435001   Žorny Svazek: 7 Strana: 1401
Žorny, pl, f. = račí oči. U Počátek. Jndr.

435002   Ž1ôš Svazek: 8 Strana: 0529
Ž1ôš = žlôč, č v š. Chvalkovice. Brt. D. II. 73.

435003   Žoša Svazek: 5 Strana: 0873
Žoša, dle Káča, vz Žofa. Na Slov. Dbš.

435004   Žoška Svazek: 5 Strana: 0873
Žoška, y, f., vz Žofa. Na Slov. Dbš.

435005   Žoudati Svazek: 8 Strana: 0530
Žoudati v. žádati. Doudl. Kts. 7.

435006   Žoudr Svazek: 5 Strana: 0873
Žoudr, u, m. = žoldr, výsedek, žúdro. U Uh. Hrad. Tč.

435007   Žoudro Svazek: 5 Strana: 0873
Žoudro, a, n. = kůlna na trakaře a po- dobné náčiní. Cf. Žoudr.

435008   Žouhati Svazek: 5 Strana: 0873
Žouhati = pojídati. — co jak. Naše máma pomaličku něco žouhá. V Kunv. Msk.

435009   Žounek Svazek: 5 Strana: 0873
Žounek, vz Žhoun.

435010   Žour Svazek: 5 Strana: 0873
Žour, u, m. = kyselo, ein saurer Mehlbrei. Jest to kyselo jako ž. Us. na Mor.

435011   Žour Svazek: 7 Strana: 1179
Žour. Cf. Mkl. Etym. 413. 6., Žúr.

435012   Žour Svazek: 10 Strana: 0682
Žour. Také v Čech.

435013   Žourov Svazek: 5 Strana: 0873
Žourov, a, m., byl les u Nezamyslic. Bkř.

435014   Žouřit se Svazek: 8 Strana: 0530
Žouřit se = vaditi se. Záp. Mor. Brt. D. II.431.

435015   Žouti Svazek: 5 Strana: 0873
Žouti, žuji, ul, ut, utí, žúvati = žvýkati, kauen. — co: tabák. Na Ostrav. Tč.

435016   Žouti Svazek: 7 Strana: 1179
Žouti v dialektech. Vz List. fil. 1892. 126.

435017   Žouti Svazek: 10 Strana: 0550
Žouti. Kto sa duje, nech sa žuje (marný hněv bez moci). Mus. slov. VII. 43.

435018   Žoužal Svazek: 8 Strana: 0530
Žoužal, gt. žoužele = hadi. U Svojanova. NZ. V. 563. Cf. Žúžal.

435019   Žoužala Svazek: 7 Strana: 1179
Žoužala, y, f., cf. Žížala.

435020   Žoužati Svazek: 8 Strana: 0530
Žoužati = zvuk žžž vydávati. Kotk. 73.

435021   Žoužel Svazek: 5 Strana: 0873
Žoužel = žážel. Na Mor. Knrz.

435022   Žova Svazek: 5 Strana: 0873
Žova, y, f., nadávka na Slov. Vz Žogon. Žova skrčená a hlúpa. Dbš. Obyč. 45., Mt. S. I. 117.

435023   Žovtý Svazek: 5 Strana: 0873
Žovtý = žlutý. Na Slov. A muj mily ore na vysokej hure, jeho žovte vlasky viter preduvuje. Sl. spv. V. 192. Žóžel = žúžel. Na Hané. Bkř. Žr, kořen: žrec, žertva, požár, žráti, žravý. Bž. 32., 184.

435024   Žr Svazek: 5 Strana: 0873
Žr. Touto skupeninou počíná se jen žřídlo, nyní více zřídlo. Místo žř objevuje se také hř (gř); hřídlo (žřídlo, zřídlo), hřebec (na Slov. žrebec). Ht.

435025   Žráce Svazek: 10 Strana: 0550
Žráce, e, n., stažené ze: žrádelce. Baw. E. v. 230.

435026   Žráctvo Svazek: 7 Strana: 1179
Žráctvo, a, n., Frass, m. Slov. Čkžk. 1. 19.

435027   Žráč Svazek: 5 Strana: 0873
Žráč, e, m. = hltač, lakotný, hltavý, der Fresser, Fresswanst. — Ž. = piják, der Säufer. V. Hráč a marnotratný ž. bývá svého jmění (statku) dráč. Prov. Jg. Velký ž. velký práč. Lb. Pil by tkáč, nemá zač, prepil si brdo, chodí si hrdo, prepil si podnože, už robiť nemuože, či je žráč. Koll. Zp. I. 351. Starý ž. Vz Opilým Aj člověk ž. a piják vína, totiž opilec; Žráči slúžie tomu bohu Bél. Hus I. 237., 385.

435028   Žráč Svazek: 7 Strana: 1179
Žráč, gulio. Pršp. 42.

435029   Žráč Svazek: 9 Strana: 0422
Žráč. Nechcem, nebudem, ponížene ďa- kujem; na misu mi dajte, v hrnci mi ne chajte, aj s vami pôjdem (jesť = jísti). Mus. slov. H. 99.

435030   Žráč Svazek: 10 Strana: 0550
Žráč, e, m. = žrout. Jestli tento svět vám za buoh a žráč břicha vašeho. Chč. S I. 10b.

435031   Žráčik a Svazek: 7 Strana: 1179
Žráčik a, m. = žráček, žroutek. Slov. Nár. nov. IV. 43.

435032   Žračka Svazek: 5 Strana: 0873
Žračka, y, f., die Fresserin, Trinkerin. Bern.

435033   Žráčký Svazek: 5 Strana: 0873
Žráčký, Fresser-, Trinker-. Bern. Ž. spo- lečnost

435034   Žráčkyňa Svazek: 5 Strana: 0874
Žráčkyňa, ě, f. = žráčka. Slov. Bern.

435035   Žráčnosť, i Svazek: 5 Strana: 0874
Žráčnosť, i, f. = žravosť. Slov. Bern.

435036   Žráčný Svazek: 5 Strana: 0874
Žráčný = žravý. Slov. Bern.

435037   Žráčství Svazek: 5 Strana: 0874
Žráčství, n. = žravosť. Slov. Bern.

435038   Žrádlo Svazek: 5 Strana: 0874
Žrádlo, a, n. = co se žere, der Frass, das Gefräss. Ž. dobytku dáti. Us. Ž-dlem se přeplniti. V. Žádosť ž-a. Jel. Ptačí ž. — Ž. = žrání, das Fressen, die Fresserei. Statek svůj ž-em, pitím a hrou promrhati. V. V ž. a chlipnosť se vydávají. BR. II. 838.

435039   Žrádlo Svazek: 7 Strana: 1179
Žrádlo Cf. Mkl. Etym 63. a — Ž. = břicho, žaludek. Kopnu tě do žrádla. U N. Kdýně Rgl.

435040   Žralec Svazek: 5 Strana: 0874
Žralec, lce, m. = žravec.

435041   Žralík Svazek: 5 Strana: 0874
Žralík, a, n., os. jm. Ž. Mart. Tk. V. 142.

435042   Žralivosť Svazek: 5 Strana: 0874
Žralivosť, i, f. = obžernosť, der Frass, die Völlerei.

435043   Žraloče Svazek: 5 Strana: 0874
Žraloče, ete, n., ein junger Haifisch. Us.

435044   Žraločí Svazek: 5 Strana: 0874
Žraločí, Haifisch-.

435045   Žraločice Svazek: 5 Strana: 0874
Žraločice, e, f., das Weibchen des Hai- fisches. Světz. I. 408.

435046   Žralok Svazek: 5 Strana: 0874
Žralok, a, m., der Haifisch. Ž. ostnatý, hladký, psí, lidožravý, obecný. Vz více v S. N. Ž-ci, squalini. A) Ž-ci praví, squalidae, die Haifische, mají dlouhé kuželovité tělo s ocasní ploutví různolaločnou; ploutve prsní jsou svislé. a) Mačky, scyllidae. Vz Mačka. b) Žralouni, carcharidae. Žralok lidožravý, carcharias melanopterus a kladi- voun, sphyrna malleus. c) Hladkouni. Vz Hladkoun. d) Obrouni. Vz Obroun. e) Šedouni. Vz Šedoun. f) Ostrouni. Vz Ostroun. g) Or- louni. Vz Orloun. — B) Rýnoci, rajidae, die Rochen. Vz Rejnok. Cf. Frč. 302., 313., Schd. II. 492., S. N. Na palube potoky, pod ňou málo vzduchu, chlap na chlapa vtisnntý jak v žraloka bruchu. Vaj. Tat. a mor. 81. Král Otto III, tento ž. Bodriců. Koll. III. 182. Cf. Žravec.

435047   Žralok Svazek: 7 Strana: 1179
Žralok. Cf. Hlb. II XXXVI., Kram. Slov.

435048   Žralokovitý Svazek: 7 Strana: 1179
Žralokovitý, haifischartig. Ž. ryba NA. V. 630.

435049   Žraloun Svazek: 5 Strana: 0874
Žraloun, a, m., vz Žralok.

435050   Žrání Svazek: 5 Strana: 0874
Žrání, n., das Fressen. V. Po ž. choditi; na ž. jíti. Ros. — Kom. — Ž., na Mor. = žření, das Grimmen. Ž. v střevích. Reš., Sych. Ten kůň má ž. Bkř.

435051   Žranice Svazek: 5 Strana: 0874
Žranice, e, f. = žrání, die Fresserei, das Gefrässe. — Ž. = hody, kvas, die Fresserei, die Mahlzeit. Byla tam včera ž. Us.

435052   Žranisko Svazek: 7 Strana: 1179
Žranisko, a, žraniště, ě, n., Frassort, m. Sl. les.

435053   Žránka Svazek: 5 Strana: 0874
Žránka, y, f. = žrání, hryzení. Slov. Let. Mt. S. X. 1. 46.

435054   Žráti Svazek: 5 Strana: 0874
Žráti, žeru, žéřeš, žířeš (obecně žereš), žerou, žer, žera (ouc), žral, án, ání, sup. žrat; žírati (ve složených); žrávati = ne- mravně, lakomě jísti, hltati, fressen; nemírně jísti a píti, schlemmen, fressen und saufen; tráviti, ničiti, hubiti, fressen, zehren; leptati, ätzen, beissen, fressen; se = kousati se, sich beissen; tratiti se, sich zehren; hrýzti se, sich grämen; vaditi se, zanken, einander beissen; ž. se o papíře, fliessen. Jg — abs. Žereš, lebo ni (o dobytku)! Slez. Šd. Žere nežera (když dobytek dlouho žere). Mor. Šd. Dali jim žrát. Us., Sb. sl. ps. I. 171. Poďte žrát všeliké zvěři lesové. Pror. Is. 56. 9. Máme železné hříbě v kamenném chlívě, třikrát za den řehce a žrát se mu nechce (zvon ve zvonici). Mor. Šd. Březnový sníh žere, dubnový hnojí. Slez. Šd. — co, se. Trávu bys žral, ale táhnút sa ti nechce; Šel pes přes voves, povídal, že by žral samú syrovátku. Slez. Šd. Když chce kůň tvůj trávu žhráti. Slez. ps. Tam palisády žere oheň. Sldk. 131. Se vespolek proti sobě bouřili a žrali. BR. II. 106. b. Žere vojnu (dbá na vlas vojenských předpisů). Us. u Olom. Sd. Ten žere knihy, karty (leží v nich). Kf. Koníček nechce žrát travěnky, že je od falešné panenky. Brt. P. 135. Ne- narodilo sa a žere oves (pytel). Mt. S. I. 139. Ktož ten kúsek žéře. Hug. 31. Oheň žéře zemju. Ž. wit. Deut. 22. Myš i jiné věci žéře. Rd. zv. Rez železo žere (ničí). D. On vína nepije, on je žére. Us. Psi se žerou (kousají). Ros. Ten papír se žere (proskakuje). Ros. — se nad čím: nad cizím štěstím (hrýzti se, smutným býti). V. — se s kým {hádati se, hrýzti se). Rk. (Ty sekty) se spolu žrávaly. V. — co, se kde. Ž. se na mysli. V. Víno se v sudě hrubě žere (tratí se). Ros. On se ve vnitřku žere. Us. Vck. Nežby ja měla byť Turkovi nevěstú, rači nech mňa v mori drobné ryby žerú. Sl. spv. 157. — čím. Ž. se hněvem, hořem. Us. Tu črt črta hněvem bude ž. Výb. II. 34. Hledí hubú a bude ňú žrát (o zevlech). U Uh. Hrad. Tč. — co komu. Ej nežerte mu hlavěnku, co mně lúbala huběnku. Sš. P. 92. Tomu nadarmo vši hlavu nežerou (o chytrém). U Litovle. Kčr. —jak. Myš sýr krádeží žere. Us. Ž. na fatku (na cizí útraty). Sych. Hrubě ž. (příliš píti). Žere, jako by na vítr házel (hltavé). U Žamb. Kf. Žereš jako kráva. Slez. Šd. Žere, jak by letěl (spěšně). U Poličky. Sn. A to teľa žere veľa. Dbš. Obyč. 170. Tak žral, div se neschvátil, mój koník plavý. Koll. Zp. I. 171. Kerá kráva pomaly žere (hodně ryčí), ta též málo mléka dává. Slez. Šd. Kohútovi to nebylo na vďaku, že husy žrú po plnom zobáku, kury jeho na kraju len po zrncu zobkajú. Zbr. Baj. (dod. 49.). Červ svědomí jejich neumře, ale je věčně ž. bude. BR. II. 582. a. Zjevně Bohu danú almužnu žerú; A bude ž. maso vaše jako oheň. Hus I. 123., II. 19. — odkud. Koně naše musejú zo zlatých jasiel žráť. Zbr. Lžd. 172. Z válova žerie statek (dobytek) aj svine. Nad válovom býva rebrina, za ktorú sa kladie krm (píce) a odtial si ju statok vyťahuje. Zátur. Mostiny, pomostiny sú podlaha v stajni. Jasle zovú v Liptove to z dosek sbité, z čeho žerú ovce. Zátur. Nechce ž. z mojej ruky ovsa. Koll. Zp. I. 171. — kdy. Ces (přes) noc v krčme žerie, ráno mňa tantuší. Koll. Zp. I. 11. Statku (dobytku) nedává se ž. až po službách božích. Brt. L. N. II. 32. — se kam. Zda hříšné není poshověť tomu raku, by se žral vždy dál v náš blahobyt? Shakesp.

435055   Žráti Svazek: 7 Strana: 1179
Žráti. Cf. Mkl. Etym. 63. a., Šf. III. 546. Ž. v dialektech. Vz List. fil. 1892. 373. — co. To nás nežere (o to se nestaráme). Herm). Zák. 37. To mne žere (souží). Us. Brnt. Aby neměl co ž. Us. Tkč. Chto sce (chce) dobre spat, nesmie mnoho ž. Slov. Rr. Sb. Jak ťa má cudzá veš ž., môže ťa račej vlasná. Ib.— jak. Žere, jak by rúbal. Mor. Šd. Od spodku sa dere, od vrchu ho vši žerú. Slov. Rr. Sb. Žerú se jak psi při zdechlině. VSlz. 1. 235.

435056   Žráti Svazek: 8 Strana: 0530
Žráti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 80. O tva- rech žeru, žéřeš, žieřeš atd. cf. Gb. H. ml. I. 144.

435057   Žráti Svazek: 9 Strana: 0422
Žráti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 380. — se čím: hořem. Chč. S. L 218. - se s kým = «e práti. Nežer sa s pány, ani se psy. Mus. slov. L 55. — odkud. Už žere z ruky (zkrotl). Mus. slov. III. 36.

435058   Žravě Svazek: 9 Strana: 0422
Žravě něco chrupati (rozkusovati). Kuč. 24.

435059   Žravec Svazek: 5 Strana: 0874
Žravec, vce, m. = žralok. Světoz.

435060   Žravka Svazek: 10 Strana: 0550
Žravka, y, f. Kôň má žravku (nemôže močiť). Mus. slov. VII. 54.

435061   Žravoch Svazek: 5 Strana: 0874
Žravoch, a, m., der Vielfrass. Rk.

435062   Žravochtivý Svazek: 5 Strana: 0874
Žravochtivý, fressgierig. Rk.

