316001   Stránečky Svazek: 3 Strana: 0690
Stránečky, ého, m., osob. jm.

316002   Straněj Svazek: 3 Strana: 0690
Straněj, e, m., osob. jm. Pal. Rdh. II. 126.

316003   Stranějovice Svazek: 3 Strana: 0690
Stranějovice, ves u Volyně. PL.

316004   Stránek Svazek: 3 Strana: 0690
Stránek, nku, m. =r prostranelc, krátký, tenký provaz, der Strick, Strang. Mor. Šd.

316005   Stránek Svazek: 3 Strana: 0690
Stránek, nku, m. = snop omlácený dříve než se rozváže a k opětnému mlácení roze- stře. Na mor. Zlínsku. Brt.

316006   Straněnce Svazek: 3 Strana: 0690
Straněnce, nce, m., der Separatist. Šm.

316007   Stranění Svazek: 3 Strana: 0690
Stranění, n., vz Straniti.

316008   Stráněnský Svazek: 7 Strana: 0788
Stráněnský Jan, měšťan 1542—1581. Vz Jg. H. 1. 629., Sbn. 902., Mus. 1886. 652., 1884. 306, Jir. Ryk. II. 246., Šb. Dj ř. 289., Ukaz. 73.

316009   Straněnský Svazek: 9 Strana: 0313
Straněnský Jan v II. pol. XVI. stol. Vz Fíš. Písm. I. 338.

316010   Stráněnský Svazek: 10 Strana: 0665
Stráněnský Jan. Vz Ott.

316011   Straněta Svazek: 3 Strana: 0690
Straněta, y, m., osob. jm. Pal. Rdh. II. 126.

316012   Strangulace Svazek: 3 Strana: 0690
Strangulace, e, f., oběšení, zardoušení provazem, die Strangulation, Erwürgung, Er- drosselung.

316013   Strangulovati koho Svazek: 3 Strana: 0690
Strangulovati koho = oběsiti, strangu- liren, erwürgen, erdrosseln. Rk.

316014   Strangurie Svazek: 7 Strana: 0788
Strangurie, e, f. = obtížné močení. Vz Slov. zdrav. 356.

316015   Strání Svazek: 3 Strana: 0690
Strání, n., Strany, městys u Uh. Brodu. Tč., Šd.

316016   Stranice Svazek: 3 Strana: 0690
Stranice, e, f. = srub, sroubení ohrazuje perny od mlatu. Us. Brt. — S. = postranice. Udidlo se s-cemi, der Stangenzaum. D. — S. v mech. die Wange, Drehbankwange. Šp. S. lůžková, s. ložiska, die Lagerwange. Šp.

316017   Stranice Svazek: 10 Strana: 0399
Stranice, e, f. S. sedla. Vz Postranice.

316018   Stranice Svazek: 10 Strana: 0665
Stranice, e, f. = oploteň. Brt. Sl. 400. — S., vz Ramice.

316019   Stranický Svazek: 3 Strana: 0690
Stranický, Partei-, parteiisch. Us. Dch. Vz Strannický.

316020   Stranič Svazek: 3 Strana: 0690
Stranič, e, m., který straní (pes, který nedobře slídí), der Streiner. D.

316021   Straník Svazek: 3 Strana: 0690
Straník, a, m., osob. jm. — S., vz Stran- ník. — S., ves u Nov. Jičína na Mor. Tč.

316022   Stráník Svazek: 7 Strana: 0788
Stráník Jos. L. 1845. Jg. H. 1. 629.

316023   Stranil Svazek: 9 Strana: 0313
Stranil, a, m., pozemek. Hoř. 137.

316024   Stranilosť Svazek: 3 Strana: 0690
Stranilosť, i, f. = jakost stranilého, der abweichende Gang des Kollers. Jg.

316025   Stranilý Svazek: 3 Strana: 0690
Stranilý = kdo se straní. S. kůň (kle- cavý) v chůzi, nach der Seite gehend wie der Koller. Ja.

316026   Stranina Svazek: 3 Strana: 0690
Stranina, y, f. = strán. Kamar.

316027   Stránisko Svazek: 3 Strana: 0690
Stránisko, a, n. = pasinek pro hovězí dobytek. U Vsetína na Mor. Vck.

316028   Stránisko Svazek: 7 Strana: 0788
Stránisko = stráň. Val. Brt.

316029   Stranislav Svazek: 3 Strana: 0690
Stranislav, a, m., osob. jm. Pal.

316030   Stranislava Svazek: 3 Strana: 0690
Stranislava, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. II. 126.

316031   Stránistý Svazek: 3 Strana: 0690
Stránistý, Abhang-. S-sté lúčiny. Slov. Dbš. 97.

316032   Straníš Svazek: 3 Strana: 0690
Straníš, e, m., osob. jm. Pal. Rdh. II. 126.

316033   Stranitel Svazek: 3 Strana: 0690
Stranitel, e, m. = stranník. — S., sekun- dant v souboji, der Sekundant. Kram.

316034   Straniti Svazek: 3 Strana: 0690
Straniti, il, ěn, ění; stranívati = na stranu dáti, odložiti, beseitigen, seitwärts thun; vyhýbati se někomu, štítiti se, weichen, sich zurückziehen, fremd thun, ausweichen; stranným býti, Partei machen, parteiisch sein; se = varovati se, meiden. Jg. — abs. Porozuměv Antioch, že Filometor straní. Br. Ale když Uhři stranili (stranní byli), vrátil se do Čech. V. — co: rudu (krásti). Pam. kut. V podezření zůstával, že by něco s-nil. Dač. 1. 259. — se s čím. Posel spravoval, sobě namlúval, ale se s tím stranil a dce- rušku hanil, že je leniva. Sš. P. 756. — co od čeho (na stranu dáti). Scip. — komu (vyhýbati se, štítiti se, pohrdati; stranným býti). On mi vždy stranil. Ros. — komu kde. A jemu (Annášovi) s-nili ve veleradě přívrženci jeho. Sš. Sk. 60. - jak- Silněj- šího nehoň, straň se ho na míli. Č. M. 349. — před kým (vyhýbati se atd.) Žer. — ke komu (stranným býti). Ráj. Hned k Mo- ravě stranil (obracel se, wandte sich gegen M.). Pěšina. — v něčem (stranným býti). Ms., Rk. — se čeho (Br.), se od čeho (Br.) = varovati se. Zlého se straň a jak hada chraň. Brt. S. 2. vd. 36., Č. M. '32. Proč se břemen církve svaté straníš? Sš, Bs. 187. Straní se od naší stránky. Sych. — s adv. Ve věcech podstatných a na nichžby obci platně něco záleželo, na odpor se sta- věti a nedopouštěti žádnému škodně s. ani hřešiti. V. Pol. 507.

316035   Straniti komu Svazek: 7 Strana: 0788
Straniti komu. S-nil králi Václavovi. Pal. Rdh. II. 415.

316036   Straniti proti komu Svazek: 9 Strana: 0313
Straniti proti komu. Člověk ten straní proti Čechům. Pal. Záp. I. 79.

316037   Stranítko Svazek: 3 Strana: 0690
Stranítko, a, n., v lodn., der Richtspann. Šm.

316038   Straniv, straniva Svazek: 3 Strana: 0690
Straniv, straniva, na Mor. a na Slov. = strany. Vz Stran, Stranova. S. nějaké věci s kým se smlouvati. Bern. Straniva nápadů po bratřích. Zř. zem. op. a rat. 1562.

316039   Straniva Svazek: 7 Strana: 0788
Straniva. Cf Mkl. Etym. 373. a.

316040   Stranivosť Svazek: 3 Strana: 0690
Stranivosť, i, f., die Parteisucht. Šm.

316041   Stranivý Svazek: 3 Strana: 0690
Stranivý, parteisüchtig.

316042   Stranka Svazek: 3 Strana: 0690
Stranka, y, f., osob. jm. Pal.

316043   Stránka Svazek: 3 Strana: 0690
Stránka, vz Strana. — S., ves u Mni- chova Hradiště. Vz S. N., Strana.

316044   Stránka Svazek: 8 Strana: 0385
Stránka. A ten lid zařídili jsú dvojím obyčejem aneb dvojí stránkú. Chč. S. 20.

316045   Stránka Svazek: 9 Strana: 0313
Stránka, y, f. = ostranované snopy. Mus. ol. 1898. l16.

316046   Stránka Svazek: 10 Strana: 0399
Stránka, y, f. V druhé stránce = na druhé straně. Bav. J. v. 1443.

316047   Stránkář Svazek: 9 Strana: 0313
Stránkář, e, m. = metteur en pages.

316048   Stránkování Svazek: 3 Strana: 0690
Stránkování, n., die Paginirung. Sp.

316049   Stránkovati Svazek: 3 Strana: 0690
Stránkovati = strany číslovati, paginiren. — co: knihu. Us. Šp., J. tr.

316050   Stráňkovitý Svazek: 3 Strana: 0690
Stráňkovitý = samá stráň. To je s-té. V Kunv. Msk.

316051   Stránkový Svazek: 3 Strana: 0690
Stránkový, Seiten-, Kolumnen-. S. titul. Rk.

316052   Stránky Svazek: 3 Strana: 0690
Stránky, dle Dolany, Tronitz, ves u Žatče; Zechitz, ves v Olom.

316053   Stranná Svazek: 3 Strana: 0690
Stranná, é, f., Strahn, ves u Žatče; b) něm. Strana, ves u Počátek; c) ves u Telče. PL.

316054   Stranně Svazek: 3 Strana: 0690
Stranně = ne k věci, unpassend. S-ně o kom mluviti. S. = k libosti jedné straně, parteiisch. S. k někomu se chovati. Us.

316055   Stranné Svazek: 3 Strana: 0690
Stranné, ého, n., ves u Neveklova.

316056   Stranně Svazek: 7 Strana: 1386
Stranně. Arch. XI. 59.

316057   Stranně Svazek: 9 Strana: 0313
Stranně, Poněvadž katolíci rokovali s. (postranně, sami bez přívrženců pod obojí) Pal. Děj. V. 2. 64.

316058   Stranní, vz Svazek: 7 Strana: 0788
Stranní, vz Stranný.

316059   Strannický Svazek: 3 Strana: 0690
Strannický = co se stranníků týče, ze straníků složený, Partei-. S. spory, vášeň. S. zájmy, účel Dch. S. nenávisť, smýšlení, záští. J. tr. Často chybně m.: stranný, parteiisch. S. soud, soudce. Soud může býti stranný, byť i nebyl strannický. Brs. 2. vd. 239.

316060   Strannictví Svazek: 3 Strana: 0690
Strannictví, n., der Parteigeist, die Par- teisucht. J. tr. Cf. Osobolibství (II. 416 a).

316061   Strannictví Svazek: 9 Strana: 0313
Strannictví, n. Přísloví atd. Vz v Zát. Př. VIII. D. odst. 2.

316062   Strannictvo Svazek: 3 Strana: 0690
Strannictvo, n., die Partei, Faktion. Šm.

316063   Stranník Svazek: 3 Strana: 0690
Stranník, a, m., lépe než straník, vz -ník. S., rotník, der Parteigänger, Anhänger, Parteimann. J. tr. S. vojenský. Čsk. Všickni s-ci více po dětsku než po bludařsku sobě počínali; Svárlivci ti byli s-ci židovničí. Sš. I. 155., II. 158. (Hý.). Cf. Osobolibec (II. 416 a).

316064   Strannosť Svazek: 3 Strana: 0691
Strannosť, i, f. = nepravosť, přijímání osob, die Parteilichkeit, Einseitigkeit. J. tr. S. něčí seznati. Pr. měst.

316065   Strannosť Svazek: 7 Strana: 0788
Strannosť v posuzování. Dk.

316066   Stranný Svazek: 7 Strana: 0788
Stranný, Seiten-. S-ní pohyb, rychlosť. ZČ. I. 378. S úšklebkem pak vrhli pohled stranný na plášť vetchý. Čch. Mch. 18. — S., partheiisch. S. zpráva. Bart. 298., pře, vz Kn. dr. LXV., schůze. Let. 321. Proti strannému tomuto směru zvedal se i ná- rodní smysl. Pal. Rdh. II. 502.

316067   Stranný Svazek: 8 Strana: 0385
Stranný = prostranný). Vz Přečný (3. dod.).

316068   Stranný, stranní Svazek: 3 Strana: 0691
Stranný, stranní = na straně jsoucí, Seiten-, seitwärts seiend. S-né zuby, Us., vítr, Pref., věc (ne právní), Zlob., ulice (po- stranní nebo ztracená). Šm. Na boku stran- niem. BO. Žije s-nými zuby. BO. S. oběh krve, Kollateraler Kreislauf. Nz. lk. — S., nepravdivý, falsch, einseitig, unpassend, un- gereimt. S. výklad, Apol., odpověď. Plk. — S., nepravý, unrecht, unerlaubt. S. žádosť. Háj. — S., s jednou stranou držící, partei- lich, parteiisch. Stranným býti; s. město; s. páni. V. S. soudce, Kom., letopisec, Sych., duch. D. S-ná pře (vz Postranný). Vš. Vz Strannický.

316069   Stranobij Svazek: 3 Strana: 0691
Stranobij, e, m.. jm. smyslené stranného soudce. Kom. L.

316070   Stranobijce Svazek: 10 Strana: 0399
Stranobijce, e, m. Mtc. 1. 1893. 6 81.

316071   Stranobijnosť Svazek: 3 Strana: 0691
Stranobijnosť, i, f. = strannosť, die Parteilichkeit. Plk.

316072   Stranoborný Svazek: 7 Strana: 0788
Stranoborný = strany bořící. S. sila. Nár. listy.

316073   Stranohlávek Svazek: 3 Strana: 0691
Stranohlávek, vka, m., stranohlavý, tor- ticollis, der Krummhals, -kopf. Nz. lk.

316074   Stranohlavý Svazek: 3 Strana: 0691
Stranohlavý = křivohlavý, krummköpfig. D.

316075   Stranochytka Svazek: 3 Strana: 0691
Stranochytka, y, f., concholepas, plž. Krok.

316076   Stranojamec Svazek: 3 Strana: 0691
Stranojamec, mce, m., brissus, ježák. Krok. II. 515.

316077   Stranokvětý Svazek: 3 Strana: 0691
Stranokvětý pryskyřník, ranunculus la- teriflorus, seitenblütig. Rostl.

316078   Stranopis, stranospis Svazek: 3 Strana: 0691
Stranopis, stranospis, u, m., die Par- teischrift. Šm.

316079   Stranoplodý Svazek: 8 Strana: 0385
Stranoplodý. S. mech. Ott. VIII. 823.

316080   Stranorys Svazek: 3 Strana: 0691
Stranorys, u, m., das Profil Šm.

316081   Stranotvorný Svazek: 7 Strana: 0788
Stranotvorný = strany tvořící. S. síla. Nár. listy.

316082   Stranov Svazek: 3 Strana: 0691
Stranov, a, m., sbořený hrad v Boleslav- sku; nyní Nový S. Vz S. N., Tk. III. 36. - S., samota u Mnich. Hradiště.

316083   Stranová Svazek: 8 Strana: 0385
Stranová = stranou. Brt. D. I. 197.

316084   Stranova, s stranova Svazek: 3 Strana: 0691
Stranova, s stranova, na Mor. = stran. S. toho mluvil. Bern. Vz Stranivo.

316085   Stranování Svazek: 3 Strana: 0691
Stranování, n., die Parteiung. S. ono v mezech jistých se drželo. Sš. I. 155.

316086   Straňovatel Svazek: 3 Strana: 0691
Straňovatel, e, m., der Meider. Slov.

316087   Stranovatelka Svazek: 3 Strana: 0691
Stranovatelka, y, f., die Meiderin. Slov.

316088   Stranovati Svazek: 3 Strana: 0691
Stranovati obilí = ve snopech oklepati, vymlátiti dříve, než se snopy rozváží a rozestrou. Us. Brt., Šd. — S. knihu = strán- kovati. Mor. Šd.

316089   Stranovati Svazek: 8 Strana: 0385
Stranovati, okupovati, oklepávali, otížati — rozložené snopy vyklepávati. Cf. Brt. D. II.438.

