 Strana: 0304
Spánlivý. S. nemoc (učiní se starý člověk, jako by spal, ale nespí pro mdlobu). Maš. ruk. 181a. — S. k čemu: k božímu slovu. Hus. Zrc. 77.

308006   Spanlivý Svazek: 10 Strana: 0385
Spanlivý, vz Neprobyšúcný.

308007   Spaňol Svazek: 3 Strana: 0547
Spaňol, u, m., tabák španělský, der Spa- niol. Rostl. Vz Spaniol.

308008   Spaňov Svazek: 3 Strana: 0547
Spaňov, a, m., Spaniow, ves u Domažlic. PL.

308009   Spanský Svazek: 8 Strana: 0375
Spanský = hispánský. Kub. Rol. 47. aj.

308010   Spanštělosť Svazek: 7 Strana: 0744
Spanštělosť, i, f. Vz Zpanštělosť.

308011   Spanštěti Svazek: 3 Strana: 0547
Spanštěti, ěl, ění = panský mrav na se přijati, herrisch, stolz werden.

308012   Spanštilý Svazek: 3 Strana: 0547
Spanštilý, spančilý, zpanštilý, zpančilý = kdo se spančil, pánem stal, herrisch, stolz geworden.

308013   Spanštiti se Svazek: 3 Strana: 0547
Spanštiti se, spančiti se, zp ... = pan- ským se státi = spanštěti. Jg.

308014   Spantať Svazek: 10 Strana: 0664
Spantať = zplésti. Vz Brt. Slov.

308015   Spantatíkovati se Svazek: 7 Strana: 0744
Spantatíkovati se. S-li se = dva pro- vdali své děti za sebe. U Tachlovic. Otm.

308016   Spapati Svazek: 3 Strana: 0547
Spapati, v řeči dětské = snísti, zusam- menessen. Us. — co komu. Liška vešla do světničky a s-la mu polívečku. Er. Čít. sl. 43.

308017   1. Spár Svazek: 3 Strana: 0547
1. Spár, u, m., spara, y, f. Spár, částka čihadla (bidélko) do sítí k táhání ptáka při- vázaného, aby do výšky poletoval a jiní jej vidouce k němu přilétali, die Rege, der Vogelkloben, das Ruder. Táhání ptáka slove : párení, sparování. Ptáka na spár vyšperko- vati (připraviti, vystrojiti). Do s-ru dáti. Us. Jako koroptva čížebná na spáře (Št.), tak jest srdce pyšného. Br. Na spaře ně- koho držeti (v naději). L. Vz Jg.

308018   3. Spár Svazek: 3 Strana: 0547
3. Spár čertův, špárek, lycopodium, mus- cus clavatus, der Erdschwefel, rostl. Us.

308019   Spar Svazek: 7 Strana: 0744
Spar, u, m. = parno, Hitze, f. Byl ve- liký s. sluneční. Koll. IV. 192. Časom bývalo velmi chladno a zase následovaly spary. N. Hlsk. XXI. 150.

308020   2. Spár Svazek: 7 Strana: 0744
2. Spár. Mkl. Etym. 317. a. Žal v srdce mu zatínal spáry. Vrch. Ochechule mějieše křídla a zpáry ptačí. GR.

308021   4. Spár Svazek: 7 Strana: 0744
4. Spár = suchopar. Slov.

308022   Spár Svazek: 9 Strana: 0304
Spár, vz Fuka.

308023   2. Spár, zpár, špár Svazek: 3 Strana: 0547
2. Spár, zpár, špár, u, spárek, špárek, čpárek, rku, spáreček, špáreček, čpáreček, čku, m. = pazour, pazneht, u Opavy špara, Klš., die Klaue. Dobytek stůně na špáry. Dobytku (hovězímu, ovčímu a vepřovému) lezou špáry. Chmela. Vzal ji orel mezi své zpáry. Aesop. Ten kohout má s-ry! Us. Dch. S-ry = paznehty jelení, dančí, srnčí a černé zvěři. Šp. Ďábel mě drží ve s-rech svých. Kká. Natahuje s-ry. Us. Sd. — S., zaječí nožka, der Hasenfuss. Us. — S., noha, der Fuss (potupně). U Opav. Klš.

308024   2. Spára Svazek: 3 Strana: 0547
2. Spára, y, f., zpara = horko, vedro, parno, die Hitze, Schwüle. Vz letnú sparu. Výb. I. 1074. 29., 1110. 37., St. skl. — S., spaření, puch, smrad, potový zápach, der Gestank. St. skl. — Jg. — Cf. Sparno.

308025   3. Spára Svazek: 3 Strana: 0547
3. Spára, špára, y, f. (zastr. spár, u, m.) = skulina, die Fuge, Spalte, der Ritz. Jg., Bc, Kom. S. mezi prkny ve stěně. L. Ne- přítel všecky s-ry jejich zná. Sš. S-ry v lodi ucpati. Us. Hk. S. styčná, die Stossfuge. Nz. — S., skulina, otvor mezi nehtem a prstem. Reš. — S., prohlubina žlabovitá v prkně, do které vyvýšenina (péro) zapadá. Techn. — S., rozpukaná kůže, die Haut- schrunde. Reš., Ja. — Jg.

308026   Spara Svazek: 7 Strana: 0744
Spara. Mkl. Etym. 317. a.

308027   3. Spára Svazek: 7 Strana: 0744
3. Spára. Blíže oblé věže onou sparou do tajemné skrýše vcházím zas. Hdk. S. v dolech = rozštěpina, rozpojka, Ablösungs- kluft. Hř. Cihelná dlažba s vycementova- nými sparami. Kutn. S., skoula = mezera mezi vedle sebe ležícími dřevy voru. Na Vltavě. Špd.

308028   1. Spara, y, f Svazek: 3 Strana: 0547
1. Spara, y, f., upárané lešení, theatrum. Ros. — S., Dachsparren. Prm. IV. č. 24. Nelez na s-ry, abys nespadl. Zlob. — S., nebezpečné místo. Po sparách lézti, Ros., choditi, herumstrabanzen. Brt. Sháněti se za jahodami po sparách. Na Mor. Hý., Kom., Jg. — S., vz Spár, 1.

308029   Sparák Svazek: 7 Strana: 0744
Sparák, a, m., schizorhis, pták. Brm. II. 289.

308030   1. Spárati Svazek: 3 Strana: 0547
1. Spárati = odpárati, auftrennen. — co odkud: tkanice se šatu.

308031   2. Spárati Svazek: 3 Strana: 0547
2. Spárati, zastr. = spořiti, sparen. Mudr.

308032   3. Spárati Svazek: 3 Strana: 0547
3. Spárati = prohledati, durchstöbern. — co. Jeho děcka všecko spávajú. Slez. a mor. Šd., Vch.

308033   Sparátko Svazek: 3 Strana: 0547
Sparátko, a, n., v horn., Schürblech, n. Šm.

308034   Sparejzeň Svazek: 8 Strana: 0375
Sparejzeň, šparejžeň = zahnutá těžká tyč, jíž se zbytek s třísněmi nebo látka již hotová na prsník pridáva; ta udržuje látku po celé šířce napnutou. NZ. IV. 40.

308035   Spárek Svazek: 7 Strana: 0744
Spárek, rku, m. S. česneku (jeden čle- nek z celé hlavičky). Vz Spár, 2., Stroužek.

308036   Spáreň Svazek: 3 Strana: 0547
Spáreň, rně, f., Ichárna, das Schlafzim- mer. Slov. Cf. Spárna.

308037   Spargan Svazek: 3 Strana: 0547
Spargan, u, m., sparganium, die Igels- knospe. Rostl. I. a. 263.

308038   Sparherd Svazek: 3 Strana: 0927
Sparherd, u, m., z němec. Sparherd = sporna, plotník, spořiště, Pt., sporák, sporo- krb. Us.

308039   Sparchantělý Svazek: 8 Strana: 0375
Sparchantělý. Svétz. 1895. 391. a.

308040   Sparchati Svazek: 3 Strana: 0927
Sparchati = špárati.

308041   Sparchati Svazek: 7 Strana: 0744
Sparchati, vz Parchati. Bern.

308042   Spariny Svazek: 9 Strana: 0304
Spariny, vrch u Jelšané. Sbor. slov, IV. 133.

308043   Sparisko Svazek: 10 Strana: 0385
Sparisko, a, n. Sr. násl. Výpariua.

308044   Spark Svazek: 3 Strana: 0927
Spark, u, m. = kolenec, spergula arvensis, der Spergel. Vaň. Hosp. Z něm. Spark vedlé Spergel, to z lat. spergula. Mz. 331.

308045   Spárka Svazek: 3 Strana: 0548
Spárka, y, f. = spáření. Jg.

308046   Sparkosený Svazek: 3 Strana: 0548
Sparkosený; -sen, a, o = skoncovaný, beendet. Už je to s-no. V Kunv. Msk.

308047   Sparkosilý Svazek: 3 Strana: 0548
Sparkosilý len = odstavek, verbuttet. Us. u Petrovic. Dch.

308048   Sparkositi se Svazek: 7 Strana: 0744
Sparkositi se = zblázniti se. U Žamb. Dbv.

308049   Sparkun Svazek: 7 Strana: 1384
Sparkun, u, m., spametum, zastr Pršp. 33. 7.

308050   Sparmanka Svazek: 3 Strana: 0548
Sparmanka, y, f., sparmannia, rostl, lipo- vitá. Rostl. I. a. 223.

308051   Spárna Svazek: 3 Strana: 0548
Spárna, y, f., na Slov. = lehárna, die Schlafkamrner. Bern., Šd., Ehr. Cf. Spáreň, Spalna.

308052   Sparňava Svazek: 7 Strana: 0744
Sparňava, y, f. = sparno. DŠk. V. 70., Sluk 13.

308053   Spárniee Svazek: 8 Strana: 0375
Spárniee, e, f., Fugehobel, -bank, -lade. Sterz. I. 980.

308054   Sparník Svazek: 3 Strana: 0927
Sparník, u, m. = tyč k veslování prámu, eine Stange. — Š. — u kovářů klika ku svírání kleští na dolním konci, zádržadlí, kleštiny, die Sperrhaken. Ig. — S., a, m., osob. jm. Mor. Šd.

308055   Sparno Svazek: 3 Strana: 0548
Sparno, a, n. = spara, 2., die Hitze. Máme pořád veliké sparna. V již. Mor. Šd. Cf. Parno.

308056   Sparno Svazek: 8 Strana: 0375
Sparno, s přisuto. D.šk. Jihč. I. 41., Phľd. 1895. 288.

308057   Spárno Svazek: 8 Strana: 0411
Spárno = parno, horko. Je tu horúco, šparno. Slov. Phľd. 1896. 257.

308058   Sparnosť Svazek: 3 Strana: 0548
Sparnosť, i, f., na Slov. = parno, teplo, die Hitze. Bern.

308059   Sparnouti Svazek: 3 Strana: 0927
Sparnouti, ul, utí = špár vložiti, vstou- piti, treten. (Vz Spár). — kam. Nedají tam na louku, do lesa ani š. Us. (u Voriíka).

308060   Sparný Svazek: 3 Strana: 0548
Sparný, na Slov. = parný, horký, heiss. Dnes jest sparno. Bern.

308061   Sparný Svazek: 7 Strana: 0744
Sparný, také mor. S. slunečko. Brt. N. p. 129., Bkř.

308062   Spáronosný Svazek: 10 Strana: 0385
Spáronosný. S. stropy bez nosičů. Nár. list. 1903. č. 141. 16.

308063   Spárořez Svazek: 7 Strana: 0744
Spárořez, u, m. = sklon (u bednářů). Vz Spara, 3. Slov. N. Hlsk. IV. 332.

308064   Sparořezový Svazek: 7 Strana: 0744
Sparořezový. S. sudodielna. Vz před- cház. N. Hlsk. IV. 332.

308065   Sparovati Svazek: 3 Strana: 0548
Sparovati == pářiti, nití volavce ku vzle- tování potahovati. Vz Spár.

308066   Spárovati Svazek: 3 Strana: 0548
Spárovati, vz Spářiti.

308067   Spárovati Svazek: 10 Strana: 0385
Spárovati z= dělati umělé spáry (v stavi- telství). Vz Ott. XXIiI. 772. 25

308068   Sparovník Svazek: 8 Strana: 0375
Sparovník, u, m. S. dešťkový, dužinový (macek), Stoss-, Fügebank (hoblík). Ott. XI. 418., 420. b.

308069   Spárový Svazek: 3 Strana: 0548
Spárový, od spáru, Ruder-. S. niť. Vz Spár 1.

308070   Sparsetka Svazek: 3 Strana: 0927
Sparsetka, y, f. = vičenec setební, ligRUS. Slb. 530.

308071   Sparta Svazek: 3 Strana: 0548
Sparta, y, f., mě. v Peloponnesu, Lace- daemon, a, m. Vz S. N. — Sparťan, a, m., pl. -né; Lacedaemoňan, a, m. Vz Spartové. — Spartský lépe než spartánský; lacedae- monský. Vz více v S. N. S. oběd (prostý). Bdl.

308072   Spartak-us Svazek: 3 Strana: 0548
Spartak-us, a, m., vůdce otrokův, kteří zbouřivše se proti Římu krvavou válku v Italii způsobili r. 73.—71. př. Kr. Vz S. N.

308073   Spartati Svazek: 3 Strana: 0927
Spartati = špárati. Slov.

308074   Spartein Svazek: 3 Strana: 0548
Spartein, u, m., těkavá zásada v listech jetelice (spartium scoparium). Vz Šfk. 623.

308075   Spartein Svazek: 10 Strana: 0386
Spartein, u, m., rostlinný alkaloid. Vz Ott. XXIII 779.

308076   Spartikovati něco Svazek: 10 Strana: 0386
Spartikovati něco. Zvon IV. 290.

308077   Spartové Svazek: 3 Strana: 0548
Spartové, od ótuíqsiv seti = Thebané (vlastně: z dračích zubův od Kadma setých vyrostlí).

308078   Spartový Svazek: 8 Strana: 0577
Spartový. S. či dřevěné zboží. KP. VIL 131.

308079   Sparupčiti Svazek: 3 Strana: 0548
Sparupčiti, il, en, ení, zerstören, zer- schlagen. U Olom. Šd.

308080   Sparušiny Svazek: 7 Strana: 0744
Sparušiny, f. = smeti. Slov. Němc. IV. 447.

308081   Sparušiny Svazek: 8 Strana: 0375
Sparušiny — spariska, ostenky/. Phľd. 1894. 545.

308082   Spary Svazek: 7 Strana: 0744
Spary, pl., f. = nebezpečná místa. Mor Brt. D. 267.

308083   Spářať Svazek: 7 Strana: 0744
Spářať = choditi po sparách, zgľyňať. Mor. Brt. D. 267.

308084   Spařelisko Svazek: 3 Strana: 0547
Spařelisko, a, n. = pelech, prázné místo na úrodném poli. Na Ostrav. Tč.

308085   Spařelisko Svazek: 7 Strana: 0744
Spařelisko, vz Opařelisko (dod.).

308086   Spařence Svazek: 3 Strana: 0547
Spařence, něm. Spařenetz, ves u Sobotky.

308087   Spařenec Svazek: 7 Strana: 0744
Spařenec, nce, m. = opařenec. Šd.

308088   Spaření Svazek: 3 Strana: 0547
Spaření, n., die Ab-, Verbrühung. S. ohněm. Jád. S. od vrúci vody. Ras.

308089   Spáření Svazek: 3 Strana: 0547
Spáření, n., die Zusammenpaarung.

308090   Spařenina Svazek: 3 Strana: 0547
Spařenina, y, f. = spaření, též opařené místo, die Verbrühung, die verbrühte Stelle. S. ohněm n. úkropem; s-nu něčím mazati. Jád. — S., něco spařeného, paření, pařivo, sparka, die Abbrühung, das Brühfutter. Hospodář dává dobytku s-ny. Jg.

308091   Spařenky Svazek: 3 Strana: 0547
Spařenky, pl., f., spařené housky (jídlo), gebrühte Semmeln. Rk.

308092   Spařenky Svazek: 7 Strana: 0744
Spařenky = ženy kupující spařené peří za niti. Vz Spařený.

308093   Spařený Svazek: 3 Strana: 0547
Spařený; spařen, a, o; verbrüht, abge- brüht. S. píce, D., housky (jídlo), kůže. Dch., Šp. — S., na Slov. = plný páry, po- tící se, schwitzend. Bern. Vz Spařiti.

308094   Spářený Svazek: 3 Strana: 0547
Spářený, spojený, zusammengepaart. Vz Spářiti. S. v bot., didymus, zwillingsartig, ze dvou patrných poloviček zakulatělých aneb okrouhlých složený na př. plody roz- razilu douškolistého. Rst. 494.

308095   Spařený Svazek: 7 Strana: 0744
Spařený. S. hnůj, Dlj. 3., peří (oškubané z opařeného ptáka, spařky), housky (spa- řenky, sovy).

308096   Spařený Svazek: 10 Strana: 0385
Spařený. S. nebo napařená souhláska (měkká). Rosa.

308097   Spářeti Svazek: 3 Strana: 0547
Spářeti, vz Spořiti.

308098   Spařilý Svazek: 7 Strana: 0744
Spařilý = co se spařilo, spařený. Pam. Val. Mezíř. 212.

308099   Spařisko Svazek: 7 Strana: 0744
Spařisko = místo, kde nejdřív sníh sejde. Rr. tob.

308100   Spařisko, a Svazek: 3 Strana: 0547
Spařisko, a, n. = suchopar. Slov. Plk.

308101   Spařiti Svazek: 3 Strana: 0547
Spařiti, spařím, spař, spaře (íc), il, en, ení; spařívati = do potu přivésti, schwitzen machen, Slov.; horkou vodou, ohněm atd. spáliti, zehříti (politi), uškoditi, ab-, ver-, einbrühen, heiss machen. — co: seno, otruby, košťály. — co pro koho, komu: dobytku, pro dobytek. Us. S. si nohy. Us. Ten tomu spaří drštky (nic tomu neudělá). Mus. — co, se čím. S. se vodou (opařiti se). Us. Jest mu, jakoby se s-řil horkou vodou. Us. Dch. Otruby horkou vodou s. Us. Spaříš drštky studenou vodou (nic neprospěješ). Us. — se = 1. zapotiti se, schwitzen, Bern.; 2. opa- řiti se horkou vodou atd., sich verbrühen, Us.; 3. puknouti, springen, bersten. — se kde. Hrnec v peci se spařil (pukl). Us. Dch.

308102   Spářiti Svazek: 3 Strana: 0548
Spářiti, spářím, spař, spáře (íc), il, en, ení = spojiti, paaren, zusammenpaaren. — koho: ptáky (dáti samici k samci). Us. Pán Bůh spářil volky a čert spolky. Prov. Pan farár nás spári. Sl. ps. 50. Jak bychom jich spářili? Sych. — se = spojiti se. Ros.

308103   Spářiti Svazek: 3 Strana: 0927
Spářiti, čpářiti, il, ení = po něčem ve- lice dychtiti, gelüsten, trachten. V Krknš. Kb. — nač = číhati, lauern. — po čem. U Vys. Lng.

308104   Spařiti koho čím Svazek: 9 Strana: 0304
Spařiti koho čím. S. někoho jako psy úkropem. XV. stol. Mus. 1852. 78.

308105   Spářiti koho s kým Svazek: 10 Strana: 0385
Spářiti koho s kým: koně s koněm = do páru spojiti. Čes. 1. XIII. 76.

308106   Spařky Svazek: 3 Strana: 0548
Spařky, ův, m, pl., spařené peří slepičí atd. (když se drůbež paří), abgebrühte Fe- dern. Us. Jg., Mý., Dch.

308107   Spařky Svazek: 7 Strana: 0744
Spařky = spařenina, das Abgebrühte. Šp.

308108   Spas Svazek: 3 Strana: 0548
Spas, u, m., die Weide. Sveřepece nemóž dáti na spasě. Kn. rož. čl. 271.

308109   1. Spás Svazek: 3 Strana: 0548
1. Spás, a, spása, y, m., zastr. = spa- sitel, der Retter, Erlöser. Strsl. s?pas?, sal- vator, koř. pas. Mkl. B. 14. Tamo bohóm spásám dat mnostvie obětí. Rkk. 15. Ty spase všeho míra, spasiž ny (nás). Pís. sv. Vojt.

308110   2. Spás Svazek: 3 Strana: 0548
2. Spás, u, m., spása, y, f. = spasení, vysvobození, das Heil, die Rettung, Erlösung, Errettung, Befreiung. Všemu světu na spás daný. St. skl. I. 191. Výb. I. 18. 27. S. a) záporně = zbavení a osvobození od zátraty a pokut, ježto hříšníka na soudu božím za- stihnou a b) kladně = přeložení člověka do stavu blahosti a čáky věčného blahoslaven- ství. Sš. I. 25. Své dbejte s-sy. Dch. Pro s-u lidí podroboval se hladu a žízni, pro ni svízele, protivenství, pronásledování, po- hanění, rány, žaláře, bídu, nouzi, nahotu a zimu a trudy jiné snášel; Dnem i nocí pro s-u lidí bděl; Očekávání dárce s-y; Od mi- losti boží zajisté všeliká s. naše počátek béře; Z milosti boží jiným propůjčené k spáse vlastní kořistiti; S. ta se tuto počíná, avšak v budoucnosti, v životě onom dokonává; Výmínka, pode kterou křesťanstvím Bůh s-u uděluje, jest víra; Jedni slávou boží roz- umějí věčnou v nebesích s-u; Prostředek, příprava, činitel, působitel s-y; Avšak Bůh stejně se o spásu pohanů stará; Židé vy- padají ze s-y; Aby všeobecnosť s-y nazna- čil; Nýbrž (v kříži Kristově) také všemo- hutně s-u světa osnoval; Ješto (obřadové starého zákona) s-y pravé a skutečné člo- věku dopomoci nemohli; Že všechna spása z pouhé milosti boží pochodí; Aby poha- nům s. dochována byla; Kořen i podloha s-y; Aby plnosť, velikoleposf a přesažitosť věčné s-y vyobrazil; Náředba s-y; Mimo cír- kev nelze očekávati s-y; Spásu dokonati; Nikdo nemůže se jistotou s-sy bezpečiti; Prostředník s-y; Povšechnosť s-y v Kristu zjednané; Vnímavosť a touha po s-e duše; S. messiášem strojená; S-y své žádati, pí- leti, nedbati, s-ou opovrhovati; Odtahovati se s-ou; od věčné s-y vyloučiti; k s-e koho volati, dosažení s-y; se spásou svojí opět se střetiti; Měl nějaké právo k té s-e; Osno- vati s-u; Ze židů s. vzejíti měla pro veške- renstvo: Tudy se s pravou s-ou minuli; S. lidstvu Kristem dobytá; skutečně Kristus s-u lidstvu poskýtal; Nyní s. jde z křesťanů; Snažiti se o s-u; Ježíš s-u naši vykonal; Dokonatel díla a s-y lidské; Dílo s-y lidské ve všech částkách provésti; Syn dílo s-y lidské vzal na sebe; Dílo s-y vykonati, do- konati ; tajemství s-y lidské s tíží pocho- piti; Působce s-y; Pracováni jeho o s-e; Čehož lidstvu k s páse potřebí; Zákon nový s-u přináší; Spásy hledati v útěku; O s-u věčnou někoho připraviti; V tom k spáse naší prohlédal. Sš. I. 9., 20., 22., 24., 25., 46., 49., 97., 110., 169., II. 4., 13., 36., 89., 108., 133., 168., Sk. 125., 127., 168., L. 140., 143., 181., J. 70., 71., 76., 83., 88., 104., 89., 262., Mt. 199., 211., 11., 39., 210., 63. (Hý.).

308111   2. Spás Svazek: 7 Strana: 0744
2. Spás. Na s. všemu světu daný. Sv. ruk. 42 , Hr. rk. 181. Mysl se navrať k svému spásu. Sv. ruk. 59.

308112   Spás Svazek: 9 Strana: 0304
Spás, a, m. = spasitel. Vzdejme chválu spása svému. Hod. 14. stol. Mus. fil. 1901. 87.

308113   Spas Svazek: 10 Strana: 0386
Spas, u, m. = spasení, hosanna. Spas synu Davidovu. Pat. Zim. 19b 35.

308114   Spása Svazek: 3 Strana: 0548
Spása, vz Spás. 2.

308115   Spásati Svazek: 3 Strana: 0548
Spásati, vz Spasiti.

308116   Spásati Svazek: 8 Strana: 0375
Spásati. By je spásal. Rkk. Jar. 107. Vz Mus. 1896. 258., List. fil. 1896. 337.

308117   Spaść Svazek: 9 Strana: 0304
Spaść = spásti. Slez. Lor. 78.

308118   Spaść Svazek: 10 Strana: 0664
Spaść, spadu = spadnouti. Brt. Sl.

308119   Spásce Svazek: 7 Strana: 0744
Spásce, e, m. = spasitel. Msn. Or. 21.

308120   Spáscě Svazek: 9 Strana: 0304
Spáscě, vz Páscě.

308121   Spasedlivý Svazek: 3 Strana: 0548
Spasedlivý, heilsam. Tak se děje, že modlitba, jenž by měla býti s-vá, bude škodná. Hus I. 347.

308122   Spasedlně Svazek: 3 Strana: 0548
Spasedlně, heilsam. V té řeči s. nás na- pomenul, abychom . . . Hus II. 220.

308123   Spasedlný Svazek: 9 Strana: 0304
Spasedlný = spasitelný. Hus. Post. 102a.

308124   Spasenec Svazek: 3 Strana: 0548
Spasenec, nce, m. = spasený nebo spa- sen býti mající, věřící, der Erlöste, Selige, Gläubige. V., Kom. S-ci a zatracenci. Štr., Hus I. 34. Bude súditi s-ce i zatracence. Hus I. 20. Anjelé jsou služební duchové posýlaní ku spáse s-ců; Vzkříšení s-cň. Sš. II. 39., L. 189. (Hý.).

308125   Spasenec Svazek: 7 Strana: 0744
Spasenec. Tak věřili všichni s-nci. Bart. 43.

308126   Spasení Svazek: 7 Strana: 0744
Spasení. By jisti byli svým spasením. Leg. Mně. R. 43. Přijměmž všickni pože- hnánie našim dušiem na spasenie. Výb. II. 24. O tom, což k s. slušie Št. Kn. š. 1.

308127   Spasení Svazek: 10 Strana: 0386
Spasení, n. V mravnosti, práci a vědění jest naše s. Brt. Čít. XVI.

308128   Spasení, n Svazek: 3 Strana: 0548
Spasení, n., vysvobození, die Rettung, Befreiung; zvl. vysvobození od věčné smrti, die Erlösung, Seligmachung. Ros. Syna vsěm na spasenie dal. St. skl. III. 18. Pro vaše s. BO. S., salvatio, salus. Ž. wit. Hab. 8., 17. 3. Jak to Bara na své s. slíbila. Sá. Ať jsou tělu k otavení, duši naší ke s. Sš. P. 74. O s. málo dbáti; Bez smrti Kristovy nemohlo se díti s. člověctva; Dopomoci komu ku s.; S. vaše nešlo vaší snahou, né- brž božím darem a zhola nejde ze skutkův a působkův a zásluh vašich; Nikdo nemůže beze zvláštního zjevení božího jist a bez- pečen býti svým s-ním. Sš. Bs. 63., J. 53., I. 107., II. 96., 176. (Hý.). Ježíš s nebes pro všěch hřiešných s. k nám na svět přišel. Pass. 1. Na mé s-nie; Buďme pilni pro své s.; Protož ktož ne pro lidské s. a své, ale pro své lakomství nájemníkem jest, zloděj jest a lotr; Pravieše Jan Krstitel to, což bylo k zákonu, co k spravedlnosti, co bieše k s.; Neb když jsú spasitele čitedlně při sobě měli, méně sú k neviděným daróm s-nie svého mysli pozdvihli; Protož stalo se jemu s.; Nižádný nemá pochybovati o svém s. Hus I. 94., 307., 445., II. 15., 192., 414., III. 156. (Tč.). Kdo dojde s., pohan n. pohanka? Pohanka zajisté, poněvadž ji dobytek spase. Mřk. — S., štěstí, das Heil, die Glückseligkeit. Pravá moudrost jistými kroky k s. kráčí. Jel. — S. věčné, život věčný, blahoslavenství, die Seligkeit. Věčné s. obdržeti; věčného s. účastnu býti, V., do- jíti. Sych. Pro s.! Zlob. Málo pilni jsú věč- ného s.; Z věčného zatracenie nemohu jíti zlí u věčné s. ani z věčného s. mohú jíti do věčného zatracenie; Z veliké milosti věčné s., a z hřiechu nekánie věčné zatracenie. Hus I. 58., II. 247., 154. — S. louky, die Ab- weidung. Vz Spásti.

