50001   Drobinka, y Svazek: 6 Strana: 0150
Drobinka, y, f., vz Drobina.

50002   Drobírna Svazek: 6 Strana: 0150
Drobírna, y, f., die Pochkammer. Ssk.

50003   Drobisk Svazek: 1 Strana: 0311
Drobisk, u, m., das Kleine. Samý d. Na Slov., Bern. Na Mor. drobisko, a, n. Mřk.

50004   Drobisk Svazek: 6 Strana: 0150
Drobisk, vz Drobiask.

50005   Drobisko Svazek: 6 Strana: 0150
Drobisko, vz Drobisk. Neor.

50006   Drobíšek Svazek: 10 Strana: 0059
Drobíšek, šku, m. verminacia. Rostl. drk. 181a. 2. Sr. Drobýšek v VI. 151.

50007   Drobítek Svazek: 1 Strana: 0311
Drobítek, tku, m., ein Stückchen; adv., ein wenig. Vz Drobet.

50008   Drobitel Svazek: 6 Strana: 0150
Drobitel, e, m., der Kleinmacher, Ein- brocker. Šm.

50009   Drobiti Svazek: 6 Strana: 0150
Drobiti. — abs. Praví Job: Čtyři jezte, pátý drob! Bž. exc. Cf. Však praví sv. Ja- rolím: Počkejte, až vám nadrobím. — jak. Říše kus po kuse se drobila. Šmb. Říše v malá území se d-la. Ib. S. II. 231. — jak o kom. Ten o svém otci pěkně drobí (hanlivě mluví)! U Žamb. Dbv. — čím odkud. Z nichž (skal) se lehkým tknutím drobí rum. Kká. K sl. j. 172.

50010   Drobiti Svazek: 7 Strana: 1237
Drobiti. Nedrob, nedrob (přestaň s tako- vými řečmi). Jakubec. D. nohama = ne- trpělivě přešlapovati. Slavč. 70. Cf. Před- rábjať (2. dod.).

50011   Drobiti Svazek: 10 Strana: 0574
Drobiti = tancovati. Ktorá rada v krčme drobí, ta nerada doma robí. Mus. slov. VI. 26.

50012   Drobivosť Svazek: 1 Strana: 0311
Drobivosť, vz Droblivosť.

50013   Drobivý Svazek: 1 Strana: 0311
Drobivý zub. D. Vz Droblivý, brüchig.

50014   Drobivý Svazek: 6 Strana: 0150
Drobivý = křehký, lámavý, sypký, bröck- lich, bröselig, spröde, krürnrnlich. D. sýr, pečivo, kámen. Dch., Sl. les., Bc. D. houby. Hg. 189.

50015   Drobizeň Svazek: 6 Strana: 0150
Drobizeň, zně, f. = drobisk. Slov. Ssk., Rk.

50016   Drobizg Svazek: 6 Strana: 0150
Drobizg, u, m. = drobisk. Slov. Rozbijú jich na d. Phld. IV. 134.

50017   Drobizna Svazek: 1 Strana: 0311
Drobizna, y, f., něco drobného, zvl. drobné kamenné zboží. Us. v Krkonoš. Vz Drobisk.

50018   Drobiždí Svazek: 6 Strana: 0150
Drobiždí, n. = drobizeň. Slov. Ssk.

50019   Drobjask Svazek: 6 Strana: 0150
Drobjask, vz násl.

50020   Drobjasko Svazek: 9 Strana: 0045
Drobjasko, ?, ?., vz Drobiask, Drobijazg. Kadlč. 11.

50021   Drobjazg Svazek: 6 Strana: 0150
Drobjazg, u, m. = drobisk. Vz Drobiask. Slez. a mor. Klš., Šd. Toho uhlí je sám d.; Takový d. nestojí za nic. Tč., Škd.

50022   Drobka Svazek: 6 Strana: 0150
Drobka, vz Drob.

50023   Drobkat Svazek: 8 Strana: 0066
Drobkat — drobným krokem jíti. Jevíc. Brt. D. II. 3C8. Drobkovica, e, f., vz Drobený (3. dod.).

50024   Drobkatý Svazek: 6 Strana: 0150
Drobkatý, zerbröckelt. Vz Rst. 409. ,, Drobkovatý, bröckelig, filigran. Ssk., Šm.

50025   Drobkovica Svazek: 6 Strana: 0150
Drobkovica, e, f. = polévka drobená, z drobeného těsta. Na Zlínsku. Brt

50026   Drobkový Svazek: 6 Strana: 0150
Drobkový, Einbrock-, Brösel-, Krümmel-. D. cukr (hroznový), těsto, Šp., polévka (žmol- ková, zadrobená). Vz Drobkovica. Sd., Ktk.

50027   Drobky Svazek: 1 Strana: 0311
Drobky, vz Drob.

50028   Drobky Svazek: 8 Strana: 0066
Drobky = strouhánek hrubší. Zlín. Brt. D. II. 47b. Drobněti. Světe. 1895. 483. a.

50029   Droblivosť Svazek: 1 Strana: 0311
Droblivosť, i, f., drobivosť. D. kostí. Brüchigkeit.

50030   Droblivý Svazek: 1 Strana: 0311
Droblivý, drobivý, bröcklig, brüchig. D. zub. Schälzahn. D.

50031   Drobná Svazek: 10 Strana: 0059
Drobná, é, f, tanec. Vz Brt. P. n. 960.

50032   Drobnačka Svazek: 1 Strana: 0311
Drobnačka, y, f., v horn., Grubenkleine, Klcinerz. Vys.

50033   Drobňačka Svazek: 6 Strana: 0150
Drobňačka, y, f. = hruška. Mor. Brt.

50034   Drobnačka Svazek: 8 Strana: 0541
Drobnačka, y, f. = síto na lněné hlávky. Kal. S. 36.

50035   Drobňačka Svazek: 10 Strana: 0574
Drobňačka, y, f. = jetel drobného listu.

50036   Drobnař Svazek: 9 Strana: 0045
Drobnař, e, m., subcoccinella, brouk. D. černokrový, čtveroznaký, mydlicový, po- lední, pruho\ý. Vz Klim. 716.

50037   Drobnař Svazek: 10 Strana: 0574
Drobnař, e, m., subcoccinella, druh slu- níček. Vz Ott. XXIV. 317.

50038   Drobnatec Svazek: 9 Strana: 0045
Drobnatec, tce, m., microzoum, brouk. D. zubonohy, m tibiale. Vz Klim. 487.

50039   Drobnavý Svazek: 7 Strana: 1237
Drobnavý = trochu drobný. D. kobzole. Slez. Šd.

50040   Drobňavý Svazek: 9 Strana: 0045
Drobňavý = trochu drobný. Lor 71.

50041   Drobně Svazek: 1 Strana: 0312
Drobně, drobničce, drobnince, drobňounce, drobňoučce, drobounce = z drobna, klein, fein, zart. D. něco skrájeti, d. kráčeti, se- sekati. D., Jg.

50042   Drobně Svazek: 6 Strana: 0150
Drobně psáti, maso sekati, kvésti. Us. Dch., Pdl.

50043   Drobnec Svazek: 8 Strana: 0541
Drobnec, hence, m., scopaeus, brouk. D. hladký, s. laevigatus, narudlý, rubidus, nej- menší, minimus, něžný, gracilis, rýhoštítý, sul- cicollis, známý, cognatus. Vz Klim. 221.

50044   Drobněti Svazek: 1 Strana: 0312
Drobněti, -ějí, ěl, ění, zdrobněti = klein, schwach werden, drobným se státi, slaběti. — čím. Knížata nehodami drobněla. L.

50045   Drobnice Svazek: 1 Strana: 0312
Drobnice, pl., f., osypky. Na Slov. Wilde Pocken. Ja. — 2. Atom. Sedl.

50046   Drobnice Svazek: 6 Strana: 0150
Drobnice = osypky, drobné sypanice, vý- syp, kniahne. Slov. Rr. Sb. Chcela svojmu pacholiatku od lekára d. dať zaštepiť. Lipa I. 375. — D. = drobná sláma. Dej kravám d-ci. Us. U Kr. Hrad. Kšť. - D. D-cami zovú v Liptove rozličné z hor (lesa) po- chádzajúce predmety jako : kláty, rohy, laty atd., od ktorých sa do obecnej pokladnice malé dárky splácajú. Rr. Sb. — D. = druh třešní (planých, planičky, Vogelkirschen. Džl.). Val. Brt.

50047   Drobnictví Svazek: 6 Strana: 0150
Drobnictví, n. = děláni jitrnic. Vz Drob. Stat, př. kn. 1877. 38. — D. Petr. Tk. II. 490., III. 390., V. 238.

50048   Drobničce Svazek: 6 Strana: 0150
Drobničce, vz Drobně.

50049   Drobnička Svazek: 1 Strana: 0312
Drobnička, y, f., malá trnka, Koll.; 2. drobná sláma. Wirrstroh. Us.

50050   Drobnička Svazek: 6 Strana: 0150
Drobnička, y, f. == drchanina, das Wirr- stroh. Čsk. Vz Drchanka.

50051   Drobnička Svazek: 7 Strana: 1237
Drobnička, y, f. = malá kulatá švestka. Slov. Sokl. II. 357.

50052   Drobničko, vz Svazek: 6 Strana: 0150
Drobničko, vz Drobno.

50053   Drobničký Svazek: 1 Strana: 0312
Drobničký = drobný. — Drobnince = drobně.

50054   Drobničky Svazek: 10 Strana: 0059
Drobničky, ček, f, = druh hrušek. Tbz. III. 2. 360.

50055   Drobničník Svazek: 6 Strana: 0150
Drobničník, a, m., der Atomist. Šm.

50056   Drobničný Svazek: 6 Strana: 0150
Drobničný, Pocken-. Ssk. Vz Drobnice.

50057   Drobník Svazek: 6 Strana: 0150
Drobník, a, m., psí jm. Škd. -- D. = prodavač drobů. Tk. I. 534. — D., a, m., kleine Gerste. Slov. Ssk.

50058   Drobník Svazek: 8 Strana: 0541
Drobník, a, m., oligella, brouk. D. jam- kovaný, o. foveolata. Vz Klim. 301.

50059   Drobník Svazek: 10 Strana: 0059
Drobník, a, m. = řezník, carnifex. Tk. M. r. 183.

50060   Drobnina Svazek: 6 Strana: 0150
Drobnina, y, f. — drobné věci. D. uhlí. Hř. 17.

50061   Drobninka Svazek: 6 Strana: 0150
Drobninka, y, f., der Reibeteig. Ssk., Šm.

50062   Drobninko Svazek: 6 Strana: 0150
Drobninko, vz Drobno.

50063   Drobninký Svazek: 1 Strana: 0312
Drobninký, vz Drobný.

50064   Drobnítko Svazek: 6 Strana: 0150
Drobnítko, a, n., der Nonius. Šp., Kk. Fys. 8.

50065   Drobno Svazek: 1 Strana: 0312
Drobno, drobounko, droboučko, drob- ňoučko, drobňounko, drobničko, drobninko, drobně. Na drobno sekaný. Reš. Z drobna drobí, že nemá z čeho. Prov. Po drobnu něco prováděti. Šp.

50066   Drobno Svazek: 6 Strana: 0150
Drobno. Na d. = v malém. Po čem máte ty rukavice? Na drobno (za jedny) po 50 kr., v celku po 35 kr. U Vsetína. Vck.

50067   Drobno-pisec Svazek: 1 Strana: 0312
Drobno-pisec, sce, m., Mikrograph; -pi- sectví, n. Mikrographie; -pisný, mikrogra- phisch. Rk.

50068   Drobnoběl Svazek: 6 Strana: 0150
Drobnoběl, vz Běl.

50069   Drobnobublinatý Svazek: 6 Strana: 0150
Drobnobublinatý, kleinblasig. Šp.

50070   Drobnočka Svazek: 6 Strana: 0150
Drobnočka, y, f. D. červená, capsus ca- pillaris, členovec rovnokřídlý. Vz Frč. 140.

50071   Drobnohlásek Svazek: 1 Strana: 0312
Drobnohlásek, sku, m., Triller. D.

50072   Drobnohlav Svazek: 1 Strana: 0312
Drobnohlav, u, m. Kugelblume. Rk.

50073   Drobnohlav Svazek: 6 Strana: 0150
Drobnohlav, u, m., sphaeranthus, die Kugelblume, rostl. D. indský, s. indicus. Rstp. 870.

50074   Drobnohlavec Svazek: 8 Strana: 0541
Drobnohlavec, vce, m., euryporus, brouk. D. hnědonohý, e. picipes. Vz Klim. 192.

50075   Drobnohled Svazek: 1 Strana: 0312
Drobnohled, u, m. Vz více v S. N. Mi- kroskop, Vergrösserungsglas.

50076   Drobnohled Svazek: 6 Strana: 0150
Drobnohled jednoduchý, složený, slu- nečný, Chavalierův, pankratický, pro tři po- zorovatele, zrcadelný; princip, dějiny jeho; co se jím vidí? Vz KP. II. 117., 177.—182. D. polarisační, Bž. N. 68., 69., katoptrický. Nz. Cf. MS. 170., Mj., Schd. I. 125., 127., Kram. Slov., Slov. zdrav., Čs. lék. VII. 4. — D. = souhvězdí. Vz Stč. Zem. 25.

50077   Drobnohled Svazek: 8 Strana: 0541
Drobnohled. Cf. Ott. XL 953.

50078   Drobnohledně Svazek: 6 Strana: 0150
Drobnohledně, mikroskopisch. Něco d. ohledávati. Osv. VI. 50.

50079   Drobnohledný Svazek: 6 Strana: 0150
Drobnohledný, mikroskopisch. D. zkou- mání, praeparat, Mus. 1880. 377., 394., KP. IL, pytva, Ves. I. 46., svět, ib. I. 45., zvíře. Frč.

50080   Drobnochodec Svazek: 8 Strana: 0541
Drobnochodec, dce, m., lathropus, brouk. D. útlonohý, 1. sepicola. Vz Klim. 355.

50081   Drobnojemný Svazek: 10 Strana: 0574
Drobnojemný obrázek. Sv. knih. 420., 97.

50082   Drobnoještěr Svazek: 6 Strana: 0150
Drobnoještěr, a, m. D-ři, microsauria. NA. V. 613.

50083   Drobnokelec Svazek: 6 Strana: 0150
Drobnokelec, lce, m., chaeropotamus. Šm.

50084   Drobnokrása Svazek: 6 Strana: 0150
Drobnokrása, y. f. = ladnosť, das Klein- schöne, Niedliche. Nz. Vz Jg. Slnosť. 45.

50085   Drobnokrásný Svazek: 10 Strana: 0574
Drobnokrásný. D. hvězda. Sv. knih. 420., 159.

50086   Drobnokresba Svazek: 10 Strana: 0059
Drobnokresba, y, f. D. genrová. Nár. list. 1885. č. 75., Juda 32.

50087   Drobnokubník Svazek: 6 Strana: 0150
Drobnokubník, u, m., decumaria, druh pustorylu, rostl. Vz Rstp. 582.

50088   Drobnokvět Svazek: 6 Strana: 0150
Drobnokvět, u, m., corrigiola, der Strand- ling, rostl. D. pobřežní, c. litoralis. Vz Čl. Kv. 306., FB. 79., Slb. 255.

50089   Drobnokvět Svazek: 7 Strana: 1237
Drobnokvět. Cf. Ott. V. 654.

50090   Drobnokvět Svazek: 8 Strana: 0066
Drobnokvět, corrigiola litoralis. Ott. VIII. o2.

50091   Drobnokvětý Svazek: 10 Strana: 0059
Drobnokvětý vřes. Jrsk. XII. 209., XXIV. 54. — D. drahušice, scolymus hispanicus. Vz Ott. XXII. 728.

50092   Drobnoletosť Svazek: 6 Strana: 0150
Drobnoletosť, i, f., die Feinjährigkeit. Sl. les.

50093   Drobnoletý Svazek: 6 Strana: 0150
Drobnoletý, feinjährig. D. dříví.

50094   Drobnolícný Svazek: 6 Strana: 0150
Drobnolícný, kleinnarbig. D. usně. Šp.

50095   Drobnolícový Svazek: 6 Strana: 0150
Drobnolícový = drobnolícný. Šp.

50096   Drobnolistý Svazek: 6 Strana: 0150
Drobnolistý, kleinblätterig. D. rostlina, květina. Us. Pdl.

50097   Drobnomalba Svazek: 1 Strana: 0312
Drobnomalba, y, f., Miniatur.

50098   Drobnomalba Svazek: 8 Strana: 0066
Drobnomalba, miniatura. Vz Ott. V1II. 32., Nár. list. 1894. č. 241. odp. feuill.

50099   Drobnomalebný Svazek: 8 Strana: 0066
Drobnomalebný. D. obraz. Stč. Konec. 10.

50100   Drobnomalíŕství Svazek: 6 Strana: 0150
Drobnomalíŕství, n., die Miniaturmalerei. Šm.

50101   Drobnomalíř Svazek: 6 Strana: 0150
Drobnomalíř, e, m., der Kleinmaler, Mi- niator. Dch.

50102   Drobnomech Svazek: 9 Strana: 0434
Drobnomech, u, m., miorobrium Vz Ott. XVII. 251.

50103   Drobnomel Svazek: 1 Strana: 0312
Drobnomel, e, m., v papírnictví, Ho- lander. Techn.

50104   Drobnomel Svazek: 6 Strana: 0150
Drobnomel. Vz KP. I. 276. D. odstře- divý. Ib.

50105   Drobnoměr Svazek: 1 Strana: 0312
Drobnoměr, u, m., Mikrometer. Jg.

50106   Drobnoměr Svazek: 6 Strana: 0150
Drobnoměr. D. polohy, der Positions- mikrometer, kruhový, Kreis-, Sl. les., Ro- chonův. NA. V. 247. Cf. KP. II. 14., 172., 182., S. N.

50107   Drobnomer Svazek: 8 Strana: 0066
Drobnomer, u, m., mikrometr. Vz Ott. VIII. 32.

50108   Drobnoměrný Svazek: 6 Strana: 0150
Drobnoměrný, Mikrometer-. D. šroub, kružítko. Sl. les., NA. V. 94., 111.

50109   Drobnomistr Svazek: 7 Strana: 1237
Drobnomistr, a, m., Miniatur. Arch. pam. 1887. 95.

50110   Drobnoobraz, u, m Svazek: 6 Strana: 0150
Drobnoobraz, u, m., kleines Bild. Sš. L. 87.

50111   Drobnoočky Svazek: 8 Strana: 0066
Drobnoočky, capsidae. Vz Ott. VIII. 32.

50112   Drobnopalba, y Svazek: 6 Strana: 0150
Drobnopalba, y, f., Gewehrfeuer. Us.

50113   Drobnopáský Svazek: 9 Strana: 0045
Drobnopáský. Vz Šviblec.

50114   Drobnopis Svazek: 10 Strana: 0059
Drobnopis, u, m. Věrné d—-sy minulých věcí a událostí. Zvon III. 667.

50115   Drobnoplodý Svazek: 1 Strana: 0312
Drobnoplodý, kleine Früchte tragend. Rstl.

50116   Drobnoprodej Svazek: 1 Strana: 0312
Drobnoprodej, e, m. Dch. Kleinverkauf.

50117   Drobnoprodej. J Svazek: 6 Strana: 0150
Drobnoprodej. J. tr.

50118   Drobnoslyšný Svazek: 6 Strana: 0150
Drobnoslyšný, mikroakustisch. D. ná- stroj. S. N. V. 317.

50119   Drobnosť Svazek: 1 Strana: 0312
Drobnosť, i, f., drobnůstka. Kleinheit, Kleinigkeit, Feinheit. D. zrna. Drobnůstkami se zaměstnávati (věcmi nepatrnými). L. D. písku. D.

50120   Drobnosť Svazek: 6 Strana: 0150
Drobnosť. Vyřezávají ze dřeva všelijaké drobnosti. Mour. D. smysla = maličkosť, ne- patrnosť. Sv. ruk. 232.

50121   Drobnostka Svazek: 6 Strana: 0150
Drobnostka, y, f. = drobnůstka, vz Drob- nosť. Pyp. K. II. 97.

50122   Drobnostopý Svazek: 9 Strana: 0045
Drobnostopý. Vz Trnoústec.

50123   Drobnosypký Svazek: 6 Strana: 0150
Drobnosypký, kleinkörnig. Srn.

50124   Drobnoštítkař Svazek: 9 Strana: 0045
Drobnoštítkař, e, m., alophus, brouk. D. skvrnitý, a triguttatus. Vz Klim. 555.

50125   Drobnota Svazek: 6 Strana: 0150
Drobnota, y, f. = drobnost. Rk.

50126   Drobnotisk, u Svazek: 6 Strana: 0151
Drobnotisk, u, m., die Drucksorte. Dch.

50127   Drobnotravka Svazek: 1 Strana: 0312
Drobnotravka, y. f., microchloa. Rostl.

50128   Drobňoučce Svazek: 6 Strana: 0151
Drobňoučce, vz Drobně.

50129   Drobňoučko Svazek: 6 Strana: 0151
Drobňoučko, vz Drobno.

50130   Drobňoučký, vz Svazek: 6 Strana: 0151
Drobňoučký, vz Drobný.

50131   Drobnoúlomkový Svazek: 6 Strana: 0151
Drobnoúlomkový, mikroklastisch. D. horniny. NA. V. 553.

50132   Drobnounce, vz Svazek: 6 Strana: 0151
Drobnounce, vz Drobně.

50133   Drobňounko Svazek: 6 Strana: 0151
Drobňounko, vz Drobno.

50134   Drobňouuký Svazek: 6 Strana: 0151
Drobňouuký, sehr klein, fein. D. písek, zrní, postava. Us. Pdl. Vz Drobný.

50135   Drobnovid Svazek: 6 Strana: 0151
Drobnovid, u, m. = drobnohled. Šm.

50136   Drobnozrnný Svazek: 9 Strana: 0045
Drobnozrnný. D. kámen. Pis. 23. Drobno- zrný v I. 312. oprav v: drobnozrnný.

50137   Drobnozrný Svazek: 1 Strana: 0312
Drobnozrný, kleinkörnig. Ocel jest lomu d-ného. Presl.

50138   Drobnozrný Svazek: 6 Strana: 0151
Drobnozrný. D. sádrovec, Us. Pdl., zboží. Šp.

50139   Drobnozvučník Svazek: 6 Strana: 0151
Drobnozvučník, u, m., der Mikrophon. Dch.

50140   Drobnozvuk Svazek: 8 Strana: 0066
Drobnozvuk, u, m. = mikrofon. Vz KP. VIII. 330.

50141   Drobnučký Svazek: 6 Strana: 0151
Drobnučký == drobňounký. Ssk.

50142   Drobnulina Svazek: 6 Strana: 0151
Drobnulina, y, f., ein kleines Stückchen, Bröcklein. Slov. Hdž. Čít. 205.

50143   Drobnulinký Svazek: 6 Strana: 0151
Drobnulinký = drobňounký. Ssk.

50144   Drobnunčký Svazek: 6 Strana: 0151
Drobnunčký = drobnučký. Slov. Ssk.

50145   Drobnunký Svazek: 6 Strana: 0151
Drobnunký = drobnučký. Ssk.

50146   Drobnůstka Svazek: 6 Strana: 0151
Drobnůstka, y, f., vz Drobnosť.

50147   Drobnůstkář Svazek: 6 Strana: 0151
Drobnůstkář, e, m., der Kleinigkeits- krämer. Ssk.

50148   Drobnuška Svazek: 6 Strana: 0151
Drobnuška, y, f. D-ky, monadina, ná- levníci mající podobu jednoduchého, kulatého a jediným, dlouhým bičíkem opatřeného mě- chýřku, u jehožto kořene se stažitelná bu- blinka nalézá. D. tečková, monas termo, útrobní či střevní (cizopasník), cercomonas intestinalis. Vz Frč. 15., Odb. path. III. 9., Schd. II. 517. D. žabí, bodo ranarum, vře- tenovitá, b. decipiens. Ves. IV. 88. D. pochvy, trichomonas vaginalis (cizopasník), močová, cercomonas urinarius (cizopasník), Odb. path. III. 10., podivná, monas prodigiosa (na chlebě, sýru, mase a j. v podobě krvavých kapek). Hosp. nov. — D-ky = drobní motýlové, microlepidoptera. Kk. Mot. 282. — D. Nord- stedtova, chroomonas Nordstedtii, řasa. Hg. Z říše rostl. 180.

