418001   Ziechačka Svazek: 10 Strana: 0531
Ziechačka, y, f. Dze je z., tam je drie- mačka. Slov. Phľd. XXIIÍ. 308.

418002   Ziechať Svazek: 5 Strana: 0483
Ziechať. Slievanie vosku se koná práve len od vychýrených vedomkyň, bohyň lebo bosoriek, ktoré pri tom čosi pošušky šomrú a ziechajú, tak že sa o ospalom človeku hovorí: ,Ziecha ako bohyňa.' Na Slov. Phld. III. 3. 292.

418003   Ziechať Svazek: 8 Strana: 0511
Ziechať = zívati. V Senici: zíchať. Ziecha sa mu. Myjava. Phľd. 1895. 444.

418004   Zielo Svazek: 8 Strana: 0511
Zielo, strč., valde. Gb. H. ml. L 313.

418005   Zielo kto Svazek: 5 Strana: 0483
Zielo kto = mnoho který, oppos. málo kto, málo který. Vz Listy filolog. X. 259. Gb. Ne každýť, nie zijelo kto (ne každý, ne mnohý) j z nábožných bude takým ohněm plápolati. Št. Ř. 193. b.

418006   Zierati Svazek: 5 Strana: 0483
Zierati, vz Zírati.

418007   Ziert Svazek: 5 Strana: 0483
Ziert, u, m., ze slovesa zerať, prezerať, die Sicht; v hoře: průsek, průhled, die Linie, Waldlinie. Z. je i vrch medzi Hybami a Vý- chodnou v Ľubtove. Snád sa tam ukázau prvý priezer po vyrubaní pralesa ceste k vôli. — Vtač si zas najde chvojku tam zelenú, ovečka pašu slncom dosladenú, sl- niečko ziertom v rubanisko pozre. Hrbň. Rkp. Sp. st. D. (Šd.). 320*

418008   Zieřivý Svazek: 5 Strana: 0483
Zieřivý = zeřivý, žeřivý, žeravý = žhavý. Uhlé zieřivé shromáždíš na hlavu jeho. Št.

418009   Ziesť Svazek: 5 Strana: 0484
Ziesť = sjísti, snísti, zusammenessen, auf- essen, aufzehren. Na Slov. — abs. Zistě sami. Slez. Šd. — co. Taký prorok, čo len kus chleba zedou, prorokuje jen z plnej misy. Hdž. Ds. 8. Veľa vrán aj koňa zedia. Frsc. Zor. I. 79. — Ž. wit.

418010   Zieti Svazek: 9 Strana: 0405
Zieti (záti), zěju. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 398.

418011   Zievať sa Svazek: 7 Strana: 1140
Zievať sa = ozývati se. V kamenném chlieve čosi sa zieve, konopný ocas má (věž — zvon — provaz). Slov. Rr. MBš.

418012   Zievati Svazek: 10 Strana: 0531
Zievati, vz Zívati.

418013   Zify Svazek: 5 Strana: 0484
Zify, dle Dolany, Seiften. Sdl. Hrd. I. 108., 114.

418014   Ziga Svazek: 5 Strana: 0484
Ziga, y, m. = Zigmund. Vz Jir. H. 1. II. 356. Řezník zamožný Sigmund Vaníčkovic, obyč. jen pan Ziga zvaný. Pal. Děj. V. 2. 201.

418015   Ziga Svazek: 7 Strana: 1140
Ziga, y, m. (Zikm. Vaníčkovic). Vz Mus. 1890. 578.

418016   Zigar Svazek: 8 Strana: 0511
Zigar, u, m., u hodin, der Zeiger. Laš. Brt. D. II. 519.

418017   Zigar Svazek: 10 Strana: 0531
Zigar, u, m. = ciferník u hodinek; v pl. = hodinky samy, z něm. Zeiger. Hauer.

418018   Zigartice Svazek: 5 Strana: 0484
Zigartice, dle Budějovice, Siegertsau, ves u Libavé na Mor. Tč.

418019   Zigať sa Svazek: 5 Strana: 0484
Zigať sa = pohybovati se, sich bewegen. Slov. Ssk.

418020   Zighartice Svazek: 5 Strana: 0484
Zighartice, dle Budějovice, Setzdorf, ves u Vidnavy ve Slez. Tč.

418021   Ziglať Svazek: 8 Strana: 0511
Ziglať — natírati, mazati (ve smyslu hrub- ším). Jicko. Brt. D. II. 426.

418022   Zigliti Svazek: 5 Strana: 0484
Zigliti, il, en, ení = mazati, mydliti, schmieren, seifen. Moc mýdla vyzigliti. — co komu: hlavu (mastnotou tříti, mazati). Na mor. Val. Vck.

418023   Zigmund Svazek: 5 Strana: 0484
Zigmund, a, m. = Zikmund. NB. Tč. 272.

418024   Zigmundovský Svazek: 7 Strana: 1140
Zigmundovský dvůr u Veltrus.

418025   Zih Svazek: 5 Strana: 0484
Zih, a, m., stilia, jm. hadí, zastr. Rozk.

418026   Zihanek Svazek: 5 Strana: 0484
Zihanek, nku, m., spirabulum, eine Luft- röhre in den Schächten. Nomencl.

418027   Zihličený Svazek: 8 Strana: 0511
Zihličený. Vz Zežabený (3. dod.).

418028   Zihličiti se Svazek: 5 Strana: 0484
Zihličiti se, il, en, ení, Schwindel be- kommen, schwindelig werden. Cf. Zmotoli- čiti sa. Na Slov. Bern. Hovado se z-lo = dostalo černou ihlici (nemoc). V jihových. Mor. Brt. Vz Osv. 1884. 157.

418029   Zihnouti Svazek: 7 Strana: 1140
Zihnouti. Zihne = jest ostrý vítr, ožíhá. Brt. D. 299.

418030   Zihrať Svazek: 5 Strana: 0484
Zihrať= hráti. — kde. Čierny, havraní, vo vetríku zihrávajúci si vlas. Na Slov. Klčk. VI. 80. — si s kým. Jak sa buděš zihrávať s dětmi, buděš mať zarmútok. Na Slov. Tč. — čím kde. Vlas vánkom zihral v jeho čele. Phld. V. 62.

418031   Zich Svazek: 5 Strana: 0484
Zich, a, m., ze Sigismundus. Pal. Rdh. I. 128., Záp. Měst. 1452. Z. z Gryfí Hory. Sdl. Hrd. III. 71.

418032   Zich Svazek: 10 Strana: 0531
Zich O. dr., spis. a prof.

418033   Zicha Svazek: 5 Strana: 0484
Zicha, y, m., osob. jm. Šd., Vck.

418034   Zicha Svazek: 8 Strana: 0511
Zicha, y, m., vz násl. Zikmund.

418035   Zicháček Svazek: 8 Strana: 0511
Zicháček, čka, m., vz násl. Zikmund.

418036   Zíchať Svazek: 9 Strana: 0405
Zíchať = zívati. Čo sa ci (ti) zícha ? Slov. Zát. Př. 7la.

418037   Zichati Svazek: 5 Strana: 0484
Zichati = zívati, gähnen. Obyčejne ku zicháňu ústa otvárame, když na jiných zi- chajícich z blízka sa dívame. Na Slov. Tč.

418038   Zichlínek Svazek: 5 Strana: 0484
Zichlínek, nka, m., Sichelsdorf, ves u Lan- škrouna.

418039   Zichrov Svazek: 5 Strana: 0484
Zichrov = Sichrov.

418040   Ziikání Svazek: 8 Strana: 0511
Ziikání v čes. řeči vlivem německým. Koll.

418041   Zíje Svazek: 5 Strana: 0484
Zíje, e, f., mlž. Krok.

418042   Zijelo kto Svazek: 5 Strana: 0484
Zijelo kto, vz Zielo kto.

418043   Ziji Svazek: 5 Strana: 0484
Ziji, vz Záti.

418044   Zika Svazek: 5 Strana: 0484
Zika, y, m., os. jm. Arch. III. 366. Z. Jos., violončelista v 18. stol. Vz S. N. Z Puchova Zika Zikm. a Jan. Vz Mus. 1884. 304.

418045   Zika Svazek: 8 Strana: 0511
Zika, Zika, y, m., vz násl. Zikmund.

418046   Zikán Svazek: 8 Strana: 0511
Zikán, a, m., vz násl. Zikmund.

418047   Zikeš Svazek: 8 Strana: 0511
Zikeš, kše, m., vz násl. Zikmund.

418048   Zikmund Svazek: 5 Strana: 0484
Zikmund, a, m., lépe: Sigmund ze Sieg- mund, Sigismundus. Jg. Z., král český. Vz S. N., Tf. Odp. 214., 255. - - Z. Václ., kněz, prof. a spisov. † 4/1074. Vz Tf. H. 1. 173., Šb. H. 1. 309., S. N.

418049   Zikmund Svazek: 7 Strana: 1140
Zikmund Václ., nar. ? 1816. Cf. Pyp. K. II. 269., 433., Ukaz. 114., Tf. Mtc. 301., Bačk. Př. 148., Zl. Jg. 369.

418050   Zikmund Svazek: 8 Strana: 0511
Zikmund. Odtud: Zich, Zicha, Zicháček, Zika, Zika, Zikán, Zikeš, Zikuda, Zikula, Zyka, Žíha, Žicháček, Žižek a Žížek, Žižka, Žižulík, Sigmund, Sika, Sikan, Sikeš, Sik- mund, Sikyta, Syka, Sykyta. Kbrl. Sp. 9., 12., 20. Cf. Odvozeniny v Kotk. 36.

418051   Zikmund Svazek: 9 Strana: 0406
Zikmund Václ. Sr. Jub. XXXVI.

418052   Zikmund Svazek: 10 Strana: 0531
Zikmund, zvon ve věži svatovítského chrámu v Praze. Tbz. V. 4. 75.

418053   Ziková Svazek: 8 Strana: 0511
Ziková Luisa, spisov. + 1896.

418054   Zikovy Svazek: 5 Strana: 0484
Zikovy (Zvíkov), ves v Písecku. Blk. Kfs. 1217.

418055   Zikuda Svazek: 8 Strana: 0511
Zikuda, y, m., vz Zikmund (3. dod.).

418056   Zikula Svazek: 8 Strana: 0511
Zikula, y, m., vz Zikmund (3. dod.).

418057   Zilja Svazek: 7 Strana: 1140
Zilja, e, f., Gail, potok a údolí u Ty- rolska: Vz Orl. IX. 325.

418058   Zilník Svazek: 8 Strana: 0528
Zilník, u, m., das Gestöcke, geol. Sterz. I. 1083.

418059   Ziloš Svazek: 5 Strana: 0484
Ziloš, e, m., pherusa, kývoš. Krok II. 245.

418060   Zilvarové Svazek: 5 Strana: 0484
Zilvarové z Pilníkova. Sdl. Hrd. I. 71., 227., III. 132.

418061   1. Zima Svazek: 5 Strana: 0484
1. Zima, zimečka, y, f. (zejma ze zíma, cf. Zejma, Gb. Hl. 76.). Cf. Šrc. 131., Stč. Zmp. 523. V zímě = hieme, in der Winters- zeit, im Winter, v zimě = ve chladě, in der Kälte. Na Zlínsku, Brt., na Hané. Bkř. — Z. = studeno, chladno, sychravo, sychravice,
die Kälte. Z. tuhá, krutá, třeskutá, suchá,
příkrá; zimu trpěti; zimou zkřehnouti, se
třáśti, trnouti; třesení zimou. V. Z. hlohová
(koncem května, když hloh kvete). Na mor.
Val. Vck. Dnes jest tam veliká zima. Zimou
údy mi křehnou. Zimou se krčiti, Sych.,
mříti; z. ulevuje; zimy ubývá; z. se pře-
trhla; z. mne rozráží, drobí, láme, louští,
mnou potřásá. D. My (psi) na dvore o hladu
a zime. Zbr. Báj. 58. Sobě ustele peřinu a
mňa vyžene na zimu. Pck. Ps. 54. Máte tu
zimu. Us. Šd. Z. dodržuje přes obyčejnou
dobu; Udeřila zima. Sych. Nepohodlí od
zim (pl.) snášeti. Kom. Z. jako jed; Z. do
člověka leze; Mám od zimy ruce jako hrábě,
že nemohu nic popadnouti; Pořádná, kapi-
talni, palčivá z.; Z povolila; To jsou zimy!;
Z. leze za nehty; Už je venku z., nastane
zase topení; To je ňáká (nějaká) z.; Hoří
v kamnech a přec mám v pokoji zimu; Ne-
chce se mu ze sednice do té zimy; Zimou
dělá se led; Dnes je větší z. nežli včera.
Us. Dch. Hle, kterako škaredá zima po-
všudy v úprku pádí. Dch. Thom. Poč. I.
11. Stupně zimy. Nz. Za třeskuté zimy ne-
byly stráže bedlivě rozestaveny. Ddk. IV.
28. Není ptáčka, není křepelice, samé zimy,
samé Metelice. Sš. P. 5. Zima při odpařo-
vání, die Verdünstungskälte. Šp. Ta zima
letos blázní (je veliká). Us. Sd. Zima běží
dveřmi mně na nohy. Us. Šd. Z. běží do
světnice oknem. Us. Šd. Musí ubohý zimú
mříti. Kol. ván. 73. To z. opálila (povedia,
keď bolenie hlavy na zime dostane). Dbš.
Obyč. 106. Morena donášela zimu a smrť.
Dbš. Pm. 6. Od těch dob, co je přeložen
svátek sv. Cyrilla a Methoděje (z 9/3.na 5/7.),
Bývá prý vždy větší zima a i léto bývá prý
chladné a škaredé. Mor. Vek. Z. přikvačila;
Zima šibe, že len tak páli. Mt. S. I. 112.
Uhly trieskajú od zimy; Dobre som ne-
zkrepenel od zimy; Z. ako v ráštubni (jako
v šalandě ve mlýnici); Z. ako v Sibérii. Na
Slov. Zátur. Ančička byla na dříví v lese,
všecka se zimou třese. Kol. slez. Šd. Z. ci-
kánská, tříkrálová (veliká). Na Hané. Bkř.
Údy zimou přemrzlé. Us. Ztratí svoj plášť
u velikú zimu. BO. Ani vlk zimu nesjie. Mt.
S. I. 124. Zimu vlk nezožerie (je-li z počátku
zimy teplo, potom zima k jaru dotahuje).
Slov. Zátur. Na Šimona Judy, zima spadne
s půdy. U Žerovnic. Vlk. Pankrác, Servác
a Bonifác něráz do leta zimum plác. Slez.
Šd. Na sv. Lukáša všecka zima naša; Na
tři krále zima stale; Na sv. Mikuláše, tu je
z. všecka naše; Na sv. Valentina z. sílit se
počíná; Budú-li psi ve vánoce zimú výti,
včely hojně medu budú míti. Slez. Šd. Je-li
v únoru sucho a zima, bude horký srpen;
Zima-li na Kateřinu, přilož o peřinu; Ši-
mona Judy, zima je všudy. Poř. Tč. Není-li
hřibů, nebude sněhu; je-li mnoho hřibů,
Bude mnoho sněhu (zima). Mor. Vck. Fabian-
ské zimy (25/1) i cikáni se bojí. Na Zlinsku.
Brt. Z. zimou přejde. Bž. Kde z., tam drž
plášť. Lb. Přibývá dne, přibývá i zimy;
Roste den, roste i zima. Vz Matěj. Č. — Z. = zimavosť, mráz, drkotání, ku př. při zimnici, der Schauder. V. Z. mne choulí, mne Napadá, rozráží, láme, rozlomuje; zimu pocítiti. D. Chytla, popadla mne z.; Klepe se zimou; Není mi dobře, z. mne může roz- trhati; Z. mne mrazí, vzala; Dostal jsem zimu; Dala se do mne zima; Z. do těla leze. Dch. Z. ho semlela, zdrobila. Kld , Šk. Ale kráľ stŕpal, len ho tak z. sepala; Dobrí ľudia boží, dajteže sa mi zohriať, z. ma trasie; Hlad ju moril, z. ju drobila. Dbš. Sl. pov. I. 465, II. 42., 43. Koho v pátek zima zemele, zřídka kdy ozdravne. Kld. II. 333. Z. života (stáří). Čch. Bs. 87. Z. mnou lomcuje. Us. Bkř. Vtáče zimou krepenie alebo hladom zomiera ; Kdo popod pec sadá, ten len zimu hladá (o nemocném). Poř. Zátur. Z. s ním rozpráví (jektá zuby, třese se, má zimnici). Jg., Č. — Z. (zíma, zýma) = čásť roku od 21. prosince do 21. března, der Winter. Vz S. N. Slovensky si spievaj i v zime i v lete; veď to naj krajší spev na tom božom svete. Č. Čt. I. 16. Vesna, panna Vesna, kde's sa prechádzala? Kolosvetuvala, zimu naháňala. Phld. IV. 461. Z. zase při- chází, nastává; přes zimu býti, zůstati ležeti; krutá z. D. Z. se na nás obula. Byla velmi tvrdá z. St. let. Tuhá z. Krok. V zimě bývá z. Ros. Setba na zimu (zimní); zásoba na zimu. Šp. Z. letos záhy začala a pozdě pře- stala. Ml. Z. letos drží, hält an; Krajina v zimě, die Winterlandschaft; Počátkem zimy; To léto uteče jako nic a z. je tak dlouhá. Us. Dch. Něviem, či v každej kra- jine sú štyry čiastky roka, ale v uherskej krajine je jar, dze chudoba po dzedzinách hladuje; v lece zase musíme mozolovac na ty neščasné porcie; na jesen, keď ci už pánboh požehnal trochu tého šmatláku na chlieb a ovsa na pampušky, prídze ekzekú- tor a orabuje ca o šecko; potom prídze zima a chudoba mrzně; lebo židzi šecko drevo do arendy zali. Pokr. Pot. 160. Esky- máci a Lopári temer všahdy zimu majú. Slov. Zátur. Když velké listí padá, z. jde. Shakesp. Tč. Vede se mi jako havranu v zimě (špatné). Us. Já se bojím zimy, nebo nemám haleny. Us. Šd. V zimě v létě (= po celý rok) nosí chlupatou čepici. Us. Kšť. Pošmúrnu zimu som neznal, večný mi vtedy kvitol máj; nič som neľúbil na svete, je- diné môj spanilý kraj. Slov. Exc. My máme také stromy, čo v zimě v lete nikda po celom svete lisťa z ních neopadá (malované). Mt. S. 1. 134. Vám len jaro vždy ľúbo je, kraje, v nichžto zimy nieť. Ppk. 1. 51. Zima byla povolná. Ddk. IV. 76. Keď z. príde, zvedia bociane (góle), čo v lete naklebatily. Zátur. Priat. IV. 127. Když zima přijde, zvědíť čápi, co jsou v létě klektali. Bž. Dvě leta, dvě zimy jsme se neviděli. Sl. ps. Šd. Počkej až do zimy, až budou beziny, pak budeš má; Nerozfukuj větře sena, bude mi ho v zémě třeba; Ožeň sa, synečku, ožeň sa na zimu, teprv ťa oděje ženuška peřinú. Sš. P. 341., 608., 681., Kukulienka, kdze si bola, kedz tá tuhá zima bola? Hajaja, ku- kuku, sedzela som na buku; Dal som jej peniažky na čižmičky, ono si kúpilo panto- fličky. Nekupuj to, draho je to, nieje to na zimu, len na leto ; Bože, Bože, ako je to, stravili sme spolu leto, ale zimu nebudeme, akože sa zabudneme; Jano, Jano, čo na zimu, keď neseješ oziminu; Tancuj, tancuj, vykrúcaj, len mi piecku nezrúcaj; dobrá piecka na zimu, nemá každý perinu. Sl. spv. I. 36., III. 92., 93., 98, IV. 133. Kraj sveta, kde príroda večnou krehne zimou. Zbr. Lžd. 91. Postarať se o ten milý ohriev na zimu (otop). Dbš. Sl. pov. III. 35. Letom (borina) nemá chladiacej vlády jako jej se- strenica jedľa; zimou (v zimě) borina je teplá jako nezakúrená izba. HVaj. BD. I. 32. Pre (pro) statek (dobytek) i pre ľudi na zimu hotuvať, chystať, zásobiť sä. Hdž. Šlb. 87. Ty daromník, nedám ti ani byle; keď si cez leto prespevuval, teraz na zime si tancuj a zomri od hladu. Ib. Šlb. 33. Zurí víchor, zimný víchor, mece sňahu sklady. Čo je živé utiahnuto v teplej izbe čuší, bo kto teraz cestovať má, silu zimy zkusí. Us. Pg. 14. Vy teplice, divné vody, len vy mrazu vzdorujte! Viem, vy málo sä meníte ako v zime ako v lete. Zátur. Z. se pře- valila k jaru. Kos. v Km. 1884. 632. Když nás z. skoro zavře do světnice, vytratí sa brzy jako poběhlice. Kld. Když pluh zemi ryje, z. ještě žije. Pran. Tč. Má-li husa martinská černou kobylku, bude tuhá zima, pakli Bílou, bude mírná z. Us. Vck. Spíše može viděť na poli hladového vlka než oráče (říkají o zimě v březnu); Nezamrzne-li celou zimu kameň ve vodě a tela v krávě, tož v měsíci marci, uhodí-li z. (ta je nejkrutší); Má-li ocún dlouhý kořen, bude dlouhá z. Na mor. Val. Vck. Je-li na hromnice chu- melenice, netrvá pak zima dlouho více; Když nechce listí se stromů padati, tuhá z. musí nastati; Jestli mráz na boží narození, celá z. drží bez proměny; Všeci svatí teplo, sv. Martin zimu; Když je tuhá z. a vytajú napřed chodníky, tož bývají velké hlávky zelí. Slez. Šd. Odpadává-li pozdě listí, mů- žeme býť tuhé zimy jisti; Jsou-li smrkové šišky u spodu, bude tuhá zima, pakli na vrchu, bude volná; Bouřka-li v říjnu třebas malá, sotva bude z. stálá. Kld. Na sv. Mar- tina pozoruje se kobylka husí; je-li siná z předu, bude tuhá z. před vánoci, pakli vzadu, po vánocích, siná-li všecka, bude vůbec tuhá zima; Josef s Marijú zimu za- bijú (19. a 25. březen); Když je na březách dlouho listí, bude tuhá zima. Na Zlínsku. Brt. Když čečetek nevídati, hotov se na tuhou zimu. Pk. Zůstane-li lupení dlouho na stromech, očekává se dlouhá a tuhá z. Mus. 1884. 549. Mnoho žaludů, veliká z.; Je-li sv. Martin pod mrakem, bude z. ne- stálá; Je-li zamračeno na sv. Martina, bude levná z., pakli je jasno, bude z. tuhá; Jak Dlouho listí nepadne, tuhá se z. přikradne; Po pěkném jeseňu následuje tuhá zima; Říjen blýská, z. plíská; Jakub bez deště — tuhá z. Mor. Tč. Na sv. Šimonáše přikluše nám z. tiše. Prov. Bž. Lépe v zimě bez kabátu než v letě bez ledu (říkají řezníci a sládci). Dch. V lete robia sane a v zime vozy (užívej času příhodného). Zátur. Zhotov v létě saně a vůz v zimě. Šd., Tč. Lepšie jedno leto než sto zím. Na Slov. Zátur. Na zimu hrudka budka (hroudy chrání obilí od zimy. Dobře na zimu zaseti do hrud).
Slez. Šd. Nepamatuje kráva zimy, když se
léta dočká. Prov. Šd. Co se v létě rodí,
pro zimu se hodí; Umnožil Bůh léto hmyzem
a zimu mrazem; Léto sbírá, zima sžírá;
Léto schranitelka a zima travitelka; Trvá-li
dlouhá tuhá zima, dočkají se lidé vysokého
stáří; Kdo růže v létě neurve, neurve jí
ani v zimě. Přísl. Tč. Ide slnce do hora,
ide zima do dvora. Mt. Sl. I. 177., 90. Přijde
čas, že se zeptá z., cos dělal v létě (kdo j
v létě se nezaopatří, má v zimě nouzi). V z
Mládí, Léto. Lb., Jg., Č. Zima matka, vyspíš
se do hladka; Krátký masopust, dlouhá
zima. Hrš. — Z. = zimní, či půlnoční strana,
sever, der Nord. Č. — Z., adv., komp. zi-
měji, na Slov. zimšje = studeno, kalt. Bž.
137. Také na Mor. Brt. Cf. Tma, tměji. Bž.
137. Jest mi z. na nohy, na ruce; jest tuze,
velmi z. D. Dnes je ziměji než včera. Us.
Jest mu ziměji. Tkad. Bylo zima, až hvě-
zdičky skákaly. Us. Je tu z. jako v psinci,
Č., jako v ledovni. Mor. Šd. Dělá se z., es
wird kalt; Jest hodně zima. Us. Dch. Bylo
mu zima. Us. Km. Je tu z. na zmrznutí,
jako ve psírni, jako v kolni. Mor. Šd. Je
tam z., až mi zašlo za nehty. Šd. Nahému
je všude zima. Slez. Šd. Zima je mně, zima.
pod okénkem státi. Čes. mor. ps. 209. Lebo
nám je z. pod oblokom státi. Sl. ps. 383.
Z. je, na ruky si chúka. Hdž. Šlb. 11.
Chuchám si na ruky, je mně z. Slez. Šd.
Bylo tam z., až sem se tak osykoval (třásl
se jako osyka). Slez. Šd. Děvča, doma bývaj,
na kraj peci líhaj, až ti bude z., vlez si do
komína. Pčk. Ps. 53. Z. je, jen tak hviždí,
len tak ten sňáh pod sľapami nôh vrždí.
Hdž. Čít. 143 Starodávny galán jak stará
halina, keď sa ňú zakrýje, že je pod ňú z.
Brt. P. 63. Vystri sa len, pokial je perina,
ak sa väčmi vystřeš (vystrčíš), tak ti bude
z. Zátur. Kde ti zima, drž tam plášť. Č. — Z., lok. zimě bez předložky. Ran hlavních i letie (= v letě) i zimie (= v zimě) snažně chraň. Šal. Zimě i létě; Kakžkoli zimě bylo. Pass. Když v jednu chvíli přinesl jemu otec mój úrok, bylo zimě, a on sám kúpil mi kabátec. Arch. I. 176. Mravenec shro- mažďuje ve žni, což zimě (= v zimě) jie. Bbl. Aby zimě i létě ovoce na tobě bylo. JMl. A když zíma příde, poznajíť, coť sú létě učinili. Hus. III. 285.

418062   2. Zima Svazek: 5 Strana: 0486
2. Zima, y, m., os. jm. Z. Jan z Klatov. Blk. Kfsk. 644., Tk. V. 141. Z. Ant., spisov. Vz Jg. H. 1. 657. — Z. Ant. Jos.; Z. Václ. Vz Jir. H. l. II. 357., Bačk. Pís. I. 153., 167., 174.

418063   1. Zima Svazek: 7 Strana: 1140
1. Zima, sansk. hima, lit. žema, pr. semo, řec. xtifímv. Vz Mkl. aL. 131., 270. a Etym. 403. a. Cf. Kram. Slov. Mách. 205. Zavři dvéře, z. letí. Mor. Šd. Z. o sv. Martině. Vz Zbrt. 180. Pro zimu do dýmu jíti. Us. Rgl. Udeří-li brzo z., stálá nebývá. Us. Kšť. Jsou-li borové šišky na borovicích ve vršku, bude veliká zima na kopcích, pakli na do- lejších větvích, tož bude holá z. v níži- nách. Val. Vck. — Z. = zimavosť atd. Už tak z. se mnou hrála (lomcovala). Us. Šd. Z. ho střásla, zdrhla (zemřel zánětem). Us. Brt. — Z. = čásť roku. V létě se žádný neupeče, ale v zimě to leckdo zmrzne. Us. Brt. Je-li dlouhá z., je moc ovoce. Val. Vck. Na Šimona Judy, z. leze z búdy a nemá-li moci, přijde na vše svaté v noci. Val. Vck. Jsou-li hřiby zdravé, bude tuhá zima, pakli chrobačlivé, bude pluhavá (de- štivá). Kda. — Z., adv. Kompar. a superl.: ziměji, nejziměji. Gb. Ml. I. 182., II. 179., Brt. D. 155.

418064   2 Zima Svazek: 7 Strana: 1140
2 Zima. Arch. VIII. 609.

418065   Zima Svazek: 7 Strana: 1400
Zima, komp. zimjéši (ziměji). Dol. Brtch. List. fil. 1893. 118.

418066   Zima Svazek: 8 Strana: 0511
Zima. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 19. Zima frigus, zima hiems, místy us. Gb. H. ml. I. 610. Vyhánění zimy. Yz Zbrt. Pov. 30. Z. je zlá a proto u chudého člověka nemívá konce a kraje. Šml. VIL 216. Ešte žiadnu zimu vlk nezožral. Phľd. 1894. 443. Je-li jedna veliká zima, dvě tři po ní nestojí za nic. Val Vck. I. 161. Je-li dlouhá z., bude mnoho ovoce. Ib. 164.

418067   Zima Svazek: 9 Strana: 0406
Zima. Kompar. zémňéš. Císař. Mtc. 1899. 224. Z. jak v psí boudě, až psi skučíja, že by se pes utrhl, škoda psa vyhnat, tak že hvězdičky jiskří ja, tak že hvězdičky skáčú a sebú perú. Mus. ol. 1898. 121. Z. ako v ra- štubni; Zima, mráz, kam neboráz?; Od zimy prsty zkľavené; Od zimy ruky ako rak červené; Od zimy štipku nespraví; Od zimy zkrepeneť, zubami drkotať. Zát. Př. 378a. Sr. ib. XIV. A. odst. 4.; ? odst. 6. a), XIV. ? odst. 6. d). Byla mu z., až mu bradou há- zela. Šml. V. 147. Seká zubama, co je mu tak zěma. Mtc. 1899. 42. Zima, až šindele praští. Tům. Ml. 267. — Z. = zimní doba. Z. matka, vyspíš se do hladka. Hrub. 16. Z. bez ľadu - chyba. Zát. Př XIV. 108. Sr. ib. XIV. C. odst. 6., Zimní. — Z. = zimnice. Na zimu se rozstonal. Har. J. 12.

418068   Zima Svazek: 10 Strana: 0531
Zima je vánoční, novoroční, tříkrálová a hromničná. Val. Čes. 1. XI. 482. Jaká zima, takové léto. Vz více v čes. I. XII. 302. Velké zimy, málo sněhu působí rolím a stromům škodu. Ott. Kal. 1904. Zima, až klince pukajú. Mus. sl. IV. 10. Žádnej neumřel zimou pod peřinou. Čes. 1. XIV. 300. — Z. — zimnice. Koho v pátek zima zmóže, tom už žádný nepomôže. Val. Čes. 1 XII. 228. — Z Ant. Jos, vz Lit. I. 273., Mtc. 1903. 172.; Z. Stanisl, básn.

418069   Zimačky Svazek: 5 Strana: 0486
Zimačky, pl., f. = zimní hrušky. U N. Bydž. Kšť.

418070   Zimák Svazek: 5 Strana: 0486
Zimák, u, m. = zimní, skalní dub, zimnák, šišák, křemelák, drnák, dub drnák, quercus robor, die Steineiche. Mor. Vz Rstp. 1396., Kk. 140. — Z. = zimník, zimní kabát, der Winterrock. Us. Msk. — Z., a, m., os. jm. Tč.

418071   Zímati Svazek: 10 Strana: 0531
Zímati, vz Zjímati. Pror. ol. 102a. 1. Zimavě. Vítr z. věje. Tbz. V. 6. 221.

418072   Zimavec Svazek: 9 Strana: 0406
Zimavec, vce, m., z něhož vychází zima. Nár. sbor. 1901. 69.

418073   Zimavky Svazek: 5 Strana: 0486
Zimavky, pl., f. = druh hrušek. Us.

418074   Zimavo Svazek: 5 Strana: 0486
Zimavo, kalt, Jest tam z. (studeno). Jg.

418075   Zimavosť Svazek: 5 Strana: 0486
Zimavosť, i, f. = sychravosť, zima, zimo- mřivost, drkotání, der Schauder, das Frösteln. Ja., Volk.

418076   Zimavý Svazek: 5 Strana: 0486
Zimavý = studený, kältlich, kalt. Z. den, nemoc, Us., světnice, Ros., krajina, Ler., Rd. zv., byt, Dch., počasí, Hrp., přeháňka, Kurz., rok. Cimrhnz. Větrem z-vým sme trápeni byli. Ler. — Z. = zimní, winterhaft, winterlich. Zem celou skrývá tma a sněhu oděv zimavý. Mus.

418077   Zimbaba Svazek: 7 Strana: 1140
Zimbaba, y, f. = Zimstrla. Slov. Phl'd. II. 109.

418078   Zimbold Svazek: 5 Strana: 0486
Zimbold, a, m., jm. lesa u Břevnice blíže N. Brodu. Hvlk.

418079   Zimčák Svazek: 5 Strana: 0486
Zimčák, a, m., osob. jm. na Vsacku. Vck.

418080   Zimdava Svazek: 5 Strana: 0486
Zimdava, vz Zindava.

418081   Zimečka Svazek: 5 Strana: 0486
Zimečka, y, f. = malá zima. Bern.

418082   Zimějc Svazek: 8 Strana: 0511
Zimějc = ziměji. Žďár. Brt. D. II. 260.

418083   Zimek Svazek: 5 Strana: 0486
Zimek, mka, m., osob. jm. Šd.

418084   Ziměti Svazek: 5 Strana: 0486
Ziměti, ěl, ění, kalt werden. Zimie. Na Slov. Hdž. Šlb. 55.

418085   Zimice Svazek: 5 Strana: 0486
Zimice, e, f. = zdrobnělé ,zima'. Na hromnice půl pivnice a půl zimice. Slez. Šd.

418086   Zimice Svazek: 8 Strana: 0511
Zimice, e, f., m. zimnice, n odsuto. Gb. H. ml. L 381.

418087   Zimina Svazek: 5 Strana: 0486
Zimina, y, f. = zima. Na Slov. Phld. IV. 47.

418088   Zimiti Svazek: 5 Strana: 0486
Zimiti, il, ení, zimovati = přezimovati, überwintern. Lex. vet. — se = do zimy jíti, se postaviti, sich der Kälte aussetzen. Na Slov. Plk. — Zimí, zimilo se = jest zima, es wintert. Na Slov. Plk., Šd. — se kde jak. Co by se tam člověk na polu zimil. Na Ostrav. Tč.