308129   Spasěnka Svazek: 3 Strana: 0549
Spasěnka, y, f. S. žíla, plícnice, sleznice, salvatella s. hepatica s. splenica. Vz Sal. 206., 34., 35., 37. Eine Ader.

308130   Spasenství Svazek: 10 Strana: 0386
Spasenství, n. Radovati se budem s. tvému, in salutari tuo. Ž. pas. 19. 6., 20. 1., 20. 6. (Mš. ).

308131   Spasený Svazek: 3 Strana: 0549
Spasený; spasen, a, o, erlöst, errettet, selig. Spasenu býti. V. Spasen učiň lid svůj. S-na mě učiň; Duše chudých s-na učiní. Ž. wit. 3. 7., 71. 13. Pro spasenou dobu, co se to s námi děje? Č. exc. Ktož ztratie život svój pro mě a pro čteni, spa- sena jej učiním (Mark. 8.). Hus I. 455. — S. louka od dobytka, abgeweidet. Us. — S. oves = hostina při čepeni nevěsty. U Pří- bora. Mtl.

308132   Spasený Svazek: 9 Strana: 0304
Spasený. Kdo věří, bude spasen, jako tráva na úhoře. Šml. V. 90.

308133   Spasený čím Svazek: 7 Strana: 0744
Spasený čím: milostí (boží). Št. Kn. š. 32.

308134   Spasidlo Svazek: 3 Strana: 0549
Spasidlo, a, n., prostředek a nástroj spásy, das Heilmittel. Není zajisté pouhá víra spa- sidlem člověka. Sš. I. 25., Mt. 378. Jiní o kříži co s-dlu lidském vykládají slova ta. Sš. II. 108.

308135   Spasilivý Svazek: 3 Strana: 0549
Spasilivý — spasivý, spasitelný. S. oběť přijati. 14. stol. Židům mělo evangelium před jinými s-vou mocí býti; Že skutek dobr jest a s-liv; S. milosť. Sš. I. 25., 317., II. 216.

308136   Spasilivý Svazek: 9 Strana: 0304
Spasilivý kvas. XV. stol. Modl. ms. (Mus. fil. 1898. 176. )

308137   Spasitedlnosný Svazek: 8 Strana: 0375
Spasitedlnosný. S. strom, arbor saluti- fera. 1418. Hymn. — List. fil. 1895. 219.

308138   Spasitel Svazek: 3 Strana: 0549
Spasitel, e, m., vysvoboditel, zachovatel, der Erretter, Befreier, Erlöser. V., Ž. wit. Isa. 2. Strsl. s?pasitel? salvator, od s?pas. Vz Spas, 1. Mkl. B. 175., 176. Příp. -tel?. S. světa, der Heiland. Kom. Máme s-le před sebú jako zrcadlo; Spasitel, aby tě spasil, ne zatratil, budeš-li dobrý; Ve jméno s-le prositi; Ježíš, t. j. s-tel všemohoucí; S. plakal jest pro tě, plač ty sama na sě. Hus I. 471., II. 125., 191., 423., III. 124. Pán a s. náš Ježíš Kristus. V. S-le čekárny. ZN.

308139   Spasitel Svazek: 7 Strana: 0744
Spasitel. List. fil. XII. 192.— S. = pá- chatel. Zlých činů s. Výb. II. 502.

308140   Spasitelka Svazek: 3 Strana: 0549
Spasitelka, y, spasitelkyně, ě, f., die Retterin. Smrž.

308141   Spasitelně Svazek: 7 Strana: 0744
Spasitelně, heilsam, salbungsvoll. Dch.

308142   Spasitelník Svazek: 3 Strana: 0549
Spasitelník, a, m. = spasitel. Bibl.

308143   Spasitelnosť Svazek: 3 Strana: 0549
Spasitelnosť, i, f., die Heilsamkeit. D.

308144   Spasitelný Svazek: 3 Strana: 0549
Spasitelný = spasující, prospešný tělu n. duši, heilsam. S. učení. Jel. Věc lidem s-ná. V. S. právo. V.- S. víra ve smyslu činném šp. prý m.: spasný, neboť spasitelný jest prý ten, kdo spasen býti může; ale to mínění jest mylné, cf. předcházející a kromě toho: S. víra, Us.; s. porod, léta, vtělení boží, V., pro s-nou chvíli (pro spasení, pro Boha). Us. S. napomínání. Dch. Mněli sú, by modlitba hlasitá v sobě sama byla člo- věku s-ná; S. přikázanie; Ale na tuto s-nů radu hovadní lidé sě neobrátie; Ty lékař - stvie s-né dáváš v té věci posvátné. Hus I. 290., 316., III. 210., 266. — S., mohoucí spasen býti, errettbar, erlösbar. Ros.

308145   Spasitelný Svazek: 7 Strana: 0744
Spasitelný. Obětoval oběť s-nou. BO. — S. = spasný. Vz -telný (dod.).

308146   Spasitelový Svazek: 9 Strana: 0304
Spasitelový, salvatoris. S. studnice. Ž. pod. 108b. 2.

308147   Spasitelský Svazek: 7 Strana: 0744
Spasitelský úkol. Vlč. Tužb. 68.

308148   Spasiti Svazek: 3 Strana: 0549
Spasiti, spas, se (íc), il, sen (nikoli: -šen), ení; spásati (zastr.), spasovati = od zahy- nuti zachovati, erretten; od věčné smrti vy- svoboditi, selig machen. Jg. — koho: člo- věka. Spaste duše vaše (= své). BO. To mě nespasí; Ten trochet jídla mne nespasí. Us. Dch. Račiž spasiť, lásko pověká, jejž učinil jsi, člověka; Nebo milosť jenom chtí- cího spasuje. Sš. Hc. 42., I. 114. Co je mně do tebe, do tvej pěknej krásy? Já se jí ne- najím, ona mňa nespasí. Sš. P. 214. Spaste, lidé, duši, která běží k rybníku (se utopit). U Litomš. Dř. Pane, spas nás, hynemeť; Aby nalezl a spasil to, co bylo zahynulo t. j. člověka; Jdi, ženo! viera tvá tě s-la. Hus II. 48., 415., III. 219. (Tč.). — koho od čeho. Brs. 2. vyd. 234. Ktožby obrátil hřiešného od bludu, spasí duši jeho od smrti; Nazoveš jméno jeho Ježíš t. spasitel, nebť on spasí lid svój od jich hřiechóv. Hus I. 240., II. 24. Cf. Spásti, 2. — koho skrze koho. Prosíme, spas ny skrze Syna Davidova. Hus I. 129. Bůh nás s-il skrze jednorozeného syna svého; Ješto Bůh skrze potomka Abrahamova Krista věřící v něho zaslíbil spasiti; Že v semeni Abrahamově t. j. skrze jednoho potomka Abrahamova spasí veškero lidstvo. Sš. I. 61., II. 34., Sk. 43. (Hý.). Buoh poslal syna svého na svět, aby svět byl spasen skrze něho. Hus II. 7. — v čem. Neb nenie jiného jména, ve kte- rém bychom mohli spaseni býti, jedné to jméno Ježíš. Hus II. 150. — proč. Darino, no ze skutků spravedlnosti, ježto jsme či- nili my, nýbrž podlé milosrdenství svého spasil nás (Tit. 3. 5.). Sš. I. 47. — jak. Spaseni jsou podlé vyvolení milosti; Ne- jsme ještě dokonale a skutečně v celé míře a v celém obsahu spaseni; Bůh spasuje lidi podlé vlastního úlohu a dle milosti své; Ze nikdo bez té svátosti nemůže spasen býti. Sš. I. 114, 91., 100., Sk. 112. (Hý.). — kdy. Tak tedy i za tohoto času ostatkové podlé milosti spaseni jsou. Sš. 1. 112. — kde. Požehnaný, jenž přijel jest ve jméno božie, spas ny na výsosti. Hus II. 128. — koho čeho: by je spásal sich Tatar zlo- stivých (zprostil). Rkk. 49. — koho, se čím: se uskokem, útěkem (zachrániti). Ni- žádný svým zaslúženíni, ale z milosti bož- ské móž spasen býti. Hus III. 53. — koho z čeho. Sluhy své z rukou jejich spasil. Pís. br. — koho před čím: tato vazba má sice analogie: zachrániti koho před čím atd., ale vazby předcházející jsou lepší.

308149   Spasiti Svazek: 7 Strana: 0744
Spasiti. List. fil. XII. 192. — koho od- kud. Otče, spas mě z tejto hodiny. Ev. olom. Spasi mě z úst lvových. Ž. wit. 21. 22. — S. = rozbiti, zerschlagen. S. hrnec. Na Vsacku. Vck.

308150   Spasiti Svazek: 8 Strana: 0375
Spasiti. O spásati cf. Gb. Ruk. 539.

308151   Spasiti, ahs Svazek: 10 Strana: 0386
Spasiti, ahs. Takoví skutkové neobži- vuji ani spasují. Chč. S. I. 134b. — co = rozbiti. Také v Jičíně. List. fil. 1902. 252.

308152   Spasivý Svazek: 3 Strana: 0550
Spasivý, vz Spasilivý. S. moc kříže; S. působnost'; S. spravedlnost'; Obrať ten tvůj (svůj) s. pohled na mne; Jestliže jenom slibům a obřadům starého zákona nepřipisoval spa- sivého účinku; S. patření, visio beatifica; Svědectví Janovo pro židy s-vo a oblaživo býti mělo; To jest poslední čin působnosti s-vé Páně; Kde tato spojenosť a jednota obapolná mezi Člověkem a Kristem se na- lézá, jen tam plodové s-ví se docilují. Sš. I. 166., II. 94., 176., Sk. 169., 247., J. 26., 93., 109., 241. (Hý.).

308153   Spasivý Svazek: 7 Strana: 0744
Spasivý. Kar. 89.

308154   Spasivý Svazek: 9 Strana: 0304
Spasivý. S. oběť (oltárni). XV. stol. Modl, ms. (Mus. fil. 1898. 57. )

308155   Spáska, y Svazek: 7 Strana: 0744
Spáska, y, f. = místo, kde se tráva spásla. Ssk.

308156   Spaslík Svazek: 3 Strana: 0550
Spaslík, a, m. = trpaslík, der Zwerg. D.

308157   Spaslivý Svazek: 9 Strana: 0304
Spaslivý. S. svátost'. Rozb. II. 147.

308158   Spáslý Svazek: 3 Strana: 0550
Spáslý = spasený, abgeweidet. Zlob. Tys s. (nejlepší kousky si vybíráš; vybíravý). Us. na Mor. Chmel.

308159   Spáslý Svazek: 7 Strana: 0744
Spáslý = chytrý. Zlín. Brt. D. 267.

308160   Spasmotoxin Svazek: 7 Strana: 1384
Spasmotoxin, u, m, v lučbě. Vz Vstnk. 1893. 218.

308161   Spasný Svazek: 3 Strana: 0550
Spasný; spasen, sna, o — spásu dající, heilsam, heilbringend, beseligend. City s-né. Chmel. S. působení smrti Páně připustiti; Pravdě tak jasné s-ného evangelia nepovo- liti; S-né vyřízení úřadu biskupského. Sš. J. 58., II. 31., II. 381. (Hý.). S. slovo, na- pomenutí. Dch. — S., passivně, spásu obsa- hující, blažený, selig. St. skl. — Pozn. Mělo by býti: spásný; vz á (se krátí).

308162   Spásný Svazek: 7 Strana: 0744
Spásný. Kká. K sl. j. 192. Cf List fil. XII. 193.

308163   Spasný Svazek: 10 Strana: 0386
Spasný. Při spasných bozích. Zr. Nekl. 124.

308164   Spasodaj Svazek: 8 Strana: 0375
Spasodaj, e, m., seraphin. 1418. List. fil. 1896. 201.

308165   Spasodan Svazek: 3 Strana: 0550
Spasodan, a, m., cherubím, zastr. Rozk.

308166   Spasodárce Svazek: 10 Strana: 0386
Spasodárce, e, m. Msn. II. 291.

308167   Spásodarný Svazek: 7 Strana: 0744
Spásodarný, heilspendend. S. čin. Dk.

308168   Spásodatný Svazek: 7 Strana: 0744
Spásodatný, heilspendend. S. plod. Msn. Or. 81.

308169   Spásojevný Svazek: 7 Strana: 0744
Spásojevný, heilverkündend. Dch.

308170   Spásomluvně Svazek: 7 Strana: 0744
Spásomluvně řečniti, salbungsvolle Re- den halten. Dch.

308171   Spásomluvný Svazek: 7 Strana: 0744
Spásomluvný. S. napomínání, salbungs- volle Ermunterung.

308172   Spásonosný Svazek: 3 Strana: 0550
Spásonosný, heilbringend. S. myšlénka. Sš. I. 317.

308173   Spásonosný Svazek: 7 Strana: 0744
Spásonosný. Vz List. fil. XII. 193.

308174   Spasonoš Svazek: 10 Strana: 0386
Spasonoš, e, m. = Hermes. Msn. Od. 351.

308175   Spásorodný Svazek: 7 Strana: 0744
Spásorodný, heilzeugend. Studnice mi- lostí s-ných. Sš. J. 161.

308176   Spasování Svazek: 9 Strana: 0304
Spasování. S-ním škodu na obilí činili. Sdl. Hr. X. 23.

308177   Spasovati Svazek: 3 Strana: 0550
Spasovati, vz Spasiti. Hus III. 160.

308178   Spasovati Svazek: 3 Strana: 0927
Spasovati — šprymovati, žertovati, spas- sen. Jg.

308179   Spasovati Svazek: 7 Strana: 0744
Spasovati, vz Spásti, 2.

308180   Spasovič Svazek: 7 Strana: 0744
Spasovič, e, m. S. Vladimír, advokat a spisov. ruský, naroz. okolo 1830. Vz Tf. H. 1. 175., Bačk. Př. 21., Bačk. Písm. 932., Rk. Sl.

308181   Spásozvěstný Svazek: 3 Strana: 0550
Spásozvěstný, heilverkündend. Rk.

308182   1. Spásti Svazek: 3 Strana: 0550
1. Spásti = spadnouti, zastr., posud na Ostrav. Tč. Statek jeho má spásti (heim- fallen) na ženu jeho a děti. Půh. III. 61. Všechny šaty na mateř spásti měly. NB. Tč. 204. Má to s. na jeho ženu. Půh. II. 385.

308183   2. Spásti Svazek: 3 Strana: 0550
2. Spásti, spasu, spas, spasa (ouc), spásl, spasen, ení; spásati = vypásti, pasením po- hubiti, abweiden, abhüten. V. — co: louku, trávu, pole, obilí. Us. Zlodějky med spá- sají. Kom. Velbloudové tu bylinu spásají. V. — co kým. Celou louku mu dobytkem spásl. Us. — se = vypásti se, sich dick fressen. Jak on se spase. Prov.

308184   3. Spásti Svazek: 3 Strana: 0550
3. Spásti, salvare, retten. Cf. Spas, 2. — koho. Ludi a skot spaseš; Meč mój nespase mne; Spasi mě; Spasl jsi duši mú. Žalt. wit. 35. 7., 43. 7., 21. 22 , 30. 8. Ale spasí jsi ny ot těch, již mučie nás. Výb. I. 60. 1. — se komu. Déte jí na užičku (lžičku) másla, aby se jí ta huběnka spásla. Sš. P. 759., 761. — se, sich betrügen. Jak ty se spaseš! Vz Vyhrůžka. Jg., Lb.

308185   1. Spásti Svazek: 7 Strana: 0744
1. Spásti. Kteréžto zbožie na nás s. by mělo. Arch. IX. 410.

308186   2. Spásti Svazek: 7 Strana: 0744
2. Spásti. Spasovali louku dobytkem. Wtr. exc.

308187   3.Spásti Svazek: 7 Strana: 0744
3.Spásti. Cf. List. fil. 1883. 119. Vz Gb. Ml. I. 148.

308188   Spásti Svazek: 9 Strana: 0304
Spásti, spasu, salvare, zaniká ? nahra- zuje se slovesem spasiti. Vz o časování Gb. H. ml. III. 2. 147.

308189   Spásti Svazek: 9 Strana: 0461
Spásti = spadnouti. Peníze mají s. na Michálka. 1430. Mšín. 12.

308190   Spastický Svazek: 7 Strana: 0744
Spastický. S. stažení svalu. Vz Ott. V. 609.

308191   Spastviti Svazek: 3 Strana: 0550
Spastviti., il, en, ení = spásti, bevveiden, verzehren. Smrť je s-ví. Ž. wit. 48.15., 79.14.

308192   Spašenka Svazek: 7 Strana: 0744
Spašenka. Od žíly zpodnie podpažné přicházie jiná žíla a tať jde k kosti dolejšie předloktie ruky a dělí se mezi prst pr- stenný a nejmenší a ta nazvána jest s. Sal. 207.

308193   1. Spat Svazek: 3 Strana: 0550
1. Spat, lépe: spiat. Vz Sepnouti.

308194   2. Spat Svazek: 3 Strana: 0550
2. Spat, supinum slovesa spáti, vz toto.

308195   Spát Svazek: 3 Strana: 0927
Spát, u, m. — živec, spatum, der Spath. Rus. špať, pol. szpat, z něm.: nněm. Spath, střněm. spath, strněm. spat, spät; něm. ná- leží asi ke skr. koř. sphat štípati; holld. spaath, šved. spat; též fr. spath, vlas. spato, špan. aspato. Mz. 331. — Š. = z němec. Spath. Nemoc koňská, nádorec na vnitřní straně nohy, rus. nákolenice. Ja. Dle Pečírky také šinka, šinek.

308196   3. Spat Svazek: 7 Strana: 0744
3. Spat. Té noci ze spatu vstavše. Pass. mus. 349. Dokud já ze spatu nevstanu; Ze spatu vstav. Pass. 536., 32. Vz List. filol. 1888. 304. (konec). Spatavý = spachtavý. Slov. Ssk. S. = špatavý, calcitortus dicitur rusticus, qui inepte calcat. 14. stol. Mnč.

308197   Spat Svazek: 9 Strana: 0304
Spat. Dokad já ze spatu neostanú. Pass. 536. Dle Gb. H. ml. III. 1. 334. ze sup. spat, jako jsou z parte: z-leže, ze-stoje.

308198   Spát, na Svazek: 3 Strana: 0550
Spát, na Slov. = zpět. Bern.

308199   3. Spat, u Svazek: 3 Strana: 0550
3. Spat, u, m., zastr., spáni, der Schlaf. Leg.

308200   Spata Svazek: 9 Strana: 0330
Spata, y, m. = Človek škaredý, nehezký. Slov. Zát. Př. 65b. Sr. násl. Špatný.

308201   Spátečně, spáteční, spátečnosť, vz Svazek: 3 Strana: 0550
Spátečně, spáteční, spátečnosť, vz Zp

308202   Spátek Svazek: 3 Strana: 0550
Spátek, vz Zpátek.

308203   Spatel Svazek: 3 Strana: 0550
Spatel, e, m. = spáč, der Schläfer. Obuď se, s-li, a povstaň. Sš. II. 125.

308204   1. Spáti Svazek: 3 Strana: 0550
1. Spáti, spím (zastr. spiu), 3. os. pl. spí (tvar spějí náleží ke slovesu: spěti. Brs. 2. vd. 234.), spi (spěme, spěte), spě (íc; spiecze, Z. wit. 87. 6.), spal, án, ání, sup. spat; spá- vati, schlafen. Strsl. s?pati, dormire; koř. asi sup; sr. stind. svap, svapiti, lit. spanas, lett. sapnis, stnord. sofa, řec. vnvo?, lat. somnus. Mkl. L. 144. Vz Spaní. — abs. Ani spě ani bdě, ani v noci ani ve dne. Sedě s., nemoci s., celou noc nespati; nalezl vás spící; protož nespěme, ale bděme; šel, ode- šel spat. V. Spící supá n. chrápe; Komu se chce spáti, ten zívá. Kom. Nemniem, byť kdo snem mohl shřešiti, poněvadž spě nemá vóle svobodné. Št. N. 137. Málo bylo spáno té noci; Některá zvířata v zimě spí. Jg. Žádnému psu nedá spáti (=jest rozpustilý). Mus. Nedati s. V. Tuť vlk leží a zajíc spi. Tuť čert spí, popadneš jej za ocas. Spal bych; chce se mi spáti. Us. Psem spícím ne- trhej (nikoho nedráždí). Ros. Kde tě ne- svrbí, nedrbej a psem, když chce spáti, za ocas netrhej. Ve mlýně nehuďa ožralce, když spí, nebuď. Čert nikdy nespí. Kdyby byl pes nespal, bylby zajíce dostal. Jg. Spí jako německá myš (hrubě a dlouho). V. Spí jako dřevo. Pk. Spí jako dudek, kotě. Vz Ospalý. Lb., Bit., Kf., Dch., Šd. Spi jako dub. Kf. Spí jako peň. Sš. Bs. Ta děvucha spala jako peň. Sš. P. 541. Spal jsem, jakoby mě do vody hodil. Us. Brt., Šd., Dch. Spí, jako by ho utopil. Us. Dch. Spí, jak by ho zabil. Šd. Spal jako zabitý. Šd., Mt. S. Čert nespí, mohlo by se něco (nemilého) z toho státi. Jdi raděj spat. Us. Dch. Sed- nite si u nás, lebo nebudeme môct spať. Mt. S. Posaďte se u nás, abychom mohli spáti. Načež se odpovídá: Spát', jako spát', horší, myslím, vstávat Us. Chodí spat so sliep- kami. Mt. S. Co pak na tom hochoj máš, že mu nedáš spát'? U Rychn. Msk. Do toho dušička chodí jenom spat (o churavém, hu- beném, bídném). Us. Šd. Děťátko plulo v ko- šíku po vodě, jako by je kolíbal a spalo, jako by mu zpíval. Er. Čít. sl. 2. Že mu toliko ukázala, kam spat jíti má. NB. Tč. 148. Veru si ja spať lehnem. Sl. ps. č. 148. A už my se spat strojíme, bohu duši porú- číme; Co bych já sa nehněvala, obudils mja, jak sem spala; Možeš, milá, tepruv spáti, až já budu bojovati; Ta nevěsta le- nivá, sama mě spať pobízá; Spíš-li nebo nespíš, lebo mne neslyšíš; Běž, dceruško, lůžko stláti, bude tam kramářka spáti; Mar- janka stala, čtvrť ovsa dala, zas polehoučku spať poléhala; Spíš-li, Nanynko, nebo ne- spíš ; nebo ty mně odevřít nesmíš ?; Až já světlo zahasím, sama sa ti ohlásím: Poď, Janošku, poď ty k nám, naša paní spí aj pán; Dřime se mi, dřime, ba i se mi spać chce, neřekla mi jeho matka, nevěsto uklaď se; Spi, Janičku, spi, očička zamži!; Bude-li tak spávat, až budem žínávát, bude hospo- dářství zlé; Kady chodí, všudy spí, kde co nande, všecko sní; Nespim, nespim, koled- ničky, ja čuju, ešče ja vam koledičku ho- tuju. Sš.P.52., 81., 85., 89., 104., 127., 218., 338., 497., 510., 613., 687., 746. (Tč.). A aj hnutie (bouře) veliké stalo se na moři, tak že lodička přikrýváše sě vlnami, a on spáse (Mat. 8.); Jáť spím a srdce mé bdí (Pís. Šal. 5. 2.); Obec spících; Ktož spí, nevládne sebú, ani co sobě zaslúži. Hus. II. 48., III. 58., 293. (Tč.). Jak kdo si postilá, tak spí; Když se hlava klepe, jdi spat, jest nejlépe. Pk., Lb. Kdo dlouho spí, málo zví. Vz Le- nosť. Lb. Kdo sa modlí ležaci, toho Pánbu slyší spiaci (dřímaja). U Vsetína. Vek. Kdo se modlí leže, toho pán Bůh slyší dřímaje (spě). Us. Strany přísloví vz ještě Spání. — co. S. spánek (sen) věčný. Bž. 161. S. spánek smrti. Dch.—jak dlouho: přes celé noci s. Jel. Skrovný (parcus) spí chutně až do jitra. BO. Spala jak zabitá až do rána. Us. Šd. Spáti dlouho do rána nectí hospodáře, hejtmana. Prov. Pk. Celou noc s. Sš. P. 127. S. do bílého dne. — jak. Spí na obě uši (bezpečně si počíná). V. Spalo se jim jako po máku. Šml. Spal jsem jenom na mžitky (často jsem se probouzel). V Dou- dlebsku. S. otevřenýma očima. Prot. 118. Naše mama z ticha (= čujno) spává, ona dobrý pozor dává. Sš. P. 167. Tiem snem neroď nikdy spáti. Smil v. 939. Zajíc spí otevřenýma očima (o prozřetelných). Ros., Kom. — proč. Celou noc hořem nespal. St. skl. V. 125. Z hoře nespal. Rk. Když ne- móžeš s. pro blchy, vzpomeň na ono písmo. Hus I. 84. Velikým strachem s. nemohou. Ab. z Günstr. S. od zármutku. Sš. L. 204. — s kým: se ženou, s mužem. V. Spi, bratříčku, s Kristem pánem. Er. P. 477. Spala bych, spala, ale ne sama, s pánem Ježíškem, s andělíčkama; Bys také umřela, ty s ním s. musíš; Ty s ňu možeš nocku spať, ale se jí nětykať; Bude s tebú pán Bůh spáti, andělíček kolébati. Sš. P. 70., 149., 178., 508. S holúbcem spáváše na jednej větvici. Rkk. 29. Ženu pojmi a jiný spi s ní; Kterýž bude spáti s mužem ženským obyčejem, oba sta učinila nehodu; Zloře- čený, jenž spí (obcuje) s kterýmkolivěk hovadem. Hus 1. 56., 192., 193. (Tč.). — kde. Bezpečně s. bude na lesiech (in sal- tibus); Chtie s. na svých postelech. BO. Dobře se spi na trávě pod stromem. Č. S. vedlé někoho. Us. Podlé někoho s. V. Nad něčím s. (nepilným býti). V. S. ve tmách, Rad. zv., v posteli, na lavici, v hrobě (umrlým býti). Us. Spí jako na vodě (lehce). Us. Spi jako na vlnách (lehce). Která (síla) v Tatrách spí. Hdk. C. 43. Spává ve fukači (o suchých). Bdl. Spí na psí plachtě (zdá se, že spí, ale slyší, co se mluví). Kšá. On ti bude na těch růžích libě spát. Brt. Anth. 69. Pán spal na podušce v konci na lodičce; Donesla mu tvrdé kameň: Spi, bratříčku, tade na něm; Došeu sem k ní, na uavici spaua, bozkau sem ju, aby hore staua; Aby měla na čem spávat. Sš. P. 16., 169., 352., 608. S. na peci, na seně; Vy tu spíte v Hrobě. Er. P. 10., 254., 468. S mílitkem spáváše na jednom ložici. Rkk. 29. Aby jeho pravé člověctví bylo dokázáno, spal jest na lodi. Hus II. 49. Na niež spala (na podlaze). Kat. 859. Když spíš na svém pokoji. Smil v. 1347. — komu. Protož ta jest zvláštie příčina, proč nám spí Kristus a z té treskce nás; Bóh nespí lidem, jedné pro nedostatek viery, jejž mají. Hus. II. 49. — kde kdy. Té noci spal Petr mezi dvěma vojákoma. Sš. Sk. 140. S. jako had v zimě. Němc. Nedalas mi s. v noci, nedalas mi spáti. Er. P. 321. Jiní pracují a naši chytrci v tu dobu sladce spie. Hus I. 237. A v noci zákon jest spáti. Žk. 489. — v čem. Každý taký s. chce v hřieše. Hus II. 217., I. 129. — se komu. Jak se vám dnes spalo. Us. Č. — adv.: tvrdé, Br., tvrdo. Sš. P. 71., 179., 221. (Také o mrtvých.) Mírnosť měj, spi méň, bdi více. Jg. Slovn. Čujno (tiše) s. Sš. P. 338. Ti pravda dobre už spali. Er. Čít. sl. 65. — Vz stran pořekadel: Hrnec, Naseti, Špaček.