316090   Stranovati se koho, čeho Svazek: 3 Strana: 0691
Stranovati se koho, čeho —- straniti se, meiden, fliehen. Bern.

316091   Stranoves Svazek: 3 Strana: 0691
Stranoves, vsi, f., ovčárna u Tábora.

316092   Stranovice Svazek: 3 Strana: 0691
Stranovice, ves u Volyně.

316093   Straňovice Svazek: 7 Strana: 0788
Straňovice ze: Stranějovice. Mus. 1889. 165.

316094   Stranovice Svazek: 10 Strana: 0399
Stranovice e, f. = pelest postele Dšk. Km. 41.

316095   Stranovina, y Svazek: 10 Strana: 0665
Stranovina, y, f. = stránka, ostranovaná otep obilí. Brt. SI. 403.

316096   Stranovitý Svazek: 7 Strana: 0788
Stranovitý = strannický. Slov. Ssk.

316097   Stranovní Svazek: 3 Strana: 0691
Stranovní = stranní, Seiten-. S. žíla, Ja., dvéře, zuby (třenovní). BO. Přihodilo se mu časem nočním ve spaní, že mu jeden zub s. skutečně vypadl. Háj. 1362. 5.

316098   Stranovnice Svazek: 3 Strana: 0691
Stranovnice, e, f., ve stodole, der Seiten- balken am Thor. — S., pravidlo, das Lang- holz. Us. Jg.

316099   Stranovník Svazek: 3 Strana: 0691
Stranovník, u, m., kladivo k rozseká- vání železa, der Schrothammer. Rohn.

316100   Stranovný Svazek: 3 Strana: 0691
Stranovný = stranovní.

316101   Stranovný Svazek: 7 Strana: 0788
Stranovný zub. Výb. II. 575., Sv. ruk. 313.

316102   Stránovský Svazek: 3 Strana: 0691
Stránovský, osob. jm. Tf. 56.

316103   Stráňový Svazek: 3 Strana: 0691
Stráňový, kdo na stráni bydlí. Kunv. Msk.

316104   Stranový Svazek: 7 Strana: 0788
Stranový. S. úhel (v trojhranu n. v osmi- stěnu), Seitenwinkel, m. Jrl. 425

316105   Stranská Svazek: 8 Strana: 0385
Stranská skála u Brna. Mtc. 1895. 25.

316106   Stránské Svazek: 8 Strana: 0385
Stránské, ého, n., míst. jm. v Trenčan. Phľd. 1894. 61.

316107   Stránsky Svazek: 3 Strana: 0691
Stránsky, dle Dolany, Zechtitz, ves u Olom.

316108   Stranský Svazek: 3 Strana: 0691
Stranský, ého, m., osob. jm.

316109   -stranský Svazek: 3 Strana: 0691
-stranský, malostranský.

316110   Stránský Svazek: 7 Strana: 0788
Stránský Pavel, 1583.—1657., exulant. Vz Tf. H. 1. 40, 69., Šb. Dj. ř. 290., Jg. H. 1. 629., Jir. Ruk. II. 248., Pyp. K. II. 367., Bačk. Př. 117., Rk. Sl., S. N.

316111   Stránský Svazek: 9 Strana: 0313
Stránský Pavel. Vz Flš. Písm. 452.

316112   Stránský Svazek: 10 Strana: 0399
Stránský Fr., Č. sochař, 1869. —22. /12. 1901. Vz Nár. list. 1901. ě. 353. 2. — S. Oldřich, spis. Tob. 217 — S. Pavel. — S. Daniel, spis., 1681. —1755. — S. Ant., spis., 1793. -1858. - S. Gabr.. č. mal., 1813. až 1887. — S. Adolf, č. politik, nar. 1885. — Vz Ott. XXIV. 195. nn.

316113   Stranu Svazek: 10 Strana: 0399
Stranu. Stranu toho, lépe: s strany, z strany toho; vulgo: strany, předložka se neslyší. Vz Strana. — To leží stranu klá- štera (stranou). Hoš. Pol. 112.

316114   Strany Svazek: 3 Strana: 0691
Strany, vz Stran.

316115   Strány Svazek: 3 Strana: 0691
Strány, dle Dolany, ves na mor. hrani- cích uherských, od níž se Slováci Straňáky jmenují. S. N.

316116   Strany Svazek: 8 Strana: 0385
Strany. Vím, že mne s. dělání sejru škrá- baly = šidily. Kat. z Žer. I. 47. Cf. Stran. A jestližeby se týž cech pekařský s. nepečení chleba podle potřeby výstupku dopustil. 1574. Pras. Řem. 7.

316117   Strany přísloví Svazek: 3 Strana: 0826
Strany přísloví vz ještě: Dítě, Jablko, Otec, Rodiče. — Někdy se syn vynechává. Jan Vinařčin z Lobše (= syn Vinařčin). — S. boží, Gott Sohn. V. — Synové boží = spra- vedliví, die Kinder Gottes. Kom. — Syn synů (synův) = vnuk. Mor. Brt. Kom.

316118   Strap, u Svazek: 3 Strana: 0691
Strap, u, m., na Slov. = capart, der Fetzen. Plk. — S. = střapec, die Quaste. Bern.

316119   Strapace Svazek: 3 Strana: 0691
Strapace, e, f., v obec. mluvě štrapáce = obtíže, namáhání, die Strapaze, Anstren- gung, Mühseligkeit, Beschwerde.

316120   Strapáček Svazek: 9 Strana: 0313
Strapáček, čka, m. = kdo střape; také: dítě. Jtž. Mor. Šeb. 94.

316121   Strapačka Svazek: 3 Strana: 0691
Strapačka, y, f., ein zottiges Weib. Mor. Šd. Cf. Střap. — S. = kadeřavé zelí, kade- řák, brassica oleracea sabellica, der Kraus- kohl. Slov. — S-ky, houby. Slov. Plk.

316122   Strapačka Svazek: 8 Strana: 0385
Strapačka, y, f. = zelňačka, kyselica (od plovoucích v ní střapců zelí). Val. Brt. D. II. 482. — S., geranium pratense, rostl. Brt. D. II. 503.

316123   Strapačka Svazek: 10 Strana: 0399
Strapačka, y, t. = strapatá slepice. Slov. Phld. XXIV. 424

316124   Strapák, a Svazek: 9 Strana: 0313
Strapák, a, m. = sprosťák. Slov. Zát. Př. 41a.

316125   Strapáň Svazek: 8 Strana: 0385
Strapáň, ě, m .= šereda, roztrhanec. Phľd. XII. 365.

316126   Strapán, a Svazek: 3 Strana: 0691
Strapán, a, m. = střapák.

316127   Strapaňa Svazek: 3 Strana: 0691
Strapaňa, ě, f. = střapatá, neučesaná, rozcuchaná ženská, eine ungekämmte Weibs- person. Slov. Dbš. Vz Střap. — S. = svízel lesní, galium, Laibkraut, n., rostl. Slb. 486.

316128   Strapatý Svazek: 9 Strana: 0313
Strapatý. Hlava s-tá ako bor, a. hora, a. rešeto, a. riedčica, a. strecha, a. šop. Slov. Záp. Př. 65b.

316129   Strapatý. S Svazek: 10 Strana: 0399
Strapatý. S. Jano, rostl. Vz Černucha zde.

316130   Strapatý, střapatý Svazek: 3 Strana: 0691
Strapatý, střapatý, střapavý, na Slov. a na Mor. — kostrbatý, rozcuchaný, zottig, zerzaust, struppig. S. vlasy. Bern., Brt., Kd., Šd., Sl. ps. II. 5., 382.

316131   Strápení, n Svazek: 3 Strana: 0691
Strápení, n., vz Ztrápení.

316132   Strápiti Svazek: 3 Strana: 0692
Strápiti, vz Ztrápiti.

316133   Strapka Svazek: 9 Strana: 0313
Strapka, y, f. = jméno ženy hastrmanovy. Sbor. slov. III. 133.

316134   Strapkať Svazek: 8 Strana: 0385
Strapkať. Krava strapká, keď sa nedá dojiť a len po kapkách púšťa mlieko. Také cvrkať. Myjava. Phľd. 1895. 445.

316135   Strapkati Svazek: 3 Strana: 0692
Strapkati = třepiti, zupfen, Charpie ma- chen. Plk.

316136   Strapoč Svazek: 9 Strana: 0313
Strapoč, e, m. = hrubian? Čes 1. X. 294.

316137   Strapún, střapún Svazek: 3 Strana: 0692
Strapún, střapún, a, m. = střapúch. Slov. Dbš. 44.

316138   1. Stras Svazek: 3 Strana: 0692
1. Stras, u, m. = stráž, zastr.

316139   2. Stras Svazek: 3 Strana: 0692
2. Stras, u, m., čistá, průhledná skelná hmota (připravovaná), které užívají k napo- dobování přirozených drahokamů, das Strass. Vz S. N.

316140   Strasa Svazek: 3 Strana: 0692
Strasa, y, f. = stráž, zastr.

316141   Strasburg Svazek: 3 Strana: 0692
Strasburg', u, m., mě. v Brandenbursku; samota u Prahy.

316142   Strasciando Svazek: 3 Strana: 0692
Strasciando (strašando), it. = loudavě, váhavě. Mlt.

316143   Strascinando ľ arco Svazek: 3 Strana: 0692
Strascinando ľ arco (it., strašinando larco), smyčec přiléhá, aby tony nebyly od sebe odděleny. Mlt.

316144   Straslavica Svazek: 8 Strana: 0385
Straslavica, e, f., střaslina, traslavica (han.), praslička, přaska, přaslenka, kocical (laš.), cepílek, equisetum arvense, rostl. Brt. D. II. 502.

316145   Straslavý Svazek: 9 Strana: 0313
Straslavý, pusilanimus. XV. stol. Mus. 1899. 507.

316146   Straslík Svazek: 7 Strana: 0788
Straslík, u, m., arpia, zastr. Rozk.

316147   Strasovka Svazek: 3 Strana: 0692
Strasovka, y, f., ves u Uhřic na Mor.

316148   Strass Svazek: 7 Strana: 0788
Strass, u, m. = sklo olovnaté k napo- dobení drahých kamenů. Šfk. Poč. 299.

316149   Strassburg Svazek: 3 Strana: 0692
Strassburg, u, m., město a) v Korutansku, b) v Sedmiliradsku a c) v Ľlsasku. Vz S. N.

316150   Strasť Svazek: 3 Strana: 0692
Strasť, i, f. S. m.: stradť ze strad v strá- dati = trpěti, d před t v s, vz D. Hl, Gb. Hl. 107. Cf. Vlasť. S. = bída, trápeni, sta- ros, práce, soužení, utrpení, lopota, bolest. die Trübsal, Mühseligkeit, Noth, Widerwär- tigkeit, der Jammer, das Elend. V., Kat, 1842., 3286., Ž. wit, 31. 4. Když v houšti mečem nemůže vlásti, tehdy dojde veliké strasti (zabili ji). Dal. Všecky s-sti a rány. BO. S. a žal. Dch. Okusivše rozkoše ne- beské okusili také část dolehlivých strastí Páně; Velikost, dosažnosť a dolehlivosť strastí; Že Pán jenom o přechodných a mi- jivých s-stech mluví. Sš. Mr. 64., II. 108., J. 250. (Hý.). Jeho milosrdenstvie jest ne- smierně větčie než naše všecka nemoc, strasť, psota, misera neb bieda. Hus I. 294. Kdož chce zbýti strasti, neroď pista mezi diví a podvoj klásti. Dal. 144. S-ti pekelné; zá- rmutek a s. Ms. To chudobu i s. přinese
St. skl. Poroditi se strastí (s bolestí). Výb.
I. 686. Obklíčily mě bolesti smrtelné a s-sti
pekelné nalezly jsú mě. Ž. wit. 114. 3. — Troj.,
Lom , Štelc, V., Ctib., Leg. — S. = nemoc,
die Sucht, ku př. die Gelbsucht. Leška. — S. - ztráta, der Verlust. Panna roděci, ne- přijala své čistoty strasti. Kane. sv. Štěp.

316151   Strasť Svazek: 7 Strana: 0788
Strasť. Mkl. Etym. 324. b. Se strastí poroditi. Smil. Cerst. S. = bída. Št. Kn š. 289

316152   Strasť Svazek: 8 Strana: 0385
Strasť. O strč. skloň. vz Gb. Km. -i. 40.

316153   Strasť Svazek: 9 Strana: 0313
Strasť krev nám pije. Slád. Rom. 102.

316154   Strasť Svazek: 10 Strana: 0399
Strasť dlouhá chladí horkou krev. Klášt. Maz 28. S. ruší doby odpočinku. Slád. Rich. 48.

316155   Strasteň Svazek: 3 Strana: 0692
Strasteň, stně, f., tartarus, zastr. Rozk.

316156   Strasten Svazek: 10 Strana: 0399
Strasten, stna, o, vz Strastný.

316157   Strastička Svazek: 10 Strana: 0399
Strastička, y, f., zdrobn. strast Kos. Živ 145.

316158   Strastiplný Svazek: 3 Strana: 0692
Strastiplný, kummervoll. S. hodina. Hdk.

316159   Strastiplodný Svazek: 7 Strana: 0788
Strastiplodný, kummererzeugend. Šmb. S. II. 87.

316160   Strastipudný Svazek: 7 Strana: 0788
Strastipudný, Sorgen verscheuchend. Stč. Luň. 23.

316161   Strastka Svazek: 3 Strana: 0692
Strastka, y, f. = malá strasf. Kdo se každé strastky poleká, toho moudrý nemá za reka. Sš. Srn. bs. 48.

316162   Strastlík Svazek: 10 Strana: 0399
Strastlík, vz Strašlík. Mš.

316163   Strastně Svazek: 3 Strana: 0692
Strastně = bídně, mühselig, elend. V. A měl o něm péči jistě velikú, viece než 32 let pro něho s. pracuje. Hus II. 338., 432.

316164   Strastně Svazek: 7 Strana: 0788
Strastně na světě se obcházeti. Pass mus. 318.

316165   Strastný Svazek: 3 Strana: 0692
Strastný = plný strasti, lopotný, ubohý, nuzný, pracný, psotný, bídný, neštastný, V., bolestný, mühselig, trübselig, elend, jammer- voll, kummervoll. S. Život, V., cesta, Har., běh světa. Reš., živobytí, Sych., časové, Zlob., psota, Hlas., smrť. Výb. I. 908. Přines strastným (nemocným) uzdravení. St. skl. S. nemocní. Pass. 916. Po s-né smrti otce svého. Sš. Sk. 140. Chtěl s ným sluhú býti. Hus II. 431. S. myšlenie. BO.

316166   Strastný Svazek: 7 Strana: 0788
Strastný. S konec, Pal. Rdh. III. 281., myš, Ezp 317., tesknosť, Sv. ruk. 373., žalář; S-ným utěšenie dalo se. Pass. mus 345 , 420.

316167   Strastuosť Svazek: 3 Strana: 0692
Strastuosť, i, f. = lopotnost, die Trüb-, Mühseligkeit. D., Ros. — S. -hnutí mysli, der Affekt, die Leidenschaft, Div z ochot.

316168   Straš Svazek: 3 Strana: 0692
Straš, e, m., osob. jm. Tk. IV. 741., Pal. Rdh. II. 126.

316169   Strašák Svazek: 3 Strana: 0692
Strašák, a, m. = ; strašidlo, das Schreck- bild, die Vogelscheuche, das Krautmännehen, das Schreckgespenst, der Schreckenberger, Popanz, Scheucher. Pouští na mne s-ka; s-ka někomu nalmati. D. To mi dělá veliké s-ky. U Rychn. Csk. Hrozby boží vydával za pouhé s-ky. MP. S-ka v zelí postaviti. Us. Šd. — S. = strašpytel, ein Furchtsamer. To je kus s ka! Us. u Olom. Sd. — S., černohlávek, černík, sylvia atricapilla, der Mönch, Schwarzkopf. Pdy. — S. = hra v karty, der Straschak. Na s-ka hráti. Zlob. — S-šák = starý národní tanec, kuželka, v okolí vamberském také husička se na- zývá. Šla Nanynka do zelí, natrhala lupení, přišel na ni Honzíček, rozšlapal jí košíček. Ty, ty ty; ty ty ty; ty to musíš platiti. Vz S. N.

