183001   Ňufl Svazek: 6 Strana: 1217
Ňufl, a, m. = člověk, který do všeho strká nos, do všeho se plete. U N. Kdyně. Rgl.

183002   Nufla, y Svazek: 10 Strana: 0635
Nufla, y, f.. nuflo, a, m. = člověk člapatého vosa. Phľd. XXIV. 479.

183003   Nuflový. N Svazek: 10 Strana: 0215
Nuflový. N. pec. Nár. l ist. 1902. č. 234. 2.

183004   Nuhlat Svazek: 8 Strana: 0240
Nuhlat = huhňati. Kotk. 49.

183005   Nuhle Svazek: 10 Strana: 0215
Nuhle, en age, nun sieh, wohlan. Nuhle, ty tedy si zavděčím. Krok. II. b. 217.

183006   Ňuhňa Svazek: 6 Strana: 1217
Ňuhňa, dle Bača = nuhňal. Brt. D.

183007   Ňuhňáč Svazek: 6 Strana: 1217
Ňuhňáč, e, m. = ňuhňal. Brt. D.

183008   Ňuhňal Svazek: 2 Strana: 0190
Ňuhňal, na mor. Zlinsku: ňuhňál, a, m., kdo ňuhňá, nosem mluví. Der Schnüffler. — N., tak říkali na mor. Zlinsku ševci měští ševcům veským. Brt.

183009   Ňuhňat Svazek: 8 Strana: 0240
Ňuhňat — huhňati, h v ň. Dšk. Jihč. I. 32.

183010   Nuhňati Svazek: 2 Strana: 0190
Nuhňati, zaňuhňati, skrze nos mluviti, huhňati, schnüffeln, nieseln. — co. Co tu ňuhňáš? Us.

183011   Ňuhnavý Svazek: 2 Strana: 0190
Ňuhnavý, schnuffelig. Us.

183012   Nuhonoh Svazek: 6 Strana: 1082
Nuhonoh za Náhořký oprav v: nahoroh.

183013   Ňuch Svazek: 2 Strana: 0190
Ňuch, u, m., čich, Geruch. Na Slov. Baiz. Trefil do hospody po ňuchu. Na mor. Zlinsku. Brt.

183014   Ňuchací Svazek: 2 Strana: 0190
Ňuchací, šňupací, Schnupf-. N. tabák. Rostl.

183015   Ňuchač Svazek: 2 Strana: 0190
Ňuchač, e, m., die Schnauze. Ssav.

183016   Ňucháč Svazek: 6 Strana: 1217
Ňucháč. Nuch je v nose, preto sä nos volá i n., ňuchtáč. Slov. Hdž. Čít, 223.

183017   Ňuchál Svazek: 6 Strana: 1217
Ňuchál, u, m. = ňucháč. Slov. Ježek svými pichláky notné rány zadal psovi v jeho ňuchál. Ntr. VI. 345.

183018   Ňuchati Svazek: 2 Strana: 0190
Ňuchati = čichati, riechen. Mor. — Ň., dovtípiti se, durch Nachdenken worauf kom- men. Ňuchej (říká se člověku dotěrnému)! Ať jen ňuchá.

183019   Ňuchati Svazek: 6 Strana: 1217
Ňuchati, také v Čech. a ve Slez. Šf. III. 506., Klš. Cf. List. fil. XI. 332.

183020   Ňuchati Svazek: 8 Strana: 0240
Ňuchati z n-j-a.chati. Gb. H. ml. I. 47.

183021   Ňuchati ? čemu Svazek: 9 Strana: 0191
Ňuchati ? čemu. Čes. 1. X. 301.

183022   Ňuchavý. N Svazek: 10 Strana: 0215
Ňuchavý. N. ňuchna. Čes. 1. XI. 119.

183023   Nuchna Svazek: 2 Strana: 0190
Nuchna, y, f., huba, tlama, die Schnauze. Světoz.

183024   Ňuchna Svazek: 6 Strana: 1217
Ňuchna, y, m. List. fil. XI. 332.

183025   Nuchnička, y Svazek: 10 Strana: 0635
Nuchnička, y, f. Skomíravá ň. (která pořád ňuchná). Rais. Sir, 41

183026   Ňuchnouti Svazek: 6 Strana: 1217
Ňuchnouti, vz Ňuchati.

183027   Nuchtiť Svazek: 6 Strana: 1217
Nuchtiť = ňuchati Slov. Bern.

183028   Nuk Svazek: 6 Strana: 1217
Nuk, u, m. = nukání. ponoukání, po- bízení. Slov. Phľd. IV. 19.

183029   Nuk Svazek: 10 Strana: 0195
Nuk, u, m, der Nacken. Padnonti vz nak, na znak; Znak ležíce spíme. Padl znak na zem. Vz Znak. Ev. ol. 286., Mš.

183030   Nuká Svazek: 6 Strana: 1217
Nuká = dnuka, dnu. Slov. Sbor. sl. ps. I. 187. Nukač, e. m. = kdo nuká, nabízí. Slov. N. Hlsk. IV. 162.

183031   Núkanie Svazek: 8 Strana: 0240
Núkanie, n. = nucení. Phľd. 1895. 294.

183032   Nukaný Svazek: 6 Strana: 1217
Nukaný = pobízený. Ej aký že si n. ( = dáš se tolik pobízeti)! Slov. Zátur. Cf. Nuknouti.

183033   Nukati Svazek: 6 Strana: 1217
Nukati, núkali, vz Nuknouti. Josef 224., Šf. III. 498., Dbš. Sl. pov. I. 348., Mkl. Etym. 218., List. fil. 1884. 324., Rr. Sb. Dzivče jim zostalo, ceper mi ho nukaju. Sl. ps. 203. Nás všickni n-li, anobrž násilně do nás cpali. Koll. IV. 132. Nukalo ma, abych šel. Val. Brt. D. 237. — k čemu. Ruka k práci nuká. Koll.

183034   Núkati co komu Svazek: 8 Strana: 0240
Núkati co komu = nabízeti. Phľd. 1895. 41. Núkujú mu, čo on nesmie prijať. Phľd. XII. 685.

183035   Nukati koho Svazek: 10 Strana: 0215
Nukati koho. Bratřie nukachu jei, aby... Živ. Jos. (Mus. 1862. 224. ). -- koho čím: teliatka vodou = napájeti. Slov. Sbor. čes. 65. Sr. Nuknouti.

183036   Nukati při Svazek: 6 Strana: 1217
Nukati při hře = čekati. V Úboče. Rgl.

183037   Nuklein Svazek: 6 Strana: 1217
Nuklein, u, m., v lučbě. Vz Km. II. 409. Nulla. V nich to jde n. od nully (s kopce), Us. Vk. V přítomnosti matčině klesá sloupec jeho smělosti pod nullu (nedovolí si ničeho). Šml.

183038   Nukleinový Svazek: 8 Strana: 0240
Nukleinový. N. kyselina. Vstnk. IV. 27.

183039   Nukleiny Svazek: 10 Strana: 0215
Nukleiny, pl, m. = organické slouče- niny obsahující fosfor. Ott. XVIII 499.

183040   Nukleol Svazek: 7 Strana: 1340
Nukleol, u, m. N. buňky = druhé jádro uvnitř prvního. Ott IV. 936.

183041   Nukleoproteidy Svazek: 10 Strana: 0215
Nukleoproteidy = třída bílkovin. Ott. XVIII. 499.

183042   Nuknouti Svazek: 2 Strana: 0190
Nuknouti, knul a kl, noukati. Užívá se v češtině jen ve složených: vnoukati atd. — Na Slov. = bádati, pobádati, antreiben, an- stiften, nöthigen. Jg. Host za tuď byl ná- pojem núkaný, až sa opil. Baiz. — se čím = do něčeho se nutiti. Bern.

183043   Nuky Svazek: 2 Strana: 0190
Nuky, ův, m., pl., knedlíčky podlouhlé, z mouky, z vajec a másla. Syrné n. Nuky v polívce, v mléce. Us. Nucken, Käulchen. Us.

183044   Nulla Svazek: 2 Strana: 0190
Nulla, y, f., z lat., nicka, die Nulle. Jg. Nula. Mlč, tys nulla v počtu (jako: páté kolo u vozu). Us. u Zámělí. Msk. Místo nullou vyplniti. x° = x mocnosti nullté nebo nullové. Výraz uvésti v nullu nebo na nullu. Nz. Býti někomu nullou před cifrou (ničím). Us. Sml.

183045   Nulla Svazek: 9 Strana: 0191
Nulla bez nully nejde, tragač bez kolečka nejede. Mus. ol. 1898. 111.

183046   Nullátko Svazek: 9 Strana: 0191
Nullátko, a, n. = kružidlo na rýsování a vytahování velmi malých kroužků. Ott. XV. 290.

183047   Nullität Svazek: 2 Strana: 0190
Nullität, vz Kleska.

183048   Nullitní Svazek: 7 Strana: 1340
Nullitní přísaha či se zmatkem. Vz Wtr. Obr. II. 703.

183049   Nullový Svazek: 6 Strana: 1217
Nullový, Null-. N. bod (u tlakoměru a j.), líz., ZČ. L 18., 405., Stč. Zem. 558., stav vody, Nnllwasserstand, Zpr. arch., rozměr. Jd. Geom. IV. 19. Nulltý. N. číslo = nulla, Šim. 19., dílec, ZČ.; veličina n-ho rozměru. Šim. 40. Vz Nulla. Numerický, numerisch. N. hodnota, ZČ. I. 10., fakulta (číselná), Stč. Alg. 26., pře- vaha, Osv. I. 347., výstřednost'. Stč. Zem. 162.

183050   Nullový Svazek: 10 Strana: 0215
Nullový přístroj elektrochemický. Vot. 170.

183051   Numa Svazek: 2 Strana: 0190
Numa, y, m., dle Despota. Numa Pom- pilius (gt.: Numy Pompili-a), druhý král římský.

183052   Ňuma Svazek: 2 Strana: 0190
Ňuma, y, m., dle Despota, ťuta, hlupák, der Tölpel. To je pravý ň. Us. Zatracená ňuma. Us.

183053   Numanti-a Svazek: 2 Strana: 0191
Numanti-a, e, f., mě. v star. Španělsku. Vz S. N. — Numanťan. — Numantský n. numantijský.

183054   Númělý Svazek: 8 Strana: 0240
Númělý m. neumělý. Gb. H. ml. L 153., 564. (Dor. 82., Pam. 3. 134.).

183055   Numer-us Svazek: 2 Strana: 0191
Numer-us, u, m., počet, blahoměrnosť, v prose a předkem v řečnictví as to, co v poesii rhvthmus jest, tok řeči takový, aby lahodil a tím bezpečněji mysl dojímal. Vz S. N.

183056   Numera Svazek: 8 Strana: 0240
Numera, y, f. = numero. Zábř. Brt. D. II. 284.

183057   Numerace Svazek: 2 Strana: 0191
Numerace, e, f., z lat.. počítání, číslování, nauka o soustavném vypisování a vyslovo- vání čísel. S. N. Die Numeration, Zählung, das Aussprechen der Zahlen.

183058   Numerale Svazek: 2 Strana: 0191
Numerale, e, n. N. (nomen), lat., jméno číselné, číslo, číslovka, das Zahlwort. Vz Číslovka.

183059   Numero Svazek: 2 Strana: 0191
Numero, a, n., it., z lat., číslo, počet, die Zahl, Nummer; rozměr. Sub. n. = pod číslem, unter der Zahl, der Zahl nach.

183060   Numerovati Svazek: 2 Strana: 0191
Numerovati, počítati, zählen; číslicemi znamenati, numeriren, mit Ziffern bezeichnen.

183061   Numidi-a Svazek: 2 Strana: 0191
Numidi-a, e, f., krajina v severní Africe, asi nynější Algírsko. Vz S. N. — Numiďan, a, m. — Numidský n. numidijský.

183062   Numismatický Svazek: 2 Strana: 0191
Numismatický, numismatisch. Rk. N. sbírka. N1.

183063   Numismatika Svazek: 9 Strana: 0192
Numismatika v zemích čes. Vz Zbrt. Bibl. 632. Literaturu o ní vz Jub. Ic. 80. až 86.

183064   Numismatika Svazek: 10 Strana: 0215
Numismatika. Vz Ott. XVIII. 501.

183065   Numismatika, y Svazek: 2 Strana: 0191
Numismatika, y, f., z lat-řec. numisma, mince, penězoznalectví, pěnězověda, véda, která se obírá mincemi hledíc jak k jich technickému a řemeslnému způsobu, tak i k jejich historické podstatě a významnosti. Vz S. N. Numismatik, Münzkunde, Münz- wissenschaft.

183066   Numitor Svazek: 2 Strana: 0191
Numitor, a, m., starší syn Proka, krále albanského v Italii. Vz S. N.

183067   Nummulit Svazek: 6 Strana: 1217
Nummulit, N ty = veliké, penízkové foraminifery; druh nerostů obsahující zka- menělé živočichy v podobě čoček. Rk. Sl., Krč. G. 819., 835., Stč. Zem. 718.

183068   Nummulitové Svazek: 2 Strana: 0191
Nummulitové či eocenové pásmo. Vz Bř. N. 267.

183069   Nummulitový Svazek: 6 Strana: 1217
Nummulitový, Nummuliten-. N. vápenec, Frč., Sl. les., pískovec, Sl. les., útvar, Stč. Zem. 718., Krč. G. 842., pásmo (první, druhé). Krč. 834.

183070   Numulit Svazek: 8 Strana: 0240
Numulit = čočkovitá n. penízkovitá zka- menělina. Mtc. 1895. 319.

183071   Nunati Svazek: 2 Strana: 0191
Nunati, pohrávati, poskakovati, hüpfen, treiben. — kde. Ten se nanunal v hospodě. Jg.

183072   Nunati Svazek: 6 Strana: 1217
Nunati = plakati (v dětské řeči). Ne- nunej pořád. U Kr. Hrad. Kšť. — N. = na kolovrátek hráti. Ib. Kšť. — N. = spinkati. Nunej, nynej, hajej, dadej. U Kostel. n. Orl.

183073   Nuňati Svazek: 6 Strana: 1217
Nuňati = pískati. Vz násl.

183074   Ňuňátko Svazek: 6 Strana: 1217
Ňuňátko, a, n. Z uschlého a opadalého, dírkovaného květu bodlákového dělají si děti na záp. Moravě n.; na takový květ podloží papír a ňuňají (pískají) naň jako na hřebínek. Brt. Dt.

183075   Nunci-us Svazek: 2 Strana: 0191
Nunci-us, a, m., lat., vyslanec, posel, zvl. papežský. Rk. Vz S. N. Nuntius, Gesandter (des Papstes).

183076   Nuňděk Svazek: 6 Strana: 1217
Nuňděk, dka, m. = najdek. Slez. Tč.

183077   Nundiliales Svazek: 9 Strana: 0192
Nundiliales = místy plat učiteli dávaný o trhu. Mus. 1900. 3., Wtr. Part. 234.

183078   Ňuně Svazek: 2 Strana: 0191
Ňuně, ěte, ňuňátko, a, m., děťátko. Us. u Vorlíka.

183079   Nunovati Svazek: 2 Strana: 0191
Nunovati, vtírati se, dringen. Č.

183080   Nunu Svazek: 7 Strana: 1340
Nunu, interj. Us.

183081   Nuňuriti Svazek: 8 Strana: 0240
Nuňuriti. Keď našinec dlhé časy ň-rí doma ako pencel (dřepí). Phľd. 1896. 290.

183082   Nunva Svazek: 2 Strana: 0191
Nunva, y, f. = nunvice.

183083   Nunvář Svazek: 2 Strana: 0191
Nunvář, e, m., kdo klestí, vyřezává svině, hříbata atd., der Schwein-, Sauschneider, Wallacher, Ausschneider der Füllen. D.

183084   Nunvařiti Svazek: 2 Strana: 0191
Nunvařiti, il, en, ení, ein Schwein aus- schneiden, verschneiden. Rk.

183085   Nunvářský Svazek: 2 Strana: 0191
Nunvářský, Schweinschneider-, Walla- cher-. N. živnosť.

183086   Nunvářství Svazek: 2 Strana: 0191
Nunvářství, n., die Schweinschneiderei, Wallacherei.

183087   Nunvice Svazek: 2 Strana: 0191
Nunvice, e, f., řezaný vepř, řezanice, míška, die Geize, Gelte, Mumme, Nonne, verschnit- tene Sau, ein Borg. — N., z střlat. nonna, nunna, monialis, vz Gl. 181., mniška, die Nonne. Dal.

183088   Nunvice Svazek: 6 Strana: 1217
Nunvice, z něm. nunne, nonne, a to z střlat. a řec. nonna = klášterní panna, jeptiška. Bdl. — Hr. ruk. 295., Dal. 45. 27. V MV. pravá glossa. Pa. 21.

183089   Nunvicový. N Svazek: 10 Strana: 0215
Nunvicový. N. sádlo. Rkp lék. Jhr. 34a.

183090   Nunvička Svazek: 10 Strana: 0635
Nunvička, y, f. = jeptiška. Zdrobnělé nunvice.

183091   Nunviti Svazek: 2 Strana: 0191
Nunviti, il, en, eni; nunvovati; vynunviti, vynunvovati = řezati, klestiti vepříky, hří- bata atd., ausschneiden. — koho: vepříka, hřebce.

183092   Nunvování Svazek: 9 Strana: 0192
Nunvování, n. = odstraňování vaječníku ženských zvířat. Ott. XIV. 36. Sr. Miškovati.

183093   Nuoselský Svazek: 9 Strana: 0192
Nuoselský. N. obec. Arch. XVIII. 366.

183094   Nuosl Svazek: 8 Strana: 0240
Nuosl, vz Nusle (3. dod.).

183095   Nuože Svazek: 10 Strana: 0215
Nuože. Krejčířské n. = nůžky, forceps, Scheere. Arch. XX. 481. XV. stol. Zahr. 68.

183096   Nupa, y Svazek: 2 Strana: 0191
Nupa, y, f., petuina, rostl.

183097   Nupaky Svazek: 2 Strana: 0191
Nupaky, dle Dolany, ves u Řičan. PL., Tk. III. 53.

183098   Nupaky Svazek: 6 Strana: 1217
Nupaky, Nupak. Arch. I. 516., Tk. V. 123., Blk. Kfsk. 471., Rk. Sl.

183099   Nur Svazek: 6 Strana: 1217
Nur, u, m. = země, strslov. Šf. Strž. I. 228. Odtud: ponurý.

183100   Ňura Svazek: 6 Strana: 1217
Ňura, y, m. = kdo všude ňourá, der Schnüffler. Brt. D. Cf. Poňura.

183101   Nurák Svazek: 6 Strana: 1218
Nurák, u, m. = nos (že všecko vyňurá). Val. Vck.

183102   Nůrati Svazek: 6 Strana: 1218
Nůrati přeměň v: úúrati.

183103   Ňúrati Svazek: 6 Strana: 1218
Ňúrati = slíditi. Mor. Brt. D. 237.

183104   Nůrati. Nůrá Svazek: 2 Strana: 0191
Nůrati. Nůrá = hledá, co neschoval. Na mor. Zlínsku. Brt.

183105   Ňurček Svazek: 10 Strana: 0215
Ňurček, čku, m. Hra na ňurčka. Slez. Vyhl. II. 244.

183106   Ňurčeti Svazek: 6 Strana: 1218
Ňurčeti, el, ení = wimmern, cf. Ňurkati; pod nosem mluviti, brummen. Kočka, pes, dítě ňurčí. U Místka. Škd.

183107   Nurek Svazek: 2 Strana: 0191
Nurek, rka, m., člověk obojího pohlaví, obojúdec, der Zwitter, Hermaphrodit. Též nadávka. Na Mor. Hý.

183108   Nůrek Svazek: 2 Strana: 0191
Nůrek, rka, m. = morčák, die Taucher- gans, mergus merganser. Palliardi.

183109   Ňurkala Svazek: 6 Strana: 1218
Ňurkala, y, m. = nemluva, bručák. U Místka. Škd.

183110   Ňurkati Svazek: 6 Strana: 1218
Ňurkati = hrochati. Prase ňurká. Mor.

183111   Nürnberger Svazek: 6 Strana: 1218
Nürnberger Jan. 1846. Jg. H. 1 604.

183112   Nurt Svazek: 6 Strana: 1218
Nurt, u, m. = nurta. Světz. 1891. 336.

183113   Nurta Svazek: 2 Strana: 0191
Nurta, y, f., hloub, die Tiefe. Krok.

183114   Nuřík Svazek: 7 Strana: 1340
Nuřík, u, m., fela, plod. Pršp. 31. 41.

183115   Nuřiti se Svazek: 6 Strana: 1218
Nuřiti se = nořiti se. Teraz ti poviem, ako ryba vo vode hrúziť lebo nuriť sä môže. Slov. Hdž. Čít. 174. — N. se = potýkati se. S nimi váleli a se núřili. Šf. Strž. II. 66.

183116   Nůsal Svazek: 9 Strana: 0192
Nůsal m. nosal = nosík. Dšk. Vok. 46.

183117   Nusedlice Svazek: 6 Strana: 1218
Nusedlice z Novosedlice.

183118   Nůsek m Svazek: 2 Strana: 0191
Nůsek m. nosek v čapínůsek. Vz Nos.

183119   Nuselské Svazek: 6 Strana: 1218
Nuselské údolí u Prahy. Tk. IV. 102., II. 168.

183120   Nůsle Svazek: 2 Strana: 0191
Nůsle, gt. Nůslí, f., ves u Prahy, dříve dle Tk. I. 38.: Neosvětely, z toho vznikl později tvar: Neosely, Neosly, Nuosly a ko- nečně Nůsle. Vinnice nad Neosly. Záp. mě. 1448. Vz Tk. I. 618., II. 543., III. 655., Tf. 267. V Nuslích mívají každoročně v úterý po velikonočních svátcích ševci pražští ve- likou slavnosť, která fidlovačka sluje a ku kteréž mnoho lidí chodívá.

183121   Nusle Svazek: 6 Strana: 1218
Nusle. Cf. Neosvětely a Osv. 1886. 914. (Jir.). Tk. IV. 38, 173., V. 152., VI. 166., Blk. Kfsk. 950., Rk. Sl., Mus. 1889. 165., Krok III. 108. V obec. mluvě: Nusle.

183122   Nůsle Svazek: 7 Strana: 1340
Nůsle z Neosv(B)tli, gt. Neosvetl. Flš. v List fil 1893. 115

183123   Nusle Svazek: 8 Strana: 0240
Nusle m. Nusle, pův. Ne-o-svbt-li, mělo tyto tvary: Neosuetl, Neosel, Neosli, Noztu- leh, Nostli, Nosl, Nosly, Nuosl. Cť. Gb. H. ml. L 153., 232., 547. Nůsle, nikoli Nusle. Krok. 1894. 28.

183124   Nusle Svazek: 8 Strana: 0565
Nusle. Mikuláš z Nuosl. Arch. XV. 553.

183125   Nusle Svazek: 9 Strana: 0192
Nusle. Z Nuosl a Psář 1492. Arch. X VIII. 365.

183126   Nůšař, e Svazek: 2 Strana: 0191
Nůšař, e, m., der Korbmacher. Jg.

183127   Nůšařka, y Svazek: 2 Strana: 0191
Nůšařka, y, f., die Korbmacherin. Jg.

183128   Nůšařský Svazek: 2 Strana: 0191
Nůšařský, Korbmacher-.

183129   Nůšařství, n Svazek: 2 Strana: 0191
Nůšařství, n., die Korbmacherei. Jg.

183130   Nůše Svazek: 8 Strana: 0240
Nůše. Nosí živú nošu (o hrbatém). Phľd. XII. 56..

183131   Nůše, e Svazek: 2 Strana: 0191
Nůše, e, f., nůška, na Mor. noša, Brt., od nes (nés-ti). Gb. Hl. 100. N. trávy (vz Nářitek), jablek, vajec atd. N. na trávu. Us. N. na úhrabky, plevy. Us. N. plná písku. Lom. Hokyně vejce, máslo v nůši na zádech k trhu nosí. Us. N. dříví (svazek dříví, jenž by se do nůše vešel). — N. (zastr.), nosidlo ku přenášení člověka, die Senfte. Br.

183132   Nušiti Svazek: 6 Strana: 1218
Nušiti = ňuchati, čenichati. Slov. Cf. Nuch. Nosom nušíme. Hdž. Čít. 214. O člo- veku vravíme, že vonia alebo nuší a o psovi i o všetkých zveroch, že nuchá. Rl. Pr. II. 226. Hmyzom nevidno z vonku žiadnych uší a žiadneho nosa, ale musia predsa dobre n., lebo sotva že niekolko minút mrcina vyhodená postoji, toť už plno múch na nej. lb. 187. — Hdž. Šib. 79.

183133   Nůška Svazek: 2 Strana: 0191
Nůška, y, f., vz Nůše. — N., košíček, Korb, m. V.

183134   Nůšky Svazek: 10 Strana: 0215
Nůšky váhy, do nichž se lejta (kádě) zavěšují, nosí-li se voda. Litom. 63. Sr. předcház. Noška.

183135   Nušl Svazek: 10 Strana: 0215
Nušl Fr. Dr., prof. a spisov.

183136   Nůštěk Svazek: 6 Strana: 1218
Nůštěk = nůžek, gt. pl. slova nůžky. Us. Bž. 51.

183137   Nůštky Svazek: 8 Strana: 0240
Nůštky, t vsuto. Gb. H. ml. I. 396.

183138   Nut Svazek: 2 Strana: 0191
Nut, u, m., nucení, die Nöthigung. Bez musu a nutu. Sš. II. 227. — N., loutka, drážka (žlábek v podlažním prkně). Us. u tesařův.

183139   Nuta Svazek: 6 Strana: 1218
Nuta, y, f. = nota, die Melodie. Laš. Tč. — N. = řeka v zemi lutické vtékající na jihu do Labe. Pal. Dj. 1. 113.

183140   Nuta Svazek: 9 Strana: 0192
Nuta, y, í. = nota. Nimo nuty = neumí zpívati. Slez. Lor. 75.

183141   Nutace Svazek: 2 Strana: 0191
Nutace, e, f., z lat., die Nutation, viklání, chvění (v geogr.). Š. a Ž.

183142   Nutace Svazek: 6 Strana: 1218
Nutace = kolísání osy zemské přitažli- vostí měsíce. N. lunami, solární. ZČ. I. 181 , Stč Zem. 90., 91., Rosc. 44.

183143   Nutace Svazek: 10 Strana: 0215
Nutace lunarní a solarní. Sr. Strh. Mech. 390.

183144   Nutační Svazek: 6 Strana: 1218
Nutační, Nutations-. N. ellipsa, Stč. Zem. 91., výchvěj (v astr.). NA. V. 396.

183145   Nutba Svazek: 6 Strana: 1218
Nutba, y, f. = nut, der Zwang. Rk.

183146   Nutění Svazek: 6 Strana: 1218
Nutění, nutěný = nucení, nucený. Slov. Bern.

183147   Núter Svazek: 6 Strana: 1218
Núter = vnitř. Má oči n. upadlé. Hol. 372.

183148   Nuter Svazek: 8 Strana: 0240
Nuter. Poď n., komm herein. Pastr. L. 109. Cf. Nutro (dod.).

183149   Nuthobel, u Svazek: 2 Strana: 0191
Nuthobel, u, m., šp. m. loutkač, drážkač. Us. u tesařův.

183150   -núti Svazek: 8 Strana: 0240
-núti. Slovesa v -núti mívají v novoč. sla- biku kořennou dlouhou, v jazyce starším krátkou: sládnouti a sladnouti. Gb. H. ml. I. 598.

183151   Nutibor, a Svazek: 6 Strana: 1218
Nutibor, a, m., os. jm. Pal. Rdh. ?23.

183152   Nutíce Svazek: 6 Strana: 1218
Nutíce, dle Budějovice, Nutitz, ves u Heř- manova Městce. Arch. II. 60., Sdl. Hr. I. 149., 189., V. 296.. Rk. Sl.

183153   Nuticí Svazek: 2 Strana: 0191
Nuticí, Zwangs-.

183154   Nutič, nutitel Svazek: 2 Strana: 0191
Nutič, nutitel, e, m., der Zwinger, Nöthiger. Mudr.

183155   Nutička, nutitelka Svazek: 2 Strana: 0191
Nutička, nutitelka, y, f., die Zwingerin, Nöthigerin.

183156   Nutidlo Svazek: 6 Strana: 1218
Nutidlo, a, n. = donucující prostředek. Kzl. 88.

183157   Nutírna, nutkárna Svazek: 2 Strana: 0191
Nutírna, nutkárna, y, f., der Zwinger, die Nothkammer. Us. Jg.

183158   2. Nutiť Svazek: 6 Strana: 1218
2. Nutiť = notiti, anstimmen. N. píseň. Laš. Tč.

183159   Nutitel Svazek: 6 Strana: 1218
Nutitel, e, m. = nutic. Šm.

183160   Nutiti Svazek: 2 Strana: 0191
Nutiti, nuť, nutě (íc), il, cen, cení; nutí- vati, nöthigen, zwingen, zwängen, dringen, auffordern. V. — abs. Potřeba nutí. V. To se nestane, leč bych byl nucen. D. — koho k čemu: k milosti, k oplácení, V., k jídlu, k pití. Nt. Tvá povinnosť tě k tomu nutí. V. — se nač, na koho, k čemu, več. Jg. — se kde, v čem. J. tr. — se do čeho. Do smíchu se nutím. Er. P. 162. — aby. Nutil ho, aby se vrátil. Troj. — Vz Nutkati.

183161   1. Nutiti Svazek: 6 Strana: 1218
1. Nutiti. Bž. 51., Mkl. Etym. 216. — koho, se k čemu. N. se k vřelosti, Šml. I. 14., k úsměvu. Osv. VIII. 31. Nutil ji k pohanským modlám. Pass. Obral si pří- činu, aby se nutil k Táboru (nepřátelství s ním hledal). Sdl. Hr. IV. 228. — co več. N. živly sobě v podruží. KP. III. 209. Jejich teskná píseň v oči slze nutí. Kyt. 1876. 73. Nutí mne to v pláč. Hdk. C. 28. — se čím. Člověk se nutí slevením, aby měl počinek. Dch. — jak. Nutil se co nejvíce, co jen možná, aby . . . Dch. — s inft. Člověk se nutí snášeti, pokud může. Dch. Každú osobu Bohem a pánem vyznávati pravda viery křesťanské nás nutí. Št. Kn. š. 14.

183162   Nutivý Svazek: 6 Strana: 1218
Nutivý, Zwangs-, zwangsweise. Šm.,Loos.

183163   Nutkání Svazek: 2 Strana: 0191
Nutkání, n., das Drängen, Nöthigen. Bez n. nic neučiní. Ros.

183164   Nutkárna Svazek: 6 Strana: 1218
Nutkárna, y, f. = nutírna.

183165   Nutkati koho k čemu kdy Svazek: 6 Strana: 1218
Nutkati koho k čemu kdy. Všicku noc k Nečistému myšlení mě nutkachu. Výb. I.1178. — aby. Každý se sám nutkej, aby ... Št. Kn š. 36. — jak. Žádný bezděčně nemá nutkán býti. Bart. 243.

183166   Nutkati; nutknouti Svazek: 2 Strana: 0191
Nutkati; nutknouti, knul a kl, ut, utí; nutkávati = nutiti, pobízeti, ponoukati, nö- thigen, zwängen. Jg. — koho. Mne n. ne- přestávají. Rvač. Když paní jeho nutkala jej. Št. — koho k čemu (čím): k posluš- nosti. Kom. N. k jídlu. D. Někoho k čemu mocí. Brikc. K dílu. BO. Aby ho k tomu nenutkali. V. — s inft. Proč mne nutkáte pověděti. Sokol. — na koho (naléhati). Buřiči naň tuze nutkali. Plác. — se oč. Když ste nás sami za výklad nežádali, o to se sami tak proti vůli vaší nutkati nechceme. Sl. 174. — aby. Nutkali lid, aby odešel. Br. — se na koho čím, se nač, več, k čemu = nabízeti se, vtírati se, sich drän- gen, eindringen. V. Na Říimany válkou se nutkal. V. Nemá se ve všecky úřady n. V. Lid se v to vždy nutkal, aby z obce úřed- níci voleni byli. V. Sám se k tomu nutká. Ros.

183167   Nutkavosť Svazek: 6 Strana: 1218
Nutkavosť, i, f. = naléhání. N. přátel přivedla mne k tomu. Šf. Strž. I. 4.

183168   Nutkavý Svazek: 2 Strana: 0192
Nutkavý, zwingend, nöthigend. V novém zákoně není přikázání n-výeh. 1522.

183169   Nutknouti Svazek: 2 Strana: 0192
Nutknouti, vz Nutkati.

183170   Nutknutí Svazek: 2 Strana: 0192
Nutknutí, n., pobídnutí, die Nöthigung. Zák. sv. B.

183171   Nutně Svazek: 6 Strana: 1218
Nutně, dringlich, nothwendig. Něco s ně- čím n. souvisí. Osv. I. 171. N. něčeho po- třebovati. Us. Pdl. Matinka mne n. doma potřebuje (lépe: pilně). Brt.

183172   Nutno Svazek: 2 Strana: 0192
Nutno, vz Nutný.

183173   Nutno, nutný Svazek: 10 Strana: 0635
Nutno, nutný často lépe: třeba, potřebný. On je tam potřebný. Nutná potřeba m.: velká, nevyhnutelná potřeba. Tak nutno (třeba) hleděti na historii. Slova nutný a, po- třebný nejsou totožné pochopy. Vz Phľd. XXIV. 811.

183174   Nutnosť Svazek: 2 Strana: 0192
Nutnosť, i, f., nevyhnutelná potřeba, die Nothwendigkeit, Zwangslage. N. nastává, lépe: Nastává nevyhnutelná, neodkladná nebo pilná potřeba. Bs. Nenahlížím n. věci té. Nt. Eine Nothlage ist nicht immer eine Zwangs- lage. Nutnosť není vždy nueenosť. Dch. — Měst. bož., Pal.

183175   Nutnost Svazek: 6 Strana: 1218
Nutnost' přirozená, účelná, z nucení, Hlv. 255., mravní, fysická. Stárek. Mrav. 26. Viděl toho n., aby . . . Dch.

183176   Nutnosť Svazek: 8 Strana: 0240
Nutnosť. N. ruší sľuby i zákony. Phľd. XII. 673. Neb nad člověkem n. zvítězí. Vrch. Rol. XLIII. 35.

183177   Nutnosť Svazek: 9 Strana: 0192
Nutnosť. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 215., XII. 10.

183178   Nutnosť Svazek: 10 Strana: 0215
Nutnosť dobře učí. Jrsk. V. 142. N. tvrdší než naše tělo. Zr. Strat. 253.

183179   Nutný Svazek: 2 Strana: 0192
Nutný; nuten, tna, tno; nutně; nevy- hnutelně potrebný, nothwendig, dringlich, pressant. Losům nutným se upírati ne- chtěl. Mus. Takovou prozřetelnosť ukládá Rekům nutná potřeba. Johanit. Že přihází se všecko z nutné potřeby. Měst. bož. Nutná záležitosť, lépe: pilná, neodkladná; nutná po- třeba, lépe; nevyhnutelná, silná (Km.), 8b., Š. a Ž., nuzná, V. — Nutno; slova toho užívá se velmi často i tam, kde nevyhnu- telnou potřebu označiti není, za slova: třeba, potřebí, dlužno atd. Za: ,Nutno něco učiniti' velmi často postačí: třeba, potřebí něco uči- niti, aby se něco učinilo. Báťo, třeba mi s tobú mluviti co s' tajného. Dal. 109. — >S tím se shodují Sb., Š. a Ž.

183180   Nutný Svazek: 7 Strana: 1340
Nutný, novotvar, starý: nuzný. Vz Brt. Ruk. 35.

183181   Nutný. N Svazek: 6 Strana: 1218
Nutný. N. pojem, jehož opak nemožný. Exc. N. (apodiktický) soud. Dk. N. obrana, Dch., příčina. Psp. — Nutno jest, cf. také Br. S. 179. VI.

