167001   Napajedlo Svazek: 6 Strana: 1102
Napajedlo, nápajedlo. Ovce vzešly z na- pajedí. BO. — N. = napájecí přístroj par- ního kotlu atd. Hrm. 19. N. = nádoba k na- pájení včel, der Tränknapf. Lšk.

167002   Napajedlo Svazek: 8 Strana: 0225
Napajedlo, a, n., lavacrum. Ol. cant. 4. 2. (Gb.).

167003   Napajedlo Svazek: 9 Strana: 0179
Napajedlo, a, n. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 147.

167004   Napajedlo, a, n Svazek: 2 Strana: 0052
Napajedlo, a, n., místo, z něhož se do- bytek napájí, die Tränke. V. — Napajedla, del, pl., n., mé. na Moravě u Uh. Hradiště, něm. Napajedí. Vz S. N.

167005   Napajedly Svazek: 6 Strana: 1102
Napajedly. Sdl. Hr. III. 94., Rk. Slov., Arch. VII. 611.

167006   Napajedly Svazek: 9 Strana: 0179
Napajedly, Napajedla. Sr. Gb. H. ml. III. 1. 147., Brt. P. n. 210.

167007   Napajedský Svazek: 6 Strana: 1102
Napajedský, ého, m., sam. u Kašper- ských Hor.

167008   Napajedzyn Svazek: 9 Strana: 0179
Napajedzyny (napajeděný, val. ) = do- pálený. Slez. Lor. 75.

167009   Napájení Svazek: 2 Strana: 0052
Napájení, í, n., das Tränken. N. dobytka. Koně k n. vésti. Kom.

167010   Napájení Svazek: 6 Strana: 1102
Napájení parního kotlu. Mj. 141., Šmr. 53.

167011   Napájení Svazek: 10 Strana: 0196
Napájení, n. = máčení, roztoky. Zach. Test. 148.

167012   Napájeti Svazek: 2 Strana: 0052
Napájeti, 3. pl. -ejí, ej, el, en, ení (z koř. pi, i v aj se stupňovalo. Gb. Hl. 142.); na- pojiti, il, en, ení = dáti píti, tränken, zu trinken geben. —co, koho: napoj dobytek, Us., koně. Jel. Déšť, sníh napájí zemi. Br. N. duši žíznivou. Br. Já vás nebudu napájat. Na mor. Zlínsku. Brt. Přieval napojije zemi. BO. — se, koho, co čím: koně vodou, V., se krví, Troj., meč krví, prach vodou, Háj., něco kyselinou, Vys., louku vodou. Us. Strom se mizou země napájí a krmí. Kom. Did. 77. — Po něm on se svým bratrem v ko- nírně, pod kolnou, z potoka koně napájel.

167013   Napájeti Svazek: 9 Strana: 0179
Napájeti. Sr. Gb. H. ml. III. 2. 340.

167014   Napájeti co, koho Svazek: 6 Strana: 1102
Napájeti co, koho: kotel, Hrm. 19., Šmr. 146., žíznivého. GR., Mž. 19. Až mne napojíš, teprva mě mrskej. Bž. exc. — čím. Potokem rozkoší n-jíš je. Ž. brn. N-li mě octem. Ž. wit. 68. 22. Tajemná jara síla dvoje rtiky, dvoje ňadra sladkým štěstím napojila. Hdk. — se, koho čeho. N-jil tě všeho dobrého. BO. N. šípy kirve. Ž. wit. Deut. 42.

167015   Napájeti koho čeho Svazek: 7 Strana: 1333
Napájeti koho čeho. strč. Gb. Ml. II. 108. Cf Nakrmiti (2. dod.).

167016   Napájeti koho čeho Svazek: 8 Strana: 0225
Napájeti koho čeho. Aby je n-jel té lži. Chč. m. s. 67. Napojil je svého ducha, Chč. (Vlč. Lit. 187.). Cf. Naplniti.

167017   Napájiště Svazek: 2 Strana: 0052
Napájiště, ě, n., die Tränke, šp. tvořeno, lépe: napajedlo. Jg.

167018   Napajkosiť Svazek: 6 Strana: 1102
Napajkosiť = nahněvati. Slov. Bern.

167019   Napajošený Svazek: 10 Strana: 0631
Napajošený = nahněvaný. Phľd. XXIV. 479.

167020   Napajtati co Svazek: 9 Strana: 0179
Napajtati co = nakrásti, z erbeuten. Tům. 39.

167021   Napajtovati Svazek: 6 Strana: 1102
Napajtovati kapsy = naplniti uloupe- nými věcmi, z něm. Na Hané. Wrch.

167022   Nápak Svazek: 6 Strana: 1102
Nápak, u, m. = náhoda. N-kem někam přijíti. Na Hané. Bkř.

167023   Napakovati Svazek: 6 Strana: 1102
Napakovati, auf-, einpacken. N-val celou truhlu prádlem, prádla do truhly, zboží na vůz. Us. Tč,

167024   Nápal Svazek: 2 Strana: 0052
Nápal, u, m., čím se co napaluje. N-lem železným je znamenali. Das Brandeisen. Milič. 115.

167025   Napal Svazek: 7 Strana: 1333
Napal, a, m., tensor. Pršp. 45. 16.

167026   Napal Svazek: 10 Strana: 0196
Napal, a, m., tensor (de nominibus per- sonarum). Rozk. P. 1116.

167027   Nápalečník Svazek: 10 Strana: 0196
Nápalečník, u, m. = kruh; prsten. V z'o- dějské mluve.

167028   Napálenec Svazek: 6 Strana: 1102
Napálenec, nce, m. = napálený, der An- geschiuierte. Dch.

167029   Napálený Svazek: 6 Strana: 1102
Napálený; -en, a, o, angezündet; okla- maný, ošizený, geprellt; dožraný, aufge- bracht; opilý, angetrunken. Us. Bkř.

167030   Napáliti Svazek: 2 Strana: 0052
Napáliti, il, en, ení, napalovati, anzünden, anbrennen, viel brennen. — co: svíci, dříví. Us. — čeho: vápna, cihel, kořalky (i. e. mnoho). Jg. — někoho = ošiditi, ohnouti, einen daran kriegen, prellen, anschmieren, anplauschen, dupiren. Us. Dch. Napálil se. — co, koho čím. Svíčku sirkou. Tou koupí se napálil. Vz Páliti.

167031   Napáliti koho také Svazek: 6 Strana: 1102
Napáliti koho také = dopáliti, aufbrin- gen. — koho čím: řízným vtipem. Us. — co: lunt, svíčku; míč palaestrou. Us. Rgl.

167032   Nápalka Svazek: 6 Strana: 1102
Nápalka, y, f. = nápal.

167033   Napalování Svazek: 6 Strana: 1102
Napalování, n., wiederholte Anzündung; n. míče, das Schlagen. Kos.

167034   Napamatať koho o čem Svazek: 6 Strana: 1102
Napamatať koho o čem, Jemanden an etwas erinnern. Slov. Bern.

167035   Napamatlivosť Svazek: 6 Strana: 1102
Napamatlivosť, i, f., die Erinnerlichkeit. Slov.

167036   Napamatlivý Svazek: 6 Strana: 1102
Napamatlivý, erinnerlich. Slov. Bern.

167037   Napamatnosť Svazek: 6 Strana: 1102
Napamatnosť = napamatlivosť. Bern.

167038   Napamátný Svazek: 2 Strana: 0052
Napamátný, zum Gedächtniss dienend. Pam. kut.

167039   Napamatovať se Svazek: 6 Strana: 1102
Napamatovať se, genug im Gedächtniss tragen, sich erinnern. — koho, vz Napa- matať. Bern.

167040   Napaměť Svazek: 7 Strana: 1333
Napaměť chyb m.: nazpamět, z paměti. Gb. Ml. II. 131.

167041   Napamětná Svazek: 2 Strana: 0052
Napamětná. Dostal napamětnou, ein An- denken. Us.

167042   Napantati čeho Svazek: 6 Strana: 1102
Napantati čeho: hloupoty = naplésti, namluvili. Mor. Brt. D. 246. Vz Pantati.

167043   Näpantošiti, napantušiti Svazek: 2 Strana: 0052
Näpantošiti, napantušiti, namluviti, aufreden. Žid.

167044   Napapati se čeho Svazek: 6 Strana: 1102
Napapati se čeho = najísti se. Us. Tč.

167045   Napapkati sa Svazek: 6 Strana: 1102
Napapkati sa = napapati se. N. sa zrna do sytosti. Orl. X. 111.

167046   Napapouškovaný Svazek: 10 Strana: 0196
Napapouškovaný = naučený. Nár. list. 1904. 210. 13.

167047   Napapouškovat něco Svazek: 10 Strana: 0196
Napapouškovat něco = něčemu se na- učiti nerozuměje tomu. Us.

167048   Napaprati Svazek: 6 Strana: 1102
Napaprati, napiprati co kam, hinschmie- ren. N. úlohu do sešitu. Mor. Tč.

167049   Napaprčený Svazek: 6 Strana: 1102
Napaprčený; -en, a, o = nazlobený, do- braný, aufgebracht. Slov. Zátur.

167050   Napaprčili Svazek: 6 Strana: 1102
Napaprčili, il, en, ení = rozhněvati. Slov.

167051   Napaprčiti koho proti komu Svazek: 8 Strana: 0225
Napaprčiti koho proti komu = popu- diti, nahněvati. Phľd. XII. 290., 653., 710., XIV. 392.

167052   Nápar Svazek: 6 Strana: 1102
Nápar, u, m. = nápara. Šd.

167053   Nápara Svazek: 2 Strana: 0053
Nápara, y, f., naparování, überlautes, un- gestümmes Schreien, übermässige Anstren- gung. Hý. — N., napaření, die Bähung. Sš. Oa. 97.

167054   Naparádit se Svazek: 8 Strana: 0225
Naparádit se = nadovádeti se. Přer. Brt. D. II. 360.

167055   Naparáditi se Svazek: 6 Strana: 1102
Naparáditi se, dil, děn, ení, sich auf- putzen. Us. Mtl.

167056   Napárati Svazek: 2 Strana: 0053
Napárati (rám, -ři), naparovati, naparo- vati, naparovávati, viel trennen, schleissen, antrennen. — co: kabát (počíti jej párati), Jg., kůži (naříznouti). Sp. — čeho. Ten napáral šatů (mnoho). Us. — se čeho, s čím. Toho kabátu dosti se napáral. Us. Dosti se s tím napáral (napiplal), hat viel Zeit damit versplittert. Ros.

167057   Naparfumováný Svazek: 10 Strana: 0196
Naparfumováný seladon. Vlč. Lit. II. 2. 31.

167058   Naparchač Svazek: 6 Strana: 1102
Naparchač, e, m. = nabadač. Slov. Bern.

167059   Naparchati Svazek: 2 Strana: 0053
Naparchati, nabádati, aufhetzen; hněvati, aufbringen. Na Slov. Bern.

167060   Napárkovati Svazek: 6 Strana: 1102
Napárkovati uzenky (párků z nich na- dělati). Us. Msk.

167061   Naparování Svazek: 2 Strana: 0053
Naparování, n., die Wichtigthuerei. Dch. Vz Naparovati se.

167062   Naparovať Svazek: 10 Strana: 0196
Naparovať, e, m. = kdo se naparuje. Rais. Lep. 110., 153.

167063   Naparovati co proč Svazek: 6 Strana: 1102
Naparovati co proč = namáhati se. Nač sa s tým n-ješ ? Brt. D. 234. K jejichžto (slov těch) odhalení nejedni vtipové svou veškerou sílu n-li. Sš. II. 39.

167064   Naparovati se Svazek: 2 Strana: 0053
Naparovati se = křičeti co chřtánu míti, sehr schreien, wichtig thun, sich patzig ma- chen, sich in die Brust werfen. Dch. Co se naparuješ? Us. —co: síly ducha n. (namá- hati). Sš. L. 189. Ďábel síly své naparoval, aby království svého nad lidmi neztratil. Sš. Mt. 63. — N. se = namáhati se s něčím. Us. na Mor., Brt., Hý. — se oč. Hle! jak se o to naparuje (zastává se). Us. Rychn. — se s čím: s tíží, sich mit einer schweren Last viel abgeben. Us. na Mor. Mřk., Brt.

167065   Naparstok Svazek: 8 Strana: 0225
Naparstok, stku, m. = náprstek. Phľd. 1893. 431.

167066   Nápary Svazek: 6 Strana: 1102
Nápary, pl., m. = napařené mokré po- zemky, pole u Žihobec; V N-rech = luka u Dražovic na Suš. BPr.

167067   Nápařek Svazek: 2 Strana: 0053
Nápařek, řku, m., die Bähung. Rk.

167068   Nápařek Svazek: 8 Strana: 0225
Nápařek, řku, m. = pařidlo, Bähemittel, n. Sterz. I. 380. Cf. Náhřivka.

167069   Napařený Svazek: 6 Strana: 1102
Napařený; -en, a, o, vz Napařiti. N-ná či spařená samohláska (!) = měkká. Utvořil Rosa. — N. = opilý. Us. Kšá., Dhn., BPr.

167070   Napařený Svazek: 10 Strana: 0196
Napařený n. spařený. N. souhláska = měkká! Rosa.

167071   Nápařezní Svazek: 6 Strana: 1102
Nápařezní, vz Nákmenní. Rst. 446.

167072   Napařikovský Svazek: 6 Strana: 1102
Napařikovský rybník u Klat. Blk. Kfsk. 1105.

167073   Napařiti Svazek: 2 Strana: 0053
Napařiti, il, en, ení, brühen; bähen, ein- brühen. D. — co: prádlo. Us. — co komu: píci dobytku. Us. — koho = dotírati na koho, dopalovati jej, necken. Na Slov. — se čím: horkou vodou. Us. — se kde (v čem, nad čím). Us. N. se také = opiti se. Na Mor. a i v Čech. Hý.

167074   Napářiti Svazek: 2 Strana: 0053
Napářiti, il, ení, pářením práci míti, lange rudern. Čihař se někdy napáří a nic nepři- páří, der Vogelsteller rudert manchmal lange und rudert nichts herbei, bp.

167075   Napařiti komu Svazek: 6 Strana: 1102
Napařiti komu. N-lo jim to = nahnalo stractiu. Val. Vck.

167076   Napařování Svazek: 6 Strana: 1102
Napařování, n. N. sladu. Vz Napařiti. Zpr. arch. VIII. 61. Cf. Slov. zdrav.

167077   Napasciť Svazek: 6 Strana: 1102
Napasciť = napásti. Slov.

167078   Nápasek Svazek: 6 Strana: 1102
Nápasek, sku, m., Gürtelkette, f. Šm.

167079   Napasený Svazek: 6 Strana: 1102
Napasený; -en, a, o, vz Napásti. Máš n-nou hubu (vyjedenou). Us. — Je n. = opilý. Us.

167080   Napasice Svazek: 6 Strana: 1102
Napasice, vz Nepasice. Rk. Slov.

167081   Napaskuditi Svazek: 6 Strana: 1102
Napaskuditi, vz Paskuditi.

167082   Napaslivý Svazek: 6 Strana: 1102
Napaslivý, beikelig, zu einer Krankheit inkribirend. U Místka. Škd.

167083   Napasrdený Svazek: 6 Strana: 1102
Napasrdený; -den, a, o. N. ako sršeň. Slov. Mt. S. I. 101.

167084   Nápasť Svazek: 2 Strana: 0053
Nápasť, i, f., nehoda, die Mühsal. N-sti časové. Pass. 12. Báti se n-sti. Výb. I., St. skl. — N., tentatio, zkušení, vyzvědění. Kat. 1805. — N., nápad, der Anfall, Erbanfall. Ježto jest mi k tomu zbožie svú nápasť dala. Půh. ol. 1437. fol. 11.

167085   Nápasť Svazek: 6 Strana: 1102
Nápasť, casus. Půh. ol. 1437. VMV. ne- pravá glossa. Pa. Boje se všeliké nápasti. Alx. V. v. 876. (HP. 22.). Mé srdce bydlí v túžebné nápasti (al. žalosti). Výb. II. 640. Mor i hlad i n-sti. Ev. víd. 94. Tista sem tam běhá v své n-sti; N. zrušiti, Správně zhynu túž n-stí. Ezp. 539., 1233., 2320.

167086   Napasť Svazek: 7 Strana: 1333
Napasť. Kat. 1805. N, terror. 14. stol. D. Gesch. 186. N. = pasť, osidlo. Mor. Kld. II. 95.

167087   Nápasť Svazek: 8 Strana: 0225
Nápasť, terror. Ev. víd. 132. L. 21. 11.

167088   Napásti Svazek: 2 Strana: 0053
Napásti, pasu, pas, pasa (ouc), pásl, sen, sení, satt weiden. — koho: voly, koně, ovce, husy. Us. — co, koho čím. Čím oko na- paseš, tím břicha nenasytíš. Pk. — se, sich satt weiden, satt werden. Jg. Dobytek se už napásl. Us. O člověku n. se = zbohatnouti. Vz Pásti.

167089   Napásti Svazek: 6 Strana: 1102
Napásti. — co v čem. Aby svú zlú voli mohl n. v obžerství, v krčmách. Št. Kn. š. 169. —- co jak. Každý podlé své zlé žádosti svú vuoli n. chce. 1b. 93. — se kde. Na týchto pašienkoch sa ani húska nenapasie. Slov. ZObz. XXIII. 155. — N. = napadnouti. Laš. Tč.

167090   Nápastník Svazek: 6 Strana: 1102
Nápastník, a, m., der Nachsteller. Zbr. Lžd. 104.

167091   Nápästník Svazek: 6 Strana: 1102
Nápästník, u, m. = rukávník, der Stutzel. Slov. LObz. XIX. 140.

167092   Nápastný Svazek: 10 Strana: 0196
Nápastný. Věci sú případné neb n-né (existunt accidentia). Pat. Jer. 57. 16. Sr. Nepastný.

167093   Napastovať Svazek: 10 Strana: 0631
Napastovať = drážniť. Spiš. Sb. sl. IX. 50.

167094   Napašmanie Svazek: 9 Strana: 0179
Napašmanie, n. = nabažení se. Zát. Př. 274. Pozn.

167095   Napašmati Svazek: 6 Strana: 1102
Napašmati = rozdrážditi, navnaditi, lü- stern machen. Slov. Rutk. 51. — koho. On mne n-mal a navnadil školami. Koll. IV. 152.

167096   Napat Svazek: 6 Strana: 1102
Napat = napíti, napnouti. Bern.

167097   Napať Svazek: 8 Strana: 0225
Napať. Napało mu = byl v úzkých. Val. Brt. D. II. 346.

167098   Napat, vz Svazek: 2 Strana: 0053
Napat, vz Napiat.

167099   Nápatek Svazek: 6 Strana: 1102
Nápatek, tku, m. = opatek. Bern.

167100   Napatí, n Svazek: 6 Strana: 1102
Napatí, n. = napětí. Bern.

167101   Napatnástěný Svazek: 7 Strana: 1333
Napatnástěný = silně opilý. Val. Slavč. 86.

167102   Napatnástěný Svazek: 9 Strana: 0179
Napatnástěný = opilý. Val. Čes. 1. X. 142.

167103   Napatřiti se čeho, na co Svazek: 2 Strana: 0053
Napatřiti se čeho, na co. Rk. Napatříš se líčka červeného. Sš. P. 206. Vz Patřiti. Sich satt sehen.

167104   Napatý Svazek: 6 Strana: 1103
Napatý. Míti holku n-tou (napiatou, na- mluvenou). U Kr. Hrad. Kšť.

167105   Napatý Svazek: 10 Strana: 0196
Napatý. Rovný buď jako pila v rame- nách n-tá (napiatá). Zvon IV. 13.

167106   Nápažek Svazek: 6 Strana: 1103
Nápažek, žku, m., das Armband. Lpř.

167107   Napažit CO Svazek: 8 Strana: 0225
Napažit CO = nastrojiti, narafičiti. Zábř. Brt. 1). II. 346.

167108   Napažiti Svazek: 2 Strana: 0053
Napažiti, il, en, ení, napasovati, beschla- gen, überschalen. — co: kosu zlomenou (pa- žením napraviti, durch ein Blech verbinden). Us. Marek.

167109   Nápažní Svazek: 6 Strana: 1103
Nápažní seky v šermu, die Armhiebe. NA. III. 72.

167110   Napažovací Svazek: 2 Strana: 0053
Napažovací dláto (tenké, půldruhého prstu zšíří; náčiní mlýnské), eine Mühlmeissel. Us.

167111   Napažovač Svazek: 2 Strana: 0053
Napažovač, e, m., napažovací dláto. Us.

167112   Napažovati Svazek: 2 Strana: 0053
Napažovati, zwicken (in der Mühle). Rk.

167113   Napéci Svazek: 2 Strana: 0053
Napéci, peku, pec, pekl, čen, čení; na- pekati, napekati, backen, abbacken. — čeho: chleba (mnoho, dosti), koláčů. — čeho pro koho: chleba pro vojsko (vojsku). Ros. — Chléb napeká = peče se, počíná se péci. Ros. — čeho kde: v peci, v troubě. Us. Vz Péci.

167114   Napéci kdy Svazek: 6 Strana: 1103
Napéci kdy. Napečem s neděle některý týden. Us. Dř. — kolik. Napeče mu pod věrtel vdolků. Sl. ps. 288.

167115   Napeč Svazek: 2 Strana: 0053
Napeč, e, f., napečení, das Gebäck. Za- děláno chleba na dvě nápeče (na dvě peci). Us. Litomyšl.

167116   Napečený Svazek: 6 Strana: 1103
Napečený; -en, a, o, gebacken. Us.

167117   Napečetiti Svazek: 6 Strana: 1103
Napečetiti, viel siegeln. Us.

167118   Napěchovati Svazek: 2 Strana: 0053
Napěchovati, nacpati, natlouci, voll- propfeH. — co čím kam; vlnu nohama do pytlů. N. mlat, mlatevnu. Hý. — se, dlouho, mnoho pěchovati. To jsme se toho mlatu napěchovali. Hý.

167119   Napěchovati co kam Svazek: 6 Strana: 1103
Napěchovati co kam: zemi mezi stěny. Us.

167120   Nápek Svazek: 6 Strana: 1103
Nápek, u, m. = nápeč. Peče 16 bochníků na n. U Kr. Hrad. Kšt., Hk.

167121   Napékati Svazek: 2 Strana: 0053
Napékati, vz Napéci.

167122   Napékati Svazek: 6 Strana: 1103
Napékati. N-ká ho (naléhá naň, snažně ho prosí), oby mu něco nového vyváďal (vypravoval). V Podluží. Brt.

167123   Napékati Svazek: 6 Strana: 1103
Napékati. N-ká mu (teče mu voda do bot, je v úzkých). Mor. Blý., Knrz., Brt. — koho = snažně žádati, nalákati na koho. V Podluží. Brt. D. 234.

167124   Napékati komu Svazek: 2 Strana: 0053
Napékati komu. Tomu napěká (má z ně- čeho strach). Us. na Mor., Brt.

167125   Napeleskati si čeho Svazek: 6 Strana: 1103
Napeleskati si čeho = napleskati? N-li sobě bohuov telecích, neřádného kněžstva. Krnd. 172., 173.

167126   Napelchaný Svazek: 6 Strana: 1103
Napelchaný = nacpaný. Orl II. 287.

167127   Napelchati Svazek: 2 Strana: 0053
Napelchati = naprati, vollstopfen. Slov.

167128   Napellin Svazek: 6 Strana: 1103
Napellin, u, m., v lučbě. Slov. zdrav.

167129   Napěněný čím Svazek: 10 Strana: 0196
Napěněný čím. Sklenice (pivem) n-ná. Rais. Lep. 106.

167130   Napěniti Svazek: 6 Strana: 1103
Napěniti, schäumend machen. Us.

167131   Nápěnka Svazek: 6 Strana: 1103
Nápěnka, y, f. = stužka u živůtku. Ži- vůtek má v předu 3 knoflíčky, spodní se zapíná, ostatní dva jsou s dírkami spojeny n-kami. U Domažl. Němc. IV. 257., Rnd. 165.

167132   Napěnožec Svazek: 2 Strana: 0053
Napěnožec, žce, m. Onen n. bude sě, chud sa, šešeliti, aby bohatá baba pojala jej. Št. N. 142.

167133   Napěnožec Svazek: 6 Strana: 1103
Napěnožec, žce, m. Onen n. bude se chůd jsa šešeliti, aby bohatá baba pojala jej. Št. (Hkl exc).

167134   Napěnožec Svazek: 10 Strana: 0196
Napěnožec, žce, m. = kdo napíná nohu. Prk. v Osv. 1886. 715. Vz násl.

167135   Napěnožka Svazek: 10 Strana: 0196
Napěnožka, y, m. = napěnožec (nadávka). Jrsk. VIII. 3. 271.

167136   Napepřiti Svazek: 6 Strana: 1103
Napepřiti, il, en, ení, pfeffern. — co: kožich, aby moli do něho se nedali. Us.

167137   Napepřiti někomu Svazek: 9 Strana: 0179
Napepřiti někomu = nasoliti Slád. Rom. 78.

167138   Náper Svazek: 7 Strana: 1333
Náper, n. m., Andrang. Anschlag. Bu- dovy nemohly odolati náperu vichřice. Nár. list.