308205   2. Spáti Svazek: 3 Strana: 0551
2. Spáti m.: sypati. Cf.: Pospěte hlavy popelem. Solf. (Bž. 33.).

308206   Spáti Svazek: 7 Strana: 0744
Spáti. Imper. spite, odchylkou: spěte; spě (íc), Št., Kat., odchylkou spějíc. Jid. 159. Vz List. fil. 1884. 461. Gb. — Cf. Mkl. Etym. 334. a , Šrc. 170., List. fil. 1887. 384. až 385., Gb. Ml. I.164. Nehoda nikdy nespí. Šml. Nespícím práva pomáhají. Arch. VII. 37. Zdrávi spali! Wtr. Obr. 523. Kdo spí, tomu syra nič. Slov. Rr. MBš. Nechá-li se přes noc v hrnku lžíce nebo vařečka, ne- usne v domě kdo ten (ledakdo). Val. Vck. — jak dlouho. Kdo chce mnoho znáti, nesmí mnoho spáti. Hkš. — jak. Spal jako trám (tvrdo), Vck., jako na vodě, Us., jako zařezaný, Dbš., jako v oleji, mor., Šd., sladce. V smutku spí zámek. Vrch. S. na celé kůži (bezpečně). Výb. II. 1208. Kdo chce dobře spáti, poklop dva hrnky na stůl. Us. Spí snem pokoje (dormiunt in somno pacis). Mž. 69. Spí, že by jím mohl hrušky klátiti (tvrdě), Us. Kšť., že by jich něprobudil. VSlz. I. 58 Spali kručmo (kru- čeli, chrápali). U Kr. Hrad. Kšť. — s kým. Kdo se psy spává, s blechami vstává. Us. — kde. Myšlénka jakás na čele spí. Osv. Svět v tmě a páře spal. Smích spal v je- jím obličeji; Do rána spím na jeho srdci; V brázdách vrásek spalo zoufalství; Kde jemu po boku lavina spala v nepokojných snech. Vrch. Spí na psí plachtě (nepokojně). Kšá. Za horami, kde slunce spávalo. Zr. Gris. Spíce v rovích. Ž. wit. 87. 6. — kdy. Kdo v noci nespí, ten chytá prý myši. Val. Vck. — se komu kde jak. Sladce se mu tam spí. Vrch.

308207   Spáti Svazek: 7 Strana: 1384
Spáti. Cf. List. filol. 1892. 205., 250. Chceš-li dobře spáti poklop v polici všecky hrnky, potom se ti víčka klopiti budou. Mtc. 1892. 194.

308208   Spáti Svazek: 8 Strana: 0375
Spáti, 3. pl. spí; spějí od spěti. Bl. Gr. 268. Časování v Kroměř., Kojetín., Bystřičku, Tišňovsku vz Brt, D. II. 29., 54., 81., 196. í S. v hříších. GR. Nov. 118. 10. — jak. Spí, ako myš ve vreci, jako dudek, jako sysel, že by môhol popri ňom z dela streliť. Nov. Př. 607. — kde. Spí na psí kůži (kdo dělá, jakoby spal). Mor. NZ. V. 543.

308209   Spáti Svazek: 9 Strana: 0304
Spáti. O pův. vz Zub. v List. fil. 1901. 32. O tvarech sr. Gb. H. ml. ?I. 2., 289., 326. Hlava její nikdy nespala (byla bdělá, pozor- livá). Šml. VII. 63. Kdo spí, žádnému ne- škodí. Ezop. 287. — jak. Spíš jako kráva (pevně). Šeb. 212. S. v hříších. Chč. S. I. 356. Spávej jako zajíc (s otevřenýma očima, pozoruj vše). Hrub. 19. Chudobný i od hladu spává. Č. Př. 172. Chto sce dobre spať, nesmie mnoho žrať. Boš. Zát. Př. 68a. Spal jsem, jakoby mne do vody hodil (po kou- peli se dobře spí). Brt. v Hlídce 1899. 161. Spala jako na nepokojné vodě. Šml. IV. 203 Špať ako kôň na svítaní, ako liška (liška i bdíc ve své lsti má zavřené oči), ako myš na vreci, na obě uši. Spať sladko — večeraj krátko. Spí, akoby ho zabil, ako drevo, ako v oleji. Zát. Př. 362a. Spí ako sysel, ako v másle, v páperí, ako zarezaný. Poďme spať, zajtrá ráno zavčasu vstať. 1b. 74b. — jak dlouho. Spí tak dlouho, co by kočce naflákal (málo). Hoř. 122.

308210   Spáti Svazek: 10 Strana: 0386
Spáti. Kdo spí, obědvá. Vrch. Muš. I. 99. —jak. Špatně bychom spali, kdybychom měli podušky pod hlavou, nebo peřinu na sobě rozparkem na vrch obrácenou. Mtc. 1. 1897. Obr. 63. Spal jako skála (pevně, ani sebou nehnul). Zvon II. 104. Spal jako snop. Čes. 1. XII. 307. —jak dlouho. Je-li jasno, záhy vstávej, pakli mračno, déle spávej. Lit. list. XII. 319.

308211   Spátkem Svazek: 8 Strana: 0376
Spátkem = spátky. V. Kal. 177. a j.

308212   Spatlati něco Svazek: 7 Strana: 0745
Spatlati něco = špatně udělati. Us. Kmk. Kuk. II. 75.

308213   Spatný Svazek: 3 Strana: 0551
Spatný, v tělocv. Cf. Pata. S. stoj, mit geschlossenen Füssen. Km.

308214   Spatovati Svazek: 3 Strana: 0928
Spatovati tupiti, tadeln. — abs. Což to, oni umějí š. U Hořic. Hk. — koho jak. Nešpatoval sem ho ani za mák. U Jičína. Vz Spařiti.

308215   Spatra Svazek: 3 Strana: 0551
Spatra, z patra, lépe: s patra, aus dem Stegreif. Vz Patro. Jg.

308216   Spátralý. S Svazek: 3 Strana: 0551
Spátralý. S. ovoce = špatné, vybrané. Us. Lg.

308217   Spátrati Svazek: 10 Strana: 0386
Spátrati = vypátrati. Hoš. Pol. II. 158

308218   Spatrnosť Svazek: 3 Strana: 0552
Spatrnosť, i, f., die Sichtbarkeit. Reš. Vz Spatřitelnosť.

308219   Spatrný Svazek: 3 Strana: 0552
Spatrný, spatřitelný, sichtbar. Reš. — S., spatřováním se zabývající. Takový člověk mysli hrdé chce vysoko létati Jako orel v spatrném životu nade všecky. Št. N. 150.

308220   Spatrný život Svazek: 7 Strana: 0745
Spatrný život = duchovní, vita contem- plativa. Št.

308221   Spatrošiť Svazek: 7 Strana: 0745
Spatrošiť, aufschrecken, scheu machen, verwirren. Slov. Loos.

308222   Spatrovač Svazek: 10 Strana: 0386
Spatrovač, e, m. speculator. Pror. olom. 165a 2.

308223   Spatrunk Svazek: 10 Strana: 0386
Spatrunk, u, m. Dou (jdou) na s. (ohledy). Dšk. Km. 34.

308224   Spatrýbati Svazek: 7 Strana: 0745
Spatrýbati = hltavě pojídati, gierig schlucken. Val. Vck., Slavč. 16.

308225   Spatřená, é Svazek: 3 Strana: 0551
Spatřená, é, f., die Schau. Us. Vz Spa- třený.

308226   Spatření Svazek: 3 Strana: 0551
Spatření, n., der Anblick. Ze s. a ohle- dáni střev hovadských hádati. V. Hodný s. Har. Liter tažení pacholátkům v prvním s. divné potvory se zdají. Kom. Bezprostředné a neobrazné s. bytosti boží. Sš. J. 25. Všecky dvéře zamčeny, žádného není k s. Sš. P. 100. Pravý osten k popuzení, abychom se modlili, jest pilné s. našie nemoci. Hus I. 292. Při s. krále řekl, lépe: spatřiv krále. Pk. Očima k s. libé město. Mand. Není k s., lépe: není, nelze ho spatřiti. Ku s. (Augen- scheinvornahme) škod, ran, míst, stavení, gruntů přísežní před žalobou vysýláni býti a potom seznání o tom učiniti mají. Kol. 23.

308227   Spatřený Svazek: 3 Strana: 0551
Spatřený; spatřen, a, o, gesehen, er- blickt. Věci, s-né. Kom. Na s-nou jíti, reko- gnosciren. Šm. — kde. Ó ohavnosti veliká, na miestě sv. již s-ná, že tě kdy trpí spa- sitel. Hus. I. 301.

308228   Spatřený odkud Svazek: 7 Strana: 0745
Spatřený odkud: z dáli. Lpř. Sl. I. 80.

308229   Spatřitel Svazek: 3 Strana: 0551
Spatřitel, spatřovatel, e, m., der Er- blicker. Besichtiger. Štelc, Ryt. křest.

308230   Spatřitel Svazek: 8 Strana: 0376
Spatřitel. Ducbovní s., speculator spiri- tualis. 1438. List. fil. 1895. 147.

308231   Spatřitelka Svazek: 3 Strana: 0551
Spatřitelka, spatřovatelka, y, spatřitel- kyně, spatřovatelkyně, ě, f., die Erblickerin, Besichtigerin. Jg.

308232   Spatřitelnosť Svazek: 3 Strana: 0551
Spatřitelnosť, i, f, die Sichtbarkeit. Jg.

308233   Spatřitelný Svazek: 3 Strana: 0551
Spatřitelný, sichtbar. Hora z daleka s-ná. Ráj. — čím: lidskýma očima. Ryt. křest.

308234   Spatřitelný Svazek: 7 Strana: 0745
Spatřitelný. Sledy toho jsou s-ny. Šf. III. 205.

308235   Spatřiti Svazek: 3 Strana: 0551
Spatřiti, tři, tře (íc), il, en, ení; spatřo- vati, spatřovávati — shlednouti, ohledati, zvl. s ponětím pilnosti, besichtigen, in Augen- schein nehmen, sehen, ersehen, erblicken, betrachten, beobachten, berücksichtigen; na- vštíviti (V.), besuchen; mysliti, uvažovati (V.), besehen, erwägen; poznati, ersehen, erkennen. Jg. — abs. Abychom znamenajíc své vzdáleni« od pravého zdraví spatřili, kterak hlubocě pohříženi jsme v nemoc. Hus I. 292. — co: všecko, nebe; hvězdář běh nebeský spatřuje. V. Spatři mě= proba me. Ž. wit. 25. 2. Takého nenajdeš sobě upřímného, jakého spatřuješ spasitele svého; Krev červenú tam s-li; Neplač vo ně, dítě mé, šak ho tam zase s-me; Zase ho tam s-me, až jednó všeci vstaneme. Sš. P. 51., 84., 180. (Tč.). Nespatřil otce již živa. Bž. 127. Kdy byste zde byli a náš způsob s-li, že byste mne snadno u sebe omluvili. Žer. 22. Znamenaj Petra, Jidáše spatři, Štěpána přijmi, Nikoláše zavrz; nečinie kostelní do- stojenstvie křesťana. Hus I. 183. — čeho: drahých kamenů, šp. m.: co. Brt. V domě tom s-il N . . světla vezdejšího šp. m.: světlo. Brt. — co kdy. Strom při světle s. Us. Při zatínání žil mnoho věcí sluší s. Ras. Nic se tak tence upřísti nemůže, aby toho lidé při slunci s. nemohli. Č. Aby svo- jeho milého za sedym let s-la. Sš. P. 577. Poněvadž při mlácení zrno mezi plevami se nespatřuje; Nikdo za živa Boha s. ne- může. Sš. I. 113., J. 25. — (kde) proč. Ve čtyřech úhlech prostěradla čtyři strany světa se spatřují na důkaz, že . . . Sš. Sk. 124. — co (se) kde: na střeše mech, na zemi nůž s. Us. I v zákonech národů spa- třuje se mravné nápadnictví; Příbuzenství obou listů v tom spatřuje se, že . . .; Aniž v něm (v evangeliu) lidská jen moc se spa- třuje ; Ale i v tom se přednosť Petrova před jinými apoštoly spatřuje; Tertulian v soudu tom božím spatřoval následek vynešeného výhostu církve; S-il pak ve slávě té syna člověkova; Tak Daniel v rozličných obra- zech osudy čtyř říší spatřuje; Podobně spatřujeme u zakladatelů mnišských řádů v církvi křesťanské, že . . . »Sš. I. 28., II. 4., 12., 15., Sk. 56., 90., 124., 213. (Hý.). Co na té cestě spatříte, poznamenávejte sobě pilně. Žer. 331. A v tom zrcadle sě pilně spatřme, jenž nám před očima Buoh klade. Hus III. 134. S. se v zrcadle. Kom. — na čem. Spatřím na něm mistra. Jel. Když se spatřuji na životě. V. — co jak. Po veli- kosti krásy stvořenstva zřetelně či obdobou, obdobně stvořitel spatřín býti může. Sš. I. 27. Ohlédaje se štěstím známého Turka spatřím. Vrat. 113. S pilností s. V. Na oko to spatřujeme (man sieht es augenscheinlich). Sych. Což se i na oko s. může, že . . . V. — z čeho. Z toho přikladu snadno se s. může. Br. Z toho muož Člověk rozumný s., kterak hustě hřeší lidé v almužnách. Hus I. 451. — kdy jak. Již za svého v Ko- rintě pobytu Pavel na vlastní oči s. mohl. Sš. I. 155. — koho s kým. Poručím tě panu Bohu i s nim, spatřil sem tě v za- hradečce s inšim. Sš. P. 206. — v čem. Kteří ve vypravovateli onom očitém jiného někoho spatřiti chtějí; Sv. otcové ve chromci onom spatřují obraz duchovních chromcův; V nichžto (v křesťanech) raději v té straně spoluctitele velesvatyně boží spatřovali; Vrchol odporu toho spatřen byl v ukřižo- vání Páně. Sš. Sk. 2., 37., 116, L. 4L (Hý.). — co, koho čím. Jak ji spatřím jedním okem. Er. P. 178. Nespatřil jsem ho ani okem. Us. Šd. Rozumem čistým spatřím to, co jest oko tělestné nevidělo. Hus II. 426. — s inft. Spatřil ho jíti do města. A to jsem já vše tak býti očitě spatřil. Har. II. 124. — jak dlouho. Po tři neděle nespatřili jsme jasného nebe. Ml. — an. Spatřil jej, an šel do zahrady. Sv. — že. A s-il sem, že by tak velice přesáhla múdrosť bláznov- stvie, kterak velice dělí sě světlo od tem- nosti. Hus I. 282.

308236   Spatřiti Svazek: 8 Strana: 0376
Spatřiti, spatřen, -třien, třín. Br. Dan. I. 15.

308237   Spatřiti co Svazek: 7 Strana: 0745
Spatřiti co. Blažení, ješto spatřijí svě- dectvie jeho. St. Kn. š. 4. — co kde kdy. Purkyně spatřil světlo světa v zámku libo- chovickém dne 17. pros. r. 1787. u večer. Osv. I. 57.

308238   Spatřování Svazek: 3 Strana: 0552
Spatřování, n., das Schauen, die An- schauung, Beobachtung, Besehung. S. minio- sobné, vzchytové = ekstatické; S. a nazírání blahé, visio beatifica. Sš. Sk. 90., 26. (Hý.).

308239   Spatřovaný Svazek: 3 Strana: 0552
Spatřovaný; -án, a, o, erblickt, ange- sehen atd., vz Spatřiti.

308240   Spatřovatel Svazek: 3 Strana: 0552
Spatřovatel, e, m., vz Spatřitel.

308241   Spatřovatelka Svazek: 3 Strana: 0552
Spatřovatelka, y, f., vz Spatřitelka.

308242   Spatřovati Svazek: 3 Strana: 0552
Spatřovati, vz Spatřiti.

308243   Spaťúhati co Svazek: 3 Strana: 0552
Spaťúhati co = nevybíravě snísti. Na mor. Zlínsku. Brt. Vz Spažerkovati.

308244   Spatvečer Svazek: 10 Strana: 0664
Spatvečer. V sobotu půl druhé hodiny před večerem měli míti s. (undrlačníkovi pacholci). Wtr. Retn. 928.

308245   Spatý Svazek: 7 Strana: 0745
Spatý = spojený. Tři dědiny sú spaté s Rožnovem. Val. Brt. D. 267.

308246   Spatý, vz Svazek: 3 Strana: 0552
Spatý, vz Spiatý.

308247   Spatzier Svazek: 10 Strana: 0386
Spatzier Jan, spis. Sr. Sláma. Put. 511.

308248   Spauo Svazek: 3 Strana: 0552
Spauo, Jest mi spauo (spavo) — chce se mi spáti. V Krkonš. Kb.

308249   Spavá Svazek: 7 Strana: 0745
Spavá, é, f., Schlafsucht, f., u pekařů. Šp.

308250   Spávalňa Svazek: 7 Strana: 0745
Spávalňa, ě, f. = spárna. Slov. Hdž. Šlb. 83.

308251   Spávárna Svazek: 7 Strana: 0745
Spávárna, y, f. = spárna. Us.

308252   Spávauice Svazek: 3 Strana: 0552
Spávauice, e, f., das Kanapé. Slov.

308253   Spavice Svazek: 3 Strana: 0552
Spavice, e, f., sopor, Schlafsucht, f. Vz S. N.

308254   Spavice Svazek: 7 Strana: 0745
Spavice, cataphora. Vz Slov. zdrav. 352.

308255   Spavice Svazek: 10 Strana: 0386
Spavice, e, f., sopor, tvrdý spánek. Ktt.

308256   Spavicový. S Svazek: 10 Strana: 0386
Spavicový. S. sklesnutí, kataphorisch. Ktt.

308257   Spavičnatý Svazek: 7 Strana: 0745
Spavičnatý, soporös. Nz. lk.

308258   Spavka Svazek: 7 Strana: 0745
Spavka, y, f. = spavice. Šd.

308259   Spavnička Svazek: 9 Strana: 0305
Spavnička, y, f. = náčiní kovářské. 1676. Mus. ol. XII. 35.

308260   Spavo Svazek: 10 Strana: 0386
Spavo. Bylo jí chvilkami s. Krkonš. Ne- čásek.

308261   Spavosť Svazek: 3 Strana: 0552
Spavosť, i, f., die Schlafsucht. Rk.

308262   Spavosť Svazek: 7 Strana: 0745
Spavosť. Vz Slov. zdrav. 352., Kžk. Por. 442.

308263   Spavosť Svazek: 10 Strana: 0386
Spavosť, i, f, somnolentia, sopor, stupor, Schlafsucht. Ktt.

308264   Spavovati Svazek: 3 Strana: 0552
Spavovati — pavováním stěžiti, bauen, abbauen. — co kde (na čem). Nar. o hor. a k.

308265   Spavý Svazek: 3 Strana: 0552
Spavý, schläfrig, schlafsüchtig. Spavou si udělati (u pekařů = po celou noc spáti). Šp. Je mi spavo. Cf. Spauo.

308266   Spavý Svazek: 10 Strana: 0386
Spavý = ospatý. S. duch. Chč. S. I. 30b.

308267   Spažerkovati Svazek: 3 Strana: 0552
Spažerkovati — spaťúhati. Na mor. Zlínsku. Brt.

308268   Spažerkovati Svazek: 10 Strana: 0664
Spažerkovati = snísti mastné nemastné. Brt. Sl.

308269   Spažiti Svazek: 7 Strana: 0745
Spažiti, il, en, ení, zusammenschaften. Čsk.

308270   Spě Svazek: 3 Strana: 0552
Spě, zastr., sepial, a, o. Kat.; 2.= schla- fend. Kat. 2224. Vz Spáti.

308271   Specerei Svazek: 3 Strana: 0552
Specerei, něm., z lat., kupecké koření. Rk. — S. = vonivosť, vonlivosť, aroma, wohlriechende Spezerei. Specerií či vonli- vostí veliké množství potřebováno při mr- tvolách. Sš. L. 214.

308272   Specerovka Svazek: 10 Strana: 0386
Specerovka, y, f., ručnice. Vz Ott. XVIII. 781.

308273   Spéci Svazek: 3 Strana: 0552
Spéci (v obec. mluvě spícti), speku, spec, speka (ouc), kl, čen, ení; spékati, spěkati, spekati; spékávati — dohromady péci, zu- samenbacken, durch Hitze verdichten; pe- čením stráviti, spotřebovati, aufbacken; se = pečením stvrdnouti, sraziti se, dicht werden, durch Backen zusammenschrumpfen. V. S. sě, conglutinari. Ž. wit. 43. 25. — co. Slunce tu hlínu speklo. D. Za týden tři sta korců spekl (pečením spotřeboval). Ros. — se. Ta kýta se spekla. Ros. — se s čím v co. Vápno s vínem ažť sie zasie speče v hro- madu. Jád. — co, se kde (od čeho). Komu se krev spekla (srazila) v životě od úrazu. Lk. Kámen se v ledvích spěká. V., Lk. Když mnoho lidí v tom volu spekl a o hrdlo připravil. V. Spekly se v něm kostky (= pecky) požitých střešní. Us. na Mor. Hý. — se čím. Pěna mořská horkostí slunečnou se speká. Br. Prach krví se spekl. Alx. 1124.

308274   Spéci čeho kolik nač pro koho Svazek: 7 Strana: 0745
Spéci čeho kolik nač pro koho. Zpiekla múky za tri korce pre vás na koláče. Sl. ps. 236. — se s čím. Prach s krví se spekl. AlxV. v. 1728. (HP. 42.).

308275   Speci-es Svazek: 3 Strana: 0552
Speci-es, e, f., podlé Růže, lat., tvar, druh, die Art, Gattung; s. facti, vylíčení děje, der Thatbestand; in specie, zvláště, obvzláště. S. panis et vini, podoba chleba a vína, die Gestalt. Sš. J. 113. S. v lékár- nictví — příměsek léku, zvl. na hrubo roz- krájené n. roztlučené částky rostlinné. — V počtářství čtyři s. = čtyři známé způ- soby jednoduchého počítání t. sčítání, od- čítání, násobení a dělení. S. N.

308276   Special Svazek: 3 Strana: 0552
Special, speciál, a, m., z lat., důvěrný přítel. Rk.

308277   Specialisace Svazek: 10 Strana: 0386
Specialisace, e, f., z lat. S. bankovních bilancí. Nár. list. 1903. č. 222. 17.

308278   Specialisovati Svazek: 3 Strana: 0552
Specialisovati — zvláště, dopodrobna označiti, specialisiren, besonders abgeben. S. N.

308279   Specialista Svazek: 8 Strana: 0376
Specialista, y, m. Us.

308280   Specialista Svazek: 10 Strana: 0386
Specialista, y, m. Nár. list. 1903. č. 144. 8.

308281   Specialita Svazek: 7 Strana: 0745
Specialita, y, f., Specialität, f.

308282   Specialně Svazek: 7 Strana: 0745
Specialně, speciell, einzeln, besonders.

308283   Specialní Svazek: 3 Strana: 0552
Specialní, speciální, z lat., zvláštní, be- sonders, einzeln, genau, speciell. S. rozkaz.

308284   Specialní Svazek: 7 Strana: 0745
Specialní mappa. Stč. Zem. 385.

308285   Specialnosť Svazek: 3 Strana: 0552
Specialnosť, speciálnost, i, f., specialita, y, f., zvláštnost, die Specialität.

308286   Specielní Svazek: 10 Strana: 0386
Specielní, lépe: specialní (lat. specialis).

308287   Specifický Svazek: 3 Strana: 0553
Specifický, zvláštní, vše, co podstatě ně- jaké věci jest vlastní, nebo jí přísluší dle její přirozené povahy anebo zvláštnosti ro- dové, eigenthümlich, der natürlichen Be- schaffenheit gemäss, verhältnissmässig, ge- mäss, specifisch. S. teplo, váha. Vz S. N.

308288   Specifický Svazek: 7 Strana: 0745
Specifický. S. energie nervstva, Dk., Osv., krása hudby, Mus., rozprostranivosť (expansivnosť). Mj. 114.

308289   Specifičně Svazek: 10 Strana: 0386
Specifičně domácí věc. Nár. list. 1904. 349. 13.

308290   Specifičnosť Svazek: 7 Strana: 0745
Specifičnosť, i, f. Dk.

308291   Specifika, pl Svazek: 3 Strana: 0553
Specifika, pl., n , léky, které v jistých nemocech velmi dobře účinkují ku př. chinin při zimnici střídavé, ein sicheres Heilmittel.

308292   Specifikace Svazek: 3 Strana: 0553
Specifikace, e, f., z lat., jednotlivé vy- čtení, vyjmenování jednotlivých věcí jejich jménem, die Specifikation, genaues, nament- liches Verzeichniss, die Namhaftmachung.

308293   Specifikovati Svazek: 3 Strana: 0553
Specifikovati, tvarovati, roztvarovati, rozdruziti, rozváděti na druhy, zevrubně vy- čísti, specificiren, namentlich, genau angeben, namhaft machen. Rk. — co.

308294   Specinger Svazek: 7 Strana: 0745
Specinger, gra, m. 1793. Jg. H. 1. 627.

308295   Specinger Svazek: 9 Strana: 0305
Specinger Černohorský Mat. Sr. Mus. 1898. 180.

308296   Spectabilis Svazek: 3 Strana: 0553
Spectabilis, lat., titul fakultních děkanů na universitách. S. N.

308297   Spectacul-um Svazek: 3 Strana: 0553
Spectacul-um, a, n., lat., podívaná, po- dívání, hluk, die Schau, das Schaustück, der Anblick, Lärm, Spektakel.

308298   Spěč Svazek: 3 Strana: 0553
Spěč, e, m. — spáč, der Schläfer. D.

308299   Spěčení Svazek: 3 Strana: 0553
Spěčení, n., das Zusammenbacken.

308300   Spečený Svazek: 3 Strana: 0553
Spečený; -en, a, o, zusammengebacken. Har.

308301   Spečený Svazek: 7 Strana: 0745
Spečený. Potrava ve střevech spečená. Dch. S. knihy (nemoc přežívavců). Us. Šd.

308302   Spečený Svazek: 8 Strana: 0376
Spečený. S. valy. NZ. III. 192.

308303   Spečetělý Svazek: 7 Strana: 0745
Spečetělý = slepený. S. vlasy. U Kdýně. Rgl.

308304   Spečetění, n Svazek: 3 Strana: 0553
Spečetění, n., die Versiegelung. S. krámu, die Sperranlegung. J. tr.

308305   Spečetěný Svazek: 3 Strana: 0553
Spečetěný; -en, a, o, versiegelt. S. list. U. — čím: list s. třemi sty pečetí. Dač. I. 32.