435063   Žravosť Svazek: 5 Strana: 0874
Žravosť, i, f., die Gefrässigkeit, polyfagia. — Ž. v břiše = žření, das Bauchgrimmen. Byl. Žravý = lakotný, hltavý, gefrässig. V. Ž. ptactvo. BR. II. 45. b. Přichází žravá (polední) hodina. U Žamb. Dbv. — Ž. = kousavý, štípavý, hryzavý, leptavý, ätzend, beissend. Ž. kámen, prášek, voda, D., vřed. Kom. — Ž. = mořivý, verzehrend, fressend. Ž. mor. Hlas. III. 224.

435064   Žravosť Svazek: 10 Strana: 0550
Žravosť, sr. Hladovosť.

435065   -žravý Svazek: 5 Strana: 0875
-žravý. Hmyzožravý, masožravý atd.

435066   Žravý Svazek: 7 Strana: 1179
Žravý. Cf. Mkl. Etym. 63. a.

435067   Žrď Svazek: 5 Strana: 0875
Žrď, i, f. = žerď. Vz Žerď. Pass., Alx., BO., Sldk., Phld.

435068   Žrď Svazek: 7 Strana: 1179
Žrď, i, f , artal, zastr. Pršp. 24. 80.

435069   Žrď Svazek: 8 Strana: 0530
Žrď = žerď, strč. Gb. H. ml. I. 65. Na Slov. Pastr. L. 85. V Brněn. žrď v. žerďa. Brt.

435070   Žŕd'ka Svazek: 8 Strana: 0530
Žŕd'ka, y, f. = malá žrď, žerď, bidlo. Pe- riny visely na tenkej žŕd'ke. Phľd. 1894. 103.

435071   Žrďka Svazek: 9 Strana: 0422
Žrďka, y, f. = čásť cepu, která se drží v ruce. Mus. slov. II. 9.

435072   Žŕdočka Svazek: 7 Strana: 1179
Žŕdočka, y, f. = žerdka. Zástava na ž-čke Slov. Čkžk. VIII. 44. Žrebec. Cf. Mkl. Etym. 410. a.

435073   Žreb Svazek: 5 Strana: 0875
Žreb, u, m. = hřeb. Slov. Šd.

435074   Žreb Svazek: 8 Strana: 0530
Žreb, u, m. = hřebí, los. Cf. Gb. H. ml. I. 518., Phľd. 1895. 38.

435075   Žréba Svazek: 5 Strana: 0875
Žréba, ata, n = hříbě. Bern.

435076   Žrebací Svazek: 5 Strana: 0875
Žrebací = hříběcí. Slov. Bern.

435077   Žrebánie Svazek: 5 Strana: 0875
Žrebánie, n. = losování, die Losung. Cf. Hřeb.

435078   Žrebátko Svazek: 5 Strana: 0875
Žrebátko, a, n. = hříbátko. Slov.

435079   Žrebček Svazek: 5 Strana: 0875
Žrebček, ečka, m. = hřebeček. Slov.

435080   Žrebec Svazek: 5 Strana: 0875
Žrebec, bce, m. = hřebec. Na Slov. Vz Hřebec.

435081   Žrebí Svazek: 5 Strana: 0875
Žrebí, n. = hřebí. Vký.

435082   Žrebiar Svazek: 7 Strana: 1179
Žrebiar, a, m. = koňař, koňský pastýř, Pferdehirt. m. Slov. Šd., Sokl. I. 80.

435083   Žrebica Svazek: 5 Strana: 0875
Žrebica, e, f. = hřebice, das Mutterfällen. Slov.

435084   Žrebík Svazek: 10 Strana: 0550
Žrebík, u, m. Aby ťahali i ž-ky (losy), ktoří pójdu proti Srbom. Slov. Sbor. čes. 19. Sr. Žrebí.

435085   Žrebiti sa Svazek: 5 Strana: 0875
Žrebiti sa = hřebiti se. Slov. Šd.

435086   Žrebný Svazek: 5 Strana: 0875
Žrebný = hřebný. Slov.

435087   Žrebohra Svazek: 8 Strana: 0530
Žrebohra. Ž-hru usporádati. Phľd. 1894. 450. Cf. Žreb.

435088   Žrebometač Svazek: 5 Strana: 0875
Žrebometač, e, m. = hřebometač, der Loswerter. Vký.

435089   Žrebový Svazek: 7 Strana: 1179
Žrebový, Loos-. Cf. Žreb. Phl'd. VI. 173.

435090   Žrec Svazek: 5 Strana: 0875
Žrec, e, m. = obětující kněz u starých Slovanův, Der Opferpriester. Krok, Rk. Drevan, ž. Perúnov. Zbr. Hry 219. Pri chrámoch pohanských prebývali aj kňazia alebo žreci, čo tie žertvy prijímali a pálili, sviatky usporadovali, chorých liečili, veštili, aj sudili a rozepre pokonávali. Dbš. Pm. 7. Jej ozdobný rezbou metaným chrám spálili ohňom, krem toho aj zešlého vekom Česti- slava žerca (žrece). Hol. 245.

435091   Žrenie Svazek: 8 Strana: 0530
Žrenie. Hojení ho na Slov. Phľd. XII. 569.

435092   Žrenivo Svazek: 5 Strana: 0875
Žrenivo, a, n. = žrádlo, das Futter. Slov. Na bahnách ž. hľadajú. Hdž. Čít. 176. Pro živočichy domáce je krm, žír, žrádlo, žre- nivo. Hdž. Šlb. 86.

435093   Žreť Svazek: 5 Strana: 0875
Žreť = žráti. Slov. Lvica miesto mäsa ovocie ž. chcela; Opica ovocie posiaľ sama žrela. Zátur. — Hrbň.

435094   Žreť Svazek: 9 Strana: 0422
Žreť = žertvovati, opfern. Sbor. slov. I. 60.

435095   Žretc Svazek: 5 Strana: 0875
Žretc = žrec. Kňazi a žretci; Tak povstaly zvláštne sbory žretcov. Slov. č. Čt. II. 389.

435096   Žrev Svazek: 10 Strana: 0550
Žrev =? Síra jest jako ž. duchovní, z níž plodí se duch a podstata takového těla lé- kařského. Zach. Test. 52.

435097   Žríbä Svazek: 5 Strana: 0875
Žríbä (žriebä) = žréba. Slov. Pásla sa tam dakde na doline pri jazere kobyla aj so žriebätorn. Dbš. Sl. pov. VIII. 14.

435098   Žríbätko Svazek: 5 Strana: 0875
Žríbätko, a, n. = hříbátko. Slov. Videli ž. pásť sa po ohrádku. Zátur.

435099   Žriebä Svazek: 9 Strana: 0422
Žriebä = žríbä. Zát. Př. 295b.

435100   Žrielo Svazek: 7 Strana: 1179
Žrielo, a, n. = zřídlo ve skále. Slov. Šb. D. 74.

435101   Žrielo Svazek: 8 Strana: 0530
Žrielo m. zřídlo, d odsuto. Gb. H. ml. L 410., Pastr. L. 147.

435102   Žrílo Svazek: 5 Strana: 0875
Žrílo, a, n. = žřídlo. Slov. Ó, kto vy- stihne jeho lásky žriela! Phld. III. 1. 42. Žriela sú podzemné žleby, voláme je aj žily, kadiaľ voda rulí; Kde sú žriela otvorené, tam voda vyviera. Hdž. Čít. 157.

435103   Žrivý Svazek: 5 Strana: 0875
Žrivý, fressend. Slov. Ssk.

435104   Žrn u Svazek: 7 Strana: 1179
Žrn u, m. = žrna. Prázdny budú ženy, ježto v žrneck melí. Eccl. 12. 3 Žrout. Cf. Mkl. Etym. 63. a.

435105   Žrna Svazek: 5 Strana: 0875
Žrna, y, f. = žernov, větší mlýnek, jejž mají na mor. Valašsku. Do koše nahoře připevněného sype se obilí, jež padá na kámen (žernov) a dosti jemná mouka sype se boční dřevěnou rourou do měchu (pytle). Do pohybu přivádí se žrna pakou, jež při- pevněna jest železným klikatým prutem dole pod kamenem. Páka má na konci dvě šla- padla dřevěná, na něž dva lidé našlapují a žrnu takto do pohybu přivádějí. Z ručního mlýnku mouka je hrubší. Vck. Vz Žrno.

435106   Žrno Svazek: 5 Strana: 0875
Žrno, a, n. = žrna. Na mor. Val. Vck. Ženy, ješto v žrnech melí. BO.

435107   Žrnov Svazek: 5 Strana: 0875
Žrnov, u, m. = žernov. Vz Žernov.

435108   Žrnov Svazek: 8 Strana: 0530
Žrnov. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 61.

435109   Žrnovec Svazek: 10 Strana: 0550
Žrnovec, vce, m., mola. Ž. zubóv lvových. Pat. Jer. 46. 12.

435110   Žrnovica Svazek: 9 Strana: 0422
Žrnovica, e, f. = hůlka při žrnách, kterou točí. Mus. ol. 1898. 121.

435111   Žrnovka Svazek: 8 Strana: 0531
Žrnovka, y, f. = jarok i dolina pri Mi- šútoch vo Zvolene. Phľd. XII. 177.

435112   Žrnovný Svazek: 5 Strana: 0875
Žrnovný, molaris, Mühl-. Ž. kámen. ZN.

435113   Žrnový Svazek: 5 Strana: 0875
Žrnový = žernový. Vz toto.

435114   Žrom Svazek: 5 Strana: 0875
Žrom, a, m., batrachopus, ryba. Krok I. d. 106.

435115   Žrom Svazek: 9 Strana: 0422
Žrom, a, m. Ž. obecný, lophius piscator, Froschfisch, Seeteufel, ryba. Mus. 1849. IV. 64.

435116   Žrout Svazek: 5 Strana: 0875
Žrout (zastr. žrút), a, m. = žráč, der Fresser, Vielfrass. V. Daremný chleba ž. Us. Ž. žráním a slopáním do sebe chlemce. Kom. Jestli pak se ten ž. jednou do syta nají? Sych. Smiluje se nad miskou ako kocúr nad myškou (o žroutu). Mt. S. Stran přísloví vz ještě: Břicho, Cvik, Čert, Dno, Hlad, Hltati, Jísti, Léto, Mlatec, Moucha, Oko, Pec, Pes, Snísti, Střevo, Vlčí, Vlk, Zub. — Nenasycený ž. peněz. Cyr.

435117   Žrout Svazek: 9 Strana: 0422
Žrout. Nazývky a nadávky: bachor, bachra, bachračka, bruchopasník, koťoch, nenadžganec, nenásytník, nenažranec, ne- syta, obžero, pažravec, paškrabpavnička, potrimiska, vlkolak, žráč, žrút; adj.: ne- dožerný, pôjestný, popratný. Zát. Př. 73b.

435118   Žrout Svazek: 10 Strana: 0550
Žrout, u, m., rostl. Vz Pryskyřník zde.

435119   Žroutnosť Svazek: 5 Strana: 0875
Žroutnosť, i, f. = žravosť, die Gefrässig- keit. Nesmírné velikosti, tlustosti a ž-sti. Ms. (Č.) Vz Žrútnosť.

435120   Žroutný Svazek: 5 Strana: 0875
Žroutný = žravý, gefrässig. Ž. dobytče. Na Mor. Vz Žrútný.

435121   Žroutství Svazek: 5 Strana: 0875
Žroutství, n. = lakota, die Gefrässigkeit. V.

435122   Žroutství Svazek: 9 Strana: 0422
Žroutství, n. Vz Žrout, Zát. Př. 72., VI. 430., VI. odst. 14.

435123   Žrtva Svazek: 5 Strana: 0875
Žrtva, vz Žertva.

435124   Žrtviště Svazek: 5 Strana: 0875
Žrtviště, ě, n. = oltář na oběť, der Opfer- altar. Ehr. 38.

435125   Žrút Svazek: 5 Strana: 0875
Žrút, a, m. = žrout. Slov. Bern., Šd. Ž. pažravý (= žravý). Dbš. Obyč. 45.

435126   Žruta Svazek: 10 Strana: 0550
Žruta, y, m. = žrout. Roje těch žrut (o myších). Koll. II. 48., Sbor. čes. 275.

435127   Žrútnosť Svazek: 5 Strana: 0875
Žrútnosť, i, f. = žroutnosť. U Skuhrova. Dhn.

435128   Žrútný Svazek: 5 Strana: 0875
Žrútný = žroutný. Naše sviňka je žrútná. Mor. Knrz., Ktk. Také u Humpolce. Krjk. Kráva jako válec, bujná, žrútná. Sk. Z naš. lid. 34.

435129   Žrutný Svazek: 7 Strana: 1179
Žrutný = chutný. Ž. tráva. U Modle- tína. Neud.

435130   Žrútstvo Svazek: 8 Strana: 0531
Žrútstvo, a, n. = žroutství. Phl'd. 1892. 617.

435131   Žřec Svazek: 7 Strana: 1179
Žřec, gt. žerce. Cf. Švec, Hřec (herce). Krok 1888. 129. Cf. Kram. Slov, Phľd. II. 24.

435132   Žření Svazek: 5 Strana: 0875
Žření, n. = hryzení, na Mor. žrání = bolesť, das Kneipen, Grimmen, Bauchgrimmen, die Kolik. Ž. jest útrpnosť křečná střev. Ja. Střevní ž.; ž. střev ho napadlo; žření v střevách. V. Ž. břicha. Cyr. Ošlejchová voda jest dobrá proti ž. v životě. Čern. Koprník ukrocuje ž. Byl. Nebudeš mať žrenie (říkají tomu, kdo ku př. na uhlíku v jedle sa uráža). Slov. Zátur. Víno nové koliku a ž. vzbuzuje. Jir. Ves. čt. 378. Ž. v žaludku. BN.

435133   Žříbě Svazek: 5 Strana: 0875
Žříbě = hříbě, das Füllen. Slov. Koll. Čít. 33.

435134   Žříbě Svazek: 7 Strana: 1179
Žříbě. Cf. Mkl. Etym. 410. a.

435135   Žřídlo Svazek: 5 Strana: 0875
Žřídlo (na Slov. žriedlo), a, n. = zřídlo, pramen, die Quelle, der Brudel. Puch., Kram. Zo žriedel vrie voda bystrá. Slav. 34. Peknoty tvoje vzlietnu do svetov, kde žriedla sú blaženstva krás. Sldk. 301. Druhové ho hnaď k žrídlu nesú. Hol. 21. — Ž. = šíje u sklepa, der Kellereingang; ústí žlabu, kde voda na kolo padá. Slov. Plk.

435136   Žřieti Svazek: 9 Strana: 0422
Žřieti, žru; stejného kořene jako žráti. Vz Gb. H. ml. III. 2. 199., Žříti.

435137   Žříti Svazek: 5 Strana: 0875
Žříti (žřieti), strb. žr?ti, žru, žřeš, žře, žra, žřěl, žřěv, žřěn, deglutire devorare, po- hltiti. Vz Listy filol. 1888. 139. Novotvar: požřiti, pozříti, pozhříti. Vz toto.

435138   Žříti Svazek: 7 Strana: 1179
Žříti. Cf. Mkl. Etym. 63. a. Zastr. a roz- dílné od žráti. Vz Gb. Ml. I. 154. V dia- lektech, vz List. fil. 1892. 123.

435139   Žs Svazek: 5 Strana: 0875
Žs. Bozký m. božský, prazký m. pražský, jako český m. češský, řecký m. řečský. Ht. Zv. 103.

435140   Žs Svazek: 7 Strana: 1179
Žs u výslovnosti splývá v s: proboství. Dol. List. fil. 1891. 440.

435141   žs Svazek: 8 Strana: 0531
žs mění se někdy v s: bosky a božský, mnoství a množství, muský a mužský. Gb. H. ml. I. 516., Dšk. Jihč. L 43.

435142   žs Svazek: 9 Strana: 0422
žs mění se v s: praský. XV. stol. Vz Mšín 8.

435143   Žsk Svazek: 8 Strana: 0531
Žsk se mění v žck: božský — božcký. Gb. H. ml. I. 480. Mimo to se mění jako sk: bož- ský, božští. Ib. 448.

435144   Žš Svazek: 5 Strana: 0875
Žš. Místo skupeniny žš slyšeti u lidu jen š: dražší — draší. Kts.

435145   Žš Svazek: 7 Strana: 1179
Žš. Bliší m. bližší. List. fil. 1891. 52.

435146   žš Svazek: 8 Strana: 0531
žš splývá v Chromečsku (v komp.) v š: nižší — niši. List. fil. 1894. 278.

