253001   Provrtati jak Svazek: 7 Strana: 0519
Provrtati jak: sloupec válcovitě. ZČ.

253002   Provrtávadlo Svazek: 7 Strana: 0519
Provrtávadlo, a, n. = proděrovadlo. P. trepanové, Röhrenperforatorium.

253003   Provřesknouti Svazek: 2 Strana: 1205
Provřesknouti, stnul a skl, uti, Ge- schrei erheben. Jg.

253004   Provtěpec Svazek: 10 Strana: 0313
Provtěpec plochý, Flachpincette, pou- zdrový, Kapselp, ku stavení krve, střevní, Darmp., k vykloubení, Enucleationsp., zá- vorový, zámyčkový, Sperrp. Ktt. Sr. Pro- štipec.

253005   Provůdce Svazek: 2 Strana: 1205
Provůdce, e, m. =průvodce, der Begleiter.

253006   Provundati Svazek: 2 Strana: 1205
Provundati, provundávati = prondati, prostrčiti, durchmachen, -brechen, -stechen, -stecken; utratiti, mrhati, verschwenden. Jg. — co: své jmění. Us. P. zboží. D.

253007   Provynaložiti Svazek: 2 Strana: 1205
Provynaložiti, il, en, ení, verwenden. Ros. — co nač. Us.

253008   Provypraný Svazek: 9 Strana: 0262
Provypraný. Jihozáp. Cech. Dšk. Vok. 10.

253009   Provýřiti Svazek: 2 Strana: 1205
Provýřiti, provyrovati = upřeným zra- kem prohlédati, prohlížeti, mit starrem Blicke durchsehen, durchstarren. Šm. — co.

253010   Provýskati Svazek: 2 Strana: 1205
Provýskati, provyskovati = výskaje ztra- titi, durchjauchzen, durchbringen. — co: statek, peníze (promrhati). Us. — P., pokři- kovati, zurufen, zujauchzen, frohlocken. V. — komu (prokřikovati, schvalovati). Reš. — nad čím. Provyskujíce nad kořistí tak ve- likou. Br. — proč: radostí. Hlas. — Jg.

253011   Provýskati Svazek: 9 Strana: 0262
Provýskati. V té frašce se sobě líbí a provyskuje. Kom. Ohláš 191. Vz Nastýskati.

253012   Provýsknouti Svazek: 7 Strana: 0519
Provýsknouti vítězství, den Sieg jauch zend ausrufen. Lpř.

253013   Provyti Svazek: 2 Strana: 1205
Provyti, vyji, yl, yt, y tí; provývati, auf-, durchheulen. — co kde (proč). Celou noc v lese, celou noc na posteli bolestí p. Kon. Hoř. 14.

253014   Provzdělání Svazek: 7 Strana: 0519
Provzdělání, n., provzdělanosť, i, f. Durchbildung, f. Šm.

253015   Provzdychati Svazek: 2 Strana: 1205
Provzdychati, durch-, verseufzen. — co: dny a noci. Č.

253016   Provzdychati co čím Svazek: 9 Strana: 0262
Provzdychati co čím: čas láskou. Slád. Jak. 42.

253017   Provznieti Svazek: 10 Strana: 0315
Provznieti, sonare. Pat. Jer. 68- 30.

253018   Provztáhnouti Svazek: 8 Strana: 0325
Provztáhnouti. Aby toho sobě provztá.hl až do jarního času (odložil). 1614. Kutn. šk. 144.

253019   Provztekati co Svazek: 10 Strana: 0315
Provztekati co. Rais. Lep. 19.

253020   Proxen Svazek: 7 Strana: 0519
Proxen, a, m. M. Šimon P. ze Sudetu, hvězdář, † 1575. Jir. ruk. II. 155., Mus. 1829., I. 53., Pal. Rdh. I. 89., 102. Vz Po- jednání král. čes. společnosti nauk na rok 1818. a 1819. (I. 37., II. 11.) od D. Mat. Kaliny z Jaetensteina.

253021   Proxen-os Svazek: 2 Strana: 1205
Proxen-os, a, m., jm. mnohých Řeků.

253022   Proxenus Svazek: 9 Strana: 0262
Proxenus Šimon f 1575. Vz Truhl. 20.

253023   Prozáblý Svazek: 2 Strana: 1205
Prozáblý, vz Prozábnouti, durchgefroren. Šm.

253024   Prozáblý čím Svazek: 7 Strana: 0519
Prozáblý čím: zimou. Č. Kn. š. 338.

253025   Prozábnouti Svazek: 2 Strana: 1205
Prozábnouti, prozábsti, prozíbnouti, bnul a bl, utí; prozabovati = prostydnouti, pro- chladnouti, durchfrieren. Ros.

253026   Prozábnouti čím Svazek: 7 Strana: 0519
Prozábnouti čím: zimou. Vz Prozáblý.

253027   Prozaháleti Svazek: 2 Strana: 1205
Prozaháleti, el, en, ení, müssig zubringen, durch Müssiggang verlieren. — co (čím): příležitosť čekáním. Celý den prozahálel (za- háleje ztratil). Us.

253028   Prozajtřovati Svazek: 2 Strana: 1205
Prozajtřovati, zastr., procrastinare. Ms. bibl.

253029   Prozápasit co Svazek: 10 Strana: 0657
Prozápasit co. P-sil svůj básnický život o formu. Zvon VI. 321.

253030   Prozáření Svazek: 7 Strana: 1372
Prozáření, n difanoskopie. Vz Ott. VII. 453.

253031   Prozáření Svazek: 10 Strana: 0315
Prozáření, prozařování, Diaphanoskopie. Ktt. Vz Prozářiti.

253032   Prozářený Svazek: 10 Strana: 0315
Prozářený vzduch. Kvap Lib. 41. — čím: paprsky boží veleby. Zr. Zahr. 4.

253033   Prozářiti Svazek: 2 Strana: 1205
Prozářiti, il, en, ení, durchscheinen. Šm. — co. Sluneční vedro mě celého p-lo (pro- peklo). Šm.

253034   Prozářiti Svazek: 2 Strana: 1207
Prozářiti, il, en, ení = prohříti, durch- wärmen. Pol.

253035   Prozářiti Svazek: 8 Strana: 0325
Prozářiti. Západ prozařoval. Světz. 1893. 439. a. Skrze mraky prozařoval její svit. Čch. Otr. 73.

253036   Prozářiti co čím Svazek: 10 Strana: 0315
Prozářiti co čím: Müll. 79.

253037   Prozastaviti co Svazek: 10 Strana: 0315
Prozastaviti co. Prodalo a p-lo se skoro všecko. Tkč. Č. pov. III 67.

253038   Prozatím Svazek: 2 Strana: 1205
Prozatím, vorerst, indessen, vorläufig, vorjetzt, vor der Hand. Dch.

253039   Prozatímní Svazek: 2 Strana: 1205
Prozatímní, provisorní, dočasný, einst- weilig, provisorisch. P. vysvědčení. P. usta- novení, Dch., stav, úřad. Šm. To jeho tam přebývání bylo jenom p-né. Sš. Sk. 145. P. nařízeni. Us. Prozatímnosť, i, f., das Interimistikum. Šm.

253040   Prozbyti Svazek: 2 Strana: 1205
Prozbyti, zbudu a zbydu, yl, ytí, pro- zbývati, verlieren. — abs. Jak nabyde, tak prozbyde. Prov., Jg. — čeho: chuti (ztra- titi). Puch.

253041   Prozbyti Svazek: 10 Strana: 0315
Prozbyti = pozbyti. P. rozumu. Deštná. Mš.

253042   Prozejtřovati Svazek: 2 Strana: 1205
Prozejtřovati, proerastinare. 1771. (Jg.). Vz Prozajtřovati.

253043   Prozelenalý Svazek: 7 Strana: 0519
Prozelenalý, hie und da grün geworden — čím. Střecha mechovím p-lá. Tbz.

253044   Prozelenávající Svazek: 7 Strana: 0519
Prozelenávající, grün durchschimmernd. P. pažit. Ptů. —

253045   Prozelenávati Svazek: 10 Strana: 0315
Prozelenávati vzteky. Tbz. V. 4. 25. Strniště prozelenávalo se travou. Rais. Sir. 245.

253046   Prozelenávěti se Svazek: 9 Strana: 0460
Prozelenávěti se. Tbz IV. 1. 70.

253047   Prozelenavý Svazek: 10 Strana: 0315
Prozelenavý obličej. Tbz. V. 9 106.

253048   Prozelený Svazek: 2 Strana: 1205
Prozelený. Nesemy majíček, uťal ho Ja- níček, pěkný, pěkný, prozelený. Sš. P. 771.

253049   Prozeť Svazek: 2 Strana: 1205
Prozeť, ě, m., muž vnuččin, der Gemahl der Enkelin. Duch. Koled. 230.

253050   Prozevlovati Svazek: 2 Strana: 1205
Prozevlovati, durchs Gaffen verlieren. Ros. — co: den.

253051   Prozhrdit Svazek: 10 Strana: 0315
Prozhrdit = prozraditi. Soběnov. List. fil. 1902. 251.

253052   Prozimovati Svazek: 7 Strana: 0519
Prozimovati = přezimovati. Šd.

253053   Prozirač, proziratel, prozřitel Svazek: 2 Strana: 1205
Prozirač, proziratel, prozřitel, o, m., der Durchseher. L.

253054   Prozíradlo Svazek: 7 Strana: 0519
Prozíradlo, a, n. tóontQov, speculum. Mlč. 128.

253055   Prozírati Svazek: 2 Strana: 1205
Prozírati, vz Prozříti.

253056   Prozíravost Svazek: 2 Strana: 1205
Prozíravost, i, f., předvidnosť, die Voraus- sicht. P. ducha. Sš. I. 15.

253057   Prozíravý Svazek: 2 Strana: 1205
Prozíravý, hellsichtig, scharfblickend.

253058   Prozírka Svazek: 7 Strana: 0519
Prozírka, y, f., das Visir, Helmfenster, der Helmschieber, hrvát. Šd.

253059   Prozírník Svazek: 2 Strana: 1205
Prozírník, u, m., dalekohled, das Sehe- rohr. L.

253060   Prozírnosť Svazek: 7 Strana: 0519
Prozírnosť, i, f, Durchsichtigkeil, f., hrvát. Šd.

253061   Prozískati Svazek: 2 Strana: 1205
Prozískati = prodělati, Schaden haben. — co na čem. V. Mnoho set zlatých na obilí prozískal. Jg.

253062   Prozívaný Svazek: 7 Strana: 0519
Prozívaný, durchs Göhnen verloren. P. den. Sá.

253063   Prozívnouti Svazek: 2 Strana: 1205
Prozívnouti, vnul a vl, utí; prosívati, durchs Gähnen einbüssen. — co: užitek z ká- zání. Jg.

253064   Prozkoumání Svazek: 7 Strana: 0519
Prozkoumání, n., die Durchforschung. Lpř. P. účtů. Pdl.

253065   Prozkoumaný Svazek: 7 Strana: 0519
Prozkoumaný; -án, a, o, durchforscht. P. účet, Us. Pdl., kraj. Mus.

253066   Prozkoumati Svazek: 2 Strana: 1205
Prozkoumati, durchforschen. — co kde jak: na místě, v dílně s velikou bedlivostí.

253067   Prozkum Svazek: 7 Strana: 0519
Prozkum, u, m. = prozkoumání. Mus. 1886. 368.

253068   Prozlacený Svazek: 7 Strana: 0519
Prozlacený; -en, a, o, ganz vergoldet. — čím. Světnice září p-ná. Čch. Živ.

253069   Prozlatek Svazek: 7 Strana: 1372
Prozlatek, tku, m., melonita, kámen. Pršp. 5. 99.

253070   Prozlatiti Svazek: 7 Strana: 0519
Prozlatiti, durch und durch vergolden. Čch.

253071   Prozlobený Svazek: 7 Strana: 0519
Prozlobený = zlobením se ztrávený. P. den. Sá.

253072   Prozlobiti se Svazek: 2 Strana: 1205
Prozlobiti se, il, ení, sich halbtodt är- gern. Ros.

253073   Prozlořečiti Svazek: 2 Strana: 1205
Prozlořečiti, il, en, ení, verfluchen. — koho kam. do pekla. Ros.

253074   Proznámiti Svazek: 2 Strana: 1205
Proznámiti něco, bekannt machen, chyb. m.: najevo dáti, oznámiti, ohlásiti, známo učiniti. Brs. 136.

253075   Prozníti Svazek: 2 Strana: 1206
Prozníti, proznívati, zníti skrze něco, durchklingen. -- abs. Fletna proznívá. Šm. — kudy. Její hlas p-val hájem. Temný hlas p-val tichostí noční. Šm.

253076   Proznojiti Svazek: 2 Strana: 1206
Proznojiti, il, en, ení, durchswitzen. — co, se. Šm.

253077   Proznouch Svazek: 8 Strana: 0325
Proznouch, a, m., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 74.

253078   Proznúti Svazek: 9 Strana: 0262
Proznúti. Zaniklo. Gb. H. ml. III. 2. 249.

253079   Prozný Svazek: 7 Strana: 0519
Prozný = prázdný. Laš. Tč.

253080   Prozor, průzor Svazek: 2 Strana: 1206
Prozor, průzor, u, m., strsl. ?r?zór?, koř. zr, r stupňováno v or, příp. -?. Cf. srb. prozor = okno. Mkl. B. 9., 10. — P., prozírání, propatření či propátrání, pro- nikání (bystrým okem), das Durchschauen, vz Prozříti. Proudilo se to bezprostředně z božského názoru a p-ru srdce lidského. Sš. J. 45. — P., pro-, ostro-, bystrohled, přehled, der durchdringende Blick, Scharf- blick. Šm. — P., podobizna, předobraz, ná- znak, das (biblische) Vorbild, der Typus. Hý. Adam jest p. Krista. Sš. I. 64.

253081   Prozorka Svazek: 2 Strana: 1206
Prozorka, y, f., dartus, rostl. lilkovitá. Rostl.

253082   1. Prozornosť Svazek: 2 Strana: 1206
1. Prozornosť, i, f, prozřetelnosť, die Vor- sicht. L.

253083   2. Prozornosť Svazek: 2 Strana: 1206
2. Prozornosť, i, f., předobraznosť, die Vorbildlichkeit, Typicität. Starého zákona neustálá p. na zákon nový. Sš. Sk. 75. Vz Prozor.

253084   Prozorný Svazek: 2 Strana: 1206
Prozorný, prozřetelný, vorsichtig. L.

253085   Prozorný. P Svazek: 10 Strana: 0315
Prozorný. P. Athena. Msn. II. 70.

253086   Prozouti Svazek: 2 Strana: 1206
Prozouti, zuji, zul, ut, utí, prozouvati, anziehen. — co botu, punčochu. Us. Dch.

253087   Prozouvnosť Svazek: 9 Strana: 0262
Prozouvnosť. Ten chlap má p. Dšk. Vok. 55.

253088   Prozpěv Svazek: 2 Strana: 1206
Prozpěv, u, m.,píseň, das Lied, canticum. Tobě hvězdy, země, moře nese v úctu p. nový; Chváliti někoho p-vy; Slaviti někoho v plesném p-vu. Sš. Hc. 43., 115., 130. Na- slýchám p-vu ptactva. Č. vč. II. 103.

253089   Prozpěvavý Svazek: 2 Strana: 1206
Prozpěvavý, fröhlich singend. Rk.

253090   Prozpěvovaný Svazek: 2 Strana: 1206
Prozpěvovaný; -án a, o, besungen.

253091   Prozpěvovati Svazek: 2 Strana: 1206
Prozpěvovati = zpívati zvl. s ponětím pocty neb radosti, singen, fröhlich o. mit Lust singen, einem zu Ehren singen. Jg. — co (komu): sobě, Kom., písně. V. P. Bohu česť. Kom. Chodí hlásný po dědině, vesele si prozpěvuje. Sš. P. 237. — kde. Mladší sestra povazuje, starší za ňú prozpěvuje. Sš. P. 190. Krkavec na kostelech prozpě- vuje. Rad. zv. P. v kostele, na návsi. — kde s kým. Prozpěvuj v srdci svém s Da- videm. Pešín. — z čeho, proč. Prozpěvovati budete z podílu jejich (z dědictví, do něhož uvedeni budete). Br. — (čím) jak: u ve- selém duchu. St. N. 77. Bezmála zpěvy sva- tými obyčejem od židů při žalmech užívaným p-vujíce. Sš. Sk. 243.

253092   Prozpěvovati si jak Svazek: 7 Strana: 0519
Prozpěvovati si jak: vesele. Hrts.

253093   Prozpieva Svazek: 7 Strana: 1372
Prozpieva, y, f., accentus. 15. stol. D. Gesch. 306. Vz Přízpěv (2. dod.).

253094   Prozpívati Svazek: 2 Strana: 1206
Prozpívati. — co: oběd, starosti (zpí- vaje ztratiti, durchs Singen verlieren), D., noc (zpíváním ztráviti, singend zubringen). D.

253095   Prozpívati co s kým Svazek: 7 Strana: 0519
Prozpívati co s kým. Kká.

253096   Prozpívati se z čeho Svazek: 10 Strana: 0315
Prozpívati se z čeho: z indisposice (zpěvem se z ní probrati). Pokr. 1885. č. 160.

253097   Prozpyt, u Svazek: 7 Strana: 0519
Prozpyt, u, m., Durchforschung, f. Rk.

253098   Prozpytovati Svazek: 2 Strana: 1206
Prozpytovati, durchforschen. — co. P. bedlivě a ostrovtipné filosofické zásady, Měst. bož., své svědomí. Us.

253099   Prozračitosť, prozračnost Svazek: 2 Strana: 1206
Prozračitosť, prozračnost, i, f. = pro- hlédčivosť, die Durchsichtigkeit. Pr. chym.

253100   Prozračitý, prozračný Svazek: 2 Strana: 1206
Prozračitý, prozračný, prohledčivý, durchsichtig, klar. Jg. Těleso, které světlu E

253101   Prozračno, vz Svazek: 2 Strana: 1206
Prozračno, vz Prozračný. — P., a, n., svetlo, Licht, n. V p-ně. Zlob.

253102   Prozračnosť Svazek: 7 Strana: 0519
Prozračnosť, i, f., vz Prozračitosť. P. jazyka. Šf. III. 480.

253103   Prozračný Svazek: 2 Strana: 1206
Prozračný, vz Prozračitý. - P., pro- zřetelný, vorsichtig. Jg.-

253104   Prozrada Svazek: 2 Strana: 1206
Prozrada, y, f., prozrazení, der Verrath. Bál se p-dy a schoval se. Us. u Rychn.

253105   Prozrada Svazek: 7 Strana: 0519
Prozrada, také mor. Brt. D.

253106   Prozrádce Svazek: 2 Strana: 1206
Prozrádce, e, m., zrádce, der Verräther. V.

253107   Prozradcí, n Svazek: 7 Strana: 0519
Prozradcí, n. = prozradie. Výb II. 656.

253108   Prozraditel Svazek: 2 Strana: 1206
Prozraditel, e, m. = prozrádce. Bern.

253109   Prozraditi Svazek: 2 Strana: 1206
Prozraditi, il, zen, ení (na Slov. děn, dění), prozrazovati, verrathen. — koho, co: tajemství. D. Jaká bys ty žena byla, dybys muža prozradila? Sš. P. 134. Jeho váhavá chůze prozrazuje lenocha. Sych. Některé věci takto jsou samozřejmy, že všeliké o nich důkazů se domáhání toliko nestateč rozumu prozrazuje; Jejichž tvrdý samé aramštiny výhovor je p-val. Sš. L. předml., Sk. 21. Tento skutek prozrazuje mysl nešlechetnou. Složení těla jeho prozrazuje sílu. — Pozn. V uvedených příkladech, kde vlastnosť na jevo přijíti má, stačí: jeví, dává na jevo, ukazuje. Km., Brs. 136. — čeho. Curius Ciceronovi všech obmyslů prozrazoval, šp. m.: všecky obmysly. Brt. Vz Pro-. — s in- finit. Ač tam Petr z Galilee se býti p-dil. Sš. Sk. 21. (Hý.). — se čím. Myš trusem se prozrazuje. Jg. Myš hovnami se prozrazujíc kočkám v loupež bývá. Kom. Řeči i chodem se p-zují. Br. — že. Stavba těla jeho pro- zrazuje (= jeví, dává na jevo), že . . . Us. Vz P. co, pozn. — koho komu: Filippovi. Br. — se kde v čem, vz Sysel.

253110   Prozraditi čím (se Svazek: 7 Strana: 0519
Prozraditi čím (se). Ani žilkou v obli- čeji neprozradila, co . . . Vlč. Neprozradil sa ani slovem. Orl. VIII. 53. — co na koho. Us Ndrf.

253111   Prozradný Svazek: 2 Strana: 1206
Prozradný, verrätherisch. P. člověk. Na Ostrav. Tč.

253112   Prozralý Svazek: 7 Strana: 0519
Prozralý = přezralý, überreif. P. klas. Zbr. Hry 221.

253113   Prozráti Svazek: 7 Strana: 0519
Prozráti, prozrávati, hie und da reiten. Us. Šd.

253114   Prozratý Svazek: 7 Strana: 0519
Prozratý = prozralý. Mor. Šd.

253115   Prozředlivý Svazek: 2 Strana: 1206
Prozředlivý, průhledný, durchsichtig. P. nehty. Ms. v Rozb. 1841.

253116   Prozřelec Svazek: 2 Strana: 1206
Prozřelec, lce, m., člověk, jenž (očima) opět prozřel, zraku opět nabyl, der Sehend- gewordene. Hý. Povolali rodičů toho p-lce; hledě k výroku p-lce. Sš. J. 162., 163. (Hý.).

253117   Prozřelek Svazek: 2 Strana: 1206
Prozřelek, lku, m., Kollyrit. Min. 395.

253118   Prozřelosť Svazek: 2 Strana: 1206
Prozřelosť, i, f. = prozřetelnosť. Šm.

253119   Prozřetelník Svazek: 2 Strana: 1206
Prozřetelník, a, m., der Vorsichtige. Ros.

253120   Prozřetelnost Svazek: 2 Strana: 1206
Prozřetelnost, i, f., opatrnost, rozum- nost, důmyslnost. V. P.= přemítání na mysli možných okolností a následků, které činnosť naše míti může, k tomu konci, abychom ne- příznivým následkům se vyhnuli, příznivých pak k svému úmyslu použili. Vz více v S. N. Die Vorsicht, Vorsichtigkeit. P. boží. O vše pečující p. D. P. k účelu, die Voraussicht im Zwecke. J. tr. — P., prozračitosť, die Durchsichtigkeit. Cf. Prozřetelný.

253121   Prozřetelný Svazek: 2 Strana: 1206
Prozřetelný, prozračitý, durchsichtig. V. — P., moudrý, opatrný, rozumný, důvtipný, důmyslný, einsichtig, vorsichtig, verständig. V. P. ohlídá se, aby se neukvapil. Kom. Potomním časem buďte prozřetelnější. Sych. Že pak tomu tak jest, není potřebí mnohého důvodu, jsou to věci jak jiným prozřetel- ným všechněm, tak i Vašnosti až příliš zře- telné a patrné. Žer. (Bdl. III. 11.).

253122   Prozřetný šp. m Svazek: 7 Strana: 0519
Prozřetný šp. m.: prozřetelný, opatrný, obezřelý. Jg. Nap.

253123   Prozřitelný Svazek: 2 Strana: 1206
Prozřitelný, durchsichtig. Reš. Vz Pro- zřetelný.

253124   Prozříti Svazek: 2 Strana: 1206
Prozříti, prozřeti, zřím, zřel, en, ení; prozírati = počíti zříti, sehend werden; na- skrze zříti, durchschauen; prohleděti, sehen; prohlednouti, aufschauen; napřed viděti, vor- hersehen. Jg. P., pro + zříti, strsl. zbréti, koř. zbr; sr. lit. žëréti, žeriu (schimmern), žiuréti, žiuru (sehen). Mkl. aL. 28. — abs. Prozři! a já v túž hodinu zezřech naň. ZN. Prozřel slepec. Scip. Nebo prozři, že přijdu dni jeho. Ž. k. 36. 13. Slunce dnes ještě ne- prozřelo (pro oblaky). Us., Br. — co: zeď, Tkad., věci i neprohleditelné. V. — odkud. Bůh s nebe prozřel. Ps. ms. Prozírá jako lesklý oblásek ze dna studánky. Kos. 01. I. 272. — kudy. Skrze okénce p. BO. — nač (hleděti). D. — kudy kam. Mezi těmito dvěma archy můžeš do údolí pro- zírati. Šm. — k čemu. Prozírati k věcem, které po smrti přijdou. Že mimo onen smysl hlavitě prozírá písmo k vyššímu smyslu o potomstvu duchovním. Sš. I. 55. Prozírá apoštol jenom ku povinnostem lidí se týka- jícím. Sš. I. 130. — co čím. Pán je (ovce svoje) dokonale vševědoucností svou prozírá. Sš. J. 174. (Hý.).

253125   Prozříti Svazek: 7 Strana: 0519
Prozříti, prospicere, Ž. wit. 101. 20., providere. Ž. wit. Deut. 29. — abs. Slepí prozřeli; A ihned prozřel. Pass. mus. 332., 428. — co. Když dále prozříte písmo. Št. Kn. š. 142, 124. — kam. Když oko roz- umu nemóž p. v blesk světla božího. Št. — kde kudy. Kolem hlavy květy prozírají vlasů tmou. Čch. Bs. 77. — čím: očima. Výb. II. 33. A ihned okem (vyraženým) prozřel (uzdraven byl); Slepým okem pro- zři. Pass. mus. 363., 471.

253126   Prozřivý Svazek: 2 Strana: 1207
Prozřivý, durchsichtig. Jako stklo p. ZN.

253127   Prozuj, e, prozuv Svazek: 2 Strana: 1207
Prozuj, e, prozuv, u, m., ta čásť obuvi, kudy se noha prozouvá. Ty boty jsou úzké v p-vích. Us. Kunv. Msk.

253128   Prozujný Svazek: 2 Strana: 1207
Prozujný, anziehbar (o botách). Ty boty jsou těžce p-né. Us. u Rychn. Msk.

253129   Prozunkati Svazek: 2 Strana: 1207
Prozunkati = propiti. — co: své jmění, vertrinken. Ros.

253130   Prozvání Svazek: 2 Strana: 1207
Prozvání, n., pojmenování, die Benen- nung. Že p. to pošlo od vrchnosti římské usedlé v Antiochii. Sš. Sk. 137. Hned p. dítěte jménem jemu se ukládá. Sš. Mt. 30.

253131   Prozvaný Svazek: 2 Strana: 1207
Prozvaný; -án, a, o, benannt. Přináleží ku plemeni severskému, obvykle prozva- nému mongolským. Šf. Rozpr. 11.

253132   Prozvaný Svazek: 7 Strana: 0519
Prozvaný. Oddíl Křivičů prozván byl místním jménem Poločané. Šf. Strž. II. 58.

253133   Prozvati Svazek: 2 Strana: 1207
Prozvati,prozývati, benennen. — (koho) čím. Nad to Bůh Mojžíše přítelem prozval. Sš. I. 102. Oddíl těchto Krivičů prozván byl místním jménem Poločané. Šf. II. 58. — od čeho. Krajina ta od města Abily prozvaná. Sš. L. 49. —jak proč. A takto (Sebastou) město Samaria v česť Augusta či Sebasta od Heroda prozváno byvši. Sš. Sk. 95. (Hý.).

253134   Prozváti Svazek: 9 Strana: 0262
Prozváti = jmenovati. Hrad prozván podle vrchu. Uč. spol. 1897. VIII. 4.

253135   Prozvěděti Svazek: 2 Strana: 1207
Prozvěděti, erfahren. Židk. — co na kom. Tábory jsi byl k sobě zavolal, a na nich p-děl (pře-, vyzvěděl). Arch. 1426.