308306   Spečetiti Svazek: 3 Strana: 0553
Spečetiti, vz Zpečetiti.

308307   Spěčiti se Svazek: 3 Strana: 0553
Spěčiti se, spíčiti se, il, ení; spěčovati se, lépe než spečovati se. Jg. S. = zepříti se, zpírati se, widerstreben, sich widersetzen. — komu, čemu. Pravdě se spíčíš. D. Kteráž krajina pomyslila spíčiti se Římanům. Lom. — proti čemu. Tvrdosť jest tobě proti ostnům se zpěčovati. Br. Proti králům se spíčili. Koule. — s inft. Pakli se kteří to činiti spěčovali. D. Hornící toto podniknouti se s-li. Dač. I. 121. — čeho. Jmaje Polákům učiniti slib, toho se spěčoval. Dač. I. 168. — Vz Zpíčiti se.

308308   Spěčiti se Svazek: 7 Strana: 0745
Spěčiti se. Spěčovati se proti vládě. Jel. — Bart. 124., Let. 101. Když se toho spěčoval. Apol.

308309   Spečka Svazek: 3 Strana: 0553
Spečka, y, f., omáčka z pečeně, der Bra- tensaft. Us.

308310   Spěčka Svazek: 3 Strana: 0553
Spěčka, y, f., která spí, die Schläferin D.

308311   Spěčky Svazek: 3 Strana: 0553
Spěčky, adv., ve spáni, schlafend, im Schlaf. Ve spěčky někoho přivésti. Zlob. Ve spěéky někoho zamordovati. Háj.

308312   Spěčky Svazek: 10 Strana: 0386
Spěčky (spiečky). Císaře ve spěčky udáví. Pass. Kr. 129b.

308313   Spečný Svazek: 3 Strana: 0553
Spečný. S. uhlí, die Backkohle. Hř. S. koks, Backkoks. Hř.

308314   Spěčovati se Svazek: 3 Strana: 0553
Spěčovati se, vz Spěčiti se.

308315   Spedice Svazek: 3 Strana: 0553
Spedice, e, f., it., posýlka, obsýlka, do- prava, výprava, die Absendung, Warensen- dung, Spedition.

308316   Spediteur Svazek: 3 Strana: 0553
Spediteur (speditér), fr., odesylatel, od- sylač, posylač, posylatel, výpravce, der Ver- sender, Spediteur. Rk.

308317   Spedovati Svazek: 3 Strana: 0553
Spedovati, poslati, odeslati, odpraviti, vypraviti, fördem, versenden, absenden, spc- diren. — co kam:do Jičína atd.

308318   Speh, u, m Svazek: 3 Strana: 0553
Speh, u, m., vz Špeh.

308319   Spěch Svazek: 7 Strana: 0745
Spěch. Mkl. Etym. 317. b., Šf. III. 527. Kůň uhání spěchem větru. Zr. Amis.

308320   Spěch Svazek: 9 Strana: 0305
Spěch. S. zbytečný, kde honí bázlivost Slád. Sen. 35.

308321   Spěch Svazek: 10 Strana: 0386
Spěch, u, m. = prospěch. Day jim, Bože, spyech. 1416. Rozpr. fil. 108.

308322   Spěch, u Svazek: 3 Strana: 0553
Spěch, u, m., pospíchání, od spěti, ch vsuto. Sf. Die Eile. Strsl. sp?h?.. Vz Spěti, 2. Koř. sp?, příp. -h?,. Mkl. B. 286. Na s. (brzo), na s. udělati; v krátkém času a na spěch; rychlého retunku na s. potřebujeme. V. Spě- chem jídlo do sebe házeti; Míti s něčím na spěch; Má to s. ?; Kam tak na s. pálíš V Dch. Na s. něco činiti. Let. 345. To nemá na s. Us. Šd. Takový s. vedl, není-li to nerozum? U Dobrušky. Vk. Na s. se stalo. Ros. Má na s. Us. Dělal, jakoby na s. měl. Sych. Spěchem dělej (na s.). Ros. Spěchem jíti. D. V s-chy se dáti. Č. V s-chu před někým jíti. St. skl. V s. zemi projíti. Ráj. S. není dobrý rádce (cf. Kvapné pospíchání jest macecha, spravedlnosti). Pr., Rb. S. brzo umírá. Č. Strany přísloví a pořekadel vz : Běžeti, Dech, Hlava, Hořeti, Chození (zvl.), Keser, Kocour, Kot, Noha, Oheň, Páliti, Pata, Prut, Skok, Spěšný, Steh, Strýček, Švec, Uhlí, Vítr.- S., rychlé stíhání, dieVerfolgung, Svévolně odtud, neučiniv počtu, s nějakou sumou peněz vyvázl; po němž, nelitovavše nákladu, páni poručníci s. způsobili a do- ptavše se jeho v Salcburku, vsaditi jej dali. Břez. 38. — S., prospěch, das Gedeihen, Glück. Na Slov. žencům se říká: ,Spěšno vám žati'; načež oni děkují: ,Zdraví za spěch' (za přání spěchu)! Plk.

308323   Spěchák Svazek: 3 Strana: 0553
Spěchák, a, m., kdo spěchá, der Eiler. Nej. Vz Spěchatel.

308324   Spěchali Svazek: 3 Strana: 0553
Spěchali, spíchati = pospíchati, eilen. S., od spěch a to od spěti, ch jest vsuto. Šf. — odkud kam (kudy). (Ziboj) lesem bystro spěcháše ot muže k mužů po všickej vlasti. Rkk. 7. S. do školy, z práce. Spěchá jako švec na jarmark. Us. — jak. S ve- likým spěchem s. Us. •?- s kým. Už tam kněza nechaj, jenom se mnú spěchaj. Sš. P. 10.

308325   Spěchatel Svazek: 3 Strana: 0553
Spěchatel, e, m., der Eiler. Vz Spěchák.

308326   Spěchatelka, y, spěchatelkyně Svazek: 3 Strana: 0553
Spěchatelka, y, spěchatelkyně, ě, f, die Eilerin. Č.

308327   Spěchati. Kdo Svazek: 10 Strana: 0386
Spěchati. Kdo spěchá, před časem se- stárne. Nár. list. 1904. 16. 3.

308328   Spěchati odkud kam jak Svazek: 7 Strana: 0745
Spěchati odkud kam jak. Rychlým krokem spěchá ven. Mcha. S-la od něho více než jindy. Sá. Rychlým krokem s-la mu vstříc. Osv. I. 271. O závod s. Lpř. Slunce k jitru spěchá. Hdk. Od naděje spěcháš k jiné. Vrch. Z hospody spěchal ven pod šíré nebe mezi pole. Osv. I. 182. Na záda ho vzala, k rodičům spěchala. Sš. P. 793. Spěchá k ohni jako Končinský (jde vážně a zdlouha. Prof. K. prý někam vážně a zdlouha se ubíral. Když se ho kollega otázal, kam jde, odpověděl prý: spěchám k ohni). V J. Hrad. — kudy jak. Vlna za vlnou potokem spěchá. Mcha. — k čemu: k odchodu. Osv. I. 278. — nač: na početí díla. Schz.

308329   Spěchavec Svazek: 3 Strana: 0553
Spěchavec, vce, m., lebia, hmyz. Krok.

308330   Spěchavo Svazek: 3 Strana: 0553
Spěchavo = spěšně. Jb. 135.

308331   Spěchavý Svazek: 3 Strana: 0553
Spěchavý, eilig. Šm.

308332   Spěchavý Svazek: 9 Strana: 0305
Spěchavý. S. oblak. Koll. Bás. 22.

308333   Spěchokřídlý Svazek: 7 Strana: 0745
Spěchokřídlý, eilbefittigt. S. duše. Dch.

308334   Spěcholetný Svazek: 3 Strana: 0553
Spěcholetný, eilbefliigelt. Dch.

308335   Spěchoň Svazek: 3 Strana: 0553
Spěchoň, ě, m., der Eiler. Us. Všk.

308336   Spěchule Svazek: 3 Strana: 0553
Spěchule, e, f., tachynus, hmyz. Krok. II. 252.

308337   Spěchy Svazek: 10 Strana: 0386
Spěchy. Na koně jsem s. vsed (na po- spěch). Us.

308338   Spejchati Svazek: 3 Strana: 0553
Spejchati = zpyšněti. Dač. I. 313.

308339   Spějí Svazek: 8 Strana: 0376
Spějí, 3. pl. od spěti; spí od spáti. Vz Spáti (3. dod.).

308340   Spejšov Svazek: 3 Strana: 0553
Spejšov, a, m., něm. Speschau, ves u Blan- ska na Mor. PL.

308341   Spejtat se Svazek: 10 Strana: 0386
Spejtat se = ptáti se. Sušice. List. fil. 1902. 252.

308342   Spejznouti Svazek: 3 Strana: 0553
Spejznouti, stehlen. Cf. Pejznouti. U Olom. Sd.

308343   Spek Svazek: 7 Strana: 0745
Spek, u, m., Conglomerat, n. Orl. VIII. 45.

308344   Spekati Svazek: 3 Strana: 0553
Spekati, vz Spéci.

308345   Spekavý Svazek: 7 Strana: 0745
Spekavý. S. uhlí, Backkohle, f. Šp., NA., Včř., Šmr.

308346   Speklený Svazek: 7 Strana: 0745
Speklený = pekelný. S. diera. Slov. Nár. nov. IV. č. 82.

308347   Speklina Svazek: 3 Strana: 0553
Speklina, y, f., něco speklého, durch Hitze verhärteter Klumpen. S. v hovadě (chundel srsti). Ja., v oku, D., sirovata (láva). Kram.

308348   Speklina Svazek: 7 Strana: 0745
Speklina uhelná = škvár. Hrm. 83.

308349   Speklitosť Svazek: 3 Strana: 0553
Speklitosť, i, f., speklivosť, speklosť, die Verhärtung durch Hitze. S. jater a jiného drobu (zacpání). Ja. S. kamenná. V.

308350   Speklitý, speklivý, speklý Svazek: 3 Strana: 0553
Speklitý, speklivý, speklý, zusammen- gebacken, durch Hitze verhärtet. S. těsto, Jád S. vozher. 1). Nejeden s. žid tak učinil. Sš. J. 65. S-tou tvrdosť obměkčovati. Byl. Předm. 4.

308351   Speklosť Svazek: 10 Strana: 0386
Speklosť, i, f., vz Speklý. Mš.

308352   Spektakl Svazek: 3 Strana: 0553
Spektakl, u, m., z lat., vz Spectaculum.

308353   Spektr-um Svazek: 3 Strana: 0553
Spektr-um, a, n., vidmo, das Spektrum. Vz KP. II 404., S. N.

308354   Spektralní Svazek: 3 Strana: 0553
Spektralní, spektrální, vidinový, Spek- tral-. S. rozbor. Vz KP. IL 142., S. N.

308355   Spektralní Svazek: 7 Strana: 0745
Spektralní rozbor. Vz Slov. zdrav. 352., Ott. II. 245.

308356   Spektrometr Svazek: 7 Strana: 0745
Spektrometr, u, m., Spectometr. S. Meyersteinův, Zeugrův. ZČ III. 108., 112.

308357   Spektrometr Svazek: 10 Strana: 0386
Spektrometr = nástroj k určování úhlů. Vz Ott. XXIII. 787.

308358   Spektrometrický Svazek: 8 Strana: 0376
Spektrometrický. S. methoda. Vstnk. IV. 2.

308359   Spektroskop Svazek: 3 Strana: 0553
Spektroskop, u, m., vidmojev. Ck. Vz S. N. S. Dubosqueův, Kircbhoffuv a Bun- senňv. Vz KP. II. 143. S. kapesní. Ck.

308360   Spektroskop Svazek: 10 Strana: 0386
Spektroskop, u, m. Ott. XXIII 787.

308361   Spektroskopický Svazek: 7 Strana: 0745
Spektroskopický, spetroskopisch. S. bádaní, pozorování, přístroj, rozbor, výzkum. Stč. Zem.

308362   Spektroskopie Svazek: 9 Strana: 0305
Spektroskopie, e, f. Živ. V. 186.

308363   Spektrum Svazek: 7 Strana: 0745
Spektrum. Cf. Šfk. Poč. 243., Ott. I. 97.

308364   Spektrum Svazek: 10 Strana: 0386
Spektrum, a, n. Vz Ott. XXIII 788.

308365   Spekulace Svazek: 3 Strana: 0553
Spekulace, e, f., z lat., přemýšlení, pá- trání, vypatřování, die Nachsinnung, Er- forschung (s. filosofická); počítavá zištnost kupecká (s. kupecká), podniknutí, ein Unter- nehmen, die Gewinnspähung, Spekulation. Koupě na zisk, auf Spekulation. Nz. Vz S. N.

308366   Spekulační Svazek: 3 Strana: 0554
Spekulační, Spekulations-. S. svatba. Němc.

308367   Spekulační Svazek: 10 Strana: 0386
Spekulační chance, klika, koupě, papíry, podnikatel. Nár. list. 1898. č. 135. 6., 1903. č. 305. 2. a 21., č. 161. 13. atd.

308368   Spekulant Svazek: 3 Strana: 0554
Spekulant, a, m., zištný a počítavý člověk, der Gewinnspäher, Spekulant.

308369   Spekulativní Svazek: 3 Strana: 0554
Spekulativní, přemýšlivý, rozjímavý, pátravý, vypatřovací, nachdenkend, spähend, unternehmend, spekulativ. Nz. S. výmysl, hlava,, methoda či návod, S. N., láska. Kos. 01. I. 267.

308370   Spekulativní Svazek: 10 Strana: 0386
Spekulativní věda která se zakládá na přemýšlení. Krec. 4.

308371   Spekulovati Svazek: 3 Strana: 0554
Spekulovati — přemýšleti, počítati, pá- trati, vypatřovati, spekuliren. — k čemu: k úpadku vkladných listin, auf das Fallen der- Aktien s. Nz.

308372   Spekulovati Svazek: 3 Strana: 0929
Spekulovati, přemýšleti, počítati, nach- denken, berechnen, spekuliren. — k čemu: k úpadku vládních listin. Nz.

308373   Spěl Svazek: 7 Strana: 0745
Spěl, u, m. = pecní grafit, uhlík, Gar- schaum-Graphit. Hř.

308374   Spělač Svazek: 10 Strana: 0664
Spělač, e, m. = pivovarský pomahač? Wtr. Řem. 399.

308375   Spělák Svazek: 3 Strana: 0554
Spělák, a, m., der das Bier fassende Brauer- geselle. Ros.

308376   Spělař Svazek: 7 Strana: 0745
Spělař, e, m., v hutn., Garmacher, m. Hř.

308377   Spělati Svazek: 3 Strana: 0554
Spělati, zastr., vz Spílati.

308378   Spěle Svazek: 8 Strana: 0376
Spěle. S. urozuměti. Dět. Ježíš. 1. a.

308379   Spelendřiť Svazek: 7 Strana: 0745
Spelendřiť = utéci. Laš. Brt. D. 267.

308380   Spelíchalý Svazek: 9 Strana: 0305
Spelíchalý = opelichalý. S. čepice. Rais. Pot. 138.

308381   Spelík Svazek: 3 Strana: 0554
Spelík, a, m., athochilus, pták, zastar. Rozk.

308382   Spelík Svazek: 7 Strana: 1384
Spelík, a, m., agochilus, pták. Pršp. 10. 10.

308383   Spěliti Svazek: 3 Strana: 0554
Spěliti, zastr. — spěti, pospíchati, eilen. — kam. Slunce na svět spěli. Výb. 1. 135.

308384   Speliti Svazek: 3 Strana: 0929
Speliti, il, en, ení, špelovati = strčiti, stossen. — koho. Špelil ho. Mor. Šd. — čím kam: do kouta. Us. Hý.

308385   Spěliti Svazek: 7 Strana: 0745
Spěliti. AlxV. v. 676. (HP. 17.). — S., garen, gar machen, v hutn. Hř.

308386   Spělkov Svazek: 3 Strana: 0554
Spělkov, a, m.. Spielkau, ves u Jimra- mova na Mor. PL.

308387   Spělník Svazek: 7 Strana: 0745
Spělník, u, m., das Gareisen, die Probir- stange, v hutn. Hř.

308388   Spělný Svazek: 7 Strana: 0745
Spělný, Gar-. S. pec, v Hutn. Hř

308389   Spělosť Svazek: 3 Strana: 0554
Spělosť, i, f. Opatrní, ctní ve spělostech páni milí. NB. Tč. 244.

308390   Spělosť Svazek: 7 Strana: 0745
Spělosť, vz Spělý (dod.). — S., die Gar- heit, v hutn. Hř.

308391   Spělotavný Svazek: 7 Strana: 0745
Spělotavný, garschmelzend, v hutn. Hř.

308392   Spělov Svazek: 3 Strana: 0554
Spělov, a, m., Spielau, ves u Batelova na Mor. PL.

308393   Spelta Svazek: 9 Strana: 0305
Spelta, alica, Kraftmehl. Fisch. L

308394   Speltit Svazek: 10 Strana: 0664
Speltit = prodati. V zloděj. ml. Čes. I. XV. 48. . Spilka, y, f. = špejl, Vz Brt. Sl.

308395   Spelunka Svazek: 3 Strana: 0554
Spelunka, y, f., z lat., jeskyně; místo nečisté, brloh, skrýš, peleš, kde chátra se schází, Höhle, f., Nest, n., Spelunke, f. S. N.

308396   Spelunka Svazek: 10 Strana: 0386
Spelunka, y, f. = jeskyně. Baw. B. v. 10a.

308397   Spělý Svazek: 7 Strana: 0745
Spělý, rasch eilend. S. křídlo, vzlet. Dch. — S. = schopný, fähig. S. skutku ně- jakého, řemesla. Laš. Tč.— S., gar, v hutn. S. vysoká pec, Gargang, garer Gang. Hř.

308398   Spemši Svazek: 3 Strana: 0554
Spemši, spenši, zastr. sepjavši. Kat. 918., 2316. O neústrojných tvarech: spem, počemši m. spen, počenši vz Bž. §. 330. 7.

308399   Spěna Svazek: 3 Strana: 0554
Spěna, y, ť., cison, zastr. Rozk.

308400   Spěnací Svazek: 3 Strana: 0554
Spěnací — spínací, Bind-. S. provaz. Ja.

308401   Spěnačka Svazek: 3 Strana: 0554
Spěnačka, y, f., die Fussfessel. Csk. Cf. Spěnák.

308402   Spěnačka Svazek: 10 Strana: 0386
Spěnačka, y, f. = 1. spěnací kosť, u jedno- kopytníků kosť mezi kloubem spěnacím a kopytním; 2. spěnák, spěnadlo, spínka. V z Ott. XXIII. 792.

308403   Spěnadlo Svazek: 3 Strana: 0554
Spěnadlo, a, n., das Ko])pelzeug. Čsk.

308404   Spěnák Svazek: 3 Strana: 0554
Spěnák, u, m., spěnací proraz, der Spann- slrick. S-kem koně spinati. D.

308405   Spénanie Svazek: 7 Strana: 0745
Spénanie, n. = spínání, das Bäumen. Slov. Zátur.

308406   Spenát, spenák Svazek: 3 Strana: 0554
Spenát, spenák, u, m. S. zelní. Flora. Vz Spinat.

308407   Spencer Svazek: 3 Strana: 0554
Spencer, u, m., angl., v obecné mluvě špenser živútek, kabátek bez šosuv, die Uiberzugsjacke, das Spencer. Rk.

308408   Spenčica Svazek: 8 Strana: 0376
Spenčica, e, f., stopčena, ostenčica, šeser- kovica = zblavec (poduška vycpaná stopkami, spýním, ostenkami, šešerkami). Brt. D. II. 497.

308409   Spendage Svazek: 3 Strana: 0554
Spendage (spendáž, v obec. mluvě špen- dáž), dar, pomazanka, die Spende, Sehen kung, Spendage.

308410   Spendlikářiti Svazek: 3 Strana: 0929
Spendlikářiti, il, ení, Nadlerei treiben.

308411   Spendovati Svazek: 3 Strana: 0554
Spendovati, darovati, schenken, spen- diren.

308412   Spendýr Svazek: 3 Strana: 0929
Spendýr, u, m., z něm. Spende = úplatek, das Bestechungsgeschenk. U Olom. Šd. Vz Špendace.

308413   Spenecz Svazek: 7 Strana: 1384
Spenecz, e, m , pessula, zastr. Pršp. 72. 94.

308414   Spěněný Svazek: 7 Strana: 0745
Spěněný; -ěn, a, o. S. vlny. Us. Tč. — čím. I ten komoň jeho zdá se hněvem zpě- něn. Sš. Bs. 90. — se. Nevíš, jesli jsem se s-la (zprznila). Slez. Šd. — se jak. More sa do dna s-lo. Dbš. Sl. pov. I. 370. — se čím. Sitno krvou čiernou sa spení. Hdk. 259.

308415   Speněžiti Svazek: 3 Strana: 0554
Speněžiti, vz Zpeněžiti.

308416   Spění Svazek: 3 Strana: 0554
Spění, n., chvátání, die Kilo. Chrni.

308417   Spěnice Svazek: 3 Strana: 0554
Spěnice, e, f., ein grosser Käfig auf dem Vogelheerd. Us.

308418   1. Spěniti Svazek: 3 Strana: 0554
1. Spěniti, il, ěn, ění; spěňovati == pěnu sebrati, abschäumen. Jg. — co čím. Zvaře stred, až zhustne, spienuj jej velmi čistě lžicí. Ms. o štěp. — 2. S., koně na pastvě spénákem svázati, ein Pferd spannen, seideln. D.

308419   Spěnka Svazek: 3 Strana: 0554
Spěnka, y, f., die Bloche. Rk.

308420   Spěnka Svazek: 7 Strana: 0745
Spěnka = hlavní trám, trám vazný, Bindebalken, m. Nz.

308421   Spěnuška Svazek: 3 Strana: 0554
Spěnuška, y, f., chumáčkovitá housenka, die Spannraupe, D.

308422   Spěnuškovatý Svazek: 3 Strana: 0554
Spěnuškovatý. S-tí (motýlové), phalae- noidea, die Spanner. Nz.

308423   Spera Svazek: 3 Strana: 0554
Spera, y, m., osob. jm. Šd.

308424   Spěra Svazek: 3 Strana: 0554
Spěra, y, f., v horn., die Verstrebung. Bc.

308425   Spěra Svazek: 7 Strana: 0745
Spěra. K utužení dráhy mostní slouží spěry úhlopříčné, do nosičů příčných za- čepované. Zpr. arch. IX. 27. Cf. Pcl. 29. — Hodiny se spěrú malovanú (s ciferníkem). Arch. VIII. 564.

308426   Spěra Svazek: 8 Strana: 0376
Spěra. Neb již beze vší spěry voláš podle srdce svého. XIV. stol. Mus. 1894. 84

308427   Spěrací Svazek: 7 Strana: 0745
Spěrací, Spreitz-. S. hák (u okna), Us. Pdl, pilíř. Rjšk. S. pevnosť. Zpr. arch. XI. seš. 3. str. 21.

308428   Spěradlo Svazek: 7 Strana: 0745
Spěradlo, a, n.. Stütze, f. O s. se opříti. Hdk. — Zpr. arch. XI. seš. 3. str. 29.

308429   Spěradlový Svazek: 7 Strana: 0745
Spěradlový. S. konstrukce. Zpr. arch. XI. seš. 3. str. 29.

308430   Spěrák Svazek: 3 Strana: 0554
Spěrák, u, m., obyč. šperák, šperhák, der Sperrhaken.

308431   Spěrák Svazek: 9 Strana: 0305
Spěrák, U, m = hůl podpírající zábradlí. Us. Kub. 157.

308432   Sperechtiti Svazek: 8 Strana: 0376
Sperechtiti = zkaziti (han.). Brt. D. II. 387.

308433   Spěrek Svazek: 3 Strana: 0554
Spěrek, zpěrek, spírek, rku, spěreček, čku, m. = omydlek, kousek mýdla po práni zbylý. Us., D. — S., vůbec malý kousek mýdla. Am. Nemám ani spírek mýdla. Klat. Kd., Ktk.

308434   Spěrek Svazek: 7 Strana: 0745
Spěrek mýdla. Cf. Zmyvek. — S-ky, der Ablall beim Honigpressen, u pernikářů. Šp.

308435   Sperche-us Svazek: 3 Strana: 0554
Sperche-us, a, m., řeka v Thessalii.

308436   Speriti Svazek: 8 Strana: 0376
Speriti. A chci s. se v boji s tebou. Vrch. Rol. XXIII.-XXIX. 29.

308437   Sperka Svazek: 3 Strana: 0554
Sperka, y, f., žen. osob. jm. Pal. Rdh. 126.

308438   Sperlach Svazek: 3 Strana: 0554
Sperlach, zastr., pokryvka. S. na vůz, die Wagendecke. Půh. II. 605., Reš. Vz Gl. 467.

308439   Sperlený S Svazek: 10 Strana: 0386
Sperlený S. rosa, Kvap. Lib. 66., mok. Tomsa.

308440   Spermacet Svazek: 7 Strana: 0746
Spermacet, u, m. = tuk z velryb. Vz Slov. zdrav. 352., Šfk. Poč. 456.

308441   Spermacetový Svazek: 7 Strana: 0746
Spermacetový. S. svíčka. ZČ. III. 21. Vz Spermacet.

308442   Spermatokola Svazek: 7 Strana: 0746
Spermatokola, y, f., řec. = nahroma- dění tekutiny chám obsahující u varlete neb u nadvarlete. Vz Slov. zdrav. 352.

308443   Spermatozoa Svazek: 7 Strana: 0746
Spermatozoa, pl., n. = hlavní součástky (buňky) muž. semene oplozujíci ženské va- jíčko. Vz Slov. zdrav. 352.

308444   Spermatozoid Svazek: 7 Strana: 0746
Spermatozoid, u, m. = chámové tělísko. Osv. VI. 52.

308445   Spernatěti Svazek: 3 Strana: 0554
Spernatěti, ěl, ění, bitter werden. Us.

308446   Spéry Svazek: 10 Strana: 0386
Spéry = sfaery dušennosti a stanlivosti = místa, v nichž každý živel se pohyboval, maje v nich stálosti potud, pokud nebyl jiným živlem z nich vytlačen. Zach. Test. 150.

308447   Speřenosť Svazek: 3 Strana: 0554
Speřenosť, i, f., gefiederte Beschaffen- heit. Jg.

308448   Speřenožebrý Svazek: 3 Strana: 0554
Speřenožebrý. S. listy, folia penninervia. Rostl. I. 58.

308449   Speřený Svazek: 3 Strana: 0554
Speřený, gefiedert, pinnatus. S. list. Sudo-, licho-, proti-, střídmo-, dvoj-, troj-, nad-, předo- atd.speřený; přetržně, ubíravě, zběžně, zdvojeně, křídelně, prstnatě, kloub- natě s. — Rostl.

308450   Speřený Svazek: 7 Strana: 0745
Speřený. S. tykadla. Stn. I. 7. Cf. Čl. Kv. XXX.

308451   Speřice Svazek: 3 Strana: 0554
Speřice, Speřitz, ves u Křelovic v Par- dubsku. PL. Vz S. N.

308452   Speřiti se Svazek: 3 Strana: 0554
Speřiti se, il, en, ení — sraziti se, zu- sammenstossen, handgemein werden. — abs. Ti kluci se s-li. U Rychn. — s kým, s čím. Uhři s Pražany se mužsky spořili. Let. 41. Buď kdo buď, že se s ním speřím. Ctib. — jak. Speřili se s velikou horlivostí. Troj. 379.

308453   Speřiti se s kým Svazek: 10 Strana: 0386
Speřiti se s kým = seprati. Baw. J. v. 1955.

308454   Spes, lat. In Svazek: 3 Strana: 0554
Spes, lat. In spe, v naději, v očekáváni.

308455   Speskovati Svazek: 3 Strana: 0554
Speskovati, zpeskovati = vyhubovati, herunter machen. — koho. D. — S., zka- ziti. — co: sukno. Us.