435147   Žubiti Svazek: 5 Strana: 0876
Žubiti, vz Zábsti.

435148   Žuboriť Svazek: 5 Strana: 0876
Žuboriť, il, ení = šustěti? plätschern? Slov. Jak sladko dáždik žuborí. Syt. táb.

435149   Žubrienka Svazek: 5 Strana: 0876
Žubrienka, y, f. = žibrienka. Slov.

435150   Žubrienka Svazek: 10 Strana: 0550
Žubrienka, y, f. = pulec Podievné myšlienky pletú se tam (pod jeho šticú), hmyria ani laškovné ž-ky. Slov. Phld. XXII. 41.

435151   Žubrikování Svazek: 7 Strana: 1179
Žubrikování, n. = vyšívání. Slov.

435152   Žubrovati Svazek: 5 Strana: 0876
Žubrovati = žejbrovati. Slov. — Ž. = žráti, žvýkati. U Příbora. Mtl. Kůň žubruje oves (když to hodně křupe). Mor. Brt. D. 304. — Ž. = brblati, odmlouvati. Co pořád žubruješ? Ib.

435153   Žubrovati Svazek: 7 Strana: 1179
Žubrovati = žébrovati (dod.).

435154   Žubř Svazek: 5 Strana: 0876
Žubř, e, m. = řebřík, die Leiter. V prus. Mor. Zkl.

435155   Žuć Svazek: 9 Strana: 0422
Žuć = žvýkati. Slez. Lor. 81.

435156   Žuč Svazek: 7 Strana: 1179
Žuč, i, f. = žluč. Slov. Rr. Sb.

435157   Žudec Svazek: 5 Strana: 0876
Žudec, dce, m., der Trap, hornina. Krok.

435158   Žudla Svazek: 5 Strana: 0876
Žudla, y, m., os. jm. Šd.

435159   Žudlati Svazek: 8 Strana: 0531
Žudlati = šudlati, Kotk. 73.

435160   Žudľiti Svazek: 8 Strana: 0531
Žudľiti. Požudľi tu skľénku kopřivama a dobře vypláchni. Než já to požudľím! praví bezzubý. Zlín. Brt. D. II. 431.

435161   Žudlo Svazek: 7 Strana: 1179
Žudlo, a, n., Boden, m. Lužicky. Ošť.

435162   Žúdr Svazek: 5 Strana: 0876
Žúdr, u, m. = žoldr, žoudr, žúdro, vý- sedek, předsíňka u dveří do domu, výstupek, žebračka, kde bývají i stolice a stůl a kde se i jídá. Vz Žoldr, Výsedek. Na Mor. Mřk., Tč., Brt, Ktk., Včř., Vck., Šd. Pozoroval ho ze žúdra. Mor. Kde čistý ž., tam dobrá hospodyně. Hrb. Včera o klekání seděli sme v žúdře. Džl. Také na Slov. Sak. — Ž. = ulička mezi zahradami, ein Gasschen zwischen Garten. V již. Mor. Hrb. — Ž. u ženských, když šatkou s hlavy zastírají si tvář jako kukli, aby neočadly. Udělej si žúdr, abys neočadla. Mor. Šd.

435163   Žudr Svazek: 7 Strana: 1179
Žudr ze Söller, Sölder, nizozem. zolder, a to ze solarium, slunná strana domu. Cf. NZ. II. 386.

435164   Žúdr Svazek: 8 Strana: 0531
Žúdr (žudr o, žundr, žumdr) = krytá síň dosti prostranná, jíž se vcházelo ke dveřům domovním, o hliněné podlaze; jinde = obyč. výklenek přede dveřmi, kterýž sluje také vý- stupek, kaplička, žebračka (slov.). Brt. D. II. 435.

435165   Žúdro Svazek: 5 Strana: 0876
Žúdro, a, n. = žúdr. Na Mor. Neor.

435166   Žudřík Svazek: 8 Strana: 0531
Žudřík, u, m. Šátek pod bradu zavázaný slove v Kloboucku kukla, v Kobylí kukuč, v Čejkovicích ž. Brt. D. II. 466.

435167   Žufa Svazek: 5 Strana: 0876
Žufa, žufka, y, f., v Brezne zvára, je isté jedlo z kyslého mlieka (ze sedlého mlieka, z kyšky) múkou zatrepané. Slov. Zátur., Hdž. Čít. XIV. Vz Žufeň.

435168   Žufák Svazek: 5 Strana: 0876
Žufák, u, m. = istý druh kameňa. Hdž. Ślb. 9. Toto je kameň žufák, plochý, tľapkavý, hlinastý na dlážky súci, ale nie trváci. Hdž. Čít. 205.

435169   Žufák Svazek: 9 Strana: 0422
Žufák, u, m. Dají mu ž. na miesto ko- láča. Sbor. slov. IV. 53.

435170   1. Žufan Svazek: 5 Strana: 0876
1. Žufan, u, m. = široký kabát, ein weiter, langer Rock. Us. v Bolesl.

435171   2. Žufan Svazek: 5 Strana: 0876
2. Žufan, u, m. = opěnovačka. Vz Žu- fánek. Na Mor. a Slov. Šd.

435172   Žufánek Svazek: 5 Strana: 0876
Žufánek, nku, m. = veliká lžíce na mléko a polévku, sběračka, opěnovačka, der Schöpf- löffel. Vz Žufan, 2. Vck.

435173   Žufeň Svazek: 5 Strana: 0876
Žufeň, fně, m., žufna, y, žufnička, y, f., žufník, u, m. = polévka, jícha, die Suppe, z sřněm. s?fen. Mz 380. Žuteň vinný. Us. Převařené víno jest žufeň. Kom. J. 443. Frejířský žufeň (nápoj lásky, laskavec). V.

435174   Žufeň Svazek: 8 Strana: 0531
Žufeň, z něm. s?fen, omáčka, polévka. Gb. II. ml. I. 485.

435175   Žufeň Svazek: 9 Strana: 0422
Žufeň, fně, f. Ž. připravená z medu, cukru. Fisch. Hosp. 152.

435176   Žufnouti Svazek: 5 Strana: 0876
Žufnouti = chutě se napiti, einen Trunk thun, z něm. saufen, sřněm. s?fen. Mz 381.

435177   Žugan Svazek: 5 Strana: 0876
Žugan, a, m. Zodvihol kameň potišku a po rybe ho v hlbeň metnul; fľusk vody hodne povylietnul: však žugan už stál stranou vtedy na briežku. Slov. Phld. V. 70.

435178   Žuh Svazek: 5 Strana: 0876
Žuh, u, m. To. čo shorí, je žuh, žúžol, uhel', hlaveň, a celé shorenô je popel. Hdž. Čít. 152. Čierny ako ž. (uhel); Spáliť něco na žuh. Ib. XIV. Cf. Žúžol.

435179   Žuhla Svazek: 7 Strana: 1179
Žuhla, y, m., Schwätzer, m V. Vondrák. Cf. Žuchla. Ž. = popletený řečník. Brt.

435180   Žuhlati nač Svazek: 5 Strana: 0876
Žuhlati nač = hubovati, zanken. Us. u Bělohr. Jg.

435181   Žuhrati sa Svazek: 5 Strana: 0876
Žuhrati sa = škemrati. Všade žobral, žuhral sa, pokuď si potrebnú sumu peňazí nezvážil. Slov. Šd.

435182   Žuhravý Svazek: 5 Strana: 0876
Žuhravý = žehravý, zanksüchtig, mürrisch. Slov.

435183   Žucha Svazek: 5 Strana: 0876
Žucha, y, f. = brynda, slabá káva, schwa- cher Kaffee. To je ž.! Na mor. Val. Vck., Brt. D. 304. — Ž., y, m., os. jm. Phld. V. 36.

435184   Žúchati Svazek: 5 Strana: 0876
Žúchati = čvachati, cvachati, waten. — kde: ve vodě. Na mor. Val. Vck. Noha žúchá v botě (nabere-li se do ní vody). Us. Ib. — Ž. = žvýkati (hl. o starých lidech). Cf. Žuchlati. Mor. Vck.

435185   Žuchla Svazek: 5 Strana: 0876
Žuchla, y, m. a f. = kdo žuchle, žvaní, žvatlá, mnoho mluví, mnohomluvec, licho- mluvec, klepna, der Schwätzer, Plauderer, die Schwätzerin atd. Na Mor., u Polné, u Kr. Hrad., na Policku. Zkr., Kšt, Sd., Vck., Kčr.

435186   Žuchlačka Svazek: 10 Strana: 0682
Žuchlačka, y, f. Te jeho ž-čke nesto- jijó za nic = třesky plesky. Brt. Slov.

435187   Žuchlanec Svazek: 7 Strana: 1179
Žuchlanec, nce, m. = žvýkanec, co je sežvýkáno. Mor. Brtch. v List. fil. 1893. 120.

435188   Žuchlání Svazek: 5 Strana: 0876
Žuchlání, n. = tlach, das Geschwätz. Vz Žuchla. Zkr.

435189   Žuchlat Svazek: 8 Strana: 0531
Žuchlat', vz Ščimrať (3. dod.).

435190   Žuchlati Svazek: 5 Strana: 0876
Žuchlati = tlachati, žvaniti, schwätzen, plaudern. Cf. Žuchla. Us. Vck., Vch , Sd. — co. Co pořád žuchláš? Mor. Vek. Žuchláš, a není to slané ani mastné. U Kr. Hrad. Kšť. — Ž. = mačkati, drücken, walkern. Pořád se žuchlají (milují, laskají). Us. — Ž., na Mor. = žvýkati (o bezzubém), kauen. Ž. chléb. Brt. D. 304., Mtl., Škd. — co. On nemůže jésť, on jen to žuchle nemaje zubů. Na Ostrav. Tč. Dáme starej osucha, aby ho žuchlala. Sš. P. 420.

435191   Žuchľena Svazek: 8 Strana: 0531
Žuchľena, y, m. = žuchla, tlachal. Brt. D. II. 482.

435192   Žuchnouti Svazek: 5 Strana: 0876
Žuchnouti, chnul a chl, ut, utí. Ž. sebou = upadnonti, fallen, stürzen. Ten sebou žuch'. U Kr. Hrad. Kšť.

435193   Žuchnouti Svazek: 9 Strana: 0422
Žuchnouti. Dopad na tvrdou zem, až to žuchlo (zadunělo ? ?. ). Jrsk. XXIII. 447. V V. 876.: upadnonti m.: upadnouti.

435194   Žuchov Svazek: 5 Strana: 0876
Žuchov, a, m., hospoda u Frenštátu. Tč.

435195   Žuchta Svazek: 5 Strana: 0876
Žuchta, y, m. = Tys taká ž. buchta (nimra). Mor. Brt. D. 304.

435196   Žuchvan, a Svazek: 5 Strana: 0876
Žuchvan, a, m., anceus, kývoš. Krok II. 245.

435197   Žujka Svazek: 9 Strana: 0422
Žujka, y, f. = hůl při hře na sviňu. Mus. ol. 1898. 121,

435198   Žuk Svazek: 7 Strana: 1179
Žuk, u, m., žukovina, y, f., rus., v hutn., Eisen-, Ofensau, f., Rohbär, Ofenstock, m. Hř.

435199   Žuk Svazek: 10 Strana: 0682
Žuk, a, m. = chroust na niti uvázaný. Bude viset jako ž. Brt Slov.

435200   Žuka Svazek: 5 Strana: 0876
Žuka, y, f., psí jméno. Škd.

435201   Žukati Svazek: 5 Strana: 0876
Žukati = bzučeti, summen. Roj žuká. Zlob.

435202   Žukl Svazek: 10 Strana: 0550
Žukl, a, m. =pes. V zlod. mluvě. Čes. 1. XI, 142. Sr. Čukl.

435203   Žukodav Svazek: 7 Strana: 1179
Žukodav, a, m Ž. rajský či drongo vlaj- kový, dicrurus paradiseus, pták. Brm. 11. 534.

435204   Žukov Svazek: 5 Strana: 0876
Žukov, a, m., Žukau, ves u Těšína ve Slez. Tč.

435205   Žukov Svazek: 9 Strana: 0422
Žukov, a, m., vrch ve Slez. Lor. 82.

435206   Žukovina Svazek: 7 Strana: 1179
Žukovina, vz Žuk (dod.).

435207   Žula Svazek: 7 Strana: 1179
Žula. 1566. Cf. Chdt. 21., 27, 30.—34., Kram. Slov.

435208   Žula Svazek: 10 Strana: 0550
Žula, y, f. = had (vypadá, jakoby mel na sobě stříbrné penízky). Hoš. Pol. L 150.

435209   Žula a žola Svazek: 5 Strana: 0876
Žula a žola, y, f. = hornina, der Granit. Jest to zrnitá smíšenina živce s křemenem a slídou. Ž. hrubozrná, drobnozrná, písmen- ková (podobá se na průsečné stopě ploše, kresbě písmenkové). Vz Hornina. Br., KP. III. 15. a 16., Stč. Zmp. 709., S. N. Ž. obecná, písmenková, syenitová. Vz Bř. N. 181., 243 , 244., 255., Schd. II. 68., 138. Ž. = nejhlav- nější z balvanitého kamení skládajíc s rulou rozsáhlá horstva a krajiny prahorní, obsa- huje orthoklas a něco oligoklasu, křemen, bílou a tmavou slídu; Ž. sedá, obecná či normalní; alpská, červená; ž. u Merklína a u Stoda. Vz Krč. G. 80., 232., 233., 272., 319., 326. Ž. amfibolová, slojní porfyrová, zrnatoslídnatá, turmalínová, česká, čoková, couková; Ž. v malé rozsáhlosti do jiné horniny uložená jmenuje se čok; má-li všecky tři rozměry poněkud stejné: převládá-li délka, jmenuje se při značné šířce a tloušce couk, při nepatrné šířce a tloušce žíla (Ader). Kál. brdce měl jako z másla a charakter ze žuly. Šml. Ve Světz 1881. 282. Zlato zajde, mramor, žula rozdrobí se, potratí a co ruka ryla, kula, zanikne kdys v souvrati. Štulc I. 219. Stoj Tatro, slávy budúcej zlatý tron, z žul tvojich razom bohatieri vstanú.
Lipa 348. Bratří rozdrobených svazek pevný
jako ž. bouřím vzdorující. Ntr. VI. 48. — Ž. = spodek, dno, půda dolu, díla dolového (štoly, průchodu). Vys. Strany původu cf. něm. Sohle, sřněm. Sol, lat. solea. Mz. 381.

435210   Žulák Svazek: 5 Strana: 0877
Žulák, u, m., der Murlstein. Šm.

435211   Žulaňa Svazek: 7 Strana: 1179
Žulaňa, ě, f = fazole podlouhlá černá n. červená n. bílá Mor. Brt.

435212   Žulař Svazek: 8 Strana: 0531
Žulař, e, m., Granitarbeiter, m. Sterz. I. 1131.

435213   Žúlati Svazek: 5 Strana: 0877
Žúlati = žvýkati. Mor. Vck.

435214   Žulava, y Svazek: 5 Strana: 0877
Žulava, y, f., der Werder, hervorragendes Land (dänisch: Fiord). Nz., Ssk.

435215   Žulba Svazek: 5 Strana: 0877
Žulba, y, m. = lilupák. Ty žulbo! U N. Bydž. Kšť.

435216   Žulč Svazek: 8 Strana: 0531
Žulč = žluč, Šarišsko. Phl'd. 1894. 307.

435217   Žulík Svazek: 10 Strana: 0550
Žulík, a, m. Vzal žulíka = utekl. Zliv. List. fil. 1902. 254.

435218   Žulina, y, f Svazek: 5 Strana: 0877
Žulina, y, f., jm. feny. Mor. Brt.

435219   Žuliti Svazek: 5 Strana: 0877
Žuliti = šiditi. Us. Vrů.

435220   Žulka, y Svazek: 5 Strana: 0877
Žulka, y, f., jm. feny. Škd.

435221   Žulkatec Svazek: 5 Strana: 0877
Žulkatec, tce, m., brugmansia, rostl. Ž. žávský, b. Zippelii. Vz Rstp. 1470., Ves. IV. 33.

435222   Žulný Svazek: 5 Strana: 0877
Žulný = žulový. Plk.

435223   Žuloskála Svazek: 7 Strana: 1179
Žuloskála, y, f. Vz Předarmíčko (dod.).

435224   Žulovastý Svazek: 5 Strana: 0877
Žulovastý = žulovitý. Ž. hory. Slov. Hdž. Vět. 133.