316170   Strašák Svazek: 7 Strana: 0788
Strašák = strašidlo. Maluješ si zbytečné strašáky. Šml. Postav se nad prosem co s. (o škaredém). Us — S., u, m, = rybník u mšeckých Žehrovic.

316171   Strašák Svazek: 10 Strana: 0399
Strašák. To vše bylo s. na myši (marné). Tbz. V. 6. 208 — S. (čtverák), tanec. Vz Ott. XX1V. 198.

316172   Strašba Svazek: 3 Strana: 0692
Strašba, y, f. = strašení. Stražby a děsby. Sš. Ob. 216.

316173   Strašecí Svazek: 3 Strana: 0692
Strašecí Nové, n., město v okrese slan- ském, Neu-Straschitz. Vz S. N. Obec města Nového Strašecí. Skl. I. 361. Vz také Tk. I. 625 , II. 549.

316174   Strašecí Svazek: 7 Strana: 0788
Strašecí. Pal. Rdh. II. 128.

316175   Strašecí Svazek: 9 Strana: 0313
Strašecí, ího, ímu atd. (původně adj. ); později subst. dle, znamení´. Vz Gb. H. ml III. 1. 562.

316176   1. Strašek Svazek: 3 Strana: 0693
1. Strašek, ška, m. S. kudlankový, sa- nilla mantis, členovec. Frč. 104.

316177   2. Strašek Svazek: 3 Strana: 0693
2. Strašek, ška, m. = kdo se bojí, der Furchtsame. Jdi ty strašku! Us. Sd.

316178   1. Strašek Svazek: 7 Strana: 0788
1. Strašek. Cf. Brm. IV. 2. 32. Sanilla oprav v: squilla.

316179   Strašek Svazek: 8 Strana: 0385
Strašek, ška, m., vz Mlynářík (3. dod.).

316180   Strašen Svazek: 3 Strana: 0693
Strašen, šně, f., Drosen, ves u Krumlova.

316181   Strašení Svazek: 3 Strana: 0693
Strašení, n., das Schrecken, Spucken. — Jg.

316182   Strašenice Svazek: 3 Strana: 0693
Strašenice, e, f., der Geisterspuck, das Spucken. Šm.

316183   Strašený Svazek: 3 Strana: 0693
Strašený; -en, a, o,geschreckt, erschreckt. Jel.

316184   Strašiak Svazek: 8 Strana: 0385
Strašiak, u, m.; vz Tanec slov. (3. dod.).

316185   Strašiboj Svazek: 10 Strana: 0399
Strašiboj, e, m. = bázlivec Msn. Od. 211.

316186   Strašíce Svazek: 3 Strana: 0693
Strašíce, vsi v Hořovicku a u Strakonic. Vz S. N., Tk. I. 89.

316187   Strašický Svazek: 7 Strana: 0788
Strašický. Strašičtí nejsou tak strašní, jak se zdá. Vz Sbtk. Krat h. 108.

316188   Strašidelně Svazek: 10 Strana: 0399
Strašidelně. Jeho zrak s. se koulí; S. stany v stínu stojí. Kká. Sion I. 21., II. 183. — Nár. list. 1904. 286. 13.

316189   Strašidelnictví Svazek: 7 Strana: 0788
Strašidelnictví, n. Dk.

316190   Strašidelnosť Svazek: 9 Strana: 0313
Strašidelnosť pověsti. Čes. 1. VIII. 301.

316191   Strašidelný Svazek: 3 Strana: 0693
Strašidelný, schreckend, furchtbar. Obí- hají s-né zprávy. Dch. S. dojem. Stnk.

316192   Strašidelný. S Svazek: 10 Strana: 0399
Strašidelný. S. tma, věž, Kká. Sion I. 188., II. 14., stín, Jrsk. VI. 1. 327., kostra. Hlavn. VII.

316193   Strašidlivý Svazek: 3 Strana: 0693
Strašidlivý = strašlivý, hrozný Nebo Hospodin vysoký, s-vý. Žalt. wit. 46. 3. V Gb. vyd. je hrozný.

316194   Strašidlo Svazek: 7 Strana: 0788
Strašidlo. Poučné a kratochvilné historie o s-dlech. Vyd. J. Hýbl. 1820. Také v Roz- manitostech (časop.). Cf. tyto a Bačk. Písm. I. 257.—259. S. v poli stojí a vrabci proso zobají. Bž. exc. Dni s-del. Vz Zbrt. 253. (289.). Jak se s-dla vysvobozují? Vz Mus. 1856. 59. Vz o nich také v Mus. 1853. 470., 1855. 46., Vlšk. 227.

316195   Strašidlo Svazek: 8 Strana: 0385
Strašidlo. Vz Zbrt. Pov. 1C6. nn., Cos. 1. V. 235. nn. Strašive. S. kráčeti. Št, N. 195. Strašivý; straší v, a, o. List. lil. 1895.301. Strašlivý = bázlivý. Aby utěšil naše srdce s. Chč, m. s. 111. 87. Strašnozvuký. S. roh. Vrch. Hol. XVII. až XXII. 228. Strašrybka, y, m., os. jm. Kbrl. Domžl. 22. Stráž. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 79., 34. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a. 26. — S. = střežení. Ten kámen až do smrti s velikú stráží choval. GR. Nov. 60. — S. (také stroža, pol.) = daň z každého lánu na výlohy župní. Pras. Těš. 29. Stráža = obecný dům. Z Šandora. Phľd. 895. 256. Stráže, e, m. Tento s. (strážce, custos). 1438. List. fil. 1895. 147. Strážiti co kde: na zelnici kapustu (hlí- dati). Phľd. XII. 212.Nad tebou stráží zvláštna milosť. Phľd. 1895. 38. Strážka, y, f., kopec u Mor. Kamenice. Kld. IV. 8. Strážnica, e, f., kopec a trať na Frýde- cku. Věst. op. 1894. 18. Strážov, rybník u Brtnice v záp. Mor. Mtc. 1895. 310. Strcula, y, f., vz Mikula (3. dod.). Strčný (han.) = ščrčný (slov.), třelý, do něčeho smělý. Brt. D. II. 390. Strdnice, e, f., vz Přístodůlek (3. dod.). Střel). Půjčila sem mu dvú střebů picích a šálu stříbrného lektvarního. Půh. VI. 51. Střebačka, y, f. = řídká polévka. Slez. Brt. D. II. 482." Střebanina, sorbicium. Bhm. Fl. 503. Střebati. O pův. slova cf. Gb. H. ml.I. 27. Strebeľ, bľe. ščebľe, ete (laš.), phoxinus levis, ryba. Brt. D. II. 498. Střebor v Rkk. Cf. Mus. 1896. 256, List. fil. 1896. 334. Střebovať — spotřebovati. To všecko stře- buje se v domé. Laš. Brt. D. II. 390. Střeček. Popadá ho s. (vzteká, plaší se). Mor. Nov. Ph 556., NZ. V. 543. S. koňský. Vz Ott. IX. 947. — S., kohútky, lychnis flos cuculi, rostl. Brt, D. II. 504. Střeď a stred. Cf. o pův. slova Gb. II. ml. I. 63.. 66. O tvarech Gb. II. ml. I. 178., 297., 298.', Gb. Km. -i. 27. Středa. Kto v stredu alebo v piatok ocho- rie, ten iste umre. Phľd. 1894. 714. — S. = řada. Středou v kostelích zůstávati = stří- davě. Enns. 30. A. Chudé středou v obci stra- vovali (střídavě, každý týden jiný soused). Ces. 1. V. 32 — Sreda, obec v Nitransku. Phľd. XII. 160. — S. Jan ze Středí/, kancléř atil., 1310.—13-0. Cf. Summa cimcellariae. Vyd. Ferd. Tadra: Histor. archiv České aka- demie. Č. VI. 95. str. XXII. nn. Střeďák, u, m., Nachbohrer, m. Sterz. II. 373. Středek, centrum. 1418. list. fil. 1895. 213. Středidlo, a, n. Am. Orb. 102. Střednoškolský = středoškolský. Věst. 1896.151. Stredobod. S-dem kruhu toho byla láska, Šml. I. 65. Středočeský. S. holubinka (čepec). NZ. IV. 46. Středolistní. S. lub (rostlin). Am. Orb. 73. 25

316196   Strašidlo Svazek: 9 Strana: 0313
Strašidlo. O s-dlech vz Čes. 1. VII. 110., Chorv. 155.

316197   Strašidlo Svazek: 10 Strana: 0665
Strašidlo, a, n. Sr. Hoš. Pol. II. 3., 48.. 54., 66., 70.. 75, 89, 96., 107., 109., 121.

316198   Strašidlo, strašidélko Svazek: 3 Strana: 0693
Strašidlo, strašidélko, a, n. = čím se kdo straší, Schreckbild, n. Ta monarchie dlouho všemu světu strašidlem byla. Br. Obr k strachu (strašidlem) jest. Kom. Po- ložil jsi twirzyu jeho s-dlem. Ž. wit. 88. 41. Ten člověk byl veliké s. a bázeň lidí mno- hých šlechetných. Bart. - S., čím se ptáci n. zvěř straší, die Scheuche, Vogelscheuche, das Krautmännchen. Ros. Postaviti s. do zelí. Vz Hastroš. S. na vrabce (když někdo strachy nahání. Vz Bojácnosť)! Č. — S., obluda, príšera, dle obecné pověry nejvíce v noci obcházející, kterou má lid buď za zlého ducha anebo za duši zemřelého, jíž takové obcházení trestem za hříchy uloženo jest, das Gespenst, der Spuck, Nachtgeist, Poltergeist. Vz S. N. S-la měla tehdáž pré. Us. A od té chvíle bylo tomu s-dlu konec. Brt. S 5. Mamuličko moja, ja na to ne- zvolím, bo se ja už nice s-dla něbojim. Sš. P. 706. Zlí duchové ukazující se obludy (strašidla) slovou, bouřící ve tvrdé noci pří- šery. Kom. J. 987. Vz Mus. 1863. 6 (Jir.). S. na divadle. Vz KP. II. 130. S. noční. V.

316199   Strašidupa, y Svazek: 10 Strana: 0665
Strašidupa, y, m. = strašpytel. Brt. Sl.

316200   Strašiduša Svazek: 7 Strana: 0789
Strašiduša, e, f. = strašpytel. Brt. D. 145.

316201   Strašík Svazek: 3 Strana: 0693
Strašík, a, m., anoda, pták, zastr. Aqu.

316202   Strašík Svazek: 7 Strana: 0789
Strašík, a, m. = mlýn. Pam. arch. I. 178.

316203   Strašík Svazek: 9 Strana: 0313
Strašík. v III. 693b. polož tam před: Strasín.

316204   Strašilo Svazek: 9 Strana: 0313
Strašilo, strašivo = třasovisko, Hoch- moor, n.

316205   Strašín Svazek: 3 Strana: 0693
Strašín, a, m., ves a) u Říčan, b) v Su- šicku. Vz S. N.

316206   Straširybka Svazek: 7 Strana: 0789
Straširybka, y, m., malíř. 1829.—1885. Vz Ott. V. 109.

316207   Strašisko Svazek: 3 Strana: 0693
Strašisko, a, n. = strašák, die Vogel- scheuche. Slez. Šd.

316208   Strašitel Svazek: 3 Strana: 0693
Strašitel, e, m., der Bangemacher, Schrec- ker. Us. Dch.

316209   Strašiti Svazek: 3 Strana: 0693
Strašiti, il, en, ení; strašívati — děsiti koho, schrecken, scheuchen ; jako duch cho- diti, buráceti, umgehen, spuken; se koho - báti se, sich fürchten, scheuen, Furcht haben. V., Jg. — abs. Zde, tam straší. Us. Ne- božtík ten prý straší. Us — koho čím: pohrožením a slovem. V. Člověka zlého pří- šerami straší. Sš. Bs. 9. (Bouřky) s-ly svým kvasem. Hdk. C. 36. S-ší upírem. Brt. Instr. 16. S-ší lidi neučené otcem svatým. Hus I. 8. Nezčestie mě svú hořkostí straší a vede mě v netrpělivost'; S. se budú bázní velikú. Hus III. 119., 310. — koho čím proč: bezbožného peklem ku pokání s. Kom. — co, koho. Straší ho to. Jel. S. blázny. D. Aby nás s-la hróza. Hus I. 293. Strašme tu biedu (= odstraňme, zažeňme). Slov. Dbš. 87. se jak. Až téměř k smrti se s. V. — (komu) kde. V tom zámku něco straší; S-ší ti to v kotrbě (blázníš), Ml, v mozku, v hlavě (mluvíš nerozumně). Us. Všk. — se koho, čeho: smrti. D. Žádný ať se ne- straší práce těžké a nesnadné. Žal. 26., Brt. S. 2. vyd. 36. Proč se láska tvoje teď nás straší? Sš. Bs. 190. Aniž se toho strašme. V. — Br. — s inft. Vidouce mladou býti osobu jeho, někteří jej za kníže strašili se přijíti (přijati). Háj. Falešní proroci straší se jmenovati Krista. Hus III. 312. — kdy. Má mamičko milá, strašuje mě v noci; Kdo mě ve dně miluje, ten mě v noci strašuje. Sš. P. 705., 706. — se z čeho. Z toho pak nepřátelé volených s. se budú. Hus III. 310. — se od čeho. Žalm. — Strany vazby vz ještě: Báti se.

316210   Strašiti Svazek: 9 Strana: 0313
Strašiti. Straší se v tom, že... (bojí se). Dač. II. 183.

316211   Strašiti Svazek: 10 Strana: 0399
Strašiti. Praviš, že ti v dome straši; ene hlava se ti plaši (o poplašeném). Slez. Vlasť. I. 236.

316212   Strašiti čím Svazek: 7 Strana: 0789
Strašiti čím. S-ší okem dutým (o umrlčí hlavě). Čch. Mch 53. — se čeho: pokut. Vš. 214. — koho proč. Bála se, že by ji nebožka za to s-la. Sá.

316213   Strašivě, strašlivě Svazek: 3 Strana: 0693
Strašivě, strašlivě = bázlivě, furchtsam. V., Pass. — S., strach naháněje, furchtbar, schrecklich. Lev s. řve. Kom.

316214   Strašivec, strašlivec Svazek: 3 Strana: 0693
Strašivec, strašlivec, vce, m., ein Furchtsamer. Jg. S., strsl. strašivica, homo timidus, příp. -ica. Mkl. B. 295.

316215   Strašiviti se Svazek: 7 Strana: 1386
Strašiviti se, timidum esse. Mnč. Ev. 13. M. 8 26.

316216   Strašivosť Svazek: 3 Strana: 0693
Strašivosť, i, f. = strašlivosť, bázlivost, bojácnosť, die Furchtsamkeit. V. — Straš- livosť = nahánění strachu, die Furchtbar- keit. D.

316217   Strašivý Svazek: 3 Strana: 0693
Strašivý, obyčejně strašlivý — kdo se straší, bázlivý, furchtsam. V. S. srdce (bo- jacné). V. Strašlivé mysli býti. Jel. Zajíc jest zvíře s-vé. Rad. zvíř. Kdo má nepřátely za lvy, jest strašlivý. Jošt z Rosenb. 1465. S-vý jest jako žena. Us. S. bál se vězení. Bart. Muž nad ženu s-vější. V. Nemohu strašliv jsa (metuens) odpověděti. BO. Dá tobě Pán srdce s-vé a zhynutie očí. Hus L 58., BO. Že se s ému s udatným zle raditi. Dal. 32. Když příde zúfanie, nebude hrdo proti Bohu člověčie srdce, ale strašivo. St. N. 162. — kde. S. v nebezpečenství. V. Nebuď s. na tvém umě. BO. — k čemu. Prvokřesťané byli k výhrůžkám nestrašliví. Sš. Sk. 58. — S., kdo jiného straší, strašný, hrozný, furchtbar, fürchterlich, bedrohlich, schauderhaft, erschrecklich, entsetzlich. V. S. slova. Nejsme jim strašliví. V. S. řváni. Kom. S. metla boží, Ros., bouře, vidění, poselství, noc, den. Z těch řečí muožem znamenati, že nejisté a s-vé jest člověku světskému míti podací k biskupstvie, faře neb k oltáři. Hus I. 449. Vrchnosť je straš- liva zlému, dobrý ju rád vidí. Na Slov. Tč. Přijevše tu, kdež se jim najstrašlivější zdálo . . . NB. Tč. 24. Svědomí vždy stra- šivo. Št.

