305001   Snětivosť, snětlivosť Svazek: 3 Strana: 0504
Snětivosť, snětlivosť, i, f. = sněť, der Brand. S. obilí. Reš. — S., snět, zásněť, koule, zlé břemeno, zárodek nezdárný, das Mondkalb, die Kugel. S. dříve odchází, než čas přirozený připadá. Ja. — Jg.

305002   Snětivovitý Svazek: 7 Strana: 0729
Snětivovitý, gangränoid.

305003   Snětivý Svazek: 3 Strana: 0504
Snětivý, sneť mající, brandig. S. pšenice, žito, D., semeno. — S. papír (smetlivý, pa- covatý, nečistý). V.

305004   Snětivý Svazek: 7 Strana: 0729
Snětivý. S. nákaza, SP. II. 276., hnízdo, Brand-, Gangränherd, mrť, brandige Ne- crose, úplavice, brandige Dysenterie, vřed tlakový, Druckbrandgeschwür, zánět, gan- gränose Entzündung, zánět nitroblány dě- ložní, endometritis gangraenosa. Ktt. exc.

305005   Snětivý. S Svazek: 10 Strana: 0381
Snětivý. S. dutina, Gangränhöhle, s. hnízdo, Gangränherd, jíchovité odměšování ran snětivých n. vředovitých, ichorrhoea, s. stolice, brandiger Stuhl, s. šankr, gangrä- neser Schanker; s. zánět prstu, panaritium gangraenosum septicum. Ktt.

305006   Snětka Svazek: 3 Strana: 0504
Snětka, y, f. = snět. Měla-li s. vštípiti se v olivu sadovou. Sš. I. 118.

305007   Snětlavý Svazek: 7 Strana: 0729
Snětlavý = snětlivý, snětivý. S. pšenice. Slov. LObz. XVI. 179.

305008   Snětle Svazek: 3 Strana: 0504
Snětle = snětev, větev, vz N.

305009   Snětný Svazek: 3 Strana: 0504
Snětný, sněty (větve) mající, košatý, ästig, dicht. S. koruna. Um. les.

305010   Snětojíchový Svazek: 7 Strana: 0729
Snětojíchový, brandjauchig.

305011   Snětor Svazek: 3 Strana: 0504
Snětor, u, m., parkinsonia, die Parkin- sonie. S. trnatý, p. aculeata. Rostl. 448.

305012   Snětorodý Svazek: 3 Strana: 0504
Snětorodý, Brand erzeugend. L.

305013   Snětourek Svazek: 3 Strana: 0504
Snětourek, rku, m., sphacelaria, der Brand- faden. Rostl. 1867.

305014   Snětovatěti Svazek: 3 Strana: 0504
Snětovatěti, ěl, ění, brandfleckig wer- den. Rostl.

305015   Snětovatý, snětovitý Svazek: 3 Strana: 0504
Snětovatý, snětovitý = plný sněti, bran- dig. S. obilí. Bern.

305016   Sněťovitý Svazek: 7 Strana: 0729
Sněťovitý = snětivý. S. pšenice. ZObz. XXII. 213.

305017   Sněťový Svazek: 3 Strana: 0504
Sněťový = snětovatý, brandig. Bern.

305018   Snětva Svazek: 3 Strana: 0504
Snětva, y, f. = snětev. Mus.

305019   Snětvička Svazek: 3 Strana: 0504
Snětvička, y, f., malá snětev. Vz Snět, 1.

305020   Snězený Svazek: 10 Strana: 0381
Snězený = sněděný. Val. Nár. sbor. VIII. 39.

305021   Sněžákový. S Svazek: 10 Strana: 0381
Sněžákový. S. úd (sněhového panáka). Čch. I. Pov. 11.

305022   Sněžek Svazek: 3 Strana: 0504
Sněžek, žku, m. = sníh. Nedozrálý roz- umek jako jarní s. Č. Jako s. bělý koníček. Rkk.

305023   Sněžení Svazek: 3 Strana: 0504
Sněžení, n., padání sněhu, das Schneien. Bern.

305024   Sněženka Svazek: 3 Strana: 0504
Sněženka, y, f., galanthus, das Schnee- glöckchen, rostlina. S. lepá. Flora., Slb. 206. Vz Sněhovka.

305025   Sněženka Svazek: 7 Strana: 0729
Sněženka. Cf. Sbtk. Rostl. 45., 46., Dlj. 72.

305026   Sněženkovitý Svazek: 3 Strana: 0504
Sněženkovitý. S. rostliny, amaryllideae: bílý narcis, blednivka. Vz Schd. II. 271.. Slb. 206.

305027   Sněžice Svazek: 7 Strana: 0729
Sněžice, e, f, Schneewitterung, f., -was- ser, n. Rk.

305028   Sněžíček Svazek: 3 Strana: 0504
Sněžíček, čku, m., drobounký sníh.

305029   Sněžíková hora Svazek: 9 Strana: 0301
Sněžíková hora, Spieglitzer Schneege- birge. Na Mor. Bdl. Mor. 3.

305030   Sněžina Svazek: 3 Strana: 0504
Sněžina, y, f., lavina, die Lavine. S. sypká, Schutt-, spádná, Sturz-, posuvná, Rutschlavine. Nz.

305031   Sněžina Svazek: 7 Strana: 0729
Sněžina. Koll. III. 267.

305032   Sněžina Svazek: 10 Strana: 0381
Sněžina, y, f. = kraj sněhem pokrytý. Tbz. V. I. 156.

305033   Sněžinka Svazek: 7 Strana: 0729
Sněžinka, y, f., Schneeflocke, f. Mz. Mkl. Má se za to, že oblak jen ze samých drobných sněžinek se skládá; Sníh se v pra- videlných šestibokých s-kách vyskytuje. Mj. 149.

305034   Sněžinka Svazek: 8 Strana: 0372
Sněžinka bavlníku. Ml. Hüb. 62.

305035   Sněžinkový Svazek: 8 Strana: 0372
Sněžinkový. S. klk, Schneeflocke, f. Am. Orb. 81. S. pořadí (v hlatenství). Ib. 89.

305036   Sněžisko Svazek: 3 Strana: 0504
Sněžisko, a, n., ošklivý sníh, mnoho sněhu, vieler, abscheulicher Schnee. Bern.

305037   Sněžistý Svazek: 10 Strana: 0381
Sněžistý. S. vločky (sněžné). Msn. II. 361. S. Kreta. Msn. Od. 291.

305038   Sněžiště Svazek: 3 Strana: 0504
Sněžiště, ě, n., Schneefeld, n. Č.

305039   Sněžiti Svazek: 3 Strana: 0504
Sněžiti, il, en, ení; snězívati, schneien. Sněží = sníh padá. Us. — kdy. Sněžívá se se v ty doby. Bern. — jak dlouho: celou noc celý den. Us.

305040   Sněžiti se Svazek: 7 Strana: 0729
Sněžiti se = jako sníh se běleti. Čch. Bs. 29. Bílé límce na hrdlech se sněží. Hdk

305041   Sněžitý Svazek: 3 Strana: 0504
Sněžitý, voll Schnee. Zlob., Mus.

305042   Sněžívati Svazek: 3 Strana: 0504
Sněžívati, vz Sněžiti.

305043   Sněživo Svazek: 3 Strana: 0504
Sněživo, a, n., sněžný čas, das Schnee- wetter. D.

305044   Sněživý Svazek: 3 Strana: 0504
Sněživý, sněžný,sněžný, Schnee-, schneeig. S. počasí, Zlob., vítr. D.

305045   Sněžka Svazek: 3 Strana: 0505
Sněžka, y, f., vrch sněhem často n. vždycky pokrytý, Schneeberg, m.; zvl. kůpa, vrch krkonošský nejvyšší, starší jméno: sněžná kopa, die Schneekoppe. Jg., Č. — S., pták sokolovitý. Světz.

305046   Sněžka Svazek: 7 Strana: 0729
Sněžka. Cf. Stč. Zem. 798. b. kralická v Sudetách. Vz Km. 1885. 11., Sněžník (dod.)

305047   Sněžka Svazek: 9 Strana: 0461
Sněžka. Slovo její stálo nevývratně jako S. Šml. V. 24.

305048   Sněžnatý Svazek: 3 Strana: 0505
Sněžnatý, voll Schnee, Schnee-, schnee- reich. S. země. Šf.

305049   Sněžně Svazek: 3 Strana: 0505
Sněžně, schneeweiss.

305050   Sněžné Svazek: 3 Strana: 0505
Sněžné, ého, n., něm. Snežney, ves u Se- dla. PL.

305051   Sněžně Svazek: 10 Strana: 0381
Sněžně deštiti. Msn. II. 217.

305052   Sněžní, -ný Svazek: 3 Strana: 0505
Sněžní, -ný — sněhový, nivalis, schnee- bewohnend, in Schneegegenden wachsend. Rst. 494. Rostliny s. neb lední. Rostl.

305053   Sněžnice Svazek: 3 Strana: 0505
Sněžnice, e, f., der Schneeschlittschuh. KP. I. 34. — S., das Schneefeld. Kamar. - S., emberiza varia, der Schneesperling.

305054   Sněžnice Svazek: 7 Strana: 0729
Sněžnice = kroupy ledové, Hagel, m. Val. Brt. L. N. I. 217. Aby nepotloukly s. Vck. — S = hora u Semil, Tafelfichte, f. Mzr. 6., 10.

305055   Sněžnice Svazek: 8 Strana: 0372
Sněžnice = kusle, norvežsky sky. Vz Z říše vědy a práce. II. 11. nn.

305056   Sněžnice Svazek: 10 Strana: 0381
Sněžnice, e, f. = lavina. Pokr. 1883. — S. = sněhová vánice. Msn. Od. 66.

305057   Sněžnicový Svazek: 8 Strana: 0372
Sněžnicový sport = se sněžnicemi. Z říše vědy a práce. II. 12.

305058   Sněžník Svazek: 3 Strana: 0505
Sněžník, u, m., sněhovec, der Schnee- berg. Krč. 336. — S., der Schneeschlitten. — S., a, m., skřemenáč, lagopus robatius, das Schneehuhn. D.

305059   Sněžník Svazek: 7 Strana: 0729
Sněžník kralický. Krč. v Osv. 1885. 201. Vz Sněžka (dod.), Rk. Sl.

305060   Sněžník Svazek: 10 Strana: 0381
Sněžník kralický = hora v Kladsku; děčínský u Děčína. Xz Ott. XXIII. 549.

305061   Sněžno Svazek: 3 Strana: 0505
Sněžno. Sr. Sněžný. Jest tam s., Schnee- wetter, n. Us.

305062   Sněžnobílý Svazek: 3 Strana: 0505
Sněžnobílý, schneeweiss. Us. Jg.

305063   Sněžnokvět Svazek: 3 Strana: 0505
Sněžnokvět, u, m., chionanthes, die Schneeblume, der Schneebaum. Rostl. I. b. 248.

305064   Sněžnoplod Svazek: 3 Strana: 0505
Sněžnoplod, u, m., chiococca, die Schnee- beere, rostl. Rostl. I. a. 257.

305065   Sněžnošatý Svazek: 9 Strana: 0301
Sněžnošatý. S. slunce, syn. Klášt. 13.

305066   Sněžný Svazek: 3 Strana: 0505
Sněžný, od sněhu, plný sněhu, Schnee-, schneeig, voll Schnee. Matka boží sněžná (že toho dne za velikého horka v Římě sníh napadal na tom místě, kde měl býti kostel stavěn), S. Maria ad Nives, Maria Schnee. S. hory, koule, studeň, voda (sněhová), Us., metelice. Sych. S. vody, zima, čas, BO, dni. Bj. — S., bílý jako sníh, schneeweiss. Rst. 494., V. S. pleť, Gníd., tkanice. Č. — S. čára, mez n. hranice věčného sněhu. Vz S. N. — S. květ = sněžnokvět.

305067   Sněžný Svazek: 7 Strana: 0729
Sněžný. S. závěj. Kká. - S. = bílý jako sníh. S. běl tváře, Čch., hlava, Kká., kří- dla. Vrch.

305068   Sněžovka Svazek: 3 Strana: 0505
Sněžovka, y, f. = sněžka. Sedl.

305069   Sniadza Svazek: 7 Strana: 0729
Sniadza, e, f. = sněženi, das Schneien. Sňah dlho padajúci je s. Slov. Hdž. Čít. 156.

305070   Sniakať Svazek: 7 Strana: 0729
Sniakať = siakať, smrkati. Slov. Zátur.

305071   Sniať Svazek: 8 Strana: 0372
Sniať. Dal sa s. (zobraziti a p.), keď po- stúpil na kaprála, Phľd. 1892. 578.

305072   Sniažik Svazek: 7 Strana: 0729
Sniažik, u, m. = sněžík. Slov. Phľd. VII. 105.

305073   Sniažok Svazek: 7 Strana: 0729
Sniažok, žku, m. = sněžík. Slov. Phľd. VII. 40.

305074   Snić śe Svazek: 9 Strana: 0461
Snić śe = zdáti se ve snách. Slez. Lor. 78.

305075   Snice Svazek: 3 Strana: 0505
Snice, pl., f., ramena, ve které se voj roz- bíhá a která do nápravy zadělána jsou, die Deichselarme, Schere. Us., Jg., Kd., Pk., Šd. S. u pluhu, der Pflaugarm. Šp.

305076   Snice Svazek: 7 Strana: 0729
Snice. Mkl. Etym. 312, Ssk.

305077   Snice Svazek: 8 Strana: 0372
Snice vozu mezi násadem a poduščicou. Vz Brt, D. II. 444. S. saní. Brt. D. II. 451. S. nebo sničky = ramena ojky plužné, jež na příč spojuje podyžďka, podýma (St. Hro- zen.). Brt. D. II. 447.

305078   Snicěvati Svazek: 10 Strana: 0381
Snicěvati. Snicijte až do základa, exa- nanite, Ž. kap. č. 136. 7. (Mš. ).

305079   Snící Svazek: 7 Strana: 0729
Snící, träumend. S. hlava. Vrch.

305080   Sníček Svazek: 3 Strana: 0505
Sníček, čku, m., sen, der Schlaf, Traum. Plk., Puch. Tak sa jí s. sníval, že jí sla- víček zpíval. Sš. P. 302. Matičko, nemožu spáti, ani sa s-ka dobrati (shledati); Uzdál se jí sníček z jejího srdečka, vyrůstla jí na něm krásná jablonečka; Uzdál se jí sníček, sníček neveselý. Sš. P. 45., 789., 793. Vkou- zlete se ve tvůj sníček sami lásky bůžkové. Č. R. stl. 16. — S., sleziník routovitý, asple- nium ruta muraria, Mauerraute, f., rostl. Slb. 90.

305081   Sníček Svazek: 8 Strana: 0372
Sníček, čku, m. = podivení (han.), asple- nium trichomanes. Brt, D. II. 500.

305082   Snida, snidka Svazek: 3 Strana: 0505
Snida, snidka, y, f., ploská skyva chleba, ein flaches Schnitzlein Brod. Plk.

305083   Snídáček Svazek: 7 Strana: 0729
Snídáček, čku, m, = hrníček, ze kterého se snídá. U Kr. Hrad. Kšť.

305084   Snídal Svazek: 3 Strana: 0505
Snídal, a, m., osob. jm. Šd.

305085   Snídálek Svazek: 3 Strana: 0505
Snídálek, lká, m., wer gern frühstückt.

305086   Snídaň Svazek: 3 Strana: 0505
Snídaň, ě, f., šp. místo: snídaně, sní- daní, vz Snídaní.

305087   Snídaňa Svazek: 8 Strana: 0372
Snídaňa = snídaní. Žďár. Brt. D. II. 386.

305088   Snídaně Svazek: 9 Strana: 0301
Snídaně = plat pastýři dávaný, hnal-li v neděli ráno. XVI. stol. Mus. 1900. 9.

305089   Snídaní Svazek: 3 Strana: 0505
Snídaní, í, n., v některých krajinách v ob. mluvě: snídaně, ě, f. (ve vých. Čech., u Ra- kovníka), na mor. Zlínsku: sňdaní. Vz N. Brt. Das Frühstück. Přešlo i do němčiny: Gei eine schnitaine (jdi do sednice snídat). Us. v Chebsku. Dch. Lépe.: snídaní. Jg.

305090   Snídání Svazek: 3 Strana: 0505
Snídání = jedení ráno, das Essen ; sní- daní = to, co sejí, das Frühstück; ale i sní- daní = snídání. Ráno o snídaní; okolo sní- daní přijeli. Har. Bude je míti o jedno sní- daní (snadno je přemůže). Kom. Posečkejte, až bude po snídaní. Sych. S. masité, das Gabelfrühstück (ne: s. na vidličku). Rk. Má k s. kávu, čaj, polívku atd. Potom šli k s-ní, já taky běžel. Er. P. 419. S. to je- nom mimochodně a stojino se odbavovalo. Sš. J. 305. A jak bylo na ránu a o dobrém snidaňu, máť za dceru přijela, na třech vo- zech šat měla; Zabila sem holubičku, mému pánu k snídaníčku, Pod javor si sedlo, sní- daníčko jedlo; Běž do lesa dubového, najdeš hada jedového, uvař mu ho k snídaníčku, jak rybičku s černú máčkú; Radši bych já radši dvanáct krav dojila, než vdovcovým dětom snídaní strojila; Snídaní s obědem to já mám každý deň a tebe, má milá, edem (jen) ráz za týden; Navrać ženko ku domu, pojedzěmy k snidaňu; Tovaryško věrná moja, pones mně snídaňa; Kdo snídaní za- spal, bodaj hore nestal; stavěj hore, stavěj hore, srdečko moje, neskoro je. Sš. P. 85., 96., 102., 168., 197., 351., 503., 528., 558. (Tč.).

305091   Snídaní Svazek: 7 Strana: 0729
Snídaní. Sniedánie. Št. Kn. š. 126., 175. Co máme ks.? Prase píchaný. Us Brt. Gabelfrühstück: S. dopolední (naproti ran- nímu). U Uher. Hrad. předobědek. Wrch. Také laš. Tč. Máslo se sýrem a kořalku na zasnídanek. Laš. Tč. Vidličná (snídaně). Dch.

305092   Snídaníčko Svazek: 3 Strana: 0505
Snídaníčko, a, n., kleines Frühstück. Ros., Č.

305093   Snídář Svazek: 7 Strana: 0729
Snídář, e, m. = nebozez. Slov. Bern.

305094   Snídati Svazek: 3 Strana: 0505
Snídati, snídávati. S. místo sjídati, n se vsulo snjídati, vz N. Ht. S. = jedením strá- viti, zusammen-, aufessen. — co. Tak aby nepotřební potřebným pokrmu nesnídali. V. Kdo snídá potravu tu. Br. Ale V. má také : sjídati. — S., ráno jísti, frühstücken. Lač- ného života, když ještě nesnídal. V. Jícnější snídají, obědvají, svačí a večeří. Kom. — co: kávu, polívku, maso atd. Us. Já bych už snídala rybičky z Dunaja. Sš. P. 34. — co kde (s kým jak): na železe (radlici). Dal. S. v kavárně, pod stromem v zahradě na trávníku s přátely za laciný (drahý) peníz. Us.

305095   Snídati Svazek: 7 Strana: 0729
Snídati odkud: z porculanových hrnků. Hrts.

305096   Snídati Svazek: 8 Strana: 0372
Snídati. Cf. Gb. H. ml. I. 380.

305097   Snide Svazek: 3 Strana: 0505
Snide = sjide, sejde; sešel, a, o; snidesta sě, dual = sešli se. Kat., Dal. Vz Sníti 3.

305098   Sniderovka Svazek: 3 Strana: 0505
Sniderovka, y, f., druh ručnice. Vz KP. IV. 495.

305099   Snidka Svazek: 7 Strana: 0729
Snidka, vz Snida.

305100   Sniedati Svazek: 10 Strana: 0381
Sniedati, vz Snídati.

305101   Snieh Svazek: 10 Strana: 0381
Snieh, vz Sníh. Mill. 6.

305102   Sniesti Svazek: 10 Strana: 0381
Sniesti. vz Snísti. Mill. 126.

305103   Snieti Svazek: 8 Strana: 0372
Snieti, n vsuto. Gb. H. ml. I. 380.

305104   Snieti Svazek: 9 Strana: 0301
Snieti, senmu. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 185.

305105   Snieti Svazek: 10 Strana: 0381
Snieti, vz Sníti. Mill 105. — se. Když se zemská pára sejme s mlhú. Luc. 64., 65.

305106   Snieti sě Svazek: 3 Strana: 0505
Snieti sě = sjeti se. Jir. Kniežata snemše sě (s) zpievajúcími juneti. Ž. wit. 67. 26.

305107   Snietka Svazek: 7 Strana: 0729
Snietka, y, f. = snětka. Slov. Phľd. VI. 269.

305108   Sníh Svazek: 3 Strana: 0505
Sníh (zastr. snieh, snyech, Ž. wit. 148. 8., 147. 16.; sníh, u, u Stankova, Uher. Hra- diště a j. Tč.), sneh, gt. sněhu (vz: í), snih, u, snížek, žku, sněžík, u, sněžíček, čku, m. S., sněg?., lit. snégas, goth. snaivs, lat. nix (genit. nivis), der Schnee; cf. řecké véw; Popp myslí, že g (h) vzniklo z v. Schl. Lit. snigti, snégas, prus. snaygis. Mkl. aL. 139. Na mor. Zlínsku sněh, ale v městech ta- mějších snih. Brt. V MV. nepravá glossa. Pa. — S. = déšť v perité částky zmrzlý. S., vodní páry ve vzduchu zmrzlé, které kry- stalisujíce představují jehličky a plošky do soustavy hexagonalní n. klenčové náležející, der Schnee. Vz S. N. Sníh, V., Kom., D., Sych. atd., snih, V., Kom., Br., sněh. Har. S. čerstvě napadlý: celina; s. ku starému znova připadlý: obnova. Šp. S. čerstvě na- padlý, který stromy láme, na Mor. u Vyzo- vic: okyt. S. k obuvi přimrzlý: nátlapek; s. zmrzlý: ledovatina; místo, kde s, vytál: jihovatka; místo, kde led a s. taje: výhře- visté. Šm. Sníh tvoří obyčejně hvězdovité chomáče skládající se z jemných ledových jehliček. Bř. Š. padá, prší, se koulí, Us., taje, jihne, se rozpouští, kryje zemi, D., přikrývá osení. Kom., schází; spousta sněhu. Šp. Při jednej doline včtr profukuje, při druhej dolině snížek poletuje; Dyž bude, můj synu, snížek poletovať, to fa bude, synu, máti nakrmovat. Sš. P. 140. Učini se jeho rúcho světlo a bělo jako snieh. ZN. Bílý jako sníh, V., jako padlý sníh. D. Nad sníh bělejší. Sych. Sněhu naprchlo, V., napadlo; s. sešel; s-em cestu prošlapati; Za mrazu s. pod nohama chrupe; S. padá jen se sype. Dch. V tom se dalo do sněhu (počal pa- dati s.). U Chocerad. Vk. Dyby s-hy byly, už by otajaly. Sš. P. 122. A bieše rúcho jeho jako s. Hus II. 137. Na hlavě sníh a v hlavě květ (zkušenost). U Žamberka, Dbv. Kotouče sněhu padají; březnový s. D. Vítr jako vichrem sněhy vál a rozmítal. Kron. mosk. Sněhem zapadnouti, se zasypati (za- sněžiti se). Us. S. osení vysvědil (hat aus- gewintert). Sych. Po snihu jda. Kom. Puste nás tam během, připadáme sněhem. Sš. P. 427. Stálý, jako letní s.; Kdo se bojí jíní, spadne (poprší) na něj sníh. Mus. III. Lon- ských sliv a loňského sněhu připomíná. Lb. Zmizel jako loňský s. (Vz Zmizení); Lon- ského sněhu zpomínati; Lonského sněhu nevzpomínej (toho, co už minulo. Vz Známý, Dávno); Tak to platno (platí), jakoby sně- hem zapečetil (V. Vz Nejistota); Státi o koho jako o loňský s. (Vz Nemilý); Podvodník sušený s. mezi sůl míchal (a prodával); Veliký sníh, malá voda. Č. Moc sněhu, málo vody. Sk. Málo s-ha, málo sena. Kda. Mnoho žaludů o sv. Michale, o vánocích s-hu na mále. Kda. Drobný s., velká voda; Hrubý s., malá voda. Moravan 1875. S. v poci su- šiti (marnou práci konati). V., Šml.

305109   Sníh Svazek: 7 Strana: 0729
Sníh. Mkl. Etym. 312., Mkl. aL. 272., Rk. Sl. V jihových. Moravě sně, sna. Brt. Svrcholka = koráb, površek, oben gefrorener Schnee, příprašek, wenig gefallener Sch., závěška, zavěšený s., angehängter Sch , še- ludovka červená, prvozrnko červené, proto- coecus nivalis, rother Sch., Šp., selský = hrubý, panský = drobný, Nov. věčný, Stč. Zem. 545., 653 , veliký v dřívějších dobách. Vz Let. 86., 91., 155. Sněhem kúřiti = sně- žiti. Val. Vck. Pán Bôh hnojí snehom pre chudobných ľudí. Slov. Šd. Žitu (rži) s. adventní neprospěje ; Adventní sníh sežírá chléb. Zlinsky. Brt. S. na pole (dobrý) jako peřina. Dch. Březnový sníh žere, dubnový hnojí Šd. Jak se strom rozhýhá pod sně- hem, tak se bude rozhýbati pod ovocem; Jak vysoko sněhu do vánoc, tak vysoké bude seno. Zlinsky. Brt. Padá li první s. do bláta, bude sucho a nedostatek; Není li o vánocích sněhu, ale mnoho bláta, přijdou sněhy teprv o veliké noci. Mus. 1854. 549. Nepadá s., by zahubil svět, nýbrž aby každé zvíře ukázalo svou stopu; Sejde s, sejde i stopa. Bž. exc. Narodí-li se dítě, když padá s. aneb kvetou-li stromy, budou mu brzo vlasy prokvétati. Us. Brt. — Hádanka: 1. Letí, letí, křídel nemá; sedá, sedá, zadku nemá. — 2 Přišel k nám bílý vůl zalehl nám celý dvůr. — 3. Přišla k nám potvora, nahledla do dvora, na každém kolíčku ne- chala trošičku. Km. 1886. 737. Brt. — S.= bělosť sněhová. Sníh ňader, Vrch., vousů, hlavy. Kká. Kmet s poletavým sněhem ko- lem lebi (s bílými vlasy). Čch. Pripadla mi moja hlavka sniežkom. Mt. sl. 1874. 67.