183182   Nútora Svazek: 6 Strana: 1218
Nútora, y, f. Slov. Ucho má chrustadlo, perinku u n-ru.

183183   Nutorný Svazek: 6 Strana: 1218
Nutorný, innerlich. Slov. Loos.

183184   Nutoskop Svazek: 6 Strana: 1218
Nutoskop, u, m. N. Zengrův. ZČ. I. 181.

183185   Nutovačka Svazek: 6 Strana: 1218
Nutovačka, y, f., druh pily. Politik 1883. Č. 72. 11.

183186   Nutr Svazek: 6 Strana: 1218
Nutr, a, m. = samec o jednom varleti. U Uher. Hrad. Tč. — N. = bezdětek. Ib. Tč.

183187   Ňútrák Svazek: 10 Strana: 0635
Ňútrák, a, m. = muž, který se nemá k ženským. Brt. Slov.

183188   Ňútrica Svazek: 10 Strana: 0635
Ňútrica, e, f. = ženská, která se nemá k mužským. Brt. Slov. 238.

183189   Nutro Svazek: 6 Strana: 1218
Nutro = vnitř. Vyjdzě z ňutri na javo. U Uher. Hrad. Brt. D. 237. — Slov. Loos.

183190   Nútroby Svazek: 6 Strana: 1218
Nútroby, pl. = vnitro, útroby. Slov.

183191   Nutrol Svazek: 8 Strana: 0565
Nutrol, u, m., doporučená zaživatina. Nár. list. 1896. v insert.

183192   Nův, gt Svazek: 6 Strana: 1218
Nův, gt. novu, m. = nový měsíc. Laš. Tč.

183193   Nuveď Svazek: 6 Strana: 1218
Nuveď = no vždyť. Slov. Phľd. VI. 257.

183194   Nuveský Svazek: 8 Strana: 0240
Nuveský = novoveský. Tišn. Brt, D. II. 187.

183195   Nux Svazek: 6 Strana: 1218
Nux vomica (vraní oko). Vz Slov. zdrav.

183196   Nuza Svazek: 6 Strana: 1218
Nuza, e, f. = nouze. Laš. Tč.

183197   Nůza Svazek: 7 Strana: 1340
Nůza je, když už pracuje někdo k smrti. U Bzence. Us. Brt.

183198   Nuzácký Svazek: 2 Strana: 0192
Nuzácký, elend, armselig. Us.

183199   Nuzáctví Svazek: 2 Strana: 0192
Nuzáctví, n., das Elend, die Armseligkeit. Rk.

183200   Nuzáček Svazek: 6 Strana: 1218
Nuzáček, čka, m., vz Nuzák. Us.

183201   Nuzačiti se Svazek: 6 Strana: 1218
Nuzačiti se = nuzně žíti. Us. Brt., Šd.

183202   Nuzák Svazek: 2 Strana: 0192
Nuzák, a, m., nuzník, chudák, ein blut- armer Mensch. Jg. Jaký nářek ten n. vede. Sych.

183203   Nuzák Svazek: 6 Strana: 1218
Nuzák. Lenoši bývají hotoví n-ci. Sb. uč.

183204   Nuzar Svazek: 6 Strana: 1218
Nuzar, a, m., qualea, die Qualee, rostl. N. růžový, q. rosea, modrý, q. caerulea. Vz Rstp. 537. — N, a, m. = nuzař.

183205   Nuzař Svazek: 2 Strana: 0192
Nuzař, e, m. = nuzák. D.

183206   Nuzař Svazek: 9 Strana: 0192
Nuzař. Sr. předcház. Lašút.

183207   Nuzařiti se někde Svazek: 10 Strana: 0215
Nuzařiti se někde. Tbz. V. 1. 420.

183208   Nuzba Svazek: 7 Strana: 1340
Nuzba, y, f., anxia Pršp. 51. 95. Rj.: mrzba.

183209   Nuzdly Svazek: 6 Strana: 1218
Nuzdly, Nuzbly, dle Dolany, Nusbell, ves u Tábora. Blk. Kfsk. 849., Rk. Sl.

183210   Núze Svazek: 2 Strana: 0192
Núze, vz Nouze. — N. nenie sestra ani bratr. Prov., Mus. — Kat. G95., BO.

183211   Núze Svazek: 10 Strana: 0215
Núze, vz Nouze.

183212   Nuzení Svazek: 2 Strana: 0192
Nuzení, n , vz Nuziti. Bez bolesti a n. Boč. ex.

183213   Nuzení Svazek: 7 Strana: 1340
Nuzení, n., circiatus. Veleš.

183214   Nuzenina Svazek: 2 Strana: 0192
Nuzenina, y, f., necessitudo. Kom.

183215   Nuzerov Svazek: 2 Strana: 0192
Nuzerov, a, m., ves v Sušicku. Tf. 288.

183216   Nuzerov Svazek: 6 Strana: 1218
Nuzerov, Nuserau. Blk. Kfsk. 1217., Rk. Sl.

183217   Nuzeti Svazek: 2 Strana: 0192
Nuzeti, 3. os. pl. ejí, el, ení; znuzeti, nuzívati = nuzným býti počínám, arm,noth- diirftig werden. V. Kdož dává chudému, ne- budeť nuzeti. Ben. V. Lépeji jest umříti, nežli n. Smrž. —čím. Lidé hladem nuziechu. Pass. 3G5.

183218   Nuzeti Svazek: 6 Strana: 1218
Nuzeti. List. fil. 1884. 3 24.

183219   Nuzice Svazek: 2 Strana: 0192
Nuzice, ves v Milevsku. Tk. I. 3G1. Vz Nuzovice.

183220   Nuzice Svazek: 6 Strana: 1218
Nuzice, dle Budějovice, Nusitz, ves u Be- chyně. Rk. Sl.

183221   Nuzič, e Svazek: 2 Strana: 0192
Nuzič, e, m. Z ruky nuziče. Ž. k. 77. 42. Č. Vz Nuzitel.

183222   Nuzidelka Svazek: 6 Strana: 1218
Nuzidelka, y, f., v hutn., die Noth- kapelle. Šm.

183223   Nuzín Svazek: 6 Strana: 1218
Nuzín, Nusino, ves u Volyně. Rk. Sl.

183224   Nuzín, a Svazek: 2 Strana: 0192
Nuzín, a, m., ves u Vimberka. Tk. III. 50., PL.

183225   Nuzina Svazek: 2 Strana: 0192
Nuzina, y, f. = nouze, die Armseligkeit, Noth. Jg.

183226   Nuzitel Svazek: 2 Strana: 0192
Nuzitel, e, m., kdo nuzí jiného, Bedrücker, m. Br.

183227   Nuziťel Svazek: 6 Strana: 1218
Nuziťel. Hus III. 194.

183228   Nuzitel Svazek: 10 Strana: 0215
Nuzitel, e, m. N. neb násilník sirotkóv a vdov. Hus. (Uč. spol 1902. V. 7. ).

183229   Nuzitelka Svazek: 2 Strana: 0192
Nuzitelka, y, nuzitelkyně, ě, f., die Be- drückerin. Jg.

183230   Nuziti Svazek: 2 Strana: 0192
Nuziti, nuz, il, en, ení; znuziti, nuzívati = nuzným činiti, trápiti, hubiti, arm, dürftig machen, plagen; nutiti, nöthigen, drängen. — abs. Svornosť tuží, sváry nuzí. C. 112. — koho, co. Nuzíš robotně své tělo. St. skl. Nuzí stranu chudší. Hus. Pravda ve všem je nuzí. St. Nuziechu nás Egyptští (affligere). BO. Nuziechu město ot země i ot moře (ve- xabant). BO. — co na kom. Či jsem ten byl, na němž ktožby své pokorné nuzil prosby (nadarmo užíval). Mus. II. c. 9G. — koho pro co. Poznali, že ho pro veliké milování tuhy nuzic (nuzí). Leg. koho k čemu (nutiti). Rkp. Kron. Trub. —koho čím. Boč. N. koho mečem, hladem. Št. — co z čeho. Sami z své dobré vóle nuzie svá těla. Št. — se kde při čem. Venkovští pak lidé s ženami a dítkami, jsouce chleba žádostivi, po lesích a horách bídně při hladu se nuzí. 1639. Nách. 198.

183231   Nuziti Svazek: 6 Strana: 1218
Nuziti = trápiti. Sv. ruk. K. 1. 33. — koho. Št. Kn. š. 24. N. lid. Ib. 153. Učedl- níci tito n-li Krista, aby s nimi ostal; Chu- doba ho mizí. Hus II. 142., III. 109. Ne- budeš n. jeho jako lichevník. BO. Sámť sv. Pavel jest nuzil své tělesenství. Št. Kn. š. 260. — proč. Pro všetečnú pýchu je nuzí. Hus I. 84. Jedny nuzie pro jich hriechy; Počal jeho přieliš n. pro ten dluh. Št. Kn. š. 152., 58. — k čemu. Sš. Bs. 184. Páni své lidi n-li k tomu, aby . . . Let. 175. Ktož kolivěk nuzie lidi k takým daróm. Št. Kn. š. 160. — čím. Král je nuzieše dielem svých měst, gravare; Potom je robotů litnú nu- ziechu u bolesti. BO. Dotud jich zmek ne tak nuzí zlá žádostí. Št. Kn. š. 3.

183232   Nuziti koho Svazek: 10 Strana: 0215
Nuziti koho: své lidi = utiskovati. Hus. (UČ. spol. 1902. V. 7. )

183233   Nuzkosť Svazek: 6 Strana: 1219
Nuzkosť, i, f., die Plage? Když tu jsú, činiem jim n., aby odtad byrzo vyšli. Pass. mus. 41tí. (List. til. 1886. 233., dole).

183234   Nuzna Svazek: 6 Strana: 1219
Nuzna, y, f., instans necessitas. 15. stol.

183235   Nuzně Svazek: 2 Strana: 0192
Nuzně = přinuceně, gedrungen; 2. bídně, nothdürftig, arm, elend, jämmerlich. V. N. se oháněti. D. — Kat. 3022.

183236   Nuzně Svazek: 6 Strana: 1219
Nuzně ošacený. Us. Druzí za nozě, za rucě n. vysiechu na sucě. Výb. II. 11. Duši pečlivým myšlením n. sužoval. Wtr. exc.

183237   Nuzněti Svazek: 6 Strana: 1219
Nuzněti, ěl, ění = nuzným býti, darben. Dch.

183238   Nuznice Svazek: 6 Strana: 1219
Nuznice, e, f., die Elende. Šm.

183239   Nuzník Svazek: 2 Strana: 0192
Nuzník, a, m., bídník, chuďas, ein dürf- tiger Mensch. Nebylo n-ka mezi nimi. Sš. Sk. 53. Mnoho řemesel uměti jest n-kem býti. Reš. Z hloupa hrdí a honosní n-ci tak činí. Reš. — N., špatný řemeslník. 1551. — N., nuzitel. Jg.

183240   Nuzník Svazek: 6 Strana: 1219
Nuzník. Nuzníku nuzný, řekla, mámť já, kto by mě bil. NB. Tč. 214. Dali ste ma, dali za toho nudzníka, čo mi on do roka nekúpi ručníka. Obr. Ps. (Bohatá žena) uši mu natírá (vyčítá mu), že n-kem byl, že jí a pije na její měšec. Výb. II. 1652. A tak jsú n ci. Hus III. 196. Sedlák dlužník velký n. Us. Tč. — N. Dybys byl svým n-kem, dybys byla svú nuznicú = svým pánem (svou paní), který se musí starati, nuzovati. Zlínsky. Brt. D. 237.

183241   Nuzník Svazek: 8 Strana: 0240
Nuzník. Vyjebený n-ku! Arch. XIII. 411. Kdo je letos Stuchlíkem, bude na rok nuzní- kem. NZ. V. 543.

183242   Nuzník Svazek: 10 Strana: 0215
Nuzník, a, m. = nuzitel (kdo jiné nuzí). Hus. (Uč. spol. 1902. V. 9. ).

183243   Nuzniti se Svazek: 10 Strana: 0215
Nuzniti se = nuziti se. Sá. IV. 22.

183244   Nuznosť Svazek: 2 Strana: 0192
Nuznosť, i, f., nutnost. V. — .N, potreb- nosť, chudosť, bídnosť, nuzina, die Dürftig- keit, Armseligkeit, Noth. Us. — Jg.

183245   Nuzný Svazek: 2 Strana: 0192
Nuzný; mizen, zna, o, nevyhnutelný, nu- tící, nutný, dringend, nothwendig. Bart. Bliž- ního v nuzné potřebě nenechávejme vězeti. Reš. Svědkové, kteří by náhodou k nemoc- nému přišli, v nuzné toliko potřebě (im Noth- fall) také kšaft vysvědčiti mohou. Kol. 5(5. N. potřeba, v největší nuzné potřebě. V. N. potřeba práva lomí. Prov., Jg. — N., po- třebný, chudý, bídný, dürftig, nothdürftig, bedürftig, arm, elend, jämmerlich, kümmer- lich. V. N. stav. D. Péče o nuzné. Us. Nuzným podávej. Kom. A nezavřeš ruky své před nuzným bratrem svým. Br. Prodávají spra- vedlivého za peníze a nuzného (nevinně tr- pícího) za pár střevíců. Amos. 2. G. N-nému i kousek za celý krajíc. Pk. N. život vésti.— od čeho. Člověk ode všeho n. V. — Stran přísloví a pořekadel vz: Apoštolský, Děravý, Fara, Fatka, Groš, Chlup, Chudoba, Chudý, Kapsa, Kněz, Košťál, Koza, Kytle, Mlátiti z čeho, Mošna, Nemanice, Peníze, Placka, Posvícení, Prázdný, Rak, Sebe, Sedlo, Smrť, Síti, Žába. — N., trápící, quälend. A když byl nad nuzným uhlím stažen a oheň ve všecky údy žieše (Vavřinec). Boč exc.

183246   Nuzný Svazek: 6 Strana: 1219
Nuzný = nutný. Jakž toho důležitá a n. potřeba byla, diktatoRa z sebe volili. Polit. hist. 18. (1584.). Z n. potřeby: Byť i n. věc b)la. Výb. II. 1404. N. Náklad. Vz Potřebný. — N. = bídný atd. Nuzná núze. Arch VIII. 453. N. stav, die Nothlage. Dch. Duchovně jsa nuzen, potřeben neb nemocen má míle přijieti. Hus I. 145. — čím: Roz- ličnými trudy. Bož. umuč. v. 28. — v čem. Byli nuzní v chudobě. Krnd. 137. — N. = nehybný, líný. Nebuď na každý kRok tak n-ný. U Star Jičína. Vhl. — N., vymyšl. jm. Navštívil ho p. Nuzný (= nouze). Us. Dch.

183247   Nuzný Svazek: 8 Strana: 0240
Nuzný. Nuzní se vypovídají z Chudenic přes Darov do Netřeb. NZ. III. 228. A jeho vojsko počne býti nuzno (míti nouzi). Alx. Nách. k. XIV. — Mluvíš stydce bez nuzné potřeby. Bl. Gr. 223. — N. = hubený, bídný. N. tele. Kat. z Žer. I. 19.

183248   Nuzný Svazek: 10 Strana: 0215
Nuzný = vynucený. N. slib. Baw. E. v. 1528.

183249   Nuzosť Svazek: 2 Strana: 0192
Nuzosť, lépe: nuznosť. Jg.

183250   Nuzota Svazek: 2 Strana: 0192
Nuzota, y, f. = nuznosť. — N., nuzný lid. Lpř.

183251   Nuzotina Svazek: 10 Strana: 0215
Nuzotina, y. f. = bídná chatrč. Jlnk. Jas. I. 9

183252   Nuzoucí Svazek: 9 Strana: 0192
Nuzoucí. Přišel na mizinu n Br. Hod. 9.

183253   Nuzov Svazek: 2 Strana: 0192
Nuzov, a, m., vz Nemanice. — N., ves u Písku. PL.

183254   Nuzov Svazek: 6 Strana: 1219
Nuzov, Nuzow. Sdl. Hr. IV. 318, Rk. Sl. — N. = rybník a louka u Dubné v Bu- dějovicku BPr.

183255   Nuzovati Svazek: 2 Strana: 0192
Nuzovati = nuziti, soužiti, elend machen, plagen. — koho. Aqu. — se s čím: s ná- kladem. Kateř. Žer. — se, bídu trpěti, Noth leiden. Us.

183256   Nuzovati se oč Svazek: 8 Strana: 0240
Nuzovati se oč. 1520. Kutn. šk. 2.

183257   Nuzovice, Nuzice Svazek: 2 Strana: 0192
Nuzovice, Nuzice, dle Budějovice, jméno smyšlené. Do Nuzovic a Chudobic táhnouti. Č. Do Nuzic se dostati. Reš.

183258   Nuzovina Svazek: 9 Strana: 0454
Nuzovina, y, f. = nuzáctví. Tbz. IV. 1. 167.

183259   Nuž Svazek: 2 Strana: 0192
Nuž, vz Nu.

183260   Nůž Svazek: 2 Strana: 0192
Nůž, (dříve: nóž), gt. nože, nožík, u, nožíček, čku, m. Nůž, nože, krátí ů, vz Ů. N., náčiní ostřím, břitem opatřené, které tlakem jakýms jako klín do pevných těles vnikajíc dílky jejich od sebe odděluje. Vz více v S. N. Das Messer, Messerchen. N. má čepel (čepelku) a dřevěnou uebo kostěnou střenku. Pt. Části nože: želízko (čepel) a střenka (držadlo, rukověť); u želízka je: hřbet a ostří, špička. Š. a Ž. Vz S. N. N.: zavírák, kudla, holicí n., řezák, das Bart- messer; n. na knoty, Dochtmesser; obou- ruční, obětní, Opferm., obřezávací ruční (u jir- cháře), Beschneide-, odřezávací, Abstechm. poboční, Seiten-, podřezávací, Zeidel-, rou- bovací, (štěpovací, vroubovací), Propf-, řez- nický, Schlacht-, stolní, Tisch-, strouhací (škrabací), Schabeisen, n. špalíčkový u ševců, das Leonerm., vosní (u kartáčníka), Schneide-, vydlabací, Aushohl-, vyřezávací, Ausschneide-, Jg., obřezávací, špičatý, ostrý, tupý, bez střenek, zavírací, Šp., desertní (Dessertmesser). Ní. Tupý n. se brousí (břití) brouskem, na brousku. Pt. N. dobře béře (řezá). Sp. N. dvojatý Breiského a Mathieuův (k pracem mikroskopickým). Vz Nástroj. N. na pištěl Savignyův kusý v držadle (k operaci na konečníku, vz Nástroj; n. kýlový Cooperův k zavíráni, vz Nástroj ranlékařský; na kýly Grimaudův, n. na kýly v držadle pevném Seilerův, Pottův, vz Nástroje k operaci kýly; n. na kámen, ukrytý dle frére Cosme, n. ukrytý k řezu oboustrannému Dupuytrenův, vz Nástroje k operacím kamene; n. s plátkem k rituelní obřízce židů, vz Nástroje k operaci na pyji; na chruplavky, na mozek, na nervy, vz Nástroje k pitvě; n. s čočkou, vz Nástroje trepanační; k přeřezávání šlachy Achillovy; n. vypouklý n. špičatý, kusý, se škrabadlem na kosti, vz Nástroje resekční; n. na sřezá- vání kopyt, ohnutý na hloubení kopyt, vz Nástroje pro dobytčí lékaře a Nožík; n. na polypy; n. na seškrabování mechu, pro sbě- ratele bylin, na chřest, na odřezávání plástu (n. podřezávací, rovný, ohnutý), vz Nožík, Nástroje zahradnické ; na péra (s jedním a více želízky), kapesní, myslivecký s perem (řezák), párací pro paní, na vyřezávání kuřích ok, na ovoce (zavírák), na doutníky, na stůl s vidličkami, na pochoutky, na rozřezávání jídel, kuchyňský, na krájení šunky, na máslo, loupací, karbovací, na nudle, na cukr pro cukráře, na krájení chleba k čaji, řeznický, sedlářský a řemenářský, kožišnický, zlatni- cký, na papír, kloboučnický, na kosení kůže pro knihaře, knihařský (k šroubování), na piškoty, na ústřice, na žampaňské, na řízky, ostřicí pro rukavičkáře; veliký amputační (prostředni, malý, veliký); n. velký (malý) dvoj břitký; n. mezikostní; n. na články prstův; n. vypouklý n. špičatý, vz Nástroje amputační. Cn. Vz Nůžky. N. stolový, za- hradnický (žabka), očkovací, šroubovací, na péra (nožík, nožíček, perořízek), břitva, ži- žlák (sprostý a tupý), ševcovský (knejp), knihařský (obřezák), na slámu (kosa řezací, kosíř). Š. a Ž. (Walter). Želízko padá u za- víráku do lůžka nebo do pošvy. Š. a Ž. U nože bývá: ocílka, vývrtka, šparátko, ště- páček n? pera. S. a Ž. Nože a vidličky stolní; n. s rukovětí z jelení kosti, trojřízný. Kh. N. k vykládání. Šm. Se špic nože (eine Messerspitze voll). D. Ostrý jako nůž. D. Rána, bodnutí nožem. D. Nožem někoho zbodati. V. Nožem krájeti, řezati, píchati, Us.; jídla nožem bráti. Kom. Na nože bráti. Zlob. Křičí, jakoby ho na nože brali. Což tě na nože berou (že tak křičíš)? Jg. Jest mu, jakoby ho na nože bral; Nůž, kterým se pořád krájí, nezrzaví. Pk. Ten nůž jest ostrý, že by po něm mohl do Nedošína (vesnice u Litomyšle) choditi. Us u Litom. Bda. N. někomu k hrdlu přiložiti. D. Vlastním nožem se pořezal (Původ neštěstí). Vz Ne- štěstí. Č. Broušený nůž lépe řeže. Č., Sbr. Odhodil si nůž (úřad, dobrodějce ztratil). Vz Úřad, Dobrodějce. Č.

183261   Nuž Svazek: 6 Strana: 1219
Nuž když chceš, znamenaj . . . Hus I. 362. Cf. Mkl. Etym. 218.

183262   Nůž Svazek: 6 Strana: 1219
Nůž. Cf. Mkl. aL. 277., Sdl. Hr. II. 167., List. fil. 1884. 330., Mkl. Etym. 217. Ta čásť nože, která v držadle jest, slove udice. Šp. N. ohnutý k odstranění jazyku. N. dif- fusní, na čištění řepy, Wh., obřezávací, Be- schneide-, Šp., Resekční, na okostici, srpový, kopíčkový. Rgl. exc. Nože na řepu. KP. V. 55. Lékařské nože vz ještě ve Wld. (dle Rejstříku). N. ostRý jako jed. Us. Dch. Jsou spolu na nože. Us. Všk. Od noža bolí koža (říkají dětem, chápou-li se nože). Brt. Dt. 27. Škoda toho telete, že přijde na n. (že se pRodá řezníku). Us. Fch. Spadne-li n. a zabodne-li se do podlahy, přijdou brzy hosti. Us. — Nože, pl. = náčiní na krou- hání zelí, das Krautmesser, obyč. šest nožů složených a nad nimi truhlík se zelím, kte- rým se pohybuje, zelí se řeže a padá dolů. Tč. — Nože = druh hrušek dlouhých. Na Planicku. BPr.

183263   Nůž Svazek: 7 Strana: 1340
Nůž. Kdo nožem o stůl drnká, přivolává do domu bídu. Cf. Klíč. Us. Brt.

183264   Nůž Svazek: 8 Strana: 0240
Nůž. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 83. Nôž sa k chlebu najde. Phľd. 1894. 197. Nuž se už,najde, jenom když je chléb. Čes. 1. V. 232. Co na nôž, to za groš (= pokrm stojí peníze). Phľd. 1892. 591. Prodal chleba a koupil nůž (špatně si věc rozmyslil). Šml.. VII. 215.

183265   Nůž Svazek: 9 Strana: 0192
Nůž. Bez noža jak bez ruky. Mus. ol. 1898. 111. Byl muž jako na dvě strany nůž. Ŕezn. Sp. 164. Nikdy nenechám nože zby- tečně ležet, aby dušička, letíc světnicí, na něm se ne pořezala. Sá. Kant. 29. Když leží n. ostřím hore, stane se neštěstí (čarodějnice čarují). Seb. 225. Pořekadla atd. vz v Zát. Př. 339a.

183266   Nůž Svazek: 10 Strana: 0215
Nůž. Výroba nožů. Vz Ott. XVIII. 493. Nechaj noža, bolí koža (řízne-li se jím kdo). Čes. 1. XII. 188.

183267   Nůžal Svazek: 9 Strana: 0192
Nůžal, u, m. = nožík. Dšk Vok. 46.

183268   Nužálek Svazek: 10 Strana: 0215
Nužálek, lku, m., zdrobn. nůžal. Dšk. Km. 31.

183269   Nužbely Svazek: 6 Strana: 1219
Nužbely. Sdl. Hr. IV. 372. Nůže. nůžky, vz Sdl. Hr. II. 166. N. pá- kové, Hebel-, drátové (drátěnky, Draht-), ruční, Hand-, špalkové, Stock-, americké, přímoběžné, Parallel-, kružní, Kreis-, stře- dové. Centrum- (u zámečn.). Vz Včř. Z. II. 331. N. na řemeny, Wld., na stříhání plechu. Zpr. arch. XII. 2. 28. Pošle-li milý milé nůžky darem, znamená to konec lásky (pře- střižení). Us. Vck. — N. v tělocv. lépe: stříž skrčmo, přednožmo, zánožmo, odbočmo. Rgl. exc.

183270   Nuže Svazek: 2 Strana: 0193
Nuže, vz Nu.

183271   Nůže Svazek: 10 Strana: 0215
Nůže, e, f. Svěřil mu nůži, dal ji vybrou- siti. 1606. Jindř. Hrad Wtr.

183272   Nůže, nože Svazek: 2 Strana: 0193
Nůže, nože, gt. noží; nůžky, gt. nůžek, nůžtičky, ček, pl., f., nožice, nožíky. N. jsou dva nože těsně vedlé sebe a proti sobě působící. Vz S. N. Die Schere. N. krejčov- ské, V., stříhací, bradýřské, utěrací (utěradlo svíčky, Licht-), klestící, Stutz-, postřihačské, Tuchsch., na papír, Papier-, Jg., ploskaté, špičaté, Kh., kružné (Kreisschere), Dch., na knoty. Čásť, kterou stříháme, nazýváme: ústí; držadlo nebo rukovět nůžek; klestící n. (u zahradníkův). Š. a Ž. (Walter). N. na vyšívání, na plátno, babičské, na přistřiho- vání (pro křejčí), na nehty, na přistřihování knotů, na vousy, na stříhání vlasův, ruka- vičkářské ; na šňůru pupeční obyčejné, vz Nástroje porodnické; n. na kosti, vz Nástroje amputační; n. střevní Dupuytrenovy, vz Ná- stroje k operaci kýly; na polypy materní- kové, vz Nástroje na polypy ; n. rovné, křivé, na střeva, na kosti, vz Nástroje k pitvě; k sejmutí obvazku škrobového nebo sádro- vého Seuterovy; k podřezávání jazyku, vz Nástroje k operacím v ústech; jemné rovné, křivé, vz Nástroje k pracem mikroskopickým; n. oční rovné, n. oční křivé, n. oční kole- naté Richterovy ; n. křivé Davielovy, vz Ná- stroje k operacím očním; n. rovné, naklo- něné Cooperovy, kolenaté Richterovy, vz Nástroje ranlékařskč; křivé, skřipcové, rovné, ohnuté, do kolena ohnuté, na temence (fon- tanelly), ovčí nebo obyčejné, ovčí ohnuté, k stříhání kopyt, vz Nástroje pro dobytčí lékaře. Cn. N. na ustřihování, přistřihování rostlin (Heckenstutzschere), na větve, na růže, na květiny, vinné révy, postřihování živých plotův (s perem na postavení šroubu nebo bez něho, na trhání hroznův, na stromy (ruční), na trávu. Vz Nástroje zahradnické. Cn. N-ky k vytahování zlomeného nebozezu zemského. Vz KP. III. 52. — N., kozlík, pod- stavek pod nůž, der Messerleger. Dch.

183273   Nužil Svazek: 7 Strana: 1340
Nužil, a, m m.: neužil, zastr. J. Král.

183274   Núžil Svazek: 8 Strana: 0240
Núžil m. neužil. Gb. H. ml. L 565. (AlxB. 8. 43. a j.).

183275   Núžil Svazek: 10 Strana: 0215
Núžil, z neužil. Alx. Vz ne- (zde).

183276   Nůžka Svazek: 9 Strana: 0192
Nůžka. Kozí nůžka ? napínání kuše a sa- mostřílu. Sdl. Hr. IV. 76.

183277   Nůžka, m Svazek: 2 Strana: 0193
Nůžka, m. nožka. Jg. — N. stračí, vz Nožka, rostl. D. — N., husí, alchemilla vulg., der Frauenmantel, rostl. — N., holubí, geranium rotundifolium, der Taubenfuss. D. — N., kozí, convolvulus pes caprae, der Ziegenfuss. — N.,. kuří, das Burzelkraut. — N., ptačí, ornithopus, der Vogelfuss. — N., vlčí, lycopus, der Wolfsfuss. D. — Jg.

183278   Nůžkovitý Svazek: 10 Strana: 0215
Nůžkovitý, scheerenförmig. N. čelisf mra- venců. Stan. II. 236

183279   Nůžkovnice Svazek: 6 Strana: 1219
Nůžkovnice, e, f., die Scherbank auf den Blechhämmern. Šm.

183280   Nůžky Svazek: 2 Strana: 0193
Nůžky, vz Nůže.

183281   Nůžky Svazek: 8 Strana: 0240
Nůžky od nůž, gt. nužtěk. Us. Dělat nůžky (hra). Vz NZ. III. 25. — N., pták, vz Vidlák (3. dod.).

183282   Nůžky Svazek: 9 Strana: 0192
Nůžky cirkularní, klempířské, kružní, krycí, oválové, pákové, přímobežné, stolní n. tabulové, špalkové, zámečnické atd. Vz KP. VH. 345., Ott. XIV. 345. Pracuje více nůžkami než pérem (vystřihuje cizí zprávy, podává více látky sebrané než své). Nár. sbor. III. 130.

183283   Nůžky Svazek: 10 Strana: 0215
Nůžky krejčovské, na ovce, na křoví, na stromy, na plech, na vlasy, válcové, ruční, drátové, kružní atd. Vz Ott. XVIII. 510. Výroba nůžek. Vz Ib. 494.

183284   Nužovský Svazek: 6 Strana: 1219
Nužovský dvůr v Litomř. Blk. Kfsk. 1116.

183285   Nůžtičky Svazek: 2 Strana: 0193
Nůžtičky, pl., f., das Scherchen. Vz Nůže.

183286   Nužto Svazek: 6 Strana: 1219
Nužto, quoniam. Vstaň s námi, n. je ve- čieR, quoniam advesperascit. Ev. víd. 40.

183287   Nužto Svazek: 10 Strana: 0215
Nužto v VI. 1219. Tam, Vtaň´ oprav v: Ostaň.

183288   Nv Svazek: 6 Strana: 1219
Nv přechází v ng List. fil. II. 265.

183289   Nvaž Svazek: 8 Strana: 0240
Nvaž, e, m. = nôž, nůž. U Vel. Revúce. Phľd. 1893. 554. Cf. Nuaž (3. dod.).

183290   Ny Svazek: 2 Strana: 0193
Ny = ony, jene. St. skl. Na 'ny = na ony voje. Výb. I. 1118., 1. — Ny, akkus. pl. pronom. my, nyní: nás. Pomni na ny. Ps. ms. Hospodin, jenž ny stvořil. St. — Ny my, wir. Učinil nás a ne ny nás. Z. k. 99. 3. Č. — -ný, přípona jmen přídavných; nyní ji na mnoze přípona -ní vytlačila. Vz -ní. — -ný, ?n?, řec. -ivo?, lat. -inus, skr. -in nebo -ina, lit. -inis. Poslední samohláska před touto příponou odpadá: síla, — silný, chvála — chvalný, krása — krásný, vz N. Schl. Před -ný dlouhé kmenové samohlásky se krátívají: hájiti — hajný, jádro — jadrný, sláva — slavný, spása — spasný, píle — pilný, vůle — volný, práce — pracný, smích — směšný, chléb — chlebný, víra — věrný, hrůza — hrozný, síla — silný, sůl — solný, tráva — travný, pýcha — pyšný, vláha — vlažný, sýr — syrný, Pk.; ale někdy ne: krása — krásný. Souhlásky pak mění se jako před -ní (vz -ní): h v ž, ch v š, k v č, c někdy v c : vláha — vlažný, strach — strašný, skok — skočný, konec — konečný, ale : moc — mocný, ovocný. Us. Má-li jméno na konci několik souhlásek, vkládá se mezi ně e: hanba — ha- nebný, jahla — jahelný, vápno — vápenný, prkno — prkenný. T. Také el, tel se vkládá. Vz -edlný, -telný. Mkl. B. 115. Přípona -ný, nejvíce při jménech věcných, klade se: 1. místo genitivu přivlastňovacího, vz -í pří- pona. Oko tělesné, zrno hořčičné, střída chlebná. — 2. Místo genitivu poďmětného, vz -í přípona. Místo zázračné, tvrdosť kamenná. — 3. Místo předmětného genitivu, vz -í pří- pona. Pokrm tělesný, nakažení obecné. — 4. Místo genitivu látky. Zemné tělo. Št. Sochor železný. Plášť soukenný. — 5. Místo genit. obsahu: Den soudný, stohy obilné, dům radný. — 6. Místo genit. jakosti: Člověk lehkomy- slný, muž dobrovolný, syn tvrdošíjný, člověk mravný. — 7. Místo genit. účelu: nástroj hudební, sud vinný, zbroj válečná. — 8. Místo genit. příčiny a původu : osoby úřadné, muž cizokrajný. — 9. Určuje se jí místo, čas a způsob, vz -ský. Had vodný, život samotný. Zk. Skl. str. 308.—315. Vz Mkl., S. N. Pří- ponu -ný klaďme hlavně; a) ve slovích cizích, podlé předků našich: falešný (z lat. falsus), malátný (z fr. malade), subtilný, privatný (V.), figurný, realný, idealný, materialný, formalný, normalný, naivný, centralný, kolo- salný, genialný, liberalný, statný, judicialný, kollegialný, policejný, musejný. Tak činili Rusové, Poláci a ostatní Slované veskrz a tak i praotcové naši; -ní jest často úchylka našeho století. — b) V zakončení na -ovný, -evný, nejen od časoslov : milovný, bojovný, ale i od jmen podstatných: gruntovný, do- movný, sněmovný, listovný, duševný, bro- skevný. Tak Rusové, Poláci a ostatní Slo- vané i staří Čechové. — c) Nápodobně u všech ostatních, jakostných a číročíře určovacích, zhusta dle povahy našeho jazyka, místo ge- nitivu příslušenstva jiných jazykův aneb slo- žitých slov německého jazyka užívaných, buď- tež jakákoli a odkudkoli, od údův a částí těla; nožný, kožný, zákožný, břišný, lebný, retný, zubný, bederný, čelistný, hřbetný, lícný, plecný atd., nebo od kterýchkoliv ji- ných předmětův: obilný, vodný, zahradný, lesný, jezerný. Od jistých jmen u starých výhradně jen přídavná na -ný, se tvořila, nikdy na -ní; tak od jmen ukončených v 1.: -ice: hraničný, silničný, polovičný; 2.: -iště: ohništný, bahništný, strništný; 3.: -ba: jistebný, hudebný, prosebný; 4.: -ina: jistinný, dědinný; 5.: -ec, -ce, -ek, -eka: slunečný, vaječný, zmatečný atd. Šf. (Něm.- český slovník vědeckého názvosloví str. XV.) Ostatně vz -ní. — Jména přídavná na -ný odvozují se také od časoslov: 1. ve smyslu činném: bolný trn (který bolí, bolesť působí), možný člověk, kojná žena, vydatný; 2. ve smyslu trpném: berný peníz (který se béře), dojný dobytek, slyšný hlas; 3. znamenají libost, ochotnost': mluvný kramář, chlubný člověk, lovný pes; 4. snadnost, možnost: dobytný, slušný, chvalný, velebný, dojný, ohebný, neoblomný, neunavný; 5. záporná znamenají nesnadnost, nemožnost: nehojný vřed (který se stěží hojí), nevýhřejný pokoj, nesložné zboží; 6. vyjadřují též časové po- měry: berný peníz (který se právě béře), skupné zboží (které se právě v jisté době skoupiti může). Ch. — Příponu -ný nalé- záme ve staré češtině ve slovech, kde nyní bud -ý nebo jiná přípona se klade; krutný, jarný, tvrdný, chlapný, mładný. Jir. — Ná- sobná čísla ode dvou po pět příponou -ný tvořená (dvojný, trojný, čtverný) zjevují se nejvíce ve složení s předložkou po-: po- trojné řady, počtverný vůz. Kz., Ht. Sr. m. 252. Přípony -atý ? -itý jsou jen ve: dvo- jatý, dvojitý a trojatý, trojitý. — Vz Tvo- ření slov.