50149   Drobnuška Svazek: 7 Strana: 1237
Drobnuška, y, f., druh jetele (drobného listu). Us. Rgl.

50150   Drobnušký Svazek: 6 Strana: 0151
Drobnušký = drobnučký. Ssk.

50151   Drobný Svazek: 1 Strana: 0312
Drobný, komp. drobnější. Drobničký, drobninký, drobňoučký, drobňounký, dro- boučký, drobounký, droboulinký, drobou- ličký, droboučinký, drobničičký. Drobný znamená něco podobného jako malý a uží- váme ho výhradně o jménech hmotných a hromadných. Brt. D. = tenký, maločástný, kleintheilig, klein, fein, klar. D. dříví, sůl, cukr, broky (na ptáky), déšť, písek, ryby, ptactvo, země (prsť, prach), kamení, prach, písmo, řezanka, mince, peníze, pilník, zboží, prádlo (dětské), V., Jg., rosa, jetel. Brt. Něco na d. kusy rozsekati, na d. prášek setříti. D. Roztrhala bych tě na d. kousky. V. Na d. částky něco rozebrati. Us., Jg. Nemám drobných (peněz). Jg. Nemůže pro široké k drobným. D. jako mák. Mt. S., Pk. Vz stran přísloví: Chudoba. Č. — D. = malý, štíplý, klein, gering. D. kůň, ptáci, dobytek (nízký, vz Dobytek), zrno, žilka, ryby, děti, pachole, strom; v čem: d. v údech. Jg. Nyní mnozí tohoto slova nedbají říkajíce po ně- mecku: malý dobytek, malé ryby. Brt. — D. = málo vážený, kleinlich, geringfügig. Drobní filosofůvkové. Kom. — D. = nesilný, schwach, kraftlos. D. práce. L. D. obchod, prodej. — D. šlechta = menší, der niedrige Adel. — D. lid = obecný, das gemeine Volk. Jg.

50152   Drobný Svazek: 6 Strana: 0151
Drobný = tenký atd. Ď. uhlí, Sl. les., Hř. 17., sníh, Dch., perly, Čch. Bs 94., ruda, Hř. 17., povídky, básně, spisy. Us. Pdl. Nemá drobných = nic. Us. D. peníze, Scheide- münze, vz S. N. Hnšk. Žídenský děvčátka bele lakomý, zebrale pírečka velký he (i) drobný; V zahradě na sadě d. list padá, dzěvucha ho zahrabuje. Sš. P. 348., 482. — D. = malý atd. D. planety, Planetoiden. Sl.
les. D-ho těla, d. pečivo, sklad, zvěř, Dch.,
děti, ryby. V. To je drobných začátečníků
(školáků). Us. Dbv. Trebas som ja malá,
malinká, drobná, preca ma moja mať lecikomu
nedá. Koll. Zp. I. 83. Má drobné = vši.
Bdl. Může dáti i za krejcar drobné (vši =
je všivák). Us. Prk. Byla vysoké, štíhlé po-
stavy a drobných lící. Sk. — v čem: v těle,
schmächtig. Dch. — čím: postavou. Lpř. = D. = nesilný. D. průmysl, Kleingewerbe, válka. Dch. — D. Jan. Blk. Kfsk. 1186.

50153   Drobný Svazek: 10 Strana: 0574
Drobný jak bobky. Šumav. Rgl. — D. čeleď = mladá. 1499. Arch. XXII 37.

50154   Drobnýš Svazek: 6 Strana: 0151
Drobnýš, e, m., calamaria albiventer, die Zwergschlange. Brm. III. 307.

50155   Droboberka Svazek: 10 Strana: 0059
Droboberka, y, f. = jm. myší, Msn. Hym. 91.

50156   Drobohlásek Svazek: 6 Strana: 0151
Drobohlásek = drobnohlásek. Šm.

50157   Drobopravec Svazek: 6 Strana: 0151
Drobopravec, vce, m. = šertvopravci u Římanů. Vž Vlšk. 329., 344.

50158   Droboslan, u m Svazek: 6 Strana: 0151
Droboslan, u m., der Grauwaekenschiefer. Šm.

50159   Droboští Svazek: 10 Strana: 0574
Droboští, n. = drobné věci (ryby, děti atd. ). Je to jenom samý d. Zvon V. 530. — Šumav. Rgl.

50160   Droboť Svazek: 6 Strana: 0151
Droboť, i, f. = drobný štěrk, NA. IV. 64.; drobné (malé) děti. Vlc. Cf. Drobotina.

50161   Droboť Svazek: 10 Strana: 0059
Droboť, i, f. = drobotina, kuřata, ka- chňata a p. Rais. Lep. 165.

50162   Drobota Svazek: 6 Strana: 0151
Drobota, y, f., vz Drobotina.

50163   Drobotí Svazek: 1 Strana: 0312
Drobotí, n. = drobotina. D. v lese = nízké stromky. Us.

50164   Drobotina Svazek: 1 Strana: 0312
Drobotina, drobota, y, f., maličkosť. Us. Kleinigkeiten.

50165   Drobotina Svazek: 6 Strana: 0151
Drobotina. D-ny železné, das Eisenzeug, ocelové, das Stahlzeug. Šp. Seber svá síta, své drobitiny, deine Siebensachen. Dch. — Drobotinka, křehotinka = slabá ženská, ein Filigränchen. Dch. — D. == děti drobné. Má mnoho té d-ny. Us. Brt., Kšť, Rjšk.

50166   Drobotka Svazek: 6 Strana: 0151
Drobotka, y, f. = drůbňava, v bot. Rk.

50167   Drobotný Svazek: 1 Strana: 0312
Drobotný. D. řízení, Bagatellverfahren.

50168   Droboučinký, vz Svazek: 6 Strana: 0151
Droboučinký, vz Drobný.

50169   Droboučko Svazek: 6 Strana: 0151
Droboučko, vz Drobno.

50170   Droboučký Svazek: 1 Strana: 0312
Droboučký = drobný.

50171   Drobouličký Svazek: 6 Strana: 0151
Drobouličký, vz Drobný.

50172   Droboulinký. D Svazek: 6 Strana: 0151
Droboulinký. D. déšť, rozměry, holčinka. Us. Kos. Vz Drobný.

50173   Drobounce, vz Svazek: 6 Strana: 0151
Drobounce, vz Drobně.

50174   Drobounko Svazek: 6 Strana: 0151
Drobounko, vz Drobno.

50175   Drobounký Svazek: 6 Strana: 0151
Drobounký, vz Drobný. Mus. 1880. 371.

50176   Drobounký Svazek: 10 Strana: 0059
Drobounký. D. kultura lesní. Nár. list. 1903. č. 177. 2.

50177   Drobovák Svazek: 10 Strana: 0059
Drobovák, u, m., vz Koš. Dšk. Km. 28.

50178   Drobovice Svazek: 6 Strana: 0151
Drobovice, dle Budějovice, Drobowitz, ves u Čáslavě. Od Droba. Pal. Rdh. I 134. Cf. Blk. Kfsk. 1050.

50179   Drobovka Svazek: 10 Strana: 0574
Drobovka, y, f. = léčivá rostl. Úbočí. Rgl.

50180   Drobový Svazek: 1 Strana: 0312
Drobový, vz Drob.

50181   Drobový Svazek: 6 Strana: 0151
Drobový, Grauwacken-. Vz Droba. D-vý útvar, Nz., břidlice, Krč., skupenina, svalina, -konglomerat. Sl. les.

50182   Drobový Svazek: 9 Strana: 0434
Drobový. D. polívka (ze zvířecích drobů). Čes. 1. X. 359.

50183   Drobsiti Svazek: 6 Strana: 0151
Drobsiti = drobčiti. Mor. Brt. D.

50184   Drobt Svazek: 7 Strana: 1237
Drobt, dropt. Střiedky chlebuov, glossa: alias drobty. Ev. ol. 26. Zóstalo drobtóv sedm košóv. Ev. víd. 59.

50185   Drobt Svazek: 8 Strana: 0066
Drobt v dod. oprav v: drobet, btu.

50186   Drobtek Svazek: 1 Strana: 0312
Drobtek, drobtík. Vz Drobet.

50187   Drobtíček Svazek: 10 Strana: 0059
Drobtíček, čku, m., zdrobn. drobtík.

50188   Drobtík Svazek: 6 Strana: 0151
Drobtík, u, m. Malý d. Št. Kn. š. 126.

50189   Drobto Svazek: 6 Strana: 0151
Drobto, a, n. = drob. Husí d. U Příbora. Mtl.

50190   Drobtovitý Svazek: 8 Strana: 0066
Drobtovitý. D. zrnka. Hlav. 7.

50191   Drobtový Svazek: 6 Strana: 0151
Drobtový. D. polívka == drobová. Vz Drobto. Mtl.

50192   Drobty Svazek: 1 Strana: 0312
Drobty, v již. Čech. = játra. Ostatně vz Drobet.

50193   Drobulinký Svazek: 6 Strana: 0151
Drobulinký = drobounký, velmi drobný. D. kus. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 119., Zbr. Báj. 4.

50194   Drobunký Svazek: 6 Strana: 0151
Drobunký = velmi drobný. Bude koně krmiť d-kú sekankú. Sš. P. 754.

50195   Drobušenky Svazek: 6 Strana: 0151
Drobušenky = drobný. Mor. Šuhajíčku malušenký, nařež sečky d-ky. Sš. P. 543.

50196   Drobuškavý Svazek: 6 Strana: 0151
Drobuškavý = drobnučký. Slov. Ssk.

50197   Drobutko Svazek: 6 Strana: 0151
Drobutko = drobno. Posekali to na d. (mor.: drobučko). Slez. Šd.

50198   Drobutký Svazek: 6 Strana: 0151
Drobutký = droboučký. Mor. Brt. D.

50199   Droby Svazek: 1 Strana: 0312
Droby, vnitřnosti, osrdí, pryšky, útroba. Šp. Ostatně vz Drob.

50200   Droby Svazek: 9 Strana: 0045
Droby = vnitřnosti. — D. = ouhrabky Na Plasku. Plz. 118.

50201   Drobýnek Svazek: 1 Strana: 0312
Drobýnek, drobýtek. Vz Drob, Drobet.

50202   Drobýšek Svazek: 6 Strana: 0151
Drobýšek, šku, m., centunculus, rostl. D. nejmenší, c. minimus. Vz Čl. Kv. 266., FB. 65., Slb. 296.

50203   Drobýšek Svazek: 8 Strana: 0066
Drobýšek, rostl. Cf. Ott. VIII. 32.

50204   Droč Svazek: 10 Strana: 0059
Droč, e, m. = dráč, ras. Slez. Vyhl. 174.

50205   Drodomský Svazek: 1 Strana: 0312
Drodomský, v Krkonoších = člověk z dru- hého domu. Kb. Vz Druhodomský.

50206   Dródomský Svazek: 8 Strana: 0066
Dródomský z druhodomský. Mus. 1864. 54., Gb. H. ml. I. 565. V Podkrkonš.

50207   Drofa Svazek: 10 Strana: 0059
Drofa, y, f. = droptva. Mš. Vz násl.

50208   Drofí Svazek: 9 Strana: 0045
Drofí, ie, adj. ? subst. dropva, otistarda. Přičiniž ? tomu krve drophie. Maš. ruk. 182a. (204? ) Sr. Mus. fil. 1899. 104. a Droptví.

50209   Drofí Svazek: 10 Strana: 0059
Drofí krev = droptví. Lék. B. 204a.

50210   Droget Svazek: 8 Strana: 0066
Droget (cltagrin, satinet, groguet, drug- get) = vzorkovaná tkanina hedvábná. Vz Ott. Vlll. 32.

50211   Drogista Svazek: 8 Strana: 0066
Drogista, y, m. = obchodník s drogy. Ott. Vlll. 33.

50212   Drogomysl Svazek: 6 Strana: 0151
Drogomysl, a, m., Drahomischel, ves u Strumiena ve Slez. PL.

50213   Droguerie Svazek: 6 Strana: 0151
Droguerie (drogrí) = suroviny či ne- upravené lékařské a lékárnické zboží. Kh. Vz S. N.

50214   Droguist Svazek: 6 Strana: 0151
Droguist, a, m. = obchodník s drogueriemi. Kh.

50215   Drogy Svazek: 8 Strana: 0066
Drogy, z holi. = suroviny z říše živočíšstva, rostlinstva a nerostů, které slouží za léky n. z nichž léčivé praeparaty se vyrábějí. Ott. VIII. 33.

50216   Drohnooký Svazek: 10 Strana: 0059
Drohnooký. D. nevod. Msn. Od. 336.

50217   Drohodomský Svazek: 10 Strana: 0059
Drohodomský, drodomský, vz Druho- domský. V Krkonš. Mš.

50218   Drohouninký Svazek: 10 Strana: 0059
Drohouninký kousek. Zvon. III. 425.

50219   Drochet Svazek: 1 Strana: 0312
Drochet, chte, m. = drobet, trochet, Bro- samen. Se stolu panského mnoho drochtóv a krajícóv spadá. Št. — D., něco malého, špatného, etwas Geringfügiges. Má tři kusy dobytka, ale jen tak drochty. Dch.

50220   Drochet Svazek: 6 Strana: 0151
Drochet. Hr. ruk. 131.

50221   Drochétek Svazek: 6 Strana: 0151
Drochétek, tku, m., vz Drochet.

50222   Drochnút Svazek: 10 Strana: 0574
Drochnút = padnouti (jenom o lidech). Phľd. XXIV. 346.

50223   Drochovci Svazek: 6 Strana: 0151
Drochovci z Pláně. Vz Sdl. Hr. III. 302.

50224   Drochta Svazek: 6 Strana: 0151
Drochta, vz Drchta.

50225   Drochteček Svazek: 7 Strana: 1237
Drochteček, čku, m. = drobleček. Šf.

50226   Drochtek Svazek: 10 Strana: 0059
Drochtek, chetku, m., zdrobn. drochet. Vz Gb. Slov.

50227   Drochy Svazek: 6 Strana: 0151
Drochy, dle Dolany, Drochesdorf, ves u Kaplice. Sdl. Hr. III. 302.

50228   Drochýtek Svazek: 7 Strana: 1237
Drochýtek, tku, m. = drochýtka. Mor. Brt. Sv. 62.

50229   Drochýtka Svazek: 6 Strana: 0151
Drochýtka, y, f. = odrobinka, drochet, drobeček. Zdvihni tu d-ku (chleba); když na ni stoupne, pláče, že ji slyšeť až do nebe. Mor. Brt.

50230   Drochytko Svazek: 8 Strana: 0066
Drochytko, a, n. = odrobinko, drobek chleba. Vz Drochytka. Brt. D. II. 308.

50231   Droket, u Svazek: 1 Strana: 0312
Droket, u, m., lněná tkanina s vlnou n. tkanina z vlny a hedvábí, z roman. vlas. droghetto, fr. droguet, ang. droget, něm. Droget. Mz. 147.

50232   Drol, drola Svazek: 6 Strana: 0151
Drol, drola = drob, droba. Šp.

50233   Drol, u Svazek: 1 Strana: 0312
Drol, u, m., drola, y, f., hornina. Krok. Die Wacke.

50234   Drolenina Svazek: 10 Strana: 0059
Drolenina, y, f. = vydrolený kámen. Hlk. IX. 69.

50235   Drolený Svazek: 6 Strana: 0151
Drolený; -en, a, o. D. polévka. Vz Troliti. Us. Vk.

50236   Drolina Svazek: 1 Strana: 0312
Drolina, y, f., das Gerölle. Rk.

50237   Drolina Svazek: 9 Strana: 0045
Drolina. Tam na kamenu v d-ně (kde je rozdroleny kámen) Proch. 96.

50238   Drolinový Svazek: 6 Strana: 0151
Drolinový štěrk, der Geröllschotter. Sl. les.

50239   Droliti Svazek: 1 Strana: 0312
Droliti, vz Troliti.

50240   Drolivý Svazek: 10 Strana: 0574
Drolivý pocit slabosti. Zvon V. 41.

50241   Drolka Svazek: 1 Strana: 0312
Drolka, y, f., rostlina koukolovitá. Rostl.

50242   Drolový Svazek: 1 Strana: 0312
Drolový, od drolu. Wacken-. D. used- liny. Mus.

50243   Drolový Svazek: 6 Strana: 0151
Drolový, Goröll-. D. půda. Sl. les.

50244   Drombla Svazek: 6 Strana: 0151
Drombla, y, f. — drumbla. Slov. Ssk.

50245   Dromblička Svazek: 1 Strana: 0312
Dromblička, y, f. = drumbla, Maultrom- mel. Koll.

50246   Drombluvati Svazek: 6 Strana: 0151
Drombluvati. Ako ta dromblička pěkně drombluvala, keď som sa s milenkým roz- lučovať mala. Koll. Zp. 1.192. Vz Dromlovati.

50247   Dromedár Svazek: 1 Strana: 0312
Dromedár, a, dromedár, e, m., velbloud obecný, z řec. J^o^á?, «Joe, běžící, běhající. Mz. 147. Das Dromedar.

50248   Dromedár Svazek: 6 Strana: 0152
Dromedár. BO.

50249   Dromedářský Svazek: 10 Strana: 0059
Dromedářský. D. křídla. Faust. 84.

50250   Droméř Svazek: 10 Strana: 0059
Droméř, e, m. = dromedár. Vz Gb. Slov.

50251   Dromík Svazek: 10 Strana: 0059
Dromík, a, m., nějaká ryba. Vz Gb. Slov.

50252   Dromla Svazek: 10 Strana: 0574
Dromla, y, f., vz Účes.

50253   Dromle Svazek: 6 Strana: 0152
Dromle, e, f.= dromblička. Na d-li dro- mluje. Koll. II. 79.

50254   Dromlovati Svazek: 6 Strana: 0152
Dromlovati = na dromli hráti. Vz Drom- blovati, Dromle. Koll. Zp. II. 79.

50255   Dromo Svazek: 6 Strana: 0152
Dromo, a, m., nadávka. Slov. Ty d.! Dbš. Obyč. 44., Mt. S. I. 116.

50256   Dromo Svazek: 9 Strana: 0045
Dromo, a, m., vz předcház. Drnaj.

50257   Dromoskop Svazek: 8 Strana: 0066
Dromoskop, u, m. = nástroj, jímž se běh lodi udává. Vz Ott, VIII. 36.

50258   Drondati Svazek: 6 Strana: 0152
Drondati = tlachati. Ta toho nadrondá. U Poclěšína. Rsck.

50259   Dronga Svazek: 7 Strana: 1237
Dronga, y, f. = kronika. Val. Vck.

50260   Drongo Svazek: 7 Strana: 1237
Drongo, a, m., dicrurus, pták. Vz Brm. II. 2. 534.

50261   Drop Svazek: 1 Strana: 0312
Drop, a, m., dropa, y, f., pták, Trappe. Vz Mz. 28. — Dropi, Trappen-.

50262   Drop Svazek: 6 Strana: 0152
Drop veliký, otis tarda, Frč. 347., Schd. II. 467., Kram. Slov., S. N., malý, otis tetrax, der Zwergtrappe. Sl. les. Vyvezl nás na lov tuzokov (dropů), velikých ptáků. Koll. IV. 189. Cf. Mkl. Etym. 51.

50263   Drop Svazek: 7 Strana: 1237
Drop, otis. Cf. Brm. II. 3. 243.—253.

50264   Drop Svazek: 8 Strana: 0066
Drop pták. Vz Ott. VIII. 37.

50265   Drop Svazek: 9 Strana: 0045
Drop velký, malý. Vz Šír. IV. 5.

50266   Dropa Svazek: 6 Strana: 0152
Dropa, vz Drob.

50267   Dropčiti Svazek: 6 Strana: 0152
Dropčiti = drobčiti. Ssk.

50268   Droponiti Svazek: 1 Strana: 0312
Droponiti = droliti. Kom.

50269   Dropovitý Svazek: 1 Strana: 0312
Dropovitý, dropu podobný. Krok.

50270   Dropovitý Svazek: 6 Strana: 0152
Dropovitý. D-tí ptáci, alektorides: zorav, drop, kamiš, chaja, kariama. Vz Frč. 347.

50271   Dropový. D Svazek: 10 Strana: 0574
Dropový. D. barva. Rgl.

50272   Dropsiti Svazek: 6 Strana: 0152
Dropsiti = drobným krokem jíti. Cf. Drmo- liti. Val. Vck.

50273   Dropt Svazek: 7 Strana: 1237
Dropt, u, m., vz Drobt (nahoře). Jir. Mor. 39.

50274   Droptva Svazek: 1 Strana: 0312
Droptva, y, f., zastr., labuť.

50275   Droptva Svazek: 7 Strana: 1237
Droptva, y, f., olor, pták, zastr. Pršp. 10 13., Bhm. Fl. 88. Rj.: dropsu.

50276   Droptví Svazek: 9 Strana: 0045
Droptví, Vezmi d. krve. Vz Drofí.

50277   Dros Svazek: 1 Strana: 0312
Dros, u, m., z něm. Tross, zavazadla s lidmi k nim náležejícími, das Gepäcke, Bagage. V.

50278   Drosav Svazek: 6 Strana: 0152
Drosav, a, m., Trossau, ves v Chebsku. Blk. Kfsk. 98.

50279   Droslar Svazek: 1 Strana: 0312
Droslar, a, droslář, e, z něm. Tross (Tross- bube). Mz. 147., V.

50280   Drosometr Svazek: 6 Strana: 0152
Drosometr, u, m. = rosoměr, přístroj k měření rosy. Exc. Vz S. N.

50281   Drososkop, u Svazek: 6 Strana: 0152
Drososkop, u, m. = drosometr.

50282   Drošíny Svazek: 6 Strana: 0152
Drošíny. Na Drošínech = bařinatá rovina u Dražovic v Sušicku. B. Pk.

50283   Droška Svazek: 6 Strana: 0152
Droška, y, f., Droschig, ves v Žatecku. Blk. Kfsk. 1085.

50284   Drôt Svazek: 6 Strana: 0152
Drôt, drót = drát. Slov. Ssk.

50285   Drota Svazek: 6 Strana: 0152
Drota, y, f. = drop. Pdy.

50286   Drotár Svazek: 6 Strana: 0152
Drotár, a, m. = dráteník. Vz S. N. Drotár som ja, drotár budem, drotárom chcem zo- stati, a keď pôjdem po uliciach, tak si budem spievati: Hrnce, misky i randličky, dajte drotovať, ženičky. Sl. spv. III. 91. Drotári, drotári ako dzivé husi po tom šírom svece potlkac sa musí. Sl. sp. 90.