305110   Sníh Svazek: 7 Strana: 1384
Sníh prší. Arch. XI. 473.

305111   Sníh Svazek: 8 Strana: 0372
Sníh. V snězích. V. Kal. 342. Řeč má byla sněhem na parném slunci. Šml. VII. 286. Mnoho sněhu, mnoho sena, ale málo žita a ovsa. Vck. Val. I. 162. Hádanka o sněhu. Vz NZ. III. 39.

305112   Sníh Svazek: 9 Strana: 0301
Sníh. To jsou letos sněhy (mnoho sněhu); Málo sněhu, málo vody (za malou práci malá odplata). Hoř. 94., 124. Sneh hnojí chudobným. Snech perinou siatine. S. sa sype ako z vreca. S. sušiť. Snehu mnoho, málo sena. Slov. Vz Zát. Př. 361a., XIV. C. 6b. Peníze se rozešly jako ten s. na jaře. Šml. X. 123. Mnoho v zimě sněhu značí také mnoho obroku v létě; roste pak tráva pod každým kamenem. Sá. Kant. 24. Padá li s, roztrhla se poduška, židovi pytel. Není-li sněhu, není hub. Čes. J. IX. 254. Ondrejský sňah zjieda režný chlieb. Mus. slov. II. 26.

305113   Sníh. S Svazek: 10 Strana: 0381
Sníh. S. padal, jakby cíchu rozsypal. Brt. Čít. 234. S. prší (zhusta v XV. stol. ) Mus. 1904. 388. — O sněhu sr. Ott. XXIII. 550. — Vonný s. = vonné bílé květy. Machar.

305114   Snihota Svazek: 3 Strana: 0506
Snihota, y, m., osob. jméno. Mor. Šd.

305115   Snihotice Svazek: 3 Strana: 0506
Snihotice, ves u Prostějova. Tč.

305116   Snihovica Svazek: 8 Strana: 0372
Snihovica, e, f. = sněhová voda. Zlín. Brt. D. II. 386.

305117   Snijať sa Svazek: 7 Strana: 0729
Snijať sa = sníti se, zdáti se. Uh. Brt. D. 267.

305118   Sník Svazek: 3 Strana: 0506
Sník, u, m., sen. Hejno s-ků chytnem do vábníků. Hdk Č. 282.

305119   Sniknonuti Svazek: 3 Strana: 0506
Sniknonuti, kl, utí — smeknouti se, vyváz- nouti, los-, entkommen. — komu s čeho. Chtíc ráda toho neslyšeti a spíš mi s smečky s. Ctib. — se kam — sjíti se. Sniknouíi se v radu. D.

305120   Sniknouti se kam Svazek: 7 Strana: 0729
Sniknouti se kam. Všichni sě snikli k Josefovi kvapně. Josef 186. A snikše se v hromadu. Ib. 180.

305121   Snílek Svazek: 3 Strana: 0506
Snílek, lka, m., der Träumer. Lpř., Hdk. Cf. Snitel.

305122   Snílek Svazek: 7 Strana: 1384
Snílek, lka, m., crochillus, pták ? Pršp 11.

305123   Snilka Svazek: 7 Strana: 0729
Snilka, y, f. = snivá dívka, Träumerin, f. Čch. Bs. 148.

305124   Snílkování Svazek: 3 Strana: 0506
Snílkování, n., die Träumerei. Dch.

305125   Snílkovati Svazek: 3 Strana: 0506
Snílkovati, träumen.

305126   Sním Svazek: 3 Strana: 0506
Sním, vz Snísti.

305127   Sním Svazek: 8 Strana: 0372
Sním m. stn-jimb, ni změněno v h. Gb. H. ml. I. 530.

305128   Snímací Svazek: 3 Strana: 0506
Snímací, k snímání se hodící, Abnehms-. S. válec, Techn. III. 269.

305129   Snímací Svazek: 7 Strana: 0729
Snímací, Copir-. S. stroj (snímadlo), deska, papír kreslicí, Zeichenblock, kalen- dář, Blockkalender. Dch., Šp., Hs.

305130   Snímač Svazek: 3 Strana: 0506
Snímač, e, m., der Abpacker. Šm.

305131   Snímač Svazek: 10 Strana: 0381
Snímač, e, m. S. v (papírnách) = dělník, který snímá (papír). Ott. XVIII. 181.

305132   Snímačka Svazek: 7 Strana: 0729
Snímačka, Abhubkiste, Hř., Streblings- wolle, f. Šp.

305133   Snímačka, y Svazek: 3 Strana: 0506
Snímačka, y, f., das Streicheisen. Šp.

305134   Snímadlo Svazek: 7 Strana: 0729
Snímadlo, a, n. Vz Snímací. Šp., Zpr. arch. VI1I. 91.

305135   Snímání Svazek: 3 Strana: 0506
Snímání, dolů brání, das Herabnehmen. S. klobouku. Žalan. — S., pryč brání, das Wegnehmen, Abschaffen. S. hříchů. Beze všeho za schodek s. (ohne Abzug). Nar. o h. a k. — S., snímání se = spojování se, die Vereinigung. S. se v hromadu. S. se s man- želkou (ženění se, pojímání se, das Heira- then, der Beischlaf). Us. Ve snymanyu ludí. Ž. wit. 101. 23. Sv. Pavel netupí sv. man- želství, ale odpúštie zřiezené s. v manžel- ství tiem řádem, kterýmž pán Buoh ustavil. Hus III. 197.

305136   Snímanka Svazek: 10 Strana: 0663
Snímanka, y, f. = snímaná pečeně. Us

305137   Snímaný, a Svazek: 3 Strana: 0506
Snímaný, abgenommen. S. maso (s kte- rého sádlo jest sňato). Us. — S., zusammen- genommen. Jg.

305138   Snímatelný Svazek: 7 Strana: 0729
Snímatelný = co lze snímati, abnehm- bar atd. Vz Sejmouti. Tš. Laok. 46.

305139   Snímati Svazek: 3 Strana: 0506
Snímati, vz Sníti, Sejmouti.

305140   Snímek Svazek: 3 Strana: 0506
Snímek, mku, m., snímka, y, f., rus., sňatá s čeho podoba, obraz podobný písmu, fascimile, das Fac-simile. Věrný s. Mus.

305141   Snímek Svazek: 7 Strana: 0729
Snímek fotografický, Abbild, n., Us. Pdl., Čch , notářský, notarielle Ausfertigung. J. tr.

305142   Snímkovadlo Svazek: 7 Strana: 0729
Snímkovadlo, a, n, Copirmaschine, f. Rk.

305143   Snímkovati Svazek: 3 Strana: 0506
Snímkovati, facsimiliren. Šm.

305144   Snímkov(it)ý Svazek: 8 Strana: 0372
Snímkov(it)ý, faesimileartig. Sterz. I. 272.

305145   Snímkový Svazek: 3 Strana: 0506
Snímkový, Kopir-. S. přístroj; s. či slá- mový papír, Paus-, Strohpapier.

305146   Snina Svazek: 10 Strana: 0381
Snina, y, f. Snina, bzdina sú rodina (pří- buzné). Mus. slov. IV. 11.

305147   Snísko, a, n Svazek: 3 Strana: 0506
Snísko, a, n., nepříjemný sen. Slov. Němc. Snilo se mi s. Ht. Sl. ml. 214.

305148   Snísti Svazek: 3 Strana: 0506
Snísti (zastr. snésti), sním, 3. os. pl. snědí (ne: sní), sněz, sněda (ouc), snědl, sněden, (lení (na Mor. místy též snězen, ení); sní- dati, snídávati, zusammen-, aufessen, ver-, aufspeisen. Jg. S., strsl. s?nésti, come- dere; kor. jad, tudíž strsl. jasti a s?nesti. Mkl. L. 53. Snísti m. sjísti, n se vsulo: snjisti; snědl m.: snjedl, je v e, vz ě. — abs. Náramně žádati, jakoby snísti chtěl. V. Co se doma uvaří, ať se doma sní. Us. Zlý pes ani sám snie, ani druhému dá. Mus. A že oni (kněžie) mají, co jest nejlep- šieho, sniesti, spíti i zedrati, ktož tak káže, ten jest velebný kazatel. Hus II. 174. A když snědúc supové rozletie sě. K. š. 3. — co. Vše, všeckna jídla snísti. D. Až to sníš, něco zvíš (když si někdo mnoho k jídlu před- loží). Lb. Luštiny se zahodí, když se jádro snědlo. Sych. I sjechu (snědli) veścek plod země jich. Z. wit. Jen jsem to snědl, už jsem říhal; Čerta by snědl (mnoho jí); Houpy, houpy, kočka snědla kroupy (říkáme děti hýčkajíce). Us. Dch. Tohle sníst, to by mu- sela duše na stranu (to bych pukl); Dycko něco chce a sni to (když chce o tom mlu- viti, zapomene to). V Kunvaldsku. Msk. Co máš zítra udělati, udělej dnes, co máš dnes snísti, nech si na ráno. Olom. Sd. Snědl všecko jak by smetl. Us. Šd. Zde pyšní lidé ve zlaté chodí, zítra je červi a žáby snědí; Sjézte mia tu, sjézte, dunajské ry- bičky, ať mia nedostanú Turkovy ručičky; Jak ten první kúsek zédl (snědl), hned na levé líčko zbledl (hnedka jako stěna zbledl. Sš. P. 169.); Ona jablečko sjedla, jak bila šatka zbledla; Ten svět je široko, rodiči daleko, nežli sa oni dověďá, červíci mia sněďá; Nech mě snijú (= snědí) straky, vrany, nebudeš mět žádné hany; A zas ji (trávu) dal šohaj vraným koňom snésti; Počkej ty Šveríne, čerta´s snědl, kmíne, bude tě čert udit v pekelném komíně; Měla sem synečka v červené čepice, vylezl na hůro, snědle ho slepice; Skováš si ho do police, snědijú ti ho ploščice; Hop, Janíčku, hop, snědľs misu króp. Sš. P. 73., 147., 168., 234., 453., 531., 545., 586., 656., 762., 764. (Tč.). A co by měli chudí sirotkové a vdovy sniesti, to oni všechno obecně pickujíce sě sžerú; (Ženy) jsú lžíce ďáblovy, jimiž jiné jie. ale dotud bude jiné lžicí jiesti, až i lžíci sní; Na Erodesovi králi jehož sú črvie snědli. Hus I. 220., 278., 351. (Té.). A když jej (beránka) dobří lidé vešken snědie. Pass. 22. Snědl by čerta kus Snědl by vola i s rohama. Us. Hý. Vz Žrout. Lb. Sníme ten pecen spolu. Ctib. Hád. Kdo se mezi plevy míchá, svině ho snědí. Kmp. Houby víš, houby sníš, houby mi nového povíš. Prov. Snědl vůl blány. Prov. Voláte mne ke kaši, snědouce napřed zvěřinu. Prov. Snědl koláč (jedné straně nakládá, poru- šený soudce). Mus. Ne toho pták, kdo ho lapil, ale kdož jej snědl. V. Vše domů přijde, co vlci nesnědí. Snědl mnicha a kápě mu v hrdle zůstává. Prov. On mnoho hrabí snědl (zabil). Troj. — co jak. Snědl na jedno posezení kýtu. Sych. Snědl rozum až po dešťky (chlubný). Č. - co komu. Má-li co v uzlíku, já mu to sním; Měla sem ga- lana, byl trochu hloché, vylezl na hůro, snědle mi jé moche; Husičky se sběhly, koledu mně snědly; Skováš-li ho pod stání, snědí ti ho potkáni. Sš. P. 656., 657., 743, 762. (Tč.). Mnoho dobytka lidem sú zjedli a kůže jsú v jedné jámě nalezeny. Pč. 24. Ví pes, komu sádlo snědl. Prov. — co kdy. Snědl by ho po večeři (snadno by ho pře- mohl). Č. Dělá, jakoby jich 5 po večeři snědl (chlubný). Č. Po honbě snědl mísu pečene na jedno posedění. Ml. — proč. Láskou by se snědli. Us. Dch., Šd. Dobre ho nezjie od radosti. Mt. S. — co v čem. Ta holka sní v rohlíčkách peněz. Us. u Ry- chnova. — co s kým. Snědl to s dětmi. Sniemť ji (slepici) s tovařiši v kvase. Žk. 340. — co za co: vránu za holuba, Us., škřečka za březňáčka. Sych. Snědl to jako za med. Us.

305149   Snísti Svazek: 7 Strana: 0729
Snísti. Cf. Listy fil. 1878. 209., Zdlabati, Zdlabiti, Jiesť. — co. Co zím, to vím. Laš. Tč. Čo zjieš, to vieš; čo chudobnému dáš, to u Boha máš; ale čo po tebe ostane, kto vie, komu sa dostane. Slov. Rr. MBš. Mol rúcho zjiedá. BO. Mnoho drobných vran i koňa zedia. Zbr. Hry. 251. Co nezimy, to schovámy. Slez. Šd. Zjieš ty čerta ( = ne- chlub se, neprovedeš toho)!: Škoda je, čo pes nezjie (co je tak zkaženo, že toho ani pes nechce); Ak si zjieš prasa (na Slov. = sele, mladé prase), nebudeš mať korytko mäsa; Čo zjiem, to viem, čo vypijem, to užijem a co po mne ostane, čert (Bôh) vie, kdo to dostane; Vtáčatko by viac zjedlo (tomu, kdo málo jí); Ďakujem ti, že si ma nezjel (říkají tomu, kdo zívl a nezastřel si úst). A ten odpovídá: A ja tebe (tobě), že si mi do úst nevbehol. Dobrý den! Odpo- věď: Zjiezd ho, keď ti je dobrý; Bodaj ho psi zjiedli. Slov. Zátur. Ba tak pasie oči po ňom, ako čoby ho chcel zjiesť. Mt. S. I. 104. — co jak. Najlepšie zjedie v rozkoši. Hus I. 236. (221.) — co komu: med. Us. Co jste si snědli (proč se hádáte)? Us. Rjšk. — kdy. Otče náš, ktorý si — v čas ráno do mísy; Otče náš, jenž si — v čas ráno zjiem si (tak se modlí lenoch). Slov Zátur To jej chcem zaniesť, aby aspoň raz do týždňa mala niečo lepšieho zjiesť. Hdž. Čít. 113.— proč. Tie (rybky) mňa od ľubosti zjedia. Btt. Sp. 17. Mrle ho maly od dlhého času zjesť (vor langer Weile). Dbš. Sl. pov. I. 239. — kolik. Za toľké zjie ako vrabec Mt. S. I. 99. Zjedol za tanierik polievky. Hdž. Čít. 119. — na čem. Přeji jim, aby na tom třebas nemoc a smrť snědli (z jídla nemoc měli). V. — co s kým. Dva vrtle rži kradené zjedl v chlíbě s dítkami. 1594 Pk. — kde. Tělo mají v rovu červie sniesti. Št. Kn. š. 6.

305150   Snísti Svazek: 8 Strana: 0372
Snísti, n přisuto. Brt. D. II. 380.

305151   Snísti Svazek: 9 Strana: 0302
Snísti. Nech mně můj klobouk! Na sněz si ho! Us. Hoř. 94. Zec koňa, barana, ne- dotrvá ti len do rána (jez cokolivěk, do rána přece vyhladneš). V Trstené. Mus. slov. II. 20.

305152   Snísti co jak Svazek: 10 Strana: 0663
Snísti co jak. Snědl vše, jen to luplo. Us. Rgl.

305153   Sniták Svazek: 7 Strana: 1384
Sniták, a, m., sompniator, zastr. Pršp 81. 18.

305154   Snítek Svazek: 10 Strana: 0381
Snítek, tku, m. = snítka (slabší strom). Hoš. Pol. L 142.

305155   Snitel Svazek: 3 Strana: 0507
Snitel, e, m., blouznílek., der Träumer. Č. Vz Snílek.

305156   Snitel Svazek: 7 Strana: 0730
Snitel. Ev. olom. 115.

305157   1. Sníti Svazek: 3 Strana: 0507
1. Sníti, vz Sjíti, Sejmouti.

305158   2. Sníti Svazek: 3 Strana: 0507
2. Sníti, sním (zastr. sniji), sněl a sníl (na Slov. snil), ěn, ění; snívati = ve snách viděti, sen n. sny míti, träumen. S. ze sen. D. — co: sny. Br. Snil jsem to. V. — se. Snělo se, snilo se. Us. — se komu kdy. Co se mu ve snách snilo. Lom. V noci se mi sní. Reš. S tebou sa mi každú nôcko snívá. Ht. Sl. ml. 218. Usnuch, snieše mi sě ve sně, jakoby. Rkk. Nač člověk vo dne myslívá, to se mu i v noci snívá. č. M. 204. A starcům vašim snové sníti se budou. Sš. Sk. 22. Sníval se mi přelibezný sen. Ps. sl. 45. — jak. Libými jsem sníval sny. Kos. Ol. I.192. Sociniani na licho snili o vzchytu, úchvatu či ekstase Páně do nebe. Sš. J. 52. —Ros. — o čem. O tom se mu nejvíc snilo. St. skl. O čem kdo myslívá, o tom se mu snívá. Dv. Kdo koho rád mívá, o tom se mu snívá. Lb. Snilo mi se o kádi. GR. Je-li pak tomu tak, čili se mi o tom sní ? Sych. Kočce o myších se snívá. Č. M. 223.

305159   Snití Svazek: 3 Strana: 0507
Snití, n. = sejití, pojití, das Zugrunde- gehen, der Untergang. Tkadl. I. 43.

305160   2. Sníti Svazek: 7 Strana: 0730
2. Sníti. — co. Vše, co viděl, snil a pozoroval. Osv. On snil čistý její (lásky) plamen. Kká. Śe mi snilo něpěkný syn (sen) Brt. D. — se komu o čem. Čo sa komu žiada o tom sa mu aj sníva. DŠk. II. 266. Cf. 'U yüjj ßovktxcu, zovß' exaôrog xat, ohtat. Dem. Ol. III. 19. Sua cuique deus fit dira cupido. Virg. Aen. IX. 185.— kdy nad čím. Nad tebou (knihou) v nocích o dnu pomsty sníval. Čch. Mch. 6.

305161   1. Sníti Svazek: 8 Strana: 0372
1. Sníti m. sjíti, n vsuto. Gb. H. ml. I. 379., 380., 530.

305162   2. Sníti Svazek: 8 Strana: 0372
2. Sníti. Komu sa sníva so smrťou (o smrti), bude dlho žiť. Phľd. 1895. 123. a j.

305163   Sníti Svazek: 9 Strana: 0461
Sníti, sejmu. Peníze mají sirotku vydány býti, aniž nemá (strýc) jemu s. 1423. Mšín. 12.

305164   3. Sníti Svazek: 10 Strana: 0381
3. Sníti (sjíti, sejíti). — komu odtud. Tu mu žena s světa snide. Baw. Ar. v. 224. (2913., 5041 a j. ). — se = smířiti se. Když se Jetřich a Dětleb snide. Baw. T. v. 1020.

305165   2. Sníti o čem Svazek: 9 Strana: 0302
2. Sníti o čem. Sníva holub o žitku, kôň o ovsi, lačný o hostine, mačka o myšiach, medveď o plankách sviňa o žaludi. Slov. Zát. Př. 361b. — sa (s kým). Keď sa s mrtvými sníva, bude pršat, keď s cigáňmi, bude zima. Mus. slov. I. 10. Sníva sa, čoho sa bojí, čo koná, čo myslí, ?? sa žiada. Zát. Př. 361b.

305166   3. Sníti v čem Svazek: 7 Strana: 0730
3. Sníti v čem. Ani jemu daj ve hříše s. Lg. Kr. v. 305. — od čeho: od meče. Št. Kn. š 10. 13 — odkud. Nemáť jejie paměť s. s vašich srdcí. Št. Kn. š. 43.

305167   Snítilý Svazek: 3 Strana: 0507
Snítilý, brandig. Puch.

305168   Snítiti Svazek: 3 Strana: 0507
Snítiti, il, cen, ení; vznítiti, entzünden. — se kde. Ač se v tobě nemoc snietí. St. skl. III. 231.

305169   Snítka Svazek: 3 Strana: 0507
Snítka, y, f. — snět, větev, der Ast, Zweig. Kdož přítomni byli slavnosti té, nosili v ru- kou s-ky palmové. Sš. J. 120. S. výtrus- natá, der Sporenast, sporocladium. Nz. S. naděje. Dch.

305170   Snivě Svazek: 7 Strana: 0730
Snivě, träumerisch. S. někam hleděti. Osv., Čch , Zr.

305171   Snivec Svazek: 10 Strana: 0381
Snivec, vce, m. = snivý člověk. Zl. Pr. XXII. 98.

305172   Snivid Svazek: 3 Strana: 0507
Snivid, a, m., chionis, pták kurovitý. Krok. I. c. 123.

305173   Snivojemný. S Svazek: 10 Strana: 0381
Snivojemný. S. oko. Kká. Sion II. 151.

305174   Snivooký. S Svazek: 10 Strana: 0381
Snivooký. S. děva. Čch. I. Pov. 64.

305175   Snivosť Svazek: 3 Strana: 0507
Snivosť, i, f., der Traumzustand, die Träu- merei. Dch.

305176   Snivosť Svazek: 10 Strana: 0381
Snivosť, i, f. Nábožná s. Zr. Leg. 53.

305177   Snivotklivý. S Svazek: 10 Strana: 0381
Snivotklivý. S. láska. Svět. knih. 420. 57.

305178   Snivý Svazek: 3 Strana: 0507
Snivý, träumerisch. U s-vém vytržení býti. Dch.

305179   Snivý Svazek: 7 Strana: 0730
Snivý. S. dumy, hlasy lesa, pohled, oko, Vrch., půvab, líce, soumrak, zrak, laň, Čch., noc, Hrts , přízrak, Msn., sladkosť, Zr., noc, Hudba mandolíny, Kká., píseň, Osv., dítě, Mus., zvuk ptactva. Hdk.

305180   Snizánie Svazek: 7 Strana: 0730
Snizánie, fremitus. Ž. kl. (337). Pa. myslí, že chybně m. rydánie.

305181   Snížce Svazek: 3 Strana: 0507
Snížce, e, f., roura Houpací. S. pozounu. Vz KP. II. 312.

305182   Snížek Svazek: 3 Strana: 0507
Snížek, vz Sníh.

305183   Sníženě Svazek: 3 Strana: 0507
Sníženě, nízce, poníženě, demüthig. S. něčeho žádati. Apol. — V.

305184   Snížené Svazek: 8 Strana: 0372
Snížené prositi. Kat, z Žer. II. 21.

305185   Snížení Svazek: 3 Strana: 0507
Snížení, n., die Senkung, Erniedrigung, Herablassung. S. materníka, dolů sestoupení, Ja. K s. přijíti. Plk. S. mysli (pokora). V.

305186   Snížení Svazek: 7 Strana: 0730
Snížení sidce (humilitas), Pož. 55., tonu, expanse, Mj., sazby, Dch., kapaliny, ZČ. I. 360 , hladiny mořské, teploty, tlaku vzduš- ného, Stč., známky z mravů (ve školách), cen, tlaku páry. Us. Pdl.

305187   Sníženina Svazek: 3 Strana: 0507
Sníženina, y, f. S. jest krajina nižší než hladina mořská, die Bodendepression. Tl., Š. a Ž.

305188   Sníženka Svazek: 7 Strana: 0730
Sníženka, y, f., Ermässigungskarte (na dráze, do koncertu atd.). Us. v Brně. Rgl.

305189   Sníženosť Svazek: 3 Strana: 0507
Sníženosť, i, f., snížení, nízkost, die Nie- drigkeit; Erniedrigung, Herablassung. V. S. rodu. Plk. V s-ti držeti někoho. Šm. S. ob- zoru,, die Depression, Tiefe des Horizonts. Nz. Úhel s-ti, der Depressionswinkel. Nz.

305190   Snížený Svazek: 3 Strana: 0507
Snížený ; snížen, a, o, erniedrigt, niedrig gemacht, niedrig. Skrze nízké dvéře jen s-ný projíti mohl (snížen jsa). Jg. Za s-né ceny prodávati. Dch. — S., pokorný, herab- lassend, demüthig. V. — čím: bídou. V. Čím povýšenější mocí, tím sníženější myslí. Jg. — na čem: na poctivosti. V. Na roz- umu s. — pomatený. Dvorský.

305191   Snížený Svazek: 7 Strana: 0730
Snížený. S. ton, Mj., Zv., příliv, Nipp- fluth, Stč, batterie. NA. — čím: expanse ochlazením s-na. Mj.— na čem: na zraku, na rozumu. Dvor. — S. = pokorný. Ve vší s-né poddanosti žádáme. 1618. Wtr. Obr. 32.

305192   Snížený Svazek: 7 Strana: 1384
Snížený. Lidé od Boha s-ní = chudí. 16. atol. Wtr. Obr. 11. 109.

305193   Snížený Svazek: 9 Strana: 0302
Snížený. Muž s-ho řemesla = kat. Sdl. Hr. VI. 145.

305194   Snížiti Svazek: 3 Strana: 0507
Snížiti, snížím, sniž, sníže (íc), il, en, ení; snižovati = nízké činiti, niedrig ma- chen, senken; pokořiti, ponížiti, beugen, demüthigen; zahanbiti, erniedrigen, herab- würdigen. Jg., Ž. wit. 106. 17. —co, koho: hlavu, větev, Us., cenu, Nz., úrokovou míru. Dch. Neštěstí mne snížilo. V. S-li ty, kteří se jim protivili. Hus III. 305. Smrť pový- šené snižuje. V. S. rozum a řeč svou. Jel. — co kam: oči v zemi. Ps. ms. — co čím: vdovy mocí. Pr. Město soužením proti výsadám snižovati. Boč. — se ke komu, k čemu. Musil jsem ... ku pochopnosti vaší s. se. Sš. II. 47., Sk. 38. Ke každému se snižoval. V. — koho, se v čem. Kdo pěkné šaty miluje, nerád se v mysli snižuje. Prov. S. koho v důstojnosti. Šp. — co, koho jak. Kteří (gnostikové) důstojnost' Kristovu namnoze,, dle svých bludných ná- hledů snižovali; Že Bůh pravý nesmí po způsobu národních bohů pohanských na jednonárodního, místného Boha snižován býti. Sš. II. 198., Sk. 88. — se. Us. Med- věd se snížil (postavil se na čtyři nohy). Šp.