183291   Ny Svazek: 6 Strana: 1219
Ny = ni (ne). U N. Lhotky na Mor. Brt. D. 175.

183292   -ný Svazek: 6 Strana: 1219
-ný. Cf. Brt. D. 154., List. fil. 1882. 119., 1886. 380. Písečný-písecký, Topolný-topol- ský, Návojný-návojský. Mor. Brt. D. 152.

183293   Ny Svazek: 7 Strana: 1340
Ny. Místo tohoto zastr. akk. užíváme gtvu nás. D. Lhrg. 288. § 72.

183294   -ný Svazek: 7 Strana: 1340
-ný příp. Cf. Gb. Ml. 59 , Brt. D. 152.

183295   Ny Svazek: 8 Strana: 0240
Ny — nás, udrželo se v Hontě. Pokr. Pot. II. 240., Pastr. L. 104.

183296   Ny Svazek: 8 Strana: 0240
Ny- m. ni- v Doudl.: nýskej m. nízkej. Kts. 17.

183297   -ný Svazek: 8 Strana: 0565
-ný, příp. jmen lučebních: olovný (je-li v něčem málo olova). Am. Orb. 61. Cf. -atý.

183298   -ný Svazek: 9 Strana: 0192
-ný u Husa. Vz List. fil. 1899. 454. — -ný a -ni. Palacký mívá -ný m. obyčejného nyní -ní nebo naopak. Vz Mtc. 1901. 152.

183299   -ný Svazek: 10 Strana: 0216
-ný kone. ve spisech Husových. Vz List. fil. XXVI. 454.

183300   Nýbrž Svazek: 6 Strana: 1219
Nýbrž. Cf. List. fil. 1877. 291., 1883. 258. N. stupňovací: Vítr přece trval, n. po po- ledni se tužil. Dále jsem jich také žádal, anobrž i poručil. Brt. S. 3. vd. 120. 5.

183301   Nýbrž, nébrž, nobrž Svazek: 2 Strana: 0194
Nýbrž, nébrž, nobrž. O původu vz Gb. Hl. 29. 78., Archiv für slav. Philologie II. 699. (Prk.) a Listy filolog. 1877. 291. Touto spojkou opatřuje se slovo nebo věta, kte- rými na místě toho, co předcházejícím slovem nebo větou popíráno, se klade to, co podlé soudu mluvícího pravé jest. Nehledáme toho, co nám jest užitečné, nýbrž to, co potřebné. Kos. Císař nechtěl v zámku ležeti, nýbrž polem ležel. T. Bůh všecko sám vidí, nýbrž i lidských srdcí tajnosti zná cele. Kom. Ostatně vz Nébrž.

183302   Nýbř Svazek: 6 Strana: 1219
Nýbř = nýbrž. 1627.

183303   Nýbř Svazek: 8 Strana: 0240
Nýbř= nýbrž. Bl. Gr. 227.

183304   Nybšice Svazek: 6 Strana: 1219
Nybšice. Vz Blk. Kfsk. 1375.

183305   Nycze Svazek: 8 Strana: 0240
Nycze. I pokloni sě jemu n. XIV. stol. Mus. 1895. 300. Cf. Nicí.

183306   Nyczy Svazek: 9 Strana: 0454
Nyczy. Padnúť ?., prosternere se. XIV. století. List. fil. 1901. 112.

183307   Nyczyš Svazek: 6 Strana: 1219
Nyczyš, nyczieše. Pass. mus. 321., 454. Vz Niceti, Ničeti.

183308   Nyček Svazek: 6 Strana: 1219
Nyček, čka, m., os. jm. Arch. I. 529.

183309   Nyčko Svazek: 6 Strana: 1219
Nyčko, nynčko = nyní. Us. Lšk.

183310   Nyčkon Svazek: 8 Strana: 0240
Nyčkon = nyní.

183311   Nyčkot Svazek: 8 Strana: 0240
Nyčkot = nyní. Dšk. Jihč. I. 11., 19.

183312   Nyčky Svazek: 10 Strana: 0635
Nyčky, ničky, neničky, nynčkom, nyčkym, nynčkym = nyní. Záp. Mor. Brt. Slov.

183313   Nydčice Svazek: 6 Strana: 1219
Nydčice (Vidžice?) Sdl. Hr. I. 178.

183314   Nýdek Svazek: 2 Strana: 0194
Nýdek, dka, m., Neudek, ves u Hranice na Mor.; Niedek, ves u Těšína, PL.

183315   Nýdek Svazek: 6 Strana: 1219
Nýdek, vz Nejdek.

183316   Nyderland Svazek: 2 Strana: 0194
Nyderland, V., vz Nízozemě.

183317   Nydrle Svazek: 6 Strana: 1219
Nydrle, a, m., os. jm. Arch. VII. 464. V té při mezi Jiříkem a Nydrlí. Ib.

183318   Nydrle Svazek: 10 Strana: 0215
Nydrle Ant., č. technik a spis., nar. 1862. Vz Ott. XVIII. 513.

183319   Nydroch Svazek: 6 Strana: 1219
Nydroch, a, m., os. jm. Arch, VIII. 552.

183320   Nyestieyka Svazek: 9 Strana: 0192
Nyestieyka. My sme kniežie a n. jest chlap. Št. Bes 97.

183321   Nýgle Svazek: 6 Strana: 1219
Nýgle, nugle = nudle. Laš. Tč.

183322   Nyirok Svazek: 6 Strana: 1219
Nyirok, ů, m. = rudá, plastická hlína bez vápna, pocházející ze zvětralých tra- chytů. Krč. G. 1004.

183323   Nýka Svazek: 8 Strana: 0240
Nýka, y, f., vz násl. Nýšna.

183324   Nykl Svazek: 6 Strana: 1219
Nykl, a, m., os. jm. Arch. VII. 380., VIII. 598.

183325   Nyklan Svazek: 6 Strana: 1219
Nyklan, a, m., os. jm. Arch. IV. 380.

183326   Nyklásek Svazek: 6 Strana: 1219
Nyklásek, ska, m., os. jm. Vz Blk. Kfsk. 1375., Sdl. Hr. V. 286.

183327   Nykles Svazek: 6 Strana: 1219
Nykles, a, m. N. Václ., nar. 1821., farář u Sv. Štěpána v Praze, obecní Rada, člen okRes. školní Rady, kn. arcib. notář. Cf. Rk. Sl.

183328   Nykles Svazek: 10 Strana: 0216
Nykles Václ., farář a č. paedagog, 1821. —1896. Vz Ott. XVIII. 514.

183329   Nyklíček Svazek: 6 Strana: 1219
Nyklíček, čka, m., os. jm. Řez.

183330   Nyklík Svazek: 6 Strana: 1219
Nyklík, a, m. = králík. V sev. vých. Čech. Bdč. Z. 1887. 176.

183331   Nyklšburské Svazek: 2 Strana: 0194
Nyklšburské panství. Žer. Záp. II. 45.

183332   Nykolinka, y Svazek: 2 Strana: 0194
Nykolinka, y, f., prasium. Rostl.

183333   Nykolinkovitý Svazek: 6 Strana: 1219
Nykolinkovitý. N. rostliny, prasieae: ny- kolinka. Cf. Rstp. 1195.

183334   Nykoliuka Svazek: 6 Strana: 1219
Nykoliuka, die Nikkolina. Vz Rstp. 1195.

183335   Nyktalopie Svazek: 6 Strana: 1219
Nyktalopie, e, f. = noční či slepičí mlha, neduh oční. Rk. Sl.

183336   Nykyšpurk Svazek: 6 Strana: 1219
Nykyšpurk, a, m. = Mikulov, Nikols- burg. Kde jedeš, formane? Do N-ka, můj milý pane. Sš. P. 726.

183337   Nýl, vz Svazek: 2 Strana: 0194
Nýl, vz Nil.

183338   Nylosť Svazek: 7 Strana: 1340
Nylosť, i, f, zelus. Hank. Sb. 247., 253

183339   Nylosť Svazek: 10 Strana: 0216
Nylosť, i, f. Rozb. 1842. 120., Ž. gloss. 118. 139.

183340   Nylosť, i Svazek: 2 Strana: 0194
Nylosť, i, f., der Eifer; die Schmachtnng. Rk.

183341   Nymburk Svazek: 2 Strana: 0194
Nymburk, vz Nimburk.

183342   Nymburk Svazek: 8 Strana: 0240
Nymburk z Neuenburg. Čern. Př. 37.

183343   Nymburk Svazek: 10 Strana: 0635
Nymburk, jeho jména. Vz Čel. Priv. II. 1246.

183344   Nýměti Svazek: 10 Strana: 0216
Nýměti = nejměti, nemíti. Moci nýmáš nade mnů. Hod. 84b. I. žádný nýmá živ býti. Ib. 66b.

183345   Nymfa Svazek: 2 Strana: 0194
Nymfa, y, f., z řec, víla, rusalka, polo- bohyně. Die Nymphe. N. jsou zosobnělé tvůrčí síly v přírodě. Auloniady, nymfy v údolích; dryady, n. lesní; leimoniady, n. luční: limnady, n. jezerní; najady, n. pra- menův; nereidy, n. vodní; oready, n. Horní, horské; potamidy, n. říční. Rk. Vz S. N. — N., pupa, kukle, eine Nymphe, Puppe der Insekten. Puch.

183346   Nymfa Svazek: 6 Strana: 1219
Nymfa horní, orestrochilus; n-fy květné či zlatovlasky, heliotrichinae, ptáci. Vz Brm. II. 449. Cf. Vlšk. 221., 227., Kram. Slov., Rk. Sl.

183347   Nymfa Svazek: 7 Strana: 1340
Nymfa. Cf. Mách. 212. Nýna, y, f. = Nina. Č.

183348   Nymfa Svazek: 10 Strana: 0216
Nymfa. Sr. Ott. XVIII. 514.

183349   Nymfe-um Svazek: 2 Strana: 0194
Nymfe-um, a, n., budova nymfám za- svěcená. S. N.

183350   Nymfomanie Svazek: 2 Strana: 0194
Nymfomanie, e, f., z řec, vilná zběsilosť osob ženských pocházející z neukojitelného pudu pohlavního. Vz S. N.

183351   Nymfomanie Svazek: 6 Strana: 1219
Nymfomanie, vz Slov. zdrav.

183352   Nynálko Svazek: 6 Strana: 1219
Nynálko, a, n. = malé, rozmazlené dítě. U Žirovnic. Vlk.

183353   Nynaný Svazek: 6 Strana: 1219
Nynaný = činaný, pěkný (v dětské řeči). U N. Kdyně. Rgl.

183354   Nynati Svazek: 6 Strana: 1219
Nynati = spinkati, spáti (v dětské řeči). Vz Nynej. Poď nynať. Šd. — Škd., Tč. Na své ruce ho vzala, nynej, nynej zpívala. Sš. P. 744.

183355   Nynátko Svazek: 6 Strana: 1219
Nynátko, a, n. = dítě. Us. Mtl.

183356   Nynčko Svazek: 6 Strana: 1219
Nynčko = nyní. Us. Lšk.

183357   Nynčkon Svazek: 8 Strana: 0240
Nynčkon = nyní. Dšk. Jihč. I. 11.

183358   Nynčkononc Svazek: 6 Strana: 1219
Nynčkononc = nyní. Us.

183359   Nynčky, nynčkum Svazek: 8 Strana: 0240
Nynčky, nynčkum = nyní. Tišn. Brt, D. II. 197.

183360   Nyně Svazek: 6 Strana: 1219
Nyně = nyní, zastr. Rk.

183361   Nyněchov Svazek: 6 Strana: 1220
Nyněchov, a, m. Arch. III. 486.

183362   Nynej Svazek: 2 Strana: 0194
Nynej, hlas děti uspávající = dadej, hajej, spi, schlafe. Jg. Nynej synáčku. Us,

183363   Nynej Svazek: 6 Strana: 1220
Nynej, vz Nynati.

183364   Nynějšek Svazek: 2 Strana: 0194
Nynějšek, ška, m., nynější čas, die jetzige Zeit. Od n-ška, Br., až do n-ška. Zlob. Pro nynějšek, vor der Hand. Dch.

183365   Nynějšek Svazek: 6 Strana: 1220
Nynějšek. Pro n. a na vždy, für jetzt und immerdar. Dch.

183366   Nynější Svazek: 2 Strana: 0195
Nynější, co nyní jest, itzig, dermalig, gegenwärtig, nunmehrig. Jg. Lidé n-šího věku. Jel. N. čas. V. Až do n-šího času; do n-ší chvíle. V. N. správce, kroj. D.

183367   Nynělosť Svazek: 6 Strana: 1220
Nynělosť, i, f. = přítomnosť. Vz Nastá- valosť. (dud.).

183368   Nynělosť Svazek: 10 Strana: 0216
Nynělosť, i, f., instantia, nunc, nynějšek. Ev. ol. 190., Jir. Zvláštn. mor. 47.

183369   Nyněší Svazek: 10 Strana: 0216
Nyněší = nynější. Postavili tvrzi v tejto n-ší válce. Půh. mor. I. 182. (1406. ).

183370   Nyní Svazek: 2 Strana: 0195
Nyní (dříve: nynie; v obec. mluvě: nini, ničko, nejčky, neničkom, neňčkom. Kts. Na Mor. včil.). N. z kořene nu. Gb. Hl. 145. Sr. lat. nunc, řec. vDv, něm. mm. — N., té chvíle, tohoto času, nun, itzt, anitzt, für itzt, diesmal, nunmehr, heutigen Tages. Jg. Nyní sem, nyní tam se nachýlili. V. Již n. V. N. se tvá kuje (mele, mílá, míle). Jg. Vz Ny- ničko. Příslovce toto přesná prosa česká je- diné na označenou doby shodné s jednáním přítomným osoby n. na označenou doby ku přítomnému okamžiku buď se strany minulosti n. se strany budoucnosti těsně lnoucí t j. jen před chvilkou minulou n. za chvilenku nastupující, užívati zvykla, doby vzdálenější naznačujíc slovci tu, pak, potom a nikdy na způsob spojky jím nena- značuje postup od myšlénky ku myšlénce, což se činí spojkami i n. pak. Proto chybně: Oba hafani dali se nyní (m. tu, potom) na útěk; Jak se nyní ukázalo, byli oba tím vinni (m. pak, potom). Vlčice nalezši hnízdo prázdné, dorážela nyní (m. tu, potom, tehdáž) na nepřítele. Km. Pražané nyní zapálili prach šp. m.: potom. Km. Cf. Brs. 113. Ale při praesentu historickém může státi. ,Pro nyní' šp. m.: pro nynějšek, pro tento okamžik. Km. Jindy a nyní, dazumal und heutzutage. Dch. Biskup tehdáž vacovský a nyní arci- biskup ostrehomský. Bart. Ale že mohou (tito prostředkové) nyní i budoucně k do- brému sloužiti. Zř. F. I.

183371   Nyni Svazek: 6 Strana: 1220
Nyni. O to n. = není. U Frýdka. Brt.. D 359.

183372   Nyní Svazek: 6 Strana: 1220
Nyní. Vz Mkl. Etym. 218., List. fil. 1884. 327.

183373   Nyní Svazek: 8 Strana: 0240
Nyní. Cf. Gb. II. ml. I. 42. Cf. Níčkodlejc, Níčkohlejc, Níčkojc, Níčkom, Níčkrle, Nyčkon, Nyčkot, Nynčkon.

183374   Nyní Svazek: 9 Strana: 0192
Nyní. čes. nini, ničky, ninčky, ničkom, teď; na Mor. včil, včilka,; opav. včilej; slov. včel a včil, čul, teraz. Šb. D. 81. Anna nyní (m. tehdá) dvacítiletá (v XIV. stol. ). Nyní (m. tehdá) vládnul v něm p. Jindřich (XIV. stol. ). Pal. Děj. II. 1. 357., 361. a j.

183375   Nynice Svazek: 2 Strana: 0195
Nynice, Ninitz, ves v Plzeňsku. PL.

183376   Ňynice Svazek: 6 Strana: 1220
Ňynice. Arch. VIII. 551., 557., Blk. Kfsk. 1203., Rk. Sl.

183377   Nyničko, nyníčko, nynínko, nyničky, neničky, nyňčko Svazek: 2 Strana: 0195
Nyničko, nyníčko, nynínko, nyničky, neničky, nyňčko = právě nyní, eben jetzt. Od nynička. V. Až do nynička. V.

183378   Nyníčky Svazek: 6 Strana: 1220
Nyníčky. Vz Prk. Stud. o dat. G.

183379   Nýnie Svazek: 2 Strana: 0195
Nýnie z nénie m. nenie (není). Dal. 745., 1576., 1801. Cf. novočes. dialektické: nejní. Co k libosti nejní. Er. P. 170.

183380   Nynie Svazek: 6 Strana: 1220
Nynie, vz Nyní. Ž. wit. 19. 7. Ot toho n., otsowad n., ex hoc nunc. 113. 18., 130. 3.

183381   Nynietko Svazek: 8 Strana: 0565
Nynietko = nyní. Arch. XV. 22.

183382   Nynínky Svazek: 7 Strana: 1340
Nynínky = nyní. Us. Rgl.

183383   Nynínosť Svazek: 9 Strana: 0192
Nynínosť, i, f., praesentia. XV. stol. Mus. 1899. 507.

183384   Nyňko Svazek: 6 Strana: 1220
Nyňko = nyníčko. Prk. Stud. o dat. 6.

183385   Nynkov Svazek: 2 Strana: 0195
Nynkov, a, m., Lingau, ves u Stříbra. PL.

183386   Nynkov Svazek: 6 Strana: 1220
Nynkov. Blk Kfsk. 1212.

183387   Nyno Svazek: 8 Strana: 0240
Nyno, a, n. = perníkové děcko. Žďár. Brt. D. II. 350.

183388   Nynva Svazek: 6 Strana: 1220
Nynva, vz Zoja.

183389   Nyny Svazek: 6 Strana: 1220
Nyny = výraz podivu, ejhle. Na jihových. Mor. Brt. D. 175 N., pozri sa, čo som na- sol! U Lopeníka. Tč. — N. Půjdeš nyny ( = spáti, v dětské řeči. Vz Nynati)? Laš. Tč.

183390   Nyny Svazek: 10 Strana: 0635
Nyny = hezké (v dětské řeči). To je n. Šum. Rgl.

183391   Nynynko Svazek: 6 Strana: 1220
Nynynko, a, n. = nynátko. — N.= dře- věná panna, loutka (v dětské řeči) Us. Brut.

183392   Nynzín Svazek: 6 Strana: 1220
Nynzín, u, m, = kořen všehoje petilistého. Vz Rstp 769.

183393   Nyola Svazek: 6 Strana: 1220
Nyola, vz Zoja.

183394   Nyra Svazek: 6 Strana: 1220
Nyra, y, f. = nora. Rk.

183395   Nýrek Svazek: 10 Strana: 0216
Nýrek, rka, m. = větší pták než bažant. Pokr. 1886. č. 2.

183396   Nýrsko Svazek: 2 Strana: 0195
Nýrsko, a, n., Neuern. N. dolejší, mě. v Pl- zeňsku. N. hořejší, tamtéž. Vz S. N.

183397   Nýrsko Svazek: 6 Strana: 1220
Nýrsko. Arch. VII. 172., 412., Tk. VII. 179., Rk. Sl.

183398   Nýřany Svazek: 2 Strana: 0195
Nýřany, dle Dolany, ves v Plzeňsku. PL.

183399   Nýřany Svazek: 6 Strana: 1220
Nýřany, Nürschau, ves u Stoda. Cf. Ne- vřova. Arch. VIII. 538., Rk. Sl.

183400   Nýřina Svazek: 6 Strana: 1220
Nýřina, y, f., v zeměp., der Rinnsal. Rk.

183401   Nysa Svazek: 2 Strana: 0195
Nysa, y, f., Neisse. D. — N., y, f., mě. Carie. — N., nyssa. Rostl.

183402   Nysa Svazek: 6 Strana: 1220
Nysa, y, f-, zašlá ves v Bolesl. Blk. Kfsk. 537.

183403   Nysík Svazek: 2 Strana: 0195
Nysík, u, m., ruda dírkovatá, požlutlá, der Vater des Erzes, metallum foraminosum. Rohn., Am.

183404   Nýsný Svazek: 8 Strana: 0240
Nýsný. N. slepice = plodná. Na Blatech. Vykl. Svat. 110.

183405   Nystagm-us Svazek: 6 Strana: 1220
Nystagm-us, u, m. = blikavosť. Vz Slov, zdrav.

183406   Nyška Svazek: 10 Strana: 0216
Nyška, vz Niška. Nýt. Druhy nýtů vz v Ott. XVIII. 518.

183407   Nýšna Svazek: 8 Strana: 0240
Nýšna, nýka, y, f., v stavit., Nische, f. Sterz. II. 434.

183408   Nyšpule Svazek: 2 Strana: 0195
Nyšpule, e, f. = mišpule. Stran gt. pl. vz -le. Vz Mž. 263. N. jsou chlupaté a ka- menité. Kom. — Nyšpulový.

183409   Nyšpule Svazek: 6 Strana: 1220
Nyšpule = mišpule. Cf. Mkl. Etym. 198.

183410   Nýt Svazek: 2 Strana: 0195
Nýt, u, m., nejt, der Niet, der Nietnagel. Vz Nýtek.

183411   Nýt Svazek: 6 Strana: 1220
Nýt jedno- (ein-), dvojstřižný (zweischnit- tig), Pcl. 73., Pek. 128., kotlový, do plechu, měděný, tendrový, Pdl. exc., na řemeny. Wld. Dosedací hlava nýtu, der Selzkopf, zapuštěná hlava nýtu, versenkter Kopf, uza- vírající hlava nýtu, der Schliesskopí (který se stlouká); hlaveň (váleček) nýtu, der

183412   Nýtek Svazek: 2 Strana: 0195
Nýtek, tku, m. Nýtky do podpatkův, drá- těné, železné, mosazné, k tendrům, obruční, plechové, Kh., do plechu, do obručův, do kotlův (kotlářské). Šp. Vz Nýt.

183413   Ňýtek Svazek: 6 Strana: 1220
Ňýtek ševcovský, flok. Vz Matj. 69. N. do zavěs, Bandstitte, rohovníkové, Schein- hakenstifte. Hk.

183414   Nýti Svazek: 2 Strana: 0195
Nýti, nyji, nyl, nytí = schnu, mru, chřadnu, schmachte, sterbe; z kořene nu. Ta má láska úpí jenom, lká a nyje tiše. Koll. — čím : bolestí. St. skl. Touhou po čem, láskou k ně- čemu n. Nt. Že zdě hořem nyji. Rkk. 66. Hořem nýti. Výb. I. 56. Kain nyl srdcem závidě bratru. Št. N. 252. — v čem. Ne- pravosť závisti, jež nyje v ciziem prospě- šenství a raduje se u protivenství. Št.

183415   Nytí Svazek: 2 Strana: 0195
Nytí, n., das Schmachten. Chmelen.

183416   Nýti Svazek: 6 Strana: 1220
Nýti. Cf. veveiv, nuere. Mkl. aL. 159., List. fil. 1883. 450., 1884. 328. Nyjící pohled. Us. — čím: bolestí, Hr. ruk. 79., hořem, Alx. V. v. 1876. (HP. 45.). — v čem. Za Št. polož: Kn. š. 183. Tak nyješ v mráko- tách. Kká. Š. 67. — po čem. Po ráji ztra- ceném můj nyje duch. Osv. V. 825.

183417   Nýti Svazek: 8 Strana: 0240
Nýti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 74.

183418   Nýti Svazek: 9 Strana: 0192
Nýti. O tvarech vz Gb. H. ml III. 2. 207.

183419   Nýtkový Svazek: 2 Strana: 0195
Nýtkový. N. obuv, Nagelschuhe. Techn.

183420   Nýtovací Svazek: 10 Strana: 0216
Nýtovací stroj. Vz Ott. XVIII. 519.

183421   Nýtovák Svazek: 6 Strana: 1220
Nýtovák, u, m., der Nietmeissel. Šp.

183422   Nýtování Svazek: 6 Strana: 1220
Nýtování, nytování, vz -ovati. N. za studena, za horka; n. plechů, pasů, Band- vernietung. Pcl. 72., 73., Pek. 128. Plechy spojují se n-ním. Šmr. 16. N. stává se nad ohněm kaháncovým. Koll. III. 142.

183423   Nýtování Svazek: 10 Strana: 0216
Nýtování, n. Vz Ott. XVIII. 518.

183424   Nýtovaný Svazek: 6 Strana: 1220
Nýtovaný, nytovaný, genietet. Šp. N. nosník, Pcl. 74., nosič železný, roury. Wld.

183425   Nýtovati Svazek: 2 Strana: 0195
Nýtovati, nieten. Us.

183426   Nýtovati Svazek: 6 Strana: 1220
Nýtovati, nytovati, vz -ovati. N. jedno- duše, dvojitě, za horka, za studena. Pcl. 72., 73.

183427   Nýtoviště Svazek: 6 Strana: 1220
Nýtoviště, ě, n. = špalíček na nýtování, das Nietstöckel. Šp.

183428   Nýtovník Svazek: 6 Strana: 1220
Nýtovník, u, m. = nejmenší kladivo, der Niethammer. Včř. Z. II. 10., Hř. — N.= pilník na pod patkové nýtky. Matj. 104.

183429   Nýtový Svazek: 6 Strana: 1220
Nýtový, Niet-. N. šev, železo. Zpr. arch. VII. 52.

183430   Nytra Svazek: 2 Strana: 0195
Nytra, y, f., mě. v Uhřích, Neutra, Jg.

183431   Nytrle Svazek: 8 Strana: 0240
Nytrle, e, n. = matiční šroub, z něm. Mütterl. Čern. Př. 75.

183432   Nytrová Svazek: 8 Strana: 0240
Nytrová, é, f., stráň hory Slaviče ve Frý- decku. Věst. opav. 1893. 11.

183433   Nytrova Svazek: 9 Strana: 0192
Nytrova, y, f., vrch ve Slez. Lor. 82.

183434   Nytýk Svazek: 6 Strana: 1220
Nytýk, u, m., snad z hnětík = jídlo z uhnětených zemčat. Na Poličsku. Zkr. U Chlumu. Rgl. U ČT. Tkč. - N., a, m., hlupák. Na Poličsku. Zkr. U Č. T. Tkč.

183435   Nyvě Svazek: 6 Strana: 1220
Nyvě, schmachtend. N. roztoužený. Dch.

183436   Nyvě Svazek: 10 Strana: 0216
Nyvě mluviti, schamchtend. Zr. Let. IV. 63., 111.

183437   Nyvelt Svazek: 6 Strana: 1220
Nyvelt, a, m., os. jm. N. Jan, nar. 1789., děkan. Vz Jg. H. 1. 604., Jir. Ruk. II. 390.

183438   Nyvosť Svazek: 6 Strana: 1220
Nyvosť, i, f., der Zustand des Schmach- tens. Dk.

183439   Nyvosť Svazek: 10 Strana: 0216
Nyvosť, i, f. A cítil n. vnikati do duše. Zr. Let. II. 17. Bylo v tom tolik n-sti, něhy; Vybaviti se z n-sti. Zr. Strat. 30., 183.

183440   Nyvý Svazek: 2 Strana: 0195
Nyvý, schmachtend.

183441   Nyvý Svazek: 6 Strana: 1220
Nyvý pohled. Hlč.

183442   Nyvý Svazek: 10 Strana: 0216
Nyvý = nyjící. N. jeptiška. Zr. Let. III. 14. N. smutek. Zr. Krist. 89.

183443   Nyx Svazek: 6 Strana: 1220
Nyx, a, m. N. Jan. Blk. Kfsk. 961.

183444   Nyzdovaný Svazek: 6 Strana: 1220
Nyzdovaný = řasnatý. Slov. Vck.

183445   Nyzy Svazek: 6 Strana: 1220
Nyzy, pl., f. = řasy. Slov. Vck.

183446   Nyž Svazek: 8 Strana: 0240
Nyž m. než. Kruml. Brt, D. IT. 200.

183447   Nyžburk Svazek: 6 Strana: 1220
Nyžburk, vz Nížbor.

183448   Nzeti Svazek: 2 Strana: 0195
Nzeti, mizeti, chřadnouti. Dal.

183449   Nzěti Svazek: 6 Strana: 1220
Nzěti, nzieti (se), conpungi, Šf. III. 461., 462., tabescere, hynouti, chřadnouti, mříti. Ž. wit.; v Ž. poděbr.: zhynúti. Nzieti sě kázala milosť tvá. Ž. kap. 118. 139. Na ne- přátely nziech sě. Ib. 138. 21. Na tvé ne- přátely nziech. Ž. wit. 138. 21. Duše jich nzieše. Ž. wit. 106. 26.

183450   Nzieti Svazek: 9 Strana: 0192
Nzieti, nžu, nzíš, tabescere. Zaniklo. Vz Gb. H. ml. III. 2. 287.

183451   Nzíti Svazek: 2 Strana: 0195
Nzíti, nzu, nzel, ení = rmoutiti, nuziti; se = rmoutiti se, chřadnouti, nzeti. Nzieti sě kázala milosť tvá. Ž. k. 118. 139. Viděl jsem přestupníka a nziech sě. Ž. k. 118. 159. Na nepřátely na tvé nziech sě. Ib. 138. 21. Č. ......,

183452   Nznúti Svazek: 6 Strana: 1220
Nznúti, figere. Jejie prsy pronznuchú
(rkp. chybně prožnuchu). Kat. v. 3017. Srov.
venznúti, infingere v Ž. kl. a Nzěti (Šf. III.
461., Jir. Mor. 48).