253136   Prozvěděti koho Svazek: 10 Strana: 0315
Prozvěděti koho. Budou raditi, aby člověka p-li (k čemu se má, jaký má úmysl). Arch. XXI. 463.

253137   Prozvěstovati Svazek: 2 Strana: 1207
Prozvěstovati = prohlásiti, verkünden. Ms. ps. 118.

253138   Prozviště Svazek: 2 Strana: 1207
Prozviště, ě, n., stsl. = přezvisko, co- gnomen. Mkl. B. 274.

253139   Prozvlažiti Svazek: 7 Strana: 0519
Prozvlažiti. Vz Vláha (dod.).

253140   Prozvolnosť Svazek: 2 Strana: 1207
Prozvolnosť, i, f., die Willkühr. Od p-sti něčí záviseti. Krok. II. 490.

253141   Prozvolný Svazek: 2 Strana: 1207
Prozvolný, willkührlich. D. P. daň. Krok.

253142   Prozvoniti Svazek: 2 Strana: 1207
Prozvoniti, il, ěn, ění, prozváněti, ěl, ěn, ění, eine Zeit lang läuten. L.

253143   Prozvuk Svazek: 2 Strana: 1207
Prozvuk, u, m., vydávání zvuku, hlasu, zpěv, zpívání, das Ertönen, der Gesang. Hý., Dch. Moje p-ky nejdou z nauky. Sš. Bs. 16. Touha jí z ústou vychodí milostným p-kem. Sš. Bs. 33.

253144   Prozvuk Svazek: 7 Strana: 0519
Prozvuk v hudbě. Pal. Radh. I. 393.

253145   Prozvukovati Svazek: 2 Strana: 1207
Prozvukovati, durchtönen, ertönen las- sen. Mus. 5. 356., Dch.

253146   Prožabrovati se Svazek: 2 Strana: 1207
Prožabrovati se, na mor. Drahansku prožebrovati se (Hý.) = probrati se skrze skálu, prokopati se skalou, v horn., durch den Felsen dringen. Plk., Am.

253147   Prožáče Svazek: 2 Strana: 1207
Prožáče, ete, n., zastr., literatus. Rozk.

253148   Prožádati Svazek: 2 Strana: 1207
Prožádati = požádati, ansuchen. — zač: za městské právo. Pr.

253149   Prožák Svazek: 10 Strana: 0315
Prožák, concipa. Rozk. P. 2517.

253150   Prožalostniti Svazek: 2 Strana: 1207
Prožalostniti, il, ěn, ění, prohořekovati, durchgrämeln, -grämen. — co : celý den. Šm.

253151   Prožalování Svazek: 10 Strana: 0315
Prožalování, n. Učinil před nimi p. Arch. XXI. 58.

253152   Prožalování, n Svazek: 2 Strana: 1207
Prožalování, n., die Verklagung. P. ža- loby. Vs. 568.

253153   Prožalovaný Svazek: 2 Strana: 1207
Prožalovaný; -án, a, o, v?r-, angeklagt,

253154   Prožalovaný Svazek: 7 Strana: 1372
Prožalovaný = zažalovaný. P. pře, pó- hon. Arch. X. 306.

253155   Prožalovati Svazek: 2 Strana: 1207
Prožalovati, klagbar werden, verklagen, einklagen. Jg. — abs. To má býti proká- záno, co jest prožalováno. Ros. Pakliby při- jíti nechtěli, mají u úředníků jemu položiti tu summu, kteráž jest prožalována. Tov. 69. Povedeš-li jináč při aneb jiné budeš-li mlu- viti, nežli jsi p-val, budeť půhon zdvižen. Nál. 159. Pře, která jest prožalována. Sob. 26. — co. A když jsou zase stáli, aby to všecko, což jsou z obojí strany prožalovali, ukázali, přišlo jest připsání od krále . . . Jdn. 188. Poněvadž kněz Michal toho na kněze Bartoše nepokázal, což jest p-val. Jdn. 90. P. žalobu. Št., Vš. Původ, což pro- žaloval, to také povinen jest prokázati. Pr. měst., Kol. 12. — koho z čeho: z krádeže, z vraždy. D. — co kde: u soudu. Sych. Aby v Caesarei, co proti němu mají, p-vali. Sš. Sk. 271. — co jak. Nébrž dle obyčeje se ústně žaloba p-vala. Sš. Sk. 265. (Hý.). — co na koho kde: před soudem. Ms. pr. pr. Co na koho. Jg., Er. 1661.

253156   Prožalovati Svazek: 7 Strana: 0519
Prožalovati. Za St. polož: Kn. š. 148. 8. — co jak. Abych mohl žalobu podlé na- učenie panského p. Výb. I. 612. — co ke- komu. NB. Tč. 68.

253157   Prožalovati Svazek: 7 Strana: 1372
Prožalovati póhony. Půh. V. 248.

253158   Prožár Svazek: 7 Strana: 0519
Prožár, u, m. P. chleba (zápal). Koll. St. 386. P-ry = ona světlá místa na za- chmuřeném nebi, která se po delším dešti ukazují, než se počne vybírati. U Zbirova. Lg.

253159   Prožati, vz Svazek: 2 Strana: 1207
Prožati, vz Prožnouti.

253160   Prožba Svazek: 10 Strana: 0315
Prožba = prosba. Dšk. Km. 23.

253161   Prožbleptati Svazek: 2 Strana: 1207
Prožbleptati, prožbleptnouti = prořek- nouti, ausplaudern. Us. Ktk.

253162   Prožcrací Svazek: 2 Strana: 1207
Prožcrací papír (prožírající), Löschpapier, n., voda (lučavka), das Scheidewasser. D.

253163   Proždmouti Svazek: 2 Strana: 1207
Proždmouti, ždmu, ul, ut, utí a žďal, žďat, atí, ětí, proždíti, proždímati =promač- kati, durchquetschen, durchdrücken; drobet vyždímati, ein wenig auswinden. Jg. — co: šaty, košile, prádlo (trochu vyždímati). Us. — čím: rukama, strojem. — co kudy: lekořici skrze roucho. Ras. — Jg.

253164   Prožebrati Svazek: 2 Strana: 1207
Prožebrati, žebrotou projíti, přežebrati, durchbetteln. — co: celou krajinu. Šm. — se : žebrotou se pře- n. vyživiti, sich durch- betteln, durchs Betteln forthelfen. — kudy. P-bral se přes celý svět, Šm., světem. Us.

253165   Prožéci Svazek: 7 Strana: 0519
Prožéci, vz Prožehati.

253166   Prožehati Svazek: 2 Strana: 1207
Prožehati; prožíci, žhu, žehl, žžen, žžení, prožehávati,prožehovati =propalovati, durch- brennen. — abs. Slunce, žhoucí železo pro- žíhá. Šm. — co. Prudká láska prožehovala jeho srdce. Šm. — co čím: žehadlem. Sal. — co komu: čela cizoložným. Ms. pr. m.

253167   Prožehati co komu Svazek: 7 Strana: 0519
Prožehati co komu. Kaž mi prožéci mé líce. KM. v. 98.

253168   Prožehlý Svazek: 2 Strana: 1207
Prožehlý, durchgebrannt. Šm.

253169   Prožehnati co Svazek: 10 Strana: 0315
Prožehnati co = zažehnati, proklínati. Nár. list. 17. /8. 1901.

253170   Prožehnutí, n Svazek: 10 Strana: 0657
Prožehnutí, n. Umělecké p. Zvon VI. 31.

253171   Proželeti Svazek: 2 Strana: 1207
Proželeti, el, en, ení = protruchliti, durchtrauern. — co: život. Šm.

253172   Proženění, n Svazek: 10 Strana: 0315
Proženění, n. Až do jeho p. (pokud se neožení). 1724. Mtc. 1903. 18.

253173   Proženiti Svazek: 2 Strana: 1207
Proženiti, il, ěn, ění, der Frau zur Morgen- gabe geben. — co komu kdy. Že jsi jí ten vinohrad na smlúvách svatebních p-nil. Gl. 279. P-la statek svůj mužovi, gab dem Manne als Heirathsgut. Ib.

253174   Proženiti Svazek: 7 Strana: 0519
Proženiti = oženiti. P. syna (provdati dceru). Val. Brt. L. N. I. 225., Vck. — se. Vck.

253175   Proženiti se s kým Svazek: 9 Strana: 0262
Proženiti se s kým. Leda že by se s dcerami jejich proženil. 1673. Mtc. 1898. 394.

253176   Proženu Svazek: 2 Strana: 1207
Proženu, vz Prohnati.

253177   Prožera Svazek: 7 Strana: 0519
Prožera, = opilec, Säufer, m. Mor. Šd.

253178   Prožeravý Svazek: 2 Strana: 1207
Prožeravý = prožerací.

253179   Prožertovati Svazek: 2 Strana: 1207
Prožertovati, verscherzen. — co: svou poctivosť, Reš., čas. D.

253180   Prožíci Svazek: 7 Strana: 0519
Prožíci = prožehati.

253181   Prožidovštělosť Svazek: 8 Strana: 0325
Prožidovštělosť společnosti. Nár. list. 1896. č. 191.

253182   Prožíhnouti Svazek: 10 Strana: 0657
Prožíhnouti. Od šlapek nahoru přes boky až k hlavě prožíhlo ji závratné horko. Zvon VI. 186.

253183   Prožilek Svazek: 7 Strana: 0519
Prožilek, lku, m. = prostupná žíla, der Schargang. Hrbk.

253184   Prožinovati Svazek: 2 Strana: 1207
Prožinovati, prožinati, durchmähen. — co: pšenici. Dch.

253185   Prožírati Svazek: 7 Strana: 0519
Prožírati, vz Prožrati.

253186   Prožíravý Svazek: 2 Strana: 1207
Prožíravý, durchfressend. P. papír, Lösch- papier.

253187   Prožiti Svazek: 2 Strana: 1207
Prožiti, žiji, il, it, ití; prožívati, durch- leben. — co. To všecko prožil, hat durch- gemacht. Dch. — co v čem: svůj život v nouzi. Us. Nyní jsme již drahé doby u víře křesťanské prožili. Sš. I. 131. Pán sám . . . dřívěji neustále až do třicátého léta svého v útají prožil. Sš. I. 2. (Hý-).

253188   Prožíti Svazek: 2 Strana: 1208
Prožíti, vz Prožnouti.

253189   Prožiti co (kdy Svazek: 7 Strana: 0519
Prožiti co (kdy). Republika římská pro- žila v počátcích svých trpkou školu. J. Lpř. P. peníze = promarniti. Brt. D. 258.— jak. Přál bych si věčností celou život p. Osv. V. 751.

253190   Prožitosť Svazek: 10 Strana: 0657
Prožitosť, i, f. Črta, z jejíž každé řádky hlásila se p. a dýchal hluboce zvířený cit. Zvon V. 711.

253191   Prožitý Svazek: 2 Strana: 1208
Prožitý, vz Prožiti.

253192   Proživiti Svazek: 2 Strana: 1208
Proživiti, il, en, ení, proživovati = po čas života živiti, bis zum Tode ernähren, erhalten. — koho jak dlouho: do smrti. Us. (Č.). — se jak: poctivě. Šm.

253193   Proživořiti Svazek: 2 Strana: 1208
Proživořiti, il, en, ení, sein Leben elend durchbringen. — co kde. Deset let v zajetí p-il. Šm.

253194   Prožloutnouti Svazek: 2 Strana: 1208
Prožloutnouti, vz Prožlutnouti.

253195   Prožloutnouti komu Svazek: 10 Strana: 0315
Prožloutnouti komu. Tváře mu p-tly. Tbz. XVI. 318. Stromy prožlutávaly. Ib. 368. Vz Prožlutnouti.

253196   Prožluklosť Svazek: 2 Strana: 1208
Prožluklosť, i, f., stuchlosť, die Ranzig- keit. Reš.

253197   Prožluklý Svazek: 2 Strana: 1208
Prožluklý, který prožlukl, stuchlý, smr- dutý, ranzig. V. P. olej, slaniny. 1522. P. máslo, vejce. D. P. věci smrdí. Kom. — P., mrzký, abscheulich, schändlich. P. člověk, věc. Us. Jest p. chlap. Us — čím: pýchou a tyranstvím. Br.

253198   Prožluklý Svazek: 7 Strana: 0519
Prožluklý = mrzký ap. P. chlapík. Vc. Lab. 71., česká otázka, Čch. Br. 178., před- mluva, Wtr., moucha, Arb., lesní stráň. Jrsk.

253199   Prožluknouti Svazek: 2 Strana: 1208
Prožluknouti, knul a kl, utí = zhořknouti, ztuchnouti, zasmrádnouti, ranzig werden. Reš. Maso s koliandrem neprožlukne. Čern.

253200   Prožlutávající Svazek: 8 Strana: 0325
Prožlutávající. Nádor s p-cím obsahem. Ott. XI. 571. b.

253201   Prožlutiti Svazek: 2 Strana: 1208
Prožlutiti, il, cen, ení, durch u. durch o. ein wenig gelb machen. Ros.

253202   Prožlutlosť Svazek: 2 Strana: 1208
Prožlutlosť, i, f., žlutosť, die Weiblichkeit. Ros.

253203   Prožlutlý Svazek: 8 Strana: 0325
Prožlutlý. Háj. Herb. 182. b.

253204   Prožlutlý, prožloutlý Svazek: 2 Strana: 1208
Prožlutlý, prožloutlý, žlutě barvený, gelblich-. P. bába (hrubě stará). Ros.

253205   Prožlutnouti Svazek: 2 Strana: 1208
Prožlutnouti, prožloutnouti, tnul a tl, utí, prožlutati, durch u. durch o. ein wenig gelb werden. Ros. — čím. Obilí zimou už prožlutá. Us. Hý.

253206   Prožnouti Svazek: 2 Strana: 1208
Prožnouti (cf. Pnouti, Jmouti), prožíti, prožati, vz Žnouti, durchmähen. — co : obilí. Vz Prožínati. Co bych si prožala (srpečkem) do hrobu chodníček. Sš. P. 492. — P. = proříznouti, durchschneiden. — co čím jak. Jejie prsy prožnuchu od kosti ostrými kostny. Kat. 3027.

253207   Prožnouti Svazek: 7 Strana: 0519
Prožnouti. Jejie prsy prožnuchu atd. dle konjektury Erbenovy. Dle Gb. v List. fil. 1882. 321. lépe pronznúti. Vz toto a Nznúti (dod.).

253208   Prožnuchu Svazek: 2 Strana: 1208
Prožnuchu = prožnuli; prožnúti = pro- žíti. Vz Prožnouti.

253209   Prožranec Svazek: 2 Strana: 1208
Prožranec, nce, m. Schlemmer, m. Šm.

253210   Prožraný Svazek: 7 Strana: 0519
Prožraný; -án, a, o, durchfressen, zer- fressen, wurmstichig. Lpř., Dch.

253211   Prožrati Svazek: 2 Strana: 1208
Prožrati, žeru, žral, án, ání; prožírati, = na skrze žráti, durchfressen; žera utra- titi, promrhati, verfressen, versaufen; pohl- titi, verschlingen. Jg. Na Mor. také pro- žhrati. Hý. — abs. Papír, inkoust prožirá. Us. Ten papír se prožírá. Ros. — co: své jmění, D., statek p. V. Myš p-la chléb. Šm. — co kde. Co jste prožrali na hospodě (projedli), Ros., v hospodě. Myši pytel na mnohých místech prožraly. Ros. — se v čem. Rád to jídá, prožral by se v tom. Ros. — se kam. Tento vřed prožirá se do masa. — co kdy: na cestách.

253212   Prožrati co Svazek: 10 Strana: 0315
Prožrati co = propiti. Prožral i boty. Frant. 36. 44.

253213   Prožvati Svazek: 2 Strana: 1208
Prožvati, žvu = prožvatlati = žvavě něco promluviti, herausschwatzen, vorbrin- gen. — co. Sotva ta slova prožval (žvaně promluvil). Jg. P. tajemství.

253214   Prožvatlati Svazek: 2 Strana: 1208
Prožvatlati, vz Prožvati.

253215   Prožvýkati Svazek: 2 Strana: 1208
Prožvýkati, durchkauen. — co. Jídlo dobře p. Us.

253216   Prožžení Svazek: 2 Strana: 1208
Prožžení, n., das Durchbrennen. P. za ušima učiniti žehadlem. Sal. Vz Prožehati.

253217   Prožženina Svazek: 2 Strana: 1208
Prožženina, y, f., propálenina, das Durch- gebrannte, Brandmal. Sal.

253218   Prožžený Svazek: 2 Strana: 1208
Prožžený; -en, a, o, durchgebrannt.

253219   Prpati Svazek: 7 Strana: 0519
Prpati = píti. Slov. Zátur. Vz Prpr.

253220   Prplanina Svazek: 8 Strana: 0325
Prplanina, y, f. = únavná, nemilá ro- bota. Myjava. Phľd. 1895. 446.

253221   Prplať sa Svazek: 8 Strana: 0325
Prplať sa (brblať sa) = v špinavom sa prehŕňať. Myjava. Phľd. 1895. 446.

253222   Prplati Svazek: 10 Strana: 0657
Prplati = prpliti. Phľd. XXIV. 482.

253223   Prplati se s čím Svazek: 7 Strana: 0519
Prplati se s čím = mazati se, sich be- schmutzen. Mor. Šd.

253224   Prplavý. P Svazek: 10 Strana: 0657
Prplavý. P. robota = vyžadující pozor- nosť a trpělivost Phľd. XXIV. 482.

253225   Prplisko Svazek: 7 Strana: 0519
Prplisko, a, n, frisch aufgeworfene Erde. Slov. Ssk.

253226   Prpliti Svazek: 7 Strana: 0520
Prpliti = nepovolane, nespôsobne dať sa do diela, nedôstojne v ňom si počínať. — v čem. Neopováží sa žiadon darebák p. v tom, čo sväto je nám. Slov. N. Hlsk. II. 103. — se kde: v prachu (váleti se, mazati se). Slov. Dbš. Sl. pov. VIII. 16.

253227   Prpr Svazek: 7 Strana: 0520
Prpr říkají malé děti, chtějí-li píti. Zá- tur Cf Prpati.

253228   Prr Svazek: 7 Strana: 0520
Prr! Volání na koně, aby stanuli. Us.

253229   Prs Svazek: 2 Strana: 1208
Prs, u, m. a prs, i, f., (na Ostrav. posud: prs, i, f., Tč.), jinde na Mor. prso, a, n.; prsy, ů (ův), m.; prsa, gt. prs n. prsou, dat prsům a v obec. mluvě prsoum, akkus. a vok.
prsa, lok. prsou, instr. prsma (Zk.), prsoma.
Vz Rty. V již. Čech. prsa dle Slovo, gt.
prs atd., strsl. pr?si. Mkl. aL. 30., B. 54.
V strčest. obyč. dle Kosť: gt. prsí, Pass.,
ku prsem, Rozbor 192., prsmi, Alx. Výb. I.
1120., Št., prsma. Tkadl. — Prs jedno ze dvou
náčiní sbírajících mléko na hrudi lidské n.
živočichů člověku podobných, ku př. opice.
Jg. P., mamma, die Brust, jest ústrojí sudé
n. podvojné, na hrudi umístněné, obyč. k čá-
stem pohlavním přičítané, jehož hlavní pod-
statou jest žláza mléčná. Vz více v S. N.,
Sal. 208., 209. Dítě při prsi, odstaviti n. od-
saditi dítě od prsi; Já mám zdravé prsi. Us.
na Ostrav. Tč. Shromažďte maličké i ty,
jenž prsí požívají. Br. Joel 2. 16. Ty za-
jisté jsi naděje má od prs matky mé. Br.
Mel. Žalm. 21. 20. Prsy krmen jsem. Mel.
Job. 3. 12. Obkladen až do prsí. Ep. Pog.
32. Nemluvňátka prsí požívající; při prsech
odchovati; prsy vyvěsiti a dáti ssáti; bra-
davička na prsu. V. Dítě prsů užívá. Kom.
Prsmi králuov zachováno budeš; k prsům
přineseni budete. Ben. V. Prsí požívati; býti
při prsích; ssáti z prs. Br. Dáti prs dítěti,
podávati prsu. Us. Prsů ssáti. D. Při prsou
mateřských. Zlob. Dítě prsu již odvyklo.
Sych. Od prsu = od dětinství. D. Brada-
vicka prsu, okolek bradavičky; mezi prsy:
ňádra. Panny s nadutými prsmi. Hus. I.
77., 78. Žena s malým prsem ráda mluví
o kojení. Hnš. Městské prsy vatou se vrší.
Ve Slez. Tč. — Prsy, prsa = hrud, die
Brust. Prsa podspod břicho mají, po stra-
nách boky. Kom. Prsa jsou napřed, vzadu
jest hřbet. Pt. V prsy se bíti. V. Hořem a
žalostí v prsy se bíti. Kom. Kteří měli rovný
krk, široké prsy, mocné údy. V. Pára mi
padla na prsa. D. Ajta Jaroslav jak orel
letě! tvrdú ocel na mohúcech prsech, pod
ocelí chrabrosť, udatenstvie. Rkk. 55. On pak
odpočívaje na prsech Ježíšových. Br. P-sa
vzklenutá, vyklenutá, plochá, otevřená, vy-
sedlá, vpadlá, obnažená, vyvatovaná, obsa-
zená. Šp. Klepátko, poklepek na prsa. Cn.
Tepouce v prsy svoje se domů navracovali.
Sš. Sk. 29. V prsa bíti, uhoditi. Dch. Bil
se nábožně v prsy své. Sš. P. 52. Na po-
sudku ruce na kříž položiti na prsech. Půh.
II. 382. — Prsa u hmyzu, vz Hruď. — Prsy
u ruky = břich ruky. — Prsy u jezu, die
Wehrbrust. — Prsa peci = klenutí. Vys.
str. 242. — Prsy panny Marie, vrch v Šumavě,
něm. Osser. Dch.

253230   Prs Svazek: 7 Strana: 0520
Prs Cf. Šrc. 152. 181., 246. Strany sklo- nění vz Bž 88., Gb. Ml. I. 69., 77. Na prsouch v obecn. mluvě m.: na prsou. P. ženské, vz Předsevzetí, Přehledky (dod.). Ot prsi mateře. Ž. wit. 21. 10. Choroby prsou, vz Křž. Por. 445. Dotekl se Eviných prsí. Adm. 21. Pálili prsy jejie. Výb. II. 19. Prsmi mě krmila; Nasycení od prsí. Hus II. 33., 108. Tuberkulosa prsu (žláz prsních), Brustdrüsen- tuberculose; vyříznutí prsu, Exstirpation der Brustdrüse.

253231   Prs Svazek: 8 Strana: 0325
Prs. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 64. 0 strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 44. Tvary v Háj. Herb, a V. Kal. vz v List. fil. 1894. 388. Ne- byti prsí tvrdých při dávání, lépe: srdce tvrdého. BI. Gr. 328. — P. Živůtek u ženské sukně či prsy v XV. stol. Živ. odděloval se od sukní teprve koncem XV. stol. Vz Wtr. Kr j. I. 43.

253232   Prs Svazek: 10 Strana: 0315
Prs. Sr. Mš. Slov. Čivová bolesť prsu, mastodynia; zánět prsu dužninový, mastitis parenchymatosa, hnisavý, phlegmonosa (hlu- boký, profunda, povrchní, superficialis). Ktt.

253233   Prsa Svazek: 7 Strana: 0520
Prsa = hruď. Bolesti na prsou; zánět prsou, dolíček na prsou. Ktt. exc. Mezi prsmi mými bude přebývat (na prsech mých bude odpočívati). Hus III. 20. — Prsa v ryb- nících = zábradlí, pažení, které při lovení ryby z rybníků nepouští. U Hořic. Hk. — Prsa skalní. Kká. (Osv. V. 34.).

253234   1. Prsa Svazek: 9 Strana: 0262
1. Prsa. Na prsech (m. prsou). Jan 13. 25. (Bibl. král. ).

253235   2. Prsa Svazek: 9 Strana: 0262
2. Prsa mostu = pobřežní pilíře. Ott. XVII. 767b.

253236   Prsa Svazek: 10 Strana: 0315
Prsa, pl. n. = pobřežní pilíř. Vz Ott. XIX. 741. Vz Prsní.

253237   Prsáč, prsnáč Svazek: 2 Strana: 1208
Prsáč, prsnáč, e, m. = prsnatý člověk. Jg-

253238   Prsáček Svazek: 2 Strana: 1208
Prsáček, čka, m., cicoš, das Säugekind. Jg.

253239   Prsáčik Svazek: 7 Strana: 0520
Prsáčik, a, m., Säugekind, n. Slov. Loos.

253240   Prsák Svazek: 2 Strana: 1208
Prsák, u, m., druh nože. 1523.

253241   Prsatý Svazek: 2 Strana: 1208
Prsatý člověk, stark-, hochbrüstig. Ta jest prsatá. Us. Kabátu vlny přidává, aby mněli, by byl prsatý. Hus. I. 58. Cf. Před- sevzetí (konec). — P. nůž = prsák.

253242   Prsbití Svazek: 2 Strana: 1208
Prsbití, n., das Brustschlagen, die Weh- klage. Na Slov. Bern.

253243   Prścinek Svazek: 9 Strana: 0460
Prścinek, nku, m. = prstýnek. Slez. Lor. 77.

253244   Prsečník Svazek: 8 Strana: 0325
Prsečník, u, m. = menší kožich (asi plech, prustplech, brustpelc). XVI. stol. Wtr. Krj. I. 352.

253245   Prseň Svazek: 7 Strana: 0520
Prseň, sně, f. = čásť brnění prsa kryjící. NA. III. 12.

253246   Prseň Svazek: 8 Strana: 0325
Prseň. P. lodi. Vrch. Lingg. 21.

253247   Prsení Svazek: 7 Strana: 0520
Prsení, n. P. u kazatelny, das Parapet = ohražení před kazatelem, kde stojí. Na p. jsou sochy tří božských ctností. Ekert.

253248   Prsesiny Svazek: 7 Strana: 1372
Prsesiny, prsosiny, antela, zastr Rozk.

253249   Prsinka Svazek: 2 Strana: 1208
Prsinka, y, f., oplecek, das Brusthemd. Šm.

253250   Prsiny Svazek: 8 Strana: 0325
Prsiny, antela. Bhm. m.

253251   Prsiny, pl., f Svazek: 2 Strana: 1208
Prsiny, pl., f. = prsotiny, Brustriemen, m. Slov. Bern.

253252   Prsiska Svazek: 2 Strana: 1209
Prsiska, pl., n., nehezké prsy, eine unge- schlachte Brust. Jg.

253253   Prsistý Svazek: 2 Strana: 1209
Prsistý = prsatý. Ženy prsisté. Ve Slez. Tč.

253254   Prsk Svazek: 2 Strana: 1209
Prsk, u, m., hlahol rozstřikujícího se ohně, das Prasseln; hlahol koz, když se běhají, prskání, das Bocken; kozy jsou v prsku; hlahol koňský, prskání koňské, das Schnau- ben ; prskání smějícího se, das Losplatzen des lauten Lachens. Jg. — P. —jiskra, der Funke. Zlob. — P., ohniště (od prskání ohně), der Herd. V. Kuchař na ohništi (na prsku) vaří. Kom. — P., kamna, pec, der Ofen, Backofen. V. Hoří v prsku. Us. — P., Celesten, ústa u peci, das Ofenloch. Us. — Jg.