50287   Drotárä Svazek: 6 Strana: 0152
Drotárä, ata, h. = drátare, dítě drátařovo, dráteníček. Slov. Zátur.

50288   Drotárčina Svazek: 6 Strana: 0152
Drotárčina, y, f. = drátarčina, drátařská řeč. Slov. Phld. I. 1. 49.

50289   Drotárie Svazek: 10 Strana: 0574
Drotárie, e, f. = země drotarů. Phľd. XXII. 578.

50290   Drotárik Svazek: 6 Strana: 0152
Drotárik, a, m. = malý drotár. Slov. Zátur.

50291   Drotárka Svazek: 6 Strana: 0152
Drotárka, y, f. = drátenictví, drátování. My, čo chodzíme po širokom svece po dro- tárce. Čkžk. I. 3.

50292   Drotárna Svazek: 6 Strana: 0152
Drotárna, y, f., die Drahtzieherei. Ssk.

50293   Drotarovati Svazek: 6 Strana: 0152
Drotarovati = drátařovati. Jeden bemo- lačí a druhý liptačí, třetí drotaruje (mluví jako drotár) a čtvrtý krekačí. Slov. Hlasové. 236.

50294   Drotárství Svazek: 6 Strana: 0152
Drotárství, n. = drátenictví, die Draht- zieherei. Bern.

50295   Drotařina Svazek: 6 Strana: 0152
Drotařina, y, f. = drátařské remeslo. V Rovnérm živí se všecko d-nou. Slov. Pok. Pot. I. 165.

50296   Drotářina Svazek: 10 Strana: 0574
Drotářina, y, f., drotárstvo, a, n. = drátenictví. Vz Ott. XXIII. 410.

50297   Drótik Svazek: 6 Strana: 0152
Drótik, u, m. = drátek. Slov.

50298   Drotovacka Svazek: 8 Strana: 0066
Drotovacka, y, f. Chodí po d-čke (drá- tovat). Slov. Phľd. XII. 429.

50299   Drotovati Svazek: 6 Strana: 0152
Drotovati — dratovati. Já znám dobre d. hrnce, misy, rajnice. Koll. Zp. I. 352. — Sl. sp. 91.

50300   Drotovica Svazek: 7 Strana: 1237
Drotovica, e, f. = drátovice, Drahtbahn, f. Slov. N. Hlsk. XVII. 293.

50301   Drotovník Svazek: 6 Strana: 0152
Drotovník, a, m, der Drahtzieher. Slov. Ssk.

50302   Drôtový Svazek: 6 Strana: 0152
Drôtový = drátový. Slov. Ssk.

50303   Drouc Svazek: 1 Strana: 0312
Drouc, e, m., jistý pavouk. Krok.

50304   Droučkovitý Svazek: 6 Strana: 0152
Droučkovitý. D-tí (hmyzi), gamasea, die Schmarotzermilben. Nz.

50305   Drouh Svazek: 1 Strana: 0312
Drouh, drúh, u, droužek, žku, droužeček, čku, droužčík = hrubé bidlo, sochor, klacek, páka, Hebel, Hebestange, Hebebaum. — D. k zavírání cesty: kobylice, rohatky, šraněk, Schlagbaum, Riegel. Stojí jako d. Chlap ve- liký jako drouh. Jg., Bs. Droužek = bidelce, kterým se domácí psi po dvou spínají. Šp.

50306   Drouh Svazek: 6 Strana: 0152
Drouh (tyč, drauk) šermovní, die Fecht- stange. Čsk. Co dva unésti mohou na drouhu (sochore). Kom. Táhlo-li vojsko do boje, nesen byl před ním na drouhu koňský ocas. Č. Čtení o poč. vzdél. 90. — Cf. Mz. v List. filol. VII. 166., Mkl. Etym. 51., KP. I. 462. — Droužek pečetního vosku, eine Stange. Kod.

50307   Drouhal Svazek: 6 Strana: 0152
Drouhal, a, m., der Tölpel, Klotz. Srn.

50308   Drouhatý Svazek: 6 Strana: 0152
Drouhatý, voll Stangen. Šm.

50309   Drouhavý Svazek: 1 Strana: 0312
Drouhavý, Stangen-, Hebel-. Rk.

50310   Drouhavý Svazek: 6 Strana: 0152
Drouhavý, Stangen-, Hebel-. Šm.

50311   Drouchavec Svazek: 6 Strana: 0152
Drouchavec, vce, m., Drouchovice, Drou- chavec, ves v Písecku. Blk. Kfsk. 422.

50312   Drouk Svazek: 1 Strana: 0312
Drouk = drouh. Na Slov. Stange; Fecht- stange (místo ručnice ku cviku). Čsk.

50313   Drouže, vz Svazek: 6 Strana: 0152
Drouže, vz Druže.

50314   Droužek Svazek: 1 Strana: 0312
Droužek, vz Drouh.

50315   Droužetice Svazek: 6 Strana: 0152
Droužetice, vz Družetice.

50316   Droužit s kým Svazek: 8 Strana: 0066
Droužit s kým = kamaráditi. Han. Brt. D. II. 308. Cf. Druh.

50317   Droužiti Svazek: 1 Strana: 0312
Droužiti, einen Zaun stecken. Rk.

50318   Droužka Svazek: 1 Strana: 0312
Droužka = družka.

50319   Droužka Svazek: 7 Strana: 1237
Droužka, y, f. Naše slípky jsou jak d-ky = jedna jako druhá. U Kroměř. Rgl.

50320   Droužka Svazek: 9 Strana: 0045
Droužka, y, f. Mateří d. = mateří douška. Mor. Mus. ol. III. 136. — D. = družička. U Polné. Hoš.

50321   Droužkovati Svazek: 1 Strana: 0312
Droužkovati = domácí psy bidelcem po dvou spínati. Vz Drouh. Šp.

50322   Droužkovice Svazek: 6 Strana: 0152
Droužkovice, vz Družkovice.

50323   Droužkový, droužný Svazek: 1 Strana: 0312
Droužkový, droužný, Stangen-, Stab-. Rk.

50324   Droužník Svazek: 1 Strana: 0312
Droužník, a, m., Lastträger. Rk.

50325   Droužný Svazek: 6 Strana: 0152
Droužný, Stangen-. Šm.

50326   Drově Svazek: 7 Strana: 1237
Drově, ě, f., talia, zastr., Veleš., caro. Pršp. 8. 62. Drozd. Cf. Brm. II. 2 742.

50327   Drozd Svazek: 1 Strana: 0312
Drozd, a, drozdek, dka, drozdeček, čka, drozdík, a, drozdíček, čka, m., die Drossel. Jg. Lov, honba, vábnička, smyčka na drozdy. Šp. D. crh, d. obecný, větší, kvičala, kos, skalník, rezavobřichý, kroužkový, mnoho- hlásek, modrý, brasilský, bledonohý, pstro - perý, plavý. Jg. Jestli mu drozda dáš, za bažanta tě požádá. Vz Nesyta. Lb., Č. Říkej drozde: Dá-li Bůh. (Když kdo k něčemu budoucímu, nejistému se kosí, tím ho pama- tujeme, což od zpěvu toho ptáka vzato jest). Vz stran přísloví: Nejistota. Ros., Č. — D. mořský (ryba). L.

50328   Drozd Svazek: 6 Strana: 0152
Drozd. Vz Mkl. a L. 285., Et. 51., Šrc. 57., Mz. v List. filol. VIL 162. Drozdi, turdinae, die Drosseln. Brm. II. 2. 154. D. skalní, petro- cinela (turdus, monticola) saxatilis, die Stein- drossel (Sl. les., Frč. 355.); malý či modrý, monticola (petrocinela) cyanea, die Blau- drossel (Sl. les.); obecný či drozen, turdus musieus, die Drossel (Frč. 355., Schd. II. 441); hebkoperý, t. molissimus; rudokřídlý, t. fuscatus; černohrdlý, t. atrogularis; Nau- mannův, t. Naumannii; rudohrdlý, t. rufi- collis; plavý, t. pallens, t. obseurus, die blasse D. (Frč. 355., Sl. les.); sibiřský, t. 8ibiricus; stěhovavý, t. migratorius, die Wan- derdrossel (Sl. les.); Swainsonův, t. Swain- sonii, Pallassův, t.Pallassii; horský, t. dauma; mnohohlasý, mimus polyglottus; Karolínský, galeoseoptes caroliensis; hnědý, mlatec, har- porhynchius rufus; drozdi hřmotiví, tima- liidae, žvatlaví či píčaly, timalia. Brm. II. 2. 142., 144., 154., 159., 166., 168., 170., 175. Cf. S. N., Kram. Slov. D. rákosní (rákosník veliký), turdus arundinaceus (calamodyta), die Flussnachtigall; d. samotář, t. eremita, die Einsiedlerdrossel; vodní, t. turquatus, die Meeramsel; lesklý, t. nitens, die Glanz- drossel; zpěvný = d. obecný. Sl. les. D. pokřikuje uštěpačně na hofera jedoucího s tragáčkem do lesa na sucháří: ,Kmotr Fiala jede na drva, nemá vozíka ani koníka,´a ptá se ho: ,Půjdeš hore alijú?' Bačovi na salaši posmívá se: ,Pes (= zlý pastýř) valach, žere sýr, žere sýr a já nic, a já nic? Brt. v Km. 1886. 378. — D. = souhvězdí. Vz Stč. 7. 25. — D. Jos, dr. a docent ve Vídni. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 196.

50329   Drozd Svazek: 8 Strana: 0066
Drozd pták. I), vedle drozden. Vz Gb. II. ml. I. 406. D. skalní, monticola saxatilis, místy na Mor. vrabec (také v Cech.), na Kun- štátsku též americký vrabec. Mtc. 1893. 305. Cf. Ott. VIII. 43. Drozd, drozda (pl. drozdi, Bitov), plavý drozd (Březová uh.), smečuřár (St. Hrozenk.), turdus musicus. Brt. I). II. 496. D. černý = kos. Slov. Mtc. 1893. 305. Pozdě, milý drozde! Phľd. XII. 658. Strežie, jako d. na haluzi (o náruživé žádosti). Slov. Zátur. — D. Jan, nar. 1837., prof. a čes. spis. v Praze. Vz Ott. VIII. 43.

50330   Drozd Svazek: 9 Strana: 0045
Drozd obec. nebo zpěvavý, turdusmusicus, Sír III. 27.; na Mo r. u Zubří: okavý drozd, u Strarnb. drozda, v Bezkyd. liskoveček, Mus. ol. III 115.; skalní = skalní vrabec, skalník, skalák, samotář, garažija, skalní drozen, Mus. ol. I. 104., Šíř III. 42.; černohrdlý, Sír III. 42.: kroužkovaný, vz Kos turecky.

50331   Drozd Svazek: 10 Strana: 0574
Drozd, a, m. D.si sám sebe zkázu práši (sere). Vz Phľd. XXIV. 434. Zpěv drozda. Vz Vlasť I. 108.

50332   1. Drozda Svazek: 8 Strana: 0066
1. Drozda, m. a f., pl. drozdi. Vz Drozd (3. dod.).

50333   2. Drozda Svazek: 8 Strana: 0066
2. Drozda, y, m. D. Jos., nar. 1850, čes. spis. Vz Ott. VIII. 43.

50334   Drozda Svazek: 9 Strana: 0045
Drozda, vz předcház. drozd obecný. — D. J. Dr., vz. Jub. VII.

50335   Drozda Svazek: 10 Strana: 0059
Drozda, y, f. = drozd. Kbrl. Džl. 15.

50336   Drozdák Svazek: 7 Strana: 1237
Drozdák, a, m., crenilabrus, Goldmaid. f., ryba. Cf. Brm. III. 178.

50337   Drozdec Svazek: 7 Strana: 1238
Drozdec, dce, m., pycnonotus, pták. Cf. Brm. II. 2. 571., 742.

50338   Drozdec Svazek: 8 Strana: 0066
Drozdec, dce, ni. = bulbul, bylbyl, pták. Vz Ott. VIII. 43.

50339   Drozden Svazek: 9 Strana: 0045
Drozden, vz násl. Drozen.

50340   Drozdí Svazek: 6 Strana: 0152
Drozdí, Drossel-. D. peří, píšťalka (kterou se hlas drozdí napodobuje). NA. IV. 117.

50341   Drozdí Svazek: 7 Strana: 1238
Drozdí mluva. Vz NZ. II. 29.

50342   Drozdice Svazek: 1 Strana: 0313
Drozdice, e, f., samice drozdová. Šf.

50343   Drozdice Svazek: 6 Strana: 0152
Drozdice, dle Budějovice, Drozditz, ves u Pardubic.

50344   Drozdín Svazek: 6 Strana: 0152
Drozdín, a, m., Drozdein, ves u Olo- mouce.

50345   Drozdov, a Svazek: 6 Strana: 0152
Drozdov, a, m., Drozdow, ves u Cerhovic Blk. Kfsk. 987.; Drosenau, ves u Zábřehu na Mor. D. ol. XI. 61., Tk. III. 60.

50346   Drozdovitý Svazek: 1 Strana: 0313
Drozdovitý, drosselartig. Vz Pták.

50347   Drozdovitý Svazek: 6 Strana: 0152
Drozdovitý. D-tí ptáci, turdidae: drozd, brávník, kvičala, cvrčala, kos, slavík, čer- venka, modráček, rehek, brambořík, bělořit, rákosník, pěnice škorec. Vz Trč. 355., Brm. II. 2. 121.

50348   Drozdový Svazek: 1 Strana: 0313
Drozdový, Drossel-. D. maso atd.

50349   Drozen Svazek: 1 Strana: 0313
Drozen, zna, m. = drozd, v Krkonoš.

50350   Drozen Svazek: 7 Strana: 1238
Drozen, a, m., pták. Cf. Brm. II. 2 154.

50351   Drozen Svazek: 9 Strana: 0045
Drozen, a, m. D. skalní, vz předcház. drozd. Také drozden. Hoř. 82.

50352   Drozilap Svazek: 7 Strana: 1238
Drozilap, a, m., merigo, merilo, zastr., pták. Rozk., Pršp. 11.

50353   Drozň Svazek: 1 Strana: 0313
Drozň, ně, m., zastr. = drozd. Mat. verb.

50354   Drozň Svazek: 6 Strana: 0152
Drozň, ě, m. = drozd. MV.

50355   Drozňák Svazek: 6 Strana: 0152
Drozňák, a, m. D. bělořitý, crateropus leucopygius, pták. Brm. II. 2. 176.

50356   Drozňák Svazek: 7 Strana: 1238
Drozňák, a, m., pták Cf. Brm II. 2. 176.

50357   Drozosť Svazek: 6 Strana: 0152
Drozosť, i, f. = drzosť, praesumptio. BO.

50358   Drozosť Svazek: 7 Strana: 1238
Drozosť, i, f. = drzosť. O přezlá drozosti, ó nequissima praesumptio. B. ol. Sir. 30. 3 (B. mik.: smělosti).

50359   Drož Svazek: 10 Strana: 0575
Drož Bedř. Dr., spis. Sr. Mtc. 1904. 484.

50360   Drožďárna Svazek: 1 Strana: 0313
Drožďárna, y, f. Hefenhaus. Rk.

50361   Drožďář Svazek: 1 Strana: 0313
Drožďář, e, m.; drožďářka, y, f. Hefen- händler, -rin.

50362   Droždář Svazek: 10 Strana: 0059
Droždář, e, m. = prodavatel droždí. Čes 1. XI. 374.

50363   Drožďářský Svazek: 6 Strana: 0152
Drožďářský, flefenhändler-. Šm.

50364   Drožďavý Svazek: 1 Strana: 0313
Drožďavý, kalný, dick, hefenartig. Na Slov. Jg.

50365   Droždění Svazek: 1 Strana: 0313
Droždění, n., Verschalung. Chm. Us.

50366   Drožděnka Svazek: 6 Strana: 0152
Drožděnka, y, f., v lihovaru, die Hefe- karamer. Zpr. arch.

50367   Drožděti Svazek: 1 Strana: 0313
Drožděti = hustěti, dick werden. Jg.

50368   Droždí Svazek: 1 Strana: 0313
Droždí, í, n., na Slov. drozdě, pl., f.; kvasnice, der Germ, die Hefen, Gähre. D. pivné, vinné, svrchní, podsadní (n. kvasnice), D., vrchní, lisované, tvrdé. Kh. Kdo víno vypil, vypij také d. Prov., Jg. — D. s pří- hanou o lidech. A ktoby to všecko d. vy- četl. Lut. Antik. Ms.

50369   Droždí Svazek: 6 Strana: 0153
Droždí. D. z drožditi = kvasiti. Bž. 50. Cf. Mkl. a L. 290., Etym. 51., Prk. Př. 15., Mz. v List. filol. VII. 163. Také na Ostrav, droždě, pl. Tč. Do dna d. vyvážiti (nemilého zakusiti). BNud. Cf. Schd. II. 257., Rstp. 246., Kk. 234. S. N.

50370   Droždí Svazek: 7 Strana: 1238
Droždí. Cf. KP. V. 557. O výrobě d. liso- vaného. Vz ib. 475. D. vinopalnické od A Bělohoubka. Vz také v KP. V. 424. O d pekařském. Vz ib. 720

50371   Droždí Svazek: 8 Strana: 0066
Droždí čisté, obilné atd. Vz Ott, VIII. 44.

50372   Droždí Svazek: 9 Strana: 0045
Droždí. Jest jako na d. = hned nakva- šeny, rozlobený. Němc. III. 173.

50373   Droždice Svazek: 6 Strana: 0153
Droždice. Vz Sdl. Hr. I. 39., 69.

50374   Droždíř Svazek: 6 Strana: 0153
Droždíř, e, m. = drošdář. Rk.

50375   Drožďný Svazek: 1 Strana: 0313
Drožďný, drožďový, na droždí, Hefen-. D. putna. Us.

50376   Drožďovitý Svazek: 6 Strana: 0153
Drožďovitý, hefenartig. Šm.

50377   Drožďovy Svazek: 6 Strana: 0153
Drožďovy, vz Drožďný.

50378   Drože Svazek: 10 Strana: 0575
Drože Kar., spis.

50379   Droženka Svazek: 10 Strana: 0059
Droženka, y, f. = družička. Mor. Mtc. 1902. 435.

50380   Drožiti Svazek: 6 Strana: 0153
Drožiti, vz Droždí (dod.)

50381   Drožka Svazek: 1 Strana: 0313
Drožka, y, f., rusky, od dróga = dráha; tedy nepiš: droška. D. = lehký vůz s jedním koněm. Droschke. Rk. Pravidla, ježto se tý- kají ježdění s drožkou. Er. D-ku objednati; drožkou, v d-ce jeti.

50382   Drožka Svazek: 6 Strana: 0153
Drožka. D-ky jsou v Praze od r. 1856. S. N. Cf. Mkl. Etym. 50.

50383   Dróžka Svazek: 6 Strana: 0153
Dróžka, y, f. = družička. Mor. Dyž se budu vdávaf, udělám tě za d-ku. Sš. P. 765.

50384   Drožka Svazek: 8 Strana: 0066
Drožka, y, f. vz Dúška (3. dod.).

50385   Drožka Svazek: 9 Strana: 0045
Drožka, v, f., vz předcház. Droužka. Ma- teří d. Mor. Mus ol X. 12.

50386   Drožka Svazek: 10 Strana: 0059
Drožka, y, f. = právo vystrojené na konci masopustu. Brt. Čít. 375. Sr. Právo = meč atd.

50387   Drožkář Svazek: 1 Strana: 0313
Drožkář, e, m., Droschkenhälter. Rk.

50388   Drožkářský Svazek: 1 Strana: 0313
Drožkářský, Droschken-. D. řád, kůň.

50389   Drožkářství Svazek: 6 Strana: 0153
Drožkářství, n., das Droschkenwesen. St. př. kn. 1876.

50390   Drožkov Svazek: 6 Strana: 0153
Drožkov, a, m. = Strážky, Troschig, ves v Litomř. Blk. Kfsk. 261.

50391   Dróžkový Svazek: 9 Strana: 0434
Dróžkový. D. šaty — bílé (jaké mívají dróžky (družičky). Čes. 1. X. 151.

50392   Drožník Svazek: 6 Strana: 0153
Drožník (od dráha, pol. droga), u, m. = cestopis. Utvořil si Pl.

50393   Drpák Svazek: 6 Strana: 0153
Drpák, u, m. = rýpadlo. Vz Drpati. Slez. Šd.

50394   Drpati Svazek: 6 Strana: 0153
Drpati = prstem hlínu, chléb po kousku oddělávati. U Místka. Škd. Cf. Mz. v List filol. VII. 163.

50395   Drpeček Svazek: 6 Strana: 0153
Drpeček, čku, m. = drobeček, kousek. Taký d. si něch. Slez. Šd. Laš. Brt. D. 208.

50396   Drpek Svazek: 6 Strana: 0153
Drpek, pku, m. = drpeček. Laš. Brt. D. 208.

50397   Drpka Svazek: 10 Strana: 0575
Drpka, y, f. = malá, křivá ženská. Phľd. XXIV. 346.

50398   Drpkať Svazek: 10 Strana: 0575
Drpkať, vz Drbať, Drboliť.

50399   Drsák, u Svazek: 6 Strana: 0153
Drsák, u, m., der Zahnhobel. Srn.

50400   Drsal, a, m Svazek: 6 Strana: 0153
Drsal, a, m. = zaniklá osada u Opločan na Mor. D. ol. X. 163.

50401   Drsati Svazek: 6 Strana: 0153
Drsati, störrig sein. Slov. Ssk. Drsá jako bujný koník. Hnka. 48.

50402   Drsati Svazek: 8 Strana: 0066
Drsati. Jásavě na kázáních drsajíce; Jako bujný kůň plesá a drsá pro vysycení přílišné nevěda jak sobě počínati. Bl. Gr. 344., 228.

50403   Drsavě Svazek: 8 Strana: 0066
Drsavě. D, řeč ozdobovati. Bl. Gr. 276.

50404   Drsek Svazek: 6 Strana: 0153
Drsek, sku, m. D. větší, aspro, der Zingel; obecný, a. vulgaris. Brm. III. 3 47.

50405   Drsek Svazek: 7 Strana: 1238
Drsek ryba. Cf. Ott. II 897.

50406   Drsek Svazek: 9 Strana: 0045
Drsek, ryba. Vz Mus. ol. I. 80.

50407   Drsiak Svazek: 6 Strana: 0153
Drsiak, u, m., der Zahnhobel. Slov. Ssk.

50408   Drska Svazek: 7 Strana: 1238
Drska Jan, pěvec. 1808.—1847. Vz Srb 129.

50409   Drslav Svazek: 7 Strana: 1238
Drslav, a, m = Držislav. Mus 1889 162.

50410   Drslav Svazek: 8 Strana: 0066
Drslav, a, m., os. jm., z Držislav. Zkratky: Drž, Držek, Držata. Vz Ott, VIII. 45.

50411   Drslav, a Svazek: 6 Strana: 0153
Drslav, a, m., Dirslaus, z Držislav, os. jm. Jír., Pal. Rdh. I. 119., Pal. Děj. I. 2. 68., 133., Arch. II. 464., D. ol. II. 446., IV. 44. a j. D. z Hradce. 1146. Cod. Mor. I. 253.

50412   Drslava Svazek: 6 Strana: 0153
Drslava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 120., D. ol. IV. 582.