418089   Zimka Svazek: 5 Strana: 0486
Zimka, y, f., vz Zima. Bern.

418090   Zimka Svazek: 10 Strana: 0531
Zimka, y, f. = zimní pšenice. Us. Rgl.

418091   Zimky Svazek: 8 Strana: 0511
Zimky, pl., f. = druh hrušek. NZ. V. 586.

418092   Zimlatky Svazek: 5 Strana: 0486
Zimlatky, pl., f. = druh hrušek, eine Birnart. Šm. Cf. Zimavky, Zimnatky.

418093   Zimmatka Svazek: 9 Strana: 0406
Zimmatka, y, f. Z-ky = druh hrušek. Seb. 130.

418094   Zimmermann Svazek: 5 Strana: 0486
Zimmermann, a, m. Z. Jan, spisov., t 1836. Vz Jg. H. 1. 657., Šb. H. 1. 309., S. N. Z. Jos. Václ., nar. 1804., kněz a spisov. Vz Jg. H. 1. 657., Šb. H. 1. 310., S. N.

418095   Zimmermann Svazek: 7 Strana: 1140
Zimmermann Jan. Cf. ZI. Jg. 166., 247., 248., 301.

418096   Zimmermann Svazek: 10 Strana: 0531
Zimmermann J. Vz Lit. I. 940

418097   Zimňačka Svazek: 7 Strana: 1140
Zimňačka, vz Zelenka (dod.).

418098   Zimnačky Svazek: 5 Strana: 0486
Zimnačky, pl., f. = zimní hrušky, Winter- birnen. Mor. Brt., Šd., Vck.

418099   Zimnák Svazek: 5 Strana: 0486
Zimnák, u, m., vz Zimák. Rstp. 1396. — Z. = kobzol, eine Art Wintererdäpfel. Na Ostrav. Tč.

418100   Zimnář Svazek: 5 Strana: 0486
Zimnář, e, m. = pták mořský, alcione. Aqu. — Z., ornus, die Blumenesche, rostlina. Z. ostroplodý (manový jasan), o. europaea, tupoplodý, o. rotundifolia. Vz Rstp. 1036., Čl. 93., Čl. Kv. 221., FB. 51., Slb. 374., Kk. 171., Schd. II. 286., S. N.

418101   Zimňátko Svazek: 5 Strana: 0486
Zimňátko, vz Zimně.

418102   Zimňatky Svazek: 5 Strana: 0486
Zimňatky, pl., f. = hrušky, Winterbirnen. Cf. Zimnačky.

418103   Zimňatky Svazek: 7 Strana: 1140
Zimňatky, frigula. Pršp. 27.

418104   Zimnatosť Svazek: 5 Strana: 0486
Zimnatosť, i, f. = zimavosť, die Kälte. Ros.

418105   Zimnatý Svazek: 5 Strana: 0486
Zimnatý = zimavý, kalt. Pulk.

418106   Zimnavo Svazek: 5 Strana: 0486
Zimnavo = zimavo. Bylo tam z. Slez. Šd.

418107   Zimnavý Svazek: 5 Strana: 0486
Zimnavý = zimavý. Z. čas. Na Ostrav. Tč.

418108   Zimně Svazek: 5 Strana: 0486
Zimně, ěte, zimňátko, a, n. = mladé v zimě narozené, ein im Winter geborenes junges Thier. Dch.

418109   Zimně Svazek: 10 Strana: 0531
Zimně, hiemi = tuto zimu. Rozk. R. 58. Sr. Zimús.

418110   Zimnějc Svazek: 10 Strana: 0680
Zimnějc Tam je z. než tady. Čes. 1. XV. 143. Sr. Zimějc. v I. Přisp

418111   Zimněti Svazek: 5 Strana: 0486
Zimněti, ěl, ění = stydnouti, auskühlen, kalt werden. Na Slov.

418112   Zimní Svazek: 5 Strana: 0486
Zimní = k zimě náležící, co se v zimě potřebuje neb děje, Winter-, winterhaft. Z. čas, ležení, V., tažení, Ros., šaty, vlna, sla- vík (vlk), Us., ovoce. D. Zpívají co zimní slavíci po lesích (neshodně). Har. Z. jablko, hruška, okno, zahrada, obilí, zelí, srsť, ba- hnění, setba (s. na zimu), ložiště, lípa, dub (vz Zimák), oděv, Šp., byt, palác, spaní, vz S. N. Z. král (Bedřich Falcký r. 1619.). — Z. = studený, kalt. Z. krajiny. Zák. sv. Ben. 97. Z. semester či běh, Us. Pdl., dlouhé noci, Šd., cestování, dráha, die Winterbahn, dvorec, Winterpalais, n., pěnkava, Winter- fink, m., Dch., krmení, vlhkosť, práce, hno- jení, veltrh, měsíc, spaní, spánek, teplota, zboží, škola večerní, Šp., kazajka, punčochy, oblek. Us. Pdl. — Vz Zimný.

418113   Zimní Svazek: 7 Strana: 1140
Zimní král = Bedřich. Wtr. Obr. II. 302.

418114   Zimní Svazek: 9 Strana: 0406
Zimní. Pranostiky k zimní době se tá- hnoucí vz v Hrub. 16.

418115   Zimní Svazek: 10 Strana: 0531
Zimní. Kdy z. chlad, tu každý mlád (čerstvý). Ott. Kal. 1904.

418116   Zimnica Svazek: 7 Strana: 1140
Zimnica, e, f., hruška. Vz Zelenka (dod.).

418117   Zimnice Svazek: 5 Strana: 0487
Zimnice, e, f., v již. Čech. zimjice, oby- čejně: studenka. Kts. Z., horečka, febris. das Fieber. Z., studenka, hodonka, psotnice psota, studená zimnice, studeníce, třesavice, třesutka, horečka, horučka, žehavice, das kalte Fieber, das Kalte, Kaltweh, der Rütt, das Rütten. Jg., Šp., Rk. Z. s třesením stu- dená slove (každodenní, f. quotidiana, tří- denní či třetidenní či z. ob den, f. tertiana, čtvrtodenní či čtvrtačka n. čtvrtého dne se vracející či čtverní či čtvrtodenka, f. quar- tana). Kom., Rk. Z. zánětná, suchá, pyae- mická, uremická, žlutá, omladnic, f. puer- puralis, vz více v S. N. Z. střídavá, f. in- termittens, vz Střídavka. Z. prostá či jedno- duchá a složená (s jinými neduhy spojená); popřestávající, přestávající, přeskočná; usta- vičná. Jg. Z. trvalá, febris continua, žlutá, f. flava, úbytná, f. hectica. Nz. lk. Umrlčia z-ca (keď dakto zrazu ochorie, vytrasie ho a skoro na to zemrie). Slov. Dbš. Obyč. 106. Z. tajná, tajemná, f. lenta, zastaralá, mořivá, suchá, L.; palčivá, horká, ostrá, horoucí (palčivka, horečka, horoučka, hořící nemoc), f. calida, ardena. Us. Z. žlučná, nervová (hlavnice), lepkovlhká (slizovka), shnilá, f. putrida (hnilá, Dbš. Obyč. 106.), potová (potnice, potnička), ranná (od rány), šesti- nedělek (omladnic), k mléku, katarová č. rýmová, morová (morní, morová rána, morní hlíza), k vyraženinám, od červů, Ja., k zu- bům, z lásky, D., v kůži, Lk., bahenná, Sumpf-, lampová (strach herců n. hereček při prvním vystoupení na divadle), Rk., hospitalská (která bývá v hospitalech), hu- moralní, hostec. Zimnice palčivé, od nichž drahně vojáků scházelo se světa. Skl. Sl. 387. Zimnici míti, na z-ci stonati. Ros., BR. II. 140. a. Napadá mne z.; z-cí rozpálený. Jel. Z. Naň připadla; lík pro z-ci. D. Z-ci uhoniti, dostati. Z. nepřišla; z. tělo tráví; z. se zbýti. Us. Z. se ho chytila. Sal. Z jím lomcuje. Br. Přestala mi z., ztratil jsem z-ci. Ostala ji z. Bib. Z. nepřišla. Us. Ná- pad z-ce (zimniční); lék, prostředek proti z-ci; nauka o z-ci; střídání z-ce. Ty z.! Ten člověk je jako z. (neodbytný); Po malé zimničce velikou dostati, vz Prodělání. Č. Vz Škodlivý. Z. tě stluc, suchotiny tě za- sušte. Tkad. Z. mnou klepala. Dch. Ona leží v z-ci. Sl. spv. V. 175. Bodaj ťa, milý môj, toľko zimnic triaslo, koľko ťa večerov moje oko páslo. Sl. ps. 170. Z., která ho v Uhrách popadla, učinila konec životu jeho. Ddk. 111. 27. Chodila po dochtoroch, vymýšľala lieky: no z-ca ju len drvila a drvila. Phkl. IV. 65. Otec Publiův sklíčen byl zimnicemi (o jednotlivých nápadech z-ce). Sš. Sk. 290. Jakž toho příkladem svým Pavel sv. potvrdil, když Publia na z-ci a červenou takovým způsobem uzdra- vil. BR. II. 189. a. Ten je jako čtvrtodenní z. (neodbytný). Us. Frch., Kšť. Z-ce jest 99 druhů. Vz Kld. II. 333. Pomoc od zim- nice : Napiť se červeného vína se solí, skle- nici nedívaje se odložiť a utíkati pryč; Z každého druhu trávy v zahradě rostoucí vykrútiť ščavu a vypiť v kořalce; Také pomáhá bílý psinec v kořalce. Na mor. Val. Vck. Z-ci dostávají lidé ze ščívu (šťovíku), z kozí brady, z nezralého ovoce n. z če- meru. Prostředky od ní: Buď ji prodávají druh druhu, nebo dává se nemocnému snísti nalezený někde na cestě chléb nebo zemák pečený nebo uvařený, při čemž se takto mluví: N. posýlá ti toto. Také chodívají ji utopiť. Naberou z potoka vody po proudu a nemocný se jí napije a v ní umyje. Pak se táž voda zase zanáší do potoka, ale vlévá se do něho odvrácenýma od potoka očima a utíká se od něho pryč. Z. po těchto pro- středcích vždy prý přestane. Na Vsacku. Vck. Kdo z-ce pozbyl, nesmí jíti přes vodu nebo po mostě nad vodou, jistě by se vrá- tila. Sk. Kdo jídá chléb přes devatery hra- nice přenešený, z-ce pozbude. Sk. Kdo má z-ci, nechť vezme křížového pavouka, zaváže ho do šatku a šátek si uváže na krk — z. ho nechá. U N. Bydž. Kšť. Kdo má z-ci, nesmí se strojiť, ani do kostela chodiť, sic by jím tím více lomcovala. Kld. II. 333. Kdo má z-ci, nesmí se mýti ani přes vodu jíti. Kld. Kdo uzří ponejprv žito kvetoucí, utrhni tři květy ze tří rozličných klasův a pozři je; ten nedostane toho roku ani z-ci ani žloutenku. Mus. 1883. 476. Kdo má z-ci, polkni pavouka a pomůže prý si od ní. Kšť. Kdo pozři tři kočičky svěcené o květné ne- děli, nedostane prý z. po celý rok. Us. Ft. Z. je panská nemoc. Mt. S. I. 121. Štěstí jako z., koho chce, toho napadá. Hkš. Jak zahánějí z-ci? Vz Mus. 1853. 477., 1854. 537., 1856. 63. Pověry o z-ci, vz Mus. 1855. 54., Sbtk. 343. — Z., pl., f., druh hrušek na mor. Val. Brt., Vck.

418118   Zimnice Svazek: 7 Strana: 1140
Zimnice. Cf. Slov. zdrav., Kram. Slov., Mach. 48., 188. Jak zaříkávají z-ci? Vz Kv. 1885. 343., Zmije (dod.) Hojení z-ce na Mor. Cf. Mtc. XV. 285. Z. jím lomcuje. Us. Tys jak uherská z. (neodbytný). Us. Rgl.

418119   Zimnice Svazek: 7 Strana: 1400
Zimnice. Léčení jí na Mor. Vz Mtc. 1893. 144.

418120   Zimnice Svazek: 8 Strana: 0511
Zimnice. Hojení horké a studené z. na Slov. Vz Mtc. XVIII. 210., Phľd. XII. 568. Z. je ošterná nemoc. Vck. Val. I. 129. (tam- též o léčení jí na Val.). Pověry o ní vz Zbrt. Pov. 170. — Z-ca, osada na Slov. Phľd. 1895. 351.

418121   Zimnice Svazek: 9 Strana: 0406
Zimnice. Je jako čtvrtodenní z. (neod- bytný). Hoř. 119. Lidové léčení z-ce. Sr. Hoř. 104., Mus. ol. XII. 143.

418122   Zimnice Svazek: 10 Strana: 0531
Zimnice. Kdo má z-ci, vyvrtá dírku do stromu a do ní zatluče klínek mluvě: Tam tě zatloukám, aby's na mne nechodila. Mtc. 1. 1897. Obrz. 58. 7. žlutá, febris flava, ochropyra. Ktt. — Z. = studená voda. Slov. Sb. sl. VIII. 66. — Z. = zima. Na hromnice půl z., půl krajíce. Slez. Vlasť. I. 212.

418123   Zimnicovati Svazek: 8 Strana: 0511
Zimnicovati, lépe: zimnici trpěti. Bl. Gr. 206.

418124   Zimnicovitý Svazek: 10 Strana: 0531
Zimnicovitý pruh (země). Emin 248.

418125   Zimničár Svazek: 5 Strana: 0487
Zimničár, a, m. = zimničkář. Slov. Plk.

418126   Zimničiti kdy Svazek: 10 Strana: 0531
Zimničiti kdy. Já jsem minulé zimy často z-čil přechladiv se jednou. Koll. (List. fil. 1904. 248. ).

418127   Zimnička Svazek: 5 Strana: 0487
Zimnička, y, f., das Fieberchen. Bern. Vz Zimnice.

418128   Zimničkář Svazek: 5 Strana: 0487
Zimničkář, e, m., der Fieberpatient. Zlob.

418129   Zimničně Svazek: 5 Strana: 0487
Zimničně, fieberhaft. Ros. Z. si počí- nati, Us., rozechvěný. Sbr. Oko dívá se z. před sebe. Hrts. Ret z. se chví. Čch. Bs. 81. Z. se svíjeti. Vrch.

418130   Zimničně Svazek: 10 Strana: 0531
Zimničně rozechvěný. Zr. Čer. 142.

418131   Zimniční Svazek: 5 Strana: 0487
Zimniční, vz Zimničný.

418132   Zimničník Svazek: 5 Strana: 0487
Zimničník, a, m. = zimničkář. Bibl. — Z., u, m., bylina. Lek. kn. 1544.

418133   Zimničník Svazek: 8 Strana: 0511
Zimničník. Z. jest; lépe: má zimnici. Bl. Gr. 242.

418134   Zimničnosť Svazek: 5 Strana: 0487
Zimničnosť, i, f., die Fieberhaftigkeit. Ros.

418135   Zimničný, -ční Svazek: 5 Strana: 0487
Zimničný, -ční = od zimnice, Fieber-, fieberhaft. Z. třesení, rozpálení, Kom., hor- kosť, Čern., horko, blábolení, Ja., nemoc, Krab., nápad, mráz, mrazení. Šp. — Z. roz- čilenosť, Šbr., radosť, Šml. I. 39., sen, der Fiebertraum, Posp., nespokojenosť, Lipa 204., třesení, der Fieberschauer, Bern., snažení po odpustcích, Ddk. VIII. 169., dvižení země, Zbr. Lžd. 71., spánek, Hrts., touha. Vrch.— Z., ého, m. = zimničník.

418136   Zimnie, e Svazek: 5 Strana: 0489
Zimnie, e, f., hmyz. Z. bezkřídlá, boreus himealis, síťokřídlec. Vz Frč. 151.

418137   Zimník Svazek: 5 Strana: 0487
Zimník, u, m. = zimní salát, der Winter- salat; zimní kabát, der Winterrock.

418138   Zimník Svazek: 8 Strana: 0511
Zimník, a, m., lesík na Frýdecku. Věst. op. 1894. 20.

418139   Zimnisko Svazek: 8 Strana: 0511
Zimnisko, a, n. Am. Orb. 32.

418140   Zimniti Svazek: 5 Strana: 0487
Zimniti, il, ěn, ění, kalt, kühl machen.— koho kam. Zimní mě na hřbet (mor.: stu- dená mě na hřbetě). Slez. Šd. — se, sich abkühlen. — kde. Jídlo za okny se zimní (chladne). Na Ostrav. Tč.

418141   Zimno Svazek: 5 Strana: 0488
Zimno, a, n. = studeno, zima, die Kälte. Pr. Chym. I. 26., Techn., Mj. 36., Slez. Šd. Z. mu. Zbr. Báj. (Dod. 58.). A keď z. ode- tým, mne musí býť nahému a bosému teplo vo najtuhšom mraze, blate a sňahu. Zbr. Lžd. 22. No, akože chcete: či na z., či na teplo (něco připraviti, uchystati). Dbš. Sl. pov. I. 569.

418142   Zimňok Svazek: 5 Strana: 0488
Zimňok, u, m. = zemňák, kobzol, der Erdapfel, Kartoffel.

418143   Zimnšný Svazek: 7 Strana: 1141
Zimnšný = zimní. Slov. Z. večer, N, Hlsk. IV. 126., bydlisko, Včka. IV. 126., doba. Dbš. Úv. 168.

418144   Zimný Svazek: 5 Strana: 0488
Zimný = studený, zimavý, kalt. Ros. Něbrodz se, Janičku, přes zimnú vodičku. Sš. P. 388. Z. vítr, voda, jídlo, koltún (kal- tes Schleimfieber, rheumatismus, když při hostci údy jsou studeny nebo zima je drobí). Slez. Šd. Opálil se na zimném (ošidil se); Suchý březen, mokrý duben, zimný máj, y stodole ráj. Slez. Šd. Má zimné ruce. Slez. Šd. A to bylo v zimný čas. Dbš. Sl. pov. I. 85. Zimná rosa a já bosa, němožem ob- stáť. Sl. ps. Šf. I. 128. Z. huňa. Mt. S. I. 58. Púšťali šípy, ktoré tak husto padaly na hradby, jako zimné sňahy. Sl. let. V. 111. Ona mu dáva svoje zimné rúčky. Č. Čt. I. 301. Zimná je vodička, mám-li přes ňu brodić?; Je tam zimná rosa a já sem včil bosa, budu ozabať. Sš. P. 388., 587. Zhaslo. Tma, ticho jako v kostnici, len čo tie múry hrkajú. A mne pot zimný tečie po líci a vlasy dúbkom vstávajú. Btt. Sp. 68. Z. ví- chor z hora veje. Sldk. 266. Láska vystr- nadila z prostředku prvocírkve ona chladná a zimná slova: moje a tvoje. Sš. Sk. 52. Z. sňah napadá a celú pašu zastre do rána. Hol. 358. Ona je rodom z zimnej krajiny. Ppk. I. 88. — Z., jm. potoku v Karpatech. Mor. Škd.

418145   Zimný Svazek: 7 Strana: 1140
Zimný. Zimné ruky, teplá láska. Opa- řená kočka se i zimné vody bojí. Slez Šd.

418146   Zimný Svazek: 8 Strana: 0511
Zimný. Ej ženy, ženy, kebyste znaly, aká to bieda, keď je muž starý, ťažký jak hlina, zimný jak voda, pri ňom nevesta ako jahoda. Phľd. 1894. 191. Zimná Polana, odnož Lysé Hory na Frýdecku; Zimné Údolí a Zimný (hora a přítok Morávky), ib. Vést. op. 1894. 20.

418147   Zimodech Svazek: 7 Strana: 1140
Zimodech, u, m., vz Mraznosť (dod.).

418148   Zimohrádek Svazek: 5 Strana: 0488
Zimohrádek, dku, m. = zimní hrádek, das Winterschloss. Vlč. Osv. 1884. 540.

418149   Zimokeř Svazek: 5 Strana: 0488
Zimokeř, e, m., celastrus, der Celaster, rostlina. Z. niťovitý, kadeřavý, tupý, bob- kový, olivový, křídloplodý, zobanitý, stkvělý. drobnolistý, eliptičný, hruboplodý, dvoj- chlopný, bublinatý, pnivý, tečkovaný, na- chýlený, latnatý, olšolistý, drobnoplodý, za- končitý, kasinovitý, kustovníkový, čárko- vaný, jedlý, trojženný, položený, sítkovaný, niký, čeřitý, zejkovaný, rozkladitý, rozší- řený, myrtolistý, čtverobočný, čtyrúhelnatý, cesmínový, kloubnatý, křídlatý, vyříznutý, shloučený, řešetlákový, pýřitý, mexikánský, magellánský, vyseknutý, čárkovitý, celolistý, celý, vykrojený, tuhý, senegalský, zimostra- zolistý, mnohokvětý, červenotrný, okrouhlo- listý, prohýbaný, drobnokvětý, kopečný. Vz Rostl. III. b. 447., Rstp. 298. Cf. S. N., Jg. Slov.

418150   Zimokvět Svazek: 5 Strana: 0488
Zimokvět, u, m. = zimovít. Na Ostrav. Tč.

418151   Zimola Svazek: 5 Strana: 0488
Zimola, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

418152   Zimolaz Svazek: 5 Strana: 0488
Zimolaz, vz Zimoléz.

418153   Zimolejta Svazek: 10 Strana: 0531
Zimolejta, pl., n., zimolejty, f. =jm. pole, louky a lesu. Vz Hoš. Pol. 146.

418154   Zimolencový Svazek: 5 Strana: 0488
Zimolencový, vz Zimolenec. Z. věnec. Sš. P. 395.

418155   Zimolenec Svazek: 5 Strana: 0488
Zimolenec, nce, m., vinca minor, rostl. Sak si já uviju (věnec) z teho z-lenca. Sš. P. 395.

418156   Zimoléz Svazek: 5 Strana: 0488
Zimoléz, zimolaz, u, zimolézek, zimolízek, zku, m. (místy: zemolez, zemolíz) = ptačí zob, rostlina, ligustrum vulgare, die Rain- weide, spanische Weide, Greisshülse, Tinten- beere, der Hartriegel. — Z., lonicera, die Lonicere. Z., kozí list, růže z Jericha, lo- nicera caprifolium, das Gaisblatt. Jhlč., Rostl. Z. černý, prohýbavý, čtyrlistý, srdčitý (za- hradní), brvitý, ruňatý, obecný (červený, psinky), sivý, šedivý, draslavý, bobkolistý, horní, malolistý, modrý. Rostl., Schd. II. 283., Rstp. 786., Čl. 97., Čl. Kv. 219., FB. 50., Slb. 489., Kk. 172.

418157   Zimoléz Svazek: 7 Strana: 1140
Zimoléz. Cf. Mllr. 63., Rosc. 127., Mkl. Etym. 403. a.

418158   Zimolez Svazek: 8 Strana: 0511
Zimolez, u, m., zobáčky, psí tmi, ligu- Strum vulg., rostl. Brt. D. II. 504.

418159   Zimoléz Svazek: 9 Strana: 0406
Zimoléz, lonicera, rostl. Vz Ott. XVI. 333.

418160   Zimolézek Svazek: 5 Strana: 0488
Zimolézek, zku, m., vz Zimoléz.

418161   Zimolezovitý Svazek: 5 Strana: 0488
Zimolezovitý. Z. rostliny, carpifoliae: kozílist, zimoléz, pámelník, zanice, troj- pecka, zimozel. Vz Rstp. 785.

418162   Zimolézovitý Svazek: 7 Strana: 1140
Zimolézovitý. Z. rostliny. Ott. V. 128.

418163   Zimolézový Svazek: 9 Strana: 0406
Zimolézový bělopásek (motýl). Exl. 47.

418164   Zimolice Svazek: 7 Strana: 1140
Zimolice, e, f., ruscina, Mäusedorn, zastr. Pršp. 26. 36.

418165   Zimolisna Svazek: 5 Strana: 0488
Zimolisna, y, f., ristina, rostl., zastr. Rkp vodň. Vz Zimolezie.

418166   Zimolist Svazek: 5 Strana: 0488
Zimolist, u, m., v obec. mluvě pušpan, z něm. Buxbaum. Us. Vz Zimostráz.

418167   Zimolist Svazek: 9 Strana: 0406
Zimolist. Mne. 1899. 507.

418168   Zimolistý Svazek: 7 Strana: 1140
Zimolistý, Buchsbaumholz-. Lpř.

418169   Zimolízek Svazek: 5 Strana: 0488
Zimolízek, zku, vz Zimoléz.

418170   Zimolizie Svazek: 5 Strana: 0488
Zimolizie, vz Zimolisna. Zastr. Rozk.

418171   Zimolka Svazek: 5 Strana: 0488
Zimolka, y, m., osob. jm. Šd.

418172   Zimolýz Svazek: 5 Strana: 0488
Zimolýz, u, m. = zimoléz. Rstp. 786.

418173   Zimomárný Svazek: 5 Strana: 0488
Zimomárný = zimomřivý. U Petrovic. Dch. U N. Kdýně. Rgl.

418174   Zimomáry Svazek: 5 Strana: 0488
Zimomáry, ův, pl., m., zimomra, y, f. = zima člověka přecházející, zimavosť, der Schauder, Frost im Körper. Až z. po mně jdou (mráz, hrůza). Ros.

418175   Zimomorka Svazek: 5 Strana: 0488
Zimomorka, y, f. = mráz, husí kůže. Z. mne obešla; Z. na člověku vyrazí. Sá. Vz Zimomravky.

418176   Zimomorný Svazek: 5 Strana: 0488
Zimomorný = zimomřivý.

418177   Zimomra Svazek: 5 Strana: 0488
Zimomra, y, f., vz Zimomáry.

418178   Zimomravky Svazek: 5 Strana: 0488
Zimomravky, pl. = husí kůže na těle cd zimy. Na Slov. Plk. Má z. (bojí se). Slov. Mt. S. 1. 99. Cf. Zimomorka.

418179   Zimomravý Svazek: 8 Strana: 0511
Zimomravý = zimomřivý. Slov. Zátur.

418180   Zimomrazky Svazek: 5 Strana: 0488
Zimomrazky = zimomravky.

418181   Zimomrazky Svazek: 7 Strana: 1140
Zimomrazky, vz Ospenec

418182   Zimomriavky Svazek: 8 Strana: 0511
Zimomriavky (husí kůže) naskočily na kožu,.mi na chrbát. Phľd. 1894. 424., 1892. 202. Ž. idú po ňom; Po chrbte mu z. chodia, Schauder. Ib. 1894. 377. Zlé tušenie pochodí ho ako z-ka. Ib. 1892. 280.

418183   Zimomřivě Svazek: 5 Strana: 0488
Zimomřivě, kalt, frostig. Bern.

418184   Zimomřivec Svazek: 5 Strana: 0488
Zimomřivec, vz Zimomřivý.

418185   Zimomřivěti Svazek: 5 Strana: 0488
Zimomřivěti, ěl, ění = zimou mříti. Phld. V. 53.

418186   Zimomřivosť Svazek: 5 Strana: 0488
Zimomřivosť, i, f., die Frostigkeit. Bern.

418187   Zimomřivý Svazek: 8 Strana: 0511
Zimomřivý. Z-ví vypovídají se ze Studené přes Sichrov do Teplice. NZ. III. 229.

418188   Zimomřivý, zimomárný Svazek: 5 Strana: 0488
Zimomřivý, zimomárný = zimomřivec (vce), m. = komu hned zima bývá, der leicht friert, frostig, erfroren. D., Sych., Šd., Hrt. Z. údy, fröstelnde Glieder. Dch. Jeden z těch psů je pořád z-vý. Us. Ntk. Koza je z-vá a začne se na pastvě otřásať. Kld. II. 131. Chtěl býti s námi lačným, z-vým, žiezni- vým, bolestivým. Hus II. 24.

418189   Zimonosný Svazek: 5 Strana: 0488
Zimonosný, Kälte bringend. Z. vítr. Sš. Bs. 96.

418190   Zimopán Svazek: 5 Strana: 0488
Zimopán, a, m., der Winterkönig. Z. vládne v báji nad zimou. Dch.

418191   Zimoplod Svazek: 5 Strana: 0488
Zimoplod, u, m., prinos, die Winter- Beere, rostl. Z. padavý, pochybný, lesklý, dvojdomý, střemcholistý, hlazený, kopinatý, lysý, tečkovaný, kožnatý, chlumní, stkvělý, okrouhlý. Rostl., Rstp. 302.

418192   Zimoplodný Svazek: 5 Strana: 0488
Zimoplodný, Kälte erzeugend. Z. stroj. Dch.

418193   Zimoplodový Svazek: 5 Strana: 0488
Zimoplodový, vz Zimoplod. Z. řešetlák, rhamnus prinoides. Rostl. III. 6. 480.

418194   Zimorádka Svazek: 5 Strana: 0488
Zimorádka, y, f., hamadryas, rostl. Z. lysá, plsťnatá. Rostl. III. a. 27.

418195   Zimoravka Svazek: 7 Strana: 1140
Zimoravka, y, f. = ocun podzimní, zimo- vít, Colchicum. Němc. IV. 417.

418196   Zimoráz Svazek: 5 Strana: 0489
Zimoráz, e, m., šp. m.: zimostráz. Kál.

418197   Zimorazení Svazek: 5 Strana: 0489
Zimorazení, n., das Frösteln. Rostl. III. a. 89.

418198   Zimorivý Svazek: 5 Strana: 0489
Zimorivý = zimomřivý. Slov. Ssk.

418199   Zimorod Svazek: 10 Strana: 0531
Zimorod, a, m., smýšlené jm. Vykl. Obrz. 202.

418200   Zimoryj Svazek: 5 Strana: 0489
Zimoryj, e, m. = krtek. Mt. S. I. 200.

418201   Zimoř Svazek: 5 Strana: 0488
Zimoř, e, m , Simmer, ves u Úště. PL. Z. hořejní a dolejní, vsi u Mělníka. PL., Blk. Kfsk. 117., 506.

418202   Zimospáč Svazek: 8 Strana: 0511
Zimospáč, e, m. = zvíře zimu přespáva- jící. Slov. Kal. S. 214.

418203   Zimostrád Svazek: 5 Strana: 0489
Zimostrád, a, m., chocholom, sobol, am- pelis garulus, der Seidenschwanz, ptak. Na Mor.

418204   Zimostrád Svazek: 7 Strana: 1140
Zimostrád, u, m. = zimostráz. Mor. Rk.

418205   Zimostradek Svazek: 9 Strana: 0406
Zimostradek, dka, m., vz Brkoslav.

418206   Zimostradka Svazek: 7 Strana: 1400
Zimostradka, y, f. = brkoslav. Na Val. Mrc. 1893. 237. Cf. Zimostrád.

418207   Zimostrádka Svazek: 8 Strana: 0511
Zimostrádka, zimuľa, zimuľka (val., laš.), zimostráz (slov.), lesní chocholouš (Brn.), bom- bycilla garrula, pták. Brt. D. II. 493. Místy na Mor. chocholom ruský, chocholuše, trpělka, trpeluška. Mtc. 1893. 303. — Z. barvínek, u lidu zimostráz. Cern. Př. 56.

418208   Zimostradka Svazek: 9 Strana: 0406
Zimostradka, y, f. = zimostrad, Mus. ol. III. 14., brkoslav.

418209   Zimostradky Svazek: 7 Strana: 1140
Zimostradky, pl., m., Winterobst, n. Rk.

418210   Zimostradný Svazek: 7 Strana: 1140
Zimostradný, im Winter ausdauernd. Rk.

418211   Zimostráz Svazek: 5 Strana: 0489
Zimostráz, e, m. (stran gt. vz Den) = zimolist, buxus, der Buchsbaum. Z. obecný, b. sempervirens, myrtolistý, myrtifolia, úzko-
listý, angustifolia, krlatý, suffruticosa. Vz.
Rstp. 1357., Čl. 130., Čl. Kv. 150., FB. 26.,
Slb. 258., Kk. 236., Schd. II. 277., S. N.,
Jhl. Rostl. v obraz. — Z. = barvínek, cle-
matis vitalba, die Waldrebe, das Ingrün,
Immergrün, Wintergrün, Singrün. V. — Z. = obecná brusnice, die Preiselbeere. U Počát. Jdr.

418212   Zimostráz Svazek: 7 Strana: 1140
Zimostráz. Cf. Mllr. 26., Ott. IV. 991., Kram. Slov., Rosc. 121.

418213   Zimostrázný Svazek: 10 Strana: 0680
Zimostrázný. Z. jařmo. Škod. II 2. II 245.

418214   Zimostrázovitý Svazek: 5 Strana: 0489
Zimostrázovitý. Z. rostliny, buxeae: zimostraz. Vz Rstp. 1321., 1357.

418215   Zimostrázový Svazek: 5 Strana: 0489
Zimostrázový, Buxbaum-. Rostl. III. b. 105. Z. dřevo. Šp., Prm. IV. 137.

418216   Zimošný Svazek: 5 Strana: 0489
Zimošný = zimní. Slov. Hdž. Šlb. 38. Máme medveda v z-šnorn spánku. Let. Mt. S. IX. 1. 55. V mesiacoch z-šných vrtia sa v rukách dievčat vretena. Syt. Táb. 182. Velmi dobre známo vám jest, že ste ešte na z-šné mesíce portiu nezaplatili. Sl. let. I. 320. Šalanda bývá z-mi večierkami zas plná. Phld. III. 454. Z. nebe, zábavy. Phld. V. 137., IV. 414.