167139   Napernělý Svazek: 6 Strana: 1103
Napernělý, beissend wie Pfeffer. Šm.

167140   Náperník Svazek: 6 Strana: 1103
Náperník, u, m., ein Brett auf einem Flosse, das Flossbrett. Loos., Škd.

167141   Nápěrov Svazek: 2 Strana: 0053
Nápěrov, a, m., ves v Prachensku. Tk. I. 432. III. 117.

167142   Napěrov Svazek: 6 Strana: 1103
Napěrov, a, m., zaniklá ves u Sušice. Rk. SI.

167143   Napeřený Svazek: 10 Strana: 0631
Napeřený. Kolo mlýnské lopatkami n-né. Čes. 1. XV. 229. Sr. Napeřiti.

167144   Napeřiti Svazek: 2 Strana: 0053
Napeřiti, il, en, ení. — co: kolo = lo- patku ke kruhu upevniti. Vys.

167145   Nápěstek Svazek: 2 Strana: 0053
Nápěstek, stku, m., das Handstützel, der Pulswärmer, Dch., rukávníček. Us.

167146   Nápěstek Svazek: 6 Strana: 1103
Nápěstek, vz Zápěstek.

167147   Nápestiční Svazek: 6 Strana: 1103
Nápestiční = na pestíku připevněný. Vz Brt. 446.

167148   Napěstovati, komu co Svazek: 2 Strana: 0053
Napěstovati, komu co: hubu (hubu pěstí natlouci, mit der Faust aufschlagen). Ros. — se s kým, s čím. Us. Vz Pěstovati.

167149   Napestřiti co Svazek: 10 Strana: 0196
Napestřiti co = vyšperkovati. Nár. list. 1901. č. 305.

167150   Napětí Svazek: 2 Strana: 0053
Napětí, n., der Anschlag. Ale že to na- pětí nepřátelské bylo hraběti pronešeno za času, nedopustil. Skl. IV. 181. Kapyor, když se mu při Kremži n. jeho strhalo, pomstil se brzy... Skl.

167151   Napětí Svazek: 6 Strana: 1103
Napětí plynů, ZČ. I. 400., mysli. Dk. P. 36.

167152   Nápěv Svazek: 2 Strana: 0053
Nápěv, u, m. N. sluje vůbec každá me- lodie čili každý podlé jistých zákonů me- lodicky a rhytmicky urovnaný sled tonů; zvl. se jím rozumí jistý ustálený zpěv k slo- vům básnickým. Vz více v S. N. a Sš. Pros. 51. Melodie. Sangweise.

167153   Nápěv Svazek: 6 Strana: 1103
Nápěv, u, m. N. stálý, cantus firmus. Mus 1880. N-vy písní čes. od Erbena. Vz Tf. Mtc. 234.

167154   Nápěv Svazek: 10 Strana: 0196
Nápěv lidových písní. Vz Brt. P. n. XL. nn.

167155   Nápěvně Svazek: 10 Strana: 0196
Nápěvně. Ton n. jistý. Brt. P. n. II.

167156   Nápěvník Svazek: 7 Strana: 1333
Nápěvník, n, m. = kniha, v nížto k pís- ním nápěvy se podávají, Melodiebuch, n. Šd. exc.

167157   Nápěvny Svazek: 2 Strana: 0053
Nápěvny, melodisch. Rk.

167158   Nápěvný Svazek: 10 Strana: 0196
Nápěvný sklon. Brt. P. n. II.

167159   Napchanec Svazek: 6 Strana: 1103
Napchanec, nce, m., sphaeroplea, der Kugelfaden, rostl. N. červený, s. annulina. Vz Rstp. 1874.

167160   Napchaný Svazek: 6 Strana: 1103
Napchaný, vollgestopft. Slov. Ssk.

167161   Napchatí Svazek: 6 Strana: 1103
Napchatí = napíchati, Mor. Tč., nacpati. Bern.

167162   Napiat Svazek: 2 Strana: 0053
Napiat, napjat, napat; napiatý, vz Napí- nati, Napnutý. Luk tuze napiatý puká. Ros. Má on dobře napiato — naměřeno. Ros.

167163   Napiatě Svazek: 2 Strana: 0053
Napiatě, vz Napnutě.

167164   Napiatí, n Svazek: 6 Strana: 1103
Napiatí, n. = napětí. Mour.

167165   Napiatosť Svazek: 2 Strana: 0053
Napiatosť, vz Napnutosť.

167166   Napíčiti Svazek: 2 Strana: 0053
Napíčiti, il, en, ení, nastrčiti, anstossen, zum Anstoss richten. — čím na koho. Na- piečiv svým dčbánem na ni, i rozbi Ježíšovi báni. Výb. I. 409.

167167   Napienožce Svazek: 7 Strana: 1333
Napienožce, e. m. = švihák, který nohy napíná, se staví. Št.

167168   Nápíhavý Svazek: 2 Strana: 0053
Nápíhavý, drobet píhavý, etwas sommer- fleckig. N. tvář.

167169   Napíchaný Svazek: 2 Strana: 0053
Napíchaný, angespiesst. Hlavy nakopiech napíchané. Rkk. 51.

167170   Napíchati Svazek: 2 Strana: 0053
Napíchati, napichovati; napíchnouti, chnul a chl, ut, utí, anstechen, anspiessen. — co, koho nač. Býk člověka na rohy napíchl, Us.; motýle na špendlík. — se. Zvíře se napíchlo. Us. — se čeho, s čím, lange nähen. Ta se té sukně napíchala n. s tou sukní (dlouho ji šila). Vz Píchati. — koho na koho napíchnouti — poštvati, aufreizen. Us.

167171   Napíchnutí, n Svazek: 2 Strana: 0053
Napíchnutí, n., der Anstich. D.

167172   Napíjati se, vz Svazek: 7 Strana: 1333
Napíjati se, vz Napiti se.

167173   Napikať Svazek: 6 Strana: 1103
Napikať, napiknouti = naháněti, starosti dělati, autregen, Sorgen machen. Mor. — Rk., Neor.

167174   Napilec Svazek: 6 Strana: 1103
Napilec, lce, m. = opilec. Slez. Šd. Laš. Brt. D. 234.

167175   Napíliti Svazek: 8 Strana: 0225
Napíliti = nařezati. N. dosek (prken) na rakev. Phľd. XII. 354. Cf. Pila.

167176   Napilovati Svazek: 2 Strana: 0053
Napilovati, viel feilen, anfeilen. — co. Napiloval to železo, ale nedopiloval ho. Us. — čeho. Ten toho napiloval. Us. — se čeho, s čím. Us.

167177   Napilý Svazek: 2 Strana: 0053
Napilý, angetrunken, berauscht. Ros. Je hrubě n. N. se motá. — čím: vínem. Jg.

167178   Napínací Svazek: 2 Strana: 0053
Napínací, k napínání, Spann-. N. kůže, oblouk, Jg., známek (zámek s napínáčkem, Stechschloss). Šp.

167179   Napínací Svazek: 6 Strana: 1103
Napínací pásky, hřebíčky (jimiž se kres- licí papír na rýsovní desku napíná a upev- ňuje), Us. Pdl., sval, Streckmuskel, vz Na- pínač. Šv. 33.

167180   Napínací Svazek: 9 Strana: 0179
Napínací kladivo klempířské, kterým se plechy rovnají, napínají. Ott. XIV. 345.

167181   Napinač Svazek: 2 Strana: 0054
Napinač, e, m., der Spanner, Jg., der Schnurspanner. Skv.

167182   Napínač Svazek: 6 Strana: 1103
Napínač, e, m., der Streckmuskel. Vz Napínací. Šv. 33., Schd. II. 331. N., extensor, tensor, sval. N. bubínku, t. tympani, cév- natky, t. chorioideae, kože, der Hautspanner, malíku, t. digiti minimi, palce krátký a dlouhý, e. policis brevis et longus, povázky široké, t. fasciae latae, společný n. prstů krátký a dlouhý, musculus extensor digi- tornm communis brevis et longus. Ktt. N. = napínací kladka, der Riemenspanner. Šp.

167183   Napínač Svazek: 7 Strana: 1333
Napínač, e, m., musculus tensor (sval). N. měkkého patra, m. t. veli palatini, pa- trový, m. t. palati, pohrudnice, m. t. pleurae. Kft. exc,

167184   Napínač Svazek: 10 Strana: 0196
Napínač, e, m. = druh spuštadla ruč- ničního, der Stecher, Schneller. Ott. XXII. 55b.

167185   Napínač Svazek: 10 Strana: 0631
Napínač, e, m. = náčiní tesařské k na- víjení šňůry. KP. XI. 277.

167186   Napínáček Svazek: 2 Strana: 0054
Napínáček, čku, m., jehla v zámku, kterou se zámek napíná, der Stecher. Sp.

167187   Napínáček Svazek: 10 Strana: 0196
Napínáček, čku, m. N. nebo spoušť ruč- nice, der Schneller. Ott. XX. 1017.

167188   Napínačka Svazek: 6 Strana: 1103
Napínačka, napínačka = která jemné prádlo cíděné na rámec napíná, die Span- nerin. Us. Dch.

167189   Napínačka Svazek: 8 Strana: 0563
Napínačka, y, í. (veliká pila), breite Säge. Prům. mus. V.

167190   Napínačka Svazek: 10 Strana: 0631
Napínačka, y, f. = široká pila. Us. Rgl.

167191   Napínadlo Svazek: 6 Strana: 1103
Napínadlo, napinadlo na řemeny, Wld., na motýle (na němž chycení motýlové se napínají, aby rovná křídla měli), das Spann- brettchen. Kk.

167192   Napinadlo Svazek: 8 Strana: 0225
Napinadlo. N. na šunku, Schinkenhalter, -spanner. Jeř.

167193   Napinadlo Svazek: 10 Strana: 0196
Napinadlo, a, n. = náčiní provaznické Vz Ott. XX. 814b.

167194   Napinadlo, a, n Svazek: 2 Strana: 0054
Napinadlo, a, n., der Riemenspanner. Prm.

167195   Napínák Svazek: 6 Strana: 1103
Napínák, u, m., der Aufspannrahmen. Šm.

167196   Napínák Svazek: 9 Strana: 0179
Napínák, u, m. = napínací kladivo klem- pířské. Vz předcház. Napínací.

167197   Napínák Svazek: 10 Strana: 0196
Napínák, u, m. = hever Kol. Her. I. 217

167198   Napínání Svazek: 6 Strana: 1103
Napínání brouků na prkénko, Kk. Br. 15., kotlu parou. Hrm. 69. N. nervů Vz Slov. zdrav.

167199   Napínání, n Svazek: 2 Strana: 0054
Napínání, n., die Aufspannung. Us.

167200   Napínati Svazek: 2 Strana: 0054
Napínati; (napnouti, pnu, ul, ut, utí, Us.); napíti, napiati, napial n. napal, iat, jat, at, ětí, spannen, aufspannen, anspannen, anziehen. Jg. Vz Píti. — co: plachty, sukno, kuši, V., řemen, provaz, Vys., ducha, síly, hlas. Nt. Napínáchu ruče tuhy luky. Rkk. 51. — co čím. Střelci luk (lučiště) tětivem napínati zvykejte. Kom. — koho — dotírati naň. St. skl. — oč, nata- hovati se, bažiti po čem, usilovati, nach etwas spannen, zielen. Chceš o to také napínati, by ta tvá tobě milá byla bez pótek. Tkadl. — se (oč). Napíná se jako krocan. Pk. Napíná se o to, aby to dostal. Jg. — co nač, einen Anschlag machen. — jak. Věc na nejvýš n. Šm. — co proti komu: rámě proti ne- příteli. Šm.

167201   Napínati Svazek: 8 Strana: 0225
Napínati oči = namáhavě do něčeho hle- děti. Brt. D. II. 346. N-lo mne = chtělo se mi zvraceti. Brt. 1). II. 488. Cf. Nápinka (3. dod.).

167202   Napínati Svazek: 9 Strana: 0451
Napínati. Tak jim napjalo = nahnalo strachu. Val. Čes. L X. 373.

167203   Napínati co Svazek: 6 Strana: 1103
Napínati co: svaly, oči, motýle. Us. Po- čalo mě n., vz Nápinky. N. lučišče. Ž. wit. 57. 8., 36. 14. — co čím: oblouk tětivou. Jd. Geom. I. 18. — co kde: péro ve stroji. Šp. Žíly pod řemeny (vazbou) se n-ly. Vrch. — co kam. Ruce k něčemu n, Vrch.

167204   Napínavosť Svazek: 6 Strana: 1103
Napínavosť, i, f., die Spannung. N. děje. Mus. 1880. 270.

167205   Napínavý Svazek: 6 Strana: 1103
Napínavý, spannend. N. povídka, Dch., román. Mour., Lier.

167206   Nápinka Svazek: 8 Strana: 0225
Nápinka. Dostal jsem n-ky = chtělo so mi zvraceti. Brt, D. II. 346. Cf. Napínati (3. dod.).

167207   Nápinky, pl Svazek: 6 Strana: 1103
Nápinky, pl., f. Má n. (napíná ho = chce se mu vrhnouti n. káleti, ale nemůže, das Drängen). Na již. Mor. Šd.

167208   Napiplati co Svazek: 6 Strana: 1103
Napiplati co = špatně napsati, hin- schmieren. Laš. Tč.

167209   Napírání, n. N Svazek: 10 Strana: 0196
Napírání, n. N. údů. Kom. Did. 73.

167210   Napírat se čeho Svazek: 10 Strana: 0631
Napírat se čeho = domáhati se. Již za nebožky toho dluhu se napíral. 1656. Mus. 1905. 439.

167211   Nápis Svazek: 2 Strana: 0054
Nápis, u, m., svrchní napsání, die Auf-, Inschrift. N. na minci, V., na kameni, na knize, Jg., hrobní n. na hrobě (V.), hrobový (Th.), náhrobní, Nz., listův, Jel., poetický. D. Ň. někomu nebo k někomu. Nz. N. knihy jest. D. List k odpečeténí tomu, komu n. svědčí. Kom. Ten spis nemá žádného nápisu. Us. N. napsati. Us. Nauka o nápisech. Rk. Kniha má ten nápis. Dch.

167212   Nápis Svazek: 6 Strana: 1103
Nápis tvarodobný, epigramma figuratum. Dk. Poet. 445. Každý, čehožby hledal, po těch n-sech v potřebě své mohl najíti. Vš. XXXII. Cf. Hš. Dod. k Jg. I. str. VI. N. na mincích, na zvonech, na pečetích, na hrobech, na kamení. Hš. Dod. k Jg. I. 2. č. 5., 7. č. 22.; II. 14. č. 88.--91., Jg. Slnosť. 96., 156.

167213   Nápis Svazek: 8 Strana: 0225
Nápis, epigramm. Vz Ott. VIII. 662.

167214   Napísaný Svazek: 6 Strana: 1103
Napísaný = napsaný.

167215   Napísati Svazek: 6 Strana: 1103
Napísati, vz Napsati. Ž. wit 101. 19.

167216   Nápisčitý Svazek: 2 Strana: 0054
Nápisčitý, sandig. Štelc.

167217   Napiskač Svazek: 6 Strana: 1103
Napiskač, e, m., der Einbläser. Dch.

167218   Napískati Svazek: 2 Strana: 0054
Napískati, einblasen, einplauschen. Jg. — co komu kam: do uší (namluviti, natlachati). D. Stál, jakoby mu v hrdlo napískali (za- ražen). BN. Kdo ti tonapískal? Sych. Chodí, co by mu v nos napískal (smutně). Mus. — se čeho. Ten se té písničky napískal. Us.

167219   Nápisnice Svazek: 2 Strana: 0054
Nápisnice, e, f., die Adressatin. Rk.

167220   Nápisnictví Svazek: 6 Strana: 1103
Nápisnictví, n. = nauka o nápisech, die Epigraphik. Nz.

167221   Nápisník Svazek: 2 Strana: 0054
Nápisník, a, m., der Adressat.

167222   Nápisný Svazek: 2 Strana: 0054
Nápisný, Aufschrifts-. N. lístek, die Eti- quette. Rk.

167223   Nápisný Svazek: 6 Strana: 1103
Nápisný. N. tabulka (na náhrobku). Us. N. básně. Vz Hš. Dod. k Jg. I. 1774. až 1846. 405.

167224   Nápisobásník Svazek: 6 Strana: 1103
Nápisobásník, a, m., der Epigrammen- dichter. Č. Kn. š. 301.

167225   Nápisosbírka, nápisouma Svazek: 6 Strana: 1103
Nápisosbírka, nápisouma, y, f., die Epigrammatologie. Šm.

167226   Napisování Svazek: 6 Strana: 1103
Napisování, n., das Aufschreiben. N. číslic. Stč. Alg. 4.

167227   Napisovati Svazek: 6 Strana: 1103
Napisovati, vz Napsati.

167228   Nápisový Svazek: 7 Strana: 1333
Nápisový. N. památky. Zubatý.

167229   Nápisy Svazek: 9 Strana: 0451
Nápisy. Vz Ott. XVII. 1018. nn. — Nápis = zápis do knih. Ten n. slyšeli. 1431. Mšín. 11.

167230   Nápiščitý Svazek: 6 Strana: 1103
Nápiščitý, sandig. Šm.

167231   Nápitek Svazek: 2 Strana: 0054
Nápitek, tku, m., nápitka, y, f., napití, jedno napití, ein Trunk, m. N. vína. D. Je tam asi s nápitek. Ros. Dal mu s n. vína. Har. Ani nápitečku nebylo dostati. Ros. Při- píjejí jedni drahým veselé nápitky. Kom. Požádati koho o n. Sš. J. 66.

167232   Napití Svazek: 2 Strana: 0054
Napití, n. Der Trunk. Jedno n. Dal mu s n-tí vína. Har.

167233   Napití, n Svazek: 10 Strana: 0196
Napití, n., haustus. Mill. 20a.

167234   Napiti se Svazek: 2 Strana: 0054
Napiti se, napiji (v mluvě obec. místy: napím se), pij, pije (íc), pil, it, ití; napíjeti se, el, en, ení, trinken. — abs. Napij se, na- pijte se drobet. Us. Darmo se nají a napije (břichopásek). V. Když se jedna husa napije, pijí jiné všecky. V. Jinde se napije (opije) a doma dělá povyky. Us. Dítě se napilo (na- sesalo). Us. — se čeho: vína, piva, D., vody. Br. Naše vrané koníčky, napily se vodičky. Sš. P. 80. Odpočívali jsme a pojedli chleba a vína se napili. Pref. 376. Vlna jaké barvy nejprve se napije, takovou drží. Kom. Did. 32. — se jak: s chutí, Har., do vole. Ben., Har. II. 65. Potom jsme se každý po kraptě vína napili. Har. II. 12. N. se do libosti. Er. P. 107 se odkud: ze studánky, Us., z fěrtoušku (zamilovati se). D. — se kde: v řece (= utonouti. Vz Ěeka). Č.

167235   Napiti se. — abs Svazek: 6 Strana: 1103
Napiti se. — abs. Napím se. NB. Tč. 93. — jak: na své peníze. NB. Tč., v chuť. Jel. Enc. m. 18. Sv. Prokop pod měru na- píjal se vody. Výb. I. 186. — čeho odkud. Nemohu se n. vody z vaší studny, ich kann keinen Schluck thun o. ich kann mich nicht satt trinken. Km. N. sě ze studnice. Hus I. 295. — se čím: vínem (opiti se). Us. — čeho proč: vody pro zdraví. Žk. 91.

167236   Napiti se jak Svazek: 10 Strana: 0631
Napiti se jak. Napijem se jako ka- nouni. Litom. 91.

167237   Napíti, vz Svazek: 2 Strana: 0054
Napíti, vz Napínati.

167238   Napitnice Svazek: 7 Strana: 1333
Napitnice, e, f. = zdravice. Slov. Nár. list.

167239   Napitý Svazek: 9 Strana: 0179
Napitý. N. jak pantok, jak mol, jak žába, jak kanon. Mus. ol. 1898. 110. — čím: vínem páleným. Dač. II. 143.

167240   Napitý čím Svazek: 6 Strana: 1103
Napitý čím: papír nějakým roztokem n. Mj.

167241   Napitý; napit, a Svazek: 2 Strana: 0054
Napitý; napit, a, o, der genug getrunken hat. Již je napit. Napitý nežádá píti. Jg. Napitá blecha méně štípe. Č. — N., napilý, opilý, berauscht. V.

167242   Nápivek Svazek: 2 Strana: 0054
Nápivek, vku, m., das Trinkgeld. Mor.

167243   Nápivek Svazek: 6 Strana: 1103
Nápivek. Místo mzdy nechával jí n-vky. Sá. v Osv. 1873. 39.

167244   Nápivné Svazek: 6 Strana: 1103
Nápivné, n., das Trinkgeld. Rk.

167245   Napivovárčiti se Svazek: 6 Strana: 1103
Napivovárčiti se, lange Bräuer sein. Bern.

167246   Napízdriť Svazek: 2 Strana: 0054
Napízdriť = špatně napsati. Na Slov.

167247   Napiznouti Svazek: 8 Strana: 0225
Napiznouti = nahoditi. Mezi fošny na- piznuli hlínu. Slez. NZ. IV. 8.

167248   Napjačiti Svazek: 6 Strana: 1104
Napjačiti = napnouti se. Tak sem sa téj svacenky nasvačila, až na mně kordu- lečka napjačila. Val. Vsk.

167249   Napjatě Svazek: 6 Strana: 1104
Napjatě = napiatě, gespannt. N. něčemu naslouchali. Šml.

167250   Napjatost Svazek: 6 Strana: 1104
Napjatost, i, f. = napnutost. Dch., Dk. Aesth. 515., Dk. P. 6., SP. II. 122.

167251   Napjatý Svazek: 6 Strana: 1104
Napjatý = napnutý. Us., Ndr.

167252   Napjenožka Svazek: 10 Strana: 0197
Napjenožka, vz Napěnožka. Jrsk. VI. 71.

167253   Napjetí Svazek: 2 Strana: 0054
Napjetí, n., vz Napnutí. Brt.

167254   Napjetí Svazek: 6 Strana: 1104
Napjetí sil, Tš., povrchové, Rm. 87.; střed n. Pek. 38. N. vniterní, normalne, měrné tangencialné, střední. Pek. 27., 29., 31., 40. N. horečky, erethismus.

167255   Napjetí Svazek: 8 Strana: 0225
Napjetí. N. elektřiny = různý její stav na dvou hmotách. Vz KP. VIII. 31.

167256   Napla Svazek: 9 Strana: 0179
Napla, y, f. = čásť máselnice, skrze kterou tluk do máselnice se strká. Čes. 1. 1897. 466. Sr. Naplák, Kolečko, Vrchníček, Vrchník.

167257   Naplácati čeho (kam Svazek: 6 Strana: 1104
Naplácati čeho (kam). Vz Plácati.

167258   Naplacování Svazek: 6 Strana: 1104
Naplacování, n.= kopulování, způsob roubení. Dlj. 82.

167259   Naplacovati Svazek: 2 Strana: 0054
Naplacovati — naplácati, nastavovati, an- stückeln. — co čím: latinský jazyk řeckými slovy n. Výb. I.

167260   Naplacovati Svazek: 9 Strana: 0179
Naplacovati. Citát v II. 54. Výb. I. = Št. Bes. 43., 85.

167261   Naplacovati co čím Svazek: 6 Strana: 1104
Naplacovati co čím. Latinský jazyk řeckými slovy naplacujíce. Výb. I. 672. — N. = kopulovati. Vz Naplacování. Jdr.

167262   Naplák Svazek: 9 Strana: 0179
Naplák, u, m., vz předcház. Napla.

167263   Naplakajíci Svazek: 2 Strana: 0054
Naplakajíci = plačíc. Kat. 2922.

167264   Naplakaná Svazek: 6 Strana: 1104
Naplakaná, é, f. Dostal jsem to, ale s n-nou; Je toho tak s n-nou (málo, jako kdyby slzí nacedil). U Dobrušky. Vk.

167265   Naplákat Svazek: 6 Strana: 1104
Naplákat' = stěžovati si plače. Chodí tam n. Brt. D. 234.

167266   Naplakat komu Svazek: 10 Strana: 0197
Naplakat komu = pláče namluviti. Hlk. XI. 333.

167267   Naplakati Svazek: 2 Strana: 0054
Naplakati, pláči, al, ání, weinen. — proč. Jg. Kdožkoli té následuje rady, nemá co naplákati. Bianc. — se, lange, oft weinen. Ten se tam naplakal. Us. — se pro co. Ros. — se za co: za své hříchy. Ob. pan. — nač. Jestliže na svú sirobu voláš a naplákáš. Biancof. Vz Plakati.

167268   Naplakati se koho Svazek: 6 Strana: 1104
Naplakati se koho. Potom při nich i umrel, jehož se oni dosť n li. Bl. Živ. Aug. 57. — se pro koho. Co se proň n-li! Sá.

167269   Naplantati Svazek: 6 Strana: 1104
Naplantati = naplésti. Vy nám oplety n-tále se súdem. Kal. Ústř. mat. škol. 1886. 134.

167270   Napláskati čeho Svazek: 2 Strana: 0054
Napláskati čeho. Us. — co, aufplätschen. Ros. N. (dlaní) po prdeli holé. Mor. Mřk.

167271   Náplasť Svazek: 6 Strana: 1104
Náplasť = přílep, emplastrum. E. angli- canum, přílep (flastr) anglický, englisches I flaster; e. aromaticum, p aromatický, vonný, aromatisches Pflaster; e. cantharidum, p. z much španělských, vesikator jednoduchy, einfaches Spanischfliegenpflaster; e. cerussae, p. z běloby, Bleiweisspflaster; e. conii ma- culati, p. s bolehlavem, Schierlingspflaster; e. diachylon compositum, diachylon (diaku- lum), p. olovnatý, diachylový, klejtový, masť hůlková hojící, zusammengesetztes Bleipfla- ster; e. diach. extensum, p. diachylon na- třený, sparadrap; e. diachylon simplex, p. dyachylon jednoduchý, einfaches Bleipfla- ster; e. euphorbii, p. s pryšcem, vesikator (zprýštidlo) složený, perpetuel, Euphorbium- pŕíaster, zusammengesetztes blasenziehendes Pflaster; e. de Galbano clocatum, p. z Gal- banu šafránový, safranhältiges Galbanpfla- ster; e. hydrargyri, p. rtuťový, popelavý, Quecksilberpflaster; e. meliloli, p. z komo- nice, Steinkleepflaster; e. minii adustum, p. z minium (ze suříku) připálený, verbranntes Mennigpflaster; e. oxycroceum, p. šafránový, Safranpflaster; e. ad rupturas, p. na kříž č. pryskyřicový tyrpant, Bruchpflaster, Theer- banď flaster. Nz. Ik. Cf. Slov. zdrav.