435225   Žulovatý Svazek: 5 Strana: 0877
Žulovatý, Granit-. Ž. srub. Sldk. 636.

435226   Žuloviště Svazek: 5 Strana: 0877
Žuloviště, e, n., dir Granitstelle. Rk. Vz Žulový.

435227   Žulovitosť, í Svazek: 5 Strana: 0877
Žulovitosť, í, f., Granitartigkeit. Phld. I. 1. 20.

435228   Žulovitý Svazek: 5 Strana: 0877
Žulovitý, granitartig. Starý dvorský vy- pravuje, že vraj tam na žulovitom sokorci (Bergspitze) Jánošík večerával. Phld. IV. 423.

435229   Žulový Svazek: 5 Strana: 0877
Žulový, Granit-. Ž. skála. Us. Vz KP. III. 18, 17. Ž. dláždění. Posp., obruba při dlažbě (chodníku). Dch. Ž. vrch, jádro, Tatry v lubochenském údolí, kopcovina. Krč. G. 319., 346, 350. Jižní čásť Malých Karpat obsahuje staré žulové hory. Pokr. Pot. 13 Ž. pramen, žíla, der Granitgang. Sl. les. Ž. balvan, der Granitblock, půda, der Granit- boden, lom, der Granitbruch, horniště (žu- loviště), das Granitgebirge. Sl. les.

435230   Žulť Svazek: 5 Strana: 0877
Žulť, i, f. = žluč, die Galle. Na Mor. a Slov. Té.

435231   Žultačka Svazek: 7 Strana: 1179
Žultačka, y, f., druh jablka. Mor. Brt.

435232   Žultaně Svazek: 5 Strana: 0877
Žultaně, pl., druh hrušek. U Rožnova. Sd.

435233   Žultavý Svazek: 5 Strana: 0877
Žultavý = přižloutlý, gelblich. Na Ostrav. Tč.

435234   Žultek Svazek: 5 Strana: 0877
Žultek, ltku, m. = žlútek, žloutek. U Rožn. a ve Slez. Šd.

435235   Žultiti Svazek: 5 Strana: 0877
Žultiti, il, ěn, ění, gelb färben. — co čím: stěnu hlinkou. Tč. — se. Obilí už se žultí. Tč.

435236   Žultko Svazek: 5 Strana: 0877
Žultko, a, n. = žloutek, der Eierdotter. Na Ostrav. Tč.

435237   Žultnouti Svazek: 5 Strana: 0877
Žultnouti = žloutnouti. — kdy. Na podzim listí žultne. Na Ostrav. a Slov. Tč., Bern.

435238   Žultobledý Svazek: 5 Strana: 0877
Žultobledý, blass gelb, gelblich. Ostrav. Tč.

435239   Žulťový Svazek: 5 Strana: 0877
Žulťový = žlučový, gallig, Gallen-. Ž. nemoc, zimnice. Na Ostrav. Tč.

435240   Žultý Svazek: 5 Strana: 0877
Žultý = žlutý. Na Mor. a Slov. Tč. Hlásky l a u se přesmykly. Ž. květ. Sš. P. 314., 380. Také ve Slez. Šd.

435241   Žuluta Svazek: 5 Strana: 0877
Žuluta, y, f., trigon, ryba. Krok. I. d 105.

435242   Žułtek Svazek: 8 Strana: 0531
Žułtek, łtku, m. = žloutek. Brt. D. I.110.

435243   Žumara Svazek: 7 Strana: 1179
Žumara = palma europská, Fächerpalme, f. Sl. les.

435244   Žumara, y Svazek: 5 Strana: 0877
Žumara, y, f., chamaerops, rostl. Rstp. 2071.

435245   Žumber Svazek: 5 Strana: 0877
Žumber. Héla! Héla! paní naše, žumber, žumber dá; Héla, Héla! paní naše; žumber, žumber, šveděr, šveděr, tarun, tandará! Er. P. 64.

435246   Žumberk Svazek: 5 Strana: 0877
Žumberk, a, m., původně něm. Zinnberg, městečko u Nasavrk. S. N. — Ž , Sonnen- berg v Novohradsku. Vz S. N., Blk. Kfsk. 163., Sdl. Hrad. I. 259., III. 308.

435247   Žumberka Svazek: 5 Strana: 0877
Žumberka, y, f. = havířská ruční sekyra, tesařská, mlynářská, eine Handaxt. Us.

435248   Žumbor Svazek: 5 Strana: 0877
Žumbor, a, m. = Sombor.

435249   Žumdr Svazek: 8 Strana: 0531
Žumdr, vz Žudr (3. dod.).

435250   Žumen Svazek: 5 Strana: 0877
Žumen, u, m., cissus, die Klimme, druh vinných keřů. S. N. XI. 320., II. 137. Ž. širolistý, c. latifolia, sivý, c. glauca, násiný, c. caesia, dužnatý, c. carnosa. Rstp. 247., S. N. (dod.). Ž. panenský. Dch.

435251   Žumen Svazek: 7 Strana: 1179
Žumen. Cf. Ott. V. 401.

435252   Žumenovitý Svazek: 8 Strana: 0531
Žumenovitý, klimmenartig. Sterz. II. 66. Cf. Žumen.

435253   Žumla Svazek: 5 Strana: 0877
Žumla, y, m. a f = kdo žumlá, der Kauer. U Olom. Sd. — Ž., y, f., žolna = žluna, der Grünspecht. Na Ostrav. a ve Slez. Tč.

435254   Žumlať Svazek: 7 Strana: 1179
Žumlať = bublati, škamrati, reptati. Slez. Šd.

435255   Žumlati Svazek: 5 Strana: 0877
Žumlati = žvýkati, kauen. Us. Sd., Kšá.

435256   Žumpa Svazek: 5 Strana: 0877
Žumpa, y, f., na Slov. žomp, u, m., z něm. Sumpf, Mz. 381. Ž. = jáma, v níž se voda shromažďuje, zvl. v báních, vlk, topidlo, tůně, požeradlo, žumpník. Vys. Jakoby do ž-y upadl. Ros. Po povodni jsou na lukách hradišťských samé žumpy a vodonče. U Uh. Hrad. Tč. — Ž. = díra v zemi, stará studně. Us. — Ž. =jáma v zemi k zadělávání vápna, na hlínu, die Kalkgrube, D. — Ž. = nástroj k vyvážení vody ze sklepův, z lodí, z bání atd., die Pumpe Vodu z lodí ž-ou vytaho- vati. Kom. — Ž. = jamka (nebo kolečko křídou naznačené, kam se při hře boby šoupají). Us. Kšť., Srd. — Ž. na mláto, die Träbergrube. Zpr. arch. VIII. 88. — Ž. na výkaly, špínu, smetí, kaliště, lejniště, die Senkgrube. Zpr. arch., Šp., Šd., Ktk., Dch. -- Ž. = šupka, obecní vězení, šatlava, das Gefängniss. Us. Kd. Sedí v žumpě. Vck. Dáti někoho do žumpy (do chládku). Dch Do žumpy s ním! Šm.

435257   Žumpa Svazek: 8 Strana: 0531
Žumpa, ze střhněm. sumpf. Gb. H. ml. I. 441.

435258   Žumpa Svazek: 10 Strana: 0550
Žumpa, y, f. Vz KP. IX. 339. — Ž. = mláka. Slov. Phľd. XXIV. 606.

435259   Žumpačka Svazek: 10 Strana: 0550
Žumpačka, y, f. = sedavá bába (dětská hra).

435260   Žumpara Svazek: 10 Strana: 0550
Žumpara, y, f. = mláka, marast; brynda (špatná káva, polévka). Slov. Phľd. XXIV. 606. Dle Phľd. XXIV. 814. špatné jídlo (káva, polévka) jmenuje se: čumparica.

435261   Žumpati Svazek: 5 Strana: 0877
Žumpati = boby do žumpy házeti, šoupati. Vz Žumpa. U N. Bydž. Kšť.

435262   Žumpejz Svazek: 5 Strana: 0877
Žumpejz, e, m., das Ritzeisen, jímž se skála šramuje, z něm., cf. Schabeisen. Mz. 381. Snad spíše z něm. Sumpfeisen.

435263   Žumpizeň Svazek: 5 Strana: 0877
Žumpizeň, vz Žumpizna.

435264   Žumpizna Svazek: 5 Strana: 0877
Žumpizna, y, f., žumpizeň, zně, f. = žumpa, ein grosser Sumpf. Plk. — Ž. = drštka, žaludek, bachor, grosser Bauch, Wanst. Puch.

435265   Žumpník, u Svazek: 5 Strana: 0877
Žumpník, u, m., der Sumpf in Berg- werken. Vz Žumpa.

435266   Žumporad Svazek: 5 Strana: 0877
Žumporad, a, m., vz Žabí (jméno).

435267   Žumpovati Svazek: 5 Strana: 0877
Žumpovati, pumpen. — co čím odkud: vodu z lodí žumpou ž. (vytahovati, pumpo- vati). Kom.

435268   Žumpovník, a Svazek: 5 Strana: 0877
Žumpovník, a, m., der Pumper. Ros.

435269   Žumpový Svazek: 5 Strana: 0877
Žumpový, Gruben-. Ž. soustava na shro- mažďování výkalů, das Grubensystem. Zpr. arch. IX. 9. Ž. čerpadlo, die Senkgruben- pumpe. Nz. lk.

435270   Žumpový Svazek: 9 Strana: 0422
Žumpový. Ž. soustava kanalisační. Vz Ott. X1II. 895.

435271   Žumrati Svazek: 5 Strana: 0878
Žumrati = škemrati. U Něm. Brodu. Holk.

435272   Žuna Svazek: 5 Strana: 0878
Žuna, žunečka, y, f. = žluna. Na Mor. a Slov. Brt., Tč., Hdž. Šlb. 23., 175. V su- sedovem potoce tam cosi lupoce, červena žunečka na buce. Sš. P. 370.

435273   Žunć Svazek: 10 Strana: 0550
Žunć = žati, žnouti. Slez. Vyhl. II. 174.

435274   Žunda Svazek: 5 Strana: 0878
Žunda, y, f., die Gosche, garstiges Maul. Šm.

435275   Žundálek Svazek: 5 Strana: 0878
Žundálek, lka, m. Ž. Mat. Blk. Kfsk. 1093.

435276   Žundr Svazek: 5 Strana: 0878
Žundr, u, m. = prístreší pro hasičské nástroje: háky, řebříky atd. U Sulkovce na Mor. Ktk. Cf. Žúdr, Žundříček.

435277   Žundr Svazek: 8 Strana: 0531
Žundr, někde také pavláčka (u Sloupu). Brt. D. II. 435. Vz Žudr (3. dod.).

435278   Žundrati Svazek: 5 Strana: 0878
Žundrati = plačtivě prositi, žebrati, bitten, betteln. Na mor. Val. Vck. Nežundři pořád. Brt. D. 304.

435279   Žundrati Svazek: 8 Strana: 0531
Žundrati = úpěnlivě prositi, škemrati. Kotk. 110. Cf. Trflati (3. dod.).

435280   Žundříček Svazek: 5 Strana: 0878
Žundříček, čku, m. Cf. Žúdr, Žundr. Svítil mi měsíček pod ten náš ž. Brt. P. 103.

435281   Žunečka Svazek: 5 Strana: 0878
Žunečka, vz Žuna.

435282   Žungolka Svazek: 5 Strana: 0878
Žungolka, y, f. Na mor. Slovácku. Hrb. Co znamená?

435283   Žunka Svazek: 9 Strana: 0422
Žunka, y, f. Malá ž., vz Krutihlav.

435284   Žunkati Svazek: 5 Strana: 0878
Žunkati; žunknouti, knul a kl, ut, utí = mnoho píti, trinken, viel trinken. — co: Žába vodu žunká. Us. — komu nač: na zdraví. MM.

435285   Žunkov Svazek: 5 Strana: 0878
Žunkov, a, m. Žunkow, ves u Sedlce na Mor. PL.

435286   Žup Svazek: 8 Strana: 0531
Žup, u, m. = otýpka slámy.

435287   1. Župa Svazek: 5 Strana: 0878
1. Župa, y, f., žastr. = dům, budova a v ní lid obývající, čeleď. Vz S. N. — Ž. = osada n. okrslek jisté země, střlat. zupa, jupa, der Gau, Kreis, Distrikt, die Gespannschaft, das Komitat. Ž., /«f?«, regio, Gemeindekongress, kroat. ž. = familia, unenträthselt. Mkl. aL. 249. Celá země česká od nejstarších časů rozdělena byla na kraje, kteréž v politickém ohledu jmenováno župy, v ohledu pak soud- ním popravy. Pal. Samé Uhry také na zupy dělily se, v jichžto čele stáli a stojí po dnes župani. Pal. Všechny vesnice či dědiny pa- třící k jednomu hradu jmenovaly se ve- spolek župou. Němci jmenovali takový sbor dědin sibia či sippia, z čehož pozůstalo ny- nější Sippe, Sippschaft, spolek spřízněnců. Hš. Čtení. V Brně 1867. V. 87. Cf. Župan, 1. Vz více v S. N. a Gl. 392.-394. — Ž. = úřad župana. Vz Gl. 393. — Ž. = župní jednota slove nyní spolek několika hasič- ských sborů za příčinou zvelebení hasičství. Jdr.

435288   2. Župa Svazek: 5 Strana: 0878
2. Župa, y, f., v Polsku = hory solné, důl solný, das Salzbergwerk. L., Vys. — Tamtéž: voda slaná i země takovou vodu obsahující, das Salzwasser, die Salzerde. Jg. — Ž. = ženská halina, der Weiberüberrock. Cf. Župice. Na Bečvě. Tč. — Ž. = zaniklá ves polohy neznámé. Tk. III. 54. — Ž. = oklep, abgedroschene Garbe. Slov. Bern. Na to sa starý ohlásil: Posadajte teraz na ne! A keď vysadli, podal jim po župe slámy a pri tom povedal. Dbš. Sl. pov. I. 565.

435289   1. Župa Svazek: 7 Strana: 1179
1. Župa. Cf. Mkl. Etym. 413. a střněm. sippa, suppia, got. sibja, ags. sib. Šf. Strž. I. 73. Čes. ž Cf. Ukaz. 39., Kram Slov., Mus. 1875. 47., 1878. 321., 1888. 476. Župy měnívaly v toku času jména svá. Pal. Rdh. II. 170. Čechy byly ve dřevní době roz- děleny v župy. Vz Šf. Strž. II. 467. Vyšší úředníci župy byli: župan, komorník, cúdař či sudí, písař. Vz Pal. Rdh. II. 155. Ž. 1342. Reg. IV. 442.

435290   2. Župa Svazek: 7 Strana: 1179
2. Župa = kožich s vlčinami. U Jemnice na Mor. Kld. II. 50.

435291   Župa Svazek: 8 Strana: 0531
Župa. O pův. cf. Dob. Dur. 418.

435292   Župa Svazek: 10 Strana: 0550
Župa Sr. Jir. Prove 439.

435293   Župa a župan Svazek: 9 Strana: 0422
Župa a župan. O pův. a významu vz Mus. ol. V. 129, 147., Pal. Děj. I. 2. 237, I. 1. 202. Župa či dekanát = menší oddíl země. Několik žup činilo úkrají Či soukrají. Vz Soukrají, Pal. Děj. I. 2. 240.

435294   Župaj Svazek: 5 Strana: 0878
Župaj. Hopaj župaj do Parízu, vypni díru, já tě líznu (švihnu, udeřím. Tak kluci poskakujíce zpívají). U Něm. Brodu. Holk. Hopaj župaj do Parízu, vem si Kaču nebo Lízu; Káča se mi nelíbí, ať mi pr ... políbí. Ib. Holk.