418217   Zimotřesení Svazek: 5 Strana: 0489
Zimotřesení, n. = chvění zimničné, zim- nice. Nemoc napadá člověka zimotřesením nebo zuby klektáním. Eur. Corda Lékařství z r. 1529.

418218   Zimotvorný Svazek: 5 Strana: 0489
Zimotvorný, Kälte erzeugend. Z. míše- nina, die Kältemischung. Nz.

418219   Zimotvorný Svazek: 8 Strana: 0511
Zimotvorný. Z. stroj, Nár. list. 1894. č. 223. 3., síň. Vstnk. IV. 11.

418220   Zimoury Svazek: 7 Strana: 1140
Zimoury, pl., m. = husí kůže po těle zimou způsobená. Lib. NZ. I. 457.

418221   Zimouřivý Svazek: 5 Strana: 0489
Zimouřivý = zimomřivý. Us. u Chrud. Kd.

418222   Zimování Svazek: 5 Strana: 0489
Zimování, n., die Haltung (Ernährung) durch den Winter. Dáti někomu dobytek na z. Us. Dch., Sš. I. 6. — Z. = přezimo- vání, die Uiberwinterung. Bern. Rozpustil vojsko na z-nie. Sl. let. II. 246. Vz Zimovati.

418223   Zimování Svazek: 7 Strana: 1140
Zimování na lodi. Vz Vega. II. 32.

418224   Zimovaný Svazek: 5 Strana: 0489
Zimovaný; -án, a, o, durch (über) den Winter gehalten. Z. dobytek. Bern.

418225   Zimovati Svazek: 5 Strana: 0489
Zimovati = přes zimu ležeti, überwin- tern. — kde. To vojsko v Cechách zimuje. Ros. Povedz mi, duše má, dze budzeš zimo- vať. Sl. ps. 22. Rakocovci z-li v Oravě. Sl. let. III. 150. V přístavu tom mnoho korábů z-lo. Sš. Sk. 284. — kdy kde. Za lepšího počasí mohou stáda dobře z. na širém poli. Sš. L. 34. — Z. = přes zimu chovati, win- tern. — koho (proč): ovce, D., Šp., na rojení (včely) z. Us. Z. dobytek. Na mor. Val. Vck. Z. klisny. Sl. let. I. 235. Každú ovečku môžte z., ktorá vysoké čelo bude mať, nožičky kratučké, krk jak kôň pekný, bystrý zrak, vlny moc, jazyk červený. Sl. spv. I. 16.

418226   Zimovisko Svazek: 5 Strana: 0489
Zimovisko, a, n., das Winterquartier, das Winterlager, die Uiberwinterung. Dali jsme ovce na z.; Máme ovce na z-sku (máme cizí ovce na přechování přes zimu). Na mor. Val. Vck. Chodia na z-ska = na zimu do služby, in den Winterdienst. Dbš. Obyč. 98. Rozpustil tábor na z. Sl. let. II. 51. A tam u Nížovských veliké dvorisko, tam bude, duše má, moje z. Sl. ps. 22. Na toho ze z-ska svého ti novověcí Aetové vichřici vy- pouštějí. Sš. L. předml. — Z. = zimní píce, das Winterfutter. Na čo je ti, šohajenko žena, keď ti němáš z-ska doma?; Narúbeme štyry fúry trnja, budeme mať z. doma. Sš. P. 681.

418227   Zimoviště Svazek: 5 Strana: 0489
Zimoviště, ě, n. = zimovisko. Chch., Stč. Zem. 664.

418228   Zimovít Svazek: 5 Strana: 0489
Zimovít, u, m. = ocún podzimní. Vz Rstp. 1577.

418229   Zimovitý Svazek: 5 Strana: 0489
Zimovitý = zimový, winterlich. D.

418230   Zimovka Svazek: 5 Strana: 0489
Zimovka, y, f., die Winterbirn. Rk.

418231   Zimovní Svazek: 5 Strana: 0489
Zimovní = zimní, Winter-. Ros.

418232   Zimovnický Svazek: 5 Strana: 0489
Zimovnický, Uiberwinterer-. Ros.

418233   Zimovnictví Svazek: 5 Strana: 0489
Zimovnictví, n. = zimní lezení, das Win- terlager, Winterquartier. Ros.

418234   Zimovník Svazek: 5 Strana: 0489
Zimovník, a, m., der Uiberwinterer. Ros.

418235   Zimovrivosť Svazek: 5 Strana: 0489
Zimovrivosť, i, f. = zimomřivosť. Bern.

418236   Zimovrivý Svazek: 5 Strana: 0489
Zimovrivý = zimomřivý. Bern.

418237   Zimový Svazek: 5 Strana: 0489
Zimový, Winter-, Máme dva pěkné kusy zimového žita (z. pšenice). Slez. Šd. Chý- žečka stala, kněžka zimová nám ji zavála. Hdk. C. 209.

418238   Zímovy Svazek: 7 Strana: 1140
Zímovy vrchy u Branova. Jsfk.

418239   Zimový Svazek: 7 Strana: 1140
Zimový. Z. večery (zimní). Brt. D. 154.

418240   Zimovzdorný. Z Svazek: 10 Strana: 0531
Zimovzdorný. Z. brnění (kožich a p. ). Čch. II. Pov. 142.

418241   Zimozel Svazek: 5 Strana: 0489
Zimozel, u, m. = barvínek. Vz Zimo- stráz. Na Slov. Plk. — Z. = zimolist. Na Slov. Vz Zimostráz. Rstp. 789., Čl. Kv. 219., FB. 50., Slb. 489. — Z. = břečtan, der Epheu. Keď vókol z., pnúci do výsosti sa breštan . . . Hol. 339.

418242   Zimozel Svazek: 7 Strana: 1140
Zimozel. Cf. Mkl. Etym. 403. a. Mllr. 63.

418243   Zimozelec Svazek: 5 Strana: 0489
Zimozelec, lce, m., euphorbia dulcis. Na mor. Val. Vck.

418244   Zimozelen Svazek: 5 Strana: 0489
Zimozelen, u, m., chimophila. Z. okoli- čitý, ch. umbellata, skvrnatý, ch. maculata. Vz Rstp. 995., Čl. Kv. 222., 272., FB. 26., 51,, 68., Slb. 259., 374. — Z. = zimostráz. Hdž. Šlb. 8. Čo-že je to za zelina: zimo- zelen? Čo-že je to za diovčátko, čo já be- riem? Sl. ps. — Z. = barvínek. Z. je od bolení Hlavy, sbírá-li se před sv. Janem. Vsacko. Vck. — Z. = břečtan. Na Slov. Bern.

418245   Zimozelenavý Svazek: 5 Strana: 0489
Zimozelenavý, immergrünartig. Horička zelená, zimozelenavá; žiadna mamka nevie, koum dcéru chová (dává). Sl. spv. VI. 203.

418246   Zimozelení Svazek: 7 Strana: 1140
Zimozelení, n., Immergrün, ves v Ostrav. Wrch.

418247   Zimozeleňový Svazek: 5 Strana: 0489
Zimozeleňový = zimo zelenavý. Horičko zelená, z-leňová, ktoráže je, ktorá môjho frajerova? Sl. ps. 181.

418248   Zimozralka Svazek: 7 Strana: 1140
Zimozralka, y, f. = hruška (zraje po- zdě). Mor. Brt.

418249   Zimrák Svazek: 5 Strana: 0489
Zimrák, a, m. = zimomřivec. U Chrud. Kd.

418250   Zimriti sa Svazek: 7 Strana: 1140
Zimriti sa. Počalo sa z. (zima býti). Slov. LObz. XX. 84.

418251   Zimrle Svazek: 5 Strana: 0489
Zimrle, ete, n. = zamořené dítě. U Kr. Hrad. Kšť.

418252   Zimrlík Svazek: 5 Strana: 0489
Zimrlík, a, m. = roční kozlíček, ein Jähr- ling (Bock). Us.

418253   Zimrov Svazek: 5 Strana: 0489
Zimrov, a, m., několik domků u Jilem- nice.

418254   Zims Svazek: 7 Strana: 1140
Zims, u, m., subcellia, zastr. Pršp. 71. 62.

418255   Zimský Svazek: 5 Strana: 0489
Zimský, Winter-, Z. dvorec, das Winter- palais in Petersburg. Dch.

418256   Zimstrla Svazek: 7 Strana: 1140
Zimstrla, y, f. = Zimbaba, bohyně zimy, žena bielá, celú přírodu umrtvujúca a všetko sožierajúca. Slov. Phľd. II. 109.

418257   Zimu-s Svazek: 9 Strana: 0406
Zimu-s, hieme. Gb. H. ml. III. 1. 509.

418258   Zimula Svazek: 5 Strana: 0489
Zimula, y, f. = brkoslav (pták). U Vse- tína. Vck.

418259   Zimuľa Svazek: 8 Strana: 0511
Zimuľa, y, f., vz Zimostrádka (3. dod.).

418260   Zimule Svazek: 10 Strana: 0531
Zimule, e, f = zimní hruška. Val. Čes. 1. XII. 132.

418261   Zimulka Svazek: 7 Strana: 1140
Zimulka, y, f. = chochláč. Slov. Rr. Sb.

418262   Zimuľka Svazek: 8 Strana: 0511
Zimuľka, y, f., vz Zimostrádka (3. dod.).

418263   Zimúr Svazek: 7 Strana: 1140
Zimúr, a, m. = zimomřivý. Mor. Brt. D. 141.

418264   Zimus Svazek: 7 Strana: 1140
Zimus, hiemi, rj. zimně. Pršp.

418265   Zimuvati Svazek: 5 Strana: 0489
Zimuvati = zimovati. Na Slov. Hdž. Čít. 141.

418266   Zimzelen Svazek: 5 Strana: 0489
Zimzelen = zimozelen. Slov. Zátur.

418267   Zimzelín Svazek: 5 Strana: 0489
Zimzelín, u, m. = zimozelen. Na Ostrav. Tč.

418268   Zimželin Svazek: 9 Strana: 0406
Zimželin, u, m. = brusinka. Slez. Lor. 81.

418269   Zina, Zinka Svazek: 5 Strana: 0489
Zina, Zinka, y, f., osob. jm. Slov. Hdž. Šlb. 27.

418270   Zinačiti Svazek: 5 Strana: 0490
Zinačiti = zjinačiti. Na Slov. Bern., Loos.

418271   Zinakiaľ Svazek: 8 Strana: 0511
Zinakiaľ = odjinud. Slov. Kal. S. 214.

418272   Zincum Svazek: 5 Strana: 0490
Zincum. Sfk. Poč. 268., 269. Vz Zinek.

418273   Zinčeti Svazek: 5 Strana: 0490
Zinčeti, el, ení = zníti, tönen, hell gel- len. — kde. Z-elo mi v hlavě. Mor. Šd — abs. Kovová nádoba zinčí, tepe-li se do ní. Ib. Šd.

418274   Zinčeti Svazek: 7 Strana: 1141
Zinčeti. Sníh pod nohami zinčí. Laš. Tč.

418275   Zinčice Svazek: 5 Strana: 0490
Zinčice, vz Žinčice.

418276   Zinčiť Svazek: 7 Strana: 1141
Zinčiť, zingnúť = udeřiti pěstí nebo kla- divem. Vz Zingnúť.

418277   Zinčitka Svazek: 8 Strana: 0511
Zinčitka, y, f., v lučbe. Am. Orb. 63.

418278   Zinčitý Svazek: 5 Strana: 0490
Zinčitý = ze zinku, Zink-. Z. dvojuhlan, chaluzičník, kostan, kysličník, siran (skalice bílá), siřičník, soli, uhlan. Pr. Chym.

418279   Zinčnatka Svazek: 8 Strana: 0511
Zinčnatka, y, f., v lučbě. Am. Orb. 63.

418280   Zindava, žindava Svazek: 5 Strana: 0490
Zindava, žindava, y, f., rostl. = arci- sléz, husí noha (nožička, nůžka), alchemilla vulgaris, das Sinau, der Löwenfuss, Marien- mantel. Jg.

418281   Zindule Svazek: 7 Strana: 1141
Zindule, e, f = jméno slepičí; zimo- mřivý. ČT. TkČ. — Z., nadávka ženským. Vondrák.

418282   Zindule Svazek: 8 Strana: 0511
Zindule, e, f. = červená kráva s bílou hubou. Kozlov u Č Třeb. Tkč.

418283   Zindustrovati se Svazek: 10 Strana: 0531
Zindustrovati se. Všecko se z-lo. Nár. list. 1904. 1. 1.

418284   Zindžeti Svazek: 5 Strana: 0490
Zindžeti = zinčeti. Mor. Železo zindží. Šd.

418285   Zindžeti Svazek: 8 Strana: 0511
Zindžeti. Železo z-ží. Brt. D. I. 299.

418286   Zinečnatý Svazek: 5 Strana: 0490
Zinečnatý, Zink-. Z. kysličník, das Zink- oxyd, Nz., Nz. lk.; síran (skalice bílá, bílý nickamínek, schwefelsaures Zink, Zinkvitriol, weisses Vitriol; valeran z., baldriansaures Zink; z. octan, essigsaures Zink; z. chlorid, das Chlorzink, salzsaures Zinkoxyd; z. ky- anid, Cyanzink, blausaures Zinkoxyd; ferro- kyanid z., Ferrocianzink, eisen Blausaures Zinkoxyd. Nz. lk.

418287   Zinek Svazek: 5 Strana: 0490
Zinek, nku, m. = kov, podobný cínu, der Zink. Z. bílý, zamodralý, zrnitý, křehký, tažný. Vz Kov, S. N., Šfk. 268., 272., Schd. II. 54., Šfk. Poč. 268. Leptání zinku. Vz Prm. III. č. 17. Barvení zinku živými bar- vami cestou lučební. Exc.

418288   Zinek Svazek: 7 Strana: 1141
Zinek. Cf. Rosc. 37., Kram. Slov., Slov. zdrav.

418289   Zinek Svazek: 8 Strana: 0511
Zinek není z něm. Zink, nýbrž z lat. cin- cum. Gb. H. ml. I. 501.

418290   Zinek Svazek: 10 Strana: 0531
Zinek. Dějiny, vlastnosti, výroba a upo- třebení zinku. Vz KP. X. 219., Vstnk. XIII, 418., XIV. 303.

418291   Zingálek Svazek: 5 Strana: 0490
Zingálek, lka, m., osob. jm. Mor. Šd.

418292   Zingati Svazek: 5 Strana: 0490
Zingati = zpívati, singen. — komu. Zin- gaj mně, hubo má, dokud jsi svobodná, šak zingat nebudeš, až za vdovca půjdeš. Sš P. 781. Budú ti z. jeho drobné děti, ked budú chleba ptať, nebudeš ho měti. Šš. P. 781. — Z. Dobře cingá = táhne, hat einen guten Zug (o pijanech). Na již. Mor. Šd.

418293   Zingati komu kde Svazek: 10 Strana: 0531
Zingati komu kde. V hlavě mu z-lo = bušilo. Val. Čes. 1. XII. 275. Sr. Zingnúť v I. Přisp. 511.

418294   Zingnúť Svazek: 5 Strana: 0490
Zingnúť = udeřiti, Rána (střelná) zingla. — koho. Zing ho. Na Zlínsku. Brt. — koho kam: do hlavy. — kým. Z. sebou = upad- nouti, fallen. Na mor. Val. Vck. Vz Zinkati

418295   Zingnúť Svazek: 7 Strana: 1141
Zingnúť, vz Zinčiť (dod.).

418296   Zingnút Svazek: 8 Strana: 0511
Zingnút = udeřiti něčím tvrdým. Vých. Mor. Brt. D. II. 426.

418297   Zingor Svazek: 7 Strana: 1141
Zingor, a, m. = převzdívka. Slov. Šd.

418298   Zingra Svazek: 7 Strana: 1141
Zingra, y, f. = jiskra. Brt. D. 299.

418299   Zingra Svazek: 8 Strana: 0511
Zingra = jiskra, která vzejde uhozením něčím tvrdým o kámen, na př. když kůň za- vadí podkovou. Vých. Mor. Brt. D. II. 426.

418300   Zink Svazek: 10 Strana: 0531
Zink, cink = zpráva. V zlodějské mluvě.

418301   Zinkamonatý Svazek: 8 Strana: 0511
Zinkamonatý. Z. mléčnan. Vstnk. III. 4.

418302   Zinkárna Svazek: 5 Strana: 0490
Zinkárna, y, f. = místo, kde se zinek přehání, die Zinkhütte. Techn. I. 242.

418303   Zinkař Svazek: 9 Strana: 0406
Zinkař, e, m = brach. Us. u zlodějů. Kukla. 162.

418304   Zinkati Svazek: 5 Strana: 0490
Zinkati, zinknouti, knul a kl, ut, utí = tlouci, udeřiti, Huknouti, schlagen, hin- schmeissen. U Chrud. Kd. — co, koho. Mor. Knrz. U Král. Hrad. Kšť. — koho kam. Ten Ras ho zinkl do prsou, až bylo hanba. Ve vých. Čech. Kal., Kb. — nač; na buben (hřmotně naň tlouci). U Vysok. Lng. — oč. U Vysok. Lng. — čím. Sebou z. = padnouti, fallen. Ta sebou zinkla. U Hrad. Kšť. U Vysok. Lng. — Z. = umříti sterben. Už zink. Puch.

418305   Zinkati Svazek: 5 Strana: 0592
Zinkati, vz Zniknouti.

418306   Zinkenit Svazek: 5 Strana: 0490
Zinkenit, u, m., nerost. Vz Schd. II. 56

418307   Zinkethyl Svazek: 7 Strana: 1141
Zinkethyl, u, m. Vz Rm. I. 251.

418308   Zinkethylem Svazek: 10 Strana: 0531
Zinkethylem, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 132.

418309   Zinkit Svazek: 10 Strana: 0531
Zinkit, u, m., v lučbě. Vz KP. X. 220.

418310   Zinklava, y Svazek: 5 Strana: 0490
Zinklava, y, f., Senftleben, ves u Štram- berka. PL.

418311   Zinkmethyl Svazek: 7 Strana: 1141
Zinkmethyl, u, m. Vz Rm. II. 214.

418312   Zinknouti Svazek: 5 Strana: 0490
Zinknouti, vz Zinkati.

418313   Zinknouti koho Svazek: 9 Strana: 0406
Zinknouti koho = udeřiti. U Polné. Hoš. 102.

418314   Zinkografie Svazek: 5 Strana: 0490
Zinkografie, e, f. = umění ryjecké v kovu za účely tiskařskými, Zinkographie. Vz S. N.

418315   Zinkojem Svazek: 5 Strana: 0490
Zinkojem, u, m., der Zinkstuhl, Zink- fang (in der Schmelzhütte). Šm.

418316   Zinkovati Svazek: 5 Strana: 0490
Zinkovati, z něm. sinken, lépe : hlou- biti (v horn.). — co: šachtu. Vys. — se kam (pod co). Vys.

418317   Zinkovna Svazek: 5 Strana: 0490
Zinkovna, y, f. = zinkárna.

418318   Zinkový Svazek: 5 Strana: 0490
Zinkový = ze zinku. Zink-. Z. popel. Pr. Chym. Z. ruda, das Zinkerz, hory, báně, die Zinkgrube, der Zinkbergbau. Hř. Z. květ, z. běloba, kysličník zinečnatý bílý, pravé nic, das Zinkoxyd; skalice z., skalice bílá, síran zinečnatý, nickamínek bílý, schwefel- saures Zink; z. plech, das Zinkblech; z. deska, zinkenes Falzbrett; z. pól, der Zinkpol; z. běl, das Zinkweiss; z. ozdoba, okrasa, die Zinkverzierung; z. trouba, das Zinkrohr; z. rosetka, die Zinkrosette; z. litina, der Zinkguss, Šp.; barvení zinkového plechu na střechy. Prm. III. č. 18. Z. amalgam, das Zinkamalgam. Nz.

418319   Zinkplac Svazek: 10 Strana: 0531
Zinkplac, u, m. = místo schůzky ke zločinu. V zloděj. mluvě.

418320   Zinnie Svazek: 5 Strana: 0490
Zinnie, e, f., zinnia, květina. Dlj. 56. Vz Zinnka.

418321   Zinnka Svazek: 5 Strana: 0490
Zinnka, y, f. = zinnie. Rostl. I. b. 254.

418322   Zinnober Svazek: 5 Strana: 0490
Zinnober = rumělka (jasně červená barva). Rk. Vz S. N.

418323   Zinokial Svazek: 7 Strana: 1141
Zinokial = odjinud. Slov. N. Hlsk. XII. 279.

418324   Zinouti Svazek: 9 Strana: 0406
Zinouti, hiscere, zinu, eš. Zaniklo. Gb. H. ml. III. 2. 257.

418325   Zinventovati Svazek: 5 Strana: 0490
Zinventovati, inventiren. — co. Us. Šd. — co kdy. Po smrti spoluměšťané statky sirotčí hned bez odtahů z. a popsati dáti mají. Kol. 5.

418326   Zinventovati něco Svazek: 8 Strana: 0511
Zinventovati něco. L. posíl. L 40. (r. 1568.).

418327   Zinzelie Svazek: 7 Strana: 1141
Zinzelie, n. = míst. jm. v Mal. Hontu na Slov. Let. Mt. sl. VI. 2. 12.

418328   Zinzolín Svazek: 7 Strana: 1141
Zinzolín, u, m. = zimozelen. Slov. Rr. Sb.

418329   Zion Svazek: 5 Strana: 0490
Zion, a, m., nejvyšší vrch města Jerusa- lema. Bibl.

418330   Zípati Svazek: 5 Strana: 0490
Zípati == těžko oddychovati, jakoby kdo dodělával (o nemocných), schwer athmen. On už jen zipe. Na Mor. D., Vck.

418331   Zípati Svazek: 7 Strana: 1141
Zípati. Mkl. Etym. 403. a.

418332   Zípatý Svazek: 7 Strana: 1141
Zípatý = sípavý. Z.hlas. Mor. Brt. D. 300

418333   Zipět Svazek: 10 Strana: 0680
Zipět, ěl, ění = chraptěti sípěti. Vz Brt. Sl.

418334   Zipkat Svazek: 10 Strana: 0680
Zipkat = zípati, slabě dýchati. Vz Brt. Sl.

418335   Zipnouti Svazek: 5 Strana: 0490
Zipnouti, pnul a pl, utí = usupiti se, obořiti se. — na koho. Zipnul naň, až se otřásl. Us. U N. Bydžova. Kšť.

418336   Zipp-e Svazek: 5 Strana: 0490
Zipp-e, a, m. Z. Frant, přírodozpytec, † 22/2 1863. Vz S. N.

418337   Zipser Svazek: 5 Strana: 0490
Zipser, sra, m., osob. jm. Jg. H. 1. 658.

418338   Zírací Svazek: 7 Strana: 1141
Zírací, intuitiv. Z. poznání. Dk. Dj. f. 411.

418339   Zírání Svazek: 7 Strana: 1141
Zírání čisté, objektivní. Dk. Aesth. 29.

418340   Zíraný Svazek: 7 Strana: 1141
Zíraný předmět. Dk. Aesth. 335.

418341   Zírati Svazek: 5 Strana: 0490
Zírati, vz Zříti.

418342   Zíravosť Svazek: 10 Strana: 0531
Zíravosť, i, f. Mocná z. Nár. list. 1903. 250. 17.

418343   Zíravý Svazek: 7 Strana: 1141
Zíravý, beobachtend. Dk Dj. f. 174.

418344   Zircadlo Svazek: 5 Strana: 0490
Zircadlo, a, n. = zrcadlo.

418345   Zirk Svazek: 7 Strana: 1141
Zirk, u, m. Drak urobil z. a už bol pri javore. Slov. Orl. IX. 25.

418346   Zirkon Svazek: 10 Strana: 0531
Zirkon, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 526., XIII. 427., XIV. 407., Vot. 353.

418347   Zirkoni-um Svazek: 5 Strana: 0490
Zirkoni-um, a, n., vz Šfk. 213., Šfk. Poč. 311., S. N.

418348   Zírný Svazek: 10 Strana: 0531
Zírný. Sr. Dalekozírný.

418349   Zirp Svazek: 5 Strana: 0490
Zirp, u, m. = srp. MV., Bž. 32.

418350   Zisček Svazek: 5 Strana: 0490
Zisček, vz Zisk.

418351   Zisčen Svazek: 5 Strana: 0490
Zisčen, zastr., zištný.

418352   Zisk Svazek: 5 Strana: 0490
Zisk (na Mor. zejsk), u, zišček, čku, zištěk, šťku, zisteček, čku, m. = co se získá, vydělá, užitek, výdělek, der Gewinn, Vortheil, Erwerb, Behuf, Profit, Nutzen. Žádosť mrzkého zisku; prodati se ziskem; svého zisku vyhledávati; z-u žádostivým býti; po hanebném, po mrzkém z-u dychtiti; z. míti; na z. kupo- vati; z. odvrátiti (škoditi); v naději chatr- ného z-u; pro chatrný z. V. Z. čistý, der Reingewinn, hrubý či z hruba, der Brutto- gewinn, úrokový, der Zinsenüberschuss, kur- sový, Coursgewinn. Us. Pdl. Účet ze zisku, das Gewinnkonto, die G.;winnrecbnung; z. větší, der Mehrgewinn. Šp. Zisku chtivý; Z. bráti; K zisku a prošpěchu něčímu něco činiti; To je můj osobní z., eigener Vortheil; Smyšlený z. (v obchodu), imaginäner Gewinn ; By o z. nám bylo, um unseren Vortheil zu wahren. Dch. Z. podnikatelský. Kaizl. 275. Vlastního z-u žádosť, žádostivý; z. přiná- šeti; K z-u býti. D. Zboží ne bez z-u pro- dávati. Kom. Činí si z. z cizí škody. Jel. A jaký z. na tom, budeme-li to činiti. Br. Z-em se sdělíme; za z. něco si pokládati; zisček i nepatrný jmění zvětší. Sych. K zisku i k ztrátě. Ms. 1629., Flav. Vz Společník na zisk. Z. nadávkový n. z láže, Agiogewinn, m.; spolek na z. i na ztrátu (k zisku i k ztrátě); z. počítati; odbyti něco se ziskem Šp. Ž. přestávající, škoda povstávající; ušlý z., přišlá škoda. J. tr. Koupě na z.; na z. a na ztrátu. Nz.., J. tr. Nevím, jaký z. toho míti budete. Žer. L. I. 150. Nalézti někomu k zisku, zu Jem. Vortheil erkennen. Exc. Z. připadající, přijatý. Us. Kovářům dědič- ným, kteříž druhdy z. měli jsú, ale nyní již že z. přestal; K zisku přijíti. CJB 313. Poručníci mohú miesto polmaného otpověď dáti na zisk i na ztrátu. O. z D. K těm půhonům původ i pohnaný mohú poručníky každý k své při na z. i na ztrátu udělati. Vl. zř. 29., Zř. F. I. C.XXXV., XXV. Malé škody jak veliký z. Žal. Vůně z-u vždy do nosu zaráží. Kom. Pozorujme dříve, půjde-li nám to pod z. Exc. Č. Býti někomu k zisku. Zk. Z. knihkupecký. Hřivnu na zisk vydati. Us. Z. nespravedlivý škodu vždy přináší. Rb. Mrzký z. škody horší. Ros. Zřídka z. bez podvodu. Us. Víc sa o svoj než o z. obce bojí. Slov. Tč. Jen tam jdi, dostaneš zisku aneb po pysku. Na Ostrav. Tč. Dělá to jen pro svůj z. Us. Šd. Beda tomu, kto pre z. a mrzké obžerstvo zapredá svobodu. Zátur. Při nějakou někomu k zisku a ztrátě poručiti. Mus. 1880. 494. Symforian nevěda zisku proč se jemu dá- vati. Výb. II. 44. Z. svůj v něčem obmýšleti. Bart. IV. 25. Volně své móž dáti, zastaviti, prodati na zisk i na ztrátu; Ziskóv svých hlediece; Aby strana místo sebe s plnú mocí poslala (někoho) na z. i na ztrátu Arch. 1. 340., II. 249., IV. 289. Poručníka činím Jana z P. na zisk i na ztrátu. Půh. 1. 147., 221. Bez hledání mrzkého zisku. BR. II. 43. b. Imáš v těstě kvasnic třetinu, tiem vybéřeš vši jistinu, a jinéť v zisku ostane, cožkoli potom ostane. Hr. rk. 411. Zisku hledati; Přilnuli sú k nehodným ziskóm a obyčejóm tohoto světa; Neb by viece hledali zisku najvyššieho pastýře, tehdy by pilněji pracovali o spasenie nežli o z. tě- lestný; Nájemník jistě jest, kterýž pastýřovo miesto drží, ale ziskóv duší nehledá; tělest- ných ziskóv pilen a ctí prelatskú vesel jest; Olejování i pohřeb a jiné věci duchovnie sú na z. tělestný obrátili. Hus I. 332., II. 52., 167., 169., 313. Nebo nenie nic tak zlého, by v tom Nebyl z. jiného; Z. se ztrátú vždy na váze. Alx. H. v. 278., Alx V. v. 1992. (HP. 66., 48.). Duchovní z.; Aby jen na jedné kúpi hledali zisku. Št. Kn. š. 4. Kupci zisku hledají. Št. Z. se zlou pověstí za škodu po- važuj. Sb. uč. Hledej sobě zisku bez jiných nátisku. Šk. exc. Tomu z. jde neomylně, kdo vzdělává roli pilně. Bž. Z dobroty pokoj a ze zlého zisku muka; Bez dolu nebude hráz, bez nákladu z. Pk. Žadosť vlastního zisku a užitku původ všeho zlého. Hkš. Z. falešný škodu plodí, a i to, co máš spravedlivé na zkázu uvodí; Kdo bohatne z falešného zisku, smrť nachádza na cudzém smetlisku. Na Slov. Tč. Z. falešný není z. ale škoda; Kdo na z. hledí, v přátelství nesedí; Do pysku neb po pysku, přijdeš přec ku zisku; Z. je velmi milý, každý k němu cílí; Nenávisť nepřátelskou múdrý v zisk obrátí. Mor. Tč. To má čižmár v zisku, čo natiahne v pysku (řemen vytažený, ovšem potom ztenčený). Slov. Zátur. Mnoho vřesku málo zisku. D. Mnoho pisku málo zisku. Rk. Není z. na medvědí kůži píti. D. Lepší malý z., než veliká škoda. V., Č. Lepší žíštěk než škodka. Kdo zle hrá, zisku ne- pozná. V. Kdo miluje z., Jidášovu píseň zpívá. Vz Lakomý. Č., Lb. Stran přísloví a pořekadel vz ještě: Dluh, Chtíti (s inft.), Chvála, Jistota, Karty, Kůň, Lepší, Pří- tomný, Pták, Rak, Smrť, Škoda, Vejce, Víno, Vydělati, Vyhráti, Zajíc.

418353   Zisk Svazek: 7 Strana: 1141
Zisk. Jdeme (čerti), zda-li co na jeho duši zisku naleznem. Pass. mus. 433. Hle- dáš li zisku, něľutuj pysku (mnoho mluv). Slez. Šd.

418354   Zisk Svazek: 9 Strana: 0406
Zisk, dobrý na dobrom; V zisku to, čo v pysku; Z. zlý neomastí pysk. Zát. Př. 379b.

418355   Získač Svazek: 7 Strana: 1141
Získač, e, m., lucrator. Pršp. 46.

418356   Získal Svazek: 10 Strana: 0531
Získal J., prof. a spis.

418357   Získanec Svazek: 5 Strana: 0491
Získanec, nce, m. = získaný člověk, der Proselyt. Budovec Ant. 73.

418358   Získání Svazek: 5 Strana: 0491
Získání, n., das Gewinnen, Profitiren, die Erwerbung, Gewinnung, der Profit. Bern., Dch. Vz Získati.

418359   Získaný Svazek: 5 Strana: 0491
Získaný; -án, a, o, gewonnen, erworben, profitirt. Vz Získati.

418360   Získaný Svazek: 7 Strana: 1141
Získaný bojem. Lpř.

418361   Získatel Svazek: 5 Strana: 0491
Získatel, ziskatel, e, m., der Gewinner, Erwerber. Kon., Ddk. IV. 227. Krista tu považuje nejen za z-le. Sš. II. 186.