253255   Prsk Svazek: 7 Strana: 0520
Prsk. Cf. Mkl. Etym. 243.

253256   Prsk Svazek: 9 Strana: 0262
Prsk = ohniště. Řeč nad p. ohnivá. Pal. Děj. I. 1. 378.

253257   Prska Svazek: 2 Strana: 1209
Prska, y, f. = koza, die Ziege. D. exc.

253258   Prskáč Svazek: 7 Strana: 0520
Prskáč, e, m. = hledík, len obecný. Slov. Zátur.

253259   Prskač, e, prskal Svazek: 2 Strana: 1209
Prskač, e, prskal, a, m., der Spritzer. Us.

253260   Prskáček Svazek: 2 Strana: 1209
Prskáček, čka, m., cunda, der Deckel am Butterfasse. Us. Prskanec, nce, m., jistá střelba u starých Čechů, ein Geschoss. Toms. — P., ryba mor- ská, chaetodon rostratus, der Spritzfisch.

253261   Prskačka Svazek: 7 Strana: 0520
Prskačka, y, f. = která mluvíc prská. Šm.

253262   Prskaňa Svazek: 7 Strana: 0520
Prskaňa, dle Kača = ovce s černou lyskou na nose. Val. Brt.

253263   Prskanec Svazek: 9 Strana: 0262
Prskanec. Sdl. Hr. III. 150.

253264   Prskání Svazek: 2 Strana: 1209
Prskání, n. vz Prskati.

253265   Prskanistý Svazek: 7 Strana: 0520
Prskanistý = poprskaný. Mor. Brt. D. 154. Cf. Prskaňa.

253266   Prskař Svazek: 9 Strana: 0262
Prskař, e, m. = kdo upravoval prsky. Kočující p-ři je vyškrabovali. Sá. Nem. 10.

253267   Prskař Svazek: 10 Strana: 0315
Prskař, e, m., na Polabí, jinde pecák. P. vymetal z kamen saze a popel. Vz Čes. 1. XI. 374.

253268   Prskat Svazek: 8 Strana: 0325
Prskat = pršeti. Z koša to pršce (prší, padá). Laš. Brt. D. II. 374.

253269   Prskati Svazek: 2 Strana: 1209
Prskati; prsknouti, sknul a skl, ut, utí, prskávati; na Slov. prsnouti, mit Geräusch bespritzen, anspritzen, spucken; sprühen, prasseln; schnauben; kreischen. Cf. Prsk.— abs. Prská jako žid. Prov. Prská jako kozel. Ros. Kůň prská, schnaubt. Plk. Kočka prská (chuchá, pustert). Ježek prská. Us. — čím: oheň jiskrami prská (od sebe je hází). Ros. P. chřípěmi. Jg. Vodou prskají vepřové mořští. Ler. Střelba ohněm, železem prskající. Kom. D. 60. — komu co kam. Prská mu sliny do tváři mluvě. D. Prskl mu na botu. Us. — jak. Jiskry živé s uhlím řeřavým všudy prskaly vůkol. Kom. — kudy. Že- lezo prská po kovárně. Us. — kde. Sádlo v pánvi na ohni prská, kreischt. D. — se = běhati se, bocken. — se kdy. Koza prská se na podzim. Kouble. — P. = rychle bě- žeti, schnell laufen, sich sputen. Na Mor. Mtl., Tč. — kam. Prskej honem do města. Na Ostrav. Tč. Vz Prsknouti.

253270   Prskati Svazek: 7 Strana: 0520
Prskati. Vz Mkl. Etym. 266., 243., List. fil. XIV. 165., 166. - P. = pškáť, kýchati. Mor. Brt. D. 258.

253271   Prskati Svazek: 9 Strana: 0262
Prskati. Prská ako Žid (kdo hovoře prská sliny). Mus. slov. III. 12.

253272   Prskati Svazek: 10 Strana: 0657
Prskati. Junci prskali (vyhazovali) sňah raticami. Phľd. XXIII. 595. — nač. Na za- jíce prsknouti = střelili. Us.

253273   Prskavec Svazek: 2 Strana: 1209
Prskavec, vce, m., pták, kvičala, turdus pilaris, der Krammetvogel. Brn. — P., brav- ník, turdus viscivorus, die Mistel-, Schnarr- drossel. Jg. — P., brachinus. der Bombardier- käfer, brouk. Vz S. N., Frč. 191., Sch. II.107.

253274   Prskavec Svazek: 7 Strana: 0520
Prskavec, brachinus, brouk. Cf. Brm. IV. 44., Kk. Br. 26., Ott. IV. 546. — P. pták připomíná s jara rolníkovi: Kolo vrtat, kolo vrtat, saní nech! Brt. Dt. 57., Km. 1886. 378. — P. = červená, kulatá, hladká a poněkud trpká jahoda. Val. Vck. Vz Trucel. — P. = kdo prská. Na mor. Slov. Hrb — P. = os. jm. Mus. 1880. 372.

253275   Prskavec Svazek: 8 Strana: 0325
Prskavec, turdus viscivorus. Vz Brávník (3. dod.). Tys jako p. na jeřabci (prchlivý). P. rozhání kvíčaly na jeřábu sedící a tam je- řabinami se živící. CT. Tkč.

253276   Prskavec Svazek: 9 Strana: 0262
Prskavec, vce, m., brachynus, brouk. P. červenonohý, b. strepens, hladký, glabratus, kovový, sclopeta, menší, explodens, modro- zelený, psophia, obecný, crepitans, rzivo- rohý, immaculcornis. Vz Klim. 84.

253277   Prskavec Svazek: 10 Strana: 0315
Prskavec, vce, m., brachinus, brouk. Vz Ott. XX. 824.

253278   Prskavka Svazek: 2 Strana: 1209
Prskavka, y, f., die Rakete, Petarde. P. osvety (jiskra). Ehr. Vz Prskoun. — P., ře- řicha, cardamine impatiens. Slb. 691.

253279   Prskavka Svazek: 7 Strana: 0520
Prskavka = třaskavý papírek do dět- ských pistol. Vz Ott. II. 186.

253280   Prskavý Svazek: 2 Strana: 1209
Prskavý, spritzend, sprühend, schnaubend, pusternd. P. zvíře, koza. Us. — čím: vrch ohněm p., feuerspeiend. Plk.

253281   Prskejř Svazek: 8 Strana: 0325
Prskejř, e, m. = pryskýř. Dšk. Jihč. I. 8.

253282   Prsknouti Svazek: 2 Strana: 1209
Prsknouti, vz prskati. — P. = utéci, prchnouti, entweichen. Na Mor. Brt., Sd.

253283   Prsknúť Svazek: 7 Strana: 0520
Prsknúť = vtéci. Mor. Brt. D. 258.

253284   Prsknutí Svazek: 7 Strana: 0520
Prsknutí, n., das Aufprasseln. P. svíčky. Lier.

253285   Prskoň Svazek: 7 Strana: 0520
Prskoň, ě, m. = prskavec, kdo prská. U Nepoměřic. Rč.

253286   Prskonosý Svazek: 2 Strana: 1209
Prskonosý, kdo nosem prská, der Schnau- fer. Výb. I. 961. Věz, že každý p. klam a chytrosť v sobě nosí. Ib.

253287   Prskořen Svazek: 2 Strana: 1209
Prskořen, e, m., die Brustwurz. Vz Prsní kořen. Šm.

253288   Prskot Svazek: 2 Strana: 1209
Prskot, u, m. = prsk, prskání, das Ge- spritze, Geschnaube. Jg.

253289   Prskota Svazek: 2 Strana: 1209
Prskota, y, f. = kvičala. Na Slov. Cf. Prskavec.

253290   Prskotěti Svazek: 10 Strana: 0315
Prskotěti. Jiskra p-tí. Mark.

253291   Prskoun Svazek: 2 Strana: 1209
Prskoun, u, m., raketa, vz KP. IV. 485., 501. Vz Prskavka. — P., chelmon rostratus, ryba. Vz S. N., Schd. II. 503.

253292   Prskoun Svazek: 7 Strana: 0520
Prskoun, chelmo, Spritzfisch, m. Cf. Brm. III. 3. 57.

253293   Prskounový Svazek: 7 Strana: 0520
Prskounový vůz = na prskouny (rakety). NA. III. 135.

253294   Prskový Svazek: 9 Strana: 0262
Prskový. P. dříví (do prsku, ? pálení). Př. star. VI. 178.

253295   Prsliak Svazek: 7 Strana: 0520
Prsliak, u, m. = prslík. Pokr. Pot. 169., 172.

253296   Prslík Svazek: 2 Strana: 1209
Prslík, u, m., pruclek, bruclík, krátký kabátek:, šněrovačka, das Schnürleibchen. Us. u Znojma. Tč. P., krátký kabátek ženský mužské vestě podobný. Na Ostrav. Tč. Ct. Punt.

253297   Prsnáč Svazek: 2 Strana: 1209
Prsnáč, e, m. = prsnatý (člověk). Jg.

253298   Prsňáček Svazek: 9 Strana: 0262
Prsňáček, čku, m. = kabátek dětský s rukávky. Již. Mor. Šeb. 288.

253299   Prsnatěti Svazek: 2 Strana: 1209
Prsnatěti, ěl, ění, hoch-, grossbrüstig werden. Ros.

253300   Prsnatý Svazek: 2 Strana: 1209
Prsnatý, hoch-, starkbrüstig. V.

253301   Prsní Svazek: 7 Strana: 0520
Prsní bradavice, Lpř., hlas, registrum inferius, List. fil. 1888.17., smích (neupřímný, urážlivý). Mtc. 1. 1880. P. kosť broukův. Kk. Br. 5. P. otvor, zeď u peci šachtové. NA. IV. 165.

253302   Prsní Svazek: 10 Strana: 0315
Prsní pilíř. Ott. XIX. 742. Vz Prsa.

253303   Prsní, -ný Svazek: 2 Strana: 1209
Prsní, -ný, co v prsech jest neb k nim náleží, Brust-. P. důlek (srdeční), šat, plíšek (popásní kožíšek, Leibpelz), punt (kabát), V., kosť, Ros., bolesť, vodnatelnosf, zánět, žlábek, obraz, Us., tepna, lék, výmět (chr- kel), výplivek, výchrtek, tíseň, žíla, otok, římsa, dutina, nátcha, katarrh, choroba, ná- kaza, Us., Šp., hlas, die Bruststimme. Hd. P. dýchání, tíseň (svírání prsou) obraz (po- prsní, obraz po pás, poprsí), žlázy, hrb (přední), kašel, bolesť, tepnice, rak n. pod- jed, rána, nebozez, varhánky (das Brust- positiv. Šm. P. záhyby, šířka, klínek (Brust- zwickel) u oděvu. Šp. — P. záplavy (hlavní) u jezu, die Wehrbrust. P. vratidlo (prsník), na které tkadlec při díle se podpírá, der Pinnebaum. D. Vz Tkalcovství. — P. kořen, puškvorec, calamus aromaticus, die Brust- wurz. Aqu.

253304   Prsnice, pl Svazek: 2 Strana: 1209
Prsnice, pl., f., druh hrušek. U Kunv. Msl.

253305   Prsník Svazek: 7 Strana: 0520
Prsník, Brustkorb, -kasten, m., thorax. Nz. — P. = prs. A dieťa plakalo a p-ka najsť nemohlo. Slov. Dbš. Sl. pov. VI. 85. — P. = čásť prsní kliky (vrtáku), Brust- knopf, m. Vz Včř. Z. II. 40.

253306   Prsník Svazek: 8 Strana: 0325
Prsník, u, m. = náprsník z jemné látky, jímž paní, mající šat na prsou hluboko vy- střižený, prsa takto obnažená zakrývaly. Selky naše říkají mu punt. Brustlatz. Wtr. Krj. I. 77., 125. — P. = prs. Dítě pije z p-ku. Také na Mor. Mtc. 1894. 16. — P. tkadlcovský. Vz Stavidlo (3. dod.).

253307   Prsník, u, m , prsníček Svazek: 2 Strana: 1209
Prsník, u, m , prsníček, čku, m., šat k odění prsou. V., náprsník, brnění, pancíř. P. kožený. Rohn. Vz Náhrudník. — P., der Brustlatz, das Brusttuch. — P. = prs, die Brust. Na Slov. — P. u tkadlce, vz Prsní.

253308   Prsno Svazek: 7 Strana: 0520
Prsno. a, n = valcha, Waschbrett, n. U Nové Vsi. Neud.

253309   Prso Svazek: 2 Strana: 1209
Prso, a, n.= prs ženský, die Brust. Mor.

253310   Prso viny, pl Svazek: 2 Strana: 1209
Prso viny, pl., f. = prsotiny. Židk.

253311   Prsohled Svazek: 2 Strana: 1209
Prsohled, u, m., das Stethoskop. Rk. Vz Prsozor.

253312   Prsohřejka Svazek: 2 Strana: 1209
Prsohřejka y, f., das Brustwams, der Seelenwärmer. Šm. Prsomluvní hlas, die Brustsprechstimme. Šm.

253313   Prsoploutev Svazek: 8 Strana: 0325
Prsoploutev, tve, f. — žabra vodovzduch dýchající, Kiemen. Am. Orb. 105.

253314   Prsoploutvý Svazek: 7 Strana: 0520
Prsoploutvý = prsoplýtevný. Brust- flosser-. Nz.

253315   Prsoplýtevný Svazek: 2 Strana: 1209
Prsoplýtevný. P. ryby, sternopterygii. Krok.

253316   Prsoplýtvý Svazek: 9 Strana: 0262
Prsoplýtvý. P. ryby. Mus. 1849. IV. 64. Vz Prsoplýtevný, Prsoploutvý.

253317   Prsorožec Svazek: 8 Strana: 0325
Prsorožec, žce, m., helochares, brouk. P. hnědý, h. lividus, rudohlavý, erythrocephalus, úzký, dilutus. Vz Klim. 111.

253318   Prsorožík Svazek: 7 Strana: 0520
Prsorožík, a, m., helochares, brouk. Vz Kk. Br. 65., 66.

253319   Prsosiny Svazek: 2 Strana: 1209
Prsosiny = prsotiny, pl., f., prsní ře- meny na koni, náprsník, der Brustriemen. Výb. L 755. P. koni k ozdobě jsou. Kom.

253320   Prsosiny Svazek: 7 Strana: 0520
Prsosiny. Sv. ruk. 319. a.

253321   Prsosiny Svazek: 9 Strana: 0262
Prsosiny. Hus. Post. 59b. Vz Prsiny.

253322   Prsossavec Svazek: 8 Strana: 0325
Prsossavec, vce, m. Vz Am. Orb. 107.

253323   Prsotiny Svazek: 2 Strana: 1209
Prsotiny, pl., f., antela. Lex. vet. Vz Prsosiny.

253324   Prsotiny Svazek: 8 Strana: 0325
Prsotiny, pl., f. = popruhy na koňská prsa. 1562. Mus. 1894. 511.

253325   Prsouš Svazek: 8 Strana: 0325
Prsouš, e, m. Cf. Am. Orb. 77.

253326   Prsovitý Svazek: 7 Strana: 0520
Prsovitý, zitzenförmig. P. list. Rst. 478.

253327   Prsový Svazek: 7 Strana: 0520
Prsový ton (prsní) Zv. Př. Kn. II. 4.

253328   Prsozor Svazek: 2 Strana: 1209
Prsozor, u, m. = prsohled. Rk.

253329   Prsozvěr Svazek: 8 Strana: 0325
Prsozvěr, a, m., ku př. netopýr. Vz Am. Orb. 77. Prst. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 64. Žije na tych deset prstů. Slez. Nov. Př. 629. Trefil prstem = uhádnul. Phľd. XII. 55. Má to v prstách jako žobrák voš (veš). Ib. 1894. 443. Seděl za tabuľu sám jako p. (= osa- mělý). Brt. D. II. 59. — P. Prsty či roženec = ohnuté tyčky u kosy, na které se při ko- sení obilí nabírá. Záp. Mor. Brt. D. II. 452.

253330   Prsť Svazek: 2 Strana: 1210
Prsť, i, f. místo prch-ť (prch-ám), ch před tb v s. Cf. I. 519. b. P., srsl. pr?st?, souvisí se slovem ?r?ch?; koř. prs, příp. -t?. Mkl. B. 166., 168. Cf. Gb. Hl. 111. P., ornice, jest na povrchu kůry zemské sypká smíšenina rozličných částic hornin zvětráním rozdro- bených a se zbytky rostlin a zvířat promí- chaných ; p. hlinitá, písčitá, vapnitá. Bř. Vz Hornina, Ornice, S. N., Schd. II. 77., 137., 224., 285., KP. III. 214. Die Damm-, Gewächs-, Garten-, Stauberde, die mulmige Erde, der Mulm, Humus. P. rostlinná, Rostl., černá. Us. S prstí zmásti, smísiti, srovnati = zkaziti, z kořen vyvrátiti; Město s prstí smáti, V., Kom., srovnal. Plac. Ať jsem prsť a popel! BO. — P., země, die Erde. Od prsti byl zvýší skůro mne. Pref. Čisté studnice filistynské prstí zasypány byly. Kom.

253331   Prst Svazek: 7 Strana: 0520
Prst Cf. Mkl. Etym. 243., Mkl. aL. 262., Ž. wit. 143. 1., Milíček. P. ruční. Št. Kn. š. 120. Kloub prstu u nohy, Zehengelenk, nehet, snět, -gangräne, vřed, -geschwür, vykloubení, -exarticulation, vymknutí, -lu- xation, obrovský vzrůst, -riesenwuchs. Ktt. exc. Matka s děckem hrajíc a jemu prstíčky přebírajíc, jmenuje je: malíček, milíček, prostředníček, oblizmiska, všiváček Zlinsky. Brt. Dva háky jinak prsty (při přísaze). Výb. I. 986. Krátké a tenké prsty značí rozumného. Vz Výb. I. 959. Chyť se duše mého prstu, přivedu tě k pánu Kristu. Sš. P. 26. Při nucených návštěvách jde všecko přes prsty (nudně). Mor. Hrb. Neudělal, ani co by prstem hnul. Ani prstem nehnul. Us. Hnsk. Kdo chce mět p. celý, nech ho ne- strká mezi manžely. Us. Brt. Jakož ti činie, ješte se jim dadie ujieti za prst, ani pak za vši ruku. Št. Kn. š. 135. Kdo má prst cely, něstrkaj ho mezi manžely. VSlez. I. 229. Má to v prstech, jako slepý housle. Hkš. Kdo prsty do sklenice strká, volá bídu. Us. Starého řezníka prst krmného vola pře- váží. Bž. exc. — Hádanka. Na dvou rato- lestech deset větviček drží jeden peň (ruce, prsty, tělo). Brt. Dt. 156.

253332   Prsť Svazek: 7 Strana: 0520
Prsť. Cf. Mkl. Etym. 243., Prach. Šf. III. 551. Každý nás umra, kamž se koli tělo děje, več-li se koli obrátí, leč v p., leč v prach, leč v páru kakú. Št. Kn. š. 28. Aby zemi kopaje k dielu jednomu p. (hlínu) nosil. Pass. mus. 423.

253333   Prst Svazek: 7 Strana: 1372
Prst nejmenovaný = druhý od malíčku, jinde milíček. Mor. Brt. Skrze prsty na něco se dívati (přehlédati). 1557. Mus. 1891. 199.

253334   Prsť Svazek: 8 Strana: 0325
Prsť. 0 pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 64. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 39.

253335   Prsť Svazek: 8 Strana: 0573
Prsť. Vz Ott. XI. 885. b.

253336   Prst Svazek: 9 Strana: 0262
Prst. O pův. sr. Zub. 404. Kouká mu na prsty (kontrolluje ho). Hoř. 124. Podal-li jsem již prst, proč bych odtahoval ruku? Šml. IX. 170. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 352a.

253337   Prst Svazek: 10 Strana: 0315
Prst. Vz Ott. XX. 824. Skrze prsty hle- děti. XVI. stol. Uč. spol. III. 24. Hnisavý zánět prstů, panaritium, phlegmonose Ent- zündung der Finger. Ktt. Žije na pět prstů, na šestý hmat (zloděj). Vlast. I. 234.

253338   Prst, u, prstec Svazek: 2 Strana: 1209
Prst, u, prstec, stce, prstek, stku, prstík, u, prsteček, prstíček, čku, m. P., strsl. pr?st?, koř. prs, příp. -t?, vl. = dotýkající se, der Berührende, lit. pirštas; ind. sprš (tangere). Mkl. aL. 30., B. 159, 160. P. jest nejkrajnější zakončení ruky a nohy. S. N. Der Firger. Prsty jsou buď nehty n. drápy n. kopyty opatřeny aneb mají podobu ploutví (u velryb). Prsty s drápy jsou pohyblivé o sobě, prsty s kopyty jsou méně pohyblivé a prsty blanou v podobu ploutví spojené jsou o sobě nepohyblivé. Dle toho jsou ssavci prstnatí, 1. opice, letouni, hmyzo- žravci, šelmy, vačnatí, hlodavci a chudozubí; 2. ssavci kopytnatí n. paznehtnatí: jedno-, dvou-, mnonokopytníci; 3. ssavci ploutvo- nozí : tuleni a velryby. Jhl. Vz Ssavci, Vrati- prst. P. skládá se ze tří členův, jenom palec má dva členy. 8. N. P. jsou: prsty u ruky a nohy. Prsty u ruky: palec, ukazatel (uka- zovatel, ukazanec, ukazatelný, ukazovatelný, přední p., ukazač), prostřední (střední, dlou- hý, nejdelší, prostředec, miedienec), prstenní (prstenový, srdečný, zlatý, mezní, prstenec, zlatec, mezenec, prsteník), malík (lichník, ušník, ušní prst, malý, nejmenší prst, lichní p., ušinec). Jg., Zk., Filenovo rukovědění z poč. 15. stol. Strany dílu prstův vz Končina. Vz o p. vůbec S. N., Schd. II. 325. Nehet na prstech; prstem na Někoho ukazovati, uká- zati ; prstem hroziti, pohroziti; skrze prsty hleděti, se dívati (nechtíti viděti; 2. nepřáti někomu). V. Skrze prsty se podívati a pře- hlídnouti. Reš. Koukají na sebe skrze prsty. Us. Přes prsty hleděti (nedbati). Dl. Žen svých netrestali a jako říkajíce skrze prsty na to hleděli. Bdž. 187. Dětem rodičové mnoho povolují, skrze prsty hledí. Kom. Něco v prstech míti (zručnosť míti). D. Prahu má v prstech (zná ji zevrubně). U Rychn. Všecko tak v prstech má, že jest mu práce hračkou. Ml. Má to v prstech jako slepý housle (jako žebrák veš). Fík prsty uka- zovati (posmívati se). Sych. Prsty hráti. D. Cvičení prstů, die Fingerübung, kladem prstů, die Fingersetzung; střídání prstu le- nivé, přetržené, rychlé (v hudbě). Mus. P-em jen hnouti. Rád by to přijal, až by si všecky prsty oblízal. Us. Dch. Najedl se, že by prstem dosáhl. Us. Stč. Při tom rukou vzta- žení (řečnickém), jak Apulej. Metam. 8. praví, dva prstové nejmenší se shýbli, tři ostatní vztýčili. Sš. Sk. 276. (Hý.). P. boží toto jest (trest od Boha poslaný k výstraze). BO. Prsty (instr.) luskati; Na prstech vypočísti; Dá se okolo prstu obvinouti (dobrý jest); Obvinul by ho okolo prstu; Někoho přes prsty klepati; Má víc v jednom prstu, než jiný v celém těle. Us. Zač jsi to koupil ? za pět prstů a hmat (ukradl to). Spustíš-li oči s něho, honem něco k dlouhým prstům jeho přilne (se přilepí). Sych. Marjána s dlouhými prsty (zlodějka). Kr. P. 430. Kupovati za pět prstův; Koupil za pět prstů a za šestou dlaň; Nastavuje prsty; Má dlouhé prsty, ří- kají mu Poberto. Č. Má lípavé prsty. Sych. Vz Zloděj. Beru ťa vodičko pěti prstama a pátú dlaňú, aby švarní pacholci chodili za mnú. Sš. P. 760. Podej, duše, svého prsta, povedu tě do očistca. 1b. 26. Prst na ústa položiti. Vz Mlčelivý. Č. Popáliti si prsty. Vz Škoda. Č. Prst mezi dvéře vstrčiti (mezi hádající se míchati), Č. Prstem se ho dotekl. Vz Narážení. Č. Já to také z prstů nevycucal (v trní nenašel). Vz Pověsť. Z prstu jsem sobě nic nevyssál. Bart. Nestrkej prstů, kde se svírá (kde se dvéře svírají). C. Dohořívá mu k prstům (je u veliké nesnází; 2. už s ním na konci). Vz Nesnáze, Nebezpečenství. C. Těžko jest dítěti s obry za prsty se ta- hati. Podáš-li mu prstu, ujme tě za celou ruku. Dej mu prst, on vezme hrsť. Jg. Dáš-li prst, vezme hrsť. Vz Nesytý. Lb. Kdo ru- kama med míchá, prsty oblize. Pk. Kdo do hovna prstem píchá, umaže se. Ve Slez. Tč. Sám je na svete ako ten prst. Mt. S. Kolik prstů mužskému, natahuje-li je, praská, tolik má galánek (milenek). Kda. Prstům říkají přezdívkou pazour. Brt. Nestrkej sem ty
pazoury (= prsty). Ve sprosté mluvě. Musí své
pazoury ve všem míti, do všeho strčiti atd. Us.
(Hý.). Co má prsty křivé, toho neživ. Mus.
Vz Ruka. — P., míra čtyř zrn ječných zšiří,
ein Finger (als Mass). Jednoho prstu ztlouští.
D. Pět prstů zšíří. V. Na p. tlustý. Sych. — P. boží, moc, Finger Gottes. Prstem božím vymítám ďábly. Br. — P. u rukavice, Finger. — P. u nohy, die Zehe. V. Po prstech jíti, choditi. D. — P. u živočichův, vz nahoře. — Prstečky, gelbrothe Händleinschwämme. Na Ostrav. Tč. Vz Prstíček.

253339   Prstačí Svazek: 2 Strana: 1210
Prstačí dřevo. Vz Prsták.

253340   Prsták Svazek: 2 Strana: 1210
Prsták, a, m., scyllarus, korýš. Krok. — P., u, m., phoenix, druh palem. Vz S. N.

253341   Prsták Svazek: 7 Strana: 0520
Prsták, die Dattelpalme. Cf. Rstp. 1615.

253342   Prsták Svazek: 7 Strana: 1372
Prsták, a, m., digitosus Pršp. 46. 63.

253343   Prsták Svazek: 10 Strana: 0315
Prsták, u, m, phoenix, palma. Vz Ott. XIX. 688., XX. 825. — P. = stopa, dactylus. Voc gr. klem. (D. Gesch. 2 306. ).

253344   Prstákovitý Svazek: 7 Strana: 0520
Prstákovitý. P. rostliny, phoeniceae: žu- mara, sabal, prsták, pálicha, kapustoň. Vz Rstp. 1609., 1614.

253345   Prsťan Svazek: 2 Strana: 1210
Prsťan, u, m., humussaures Salz. Presl.

253346   Prstec Svazek: 2 Strana: 1210
Prstec, stce, m., malý prst, Finger, m. Jád.

253347   Prsteček Svazek: 2 Strana: 1210
Prsteček, čku, m., vz Prst.

253348   Prstečník Svazek: 9 Strana: 0460
Prstečník, u, m, Fingerling. ?. při fíko- vině. Ktt.

253349   Prstek Svazek: 2 Strana: 1210
Prstek, stku, m., vz Prst. V.

253350   Prstek Svazek: 9 Strana: 0262
Prstek, stku, m., zdrobn. prst. Hus III. 208.

253351   Prsten Svazek: 7 Strana: 0520
Prsten. Cf. Mkl. Etym. 243. Přeje-li si marnivý prsténku, říkají mu: Strč prst kočce do řiti a budeš míti hned prstének. Val. Vck. Hra na zlatý prsten. Vz Km. 1887. 278., Brt. Dt. 187., Zbrt. Hry 87. — — P. = kadeře. Ty máš prsténkův jako žid (polský). Slez. Šd. Vlasy splývající v pr- sténkách. Jg. Ztr. ráj. I. 145. Vlasy svíjené ve hrající prsténky. Ib. 172. — Prstýnky = kroužky housenčích vajíček kol větví stro- mových. Us. Rgl. = Prsteny vln = kruhy. Mus. 1880. 363. — Prsteny pod očima = tmavé kruhy. Kol očí hřiechov čiernych čierne prstene. Slov. Hdk. 584. — Prsténky = zasnoubení. I prezrel si on tam jedno peknô bohato dievča i vypýtali mu ho za ženu i boly p-ky. Dbš. Sl. pov. I. 165.