183453   1. O Svazek: 2 Strana: 0195
1. O je původu podružného, není totiž hláskou prvotní, jako: a, i a u, nýbrž lomenou, vznikloť zlomením spřežky au, jako e zlomením spřežky ai a y zlomením spřežky ui: a e o i y u Jest to hláska hrdelně retná povstávajíc nastrojením s polovice na a a s polovice na u a ozývajíc se mimoděk ve dvojhlás- kách au, ua = a(o)u, u(o)a. Gb. Hl. 13., Listy filologické II. 159. Avšak ne každé o, e a y vzniklo zlomením; často jsou to střídnice povstalé rozmanitými proměnami hláskoslovnými ze samohlásek jiných. Gb. Hist. samohl. 5. Dle vlivu na předchozí sou- hlásky jest o tvrdá samohláska; kromě toho jednoduchá. Bž. Ml. 7. Vz Hláska (v ta- bulce), Samohláska. — V pozdějších jazy- cích, když ze spřežky au hláska o, ze dvou samohlásek jedna povstávala, byla tato ovšem dlouhá; krátké o opět v dobách mnohem po- zdějších seslabením dlouhého nebo seslabe- ním prvotního a vzniklo. Gb. ve S. N. Ve slovanštině vzniká o mimo to stupňováním a) samohlásek: 1 a r aneb spíše stupňováním ? n. ? (vz str. 869. a. ř. 18. s hora): raskol?, koř. kl v kláti, borją z koř. br v bráti, mol z ml v mlíti, výbor z br v bráti; b) samo- hlásek : ? a ?: zv?n? z zv?n ve vz?něti, zovu z z?v, o-pona z ??n; c) samohlásky e (voditi z ved ve vésti m. vedti, Gb. ve S. N., vz E); d) samohlásky i, vz I. (562. b); e) samohlásky u, vz U; f) samohlásky ?, vz Y; g) vsouváním Slovákům v činném příčesti minulého času u sloves I. tř. zavřeného ko- řene oblíbeným: kládol, niesol, viezol atd. za čes. kladl, nesl, vezl. Ht. Zv. 50.—51.—- O se střídá (vz Střídání-se), sesiluje, se- slabuje. O se střídá : 1. s a, á. R?b? ? r?b?, raz a roz, lat. castellum —kostel, Gb. ve S. N.; strč. zapolěti se — zapáliti, štovík — šťáv- natý, Ht. Zv. 50.; na Ostravici jako v polštině: zomek — zámek, mo miło — má milá, volom — volám. Šb. Na mor. Zlinsku: lomcovat vedlé lamcovat; hamatný, strč. homatný. Brt. Mtc. 1878. 5. Vz více v článku A (se střídá s o). — 2. S e. a) V příponách -et a -ot jest et starší (o a e zastupují zde jery nebo vklá- dají se do skupenin souhláskových): tluket, blsket, syket, skřehet, drnket, rachet, hřmet — tlukot, bleskot, sykot, skřehot, drnkot, rachot, hřmot. Gb. Hl. 82., Ht. Zv. 39. Cf. Bž. Ml. §. 65. — b) V příponách -ek, -el: pátek — slov. piatok, orel — slov. orol, svědek — slov. svedok; v koncovce instr. sg. -em, -om: synem, krokem, duchem — slov. synom, krokom, duchom; v lok. sg. ? dobrém, v ma- lém — slov. v dobrom, v malom; v lok. pl. dubech — slov. duboch; v 1. os. pl. praes. indic. neseme, chodíme, dáme — na Slov. nesemo, chodímo, dámo (řídčeji: neseme); ve předložkách : ve — slov. vo, nade — slov. nado, beze — slov. bezo, ode — slov. odo, se — slov. so. Gb., Ht., Šf. — c) Vkamo, semo, tamo, koko, jako atd. seslabilo (ztenčilo, Bž.) se původní o v e: kame, seme atd. Obě formy v 14. stol. často se střídaly. Později se e od- sulo a zůstalo: kam, sem, tam atd. Gb. Hist. samohl. 106. Cf. Gb. Hl. 78., 82., Ht. Zv. 40., Bž Ml. 24. — d) V „tebou, sebou" vedlé sta- rého tobú, sobú vystřídalo se e za starší o (o se seslabilo v e). Tebú a sebú máme teprv na sklonku 13. stol. vedlé starého tobú; v prvé polovici 14. stol. jsou obě formy asi na rovni; v druhé polovici 14. stol. má tebú převahu a od 15. stol. nepřichází tobú už nikdy. Gb. Hist. samohl. 81. Cf. Gb. Hl. 78., Bž. Ml. 25., Ht. Zv. 40. — e) V mnohých jednotlivých slo- vech; zpóseb — způsob, vtorý — vterý, kte — kto, jedne i jedno (jen), nikto i nikte, co i čse, nico i nice. Gb. HI. 78.; pod Kr- konoši: šlohati m. šlehati, čečka m. čočka, Kb.; v Domažlicích: demu m. domů, delů m. dolů, Hš.; v Doudlebsku; tebě (tobě), sebě (sobě), Kts.; teho. oného, keho, jedneho, ternu, tem m. toho, onoho, koho, jednoho, tomu, v tom. Na Mor. Šb. D. 35. Na Slov. pre, prebrať, prehnať, prebudiť m. pro, pro- brati, prohnati, probuditi. Ht. Ml. sl. 38. Hlavně na Mor. a na Slov. stává o m. e: macocha, vajco, srdco, polo (pole), ložo (lože). Gb. Hl. 55. Na Slov. doska, moch, loboda, nebo, líco, pleco, m. deska, mech, lebeda, nebe, líce, plece. Gb., Šf. I na Plzeň. a Plaště podobně: jezovec. Prk. Vz E, Tvoření slov, Gb. Historii čes. samohlásek str. 106., Gb. Hl. 18., Ht, Zv. 40., 4. - 3. S a: sa- bota a sobota. — 4. S oběma jery: ch?títi m. chotěti, šeptem (= šep?tem) od nom. še- pot. Bž. Ml. 25. Vz Jer. — 5. S i v přípo- nách adjektivních -ivý, vedle -ový, -ivný v. -ovný: opravdivý — opravdový, vojivný (Rkk.) — bojovný; potom v: pitvořiti se m. potvořiti se, pitvora m. a vedlé potvora. Ht. Zv. 46. Vz Gb. Histor. samohl. 107. Na mor. Zlinsku: lubivý — čes. libový. Brt. Mtc. 1878. 5. — Vz I. — 6. S u, ů, ou. V cizích slo- vech seslabilo se o v u: episcopus — biskup, Nicolaus — Mikuláš, Jacobus — Jakub. Gb. Hl. 78. Sem snad patří: on — mor. vun, otevříti — mor. vutevřit. Gb. Hl. 78. U sesi- luj e se v o: chumáč, — chomáč, churavý — chorý, junák — jonák, šuhaj — šohaj, re- gula — řehole, stupeň — stopa, Urtheil — ortel, Ulrich — Oldřich; strčes. orudovati (orodovati), mositi, rozom, osodie; na Mor. sochý, topý m. suchý, tupý. Gb. Hl. 82. Jiný výklad podal Prk. v Archivě II. 703. Cf. Bž. Ml. 25., Ht. Zv. 50. Pod Krkon.: zaho- mení, lumcovati, patroun, citroun, kanoun, vůklika, mdlůba, v lůni, lůže, kůsa, kal- houty, mozoul — humna, lomcovati, patron, citron, kanon, oklika, mdloba, v loni, lože, kosa, kalhoty, mozol. Kb. Krátké nebo dlouhé o slov cizích čeština vůbec rozpouští v ou: baroun (velká loď, z vlas. barcone), kdoule (z řec. kydonia); rampouch, pozoun, bardoun (viola di bardone = housle sedmistrunné). Bž. Ml. 26. V záp. Cechách zhusta mozoul a pod. Prk. Vz o se stupňuje v ů, konec. Pozn. U Roudnice: ruh m. roh, ju m. jo (ano). Špd. Dle Prk. sluší spíše mysliti na růh (jak se časem i na Příbr. slyší), po- něvadž se zde neříká: na ruhu, nýbrž na rohu; ostatně se zde o zhusta dlouží na př. von mi není růveň. — U Domažlic: vuda, s kupca, busý, vukno — voda, s kopce, bosý, okno. Hš. V střed. Slov.: spisuvatel, menuvat — spisovatel, jmenovat'. Šb. V záp. Mor.: na mó došo (na mou duši), von kópii lóko (on koupil louku), bero, mo, hoba, zármotek — beru, mou, houba nebo huba, zármutek. Šf. Jak ide kruj, tak se struj (jak jde kroj, tak se stroj.). Šb. Na mor. Zlinsku: čočka — čučka, ubrus — obrus, muset — moset. Brt. Mtc. 1878. 5. Ve vých. Čech.: sůva, chvůj, kůtě, vůsma, krůsna, kůzle — sova, chvoj, kotě, osmá, krosna, kozle. Šb., Jir. Vz U, U, Ou. — 7. S y : nobrž — nýbrž, slov. bol vedlé čes. byl. Ht. Zv. 50. Vz Y. — 8. S ó. Ve vých. Čech. se totiž v mnohých slo- vech o dlouze vyslovuje : móře, póle, kólo, bólesť. Jir. Dlouhé o' zhusta vyskytuje se u výslovnosti slovácké na Mor. a) ve tva- rech jmenných: chóra, dóm (domů), lóni, zbónik, tróník, ósmý. b) Slovesa trvací IV. třídy mají kmenové o dlouhé: hójím, hnójím, rójím, strójím, róním, zvóním ; taktéž : bójím sa, stójím-, vyňata jsou: lovím, modlím sa, Slovesa opětovací třídy IV. a slovesa třídy III. mají o krátké: chodím, nosím, vozím, bolí, hovím. Brt. Mtc. 1878 4. — S -ím a -em. Na Hané v 2. os. sg. praes.: vizo — vizu (vidím), hážo — hážu (házím), so — su (jsem). — O se stupňuje.Vz Stupňování samohlásek a Ht. Zv. 49. O se stupňuje 1. do á, řidčeji v a: mořiti — mařiti, klon — klaněti, Gb. ve S. N., Kt., Bž. Ml. §. 54., havěď od ho- vado. Ht Zv. 49. Kročím — okráčám, pro- sím — odprášám, roním — ráňám. Na mor. Zlinsku. Brt. Mtc. 1878. 3. Kdykoliv časo- slova z jednoduché své formy v opětovací přecházejí: točiti — otáčeti, hořeti — hárati, kojím — ukájim, kloním — skláním, zvo- ním — vyzváním, tvořím — vytvářím, točím — roztáčím, vozím — vyvážím. Č. Cf. Ht. Zv. 49. — 2. V ó : chlopit — chlópat, ro- chnút — róchat. Na mor. Zlinsku. Brt. Mtc. 1878. 3. — 3. V ů: rostu — zrůst — vyrů- stám, Gb. ve S. N., chodím — chůze. O se ve staročeštině stupňovalo dloužením v ó, to ve dvojhlásku uo a konečně v ů, ve slo- venčině v ô (uo). Rozkládá se pak ó v uo všude tam, kde podlé pravopisu novočeského píšeme ů, a to ve slabikách kmenových i ohýbacích. Na př. a) ve slabikách kmeno- vých : bóh — buoh — bůh, vôle — vuole — vůle, dóstojenství — důstojenství atd.; v čase přítom. mimo 1. os. sg. a 3. os. pl. u časo- slov: moci, stonati, zváti a kláti: mohu, mů- žeš, může, mohou; b) ve slabikách ohýbacích v genitivu plur. hadóv, haduov, hadův; v da- tivu: hadóm — haduom — hadům a ve pří- slovcích: domů, dolů, ježto jsou vlastně da- tivy : domovi — domóv — domuov — domů. Ó se udrželo až do 14. stol. bez výjimky; v pol. 14. stol. bylo ó pravidlem, uo výjim- kou ; v polovici 15. stol. mají o a uo rovno- váhu a vyskytuje se už ů; v druhé polovici 15. stol. a počátkem 16. stol. jest uo pravi- dlem, ó a ů výjimkou a na sklonku 16. stol. opanovalo půdu ů zcela. Ve spisech Huso- vých trvalo ó bez změny; v biblí kralické (1579.) již.ů. Gb. Cf. Bž. Ml. §. 45., 53. — Pozn. 1. Ů v násloví. Od konce 13. stol. do počátku 16. stol. přechází uo také na po- čátku, ale jen po předložce zakončení sou- hláskového, s kterou slovo v jedno splývá tak, že jest to přece vlastně středoslovné uo. Toto uo stáhlo se v ů jen výjimkou: vůbec, vůkol; spisovná čeština vrátila se k o: s uočí — s očí; v řeči obecné promě- nilo se náslovné u (z uo) ve v: s uočí — s vočí a to je prvou příčinou, že se v ná slovnému o předsouvá v obec. mluvě. Vz Gb. Hist. samohl. 93. Ve svém Hl. 73. vy- kládá Gb. věc z nova takto: Ve tvarech jako v-uobec, v-uokol, k-uobědu, s-uočí atd, je prvá slabika dlouhá a za starší nerozší- řený tvar jejich pokládáme důsledně v-óbec, v-ókol, k-óbědu, s-óčí atd. Že nynější čeština spisovná má naproti tomu jen krátké o (obec, oběd atd.), v tom sluší spatřovati rozdíl jen dialektický, podobně jako ve slovích sova ? sůva, smola ? smůla atd. Ostatně nebyly jmenované tvary jako k uobědu atd. nikdy pravidlem všeobecným v jazyce spisovném a spisovná Čeština nová docela se jich zho- stila až na akkusativy vůbec, vůči, a vůkol, kterých užívá za příslovce. O příčině zdlou- žení vz Prk. v Archivě II. 78. — Pozn. 2. Ve Slovenčině místo ů jest o, v záp. Slov. k Mo- ravě jako o, ve středu pak jako uo znějící. Gb. — Kt., Šb. Vz Tvoření slov. — Pozn. 3. Ó se udrželo: 1. v citoslovci ó; 2. v cizích slovech, píšíť mnozí: tón, pól, Európa, He- ródes (vz Úvod VI. 11. ř. z dola); 3. v mno- hých slovech ve vých. Čech. a na Mor.: móře, póle, kólo, bólesť. Vz O se střídá s ó.— Pozn. i. Rozšíření ó v ou vyskytuje se v ně- kolika případech, když se kmenová slabika zdloužením stupňuje, na př. bořiti — bou- rati (m. bórati, jako kuliti — kouleti), chromý — pochroumati, rosa — zarousati, broditi — brouzdati; a častěji, když se slabika jen prostě dlouží: Miloš — Miloušek, Jaroš — Jarou- šek. Ještě častěji vyskytá se toto rozšiřo- vání v nářečích obecných: roužička m. ró- žička, vouz (m. vóz, vůz, Šb.), mozoul (vedlé mozol), příkoupek atd., obzvláště ve jmé- nech přijatých z jazyků jiných: coul, meloun, prouba, fěrtoušek, Šalamoun. Gb. Hl. 73. Vz o se střídá s u. — Pozn. 5. V písmě dvou- hláska uo posud trvá v podobě ů, o z uo stojí nad u (ů). Gb. — O se jenom po- stupně přehlasuje v e v češtině již v nej- starších památkách po měkkých souhláskách, což se ve všech slovanských jazycích stalo: moře — slovo, svěžesť — milosť, ženo — duše, tomu — jemu, bolesť — radosť. Vz Gb. Hist. samohl. 37., Jir. 1. V násloví: jelen (olen), jezero (ozero); v 12. a 13. stol. Jir. Sloven, jesika srv. s čes. osika (osyka). Prk. — 2. V nom., akkus. a vokativu sg. měkkých a — kmenů střed. rodu: moře, líce (v 14. stol. Jir.). Gb. Hl. 54. — 3. V da- tivu sing. a dualu, v nominativu, vokativu, genitivu a dativu plur. jmen mužských vzorů Hráč ? Plášť: Ježiševi, plecema (Ht.), mu- ževi, mužema, muževé, mužev, mužem. Gb. Hl. 54., Bž. Ml. 17. — 4. V příponě adj. -ov, -ový, -ovský a substantiv od nich odvo- zených : kráľevý, Ht., kráľev, kráľevský; tak i kráľovic, kráľevá a Vrševici. Bž. ML, 17. — 5. V zájmeně če m. co, slov. čo. Ht. — 6. Ve slovesech 6 třídy: pracevati. Ht. Zv. 48. — 7. Ve sklonění vzoru Duše (v. Ryba): vok. duše m. dušo. Gb. Hl. 54., Bž. Ml. 17. Na Slov. vok. duše. Ht. Sl. ml. 28. — 8. V příponě -esť (m. -osť): bolesť, svěžesť vedlé: ctnost', volnost atd. Bž. tamtéž. — 9. Ve sklonění zájmena ji (on, náš) proti ten: jeho — toho, jemu — tomu atd. Gb. Hl. 54., Bž. tamtéž. — 10. Ve složených jménech: děje- pis proti: časopis. Bž. tamtéž. — Avšak již v nejstarších staročeských památkách nalé- záme sledy navracování se k prvotnímu o, ku př. vítěz'ový, L. S.; objasniovati, Ev., králov vedlé králevý. Rkk. (Ht. Z. 48., 49., Bž. Ml. 17.). Pustěmír (1230) — Pustoměř, Tuně- chody (1239) — Tunochody, Vyšohrad — Vyšehrad, Bělohrad, Činoves, Martinoves (již r. 1226), Lisinici (1225) — Lisonice. Jir. — Tato přehláska e z o se tedy později dílem zrušila a to: 1. pravidelně před sou- hláskami v a m v příponách ohýbacích a slovotvorných: a) v přivlastňovacím adj. na -ov, -ova, ovo ukončeném: mužev, -a, -o — mužóv, -ova, -ovo; b) v příponě -ovství: králevstvie — království; c) v příponě -ovic: ciesařevic — císařovic; d) v infinit. kmenu sloves VI. třídy: králevati — královati; e) v dat. a instr. dualu: mužema — mužoma; f) v dat. sing.: muževi — mužovi; g) v nom. a vokat. plur. muževé — mužové ; h) v gcnit. plur. mužev — mužóv; i) v dativu plur. mužem — mužóm. — Rušeni této přehlásky v těchto případech začíná se již v nejstarší češtině a dokonává se teprva na sklonku 14. stol. Do 12. stol. jest e pravidlem, v 13. a v první polovici 14. stol jest e a o asi v rovnováze: v 2. pol. 14. století jest pře- hláska e výjimkou a o pravidlem a od po- čátku 15. stol. jest o pravidlem skoro vše- obecným všude tam, kde ho nyní užíváme. Vz více v Gb. Histor. samohl. 85. Cf. Bž. Ml. 17. Na mor. Zlinsku nepřehlasují o a) ve vokativu sg. vzoru duša: dušo ; b) v dativu a lokalu plur. vzoru pole: polom, v poloch. Brt. Mtc. 1878. 3. — 2. V jednotlivých pří- padech a ve jménech složených, když prvý článek spojuje se s druhým samohláskou o: bratrovrah, ohňostroj, otcovrah, lícoměrník. Vz Slovo složené, Gb. Historii českých sa- mohlásek 85., Gb. Hl. 54., Ht. Zv. 49. a násl. — Ale e se udrželo: a) ve složení: dějepis m. dějopis, zeměpis, ohněstroj vedlé ohňostroj, Vyšehrad (vedlé Vyšohrad v obec. mluvě. Gb. Hl. 55.). Ale jen: časopis. — b) U slov střed. rodu měkkého zakončení: líce, pole, srdce, vedlé: slovo, kolo, okno. Ht. Dialekticky zvl. na Mor. a Slov. slyší se také: vajco, srdco, polo, ložo. Gb. Hl. 55. Macocha, jazovec. Brt. — c) V příponě -esť vedlé -osť: bolesť vedlé milosť, svěžest', a svěžosť, strč. ručesť, drzesť m. drzosť. — d) Ve skloňování zájmena co: čeho, čemu v čem (ale v obec. mluvě : v čom); tak i před důrazným ž: načež, pročež. Ht. Zv. 49. — e) V dat. srdcem (novočes. srdcím). — f) V jemu, lok. v něm, ve všem, v našem (vedlé dialektického v ňom, ve všom, v našom). — g) V králevic (vedlé královic, Královice atp). Gb. Hl. 54. — O se vkládá (vz Přisouvání) ve vých. Slov.: žołtý (žlutý), kmotor, brator — kmotr, bratr, obrvy m. brvy, omše m. mše, Ostřihom m. Střihom, ohbitý m. hbitý, Ht., Šb., Jir.; po tvrdých souhláskách při skládání slov (?? měkkých souhláskách ě: dějepis): časopis, červotoč, lidomil, rukopis. Vz předcházející odstavec. — O se odsulo. 1. Příslovce a spojky: kamo, tamo, jako, tako, semo atd. mívají v 14. stol. místo o střídnici e (tištěno často é), někdy však sa- mohlásku odsuly : jako, jakež, jak. Tam s cesty. Rkk. Tak i v: neb vedlé nebo a v strč. lib (libo): lib kup, lib nekup. Sat. (Bž. Ml. §. 61., Ht. Zv. 51.) Vz o se střídá s : e (na začátku článku). — 2. Náslovné o se sesulo: rádlo, role m. oradlo, orole, Kt., Ht. Zv. 51., rýže m. oryza, rataj m. orataj, Bž. Ml. §. 59 (naopak praví Prk. v Arch. für slav. Philologie. II. 703., že v rádlo, role, rataj nelze mysliti na sesuvku hlásky o, vz tam); potom kdyz předcházející slovo kon- čilo se samohláskou: na (-o)heň, an = a on, vz On, ande m. a onde. Ht. Zv. 51. — 3. Přehláska e z o jest odsuta od: zač (zače, nyní: za co), nač, proč atd. Gb. Vz více v: Gb. Historii českých samohlásek str. 79., Gb. Hl. 84. — 4. Ve slovostředí vy- sulo se: chcu m. chocu, chtěti m. chotěti (vz O se střídá s jery, obědvati m. obědo- vati, Ht. Zv. 51., Kt. (Vz naopak v Arch für slav. Philog. II. 703. Prk.). Lenora m. Eleo- nora, zabaliti m. zaobaliti; v strč. též v aor.: bychva m. bychova, rozpomínachme m. roz- pomínachom. Bž. Ml. §. 60., Gb. Hl. 84., Ht. Zv. 51. — O v násloví. O zůstává v ná- sloví obyčejně bez předsuvky (od, obr, oheň, oko), avšak obecná mluva náslovného o se štítí předsouvajíc mu obyčejně v: vosel, voves, vokno, vočím, volovo, jednovoký, čehož i v staročeštině pozorovati stopy : voj, vos, vosa (takto nyní i v písmě). Sloven- čina předsouvá v jen tam, kde by dlouhé ô v násloví státi mělo : vôsmy, vôste m. ôsmy, ôste a toto m. českého osmý a ostí. Vz Ht.
Zv, 48. Výjimkou jsou slova: otec, ovoce,
orodovati a slova od těchto odvozená. Někdy
předsouvá čeština způsobem u Hanáků běž-
ným h: hoko, hoficír, hopice (pod Krkonoš.)
Kb. U Hanáků: horel, hohen, hoves, Holo-
mouc. Ht., Mk. — Ale u Čechů v pruském
Slezsku o vždy čistě se vyslovuje: oráč,
oheň. Také neslyšeti tam h před o nebo u:
ulica. Šb. — O v středu slova přibírá časem
(nejčastěji po předložkách) v neb h: ovorati,
rozvorati, rozhor m. roz-or, kalhoty proti
culotte, levhart, žežhulka proti žežulka (Arch.
II. 704.); cf. píhavka proti píjavka. Prk. —

183454   O Svazek: 7 Strana: 0001
Cf. Mkl. aL. 62., 76. — O se seslabuje, vz Vm. ad Mkl aL 11., 12. — O se střídá s a: chramať, havořiť, kobzale vedle kob- zole, laziť (slov. loziť). Mor. Brt D. U Místka: chlop, škorupa (slov. skarlúp), škrobať, po- matovať, pomatka, joščerka. Brt. D. 103. — S u: putvora, hurák, puděkovať na By- střicku na Mor. Brt.— S y: tynuć v Opav- sku. Brc D. — O se stupňuje. Cf. Mkl. aL. 62., Bž. 30. — Str. 198. a. 3. ř. sh. za 1878. 3. polož. Cf. Brt. D. 7., 60., 84., 99. — O se vkládá (198 a.). O přibírá na jihových. Mor. místy nomin: strýko, šohajko, Jurko. Brt. Na Domažl., z časti i na Klatovsku ku jménům místním rodu muž., která jsou za- končena tvrdou souhláskou, lid rád připíná o, čímž jméno nabývá rodu středního: Trha- novo, Kouto, Loučimo, Bezděkovo, Votíno atd. BPr. — O- neoddělitelná předložka u časoslov udává 1 směr kolem: oběh- nouti, osvítiti, ověnčiti, olemovati, otlouci, otočiti atd.; 2. začátek děje, který počíná odloučením nebo zbavením toho, co bylo okolo něčeho: ojediněti, ochaběti, oněměti atd.; 3. jen malou míru děje: ohřáti, ochla- diti; 4. příčinu a) pomyšlenou čili účel: oplatiti dluh; b) pomyšlenou, které činnosť slovesná dosící se snaží t. j. snahu a úmysl: omlouvati; c) tajný neb lestný úmysl: opá- lili, opiti, omámiti, otráviti; d) výsledek: opanovati: e) výsledek záporný: oslyšeti, opominouti. Vz Jurs. 23.-30., Ob. Pk. v Olom program na rok 1875. 8. — Jm. muž. v -o ukončená (str. 198 b.) podkladají dle Gb. nejčastěji nominativ v a: Hromádko, y, ovi, u, ou. Tak i u Jičína, u Skutče, u Tá bora. Ant. Mikenda, Stč Cf. Bž. 118., Kvř. Ml. 45.-52. O masc. v -o vz Prk. Př. 14 O strč. sklonění substantiv kmene o Vyd. J. Gebauer. V Praze 1886. O sklonění jmen střed. kmene na -o vz Kvř. Ml. 59 — 61.

183455   3. Ó Svazek: 7 Strana: 0001
3. Ó mesislovce. S genit Vz Brt. S. 50. 4. — Ó (přešlé v uo, u, ů). Vz List. fil. I. 50., Ů.

183456   O Svazek: 7 Strana: 0006
Obéjza, obéjdsa, y, f. = lahůdka. Val. Brt. D 237.

183457   O Svazek: 7 Strana: 0028
Obséci = obsekati.

183458   O Svazek: 7 Strana: 1340
V II. 196. b. 15. ř. zd. m. 2. os. čti: I. os. Na Lašsku mění se o často v u: kruj, struj, pokuj, židuvka, zachud slunca. Cf. Brt. D. Na Chodsku přehlasuje se o v e; k němu přisouvá se tam v (voko). Cf. List. fil. 1891. 41. Na Dolnobečovsku na Mor. o ve vok. sg. f měkkého kmene k vzoru duše patřících: dušo, Káčo, Ančo atd. List. fil. 1891. 424. O tam místo spisovného ó n. ů: koža, mostek; v dat. pl. masc. a neut.: zubom, děvčatom; v lok. pl. místo -ách, -ech: o dráboch, děvčatoch. Vz ib. 423. O se tam mění v u: stupka (stopka), čučka, fa- zula atd.; v u v: úsmé (osmý). Vz ib. 424. O se tam přisouvá v: vichor, vichora. Vz ib. 424. — O strč. sklonění subst. kmene -o cf. List. fil. 1891. 73. nn

183459   O Svazek: 7 Strana: 1340
O předložka. Cf D. Lhrg. 306., Gb. Ml. II. 140.

183460   -o Svazek: 7 Strana: 1340
-o příp. kmenotvorná. Vz Gb. Ml. I. 57.

183461   Ó Svazek: 7 Strana: 1340
Ó na Chodsku v: uo, ů. Vz List. fil. 1891. 41. Ó zastupuje na Dolnobečovsku na Mor. spisovné ou a) ve kmenech slov: cófať. cóľ, kódel; b) v instr. sg. fem. kmenů tvrdých v a; rybó, deskó; c) v instr. sg. osobn. a ukazov. zájmen mnó, tebó, tó, d) v 3. os. plur. všech sloves tvrdého kmene: nesó, vezó, trnó; e) v inft kmenech II tř : minóť, padnóť; f) v příponách odvozovacích -ón, -ór, -ót za spisovné -oun, -our, -out: tahón, kocór, kohót; g) na počátku slov za spisovné ú: óhoř, óroda. Vz ib. 425. Ó se také tam vyskytuje jako staženina z ou (v němž zaniklo v; a(v)u se proměnilo v ou, v nářečí v ó ve slovech: pók (pavouk), póz (pauza, pavuza). Cf. Ú 2. dod., List. fil. 1891. 426. Za í se tam vyskytuje a) ve kmenech slov jsouc známkou původního ú : códiť, ďóra, ščór; b) v instr. sg fem. měk- kého zakončení a v lok. sg. neut. zakonče- ných v í: růžó, dušó, kosťó, zeló; c) v 3 os. pl. u sloves měkkého kmene: děłajó, mřó, ležijó. Vz List. fil. 1891. 425.

183462   O Svazek: 8 Strana: 0241
O původní. Vz Gb. H. ml. I. 20., 21. Pra- slovanské o jest střídnicí za pův. o atd. Toto se seslabuje v b, dlouží se v o, přehlasovalo se v e a dochovalo se do češtiny. Vz ib. 30. nn., 231. nn., 236. Strsl. o na Slov. Vz Pastr. L. B5. (o, uo, ô). Rozličné vyslovování hlásky o na Hané. Vz Jírt. I). II. 8. — O slabik měkkých se mění v ě. Vz Gb. H. ml. I. 238. Změna o v e mimo přehlásku. Vz ib. 240. — O mění se porůznu v u (ů), y: ostroha — ostruha, kmocháček—kmucháček, tonu — tynu (doudl.). Ib. 247. Důľe (Kroměř.), duľe, usmý (Přer., Koj et.), dule, luni, vujna (Olom., Prostěj.), pokuj (Týnec), kůža, růste (Letovice), kůža, růst (Letovice), růste, můct (Brn.), kuzle, zbuj- ník (Kruml., Ivanč.), kuzle, stuj v. neboj se (Třeb.), kupuvat (Kunšt.), kuzle, kuža, luj, tan- cuvat (v: ovati. Žďár., Jemn.) atd. Cf. Brt. D. II. 13., 44., 67., 92., 104., 156., 163., 183., 204., 224., 230., 246., 267. U Drahan, Litovle, Konic, Jevíč., Zábř., Slavk. Cf. ib. 101., 110., 122., 123., 125., 147. U Brna v konc. -ov (vokuv), -ovci (podkuva), -ová (mistruvá), -ový (makuvý), -ovka (laštuvka), -ovatý, -oví (liskuví), -ovisko, -ovina, -ovita, -ovica, -ovat. Vz Brt. D. II. 162.—163. — Cf. oj (3. dod.). Mimo to se mění v a u Kojet. a Přerova ve síově pabuda m. pobuda. ib. 44.; v e: u Tišn. a na Zďár. ve slově peduška m. poduška, vz ib. 183., 246.; v i: u Brna ve sl. lobivý m. libový, ib. 163.; v ó u Kojet. a Přer. ve slo- vese plóvat, ib. 44., hójit u Leton., ib. 156., u Brna ve slově klenót, ib. 163. (cf. oj ve 3. dod.), u Litovle, Konic a Jevíč. v příp. -och: staróch a v inft, plóvat, ib. 110., u Slavk. a Víšk. v hójit, dójit, ib. 147., 99., u Tišn. V přípon. -on: zerzón, ve slov. stóno, Ib. 183.; v ou na Zďár. ve slově: ouvoce. Ib. 246. Ne- mění se v u (ů): koža, chlapom (Kroměř.). Ib. 14.; u Kojet. a Přer. v dat. pl. stromom. Ib. 44. — Za o bývá a: raz- m. roz-, rakyta m. rokyta atd. Vz Gb. H. ml. I. ib. 236. — Změny o v Chromči na Mor. Vz List. fil. 1894. 81., v Gemersku. Cf. Phľd. 1893. 554. — Pohybné o na Slov. Cf. Gb. H. ml. I. 186. — Cizí o zůstává nebo se mění v u, někdy v a; Jakub, varhany (organon) atd. Cf. Gb. H. ml. I. 248. — O se přisouvá: sedom, Brt. D. I. 45., pásoł. Brt. D. I. 40. (Gb. H. ml. I. 248.). Na Slov. Vz Pastr. L. 109. — O se odsouvá: ande z a-onde, nabě z naobě, an m. a on. Gb. H. ml. I. 249.

183463   -o Svazek: 8 Strana: 0241
-o. Adv. v -o často u Poličky a hl. na Mor. a na Slov. Vz Mus. 1893. 446. Adv. v -o a -e RKZ. vz List. fil. 1895. 130. nn. (Gb.). — Jmenné skloňování adj. kmene -o. Vz List. fil., 1895. 269. nn.

183464   Ó Svazek: 8 Strana: 0241
Ó se psávalo o nebo ó, oo: konom (ko- ňóm), Z. wit. Hab. 16., woopadstwi: v ópat- ství, Hrad. 15. b., zástupov. Bibl. (Gb. H. ml. I. 230.). — Ó vzniká 1. z o: mohu — môžeš; sova, dial. sóva, nč. sůva; 2. sta- hováním. Vz Gb. H. ml. I. 232. nn. — Pův. o krátí se v o (proti nč. vi) v Háj. Herb. a V. Kal.: kožka, jahodka, smola, mostek, nedověra. Vz List. fil. 1891. '299. -- Ó se mění v uo, ů: Bóh, Buoh, Bůh; porůznu v ú (ou): mozol, dial. mozol, mozoul, vóz — vůz, dial. vouz. Brt. 1). 52., Gb. II. ml. I. 242. Jak dlouho se ó drželo? Vz Gb. II. ml. I. 242. V Háj. Herb. a V. Kal. bývá za pův. ó: uo neb ů v případech, kde později zobecnělo o: huora, puožitečný, skůro atd. Vz List. fil. 1894. 299. V Kosmografii rozšiřuje se v uo. ů. 1554. Vz ib. 1893. 454. — ó ml -ov konc. gt. pl. v Gemer.: papršlekó. Pastr. L. 56. -- Slov. ô čte se jako uo: vôz — vuoz. Nár. list. 1896. č. 105. odp.

183465   O Svazek: 8 Strana: 0565
O (ó) jak se psalo ok. r. 1440.; o se měnilo ve; o se dloužilo v ó, uo; ó se drželo, někdy se šířilo v uo (1440.). Vz Mus. fil. 1896. 418., 430.

183466   O Svazek: 9 Strana: 0192
Vz Gb. H. ml. III. 2. 459. Ve vých. ná- řečích novotvary na -o ukončené m. na -e: vajco, okénco atd. Ib. III. 1. 154. Změny hlásky o (ó) n? Hořicku, vz Hoř. 74., v ji- hozáp; Čech. vz Dšk. Vok. 42., u Císařova. Vz Čes. 1. VI. 584., na Hornoostravsku vz v Lor. 13. Přehlasování o v starší době na Lašsku. Vz Mus. fil 1897. 202., 205. - Slova ukončená v -o sklánějí se podle vzorce , město'. Vz Gb. H. ml. III. 1. 136. — O kon- covka vok. sg. a) u, ryba': rybo; za vok. bývá také nom: Neplač, holka, vz Nomi- nativ, Gb. H. ml. III. 1. 175.; b) u, vládyka': vládyko; odchylkou bývá nom., vz ib. 196.; c) u, duše' ve vých. nářečích: dušo, vz ib. 206. (Brt. D. I. 20., -e, -i); d) u, kosť: kosťo, valaš. Vz ib. 343, -e, i. — Ó koncovka a) gt. pl. m., -óv (-ův), vz Gb. H. ml. III. 1. 56; b) instr. sg. ?) n? Hané u, ryba': rebó, vz ib. 177.; (ó) u, duše': růžó (na Dolní Bečvě. Brtch. ), vz ib. 209.; y) u, kosť: kostó, mor. Vz Ib. 345., -í. — Mužská pří- jmení ukončená v -o patří ke vzoru město, ale tlakem významu mají v některých pádech odedávna koncovky ze vzorů mužských: gt. sg. Stýbla, Vrťátka; dat. a lok. sg. -ovi; pl. nom. -ové, gt. -ův, dat. -ům, akk. -y, lok. -ech., -instr. -y. Sr. Gb. H. ml. III. 1. 148. — O přípona 1. os. sg: praes. m. -u (-i) na Hané: neso, krejo, malujo. List. fil. 1898. 75., Gb. H. ml. III. 2. 7. - Ó přípona v 3 os. pl. na Hané m. -ou: vedó m. vedou. Vz List. fil. 1898. 94 — Příslovce na -? m. na -ě často v okolí svojanovském ve vých. Čechách: čerstvo, hrozno, prudko, silno atd. Vz Čes. 1. VIII. 274. Ta jsou hojná v Hornoostravsku. Vz Lor. 68. Na Císařovsku mají velikou většinu proti pří- slovcům ukončeným v ě: tuho, bídno, pevno atd. Vz Mtc. 1900. 344. — Ó předložka na Císařovsku. Vz Mtc. 1900. 142.

183467   O Svazek: 9 Strana: 0454
O. Změny hlásky o (ó, ů) v XV. stol. u Vel Meziříčí. Vz Mšín. 6. Obalenka = polokulovitá vložka kladená do čepce, aby byl vypuklý. Nár. sbor. 1901. 29. Obces, u, m. = opatek. Sbor. slov. III. 32. Obcesový. O. šidlo k razení dírek do opatku. Sbor. slov. ?. 32. Vz Obces. Obcigel, glu, m. = trojhranný kousek dřeva, na kterém švec sáru sešívá anebo potřebný kousek kůže nadšívá. Sbor. slov. III. 32. Z něm. Abzieher. Obdržeti. Tolik zlata, cožby se jeho mezi zemi a mezi nebem mohlo obdržeti. Hus. (Vstnk. X. 238). Obduži, n. Náboženství jest jádro a o. vší snahy člověčí. Klc. v Mus. 1843. 89. Obdynchovati co. Zedník díry zaflikoval a o-val (obílil). 1760. Boč. exc. Obhlídnutí, n. = uhranutí. Nár. sbor. 1901. 168. Obchoditi se něčím. 1422. Mšín. 14.

183468   O Svazek: 10 Strana: 0216
O, vz Ott. XVIII. 521.

183469   -o Svazek: 10 Strana: 0216
-o příp. v jihočešt.: Mykyško, Hvozdo, strno, pouko, mráko. domovo atd. Vz Dšk. Km. 5.

183470   ó Svazek: 10 Strana: 0216
ó mění se na slov. Skalicku v ú (vúz), později je zase ó (móže). Vz Sbor. čes. 83.

183471   O Svazek: 10 Strana: 0222
O sítnice od oka.

183472   O Svazek: 10 Strana: 0635
Změny hlásky o v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. I. 20. nn. — O. předložka. Děláme vo zelí (kroužíme zelí). Děláme vo senách (sečeme je). Bude vo kávě až do- poledne. Hoš. Pol. I. 133. — Sr. Brt. Slov. 239. —240. Obapolý = obapolný, hinc et hinc. Pat. Zim. 50b. 15. Obarasiť = uderiť do pokaličenia (sviňu), ochmaliť. Mus. slov. V. 93. Občáhnúť = obsáhnouti. Vz Brt. Slov

183473   O Biancefoře Svazek: 5 Strana: 0990
O Biancefoře čtení, přel. v 16. stol. V z Jir. Ruk. 1. 67.

183474   Ó by Svazek: 2 Strana: 0256
Ó by, o wenn ! utinam, vz By, Kéž.

183475   O. čeho, se čeho Svazek: 2 Strana: 0316
O. čeho, se čeho. Vz Odtáhnouti. Marek. — O., odchod, odjití, Abzug, m. O. vojska. Us. — Jg.

183476   O. děvečku. Tov. kn Svazek: 8 Strana: 0566
O. děvečku. Tov. kn. 62.

183477   O Ejlenšpiglovi Svazek: 6 Strana: 0204
O Ejlenšpiglovi kronika. Jir. Ruk. I. 180.

183478   O hle Svazek: 7 Strana: 0077
O hle! O sieh! Šm.

183479   O málo Svazek: 2 Strana: 0367
O málo jest, o málo chybí, vz Blízko jest odtud.

183480   O., osudní Svazek: 2 Strana: 0429
O., osudní= k osudu se táhnoucí. Schick- sals-. O. uložení, moc. D. V této osudní hodině. Us. Jména zaznění — osudné znamení, nomen- omen. Dch. O. doba. Dch. O. bájky (Aeso- povy). Slov. Jg. — O., nešťastný, unglücklich. O. převrat. Katastrophe. Dch.

183481   2. O předložka Svazek: 7 Strana: 0001
2. O předložka Vz Brt. D. 187, Mkl. S. 671.-676.