418362   Získati Svazek: 5 Strana: 0491
Získati (v obec. ml. zejskati), získám a zíšti, eš; získávati = dobyti, erlangen; vy- hráti, zvítěziti, siegen, gewinnen; užitek míti, vydělati, gewinnen, erwerben, profitiren, ver- dienen. Z. od jískati (hledati) Cf. Ziskovati. Původně hledané právo nalézti, později tro- picky: při obdržeti, vyhráti. Bdl. Obr. 147. — abs. Neutrácej víc, než získáš, sic se na hlavu potřískáš. Us. Šd. S obú stranú pilně váživše výnosem dali smy tomu Zbyň- kovi za získáno. Arch. IV. 345. — co: bitvu, pole, přátele, lásku, pověsť, chválu, slávu, V., nenávisť, Kom., všechen svět, Hus., při (gewinnen). O. z D., Tov. 69., Bdl. Obr. 148. Ten svú při zíště. Řád pr. z. čl. 83. Z toho vychodí, že často pravý ztratí a křivý zíští (při). Arch. II. 502. Z. lásku všech. Us. Píšcelenko, velkú hambu získaš. Sl. ps. 13. Účelem myšlení jest získati pravdu. Jd. Slušné shovení a pozornú získal ochot- nosť. Hol. 11. Malou poctivosť získal p. mincmejstr; Vilém Trčka pochvalu zejskal. Dač. I. 98., 189. A srozuměv, že tu nic ne- zíštie, skryl jest se v Praze. Let. 51. Pobitie z-li. Kšch. 49. Čechové boj z-li. Kn. Zíštie vešken svět. ZN. Musíš všem dobré přáti, chceš-li přítele z. Prov. Tč. — Br., Sych. Zíščiemy duši jeho. M. — čeho. Získal opět blaženého života. Ráj. Ten tam získal peněz (neurčitou měrou). Jinak správně: akkus. — sobě co, koho čím. Někoho dobrodiními si z. V. Z. si něčí lásku slušným chováním. Ml. Získal si dílem tím slavné jméno. Us. Srdce mladé, nezkušené získáme jediným vlídným úsměvem. Hrts. Něčím mravně z. Osv. I. 157. Sliby a přímluvami hodlal Bo- řivoj z. sobě úředníky zemské v Praze; Aby nepřítomností svědka odklad získal. Ddk. II. 415., III. 32. Z. něco koupí. Mus. 1880. 393. Svědomím chtěl svú při a žalobu z. NB. Tč. 272., 11. Onen smyslem a snaž- ností zíště a druhý nedomyslem a leností ztratí; a protož sám sobě laj ztrativ a onen sám sobě děkuj získav. O. z D. Lidi řečí příhodnou z. usilujeme. BR. II. 599. b. Tehdá póvod chtěl tím zjískati. Kn. rožm. 282. Bojovníci mnohými lžmi chtie z.; Také pochlebník pilen jest kupčením převráceným z milosť od toho, jehož chválí. Hus I. 163., 261. Dobrodiním člověka nejspíš získáš. Us. Té. Bitím řezník získá, ale ne učitel. Us. Bž. Něco obchodem z. — se komu čím,
sich gewinnen, geneigt machen. Někteří se
ponižují, aby se tím získali lidem. Chč. P.
89. a. — co odkud. Lásku znamenitou od
nich jsem získal. Cyr. Od něho si to získáš.
Mt. S. I. 108. Olomouckému biskupskému
kostelu získal Jan od knížete Fridricha
všecky pozemky. Ddk. II. 285. Odkaď sobě
radost bereš, odtaď žalosť získáš. Mor. Tč
Vz Z. co čím. — co na kom, na čem
(kdy). Co na síle se získá, ztratí se na
času. ZČ. I. 284. Na statcích získalo za
něho (Jana) biskupství Olomúcké krásné
panství Kroměříž; Mezi tím získal papež
na Filippovi mocného spojence. Ddk. III
14., V. 47. Na mně nic nezíštíš. Hod. 86.
a. Kupec opatrný, vidi li, že by na něčem
získal. BR. 11. 62. a. Jest někto, jenž pro
stud slíbí přieteli a získal jest na něm ne-
přítele darmo. (Eccl. 20.); I zíště devět
grošuov na jednom groši. Hus I. 271., 436 Ve hře na někom z. Ms. pr. kut. Z. 100 zl. na obilí. Ros. Bitvu na něm získal. Kuth. Už jsme získali jako Michal na sviních. C. Ctib. Cimb. Hád. Město získalo tím na kráse lépe: městu přibylo tím krásy. Brs., Ht Brs. Čím báseň na formě zíští, tím více jí v materii ubývá. Č. Sbr. 1. str. 13. — při čem. Ml. — co komu (kde): užitek, Troj., sobě dobré oko u někoho z. Šm. O zem mnoho zásluh si získal. D. Přízeň a lásku, zásluhy u někoho si z. D. Nechvalno nám v Němcech iskati pravdu. Rkk. 74. Z. si něčí přátelství, úctu, Us., nesmrtelné zásluhy, Osv. 1. 43., odpuštění. Vrch. Byltě skrze manželku svú pěkný hrádek rodu svému získal; Chtěl krále Štěpána tomuto úmyslu svému z.; Získal ho výpravě křižácké; Z-li si zvláštní zásluhy o tamější chrám. Ddk. II. 335., 453., III. 149., IV. 249. Náboženství evangelickému někoho z. Mus. 1880. 94 Náhlý dar ti velkú milosť získá, neskorý dar s nevděčností píská. Na Mor. Tč. Z. si u někoho náklonnosť. Osv. I. 275. Strachoval se, že u ní získá (utrží) posměch. Kká. Td. 34. Což jinde ziščí. Pass. 417. — kdy. Učinil to, aby Svatopluka získal si věrným pomocníkem při válce s Uhry. Z jedné listiny se dovídáme, kdo si při tom získal největší zásluhu. Ddk. II. 396., V. 349. Zdá se, že ho Pavel již při první své po Frygii pouti víře získal. Sš. II. 191. Jednu věc mnohokrát prodá a vždy zíště, že druhdy ta věc úplně jemu darmo přijde. Hus 1. 218. Vz Z. co komu. — jak. Ale má to dskami ukázati, po kterýchž By on chtěl z. (= při obdržeti. Vz nahoře). Půh. II. 271. Křestiané šťastně vítězství zejskali; Co předkové udatně zejskali, to potomci jich ničemně zmrhali. Dač. I. 178., 292. Žalob- nice chtieci svú při podlé žaloby získati odvolala se jest. NB. Tč. 18. Některýť ji (sukni) ziště rychle. Výb. II. 31. — co zač, za koho. Získal to za 100 zl. Us. Pdl. Za smrtelného muže neumierajícieho krále ziščeš. Kat. 3009., Hr. rk. 168. — koho kam: Na svou stranu. Lpř. J.—co proti komu. Z. proti komu stín a závětří, Jem. Sonne und Wind abgewinnen. Posp. Ten že proti Onomu získal (vyhrál). Hus 1. 472.

418363   Získati Svazek: 7 Strana: 1141
Získati, tržiti, vydělati, vyhráti, zaslou- žiti, synonyma. Vz Mus. 1845. 543. — abs. Ten ztratí a druhý ziště. Výb. I. 983. — co: milosť, chválu. Výb. 1. 369., II. 1629., Rvač. Tu židé nic nezískavše. Pass. IV. — čeho. Z. si nových přátel, veliké chvály. Pal. Rdh. II. 500., III. 272. — na čem. Což na duši zisčeš sbožie. Sv. ruk. 100.

418364   Získati co Svazek: 8 Strana: 0511
Získati co. Kdo chce co ziskať, muši moc vystať. Slez. Nov. Př. 112., NZ. V. 541.

418365   Získati co na kom Svazek: 10 Strana: 0531
Získati co na kom. Baw. Ar. v. 5465.. 5602. — se = zalíbiti se. Chč. S. I. 45a.

418366   Získávání Svazek: 5 Strana: 0492
Získávání, n., das Gewinnen, Erwerben. Vz Získati.

418367   Získávaný Svazek: 5 Strana: 0492
Získávaný; -án, a, o, wiederholt ge- wonnen, erworben. Vz Získati.

418368   Získávati Svazek: 5 Strana: 0492
Získávati, vz Získati.

418369   Získavě Svazek: 5 Strana: 0492
Získavě = zištně, Bern.

418370   Získavý Svazek: 5 Strana: 0492
Získavý = zištný. Reš.

418371   Zisklivosť, i Svazek: 5 Strana: 0492
Zisklivosť, i, f., die Gewinnsucht. Koll. Cest.

418372   Zisklivý Svazek: 5 Strana: 0492
Zisklivý, gewinnsüchtig. Cf. Zisklivosť.

418373   Ziskně Svazek: 5 Strana: 0492
Ziskně, einträglich. Bern. Cf. Zištně.

418374   Zisknosť Svazek: 5 Strana: 0492
Zisknosť, i, ť. = zištnosť. Jg.

418375   Ziskný Svazek: 5 Strana: 0492
Ziskný, vz Zištný. Já myslil, kdo ví, jak nebude z. U Rychli. Ntk.

418376   Ziskotvor Svazek: 7 Strana: 1141
Ziskotvor, u, m., quaestus. Koll. St. 390.

418377   Ziskovánie Svazek: 8 Strana: 0511
Ziskovánie, n. Všecka kupectví a jiná z. zamietá. Chč. S. 95.

418378   Ziskovati Svazek: 5 Strana: 0492
Ziskovati = zisk bráti, míti. Nutzen ziehen, profitiren, gewinnen. — na čem. Ms. bib. — co čím. Martim. — co jak: s něčí pomocí Martim. — co komu. Udě- lování dober duchovních bezplatně větší Blaženosti člověku ziskuje. Sš. Sk. 241. — kdy Nedržeti peněz mrtvých, ale vždy z. mají. Pal. Děj. IV. 2. 117.

418379   Ziskovati Svazek: 7 Strana: 1141
Ziskovati. Výb. II. 793., 1171.

418380   Ziskovno Svazek: 5 Strana: 0492
Ziskovno, gewinnsüchtig. Slov. Šd.

418381   Ziskovnosť Svazek: 5 Strana: 0492
Ziskovnosť, i, f. = zištnosť. Slov. Všetko to vidíme upadať do špinavej ziskovnosti. Phld. I. 2. 19.

418382   Ziskovný Svazek: 5 Strana: 0492
Ziskovný = zištný. Cf. Ziskovnosť.

418383   Ziskový Svazek: 10 Strana: 0531
Ziskový podíl, přebytek. Nár. list. 1903. 168. 14., 114. 17.

418384   Ziskožravý Svazek: 8 Strana: 0511
Ziskožravý žrec. Phľd.1896. 698.

418385   Ziskrit sa Svazek: 5 Strana: 0492
Ziskrit sa vz Zjiskřiti. Na Slov.

418386   Ziskrz Svazek: 5 Strana: 0492
Ziskrz = skrz na skrz. Vše to z ziskrz. pozná. Št. N. 107.

418387   Ziskuchtivec Svazek: 7 Strana: 1141
Ziskuchtivec, vce, m. = ziskuchtivý.

418388   Ziskuchtivosť Svazek: 5 Strana: 0492
Ziskuchtivosť, i, f. = žádosť zisku, zišti- vosť, die Gewinnsucht. Mluví z tebe z. MM.

418389   Ziskuchtivý Svazek: 5 Strana: 0492
Ziskuchtivý = zisku chtivý, zištivý, ge- winnsüchtig. Hanebně, mrzce z. Lpř. Slov. I. 20.

418390   Ziskužádosť Svazek: 7 Strana: 1141
Ziskužádosť, i, f., Gewinnsucht, f. Koll. IV. 34.

418391   Zislernatiti Svazek: 5 Strana: 0492
Zislernatiti = zjiskřiti, entflammen. Slov. Nech Porýnsko víno z-tí. Phld. III. 1. 87.

418392   Zísť Svazek: 5 Strana: 0492
Zísť, vz Zjíti, Sejíti. Na Slov. Bern.

418393   Zisteček Svazek: 5 Strana: 0492
Zisteček. V. Vz Zisk.

418394   Zistení Svazek: 5 Strana: 0492
Zistení, u. = zjištění. Slov. Bern.

418395   Zistěný Svazek: 5 Strana: 0492
Zistěný = zjištěný. Slov. Bern.

418396   Zistiti Svazek: 5 Strana: 0492
Zistiti = zjistiti. Slov. Bern.

418397   Zišček Svazek: 9 Strana: 0406
Zišček, ščku, m., zdrobn zisk. Mus. 1900. 13.

418398   Ziščeš Svazek: 5 Strana: 0492
Ziščeš = získáš, zastr. Kat.

418399   Ziščný Svazek: 7 Strana: 1141
Ziščný = zištný. Pravn. 204.

418400   Ziščný Svazek: 10 Strana: 0531
Ziščný = užitečný, výnosný. Z. zemské věci. Chč. S. II. 251b.

418401   Ziští Svazek: 7 Strana: 1141
Ziští, n. = zisk. Nestojíc po takových zištiech. Št. Kn. š. 149.

418402   Zištivosť, i Svazek: 5 Strana: 0492
Zištivosť, i, f. = ziskuchtivosť, zištnosť. Pk , Hdž. Ds. 64.

418403   Zištivý Svazek: 5 Strana: 0492
Zištivý = ziskuchtivý, gewinnsüchtig. Pk.

418404   Zištně Svazek: 5 Strana: 0492
Zištně, komp. zištněji = užitečně, nützlich. Ros. — Z. = zisku žádostivě, gewinn-, eigen- süchtig. Jg. — Z. = výnosně, s užitkem, mit Nutzen, mit Gewinn. Z. se živiti. Kom.

418405   Zištnost Svazek: 5 Strana: 0492
Zištnost', i, f. = užitečnosť, výnosnosť, die Nützlichkeit, Nutzbarkeit, der' Nutzen. Ros. -- Z. = zisku žádost, der Eigennutz, die Gewinnsucht. J. tr., D. Přečin pošlý ze z-sti. ŘZ. 1856. Ze zištnosti jal se podpo- rovati fanatické soudce kacířů. Ddk. V. 159. Pohnutka, jež druhý sňatek káže, ne k lásce, k z-sti jen srdce váže. Shakesp. Haml. III. 2. Tč.

418406   Zištnosť Svazek: 7 Strana: 1141
Zištnosť. Cf. Jg. Slnosť. 53.

418407   Zištný Svazek: 5 Strana: 0492
Zištný, nützlich, einträglich, vortheilhaft (zastr. zištěn, na, o); komp. zištnější = užitečný. Užitečný a z. býti. V. Z. dědina. Jel. — komu. Pánům zištné bylo, aby všecky věci v nejistotě zůstávaly. V. Ne- buď samému sobě z. Rad. zv. — k čemu. Místo k boji z. Pal. Děj. III. 1. 300. — Z. = zisku žádostivý, gewinnsüchtig. Z. kupec. Z. žádosť, cupiditas acquirendi. BO. Z. tento kníže použil útěku Belova. Ddk. V. 239. Vz Sobec. — jak. Hanebně, mrzce
z., schnöde gewinntüchtig. Lpř. Sl. I. 20. — Z. = užitek mající, Nutzen habend. Mohl jsem o mnoho býti zištnější (mohl jsem více získati). Us. — na čem. Mnohemťby zišt- nější na duši i na těle byli. Br. — čeho čím. Nevymluvíš sobě nic, aniž toho čiem ziščen budeš. Tkad.

418408   Zištný Svazek: 7 Strana: 1141
Zištný = užitečný, výhodný. Pal. V z. místě proti nepřátelóm se položiti; V boji zvláště zištných míst hleděl. Výb. II. 1007., Let. Aby tak panoval, jakž by nebylo škodno, ale z. zemanóm. Št. Kn. š. 161.

418409   Zištný Svazek: 9 Strana: 0406
Zištný = příhodný. Vojsko rozložilo se na zištném místě. Pal. Děj. II. 2. 26. (II. 1. 450. )

418410   Zít Svazek: 5 Strana: 0493
Zít, a, m., os. jm. Z. Jos. Vz Tf. H. 1. 193.

418411   Zít Svazek: 7 Strana: 1141
Zít Jos., dr. Cf. Slavín seš. 36.

418412   Zít Svazek: 8 Strana: 0511
Zít m. zeť. Sev. vých. Čech. Oestr. Mon. (Böhm.) I. 494., Nár. list. 1896. č. 261. feuill.

418413   Zít Svazek: 9 Strana: 0406
Zít J. dr. Sr. Jub. XXXVI.

418414   Zíta Svazek: 5 Strana: 0493
Zíta, zítka, y, f. = zeď. U Jilemn. Ktk.

418415   Zitalštiti se Svazek: 7 Strana: 1141
Zitalštiti se, sich italienisiren. Koll. St. 9.

418416   Zitek Svazek: 5 Strana: 0493
Zitek, tka, m , os. j m. Z. Jan, prof. a stavitel v Praze. Vz S. N., KP. I. 182. — Zítek Em., dr., právník a básník.

418417   Zítek Svazek: 9 Strana: 0406
Zítek Jos. a j. Sr. Jub. XXXVI.

418418   Zíterek Svazek: 5 Strana: 0493
Zíterek, rka a rku, m. = zítřek. Na Slov. Bern.

418419   Ziteřen Svazek: 5 Strana: 0493
Ziteřen, a, m., sam. u Hodkovic. PL.

418420   Zíti Svazek: 5 Strana: 0493
Zíti, vz Záti.

418421   Zítkov Svazek: 5 Strana: 0493
Zítkov, a, m., Zítkové. Vz Sdl. Hrd. II. 247.

418422   Zítra Svazek: 5 Strana: 0493
Zítra, zejtra (zastr. a sotva dobré: zeytra, zýtra, V., Br., zaytra, Ben). Zítra povstalo z zjitra, změnou ji v í (odsutím a zdlouže- ním) : zítra; ze zajitra vzniklo vysutím zajtra a přehláskou zejtra. Zýtra sotva po právu se píše a jest tento tvar nejspíše zůstatek po pravopise bratrském, který mimo to i v zejtra oporu nalezl, když se (ovšem chybně) soudilo, že proti zejtra má býti spisovné zýtra, jako proti obecnému pejcha je spisovné pýcha, a prý proti prej. Gb. Hl. 75. — Z. = na druhý den, morgen. Z. ráno, o poledni, po poledni, večír, k ve- čerou (k večeru). D. Zjutra rozpálímy krutosť vśu. Rkk. Inhed zítra (časně ráno), ne k ve- čeru vstavše. Kat. 27. Zajtra u prvej zoře by Čech sám jedin na hoře. Dal. 2. 25. Do zejtra, lépe: do zejtří. V zejtra mne odvezou (= zejtra). Č. Co z. býti má. Kom. Udělám to zejtra, dá-li pán Bůh, so Gott will; Přijdu zítra, dá pán Bůh. Dch. Dnes onen, ten zítra se řítí. Msn. Or. 114. Každé dnes nebo zejtra rozpadává se jako kus staré hlíny (dny zacházejí bez památky). Šml. Aby přišel zajtra ráno. Tristr. Co možná, dnes udělejme, na zejtra nečekejme; Bych umřel dnes neb zejtra, odkáži vše jemu. Us. Kál. Da-li Bůh zítra. Na Zlínsku. Brt. Do zajtra rána kým sa naspím . . . Dbš Sl. pov. I. 251. Povedz ty mi, moja milá, povedz, kam ty zajtra na trávičku pôjdeš?; Lúčka ze- lená, nepokosená, daj, Bože, rosy, lúčka sa skosí zajtra do rána. Sl. spv. I. 8., IV. 149. Ve dne zítra ušla. NB. Tč. 148. V noci jeli pryč a zítra (z jitra) zase přijeli. Pč. 12. A prosím tebe, aby sve tovaryše zajtra buohdá velmi ráno proti mně poslal; A zajtra týden bude, měl jest knieže lidi své pohro- madě. Arch. IV. 4., 407. Opaš sebe pásik zajtra na sobášik, milá moja ľalija! Mt. S. I. 149. Ač dnes jest zlý, zajtra muož býti dobrý. Hus III. 180. Nedojdou-li dnes, dojdou zítra; Dnes tlusto, zítra pusto (o marno- tratném). Proch. Nepřijdu-li dnes, přijdu zítra (o lenochu). Hš. Tak buď živ, jak bys měl zítra umříti. Hkš. Co máš dnes snísti, schovej na zejtří, a co máš zejtra dělati, dělej dnes; Co dnes propustíš, zítra nedo- honíš. Hkš. Co máš urobiť zajtra, urob dnes a co máš zjiesť dnes, nechaj si na zajtrá. Slov. Zátur. On je tu dnes a zejtra kdes. Pamatuj, že je i zítra den. Vz Šetrnosť. Nepůjdu-li dnes, půjdu zítra. Vz Loudal. Dnes ne, ale až zítra. Vz Nikdy. Lb. Prestaň robiť, veť i zajtrá svitne; Keď sa nahneváš dnes, len zajtrá sa vyvŕš (nemsti se v hněvě); Pojedz do čista, aby bylo zajtrá pekne (ne- nechávej nic na talíři). Slov. Zátur. Zajtrá Budú krivých páliť a rovnými podpalovať; Čo môžeš dneska urobiť, neodkladaj na zajtrá. Mt. S. I. 121., 113. Dnes člověk, že by skály lámal, zítra by ho větřík povalil; Který hospodář nemyslí večer: Co zejtra? ten už dohospodařil. Slez. Šd. Třeba se dnes nedohonili, zítra se potkáme; Není dobře toho hněvati, koho zítra musíš od- prošovati; Dnes jsme zde a zítra kde! Us. Bž. Kdo včera lhal, tomu i zítra se nevěří. Č. Ne dnes, však je zejtra čas (říká lenoch). Dch. Lepší dnes kus, než z. hus. Z. také clen bude (říká se příliš pracovitým). Z. se také bude chtít jíst (říká se mrháčům). Ros. Lepší jedno dnes, než dvoje zítra. Koll.

418423   Zítra Svazek: 7 Strana: 1141
Zítra také den bude. Zde jsi dnes a z. kdes. Us.

418424   Zítra Svazek: 9 Strana: 0406
Zítra. Kdož z. (zjitra) na ten kámen hledí. Maš. ruk. 295a.

418425   Zítrajší Svazek: 5 Strana: 0493
Zítrajší = zítřejší. Na Slov.

418426   Zitrajší Svazek: 7 Strana: 1141
Zitrajší = zítřejší. Laš. Brt. D. 154.

418427   Zitrák Svazek: 7 Strana: 1141
Zitrák, a, m. Z-ci = převzdívka oby- vatelům Dřevohostic, poněvadž za zétra říkají po pansku zitra. Brt.

418428   Zítrešiti Svazek: 5 Strana: 0493
Zítrešiti = zítriti. Na Slov. Bern.

418429   Zítriti Svazek: 5 Strana: 0493
Zítriti, il, en, ení, bis morgen verschie- ben. Na Slov. Bern. — co.

418430   Zítřejšek Svazek: 5 Strana: 0493
Zítřejšek, ška, m. = zítřek. Počkej mi až do z-ška. Us. Žiaden o zajtrajšok sa ne- trápil. Syt. Táb. 45. Princ velmi piano spal, čo ho ten zajtrajšok trápil; Počkaj, veď ty do zajtrašku prestaneš jankať. Dbš. Sl. pov. I. 80., 118.

418431   Zítřejší Svazek: 5 Strana: 0493
Zítřejší, zejtřejší, morgig. Z-šího dne; k z-šímu dni; z-ším dnem. V. Vz Zítra. Z-ším dnem se nechlub. Br. Vz Nynější Ani dňa zítrajšího nemáš slúbeného. Mor. Té. Na zajtrešnú očekávali pótku ; Zajtrešná všetkých dá psom za kořisti porážka. Hol. 133., 269.

418432   Zítřek Svazek: 5 Strana: 0493
Zítřek, zejtřek (zastr. zajtřek, zýtřek), třka, m. = zítřejší den, der morgige, mor- gende Tag. Máť své z. povinnosti. Puch. Jeden dnešek za víc stojí než dva zejtřky. Hlas. Dá-li nám Bůh zejtřka se dočkati. Sych. Mějte strpení do zejtřka. Solf. Před zejtřkem nepřijde. Us. Tč. Necháme si to až na z. Us. Šd. Keď by som ja mala, ej, kľúče od svitania, nedala bych svitať, ej, do zajtreka rána. Sl. spv. III. 109. Život od dneška do zítřka. Dch. Kdo zná, čo zajtrok životu pripraví? Sldk. 389. Schovej to k zítřku, do zítřka. Na z., od zejtřka (za 8 dní), D., po zejtřku. Ros. Přes z. tam zůstanu. Us. O z. se nestarati. Prov. Vz Zítra.

418433   Zítření Svazek: 5 Strana: 0493
Zítření, n., die Verschiebung bis morgen, von einem Morgen zum anderen. Na Slov. Bern.

418434   Zítří Svazek: 5 Strana: 0493
Zítří, zejtří, zýtří, n., der Morgen, mor- gige Tag. Až do z., k z. V. Schovej to k z. D. Jsem pozván k z. Br. Na z. (druhý den po svatbě) přínos nevěsty bývá. Kom. V pondělí na zejtří po sv. Trojici. Zlob. Po zejtří, übermorgen. Jg. Na z. toho dne. Kos. Sluha Páně do kostela pozýval na z věřící lid. Kos. Neměl chleba k z. Er. P. 391. Potom hned na zejtřie veliký vietr byl. Let. 164. Vz Zajtří.

418435   Ziva Svazek: 7 Strana: 1141
Ziva, y, f., podziva. Keď za krosnami sediaci tkáč vystúpi (t. j. stúpi na daktoru podnožu), rozdelí sa osnova na dve čiastky a medzi nimi povstane z. alebo otvor a tade prechodi sa člnok. Slov. Phľd. XI. 538.

418436   Zívačka Svazek: 5 Strana: 0494
Zívačka, y, f. = ustavičné zíváni, zíva- nice, die Gähnsucht. V.

418437   Zívák Svazek: 5 Strana: 0494
Zívák, a, m. = ryba, der Gähnfisch, das Gähnmaul. D.

418438   Zívala Svazek: 5 Strana: 0494
Zívala, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

418439   Zívalka Svazek: 8 Strana: 0511
Zívalka, y, f. = zívačka, Gähnerin. Sterz. I. 995.

418440   Zívání Svazek: 5 Strana: 0494
Zívání, n., das Gähnen. Cf. Zívačka. V. Popadlo mne z. Us. Tč. Z. křečovité, der Gähnkrampf. Nz. lk.

418441   Zívání Svazek: 7 Strana: 1141
Zívání. Cf. Slov. zdrav. Z. je nakažlivé. Dk.

418442   Zívání Svazek: 8 Strana: 0511
Zívání. O žehnání úst při něm vz Zbrt. Pov. 75.

418443   Zívanice Svazek: 5 Strana: 0494
Zívanice, e, f. = zívačka, die Gähnsucht. D.

418444   Zívat Svazek: 7 Strana: 1141
Zívati Cf. Mkl. Etym. 403. a. Chuďátko (dítě) jenom zívlo a bylo po něm. Šd. Když so na něho podíváš, myslel bys, že už zítra zívne (umře). Tak tě bacím, že ani nezívneš. Us. Šd. Zievajíc vypustili duše. BO. Zívá-li kdo, má chuť na pěry. Val. Vck. — proč: hladem. Dl. Vz Přesycení. — odkud. Ze všech koutů zívá chudoba. Arb. I. 359.

418445   Zívati Svazek: 5 Strana: 0494
Zívati (zastr. zievati, zývati), zívávati; zívnouti, ul a vl, utí; vz Žáti. Z. ze zějati = ústa otvírati, gähnen; zývati (vy-, nazý- vati) z koř. zu, 8r. zovu = volati, pobízeti. Cf. Šrc. 186. — MV. — abs. Komu se chce spáti, ten zívá. Kom. Když jeden zívá, zívá i druhý. (Když jedna husa pije, pijí jiné všecky. Vz Tělo). Č., V. Dostal bití, až zíval. Na mor. Val. Vck. Jen zívl, umřel. Eos. Hus zíve, jak by chtěla uštípiti; Dítě zíve (otvírá ústa), chce cosi říci. Na Ostrav. Tč. Proč zívajice děláme kříž na ústa? Vz Mus. 1853. 485. Zívá-li kdo, zpomínají naň přátelé. Kld. — si. Víťaz si zívnul a po- stavil se na nohy. Dbš. Sl. pov. V. 63. — kde. Zívám okolo, afiyvyän-At». Lpř. Sl. I. 42. Zíva sa mu ako psovi na pazderí. Slov. Zátur. V skalách sluj zívá. Vrch. — jak. Z. na celé kolo, na dvě kola. Vlč. V ohni. I. 5. Zívá přes celý přístav široce. Osv. I. 86. — se komu kde za kým. Psovi i medzi ľuďmi vždy len za psami sa zívá. Zbr. Báj. 58. — proč: hladem. Kom. — čím. Dokud člověk ústy zíva. Kom. — se komu. Zívá se mi = chce se mi zívati. Sotvy sa míňalo pátym slnko behom, na- porád zívat sa mu ústami začne. Hol. 344. Vyčkáva, ale nemôže vyčkať nikoho. Takto už aj zívlo sa mu niekoľkoraz. Dbš. Sl. pov. VIII. 3. Zívá se chrtům (psům), nebude dobré štváni (když se komu do práce nechce, těžko ho hnáti). Ros. — Z. se = rozvírati se, rozsedati se, sich aufthun, klaffen. Lex. vet. Zívla se mu lávka a padla do vody (zavi- klala). Koll.

418446   Zívavě Svazek: 5 Strana: 0494
Zívavě = nebedlivě, gähnend, schläfrig, nachlässig. V.

418447   Zívavosť Svazek: 5 Strana: 0494
Zívavosť, i, f., die Gähnsucht. Nz. lk Vz Zívačka. — Z. = ospalosť, nebedlivosť, die Schläfrigkeit, Nachlässigkeit. Jg.

418448   Zívavý Svazek: 5 Strana: 0494
Zívavý, gähnend. Bern., Bž. 231. — Z. = ospalý, nebedlivý, gähnend, schläfrig, nach- lässig. V.

418449   Zívek Svazek: 5 Strana: 0494
Zívek, vz Zivko.

418450   Zivel Svazek: 5 Strana: 0494
Zivel, vz Zevel.

418451   Zívka Svazek: 7 Strana: 1141
Zívka, y, f., vz Průzev.

418452   Zivkať Svazek: 7 Strana: 1141
Zivkať = lupkať, mžurkať očima, mži- kati. Uh. Brt D. 300.

418453   Zivko Svazek: 5 Strana: 0494
Zivko, a, n. = zívek, zívnutí, zívání. Najprv Zivko, potom Kyvko, za ním Dremko a pak Spanko (napřed se zíve, potom kývá, podřimuje a konečně spí). Na Slov. Zátur.

418454   Zivlovati Svazek: 5 Strana: 0494
Zivlovati, vz Zevlovati.

418455   Zívnouti Svazek: 5 Strana: 0494
Zívnouti, vz Zívati.

418456   Zivnút Svazek: 8 Strana: 0511
Zivnút — zgrbnút. Dybys byl raci živnul = umřel (opovržlivě). Jicko. Brt. D. II. 426. Na Slov. také = stisknouti, stlačiti. Zívnul kľučkou. Kal. S. 214.

418457   Zívnutí Svazek: 5 Strana: 0494
Zívnutí, n., das Aufgähnen. Dítě na z. (poslední = na smrť). Mor. Knrz. Na boží narození o komárovo z., na nový rok o kuří krok, na tři krále o krok dále (přibývá dne). Na Zlínsku. Brt.

418458   Zívný Svazek: 10 Strana: 0531
Zívný = zjevný. Mš. Gb.: zivný.

418459   Zívota Svazek: 5 Strana: 0494
Zívota, y, f. = zívání. Novoroč. 1824.

418460   Zivoun Svazek: 5 Strana: 0494
Zivoun, a, m., der Klaffschnabel. Rk.

418461   Ziz Svazek: 5 Strana: 0494
Ziz = žízeň, zastr. Šb. Lit. 120.

418462   Ziz Svazek: 7 Strana: 1141
Ziz. V zizi, in siti, zastr. D. Gesch. 117.

418463   Zíza Svazek: 7 Strana: 1141
Zíza, y, t., zizí, n. = matčin prs. Dostal zízu. U Kdýně. Rgl.

418464   Zizák Svazek: 5 Strana: 0494
Zizák, a, m. = špehýř, der Späher. Slov. Bern. Cf. Zizati.

418465   Zizán Svazek: 5 Strana: 0494
Zizán, u, m., zizania, tráva. Rostl.

418466   Zizať sa Svazek: 9 Strana: 0406
Zizať sa = vrtěti se. Zát. Př. 235b.

418467   Zizati Svazek: 5 Strana: 0494
Zizati = vzírati, nahlédati, begierig hinein- sehen. Slov. Plk. — kam, kudy. Zizal na vaše krásne líce, cez cudzie ploty. Na Slov. HVaj. BD. I. 62.

418468   Zizati Svazek: 8 Strana: 0511
Zizati. Zizal do dveří. Phľd. 1895. 204. Prišiel a zizal po kútoch. Phľd. XII. 550.

418469   Zizi Svazek: 7 Strana: 1141
Zizi hora Petřín v Praze. Kosmas. Dle Ig. Maška v progr. čes. gymn. novoměst. za r. 1887. je zizi lokal síci (= na stolci). Dle jiných je Z. = Stráž, později Strahov a dle jiných celý vrch hradčanský. Cf. List. fil. 1887. 400., 467 , Krok 1887., Žíži; Su- sil, Sousal, les v dolním Štyrsku, castellum ad construendum qni locus vocatur Zuisila. Šf. Strž. II. 353.

418470   Zizíi Svazek: 8 Strana: 0529
Zizíi. Strč. skloň. cf. Gŕb. Km. -i. 25., Gb. H. ml. I. 219.

418471   Zizlati Svazek: 5 Strana: 0494
Zizlati = šp. mluviti, z na místě ž říkati. — Z. = žváti, pleskati, schwätzen, faseln. Us.

418472   Zízoleň Svazek: 7 Strana: 1141
Zízoleň = horní krušpán, hedera helix. Slov. Němc. IV. 417.

418473   Zízop Svazek: 10 Strana: 0531
Zízop, u, m., léčivá rostl. Čas. mus. VI. 8.

418474   Zížalovitý Svazek: 9 Strana: 0421
Zížalovitý. Ž. svalík v dlani. Ott. XVI. 456.

418475   Zižd'at Svazek: 8 Strana: 0511
Zižd'at. Břeh zižd'á = sjíždí, urývá se. Zlín. Brt. D. II. 426.

418476   Zižďati se Svazek: 5 Strana: 0494
Zižďati se = sjížděti se. Na Ostrav. a ve Slez. Tč.

418477   zj Svazek: 8 Strana: 0511
zj se mění v ž: vozjenb. — vožen; ve vých. nářečích se často nemění: pokazený. Gb. H. ml. I. 492.