305195   Snížiti co Svazek: 7 Strana: 0730
Snížiti co: ton. Zv. — se k čemu: k sprostotě. S. N. I. 16. — koho nač: člověka na zvíře. Vlč. — odkud. Kdež jsú páni znížili z té škody, co sě jim zdálo. NB. Tč. 87.

305196   Sníživý Svazek: 3 Strana: 0507
Sníživý, erniedrigend. Vymanění od s-ch předsudků počal Pán na ženě Samaritánce. Sš. J. 73,

305197   Snížka Svazek: 7 Strana: 0730
Snížka. Hlavní s. pro hudební nástroj plechový, das Hauptstöckel, Zustöckel, Auf- satzel (ku snížení tonu). Dch.

305198   Snižně Svazek: 3 Strana: 0508
Snižně = poníženě, pokorně, demüthig. S. žádati. Schön, exc.

305199   Snižovaci Svazek: 7 Strana: 0730
Snižovaci dražba, Herabminderungslici- tation, l. Dch.

305200   Snižovač Svazek: 7 Strana: 0730
Snižovač, e, m., sval, Niederziehmuskel, m., musculus depressor. S. přepažky, m. d. septi narium.

305201   Snižování Svazek: 3 Strana: 0508
Snižování, n., das Senken, Herablassen; die Erniedrigung, Demüthigung. Jg.

305202   Snižovati Svazek: 3 Strana: 0508
Snižovati, vz Snížiti.

305203   Snižovka Svazek: 3 Strana: 0508
Snižovka, y, f., v hudbě, das Erniedri- gungszeichen. Rk.

305204   Snlok Svazek: 7 Strana: 0808
Snlok, a, m. = suhák (dod ).

305205   Sno Svazek: 7 Strana: 0730
Sno = snad.. U Frýdka. Brt. D. 175.

305206   Sno Svazek: 9 Strana: 0302
Sno, snoć, snoće = snad. Slez. Lor. 78.

305207   Snob Svazek: 10 Strana: 0381
Snob, a, m. = člověk, který vážné věci béře malicherně a malicherné vážně; jest to člověk podivný, jehož podstatou jest malichernosť a to malichernosť neobyčejně vážně a důstojně provozovaná. Vz Nár. list. 1902. č. 114. 3.

305208   Snobdění Svazek: 3 Strana: 0508
Snobdění, n., das Traumwachen. Šm.

305209   Snobistický Svazek: 10 Strana: 0663
Snobistický. S. rafinovanosť. Zvon VI. 159. Sr. Snob v III. Přisp.

305210   Sňoć Svazek: 9 Strana: 0302
Sňoć = smeknouti. Imper. sejmi = smekni. Slez. Lor 78.

305211   Snoci Svazek: 3 Strana: 0508
Snoci (zastr.), té noci, Nachts. Pass. 336.

305212   Snoci Svazek: 7 Strana: 1384
Snoci, nocticio. Pršp. 8. 62.

305213   Snoční Svazek: 3 Strana: 0508
Snoční m. sienoční = této noci se týka- jící, was diese Nacht vorging. Ktož by byl neehuten pro nezespánie neb pro přemoženie silného pitie snočnieho. Št.

305214   Snoční Svazek: 7 Strana: 0730
Snoční. Za Št. polož: Kn š. 225. 25.

305215   Snoď Svazek: 7 Strana: 0730
Snoď = snad. U Frýdka. Brt D. 175

305216   Snodáraý Svazek: 3 Strana: 0508
Snodáraý, schlaf bringend. S. mák, pa- paver somniferum, der Mohn, Rostl.; Her- mesův prut. Ráj.

305217   Snoha Svazek: 7 Strana: 0730
Snoha, y, f. = panoha, haluz. Uh. Brt. D. 267.

305218   Snohatý. S Svazek: 10 Strana: 0381
Snohatý. S. morka. Slov. Čes. 1. XII. 415.

305219   Snohojný Svazek: 3 Strana: 0508
Snohojný, traumertüllt. Šm.

305220   Snochodec Svazek: 7 Strana: 0730
Snochodec, dce, m., Somnambul, m. SP. I. 367.

305221   Snochůze Svazek: 7 Strana: 0730
Snochůze, e, f., Somnambulismus, m. SP. I. 367.

305222   Snokov Svazek: 3 Strana: 0508
Snokov, a, m., Schneckendorf, ves u Bře- zové na Mor. Tč.

305223   Snokrádný Svazek: 3 Strana: 0508
Snokrádný, schlafraubend. S. Milek. Koll.

305224   Snom Svazek: 7 Strana: 1384
Snom, u, m., symbola, zastr. Pršp. 89. 4b.

305225   Snombidlo Svazek: 7 Strana: 0730
Snombidlo = slonbidlo. U Něm. Brodu. Holk.

305226   Snop Svazek: 3 Strana: 0508
Snop, u, snopek, pku, snopeček a snopček, ečku, m., snůpek. S., strsl. snop?, fasciculus. Mkl. L. 70., B. 27. S. = několik hrstí požatého obilí, které povříslem v jedno jsou svázány, kdežto sláma vymlácená do otepí se váže, der Bund, die Garbe. Vz S. N. S. omlácený: oklep, oklepek. oklepka; s-py roubíkem vázati; vazač s-pů n. snop- kář; z hrstí s-py vázati. Šp. Spodní částka s-pu naproti klasům slove: pýření, řítol, řítoví, řítí. Vz Řiť. Us. Obilí sbírají v s-py a svazují povřísly. Kom. S-py skládati. D. Snopy do mandelů klásti. Šp. Žádný nemá roli své žádnému pronajímati buď z polo- vice neb z třetího snopu. Gl. 317. Vytrhajte najprve kúkol a sviežte jej v snopky k pá- lení, ale pšenici sbeřte (skliďte) do stodoly mé. Hus II. 54. Na pravej straně viděl s. na s-ě státi, na levici devět ženců a to byly smrti; Pacholek má v sobě tolej falšivosći, jak v ječmenném s-pě bývá mnoho osći; Kolik je klásečků v ječmenném snopečku, tolik falešnosti při každém synečku; Ženci žali po snope, můj nejmilejší po kopě; Baran skáče, snopy na vóz hádže (hází). Sš. P. 45., 307., 554., 742. (Tč.). Spí jako s. (Vz Spáni); Lépe státi za svým s-em než za cizím mandelem; Všecky v jeden snopek svážeš (Vz Stejnosť). Č. Všecko v jeden snopek váže. Vz Ztřeštěný. Lb. Leží jako s. bez seba. Mt. S. Lepší vlastní s., nežli cizí mandel. Hrš. Ten je jako s. (= těžký). Us. Dhn. Je zpitý jako s. (notně). Us. Brt. Jako s. opilý. Bern. Vz Opilý. — S., svazek čehokoli jiného. S-pky = došky. V. Písek v s-py vázati (něco marného, nesmyslného dělati). Ros., Bdl. Vítr ve snopy vázati. U Jižné. Vrů.

305227   Snop Svazek: 7 Strana: 0730
Snop. Cf. Zbrt. 161. Snopy v hromádku sestavené : panák, koník, hrotek, budka, kopenec. Vz Mužík. Svalil se jak snop. Brt. — Přen. Snopy jisker lítaly. Čch. N. ps. — S., a, m. = hlupák. Ty snope! Us. Rgl., Brnt.

305228   Snop Svazek: 8 Strana: 0372
Snop. Holka jako s. = tlustá. Žďár. Nár. list. 18:4. č. 2.19. odp. feuill. Kdo se svalí přes snop7 tomu říkají, že s. snopu se neuhne. Žďár. Ib. č. 262. odp. feuill. Snop na patře, shoď ho, bratře (mlácení čtvermo). ČT. Tkč. Za- váže-li se snop vróblem o veliký pátek udě- laným, do toho snopu myši se nedají. Her- špice. Rous. Svalil se jako snop. Nov. Př. 594.

305229   Snop Svazek: 10 Strana: 0381
Snop. Suché kopy (sena) — mokré snopy (jeli pěkné počasí za sklízení sena, prší, když jsou žně). Sbor. slov VII. 132. Padali v boji jako snopy. Sbor. 1900. 150.

305230   Snopař Svazek: 7 Strana: 0730
Snopař, e, m. = snopkář. Lpř. Sl. I. 34., Loos.

305231   Snopek Svazek: 7 Strana: 0730
Snopek, vz Snop. Arch. VIII. 561. — S. časův, Fasciculus temporum. Spis z 15. stol. Krnd. 69.

305232   Snopek Svazek: 10 Strana: 0381
Snopek, pku, m. = míra. V zloděj. mluvě, - S. Vinc. spis, Sr. Mtc. 1903. 277. — S. Fr., spis. Mtc. 1904. 417.

305233   Snopel Svazek: 3 Strana: 0508
Snopel, plu, m. = sopel, der Rotz. S. mu z nosa visí. Na Mor. a ve Slez. Tč., Klš., Škd. — S-, rampouch, der Eiszapfen.

305234   Snopice Svazek: 3 Strana: 0508
Snopice, e, f., vázací stolice na snopy, die Wurstbank. Bur.

305235   Snopisko Svazek: 9 Strana: 0302
Snopisko, a, n. = snop (pohrdl. ). Mtc. 1899. 225.

305236   Snopiti Svazek: 7 Strana: 0730
Snopiti, vz Snopkovati. Šd.

305237   Snopkář Svazek: 3 Strana: 0508
Snopkář, e, m., kdo snopy váže, der Garbenbinder. Na Slov.

305238   Snopkář Svazek: 10 Strana: 0663
Snopkář, e, m. Škod. II2 II. 138.

305239   Snopkářka Svazek: 3 Strana: 0508
Snopkářka, y, f., die Garbenbinderin. Slov.

305240   Snopkovati Svazek: 3 Strana: 0508
Snopkovati = do snopků skládati, in Garben legen. — co: len. U Vys. Mýta. Hrp.

305241   Snopkovica Svazek: 7 Strana: 0730
Snopkovica, e, f. = planá pálenka. Slov. Ssk.

305242   Snopkový Svazek: 3 Strana: 0508
Snopkový, Garben-, Büschel-. S. břidlice. Krč. 264.

305243   Snopkový Svazek: 10 Strana: 0381
Snopkový. S. střecha (dosková). Čes. 1. XII. 226.

305244   Snoplák Svazek: 3 Strana: 0508
Snoplák, a, m., usmrkanec, der Rotzbube. Opav. Klš.

305245   Snoplivec Svazek: 3 Strana: 0508
Snoplivec, vce, m.= snoplák. Us. u Místka. Škd.

305246   Snopné Svazek: 3 Strana: 0508
Snopné, ého, n., das Rauh-, Garbenzehend. Gl. 317. Vz Snopový.

305247   Snopné Svazek: 9 Strana: 0302
Snopné, vz Posnopné.

305248   Snopné Svazek: 10 Strana: 0381
Snopné, ého, n., plat, z každých 60 snopů žita a pšenice groš český. Tk. XII. 399.

305249   Snopní, -ný Svazek: 3 Strana: 0508
Snopní, -ný = snopový. Vz Snopné.

305250   Snopoušov Svazek: 3 Strana: 0508
Snopoušov, a, m., něm. Schnapautzen, ves u Přestic. PL., S. N.

305251   Snopovitý Svazek: 3 Strana: 0508
Snopovitý, garbenartig. Miner. 18.

305252   Snopovka Svazek: 3 Strana: 0508
Snopovka, y, f., das Garbenfeuer. Sm.

305253   Snopovky Svazek: 9 Strana: 0302
Snopovky, pl., f. =: vidle, podávky na sn???. Již. Čechy. Kub. L. f. 1900. 363.

305254   Snopovní Svazek: 9 Strana: 0302
Snopovní plat. Vz Posnopné.

305255   Snopový Svazek: 3 Strana: 0508
Snopový = snopní, Garben-. S. desátek, der Garbenzehend. 1617. Boč., J. tr.

305256   Snoprava Svazek: 3 Strana: 0508
Snoprava, y, f. = snářství, 2.

305257   Snopravce Svazek: 3 Strana: 0508
Snopravce, e, m. = snář.

305258   Snopravce Svazek: 10 Strana: 0381
Snopravce, e, m. = vykladač snů. Msn. II. 78., Lit. I. 503., Škod. II. 4., 89.

305259   Snorchar Svazek: 9 Strana: 0462
Snorchar, a, m. = propuštěný vojín po- tulující se, nekázaně si počínající a loupící. Jrsk. XI. 233 Sr. Šnorcher.

305260   Snoriaci Svazek: 8 Strana: 0373
Snoriaci = slídící. S. pes. Phľd. 1894. 666.

305261   Snoriť Svazek: 7 Strana: 0730
Snoriť = slíditi, čenichati. Slov. Rr. Sb. V každom kúte snorí. Orl. III. 326 , Czm. 102.

305262   Snoriť Svazek: 8 Strana: 0373
Snoriť. Cf. Phľd. 1893. 378., 492.

305263   Snořiti Svazek: 7 Strana: 0730
Snořiti = shoditi S vysosti jej v skálu snoři. Ezp. 781.

305264   Snořiti Svazek: 10 Strana: 0381
Snořiti = spustiti. Baw. E. v. 781.

305265   Snos Svazek: 3 Strana: 0508
Snos, u, m., jm. pasek u Vsetína na Mor. Tč.

305266   Snosek Svazek: 3 Strana: 0508
Snosek, sku, m., der Beitrag. Jel. Vz Snošky.

305267   Snosek Svazek: 7 Strana: 0730
Snosek, ska, m., postumus, pohrobek. Sv. ruk. 315. b.

305268   Snosenina Svazek: 7 Strana: 0730
Snosenina, y, f, Compost, m. Slov. Rr. Sb.

305269   Snositel Svazek: 10 Strana: 0381
Snositel, e, m., delator. Mam. F. 88a 2.

305270   Snositelný Svazek: 3 Strana: 0508
Snositelný = snesitelný. Ždk.

305271   Snositi Svazek: 3 Strana: 0508
Snositi, vz Snésti.

305272   Snoska Svazek: 7 Strana: 0730
Snoska, y, f. =jm. pole v Jasané u Vy- zovic. Šd.

305273   Snoslivosť Svazek: 3 Strana: 0508
Snoslivosť, i, f., die Tragfähigkeit. Dch.

305274   Snoslivý Svazek: 3 Strana: 0508
Snoslivý, tragfähig. Dch.

305275   Snosné Svazek: 3 Strana: 0508
Snosné, ého, n., v řemeslnických pořád - cích, das Auflagegeld. Dch.

305276   Snosnosť Svazek: 7 Strana: 0730
Snosnosť, i, f, Tragfähigkeit, f. S. lodi páčila se na 500 tun. Světz. 1882. 11.

305277   Snosný Svazek: 3 Strana: 0508
Snosný, vz Snesný.

305278   Snošky Svazek: 3 Strana: 0508
Snošky, pl., f., bývalá zábava o přást- kách, ku kteréž dívky přadleny potravy snášely a s pozvanými ehasníky tancujíce se bavily. Ve Slez. Klš., Šd.

305279   Snošky Svazek: 7 Strana: 0730
Snošky. Vz Rozchodnice, Brt. Dt. 229.

305280   Snošky Svazek: 9 Strana: 0302
Snošky = jídlo pastevci v pondělí svato- dušní. Slez. Věst. op. 1896. 16.

305281   Snošovati Svazek: 3 Strana: 0508
Snošovati, vz Snésti.

305282   Snotě Svazek: 7 Strana: 0730
Snotě = snad. U Frýdka. Brt. D. 175.

305283   Snôtit Svazek: 8 Strana: 0373
Snôtit = smlouvati, snoubiti. Snôtil som ju s Janom. Phľd. 1893. 14.

305284   Snoubce Svazek: 3 Strana: 0508
Snoubce (zastr. snúbce), e, m., snoubící manžely, družba, námluvce, der Ehestifter, Werber, Freiwerber. Poslal k ní snúbce, ji za manželku míti žádaje. Háj. S. manželství vašeho jsou lakomství a chlípnosti. Jel. S-e zaslal. Výb. II. 19. 10. Syn krále jerusa- lemského zasnúbil sobě dceru krále baby- lonského a to skrze snúbce. Hus III. 7. — V. S., kdo sobě zasnubuje manželku, der Freier. Mnoho knížat snúbcí měla. Ms. Mand. — Jg-

305285   Snoubenec Svazek: 3 Strana: 0508
Snoubenec, nce, m., der Verlobte. Us. Šd.

305286   Snoubenka Svazek: 3 Strana: 0508
Snoubenka, y, f., die Verlobte. Us. Sd.

305287   Snoubenství Svazek: 10 Strana: 0381
Snoubenství, n. = zasnubování se. Zkrátil čas pro s. Kubl. 87.

305288   Snoubený Svazek: 3 Strana: 0508
Snoubený; -en a, o, verlobt. Kristu snú- bená. Dr. v. 8.

305289   Snoubiti Svazek: 3 Strana: 0508
Snoubiti (zastar. snúbiti), snub, snoubě (íc), il, en, ení; snubovati = k stavu man- želskému namlouvati, freien, werben. Jg. S., strsl. snubiti appetere; snubiti devojku, um ein Mädchen werben. Mkl. L. 174. —- koho (komu): někomu pannu. Bibl. Stojí lipka pochyla snubi lilijum. Sš. P. 739. Ro- diče dívku s-li. Us. Dch. Mnozí k ní jezdili a ji snúbili. GR. — Ctib., V., Ráj, Jel., Dal. — koho, se kde. Snubili se v kostele před knězem. Na Ostrav. Tč. Vz S-biti se s kým. Že byla krásna sv. Kristina, mnozí jie u otce snubiechu. Pass. 553. — koho, se s kým. Tak i v církvi neustále časné věci s věčnými se s-ly. Sš. II. 134. V čaro- krásy osnovu slunko v pouti k domovu na samé již hloubi s nim se svatě snoubí. Sš. Bs. 55. Neměli s lidem božím se snubovati (== spojovati se) a přáteliti. Br. - koho proč. A pro krásu snoubili ji mnozí muži (ucházeli se o ni). Výb. I. — koho skrze koho. Když skrze apoštoly své budu sobě snůbiti cierkev z pohanov, co učiníme? Hus III. 99. — koho za koho. Za něho tě s-ím. Výb. I. 290. — Let. 413. A za choť si s-bil Pán mne nebeský. Sš. Bs. 33.

305290   Snoubiti Svazek: 8 Strana: 0373
Snoubiti. Mnozí k ní jezdili a ji snúbili. GR. Nov. 74. 7.

305291   Snoubiti koho k čemu Svazek: 10 Strana: 0381
Snoubiti koho k čemu: k stavu manžel- skému. 1538. Svět. 1882. 559. Král věrné k nevěře snúbi (sváděl). Kat. brn. 12.

305292   Snoubný Svazek: 3 Strana: 0509
Snoubný, Verlobungs-. S. bohové. Měst. bož. I. 235.

305293   1. Snouti Svazek: 3 Strana: 0509
1. Snouti, snuji, ul, ut, uti; snovati = svíjeti niti s klubka, den Faden abwickeln, ziehen, winden, abwinden; osnovu dělati, anzetteln, zetteln; něco jednati, strojiti (zvl. se lstí), anzetteln, anspinnen, schmieden. Jg. — co: Tkadlec osnovu snuje. Us. Červ hedvábí snuje. Chraň se ho, neb tajné tůčky s. zná. Sych. Dotud to snovali, až to otkali (dotud poštívali, až oheň vzešel. Vz Poští- vání). C. Když snovachu mě. Ezech. 12. S. niti (na snovadlo převáděti). Nvk. Rady plné cti snujíce. Kom. — co odkud: hed- vábí s kotouče s. (svíjeti). Us. Pavouk svou přízi z sebe snuje. L. A ty sněhy chováš či z nich perly snováš?; A z nich (bludů) snují berlu stanov světosprávných; Jež (snuby) dle novomdních kadlubů ze spu- chřelých pojmů matně snují. Sš. Bs. 28., 58., 199. — s kým. Čert s tebou (tebou?) snuje (hází). Us. — na čem: na něčí zá- hubě s. Sych. — se kudy: po stromě (víti se). Jg. — co komu čím: obelisky bobkem (otáčeti). Jg. Zdroj ten v hrudi chovám, chválu Pánu snovám; Volím v tíši blaho jemu snovať; Jenž všem zlobám zkázu s-vá. Sš. Bs. 37., 172., Hc. 41. — co k čemu. Již jak chudá vdova šat si k smrti snová. Sš. Bs. 49. K dobrému suknu aby snováno bylo 40 chodův. Sedl. Rychn. 39. — se komu kde. Snuje mi se před očima (v očích mi stojí, snáší se). L.

305294   2. Snouti Svazek: 3 Strana: 0509
2. Snouti, snu, ul, utí = v sen padati, einschlafen. Cf. Usnouti. D.

305295   Snouti Svazek: 7 Strana: 0730
Snouti. Mkl. Etym. 312., List. fil. 1883. 453. S. = osnovati, jednati. Sv. ruk Al. 12. — co: pikle. Kká. — se kam. Paže v před se snuly (hnuly). Vrch. K východu se plavci snuli. Čch. Sl. 107. — se kde. V oku slza se snula. Mkr Divně počalo se mu v mozku s. Janda B.

305296   Snov Svazek: 3 Strana: 0509
Snov, u, m. = pásmo, der Faden, Zusam- menhang, pol. Rým vděčným snovem tkaný. L.

305297   Snova, y, f Svazek: 3 Strana: 0509
Snova, y, f. = osnova, die Weberfäden. Slov. Bern.

305298   Snovací Svazek: 3 Strana: 0509
Snovací, k snování náležející, Scher-, Schweif-, S. prkno n. deska, špalek, vidle. Jg.

305299   Snovací Svazek: 10 Strana: 0381
Snovací bradavky pavouků. Ott. XIX.

305300   Snovač Svazek: 3 Strana: 0509
Snovač, e, m., kdo osnovu snová, der An- zettler; něco zlého kuje. Jg. — S. pospolitý, ploceus socius, pták. Vz Frč. 353.

305301   Snovač Svazek: 7 Strana: 0730
Snovač pták. Cf. Brm. II. 2. 385.-395.

305302   Snovač Svazek: 10 Strana: 0381
Snovač, e, m. Snovači, ploce?dae, pěvci pěnkavám podobní. Vz Ott. XXIII. 553.

305303   Snovačka, y, f Svazek: 3 Strana: 0509
Snovačka, y, f., die Anzettlerin. — S. = snovadlo. Nvk. — Vz Tkadlcovstvi.

305304   Snovadelnice Svazek: 7 Strana: 0730
Snovadelnice, e, f. = snovací deska, Schweifbrett, n., Webergrifř, m., v tkadl. Šp, Ssk. Cf. Snovadlo.

305305   Snovadlica Svazek: 9 Strana: 0302
Snovadlica, e, f. = panák, kterého sno vačky (tkáčky) v rusadlný úterek do vody házejí. Vz Mus. slov. III. 29.

305306   Snovadlice Svazek: 10 Strana: 0381
Snovadlice, e, f. = stojan na dýmky. Val. Ges. 1. XI. 225. — S. = deska, přes kterou se vede příze na snovadla. Litom. 66.

305307   Snovadlice Svazek: 10 Strana: 0663
Snovadlice, e, f. S. tkadlcovského stavu s vyobraz. Vz Brt. Sl. 397.

305308   Snovadlo Svazek: 8 Strana: 0373
Snovadlo. Jeho vyobrazení vz v Brt. D. II. 4B7.

305309   Snovadlo Svazek: 10 Strana: 0381
Snovadlo, a, n, rastrum. Bhm. hex. 196., Mam. A. 27a. S. = čtyrrohý skřížený rám na snutí osnovy zvýší od podlahy do stropu, otáčí se směrem vodorovným. Val Čes. 1. XI. 225. S. na přízi skladá se z vlastních snovadel, šráku a snovadlice. Litom. 66.

305310   Snovadlo Svazek: 10 Strana: 0663
Snovadlo vyobraz. Vz Brt. Sl. 397.

305311   Snovadlo, a, n Svazek: 3 Strana: 0509
Snovadlo, a, n. Tkadlec osnovu snovadlem snová. U tkadlců a soukeníků, der Scher- rahmen, přístroj, na němž osnovu snují. Hvl., Msk. — S., strojidlo, organon. Pouhá mathematika s-dlem jest hvězdářství. Mark.

305312   Snování, n Svazek: 3 Strana: 0509
Snování, n., das Anzetteln. Jg.

305313   Snovaný Svazek: 3 Strana: 0509
Snovaný; -án, a, o, angezettelt. Jg.

305314   Snovárna Svazek: 7 Strana: 0730
Snovárna, y, f. = kde se snuje. Rr. Sb.

305315   Snovař Svazek: 10 Strana: 0663
Snovař, e, m. = tkadlec. Wtr. Řem. 434.

305316   Snovatel, e, m Svazek: 3 Strana: 0509
Snovatel, e, m. = snovač. Jg.

305317   Snovatelka, y Svazek: 3 Strana: 0509
Snovatelka, y, f. = snovačka. Jg.

305318   Snovati Svazek: 7 Strana: 0730
Snovati. Vz Mkl. Etym. 157.

305319   Snovati Svazek: 8 Strana: 0373
Snovati. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 74.

305320   Snovati Svazek: 9 Strana: 0302
Snovati. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 384.

305321   Snovati se Svazek: 10 Strana: 0663
Snovati se. Sem tam se s. = přecházeti. Brt. Sl.

305322   Snovati, vz Svazek: 3 Strana: 0509
Snovati, vz Snouti.

305323   Snověštba, y Svazek: 3 Strana: 0509
Snověštba, y, f. = snářství, 2. Šm.

305324   Snovid, a, snovidec Svazek: 3 Strana: 0509
Snovid, a, snovidec, dce, snověštec, stce, m. = snář, der Traumdeuter. L.