316218   Strašivý Svazek: 7 Strana: 0789
Strašivý. Kšch , Št. R 227. a Strašivé moře, periculosum. Zrcd. 10. a. Strašlivý = bázlivý. Pal. Rdh. I. 185, Krnd. 181. b. Kto má nepřátely za lvy, je strašlivý, kdo za mouchy, jest převážný. Krnd. 211. Slova strašlivá nic viery nemají. Ib. 212.

316219   1. Straška Svazek: 3 Strana: 0693
1. Straška, y, m., osob. jm. Šd.

316220   2. Straška Svazek: 3 Strana: 0693
2. Straška, y, f. = mlýn u Frenštátu. Tč.

316221   Straška Svazek: 10 Strana: 0399
Straška, y, f. = strašidlo. Spiš. Sbor. slov. 1901. 83.

316222   Straško Svazek: 9 Strana: 0313
Straško, a, m. = bázlivec Slov. Zát. Př. 31a.

316223   Straškov Svazek: 3 Strana: 0693
Straškov, a, m., Straschkow, ves u Roud- nice. PL.

316224   Straškové Svazek: 10 Strana: 0399
Straškové či ústonožci, řád korýšů. Vz Ott. XXIV. 161.

316225   Straškraba Svazek: 3 Strana: 0693
Straškraba, y, m., osob. jm. Mor. Sd.

316226   Strašlík Svazek: 10 Strana: 0399
Strašlík, a, m., arpia (inter volatilia cam- pestria) Rozk. P. 205., R 59. Sr. Strastlík.

316227   Strašlivě Svazek: 10 Strana: 0399
Strašlivě = bojácně. Pel. XXIII.

316228   Strašlivizna Svazek: 3 Strana: 0693
Strašlivizna, y, f. S. boha hrůzy (hrozné zjevení?). Ld.

316229   Strašlivizna, y, f Svazek: 9 Strana: 0313
Strašlivizna, y, f. Ld. 183. Neujalo se.

316230   Strašlivoběsný. S Svazek: 10 Strana: 0399
Strašlivoběsný. S.obluda. Msn. II. 95.

316231   Strašlivoděsný. S Svazek: 10 Strana: 0399
Strašlivoděsný. S. půtka. Msn. Od. 123.

316232   Strašlivosť Svazek: 9 Strana: 0313
Strašlivosť = bázlivost. Ezop. 296.

316233   Strašlivý Svazek: 3 Strana: 0693
Strašlivý, vz Strašivý.

316234   Strašlivý Svazek: 7 Strana: 1386
Strašlivý = bázlivý. Arch. XI. 147., Chč. m. s. III. 79., 87.

316235   Strašlivý Svazek: 9 Strana: 0313
Strašlivý = bázlivý. S. v slovech. Ezop. 87.

316236   Strašlivý Svazek: 10 Strana: 0399
Strašlivý = ze strachu učiněný. Slib s-vý křivě hledí. Baw. E. v. 1526.

316237   Strašně, strašno Svazek: 3 Strana: 0693
Strašně, strašno = hrozně, fürchterlich. Řvúce strašno. Rkk. Vlaslav s. po zemi sě koti. Rkk. 23. Je s. zima. Us. Dch. — S. opisuje superlativ. Bž. 136.

316238   Strašnice Svazek: 3 Strana: 0693
Strašnice, dle Budějovice, Straschnitz. S. staré a nové, vsi u Prahy u Karlina. Tk. I. 247., II. 416., 486., III. 660., IV. 741., Tf. 267. - S. v Písecku. Tř. 288.

316239   Strašník Svazek: 3 Strana: 0694
Strašník, a, m. S. dalmatsky, scutigera coleopterata, longipes. Frč. 130. Vz Sto- nožka.

316240   Strašník Svazek: 7 Strana: 0789
Strašník. Cf. Brm. IV. 677.

316241   Strašnokrásný Svazek: 7 Strana: 0789
Strašnokrásný, schrecklichschön. S. di- vadlo. Koll. III. 237.

316242   Strašnosť Svazek: 3 Strana: 0694
Strašnosť, i, f., die Furchtbarkeit, Schrecklichkeit, der Schrecken. Dch. j

316243   Strašňov Svazek: 3 Strana: 0694
Strašňov, a, m., ves u Ml. Boleslavi.

316244   Strašnozraký Svazek: 7 Strana: 0789
Strašnozraký, óeivárp^yoQy&nig, Lpř

316245   Strašný Svazek: 3 Strana: 0694
Strašný — strach plodící, hrozný, furcht- ! bar, gräulich, schrecklich, entsetzlich. V. S., kompar. strašnější, strašší (Cf. krásný — krašší). Št. Siket strel s. Rkk. S. hubenství, | Hus, sen, Leg., moře. Jel., strůjce svárů, Sych., místo. D. Nad to, jestoj naystraššé zuíánie, hněvají sě. Št. Strašný mnohým strachuj se mnohých. Brt. S. 2. vd. 36. S. hlad a mor. Pal. — S., bázlivý, furchtsam (zřídka). Ros. Kdyby byl člověk s-ný, ská- cel by se. V Kunv. Msk. — Pozn. D. učí: strašný, terribilis, hrozný, strašlivý, timi- dus, bázlivý. I). Gr. slav. 160.

316246   Strašný Svazek: 7 Strana: 0789
Strašný = hrozný S. křik, Nrd , nedo- statek. Dch. Tak buď živ, abys nižším ne- byl strašen Výb. II. 652. S-ný mnohým strachuj se mnohých. Lpř. Ke vší zlosti s-ný. Výb. I. 924.

316247   Strašok Svazek: 9 Strana: 0313
Strašok = východoslezský tanec. Vz Čes. 1. X. 159.

316248   Strašov Svazek: 3 Strana: 0694
Strašov, a, m., Straschow, ves u Chlumce u Nov. Bydžova.

316249   Strašovat Svazek: 10 Strana: 0665
Strašovat = strašívati. Brt. Sl.

316250   Strašovka Svazek: 3 Strana: 0694
Strašovka, y, f., samota u Chlumce v Bydžovsku.

316251   Strašpytel Svazek: 3 Strana: 0694
Strašpytel, tla, m. =. strašlivý, bázlivý člověk, ein furchtsamer Mensch, der Hasen- fuss. D., Kšá., Bž. 237.

316252   Strašpytel Svazek: 7 Strana: 0789
Strašpytel. Cf. Strachúň, Strachotka (dod.).

316253   Strašryba Svazek: 10 Strana: 0399
Strašryba Vinc, č. sochař v 2 polovici XVI. stol. Vz Ott XX1V. 199.

316254   Stráta Svazek: 3 Strana: 0694
Stráta, vz Ztráta.

316255   Strateg Svazek: 3 Strana: 0694
Strateg, a, m., z řec. ozyarrjyót-, vojevůdce, der Strateg, Heerführer.

316256   Strategický Svazek: 7 Strana: 0789
Strategický, strategisch, z řec. Us.

316257   Strategie Svazek: 10 Strana: 0665
Strategie. Sr. Ott.

316258   Strategie, strategika, strategetika Svazek: 3 Strana: 0694
Strategie, strategika, strategetika, y, f., vojevěda, nauka o prostředcích vojenských, kterými nejsnáze, nejrychleji, nejjistěji a s nejmenšími ztrátami docíliti lze politického účelu vojny; v užším smyslu nauka o roz- třídění, postavení a pohybování, krátce o nej- moudřejším užívání vojska k dosažení účelu válečného, poraziti totiž nepřítele, die Stra- tegie, Strategik. Vz S. N.

316259   Strátež Svazek: 3 Strana: 0694
Strátež, e, m. = ztráta, der Verlust, Schaden, zastr. Tu škodu nebo s. opraviti (nahraditi) mosel; Vaněk osvědčil jest do- brým lidem i ten s. těch 40 zl. i tu škodu toho piva. NB. Tě. 126., 214.

316260   Stratifikace Svazek: 3 Strana: 0694
Stratifikace, e, f., die Stratifikation, Auf- schichtung, z lat., rozvrstvení hornin.

316261   Stratigrafický Svazek: 7 Strana: 0789
Stratigrafický, stratigraphisch. S. geo- log. Krč., Kv. 1884. 650. S. poměry a pro- měny v uložení jednotlivých vrstev se jevící. Stč. Zem 691.

316262   Stratigrafie Svazek: 7 Strana: 0789
Stratigrafie, e, f, latřec = nauka o po- vstání a vzájemném uložení zemských vr- stev. Stč. Zem. 691.

316263   Stratil Svazek: 10 Strana: 0399
Stratil Fr., adv. a spis, nar. 1849. Vz Vyhl. I. 95. Ott. XXIV. 200.

316264   Stratislav Svazek: 7 Strana: 0789
Stratislav, a, m., jm. vymyšlené. Sv. ruk. 273.

316265   Stratiti Svazek: 3 Strana: 0694
Stratiti, vz Ztratiti.

316266   Stratka Svazek: 3 Strana: 0694
Stratka, y, f., jm. ženské.

316267   Stratokratie Svazek: 3 Strana: 0694
Stratokratie, e, f., z řec, vláda vojen- ská, die S ... S. N.

316268   Stratov Svazek: 3 Strana: 0694
Stratov, a, m., Stratow, ves u Lysé. PL.

316269   Strauch Svazek: 7 Strana: 0789
Strauch, a, m. S. A. Vz Bačk. Písm. 923

316270   Strava Svazek: 3 Strana: 0694
Strava, y, f. = potrava, jídlo, pokrm i nápoj, die Kost, Nahrung, Zehrung, Le- bensmittel. V. Na s-vě míti, chovati někoho. V. S. darmo. D. Mám u něho s-vu. Jsem tam na s-ě. S-u dáti, dávati (stravovati). V. Míti děti u někoho v Praze v bytě a na s-vě. Us. Přijímati k s-ě. Har. Někoho na s-u dostati; to bylo naší s-ou. Sych. S-va hojná, Aqu., pocestná. Orb. p. Výlohy na s-u (stravné) = na výživu. Šp., J. tr. Slou- žiti za s-vu = z chleba. Jv. Někoho někam do s-vy dáti. Má s-vu bezplatnou (zdarma); Domácí s-vu míti, die Hausmannskost; Na s-vě někomu přilepšiti; Peníze na s-u, plat za s-vu; Vybraná s.; S-vou prostou zdraví a síla rostou, Salz und Brod macht die Wangen roth. Dch. S-va živočišná, masitá, animalische Kost, hojná (reichlich), bylinná (vegetabilisch). Nz. 1k. Bratr se má na s-vě dobře. Us. Vzal ho do služby ze s-vy (za stravu). Us. Vk. U nás od mnoha let s-vu měl. Svěd Choval jej na plné s-vě tři leta. NB. Tč. 37. Dejte mi knížky pod pažo, krajíček pod druhó, abych měl na stravo; Jdi šenkýřko za bránu, zaplatím ti za s-vu; Já pojedu do Prahy, kúpím ti tam, má pa- nenko, za troník s-vy a za druhý perníku a za třetí dlúhého věku; Koňská to pečeňá a nedopečená, to je s. má. Sš. P. 153., 178., 367., 593. (Tč.). Když ti se tak odpraví, tehdy jiným postačí i místo u, stolu i s-va, neb jich nezůstane než devět. Žer. 348. Dali jie na s-vu 6 grošov. Pč. 27. Člověk potře- buje s-vy duchovotělesné; S. životná, du- chovná; S-vy skutečné pozemské požívati; S-ou pozemskou spojuje se člověk se zemí, s-vou svátostnou s Kristem; Dychtiti po s-vě tuhé a hutné. Sš. J. 112., 115., 251. (Hý.). Poznal jest jednoho kuchaře, s nimž stál na stravě. Hus II. 95. Náklady činili s-vami a jinú věcí; Dával s-vu úředníkem. Půh. II. 94., 398. (Tč.). Oděv, stravu podlé stavu, man muss sich strecken nach der Decken. Us. Jg. Koho jídáš s-u, toho hleď i mravů. Rb. -- S., strova, na Mor. a na Slov., vařivo, luštěniny, das Gemüse, kaše, lámanka. Brt., Kd., Koll.. Plk. — S., ná- klad, útrata, der Aufwand. MV. Počali na turneje jezditi a neužitečné ztravy činiti. Dal. k. 84. K velikým mne škodám připravil a k stravám a k nákladom. Půh. II. 78. — Troj. — S. — pohřební kvas, das Leichenmal, zastr. St. skl. III. 55. — S. = správa života, die Diät. Nz. lk.

316271   Strava Svazek: 7 Strana: 0789
Strava. Mkl. Etym. 325. a , Vlšk. 512. Ztrava. Št. Tělesná, duševní s. Us. Dělá ke stravě (dostává i stravu), beze stravy. Knrz. Za píci a s-vu. Pal. Jel na vlastní z-vu; Z-vú koho opatřiti Arch. II. 423., IV. 423. Má jim dáti s-vu sem i tam. Vl. zř. 25. Když se živí lichevuík ztravú dlužníka; Majíce ztravu a oděvec zisku nehledají. Hus I. 217., II. 67. Jakého jsme stavu, takou jezme stravu. Us. Brt. -- S. = luště- niny, lámanka (kroupy), kaše prosná a po- hančená. Val. Slavč. 12. — S. = pohřební kvas. Cf. Hr. ruk. U. 534.

316272   Strava Svazek: 7 Strana: 1386
Strava ve věznicích v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II. 836. (Nechci toho zámku na nájmu míti), než proto někoho abych na něm měl o mé stravě, in eigener Regie. Arch. XII. 171.

316273   Strava Svazek: 9 Strana: 0313
Strava. ? neslavné a tenké stravě žádný tak lehce nepospíchá (čeládce a dělníkům musíš dávati dost stravy). Fisch. Hosp. 31.

316274   Strava Svazek: 10 Strana: 0399
Strava. Chodí tam na půl stravy. Rais. Vlasť. 31. — S. = náklad, vynaložené peníze. Baw. Ap 218b.

316275   Stravárna Svazek: 3 Strana: 0694
Stravárna, y, f. (na Slov. strovárna, stro- váreň, mě) = špižírna, die Speisekammer, das Speisegewölbe. Bern.

316276   Stravař Svazek: 3 Strana: 0694
Stravař, e, na., na Slov. strovár = kdo stravu dává, der Speisemeister, Mundvor- rathhändler.

316277   Stravařka Svazek: 3 Strana: 0694
Stravařka, y, f., die Speisemeisterin. Bern.

316278   Straveň Svazek: 7 Strana: 0789
Straveň, vz Stravně (dod.).

316279   Strávení Svazek: 3 Strana: 0694
Strávení, n., die Verzehrung.

316280   Strávenina Svazek: 3 Strana: 0694
Strávenina, y, f. — trávenina, jed, das Gift. Ros. — S. = kaše, ve kterou se v ža- ludku potravy proměňují, chymus. Ssav. 81. Vz S. N., Schd. II. 354.

316281   Strávenina Svazek: 9 Strana: 0313
Strávenina, y, f., chymus, Speisebrei = rozmělněná potrava smíchaná se slizem, sli nami a šťavou žaludeční. Vz Ott. XII. 455.

316282   Strávený Svazek: 3 Strana: 0694
Strávený; -en, a, o, verzehrt. Vz Strá- viti. Od oněch tří let v Damašku s-ných. Sš. II. 17. S. jídlo. Us. S. od črvóv. ZN.

316283   Stravice Svazek: 3 Strana: 0694
Stravice, e, f., zastr. = strava. St. skl. II. 118.

316284   Stravice Svazek: 7 Strana: 0789
Stravice. Aby jim mohl s-ce utěžiti. Hr. rk 371. Jenž jim s-ci nesl. Žvt. otc. 51. a.