418478   Zjabra Svazek: 5 Strana: 0494
Zjabra, y, f., das Mundgeschwür. Slov. Bern.

418479   Zjačať Svazek: 7 Strana: 1141
Zjačať = zječeti. Gusle z-ly. Vaj. T. m. 32.

418480   Zjačení Svazek: 5 Strana: 0494
Zjačení, n., vz Zjačiti, Zjačeti.

418481   Zjačený Svazek: 5 Strana: 0494
Zjačený; -en, a, o, vz Zjačiti.

418482   Zjačeti Svazek: 5 Strana: 0494
Zjačeti, el, ení, einen Schrei thun, zkřik- nouti. Na Slov. a Ostrav. Domorodý však zjačí: Stoj! Zbr. Báj. 52. Kykyriky! kohút zjačí, čert už ďalej ísť nestačí. Lipa 365. — na koho. Na Ostrav. Tč.

418483   Zjačiti Svazek: 5 Strana: 0494
Zjačiti, il, en, ení = zvěsti, způsobiti, arten. Dobře zjačený (zvedený) člověk, gut geartet. D.

418484   Zjadač Svazek: 10 Strana: 0531
Zjadač, e, m., persecutor. Nebuď z. Pat. Jer. 48. 26.

418485   Zjadání Svazek: 5 Strana: 0494
Zjadání, n., vz Zjadati. Z. múdrosti, in- vertigatio sapientiae. BO.

418486   Zjadati Svazek: 5 Strana: 0494
Zjadati, zjadovati = vyptati, zvěděti, er- forschen, zastr. — co. Střeň kořene naj- projatěji zjadovati. Výb. I. 788. Věštbu z. Bj. Hospodin zjaduje srdce. BO.

418487   Zjadati Svazek: 7 Strana: 1141
Zjadati. Ž. kl. 7. 19. a j.

418488   Zjadovati Svazek: 5 Strana: 0494
Zjadovati, vz Zjadati.

418489   Zjadovati Svazek: 9 Strana: 0406
Zjadovati. Jal se na nich z. Rozb. III. 733.

418490   Zjadovník Svazek: 10 Strana: 0531
Zjadovník, a, m., tentator. Mrzký z. Pat. Jer. 128. 3.

418491   Zjadovný Svazek: 5 Strana: 0494
Zjadovný, scrutabile, vyzpytatelný, er- forschbar. Srdce nezjadovné. BO., Pror. Jer. 17. 9.

418492   Zjadrnatěti Svazek: 5 Strana: 0494
Zjadrnatěti, ěl, ění = v jádro přijíti, kernig werden, einen Kern bekommen. — kdy. Žito již suché po tom dešti opět zjadrnatí. Us. Žito teprv později zjadrnatí vzjadrní). V Kunv. Msk.

418493   Zjadrnět Svazek: 8 Strana: 0511
Zjadrnět přechod. = jadrným činiti. Kůň už slabí, a trochu ovsa ho z-lo. Zlín. Brt. D. II. 426.

418494   Zjadrněti Svazek: 5 Strana: 0494
Zjadrněti, ěl, ění = jádro dostati, kernig werden, einen Kern bekommen. — kde. Obilí na rose zjadrní. D., Tč.

418495   Zjagati sa Svazek: 5 Strana: 0494
Zjagati sa, erglänzen. — kudy jak. Na Slov. Zaleskly sa hviezdy a otvorom v kruh zjagala sa sláva plemenná. Phld. III. 1. 41.

418496   Zjägotať Svazek: 7 Strana: 1141
Zjägotať, leuchten. Z. fakľou do sluje. Slov. Phl'd. VI. 265.

418497   Zjahodnělý Svazek: 5 Strana: 0494
Zjahodnělý = mající podobu jahod, beerig geworden. Z. semena, nažky. Z. kalich. Rostl. I. a. 89.

418498   Zjahodněti Svazek: 5 Strana: 0494
Zjahodněti, ěl, ění, zur Beere o. beerig werden. Rostl. I. a. 89.

418499   Zjajknúť Svazek: 5 Strana: 0494
Zjajknúť, knul a kl, utí =jaj zvolati, jaj aufschreien. Slov. — abs. Bo to tie gajdy zjajkly. Dbš. Sl. pov. IV. 83. — proč. Žiak mu frknul medzi oči svätenej vody a čert zjajknnl od ukrutnej bolästi. Ib. II. 20.

418500   Zjalovatěti Svazek: 9 Strana: 0406
Zjalovatěti. Stromky zjalovatěly. Fisch. Hosp. 270 Sr. Zjalověti.

418501   Zjalovělý Svazek: 9 Strana: 0406
Zjalovělý. Z. chmelnice. Fisch. Hosp. 76.

418502   Zjalověti Svazek: 5 Strana: 0494
Zjalověti, ěl, ění; zjalovívati = jalovým se státi, unfruchtbar, gelt, mager, saftlos, schmacklos, hohl, leer werden. Zjaloví strom, pole atd. Mand. Rudná žíla z-la. Hř. Kráva z-la. Us. Vtipy tvoje všecky z-ly. Zbr. Lžd. 193. — kde. Osení ctnosti v jeho mysli zjalovělo. Ryt. kř. Celý obor myslný byl již jakoby z-věl v národu. Pal. Děj. V. 1. 120.

418503   Zjalověti Svazek: 9 Strana: 0406
Zjalověti. Stromy od obého zjaloví. Fisch. Hosp. 270.

418504   Zjaloviti Svazek: 7 Strana: 1141
Zjaloviti, unfruchtbar, gelt, mager ma- chen. Hvlč. I. 171. Cf. Zjalověti.

418505   Zjankověti Svazek: 5 Strana: 0494
Zjankověti, ěl, ění, ein Koller werden. Kůň z-věl. Us.

418506   Zjapati Svazek: 5 Strana: 0494
Zjapati, auffangen, aufschnappen. — co. Pes zjapal všecky kúsky, co sem mu hodil. Na Ostrav. Tč.

418507   Zjapný Svazek: 10 Strana: 0531
Zjapný. Tak z. a šlechtilé věci. Pat. Jer. 97. 22.

418508   Zjaravieť Svazek: 5 Strana: 0495
Zjaravieť = zjařiti se. Slov. Loos.

418509   Zjarčenie Svazek: 7 Strana: 1141
Zjarčenie, n., das Durchfurchen. N. Hlsk. IV. 238

418510   Zjárčený Svazek: 5 Strana: 0495
Zjárčený = zryhovaný, gefurcht. Slov. No z chrbtov skalných, divo obnažených, z úbočí strmých, hlboko z-ných šta pomstva božia rúťa sa prívaly, aby ti role i tebe zobraly. Hrbň. Rkp. Vz násl.

418511   Zjárčiti Svazek: 5 Strana: 0495
Zjárčiti, il, en, ení = járků nadělati, furchen. Slov. Vz Zárčiti. — co komu. Voda zjárči nám často lúky, polia, stráne a úbočia. Zátur. Priat. I. 22.

418512   Zjárkovati Svazek: 7 Strana: 1141
Zjárkovati, vz Zjárčiti. Šd.

418513   Zjarmení Svazek: 5 Strana: 0495
Zjarmení, n., die Unterjochung.

418514   Zjarmený Svazek: 5 Strana: 0495
Zjarmený; -en, a, o, unterjocht. Z. lid. Kká.

418515   Zjarmiti Svazek: 5 Strana: 0495
Zjarmiti, il, en, ení, zjarmovati, unter- jochen. — co komu: domovinu. Kká. K sl. j. 138.

418516   Zjařahatiti se Svazek: 9 Strana: 0406
Zjařahatiti se Mračna se z-la = nabyla dvou barev. Val. Čes. 1. X. 30. Sr. Jařabatý.

418517   Zjaření Svazek: 5 Strana: 0495
Zjaření, n., vz Zjařiti.

418518   Zjařenosť Svazek: 10 Strana: 0531
Zjařenosť, i, f. = rozjařenosť. Z. mysli. Kká. Sion. I. 246.

418519   Zjařený Svazek: 5 Strana: 0495
Zjařený; -en, a, o, vz Zjařiti. Z. srdce tluk. Hdk. Les. kv. 14.

418520   Zjařiti Svazek: 5 Strana: 0495
Zjařiti, il, en, ení = jarým, jarním uči- niti, zum Lenz machen. — co. Zem z. Hrbň Rkp. Slunce kraje tyto zjařilo. Koll. — Z. = popuditi, aufreizen. — koho. Jg. — se = rozhněvati se, zürnen, zastr. Jir. — se komu. Nezjařte (sě) bozi svému sluzě. Rkk. 20. — co čím: řečí. Proch. Děj. bibl. I. 265. — Kká. K sl. j. 209. — se kdy. Dy se pozno (pozdě) zjaří, úroda se zdaří. Na Ostrav Tč.

418521   Zjařiti Svazek: 7 Strana: 1141
Zjařiti síly. Pal.

418522   Zjařiti Svazek: 8 Strana: 0511
Zjařiti se kdy, polož do téhož článku za: Koll.

418523   Zjasati Svazek: 5 Strana: 0495
Zjasati, erhellen, erglänzen. — kde, kdy jak. Iskra za iskrom nech letí do výsosti, že tmavé nebo (nebe) nad námi zjasá no- vými zorami slávy, krásy, velebnosti. Phld. III. 472. Oko v mžiknutí rekovným ohněm zjasá. Nrd. — se. A raz oko se zjasalo. Hdk. C. 16. — se komu. Treba otvoriť oči a zjasajú sa vám krásy. Phld. III. 1. 11. -- se kde. Tu odrazu zjasalo sa mu pred očima, jakoby sa bylo pred ním zablisklo. Dbš. Sl. pov. III. 95., Bož. Němc. VII. 188., Hdk. C. 33. — se čím. Vstalo, všetko zasi vstalo svitom jasnej ráno doby, kvieťä per- lou sa zjasalo, co v suchotách vädlo v hroby. Čjk. 34.

418524   Zjásati Svazek: 5 Strana: 0495
Zjásati, vor Freude aufschreien.

418525   Zjasna Svazek: 5 Strana: 0495
Zjasna, z jasna, beim hellen Lichte. Z. sa blysklo. Hol. 414., 69. — Z. = za léta, zur Sommerszeit. Má panenko krásná, ne- stíhaj mia z., trhaj mia na podzim. Sš. P.

418526   Zjasnějšiti Svazek: 5 Strana: 0495
Zjasnějšiti = jasnějším učiniti, heller machen. Koll.

418527   Zjasněle Svazek: 10 Strana: 0531
Zjasněle na někoho hleděti. Zvon V. 169.

418528   Zjasnělý Svazek: 10 Strana: 0531
Zjasnělý ton. Zvon V. 796.

418529   Zjasnění Svazek: 5 Strana: 0495
Zjasnění, n., die Klarstellung. Ostatně vz Zjasněti a Zjasniti.

418530   Zjasněný Svazek: 5 Strana: 0495
Zjasněný, vz Zjasniti. Z. čelo, Hrts., Kká. Td. 145., mysl. Msn. Or. 106. — čím. Drobné okienka, ktoré zjasnené boly kozu- bovými ohňami; Z jej šedých očú svietila dobrota, tvár bola z-ná citom a nežnou sta- rostlivosťou. HVaj. BD. I. 15., 131.

418531   Zjasněti Svazek: 5 Strana: 0495
Zjasněti, ěl, ění, klar, hell werden. — abs. I tváre z-ly. Phld. III. 2. 114. — kdy. Hore Slovák, vstávej hore! Zjasnie Kriváň v ran- nej zore. Btt. Sp. 177. — čím. Oči radostí z-ly.

418532   Zjasniti Svazek: 5 Strana: 0495
Zjasniti, il, ěn, ění; zjasňovati, klar, hell machen, erhellen, klarstellen. — co. (Anděl) zjasnil jeho dráhu. Čch. Dg. — co čím kdy. V noční době cestu světly z. Us. Ty čeľaď svoju hanou pokrytú zjasňuješ slavianskou slávou. Sldk. 635. Tehdy mu už ponadýchni, mysel tvým zjasni mi světlom a všelikú rozplaš tmu. Hol. 3. — co (komu). Povztýčí hlavu, zjasní zrak. Nitra VI. 81. Zjasnil své přísné tahy. Vrch., Prorockou jí zjasňujíce líc. Osv. VI. 518. Úsměv rty mu zjasnil. Vrch. Z-la se mu tvář. Vrch. Ra- dosť zjasnila mu líce. Čch. Dg. 610. — se. Představy souhlasné se zjasňují. Dk. P. 28. Nemrač se a nermuť, zjasni se. Hdk. C 59. Už se z-lo, bude pohoda. Us. — se jak. Lampa se dvojmo z-la. Sldk. 295.

418533   Zjasniti Svazek: 10 Strana: 0531
Zjasniti. Zjasnilo nebe chybně m.: zjas- nělo. Věst. XIII. 3. — se kde. Na zemi se světla z-la. Zr. Krist. 101.

418534   Zjasniti co čím Svazek: 7 Strana: 1141
Zjasniti co čím: protivou. Dk.

418535   Zjasoniti Svazek: 5 Strana: 0495
Zjasoniti, zjasňovati = jasem osvítiti, aufhellen. To božie slniečko vše vyššie pu- tuje, všetky božie tvory mocne zjasoňuje. Slov. Č. čt. I. 226 , Phld. IV. 467.

418536   Zjastriti Svazek: 5 Strana: 0495
Zjastriti = zpozorovati, erblicken. — co kde. Janko sa obzerá, a nado dvermi zjastrí dač pekného. Č. Čt. II. 58.

418537   Zjastřabený Svazek: 5 Strana: 0495
Zjastřabený = zjestřabený. Slov.

418538   Zjastřabiti Svazek: 5 Strana: 0495
Zjastřabiti = zjestřabiti. Slov.

418539   Zjašení Svazek: 5 Strana: 0495
Zjašení, n. = zděšení, zplašení Vz Zja- šiti.

418540   Zjašený Svazek: 5 Strana: 0495
Zjašený; -en, a, o = zděšený, splašený, erschreckt, aufgescheucht. Slov. Behal ako z-ný. Č. Čt. I. 202. Zlatovláska z-ná, na- stráchaná vybehla von. Dbš. Sl. pov. I. 12. Z. svět. Phld. III. 581. Veľký sul se bu- chot, z-ní až pohli sa strážní; Z. ľud; Z-né lúčom neb sirkou mesto zapálí. Hol. 47., 57 , 116. Z-ní psi zavývali. Hol. 315.

418541   Zjašený Svazek: 8 Strana: 0511
Zjašený. Z. kráva. Phľd. XII. 682.

418542   Zjašiti Svazek: 5 Strana: 0495
Zjašiti = zděsiti, zplašiti, wild, scheu machen. — koho: vola. Koll. Z. krávy. Tč. Hdž. Rkp.

418543   Zjať Svazek: 5 Strana: 0495
Zjať, nehmen, aufnehmen. Slov. Loos.

418544   Zjať Svazek: 7 Strana: 1141
Zjať něco pro sebe z něčeho (strhnouti si). Mor. Brt. D. 300. Zjali se tam chodit (počali). Val. Vck. Vz doleji Zjatý.

418545   Zjätrený Svazek: 7 Strana: 1141
Zjätrený = zjitřený. Z rána. Phľd. II. 530.

418546   Zjatriť Svazek: 5 Strana: 0495
Zjatriť = zjitřiti. Na Slov.

418547   Zjátření Svazek: 7 Strana: 1141
Zjátření, n., Hepatisation, f. Z. červené, rotbe H., hepatisatio rubra, kruposní, h. crouposa, plic, h, pulmonum (záškrtové, crouposa), šedé, h. grisea. Ktt. exc.

418548   Zjátření Svazek: 10 Strana: 0531
Zjátření, n. Období žlutého z. plic (při zánětu plic), stadium hepatisationis flavae. Ktt.

418549   Zjatý Svazek: 5 Strana: 0495
Zjatý; -at, a, o, gefangen, eingenommen. Vem si statku všeho dosti a co bude k tvé libosti, vem si stříbra, vem si zlata, má du- šička už je zjata. Sš. P. 14. Vz Zejmouti.

418550   Zjatý Svazek: 7 Strana: 1141
Zjatý nemocí (sklíčený). Z. vůz = roz- vorami stažený. Mor. Vhl.

418551   Zjav Svazek: 7 Strana: 1141
Zjav. Na zjavu to praviti = zjevně. Val. Slavč. 97.

418552   Zjav, u Svazek: 5 Strana: 0495
Zjav, u, m. = zjev. Slov. Dbš., Šd., Tč.

418553   Zjava Svazek: 8 Strana: 0511
Zjava, y, f. Nekeří na zjavu to pravili = zjevně. Val. Brt. D. II. 426.

418554   Zjavať Svazek: 10 Strana: 0531
Zjavať = zívati. Phľd. XXII. 761.

418555   Zjavení Svazek: 5 Strana: 0495
Zjavení, n. = zjevení. Slov.

418556   Zjavenský Svazek: 7 Strana: 1141
Zjavenský = zjevený, geoffenbart. Z. náboženství. Ev. šk. I. 40.

418557   Zjavenstvo Svazek: 7 Strana: 1141
Zjavenstvo, a, n. = zjevení. Slov. Ev. šk. I. 37.

418558   Zjavený Svazek: 5 Strana: 0495
Zjavený = zjevený. Slov.

418559   Zjavisko Svazek: 5 Strana: 0495
Zjavisko, a, n. = zjev. Hrozné z. Na Slov. Sldk. 481. Strašné to bylo z. Lipa 323.

418560   Zjaviti Svazek: 5 Strana: 0495
Zjaviti = zjeviti. Slov.

418561   Zjavný Svazek: 5 Strana: 0495
Zjavný = zjevný. Slov.

418562   Zjavo Svazek: 7 Strana: 1141
Zjavo. Koho chytnou křeče, toho vřed zaťal na zjavo. CMr. V. 155.

418563   Zjavovati Svazek: 5 Strana: 0495
Zjavovati, vz Zjevovati. Slov.

418564   Zjavuvati Svazek: 5 Strana: 0495
Zjavuvati = zjevovati. Slov. Šd

418565   Zjažený Svazek: 5 Strana: 0495
Zjažený = zježený. Slov.

418566   Zjažiť Svazek: 7 Strana: 1141
Zjažiť = zježiti. Slov. Orl. III. 48.

418567   Zjebati Svazek: 5 Strana: 0495
Zjebati, durchschütteln. — koho. Zim- nice ho zjebala. — On ju (ženu) zjebal, fleischlich beiwohnen.

418568   Zječeti Svazek: 5 Strana: 0495
Zječeti, el, ení, vz Zjačeti, Ječeti.

418569   Zjeď Svazek: 5 Strana: 0495
Zjeď, i, f. = darmožroutstvo, druh lidí jiné ožírající. Trakt. bratr. 1508. Z. neči- stých lidi. Aesop. 175.

418570   Zjeď Svazek: 7 Strana: 1141
Zjeď, i, f. Krnd. 81.

418571   Zjeda Svazek: 7 Strana: 1141
Zjeda, y, f. = hryzota, Harm, m. Bieda i z. Slov. Orl. III. 5.

418572   Zjedati Svazek: 5 Strana: 0495
Zjedati, vz Snísti.

418573   Zjedení Svazek: 5 Strana: 0495
Zjedení, n., das Aufessen.

418574   Zjedění Svazek: 5 Strana: 0495
Zjedění, n., die Vergiftung. Vz Zjediti. Bern

418575   Zjedený Svazek: 5 Strana: 0495
Zjedený = snědený, aufgegessen. Reš.

418576   Zjeděný Svazek: 5 Strana: 0495
Zjeděný; -ěn, a, o, vergiftet, giftig ge- macht. Slov. Bern.

418577   Zjedinělosť Svazek: 5 Strana: 0495
Zjedinělosť, i, f., die Vereinzelung. Nz.

418578   Zjedinělý Svazek: 5 Strana: 0495
Zjedinělý, vereinzelt, individualisirt. Nz.

418579   Zjedinění Svazek: 9 Strana: 0406
Zjedinění. Snažil se o z. obou (Čech a Německa). Pal. Děj. H. 2. 381.

418580   Zjediněti Svazek: 5 Strana: 0495
Zjediněti, ěl, ění, vereinzelt werden.

418581   Zjediti Svazek: 5 Strana: 0496
Zjediti, il, ěn, ění = jedem napustiti, vergiften, giftig machen. — co: šíp. Slov.

418582   Zjedky Svazek: 5 Strana: 0496
Zjedky, pl., m. = objedziny. Sluhovia pozor dávajú, by zjedky nezkapaly dnes večer zpopred statku. Mt. S. I. 171.

418583   Zjedlivý Svazek: 7 Strana: 1142
Zjedlivý muž = nedobrú. Uh. Brt. D. 300.

418584   Zjednanec Svazek: 5 Strana: 0496
Zjednanec, nce, m., der Gemiethete. Smet. Děj.

418585   Zjednání Svazek: 5 Strana: 0496
Zjednání, n. zjednávání = skutek zjed- návajícího, die Vereinigung. — Z. = smlu- vení, die Vergleichung, Vereinigung. Bern. — Z. = porovnání, svazek, der Vergleich, Vertrag, die Verabredung, Verhandlung, Ab- machung. Důležitější bylo z. téhož sněmu ve věcech církevních. Pal. Děj. IV 1. 92. Cožby více bylo mimo to z., což jsú ti čtyři ubrmanové byli mezi nimi zjednali, tu Šebor a Benešek ty věci povstalé dále mezi nimi zjednali pod základem 50 hř. gr. Půh. II. 577. Stala se smlouva a z. Ms. 1474. — Z. = opatření, pořízení, die Ausrichtung, Bewirkung, Erlangung. Kázali jsme dskami zapsati toto naše z. a ustanovení. VI. zř. 2. Z. pokoje, Šmb., míru. Dch. — Z. = způ- sobení, učinění, das Schaffen, Erschaffen, Stiften. Zním božím málo jich zabito, die Fügung. Martim. Božím z-ním s tohoto světa sšel. Sd. kn. op. Vždyť na to přijde z-ním božím, žeť vstane z mrtvých. Št. Kn š. 28. — Z. = zaopatření, die Schaffung, Anschaffung, Ver-, Einschaffung Jg. Z. si čeho ze svých peněz; Nová z., Neuanschaf- fungen. Šp. — Z. = najmutí, objednání, das Dingen, Bestellen, die Dingung, Bestellung Jg.

418586   Zjednání Svazek: 10 Strana: 0531
Zjednání, n., machinatio. Diabelské z. Mill. 27.

418587   Zjednaný Svazek: 5 Strana: 0496
Zjednaný; -án, a, o, gedungen. Z, děl- ník. Us. Dělá jako z-ný = pilně pracuje. Us. Kšť. — zač: za plat. Us. — Z., ver- schafft, angeschafft. Z. zboží. — zač. Ach můj věnečku zelený, za sto tolarů zjednaný. Sš. P. 433. — Z., erlangt, ausgerichtet. Us. — čím. Písmo duchem svatým z-né. Št. N. 146. V z Zjednati.

418588   Zjednati Svazek: 5 Strana: 0496
Zjednati, zjednávati — spojiti, sjednotiti, vereinen, vereinigen; smluviti, umluviti, sich mit Jem. vereinigen, übereinkommen, einen Vertrag schliessen, verabreden, beschliessen, verhandeln; vyříditi, poříditi, opatřiti, aus- richten, bewirken, zu Wege bringen; spo- řádati, ordnen, in Ordnung Bringen; zaopa- třiti, koupiti, an-, ein-, ver-, herschaffen, schaffen, kaufen; za peníze najmouti, dingen, bestellen. Jg. Vz Sjednati. — abs. Zjednaj ako cigáň a zaplať ako človek (ako pán). Slov. Zátur. V tom kostele jest odpuštěnie hřiechom podlé toho pořadu, jakž jest sv. duch zjednal. Št. Kn. š. 26. — co, koho: pokoj, příměří (učiniti), Martim., nesvorné (sjednotiti). Us. Němý nic nezjedná (nevy- řídí). Prov. Z. kuchaře (najati), lodí, Har., něčí smrť, Troj., nesnáze, Pass., svědky. Bern. Konšelé co zjednají, o tom mají relaci učiniti. Kol. 5. Z. smír, Dch., pořádek. Šmb. Poněvadž jste sami bez nás sněmovali, sami sobě také to držte, co jste zjednali. Pal. Děj. V. 2. 82. To sebránie zjednali sú byli kniežie. Let. 28. Strany mají ten výpis z. Půh. II. 552. Z. smilství. Hus 203. — komu čeho (šp. m.: co). Z. pravopisu Husovu průchodu, šp. m.: průchod. Vz Z. Brt. — co při kom = provésti. Bs. — co, se s kým, s čím = smluviti, umluviti. On po své vůli s ním zjednal. Pulk. A to zjednajíc a zavrúc s jeho milostí. Tov. 6. Zjednával se s písmem (srovnával). Tkad. I vešel un do jednoho domu a zjednal se j s gazdom. Er. Sl. Čít. 72. Zjednal s Římany příměří. Lpř Děj. I. 209. Zeť jest svú věc zjednal s kacieři. Arch. I. 28. — se s kým oč. O ty peníze slíbil se s mým mužem z. a smluviti. Půh. II. 265 — co čím (kde, u koho). Aby odbojem zjednána byla vůle a pomoc papeži. Ddk. II. 292. Děvečka ta zisk veliký zjednávala panům svým věště- ním. Sš. Sk. 193. Z. si něco velikým ná- kladem a prací. Jg. I. 17. Dobrotú boží je to zjednáno (že pokáním můžeš sprave- dlivým se státi), Št. N. 332. Řečí, mluve- ním, V.; klamem z, čeho silou nelze. Ráj. Svou radou něco z Háj. Svou modlitbou to u vás zjednala. Br. — co proti čemu: stráž proti městu z. Troj. — co, koho sobě k čemu: k potřebě. Ros. Z. někoho k ně- čemu, dingen J. tr. A ty posly ke dskám zjednajte. Půh. II. 349. Zjednán jest k lidu (připojen). BO. Dcera mateři své ženu na svůj groš k opatrovaní z. má. List z r. 1667. Tč. — co zač: za peníze. V. Za čo môžeš, za to zjednaj. Slov. Zátur. — komu co (kde): bezpečnosť, peníze, D., přístup ně- kam, V., milosť a přízeň, V., Nový oblek. Sych Lásku a přízeň u někoho si z V. Má také purkmistr, když soud zemský bude, stolice panům a seděni zjednati. O. z D. Z. si, Někomu ticho, něčemu průchod, Us., plat- nosť, četné přívrženstvo, zemi mír, Šmb., pověsť lakomce, Hrts., výživu, Osv. I. 340., umění půdu, Vlč., si zásluhy, Mus. 1880. 165., lidu zábavu. Anth. I. 3. vyd. VI. O to běželo z. všeobecné uznání tomuto povol- nému nástroji svých snah. Ddk. III. 257. Pakli by mu dílo zjednali. Sedl. Rychn. 37. Už jste vy jí mohli střevíčky z. Sš. P. 427. Tím nic nemohli sobě z. toho, což chtěli. Čr. Fojt jí sám jednoho (koně) zjednal. NB. Té. 6. Pět hř. úroka, jakož ji otec její zjed- nal. Půh. II. 137. — co sobě na kom. Z si milosť na králi. Zříz. F. I. A. XXIII. Kto sobě to na králi zjedná, tomu výpis má dán býti. Vš. Jir. 385., 391. Poněvadž jest Vrn- cova čeleď na pánu zjednala, že jí tu jmieti nechce. NB Tč. 152. — si co odkud. Kdožby sobě zápisy buď od nás aneb od budúcich našich králů českých zjednal. Zř. F. I. B. XVI. Z. si co od pana. NB. Tč. 152. — koho nač, do čeho: dělníky do práce, na žně (najati). Us. Z. tesaře na dílo. GR. Z. někoho do služby. Dbš. Sl. pov. III. 45. — kde (oč). On v arcidioecesi své předpisům průchod horlivě zjednával; Když o to běželo před výpravou do Říma z. v Německu mír. Ddk. III. 178., 197. Zjednal mezi nimi smír. Us. Sigmund sám zjednal příměří mezí zetěm svým Albrechtem a pa- nem Menhartem. Pal. Děj. III. 3. 59. Aby u hospodáře toho jemu hospodu z-li. BR. II. 118. b. Kterak jsú mezi nimi to z-li o ty meze; Což by ti mezi nimi dále z-li, aby na tom dosti měli. Půh. II. 454., 577. — o čem. Aby (král) aspoň nějak o českém běhu zjednal. Pal. Děj. IV. 1. 98. — co jak: po své vůli. Pulk., Sych. Zemi v řád a pokoj z. (spořádati). Mus. S těžkostí to zjednal (opatřil). Štěstí. — se. Kam ji po- šleš, hned se všude zjedná (zůstane tam civěti). Us. Má z., aby se to stalo. Půh. II. 456. Daj ruku, zjednáme sa. Dbš. Obyč. 161. — koho z čeho. Zjednal sem ji z 15 stříbrných. Br. Tvrdo zjednaj, mäkko za- plať. Slov. Zátur. Zjednám to přátelsky; Chci z. podlé tvé vóle; I zjednal sobě nad to ještě 500 hř. stříbra. Ddk. II. 395. Něco pracně si z. Us. — kdy. Za tři dni si to zjednal. Us. Vz Z. co kde. — aby. Zjednal, aby bylo město obleženo. Ms. — s inft. Zjednal se mu svině pásti. Koll. Zjednal mu jísti a píti. Us.

418589   Zjednati co Svazek: 7 Strana: 1142
Zjednati co: pomoc, Posp., smlúvu, Kar. 35., své královstvie (uspořádati), Výb. 1. 487. a j. — komu čeho. Ještě i toho pro- stranství (dovolení) jim zjednali. Výb. II. 1453. — čeho pro koho. Račte té vody pro sebe, pro mne a jiné brzo z. Arch. VIII. 185. — že. Buoh zjednal, že umřel pro hřiech. Št. Kn. š. 185. — se = sjedno- titi se, spojiti se. Sv. ruk. Al. 320.

418590   Zjednávání Svazek: 5 Strana: 0497
Zjednávání, n., das Uibereinkommen, Besorgen. Vz Zjednati. CJB. 353.

418591   Zjednavatel Svazek: 5 Strana: 0497
Zjednavatel, zjednavatel, e, m., der Be- sorger. Vz Zjednati. Dch.

418592   Zjednávati Svazek: 5 Strana: 0497
Zjednávati, vz Zjednati.

418593   Zjedno Svazek: 5 Strana: 0497
Zjedno = zajedno, jednostejně, gleich, gleichermassen. Že jsú jemu všichni z. ne- přieli. 14. stol.

418594   Zjednocení Svazek: 5 Strana: 0497
Zjednocení, zjednocený, vz Sjednocení, Sjednocený.

418595   Zjednocovati Svazek: 5 Strana: 0497
Zjednocovati, vz Zjednotiti.

418596   Zjednočiti, individualisovati Svazek: 10 Strana: 0531
Zjednočiti, individualisovati. Mark. Ne- ujalo se.

418597   Zjednodušení Svazek: 5 Strana: 0497
Zjednodušení, n., die Vereinfachung. Z. výrazu mathematického. Us. Dch., Pdl.

418598   Zjednodušiti Svazek: 5 Strana: 0497
Zjednodušiti, il, en, ení, zjednodušovati, vereinfachen. Nz. — co jak. Podlé nej- vyšší možnosti něco z. Nz. — co: vzorec, výraz mathematický. Us. Pdl. — co čím: svým důmyslem stroj z.

418599   Zjednostajiti Svazek: 5 Strana: 0497
Zjednostajiti = zjednostejniti, ztožniti, identificiren, vereinerleien. — co. Nz.

418600   Zjednostejniti Svazek: 5 Strana: 0497
Zjednostejniti = zjednostojiti. Nz.

418601   Zjednotění Svazek: 5 Strana: 0497
Zjednotění = zjednocení. Slov. Bern.

418602   Zjednotěný Svazek: 5 Strana: 0497
Zjednotěný = zjednocený. Slov. Bern.

418603   Zjednotiti Svazek: 5 Strana: 0497
Zjednotiti, vz Sjednotiti.

418604   Zjednotlivělosť Svazek: 7 Strana: 1142
Zjednotlivělosť, i, f., individuatio. V.V. 45.

418605   Zjednotlivělý Svazek: 7 Strana: 1142
Zjednotlivělý, individuatus. V.V. 47.

418606   Zjednotlivěti Svazek: 5 Strana: 0497
Zjednotlivěti, ěl, ění = zjednotněti, ver- einzelt werden. Jg.

418607   Zjednotliviti Svazek: 5 Strana: 0497
Zjednotliviti, zjednotniti, il, ěn, ění, zjednotlivovati = jednotlivým zdělati, indi- vidualisiren, specificiren, vereinzelnen. Um. les., Mus. — co. Pavel tu všeobecnou větu zjednotlivuje. Sš. I. 73. — Phld. I. 1. 22.

418608   Zjednotlivovací Svazek: 7 Strana: 1142
Zjednotlivovací, individualisirend. V.V. 45.

418609   Zjednotlivovati Svazek: 5 Strana: 0497
Zjednotlivovati, vz Zjednotliviti.

418610   Zjednotněti Svazek: 5 Strana: 0497
Zjednotněti, vz Zjednotlivěti.

418611   Zjednotničiti Svazek: 8 Strana: 0511
Zjednotničiti = zjednotliviti. Krok 1895. 291., 1896. 14.

418612   Zjednotniti Svazek: 5 Strana: 0497
Zjednotniti, vz Zjednotliviti.

418613   Zjednotvářeti Svazek: 8 Strana: 0511
Zjednotvářeti, el, ení. Dojmy z-ly. Světz. 1895. 522. b.

418614   Zjedovatělý Svazek: 7 Strana: 1142
Zjedovatělý, giftig Z. nápoj. Wtr. Obr. II. 176

418615   Zjedovatěti Svazek: 5 Strana: 0497
Zjedovatěti, ěl, ění, giftig werden. — čím. Tiem neščastným zbožím, jež Kristus nazývá mamonovú zlosť, z-lo a ztráveno jest nám takměř všecko křesťanstvo na duši. Hus II. 81.