183482   O přípona Svazek: 2 Strana: 0198
O přípona, vz Tvoření slov. — O před- pona : otok, okolí. D. — O neodělitelná předložka u časoslova znamená směr čin- nosti kolem předmětu, že se činnosť na vše- cky strany šíří; působení děje se všech stran, přes celek, zhusta pak jen s mnoha stran, neb stranou vůbec, někdy i menší míru děje. Vz více v Tn. 49.-56. — Časo- slova přechodná vůbec a časoslova nepře- chodná pohybování s předložkou o spojená řídí akkusativ. Okousal koláč. Město zdí ohradil. Osedl koně v skoku. Vz Osvědčiti, Opustiti, Ostaviti atd. — Jména s předlož- kou o složená označují původně věc, která okolo toho jest, co druhým členem se ozna- čuje : obydlí, ohlav, okolí, ozim. Cf. Obočí. Mkl. B. 407. — Jména v o ukončená jsou celkem rodu středního, a skloňují se podlé: Slovo. Taktéž přídavná a číselná jména na -o. Jména muž. v -o ukončená. (Hromádko, Slu- níčko, Koťátko) přibírají v dat. a lok. sg. kon- covku -ovi (vz -ovi): Hromádkovi, v akkus. -a (Hromádka, Vn.); v plur. skloňuji se podlé prvého mužského sklonění (vzorec Páv): Hro- mádkové, -ův atd. Cf. Brs. 9. 2. O, ob, předložky, řec. irtfii, «,«</, lat. circa, amb, něm. um, herum, označují věc, okolo níž děj slovesný se uskutečňuje, která jest středem, předmětem, příčinou, účelem děje slovesného; pojí se s akkusativem a lokalem. — A) S akkusativem užíváme předložky o, ob: 1. o místě, na němž něco obkličujíc tkví, okolo něhož, v jehož okruhu něco se děje. Bylo nás o stůl, o tři vozy. Us. Bylo hostí o 153 stoly. Břez. 212. Ižádného stolu nemám, by té umrlé ženy neposadil o mísu se mnú (žalovala žena, která vdovce po- jala). Št. N. kř. 29. O prst by ho ovinul. Č. 520. Kruh železný o nohu dali. Vrat. 116. Pak Čechy a Uhři proti sobě jidú a o řeku Mo- ravu sě snidú Dal. 150. Uviaž si tam o lipu tuto tvoju paripu. Zpěv. I 20. — Pozn. Nyní z pravidla předložky okolo zde užíváme. Mkl. — 2. O místě styku dvou věcí ve spojení se slo- vesy dotýkati se, jíti se, chybiti se a p. Ráčil se o to jieti. Kat.2003. Jiní se také hrubě o mne neujímali. Žer. L. I. 37. Směl se o ne- obyčejné lidem věci chytiti. Št. N. 151. Strom se o strom popírá a člověk o člověka. Č. 279. — 3. O místě, na němž děj slovesný se uskutečňuje ve spojení se slovesy zavaditi, uhoditi, rozbiti a p. Každý o tebe zavadí. Sš. P. 502. Každý se otíral o ten kámen. Kom. Lab. 64. Tluč hlavou o zeď. Č. 192. Loď se rozrazila o skálu. Let. 385. Vz Dáti, Hoditi, Otlouci, Překláti, Rozraziti. — Pozn. Ve větách : ,Lékař jezdí o 5 mil k nemoc- ným' (Us.) a p. označujeme akkusativem s předložkou o okruh, po který děj slovesný se rozprostraňuje. — 4. O věci, která jest předmětem, příčinou, účelem děje slovesného ve spojení se slovesy a) jíti, jeti, utéci se, poslati, psáti, vzkázati a p. Chodili o to k pánu Lvovi. Let. 399. Potom otázal An- tenora, oč by přišel. Troj. 102. Mohou se k panu hejtmanovi o to utéci. Žer. Záp. II. 67. Ty jsi sobě myslil, že já o tě zkážu. Sš. P. 361. Dosti jsem vám o to psal. Žer. L. I. 52. Vz ona slovesa a Putovati, Státi, Vyjeti, Zastaviti se oč. — b) Sejíti se, se- stoupiti se, rozejíti se a p. Sestoupili jsme o to. Žer. Záp. II. 56. Přátelsky se o to ro- zešli. Let. 206. Rozešli se o dva zlaté (= ne- dohodli se). Us. — c) Mluviti, přednášeti, rozjímati, raditi se, tázati se, rokovati. Nemá o to býti mluveno. Půh I. 209. Promluveno o rozepře mezi stavy. Žer. Sn. 34. Tunkl přednášel o statek po p. Bohušovi. Žer. Záp. II. 107. Rokovali o zemské dobré. Let. 400. Vz ona slovesa a Rozmlouvati. — d) Umlu- viti se, sjednati se, srovnati se, snésti se, svoliti se, smířiti se a p. Obyvatelé mají se umluviti o berni zemskou. Tov. 25. Oni se o list sjednali. Půh. I. 264. Strany jsou se o to porovnaly. Žer. Záp. II. 86. Nemohou se o pobídku svoliti a smluviti. Tov. 113. Vz ona slovesa a Narovnati, Smluviti, Urov- nati se oč. — Pozn. Touž vazbu mají sou- značná substantiva řeč, rozmluva, zpráva, rada, potaz, rok, sněm, smlouva a p. Vz tato substantiva. — e) Říci, zmíniti se, připome- nouti, upomínati, žádati, prositi a p. Ber- kovi nic o to neříkal. Žer. Záp. II.128. Moš žádá o vymazání jednoho koně. Žer. Záp. II. 23. Vz ona slovesa. — f) Založiti se, vsaditi se, hráti. Založili se o sto kop. Let. 411. Vsadil bych se o nevím co. Us. Vz Hráti oč. — Pozn. Taktéž pojí se substan- tiva základa, sázka, hra. Vz tato jména. — g) Děliti se, směniti se, losy metati. Aby- chom se o ně (dukáty) rozdělili. Vrat. 153. Vz ona slovesa. — h) Oklamati, ošiditi, okrásti, oloupiti, připraviti, utiskovati, přijíti (pass.). Sám se o hrdlo připravil. Žer. L. I. 58. O své jméno přijíti nemá. Dsky I. 139. Utiskoval ho o krejcar (dával mu méně). Us. Vz ona slovesa. — i) Státi, starati se, pečovati, my- sliti, hleděti, pracovati, pokusiti se, přičiniti se, usilovati, snažiti se. Každý rád o pokoj stoj. Výb. I. 872. Má se starati o práva země. Tov. 24. Každý o to myslil, aby se jemu zalíbil. Let. 375. O naše bezhrdlí usilovali. Žer. Záp. II. 86. Vz ona slovesa. — Pozn. Touž vazbu mají substantiva práce, pilnost, péče, pokoj a p. Vz tato substantiva. — j) Dvojiti se, nesnaditi se, vaditi se, bouřiti se, bíti se a p. Pakli by sě dvojili o které věci. Arch. I. 66. Dva bratři se o království ne- snadili. Har. I. 83. O mezu sě dva svadista. Dal. 9. Třeli se o hajtmanuov dvuor. Tov. 113. Vz ona časoslova a Svaditi se, Hašte- řiti se, Tříti se, Stírati se, Tahati se, Hrýzti, Potknouti se oč. — Pozn. Touž vazbu mají souznačná substantiva různice, pře, spor, soud, válka a p. Nemalá tahanice o to byla. Žer. Záp. II. 157. Soudové o to vzešli. Let. 212. Počala se válka o země kněze Jiřího. Let. 269. Vz ona substantiva a Bitva, Bouřka, Dranice, Nevole, Nesnáz, Odpor, Ústrk. — k) Žalostiti, truditi se, horliti, zlobiti se, hněvati se, kyseliti se, trápiti se, sápali se, báti se, plakati a p. Nežalostila jsem oň. Ctib. Hád. 8. Počal se o to ježiti. Žer. Záp. II. 174. O co milá pláčeš ? Sš. P. 340. Vz ona slovesa a Škorpiti se, Ježiti se oč. — 1) Viniti, naříkati, pohnati, žalovati, obeslati, vyslýchati, souditi, odpovídati, rozsouditi, rozeznati. Také naříká se o česť. Tov. 124. O takú věc nižádný nepohonil. Půh. I. 200. K súdu stávati má, dokudž o tom rozsúzen nebude. Vš. 4. Vz ona slovesa a Obviniti, Slyšeti. — m) Domlouvati, láti, trestati, ká- rati. Domlouval jim o to přísně. Bl. Už mi lidé o to láli. Sš. P. 654. Vz ona slovesa. — 5. O věci, ku které se směřuje, se vztahuje, se slovesy: jest, zle jest, snáze jest, málo jest; nouze, potíž, škoda jest: běží, jde, činiti jest a p. Což jest o to. Us. Nyní je zle o peníze. Us. Škoda o tu tvoju krásu. Zpěv. I. 36. Tuto jest činiti o úřad hejtmanský. Žer. Záp. II. 171. Vz ona slova. — 6) O čase. Zastal jsem ještě o čas starých válečníkuov, kteří byli po táborských válkách zuostali. Tov. 115. O rok o dva bude vám synáček z vojny doma. Sš. P. 570. O málo krátký čas chýry počuvajte. Zpěv. II. 10. Vzali příměřie ob noc (= přes noc). Dal. 104. Ten den na noc veliké povětří bylo, téměř o celú noc. Břez. 252. (Zb.). [Dodatek od Hlr. Místy se říká: Bylo to o oltáře, o sv. Marketu. Us. O sv. Jan, o sv. Václav (starý akk.). Us. v Praze. Prk. O sv. Jan a Havel platil činži. Mřk.] -- 7. O střídě místné a časové. Štěstí s neště- stím ob jeden dvůr žive. Č. 150. Což vody pozůstalo, to jeden po druhém ob den bral. Vrat. 142. — 8. O čísle, ceně a míře. Omýlil jsem se o sto. Žer. L. I. 68. Přebrali o sto zlatých. Žer. L. I. 44. Dali jim o čtvrť léta napřed věděti. Arch. I. 226. Na nový rok o slepičí krok, na tři krále o skok dále, na Hromnice o hodinu více. Č. 441. Vz Chy- biti, Přibyti, Přiložiti, Prodlíti, Prohráti, Roz- plynouti, Slíbiti, Učiniti oč. — 9. O způsobu, toliko: opravdu, opět a p. — 10. O vztahu volnějším. Prosím, ať jest o tom konec. Arch. I. 92. Dával jsem o to výstrahu. Let. 74. Žádný o své věci brzo konce nebéře. Vš. XXVIII. Dáno mně naučení o sirotky. Ne- věděl jsem pak o peníze naříditi. O cikány zůstáno, aby byli vyslýcháni. Žer. Mikuláš se zná k listu o svůj díl. O škody má ho právem hledati. Půh. I. 264., 205. Vz Hle- dati, Oblázniti, Odbyti, Odpověděti, Rozká- zati, Táhnouti, Vystříhati (se) oč. — Pozn. U významu vztahovém vyskytuje se ve střední době naší literatury vedlé předložky o vazba strany (= s strany) s genitivem, kteréžto strany nyní z valné části předložku o vy- tlačilo. Ráčí poroučeti strany těch vyslaných čeledínů. Žer. Záp. II. 13. Vz Strany. — B) S lokalem užíváme předložky o 1. o místě, v jehož okruhu něco jest. Odpověděl, že v ne- bytnosti pána svého o domě takového pů- honu přijíti nemůže; Paní o domě nebyla. Žer. Záp.' II. 148., 168. O blízce byl. Tov. 36. Rána boží morová v některých místech a dosti o blízce proskakuje. Žer. Záp. II. 164. — 2. O věci, která čím obklíčena jest. Rytieřstvo se o něm shrnu. Anth. I. 43. Ihned se o něm nebesa zavřela. Pass. 665. Ponecháš-li (dřevce) déle (v zemi), nesnáze vytrhneš, když se o něm země sleze. Št. N. 129. Vz Stkvíti, Točiti, Zaklopiti, Zapáliti, Zavříti, Zažéci o čem (= okolo čeho). — 3. 0 věci, které děj slovesný se týká, která jest předmětem děje slovesného. a) Ve spojení se slovesy: věděti, mysliti, smýšleti, slyšeti, věřiti, mluviti, rozmlouvati, pověděti, ozná- miti, čísti, psáti, svědčiti, prorokovati, jed- nati, tázati, zapomínati, sníti a p. Neviem niče o chudobe. Anth. I. 95. Proč nemyslíš o božských věcech. Ctib. 22. Nic jsem o tom neslyšel.Arch. I. 97. Kočce o myších se snívá. Č. 223. Vz ona slovesa. — Pozn. 1. Touž vazbu mají substantiva : vědomost, pa- měť, zmínka, řeč a p. Vedomosť o nich mají. Žer. L. I. 8. O takovém boji není v Čechách pamětníkuov. Let. 69. O těch věcech zmínku učinil. Žer. Sn. 3. — Pozn. 2. Slovesa my- sliti, mluviti, psáti, jednati, tázati se a p. mají též vazbu předložky o s akkusativem. Rozdíl obou vazeb jest patrný. Mluviti o mír znamená tolik jako mluviti, jednati o to, aby mír zjednán byl ( = předmět zamýšlený, účelný); mluviti o míru jest mluviti o míru již ujednaném, hotovém (= předmět fak- tický). — Ve spojení se slovesy: dbáti, pe- čovati, zoufati, pracovati, strojiti, ukládati, neroditi, klásti a p. O vězních ni o kořisti tbáchu. Dal. 112. Co pečujete o tělu. Št. N. 118. Oplať se otci a mateři pracuje o nich. Št. N. 34. Já o tobě péči mám. Ctib. Hád. 6. Vz ona slovesa a Péče. —- 4. O čase, o kte- rém se co děje. Jsou to určité slavnosti a svátky roku církevního, určité doby roku občanského, pak určité doby denní, jichž se tak užívá na otázku kdy ? O novém létě ciesař sněm veliký slavil. Let. 201.O třech králích do Olomouce vezena byla. Žer. Záp. II. 87. O hromicích vlci v stádech chodili. Let. 135. Téhož léta o letnicích byl sněm valný. Let. 119. O suchých dnech byl sněm. Let. 13. Až bude o sv. Václavě, přijmuť já prvé svěcenie. Výb. I. 954. Vz Dobyti, Do- konati, Oženiti, Pohnati, Přijeti, Přijíti, Při- vítati, Prositi, Sjeti, Tupiti, Umříti, Utéci, Uvařiti, Vejskati, Zasednouti, Zbíti kdy. — 5. O jakosti, je-li určena jménem číselným. Na štítě byl osel o jedné hlavě. Let. 213. Saň o sedmi hlavách. Anth. II. 300. Osiřelo dítě o půl druhém létě. Sš. P. 161. Mlýn o více kolách. Žer. Záp. II. 128. Vz Oblouk, Píšťala, Ručnice, Stavení, Koráb, Beran o čem. 6. 0 způsobe, jakým se co děje. O jedné noze skákal. K. poh. 244. O holi chodí. Vš. 24. O svéms mně toho neučinil. Dal. 36. Kdo o své ruce býti můž, nebuď pod cizí. Č. 377. Zlá láska o hladu. Č. 242. Každý o svém chlebil. Tov. 81. Jenom dva groše mám a o těch chci dojíti domů. K. Poh. 711. Vz Vléci, Zůstati, Žíti, Živý jak. — 1.0 vztahu volnějším. Již jest velmi zle o tobě. Anth. I. 74. Již jsem já synu svému o tom o všem poručil. Arch. I. 84. Vz Obstanoviti, Umný o čem. Brt. v Km. 1875. 132. a násl. — Cf. Zk. Skl. 249. a násl.; Zk. Ml. II. §. 63; Mkl. S. 426. a násl. — 3. Ó, mezislovce. Ó by nebylo pravda. Kom. — S nomin.: Ó hanba. Ó já bídný člověk. D. — S vokativem: Ó pří- teli ! Ó Bože! Ó Hospodine! — S genitivem: Ó předivné poniženosti. V. Ó té nehody! Jg. Vz Zvolání.

183483   O sebe Svazek: 7 Strana: 0125
O sebe = různo, zvlášť. Slov. Načo by mu varila o sebe? Phl'd. VI. 6.

183484   O své Svazek: 2 Strana: 0429
O své, adv. (i. e. ujmě, částce) — zvlášť, o sobě. Každý o své pracuje. Rybay.

183485   O to Svazek: 10 Strana: 0238
O to, vo to = jak pak ne. Chtěl by's ít se mnou? Vo to! (o to není, chci-li; chci rád), Cák vo to! Litom. 37.

183486   O toléj, že Svazek: 7 Strana: 0151
O toléj, že = jenom že, leda že. Cesta je jednaká, o toléj, že silnicú néni toléj blata. Brt. D. 175.

183487   O., Vorlík Svazek: 2 Strana: 0402
O., Vorlík, a, m., starožitný z nova upravený hrad v Písecku v okr. mirov. nad Vltavou; patří nyní knížeti Karl. Schwarzenberkovi. Vz více v S. N., Tk. II. 544., III. 9., 422.

183488   o-a Svazek: 8 Strana: 0241
o-a stažené v á: Jáchym z Jonchým. Gb. H. ml. I. 565.

183489   O-bositi Svazek: 2 Strana: 0235
O-bositi, il, en, ení, bosým učiniti, bar- fuss machen. — koho: kone, ihm den Huf abnehmen. L.

183490   2. O-celeti Svazek: 2 Strana: 0261
2. O-celeti, el, ení, ganz werden.

183491   O-ctiti Svazek: 2 Strana: 0262
O-ctiti, il, ěn, ění, octívati, beehren.

183492   o-e Svazek: 8 Strana: 0251
o-e staženo v o: Jenofa z Jenovefa. Gb. H.. ml. I. 565.

183493   O-ky Svazek: 7 Strana: 0134
O-ky = poslední dni masopustní. Vz Brt. N. p. 311.—312. Je-li v o-tky pěkně, urodí se jařiny. Zlinsky. Brt.

183494   O-mu Svazek: 7 Strana: 0082
O-mu na zem velká hlava Márovi padne Hol. 116.

183495   O-ní Svazek: 2 Strana: 0204
O-ní, n., das Erhalten, die Erlangung, der Empfang. D., Jel.

183496   o-u Svazek: 8 Strana: 0263
o-u staženo v ó, ú. Bóslav a Búslav z Bohu- slav. Gb. H. ml. I. 565. Cf. předcház. ou.

183497   Oaga Svazek: 7 Strana: 0099
Oaga, y, f. = kočka o'maganá, omačkaná. Val. Brt. D. — O., y, m. = člověk neote- saný. Val. Brt. D. 241.

183498   Oar-us Svazek: 7 Strana: 0001
Oar-us, a, m. O. řeka = Volha. Sf. Strž I. 543.

183499   Oasa Svazek: 2 Strana: 0200
Oasa, y, f., úrodná krajina v poušti. Rk. Die Oase. Vz Země a více ve S. N.

183500   Oasa Svazek: 10 Strana: 0216
Oasa, y, f. Vz Ott. XVIII. 521.

183501   1. Ob Svazek: 2 Strana: 0200
1. Ob, předložka, zřídka se klade před jmény podstatnými, hustěji ve složení s ča- soslovy. Vz O s akkusativem. — U časo- slova znamená skoro tolik, co předložka o, jen že se činnosť kolem předmětu úplnějí jím naznačiti může: obkopati, obklopiti. Vz více v Tn. str. 49.-56., Mkl. S. 221. Jména s ob složená označují to, co okolo toho jest, co druhým členem se označuje: obočí. Mkl. B. 407. — Pozn. 1. Časoslova přechodná vůbec a časoslova nepřechodná pohybování s před- ložkou ob- složená řídí akkus. (genitivu ne- řídí!). Obhryzá maso. Kázal Vyšehrad dobře obezdíti. Háj. Šlechetný obmýšlí šlechetné věci. Br. Třikrát město objel. Us. — Zk. — Pozn. 2. Po předložce ob- náslovné v se vy- souvá: oběsiti, oblak, obrátiti m. obvěsiti, obvlak, obvrátiti, obvaliti -— obaliti — obálka, obvlek — oblek. Vz Vysouvání. Gb. Ht. 112., Ht. Ale: Obvázati, obviniti atd. Mřk. — Pozn. 3. Při jménech přídavných zmenšuje, zdrobňuje: obdélný, obnošený, obstárlý, ob- řídné obilí, obstarožný, občerný, obdloužný, obhroublý, oblysý. Mkl. B. 359., Mkl. S. 221. Vz o předložce ,Ob': Km. III. 132. (Článek p. Bartoše).

183502   2. Ob Svazek: 2 Strana: 0200
2. Ob, a, m., řeka v Sibiři. Vz S. N. Oba (u životných také: obá), m., obě, f. a n.; gt. obou, dat. a instr. oběma, akk. oba, obě, lok. obou; skloňuje se tedy jako: dva. V obec. mluvě dat. voboum, gt. a lok. vobouch, instr. vobouma. V Hané a u Brna nom. vobá, ale akk. voba. Šb. Skr. abha, řec., ä,aqio), lat. ambo, lit. abbu. Schl. — Kdy se pojí s dualem a kdy s pluralem? Vz Čísla. — O. = jeden i druhý, beide. Na obě uši spáti (pevně). Us. Oba manželé. My jsme oba svobodní. D.Oba žíže (2 X 6 = 12, v kostkách). V., Šm. Na obě strany ostrý, D., broušený. Jg. S obou stran. D. Po obou stranách. V. Dal oběma. Jel. Hrnec kotel kárá, Černa jsta oba. Šel Jan pro Joba, ostali tam oba. Trn. Hrnec hrnci káže, oba černí jako sáze. Lom. Čert jako ďábel, jsou oba černí. Když ruka ruku myje, obě bílé bývají. Na obou ramenách nositi (oběma stranám sloužiti). Jg.

183503   Ob Svazek: 7 Strana: 0001
Ob- v kompositech časosl. udává 1. směr kolem: obložiti, obsypati, obtékati; 2. za- čátek děje: obměkčiti; 3 jen malou míru děje: oblomiti, obvařiti; 4. podílnosť: ob- choditi, 5. příčinu a) pomyšlenou (snahu a úmysl): obžalovati, obviniti; b) tajný n lestný úmysl: obehráti; c) příčinu možnou, podmínku: obejíti se, obstáti, obhájiti; 6. vý- sledek: obdržeti, obděditi, obsednouti; vý- sledek záporný: obmeškati. Vz Jurs. 23-30. Cf. Pk. v Olom. program. na rok 1875. 8., Bž. 238., O (dod.). — Ob- zdrobňuje: ob- dál = opodál. Bž. 237.

183504   Ob Svazek: 7 Strana: 1340
Ob předložka Cf. Gb Ml. II. 141., D. Lhrg. 301.

183505   Ob Svazek: 8 Strana: 0241
Ob. Vokalisa.ce předložky ob v Háj. Herb, a V. Kal. vz List, fil. 1894. 203.

183506   Ob Svazek: 9 Strana: 0192
Ob-: obžiti, Hus I. 18., 30., II. 235., ob- mytie II. 234., objiesti I. 329, obmalomoc- neti I. 344.; strč. bvvá: ožiti, omalomocnčti Mus. 1898. 243.

183507   Ob Svazek: 9 Strana: 0192
Ob. Místo toho bývá n? Císařovsku vždy přes. Bydlí přes dva domy. Mtc. 1900. 142.

183508   Ob Svazek: 10 Strana: 0216
Ob s akkus. Přeplavil jej ob druhú stranu řeky (na druhou stranu). Pass. Převezli se ob druhů stranu Vltavy. Pulk. Kněz bieše ob druhú stranu řeky. Otc. Což ob jednu noc mohu objeti (za jednu noc). Pass. Na tom poli ob dva dni hody učinil. Pulk. Stav manželský jen ob tu strauu ? spasení má čáku. Šf. — S lokalem. On sám ob sobě praví. Raj. d. Hvězdy ob tvrdosti jeho vzkrúžie. Kat. 1378 (firmamentum). Není-li to akkus. — Mš.

183509   Ob dírka Svazek: 2 Strana: 0204
Ob dírka, y, f., das Abreissen. Rk.

183510   Ob učiti Svazek: 7 Strana: 0031
Ob učiti, unterrichten, abrichten. Slez. Kúpil hříbia, až ho trochu obučil, to ho předal. Šd.

183511   Ob-ositi Svazek: 2 Strana: 0235
Ob-ositi, il, en, ení, okolo osy točiti, um die Achse drehen. Krok.

183512   -oba Svazek: 2 Strana: 0200
-oba přípona subst. fem.: chud-oba, ža- loba, mdloba. D.

183513   Oba Svazek: 7 Strana: 0001
Oba. Vz Šf. III. 644., Mkl. Etym. 218.

183514   -oba Svazek: 7 Strana: 0001
-oba přípona: lútoba (lítosť), tíhoba (aegri- tudo), mokroba (mokrosť). Mor. Brt. D. 144.

183515   Oba Svazek: 9 Strana: 0192
Oba. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 456. Skloň. na Lašsku. Vz Mus. fil. 1897. 434. Taxy obouch kancelář. Holic. 48.

183516   Obaba Svazek: 7 Strana: 0001
Obaba. To je baba o. (= zlá baba). U Dobruš. Vk.

183517   Obabiť sa Svazek: 7 Strana: 1340
Obabiť sa = babu si vzíti Phľd. X. 164.

183518   Obabiti Svazek: 7 Strana: 0001
Obabiti. Maminka ho tak obabila (obala- mutila). V Kunv. Msk.

183519   Obabka Svazek: 2 Strana: 0200
Obabka, y, f., obabky, pl. (rus.), opěnky, der Stockschwamm. Jg.

183520   Obabrati Svazek: 2 Strana: 0200
Obabrati, opiplati, besudeln. Na Slov.

183521   Obabušit Svazek: 9 Strana: 0192
Obabušit, vz Nababušit.

183522   Obáč Svazek: 2 Strana: 0200
Obáč = přece, doch, zastr. Výb. I. 151.; 1079, 16.

183523   Obáč Svazek: 7 Strana: 0001
Obáč oprav v: obač. Obač = obak, nic- méně, jednak přece, však. An obač Bohu sje modle. . . Leg. o 12 apošt. 106. Vz Obake

183524   Obačiť Svazek: 7 Strana: 0001
Obačiť — upamatovati. Slov. Bern.

183525   Obad Svazek: 2 Strana: 0200
Obad, a, m. = ovad. Na Slov.

183526   Obada Svazek: 8 Strana: 0241
Obada, y, f., míst. jm. v Komárne. Phľd. XII. 427.

183527   Obadač Svazek: 7 Strana: 0001
Obadač, e, m. = kdo obadá. Vz Obadati. Šd.

183528   Obadal Svazek: 7 Strana: 0001
Obadal. a, m , os. jm. Vck.

183529   Obadání Svazek: 7 Strana: 0001
Obadání, n., die Untersuchung, Forschung. Drobnohledné o. listů. SP. II. 124.

183530   Obadatel Svazek: 7 Strana: 0001
Obadatel, e, m. = obadač. Us. Šd.

183531   Obadati Svazek: 2 Strana: 0200
Obadati, na Slov., zbadati, zočiti, zvě- děti; slyšeti, zpozorovati, wahrnehmen, be- merken. Ptactvo křičí, zvěř pospieší, oba- dajie, znamenajie, že má od nás odstůpiti. Boč. e Cant. ms. — co. Koll. — co kde. Obadala dítě v sobě. Jg.

183532   Obádati Svazek: 2 Strana: 0201
Obádati, opichati, umstechen, umpicken, bepicken; drücken. Jg. — co. Písek obádá bosé nohy. Koll. — O., ausersehen, erwählen. — si koho. Když by sobě (stavové) no- vého krále a pána obádali a přijímati měli. Skl. III. 107. — O., ohlédati, zpytovati, zkoušeti, erforschen, prüfen, untersuchen. — co. Obádej skutky své. Sš. II. 328. Tajemná jest vazba duše s tělem, kdo ji v celé hloubi obádá? Sš. Bs. 183.

183533   Obadati co, koho Svazek: 8 Strana: 0241
Obadati co, koho. Phľd. XII. 674., Mtc. 1894. 15., Čl. Zrůd. 30.

183534   Obadavý Svazek: 2 Strana: 0201
Obadavý, badaje, forscheNd. O. protě- kával očima ulice. Johannit. 5.

183535   Obadovať Svazek: 7 Strana: 0001
Obadovať = hýbati. Nemozu tum rukum o. U Star. Jičína. Vhl.

183536   Obadva Svazek: 2 Strana: 0201
Obadva, V., oba dva, m., obědvě. V., obě dvě, f. a n., alle beide. Skloňuj obé slova. U životných také: obá dvá. Kdy se pojí s dualem a kdy s pluralem? Vz Čísla.

183537   Obadvakrát Svazek: 10 Strana: 0216
Obadvakrát. Po o. podotýká L. Čech, že... Pokr. 1885. č. 331.

183538   Obadvojec Svazek: 2 Strana: 0201
Obadvojec, jce, m., souržice, Halbfrucht, f. Na Slov.

183539   Obahněný Svazek: 2 Strana: 0201
Obahněný. O. ovce. Vz násl.

183540   Obahněný = skotný Svazek: 7 Strana: 0001
Obahněný = skotný. Štyry kočky o-né, to sú moje krávy stelné. Brt. P. 384.

183541   Obahnilý Svazek: 2 Strana: 0201
Obahnilý. O. ovce (která má jehně), ein Schaf, das geworfen hat. Rk., Ja.

183542   Obahniti se Svazek: 2 Strana: 0201
Obahniti se, il, ění = mladé zroditi, werfen. Ovce se obahnila. D. Koza se ob. Krab. Též o psech. Na Slov. Plk.

183543   Obahniti se Svazek: 8 Strana: 0241
Obahniti se, z ob-agniti se. Mz. (Gb. II. ml. I. 424.).

183544   Obajanie Svazek: 7 Strana: 0001
Obajanie, n , das Prestige. Slov. Aby si udržali o. Nár. nov. 1886. č. 174. 2/1.

183545   Obajde Svazek: 8 Strana: 0241
Obajde m. obejde (obejíti). Háj. Herb. 15. a.

183546   Obájeti Svazek: 7 Strana: 0001
Obájeti. Pohľad na Tatry upúta, obáji, očaruje, unesie človeka. Phľd. IV. 246.

183547   Obak Svazek: 7 Strana: 0001
Obak, vz Obake.

183548   Obake Svazek: 7 Strana: 0001
Obake. Cf. Bž. 25., 24., 216. Obak: Sv. ruk. Al 1196, An. 133., 312., 692., Výb. I 175., Št. Kn. š. 99. Obakž: Št. K. š. 56., 88, 170. Obaky, obake, obak, verum tamen. Ž. wit. 61. 5., 61. 6., 61. 10., Sv. ruk. SR. 130., Mkl. Etym 218. Obak mi nic nespo- můžeš; Bych vám mnoho pravil, obak mi nevěříte. Sv. ruk. 165., 173. Jakož obak pravda bieše. Výb. I. 404. A obakž ne tak, jakož mnie oni, to vycházie; A obakž kromě toho dosti jměl diela. Št. Kn. š 10., 32. Jehož (zbožie) musíš obak zbýti. Alx V. v. 1866 (HP. 45.). Alexandru dietěti obak cstnému zpoviedajú milosť svoju. Alx. Toť se jinak nemóž zdieti, tutoť mi jest obak umřeti. Ans. I poslal je on obaké (dle Opatr- ného: äfiqiÓTe^ov, ze dvou příčin). Hr. ruk. 101. Vzpomeň, coť jest řekl obaké tobě, jiným ženám také (dle Opatrného: dvěma stranám, ale hodí se tu dobře význam: jednak, ovšem a p.). Hr. ruk 99. Vzata bych našla obaké aneb hrob zrušen také (= dvoje věc může se přihoditi 1. Ježíš může býti vzat, 2 hrob může býti sbořen Et ipsum sublatum inveniam aut destructum sepulcrum.). Hr. ruk. 107. (Opatrný).

183549   Obaké, obako, obaky, obak Svazek: 2 Strana: 0201
Obaké, obako, obaky, obak (zastr.) = však, jednak, ostatně, přece, nicméně, aber, doch, übrigens, auf jeden Fall. Jg., Jir., Kořínek. Obak hlasem tiem i rukú tú uvá- dieše biedu na lud. Rkk. 18. — St. skl. Abychom to dobrovolně učinili, ješto obak i bezděky trpěti musíme; Tomu, ktož je v hřieše, obak zle jest odkládati a neostatí chutně hřiechu. Št. N. kr. 261., 129. — Alx. 144., Kat. 25., 196., 570., 1531. — Obako = s obou stran (novější), beiderseits. Obako špičaté zuby. Rostl. — Obak = opak. V Opav. Pk.

183550   Obako Svazek: 8 Strana: 0241
Obako v tom blude mdleše. Hrad. 45. a.

183551   Obakrát Svazek: 2 Strana: 0201
Obakrát, beidesmal. Kom.

183552   Obakž Svazek: 7 Strana: 1340
Obakž = však, přece, ostatné. Št. Kn. š. 10 20. Cf. Obak.

183553   Obal Svazek: 7 Strana: 0002
Obal. Cf. List filol. XI. 335. O. světelný slunce, vzdušný země, vodní země, Stč. Zem. 179., 479., 557. 740., NA. V. 519. 521., 527., vaječný. NA. V. od. II. 33. — O. v bot., vz Pokryvka, Rst. 450., Rosc. 81., 86., 90., 96. O. semenní, plodní (ob- semení), die Samenhülle, spermatodermis. SP. II. 109., Sl. les. — O. řeči. Výmluvy a obaly. Bart. 354. — O. Vyhodí-li kámen nebo tvrdá hrouda při orání pluh, zůstane na tom místě obal či kocúr. Vz Kocúr, Oblaz. Val. Vck., Brt.

183554   Obal Svazek: 7 Strana: 1340
Obal. Cf. Mkl. Etym. 378. a.

183555   Obal Svazek: 8 Strana: 0241
Obal m. obval. Gb. H. ml. I. 438. O-ly elektr. drátu. Vz KP. VIII. 132.

183556   Obal, u, obalek Svazek: 2 Strana: 0201
Obal, u, obalek, lku, m. Hülle, die Um- hüllung, Emballage, das Packpapier. Dch. Obalové teplé vody okolo krku. Tys. Obal ducha (tělo). Hlas. Na obal strop dělati i. e. stropnici (trám) slamou obaliti a poplácati hlinou neb blátem místo rákosem. Us. Dch. — O., Kugelfutter, Pflaster, slove látka lojem namazaná, do které kulka, než se nabije, se zabaluje. Šp. — O. květový, vz Kk. 43., 45., 46., Schd. II. 198. Listeny na rozvětvených vřetenech stojící činí o. Kk. 196. — O., hrouda, die Scholle. Obaly na poli ostrou branou ro- zemlely. Sych. — Přenes, o.= obalení, při- strojení, ku př. řeči, Einkleidung, f. Mluví s obalem, bez obalu, unverblümt. Jg., Nz.

183557   Obalamutiti Svazek: 2 Strana: 0201
Obalamutiti, il, ěn, ění. — koho, be- trügen, hinters Licht führen, beschwatzen, bethören. Us. i na Mor. Lpř., Mtl. Vz Bala- mutiti.

183558   Obalamutiti koho č Svazek: 7 Strana: 0002
Obalamutiti koho čím. Vlč.

183559   Obálanica Svazek: 8 Strana: 0565
Obálanica, e, f., vz Vlas (3. dod.), Čepec (3. dod.).

183560   Obalášiti koho Svazek: 7 Strana: 0002
Obalášiti koho, betäuben, mit grossem Stocke schlagen. Laš. Wrch

183561   Obalcovati se Svazek: 2 Strana: 0201
Obalcovati se, sich dürftig behefen. Na Slov. Plk.

183562   Obalček Svazek: 9 Strana: 0192
Obalček, ečku, m. = obalek, límec u ko- šile na zápěstí. Slov. Sbor. slov. II. 121.

183563   Obalec Svazek: 7 Strana: 0002
Obalec, lce, m. = plátno, které při ne- umělém šití zápoševku na líci se shrnulo. U Polič. Kšá.