316285   Stravitelnosť Svazek: 7 Strana: 0789
Stravitelnosť, i, f, Verdaulichkeit, f. Pdl, Šv.

316286   Stravitelný Svazek: 3 Strana: 0694
Stravitelný, verzehrbar, verdaulich. S. chléb.

316287   Stráviti Svazek: 3 Strana: 0694
Stráviti, ztráviti, il, en, ení; stravovati, strávívati = něco zužívati, jídlem spotřebo- vati, verzehren, aufessen, aufzehren, auf- speisen, verspeisen, aufbrauchen; utratiti, durchbringen; otráviti, vergiften; zahubiti, vertilgen; zažíti, verdauen. Jg. — co. Nej- lepší síly s-ti; Nemoc člověka stráví; Ne, mnoho-li sníš, ale co s-víš. Dch. Ten má veselý večer, kdo den dobře stráví. Us. Tč. To máš, milá, za to, strávili sme spolu leto, ale zimu nebudeme. Sš. P. 81. Mladosť, moja mladosť, jak sem ťa s vila, jak bych byla kameň do vody vhodila, Sš. P. 402. Všecky potravy již strávili. Ros. Vrabce vydělá a hus stráví (projí). Prov. V. S. statek, čas, V., peníze, svá léta. D. Dobrý žaludek vše ztráví (zažije). Ros. Kosatec vole stravuje. Byl. Bez mála s-li mě. Žalt. wit. 118. 87. — co čím: (louku) pasením, něco ohněm, jedem (otráviti), třením (setříti). V. Píci a trávu, an mi jest to svým dobytkem strávil. Půh. II. 435. Kaks s-vil svá léta z mladu mnohým přešeredným dielem. Smil v. 1948. Celý den nějakou prací s. D. S. se něčím (něco nezdravého jísti a onemocněti). Ros. — co s kým, s čím. Mnoho času s něčím s., D., se správou hodin, Us., s přátely. Us. Žádnému nedůvěr, leč s kým (prve) prostici soli strávíš. V., D. — co, se jak. Ne bez zisku sem zde čas s-vil. Žer. 11. Tak jiným způsobem stravuje vodu vyprahlá země a jiným způsobem paprslek sluneční. Sš. Sk. 7. Svá léta v bezženství stráviti. Sych. Svůj věk v rozkošech, Har., svůj život v za- hálce s. V. — v čem. Celý téměř život stravujeme v činění věcí nenáležitých (lépe: činěním věcí n. nebo: činíce věci n-té). — kde. Mezi Madianity Mojžíš plných 40 let strávil. Sš. Sk. 82. Tam (na vojně) mám s. mladý věk. Sš. P. 572. Zlá krev v životě se stráví. Čern., J. tr. Mnoho let u něho strávil (žil). — co, koho na čem. Strávil na té práci osm let. Br. Někoho na těle s. (zničiti). St. skl., J. tr. — co kdy. Vlk dravý, jenž lúpež z rána a za mládí stra- vuje; Pán sám před volením apoštolů na modlitbě celou noc s-vil. Sš. Sk. 94., 16. Vz S. co čím. — se. Oheň se strávil. Us. — s adv. S. něco neužitečně, zbytečně, marně, daremně, zahálčivě. V.

316288   Stráviti Svazek: 7 Strana: 0789
Stráviti Mkl. Etym. 325. a., Ž. kl. 78. 7, 79. 14. S., vz Stroviti (i dod.). — co. Požár město ztrávil. Ddk. Vešken života svého čas z.; Roky (termíny) z. Hus III. 35., II. 84. — co čím. Celý měsíc ztráven hájením učení katolického proti Husitům. Pal. Děj III. 3. 85. — co s kým. Dědictví s neřádnými lidmi z-la Pass. 45. — jak. Tých pár zlatých chitro (rychle) se ztrovilo. Slov. Koll. IV. 121. Večer veselo z. Dch. Den nábožně, moudře z., Mž. 6., ke cti boží. Ib. 2. — v čem. Noc v rozjímání s., Vrch, v pění páteřů, Ler., ve traplivých péčech, v bolestech, Koll., v řečech Pal. — co kde. Měsíc květen v Paříži, na horách. Tč., Ddk. — na čem. Nedělní den na něčem z. Chč 624. — kdy. Pomysleť si musíme, co my denně z-me. Ps. čes. mor. 280. — se. Svíce lidem sloužíc sama se stravuje. Km.

316289   Stráviti co nač Svazek: 10 Strana: 0400
Stráviti co nač = vynaložiti. Baw. Ap. 217a. Sr. předcház. Strava.

316290   Strávivosť Svazek: 7 Strana: 0789
Strávivosť, i, f. = mohutnosť duše, jež dává ústrojí schopnosť přijímati stravu, das Verdauungsvermögen. Vch. Ar. II 37.

316291   Strávivý Svazek: 7 Strana: 0789
Strávivý, verdauungsfähig. Vrch. Ar. II. 37.

316292   Strávka Svazek: 3 Strana: 0695
Strávka, y, f., die Zeche. S-u zaplatiti. Dch.

316293   Stravné Svazek: 3 Strana: 0695
Stravné, ého, n. - stolné, plat za stravu, das Kostgeld, Zehrgeld, das Pensionkost- geld, die Atzungsgebühr. J. tr. — S. = prostředek k dobrému zašívání jídel, das Verdauungsmittel. Slov. Bern.

316294   Stravně Svazek: 3 Strana: 0695
Stravně — hodovně, mit Aufwand. St. skl. I. 9.

316295   Stravně Svazek: 7 Strana: 0789
Stravně. Tu sobě s utěžieváše. Hr. rk. 15. — Pozn. Dle Pelikána v List. fil. 1887. 37. není zde stravně adv. k adj. stravný, nýbrž gt. substantiva straveň (stravnja), ci- bus; utěžovati jest iterat. slovesa utěžiti.

316296   Stravní Svazek: 3 Strana: 0695
Stravní = stravy se týkající, Kost-, Proviant-. S-vní trh (potravní), V., zásoba, Troj., vůz, Orb. p., peníz, das Menagegeld, J. tr., společnost', die Tischgesellschaft, dům (hostinec), chovanec, der Kostzögling. Dch.

316297   Stravní Svazek: 7 Strana: 0789
Stravní obchod, Kostgeschäft, n. Pr. tr. Měštěnín můž zeměnína staviti o stravnie (Zehrungskosten) až do pěti kop. Sob. 101.

316298   Stravnice Svazek: 3 Strana: 0695
Stravnice, strávnice, e, f., die Kost- gängerin, Tischgängerin. Us.

316299   Stravnický Svazek: 3 Strana: 0695
Stravnický = stravníka príslušný, Kost- gänger-. Jg.

316300   Strávnický Svazek: 9 Strana: 0313
Strávnický. S. břímě = břímě někoho stravovati. Wtr. Part. 291.

316301   Stravnictví Svazek: 10 Strana: 0400
Stravnictví, n Živil se s tvím (jiné stra- voval) Tk. Pam. I. 31.

316302   Stravník Svazek: 9 Strana: 0313
Stravník, a, m. Strávníci studentští ve středověku. Wtr. Part. 387.

316303   Stravník a stravník Svazek: 3 Strana: 0695
Stravník a stravník, a, m. = kdo u ji- ného stravu má, der Kostgänger, Tisch- gänger. V., Br. S. z milosti, der Gnaden- brodesser. Dch. — S. = kdo stravuje, der Verdauer, Verzehrer. Slov. Bern. — Strav- ník, u, m., kruh nebo pás v zadu u vozu, který sloupek klaniční či šárnici s nápravou podlé kola spojuje. Us. Jg.

316304   Strávnosť, i Svazek: 7 Strana: 0789
Strávnosť, i, f, Verdaulichkeit, f. Bern.

316305   Strávný Svazek: 7 Strana: 0789
Strávný. Lazebníci ti jsú správni, u svých peněz velmi strávni. Hr. ruk. 401.

316306   Stravný, stravný Svazek: 3 Strana: 0695
Stravný, stravný — co snadno stráviti lze, verdaulich. Jg., Pal. — S. = hodovný, kvasovný, der viel Aufwand macht, schmau- send. Aqu. — čeho. Lazebníci jsou svých peněz velmi stravni. St. skl. II. 135. — S. — strávící, verzehrend. S. prášek. Bern. — S., na Slov. potravný, Proviant-, Speise-. S. vůz, loď, komora. Bern.

316307   Stravovací Svazek: 3 Strana: 0695
Stravovací stanice, die Etapenstation. Čsk. Stravovač, e, m. = stravovatel. Stravovačka, y, f. = stravovatelka. Stravování, n., die Verzehrung. Vz Strá- viti. — S. = stravy dávání, die Verköstung. Jg- Stravovatel, e, stravovač, e, m., der Kostgeber, Kostherr, Traiteur, J. tr., Dch.

316308   Stravovací Svazek: 10 Strana: 0400
Stravovací stanice pre vandrovní ře- meslníky. Vck. Vset. 175.

316309   Stravování Svazek: 7 Strana: 0789
Stravování vojska římského. Vz Vlšk. 455. Přístroj na s. kouře, Rauchverzehrer.

316310   Stravovatelka, y, stravovatelkyně Svazek: 3 Strana: 0695
Stravovatelka, y, stravovatelkyně, č, f., die Kostgeberin.

316311   1. Stravovati Svazek: 3 Strana: 0695
1. Stravovati, vz Stráviti.

316312   2. Stravovati Svazek: 3 Strana: 0695
2. Stravovati = stravu dávati, verkösten, speisen, ver-, beköstigen, unter-, aushalten; krmiti, nähren. - koho. Stejně je s-vali a chovali. Bl. Živ. Aug. 91. S. tovaryše. Šp. Z Benátek všudy jsem jej stravoval. Har. — Vrat. — kde (čím) koho. Krkonoští při těch horách dělníky stravovali. Mus. Když je může s. slovem božím na poušti světa tohoto. Sš. L. 92. — se kde zač. S. se u lázeňského za obstojný peníz. Sych. — co v čem. Kdež ale žena větší díl dne ve kvasích stravuje. V.

316313   Stravovice Svazek: 3 Strana: 0695
Stravovice, e, f., der Nahrungssaft, Chylus. Rk.

316314   Stravoviště Svazek: 7 Strana: 0789
Stravoviště, ě, n . tabernaculum. 1424.

316315   Stravovna Svazek: 3 Strana: 0695
Stravovna, y, f., die Speiseanstalt, das Traiteurlokale, die Kosthalle. Dch.

316316   Stravovna Svazek: 10 Strana: 0400
Stravovna. Původ a zařízení s-ven. Vz Ott. XXIV. 206.

316317   Stravovnický Svazek: 3 Strana: 0695
Stravovnický, Traiteur-. S-cký závod, Traiteuretablissement, Traiteurgeschäft, n. Dch.

316318   Stravovnictví Svazek: 3 Strana: 0695
Stravovnictví, n., die Traiteurie. Dch.

316319   Stravovník Svazek: 3 Strana: 0695
Stravovník, a, m., der Traiteur. Dch.

316320   Strázeň Svazek: 3 Strana: 0695
Strázeň (strázň), zně, f. = starost, die Sorge; žádosť, náruživosť (od strádati, po- něvadž člověk náruživosti oddaný více s-dá než jedná), die Leidenschaft, Begierde, das Pathos. Sš. I. 31. Líčená, křivá s., falscher Pathos. Nz. Když jsme byli v pleti, strázně hříchu skrze zákon působily v údech našich ku plodonosení smrti; Strázně jsou ty zlé žádosti, poněvadž člověkovi mimo vůli u vnitřku povstávají a člověk tu více stra- davým a trpným než činným bývá, jako při žárlivosti, hněvu atd.; Přemáhání s-zní; S. chlipná, hříšná; Srdce svého s-zně dejte pod prut kázně. Sš. I. 76., II. 64., 221., Hc. 51., Snt. 13 (Srn. Bs. 115. — Hý.).

316321   Strázeň Svazek: 7 Strana: 0789
Strázeň. Mkl. Etym. 324. b V MV. ne- pravá glossa. Pa. 48 V tej strázni (starosti). Hr. ruk. 87.

316322   Strazlík, u Svazek: 7 Strana: 0789
Strazlík, u, m., arpia, zastr. Rozk.

316323   Stráznivosť Svazek: 3 Strana: 0695
Stráznivosť, i, f. — stráznosť. Nz.

316324   Stráznivosť Svazek: 7 Strana: 0789
Stráznivosť Pal. Rdh. I. 431. Vz Jg. Slnosť. 45.

316325   Stráznivý Svazek: 3 Strana: 0695
Stráznivý, pathetisch. Šm.

316326   Stráznivý Svazek: 7 Strana: 0789
Stráznivý. Vch. Ar. I. 22., II. 24 , 2., Nz.

316327   Strazza Svazek: 3 Strana: 0695
Strazza, yr f- it.= první zápiska, kniha příruční, do níž kupec zapisuje, co prodal, das Schmier-, Sudelbuch. Kh., Skř.

316328   Straž Svazek: 3 Strana: 0695
Straž, e, f. = žlábek šindele, do něhož zapadá šindel druhý. U Solnice. Frch.

316329   Stráž Svazek: 7 Strana: 0789
Stráž. Mkl. Etym. 293. — S. = střežení. Měl též mrav a zvyky dobře pod svou stráží. Kká. Td. Býti pod stráží. Pod stráží držeti Gen. 1. b. (Mas. 1890. 453.). — S. = strážce. Hr. rk. 97 Stráž mój. Hr. ruk. 207. Rač býti (Christe) stráž toho domu. Výb. II. 15. Protož poznav velkou stráž nad se- bou, p. Boha svého. Pož 2. Stráži počechu mluviti. Káza stráže jeti. Bych strážóm dary prospěla. Mus. 1887. 218. Exc. Niť bych stráž tvój býti žádal Alx. B. M. v. 113. (HP. 83.). O strážích v městských bra- nách v 15 a 16. stol. Vz Wtr. Obr 248. nu. — S. = místo, kde se střeží. Každý nebožtík stoji na hřbitově tak dlouho na stráži, až jiný umře a jej vystřídá. Mus. 1853. 481. Povstanúce z stráži, popleňte město. Bj. Cf o řím. s. Vlšk. 453 — U ztra- cené stráže, zámeček u Prosic. Krč — Ze Stráže. Sbn 330.

316330   Straž Svazek: 9 Strana: 0313
Straž, e, f. Když jest náprava u vozu zmožená, dře se kolo o lišeň nebo klanici, jde k straži. Záblatí Kub. 157.

316331   Stráž Svazek: 9 Strana: 0313
Stráž, o sklon. sr. Gb. H. ml. III. 1. 128. S. (stražo) dle -i km.: silného straži (akk. sg. ). Hus I. 139.