418616   Zjedovati Svazek: 5 Strana: 0497
Zjedovati = zjedoviti. Mus. II. b. 28.

418617   Zjedovatilý Svazek: 5 Strana: 0497
Zjedovatilý, gütig, angesteckt. Ottersd.

418618   Zjedovatiti Svazek: 5 Strana: 0497
Zjedovatiti, il, ěn, ění = jedovatým uči- niti, mit Gift anstecken, vergiften. — co. Reš. — co čím. Hanlivým jazykem vše z Plk., Tč.

418619   Zjedoviti Svazek: 5 Strana: 0497
Zjedoviti, zjedovati = zjedovatiti, jedem napustiti, vergiften. — koho: děti. Výb. I. 169. — co komu. Ms. Mus.

418620   Zjedoviti Svazek: 9 Strana: 0406
Zjedoviti. 169. oprav v: 170.

418621   Zjedzený Svazek: 7 Strana: 1142
Zjedzený = snědený, gegessen. Majú spěš z-né ež zabité (ež odrené); Pečú z. chléb. Slez. Šd.

418622   Zjedzť Svazek: 5 Strana: 0497
Zjedzť = snísti. Slov. Zjedzte ma, vlčky, zjedzte, už ma môj milý nechce. Sl. spv. II. 64.

418623   Zjehlený Svazek: 5 Strana: 0497
Zjehlený; -en, a, o =náboditý. Rst. 524. Vz Zjehliti.

418624   Zjehličený Svazek: 7 Strana: 1142
Zjehličený. Z. kráva = která má je- hlicu (nemoc). Mor. Brt.

418625   Zjehliti Svazek: 5 Strana: 0497
Zjehliti, il, en, ení = zšpičatiti, zuspit- zen. — co. Rostl.

418626   Zjehněčeti Svazek: 9 Strana: 0406
Zjehněčeti = krotkým se státi. Nár. list. 1898. č. 110.

418627   Zjehniti Svazek: 5 Strana: 0497
Zjehniti, il, ěn, ění, ein Lamm werfen. — koho. Ovce všecky jehence peřesté zjehnily. BO.

418628   Zjechati Svazek: 5 Strana: 0497
Zjechati, herabfahren, -gleiten. — od- kud. Snopy z vozu z-ly. Na Ostrav. Tč. S cesty, s kopce z. Tč. — Z., losziehen. — na koho, kam. Ib. Tč. — Z., abfahren, durch Fahren verderben. — co: cestu. Ib. Tč. — se, zusammenfahren. Ib. Tč.

418629   Zjektati Svazek: 5 Strana: 0497
Zjektati, anfangen zu brausen. Proch.

418630   Zjémati Svazek: 5 Strana: 0497
Zjémati = zjímati. Ž. wit. 105. 46., Hr. rk. 74. b.

418631   Zjemnělý Svazek: 5 Strana: 0497
Zjemnělý, verfeinert, milder, sanfter ge- macht. Z. ohlas. Kká. Vz Zjemněný.

418632   Zjemnění Svazek: 5 Strana: 0497
Zjemnění, i, f., die Milderung, Verfeine- rung. Dch. Z. lidstva, Osv. I. 556., citu. Dk. P. 157. Vz Litotes.

418633   Zjemněný Svazek: 5 Strana: 0497
Zjemněný; -ěn, a, o = zjemnělý.

418634   Zjemněti Svazek: 5 Strana: 0497
Zjemněti, ěl, ění = jemným se státi, fein, sanft, mild werden. Krok. — čím. Mysl vzděláním zjemní. Us. Pdl.

418635   Zjemniti Svazek: 5 Strana: 0497
Zjemniti, il, ěn, ění, zjemňovati = jemným učiniti, mildern, besänftigen. — co čím. Když tě dnové světlem vedou, zjemňuj sobě cestu vědou. Sš. Bs. 175. — se. Cit se zjemňuje. Ddk. P. 124. Mravy jeho se z-ly. Us.

418636   Zjemňounka Svazek: 5 Strana: 0497
Zjemňounka, ganz fein, leise, zart. Z. zapísknouti, Sá., někoho pohladiti.

418637   Zjemňování Svazek: 5 Strana: 0497
Zjemňování, n., vz Litotes, Zjemnění.

418638   Zjemňovati Svazek: 5 Strana: 0497
Zjemňovati, vz Zjemniti.

418639   Zjesti Svazek: 5 Strana: 0497
Zjesti (vyslov: źesť), zastr., vz Snísti.

418640   Zjestřáběti Svazek: 5 Strana: 0497
Zjestřáběti, ěl, ění, ein Habicht werden, die Natur eines Habichtes annehmen, wild werden. Vz Zjestřábiti se.

418641   Zjestřábiti Svazek: 5 Strana: 0497
Zjestřábiti, il, en, ení, zum Habicht o. Wild machen; z. se = zjestřáběti, jestřábem se státi. Když se káně zjestřábí, více drápe nežli rozený (nežli sám) jestřáb. Mus., C. M. 101., Tč. Když se vrána zjestřábí, hleďte se ptáci. Brt. S. 96., Šd., Č., Bž.

418642   Zjeti Svazek: 5 Strana: 0497
Zjeti, vz Sjeti.

418643   Zjetný Svazek: 5 Strana: 0497
Zjetný = zjetý, vozový. Z. cesta. Na mor. Val. Vc., Lpř.

418644   Zjetřiti Svazek: 5 Strana: 0497
Zjetřiti = zjitřiti.

418645   Zjev Svazek: 5 Strana: 0497
Zjev, u, m. = zjevení, die Erscheinung. Z. = úkaz, každá změna, kterou znamenáme prostřednictvím nervů. Vz S. N. Mužové jsou zjevy větrné. Koll. Die Erscheinung, Manifestation, das Phänomen. Z. akustický, Nz., příjemný, obludný, gespänstige Ersch., das Phantom; zjevy duchů, Geistererschei- nungen, duševní, Dch., mluvnický, Ndr., rájský, Čch. Bs. 153., dějinný, politický, so- cialní, literarní, Osv. I. 78., 288., přírodní, historický, kulturní, Sbn., veřejný, Kř., ne- radostný, KB. III., smyslný, Lpř. Děj. L 23., opovědný (příznak předzvěstný), Nz. lk., řídký, Us., fysikalní, ekliptický, optický, teleskopický, světla, vlasaticový, záhadný, náhodný, thermický, biologický, abnormalní, nepravidelný, meteorologický, elektrický, vzdušný, magnetický, Stč. Zmp. 71., 214., 236., 238., 253., 262., 263., 545., 541., 548., 552., 553., 659., 668., poetický, Šml. I. 53., nový zjev v dějinách, Mus. 1880. 483., du- ševní; spletité zjevy duševního života. Ddk. P. I, 2. Jeho pomstva prišla za dva roky 321 na zjav. Na Slov. Tč. To neduhu zjav mdlý ach sem sa blíži. Phld. III. 2. 115. Z. prav- divý. Btt. Sp. 57. Nebyla žádným zvlášt- ním, oslňujícím zjevem. Šml. I. 42. Časom sa i z oka tajnosť srdca na zjav vytočí. Slov. Tč. Tělo je východem a stánkem, zjevem a působitelem ducha. Hš. Sloh. 148.

418646   Zjev Svazek: 8 Strana: 0511
Zjev = příběh. Vyber z nich každý hrozný z. 1777. NZ. III. 222.

418647   Zjevati Svazek: 5 Strana: 0498
Zjevati, vz Zívati. Lex. vet.

418648   Zjevbă Svazek: 5 Strana: 0498
Zjevbă, y, f. = zjevení. Sš. II. 12. Srdce pro všelikou z-bu boží otvořité; Zjevbou známo mi učiněno bylo tajemství. Sš. II. 88., 103.

418649   Zjeven Svazek: 10 Strana: 0531
Zjeven, vna, o, vz Zjevný.

418650   Zjevení Svazek: 5 Strana: 0498
Zjevení, n. = čin zjevícího i co zjeveno, das Offenbaren, die Offenbarung, Eröffnung, Erklärung. Ž. wit. Sim. 32. Z. boží, Kom., božské, die göttliche Offenbarung. V. Z. sv. Jana, apokalypsis. Aqu., Bibl. Kristova věč- ného božství zřetedlná a makavá z.BR. II. 742. b. To je zjavenie božie. Hdž. Čít. 245. Jádro a dřen z. božího; Židé byli majetníci a držitelé z. božího jim svěřeného; Z. poz- ději dané; Že židé na všech stupněch vý- voje z. starozakonného posly boží zavrho- vali. Sš I. 15., 25., II. 17., Sk. 74. — Z. = zjevená věc, zvl. biblí, písmo svaté, etwas Geoffenbartes, die hl. Schrift, Offenbarung. Jg. — Z. = ukázání-se, die Erscheinung. Z. Boha, anděla, tří králův. Zlob. Z. Páně (sv. třem králům), die Erscheinung des Herrn, der Dreikönigstag. Z. sv. trojice (týž svá- tek). V. Vz Sbn. 399. Vniterné z. boží. Sš. J. 31. Z. andělské. Sš. L. 10. O z. naroze- ného Krista krále. BR. II. 9.

418651   Zjevenosť Svazek: 5 Strana: 0498
Zjevenosť, i, f., die Geoffenbartheit. Měst. bož.

418652   Zjevený Svazek: 5 Strana: 0498
Zjevený; -ven, a, o, geoffenbart, eröff- net. Z. náboženství Us. Nezjevený. V. Kdy a jak sobě toho narozeného krále z-ho měli. BŘ. II. 9.

418653   Zjevisko Svazek: 5 Strana: 0498
Zjevisko, a, n., die Erscheinung. Potom rozprával Rozhoň zjaviska zniklé v Jiskro- vom tábore. Sldk. 48.

418654   Zjevisko Svazek: 10 Strana: 0531
Zjevisko, a, n., neschvaluje Plk. a na- vrhuje zjev, příběh. Mus. 1843. 406.

418655   Zjevitel Svazek: 5 Strana: 0498
Zjevitel, e, m., der Offenbarer, Eröffner.

418656   Zjevitel Svazek: 7 Strana: 1142
Zjevitel. Pass. 448.

418657   Zjevitelka, y, zjevitelkyně Svazek: 5 Strana: 0498
Zjevitelka, y, zjevitelkyně, ě, f., die Offenbarerin. Pass. 488. 2.

418658   Zjeviti Svazek: 5 Strana: 0498
Zjeviti (Hus píše vzjeviti. Vz Hus II. 440.), zjev, vě (íc), il, en, ení; zjevovati = oznámiti, ukázati, na jevo dáti, eröffnen, offenbaren, veroffenbaren, ans Licht brin- gen, bekannt machen. V., Jg. Z. = na světlo pronésti, odnětím záclony ukázati, Sš. II. 13.; ve mluvě biblické = oznámiti skrytá tajemství, ana vyšší stránka duše ozářena bývá od osvěty boží. Sš. II. 13. — co. V. Z. hory, doly (nalézti). Nar. o h. a k. Měl- liby při sobě statek jaký, ješto by jeho nebyl, aby to zjevil; A tudiež druhého že jest držel, kterýž to zjevil. NB. Tč. 206., 250. Nesuď žádného, čas zjeví každého. Mor. Tč. Zjevi Hospodin cěstu tvú. Ž. wit. 36. 5. — co, se komu (kdy). Zjev (= oznam, theile mit) pánu svému úctu mou. Dch. S Rímom Carihrad bojovau a Turka děsiu (děsil) svatý kríž, komu tú všetajnu zjavíš. Slov. Hrbň. Jrk. A jak ráno bylo, hned sa mně zjavilo, že sa mé smutné srdce s mú milú lúčilo. Čes. mor. ps. 135. Já tobě zjevuji, že já jim toho neporučila. NB. Tč. 198. Veliká boží dobrota že se tak lidem zjevuje, jakž by oni pochopiti mohli. BR. II. 9. b. Jan sv. psal jest řecky, co mu Buoh vzjevil; Hnula srdci apoštolskými, aby vzj-li cierkvi svaté skutky Kristovy; Aniž chtie, by vzje- vovali lidu obecnému písmo; Snad nesmíš sě jemu vzjeviti. Hus I. 361., II. 26., 93., 287. Z. se někomu. Kom. Z. někomu svou vůli, své učení, Kram., své tajemství. Ml., Kom., Dal. Zjevil se mu anděl. Ml. Z. se komu ve snách. Nechtěl se mu z. = pro- zraditi. Na Zlinsku. Brt. — komu čeho, šp. m : co. Z. komu budoucích věcí, šp. m. budoucí věci. Brt. — co, se čím. Z. se statným. Dch. Jazykem zjevuje sladkosť, srdcem sídlo (osidla) stele, by tě utratil. Mor. Tč. Ot tej (panny Marie) se na ves svět zjevil člověkem i Bohem pravým. Kat. 1748. — co, se jak. Dovolením jeho (za dovolením jeho) mu to zjevil. Kom. S ve- likým vzdycháním milosť vroucí k sobě zjevili. Troj. Otok s velikú tvrdostí když se zevy (zjeví). Sal. Bůh se zjevuje skrze věci přirozené. Br. Keď ty jaro 1'ubé v kráse sa zjavíš. Ppk. I. 48. Krajšie od kvieťa zjavia sa dievčiny so spevom sbierať kvietky a maliny. Hrbň. Rkp. Z-vil se mu v celé hrůze. Vrch. Bůh se v nebi blažen- cům zjevuje tváří v tvář; Zjevil se Bůh člověku způsobem nadpřirozeným. MH. 10., 5. Nebo spravedlnost boží v něm zjevuje se z víry k víře. Sš. I. 25. A takéť mi se nehodí toho všeho tak naze zjevovati. Arch. II. 33. Ďábel v člověčí tváři se jí zjevil. Pass. mus. 321. Těch novin nikomu nezjeví za žádný vlásek. Kat. 845. — Byl. — se kde. Na jejich gruntech hory se zjevily (u samého lesa). Vys. Tataři zmizeli ze země s touž rychlostí, s jakou se v zemi z-li. Tč. exc. Z-vena jest faleš v tolařích dělaní. Dač. I. 139. V zrcadle se všecko zjeví. Us., Č. Čt. II. 183. Ja som Slovák od rodu, slovenského pôvodu! Moja reč je reč slovenská, ľubozvučná, roztomilá, v nej sä mi radosť nebeská po prvýraz zjavila, keď som začal rozpráväť: Otec môj a moja mať. Hdž. Čít. 107. Jak pilně hledělo se k tomu, aby jich nepotkalo žádné příkoří, zjevilo se v městě Biberachu. Pal. Děj. III. 3. 57. Jiní pak to na kříž obracejí pravíce, že by se na obloze měl z. BR. II. 109. b. Čo sa v srdci varí, zjaví sa vo tvári. Mt. S. I. 127. — se. Ti moji frajeři všetci ma odchodia; jedon ma odišiel, druhý sa zja- vuje, ale moje srdce za prvším banuje. Sl. spv. IV. 136., Mt. S. I. 13. odkud. Co slyšíš na koho, nic nezjevuj z toho. Mor. Tč. Zjevuje se zajisté hněv boží s nebe na všelikou bezbožnosť lidí. Sš. I. 26. Aby byla vzjevena z mnohých srdcí myšlenie. (Luk. 2.). Hus II. 23. — kdy. Zjevoval se po ten čas druhdy a někdy podlé toho, jak se mu zalíbilo; Avšak zjevno bylo Natha- novi u vidění za noci, že . . . Sš. Sk. 6., 87. Zjevíť se tu chvíli děťátko kadeřavé. Výb. II. 21. Tehda té noci biskupovi jest zjeveno; Aby do svého skončenie nižád- nému nezjevoval. Pass. 31., 38. (Hý.). — co na koho. Z-la se faleš na p. Fictuma. Dač. I. 115. A ten pacholek, kterýž na ob- žalovaného zjevil, jest již pod jiným pánem. NB. Tč. 250. Však naň toho nezjevieše. Hr. rk. 223. — co o čem: o krádeži. Har.

418659   Zjeviti Svazek: 7 Strana: 1142
Zjeviti. Pass. 430. a j., Mst. 5. 6. — se. Nechťéł sa z = prozraditi. Brt. D 300. — se s čím. Kdožby se s takovou věcí zje- vil (vytasil). U Loun. Wtr.

418660   Zjevně Svazek: 5 Strana: 0499
Zjevně, offenbar, unverholen, öffentlich. Z. čísti (hlasitě). V. Z. mu slíbil. Ros. Z. něco mluviti, Us., mysl svou oznámiti, Jel., něco činiti. D., zlé páchati. Sych. Bylo-liby to z. vědomo. Zř. F. I. B. XXIX. Pakliby jeho nebylo nebo se pokrýval soudu utí- kaje, tehdy skrze téhož posla má z. před domem bydla jeho pohnán býti. CJB. 379. Co skryto býti má, toho zjevně neprodává, ukrývá. Kom. Mluv z., kde toho třeba; To se z. ukázalo. Dch. Aby jedni druhých ne- haněli ani utiskovali z. ani skrytě. Pal. Děj. V. 1. 193. Oba ty listy z. jsú pode- zřeny a nejsou k tomu svědomie dostatečny. NB. Tč. 167. Z. a zřetelně. Štr. Z. k ně- čemu se přihlásiti. Mus. 1880. 96. Chce z. věděti dáti. Alx. Anth. I. 3. vyd. 33. Ať z. mluvím; Kristus nazval je z. pokrytce: Já sem z. mluvil a pokútně nekázal sem nic. Hus I. 78., II. 399., III. 253. Dosti z vídámy. GR. — Z. = zevně. M. (Jir.).

418661   Zjevně Svazek: 7 Strana: 1142
Zjevně (veřejně) kázal. Vyb. I. 315.

418662   Zjevnéř Svazek: 7 Strana: 1142
Zjevnéř, e, m., publicus, zastr. Pršp. 40.

418663   Zjevník Svazek: 5 Strana: 0499
Zjevník, a, m. = publikan. M. Ež z hřieš- níka a z-ka učiněn apoštolem. 14. stol.

418664   Zjevník Svazek: 7 Strana: 1142
Zjevník, a, m., publicanus, zastr. Pršp. 36.

418665   Zjevník Svazek: 8 Strana: 0511
Zjevník, publicanus. Ev. víd. 126. Mat. 9. 10. Vz Zevník (3. dod.). Zjevný = veřejný. Vz Sedadlo (zde).

418666   Zjevník Svazek: 10 Strana: 0531
Zjevník, a, m., publicanus. Pat. Zim. 29a. 32.

418667   Zjevnodílný Svazek: 5 Strana: 0499
Zjevnodílný. Z. hornina, phaneromeres Gestein. Dch.

418668   Zjevnosnubný. Z Svazek: 10 Strana: 0531
Zjevnosnubný. Z. rostlina. Nár. list. 1903. 154. 10. 34*

418669   Zjevnosť Svazek: 5 Strana: 0499
Zjevnosť, i, f. = patrnosť, die Offenbar- keit, Evidenz. Ros., Bel., Nej. V.

418670   Zjevný Svazek: 5 Strana: 0499
Zjevný; zjeven, vna, o = zřejmý, patrný, zračitý, offenbar, augenscheinlich, kundbar, öffentlich, sichtbar, klar, ruchbar, bekannt. Ž. wit. 49. 3. Z. věci, kurva; zjevným Man- dátem vojákům přísně poručili. V. Zjevné i tajné věci na jevo vyjdou. Kom. Nic není tak tajného, aby nebylo zjevného. Na z hříchy pokuta ukládána. Kom. Z. zhoubce zemský. Václ. VII. Z. příčina. Troj. Z. ne- přítel. Kom. Z. nářek cti. V. Z. zoufalství; To je z. jeho směr; Z. odpůrce, protivník, úspěch, děj, rozdíl, zrada. Us. Dch. To jest zjevná nepravda. Osv. I. 522. Články víry zjevné. MH. 2. Z. povinnosť. Šp. Z. stopy, Tf., potřeba, nepřátelství, vítězství, zloči- nec, odboj. Lpř. J. Pravás ty mať, dejo- slávne zjavná. Hdž. Rkp. Svedčí a zjavnú pravdu nemôže zapreť. Hol. 383. Slyšíce o vašem svítězení nad nepřáteli božími skrze zjevná pomoc božskú. Pal. Děj. III. 3. 103. Vstoupili v stav manželský: Zacha- riáš Freisichselbst s zjevnou vdovou. Dač. II. 4. Nejprv zjevno buď, že . . . 1512. Od drahné chvíle náš a jednoty naši z. a od- povědný nepřítel jest. Arch. II. 272. Z. hříš- nice (kurva). Bib. Této věci na potvrzenie a zjevné svědomie pečeti naše. List hrad. z roku 1479. I zjevnými a jako hmotnými skutky, že tu božství s človečenstvím jest spojeno, dokazoval; z-ní hříchové hned zjevně trestáni býti mají. BR. II. 8. b., 80. b. Ż. nepřítel. Pass. mus. 284. Z. znamenie; Zjevno (zjevné) jest, že ty věci jsú dobré; Z. hřiešník; Lúpež jest násilné bránie zjevné od lotra; Lichva hřiešná některá jest zjevná a některá přikrytá; Neb sem to shledal, že prve obecné noviny věděli sú v klášteřiech zevřených než v uliciech zjevných; Aby premoženie ďáblovo bylo zjevno; Zákon zjevný, ne k rozumu zastieněný. Hus I. 72., 83., 108., 144., 208., 217., 264., II. 85., III. 194. Lepší jest zjevný nepřítel než úlisný přítel. Prov. Šd. — odkud. Z těchto slov zjevno jest, že ... Us. — komu. Z. Kristus mudrcům. V. Pravda všem zjevná. Vlč. Oku zjevno jest, že . . . Dch. Písmo svaté všem bez pochybnosti zjevné. Ddk. II. 284. Všecky moje zlosti světu zjavné budú. Na Slov. Tč. — kde. To je zjevno na pyšných že- nách. Št. 117. Jakož na mnohých zjevno jest. Chč. 452. — jak. Netřeba bylo řečí praviti, co jest bylo v skutku zjevno. Hus II. 44. — k čemu. Má počakati hodiny k tomu divu přístupnějšie a zjevnějšie; Toto sv. čtenie jest dosti k rozumu zjevné a dlúhé. Hus II. 35, 140.— do čeho. A jest zjevné zlé do světa troje. Št. N. 113. Zdaliž nenie zjevná zlosť do závistného? Ib. 121.

418671   Zjevný Svazek: 7 Strana: 1142
Zjevný = veřejný. Měl hádánie z-né v kolleji veliké. Let 146. V sobotu dáno poslóm slyšení z-né. Výb. II. 672.

418672   Zjevosloví Svazek: 7 Strana: 1142
Zjevosloví, n., Phaeuomenologie. Mus. 1887. 544., Dk. Dj. f. 174.

418673   Zjevování Svazek: 5 Strana: 0499
Zjevování, n., vz Zjevení. Ustavičné, stálé z. Sš. I. 27.

418674   Zjevovatel Svazek: 5 Strana: 0499
Zjevovatel, e, m., vz Zjevitel.

418675   Zjevovati Svazek: 5 Strana: 0499
Zjevovati, vz Zjeviti.

418676   Zjevověda Svazek: 5 Strana: 0499
Zjevověda, y, f. Z. či faenomenologie duševní. Hš. Sloh. 132.

418677   Zjevovosť Svazek: 10 Strana: 0532
Zjevovosť. Malebná z. Nár. list. 1903. 298. 13.

418678   Zjezd Svazek: 5 Strana: 0499
Zjezd, lépe sjezd. Vz Sjezd. — Z. = sjezdění.

418679   Zjezdění Svazek: 5 Strana: 0499
Zjezdění, n., vz Zjeti.

418680   Zjezděný Svazek: 5 Strana: 0499
Zjezděný; -ěn, a, o, befahren. Z. moře, Jel., cesta, Jg., země. Śmb. S. II 222., kůň, zugeritten. Čsk.

418681   Zjezdilec Svazek: 5 Strana: 0499
Zjezdilec, lce. m., ein gereister Mann. D.

418682   Zjezdilý Svazek: 5 Strana: 0499
Zjezdilý, vz Sjezdilý.

418683   Zjezdilý Svazek: 7 Strana: 1142
Zjezdilý rytíř. Let. 48.

418684   Zjezditi Svazek: 5 Strana: 0499
Zjezditi, vz Sjeti.

418685   Zjezdnosť Svazek: 5 Strana: 0499
Zjezdnosť, vz Sjezdnosť.

418686   Zjezdný Svazek: 5 Strana: 0499
Zjezdný = sjízdný, fahrbar. Z. cesta. Čsk. Cf. Sjízdný.

418687   Zjezený Svazek: 10 Strana: 0532
Zjezený = sněděný. Mor. Vest. IX. 37.

418688   Zjezernatělý Svazek: 5 Strana: 0499
Zjezernatělý, zum See geworden. Z. vody. Plk.

418689   Zjezernatěti Svazek: 5 Strana: 0499
Zjezernatěti, ěl, ění = v jezero se obrá- titi, zum See werden. Plk.

418690   Zježatělý Svazek: 10 Strana: 0532
Zježatělý. Pod z-lou obálkou bylo dobré jádro. Zvon III. 501.

418691   Zježelý Svazek: 5 Strana: 0499
Zježelý, stachlich (wie ein Igel). — čím. Rostl. III. a. 86.

418692   Zježení Svazek: 5 Strana: 0499
Zježení, n., das Emporstehen der Sta- chen, die Struppigkeit, Straubigkeit. Z. srsti.

418693   Zježený Svazek: 5 Strana: 0499
Zježený = kostrbatý, bodlavý, struppig. Z. srsť vlka, lišky, Us., mravy. Lom. Z. hřbet, Us., vlas. Hrts., Kká. Na čiernom mori nocúva ona, zjäžené vlny jej lože. Btt. Sp. 115. Iba zimný pot z tvári mi osmahlej jak dážď na hrivu zjaženú sa leje. Lipa II. 363. — čím: zlostí. Phld. IV. 437.

418694   Zježený čím Svazek: 10 Strana: 0532
Zježený čím. Příkop kolím z-ný. Kká. Sion II. 172.

418695   Zježilý Svazek: 5 Strana: 0499
Zježilý = který se zježil, struppig. Reš.

418696   Zježiti Svazek: 5 Strana: 0499
Zježiti, il, en, ení; zježovati = bodliny nebo srst zpřímiti, sträuben. — co: dříví (zdrsnatiti). Z. obočí, Wtr., Dch., hřbet, Vrch., šíji. Phld. IV. 4. — se = bodliny n. srsť zpřímiti, sich sträuben; hněvati se, sich entrüsten, zürnen. Ježek se zježí, když naň saháš. Us. Pes se zježil. Ros. — se komu. Vlasy se mu z-ly. Us. Šd., Tč. — proč kde. Hrůzou se mu vlasy na hlavě z-ly. Us. Tč. — se oč. O leda slovo, o le- dacos se z. Ros. — se proti komu. Rvač.

418697   Zjídati Svazek: 5 Strana: 0499
Zjídati, vz Snísti.

418698   Zjídávati Svazek: 5 Strana: 0499
Zjídávati, vz Snísti.

418699   Zjiedený Svazek: 5 Strana: 0499
Zjiedený = snědený. Vz Snísti. Slov. — jak. Lepšie delené, ako naraz z-né (žij střídmě). Zátur. — kdy. čo je v lete ze- lené, všetko v zime z-né. Ib.

418700   Zjihlý. Z Svazek: 10 Strana: 0532
Zjihlý. Z. půda. Havl. 43.

418701   Zjihnouti Svazek: 5 Strana: 0499
Zjihnouti, hnul a hl, utí, aufthauen. — kde. Led zjihnul v její hrudi. Sš. L. 86. 321*

418702   Zjihnutí, n. Z Svazek: 10 Strana: 0532
Zjihnutí, n. Z. citu. Zvon V. 636.

418703   Zjichance Svazek: 10 Strana: 0532
Zjichance, ů, m. Dze sú z., tam sú drie- mance. Rizn. 172.

418704   Zjíchati Svazek: 5 Strana: 0500
Zjíchati = zívati. Na Slov. Jg.

418705   Zjichovatění Svazek: 5 Strana: 0500
Zjichovatění, n., die Verjauchung. Nz. Ik.

418706   Zjichovatěti Svazek: 5 Strana: 0500
Zjichovatěti, ěl, ění, verjauchen. Nz. Ik.

418707   Zjikrnatěti Svazek: 5 Strana: 0500
Zjikrnatěti, ěl, ění = jikrnatým se státi (o rybách), voll Roggen werden (wie die Fische). Ta děvečka zjikrnatěla (obtěžkána byla, schwanger werden). Reš.

418708   Zjímání Svazek: 5 Strana: 0500
Zjímání, n., vz Zjímati.

418709   Zjímaný Svazek: 5 Strana: 0500
Zjímaný; -án, a, o, vz Zjímati. — kdy. A vězňové všichni rytířští mají propuštěni býti v té válce z-ní s oboji strany. Arch. IV. 483.

418710   Zjímati Svazek: 5 Strana: 0500
Zjímati, vz Zejmouti.

418711   Zjímati Svazek: 9 Strana: 0406
Zjímati. O tvarech sr. Gb. H. ml III. 2. 324..

418712   Zjinačení Svazek: 5 Strana: 0500
Zjinačení, n., die Aenderung, Ver-, Ab- änderung. Ml., Bern., Šp., Mus. 1880. 314. Z. jména a titule. Vš. Jir. 291. Z. zprávy V. Vz Enallage, Heterosis. Nz.

418713   Zjinačený Svazek: 5 Strana: 0500
Zjinačený; -en, a, o, geändert, verändert, abgeändert. V. Z. jízda (změněná). Je duch jako z-čen, wie ausgewechselt. Dch. — jak. Listy v šupiny z-né, folia ad squamas re- ducta, zurückgeführt. U hubihrachu, samo- vratce. Rst. 524.

418714   Zjinačitel Svazek: 5 Strana: 0500
Zjinačitel, e, m., der Umänderer, Ver- änderer.

418715   Zjinačitelka Svazek: 5 Strana: 0500
Zjinačitelka, y, zjinačitelkyně, ě, f, die Verändererin.

418716   Zjinačitelnosť Svazek: 5 Strana: 0500
Zjinačitelnosť, i, f., die Abänderlichkeit, Verwandelbarkeit.

418717   Zjinačitelný Svazek: 5 Strana: 0500
Zjinačitelný, abänderlich, vewandelbar Jg.

418718   Zjinačiti Svazek: 5 Strana: 0500
Zjinačiti, il, en, ení; zjinačovati = změ niti, verändern, umändern. — co. Vše z.. V., radu a předsevzetí, svůj úmysl, Reš., své chování. Sych. — se čím. Scip. Zjinačil se smrtí otcovou. — kdy. Leč po té skvoucí ozračí se vidmo náhle zjinačí. Sš. Sm. bs. 32.

418719   Zjinačovatel Svazek: 5 Strana: 0500
Zjinačovatel, e, m. = zjinačitel.

418720   Zjinačovatelka Svazek: 5 Strana: 0500
Zjinačovatelka, y, zjinačovatelkyně, ě, f. = zjinačitelka.

418721   Zjinačovati Svazek: 5 Strana: 0500
Zjinačovati, vz Zjinačiti.

418722   Zjínění Svazek: 5 Strana: 0500
Zjínění, n., die Bereifung. Vz Jíniti.

418723   Zjíněný Svazek: 5 Strana: 0500
Zjíněný; -ěn, a, o, bereift, mit Reif über- zogen. Kká. K sl. j. 224.

418724   Zjíněti Svazek: 5 Strana: 0500
Zjíněti, ěl, ění, sich mit Reif überziehen. Stromy zjíněly.

418725   Zjíniti Svazek: 5 Strana: 0500
Zjíniti, il, ěn, ění, mit Reif überziehen. Chladno trávu z-lo.

418726   Zjinošeti Svazek: 5 Strana: 0500
Zjinošeti, el, ení = jinochem se státi, Jüngling werden. Ros.

418727   Zjinošiti Svazek: 5 Strana: 0500
Zjinošiti, il, en, ení, zum Jüngling ma- chen. — se proč: pro království (čistotu slíbiti). Ros.

418728   Zjinovatělý Svazek: 7 Strana: 1142
Zjinovatělý, mit Reif überzogen.

418729   Zjínovatěti Svazek: 7 Strana: 1142
Zjínovatěti, mit Reif sich überziehen. Šd., Dmk. Č. 270.

418730   Zjisk Svazek: 5 Strana: 0500
Zjisk, u, m. = zisk. Láska nehledá svých zjiskóv. Hus I. 162.

418731   Zjískati Svazek: 5 Strana: 0500
Zjískati = získati. Když posli takéž vy- znali, tehdá póvod chtěl tiem z. Kn. rož. čl. 282. Vz tam pozn.

418732   Zjiskřiti Svazek: 5 Strana: 0500
Zjiskřiti, il, en, ení; zjiskřovati, Funken machen; popuditi, anreizen. — koho proti komu = popuditi. Ros. — se. Zjiskřilo se, jak udeřil do uhlí. Us. Tč. — se komu kde. Princovi sa len tak ziskrilo v očách, keď ju v tých šatách zazrel. Dbš. Sl. pov. I. 437. Taký oflinok dostaneš, že sa ti len tak ziskrí v očiach. Mt. S. I. 117. — se komu jak. Oči sa šelme besno ziskrily. Slov. Sldk. 294. — se proč. Oči švarnej (dievčiny) sa hnevom ziskrily. Sldk. 305.