253352   Prsten Svazek: 7 Strana: 1372
Prsten. O p-nech starší doby vz Zbrt. Krj. 102, 269, Tk. VIII. 497., Mus. 1893. 58.

253353   Prsten Svazek: 8 Strana: 0325
Prsten. P-ny v XV. a XVI. stol. Vz Wtr. Krj. I. 181., 525. P. ruka v ruku = milostný. XV. stol. Ib. 183. Hádání z p-nu. Zbrt. Pov. 87., 189.

253354   Prsten Svazek: 10 Strana: 0315
Prsten. Vz Ott. XX. 825. Panic panně dává prsten na ten prst, kterýž jest vedle nejmenšího na ruce, neb od toho prstu jde žíla až do srdce; tím ukazují, že sobě věrnosť srdeční chtí držeti. Světz. 1888. 129.

253355   Prsten, u, prstének Svazek: 2 Strana: 1210
Prsten, u, prstének, nku, (prstenec, nce, zastar.), prsténček, prsténeček, čku, m., prstýnek, nku, m. P., strsl. pr?sten?, gt. pr?stene, příp. -?n? : pr?st? + ?n?. Mkl. B. 127. P. jest kroužek obyč. kovový, jenž navlečen jsa na prst slouží k okrase aneb k naznačení důstojnosti. Vz S. N. Der Ring, Fingerring, annulus. Jg. P. svatební, oddavací, D., pečetní (pečátko, pečetidlo). V. P. zlatý, od zlata; snubný, Us., p. s drahým kamením. Kom. Zlaté prsteny nositi. V. Kámen do prstenu vsaditi. Byl. P. s třema kamenama. Er. P. 164. P. na ruce na pravé na mé. BO. Svlekl se zlatý prstének. Rkk. 58. V p-ku svém obrazu božího nenos = jména božího nadarmo nebeř. Mus. III. d. 74. O p. hráti. D. P. děvčeti dáti. Nestvořil jsem horšího jako ty prsteně, jako ty prsteně, ty drahé kameně; Zlatý prsten s prstu sjal, Marijance na prst dal; Vrať mi milý můj věneček, já ti vrátím prsteneček; P. ze zlata; Dyž nésem tvůj milé, prsteň mně dé; Prstýnek se počal mrazem pukati; Dva stříbrné pr- steně; Prstenek má na prstu; Prstýneček s prosta lehko je, ale to moje srdce smutné je; Našla jsem tam za oltářem dva stříbrné prsteně, jeden sa mi na prst hodil a ten druhý milému, a až půjdem od oltáře, dáme jeden druhému; Prsten sejal, mjilou objal; Dokud nedostanu z tvej ruky prsteňa ; I veru sam tebi dála zlát prstenek na ručícu, a roz- marina kýtičicu. (Z Gutfelda). Sš. P. 35., 92., 227., 376., 384., 400., 432., 577., 597., 637., 749., 796., 800. — Prsténky = pomněnka, das Vergissmeinnicht. Us. — P., co k prstenu podobno, ku př. mázdra okolo hloubku ně- kterých hub, der Ring; mázdra táž od hloubku odtržená a na kraji klobouku visící slove: oponka. Rostl. — P., kadeře, die Locken. Vlasy v prstencech skadeřené. Rkk. Vz Prsténkovati. — P. břišní, der Bauch- ring. — Prstenec, der Gummiring. Prm. — P., růže, obrouček kostrbatý u pně jeleního pa- rohu. Sp. — P., kroužek k upevnění kosy. Us. — Prstenec, der Spannring, slouží k tomu, aby kleště pevně držely železo, byť jich ruka nesvírala; jest to polokroužek, který stahuje ramena kleští. Hk.

253356   Prstenák Svazek: 2 Strana: 1211
Prstenák, u, m. = prsten. Na Mor. Vz Prsten.

253357   Prstenák Svazek: 7 Strana: 0521
Prstenák, a, m. = prstenice (bourovec). Sl. les.

253358   Prstenář Svazek: 2 Strana: 1211
Prstenář, e, m., der Ringmacher. Šm.

253359   Prstenářský. P Svazek: 10 Strana: 0315
Prstenářský. P. schody (kde prodávali prsteny). Kubl. 108.

253360   Prstenatý Svazek: 7 Strana: 0521
Prstenatý, beringt. P. třen. Vz Rst. 478.

253361   Prstencovitý Svazek: 7 Strana: 0521
Prstencovitý. P. chrustavka, cartilago cricoidea. Koř. Vz List. fil. 1888. 15., Prste- novitý. — Stč. Zem. 201.

253362   Prstencový Svazek: 7 Strana: 0521
Prstencový. P. vlas, geringelt, Osv., dru- žice (Saturnova). Stč. Zem. 238.

253363   Prstencový Svazek: 10 Strana: 0315
Prstencový stroj při předení bavlny, přadací, Ringspinnmaschine. Vz Ott. XX. 547., 601.

253364   Prsténček Svazek: 7 Strana: 0521
Prsténček, vz Prsten.

253365   Prstenec Svazek: 2 Strana: 1211
Prstenec, nce, m. = prsten. — P., prst. Vz Prst. — P., kroužek ku př. okolo holi hrabičné. Us.

253366   Prstenec Svazek: 7 Strana: 0521
Prstenec = kadeř. Vlas řine se v p-cích. Vrch. — P. vírné, Wirbelfäden. Rm. 235. — P. = železný kroužek, jímž připevněna jest kosa ku kosišti. Us. Frch., Vchř. — P. břišní, annulus abdominalis. — P. chru- pavkovitý, Bandscheibe, f. Šv. 19. Vz Pr- stencovitý. — P. Saturna objímající. Stč. Zem. 239. Vz Prstencový. — P. = opálka na oves, ošatka na chléb. U Ronova. Rgl.

253367   Prstenec Svazek: 7 Strana: 1372
Prstenec = prst, annularis (digitus). Rozk.

253368   Prstenec Svazek: 8 Strana: 0325
Prstenec. Vazový p., limbus glenoidalis. Vz Ott. X. 189.

253369   Prstenec Svazek: 10 Strana: 0315
Prstenec, nce, m. = část přadacího stroje. Ott. XX. 601.

253370   Prsténeček Svazek: 7 Strana: 0521
Prsténeček, vz Prsten.

253371   Prstének Svazek: 7 Strana: 0521
Prstének, vz Prsten.

253372   Prstének Svazek: 10 Strana: 0315
Prstének. Hra na p-nky. Vz Vyhl. II. 246

253373   Prstenice Svazek: 2 Strana: 1211
Prstenice, e, f., motýl kladoucí vejce okolo proutků stromových na způsob prstenův, bourec prstenčitý, gastropacha neustria, die Ringelmotte. D. Vz S. N., Schd. II. 517.

253374   Prstenice Svazek: 7 Strana: 0521
Prstenice, prstenák, bourovec prstenčitý, phalena bombyx neustria, Ringelraupe, f. Sl. les.

253375   Prsteníček Svazek: 10 Strana: 0315
Prsteníček, čku, m. = prst, na kterém se nosí prsten. Vrch. Muš. II. 47.

253376   Prsteník Svazek: 2 Strana: 1211
Prsteník, a, m., prsténkář, der Ringma- cher. D., Aqu. — P., vz Prst.

253377   Prsteník Svazek: 7 Strana: 0521
Prsteník, a, m., gastropacha neustria, motýl. Kk. Vz Prstenice.

253378   Prstenitě Svazek: 7 Strana: 0521
Prstenitě, ringförmig. Kk.

253379   Prstenitec Svazek: 2 Strana: 1211
Prstenitec, tce, m., triguera, rostl. lilko- vitá. Rostl.

253380   Prstenitý Svazek: 2 Strana: 1211
Prstenitý, geringelt. Šm.

253381   Prstenivka Svazek: 2 Strana: 1211
Prstenivka, y, f. = prstenice. Šm.

253382   Prsténkář Svazek: 2 Strana: 1211
Prsténkář, e, m., vz Prsteník.

253383   Prsténkářský Svazek: 2 Strana: 1211
Prsténkářský, Ringmacher-. P. řemeslo.

253384   Prsténkářství Svazek: 2 Strana: 1211
Prsténkářství, n., die Ringmacherei.

253385   Prsténkování Svazek: 2 Strana: 1211
Prsténkování, vz Prsténkovati.

253386   Prsténkovati Svazek: 2 Strana: 1211
Prsténkovati, prstenem opatřiti, ringeln. P. se, na Slov. = snoubiti se, sich verloben. Již se prsténkovali. Plk. — P. se, kroužiti se, sich ringeln. — se komu. Vlasy se jí pěkně prsténkují. Jg.

253387   Prstenkovati Svazek: 7 Strana: 0521
Prstenkovati. Slniečko, zemička, vy sa dobre znáte, od roka do roka pekne sho- várate; keď sa ta zemička slniečku slúbuje, svätý Jan kňazuje, ten jich prstenkuje (prsteny jim nastrkuje). Slov. Phľd. IV. 466.

253388   Prsténkovatosť Svazek: 2 Strana: 1211
Prsténkovatosť, die Ringelförmigkeit. Rostl.

253389   Prstenkovatý Svazek: 2 Strana: 1211
Prstenkovatý, prstenkovitý, geringelt, ringförmig.

253390   Prsténkový Svazek: 2 Strana: 1211
Prsténkový, ringelig.

253391   Prsténkový Svazek: 9 Strana: 0262
Prsténkový. P. housenky. Mus. ol. 1898. 105.

253392   Prstenní Svazek: 8 Strana: 0325
Prstenní. P. prst, také zlatý. NZ. III. 234. P. paráda. Ib. 182. Cf. Špičkonožec (3. dod.).

253393   Prstenní, -ný Svazek: 2 Strana: 1211
Prstenní, -ný, Ring-. P. truhlička (na prsteny), das Ringkästchen; kolba (když rytíři dřevcem n. šípem prsten či kroužek nabůsti hleděli), das Ringstechen; žehadlo (kterým se koňům uťatý ocas připaluje), das Ringelbrenneisen. Ja. P. prst, vz Prst, der Ring-, Goldfinger. V.

253394   Prstenohltanový Svazek: 7 Strana: 0521
Prstenohltanový, cricopharyngeus. Nz. lk.

253395   Prstenokonvicový Svazek: 7 Strana: 0521
Prstenokonvicový, cricoarytenoideus. Nz. lk. P. vaz.

253396   Prstenokonvový Svazek: 8 Strana: 0573
Prstenokonvový sval hrtanový. Ott. XI. 799. Cf. Prstenokonvicový.

253397   Prstenopeřený Svazek: 7 Strana: 0521
Prstenopeřený, fingerig gefiedert. Vz Rst. 478.

253398   Prstenoprůduškový Svazek: 7 Strana: 0521
Prstenoprůduškový, cricotrachealis. Nz. lk. P. vaz. P. řez, Cricotracheotomie.

253399   Prstenoštítný Svazek: 7 Strana: 0521
Prstenoštítný, cricothyreordeus. Nz. lk. P. vaz.

253400   Prstenoštítý Svazek: 8 Strana: 0573
Prstenoštítý sval hrtanový. Ott. XL 800.

253401   Prstenovati Svazek: 2 Strana: 1211
Prstenovati, prstenem opatřiti, ringeln. — koho : nevěstu. Č. Sl. pís.

253402   Prstenovitě Svazek: 8 Strana: 0325
Prstenovitě. Ta mezera p. magnet obstu- puje. KP. VIII. 79.

253403   Prstenovitý Svazek: 7 Strana: 0521
Prstenovitý, cricoideus. P. chrustavka, cartilago cricoidea. Vz Prstencovitý. P. tě- lesa = podobu prstenu mající. Šanda.

253404   Prstenový Svazek: 2 Strana: 1211
Prstenový, Jád., prstenský, Ms. bibl. = prstenní, Ring-. P. prst.

253405   Prstenový Svazek: 7 Strana: 0521
Prstenový, Ring-. P. plocha. NA. V. 71.

253406   Prstenový Svazek: 8 Strana: 0325
Prstenový. Elektrický stroj p. má za in- duktora prsten či kroužek. KP. VIII. 82,

253407   Prstenový Svazek: 10 Strana: 0315
Prstenový. P. dynamo, die Ringdynamo- maschine. Jind I. 55.

253408   Prstenský Svazek: 10 Strana: 0315
Prstenský. Žíla plíčnice, ježto jest mezi malým prstem a mědencem aneb prsten- ským. Ringfinger. Rkp. lék. Jhr. 130a.

253409   Prstěný Svazek: 2 Strana: 1211
Prstěný, z prsti, ze země, zemský, irdisch. P. chýše = hrob. Hlas. Adam byl vzat ze země, z prsti a tudy zemským či p-ným sluje. Sš. I. 284. — P., vz Prstnatý.

253410   Prstíce Svazek: 2 Strana: 1211
Prstíce, Pürschütz, ves v Brněnsku. Mus.

253411   Prstíček Svazek: 2 Strana: 1211
Prstíček, čku, m., vz Prst. — P-ky, druh hub, Fingerlinge, m. Jg.

253412   Prstíčky Svazek: 8 Strana: 0325
Prstíčky, houby, vz Tanečnice (3. dod.).

253413   Prstík Svazek: 7 Strana: 0521
Prstík, u, m. = prstíček. Čch. Vz Prst.

253414   Prstík Svazek: 10 Strana: 0315
Prstík, u, m. = vinná sazenička. Již. Č. List. fil. 1902. 251.

253415   Prstikovec Svazek: 2 Strana: 1211
Prstikovec, vce, m., dactyloctenium, druh trávy. Rostl.

253416   Prstitý Svazek: 2 Strana: 1211
Prstitý, palmatus. Světoz.

253417   Prstky Svazek: 7 Strana: 0521
Prstky, pl., m. = jídlo na Hané. Obz.

253418   Prstli Svazek: 7 Strana: 0521
Prstli (!) = prst. Pohl.

253419   Prstňačky Svazek: 8 Strana: 0325
Prstňačky, houby, vz Tanečnice (3. dod.).

253420   Prstňák Svazek: 7 Strana: 0521
Prstňák, a, m. = kozí brada, houba. Na jihových. Mor. Brt. L. N. II. 117.

253421   Prstnatě Svazek: 7 Strana: 0521
Prstnatě, gefingert. P. zubatý. Kk. Br.

253422   Prstnatec Svazek: 7 Strana: 0521
Prstnatec, tce, m., scarites, Fingerkäfer, m. Vz Brm. IV. 45.

253423   Prstnatec Svazek: 10 Strana: 0315
Prstnatec, tce, m., scarites, brouk. Ott. XX. 826., XXII. 713.

253424   Prstnatý Svazek: 2 Strana: 1211
Prstnatý, prstěný list, dlanitožilný, slo- žený z lístků na konci řapíku paprskovitě se rozbíhajících, jako listy koňského kaštanu, gefingert.Čl. Kv. XXVI.

253425   Prsťnatý Svazek: 2 Strana: 1211
Prsťnatý, Dammerde enthaltend. P. hnůj. Jg.

253426   Prstnatý Svazek: 7 Strana: 0521
Prstnatý. Cf. Slb. XLV. - P. ssavci, digitata, Zehenthiere. Nz.

253427   Prstní Svazek: 2 Strana: 1211
Prstní, Finger-, Zehe-. P. článek, Finger- gelenk, n. Jg. P. nehet, konec, kroužek (prsten), hřbet atd. Šm.

253428   Prstní Svazek: 2 Strana: 1211
Prstní, Dammerde-. P. vrstva. Um. les.

253429   Prstní Svazek: 10 Strana: 0315
Prstní. Zánět článku prstního, pana- ritium, dactylitis digitalis. Ktt.

253430   Prstochodec Svazek: 7 Strana: 0521
Prstochodec, dce, m P-dci, digitigrada, Zehengänger. Nz.

253431   Prstochodec Svazek: 10 Strana: 0315
Prstochodec, dce, m. P-dci, digitigrada. Vz Ott. XX. 826.

253432   Prstoklad Svazek: 2 Strana: 1211
Prstoklad, u, m , v hudbě, der Finger- satz. Rk.í

253433   Prstoklad Svazek: 7 Strana: 0521
Prstoklad, vz Ott. II. 543.

253434   Prstolepec Svazek: 8 Strana: 0325
Prstolepec, pce, m., Chiroplastik. m. Sterz. I. 601. b.

253435   Prstolepectví Svazek: 8 Strana: 0325
Prstolepectví, n., Chiroplastik, f. Sterz. I. 601. b.

253436   Prstolistý Svazek: 2 Strana: 1211
Prstolistý, fingerblätterig. Dch. Vz Prst- natý.

253437   Prstolomství Svazek: 2 Strana: 1211
Prstolomství, n., die Fingerbrecherei (vom Bravourspiel). Šm.

253438   Prstolonmý Svazek: 2 Strana: 1211
Prstolonmý, fingerbrecherisch. P. hra. Šm.

253439   Prstomluva Svazek: 2 Strana: 1211
Prstomluva, y, f., die Cheirologie. Rk.

253440   Prstoprava Svazek: 2 Strana: 1211
Prstoprava, y, f., die Cheiromantie. Rk.

253441   Prstorožanka Svazek: 2 Strana: 1211
Prstorožanka, y, f., růžoprstá dennice, die rosenfingerige Morgenröthe. Vký.

253442   Prstorůžený Svazek: 7 Strana: 0521
Prstorůžený, lépe: růžoprstý.

253443   Prstoslovi, n Svazek: 10 Strana: 0315
Prstoslovi, n. = nauka o prstech, Dactylo- logie. Ktt

253444   Prstoun Svazek: 7 Strana: 0521
Prstoun, u, m. = prst nohy. Zavrhl Tomsa ve své grammatice.

253445   Prstovati Svazek: 2 Strana: 1211
Prstovati, prsty hráti, fingern, mit den Fingern spielen. Šm.

253446   Prstovitý Svazek: 2 Strana: 1211
Prstovitý, fingerförmig. Us.

253447   Prsťovitý Svazek: 2 Strana: 1211
Prsťovitý, humusartig. Dch.

253448   Prstovka Svazek: 2 Strana: 1211
Prstovka, y, f., sigillina. Krok.

253449   Prstovod Svazek: 8 Strana: 0325
Prstovod, u, m., Chiroplast, m. Sterz. I. 601. b.

253450   Prstový Svazek: 2 Strana: 1211
Prstový, Finger-. P. kosť. Sal.

253451   Prstový Svazek: 2 Strana: 1211
Prstový, Humus-. P. kyselina, die Humus- säure, der Ulmin, Moderstoff. Presl.

253452   Prstový Svazek: 10 Strana: 0315
Prstový. Obvaz prstový, chirotheca (úplný, všech prstů, completa, neúplný, in- completa). Ktt.

253453   Prstozvěr Svazek: 2 Strana: 1211
Prstozvěr, a, m., das Cheirotherikum. Šm.

253454   Prstvorec Svazek: 7 Strana: 0521
Prstvorec, rce, m. = puškvorec, šišvorec. Vz Rstp. 1654.

253455   Prstýčkový. P Svazek: 10 Strana: 0315
Prstýčkový. P. krajky. Vz Krajka.

253456   Prstýnek Svazek: 2 Strana: 1211
Prstýnek, nku, m., malý prsten, ein Ring- chen. Us. — P., hra dětská. Na p. hráti. Us. Br.

253457   Prstýnek Svazek: 7 Strana: 0521
Prstýnek, vz Prsten.

253458   Prstýnek Svazek: 8 Strana: 0325
Prstýnek. Hra na p-nky. Vz Duf. 186.

253459   Prstýnkovatěti Svazek: 2 Strana: 1211
Prstýnkovatěti, ěl, ění, sich ringeln, kraus werden. Us. u Olom. Sd.

253460   Prstýnkovatý Svazek: 2 Strana: 1211
Prstýnkovatý, ringförmig, krauslockig. P. vlasy. Us. u Olom. Sd.

253461   Prstýnkový Svazek: 7 Strana: 0521
Prstýnkový, vz Prsténkový.

253462   Prsubicí Svazek: 2 Strana: 1211
Prsubicí, brustschlagend. P. naříkání, planctus. Vus.

253463   Prsyklopivý Svazek: 7 Strana: 0521
Prsyklopivý. P. zbraň. Vký.

253464   Prš Svazek: 2 Strana: 1211
Prš, e, m. = prch, déšť, der Staubregen. Us.

253465   Prš Svazek: 9 Strana: 0262
Prš, e, f. = suché jehličí (stelivo). Mus. ol. 1898. 114.

253466   Pršačka Svazek: 10 Strana: 0657
Pršačka, y, f. = druh švestkového ovoce. Brt. Sl.

253467   Pršáň Svazek: 8 Strana: 0325
Pršáň, vz Pršavka (3. dod.).

253468   Pršany Svazek: 7 Strana: 0521
Pršany, dle Dolany, míst. jm. Ev. šk. III. 262.

253469   Pršať Svazek: 10 Strana: 0315
Pršať = pršeti. Slov. Šb. D. 62.

253470   Pršavka Svazek: 8 Strana: 0325
Pršavka, y, f. = hruška n. jablko od rudy opálené. Jevíčko. Brt. D. II. 374. Na mor. Slov. pršáň. Ib.

253471   Pršba Svazek: 2 Strana: 1211
Pršba, y, f. = prška, der Regen. Us. u Petrovic. Dch.

253472   Pršcice Svazek: 8 Strana: 0325
Pršcice. Dal do Prščic (prskl, utekl). Mor. NZ. V. 546. Vz násl. Prštice.

253473   Pršcit se Svazek: 8 Strana: 0325
Pršcit se = odpryskovat. Brt. D. II. 374.

253474   Prščit Svazek: 10 Strana: 0657
Prščit = prsknouti. Vz Brt. Sl.

253475   Pršecí Svazek: 2 Strana: 1211
Pršecí hodiny, die Sanduhr. Půh. 1528. Vz Pršící.

253476   Pršek Svazek: 7 Strana: 0521
Pršek, šku,m. = prška. Země bez pršků. J. Lpř.

253477   Pršení, n Svazek: 2 Strana: 1211
Pršení, n., das Regnen. P. deště. Pref. Dá-li se do pršení. Sych. — P. vlasů = mol. Ras.

253478   Pršenice Svazek: 2 Strana: 1211
Pršenice, e, f. = prška. D.

253479   Pršenka Svazek: 7 Strana: 0521
Pršenka, y, f. P-ky = Pleiady. Lšk.

253480   Pršeti Svazek: 2 Strana: 1211
Pršeti, prším, prš, šel (pršalo u Uher. Hradiště a jinde, Tč.), ení; pršívati = sy- pati se, prchati, padati, stieben, sprühen, fallen; dštíti déšť, sníh, regnen ; barvu tra- titi, verschiessen. Jg.— abs. Aby ten prach ven pršeti nemohl. Čern. Krásná růže prší. D. Dyž bude deščiček pršeti. Mor. P. 142. Na štěpu jedno listie se rodí a jiné prší. B0. Střelil oknem z ručnice, až skla pršela. Bart. Často pršívá, ale toliko samý déšť; nebo sníh a kroupy nikdy tam neprší. Har. II. 35. Prší, prší jalovec, ztratila jsem pět ovec; Dyž bude pršati, to ťa bude, synu, máti napájati; Schovám se za lesy, kde nikdá neprýší (tak ve zpěvě místo: neprší); Pršalo, bylo tma. Sš. P. 723., 140., 519., 782. Pršela síra. Prot. 336. Vyříká pater- noster, jako když prší. Ehr. 37. Že bude pršeť tichá vlažička, že budou pršeť velká kápata. Er. P. 214. Věk ustavičně prší (ubíhá). Jel. Prší déšť, sníh, kroupy. Kom Prší krev, kamení (padá). Us. Začíná pršeti. Prší jen se lije, jen se cedí, jen srší, jen třepá, jen tleská, jen šupí, jen crčí. Us. Prší, prší, jen se lije. Er. P. 118. P-lo jako by z konve lil. Dch. Prší, jakoby šňůry tahal. V Kunv. Msk. Prší, jakoby provázky spu- stil. Mor. Hý. Prší tak šupoce, tak čapoce, tak se léje. Vz Tak. Na mor. Zlínsku. Brt. Až milo prší. Prší, až kloboučky (bubliny) vstávají, Na Mor. Zmokl, ano pršelo. Us. A slepice také pršie = utíkají. Žk. 336. — co. Pršelo, pršelo drobný krupičky. Er. P. 217. Cf. Dštíti. — odkud. Listí prší (padá) se stromů. D. Vlasy s hlavy prší. Čern. Prší se střechy jen crčí. Co s nebe prší, to nikomu neškodí. Č. Cožkoli před se bére, to mu jako z rukou prší. Br. Obilí z pytle děravého prší. Zlob. An z nich prší sekanina. Dh. Bude z něj (m. : z něho= z mračna) pršet. Er. P. 213. Ať hrom hraje kalamajku, s nebe prší brambory, já od toho neopu- stím. U Litom. Dš. — kudy. Prší střechou, oknem. Us. Popel skrze rošt pršel (padal), Čern. — na koho. Měsíčku, nechť prší (pa- dají) tvé paprsky na osiřelého. Hlas. Déšť pršel na nás. Č. Pršelo na nás. Us. Pršely na tebe velké krapě dešča; By na ňu pr- šelo devět dní kamení. Sš. P. 299., 662. Dal na sebe p. Dch. By na ni pršelo ka- mení. Er. P. 165. — čím (kde). Pršelo krví, V., kamením. Us. Jakoby po všem světě hvězdami pršelo. V. V Aegyptě deště žád- ného nepřišívá. Jir. Anth. 11. 136. — komu kam. Pršelo mu za krk. Us. — kdy. Když na sv. Barboru (4/12) prší, chodí prý husa o vánocích po ledě. Dch. Prší-li na sedmi bratrů den (11/2), sedm dní buď na déšť při- praven ; Prší-li v den Marie návštěvy (2/7), čtyry neděle prý nemá úlevy. Moravan. 1875. K večeru pršel sníh. V. — jak dlouho. Tři měsíce žádný déšť nepršel. Kn. — před kým. Ptáci před orlem prší (uletují). Rad. zv. — komu. Kterému koni prší roh. Ms. bib. — jak. Prší svrchu (prší-li silně, obyč. o lijavci). Na Mor. u Nezamyslic. Bkř. Dnes tam prší o celý hřebík. Us. u Újezda.