167272   Náplasť, i Svazek: 2 Strana: 0054
Náplasť, i, f., v obec. řeči: flastr, das Pflaster. N. anglická, dyachylová, hnědá, klejtová, matečná, na kuří oka, norimberská, obměkčující, olovná, universalní, na rány, vosková, vytahovací. Kh.

167273   Náplasťový Svazek: 10 Strana: 0197
Náplasťový. Nůžky n-vé (na náplasti), Pflasterscheere. Ktt.

167274   Naplašený Svazek: 6 Strana: 1104
Naplašený, scheu gemacht. Us.

167275   Naplašiti Svazek: 2 Strana: 0054
Naplašiti, il, en, ení, aufschrecken, auf- scheuchen. D.

167276   Naplat Svazek: 2 Strana: 0054
Naplat = na plat. Naplat býti, helfen, nützen. Jg. Co naplat! Nic naplat. Us. Vz Plat (ku konci).

167277   Náplata Svazek: 2 Strana: 0054
Náplata, y, f., náplatky, jm. polí u Dlu- honic na Mor. Km.

167278   Naplátati Svazek: 6 Strana: 1104
Naplátati, viel flicken. Bern.

167279   Náplateční Svazek: 6 Strana: 1104
Náplateční = z plátků vyniklý. Vz Rst. 447.

167280   Náplatek Svazek: 8 Strana: 0225
Náplatek, tku, m., Ansatzbrett, n. Sterz. I. 197. Cf. Nástavek. — N-tky, jm. polí, která byla od vrchnosti poddaným na plat či pod plat pouštěna. Opav. týd. 1890. č. 64. 3.

167281   Náplatek Svazek: 9 Strana: 0179
Náplatek, tku, m. = padělek (pozemek) od vrchnosti poddaným puštěný pod holý plat (bez roboty). Sr. Mus. ol. 1897. 45.

167282   Naplatiti Svazek: 2 Strana: 0054
Naplatiti, il, cen, ení; naplacovati = na- staviti, spraviti,anstückeln, flicken; spojovati, kopuliren; často, mnoho platiti, viel, oft zalen. Jg. — co: trám, saně, kabát (nastaviti), Us.; rouby (spojovati). Koubl. — co čím. Roubem na kosu sříznutým pláňku naplať. Koubl. Budeliť žena nízka, ale naplatíť se holčuchami (nastaví se dřevěnými podešvy neb špalíčky). St. — se. Dosti jsme se už naplatili. Us. — se čeho za koho, dluhů za syna. Us. — se komu zač. Rk.

167283   Naplatiti čím Svazek: 6 Strana: 1104
Naplatiti čím. Již práci pustivše hodují (biskupové) a jinými chtie n. (platí jim, aby za ně pracovali). Hus I 421.

167284   Náplatník Svazek: 6 Strana: 1104
Náplatník, a, m., der Söldner. Slov. Loos.

167285   Naplatovati Svazek: 6 Strana: 1104
Naplatovati, autplatten. Bc.

167286   Náplav Svazek: 2 Strana: 0054
Náplav, u, m., náplava, y, f., co voda naplavila, nanesla, angeschwemmtes Land, Čsk., der Schlamm, Anfluss, Anschütt, die Anspülung. D., Jg. N., nános. Řeka mnoho n-vy nanesla. Náplav v rybníce. N. na pole vyvážeti. Us. — N. u vinic = příkop ku chytání zeme, der Graben, Erdfang. Jg. N. dělati, kopati. Us. —Náplava, rybní pastva, das Fischaas. Ryby chytati na náplavy. Jg. — Vz Naplavenina.

167287   Náplav Svazek: 6 Strana: 1104
Náplav, ailuvio. Vz Krč. G. 992.—1033., Rk. SI., Ott. I. 929., Schd. II. 133., 135. Jáma na n. ve škrobárne. Zpr. arch. VIII. 88.

167288   Náplava Svazek: 10 Strana: 0197
Náplava, y, f. = nános, bláto. 1719. Mtc. 1903. 19. — N. = vnada, Fischaas. Přinášel (ža- lobník) n-vy a udice před konšely a kladl před nimi na stole. 1451. Arch. XXI. 308.

167289   Naplavač Svazek: 2 Strana: 0054
Naplavač, e, m. N. dříví, der Flössor. D. Slov.: pltník, mor. plťař. Jg.

167290   Náplavek Svazek: 2 Strana: 0054
Náplavek, vku, m., das Angeschwemmte. Rk.

167291   Náplavek Svazek: 6 Strana: 1104
Náplavek. J. tr.

167292   Naplavení Svazek: 2 Strana: 0054
Naplavení, n., das Anschwemmen, die Anspülung, Anschwemmung. D.

167293   Naplavenina Svazek: 2 Strana: 0054
Naplavenina, y, f. N., tolik co země na- plavená, slove v geologii nejnovější útvar horní, který jest po útvaru třetihorním. Na- cházejí se v něm hojné zbytky rostlin i ži- vočichů nyní vymřelých. S. N. Vz KP. III. 43. — N. a) starší (diluvium): 1. valouny ? oblázky: úlomky rozličných, mnohdy velmi vzdálených hornin, povalováním-se v prou- dech vod okulacené. Vz Oblázky. — 2. Blíny diluvialní hnědožluté, vápnité, obsahují mnoho malých domečků hlemejždích a zuby a kosti obrovských ssavců předvěkých (mamutů, nosorožců, medvědů atd.). — 3. Balvany bludivé: osamělé útesy hor, jež nemají po- dobných hornin v okolí svém. — b) N. mladší (alluvium). — 1. Tuf vápený. — 2. Rašelina tvoří se v mnohých močálovitých krajinách z rostlin, které u kořene stále uhnívajíce zpráchnivělé částky v bahno ukládají. — 3. Bahnák: hnědá, železná ruda, houbovitá, proniklá látkami rostlinnými. — 4. Nános říční, obsahuje písek a menší úlomky hornin. Vz Náplav. KP. I. 6., 8. — 5. Ornice. Vz Prsť. — Vz Prahory, Prvohory, Druhohory, Třetihory. Bř. 120. 120. N. sopečná. Rk.

167294   Naplavenina Svazek: 6 Strana: 1104
Naplavenina, alluvium. Cf. Chdt. 28., Ott. 1. 929.

167295   Naplavený Svazek: 6 Strana: 1104
Naplavený,- -en, a, o, angeschwemmt. N. písek, bahno, štěrk Us. Pdl., Lpř.

167296   Naplavisko Svazek: 2 Strana: 0055
Naplavisko, a, n., der Anschwemmplatz. Zlob.

167297   Naplaviště Svazek: 2 Strana: 0055
Naplaviště, ě, n., der Anschwemmplatz.

167298   Naplaviti Svazek: 2 Strana: 0055
Naplaviti, il, en, ení; naplavovati = po vodě vézti, flössen, anschwemmen; plavením nanésti, an-, aufschwemmen, ansetzen, an- spielen. Jg. — co. Naplavači naplavují dříví, vory. Jg. Zasazený stromek zpovolna n. (zaliti). Jg. — čeho. Ti toho dříví už na- plavili (mnoho). Us. Voda dříví, písku, bláta naplavila. Us. — D., Ros. — se. Naplavilo se mnoho dříví, písku atd. Již jsme se dosti naplavili. Us.

167299   Naplaviti Svazek: 6 Strana: 1104
Naplaviti, ein wenig schrecken. Hlas tvoj len slabé srdce n-ší. Sldk.

167300   Náplavka Svazek: 2 Strana: 0055
Náplavka, y, f., místo, kde se dříví z řeky naplavuje, výtoň, die Holzschwemme, der Flössplatz. D. — N., malý přístav, ein kleiner Hafen. Us. — N., loďka, der Kahn. N. ry- bářská. Kram.

167301   Náplavka Svazek: 6 Strana: 1104
Náplavka také místo u břehu řeky na- plavené n. vysypané k vyvážení ledu, písku. Us.

167302   Náplavné Svazek: 2 Strana: 0055
Náplavné, ého, n., die Landungs-, Auf- schwemmgebühr. Rk.

167303   Náplavní Svazek: 2 Strana: 0055
Náplavní dříví, D.,horniny. Rk. Schwemm-. Vz Naplavenina.

167304   Náplavnictví Svazek: 6 Strana: 1104
Náplavnictví. Správce n., der Floss- veiwalter. Sl. les.

167305   Naplavník Svazek: 6 Strana: 1104
Naplavník, u, m. = kuřinec, peplis, das Zipfelkraut. Slb. 557.

167306   Naplavování Svazek: 9 Strana: 0179
Naplavování půdy. Vz Ott. XIV. 580?.

167307   Naplavovati Svazek: 2 Strana: 0055
Naplavovati, vz Naplaviti.

167308   Náplecek Svazek: 8 Strana: 0563
Náplecek, cku, m. N-ky (plecníky, ná- ramky, nášivky, našívanie) = úzký n. široký vyšívaný pás na plecích (u rukávce). Sbor. slov. I. 39.

167309   Náplecek Svazek: 9 Strana: 0451
Náplecek, cku, m. Vyšívaný n. na ru- kávci, Sbor. slov. III. 27.

167310   Náplecí Svazek: 6 Strana: 1104
Náplecí, n., das Schulterkleid. Sl. let. II. 151.

167311   Náplecní Svazek: 2 Strana: 0055
Náplecní, Schulter-.

167312   Náplecník Svazek: 2 Strana: 0055
Náplecník, u, m., das Humerale. Třievicie i nabedrnie i n. vzložil naň a přepasal jej zlatými zvonci mnohými. BO.

167313   Náplecník Svazek: 6 Strana: 1104
Náplecník, u, m. 15. stol. Mnč. R. 82. - N., das Schulterblech. Čsk.

167314   Náplecník Svazek: 8 Strana: 0226
Náplecník, épaulette. Ott. VIII. 652. Cf. Nábedrník.

167315   Náplecník Svazek: 9 Strana: 0451
Náplecník, épaulette.

167316   Napleco Svazek: 6 Strana: 1104
Napleco, a, n. = náplecí. Mor. Šd.

167317   Naplekaný Svazek: 10 Strana: 0197
Naplekaný = nakojený. Val. N. jehňata. Čes. 1. XII. 273. Vz Plekání.

167318   Naplekati Svazek: 6 Strana: 1104
Naplekati = napojiti (dobytek), tränken. Val. Vck.

167319   Naplemeniti Svazek: 2 Strana: 0055
Naplemeniti, il, ěn, ění, vermehren. — čeho. Nejvíce tam hruškoví naplemenil. Ros. Ten býk už mnoho dobytčat naplemenil. Ros. — se komu. Mnoho dobytka se mu naplemenilo. Ros.

167320   Napleniti Svazek: 2 Strana: 0055
Napleniti, il, ěn, ění. Na Slov. = naple- meniti. Blechy se naplenily. Koll. — N. = hubiti, ničiti. — se čeho čím. Ti se té krajiny ohněm a mečem naplenili. Vz Pleniti. Plündern, verwüsten.

167321   Naplesati se Svazek: 6 Strana: 1104
Naplesati se, viel frohlocken. Us.

167322   Napleskati Svazek: 2 Strana: 0055
Napleskati, napleskávati, naplesknouti, knul a kl, ut, utí, aufplätschen; fabriciren, machen; viel plaudern, klatschen. Jg. — co, čeho (kam). Napleskal hlínu (všecku), hlíny (s dostatek) na dům. Us. Napleskal knih, Sych., dětí, Plk., tvarůžků, Quarkkäse, Mřk., marných slov. D. — komu = nalhati, na- mluviti, etwas vormachen, plauschen. D.

167323   Naplesněti Svazek: 6 Strana: 1104
Naplesněti = naplesnivěti. Laš. Tč.

167324   Naplesnivělý Svazek: 8 Strana: 0226
Naplesnivělý. N. škarbal. Nár. list. 1896. č. 114. odp. feuill.

167325   Naplesnivěti Svazek: 2 Strana: 0055
Naplesnivěti, ein wenig schimmlicht wer- den. Ros.

167326   Naplésti Svazek: 2 Strana: 0055
Naplésti, pletu, pleť, -ta (ouc), tl, ten, tení; naplétati, naplétávati, viel flechten, stricken; thun; in den Wurf kommen. Jg. — co: napletla punčochu, ale nedopletla jí. — čeho. Napletl košíků, nůší, provazů, punčoch (i. e. mnoho). — co, čeho kam: Napletl na to nití. Ros. — čeho kde: okolo ně- čeho atd. čeho. Us. — se čeho, na čem, s čím. Celý den se na tom napletl. Jg. Ten se napletl té punčochy, s tou punčochou. Us. — se komu (namásti se). Kdož se mu koli naplete. Troj.

167327   Naplésti Svazek: 6 Strana: 1104
Naplésti. Bůh ví, co lidé všecko na- pletou. Us. Krasz.

167328   Nápleška Svazek: 6 Strana: 1104
Nápleška, v, f., die Kalotte. Šm.

167329   Napleták Svazek: 6 Strana: 1104
Napleták, u, m. = šátek uvázaný na babku. Na Hané. Vykoukal v Kal. Ústř. Mat. 1887. 102.

167330   Napleták Svazek: 9 Strana: 0179
Napleták, u, m. = obalenka, šátek odda- ných žen na hlavu. Mor. Mus. ol. IX. 104.

167331   Naplétati Svazek: 6 Strana: 1104
Naplétati, vz Naplésti.

167332   Napleti Svazek: 6 Strana: 1104
Napleti, genug jäten. Us. Tč.

167333   Napletichati Svazek: 2 Strana: 0055
Napletichati, den Kopf voll machen, ver- wirrtes Zeug reden. Jg.

167334   Nápletka Svazek: 6 Strana: 1104
Nápletka, y, f = žíla, bič? Skoták zkou- šel před vraty novou n-ku. Obzor 1885. 263.

167335   Napletý Svazek: 6 Strana: 1104
Napletý, gejätet.

167336   Naplíhati Svazek: 2 Strana: 0055
Naplíhati, besudeln. — co (pošpiniti): papír. Scip. — čím. Us. — kam co, čeho. Koukol do pšenice n., einstreuen. Zám. post.

167337   Naplíhnouti se Svazek: 9 Strana: 0179
Naplíhnouti se = nalíhnouti. Vz Plí- hnouti.

167338   Naplinouti Svazek: 2 Strana: 0055
Naplinouti, ul, ut, utí = napliti, anspeien. — komu kam. Napliň (naplivni) si na ruce. Rkp. Štěp.

167339   Naplinouti kam Svazek: 9 Strana: 0179
Naplinouti kam. Na jiskru n. a ji uha- siti. Kom. Ohláš. 118.

167340   Naplískati Svazek: 2 Strana: 0055
Naplískati = napláskati, anplätschen. — kam. Kdo na tu zeď naplískal? Jg. —komu (natlachati, schwätzen). Ros. — co čím. Knihy své rozličnými právy a spisy n. Smrž.

167341   Naplískati Svazek: 10 Strana: 0631
Naplískati. Mohl bych mnoho toho n. co svini v koryto. XVI. stol. Uč. spol. 1905. II. 33.

167342   Naplískati čeho Svazek: 8 Strana: 0226
Naplískati čeho = napleskati. N-ká tu řečí hojných. Lomn. Wtr. Živ. c. I. 896. Naplněm v Rkk. Cf. Mus. fil. 1896. 230.

167343   Napliti Svazek: 2 Strana: 0055
Napliti, pliji, il, it, ití; naplivati (zastr. naplvati), naplivati, naplivnouti; naplvnouti, vnul a ví, ut, utí; naplívávati, naplivovávati, etwas anspeien. Vz Plíti. Kdo tu tak na- plival? Us. — kam: na zeď. Ros. N. komu do očí, Jg., mezi oči. Ros.—komu. Hodně sobě naplivnul (i. e na ruce) a dal mu jednu. Jg. — se, viel speien, spucken. Ros.

167344   Napliti Svazek: 10 Strana: 0197
Napliti si kam. Naplij si pod nohy (ří- kají malému, aby se stal vyšším). Čes. 1. XIII. 177.

167345   Naplivati Svazek: 2 Strana: 0055
Naplivati, vz Napliti.

167346   Naplivek Svazek: 2 Strana: 0055
Naplivek, vku, m., die Spucke. Ros.

167347   Naplkati Svazek: 6 Strana: 1104
Naplkati, vz Plkati, Nabeblati, Nabe- blositi.

167348   Náplň Svazek: 2 Strana: 0055
Náplň, ě, f., náplněk, ňku, m., úplněk, plnosť, die Völle, das Vollsein. N. měsíce, der Vollmond. Ros.

167349   Náplň Svazek: 6 Strana: 1104
Náplň dveří, die Thürfüllug. Šp. Nábytek n-ně tmavohnědé. Prm. IV. 219. — N. ve sta- vitelství ta část' zdiva, jež vyplňuje kostru budovy, v gothice slují tak stěny mezi pi- líři a ještě více lehká klenba mezi pásy (žebry). Us. Rjšk. Cf. Method VI. 92. Obrou- bení n-ně, der Fries. Nz. N. ornamentová, pilastrová. Zpr. arch. X. 73. — Bůh jest n. všeho dobra. Hlv. Jenž (nástupce apoštolův) veškeru náplň moci posvátné v sobě za- hrnoval. Sš. Sk. 238. Spisovatel z n-ně ži- vota národního se těšící. Sb. vel. III. 114.

167350   Náplněk Svazek: 6 Strana: 1104
Náplněk, vz Náplň.

167351   Naplnění Svazek: 2 Strana: 0055
Naplnění, n., das Anfüllen, die Füllung, die Erfüllung. Ja.

167352   Naplnění Svazek: 6 Strana: 1104
Naplnění. Vezměte n. duchem svatým Št. Kn. š. 112.

167353   Naplněný Svazek: 2 Strana: 0055
Naplněný; naplněn, a, o, angefüllt. — čím: vínem, V., Er. P. 50., bohactvím, V.; komory svršky naplněné. Kom. I by leskem naplněma hora. Rkk. 22. (Cf. Rozvaděma bratry. Rkk. 72.). Čím srdce jest nadchnuto, tím ústa jsou naplněna. Us. —čeho (v starší češtině). Srdce naplněno zlého myšlenie. Tkadl. Cizoložníků naplněna jest země. Bart. 343. 31. I jest chudý a nedostatkuov všech na- plněný. Chč. P. 146. a., 67. b., 84. b., 106. b., 10. a. Všaks všech hřiechóv n. Výb. I. 1171. Naplněna jest země zbožie tvého. Výb. I. Pravice naplněna jest daróv. Žalt. klem. 17. a. Tvéť jest tělo naplněno divóv. Výb. I. 327.

167354   Naplněný Svazek: 7 Strana: 1333
Naplněný. N-ny jsú svatby sedieciech. Ev. ol. 298. Skříně srdce naplněna jest dobré vóle. Hus. II. 168.

167355   Naplněný čím Svazek: 8 Strana: 0226
Naplněný čím. Byl duchem sv. n-něn. Chč. S. 167. — čeho. My jsúce strachov na- plněni tázali smy se. Kbt. 13. Člověk n-ný proměn; (Moc) osiedl mnohých n-ná. Chč. S. 12., 122. I byli n-ni hněvu. Ev. víd. 57. Luc. 4. 28. A n-ni sú všichni strachu řkúce. Ib. 92. Luc. 5. 26. Zacharias, n-něn sv. ducha, pro- rokoval. Ev. víd. 119. Luc. 1. 67. (Mnč.). Jsa hněvu naplněn vyšel. GR. Nov. 143. 32. A na- plněna jest ducha svatého Alžběta. XV. stol. List. fil. 1896. 89. Země všeho dobrého na- plněná hojně. 1487. Krok 1895. 245.

167356   Naplněný čím ja Svazek: 6 Strana: 1104
Naplněný čím jak. Nádoba do jisté výše kapalinou n-ná. ZČ. — čeho. N-ni sú di- venie. ZN. Aby viděl a n-ěn byl ducha sva- tého. Pass. 1395. List. fil. 1888. 248. Cizo- ložníků n-na jest země. Bart 343. Josue n-én jest ducha múdrosti. BO. N-na jest země sbožie tvého. Ž. wit. N ni sú všichni ducha sv. ZN. N-na jest země jmene tvého. Ž. kl. Lepí je jeden svatý než hřiešnikov svět n-ný; Voně ctností jsúce n-ni; Králov- stvie věčné všelijakého zboží n-né. Hus I. 448., II. 136., III. 168 Když n-na jest dobré vóle. Ib. II. 268. Jak jeho (ducha sv.) na- plněna byla. Leg. Mnč. R. 26. Tak spolu pokojně stojí n-ni jsúce každého malomocen- stvie. Chč. P. 84. b. Jablek jabloně n-ny budou. BO. Tak že bude těch předrahých krópějek srdce jeho naplněno; A n-ni jsme mnohé bídy. St. N. 160., 215. Smieme jiné tresktati z hřiechóv malých a jsúce n-ni velikých. Hus I. 244. Pravicě napilněna jest daróv. Ž. wit. 25. 10. Všaks všech hřiechóv a-ný. Výb. I. 1171. Cf. Naplniti.

167357   Naplnitedlivý Svazek: 10 Strana: 0197
Naplnitedlivý či zanepráznitedlný. N. materie etheru — vyplňující náležitě své podstaty sféry. Zach. Test. 81.

167358   Naplnitel Svazek: 2 Strana: 0055
Naplnitel, e, f., der Erfüller. Us.

167359   Naplnitelka Svazek: 6 Strana: 1105
Naplnitelka, y, naplnitelkyně, ě, t., die Erfüllerin.

167360   Naplnitelný Svazek: 2 Strana: 0055
Naplnitelný, anfüllbar. Kon.

167361   Naplniti Svazek: 2 Strana: 0055
Naplniti, il, ěn, ění; naplňovati = plné činiti, an-, ein-, voll-, er-, auf-, ausfüllen, vollmachen; zadosť učiniti, erfüllen; nahra- diti, ersetzen. Jg. — co: prosbu, slib, pří- pověď, žádosť, rozkaz, zákon něčí n., V., vůli něčí, Troj., Brt. 3. 1., slovo, Br., místo, D., přikázání, Plk., rukojemstvo. Kn. rož. 230. I rád učiním a naplním vaši vůli. Tov. 2. N. věci (ustanovené). CJB. 335. — čeho (této vazby už neužíváme). Naplnila sě jest země střiebra a zlata. Výb. I. Vz Naplněný, N. se čeho. Cf. Vešken přiekop umřelých nametán. Pass. 365. Víno tvé namiešeno j'vody. O 7 vstup. — se, co, koho čím: nádobu vínem, Har. I. 95., Ros., koho ra- dostí, rozkoší, V., žlučí, dýmem, parou, Jg., leskem, Rkk., svá slova skutkem n. D. A všecko naplněno dobrým. Žalt. klem. 83. b. Bůh divadlo přírody malbami atd. naplnil. Kom. N. knihy obrazy. Zlé svědomí mysl lidskou strachem naplňuje. V. Což jí slíbil, to také skutkem naplnil. V. Příkopy vodou se naplnily. Vrat. — co jak : nádobu do vrchu. V. — komu. Aby naplnil Hospo- din Abrahamovi, což mu zaslíbil. Gen. To prikazujem, aby přijímačům veškeren čas tak zmeškalý včele byl naplněn. CJB. 355. — se na kom, na čem. Naplnila se na tobě naděje má. Jel. Víme, že na tom naši vůli naplníš. Žer. Záp. II. 116. — se čeho. Vina a jiných rozkoší se naplníce. Chč. 301. — se při kom. A v skutku při něm se napl- nilo. Br. — aby. I stalo se, že se naplnili dnové, aby porodila, Br. — Vz Plniti.

167362   Naplniti co Svazek: 6 Strana: 1105
Naplniti co. Naplň srdce svých věrných. Mž. 8. N. někomu pohár. Osv. V. 543. N. něčí žádosť, Krnd. 107., přikázanie; Člověk je (božie prikázánie) móž n.; Abychom n-li tu radu. Hus 1. 42., 53., III. 132. Žena, jenž napilnije žádosť tvú- Ž. wit. 102. 5. Zde zemru, až Hospodin n-ní dny mé. Zr. Am. N. něčí vůli. St. Kn. š. 87. (84.) N-nim ústa tvá. Ž. wit. 80. 11. — (co, se) čeho. Tehdy mistr vzem jed hadový napilni ho kalich nový. Jiří 188. Všecko se naplní dobroty. Výb. I. 62. Tvéť jest tělo naplněno divóv. Výb. I. 327. Naplnila se země zlata. Výb. I. 336. Vzem húbu naplni octa. ZN., Výb. II. 408. N la sě země vody. Bj. Věderce rosy n-nil, concham rore implevit; Naplňme sě zapilstvie; N-něny budú lisicě vína a oleje; Dóm jeho bude pomsty n-něn; Své domy n-ňují střiebra. BO. Když prikázánie toho naplníš; Když srdce člověčí naplněno bude hněvu. Hus I. 288., III. 181. A ducha sv. bude n-něn. Pass. mus. 275., 276. — co, se čím. N. něčí srdce, někoho nadějemi, nevolí, nadšením, nenávistí, úžasem, bolestí, zármutkem, hrůzou. Us. Pdl., Šml., Mž.. Šmb. Naplň námi kuor desátý. Výb. II. 23. Tukem naplň sě. Ž. wit. 62. 16. Kupnice své n-li 8třiebrem; N-nil mé hořkostěmi; N-pil ko- řistí doupata svá. BO. Duol se vodú n-nil. Bj. Lakomec nenaplní se penězi. Hus II. 36. N-la se země modlami. Výb. I. 336. — jak (čím). N. nádobu až po jistý dílec kapalinou. ZC. Pohár po samý kraj vínem n. Us. Tbz. N. láhev do dvou třetin. ZČ. Údolí n. na rovno s zemí. BO. Tak n-nime v skutku ctěnie otce a mateře. Hus I. 142. Aby to skutkem n-li. Arch. VIL 60. — kde. Veš zákon v jedné řeči se naplňuje. ZN. Ač šťastně u vás to bude naplněno; Aby v nás to bylo n-no. Št. Kn. š. 4., 6. (51., 123.). Strach, že se na něm naplní čtenie. Krnd. 203. — kdy. Osten, který dnem i nocí ducha jeho neklidem n-val. Vlč. Všecky věci za malý čas n-nil. GR. — co odkud. Žádáše n. břicho své z mláta, ježto . . . Výb. I. 1063.