305325   Snovídek Svazek: 3 Strana: 0509
Snovídek, dka, m., der Träumer. Jg.

305326   Snovidění Svazek: 3 Strana: 0509
Snovidění, n., videní ve snách, das Traum- gesicht. Kamr.

305327   Snovidění Svazek: 7 Strana: 0730
Snovidění. Purk., Šf. III. 538.

305328   Snovídky, pl Svazek: 3 Strana: 0509
Snovídky, pl, f., něm. Snowidek, ves u Bučovic na Mor. PL.

305329   Snový Svazek: 3 Strana: 0509
Snový, Traum-. S. knihy (snář), vidění. Us. S. marnosť. Troj. Vz Otrápení. Postava s. (noční). Šm.

305330   Snový Svazek: 7 Strana: 0730
Snový. S. spaní. Ev. olom. 238. Vpusti Bůh otrápenie snové na Adama. BO

305331   Snový Svazek: 9 Strana: 0302
Snový. S. domysly Hájkovy. Pal. Děj. I. 1. 144.

305332   Snový Svazek: 10 Strana: 0382
Snový. S. tuposť (jaká bývá ve snu). Zl. Pr. XXII. 123.

305333   Snoz Svazek: 9 Strana: 0302
Snoz, les u Vsetína; jm. místní u Kate- řinic na Mor. Vck.

305334   Snoze Svazek: 7 Strana: 0730
Snoze, pl, f, = jm. polí u Vtetína. Vck.

305335   Snozek Svazek: 7 Strana: 0730
Snozek, zka, m. = pole. MzO. 1890. 130.

305336   Snožená Svazek: 8 Strana: 0373
Snožená, é, f. = přítok Ostravice na Frý- decku. Věst. op. 1894. 18.

305337   Snoženoklaný Svazek: 7 Strana: 0731
Snoženoklaný, fussspaltig. Sl. les.

305338   Snoženosečný Svazek: 7 Strana: 0731
Snoženosečný, fussschnittig. SI. les.

305339   Snoženožilný Svazek: 7 Strana: 0731
Snoženožilný, fussnervig. SI. les.

305340   Snožený Svazek: 7 Strana: 0731
Snožený; -en, a, o, fubstörmig. SI. les.

305341   Snožiti Svazek: 3 Strana: 0509
Snožiti, il, en, ení, reinigen. Na Ostrav. Tč.

305342   Snožiti Svazek: 7 Strana: 0731
Snožiti, Füsse schliessen, v tělocv. Rgl.

305343   Snožmo Svazek: 7 Strana: 0731
Snožmo, schlussbeinig, mit geschlossenen Füssen, Beinen. Čsk., Rgl.

305344   Snožný Svazek: 3 Strana: 0509
Snožný = snažný, rein. Na Ostrav. Tč.

305345   Snpernaturalistický Svazek: 7 Strana: 0808
Snpernaturalistický = nadpřirozený.

305346   Snperrevise Svazek: 3 Strana: 0761
Snperrevise, e, f., z lat., druhé, opětné přehlížení, skoumání, die Superrevision. S. N.

305347   Snub Svazek: 3 Strana: 0509
Snub, u, m. = snoubení, zasnoubení, des- ponsatio, die Verlobung, die Ehe, Verhei- ratung. Kěj (kdy) přiňde ku s-u? Na Ostrav. Tč. Později veškery s-by smíšené zapově- děli. Sš. Sk. 189. Co sem udělala, že sem svú dcerušku na ten s. nahnala (přinutila). Sš. P. 150.

305348   Snubač Svazek: 7 Strana: 0731
Snubač, snubič, e, m., paranymphus, zastr. Hank. Sb. 182. S., procus. Bhm., Rozk. Vz Snubič (dod.)

305349   Snubák Svazek: 7 Strana: 0731
Snubák, a, m. = milovník. Ezp. 2478.

305350   Snubce Svazek: 10 Strana: 0382
Snubce v III. 509. oprav v: snúbce.

305351   Snubce, vz Svazek: 3 Strana: 0509
Snubce, vz Snoubce.

305352   Snubčí Svazek: 7 Strana: 0731
Snubčí buničky. Hg.

305353   Snúbenica Svazek: 7 Strana: 0731
Snúbenica, e, f, die Verlobte. Phl'd. III. 2. 117.

305354   Snúbeník Svazek: 7 Strana: 0731
Snúbeník, a, m., der Verlobte. Slov. Bern.

305355   Snúbený Svazek: 10 Strana: 0382
Snúbený. S. manželství. Brt. P. n. 1108.

305356   Snubica Svazek: 7 Strana: 0731
Snubica, e, f. = slubice (slupice). Slez. Šd.

305357   Snubica Svazek: 8 Strana: 0373
Snubica, e, f. S. u pluhu, cf. Slupice (3. dod.).

305358   Snubič Svazek: 3 Strana: 0509
Snubič, e, m. = snoubce.

305359   Snubič Svazek: 7 Strana: 0731
Snubič, Sponsor, 15. stol. Cf. Snubač (dod.).

305360   Snúbiti Svazek: 3 Strana: 0509
Snúbiti, vz Snoubiti. Kat. 136.

305361   Snubní Svazek: 7 Strana: 0731
Snubní. S. smlouvy, Neč., lístek, Us., komnata. Čch.

305362   Snubnice Svazek: 8 Strana: 0373
Snubnice, e, f. = místo, kde se kdo snou- bil. Krs. Moor. 40.

305363   Snubník Svazek: 7 Strana: 0731
Snubník, u, m. = snubný prsten. Šd.

305364   Snubovati, vz Svazek: 3 Strana: 0509
Snubovati, vz Snoubiti.

305365   Snuknouti se Svazek: 3 Strana: 0509
Snuknouti se = usnésti se, sich bereden. Us. Dch.

305366   Snulný Svazek: 3 Strana: 0509
Snulný prsten, der Trauring. Orb. p.

305367   Snuoci Svazek: 7 Strana: 0731
Snuoci. Věděti dávám, že mi v snuoci dána výstraha. Arch. IX. 125. V snuoci vypravil lidi Ib. 204. Cf. Noc (dod.), Snoci.

305368   Snuplný Svazek: 10 Strana: 0382
Snuplný. Nár. list. 1904. č. 45. 13.

305369   Snura Svazek: 3 Strana: 0509
Snura, y, f., die Schwiegertochter. Kom. Vz Tchán.

305370   Snuřín Svazek: 3 Strana: 0509
Snuřín (snašín, dever), a, m., bratr man- želčin, der Schwager, jeho choť snuřinová (snašině) a její sestra svoječnice. Kom. Orb.

305371   Snůška Svazek: 3 Strana: 0509
Snůška, y, f., snesení, něco sneseného, die Sammlung. S-ku spisů bratrských činiti. Br. — S., zvl. co tovaryšstvo na dobrou vůli do spolku skládá, též sama dobrá vůle, společnost, spolek, die Konkurrenz, Beisteuer, Sammlung, Gilde, der Konkurrenzbeitrag. Jg. S-ky a sbírky k něčemu; pokladnice snůšek; záležitosti týkající se snůšek. J. tr. S-ku učiniti na chudé. J. tr. Společnou s-u (peněz, jídel atd.) učiniti. Kr. mosk. Že sám osobně donese s-šku tu do Jerusalema, bu- de-li hojna a štědře-li vypadne. Sš. I. 143. — Reš., Kom. — S., přispění svým dílem k čemukoliv, der Beitrag. S-šku na ples učiniti. Sych. — S., pel včelami snesený. Ktk.

305372   Snůška Svazek: 7 Strana: 0731
Snůška obětní = ofěra. Hnoj Cf. Vlšk. 191., 193. — Dávní snůšky (spolky) Bulharů s Franky. Šf. Strž. II. 195.

305373   Snuť sa Svazek: 7 Strana: 0731
Snuť sa. Roj se snuje = vyletuje. Val. Vck.

305374   Snúti Svazek: 10 Strana: 0382
Snúti, vz Snouti.

305375   Snutiti Svazek: 3 Strana: 0509
Snutiti, il, cen, ení = nucením sehnati, zusammenzwingen, auftreiben. — co v co. Toms.

305376   Snůtlumač Svazek: 7 Strana: 0731
Snůtlumač, e, m., ôveigonókog. Vky. Lpř.: sny se obírající, sny věštící, snovid.

305377   Snuvák Svazek: 10 Strana: 0382
Snuvák, u, m., čásť krosny (stavu tkadl- cov. ). Mus. slov. VII 58.

305378   Snuvalo Svazek: 8 Strana: 0373
Snuvalo, a, n, = snovadlo. Phľd. 1894. 85. V Liptovsku.

305379   Snuvati Svazek: 7 Strana: 0731
Snuvati = snovati. Črevá by bol z neho snuval (tak byl rozloben). Slov Zátur.

305380   Snúze Svazek: 9 Strana: 0461
Snúze. Bázeň božij vyvodij z pekelné snúzie. Mus. 1901. 252.

305381   Snuzení Svazek: 3 Strana: 0509
Snuzení, n. — psota, das Elend. Boč. exc. Viděl jsem s. lidu a úpění jeho slyšel jsem. BO. I co pýcháš, praše a země! které- hožto početie jest v hřiechu, naroditi sě muka, živu býti bieda, umřieti s-nie. Hus III. 143.

305382   Snuzení Svazek: 7 Strana: 0731
Snuzení = zhubení, potlačení, Verder- ben. Št. Kn. š. 280. 31.

305383   Snuzený Svazek: 3 Strana: 0509
Snuzený, elend. Když jsem tak s-zena byla. Pass. 27. — čím: tolikým zlem snu- zený. BO.

305384   Snuziti Svazek: 3 Strana: 0509
Snuziti, il, zen a žen, ení, snuzovati = zhubiti, potlačiti, potříti, vertilgen, auf- reiben, zu Grunde richten; přinutiti, zwingen, drängen. Jg. — co, koho: hada hlavu s. (potříti). Kanc. br. Chtěl s. otce mého (zhu- biti). Br. Anděl s-zuje je (coarctat). Ž. brn. 34. 5. Hlad s-il město. BO. —jak. Odbojník, ten buď snuzen mimo právo, neb jest ne- přítel práva. O. z D. — koho k čemu = přinutiti. Dal. — koho čím k čemu: vojskem. Pulk. — co kam. Soudce má s. moc pod rozumnosť. Ms. pr. hor. Neboť sluší s. moc pod rozumnosť a v hněvě nic nejednati. CJB. 277.

305385   Snuziti Svazek: 9 Strana: 0302
Snuziti, il, en, ení. Bolesť tě snuzila. Modl. CLVIII. 132

305386   Snuzník Svazek: 3 Strana: 0510
Snuzník, a, m., der Plager, Plagegeist. Snuzím s-ky tvé (sužující tebe). BO.

305387   Snuzník Svazek: 9 Strana: 0302
Snuzník, a, m. = trapič. Vodň. (Mus. 1843. 149. ).

305388   Snytovati Svazek: 7 Strana: 0731
Snytovati, zusammennieten. Mj. 137., Zpr. arch.

305389   So Svazek: 3 Strana: 0510
So, německé. Když bijí blázna, moudrý se vtipuje. V. Když se možní množí, chu- dých přibývá. Kom. Když mají spáti, tedy chodí a bouří. Když se smířili, tehdy se sem zase přistěhoval. Vz Tak. — So zu sagen, vz Sagen.

305390   -so Svazek: 8 Strana: 0373
-so. Subst, v -so zakončená skláněj í se mí- sty na Mor. dle vzoru měkkého: v prosi. Vz Brt. D. II. 6.

305391   So Svazek: 9 Strana: 0302
So = ?o Slez. Gb. H. ml. III. 1. 467.

305392   So viel Svazek: 3 Strana: 0542
So viel. Sbírali každého jitra, každý cos snísti mohl. A žádný, co jich tu bylo, nic nevynesl. Pokudž já rozuměti mohl, ona jest dobrá byla. Okrouhlý podražec mým vědo- mím neroste v Čechách. Byl.

305393   Soave Svazek: 3 Strana: 0510
Soave, z lat. suave = sladce, jemně, lí- bezně. IM.

305394   Sob Svazek: 3 Strana: 0510
Sob, a, m., zvíře v severních krajinách žijící, cervus tarandus, das Rennthier. Frč. 384., Schd. II. 422., S. N. Vz Sobě, 2.

305395   Sob Svazek: 7 Strana: 0731
Sob. Vz Brm. I. 3. 120 , Rk Sl., Frč. G. 148. — S , os. jm. Jg. H. 1. 627.

305396   Sob Svazek: 10 Strana: 0382
Sob, a, m., rangifer tarandus. Vz Ott. 555.

305397   Soba Svazek: 3 Strana: 0510
Soba, y, f., zastar. = osoba.

305398   Soba Svazek: 7 Strana: 0731
Soba. Sv. ruk. 155.

305399   Sobáčiti Svazek: 3 Strana: 0510
Sobáčiti = sobášiti. Mor. Té.

305400   Sobáčov Svazek: 3 Strana: 0510
Sobáčov, a, m., něm. Sobatsch, ves u Li- tovle. PL.

305401   Sobak Svazek: 7 Strana: 0731
Sobak, a, m. = pes, epithet v rus. pí- sních Tatarům dávaný. Č. Kn. š. 59

305402   Sobakov Svazek: 3 Strana: 0510
Sobakov, a, m., něm. Sobaken, ves u Čes. Dubu. PL.

305403   Sobalík Svazek: 3 Strana: 0510
Sobalík, a, m., osob. jm. Šd. Cf. Sobec.

305404   Sobáliť Svazek: 8 Strana: 0373
Sobáliť dakoho = sotiť, prudko odtisnúť. Myjava, Phľd. 1895. 445.

305405   Sobana Svazek: 3 Strana: 0510
Sobana, y, f., jm. kravské. Slov. Plk.

305406   Sobástnúť čím po kom Svazek: 7 Strana: 0731
Sobástnúť čím po kom = hoditi. Val. Slavč. 106.

305407   Sobáš Svazek: 3 Strana: 0510
Sobáš, e, m., na Slov. a Mor. = oddavky, svatba, die Trauung. Hdk., Tč., Vck. Už sme ťa dovedli domů od s-ša; Juž jsi, Aničko, juž si naša, juž tě vedeme ze s-ša; Keď si vezneš pannu jinú, vezni si, a keď s ňu půjdeš na sobáš, zpomeň si. Sš. P. 432., 797.

305408   Sobáš Svazek: 7 Strana: 0731
Sobáš. Mkl Etym. 312. S. slaviti. Hdk. Sdavky v kostele jsou s. Pokr Z hor 204.

305409   Sobáš Svazek: 10 Strana: 0382
Sobáš. Bez ohlášek, bez sobáša ako pra- sačka z ňomáša (z pastvy). Mus. slov. IV. 80.

305410   Sobášený Svazek: 7 Strana: 0731
Sobášený = sesdaný, oddaný. Sl. ps. Šf. 1. 138.

305411   Sobášiť koho Svazek: 10 Strana: 0382
Sobášiť koho. Aj na kňaza sa hnevá, že ju nesobáši (stará panna) Mus. slov. IV. 100.

305412   Sobášiti Svazek: 3 Strana: 0510
Sobášiti, il, en, ení, osobášiti, na Slov. a na Mor. = oddati, antrauen. = koho (s kým). Ja, cože´s ty puakaua, dyž ťa sobášili? bodajš ty myslena běžat za inými? Sš. P. 432. Prečo si plakala, keď ťa sobášili? Sl. pís. II. 5. — se = svatbu míti. Nčmc.

305413   Sobášný Svazek: 3 Strana: 0510
Sobášný věnec, der Brautkranz. Dbš.

305414   Sobat, a Svazek: 7 Strana: 0731
Sobat, a, m. = rybník u Mšece.

305415   Sobata Svazek: 3 Strana: 0510
Sobata, y, m., osob. jm. Cf. Sobec. Šd., Pal. Radh. II. 125.

305416   Sobava Svazek: 3 Strana: 0510
Sobava, y, f., osob. jm. Cf. Sobka. Pal.

305417   Sobčice Svazek: 3 Strana: 0510
Sobčice, dle Budějovice, něm. Sobschitz, ves u Jičína. Vz S. N.

305418   Sobčice Svazek: 7 Strana: 0731
Sobčice. Tam jest hřbitov pastvištěm a co z toho as bude? Vz Sbtk. Krat. h. 104.

305419   1. Sobě Svazek: 3 Strana: 0510
1. Sobě = ěte, n., mladý sob.

305420   2. Sobě Svazek: 3 Strana: 0510
2. Sobě, vz Se.

305421   Sobě Svazek: 9 Strana: 0302
Sobě u Palackého často m.: si (dat. sg. ) Vz Mtc. 1901. 164.

305422   Soběbor Svazek: 3 Strana: 0510
Soběbor, a, m., osobní jméno. Tk. I. 102., Pal. Rdh. 125.

305423   Soběbrabný Svazek: 3 Strana: 0510
Soběbrabný — zištný, sobecký, selbst- süchtig, eigennützig. Exc. Č.

305424   Soběbřichy Svazek: 10 Strana: 0382
Soběbřichy, zaniklá ves v Bučovsku na Mor. Vz Mtc. 1905. 380.

305425   Soběbřuchy Svazek: 7 Strana: 0731
Soběbřuchy, míst. jm. D. ol. 1. 313.

305426   Soběbylý Svazek: 3 Strana: 0510
Soběbylý = soběcí.

305427   Soběbylý Svazek: 7 Strana: 0731
Soběbylý člověk. Výb. II. 1164.

305428   Sobec Svazek: 3 Strana: 0510
Sobec, bec, m., ne soběc; slov na -ěc není. Vz Sobek. Bs. Strany pořekadel vz Ceniti co, Hrob, Lavice, Síť, Žid.

305429   Soběcí Svazek: 3 Strana: 0510
Soběcí, sobě nahánějící, eigennützig, selbst süchtig. D.

305430   Sobeckoduchý Svazek: 10 Strana: 0382
Sobeckoduchý Msn. II 67.

305431   Sobeckosť Svazek: 3 Strana: 0510
Sobeckosť, i, f. = sobectví. Sš. Sk. 241.

305432   Sobecký Svazek: 7 Strana: 0731
Sobecký. S. láska, Kká, prospěchy, zájmy. Mus.

305433   Sobecký Svazek: 9 Strana: 0302
Sobecký. S. zásady. Vz Zát. Př. X. B. odst. 13.

305434   Sobecký (ne Svazek: 3 Strana: 0510
Sobecký (ne: soběcký), (sobícký, cf. So- bík) = svého zisku žádostivý na ujmu cizí, selbstsüchtig, eigennützig. S. srdce, Nej., mysl. Mus. Vz Sobec.

305435   Sobectví Svazek: 3 Strana: 0510
Sobectví, sobíctví, n., šp. soběctví, der Egoismus, die Selbstsucht. Cf. Sobec. Jg. Strany přísloví vz: Bůžek, Košile, Liška, Měšec, Pták, Sebe, Troubiti v co.

305436   Sobectví Svazek: 7 Strana: 0731
Sobectví Vz Jg. Slnosť. 52.

305437   Sobědraž Svazek: 3 Strana: 0510
Sobědraž, e, f., němec. Sobiedraž, ves u Milevska. PL.

305438   Sobědraž Svazek: 7 Strana: 0731
Sobědraž od Sobědraha. Pal Rdh. 1. 132.

305439   Sobědruhy Svazek: 3 Strana: 0510
Sobědruhy, dle Dolany, něm. Soborten, ves u Teplice. PL., Tk. I. 363.

305440   Soběhrab Svazek: 7 Strana: 0731
Soběhrab, a, m. = skoupý. Us.

305441   Soběhrab Svazek: 8 Strana: 0373
Soběhrab, a, m. Osv. 1896. 181.

305442   Soběhrad Svazek: 3 Strana: 0510
Soběhrad, a, m., osob. jméno.

305443   Soběhrd Svazek: 3 Strana: 0510
Soběhrd, a, m., pyšně o sobě smýšlející, ein stolzer Mensch. V.

305444   Soběhrd Svazek: 7 Strana: 0731
Soběhrd. Výb. II. 1623. — S., os. jm., syn Masopustův. Výb. II. 1623. — S. Mni- šovský z Sebuzína. 1580.-1644., místokomor- ník desk zemských. Vz Jir. Ruk. 235.

305445   Soběhrd Svazek: 8 Strana: 0373
Soběhrd. Hned si S-da za biret zastrčí (zhrdnou). XVI. stol. Wtr. Krj. I. 422.

305446   Soběhrd Svazek: 10 Strana: 0382
Soběhrd Mnišovský ze Sebuzína Raf., právník a spisov. 1580. — 1644. Vz Ott. XXIII. 557.

305447   Soběhrdě Svazek: 3 Strana: 0510
Soběhrdě, stolz. S. kníry si hladil. Sml. S. rozhlašuji, že . . . Světz. 1875.

305448   Soběhrdě Svazek: 9 Strana: 0302
Soběhrdě si počínati. Mus. 1898. 489., Šml. V. 37.

305449   Soběhrdství Svazek: 3 Strana: 0510
Soběhrdství, n. = pýcha, nadutosť, der Stolz, die Einbildung. Tatr. I. 42.

305450   Soběhrdy Svazek: 3 Strana: 0510
Soběhrdy, dle Dolany, Soběhrad, u, m,, něm. Sobiehrad, ves u Benešova v Budě- jovsku. PL., S. N.

305451   Soběhrdý Svazek: 3 Strana: 0510
Soběhrdý, stolz, aufgeblasen, anspruch- voll, arrogant, selbstgefällig. Lidé s-dí. Sš. L. 24.

305452   Soběhrdy Svazek: 7 Strana: 0731
Soběhrdy, od Soběhrda. Pal. Rdh. I. 136.

305453   Soběhrdy Svazek: 7 Strana: 0731
Soběhrdy. Fr. Trnka, Šml., Mus. 1891. 239.

305454   Soběhrdý Svazek: 9 Strana: 0302
Soběhrdý pych. Šml. IV. 110.

305455   Soběhřiby Svazek: 7 Strana: 0731
Soběhřiby, míst. jm. Pk Npj. 14.

305456   Soběchlapy n. Soběchleby Svazek: 3 Strana: 0510
Soběchlapy n. Soběchleby, dle Dolany, něm. Sobochleben, ves u Bohusudova. PL., Tk. I. 624., III. 71., S. N.

305457   Sobek Svazek: 3 Strana: 0510
Sobek, bka, sobík, a, sobíček, čka, m. = sobec, kdo sobě nahání, lakomec, der Egoist, ein Eigennütziger, Geiziger, Selbst- süchtiger, der Selbstsüchtler. Lakotní sob- kové. Ler. Sobíčkové toliko vlastního užitku svého vyhledávají. V. Sobek sebe jen mi- luje a sobě přeje. Kom. Neužilý s. Sych. Tak oklamán bude, kdo svůj s. jest. Sš. L. 123. Napřed Sobkovi (sobě), potom Tobkovi (tobě). Vz Narážka. Vz strany pořekadel: Houser, Kaditi, Kaše, Klobása, Hruška, Lub, Měšec, Ruka, Sak. — S., osob. jméno. Tk. II. 174. S. N.

305458   Sobek Svazek: 7 Strana: 0731
Sobek Burian z Kornic, kancléř Star. města praž. 1524 Vz Jg. H. 1. 627., Šb. Dj. ř. 288., Jir. Ruk. 11. 236. — S. Frant., nar. 1844., prof v Chrud., spis. - S. Václ., nar. 1834., prof. čes. realky v Praze.

305459   Sobek Svazek: 8 Strana: 0373
Sobek, bku, m. = sovka (uh.) = sypek, spodní cícha. V Jicku. Brt. D. II. 436. — S., bka, m., vz Soběslav (3. dod.).

305460   Sobek Svazek: 9 Strana: 0302
Sobek, bka, m. = «obec. Zát. Př. 177a, Lor. 78. — S. Fr. Sr. Jub. XXIX. - S. Burian z Kornic. 1520. —1544. Vz Flš. Písm. I. 327., Vlč. Lit. I. 259.

305461   Sobek Svazek: 10 Strana: 0382
Sobek Václ., prof. + 27. /9. 1901. maje 67 let. — S. Frant., histor. a spisov., řed., nar. 1844. Sr. Ott. XXIII. 556., Tob. 217.

305462   Soběkov Svazek: 7 Strana: 0731
Soběkov, a, m., míst. jm. D. ol. I. 899., II. 69. a j.

305463   Soběkurský Svazek: 7 Strana: 0731
Soběkurský, ého, m., os. jm. Arch. VIII. 446., 454.

305464   Soběkury Svazek: 3 Strana: 0510
Soběkury, dle Dolany, něm. Sobiekur, ves u Přeštic. PL.

305465   Sobela Svazek: 3 Strana: 0510
Sobela, y, m., osob. jméno. Cf. Sobec. Mor. Sd.

305466   Sobělib Svazek: 3 Strana: 0510
Sobělib, a, m., der Selbstgefällige. Rk.

305467   Sobělibosť Svazek: 3 Strana: 0510
Sobělibosť, i, f., sobectví, die Selbstge- fälligkeit, (iihivrUi. Dch. S. je sobectví; S. se z konců lásce křesťanské protiví; Pavel dosavad proti židovské pýše, s-ti jednal. Sš. II. 3G5., 366., I. 39. (Hý.).

305468   Sobělibý Svazek: 3 Strana: 0510
Sobělibý, selbstgefällig. D.

305469   Sobělice Svazek: 3 Strana: 0510
Sobělice, dle Budějovice, něm. Sobielitz, ves u Kroměříže. PL.

305470   Soběmil Svazek: 3 Strana: 0510
Soběmil, a, m., der Selbstgefällige. S. ni- komu mil. C. M. 56.

305471   Soběmoudrosť Svazek: 3 Strana: 0510
Soběmoudrosť, i, f., die Selbstklugheit. Jg.

305472   Soběmoudrý; soběmudřec Svazek: 3 Strana: 0510
Soběmoudrý; soběmudřec, drce, m., sebstklug. D.

305473   Soběmyslně Svazek: 10 Strana: 0382
Soběmyslně. Aby to nečinil s. a své- volně Arch. XX. 546.

305474   Soběmyslnosť Svazek: 3 Strana: 0510
Soběmyslnosť, i, f., svémyslnosť, der Eigensinn. Jg.

305475   Soběmyslný Svazek: 3 Strana: 0510
Soběmyslný, svémyslný, eigensinnig. 1531.

305476   Soběn Svazek: 3 Strana: 0510
Soběn, a, m., osob. jméno.

305477   Soběna Svazek: 3 Strana: 0510
Soběna, y, f., osob. jm. ženské.

305478   Soběnamítání Svazek: 3 Strana: 0510
Soběnamítání, n., vz Occupatio.

305479   Soběnec Svazek: 7 Strana: 1384
Soběnec, nce, m., Hermaphrodita, zastr. Pršp. 12. 71. Soběslav. Do S-vě. Arch. XI. 237.