253481   Pršeti Svazek: 7 Strana: 0521
Pršeti. List. fil. XIV. 95. — abs. Pršalo, bylo tma. Sš. Ps. 782. Kde prší, tam je bláto. Us. Přijdu i kdyby hrábě pršely. Sá. Co činiti, aby pršelo nebo méně pršelo ? Vz Mus. 1853. 483. Vz Pěnkava (dod.), P. kdy (dod.). — co. Pršelo žaby. Pršalo, pr- šalo ty veliké kropě. Brt. D.,— odkud. Slzy mu z očí zrovna p-ly. Šml. Sladké sny jak rosa z lípy prší. Zr. Am. — kam (komu jak dlouho). Déšť pršel na nás celý den. Výb. II. 1112. Vlasů měkkých světlá obruba zlatě prší na ramena bílá. Čch. Petr. 32. Prší ti na hlavu, porosteš. Us. Dch. Na skráň mou prší květy jablo- ňové (šedivím). Osv. — kdy. Pršal déšť ve dne i v noci. Let. 253. a j. P. bude, když je měsíc v ohradě, když pes trávu žere nebo se popelí, když laštůvky lítají při zemi, když na hnoji houby rostou, když mouchy a komáři štípají, když voda v louži se pění, když vlha okolo stavení poletuje a zpívá, když se hvězdy třepotají n. když jest jich mnoho viděti a jsou červeny, když slunce vodu táhne, když je zápala ranní červená (červená-li jest večerní, budou větry), když naskakují kloboučky pod okapem. Zlinsky. Brt. Cf. Kilián, Ořech, Pátek, Pavel, Petr, Prokop, Vršiti, Zemák. — jak dlouho co. Ja co by pršalo tři roky kamení. Brt. Ps. 4. — jak. Husto p-lo. Exc. Prší, jakoby podsíval (hustě). Us. Fč. Pršel sníh hustý s povětřím. Let. 332. Prší jak s kůry, jak z koze, tak šu- poce, šope (o tichém, drobném dešti), tak čapoce (silněji), tak se léje (liják); pršelo, nech Bůh brání (silně), Brt., tak to chlóstá, šplóchá, rompluje na střecho (o lijavci). Neor.

253482   Pršeti Svazek: 7 Strana: 1372
Pršeti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 205.

253483   Pršeti Svazek: 8 Strana: 0325
Pršeti. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 33., 64., 78. Znamení, z nichž lze souditi, že bude p. Vz Duf. 243. nn. — komu (kam). Šak nám žito neprší (z klasů nevypadává, není nám na náhlo). Phľd. 1894. 375. Prší mu do nosu (má nos vyzdvižený). Us. Nár. list. 1894. č. 219. odp. feuill. — před kým jak. Ptáci před orlem ruozno prší (prchají). XV. stol. Vlč. Lit. 268. — odkud. Zamračil se, jakoby mu s čela p. mělo. Šml. VII. 80. — čím kam. Nerač p. krupobitím na tvé země. Vck. Val. I. 152.

253484   Pršeti Svazek: 9 Strana: 0262
Pršeti. Úsloví vz v Zát. Př. 352a. Pršívá nejdéle do tří dnů, když zachází slunce za stěnu, zčernají-li hned po západu slunce čer- vánky, točí-li se po záhonech zlý vítr, tá- hnou-li mračna do kraje se napit (od severu ? jihu), svítí-li se skály, hrabe-li kočka po- metla, rostou-li na mrvišti houby, lezouli- mravenci přes cestu, sletují-li se ptáci v h-ro madu, sykají-li sýkorky, má-lí měsíc stu- dánku. Sá. Kant. 31. Prší-li o křtu, o svatbě, padá štěstí. Čes. 1. IX. 253.

253485   Pršeti kdy Svazek: 10 Strana: 0315
Pršeti kdy. Kde prší ponejprv z jara, tam bude p. často a poroste tráva. Ces. 1. XII. 453. — odkud. Šaty s něho p-ly (mnoho je trhal). Strn. Poh. 93. —jak. Tam prší štěstí zlatým deštěm (jako zlatý déšť). Tbz. III. 1. 191.

253486   Pršící Svazek: 2 Strana: 1212
Pršící hodiny (sypací). Ros. Vz Pršecí.

253487   Pršičkovati Svazek: 2 Strana: 1212
Pršičkovati = poprchávati. Pršičkuje. Us.

253488   Pršičkovati Svazek: 7 Strana: 0521
Pršičkovati = poprchávati. Šm.

253489   Pršivý, pršlivý Svazek: 2 Strana: 1212
Pršivý, pršlivý, který prší, padá, fällig, abfallend, regnerisch. P. lupeny, Rostl., hlava (pleš). Ja.

253490   Prška Svazek: 2 Strana: 1212
Prška, y, f., déšť, der Regen. P. dešťová. Br. Zvláště v nečasy a v pršku. V. Z dola se mračí, přijdú-li pršky ? Mor. P. 120. Pro ustavičné pršky. V. To jsou letos pršky. Us. P. neproměnlivá je prška jen dešťová neb jen sněhová, po celý rok se nestřídajíc; 2. proměnlivá, když někdy pršívá, jindy sníh padává. Dle Till. Místo krásných dnů jen pršky trvají. Us. Tč. Prška po kapkách začíná. Č. M." 153., Pk.

253491   Prška Svazek: 7 Strana: 0521
Prška kulí, Kugelregen, Posp., kamenná, Osv., kvítků. Čch. Dg. P. sněžná. Let. 462. Povedal Mila, že bude chvila (hezký čas), povedal Krška, že bude p. (keď jeden tak a druhý jinak předzvieda). Slov. Zátur.

253492   Prška Svazek: 7 Strana: 1372
Prška. Čmyřiło sa jich tam jak chro- báků po pršce. Val. Slavč. 95.

253493   Prška Svazek: 8 Strana: 0325
Prška. Když nechce dejm z domu jíti, jistá p. můž přijíti. Stará pranostika.

253494   Prškati Svazek: 2 Strana: 1212
Prškati = pršeti, rieseln. Pršká. Slov. Plk.

253495   Prškový Svazek: 7 Strana: 0521
Prškový, Regen-. P. mappa. Kř. Atlas stat.

253496   Prškvorec, pryškvorec Svazek: 2 Strana: 1212
Prškvorec, pryškvorec, rce, m. = pu- škvorec, prsní kořen, Brustwurz, angelica montana. Na Ostrav. Tč.

253497   Pršlavý Svazek: 2 Strana: 1212
Pršlavý čas, dešťový, Regenwetter, n. Ros.

253498   Pršlavý Svazek: 7 Strana: 0521
Pršlavý podzim. Let. 462.

253499   Pršliačik Svazek: 7 Strana: 0521
Pršliačik, u, m., vz Prslík. Slov. Dbš. Obyč. 8.

253500   Pršný Svazek: 7 Strana: 0521
Pršný. P. lázeň, Douche. Ves. I. 51.

253501   Prštěti Svazek: 7 Strana: 0521
Prštěti, ěl, ění = pršeti, padati. Slez. Šd.

253502   Prštice Svazek: 2 Strana: 1212
Prštice, dle Budějovice, Piirschitz, ves u Brna. PL.

253503   Prštice Svazek: 8 Strana: 0325
Prštice. Dal se do Prštic = utekl. Vck. Val. I. 110. Cf. Prščice.

253504   Prštiti Svazek: 2 Strana: 1212
Prštiti = kapnouti. Kda. (Mtl.).

253505   Prštiti Svazek: 7 Strana: 0521
Prštiti = prsknouti, hoditi(malou částku). P-la tam kvaky, soli do polévky. Mor. Vck., Wrch.

253506   Pršťok Svazek: 7 Strana: 0521
Pršťok, ršťku, m. = prstík. Porezala som sa na maličký p. Slov. Koll. Zp. I. 18.

253507   Prt Svazek: 2 Strana: 1212
Prt, u, m., něco starého, zkaženého. Ros.

253508   Prť Svazek: 2 Strana: 1212
Prť, i, f., na Slov. pyrť, chodník v lesích, stezka, der Fussteig. P. medvědí. Plk. — P., pěšinka, dráha zaječí obilím a místo, kde vydry z vody vylezají, die Hexensteige. Šp.

253509   Prť Svazek: 7 Strana: 0521
Prť. Mkl. Etym. 243.

253510   Prť Svazek: 8 Strana: 0325
Prť. 0 pův. slova cf. Gb. H. ml. L 64.

253511   Prť Svazek: 9 Strana: 0262
Prť, i, f. = příloh. Strakon. Kub. L. f. 1900. 362.

253512   Prta Svazek: 10 Strana: 0657
Prta, prtiak, a, m. = muž vykonávající i práce ženské, práce sebe nedůstojné. Phľd. XXIV. 482.

253513   Prtácký Svazek: 2 Strana: 1212
Prtácký, Schuhflicker-. Jg.

253514   Prtáctví Svazek: 2 Strana: 1212
Prtáctví, ševcovství (s příhanou, vz Prt), die Schuhflickerei. — P., špatné dílo, Pfu- scherei, Flickerei, f., Plk.

253515   Prtáctví Svazek: 7 Strana: 0521
Prtáctví. To nebylo než p. Pal. Rdh. I. 219.

253516   Prtačení Svazek: 2 Strana: 1212
Prtačení, n., das Schuhflicken. Us.

253517   Prtačina Svazek: 2 Strana: 1212
Prtačina, y, f., ševcovina, die Schuhflic- kerei. Us.

253518   Prtačina Svazek: 7 Strana: 0521
Prtačina. Co sem se té p-ně naprtačil a přece sem nic nevyprtačil (říkej rychle). Mor. Brt.

253519   Prtačiti Svazek: 2 Strana: 1212
Prtačiti, il, en, ení, ševčiti (s příhanou), schustern, Schuhfllickerei treiben. D., Sych.

253520   Prtačka Svazek: 2 Strana: 1212
Prtačka, y, f., die Schuhflickerin. — P., špatné dílo, die Flickerei. Ros.

253521   Prtačka Svazek: 7 Strana: 0521
Prtačka = práce. Dycky byla jakási p. Mor. Brt.

253522   Prťačka Svazek: 9 Strana: 0262
Prťačka, y, f. = ševcovská stolička. Us. Kub. 156.

253523   Prták Svazek: 2 Strana: 1212
Prták, a, m., švec, který starou obuv spra- vuje, vetešník, Schuhflicker, m., Háj., Troj. (Výb. II. 91). Ktož škorně opravovali, pr- táci slúli. Háj. 27. — P., švec vůbec (s pří- hanou). Us Kšá. Vz Tk. II. 546. — P., špatný řemeslník, hudlař, der Pfuscher. Ros. P-kem bude ne písařem neb malířem, kdo se z leda písma, z leda malování škrtati učil. Kom.

253524   Prták Svazek: 7 Strana: 0521
Prták. Mkl. Etym. 243., List. fil. XIV. 168., Wtr. Obr. 579. P. či kvasničník, po- něvadž lejtroval (läutern) či šmelcoval staré holeně kvasnicemi. Wtr. Obr. 578.

253525   Prták Svazek: 9 Strana: 0263
Prták, u, m. = čamrda. Již. Mor Šeb. 174.

253526   Prtati Svazek: 2 Strana: 1212
Prtati, prtávati, prtovati = starou věc opravovati, zvl. starou obuv, flicken. Ros.

253527   Prtati Svazek: 7 Strana: 0522
Prtati. Mkl. Etym. 243. Šf. III. 501., List. fil. XIV. 168.

253528   Prtati Svazek: 9 Strana: 0263
Prtati = strkati. Mor. Brt.

253529   Prtavec Svazek: 7 Strana: 0522
Prtavec, vce, m. = prták Švec, prtavec, hodil babu do vajec (pokřikují na ševce). Us. Kšť. Švec, švec, p-vec uchytil kopyta, zahodil do žita, utekl preč. Brt.

253530   Prtě Svazek: 2 Strana: 1212
Prtě, ěte, n., Ševčík (s příhanou). der Schusterjunge. D.

253531   Prtě Svazek: 7 Strana: 0522
Prtě = prcek, malé dítě. Us. Rgl.

253532   Prtel Svazek: 8 Strana: 0325
Prtel m. pytel, y v r. V Hlinném na Žďár. Brt. D. II. 246. Vz Prtlík (3. dod.).

253533   Prtidlo Svazek: 7 Strana: 0522
Prtidlo, a, n., ein Ungeschickter. Vondrák.

253534   Prtiti Svazek: 2 Strana: 1212
Prtiti = kutiti, hrabati zem. Slov. Koll.

253535   Prtky Svazek: 9 Strana: 0263
Prtky. Má p. (naháňky, starosť). Us. Hoř. 93.

253536   Prtlík Svazek: 8 Strana: 0325
Prtlík, P-ci = obyvatelé vsi Hlinného na Žďársku, že vyslovují r m. y: prtel m. pytel, mrdlo m. mydlo. Brt. D. II.246.

253537   Prtnouti Svazek: 2 Strana: 1212
Prtnouti, tnul a tl, ut, utí = odstrčiti. Cf. strsl. prbtiti, gravare. Na Opav. Plk.

253538   Prtnúť Svazek: 7 Strana: 0522
Prtnúť, prtati = strčiti. P. do koho. Prtá s ním (o opilém). Laš. Brt. D. 258.

253539   Prtok Svazek: 8 Strana: 0326
Prtok, tku, m. Do prtka zaväžem. Vel. Revúce. Phľd. 1893. 374.

253540   Prtošiti sa Svazek: 7 Strana: 0522
Prtošiti sa. Já neviem, načo sa to len p-te! Lipa I. 105. A čože sa p-šia? Či ne- vidia, čo sme od vlády dostali? Phľd. III. 1. 79.

253541   Pru Svazek: 2 Strana: 1212
Pru, vz Příti.

253542   Prú Svazek: 7 Strana: 0522
Prú = prv, dříve, prve. Slov. Rr. Sb. Pán Boh daj dobrý deň, p. vodu lež oheň. Sb. sl. ps. 1. 17S. Že ťa už tak verně jak prú nemilujem. Koll. Zp. I. 139. — Hdž. Čít. 177., Sl. ps. 57.

253543   Prú Svazek: 8 Strana: 0326
Prú = prvej. Místy na Slov. Phľd. 1895. 57.

253544   Průba Svazek: 7 Strana: 0522
Průba. Průba v mathem. = zkouška, po čet, jímž se o pravosti výsledku jiných počtů přesvědčiti chceme; P. devítková, jedenáctková. Šim. 7., 1., 109. P. šťávy ře- pové. KP. V. 67. Ruda rozbijí se na čtvero průb. NA. IV. 158. P. tlakoměrná či baro- metrická. ZČ. I. 470. P. čili první výkres. Koll. III. 225. P. = hrubý otisk sazby. P-by opravovati. Dčk.

253545   Pruba Svazek: 8 Strana: 0326
Pruba (prúba), chyb. průba, ze střhněm. prôbe; cizí o nemění se v tí. Gb. H. ml. I 246. Ale máme ku př. trůn z řec. lat. fi-oóvog, thronus.

253546   Průba, proba Svazek: 2 Strana: 1212
Průba, proba (pruba, Br.), probička, průbička, y, f., z lat. probo = zkouška, der Versuch, die Probe. P. mlatební. J. tr. P-bu udělati. V., bráti. Kom.; na p-bu = na zkoušku. Průbička — chybička. Us., Č. M. 217. — P., zkušování, die Prüfung, Probe. Br. P-by ohně nevystojí. Kom. P-bu vydr- žeti, držeti, vystáti. Kom. Tolikéž má i to stříbro, kteréž zlato drží, v té hodnosti, totiž lot zlata fejnu, které se ve stříbře vedlé průby najde, po 7 zl. atd. placeno býti. Nar. o h. a k. Vz S. N. — P. ku zkou- šení rud atd., die Form, das Probe-, Meister- stück. Aby novotný k řemeslu se přihlašu- jící cechmistrům dával probu. Kom. J. 655. Po pálení porculánu za 20 hodin vynímají se proby nebo tak zvané hlídače a nechají se vystydnouti. Techn. Průbu bráti, vylí- vati, zachladiti, vybíjeti, páliti; p. na olovo, stříbro, nikl, železo, zlato atd. Vys. — P., důkaz, znamení, der Beweis, das Kennzei- chen. P. budoucí ctnosti. V.

253547   Průbavka, y, f Svazek: 2 Strana: 1212
Průbavka, y, f., die Windprobe bei der Orgel. Vaněk o varh.

253548   Průběh Svazek: 2 Strana: 1212
Průběh, u, m., der Verlauf. Us. Mš. Tyto souhlásky p-hem času ztvrdly. Bž. 41. P. bráti, vzíti. Us. Tento obrat jest moderní, avšak přihlížejíce k dobrým rčením: původ, začátek, konec vzíti, zda-li nemůžeme dle obdoby této i onen obrat novočeský strpěti, ačkoli bez něho obejíti se můžeme ? Totéž má platnosť o rčení: směr bráti, vzíti, Rich- tung nehmen. Mš. Dle Brs. 136. lépe: prů- běh míti. Cf. Průchod míti. V. Die Sache hat einen solchen Verlauf genommen = věc se takto sběhla (udála). V. Skvělý p. míti (dobře před se jíti). Dch. — P. hotových peněz, der Durchlauf von Barschaften. J. tr. — P. kohoutkový. Vz Prm. IV. 194. — Sr. Proběh.

253549   Průběh Svazek: 7 Strana: 0522
Průběh. P. výjevu, ZČ., dnů, Šbr., ži- vota, Mour., hry divadelní, Osv., vůle, dra- mata, vývoje, časový, v p-hu rozpravy, Dk., linie, teploty vzdušné, Stč, boje, války, nemoci, pře. Us. Pdl.

253550   Průběr Svazek: 8 Strana: 0326
Průběr, u, m., probírka, promýcení, Durch- forstung. Sterz. I. 717.

253551   Průběr Svazek: 10 Strana: 0316
Průběr, u, m. = odstraňování zbytečného n. nezdravého dříví z lesa. Vz Ott. XX. 826

253552   Průběrně Svazek: 8 Strana: 0326
Průběrně les mýtiti (toulavě), femmeln. Sterz. I. 905.

253553   Průběrový Svazek: 8 Strana: 0326
Průběrový. P. seč, Auslichtschlag, m. Sterz. I. 337.

253554   Průběrový Svazek: 9 Strana: 0263
Průběrový. P. klesť = dělaná při prů- běru (když se les probírá ? odvětvuje). Ott. XIV. 365b. Vz Paseční.

253555   Průbéř, průbýř, průbíř, probéř Svazek: 2 Strana: 1213
Průbéř, průbýř, průbíř, probéř, e, m., z lat., zkušovatel, zkušovník, der Pro- birer, Prüfer. Jg., Br. P., úředník zkoušející rudy, hutní výrobky, mince, slitiny. Vz S. N. P. minc?, Münzwardein, m., D., zemský. V., Nar. o h. a k.

253556   Průbéřský, průbýřský, prubířský Svazek: 2 Strana: 1213
Průbéřský, průbýřský, prubířský, Probir-. P. kámen (černý mramor). V. Vz S. N. P. jehla, pícka. Jg. P. váha užívaná v průbírnách. Vz S. N.

253557   Průbéřství, průbýřství, průbířství, n Svazek: 2 Strana: 1213
Průbéřství, průbýřství, průbířství, n., vz Průbířství, die Probirkunst. D.

253558   Průběžný Svazek: 2 Strana: 1213
Průběžný, povrchní, rychlý, spěšný, oben- hin, oberflächlich. P. článek, položka (po- kladniční), durchlaufende Post, J. tr., příjmy, durchlaufende Einnahmen. Šp.

253559   Průběžný Svazek: 7 Strana: 1372
Průběžný. P. koleje, durchlaufendes Geleise. Tch. 1889. 38.

253560   Průbicvičnosť, průbisučnosť Svazek: 2 Strana: 1213
Průbicvičnosť, průbisučnosť, i, f; = opatrnosť, zkušenost, die Behutsamkeit. Kou.

253561   Průbicvičný, průbisučný Svazek: 2 Strana: 1213
Průbicvičný, průbisučný, zkušený, chy- trý, opatrný, erfahren, behutsam. Mudr., Ben., Ms. bib. 1 sedláci, pokolení hlúpé a tupé, však ke lsti a neupřímnosti jest schopné a průbisučné. Boč. ms.

253562   Prubijál Svazek: 2 Strana: 1213
Prubijál = pluvial. Us. v Krkonš. Kb.

253563   Průbír Svazek: 7 Strana: 0522
Průbír, u, m. = kohoutek zkoušecí u par ního kotlu, Probirwechsel, m. Šmr. 42., Hrm. 30.

253564   Průbírník Svazek: 7 Strana: 0522
Průbírník, a, m. = průbéř (mincovní). Mus. 1880. 233.

253565   Průbíř Svazek: 7 Strana: 0522
Průbíř, vz Průbéř.

253566   Prubířský Svazek: 7 Strana: 0522
Prubířský, vz Průbéřský.

253567   Průbířství Svazek: 2 Strana: 1213
Průbířství, n., nauka o zkoušeni nerostů, rud n. výrobků hutních a slitin kovů, také dokimacie zvaná. Vz S. N., KP. IV. 68. Vz Průbéřství.

253568   Prubířsťví Svazek: 10 Strana: 0316
Prubířsťví, n. Vz Ott XX. 826.

253569   Průbisučnosť Svazek: 2 Strana: 1213
Průbisučnosť, i, f., vz Průbicvičnosť.

253570   Průbisučný Svazek: 2 Strana: 1213
Průbisučný, vz Průbicvičný.

253571   Průblesk Svazek: 2 Strana: 1213
Průblesk, problesk, u, m., der Durch- glanz. Šm.

253572   Průbní Svazek: 7 Strana: 0522
Průbní = průbný. P. kámen, Dk., pumpa na kotly a roury. Wld.

253573   Průbní Svazek: 10 Strana: 0657
Průbní řeč (docenta). Tk. Pam. II. 213.

253574   Průbný Svazek: 2 Strana: 1213
Průbný (na zkoušku, zkušebný), Probir-. P. arch, cín, olovo. Nz.

253575   Průbod Svazek: 2 Strana: 1213
Průbod, u, m., probodnutí, der Durch- stich. Šm.

253576   Průboj Svazek: 2 Strana: 1213
Průboj, e, m., nástroj, jímž se něco pro- bíjí, ku př. železný kůl, kterým chmelaři díry na tyčky do země dělají, proražec, der Durch- schlag. Us. — P., kladivo špičaté, průbojník, průsečník, kterým kováři díru do železa ná- razem naraženou docela prorážejí, das Loch- eisen, der Durchschlag, Stempel. Ja., P. ostrý, Scharfmeissel, kulatý, Putzmeissel. Šp., Ja. — P. krejčovský na dírky, der Durchschlag. — P. na drn, der Rasenstecher. — P., probití, das Durchschlagen, der Durchschlag. P. n. zájem, rána v kopytě, když kovář hluboko hřebík zarazí, der Stich. — P., malá kůstka nad kopytem vyrůstající. Us. Sá.

253577   Průboj Svazek: 7 Strana: 0522
Průboj, das Locheisen. P. s držadlem, der Stieldurchschlag, ruční (který se při- držuje rukou), Handdurchschlag, strojní, výstredníkový. Vz Věř. Z. II. 15., 16., 33 nn. P. na kůže. Pdl. Vz Probíjadlo.

253578   Průboj Svazek: 9 Strana: 0263
Průboj, vz předcház. Fraštan, Próboj.

253579   Průbojnice Svazek: 2 Strana: 1213
Průbojnice, e, f., die Stanze. Šp.

253580   Průbojnice Svazek: 7 Strana: 0522
Průbojnice = náčiní, na něž se klade železo, které se má probiti, der Lochring, die Lochscheibe. Vz Včř. Z. II. 15., 16., 33.

253581   Průbojníček Svazek: 7 Strana: 0522
Průbojníček, čku, m. P. k staveni sítí u zradidel užívaný. NA. IV. 116.

253582   Průbojník Svazek: 7 Strana: 0522
Průbojník, u, m., der Durchschlag- hammer. Šand. II. 86. Vz Průboj.

253583   Průbojnosť Svazek: 2 Strana: 1213
Průbojnosť, i, f.. prorazitelnosť, průraz- nost, die Durchlagbarkeit. Šm.

253584   Průbojný Svazek: 2 Strana: 1213
Průbojný, durchschlagbar. P. hoblík, der Lochhobel. Us. Hk.

253585   Průbojuík Svazek: 2 Strana: 1213
Průbojuík, u, m. P. kovářský, vz Průboj.

253586   Průborný Svazek: 7 Strana: 0522
Průborný, dialektisch; analytisch. Rk.

253587   Průbovací Svazek: 2 Strana: 1213
Průbovací = průbovní.

253588   Průbovací Svazek: 7 Strana: 0522
Průbovací oprav v: prubovací.

253589   Průbovati Svazek: 2 Strana: 1213
Průbovati, zkusiti (z lat. probare), pro- biren, versuchen, prüfen. — co. Kámen zlato průhuje a zlato lidi. V. P. péro (zkou- šeti). D Teprů ťa šohajku prubirovat budu. Sš. P. 363. — co kde: zlato na kameni. V. — co čím. Průbířským kamenem kovy prů- bujeme. V. — s inft. Prúbujte hospodařiti. Kram. — Jg.

253590   Průbovati Svazek: 7 Strana: 0522
Průbovati, oprav v: prubovati. Vz -ovati.

253591   Průbovní Svazek: 2 Strana: 1213
Průbovní, Probe-, Probir-. P. kázání, arch, kámen, stříbro. Reš., Rohn.

253592   Prubský Svazek: 7 Strana: 0522
Prubský. P. kůže. Wtr. Obr. 551.

253593   Průbýř Svazek: 7 Strana: 0522
Průbýř, průbýřský, průbýřství, vz Prů- béř atd.

253594   Pruc Svazek: 9 Strana: 0263
Pruc, porać = párati. Slez. Lor. 77.

253595   Prúcať se Svazek: 8 Strana: 0326
Prúcať se = zdráhati se. Již. Mor. Nár. list. 1896. č. 312. odp. feuill.

253596   Prucel Svazek: 7 Strana: 0522
Prucel, vz Prslík. Slov. Rr. Sb.

253597   Prućeś Svazek: 9 Strana: 0263
Prućeś = spodní trám dubový pod cha- lupou. Slez. Lor. 77.

253598   Prućiti se Svazek: 9 Strana: 0263
Prućiti se. Srdce se v těle pručí (puká). Rozb. II. 140.

253599   Pruclek Svazek: 2 Strana: 1213
Pruclek, bruclek, pruclík, vz Prslík. Na Ostrav. Tč.

253600   Pruclek Svazek: 8 Strana: 0326
Pruclek, vz Prucel. Mor. a slov. NZ. III. 421.

253601   Prucník Svazek: 8 Strana: 0326
Prucník, u, m., vz Brucel, Prslík. NZ. III. 403.

253602   Prúčati se Svazek: 7 Strana: 0522
Prúčati se = proučiti se. Na již. Mor. Šd.

253603   Pruče Svazek: 2 Strana: 1213
Pruče, e, n., prula (obilí), zastr. Rozk.

253604   Pruček Svazek: 2 Strana: 1213
Pruček, čka, m., prúdník, ulcula, Ms. Židk., mugil piscis, Grosskopf, m., ryba. Rk., Vodň.

253605   Průčel Svazek: 10 Strana: 0316
Průčel, u, m = průčelí. V průčele hrdin = v čele. Mark.

253606   Průčelek Svazek: 2 Strana: 1213
Průčelek, lku, m. = průčelí. Us. Dch.

253607   Průčelí Svazek: 7 Strana: 0522
Průčelí, Stirnwand, -seite, f.

253608   Průčelí, n Svazek: 2 Strana: 1213
Průčelí, n. (zastr. pročelí), přední strana domu, svisle, die Facade. Ozdobiti p. chrámu. V. Dům p-ím k náměstí stojí. Us. Na p. stře- chy, in fronte tecti; Sience (porticus), ježto se tiehnieše u pročelí na dél; Před proče- lími bieše písánie palmové vyryté; P. vrat; Utkal sě s ním u p. (occurrit ei ex adverso). BO. P. průkopu, das Tunnelportale. Dch.