183564   Obaleč Svazek: 2 Strana: 0201
Obaleč, e, m. O. révový, der Reben - wickler. Sk. Obaleči, pyralidae, jsou drobní motýlové. O. tukový, pyralis pinguinalis; o. včelní, galleria mellionella; o. voskový, achroia alvearia; o. moukový, asopiafarinalis; o. chme- lový, pyralis silarealis, Frč. 176., dubový, tor- trix viridiana; o. ovocní, t. pomonana; o. ku- lový, volvox globator, nálevník. Schd. II. 517., 546.

183565   Obaleč Svazek: 7 Strana: 0002
Obaleč. Vz Kk. Mot. 290., 300., Brm. 449.—453., Šír. Mot., Čes. vinař 1883. 43., Ves. IV. 29. O-či, tortricina, die Wickler. Nz. O. bukový, grapholita grossana, Buchel- wickler, Buolův, tortrix buoliana, Kiefern- trieb-, hrbolový, grapholita (tortrix) corol- lana, Aspenknoten-, jedlový, tortrix histrio- nana, Tannen-, jehličný, t. hercyniana, Fichtennest-, modřínový, grapholita zebeana, Lärchenrinde-, pryskyřicový, retinia resi- nella, Kiefernharzgallen-, smrkový, gr. pacto- lana, Fichtenrinden-, šedý, gr. pinicolana, Lärchen-, začernalý, gr. nigricana, Tannen- knospenwickler. Sl. les. Cf. Ott. I. 450.

183566   Obaleč Svazek: 9 Strana: 0192
Obaleč, e, m., motýl. Sr. Stein. 139., Exl. 79.

183567   Obaleč Svazek: 10 Strana: 0216
Obaleč, e, ?., retinia, hmyz. Vz Ott. XXI. 605.

183568   Obaleček Svazek: 7 Strana: 0002
Obaleček, čku, m., das Hüllblättchen. Posp.

183569   Obalečný Svazek: 2 Strana: 0201
Obalečný, Pack-.

183570   Obalek Svazek: 2 Strana: 0201
Obalek, vz Obal.

183571   Obáľek Svazek: 8 Strana: 0241
Obáľek, lku, m. = oble' poleno. Laš. Cf. Obľák. Brt. D. II. 350.

183572   Obalek Svazek: 9 Strana: 0192
Obalek, lku, m., vz předcház Obalček. — O. u nohavic. Vz Prievlak, Obrov.

183573   Obalen Svazek: 7 Strana: 0002
Obalen, lně, f., ocotea, die Ocotea, rostl. Vz Rstp. 1305.

183574   Obalena Svazek: 2 Strana: 0201
Obalena, y, f., vlasy u vdaných žen sple- tené a okolo hlavy otočené. Na mor. Zlinsku. Brt.

183575   Obalena Svazek: 7 Strana: 0002
Obalena také kotouč slaměný, červeným suknem obšitý do vlasů nevěstiných. Zlínsky Brt.

183576   Obalena Svazek: 8 Strana: 0241
Obalena, y, f. = červené kožené srdce lelíkem otočené a bílý šátek složený, jen přes čelo do týla zavázaný, jako když hlava bolí. Kroměř. Brt. D. II. 471.

183577   Obalenec Svazek: 7 Strana: 0002
Obalenec, nce, m.O. peřím = pták. Pl. — O., arthodon, rostl. Šm.

183578   Obalení Svazek: 2 Strana: 0201
Obalení, n., Verpackung, Einwickelung, f. O. nedostatečné. O. něčím. V. — O. čeho čím. Rk.

183579   Obalenica Svazek: 8 Strana: 0241
Obalenica. Také slov. Phľd. 1894. 521.

183580   Obalenice, obalenka Svazek: 7 Strana: 0002
Obalenice, obalenka, vz Obalena. O = dénko do vlasů pod šátek, okolo něhož provdané a zmrhalky obalují (otáčejí) vlasy. Koupím ti o-ku (vezmu si tě). U Uher. Hrad Šd., Tč., Kch Vdané nosí pod šátkem o-cu. Brt. N. p. 478., L N. U. 119, Brt. P. 15., Vck. Néni k rozeznání panenka od ženy; panna nosí o-ku, to nesluší na pa- nenku. Pck. Ps. 40., Sš. P. 500. Lepší o-ka než vrkoč, lepší o-ka ze slámy, nežli vrko- ček hedbávný. SŠ. P. 441.

183581   Obalenka Svazek: 2 Strana: 0201
Obalenka, y, obalenice, e, f., das Kopf- tuch der mähr. Weiber. D.

183582   Obalenka Svazek: 7 Strana: 1340
Obalenka Cf. Rohatinka (2. dod.)

183583   Obaľenka Svazek: 10 Strana: 0216
Obaľenka, ?, f. = lelík (cop) okolo hlavy otočený. Brt. P. n. 1195.

183584   Obalený Svazek: 2 Strana: 0201
Obalený; obalen, a, o, umgehüllt, einge- hüllt. — čím. Meč pochvou obalený. Har. Neumělosť lahodnými slovy o-ná. Scip. O. zlatem. Er. P. 139. Obalen jsa tmami. Chč. — v co. Obalen jest v hříchy jeho. V. — v čem. Řízky žemlové ve vejcích obalené. D. — Vz Obaliti.

183585   Obalený Svazek: 7 Strana: 0002
Obalený. O. čára, envelopée. Vnč. 49.

183586   Obalený Svazek: 8 Strana: 0241
Obalený. Holé a o. vedení elektrického proudu. Vz KP. VIII. 125.

183587   Obalíček Svazek: 7 Strana: 0002
Obalíček, čku, m Vz Obalík. Slb. XLIV.

183588   Obalík Svazek: 2 Strana: 0201
Obalík, u, m., die Hülle. O-ky u rozvě- tvení jsou hvězdnato-plsťnaté. Rostl. Listénky na stopečkách nahloučené skládají obalík, involucellum, das Hüllchen. Vz Kk. 196.

183589   Obaliti Svazek: 2 Strana: 0201
Obaliti, il, en, ení; oboleti, el, en, ení; obalovati. O. místo: obvaliti. Vz Ob, V. — O. = zavinouti, umwickeln, umhüllen, ein- wickeln, V.; tajiti, premovati, barvu něčemu dávati, beschönigen, einhüllen, einkleiden. V. — co. Slova obaluje (nechtě pravdy říci). Us. — co, koho kam: dítě do plínek, něco do papíru, V., do plátna. D. O. něco v šaty. Br. — se kde. I kámen se na je- dnom místě neobalí (neobroste na té straně, na které leží). Mus. — co, se čím. Řeč lahodnými slovy o. Zlob. Kámen se mechem neobalí, jenž se často z místa valí. Sych. Celá hlava obalila se mu škraloupem. Lk. Obalí se strom listem zeleným. Er. P. 59. — co okolo čeho. Us. — co v čem: se v hří- ších. Boč. exc.

183590   Obaliti Svazek: 7 Strana: 0002
Obaliti Obalující křivka, plocha. Stč. Dif. 261., 270. — co, se. Větr všecky stohy obalil (umwerfen). Laš. Tč. Již se obalila (= slehla, kam nieder, ins Wochenbett). Laš. Tč. — čím. Mastmi drahými byl jest obalen. Hus II. 247. — jak. Čím čestějé vrbu ob- rubáš, tiemť se húště obalí. Št. Kn. š. 153. — Obalovati — hlásku ł v u měniti; chuap, uaciný, chybiu. Brt D. 86. a j. Vz Obalo- vání.

183591   Obaliti se odkud Svazek: 10 Strana: 0216
Obaliti se odkud. Obalovati se z čeho = vytááčeti se, vyhýbati se. Litom. 55.

183592   Obálka Svazek: 2 Strana: 0201
Obálka, y, f., místo: obválka, vz Ob, V. Hülle, Verpackung, f., Umschlag, m. Váha o-ky. Pr. O. knihy. V. Kniha v tuhé obálce. Zlob. O. listu, denníku, psaní. Jg., Šp. O. listovní, das Briefcouvert. O. konopná, Hanf- couvert. Dch. O. na psaní. Us. Papír na obálky. V. O. křížová,das Kreuzband. Rk. — O., der Fussfetzen. Vz Nazouvati. — O., čepení ženské. Us.

183593   Obálka Svazek: 7 Strana: 0002
Obálka = obalující křivka n. plocha. Stč. Dif. 261. O. křivky. Čes, math. X. 188. — O. = vnější hradba, enveloppe. NA. III. 146. 149. — O. v bot., epigonium, die Fruchtknopfdecke. Nz.

183594   Obálka Svazek: 7 Strana: 1340
Obálka. On zase cúfá a chce jakús o-ku v tom činiti. Arch. XII 453.

183595   Obálka Svazek: 8 Strana: 0241
Obálka, y, f. = drátěná forma, na kterou se rouška skládala, ovinovala. Wtr. Krj. I. 378. — O. = kulatá kukla střešní. Ve Stře- • nici. NZ. V. 553.

183596   Obálka Svazek: 8 Strana: 0565
Obálka, y, f., vz Vlas (3. dod.), Čepec (3. dod.). — O. = límec, objímající těsně ramena. Sbor. slov. I. 39.

183597   Obálka Svazek: 10 Strana: 0216
Obálka, y, f O. u kordulky, jinde jelito. Vz Honzík (který drží sukně). Vých. Č. Jrsk. XXII. 201. — O. = pláštík. Bludy zakrývají se obálkami lživými. Chč. S. II. 155b. — Obalka. Zaplésti nevěstu na obalku (zavinují vlasy do kruhu, prázdný prostředek zakrývá veliká kyčka, kolem níž jsou tři zelené věnce). Slez. Vyhl. II. 113.

183598   Obalkování Svazek: 7 Strana: 0002
Obalkování, vz Obalování.

183599   Obalkovať Svazek: 7 Strana: 1340
Obalkovať = ł tvrdě vyslovovati jako u, ne však zcela tak. Před následujícím u zní obalkované ł skoro jako h. Na Hovězí na Mor. ,Šiduo, myduo, motoviduo' posmívají se Hověžanům. Slavč. 90.

183600   Obalkovati Svazek: 7 Strana: 0002
Obalkovati = 1 zvláště vokalisovati. Vz Obaliti, Obalování.

183601   Obalkovati. — co Svazek: 2 Strana: 0201
Obalkovati. — co: svůj omyl (beschö- nigen). Sych., D.

183602   Obálmo Svazek: 7 Strana: 0002
Obálmo = obojankou. Kladli snopy o. U Kr. Hrad. Kšf.

183603   Obalmý Svazek: 7 Strana: 0002
Obalmý, zwielich. O. rozhor, z. Furche. Šm.

183604   Obalný Svazek: 2 Strana: 0201
Obalný, Umschlag-. Rk.

183605   Obalný. O Svazek: 10 Strana: 0216
Obalný. O. léky, involventia. Ktt.

183606   Obaloplodý Svazek: 7 Strana: 0002
Obaloplodý. O. rostliny, copuliferae. Zl. kl. 1856. č. 20.

183607   Obalosemenný Svazek: 7 Strana: 0002
Obalosemenný. O. rostliny. NA. V. 651.

183608   Obaloš Svazek: 7 Strana: 0002
Obaloš, e, m., inga, Inga, rostl. Vz Rstp. 423.

183609   Obalot Svazek: 2 Strana: 0201
Obalot = mnoho, plno, obaleno. Ta po- hanka kvete o. Na té zelenině bylo housenek jen o. Us. u Krásné Hory v Táborsku.

183610   Obalovací Svazek: 2 Strana: 0201
Obalovací papír. V. Pack-.

183611   Obalování Svazek: 7 Strana: 0002
Obalování, obalkování, n. = zvláštní voka- lisace hlásky ł. Šd. Značně mezi sebou liší se jednotlivá nářečí tak řečeným obalko- váním. Brt. L. N. II. 128. V Melči, Rad- kově, Domaradovicích a ve Lhotce na Opav- sku „obalují": huava, šva, byva, uopata, uonsky, čvověk, uavka, uka, tusty, muyn, hauž (hałuz), kaus (kalous), kyševy, svadky. — Zdravy a zdrauy (= zdrały, zralý) znějí podobně, ale rozeznávají se přece. — S oba- lováním ppojuje se též jemná výslovnosť koncového h (a jiných zvuček jasných): pnu (płuh), uu (łuh), duu (dłuh). — Sice nevyskytá se obalování v celé oblasti tohoto nářečí, leč poněkud na horní Čeladné. Laš. Brt. D. 111. Vz Obaliti (konec).

183612   Obalovati Svazek: 2 Strana: 0201
Obalovati, vz Obaliti.

183613   Obalovitý Svazek: 2 Strana: 0201
Obalovitý, schollenvoll. O. pole. Sych., Rk.

183614   Obalový Svazek: 7 Strana: 0002
Obalový. O. čára, enveloppe, Vnč. 49., Šln. I. 36., Zpr. arch. IX. 22., Jrl. 202., křivka, die Umhüllungslinie, Jrl. 420., plocha, -fläche, Jrl. 422., prostor, -raum. Nz. lk.

183615   Obambulinatěti Svazek: 2 Strana: 0201
Obambulinatěti, el, ění, bambuliny do- stati, knollig werden. Rostl.

183616   Obaňkati Svazek: 2 Strana: 0201
Obaňkati = na-, přemluviti, anplauschen. — koho. Celou společnost' obaňkal. Jg. — koho čím. Rk. — Nedej se mu obaňkati. Jg.

183617   Obanovati Svazek: 7 Strana: 0002
Obanovati = oželeti. Však ty toho brzo o-ješ. Mor. a slov. Šd., N. Hlsk. XIII. 46.

183618   Obapol Svazek: 2 Strana: 0201
Obapol = dvakrát tolik, dvojnásobně, zweifach. V., Br. Aby jiný měl o. toho do- brého. Št, — O., s obou stran, von beiden Seiten. St. skl. Oběsichu dva lotry obapol jeho. O. se radosť jevila. Sš. Sk. 34.

183619   Obapol Svazek: 7 Strana: 0002
Obapol. Oběsichu dva lotry obapol něho (Krista). Sv. ruk. 183. A o. ctnosti jest ohy- zda (co o. — s obou stran této ctnosti jest, jest ohyzda). Kšch. 19. 8. Sv. Jan vzie palmu zasie, Petr s Pavlem nosidla na sie; druzí obopola jdiechu, také nosidl sie držechu. St. skl. 11. 113.

183620   Obapolně Svazek: 2 Strana: 0201
Obapolně, s obou stran, beiderseitig. Roz- sudího sobě volte, na jehožby zdání přestali obapolně. Kom. O. jeden na druhém pře- stávaje na společné té lásce naší dosti máme. Br. Smlouva se stala o. Br. Smlouva o. uči-
něná. V. O. si zavázáni jsou. V. O. si zá-
vidí. Jel. Tehdá budeme sobě o. moci vý-
pověď učiniti. Tov. 160. Tehdá (jde o spla-
cení peněz) máme sobe o. půl leta napřed
dáti věděti. Tov. 131.

183621   Obapolně Svazek: 7 Strana: 0002
Obapolně. Při to n aby ostali o.; Poně- vadž se o. na dsky táhnú. Půh. I 307., II. 60. Vojska se o. uzřechu. Výb. II. 41. I bylo zaručeno o. NB. Tč. 168.

183622   Obapolnosť Svazek: 2 Strana: 0202
Obapolnosť, i, f., die Wechselseitigkeit. Jg.

183623   Obapolný Svazek: 2 Strana: 0202
Obapolný, oboustranný, gegenseitig, wech- selseitig, beiderseitig. O. láska, D., povinnosť, Plk., strach, Jel., smlouva, Br., záští, dobro- diní.

183624   Obapolný Svazek: 7 Strana: 0002
Obapolný. O závory, Riegel, die von beiden Seiten der Thüre zu einander gehen. Lpř. Po o-ném mnohém krveprolití. Pal. Rdh. II. 60. My uslyšavše jejich o-né pře i odpory. 1449. Mus. 1880. 404.

183625   Obapuol Svazek: 2 Strana: 0202
Obapuol. Městě jemu o., miscete illi du- plum. ZN. Vz Obapol.

183626   Obar Svazek: 2 Strana: 0202
Obar, u, m., polití vařící vodou, das Ab- brühen. Plk

183627   Obar Svazek: 7 Strana: 0002
Obar, u, m. = zabíjačka, karmina, der Sautanz. Slov. Rr. Sb.

183628   Obar Svazek: 7 Strana: 1340
Obar, ovar = vnitřnosti (játra, srdce atd). Vz Ovar.

183629   Obaranati Svazek: 7 Strana: 0002
Obaranati, belügen, betrügen. Laš. Wrch.

183630   Obáranec Svazek: 2 Strana: 0202
Obáranec, nce, m., těsto pečené obva- řené. Na Slov. Beugeln. Koll.

183631   Obaranec Svazek: 8 Strana: 0241
Obaranec = krúžek z těsta na způsob prsténku napred ve vrelé vode obarený, potom pečený a na niť navlečený (preclík). Phľd. 1895. 603.

183632   Obárati Svazek: 2 Strana: 0202
Obárati, obarovati, vřelou vodou politi, abbrühen. Na Slov. Plk.

183633   Obárati Svazek: 8 Strana: 0241
Obárati. Proti ránu svině obárajú (pore- kujú hráči tomu, kto zo začiatku vyhráva). Phľd. 1894. 195.

183634   OBárati Svazek: 9 Strana: 0192
OBárati. Bol tam, kde psom chvosty obárajú. Zát. Př. 249a.

183635   Obarenica Svazek: 8 Strana: 0241
Obarenica, e, f. = ovarenica. U Uher. Hrad. Glos.

183636   Obarenina Svazek: 7 Strana: 0002
Obarenina, y, f. = opařenina. Slov. Šd.

183637   Obarenina Svazek: 8 Strana: 0241
Obarenina = opařenina, opálenina. Ho- jení jí na Slov. Vz Phľd. XII. 567.

183638   Obarený Svazek: 7 Strana: 0002
Obarený = opařený. Teraz ste taký jako o-ný. Slov. Dbš. Sl. pov. VIII. 41, N. Hlsk. I. 19.

183639   Obárky Svazek: 2 Strana: 0202
Obárky, pl., m., polévka, v které se něco vařilo. Koll.

183640   Obárky Svazek: 7 Strana: 0002
Obárky, oprav v obarky. Obarvěti, ěl, ění, farbig werden. By mně krví svatou listí o-vělo. Sš. Bs. 77.

183641   Obarky Svazek: 9 Strana: 0192
Obarky = polívka jitrnicová. Slov. Zát. Pr 219a. Sr. Ovárka.

183642   Obarlovík Svazek: 8 Strana: 0241
Obarlovík, u, m. = škopek. Šariš. Phľd. 1895. 256.

183643   Obarovica Svazek: 7 Strana: 1340
Obarovica, e, f.= polévka vepřová, jater nicová. Nap.

183644   Obarovica Svazek: 8 Strana: 0241
Obarovica, e, f. = jitrnicová polévka. Mor.

183645   Obarviti Svazek: 2 Strana: 0202
Obarviti, il, en, ení; obarvovati, färben. V. — co čím: krví hrob. Troj. — co komu: dům. — co jak: na zeleno. Vz Barviti.

183646   Obařač Svazek: 7 Strana: 1340
Obařač, e, m., valifer. Pršp. 92. 32.

183647   Obařený Svazek: 9 Strana: 0192
Obařený, abgebrüht. XVI. stol. Rozb. II. 184.

183648   Obařiti Svazek: 2 Strana: 0202
Obařiti, obářeti, el, en, ení. — co. Přízi o. (t. obvářeti), bíliti, uvíjeti. Věn. poct. O. niti. Bech.

183649   Obařiti Svazek: 7 Strana: 0002
Obařiti = opařiti. Slov. Trok. 75. Vz předcházející. O. v Ž. kl. = obvařiti. Maso obařivše tu vodu v povětřie lejí. Mill. 82.

183650   Obasiti se Svazek: 7 Strana: 0002
Obasiti se, junge Bassgeigen bekommen, žert. Šm.

183651   Obáslo Svazek: 2 Strana: 0202
Obáslo, a, n., z vaz ve vázati m. obvázlo, Gb. Hl. 105., obálka. Dillaniatos libros per folia vendebant involumenta lanarum: na vo- básla. 153(5. Mon. univ. Prag. 3. 108. Die Umhüllung. Ros. — O., len okolo kužele obvázaný, der Flachs am Rocken, Flachs- wickel, m. V.

183652   Obáslo Svazek: 7 Strana: 0002
Obáslo. Mají o. konopí neb lenu o hlavu otočené. Koll. III. 52. Je jako o. = slabý člověk U Kr. Hrad. Kšť.

183653   Obáslo Svazek: 9 Strana: 0192
Obáslo. Z jednoho obásla natká se půl lokte plátna. Fisch. Hosp. 427.

183654   Obastranní, obostranní, obastranný Svazek: 2 Strana: 0202
Obastranní, obostranní, obastranný = dvě strany mající, zweiseitig, zweideutig. O. odpověď. Cyr.

183655   Obaštovati Svazek: 2 Strana: 0202
Obaštovati, mit Basteien umgeben. Ben.

183656   Obaštovati Svazek: 9 Strana: 0193
Obaštovati tvrz = baštami obehnati. Pal. Děj. V l. 161.

183657   Obatka Svazek: 7 Strana: 1340
Obatka, y, f., nillus, zastr. Veleš.

183658   Obava Svazek: 2 Strana: 0202
Obava, y, f., obávání-se. Obava jest oče- kávání něčeho žalostného, nelibého. Blř. Die Besorgniss. Máloť nám k obavě podnětu. Pan. jez. Máme obavu; vaše obavy jsou ne- podstatné; s obavou hledím v budoucnost atd. jsou polonismy místo: obáváme se, vaše obávání jest nepodstatné, s bázní hledím v budoucnosť. Šb.. Š. a Ž., Šm. Obavu míti před něčím, panuje o. nedostatku píce = báti se čeho; obávati se, že...; s bázní něco očekávati. Vst. Jaká vazba po slovesech obavy? Vz Báti se, Obávati se, Konditional III., Obavný.

183659   Obava Svazek: 7 Strana: 0003
Obava. Slovesa obavy, negace po nich. Vz List. fil. X. 273., Zápor.

183660   Obávání, n Svazek: 2 Strana: 0202
Obávání, n. Není ničeho k o., lépe: není čeho se obávati. Pk.

183661   Obavatel Svazek: 2 Strana: 0202
Obavatel, e, m., der Besorger. Jg.

183662   Obavatelka, y, obavatelkyně Svazek: 2 Strana: 0202
Obavatelka, y, obavatelkyně, ě, f., die Besorgerin. Jg.

183663   Obavatelný Svazek: 2 Strana: 0202
Obavatelný, zu befürchten, furchtbar. Jg.

183664   Obávati se Svazek: 2 Strana: 0202
Obávati se, báti se, strachovati se, be- fürchten, besorgen. V. Obávám se, že ne- přijde (přeji si, aby přišel); obávám se, že přijde nebo: aby nepřišel (přeji si, aby ne- přišel). Us. Vz o vazbě: Báti se, Konditional III., Obavný. Jest se o., aby ten lid nad nás větší počtem nebyl. Háj. Jest se o., žeby. V. — se koho, čeho: nebezpečenství se o. V. Zvěři se o. Háj. Jest se o. nejhor- šího, es ist das Aeusserste zu befürchten. Dch. Nemá se ničeho co obávati šp. m. nemá se čeho o. Vz Co. Brs. 113. — se čeho od čeho: žaloby od někoho. J. tr. — se oč (= o to starosť míti). O. se máš o to, co chceš míti bezpečno. L. — se za co: za život. Rad. zvíř. — S infinit. Obávali sě sami sobě pomoci (verebantur sibimet auxi- lium ferse). BO.

183665   Obávati se před čím Svazek: 7 Strana: 0003
Obávati se před čím, správně: čeho. Brs. 155. — Cf. Mkl. Etym. 16.

183666   Obavěoka Svazek: 8 Strana: 0241
Obavěoka, y, f. = vyšívání na mužských rukávech košilových. V Honte. Phľd. 1894. 310,

183667   Obaviti se Svazek: 7 Strana: 0003
Obaviti se = zdržeti se, sieh aufhalten. Kaj si se tak dluho o-la? Sš. P. 13.

183668   Obavný Svazek: 2 Strana: 0202
Obavný. Věty obavné jsou věty substan- tívné, vyjadřující předmět obavy při výrazech obavy a jiných, pokud se blíží významem k oněm. Uvozují se: /«;, lat. ne, že, žeby, aby ne; /</, ov, ne non, ut, že ne. Vz Obava. Vz více v Ndr. §. 892.

183669   Obavný Svazek: 7 Strana: 0003
Obavný. O. věta, vz Věta IV. 655. b. 6).

183670   ObBaučoke Svazek: 9 Strana: 0193
ObBaučoke (-y) = obojky na ženských ru- ka e, ch. Slov. Phľd. 1897. 675.

183671   Obběh Svazek: 7 Strana: 0003
Obběh, u, m., der Umlauf. Šm. Vz Oběh.

183672   Obběhnouti Svazek: 2 Strana: 0202
Obběhnouti, obbíhati = oběhnouti, obí- hati, umlaufen. Kolo obbíhá, točí se. D. — co. Smrtonoš okolek svůj ve dvou letech téměř obbíhá. Kom. O. dům, město = okolo běžeti. Us. Obběhnouti celé město = zbě- hati. L.

183673   Obběžný, oběžný Svazek: 2 Strana: 0202
Obběžný, oběžný, obběhající, umlaufend, zirkelnd. Měsíc obběžný, rok o. (hvězdový). L.

183674   Obbíleční Svazek: 7 Strana: 0003
Obbíleční, periphaerisch. O kel = kolem bílku umístěný a jej zavinující (u nocenky) anebo opasující (u merlíka). Rst. 450.

183675   Obbiti Svazek: 2 Strana: 0202
Obbiti, obbiji, il, it, ití, obbíjeti, um und um schlagen; abprügeln. Zlob.

183676   Obblaněný Svazek: 7 Strana: 0003
Obblaněný; -en, a, o = blanou obrou- bený, hautfragend. Rst. 451.

183677   Obblesknouti Svazek: 2 Strana: 0202
Obblesknouti, sknul a kl, ut, utí, um- leuchten. Obblesklo ho světlo. Skutky IX. V pražské obec. mluvě = fotografovati. Ten tě dobře obbleskl, vybleskl.

183678   Obbradek Svazek: 2 Strana: 0202
Obbradek, dku, m.. die Barbe (na čepci). Rk.

183679   Obbrvka Svazek: 7 Strana: 0003
Obbrvka, y, f., berenice, eine Quallen- art. Šm.

183680   Obbydlitel Svazek: 2 Strana: 0202
Obbydlitel, e, m. Um-, Anwohner, m.

183681   Obcajtrovati Svazek: 7 Strana: 0003
Obcajtrovati, obcajtrykovati = něco rychle obehnouti. Klevetnice obcajtrykovala celé město U Místka. Škd.

183682   Obceliti Svazek: 7 Strana: 0003
Obceliti = celym, neporušeným, na živu zůstati. Více negativně. Ten zajíc už nc- obcelí (honí-li ho a je-li již v úzkých) Val. Vck.

183683   Obcevati Svazek: 10 Strana: 0216
Obcevati = obcovati. — s kým. Nebudu o. s vybranými. Ž. kap. č. 140. 4. (non com- municabo).

183684   Obcibulí Svazek: 7 Strana: 0003
Obcibulí, n.. hibernaculum, die Zwiebel- hülle. Nz. Vz Rst 87., 451.

183685   Obciciavať Svazek: 7 Strana: 0003
Obciciavať = vycucávati. Kosť o. Slov. Dbá. Sl. pov. I. 48,5.

183686   Obcina Svazek: 2 Strana: 0202
Obcina, y, f., obecná pastviště, obecné lesy atd. Gemeindegut, als Hutweide, Wälder. Ros.

183687   Obcizna Svazek: 2 Strana: 0202
Obcizna, y, f. = obcina. Aqu., v Plzeňsku. Prk.

183688   Obcizna Svazek: 7 Strana: 0003
Obcizna = louka, nyní park v Plzni, les u Husince (také Obcizny), pozemky u Pu- timě. BPr.

183689   Obclenorost Svazek: 8 Strana: 0241
Obclenorost, u, m. Kůrorost či. o. Vz Am. Orb. 74. 16

183690   Obcov Svazek: 2 Strana: 0202
Obcov, a, m., Obtschow, ves u Příbrami. PL.

183691   Obcov Svazek: 7 Strana: 0003
Obcov, a, m, Obtschow, ves u Příbramě. Blk. Kfsk. 5., 438., Sdl Hr. VI. 277., Rk. Sl.

183692   Obcova Svazek: 7 Strana: 0003
Obcova, y, f. = obcování, der Umgang. Slov. Hdž Větín 150. Blažené hodiny pře- žil jsem v o-vě a v rozmluvách s touto slavoillyrskou Safo Koll III. 71. (171., 243.).

183693   Obcovací Svazek: 7 Strana: 0003
Obcovací, Umgangs-. O. řeč. Us. Dch.

183694   Obcování Svazek: 2 Strana: 0202
Obcování, n., obecenství, tovaryšstvo, n., die Gemeinschaft. O. svatých = duchovní spojení všech pravoverných křesťanů ve- spolek a s Ježíšem Kristem jakožto nejvyšší hlavou. Patři k němu: svatí v nebi, duše v očistci a věřící na zemi. Pkt. Naše o. je v nebesích. Br. — čemu. O. boží pravdě. Kram. — O., chování, života vedení. Der Wandel, Lebenswandel, die Aufführung, Le- bensart. O. chvalitebné, ctnostné, počestné, dobré, nešlechetné. Jg., Br. — O., tovaryš- stvo, zacházení, obchod. Jemné způsoby o., v o. Dch. Die Gesellschaft, der Umgang. V. O o. s sebou učených. Kom. O. lidské, Jel., důvěrné. O. mezi kým, s kým. Rk. Při. o. byl vlidný, lépe: obcuje (přechod.). Pk. — O. tělesné, manželské, die Beiwohnug. V.

183695   Obcování Svazek: 7 Strana: 0003
Obcování = chování. Dobré mezi lidmi o. 1515 Mus 1880. 490. — O = zacházení. V o. s někým vjíti, býti, se dáti; O. s ně- kým míti; S ním je těžké o Dch — O = pohlavní = tělesné S hovady o. měl. Pož 63. — O službám božím Vz Sdl. Hr IV. 259.

183696   Obcování Svazek: 9 Strana: 0193
Obcování se zlými. Vz Zát. Př. 116b.

183697   Obcovati Svazek: 2 Strana: 0202
Obcovati = dílu v obci užívati, Gemein- schaft halten; býti, žíti kde, wandeln, sein, wohnen; podíl míti v něčem, obírati se s čím, Antheil haben, ergeben sein, abwarten; cho- diti, veřejně se dáť viděti, jednati, wandeln; spolu s kým žíti, tovaryšiti, mit Jemanden Gesellschaft haben, sich abgeben, verkehren, Umgang pflegen, umgehen; scházeti se, spáti, beiwohnen, beischlafen. Jg. — v čem (kde): v zemi (býti). V. Která vdova v rozkoši obcuje. Štelc. V jednom příbytku o. Jel. — čemu, komu (s čím) — účastenství míti. Ke kněžstvu se obrátili a jich službám ob- covali. Bl. Aug. 6. Tak aby i chudí s ra- dostí službám božím obcovali, beiwohnen. Br. Neobcuj cizím hříchům. Kom. — V., Koc., Plác., Knst. — čemu jak. Kdo bez po- skvrny těm divadlům obcovati může. Žalan. — s kým (tovaryšiti, spolu s někým žíti). Jaký kdo sám jest, s takým rád obcuje. Č., Lb. Vz Zlý. S hřiešnými o. Smil v.'228. S ně- kým mnoho obc. V. S ženou (= tělesně) obc. V. S někým ustavičně, důvěrně obc. V. Těžko (nesnadno) s tebou obe. V. S do- brými obcuj a zlých se varuj. Lom. Kdo se zlými obcuje, za takového držán bývá. Pověz mi, s kým obcuješ a já ti povím, kdo jsi. Prov. O. tělesně s mužským, vz: Bubno- vati, Překročiti, Rendlík. — mezi kým. Jimž by bezpečněji bylo mezi lidem nežli mezi mořskými vepři obcovati, kteří těl lidských žíznějí. Kon.

183698   Obcovati Svazek: 7 Strana: 1340
Obcovati. O-li k p Kristu a umřeli s ním. Chč. m. s. III. 30.

183699   Obcovati Svazek: 9 Strana: 0193
Obcovati jest všem spolu vóbec dobrého pozívati. Hus I. 27. Sr. násl. Obec.

183700   Obcovati čemu Svazek: 7 Strana: 0003
Obcovati čemu Aby k pravému nábo- ženství hodně čtení Kristovu o-li 1512. Luk. z Pr. — jak. Obcováše nravy čsnými Hr. ruk. 5. — s kým kde, v čem Jakým kdo sam jest, s takym obcuje. Bž. exc. Věda, že nebyl jest hodný obyej židóm, vedlé jich položení, o. s pohanem v domu, v je- dení a v pití. Hus II. 45.

183701   Obcovati jak. Do Svazek: 7 Strana: 0143
Obcovati jak. Do poslednieho haléře o. Kar. 62.

183702   Obcovně Svazek: 7 Strana: 0003
Obcovně, gesellig, gesellschaftlich. Slov. Bern.

183703   Obcovnosť Svazek: 7 Strana: 0003
Obcovnosť, i, f., die Geslligkeit. Slov. Bern.

183704   Obcovný Svazek: 7 Strana: 0003
Obcovný, gesellig, gesellschaftlich

183705   Občaděný Svazek: 9 Strana: 0193
Občaděný = osmahlý. Šeb. 288.

183706   Občadlý Svazek: 9 Strana: 0193
Občadlý = osmahlý. O. jak cigán. Seb. 63.

183707   Občadnouti Svazek: 9 Strana: 0193
Občadnouti = osmahnouti. Seb. 25.

183708   Občakávať Svazek: 7 Strana: 0003
Občakávať, občakovati = očekávati. Slez., mor. a slov. Vo svete môže jich i vätšie šťastie občakávať. Dbš Sl. pov. I. 406 Spíš či čuješ, čili na mě občakuješ ? Brt. Ps. 151.

183709   Občálmút Svazek: 2 Strana: 0203
Občálmút = obsáhnouti. Na mor. Zlínsku. Brt.

183710   Občan Svazek: 2 Strana: 0203
Občan, a, m., pl. občané; obyvatel obce, der Landes-, Staatsbewohner, Staatsbürger. Zlob. Přijati někoho za o-na. J. tr.

183711   Občánek Svazek: 2 Strana: 0203
Občánek, nka, m., ein kleiner Staats- bürger. Dch.

183712   Občanka Svazek: 2 Strana: 0203
Občanka, y, f., die Staatsbürgerin. Rk.

183713   Občankať koho Svazek: 10 Strana: 0216
Občankať koho = oklamati. Slov. Czam. Slov. 123.

183714   Občankať koho Svazek: 10 Strana: 0636
Občankať koho = přemluviti, oklamati. PhTd. XXIII. 530.

183715   Občankati Svazek: 2 Strana: 0203
Občankati, mit Liebkosung bewegen. Koll.

183716   Občanskosť Svazek: 7 Strana: 0003
Občanskosť, i, f. = občanství Dk. Aesth. 486.

183717   Občanský Svazek: 2 Strana: 0203
Občanský, občana se týkající, Staats- bürger-, Staats-. O. rada, věc, ctnosť. Jg. O. válka, právo, beseda, brannosť, soudce, zákon, J. tr., pře, smrť, zákonník, manželství, právo, vz více v S. N. O. či politické položení. Šf. Rozpr. 390. O. soud trestní. S. N. Vz Civilní.

183718   Občanský Svazek: 7 Strana: 0003
Občanský. O. společnosť, Osv. I. 522., rovnosť. Ib. 161. O. zákon, vz Ukaz 57.

183719   Občanství Svazek: 2 Strana: 0203
Občanství, í, n., die Staatsbürgerschaft, das Staatsbürgerrecht. Vz S. N. O. někomu dáti; za o. žádati. J. tr.