308456   Spessartin Svazek: 3 Strana: 0554
Spessartin, u, m., odrůda granátu, Man- gankiesel, m. S. N.

308457   Spesy Svazek: 3 Strana: 0554
Spesy, z it., útraty, vydání, náklady, die Kosten, Auslagen, Spesen. Rk., S. N.

308458   Spěš Svazek: 3 Strana: 0554
Spěš, spěše, spieš (zastr.) = spíš, spíše. Na Mor. posud. Šd. Spěš n. spěšej. Brt. Klekni na kolena a pros pána Boha, bych moh co spěš umříť; Utopím ho (nůž) v tobě a lebo sám v sobě, nech ta naše láska spěšej konec vezme; Spěše se ta hlína ve zlato obrátí, než se má maměnka z krchova na- vrátí. Sš. P. 80., 414., 491. Spiéš voda Li- dečkem hore zpátkem půjde, než na mé hlavěnce věneček zas bude. Sš. P. 478. (Tč.).

308459   Spěš Svazek: 7 Strana: 0746
Spěš. Hleďte si co spěš pomáhať (čím dřív, tím líp).

308460   Spěš Svazek: 8 Strana: 0376
Spěš = spíše, dříve. Kdo spěš přijďe, ten spěš meľe. Mor. Čes. 1. V. 420.

308461   Spěš, spěše Svazek: 10 Strana: 0386
Spěš, spěše = rychle. Baw. E. v. 138., 1292., J. v. 611., T. v. 868. a j.

308462   Spěše Svazek: 3 Strana: 0554
Spěše — na spěch, na kvap. Kat. 363., 1403.

308463   Spěšec Svazek: 8 Strana: 0376
Spěšec, šce, m., ocyusa, brouk. S. černý, o. procidua, tmavý, maura, ztloustlý, incas- sata. Vz Klim. 136.

308464   Spěšej Svazek: 9 Strana: 0305
Spěšej = spíše, dřívé. S. než o sedmi ne- pojedeme. Hor. 145. Sr. Spěš.

308465   Spěšek Svazek: 7 Strana: 0746
Spěšek, ška, m. = spěch. Běžel spěškem Mor. Šd.

308466   Spěšiti Svazek: 3 Strana: 0554
Spěšiti, zastr. — spíšiti. BO.

308467   Spěšiti Svazek: 7 Strana: 0746
Spěšiti = spěchati. Šf. III. 506 A když slunce k hoře spěší. Alx.V. v. 2209. (HP. 53.).

308468   Spěšiti Svazek: 8 Strana: 0376
Spěšiti. A kácel chýše, kudy spěší. Vrch. Hol. XXXI. 54. Chvátá spěše (transgr. praes.), properabat maturare fugám. AlxBM. 61. Cf. Krok. 1893. 159.

308469   Spěšiti Svazek: 10 Strana: 0386
Spěšiti = zpěchati. Baw. E. v. 3084.

308470   Spěšná Svazek: 3 Strana: 0554
Spěšná, é, f., jm. chrtice. Šp.

308471   Spěšná Svazek: 7 Strana: 0746
Spěšná, é, f. = jm. chrtice. Škd.

308472   Spěšně Svazek: 3 Strana: 0554
Spěšně — hbitě, rychle, kompar. spěšněji Schnell, geschwind, eilends, flugs, hurtig in Eile, eilig, behende. V. S. přijíti, mlu- viti; příliš s. V. S. a lakotně jísti. Kom. Co nejspěšněji. V. Kdo bystrý má vtip, s. věc prohlídne. Kom. S. něco udělati; s-šně čísti. D. To slovo má s, rčeno býti. Hus III. 260. Proto nás tu nezdržujte, spěšně váček rozvazujte. Sš. P. 741.

308473   Spěšně Svazek: 7 Strana: 0746
Spěšně poslati, Bart., někam jíti, Pass., vstáti. Št. Kn. š 163.

308474   Spěšník, a, m Svazek: 3 Strana: 0554
Spěšník, a, m., ein flinker, geschwinder Mensch. — S., oxiopes, pavouk plícnatý. Krok. II. 249.

308475   Spěšníky Svazek: 9 Strana: 0305
Spěšníky —jídlo. Do vroucí vody zavaří se mouka a povaří. Voda se scedí, lžicí vyberou se kousky, nakladou na mísu, omastí a posypou tvarohem. Čes. 1. X. 235.

308476   Spěšno Svazek: 9 Strana: 0305
Spěšno = spěšně. Mtc. 1900. 344.

308477   Spěšnohubý Svazek: 7 Strana: 0746
Spěšnohubý = prostořeký. ČT. Tkč.

308478   Spěšnomluvný Svazek: 3 Strana: 0555
Spěšnomluvný, balbus, der schnell redet. Res.

308479   Spěšnost Svazek: 3 Strana: 0555
Spěšnost', i, f., hbitost, rychlost, die Ge- schwindigkeit, Schnelligkeit, Schleunigkeit, Behendigkeit V., Aqu., Jel.

308480   Spěšný Svazek: 3 Strana: 0555
Spěšný = hbitý, čerstvý, chvátavý, rychlý, bystrý, kvapný, náhlý, eilig, geschwind, hur- tig, schnell, eilfertig. V. S. výmluvnosť, Jel., pomoc, opatření. Sych. S. pochod, der Eil- marsch, práce, Postarbeit, f., malba, ein Kitsch; s-ným krokem někam jíti. Us. Dch. Protož, páni milí, prosíme vás za naučenie s-né, kterak je o to máme rozděliti. NB. Tč. 42. Spěšné dílo nebývá kalé, V., nerádo bývá dobré. D. Spěšnýtě co medvěd za kře- pelkou. Č. S. práce nad výdělkem spláče. Lb. S. dílo z rukou padá. Č. Vz Spěch.

308481   Spěšný Svazek: 7 Strana: 0746
Spěšný. S. chůze, Šml., nástin. Nz. -- k čemu. Nebuď k vereňu (věření) s-ný. Slov. Tč. K tomu byl tak spěšný k chy- tání tyček. Vrat.

308482   Spěšný Svazek: 8 Strana: 0376
Spěšný. S. dílo s hrubej m prospěchem ne- bejvá. Kat. z Žer. II. 115.

308483   Spěšný Svazek: 10 Strana: 0386
Spěšný. Není dobré s-né dílo. Frant. 48. 2.

308484   Spěšov Svazek: 3 Strana: 0555
Spěšov, a, m., Speschau, ves u Blanska na Mor. Tč.

308485   Spět Svazek: 3 Strana: 0555
Spět, lépe: zpet. Jg.

308486   1. Spěti Svazek: 3 Strana: 0555
1. Spěti = vzpeti = odzpívati. — co. A tu vieru každý, vstávaje, měl by spěti, i také lehaje. Št. N. 184. Též spěje-li páteř který věrný člověk neb což kolivěk do- brého učiní; A já neviem ještě, spěl-li sem jeden páteř Bohu vzácný, jak sem živ. Hus I. 27., II. 40. — Hus I. 312., II. 106., III. 295. (Tč.). Vz Zpěti.

308487   2. Spěti Svazek: 3 Strana: 0555
2. Spěti, spěji, 3. os. pl. spějí, spěj, spěje (íc), spěl, ěn, ění = pospíchati, eilen. Jg. Strsl. sp?ti, jacere, proficere, sp?h festinatio. Sr. litev. sp?ti, Müsse haben, spetas; lett. spět, können; agls. sp?van, Erfolg haben, sp?d. Glück; starohornoněm. spuon, von Statten gehen, staroind. spha, sph?jati, ge- deihen, řec. <pO-a ve (pO-ávo>. Mkl. aL. 59. — abs. I brachu sě, kamo slunce spěje (na západ). Rkk. 45. — odkud kam. Voják z boje do tábora spěje. Nej. Když slunce z hory (s hory) spěje (vychází). St. skl. — kam, k čemu. Ež chám spěje na ludné jich vlasti. Rkk. 46. Neroďte spěti v pa- hubu. Rkk. 53. Věz, že v konce spěješ ne- blahé a věci naší že již netuším. Kos. Ol. I. 246. S. k nepříteli. St. skl. Ovoce spěje k zralosti. Jg. S. v záhubu. Mus. — před kým. Ande druh před druhem spějú (spějí). Mus. (Alex.). — (jak) kam. Kterak ke mně orlem spěje. Chmel. I. 40. Tudy spěj lisími skoky. Rkk. 11. — kudy kam. Spěje (ju- noše) lesem temným ku hradu. Rkk. 28. — za čím. Za tvojím již křížem spěji. Sš. Bs. 63. — odkud komu nač. Andělé jí s nebe spěli na úlevu. Sš. Bs. 69. S. někomu na pomoc. Dch. — S., pomoci, helfen. Bóh mně rač spieti. St. skl.

308488   Spětí Svazek: 3 Strana: 0555
Spětí, n., sepnutí, die Zusammenfügung, Bindung. S. vola, koně na pastvě, das Span- nen, Seideln. Jg.

308489   1. Spěti Svazek: 7 Strana: 0746
1. Spěti. Pateř jeden spěj. Pass. mus. 453. Každý by ji (vieru) měl řékati a k tomu as a jeden pateř spěti; Teprvť sem jediný pateř spěl. Št Kn. š. 13., 46. (253. 25 ) - co jak. Spěješ-li jej beze vší překazy. Pass. mus. 453.

308490   2. Spěti Svazek: 7 Strana: 0746
2. Spěti. Mkl. Etym. 317. b , List. fil. 1883. 453. — kam (jak). Vlna do dálky spěje; V dál koráb spěje; Vždy stejným rhythmem vlny spějí k břehu; Vždy výše anděl spěje vzhůru; Směle nožka spěje na ně (stezky); Duch lásky nade spoustu spěje. Osv. K cizím břehům s. Kká. K zá- letům spějí mládenci. Hdk. Ať šťastní spěji v slunný jih Klš. Spěl v tichém letu orel k obloze. Vrch. Ku pomáhání s. Ž. kl. 69.2. — kde komu jak. Nade hlavou čas mu spěje letným křídlem. Vrch.— kudy (jak odkud). Tak směsí pustou volným krokem spě i; Horský ručej přes balvany v ples- ném tanci spěje v dál; Vzpomínky jeho hlavou spěly. Vrch. Z chrámu hlavním spěla vchodem. Hdk. — jak. Zvěsť radostná tu větrem spěla. Exc. — s kým. Myšlénky mé, ó vlnky, spějí s vámi. Kyt. 1876. 80.

308491   Spěti Svazek: 8 Strana: 0376
Spěti. Cf. Gb. H. ml. I. 40. Po moci lačně spěly (dychtily). Vrch. Rol. XVII.-XXII. 163.

308492   Spěti Svazek: 9 Strana: 0305
Spěti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 219.

308493   Spetice Svazek: 3 Strana: 0555
Spetice, Spitzhof, dvůr u mor. Budějovic.

308494   Spetierum Svazek: 10 Strana: 0386
Spetierum = tvářnosť hmoty. Zach. Test. 150.

308495   Spětiť se Svazek: 10 Strana: 0386
Spětiť se = zopreť sa nazad v chôdzi, vzepříti se. Koň sa zpetil. Slov. Phľd. XXIV. 542.

308496   Spětiti Svazek: 7 Strana: 0746
Spětiti, vz Zpětiti.

308497   1. Spěv Svazek: 3 Strana: 0555
1. Spěv, spiev, zastr. = spiav, n. p. ruce. Troj. Vz Sepnouti.

308498   2. Spěv Svazek: 3 Strana: 0555
2. Spěv, u, m., spěvák atd. vz Zpěv atd.

308499   Spěváček Svazek: 7 Strana: 0746
Spěváček, čka, m. — S. Jan, jesuita 1712. Vz Jg. H. I. 627., Mus. 1884. 399., 1886. 652, Jir. Ruk. II. 243.

308500   Spěvák Svazek: 10 Strana: 0386
Spěvák = řebřík. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141.

308501   Spevárka Svazek: 10 Strana: 0386
Spevárka, y, f. = zpěvačka. Liptov. Sbor. slov. IX. 43.

308502   Spevka Svazek: 10 Strana: 0386
Spevka, y, f. = píseň. Orava. Sb. sl. 1901. 178.

308503   Spevniti Svazek: 3 Strana: 0555
Spevniti, il, ěn, ění, spevňovati, befesti- gen. Z., Dač. I. 183. — co čím: drva úžemi (houžvemi). Rkk. 19. — se v čem: u víře. Zalán. Kn. dv. o sk. Kr. II. 159. Vz Zpevniti. Spěvný, vz Zpěvný.

308504   Spevniti koho čím Svazek: 7 Strana: 0746
Spevniti koho čím. S-nil ho mazáním na královstvie. Výb. II. 745.

308505   Spěvokol Svazek: 3 Strana: 0555
Spěvokol, a, m. = zpěvácky spolek, sbor. Slov. Šd.

308506   Spevokol Svazek: 8 Strana: 0376
Spevokol. Phl'd. 1895. 77.

308507   Spevokolový Svazek: 8 Strana: 0376
Spevokolový. S. schůzka. Phľd. 1895. 77.

308508   Spevovať koho Svazek: 7 Strana: 0746
Spevovať koho = opěvovati. Slov. Spe- vom ma spevujte. Phľd. IV. 461.

308509   Speyer Svazek: 3 Strana: 0555
Speyer, a, m., Špýr. Tk. II. 513., III. 561.

308510   Spezák Svazek: 8 Strana: 0376
Spezák, a, m. — zloděj. Záp. Mor. Brt. D. II. 387.

308511   Spéznót Svazek: 8 Strana: 0376
Spéznót (han.), spajznút (val.) = ukrásti. Brt. D. II. 387.

308512   Spěž Svazek: 3 Strana: 0555
Spěž, e, f., die Bronze. Dch., Sš. Srn. bs. 64.

308513   Spěž. Sr Svazek: 10 Strana: 0386
Spěž. Sr. Spiež.

308514   Spěžovec Svazek: 3 Strana: 0555
Spěžovec, vce, m. = ze spěze udělaný. Zvonění zvoncov, s-cov. Slov.

308515   Spěžovec Svazek: 8 Strana: 0376
Spěžovec = bronzový zvonec. Phľd. XII. 541.

308516   Spěžovec Svazek: 9 Strana: 0305
Spěžovec, sr. Spiežovec.

308517   Spěžový Svazek: 3 Strana: 0555
Spěžový, bronzen, von Bronce, Bronz-. S. pás. Dch., Vc. Pr. 19.

308518   Spěžový Svazek: 8 Strana: 0376
Spěžový. S. zboží. NZ. II. 617.

308519   Sphaera Svazek: 3 Strana: 0555
Sphaera, vz Sfera.

308520   Sphaerometr Svazek: 10 Strana: 0386
Sphaerometr, u, m. ((Tcpctlgu, koule a (léxgov) = přístroj sloužící k měření koule (jejího poloměru atd. ). Vz Strh Mech. 43.

308521   Sphaerosiderit Svazek: 7 Strana: 0746
Sphaerosiderit, u, m. = železná ruda v útvaru uhelném. Šfk. 346.

308522   Sphinx, vz Svazek: 3 Strana: 0555
Sphinx, vz Sfinx.

308523   Spiati Svazek: 3 Strana: 0555
Spiati, vz Sepnouti. - Spiatý, spiat, a, o, gefesselt. — v co: v jarmo. Kká. S. 44.

308524   Spiatý Svazek: 7 Strana: 0746
Spiatý. Král na ty čteny spjatým okem zírá. Štulc. I. 49. — čím: hříchem, Výb. II. 28., okovy, Hrts., hrůzou. Mkr. Konce řetízku sponkou s-té — kde jak. Kabátec v předu těsně s-tý. Hdk. — več: v pouta. Kká. V háv mnicha s-té tělo Vrch.— jak. Ruce na krev s-té. Kká. K sl. j. 136.

308525   Spica Svazek: 8 Strana: 0376
Spica, e, f. = paprslek kola, Radspeiche, f. Slov. Zátur.

308526   Spice Svazek: 3 Strana: 0555
Spice, e, f. — špice, die Spitze, zastar. Rozm. Fil. s Pravd. — S., špice, rovné šidlo ševcovské (Hý.), forale, instrum. sartoris. Žuk.

308527   Spícená Svazek: 8 Strana: 0376
Spícená, é, f. = odstoupení od koupě. V Strakon. NZ. IV. 391. Cf. Spítiti.

308528   Spící Svazek: 3 Strana: 0555
Spící, vz Spáti.

308529   Spicl Svazek: 3 Strana: 0931
Spicl, a, m., z něm. Spitzel = pes zvlášt- ního druhu, jemuž uši vzhůru stojí, jakoby bedlivě poslouchal, odtud i š. = tajný vy- zvedač a donašeč policejní, Detektiv. Us. Rk. — Š. = skrček, capart. U Olom. Sd.

308530   Spicni Svazek: 10 Strana: 0427
Spicni kůň. 1513. Arch. XIX. 229.

308531   Spicze Svazek: 7 Strana: 1384
Spicze, e, f., raptula, zastr. Pršp. 10. 7.

308532   Spíčiti Svazek: 3 Strana: 0555
Spíčiti, vz Zpíčiti, Spěčiti se.

308533   Spíditi Svazek: 3 Strana: 0555
Spíditi, il, ěn, ění = pídí směřiti, mit der Hand abmessen. Ros.

308534   Spidlov Svazek: 9 Strana: 0305
Spidlov, a, m., trať u St. Města na Mor. Mus. ol. IV. 33.

308535   Spiečky Svazek: 10 Strana: 0386
Spiečky, vz předcház. spěčky.

308536   Spiedlák Svazek: 9 Strana: 0305
Spiedlák, a, m., kopec na již. Mor. Šeb. 188.

308537   Spielák Svazek: 8 Strana: 0376
Spielák v pivováre = spilák. Arch. XIV. 469.

308538   Spieliti Svazek: 10 Strana: 0386
Spieliti = spěchati, zastar. Pel. XXIII.

308539   Spiess Svazek: 7 Strana: 0746
Spiess, a, m. — S. Bedř. Vil., naroz. 1842., prof. v Kr. Hradci. Vz Tf. H. 1. 98., 173., Ukaz. 109.

308540   Spiess Svazek: 9 Strana: 0305
Spiess Bedř. Sr. Jub. XXIX.

308541   Spiess Svazek: 10 Strana: 0386
Spiess Bedř. Vil., prof. a spis. 2. /1. 1842. až 17. /4. 1903. Sr. Čes. 1. XII. 397., Lit. I. 933., Alm. XIV. 138. —143., Ott. XXIIL 809., Zvon III. 436., Nár list. 1903 č. 106. odp. a jiné listy z též doby.

308542   Spieše Svazek: 10 Strana: 0386
Spieše, vz Spíše.

308543   Spieše = spíše Svazek: 3 Strana: 0555
Spieše = spíše. Kat. Vz Spěš.

308544   Spiešek Svazek: 10 Strana: 0386
Spiešek, šku, m. = špidlatá, drevena ho- molička, ktorá tenším koncom zvrtá sa po zemi, keď ju neprestajne malým bičíkom švihá a tak v ustavičnom pohybe udržuje. Čas. mus. V. 19 Sr. Káča.

308545   Spiešně Svazek: 7 Strana: 0746
Spiešně = spíše. Žvt otc. 53. a.

308546   Spieti Svazek: 3 Strana: 0555
Spieti = sepnouti, spiati.

308547   Spieti Svazek: 7 Strana: 0746
Spieti. Ž. kl. 156. b. 1.

308548   Spieti, vz Svazek: 10 Strana: 0386
Spieti, vz Spíti.

308549   Spievať Svazek: 8 Strana: 0376
Spievať = zpívati. Phľd. 1894. 442.

308550   Spievati Svazek: 7 Strana: 0746
Spievati, vz Zpívati.

308551   Spiež Svazek: 8 Strana: 0376
Spiež, e, f. = spěž = bronz. Slov. Phľd. 1893. 352.

308552   Spiež Svazek: 10 Strana: 0386
Spiež = spěž, není něm. Messing (dle Loosa), nýbrž Bronze. Sb. sl. 1901. 160.

308553   Spiežovec Svazek: 8 Strana: 0376
Spiežovec, vce, m. = zvon ze spěše. Vz Spěžovec. Tam (večer) zaznejú s-vce tučných volkov. Slov. Phľd. 1896. 621.

308554   Spiežovec Svazek: 10 Strana: 0386
Spiežovec, vce, m. = zvon ze spieze ulitý. Sb. sl. 1901. 160.

308555   Spíchal Svazek: 3 Strana: 0555
Spíchal, a, m., osob. jm. Sd.

308556   Spichať Svazek: 9 Strana: 0305
Spichať. Člověk mosí se, jak patří, s. (oháněti, pracovati), chca fsecko podělat'. Mtc. 1900. 336.

308557   Spíchati Svazek: 3 Strana: 0555
Spíchati, vz Spěchati. — S., vz Spích- nouti.

308558   Spíchnout Svazek: 10 Strana: 0386
Spíchnout = zraditi. V zloděj. mluvě. Sr. Proštumfovat.

308559   Spíchnouti Svazek: 3 Strana: 0555
Spíchnouti, chnul a chl, ut, utí; spíchati, honem sešiti, schnell zusammenheften. — co. Jen to spíchni a pojď. U Bělohrad. Bf. — koho čím odkud: veverku tyčkou se stromu s. — koho jak: až do smrti. V. Vz Spíchati.

308560   Spíchnouti co odkud Svazek: 7 Strana: 0746
Spíchnouti co odkud. Sv. Michal všecko s polí spíchal. Us. Bž. — se s kým = svaditi se. Slez. Šd.

308561   Spíchnouti koho čím Svazek: 9 Strana: 0305
Spíchnouti koho čím. Spíchal ho nožem. Dač. II. 63.

308562   Spíchnuto Svazek: 10 Strana: 0386
Spíchnuto = prozrazeno. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141.

308563   Spik Svazek: 3 Strana: 0555
Spik, u, m. = spiknutí. Ziak.

308564   Spikaly Svazek: 3 Strana: 0555
Spikaly, dle Dolany, něm. Spikal, ves u Ml. Boleslavi. PL.

308565   Spikanard Svazek: 3 Strana: 0555
Spikanard, u, m., z latin, spica nardi, nardus, die Narde, rostl. Kom. J. 135.

308566   Spikání se Svazek: 7 Strana: 0746
Spikání se, vz Spikati se. Tajné s. a spolčování se. Pal Rdh. III. 296.

308567   Spikantnělý Svazek: 9 Strana: 0305
Spikantnělý. S. voda (úkrop). Arb. Dom. 120.

308568   Spikati se Svazek: 3 Strana: 0555
Spikati se, vz Spiknouti se.

308569   Spikbl Svazek: 3 Strana: 0555
Spikbl, klu, m. = spiknutí. Mach.

308570   Spikelec Svazek: 7 Strana: 0746
Spikelec = spiklec. Msn. Or. 124.

308571   Spiklec Svazek: 3 Strana: 0555
Spiklec, kelce, m. = spiklý, spiklenec. Udali tam Iasoua co buřiče a s-ce. Sš. II. 235.

308572   Spiklenec Svazek: 3 Strana: 0555
Spiklenec, nce, m. = spiklý, der Ver- schworene. Us. Vz -ec (dodat.)

308573   Spiklenecký Svazek: 10 Strana: 0386
Spiklenecký život. Stan. II. 324.

308574   Spiklenství, n. S Svazek: 10 Strana: 0386
Spiklenství, n. S. proti řádu nynějšímu. Pror. 1886. č. 22.

308575   Spiklice Svazek: 3 Strana: 0555
Spiklice, Spieglitz, ves u Šumberka na Mor. Tě.

308576   Spiklik Svazek: 3 Strana: 0555
Spiklik, a, m. = spiklenec. Srn.

308577   Spikloun Svazek: 3 Strana: 0555
Spikloun, a, m. = spiklenec. Ziak.

308578   Spiklý Svazek: 3 Strana: 0555
Spiklý, der Verschworene. Dch.

308579   Spiknout se Svazek: 8 Strana: 0376
Spiknout se. Dyž se oheň spikne = vyjde. N. Město. Brt. D. II. 387.

308580   Spiknouti se Svazek: 3 Strana: 0555
Spiknouti se, knul a kl, ut, utí; spikati se, spikovati se = v hromadu se sraziti, za jedno býti, smluviti se zvláště proti někomu, sich zusammen schlagen, rotten, sich rot- tiren, vereinigen, sich verschwören. Jg. — abs. Kteříž se spikli. V. Ale když ho ruka světská popadla, tehdy sú sě ihned spikli umluvivše se, aby nebyl puščen. Hus TIL 286 — se s kým. Spikli se s Římany. Flav. S Římany pohany se spikli proti Kristu židé. Sš. Sk. 50. A ďábel nejviece doufá pomoci od těla, neb tělo s ďáblem proti mně sú sě spikli. Hus III. 119. — se proti komu. Kram., J. tr., Rváč. S. se proti králi. D. Proti něčímu životu se s. Ml. Avšak i se strany druhé odpůrci se proti cestě Páně spikli; Proti pravdě se spikajíce; Židé se byli všelijak proti němu (Pavlovi) spikli. Sš. II. 76., Sk. 164., 236. (Hý.). - se proti čemu čím, jak, v čem. Patrno učeníkům bylo také již tenkráte ono záští, jakým se proti pánu jeho nepřátelé spikli; Neměli ani tušení té zášti, kterou se vrahové Páně proti němu spikli; Veškeři s-nuli se proti Bohu v tom, že se protivili tomu. Sš. J. 44., 121., Sk. 51. -kdy. Při smrti Páně pohanstvo se židovstvem se spiklo a spo- jilo. Sš. Sk. 51. — aby. Když sú sě byli kněžie a zákonníci s-li, aby byl vyobcován, ktožby, že on Kristus jest, vyznal. Hus II. 219. — se na koho (čím). V., J. tr. Trojí vrah ten zase se na ni spiká. Sš. Snt. 54. Havranů dvé do vnitř vniká, na zbojce se vztekem spiká. Sš. Bs. 71. — se o koho. O něj se spikli. Apol. — se k čemu. S-li se k jeho zahubeni. Jel. Ať k útoku se spiknou. Kka Š. 16.

308581   Spiknouti se Svazek: 7 Strana: 0746
Spiknouti se. Vz Mkl. Etym. 246.

308582   Spiknouti si Svazek: 9 Strana: 0305
Spiknouti si = poklepati, pohovořiti si. Již. Mor. Šeb. 93. Sr. Plkati.

308583   Spiknutí Svazek: 3 Strana: 0556
Spiknutí, n., smluvení, smlouva proti někomu, srocení, die Vereinigung, Zusam- menrottung, Meuterei, Verschwörung, das Komplot. V. Tajné s. V. S. rozsévati, Kom., stropiti, D., vyzraditi. Kram. Na s. účasten- ství bráti. Sych. S. něčí proti někomu. Br. Společníci s.; s toho s. sešlo. Sych. Třetie ratolesť jich zlosti jest s. s pohany proti spravedlivému. Hus II. 396. Lidské 8. horší než boží dopuštění. Us. Vk. Původce s., der Komplotstifter. J. tr.

308584   Spiknutý Svazek: 10 Strana: 0386
Spiknutý = známý. V zloděj. mluvě.

308585   Spiknutý, lépe Svazek: 3 Strana: 0556
Spiknutý, lépe: spiklý. Brs. 2. vd. 234.

308586   Spikořiti se s kým Svazek: 3 Strana: 0556
Spikořiti se s kým. Vz Pikořiti se. U 01om. Sd.

308587   Spikování Svazek: 7 Strana: 0746
Spikování, n., vz Spikání. Ktož nemiluje rot a s. Krnd. 207.

308588   Spiksa Svazek: 7 Strana: 0746
Spiksa, y, f. = spiknutí, pikle. Byla mezi nimi s.; Ti všeci jsou jedna a. Us. na Mor. Wrch., Šd., Vhl.

308589   Spikularní Svazek: 9 Strana: 0305
Spikularní buňka. Vz Ott. XII. 479.

308590   Spilá Svazek: 3 Strana: 0556
Spilá Tímto slovem volají na Slov. husy. U nás: husy, husy! Ryb.

308591   Spíla Svazek: 7 Strana: 0746
Spíla, y, f. = spíle (žert.) Neroď tú spílú spíleti, ještoť slušná nenie tobě. Ezp. 914.