167363   Naplniti co čeho Svazek: 8 Strana: 0226
Naplniti co čeho. N-ní je (srdce) zlých věcí; Že by se krve všichni n-li. Chč. S. 244., 210. Ducha sv. bude naplněn ještě z matky života, Ev. víd. 119. Luc. 1. 15. (Mnč.). Kotel n-niv smoly; Ústa jeho zlata sú n-li. GR. Kov. 104. 16., 111. 14. Lačné n-nil dobrých věcí; A ducha svatého bude naplněn. XV. stol. List. fil. 1896. 88., 89. Jako ten, jenž n-ní sud smrduté věci. Hus. (L. f. 1896. 67.)

167364   Naplniti co čeho Svazek: 9 Strana: 0179
Naplniti co čeho. Ale rúhoty a mnohého protivenství jsouc naplněni. Št. Bes. 87. N-la zemi krve a všech ohavností. Chč. (List. fil. 1898. 395. ). A vešken dům n-la rozkošné vůně. Praž. evang. Job. 12. 3. Naplniž tu dierú oleje léskového ořecha. Maš. ruk. 187a. Naplň srdce tvého sluhy vonného milo- srdenství. Modl. CLXI. 131. Aby má duše naplněna byla drahého pití. Ib. CXLVIII. 113. Sr. Nakrmiti.

167365   Naplniti čeho Svazek: 9 Strana: 0451
Naplniti čeho. Jako tučnosti bude na- plněna duše má. XIV. stol. Mus. fil. VII. 94.

167366   Náplňka Svazek: 6 Strana: 1105
Náplňka, y, f. Skleněná n., die Glas- füllung. Dch.

167367   Náplňkový Svazek: 10 Strana: 0197
Náplňkový. N. křídla vrat, n dvéře. Vz KP. IX. 320., 351.

167368   Naplňovací Svazek: 6 Strana: 1105
Naplňovací, Füll-. N. roura. Us. Pdl.

167369   Naplňovací Svazek: 8 Strana: 0226
Naplňovací. Kamna shora n. KP. VIII. 65.

167370   Naplňovač Svazek: 6 Strana: 1105
Naplňovač. e, m., der Füller. Us.

167371   Naplňovačka Svazek: 6 Strana: 1105
Naplňovačka, y, f. = krmička, die Füll- stange (beim Kohlenbrennen). Sl. les.

167372   Naplňování Svazek: 6 Strana: 1105
Naplňování, n., das Füllen. N. balónů, Mj. 31., láhví vínem. Us.

167373   Náplňový Svazek: 6 Strana: 1105
Náplňový, Füllung»-. N. zeď. Vz Náplň. NA. I. 62.

167374   Náplodek Svazek: 2 Strana: 0056
Náplodek, dku, m. Že by muž bez úhony byl n. vpustil v lůno matky (semeno, der Same). Měst. bož.

167375   Naploditi Svazek: 2 Strana: 0056
Naploditi, il, zen, ení; naplozovati, er- zeugen. — čeho. Strach rád divných domnění ve člověku naplodí. Ler. Ten naplodil zlého, dětí (mnoho). Us. — se komu. I naplodilo se Davidovi ještě více synův a dcer. Br.

167376   Naploditi čeho Svazek: 6 Strana: 1105
Naploditi čeho: vinnic. BO.

167377   Náplodní Svazek: 6 Strana: 1105
Náplodní = návaječný.

167378   Náplodní Svazek: 8 Strana: 0226
Náplodní. N. listen, Čl. Zrůd. 14., listenec Vstnk. II. 570. N. část květu epigynická, jako kalich, koruna, tyčinky atd. Vz Ott. VIII. 662.

167379   Naplouti Svazek: 2 Strana: 0056
Naplouti, pluji, ploul, utí, anschwimmen. Jg. — komu kam: na ránu mu naploul. Ros. Dříví naploulo na zem. D.

167380   Naplozený Svazek: 6 Strana: 1105
Naplozený; -en, a, o, erzeugt. BO.

167381   Naplúhať komu Svazek: 6 Strana: 1105
Naplúhať komu. Cf. Plíhati. Slov. Čkžk. X. 59.

167382   Naplundrovati se koho Svazek: 6 Strana: 1105
Naplundrovati se koho, ausplündern. Arch. kutn. 1529.

167383   Napľuskat Svazek: 10 Strana: 0631
Napľuskat = naházeti na něco bláta začíti pluskati. Vz Brt. Slov.

167384   Napľut Svazek: 6 Strana: 1105
Napľutí — napliti. Na již Mor. Šd.

167385   Naplutí Svazek: 6 Strana: 1105
Naplutí, n., das Anspeien, Anspucken Bern.

167386   Napľuvať Svazek: 8 Strana: 0563
Napľuvať = naplivati. Slov. Zátur.

167387   Napluzniť Svazek: 6 Strana: 1105
Napluzniť, viel plaudern. Slov. Bern.

167388   Náplyv Svazek: 2 Strana: 0056
Náplyv, u, m., naplynutí, die An-, Auf- schwemmung. Šf.

167389   Náplyv Svazek: 6 Strana: 1105
Náplyv. Toto přímoří vystaveno bylo n-vům bojovných Gothův; Odvětví Slovanů n-vem Gothů kmenu samému odcizené; Proti n-vům těchto cizojazyčníků; N-vy (instr.) čudské zběři pomísili se s domácími. Šf. Strž. I. 475., 487., II. 20., 215.

167390   Naplzák Svazek: 6 Strana: 1105
Naplzák, u, m., bactris, rostl. Vz Rstp. 1633.

167391   Nápna Svazek: 6 Strana: 1105
Nápna, y, f., die Hypertonie, Spannung Šm.

167392   Napnouti Svazek: 2 Strana: 0056
Napnouti, vz Napínati.

167393   Napnutě Svazek: 2 Strana: 0056
Napnutě, lépe: napiatě, gespannt. N. očekávati. Dch.

167394   Napnutí Svazek: 2 Strana: 0056
Napnutí, lépe: napjetí, n., das Anspannen, die Spannung, Anziehung. Jg. N. elektrické, mlunné. Rostl. Vz KP. II 199. N., napětí, napiatosť; n. citu, pečlivosti, pozornosti, provazu, účastenství; elektrické, návodem (inducirte Spannung). Nz. N. sil; v největším n. býti. Nt. N. svrchované. Dch.

167395   Napnutí Svazek: 6 Strana: 1105
Napnutí páry, parní, die Dampfspannung, der Dampfdruck. Krost., Šmr. 3., 146., Stč, Zem. 488.

167396   Napnutosť Svazek: 2 Strana: 0056
Napnutosť, lépe: napiatosť, i, f., die Span- nung. Povstala n. Dch.

167397   Napnutosť Svazek: 6 Strana: 1105
Napnutosť. N. elektrická. NA. V. 298., Stč. Zem. 660. N. představ. Dk. Roz. fil. 96. — S největší n-stí něco očekávati. Sá.

167398   Napnutý Svazek: 2 Strana: 0056
Napnutý; napnut, a, o, angespannt. Na- pnutý šp. m. napiatý; napnutý odvozeno jest od chybného tvaru napnouti, napiatý pak od napíti. — čím: očekáváním. Býti k sobě v napiaté míře, zu einander auf gespanntem Fusse stehen. Dch. —jak: z tuha. D., z vy- soká (hochfahrend). Šm. — na co. Us.

167399   Napnutý Svazek: 6 Strana: 1105
Napnutý. N. motýl. Us. Pdl. — kde. Papír na desce n-tý, plátno v rámci n-té. Us. Pdl. — čím. Lano břemenem n-té. ZČ. I. 271. — kam. Oko v dálku n-té. Mcha. 5. vd. 17.

167400   Napobídnouti Svazek: 2 Strana: 0056
Napobídnouti, dnul a dl, ut, utí; napo- bízeti, el, en, ení, aufmuntern, auffordern. — koho v co: reky v kolbu. Ráj. — koho k čemu kam: ke hře, do světnice. Us. Vz Pobízeti.

167401   Napočinek Svazek: 6 Strana: 1105
Napočinek, nku, m. = něco napočatého. Slez. Šd.

167402   Napočítati Svazek: 2 Strana: 0056
Napočítati; napočísti, počtu, četl, čten, ení, aufzählen. — kolik. On sám napočítal dva tisíce zlatých. Us. Co by pět napočítal. Cf. Mrkati, Utí ti. Us. u Solnice. Přes sto se jich napočtlo. Aesop. — čeho. Ten jich napočítal. Us.

167403   Nápočně Svazek: 6 Strana: 1105
Nápočně = nápoky. U Březové na Mor. Brt. D. 174..

167404   Nápočně Svazek: 10 Strana: 0631
Nápočně = nápoky, schvalně. Brt. Slov.

167405   Nápočník Svazek: 9 Strana: 0179
Nápočník, a, m. = zákazník. To zboží zjednávalo mu n-ky. Čes. 1. IX. 329. Sr. Zá- počný.

167406   Nápočný Svazek: 6 Strana: 1105
Nápočný = schválný, eigener, vorsetz- lich. Slov. Ssk. I preto n-čňých sme ku cárovi zřídili poslov. Hol. 170.

167407   Nápočný. N Svazek: 10 Strana: 0631
Nápočný. N. obuv (objednaná). Slov. Nár. sbor. XI. 8.

167408   Napodál Svazek: 2 Strana: 0056
Napodál, in einiger Entfernung. Rk.

167409   Napodávati se komu čeho Svazek: 2 Strana: 0056
Napodávati se komu čeho: snopů. — kde: v stodole. Vz Podati. Lange reichen.

167410   Napodjariť sa Svazek: 6 Strana: 1105
Napodjariť sa = napodařiti se, naho- diti se. Slov. Phľd. V. 133.

167411   Nápodoba Svazek: 2 Strana: 0056
Nápodoba, y, f., die Nachahmung. Rk.

167412   Nápodoba Svazek: 6 Strana: 1105
Nápodoba, die Imitation. Dch., Msr. 6., Psp., Dk. Aesth. 47. N. = nápodobování něčeho a napodobené dílo samo. Vch. Ar. 2. N. epická, tragická, výpravná, Vch. Ar. 47., 53., těsná. Hud. mus. Cf. Napodobení.

167413   Napodobce Svazek: 6 Strana: 1105
Napodobce, e, m. = napodobitel. J. tr.

167414   Napodobení Svazek: 2 Strana: 0056
Napodobení, n., die Nachahmung. Ne- snadné jest písní těch n. Č. N. nucené, na- šlápne, pitvorné. Nz. N. zvuků, zvukopodobí, onomatopoia, Dch.

167415   Napodobení Svazek: 6 Strana: 1105
Napodobení drahokamů, Osv. I. 672., Mus. 1880. 177., přírody. Dk.

167416   Napodobenina Svazek: 2 Strana: 0056
Napodobenina, y, f., nerost jinému tělesu se podobající. Vz Bř. 84.

167417   Napodobenina, napodobka Svazek: 6 Strana: 1105
Napodobenina, napodobka, y, f., nach- ahmende Gestalt. Nz., Ssk.

167418   Napodobený Svazek: 2 Strana: 0056
Napodobený; -ben, a, o. N. knihy, peníze, zboží, nachgeahmt. Us.

167419   Napodobený Svazek: 9 Strana: 0179
Napodobený pohyb. Krč. Assoc. 42.

167420   Napodobitel Svazek: 2 Strana: 0056
Napodobitel, e, m., napodobce, der Nach- ahmer, Nachbildner. — Napodobitelkyně, ě, f., die Nachahmerin.

167421   Napodobitelný Svazek: 6 Strana: 1105
Napodobitelný, imitabilis, nachahmbar. Psp.

167422   Napodobiti Svazek: 2 Strana: 0056
Napodobiti, il, en, ení; napodobovati, nachahmen. — co: něčí jasnosť a spojitosť myšlének. Mus. N. veřejné úvěrní papíry. J. tr. — co čím: rytím, rytinou. J. tr.

167423   Napodobivosť Svazek: 2 Strana: 0056
Napodobivosť, i, f., der Nachahmungs- trieb. Rk.

167424   Napodobivosť Svazek: 6 Strana: 1105
Napodobivosť. Stč. Zem. 807., Vch. Ar. 7., Dch.

167425   Napodobivý Svazek: 2 Strana: 0056
Napodobivý, nachahmend. Rk.

167426   Napodobka Svazek: 6 Strana: 1105
Napodobka, vz Napodobina.

167427   Nápodobně Svazek: 2 Strana: 0056
Nápodobně = podobným způsobem, auf ähnliche Art, ähnlich, gleichmässig, eben, ingleichen, desgleichen, gleicher Gestalt. V., Jg. K tomu n. V. Jedna každá bylina má svůj jako věk, n. jako člověk. Byl. Přeji dobré chuti (k obědu). Děkuji a přeji n. Us.

167428   Napodobnění Svazek: 6 Strana: 1105
Napodobnění, n., die Nachahmung, Imi- tation. Tš. Laok. 5.

167429   Nápodobnina Svazek: 2 Strana: 0056
Nápodobnina, y, f., die Nachbildung. Rk.

167430   Nápodobniti se Svazek: 2 Strana: 0056
Nápodobniti se, il, ěn, ění. — se komu, čemu = nápodobným býti, ähnlich sein, ähneln, gleichen. Kruz. 69.

167431   Nápodobnivý Svazek: 2 Strana: 0056
Nápodobnivý = napodobivý. Rk.

167432   Nápodobnosť Svazek: 6 Strana: 1105
Nápodobnosť Vz Jg. Slnosť. 41.

167433   Nápodobný Svazek: 2 Strana: 0056
Nápodobný, drobet podobný, fast, etwas ähnlich. — čemu, komu: pravdě. V. Jest mu n. Kram. — Rad. zv., Byl., Har. — k čemu. Je k octu nápodobný. Har. Zvuk n. k nářku vyšel. Jg. Nápoj k mléku n. Ler. Zvíře ku krávě velmi n. Ler. — Jel., Pref.

167434   Nápodobný Svazek: 6 Strana: 1105
Nápodobný. N-ným způsobem. Pal. Rdh. III. 188. — k čemu. Město n-né k Tova- čovu. Výb. II. 1026.

167435   Napodobosloví Svazek: 6 Strana: 1105
Napodobosloví, n., Onomatopoeia, f. Ssk.

167436   Napodobovací Svazek: 6 Strana: 1105
Napodobovací, nachahmend. N. uměny. Vch. Ar. 18.

167437   Napodobování Svazek: 6 Strana: 1105
Napodobování, vz Napodobení, Čes. mor. ps. 21.—22.

167438   Napodobovati Svazek: 6 Strana: 1105
Napodobovati, vz Napodobiti.

167439   Napodobový Svazek: 10 Strana: 0197
Napodobový. N. idea. Nár. list. 1903. č. 168. 13.

167440   Napodotýkati se čeho Svazek: 6 Strana: 1105
Napodotýkati se čeho, genug, oft er- wähnen. Tu toho tu onoho z denních klepů se n-kav . . . Kos.

167441   Napodpáděti Svazek: 6 Strana: 1105
Napodpáděti, ěl, ěn, ění = náhodou najíti. Na mor. Slov. Brt. D. 234. — koho, antreffen, anpacken. U Olom. Sd.

167442   Napodpalovati se čeho Svazek: 2 Strana: 0056
Napodpalovati se čeho: dříví, hranice, Jg., čím: loučí, papírem, sirkou; lange, oft anzünden. Jg.

167443   Napodříznouti Svazek: 7 Strana: 1334
Napodříznouti někomu krk, etwas aus- schneiden. Wtr. Obr. II. 759.

167444   Napodse Svazek: 2 Strana: 0056
Napodse (v obec. mluvě: napodc), na- podsed, opak: náruč. Ten kůň jde napodc. Us. N. koho zapřáhnouti. Koubl. Links an der Deichsel.

167445   Napodváděti se koho Svazek: 6 Strana: 1105
Napodváděti se koho. Ten se nás na- podváděl! Us.

167446   Napohlav Svazek: 2 Strana: 0056
Napohlav, a, m., notarchus, plž. Krok.

167447   Napohledlný Svazek: 6 Strana: 1106
Napohledlný. N. pravda, potýkavosť, sva- tosť, zbožnosť, horlivosť, Sš. L. 160., ne- vědomosť, ignorantia affectata. Stárek 203.

167448   Napohledně Svazek: 2 Strana: 0056
Napohledně, zdánlivě, scheinbar. Pal. Děj. hus. LXXXIX.

167449   Napohledný Svazek: 2 Strana: 0056
Napohledný, napohled se jevící, scheinbar, geheuchelt. Jg. N. blud, ctnosť, Jg., potýka- vosť, scheinbarer Widerspruch. Výpis. Brt.

167450   Napohotově Svazek: 6 Strana: 1106
Napohotově, bereit. N. státi. Koll. IV. 164.

167451   Napochytre Svazek: 6 Strana: 1106
Napochytre = na spěch, na kvap, spěšně, rychle. Slov. N. načítali sme do 60 druhov rozličných semien. Ev. Šk. III. 256. — Phľd. V. 57.

167452   Napochytre Svazek: 8 Strana: 0226
Napochytre = rychle. Utrela si n. oči. Phľd. 1894. 411., 1892. 684., 1893. 380.

167453   Napochytro Svazek: 6 Strana: 1106
Napochytro = napochytre. Slov. Já vám n. nemôžem s ničím slúžiť. Pokr. Pot. I. 341. Sobrala sa n. a vysadla do koča. Dbá. Sl. pov. III. 4.

167454   Nápoj Svazek: 6 Strana: 1106
Nápoj suchý = tabák. Val. Brt. — N. = napajedlo, die Tränke. Sám gazda statok (dobytek) z n-ja zaháňal. Slov. Phľd. VIL 171. — N. řmské.í Vz Vlšk. 503.

167455   Nápoj Svazek: 8 Strana: 0226
Nápoj. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 72.

167456   Nápoj Svazek: 9 Strana: 0451
Nápoj. Vz Ott. XVII. 1023.

167457   Nápoj, e, nápojek Svazek: 2 Strana: 0056
Nápoj, e, nápojek, jku, nápojík, u, ná- poječek, nápojíček, čku, m. N. od napi (napi-ji), vz i v oj. Das Getränke, der Trank. N., voda, káva, čaj. Voda jim za nejzdravější n. byla. Háj. N. májový, víno bylinné, der Maitrank. Kk. 170. Pokrm i nápoj. V. N. z vína a medu strojený, lahodný, sladký, frejovný (lásky, pojď za mnou), V., z jablek a hrušek, D., z ječmena a chmele (pivo), Us., očarovaný, Us., nesmrtelnosti. Kom. N-je lihové, ve kterých následkem kvašení hmot cukrnatých povstal líh: pivo, víno, medovina, kořalka a likéry. S. N. Vz KP. I. 20.—22. Berně z n. Us. Nápoje užívati. V. N-jem se přeplňovati, obtěžovati, přežírati. V. Nápoje žízniti. Br. N-je pípou se čepují nebo berou se krokvicí. Pt. Porušování, škodlivé míšení nápojův; daň z n-jův. J. tr. N-je vystavovati, vystavování n-je, Propinationsrecht. Šp. Stran přísloví vz: Maso, Pivo, Píti, Víno.

167458   Nápoj ní, -ný. N Svazek: 2 Strana: 0057
Nápoj ní, -ný. N. úřad, berně (z nápoje), sbírka (nápojův). Jg. Trank-, Trink-.

167459   Nápoje Svazek: 9 Strana: 0180
Nápoje na Slov. Vz Zát. Př. 218. nn., XIII. 1., Sbor. slov. III. 1. 27.

167460   Napojednou Svazek: 10 Strana: 0197
Napojednou (na po-jednou). Us.

167461   Napojení Svazek: 2 Strana: 0056
Napojení, n., das Tränken. D.

167462   Napojený Svazek: 2 Strana: 0056
Napojený. Dobře n. = opilý. — čím: čerstvou vodou, Us., krví. Alx. 1126. Vz Napájeti.

167463   Napojený čím Svazek: 6 Strana: 1106
Napojený čím. Niť sirou n-ná. NA. IV. 132. — čeho. Jsouc napojena božské slad- kosti. Sv. ruk. 336. Cf. Naplněný.

167464   Napojímati Svazek: 2 Strana: 0056
Napojímati si mnoho žen, nehmen. Br.

167465   Napojiště Svazek: 10 Strana: 0197
Napojiště, ě, n. Hol. Met. I. 308. Lépe: napájiště. Mš.

167466   Napojiti Svazek: 2 Strana: 0056
Napojiti, vz Napájeti.

167467   Nápojka Svazek: 2 Strana: 0056
Nápojka, y, f., škopek k napájení, das Tränkschaff. Us. Plaň.

167468   Nápojna Svazek: 2 Strana: 0057
Nápojna, y, f., die Trinkhalle. Dch.

167469   Nápojné Svazek: 2 Strana: 0057
Nápojné, ého, n., die Trinksteuer. Rk.

167470   Nápojní Svazek: 6 Strana: 1106
Nápojní koflík, roh; nápojné léčení, die Trinkkur, Dch.

167471   Nápojník Svazek: 6 Strana: 1106
Nápojník, u, m., der Schenktisch. Sp.

167472   Nápojový Svazek: 2 Strana: 0057
Nápojový. N. chuť. Jg. Trank-.

167473   Nápojový Svazek: 7 Strana: 1334
Nápojový. N. berně v 1. 1646—50. Mus. 1892. 80.

167474   Napokon Svazek: 2 Strana: 0057
Napokon = konečně, posléze, k posledku. Dal. 14., na Slov.

167475   Napokon Svazek: 6 Strana: 1106
Napokon. Němc. VII. 59. N. sa preca splní vuola moja. Koll. Zp. I. 8. N. sbierku naskládali milému mudrcovi. Dbš. Sl. pov. 8. 6.

167476   Napokos Svazek: 2 Strana: 0057
Napokos, kosou, na kosu, křivě, šikmě, schief. Na Slov. a Mor.

167477   Napokosý Svazek: 6 Strana: 1106
Napokosý = šikmý. Laš. Brt. D. 234.

167478   Napokoušeti se koho Svazek: 6 Strana: 1106
Napokoušeti se koho, viel, oft, genug ärgern. Us. Bvř.

167479   Nápoky Svazek: 6 Strana: 1106
Nápoky = schválně, úmyslně, absichtlich. Prišiel n. pre nás. U Březové na Mor. Brt. D. 174., 334. Brt. L N. II. 138. On mně to n. robí. U Lopenika. Tč. Neviem, či to n. bolo, či. . . Slov. Sokl. II. 341 — Hol. 70., 115.

167480   Napol, napolu, napoly Svazek: 2 Strana: 0057
Napol, napolu, napoly; od polu, halb. Vz Půl. Napoly přikrytý. V. Herodes veliký jsa napoly židem. Br. Napoly učený. Reš. Napoly dokonalý. V. Napoly mrtvý, napoly živý. V.

167481   Nápolečník Svazek: 7 Strana: 1334
Nápolečník, u, m. staphisagria. Pršp 33. 13.

167482   Nápolek Svazek: 2 Strana: 0057
Nápolek, lku, m., pole, které dvěma ná- polníkům patří. Gl. 169.

167483   Napoleon Svazek: 2 Strana: 0057
Napoleon, a, m., císař francouzský. Vz S. N.

167484   Napoleon ďor Svazek: 2 Strana: 0057
Napoleon ďor, fr., zlatý peníz franc, 20 frankův. Rk.

167485   Napoleonista Svazek: 2 Strana: 0057
Napoleonista, y, m., dle ,Despota', pří- vrženec Napoleonův. Rk.

167486   Napoleonit Svazek: 8 Strana: 0226
Napoleonit, u, m., nerost. Sterz. II 402.

167487   Napoleonka Svazek: 6 Strana: 1106
Napoleonka, y, f., die Napoleonskirche. Šm.

167488   Napoleonka Svazek: 8 Strana: 0563
Napoleonka, y, f. = máslovka (jablko). Vz Máslovka.

167489   Napolica Svazek: 6 Strana: 1106
Napolica, e, f. = směska, miešanina pše- nice s režou, lebo jačmeňa so pšenicou jar- nou. Slov. Rb. Sb.

167490   Napoličkovati se koho Svazek: 2 Strana: 0057
Napoličkovati se koho, lange ohrfeigen. Ros.

167491   Napoliti koho čím Svazek: 6 Strana: 1106
Napoliti koho čím = dozírati. Laš. Tč.

167492   Napolitrálý Svazek: 6 Strana: 1106
Napolitrálý (!) = v boji vytrvalý, utve- mókt/tog. Vký.

167493   Nápolní Svazek: 6 Strana: 1106
Nápolní kámen, niva u Třebenic v Li- toměř. BPr.

167494   Nápolník Svazek: 2 Strana: 0057
Nápolník, a, m., kdo, půl užitku za to bera, pole vzdělává. Jg. Der für den halben Nutzen das Feld bebaut. Jg. Dvory dobrým n-kům roznajímali. Ms. 1550. Vz Gl. 169.