305480   Soběnec, sobinec Svazek: 3 Strana: 0510
Soběnec, sobinec, nce, m., der Herma- phrodit. Rozk.

305481   Sobení Svazek: 3 Strana: 0510
Sobení, n., vz Sobiti.

305482   Sobení Svazek: 9 Strana: 0302
Sobení. Kom. Theatr. 12.

305483   Soběnice Svazek: 3 Strana: 0510
Soběnice, něm. Sobenitz, Sobenz, ves u Ploškovic. PL., Tk. I. 348., IV. 280.

305484   Soběnov Svazek: 3 Strana: 0510
Soběnov, a, m., něm. Oemau, ves u Ka- plice, b) něm. Sobinau, ves u Chotěboře. PL.

305485   Sobený Svazek: 8 Strana: 0373
Sobený = štěpovaný. S. strom. Jihlav. Brt. D. II. 386.

305486   Soběodpovědění Svazek: 3 Strana: 0510
Soběodpovědění, n., vz Subjekce.

305487   Soběprávnosť,i Svazek: 3 Strana: 0510
Soběprávnosť,i, f.,soběvolnosť, die Eigen Berechtigung. J. tr.

305488   Soběprávný Svazek: 3 Strana: 0510
Soběprávný, soběvolný, eigenberechtigt. J. tr.

305489   Soběpřání Svazek: 10 Strana: 0382
Soběpřání, n. Malicherné s. Šf. v Pal. Záp. II. 58.

305490   Soběrád Svazek: 3 Strana: 0510
Soběrád, a, m. = sobek, L.

305491   Soběraz Svazek: 3 Strana: 0510
Soběraz, i, f., něm. Sobieras, ves u Ra- dimi v Jičínsku. PL.

305492   Soběrovnosť Svazek: 3 Strana: 0510
Soběrovnosť, i, f., entsprechende Gleich- heit. S. údů, svalů. Krok II. 415.

305493   Sobeř Svazek: 10 Strana: 0382
Sobeř, Sauberg-, hora u Domžl. Čes. 1. XII. 384.

305494   Soběsim Svazek: 7 Strana: 0731
Soběsim. Řěchu k s. = k sobě samým. Ev. Jan. Výb. I. 6.

305495   1. Soběslav Svazek: 3 Strana: 0510
1. Soběslav, a, m., osob jméno. Pal. Rdh. II. 125.

305496   2. Soběslav Svazek: 3 Strana: 0510
2. Soběslav, i(ě, vz Boleslav), f., město v Táborsku, Soběslau. Vz více v S. N., Tk. IV. 741. — Soběslavem, a, m., pl. -né. — Soběslavský, Soběslauer.

305497   Soběslav Svazek: 7 Strana: 0731
Soběslav, i, Pal. Rdh. I 130., Arch. IX. 168. (r. 1476.), X. 81. (r.1498); ě: do S-vé, Arch. VII. 332, ARch. VIII. 3., 35., 46, IX. 178., 197., 203., X. 4, 18., 93, 105, Z S-ve. Arch. VIII. 122, VII. 280, 332., Břez. 12., Km. 1886. 27. Cf. Boleslav, List. fil. 1882. 124.

305498   1. Soběslav Svazek: 8 Strana: 0373
1. Soběslav město. Do S-vě. Arch. XIV. 39., 78., List. fil. 1895. 320. Do S-vi. 1450. Arch. XIV. 56., 68., List. fil. 1895. 321. Do S-vě. (1464., 1475., 1517.) Arch. XIV. 144., 245., 293. Do S-vi (1463., 1468., 1469., 1471.). Arch. XIV. 133., 162., 166., 199.

305499   2. Soběslav Svazek: 8 Strana: 0373
2. Soběslav, a, m. Odtud: Sobek, Sobicka, Sobina, Sobíšek, Sobiška. Kbrl. Sp. 19., 31.

305500   Soběslav Svazek: 8 Strana: 0576
Soběslav. Kolem S-vi. Čes. 1. VI. 151.

305501   Soběslav Svazek: 9 Strana: 0302
Soběslav, é, později také -i, f. Gb. H. ml. III. 1. 310. Do S-vě: Pal. Děj. III. 1. 373., III. 2. 283., 381., IV. 2. 387, IV. 1. 132.. Sdl. Hr. III. 168., Uč. spol. 1890. IX. 24. (r. 1605. ) Do S-vi: Pal. Děj. IV. 1. 184., Čes. 1 VIL 129. a 130., Wtr. Živ. vys. šk. 240., Jrsk. XIX. 98., 109., 153. a j.

305502   Soběslav Svazek: 9 Strana: 0461
Soběslav. Do S-vě. Tk. Žk. 5., 69.

305503   Soběslav Svazek: 10 Strana: 0382
Soběslav. Od S-vi. Jrsk. VIII. 3. 449. Od S-vě. Tk. XII. 450., XI., 7., 74., Schulz 36. (1597. ). Od S-vě. 1464., 1557. Arch. XXL 343, Uč. spol. 1903. XIII. 25.

305504   Soběslava Svazek: 3 Strana: 0511
Soběslava, y, f., šp. m. Soběslav. Brs. 2. vd. 6., 8. Vz Boleslav.

305505   Soběslavský Svazek: 7 Strana: 0731
Soběslavský. Proč slují S-ští homolkáři a proč se pyšní svou věží? Vz Sbtk. Krat. h. 105. — S., ého, m., os. jm. — S. Jak , farář. — S., vz Musophilus, Rešátko, Ro- sacius.

305506   Soběslavský Svazek: 7 Strana: 1384
Soběslavský. S práva vznikla v době Husitské. Vz Wtr Obr. 11. 632.

305507   Soběslavský Svazek: 8 Strana: 0373
Soběslavský. S. práva. Vz Vlč. Lit. 239., 283.

305508   Soběslavský Svazek: 9 Strana: 0302
Soběslavský. S. právo. Vz Pal. III. 1. 381., Mus. 1827. III. 31. —36.. Flš. Písm. I. 245.

305509   Soběslavský Svazek: 10 Strana: 0382
Soběslavský. S. práva. Vz Ott. XXIII. 562. — S. Jon. spis. Tob. 217.

305510   Soběstačnosť Svazek: 7 Strana: 0731
Soběstačnosť, i, f., Selbstgenügsamkeit, f. Dk. P. 84. Monady mají jakoubi s. Dk. Mon. 29.

305511   Soběstačný Svazek: 3 Strana: 0511
Soběstačný, selbstgenügend. Dch. Každá uměna jest bohyně svobodná a s-ná. Dch.

305512   Soběstačný Svazek: 10 Strana: 0382
Soběstačný. Ten je hrdý a s. Nár. list. 1901. č. 268. 1.

305513   Soběstatečnosť Svazek: 10 Strana: 0382
Soběstatečnosť, i, f. Zakládali si na své s-sti. Nár. list. 1801. č. 268. 1.

305514   Soběstoj Svazek: 3 Strana: 0511
Soběstoj, e, m., osob. jméno. Pal.

305515   Soběsuky Svazek: 3 Strana: 0511
Soběsuky, dle Dolany, něm. Sobiesuk, ves a) u Nepomuka, b) u Zdounek, c) u Plum- lova; něm. Sobiesak, ves u Žatče. PL., Tf. 286., S. N.

305516   Soběšice Svazek: 3 Strana: 0511
Soběšice, dle Budějovice, něm. Sobieschitz, ves a) u Písku, b) u Kašperských hor, c) u Brna. PL.

305517   Soběšín Svazek: 3 Strana: 0511
Soběšín, a, m., osob. jméno. Pal. — S., ves u Uhlíř. Janovic. PL., Tk. III. 659., IV. 741., S. N.

305518   Soběšovice Svazek: 3 Strana: 0511
Soběšovice, dle Budějovice, něm. Sobi- schowitz, ves u Neveklova. PL.

305519   Sobětěch Svazek: 3 Strana: 0511
Sobětěch, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. II. 125.

305520   Soběti Svazek: 3 Strana: 0511
Soběti, ěl, ění, eigennützig werden. Ne- rozumný člověk sobí. Kom. Pr. p. 84.

305521   Sobětice Svazek: 3 Strana: 0511
Sobětice, dle Budějovice, něm. Sobietitz, ves a) u Bukovska, b) u Klatov; něm. So- wietitz, ves u Nechanic; němec. Zobietitz, ves v Kadaňsku. PL., Tk. III. 659., Tf. 301., S. N.

305522   Sobětlivý Svazek: 3 Strana: 0511
Sobětlivý = sobětný.

305523   Sobětník Svazek: 3 Strana: 0511
Sobětník, a, m. = sobec.

305524   Sobětnosť Svazek: 3 Strana: 0511
Sobětnosť, i, f. = sobectví. S. N., Sš. Sk. 240., Mt. 69., II. 366.

305525   Sobětnosť Svazek: 7 Strana: 0731
Sobětnosť, i, f., Egoismus. Brt.

305526   Sobětnosť Svazek: 8 Strana: 0373
Sobětnosť. Exponuj ta pronomina po s-sti (dle užívání náměstky se). Vz Bl. Gr. 75., 79.

305527   Sobětný Svazek: 3 Strana: 0511
Sobětný = sobeelcý. Zlob., Sš. Sk. 280. Ale i při posluchačech splynula příčina ná- boženská se s-tnou. Sš. Sk. 228.

305528   Sobětný Svazek: 7 Strana: 0731
Sobětný, egoistisch. Brt.

305529   Sobětuch Svazek: 3 Strana: 0511
Sobětuch, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. 125.

305530   Sobětuchy Svazek: 3 Strana: 0511
Sobětuchy, dle Dolany, něm. Sobictuch, ves u Benátek, b) u Chrudimi. S. N., PL., Tf. 289.

305531   Sobětuš Svazek: 3 Strana: 0511
Sobětuš, něm. Sobietusch, ves u Ne- chanic.

305532   Soběvládný Svazek: 7 Strana: 0731
Soběvládný Slovan. Štulc I. 121.

305533   Soběvolenství Svazek: 7 Strana: 0731
Soběvolenství, n., libertas. Alb. Ráj. k 50.

305534   Soběvolně Svazek: 3 Strana: 0511
Soběvolně, selbstwillig. Že mi jest lámal do mých pokojů s. dělaje mi kvalt a moc; S. křivdu dělati; Kvaltu s. se dopustil; Tu truhličku bez jich vedomie s. z komory vy- nesl. NB. Tč. 77., 78., 104., 198.

305535   Soběvolně Svazek: 7 Strana: 0731
Soběvolně. Št. Kn. š. 99.

305536   Soběvolně Svazek: 8 Strana: 0373
Soběvolně. Tak jest s. hrda člověčí mysl. Št. Kn. š. 99. Toho s. navrátiti nechtěli. Půh. V. 380.

305537   Soběvolnice Svazek: 3 Strana: 0511
Soběvolnice, e, f., eine Zügellose. Ctib.

305538   Soběvolník Svazek: 3 Strana: 0511
Soběvolník, a, m., ein Zügelloser. Jg.

305539   Soběvolnosť Svazek: 3 Strana: 0511
Soběvolnosť, i, f., nezávisnost, die Un- abhängigkeit, Willkühr. Sych. — S., roz- pustilost, svévolnost, die Ausgelassenheit, der Muthwille. Ctib.

305540   Soběvolnosť Svazek: 7 Strana: 0731
Soběvolnosť Výb. 11. 1421.

305541   Soběvolnosť Svazek: 7 Strana: 1384
Soběvolnosť. Chč. m. s. III. 13., 77., 94. S-stí mi to držela. Půh. IV. 237.

305542   Soběvolnosť Svazek: 9 Strana: 0302
Soběvolnosť. Chč. S I. 9.

305543   Soběvolný Svazek: 3 Strana: 0511
Soběvolný = svobodný, nezávisný, sebe mocný, frei, unabhängig. V. S. člověk. Troj. S. předsevzetí. NB. Tč. 127. Sluha i s-ný (servus et liber). ZN. —? S., rozpustilý, své- volný, ausgelassen, muthwillig. S. dítě. Bibl. Syna soběvolného, kterýž neslyšal otcova hlasu. Ctib.

305544   Soběvolný Svazek: 7 Strana: 0731
Soběvolný = svévolný. S. žádosť. Št. Kn. š. 122. — S. = svobodný lidský duch. Šf. III. 570.

305545   Soběvolný Svazek: 7 Strana: 1384
Soběvolný. Myšlení hrdé a s-né. Chč. m. s. 111. 80., 93. Sobiti = skrbiti. Lib. NZ. I. 457.

305546   Soběvolný Svazek: 9 Strana: 0302
Soběvolný. Konají s-ný život. Chč. (List. fil. 1898. 397. ).

305547   Sobězištný Svazek: 3 Strana: 0511
Sobězištný, egoistisch. Pal. Rdh. I. 274.

305548   Soběžil Svazek: 3 Strana: 0511
Soběžil, a, m., der Egoist. Šb.

305549   Sobí Svazek: 3 Strana: 0511
Sobí, Rennthier-. S. mléko. Vz Sob,

305550   Sobica Svazek: 3 Strana: 0511
Sobica, e, m., osob. jm. Mor. Šd.

305551   Sobícký Svazek: 3 Strana: 0511
Sobícký, vz Sobecký. Cf. Sobík.

305552   Sobíček Svazek: 3 Strana: 0511
Sobíček, čka, m., vz Sobek.

305553   Sobička Svazek: 7 Strana: 0731
Sobička, y, m., os. jm. — S. Jarosl., piof. v Praze.

305554   Sobička Svazek: 8 Strana: 0373
Sobička, y, m., vz Soběslav (3. dod.).

305555   Sobička Svazek: 9 Strana: 0302
Sobička Jos dr. Sr. Jub. XXIX,

305556   Sobička Svazek: 10 Strana: 0382
Sobička Jos., čes. právník, spisov., nar. 1841.; S. Václ., práv. a spis., 1845. —1881.; S. Jarosl., spis., zem. školní inspektor, nar. 1849; S., Konst., spis., nar. 1878. Sr. Ott. XXIII. 564.; S. O. Tob. 217.

305557   Sobík Svazek: 3 Strana: 0511
Sobík, a, m., osob. jméno. Tk. I. 61., II. 111. — S. = sobec.

305558   Sobin, a, m Svazek: 3 Strana: 0511
Sobin, a, m., osob. jméno. — S, ves u Dušník. PL., Tk. I. 315., II. 549., 111. 659.

305559   Sobina Svazek: 3 Strana: 0511
Sobina, y, f., ves u Rychnova v Jičínsku. PL.

305560   Sobina Svazek: 8 Strana: 0373
Sobina, y, m., vz Soběslav (3. dod.).

305561   Sobinec Svazek: 3 Strana: 0511
Sobinec = soběnec.

305562   Sobinec Svazek: 10 Strana: 0382
Sobinec, nce, m. Rozk. R. 61. Sr. Soběnec v VII. 1384.

305563   Sobíš Svazek: 3 Strana: 0511
Sobíš, e, m., osob. jméno. Pal.

305564   Sobíšek Svazek: 8 Strana: 0373
Sobíšek, ška, m., vz Soběslav (3. dod.).

305565   Sobiška Svazek: 8 Strana: 0373
Sobiška, y, m., vz Soběslav (3. dod.).

305566   Sobíšky Svazek: 3 Strana: 0511
Sobíšky, dle Dolany, ves u Přerova, So- bischek. Tč.

305567   Sobiti Svazek: 3 Strana: 0511
Sobiti, il, en, ení; sobívati = osobití, při- vlastniti, zueignen, anmassen; se = zásobo- vati se, místo si strojiti, sich versehen, er- werben, sich einrichten, fest, sicher stellen; chlubiti se, pochen, prahlen, trotzen. Jg. — co komu: neštěstí (na jiného strojiti). Ctib. Každý sobě, což může, sobí (přivlastňuje). Št. Každá si prsten sobila. Kda. Aby sobe nesobil ani zvláštil, což samému Bohu jest zvláštie; Neroďte s. sobě striebra a zlata; Židé sú řekli: Kdo jest tento, jenž hřiechy odpuštie? smie sobě to sobiti člověk? Hus I. 214., 473., II. 160. (Tč.). — se. Kom., Br. — se kde. Kdo se nejvíc na světě sobí. Us. Sobě žíti je v sobě se sobiti. Sš. I. 134. — Br. — se čím. Bytností svou se s. (mocnosti nabývati). Mand. — se s ně- čím = chlubiti se. Žalanský. — se na co: na řeč (chystati se, sich bereiten). L.

305568   Sobiti Svazek: 8 Strana: 0373
Sobiti. On sobě nesobil jest nižádné moci k tomu; Kdyžby ji sobě s-li. Chč.S.212., 330.

305569   Sobiti Svazek: 9 Strana: 0302
Sobiti. Oheň věčný sobě svými hříchv sobí (a!.: strojí). Hus. Zrc 77., Mus. fil. 1900, 316.

305570   Sobiti Svazek: 10 Strana: 0663
Sobiti = sázeti; plemeniti. S. vinohrad; králíky. Vz Brt. Sl. 388.

305571   Sobiti co komu Svazek: 7 Strana: 0731
Sobiti co komu. Aby ižádný sobě nic nesobil. Št. Kn. š 134. Vlasti nesobím si žádné. Výb. 11. 936. — co na čem. Málo sobě na něm sobil (osoboval). Výb. II. 985. — S. = sázeti, plemeniti. Val. Brt. D. 267.

305572   Sobiti se Svazek: 10 Strana: 0382
Sobiti se = zásobovati se. Chč. S. I. 80b.

305573   Sobka, y Svazek: 3 Strana: 0511
Sobka, y, f., osob. jm. ženské. — S., eine Egoistin. Cf. Sobek. Puch.

305574   Sobkovice Svazek: 3 Strana: 0511
Sobkovice, dle Budějovice, Sobkowitz, ves u Ústí nad Orl. PL.

305575   Sobléci co Svazek: 8 Strana: 0373
Sobléci co = svléci. Phľd. 1895. 370.

305576   Sobľudať Svazek: 7 Strana: 0731
Sobľudať = pozorovati. Slov. Cf. Czm. 102.

305577   Sobnosť Svazek: 3 Strana: 0511
Sobnosť, i, f., osobnost, die Selbsthcit, Selbstsucht. Víd. list, Pal. — S., zámožnost, die Wohlhabenheit, das Vermögen. Na Mor.

305578   Sobný Svazek: 3 Strana: 0511
Sobný, na Mor. = zámožný, wohlhabend. — S., dle Č. = zvláštní. A sobný zvěř spa- stvil ji. Ž. wit. 79. 14. Ale dle Gb. vydání čteme: A wlassczy zwierz spasl jest ju. Vz Vláščí. Dále se dí: Z zaslúžení sobných neb zvláštních . . .; Ten živé naděje nemá, pro- tože nemá v tu dobu sobného zaslúženie k blahoslavenstvie, jehož má sobě zasl úžiti dobrými skutky. Hus III. 158.

305579   Sobný Svazek: 7 Strana: 0731
Sobný, addextratus. Pitomé orlice, a ty jsú velmi s-né, že lapají s nimi zajiece, lišky. Mill. 63. S. člověk = který si sobí, arrogant. Brt.— S. = dužný, možný, tělný, uutersetzt. Val., laš. Brt. D. 267.

305580   Sobočice Svazek: 3 Strana: 0511
Sobočice, dle Budějovice, něm. Sobot- schitz, ves u Kouřimi. PL.

305581   Soboch Svazek: 7 Strana: 0861
Soboch, u, m. = švoboch. Mus. 1886. 140.

305582   Sobojkovati Svazek: 3 Strana: 0511
Sobojkovati, psu lovčímu obojek sundati, abhalsen. Us. Dch.

305583   Sobojusky Svazek: 3 Strana: 0512
Sobojusky, dle Dolany, něm. Sobolusk, ve« u Čáslavi. PL.

305584   Sobol Svazek: 7 Strana: 0731
Sobol. Mkl. Etym. 312.

305585   Sobol Svazek: 8 Strana: 0373
Sobol. O pův. slova cf. Jag. Arch. XVI. 3. 4. Hft. 413.

305586   Sobol Svazek: 9 Strana: 0302
Sobol. O pův. sr. Zub. 413.

305587   Sobol Svazek: 10 Strana: 0382
Sobol, mustela zibellina, šelma kunovitá. Vz Ott. XXIII. 566.

305588   Sobol, a, sobolek Svazek: 3 Strana: 0511
Sobol, a, sobolek, lká, sobolík, a, so- Boleček, sobolček, ečka, sobolíček, čka, m., der Zobel, mustela zibellina. Frč. 390., Schd. II. 399., KP. III. 351., S. N. Sobolem vlka krýti (své smýšlení skrývati). Vz Lstivý. Prov. Jg., Šm., Lb. — S., kožišina sobolí, das Zobelfell, der Zobelpelz, der Kragen. Hlaď sobol po srsti i proti srsti, vždy se hladí. Č. M. 113., Lb. Ctib., Šp. — S., so- bolík, pták, chochološ, ampelis garrulus, na Mor. zimostrád, der Seidenschwanz. — S., osob. jm. Sš. P. 136., 135.

305589   Sobolář Svazek: 7 Strana: 0731
Sobolář, e, m., Zobelfänger, m. Rk. Cf. Sobolník.

305590   Sobolec Svazek: 7 Strana: 0731
Sobolec, lce, m. = brkoslav. Šír. Pt.

305591   Sobolí Svazek: 3 Strana: 0511
Sobolí, Zobel-. S. kožešina, sobolina. Vz Sobol.

305592   Sobolí Svazek: 7 Strana: 0731
Sobolí srst. Ct. Mách. 62.

305593   Sobolica Svazek: 9 Strana: 0302
Sobolica, e, f. paseka. Pck. Hol. 43.

305594   Soboliček Svazek: 7 Strana: 0731
Soboliček, čka, m. = brkoslav. Šír. Pt.

305595   Sobolík Svazek: 3 Strana: 0511
Sobolík = brJcoslav. Vz Sobol.

305596   Sobolina Svazek: 7 Strana: 0731
Sobolina, y, f. = sobolí srsť. Kká. Td. 162., Sl. let. 11. 3.

305597   Sobolina Svazek: 8 Strana: 0373
Sobolina n. sobolovice = sobolí čepice ko- žešinou obšitá. Brt. D. II. 469.

305598   Sobolinka Svazek: 9 Strana: 0302
Sobolinka, y, f. Plášť s-kou obšitý. Br, Věk. 10. Sr. Sobolovina.

305599   Sobolka, y, f Svazek: 3 Strana: 0511
Sobolka, y, f., Boa (Halspelz). Rk.

305600   Sobolkař, e, sobolník Svazek: 3 Strana: 0511
Sobolkař, e, sobolník, a, m., Zobelfän- ger, m. Rk.

305601   Sobolovice Svazek: 3 Strana: 0511
Sobolovice, e, f., sobolová čepice, die Zobelmütze. Šd.

305602   Sobolovina Svazek: 3 Strana: 0511
Sobolovina, y, f., Zobclpelzwerk, n. Šm.

305603   Sobolový Svazek: 3 Strana: 0511
Sobolový — sobolí. S. kožich, Ros., Půh. I. 373., II. 80., Hus II. 240., kožešina, čuba. Us. S. čepice. Vz Sobolovice. Sš. P. 746.

305604   Sobolový Svazek: 8 Strana: 0373
Sobolový. S. prášek, sabadilla, Mtc. 1894. 336.

305605   Sobolusy Svazek: 3 Strana: 0512
Sobolusy, dle Dolany, Zobeles, ves u Bo- chova.

305606   Sobona Svazek: 3 Strana: 0512
Sobona, y, f., kráva telící se v sobotu. Koll.

305607   Sobor Svazek: 7 Strana: 0731
Sobor, u, m., vrch u Nitry. Proch. Ž. M. — S. = sobranie. Cf. Sobora. Leže ve s-ru pestroskvělém. Čch. Sl. 78.

305608   Sobor Svazek: 8 Strana: 0373
Sobor, u, m. = klášter. Slov. Kal. S. 163.

305609   Sobora Svazek: 7 Strana: 0731
Sobora, y, f. = sobor, sobranie. Soberte sa Slavian hory kol Krivaňa do sobory. Slov. Hrbň.

305610   Sobota Svazek: 3 Strana: 0512
Sobota, y, f., z hebr. šabbat (odtud naše šábes) = odpočinutí, sabbath, sabbathum, řec. öaßßarov, der Samstag, Sonnabend (Sabbat). V., Vz S. N. Židé s-tu světí. Kom. V tu sobotu první po svátosti; Od té s-ty ve dvú nedělí. Půh. I. 308., II. 601. A velmě ráno jeden den po s-tě přišli sú k hrobu, když vzešlo slunce. Hus II. 133. V sobotu pérečko, v nedělu zavrť sa děvečko; V s-tu perko dáš, v nedělu půjdeme na sobáš; A v pátek, v sobotu, porachuj se moja ženko robotu; Ve štvrtek sa vyspat, v pátek sa prochodit, v sobotu sa pytat, co budeme robit. Sš. P. 654., 655. Kdo nemiluje robotu (= práci), vždycky světí sobotu. Vz Lenost Lb. Bůh nevyplácí každou s-tu. Sobota ro- bota. Dch. Sobota, ženská robota (v s-tu mají ženy mnoho práce). Sk., Lb. Sobotěnky, neděle može pro mě nebyt, a já nemám milého, nemá k nám kdo chodit. Sš. P. 333. Sobota, kněžská robota (protože kněží na kázání se připravují). Prov. Delší sobota nežli neděle (cf. Delší košile než kabát. Vz Pátek. Říkají, když přesahuje košile sukni. Hsp.). — S. bílá {veliká, svatá), před veli- konocí, der Charsamstag. Jehněd, oheň, ješto u velikú sobotu světí. Št. Kn. š. 307. Vz, S. N. S. zlatá (před slavností jména panny Marie). U Žarošic. Jsk. U Rožnova na bílou s-tu, jak se zvony rozvážou, třá- sávají lidé stromy, aby bylo hojně ovoce. Kda. — S. = spodnička, der Unterrock. Kouká jí sobota. Na Policku. Kšá , Kch. — S., mě. v Uhřích, Steinamanger; mě. v Slez- sku, Zobten. Jg. — Sobotan, a, m. — So- botský. Bern.