418733   Zjísti Svazek: 5 Strana: 0500
Zjísti, vz Snísti. (Chrust) zzie vešken plod země. Ž. wit. 104. 35.

418734   Zjistitelnosť Svazek: 7 Strana: 1142
Zjistitelnosť, i, f., Feststellbarkeit, f, Vch. Důk. 48.

418735   Zjistitelný Svazek: 7 Strana: 1142
Zjistitelný, feststellbar, konstatirbar. Vch. Důk. 48.

418736   Zjistiti Svazek: 5 Strana: 0500
Zjistiti, sti, stě (íc), il, štěn, ění; zjišťo- vati = jistým učiniti, feststellen, sicher- stellen, konstatiren, vergewissern, versichern ; do vazby dáti, zatknouti, arretiren, verhaften, in Sicherheit bringen, sich Jem. versichern. — abs. Zjištěno jest, že ... Dch. Jak dlouho Oldřich podržel kraj břeclavský, není zji- štěno. Ddk. VIII. 39. To pripomenúc si zjistil (přisvědčil): Tak je! Slov. Phld. IV. 13. — co: něčí totožnosť, Dch., obdržené zboží, den Bezug einer Waare decken, J. tr., danú víru. Hol. 100. Ništ neslubuj je- dině to, čo môžeš z. Na Slov. Tč. Toho nelze z. Ddk. II. 238. — co komu. Aby sobě zjistil přízeň duchovních i světských pánův. Ddk. II. 272. Chceme si to z. Dch. Janka mrzelo, že mu len sľubujú a nič mu nezistia (erfüllen). Dbš. Sl. pov. I. 121. — jak. Něco přísežně z. Ddk. II. 391. To nám milostivo zisti. Slov. Hol. 253. S po- minutím právního následníka zjištěno bylo panství v Čechách bratru knížete, Bořivoji. Ddk. II. 365. Jen takovým způsobem bylo lze nejslabší čásť hranic moravských z. a obhájiti. Ddk. II. 350. Teď se jim to z-lo pravdou (že jest to pravda). Us. Vk. — o čem jak. Čtvrtý díl Moravy, o němž ovšem nelze dostatečnou měrou z., ležel-li v krajině jamnické či břeclavské . . . Ddk. II. 459. — co čím. To bylo přísahami pánů zemských zjištěno. Ddk. II. 329. Něco kommissí z. Us. Z. věřitele právem zástav- ním, die Gläubiger mit dem Pfandrechte bedecken. J. tr. Listinami je zjištěno, že 6. dubna byl již v Pavii. Ddk. III. 247. Rychlosť hodinovým počítadlem s velikou přesností z. ZČ. III. 34. — co komu čím: rukojemstvím, V., vkladem do desk. D. -- koho = do vazby dáti. Ros. — co, koho, se čím: věřitele právem zástavním. J. tr. Z. se něčím, sich einer Sache versichern. J. tr. — koho kde. Dal jsem ho při právě staroměstském z. Ros. — se v čem: ve víře se z. a ztvrditi. V. — se koho = za- tknouti ho. D. — se z čeho. Z toho mohou se z., že jejich děti štěstí požívati budou. Koc.

418737   Zjistotniti Svazek: 5 Strana: 0500
Zjistotniti, il, ěn, ění = zjistiti, gewiss machen. — co. Krok.

418738   Zjištění Svazek: 5 Strana: 0500
Zjištění, n., die Feststellung, Sicherstel- lung, Konstatirung, Deckung. J. tr., Dch. Z. písemní, listovní, die schriftliche Deckung (Sicherheit). J tr. Z. platu. Mus. 1880. 465. Že tohoto z. bylo v skutku třeba, poznává se z rychlého vzmáhání se vzpoury; Králi šlo vůbec o z. a případné rozšíření východních hranic. Ddk. II. 329., 409. Obvinění napraviti z-ním věci. Dch.

418739   Zjištěný Svazek: 5 Strana: 0500
Zjištěný; -štěn, a, o, festgestellt, sicher- gestellt, konstatirt, versichert. Z. případ, skutečnosť, událosť. Us. Pdl. Z-no jest hi- storicky, že ... Osv. VI. 681. — čím. Dluh dskami, knihami z., Us.; vězením. — Z. = jistý, sicher. Pešín. — jak. Pokoj na dobu desíti let z-ný. Ddk.

418740   Zjišťovací Svazek: 5 Strana: 0500
Zjišťovací, Deckungs-. Z. listina, die Deckungsurkunde. J. tr.

418741   Zjíti Svazek: 5 Strana: 0501
Zjíti, zejdu, jdi, jda (ouc), zšel a zešel, zjití; zchoditi; zcházeti, el, ení; zcházívati, a) lépe: sejíti, zusammenkommen; ab-, herab-, weggehen, abkommen, vz toto. — b) = vzjíti, aufgehen, aufsteigen; povstati, ent- stehen; pustiti, ausgehen, verbleichen, Farbe verlieren; zběhati, viel gehen, durchgehen; vychoditi, ausgehen, gehend überdauern. — abs. Pokřik zšel (povstal). Pr. měst. Ten obraz již zšel (pustil barvu, vybledl). Zlob. — komu nač. Na mysl mi zšlo, Us., Jel., na paměť. Jel. — co: pole, Ros., hory, Háj., čas (vychoditi). St. skl.

418742   Zjíti Svazek: 9 Strana: 0406
Zjíti. Jestliže by v těch létech ještě si- rotka toho napředpsaného nedošlých který těchto rukojmí zšel. 1433. Mšín. 13.

418743   Zjitra Svazek: 5 Strana: 0501
Zjitra = ráno, früh, am Morgen. Zjitra i z večera. Zlob. Z. pojedete svú cestú. BO. Cf. Zítra.

418744   Zjitření Svazek: 5 Strana: 0501
Zjitření, n., vz Zjitřiti. Z. údů, měchýře (řezavka, kapání moče), V., na mysli (ne- pokoj), Br., lidských myslí proti sobě. V.

418745   Zjitření Svazek: 10 Strana: 0532
Zjitření, n. = vášeň. Vz Čad 126.

418746   Zjitřený Svazek: 5 Strana: 0501
Zjitřený; -en, a, o, vz Zjitřiti. Skl. I. 291. Z. hrdlo (podebrané, eiterig, schwürig), V., svědomí (hryzoucí, nagend), Us., mysl (pobouřena, aufgeregt). Sych. Srdce víří z-né. Msn. Or. 114. — proti čemu. Roz- ličných a proti sobě z-ných národů. BR. II. 651. b.

418747   Zjitřiti Svazek: 5 Strana: 0501
Zjitřiti, zjítřiti, il, en, ení; zjitřovati = učiniti, aby se rána podebrala, eiterig, schwärend machen; zbouřiti, schwürig ma- chen, erbittern, aufbringen; se = podebrati se, schwürig werden. — co: ránu, Jel., mysl něčí (pobouřiti). -- co komu: ránu, Us., srdce (pobouřiti). Kram. — co kde. Ďábel v nás zlé vášně zjitřuje. Kom. Rána se z-la. Us. Lid se zjitřil (zbouřil). Msn. Or. 144. — koho, se proti komu (bouřiti). V., Br., Kom. — se komu. Rána se mu zjitřila. D., Sych. — se proč Pyrrhus se náhle zjitřil k pomsty úkonu. Shakesp. Tč. — co na koho. Nezjitři duše své na matku. Ib. — jak. Bez příčiny zjitřovati štěstí. Jir. Ves. čt. 448.

418748   Zjitřovati Svazek: 5 Strana: 0501
Zjitřovati, vz Zjitřiti.

418749   Zjízvělý Svazek: 9 Strana: 0406
Zjízvělý. Z. tvář. Tbz. V. 133.

418750   Zjizvělý Svazek: 10 Strana: 0532
Zjizvělý. Z. tvář, líc, vojín. Tbz. XVI. 303. V. 4. 305., III. 1. 148.

418751   Zjízvení Svazek: 5 Strana: 0501
Zjízvení, n., vz Zjízviti. Nz. lk.

418752   Zjizvení Svazek: 7 Strana: 1142
Zjizvení. Vz Slov. zdrav, Ott. V. 368.

418753   Zjízvený Svazek: 5 Strana: 0501
Zjízvený; -en, a, o, vz Zjízviti. — čím. Ruce prací z-né lepší jsou než jiné s prsteny. Kmp. Č. 148.

418754   Zjízvěti Svazek: 5 Strana: 0501
Zjízvěti, ěl, ění, narbig, schwielig werden. Tělo jejich z-lo. Sš. Sk. 196.

418755   Zjízviti Svazek: 5 Strana: 0501
Zjízviti, il, en, ení =jedem napustiti, vergiften; plné jízev učiniti, narbig, schwielig Machen, voll Wunden o. Geschwüre machen; se = zjitřiti se, voll Geschwüre, Schwielen werden. — co, studnici, Háj., V., něčí česť (poskvrniti), Sych., něčí tvář (jizvy na ni učiniti). Br. — co čím: šíp jedem. Ryt. kř.

418756   Zjíždět Svazek: 8 Strana: 0511
Zjíždět. Kde pořád zjízdíš? = se touláš. Záp. Mor. Brt. D. II. 426.

418757   Zjížděti Svazek: 5 Strana: 0501
Zjížděti, ěl, ění, befahren. Vz Sjeti. — co jak. Saraceni krajiny okolní daleko ši- roko z-li. Šmb. S. II. 220. Něčí půdu bez vědomí jeho z. Kká. Td. 67.

418758   Zjmenovati Svazek: 5 Strana: 0501
Zjmenovati = jmenovati. — co jak. Nadarmo jméno boží z. Slez. Šd.

418759   Zjmenovati Svazek: 7 Strana: 1142
Zjmenovati komu každý kousek šatu. U Žiakov. Fč.

418760   Zkä Svazek: 8 Strana: 0512
Zkä = odkud. Zkä si prišó, idži tä. Slov. Phľd. 189G. 292.

418761   Zkaboniti Svazek: 5 Strana: 0501
Zkaboniti, vz Skaboniti.

418762   Zkabražený Svazek: 7 Strana: 1142
Zkabražený ; -en, a, o = střestěný. Hnáł sa do práce jak z. Val. Brt. D. 300.

418763   Zkácení Svazek: 5 Strana: 0501
Zkácení, n., vz Skotiti.

418764   Zkácený Svazek: 5 Strana: 0501
Zkácený; -en, a, o, vz Skotiti, Skácený. L. les. Osv. V. 639. — čím. Strom větrem z-ný. Vrch.

418765   Zkacéřeti Svazek: 5 Strana: 0501
Zkacéřeti, el, ení, ketzerisch werden. Ob. pan. 108.

418766   Zkacéřiti Svazek: 5 Strana: 0501
Zkacéřiti, il, en, ení, ketzerisch machen. Jg.

418767   Zkaceřovaný Svazek: 5 Strana: 0501
Zkaceřovaný; -án, a, o, verketzert. Ta hrubě z-ná literatura naše předbřeznová ne- byla tou měrou chuda. Km. 1884. — kde čím. Kaši jsem zapíjel nápojem nynější medicínou v dietétice dětské z-ným — pivem. Km. 1884.

418768   Zkaceřovati Svazek: 5 Strana: 0501
Zkaceřovati za kacéře vydati, ver- ketzern. — koho. D.

418769   Zkáceti Svazek: 5 Strana: 0501
Zkáceti, vz Skotiti.

418770   Zkačkovati. — co Svazek: 5 Strana: 0501
Zkačkovati. — co: šat (špatným střihnu- tím n. šitím zkaziti, zbřiditi, verpfuschen). Us. Šp.

418771   Zkad, skad Svazek: 5 Strana: 0501
Zkad, skad = odkad, odkud, woher. Krok, Ráj. Také na Mor. Tč. Z. pták své mládě učí rozpnouť křídlo? Vrch. O víně. 169. Z. letí k dostřelu královští sokoli? Hdk. C. 55. — Vz Zkade.

418772   Zkäde Svazek: 5 Strana: 0501
Zkäde = zkad. Na Slov. Z. ruka, z. noha. Phld. III. 485. Ku komu a z. bežíš? Slov. Tč. Ta sa obrátiť, z. vietor zaveje. Chlpk. Dram. I. 24. Idem, idem, neviem z., moje srdce ako v ľade, lebo moju vlasť opúšťam v šíry svet ja nohy púšťam. Sl. spv. IV. 141. Z. strela von, ztade dnu (začítávání výstřelu, aby neškodil). Mt. S. I.113. A kdože si ty a z. ideš? Dbš. Sl. pov. I. 129. Kdo vie, z. to padlo? Sldk. 177. Keď pýtajú sa Turčanov kupčiacich po Rusku, z. sú? od- povedajú obyčajne, že od siedmých śvätých miest. Btt. Spv. 223.

418773   Zkadekoľvek Svazek: 8 Strana: 0512
Zkadekoľvek = odkudkolivěk. Slov. Kal. S. 215.

418774   Zkädel Svazek: 5 Strana: 0501
Zkädel = zkädial. Hdž. Šlb. 58.

418775   Zkadeřavělý Svazek: 5 Strana: 0501
Zkadeřavělý, gekraust, kraus. Byl. Z. vlasy.

418776   Zkadeřavěti Svazek: 5 Strana: 0501
Zkadeřavěti, ěl, ění, kraus werden. — komu. Vlasy mu zkadeřavěly. Ros.

418777   Zkadeřaviti Svazek: 5 Strana: 0501
Zkadeřaviti, il, en, ení, kraus machen. — co čím. Vlasy uměním všelijak z. Ler.

418778   Zkadeřený Svazek: 5 Strana: 0501
Zkadeřený; -en, a, o = nakadeřený, aufgekraust. Šp. Z. vlasy. Us. — čím: že- lízkem.

418779   Zkadeřiti Svazek: 5 Strana: 0501
Zkadeřiti, il, en, ení, zkadeřovati = zka- deřaviti.

418780   Zkädeže Svazek: 5 Strana: 0501
Zkädeže = zkäde, odkudže. Z. si šuha- jičko malovaný. Slov. Tč. Z., vraj, ideš? Dbš. Sl. pov. I. 493. A, vítaj ! už som ťa dávno nevidel na mojom dvore. Zkädeže? Č. Čt. I. 140.

418781   Zkädiaľ Svazek: 5 Strana: 0501
Zkädiaľ = odkud, woher. Slov. Němc. VII. 29. Ale nevieš len cestičky, z. chodia ne- vestičky. Sl. ps. Z. som, ztädial som, Slo- venka zrodená som. Slov. Tč. Kdo je a z. je ona?; Ztratili sa v hustej hore, že ne- vedeli, z. sa majú vrátiť. Dbš. Sl. pov. I. 53., 206. Zpýtaš sa, že z. rodom ja pochodím ? Č. Čt. I. 161. — Sl. spv. I. 10., Hdž. Šlb. 58., Phld. III. 1. 32., III. 583.

418782   Zkädialsi Svazek: 8 Strana: 0512
Zkädialsi = odkudsi. Phľd. 1893. 69.

418783   Zkaditi Svazek: 10 Strana: 0532
Zkaditi, turificare, vykouřiti. — co: dům, Mill. 82a., pokoj, chlévy. Chč. Post. 19b, Chč S. I. 18b.

418784   Zkädy Svazek: 5 Strana: 0501
Zkädy. Vybral sa pres hory doly hľadať; blúdil hore dolu a nemohol nič najsť. Zkädy nezkädy dostal sa predsa ku včelám. Dbš. Sl. pov. VIII. 27.

418785   Zkadzi Svazek: 5 Strana: 0501
Zkadzi = kudy. A na muj hrob nasadzce ružičky: žeby pahly, z. ja hodzila. Slov. Mt. S. I. 28.

418786   Zkahlovati Svazek: 5 Strana: 0501
Zkahlovati = špatně udělati, verpfuschen. Jg.

418787   Zkájeti Svazek: 5 Strana: 0501
Zkájeti, vz Zkojiti.

418788   Zkajicněti Svazek: 10 Strana: 0532
Zkajicněti, ěl, ění. Slád. Rich. 25.

418789   Zkálati Svazek: 5 Strana: 0501
Zkálati, zkálávati = rozštípati, zer-, auf- spalten. — co: dříví. Us.

418790   Zkálati se Svazek: 5 Strana: 0502
Zkálati se = rozběhnouti se, počíti bě- žeti, zu laufen, zu rennen anfangen.

418791   Zkálávati Svazek: 5 Strana: 0502
Zkálávati, vz Zkálati.

418792   Zkalení Svazek: 5 Strana: 0502
Zkalení, n., vz Zkaliti.

418793   Zkálení Svazek: 5 Strana: 0502
Zkálení, vz Zkáleti.

418794   Zkalení Svazek: 7 Strana: 1142
Zkalení. Ktož by chtěl rád k Bohu bez z. od tohoto světa. Št. Kn. š. 129.

418795   Zkalenina Svazek: 5 Strana: 0502
Zkalenina, y, f., etwas Getrübtes,

418796   Zkálenina Svazek: 5 Strana: 0502
Zkálenina, y, f., etwas Besudeltes, ein Fleck.

418797   Zkalený Svazek: 5 Strana: 0502
Zkalený; -en, a, o, getrübt, trüb gemacht. Moje očička bardzo z-né. Brt. P. 145. Z-ným hlasem. Vlč. Zl. v oh. I. 78. — jak. Voda mléčně z-ná. Pdl. — čím. Zrak bděním z-ný. Vrch. Hřiechem z. Hus I. 303.

418798   Zkálený Svazek: 5 Strana: 0502
Zkálený; -en, a, o, beschmutzt. Vz Zká- leti. Ležel v krví z-ný. V. — čím. Ruce mají krví lidskou z-né. Vod.

418799   Zkalený čím Svazek: 9 Strana: 0406
Zkalený čím: smilstvem. Št. Bes. 105.

418800   Zkáleti Svazek: 5 Strana: 0502
Zkáleti, el, en, ení = pošpiniti, be- schmutzen, besudeln. V. — co. Slova pro- tivná, jakáž kdy papír z-la. Shakesp. Tč. Nohy z. Bít. II. 353. — čím. Zkálen býti špínou hanby. Troj. — koho Na čem: na cti. Ms.

418801   Zkaličený Svazek: 5 Strana: 0502
Zkaličený; -en, a, o = zmrzačený, ver- krüppelt. Slez. Šd.

418802   Zkaličiti Svazek: 5 Strana: 0502
Zkaličiti, il, en, ení = pokaličiti, zmrza- čiti, verkrüppeln, zum Krüppel machen. Slez. Šd.

418803   Zkališiti Svazek: 5 Strana: 0502
Zkališiti, il, en, ení = učiniti přívržencem kalicha, kališníkem. Šd. — se = státi se kališníkem.

418804   1. Zkaliti Svazek: 5 Strana: 0502
1. Zkaliti, il, en, ení; zkalovati = zaka- liti, kalným učiniti, trüben, trüb machen. Z. vodu. Us. Dch , Šd. Všecku vodičku z-la. Sš. P. 591. Ani tato temná stránka Břeti- slavova o následství nemůže z. skvělého obrazu tohoto našeho miláčka. Ddk. II. 186. — co komu. Nedopustily, aby jí život z-ly. Němc. I. 140. Proč byste nám radosť z-ly ? Zátur. — co kde. Ani vody jsem před ním nezkalil. Us. Vrů. — co čím. Vodou brouzdáním se v ní z. Us. — jak dlouho. Přátelství to po Několik let bylo zkaleno. Ddk. III. 221. — se. Pivo se z-lo (zkysalo, wurde trüb, sauer). Dch. — se jak: do běla. ZČ. III. 43.

418805   2. Zkaliti Svazek: 5 Strana: 0502
2. Zkaliti, il, en, ení = tvrditi, harten. — co kde. Železo ve vodě, ve rtuti z. Us. Tč.

418806   3. Zkaliti Svazek: 5 Strana: 0502
3. Zkaliti = skejsnouti, scípnouti, pojíti, krepiren, darauf gehen. — abs. Aby zkalil (pošel)! U Potštýna. Jbl. — kde. Žebrák zkalil tu v boudě. Ib.

418807   Zkaliti koho Svazek: 10 Strana: 0532
Zkaliti koho = otráviti. V zloděj. mluvě.

418808   Zkalovati Svazek: 5 Strana: 0502
Zkalovati, vz Zkaliti.

418809   Zkalužnatěti Svazek: 7 Strana: 1142
Zkalužnatěti, ěl, ění = kaluží se stati, pfützig werden. Koll. St. 223.

418810   Zkalviněný Svazek: 5 Strana: 0502
Zkalviněný, kalvinisch geworden. Šd.

418811   Zkalviněti Svazek: 9 Strana: 0406
Zkalviněti = kalvínem se státi. Br. Hod. 202.

418812   Zkalviniti Svazek: 5 Strana: 0502
Zkalviniti, il, ěn, ění, kalvinisch machen; se, kalvinisch werden. Us. Šd. Zkameňaný = zkamenělý. Mor. a slez. Šd.

418813   Zkalvinštěti Svazek: 9 Strana: 0406
Zkalvinštěti. Kom Ohláš. 158.

418814   Zkamenatěti Svazek: 5 Strana: 0502
Zkamenatěti, vz Zkameněti.

418815   Zkamenati Svazek: 5 Strana: 0502
Zkamenati = zkameněti. Na Ostrav. a Slov. Tč.

418816   Zkamenělec Svazek: 5 Strana: 0502
Zkamenělec, lce, m., der Versteinerte. Sm.

418817   Zkamenělec Svazek: 9 Strana: 0464
Zkamenělec, lce, m. Tbz. IV. 2. 421.

418818   Zkamenělec Svazek: 10 Strana: 0532
Zkamenělec, lce, m. = zkamenělý člověk. Tbz. XVI. 147., I. 2. 34., II. 67., V. 9. 61.

418819   Zkamenělina, zkamenilina Svazek: 5 Strana: 0502
Zkamenělina, zkamenilina, y, f. = něco zkamenělého, Fossilie, Petrefakt, Ver- steinerung. Z-ny = na kamennou látku stvrdlé zbytky ústrojných těl buď živo- čišných, buď rostlinných, vyskytující se v rozličných vrstvách země. Z-ny od živoků pocházející jsou buď zvěřokamy (zoolitha), nebo býlokamy (phylolitha). Krok. Vz více v S. N., Schd. II. 84., 86., Stč. Zmp. 681. Z-ny mořské, říční, smíšené, stejnomístné či isotopické, různomístné či heterotopické. Stč. Zmp. 691. Hutnictví bylo známo starým horníkům za časů Přemyslovských, jelikož by byli z-ny nedovedli zpracovati. Ddk. VIII. 254. Kov ze z-lin dobýval se uhlím dřeveným. 1b. VIII. 261.

418820   Zkamenělinozpyt Svazek: 5 Strana: 0502
Zkamenělinozpyt, u, m., die Erforschung der Versteinerungen.

418821   Zkameněliny Svazek: 7 Strana: 1142
Zkameněliny. Vz Kram. Slov., Hlb. II. XXXVI.

418822   Zkamenělosť Svazek: 5 Strana: 0502
Zkamenělosť, i, f., die Versteinerung. D.

418823   Zkameněloš Svazek: 5 Strana: 0502
Zkameněloš, e, m., parinarium, das Pari- nari, rostlina. Z. hruboplodý, p. montanum, drobnoplodý, p. campestre, tupolistý, p. se- negalense, ztepilý, p. excelsum. Vz Rstp. 471.

418824   Zkameněloš Svazek: 10 Strana: 0532
Zkameněloš, rostl. Vz Ott. XIX. 225.

418825   Zkamenělý Svazek: 5 Strana: 0502
Zkamenělý, versteinert, fossil. Z. dřevo, Us., živočišstvo, rostlinstvo. Nz. Byla stála jako z-la. Us., Mt. S. I. 101. Z. palivo, fossiler Brennstoff. Šp. Zůstal všecek z.; Postříkni z-lé bratry živou vodou a zase obživnou. Němc. I. 56., 106. Z. ticho. Kká. K sl. j. 32. Odvrátil sa preč a ako z. ne- odpoviedal ani slova. Dbš. Sl. pov. II.14. Z. srdce. Hr. rk. 151. — čím: hrůzou. Čch. Dg. 486. Děj kouzlem z-lý. Kká. Osv. V. 34.

418826   Zkamenění Svazek: 5 Strana: 0502
Zkamenění, n., die Versteinerung, der Versteinerungsprocess. Nz.

418827   Zkamenění Svazek: 10 Strana: 0532
Zkamenění, n. Z. tkaní tělesných, petri- ficatio. Ktt.

418828   Zkameněný Svazek: 5 Strana: 0502
Zkameněný = zkamenělý. Vz Zkameniti.

418829   Zkameněti Svazek: 5 Strana: 0502
Zkameněti, ěl, ění = v kámen se obrátiti, zu Stein werden. Koral vyňatý z vody ihned zkamení. V. Aby zkameněl! Us. Šuhajova mati bodaj zkamenela, keď ma za nevestu do domu nechcela. Sl. ps. 218. Bodaj si zkamenel, ej, ako v hore skala, keď si ma vyzradil, ej, že som ťa bozkala. Sl. spv. III. 85. Jestli se ohlídneš, z-níš. Němc. I. 105. Nerúbajte, nesekajte, zkameňáte, zdřevěnáte ; Zkameňáte jako múry, na památku tej figury. Sš. P. 41., '42. (120.). Zkameneli ste, že tu stojíte a slúcháte s otvorenou gembou?; Nech zkameniem, jestli zo všetkého toho jedno rozumiem slovíčko. Zbr. Hry 164., 185. — čím: hrůzou. Us. — kde. A jak dále pokleknula, na tom místě zkameňala. Sš. P. 3.— jak. Bodaj zkamenela na drobnô kameňá, ľudom na znameňá. Sl. ps. 218. Krhla zkamenela kamenným mramorom, Anna zdřevenela zeleným javorom. Sl. ps. Šf. II. 39. — od čeho. Dobre nezkamenel od živého divu (od 1'aku = od leku). Mt. S. I. 105.

418830   Zkameněti jak Svazek: 10 Strana: 0532
Zkameněti jak. Krhła z-la meravým kamenem = proměnila se v meravý kámen. Věst. X. 278.

418831   Zkämenetý Svazek: 5 Strana: 0502
Zkämenetý = zkamenělý. Slov. Zvierata stály na boku a lízaly svojich z-tých bratov. Dbš. Sl. pov. I. 10.

418832   Zkamenilina Svazek: 5 Strana: 0502
Zkamenilina, y, f. = zkamenělina.

418833   Zkamenilosť Svazek: 5 Strana: 0502
Zkamenilosť, i, f. = zkamenělosť. Z. v materníku.

418834   Zkamenilý Svazek: 5 Strana: 0502
Zkamenilý = zkamenělý. Z. srdce. Boč.

418835   Zkameniti Svazek: 5 Strana: 0502
Zkameniti = v kámen obrátiti, ver- steinern. — co: dříví. D. — se = zkameněti.

418836   Zkameniti koho Svazek: 8 Strana: 0512
Zkameniti koho = v kámen proměniti. Kld. IV. 206.

418837   Zkamenlivina Svazek: 5 Strana: 0502
Zkamenlivina, y, f. = hmota, která ostatky živoků v kámen obrátila, der Petri- fikatiousstoff. Krok I. c. 81.

418838   Zkamenliviti Svazek: 5 Strana: 0502
Zkamenliviti, il, en, ení, mineralisiren. Rk.

418839   Zkančiti Svazek: 5 Strana: 0502
Zkančiti, vz Skančiti.

418840   Zkaňhati Svazek: 5 Strana: 0502
Zkaňhati, vz Skaňhati.

418841   Zkaniti Svazek: 5 Strana: 0502
Zkaniti = zkančiti.

418842   Zkanouti Svazek: 5 Strana: 0503
Zkanouti, vz Skanouti.

418843   Zkantorovati Svazek: 5 Strana: 0503
Zkantorovati, schulmeistern. — koho jak. Z-val ho jen což. Kos. Ol. I. 183.

418844   Zkántriti Svazek: 5 Strana: 0503
Zkántriti = skliditi (zboží), Plk.; zka- ziti, zničiti, zahubiti, promrhati, vernichten, vertilgen, zu Grunde richten, vergeuden. — koho, co. Jak by ho zkantril. Němc. VII. 57. Striehli na príležitosť, akoby ho mohli z.; Huj, dajte mi ho sem, nech ho zkántrim. Dbš. Sl. pov. I. 33., II. 56. — jak (odkud). Mať toľký majetok a tak nemilo Bohu z. Phld. IV. 219. Zakliala sa strašne, že jich akýmkoľvek spôsobom musí zo sveta z. Dbš. Sl. pov. I. 215.

418845   Zkapalnějící Svazek: 5 Strana: 0503
Zkapalnějící, flüssig werdend. Rst. 524.

418846   Zkapalnělý Svazek: 5 Strana: 0503
Zkapalnělý, tropfbar geworden. — čím: kov ohněm z. Techn.

418847   Zkapalnění Svazek: 7 Strana: 1142
Zkapalnění, n., Tropfbarwerden, u. Us. Z. par, NA., tkaně, Gewebsverflüstigung.

418848   Zkapalnění Svazek: 10 Strana: 0532
Zkapalnění, n, synchysis; s. sklivce, synchysis corporis vitrei (prosté, simplex, starobné, senilis, třpytivé, scintillans). Ktt.

418849   Zkapalněti Svazek: 5 Strana: 0503
Zkapalněti ěl, ění = kapalným učiněnu býti, tropfbar machen. — čím. Olovo ohněm z-ní. NA. Z. tlakem. Us. Pdl.

418850   Zkapalnitelný Svazek: 10 Strana: 0532
Zkapalnitelný plyn. Vot. 44.

418851   Zkapalniti Svazek: 5 Strana: 0503
Zkapalniti, zkapalňovati = kapalným učiniti, tropfbar machen. — co čím: tlakem, horkem. Us. Pdl.

418852   Zkapalniti co Svazek: 10 Strana: 0532
Zkapalniti co: plyn. Vot. 45.

418853   Zkapalňováni Svazek: 10 Strana: 0532
Zkapalňováni plynu. Vz Vot. 43.

418854   Zkapalý Svazek: 5 Strana: 0503
Zkapalý, vz Skapalý.

418855   Zkapanina Svazek: 9 Strana: 0406
Zkapanina, y, f. = chcíplé dobytče, drůbež a p. Šeb. 133.

418856   Zkapati Svazek: 5 Strana: 0503
Zkapati, vz Skapati.

418857   Zkapati Svazek: 8 Strana: 0512
Zkapati. Zkapal, ako by ho nikdy nebylo bývalo, ako keď nadutá z bielku guľka (my- dlová bublina) prskne. Slov. Nov. Př. 595. Cf. Skapati.

418858   Zkapati Svazek: 9 Strana: 0406
Zkapati. Zkapať bodaj nemôhol atd. Vz Zát. Př. 379b.

418859   Zkapati Svazek: 10 Strana: 0532
Zkapati. Zkap (zahyň) tam. kde si (jsi) Mus. slov. IV. 28.

418860   Zkapavěti Svazek: 5 Strana: 0503
Zkapavěti, ěl, ění, flüssig werden. Rst. 524.

418861   Zkapěti Svazek: 5 Strana: 0503
Zkapěti, ěl, ění = zkapnouti. D.

418862   Zkapnouti Svazek: 5 Strana: 0503
Zkapnouti, vz Skapati.

418863   Zkarabáčovati Svazek: 5 Strana: 0503
Zkarabáčovati, abpeitschen. Ros.

418864   Zkarabatiti Svazek: 5 Strana: 0503
Zkarabatiti, il, ěn, ění = kostrbatým učiniti, struppig, holperig machen.

418865   Zkaraseti Svazek: 5 Strana: 0503
Zkaraseti, el, ení = karasu podobným se státi, karauschförmig werden. Sadíš-li plod rybí z dobrého rybníka do horšího, zkarasiť (stane se horším) aneb zhyne. Ms.

418866   Zkarasiti Svazek: 5 Strana: 0503
Zkarasiti, il, šen, ení = zkomoliti, zni- čiti. U Místka. Škd. Cf. Zkaraseti.

418867   Zkárati Svazek: 5 Strana: 0503
Zkárati, zkárám a zkáři = ztrestati, ab- strafen. — koho. Papr. Bôh by ho zkáral. Zbr. Hry 57. A kdo nás rozvedl, toho pán Bůh zkárá. Čes. mor. ps. 155.

418868   Zkarbliti Svazek: 5 Strana: 0503
Zkarbliti = zkaliti. U Blatné. Cf. Zkar- bovati.

418869   Zkarbovati Svazek: 5 Strana: 0503
Zkarbovati, trüben, trüb machen. — co: pivo (zkaliti). Us. Dch.

418870   Zkarcerovati Svazek: 7 Strana: 1142
Zkarcerovati. Všecky by z-val (do kar- ceru zavřel).

418871   Zkarikovati Svazek: 5 Strana: 0503
Zkarikovati, zur Karikatur machen. — co čím. Osobní poměry něčí pomluvačstvím z. Mus. 1880. 487.

418872   Zkarmelizovati Svazek: 5 Strana: 0503
Zkarmelizovati, karmellisiren. Šp.

418873   Zkärovati Svazek: 5 Strana: 0503
Zkärovati = bráti se, jíti, sich begeben, gehen. — odkud kudy, kam. Z cestičky z-li k riave. Slov. Phld. IV. 26. Vzal širák nový, huňku novú — tú len tak prehodil pres plece — a v cestu dal sa; z-val zo dvora dolu dedinou. Ib. IV. 9.