167495   Nápolník Svazek: 8 Strana: 0226
Nápolník, a, m. = nájemník za polovic sklizně; Byl ve dvoře u p. Hrušky n-kein. Arch. XIII. 349., 416.

167496   Napolo Svazek: 2 Strana: 0057
Napolo, na půl, odpolu, odpoly, halb. N. mrtvý. D. Vz Napol.

167497   Napolu Svazek: 9 Strana: 0180
Napolu, vz Pol.

167498   Napoludne Svazek: 6 Strana: 1106
Napoludne, Mittags. Slov. Sak.

167499   Napoly Svazek: 6 Strana: 1106
Napoly, vz Napol.

167500   Napoly Svazek: 10 Strana: 0197
Napoly. N. jda a n. jeda. Gest. B. 23b., Pass. 342., Vít 90a.

167501   Napolykati se čeho Svazek: 6 Strana: 1106
Napolykati se čeho: vody, něčích slov. Us Tč.

167502   Napomáhání Svazek: 2 Strana: 0057
Napomáhání obecného dobrého. Br. N. službám božím. Das Helfen, Befördern, die Unterstützung, Mitwirkung.

167503   Napomahatel Svazek: 2 Strana: 0057
Napomahatel, e, m., der Helfer, Beför- derer, Unterstützer. Jg.

167504   Napomahatelka, y, napomahatelkyně Svazek: 2 Strana: 0057
Napomahatelka, y, napomahatelkyně, ě, f., die Helferin. Jg.

167505   Napomáhati Svazek: 2 Strana: 0057
Napomáhati; napomoci, pomohu, mohl, žení, behülflich sein, helfen, beistehen, bei- tragen, unterstützen, mitwirken, befördern. Jg. Vz Moci. — co, šp., germanismus. Jg. — komu, čemu. V. Bohatým, spravedlnosti potlačené n. Br. — komu čeho. Napomáhal mu toho. Ros. — komu v čem. V takové věci sluší sobě n. Solf. Někomu v předse- vzetí n. V. — komu čím: pomocí a radou, Kram.; radou i skutkem k něčemu n. V. K vítězství mnoho napomohl. V. — pro co. Světa putování napomáhá pro nabytí umění. Har. — k čemu jak. K jeho ozdobě každý se vší hotovostí n. měl. Br. K posilnění ja- kémuž takémuž napomáhají. Ler. — Pozn. Místo n. dostačí: pomáhati, pomoci. Pch.

167506   Napomáhati Svazek: 6 Strana: 1106
Napomáhati. Aby křivdě n-li proti pra- vému. Št. Kn. š. 160.

167507   Napomanouti Svazek: 6 Strana: 1106
Napomanouti = napomenouti, zastr. Půb. I. 121.

167508   Napomen Svazek: 2 Strana: 0057
Napomen, u, m., napomenutí, die Ermah- nung. Při tom neopustil apoštol také jiné n-ny přičiniti. Sš. II. 4.

167509   Napomenouti Svazek: 2 Strana: 0057
Napomenouti (zastr. napomanouti), nul, ut, utí; napomínati; napomínávati, mahnen, ermahnen, vermahnen, warnen, verwarnen, einreden. Jg. Napřed n. D. — někoho (akkus. i gt.) k čemu, z čeho, s inft. nebo aby. Napomínal jich. Br., Kram. Napomínal je. Háj , V., Flav. Někoho z dluhů. V., Let. 224. Tvá povinnosť tě k tomu napomíná. V. K po- kání koho n. Kom. Napomínali židův. Plác. Kanovníkyvnapomínal života polepšiti (=aby polepšili). Živ. sv. Norb. On jich k utíkání zlého napomíná. Br. Dáváme jim plnou moc a právo z té jistiny i z úroků nás napomí- nati. Rkp. 1637. Hrš., Faukn. 10. N. někoho v slušném času. Vác. XIII. N. někoho z peněz. Půh. 206. N. koho z čeho. Bart. 2. 13. N. koho k dobrému. Št. N. 48. Napomínám tě z těch bolestných noh (skrze ty b. nohy). O 7 vstup. — oč: o navrácení věci. Er. — na co. K tomuž vás na povinnosti vaše na- pomínali. Act. Ferd. — koho o něčem. Žalanský. — koho, se čím. Tím se každý napomíná, aby pýše utíkal. Pláč, Kom., Č. Sv. Pavel tím podobenstvím napomíná lidí. Chč. 614. N. koho bratrskú láskú. Arch. I. 11. Smrť všechněch hlasem napomínala. Kom. Lab. 19. — koho zač. Napomínám vás za kecu a za hlavu (keca = kštice). Gl. — koho v čem: v dobrém. Št. N. 111. — koho skrze co. Napomínám tě skrze snětí s kříže. O 7 vstup. — že s indikt., vz Chtíti. Napomínáme Vás, že budete pozor míti. Br.

167510   Napomenouti Svazek: 6 Strana: 1106
Napomenouti. — abs. Laň raněná n-ná. Brm. I. 3. 143. — koho. N-nul nás, aby- chom jej nazývali otcem. Št. Kn. š. 17. N-nám písařóv, aby to zaznamenali. Výb- II. 711. Kdo té n-ná, měj ho za přítele. Bž. exc. — koho k čemu. Nepřátely k smlúvě n-nati. Hus I. 160. — z čeho: z dluhu. NB. Tč. 27., Půh. I. 169., 11. 410. — čím. Druhý jej n-miná skutky dobrého příkladu. Št. Kn. š. 131. — jak. Já vás z úřadu svého slovem JMti n-nám. Arch. VII. 419. — nač. To prý jesti drzosť n-nať na to ná- rodu (gt.), aby.... Sš. Bs. 196. — kdy (zač). Mynář ju napomínal (upomínal) den ze dňa za tu měřicu obilé. Brt. D. 344. Ona jeho nikdy nenapominala v sedmi lé- tech. NB. Tč. 215.

167511   Napomenouti Svazek: 8 Strana: 0226
Napomenouti. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 106. Napomínali z 50 kop. Arch. XIII. 457. Přišla napomínat svého dluhu. Ib. 372.

167512   Napomenovať Svazek: 6 Strana: 1106
Napomenovať= napomínati. Slov. Bern.

167513   Napomenutec Svazek: 2 Strana: 0057
Napomenutec, tce, m., der Ermahnte. Ros.

167514   Napomenutelný Svazek: 6 Strana: 1106
Napomenutelný, Mahn-. Spis n. Výb. II. 1160.

167515   Napomenutí Svazek: 2 Strana: 0057
Napomenutí, n. Kdo na n. nedbá, nechť je bit. Kom. Z tvého n., na tvé n.; n. činiti, obnoviti. V. N-tím napraviti. Kram. První právní n. D. Die Ermahnung, Vermahnung, Verwarnung, Warnung. Jg.

167516   Napomenutíčko Svazek: 6 Strana: 1106
Napomenutíčko, a, n., kurze Mahnung. Bern.

167517   Napomínací Svazek: 2 Strana: 0057
Napomínací list. Erinnerungs-. Ros.

167518   Napomínač Svazek: 2 Strana: 0057
Napomínač, e, m., der Ermahner. V.

167519   Napomínačka Svazek: 6 Strana: 1106
Napomínačka, y, f., die Mahnerin. Us.

167520   Napominadlo Svazek: 2 Strana: 0057
Napominadlo, a, n., das Mahnungsmittel. Smrť, súd, peklo, nebe jsú čtyři napominadla. 1506.

167521   Napomínanec Svazek: 2 Strana: 0057
Napomínanec, nce, m., člověk napomí- naný, der Ermahnte. Sš. II. 65.

167522   Napomínání Svazek: 2 Strana: 0057
Napomínání, n. Kdo na n. nedbá, nechť je bit. Kom. Nemají při něm n. místa. Sych. Vz Napomenutí.

167523   Napominatel Svazek: 2 Strana: 0057
Napominatel, e, m., der Ermahner, Ver- mahner, Warner. V.

167524   Napomínatel Svazek: 6 Strana: 1106
Napomínatel = malý brousek jazyka čes. od Jungmanna r. 1843. v Mus. uveřej- něný.

167525   Napominatelka Svazek: 2 Strana: 0057
Napominatelka, y, f., die Ermahnerin.

167526   Napominatelný Svazek: 2 Strana: 0057
Napominatelný, ermahnend, Ros.; er- mahnbar. Ros.

167527   Napomínati Svazek: 2 Strana: 0057
Napomínati, vz Napomenouti.

167528   Napomínati Svazek: 10 Strana: 0197
Napomínati = upomínali (o dluh). Val. Čes. 1. XI. 132.

167529   Napominatlivec Svazek: 2 Strana: 0057
Napominatlivec, vce, m., napomina- tlivý, lépe napomínavý, erinnernd. Ros.

167530   Napomínavě Svazek: 9 Strana: 0180
Napomínavě. Psal jim n. Pal. Děj. IV. 2. 73.

167531   Napomínavý Svazek: 2 Strana: 0057
Napomínavý, ermahnend, erinnernd. Rk.

167532   Napomínavý Svazek: 7 Strana: 1334
Napomínavý. N vzkázání Wtr Obr I 668

167533   Napomínavý Svazek: 8 Strana: 0563
Napomínavý. Mel k nim řeč n-vou. Mus. 1896. 400.

167534   Napomínavý Svazek: 10 Strana: 0197
Napomínavý. Vedl svou n-vou (řeč). Wtr. Str. 47.

167535   Napomínka Svazek: 2 Strana: 0057
Napomínka, y, f. = napomenutí. Die Mahnung, Ermahnung, Ros., Rk.

167536   Napomiuatelník Svazek: 2 Strana: 0057
Napomiuatelník, a, m., vz Napominatel. Ros.

167537   Napomnět Svazek: 10 Strana: 0631
Napomnět = napomenouti. Brt. Slov.

167538   Napomník Svazek: 6 Strana: 1106
Napomník, u, m. N. alebo prestávka, pomlčka. Slov. Hdž. Šlb. 45.

167539   Napomoc Svazek: 2 Strana: 0057
Napomoc, lépe: na pomoc. Vz Pomoc. Jg.

167540   Nápomoc Svazek: 2 Strana: 0057
Nápomoc, i, f. = pomoc. Nápomoc ně- komu býti. Kram.

167541   Nápomoc Svazek: 8 Strana: 0226
Nápomoc. Račiž mu býti n-ci. Vck. Val. I. 126.

167542   Nápomocenství Svazek: 2 Strana: 0057
Nápomocenství, n., der Vorschub, die Förderung, Hilfe. Tr. zák., Měst. bož.

167543   Napomoci Svazek: 2 Strana: 0057
Napomoci. Vz Napomáhati.

167544   Nápomocně Svazek: 6 Strana: 1106
Nápomocně, behilflich, helfend, dienlich. Us. Bern.

167545   Nápomocnice Svazek: 2 Strana: 0057
Nápomocnice, e, f., die Helferin. Měst. bož.

167546   Nápomocnictví Svazek: 2 Strana: 0057
Nápomocnictví, n. = nápomocenství. Měst. bož.

167547   Nápomocník Svazek: 2 Strana: 0057
Nápomocník, a, m. Der Mithelfer, Gehilfe, Helfershelfer. Kom. N. v boji. D.

167548   Nápomocnosť Svazek: 2 Strana: 0057
Nápomocnosť, i, f., die Behilflichkeit. Rk.

167549   Nápomocný Svazek: 2 Strana: 0057
Nápomocný; -cen, cna, cno. Behilflich, helfend, dienlich, hilfreich, beförderlich. Jg. N. lid. D. N. býti komu, čemu. V., Kom., D., Flav. — k čemu: k zdraví,, k nabytí zdraví. V., Br. N. k dobrému. St. 193. — komu v čem. Us. — čeho. Toho n-cen býti chci. Ben. V. Pan Lev jemu toho byl nápomocen. Bart. 203. 12.

167550   Nápomocný komu čím Svazek: 6 Strana: 1106
Nápomocný komu čím: radou. Mus. 1880. 495. — jak. S největší ochotou mi byl n-cen. Us. Bž. — čeho. Kteří jsou jemu takového jeho nešlechetného skutku nápo- mocni byli, ti mečem ztrestáni býti mají. Bdž. 185. Toho mu byl n-cen. Bart. 203.

167551   Napomožení Svazek: 2 Strana: 0058
Napomožení, n., die Hilfe. Jg.

167552   Napomračený Svazek: 6 Strana: 1163
Napomračený; -en, a, o, nicht umwölkt, hell. Kamr.

167553   Napomykati se čeho Svazek: 6 Strana: 1106
Napomykati se čeho, genug hin und her schieben. Tč.

167554   Nápon Svazek: 2 Strana: 0058
Nápon, u, m., der Ansatz zum Stoss. Tš.

167555   Naponáhle Svazek: 6 Strana: 1106
Naponáhle = rychle, schnell. Slov. Pře- vez n. Koll. II. 28. To stalo se tak n., že sa ani poriadne obliecť nestačila. Phľd. VI. 2.

167556   Naponatřásati se před kým Svazek: 10 Strana: 0631
Naponatřásati se před kým. Zvon V. 360.

167557   Naponejprv Svazek: 6 Strana: 1106
Naponejprv, zum erstenmale. Us.

167558   Naponevierať sa Svazek: 8 Strana: 0226
Naponevierať sa = dost se napotloukati. Dost si sa n-ral po cudzom svete. Phľd. 1892. 579.

167559   Naponocovati se Svazek: 10 Strana: 0197
Naponocovati se = nabdíti se. Rais. Let. 471.

167560   Náponoměr Svazek: 6 Strana: 1106
Náponoměr, u, m., der Spannungsmesser (beim Pianobau), Taseometer. Dch.

167561   Napopácať Svazek: 6 Strana: 1106
Napopácať = náhodou najíti, dostati. Zlínsky. Brt. D. 234.

167562   Napopácati Svazek: 2 Strana: 0058
Napopácati. Kdes ho napopácal (našel) ? Na mor. Zlínsku. Brt.

167563   Napopáditi Svazek: 6 Strana: 1106
Napopáditi = najíti, potkati. Hdes ho n-dil ? Mor. Neor., Wrch.

167564   Napopelavělý Svazek: 2 Strana: 0058
Napopelavělý, aschgrau. Rostl.

167565   Napopíjeti se čeho Svazek: 6 Strana: 1106
Napopíjeti se čeho, genug nach und nach trinken. Us.

167566   Napopisovati Svazek: 10 Strana: 0197
Napopisovati se čeho jak: do syta. Lit. 1. 529.

167567   Napoprávaný Svazek: 8 Strana: 0563
Napoprávaný. Vysoko n-ná postel (vy- stlaná). Phľd. 1896. 821.

167568   Napoprvní Svazek: 8 Strana: 0226
Napoprvní. Čejč. Hledík.

167569   Napopřieti Svazek: 10 Strana: 0197
Napopřieti. Že mu chcete spravedlivého n. (popřáti). 1477. Arch. XXI. 197.

167570   Napopřík čeho Svazek: 6 Strana: 1106
Napopřík čeho, querüber. Učinil mu to na p. Laš. Tč.

167571   Napor Svazek: 6 Strana: 1106
Napor, a, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1026., 989.

167572   Nápor Svazek: 6 Strana: 1106
Nápor, u, m. = nápad. N. na farára bol smelý. Slov. Syt. Táb. 146 N., pulsus. VMV. nepravá glossa. Pa. — N. = nával. Slov. Nemecká hlina rozsype sa pod jej n-rom. Nár. nov. 1886. é. 175. 2/3.

167573   Nápor Svazek: 8 Strana: 0226
Nápor = náraz. První n. turecký. Phľd. 1895. 130.

167574   Nápor Svazek: 10 Strana: 0197
Nápor, u, m. = doléhání. N. otcův. Sbor. slov. 1900. 141.

167575   Náporky Svazek: 9 Strana: 0180
Náporky, horský hřeben u Oslavan. Mus. ol. X. 17.

167576   Nápornosť Svazek: 6 Strana: 1106
Nápornosť, i, f.= nucení; násilí. Slov. Bern.

167577   Náporný Svazek: 6 Strana: 1106
Náporný, dringend; heftig, gewaltsam. Slov. Bern.

167578   Naporoučeti Svazek: 2 Strana: 0058
Naporoučeti, el, en, ení, viel befehlen. — čeho komu. Ten mu toho naporoučí. Us. — se. Ten se tam naporoučel. Us. — se čeho. Us.

167579   Naporučiti komu co Svazek: 8 Strana: 0226
Naporučiti komu co. Kld. IV. 179. aj., Lerm. II. 137.

167580   Naporúdzi Svazek: 6 Strana: 1106
Naporúdzi, bei der Hand, bereit. Slov. Ssk. Bylo to naporúzi (po ruce, na ráně). Mor. Brt. D. 234.

167581   Naporudzi Svazek: 8 Strana: 0226
Naporudzi = pohotově. Hojnosť dôkazov stojí každému n. Phľd. 1893. 290. — 1892. 555.

167582   Napořád Svazek: 2 Strana: 0058
Napořád, adv., po pořádku, der Ordnung nach. — N., vesměs, všecky, bez rozdílu, durchaus, durch die Bank, ohne Unterschied, durchgängig. Jg. Všichni n. zamordováni byli. V. Loupežníci každého n. obírají. Kram. Všecky n. milostně k sobě zove. Br. — N. houfně, valem, häufig. Všecko tam n. běželo. Ros. Pověsť n. určitě vystupovala. Dch.

167583   Napořád Svazek: 6 Strana: 1106
Napořád = bez rozdílu, Všecky přísahy vedlé práva všem lidem n. měl by vydávati písař menších desk. Vš. 75.

167584   Naposchovávati Svazek: 6 Strana: 1106
Naposchovávati, genug verstecken. Us. Ssk.

167585   Naposílati Svazek: 2 Strana: 0058
Naposílati, lépe: naposýlati.

167586   Naposílati Svazek: 6 Strana: 1106
Naposílati je správné.

167587   Naposkoku Svazek: 2 Strana: 0058
Naposkoku, vz Poskok.

167588   Naposled, naposledy Svazek: 2 Strana: 0058
Naposled, naposledy, adv., k posledku, posledně, konečně, schliesslich, am Ende, zu- letzt, endlich. N. klásti. V. Srdce nejprv jest živo a naposledy mře. Kom. N-dy s hanbou do Nouzova a Chudobic táhnouti musí. Prov. Tam půjdeme až n-d. Us. N-dy nejhůř bývá. D. Ponejprv a n-dy. D. Naposled ani o tom neví. Dch. Vz Věta spojovací.

167589   Naposledky Svazek: 6 Strana: 1106
Naposledky = naposledy. Ssk.

167590   Naposledok Svazek: 6 Strana: 1106
Naposledok, dku, m. = naposledy, ko- nečné. Slov. Rr. Sb.

167591   Naposledy Svazek: 6 Strana: 1106
Naposledy, vz Naposled, Bž. 34., 110. Žena všech n. umřela jest. ZN.

167592   Naposlouchati se čeho Svazek: 2 Strana: 0058
Naposlouchati se čeho, oft, genug an- hören. Kom. Sladkých, nebeských písní se naposlouchajíc opět se tuto vrátím. Pass. 540.

167593   Naposmívati Svazek: 9 Strana: 0180
Naposmívati se komu do vůle. Ezop. 248.

167594   Naposmívati se komu Svazek: 2 Strana: 0058
Naposmívati se komu, viel Gespötte treiben. Bib.

167595   Napospěch Svazek: 2 Strana: 0058
Napospěch, adv. Jest n. Es hat Eile. Us.

167596   Napospol Svazek: 2 Strana: 0058
Napospol, napořád. Na Slov. Plk.

167597   Napospol Svazek: 8 Strana: 0226
Napospol — veskrz. Dědiny n. drevené domy majúce. Phľd. 1894. 662. Názvy n. do- máceho pôvodu. Ib. 1892. 176. (471.).

167598   Napostiti se Svazek: 6 Strana: 1106
Napostiti se, genug fasten. Dnes jsme se už dosť n-li. Us.

167599   Naposýlati se koho kam Svazek: 2 Strana: 0058
Naposýlati se koho kam. Us. Vz Po- sýlati. Viel schicken, senden.

167600   Napošik Svazek: 2 Strana: 0058
Napošik ----- napokos, šikem, quer. Slov. Koll.

167601   Nápošva Svazek: 6 Strana: 1106
Nápošva, y, f., Kuppel, Koppel, f. Rk.

167602   Napotchávati sa Svazek: 6 Strana: 1106
Napotchávati sa, oft straucheln, naklo- pýtati se. Slov. Bern.

167603   Napotiti se Svazek: 6 Strana: 1106
Napotiti se, genug schwitzen. Us.

167604   Napotknouti Svazek: 2 Strana: 0058
Napotknouti, kl a knul, utí. Thošek pa- storek když napotkl (nařekl) právem otčíma svého. 1451. Č.

167605   Napotnalý Svazek: 6 Strana: 1106
Napotnalý, angeschwollen. Us, Sd.

167606   Napotnati Svazek: 2 Strana: 0058
Napotnati, napotnávati. Mrlinanapotnává, nabotnává, bubří. D. Aufquellen.

167607   Napotom Svazek: 2 Strana: 0058
Napotom, hernach, hinfort, in der Folge; místo této zbytečné složeniny stačí: po té, potom; šp.: nápotom. N. opatření učiniti. V. Předuložil, co zejtra, pozejtří a n. s tebou býti má. Kom. Od tohoto dne n. vždycky. Er.

167608   Napotomní Svazek: 2 Strana: 0058
Napotomní, vz Potomní.

167609   Napotomní Svazek: 6 Strana: 1107
Napotomní. N-ho roku. Šmb. Kteří (vě- řitelově) by se n. časy pro dluhy ohlašo- vali. NB. Tč. 218.

167610   Napotřebovati se čeho Svazek: 2 Strana: 0058
Napotřebovati se čeho, lange brauchen: vozu. Ros.

167611   Napotvořiti Svazek: 2 Strana: 0058
Napotvořiti, il, en, ení — zpotvořiti, zka- ziti, verpfuschen. Ros. Ten toho již napotvo- řil. — N., dlouho potvořiti, viel Ludereien verüben. — se. Hý.

167612   Napoucati Svazek: 6 Strana: 1107
Napoucati se, sich anstopfen, viel essen. Us. Šm.

167613   Napouehnouti Svazek: 2 Strana: 0058
Napouehnouti, auflaufen.

167614   Napouchliti Svazek: 2 Strana: 0058
Napouchliti, il, en, ení, aufbauschen. Dch.

167615   Napouchlý Svazek: 2 Strana: 0058
Napouchlý, aufgelaufen. Rk.

167616   Napouchlý Svazek: 10 Strana: 0197
Napouchlý. Široce u. oděv. Čch. Kv. 5.

167617   Napoušťák Svazek: 2 Strana: 0058
Napoušťák, a, m., dělník v hamru železo napouštějící, der Frischer. Us., Č.

167618   Napouštěcí Svazek: 6 Strana: 1107
Napouštěcí, Imprägnirungs . N. dílna, Zpr. arch., způsob, -methode. Dch.

167619   Napouštěcí vosk Svazek: 2 Strana: 0058
Napouštěcí vosk, das Einlasswachs. Dch. N. díra,

167620   Napouštědlo Svazek: 6 Strana: 1107
Napouštědlo, a, n., Imprägnirungsmittel. Šp.

167621   Napouštění Svazek: 2 Strana: 0058
Napouštění sudu, das Weingrünmachen. Sk. — N., das Anlassen, Adouciren, Tempern, slove výkon, jímž umenšuje se prílišná tvr- dosť a křehkosť oceli kalené. Vz S. N.

167622   Napouštění Svazek: 6 Strana: 1107
Napouštění. N. ocele = činění ji měkči opětovaným mírným vyhříváním. Vz Včř. Z. I. 79., Šfk. Poč. 348., Schd. I. 344., KP. IV. 106. N. dřeva, die Imprägnirung, Bc., železničných pražců. Zpr. arch. N. kotlu vodou, die Füllung. Hrna. 114.

167623   Napouštění Svazek: 9 Strana: 0180
Napouštění dřeva atd. na červeno, na žluto atd. Vz KP VIL 267

167624   Napouštěti Svazek: 2 Strana: 0058
Napouštěti, vz Napustiti.

167625   Napóvať Svazek: 6 Strana: 1107
Napóvať = napájeti. Stov. Slavia I.

167626   Napovděky Svazek: 10 Strana: 0197
Napovděky. Někomu n. něco činiti. Msn. II. 164.

167627   Nápověď Svazek: 2 Strana: 0058
Nápověď, i f., napovědění; propověď. Mudr.

167628   Nápověd Svazek: 6 Strana: 1107
Nápověd. Krnd. 12. Vz Jg. Slnosť. 79.

167629   Nápověď Svazek: 8 Strana: 0226
Nápověď. O strč. skloň. cť. Gb. Km. -i. 28.

167630   Nápověď Svazek: 9 Strana: 0180
Nápověď, praemissa. XV. stol. Rozb. II. 184.

167631   Nápověda Svazek: 2 Strana: 0058
Nápověda, y, m., dle Despota, der Souff- leur.

167632   Nápověda Svazek: 6 Strana: 1107
Nápověda nikde v Italii není skrytý. Koll. III. 141.

167633   Napověděný kde jak Svazek: 6 Strana: 1107
Napověděný kde jak. Jsou tam mnohá srovnání jen krátce n-ná. Tf. H. 1. 12.

167634   Napověděti Svazek: 2 Strana: 0058
Napověděti, napovím, věděl, děn, ění; napovídati, ansagen, zu verstehen geben; einsagen, vorsagen, einsprechen, einblasen. Jg. Napověděl, ale nedopověděl. Jg. Jakž málo výš napovědíno. Jg. — co komu. Na- povím aspoň něco. Kom. Něco mi napověděl. Us. Hloupému napověz, moudrý se dovtípí. Us. Napověz moudrému, dovtípí se všemu. Us. Moudrému napověz, hloupému dopověz (dolož). Jg. Vz Napovídati.