305611   Sobota Svazek: 7 Strana: 0731
Sobota. Mkl. Etym. 314. S. dievska (balešová) robota. Slov. Orl. IX. 247 , Rr. MBš V sobotu se nemá už nic dělati ani přístí ani peří dráti. Val. Vck. Kdo se v s tu stěhuje, dlouho v novém bytě ne- zůstane. Us. Jiné pověry o s tě vz v Mus. 1854. 547., 548. — S. bílá. Cf. Brt. L. N. I. 215 (pověry), Zbrt. 77., 94., 252. (den strašidel), 253., Paníček (dod.), Mus. 1853. 494. (pověry o b. s ). Při prvním zvonění na bílou sobotu metou hospodyně po domě, aby se švábi nedrželi. U Bydž. Kšť. — S. = kráva narozená v sobotu. Mor. Brt.

305612   Sobota Svazek: 7 Strana: 1384
Sobota bílá. Vz Obz. 1892. (Brt.).

305613   Sobota Svazek: 8 Strana: 0373
Sobota. Ešče něni všem dňam s. Mor. NZ. V. 543. Pověry k bílé sobotě se táhnoucí vz v: Oestr. Mon. (Böhm.) I. 442., Duf. 359. nn., Zbrt. Pov. 166., Nár. list. 1894. č. 81. odp. feuill. na Litomyšl.), NZ. II. 601., 697. nn., 324.-337., Vck. Val. I. 80., 135.

305614   Sobota Svazek: 9 Strana: 0302
Sobota bílá. Pověry ? ní se táhnoucí vz v Hoř. 199., Mus. ol. XII. 59., Chorv. 89., Nár. sbor. 1901. 154. Úsloví vz v Zát. Př. 361b. — S. = spodní pruh rubáše zpod sukní vyčnívající. Odtud: Má delší sobotu než ne- děli (delší rubáš než svrchní šat). Vých. Mor. Čes. 1. VIII. 200. Bukovsko. Kub. v List. fil. 1900. 358 Sr. Pátek.

305615   Sobota Svazek: 10 Strana: 0382
Sobota. Co se v s-tu napřede, to tkadlec ukradne (proto v s-tu nepředli). Čert po- drchá nitě tomu, kdo v sobotní svatvečer přede. Mus. 1855. 547. V s-tu se nemá peří dráti, že by se prý husy nedařily a domácí lidé by měli mnoho bílých blech. Čes. 1. XI. 82. Dá se do práce, když už vypadne tejdni dno (v sobotu). Litom. 73. — S. bílá. Sr. Čeč. 165., Čes. 1. XIII. 275., 277., Vykl. Obrz. 151., Nejed. 346. — S. Rimavská v sto- lici gemer. malohontské. Vz Sb. sl. VIII., 48.

305616   Soboťajší den Svazek: 8 Strana: 0373
Soboťajší den = sobotní. Phľd. 1893. 21.

305617   Sobotáles Svazek: 7 Strana: 0732
Sobotáles. Ať ti vrátí učitel s. (říkají, když někdo něco neumí). Us. Cf. Zbrt. 40.

305618   Sobotáles, sobotáres Svazek: 3 Strana: 0512
Sobotáles, sobotáres, u, místy sobotárec, rce, m. z lat. sabbathalis, školní plat na obecných nižších školách, poněvadž se v so- botu učitelům přinášel, das Sabbat-, Schul- geld. S. dáti, platiti. Us. Já ze s-u nevyjdu (pořád jej platím maje mnoho dětí). Us. Dv. — S., co se v sobotu ve škole vyslýchalo, samstägige Lection. S. říkati. Zlob.

305619   Sobotár Svazek: 3 Strana: 0512
Sobotár, a, m. = sobotník. Slov.

305620   Sobotárka Svazek: 3 Strana: 0512
Sobotárka, y, f. = sobotnice. Slov.

305621   Sobotář Svazek: 7 Strana: 0732
Sobotář. Nepřekáželi jim ani unitáři ani s-ři. Dr. Rezek

305622   Sobotek Svazek: 3 Strana: 0921
Sobotek, tku, m., u kovářů, das Knopf- lochholz. 8m.

305623   Sobotěnka Svazek: 7 Strana: 0732
Sobotěnka, y, f. = sobota. Brt. Pa. 5.

305624   Sobotík Svazek: 3 Strana: 0512
Sobotík, a, m., osob. jm. Šd.

305625   Sobotín Svazek: 3 Strana: 0512
Sobotín, a, m., Zöptau, v Olomoucku. PL.

305626   Sobotiště Svazek: 7 Strana: 0732
Sobotiště, ě, n. = míst. jm. na Slov. P. Kal.

305627   Sobotiště Svazek: 8 Strana: 0373
Sobotiště, ě, n., míst. jm. v Nitran. Phľd. XII. 160., XIV. 60.

305628   Sobotiti Svazek: 3 Strana: 0512
Sobotiti, il, ění, sobotovati — sobotu svě- titi, den Samstag feiern. Bern.

305629   Sobotka Svazek: 3 Strana: 0512
Sobotka, y, f. = sobota. — S., oheň sva- tojanský, das Johannis-, Sonnenwendefeuer. S-ku páliti. Slavnosť sobotek (slavnosť vel- kých ohňů v době letního rovnodenní u po- hanských Čechů). Ehr. — S., město v Ce- chách v Jičínsku. Vz více v S. N., Tk. I. 289. — S., kráva v sobotu zrosená. Na vých. Mor. — S., y, m. a f., osob. jméno muž. a žen. — S., hora a hrad ve Slezsku, Zöpten- berg. Vz Tk. IV. 403., 404., 406., 408., 593., Krč. 335. — Sobotčan, a, m., pl., -né. — Sobotecký.

305630   Sobotka Svazek: 7 Strana: 0732
Sobotka = oheň atd. Cf. Mkl. Etym. 314 , Koll. St. 652., Zbrt. 127., Sbtk Rostl. 289., Svobodka (dod.). — S. = lehká žen- ština, která chodí v ssobotu ku prohlídce lékařské. N. Bydž. Kšť. — S = druh ko- ření. U Kdýně. Rgl. Cf. Sabatýn (dod.). — S., os. jm. — S. Primus, nar. 1841 , sekretář české univer., red. Matice lidu, spisov. Cf. Tf. H. 1. 147, 173., Šb. Dj. ř. 288., Pyp. K. 293., 434., 487 . Bačk. Písm. 1. 936., Bačk. Př. 185., Tf. Mtc. 297., Mus. 1886. 638., Rk. Sl, S. N.

305631   Sobotka Svazek: 9 Strana: 0302
Sobotka Primus. Sr. Jub. XXIX.

305632   Sobotka Svazek: 10 Strana: 0382
Sobotka Pr., spis., nar. 1841. Vz Lit. I. 468. — S. Ferd., básn., samouk, 1835. až 1899. — S. Jarosl., math. a spis., nar. 1862. Vz Ott. XXIII. 570.

305633   Sobotní Svazek: 9 Strana: 0302
Sobotní rok = židovský. Fisch. Hosp. 242.

305634   Sobotní, -ný Svazek: 3 Strana: 0512
Sobotní, -ný, samstägig. Strsl. sabot?n?, příp. -?n?,. Mkl. B. 155. S. den, BO., Hus III. 313., milostivé léto. D. Jest to sobotním stehem uděláno (leda bylo, na spěch, na od- byt). Č. S. cesta (vyměřená, až kam židé v sobotu směli vycházeti). Šd.

305635   Sobotnica Svazek: 10 Strana: 0382
Sobotnica, e, f. = potok na Zvolensku. Sb. sl. 1902. 55.

305636   Sobotnice Svazek: 7 Strana: 0732
Sobotnice, vrch nad Subietovou. Němc. IV. 404. — S., vz Nedělnice.

305637   Sobotnice, e, sobotnička Svazek: 3 Strana: 0512
Sobotnice, e, sobotnička, y, f. = žena sobotu světící. Bern.

305638   Sobotník, a, sobotníček Svazek: 3 Strana: 0512
Sobotník, a, sobotníček, čka, m., der den Sabbat feiert. Bern.

305639   Sobotný Svazek: 8 Strana: 0373
Sobotný. S. večer. Ev. seit. 20. Mat. 28. 1.

305640   Sobotování Svazek: 3 Strana: 0512
Sobotování, n., svěcení soboty jako svátku, die Heiligung des Sabbaths. S. židů. Sš. Oa- 162. Potřeba s. Sš. II. 9.

305641   Sobotovati Svazek: 3 Strana: 0512
Sobotovati — sobotu jako svátek slaviti, den Sabbath feiern. Sš. Oa. 77., J. 85. Vz Sobotiti.

305642   Sobotovati koho Svazek: 8 Strana: 0373
Sobotovati koho = posuzovati, přetřá- sati. U Žleb. NZ. II. 615.

305643   Sobotovice Svazek: 3 Strana: 0512
Sobotovice, dle Budějovice, něm. Sobo- towitz, ves u Rejhradu. PL., Tk. I. 421., III. 95.

305644   Sobotský Svazek: 3 Strana: 0512
Sobotský = sobotní. Býval častěji na Hradišti v s-ký den. Pč. 45. ?— S., ze So- boty, uher. města. Bern.

305645   Sobotský Svazek: 10 Strana: 0382
Sobotský den. Ev. olom. XXIX

305646   Soboty Svazek: 8 Strana: 0373
Soboty, míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 69.

305647   Sobovice Svazek: 7 Strana: 0732
Sobovice, e, f. = sobí usně, Rennthier- leder. n. Šp.

305648   Sobový Svazek: 3 Strana: 0512
Sobový, Rennthier-. S. syreček. Vz Sob.

305649   Sobr Svazek: 3 Strana: 0921
Sobr, a, m., osob. jm.

305650   Sobrání Svazek: 7 Strana: 0732
Sobrání, n = sněm bulharsky; v Srbsku skupština. Cf. Sobor, Sobora

305651   Sobrání sa Svazek: 3 Strana: 0512
Sobrání sa na vieru, wilde Ehe. Slov. Dbš. Cf. Sobrati se.

305652   Sobrať sa Svazek: 3 Strana: 0512
Sobrať sa = sebrati se, vsíti se. heiraten. Keď se sobrať nesmíme. Sl. ps. 50.

305653   Sobrati Svazek: 7 Strana: 1384
Sobrati = sebrati. Mnč. Ev. 106. M. 22. 41.

305654   Sobrati Svazek: 8 Strana: 0373
Sobrati v Mnč. Ev. jest dle Kroku 1893. 312. nesprávné čtení m. sebrati.

305655   Sobrati Svazek: 9 Strana: 0302
Sobrati = sebrati. Sobralo ho = opil se. Zát. Př. 72b.

305656   Sobratie sa Svazek: 8 Strana: 0373
Sobratie sa = vstoupení do manželstva. Slov. Čes. 1. V. 245.

305657   Sobručkovati Svazek: 3 Strana: 0512
Sobručkovati = spojiti, durch Ringe ver- einigen, verloben. Slov. Plk.

305658   Sobství Svazek: 3 Strana: 0512
Sobství, n. = sobectví. Plk.

305659   Sobství Svazek: 7 Strana: 0732
Sobství. Šf. T. m. 23, Kká. K sl. j. 156.

305660   Sobú Svazek: 3 Strana: 0512
Sobú, zastr. = sebou.

305661   Sobuch Svazek: 3 Strana: 0512
Sobuch, zastr. = sopouch.

305662   Sobůlek Svazek: 3 Strana: 0512
Sobůlek, lka, m. = mladý sobol. Rk.

305663   Sobulky Svazek: 3 Strana: 0512
Sobulky, dle Dolany, něm. Sobulek, ves u Kyjova. Pl.

305664   Sobušice Svazek: 3 Strana: 0512
Sobušice. Dač. I. 93., 364.

305665   Sobutky Svazek: 9 Strana: 0302
Sobutky, pl., f. = svatodušní ohně. V Ša- riši. Mus. slov. III. 29.

305666   Soc Svazek: 3 Strana: 0512
Soc, u, m., šp. z něm. Satz — skok. Byl tam jedním socem (skokem). — S., co se na dně usadí, šp. z něm. der Satz, m.: ssedlina (kávová), kal. — S., šp. z něm. = sázka (peníze do výhry). Sr.

305667   Sócati Svazek: 7 Strana: 0732
Sócati = strkati, do zad tlouci, žduchati, stossen. Mor. a slov. Vz Sótať, Soliti. — (odkud) koho kam: do temnice. Kyt. Čo ho s-te od matky vlasti do stínu? Btt Sp. 128 — se = potáceti se, taumeln. Hdž. Šlb. 14.

305668   Socati Svazek: 8 Strana: 0373
Socati. V tej tlačenici ho socali, strkali a tlačili. Phľd. 1893. 86.

305669   Sóce Svazek: 8 Strana: 0373
Sóce = soudce. V Chromči na Mor. List, fil. 1894. 90.

305670   Socení, socený Svazek: 3 Strana: 0512
Socení, socený, vz Sotiti.

305671   Sócí Svazek: 8 Strana: 0373
Sócí = soudce, dle Dnešní. V Brnensku. Brt. D. II. 168.

305672   Socialisace Svazek: 10 Strana: 0382
Socialisace umění. Vz Čes. I. XII. 339., Nár. list. 1904. č. 17. 13.

305673   Socialism-us Svazek: 3 Strana: 0512
Socialism-us, u, m., lat., učení o spo- lečném rozdělení práce a statků mezi lid, der S-mus.

305674   Socialism-us Svazek: 10 Strana: 0382
Socialism-us, u, m. Vz Ott. XXIII. 571.

305675   Socialismus Svazek: 7 Strana: 0732
Socialismus. Vz Kzl. 322., Mus. 1887. 542. S. pokud by se dal provésti. Vz Pal. Rdh. III. 294.

305676   Socialismus Svazek: 9 Strana: 0302
Socialismus v XV. stol. v Čech. Sr. Pal. Děj. III. 1. 479.

305677   Socialista Svazek: 3 Strana: 0512
Socialista, y, m., dle Despota, přívrženec socialismu, der Socialist.

305678   Socialista Svazek: 8 Strana: 0373
Socialista-, y, m., pl. socialisté. Vz Strana (3. dod.).

305679   Socialista Svazek: 10 Strana: 0382
Socialista, y, m. Vz Ott. XXIII. 574.

305680   Socialistickorevoluční Svazek: 10 Strana: 0382
Socialistickorevoluční hnutí. Nár. list. 1904 154. 13.

305681   Socialistický Svazek: 3 Strana: 0512
Socialistický, socialistisch. S. strana. Us. Nl.

305682   Socialně Svazek: 10 Strana: 0663
Socialně U nás nejen s., ale i národ- nostně mrazí. Zvon VI. 120.

305683   Socialní Svazek: 3 Strana: 0512
Socialní, sociální, společenský, social, ge- sellig, gesellschaftlich. Rk. Vz S. N.

305684   Socialní Svazek: 7 Strana: 0732
Socialní statistika, Osv. I. 291 , demo- krat, domokratie. Vz S. N XI. 173.

305685   Socialní Svazek: 10 Strana: 0382
Socialní politika, problem, román atd. Nár. list. 1903. č. 284. 21., Zvon III. 660., Ott. XXIII. 575. —580.

305686   Socialničení Svazek: 10 Strana: 0382
Socialničení. Mělké s. Osv. 1896. 465.

305687   Socialnosť Svazek: 9 Strana: 0302
Socialnosť. Klc. v Mus. 1843. 51.

305688   Sociativ Svazek: 3 Strana: 0512
Sociativ, u, m., der Sociativ. Nz. Ozna- čuje-li instrumental společnost, jejíž pomocí n. za jejíž přítomnosti něco se koná n. děje, zoveme jej sociativem; ten jest vždy spojen s předložkou s (se) a klademe jej po otázce: s kým? s čím? Bž. 63. Vz Instrumental, S. N.

305689   Sociativ Svazek: 7 Strana: 0732
Sociativ, instrumental s předložkou se, s. D. Lhrg. 161 , 301.

305690   Sócina Svazek: 9 Strana: 0302
Sócina, y, f. = mlází. Slez. Lor. 78.

305691   Socínek Svazek: 9 Strana: 0302
Socínek, nka, m. = socialista. Us.

305692   Sociniani Svazek: 3 Strana: 0512
Sociniani, sekta křesťanská, založená v 16. stol. Socinem. Vz S. N.

305693   Sociolog Svazek: 7 Strana: 0732
Sociolog, a, m. = kdo se zabývá socio- logií.

305694   Sociologický. S Svazek: 10 Strana: 0382
Sociologický. S. studie. Zvon IV. 274., Osv. 1896. 550.

305695   Sociologie Svazek: 7 Strana: 0732
Sociologie, e, f., latřec. = věda o jevech společenských, která snaží se postaviti vše- obecný zákon o kulturním vývoji lidstva, spolkověda. Dk., Msr. 81., Mus. 1880. 427., 1887. 542., Rk. Sl.

305696   Sociologie Svazek: 8 Strana: 0373
Sociologie. Mus. 1894. 322., 585.

305697   Sociologie Svazek: 10 Strana: 0382
Sociologie, e, f. = věda o společnosti lidské a jejím životě. Vz Ott. XXIII. 584.

305698   Socovce Svazek: 8 Strana: 0373
Socovce, obec v Turci. Phľd. XII. 138.

305699   Soč Svazek: 9 Strana: 0302
Soč = síti. Slez. Lor. 78.

305700   Soč, i, Soča, Sočava Svazek: 3 Strana: 0512
Soč, i, Soča, Sočava, y, f., řeka Isonzo, tekoucí podlé Gorice do jaderského moře.

305701   Soča Svazek: 7 Strana: 0732
Soča, dle Káča.

305702   Sočba Svazek: 3 Strana: 0512
Sočba, y, f., sočení, útržka, die Verleum- dung. Leg. Strsl. soč?ba, mala opinio; příp. -ba. Mkl. B. 214. Proti knězi sočby nepři- jímej. ZN.

305703   Sočba Svazek: 7 Strana: 0732
Sočba. Ezp. 3085.

305704   Sočebný Svazek: 7 Strana: 0732
Sočebný skutek (sočení). Arn. 1476.

305705   Sočení Svazek: 3 Strana: 0512
Sočení, n., vz Sočiti.

305706   Sočevník Svazek: 3 Strana: 0512
Sočevník, u, m., phacidium, der Klap- penschorf. S. borový, p. pini; věnčený, p. coronatum. Rostl. 1950.

305707   Sočinok Svazek: 7 Strana: 0732
Sočinok, nku, m. = práce, dílo (literarní). Vz Czm. 102.

305708   Sočitelstvo Svazek: 3 Strana: 0512
Sočitelstvo, a, m. = strana sočící. Pl.

305709   1. Sočiti Svazek: 3 Strana: 0513
1. Sočiti, soč, soče (íc), il, en, ení; sočí- vati = chtíti se mstíti, feind sein, erbost sein; poštívati na koho, oškliviti jej, zlehčovati, haněti, verkleinern, schmähen, verleumden, aufhetzen, ohrenblasen; následovati, rovným chtíti býti, eifern, nacheifern; láti, vytýkati, domlouvati, schmähen, verweisen, tadelnd belehren. Jg. S., sr. ind. sač, sačat? ver- folgen, lit. sakas = sok (čes.), sak?ti sagen, sekme Fabel, lat. sec, ř. in: hvvene. Mkl. aL. 70. — koho. Kdo by ho pomlouval neb sočil. Kom. Neroď se sočiti zlých, abys jich následoval (jim rovným býti chtíť). V. — Mus., Tkad. — na koho. Každý na mne sočí. Ér. P. 205. Na nepřítomného ne- soč. Kmp. Jenž sočieše na ně před Bohem. ZN. Sočil na Davida. Br. Sočí na mne jako lítá saň (hněvá, mrzí, trhá se). Us. — V., Ros. — Vz Poštívání. — kde. Jedni druhé při králi sočili. Dvě kron. Před otcem naň sočil. V. U vrchnosti někoho s. Kom. Sok jiného u panny na freji sočí. V. — komu. St. skl. — ke komu. Sváry strojí a jedny k druhým sočí. Pís. br. — proti komu. Sočí proti němu. Ros. — koho kde (čím). Potom je na rathouze sočili. Bart. 86. U lidu žalobami ho sočili. Trip. — jak. Ktož tajně sočí. BO. Sočen býval kněz M. krom očí. Bart.

305710   2. Sočiti Svazek: 3 Strana: 0513
2. Sočiti = zočiti, spatřiti, erblicken.

305711   Sočiti Svazek: 7 Strana: 0732
Sočiti. Mkl. aL. 266.

305712   Sočiti Svazek: 9 Strana: 0302
Sočiti. Ten jiné sočil. Dač. II. 20.

305713   Sočivosť Svazek: 3 Strana: 0513
Sočivosť, i, f., die Verleumdungssucht, Schmähsucht.

305714   Sočivý Svazek: 3 Strana: 0513
Sočivý, k sočení sklonný, poštívavý, ver- leumderisch, schmähsüchtig. — S., horlivý, řevnivý, eifernd, nacheifernd. Nej.

305715   Sočně Svazek: 9 Strana: 0302
Sočně = sočivě, řevnive. Koll. Bás. 26., 22.

305716   Sočnice Svazek: 3 Strana: 0513
Sočnice, e, f., vasa propria, cevy mléč- nicím podobné, obsahující kapaninu kalnou, die Saftgänge, Saftröhren. Rst. 14., 494., Nz. — S., svlačec uťatý; jinak: scamonia, svlačec zámorský, die Purgirwinde. Rostl. III. b. 146.

305717   Sočný Svazek: 7 Strana: 0732
Sočný = k sočení sklonný, schmähsüch- tig. Dch.

305718   Sočovice Svazek: 7 Strana: 0732
Sočovice. Cf. Mkl. Etym. 313, Rstp. 379., 395., Šocovice. Ked chceš pekným byť, najedz sa s-ce. Mt. S. Šošovica dobrá vára, ona ľudom riť otvára. Slov, Rr. MBš.

305719   Sočovice Svazek: 10 Strana: 0382
Sočovice, lens. Bhm. Rozk. P. 714. Rostl. F. 34., Mam. A. 27b.

305720   Sočovice, šocovice Svazek: 3 Strana: 0513
Sočovice, šocovice (zastr.), čocovice, šo- šovice, e, šočka, čočka, čečka, čučka, čečelka, šoccvička, šošovička, čečovička, čecelička, y, f., rostlina, die Linse, ervum. S. obecná (na Slov. lenča), ervum lens, die gemeine L.; čtverzrná, e. tetraspermum, die viersamige L.; chlupatá, e. hirsutuín, die rauhe L.; černá, e. augustifolium. — S. vodná, len- ticula aquae, die Meer- o. Wasserlinse. — S. ovčí, česká, sennes, culutaea arborescens, die Schaflinse. D. — S. v optických strojech, die Linse; část oka, die Krystalllinse. Vz Oko. - Jg.

305721   Sočovičný Svazek: 3 Strana: 0513
Sočovičný, šocovičný, čočkový, šošovičný, Linsen-. S. sláma, Us., krmě, kaše. V.

305722   Sočovina Svazek: 3 Strana: 0513
Sočovina, šocovina, čočkovina, čočolina, čečelina, šošovina, šočkovina, na Slov. len- čina, y, f. = sláma sočovičná, das Linsen- stroh. Jg.

305723   Sočoviště Svazek: 3 Strana: 0513
Sočoviště, šocovišté, šočkoviště, čečeliště, čočkoviště, šošoviště, šošovičništé, slov. len- čiště n. pole sočovičné, der Linsenacker, das Linsenfeld. Jg.

305724   Soda Svazek: 3 Strana: 0513
Soda, y, f., salajka, skládá se z kyslič- níku sodnatého (žíravého) a kyseliny uhli- čité. Vz Soli. Bř. S., uhličitan sodnatý. Prm. III. c. 17. Die Soda. S. alikantská, alexan- drijská, arsenová, aegyptská, francouzská, kalcinovaná n. bezvodná, kartagenská, kry- stallovaná, k šumícím (vřivým) práškům, leptavá, levantská, pálená, pražená, skotská, surová, španělská. Kh. S. přirozená, stro- jená. KP. IV. 396., 402. Potřebujeme sody do mýdla, na bělisko atd. Koll. S. bývá i lékem. Vz S. N., Bř. N. 119., Rostl. 1273., 1850.

305725   Soda Svazek: 7 Strana: 0732
Soda. Cf. Šf. Poč. 223., 229., 230., KP. VI. 17., 152

305726   Soda Svazek: 10 Strana: 0382
Soda, y, f. Vz Ott. XXIII. 589.

305727   Sodalith Svazek: 3 Strana: 0513
Sodalith, u, m., nerost. Vz Bř. N. 178., Schd. II. 44., S. N., Sodatec.

305728   Sodárna Svazek: 10 Strana: 0382
Sodárna, y, f. = místnosť, kde se vyrábí soda.

305729   Sodatec Svazek: 3 Strana: 0513
Sodatec, tce, m., der Sodalith, nerost. Miner. Vz Sodalith.

305730   Sodičitka Svazek: 8 Strana: 0373
Sodičitka, y, f., v lučbě. Vz Am. Orb. 63.

305731   Sodičitý Svazek: 3 Strana: 0513
Sodičitý, sodičnatý, sodičný, Soda-. S. kysličník, vodičnatan, soli, soličník (hál, kamenná sůl; očištěný: kuchyňská n. po- varná sůl), solnovodičnatan, síran, siřičník, trojsiran (glauberova sůl), dvojkostan, dvoj- uhlan (soda n. natron), čtyruhlan, boran, sirnovodičnatan. Pr. Chym. — Jg.

305732   Sodík Svazek: 3 Strana: 0513
Sodík, u, m., natrium, sodium, das So- din. Vz S. N., KP. IV. 389., 413., Schd. II. 34., Rst. 494.