50413   Drslavice Svazek: 6 Strana: 0153
Drslavice, dle Budějovice, Dřislawitz, ves u Prachatic, Blk. Kfsk. 289., 353., Sdl. Hr. I. 200., III. 302.; Drslawitz, vsi u Klatov a u Uher. Brodu. PL., D. ol. X. 273.

50414   Drslavici Svazek: 6 Strana: 0153
Drslavici, potomci Drslavovi. Vz S. N., Sdl. Hr. IV. 7., 9.

50415   Drslavici Svazek: 9 Strana: 0045
Drslavici v Čechách. Vz Pal Děj. II. 1. 369.

50416   Drslavičky Svazek: 6 Strana: 0153
Drslavičky, ves zaniklá (?) na Mor. D. ol. IX. 25.

50417   Drslavý Svazek: 1 Strana: 0313
Drslavý = draslavý; nepříjemný. Zlob., Plk. Rauh, unlieblich.

50418   Drslen Svazek: 9 Strana: 0045
Drslen, u, m, vz Drhlen. Hoř. 77.

50419   Drslenka Svazek: 1 Strana: 0313
Drslenka, y, f., rostlina, trachymene. Rostl.

50420   Drslet Svazek: 6 Strana: 0153
Drslet, a, m., die Meise. Šm.

50421   Drslík Svazek: 1 Strana: 0313
Drslík, u, m., calinum. Kali. Rostl. Nyní: kysličník draselnatý. Bk.

50422   Drslina Svazek: 1 Strana: 0313
Drslina, y, f., štěrbina na hrnci. Us. Ritz am Topfe.

50423   Drslo Svazek: 6 Strana: 0153
Drslo, a, n. = draslo. Slov. Ssk., Šm.

50424   Drsňák Svazek: 1 Strana: 0313
Drsňák, a, m., surovec, Flegel, Grobian. Us.

50425   Drsňáky Svazek: 8 Strana: 0066
Drsňáky, pl., m. = cední sor, Dörner, pl. Sterz. I. 6K3.

50426   Drsnatě Svazek: 6 Strana: 0153
Drsnatě, rauh.

50427   Drsnatec Svazek: 6 Strana: 0153
Drsnatec, tce, m., trachys, brouk. D. malý, t. minuta, kleiner Gleisskäfer; zakr- salý, t. pumila. Brm. IV. 112., Kk. Br. 201. a 202.

50428   Drsnatěti Svazek: 1 Strana: 0313
Drsnatěti, zdrs..., ěl, ění, rauh werden.

50429   Drsnati se Svazek: 6 Strana: 0153
Drsnati se = drsněti. Slov. Hol. 29.

50430   Drsnatiti Svazek: 1 Strana: 0313
Drsnatiti, il, ěn, ění, rauh machen.

50431   Drsnatosť Svazek: 1 Strana: 0313
Drsnatosť, i, f., Rauhigkeit. D. k sobě vespolek. Kom. D. hrdla = chřapavosť. V. D. kůže se svrabem. V.

50432   Drsnatý Svazek: 1 Strana: 0313
Drsnatý (zastar. drstnatý) = draslavý, ostrý, přísný, tvrdý, ukrutný, zasmušilý, ne- přívětivý, rauh, grob, holperig, roh, störrig. Jg. D. cesta, kůže, hlas, hora, sukně, košile, vítr (ostrý), skály, otázka, řeč, člověk, obyčej, mravy, jazyk. Jg., D., V. Drsnatým hlasem mluví (chrapavým). V. — od čeho. Drsnatý od trní. V.

50433   Drsnatý Svazek: 7 Strana: 1238
Drsnatý. D. odpověď dali. Bart. 291.

50434   Drsnatý Svazek: 10 Strana: 0059
Drsnatý příběh. Mart. S. Před. str. V1II. (r. 1636. )

50435   Drsnek Svazek: 1 Strana: 0313
Drsnek, u, m., hornina, Trachyt. Krok.

50436   Drsněti Svazek: 6 Strana: 0153
Drsněti = drsnatěti.

50437   Drsničký Svazek: 6 Strana: 0153
Drsničký, vz Drasničký, Drsný.

50438   Drsník Svazek: 1 Strana: 0313
Drsník, u, m., rostl., urena.

50439   Drsník u Svazek: 6 Strana: 0153
Drsník u, m., ves u Milína.

50440   Drsníky, pl Svazek: 6 Strana: 0153
Drsníky, pl., m. = stráň u Zinkov. B. Pk.

50441   Drsnina Svazek: 6 Strana: 0153
Drsnina, y, f. = drsná plocha, eine rauhe Fläche. Kod.

50442   Drsninký Svazek: 6 Strana: 0153
Drsninký, vz Drsný.

50443   Drsniti Svazek: 1 Strana: 0313
Drsniti, zdrs..., il, ěn, ění. Ros. Vz Drsnatiti.

50444   Drsnobýl Svazek: 1 Strana: 0313
Drsnobýl, e, m., rostl., arctopus, die Witsche. Rostl.

50445   Drsnohlasý Svazek: 6 Strana: 0153
Drsnohlasý, rauhstimmig. Lpš

50446   Drsnohlasý Svazek: 8 Strana: 0066
Drsnohlasý, rauhstimmig. D. ruch. Čch. Otr. 18.

50447   Drsnohranný Svazek: 6 Strana: 0153
Drsnohranný, rauhkantig. D. bytosť. Čch. Dg.

50448   Drsnojazyčný Svazek: 10 Strana: 0059
Drsnojazyčný. Msn. Od. 117.

50449   Drsnokorý Svazek: 6 Strana: 0153
Drsnokorý, rauhborkig. Sl. les., Osv. 1880.

50450   Drsnokožní Svazek: 6 Strana: 0153
Drsnokožník, u, m., trachyphloeus. D. ploskonosý, t. scaber, rýhonosý, t. scabri- culus. Kk. Br. 303.

50451   Drsnokožník Svazek: 9 Strana: 0045
Drsnokožník, a, m. trachyphloeus, brouk. D. hrubý, kyjochlupý, písečný, rýhoštity, šíroštity, štětinatý, stětinkatý, trnitý. Klim. 544.

50452   Drsnokřídlec Svazek: 6 Strana: 0153
Drsnokřídlec, delce, m., amphidasys, motýl. D. březový, a. betularia, der Birken- spanner; ovocný, a. pomonaria; třešňový, a. hirtaria; hruškový, a. pilosaria; lipový, a. prodromaria; řebříčkový, a. zonaria; dubový, a. hispidaria. Kk. Mot. 260. až 263 , Brm. IV. 444., Šír.

50453   Drsnokřídlec Svazek: 9 Strana: 0045
Drsnokřídlec, dlce, m., motýl. Vz Stein 139, Exl. 183.

50454   Drsnolistý Svazek: 6 Strana: 0153
Drsnolistý, rauhblätterig. Čl. 77., Rosc. 133.

50455   Drsnolistý Svazek: 8 Strana: 0066
Drsnolistý. D, rostliny, borragineae. Vz Ott. VIII. 447. a., 716. b.

50456   Drsnomluvný Svazek: 6 Strana: 0153
Drsnomluvný, rauh redend. Lpř.

50457   Drsnonohý Svazek: 8 Strana: 0541
Drsnonohý klenulec, brouk. Vz Klenulec, Klim. 222.

50458   Drsnorep Svazek: 6 Strana: 0153
Drsnorep, a, m., uropeltis grandis, die Rauhschweifschlange. Brm. III. 304.

50459   Drsnorohý Svazek: 9 Strana: 0045
Drsnorohý tesařec. Klim. 636.

50460   Drsnosrstý Svazek: 10 Strana: 0059
Drsnosrstý pes.

50461   Drsnosť Svazek: 1 Strana: 0313
Drsnosť, i, f., Rauhheit, Rauhigkeit.

50462   Drsnoštítý Svazek: 9 Strana: 0045
Drsnoštítý. Vz násl. Smolák.

50463   Drsnota Svazek: 6 Strana: 0153
Drsnota, y, f. = drsnosť.

50464   Drsnotina Svazek: 7 Strana: 1238
Drsnotina, y, f., Rauhigkeit, f. Kmp. Gr. 117.

50465   Drsňounký Svazek: 6 Strana: 0153
Drsňounký, vz Drasňounký, Drsný.

50466   Drsnozemí Svazek: 10 Strana: 0059
Drsnozemí. D. Ithaka. Msn. Od. 154.

50467   Drsnozubý Svazek: 10 Strana: 0059
Drsnozubý hafan. Msn. II. 178.

50468   Drsnozvuk Svazek: 6 Strana: 0153
Drsnozvuk, u, m. = lichozvuk, zlozvuk, der Missklang. Nz.

50469   Drsný Svazek: 1 Strana: 0313
Drsný, drsničký, drsninký, drsňounký = nerovný po vrchu, ostrý, krabatý, drsnatý, rauh. D. verše, list, výprava, kaštan, vítr. Jg.

50470   Drsný Svazek: 6 Strana: 0153
Drsný, v MN. nepravá glossa. Pa. D. kůže, Us. Pdl., hlas, Hrts., krovky, Kk. Br. 6., stezka, Mour., rána, Vrch., řeč, chování, povaha, Us. Dch., Pdl., Dk., úsměšek, sku- tečnost Albieri. Hlas jeho měl jakýsi drsný prízvuk. Vlč. — čím: Vrch.

50471   Drsný čím Svazek: 10 Strana: 0059
Drsný čím. Stehno drsné chlupem. Škd. F. 51.

50472   Drsť Svazek: 10 Strana: 0059
Drsť, i, f. = smetí. Vz. Gb. Slov.

50473   Drstáček Svazek: 8 Strana: 0066
Drstáček, čka, m., zdrobn. dršták. D. na hrách. Hrš. Nach. 50.

50474   Drstěl Svazek: 7 Strana: 1238
Drstěl, e, m., postrula, ragar, zastr. Rozk., Pršp. 75. 63.

50475   Drstiiý Svazek: 8 Strana: 0066
Drstiiý m. drsný. Št. - Gb. H. ml. I. 396.

50476   Drstnatý Svazek: 7 Strana: 1238
Drstnatý drsnatý = asper. D. cesty. B. mik Luk. 3., 5.

50477   Drstnatý Svazek: 9 Strana: 0434
Drstnatý = drsnatý. Ezop. 38. 2.

50478   Drstnatý Svazek: 10 Strana: 0059
Drstnatý — drsný. D. člověk. Che. S. II. 141

50479   Drsý Svazek: 6 Strana: 0153
Drsý = drsný. Slov. Ssk.

50480   Dršcky Svazek: 7 Strana: 1238
Dršcky, pl., f. Přinesl dom d. = zmoklé šaty. Mor. a slez Šd.

50481   Dŕšč Svazek: 6 Strana: 0153
Dŕšč, u, m. Je tam třešní na haluzích jako dŕšču=jako drštěk. Vz Dršť. Na Mor. a Bzence. Šd., Brt. D. 208.

50482   Dŕšč Svazek: 7 Strana: 1238
Dŕšč. Je toho ovoca letos jak dŕšča (mnoho) všade, tak haluze ovísajú. Val. Slavč. 20.

50483   Drščky Svazek: 10 Strana: 0575
Drščky. Přiněs dom d. (zmokl). Vlasť. I. 238.

50484   Drška Svazek: 6 Strana: 0153
Drška, y, f. = dršťka. Us. — D., y, m., os. jm.

50485   Drška Svazek: 9 Strana: 0045
Drška, y, ť. = drštka. Tluče mu d. na buchote (má hlad). Hoř. 122.

50486   Drškáč Svazek: 10 Strana: 0059
Drškáč, e, m. Sr. Drštka. Dšk. Km. 49.

50487   Drškoň Svazek: 7 Strana: 1238
Drškoň, ě, m. = břicháč. Mor. Rgl.

50488   Drškovice Svazek: 6 Strana: 0153
Drškovice = dršťkovice, drsťková polévka; připravené dršťky. Slov. Rr. Sb. — D., dle Budějovice, ves v KačeRsku u Opavy. Šd.

50489   Dršlák Svazek: 1 Strana: 0313
Dršlák, u, m., v obec. mluvě, šp. m. cedník, cedidlo, cezák. Z něm. Durchschlag. Jg., Sr. Seihgeschirr. V.

50490   Dŕšť Svazek: 6 Strana: 0153
Dŕšť, ě, m. = hojnosť, obyč. pl. dŕště. Vz Dŕšč. PRaví se o ovoci: Bylo ho na stromě jako dršťů. Mor. Kk.

50491   Dršťál Svazek: 6 Strana: 0153
Dršťál, u, m. = dráč, vančar, dřisťal, pivník, vz Dřišťal.

50492   Drštěkryje Svazek: 6 Strana: 0153
Drštěkryje, pl., DRsehtiekrej, ves u Ji- čína. Blk. Kfsk. 1301.

50493   Drštička Svazek: 6 Strana: 0153
Drštička, y, f., vz Dršťka.

50494   Drštička Svazek: 8 Strana: 0066
Drštička = svítek. Polívka s d-kou. Mor. Duf. 38.

50495   Drštičky Svazek: 10 Strana: 0059
Drštičky, pl., f. = krupicový svitek. Strn. Poh. 71. Sr. Pávky.

50496   Dršťka Svazek: 1 Strana: 0313
Dršťka, y, drštička, y, f., žaludek velikého dobytka, zvláště druhý (čepec), Feistdarm, Magen, Kuttel, Kragen. Jg., Novot. — Dršťky krájené, vařené. D. prodávati. Jg. Spaříš mu (mi) dršťky — studenou vodou (= marně hrozíš. Nebojím se. Vz stran přísloví: Vy- hrůžka. ) Č. — D. = žaludek člověčí, der Magen, Kuttel. Dršťku si naprati, nacpati (nažrati se). D. jde s processím; d. mne (n. ve mně) štěká (o hladovém). Vz stran pří- sloví: Hlad. Jg., Č. Dršťka bere bachore k tanci. Vz Hladový. Ten má dršťku! (ne- vymáchanou hubu), ein loses Maul. Us. — Dršťky, pl., die Weiche des Bauches. Bránice dršťky obvinuje. Kom. — D., pletená bavl- něná čepice, která se může přes uši stáhnouti. Na Mor. Mřk.

50497   Drštka Svazek: 6 Strana: 0153
Drštka, hrad u Rokycan (zříceniny). Vz S. N., Tk. IV. 724.

50498   Dršťka Svazek: 6 Strana: 0153
Dršťka = zvířecí žaludek. Vz Kram. Slov. dle Mz. v List. filol. VII. 163. od neužíva- ného dršť n. drsť, der Feistdarm, Kuttel. Komárové dršťky. Dh. 154. — D. = člověčí žaludek. Líp, aby d. praskla, než aby co zbylo. Us. Msk. — D. = huba. Ten má dršku. Us. Dch. — D. = nadávka ženským. D. slyší na 10 hlasů. 16. stol. Wtr. — D., y, m., os. jm. NB. Tč.

50499   Drštka Svazek: 7 Strana: 1238
Drštka, y, f. D. slyší na deset hlasů. Wtr. exc.

50500   Drštka Svazek: 9 Strana: 0045
Drštka, y, f., vz předcház. drška. Spaříš mu drštky studenou vodou (neuškodíš mu). XVI. stol. Mus. 1898. 178.

50501   Dršťkáč Svazek: 1 Strana: 0313
Dršťkáč, e, m., ein Dickbauch; Schrei- hals. Rk.

50502   Drštkárna Svazek: 8 Strana: 0066
Drštkárna, y, f. D. v pražských jatkách. Nár. list. 1893. č. 310.

50503   Drštkárna Svazek: 9 Strana: 0045
Drštkárna, y. f. = místnost', kde se drštky čistí atd. Ott. XIII 105

50504   Dršťkář Svazek: 1 Strana: 0313
Dršťkář, e, m., Kuttler.

50505   Drštkářka Svazek: 8 Strana: 0066
Drštkářka, y, f., Kuttlerin, f. Sterz. II. 151.

50506   Dršťkatý Svazek: 1 Strana: 0313
Dršťkatý, mající velkou dršťku; 2. hladový, hungrig. Us.

50507   Drštková Svazek: 6 Strana: 0153
Drštková, é, f., ves Holešova na Mor. Vck., PL.

50508   Drštkovati se Svazek: 7 Strana: 1238
Drštkovati se = vaditi se. Cf. Drštka = huba. Tbz.

50509   Drštkovka Svazek: 10 Strana: 0059
Drštkovka, y, f. = drštková polévka. Nár. list. 19/9. 1900.

50510   Dršťkový Svazek: 1 Strana: 0313
Dršťkový. D. polívka, Kuttelflecksuppe. Dostals dršťkovou polívku ? (= byls plísněn ?) Us. -

50511   Drštky Svazek: 8 Strana: 0066
Drštky. Již si mi d. spařil. Arch. XIV. 359. Psa na držky uviazať (cf. Slaninu psu sverit). Slov. Phľd. 1894. 314. — Cf. Ščukat (3. dod.).

50512   Dršťoliť Svazek: 6 Strana: 0153
Dršťoliť = pýšiť sa. Slov. Ssk.

50513   Drt Svazek: 1 Strana: 0313
Drt, u, m., drť, i, f., prach z rozetřeného dříví n. kamení, Sägmehl; Feilstaub; Schotter, nebo ze suchého sena, slámy, jetele. (Mřk. ). V d. obrátiti, uvésti (rozdrtiti, s prstí smí- siti). Ros. Všecko v d. obrátí. Kom. Opak, drtem vše obrátiti. Vz Zmatek, Nepořádek. Č. Vítr celý háj opak drtem obrátil. Us. (Smrž). Jest na drt (= opilý, na mol), č. Na d. něco roztlouci. Šm. — Drť, Papiermasse. D. mletá, Ganzzeug.

50514   Drť Svazek: 6 Strana: 0153
Drť. Hř. 17. Skla do drtu potloukli. Mus. 1880. 35. D. dřevěná. Zpr. arch. VIII. 120. Lodní tříšť a drť (rozdrcené lodi). Msn. Or. 27. Rozpraš ho jak hromů drť. Pl. I. 131. D. = tluč obilní. NA. IV. 84. D. papírová, vz KP. I. 275., její bílení. Ib. Cf. Drtiti, Bž. 32., Mkl. Etym. 41.

50515   Drtárna Svazek: 9 Strana: 0045
Drtárna, y, f. Čes. 1. X. 61.

50516   Drteček Svazek: 9 Strana: 0045
Drteček, čku, m. = malý k?us??. D. jídla. Nár. list. 1897. č. 245 odp feail. Sr. Drtek.

50517   Drtek Svazek: 1 Strana: 0313
Drtek, tku, m., vz Drt. Zerbröckeltes.

50518   Drtel Svazek: 1 Strana: 0313
Drtel, e, m., v horn., jistá doba k práci ustanovená, snad z něm. Drittel, Dritttheil. Gl. 41.

50519   Drtel Svazek: 6 Strana: 0153
Drtel = jehla, der Grat im Holz Šp.

50520   Drtel Svazek: 8 Strana: 0067
Drtel, drytel (Drittheil) = doba osmiho- dinné práce v šachte. Arch. XIT. 419.

50521   Drtic Svazek: 7 Strana: 1238
Drtic, e, m , Ecraseur.

50522   Drtič Svazek: 6 Strana: 0154
Drtič, e, m. = drtidlo, lámadlo na smr- kové tříslo, der Fichtenlohbreeher Šp. D. kamene v měchýři. Wld.

50523   Drtič Svazek: 10 Strana: 0059
Drtič, e, m. D. kamene (stroj). Vz KP. IX. 95., 96

50524   Drtidlo Svazek: 6 Strana: 0154
Drtidlo, a, n. = lámadlo, nástroj k drcení něčeho. Der Brecher. Vz Drtič. D. hrud, der Schollenbrecher, Šmd., d. na tříslo, der Loh- brecher, na pokrutiny, Oelkuchenbrecher. Šp., Km., Hk.

50525   Drtidlo Svazek: 8 Strana: 0067
Drtidlo = drticí stroj. Vz Ott. VIII. 46.

50526   Drtidlo Svazek: 9 Strana: 0434
Drtidlo, a, n. = mlýn na hmoty tvrdé. Ott. XVII. 465. Vz Dismembrator, Disinte- grator, Excelsior.

50527   Drtikol Svazek: 8 Strana: 0067
Drtikol, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

50528   Drtil Svazek: 6 Strana: 0154
Drtil, a, m. = tlachal. Ndk.

50529   Drtílek Svazek: 6 Strana: 0154
Drtílek, lka, m. = kdo drtí, drobným krokem běsí. Na již. Mor.

50530   Drtina Svazek: 6 Strana: 0154
Drtina. Vz Bž. 69., 185. Má v hlavě d-ny (o hloupém). Us. Šg. Podlaha, než se zametá, pohazuje se drtinami. Us. Knrz. — D. = hospoda u Březnice. — D., y, m. = mluvka, žváč. U N. Kdyně. Rgl. — D., os. jm.

50531   Drtina Svazek: 7 Strana: 1238
Drtina Frant., dr., docent a spis

50532   Drtina Svazek: 8 Strana: 0067
Drtina Frant, nar. 1861., docent při Čes. univer., (-es. spis. Vz Ott. VIII. 17.

50533   Drtina Svazek: 9 Strana: 0045
Drtina Frant. Dr. Vz Jub. VIL

50534   Drtina Svazek: 10 Strana: 0059
Drtina, y, f. = žena drtici, drkotná, hu- batá. Mš. — D. Frant. Dr. Sr. Flš. Písm. 729.

50535   Drtina Svazek: 10 Strana: 0575
Drtina, y, f. = šatná chalupa. Šumav. Rgl.

50536   Drtínek Svazek: 6 Strana: 0154
Drtínek, nku, m. = kousek, trocha. Sá. v Osv. 1871. 3.

50537   Drtínek Svazek: 9 Strana: 0045
Drtínek, nku, m. = drobet. Přeje si, aby je (zlé lidi) potkalo, co by je d-nek do- mrzelo. Sa. Lit 127.

50538   Drtinka Svazek: 6 Strana: 0154
Drtinka, y, f., der Einbröckteig. U Olom. Sd.

50539   Drtinový Svazek: 10 Strana: 0059
Drtinový prášek. Stan. II. 250.

50540   Drtiny Svazek: 1 Strana: 0313
Drtiny, gt. drtin, pl., f. (drtina), od dr (dr-áti, drtiti). Šf. D., drt, piliny, odpilky, Sägespäne, Bohrmehl. Drvoštěp stromy pilou řeže, drtiny odpadají. Kom. Ze slámy ne- bude než sekanina a z prkna drtina, Prov. Rek hubí lid jako drtiny. Puch. — Drtina, y, m. = malý člověk. Us. v Krkonoš. Kb.

50541   Drtitel Svazek: 6 Strana: 0154
Drtitel, e, m., der Zerreiber, Zerstörer. Lpř.

50542   Drtiti Svazek: 1 Strana: 0313
Drtiti, 3 pl. -tí, drť, -tě (íc), il, cen, cení; drtívati = drobiti, reiben, bröckeln. Kom. — co čím: sůl paličkou, sůl prsty do těsta d. atd. — se. Us.

50543   Drtiti Svazek: 10 Strana: 0059
Drtiti kroky (malé kroky dělati). XVIII. stol. Ces. 1. XII. 11. — komu kde. Mám hlavu holou a jak nastydnu, hned mi stříle drtijou v husích (uších) a v zubech. Pittn. v Ludmile I. č. 4. 9.