167635   Napověděti Svazek: 6 Strana: 1107
Napověděti. Výborně ví napovídati, čeho nechce se mu dopověděti. Šml. I. 70. Jakož sem večaš napověděl. Št. Kn. š. 22. — komu. Napověda hercům napovídá. Us. Pdl. — odkud. Žák žáku z knihy napovídá. Us. Pdl. — komu kam: do péra, diktiren. Deh.

167636   Napovědlivý Svazek: 2 Strana: 0058
Napovědlivý, ansagend. N-vě a ne zjevně jim to napověděl. Scip.

167637   Nápovědný Svazek: 2 Strana: 0058
Nápovědný, Ansage-. N. psaní, Diktando. Mark.

167638   Nápovědný Svazek: 6 Strana: 1107
Nápovědný. N. částice = recitativná. Sš, Mr. 72.

167639   Napovídač Svazek: 2 Strana: 0058
Napovídač, e, m., der Einsager, Souffleur. Jg.

167640   Napovídání Svazek: 6 Strana: 1107
Napovídání v litanii, das Vorsagen. Hnoj. 124.

167641   Napovídaní, n Svazek: 2 Strana: 0058
Napovídaní, n., das Einsagen, Einblasen. D.

167642   Napovídati Svazek: 6 Strana: 1107
Napovídati. N-dá toho za krejcar do konve (= mnoho). U Litomš. Dř.

167643   Napovídati, a Svazek: 2 Strana: 0058
Napovídati, a) = napověděti, vz toto. — N., mnoho povídati, viel erzählen. — komu čeho. Ten mu toho napovídal. Us. — se čeho komu. Napovídal se jim toho až hlava brněla. Us. — se komu o čem. Čím se jí více o lásce napovídám, tím . . . D.

167644   Napovídavě Svazek: 10 Strana: 0631
Napovídavě něco načrtnouti. Zvon V. 710.

167645   Napovídka Svazek: 2 Strana: 0058
Napovídka, y, f., das Schlagwort. Dch. Vz Nápověď.

167646   Napozatým Svazek: 8 Strana: 0226
Napozatým. Phľd. 1896. 253.

167647   Napozdyl Svazek: 9 Strana: 0180
Napozdyl = po délce. N. něco klásti. U Císař. Mtc. 1900. 137. (Na-po-vz-déli).

167648   Napožičati Svazek: 6 Strana: 1107
Napožičati, viel ausleihen; darleihen. Slov. Bern.

167649   Napracovati se Svazek: 2 Strana: 0058
Napracovati se, viel arbeiten. — se čeho, s čím jak: až do unavení. Us. — se s kým oč. Us.

167650   Naprahlosť, i Svazek: 2 Strana: 0058
Naprahlosť, i, f., die dürre Beschaffen- heit. Jg.

167651   Napráhlý Svazek: 2 Strana: 0058
Napráhlý, ein wenig geröstet. Mor. — N., deštěm navlažený, namoklý, angefeuchtet. Země je pěkně n-lá. Us. na Mor. Hý.

167652   Napráhnouti Svazek: 2 Strana: 0058
Napráhnouti, ein wenig dürr werden, dürren. — N., namoknouti. Hezky tam na- prahlo. Mor. Hý., Brt.

167653   Naprahnúť Svazek: 6 Strana: 1107
Naprahnúť = navlhnouti. Pole pěkně n-hlo. Brt. D. 234.

167654   Napráchnivěti Svazek: 6 Strana: 1107
Napráchnivěti, ěl, ění, ein wenig morsch werden. Šm.

167655   Napraovať Svazek: 10 Strana: 0631
Napraovať = falšovati. N. víno. Brt. Slov.

167656   Napráskati Svazek: 7 Strana: 1334
Napráskati Byl bit, až do nohavic n kal (se podělal). 1515. Wtr. Obr. II. 53.

167657   Napraskati se Svazek: 2 Strana: 0058
Napraskati se, napraštěti se, ěl, ění, praskati, praštěti. To dříví se napraská, když hoří. Us. Dosť se to prkno naprá- skalo, ale přece neprasklo. Us. Viel knastern, knistern.

167658   Napráskati se Svazek: 2 Strana: 0058
Napráskati se. Dosti se napráskal. Us.— čím na koho, kam, schnalzen: bičem na koně, do koní. Us. — se čeho: knedlíků (hodně se jich najísti, sich vollstopfen.). Jg. — N. komu = vybití, durchprügeln.

167659   Napráskati si co Svazek: 6 Strana: 1107
Napráskati si co: Nácka, sich den Ma- gen vollstopfen. Us. Dch. — kam. Ten do těch kamen n-skal = mnoho naložil, viel zulegen. Us. Vck.

167660   Naprašiti Svazek: 2 Strana: 0058
Naprašiti, vz Prasiti.

167661   Naprášiti Svazek: 2 Strana: 0058
Naprášiti, il, en, ení = prachem posy- pati, ein-, bestäuben; prachu nadělati, viel Staub machen, erregen; mnoho prášiti, lange, oft stäuben. Jg. — abs. Ten tu naprášil (prachu nadělal). Jg. — (komu co) čím, (co, čeho) kam. Naprášil si vlasy moukou; mouku (mouky, gt.) do vlasův, na vlasy; naprášil si vlasy. Ros. Sám do svého hnízda naprášiv (= svého nepohodlí sám příčina), musí zase do něho vlézti. D. Vz Pytel. — se čeho, s čím, lange, oft stäuben. Us.

167662   Naprášiti Svazek: 6 Strana: 1107
Naprášiti. V naší krajině máme židů až napraseno (mnoho). U Kr. Hrad. Toľko sa rozličného hmyzu n-lo (nalíhlo, namno- žilo). Rr. Sb.

167663   Naprášiti Svazek: 10 Strana: 0631
Naprášiti. Ten toho do sebe n-šil (snědl)! Slez. poh. 39.

167664   Naprášiti komu kam Svazek: 6 Strana: 1107
Naprášiti komu kam: na kabát (vy- tlonci). Us. Sd., BPr.

167665   Napratati Svazek: 6 Strana: 1107
Napratati = vpraviti. Dobrého umenia do hlavy n. Slov. Hdž. Čít. 102. — se čeho = najísti se. Vz Napuknouti.

167666   Naprati Svazek: 2 Strana: 0059
Naprati, peru, per, pera (ouc), pral, án, ání, waschen, aufwaschen. Jg. — co: To prádlo napraly (roze-), ale nedopraly. Us. N. střevo, břich (nacpati, anstopfen). Us. — co čím: střevo krupami (naplniti). Jir. dh. — čeho. Ty toho prádla dnes napraly (mnoho). Us. — co, se jak. N. se až do unavení. Jg. Na- prali se (najedli a napili se) do němoty. Kom. Hlavni (ručnice) plnou až do vrchu naprali. Ler. — se čeho jak: jelit, knedlíků do sytosti (najísti se). Us. Napere a natluče se jich do vole (zbije je, schlägt sie oft). Reš. — Vz Práti.

167667   Naprav Svazek: 6 Strana: 1107
Naprav, a, m., os. jm. Pal. Rdb. I. 123.

167668   Náprava Svazek: 2 Strana: 0059
Náprava, y, f., napravení, polepšení, die Herstellung, Verbesserung. V. Když jsou práva a zřízení zemská tohoto království v něčem nedostatek měla a v něčem nápravy potřebovala, že jest tu věc ráčil k n-vě a k vysvětlení přivésti. Zř. F. I. Což poruše- ného k n-vě přivésti. V., Br. Má k n-vě mravův a obyčejů přikročiti. V. N-vu slibo- vati. Kom. — Jí., náhrada, Genugthuung, Ersatz, Vergütung. Tajná škody n. Vz MP. 193. N-u z někoho vzíti. Bart. 2. 11. Sobě n-vu činiti. Žer. Aby škody sobě k nápravě přivésti mohla, V. Pakli by byl (svědek) ze stavu panského, rytířského, městského, těm se má náprava státi, pokudž o nářcích vy- měřeno jest. Kol. 31. N-vou někomu povinen býti. Nál. 156. N-u učiniti n. přijíti. Václ. XII. Propadá svou česť, kdo po obeslání k nápravě nestojí. Faukn. Pro tu křivdu můžeš nám aspoň slovy n-du učiniti. Solf. Oni mu to k n-vě přivésti mají. V. N. pro škody. Nz. Škůdce byl odsouzen k n-vě škod. Jd. Vz Rb. str. 268. — N., napravení nářku a lži puštěné, der Widerruf, die Ab- bitte bei Ehrenbeleidigungen. Nález k ná- pravě řečí aneb slovy. Kn. ouzká, 207. Gl. 170. N-vu pro nářek cti vykonati. Er., Pr. měst, — Jí., koření, das Gewürz. Jídlo bez n-vy. Sych. — Jí., nástroj, příslušenství, die Zurüstung, Vorrichtung, das Werkzeug. Jg. Žaltář jest nástroj nebo náprava hudby maje způsobu a formu obecné loutny. Žalm. N. lodí výborná. Jel. Skopce, ovce i berany se všemi slušnými n-vami. St. skl. V. 139. — Jí., léno, manství, dědina manská, das Lehen, Lehengut. Jg. N. či statek nápravní sluly ve středověku v Čechách statky, kterých bohatší šlechticové udělovali chudším ze- manům (nápravníkům), kteří jim pak za to jisté služby konati museli. Vz S. N. Aby nebylo slušné, pověděné zámky, města, tvrze, země, městečka, vsi, nápravy, panství a jiné náležitosti odtrhovati. Háj. 327. a. Vz Gl. 169. — Jí., mzda, der Lohn. Když pacholek mele, nápravy jemu dva peníze dáno býti má. 1576. Gl. 170. Vz Km. dr. 136. — N., dřevo u vosu, na které kolo navlečeno jest, osa vozu, die Achse. N. přední, zadní. D. N. z nouze, Nothachse. Šm. N. u pluhu. Dříví na n-vy. Jg. Zabředl vůz do bláta až po n-vy. Mrk.

167669   Náprava Svazek: 6 Strana: 1107
Náprava = polepšení. Aby člověk kn-vě se poddal. Sš. II. 66. N. spisu. 1512. N-vu v tato slova učinil. Jdn. 194. Aby je sluš- ným během k n-vě přivedli. Let. 432. Aby to před se šlo bez n-vy. Bart. Cf. Cor. jur. IV. 3. 2. 424. — N. = léno, dvůr poplužní. Sv. ruk. V. II 228., Rk. Slov., Arch. VII. 729., VIII. 613. Dali mu n-vu ve Kšenicích se
všiem příslušenstvím. Arch. VII. 611. Což
k tej n-vě přislušie. Ib. 638. Mají listy na
ty n-vy; Vyplatili (zastavenou) n-vu. Arch
VIII. 518., 565. — N., die Achse. N. s prac-
nami či lapnami, Lappenachse. Pdl. exc. — N. = hnůj, der Mist. Hospodář povinen jest výměnkáři n-vu na pole vyvážeti. U Třebíče. Gn. — N. = testamentům. Ž. wit. 73. 20.

167670   Náprava Svazek: 8 Strana: 0226
Náprava. Jus servile n. dictum; Curia feudalis, quae alias vulgí. n. dicitur. Eml. Urb. 87., 78.

167671   Náprava Svazek: 9 Strana: 0451
Náprava = statek. 1428. Mšín. 11.

167672   Náprava Svazek: 10 Strana: 0197
Náprava. Provisio vulgariter n. dicitur. Provisio dle Brandla = odměna; obnovení, napravení vlastnictví; dle Mtc. 1902. 209. také asi: poručnictví. Vz Mtc. 1902. 209. Sr. Jir. Prove. 182. — N. = léky. Ten kupec měl n-vy. Val. Národ. sbor. VlII. 95. — N. vozu. Doprava nábytku po dráze a po nápravě. Us.

167673   Napravání Svazek: 8 Strana: 0226
Napravání, n. = napravování. N. cest. Kol. W. 86. b. (r. 1623.).

167674   Naprávati Svazek: 6 Strana: 1107
Naprávati = vyptávati se Němc. VII. 29. Slov. — N. = napravovati. Slov. ZObz. XXII. 213.

167675   Naprávati Svazek: 8 Strana: 0226
Naprávati = napravovati. — koho proti komu. Jde mi muža n. proti mne (popicho- vati). Phľd. XII. 667.

167676   Nápravce Svazek: 9 Strana: 0180
Nápravce, e, m. N. zlomenin. Šml. V. 55.

167677   Nápravec Svazek: 6 Strana: 1107
Nápravec, vce, nápravce, e, m. = ná- pravník Šd.

167678   Napravenec Svazek: 6 Strana: 1107
Napravenec, nce, m., der Gebesserte, Rk.

167679   Napravený Svazek: 2 Strana: 0059
Napravený; -ven, a, o, hergestellt, ge- bessert, verbessert, bekehrt. Jg. N. statek. Ros. N-nou živnosť míti (dobře seděti, možným býti). V. — čím. Touto nehodou jest zcela napraven.

167680   Napravený Svazek: 6 Strana: 1107
Napravený. N-né čižmy = shrnuté.V Pod- luží. Hrb. Obr. 8.

167681   Napraví Svazek: 2 Strana: 0059
Napraví = napravil, a, o, zastr. Kat.

167682   Napravitel Svazek: 2 Strana: 0059
Napravitel, e, m., der Verbesserer. V., Tkaďl. N. škody, der Entschädiger.

167683   Napravitelka Svazek: 2 Strana: 0059
Napravitelka, y, f., napravitelkyně, ě, f., die Verbesserin. D.

167684   Napravitelna Svazek: 6 Strana: 1107
Napravitelna, y, f., die Besserungsan- stalt. Šm.

167685   Napravitelnosť Svazek: 2 Strana: 0059
Napravitelnosť, i, f., die Verbesserlich- keit. Br.

167686   Napravitelný Svazek: 2 Strana: 0059
Napravitelný, nenapr., verbesserlich. V. Jest slepý, zarytý, a nenapravitelný. Br.

167687   Napraviti Svazek: 2 Strana: 0059
Napraviti, il, en, ení; napravovati, ve Zlínsku na Mor. napráviat (vz -ovati, Brt.) = narovnati, zpřímiti, srovnati, aufrichten, gerad machen, richten; polepšiti, bessern, verbes- sern, herstellen; navésti, einleiten; nahraditi něco, ersetzen, vergüten; namluviti, viel reden o. erzählen. Jg. — abs. Mistr napraví, jestliže co vadně položeno. Kom. Jeden víc pokazí, než dva napraví. Us. — co, koho: vytočený úd, vojsko (zříditi), pokažený zámek, hodinky, pořádek, křivdu, zdraví, chybu, Jg., živnosť, život. V. Vodu n. = jistý směr jí dáti; štolu = začíti dělati štolu. Vys. Jak to napravím ? Šm. Bůh to naprav ! Šm. Aby tě pán Bůh napravil (když kdo něco špatně učinil n. nějaký žert vyvedl). Jg. Že napravil (navedl) svú ženu a kázal, aby mne pohnala. Půh. ol. 1412. Gl. Kterak by takový nedostatek bez odtahů napravil. Nar. o. h. Škodu ně- komu n. V1. zř. 408., Zř. F. I. Páni nález ... jimi omylem učiněný zase napravili. Nál. 216. Naprav mne, mám housera (Hexenschuss). Mor. Mřk. N. a srovnati zlomenú kosť. Sal. 159. — co kdy. Omyl v dskách jestliže by se stal beze lsti, že páni to budou moci napra- viti na plném soudu, jakož bývalo. V1. zř. 18., Zř. F. I. — co, koho, se k čemu. Úmysl svůj k něčemu n. (= něčím se říditi). Mudr. Něco k dobrému n. Kram. Někoho k pokání. Br. K témuž vždy snadně n. se máme. Kram. Bárku jsú napravili k větrům (podlé větru). Bianc. — Nz. — co kam : úd do kloubu. Lk. — co, se kde. Na sněmu něco n. Mus. Nohu na lavici n. Us. N. se v něčem, sich berichtigen. Štr. — čím. Omdlení octem se napravují. Kom. Křídou se to napraví. Jg., Byl., Ml. — čeho. N. svých mravův. Kom. — komu čeho. Ten mu toho napravil (mnoho namluvil). Ros. — co komu v čem, kde. Což jiného učiniti, než v tom n. Br. Své zdraví v lázních n. Ml. Žádný ve své při nemá sobě n. Br. — Kom. — koho na co. Královnu na svůj úmysl n. Kom. Naprav mne na cestu spasení. Ros. — co podlé čeho. Podlé toho vysvětlení naprav si verš poslední. Br. — po čem. Že nercili aby po jeho poučováních napravovati měli; ale ze zlého v horší prospívati budou. Br. Abychom si žaludky po té smradlavé vodě (vínem) napravili. Har. II. 71. — s adv. Naprav pokojně, přátelsky, laskavě a dobro- tivě. Bart. — Práva a zřízení zemská se stavem panským . . . napraviti. Zř. F. I. A. III. — Napravil to bez jeho vůle o své újmě před námi mezi druhou a třetí hodinou. Napravil hodiny, aby dobře šly.

167688   Napraviti Svazek: 6 Strana: 1107
Napraviti. — abs. Dal se n. = opil se. Us. — co komu: hlavu. Šml. I. 49. N. si chuť Us. Dch. = koho k čemu: k ctno- stem. Krnd. 139.

167689   Napraviti Svazek: 8 Strana: 0226
Napraviti. Co nelze n., jest nejlépe už nechat být. Slád. Mak. 60. Zdali by se n-li na ty cesty prvniech křesťanuov. Chč. S. 33.

167690   Napraviti Svazek: 10 Strana: 0197
Napraviti co čím: lampu knotem a ole- jem. Lbk. 28.

167691   Napraviti co jak Svazek: 7 Strana: 1334
Napraviti co jak. N-la jsem to jako větr mouku (špatně). Us. Rgl.

167692   Napravjač Svazek: 6 Strana: 1107
Napravjač, e, m. = napravovač, der Verbesserer, Einrichter. Laš. Tč.

167693   Napravjati Svazek: 6 Strana: 1107
Napravjati = napravovati. Laš. Tč.

167694   Nápravka Svazek: 2 Strana: 0060
Nápravka, y, f., vz Náprava.

167695   Nápravka Svazek: 8 Strana: 0226
Nápravka, y, f. = osa pluzná. Brt, D. II. 447.

167696   Nápravna Svazek: 2 Strana: 0060
Nápravna, y, f., Besserungshaus, n. Dch.

167697   Nápravné Svazek: 9 Strana: 0180
Nápravné, ého, n. = peněžní pokuta soudem ustanovená. Sbor. slov. II. 15. Sr. Nápravný.

167698   Nápravní Svazek: 2 Strana: 0060
Nápravní, náhrady se týkající, Vergii- tungs-. N. summa. Nz. — N., manský, Lehen-, Vasallen-. N. služebník, dsky, dvůr. Jg., Gl. 170. — N. nebozez, kterým se vrtá náprava, der Achsenbohrer. Us.

167699   Nápravní Svazek: 6 Strana: 1107
Nápravní, Achsen-. N. matice, -mutter, šroub, podpěra. Us. Pdl. — N., Lehen-. N. dědina. Arch. VII. 641.

167700   Nápravnice Svazek: 6 Strana: 1107
Nápravnice, e, f. Nebyla n-cí (nepoučo- vala jiných). Bart. 254.

167701   Nápravnictvo Svazek: 2 Strana: 0060
Nápravnictvo, a, n., manstvo, ein Lehen. Aqu. Nápravničí, Leims-, Vasallen-. Měst. pr.

167702   Nápravník Svazek: 2 Strana: 0060
Nápravník, a, m. = man, kdo má nápravu, der Vasall, Lehenmann, Freisasse. Jg. Statkář, k žádnému stavu nenáležející, neprostředně králi poddaný. Jus provin. Dědinník, der Meier; svobodník, der Freibauer; nápravník, der Lehenträger. Faukn. Vz Náprava, Gl. 170. — N., der Verbesserer. Ros. N., který učinil nápravu u víre. Bart.

167703   Nápravník Svazek: 6 Strana: 1107
Nápravník, a, m., feodalis, man. Sv. ruk. 317 b. Nedal mi berně jako jiní n-ci. Půh. I. 334. Kromě útraty na dvuor a na n-ky. Arch. VII. 292. Syn jednoho n-ka u Čáslavě. Let. 326. — N. zemský, der Stati balter. Výb. II. 564. — N, os. jm. — N. Robert, dr. a advok. ve Vlašimi, + 1877. Vz Tf. H. 1. 146., Rk. Slov. — N. Eduard, hud. skladatel. Vz Rk. Slov. — N., sam. u Pelhřimova. — N., u, m., der Achsen- schenkel. N. přední a zadní. Us. Pdl.

167704   Nápravník Svazek: 7 Strana: 1334
Nápravník Edv, nar. 1839., hud. sklad. Cf Srb 166.

167705   Nápravník Svazek: 8 Strana: 0226
Nápravník. Servitores monasterii, qui vulgo naprawnicones dieuntur. Eml. Urb. 83. N. = služebník královský n. panský, který dostal v odměnu za své služby částky po- zemků k pravému vlastnictví beze všech zá- vad. Mtc. 1896. 223.

167706   Nápravník Svazek: 9 Strana: 0180
Nápravník také = nájemník od XVII. století. Čes. 1 VIL 10.

167707   Nápravník Svazek: 9 Strana: 0451
Nápravník Ed., sklad., vz Ott. XVII. 1035.; Robert, spis., 1840. -1877. Ib. 1036.

167708   Nápravník Svazek: 10 Strana: 0197
Nápravník. Sr. Jir. Prove. 183.

167709   Nápravník Svazek: 10 Strana: 0631
Nápravník, a, m. = kdo dělal nápravy. Wtr. Řem. 452. Sr. Kolář.

167710   Nápravný Svazek: 2 Strana: 0060
Nápravný, verbesserlich).—N.,vz Nápravní.

167711   Nápravný Svazek: 6 Strana: 1107
Nápravný. N. summa, der Vergiitunga- betrag. Nz., J. tr.

167712   Napravo Svazek: 2 Strana: 0060
Napravo, lépe: na pravo, vz Pravo. — N. — přímo, gerade. Na Slov. Plk.

167713   Napravovač Svazek: 6 Strana: 1107
Napravovač, e, m. = napravovatel.

167714   Napravovačka Svazek: 6 Strana: 1107
Napravovačka, y, f. = napravovatelka.

167715   Napravování Svazek: 2 Strana: 0060
Napravování, n., das Bessern, die Verbes- serung. N. zřízení zemského, Pr. měst., lodí. Troj.

167716   Napravování Svazek: 6 Strana: 1107
Napravování, vz Slov. zdrav.

167717   Napravovatel Svazek: 2 Strana: 0060
Napravovatel, e, m., der Verbesserer. Br.

167718   Napravovatelka,y,napravovatelkyně Svazek: 2 Strana: 0060
Napravovatelka,y,napravovatelkyně, ě, f., die Verbesserin. Jg.

167719   Napravovati Svazek: 2 Strana: 0060
Napravovati, vz Napraviti.

167720   Napravovna Svazek: 2 Strana: 0060
Napravovna, y, f. = nápravna. Balb.

167721   Naprázdno Svazek: 2 Strana: 0060
Naprázdno, lépe:, na prázdno. N. jsem usiloval. BO. Vz Prázdný.

167722   Naprázdno Svazek: 6 Strana: 1107
Naprázdno. Múdrý nepustí hlasu n. Sv. ruk. 208. Knížata nenáviděli sú mne n. Ž. brn. — Ž. wit. 30. 7. a j.

167723   Nápraží Svazek: 6 Strana: 1107
Nápraží, n. = práh, die Schwelle. Lpř. Sl. II. 3.

167724   Nápraží Svazek: 8 Strana: 0226
Nápraží. N. u chalupy. Vz Násyp. NZ. III. 114. N. od práh. Dob. Dur. 384.

167725   Napražiti Svazek: 2 Strana: 0060
Napražiti, il, en ení, rôsten. — komu čeho. Napražil nám hrachu. Ros. — se čeho, s čím: lange rösten, kávy, s kavou. Us.

167726   Náprdek Svazek: 6 Strana: 1107
Náprdek, dku, m. = honzík u sukně. Hk.

167727   Naprděti Svazek: 2 Strana: 0060
Naprděti, a n. se, viel furzen. Ros.

167728   Napréčky Svazek: 6 Strana: 1107
Napréčky = na příč. Slov. Bern.

167729   Naprečúvať Svazek: 6 Strana: 1107
Naprečúvať sa = naposlouchati se. Slov. Orl. 11. 98.

167730   Naprediviť sa Svazek: 6 Strana: 1108
Naprediviť sa. Slov. Nemohol sa n. (sich genug wundern), kde vziať sa mohla tam taká krása. Dbš. Sl. pov. L 13.

167731   Napredňák Svazek: 6 Strana: 1108
Napredňák, a, m. = přívrženec strany pokroku v Srbsku.

167732   Napredok Svazek: 6 Strana: 1108
Napredok = napred. Slov. Ssk. N. teda, keď nazpiatok nemôžem. Orl. II. 195.

167733   Napredovať Svazek: 8 Strana: 0226
Napredovať — prvním býti, předčiti. N-val vo všetkom. Slov. Phľd. XII. 134. (1893. 594.).

167734   Napreják Svazek: 6 Strana: 1108
Napreják, a. m. = člen spolku Naprej. Orl. 111. 353.

167735   Naprejštělý Svazek: 8 Strana: 0226
Naprejštělý. N. tvář. Wtr. St. nov. 126.

167736   Naprejzovati Svazek: 6 Strana: 1108
Naprejzovati, mit Preisen decken. Šm.

167737   Náprem Svazek: 10 Strana: 0631
Náprem = najprem, nejprv. Brt. Slov.

167738   Napremrzati se koho Svazek: 8 Strana: 0226
Napremrzati se koho = dost se nazlo- biti. Phľd. 1895. 83.

167739   Napresovati Svazek: 2 Strana: 0060
Napresovati, pressen, keltern. — co, čeho. Napresovali čtyři sudy vína. Ti toho vína napresovali. N., z něm., šp. m. naliso- vati, natlačiti.