183720   Občanstvo Svazek: 2 Strana: 0203
Občanstvo, a, n. = občané, obec.

183721   Občar Svazek: 7 Strana: 0003
Občar, a, m., sam. u Rychnova.

183722   Občarovati Svazek: 2 Strana: 0203
Občarovati = očarovati, bezaubern. Us.

183723   Občas Svazek: 7 Strana: 0003
Občas, u, m. = občasí Cukerní o., Zucker- Campagne. Dch.

183724   Občasí Svazek: 7 Strana: 0003
Občasí stavební, Us. Pal., cukerní, vz Občas, Dch, porotního soudu. Dch. Roz- dělení dle o., Periodeneintheilung. Sl. les.

183725   Občasí, n Svazek: 2 Strana: 0203
Občasí, n., Periode, Saison, f. Dch. Proč Matouš na troje o. veškeren ten věk roz- vádí. Sš. Mt. 26.

183726   Občasně Svazek: 7 Strana: 0003
Občasně, periodisch. Mus. 1880. 167.

183727   Občasnosť Svazek: 2 Strana: 0203
Občasnosť, i, f., Periodicität. f. Dch.

183728   Občasný Svazek: 2 Strana: 0203
Občasný, periodisch, zeitweise. Dch. O. poplatek, Dch., zřídlo, intermittirender Brun- nen. Ck.

183729   Občasný Svazek: 7 Strana: 0003
Občasný. O. změna teploty denní, Stč. Zem. 514., publikace. Mus. 1880. 367.

183730   Občekávať Svazek: 7 Strana: 0003
Občekávať = očekávati. Slov. Bern.

183731   Občerný Svazek: 2 Strana: 0203
Občerný, schwärzlich. D.

183732   Občerstva Svazek: 7 Strana: 0003
Občerstva, y, f. = občerstvení. Sš. Mt. 12.

183733   Občerstvení Svazek: 2 Strana: 0203
Občerstvení, n., die Erfrischung, An- frischung. Erquickung, Labung, Belebung, das Labsal. V. Zde máte něco k o. Us.

183734   Občerstvění, n Svazek: 2 Strana: 0203
Občerstvění, n., das Frischwerden, die Erfrischung. Kom.

183735   Občerstvený Svazek: 7 Strana: 0003
Občerstvený. Napiti se na o-nou. Us. — čím: spánkem, jídlem, odpočinkem. Us. Pdl.

183736   Občerstvěti Svazek: 2 Strana: 0203
Občerstvěti, 3. pl. -vějí, ěl, ění, erfrischt, erquickt werden; gesund werden. Jg., Ros. — čím: koupáním.

183737   Občerstvírna Svazek: 7 Strana: 0003
Občerstvírna, y, f., die Erfrischungs- Halle. Us. Pdl.

183738   Občerstviti Svazek: 2 Strana: 0203
Občerstviti, il, en, ení; občerstvovati, er-, an-, auffrischen, erquicken, beleben, laben, abkühlen. Jg. — abs. Spaní, pohybování občerstvuje. Kom. — koho, co. Bouřka po- větří občerstvuje (ochlazuje). Jg. O. železa (k lapáni zvěři) = vyčistiti. Šp. O. někoho = posíliti, potěšiti, obveseliti. V. Svědectvím Páně občerstvujícím duši. V. — koho čím. Žal. 20. Pryskyřník žáby mocí svou občer- stvuje. V. O. se jídlem, pitím, vodou, kou- páním.

183739   Občerstviti Svazek: 7 Strana: 0003
Občerstviti. Občerstvující chládek, lázeň, nápoj, spánek, Pdl., ovzduší. Dch. — se čím kdy: po trampotách. Šml. I. 55.

183740   Občerstvivý Svazek: 2 Strana: 0203
Občerstvivý, erfrischend. Č.

183741   Občerstvovna Svazek: 10 Strana: 0636
Občerstvovna, y, f. Nár. list. 1905. 184. 2. odp.

183742   Občesati co Svazek: 2 Strana: 0203
Občesati co: ovoce. Jg. — čím: rukou. Abpflücken.

183743   Občesek Svazek: 7 Strana: 0003
Občesek, sku, m. Jako koni z noh vy- střihují o. hrachovní. Db.

183744   Občihnúť Svazek: 7 Strana: 0003
Občihnúť = obsáhnouti. O. strom. Zlin. Brt. D. 237

183745   Občíhnúti Svazek: 2 Strana: 0203
Občíhnúti strom = obsáhnouti.

183746   Občin Svazek: 2 Strana: 0203
Občin, u, m., tráva u pole, na mezích pro obecné pasení dobytka, der Gemein- rand am Felde. Us. Č.

183747   Občina Svazek: 2 Strana: 0203
Občina, y, f., obecné pastviště, obcina. Vz Toto.

183748   Občina Svazek: 7 Strana: 0003
Občina, die Mark = obec, statek obecní sloužil původně pastýřům a lovcům a po- čítány k ní: lesy, řeky, vody, dráhy, past- viště a palouky; dědiny (patrimonium) slou- žily rolníkům a byly: role, domy, zahrady, štěpnice, louky a vše, co pluh a kosa za- bírá. Vz Pal. Rdh II 250.

183749   Občinek Svazek: 2 Strana: 0203
Občinek, nku, m., co se občiňuje, ob- dává, obkladek, nálev, nápara, der Umschlag, die Bähung. Prudčejší nápad rány ukájeti dlužno občinky. Sš. Oa. 64.

183750   Občiniti Svazek: 7 Strana: 0003
Občiniti. Což já budu moci tomu zboží učiniti zlého, občiním jako neprítel. Arch. VIII. 156.

183751   Občiniti Svazek: 8 Strana: 0241
Občiniti. Občinivši bičík z provázkov. XV. stol. Mus. 1896. 119.

183752   Občinský Svazek: 7 Strana: 0003
Občinský, sam. u Kralovic v Pardub.

183753   Občiny Svazek: 7 Strana: 0003
Občiny, vz Občina. — O , sam. u Něm. Brodu; O Vrcovské, osada u Písku.

183754   Občířiti Svazek: 2 Strana: 0203
Občířiti, il, en, ení. Občířím jako okrou- hlosť v okolí tvém (circumdabo). Is. 29. 3. BO.

183755   Občíslí Svazek: 7 Strana: 0003
Občíslí, vz Zlomek.

183756   Občíslí, n Svazek: 2 Strana: 0203
Občíslí, n., die Periode, v math. O. o jedné, dvou, třech cifrách, nebo: jedno-, dvou-, tří-... ciferné, ein-, zwei-, dreiziffrige Peri- ode. Slk.

183757   Občíslový Svazek: 7 Strana: 0003
Občíslový. O. desetinec (periodický), v němž se jisté množství cifer v témž po- rádku opakuje. Šim. 72.

183758   Občistiti koho, co Svazek: 7 Strana: 0003
Občistiti koho, co, ganz reinigen. Us. Dbš.

183759   Občiti Svazek: 2 Strana: 0203
Občiti, il, en, ení, v obec pojati, civili- siren, in eine Gemeinde verbinden. Jg.

183760   Občiti koho Svazek: 10 Strana: 0216
Občiti koho = obcovati. Msn. Od. 106., 273.

183761   Občizna Svazek: 2 Strana: 0203
Občizna, y, f., obcina, pastviště obci ná- ležející, obecná louka. Jg. Vz Obcina.

183762   Občizna Svazek: 7 Strana: 0003
Občizna. A tu se na o-ách položili. Let. 157.

183763   Občizna Svazek: 8 Strana: 0241
Občizna. = pastviště. Eml. Urb. 433.

183764   Občlenozvěrové Svazek: 8 Strana: 0242
Občlenozvěrové. Cf. Michozvěrové (3. dod.).

183765   Občoumati Svazek: 7 Strana: 1340
Občoumati = obskakovati. U N. Brodu Brnt.

183766   Občov Svazek: 7 Strana: 0003
Občov, a, m., vz Obcov.

183767   Občuť Svazek: 7 Strana: 0003
Občuť = slyšeti, hören, vernehmen. Slov. Dbš Sl. pov. H. 80.

183768   Obdál Svazek: 2 Strana: 0203
Obdál, opodál. Za ním obdál jde, nah hinter ihm. L.

183769   Obdál Svazek: 7 Strana: 0003
Obdál. Bž. 237.

183770   Obďalač Svazek: 7 Strana: 0003
Obďalač, e, f., ziemliche Ferne. Slov. Ssk.

183771   Obďaleč Svazek: 7 Strana: 0003
Obďaleč = obdál, opodal. Slov. Ľudstvo sa o. dívalo, ako tá bitka vypadne. Dbš. Sl pov. I. 299. (220, 500). — Č. Čt. I. 336, Syt. Táb. 176. Cf. Obdeľač.

183772   Obdalečně Svazek: 7 Strana: 0003
Obdalečně = obďaleč. Znal jsem ho, avšak jen o. Koll. IV. 251.

183773   Obdálečný Svazek: 2 Strana: 0203
Obdálečný, daleký, obšírný, entfernt, weitschichtig. Na Slov. Plk. O. přítel. Koll.

183774   Obďalečný Svazek: 8 Strana: 0242
Obďalečný = vzdálenější. Phľd. XII. 317.

183775   Obdalekosť Svazek: 2 Strana: 0203
Obdalekosť, i, f., distance, die Abweite. D.

183776   Obdaleký Svazek: 2 Strana: 0203
Obdaleký, abweit. Jg.

183777   Obďalič Svazek: 8 Strana: 0242
Obďalič = trochu ďalej. V Priviazku. Phľd. 1894. 308.

183778   Obdálnosť Svazek: 2 Strana: 0203
Obdálnosť, i, f., eine mässige Entfernung.

183779   Obdalší Svazek: 10 Strana: 0216
Obdalší = trochu další. Mš.

183780   Obdaniti co Svazek: 7 Strana: 1340
Obdaniti co, besteuern. Šd.

183781   Obdank Svazek: 2 Strana: 0203
Obdank, u, m., z něm., das Abdanken der geworbenen Soldaten. Jestližeby po o-ku skrze zemi tažení lidu válečného jaké škody se staly. Sněm. p. Kn. IV. 112. — Gl.

183782   Obdankovaný Svazek: 2 Strana: 0203
Obdankovaný, ze služby propuštěný, seines Dienstes entlassen, abgedankt. 1608. O. voják, učitel, myslivec. Us. na Mor. Hý.

183783   Obdankovati Svazek: 9 Strana: 0193
Obdankovati. Kurfiřt lid o-val = pro- pustil. 1623. Sdl. Hr. VI. 195.

183784   Obdaný Svazek: 7 Strana: 0003
Obdaný; -án, a, o, umgeben. — čím: září. Čch. Bs. 70. Blanou o-ný měchýř. SP. II. 100.

183785   Obdar Svazek: 2 Strana: 0203
Obdar, u, m., obdarování, die Beschen- kung. Sš. I. 205.

183786   Obdarek Svazek: 7 Strana: 0003
Obdarek, rku, m. = malý obdar. Tato přízeň stojí zvláštní o. Koll. III. 222.

183787   Obdárný Svazek: 2 Strana: 0203
Obdárný, ergiebig. Rk. Obdarování, n., das Beschenken, die Be- schenkung. O. přislíbiti. D. — O., nadání, svoboda, výsada, Privilegium, Vorrecht, n., Freiheitsbrief, m. O-ním se hájila. 1610. O. míti, vydati. Kom., Br. Jim kverkům taková o. k tomu vésti budou, že každý za pavo- vání hor mysl svou přiloží. Nar. o h. a k., Pr. I. 89. Clo vysaditi sobě nemuož (žádný) bez zvláštní milosti a o. královského. Zř. F. I. A. XX. Kverkové tím viceji se k tomu ponoukají obdarováními a dostačným v tom jich opatřením. Nar. o h. a k., Pr. I. 89.

183788   Obdarování Svazek: 8 Strana: 0242
Obdarování = pergamenová listina s visu- tými pečetmi, kterou vrchnosti potvrzovaly svobodníkům, dvořákům a rychtářům osvobo- zení od roboty a jiné oprávněnosti. Mtc. 1896. 226.

183789   Obdarovaný čím Svazek: 2 Strana: 0204
Obdarovaný čím. Troj. 274. Vz Obdařiti.

183790   Obdarovatel Svazek: 7 Strana: 0003
Obdarovatel, e, m., der Beschenker. Šmb. S. I. 420. 445*

183791   Obdarovati Svazek: 2 Strana: 0204
Obdarovati, vz Obdařiti.

183792   Obdaruněk Svazek: 7 Strana: 0004
Obdaruněk, ňku, m. = dar. Val. Vck.

183793   Obdařelý Svazek: 7 Strana: 0003
Obdařelý = obdařený. O. krásou. Leg. Mnč. R. 26.

183794   Obdaření Svazek: 2 Strana: 0203
Obdaření, n. O. chlubné, dobrovolné. Aqu. O. koho čím. Rk. Das Beschenken, die Be- schenkimg.

183795   Obdařený Svazek: 2 Strana: 0203
Obdařený, beschenkt, begabt, versehen, vz Obdařiti. Na o-ného něco přivésti. CJB. 373.

183796   Obdařený Svazek: 7 Strana: 0003
Obdařený ctnostmi. Pož. 3. Lid od pří- rody dobrými vlastnostmi hojně o-ný. Osv. I. 157.

183797   Obdařinka Svazek: 2 Strana: 0203
Obdařinka, y, f., dárek, ein kleines Ge- schenk. Papr. Obdařitel, e, m., der Beschenker. Aqu.

183798   Obdařitelka, y, obdařitelkyně Svazek: 2 Strana: 0203
Obdařitelka, y, obdařitelkyně, ě, f., die Beschenkerin. Jg.

183799   Obdařiti Svazek: 2 Strana: 0203
Obdařiti, il, en, ení; obdarovati, besehen - ken; opatřiti, begaben, versehen. — koho čím: darem, bohactvím. V. I statkem i dít- I kami ho Bůh obdařil. Ros. Koho penězi o. i Us. Město svobodami o. Ros. Bůh nás ob- dařil svou milostí. V. Druhým ocasem ob- daří lva bielého. Dal. 133. Poněvadž toto království z daru a milosti pána Boha nad jiné země horami a kovy obdařeno jest. Nar. o h. a k., Pr. I. 89. Takové nalezače podlé náležitosti slušným darem o. poručiti ráčíme. Nar. o h. a k., Pr. I. 93. Způsobilostí k vy- konávání povinností o. Br. — koho (gt.). Obd. nerozumných. Ojíř.

183800   Obdařiti koho čím kde kdy jak Svazek: 7 Strana: 0003
Obdařiti koho čím kde kdy jak. O. koho čím. Št. Kn. š. 127. A po tom časném životě mne u sebe životem věčným o-říš. Mž. 109. Někoho mocí neb úřadem o. Hus III. 213. Rozličnými rudami bohatě v mi- losti boží obdařeno bylo. Nar. o h. a k.

183801   Obdati Svazek: 7 Strana: 0004
Obdati, umgeben. — co, koho čím: mračnem, umwölken. Posp. Dle Brs. 155. german. m.: haliti, krýti.

183802   Obděditi Svazek: 2 Strana: 0204
Obděditi, il, ěn, ění, dědictvím dostati, erben. Kom., Br.

183803   Obděditi Svazek: 8 Strana: 0565
Obděditi. Paní Eliška Š. grunt o-la. Tov. kn. 87.

183804   Obdeľač Svazek: 7 Strana: 0004
Obdeľač = opodál, obďaleč. Slov. O. slýchám jich.

183805   Obdělání Svazek: 2 Strana: 0204
Obdělání, n., das Umfassen, die Bear- beitung. Jg.

183806   Obdělatel Svazek: 7 Strana: 0004
Obdělatel, e, m. O polností, der Be- bauer. Dch.

183807   Obdělati Svazek: 2 Strana: 0204
Obdělati, obdělávati = dělati vůkol čeho, obklíčiti, obezdíti, ummachen, umfassen; vzdě- lávati, bearbeiten, pflegen. Jg. — co: pun- čochu, Us., stromy, vinice. Ros. O. krajinu (obkresliti, copiren). Šp. Pole o., bebauen. Dch. — co čím: zahradu plotem, nádodu zlatem. Zlob.

183808   Obdělati co jak Svazek: 7 Strana: 0004
Obdělati co jak: pole podlé soustavy trojpolní. Pdl. exc. — O. = oddělali, prací zaplatiti. Us. Rgl.

183809   Obdělávací Svazek: 7 Strana: 0004
Obdělávací stroj (= k obdělávání polí). NA. IV. 80.

183810   Obdělavač Svazek: 2 Strana: 0204
Obdělavač, e, m. O. kamene, der Stein- einfasser. Rk.

183811   Obdělávačka Svazek: 7 Strana: 0004
Obdělávačka, y, f., der Kultivator. O. ruční. Šp.

183812   Obdělávání Svazek: 7 Strana: 0004
Obdělávání, n. O. polí, der Ackerbau, Us. Pdl., dříví (= sekání), Ehr. 78., sladu, Pdl., drahých kamenů, die Einfassung. NA. I. 22.

183813   Obdělávka Svazek: 7 Strana: 0004
Obdělávka, y, f., die Umarbeitung, der Umbruch. Hrbk.

183814   Obděliti Svazek: 2 Strana: 0204
Obděliti, il. en, ení, obdíleti, el, en, ení, uděliti po části, mittheilen. L.

183815   Obděliti Svazek: 10 Strana: 0216
Obděliti. Vše křesťanstvo obděleno (po- děleno). Pís. Kunh. 148b.

183816   Obdělka Svazek: 2 Strana: 0204
Obdělka, y, f., die Bearbeitung. Rk.

183817   Obdělka Svazek: 7 Strana: 0004
Obdělka, y, f, die Bearbeitung. Šm.

183818   Obdélník Svazek: 2 Strana: 0204
Obdélník, u, m., das Rechteck. Sedl. O. je čtyrúhelník a má protilehlé strany stejně dlouhé a všecky úhly pravé. Prm.

183819   Obdélníkový Svazek: 7 Strana: 0004
Obdélníkový = obdélníku podobný. Mus. 1880. 394.

183820   Obdélnosť Svazek: 2 Strana: 0204
Obdélnosť, i, f., podlouhlosť, die Läng- lichkeit. — O., obšírnosť, die Weitläufigkeit. Jg.

183821   Obdélný Svazek: 8 Strana: 0242
Obdélný = delší. Zpěv krátký a o. Bl. Gr. 356. a'j.

183822   Obdélný, obdélní Svazek: 2 Strana: 0204
Obdélný, obdélní, podlouhlý, länglich. O. stopka, Kom., šat, místo, Us., ramena, V.. tělo, běh, plocha. Jg. — O., obšírný, rozvláčný, weitläufig. O. řeč. Br., Solf.

183823   Obděložný Svazek: 7 Strana: 0004
Obděložný zánět vaziva (kolem dělohy), Perimetritis. Nz. lk.

183824   Obden Svazek: 2 Strana: 0204
Obden, lépe: ob den.

183825   Obdeniar Svazek: 7 Strana: 0004
Obdeniar, a, m., Tagesarbeiter, Wächter, Schichter. Slov. Ssk.

183826   Obděnice Svazek: 2 Strana: 0204
Obděnice, dle Budějovice, vulgo Oběnice, jindy též Obidenice, Oběděnice, ves v Be- rounsku u Petrovic. Dch. — O., polosesutá tvrz v okr. táborském. Vz S. N.

183827   Obděnice Svazek: 7 Strana: 0004
Obděnice, Obienitz. Blk. Kfsk 1375., Rk. Sl.

183828   Obdenník Svazek: 10 Strana: 0216
Obdenník, u, m. = časopis vycházející ob den, třikrát týdně. Vzáj. I. 58. Obdíleti, vz Obděliti.

183829   Obděrák Svazek: 7 Strana: 0004
Obděrák, u, m., acrocomia, rostl. Vz Rstp. 1622., Ott. I. 141.

183830   Obdialič Svazek: 8 Strana: 0242
Obdialič, vz předcház. Obďalič.

183831   Obdialnik Svazek: 7 Strana: 0004
Obdialnik, u, m. = obdélník. Slov. Ev. šk. II. 21.

183832   Obdialnosť Svazek: 7 Strana: 0004
Obdialnosť, vz Obdalnosť. Slov. Loos.

183833   Obdíl Svazek: 7 Strana: 0004
Obdíl, u, m., der Antheil. Šm.

183834   Obdírati Svazek: 2 Strana: 0204
Obdírati = odírati.

183835   Obdiv Svazek: 2 Strana: 0204
Obdiv, u, m., obdivení, die Bewunderung. To uslyšav u velikém o-vu se užásl. Leg. K o-vu všech něco učiniti. Nt.

183836   Obdiv Svazek: 7 Strana: 0004
Obdiv buditi. Mor. Plody k obdivu po- noukající. Anth. S němým obdivem na něco pohlížeti. Us. Pdl.

183837   Obdiv Svazek: 8 Strana: 0242
Obdiv. O. lahodí. Phľd. 1895. 204.

183838   Obdiva Svazek: 7 Strana: 0004
Obdiva, y, f. = obdiv. Slov. Hdž., Zbr. Lžd. 250.

183839   1. Obdiviti Svazek: 2 Strana: 0204
1. Obdiviti, obdivem naplniti, in Ver- wunderung bringen. — koho čím. Hvězda ta neobyčejným a novým bleskem svým mudrce obďivila. Sš. Mt. 36.

183840   Obdiviti co Svazek: 7 Strana: 0004
Obdiviti co. Obdivují jeho ozdobený zá- visník. Pal. Rdh. I. 447.

183841   2. Obdiviti se Svazek: 2 Strana: 0204
2. Obdiviti se; il, ení, obdivovati se, sich verwundern. — se čemu. D., Ráj. Ob- divovati se nad čím, šp. m.: čemu. — Ob- divovati něco, bewundern, příliš dle něme- ckého a šp. m.: diviti se, podiviti se, po- divovati se čemu. Nikdo zajisté neříká: di- viti něco, podiviti něco. Brs. 113. O slovese obdivovati samém praví Brt. v Km. 1877. str. 157.: Jako pravíme podiviti se a ne: obdiviti se, tak lépe by bylo: podivovati se m.: obdivovati se. O. něco. Us. v Dobrušce (a jinde). Vk. Obdivovati něčí krásu, Us., krásné kachny. Mus. II. 99. Boha v dílech přírody obdivovati. Mus. IV. b. 179. (Oprav dle předcházející poznámky).

183842   Obdivný Svazek: 10 Strana: 0636
Obdivný. Když svitne očím o-ným. Slád. Jindř. 85.

183843   Obdivování Svazek: 2 Strana: 0204
Obdivování, n., die Verwunderung, das Bewundern.

183844   Obdivovatel Svazek: 2 Strana: 0204
Obdivovatel, e, m., der Bewunderer.

183845   Obdivovatelka, y, obdivovatelkyně Svazek: 2 Strana: 0204
Obdivovatelka, y, obdivovatelkyně, ě, f., die Bewundererin. Č.

183846   Obdivovati Svazek: 7 Strana: 0004
Obdivovati, vz Obdiviti.

183847   Obdivovati co Svazek: 8 Strana: 0242
Obdivovati co: něčí trpělivost; Každý bude o. tohoto muže; O. zelený kraj (krajinu). Phľd. 1895. 77., 297., 398.

183848   Obdivovati co Svazek: 9 Strana: 0193
Obdivovati co (m. se čemu). Měl jsem príležitosť bystrotu rozumu jeho o. Pal. Záp. 1. 49.

183849   Obdivuhodný Svazek: 7 Strana: 0004
Obdivuhodný, bewunderungswürdig. Šmb. S. I. 395.

183850   Obdlhlý Svazek: 7 Strana: 0004
Obdlhlý = obdlouhlý, länglich. Slov. Loos.

183851   Obdlouhlosť Svazek: 2 Strana: 0204
Obdlouhlosť, i, f., obdlouhosť, Länglich- keit, Langwierigkeit, f. Jg.

183852   Obdlouhý Svazek: 2 Strana: 0204
Obdlouhý = obdlouhlý. O. nos, tvář. 1702.

183853   Obdlouhý Svazek: 7 Strana: 0004
Obdlouhý. Mkl. Etym. 219.

183854   Obdloužiti Svazek: 2 Strana: 0204
Obdloužiti, il, en, ení, obdloužné učiniti, länglich machen. Zlob. — co čím. Us.

183855   Obdloužně Svazek: 2 Strana: 0204
Obdloužně, podlouhle, länglich. — O., obšírně, weitläufig. V.

183856   Obdloužnosť Svazek: 2 Strana: 0204
Obdloužnosť, i, f. Länglichkeit; Weit- läufigkeit, f. Jg.

183857   Obdloužný Svazek: 2 Strana: 0204
Obdloužný, obdélný, länglicht. O. tvář, Har. II. 86., šat, peníz, kořen, hlavička, den, kopí, meč, plocha, hruška, knížka. Jg. Rovina o-ná a neširoká. Har. II. 74. Chalupy jsou o-né avšak okrouhlé na způsob bud neb besed zahradních. Ler. — O., obšírný, dlouhý, weitläufig. O. rozjímání, řeč, nemoc (trvalá). Rvač, Rad. zv., Plk.

183858   Obdloužný Svazek: 7 Strana: 0004
Obdloužný. Obdlúžná postava. Št. — O. = obšírný. O. řeč. Výb. II. 995

183859   Obdloužný Svazek: 8 Strana: 0242
Obdloužný = drobet delší. Verš o. Bl. Gr. 369.

183860   Obdloužný Svazek: 9 Strana: 0193
Obdloužný. O. postava. Za Št. polož: Bes. 21.

183861   Obdlžiť Svazek: 7 Strana: 0004
Obdlžiť = obdloužiti, länglich machen. Slov. Loos.

183862   Obdlžný Svazek: 7 Strana: 0004
Obdlžný = obdloužný. Slov. Loos.

183863   Obdoba Svazek: 2 Strana: 0204
Obdoba, y, f. (novější), analogie. Marek. Dle obdoby souditi. Marek.

183864   Obdoba Svazek: 7 Strana: 0004
Obdoba. Cf. Jg. Slnosť 42., Ott. II. 237

183865   Obdobenství Svazek: 2 Strana: 0204
Obdobenství, n., Analogie, f. S. N.

183866   Období Svazek: 7 Strana: 0004
Období, n. = občasí, občas, die Periode. J. tr.

183867   Obdobiti Svazek: 2 Strana: 0204
Obdobiti, il, en, ení, obdobovati, symbo- lisiren, analogisiren. Mus. XL 179.

183868   Obdobně Svazek: 2 Strana: 0204
Obdobně, analog, áraAój/we. Sš. I. 27.

183869   Obdobný Svazek: 2 Strana: 0204
Obdobný, obdobu pronášející, analog. O. závěrek. Marek. — čemu, k čemu, s čím.

183870   Obdobný Svazek: 7 Strana: 0004
Obdobný. Němé souhlásky útvaru stej- ného slovou obdobné j. xnz n. ydß, nestej- ného neobdobné j. x«) n. nyß-, Ndr. §. 14. O. příčina, Psp., přísudek, poznání. Hlv.

183871   Obdolati Svazek: 7 Strana: 0004
Obdolati = vymoci, vysouditi, durchs Gericht erlangen. Val. Vck.

183872   Obdoleť Svazek: 7 Strana: 0004
Obdoleť = obdolati, zdolati. Slez. Šd.

183873   Obdoleť Svazek: 9 Strana: 0193
Obdoleť. Nemožu to o. = obdělati, ne- stačím sám na všecko. Laš. Brt. D. II. 350.

183874   Obdrati Svazek: 7 Strana: 0004
Obdrati = odrati. Nová metla za pár rokov obdre sa a bude zas len tak jako tie ostatné zametať. Slov. Phľd. IV. 340. Nebudem dobrý, nebudem, kým ma neobdrú na buben; keď budú na mne bubnovať, potom len budem slubovať (= zlý návyk nesnadno odložiti). Zátur.

183875   Obdrniti Svazek: 2 Strana: 0204
Obdrniti, il, én, ění, drnem obložiti, mit Rasen belegen. — co čím: hrob čerstvým drnem.

183876   Obdruhý Svazek: 2 Strana: 0204
Obdruhý. S o-hé strany = s oné strany, jenseitig. D.

183877   Obdružiti Svazek: 7 Strana: 0004
Obdružiti. A já najprve dal jsem jemu sudlicí ploskú a potom obdružil jsem ven sudlici a jiní tepúce jej . . . Pč. 25. Cf. Dru- žiti 2.

183878   Obdrúžiti co kam Svazek: 9 Strana: 0193
Obdrúžiti co kam. Nejprve dal jest jemu sudlicí ploskú a potom obdrúžil veň sudlici a jiní tepúce jej. Let. č. 234.

183879   Obdržálek Svazek: 10 Strana: 0216
Obdržálek Pelhřim, kněz a spis., 1825. až 1891. Vz Ott. XVIII. 527.

183880   Obdržalý Svazek: 2 Strana: 0204
Obdržalý, erhalten, empfangen. O. zboží, J. tr., lépe: obdržené, obdržované. Ml.

183881   Obdržecí Svazek: 2 Strana: 0204
Obdržecí list, Empfangsschein, m. Rk.

183882   Obdržek Svazek: 7 Strana: 0004
Obdržek, žku, m., der Empfang; Em- pfangsschein. Šd.

183883   Obdrženie Svazek: 2 Strana: 0204
Obdrženie = vítězství. Kat. 1755. —

183884   Obdržeti Svazek: 2 Strana: 0204
Obdržeti, el, en, ení; obdržovati; obdrží- vati = zachovati, neztratiti, behaupten, er- halten; dosíci, dostati, dojíti mocí neb bez moci, erhalten, erreichen, bekommen. V., Jg. — Pozn. Někteří obdržeti ve smyslu dostati užívané za german. mají, ale o. v tomto smyslu jest s dostatek doloženo. — abs. Ta přímluva na konec obdržela (i. e. vrch). V. Poproste a obdržíte. Us. On obdržel (ve právních spisech doplň: při). Gl. — co: pole (das Schlachtfeld behaupten), V, Br., boj (Alx. 1142., Kat. 1136.), Let. 68., chválu, vítězství, při (den Process gewinnen, be- haupten), V., bojiště, D., jméno, Chč. 447., hanbu, Troj., bitvu. Us. Vz Obdrženie. Ale matka Kristova všecko obdrží. Chč. 378. Bratr jeho je sě jemu záviděti i myslieŠe, kak by mohl zemiu obdržeti. Dal. 50. Chci, aby tento list a zápis plnú moc měl, obdržel a zachoval cele. Arch. I. 155. Příjmení Bar- naby obdržel. Sš. Mk. 1. Tak první vrata obdržavše (dobyvše); Začkoli poprosíš syna, vše obdržíš (vymůžeš). Výb. II. 64., 28. Což požádala, to si všecko obdržela. Kat. 3426. Vždyť jsem já jen obdržela, co jsem sama míti chtěla. Er. P. 328. O. most (behaupten). Bart. O. drobty. V. Dědicky zemi o. V. Vše obdrží. Pass. — čeho. Ten všeho obdržívá. V. — co odkud: peníze z pokladny, od někoho o. Rk. — se, co na kom, na čem. Sotva na koni se obdržel. Troj. Což chtěli, obdrželi na tobě. Br. Obdržel na něm (dva boje). Dal. 101., 31., 44. O něco na Bohu. Br. Biskupství na králi. Br. Na boziech nic neobdržíte. Pass. 410. To všecko na mné obdrží. Kat. 846. Jestliže by kto kterú summu kterým soudem na kom obdržel. Vl. zř. 27. Tehda když póvod dědinu obdrží na tom, jehož ze škody pohonie, durch richter lichen Spruch erlangen. Kn. rož. — Bart. 2. 9., Žer. L. I. 21., Dal. 155., 178., Jel., Solf., Háj. — co čím, jak: právem, mocí, V., žalobami, D., brannou rukou. Dvě kron. Darem. Svěd. Zápisem dědičné právo o. Pr. Bude-li shledáno, že by na zmatek a nepravě pohnal, tehdy... pohnanému jeho náklady navrať, cožby mohl pohnaný přísahú svú obdržeti. VI. zř. 80. — co kde. Obdržel jsem u něho dva zlaté. Us., D. Vítězství u Marenga o. Ml. Pole a vítězství v tom boji obdržel. V. V bitvě vrch ob. Ml. A to po- slední zdání v radě obdrželo (zvítězilo). V. Coby zlata mezi nebem a zemí mohlo se o. (= obsáhnouti, nahromaditi). Hus. 9. art. Náhled ten mezi nimi téměř obdržuje. Sš. L. 44. — co komu. On mu je obdržel (získal). Troj. Někomu odpuštění o. Pulk. Mnohé svobody Čechům obdržel. V. — co při kom. Nic při něm obdržeti nemohl. Žer.,V. — Bart. 4. 30., Prot. 246. — co pro koho. Milosť pro ni obdrželi. Alx. (Výb. I 1087. ř. 7 z d., 1088, ř. 4 s h. = dostati). — co proti komu: boj proti nepříteli. Pulk. O. něco nálezem proti královu právu. Vl. zř. 382. — se s čím. Ledva se obdržel s koněm (že neupadl). Troj.— co za co: za dar. Zk. — co v co: v dar. Zk. — co podlé čeho, jak: podlé soudního nálezu. Ml. — co nad kým: vrch. Bs. Panování nad lidmi o. Chč. 446. Bitvu nad synem císařovým obdržel. Har. I. 34. Měštěné boj nad svými nepřáteli obdrželi. Pass. 861. — co kdy. Pole po krvavém boji o. Ml. — co kam: ránu do prsou. Vy mrtvici, studnici ne své srdce obdržíte, ač mně právě uvěříte. Výb. II. 36. — aby. Frejíř když obdrží, aby mu zasnoubena byla, bude ženichem. Kom. Ciesař na sv. otci papeži ob- držal, aby na česť povýšení sv. kříže slavný den ustavil. Pass. 810. — že. Obdržel to na nich, že ho poslouchali. Br.

183885   Obdržeti Svazek: 7 Strana: 0004
Obdržeti. Synonyma vz v Nabyti. Stojí-li o. v soudnické řeči samo, na pr. ,On ob- držel', znamená to tolik, že někdo při svou vysoudil. Bdl. Tov. 133. — abs. Výklad ten nemůže o. (obstáti). Sš. — co. Bohactví, zemu. Ž. wit. 72. 12., 36. 9. — odkud. Od podobnosti zahrady té její jméno o-la. Har. — co na kom. O-žel na něm šest kop panským nálezem. Půh. II. 577. Aby o-la na svém synu (dosáhla). Sv. ruk. 298. O-li na svatých, že sú našie rukojmě. Pass. mus. 412. Na Bohu něco o. Št. Móžeš-li na muži o., aby s tebú bydlil bez skutku. Hus I. 268. Aby svój úmysl na něm o-žel. Kar. 66. — čím: právem. Půh. II. 223. I to modlitbou svou obdržel. Pož. 3. — jak. Měl by raději s pravdú odsúzen býti, nežli by s křivdú o-žal súd. Št. Kn. š. 20. — kde kdy skrze koho. Vše o-ží u Boha skrze Marii na všech miestech po vše časy u najviece na smrti. Hr. ruk. 173. Ta pří- mluva na konec o-la (zvítězila). V. Kdo dnes o-žel (bití; tak o šmigrustu se ptá- vají)? Mor. Vck. — co komu. Když kto o-ží sobě, aby jen sám prodával takovú kúpi. Št. Kn. š. 173.

183886   Obdržeti Svazek: 8 Strana: 0242
Obdržeti. Chtiece milost boží o. Chč. m. s. III. 6. Aby se podívali, které vojsko o-ží (vítězství = zvítězí). Břez. Font. V. 533.

183887   Obdržeti Svazek: 10 Strana: 0216
Obdržeti porážku, lepe: vzíti. Kos.

183888   Obdržitel Svazek: 2 Strana: 0205
Obdržitel, e, m., der Empfänger. Us.

183889   Obdržitelný Svazek: 2 Strana: 0205
Obdržitelný, erhaltbar. O. věc. Vš.

183890   Obdržka Svazek: 7 Strana: 0004
Obdržka, y, f., Recepisse, n. Šd.

183891   Obdubčiti koho Svazek: 10 Strana: 0636
Obdubčiti koho = obehráti, odříti. Ale ta o-čiu, ako Šimo psa. Mus. slov. IV. 66.