418874   Zkartáčovati Svazek: 5 Strana: 0503
Zkartáčovati, abbürsten. Zkartiti, il, ěn, ění, vz Skartiti.

418875   Zkasírovaný Svazek: 5 Strana: 0503
Zkasírovaný, vz Zkasírovati. Banko- cedule z-né. Sl. let. I. 320.

418876   Zkasírovati Svazek: 5 Strana: 0503
Zkasírovati, z něm. kassiren m.: zrušiti, odstraniti.

418877   Zkášati Svazek: 5 Strana: 0503
Zkášati, vz Skositi.

418878   Zkašlati Svazek: 5 Strana: 0503
Zkašlati = kašláním něčeho se zprostiti, durch den Husten loswerden. — se čeho. Tkad.

418879   Zkašlati Svazek: 7 Strana: 1142
Zkašlati se nemoci. Arch. VII. 237.

418880   Zkašovitěti Svazek: 7 Strana: 1142
Zkašovitěti, weich werden. Ovoce z-lo. ZObz. XXIV. 182.

418881   Zkatalogisovati Svazek: 5 Strana: 0503
Zkatalogisovati, katalogisiren. Akad. listy. Zkátěť = zkáceti. Mor. Světz.

418882   Zkatilý Svazek: 5 Strana: 0503
Zkatilý, unbarmherzig wie ein Henker. Rk.

418883   Zkatiti Svazek: 5 Strana: 0503
Zkatiti, il, ěl, ění =jako kat odpraviti, abhenkern. — koho. Koll

418884   Zkatoličiti Svazek: 5 Strana: 0503
Zkatoličiti, il, en, ení = pokatoličiti, katholisch machen, Us. — se, katholisch werden.

418885   Zkatovaný Svazek: 5 Strana: 0503
Zkatovaný; -án, a, o, gemartert. Počet těch z-ných a zutracených lidí ukrutnosť tyranna toho osvědčoval. Ler.

418886   Zkatovany Svazek: 9 Strana: 0406
Zkatovany = udřený. Slez. Lor. 81.

418887   Zkatovati Svazek: 5 Strana: 0503
Zkatovati, vz Skatovati.

418888   Zkavčelý Svazek: 9 Strana: 0406
Zkavčelý. Z. pivo (tmavé). Hoř. 96.

418889   Zkavčiti Svazek: 5 Strana: 0503
Zkavčiti, il, en, ení = inkoustem pomazati, beklecksen. — co: knihu. Us. — Ros.

418890   Zkaz Svazek: 5 Strana: 0503
Zkaz, u, m. = zkázání, der Auftrag, die Bothschaft. Z. od někoho někomu vyříditi. Us. — Z. = zkáza. Chvála Bohu, nic ne- přišlo ve z. Slez. Šd.

418891   Zkaz Svazek: 7 Strana: 1142
Zkaz, detrimentum. Pršp. 55. Všecko idě v zkaz (na zmar). Brt. D. 300. Zkázce zákonóv svatých. Št. Kn. š. 139.

418892   Zkáza Svazek: 5 Strana: 0503
Zkáza, y (zastr. zkáze, e; na Slov. zkaza), f. = zkažení, záhuba, zhouba, zahynutí, das Verderben, Verdeibniss, die Verderbung, der Ruin, Untergang. Na zkázu přijíti; z-u přinésti; na z-u přivésti. V. Ku z-e přijíti. D., Byl. S tím se vším na z-u přišli. Br. Ku z-e něco přivésti. 1576. Flav. Z. přátelství. Jel. Ve z-u přijíti. Har., J. tr. Z. pořádku, der Zunftruin, Šp., mravů (nemravnosť). Sl. les. Z. neodbytná; zkázy dojíti; Z. mu, z. všemu buď, es sei alles dem Verderben ge- weiht; Z-u předejíti. Us. Dch. Po zkáze království moravského panství své rozšířil. Šb. Lit. I. 14. Opilstvo je ľuďom ku hroznej zkaze. Hdž. Šlb. 52. Než ľud sám tolkej od záhuby predca ochráněn; neb skoršej, než tak hrozná sa doblížila z., ustúpí. Hol. 67. Novou silou, novým duchom udre Osman na víťazov; rúbe, seče z boka na bok ne- priateľa novou zkazou. Ppk. I. 30. Plné sú ľudí prieddomia, smiech sa po búrke ozýva, lepšie ľudia za vzdialenie zkazy chváľa Hospodina. Zátur. Kto nevinným o zkazu stojí zradně, na toho iste kameň z neba spadne. Phld. III. 1. 50. Královský syn aj s mladou dakde zkazu vzali; Neviem, ká jim je z.; Ale ak nechceš priam a priam tu zkazu ziať, nuž hovor. Dbš. Sl. pov. VIII. 34., 37., III. 55. Abyste zkázu tělesnou i duchovnou na se neuvodili. Sš. IL 60. Oni bez pomoci jak telesnej tak duchovnej zkazu vziať musia; (Vrahové) nám zkazu strojí. Na Slov. Tč. Kdo z náhla velkým zostal, nech sa zkazy bojí. Slov. Tč. Tešila sa, bola tomu veľmi rada, že dostala novú srsť liška mladá. Pro bezpečnosť to zle, stará rekne, vtedy hrozí z., keď sme pekné. Zbr. Háj. (dod. 34.). Z toho z. země přijde. Pal. Děj. III. 3. 282. Mnohokrát jest tělesné zboží zkáza duše. Exc. Zkázu někomu strojiti. Mus. 1880. 430. A ta z. by vámi byla, ale ne námi, pro nezdrženie vašich slibuov. Arch. II. 9. Aby je životem ctným, učením čistým z přirozené zkázy vyvozovali; Byla by jim na zkázu; Čtyři sta let před zkázou jeru- salemskou. BR. II. 20. a., 52. b., III. 375. b. Na zkázu města. Čr. — Z. = škoda, der Schaden, Nachtheil. Z. povětřím. D. Z-u na něčem vzíti. Zlob. Na z-u druhého státi se to nemůže. Ros. Obchod, živnosť jde na z-u (neprospívá). J. tr. Z. vnitřní. Us. Ká zkaza že ti je, že sa nevlečieš? obrýkol sa pán nazpät na neho. Dbš. Sl. pov. I. 347. A hla už kosa po poli na zbožie sä rozo- hnala. Dajže, Bože, jasnej chvíle, by nedo- zreté dozrelo, a do stodoly vesele bez zkazy sä uložilo. Zátur.

418893   Zkázání Svazek: 5 Strana: 0504
Zkázání, zkázáníčko, n. = zkaz. Z. od koho komu vyříditi. Us. Pěkné zkázaníčko má milá zkázala. Sš. P. 414. Přišlo na mne z., že mám přijíť dom. Mor. Šd.

418894   Zkázaný Svazek: 9 Strana: 0406
Zkázaný. Musí tehdy z-né srdce býti a báznivé. Chč. S. L 65.

418895   Zkázati Svazek: 5 Strana: 0504
Zkázati, shazovati = oznámiti, bekannt machen, benachrichtigen, sagen lassen. — co. Zdraví (= zdrávi) zkazovali (touto frasí děkuje se tomu, kdo nám po někom vzka- zuje pozdravení). Us. — pro koho. Zkážu já pro tebe po maličkej hrdličce, ona mi poletí ponad všecky kopce; Zkazuje pro tebe sama královna; Zkázala sem pro mi- lého, un (on) mi něpřišel. Sš. P. 270., 408., 689. Nechoď k nám, synečku, až já, pro tě zkážu. Čes. mor. ps. 215. — po kom. Švárný šohajíčku, po kom na ťa zkážu?; A zkážu já, zkážu, po malém poslíčku: Daj ti Bůh dobrú noc, můj milý synečku; Zkážu mu já, zkážu po malým poslíčku, že mě ne- miloval, jene na chvilečku; Můj milé je da- leko, nemám po kém z. Sš. P. 288., 416., 758. — co komu. Zkažte tam dobrou noc mému potěšení; Ona mi zkázala, já jí také zkážu. Čes. mor. ps. 156., 214. Co mu zkážeš, Andulenko, pěkná kulatá huběnko?; Zka- zuje mně syneček, leda mně zkazoval, leda mě syneček jiné (jiný) nemiloval; A já mu zkazuju, že už se nehněvám, aby on k nám přišel, že já ho ráda mám; A když on mně zkázal, já mu také zkážu, aby on k nám přišel, že já mu otevřu; Z-la mně jedna potřebná, z-ly bohaty dvě; lepší je ta jedna potřebná než te bohatý vobě; Pěkné zká- zaníčko milá mně z-la, abych já k ní přišel, že je doma sama; Zkažte mu novinu, že se vdávať budu. Sš. P. 113., 209., 325., 387., 414., 422. Jakož ste mi z-li, abych vám dal věděti. Arch. V. 349. — komu kam. Zkažte vy tam mojí paní, ať mně pošle čechel nový; Zkazte tam mej milej, zkažte jí dobrý deň. Sš. P. 108., 581. A ty sobě myslíš, že ku tobě zkážu? také ga- valery pod koleno vážu. Sš. P. 361. — na koho, Z-la sera na milého a on mi nepřišel. Brt. P. 6. — komu na kom. Já jsem jemu na rukojmích zkázal a on ty rukojmě k sobě přijal. Půh. II. 415. — co čím. Lež i to decko prstíkom konečne zkáže (ukáže), kde ho bolí. Phld. IV. 203. — odkud. Až nám pan Bůh s nebe zkáže. Er. P. 496. Zkázal mně môj milý dobrý deň z tábora. Sl. ps. 212., Sl. sp. III. 117. — oč. Nasela sem marijánku, on mně nezešel, zkázala sem o milého, on mně nepřišel. Sš. P. 319. Ty si sobě myslil, že já o tě zkážu. Sš. P. 361. — s inft. Zkaž ji tam, můj milý poslíčku, zkaž ji tam pozdravovať. Čes. mor. ps. 259. Zkazte tam mó panenko na stokrát pozdra- vovať. Brt. P. 108. Zkažte tam pozdraviť, že nemožu přijíť. Čes. mor. ps. 116. Zká- zali vás naši pozdraviť. Us. Rjšk. — Vz Skázati. — Z. = potrestati, züchtigen, be- strafen. — koho. Že jsú tě tesknosti ne- zkázaly. Ms. Č. Že jeho (syna) u vězení držal, chtě jeho zkázati, aby múdr byl. Kšch. 4. — koho v čem. Prosil, aby své v takových věcech ukrotil a zkázal. Pulk. — jak. Kteříž nemohú skrze dobrotu zká- záni býti, hrozú musie býti z-ni. Hugo. — kde. Ne tak brzo král rozkáza, až sě voj přeď městem zkáza. Alx. V. v. 421. (HP. 11.). — Z. se komu čím = zavděčiti se, willfahren, gewinnen. By před ním nějaký div ukázal, jímžto by se královi zkázal. Hr. rk. 245. — Z. = poříditi, dokázati, aus- richten. — co s kým. S tými viac nic nezkážeš. Zátur. Nápr. 24. — Z. se komu = vyznati se. Ps. ms. — se z čeho. Papež vida, že ciesař nechce se nikterakž zkázati z zahlazenie obrazov, přikázal, aby jemu poplatků nedávali. Martim.

418896   Zkázati koho Svazek: 10 Strana: 0532
Zkázati koho = v kázeň přivésti, k dobrému navésti. Baw. E. v. 2548. Aby je ukrotil a zkázal. Pulk. Lobk. k. 41. — koho zkrze co. Skrze pravdu viery. Chč. S. II. 169b. — čím. Blázen těmito slovy nebude zkázán. Chč. S. II 169b.

418897   Zkázce Svazek: 5 Strana: 0504
Zkázce, e, m, = zkazitel, der Verderber, Zerstörer, Verwüster. Z. pokoje, odpočinutí (rušitel), V.; hubitel a z. vlasti, Jel., vína (ožralec). Ros. Z. učení božího. Žalan. Kn. dv. I. 213. Pakli by kdo té svévolnosti býti chtěl a tomu by odepřel, má naň sa- ženo býti jako práv zemských zkázci. Vš. Jir. 383. Pomstu, kteráž na zkázce její přijde . . . BR. II. 539.

418898   Zkázeň Svazek: 5 Strana: 0505
Zkázeň, zně, f. Ten, jenž poklid rozrýval nám zkázně. Kká. K sl. j. 166.

418899   Zkazí Svazek: 5 Strana: 0504
Zkazí, zastr. = zkazil. Kat.

418900   Zkazič Svazek: 7 Strana: 1142
Zkazič, e, m., destructor. Pršp. 44.

418901   Zkazilosť Svazek: 5 Strana: 0504
Zkazilosť, i, f. = zkaženosť, die Ver- dorbenheit. Ms. bib.

418902   Zkazilý Svazek: 5 Strana: 0504
Zkazilý = zkažený, verdorben. Z, sýr, Apol., člověk (nakažený; mravně pokažený). Jád., Reš. Z-lou povahu svou odložiti. Sš. II. 212. — čím: člověk malomocenstvím z. Jg.

418903   Zkazitel Svazek: 5 Strana: 0504
Zkazitel, e, m. = zkázce. Z. říše a obec- ného dobra. Martim. A tak v kořenu ti hřiešníci jsú zkazitelé plodu; Ale ktož káže, aby kněžie nesmilnili, tomu ihned převzdějí hánce kněžstvie svatého, z-le sv. církve a že jest kacieř. Hus I. 195., II. 174. — Vz Zkázce.

418904   Zkazitelka Svazek: 5 Strana: 0504
Zkazitelka, y, f., die Verderberin.

418905   Zkaziti Svazek: 5 Strana: 0504
Zkaziti, zkaz, ze (íc), il, žen, ení, zka- žovati = špatným učiniti, zhoršiti, zohaviti, verderben, verschlechtern, verhunzen, ver- pfuschen, ärger o. schlechter machen; za- hubiti, v nic obrátiti, zrušiti, verderben, zu Grunde richten, vernichten, verwüsten, zer- stören. Jg., Ž. wit. 83. 3., 79. 14. — abs. Zkažen je člověk hned, ale ne napraven. Us. Dch. Zkázu města Jerusalema se sko- náním světa proto spojili, že se domnívali, že nikoli nemůže býti vyvrácen, leč by všechen svět byl zkažen. BR. II. 106. a. — co, koho: šaty, člověka, srdce, právo (zru- šiti), Us., zdraví, stavení (pobořiti), krajinu (pohubiti), D., hrad, Dal., město, Flav., od- půrce. Br. Chtěli ho z. Kom. Z. pannu (zprzniti), Us. TJ., stroj, hodiny. Šp. Ta ho celého z-la. Sá. Osv. I. 181. Něčí blaho z. Zátur. Ale môj starý priateľ ešte žije? Nezkazila ho tá prekliatá ježibaba? Dbš. Sl. pov. VI. 37. Odplatu stálou, jíž mol ne- zkazí. BR. II. 29. Když dlužník dluh za- platí, věřitel zápis na dlužníka učiněný zkazí. BR. II. 682. b. Potopa zkažující zemi. BO. Nic jemu nepomož, ale viece ho zkazí. Hus I. 239. Co jeden hlupák zkazí, tisíc moudrých nenapraví. Prov. Šd., Tč. Poru- čenství z. (zrušiti). Vš. Jir. 341. — co, koho, se čím: domy ohněm. Flav. Maso dlouhým chováním se zkazilo. Jel. Štědrá ruka na zkázu přichází, a lakomá shnilostí bývá zkažena. Mus. Poskvrnou pověsť něčí z List z r. 1515. Mus. 1880. 490. Drž na uzdě ústa svá, jedním slovem kolikráte zkazí se mnoho. Kmp. Č. 89. Ten (kóň) se zkazí staniem. Alx. Člověk tiem hřiechem boží milosť zkazí; Všecky tyto chytré omluvy zkazil jest pán Ježíš svým kázáním; Ač kdy pravdu povědie, ale neřádem vše zkazie. Hus I. 201., 281., II. 255. — co kde. Zkaz v nás království hříchu. Ojíř. Zkazil si to u něho, er hat sichs bei ihm verschüttet, verdorben. Dch. — co, koho jak. Zkaženy jsou kyrillicí psané knihy liturgické téhož kláštera sázavského zúmyslně. Ddk. II. 356. Zemské právo bylo by znamenitě s veliké strany zkaženo. Vš. Jir. 284. Tu zemi do ostatka zkazí; Ať českého království ne- opouští a nedá se mu šeredně zkaziti. Arch. I. 9., II. 149. Chtěl i Joba na hlavu z. BR. II. 334. b. A Kristus die, že z kořen bude zkaženo. Hus II. 102. Kdyby kto zkazil se sám z dobré vóle přilišným utrpením. Št. Kn. š. 35. Z gruntu, do gruntu. V. Na hlavu (zcela) někoho z. Br. — co komu: radosť, naději. Us. Deť te néseš z růže květ, habes te mně zkazil svět. Brt. P. 106. — D. — se na kom. Na tobě se zkazil básníř. D. — koho proč. Pro podkovu koně z. (o lakomém). Č. — čeho, šp. m. co. Zka- zili jim celého loďstva m. : celé loďstvo. Brt. — odkud. Aby ta válka od toho mlýnu zvedena a zkažena byla. List hrad. z r. 1576. Tč. Z tučnosti pes se zkazí. Bž. — se. Zkazila se (o svobodné = stala se matkou). Us. Zkr. A že by tak bylo, jak oni pravie, tehdy by moc ďáblova sama se zkazila. Hus II. 102. Že raději se statku dadí zkaziti, nežli by ho chudým dali užiti. BR. II. 790. a. Samého se z. V. Víno se zkazilo v sudech. Har. — aby. Štěstí zka- zilo, aby tak vychován nebyl. Br. Vz Brá- niti, Zápor.

418906   Zkaziti co, koho Svazek: 7 Strana: 1142
Zkaziti co, koho: majestát (zničiti), Arch. X. 490., dobrú ženu. Št. Kn. š. 65. — co čím : víno pitím. Št. Kn. š. 174. — co kde. Ty zlé pomluvy zkazijí v lidech vieru. Ib. 112.

418907   Zkaziti koho Svazek: 9 Strana: 0406
Zkaziti koho. Pytláci můžou myslivce z. (udělati mu, aby netrefil). Hoř. 96·

418908   Zkazka Svazek: 5 Strana: 0505
Zkazka, y, f.= pověsť, tradice, die Sage, Tradition, der Mythus. Dch., Proch. Z. ná- rodní. Mus. 1880. 365. Divné zkazky vanou. Hdk. L. kv. 46. Z. tato ač u rozličných národů rozličně utvářená. Proch. Děj. bibl. I. 9. Látku svou béře (balada) z oboru po- věstí, zkazek a pověr národních. Slm.

418909   Zkázka Svazek: 7 Strana: 1142
Zkázka, vz Jg. Slnosť. 122., 131.

418910   Zkazky Svazek: 10 Strana: 0532
Zkazky. Báje a z-ky na Slov. Vz Sb. sl. VII 18., 31., 97.

418911   Zkázně Svazek: 8 Strana: 0512
Zkázně. Otálím zde z. (ku své zkáze). Kká. Puš. Roz. 78.

418912   Zkazník Svazek: 7 Strana: 1142
Zkazník, a, m. = zkázce. ZObz. XXIII. 142.

418913   Zkáznosť Svazek: 5 Strana: 0505
Zkáznosť, i, f., die Verderblichkeit. Z. požáru. Dch.

418914   Zkázný Svazek: 5 Strana: 0505
Zkázný = zkázonosný. Kká. K sl. j. 215. Z. vášně. Mus. 1880. 264.

418915   Zkázodárný Svazek: 7 Strana: 1142
Zkázodárný, Verderben spendend. Rk.

418916   Zkázonosnosť Svazek: 9 Strana: 0406
Zkázonosnosť přílišné centralisace. Pal. Pam. 197.

418917   Zkázonosný Svazek: 5 Strana: 0505
Zkázonosný, Verderben bringend, ver- derblich, unheilschwanger. Z. válka, J. Lpř., osidlo, Čch. L. k. 47., zvyk, Osv. I. 559., jiskra, Kls., úklad, sudba, Msn. Or. 65,, 86., priepasť. Lipa 261. Na krajinu i na národ vzdy z-ný účinok majú v statnom vlada- rení také premeny. Lipa 161. — komu. Úskalí, všem kupcům z-né. Shakesp. Tč.

418918   Zkázorodý Svazek: 9 Strana: 0406
Zkázorodý. Z. božka. Louk. 59.

418919   Zkazování Svazek: 7 Strana: 1142
Zkazování, corruptio. Pršp. 63.

418920   Zkazovati Svazek: 5 Strana: 0505
Zkazovati, vz Zkázati.

418921   Zkázovestný Svazek: 8 Strana: 0512
Zkázovestný. Kká. Puš. Roz. 8.

418922   Zkazový Svazek: 8 Strana: 0512
Zkazový = zkázonosný. Slov. Kal. S. 215.

418923   Zkázumyslivý (šp Svazek: 5 Strana: 0505
Zkázumyslivý (šp. m.: záhubu, zkázu ob- mýšlející, zkázu soptící, zlomyslný, zhoubný, 'okoóifq(i)v). Lšk.

418924   Zkázy plný Svazek: 5 Strana: 0505
Zkázy plný, verderbnissvoll. Dch. Z. smrť. Tč.

418925   Zkázylibý Svazek: 7 Strana: 1142
Zkázylibý, schadenfroh. Hvz.

418926   Zkazyny Svazek: 9 Strana: 0406
Zkazyny = zkažený. Slez. Lor. 81.

418927   Zkaždodenněti Svazek: 5 Strana: 0505
Zkaždodenněti = každodenním se státi, alltäglich werden. Cf. Zvšedněti. Jg.

418928   Zkaždodenniti Svazek: 5 Strana: 0505
Zkaždodenniti, alltäglich machen. — co: lék. Rostl.

418929   Zkaželec Svazek: 10 Strana: 0532
Zkaželec, lce, m. = pucher. Dšk. Km. 41.

418930   Zkaželý Svazek: 8 Strana: 0512
Zkaželý = zkažený. Z. máslo. Kat. z Žer. II. 227. Zkecati co = zkaziti, verpfuschen. Us. Crmk.

418931   Zkaženec Svazek: 5 Strana: 0505
Zkaženec, nce, m., ein verdorbener Mensch. U Olom. Sd. — Z. = zkažená švestka, die Tasche. Vz Puchr.

418932   Zkažení Svazek: 5 Strana: 0505
Zkažení, n., das Verderben, Verschlech- tern. Z. jest špatné umění. D. — Z. — «bo- ření, zahubení, das Verderben, die Vernich- tung. V. Něco na z. přivésti. Kram. Z. města. Propuštění jest ve dsky vložené věci a za- psané z. Vš. Jir. 344. Obecné dobré z. vzalo. Mudr. — Z., der Verbrauch. Užitek vína jest z. vína. Exc.

418933   Zkažení Svazek: 7 Strana: 1142
Zkažení. Když bývá z. slunce neb za- tměnie. Let. 242.

418934   Zkaženími Svazek: 5 Strana: 0505
Zkaženími, y, í. = věc zkažená, das Ver- derbniss, etwas Verdorbenes. Ros., Br.

418935   Zkaženosť Svazek: 5 Strana: 0505
Zkaženosť, i, f., das Verderbniss. Z. du- ševní Osv. I. 156.

418936   Zkaženost Svazek: 9 Strana: 0406
Zkaženost' mládí špatně sluší Jirán. 32.

418937   Zkažený Svazek: 5 Strana: 0505
Zkažený; -žen, a, o, verdorben, vernich- tet. Vz Zkaziti. Z. hodiny, D., krev, V., česť, Jel., pes (vzteklý). Us. Z. vkus. Us. Nič nieto nečistejšieho ako povetrie z-né. Zátur. Kdyžkoli Bukovina přišiel s tiem listem ke dskám a okázal před úřadem pro- řezaný a zkažený. Arch. III. 312. Hříšní nejsou a zkaženého přirození nemají. BR. II. 206 b. V z-ném městě kámen na ka- meni neostává. Hus II. 312. Z-ho (člověka) se nic nechytí. Vz Zlý. Lb. — kde: na (ve) své živnosti. U Solnice. — jak. Li- dem z přirození svého z-ným. BR. II. 20. a. — proč. I přečti i starý i nový zákon, nenalezneš, by pro který hřiech byla krá- lovstvie tak zkažena jako pro zprznění smilné. Hus I. 204.

418938   Zkažený čím Svazek: 7 Strana: 1142
Zkažený čím. Ješto mají z-né dásni milováním věcí tohoto světa. Št. Kn. š. 46.

418939   Zkažilý Svazek: 8 Strana: 0580
Zkažilý = zkažený. Z. list. Kn. drn. 82. Cf. Zkaželý (3. dod.).

418940   Zkažování Svazek: 10 Strana: 0532
Zkažování, n, corruptio. Rozk. P. 1635.

418941   Zkažovati Svazek: 10 Strana: 0532
Zkažovati, vz Zkaziti.

418942   Zkedy Svazek: 5 Strana: 0505
Zkedy. Len zkedy nezkedy rozkázal, aby mu uvarili demikát; Zkedy nezkedy prišli už potom k železnej hore. Dbš. Sl. pov. I. 54., 345.

418943   Zkejsnouti Svazek: 5 Strana: 0505
Zkejsnouti, vz Zkýsnouti.

418944   Zkel Svazek: 5 Strana: 0505
Zkel = odkud, woher. Z. iděš. Na Ostrav. Tč.

418945   Zkelkolvěk Svazek: 5 Strana: 0505
Zkelkolvěk = odkudkoliv, von wo im- mer. Vem to z.; Přišli ludé z. z Moravy, aus allen Gegenden. Na Ostrav. Tč.

418946   Zkelo Svazek: 5 Strana: 0505
Zkelo = ztolko. Ta hruška zvalila sa na Ježibabu a len z. že ju nezadlávila. Dbš. Sl. pov. VI. 10.

418947   Zkeřiti se Svazek: 5 Strana: 0505
Zkeřiti se, il, ení = zkeřnatěti. Vaň. Hosp. 42.

418948   Zkeřnatěti Svazek: 5 Strana: 0505
Zkeřnatěti, ěl, ění, strauchig werden. Obilí zkeřnatí. Vaň.

418949   Zkeščeti Svazek: 5 Strana: 0505
Zkeščeti, el, ení = zkýštěti, proměniti se v kýšku (o mléce). Na Hané. Bkř.

418950   Zkiad Svazek: 5 Strana: 0505
Zkiad = odkud, woher. Na Slov. Vrany, vrany, čierne vrany, z. letíte, z ktorej strany? Lipa 361.

418951   Zkial Svazek: 8 Strana: 0512
Zkial (odkud) prišiou (vlk přišel), ztia aj pôjde (odejde). Phľd. 1894. 203.

418952   Zkiščeé Svazek: 9 Strana: 0406
Zkiščeé = zkysati (o mléku. Sr. Kiška). Slez. Lor. 81.

418953   Zkizzovník Svazek: 10 Strana: 0532
Zkizzovník, u, m. = sbírka zkizz. Chyt. 33.

418954   Zkládati Svazek: 5 Strana: 0505
Zkládati, vz Složiti.

418955   Zkladykurykus Svazek: 8 Strana: 0512
Zkladykurykus. Co to? Z klády kůry kus (žertem). Tkč.

418956   Zkľagati Svazek: 5 Strana: 0505
Zkľagati = mléko teplým klagem sesý- řiti, die Milch käsen. Dch. Kvas či kyslina z toho povstalá zkľagá mlieko. Na Slov. Dbš. Obyč. 57.

418957   Zklamalý Svazek: 5 Strana: 0505
Zklamalý = zklamaný, betrogen, ge- täuscht. Tkadl.

418958   Zklamaně Svazek: 7 Strana: 1400
Zklamaně. Aby na ni z. zpoléhali. Chč. m. s. III. 73.

418959   Zklamání Svazek: 5 Strana: 0505
Zklamání, n., die Täuschung, Enttäu- schung. Dch. Vz Sklamání.

418960   Zklamání Svazek: 10 Strana: 0532
Zklamání, n., illusio. Mill. 4a.

418961   Zklamaný Svazek: 5 Strana: 0506
Zklamaný; -án, a, o, ge-, enttäuscht. 2. láska, Mus. 1880. 479., naděje.

418962   Zklamatel Svazek: 5 Strana: 0506
Zklamatel, e, m., vz Sklamatel.

418963   Zklamatelnosť Svazek: 5 Strana: 0506
Zklamatelnosť, i, f., die Täuschbarkeit.

418964   Zklamati Svazek: 5 Strana: 0506
Zklamati, vz Sklamati.

418965   Zklamavatelný Svazek: 5 Strana: 0506
Zklamavatelný, vz Sklamavatelný.

418966   Zklamovati koho jak Svazek: 10 Strana: 0532
Zklamovati koho jak. Lstivě otce z. Kar. 53. Vz Zklamati.

418967   Zklamovný Svazek: 5 Strana: 0506
Zklamovný = klamný, täuschend. Z dárek (jímž zklamává i se i davače o duši). Hus III. 232.

418968   Zklasiti se Svazek: 5 Strana: 0506
Zklasiti se, Aehren bekommen.

418969   Zklasovati Svazek: 5 Strana: 0506
Zklasovati = pobiti. Už dnes hodně much z-val. U Rychn.

418970   Zkláti Svazek: 5 Strana: 0506
Zkláti, vz Skláti.

418971   Zklátiti Svazek: 5 Strana: 0506
Zklátiti, vz Sklátiti.

418972   Zklaveť Svazek: 8 Strana: 0512
Zklaveť = na ruce ochromnouti. Slov. Zátur.

418973   Zklavěti Svazek: 5 Strana: 0506
Zklavěti, ěl, ění = ztuhnouti, erstarren. Slov. Plk.

418974   Zkľaveti Svazek: 9 Strana: 0406
Zkľaveti. Prsty od zimy mu zkľavely. Zát Př. 231b.

418975   Zklázněnie Svazek: 5 Strana: 0506
Zklázněnie, n. = ochabení, ochablosť, zlenivělosť, malomyslnosť, die Ermattung, Erschöpfung, der Kleinmuth. Kúzly něka- kými z. na smysle vídali sme, že mnozí od takových zbývali smysla skrze jich kúzla. Št. Vz. násl.

418976   Zklázniti Svazek: 5 Strana: 0506
Zklázniti, il, ěn, ění; zklazňovati = leni- vým; ochablým, hloupým učiniti, faul oder dumm o. matt machen. Vz Zklázněnie. — koho, Prav. živ. — se. Us.

418977   Zklazňovati Svazek: 10 Strana: 0532
Zklazňovati, stupefacere. — co: smysl. Čtver rkp. dle Hanky 27. — Mg.

418978   Zkĺcť Svazek: 5 Strana: 0506
Zkĺcť = ztlouci. Na Slov. Zátur.

418979   Zklčkovať Svazek: 7 Strana: 1142
Zklčkovať = pomrviti, zcuchati. Z. niti. Val. Brt. D. 300.

418980   Zklejovatělý Svazek: 5 Strana: 0506
Zklejovatělý, leimig geworden. Plk.

418981   Zklejovatěti Svazek: 5 Strana: 0506
Zklejovatěti, ěl, ění = klejovatým se státi, leimig werden. Plk.

418982   Zklejsnouti Svazek: 7 Strana: 1142
Zklejsnouti = zahynouti, zemříti. U N. Kdýně, u Ronova. Rgl.

418983   Zklektati Svazek: 5 Strana: 0506
Zklektati, vz Sklektati.

418984   Zklektati co komu Svazek: 8 Strana: 0512
Zklektati co komu. Z-li sobě sami fa- lešný a křivý, pustivše pravý, rozum (výklad) svých předků. Chč. Mik. 487.

418985   Zklenouti Svazek: 5 Strana: 0506
Zklenouti, vz Sklenouti.

418986   Zklepati Svazek: 5 Strana: 0506
Zklepati, vz Sklepati.

418987   Zklepěchelý Svazek: 5 Strana: 0506
Zklepěchelý, lépe: zklepěšelý, schlaff, herabhängend.

418988   Zklepěcheti Svazek: 5 Strana: 0506
Zklepěcheti, lépe: zklepěšeti, schlapp wer- den. Jg. Slov.

418989   Zklepěšeti Svazek: 5 Strana: 0506
Zklepěšeti, el, ení, vz Zklepěcheti.

418990   Zklepotati Svazek: 7 Strana: 1142
Zklepotati. Na kamennej dlažbe pod- kova zklepoce. Slov. Orl. III. 106.

418991   Zklesnouti Svazek: 5 Strana: 0506
Zklesnouti, vz Sklesati.

418992   Zklevetati Svazek: 7 Strana: 1142
Zklevetati. Nevím, co jsou mezi sebou z-li. Wtr. exc.

418993   Zklíbati Svazek: 7 Strana: 1142
Zklíbati = poklubati. Ptáci netopýra zklíbachu. Ezp. 2199.

418994   Zklíčiti Svazek: 5 Strana: 0506
Zklíčiti, vz Sklíčiti. — Z. = vzklíčiti, aufkeimen. — abs. Zaseje-li se dopoledne semeno (zvl. pohanka), brzy zklíčí. Na mor. Val. Vck.

418995   Zkličkovatěti Svazek: 5 Strana: 0506
Zkličkovatěti, ěl, ění = klíčiti se, kei- men, aufkeimen. — kde. Semeno v zemi zkličkovatí. Víd. list.

418996   Zkličkovati Svazek: 5 Strana: 0506
Zkličkovati, vz Skličkovati.

418997   Zkliditi Svazek: 5 Strana: 0506
Zkliditi, vz Skliditi.

418998   Zklidnělý Svazek: 10 Strana: 0532
Zklidnělý pohled. Zvon V 396.

418999   Zklidnění Svazek: 7 Strana: 1142
Zklidnění, n., Beruhigung. Dk. Dj. f. 202.

419000   Zklidněný Svazek: 7 Strana: 1142
Zklidněný, beruhigt. Dk. Dj. f. 203.