50544   Drtiti. — abs Svazek: 6 Strana: 0154
Drtiti. — abs. Hle, jak drtí = drobným krokem běží, tancuje. Na již. Mor. Šd. Drtící pád laviny. Vrch. — co. Jich velikosť mne drtí. Vrch. Dnes člověk skály d. chtěl a zítra klopýtne o zrnko písku. Dk. Drtil če- štinu, jako mlýnský kámen obilí a lámal němčinu, až jí v kříži praštělo (neznal ani jedné ani druhé řeči). Světz. 1874. 553. Drtí (drobí) ho zima. Us. Sd. Ten pořád něco drtí (tlachá). Us. — co komu. To mi srdce d-lo. Šml. — o něčem = stále mluvili. Celý den o tom drtí. Us. u Král. Hrad. Kšť. U Žamb. Brv.

50545   Drtivě Svazek: 8 Strana: 0067
Drtivě, Pŕíkrosť d. silná. Světz. 1895. 218. b.

50546   Drtivo Svazek: 10 Strana: 0059
Drtivo, a, n. = látka, která se má drtiti, zrnité melivo. KP. IX. 95.

50547   Drtivý Svazek: 1 Strana: 0313
Drtivý, co drtí, zer-, aufreibend. D. kroupy (padající). Mus.

50548   Drtivý Svazek: 6 Strana: 0154
Drtivý. D. klíny hněvu božího, nieder- schmetternd. Dch.

50549   Drtivý Svazek: 8 Strana: 0067
Drtivý. Nebezpečí od zadu má sílu d-vou. Nár. list. 1894. č. 33.

50550   Drtka Svazek: 10 Strana: 0059
Drtka, y, f. = drdol. Na Pelhřim Čes. 1. XI. 330.

50551   Drtky Svazek: 6 Strana: 0154
Drtky, pl., m., Bröckchen. Ssk. Cf. Sdl. Hr. IV. 30., 291.

50552   Drtlivý Svazek: 1 Strana: 0313
Drtlivý, drtlavý = drobivý, bröselnd. Koubl.

50553   Drtník Svazek: 1 Strana: 0313
Drtník, u, m., Sägegrube, Sägespän- grube. Vys.

50554   Drtník Svazek: 9 Strana: 0045
Drtník, u, m., xyloborus, brouk. D. du- bovv, hladkoštítý, písařsky, topolový. Vz Klim. 634.

50555   Drtník Svazek: 10 Strana: 0059
Drtník, u, m. = nádoba, do které padají piliny s pily. Ott. XIX. 1014. Vz Podlážka.

50556   Drtný Svazek: 1 Strana: 0313
Drtný, zerschmetternd. Rk.

50557   Drtný Svazek: 6 Strana: 0154
Drtný. D. tíž. Čch:. Bs. 116.

50558   Drtný Svazek: 8 Strana: 0067
Drtný. D. kotouč. Vz Ott. VIII. 47. a.

50559   Dru Svazek: 1 Strana: 0313
Dru, vz Dříti.

50560   Drú Svazek: 8 Strana: 0067
Drú, vz Drjeu (3. dod.).

50561   Druba Svazek: 7 Strana: 1238
Druba, y, f., ullucia, zastr. Rozk. Vz Druka (2. dod.).

50562   Drůba Svazek: 8 Strana: 0067
Drůba, y, f = drůbeží mládě. Val. Brt. D. II. 309.

50563   Drůbek Svazek: 1 Strana: 0313
Drůbek, vz Drob.

50564   Drůbeř Svazek: 8 Strana: 0067
Drůbeř m. drůbež. Gb. H. ml. L 517. — D. = drobné ryby. XVIII. stol. NZ. IV. 101.

50565   Drůbeří Svazek: 9 Strana: 0045
Drůbeří handlířka. Císařov. Mtc. 1899. 220. Sr Drůbeřní.

50566   Drůbež Svazek: 1 Strana: 0313
Drůbež, e (lépe než: drůbeř), f. = hro- mada něčeho drobného, jako jsou drobné ryby, drobný dobytek, zvláště slepice, ku- řata atd., eine Menge kleiner Thiere, vor- züglich Geflügel, Federvieh; auch kleine Fische. Ros., Jg. D. pernatá, pitomá. Jg. Drůbeži něco dávati, házeti, sypati. Us. D. v prachu se popelí. Us. Letos d. kapá (scípá). Sych. Co se kaprů, štik a všeliké drůbeže prodalo. V.

50567   Drůbež Svazek: 6 Strana: 0154
Drůbež. Drůbeži říkají Valaši pernactvo. Slepice slovác. na Mor. slépka, han. slipka, slove val. a laš. kura, kop. kurica, kúka, kohout laš. kokot. Kvočně Valaši říkají ku- řatnica. Jména slepic. Vz Slepice. Km. 1885. 104. D. u Římanů, vz Vlšk. 105., 207. V krabici bylo plané zlato a rozličná d. (dro- botiny). Arch. praž. ě. 1172. Wtr. — D. = deti (žertovně). Má té drůbeře plnú pec. Mtc. 1878. 32. Cf. Mkl. Etym. 50.

50568   Drůbež Svazek: 7 Strana: 1238
Drůbež. Koupě a prodej d-že na Mor (pověry a zvyky). Vz NZ I. 332.

50569   Drůbež Svazek: 10 Strana: 0575
Drůbež rybí = drobné ryby. 1525. Arch. XXII. 68.

50570   Drůbežárna Svazek: 9 Strana: 0045
Drůbežárna, y, f. = místnost', kde se chová nebo prodává drůbež Nár. list. 1898. č 134.

50571   Drůbežka Svazek: 6 Strana: 0154
Drůbežka, y, f., u pernikářů, Figuren aus freier Hand ausgeführt. Šp.

50572   Drůbežňačka Svazek: 10 Strana: 0059
Drůbežňačka, y, f. = prodavačka drů- beže. Mtc. 1902. 14.

50573   Drůbežňák Svazek: 10 Strana: 0059
Drůbežňák, a, m. = prodavač drůbeže, na vých. Mor. kuřenčář.

50574   Drůbežní Svazek: 1 Strana: 0313
Drůbežní trh. Us. Federvieh-, Geflügel-, Fisch-. Jg.

50575   Drůbežnice Svazek: 1 Strana: 0313
Drůbežnice, e, f., Hühnerhändlerin, Us.

50576   Drůbežnický Svazek: 10 Strana: 0059
Drůbežnický. D. list. Nár. list. 1904. 135. 23.

50577   Drůbežnictví Svazek: 6 Strana: 0154
Drůbežnictví, n., die Geflügelzucht, der -handl.

50578   Drůbežnictví Svazek: 8 Strana: 0067
Drůbežnictví, n. = chování drůbeže. Vz Ott. VIII. 48.

50579   Drůbežník Svazek: 10 Strana: 0575
Drůbežník, u, m. = místnosť určená k chovu drůbeže. Jeho zařízení vz v KP. IX. 406.

50580   Drůbežník, a Svazek: 1 Strana: 0314
Drůbežník, a, m. Hühnerhändler. — D., u, m. Geflügelstall. Víd. list.

50581   Drubia Svazek: 6 Strana: 0154
Drubia (drubé), ata, n. = šelma, šelmička, der Schelm. Mor. Věk.

50582   Drůbínek, drůbítek Svazek: 10 Strana: 0575
Drůbínek, drůbítek. Litom. 3. Vz Drůbek.

50583   Drůbja Svazek: 7 Strana: 1238
Drůbja, n. = mládě od drůbeže; kvítko Ukázalo se, jaké je d. Val. Slavč. 85. Cf. Drubia.

50584   Drůbky Svazek: 1 Strana: 0314
Drůbky, pl., m. Kaldaunen; junge Gans. Vz Drob.

50585   Drůbňava Svazek: 1 Strana: 0314
Drůbňava, y, f., rostl. Waldmeister. Vz Mařinka.

50586   Drůbňava Svazek: 6 Strana: 0154
Drůbňava, y, f. = mařenka vonná, vo- ňavka, asperula odorota, rostl. Slb. 482.

50587   Drůbňava Svazek: 8 Strana: 0067
Drůbňava, y, f., vz Voňavka (3. dod.).

50588   Drůbřní Svazek: 9 Strana: 0045
Drůbřní plat (za chování drůbeře ku př. šafářee). Fisch. Hosp. 375.

50589   Drućoř Svazek: 9 Strana: 0045
Drućoř, e, m = drotar. Lor. 71.

50590   Drůček Svazek: 6 Strana: 0154
Drůček, čku, m. = droužek, vz Drúk, Drouh. Slov. Košík na drúčku visel. Dbš. Slov. pov. V. 81. Prelož, milá, drúčky (ces močiar), prejdem po tichučký každý večer. Sb. sl. ps. II. 1, 120.

50591   Drúčik Svazek: 6 Strana: 0154
Drúčik, u, m. = dráček. Slov. Ssk.

50592   Dručný Svazek: 6 Strana: 0154
Dručný = drýčný, pěkný. Laš. Brt. D. 208.

50593   Druda Svazek: 6 Strana: 0154
Druda, y, m. a f. — tulák po nocích. Mor. Brt.

50594   Druda Svazek: 10 Strana: 0575
Druda, y, m. = mluvka, žvanil. Litom. 45.

50595   Drudčák Svazek: 10 Strana: 0575
Drudčák, a, m. = mluvka, žvanil. Litom. 45.

50596   Drudka Svazek: 10 Strana: 0575
Drudka, y, f. Tak zpívala d. Zr. Čech. 73.

50597   Druéany Svazek: 9 Strana: 0045
Druéany = drátěný. Lor. 71.

50598   Druga Svazek: 6 Strana: 0154
Druga, y, f. = kolík na kroucení vlny. Val. Včk., Brt. D. 208.. Ssk. — D., grosse Spindel für grobe Wolle. Ssk.

50599   Drugačka Svazek: 6 Strana: 0154
Drugačka, y, f. = druga. Slov. Ssk.

50600   Drúganý Svazek: 9 Strana: 0045
Drúganý = pletený, D. zapästka. Sbor. slov. II. 129.

50601   Drugať Svazek: 7 Strana: 1238
Drugať vlnu = přísti. Slov Phľd. VI. 269., Sokl. II. 357.

50602   Drúgat Svazek: 9 Strana: 0045
Drúgat = vlnu na ovlaky skrucovati. Mor. Mus, 1848. II. 207.

50603   Drúgať Svazek: 10 Strana: 0059
Drúgať — plésti, přísti. Z vlny kapce d. Sbor. slov. 1901. 150.

50604   Drugati Svazek: 6 Strana: 0154
Drugati, aufwinden. Slov. Ssk.

50605   1. Druh Svazek: 1 Strana: 0314
1. Druh, a, m., soused, přítel, tovaryš, Spicssgesell, Gesellschafter, Geselle, Kamerad, Freund. Postavi sě silných muž k mužu, sě týkachu druh druha širokýma plecema. Rkk. 19. Státi druh za druha. Šm. Má člověk v manželství takového druha. 1). Druh druha hledá (= našel si rovného. Cf. Vrána vedle vrány sedá). Vz stran přísloví: Svůj, Rovný, Podobný. Č. Dobrého druha pod koněm po- znati. Lb. Radosť jest, když není zbytí, ne- řestí svých druha míti. Vz Neštěstí. Lb. — D., podřízený úředník. Gl. — D. = zeman nižší bez statku. D., Gl. 41.

50606   2. Druh Svazek: 1 Strana: 0314
2. Druh, u, m. = třída, rod, pokolení, oddělení, Gattung, Sorte, Schlag, Art. Jednoho, stejného druhu, jiného druhu. D. D. obilí, země, ovcí, rozkoší. Jg. Zboží nejlepšího, nejhoršího druhu. — Vbotanice druh = spe- cies, rod = genus; později, poněvadž druh vždy má význam seřaďující, užito lépe: rod = species, pokolení = genus. Jg. — K čí- slovkám druhovým přidává se zbytečně slovo druh: Písmo trojího druhu m.: Trojí písmo. Také u: všeliký, všelijaký: Povésti všelikého druhu. Mk. Výčep piva všelikého druhu m. výčep všelikého piva. Zde se pro- dávají různé druhy ovoce, lépe: Zde se pro- dává ovoce různého druhu. Brt. — Vz stran přísloví: Výčep, Výprodej.

50607   1. Druh Svazek: 6 Strana: 0154
1. Druh, a, m. Cf. Mz v List filol. VII. 163. Druh, m., a drahá f. mívají tvar jmenný; to vysvětluje se tím, že jsou to vlastně substantiva (socius a socia), přejatá do vý- znamu alter. Druh o družce nevědieše a druh od druha tajieše. Hrad. 61 b. Druh před druhem běžěchu. Ib. 27. a. Druh druha chce přetráviti. Št. Uč. 90. a. Prav to každý vás druh druhu. Mast. 116. (Gb. v List. filol. 1886. 386.). D. v boji, der Waffenbruder. Dch. Druh druha nevidiechu; Když ta dva dobrá druhy proti sobě hnásta. Výb. II. 12., 44. D. věrný jest druha obraz. Km. Druh druhu nevěří. Mus. Ani se druh druhem vymlouvaje. List. hrad. 1477. Tč. Nepoddada se druh druhu. Žk. 471 Druh k druhu mlu- viti nemoci bude (nebude moci). Pass. 8. Máte druh druhu umývati nohy. ZN. Ten dobrý druh ještě nebyl usnul. BN. Druh druhu otpovědě řka. Bj. Ani d za druha bude moci prositi. M. Patřili druh na druha; D. druha netázal; Buď tobě požehnánie, neb jsi do- brého druha syn; D. druhu nerozuměl. BO. D. druha je potřeben. Bž. exc. — D. = nižší zeman, tolik co pozdější panoš. Kn. drn. 130., S. N.

50608   2. Druh Svazek: 6 Strana: 0154
2. Druh, u, m. D. klihu, Leimsorte, hnoje, Šp., šermu, boje, die Fechtart, Čsk. dřeva, die Holzart, much, píce, písku, křoví, pí- skovce, půdy, semena, smoly, révy, rezu, die Rostpilzart, motýlů, stromů, plodin, duh, kultury, die Kulturgattung, uhlí, hlinky, housenek, křemenu, trávy atd. Sl. les. Dle druhů sestaviti. Dch. D. početní (= způsob). Šm. 7. Vydával časopis a jiného druhu spisy, lépe: a jiné spisy. Brt. — D. v bot. = úhr- nek rostlin ústrojností se srovnavajících. Vz Slb. XLI., Kk. 65., Schd. II. 246., Rst. 409., S. N., Rosc. 48.

50609   Drúh Svazek: 8 Strana: 0541
Drúh = drouh. Slov. Zátur.

50610   Druh Svazek: 9 Strana: 0434
Druh, a, m. Druhové (družina) = ko- monstvo velmožů zemských v XIV. a XV. století Bdl. v Kn. rožm. str. 23.

50611   Druha Svazek: 1 Strana: 0314
Druha, y, ť. D. (strana) druzie postúpati brání. Rkk. — Vz Družka.

50612   Druha Svazek: 6 Strana: 0154
Druha, y, f., socia, die Genossin. Vz Druh. (Barvy) sě leskniechu druhá přémo druze. Kat. 2376.

50613   Druha Svazek: 8 Strana: 0067
Druha, y, f., potok v Novohradsku na Slov. Phľd. XII. 75., 423. — D. = hráč v kuželky v Polikně a Proseči. NZ. IV. 520. Cf. Koza, Roka (3. dod.).

50614   Druhák Svazek: 1 Strana: 0314
Druhák, a, m., druhý po kom, druhý pohů- nek, der Reitknecht, — D. = druhý roj včel. Jg.

50615   Druhana Svazek: 6 Strana: 0154
Druhana, y, f. = druha.

50616   Druhanice Svazek: 6 Strana: 0154
Druhanice, Druhanitz, ves u Čáslavě, Blk. Kfsk. 689., 1049.

50617   Druhanov Svazek: 6 Strana: 0154
Druhanov, a, m., Druhanow, ves u Světlé. Blk. Kfsk. 701.

50618   Druhátko Svazek: 10 Strana: 0575
Druhátko, a, n. = kuře. V zlod. ml. Čes 1. XV. 46.

50619   Druhde Svazek: 1 Strana: 0314
Druhde = někde, kde jinde, anderswo. Jg.

50620   Druhde Svazek: 7 Strana: 1238
Druhde = někde. Výb. II. 1111.

50621   Druhde Svazek: 10 Strana: 0059
Druhde. Hrad má proti zemi hluboké příkopy d. dvénásob a d. trénásob. Lobk. 39.

50622   Druhdejšek Svazek: 6 Strana: 0154
Druhdejšek, šku, m. Nebo klade d. proti nynějšku. Sš. I. 47.

50623   Druhdy Svazek: 1 Strana: 0314
Druhdy = časem, někdy, druhým časem, zuweilen, manchmal, dann und wann, ein- stens (jednou). V. Vz Někdy. By ne vždycky se jim šťastně vedlo, ale druhdy také něco nešťastného na ně přišlo. Jel. Sluší druhdy u pravdy na hospodě pobyti. O štěst. Druhdy kalný, d. čistý. Jel. A tak druhdy lépe bv se zdálo rozumu neměti. Mudr. Až koráb ď. na 3 lokty pod vodú bieše. Výb. II. 56. Aj druhdy (= jednou) kněz káže poslu, by sě páni všieci sněli na hrad. Rkk. 40. — Nyní se často klade = před časy, dříve: Druhdy to bývalo jinak. Druhdy bývaly turice svátky boha války (Tura) u starých Slovanův, nyní na Slov.: letnice, Jg.

50624   Druhdy Svazek: 6 Strana: 0154
Druhdy = časem, někdy. Žádnému d. poddáni býti nechtí ani se Boha báti; Ne- věděli d., co činiti mají; Nemoc d. se mu oblehčila a d. převelmi obtížila. Bart. Druhdy by neškodilo, aby k nám přišel. BN. I tomu pastorkovi jest židovka d. po pěti a d. po šesti gr. dávala. NB. Tč. 223. Aby každé obzvlášť s svými vozy táhlo, jedno od dru- hého v míli a d. dále d. blíže. Let. 79. Ob- viněný d. odpírá, d. se vyznává. CJB. 399. D. bývá a děje se půhou skrze posla súd- cova. Ib. 377. Pakli d. těchto pomst zde zniknú, ale potkají je po smrti jiné; D. věnec nesě (dievka) a panenství již ztraceno v lesě. Hus. I. 151., 203. (429.). A d. ne- umějíc písma, avšak se s ním sjednávají; Jakož často člověk v rozkoši sobě povolí, takéž slušie, aby utrpěl d. i toho, ješto by mohl požívati; A d. zlú řeč vypustí. Št. Kn. š. 140., 249., 41. — D. = před časy, dříve. V tomto významu slova d. v strč., jak se zdá, málo užívali. Bieše d. kněz zá- labský. Rkk. 39. v. 3.

50625   Druhdy Svazek: 7 Strana: 1238
Druhdy = někdy, časem. Výb. II. 1565., 1574 Strach na ně přicházel, že jsou ne- věděli d. co činiti. Bart. 77. Ten kuoň tak skákavý byl, že jemu přes ojnice d. skákal NB. Tč. 269. Ktož prosí, uprosí d. Šť. Kn. š. 79 — D. = dříve. Od hor těch (Karpat) prozván národ druhdy pod nimi osedlý, Chrvati, Chorvati. Všichni d. jedné vládě podrobeni byli; Město d. jmenované De- veltos; Nad ústím řeky d. Halys. Šf. Strž I. 532., II. 160., 234., 249. O tomto statutu kolovala d. mezi učenými pověsť. Šf. III. 139.

50626   Druhdy Svazek: 8 Strana: 0067
Druhdy. Vítr květ d. porazí. Bl. Gr. 313. D. v Rkk. Vz Mus. 1896. 271., List. lil. 1896. 355. D, se lekati a báti (někdy), Rokyc. Post. D. i káže (kněz). Arch. XIV. 56. Cf. Štír (3. dod.). To ať není na překážku, nebo já d. kšafty měním. 1463. Arch. XIV. 135. Doma se d. (někdy) ani nevaří. Rokyc. (Vlč. Lit. 190.).

50627   Druhdy Svazek: 9 Strana: 0045
Druhdy. A tim d. (někdy) Jest (se stává), že... Arch. XVI. 64

50628   Druhdy Svazek: 10 Strana: 0059
Druhdy = občas, někdy. Aby d. přáli jim vuoz rudy železné. 1488. Arch. XIX. 244. D. tu a tam = někdy. Baw. B. 2a.

50629   Druhé Svazek: 1 Strana: 0314
Druhé = po d. Jat jest druhé král Václav od svého bratra Sigmunda, Scr. II. 45(5.

50630   Druhé Svazek: 6 Strana: 0155
Druhé, vz Druhý.

50631   Druhé Svazek: 10 Strana: 0059
Druhé = podruhé. Ktož jest jednu křštěn, ten nemá d. křštěn býti. Št. Uč. 115a.

50632   Druhklivec Svazek: 6 Strana: 0155
Druhklivec, vce, m., der Klüverfock. Šm.

50633   Druhlice Svazek: 6 Strana: 0155
Druhlice, dle Budějovice, Druhlitz, ves u Dobříše. PL.

50634   Druho Svazek: 6 Strana: 0155
Druho-, ander-, zweit-, neben-. Ssk.

50635   Druhobok Svazek: 1 Strana: 0314
Druhobok, u, m. Nebenflanke. Rk.

50636   Druhobřidlice Svazek: 1 Strana: 0314
Druhobřidlice, e, f., Grauwackenschiefer. Krok.

50637   Druhodenní Svazek: 1 Strana: 0314
Druhodenní, -ý. V. — D. zimnice. D. Jeden 2. Tag kommend.

50638   Druhodobný Svazek: 9 Strana: 0434
Druhodobný. D. rozum. Klc. v Mus. 1843. 339.

50639   Druhodomský Svazek: 1 Strana: 0314
Druhodomský, drodomský = z druhého domu. Us. v Krkonoš. Vz Drodomský.

50640   Druhohadec Svazek: 6 Strana: 0155
Druhohadec, dce, m., Uibergangsser- pentin. Šm.

50641   Druhohlas Svazek: 10 Strana: 0059
Druhohlas, u, m., praedicatum. Vz Gb. Slov.

50642   Druhohorní Svazek: 6 Strana: 0155
Druhohorní. D. skupina útvarná. Stč. Zem. 682.

50643   Druhohory Svazek: 1 Strana: 0314
Druhohory = způsob hor, dle stáří dru- hých mezi prvohorami a třetihorami, Uiber- gangsgebirge. Jg. 1. Útvar triasový skládá se ze tří hlavních souvrstev (odtud jeho jméno) a) z pískovce pestrého, tmelem hlini- tým, železitým n. křemitým slepeného; b) z vápence lasturového, obsahujícího množství lastur zkamenělých; c) z pestrého slinu. — 2. Útvar jurský (od pohoří jurského mezi Švýcarskem a Francií) skládá se hlavně z vá- pencův a dolomitův, které horniny se stří- dají s vrstvami hlinitými a písčitými. Zka- meněliny měkkýšů, ryb a ještěrův. — 3. Útvar křídový (od vrstev bílé křídy) skládá se z vápencův, opuk, z kvádrového pískovce, jílu a slinu, jež se střídají. Zkameněliny jsou měkkého původu, kapradiny, raci, měkkýši, zbytky plazův a skořápky dirkonožců. (Vz Křída). Vz Prahory, Prvohory, Třetihory, Naplaveniny. Bř.

50644   Druhohory Svazek: 6 Strana: 0155
Druhohory, sekundäre Gebirge. Vz KP. III. 42., Krč. G. 608., Bř. N. 262., Schd. II. 98.