253609   Průčelna Svazek: 10 Strana: 0316
Průčelna, y. f. Svět. knih. 420. 161.

253610   Průčelniee Svazek: 10 Strana: 0316
Průčelniee, e, f., v tělocv. Rgl.

253611   Průčelný Svazek: 2 Strana: 1213
Průčelný Stirn-, Front-. Aqu. P. zeď. Dch.

253612   Průčelný Svazek: 7 Strana: 0522
Průčelný. P. brána, strana, poloha. Us.

253613   Průčetný, -ní Svazek: 2 Strana: 1213
Průčetný, -ní, Lese-. P. zkouška, Lese- probe, f. (u divadla). Div. z och.

253614   Pručie Svazek: 7 Strana: 1372
Pručie, virgula. Bhm. Fl 214.

253615   Průčistka Svazek: 2 Strana: 1213
Průčistka, y, f., čistý roztok cukru, das Klärsel Pta.

253616   Průčistka Svazek: 7 Strana: 1372
Průčistka, likr (liquor), klér = roztok bílého cukru z horka nasycený, skrze spo- dium profiltrovaný a náležitě ochlazený. Ott V. 766. a.

253617   Průčistný Svazek: 2 Strana: 1213
Průčistný, reinigend. Rk.

253618   Prúčiti Svazek: 2 Strana: 1213
Prúčiti, vz Proučiti.

253619   Prúd Svazek: 7 Strana: 0522
Prúd, u, m. = nízké nábřeží potoku, řeky. Slov. Vck. — P. = brod (kde voda proudí). Brt. D. 258.

253620   Prúd Svazek: 10 Strana: 0316
Prúd, vz Proud, torrens. Bhm. hex. 48., Rozk. P. 298., R. 62.

253621   Prudák Svazek: 2 Strana: 1213
Prudák, a, m., trachiscelis, hmyz. Krok.

253622   Prudce Svazek: 2 Strana: 1213
Prudce, komp. prudčeji, proučeji, prou- zeji, prouze = rychle, náhle, silně, čerstvě, heftig, schnell, hitzig, jäh. V. Pták p. letí, kůň p. běží. Ros. Reka p. běží, čas p. utíká, D. S vysoka p. spadl. Har. P. točiti. Jel. Ať mne tak p. nepálí, bratře Lazare rozmilý; Mé srdenko, srdce, biješ ve mně prudce; Teč milá vodičko, teč prudce; Odleť vráno, odleť prudce. Sš. P. 20., 214., 338., 508. Co se p. staví, rádo se boří. S. a Ž. Obra- ziti mu křídla sluší, aby tak prudce nelítal. Prov. Jg. — P., hněvivě, kvapně, jähzornig. D.

253623   Prudce Svazek: 7 Strana: 0522
Prudce = silně. P. jedovatý. Us. Pdl.

253624   Prudce Svazek: 10 Strana: 0316
Prudce, kompar. prudčeji, dle Hoš. lépe: prudšeji. Vz Mus fil. 1904. 451.

253625   Prudcefučný Svazek: 2 Strana: 1213
Prudcefučný, scharfblasend. P. duchové, Windbeutel, m. Reš.

253626   Prudčeji Svazek: 10 Strana: 0657
Prudčeji, lépe: prudšeji od prudší. Hoš. Pol. II. 157.

253627   Prudčina Svazek: 2 Strana: 1213
Prudčina, y, f., proud vody, der Wasser- strom. — P., prudkovina, ostrý prvek v rost- linách, scharfer Pflanzenstoff. Rostl.

253628   Průdech Svazek: 2 Strana: 1213
Průdech, u, m., der Durchhauch. Dch. — P., das Luftloch. Na Ostrav. Tč. Vz Průduch.

253629   Prudek Svazek: 2 Strana: 1213
Prudek, dku, m., náprsní ženský oblek. Na vých. Mor.

253630   Prudek Svazek: 9 Strana: 0263
Prudek, dku, m. = proud. Slez. Lor. 77.

253631   Průdělek Svazek: 2 Strana: 1213
Průdělek, lku, m., prodělání, der Verlust (beim Verkauf). P. míti.

253632   Průdělný Svazek: 7 Strana: 0522
Průdělný, diatom. Nz. P. puchovec, diatomer Kuphonspath o. Laumonit. Nz.

253633   Prüderie Svazek: 2 Strana: 1213
Prüderie, e, f., z fr., upejpavosť, Sprödig- keit, Ziererei. Rk.

253634   Průdeřice Svazek: 2 Strana: 1213
Průdeřice, e, f., die Flachruthe (beim Sammtweber). Šm.

253635   Prudíc Svazek: 7 Strana: 0522
Prudíc, e, m. = člověk prudký, popud- livý. U N. Kdyně. Rgl. Vz Prudina.

253636   Prudíce Svazek: 2 Strana: 1213
Prudíce, Pruditz, ves u Sudoměric. PL.

253637   Prudidlo Svazek: 2 Strana: 1213
Prudidlo, a, n., Reizmittel, n. Šm.

253638   Prudidlo Svazek: 7 Strana: 0522
Prudidlo, epispasticum.

253639   Prudil Svazek: 7 Strana: 0522
Prudil, u, m., montinia, die Montinie, rostl. Vz Rstp. 542. — P., Salvadora, die Salvadore, rostl. Vz. Rstp. 1025.

253640   Prudilovitý Svazek: 7 Strana: 0522
Prudilovitý. P. rostliny, motinieae: prudil. Rstp. 542.

253641   Prudina Svazek: 2 Strana: 1213
Prudina, y, m. a f., člověk prudký, jäh- zorniger Mensch.

253642   Prudina Svazek: 7 Strana: 0522
Prudina, vz Prudič. — P., y, f. = proud. Laš. Tč.

253643   Prúdistý Svazek: 7 Strana: 0522
Prúdistý = proudící. P. řeka. Slov Č. Čt. II. 371.

253644   Pruditi Svazek: 2 Strana: 1213
Pruditi, il, děn a zen, ení; zpruditi, pru- dívati = páliti, nítiti, brennen, entzünden ; trýzniti, kasteien; mořiti, močiti, beizen. Jg. P., koř. pręd (brennen). Mkl. aL. 98. — co. To zostřuje a prudí krev. D. Prach z kamence prudí mrtvé tělo n. maso a suší ránu. Knih. lék. P. tělo (trýzniti). Jg. P. maso, ránu (páliti), kůži (drážditi). Rk. Tady mě aspoň nikdo neprudí (nezlobí). U Rychn. Msk. — se čím. Pšenici živým vápnem p. Kouble. — se komu. Maso se jí prudí. Čern.— kam. Dřevo žluté vrby dobře barvu v sebe nechává p.

253645   Prúditi Svazek: 2 Strana: 1214
Prúditi, vz Prouditi. — se kudy. Přes skály se voda prúdi (rychle teče). V Bez- kydech. Tč.

253646   Prúditi Svazek: 7 Strana: 0522
Prúditi. Mkl. Etym. 265.

253647   Pruditi koho Svazek: 10 Strana: 0316
Pruditi koho. Žáha člověka prudí nití. U Turn. Mark.

253648   Prudivý Svazek: 7 Strana: 0522
Prudivý = svědivý, juckend. Vz Rst. 479.

253649   Prudko Svazek: 2 Strana: 1214
Prudko, vz Prudký. — P. = prudce. Prudko protiv sobě hnasta. Rkk. 41. Ne tak z prudka. D.

253650   Prudko Svazek: 8 Strana: 0326
Prudko. P. ji chvátiv do objetí. Lerm. II. 40.

253651   Prudkoběžec Svazek: 2 Strana: 1214
Prudkoběžec, žce, m., Schnelläufer, m. — P., Dromedar, m.

253652   Prudkobodý Svazek: 2 Strana: 1214
Prudkobodý, gewaltig stechend. Dch. P. bolesť.

253653   Prudkobolný Svazek: 7 Strana: 0522
Prudkobolný, sehr schmerzlich. P. ná- řek. Msn. Or. 72.

253654   Prudkodeštný Svazek: 7 Strana: 0522
Prudkodeštný, tfvoo/ißfjos. Lpř.

253655   Prudkoduvý Svazek: 10 Strana: 0316
Prudkoduvý vítr. Msn. II. 89., 193., 213, Od. 188.

253656   Prudkohledý Svazek: 2 Strana: 1214
Prudkohledý, jähblickend, heftigen Blik- kes. Dch.

253657   Prudkokrevný Svazek: 9 Strana: 0263
Prudkokrevný jinoch. Šml. IV. 64

253658   Prudkokřídlý Svazek: 8 Strana: 0326
Prudkokřídlý. P. orel. Mtc. 1894. 236.

253659   Prudkolet Svazek: 2 Strana: 1214
Prudkolet, u, m., ungestümer Flug. Dch.

253660   Prudkolet Svazek: 10 Strana: 0316
Prudkolet, u, m. Loď přistála p-tem. Msn. Od. 195.

253661   Prudkoletý Svazek: 2 Strana: 1214
Prudkoletý, schnellfliegend. Dch. P. lid. Hdk.

253662   Prudkolítný Svazek: 2 Strana: 1214
Prudkolítný = prudkoletný, schnellflie- gend. P. žádosti. Sš. Hc. 59.

253663   Prudkolučný Svazek: 2 Strana: 1214
Prudkolučný, prudkým lukem střílející. P. Diana. L.

253664   Prudkomih Svazek: 10 Strana: 0316
Prudkomih, u, m P-hem sletla s Olymp- ské říše. Msn. II. 60.

253665   Prudkomluvnosť Svazek: 2 Strana: 1214
Prudkomluvnosť, i, f., Schnellzüngig- keit, Schnellredenheit. Jg.

253666   Prudkomluvuý Svazek: 2 Strana: 1214
Prudkomluvuý, schnellredend. Us. Jg.

253667   Prudkomrštný Svazek: 9 Strana: 0263
Prudkomrštný. P. luk. Ld ll.

253668   Prudkonohý Svazek: 2 Strana: 1214
Prudkonohý,rychlonohý, schnellfüssig. L.

253669   Prudkoperý Svazek: 2 Strana: 1214
Prudkoperý =rychloletý, schnellfliegend. P. pták, šíp. L.

253670   Prudkoplynnosť Svazek: 2 Strana: 1214
Prudkoplynnosť, i, f.,rychlý tok, Schnell- flüssigkeit. L.

253671   Prudkoplynný Svazek: 2 Strana: 1214
Prudkoplynný, rychlotoký, schnell flies- send. L.

253672   Prudkosť Svazek: 2 Strana: 1214
Prudkosť, i, f., rychlost, náhlost, die Schnelligkeit, Jähe. P. běhu. Jel. Delfín p-stí všecky předchází. Kom. S p-stí se otáčeti, Kom., k někomu běžeti. St. skl. S p-stí lítati. Hus. I. 57. — P., náramnosť, síla, kvapnosť, die Heftigkeit, Hitze, der Ungestüm. V. P. mysli, vášně, slov, Jel., ohně. Kram. Vyrazi p. Luděkem. Rkk. 11. P. hněvu. D. Navrátilé nemoci s p-stí oby- čejně člověka dodělávají. ???. Tu dobře zůstati nemůžeš pro déšť a p. od větru. Pref. 553.

253673   Prudkota Svazek: 2 Strana: 1214
Prudkota, y, f., šp. m.: prudkost'.. Jg. P. lásky. Pl.

253674   Prudkotoký, prudkoteklý, prudko- tekoucí Svazek: 2 Strana: 1214
Prudkotoký, prudkoteklý, prudko- tekoucí, schnellströmend. Dch., Jg.

253675   Prudkotrapný Svazek: 7 Strana: 0522
Prudkotrapný, ßa^vß^a?. Lpř.

253676   Prudkovina Svazek: 2 Strana: 1214
Prudkovina, y, f., vz Prudčina.

253677   Prudkovonný Svazek: 2 Strana: 1214
Prudkovonný, scharf riechend. P. ovoce. Hank.

253678   Prudkožerný Svazek: 7 Strana: 0522
Prudkožerný, ßa^vß^ug. Lpř.

253679   Prudký Svazek: 2 Strana: 1214
Prudký, prutký; prudek, dka, dko; komp. prudší, prudcí, prudčejší. P. od prúditi, prouditi. Šf. — P., hbitý, kvapný, brzký, rychlý, čerstvý, geschwind, schnell, jäh. V. P. kůň, D., proměna, Kom., běh. Háj. Kde se voda úží, tam jest prudší proud. Sych. P-ký se kolikráte překotí, až ho i váhavý dohoní. Pk. P. voda před se běží, tichá břehy podrývá. Prov. Prudký jako střela. Pk., Mt. S. Já se nezastavím, já jsu voda prudká. Sš. P. 117. — P., ,s významem násil- nosti, náhlý, náramný, ostrý, násilný, přísný, heftig, stark, ungestüm, scharf, gross, ge- waltig. Jg. P. vítr, Kom., člověk prudkého ducha n. prachu (popudlivý), V., řeka, víno (silné), D ., oheň, žádosti, Kram., jed, louh, Byl., bolesť, Ros, hnutí mysli, výmluvnost', Jel., dunot, Sš. Sk. 17., pranice, Sych., zima. Tudy táže (mustvo) Zábojevým slovem, onamo slovem prudka Slavoje. Rkk. 10. Bouř tu p-kou staviž, v lodi své nás plaviž. Sš. P. 775.

253680   Prudký Svazek: 7 Strana: 0522
Prudký. Mkl. Etym. 360., 362., List. fil. XIV. 184. P. = náhlý atd. P. vašeň Čch., vodička, Sš. P. 126., spor, Šbr., žádosť, Jrsk., zimnice, Šmb., výbuch, Kk., nepokoj, leknutí, světlo, Osv., horko, NA., kopec, Rgl., zánět, Us., katarrh, liják, žár. Us. Pdl.

253681   Prudký Svazek: 8 Strana: 0326
Prudký. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 81.

253682   Prudký Svazek: 9 Strana: 0263
Prudký. P. oheň brzo dohoří. Šml. VII. 169. P. letora chladný příkaz přeskočí. Slád. Kup. 15.

253683   Prudký Svazek: 10 Strana: 0316
Prudký pes přichází vlku pod zub (hněv škodí). Lit. list. XIX. 242. — v čem: v hnčvu; nač. Jrsk. XXV. 219.

253684   Prudnice Svazek: 2 Strana: 1214
Prudnice, Neustadt, mě. v prus. Slezsku. Vz S. N. Vz Prudník.

253685   Prúdník Svazek: 2 Strana: 1214
Prúdník, vz Proudník.

253686   Prudník Svazek: 7 Strana: 0522
Prudník = řeka při městě Prudníku. Pk. Č. 5.

253687   Prudník, a. m Svazek: 2 Strana: 1214
Prudník, a. m.. Neustadt, mě. u Hlohova ve Slez. Tk. IV. 400. Vz Prudnice.

253688   Prudný Svazek: 10 Strana: 0316
Prudný = prou dný. P. voda. Vyhl. II. 141.

253689   Průdol Svazek: 2 Strana: 1214
Průdol, u, m., die Thalschlucht.

253690   Průdolina Svazek: 7 Strana: 0522
Průdolina, y, f. = žlábek na hořejším pysku. Hk.

253691   Prudota Svazek: 7 Strana: 0522
Prudota, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

253692   Prúdový Svazek: 9 Strana: 0263
Prúdový = proudový. P. voda. Mus. ol. 1898. 114.

253693   Průduch Svazek: 2 Strana: 1214
Průduch, (zastr. produch), u, průdušek, šku, m. (zastr. producha), průdušina, y, f. = průchod, kudy vítr může, das Luft-, Wind-, Keller-, Athem-, Schweissloch usw. V. P., stsl. pro-duch + ?, koř. duch (sr. duch?= spiritus, v?zduch? = aër). Mkl. B. 19. P., prázdné místo ve zdi k volnému procházení vzduchu. S. N. P-chové otevřeli sú se; Břicho mé jest jako mest bez produchu, jenž nové láhvice rozlupuje (disrumpit). BO. Pokrm skrze p-chy přijímá. Vod. P. větrní, sklepní (dymník). D. P. v kůži. Aqu. Průduchové nebeští otevříni jsou (s oblaků velicí pří- valové padají). Br., V. P-chy tělesné (die Leibesöffimng) jsou zacpané. Sych. Oči, uši a všecky zevnitřní p-chy. Kom. Jest v pekle nesmírná horkosť, neb p-chu nemá. V. P. krevní, hnisový (objevení se krve, hnisu v oku), das Blut-, Eiterauge. Ja. — P., pára, die Ausdünstung. V takovém žaludku bývá mnoho větrů a p-chů. Krab. — Nemá vol- ného p-chu = nedaří se mu po vůli. Ros.

253694   Průduch Svazek: 7 Strana: 0522
Průduch v pokožce rostlin, SP. II. 98, větrací, KP. V. 248, u varhan, Zv., krovní, patrový, Zpr. arch., skalin, Vrch., podzemní, Koll., do žaláře, Let. 507., slzní. — P. = dučej, Cataracta. 1380. Mus. 1885. 464.

253695   Průduch Svazek: 8 Strana: 0326
Průduch = pára. Přikryj hrnek pokličkú a přimaž hlinú, aťby produch nemohl ven vy- jíti. 1440. Mus. fil. 1896. 268.

253696   Průduchý Svazek: 7 Strana: 0522
Průduchý, vz Pichý. Rst. 479.

253697   Průdušinka Svazek: 7 Strana: 0522
Průdušinka, y, f., bronchiolus. P. dý- chající, respirirender B.; katarrh, zánět p-nek, bronchiolitis (snětivý, gangraenosa). Nz. lk. — Ott. IV. 754.

253698   Průdušinky Svazek: 10 Strana: 0316
Průdušinky. Zánět p-nek výpotkový, bronchiolitis exsudativa. Ktt.

253699   Průduška Svazek: 7 Strana: 0522
Průduška, y, f., bronchus. Hnisotok p-šek, bronchorrhoea, katarrh p-šek, Bron- chialkatarrh (počasný, chronischer, náhlý, acuter), krvácení p-šek, Bronchialblutung, bronchorrhagia, mázdřivka p-šek, bronchitis diphtheritica, nádor p-šek, Bronchienge- schwulst, nůžky na p-ky, Bronchialschere, překrvení p-šek, Bronchialhyperaemie, pří- jice p-šek, Bronchialsyphilis, řez p-šek, Bronchotomie, rozedma p-šek, Bronchial- ectasie (zbytnělá, hypertrophica), rozšíření p-šek, Broncbialerweiterung, bronchiectasia (vakovité, sackförmig, válcovité, cylindrisch), rozvětvení p-šek, Bronchialbaum, souchotě p-šek plícních, Bronchophthisis pulmonum, stažení p-šek křečovité, Bronchismus, stěna p-šek, Bronchialwand, světlosť p-šek, Bron- chienlumen, ucpání p-šek, Bronchialver- stopfung, výtok p-šek syrovatečný, bron- chorrhoea serosa, zánět p-šek, bronchitis (druhotný, secundär, hnilobný, b. putrida, s. foetida, hnisavý, b. putrida, jíchovitý či smrdutý, b. putrida, katarrhový, b. catar- rhalis a to počasný a náhlý, chronica et acuta, počasný vláknitý, b fibrinosa chro- nica, polypovitý, polyposa, příjičný, syphi- litica, příznakový, b. symptomatica, suchý, b. sicca, tuberkulosní, b. tuberculosa, vře- dovitý, b. ulcerosa, výměškový, b. exuda- tiva, vlásečnicový, b. capillaris, záškrtový či kruposní, b. cruposa, zhoubný buňko- vitý, b. maligna cellularis, zrnitý, b. gra- nulosa), zbubření p-ek, Bronchialödem, zúžení p-šek, Bronchialstenose, zvředovatění p-šek, Bronchialverschwärung, žlázy p-šek hlenné, Bronchialschleimdrüsen. Ktt. exc. Cf. Ott. IV. 754.

253700   Průduškolaločkový Svazek: 10 Strana: 0316
Průduškolaločkový zánět plic, lobuläre Bronchopneumonie. Ktt.

253701   Průduškomeziplícní Svazek: 7 Strana: 0523
Průduškomeziplícní, bronchomediasti- nicus. Ktt. exc.

253702   Průduškopožerákový Svazek: 7 Strana: 0523
Průduškopožerákový, bronchooesopha- gus. Ktt. exc. T. pištěl, Tracheooesophage- alfistel. Nz. lk.

253703   Průduškový Svazek: 7 Strana: 0523
Průduškový, trubicový, Bronchial-. P. dechot, -blasen, dušnosť, -asthma, dýchání, -athmen, hlenotok, hnisotok, -blenorrhoea, katarrh, -catarrh, krvácení, -blutung, kýla, Broncocele, pochva, Bronchialscheide, polyp, -polyp, sliznice, -schleimhaut, sraženina, -gerinsel, stěna, -wand, svalstvo, -muscu- latur, tepna, -arterie, trubice či roura, -rohr, tyfus, -typhus, větev, -ast, vřed, -geschwür, výměšek, -secret, zánět nitroblány p-vé, vz Nitroblána (dod.), zánět vlásečnic p-vý, bronchitis capillaris, zánět žlaz p-vých, bronchadenitis, záškrt, Bronchialcroup, ze- syrovatění žlaz p-vých, -drüsenverkäsung, zúženina, -stenose, žláza, -drüse. Ktt. exc.

253704   Průdušní, -ný Svazek: 2 Strana: 1214
Průdušní, -ný, průduch mající, Luft-, Athem-, Wind-. P. trubice, die Luftröhre, V., díra ve sklepě (dymník, das Kellerloch), Us., žíla v hrdle, die Luftröhre (jinak: p. žíla = srdeční, pulsovní, die Schlagader), D., čípek n. jazýček (který chřtán kryje), das Athemzünglein. V.

253705   Průdušnice Svazek: 2 Strana: 1214
Průdušnice, e, f. P., průdušní, životní, pulsní žíla, die Schlagader. D. — P., po- tová dírka, das Schweissloch. Rostl. — P., dýchavice, die Luftröhre. P., trachea, jest chruplavkovitoblánitá trubice, která počí- najíc pod chřtánem téměř kolmo na přední části hrdla sestupuje do hrudi sloužíc prů- chodu vzduchu k plícím a z plic. Vz S. N.. Schd. II. 365., 370. P. n. krkoška skládá se z chrupkovitých kroužkův, vnitř jest po- vlečena blanou sliznou (sliznici) a v dutine hrudní dělí se ve dve větve, bronchie ; ho- řejší čásť průdušnice je chřtán.. Vz Ústroj. P. u lidu slove: koláčová dírka. Pž. P. jest u živočichu dýchajících plícemi; vzdušnice jest dychadlo hmyzu a jiných živočichů tříd nižších. Nz. Hořejní čásť p. jest v hrdle a slove chřtán (chřtán, hrtan), na kterémž ohryzek jest. Pt.

253706   Průdušnice Svazek: 7 Strana: 0523
Průdušnice. Cf. Slov. zdrav. Proděra- vění p-ce, Luftröhrenperforation, zúžení p-ce, -Verengung, rozšíření p-ce, -dilatation, úbytě p-ce, -schwindsucht, katarrh p-ce, Trachealkatarrh, krvácení p-ce, Tracheor- rhagie, příjice p-ce, Trachealsyphilis, ucpání p-ce, -tamponade; nůž k řezu p-ce, Tra- cheotom; řez p-ce a hrtánu, Tracheolaryn- gotomie, zánět p-ce, tracheitis (nakažlivý či sdělný, t. contagiosa, snětivý či hni- lobný, t. gangraenosa). Ktt. ex, Řez p-ce, tracheotomia. Nz. lk. — P., trachea = otvor dýchací u brouků. Kk. Br. 8. — P. či pichy = malé, podlouhlé skuliny zvl. na spodní straně listův. Veselé prázdniny 43. — P. v lokomotivě. NA. IV. 206.

253707   Průdušnice Svazek: 10 Strana: 0316
Průdušnice, e, f. P. a její nemoci, vz Ott. XX. 827. Operativní otevření p-ce v chrustavce prstenovité, cricotomia, crico- tracheotomia(řez v chrustavce prstenovité, řez prstenoprůduškový); zánět p-ce (prů- dušek) bronchitis, Bronchienentzündung. Ktt.

253708   Průdušnicohrtanový Svazek: 10 Strana: 0316
Průdušnicohrtanový zánět, tracheo- laryngitis. Ktt.

253709   Průdušnicojícnový Svazek: 7 Strana: 0523
Průdušnicojícnový, tracheooesophagi- alis.

253710   Průdušnicoprůduškový Svazek: 7 Strana: 0523
Průdušnicoprůduškový, tracheobron- chialis. P. sliznice, Tracheobroncbialschleim- haut, zánět, tracheobronchitis. Ktt. exc.

253711   Průdušnicový Svazek: 2 Strana: 1214
Průdušnicový, Luftröhre-. Rostl.

253712   Průdušnicový Svazek: 7 Strana: 0523
Průdušnicový, Luftröhren-. P. chru- stavka, kýla, Tracheocele, Nz. lk., cévy, Šv. 77., katarrh, Luftröhrencatarrh, větve, -äste, pištěl. P. sliznice, Trachealschleim- haut, tkaň, -gewebe, zvuk, -ton. Ktt. exc.

253713   Průdušnička Svazek: 7 Strana: 0523
Průdušnička, y, f., bronchiolus. Zánět p-ček, bronchiolitis. Nz. lk.

253714   Průdušniční Svazek: 10 Strana: 0316
Průdušniční řez, tracheotomia, Luft- röhrenschnitt; rozsáhlý katarrh p., tracheitis catarrhalis diffusa. Ktt.

253715   Průdušník Svazek: 7 Strana: 0523
Průdušník, u, m. P-ky do zátek. Wld.

253716   Průdušník Svazek: 10 Strana: 0316
Průdušník, u, m. = průduch. P-ky, okny, dveřmi vháněla vichřice déšť (do chalup atd. ). Stan. II. 68.

253717   Prudušný Svazek: 7 Strana: 0523
Prudušný. P. trubice NA. IV. 210.

253718   Průdyšný Svazek: 2 Strana: 1214
Průdyšný, co prodychnouti lze, durch- hauchbar. Techn.

253719   Pruh Svazek: 2 Strana: 1214
Pruh, u, m., pruha, prouha, y, f., žíla. Strany původu vz Popruh. Mkl. B. 36., 38. Cf. Gb. 111. 141. — Pruhy na zdi špatně bílené = kocour. Ostatně vz Prouh.

253720   Pruh Svazek: 7 Strana: 0523
Pruh. Mkl. Etym. 262., List. fil. XIV. 404. P., Streifen, m. Vz Prouh. P. nebes, Vrch., horstva, Kká., země. Us. Proužek pergamenový. Mus. — P., Strieme, f., Strie- men, m. Na ruce má pruhy od provazu. Us. Tč. — P. = římsa rovná, čtyřhranná, jejíž šiřka o mnoho nad výšku vyniká. Lehner. — P. = pruh hlíny, který mezi spáry ve stopě jelení strmí. Šp. — Brm. I. 3. 144.

253721   Pruh Svazek: 8 Strana: 0326
Pruh. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 81., 47.

253722   Pruha Svazek: 10 Strana: 0657
Pruha, y, f. = pruh. Brt. Sl.

253723   Pruháč Svazek: 2 Strana: 1214
Pruháč, e, m., druh jablek. Na mor. Zlín- sku. Brt.

253724   Pruháč Svazek: 7 Strana: 0523
Pruháč. Rstp. 519.

253725   Pruháček Svazek: 7 Strana: 0523
Pruháček, čku, m. = druh jablka. Mor. Brt.

253726   Pruhatec Svazek: 2 Strana: 1214
Pruhatec, tce, m., pallinarius, oblek. Rozk.

253727   Pruhatina Svazek: 2 Strana: 1214
Pruhatina, y, f., pruhatá tkanina, ge- streiftes Gewebe. St. skl.

253728   Pruhatina Svazek: 7 Strana: 0523
Pruhatina. Hr. ruk. 333., List. fil. XIV. 404.

253729   Pruhatý Svazek: 2 Strana: 1215
Pruhatý, prouhy mající, gestreift. P. roucho. BO.

253730   Pruhatý Svazek: 7 Strana: 0523
Pruhatý. List. fil. XIV. 404.

253731   Pruhatý Svazek: 9 Strana: 0263
Pruhatý pták. Št. Bes. 22.

253732   Průhbí Svazek: 7 Strana: 0523
Průhbí, n. = prohyb, prohbí. Na P. = pole u Volyně. BPr.

253733   Pruhel Svazek: 2 Strana: 1215
Pruhel, hlu, m. (zastr. pruhlo), špruhle, sklonek, pletka, léčka n. p. na Čermáky. Pruhly na ptáky. Der Sprenkel, die Schlinge. St. Skl. II 242.