305733   Sodík Svazek: 10 Strana: 0382
Sodík, u, m. Vlastnosti, výroba a upo- třebení s-ku. Vz KP. X. 251.

305734   Sodíkovitý Svazek: 3 Strana: 0513
Sodíkovitý = sodičitý.

305735   Sodíkový Svazek: 3 Strana: 0513
Sodíkový, od sodíku. Vz Sodičitý. S. síran. Krok. I. d. 116.

305736   Sodka Svazek: 7 Strana: 0732
Sodka, y, f. = sedadlo na voze, sedka. Laš Brt. D. 267.

305737   Sodmíkati Svazek: 3 Strana: 0513
Sodmíkati = zodmykati. NB. Tč. 118.

305738   Sódná Svazek: 7 Strana: 0732
Sódná (Soudná), é, f. = pole u Lověšic. Pk.

305739   Sodnatoammonatý Svazek: 10 Strana: 0382
Sodnatoammonatý hroznan. Vot. 88.

305740   Sodnatovápenitý Svazek: 7 Strana: 0732
Sodnatovápenitý. S. sklo, Natronkalk- glas, n. Sl. les.

305741   Sodnatý Svazek: 3 Strana: 0513
Sodnatý, sodareich. Hydrat kysličníku stého, žíravé natron, das Natronhydrat, Aetznatron. Nz.

305742   Sodnatý Svazek: 7 Strana: 0732
Sodnatý. S. kysličník, Natron, Natrium- oxyd, soli, Natriumoxydsalze, Nz., mýdlo, Natronseife, vz Mýdlo (dod.); dusičnan, Natronsalpeter, kyselka, Natronsäuerung, Sl. les., louh, Aetznatronlauge, roztok, Aetz- natronlösung, uhličitan, kohlensaures Natron, síran, schwefelsaures Natron, fosforečnan, phosphorsaures N., sírnatan, unterschweflig- saures N., dvojuhličitan, doppeltkohlensaures N., boran, borsaures N., cíničitan, zinnsauros N, octan, essigsaures N. Šp.

305743   Sodoammoniakový Svazek: 3 Strana: 0513
Sodoammoniakový kostan, das Harn- salz. Chym. 175.

305744   Sodohliničný Svazek: 3 Strana: 0513
Sodohliničný, Sodathon-. S. síran. Miner.

305745   Sodom, u Svazek: 3 Strana: 0513
Sodom, u, m. = křik, nadávky, das Ge- schrei, der Zank. Kde dvě ženy, tam sněm a kde tři, tam sodom. Č. M. 395.

305746   Sodoma Svazek: 3 Strana: 0513
Sodoma, y, f., lépe: S., gt. Sodom, n., pl., podlé Slovo. S. mě v Palaestině. Bylo jako v S-mě. To byla S-ma. Vz Kletba. C.

305747   Sodoman Svazek: 3 Strana: 0513
Sodoman, a, m. — Sodomský. Vz S. N.

305748   Sodomář Svazek: 3 Strana: 0513
Sodomář, e, m., kdo způsobem Sodoma- nův smilství se svým pohlavím n. se zvířaty plodí. Jg.

305749   Sodomář Svazek: 10 Strana: 0382
Sodomář, e, m. S. Ovidius. Kom. Did. 249. — Uč. spol. 1903. XIII. 17. (r. 1555. ).

305750   Sodomie Svazek: 7 Strana: 0732
Sodomie. Cf Slov. zdrav. 348.

305751   Sodomie Svazek: 10 Strana: 0382
Sodomie = smilství se zvířaty. Vz Ott. XXIII. 512., 591.

305752   Sodomka Svazek: 3 Strana: 0513
Sodomka, y, f., osob. jm. Šd.

305753   Sodomník Svazek: 3 Strana: 0513
Sodomník, a, m. = sodomář.

305754   Sodomský Svazek: 7 Strana: 1384
Sodomský Tresty na s. hřích v 16. st. Vz Wtr. Obr. 11. 782.

305755   Sodomský hřích Svazek: 3 Strana: 0513
Sodomský hřích = sodomství. Šd.

305756   Sodomství, sodomářství, n Svazek: 3 Strana: 0513
Sodomství, sodomářství, n., hřích, jaký sodomář páchá, též němý hřích, die stumme o. sodomitische Sünde. Jg. S. vlaské. Dač. 171. Vz Sodomář.

305757   Sodoš Svazek: 8 Strana: 0373
Sodoš, e, f. = soličník sodičitý. Am. Orb. 62., 68.

305758   Sodovka Svazek: 3 Strana: 0513
Sodovka, y, ť., šumivka = voda kyselinou uhličitou tlakem nasycená, vyrábí se ze sody působením kyseliny. Bř. N. 108. Das Soda- wasser.

305759   Sodovka Svazek: 7 Strana: 0732
Sodovka Cf. Slov, zdrav. 399.

305760   Sodovka Svazek: 10 Strana: 0382
Sodovka, y, f. = umělá minerální voda silně nasycená kyselinou uhličitou. Vz Ott. XXIII 591.

305761   Sodovkář Svazek: 7 Strana: 0732
Sodovkář, e, m. = kdo sodovku vyrábí. Us.

305762   Sodový Svazek: 3 Strana: 0513
Sodový, Soda-, Natron-. S. ledek, Natron- salpeter, louh, Natronlauge, mýdlo. Nz.

305763   Sodový Svazek: 9 Strana: 0302
Sodový. S. panna (prodávající sodu). Nár. list. 1900. č. 221. feuill.

305764   Sodový Svazek: 10 Strana: 0382
Sodový dynamit. Vz Ott. XXIII. 593.

305765   Sofa Svazek: 3 Strana: 0513
Sofa, n., turecká pohovka, lehátko, das Sopha, Ruhebett. Rk.

305766   Sofa Svazek: 7 Strana: 0732
Sofa, Sofka = Žofie. U Kdýně. Rgl.

305767   Soffion n. fumarol Svazek: 3 Strana: 0513
Soffion n. fumarol, u, m., proud horké páry vodní vystupující z rozsedlin země. Vz KP. IV. 429.

305768   Soffitty Svazek: 3 Strana: 0513
Soffitty, pl., f., postropnice, stropy vy- kládaného díla, Deckengetäŕel, n. Vz S. N.

305769   Sofi-a Svazek: 3 Strana: 0513
Sofi-a, e, f., mě. bulharské, Srědec. — S., jm. ženské, Žofie, Sophie.

305770   Sofian Svazek: 7 Strana: 0732
Sofian Jak. Walkenberger, 1594. Vz Jg. H. 1. 627., Jir. Ruk. II. 237.

305771   Sofijský Svazek: 3 Strana: 0513
Sofijský, Sophien-. S. chrám v Carihrade. Vz KP. I. 131.

305772   Sofism-a Svazek: 3 Strana: 0513
Sofism-a, ata, n., dle Slovo, z řec, klamný závěrek; lstivý výmysl. Rk. S. = formalně chybný úsudek, pokud jest chyba zúmyslná ku klamání jiných. Dastich. Vz S. N.

305773   Sofista Svazek: 3 Strana: 0514
Sofista, y, m., dle Despota, mudrák, chy- trák, der Sophist. Rk. Vz S. N.

305774   Sofista Svazek: 7 Strana: 0732
Sofista, pl. -sté. Cf. Vlšk. 180., 131., 233.

305775   Sofisté Svazek: 10 Strana: 0382
Sofisté. Vz Ott. XXIII. 597.

305776   Sofisté ve středověku Svazek: 9 Strana: 0302
Sofisté ve středověku = přívrženci scho- lastických nauk a method. Wtr. Vys. šk. 22.

305777   Sofistický Svazek: 7 Strana: 0732
Sofistický, sophistisch. S. mam Šml. I. 38.

305778   Sofistika Svazek: 3 Strana: 0514
Sofistika, y, f., obratnosť řečnická, mu- dráctví, umění záludné, die Sophistik. Vz S. N.

305779   Sofistikace Svazek: 9 Strana: 0302
Sofistikace lidí, rozumu. Mtc. 1898. 109.

305780   Sofiství Svazek: 10 Strana: 0382
Sofiství, n. = mudrování. Fel. 29.

305781   Sofka Svazek: 7 Strana: 0732
Sofka, y, f., vz Sofa (dod)

305782   Sofokle-s Svazek: 3 Strana: 0514
Sofokle-s, a, m., slav. tragický básník řecký, umřel r. 405. př. Kr. Vz S. N.

305783   Sofokratie Svazek: 7 Strana: 0732
Sofokratie, e, f. = vláda mudrců. Pal. Rdh. III. 140.

305784   Sogan Svazek: 7 Strana: 0732
Sogan, a, m = ohnaš (výrostek). Mor. Brt. D. 267.

305785   Sohle Svazek: 3 Strana: 0514
Sohle, v hornictví, vz Zouk.

305786   Sohledati Svazek: 10 Strana: 0382
Sohledati = prohledali co. I registra svá s-li. NB. č. 69.

305787   Sohnutý Svazek: 3 Strana: 0514
Sohnutý; -ut, a, o = sehnutý, gebückt, gekrümmt. Chodí už celý s. Mor. Sd.

305788   Sohoř Svazek: 3 Strana: 0514
Sohoř, e, m., Žár, něm. Sohorsch, ves u Kaplice. PL.

305789   Sohustov Svazek: 3 Strana: 0514
Sohustov, a, m., něm. Saustowa, ves u Klatov. PL.

305790   Sohýňať sa Svazek: 8 Strana: 0373
Sohýňať sa = shýbati se. Slov. Kal. S. 163.

305791   Socha Svazek: 7 Strana: 0732
Socha. Mkl. Etym. 313., Sv. ruk. An. 415. — S. = kůl. Kochan, když okolo sochy chodieše a z sebe třeva točieše. Dal. 40. 9. Byl k soše přivázán Modl. 53. a. Káza Ježiušě k soše přivázati Hrad. 88. b. Před domem bieše suchá s., arboris truncus ari- dus. Um. Jiř. K soše přivázati. Hr. rk. 251. S. = kůl v plotě. Mor. Brt. — S. = stěžen, Mastbaum, m. Z nichžto každá lodí mějíše čtyři sochy a čtyři opony nebo plátna (plachty). Výb. II. 554.

305792   Socha Svazek: 8 Strana: 0373
Socha = sloup v plotě, val. a han. též somínec. Brt. D. II. 439. — S., statna. Sošky pohanských bohů. Vz Zbrt. Pov. 134. nn. Chození se soškou p. Marie před božím na- rozením v Kozlovicích na Mor. Vz NZ. IV. 342.

305793   Socha Svazek: 10 Strana: 0382
Socha. Vz Ott. XX1I1. 602. — S. revol- veru: rámec rukojeti se zámkovou skřínkou a lůžkem pro komorový válec. Ott. XX. 1018.

305794   Socha, soška Svazek: 3 Strana: 0514
Socha, soška, y, f. S., hůl dvojrohatá k rozpínání něčeho ku př. k rozpínání tenat n. sítí, die Gabelstange, Forchel. Tenata rozpínají se na soškách. Kom., V. — S. u pluhu = kleče, tihle, nohy, die Handhabe, die Rüster, der Sturz. Socha u rádla jest rovná. — S., tyč, žerď, die Stange. Br. — S., hlava na luku (kuši, lučišti), der Schaft, die Säule an der Armbrust. V. — S., kůl, der Pfahl. Kristus měl pověšen býti na kříži, jako had byl pověšen na púšti na soše. Hus II. 213. — St. skl.. Dal. — S., sošky, podstavek ku př. u hnisu, při stavbách, das Gestell z. B. beim Schleifstein usw. Na soš- kách. Us. Dch. — S., prostřední a hlavní částka sloupu, der Schaft, stilus. Us. — S., sloup zvláště s obrazem, ano i sám obraz rytý n. litý, die Bildsäule, Statue, das Stand- bild, die Statue. S. stojící, sedící, ležící, jezdecká; sochy samostatné, jako dekorační části stavení; socha přirozenou velikost' da- leko převyšující: kolos, neb jí nedosahující: soška; sochy jakožto částky architektonické: karyatidy, sochy na sloupech. Vz S. N. S. stojatá, seděcí, nákolesná (fahrend), jezdecká. Nz. S. nadživotná. Dch. Žena Lothova v so- chu se obrátila. Tkad. Tančící sošky (hračka). Dch. S. Molochova byla doupna. Sš. Sk. 86. Klaněli se zlaté soše. Hus I. 469. Sochu ne podoba, ale čin muže ozdobuje. Lb. Veliká modla, socha. V. Postaviti pamětní sochu. Sych. Ani neckl (necekl) jako němá s. Ros. Stojí jako s. za dědinou (opuštěný jako kůl v plotě). V Bystersku. Sn.

305795   Socháň Svazek: 7 Strana: 0732
Socháň, ě, m., bildsäulhoher Mensch. Ssk.

305796   Sochař Svazek: 3 Strana: 0514
Sochař, e, m., der Bildhauer. S , sošník, obrazotesec (řezbář), tesá z kamene dlátem sochy, poprsí atd. Pt.

305797   Sochařka Svazek: 3 Strana: 0514
Sochařka, y, f., die Bildhauerin. Jg.

305798   Sochařský Svazek: 3 Strana: 0514
Sochařský, Bildhauer-. S. díla. Krok.

305799   Sochařství Svazek: 3 Strana: 0514
Sochařství, n., sochařské umění, dělání soch atd., die Bildhauerei, Bildhauerkunst. Vz S. N.

305800   Sochařství Svazek: 10 Strana: 0382
Sochařství, n. Sr. Ott. XXIII. 604.

305801   Sochatě Svazek: 3 Strana: 0514
Sochatě = rozsochatě, gabelig. Žíly toho listu s. se rozvětvují. Rostl. III. 8.

305802   Sochati Svazek: 3 Strana: 0921
Sochati = škrabali. — kde. Něco v ru- kávě šochá. Us. u Breznice. Rgl.

305803   Sochatka Svazek: 3 Strana: 0514
Sochatka, y, f., lygia, kývoš. Krok. II. 246.

305804   Sochato Svazek: 3 Strana: 0514
Sochato = sochatě. Listy sochatomnoho- klané. Rostl.

305805   Sochatosť Svazek: 3 Strana: 0514
Sochatosť, i, f., die Gabelförmigkeit. Jg.

305806   Sochatý Svazek: 3 Strana: 0514
Sochatý, vidličnatý, furcatus, bifurcus, gabelig, gabelförmig. Slb., Rst. 494.

305807   Sochlík Svazek: 7 Strana: 1384
Sochlík, a, m., palangia, zastr. Pršp. 23. 46.

305808   Sochodoly Svazek: 10 Strana: 0382
Sochodoly, louky u Martínkova. Čas. mor. mus. III. 142.

305809   Sochokam Svazek: 3 Strana: 0514
Sochokam, u, m., der Figurstein. Šm.

305810   Socholej Svazek: 3 Strana: 0514
Socholej, e, m., der Bildgiesser. Techn. I. 395. Vz Socholitec.

305811   Socholijec Svazek: 7 Strana: 0732
Socholijec, jce, m. = socholitec. Btk. Voc. 123.

305812   Sócholiska Svazek: 9 Strana: 0302
Sócholiska, trať. Pck. Hol. 66.

305813   Socholitec Svazek: 3 Strana: 0514
Socholitec, tce, m., obrazolitec, der Bild- giesser. Nz.

305814   Socholitectví, n Svazek: 3 Strana: 0514
Socholitectví, n., obrazolitectví, die Bild- giesserkunst. Nz.

305815   Sochor Svazek: 7 Strana: 0732
Sochor. V 11. ř. článku nepravá oprav v: pravá.

305816   Sochor Svazek: 8 Strana: 0373
Sochor, a, m. = sedlák. Ve šviháčině. Brt. D. II. 520.

305817   Sochor Svazek: 10 Strana: 0382
Sochor Vác, mal., nar. 1855.; S. Ed., archit., nar. 1862. Sr. Ott. XXIII. 610.

305818   Sochor, u, sochorec Svazek: 3 Strana: 0514
Sochor, u, sochorec, rce, soehůrek, rku, sochoreček, čka, m. S., strsl. sochor, příp. -or?. Mkl. B. 92. — S., dřevce, drouh, kyj, der Knüttel. V., BO. Sochorem někoho vychladiti (sbíti. Vz Trest). V., Č. Pokynutí sochorem. Dch. On odpověděl, že ta žena ho mťštila sochorem. Svěd. 1569. Nohy jak s-ry. Sš. P. 685. S-rem se podpasuješ a měchem (= měšcem) se podpíráš. Sš. P. 684. Jest čerstev (obratný, obrací se) jako s. v pytli (lenoch). Č. V M V. nepravá glossa. Pta. — S., zvl. tlustší dřevo k zdvíhání ně- čeho nebo nošení, der Hebel. V. S-ry něco zdvíhati. Kom. Čtyři to nesli na s-ru a pátý jim ukazoval cestu (říkají tomu, kdo něco hledá, co má před očima). V Žamber. Dv. — S. plavecký = bidlo přívoznické, Ruderstange, f. V. — S. železný ve mlýně k zdvíhání sta- vidla, kamene, das Hebeeisen, die Brech- stange. — S., a, m., surový člověk, der Knüttel, Bengel. Reš.

305819   Sochorec Svazek: 3 Strana: 0514
Sochorec, vz Sochor. — S., léčka na je- zevce n. tchoře, sklopec, die Dachsfalle. Us. Dch.

305820   Sochornice Svazek: 7 Strana: 0732
Sochornice, e, f. = poloha u Kralup na Velvarsku.

305821   Sochorník Svazek: 3 Strana: 0514
Sochorník, a, m., der mit Hebeln um- geht. Ros.

305822   Sochorník Svazek: 9 Strana: 0302
Sochorník, a, m. —plavec, který sochorem (tyčí) pramen (vorů) postrkuje. Čes. 1. VII. 25

305823   Sochorovati Svazek: 7 Strana: 0732
Sochorovati = na vorech se sochorem zacházeti. Kutn.

305824   Sochorovatý Svazek: 3 Strana: 0514
Sochorovatý, knüttelförmig; unbeholfen, plump. Rk.

305825   Sochořica Svazek: 7 Strana: 0732
Sochořica, e, f., jm. pole. MzO. 1890. 130.

305826   Sochořisko Svazek: 3 Strana: 0514
Sochořisko, a, n., veliký sochor, ein grosser Knüttel. Koll.

305827   Sochovati Svazek: 3 Strana: 0514
Sochovati, modelliren. Šm.

305828   Sochovice Svazek: 3 Strana: 0514
Sochovice, Sochowitz, ves u Mirovic. PL.

305829   Sochovnictví Svazek: 7 Strana: 0732
Sochovnictví, n. = sochařství. Pl. II. 213

305830   Sochovník Svazek: 3 Strana: 0514
Sochovník, a, m. — sochař. Sych.

305831   Sochranný Svazek: 7 Strana: 0732
Sochranný. S. banka. Cf. Czm. 102.

305832   Sochůrek Svazek: 3 Strana: 0514
Sochůrek, vz Sochor.

305833   Soíffojský Svazek: 9 Strana: 0302
Soíffojský = savojský. Mart. S. 18., Dač. I. 239.

305834   Soirée Svazek: 3 Strana: 0514
Soirée (fr., soaré), večerní beseda n- zá- bava, die Abendgesellschaft. Rk.

305835   Soj Svazek: 8 Strana: 0373
Soj. Za soj na kamizoli dva groše. 1687. Věst. op. 1892. 19.

305836   Soj Svazek: 10 Strana: 0382
Soj = jsou. S. tam sojky. U Kruml. List. fil. 1902. 255.

305837   Soja Svazek: 3 Strana: 0514
Soja, e, f., die Sojabohne, rostl, fasolo- vitá. Vz S. N.

305838   Soja Svazek: 8 Strana: 0373
Soja, e, f., vz Sojka (3. dod.).

305839   Soják Svazek: 3 Strana: 0514
Soják, a, m., samec sojčí, der Holzhäher (das Männchen). Vz Sojka. — S., a, m., osob. jméno. Us. Šd.

305840   Soják Svazek: 8 Strana: 0373
Soják, a, m., vz Sojka (3. dod.).

305841   Soják Svazek: 9 Strana: 0302
Soják, a, m. Skalní s. Vz Ořešník.

305842   Sojákati Svazek: 7 Strana: 0732
Sojákati = křičeti (o sojce). Sojka so- jáká. Mor. Brt.

305843   Sojcar Svazek: 3 Strana: 0921
Sojcar, a, m., osob. jm. NB. Tč. 31.

305844   Sojče Svazek: 3 Strana: 0514
Sojče, ete, n., ein junger Holzhäher. Jg.

305845   Sojčí Svazek: 3 Strana: 0514
Sojčí, sojkový, Holzhäher-. S. peří. Jg.

305846   Soje Svazek: 3 Strana: 0514
Soje, vz Sojka.

305847   Soje Svazek: 7 Strana: 0732
Soje, e, f. Ezp. 1646.

305848   Sojka Svazek: 3 Strana: 0514
Sojka, y, na Mor. soje, e, f., der Holz-, Waldhäher, garrulus glandarius. Frč. 356., Schd. II. 447. Na mor. Zlínsku: jatel. Brt. Der Nusshäher lépe: ořešník. D. S. skrčí. Pt. S. a ježek bydliti budú. BO. Skřeklavý jako s. Bern. Dostaneš, dám ti s-u, pečenou s-ku, máš s-ku (= nic, odbytí prosícího). Lb , Jg., Vrů. Má sojky v hlavě (kočky, mouchy, sršně = nevrlý, mrzutý jest, Č.; fučí mu v kotrbě, blázní). Us. Vz S. N — S., y, m., osobní jméno. Vz S. N. — S. teplá = prd. U Jižné. Vrů.

305849   Sojka Svazek: 7 Strana: 0732
Sojka. Cf. Mkl. Etym. 313., Brm. II. 2. 492.—512., Šf. III. 562., Soják. S. sojaká (skrčí). Mor. Brt. — S. = nepořádná, zlá, vadivá ženská Mor. Vck., Brt. — S. Jan. Vz Slavín č. 35. v příloze. — S. Mat., 1750.—1817., čes. skladatel círk. Vz Rk. Sl. Sojné, ého, n. = pole na Vsacku. Vck.

305850   Sojka Svazek: 8 Strana: 0373
Sojka, soja, soják (val., Zábř.), na Oravsku matias. Brt. D. II. 494., Mtc. 1893. 302. S. má prý devět hlasů: pláče jako dítě, břaní jako jehně atd. Val. Brt. D. II. 494. Ty máš váhu (vážnost) jako s. (žádnou). Tkč. Nehoní se jako s. po klevetách (dobrá hospodyně, která se doma drží). Žďár. Nár. list. 1894. č. 155. odp. feuill.

305851   Sojka Svazek: 9 Strana: 0302
Sojka, vz Sejkora, Halušky. — S. Jan. Sr. Jub. XXIX.

305852   Sojka Svazek: 10 Strana: 0382
Sojka. To je s. zvědavá (o zvědavé žen- ské). Jrsk. V. 111. Sr. Ott. XXIII. 612. - S. Kar., spis. Tob. 217.; S. Mat., hud. sklad.,
1740. -1817.; S. Jan Eraz., spis., 1826. -1887.; S. Jan (Hanuš Hermanský), spisov., nar. 1863. Sr. Ott. XXIII. 612. nn.

305853   Sojková Svazek: 10 Strana: 0382
Sojková Berta, spis. Vz Ott. XXIII. 613.

305854   Sojkový Svazek: 3 Strana: 0514
Sojkový, vz Sojčí.

305855   Sojovice Svazek: 7 Strana: 0733
Sojovice, vz Sovoj (dod.).

305856   Sojuz Svazek: 7 Strana: 0733
Sojuz = spolek. Slov. Cf. Czm. 102.

305857   Sojuzník Svazek: 7 Strana: 0733
Sojuzník, a, m. = spolkovník. Slov. Cf. Czm. 102.

305858   1. Sok Svazek: 3 Strana: 0514
1. Sok, a, m. = nepřítel, protivník, der Feind, Gegner, Hasser. O Radislavovi soku knížete Václava hrdém. Dal. Ukáže-li na české raddy, jsou fedrovníci protivníků našich, sokové země naší, odpůrcové nábo- ženství našeho. Žer. (Bdl. III. 15.) Mámť na sebe rozličné soky, lišky, káně, psy i vlky. Rad. zv. — S., hánce, žalobník, der Schmäher, Verleumder, Ohrenbläser. S. ctných lidí. V. Okolo sebe se ohlédali, jest-li kde zrádný s. neb žalobník. Bart. Svržen jest sok bratří našie (accusator fratrum nostrorum). ZN. K sokom se nepřiěiňuj (cum detrectatoribus ne commiscearis). BO. Pilat povolal Ježíše, aby ho pokojně bez těch soků vyslyšel. Br. Sočiti sokům a klevetníkům sluší. Kom. — S., kdo o to samé stojí, oč druhý, zvl. kdo koho u panny na freji sočí, soumil, der Mit-, Nebenbuhler, Eiferer. Horlivý s.; soky s cesty odkliditi. V. To je můj starý s. Ktk. Věno a krása někdy soky vzbuzují. Kom. Se sokem zápasiti. Sych. — S., v starosl. právě ten, kdo věc ztracenou n. ukradenou vlastníkovi za peněžní odměnu vystopoval a zase zjednal. Vz S. N. Die Wurzel des WoRtes ist sak, insequi, also sok = 1. der Spürer, Sucher, da zueRst die Spur der ver- lorenen Sache gesucht werden musste. 2. Der Angeber, delator, da der sok, wenn er das Ende der Spur gefunden, den, bei dem die Spur aufhörte, angeben musste; da aber die soci ihr Amt missbrauchten und öfter Unschuldige angaben, so hat s. auch die Bedeutung 3. Verleumder. Weil aber der Angeber zugleich das Recht der Anzeige vor Gericht hatte, heisst s. 4. der Ankläger, accusator, und da er zum Gegner des Ge- klagten wurde, bedeutet s. 5. der Gegner, Feind, aemulus. Gl. 317. Cf. Sočiti.