50645   Druhohory Svazek: 7 Strana: 1238
Druhohory. Vz Frč G 94 nn.

50646   Druhohory Svazek: 8 Strana: 0067
Druhohory = třetí skupina či epocha v geologii následující po prahorách a prvo- horách; jsou to hl. vápenité vrstvy. Vz Ott. VIII. 48.

50647   Druhohoři Svazek: 8 Strana: 0067
Druhohoři, n., obyčejněji druhohory. Krok. 1892. 369.

50648   Druhohoří, n Svazek: 6 Strana: 0155
Druhohoří, n. = horninstvo přechodné, das Uibergangsgebirge. Sl. les., Posp,

50649   Druhoklasák Svazek: 10 Strana: 0059
Druhoklasák, a, m. = žák druhé třídy. Kantor d—ků. Rais. Zap. vlast. 158.

50650   Druhoklassák Svazek: 8 Strana: 0067
Druhoklassák, a, m. = žák druhé klassy (třídy). Světz. 1893. 244. b.

50651   Druhokřemen Svazek: 1 Strana: 0314
Druhokřemen, u, m. Uibergangskies. Krok.

50652   Druhokysličník Svazek: 6 Strana: 0155
Druhokysličník, u, m., deuteroxydum. Rk.

50653   Druhomanželství Svazek: 1 Strana: 0314
Druhomanželství, n. Die zweite Ehe. Plk.

50654   Druhonice Svazek: 6 Strana: 0155
Druhonice, dle Budějovice, dvůr. Arch. II. 55.

50655   Druhoopuka Svazek: 6 Strana: 0155
Druhoopuka, y, f., der Uibergangsschiefer. Šm.

50656   Druhopis Svazek: 8 Strana: 0067
Druhopis, u, m. = duplikat. Sterz. I. 713.

50657   Druhoporfír Svazek: 6 Strana: 0155
Druhoporfír, u, m., der Uibergangspor- phyr. Šm.

50658   Druhoroční Svazek: 6 Strana: 0155
Druhoroční, jedes zweite Jahr. Ssk.

50659   Druhorodička Svazek: 10 Strana: 0575
Druhorodička, y, f., secundipara, Zweit- gebärende. Ktt.

50660   Druhorodný Svazek: 6 Strana: 0155
Druhorodný, zum zweitenmal gebärend. Šm.

50661   Druhorost Svazek: 6 Strana: 0155
Druhorost, u, m. = antifyt. Hg. Z říše rostl. 18.

50662   Druhorozenec Svazek: 1 Strana: 0314
Druhorozenec, nce. Der Zweitgeborene.

50663   Druhorozenka, y Svazek: 10 Strana: 0575
Druhorozenka, y, f., die Zweitgeborene. Sterz.

50664   Druhorozenkyně Svazek: 10 Strana: 0060
Druhorozenkyně, ě, f. Tuz. XVI. 279.

50665   Druhorozenství Svazek: 1 Strana: 0314
Druhorozenství, -stvo, a, n. Die Zweit- geburt.

50666   Druhorozenství Svazek: 6 Strana: 0155
Druhorozenství, die Sekundogenitur = fideikommiss pro potomky druhorozeného syna zakladatelova. Vz S. N.

50667   Druhorozenství, n Svazek: 10 Strana: 0575
Druhorozenství, n., die Zweitgeburt. Sterz.

50668   Druhorozený Svazek: 1 Strana: 0314
Druhorozený. V. Der Zweitgeborene.

50669   Druhořadný Svazek: 10 Strana: 0059
Druhořadný živel, činnosť Nár. list. 1901. č. 264. 1. Sr. Druhořadý.

50670   Druhořadý Svazek: 6 Strana: 0155
Druhořadý jehlanec. NA. V. 464. V bot. = částka rozdělením dílu prvořadého pochodící, sekundär. Vz více v Rst. 409.

50671   Druhoslavný Svazek: 7 Strana: 1238
Druhoslavný svátek. Hnoj 64

50672   Druhoslovan Svazek: 10 Strana: 0060
Druhoslovan, a, m. Neptali se d-nů, jak... Krok I d. 145. Vz násl

50673   Druhoslovanský Svazek: 8 Strana: 0067
Druhoslovanský. D. šlechtic. Mark. (Zl. Jg. 309.).

50674   Druhoslovanský Svazek: 10 Strana: 0060
Druhoslovanský národ (ku př. ne český, nýbrž jiný slovanský). Krok I. d. 145.

50675   Druhosložená Svazek: 1 Strana: 0314
Druhosložená slova, vz Tvoření slov.

50676   Druhosložený. D Svazek: 6 Strana: 0155
Druhosložený. D. slovo, decompositum. Sš. Sk. 220.

50677   Druhosť Svazek: 1 Strana: 0314
Druhosť, i, f., Art, Artheit. Jg.

50678   Druhostřížka Svazek: 1 Strana: 0314
Druhostřížka, y, f., die Wolle der zweiten Schur; das zum zweitenmal geschorene Schaf. Rk. —

50679   Druhostupní Svazek: 7 Strana: 1238
Druhostupní kněz. Hnoj. 127.

50680   Druhostupňový Svazek: 9 Strana: 0045
Druhostupňový. D. deminutivum. Phľd. 1897. 243.

50681   Druhosvatebníci Svazek: 1 Strana: 0314
Druhosvatebníci, pl., m., Jubelpaar. Rk.

50682   Druhoškubka Svazek: 1 Strana: 0314
Druhoškubka, y, f., husa, kachna po druhé škubaná. Us.

50683   Druhota Svazek: 6 Strana: 0155
Druhota, y, druhotenství, n., die Sekun- didät. Rk.

50684   Druhotelka Svazek: 1 Strana: 0314
Druhotelka, y, f., kráva s druhým te- letem. Us.

50685   Druhotinář Svazek: 1 Strana: 0314
Druhotinář, e, m., Jubilant, Jubilar. Rk.

50686   Druhotinník Svazek: 6 Strana: 0155
Druhotinník, a, m., der Jubelpriester. Ssk., Šm.

50687   Druhotiny Svazek: 1 Strana: 0314
Druhotiny kněžské slaviti; goldene Messe, ein Priesterjubiläum.

50688   Druhotisk Svazek: 1 Strana: 0314
Druhotisk, u, m. D., protitisk, ve kni- hařství druhá strana archu, rub (prvotisk: líc). Jg. Der Widerdruck.

50689   Druhotně Svazek: 6 Strana: 0155
Druhotně, sekundär. Hlv. 133.

50690   Druhotní Svazek: 1 Strana: 0314
Druhotní listy, Rostl., sekundär.

50691   Druhotní, -tný Svazek: 6 Strana: 0155
Druhotní, -tný. Posp. D. postavení oka, die Sekundarstellung des Auges. Nz., Ck. D. bytí. Hlv. 69. D. základ církve (vedlejší, podřadný). Sš. II. 101.

50692   Druhotřídní Svazek: 7 Strana: 1238
Druhotřídní svátek Hnoj. 64.

50693   Druhotvar Svazek: 6 Strana: 0155
Druhotvar, u, m., die sekundäre Bildung. D., který se vedlé jiného tvaru vyskytuje. Křn. 28.

50694   Druhotvarný Svazek: 7 Strana: 1238
Druhotvarný. D. časoslovo. Šf. III 499.

50695   Druhovací Svazek: 6 Strana: 0155
Druhovací, Sortirung8-. D. stroj, NA. IV. 29., síto. Šp. Druhování, n., die Sortirung. Sl. les., Šp.

50696   Druhovaný Svazek: 6 Strana: 0155
Druhovaný; -án, a, o, sortirt. Sl. les.

50697   Druhovatelka, druhovačka Svazek: 7 Strana: 1238
Druhovatelka, druhovačka, y, f. = žena, která vlnu a p. na druhy dělí, sortirt Us. Rgl.

50698   Druhovati Svazek: 6 Strana: 0155
Druhovati = rozvrhovati, přebírati, sor- tiren. Šp., Sl. les., Čsk. — D. = druhým býti. Nemůžeš-li v čem předkovati (prvním býti), není nejhorší i d. Č. M. 283.

50699   Druhově Svazek: 6 Strana: 0155
Druhově = specificky. Hlv.

50700   Druhově Svazek: 7 Strana: 1238
Druhově něco různiti. Ndr. Anthr. I. 55.

50701   Druhový Svazek: 1 Strana: 0314
Druhový, Gesellen-. — D. jméno = rodové jméno, Gattungsname. Jg. — Číslovky dru- hové (rodové, tvarové): jeden — jednaký, dvojí — dvůj — dvojaký, trojí — trůj, čtverý (čtver, a, o), paterý (pater, a, o), šesterý atd. Jeden skloňuje se dle „ten, ta, to"; dvojí, trojí podlé: „Dnešní"; dvůj, trůj podlé „Můj"; jednaký, dvojaký atd. dle „Nový", a když se v neurčitém sklonění sbíhají, jako: čtver, pater, šester, tedy dle „Otcův, a, o". — Čísel druhových užívá se nyní z pravidla o za- končení určitém; o zakončení neurčitém sbí- hají se ještě jen v nominat. a akkusativii obou čísel: sedmera svátost', šesteři lidé, pa- tery knihy, šestera řemesla, V ostatních pá- dech mužského a ženského rodu užívá se určitého tvaru. Ale střední rod zachoval všecky své pády: mluví o desateru božím přikázání, pomsta proti desateru pokolení iszraelskému. Místo instr. klade se zhusta nom.: s patero syny opustil vlasť. Neurčité formy rodu středního jako: čtvero, patero, šestero, sedmero atd., když berou na se moc jmen podstatných hromadných, sklánějí se podlé vzoru „Slovo": čtvero, čtvera, čtveru, čtvero, čtvero, ve čtveru, čtverem, a pojí se s gt. pl.: zůstavil sedmero dětí; v tom pa- teru příčin celá věc leží; s desaterem dítek vyobcován jest. — Touž moc jmen podstat- ných mají do sebe čísla: dvoje, oboje a troje, stažené: dvě, obé a tré ale jen v nom. a akkus.: dvé děvčátek se narodilo. Tré holoubátek uletělo. V pádech ostatních mají platnosť jmen přídavných a skloňují se dle „Nové". Vz Nový. Kz., Zk. Kdy jich užíváme? O tom vz Číslo (Čísla řadová).

50702   Druhový Svazek: 6 Strana: 0155
Druhový = specifický. Hlv., Psp. D. znak, differentia specifica. Jd. (3 vyd.). 80. D. čí- slovky, cf. Distributivum (v dod).

50703   Druhoženec Svazek: 1 Strana: 0315
Druhoženec, nce, m., der die zweite Frau hat. L.

50704   Druhoženství Svazek: 1 Strana: 0315
Druhoženství, n., die zweite Ehe (vom Manne). L.

50705   Druhoženství Svazek: 7 Strana: 1238
Druhoženství, n. Hnoj. 234.

50706   Druhožula Svazek: 1 Strana: 0315
Druhožula, y, f., hornina, Jg. Uibergangs- granit.

50707   Druhsa Svazek: 1 Strana: 0315
Druhsa, y, f. = jmenovec. Na Slov. Na- mensvetter.

50708   Druhstvo Svazek: 1 Strana: 0315
Druhstvo = družstvo.

50709   Druhúc Svazek: 6 Strana: 0155
Druhúc = podrúhúc, po druhé. Mor. Brt. D. 208.

50710   Druhuč Svazek: 1 Strana: 0315
Druhuč, Po d. = po druhé. Kulda, I. 38.

50711   Druhý Svazek: 1 Strana: 0315
Druhý, druh, a, o (dříve: vterý). Vz Vterý (shoduje se s řec. áevtecoc. Schl. ). — D. = po prvním nastupující, der zweite. Druhým býti v řadě. Druhý po něm. Kom. Sám druhý. D. roj, odhad, volba, strana, cena, Rk.; sama druhá = těhotná. Rk. Na druhý týden (bu- doucí). Jedno na druhé (na sebe), jedno na druhém (na sobě), jedno po druhém; na d. den, k druhému dni. Jg. — Za druhé, zweitens. V. Po drahé (opět, zase). V. Poslal po druhé s týmž poselstvím. Háj. — D. = jeden ze dvou, der andere, einer von zweien. Dalekosť jednoho od druhého. V. Chtě jeden druhého dopraviti. Št. Jeden horší nežli druhý; od jednoho k druhému posýlati; jeden i druhý; ani jeden, ani druhý. Nt. Jeden šije, druhý párá (co jeden udělá, to druhý pokazí. Vz Marný). Jedna ruka druhou myje; jedna bída druhou stíhá; od jednoho polu k druhému; jedno slovo po druhém; jak jeden jazyk na druhý působí; jedna věc za druhou se do- sazuje atd.; dle Km. lépe: ruka ruku myje, bída bídu stíhá, od polu k polu; slovo po slovu; jak jazyk na (v) jazyk působí; věc za věc se dosazuje. Když jeden zívá, zívá i druhý. Jeden za osmnáct a druhý za dvacet beze dvou. Jeden jak druhý jest z toho plotu kůl. Prov., Jg. jeden po druhém. Jedno minu, druhé svinu. Prov. Jedno od druhého rozeznati, odděliti, odloučiti, odstaviti. V. Jeden jako druhý. V. Brodí jeden proti dru- hému. Jedno lepší než druhé. Prov. — D. = jiný, protivný, der andere. Vz Jiný. Jedno p

50712   Druhý Svazek: 6 Strana: 0155
Druhý = po prvním nastupující. D. místo, cena, pocta. Lpř. D. tenor, Us. Pdl., odpo- věď, die Duplik, stejný opis, das Duplikat, porost, der Nachwuchs, otava, das Nach- grummet, Sl. les., boj. Pass. Je se mnou druhá = těhotná. V Klát. Krj. Druhý den vždycky múdřejší. Prov. — D. Za, po druhé. Je to pro podruhé. Us. Již jsem v Bílovicích jednúc vyznal a svědčil před konšely a že druhé (= po druhé) svědčiti nechce; Jižť jsem já druhé (po druhé) raněn; By jeho byl v prvotě nechal, i ještě po druhé, ne- bylo by z toho nic; Druhé (za druhé) žádáte zprávy, což . . .; Tu jsem se stavil prvé, druhé i třetie o svuoj dluh. NB. Tč. 40., 106., 254., 266., 275. Jedno jemu hotových peněz pojičil a za druhé jemu maso dával; Tu jej o to obsílal jednú, druhé i třetí, aby to učinil; Rok má jemu dán býti a opět za druzě dvě neděli má právo činiti. Půh. II. 45., 99., 138. Druhý na dcět měsiec běžéše. BO. Druhé = za druhé. Pass. 14. stol. Mus. 1883. 112. Odpuštěnie hřiechóv jest najprve od Boha, druhé od Krista jelikožto člověka. Hus. I. 33. Vdáti se druhé. Št. Kn. š. 84. — D. = jeden ze dvou. Jeden druhému odpú- štějíc. Št. Uč. 34. b. — Pozn. Brt. ve S. 3. v. 31. praví: Vespolnosť se vyjadřuje .. . b) výrazy druh druha (vz Druh), jeden dru- hého (bez substantiva!) c) opětováním téhož substantiva v různých pádech: Bratr bratru nevěří; Převáželi kamení z místa na místo. Kom. L. 17. Přesedá s místa na místo (šp.: s jednoho místa na druhé). Bž. 143. má též vazby: jeden národ po druhém; Jeden jazyk na druhý působí atd. za špatné místo: národ po národě, jazyk v jazyk. Ve Slov. I. 315. a. měl jsem dle Km. podobné vazby též za méně správné, vz tam: Jedna ruka — se dosahuje. Brs 2. vyd. 127. praví: Slova jeden — druhý bez připojených jmen podstatných vyskytují se u nejlepších spisovatelů vedlé lepšího obratu druh — druha (Vz tam příklady ze St. a Chč), ale se jmény podstatnými užívá se jeden — druhý chybně dle němčiny: Jedna ruka druhou myje, eine Hand wäscht die andere. Vz Vespolnosť a Se (III. 278. b. nahoře). Ale máme pro tuto vazbu dobré doklady: Pŕesahuje-li slovo které z jedné stopy do druhé tak, že . . . KB. 4. Jedna slza druhú rániá (roní). Sl. ps. Žádný chlap nemůže druhého nařéci přede pány o který purkrecht. Půh. I. 208. Jedna slepota plyne z druhé. Reš. Jedna bída druhou stíhá; Pošta jedna druhou potká; Z jedné řeči do druhé vykládati; Z hor jedněch na druhé vodu převádí. Br. Z jednoho místa na druhé přecházeti; S jednoho místa na druhé něco přeložiti; Z jednoho ležení do druhého zbě- hnouti. V. Z jednoho hřiecha v druhý pa- dám. Umuč. 1899. Když zrno vyprší, tehdy se bez užitka jeden žrnov o druhy kazí; Tak že jeden člověk poddá se volné druhému v službu. Hus. L 307., II. 349. Kromě toho může býti vazba opakováním téhož substan- tiva v různých pádech někdy nejasnou : ,Plul od břehu ku břehu může znamenati od břehu a ku břehu b a dále ku břehům c, d atd. Kdežto ,Plul od jednoho břehu ke druhému' to neznamená. Za chybnou bychom tedy
této vazby neměli, ale spíše jenom za zby-
tečnou, dostačujeť opakování substantiva
anebo jeden — druhý bez něho. Cf. D. =
jiný, druzí = ostatní (konec). — D. = jiný,
protivný. Je z druhej stránky (praví katolík
o evangelíkovi a naopak). Slov. Rr. Sb. — D. = ještě jeden takový. Mein zweites Ich, druhý já, druhý ty, druhého tebe. Er sieht in ihm sein zweites Ich, vidí v něm dru- hého sebe. BPk. — D. = jiný, druzí = ostatní, Jde to z jednoho do druhého (o nesnázích, práci atd.). Dch. Nebude naříkať jeden pro druhého. Er. P. 498. Mocí aby žádný jeden na druhého nesáhal. Zř. F. L Jeden na dru- hého neukazuje ani se druhým vymlouvaje. List z r. 1482. Nehněvá se tu jeden na dru- hého. Vš. 60. Druzě dvě kolě. ŽSK. (Bž. 143.) Tak se druh ve druha vpeří za vrch. Žk. 462. S křivdou druhého nesluší králov- ství žádati. V. Jedni — druzí. Alx. Patřili jeden na druhého. Us. Jeden prosí druhého. Chč. 607. Za druzě dvě neděli; Tu jsú byli druzie pancieři mezi nimi. Půh. II. 138., 379. Jedno vleče se po druhém. Hus I. 394. Knížata světská panují jeden nad druhým. Hus. Vz Světský. Však i žádný člověk neměl by nad druhým moci; Ztratí-li jedno, aby měl druhé; Aby každý dělal, jeden jedno, druhý druhé: Ktož pro svój zisk druhému učiní škodu; Každý člověk bližní jest druhému; Od jednoho ke dru- hému blúdie; Druzí modlé sě zvláště Bohu o pokoji. St. Kn. š. 30., 31., 37., 41., 128., 228. Pozve jeden druhého. Št. Ě. 204. b. — Cf. Mkl. Etym. 51.

50713   Druhý Svazek: 7 Strana: 1238
Druhý. Jie samé druhé (těhotné) čekal Výb. I. 473.

50714   Druhý Svazek: 8 Strana: 0067
Druhý má také jmenné tvary. Za půl druha roka, puol druhem stem zl. Vz List. fil. 1895. 282.

50715   Druhý Svazek: 9 Strana: 0045
Druhý. Prodávati jedno s druhým (bez výběru). Lor. 71. Duše jde z jednoho těla v druhé. Hus I. 39. Jeden rechní na dru- hého. St.

50716   Druhýkrát Svazek: 6 Strana: 0156
Druhýkrát pustil 40000 mužů k šturmu, zum zweitenmal. Sl. let. II. 283.

50717   Druhýmecítmý Svazek: 1 Strana: 0315
Druhýmecítmý — dvacátý druhý. St. skl.

50718   Druhýnáctý Svazek: 6 Strana: 0156
Druhýnáctý. Jsa již v d. (dvanáctém) letě. Hr. ruk. 207. — Št. Kn. š. 219., Výb. I. 836.

50719   Druhýnádstý Svazek: 1 Strana: 0315
Druhýnádstý — druhý na desátý = dva- náctý, der zwölfte, zastr. Št.

50720   Druhyně Svazek: 1 Strana: 0315
Druhyně, vz Družka.

50721   Druhynost Svazek: 7 Strana: 1238
Druhynost, a, m. = Dydimus. Ev. víd. 4.

50722   Druhynosť Svazek: 8 Strana: 0067
Druhynosť. Ev. víd. 80. Joh. 21. 2. (Mnč.). Cf. Dob. Dur. 218., 225., 372.

50723   Druchavec Svazek: 6 Strana: 0156
Druchavec, vz Drouchavec.

50724   Druidický. D Svazek: 10 Strana: 0575
Druidický. D. roucho. Zr. Čech. 68., 69. Sr. Druidský v III. Přisp. 60.

50725   Druidové Svazek: 1 Strana: 0315
Druidové, kněží starých Keltův v Gallii a Britannii. Die Druiden.

50726   Druidové Svazek: 6 Strana: 0156
Druidové, vz S. N.

50727   Druidský Svazek: 10 Strana: 0060
Druidský obřad. Kubl. 224.

50728   Drúk Svazek: 6 Strana: 0156
Drúk, u, m., vz Drouček, Drouk = klacek; také tyč k nošení džberu, ein Knittel. Slov. Němc. VII. 239., Hol. 27. A kde aký drúk pochytil na dvore, vypral ich von. Mt. S. I. 74. Sem s cepami, drúkmi a valaškami, tu vlk! Dbš. Sl. pov. 8. 16.

50729   Drúk Svazek: 8 Strana: 0067
Drúk = klacek, ktorým naháňajú ryby do siete. Phľd. 1893. 57.

50730   Drúk Svazek: 9 Strana: 0045
Drúk. Šafel s drúkom sa sišiel (dva chudí se vzali). Slov. Zát. Př. 93. a. Vz Drouk.

50731   Druka Svazek: 7 Strana: 1238
Druka, y, f., ullucia, zastr., ryba? Pršp. 15. 48. Vz Druba (dod.).

50732   Drúkatý Svazek: 6 Strana: 0156
Drúkatý, stangig. Slov. Ssk.

50733   Drukovaný Svazek: 10 Strana: 0060
Drukovaný = tištěný. D. šaty. Slez. Vyhl. II. 55.

50734   Drulík Svazek: 8 Strana: 0067
Drulík m. rulík. List. til. 1895. 433.

50735   Drulík Svazek: 10 Strana: 0060
Drulík, u, m., vittas. Mam. Víd. (Mš. )

50736   Drúliť Svazek: 6 Strana: 0156
Drúliť = žduřiti, trkati, stossen. Slov. Ale tu raz milá koza drúli rohom. Dbš. Sl. pov. VII. 18.

50737   Drum Svazek: 10 Strana: 0060
Drum, u, m., Brückengeld. Bdl. Gl.

50738   Drumbělce Svazek: 6 Strana: 0156
Drumbělce, m., pl.= drumbla. Dch., Hk.

50739   Drumbielka Svazek: 6 Strana: 0156
Drumbielka, y, f. = drumbla. Slov. D-ky hlások zaznieva. Č. čt. II. 99.

50740   Drumbla Svazek: 1 Strana: 0315
Drumbla, drombla, y, f. = drndačka. Na Slov.

50741   Drumbla Svazek: 6 Strana: 0156
Drumbla, y f., hudební nástroj pastýřský na Slov., das Brummeisen, die Maultrommel. Na drumble drumbloval, lásku mi sluboval. Sl. sp. 209. Cf. Mkl. Etym. 51.