435295   1. Župan Svazek: 5 Strana: 0878
1. Župan, a, m. = správce župy, stare- la, der Gau-, Kreis-, Distrikts-, Gespann- schaftvorsteher, Gespan. V každé župě byl jeden hlavní hrad knížecí, na kterémž župan sídlel a vedlé něho úřady té župy. Mus. Župané spravovali župy na základě samo- správy svolávajíce sněmíky župní. Rk. Ž. = politický i válečný náčelník okresu svého. V lat. starých listinách sluje obyčejně comes, praefectus, castellanus a od posledních let krále Otokara I. nejvíce jménem německým burgrabius. Pal. Děj. I. 2. 259. Ž. = nej- vyšší náčelník župy vůbec a zvláště ředitel vojenství a moci výkonné. Župana tohoto jakožto úředníka pouhého dobře rozezná- vati dlužno od župana neboli lecha neboli knížete dědičného, vládnoucího jakž takž samostatně nad kmenem neboli župou. Šmb. S. II. 138. Vz více v S. N. a Gl. 392.—394. Ž. nádvorní, comes palatinus, der Pfalzgraf, stával v čele veškerého dvořanstva v Če- chách ještě za věku Kosmasova. Je to týž nejvyšší úředník, který pod tímto jménem udržel se v Uhřích až do naší paměti. Pal. Děj. I. 2.237. Župan = maď. išpan. Mkl. aL. 249. Ž. nádvorní, z čehož povstalo maď.: nádor išpan. S. N. XI. 320. Leč ubývalo těch ž-nů či vladařů. Sš. II. 3. Zdirad, ž. dvorský. Ddk. II. 326.

435296   2. Župan Svazek: 5 Strana: 0878
2. Župan, u, m. = šat, rus. županB, župunB, srb. zubun, kroat. župa, lit. župonas, rum. zBbun, lat. (ve středověku) guippa, giubba, franc. jupe, jupon, střněm. jope, juppe, gippe. Mkl. — Ž. = kabát dlouhý až přes kolena, ein langer Rock. Posud v již. Čech. Kts. V Turnovsku = sedlský kabát (dlouhý). Mark. U Domažl. = selský šerkový kabát. Šb. D. 18. Dle Jrsk. u Domažl. = kabát něco přes kolena dlouhý. Ve Slez. = šátky pro malé děti, Kindskleid. Šd. — Ž. noční = svrchní oděv široký, jenž se nosí po domácku, der Schlafrock. Rk., Dch., Tč., Šp.

435297   1. Župan Svazek: 7 Strana: 1180
1. Župan. Ct. Mkl. Etym. 413. a. Ž., do- minus, got. sipôneis, discipulus. Šf. Strž. I. 63., 73, 469. O ž. v Čechách vz Pal. Rdh. II. 152. nn. Vz Krajský (dod.).

435298   2. Župan Svazek: 7 Strana: 1180
2. Župan. Cf. Mkl. Etym. 413. b., Zbrt. Krj. I. 21., Šb. D. 18

435299   Župan Svazek: 8 Strana: 0531
Župan, a, m. O pův. cf. Dob. Dur. 418. — Ž., u, m. = kabát, Brušperk, Brt. D. II. 468.; kanduch, kandúšek (val.) = dětský šat. Ib. 472. (slez.). Ž. dětský = kaftan. Slez. Ces. 1. VI. 41.

435300   Župan Svazek: 10 Strana: 0550
Župan, a, m. Sr. Jir. Prove 442. Uherský ž. skoro tolik jako jinde místodržitel. Kál. Slov. 43. - Ž. Fr., spis.

435301   Županec Svazek: 7 Strana: 1180
Županec, nce, m., hrad u Blátenského jezera. Sokl. II. 34. Župice. Vz Pakošky, Mkl. Etym. 413. b Ž. = dlouhý, k tělu šitý kabát bez límce z buré húně (z přirozeně hnědé vlny). Na obou stranách přišity jsou cínové bombíky (kulaté knoflíky), na levé straně mimo to pakošky pouze k ozdobě, neboť k zapínání jsou u krajů haklíky a babčice. U rukávů jsou červené polovýložky světlomodrými n. zelenými šňůrkami ohraničené Slavč. 67.

435302   Župánek Svazek: 5 Strana: 0878
Župánek, nku, m., vz Župan, Župice.

435303   Župánek Svazek: 8 Strana: 0531
Župánek, nku, m. = kaftan, Wtr. Krj. I. 464.; lajdík soukenný (han.). Brt, D. II. 464.

435304   Županka Svazek: 5 Strana: 0878
Županka, y, f. = choť županova. Let. Mt. S. VI. 2. 51.

435305   Županovice Svazek: 5 Strana: 0878
Županovice, dle Budějovice, Županowitz, ves u Dobříše. PL., Tk. I. 157., 435.

435306   Županový. Ž Svazek: 10 Strana: 0550
Županový. Ž. látka (na župan). Nár. list. 1903. 148. 14.

435307   Županství Svazek: 5 Strana: 0878
Županství, n. = župa, stolice, die Ge- spannschaft. Nz. — Ž. = hodnosť županská.

435308   Županstvo Svazek: 5 Strana: 0878
Županstvo, a, n. = županství. Osobovali si právo na ž. Let. Mt. S. I. 10.

435309   Župař Svazek: 5 Strana: 0878
Župař, e, m., zuparius, zastr. 1258.

435310   Župel Svazek: 5 Strana: 0878
Župel = síra, sulphur, der Schwefel. Ž. v ohni přepaluj. Koll. St. 440.

435311   Župelič Svazek: 5 Strana: 0878
Župelič, e, m. = žúžel. Slov. Let. Mt. S. VI. 2. 75.

435312   Župica Svazek: 9 Strana: 0422
Župica, e, f. = svátečni svrchní šat (všední': halena. Vz Halena). Mor. Mus. ol. XIII. 111. — Z. světlá = žena, která chodí na zpyty do domů nastávajících nevěst. Vck. Svat. 11.

435313   Župice Svazek: 5 Strana: 0878
Župice, e, župička, y, f., župánek, nku, m. = spodní šat, sukně, der Unterwams, Unterrock. V. Senatorové mívali na sobě suknici aneb župici obšírnou a obdloužní. V. Pol. 17. — Ž. = svrchní šat (halena) valašský sahající až po kolena; na Vsacku z bílé nebo hnědé húně, na Rožnovsku ze zelené. Vck. Ž. = svrchní šat až po kolena. Na Mor. zvl. na mor. Val. Brt. v Mtc. 1878. 133., 1880. 15., Brt. P. 28., Bdl., Hk., Dch. Ž. = starý kabát valašský z mlynářsko- modrého sukna s velikými šosy, s vysokými bílými (stříbrnými n. olověnými) knoflíky, s modrým šněrováním ve Slezku. Poslední viděl jsem r. 1848. u Domaslovic ve Slez. Tč. Dal se sebe ž-ci polskou, kterouž pro déšť měl. Bl. Živ. Aug. 17. Keď já zomrem, všecko tvoje: nohavice, župica, i baraniá čapica. Koll. Zp. I. 333.

435314   Župice Svazek: 8 Strana: 0531
Župice = svrchní šat (kabát) valašský na svátek, dlouhý pod kolena, soukenný. Brt. D. II. 467., Vck. Val. I. 29. Za stara volný krátký kabát, Wtr. Krj. I. 28., 352.; také = malá košile, Ib. 498. Cf. Půlní (3. dod.).

435315   Župičkář Svazek: 8 Strana: 0531
Župičkář, e, m. = krejčí župic. 1613. Wtr. Krj. I. 403.

435316   Župiční Svazek: 5 Strana: 0879
Župiční, Juppen-. Šm.

435317   Župiště Svazek: 5 Strana: 0879
Župiště, ě, n. = místo župy, obce, der Gemeindeort. Šf. Strž. I. 416. — Ž. v staro- slovančině a ruštině znamená toľko ako spáleniště, kde sa obete zapaľovaly, mrtvá telá na popel pálila. Let. Mt. S. IX. 1. 34.

435318   Župivý Svazek: 5 Strana: 0879
Župivý = zemní, surový, sírový, sulphu- ratum, erdig, schwefelig. Slov. Koll. St. 440.

435319   Župka Svazek: 10 Strana: 0550
Župka, y, f. = menší kabát sahající níže než bruclek, měla po straně kapsy. Vz Vyhl. II. 112., 193.

435320   Župka, y Svazek: 5 Strana: 0879
Župka, y, f., os. jm. na Mor. Šd. — Ž., vz Župice.

435321   Župlec Svazek: 8 Strana: 0531
Župlec, plce, m., v lučbě. Am. Orb. 63.

435322   Župlitec Svazek: 8 Strana: 0531
Župlitec, tce, m., v lučbě. Am. Orb. 63.

435323   Župliti Svazek: 5 Strana: 0879
Župliti = horšiti se, domlouvati. Mor. Brt. D. 304.

435324   Župní Svazek: 5 Strana: 0879
Župní, Gau-, Distrikts-, Kreis-, Pfalz-. Ž. spolek, jednota (hasičů), Dch., Jdr., sjezd, dozorce, výbor, Jdr., soudce, judex provin- cialis, Ddk. IV. 223., zřízení, obec. hrad, Osv. I. 166., 168., soustava. Šmb. S. II. 40. Kýž i staré župní sváry a kmenové drobení lehnou jednou na své máry. Ntr. VI. 56.

435325   Župnica Svazek: 7 Strana: 1180
Župnica, e, f. = župice. Slov. Sokl. II. 27.

435326   Župník Svazek: 5 Strana: 0879
Župník, a, m. = obyvatel župy. Bdl. — Ž., der Pfalzgrat. Šp. Vz Župa.

435327   Župy Svazek: 5 Strana: 0879
Župy, pl., vz Župa. — Ž., jm. pole u Lu- hačovic na Mor. Sk. — Ž. Na Bílé Hoře sedláček oře, má hezkou dceru, dej mi ji, Bože! Hej! župy župy žup. Nár. pís. Hš.

435328   Žúr Svazek: 5 Strana: 0879
Žúr, u, m. = nečistá tekutina, bláto, ne- čistota v příkopě nebo ve studni, která se proto musí cíditi, eine unreine Flüssigkeit, Unreinigkeit. Na Mor. Vck., Tč., Kch., Škd., Mtl. Ta voda jako žúr (= kalná). Šd. V čas povodně je voda sám žúr. Tč. To pivo je kalné jako žúr. Brt. D. 304.

435329   Žúr Svazek: 7 Strana: 1180
Žúr, vz Žour. Ž. = druh polské polévky. Slavč. 88.

435330   Žur Svazek: 8 Strana: 0531
Žur, u, m. = bahno. Kotk. 154. — Ž. = jídlo dospělejším dětem z mouky, omastku a někdy i vejce se přidávají. Slez. NZ. IV. 499.

435331   Žůr Svazek: 9 Strana: 0422
Žůr, u, m., vz Žůrek v VII. 1180.

435332   Žurachvin Svazek: 7 Strana: 1180
Žurachvin, žoravin, u, m. = růžočervená jahoda, Moosbeere, f. Slov. Orl. II. 211.

435333   Žuran Svazek: 7 Strana: 1180
Žuran, a, m., pahorek. Pam. arch. I. 48.

435334   Žúrati Svazek: 5 Strana: 0879
Žúrati = žírati. Vzniknul v dedine veľky požiar. Sedláci však nehasili oheň žúrací. Slov. Zbr. Báj. 28.

435335   Žurav Svazek: 5 Strana: 0879
Žurav, a, m. = žerav (studna). Studňa, tam : vedro (vědro), hák, koleso, žurav. Slov. Hdž. Šlb. 85.

435336   Žurava Svazek: 5 Strana: 0879
Žurava, y, m., os. jm. na Mor. Šd.

435337   Žurčať Svazek: 8 Strana: 0531
Žurčať = hrčeti, bublati (o vodě). Slov. Kal. S. 223.

435338   Žurčeti Svazek: 10 Strana: 0550
Žurčeti, el, ení. — kudy. Voda po svahu žurčí. Msn. II. 386.

435339   Žurčot Svazek: 5 Strana: 0879
Žurčot, u, m., das Gesumse ? Slov. V húšti rakýt ž. kradmý. Phld. IV. 14.

435340   Žurek Svazek: 7 Strana: 1180
Žurek, rku, m. = polévka n. omáčka ze zelnice (Krautwasser) a z vajec. Laš. Wrch.

435341   Žurina Svazek: 8 Strana: 0531
Žurina, y, f., potok a hrad v Náchodsku. Hrš. Nách. I. 6.

435342   Žúriť Svazek: 5 Strana: 0879
Žúriť = žuřiti. Slov. — abs. Keď žúri škulavá závisť. Phld. I. 3. 111. Krutá vojna žúrí. Hol. 37. — kde. V mestách žúri pre- vrácenosť. Phld. I. 1. 10. — čím. Urutnou žúrily vojnou. Hol. 36.

435343   Žúriť Svazek: 7 Strana: 1180
Žúriť = zuřiti Toto oprav v: zuřiti.

435344   Žurlivý Svazek: 5 Strana: 0879
Žurlivý = zuřivý. Slov. Plk.

435345   Žurnál Svazek: 5 Strana: 0879
Žurnál, u, m., z fr. journal = denník (účetní n. politický).

435346   Žurnalisni-us Svazek: 10 Strana: 0550
Žurnalisni-us, u, m. Nár. list. 1901. 121. 17.

435347   Žurnalisovati Svazek: 7 Strana: 1180
Žurnalisovati = býti žurnalistou, jour- nalismen. Vchř.

435348   Žurnalista Svazek: 5 Strana: 0879
Žurnalista, y, f., dle Despota = kdo denník píše, der Journalist. Nz. — Ž. (poli- tický) = novinář, pisatel novin, der Jour- nalist. Rk.

435349   Žurnalisticky Svazek: 5 Strana: 0879
Žurnalisticky, journalistisch. Jest ž. činným. Us. Dch.

435350   Žurnalistický Svazek: 5 Strana: 0879
Žurnalistický, journalistisch. Ž. podnik, služba atd.

435351   Žurnalistika Svazek: 5 Strana: 0879
Žurnalistika, y, f. = novinářstvo, spiso- vatelé novin, die Journalistik. Mus. 1880.149.

435352   Žurnalistika Svazek: 10 Strana: 0550
Žurnalistika, y, f. Národní ž. Nár. list. 1905. 353. 2.

435353   Žuro Svazek: 8 Strana: 0520
Žuro = zhůru. Brt. D. II. 113.

435354   Žurovec Svazek: 5 Strana: 0879
Žurovec, vce, m., mlýn u Místka na Mor. Tč. — Ž., os. jm. Šd.

435355   Žurový Svazek: 7 Strana: 1180
Žurový. Ž. holubinka. NZ. 1. 11.

435356   Žurový Svazek: 8 Strana: 0531
Žurový. Ž. rukávy košil. NZ. IV. 307.

435357   Žúrový Svazek: 10 Strana: 0550
Žúrový čepec. Vz Prolamovaný.

435358   Žúť Svazek: 8 Strana: 0531
Žúť, žuvať = žvýkati. Slov. Kal. S. 223.

435359   Žuť Svazek: 10 Strana: 0550
Žuť, i, f. = žluč. Val. Čes. 1. XII. 130.

435360   Žutáčka Svazek: 7 Strana: 1180
Žutáčka, y, f. = žloutemce. Slov. Rr. Sb.

435361   Žuták Svazek: 7 Strana: 1180
Žuták, u, m = žluták, dukát. Slov. Rr. Sb.

435362   Žutaně Svazek: 5 Strana: 0879
Žutaně (žlutaně), pl. = malé žluté hrušky. Na mor. Val. Vck.

435363   Žútati Svazek: 5 Strana: 0879
Žútati = žloutnouti, gelb werden. — kde. Mňať (nať) na zemňácích žútá. Na mor. Val. Vck.

435364   Žutavy Svazek: 7 Strana: 1180
Žutavy, ves u Napajedel. Pk. Npj. 83.

435365   Žuté Svazek: 5 Strana: 0879
Žuté, ého, n. = žluté, šafrán. V jihových. Mor. Do těsta přimisují žutého, žlutého to prášku, jemuž jinde na Moravě šefranica říkají. Brt. L. N. II. 118.

435366   Žútek Svazek: 5 Strana: 0879
Žútek, tku, m. = žloutek, der Eierdotter. Do těsta přimisují žuté, aby huba myslela, že sú tam žútky. Vz Žuté. Brt. L. N. II. 18.

435367   Žútek Svazek: 8 Strana: 0531
Žútek, tku, m. = žloutek. Slov. a mor. Mtc. 1894. 109., 334.