253734   Pruhel Svazek: 7 Strana: 0523
Pruhel. Mkl. Etym. 262., List. fil. XIV. 192. Jakžto ptáčkóm pruhla liečeš. Alx. V. v 1962. (HP. 47.).

253735   Průhlaví Svazek: 7 Strana: 0523
Průhlaví, n. = pole u Chmelné na Kruml.

253736   Průhled Svazek: 2 Strana: 1215
Průhled, u, m., prohledem, die Durch- schau, Durchsicht. D., Dch. — P-dy, diop- trae, Diopter, m. Sedl. — P., průhlediště, prohlídka, průzor, die Durchsicht (der Ort, wo man durchsehen kann). Šm.

253737   Průhled Svazek: 7 Strana: 0523
Průhled, Diopter, prohledítko. Nz. Pra- vítko s p-dy, Diopterlineal, n. Nz. P. oční (Oculardiopter), předmětový (Objectivdiop- ter). NA. V. 94. Kříž s p-dy (průzorný).

253738   Průhledčivosť Svazek: 2 Strana: 1215
Průhledčivosť, i, f., vz Prohledčivosť.

253739   Průhledčivý Svazek: 2 Strana: 1215
Průhledčivý, vz Prohledčivý.

253740   Průhledítko Svazek: 2 Strana: 1215
Průhledítko, a, n. P. průhledni, Per- spektivdiopter. Šm.

253741   Průhlednice Svazek: 10 Strana: 0316
Průhlednice, e, f. Sr. Ott. XX. 830.

253742   Průhlednický Svazek: 2 Strana: 1215
Průhlednický. P. pravítko, Diopterlineal, n. Šm.

253743   Průhlednictví Svazek: 7 Strana: 0523
Průhlednictví. Kv. 1842.

253744   Průhlednictví,n Svazek: 2 Strana: 1215
Průhlednictví,n., die Perspektive, Per- spektivzeichnung. Šm.

253745   Průhledno Svazek: 8 Strana: 0326
Průhledno. Něco do p-dna vybrousiti. Mtc. 1895. 129.

253746   Průhlednost Svazek: 2 Strana: 1215
Průhlednost', i, f., die Durchsichtigkeit. P. či průzornosť nerostů jest vlastnosť ne- kovových druhů jejich propouštěti světlo ve větší n. menší míře. Vz S. N. P. nerostů, stupně její: průhledný, průsvitavý, neprů- hledný. Š. a Ž., Bř. N. 62., Schd. II. 16.

253747   Průhledný Svazek: 2 Strana: 1215
Průhledný, vz Prohledný, durchsichtig. P. obraz, das Transparent. Dch.

253748   Průhledoměr Svazek: 2 Strana: 1215
Průhledoměr, u, m., průzoroměr, der Durchsichtigkeitsmesser, Diaphanometer. Šm.

253749   Průhledosloví Svazek: 2 Strana: 1215
Průhledosloví, n., nauka o průhlednosti, die Dioptrik, Durchsitigkeitslehre. Šm.

253750   Pruhlo Svazek: 2 Strana: 1215
Pruhlo, a, n., vz Pruhel.

253751   Průhluben Svazek: 2 Strana: 1215
Průhluben, vz Prohlubeň.

253752   Průhodnice Svazek: 7 Strana: 0523
Průhodnice, e, f. = trajektorie, jistá čára křivá. Vnč. 52.

253753   Pruhohlávek Svazek: 7 Strana: 0523
Pruhohlávek, vka, m. P. skromný, krá líček, phyllopneuste superciliosa, pták. Brm. II. 219.

253754   Pruholt Svazek: 7 Strana: 1372
Pruholt, u, m., ihena, zastr. Veleš. Pršp. 5. 95. yehna.

253755   Průhon Svazek: 2 Strana: 1215
Průhon, u, m., prohonění, der Durchtrieb. D. Právo ku p-nu. Vz Právo. — P., cesta n. mezka mezi poli. Tam tím průhonem se jde k lesu. Us. — P., brod, die Furt. P. na pastviska přes řeku. 1503. Gl. — P., brázda rovná přes pole, zvl. brázda přes pole šikmá, aby jí voda odtékala, die Wasserfurche. Us. — Jg. — Vz Rb. 241.

253756   Průhon Svazek: 7 Strana: 0523
Průhon = lesík u Kladna; údolíčko sev. od Berouna. Krč.

253757   Průhon Svazek: 9 Strana: 0263
Průhon, u, m. = náčiní klempířské. Vz Ott. XIV. 347b., 348. (obraz).

253758   Průhončí Svazek: 2 Strana: 1215
Průhončí, ího, m., der Durchtreiber. Ros. — P., der Kläger. Aqu.

253759   Průhončí Svazek: 7 Strana: 0523
Průhončí, n. = poplatek, který hospo- dyně dávají pastýři, když z jara ponejprv vyhání na pastvu. Na Plas. BPr.

253760   Průhonec Svazek: 7 Strana: 0523
Průhonec, nce, m. = pole u Újezda na Domažl. BPr.

253761   Průhonek Svazek: 7 Strana: 0523
Průhonek, nku, m. = vrch u Broum. Jsfk.

253762   Průhonice Svazek: 2 Strana: 1215
Průhonice, dle Budějovice, ves v Ěí- čansku. Vz S. N., Tk. II. 546.

253763   Průhonina Svazek: 2 Strana: 1215
Průhonina, y, f. = průhon. Pl.

253764   Průhonina Svazek: 7 Strana: 0523
Průhonina. Pl. I. 82.

253765   Pruhoocasý Svazek: 8 Strana: 0326
Pruhoocasý. P. orel mořský, haliaëtes leucoryphus, Bandseeadler. Sterz. I. 387.

253766   Pruhosvalový Svazek: 7 Strana: 0523
Pruhosvalový. P. nádor, rhabdomyom.

253767   Pruhoševý Svazek: 9 Strana: 0263
Pruhoševý. Vz Kůrař.

253768   Pruhoštítec Svazek: 8 Strana: 0326
Pruhoštítec, tce, m., graphoderes, brouk. P. dvojčarý, g. bilineatus, opásaný, zonatus, popelavý, cinereus, rakouský, austriacus. Vz Klim. 105.

253769   Pruhoštítý Svazek: 8 Strana: 0326
Pruhoštítý. Vz Plavčík (3. dod,.).

253770   Pruhotečec Svazek: 8 Strana: 0573
Pruhotečec, čce, m., carcinops, brouk. Vz Klim. 373.

253771   Pruhováč Svazek: 8 Strana: 0326
Pruhováč, e, m., druh jablka, ČT. Tkč.

253772   Pruhovačka Svazek: 2 Strana: 1215
Pruhovačka, y, f, die Streifsäule. Šp.

253773   Pruhovák Svazek: 7 Strana: 0523
Pruhovák, a, m., Streifenzieher, m. Um. les.

253774   Pruhování Svazek: 2 Strana: 1213
Pruhování, n , das Probiren.

253775   Pruhování Svazek: 7 Strana: 0523
Pruhování, n. Streifenschellen. Sl. les.

253776   Pruhovaný Svazek: 2 Strana: 1213
Pruhovaný; -án, a, o, probirt. Budu-li vojákem, nejsem pruhovaný. Sš. P. 515.

253777   Pruhovaný Svazek: 2 Strana: 1215
Pruhovaný, gestreift. P. šátek, plátno (žíhované), jablka. Štelc. D., Kouble.

253778   Pruhovaný Svazek: 7 Strana: 0523
Pruhovaný. P. krovky, Kk. Br. 6., 38., 44., skály, NA. V. 595., sval. Osv. — jak: jemně, zejkovaně. Kk.

253779   Pruhovati Svazek: 2 Strana: 1215
Pruhovati, prouhy dělati, streifen, falzen. D.

253780   Pruhovatý, pruhovitý Svazek: 2 Strana: 1215
Pruhovatý, pruhovitý, plný pruh, ge- streift. P. jablka, Štlc., náprsník. Č.

253781   Pruhovina Svazek: 2 Strana: 1215
Pruhovina, y, f., prouhy na sloupu, die Falze. D.

253782   Pruhovitě Svazek: 7 Strana: 0523
Pruhovitě, gestreift. Kk. Br. 23.

253783   Pruhovitý Svazek: 2 Strana: 1215
Pruhovitý, vz Pruhovatý.

253784   Pruhovitý Svazek: 7 Strana: 0523
Pruhovitý. P. vazivo, streifiges Binde- gewebe, Exc, sloup (jehož kannelury vy- plněny jsou konvexními pruhy). Lehner.

253785   Pruhový Svazek: 7 Strana: 0523
Pruhový palec, Riemenzoll, m. Sl. les.

253786   Průhryz Svazek: 2 Strana: 1215
Průhryz, u, m., perforatio, chorobné pro- hlodání blánité stěny některé dutiny vředem. Vz S. N.

253787   Průhřevnosť Svazek: 7 Strana: 0523
Průhřevnosť, i, f. = způsobilost těla propouštěti teplo sálavé. Vz Teplo. S. N.

253788   Průhřevný Svazek: 7 Strana: 0523
Průhřevný = způsobilý propouštěti sá- lavé teplo. Vz Teplo v S. N.

253789   Pruhudu Svazek: 2 Strana: 1141
Pruhudu, vz Prohousti.

253790   -pruhý Svazek: 7 Strana: 0523
-pruhý, -striemig. Chudopruhý, arm-, mnohopruhý, viel-, jedno-, dvou-, třípruhý. Vz Rst. 479.

253791   Průhyb Svazek: 7 Strana: 0523
Průhyb, u, m. = prohýbání, Durchbiegen, n. P. trámu. Šln. II. 9., Pcl. 5., Zpr. arch. VIL 87., VIII. 43., 56.

253792   Průhybka Svazek: 2 Strana: 1215
Průhybka, y, f., die Wippe der Drechsler. Techn.

253793   Průhyboměr Svazek: 8 Strana: 0326
Průhyboměr, u, m., Flexometer. Ott. IX. 302.

253794   Průhyboměr Svazek: 10 Strana: 0316
Průhyboměr, u, m., flexometr, deflekto- metr. Vz Ott. XX. 830.

253795   Pruch Svazek: 2 Strana: 1215
Pruch, u, m., u horníků, z něm. Bruch, lépe: stržina. Jg.

253796   Průcha Svazek: 7 Strana: 0523
Průcha, y, m., os. jm.

253797   Průcha Svazek: 8 Strana: 0326
Průcha, y, m., vz Prokop (3. dod.).

253798   Průcha Svazek: 10 Strana: 0316
Průcha Kar. Fr., bisk a spis., 1818. —1883.; Adolf, hud. sklad., 1837. —1885. Vz Ott. XX. 832.

253799   Pruchavice Svazek: 7 Strana: 0523
Pruchavice, pl., f. = pršky. Laš. Brt. D. 258.

253800   Pruchna Svazek: 2 Strana: 1215
Pruchna, y, f., ves ve Slezsku. PL.

253801   Průchod Svazek: 2 Strana: 1215
Průchod, u, m., prochození, der Durch- zug, Durchgang. Vojsku cizímu skrze zemi p-du nedati. Kram. Pára skrze průduch (dymník) průchod měla. Sych. P. vojska. J. tr. P. zameziti. P. hotových peněz, der Durchlauf. J. tr. Svobodný a nezávadný průjezd a průchod. V. P. bezpravný, frei- wilíig geduldeter Durchgang-, Vz Bezpravný. P. na čas trpěný. Vz Bezpravný, Dobro- volný. Opatření na p-du, die Durchzugsver- pflegimg. Čsk. — P., místo, kudy se projíti může, der Durchgang, Pass. P. křížový (am- bitus), Us., podzemní, podkopní. D. Cesty a p-dy z města oblehli. Flav. P. pod zemí, v zahradě ; p. bludný v uchu, das Labyrinth. Jg. P-dy kamen jsou sazemi zaneseny. Dch. P-dy pryskyřičné, vzdušné; p. čelestní, hrdelní, stehenní, slabinný n. tříselný, slzový; v hudbě. Vz více v S. N., Schd. II. 158., 181., 158. — P., postup, svoboda k činění, prospěch, der Gang, Fortgang, Bestand, Einfluss, die Kraft, Wirkung. V. P. míti (prospívati); šťastný p. n. skončení míti. V. Běh, p. věci, der Lauf (Fortgang) einer Sache. J. tr. Kde pře se začne, tam má svůj průchod i skončení míti (tam má vedena býti). Ms. arch. Prach. A poněvadž skrze to i pokuty míjely a vý- stupkové svůj p. mívali. Zř. F. I. A. 24. Aby týž soud zemský příští svůj p. míti mohl. Žer. fol. 14. Všecky ty věci volný p. mají a zjevně se konají. Ler. Bez Boha nic nemůže míti p-du. Kom. Na čem se větší počet přísežných snese, to svůj p. míti má. Kol. 33. P. zhajovati, zameziti. Jg. To svůj p. míti má, na čem se větší díl stavů krá- lovství snesl. V. P-du nabyti. Dch. Musilo uznání moci a veleby Kristovy veřejný p. míti; Způsobiti p. hněvu svému; To věčité p. míti musí; Aby bolu a lásce klidu svému p. učinil; Ale nyní zadrženému proudu citů volný p. pouští. Sš. J. 89., L. 134., I. 42., 107., Sk. 88. (Hý.). V církvi měla spravedlnosť p. míti. Br. Kde ožralství a jiní hříchové volný p. mají, tu lidé k pomstám dozrávají. Ros. Ať má tato výmluva p. Sych. To od- volání má svůj p. (místo). Ros. P. něčemu zjednati. J. tr. Pře má bez překážky svůj p. míti. Řd., J. tr. — P. čemu dáti = místo dáti, dopustiti. Jg., Žer., Štelc. Zlosti p. dáti, Us., právu, zákonům. Rk. Církev sv. všem těm náhledům volný a valný p. dává. Sš. I. 64. Žádosti něčí p-du nedati; Své mysli p. dáti. Dch. Právu na někoho dáti p. J. tr. Aby hejtmané takovým věcem p-du nedali. Zř. F. L

253802   Průchod Svazek: 7 Strana: 0523
Průchod, u, průchodek, dku, m. = pro- chození. P-dem (během) roku. Gndl. 1. 58. P. proudu. ZČ. III. 22. P. (projití) poled- níkem, přes poledník, Durchgang durch den Meridian, skrze přísluní, durchs Perihelium, přes slunce, durch die Sonnenscheibe. Nz. — P. = místo atd. P-dy (průtahy) plamene = dutiny kolem kotlu, kudy může plamen z peci volně procházeti. Hrm. 75. P. mezi- buničné, Intercellulargänge, vzduchové, Luftgänge, Kk, roury. ZČ. I. 347. P., ca-
naliculus: bubínkový, c. tympanicus, hlta-
nový, c. pharyngeus, hrdla děložního, c.
cervicis uteri, hrudníkový, ductus thora-
cius, jaterní, ductus hepaticus, kořenem
zubu, canalis radicis dentis, křídlatý, cana-
liculus pterygoideus, křížový, canalis sa-
cralis, krkavicový, canalis caroticus, lůž-
kový, c. alveolaris, ústřední míchy, c. cen-
tralis, patrový sestupný, c. palatinus des-
cendens, soscovitý, canaliculus mastoideus,
ucpavací, c. obturatorius, výživný, Ernäh-
rungskanal. Ktt. exc. — P. = postup atd.
Náhledu svému p. zjednati. Dk. Co do pří
zvuku mají p. v latinské řeči tato pravidla.
Křn. O to pečoval, aby všeliká ctnosť svůj
p. měla. Abr. z G II. 294. Aby právo prů-
chod mělo. Let. 404., Arch. VIII. 263. — P. = původ. P. od Adama. Sš. I. 44. — P. = čes. tanec. Škd.

253803   Průchodce Svazek: 2 Strana: 1215
Průchodce, e, m., der Passant. J. tr.

253804   Průchodčí Svazek: 2 Strana: 1215
Průchodčí, Passanten-. P. protokol, jist- bice. J. tr.

253805   Průchodící, průchoditý, průchodný Svazek: 2 Strana: 1215
Průchodící, průchoditý, průchodný dům, Durchhaus, n. Šp. — Pozn. Hrací, psací, bicí od hráti, psáti, bíti; ale slovesa průchodití není, tedy lépe: průchodní, Os., průchoditý, prochodicí.

253806   Průchodiště Svazek: 2 Strana: 1215
Průchodiště, ě, n. = průchod, Durch- gang m. P. mezi zdmi, Aqu., úzké, Reš., pod zemí skryté, V., v domě. Kom. Aby jejich cesty a p. opanovali a zalehli. Br. Pohanství není nutným p-těm ze tmy ke světlu; P., kterýmž soužení k oné naději vede. Sš. I. 27., 59. — P., otvor v úlu dzie- rzonském, kterým včely z plodníku do med- níku přecházejí. Lšk.

253807   Průchodiště Svazek: 9 Strana: 0263
Průchodiště, ě, n. P. v zahradě = ce- stička. Fisch. Hosp. 82. — P. = podsloupí. Čes. 1. VIII. 399.

253808   Průchodištní Svazek: 7 Strana: 0524
Průchodištní, durchgängig, passirlich; Durgangs-, Šm.

253809   Průchoditosť, i Svazek: 7 Strana: 0524
Průchoditosť, i, f., Durchgängigkeit, f. Kod.

253810   Průchoditý Svazek: 2 Strana: 1215
Průchoditý, průchodný, durchgängig. P. dům, Ros., Star. let., Kom., Pref., cesta, Trip., ulice, Kom., J. tr., ton, noty, akkord. Hud. Cf. Průchodicí.

253811   Průchoditý Svazek: 10 Strana: 0316
Průchoditý dům (průchodní). 1589. Čes. 1. XII. 466.

253812   Průchodné Svazek: 2 Strana: 1216
Průchodné, ého, n., der Transito-, Durch- fuhrs-, Durchgangszoll. Šm.

253813   Průchodní Svazek: 7 Strana: 0524
Průchodní vojsko (na pochodu), S. N. XI. 240., otvor, Mj. 154., zámyčka, ko- houtek, Wld., pípa, Durchschlusspippe. Pdl.

253814   Průchodní Svazek: 10 Strana: 0316
Průchodní otvory: vrata, dvéře. Vz KP. IX. 319.

253815   Průchodní, -ný Svazek: 2 Strana: 1216
Průchodní, -ný, (vz Průchodicí), kudy se může projíti, n. co někudy prochází, durch- gängig, Durchgangs-. P. dům, ulice, Us., list, clo, příkop, D.. oblouk. Šm. P. (prů- vozní) lístek, der Passierschein, J. tr., míst- nost', der Passagenraum, Dch.. obchod. Od- nos obou míst k messiáši té doby jist ? p-den byl. Sš. I. 107. (Hý.). Král to opatřiti ráčí, aby takový obmysl žádnému p-ný nebyl. Čr. P. akkordy, přecházky, ton n. nota. Vz S. N.

253816   Průchodnice Svazek: 2 Strana: 1216
Průchodnice, e, f., die Wurflinie. Čsk.

253817   Průchodnost Svazek: 2 Strana: 1216
Průchodnost, i, f., die Wegsamkeit. Dch.

253818   Průchodný Svazek: 2 Strana: 1216
Průchodný = průchoditý. Vz Průchodicí.

253819   Průchov Svazek: 7 Strana: 0524
Průchov, a, m., Průchovy = pozemky u Pihovic a j. BPr.

253820   Průchoz Svazek: 2 Strana: 1216
Průchoz, i, f. = průchod. Pr. živ.

253821   Průchoz Svazek: 9 Strana: 0263
Průchoz, u, m. P. k dvoru (průchod). 1498. Arch. XVIII. 95.

253822   Průchozí Svazek: 7 Strana: 0524
Průchozí, gehend. Čára bodem p-zí, Nz., položky, výdaje, durchgängig. Us. Pdl.

253823   Průiinčitosť Svazek: 2 Strana: 1216
Průiinčitosť, i, f., vz Pórovitosť.

253824   Průjasný Svazek: 2 Strana: 1216
Průjasný, chyb. m.: průhledný.

253825   Průjem Svazek: 2 Strana: 1216
Průjem, jmu, m., odměk břicha, stolice; zvl. běhavka, úplavice, sračka, chvístačka, der Durchfall, Durchbruch, Stuhl, Bauch- fluss, die Ruhr. P., diarrhoea, jest hojné a často opětované vykalování obsahu střev- ního, více méně řídkého a tekutého. Vz S. N P. bílý, Milchruhr, krvavý, Blut-, talovitý, lepkovlhký. Ja. P. míti. Us. — P., včelí nemoc, když včely pro nepříznivou povětr- nosť pročistiti se nemohou. Lšk.

253826   Průjem Svazek: 7 Strana: 0524
Průjem. P. hlístový, diarrhoea helmin- thica, cholerový, d. cholerae, z kojení, d. lactationis, ze slabosti, d. ex debilitate, stří- davý, d. intermittens, ze zoubkování, d. dentitionis, bílkovatý, čivový (d. nervosa), domací, epidemický, katarrhalní, mízovatý, náhlý, občasný, odstavenců (d. ablactatorum), potní, potravinný, prostý, samostatný, sliz- natý, syrovatečný, vleklý, vysilující. Ktt. exc. Cf Slov. zdrav.

253827   Průjem Svazek: 10 Strana: 0316
Průjem, jmu, m.. vz Ott. XX. 832. P. lejnový, diarrhoea stercoralis (p. prostý), noční, d. nocturna. Ktt.

253828   Průjemný Svazek: 2 Strana: 1216
Průjemný, durchgreifend. P. lék, tresť. Na Ostrav. Tč.

253829   Průjetí Svazek: 10 Strana: 0316
Průjetí, n. = projetí. 1621. H. Jir. Mýto 71. 2. Sr. Průjezd.

253830   Průjev Svazek: 2 Strana: 1216
Průjev, u, m., projevení, die Aeusserung. P. pocitů. Mus. 11. 435

253831   Průjev Svazek: 7 Strana: 0524
Průjev vůle, stavu duševního na ze- vnějšek. Dk.

253832   Průjezd Svazek: 2 Strana: 1216
Průjezd, u, m.,projetí, průvoz, die Durch- fahrt. V. P. svobodný. Plác. Aby tudy ne- přátelům p-du nebylo. Ottersd. — P., místo, kudy se projíždí, die Durchfahrt. V. Učinil p. prostrannější. Sych.

253833   Průjezd Svazek: 7 Strana: 0524
Průjezd, Durchfahrt. P. lodní. Lpř. — P. = místo. P. železniční. NA. IV. 190.

253834   Průjezditý Svazek: 2 Strana: 1216
Průjezditý, vz Průjezdný. Us. Marek.

253835   Průjezdný Svazek: 2 Strana: 1216
Průjezdný, durchfahrbar, passirlich. P. dům. Ros. Těsné uličky obyčejné neprů- jezdné jsou. Kom.

253836   Průjezdný Svazek: 7 Strana: 0524
Průjezdný, Durchzugs-. P. náklady. Šp.

253837   Průjmovitý Svazek: 8 Strana: 0326
Průjmovitý, durchfallartig. Sterz. I. 716.

253838   Průjmový Svazek: 8 Strana: 0326
Průjmový, Durchfall-. Sterz. I. 716.

253839   Průkaz Svazek: 2 Strana: 1216
Průkaz, u, m. = důkaz, list věřicí, der Ausweis, das Legitimationsmittel, die Legiti- mation. P. způsobilosti, der Qualifikations- ausweis. Kdo bez p-zu jest, ausweislos. J. tr. Ze se tomu svědectví jeho božského p-zu nedostává; Vidí někteří v tom Páně v Salamounově kobce se procházení p. jed- noty starého a nového zákona. Sš. J. 93., 178. (Ilý.). Poněvadž to vše na patrných privilegií p-zích pozůstávalo. Lesl. leg. 136.

253840   Průkazce Svazek: 2 Strana: 1216
Průkazce, e, m., likvidovatel, der Liqui- dator.

253841   Průkazna Svazek: 7 Strana: 0524
Průkazna polož před: Průkaznosť.

253842   Průkazna Svazek: 9 Strana: 0263
Průkazna. V II. 1216. polož před Pru- kaznosť a Průkaznosť před Průkazný.

253843   Průkazna, y, f Svazek: 2 Strana: 1216
Průkazna, y, f., die Liquidatur. Rk.

253844   Průkaznosť Svazek: 2 Strana: 1216
Průkaznosť, i, f., die Erweislichkeit.

253845   Průkaznosť Svazek: 7 Strana: 0524
Průkaznosť polož před: Průkazný.

253846   Průkazný Svazek: 2 Strana: 1216
Průkazný, Ausweis-, Liquidations-. P. list (prokázka). J. tr. — P., prokazatelný, erweislich. Ros.

253847   Průklad Svazek: 2 Strana: 1216
Průklad, u, m., proložení, die Interpola- tion, Einschaltung. Stč. Alg. 147.

253848   Průkladný Svazek: 2 Strana: 1216
Průkladný, Interpolations-. Stč. Alg. 150.

253849   Průkles Svazek: 7 Strana: 0524
Průkles, u, m. = průklest. Mor. Brt. D. 258.

253850   Průkles Svazek: 10 Strana: 0657
Průkles, u, m. = alej v lese prosekaná. Brt. SI.

253851   Průklesť Svazek: 2 Strana: 1216
Průklesť, i, f., průsek, aleje, der Durch- hau, die Waldallee. Um. les.

253852   Průkmit Svazek: 7 Strana: 0524
Průkmit, u, m., das Durchschimmern. Tb.

253853   Průkol Svazek: 2 Strana: 1216
Průkol, u, m., Segment bei mechanischen Vorrichtungen. P. u kotrče, das Steuerseg- ment. Rk.

253854   Průkol Svazek: 7 Strana: 0524
Průkol. Když nízko štěpuješ a v p. neb jinak sřezem na pošik. 1530.

253855   Průkop Svazek: 2 Strana: 1216
Průkop, u, ?., podzemní prokopání, štůla, der Durch-, Erdgang, die Strecke. Králík podrývá průkopy. Kom. P. v hornictví slove otvor od šachty do horniště na způsob štoly buď vodorovně n. vystupováním nepatrným až na ložisko vykopané. S. N. Ze šachty vychází p. hlavní, prostřední, úkosný a ně- kolik p-pů těžných. Techn. O p-pech že- leznic vz KP. I. 237. — P. vojenský, der Laufgraben, die Sappe. P. jednoduchý, plný, dvojnásobný, rychlý. Bur. P. proti p-u dě- lati, kontraminiren. Rohn.