167740   Napresy Svazek: 6 Strana: 1108
Napresy les. Sdl. Hr. I. 10.

167741   Napreť Svazek: 6 Strana: 1108
Napreť = napříti. Slov.

167742   Napretovati Svazek: 2 Strana: 0060
Napretovati (zastr.) = nandati, hinein- thun. — čeho kam (do čeho). Kuch. kn.

167743   Naprchati Svazek: 6 Strana: 1108
Naprchati = naprchnouti.

167744   Naprchnouti Svazek: 2 Strana: 0060
Naprchnouti; chnul a chl, utí; napršeti, el, ení; naprchovati, hinein regnen; viel herabregnen; lange, oft regnen. Jg. — abs. Hezky tam naprchlo. V. Již tam dosti na- pršelo. Us. — komu kam: za komín. Us. Napršelo střechou na půdu. Us. Napršelo mu do stavení. Us. — čeho. Sněhu naprchlo. V. A ta voda není čistá, napršelo do ní lista. Sš. P. 3. Každé orudie, ježto nejmá přikry- vadla, nebude čisto neb naprší prachu a jiné rozličné nečistoty. Výb. I. 780. — čeho odkud. Naprchlo s nebe pšenice ztlouští dvou prstů. V. — jak: napršelo na střevíc (zhloubí). Us.

167745   Naprchnouti Svazek: 6 Strana: 1108
Naprchnouti. Dám ti to (udělám to), až naprší a nebude bláto. Us. Tkč., Šd., Kčř.

167746   Naprcholiť Svazek: 6 Strana: 1108
Naprcholiť = nahněvati. Slov. Bern.

167747   Napriahnutie Svazek: 8 Strana: 0226
Napriahnutie, n. = napětí. Po veľko- dušnom n. Phľd. 1895. 735.

167748   Napriek Svazek: 6 Strana: 1108
Napriek, naprieky = napřič. Slov. Sldk. Noc, jak by jim n., tichá a mesáčná bola. Lipa. Vz Napříky.

167749   Napriek Svazek: 8 Strana: 0226
Napriek. Povesť n. nápisu tak sa zakoře- nila. Phľd. XII. 530.

167750   Naprihovárať sa Svazek: 6 Strana: 1108
Naprihovárať sa = napřimlouvati se. Slov.

167751   Naprliti se kde Svazek: 10 Strana: 0631
Naprliti se kde. Vela sa n-liu (n-lil) na tej robote. Slov. Phľd. XXIV. 482. Sr. Prliti.

167752   Naprociťovati Svazek: 10 Strana: 0631
Naprociťovati. Mnoho se n-ji. Zvon V. 214.

167753   Naprodej Svazek: 2 Strana: 0060
Naprodej, lépe: na prodej. Vz Prodej.

167754   Naprolévati čehó Svazek: 2 Strana: 0060
Naprolévati čehó, lange, oft vergiessen: lidské krve. — čím: válkami.

167755   Napronášeti se s čím Svazek: 6 Strana: 1108
Napronášeti se s čím = nachlubiti se. S tém ditétem se napronášijó. Mor. Neor.

167756   Naprositelný Svazek: 2 Strana: 0060
Naprositelný, erbittlich. V.

167757   Naprositi Svazek: 2 Strana: 0060
Naprositi, il,šen,šení; naprošovati,erbitten, durch Bitten bewegen; erbetteln; lange, oft bitten. Jg. Dáti se n. V. - koho nač. On jej na to naprosil. Háj. — čeho komu. Žebrák naprosil si mouky na chléb. Us.— se čeho na kom, se koho. Šm., Rk. Vz Prositi.

167758   Naprositi Svazek: 8 Strana: 0563
Naprositi. Nemoha jeho n. Tov. kn. 5.

167759   Naprosnictví Svazek: 6 Strana: 1108
Naprosnictví, n., Erbittungsmittel, -art. Slov. Bern.

167760   Naprosník Svazek: 6 Strana: 1108
Naprosník, a, m., der Erbitter. Slov. Bern.

167761   Naprosta(s)tý Svazek: 8 Strana: 0226
Naprosta(s)tý = nezkušený, nevědomý. Na Píle na Slov. Phľd. XII. 137.— 1894. 745.

167762   Naproste Svazek: 6 Strana: 1108
Naproste, simpliciter, absolute. V.V. 33., 41.

167763   Naprostiti Svazek: 6 Strana: 1108
Naprostiti = narovnati. Laš. Wrch.

167764   Naprostnosť Svazek: 6 Strana: 1108
Naprostnosť, i, f. Bůh n sama jest. Lenz. Mar. 123.

167765   Naprosto Svazek: 2 Strana: 0061
Naprosto — na prosto, zhola, zcela, gänz- lich, ganz und gar, schlechthin, schlechter- dings. Jg. Toho n. není. Čr. Země starým n. neznámá. Ler. Tys n. mé výšky. D. N. žádný. Kom. Nic n. Kom., D. Aby věcem našim na prosto pokoj dali. Br. Ne tak n. je zkazil, aby . . . Br. N. vzato (absolutně). Sedl.

167766   Naprosto Svazek: 6 Strana: 1108
Naprosto. O tom n. nelze pochybovati. N. ne, nun und nimmer. Dch. N. nepružný. Mj. 14.

167767   Naprostonadsmyslný Svazek: 10 Strana: 0197
Naprostonadsmyslný. Hyna. Vz Čad. 151.

167768   Naprostota Svazek: 6 Strana: 1108
Naprostota, y, f. = naprostnosť. Vch. Důk. 66.

167769   Naprostred Svazek: 10 Strana: 0631
Naprostred s lokálem. N. silnici ležel kůň. Vedle toho: prostřed s lokálem Hoš. Pol. I. 112.

167770   Naprostřed Svazek: 10 Strana: 0197
Naprostřed = uprostřed. Baw. J. v. 1301. Mají púštěti z té žíly n. čela. Rostl. G. 18la.

167771   Naprostý Svazek: 6 Strana: 1108
Naprostý, šp. tvořeno, jako nemáme ku př. najistý (najisto), nadobrý (nadobro). N. — per se, absolutus. Starek. Mrav. 16., Psp. N. byť, V. V. 28., 6., bytosť, vůle boží, MH. 6.. 13., souhlas, platnosť, Dk., rozum, moc, dobrota, Hlv., povinnosť, Dch., plat- nosť, přesnosť, rovina, zapomenutí. ZČ. Bůh učinil duši n-tou a nesmrtelnou. Lenz. Mar. 123.

167772   Naprošený Svazek: 2 Strana: 0061
Naprošený, durch Bitten bewogen. Na- prošen jsa od kněžstva, vrátil mu důstojen- ství. V.

167773   Náproť, i, f Svazek: 2 Strana: 0061
Náproť, i, f., der Widerdruck, rub archu tištěného. Jg.

167774   Naprotější Svazek: 2 Strana: 0061
Naprotější soused, zámek, dům; gegen- über wohnend, liegend.

167775   Naproti Svazek: 2 Strana: 0061
Naproti, předl., ve Zlínsku na Mor. na- protivá, Brt., gegen, entgegen. N. jíti, po- slati, přijíti, běžeti, postaviti, jeti, bydleti, zůstávati. V., Br., Kom. Pojí se s dat. Všecken lid vyšel naproti němu. Flav. N. komu. Us. Udatný vede dále, choulostivý naproti tomu srdce tratí. Kom. Vz Proti. — Na mor. Zlínsku s genitivem: bývajú n. kostela. Brt. Vz Protivá.

167776   Naproti Svazek: 6 Strana: 1108
Naproti. Při slovesech pohybování i na- proti na Zlínsku s dativem se pojí. Přijdeme vám n. Šli n. pútnikom. Brt. D. 185.

167777   Naprotimyslný Svazek: 6 Strana: 1108
Naprotimyslný, widerwärtig.

167778   Naprotiv Svazek: 10 Strana: 0197
Naprotiv = naproti. Šla mu n. Kld. II. 23.

167779   Naprotivá Svazek: 2 Strana: 0061
Naprotivá = naproti. Na Mor. Brt.

167780   Naprotivá Svazek: 6 Strana: 1108
Naprotivá, vz Naproti, Naprotivo. N jíti. Na mor. Slov. Brt. N. p. 1. 226. — Sš, P. 761.

167781   Naprotivaj Svazek: 6 Strana: 1108
Naprotivaj = naprotivá. Já ti rožžu svíčečku n. okna. Sš. P. 187.

167782   Naprotiviti se Svazek: 2 Strana: 0061
Naprotiviti se, il, ení. — se komu v čem. Us. Vz Protiviti se.

167783   Naprotiviti se Svazek: 6 Strana: 1108
Naprotiviti se. Vidím, že už nenapro- tivím sa = protivuje se ničeho nepořídím, Dbš. Sl. pov. II. 53.

167784   Náprotivník Svazek: 10 Strana: 0197
Náprotivník = protějšek. Slov. Czam. Slov. 223.

167785   Náprotivný Svazek: 2 Strana: 0061
Náprotivný, Gegen-, entgegengesetzt. Rk.

167786   Náprotivný Svazek: 10 Strana: 0197
Náprotivný = protější. Slov. Czam. Slov. 223.

167787   Naprotivo Svazek: 6 Strana: 1108
Naprotivo = naprotivá. Val. Brt. D. 62., 234. Vz Naprotivá.

167788   Naprotní Svazek: 6 Strana: 1108
Naprotní = naprotější. Us. Vrů.

167789   Naproučený Svazek: 6 Strana: 1108
Naproučený; -čen, a,o= sehnutý, nieder- gebeugt, v botan. Nz. Vz Rst. 447.

167790   Naprováděti Svazek: 8 Strana: 0563
Naprováděti. Jestliže někde víceji takovej krádeže n-dčl. Tov. kn. 94. N, ň jak se ok. r. 1440. psalo; vsouvalo, vysouvalo, zdvojovalo se. V z Mus. fil. 1896. 419., 432., 433.

167791   Naprplať sa kde Svazek: 10 Strana: 0631
Naprplať sa kde: na robote = na- pracovati Phľd. XXIV. 482. Sr. Prplať.

167792   Náprsek Svazek: 2 Strana: 0061
Náprsek, sku, m., ein Brusthütchen. Rk.

167793   Náprsek, sku Svazek: 10 Strana: 0197
Náprsek, sku, m., pedulare. Rozk. R. 93.

167794   Náprseň Svazek: 10 Strana: 0197
Náprseň, sně, f. = dřevěné zábradlí u náspu ve dvoře. Mtc. 1902. 5.

167795   Náprsenka Svazek: 6 Strana: 1108
Náprsenka,, y, f. = náprsnička. Dch., Jrsk. — N., die Brusttasche.

167796   Náprsí Svazek: 2 Strana: 0061
Náprsí, n., der Ort an der Brust. Jg.

167797   Naprskati Svazek: 2 Strana: 0061
Naprskati; naprsknouti, knul a kl, utí, anspritzen, anspucken, viel spucken. — čeho kam (komu). N. někomu do očí. Jg. Déšť naprskal vody do světnice. Ros. — komu nač = nafákati. Já vám na to naprskám. Mor. Hý.

167798   Náprsní Svazek: 2 Strana: 0061
Náprsní pochvy (na koně), roucho, nemoc. Jg. Brust-.

167799   Náprsní, -ný Svazek: 6 Strana: 1108
Náprsní, -ný. N. kříž (pectorale), Dch., Hnoj. 39., brň, Lpř., krunýř, NA. III. 168., řemeny (prsosíny), Anth. I. 3. vd. XLI., zá- voj, Msn. Or. 72., kapsa, šátek. Us. Pdl.

167800   Náprsnice Svazek: 6 Strana: 1108
Náprsnice, e, f. = náprsnička. Dch., Pdl.

167801   Náprsníček Svazek: 2 Strana: 0061
Náprsníček, čku, m., der Busenstreif, das Brusthütchen. Dch.

167802   Náprsnička Svazek: 2 Strana: 0061
Náprsnička, y, f., das Vorhemdchen. Dch.

167803   Náprsník Svazek: 2 Strana: 0061
Náprsník, u, m., od. na prsa. N., co se na prsech nosí, ku p. šat, prsník, das Brusttuch. — N., ozdoba, das Geschmeide. — N., brnění na prsa, der Panzer. — N., řemení na prsy koňské při chomoutu, na které se držení navláčí, der Brustriem. Kom.

167804   Naprsník Svazek: 8 Strana: 0226
Naprsník, u, m., thorax, z kůže nebo z malých železných kousků, připínán na pan- cíř (brněnou košili); po česku slul plát (vz Plech), odtud platnéř, hotovitel plátů. Wtr. Krj. I. 243. — N., prsosiny, prsotiny / koňské. XVI. stol. Ib. 634.

167805   Náprsník Svazek: 9 Strana: 0180
Náprsník, vz Brucľak.

167806   Náprsný Svazek: 8 Strana: 0226
Náprsný. N. zdoba, Vz Náhrdelní (3. dod.).

167807   Náprstek Svazek: 2 Strana: 0061
Náprstek, tku, m., z: na prst. Der Finger- hut, Stämmring. N. kovový, mosazný, stří- brný, pro krejčí, pro švadleny. Us. N. mužský, ženský, n. s dýnkem (Boden), bez dýnka, ocelový, kostěný. N. vody, mléka (jen málo něčeho). Š. a Ž. Toho nápoje je s n. Jv. — N., bylina, digitalis, das Waldglöckchen. Kom. N. červený. Vz Náprstník. — Jí., vlastní jméno.

167808   Náprstek Svazek: 6 Strana: 1108
Náprstek. Tam dávají malou míru, jako n. (v hostinci). Us. Dch. Lepší s náprstek štěstí, než s korec rozumu. Pk. Lepší s n. rozumu přirozeného nežli čber přiučeného. C. M. 202. Pod n-tky(bra). Obt. Hádanka: Máme taký domeček, co má na sta okýne- ček. Bit, Dt. 144. — N. k závorkám, die Schubriegelkapsel. Hk. — N. = onuce. Po- dej mi n-tky. V Kunv. Msk. — N., rostl. Mllr. 41. Vz Náprstník. — N., stka, in., os. jm. — N. Ferd. (Fingerhut), 1824.—1887. Podporoval čes. literaturu dramatickou vy- pisováním cen na divadelní kusy. Vz S. N., Rk. Sl., Tf. Mtc. 223., Bačk. Př. 86., 89., Rk. Slov. — N. Vojtěch, naroz. 1826., člen městské rady, zakladatel Průmyslového mu- sea ve svém domě „u Halánků" v Praze. Vz S. N., Rk. Sl., Tf. Mtc. 224., Zl. Jg. 369., Rk. Slov.

167809   Náprstek Svazek: 8 Strana: 0226
Náprstek Vojta, + 2./9). 1894.

167810   Náprstek Svazek: 9 Strana: 0180
Náprstek Vojt. Sr. Jub. XXI.

167811   Náprstek Svazek: 9 Strana: 0451
Náprstek (Fingerhut) Vojta, 1826. —1894.; Ferd. Vz Ott. XVII. 1038.

167812   Náprstek Svazek: 10 Strana: 0631
Náprstek Vojt. Vz Dolen. Pr. 400. s podob.

167813   Náprstková Svazek: 6 Strana: 1108
Náprstková Anna, matka Náprstka Ferd. a Vojt., 1788.—1873., odkázala dům v ceně 150 000 zl. k účelům českého průmyslového musea, vyznamenána zlatým křížem zásluž- ným s korunou. Vz Rk. Sl., Slavín II. 65., Kram. Slov. a jeden z prvních sešitů „Našich vzorů."

167814   Náprstková Svazek: 7 Strana: 1334
Náprstková Anna. Cf. Naše vzory (jeden z pivních tří sešitů).

167815   Náprstková Svazek: 9 Strana: 0451
Náprstková Anna, Ott. XVII. 1038., Jo- sefa. 1b. 1039.

167816   Náprstkovitý Svazek: 2 Strana: 0061
Náprstkovitý, fingerhutähnlich.

167817   Náprstkový Svazek: 6 Strana: 1108
Náprstkový, Fingerhut-. Bern.

167818   Náprstli Svazek: 7 Strana: 1334
Náprstli, pedulare. Pršp. 70. 31.

167819   Náprstníček Svazek: 7 Strana: 1334
Náprstníček, čku, m., cyphella, houba. Ott V. 820.

167820   Náprstník Svazek: 6 Strana: 1108
Náprstník. Cf. Slb. 320., Čl. Kv. 239., Rstp. 1143., Dlj. 58., Schd. II. 291., Slov. zdrav., Rosc. 135., Mllr. 41. Otrava n-kem, Diífitalisvergiftung.

167821   Náprstník Svazek: 8 Strana: 0226
Náprstník, digitalis. Cf. Ott. VII. 526. nn.

167822   Náprstník, u Svazek: 2 Strana: 0061
Náprstník, u, m., rostl. N. červený, digi- talis purpurea, der rothe Fingerhut; n. hlino- žlutý, digitalis ochroleuca (d. ambigua FB.), blassgelber Fingerhut, Čl. 83., Kk. 188., 189. žlutý, d. lutea. FB. 57.

167823   Naprstníkovina Svazek: 6 Strana: 1108
Naprstníkovina, y, f., das Digitalin. Šm.

167824   Napršený. N Svazek: 10 Strana: 0631
Napršený. N. voda. Rais. Lop. 331.

167825   Napršeti Svazek: 2 Strana: 0061
Napršeti, vz Naprchnouti.

167826   Napršeti Svazek: 6 Strana: 1108
Napršeti. Dej mi to. Až n-ší. Sš.

167827   Napruditi co čím Svazek: 8 Strana: 0226
Napruditi co čím: smyčec kalafunou. Světz. 189;}. 439. b.

167828   Napruti Svazek: 9 Strana: 0180
Napruti = naproti. Řevnovice. Kub.

167829   Napružiti Svazek: 6 Strana: 1108
Napružiti, il, en, ení, napružovati, auf- spannen. — co: strunu. Us. Tč. — Orl. II. 1

167830   Naprve Svazek: 2 Strana: 0061
Naprve pravdu přijeli. ZN.

167831   Náprvní Svazek: 10 Strana: 0197
Náprvní, vz Najprvní. N. mši v Cechách pěl. Dal. L 23.

167832   Naprysklý Svazek: 2 Strana: 0061
Naprysklý, angeschrundet. Rk.

167833   Naprziliti Svazek: 8 Strana: 0226
Naprziliti. Aby jemu lid n-nil tiem pano- váním. Chč. S. 89.

167834   Naprznělosť Svazek: 6 Strana: 1109
Naprznělosť, i, f., die Ansteckung, Be- sudelung. Šm.

167835   Naprzněnec Svazek: 6 Strana: 1109
Naprzněnec, nce, m., der Angesteckte, Besudelte. Sšá. II. 58.

167836   Naprznění Svazek: 2 Strana: 0061
Naprznění, n., die Ansteckung, Besude- lung. V. N. písem. Br.

167837   Naprznění Svazek: 6 Strana: 1109
Naprznění, corruptio. Ž. wit. 15. 10.

167838   Naprzněný Svazek: 2 Strana: 0061
Naprzněný; zněn, a, o. Angesteckt, be- sudelt, angeschmutzt. Kom. — čím: církev ohavnostmi n-ná. Br.

167839   Naprzněný Svazek: 6 Strana: 1109
Naprzněný. Ž. wit. 13. 1. N-na by země od těch much. BO. — čím. Jimiž (bludy) zeměpis n-něn jest. Šf. Strž. I. 338.

167840   Naprznilosť Svazek: 2 Strana: 0061
Naprznilosť, i, f. = naprznění. Papr.

167841   Naprzniti Svazek: 2 Strana: 0061
Naprzniti, il, ěn, ění; naprzňovati = na- nečistiti, našpiniti, nakaziti, verunreinigen, besudeln, beschmutzen, anstecken. Jg. — koho. Svodníci jiné naprzňují. Kom. — co, koho čím. Ohavností se dopustil a tím jiné naprznil. Br. Církev nečistotou. Kom., se hříchy. Schön, jedem něco n. Aqu. Svá ústa křivdú n. Výb. I. 346. Uši nečistými zpěvy vábí a mysl naprzňuje. Kom. — čím čeho. Ten toho lakomstvím naprznil (mnoho). Us. Vz Przniti.

167842   Naprzniti co Svazek: 6 Strana: 1109
Naprzniti co. Malý kvas všecku dieži n-zni. ZN. Cierkev snadně malé kacieřstvie n-zní. Hus III. 33. — čím: hřiechem. GR. Lakomstvím svou duši n.; Ktož se ženy zezřízeně dotkne, netoliko tělo ale i duši jedem n-zní. Hus III. 193., 199.

167843   Nápřah Svazek: 6 Strana: 1107
Nápřah, u, m. N. v šermu = oblouko- vky pohyb seknutí předcházející. N. vnitřní, zevní. NA. III. 71.

167844   Napřáhati Svazek: 2 Strana: 0058
Napřáhati; napřáhnouti, hnul, ut, utí; napříci, napřahu (zastr.), přáhl, žen, žení = vztáhnouti, anspannen, ausstrecken, aus- hohlen. Jg. — co: meč, Lom., mlat, Rkk., zrak. Šm. — co, čeho proti komu. Meče napřáhaje proti městům. V. Napřáhá proti pánu jazyk. Lom. — co, čím na co, na koho : holí. D. N. na někoho rukou n. ruku. Jg., Tš. Nač napřáhal, dotáhl (= původ ne- štěstí. Vz Neštěstí). Č.

167845   Napřáhnouti Svazek: 8 Strana: 0226
Napřáhnouti. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 81.

167846   Napřáhnouti co k čemu Svazek: 6 Strana: 1107
Napřáhnouti co k čemu: ruku k ráně. Us. Dch. — co po čem: ruku po něčem. Osv. I. 271. Vz Napřáhati.

167847   Napřasti Svazek: 6 Strana: 1107
Napřasti = napřísti. Mor. Šd.

167848   Napřažený Svazek: 6 Strana: 1107
Napřažený; -en, a, o, gestreckt, ausge- höhlt. N. ruka. Us. Pdl., Dch. Ty mají huby n-né (už by rádi pili). Us.

167849   Napřebírati se čeho Svazek: 2 Strana: 0060
Napřebírati se čeho, lange, oft klauben, reinigen: čočky. Us. — se v čem. Ten se v tom napřebírá a přece nekoupí. Us.

167850   Napřed Svazek: 2 Strana: 0060
Napřed, adv. 1. O místě, vorn, vor. N. staviti, klásti, V., letěti, D., utíkati, jíti, po- slati, nésti, napředpověděný, zavázati (zástěru), míti. V. Vz nahoře, jak napřed psáno stojí. Vác. Jakž n. dotčeno. 1613. Dch. N. hladí, zadu škrábe. Jg. N. dáti, míti = přednosť, den Vorzug geben. Gl. Před někým něco n. míti. Jan Bistřický, 1602., Mus. 1845. 602. Já nechci v povinné poslušnosti a podda- nosti žádnému z katolíků nic napřed dáti. Skl. V. 249. Ty děti byly vtipnější, věkem a prospěchem n. mající. Kom. D. 173. Ženy české mužům statečností n. nic nedali. Vš. Nedadouc napřed žádnému, kdo jsou obec kdy před nimi spravovali. Čr. Alexandrie množstvím obyvatelů žádnému městu těch časů n. nedala. Har. II. 195. Vz Gl. 170. Jeden před druhým nic n. nemá. Har. Dobré věci před zlými daleko n. mají. V. On před ním nic n. nemá. V. On mu v tom nic n. nedá. V. — 2. O čase = dříve, vorerst, voran, voraus, vorweg. Jg., V., Kom., Br. N. ozná- miti, říci, viděti, mluviti, čísti, napomenouti, sbírati, jíti, běžeti, vzíti, koupiti, dáti, za- platiti, jg. Napřed řečený, Br., n. pověděný. V. N. jako potom. D. Proto tvój pohon na- před jde. Kn. rož. 103. Hned n. Dch. Vz Před. — N., s instr. míry. Král nebeský sv. Martě rokem napřed skončenie zjevil. Pass. 605.

167851   Napřed Svazek: 2 Strana: 0060
Napřed, lépe: na předu, vz Před.

167852   Napřed Svazek: 6 Strana: 1107
Napřed. Příkladem sám n. jíti; Ty ho- dinky jdou n. (lépe: pospíchají, předbíhají). Dch., Brt. S. 3. vd. 179. 3. Tedy s pánem Bohem ku předu a pravou nohou n. Sá. Ustavičná služba naše napřed (vor Allem), páni milí. NB. Tč. 208. Často v Arch. VII — N. dáti, míti. By pak spravedliví nic napřed neměli před nespravedlivými; Žád- némmu z strany snášelivosti nic n. nedal. Výb II. 1172., 1563. Napredaj = na prodej. Slov. Napredávať sa = naprodávati se. Slov. Bern.

167853   Napřed jmenovaný Svazek: 2 Strana: 0060
Napřed jmenovaný, vorbenannt, obge- nannt. V.

167854   Napředně Svazek: 6 Strana: 1108
Napředně, zuvörderst. Šm.

167855   Napřední Svazek: 6 Strana: 1108
Napřední. Platiti daň v měsíčních lhů- tách n-ních (Anticipatrate). Bor. 528.

167856   Napředohlášený Svazek: 2 Strana: 0060
Napředohlášený, vorbemeldet. D.

167857   Nápředov Svazek: 6 Strana: 1108
Nápředov, a, m., les u Žerotína na Mor. D. ol. VII. 309.

167858   Napředovati Svazek: 6 Strana: 1108
Napředovati, vor-, vorwärtsschreiten. Medzi takýmito okolnosťami veda n. ne- mohla. Phľd. V. 268.