316332   Stráž, stráže, e, strážka Svazek: 3 Strana: 0695
Stráž, stráže, e, strážka, y, f. (zastr. stráza, v Ž. wit. 89. 4. strasa, strazie), vz Hráze. Strsl. strazh a straža custos, custodia ; koř. strg, příp. -j? a ja. Mkl. B. 72., 77., 181. S. = střežení, ostříhání, die Wache, Hut, Warte, Bewachung, das Wachen. V. Stráž tajná, Pulk., denní, jitřní, D., noční. Věrně na s-ži býti; Na bedlivé s-ži býti. Dch. Uvolil se k s-ži státi. U Žamb. Dbv. S. státi šp. m.: ve n. na stráži. Tys drahý poklad můj a já jsem pastýř tvůj: bok tobě otvírám a v stráž tě zavírám. Sš. P. 67. Stráž má položena býti ústům, aby ani uži- tečného slova nezavřela ani škodlivého ven nepustila. Hus I. 232. Kněžie mají vysoce držeti s. nad lidem, aby ďábel jich nezkradl a nezhubil; Ten člověk měl jest v s-ži od otce Boha sto ovec; Ó dcery sionské, jenž držíte stráž proti ďáblu, světu a hřiechóm. Hus II. 199., 263., III. 41. (Tč.). Ve stráži i státi. Pč. 27. Jeti v s. Pč. 27. Jenž jsú také j pod mú s-ží (dohlídkou). Žk. 239. V dobré s-i míti (hlídati); něco ve s-i své míti; na s-i býti n. státi. V. Nad něčím s. držeti, míti; na stráži někoho osaditi. Br. Tam státi bude noční stráží. Us. Hlč. Krávu své stráži poručenou ztratil. Kram, Stráž nad něčím vésti. Sych. Na zdech s. dRŽeti. Flav. Pod s-í někoho míti. Sych. Ve si, na s-i na koho státi (číhati). Faukn. Že na tom miestě stráž jměli, tomu lesu Strahov vzděli. Dal. k. 36. Poručil bližniemu vola v stráži. BO. Voják stojí na s-i. D. Na s. táhnouti, zatahovati, jíti; ze s-e přijíti; na s. koho postaviti. Us. Kdožby na koho v s-i stával (číhal). Er. Trabanti pro stráž života. Cyr. Polož s. svým ústům. Lom. — S., vězení, der Arrest. V. Někoho pod s. dáti. Us. — S., m. a f., osoba střehoucí nebo více osob, hlídka, die Wache, Garde, Schildwache, der Wächter. Stráž tělesná, hraničná, polní, u zbraně, praporeční, vojenská, městská, ztracená, životní, Jg., andělská. Kom., dů- chodková, finanční, pohraniční, noční (po- nůcka), denní, pluková. J. tr. S. ponocná, die Schaarwache, Dch , topičů (Heizerw.), pomezná, Gränz-, jednotlivá, der Wach- posten, Dch., ohňová, Feuer-, bezpečnosti, Sicherheits-, zemské bezpečnosti, ochranná, Schutz-; přední a) polní hlídky, Feldwachen, b) valné, die Hauptposten, c) záloha před- ních s-ží, die Vorpostenreserve, vz Hlídka, stábní, táborní, hlavní, přisouvací, Train-, parková, Park-, posádková, Garnisonsw., u brány, Thor-, na počesť, Ehren-. Čsk. S. osobni císaře rakouského: 1. tělesná stráž (arcierní), 2. královsko-uherská s. tělesná, 3. s. životních strážníkův n. trabantů, 4. s. jezdecké švadrony, 5. dvorská hradní s., 6. královsko-uherská korunní. Rf. S. ná- rodní, Us., prachární, zámecká, zákopní, žalářní. S. N. S. jde mimo. Stráž postaviti, měniti, Us., zaváděti, rozestaviti. D. Urážka s-že. J. tr. Ježto Pavel praetprskou stráž okolo sebe měl. Sš. II. 157. Římané stráž každou třetí hodinu vystřídali. Sš. Mt. 210. Stádo jinému s-ži poručil. Bj. Já jsem byl dán za stráži tomuto hřiešnému. Pass. 9. (Hý.). Ctě matku a Josefa otce t. j. pilného stráži a chovače; Skrze zeď viničnú, jenž brání zvěři, znamená se angelská s. Hus I. 139., III. 32. Jáť jsem anděl jeho stráže. GR. Vzal tři stráže siencievé (vestibuli); Ó stráže lidský; Byl mój s. na cestě. BO. Od městských stráží. Bj. Králi dobrotivosť místo s-že bude. Kom. S. míti. Vrat. S-mi se ohraditi. Kom. S. vypraviti; na s. přijíti, naraziti. S. ho popadla, zatkla, sebrala. Us. Slyše stráže volanie pastušino. Rkk. 31. Niťbych stráž tvój býti žádal, bychť sě co lepšieho nadál. Výb. I. 153. 17. In cujus parté habitant homines, qui vulgo ztras appellantur, quorum erat officium quandam viam custodire, der Gränzwächter. Gl. 324. Moverat quaestionem et intromissionem de teloneo id est stráž cum silva et custo- dibus ad hoc pertinentibus, der Zollwächter. Gl. 324., Arch. III. 307. a. 1321. — S., místo, kde se střežení děje, die Wache, der Wachposten. Ad custodiam, quae vulgariter dicitur strasa. Er. Reg. 1143. Když vojáci na s-že zavozováni a zase ze s-ží do ležení odvozováni byli. Skl. 326. Na s. jíti, při- vésti. Hlavní s. Us. Na s-ži státi. Er. P. 458. — S., der Hinterhalt, die Lauer. Kdožby na koho v s-ži stával chtě jej jíti a škodu mu učiniti anebo jej zamordovati. 1564. Gl. 324. Bývali jsú ve s-žiech a loupili. Pč. 10. Z tajných s-ží na ně se vyřítili. Pulk. — S., čas, ve kterém střežení se děje, die Wache. S. čtyř hodin. První, druhá, třetí s. noční. L — S., der Ort an der Achse, wo die Buchsen o. Eisen an der Nabe anstossen, der Achsenstoss. Us. Dch. — S. = okraje, nazvané s-že, Kopfstück und Fussstück, m. Prm. IV. 200. — S., Wartenberk. J. ze Stráže. Pal. Děj II. 1. 296. - S., němec. Platz, město a) u Jindř. Hradce, b) v Ta- chovsku, vz S. N.; Landshut, místo u Bře- clavy na Mor. Šb. — S., něm. Strasch, ves a) u Čimelic, b) u Sušice. PL. — Cf. Tk. III. 119., IV. 741. — S., něm. Hochwartel, ves u Domažlic; německy Tschoschel, ves v Chebsku; Neustadtel, mé. v Chebsku.

316333   Stráža Svazek: 3 Strana: 0696
Stráža = stráž. Na Mor. Zlínsku. Brt.

316334   Stráža Svazek: 10 Strana: 0400
Stráža = stráž, custodia. List z r. 1143. Sehna jezdec (s) stráže náhlý. Alx V. 1384. S., conspica. Mam. A. 18a. (Mš. ).

316335   Stražáreň Svazek: 7 Strana: 0789
Stražáreň, stražiareň, rně, f., Wachhaus, n. Slov. ZObz. XXIII 82., 74.

316336   Strážce Svazek: 3 Strana: 0696
Strážce, e. m. a f.; strany rodu vz -ce. S. od střehu. Instr. pl. strážci, strážcemi. Bž. 87. Der Wächter, Aufseher, Wärter, Beschützer, Hüter, die Hüterin, Wächterin, Beschützerin. S. dobytka (pastýř), V., věz- nův, lidí, D., kněh. Jel. Duch s., anděl s. D. Bedlivá s. panenství. V. S. dveří (vrátný, der Thürhüter), J. tr., výhybek, der Weichen- wächter. Dch.

316337   Stráže Svazek: 3 Strana: 0696
Stráže, e, m., zastr. = strážce. Bj., Leg., Tkad., Hus II. 302. Vz Stráž. - S., městys v uherském Spišsku. Vz S. N.

316338   Stráže Svazek: 7 Strana: 0789
Stráže = strážce. S. tvój. Jos. 1. Bóh jest s. čistých lidí. Leg. Mnč. R. 26. — S., pahorek nad Kobylím na Mor., Hrb. Obr. 10 , ves zašlá, D. ol. X. 781., pole u Čele- chovic na Mor. Pk.

316339   Strážě Svazek: 9 Strana: 0313
Strážě, f. = custodia a custos (žena); custos (muž), id. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 226.

316340   Stražec Svazek: 3 Strana: 0696
Stražec, žce, m., dřevěný sloupek k ochraně paprsku tkadlcovského Krok. III. 306.

316341   Strážek Svazek: 3 Strana: 0696
Strážek, žka, m , něm. Straschkau, městys v Holešovsku na Mor. Vz S. N. Vz Straškov. — S., osob. jm. Mor. Šd.

316342   Stražení Svazek: 3 Strana: 0696
Stražení, n. = líčení, die Aufstellung. Zlob.

316343   Stražený Svazek: 3 Strana: 0696
Stražený; -en, a, o = nalíčený, aufge- stellt. Zlob.

316344   Stražík Svazek: 7 Strana: 0789
Stražík, u, m , orpia, zastr. Nomencl.

316345   Strážínek Svazek: 7 Strana: 0789
Strážínek, nku, m., druh jablek. Mor. Rgl.

316346   Stražisko Svazek: 3 Strana: 0696
Stražisko, a, n., ves u Konic na Mor. PL.

316347   Stražiště Svazek: 3 Strana: 0696
Stražiště, ě, n. = strážnice, das Wach- haus. Ros., Tk. III. 37., 99. — S., němec. Stražischt, vsi u Mnichova Hradiště a u Mi- rovic; něm. Strdischt, ves u Manetína; něm. Straschnitz, ves u Úští. PL.

316348   Stražitel Svazek: 7 Strana: 0789
Stražitel, e, m. = strážce Msn. Or. 36

316349   Stražiti, strážiti Svazek: 3 Strana: 0696
Stražiti, strážiti, il, en, ení; stražívati, strážívati = stříci, hlídati, hüten, bewa- chen. — co (komu): jehňata. MM., Vš. Háj stražil mou chaloupku. Us. Po římsku dal jej (Petra) s. Sš. Sk. 142. Žabu s-žil kolik hodin. Klda. Pán ji v mládí strážil. Sš. Srn. bs. 148. — na koho (číhati; po- líknouti, auf Jemanden lauern, ihm nach- stellen). On na něho straží. Ros. S. na za- jíce, na kuny, na ptáky, na myši. Us. Sd., Brt.

316350   Stráživý Svazek: 7 Strana: 0789
Stráživý, wachsam. Rk

316351   Stráživý Svazek: 10 Strana: 0400
Stráživý. S. matka. Vykl. Obrz. 262.

316352   Strážka Svazek: 3 Strana: 0697
Strážka, y, f., einzelner Wachposten. Dch.

316353   Stražkovice Svazek: 3 Strana: 0697
Stražkovice, Straschkowitz, ves u Ná- choda.

316354   Strážky Svazek: 3 Strana: 0697
Strážky, ves v Krušných horách. Tk. II. 131.

316355   Strážkyně Svazek: 10 Strana: 0400
Strážkyně, ě, f., Hüterin. Us.

316356   Strážlivosť Svazek: 3 Strana: 0697
Strážlivosť, i, f. = bedlivosť, die Wach- samkeit. D.

316357   Strážlivý Svazek: 3 Strana: 0697
Strážlivý = bedlivý, wachsam. D., Rad. zvíř.

316358   Strážmistr Svazek: 3 Strana: 0697
Strážmistr, a, m., der Wachtmeister. Nejvyšší s., der Generalfeldwachtmeister. Čsk. Divadelní s. Dch.

316359   Strážná Svazek: 7 Strana: 0789
Strážná, é, f., Wärterin, f. Zbr. Baj. 20.

316360   Strážné Svazek: 3 Strana: 0697
Strážné, ého, n., das Wachgeld. J. tr.

316361   Strážně Svazek: 10 Strana: 0400
Strážně, verhütend. Zabraň s. nových bolů vzniku. Jeř. Rom. básn. 175.

316362   Strážní Svazek: 3 Strana: 0697
Strážní, Wach-. S. loď, V., oheň, D., budka.

316363   Strážnice Svazek: 3 Strana: 0697
Strážnice, e, f., strážní místo, budlca, střelčí budka (vz Střelčí), das Wachlokale, Wachhaus, die Wachstube. Us. — S., mě. na Moravě, Strassnitz. Vz S. N., Tov. 131., Žer. Záp. L 57., Tk. IV. 741. Okolo S-ce voděnka sa točí, stojí nad ňú milá, že tam do ní skočí. Sš. P. 127. — S., ves u Opavy. Tč. — S., die Wächterin. Nej.

316364   Strážnice Svazek: 7 Strana: 0790
Strážnice. Ze S-ce Mart., Moravan. 1390. Vz Šb. D. j. 290, Jir. Ruk. II. 248. — Ze S. Bedř. Ukaz. 110.

316365   Strážnický Svazek: 3 Strana: 0697
Strážnický, Wächter-. S. budka. D.

316366   Strážnictví Svazek: 3 Strana: 0697
Strážnictví, n., das WachiHstitut, der Wächterdienst. Šm.

316367   Strážnictvo Svazek: 3 Strana: 0697
Strážnictvo, a, n., die Wachmannschaft. J. tr.

316368   Strážníček Svazek: 7 Strana: 0790
Strážníček, čka, m., zdrob. strážník. Andělíčku, můj s-čku. Us.

316369   Strážnička Svazek: 7 Strana: 0790
Strážnička, y, f., zdrobn. strážnice, Schilderhaus.

316370   Strážník Svazek: 3 Strana: 0697
Strážník, a, m. strážce, der Wächter. S. Národní, vojenský, obecní, městský, poli- cejní, na výhybce, der Weichenwächter. Vz Strážce. — S., samota u Semil. PL. — S. — strážmistr. — S., u, m. = kruh podlouhlý, kterým náprava k šarnici přitažena jest, zděř věncová. Us. Jg. Der Achsenring, -stoss. Šm.

316371   Strážnosť Svazek: 3 Strana: 0697
Strážnosť, i, f., die Wachsamkeit. Puch.

316372   Strážný Svazek: 3 Strana: 0695
Strážný, sorgsam. Kristus s-ný, pracovitý v slovu otce svého, pokorný, tichý . . . Hus III. 137.

316373   Strážný Svazek: 3 Strana: 0697
Strážný = kw stráži náležející, Wach-. S. věž. Kom. S. ochrana (Obhut, f.), oheň (Wachfeuer, n.), světnice (die Wachstube), paráda, die Wachparade, Dch., ústav (Wach- anstalt), velitelství, služba, dům. J. tr S. budka (strážnička), das Schilderhaus. Čsk. Na strážné hlídce. Dch. — S., střehoucí, wachend. Wach-. S. loď, Rk., anděl, Us., sbor. S. posádka, voják, pěchota (Garde- infanterie). Čsk. — S., substant., strážce, Wächter. V. Životní s., noční s ; s. dveří. V. S. koruny uherské. Plk., žaláře. Štelc. S., v hornictví, hutman. Ms. pr. hor. S-žný lesů královských, silnic. Tk. III. 10. Nalezli sú mě s-ní, kteří ostřiehají města. Hus III. 35. Zloději a lotři jsú, ne strážní ani vinaři; Vinice té Kristovy s-ní a dělníci naj pilnější mají býti kněžie: Že kněz nad lid ustano- vený má býti strážný, protož běda jemu, jest-li v rozumu zaslepený; I kterak tedy kněz neb žák nestatečný chce býti duší mnohých s-ný?; Kdo lepší s. než Kristus, jenž nikdy v božství nespí; Posadili sú mě s-nú na vinici, vinice své neostřiehala sem; Cierkev sv. na vinici s-nú postavena. Hus I. 211., II. 65., 274., 275., 432., III. 12., 16. (Tč.). U Brankovic na Mor. = pastýř. Mřk.

316374   Strážný Svazek: 7 Strana: 0790
Strážný = střehoucí. S. pluk, Šf., duch. Lpř. — S., vrch v Příbr. a v Králicku. Krč.

316375   Strážný Svazek: 9 Strana: 0313
Strážný, ého, m. = kontrollor. 1706. Fiscb. Hosp 382.

316376   Strážný Svazek: 10 Strana: 0400
Strážný, ého, m. = strážce. S. slepý. Hus. II. 274.

316377   Stražov Svazek: 3 Strana: 0697
Stražov, a, m., místo v Klatovsku, něm. Drosau. Vz S. N.

316378   Strážování Svazek: 9 Strana: 0313
Strážování, n. Bdělé s. Slád. Ham. 10.

316379   Strážovice Svazek: 3 Strana: 0697
Strážovice, dle Budějovice, Stražiowitz, ves u Kyjova, b) u Neveklova, c) u Za- vlekoma v Klat. PL. — S., Straschowitz, ves u Cimelic. Vz S. N.

316380   Strážový Svazek: 7 Strana: 0790
Strážový = strážný. S. jízda. Sl. let. II. 59.

316381   Strážový Svazek: 10 Strana: 0400
Strážový, pole u Brodců. Čas. mor. mus. III. 142.

316382   Strbaci Svazek: 3 Strana: 0697
Strbaci, několik domků u Vsetína na Mor. PL.

316383   Strbavky, pl., das Svazek: 3 Strana: 0710
Strbavky, pl., das Grobwerg. Šm.

316384   Strbice Svazek: 3 Strana: 0697
Strbice, Stürbitz, ves u Teplice. PL.

316385   Strbljetati Svazek: 7 Strana: 1386
Strbljetati Duše mu s-la. Slov. Němc. VII. 109 (Dhnl.).

316386   Strbol Svazek: 10 Strana: 0400
Strbol, u. m., bubastus, Rozk. P. 689., bubascus. Rozk. R. 72.

316387   Strboul, e, strboulek Svazek: 3 Strana: 0697
Strboul, e, strboulek, lku, strbouleček, čku, m., na mor. Drahansku strbél (Hý.) = hrbol, sval, tuber, der Knoll. Us. — S. = nať, das Kraut, Kräutig. S. bramboru (trs) vytrhnouti. Us. — S. = hlávka, capitulum, das Köpfchen, der Blüthenkopf, skládá se z malých, krátkostopkatých neb sedavých květů, umístěných těsně vedlé sebe na vře- teně velmi krátkém jako ku př. na jeteli. Kk. 39 Cf. Schd. II. 208., Rst. 497., Čl. Kv. XXVII., S. N. — S. n. strboulí, n. == tlusté vlásení n. žilky, na nichž podzemní ovoce visí. S-ly na zemčatech. Z jara bý- vají zemčata v teplém sklepu plna s-lí. V již. Čech. Č.