435368   Žuti Svazek: 5 Strana: 0879
Žuti, žúti, žuji, ul, ut, utí, žuvati = žvýkati, kauen. Na Ostrav. a Slov. Tč. — co: tabák. Na Ostrav. Tč. Sú náramne pažraví, kým jesto čo žuvať; Zralé semeno žujú. Let. Mt. S. IX. 1. 54., IX. 1. 47. Korienok žujúc sladiča, by decku osladila stravu; Chlapci... dolu! To je paša naša, vy si žujte smolu! Phld. IV. 17., V. 67. — koho = přetřepá- vati, durchhecheln. Nežuj mne. Dal. Jir. 87, — co čím. Zobany by zoby zobali, ale zuby čo by žuvali? Hdž. Šlb. 8. — jak. Chutně snídal, žuval a popíjel. Ntr. VI. 350. — kde. Dobre jim troví, trebas nemajú na čom žuvať (nemají zubů). Zátur.

435369   Žutí Svazek: 5 Strana: 0879
Žutí, n., das Kauen.

435370   Žúti Svazek: 8 Strana: 0531
Žúti = stříhati (o nožnicích). Phľd. 1895. 289.

435371   Žutochvost Svazek: 7 Strana: 1180
Žutochvost, vz Žlutochvost.

435372   Žutochvost Svazek: 9 Strana: 0422
Žutochvost komínový = rehek domácí. Val. Čes. 1. X. 38.

435373   Žutý Svazek: 5 Strana: 0879
Žutý = žlutý. V jihových. Mor. Brt. — Ž., gekaut. Vz Žuti.

435374   Žuva Svazek: 5 Strana: 0879
Žuva, y, f. = žabírky, boule na kravském vemeni, die Eutergeschwulst der Kühe, zu- meist beim Abkalben. Slez. Šd.

435375   Žuva Svazek: 8 Strana: 0531
Žuva, y, f. = nádor, boule na kravském vemeni, často po otelení. Brt. D. II. 492.

435376   Žuvač Svazek: 5 Strana: 0879
Žuvač, e, m., der Kauer. Bern.

435377   Žuvák Svazek: 5 Strana: 0879
Žuvák, u, m., der Kauzahn. Jedny majú zuby rezáky, druhé majú zuby žuváky. Slov. Hdž. Čít. 168.

435378   Žuvák Svazek: 8 Strana: 0531
Žuvák = třenák. Slov. Kal. S. 223.

435379   Žuvať Svazek: 8 Strana: 0531
Žuvať = pŕežvykovati. Cf. násl. — Ž. = uvažovati. V Priviďzku na Slov. Phľd. 1894. 308.

435380   Žuvati Svazek: 7 Strana: 1180
Žuvati. Mkl. Etym. 412. a Nie hoden ž. z orecha šupiny. Slov. Phľd VIII. 132.

435381   Žuvati, vz Svazek: 5 Strana: 0879
Žuvati, vz Žuti, Žúti, Žouti.

435382   Žuvavý Svazek: 5 Strana: 0879
Žuvavý = přežvykující, wiederkäuend. Krok III. 430.

435383   Žuvavý Svazek: 8 Strana: 0531
Žuvavý = přežvykující. Slov. Kal. S. 223.

435384   Žuvníček Svazek: 10 Strana: 0550
Žuvníček J, spisov.

435385   Žuvoun Svazek: 5 Strana: 0879
Žuvoun, a, m., ssavec přežvykující, ein wiederkäuendes Thier. Krok II. 429.

435386   Žuvrať sa Svazek: 10 Strana: 0550
Žuvrať sa = vaditi se. Liptov. Sb. sl. IX. 45.

435387   Žuža Svazek: 5 Strana: 0879
Žuža, dle Káča, jm. feny. Škd. exc.

435388   Žúžal Svazek: 5 Strana: 0879
Žúžal, a, m. = žúžel, žížala. Ž. a stonoha sliedili v sypárni za potravou. Slov. Zbr. Báj. (dod. 23.).

435389   Žuždovati Svazek: 7 Strana: 1180
Žuždovati, resonare, zastr. Hank. Sb. 182.

435390   1. Žúžel Svazek: 5 Strana: 0879
1. Žúžel, e, žúžela, žažula (valach.), y, f. = na Mor. jm. souborné, označuje plazy a obojživelníky, někde i krtky, myši a neto- pýře (drobné, škodlivé nebo nepěkné ssavce) ano i hmyz. Brt. v Km. 1885. 134., Tč. Ž-li na Hrozenkovsku říkají též zlez;. Brt. L. N. II. 139. Letos je velice moc žúžele. Mor. Šd. Aby sa žúžel nerozplodila. Brt. L. N. II. 33. Pod podlahou bylo plno žúžele. Na Bečvě. Tč. Na mor. Slovácku. Hrb. — Ž. = býlí, das Unkraut. U Uher. Ostroha. Kar. Minářík. 2. Žúžel, a, m. = uhel, die Kohle. Slov. Černý jako ž. Plk. Vz Žúžol.

435391   1. Žúžel Svazek: 7 Strana: 1180
1. Žúžel. 1380. Cf. Žížala, Žíci, žehu. Šf. III. 496. Ž., stellio. Bhm.

435392   Žužemberk Svazek: 5 Strana: 0879
Žužemberk, a, m., Seisenberg, městečko v Krajině. Vz S. N.

435393   Žužla Svazek: 5 Strana: 0880
Žužla, y, m. = kdo špatně řeše, wer schlecht schneidet. Cf. Pižla. U Klobouk na Mor. Bka.

435394   Žužlati Svazek: 5 Strana: 0880
Žužlati = pižlati. — Ž. = špatně žvýkati. — co. Kůrky ž. Semerd., Rgl.

435395   Žužlati Svazek: 7 Strana: 1180
Žužlati = šišlati. Lib. NZ. I. 455.

435396   Žužlavý Svazek: 5 Strana: 0880
Žužlavý = švítořivý. Ž-vým hlasem la- štovky na střeše zpívají. U Uh. Hrad. Tč.

435397   Žužlinka Svazek: 5 Strana: 0880
Žužlinka, y, f. = ženský stydký úd, das weibliche Schamglied. U Třebonína. Olv.

435398   Žúžol Svazek: 5 Strana: 0880
Žúžol, a, m. = žúžel, 2., uhel, die Kohle. Ž. uheľ je čierny. Hdž. Šlb. 50. To, čo shorí, je žuh, žúžol, uheľ, hlaveň a celé shorenô je popel. Hdž. Čít. 152. Spáliť něco na žuh, na žúžol, verkohlen; Čierny ako ž. Hdž. Čít. XIV. Žiža lebo žížava páli polená a zožúžolí je, popáli je na žúžol. Hdž. Šlb. 8. Havrani čierni ako ž.; On si myslel, že Janka slnce tam na žúžol spáli. Dbš. Sl. pov. I. 151., VII. 30. Krása mojho čela mi medzitým na ž. zhavranela; Noc. Tma jak v rohu, sťaby žúžol, jako v bani, keď i po- slednie zhasly v zmar kahany. Phld. III. 1. 28., IV. 436., Slivky zrelé, čierne ako žúžol. Zátur. — Ž. = černý pták, krkavec, der Rabe. Pryč! to nejsou brati, žúžol má je kláti. Hdk. C. 110.

435399   Žúžol Svazek: 8 Strana: 0531
Žúžol, u, m. = žúžel. Slov. Pastr. L. 11. Moľ a iný knihový ž. Phľd. 1893. 758.

435400   Žužulina Svazek: 7 Strana: 1180
Žužulina, y, f. = žežulina, kukačina. Slov. ZObz. XXII. 139.

435401   žv Svazek: 8 Strana: 0531
žv. Z žv se v odsouvá: na houžích (hou- žvích). Dšk. Jihč. I. 27.

435402   Žváč Svazek: 5 Strana: 0880
Žváč, e, m. = žvanec (žaludek). Vz Žvanec. Der Schawanzen. Us. v Horním Slez. Tč. — Ž. = kdo žve, kráva, vůl a p. Jede červený žváč, má dva roháče (rohy), čtyři cupitáče (nohy), sedmý ometáč (ohon). Pk. — Ž., žváček, čka, m. = který žve, tlachá, breptá, tlampač, darmotlach, plískač, repetil, der Schwätzer, Plauderer, Wäscher, Plapperer, das Plappermaul. Ž.marný, daremný, oplzlý, nemravný. V. Vz Žvachla, Žvachlač, Žva- chala, Žvachta, Žvachtala, Žvachule, Žvanda, Žvandula, Žvanil, Žvatla, Žvasta, Žvástal, Žvástala, Žvýka, Žvýkoň, Žvýkula.

435403   Žváček Svazek: 5 Strana: 0880
Žváček, vz Žváč. — Ž , osob. jm. Mor. Šd.

435404   Žvačka Svazek: 5 Strana: 0880
Žvačka, y, f. = tlampačka atd., die Schwätzerin, Wäscherin usw. Vz Žváč. — Ž., das Geplausch. U Uh. Hrad. Tč.

435405   Žvačka Svazek: 9 Strana: 0422
Žvačka, y, f. Stará ž., Plauscherin. Ezop. 254.

435406   Žvačky Svazek: 7 Strana: 1180
Žvačky, žvočky, pl. = větší kusy slámy ze řezačky místo drobné řezanky vyšlé U St Jič. Vhl.

435407   Žvádlo Svazek: 7 Strana: 1180
Žvádlo, a, n. = huba, Mund, m. Svým na mě žvádlem bekáš. Drk. v. 187.

435408   Žvádoliti Svazek: 5 Strana: 0880
Žvádoliti = žvatlati, lallen. Mor.

435409   Žvaholiti Svazek: 5 Strana: 0880
Žvaholiti = šveholiti. Ptákž-lí. Na Zlinsku. Brt.

435410   Žvach Svazek: 5 Strana: 0880
Žvach, u, m. = žvást, das Geschwätz. To jsou samé žvachy. Mor. Šd. — Ž., a, m., os. jm.

435411   Žvachan Svazek: 5 Strana: 0880
Žvachan, a, m. = Němec. Slov. Bern.

435412   Žvachanec Svazek: 5 Strana: 0880
Žvachanec, nce, m. = kousek v ústech užvýkaný, žvanec. V již Mor. Šd.

435413   Žváchání Svazek: 5 Strana: 0880
Žváchání, n. = žvýkání, žutí, das Kauen. Statku (dobytku) zavazovali huby, aby ž-ním svatosť toho dne neznesvěcoval. Brt. L. N. II. 32.

435414   Žvachanka Svazek: 5 Strana: 0880
Žvachanka, y, f. = Němkyně. Slov. Bern.

435415   Žváchaný Svazek: 5 Strana: 0880
Žváchaný; -án, a, o = žvýkaný, žutý, gekaut. Bern.

435416   Žváchati Svazek: 5 Strana: 0880
Žváchati = žvýkati (hlavně o lidech sta- rých, kteří nemají zubů), kauen. Mor. — co. Kdo kyselé hrozno žváchá, trpnú zuby jeho. Tč. — jak. Plnou hubou žváchá. Šd. — kde. Žváchá to v hubě. Šd. Sotva to v hubě žváchám. Vck. — Ž. = tlachati, schwätzen. Nežváchej pořád. Mor. Vck., Brt. D. 304.

435417   Žváchati Svazek: 7 Strana: 1180
Žváchati. Cf Mkl. Etym. 412 a.

435418   Žváchati Svazek: 9 Strana: 0422
Žváchati. Chlapci žvášú (žvýkají) ščív (ščáv) a dostavají z toho psinu. Mor. Mus. ol. V. 116.

435419   Žvachel Svazek: 5 Strana: 0880
Žvachel, chlu, m. = chundel. Udělal mi z nití ž. U Kostel. n. Or. Ktk. Na Poličsku. Kšá. Dostal som od konduktora ž. všelijakých príhlasov, manifestov. Phld. IV. 106.

435420   Žvachel Svazek: 7 Strana: 1180
Žvachel = žvanec, cumel. ČT. Tkč.

435421   Žvachel Svazek: 8 Strana: 0531
Žvachel, chle, m. = zvlhlý chumáč, cucek, žvanec. V seně jsou ž-chle. U Žleb. NZ. II. 614.

435422   Žvachla Svazek: 5 Strana: 0880
Žvachla, y, m. = kdo mnoho žvachle, žváč, der Mauldrescher. Na Zlinsku. Brt.

435423   Žvachla Svazek: 9 Strana: 0422
Žvachla, y, m. = mluvka, žváč. V Polné. Hoš.

435424   Žvachlač Svazek: 5 Strana: 0880
Žvachlač, e, m. = žvachla, žváč, žvanil, der Plauderer, Schwätzer. Na Mor. a Slov. Šd.

435425   Žvachlanice Svazek: 5 Strana: 0880
Žvachlanice, e, f., der Geschwätz. Mor. Šd.

435426   Žvachlat Svazek: 9 Strana: 0422
Žvachlat = žváti, tlachati. Us. Hoš.

435427   Žvachlati Svazek: 5 Strana: 0880
Žvachlati = pleskati, klevetiti, plauschen. Na Mor. Brt., Bkř. — abs. Jeníček (dítě) už žvachle (žvatlá, mluví). Us Vck. — co. Co tam zase žvachlá? Mor. Šd. — Ž. = mačkati, žmoliti, zerdrücken. Na mor. Val. Vck.

435428   Žvachlati Svazek: 7 Strana: 1180
Žvachlati v dialektech. Vz List fil. 1892. 362.

435429   Žvachlice Svazek: 5 Strana: 0880
Žvachlice, e, f. = pekařské náčiní k vy- bírání preclíků z kotlu, eine Art Schöpf- löffel.

435430   Žvachol Svazek: 5 Strana: 0880
Žvachol, u, m. = žvanec (žvýkané jídlo). U Olom. Sd.

435431   Žvachola Svazek: 5 Strana: 0880
Žvachola, y, m. = žváč.

435432   Žvacholec Svazek: 5 Strana: 0880
Žvacholec, lce, m. = žvachol. U Olom. Sd.

435433   Žvacholiti Svazek: 5 Strana: 0880
Žvacholiti, il, en, ení = švítořiti, štěbetati. — co. Ten pták toho nažvacholí. Na Zlinsku. Brt.

435434   Žvachota Svazek: 5 Strana: 0880
Žvachota, y, m.= žvanil. Mor. Šd.

435435   Žvacht Svazek: 5 Strana: 0880
Žvacht, u, m., das Geschwätz. Us. Dch.

435436   Žvachta Svazek: 5 Strana: 0880
Žvachta, y, m. = žváč. Mor. Šd.

435437   Žvachták Svazek: 5 Strana: 0880
Žvachták, a, m: = žváč. Mor. Šd.

435438   Žvachtal Svazek: 7 Strana: 1180
Žvachtal, a, m. = žváč. Rk.

435439   Žvachtala Svazek: 5 Strana: 0880
Žvachtala, y, m. = žváč. Mor. Šd.

435440   Žvachtanice Svazek: 7 Strana: 1180
Žvachtanice, e, f., albernes Geschwätz. Rk.

435441   Žvachtanina Svazek: 5 Strana: 0880
Žvachtanina, y, f., albernes Geplapper. Šm.

435442   Žvachtati Svazek: 5 Strana: 0880
Žvachtati = zváti, plaudern. Mšk. — co. Pořád by něco žvachtal. Us. Šd. — Ž., herumplätschern, ausschwemmen. — co kde: prádlo ve vodě. U Uh. Hrad. Tč. Ž. se v blátě, sich herumschmieren. Mor. Té.

435443   Žvachtavosť Svazek: 5 Strana: 0880
Žvachtavosť, i, f. = žvavosť, die Ge- schwätzigkeit.

435444   Žvachtavý Svazek: 5 Strana: 0880
Žvachtavý = žvavý, geschwätzig.

435445   Žvachula Svazek: 5 Strana: 0880
Žvachula, y, m. = žváč, žvanil. Mor. Šd. — Ž., y, f. = žvačka, die Schwätzerin. Mor. Šd.

435446   Žväk Svazek: 5 Strana: 0880
Žväk, u, m. Keď prúd sä od brehov od- ráža a v prostred toku sä sráža, to volajú naši pltníci žväk. Slov. Hdž. Čít. 157. Cf. Žvákovati.

435447   Žväk Svazek: 9 Strana: 0422
Žväk, vz Meridza.

435448   Žvaklati Svazek: 5 Strana: 0880
Žvaklati = žmoliti. U Jižné. Vrů.

435449   Žvaklík Svazek: 5 Strana: 0880
Žvaklík, u, m. = uzlík něčeho. V Krkon. Kb.

435450   Žvakovati Svazek: 5 Strana: 0880
Žvakovati = žvýkati, přežvykovati, kauen, wiederkauen. Vôl, krava žväkuje. Slov. Zátur.