308592   Spílací Svazek: 3 Strana: 0556
Spílací káď, der Füllbotich. Us. Sp.

308593   Spilák Svazek: 3 Strana: 0556
Spilák, u, m. polévačka, lžíce k lití svíček, die Gussschaufel. Us. Kk. — S., spí- lací džber, der Ständer. Suk.

308594   Spilák, a Svazek: 7 Strana: 0746
Spilák, a, m., der Gährbursche. Rk

308595   Spílání Svazek: 3 Strana: 0556
Spílání, n., nalévání, die Füllung; 2. na- dávání, das Aufheissen. Vz Spílati.

308596   Spílaný Svazek: 3 Strana: 0556
Spílaný. S. pivo (do sudů slité), gefüllt. Us.

308597   Spilati Svazek: 3 Strana: 0556
Spilati, spílávati = do spily, t. do spilky dávati = líti, nalévati, v hromadu slévati, giessen, füllen; nadávati, přezdívati, schelten, vorwerfen, aufheissen; žertovati, scherzen. Jg. O původu vz Mz. 311. — co (nalévati): pivo (sudy pivem ze stoku plniti), Us., Háj., mýdlo (ze spiláku do formy dávati). Am. S. neštěstí (stropiti). D. — co kam: víno v láhvice, ZN., Luc, do sudů. Proch. — Rostl. — komu co, čeho (= nadávati, vz toto). Sylvius Cechům často kacíře spílá. V. Divná jména nám spílají; Bohu klamy s-lá. Br. Pravdu někomu spílati (do očí metati). Sych. — Lichevníkům lakomců, pijanům ožralců spílají. Kom. S al mu lotrů, zrádců. Ros. Vlastní svědomí jim hubenců s-lo. Jg. I. 15. —jak: o všecko pryč s. Us. Dch. — o kom (žertovati). Potajně a utrhačně o man- želkách spílal. 1585.

308598   Spílavý Svazek: 10 Strana: 0386
Spílavý dopis. Nár. list. 1902. č. 130. 2.

308599   Spíle Svazek: 7 Strana: 0746
Spíle = žert atd. Cf. Mkl. Etym. 317. b. Jaké s., jaké radování. Vc. Lab. 94. Kde jste spíle, růžní dnové. Č. Kn. š. 196. Psík se líbí jedno spílí. Ezp. 938.

308600   Spíle, špíle Svazek: 3 Strana: 0556
Spíle, špíle, e, spilka, spilka, y, f. (zastr.) — špičatá braň, spitziges Gewehr, Spiess, Waffe. Nenie čísla tej všej spíle; Dva udatna muže dobré s. (-dobré braně). Výb. I. 146., 815. — Špilka na Moravě = špendlík. — S., žert, hříčka, ze střhněmec. spil, der Scherz, das Vergnügen. Gb. Tisí- ceré větérky v hravé spili modré fábory rozdouvaly. V Žamb. Dbv. Na spíli to obrá- tícím. St. skl., Kat. 310., Výb. I. 209.

308601   Spílečník Svazek: 8 Strana: 0376
Spílečník, a, m., v pivováře. Nár. list. 1894. č. 360.

308602   Spilečný Svazek: 3 Strana: 0556
Spilečný, ého, m., tovaryš sladovnický mající na starosti spilku, der Füllknecht. Jg. — S., Füllkammer.

308603   Spílečný Svazek: 9 Strana: 0305
Spílečný. S. pivo. Př. star. VI. 174.

308604   Spilek, lka Svazek: 3 Strana: 0556
Spilek, lka, m., opilec, der Trunkenbold.

308605   Spílení, n Svazek: 3 Strana: 0556
Spílení, n., das Scherzen, der Scherz. St. skl. IV. 16. — S., das Zusammensägen. Slov. Bern.

308606   Spíleti Svazek: 3 Strana: 0556
Spíleti, el, en, ení, zastr. = žertovati, posmívati se, obelhávati, přelstíti, belügen, betrügen, verhöhnen. Ze střhněmec. spiln, Scherz treiben. Gb. — abs. Ty jsi pravda, jež s. a Istíti nemuožeš. Orlog. Který kupec móž býti, by ne-lel neb druhého neoklamal. Št. — kým. Bohem a svatými spílejí. Výb. I. 259. Svět všemi ludí a spílé. Št. N. 213. - St. skl., Dal.

308607   Spíleti Svazek: 7 Strana: 0746
Spíleti. Sv. ruk. D. 89., Št. Kn. š. 204. 5. a 6. Cf. List. fil. 1884. 444. Ze střněm. spln žertovati. Takových řečí ani by spí- leti chtěla. Brig. 3. b. — čím. Někým s. Č. Kn. š. 285. Spílevše jím přieliš dosti. Hr. ruk. 245. (Kostečníci) svatými s-lejí. Hrad. 115. a. Jím spílechu. Drk. 166. b.

308608   Spíleti Svazek: 9 Strana: 0305
Spíleti, spíleju kým. Zaniklo. Gb. H ml. III. 2. 270.

308609   Spíleti. GR Svazek: 8 Strana: 0376
Spíleti. GR, Nov. 44.

308610   Spíliti Svazek: 3 Strana: 0556
Spíliti, il, en, ení, spilovati, zusammen- sägen ; zusammenfeilen, überfeilen. Berg. exc.

308611   Spilka Svazek: 3 Strana: 0556
Spilka, y, f., podzemní jáma u koželuhův, die Höhle. — S. u sladovníků místnosť a) kde pivo kyše (s. mladá), die Füllkammer, b) kde pivo k výstavu leží (s. stará), die Vor- rathskammer. Us. — S., spílání piva, vlé- vání do sudů, das Bierfüllen. Us. — S., vz Spíle. — S., y, m., osob. jm. Šd.

308612   Spilka Svazek: 3 Strana: 0933
Spilka, y, f.. na Mor. = špendlík, z lat. spina, spinula. Mz. 333. — Jg. — Š. = špejl, špílek, der Speil. U Op.vy. Klš. — Š. = nýtek, der Stift. Hud.

308613   Spilka Svazek: 10 Strana: 0386
Spilka, y, f. = sklepní místnosť na mladinu s dobrou ventilací, náležitou dlaž- bou a možno-li, natřená smaltovou barvou. Ott. XIX. 820b. S. Frant, hud. sklad. Zl. Pr. XXI. 240. i s podobz.

308614   Spillar Svazek: 10 Strana: 0427
Spillar Jarosl. a Kar., mal. Sr. Tob. 218.

308615   Spílman Svazek: 10 Strana: 0386
Spílman, a, m., mimus. Žakéři neb s-ni. Mill. 84a.

308616   Spilně Svazek: 7 Strana: 0746
Spilně = žertovně. Theofilus a vece. Výb. II 20.

308617   Spilný Svazek: 3 Strana: 0556
Spilný, zastr., plný spíle, žertovný, scherz- haft; 2. nadávačný, posměvačný, Läster-. S. jazyk. Tkad. — Jg. Vz Spíle.

308618   Spilosť Svazek: 3 Strana: 0556
Spilosť, i, f. = opilosť, podpilosť, pod- napilosť, die Betrunkenheit, der Rausch. An jich duši pýchy zmohla s. Sš. Bs. 175. (Hý.).

308619   Spilovati Svazek: 3 Strana: 0556
Spilovati. V. — co čím: pilou (sřezati) n. pilníkem (sestrouhati), absägen; abfeilen, verputzen. Us. Sp.

308620   Spilšč Svazek: 8 Strana: 0378
Spilšč, e f. = čistec, čisťík, len p. Marie, linaria vulgaris, rostl. Brt. D. II. 504.

308621   Spilý Svazek: 3 Strana: 0556
Spilý = opilý, trunken, berauscht. Br., V. — čím: včely sirkou s. Rozm. o vč.

308622   Spilý Svazek: 7 Strana: 0746
Spilý. Btt. Sp. 13. — čím. Kká. S. hří- chem, Čch. Ba. 97., Štulc, záštím. Vrch. — jak: na matěru. Us — od čeho. Hlava od ran spilá. Kká. K sl. j. 121.

308623   Spím, vz Svazek: 3 Strana: 0556
Spím, vz Spáti.

308624   Spín Svazek: 7 Strana: 0746
Spín, u, m. = stvol péra, der Feder- achaft; nedošlé péro. Slez. Šd.

308625   Spína Svazek: 3 Strana: 0556
Spína, y, f., spínka = sponka. Sd. — S., y, m., osob. jm. Šd.

308626   Spina Svazek: 7 Strana: 0746
Spina, vz Špína. Pa. 47. — S. = kopec u Bystřice na Mor. Pk. — S. Arnold, nar. 1850., dr. lékař. a prof. při české univer., spisov.

308627   Spina Svazek: 10 Strana: 0386
Spina Arnold. Vz Ott. XXIIL 810., díl VII. 746.

308628   Spina Arn Svazek: 9 Strana: 0305
Spina Arn. dr. Sr. Jub. XXIX.

308629   Spínací Svazek: 3 Strana: 0556
Spínací, vz Spěnací.

308630   Spináč Svazek: 3 Strana: 0556
Spináč, e, m., mikrommata, pavouk. Krok.

308631   Spínač Svazek: 7 Strana: 0746
Spínač = svírač. S. žíly, compressor venae. — S., pavouk. Brm. IV. 721.

308632   Spínač, spinatel Svazek: 3 Strana: 0556
Spínač, spinatel, e, m., der Zusammen- hefter.

308633   Spinačka Svazek: 3 Strana: 0556
Spinačka, y, f., die Hefterin. — S., řemen n. provaz ku spínání, die Gurte. Vrat.

308634   Spínačka Svazek: 7 Strana: 0746
Spínačka, y, f., v mechan., Spannrolle, f. Sak.

308635   Spinadlko Svazek: 10 Strana: 0387
Spinadlko, a, n. = spinadlo, spona. 1512. Arch. XIX. 90.

308636   Spinadlo Svazek: 7 Strana: 0746
Spinadlo. S. kličky drátové (v lékař.), na tužku, na křídu, Us. Pdl., na pytle. Wld. S. sedlové, dorsum ephippii. Exc. Dvě hlavy hadí byly s-dlem pláště. Zr. Amis.

308637   Spinadlo, spinadelko, spinátko Svazek: 3 Strana: 0556
Spinadlo, spinadelko, spinátko a, n. = náčiní ku spínání něčeho, spona, sponka, das Hefteisen, -blech, die Spange. Jg., BO., Čsk., Nz. Peníze nám vzali, zlatý a 7 gr. a tři groše široký, s-dla stříbrná s měšcem velikým. NB. Tč. 125. (Ib. 273.).

308638   Spínák Svazek: 3 Strana: 0556
Spínák, u, m., vz Spěnák.

308639   Spínalo Svazek: 8 Strana: 0376
Spínalo, a, n. = poťahel, tril'o v. šlichta. Slov. Kal. S. 164.

308640   Spínání Svazek: 3 Strana: 0556
Spínání, n., die Zusammenknüpfung, Koppelung.

308641   Spinar Svazek: 3 Strana: 0556
Spinar, a, m., kdo dělá spínky, der Haftel- macher. Mor. Šd. — S., osob. jm. Šd.

308642   Spinat Svazek: 3 Strana: 0556
Spinat, špinát, špenát, u, m., rostlina, spínacia oloracea, der Spinat. Kk. 151., 153., Rostl. 1286.

308643   Spínati Svazek: 3 Strana: 0556
Spínati, vz Sepnouti.

308644   Spínati Svazek: 8 Strana: 0376
Spínati. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 81.

308645   Spínati se Svazek: 8 Strana: 0577
Spínati se. (Dítě) spina se kole vseckeho (učíc se choditi). Čes. 1. VI. 143.

308646   Spinátko, a Svazek: 3 Strana: 0556
Spinátko, a, n., vz Spinadlo.

308647   Spínavý Svazek: 7 Strana: 0746
Spínavý. S. křeče, Streckkrämpfe

308648   Spincovati se Svazek: 9 Strana: 0331
Spincovati se. Dva černí se š-cují (sobě rovní se špičkují). Rybay.

308649   Spinčičkati Svazek: 10 Strana: 0387
Spinčičkati = spinkati. Dšk. Km. 54.

308650   Spindler Svazek: 7 Strana: 0746
Spindler, vz Špindler.

308651   Spindra Svazek: 9 Strana: 0305
Spindra, y, m. a f., nadávka. Hoř. 74.

308652   Spínek Svazek: 3 Strana: 0556
Spínek, nku, m, die Klausur. Mor. Šm.

308653   Spinel Svazek: 3 Strana: 0556
Spinel, u, m., nerost, der Spinell. S. ob- sahuje kysličník hlinitý a hořečnatý; jemu se podobá: hernicit. Spinel černý, červený, tmavě zelený. Vz Drahokam. Bř. Vz Bř. N. 188., Schd. II. 41., KP. III. 188.

308654   Spinel Svazek: 10 Strana: 0387
Spinel, u, m., nerost. Sr. Ott. XXI1I. 813.

308655   Spinelový Svazek: 7 Strana: 0746
Spinelový rubín. Osv. I. 669

308656   Spinet Svazek: 10 Strana: 0387
Spinet, u, m., vlas. spinetto = zasta- ralý druh klavíru. Vz Ott. XXIII. 813.

308657   Spínka Svazek: 3 Strana: 0557
Spínka, y, f. = spěnadlo. D. S. na kosili. Vlasy vyšívanou s-kou svázané. Bdl. — S., převaz, trám ve stavení (malý trámec, který dva krovní trámy spojuje, das Heftel, die Schnalle). — S., řetízek s háčkem n. i kroužek ku spínání k sobě bran vláčných. Us. Dch.

308658   Spinka Svazek: 8 Strana: 0376
Spinka (dol.), prut (slov.), rozpínák (val.), spruzlák (St. Hroz.) = příčka, jež spojuje obě kleče pluhu. Brt. I). II. 448. — S., na- bedří (Zlín), pohřbetník se šlahounem, který se za chomout zapíná (řemen po hřbetě koně se táhnoucí). Brt. D. II. 452. — S., kotula, zapínák = veliký ploskatý knoflík z kosti nebo z perleti zapínat košili na prsou. Val. Brt. I). II. 470.

308659   Spinka Svazek: 10 Strana: 0669
Spinka Václ. Vz Ott.

308660   Spinkati Svazek: 3 Strana: 0557
Spinkati, v dětské řeči = spáti. Us. Spinkej! Sd., Klš., Škr., Jg.

308661   Spínkový Svazek: 7 Strana: 1384
Spínkový svorník, Kupplungsbolzen. Tch. 1889. 63.

308662   Spínkový Svazek: 8 Strana: 0376
Spínkový, Kuppel-. S. řetěz. Ptrl. 16.

308663   Spinozism-us Svazek: 3 Strana: 0557
Spinozism-us, u, m, náuka, že hmota jest božstvím. Šd.

308664   Spion, a, m Svazek: 3 Strana: 0557
Spion, a, m., it., vyzvedač. — Spionovati, vyzvídati, spioniren.

308665   Spiplati Svazek: 3 Strana: 0557
Spiplati, verhunzen. Boč. exc. 1523. — co. Cf. Piplati.

308666   Spipnouti Svazek: 3 Strana: 0557
Spipnouti, pnul a pl, utí = zdechnouti, krepiren. Cf. Pipec. Kuře spiplo. Pk.

308667   Spíra Svazek: 7 Strana: 0746
Spíra. Mkl. Etym. 240. — S., mě. něm., Speier. Pal Dj. II. 348.

308668   Spíra, spírka Svazek: 3 Strana: 0557
Spíra, spírka, y, f., niť k potrhování síti na ptáky, der Spannstrick. Zlob. — S. = spara, spár. Der Ruhrfaden, die Ruhr- schnur. Pták na spíře. D. Vz Spár. D.

308669   Spirala Svazek: 7 Strana: 0746
Spirala, y, f. = závitnice. Cf. KP. V. 662.

308670   Spiralka Svazek: 7 Strana: 0746
Spiralka, y, f, vz Spirala, Spiralní

308671   Spiralní Svazek: 3 Strana: 0557
Spiralní (spirální) linie = čára závitková, závitnice, kotoučnice, spiralka = křivka té vlastnosti, že každá přímka vedená z urči- tého bodu (ze středu spiralky) kterýmkoli směrem, protíná ji v nekonečném počtu bodů, die Spiral-, Schneckenlinie. Vz S. N.

308672   Spiralový Svazek: 7 Strana: 0746
Spiralový, vz Spiralní

308673   Spirans Svazek: 3 Strana: 0557
Spirans, lat., vanutá souhláska. Rk.

308674   Spírati Svazek: 3 Strana: 0557
Spírati, vz Sepříti. — se s kým = há- dati se. Na mor. Zlínsku. Brt. — S., vz Se- prati, zusammenwaschen. Us. Tč. — S. a spirovati = ptákem na spíře hýbati, den Vogel rühren, anspannen, anziehen.

308675   Spírati Svazek: 8 Strana: 0376
Spírati = popírati. Čehož i nyní s. ne- muožete. 1568. L. posíl. 15.

308676   Spírati se Svazek: 9 Strana: 0305
Spírati se = hádati se. Val. Čes. 1. X. 32.

308677   Spírati se čemu Svazek: 7 Strana: 0746
Spírati se čemu. Úsilno sě ostnovi spierati. Alx. — se nač. Kůň se na vrata spírá (chce do zavřených vrat vjeti). U Úbo- če. Rgl. — se jak. Spírá se do duše. Mor. Brt D.

308678   Spiratio Svazek: 3 Strana: 0557
Spiratio, lat., vz Výdech.

308679   Spírek Svazek: 3 Strana: 0557
Spírek, rku, m. = sperek. Kšá., Kf.

308680   Spireň Svazek: 3 Strana: 0557
Spireň, mě, f., oploteň ve stodole. Us. Cf. Perna.

308681   Spirill Svazek: 7 Strana: 0746
Spirill, a, m., spirilla, y, f. = druh spiro- bakterií, bakterie šroubovitá. Vz Slov. zdrav. 353., Ott. III. 123. a.

308682   Spirit-us Svazek: 3 Strana: 0557
Spirit-us, u, m., lat., dech; duch; přídech (v mluvnici), Rk. — Spiritus, u, m., líh (silice).

308683   Spiritism-us Svazek: 7 Strana: 0747
Spiritism-us, u, m. = Spiritualismus. Kutn., Rk.

308684   Spiritismus Svazek: 10 Strana: 0387
Spiritismus, Spiritualismus. Vz Ott. XXIII. 821.

308685   Spiritista Svazek: 7 Strana: 0747
Spiritista, y, m. = spiritualista. Kutn.

308686   Spiritistický Svazek: 7 Strana: 0747
Spiritistický = spiritualistický. S. filo- sofie, věda. Pdl. exc.

308687   Spiritual Svazek: 3 Strana: 0557
Spiritual, spirituál, a, m., z lat., do- zorce nad mravy v duchovních seminářích, der Spiritual. Rk., Šd.

308688   Spiritualism-us Svazek: 3 Strana: 0557
Spiritualism-us, u, m., lat., duchověda. Rk. S. jest nauka, že duch jest původem a podstatou buď veskrz všeho, buď že jest aspoň podstatou samostatnou podlé hmoty. Blř. Tím s. odsouzen jest. Sš. J. 216. — Vz S. N.

308689   Spiritualismus Svazek: 8 Strana: 0376
Spiritualismus nechává vyplývati hmotu z ducha a. neuznává se tedy zvláštní podklad hmoty. Mus. 1894. 324.

308690   Spiritualista Svazek: 3 Strana: 0557
Spiritualista, y, m., přívrženec spiritua- lismu, der Spiritualist. S. N.

308691   Spiritualistický Svazek: 7 Strana: 0747
Spiritualistický, spiritualistisch. SP. II. 4.

308692   Spirituosa Svazek: 3 Strana: 0557
Spirituosa, pl., n., lihové nápoje. S. N.

308693   Spiritus Svazek: 7 Strana: 0747
Spiritus = líh. Vz Šfk. Poč. 60., 309., 436., 432., 433.

308694   Spirk Svazek: 7 Strana: 0747
Spirk Ant, 1787.-1847., prof., biblothekář v Praze. Rk. Sl. — S. Ant. S., 1838.-1872., docent lučby v Praze. Vz Rk. Sl.

308695   Spirk Svazek: 10 Strana: 0387
Spirk Ant. Vz Ott. XXIII. 823., díl VII. 747.

308696   Spírka Svazek: 7 Strana: 0747
Spírka, y, f. = hádka, Streit, m. Mor. Vck., Brt. D. 267.

308697   Spirník Svazek: 3 Strana: 0557
Spirník, a, m., pták na spíře. Vz Po- nožka. Šp.

308698   Spirometr Svazek: 7 Strana: 0747
Spirometr, u, m. = nástroj ku měření vzduchu plícemi procházejícího. Vz Slov. zdrav. 353.

308699   Spirov Svazek: 3 Strana: 0557
Spirov, a, m., továrna u Něm. Brodu.

308700   Spirovadlo Svazek: 3 Strana: 0557
Spirovadlo, a, n., přístroj, kterým se volavé ptactvo hýbe, aby poletovalo, der Lauferzug. Šp.

308701   Spirulina Svazek: 7 Strana: 0747
Spirulina, y, f., druh bakterií. Vz Ott. III. 123. a.

308702   Spíř Svazek: 10 Strana: 0428
Spíř = náramek. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 142.

308703   Spířek Svazek: 3 Strana: 0557
Spířek, vz Přístodůlek. Jg.

308704   Spiřice Svazek: 3 Strana: 0557
Spiřice, Welperschitz, ves u Stříbra. PL.

308705   Spis Svazek: 3 Strana: 0557
Spis, u, spisek, spisek, sku, spiseček, čku, m. = sepsání, něco sepsaného, die Schrift, der Aufsatz; kniha, die Abhandlung, Schrift, der Aufsatz, das Buch, Werk. Jg. S. ha- nebný, obranný n. ochranný (obrana, apo- logie), prosebný (písemná žádosť), památný, pamětný, jednací nebo řídicí (Geschäfts- aufsatz), obranný n. sporný, dvojnásobný (duplikat), potupný, Nz., běžný, běhlý (Flugschrift), dovolací, konečný (Schluss- schrift), s. na spis konečný, Gegenschluss- schrift, odvratný nebo konečný, omluvný, Rechtfertigungsschrift, o shledaných škodách, losovní (o losování), pohoršlivý, skandalös, podaný, předcházející, před se jdoucí (cur- rente Acten), přehledací, Revisions-, pří- ležící, příležitý, přípravný, prokazovací, Liquidirungsakt, průvodní, Beweis-, regi- straturní, sporný, Satzschrift, účetní, zdů- vodněný, žalobní, J. tr., nářklivý, Schmäh- schrift, hanlivý (J. tr.), obrázkový, obžalo- lovací, Rk., odvolací, omluvný, vykazovací, stížný, Beschwerde-, Řd., přiložený (příloha, Nz.), druhý v táž slova sepsaný (stejnopis, duplikat), souhlasný (téhož znění), přepsaný, početní, konečný nebo závěreční, opatřený výměrem (s. s výměrem). Šp. Přítomný s., Har., s. právní, Jg., došlý, Us., na foliu psaný. Proch. Spis ku zábavě, podvržený, prosou psaný, uveřejněný, tiskem vydaný, pro pamětnou (Pro memoria); někde zastr- čený; s-y drobné; s. podepisovati. Dch. Svazek s-sův. D. V s. něco uvésti (ku př. svou poslední vůli n. paměti věcí). V. Skrze s. (písemně) žalovati. Pr. m. V spisu (pí- semně) něco podati. Har. S. ve spisu cho- vati ; poručení ve s-su vydati. V. Leží to mezi spisy. Us. S. prosební zadati, Sych., podati. D. Vydati spis (knížku). D. Jest to v jeho spisích a pamětech. Spis na světlo vyšel (kniha). Kram. Něčí s-sy čísti, spisy svými se oslaviti. Sych. S-sy zabaviti; S-sy klassickými se vzdělávati. Nz. S. k potvr- zení předložiti; s. zahladiti, uložiti (depo- novati), podati (k soudu), vydati, sepsati, tisknouti, poslati; s. přišel, došel; s. i od- pis; žalovati skrze spis (písemně), podati něco na spise (písemně); některé místo ze spisu vypustiti; s-sem někoho se dotýkati, spisy v pořádku zachovati, u soudu uložiti, tiskem vydati; k s-sňm něco přiložiti; s. přílohami opatřiti; zabavení s-su; výtah ze spisů, seznam spisů; okolnosti skutku dle spisů, aktenmässige Thatumstände; doklá- dati se s-sů, táhnouti se na s-sy, sich auf Akten berufen. J. tr. Všecky s-y v té roze- při zašlé; s-sy ku právu podati (do rady). Řd. S. přiložiti, udělati, zdělati, zhotoviti, učiniti, bez kolku vydati, vypsati, dvojná- sobně přepsati a podati, skládati (skladek spisů, rotulus), k potvrzení předložiti, se svým podpisem podati, výměrem opatřiti; dvojnásobné sepsání s-su; přepis s-su vzíti; podávané s-sy po pořádku zapisovati. Šp. Celá povodeň s-sů o tom předmětu se vy- dala; Celitosť, pravosť, věrohodnost spisu; S-vé starého a nového zákona dělí se na učebné (didaktické), prorocké a dějepravné (historické). Sš. Mt. Předml., Zj. 344. Spis ukazuje, že by jí ta summa zl. zaplacena byla úplně; A my vzavše spis ten, kterýž nám pro paměť starší naši vydali, jim sme jej předčtli. NB. Tč. 32., 262.

308706   Spis Svazek: 7 Strana: 0747
Spis. 1512. Mus. 1883. 264. S. cirkularní atd. Vz Jg. H. 1. 747., 748. Spisy pražských mistrů, Sbn. 571., mravoučné, 927., poli- tické. 923.

308707   Spis Svazek: 7 Strana: 1384
Spis. Process na spisích (= písemní). Wtr. Obr. II. 649. Cf. Péro (dod.).

308708   Spis Svazek: 8 Strana: 0412
Spis, u, m. = náčiní na sešívání cepu a p. Chod. NZ. III. 21.

308709   Spisa Svazek: 8 Strana: 0376
Spisa, y, f. = kopí, Spiess. Phľd. 1893. 136.

308710   Spisar Svazek: 10 Strana: 0387
Spisar Kar., spisov.

308711   Spisar, a Svazek: 3 Strana: 0557
Spisar, a, m., kdo něco zapisuje, zapi- sovatel Us. mor. Šd. — S., osob. jm. Šd.

308712   Spisatel Svazek: 3 Strana: 0557
Spisatel, e, m. = spisovatel. V tom vi- díme s-le epištoly. Sš. Sk. 180. — Sš. I. 13., Sk. 232. Cf. Sepsatel.

308713   Spisatel Svazek: 7 Strana: 0747
Spisatel, polož před: Spisati.

308714   Spisati Svazek: 3 Strana: 0557
Spisati = sepsati. U Opav. a na Slov. Jg., Klš.

308715   Spisba Svazek: 7 Strana: 0747
Spisba, y, f. = písemnictví. Lidová s. zastoupena je jedním měsíčníkem. Pokr. Pot. I. 281. Priateľom slovenskej spisby. Šd. Romanová s. Phľd. III. 2. 205.

308716   Spisebně Svazek: 7 Strana: 0747
Spisebně = písemně. Slov. Bern.

308717   Spisebnosť, i Svazek: 7 Strana: 0747
Spisebnosť, i, f. = písemnosť. Slov. Bern.

308718   Spisebný Svazek: 7 Strana: 0747
Spisebný = písemný. Slov. Bern.

308719   Spisec Svazek: 3 Strana: 0558
Spisec, sce, m., der Koncipist. Šm.

308720   Spisek Svazek: 8 Strana: 0376
Spisek. S. soli. Kat. z Žer. I. 170. — S. = tobolka. Wtr. St. Pr. 86.

308721   Spisek, spisek Svazek: 3 Strana: 0558
Spisek, spisek, sku, m., ein Schriftchen. Vz Spis.

308722   Spiseň Svazek: 3 Strana: 0558
Spiseň, sně, f., spitulus, had, zastr. Rozk.

308723   Spisivý Svazek: 10 Strana: 0387
Spisivý = spasný. Jest spravedlivo a spi- sivo. Kar. 89.

308724   Spískati Svazek: 3 Strana: 0558
Spískati, pískáním svolati, zusammen- pfeifen. — S., smysliti, poraditi, erdichten, ersinnen, amathen, einplauschen, eingeben. - co komu. Ký čert ti to spískal? Sych. Sami si to spískali. Ros. — S. co = ztro- piti, anzetteln. Us. Dch. Co to zase ten kluk spískal? Us. Všk., Šd.