50742   Drumbláriť Svazek: 6 Strana: 0156
Drumbláriť = drumbly dělati. Slov. Bern.

50743   Drumblář Svazek: 6 Strana: 0156
Drumblář, e, m. = drumbliar. Srn.

50744   Drumblence, pl., f Svazek: 6 Strana: 0156
Drumblence, pl., f. = drumbla. Slov. Č. Čt. II. 99.

50745   Drumbliak Svazek: 6 Strana: 0156
Drumbliak, a, m., der Maultrommelspieler. Slov. Ssk.

50746   Drumbliar Svazek: 6 Strana: 0156
Drumbliar, a, m., der Maultrommelmacher. Slov. Ssk.

50747   Drumbliatko Svazek: 6 Strana: 0156
Drumbliatko, a, n. = drumbielka. Slov. Č. Čt. II. 100.

50748   Drumblica Svazek: 6 Strana: 0156
Drumblica, e, f. = drumbla. D. tichej noci družička; preto drumbielky hlások za- znieva, keď deň búrny už zamdlieva. Č. Čt. II. 99.

50749   Drumblovati Svazek: 6 Strana: 0156
Drumblovati, die Maultrommel rühren. Slov. Ssk. Bern.

50750   Drumel Svazek: 7 Strana: 1238
Drumel, m., fomes, zastr. Veleš.

50751   Drumín Svazek: 1 Strana: 0315
Drumín, u, m., bílé víno, hrozny z bleda červené podlouhlých zrn. D. Leberroth.

50752   Drumínový Svazek: 1 Strana: 0315
Drumínový. D. barva či slámová (žlutá). Rostl. Víno d., Traminer-, Leberroth-.

50753   Drumínový Svazek: 6 Strana: 0156
Drumínový, strohförmig. Slb. XLI.

50754   Drumlička Svazek: 6 Strana: 0156
Drumlička, y, f. = malá drombla. Slov. Koll. II. 79.

50755   Drumlík Svazek: 7 Strana: 1238
Drumlík, u, m., redimiculum, šat? Pršp. 68. 76.

50756   Drummondské Svazek: 6 Strana: 0156
Drummondské světlo, vz Schd. I. 284., S. N., KP. IV. 306.

50757   Drunče Svazek: 6 Strana: 0156
Drunče, Druntsch, ves u Soběslavě. Sdl. Hr. IV. 369.

50758   Drunydářský Svazek: 10 Strana: 0060
Drunydářský, D. hory (v koledním ří- kání val., hory východních krajin, kde žiji dromedárové). Kld. II. 294.

50759   Druobež Svazek: 8 Strana: 0541
Druobež = dróbež, drůbež, drobné ryby. D. na vědra prodávat.. Arch. XV. 81.

50760   Drupa Svazek: 8 Strana: 0067
Drupa, y, f. = peckovice. Ott. VIII. 50.

50761   Drus-us Svazek: 1 Strana: 0315
Drus-us, a, m., jméno římské

50762   Drusa Svazek: 1 Strana: 0315
Drusa = druhsa. Na Slov.

50763   Drusa Svazek: 6 Strana: 0156
Drusa = druza. Holub II. 511. — D., y, m. = drusík, téhož jména křestního: Druso! drusíku! oslovuje na př. Jozef Jozefa. Na Zlinsku. Brt. D. 208. Slov. Ssk.

50764   Drusák Svazek: 6 Strana: 0156
Drusák, a, m. = jeden z rodičů ženatých (vdaných) dětí. To je můj d. (otec zeťův n. otec nevěstin). Na Lopníku. Tč.

50765   Drusík Svazek: 6 Strana: 0156
Drusík, a, m., vz Drusa.

50766   Drusk Svazek: 10 Strana: 0575
Drusk, u, m. = hlomozný zvuk, ku př. při lámání skály. Phľd. XXIV. 346.

50767   Drusko Svazek: 6 Strana: 0156
Drusko, a, m. = druh, drusa. Slov. Ssk.

50768   Drusnov Svazek: 6 Strana: 0156
Drusnov, a, m., Drausendorf, ves u Č. Dubu. Blk. Kfsk. 1301.

50769   Druso Svazek: 6 Strana: 0156
Druso, a, m. = druh. Slov. Vz Drusa, Drusko.

50770   Drusták Svazek: 6 Strana: 0156
Drusták, u, m., picnomon, die Krampf- distel, rostl. D. šedivý, p. acarna. Vz Rstp. 936.

50771   Drustová Svazek: 6 Strana: 0156
Drustová, é, f. = Druzdov.

50772   Drut Svazek: 6 Strana: 0156
Drut, u, m. = drát. Slez. Tč.

50773   Druta Svazek: 6 Strana: 0156
Druta, y, f. Obilí na drutě drutovati. Opav. Klš. Vz Mlácení, Drutovati.

50774   Drutev Svazek: 9 Strana: 0045
Drutev = dratev. Lor. 71.

50775   Druťoř Svazek: 6 Strana: 0156
Druťoř, e, m. = drátaŕ. Laš. Tč.

50776   Drutovaný Svazek: 9 Strana: 0434
Drutovaný. Provazníkovi za d-nou opratu. 1760. Boč. exc. (ruk. ostrav. ).

50777   Drutovati Svazek: 6 Strana: 0156
Drutovati = dratovati. Laš. Tč. — D. == obilí vymlacené a zvité na drutě (Getreidefei) čistiti. Vz Mlácení. Opav. Klš.

50778   Drutovna Svazek: 6 Strana: 0156
Drutovna, y, f. = drátárna, die Draht- mühle. Slez. Tč.

50779   Druz Svazek: 6 Strana: 0156
Druz, a, m. D. Jan. Tk. III. 177., V. 238.

50780   Druza Svazek: 1 Strana: 0315
Druza, y, f., z něm. Druse, ruda na způsob řezaného krystallu hranatá. Jg., Am. Ruda druzami a zlatem prorostlá. Háj. Vz Krystall.

50781   Druza Svazek: 6 Strana: 0156
Druza = shluk vyhraněných nerostů na společné podpoře narostlých. Vz S. N. D. krystallová, die Krystaldruse. Vz Schd. II. 13., Bř. N. 47., 48.

50782   Druza Svazek: 7 Strana: 1238
Druza, y, m. a f. = druh, přítel. Vítej, druzo! Val. Vck.

50783   Druzať Svazek: 6 Strana: 0156
Druzať = druzgati. Slov. Ssk.

50784   Druzcov Svazek: 6 Strana: 0156
Druzcov, a, m. = Drusnov.

50785   Druzdov Svazek: 6 Strana: 0156
Druzdov, a, m., Drusdau, ves u Plzně. Vz Drustová.

50786   Druzě Svazek: 1 Strana: 0315
Druzě (dual) = druhá (kola). Kat. 2787.

50787   Druzg Svazek: 6 Strana: 0156
Druzg, u, m., der Knack. Slez., mor. a slov. To udělalo d. a už to bylo rozlomené. Šd. Ako čo by všetky hory druzgom lámaly sa, tak zahučal v povetrí. Dbš. Sl. pov. IV. 74. Jak sem šel po zmrzlým sněhu, dělalo to pod mými nohami druzg, druzg! Slez. Tč.

50788   Druzgal Svazek: 6 Strana: 0156
Druzgal, u, m. = mučidlo z tvrdého dreva, ktorým lámali kosti ubohým inquirendom, der Brustbrecher. Sl. let. 1. 93.

50789   Druzgať Svazek: 8 Strana: 0067
Druzgať, praes. družďžu, val. = drtiti. Brt. D. I. 65.

50790   Druzgati Svazek: 1 Strana: 0315
Druzgati = drtiti. Na Slov.

50791   Drúzgati Svazek: 6 Strana: 0156
Drúzgati = drtiti, bröckeln, zermalmen. Val. Brt. D. 65. — co (kde). Ořechy mezi zuby (louskati). Laš. Brt. D. 208., Tč. Žena drúzgá roždí. Už Slovák stáva, jarmo drúzga, putá láme. Lipa II. 150. — co čím: ořechy zuby. — D. = bíti. Val. Brt. — D. = pra- štěti, knarren, knacken. Němc. VII. 106. — kde. Sníh zmrzlý pod nohami druzgá, až zinčí; Dyje tak 15 stupňův zimy, tak slyšeť, jak vozy na cestě drúzgajú, jak sníh pod nimi drúzgá. Laš. Tč. — čím: zuby, knirschen. Slez. Té. — D. = plácati, tlachati, plauschen, schwätzen. U Místka. Škd.

50792   Druzgavec Svazek: 6 Strana: 0157
Druzgavec, vce, m. = truskavec, fragaria collina. Let. Mtc. S. VIII. 1. 42.

50793   Druzgavice Svazek: 6 Strana: 0157
Druzgavice = truskavice. Ssk.

50794   Drúzgot Svazek: 6 Strana: 0157
Drúzgot, u, m. = drúzgání. Vz Drúzgati. Ach môj milý, jaký víchor — drúzgotom letia hŕby hôr. Slov. Č. Čt. II. 90.

50795   Drúzhati Svazek: 10 Strana: 0060
Drúzhati, vz Drúzgati. Koll. III. 22.

50796   Druzoví Svazek: 6 Strana: 0157
Druzoví, n., kollekt., vz Druza. Rk.

50797   Druzovitý Svazek: 1 Strana: 0315
Druzovitý, plný druz, podobný k druzám, drusenartig.

50798   Druž Svazek: 1 Strana: 0315
Druž, i, f., Gesellschaft. Vz Družstvo. Rk.

50799   Druž Svazek: 1 Strana: 0315
Druž, e, f. a m., druh, druha. Br. Gesell, Gesellin.

50800   Druž Svazek: 6 Strana: 0157
Druž, e. Volá druži po druži. Sš. P. 725.

50801   Druž Svazek: 7 Strana: 1238
Druž, e, f. = družina. Slov. Phl'd VI. 278.

50802   Druž Svazek: 8 Strana: 0067
Druž. D. knížat před sebou máš. Vrch. Rol. I.—VI. 72. V druži (družině) duchů; D. od tabule vstala. Vrch. Tryz. 50., 124.

50803   Druža Svazek: 1 Strana: 0315
Druža, e, f., druž, druha, přítelkyně. Je- dinú družu jměti. Rkk. 8. Freundin, Weib.

50804   Družanec Svazek: 6 Strana: 0157
Družanec = družbanec, radostník. Slov. Ssk.

50805   Družba Svazek: 1 Strana: 0315
Družba, y, m., dle „Despota". D. = spo- lečník, druh, Gesell, Freund; ženichův to- varyš a pomocník, který nevěstu vodí, der Brautführer. Ženich svého družbu, nevěsta své družičky má. Kom. Kdo má koláč, najde i družbu. Prov. — Jg. — D. = tlampač.

50806   Družba Svazek: 6 Strana: 0157
Družba. Ona stojí u oltáře mezi družbama, jako kvítek lelujový mezi vrškama. Sš. P. 784. Cf. Mkl. Etym. 51.

50807   Družba Svazek: 7 Strana: 1238
Družba, vz Svat (dod.).

50808   Družba Svazek: 8 Strana: 0067
Družba, vz Plampač (3. dod.). — D. = druž, družina. Stál v čele družby. Vrch. Tryz. 160.

50809   Družba Svazek: 10 Strana: 0060
Družba, y, m. =: mládenec o pohřbu. Hauer 10.

50810   Družbacký Svazek: 6 Strana: 0157
Družbacký. D. básnička. Koll. I. 228., II. 283.

50811   Družbadlnice Svazek: 1 Strana: 0315
Družbadlnice, e, f. = družebná neděle, Mai-, Lätare-, Rosensonntag. Gl.

50812   Družbadlnice Svazek: 7 Strana: 1238
Družbadlnice, laetare. Pršp. 86. 70.

50813   Družbadlný Svazek: 1 Strana: 0315
Družbadlný. Neděle d., družbadlnice, družebná neděle. Veleš.

50814   Družbanec Svazek: 1 Strana: 0315
Družbanec, nce, m, Er. P. 58., koláč na dražebnou neděli. Star. let,

50815   Družbanec Svazek: 6 Strana: 0157
Družbanec = veliký upečený věnec, který dávají sousedky šestinedělkám. U Čejova. Svátek.

50816   Družbení Svazek: 7 Strana: 1238
Družbení. n., Hnoj. 234.

50817   Družbice Svazek: 8 Strana: 0067
Družbice, e, f. = družice. Slov. Ces. 1. V. 243.

50818   Družbíček Svazek: 6 Strana: 0157
Družbíček, čka, m. = družba. Sš. P. 148.

50819   Družbička Svazek: 6 Strana: 0157
Družbička, y, m. = družba ? A ty neviš, d-ka, co družička ma: a ona ma ružičku, to pre cebe, d-ku, ona ci hu da. Sl. ps. 370.

50820   Družbičkova Svazek: 7 Strana: 1238
Družbičkova, é, f. Hra na paní d-vou Vz Růžičková.

50821   Družbina Svazek: 6 Strana: 0157
Družbina, y, f., das Gefolge. Ssk.. Šm

50822   Družbiti Svazek: 1 Strana: 0315
Družbiti = sjednocovati. — se v čem: v lásce. Hus.

50823   Družbiti Svazek: 6 Strana: 0157
Družbiti, il, en, ení, družbovati. Za Hus přidej: II. 108. — D. = družbou býti. Slov. Čkžk. III. 115. Nepytam ce, falešniku, ne- pytam ce družbovač. Sl. ps. 74. Tí martin- skí mládenci, to mi budú d-vac. Sl. ps. 147. — D. komu koho = namlouvati. Vždy ji Tadeáši družbil. Sá.

50824   Družbovati Svazek: 6 Strana: 0157
Družbovati, vz Družbiti.

50825   Družbovec Svazek: 6 Strana: 0157
Družbovec, vce, m. = družba, mládenec. Slov. A tí martinskí mládenci, to mi budú d-ci. Sl. ps. 147., Koll. II. 33.

50826   Družbovský Svazek: 8 Strana: 0067
Družbovský. D. promluvy. Výkl. Svat. 3.

50827   Družbovství Svazek: 8 Strana: 0067
Družbovství. Světz. 1893. 290. b.

50828   Družbovstvo Svazek: 6 Strana: 0157
Družbovstvo, a, n. = družbové. Němc.

50829   Družbův Svazek: 6 Strana: 0157
Družbův = družbovi náležející. Parta moja, parta, parta zelená, včera eště moja, dneska družbova. Sl. sp. 28.

50830   Družděti Svazek: 6 Strana: 0157
Družděti, ěl, ění = praštěti, drúzgati. Suché roždí druždí. Brt. D. — kde. Suchý sníh druždí pod nohama. Val. Vck., Brt. D. 208. Vidz, počuj! Leják jako druždí v strope (lopoce na strop)! Slov. Phld. III. 1. 38.

50831   Druždžať Svazek: 9 Strana: 0046
Druždžať. Suché haluzy pod ním (hadem) druždžaly (praskaly, šustily). Slov. Nar. sbor II. 59.

50832   Druže Svazek: 1 Strana: 0315
Druže, ete, n., zastar., choť. St. skl. Ge- mahl, Gemahlin.

50833   Druže Svazek: 6 Strana: 0157
Druže. Lkalo srdcem mnoho d. Výb. I. 139. Nevižu (nevidím) mého družete. LMar. 29.

50834   Druže Svazek: 7 Strana: 1238
Druže, ete, n. Neviziu mého d-te. Leg. o sv. Anně 29.

50835   Druže Svazek: 9 Strana: 0046
Druže, consors. Z družat tvých. Ž. pod. Pat. 154.

50836   Družebce Svazek: 10 Strana: 0060
Družebce, e, m. D. Areův (druh) Msn. II. 127.

50837   Družebná Svazek: 7 Strana: 1238
Družebná neděle. Ct. NZ. II. 193.

50838   Družebně Svazek: 10 Strana: 0060
Družebně k někomu se přituliti (jako druh). Škd. Od. 102. K radosti d. žalosti se mísí. Škd. F. 181.

50839   Družebník Svazek: 1 Strana: 0315
Družebník, a, m., Gesellschafter. Hlas.

50840   Družebnosť Svazek: 1 Strana: 0315
Družebnosť, i, f., družství; společnost'. V.

50841   Družebný Svazek: 1 Strana: 0315
Družebný = tovaryšský, gesellig. Jg. — D. neděle (čtvrtá v postě). Jg. Vz Gl. 41. Na Mor. družná neděle. Mřk.

50842   Družebný Svazek: 6 Strana: 0157
Družebný strom, geselliger B. Sl. les. D. rostliny = téhož rodu u velikém množství pohromadě rostoucí, gesellschaftlich. Rst. 409. Člověk je bytosť d. Dk.

50843   Družebný Svazek: 9 Strana: 0046
Družebný. D. mysl Čechů (= tovaryšská). Pal Děj. I. 1. 219.

50844   Družebný Svazek: 10 Strana: 0060
Družebný. Spoj se s námi d-bným kru- hem. Tbz. V. 4. 287. D. neděle (že družice ten den svačinu si strojily). Št. Ř. ned. 138.

50845   Družec Svazek: 1 Strana: 0315
Družec, žce, m., manžel, choť, druh, přítel, bližní, Gesell, Freund, Gemahl. Št., St. skl., Pr. pr. — 2. Ves v praž. kraji v Čech.

50846   Družec Svazek: 6 Strana: 0157
Družec = manžel atd. Hr. ruk. 267., Št. Kn. š. 37. Ktož kopá družci dól, sám veň upadá. BO. Kopáš družci hrob, sám se veň vložíš. Flaš. Když kto podlé božieho zpósobu miluje družce (bližního); Protiv Bohu aneb svému družci. Št. Kn. š. 180., 242. (241.). Vz Vypršeti. D., proximus, alfinis. V MV. nepravá glossa. Pa. — i)., Družetz, ves u Unoště. Tk. I. 47., V. 159. V tamějším dol- ním mlýně byl jsem u svého spolužáka Ferd. Čecha dvakrát po 14 dní jakožto gymnasista na prázdninách.

50847   Družečka Svazek: 6 Strana: 0157
Družečka, y, f. = družička. Už Aničku nesú d-ky pod věnci. Sš. P. 99.

50848   Družení Svazek: 6 Strana: 0157
Družení, n. D. skupiny představ s jedno- duchou představou. Dk. P. 35. Vz Ďružiti. — D. = slučování, spojování, kopulování, das Kopuliren. Sl. les. Vz Kk. 3tí., Schd. II. 187. D. do tlustého, do stejného dřeva. Vz KP. III. 275.

50849   Druženka Svazek: 6 Strana: 0157
Druženka, y, f. = družička. Kmk.

50850   Druženství Svazek: 6 Strana: 0157
Druženství, n. = družství. Lpř.

50851   Družený Svazek: 6 Strana: 0157
Družený; -en, a, o, gepaart, verbunden. Sl. les.

50852   Družetice Svazek: 6 Strana: 0157
Družetice, ves v Písecku. Tk. I. 87., Blk. Kfsk. 149., 1266.

50853   Druževstvo Svazek: 9 Strana: 0046
Druževstvo, a, n. = družstvo. Ld 50.

50854   Družice Svazek: 6 Strana: 0157
Družice, vz Družička. — D., der Trabant, hvězda. Vz Schd. I. 249., S. N., Stč. Zem. 20.

50855   Družice Svazek: 8 Strana: 0067
Družice = hvězda, která kol oběžnice krouží, trabant, Satellit. Ott. VIII. 54.

50856   Družička Svazek: 1 Strana: 0315
Družička, y, družice, e, družka, y, f.; ne: družička. Od družka a toto z druh. Mk. D. = společnice, družka, Gespielin, Freundin, Kameradin. Vlasta promluvila: Mé milé dru- žičky (tovaryšky). Háj. — D. = nevěstina tovaryška, Brautjungfer, Kranzeljungfer. Byla jí družičkou neb za družičku na svatbě. Při- píjeti družičkám. Us., Jg. Vz Družba, — Dru- žice, ustrojené panny při pohřbu, o pouti. Us.

50857   Družička Svazek: 6 Strana: 0157
Družička. Družice a tovaryška. BO. Dru- žice, družice, prečo nespievate ? Lebo byste jedly, lebo sa hněváte? Sl. ps. 385. Ty drobné rybičky, to moje družičky, ti velcí kaprové, to moji družbové. Sš. P. 145. — D., Fest- jungfrau. Dch. — Družice — souputník, der Trabant, Nebenplanet. Stč. Z. 20. D. Jupi- terova, der Jupitersmond. Sl. les. Hladolet s družicemi kvapně v moři nebes víří. Pl. I. 24. D. kroužkové či prstencové. Stč. Z. 238. Cf. Schd. II. 89.

50858   Družička Svazek: 8 Strana: 0067
Družička. D-ky a mládenci při pohřbu. Vz Zbrt. Pov. 18. — D. panská, alisma plan- tago, rostl. Brt. D. II. 499.

50859   Družičný Svazek: 8 Strana: 0541
Družičný. D. planeta. Am. Orb. 82.

50860   Družina Svazek: 1 Strana: 0315
Družina, y, f., kollekt., tovaryšstvo, spo- lečníci, Gefährten, Begleiter, Kameraden; Begleitung, Gefolge, Gesellschaft. Jg. Vz Gl. 41. D. přemilá, Kom., veselá. V. D. včel. L. Opilá, dobrá d. (chasa). Št. — D. = choť, Gemahl. Štelc, Puch. — D. = s příhanou: láje, Tross, Gesindel. L.

50861   Družina Svazek: 6 Strana: 0157
Družina = consortes, tovaryšstvo, ko- monstvo, die Suite. Ž. wit. 44. 8. Vz S. N. D. lovecká, Dch., branná, Sdl., vojenská, Šmb. S. II. 231., obchodní, die Kompagnie. Sl. les. Dobrá d. = vojsko rytířské dobro- volně sloužící nejsouc přikázané. 1425. Pal. Rdh. I. 178. Opilá dobrá d. Št. N. 59. 16. — D., die Assotiation. D. představ. D. podobné, kontrastné. Dk. P. 35., 36 — D. Pavel. Blk. Kfsk. 1177.

50862   Družina Svazek: 7 Strana: 1238
Družina, comitatus Ev. víd. 1.

50863   Družinec Svazek: 10 Strana: 0060
Družinec, nce, m. = druh. Msn. Od. 228.

50864   Družinka Svazek: 6 Strana: 0157
Družinka, y, f = malá družina. Dch. — D., holde Gespielin. Ssk.

50865   Družinník Svazek: 8 Strana: 0067
Družinník = člen družiny, druh, nižší služebník šlechtice. Vz Ott. VIII. 48. a., 55.

50866   Družinstvo Svazek: 10 Strana: 0060
Družinstvo, a, n. = druzi. Msn. II. 100., Od. 65.

50867   Družitel Svazek: 6 Strana: 0157
Družitel, e, m., der Vereiniger. Zevs d. slz a kletby. Msn. Or. 30.

50868   1. Družiti Svazek: 1 Strana: 0315
1. Družiti, 3. pl. -ží, il, en, ení; sdružiti, družívati, tovaryšiti, gesellen; druhem býti, Gesellschaft leisten. Jg. — Oni spolu druží, (tovaryší). Ros. — s kým. Hymen s Ju- nonou dražil. L. — se = tovaryšiti se. Ne rovní nedobře se druží. — Ptáci se druží = páří. Ros. — se ke komu. D.