435451   Žvalek Svazek: 5 Strana: 0880
Žvalek, lku, m. Krájíme-li teplý chléb nožem tupým, dělají se žvalky. Na Hané. Bkř. Žvalík, u, m. = žvalek. Žvalkovati se. Teplý chléb tupým nožem krájený žvalkuje se. Vz Žvalek, Pižlati.

435452   Žvalkovati Svazek: 9 Strana: 0422
Žvalkovati = žmoliti. Dyž sa chléb žval- kuje a chytá nože, bude draho. Mus. ol. XII. 63.

435453   Žvalý Svazek: 10 Strana: 0551
Žvalý = žvýkaný. Ž. věc. Rkp. lék. Ihr. 211b.

435454   Žvam Svazek: 7 Strana: 1180
Žvam, u, m. = žvast Šf. Strž. II. 588.

435455   Žvama Svazek: 5 Strana: 0881
Žvama, y, f. =huba, tlama, der Rachen. Plk. — Tlamy, žvamy, tlampy, žvampy = klevety, žvanice, tlachanice. V., Kom. Tlampy žvampy, zač babo tvaroh (když kdo něco protlampati neumí). Prov. Ros.

435456   Žvámola Svazek: 10 Strana: 0551
Žvámola, y, m. = žvanil, mluvka. Rgl.

435457   Žvampal Svazek: 10 Strana: 0551
Žvampal, a, m = žvampala v VII. 1180.

435458   Žvampala Svazek: 7 Strana: 1180
Žvampala, y. m.= žvanil. Mor. Vhl.

435459   Žvampati Svazek: 7 Strana: 1180
Žvampati = žvaniti. Mor. Vhl.

435460   Žvampľaľa Svazek: 8 Strana: 0531
Žvampľaľa = žvanil. Jicko. Brt. D. II. 432.

435461   Žvampy Svazek: 9 Strana: 0422
Žvampy, ů, m. = hloupé řeči. U Křenovic. Vchř.

435462   Žvan Svazek: 5 Strana: 0881
Žvan, u, m. = kousek, krušec. Ž. soli. Slov. Sl. let. VI. 157. Cf. Žvanec (konec).

435463   Žvaňa Svazek: 8 Strana: 0531
Žvaňa, dle Bača = žvanil. Záp. Mor. Brt. D. II. 432.

435464   Žvancovati Svazek: 5 Strana: 0881
Žvancovati = žvýkati, jako dobytek, kauen (vom Vieh). D. Cf. Žvanec.

435465   Žvančiti Svazek: 5 Strana: 0881
Žvančiti, il, en, ení = hrýzti, žráti, nagen, fressen. — co. Jenom sem odešla a už kočky to maso ž-ly. Mor. Šd.

435466   Žvanda Svazek: 5 Strana: 0881
Žvanda, y, f. = žvání, das Geplauder. Us. — Ž. = švanda, ein Streich. Us. u Turn. — Ž., y, m. = žváč, der Plauderer. Us.

435467   Žvanda Svazek: 7 Strana: 1180
Žvanda, vz Rozžvandati.

435468   Žvandati Svazek: 5 Strana: 0881
Žvandati = tlachati, plauschen, plaudern

435469   Žvandrat Svazek: 10 Strana: 0682
Žvandrat = žvaniti. Brt. Slov.

435470   Žvandrati Svazek: 5 Strana: 0881
Žvandrati = žvaniti. Mor. Brt. D. 304.

435471   Žvandula Svazek: 5 Strana: 0881
Žvandula, y, m. a f. = žváč, žvačka. Dej pokoj s tím ž-lou. Us. u N. Bydž. Kšť.

435472   Žvanec Svazek: 5 Strana: 0881
Žvanec, nce, žvaneček, čku, žvánek, nku, m. = žvýkané jídlo, das Gekaute. Ler., Ktk., Sd., Knrz. Tabákový ž. Tč. Petr přikryl ústa dlaní, ž. do ní vyplivl. Němc. VI. 303. Matka dítěti ž-ce dávala. Us. — Ž. = druhý žaludek přežvykujících zvířat. Puch. Vz Ža- ludek. Der zweite Magen der Wiederkäuer. — Ž. = cumel. Žvýká dítě na ž-ci, der Schlotzer, Schnoller. Us. — Ž. = něco měk- kého a pomačkaného. Ros. Ta nepořádná, má ve své truhle samý žvanec (šatstvo zcu- chané). Us. Dch. — Ž. = kousek, sousto, ein Stück, Bisschen, Mundbissen. Žvanec chleba. Mor. a Slez. Lpř., Pk. Druhý žvánek na nůž bere, už svú hlavičku skloňuje. Sš. P. 169. Kouká mu do úst, div mu žvanek neuřkne (dívá-li se uhrančivý člověk někomu na sousto, uřkne je). U Král. Hrad. Kšf. Cf. Žvan.

435473   Žvanec Svazek: 7 Strana: 1180
Žvanec Vz Oškomek (dod.). Kráva ztra- tila ž. = přestala přežvykovati. Vz NZ I. 130.

435474   Žvanec Svazek: 8 Strana: 0531
Žvanec hroznů = třapec. Záp. Mor. Brt. D. II. 432.

435475   Žvaneček Svazek: 5 Strana: 0881
Žvaneček, vz Žvanec.

435476   Žvánek Svazek: 5 Strana: 0881
Žvánek, vz Žvanec.

435477   Žvánek Svazek: 7 Strana: 1180
Žvánek. Nemá ani ž-ka chleba (nic). Mor. Neor.

435478   Žvánek Svazek: 10 Strana: 0551
Žvánek, nku, m. Uvizly jim žvanky v hrdle od leku. Slez. Vlasť. I. 37.

435479   Žvanel Svazek: 5 Strana: 0881
Žvanel, u, m., osteocolla, der Bruchstein.

435480   Žvání Svazek: 5 Strana: 0881
Žvání, n. = žvýkání, ruminatio, das Kauen. BO. — Ž. = tlachání, das Geschwätz, die Plauderei, Wäscherei. Kom. Daremné ž. BR. II. 26.

435481   Žvanice Svazek: 5 Strana: 0881
Žvanice, e, f. = žvání, žvachtání, das Geplauder, Geschwätz. V., Kom. Ž. a klevety. Kram. To není pravda, to jsou samé ž-ce. Us. Tč.

435482   Žvanice Svazek: 9 Strana: 0422
Žvanice. Za Kom. polož: Ohláš. 134., 150.

435483   Žvanil Svazek: 5 Strana: 0881
Žvanil, a, m. = kdo žvaní, der Kauer. — Ž. = žváč, der Schwätzer usw. Dr. Žvanil. Vz Žváč. Žvanilka, y, f., die Schwätzerin. Vz Žvačka.

435484   Žvanina Svazek: 5 Strana: 0881
Žvanina, y, f., das Gekaute. Us. Tč. — Ž. = žvanice, blivanina, das Plaudergewäsch, Geplausch, Getratsch. Bojujte i dále zmužile za svůj národ a jazyk nedbajíce na ž-ny Augsburských novin. Koll. IV. 13.

435485   Žvaniti Svazek: 5 Strana: 0881
Žvaniti, il, ěn, ění; žvanívati = žváti, žvýkati, kauen. — co: potravu. Us. — Ž. = žmoliti, mačkati, walkern, zusammendrücken, manschen. — co: šaty, papír. Us. — Ž. = žváti, daremné věci mluviti, schwätzen, plau- dern. — abs. Nežvaň. Us. — co. Co to zase žvaníš? Jg., Tč., Kál.

435486   Žvanivý Svazek: 8 Strana: 0531
Žvanivý = schwatzhaft. Ž. lidstvo. J. Goll v Baudel. 79.

435487   Žvaňkati Svazek: 5 Strana: 0881
Žvaňkati = mlaskati jako svině při žrádle, schmatzend essen, fressen. Us.

435488   Žvanovice Svazek: 5 Strana: 0881
Žvanovice, dle Budějovice, místo ve Vratislavsku. Pal. Děj. V. 1. 103.

435489   Žvantati Svazek: 5 Strana: 0881
Žvantati = žvatlati, lallen. Mor.

435490   Žvaňucha Svazek: 8 Strana: 0531
Žvaňucha, y, m. = žvanil. Jicko. Brt. D. II. 432.

435491   Žvany Svazek: 5 Strana: 0881
Žvany, pl., f., das Gewäsche, die Klat- scherei. Rk.

435492   Žvápat Svazek: 8 Strana: 0531
Žvápat = tlachati, Záp. Mor. Brt. D. II. 432.

435493   Žvápoň Svazek: 8 Strana: 0531
Žvápoň, ě, m. = tlachal. Záp. Mor. Brt. D. II. 432.

435494   Žvást Svazek: 5 Strana: 0881
Žvást, u, m., das Geschwätz. To je samý ž. Us. Již s tím žvástem umlkněte. Kká. Td. 354.

435495   Žvásta Svazek: 5 Strana: 0881
Žvásta, y, m. a f. = žváč, der Schwätzer, die Schwätzerin. Us. Bf., Tč.

435496   Žvástal Svazek: 5 Strana: 0881
Žvástal, a, m. = žvásta, žváč. Tč., Ktk. Ž. mluví mnoho a daremně. Sb. uč.

435497   Žvástala Svazek: 5 Strana: 0881
Žvástala, y, m. = žvásta. Na Ostrav. Tč.

435498   Žvástání Svazek: 5 Strana: 0881
Žvástání, n., das Schwätzen, Plauschen. Němc., Tč.

435499   Žvastanice Svazek: 7 Strana: 1180
Žvastanice, e, f., Plauderei, f Rk.

435500   Žvástati Svazek: 5 Strana: 0881
Žvástati = žvatlati, tlachati, klábositi, lallen, schwätzen, plaudern; prahlen. Cf. Šrc. 208. — o čem jak. On umí bez konce ž. o ničem. Shakesp. Tč.

435501   Žvástati Svazek: 7 Strana: 1180
Žvástati Šf. III. 503.

435502   Žvástati jak Svazek: 9 Strana: 0422
Žvástati jak. Žváštáš do větru. Šml. IV. 46.

435503   Žvastavě Svazek: 10 Strana: 0551
Žvastavě něco činiti. Kká. Sion. II. 171.

435504   Žvástavec Svazek: 5 Strana: 0881
Žvástavec, vce, m. = žvásta.

435505   Žvástavosť Svazek: 5 Strana: 0881
Žvástavosť, i, f. = žvavosť, die Plauder- haftigkeit; Prahlerei.

435506   Žvástavý Svazek: 5 Strana: 0881
Žvástavý = kdo žvástá, plauderhaft, schwatzhaft; prahlerisch. Us. Ž. jazyk, sou- sedka. Tč.

435507   Žvastonnství Svazek: 10 Strana: 0551
Žvastonnství, n, Schwätzerei, Prahlerei, Prahlsucht Nár. list. 1885. 171.

435508   Žvastořeký Svazek: 5 Strana: 0881
Žvastořeký = žvástavý. Ž. Thersites.

435509   Žvastoun Svazek: 10 Strana: 0551
Žvastoun, a, m. = žvástal.

435510   Žváti Svazek: 5 Strana: 0881
Žváti, žvu, žvi, al, án, ání; žvávati = žvýkati, hrýzti, kousati, kauen; tlampati, breptati, klepati, schwatzen, plaudern, klat- schen, waschen, plappern. Vz Listy filolog. 1884.100., Mkl. aL. 271. — abs. Láti, žváti; jenom na konečky pamatovati. Č. M. 67. — co. Mohl by raději žváti (žvýkati) mýdlo. Hr. rk. 379. Ž. krmi (žvýkati). Sal. Mnoho ž. (tlachati). V., Kom. — jak. Žve, až mu zuby vypadají. Ctib. Cim. Hád. — Ž. = žmoliti, mačkati, drücken, quetschen. Stroj neřeže, jenom žve. Na Mor. Vck., Brt. D. 304.

435511   Žváti Svazek: 7 Strana: 1180
Žváti. Mkl. Etym. 412. a., Šf. III. 503., 511. Hlúpotu ž. Vhl.

435512   Žvatla Svazek: 5 Strana: 0881
Žvatla, y, žvatlač, e, žvatlák, a, m. = žváč.

435513   Žvatlač Svazek: 5 Strana: 0881
Žvatlač, e, m., vz Žvatla.

435514   Žvatlák Svazek: 5 Strana: 0881
Žvatlák, a, m., vz Žvatla.

435515   Žvatlal Svazek: 5 Strana: 0881
Žvatlal, a, m. = žvatla. Us. Rk.

435516   Žvatlalka Svazek: 7 Strana: 1180
Žvatlalka, y, f., Plauderin, f. Rk.

435517   Žvatlání Svazek: 5 Strana: 0881
Žvatlání, n., das Lallen, Schwatzen. Vz Žvatlati. Dětské ž. Čch. Bs. 81.

435518   Žvatlanice Svazek: 5 Strana: 0881
Žvatlanice, e, f., das Geplapper, Ge- schwätz. Lpř.

435519   Žvatlanina Svazek: 5 Strana: 0881
Žvatlanina, y, f., das Geschwätz. Ssk.

435520   Žvatlati Svazek: 5 Strana: 0881
Žvatlati, žvatlám a žvatli = štěbetati, počíti mluviti, lallen. Dítě už žvatlá. Kom. — Ž. o dospělých = žváti, tlachati, plaudern, plappern, schwätzen. Ros. — jak. Všecko vůkol nás žvatlalo francouzsky; Tři cizo- zemci ustavičně vlaskou řečí žvatlají. Koll. III. 11., IV. 233.

435521   Žvatlavosť Svazek: 5 Strana: 0881
Žvatlavosť, i, f. = žvavosť, die Plauder- haftigkeit. Ženská ž. Tč. Lehkosť a ž. fran- couzské řeči hodí se lépe do salonu. Koll. IV. 24.

435522   Žvatlavý Svazek: 5 Strana: 0881
Žvatlavý = žvavý, plauderhaft. Us. Sloh. rozmarný a ž. Hš. Sl. 172. 345

435523   Žvatlíček Svazek: 5 Strana: 0882
Žvatlíček, čka, m., vz Žvatlík.

435524   Žvatlík Svazek: 5 Strana: 0882
Žvatlík, a, m. = žvatlavé dítě, ein Kind, das gern plaudert. Kos.

435525   Žvatlot Svazek: 7 Strana: 1180
Žvatlot, u, m. = žvatlání. Pdl.

435526   Žvatly Svazek: 10 Strana: 0551
Žvatly = žvatlání. Dětské ž. Tbz. V. 9. 303.

435527   Žvatoliti Svazek: 5 Strana: 0882
Žvatoliti, íl, ení = žvatlati (o dětech). U Jič. Lpř.

435528   Žvatona Svazek: 5 Strana: 0882
Žvatona, y, m., os. jm. Šd.

435529   Žvátor Svazek: 9 Strana: 0422
Žvátor, a, m. = žváč. Bl. (Rozb. kral. 85. ).

435530   Žvátor Svazek: 10 Strana: 0551
Žvátor, u, m. = tlach, žvast. Kdo bude poslouchat ty žvátory. Zl. Pr. XXI. 230.

435531   Žvátora Svazek: 5 Strana: 0882
Žvátora, y, m. = kdo rád žvátoří, žváč.

435532   Žvátornosť Svazek: 5 Strana: 0882
Žvátornosť, i, f. = žvatlavosť. Bl. Vod. Kar. 17.

435533   Žvátorný Svazek: 5 Strana: 0882
Žvátorný = žvatlavý. Ž. pověsť. Troj. 120.

435534   Žvátorný Svazek: 10 Strana: 0551
Žvátorný = žvavý. Ž. trhačka lnu, baba. Jrsk. XXIII. 18., XXV. 172.

435535   Žvátoření Svazek: 10 Strana: 0551
Žvátoření, n. = tlachání, žvátor. TA. Pr. XXI. 403.

435536   Žvátořiti Svazek: 5 Strana: 0882
Žvátořiti, il, en, ení, žvátořívati = žváti, plaudern, schwätzen.

435537   Žvávati Svazek: 5 Strana: 0882
Žvávati, vz Žváti.

435538   Žvavě Svazek: 5 Strana: 0882
Žvavě, plauderhaft. Ros.

435539   Žvavosť Svazek: 5 Strana: 0882
Žvavosť, i, f. = tlachavosť, štěbetnosť, die Redseligkeit, Geschwätzigkeit, Plauder- haftigkeit, Gesprächigkeit, Schwatzhaftigkeit, Plapperhaftigkeit. V., BR. II. 657. a. Jak přijde starosť, přestává ž. Na Mor. Tč.