308725   Spisko Svazek: 8 Strana: 0376
Spisko, a, n. = místo, kde kdo právě spí, ležisko mimo postel. Zastał sem ho ešče na spisku (val., slov.). Brt. D. II. 387.

308726   Spisko Svazek: 9 Strana: 0305
Spisko, a, n. = ložisko. Skočil jak zajíc ze spiska. Mus. ol. 1898. 116.

308727   Spiský Svazek: 3 Strana: 0558
Spiský = spišský.

308728   Spisní Svazek: 3 Strana: 0558
Spisní = psaný, schriftlich, geschrieben. S. příspěvek. Krok.

308729   Spisnířka Svazek: 10 Strana: 0387
Spisnířka (!) = tobolka na spisy. Pohl.

308730   Spisnouti Svazek: 7 Strana: 0747
Spisnouti = zapísknouti. Spisne raz, na- hrnulo sa hrúza myš. Dbš. Sl. pov. 267.

308731   Spisný Svazek: 10 Strana: 0387
Spisný = písemný. Nemohl nic s-ného ukázat. 1717. Mtc. 1903. 16.

308732   Spisoskladatel Svazek: 10 Strana: 0387
Spisoskladatel, e, m., chybně m.: spi- sovatel. Pohl.

308733   Spisotelna Svazek: 7 Strana: 0747
Spisotelna, y, f. = archiv. Navrhl Rosa. Vz Spisovna.

308734   Spisovač Svazek: 3 Strana: 0558
Spisovač, e, m. = spisovatel.

308735   Spisovačka Svazek: 3 Strana: 0558
Spisovačka, y, f. = spisovatelka. Bern.

308736   Spisování Svazek: 3 Strana: 0558
Spisování, n., das Zusammenschreiben, Aufsetzen, Verfasseu einer Schrift. S. historií. Kom. Vydati se na s. Sš. Mt. 13.

308737   Spisovatel Svazek: 3 Strana: 0558
Spisovatel, e, m., pl. -lé, der Schrift- steller. S. kněh, písní, V., správy, Us., leto- pisuv, příběhů, D., historie. Kom. S-lé do- kládají toho. Kram. Avšak vezdy zůstává Pavel hlavitým a jediným s-lem listu na- šeho. Sš. II. 152.

308738   Spisovatel Svazek: 9 Strana: 0305
Spisovatel. Dějiny spisovatelů v Čech., na Mor. a ve Slez Vz Zbrt. Bibl. 24. nn.

308739   Spisovatelka Svazek: 3 Strana: 0558
Spisovatelka, y, spisovatelkyně, ě, f., die Schriftstellerin.

308740   Spisovatelovati Svazek: 3 Strana: 0558
Spisovatelovati, Schriftstellern. Šm.

308741   Spisovatelský Svazek: 3 Strana: 0558
Spisovatelský, schriftstellerisch. Nz.

308742   Spisovatelský Svazek: 7 Strana: 0747
Spisovatelský honorář. Z. Jg. 229.

308743   Spisovatelství Svazek: 3 Strana: 0558
Spisovatelství, die Schriftstellerei. Nz. S-vím se živiti. Jg.

308744   Spisovatelstvo Svazek: 3 Strana: 0558
Spisovatelstvo, a, n. = spisovatelé, die Schriftsteller.

308745   Spisovati Svazek: 3 Strana: 0558
Spisovati, spisuji, vz Sepsati.

308746   Spisovna Svazek: 3 Strana: 0558
Spisovna, y, f., archiv, (las Archiv, die Registratur. Jg.

308747   Spisovní Svazek: 3 Strana: 0558
Spisovní, Schrift-. S. jazyk. Víd. list., Rk. Šm.

308748   Spisovnice, e Svazek: 3 Strana: 0558
Spisovnice, e, f. = spisovatelka; spisovna. Zlob.

308749   Spisovnický Svazek: 3 Strana: 0558
Spisovnický, schriftstellerisch, Literatur-. S. díla. Dch.

308750   Spisovnictví, n Svazek: 3 Strana: 0558
Spisovnictví, n., die Literatur. Šm.

308751   Spisovníček Svazek: 10 Strana: 0664
Spisovníček, čka, m., zdrobn. spisovník. Mtc. 1905. 403.

308752   Spisovník Svazek: 3 Strana: 0558
Spisovník, a, m. = spisovatel. D., Scip. Bezž.

308753   Spisovník Svazek: 7 Strana: 0747
Spisovník, Registrator, m. Dch.

308754   Spisovnosť Svazek: 3 Strana: 0558
Spisovnosť, i, f., die schriftliche Ver- fassung. Bern.

308755   Spisovný Svazek: 3 Strana: 0558
Spisovný, spisovní, Schrift-. S-ná řeč. Jg., jazyk, mluva. — S., písemní, schriftlich. Bern.

308756   Spisovný Svazek: 7 Strana: 0747
Spisovný jazyk. Vz Jazyk. O českém jazyku s-ném r. 1832. Vz Pal. Rdh. I. 42. nn. Hlas o potřebě jednoty českého s-ho jazyka. Šf. III. 374. nn.

308757   spisovný Svazek: 9 Strana: 0305
spisovný jazyk. Vz Ott. XIII. 137b.

308758   Spiš Svazek: 3 Strana: 0558
Spiš, e, m., spišská stolice v Uhřích, das Zipser Komitat, die Zips. Do Spise jíti = spat. Us. na Slov. — Tk. II. 514., IV. 57. — Spišák, a, m. — Spišačka, y, f. — Spišský.

308759   Spišák Svazek: 7 Strana: 0747
Spišák, a, m. = obyvatel Spiše. Vz Spiš. ZObz. XXIV. 173.

308760   Spíše Svazek: 3 Strana: 0558
Spíše (zastr. spieše), spiš (zastr. spies), na Mor. a ve Slez. místy spěš, vz Spěš; komp. spíšeji, superl. nejspíše, nejspíš. S., potius, jest komparativ vedený príponou -ij?s od sp?h?,. Mkl. B. 235. Cf. Spech. S., bez srovnání — honem, rychle, na spěch, schnell, eilig, eilends. Uzřev hrad pojidu k mostu spieše. Dal. Petr a Jan s niu jidú spieše. St. skl. II. 5. — S., komparativní — raději, dŕívc, eher, lieber. On jde rychleji, bude spíš (dříve) v městě. Šb. Měli ste mu zbraňovat spíš, než k nám počal chodit. Sš. P. 345. Přiňď s. než včera. Ostrav. Tč. Přijď k nám s. v neděli. Us. Dhn. A šak ty ešče s. za mnó přindeš; Muselas se narodiť s. než dennica vyšla; Spíše zapomenu na máti, na otce, na tebe synečku nemožu dokonce; Spieše sa rozlúči Dunajek s písečkem, než sa já rozlúčim se svojím synečkem. Sš. P. 95., 204., 467., 478. (Tč.). Aby tím spíše chudiny odbyli. Půh. II. 225. K tomu praví Jakub, žeby od nich oheň nevyšel, než žeby spieše mohl od pekaře vyjíti, kdež jest byla pec pekařská. NB. Tč. 87. I pes i vól i kóň k té věci, jemuž jest utěšena, čím blíže bude k ní, tiem spieše poběhne a nedá sebe otehnati, a pacholek k dievce a dievka ku pacholku; Mněli sú pohané, by (tiem) Buoh s. sě hnul k uslyšení; V něm (v ko- stele) mysl s. bude vyprázdněna od tělest- ných věcí a k Bohu lépe obrácena; Spieše chleba dadie psu než chudému; Ti nebo- žátka s. se postí než bohatí břichatí. Hus I. 117., 290., 299., II. 66., 90 atd. Kdo spíš přijde, ten mele. Prov. Nejspíše opilý pravdu poví. Kdo nejvíce řemesel umí, nejspíše ve psí bývá. Prov. Spíše by z tebe jiskry vy- razil, nežli by z tebe smích vyvábil. Spíše se radují než plačí. Br. Čím spíš, tím líp. Us. Tím spíše = tím více. D. Spíše se voda s ohněm shodne (vlk s ovcí ožení, kráva ohřebí), než se to stane. Vz Nikdy. Č. — Pozn. S. u positivu lze i tím spůsobem pře- kládati, že druhá z obou vlastností dříve se klade slovci ne tak, druhá pak se slovcem jako následuje. Václav je spíše výmluvný než moudrý = Václ. není tak moudrý jako výmluvný. Kos.

308761   Spíše Svazek: 7 Strana: 0747
Spíše = rychle jest vlastně positiv. Vz List. filol. 1886. 425., Mkl. Etym. 317. b. Švec sadi druhý (kroš) s. Hrad. 125. b.

308762   Spíšejc Svazek: 10 Strana: 0387
Spíšejc = spíše. Dšk. Km. 48.

308763   Spíšeji Svazek: 10 Strana: 0387
Spíšeji = spíše. Čern. Z. 269.

308764   Spišek Svazek: 3 Strana: 0558
Spišek, na Mor. spížek, žku, m., ku př. soli, Salzküfel. Zlob., Rybay, Boč. exc. S. sýru. Us. Hý.

308765   Spíšek Svazek: 10 Strana: 0387
Spíšek, šku, m. = kabela, tobolka. Vyta- hoval papíry z spisku n. kabely. Světz. 1890. 459.

308766   Spišéško Svazek: 10 Strana: 0664
Spišéško = dřívějško. Vz Brt. Sl.

308767   Spiši Svazek: 3 Strana: 0558
Spiši, vz Sepsati.

308768   Spíšiti Svazek: 3 Strana: 0558
Spíšiti, il, en, ení, obyč. pospíšiti, eilen. — za kým. L. — S., spěšněji činiti, beschleu- nigen. — co: kroky. Puch. — Jg.

308769   Spíšiti Svazek: 10 Strana: 0387
Spíšiti. Alx. B. M. 61., Výb. I. 152.

308770   Spišová, é Svazek: 3 Strana: 0558
Spišová, é, f., Spischow, ves u Sobotky. PL.

308771   Spišská Svazek: 3 Strana: 0558
Spišská stolice v Uhřích sev., das Zipser Komitat. S. N. Vz Spiš.

308772   Spišský Svazek: 7 Strana: 0747
Spišský = ze Spiše. Vz Spiš. Č. Čt. I. 204.

308773   Spiština Svazek: 8 Strana: 0376
Spiština, y, f. = nářečí spišské. Phľd. 1893. 429.

308774   Spitata, y, m Svazek: 3 Strana: 0558
Spitata, y, m., osob. jm.

308775   Spitati sa Svazek: 3 Strana: 0558
Spitati sa = zeptati se. Er. Čít. sl. 52.

308776   Spitec Svazek: 10 Strana: 0387
Spitec, tce, m. = člověk spilý. Tbz. V. 9. 149.

308777   Spítek Svazek: 7 Strana: 0747
Spítek, tku, m. = vzrůst (stromu). Ten strom nemá žádného s-tku. Val. Vck. Ten člověk nemá žádného s-tku (je jako tělo bez duše; jak ho kdo chce, tak ho má). Val. Vck., Brt. D. 267.

308778   1. Spíti Svazek: 3 Strana: 0558
1. Spíti, spiji (n. spím), il, it, ití; spíjeti, el, en, ení = mnoho píti, austrinken. - co. Mnoho vína spili. Ros. — koho, se = opiti, betrinken. Spili ho, spil se. — čím: pivem. — co s kým. Ale to vše kněžie s ženami svými a dětmi sú zjiedali a spíjeli. Hus I. 113.

308779   2. Spíti Svazek: 3 Strana: 0558
2. Spíti, vz Sepnouti.

308780   3. Spíti Svazek: 3 Strana: 0558
3. Spíti, sezpívati, herabsingen. Jg.

308781   1. Spíti Svazek: 7 Strana: 0747
1. Spíti. S., spíjeti se. Ž. wit. 35. 9., Dal. 16, Hus II. 33. Že se zpí lidé. St. Kn. š. 175. — se čím. Krví se zpili. Kká. Td. 7.

308782   Spíti Svazek: 9 Strana: 0305
Spíti. Spil sa ako kočiš, že leží ako snop, že nevie o sebe. Slov. Vz Zát. Př 362a.

308783   Spíti Svazek: 10 Strana: 0387
Spíti = vypiti. Baw. Ar. v. 2609. Co sem snědl a spil. Arch. XX. 176.

308784   Spitibor, a, m Svazek: 3 Strana: 0558
Spitibor, a, m., osob. jm. Rkk., Mkl. aL. 124.

308785   Spitice Svazek: 3 Strana: 0558
Spitice, Spititz, ves u Vilimova. PL., Dač. I. 318., II. 109., 210., S. N.

308786   Spitihněv Svazek: 8 Strana: 0376
Spitihněv. Ráno měl S-va (kocovinu). Světz. 1894. 427. a.

308787   Spitihněv, a, m Svazek: 3 Strana: 0558
Spitihněv, a, m., osob. jm. Cf. Spytihněv. Vz S. N.

308788   Spitimír, a, m Svazek: 3 Strana: 0558
Spitimír, a, m., osob. jm.

308789   Spitinov Svazek: 3 Strana: 0558
Spitinov, a, m., Spittinau, ves u Napa- jedel na Mor. PL.

308790   Spítiti se Svazek: 3 Strana: 0558
Spítiti se = vzpírati se. U Poč. Kšá.

308791   Spítiti se Svazek: 7 Strana: 0747
Spítiti se. Kšá. oprav v Kš. — S. se proti někomu. Knrz. S. se komu. Exc.

308792   Spítiti se Svazek: 8 Strana: 0376
Spítiti se = od smlouvy upustiti. NZ. IV. 390.

308793   Spitoměti, vz Svazek: 3 Strana: 0558
Spitoměti, vz Zpitoměti.

308794   Spitovať sa Svazek: 3 Strana: 0558
Spitovať sa = spíéiti se. Na Slov.

308795   Spitovice Svazek: 3 Strana: 0558
Spitovice, Spittwitz, ves u Přelouče. PL.

308796   Spitý Svazek: 3 Strana: 0558
Spitý; spit, a, o, trunken, berauscht. — jak: na mol s., Sych., na žmoch, D., na drť, Šd., na maděru (u Olom.), Sd., na ma- lát; do němoty. Vz Opilec. Lb. S. jako čep, ako sysel. Mt. S. — čím: vilnostmi a ví- nem, Ráj., líbezností. Hdk. C. 14.

308797   Spitý Svazek: 7 Strana: 0747
Spitý, vz Spilý, Zpitý (i dod.). S. oko, Dch., zrak. Vrch. — jak: na motyku (notně). — v čem: v prvním spaní. Kká. Td. 56. — čím: krásou, Dch., slávou, Hdk., vášní, Vrch., láskou, slastí, Čch., jedem žárlivosti, Kká., rozkoší, Btt. Sp. 108., vůní květu. Us.

308798   Spitý jak Svazek: 10 Strana: 0387
Spitý jak. S. ani (jako) slon, žrieba, mo- tolica, čajka, čap (čep), hoviadko, teliatko. Phľd. XXIV. 341.

308799   Spitzer Svazek: 10 Strana: 0387
Spitzer Jan Vác, č. mal. 1711. —1774. Sr. Ott. XXIII. 826.

308800   Spitzner Svazek: 10 Strana: 0387
Spitzner Václ., č. přírodozp., nar. 1852. Sr. Ott. XXIII. 826.

308801   Spívala Svazek: 7 Strana: 0747
Spívala, y, m., os. jm. Vck.

308802   Spívati, vz Svazek: 3 Strana: 0559
Spívati, vz Zpívati. V.

308803   Spívavý Svazek: 3 Strana: 0559
Spívavý = zpívavý.

308804   Spivý Svazek: 3 Strana: 0559
Spivý, schläfrig. Ach mlč, hlásníčku ne- spivý (schlaflos), neb mně usnul můj rozmilý na mých rukách pěkných bílých. Sš. P. 237.

308805   Spizditi Svazek: 7 Strana: 0747
Spizditi, vz Zpizditi

308806   Spiznouti Svazek: 7 Strana: 0747
Spiznouti, wegraffen, stehlen. Na již. Mor. Šd.

308807   Spiznouti Svazek: 8 Strana: 0376
Spiznouti někde něco = ukrásti. Mor. Nár. list. 1896. č. 100.

308808   Spíže Svazek: 3 Strana: 0559
Spíže, vz Špíže.

308809   Spíže Svazek: 8 Strana: 0376
Spíže. (Zvonař) z hamru utekl pohubivši spížu (zvonovinu). 1610. Mtc. 1896. 295. Cf. Špíže (III. 934. b.).

308810   Spížek Svazek: 3 Strana: 0559
Spížek, vz Spíšek.

308811   Spižiereň Svazek: 7 Strana: 0747
Spižiereň, rně, f. = špižírna. Slov. Hdž. Šlb. 83.

308812   Spižní Svazek: 3 Strana: 0559
Spižní vůz, der Proviantwagen. Čsk.

308813   Spižní Svazek: 8 Strana: 0376
Spižní náklad. Vlč. Lit. 212.

308814   Spižník Svazek: 7 Strana: 0747
Spižník, u, m. = druhý vor za předákem, die zweite Flosstafel. Na Labi. Špd.

308815   Spížování Svazek: 7 Strana: 0747
Spížování, n, Verproviantirung, f. Us. Džl.

308816   Spížovaný Svazek: 7 Strana: 0747
Spížovaný, mit Proviant versehen. S vozy dobře s-mi. Let. 110.

308817   Spížovati Svazek: 3 Strana: 0559
Spížovati = spíží, stravou opatřiti. Jir. — pro koho. Us. Tr.

308818   Spížovati koho čím Svazek: 7 Strana: 0747
Spížovati koho čím. Spižij ji (duši) čistotú věrnú, sladkostí tvé plné cnosti. Pravn. 1548., 2862.

308819   Spjantati Svazek: 3 Strana: 0559
Spjantati, smjantati, verfitzen. Na Ostrav. Tč.

308820   Spjáť Svazek: 3 Strana: 0559
Spjáť = spíti, sepnouti. Na Ostrav. Tč.

308821   Spjatý čím Svazek: 10 Strana: 0387
Spjatý čím: řetězi. Us. — jak. Rys na zadních nohách vzhůru s. Koll. Her. L 146.

308822   Spjéše Svazek: 3 Strana: 0559
Spjéše = spíše. Kerý na kerého spjéše zapomenem. Sš. P. 237.

308823   Spjetí Svazek: 7 Strana: 0747
Spjetí = spojovací řetěz na korbě. U N. Kdýně. Rgl.

308824   spl Svazek: 8 Strana: 0376
spl. V spl s přisuto: splaz m. plaz. Dšk. Jihč. I. 41.

308825   Spla Svazek: 7 Strana: 0747
Spla, y, f., balaustus, kámen, zastr. Rozk. 221.

308826   Splácanina Svazek: 3 Strana: 0559
Splácanina, y, f., das Flickwerk. Jg.

308827   Splácati Svazek: 3 Strana: 0559
Splácati = sbouchati, slípati, spleskati, stlouci, zusammenstoppeln. — co: spis, dílo. D. Ten to splácal.

308828   Splacení, splácení Svazek: 3 Strana: 0559
Splacení, splácení, n., die Rückzahlung. Splácení záloh peněžitých, záložků, R. von Vorschüssen. J. tr., Nz. Roční s. úroků, die Jahresleistung an Zinsen. Dch. S. dluhu.

308829   Splacený Svazek: 7 Strana: 0747
Splacený; -cen, a, o, rückgezahlt. S. dluh. Us.

308830   1. Spláceti Svazek: 3 Strana: 0559
1. Spláceti, vz Splatiti.

308831   2. Spláceti Svazek: 3 Strana: 0559
2. Spláceti, el, en, ení = splácati, zu- sammenflicken, -stückeln, -stoppeln. — co v co: v hromadu. V. Není možné zase starých střepóv v hromadu s. Reš. — co z čeho. Ten z nich nechutnou odránku splácel. Apol. — Jg.

308832   Splacovací Svazek: 3 Strana: 0559
Splacovací, Tilgungs-. S. základ, der Tilgungsfond. J. tr. Pokladnice dluhy spla- covací, die Schuldentilgungskasse.

308833   Splacovatel Svazek: 7 Strana: 0747
Splacovatel, e, m., Theilzahler, m. Neč.

308834   Splácovati Svazek: 3 Strana: 0559
Splácovati, vz Splatiti.

308835   Splahati Svazek: 3 Strana: 0559
Splahati = šplhati, klettern. U Místka. Mtl.

308836   Splahati Svazek: 7 Strana: 0747
Splahati, vz Splohati.

308837   Splahotiti Svazek: 3 Strana: 0559
Splahotiti, il, cen, cení = se světa spro- voditi, umbringen. Kb.

308838   Splach Svazek: 7 Strana: 0747
Splach = splachování. Na faru posýlána (jídla) a přidávány pro s. tři pinty vína. Wtr. Obr. 718.

308839   Splach Svazek: 9 Strana: 0305
Splach. Brázdy a rozhory dělati, aby po nich čerstvé vody a s. téci mohly (co vodou bylo spláchnuto). Fisch. Hosp. 48.

308840   Splach, splak Svazek: 3 Strana: 0559
Splach, splak, u, m., spláchnutí, das Abschwemmen. S. vod. Zlob. Pole to jest na splachu (tak, že se deštěm splachuje). Us., Šp. Splachy = pole na úpadě ležící. Us.

308841   Splácha Svazek: 7 Strana: 0747
Splácha, spláka, y, f. =jáma, do které se splachuje, Senkgrube, Abführkanal. Šd.

308842   Spláchací Svazek: 3 Strana: 0559
Spláchací soustava, das Schwemmsystem. Dch.

308843   Splacháč Svazek: 3 Strana: 0559
Splacháč, e, m., sud, kterým se splachuje, das Schwenkfass. Suk.

308844   Splachky Svazek: 7 Strana: 0747
Splachky = splašky. Zpr. arch

308845   Spláchnouti Svazek: 3 Strana: 0559
Spláchnouti, spláknouti, chnul a chl, kl, ut, utí; splachovati, splakovati = smýti, ab-, weg-, herunterspülen, wegwaschen, weg- schwemmen. Jg. — co. Voda pole splákla, Us. Déšť všecky neřády spláchl. Us. Sv. Mikuláš splachuje břehy (toho dne taje). Prov. Tys to spláchl (tys tomu dal)! D. — co odkud: špínu s hrnce. Us. D. — Br. -- co kam: nečistoty do strouhy s. Har. — co čím: špínu vodou. Vrat. Mrzutosť tu spláchl půlkou vína. Us. Šd. — Br., V. — komu. Spláchlo mu = nepodařilo se, es schlug ihm fehl. Us. — se. Ten se spláchl (ošidil). Jg. (Šm.). — koho = vybiti mu. Slov.

308846   Spláchnouti Svazek: 7 Strana: 0747
Spláchnouti. Cf. Mkl. Etym. 255.

308847   Splachovací Svazek: 7 Strana: 0747
Splachovací soustava, Schwemmsystem, n. Vz Spláchací. Dch., Nz. lk. S. system a) jednoduchý, b) oddílový. Vz Nár. listy 1886. 35. str. 2.

308848   Splachovací Svazek: 9 Strana: 0305
Splachovací soustava kanalisační, Schwemmsystem. Vz Ott. XIII. 895.

308849   Splachovačka Svazek: 7 Strana: 0747
Splachovačka, y, f., Abschwemmwasser, n.

308850   Splachovadlo Svazek: 3 Strana: 0559
Splachovadlo, a, n., vyplachovadlo zá- chodní, kloset, das Wasserkloset. Šp.

308851   Splachování, n Svazek: 3 Strana: 0559
Splachování, n., spodní kvasnice, die Ge- lägerhefe. Suk. — S., das Abspülen.

308852   Splachovárna Svazek: 7 Strana: 0747
Splachovárna, y, f., Abspülzimmer. Šp.

308853   Splachovník Svazek: 7 Strana: 0747
Splachovník, u, m., Schlämmgraben, m. Hř.

308854   Splak Svazek: 3 Strana: 0559
Splak, a, m., anaptes, pták, zastr. Rozk. Splakati, vz Zplakati.

308855   Splak Svazek: 7 Strana: 0747
Splak, u, m. = ostrá střecha, s níž déšť rychle stéká. Mor. Brt. D. 267.

308856   Splák Svazek: 7 Strana: 1385
Splák, a, m., anaces, zastr. Pršp. 10. 28.

308857   Splak Svazek: 9 Strana: 0305
Splak, a, m.. nates (anates), pták. Židek. Dle Hanky v Mus. 1839. 114. (240. ) chybně n. slpák (špaček, turnus).

308858   Spláka Svazek: 7 Strana: 0747
Spláka, vz Splácha.

308859   Splákati. — co odkud Svazek: 10 Strana: 0387
Splákati. — co odkud. Své hříchy s sebe s. Mat. 6. sl. 1. Sr. Spláchnouti.

308860   Spláknouti Svazek: 7 Strana: 0747
Spláknouti, vz Spláchnouti.

308861   Splakor Svazek: 7 Strana: 1385
Splakor, a, m., ascoa, zastr. Pršp. 17. 398.

308862   Splanění Svazek: 7 Strana: 0747
Splanění, n., die Planirung. S. půdy. Šand. II. 45.

308863   Splaněti Svazek: 3 Strana: 0559
Splaněti = zplaněti.

308864   Splanchna Svazek: 3 Strana: 0559
Splanchna, pl., n., řec, vnitřnosti, útroby. S. N.

308865   Splanchnemfraxa Svazek: 3 Strana: 0559
Splanchnemfraxa, y, f., z řec, zácpa útrob. S. N.

308866   Splanchneurysm-a Svazek: 3 Strana: 0559
Splanchneurysm-a, ata, n., chorobné roz- šíření vnitřností. S. N.

308867   Splanchnologie Svazek: 3 Strana: 0559
Splanchnologie, e, f., z řec, učení o vnitř- nostech. S. N.

308868   Splancholysa Svazek: 3 Strana: 0559
Splancholysa, y, f., z řec ochrnutí střev. S. N.

308869   Splaniti Svazek: 3 Strana: 0559
Splaniti, il, ěn, ění, ebnen. — co: dvůr. — čím: motykou.

308870   Splanouti Svazek: 7 Strana: 0747
Splanouti. Lomoz válečný s-nul. J. Lpř. — komu kde. Splanula mu touha v srdci, zář na skráni. Kyt., Osv. — kudy. Radosť volnosti Europou s-la. Osv. I. 365. — kam. Oheň planul do vrchu až nad střechu. Us. Tč. — jak. Růží dívka s-la. Us. — Pozn. Za Výb. I. polož: 857.

308871   Splanouti, zplanouti Svazek: 3 Strana: 0559
Splanouti, zplanouti, ul, ut, utí = sho- řeti, verbrennen, auflodern, verlodern; po- jíti, zmizeti, zu Grunde gehen, verschwin- den. Jg. — abs. To dříví jen splane. Us. — čím: dříví ohněm splanulo. Us., Troj. Div hořem nesplanul (nepošel). St. skl. — odkud. Anděl s jeho očí splanul (zmizel). Leg. Ručeť ot jich očí zplanú (zmizí). St. skl. — v čem. Srdce u milosti zplane. Výb. I.

308872   Splantati Svazek: 3 Strana: 0559
Splantati = splésti, zamotati. — co. Už to všecko splantal. — se = splésti se, irre werden. — kde. Už sem se při tom splan- tal, nevím, jak to bylo. Mor. Šd.