50869   2. Družiti Svazek: 1 Strana: 0316
2. Družiti strčiti, stecken. Na Slov. — co kam. Přemysl vdruži (strčil) v zemi otku. Dal.

50870   Družiti Svazek: 6 Strana: 0157
Družiti. — co: plot (kůl vedlé kolu při- pevňovati). Kn. rož. č. 266. Cf. Přídruha. — koho, se s kým. Tk. Č. 6., Dch. Hlava se mi točí, bol mi srdce úží a preca sa s ním cit dáký tajný druží. Sl. sp. 33. — komu v čem. Někomu d.. Einem gesellig folgen. Dch. V tom Filippané jemu (Pavlovi) d-li. Sš. II. 155. — se k čemu. K dílům Hol- beinovým malby Dürreovy důstojně se druží. Osv. I. 193.

50871   Druživosť Svazek: 6 Strana: 0157
Druživosť, i, f., der Hang zu vergesellen. Nz.

50872   Druživý Svazek: 6 Strana: 0157
Druživý = kdo rád druží, wer gern ver- Družka života (manželka). Sá., Dch. — D. cykloidy, druh křivé čáry. Vnč. 60. — D., kravské jméno. Mor. Brt. — Cf. Mkl. Etym. 51. Družkovice, dle Budějovice, Trauschko- witz, ves u Chomutova. PL., Blk. Kfsk. 195., 1085. Družkyně, ě, f. = družka. Furie byly d. Marsa a Bellony. Koll. St. 299. Družma, y, f. (šp. m.: družina). Vký. Družně, gesellig. Čch. Petrkl. 16. Družník, a, m. D. mravenčí, hetaerius sesquicornis. Brm. IV. 74. Družnosť vid. Vz Jg. Slnosť. 33. Družný. Přidej: Výb. I. 180. 2. D. od druh. D. hnízdo (vlaštovičí), objetí, krb, les, Vrch., hody, Kká., polibek, bratr, der Bruder - genosse, Dch., choť, Msn. Or. 44., jámy (dvojné), die Zwillingsschächte. Bc. Těšiti koho d-mi slovy. Dch. Jan syn jeho sestry družný. Výb. I. 1183. Zemi měsíc na pouti družné provází. Kyt. 1876. 2. Ztichl d. roz- hovor. Ib. 1876. 90. Buď mi tiché družná poslice lásky. Luno. Koll. I. 371. Přiletieše družná vlastovica. Rkk. 71. D. stav ; družniu voliu (družní vůli); d. odpuštěnie, geselligen, freundschaftlichen Abschied. Výb. I. 180. Cf. Přídružný, Dobrodružný, Podružný, Bdl. Obr. 68., Mus. 1878. 148.

50873   Družka Svazek: 1 Strana: 0316
Družka, y, f., vz Družička. Rada zvíř. Gespielin.

50874   Družně Svazek: 10 Strana: 0060
Družně zněl jejich hlas (hodin). Čch. Kv. 5.

50875   Družní Svazek: 1 Strana: 0316
Družní = což druha jest, Gesell-; družný, gesellig. Jg. Družní stav. Výb. I.

50876   Družnictvo Svazek: 1 Strana: 0316
Družnictvo, a, n., Gefolge. Rk.

50877   Družník Svazek: 8 Strana: 0541
Družník, a, m. = příbuzník, hetaerius, brouk. Vz Klim. 374.

50878   Družnosť Svazek: 1 Strana: 0316
Družnosť, i, f., Geselligkeit. Jg.

50879   Družnosť Svazek: 8 Strana: 0067
Družnosť. O strasť že se d. v bídě ne- dělí. Zvič. Milt. 28.

50880   Družnosť Svazek: 10 Strana: 0060
Družnosť, i, f., Association. Zákon d-sti. Čad. 92., 114.

50881   Družný Svazek: 1 Strana: 0316
Družný, společný. D. vlaštovice. Sněmy. Gesellig.

50882   Družstevní Svazek: 9 Strana: 0046
Družstevní. D. tržnice (družstev). N. doba IV. 528.

50883   Družstevní Svazek: 10 Strana: 0060
Družstevní = táhnoucí se k družstvu. D. lihovární podnik, mlékárna, továrna. Nár. list. 1903. č. 134. 25., č. 175. 18., č. 284. 17.

50884   Družstevnictví Svazek: 10 Strana: 0060
Družstevnictví, n., das Vereinswesen. Žádá se znalosť d. Nár. list. 1903. č. 17tí. odp. Sr. Družstvo.

50885   Družství Svazek: 6 Strana: 0158
Družství, n. Bez d. není dobrodružství. Č. M. 230. Vz Družstvo. Kká. K sl- j. 90.

50886   Družstvo Svazek: 1 Strana: 0316
Družstvo, a, n., družství, í, n. = přátel- ství, dobrodružství, Freundschaft, Gemein- schaft, Gesellschaft, Umgang. — Družstvo = družina, Č, das Gefolge.

50887   Družstvo Svazek: 6 Strana: 0158
Družstvo. Hř. 17. Das Gremium, Kon- sortium. D. divadelní; D. Národního divadla. Us. D. římská. Vz Vlšk. 491.

50888   Družstvo Svazek: 10 Strana: 0575
Družstvo, a, n., v tělocviku, die Riege D. závodní, die Wettriege; cvičení družstev, das Riegenturnen. Rgl.

50889   Drva Svazek: 7 Strana: 1238
Drva. Ustavil oltář a na něm drva skladl. Ev. ol. 146. O kameni, jenž hořie jako drva. Mill. 71. Ve drva. Bhm. 342.

50890   Drváč Svazek: 8 Strana: 0067
Drváč, e, m. = dřevař. D. kácí drva. CT. Tkč.

50891   Drvák Svazek: 10 Strana: 0060
Drvák, a, m. = drvoštěp, dřevař. Dšk. Km. 28., Čes. 1. XIII. 84.

50892   Drvalovice Svazek: 6 Strana: 0158
Drvalovice = Drbalovice, ves u Bosko- vic. D. ol. III. 591.

50893   Drvar Svazek: 8 Strana: 0067
Drvar, e, m. = drevař. Na Žďársku. Nár. list. 1894. č. 36. odp. feuill.

50894   Drváreň Svazek: 6 Strana: 0158
Drváreň, rně, f. = drvárna. Slov. Ssk.

50895   Drvárna Svazek: 1 Strana: 0316
Drvárna, y, f. = dřevárna.

50896   Drvárna Svazek: 10 Strana: 0060
Drvárna, y, f. = dřevárna. Brt. P. n. 620.

50897   Drvař Svazek: 6 Strana: 0158
Drvař, e, m = dřevař. Dch. — D = brouk. D. černý, hylastes ater, schwarzer Kiefernbastkäfer; malý, h. attenuatus; úzký, zúžený, h.angustatus, schmaler K.; plášťnatý, h. palliatus Kk. Br. 331., Šír II. 60., Sl. les.

50898   Drvař Svazek: 9 Strana: 0046
Drvař, e, m., brouk. Klim. 503.

50899   Drvařiti Svazek: 7 Strana: 1238
Drvařiti = drvařem býti Ptn. 48.

50900   Drvařiti Svazek: 8 Strana: 0067
Drvařiti. Slez. NZ. III. 164.

50901   Drvařka, y Svazek: 10 Strana: 0060
Drvařka, y, f. = prodavačka dřiví. Mtc. 1902. 27. Sr. Drvař.

50902   Drvatka Svazek: 6 Strana: 0158
Drvatka, dryatka, y, f., dryas, rostl., der Waldgott. Šm.

50903   Drveno Svazek: 1 Strana: 0316
Drveno, a, n. = poleno, Holzscheit. Na Moravě.

50904   Drveno Svazek: 6 Strana: 0158
Drveno, a, n. = poleno. U Přer., Frenšt., na Val. Fr. Bílý, Kld. I. 62., Brt. L. N. I. 211., Prk. Př. 35.

50905   Drvěný Svazek: 1 Strana: 0316
Drvěný = dřevěný.

50906   Drvěný Svazek: 6 Strana: 0158
Drvěný les. Ž. klem.

50907   Drvěný Svazek: 7 Strana: 1238
Drvěný, lignorum. Ž. kl. 73. 5.

50908   Drvěti Svazek: 6 Strana: 0158
Drvěti, ěl, ění = dřevěněti, trnouti, er- starren ; ztuhlý pohled míti, stieren.

50909   Drvina Svazek: 1 Strana: 0316
Drvina, vz dřevovina, drvovina, y, f., skládá se z vláken po délce vedlé sebe leží- cích. Rostl.

50910   Drvisko Svazek: 6 Strana: 0158
Drvisko, a, n. = mýtina, vykácený les. U Zábřehu. Kčk. — D. = místo, kde se dříví dělá (seká). Pk. — D. = les u Kol- šova. Pk. — V Drviskách = polnosti na Hovězí na Vsacku. Vck.

50911   Drvistě Svazek: 8 Strana: 0067
Drvistě = paseka (mýť), zastr. Ott. VIII. 55.

50912   Drviš Svazek: 6 Strana: 0158
Drviš, e, m., der Derwisch. Šm.

50913   Drviště Svazek: 1 Strana: 0316
Drviště, ě. n., místo, kde dříví složeno. D. O lesích hájených a drvišti. Půh. Holzstätte.

50914   Drviště Svazek: 6 Strana: 0158
Drviště. V Drvištích, samota u Vim- berka. PL.

50915   Drviť Svazek: 8 Strana: 0541
Drviť obilie = rozmílati, drtiti. Slov. Sbor. slov. I. 90.

50916   Drvitel Svazek: 6 Strana: 0158
Drvitel, e, m. = Kostimlat. Tóth. Báj. I. 108.

50917   Drviti Svazek: 1 Strana: 0316
Drviti, 3. pl. -ví, il, en, ení = mýtiti, holzen, tlachati, schwätzen. Ten drví. L. — co. Mák d. (tlouci). Us. — z koho = smíchy z něho strojiti. Tys ze mne drvil. L. —koho: a) = bíti; b) třásti, lomcovati, beuteln, schüt- teln. Drví ho zima, zimnice. Plk.

50918   Drviti Svazek: 7 Strana: 1238
Drviti něco sekerou. Hdk. Př. 17.

50919   Drviti Svazek: 8 Strana: 0067
Drviti. Drví ho kašel = dusí, moří. Brezno. Phľd. 1893. 304.

50920   Drviti Svazek: 9 Strana: 0046
Drviti. Mak (= mák) drví = těžce tanči. Slov. Zát. Př. 224. b.

50921   Drviti. — D Svazek: 6 Strana: 0158
Drviti. — D. = žvástati. Hdk. C. 377., Brt. D. 208. (Val.).

50922   Drvle Svazek: 7 Strana: 1238
Drvle, e, n., vesons, zastr., bestia? Pršp. 21. 98.

50923   Drvlík Svazek: 1 Strana: 0316
Drvlík, u, m., zastar., závoj. Binde.

50924   Drvo Svazek: 1 Strana: 0316
Drvo = dřevo.

50925   Drvo Svazek: 6 Strana: 0158
Drvo, a, n. — D. = strom. Val. Vck.

50926   Drvo Svazek: 7 Strana: 1238
Drvo, gt. pr. na Dol. drýv. List. fil. 1891. 427.

50927   Drvo Svazek: 8 Strana: 0067
Drvo, vz Dřevo (3. dod.). Drva = dříví; drera = břevna. Výcli. Mor. Brt, I). II. 309. Drva se skácijou, ale co bude z nich, esli kláda nebo polena, to drvaři nevijou (nevědí. Člověk neví, co se z něho stane). Nár. list. 1894. č. 169. odp. feuill.

50928   Drvo Svazek: 10 Strana: 0060
Drvo, a, n. Sr. Mš. Slov.

50929   Drvoděl Svazek: 1 Strana: 0316
Drvoděl, a, m., xylocopa, hmyz. Krok.

50930   Drvoděl Svazek: 6 Strana: 0158
Drvoděl, xylocopa violacea, die Holz- biene. Sl. les. Vz Drvodělka.

50931   Drvodělka Svazek: 6 Strana: 0158
Drvodělka, y, f. = drvoděl. D. široko- nohá, x. latipes; kaferská, x. caffra, die kaffrische Holzbiene; fialová, x. violacea, violettflügelige H., Brm. IV. 256.-257., mo- dravá = fialová. Vz Frč. 172.

50932   Drvodělka Svazek: 8 Strana: 0067
Drvodělka, y, f. = drvoděl, rod včel. Vz Ott, VIII. 55.

50933   Drvohryz Svazek: 1 Strana: 0316
Drvohryz, a, m., lymexylon, hmyz. Krok.

50934   Drvohryz Svazek: 6 Strana: 0158
Drvohryz, brouk. D. lodný, der Werft- käfer, Sl. les., Kk. Br. 245., Šír. II. 60.

50935   Drvokam Svazek: 6 Strana: 0158
Drvokam, u, m., das Steinholz. Sl. les.

50936   Drvokaz Svazek: 1 Strana: 0316
Drvokaz, a, m., Holzbohrer, hmyz. Rostl.

50937   Drvokaz Svazek: 9 Strana: 0046
Drvokaz, a, m., hylastes, brouk. D. čár- kový, černý, hladký, hnědavý, hnědý, malý, široký, temný, zúžený. Vz Klim. 625.

50938   Drvolezka Svazek: 6 Strana: 0158
Drvolezka, y, í. = veverka. U Vys. Mýta. Mš.

50939   Drvolist, u Svazek: 6 Strana: 0158
Drvolist, u, m., xylophyllum, das Blumen- laub. Šm.

50940   Drvoliti Svazek: 7 Strana: 1238
Drvoliti = drobiti. Len tak ju zima d-la Slov. Phl'd. VI. 256.

50941   Drvoměr Svazek: 6 Strana: 0158
Drvoměr, u, m., der Holzmesser.

50942   Drvomil Svazek: 9 Strana: 0046
Drvomil, a, m., ergates, brouk. D. veliký, e. faber. Klim. 636.

50943   Drvonoš Svazek: 1 Strana: 0316
Drvonoš, e, m., Holzträger. Jg.

50944   Drvoplav Svazek: 1 Strana: 0316
Drvoplav, u, m., Holzschwemme.

50945   Drvoplavba Svazek: 6 Strana: 0158
Drvoplavba, y, f., die Holzschwemme.

50946   Drvoplavec Svazek: 1 Strana: 0316
Drvoplavec, yce, m., Holzschwemmer. D.

50947   Drvoplavectví Svazek: 1 Strana: 0316
Drvoplavectví, n., Holzschwemmerei.

50948   Drvopleh Svazek: 9 Strana: 0046
Drvopleh, motýl. Vz Stein. 67., Exl. 90.

50949   Drvoplen Svazek: 1 Strana: 0316
Drvoplen, a, m., cossus, hmyz. Krok.

50950   Drvopleň Svazek: 6 Strana: 0158
Drvopleň, é, m., cossus, motýl. D. ráko- sový, c. arundinis, der Schilfrohrspinner; vrbový, c. ligniperda, der Kopfweidenspinner, Weideubohner; maďalový, c. aesculi, der Rosskastanienspinner, Lindenbohrer; topo- lový = vrbový. Vz Km. 1878. 597., Brm. IV. 415., Schd. II. 517., Kk. Mot. 128., 129., Frč. 179., Šír, Sl. les.

50951   Drvopleň Svazek: 7 Strana: 1238
Drvopleň. Cf. Ott. V. 666. Dryady. Cf. Mách. 124.

50952   Drvopleň Svazek: 8 Strana: 0067
Drvopleň, cossus. Cf. Ott, VIII. 56.

50953   Drvosečný Svazek: 10 Strana: 0060
Drvosečný muž = drvoštěp. Msn. II. 304.

50954   Drvoslam Svazek: 10 Strana: 0060
Drvoslam, u, m. = xylofon. Praha 186.

50955   Drvoslav Svazek: 6 Strana: 0158
Drvoslav, a, m. = kopinník. Vký.

50956   Drvoštěp Svazek: 1 Strana: 0316
Drvoštěp, a, m., vz Dřevosek, Holzhauer; 2. hrubý člověk. Us.

50957   Drvoštěp Svazek: 6 Strana: 0158
Drvoštěp. Tk. II. 389.

50958   Drvoštěpařský Svazek: 6 Strana: 0158
Drvoštěpařský, Holzpalter-. D. pila, mzda. Sl. les.

50959   Drvoštěpný Svazek: 8 Strana: 0067
Drvoštěpný. D. stroj. Z říše vědy a práce II. 9.

50960   Drvotár Svazek: 8 Strana: 0067
Drvotár, a, m. = drevař, dřevorubec. Zvolen.

50961   Drvoteň Svazek: 1 Strana: 0316
Drvoteň, tně, m., na Slov., místo, kde se dříví štípá. Plk.

50962   Drvoteň Svazek: 6 Strana: 0158
Drvoteň, tne, f., Ort zum Holzspalten. Sl. les.

50963   Drvotesec Svazek: 10 Strana: 0060
Drvotesec, sce, m, Loďař d. Msn. Od. 129., 262.

50964   Drvotina Svazek: 8 Strana: 0541
Drvotina, y, f. = chrastí; rozemleté dřevo. Slov. Kal. S. 36.

50965   Drvotoč Svazek: 6 Strana: 0158
Drvotoč, e, m., brouk, der Holzbohrer, Bohrwurm. Lpř.

50966   Drvotočina Svazek: 1 Strana: 0316
Drvotočina, y, f., Wurmmehl. Boč.

50967   Drvotočka Svazek: 1 Strana: 0316
Drvotočka, y, f., xylophaga, hmyz. Krok.

50968   Drvouš Svazek: 6 Strana: 0158
Drvouš, e, m., rapiens, die Raubwespe. Sl. les.

50969   Drvovina Svazek: 1 Strana: 0316
Drvovina, y, f. = dřevovina.

50970   Drvovoz Svazek: 8 Strana: 0067
Drvovoz, a, m. = kdo drva vozí. Štěp- nička,

50971   Drvovrtka Svazek: 1 Strana: 0316
Drvovrtka, y, f., trypoxylon, hmyz. Krok.

50972   Drvožil Svazek: 9 Strana: 0046
Drvožil, a, m., xyletinus, brouk. D. černý. hřebenatý, široštitý. Vz Klim 476.

50973   Drvožravý Svazek: 6 Strana: 0158
Drvožravý. D-ví (hmyzi), xylophaga, siricides, urocerata, die Holzwespen. Nz.

50974   Drý Svazek: 1 Strana: 0316
Drý, ve frasi: Přes drý metati = dáviti se, sich erbrechen. V.

50975   Drya Svazek: 1 Strana: 0316
Drya, e, f., na Mor. drye = slota, psota; trápení. Mám s ním drye. Us., Wetter; Plage.

50976   Drya-s Svazek: 1 Strana: 0316
Drya-s, nta, m., jméno řecké.

50977   Dryáčnice Svazek: 1 Strana: 0316
Dryáčnice, e, f., Quacksalberin. Jg.

50978   Dryáčnice Svazek: 6 Strana: 0158
Dryáčnice, das Schnattermaul. Dch. D. = zlá žena hubou mlátící. To je d., kramářka hadr!; Kdo by s takovou d-cí se hádal? Us.

50979   Dryáčnický Svazek: 1 Strana: 0316
Dryáčnický. Marktschreier-, Plauder-. Jg.

50980   Dryáčnicky Svazek: 10 Strana: 0060
Dryáčnicky podnikavý. Vlč. Lit. II. 2. 24.

50981   Dryáčnický Svazek: 10 Strana: 0060
Dryáčnický. D. skladba. Lit. I. 376.

50982   Dryáčnictví Svazek: 1 Strana: 0316
Dryáčnictví, n. Marktschreierei. D.

50983   Dryáčník Svazek: 1 Strana: 0316
Dryáčník, a, m., kdo dryák dělá n. pro- dává. Theriakskrämer. Vz Dryák. Kom. — D. = špatný lékař, Quacksalber, Kom.; plet- kář, darmotlach, žváč, tlučhuba ješitný a vý- chloubavý. Plauderer. KB. 312.

50984   Dryáčniti Svazek: 6 Strana: 0158
Dryáčniti, quacksalberiseh, marktschreie- risch sich benehmen. Dch.

50985   Dryada Svazek: 1 Strana: 0316
Dryada, y, f, z řec, nymfa lesní, stro- mová. Rk. Waldnymphe.

50986   Dryák Svazek: 6 Strana: 0158
Dryák, das Quacksalbermittel. Vz S. N., Kram. Slov., Mllr. 105.

50987   Dryák Svazek: 9 Strana: 0046
Dryák, rostl., otravná zelina. Mus. ol. II. 14.

50988   Dryák, u Svazek: 1 Strana: 0316
Dryák, u, m., z řec. d-^imó?, #-(>«**-/ i. e. ávtiôoToc, lék proti jedu, proti ukou- snutí n. uštipnutí jedovatých zvířat. Mz. 149. Dryáky léky ve středoveku velmi oblíbené, připravované z rozličných částek rostlinných, na prach utřených a s medem smíšených, jimiž se všecky nemoci léčily. KB. 312. Jako dryák roznášeti (klevety) = klevetati. Ko- runk. — D. = hustá šťáva (povidla z be- zinek). Us.

50989   Dryakev Svazek: 6 Strana: 0158
Dryakev, kve, f. = chrustavec polní, die Skabiose. Slez. Tč.

50990   Dryákový Svazek: 10 Strana: 0060
Dryákový. Lék. B. 205a. (Mš. )

50991   Dryanek Svazek: 6 Strana: 0158
Dryanek, nka, m. D. Pavel. Jir. Ruk. I. 172.

50992   Dryatka Svazek: 1 Strana: 0316
Dryatka, y, f., rostlina, dryas. Krok.

50993   Dryčnosť Svazek: 6 Strana: 0158
Dryčnosť, i, f. = hbitost, čerstvosť. Vz Ryčnosť, Dříčnosť. Mor. Hý.

50994   Dryčný Svazek: 6 Strana: 0158
Dryčný = dřícný, vz toto a Ryčný. Mor. Hý., Krjk., Šd., Vck., Poh. a pov., vyd. Slávia. 18., Brt. D. 208.

50995   Drye Svazek: 1 Strana: 0316
Drye, dryje, e, f., z řec. r^uúc, = trojka, Na kostkách ke hraní. Žíž, ciňk nedá, eš, touš nemá, katr, dryje zaplať. Prov., Jg. (= měšťanům a sedlákům nejvíce jest platiti. Vz Gl. l5., Cink). Nedělej mi drye == kusy, mache keine Flausen. Dělá dryje (domýšlí se o sobě). Bž. Z stněm. drie. Mz. 148.

50996   Dryf Svazek: 8 Strana: 0067
Dryf, gt. pl. slova drva. List, fil. 1894. 77.

50997   Dryhubka, y Svazek: 1 Strana: 0316
Dryhubka, y, dryhubice, e, f., síť na ptáky, má na prostřední stěně oka malá a na obou pobočních stěnách oka veliká; až 20 loket dlouhá. Sp.

50998   Drycha Svazek: 6 Strana: 0158
Drycha, vz Dremľa.

50999   Drychmat Svazek: 8 Strana: 0067
Drychmat = spáti, Ve šviháčině. Brt. D. II. 521.

51000   Drychna Svazek: 8 Strana: 0541
Drychna, y, f. = spánek (žertem). Slov. Zátur.