316388   Strboulatcovitý Svazek: 3 Strana: 0697
Strboulatcovitý. S. rostliny. Vz Rstp. 1208.

316389   Strboulatcovitý Svazek: 10 Strana: 0400
Strboulatcovitý rostliny, selaginaceae. Vz Ott. XXII. 812.

316390   Strboulatec Svazek: 3 Strana: 0697
Strboulatec, tce, m., selago, das Selago, rostl. Rstp. 1208.

316391   Strboulatec Svazek: 10 Strana: 0400
Strboulatec, tce, m., selago, rostl. Vz Ott. XXII. 813.

316392   Strboulatosť, strboulovatosť Svazek: 3 Strana: 0697
Strboulatosť, strboulovatosť, i, f., die Knolligkeit. Jg.

316393   Strboulatý, strboulovatý Svazek: 3 Strana: 0697
Strboulatý, strboulovatý, knopfförmig, knollig, capitatus.

316394   Strbouleň Svazek: 3 Strana: 0697
Strbouleň, lně, f., conocaprus, der Knopf- baum, rostl. Rstp. 532.

316395   Strboulený Svazek: 3 Strana: 0697
Strboulený, capitatus. Rst. 497.

316396   Strboulí Svazek: 3 Strana: 0697
Strboulí, n., na mor. Drahansku strbélí, knolliges, in die Höhe ragendes, meist dür- res Zeug. Dovezli jsme z lesa něco s. Mu- síme odkliditi z roli s. (košťály). Též žertem o vousích nebolených: Máš plnou tvář toho s. (špatněs oholen). Us. Hý.

316397   Strcalka Svazek: 7 Strana: 0790
Strcalka, y, f. = strcule. Slov. Orl. VI. 57.

316398   Strcanie Svazek: 7 Strana: 0790
Strcanie, n. = strkání. Slov. Sokl. II. 400.

316399   Strcať Svazek: 7 Strana: 0790
Strcať = strkati. Slov. Zátur.

316400   Strcule, e, strculka Svazek: 3 Strana: 0697
Strcule, e, strculka, y, f., na Slov. = pálenka, der Brantwein.

316401   Strčano Svazek: 3 Strana: 0697
Strčano, a, n., Strčanau, ves u Přiby- slavi. PL.

316402   Strčení Svazek: 10 Strana: 0400
Strčení, n. Slova s., verba praecipitationis. Z. pod. 51. 6. V Z. witt. ib.: slova stričení. Mš.

316403   Strčeti Svazek: 3 Strana: 0697
Strčeti, el, ení = strměti, hervorragen. — odkud: z moře. Kartig.

316404   Strčeti Svazek: 7 Strana: 0790
Strčeti. Mkl. Etym. 322. a.

316405   Strčhuba Svazek: 3 Strana: 0697
Strčhuba, y, m., der Naseweise. Bože, to je s (ve všem si musí smočiti). U Rychn. Msk.

316406   Strčhuba Svazek: 10 Strana: 0400
Strčhuba v VIL 697. za Strčano polož za Strčeti.

316407   Strčihlava Svazek: 7 Strana: 0790
Strčihlava, y, f. = hora na Vysocku. MzO. 1890. 130.

316408   Strčiti Svazek: 3 Strana: 0697
Strčiti, strč, strče(íc), il, en, ení; strkati, strčovati, strkávati; strhnouti, knul a kl, ut, utí = píchati, stossen; tisknouti, tlačiti, z místa hnouti, stossen, vor sich hinstossen, wohin stossen, schieben, zuschieben; svrci, sraziti, herabstossen; dohromady sraziti, zusammenstossen. Jg. — co, koho. Strčil ho. Us. S. koho nebo poraziti. Hus I. 262. Kde čert nemůže, tam strčí (nastrčí) starou babu. Šd. Dítě strká zoubky. Us. Strká nos, kde nesluší (več jemu netřeba. Kom.). V. Nestrkej prstu, kde se dvéře svírají. Prov. D. — (co, koho) čím. Strčil ho loktem. Us. Prknem Záviši hlavu s. káza. Dal. Co námi strkáš? Svěd. Strčil jím, až padl. Us. Kým nepohneš brkem, toho strč podávkem. Č. Strká jím jako zlým penízem. Sk. Strká jím (opice). Us. Vrů. Strčil sedlá- kem. KB. Tč. 110. Strká jím sem tam. Jg. Jeden druhým strká aneb na něho ošklebě se krká. Hus I. 300. — čím (kam odkud). Strkal kordem do dveří (píchal). Strkal jím z domu. Ros. Strkají nuznými s cesty. Br. S. někoho s lavice. Us. Strčil tou pří od sehe. Čr. Tím daleko od sebe strkali. Koule. S-kati koho se stolice. Žalt wit. 52. Strká štěstím od sebe. V., Háj. Úřadem od sebe s. Sych. Milosť od sebe s. Kom., V. — co (komu, čím) kam. Ruce, peníze do kapsy s. D. Někomu něco do ruky s. Us. Strkati něco před sebe. D. Někoho ku práci s-ti. Jel. On strčí ledakohos od úřadu do kapsy (jest chytřejší než ledakterý, úředník). Us. Ďo všeho se strká (míchá). Šd. Kus housky do kapsy s.; Strčím vás za ňadra, třetího do nohavic. Er. P. 38., 272. Strčil ručičku do moře, ulovil úhoře, strčil ručičku do říčky, ulovil rybičky; Šafářové žnice sú samé vébčrke, strčil be jich žebrák do malé kabelke; Moje milá roztomilá, ty jsi moja útěcha, dyž já tebe mám nejradši, strčil bych tě do měcha; Šohajku nechutný strčím fa do putny; Běžel jsem já k rychtáři, myslil sem, že se zdaří; on obrátil ke mně srdce, strčil mě do trdlice. Sš. P. 35., 562., 633., 662., 688. (Tč.). Kerá žena je zlá, muža neřáda má, strčí ho pod lavu, dokáže svú hlavu; strčí ho pod necky, učí ho německy; strčí ho pod fěrtoch, má se tam po čertoch; A on po ní hroticú, ona po něm přaslicú, cvičila ho německy, strčila ho pod necky; Dostane starou babu dudlavu, co ho strčí pod lavu. Sš. P. 669., 676., 745. (Tč.). Psí hlavu by na něho strčili (hanobí ho). Us. Dch., Sn., Sá. Šel tam tak rád, jako když strká kozla na hřeben (domu i. e. šel tam nerád). U Jičína. Nepřátelé jeho na něho (Pavla) s-li nějakou proti zákonu Mojžíšovu nevážnosť; Druh na druha vinu nepodaru toho strkal. Sš. II. 18., L. 96. (Hý.). Vždy mne jest chtěl na jiný purkrecht strčiti. NB. Tč. 152. V jinou přirozenost se s-ati. Kos. 01. I. 70. Za klobouk strčí chochol z peří a ze stuh. Sš. P. 733. Do všeho nos strká. Sych. Strčil do toho peníze (vynaložil je na to). Tyčí do vody s. Har. Strčil by ho do, pytle, do kapsy (překonal by ho). Ros., Šd. Makavou lež pod nos nám strká. Sych. Někoho pod lavici s. Us. Pero za ucho, Ros., ruku za ňádra, Us., se za někoho s. (aby mu pomohl). Pečeni na rožeň, D., vinu na druhého, Us., oko na Hrdlo (oběsiti), V., kuklu na někoho s. Sych. Pikartskou na ně povahu strkali. Bart. Strčil to na něho. Us. Prsten na prst s. Vz Svině. — co před kým: před sebou. D. — co, koho kam jak: po hlavě do vody. V. Strká levou přes pravou a pravou přes levou (= jest opilý). Us. Vrů. To na Pavla s-li k obou- zení svému. Sš. I. 43. — co, se komu. Strčil mu to do ruky. Us. Tato věc hrdlo mu strčila (zlámala). V. Dítěti již se strkají zoubky. Us. Pořád mu strká (dává); Však já mu to příležitě strčím (povím, vyčtu). Us. Dch. Někomu jednu (facku, lepanec, pohlavek atd.) strčiti (= udeřiti ho). Us. Šd.., Brt. Strčiti někomu jednu do zad. Us. Šd. Nač kdo vrčí, pán Bůh mu to strčí. Prov. Tč. — co komu jak. Ten se nedo- vtípí, tomu to musí s. po lopatě. Us. Hý. — se. Kam se s-áš (sypeš — kam jdeš)? — co kudy: vokýnkem. Er. P. 429. — s čím (lépe: čím). Koralička, teta moje, často se mnou strkává Sl. ps. 428.

316409   Strčiti Svazek: 7 Strana: 0790
Strčiti. Cf. Mkl. Etym. 322 a. — od- kud (čím proč). Strčeni sú s nebe (zlí andělé) Mus. 1884. 240. Ďáblové sú z tre- tieho kuoru s-ni. Št. Kn. š. 149. Jenž námi strčil pro náš pych z nebes ven. Výb. II. 34. Bude smrtí strčen. Kat. 2044. S se ze dveří (pomalu vycházeti). Sá. — co, se kam. S. se někam (jíti). Us. Rgl. S. prsty do dveřejí není radno. Kká. S. někomu něco pod nos, unter die Nase reiben. Us. Dch.

316410   Strčiti co kam jak Svazek: 10 Strana: 0400
Strčiti co kam jak. Strkati hlavy do- hromady jako ovce, když je jim horko. Us. — co komu. To mu hrdlo s-lo (sstrčilo) = srazilo, oživot ho připravilo. 1563. Hrubý 17.

316411   Strčiti komu co Svazek: 9 Strana: 0313
Strčiti komu co. Strčil mu ňákou, aby nekulhal (sbil ho). Hoř. 121.

316412   Strčky Svazek: 7 Strana: 0790
Strčky. Kde jsú klučky, tam jsú s., Běžte, baby, odtud z hučky. Vesna 1888. 110.

316413   Strd Svazek: 3 Strana: 0698
Strd, u, m., strdí, n , strď, i, f. = streď. Vz toto.

316414   Strď Svazek: 7 Strana: 0790
Strď Sladká s. Pravn. 2073. Rty vilné ženy jsú jako plást strdi. BO.

316415   Strď Svazek: 9 Strana: 0313
Strď. Podal mu kus ryby a plást strdi. Bibl. kral. Luk. 24. 42. Sr. Stred. Žalm 19. 11.

316416   Strdař Svazek: 7 Strana: 0790
Strdař, e, m. = včelař. Pk.

316417   Strdielce Svazek: 7 Strana: 0790
Strdielce, strdielko, a, n. S. fujary = hrkel? Slov. Čjk. 20.

316418   Strdimil Svazek: 3 Strana: 0698
Strdimil, a, m., nectarina, pták šplhavec. Krok. I. c. 120.

316419   Strdimil Svazek: 7 Strana: 0790
Strdimil. Cf. Brm. II. 2. 607.—608.

316420   Strdimil Svazek: 9 Strana: 0462
Strdimil, a, m., pták vrabcovitý. Vz Ott. XVIII. 25.

316421   Strditi Svazek: 3 Strana: 0698
Strditi, il, ěn, ění. — v čem. V plastu s-íte včely. Víd. 1. 1816. — se čím kde. Tiem se strdí v svém srdci. Št. N. 217.

316422   Strdivka Svazek: 9 Strana: 0313
Strdivka, y, f., rostlina. Vz Ott. XVII. 64.

316423   Strdivka, strďovka Svazek: 3 Strana: 0698
Strdivka, strďovka, y, f., melica, das Perlgras, rostl. Rostl. 1. a. 265., FB. 10., Schd. II. 362., Rstp. 1744., Čl. Kv. 107., Slb. 160.

316424   Strdivkový Svazek: 9 Strana: 0313
Strdivkový okáč (motýl). Exl. 60.

316425   Strdlice Svazek: 7 Strana: 0790
Strdlice = mladý losos (asi ?). Ves. IV. 130.

316426   Strdlička, lépe: střevlička, y Svazek: 3 Strana: 0698
Strdlička, lépe: střevlička, y, 1. = lososová násada, die Lachsenbrut. D.

316427   Strdný, stredný Svazek: 3 Strana: 0698
Strdný, stredný = plný strdi, voll Honigseim, honigfliessend. S. plast. S. po- tokové. Plk.

316428   Strdoplovoucí Svazek: 3 Strana: 0698
Strdoplovoucí — medotekoucí, honig- fliessend. Ms.

316429   Strdoplovoucí Svazek: 9 Strana: 0313
Strdoplovoucí sladkosť. Modl. XCII.

316430   Strdorobec (strdirobec Svazek: 3 Strana: 0698
Strdorobec (strdirobec), bce, m., meli- turga, hmyz včelovitý. Krok. II. 262.

316431   Stréberný Svazek: 7 Strana: 0790
Stréberný atd. = stříbrný Slov. Bern.

316432   Strébkovati Svazek: 7 Strana: 0790
Strébkovati = střebati Uh. Brt. D. 269.

316433   Strébl Svazek: 10 Strana: 0400
Strébl Alois, spis. Tob. 217.

316434   Strébro Svazek: 7 Strana: 0790
Strébro, a, n. atd. = stříbro. Slov. Bern.

316435   Strecť Svazek: 7 Strana: 0790
Strecť = stříci. Slov. Bern.

316436   Streč Svazek: 7 Strana: 0790
Streč, e, m., Tollkopf, m. Slov. Loos.

316437   Strečko Svazek: 7 Strana: 0790
Strečko, a, m. S. Pav., učitel, † 1758. Cf. Jir. Ruk. II. 249.

316438   Streď Svazek: 7 Strana: 0790
Streď. Cf Strd, Mkl. Etym. 327. a. Stred, mel. Byl. 15. stol. Plovúcie stredí. Kar. 112. Jakožto stred rozsladí se památka jeho; Zemi mlékem a strdí tekúce. Ev. olom. 187., 11.

316439   Stred Svazek: 9 Strana: 0313
Stred, u, m., střeď, i, f. Vz Gb. H. ml. III. 1. 374. Střed. Hus III. 51.

316440   Strédať Svazek: 7 Strana: 0790
Strédať = střídati. Slov. Bern.

316441   Stredelnica Svazek: 7 Strana: 0790
Stredelnica, e, f., vz Nedělnica.

316442   Stredí Svazek: 10 Strana: 0400
Stredí, n. = strdí. Plovúcí s. Pass. 1379., Výb. I. 315.

316443   Stredka Svazek: 7 Strana: 0790
Stredka, y, f. = středa. Bern

316444   Strední, -ný Svazek: 3 Strana: 0700
Strední, -ný = medový, vz Stred, Honig-. S. sladkosť, Mand., nápoj. Ráj.

316445   Stredný Svazek: 7 Strana: 0790
Stredný, honigsüss. S. řeč. Ezp. 1485.

316446   Stredoeurópský Svazek: 7 Strana: 0791
Stredoeurópský pásmový čas hodinový na drahách železničných od 1/10 1891. O po- lednách bude v Praze 11 hodin 58 minut.