305859   2. Sok Svazek: 3 Strana: 0515
2. Sok, a, m. Hory vysoké jielenóm, skála útočišče sokóv. Žalt wit. 103. 18. Jg. myslí, že tento překlad jest špatný a v Gb. vy- dání čteme: Hori vysoke jielenom: opoka (=. skála) vtocziscze jiezkom.

305860   3. Sok Svazek: 3 Strana: 0515
3. Sok, u, m., kus podšívky, ein Blatt des Futters. Slov. Bern.

305861   4. Sok Svazek: 3 Strana: 0515
4. Sok, u, m, stáva, der Saft. L. Na Ostravsku der Tabaksaft. Tč.

305862   1. Sok Svazek: 7 Strana: 0733
1. Sok. goth. soka inquisitio. Šf. Strž. I. 469. Cf. Homl. v. 247., Šrc 151. Až Buoh umení těch sokóv; Vy, sokové, co zde hledáte? Hr. rk 55., 69. a j. -- S. = špehéř. Jakžby nezvěděli soci. Mus. 1887. 217. (Zbyt. leg. o sv. Kateřině)

305863   2. Sok Svazek: 7 Strana: 0733
2. Sok, herinaceus. Skála útoč. sokóv. Ž. kl. 103. 18.

305864   Sok Svazek: 8 Strana: 0373
Sok. Sokové vypovídají se z Černilova přes Nadýmačku do Chval. NZ. III. 229.

305865   Sok Svazek: 9 Strana: 0302
Sok, u, m. S. z dýmky = tabáková močka z troubele dýmky. Slez. Čes 1. VII. 126

305866   Soka Svazek: 3 Strana: 0515
Soka, y, m., osob. jméno. Šd.

305867   Sokač Svazek: 3 Strana: 0515
Sokač, e. m., strsl. sokač?., coquus, příp. -ač?. Mkl. B. 332.

305868   Sokati Svazek: 3 Strana: 0515
Sokati (lépe: sosati), saugen. Rk.

305869   Sokera Svazek: 8 Strana: 0373
Sokera = sekera. Phľd. 1895. 629.

305870   Sokl Svazek: 3 Strana: 0515
Sokl, u, m., z lat. socculus, zpodní, vy- stupující časť budovy, sloupce, pilíře atd., podnož, shodec, der Sockel. Vz S. N.

305871   Sokl Svazek: 7 Strana: 0733
Sokl = spodní sesílení zdí, dělá se buď z tesaných kamenů aneb se vyzdívá z cihel. Šand. II. 57.

305872   Sokl Svazek: 10 Strana: 0382
Sokl. V III. 515. přidej: patka.

305873   Soklový Svazek: 7 Strana: 0733
Soklový. Sockel-. S. obložení, profil, plán. Šand. II. 57., 58.

305874   Soknář Svazek: 10 Strana: 0382
Soknář, e, m. = prodavatel sukní. Mtc. 1902. 24.

305875   Soknářka Svazek: 10 Strana: 0382
Soknářka, y, f. = prodavačka sukní. Mtc. 1902. 24.

305876   Soknička Svazek: 3 Strana: 0515
Soknička, y, f. = suknička, vz Sukně.

305877   Sokol Svazek: 7 Strana: 0733
Sokol. Cf. Mkl. Etym. 313., Brm. II. 405., 562.-606., Rk. Sl., Mách. 214. S. v mor. národ. písních. Vz Brt. N p LXXXVII. S. a straka nelítají pospolu. Č. M. 509. Ani s. výše Než slunce nelítá Us. Hkš. Kůň ovsem, pes chlebem a s. masem mnohému se naučí; V cizím kraji i s-la za vránu mají; S. na jednom místě nesedí, ale kde ptáka zhlídne, tam letí. Us. Bž. — S. = šedý nosatec mační (makový). Propichuje makůvky, které červivějí. Na Hané. Bkř. — S. = vrch Mzr. 144. — S, os. jm. Arch. VIII. 161., Výb. I. 1060. — S. Antonín, redak. Mor. Orlice v Brně, nar. 1847. Vz Tf. II. 1. 139.. 145 , Bačk. Př. 75., 97., Rk. Sl. — S. Matouš. 1585. Vz Jir. Ruk. II. 239. — S. Jos., učitel při cvičné škole v Praze, člen obec. zastupitelstva, říšský poslanec, spisov , nar-. 1831. Cf. Tf. H. 1. 179., 199., 200, Rk. Sl. — S. Jos., houslista, 1821.-1858. Cf. Srb. 128.

305878   Sokol Svazek: 9 Strana: 0302
Sokol, pták Vz Šír I. 48. S-la padlého i vrána bije. Zát. Př. XII. 124. — S. Jos. a j. Sr. Jub. XXIX.

305879   Sokol Svazek: 10 Strana: 0382
Sokol = ryba. Vz Peřka. — S. E., spis., vz Zvon IV. 503. (nar. 1874., vl. Karel); S. Jos., hud. sklad. 1821. -1858.; S. Jos., spis., nar. 1831.; S. Ant., žurn. a spis. 1847. —1889.; S. Ant., žurn. a spis., narozen 1867.; S. Kar., spis., nar. 1874. Sr. Ott. XXIII. 614. nn.; S. St., spis. — Sokol-Tůma Fr., spis., nar. 1856. Sr. Zvon IV. 686., Ott. XXIII. 626.

305880   Sokol, a, sokolík, a, sokolíček Svazek: 3 Strana: 0515
Sokol, a, sokolík, a, sokolíček, čka, sokolček,ečka, m.; sokole, ete, sokolátko, a, n. V mluvě myslivců pochop. Šm. Strsl. sokol?, falco, přípona -ol?. Aind. cakuni, y.ýy.voq; lit. sakalas ist entlehnt. Mkl. B. 110. Sokol?, litev. sakalas, lat. falco. Schl. Der Falke. S. islandský n. lovecký, f. gyrfalca, raroh veliký, f. sacer, raroh malý, f. lanarius, obecný, f. peregrinus, ostříž, f. subbuteo, ostříž jižní, f. Eleonorae Gene, dřemlík, f. aesalon, poštolka obecná, f. tinnunculus, po- štolka jižní, f. cenchris, poštolka rudonohá, f. rufipes. Vz S. N. S-vé, falconidae: pilich, moták, včelojed, káně lesní, luňák červený, krahuj, jestřáb, sokol obecný, ostříž, po- štolka, dřemlík, orel, hadilov písař. Frč. 362., Schd. II. 456., KP. III. 353. Lov, hon, nosítka na s-la; s. zalétá; s-ly stříleti, cvi- čiti, odstíniti (vzíti jim chocholku). Šp. S-em honiti. D. Letěl s., zaletěl, třikrát Krakov obletěl; Leť s-e do pole, nalítej se do vůle, nazobej se kúkole; Zanechala sem já s-la pro páva, včil bych ho šla hledat, nevím, kde sedává; Všecko sme polovili jak zajíce tak srnu, jak s-la tak pannu; Seděl s. na topole, přebíral si peří svoje; Vyhledni s-le, vyhledni do pole, mnoholi to hostů nevída- ných jede. Sš. P. 176., 466., 623., 696., 799. Nestrílaj mia myslivečku, já mám mladých sokolečků; Sokolátka moje děti, kam sa mám s várna poděti? Sš. P. 696. S-lem lí- tati (jako s.). Č. S. šibří (jako vrabec). Us. S-lem honí (živí se, jak může). Mus. Vz Ho- spodářství. Č. Sova nevysedí s-la. Vz Pota- titi se. V. S. sovou vysezený (o nevděčném synu, Jg.; o pyšném. Č.). Zhýral se sokolíček, zbujněl milý. Vz Zhýralý. Mus., Č. Když s. zahuben (oprší), bije (klove) ho i vrána (vz Neštěstí). Č., Lb. Mrtvým sokolem ani vran nelovívají. — S., česká tělocvičná jednota v Praze, v Čechách, na Moravě a v jiných slovanských zemích; také člen jednoty. Vz S. N., KP. I. 413. - S., osob. jméno. Vz S. N. — S., ves a) u Rychnova, b) u Olo- mouce. PL.

305881   Sokolák Svazek: 7 Strana: 0733
Sokolák, a, m. =. sokol. S., bielý pták, ty vysoko lietáš. Sl. ps. Šf. II. 115.

305882   Sokolárna, sokolna Svazek: 3 Strana: 0515
Sokolárna, sokolna, y, f., místo k cho- vání sokolu, der Falkenhof. Šp.

305883   Sokolář Svazek: 3 Strana: 0515
Sokolář, e, m. = sokolník. — S., osob. jm. Šd.

305884   Sokolář Svazek: 8 Strana: 0373
Sokolář. NZ. III. 142.

305885   Sokolář Svazek: 9 Strana: 0302
Sokolář, e, m. Har. I. 86.

305886   Sokolátko Svazek: 7 Strana: 0733
Sokolátko, vz Sokol (zdrobn.). S-ka, drobné děti, poleťme my, kde nám svědčí. Brt. P. II. 333.

305887   Sokolček Svazek: 3 Strana: 0515
Sokolček, vz Sokol.

305888   Sokolčí Svazek: 3 Strana: 0515
Sokolčí = sokolí, Falken-. — S., ího, m. = sokolník. Ms.

305889   Sokolčí Svazek: 7 Strana: 0733
Sokolčí = sokolník. Vyjede s-mi Mill. 64.

305890   Sokolčí Svazek: 9 Strana: 0302
Sokolčí lov. Pal. Dej. I. 1. 145.

305891   Sokolčianka Svazek: 10 Strana: 0383
Sokolčianka, potok v Liptovsku. Mus. slov. IV. 23.

305892   Sokolčina Svazek: 3 Strana: 0515
Sokolčina, y, f., druh chutných hroznů, eine Art Trauben. Plk.

305893   Sokole Svazek: 3 Strana: 0515
Sokole, ete, n., ein junger Falke. Jg.

305894   Sokoleč Svazek: 3 Strana: 0515
Sokoleč, lče, m., Sokoletsch, ves u Po- děbrad. PL.

305895   Sokoleč Svazek: 7 Strana: 0733
Sokoleč. Tam snědli prý padlého va- lacha a nadělali ze zabitého vandrovního jelit a jitrnic. Vz Sbtk. Krat h. 105.

305896   Sokolenek Svazek: 7 Strana: 0733
Sokolenek, nka, m. = sokolík. Sl. spv. II. 59.

305897   Sokolí Svazek: 3 Strana: 0515
Sokolí, Falken-. S. hnízdo, peří, bouda, lov, pelech, rolnička. Šp. Má sokolí oči = vše vidí. Vz Stěna, Sokolový. — S., ves u Třebíče. Tč.

305898   Sokolica Svazek: 10 Strana: 0383
Sokolica, e, f., hora v Gemersku na Slov. Sb. sl. 1901. 166.

305899   Sokolice Svazek: 3 Strana: 0515
Sokolice, e, f., Falk (Weibchen). Šm.

305900   Sokolice Svazek: 7 Strana: 0733
Sokolice, ete, n. = sokolátko. Vik.

305901   Sokolík, a, m Svazek: 3 Strana: 0515
Sokolík, a, m., malý sokol. — S., parvus falco, falco minutus, der Zwergfalk. Bern. — S., falco subbuteo, der Baumfalk. L.

305902   Sokolka Svazek: 3 Strana: 0515
Sokolka, y, f., die Turnerin. Dch. Vz Sokol (konec).

305903   Sokolka Svazek: 7 Strana: 0733
Sokolka = čapka, kterou nosí Sokol Vz Sokolovka.

305904   Sokolky Svazek: 7 Strana: 0733
Sokolky, pl., f. = vysoké boty se záhyby. Us.

305905   Sokolky Svazek: 10 Strana: 0383
Sokolky. Vz Faldovky.

305906   Sokolna Svazek: 3 Strana: 0515
Sokolna, y, f. = sokolárna. — S., tělo- cvična, die Turnhalle. Vz Sokolovna. Prk. Př. 25.

305907   Sokolnice Svazek: 3 Strana: 0515
Sokolnice, e, f., dělo více než 5 liber vyhazující, das Falkonet, zastr. Jg. — S., ves v Brnensku. S. N.

305908   Sokolnice Svazek: 7 Strana: 0733
Sokolnice, dělo. Cf. S. N. XI. 174.

305909   Sokolnice Svazek: 10 Strana: 0383
Sokolnice, e, f. = jm. úžlabiny, kde se mnoho sokolů zdržovalo. Tbz. V. 1. 261.

305910   Sokolnicí Svazek: 3 Strana: 0515
Sokolnicí = sokolnický.

305911   Sokolnický Svazek: 3 Strana: 0515
Sokolnický, Falkenier-.

305912   Sokolnictví Svazek: 3 Strana: 0515
Sokolnictví, n., honba ptáky dravými, hl. sokoly, die Falknerei. Vz S. N.

305913   Sokolnictví Svazek: 10 Strana: 0383
Sokolnictví, n. — pěstování honby vy- cvičenými sokoly, Falknerei. Ott. XXIII. 616.

305914   Sokolnictvo, a Svazek: 3 Strana: 0515
Sokolnictvo, a, n., die zur Falkenjagd gehörigen Personen, die Falknerei. Sm.

305915   Sokolnička Svazek: 7 Strana: 0733
Sokolnička, y, f, zdrobn. sokolnice (dělo) na dvouliberné koule. S. N. XI. 174.

305916   Sokolník Svazek: 3 Strana: 0515
Sokolník, a, m., který cvičí sokoly, aby chytali ptáky, der Falkonier, Falkenmeister. Šp.

305917   Sokolník Svazek: 8 Strana: 0373
Sokolník. NZ. III. 142.

305918   Sokolom Svazek: 3 Strana: 0515
Sokolom, a, m. S. dolní, něm. Salbnuss, ves u Unčova; S. horní, něm. Aichen, ves tamtéž. PL.

305919   Sokolov Svazek: 3 Strana: 0515
Sokolov, a, m., jm. místní. Mus. 4. 319.

305920   Sokolová Svazek: 7 Strana: 0733
Sokolová Vilma, nar. 1859., učitelka při cvičné škole ženského paedagogia v Praze, spisov. Vz Rk. Sl. — S. Bohusl., nar. 1860., učitelka v Praze. Vz Rk. Sl. Obě dcery Jos. Sokola.

305921   Sokolová Svazek: 10 Strana: 0383
Sokolová Vilma, spis., nar. 1859. Sr. Ott. XXIII. 620.

305922   Sokolovatý Svazek: 7 Strana: 0733
Sokolovatý = mohutný. Postavy staly by se sokolovatější. Mj.

305923   Sokolovec Svazek: 3 Strana: 0515
Sokolovec, vce, m. S. horní a dolní, vsi u Chotěboře.

305924   Sokolovitý Svazek: 3 Strana: 0515
Sokolovitý, falkenartig. S-tí ptáci, fal- cones, accipitrinae, orlové, luňáci, káně, so- kolové, jestřábové. Vz S. N., Sokol.

305925   Sokolovka Svazek: 3 Strana: 0515
Sokolovka, y, f., čepice sokolů. Vz Sokol (konec). — S., trubka laděná do F. KP. II. 318.

305926   Sokolovna Svazek: 3 Strana: 0516
Sokolovna, y, f. = sokolna.

305927   Sokolovský Svazek: 7 Strana: 0733
Sokolovský, ého, m. Arch. VIII. 603.

305928   Sokolovský Svazek: 10 Strana: 0383
Sokolovský Jos., red. Tob. 217.

305929   Sokolový Svazek: 3 Strana: 0516
Sokolový, Falken-. S. oči (ostré). Ros. S. zor, hled, právo, vzlet. Šm. Sokolové oči, jestřábové peří, každá panna blázen, co pacholkům věří; S-vy oči, jeřábkovo peří, nechoď ty, synečku, k sósedové dceři. Sš.'P. 307., 333. Ach keby já mala s-vé oči, viděla bych, kde sa ten muoj milý točí. Slov. Vz Sokolí.

305930   Sokoložnec Svazek: 7 Strana: 0733
Sokoložnec, žence, m., artabatita, zastr. Rozk.

305931   Sokolský Svazek: 3 Strana: 0516
Sokolský, Falken-. — S., Turner-. S. chléb, Graham-Brod; látka (lehká na oblek), Lama-stoff. Dch. Po sokolsku, nach Turner- art.

305932   Sokolský Svazek: 7 Strana: 0733
Sokolský. S. Hory. Řvn. 547.

305933   Sokolství Svazek: 3 Strana: 0516
Sokolství, n. r = sokolnictví. Vus.

305934   Sokolstvo Svazek: 10 Strana: 0383
Sokolstvo, a, n. = spolek Sokolů.

305935   Sokoly Svazek: 3 Strana: 0516
Sokoly, dle Dolany, ves u Třebíče. PL.

305936   Sokor Svazek: 7 Strana: 0733
Sokor, u, m. = vrchol hory. Vz Grúň (dod ), Hdž Čít. 161.

305937   Sokora Svazek: 3 Strana: 0516
Sokora, y, f. Topol s., populus canescens. Rostl. 1409.

305938   Sokorce Svazek: 3 Strana: 0516
Sokorce = vrcholy hor. Na Slov.

305939   Sokorec Svazek: 3 Strana: 0516
Sokorec, rce, m. = otesaná jedle. Slov.

305940   Sokorec Svazek: 7 Strana: 0733
Sokorec = sokor. Hdž. čít. 161., Phľd. IV. 423., Sokl. II. 86.

305941   Sokorie Svazek: 7 Strana: 0733
Sokorie, n , hromadné z sokor = vrcholky. Hdž. Rkp.

305942   Sokotrýn Svazek: 3 Strana: 0516
Sokotrýn, u, m., aloe socotrinum, Aloe. Slov. Bern.

305943   Sokovní Svazek: 3 Strana: 0516
Sokovní, Rival-. Nej.

305944   Sokovodný Svazek: 7 Strana: 0733
Sokovodný. S. dučej, Ernährungscanal, m., v zool. Nz. Cf. Sok, 4.

305945   Sokovský Svazek: 3 Strana: 0516
Sokovský, Rival-. Rk

305946   Sokovství Svazek: 3 Strana: 0516
Sokovství, n., horlení, snaha předčiti nad jiného, die Nacheiferung, Buhlerschaft. Holubníky — jeviště samých námluv a sa- mého s-ství. — S., poštívání, hanění, die Verleumdungssucht. Jg.

305947   Sokr Svazek: 3 Strana: 0516
Sokr, u, m., pudiscus, oděv, zastr. Rozk.

305948   Sokrat-es Svazek: 3 Strana: 0516
Sokrat-es, a, m., slavný filosof řecký, zemřel v Athenách r. 401. n. 400. př. Kr. Vz S. N.

305949   Sokratický Svazek: 3 Strana: 0516
Sokratický, rozmluvný, sokratisch. S. methoda (způsob vyučovací, dle něhož se myšlénky vzbuzují v žácích samých, až konečně sami dojdou k ponětí onomu, k ně- muž je učitel přivésti se snažil), Rk., roz- mlouvání, návod, způsob. Nz.

305950   Sokratický Svazek: 7 Strana: 0733
Sokratický. S. methoda. Cf. Jg. Slnosť. 40.

305951   Sokratisovati Svazek: 3 Strana: 0516
Sokratisovati, sokratisiren. Nz.

305952   Sokůle Svazek: 3 Strana: 0516
Sokůle = sokole. Vz Sokol.

305953   Sokůlek Svazek: 7 Strana: 0733
Sokůlek, lka, m = sokolík. Rk.

305954   Sokův Svazek: 3 Strana: 0516
Sokův, ova, ovo, dem Nebenbuhler ge- hörig. Sych.

305955   Sokyně Svazek: 3 Strana: 0516
Sokyně, ě, f., ein Anfeinderin, Verleum- derin, Rivalin. Gníd Vz Sok.

305956   Sokyně Svazek: 10 Strana: 0383
Sokyně. Srdce nejlepší ženy jest bez smilování pro bolesti sokyně. Vrch. Mus. II. 49.

305957   Sókynko Svazek: 9 Strana: 0302
Sókynko, a, n. = sukénko. Nár. sbor. 1901. 33.

305958   Sol Svazek: 3 Strana: 0516
Sol, i, f. = sůl, das Salz. Slov.

305959   Soľ Svazek: 8 Strana: 0373
Soľ = sůl. Gemer. Phľd. 1895. 252. S. vá- žit (kosti naprávať = hra. Dva zády k sobě obrácení podstrčí si ruce a střídavě se zdví- hají). Myjava. Ib. 445.

305960   Sól Svazek: 10 Strana: 0383
Sól, u, m. = sál. Lišeň. Mtc. 1902. 124.

305961   Sól Svazek: 10 Strana: 0383
Sól, i, f. = sůl. Pass. 482., Rostl. E. 10., G. 210., drk. 190a.

305962   Sola Svazek: 3 Strana: 0921
Sola, y, f. = veš slepičí, die Hühnerlaus. U Jilemn. Hk.

305963   Sola Svazek: 10 Strana: 0383
Sola, y, f., řeka v Těšínsku. Vlasť IV. 88.

305964   Solaj Svazek: 10 Strana: 0383
Solaj, e, f., Pottasche (popel ze dřeva).

305965   Solaje Svazek: 3 Strana: 0516
Solaje, soli obojné, Amphidsalze. Nz.

305966   Solajna Svazek: 10 Strana: 0383
Solajna, y, f. = míslo, kde se solaj dělá nebo dělala. Val. Čes. 1. XII. 46.

305967   Solak Svazek: 7 Strana: 0733
Solak, u, m., Gestell beim Holzflosse, worauf das Ruder ruht, zhlaví, pražec. Sl. les.

305968   Solan Svazek: 3 Strana: 0516
Solan, u, m., sloučenina solné kyseliny s kysličníkem, salzsaures Salz. S. vodíkový, hořčíkový. Světoz.

305969   Soláň, ě Svazek: 7 Strana: 0733
Soláň, ě, f. = hora u Rožnova. Vck., Brt.

305970   Solandrova Svazek: 3 Strana: 0516
Solandrova, y, f., solandra. Rostl.

305971   Solanec Svazek: 3 Strana: 0516
Solanec, nce, m., Solanetz, ves u Rož- nova na Mor. PL.

305972   Solanidin Svazek: 7 Strana: 0733
Solanidin, u, m., v lučbě Vz Rm. II. 354., Šfk Poč 579.

305973   Solanin Svazek: 3 Strana: 0516
Solanin, u, m., jedovatý alkaloid v bo- bulech a rostl. lilkovitých. Vz S. N.

305974   Solanin Svazek: 7 Strana: 0733
Solanin. Cf. Štk. Poč. 579 , Rm. II. 354., Slov. zdrav. 348.

305975   Solanin Svazek: 10 Strana: 0383
Solanin, u, m. Vz Ott. XXIII. 632.

305976   Solanka Svazek: 3 Strana: 0516
Solanka, y, f., syrovice, die Salzsoole. Šp. — S., slaninka salajčitá, salzola soda, das Salzkraut, rostl. — S., bařička, solnička, triglochin, das Salzgras.

305977   Solany Svazek: 3 Strana: 0516
Solany, dle Dolany, ves u Libochovic. Vz S. N., PL., Tk. III. 63.

305978   Solar Svazek: 3 Strana: 0921
Solar, a, m., osob. jm.

305979   Solárna Svazek: 3 Strana: 0516
Solárna, y, f., das Salzwerk. — S., sol- nice, das Salzmagazin. Bern.

305980   Solarní Svazek: 3 Strana: 0516
Solarní = z lat., solární, sluneční. — S. lučba = zkoumání lučební povahy vzduš- ného oparu slunečního. S. N.

305981   Solarový Svazek: 7 Strana: 0733
Solarový. S. stearin. KP. VI. 8.

305982   Solař Svazek: 3 Strana: 0516
Solař, e, m., der Salzgräber, -händier. — S., osob. jm. Vz S. N., Šd.

305983   Solař Svazek: 7 Strana: 0733
Solař, e, m , os. jm — S. Jeronym, nar. 1827., kněz, spisov. Vz Šb. Dj ř. 289., Tf. Mtc 188.. Tf. H. 1. 163., 185, Rk. Sl.

305984   Solař Svazek: 10 Strana: 0383
Solař Jeronym, spis., 1827. —1877. Vz Ott XXIII 633.

305985   Solařík, a Svazek: 3 Strana: 0516
Solařík, a, m., osob. jméno. Šd.

305986   Solařiti Svazek: 3 Strana: 0516
Solařiti, il, en, ení; solaříati; solařem býti, sůl vařiti, prodávati, Salzsieder, Salz- händler sein.

305987   Solařka Svazek: 3 Strana: 0516
Solařka, y, f., die Salzsiederin, Salz- händlerin. Jg.

305988   Solařský Svazek: 3 Strana: 0516
Solařský, Salzsieder-, Salzhändler-. Jg.

305989   Solařství Svazek: 3 Strana: 0516
Solařství, n., die Salzsiederei, der Salz- handel. Bern.

305990   Solařův Svazek: 3 Strana: 0516
Solařův, -ova, -ovo, dem Salzsieder ge- hörig. Jg.

305991   Solava Svazek: 7 Strana: 1384
Solava, y, f. = solnice, 16. stol. Wtr. Obr. II 460.

305992   Solava Svazek: 10 Strana: 0663
Solava, y, f. = solnice. Wtr. Řem. 917.

305993   Solawechsel, něm Svazek: 3 Strana: 0516
Solawechsel, něm., směnka jediná. Vz Směnka.

305994   Solca Svazek: 3 Strana: 0516
Solca, e, f., ves ve Slez.

305995   Soldan Svazek: 10 Strana: 0383
Soldan Fr., básn., nar. 1873. Vz Ott. XXIII. 634.

305996   Soldanka Svazek: 3 Strana: 0516
Soldanka, y, f., soldanella. Rostl. I. a. 242.

305997   Soldát Svazek: 7 Strana: 0733
Soldát Ign., nar. 1850, prof. při české realce v Praze.

305998   Soldát Svazek: 10 Strana: 0383
Soldát Hyn., řed., math. a spis., nar. 17. /12. 1850.; S. Alois, cirk. spis., prof. theol, nar. 1862. Vz Ott. XXIII. 635.

305999   Soldát, a Svazek: 3 Strana: 0516
Soldát, a, m., z franc, voják, der Soldat, zastr. V., Kom.

306000   Soldatek Svazek: 7 Strana: 0733
Soldatek, tka, m , rybník v Písecku.