253856   Průkop Svazek: 10 Strana: 0316
Průkop plný, létací, vojenský. Vz Ott. XX 832

253857   Průkopní Svazek: 7 Strana: 0524
Průkopní, Minen-. NA. III. 164.

253858   Průkopnice Svazek: 10 Strana: 0316
Průkopnice, e, f. Nár. list. 1905. 131. 21.

253859   Průkopnický Svazek: 9 Strana: 0460
Průkopnický. P. družina jeho. Vlč. Lit. II. 255.

253860   Průkopnictví Svazek: 8 Strana: 0326
Průkopnictví, n., Tunnelbaukunde. Ptrl. 23.

253861   Průkopník Svazek: 2 Strana: 1216
Průkopník, a, m., der Sappeur. Rohn.

253862   Průkopník Svazek: 7 Strana: 1372
Průkopník nějaké myšlénky. Nár. listy.

253863   Průkopník Svazek: 9 Strana: 0263
Průkopník, a, m. P. ideový. List. fil. 1897. 224.

253864   Průkopovůdce Svazek: 2 Strana: 1216
Průkopovůdce, e, m-, der Sappführer. Rohn.

253865   Průkresní Svazek: 2 Strana: 1216
Průkresní papír, Pauspapier. Dch. Vz Prokreslicí.

253866   Prukyš Svazek: 8 Strana: 0326
Prukyš, vz Brukyš (3. dod.).

253867   Prula Svazek: 10 Strana: 0657
Prula, y, f. = druh bramborů kulatých. Brt. Sl.

253868   Průlaz Svazek: 7 Strana: 0524
Průlaz, u, m. Ocasu podobný p. čili těsno. Koll. St. 742.

253869   Průlesk Svazek: 2 Strana: 1216
Průlesk, u, m., durchschimmernder Glanz. Šm.

253870   Průlet Svazek: 2 Strana: 1216
Průlet, u, m., česno, das Ziehloch. Sp. — P., proletění, das Durchfliegen, der Durch- flug. Jg.

253871   Průlet Svazek: 7 Strana: 0524
Průlet dýmový, Fuchsgang, v hutn. Hř.

253872   Průlev, průliv Svazek: 2 Strana: 1216
Průlev, průliv, u, m. = prolití, též místo, kudy se co prolévá, das Durchgiessen, der Durchguss. P.. úžina mořská, die Meer- enge. Vz S. N. P., úzká čásť moře, která dvě moře spojuje. Blř. P. mořský. Us. P. široký = kanal; menší = vrata, brána. o. a Ž. Když potok přetéká, dělají se průlevy. Na Ostrav. Tč. P-vy největší: gibraltarský, Behringův, Torresův, mosambický, kanál la Manche (la Manš); p. europské: Kattegat, kanal la Manche, kanal sv. Jiří, gibraltar- ský, messinský, Dardanelly, k. cařihradský, krčský; americké: Behringův, Smitův, florid- ský, Mageljanův; asijské: krčský, carihradský, Dardanelly, Mandeb, Ormuz. Malaka, korej- ský, Behringův., Tl. Vz Moře. P. učiniti (Luft machen). Šm.

253873   Průlez Svazek: 2 Strana: 1216
Průlez, u, m., der Durchgang. — P., hrdlovina, při rozličných technických pří- strojích veliký otvor, kterým pracovník vnitřek prístroje čistí; jindy jest p. úplně zavřen, das Mannsloch. Pta., Bc.

253874   Průlez Svazek: 7 Strana: 0524
Průlez, das Fahrloch, v horn. Hř.

253875   Prulich Svazek: 2 Strana: 1216
Prulich, pruliš = příliš. U Opav. Pk.

253876   Průlina Svazek: 2 Strana: 1216
Průlina, y, f., průlinka, místo, kudy se co prolilo. Průliny, místa bez sněhu, kde sníh nejdříve se rozehřál. Us. — P., úžlabí, údolí, kudy voda odtéká, die Kluft. Us., Boč. — P., pěšina lesem skrze houští. Jg.

253877   Průlina Svazek: 7 Strana: 0524
Průlina, polož před: Průlinčitosť. Vz Průlubí.

253878   Průlina Svazek: 10 Strana: 0316
Průlina v II. 1216. polož před; Průlin- čitosť.

253879   Průlinalosť Svazek: 10 Strana: 0316
Průlinalosť, i, f. = porovitost. Rgl.

253880   Průlinčitý Svazek: 7 Strana: 0524
Průlinčitý = porovitý, porös. P. stěna, hmota. Mj. 20.

253881   Průlinčitý Svazek: 8 Strana: 0326
Průlinčitý. P. nádoba, Diaphragma. Vstnk. III. 48., 671., 702., stěna (jíž jenom voda a kyseliny prosakují a plyny pronikají). KP. VIII. 49.

253882   Průlinčitý. P Svazek: 10 Strana: 0316
Průlinčitý. P. nádoby z pálené hliny propouštějící malými otvory ve svých stěnách kapaliny a plyny. Vz Ott. XX. 832.

253883   Průlinka Svazek: 2 Strana: 1216
Průlinka, y, f., die Pore. Vz Porovitosť.

253884   Průlinka Svazek: 10 Strana: 0657
Průlinka, y, f. Vyplňování průlinek (pór) ve dřevě. Vz KP. XI. 417.

253885   Průlis Svazek: 9 Strana: 0263
Průlis, u, m. P. u lisování. Vz Ott. XVI. 102.

253886   Průlišný Svazek: 10 Strana: 0316
Průlišný = přílišný. Mor. Mš.

253887   Průlitba Svazek: 2 Strana: 1216
Průlitba, y, f., prolití; prolití litby či oběti lijebné, lité; oběť litá, pitná, mokrá, das Ver-, Ausgiessen; das Ausgiessen, Dar- bringen des Trankopfers; das Trankopfer. Hý. Na našem místě apoštol mluví o oběti a průlitbě. Sš. II. 170.

253888   Průliv Svazek: 2 Strana: 1216
Průliv, vz Průlev.

253889   Průliv Svazek: 10 Strana: 0316
Průliv. Vz Ott. XX. 833.

253890   Průloha Svazek: 7 Strana: 0524
Průloha, y, f. = snížené místo v poli (vlhké). Žito v průloze nám leží. U Počát. Jndr.

253891   Průlom Svazek: 7 Strana: 0524
Průlom prostříleti, Bresche. Mour.

253892   Průlom, prolom, u, průlomek Svazek: 2 Strana: 1216
Průlom, prolom, u, průlomek, mku, m., der Druchbruch. P. zdi. P. v zemi (rozpuk- lina). — Jg.

253893   Průloma Svazek: 10 Strana: 0316
Průloma, y, f. = průlom. Z p-my vy- cházelo světlo. Č. Třeb. Tkč.

253894   Průlomce Svazek: 7 Strana: 0524
Průlomce, e, m, Mauerbrecher, m. Dch.

253895   Průlomiště Svazek: 7 Strana: 0524
Průlomiště, ě, n., Einbruchstelle, f. Dch.

253896   Průlomnosť Svazek: 2 Strana: 1216
Průlomnosť, i, f., die Durchbrechbarkeit. Jg.

253897   Průlomný Svazek: 2 Strana: 1216
Průlomný, durchbrechbar. Jg.

253898   Průlubeň Svazek: 7 Strana: 0524
Průlubeň, bně, f. = prolubeň. Šd.

253899   Průlubí Svazek: 7 Strana: 0524
Průlubí, n. = těsné údolí mezi stro- movím. V Krkonš. Nečásek. Vz Průlina,

253900   Průluha Svazek: 7 Strana: 0524
Průluha, y, f. = průluka. Kln. Bás. 205.

253901   Průluk Svazek: 2 Strana: 1216
Průluk, u, m., průluka, y, f., otvor, štěrbina, kudy světlo vchází. Cf. Proluka. Vký., Hněvk., Kalina.

253902   Průlum Svazek: 2 Strana: 1216
Průlum, u, m., prolumí = prolom, der Durchbrach. V Bezkydech. Tč.

253903   Prumeň Svazek: 7 Strana: 0524
Prumeň, m. = lúč, paprsek, pablesk. Slov. Hdž. Čít. 148. Svetlo nám najjasnejšie ide zo slncatými lúčami (prumeňmi). Ib. 151.

253904   Průměr Svazek: 2 Strana: 1216
Průměr, u, m., míra veskrz, der Durch- schnitt, -messer. P. kruhu = přímka skrze střed jeho jdoucí od jednoho bodu okolkova (kružnice, obvodu) ke druhému. Sedl. P. kruhu jest přímka, která přetíná kruh na dvě části sobě rovné a úplně shodné (na dva půlkruhy). Šanda. Přímka ze středu k obvodu jdoucí jmenuje se poloměr, Halb- messer, radius; dva poloměry v přímé čáře slovou průměr, der Durchmesser, diameter. Dřízhal. Vz S. N. P. koule, Hlas., tížný (Schwerpunkt), Sedl., zdánlivý p. předmětu (zřecí úhel). Sedl. P. pravý; p-ry spřežité (zusammengehörige Durchmesser). Nz. Vz S. N. — P. mathematický. P. arithmetický, geometrický, der Durchschnitt, harmonický, anharmonický, Stč. Alg. 90.; p. tepla den- ního; měsíčný p. tepla, roční p. tepla. Nz. V p-ru, průměrem, průměrně, im Durch- schnitt. Nz., J. tr.

253905   Průměr Svazek: 7 Strana: 0524
Průměr. Každý p. kruhu rovná se dvoj- násobnému poloměru; Všichni průměrové kruhu jsou si rovni. Jdč. P. koule = přímka středem koule k protější straně vedená. Jdč. P. hlavní, přímý, ellipsy, hyperboly, paraboly, Jd. Geom. IV. 89., 114., 128., rovníkový či aequatorealní, točnový či po- larní. Stč. Zem. 160.

253906   Průměrka Svazek: 8 Strana: 0573
Průměrka, y, f., Greifzirkel, m. Prům. mus. V.

253907   Průměrka Svazek: 10 Strana: 0316
Průměrka, y, f., Greifzirkel, v truhlář. Rgl.

253908   Průměrně Svazek: 7 Strana: 0524
Průměrně, durchschnittlich. Nz.

253909   Průměrný Svazek: 2 Strana: 1217
Průměrný, Durchschnitts-, durchschnitt- lich. — P., jakási veličina střední z několika rozličných veličin vyplývající. Vz S. N. P. počet, Nz., spočtení, rok, cena, hodnota, J. tr., summa, účet, Šp., příjem (mittleres Einkommen). Dch.

253910   Průměrný Svazek: 7 Strana: 0524
Průměrný. P. lhůta, zeměkoule, moře, hutnosť země, teplota, tlak vzdušný, Stč. Nár. 71. a Zem. 7., 370., 371., 519., 571., vý- nos, zkouška, Šp., přírůst, váha, doba, ta- bulka, věk, sklizeň, vzdálenost Sl. les.

253911   Průměrový Svazek: 7 Strana: 0524
Průměrový, diametral. Šp.

253912   Průmět Svazek: 2 Strana: 1217
Průmět, u, m., projekce, promítka, ná- mětí, die Projektion, Ansichtszeichnung. Spustí-li se z nějakého bodu a ve prostoru přímka na určitou rovinu, zove se její pata na této rovině p. nebo projekce bodu a; spuštěná přímka slove přímka promítající a rovina, na nížto se promítalo, slove ro- vina průmětná. Vz více v S. N. P. rovní- kový, polarní, vodorovný (obzorný), svisný n. svislý, kosý, pravoúhelný, dvojměrný (dimetrisch), trojměrný (trimetrisch), perspek- tivní (dálnotvárný n. pohlídečný), orthogra- fický, stereografický (tělopisný), rovno- měrný kosý (geometr, schiefe P.), p. z jed- noho bodu (Central-P.). Nz. Vz Projekce.

253913   Průmět Svazek: 7 Strana: 0524
Průmět středový či centralní, rovno- běžný či parallelní, pravoúhlý či orthogo- nalní, gnomický, rovnoběžníkový, polední- kový, isocylindrický či stejnoválcový, trans- versalní, mimozemský, kosoúhlý či klino- gonalní, isografický, sinusoidalní, rovno- pisný či homalografický, polygonalní polarní hvězdovitý, Stč. zem. 387., 408., 410., 412., 424, 430., 431., 445., 409., 411., 417., 449. až 451., 456., čáry, hlavní, obrazu, poboční, polarní či středový, Jd. Geom. II. 3., III. 8., IV. 29 , 30., nárysný, půdorysný, ze země (geocentrický), ze slunce (heliocentrický), NA. V. 49., 391., mappový. Jir. Vz Prů- mětna, Promítání (dod.).

253914   Průmětna Svazek: 7 Strana: 0524
Průmětna, y, f. = průmětná rovina, Projectionsebene, f. Šanda. Cf. Průmět. P. pomocná či pobočná či třetí, Seitenriss- ebene, perspektivní, Bildebene, Tafel, f. Jrl. 423. Cf. Šanda. Náv. k rýs. 5., 10., 11.

253915   Průmětna Svazek: 10 Strana: 0316
Průmětna, y, f = půdorysna. Otr. XX. 961.

253916   Průmětnice Svazek: 2 Strana: 1217
Průmětnice, e, f., v mathm., die Fuss- punktenkurve. Stč.

253917   Průmětnice Svazek: 7 Strana: 0524
Průmětnice, e, f. = úpatnice, Fusspunkt- curve. Vnč. 51, Sl. les.

253918   Průmětnictví Svazek: 7 Strana: 0524
Průmětnictví, n. = průmětosloví, die Projectionslehre. Nz.

253919   Průmětnosť Svazek: 7 Strana: 0524
Průmětnosť, i, f. = projektivnosť, Stč. Zem. 427., Čs. math. X. 160., 161., 168., 173.

253920   Průmětný Svazek: 2 Strana: 1217
Průmětný. Vz Průmět. P. osa, plocha, Nz., stěna, der Projektionsschirm. Ck. Vz Průmět.

253921   Průmětný Svazek: 7 Strana: 0524
Průmětný, Projections-. P. rovina, ZČ. I 62., Jrl. 424., Jd. Geom. II. 3., rýsování, vz Pdg. 1881., 299., přímka, Jd. Geom. IV. 29., methody v kartografii, zobrazování po- vrchu zemského, paprsky, kužel, obraz, způsob, válec, ellipsa, střed. Stč. Zem. 387., 388., 399., 410., 414., 419., 420., 421.

253922   Průmětosloví Svazek: 7 Strana: 0524
Průmětosloví, n., vz Průmětnictví.

253923   Průmlka Svazek: 2 Strana: 1217
Průmlka, y, f., promlčení. Stf.

253924   Průmyk Svazek: 2 Strana: 1217
Průmyk, u, m. P. v tělocviku. KP. II. 476., 478.

253925   Průmyk Svazek: 7 Strana: 0524
Průmyk, der Durchschwung.

253926   Průmyk Svazek: 10 Strana: 0316
Průmyk země. Zr. Čech. 51.

253927   Průmysl Svazek: 7 Strana: 0524
Průmysl český. Vz Ukaz. 35., 44. — P. = prostředek, Mittel, n. Já to nehojím zaječím sádlem, to já mám jiný p. Us. Vk.

253928   Průmysl Svazek: 7 Strana: 1372
Průmysl. P. v Čech. Vz Ott. VI. 147. nn. Dějiny uměleckého p-slu v Čech. Vz ib. 384. nn. Lidový p. Vz NZ. I. 595.

253929   Průmysl Svazek: 8 Strana: 0326
Průmysl. P. europsky. Cf. Ott. VIII. 917. nn.

253930   Průmysl Svazek: 10 Strana: 0316
Průmysl. Vz Ott. XX. 834. nn.

253931   Průmysl, promysl Svazek: 2 Strana: 1217
Průmysl, promysl, u, m., píle a snaž- nosť u provozování řemesel a umění, die Industrie, das Gewerbe; der Gewerbsfleiss, Gewerbsgeist. P. ve smyslu širším každé duchem lidským vymáhané rozmnožování hmotného majetku a tím i blahobytu ; v už- ším smyslu jest takové technické počínání, jímž cena přírodnin se zvyšuje. Vz S. N. P. s přemýšlením spojené provozování řemesel, umění a obchodu. Mus. P. drobný n. v ma- lém, Kleingewerbe, n., umělý, Kunstgewerbe, Dch., p. ve velikém, Us., sklářský atd. Rk. Poměr, stav, řízení, ztráta, znalec, volnosť p-lu, úrok z p-lu; soud nad p-lem, zákon o průmyslu; uvázati se v p., J. tr., p. vésti, provozovati. Nz. Rud připravování k nej- důležitějším částkám našeho promyslu ná- leží. Mus. O průmyslu českém a o jeho ději- nách vz S. N. II. 315.

253932   Průmyslnický Svazek: 2 Strana: 1217
Průmyslnický, Industrie-, Gewerbs-. P. jednota, výstava, závod, Nz., řád, soud, J. tr., právo, vz Právo, škola.

253933   Průmyslnictví Svazek: 2 Strana: 1217
Průmyslnictví, n., der Industrialismus, das Gewerbswesen. Rk.

253934   Průmyslnictvo Svazek: 7 Strana: 0524
Průmyslnictvo, a, n. = průmyslníci, Gewerbsstand, m. Dch.

253935   Průmyslník Svazek: 2 Strana: 1217
Průmyslník, a,m., der Gewerbetreibende, Industriemann, Industrielle.

253936   Průmyslník Svazek: 10 Strana: 0316
Průmyslník, a, m. Cukerní p. Nár. list. 1903. č. 168. 14.

253937   Průmyslnosť Svazek: 2 Strana: 1217
Průmyslnosť, i, f., provozování průmyslu, der Industrialbetrieb. J. tr.

253938   Průmyslnosť Svazek: 7 Strana: 0524
Průmyslnosť, Gewerbsfleiss, -thätigkeit, Industrie. Šp., Nz.

253939   Průmyslný Svazek: 2 Strana: 1217
Průmyslný = s průmyslem živnost pro- vozující, gewerbsfleissig, industriell. S. N. P. hospodář, Jg., továrník, sklenář, Us., ná- rod, Km., mistr. Dch.

253940   Průmyslově Svazek: 10 Strana: 0316
Průmyslově, industriell. P. zámožná obec. Nár. list. 1885. é. 93.

253941   Průmyslovna Svazek: 2 Strana: 1217
Průmyslovna, y, f., die Gewerbshalle. Rk.

253942   Průmyslový Svazek: 2 Strana: 1217
Průmyslový, co se týká průmyslu, Ge- werbs-. P. časopis, jednota, výsada, Industrie- privilegium, n., J. tr., knihovna, spolek, vý- stava. P. škola. Vz S. N., KP. I. 214.

253943   Průmyslový Svazek: 7 Strana: 0524
Průmyslový, Industrie-. P. soustava, Nz., rostliny, Kod., banka, země, Kzl., vý- robek, Kř, činnosť. Osv.

253944   Průmyslový Svazek: 7 Strana: 1372
Průmyslový. P. literatura. Vz Ott. VI 354

253945   Průmyslový. P Svazek: 10 Strana: 0316
Průmyslový. P. jednota, škola. Vz Ott. XX. 843., 839

253946   Průmyslový. P Svazek: 10 Strana: 0657
Průmyslový. P. učitelka. Tk. Pam. II. 337. Na str. 440.: industriální.

253947   Průň Svazek: 2 Strana: 1217
Průň = proň. Pohoniču můj, vrać že se mi průň. Sš. Mor. p. 450.

253948   Prunar Svazek: 7 Strana: 0524
Prunar, a, m., os. jm. Mus. 1880. 24., 29.

253949   Prunelka Svazek: 7 Strana: 1372
Prunelka, y, f. = naložená švestka.

253950   Prunéř Svazek: 8 Strana: 0326
Prunéř, e, m., vz Prunýř, Plunýř. Gb. H. ml. I. 351.

253951   Pruneřov, a, m Svazek: 2 Strana: 1217
Pruneřov, a, m., Prunnersdorf, ves u Ka- daně. PL.

253952   Průní Svazek: 2 Strana: 1217
Průní, první. Toť je kráva na průním teleti. V Kunv. Msk. Cf. Prní.

253953   Průnik Svazek: 2 Strana: 1217
Průnik, u, m., proniknutí, od proniknouti, der Durchbruch. Mimo vše očekávání stal se p. poslední stěny se strany. Us.

253954   Průnik Svazek: 7 Strana: 0524
Průnik oprav v: Průnik. P. tříselný. Slov. zdrav. 364.

253955   Průnik Svazek: 10 Strana: 0316
Průnik, u, m. Chorobný p. syrovatčiny krevní z cev do mezer tkaninových neb dutin tělesných, Transsudat. Ktt.

253956   Prunk Svazek: 10 Strana: 0316
Prunk, cis (něco v lékárnictví), Rozk. P. 796.

253957   Průnledník Svazek: 7 Strana: 0523
Průnledník, u, m. = průzor. Hrbk.

253958   Pruno Svazek: 7 Strana: 0525
Pruno, a. m. P. Fraštacký Jan, rektor gymnas. † 1586. Jg. H. 1. 616., Jir. Ruk. II. 156., Pyp. K II. 451.

253959   Průnos Svazek: 2 Strana: 1217
Průnos, u, m., pronesení, das Durchtra- gen. — P., pronášení zboží, die Schwärzung. Jg.

253960   Průnosní Svazek: 2 Strana: 1217
Průnosní, Durchtragungs-, Schwärzungs-,

253961   Průnosník Svazek: 2 Strana: 1217
Průnosník, a, m., der Schwärzer, Pascher. Plk.

253962   Prunýř Svazek: 7 Strana: 0525
Prunýř, e, m. = rourník.

253963   Průpad, u, průpadek Svazek: 2 Strana: 1217
Průpad, u, průpadek, dku, m., propa- dení, der Verfall, die Versenkung. — P., propadení statku, der Verfall. Pod p-dem 3 zlatých. Zlob.

253964   Průpadek Svazek: 8 Strana: 0326
Průpadek. Že z učení pod p-dkem kopy grošů nesběhne. Pras. Řem. 26.

253965   Průpal Svazek: 7 Strana: 0525
Průpal, u, m., das Durchbrennen.

253966   Průpalka, y Svazek: 2 Strana: 1217
Průpalka, y, f., die Brandröhre. P. rá- kosová, Rohrbrandel, n. P. kroužková, der Ringzünder. Čsk.

253967   Průpalkový Svazek: 7 Strana: 0525
Průpalkový, Brandrohr-. P. příboj, -setzer. Čsk.

253968   Průpalnice Svazek: 2 Strana: 1217
Průpalnice, e, f., průpalní, zápalní díra, das Zündloch.

253969   Průpalnička Svazek: 10 Strana: 0316
Průpalnička, y, f. = výpalka, trubička naplněná třaskavinou a vsunutá do zá- travky u děla, der Brandel. Vz Ott. XX. 844.

253970   Průpalný Svazek: 2 Strana: 1217
Průpalný, durchbrennbar. Šm.

253971   Průpalný Svazek: 7 Strana: 0525
Průpalný. P. loď, Brandschiff, n. Čsk. P. otvory u pum. NA. III. 127.

253972   Průpar Svazek: 7 Strana: 0525
Průpar, u, m. = parní kanál, Dampf- kanal, m. Dch.

253973   Průpich Svazek: 2 Strana: 1217
Průpich, u, m., propíchnutí, der Durch- stich. Šm.

253974   Průpišnice Svazek: 10 Strana: 0657
Průpišnice, e, f. = malý otvor v hlavní desce šicího stroje. Ott. XXIV. 602.

253975   Průplach, u Svazek: 2 Strana: 1217
Průplach, u, m., das Auswaschloch. Šp.

253976   Průplav Svazek: 2 Strana: 1217
Průplav, u, m., plování ve skrze, das Durchschiffen. — P., průtok spojující řeky mezi sebou nebo s mořem pro ulehčení plavby. Balbi. Der Kanal. P. menší: stoka. Splav, splavidlo, stavidlo, vrata u p-vu. Š. a Ž. Vz Kanal.

253977   Průplav Svazek: 7 Strana: 1372
Průplav P-vy v Čech Vz Ott. VI. 89

253978   Průplav Svazek: 10 Strana: 0316
Průplav Vz Ott. XX. 844. -848.

253979   Průplavba Svazek: 10 Strana: 0316
Průplavba, y, f. P. Dardanellami. Nár. list. 1885. č. 105.

253980   Průplaviště Svazek: 2 Strana: 1217
Průplaviště, ě, n., der Durchlass im Flusse. Šm.

253981   Průplavní Svazek: 7 Strana: 0525
Průplavní, Kanal-. Mour., Kř. 43. P. soustava (splachovací), Schwemmsystem, n. Sl. les.

253982   Průplavový. P Svazek: 10 Strana: 0316
Průplavový. P. trať. Nár. list. 1903. č. 159. 6.

253983   Průplet Svazek: 2 Strana: 1217
Průplet, u, m., pletení na skrze, das Ge- flechte. Jg.

253984   Průplet Svazek: 7 Strana: 0525
Průplet, vz Přiveršení.

253985   Průpletek Svazek: 8 Strana: 0326
Průpletek = motanina, klikyháky, Ge- schlingel, n. Cf. Průplet. Sterz. Ľ 1071.

253986   Průplynný Svazek: 2 Strana: 1217
Průplynný, durchschwimmbar, durch- schiffbar. L.

253987   Průplyv, u Svazek: 2 Strana: 1217
Průplyv, u, m., das Durchschwimmen, -schiffen. L.

253988   Průpověď Svazek: 7 Strana: 0525
Průpověď. Sbírka p-dí. Vz Jir. Ruk. II. 156.

253989   Průpověď Svazek: 10 Strana: 0316
Průpověď = věta. P. disjunktivní = věta vyslovující soud rozlučovací, Klc. 106.; p. jakosti = věta vyslovující soud popisný 103.; p. jednoslovní = holá věta bez- předmětná 97.; p. jednotlivosti (jazykový výraz pro soud singulární); p. kvalitativní = p. jako3ti 103.; p. ličnosti (druh průpo- vědí složených) 109.; p. některosti (jazy- kový výraz pro soud částečný) 106., 107.; p. odpírající (záporná průpověď) 101., 113.; p podstaty (jazykový výraz pro soud sub- sumptivní) 103.; p. porovnávající (souvětí podřadné přirovnávací) 109.; p. přisvědčující (kladná věta) 101.; p. rozkladná = v. dis- junktivní 106.; p. subjektivní (jazykový výraz pro soud vztahový) = p. s určitostí z úvahy pošlou 110., 103.; p. trojslovní (věta formule S jest P na př. Moravan jest Slovan) 99.; p. všechnosti 106.; p. vše- obecnosti (jazykový výraz pro soud obecný) 107. — List. fil. 1905. 257.

253990   Průpověď, vz Svazek: 2 Strana: 1217
Průpověď, vz Propověď.

253991   Průpovědný Svazek: 7 Strana: 0525
Průpovědný, Spruch-. P. báseň, Dch., sloh (pohybující se v propovědech). S. N. XI. 81. — P., sententiosus, kdo propovědí rád a často užívá. S. N. XI. 81.

253992   Průpovídka Svazek: 7 Strana: 0525
Průpovídka, y, f. = propověď. Us. To je staré báby p. (věc známá). Msk.

253993   Průprava, y Svazek: 2 Strana: 1217
Průprava, y, f., die Vorbereitung. Bž. 62. Vz Proprava a Propaedeutika.

253994   Průpravna, y Svazek: 2 Strana: 1217
Průpravna, y, f., die Vorbereitungsschule Dch. P. učitelská. Vz Praeparanda.

253995   Průpravný Svazek: 7 Strana: 0525
Průpravný, Vorbereitungs-. P. vědo- mosti, Hlv., cvičení v těloc. a j., Rgl., stu- dium. Dk.

253996   Průpustný Svazek: 7 Strana: 0525
Průpustný, durchlässig. Země vodě p-ná. Dlj. 5.

253997   Průramek Svazek: 2 Strana: 1217
Průramek, mku, m., das Armloch. Vz Proramek. Šp., Kšá., Šm.

253998   Průramenice, e, f Svazek: 2 Strana: 1217
Průramenice, e, f., perichalis. Aqu.

253999   Průramník Svazek: 2 Strana: 1217
Průramník, u, průramníček, čku, m., vesta, die Weste. Us. Č.

254000   Průraz Svazek: 2 Strana: 1217
Průraz, u, m., der Durchbruch, Durch- schlag. Dch.