183892   Obdukce Svazek: 2 Strana: 0205
Obdukce, e, f., z lat., lékařské ohledáni mrtvoly lidské. Vz více v S. N. Die Obduk- tion. — Obdukovati. Rk.

183893   Obdukční Svazek: 7 Strana: 0004
Obdukční kladívko, pouzdro. Wld. 2., 5.

183894   Obdule Svazek: 7 Strana: 0004
Obdule, e, f., gloxinia, die Gloxinie, rostl. Vz Rstp. 978

183895   Obdumaný Svazek: 7 Strana: 0004
Obdumaný = promyšlený. O. básne. Slov. Phl'd. II. 519.

183896   Obduž Svazek: 7 Strana: 0004
Obduž, e, f., cordia, die Cordie, rostl. Vz Rstp. 1104.

183897   Obduží Svazek: 2 Strana: 0205
Obduží, n., das Fleischige am Obst. Rostl.

183898   Obduží Svazek: 7 Strana: 0004
Obduží. Slb. XLIV.

183899   Obdužný Svazek: 2 Strana: 0205
Obdužný, dužný, masitý, fleischig (vom Obst). Jg.

183900   Obdveří Svazek: 7 Strana: 0004
Obdveří, n. = obložka dveří, die Thür- bekleidung. Nz.

183901   Obdvojení Svazek: 2 Strana: 0205
Obdvojení, vz Hendiadys.

183902   Obdychtiti Svazek: 2 Strana: 0205
Obdychtiti, il, ěn, ění, požádati, trachten, begehren. Jak naději budoucích věcí ob- dychtíš a zamiluješ. Vš. Nap. 53.

183903   Obdýlnosť Svazek: 2 Strana: 0205
Obdýlnosť atd., lépe: obdélnosť atd.

183904   Obé Svazek: 2 Strana: 0205
Obé (z oboje), vz Dvé, Obý. Na obé — vzájemně, obapolně. Skl. V. 221., 257.

183905   Obě Svazek: 2 Strana: 0205
Obě, vz Oba.

183906   Obé Svazek: 9 Strana: 0193
Obé, obého atd; také nesklonné. Gb. H. ml. III. 1. 503. nn.

183907   Obec Svazek: 2 Strana: 0205
Obec, gt. obce, f., v Krkon.: vůbec: Ne- rozvírej ten kryhon jako na vůbci = nekřič tak jako venku za vsí. Kb. Na mor. též: ubec. Bkř. O. znamená brzo širší brzo užší kruh lidstva a území, jemu k obývání a výživě sloužící. S. N. — Ob., více lidí k jistému účelu spojených, spolek, společnost, tovaryš- stvo, die Gemeinde, Gesellschaft. Všechna o. veseléše se., ZN. Nemám chlebóv obecních, ješto o. lidská jie. Bj. S ižádnými lidmi nejmiechu ijednoho tovařišstva ani obcě (ne- gotium, jednání). BO. Šel do obce, přišel z obce. Ros. — Kat. 2603. — O., společnosť neb pospolitosť lidí pod řádem spolu bydlí- cích, die Gemeinde. Ros. Mluvil jest král ke všě obci. BO. Spisovatelům městských práv českých r. 1579. o. nebyla nic jiného, nežli nějaká společnost a shromáždění lidí, kteří se jistými právy a pořádky řídí a spra- vují, jsouce dostateční k ochraně statkův i ži- votů svých. S. N. Veliká taková obec slove stát. Svobodná o. (republika). O. římská, Jg., říšská n. zemská, krajská, okresní, farní, školní, berní, konskripční, městská, vesnická n. venkovská; města: svobodná, zeměpanská, panská,městysy; vesnice: svobodné, poddané, vz S. N.; samostatná (stát, država), podří- zená, místní, severoamerické spojené obce. Tl. O. domovská, die Heimathsgemeinde. Dch. Představený obce, lépe: starosta; úd obce, lépe: občan. Šb., Šm. Příslušník, potřeba obce; příslušnosť k obci; žití v obci. J. tr. Obec s radními pány. Br. Obci prospěti. Us. Z obce někoho vypověděti, vypuditi, vy- strčiti. Us. O. nehyne, by někteří měšťané zhynuli. Pr. Kdož obci slouží, nečekej od- měny. Pr. Obec jest každého ohrada, kdož ji tupí, minulať jej rada. Dal. 10. Ztratě obec nedoufej do hrada, bez obce dobude tebe všeliká sváda. Dal. Obec velký kopec (mnoho lidi více může než jednotlivec). Č. O. na právu a dobrém řádu se zakládá. Vz Rb. 43. Přísaha, kterouž král Ludvík slavné paměti učiniti ráčil pánům, rytířstvu, vlá- dykům, Pražanům, městům i vší obci krá- lovstí českého. Zř. F. I, B. VIL Svolávání veliké (= celé) obce pražské. Vz Tk. II. 286., 355. —O., zvl. osoby celek obecný před- stavující, jene, die im Namen des Ganzen handeln. Jg. Někteří ho bez obce volili (ne- povolavše všech těch, kterým voliti příslu- šelo). Dal. — O., všichni obyvatelé místa nějakého celek o sobě činící, zvl. vesnice, die Gemeinde, Stadt- o. Dorfgemeinde. Hlavně sedláci v obci usedlí naproti domkářům, kteří teprv po husitských válkách od pánů ve vsích usazováni byli, nemající práva k obecnímu jmění. Gl. 182. Obec se zbouřila. Br. O. svolati. Br. Les ten obci náleží. Ta obec má veliké statky. Jg. To obec usly- ševše odepřěli tomu. Let. 294. Správa obcí svěřiti se má lidem rozšafným a spravedlivým; mezi sousedy buď láska a svornosť; měšťan má obmýšleti dobré obce své a jeden každý má milovati vlasť a ji podporovati. Vz více o tom v Rb. 43.—51. O právě konšelském, jací měli býti konšelé, která byla jejich práva a povinnosti vůbec, vz Rb. 53.—57. Kterak se měli konšelé zachovati v radě uvažujíce rozepře lidské, čeho měl šetřiti purkmistr, vz Rb. 57.-62. Vz také Rb. 269. — O., v užším smyslu = sedláci ve vsi, n. měšťané v městě, obecný lid na rozdíl od vrchnosti a správců, das Volk, der Pöbel. BO., V. Báchu sě obcě (timebant plebem). ZN. O. pozdvihnouti, bouřiti. V. O. na třídy rozděliti. Kom. O měst Pražských. V. S vší obcí Táborskou. V. Kdež vedlé předních a vyšších stavů také obec aneb lidé stavu nižšího k řízení věcí obecných povoláni bývají. V. Ve středu po novém létě byly obce pospolu. Let. 293. Země česká, páni a obec. Arch. I. 65. — O., společnosť též náboženství vyznávající: obec křesťanská (církev). V. Podali toho na obec kněžstva všeho k rozjímání. Čr. — O., jmění obecné, Gemeindegut, n. O. loupiti. V. Zloděje a lou- pežníky obce (obecních důchodů) stínají. Kom. Zaplať do obci (— do obecní pokladnice) 10 zlatých pokuty; Pili na obec (= na obecní peníze); Zaplatí sa to z obci (= z obecních peněz, z obec. pokladnice). Na mor. Zlínsku. Brt. Vz Gl. 182. — O., obecné pastviště, Gemeindeanger, m., obecní půda, Gemeinde- grund. V. Že jest upadl v obec mých chu- dých lidí, v pastviště a jezero obecné. Půh. brn. 1417. (Zastr.). — Kn. rož. — O., náves, der Dorfplatz. Je na obci. Us. v Kunv. Msk. — O., shromáždění, Versammlung, f. Kon- šelé byli vystoupili ven z obce. Bart. 297. Jir. — O., jméno polí na obcích. Us. n Mezic, Veselíčka na Mor. Km. — Mimo obec = nad obyčej. Kteřížť sú smilnější mimo obec. Št. N. kř. 212. Děj se to v obci naší (= v pří- tomnosti naší), ne za zády nám. Ms.

183908   Obec Svazek: 7 Strana: 0004
Obec = pospolitosť atd., die Gemeinde. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Kn. rožm. 122.—123., Sdl. Hr. I. 91., III. 108., 280., Cor. jur. IV. 3. 2. 426, Mkl. Etym. 219. Přisáháme, že všecku obec království če- ského chceme a máme při právích zacho- vati. Zř. F. I. — O. = všichni obyvatelé místa. Což všecka obec usúdá, proti tomu neroď býti. Sv. ruk. 241. Že jsú od vší obce pravdu pověděti vysláni. NB. Té. 288. Jakž o. veliká k tomu povolení dala. 1532. Mus. 1880. 498. — O. náboženská. Ten kostel jest o. spolu sjednaná duchem sv.; O. kře- sťanská, svatého křesťanstvie. Št. Kn. š. 26., 86., 163. — O. = obecné jmění. Vše, což sú měli, před apoštoly kladúc v obec dá- vali. Št. Kn. š. 132. Všeho dobrého všichni v obec požívají. Hus III. 295. (296.) To je na obci = na obecním, n. př. studně. Mor. Brt. D. 237. — O. = obcování. O. svatých. Št. Kn. š. 13. Ale všem křesťanům má za- povědiena býti s nimi obec. Ib. 157. — O. = shromáždění. Před obcí sedě. Sv. ruk. 177. — O. Na obci, sam. u Ml. Vožice, u Vys. Mýta a u Humpolce (Metalova ba- revna); Oberdorf, osada u Golč. Jeníkova; Ubetz, ves u Brna; Wobetz (také: Na Obci), sam u Třeboně. PL., Sdl. Hr. VI. 118.

183909   Obec Svazek: 7 Strana: 1340
Obec veliká či valná (schůze). Cf. Wtr. Obr. I. 756. nn

183910   Obec Svazek: 8 Strana: 0242
Obec m. obce z obb-tja. Gb. H. ml. I. 384. i Res publica, pascua, quae obecz dicuntur. \ Eml. Urb. 433. O., Viehweide, obecné pastvi- ště. Reg. IV. 170. Obec — kopec (obce ne- přemůžeš). Slez. Nov. Př. 363.

183911   obec Svazek: 9 Strana: 0112
obec, bcc, m. = výklenek pod kamny. Tábor. Kub 153.

183912   Obec Svazek: 9 Strana: 0193
Obec. (Má-li obec drahy), ty drahy slovú obec, to jest proto, že každý z obec ma právo, aby těch drah bez přiekazu (pře- kážky) požíval. Hus I. 27. — O. = obecné jmění. Z obce krev neteče (té se nemusí šetřiti). Dač. II. 113.

183913   Obec Svazek: 10 Strana: 0216
Obec. Vz Jir. Prove 194.

183914   Obecák Svazek: 7 Strana: 0005
Obecák, a, m. = obecný, plemenný býk. U Veselí n. Lužn. Jdr.

183915   Oběcaný Svazek: 7 Strana: 0005
Oběcaný = obětovaný, zaslíbený. Staň, Lukaši, staň ze spaní, už je obraz malo- vaný, Čachostovu o-ný. Sš. P. 41. V tej rozkoši o-nej. Leg. o 12 apošt. 16. Nech sa zjaví tá súdená, pánom Bohem o-ná. Phľd. V. 139.

183916   Oběcati Svazek: 2 Strana: 0206
Oběcati, na Slov. obecati; oběcávati, obě- titi, oběcovati = slíbiti (strč.). Výb. I. 1008. — co komu. To som ti ja dávno obecal (předpovídal). Mt. S. O. oběť bohóm. Rkk. 8. Kruvoj Neklanu oběce vieru. Rkk. 18. Učinichu vše, což sú byli oběcieli Hospodinu ; Oběcal-li si co Bohu, neváhaj dáti; Oběcal jemu Hospodin; Oběcěli přinésti do hospo- dinova domu. BO. — Ostupichu Pavla židé, mnohé a těžké příčiny (causas) oběcujíc (ob- jicientes), jichžto nemohú dovésti. ZN. — co nač — věnovati, určiti, hergeben, ver- wenden. Tři rynské oběcá na šaty. Na mor. Zlinsku. Brt.

183917   Oběcati Svazek: 7 Strana: 0005
Oběcati = slíbiti. Laš. Tč. Cf. Oběť. Když dobudeš, tehdy dávaj, a když nejmáš, oběcievaj. Alx. V. v. 281. (HP. 7.). O., pol- liceri. Greg., Hr. ruk. 105. a., 74. a., Hod. 24. a., Ap. S. 16., ML. 42. b. (Gb.). — co. Třidceti peněz oběcechu. Hr. ruk. 215. — co komu. Často to lidem oběcevala. Lg. kr. v. 75. — co nač. Tři rynské oběcá (určuje) na šaty. Mor. Brt. D. 237., Výb. I. 391. Často to lidem oběcévala. Mnč. R. 48. Třetie bolesť svrchovaná, jež jej (Marii) byla oběcána. Bož. umuč. 178. — co nač. Co obeciaš ? Cože by ja vedel na to obecať. offeriren. Slov. Zátur.

183918   Oběcati Svazek: 7 Strana: 1341
Oběcati. Cf. List. fil. 1892. 288., Mkl. Etym. 388. — O. = odpovídati. Val. Slavč. 44.

183919   Oběcati Svazek: 8 Strana: 0242
Oběcati = nabízeti, Šf. (Mus. 1895. 297.). Vz násl.

183920   Obecen Svazek: 10 Strana: 0216
Obecen, cna, o, vz Obecný.

183921   Obecenský Svazek: 2 Strana: 0206
Obecenský, obci náležející, Staats-. O. rada, jistiny, papíry, jmění, úředník, ta- jemník, posel, příjmy, výdeje, pokladnice, živobytí. Víd. listy, D., Nyní užíváme slova: státní.

183922   Obecenský Svazek: 7 Strana: 0005
Obecenský. O. zákon, N. Hlsk. IV. 134, svoboda. Pal. Rdh. I. 293.

183923   Obecenství Svazek: 2 Strana: 0206
Obecenství, i, n., tovaryšství, domácnosť, obchod, Gemeinschaft, Gesellschaft, f. O. s ně- kým míti. V., Kom. Nemívej o. s bohatými. V. Mladí s mladými, staří s starými, učení s učenými, bohatí s bohatými rádi o. mívají. V. Dobroděnstvie a obecenstvie neroďte za- pomínati (beneficentia et communio). ZN. O. ducha sv. buď s vámi (communicatio). ZN. Konšelé s lidmi nevážnými o. míti a řado- vati nemají. Kol. 3. — O., společné právo a užívání čeho, die Gemeinschaft. Adamníci nahotou a o-stvím všech věcí se honosili. Dvě kron. — O. měla s mužem (obcovala s ním). Die Beiwohnung. Aesop. — O., obecnost, allgemeine Ausbreitung. Toho hří- chu (smilstva) o. (rozšíření, obyčejnosť) špi- tálové mnozí svědčí. Har. — O., obec, der Staat (nový význam). Víd. list.

183924   Obecenství Svazek: 7 Strana: 0005
Obecenství = tovaryšství. O. duše s tělem. Nz. Poctivý neměj s ním o. Wtr. exc. Sva- tých o. 15. stol. Mnč. R. 61. O. tvé od sebe tisknú Pravn. 2634. — O. = společné jmění a p. Přátelstvie činí mezi námi o. všech věcí. Výb. II. 896. — O. = obiženství, ob- živa. Daj mu o. Lg. Kr. v. 249.

183925   Obecenství Svazek: 9 Strana: 0193
Obecenství, n. O. lidské. Hus. Šal. 157a.

183926   Obecenství Svazek: 10 Strana: 0216
Obecenství, n. = správa obecních statků. Rais. Lep. 357.

183927   Obecenstvo Svazek: 2 Strana: 0206
Obecenstvo, a, n.= obecenství, Gesell- schaft. — V novější době = obec, publikum, veškerosť lidu k nějakému účelu shromáždě- ného neb jinak společného. S. N. — Víd. list., Světoz., Mus.

183928   Obecenstvo Svazek: 7 Strana: 0005
Obecenstvo divadelní. Us. Pdl. Nával o-a. Us. Dch.

183929   Oběcet Svazek: 8 Strana: 0242
Oběcet = vynakládati. Moc na děti o. Jevíčko. Slov. oběcat. Brt. D. II. 350.

183930   Oběcevati Svazek: 7 Strana: 0005
Oběcevati, vz Oběcati.

183931   Oběcievati Svazek: 10 Strana: 0216
Oběcievati = slibovati. Pel. XII. Sr. Oběcati.

183932   Obecina Svazek: 2 Strana: 0206
Obecina, y, f., obecní grunty, Gemeinde- grundstücke. Na mor. Zlinsku. Brt.

183933   Obecká Svazek: 7 Strana: 0005
Obecká, é, f., Obetzka, sam. u Zbraslavic.

183934   Obecký Svazek: 7 Strana: 0005
Obecký = obecní. Obecký soused, pastýř. U Ronova. Rgl.

183935   Obecký Svazek: 10 Strana: 0216
Obecký = obecní. O. les. 1211. H. Jir. Sl. pr. II. 185.

183936   Obecli Svazek: 7 Strana: 0005
Obecli (!) = obecenstvo. Pohl. Zavrhl Tomsa ve své Grammatice. Km. 1889. 587.

183937   Obecňa Svazek: 8 Strana: 0242
Obecňa, ě, f., trať ve Frýdecku. Věst. op. 1893. 11.

183938   Obecňák Svazek: 7 Strana: 0005
Obecňák, u, m , les u Nosislavě na Mor. BPr. O. = obecní les, obecník. Mor. Brt. D. 237.

183939   Obecně Svazek: 2 Strana: 0206
Obecně, společně, gemeinschaftlich, ge- mein. V. — O., veřejně, zjevně, öffentlich. O. vydati. V. — O., vesměs, vůbec, všudy, gemeiniglich, insgemein, durchgehend. O. berný. V. Na každého obecně neproměnnou tváří pohlezoval. Aesop. — O., obyčejně, velmi často, gemeiniglich. V.

183940   Obecně Svazek: 7 Strana: 0005
Obecně = vesměs, vůbec atd. Jest obecně znamo, že. Us. Pal O. platné svazky. Šml. I. 38. Jak o. veřie křesťěné; věří, jak o kostel drží; A to o. vieme, že . . Št. Kn. š. 12., 13., 27. To o. mohl vzíti. Arn. 2557. — O. = obyčejně. O. ti, kteříž jiné klnú, jsú v boží kletbě. Hus II. 204.

183941   Obecně Svazek: 9 Strana: 0193
Obecně, ěte, n. = dítě opuštěné, chované na obecní náklad. Nár. list. 1900. c. 25.

183942   Obecněldský Svazek: 9 Strana: 0193
Obecněldský živel. Pal. Pam. 514.

183943   Obecněti Svazek: 2 Strana: 0206
Obecněti, 3. pl. -ějí, ěl, ění; zobecněti, gemein werden. Již ten kroj zobecněl. Ros. — kdy. Všecko časem obecní. Jg. Obecní, co obci náleží, der Gemeinde gehörig, Gemein-. Vz Obecný. O. hospoda, světnice, užitek, místo, pokladnice, důchody, měšec, starší, písař, pastva, lid, zběř, trh, poklad, kuchyně, dům, osoba, věc, sněm, nález, právo, V., D., Kom., Br., Jg., úředník, stavení, záležitosť, archiv, listovna, plat, po- vinnosť, výbor, snešení, obvod, posel, služba, zákon, statek, vlastnictví, břímě, místnost', meze, hranice, policie, rada, radní, zastupi- telství (-stvo), spolek, svazek, zřízení, ma- jetnost, správce, stráž, záležitosť, dobré, po- třeba, J. tr., dvůr v Praze (v Dlouhé třídě), vz Tk. II. 149., jmění, sýpky, pole, les, za- hrada, kovárna, dávky, přirážky, řád, vy- dání, vz S. N., věřitel, břímě, účet, pečeť, rozpočet, vrch, škola, ústav, hospodář. Sp. — Vz Rb. str. 269.

183944   Obecní Svazek: 7 Strana: 0005
Obecní O. vězení, žalář. Lpř. Na o. útraty, Us. Pdl., řády. Vz Sdl. Hr. I. 91. až 92. O. Mlýn, Gemeindemühle, u Jílového a u Kralovic v Plzeň.

183945   Obecnice Svazek: 2 Strana: 0206
Obecnice, e, f., obecní hospoda, eine ge- meinschaftliche Wohnung. Žáci kuorní, kteří na hradě (pražském) bydlili v obecnici. Let. 13. — O., obecní zahrada, Gemeindegarten, m. Us. Dch. — O., voznice, der Fahr-, Land- weg. — O., voznice, das Wagenfass, die Leite. Jg. — O., stáje. Lex. vet. — O., ves u Pří- brami. PL. — O., Gemeinwirthshaus. Hus. Nebieše miesta v o-ci nebo v hostinnici. ZN. — O., obecní studna. Na Mor. Mřk.

183946   Obecnice Svazek: 7 Strana: 0005
Obecnice. Ten bohatý pán všeho světa neměl v svém městě v o-ci miesta, t. j. v obecném domku, v kterémž sú ti byli, kteří sú jinde hospody nemohli mieti. Hus II. 25. — O., die Gemeindestube. Pal. Dj. III. 1. 100. — O.= obecní pozemek. BPr. — O. = obecní studně. Mor. Brt. D. 237. — O., ves u Příbramě. Rk. Sl.

183947   Obecnice Svazek: 8 Strana: 0242
Obecnice = obecní pozemek. O. k městu příležející. XVI. stol. Čel. Pr. m. II. 1057.

183948   Obecnice Svazek: 9 Strana: 0193
Obecnice = obecná hospoda. Chč. S. I. €6.

183949   Obecník Svazek: 2 Strana: 0206
Obecník, a, m., kdo na obecním díle (z trestu) pracuje, der Gemeinarbeit ver- richtet, vorzüglich aus Strate. — O., starší obce, přísežník, konšel, der Gemeindälteste. Us. — O. Theloniarii, qui obeczniczi vulgo dicuntur. Cf. Publicani. Boč. exc. e dipl. 1234. — O., u, m., die Gemeinde. D.

183950   Obecník Svazek: 7 Strana: 0005
Obecník, u, m. = obecnice, obecní po- zemek. Je to na o-ku. Slez. Šd. O. = les ve Hlubotci u Bilovce ve Slez., Šd., obecní rybník u Ševětína a j. BPr. Vz Obecňák. — O., a, m. = obecák. U Počát. Jdr. — O-ky = pastviny u Drnovic na Mor. BPr.

183951   Obecník Svazek: 8 Strana: 0242
Obecník, a, m. = publicanus. Ev. seit. 40. Luc. 19. 2. — O. = les ve Frýdecku. Věst. op. 1893. 11.

183952   Obecnina Svazek: 2 Strana: 0206
Obecnina, y, f., obecní pole, louka atd. Gemeindgrund. Us.

183953   Obecnina Svazek: 7 Strana: 0005
Obecnina, y, f. = pojem obecný či ro- dový. Ott I. 99.

183954   Obecniti Svazek: 2 Strana: 0206
Obecniti, il, ěn, ění, co, gemein machen. Jg.

183955   Obecno Svazek: 2 Strana: 0206
Obecno, a, n., die Gemeinde. Kam.

183956   Obecnodomský Svazek: 10 Strana: 0216
Obecnodomský = hospodský (v obecním domě). Ta ochechule n-ská, že ho pořád láká a drží. Zvon III. 655. (628).

183957   Obecnohospodářský Svazek: 7 Strana: 0005
Obecnohospodářský. Kzl. 80.

183958   Obecnomyslnosť Svazek: 7 Strana: 0005
Obecnomyslnosť, i, f., der Gemeinsinn. Bdl., Koll. III. 49.

183959   Obecnomyslný Svazek: 7 Strana: 0005
Obecnomyslný, gemeinsinnig. Rk.

183960   Obecnoprávní Svazek: 8 Strana: 0242
Obecnoprávní. O. doktrína. Ott. VIL 841.

183961   Obecnospolečenský Svazek: 7 Strana: 0005
Obecnospolečenský. Kzl. 88.

183962   Obecnosť Svazek: 2 Strana: 0206
Obecnosť, i, í., obecenství. O. s někým míti. V. — Kat. 2595. (společenství). O. smrti, Gemeinschaft. Boč. exc. — O., obyčejnosť, rozšířenosť, známosť, Allgemeinheit, Publi- eität, f. Vůli boží v obecnost' lidem uvoditi. Br.

183963   Obecnosť Svazek: 7 Strana: 0005
Obecnosť = obecenství. Duch o-sti. J. tr. Přílišné o-sti (obcování) s ženským po- hlavím se střieci. Výb. II. 1423 — O. = obecnina. U Olom. Sd — O., das Gemeinde- vermögen. Na Hané. Wrch.

183964   Obecnovati Svazek: 2 Strana: 0206
Obecnovati, v obecnost' vcházeti. Lex. vet,

183965   Obecný Svazek: 2 Strana: 0206
Obecný; obecen, cna, o, komp. obecnější. O., všem společný, tovaryšský, gesellschaft- lich, gesellig. Člověk jest zvíře obecné a městské a tovaryšné. Rkp. lék. O. řeč, Sp., představy, právo, S. N., jméno, čití, erb. Nz. Oběti o-né s někým činiti. V. Smrť o-cná jest všechněm, knížeti i vývodě. V. O. dívka (kurva). Všecky věci měli obecné. Br. Všě sbožie obecno jmejiechu. Dal. 7. Čechové tehdáž všecky věci o-né měli. V. — komu. Vsě jim bylo obecné. Št. — O. soud, soud pánův nad poddanými. Když pán na obec- ném soudě sedí. 1576. Soudové obecní ať jsou držáni každý rok. Mus. 1835. 287. —- Gl. — O., veřejný, öffentlich, gemein. O.
výplatna, pokladnice, místo, J. tr., obraz,
Nz., stavení, lázeň, škola, divadlo, kuchyně,
záchod, silnice, cesta, psinec, ženka, hry a
kratochvíle, vyražení, smutek, právo všech
národů, nález. Jg., V., Kom., D. Na obec-
ných cestách. V. Pro obecné vyražení (všech).
Us. Svého všickni hledie, obecnieho ne ka-
ždému se chce. Vš. I. 6. O. kuchyně, Volks-
küche. Dch. Jel jest obecnú a širokú cestú.
GR. To by obecnému dobrému a užitečnému
nemálo sloužilo, dem Gemeinnützigen. Nar.
o. h. a k., Pr. I. 88. Ty pokuty jmají jíti
na obecná diela, sollen zu Gemeindezwecken
verwendet werden. Sob. 23. O. zemský soud.
Zř. F. I. A. XXXVIII. K užitku hleděli a
o. dobré opouštěli. Čr. — O., obci, městu,
vsi neb celé zemi náležející. O. písař, dsky,
máry, knihy městské, komora, pastviště,
posel. V., Sych., Plk., Jg. — O., obce se
týkající. O. správa, dobré (V.), lepší, D.,
daň, úřad, zloděj, pokoj, potřeba. V., D.,
Zlob. Obecné dobré tam nejlépe prospívá,
kde se k dobrému vychovávání mládeže
hledí a kde měšťané k svým představeným
náležité zřeni mají. Vz Rb. 51.—53. lžádný
konšel nemá na obecný groš hodovati. Sob.
29. — O., mnohých nebo všech se týkající.
allgemein. O. nemoc, nakažení, mor, kyselina.
znamení, církev, víra. Jg. A tohoto ustano-
vení tento artikul chceme aby ke všem děl-
níkům horským byl obecen. CJB. 311. — O., sprostý, nižší, der Nichtadelige, gemein. O. lid, člověk, lůza; voják, mluva. Jg. Uvrhl mrtvé tělo v rovy obecného lida chaterného (vulgus ignobile). BO. Pečeť obecného člo- věka při právě nic neplatí. Žer. Záp. I. 125. Obecného lidu řeč (pověsť). — O., obyčejný, častý, běžný, gemein. V. O. zvyklosť, běh, život, řemeslník, živnosť, míra a váha, krok (2 1 /2 střevíce), míle, sůl, smrť (přirozená), řeč, hlas. Jg. Závaží striebra čistého obraza obecného (probatae monetae publicae. Gen. 23. 16.). BO. To jest o. pověsť.V. — O. mapa (přehledná). Nz. — Vz Obecní.

183966   Obecný Svazek: 7 Strana: 0005
Obecný = všem společný. O. pravdy, Jir., knihovna, vz Mus. 1845. 455., víra křesťan- ská, 1512. Mus., Št. Kn. š. 2., kostel, po- topa, písmo, lékaři, hřích. Št. Kn. š. 14., 64., 72., 95., 173. Tento artikul aby ke všem dělníkům horským byl o-cen. CJB. 311. Jimž jest bylo vše obecno. Št. Kn š. 133. Bůh o-cen v řeči (zjevný slovy). Št. — O. = veřejný. Cf. Cor. jur. IV. 3. 2. 426. O řečník, služba, úcta, Lpř., hotovosť, Mus 1880. 457, posel, prodavač, potřeba Št. Kn. š. 175. — O. = obce se týkající. O. věci před obzvláštními jíti musejí. Žer. 350. — O. = mnohých n. všech se týkající. O. platnosť zákona, Mj. 114., blahobyt. Mour. Básnictví víc obecno, dějepis pak jedno- tlivo pronáší. Vch. Ar. 19. — O. = sprostý. O. lidé. Št. Kn. š. 169. — O. = obyčejný. O. rok, měsíc, den. Lpř. Dj. I. 4. Brouk všude obecný. Kk. Br. 28. Slunce protiv obecnému běhu zatmilo se. Št. Kn. š. 10. O. vosa, oves, pěnkava, rákosník, śkvor, volavka, voskovník, zmije. Sl. les. Pak chci řéci o-nú řečí, že . . Št. Kn. š. 38. — O. mappa = generalní. O. či horizontalní zobra- zení povrchu zemského. Stč. Zem. 389.

183967   Obecný Svazek: 7 Strana: 1341
Obecný. O. školy. Vz Ott. VI. 359.

183968   Obecný Svazek: 9 Strana: 0193
Obecný sněm = spojený se zasedáním zemského soudu o suchých dnech postních. Pal. Děj. V. 2. 130.

183969   Obecný Svazek: 10 Strana: 0216
Obecný. Dobré čím obecnější, tím lepší. Frant. 3. 11.

183970   Oběcovánie Svazek: 10 Strana: 0216
Oběcovánie, n, communicatio. Rozk. P. 2317.

183971   Oběcovati Svazek: 2 Strana: 0207
Oběcovati, vz Oběcati.

183972   Obecpati co čím Svazek: 10 Strana: 0216
Obecpati co čím: všecky díry zemí. Kom. Did. 145.

183973   Obecunka Svazek: 8 Strana: 0242
Obecunka, y, f. O. šalenému radosc. Šariš. Phľd. 1895. 377.

183974   Obecunka Svazek: 8 Strana: 0565
Obecunka = slib. Slov. Zátur.

183975   Oběč Svazek: 9 Strana: 0193
Oběč. Chodívá ? nám za obéc (za obyčej, často). U Císařova. Mtc. 1900. 150.

183976   Obečtov Svazek: 2 Strana: 0207
Obečtov, a, m., Obetzdorf, ves u Litovle na Mor. PL.

183977   Oběd Svazek: 2 Strana: 0207
Oběd, a, obídek, dku, m., jídlo polední, das Mittagsmahl, Mittagsessen. V. Vz A (stran genitivu). O. z ob a jed (jed kmen k jísti, vz toto). O. skvostný, slavný, skrovný, sva- tební, na přivítanou, pohřební, Jg., bezplatný, lépe: oběd zdarma (dávaný). Sb. O. dáti. V., učiniti. Háj. Učinil oběd veliký všem svým vzchovancóm (vernaculis). BO. V čas oběda; čas k obědu. Jg. Na o-dě u někoho býti. L. On je u o-da. Us. K o-du najíti se dal. Žer. Bez o-da. D. K o-du někoho pozvati. Dal. 143. O. připraviti, vystrojiti. Dch. Při obědě. Před obědem. Po obědě. Jg. Po o-dě spávati. Po obědě lžíce (hledá, po smrti lé- kařství). L., Č. Vz Pozdě. Rada po o-dě. Vz Nález. Kde o., tu milá; kde večeře, tu jiná. Mus. Po o-dě ke mši (když kdo k něčemu nevčas přijde, zmeškaje příhodnou dobu). Mus. Co máme k obědu ? Kopřivu a lebedu (nebo: Hrneček od medu). Us. Cizí o. sladký, ale nesytý. Hrš. Po obědě se říká: Zdrávi za- žili; Dej Bůh, aby šlo k duhu. Pán Bůh zaplať za oběd a naspoř stokrát víc; a ho- stitel odpovídá: Pán Bůh vám (ti) požehnej. Na Mor. Mřk. Dva obědy se nervou. Kn. Kdo zajídá oběd chlebem, lehko bude umí- rati. Kda. On zná všecko, i kde byl král obědem. Us. v Dobrušce. Vk. — Obědy, ův, pl., m., čas obědní, die Mittagszeit. V o-dy. V. A bylo v o-dy. Pref. Po obědích. Pref.

183978   Oběd Svazek: 7 Strana: 0005
Oběd. Někoho k obědu přibrati. Dch. Okusili k snídaní skřipce i nechtělo se jim k obědu na hranici (hořící). 1525. Mus. 1884. 461. Co máte k o-du? Kozí lepy s česnekem a famfulu s octem. Val. Vck. Choditi ke slunci na o. (jíti místo k obědu na pro- cházku, neobědvati). U Kr. Hrad. Kšť. Přijde kmotr na o. a lžíce nebude, Slavíček u oběda a vrabec krom oběda. Bž. exc. — V o-dy vybil jednu truhlu. Pč. 45.

183979   Oběd Svazek: 7 Strana: 1341
Oběd. Bylo to v o-dy (v čas obědu). Arch. X. 132., Snm. I. 5.

183980   Oběd Svazek: 8 Strana: 0242
Oběd. Po obědích. Arch. XIII. 256., 434.

183981   Oběd Svazek: 9 Strana: 0193
Oběd kedy chceš; O. — milá; večera — iná. Zát. Př. 339a. Po dobrém obědě hodinu, po špatném ani nespat. Us.

183982   Oběd Svazek: 10 Strana: 0216
Oběd. Po dobrým obědě je dobře hodinku pospat, po špatným ani nevstat. Čes. I. XIII. 178.

183983   Oběd Svazek: 10 Strana: 0636
Oběd. Kdo při obědě zpívá, dostane bláznivou ženu. Kdýně. Rgl.

183984   Obědák Svazek: 9 Strana: 0193
Obědák, a, m. = kdo vozil robotníkům obědy. Čes. 1. IX. 2.

183985   Oběděnice Svazek: 7 Strana: 0005
Oběděnice, ves v Berounsku Arch. VII. 221.

183986   Obedience Svazek: 2 Strana: 0207
Obedience, e, f., z lat., poslušnosť, zvl. poslušnosť podřízených osob duchovních; taktéž říká se úřadům, jež tito duchovní spravují, ano i plat, jenž za správu tuto dostávají. S. N. Statky, které náležely ka- pitule rozdílně a neodvisle od probošta, dě- lily se od starodávna na praebendy a o-ce. Tk. III. 52., 71., 74.

183987   Obědinky Svazek: 8 Strana: 0242
Obědinky. Vz Kapalinky (3. dod.).

183988   Obědiny Svazek: 7 Strana: 0005
Obědiny, pl., f. = objedlé zbvtky do- bytkem z koryta zvyhazované. Zlinsky. Brt. D. 237. Val.: oběziny. Cf. Hromnice (dod.).

183989   Obědkovice Svazek: 7 Strana: 0005
Obědkovice, dle Budějovice, Obietko- witz, ves u Prostějova.

183990   Obědné Svazek: 7 Strana: 1341
Obědné, prandiale. Pršp. 83. 76.