167859   Napředplatce Svazek: 6 Strana: 1108
Napředplatce, e, m. = předplatitel. Šm.

167860   Napředpojatý Svazek: 2 Strana: 0060
Napředpojatý, vorgefasst. N. domnění. Kom.

167861   Napředpostavati se Svazek: 9 Strana: 0180
Napředpostavati se. Co sem sa n-val. Mus. ol. 1898. 110.

167862   Napředvědění Svazek: 9 Strana: 0180
Napředvědění, n. Slád. Ham. 13.

167863   Napředvídati Svazek: 6 Strana: 1108
Napředvídati, napředviděti, voraussehen.

167864   Napředvidění Svazek: 6 Strana: 1108
Napředvidění, n., das Voraussehen, die Voraussicht. Vchř.

167865   Napředvidomosť Svazek: 6 Strana: 1108
Napředvidomosť, i, f., die Voraussicht. Vchř.

167866   Napředvzetí Svazek: 2 Strana: 0060
Napředvzetí, n., Anticipation, f. Rk.

167867   Napřekot Svazek: 2 Strana: 0060
Napřekot, adv., na spěch, über Hals und Kopf. Na překot běží. Sych.

167868   Napřeky Svazek: 10 Strana: 0197
Napřeky, vz Překo.

167869   Napřepáč Svazek: 8 Strana: 0226
Napřepáč = napříč. Kunšt. Brt. D. II. 346.

167870   Napřestupovati se Svazek: 2 Strana: 0060
Napřestupovati se, oft hin und her treten, unruhig stehen. Us.

167871   Napřežení Svazek: 6 Strana: 1108
Napřežení, n. Hom. opat. 154. a.

167872   Napřežení Svazek: 10 Strana: 0197
Napřežení, n. N. mysli. Hom. op. 154a.

167873   Napřežený Svazek: 6 Strana: 1108
Napřežený. Hom. opat. 151. b.

167874   Napřežvýkati se čeho Svazek: 6 Strana: 1108
Napřežvýkati se čeho, genug, viel wiederkäuen. Co se on n-kal mých slov. Us. Tč.

167875   Napříč Svazek: 2 Strana: 0060
Napříč, kosmo, quer, übereck. Po záho- ních vláčeti i n. Puch.

167876   Napříč Svazek: 6 Strana: 1108
Napříč někomu něco dělati. Osv. I. 259.

167877   Napřičiniti se Svazek: 10 Strana: 0631
Napřičiniti se. Us. Rgl.

167878   Napříčiti Svazek: 6 Strana: 1108
Napříčiti, entgegenstehen, -arbeiten, widerstreben. Co sa tom n-číme ? Brt. D. 167. — se čemu. Bern.

167879   Napřídko Svazek: 10 Strana: 0631
Napřídko, napřítko, napořídko. N. chodit = choditi na stravu dům od domu (o chudých). Vz Hoš. Pol. I. 110., 139.

167880   Napřieei Svazek: 9 Strana: 0180
Napřieei mlat. Rkk. Záb. 171.

167881   Napřieti Svazek: 10 Strana: 0197
Napřieti, apponere. Osten jemu napra na hrdlo (apponens). Mill. 112a. Srov. Na- příti.

167882   Nápřih Svazek: 7 Strana: 1334
Nápřih, u, m., andea. Pršp. 92. 46

167883   Napřikazovati se komu čeho Svazek: 2 Strana: 0060
Napřikazovati se komu čeho, oft be- fehlen. Us.

167884   Napříky Svazek: 6 Strana: 1108
Napříky = napříč. Běžel n. — N. = na vzdory. Dělá mu to n. Mor. Brt. D. 234. Vz Napriek.

167885   Napřílet Svazek: 8 Strana: 0226
Napřílet, u, m. N-tkem sa trefilo. Bl. Gr. 327., 321. praví: inepta vox m. Namatlo se.

167886   Napřilípati (-lépati Svazek: 2 Strana: 0060
Napřilípati (-lépati), viel zukleben, hin- zuthun. Jg. — čeho k čemu z čeho. Plác.

167887   Napřímiti Svazek: 2 Strana: 0060
Napřímiti, il,en, ení, ebnen, gerad machen. — koho, se. Us.

167888   Napřímiti se Svazek: 8 Strana: 0226
Napřímiti se = natáhnouti se. Lerm. II. 151.

167889   Napřimovati Svazek: 10 Strana: 0197
Napřimovati co komu. Cestu si n. (kratší činiti). Lit. I. 143. Sr. Napřímiti.

167890   Napřimýšleti, el Svazek: 2 Strana: 0060
Napřimýšleti, el, en, ení, viel dazu er- denken, hinzudenken.— čeho z čeho k čemu. Z mozku svého k tomu mnoho napřimýšlel. Plác.

167891   Napřipomínati se Svazek: 6 Strana: 1108
Napřipomínati se, genug erinnern. Us.

167892   Napřipovídati Svazek: 2 Strana: 0060
Napřipovídati, zusagen, versprechen. Mnoho napřipovídá a málo plní. Us. — komu čeho. Ten mu toho napřipovídal. Jg.

167893   Napřislibovati Svazek: 2 Strana: 0060
Napřislibovati. Vz Napřipovídati.

167894   Napřísti Svazek: 2 Strana: 0060
Napřísti, předu, předl, den, dení; napří- dati, spinnen. — co: tři pásma. Us. Žena lesť napředla. Cyr. — čeho. Ta toho napředla. — komu. Us. — se čeho, se s čím. Us. — se na koho. Dosť jsem se na vás napředla. Us. Zb. Co na ně napředly chudobné děvečky. Er. P. 159.

167895   Napříště Svazek: 10 Strana: 0197
Napříště = budoucně. Mš., Nár. list. 1886. 126.

167896   Napříti Svazek: 6 Strana: 1108
Napříti = napřáhnouti, nastrčiti, nad- stavia. Hnal se na něho a on napřel mu ruku. Us. Šd.

167897   Napříti co proti komu Svazek: 9 Strana: 0180
Napříti co proti komu. Rohy své proti někomu n. Rozb. III. 723.

167898   Napříti (napírati) se Svazek: 2 Strana: 0060
Napříti (napírati) se, el, ení, dosti se příti, nahádati se, sich satt streiten. — se jak: do ochraptění. Č. — se čeho, oč = něco snažně chtíti, toho se domáhati, etwas heftig verlangen. Dřív se o to napíral a už se toho nabažil. Us. Vz Příti se.

167899   Napřitiskovati se koho kam Svazek: 2 Strana: 0060
Napřitiskovati se koho kam, genug, viel drücken: k srdci. Hlas.

167900   Napsání Svazek: 6 Strana: 1109
Napsání, n. Št. Kn. š. 9.

167901   Napsáni Svazek: 10 Strana: 0197
Napsáni, n. nápis. Čiež jest tento obraz a n. Chč. S. II. 263a.

167902   Napsanina Svazek: 7 Strana: 1334
Napsanina. y. f., das Geschriebene.

167903   Napsaný Svazek: 2 Strana: 0061
Napsaný, auf-, eingeschrieben. N. den = datum. D. Něco n-ného vymazati. V. N. obraz (namalovaný). Pass. 110. Až budu míti psaní napsané, odešluje, germ. m.: až napíši. Gb.

167904   Napsaný Svazek: 6 Strana: 1109
Napsaný; -án, a, o. Co je napísané, to mačka nevylíže, litera scripta maner. Zátur.

167905   Napsat komu Svazek: 9 Strana: 0180
Napsat komu = natlouci. Us. fiakristů. Kukla 134.

167906   Napsati Svazek: 2 Strana: 0061
Napsati, napíši, piš, píše (íc), psal (na Slov. napísal), án (zastr. napisán), ání; na- pisovati = zaznamenati, sepsati, aufschreiben, einschreiben, aufzeichnen; verfassen; nama- lovati (malen, Kat. 654.). Každému jest na- psáno umříti. Jg. — co: den. D. Kázali mu tři krále napsati. Jg. Prov. Napsal čtyři archy za pět dní. Ml. N. (= sepsati) knihu. Jel. Napsal toho celou knihu. Ros. Již ten list napsal. Ros. — co čím: perem, tužkou. Us. To napsal těmito slovy. Us. N. psaní drobnou literou. Er. P. 472. Obraz matky boží svou rukou napsal (namaloval). Pass. 237 — co kam. Smlouvána papír. D. Na něčí vrub něco n. D. List do Říma napsal. Flav. Napiš krížik do kocha uhlíkem a na stenu kriedou. Mt. S. N. něco v knihy. Tkadl. — co kde: na srdci. V. Napiš kříž na prahu. Jir. dh. Něco na listu n., Chč. 607., černidlem na papíře. Chč. 616. Na kterémžto listě sv. Jana svato- krádcem nepsali. Pass. 376. — co o čem, o kom. Totéž napsal o něm Josefus těmito slovy. Byl. Něco o tom napíši. Har. N. něco o bouři mořské pro ty, kteří . . . Pref. — komu po kom. Napsavše po nich toto. Br., V. — oč. Mějte strpění, až bych o tu věc do Říma napsal. Flav. — čeho. Ten toho už napsal Us. — co k čemu: knihy k modlení n. Chč. 300. — se čeho, s čím, viel, oft schreiben. Us. — co proč. Napsal to pro správu a výstrahu budoucí. Bart. — Napsal beze všech rozpaků v ředitelně přes kolek řádky z knihy mu předložené. Napsal své jméno nad n. pod n. mezi jejich jména atd.

167907   Napsati Svazek: 6 Strana: 1109
Napsati. — abs. Napisáno buď. Ž. wit. 101. 19. Napíše se, až ho prsty brní. Us. Dch. N-no jsem ostavil. BO. — co: dřevo (= rodový kmen, namalovati). Št. Kn. š. 65. N. = namalovati. Sv. ruk. Al. 263., 267. - co proč. Něco z peněz (pro p.) n. Hus I. 419. — jak. Zle jest n-no. Št. Kn. š. 2. Cifry činitele jednoho v obráceném pořádku pod činitele druhého n. Šim. 74. — co kde. No, hde to napsat, že k nám jednúc idete! Mor. Vhl.

167908   Napsati Svazek: 7 Strana: 1334
Napsati. Napišme to pod sebe, šp. m.: N. číslo pod číslo. Položme jednotky téhož řádu pod sebe, m : v sloupcích jednotky pod jednotky. Sold. 9.

167909   Napsati Svazek: 8 Strana: 0226
Napsati. Takéť mu napsáno (také umře). Bl. Gr. 297.

167910   Napsotovati se Svazek: 6 Strana: 1109
Napsotovati se = napsotiti se. Ssk.

167911   Napsouti Svazek: 6 Strana: 1109
Napsouti, anstecken. Je napsutý tú ne- mocú; Napsul se na vojně. Laš. Tč.

167912   Napsouti Svazek: 9 Strana: 0180
Napsouti. Napsul se tu lidí dost = na- zlobil. Šeb. 166., 288.

167913   Napščeva Svazek: 6 Strana: 1109
Napščeva, y, t. = návštěva. Laš. Tč.

167914   Napščíviť Svazek: 6 Strana: 1109
Napščíviť = navštíviti. Laš. Tč.

167915   Napškati Svazek: 10 Strana: 0197
Napškati co = nacpati. N. tabák do dýmky. Zvon III. 141.

167916   Napšknouti Svazek: 6 Strana: 1109
Napšknouti = našeptnouti, napověděti, eine Erwähnung thun. Kdyby mně byl je- nom něco napškl. Mor. Šd.

167917   Napšněný Svazek: 6 Strana: 1109
Napšněný = nakyslý, nahněvaný. U St. Jičína. Vhl.

167918   Napštíviť Svazek: 6 Strana: 1109
Napštíviť = navštíviti. U Frýdka. Tč.

167919   Naptaný Svazek: 10 Strana: 0197
Naptaný = najatý. N. do roboty. Val. Čes. J. XIII. 74.

167920   Naptati Svazek: 10 Strana: 0197
Naptati koho k čemu = zjednati Vck. Vset. 363. N. si (lidi) na zemnáky. Val. Čes. I. XI. 324.

167921   Naptati se čeho Svazek: 8 Strana: 0226
Naptati se čeho = vyprositi. Kld. III. 45.

167922   Naptati si koho Svazek: 6 Strana: 1109
Naptati si koho: najmouti. Brt. P. 77., Kld. II. 16. N. si koho za svědka (vypro- siti, vyhledati). Mor. Brt. — se čeho = na- žádati. Mor. Brt.

167923   Napúcať Svazek: 8 Strana: 0226
Napúcať. Místo Když polož Než.

167924   Napucati Svazek: 6 Strana: 1109
Napucati. Když sa Luca přilucá, potáček sa napucá. U Vyzovic. Šd.

167925   Napúcati Svazek: 7 Strana: 1334
Napúcati = nacpati. Vck.

167926   Napucnati Svazek: 2 Strana: 0061
Napucnati = nabotnati, aufschwellen. Na Mor.

167927   Napucovati se Svazek: 9 Strana: 0180
Napucovati se = hodně se najísti. Us.

167928   Napúčať Svazek: 10 Strana: 0197
Napúčať sa = nafukovati, naparovati se. Val. Čes. 1. XI. 96.

167929   Nápuček Svazek: 6 Strana: 1109
Nápuček, čku, m., die Pflanzenbrut. Škd. Vz Rst. 447.

167930   Napučený Svazek: 6 Strana: 1109
Napučený = nafouklý. Má n-nou hubu = mrzí se; je hrdý, Mor. Vck., nahněvaný. Brt. D. 234.

167931   Napučeti Svazek: 6 Strana: 1109
Napučeti = zmoknouti. U Mšena. Otm. — N., aufquellen. Tvrdý rohlík v polívce n-čí. Dch.

167932   Napučeti Svazek: 8 Strana: 0564
Napučeti. 1410. Mus. fil. 1896. 451.

167933   Napučiti Svazek: 6 Strana: 1109
Napučiti, il, en, ení = namočiti. U Mšena. Otm. — N. — nadouti. N. hubu. Mor. Brt. D. 234. Kráva se n-la (jinde: zažrala = odula). Laš. Brt. D. 234.

167934   Napučnać Svazek: 9 Strana: 0180
Napučnać = nabobtnati. Slez. Lor. 75.

167935   Napučňalý Svazek: 2 Strana: 0061
Napučňalý = nabubřelý. Na Mor. Brt. Vz Pučňat. N. hrách = pučálka, jídá se na ška- redou středu. Mor. Mřk.

167936   Napučnalý od čeho Svazek: 6 Strana: 1109
Napučnalý od čeho = nabobtnalý. Okna, dvéře od mokra sú n-lé. Brt. D. 258., 234.

167937   Napučnělý Svazek: 8 Strana: 0226
Napučnělý = nabobtnalý; nadurděný. Vých. Mor. Brt. D. II. 346.

167938   Napuehlec Svazek: 2 Strana: 0062
Napuehlec, lce, m., helvela, houba. Rostl.

167939   Napuhan Svazek: 2 Strana: 0061
Napuhan, a, m., ebalia, korýš. Krok.

167940   Nápuch Svazek: 2 Strana: 0061
Nápuch, u, m. nápucha,y, f., Emphysem, n., Geschwulst. Rk.

167941   Nápuch Svazek: 6 Strana: 1109
Nápuch kožný = vodnateľnosť, anasarca. Nz. lk.

167942   Nápuch Svazek: 10 Strana: 0197
Nápuch, u, m. = napuchlina, zbubření, vodnaté prosáknutí dužniny. Náhlý hnisavý (zhoubný) n., oedema acutum purulentum seu malignum. Ktt.

167943   Napuchalec Svazek: 6 Strana: 1109
Napuchalec, lce, m,, nerost, der Dato- lith. Šm.

167944   Napuchati Svazek: 10 Strana: 0197
Napuchati komu čím. Oči jí pláčem napuchly. Zub. Még. 35.

167945   Napuchati, napuchnouti Svazek: 2 Strana: 0062
Napuchati, napuchnouti, chnul, a chl, utí, anschwellen, aufdunsen. D.

167946   Napuchavec Svazek: 6 Strana: 1109
Napuchavec, vce, m., der Keimenspath. Šm.

167947   Napuchlina Svazek: 6 Strana: 1109
Napuchlina, y, f. = opuchlina, opuchlé místo, eine aufgedunsene, angeschwollene Stelle. Šd. N. kožní, Hautoedem, n.

167948   Napuchlosť Svazek: 2 Strana: 0062
Napuchlosť, i, f., die Aufgeblasenheit, Geschwulst. Jg.

167949   Napuchlounký Svazek: 6 Strana: 1109
Napuchlounký, etwas angeschwollen. Vz Rst. 547.

167950   Napuchlý Svazek: 2 Strana: 0062
Napuchlý. Aufgeblasen, aufgedunsen, auf- geschwollen. N. tvář, nažky. Us., Rostl. — čím: vodou. Us.

167951   Napuchlý Svazek: 8 Strana: 0226
Napuchlý. Zrak n-lý mu v šikmý civí sklon. Vrch. Rol. I.—VI. 83.

167952   Napuchnouti Svazek: 2 Strana: 0062
Napuchnouti, vz Napuchati.

167953   Napuchnutí Svazek: 2 Strana: 0062
Napuchnutí, n., das Aufschwellen. D.

167954   Napůjčiti Svazek: 6 Strana: 1109
Napůjčiti, napůjčovati, genug, viel lei- hen. — čeho. N-čil peněz, kde mohl; Na- půjčoval sera mu dosť peněz. Tč.

167955   Napukati Svazek: 6 Strana: 1109
Napukati, vz Napuknouti.

167956   Napuklina Svazek: 6 Strana: 1109
Napuklina, y, f., der Sprung. N. v ta- líři Tč.

167957   Napuklosť, i Svazek: 2 Strana: 0062
Napuklosť, i, f., geborstene Beschaffen- heit. Jg.

167958   Napuklý Svazek: 2 Strana: 0062
Napuklý. N. kůra, Hrnek, aufgerissen, geborsten, anbrüchig, gesprungen. — N. — napuchlý.

167959   Napuklý Svazek: 6 Strana: 1109
Napuklý = napuchlý. N. břicho. Sf. Strž. I. 317.

167960   Napuknouti Svazek: 2 Strana: 0062
Napuknouti, kl, utí. — se čím. Moždíř střílením se napukl. Let. 134G. Einen Riss, Sprung bekommen, anbrüchig werden. Ros.

167961   Napuknouti se komu Svazek: 6 Strana: 1109
Napuknouti se komu. V očiach sa mi stmelo a srdce — to sa mi napuknúť mu- selo. Slov. Bl. Ps. 46. — se jak, čeho, Dosť dobre sa ten ešte opekancov napuká (nají). Mt. S. I. 211. Napukal sa ako sedliak na hody. Ib. 92. Tak sa napukal, napratal, nabúchal, že by mu na bruchu blchu zabiť mohol. Rr. Sb.

167962   Napukuutý Svazek: 2 Strana: 0062
Napukuutý = napuklý. Ros.

167963   Napul Svazek: 6 Strana: 1109
Napul, e, f. = Neapol. Do N-le. Výb. I, 479.

167964   Napulský Svazek: 6 Strana: 1109
Napulský = neapolský. Výb. II. 1122.

167965   Napumpovati Svazek: 2 Strana: 0062
Napumpovati = píchem navážiti, ein- pumpen. — se čeho.

167966   Napumpovati čeho kam Svazek: 6 Strana: 1109
Napumpovati čeho kam: vody do ná- držky. Us. Pdl.

167967   Napurpurovělý Svazek: 8 Strana: 0564
Napurpurovělý střevlík (brouk). Klim. 5.

167968   Nápustek Svazek: 2 Strana: 0062
Nápustek, stku, m., die Wasser-, Schlamm- grube. Us.

167969   Nápustek Svazek: 7 Strana: 1334
Nápustek, stku, m. N. u elektriky, kon- duktor.

167970   Napustiti Svazek: 2 Strana: 0062
Napustiti, il, štěn, ění; napouštěti, 3. pl. -ějí, ěl, čn, ění, einlassen; navlažiti, ein- tränken, eintauchen, färben, benetzen. Jg. — co: rybník, louku. D. — co kam: vodu do očí. Čern. — čeho kam: vody na louku, Us., vody do rybníka, psů do kuchyně. Ros. Vys. Mnoho lidí do kostela n. Ml. — co čím: papír olejem, Sych., tělo baisamem, D., jedem (nápoj), Har. I. 70. Jg., jedem střely,' Plk., oči kouřem, Kom. Lab. 98., rybník vodou.

167971   Napustiti co Svazek: 6 Strana: 1109
Napustiti co: ocel = změkčiti opětova- ným mírným vyhříváním. Včř. I. 9. — od- kud: přikop vodou z řeky n. Us. Pdl. — čeho kam. Keď do tvojich líček barvy napuscili. Sl. ps. 88. Císař chtě rozmnožiti pražské učeni i napustil z prvu mnoho ně- meckých mistróv. Let. 10.

167972   Napustivo Svazek: 8 Strana: 0226
Napustivo, a, n., Impraegnirungsmaterial, n. Petrl. 17.

167973   Napustlý čím: jedem Svazek: 10 Strana: 0197
Napustlý čím: jedem (napuštěný). Hlk. XI. 369.

167974   Napúšiť Svazek: 6 Strana: 1109
Napúšiť = nadouti? — co jak. Sokol mocne prsiská napúsil. Slov. Orl. X. 16.

167975   Napušťadlo Svazek: 2 Strana: 0062
Napušťadlo, a, n.,nástroj k napouštění. Us.

167976   Napuštění Svazek: 2 Strana: 0062
Napuštění, vz Napouštění. Das Einlassen, Trünken.

167977   Napuštěný Svazek: 2 Strana: 0062
Napuštěný, eingelassen; getränkt. Jg. N. rybník. — čím: jedem, olejem, voskem. V., D. Podlaha voskem n-ná. Us. — Kom. D. 51.

167978   Náputnice Svazek: 6 Strana: 1109
Náputnice, e, í. Kralevičovská n. Koll. III. 266.

167979   Naputovati Svazek: 6 Strana: 1109
Naputovati se, viel wandern, wallfahren Us.

167980   Napykati Svazek: 2 Strana: 0062
Napykati = počíti pykati. — komu. Již mu napyká (má strach). Šm., Zlob. — se čeho. Ten se toho již napykal; lange, oft bereuen.

167981   Napytati Svazek: 6 Strana: 1109
Napytati = naprositi. Slov. Ssk.

167982   Napytlíkovati se s kým Svazek: 6 Strana: 1109
Napytlíkovati se s kým, sich lange herumzerren. Sd.

167983   Napytlovat komu Svazek: 10 Strana: 0631
Napytlovat komu = natlouci. Brt. Slov.

167984   Napytlovati čeho Svazek: 2 Strana: 0062
Napytlovati čeho: mouky (napodsívati, aufsieben). St. skl. II. — se s čím. Dch., Šm. — se koho, dlouho pytlovati, třásti, lange beuteln, schütteln. Toho se zima na- pytlovala. Mor. Hý.

167985   Napytlovati mouky Svazek: 6 Strana: 1109
Napytlovati mouky. Hr. ruk. 409.

167986   Napytovati co komu Svazek: 6 Strana: 1109
Napytovati co komu, antragen. Služby svoje každému napytuje. Slov. Č. čt. II. 418.

167987   Nar Svazek: 2 Strana: 0062
Nar, a, m., ře. Nera v Italii.

167988   Nara Svazek: 7 Strana: 1334
Nara, y, f, napta. Pršp 31. 49.

167989   Narábati Svazek: 6 Strana: 1109
Narábati = dělati, pracovati. U Bruš- perka. Mtl. Slov. Dobre tebe hovoriť, keď nenarábaš s takýma mršinaina (voly). Rr. Sb. Naraba s nim jako s dřevem = nakládá. Laš. Brt. D. 234. Co narab´aš = vyvádíš? 1b.

167990   Naráběti Svazek: 2 Strana: 0062
Naráběti, 3. pl. -ějí, ěl, čn, ění; narobiti, il, en, ení, vz Robiti. — čeho. Ten toho narobil (nadělal). Us. — s kým = nakládati, verfahren. Na Slov. Zle s námi naráběl. Us. Vz Narobiti.

167991   Nárada Svazek: 2 Strana: 0062
Nárada, y, f., porada, rada, derRath. To se lásky děje n-dou. Sš. Hc. 48.

167992   Nárada Svazek: 8 Strana: 0226
Nárada. N-dou jeho vypracoval pamätný spis proti tomu výčinu. Phľd. .1894. 647.

167993   Naraditi Svazek: 2 Strana: 0062
Naraditi, il, zen, ení, poraditi, namluviti, anrathen, vorschlagen. Jg. — komu koho: děvku. Plk. — koho k čemu. Leg. Mysl člověčí dá se snáze n., nežli bezděky při- nutkati. St.

167994   Naraditi Svazek: 6 Strana: 1109
Naraditi. Za Št. polož: Kn. š. 99.— Sv, ruk. An. 385.

167995   Naraditi Svazek: 9 Strana: 0180
Naraditi, narázeli, narazovati. Rozb. II. 184.

167996   Náradlník Svazek: 6 Strana: 1109
Náradlník, cultrum. Sv. ruk. 321. Ukradl dva náradlníky i s rádly. Pč. 4.

167997   Náradlník, náradník Svazek: 2 Strana: 0062
Náradlník, náradník, u, m., u rádla železo tříhranné, kterým se země ryje, das Hakeneisen. D. — N., nákolesník, nosatec, der Ackerhaken. Us.

167998   Náradniar Svazek: 6 Strana: 1109
Náradniar, a, m. = kdo vyrábí nářadí. Slov. LObz. XXIV. 227.

167999   Náradník Svazek: 6 Strana: 1109
Náradník, u, m., vz Náradlník.

168000   Náradník Svazek: 7 Strana: 1334
Náradník, u. m. = věc kolářská. Wtr. Obr. I. 588.