435540   Žvavot Svazek: 5 Strana: 0882
Žvavot, u, m., das Geplauder. Phld. V. 66.

435541   Žvavý Svazek: 5 Strana: 0882
Žvavý = tlachavý, tlampavý, mnoho- mluvný, štěbetný, klábosivý, klevetný, plau- derhaft, waschhaft, schwatzhaftig, redselig, geschwätzig, gesprechig, plapperhaft. V. Žvavý jest, div mu paty nemluví. Mus., Hkš., Šd. Ž. dítě, děvče, žena. Us. Tč. Dítka žvavá výmluvnosť. Hlk. Žvavá a klevetná ústa. Reš. Ž. Sasík. Klc. 114.

435542   Žvechtačka Svazek: 5 Strana: 0882
Žvechtačka, y, f = kachna, die Ente. Us. u Bavor.

435543   Žvechtati Svazek: 5 Strana: 0882
Žvechtati, žvachtávati = žráti jako kachna, fressen wie die Ente. Us. — co kde čím. Kachny ve vodě cosi zobáky žvechtají. Us. Tč.

435544   Žvej Svazek: 5 Strana: 0882
Žvej . . ., vz Žvý . . .

435545   Žvejchat Svazek: 10 Strana: 0551
Žvejchat = žvástati, tlachati. Hos. Pol. I. 146.

435546   Žvejka Svazek: 9 Strana: 0422
Žvejka, y, m. = kdo se hádá a žvaní ne- odbytně. U Bolesl. Čes. 1. X. 371.

435547   Žvejkanec Svazek: 9 Strana: 0422
Žvejkanec, n??, ?. = sežvejkané jídlo. Vých. Čech. Čes. 1. X. 64.

435548   Žvekanec Svazek: 7 Strana: 1401
Žvekanec, nce, m. = co je sežvýkáno.
Dol. Brtch Cf. Žuchlanec.

435549   Žviakať Svazek: 7 Strana: 1180
Žviakať = žvýkati. Slov. Phľd. II. 563.

435550   Žvíchať Svazek: 10 Strana: 0682
Žvíchať = žvýkati. Brt. Slov.

435551   Žvink Svazek: 5 Strana: 0882
Žvink, u, m. = židoviny, spánek. V Plzeň- sku. Us.

435552   Žvir Svazek: 7 Strana: 1180
Žvir, u, m. = hrubý písek, štěrk, Kiessel- stein, Kiessand, Gries, v horn. Hř.

435553   Žvirovisko Svazek: 7 Strana: 1180
Žvirovisko, a, n , Kiesboden, m. Hř.

435554   Žvižlati Svazek: 5 Strana: 0882
Žvižlati, vz Žižlati

435555   Žvižle Svazek: 5 Strana: 0882
Žvižle, ete, n. = malé dítě, nevyrostlé (převzdívka), ein kleines, unausgewachenes Kind. To je ž.! Sá. Kř. u pot.

435556   Žvoč Svazek: 5 Strana: 0882
Žvoč, e, m. = žváč. Na Ostrav. Tč.

435557   Žvočky Svazek: 7 Strana: 1180
Žvočky, vz Žvačky (dod ).

435558   Žvoun Svazek: 7 Strana: 1180
Žvoun, a, m, = zbon. Bk.

435559   Žvoun Svazek: 9 Strana: 0422
Žvoun, a, m. = žvástal. — Ž., u, m. = zbon (pucher).

435560   Žvu Svazek: 5 Strana: 0882
Žvu, vz Žváti.

435561   Žvuntrati Svazek: 7 Strana: 1180
Žvuntrati = hubovati, mumlati. V Plzeň. Otv.

435562   Žvych Svazek: 5 Strana: 0882
Žvych, u, m. = neduh dobytčí (dobytka přežvykujícího), když nemůže žvýchati (žvý- kati). Ta kráva nemá žádný ž. V Bystersku. Sn.

435563   Žvýchanec Svazek: 5 Strana: 0882
Žvýchanec, nce, m. = žvachanec. Mor. Šd.

435564   Žvýchati Svazek: 5 Strana: 0882
Žvýchati = žvýkati. Mor. Vck. V By- stersku. Vz Žvych.

435565   Žvychel Svazek: 5 Strana: 0882
Žvychel, chlu, m. = žvýchanec. Kráva žrala plnou hubou, vždycky takový ž. vzala clo Huby. Mor. Šd.

435566   Žvyjebeny Svazek: 8 Strana: 0522
Žvyjebeny. Z. zrádce. Arch. XIII. 352. Dával mně padúchy z-né a manželce mé kurvy kurevské. Ib. XIV. 277.

435567   Žvyk Svazek: 5 Strana: 0882
Žvyk, u, žvynk, u, m. = chuchvalec, který dobytku po žrádle v ústech zůstává, na němž ovce atd. potom žvýkají, zájedí, der vorn Frass zurückgebliebene Klumpen, der dann das Wiederkauen verursacht. — Sotva ztra- tila žvyk, již zase chce jísti. Prov. Jg.

435568   Žvýka Svazek: 5 Strana: 0882
Žvýka, y, m. = žváč. U Kr. Hrad. Kšť.

435569   Žvýkací Svazek: 5 Strana: 0882
Žvýkací, Kau-. Ž. tabák, Dch. Ž. plocha zubu, die Kaufläche. Nz. lk. Vz Žvýkání.

435570   Žvýkací Svazek: 7 Strana: 1180
Žvýkací svalstvo, Kaumusculatur, f. Ž. tabák. Ct. KP. VI 596.

435571   Žvýkač Svazek: 5 Strana: 0882
Žvýkač, e, m., masseter. Nz. lk.

435572   Žvýkač Svazek: 7 Strana: 1180
Žvýkač, Kaumuskel, m Šv. 31 , Ott. V. 175. Křeč ž-če. Kaumuskelkrampf, m., ochr- nutí, -lähmung. Ktt. exc.

435573   Žvýkačový Svazek: 5 Strana: 0882
Žvýkačový, masseterieus. Nz. lk.

435574   Žvýkačový Svazek: 7 Strana: 1180
Žvýkačový čiv, nervus massetericus.

435575   Žvýkal Svazek: 5 Strana: 0882
Žvýkal (Žveykal), a, m., os. jm. Vz Jg. H. 1. 659., S. N.

435576   Žvýkal Svazek: 10 Strana: 0551
Žvýkal, a, m., der Kauer. Ž. tabáku. Holb. A.

435577   Žvýkala Svazek: 5 Strana: 0882
Žvýkala, y, m. = kdo vždy žvýká, ústy pohybuje, jakoby něco jedl. U Uh. Hrad.

435578   Žvýkání Svazek: 5 Strana: 0882
Žvýkání, n., das Kauen. Ž. = zdrobňo- vání živných látek žvýkacím ústrojím. Ž. ne- úplné, špatné, zdlouhavé. S. N. XI. 320.

435579   Žvýkaný Svazek: 5 Strana: 0882
Žvýkaný, gekaut. Žvýkané, ého, n. = žvanec. Plk.

435580   Žvýkati Svazek: 5 Strana: 0882
Žvýkati, žvýkávati = překusovati, žváti, kauen; pomlouvati, nechutně mluviti, durch- hecheln, bereden, ungeziemend reden. — Ž. od žváti, k vsuvka. Šf. Ž.= zdrobňovati živné látky žvýkacím ústrojím. Vz S. N. (dod.), Žvýkání. — abs. Dobytek žvýká. D. Žvýkali, až hrůza (neslušně mluvili). U Kr. Hrad. Kšť. — co: pokrm, V., kořen, Byl., zemi (umříti). V. Ž. papír, Zbr. Lžd. 52., hlínu (mrtvým býti). Us. Dbv. — (co) čím: pokrm zuby. Kdo žvýká vždy ústy, bývá lakomý. U Uh. Hrad. Tč. — na čem. Dítě na žvanci žvýká. Sych. — co kde. Někoho mezi zuby ž. (pomlouvati). Us. Tč. —jak. Spokojeně trávu žvýkal. Vrch. Ž. něco bez zubů. Vz Žuchlati. — jak dlouho. Žvýká paragrafy už kolik let a posud není ničím (studuje práva). Us. Kšť.

435581   Žvýkati Svazek: 7 Strana: 1180
Žvýkati. Mkl. Etym. 412 a. Ledakohos žvýkal (pomlouval). Let. 405.

435582   Žvýkavec Svazek: 5 Strana: 0882
Žvýkavec, vce, m. = přežívač.

435583   Žvýkavosť Svazek: 5 Strana: 0882
Žvýkavosť, i, f. = náchylnosť k žvýkání, die Kausucht.

435584   Žvýkavý Svazek: 5 Strana: 0882
Žvýkavý, Kau-. Ž. stoličky. Pdl.

435585   Žvýkoň Svazek: 5 Strana: 0882
Žvýkoň, ě, m. = žvýka, žváč. Ty ž-ni! U Kr. Hrad. Kšť. U Havlovic. F. V. Kodym. U N. Brodu. Holk.

435586   Žvýkula Svazek: 5 Strana: 0882
Žvýkula, y, m. = žváč, žvanil. Sešlo se několik ž-lů. U Bydž. Kšť.

435587   Žvýkuryna Svazek: 5 Strana: 0882
Žvýkuryna, y, f. = tlachalka, žváčka. U Rychn. Msk.

435588   Žvynk Svazek: 5 Strana: 0882
Žvynk, vz Žvyk.

435589   Žžahač Svazek: 5 Strana: 0882
Žžahač, e, m., der Brenner. Pč. 30.

435590   Žžavosť Svazek: 5 Strana: 0882
Žžavosť, i, f., vz Žhavosť, Žhavý.

435591   Žžavý Svazek: 5 Strana: 0882
Žžavý (správně: žhavý)= řeřavý, glühend. Vz Žhavý. Ž. uhel. Jako ž. uhel. Dej mi žžavého = ohně. Kb. — Ž. = vroucí, heiss. Ž. celování, Hiorba 136., vášeň. Ib. 137.

435592   Žže Svazek: 5 Strana: 0882
Žže. Plamen žže. Vz Žéci.

435593   Žžení Svazek: 7 Strana: 1180
Žžení, n., das Brenuen. Rk. Vz Žéci.

435594   Žžený Svazek: 5 Strana: 0882
Žžený = pálený, gebrannt. Ž. voda, Jád., víno (kořalka, pálenka). Ž. beran. Z. wit. 65. 15. Ž. oběti (holocausta), cihly. BO. Cf. Zžžený.

435595   Žžici Svazek: 7 Strana: 1180
Žžici (Žžieci) Jir Mor. 59. Chybně m.: žéci. Cf také Prk. v Kroku 1889 243

435596   Žžíci špatně Svazek: 5 Strana: 0882
Žžíci špatně m. žéci. Žhu (kmen žeh), h s infinitivní příponou -ti mění se v ci: žeh-ti = žéci. Vzor: Péci. Vz Bž. 181., Prk. v Pdg. 1886. 141.

435597   Žživý Svazek: 5 Strana: 0882
Žživý = pálící, urens, brennend, sengend. Větrem žživým. BO.

435598   -??? Svazek: 9 Strana: 0002
-???. Substantiva v -??? mají v gt. pl. -c i -ci: obligac i obligací. Gb. Hist. ml. III. 1. 210.

435599   ?rnka Svazek: 9 Strana: 0429
?rnka, y, f = lůžko, Nachgeburt Vz Gb. Slov. 105.

435600   ??bka Svazek: 9 Strana: 0007
??bka, ?, f. = vdaná žena drobné po- stavy. Lor. 70. — ?., vz Babče (předcház. ), Mlynářík (sýkora), Modřinka, Parukářka (sý- kora). — B. = babyka. Hoř. 107. — B. = druh spony ? zapínání kabátu, vesty. Vz Čes. 1. VIL 132., 153. — B. = kovadlinka. Vz Babčice (předcház. ) — B. = řetízek ? dveří ? zavírání jich. U Zábřehu. Mus. ol. X. 149. — B. = orsej. blatouch a j. Na mor. Slov. Mus. ol. VII. 11.

435601   ????? Svazek: 9 Strana: 0009
?????, ?, f. = kravička. V Pezinku na Slov. Čes. 1. VIL 51.

435602   ?? Svazek: 9 Strana: 0427
??. ?? je svú hanbú vinnieše. Dal. L. (Mtc. 1901. 312. )

435603   -?r? Svazek: 9 Strana: 0052
-?r?. Slova ukončená v -?r? pojímají se za substantiva neutr.: patero dítek, desatero božích přikázání. Vz Gb. H. ml. III. 1. 272.

435604   -?? Svazek: 9 Strana: 0051
-?? = é, v starší době.

435605   ?. Přivříti Svazek: 2 Strana: 1118
?. Přivříti, vru, vřel, en, ení (na Slov. et., -etí); přivírati, ein wenig zumachen. anlehnen, zusperren. — abs. Kdež jest mnoho rukou, přivírej. Br. — co : dvéře, Ros., oči, Ottersd., ústa (mlčeti). Lom. — čeho. Po- třebí přivírati měšce. Rým. Co platno chléva přivírati, když jiní krávy pokradli. V, P. úst (mlčeti). Koc. — co komu čím: dítěti prsty dveřmi. Ros. — koho k čemu. Na- stavivši v židovinu (v skraně) jeho hřebi udeři kladivem skrze mozk a přivřela jej k zemi (defixit). BO.

435606   ??? Svazek: 9 Strana: 0112
??? z Dobrše. Ott. XIV. 481.

435607   ???? Svazek: 9 Strana: 0112
????, gt. k?č?č?, n. = kotě. Slez. Lor. 73.

435608   ??sleť Svazek: 9 Strana: 0138
??sleť, sauer werden. Sbor. slov. I. 55

435609   ????? Svazek: 9 Strana: 0060
?????, ?, hác, e, f. = šátek. Fryšt. Čes. 1. VIII. 277. Sr. Heta.

435610   ??r? Svazek: 9 Strana: 0068
??r?. Pije ako h. (vůl). Slov. Zát. Př. 71. ?.

435611   ????? Svazek: 9 Strana: 0061
?????. ? pořekadlech atd. vz Zát. Př. 311 b.

435612   ?pýřiti Svazek: 9 Strana: 0205
?pýřiti. O-li sou se jako vlci hltaví. Pal. Děj. IV. 2. 425. Však já se tu o-řím (po- zvednu ? ?. ). Řezn. Gol. 150.

435613   ?levač Svazek: 2 Strana: 0588
?levač, e, m., plec, der Jäter. — Ple- vačka, y, f., plečka, která pleje, die Jäterin. Vz Pléti. V.

435614   ?ôc Svazek: 9 Strana: 0227
?ôc, i, f. = vepřovice? U Zábřehu. Mus. ol. X. 145.

435615   ??r?měr Svazek: 2 Strana: 0499
??r?měr, u, m. Manometer. S. N.

435616   ??rkov Svazek: 2 Strana: 0554
??rkov, a, m., Březenec, Pirken, ves u Jir- kova. PL.

435617   ??k Svazek: 9 Strana: 0458
??k = pokud. P. sem byl. Nekazanice u Opav. Šb.

435618   ???hoplivý,pochopujícný Svazek: 2 Strana: 0686
???hoplivý,pochopujícný, fassend. Ros.

435619   ?hýřiti Svazek: 9 Strana: 0084
?hýřiti m hýřiti (chybiti). Rozb. III. 733.

435620   ??????k? Svazek: 9 Strana: 0024
??????k?, ?, f. = cacorka, konipas. Hoř. 88.

435621   ?? Svazek: 9 Strana: 0024
?? = ??. Já nejsem nice (nycze) tobě. Dal. ? 9. Sr. Gb. H. ml. III. 1. 466.

435622   ???kać Svazek: 9 Strana: 0028
???kać = cucati. Lor. 71., 23.

435623   ???? Svazek: 9 Strana: 0338
????, ?, f. = sprostá ženská. Zát. Př. 41b.

435624   ??k? Svazek: 9 Strana: 0339
??k?, ého, m. = potok u Bezmirova na Mor. Arch. XVI. 389

435625   ??k? Svazek: 9 Strana: 0352
??k?, ?, f., vz předcház. Tyce.

435626   ?? Svazek: 9 Strana: 0391
?? = 1. ?: byelmo =bělmo, vyeru = věru; 2. ié: obyerati = obiérati. Šb.