308873   Splasati Svazek: 7 Strana: 0747
Splasati = v krátkém čase zkaziti, roz- trhati. S. šaty. Na Hané. Wrch.

308874   Spláskati Svazek: 3 Strana: 0559
Spláskati, vz Splasknouti. — S. = něco špatně udělati, verpfuschen. Reš.

308875   Splasklý Svazek: 3 Strana: 0559
Splasklý vdolek, moučné jídlo (nákyp), flach geworden, abgefallen.

308876   Splasknouti Svazek: 3 Strana: 0559
Splasknouti, sknul a skl, utí; spláskati, splaskovati = ploským, ploským se státi, od- padnouti, flach werden, abfallen, sich setzen ; splasklým činiti, machen, dass etwas ab- falle. Jg — abs. Otok naběhne a splaskne. Kom. Zastuzený otok nerád splaskne. Sych. — co. Sléz vysoký splaskuje spuchliny. V. — komu. Však mu teď břicho zase splaskne = zhubení. Us. Hý. — komu kde. Na líci mu opuchlina splaskla. Us. Šd.

308877   Splasknouti kam Svazek: 7 Strana: 0747
Splasknouti kam. Mračna splaskla dolů. Osv. I. 90.

308878   Splaslý Svazek: 7 Strana: 0747
Splaslý = splasklý. Bern.

308879   Splasnouti Svazek: 7 Strana: 0747
Splasnouti = splasknouti. Bern.

308880   Splasnúť Svazek: 8 Strana: 0376
Splasnúť m. splasknouti. Gb. H. ml. I. 452. (dial.), Pastr. L. 148.

308881   Splašenec Svazek: 3 Strana: 0559
Splašenec, nce, m. = člověk splašený, střeštěnec, pudivítr, der Schuss, Schuss- bartel. Us. Hý.

308882   Splašenosť Svazek: 9 Strana: 0305
Splašenosť. Nerozumná s. Šml. IV. 44.

308883   Splašený Svazek: 3 Strana: 0559
Splašený; -en, a, o, scheu gemacht, Běhá, počíná si jako s-ný. Us. Všk. S. kavalír, der Schussbartel. Dch.

308884   Splašený Svazek: 7 Strana: 0747
Splašený. A oči s-né mu kruhem těkaly. Jar. Sl. 4.

308885   Splašeti, zplašeti Svazek: 3 Strana: 0559
Splašeti, zplašeti, el, ení, scheu werden. Ros.

308886   Splašiti Svazek: 3 Strana: 0559
Splašiti, zplašiti (D.), il, en, ení; spla- šívati, splašovati — přestrašením dolů se- hnati, herabscheuchen ; plaché učiniti, scheu machen, scheuchen, verstören; chybiti, an- stossen, Fehler machen; se, scheu werden. Jg. — abs. (Dejme pozor), abychom ne- splašili = nechybili. Solf., Ottersd. — koho: slepice, ptáky, koně. — čím: křikem. — se komu. Koně se nám splašili. Us. Če- chové se zvlašili, peníze se jim splašily. Prov. D. — se s kým. Kůň se s ním spla- šil. Ml.

308887   Splašiti co Svazek: 7 Strana: 0747
Splašiti co. S. stíny trudných myšlének. Vrch. S. peníze = sehnati. V Řeporejsku u Prahy. — co komu: slepice. Us. Také = ukrásti. Us. u Buděj., Strunkovic. Rgl., Rjšk. — co odkud. Z miesta někoho s. Dbš. Slepice s pole. Us. Tč. Někomu hustý závoj stínů s obličeje s. Vrch. — se na čem: na mysli. Bart. 210. — co jak. Na rychlo oběd s. (sehnati, opatřiti). U N. Bydž. Kšť.

308888   Splaška Svazek: 7 Strana: 0747
Splaška, y, f. = obilí shrabané, které zůstalo na poli, když ostatní ve snopech již odvezeno bylo, pohrabky, Menggetreide, n. U Jižné. Vrů., Jndr. Vz Splažky.

308889   Splaškový Svazek: 10 Strana: 0387
Splaškový, Spülicht-, S. vody, Pokr. 1885. č. 337., kanalisace. Vstnk. XIII. 387.

308890   Splašky Svazek: 3 Strana: 0559
Splašky, ův, m., pl. = pomyje, das Spü- licht. Us.

308891   Splašky Svazek: 10 Strana: 0664
Splašky stokové. Nár. list. 1905. 359., 29.

308892   Splašník Svazek: 8 Strana: 0376
Splašník, a, m., hydrochus, brouk. S. krát- ký, h. brevis, kýlovitý, carinatus, podlouhlý, eongatus. Vz Klim. 123.

308893   Splašný Svazek: 7 Strana: 0748
Splašný, wegspülbar. Rgl.

308894   Splaštělý Svazek: 3 Strana: 0559
Splaštělý = ploský, flach. S. nos. Mor. Šd.

308895   Splata Svazek: 3 Strana: 0559
Splata, y, f. = odplata. Kpr. Gssl.

308896   Splátanina Svazek: 10 Strana: 0387
Splátanina, y, f. S. z mnohých nářečí. Czam. Slov. 189.

308897   Splátati Svazek: 7 Strana: 0748
Splátati, zusammenflicken. — co z čeho. Z tech pramenů kompilatorové nerůdnou směs národů s-li. Šf. Strž. I. 580.

308898   Splátce Svazek: 3 Strana: 0559
Splátce, e, m., der Bezahler. D.

308899   Splatek Svazek: 7 Strana: 0748
Splatek, tku, m. = splátka. S. dluhu. Us.

308900   Splatění Svazek: 7 Strana: 0748
Splatění, n. = splacení. Slov. Bern.

308901   Splatěný Svazek: 7 Strana: 0748
Splatěný = splacený. Slov. Bern.

308902   Spláti Svazek: 3 Strana: 0559
Spláti, brennend sich vereinigen. Dch.

308903   Splatiti Svazek: 3 Strana: 0560
Splatiti, tím, splať, tě (íc), cen, cení; spláceti, el, en, ení; splacovati = odplatiti, odměniti, abzahlen, heimzahlen, rückzahlen, bezahlen. Jg. — co, koho: dluhy, Kom., Arch. I. 140., věno, Zříz. zem , Půb. II. 413., staré státní úpisy, Nz., dědice. — co komu. Star. let. - co čím : úrok z domu G ko- pami, Brike., něco pokutou, dobré zlým. Us. Jde z deště pod okap, kdo dluh dluhem splácí. Krop. Tak splatil Pavel milou pří- mluvou onu krutosť. Sš. Sk. 197. — komu čim. Mé lásce splácela jsi nevěrností. Er. P. 150. — co s čeho. Všecky dluhy se svého statku splatil. Ros. — koho pro co. Pr. měst. — se vyplatiti se. Ros. — co k čemu: k své ruce. J. tr. — jak: po skrovných částkách. Bs. — co nač: na dluh. Nz.

308904   Splatiti Svazek: 10 Strana: 0387
Splatiti = slátati. — co čím. Pravdu pravú žebrotú z cizích knih s. Chč. S. I. 99b.

308905   Splatiti co komu Svazek: 7 Strana: 0748
Splatiti co komu. S. dědici. Vš. 214. Kdo nás zlostně rozlučuje, nechť mu pan Bůh splatí. Čes. mor. ps. 149. Však mu to draze splatil. Us. — co čím: křivdu křiv dou, Us., upřímnosť neupřímností, Šml., ná- silí násilím, Šmb., vzdor svou hlavou. Kká. Někomu stejnou mincí s. Albieri. — komu čím zač. Splácel jí láskou za lásku. Us. Tč. exc. — co odkud. Nemoha těch dluhóv s sebe s. Arch. VIII. 540. Jestliže je kdo s toho (statku) s. chtěl, einlösen. Soudn. kn. opav. — komu jak: hojnou měrou. Vrch. — co kdy. Dluh do konce roku s. Us.

308906   Splátka Svazek: 3 Strana: 0560
Splátka, y, f. — splácení, die Rückzah- lung, Abschlagszahlung, Rate, Theilzahlung, Abzahlung. Us. Dch., Jg.

308907   Splátka Svazek: 7 Strana: 0748
Splátka. Prodej na s-ky lhůtové. Kzl. 220.

308908   Splátkář Svazek: 10 Strana: 0387
Splátkář, e, m. = kdo kupuje na splátky. Us.

308909   Splátkářství Svazek: 9 Strana: 0305
Splátkářství, n. = splátkový obchod. Nár. list. 1899. č. ze dne 13. /4.

308910   Splátkový Svazek: 3 Strana: 0560
Splátkový, Raten-. S. banka, die Raten- bank. Rk.

308911   Splátkový Svazek: 7 Strana: 0748
Splátkový. S. koupě, obchod, prodej, lhůta, úvěr. Us. Pdl.

308912   Splátkový Svazek: 8 Strana: 0376
Splátkový. S. zákon (o splátkách z r. 1894.). Nár. list. 1894. č. 71.

308913   Splatné Svazek: 3 Strana: 0560
Splatné, ého, n., das Zahlgeld. Šm.

308914   Splatník, zplatník Svazek: 3 Strana: 0560
Splatník, zplatník, a, m., kdo z platu pracuje, der Lohnarbeiter. Us.

308915   Splatnosť Svazek: 3 Strana: 0560
Splatnosť, i, f., die Rückzahlbarkeit. S. směnky. Dch.

308916   Splatnosť Svazek: 7 Strana: 0748
Splatnosť, Fälligkeit. J. tr.

308917   Splatný Svazek: 3 Strana: 0560
Splatný = výplatný, ku splácení, zahl- bar, Zahl-. S. den, Nej., díl, částka, J. tr., lhůta, J. tr., .summa, Üs., kapitál, Stč. Alg. 97., směnka. — S., v platu pořádný, rich- tig im Zahlen. Us.

308918   Splatný Svazek: 7 Strana: 0748
Splatný, fällig. — kde. Ceny v Praze s-né, Preise loco Prag. Us. Pdl. — jak. Dluh ve lhůtach s-ny. Pdl. Cedule na vi- děnou s na. Kzl. 248., Pr. 1884. 43.

308919   Splátovati Svazek: 3 Strana: 0560
Splátovati — pláty spojiti, flicken. Ros.

308920   Splátovati co s čím Svazek: 7 Strana: 0748
Splátovati co s čím. NA. IV. 161.

308921   2. Splav Svazek: 3 Strana: 0560
2. Splav, u, m., Flösse, osada u Kold- Štýna na Mor. Tč.

308922   Splav Svazek: 7 Strana: 0748
Splav rybníku, Arch. VIII. 482., napá- jecí, Speiseschleusse. Zpr. arch. Spustila na cely s. (dala se do velikého povídání). Šml. — S. Dřeva se svírala aneb vázala po desíti ve svory a 60 takových se po- čítalo na splav neb pramen. Sdl. Hr. VII. 151.

308923   Splav Svazek: 8 Strana: 0376
Splav = splynutí. S. dlouhých vlasů. Vrch. Rol. XXXII. 100. — S. ledu (dříví) = pramen. XVI. stol. Čel. Pr. m. I. 25. Cf. Plav (3. dod.).

308924   Splav Svazek: 8 Strana: 0577
Splav, u, m. Každý svaz dříví, kterému pramen n. splav říkají. Arch. XV. 291.

308925   Splav Svazek: 9 Strana: 0461
Splav5 u, m. Spustila (řeč) na celý s. Šml. V. 32.

308926   Splav Svazek: 10 Strana: 0387
Splav = prám, vor. Baw. Ar. v. 4033., 4027. — S. kruhový Ridlův, sinus circu- laris Ridlei; svod splavů lebečních, con- fluens sinuum. Ktt. Věncový s. srdeční, sinus coronarius cordis. Ott. XXIII. 993a.

308927   1. Splav, u Svazek: 3 Strana: 0560
1. Splav, u, splávek, vku, spláveček, čku, m. = co splove, was herabgeschwemmt wird, der Schlamm usw. Us. — S., místo, kudy voda splývá, ku př. z rybníka, splavidlo, stav, svodnice, strž (e); u mlýna, jez, splav v jezu nazývá se také vrata, na Slov. spust (J. tr.), der Durchlass an der Wehr, Ablass, Wehrdurchlass, die Schleusse, der Abzug, das Wassergatter, Siel. Jg., Vys. Když se lovili má, splavem odtok zbytečné vody se děje. Us. Vodu splavem pustiti. Vys. Splav vodu zastavuje a k jisté výši zdvíhá, od- kudž mlýnskou strouhou k mlýnu se bere. Mysliveček. Stál na splavě rybníka. BO. Vylámal mi s. v rybníku v Ledcích; Ani s-vuov výše ani hráze dělati; Kázal splav zrúbati na našem dědictví. Půh. II. 299., 449.. 568. (Tč.). — S. jalový, voda zby- tečná v rybníce, která, přeplní-li rybník, se splaví a přeteče. Us. — S., žíla prsní, do které se žíly mléčné shromažďují, mlíčná stoka prsní, ductus thoracius, Krok. II. 311; žíla v mozku, jíž se krev odvádí do krev- nic hrdelních. Ib. 394.

308928   Splava Svazek: 7 Strana: 1385
Splava, y. f. = plavení. Což se s-vy na vodě dotýče. 1530. Snm. I. 378

308929   Splavati Svazek: 3 Strana: 0560
Splavati, vz Splouti.

308930   Splavec Svazek: 3 Strana: 0560
Splavec, vec, m., sekerka sladovnická a mlynářská s dlouhým topůrkem, kterou ře- meslo s sebou nosí, die Bräuer-, Mülleraxt.

308931   Splávek Svazek: 3 Strana: 0560
Splávek, vku, m., malý splav. V mly- nařovem splavku bila husa plyva, že z vel- keho milovani malo kdy co byva. Sš. P. 180. — S., strouha, kterou se voda bud: z polí odvádí n. na louky vodí, der Schlitz- graben. Us.

308932   Splávek Svazek: 7 Strana: 0748
Splávek, Waschherd, m., v hutn. Hř.

308933   Splávek Svazek: 10 Strana: 0664
Splávek, vku, m S. u mlýna = jízek s podlážkou a záplavou, bez stavidel. Čes. 1. XV. 226.

308934   Splavělý Svazek: 3 Strana: 0560
Splavělý = vybledlý. Na Ostrav. Té.

308935   Splavení Svazek: 3 Strana: 0560
Splavení, n. = stečení, der Abfluss, die Abschwemmung. S. bláta. Aqu.

308936   Splavený Svazek: 3 Strana: 0560
Splavený; -en, a, o = zaplavený, inun- dirt, Dch., abgeschwemmt. S. dříví.

308937   Splaví Svazek: 3 Strana: 0560
Splaví, n. = splavení. Us.

308938   Splavidlo Svazek: 3 Strana: 0560
Splavidlo, a, n., štola, der Bergstollen. — S., dno štoly, po kterém voda dolová ven vytéká. Vys. — S., splav. Vz Splav.

308939   Splavík Svazek: 7 Strana: 0748
Splavík, u, m , das Gefälle. Vrchní s., G. an Mehlgerinnen, das oberste Gerinne. Hř.

308940   Splavina Svazek: 9 Strana: 0305
Splavina. V jeskyni jsou s-ny kostí zví- řecích. Bdi. Mor. 5.

308941   Splavisko Svazek: 3 Strana: 0560
Splavisko, a, n , Flössdorf, ves u By- střice pod Hostýnem. PL.

308942   Splaviště Svazek: 3 Strana: 0560
Splaviště, ě, n. = místo, kam se co spla- vuje, der Zusammeufluss. Vinař. Bohusl. 47.

308943   Splaviti co Svazek: 10 Strana: 0664
Splaviti co: dříví. 1457. Arch. XXII. 12.

308944   Splaviti, il Svazek: 3 Strana: 0560
Splaviti, il, el, ení; splavovati = dolů neb v hromadu splaviti, schwemmen, herab- schwemmen. — co: dříví, Us., rozdílné barvy, zusammenfliessen lassen. Dch. S. tvrdosť řeči, mildern. Sš. II. 245. — co, se odkud: dříví s jezu (po vodě pustiti); vodu s ryb- níka (spustiti, ablassen), Us., se s jezu, herab- fahren. Ros. — co na čem: rudu na ne- cičkách. Vys. — se. Svíce se splavila (stekla, das Licht hat geschwemmt). Us.

308945   Splávje Svazek: 7 Strana: 0748
Splávje (-vjá), e, f. = roždí, co řeka na- plavuje. Uh. Brt. D. 267.

308946   Splavka Svazek: 3 Strana: 0560
Splavka, y, f., pantoflové dřevo na udič- ném vlasu, kterým vlas splývá na vodě, das Schwimmhölzchen an der Angelschnur. Us. Dch. Vz Splavky.

308947   Splavko Svazek: 9 Strana: 0305
Splavko, ?, ?., stráň a les u Křenovic. Vchř.

308948   Splávkový. S Svazek: 10 Strana: 0387
Splávkový. S. železo a jeho výroba. Vz KP. X. 155.

308949   Splavky, ův Svazek: 3 Strana: 0560
Splavky, ův, pl., m., pomyje, das Spü- licht. — S., co splyne, když se pšenice před mletím pere. Us. S. v pivováre, die Schwemm- gerste, Schwemmlinge, Abschöpfgerste. S. sebrati, die Schw. abheben. Suk. — S., ná- plav, bláto, bahno, aufgeschwemmtes Erd- reich udg. Jg.

308950   Splavmctví Svazek: 3 Strana: 0560
Splavmctví, n., das Gewerbe eines Flös- sers. Č. exc.

308951   Splavnění Svazek: 7 Strana: 0748
Splavnění, n., die Schiffbarmachung. S. řek. Dch.

308952   Splavnice Svazek: 3 Strana: 0560
Splavnice, e, f., die Schlammgrube. D.

308953   Splavník Svazek: 3 Strana: 0560
Splavník, a, m., plavec na voru, der Flösser. Mus. 1841. 190.

308954   Splavník Svazek: 8 Strana: 0376
Splavník. S. opatruje splavení dříví. NZ. IV. 101.

308955   Splavniti Svazek: 7 Strana: 0748
Splavniti, il, ěn, ění, schiflbar machen. — co: řeku. Us. Pdl.

308956   Splavnosť Svazek: 3 Strana: 0560
Splavnosť, i, f., plavnosť, die Schiffbar- keit. S. řeky. Mus. II. 152. — S. Čtení, řeči, slohu = plynnost. Sš. Vz Splavný.

308957   Splavňovací Svazek: 7 Strana: 1385
Splavňovací práce na řekách. Us.

308958   Splavný Svazek: 3 Strana: 0560
Splavný, plavný, schiffbar, Fahr-. S. řeka. Šf. S. štola, der Navigationsstollen, navigabler Stollen. Hř. Upravení s-ného úžlabí, die Fluthrinne. Dch. Mlýn na s-né řece. Dch. Na pravém břehu splavné řeky Kestru. Sš. Sk. 156. — S. = plynný. Latinské čtem tu s-no jest. Sš. I. 352. Čímž řeč s-nější (plynutější) se stává. Sš. II. 96.

308959   Splavsko Svazek: 9 Strana: 0305
Splavsko, ?, ?., trať u Jenišovic, Př. star. V. 121., u Paceřic. Ib. 122.

308960   Splaz Svazek: 3 Strana: 0560
Splaz, u, m., u pluhu čásť nejspodnější, která po zemi se plazí (vleče), das Pflug- haupt. Us. Mor. Pk., Kd.

308961   Splaz Svazek: 7 Strana: 0748
Splaz = hryzňa, Wälzplatz, m. Sl. les.— S. = led s hor v podobě jazyku dolů se posunující, Schnee-, Eiszunge. Cf. Nos. Metelka.

308962   Splaz Svazek: 9 Strana: 0305
Splaz, u, m. = místo, kam se k řece dříví sváži Strakonice a j. Kub. 157. — S. pluhu = rám, který drží plužné či orné železo. Sbor. slov. III. 28.

308963   Splazgovať Svazek: 7 Strana: 0748
Splazgovať, eben machen, plätten. Slov. Bern.

308964   Splaziti Svazek: 7 Strana: 0748
Splaziti = stáhnouti. — co komu. Lovec jí (lišce) kůži splazí. Ezp. 2312.

308965   Splaziti se Svazek: 3 Strana: 0560
Splaziti se = slézti, herabkriechen. — s čeho. Ras.

308966   Splaženka Svazek: 3 Strana: 0560
Splaženka, y, f., das Wirrstroh. Šm.

308967   Splaženka Svazek: 7 Strana: 0748
Splaženka, splašky. U Čes. Krumlova. Plsk. Plažky také = splašky = shrabané obili a na hromádky mezi mandele uložené. Nov. Vz Splaška.

308968   Splažený Svazek: 3 Strana: 0560
Splažený. S. sláma = splaženka.

308969   Splažiti se Svazek: 3 Strana: 0560
Splažiti se, il, ení, herabkriechen, sich ablösen (o kůži). Šm.

308970   Splažky Svazek: 3 Strana: 0560
Splažky, pl., m. = splaženka. Šm., Bž. 69.

308971   Spleen Svazek: 3 Strana: 0560
Spleen (angl., splín), řec. 6nh']v, slezina = nemoc sleziny a mrzutosť tím způsobená, těžkomyslnosť, rozervaný stav duševní, je- vící se podivínstvím. Vz S. N.

308972   Splechovati Svazek: 3 Strana: 0560
Splechovati = na plíšky rozkovati. — co: zlato, měď. Vys.

308973   Splejný Svazek: 7 Strana: 0748
Splejný, wegjätbar. Vz Spleti. Člověk nesplejný = jehož se nelze spleti, zbaviti). Mor. Brt. D.

308974   Spleň, ě Svazek: 7 Strana: 0748
Spleň, ě, f., rugana, ryba, zastr. Rozk.

308975   Splenalgie Svazek: 3 Strana: 0560
Splenalgie, e, f., z řec, bolesť sleziny. S. N.

308976   Splendidní Svazek: 3 Strana: 0560
Splendidní, z lat., stkvělý, okázalý, glän- zend, prächtig. Rk.

308977   Splendidnosť Svazek: 10 Strana: 0664
Splendidnosť, i, f. = skvělosť, skvoslnnsť, nádhernost. Nár. list. 1906. 27., 13. Z lat.

308978   Splenemfraxa Svazek: 3 Strana: 0561
Splenemfraxa, y, f., z řec. = zácpa sle- ziny. S. N.

308979   Splenifikace Svazek: 7 Strana: 0748
Splenifikace, e, f. = zeslezinovatělosť.

308980   Splenikter-us Svazek: 3 Strana: 0561
Splenikter-us, u, m., z řec. = žloutenka slezinná. S. N.

308981   Splenisace Svazek: 7 Strana: 0748
Splenisace, e, f. = změna plic zámět- livým překrvením vznikající, jejíž tkaň na tkaň sleziny upomíná. Vz Slov. zdrav. 253. a.

308982   Splenit-is Svazek: 3 Strana: 0561
Splenit-is, y, f. = zánet sleziny. S. N.

308983   Spleniti, vz Svazek: 7 Strana: 0748
Spleniti, vz Zpleniti. Hdk.

308984   Splenocela Svazek: 7 Strana: 0748
Splenocela, y, f. = kýla slezinová.

308985   Splenologie Svazek: 3 Strana: 0561
Splenologie, e, f. = náuka o slezině. S. N.

308986   Splenotomia Svazek: 7 Strana: 0748
Splenotomia = výřez sleziny.

308987   Splésati Svazek: 3 Strana: 0561
Splésati, vz Zplésati.

308988   Spleskaný Svazek: 9 Strana: 0305
Spleskaný. S. práva (nová horní). Dač. II. 91.

308989   Spleskati Svazek: 3 Strana: 0561
Spleskati, splískati, spleskávati; splesk- nouti, sknul a skl, ut, utí; spleskovati, spleš- titi, il, ěu, ění = ploským učiniti, patschen, patzen, flach schlagen o. drücken; pleskaje sčiniti, zusammenpatzen. — co čím kde: těsto rukou na vále. — S., něco špatně udělati, verpfuschen. — co. Ten to spleskal. Ros. Vz Splískati. — Jg.

308990   Splesklosť Svazek: 7 Strana: 0748
Splesklosť, i, f., Plattheit, f. Lpř.

308991   Splesklý Svazek: 3 Strana: 0561
Splesklý, pleskatý, ssedlý, spleštilý, flach. S. nos. Kom.

308992   Splesknouti Svazek: 3 Strana: 0561
Splesknouti, přechodné, vz Spleskati. — S., nepřechodné = oplasknouti, abfallen. Otok již spleskl. Lék. kn., Db.

308993   Splesknutí Svazek: 3 Strana: 0561
Splesknutí, n., das Flachschlagen; das Flachwerden. Jg. Krásu dítěte v s. nosu pokládají. Ler.

308994   Splesknutý Svazek: 3 Strana: 0561
Splesknutý, nízký a široký, flach ge- schlagen, flach, breit. Ros. S. nos (splesklý, pleskatý). V.

308995   Splesnělý Svazek: 7 Strana: 0748
Splesnělý = splesnivělý. Slov. Sldk. 47.

308996   Splesněti Svazek: 3 Strana: 0561
Splesněti, ěl, ění = splesnivěti. — abs. Chléb splesněl. Na Ostrav. Tč.

308997   Splesnivělý, zplesnivělý Svazek: 3 Strana: 0561
Splesnivělý, zplesnivělý, schimmlich. S. chléb. Hlas.

308998   Splesnivěti Svazek: 3 Strana: 0561
Splesnivěti, ěl, ění, verschimmeln. — co komu. Splesnivěly mu šaty. — čím kde: vlhkostí v komoře. — S. = zšedivěti, grau werden. — abs. Již tak brzy zšedivěl. — komu: hlava, vlasy mu s-ly. Us. Hý

308999   Splesnivěti Svazek: 7 Strana: 0748
Splesnivěti. Chléb s-věl. Ler. — kde. Ořechy uvnitř s-ly. Us. Knihy v koutě s-ly. Koll. Zp. II. 495.

309000   Splésti Svazek: 3 Strana: 0561
Splésti, spletu, spleť, spleta (ouc), tl, ten, ení; splétati, splítati, splétávati — do hro- mady plésti, ver-, zusammenflechten; zmásti, zmotati, verwirren, verwickeln, Intriguen machen. Jg. — co : věnce. Us. S. niti (zmo- tati). V. On to spletl (zosnoval). Ros. Něco zlého tajně splésti. D. Ten to spletl (hat eine Konfusion gemacht)! Mohl bys zase něco splést! Us. Všk. Splete koše opálky dohromady (mluví páté přes deváté). V Po- licku. Kšá. Já sem nezapletla, ale včil ho splétám, okolo hlavy dám, ženu ťa udělám; Jizby něvymete, vrkočka něsplete. Sš. P. 442., 786. Protož provázek o třech pramén- cích již chci splésti. Hus III. 152. — co jak. S. vlasy na vrkůčky. Vrat. 87. Nesple- tajte na tuze, šak nebude na dlúze; sple- tajte na slabúčko, půjde dolů brzúčko. Sš. P. 436. Maměnka ju česala, do vrkůčka sple- tala. Sš. P. 436. — co čím. Ach už mi splí- tajú pentličkú vlasy. Sš. P. 568. — se koho = zbaviti se ho, los werden. Mor. Člověk by se ho rád spletl (i. e. spiel, od spleji). Sd., Kd. Dle Brt.: spleti. Vz toto. — co s čím. Své náboženství s pohanským spletl. Plk. Zhusta obyčej mařenový splítají s krá- lenským zvykem. Sš. P. 772. — co komu. S. si vlasy. Lom. Když jí vlasy splétali, všecky panny plakaly. Sš. P. 107. Spletl si to. Vz Opilý. Spletl si řeč, zákon (pomátl). Ros. — se. Spletl se (zmátl se). D. — co čím k čemu: věnce vlastní rukou k té slavnosti spletla.