316447   Stŕedokruží Svazek: 7 Strana: 0791
Stŕedokruží, n., Zwischenkreis, m. Rk

316448   Stredovůně Svazek: 3 Strana: 0701
Stredovůně, ě, f. = vůně strdí, Honig- geruch, m. Pl.

316449   Stredový Svazek: 3 Strana: 0701
Stredový, Honig-. S. plást.

316450   Stredový Svazek: 7 Strana: 0791
Stredový. S. sladkosť. Sv. ruk. 80.

316451   Stredúcí Svazek: 3 Strana: 0701
Stredúcí, honigsüss. S. sladkosť. Pass.

316452   Stredúcí Svazek: 10 Strana: 0400
Stredúcí, vz Plovosť.

316453   Stredy Svazek: 8 Strana: 0386
Stredy, míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 69.

316454   Strefiti Svazek: 3 Strana: 0701
Strefiti, il, en, ení; strefovati = srovnati, übereinkommen. — s kým oč. Nelze s ním o nic s. Plk. — se = srovnávati se, k sobě se hoditi, sich schicken, zusammenpassen, zutreffen; v jeden čas se udáti, zugleich ein- treffen. — se s kým, s čím (k čemu). Ti s ním dobře se strefí. Br. Dobře se spolu k manželství strefí. Cyr. Strefuje se svině s koněm, jenom srsť trochu jiná. Č. M. 99. Což se s pravdou strefuje. V. S posvícením chrámu strefil se den narození krále. Stre- fuje se s našimi psími dny. V.

316455   Strefný Svazek: 3 Strana: 0701
Strefný, der beim Werfen o. Schiessen gut trifft, Rk.

316456   Strehel Svazek: 3 Strana: 0701
Strehel, hla, m., něm. Strehla, mě. v Sasku. Vz S. N.

316457   Stréhnuť Svazek: 7 Strana: 0791
Stréhnuť = stříci. Slov. Bern.

316458   Strehom Svazek: 8 Strana: 0386
Strehom, ě, f. List. fil. 1895. 320.

316459   Strehová Svazek: 8 Strana: 0386
Strehová, y, f., potok v Novohrad, na Slov. Phľd. XIÍ. 158.

316460   Streif Svazek: 3 Strana: 0702
Streif, něm. pruh, pruha v látce; bunter S., merha; dlouhý pruh nečesaných vlasův: žíhon. Šp.

316461   Streik Svazek: 3 Strana: 0702
Streik, u, m. = střevíc. U Opav. Klš. Vz Střejík.

316462   Streik Svazek: 8 Strana: 0386
Streik, u, m., vz Strike (3. dod.).

316463   Streik, u Svazek: 8 Strana: 0386
Streik, u, m. = střevíc. Věst. op. 1894.10.

316464   Streit Svazek: 10 Strana: 0665
Streit Frt., paedag. a spis. 1836. —1900. Vz Ott.

316465   Strejc Svazek: 3 Strana: 0702
Strejc atd., vz Strýc atd.

316466   Strejc Svazek: 7 Strana: 0791
Strejc, e, m S. Jiří, br, asi 1536.-1599. Vz Tf. H. 1. 50., 56., Pyp. K. II. 353., 358., Výb. II. 1667. (tam i výbor), Ukaz. 110.

316467   Strejc Svazek: 9 Strana: 0313
Strejc Jiří Zábřežský. Vz Wtr. Part. 558.

316468   Strejcikát Svazek: 9 Strana: 0313
Strejcikát, ?, ?., vz Sedmihlásek.

316469   Strejcovatěti Svazek: 7 Strana: 0791
Strejcovatěti, ěl, ění = strýcem, kej- došem, vážným, usedlým se stávati (žertem). Mor. Knrz.

316470   Strejcovati Svazek: 7 Strana: 0791
Strejcovati = strýc říkati. Jeden dru- hému s-li. Wtr. exc.

316471   Strejcovstvi Svazek: 9 Strana: 0314
Strejcovstvi, n. ??r. J. 181.

316472   Strejčal Svazek: 10 Strana: 0400
Strejčal, a, m. = strýček. Dšk. Km. 13.

316473   Strejček Svazek: 10 Strana: 0400
Strejček Jan, č. lékař a spis., nar. 1839.; S. Ferd., č. spis., nar. 1878. Vz Ott. XXIV.

316474   Strejčkováti Svazek: 3 Strana: 0702
Strejčkováti, strýčkovati, Vetter sagen. — si s kým. Ten si s ním s-kuje == jsou dobří přátelé. Us. Všk.

316475   Strejda Svazek: 3 Strana: 0702
Strejda, y, m. = strýc. Us. Prk.

316476   Strejha Svazek: 10 Strana: 0400
Strejha, y, m. = strýha, strýc. Mš.

316477   Strejhula Svazek: 7 Strana: 0791
Strejhula, y, m. = strejda. U Kr. Hrad. Kšť.

316478   Strejka Svazek: 7 Strana: 0791
Strejka, y, m. = nemotora, nejapa, ne- vtipa. Neud. — S. = strýc. Jrsk.

316479   Strejle Svazek: 7 Strana: 0791
Strejle, vz Střevle.

316480   Strejna Svazek: 3 Strana: 0702
Strejna, y, f., strýně, dcera po bratrovi. Bck. II 2. 333.

316481   Strejní Svazek: 10 Strana: 0400
Strejní, f. = strejna? Že by se nějaké s. mé nacházely. Kšaft. Strak. § 17. (Mš. ).

316482   Strejný Svazek: 3 Strana: 0702
Strejný. Děti mého bratra nazývají se: syn a dcera s-ní. Bdž.

316483   Strejšitý Svazek: 9 Strana: 0314
Strejšitý hrnec = naplněný až ?o vrch. U Polné. ??š. 100.

316484   Strejšov Svazek: 7 Strana: 0791
Strejšov, a, m., rybník v Písecku.

316485   Strejštitý Svazek: 8 Strana: 0386
Strejštitý = vrchovatý. S. míra, nádoba. U Telče. Brt. D. II. 390.

316486   Strek Svazek: 7 Strana: 0791
Strek, u, m., das Spritzen, der Wasser- stoss. Slov. Loos.

316487   Stréka Svazek: 7 Strana: 1386
Stréka, y, f., precipium, zastr. Pršp. 14. 9 Rj.: stržba.

316488   Strékač Svazek: 7 Strana: 0791
Strékač, e, m. = stříkač. Slov. Rr. Sb.

316489   Strékačka Svazek: 7 Strana: 0791
Strékačka, y, f. = stříkačka Slov. Bern.

316490   Strékavý Svazek: 7 Strana: 0791
Strékavý = stříkavý. Slov. Bern

316491   Streknúť Svazek: 7 Strana: 0791
Streknúť. Tak? Hm.! s-knul zas. Či tak? Slov. Phľd X. 163.

316492   Strela Svazek: 8 Strana: 0386
Strela, y, f. Pobrala jich s. (utekli). Slov. Nov. Př. 588. — S. hrubá. Cf. Ott. XL 800. — S. = vrch ve Spišsku. Phľd. 1894. 359.

316493   Strela Svazek: 9 Strana: 0314
Strela. Kerej s. (podiv)! Šeb. 287.

316494   Strélací Svazek: 7 Strana: 0792
Strélací = střílecí. Slov. Bern.

316495   Strélať Svazek: 7 Strana: 0792
Strélať = stříleti. Slov. Bern

316496   Strelovský Svazek: 3 Strana: 0705
Strelovský. Strela s-ká do toho! Toto dělo (dílo) s-ké! Mor. Šd.

316497   Strelša Svazek: 7 Strana: 0792
Strelša, e, f., dle Káča = střeličník, dvoj- zubec, bidens, rostl. Slov. ZObz. XXI. 266.

316498   Stremenie Svazek: 7 Strana: 0792
Stremenie, n. = snaženie Slov. Cf. Czm. 103.

316499   Stremenník Svazek: 7 Strana: 0792
Stremenník, a, m., Reitknecht, m. Slov. Ssk.

316500   Stremplovice Svazek: 3 Strana: 0706
Stremplovice, ves u Opavy.

316501   Stremtený Svazek: 7 Strana: 0792
Stremtený: en, a, o = postrašený. Slov. Rr. Sb, Ol. III. 210.

316502   Streng Svazek: 7 Strana: 0792
Streng, a, m Dr. Jan S., prof. české univer. (lékař. fak.). Vz Slavín seš. 36. str. 9. (v příloze).

316503   Streng Svazek: 10 Strana: 0401
Streng Jan dr., 1817. —1887. Sr. Ott. XXIV. 233.

316504   Strepitoso Svazek: 3 Strana: 0707
Strepitoso, v hud., it. — hlučné, hřmotně. Mlt.

316505   Streptokokky Svazek: 8 Strana: 0386
Streptokokky. Vstnk. II. 502.

316506   Streskotati Svazek: 3 Strana: 0707
Streskotati = stroskotati. Slov.

316507   Strestání Svazek: 3 Strana: 0707
Strestání, n., die Bestrafung. Žer. 349. Lesť a jakákoli jiná neprávnosť poručníkuv nad statky sirotčími provedená k slušnému s. buď přivedena. Kol. 52.

316508   Strestaný Svazek: 3 Strana: 0707
Strestaný; -án, a, o, bestraft.

316509   Strestatel Svazek: 3 Strana: 0707
Strestatel, e, m., der Bestrafer. Jg.

316510   Strestatelka, y, strestatelkyně Svazek: 3 Strana: 0707
Strestatelka, y, strestatelkyně, ě, f., die Bestraferin. Jg.

316511   Strestatelný Svazek: 3 Strana: 0707
Strestatelný, bestrafbar; sträflich. Vus.

316512   Strestati Svazek: 3 Strana: 0707
Strestati, strestám a stresci; strestávati, bestrafen. — co: hříchy. V. — Flav. — koho na čem, co na kom. S. koho na hrdle. Záv. Neposlušenství na kom s. Reš. — koho čím (jak): vazbou. Us. Válečným způsobem je strestali. Br. S. někoho věze- ním, mrskáním, bitím podlé zasloužení. Žer. 350. — koho zač. Pomni, synku, pomni na to, že tě pán Bůh stiesce za to. Sš. P. 229. — že. Šak tě pán Bůh stresce, že cho- díš za panenkó když ona tě nechce. Sš. P. 304. — Vz Trestati.

316513   Strestati. — koho Svazek: 7 Strana: 0793
Strestati. — koho. Nech mě p Bůh ztresce. Us. Šd. P. Bůh by mě ztrestal, že si se, synečku, v mojim lůžku vyspal. Brt. P. 128. — čím (kdy). S. někoho metlou nemoci. Ddk. III 183. Casem nočním mečem z. je kázal. Skl. I. 312.—jak: přísně, Us. Tč., beze všeho slyšení. Ddk.

316514   Stret Svazek: 3 Strana: 0708
Stret, u, m. = tuk, das Fett. Maso bez s-tu. U Rychn. Msk.

316515   Streť Svazek: 7 Strana: 0793
Streť, ablöschen, ausstreichen ; betten. Slov. Bern.

316516   Stret Svazek: 9 Strana: 0314
Stret, a, m., berus (iberus), pták. Židek. Dle Hanky v Mus. 1839. 113. chybně m. strnad.

316517   Stretať Svazek: 7 Strana: 0793
Stretať, vz Střetnouti. Bern

316518   Stretí Svazek: 7 Strana: 0793
Stretí, n., das Ablöschen; Aufbetten. Bern.

316519   Stretnatý Svazek: 3 Strana: 0708
Stretnatý = plný stretu, tučný, fett. To sádlo je s. U Rychn. Msk.

316520   Stretnutý Svazek: 7 Strana: 0793
Stretnutý, begegnet. Slov. Bern.

316521   Stretosloví Svazek: 3 Strana: 0708
Stretosloví, n., nauka o učeném stre- fování, die Eristik, gelehrte Streitlehre. Vz Stretověda. Šm.

316522   Stretování, n Svazek: 3 Strana: 0708
Stretování, n., das Streiten. Učené s.

316523   Stretověda Svazek: 3 Strana: 0708
Stretověda, y, f. = sjtretosloví. Šm.

316524   Stretovný Svazek: 3 Strana: 0708
Stretovný, eristisch. Šm.

316525   Stretti Svazek: 10 Strana: 0401
Stretti Vikt, mal., nar. 1878. Vz Ott. XXIV. 234.

316526   Stretto Svazek: 3 Strana: 0708
Stretto, it., krátce, rychle, úsečné. S. N.

316527   Stretý Svazek: 7 Strana: 0793
Stretý, abgelöscht, ausgestrichen; gebet- tet. Slov. Bern.

316528   Streubal Eduard Svazek: 10 Strana: 0401
Streubal Eduard, spis. Tob. 217.

316529   Strevholcz Svazek: 10 Strana: 0665
Strevholcz = mostnice. Čel. Priv. II. 571., 573.

316530   Strevlíček Svazek: 3 Strana: 0709
Strevlíček, čka, m., střevlička, vz Střevle.

316531   Streyc Svazek: 7 Strana: 0794
Streyc, e, m., os. jm. — S. Jiří, br., † 1599. Vz Jg. H. 1. 630., Jir. Ruk. II. 218., 249., Srb. 31.

316532   Streyc Svazek: 9 Strana: 0314
Streyc Dan. f po 1660., spis. Vz Flš. Písm. I. 389., 411.

316533   Strezimiř Svazek: 7 Strana: 0794
Strezimiř od Střezimíra. Pal. Rdh. I. 131.

316534   Strh Svazek: 3 Strana: 0710
Strh, u, m. = strhnutí, das Ab-, Zusam- menreissen. Jg. Dítě pláče do strhu. Us.

316535   Strh Svazek: 7 Strana: 0794
Strh skály. Koll. 111. 236

316536   Strha Svazek: 9 Strana: 0314
Strha, y, f. = průtrž mračna. Mtc. 1. XXXI. č. 5. 71.

316537   Strhadlo Svazek: 3 Strana: 0710
Strhadlo, a, n., sergum, zastr. Rkp. pís. — S, ves u Plánice.

316538   Strhadly Svazek: 3 Strana: 0710
Strhadly, dle Dolany, ves u Klatov.

316539   Strhám Svazek: 7 Strana: 0794
Strhám. Tancovati do s. Us. Olv.

316540   Strháňať sa Svazek: 7 Strana: 0794
Strháňať sa = strhovati se. Neztrháňaj sa nocou (prací noční). Slov. HVaj. BD. I. 17.

316541   Strhanec Svazek: 3 Strana: 0710
Strhanec, nce, m. = strhaný člověk, ein zerlumpter Mensch. Mor. Tč. — S. = stržená voda, z řečiště hlavního odvedená. U Přer. Kd. — S., jm. polnosti na mor. Zlínsku. Brt.

316542   Strhání Svazek: 3 Strana: 0710
Strhání, n., die Abbrechung, Zusammen- reissung. Jg.

316543   Strhání, n Svazek: 10 Strana: 0401
Strhání, n. Dělá o s. (div se nestrhá). Čes I X 444, XII. 365.

316544   Strhanina Svazek: 3 Strana: 0710
Strhanina, y, f. — onuce, Fetzen, m. Kom.

316545   Strhaný Svazek: 3 Strana: 0710
Strhaný, gerissen. S. pře (zlá, nespra- vedlivá). Smrž. S. šaty. V. S. chalupa, Jel.. Us.; něco strhaného zašiti. V. S. zrak, oči (vyhaslé), gebrochene Augen. Nz. lk. — čím. Plachty větrem s-né. Prací s-ný. Us. Dch. — jak. Ta šňůra hedbávná na pole s-ná, nevěř, milá, nevěř, šak je láska planá. Sš. P. 220.

316546   Strhaný Svazek: 7 Strana: 0794
Strhaný. V dálku poletuje s-ný můj věnec (panenství). Vrch. Ep. bs. 79.

316547   Strhaný nač Svazek: 10 Strana: 0665
Strhaný nač: na nohy. Brt. Sl.

316548   1. Strhař Svazek: 3 Strana: 0710
1. Strhař, e, m. = strouhař, soustružník. Vašek.

316549   2. Strhař Svazek: 3 Strana: 0710
2. Strhař, e, m., ves u Tišnova na Moravě. Té.

316550   1. Strhař Svazek: 7 Strana: 0794
1. Strhař. Tk. IV. 467., 724

316551   Strhař Svazek: 8 Strana: 0387
Strhař n. struhař = soustružník. Arch. XIV. 472.

316552   Strhaře Svazek: 3 Strana: 0710
Strhaře, ves a) u Lubence, b) u Blovic. S. N.

316553   Strhařov Svazek: 3 Strana: 0710
Strhařov, a, m., vsi a) u Benešova v Bu- děj., b) u Čern. Kostelce, c) u Jesenic. Vz S. N.

316554   Strhát Svazek: 3 Strana: 0710
Strhát, u, m. = šat sedraný, zerrissenes Gewand. V Krkonš. Kb.

316555   Strhati Svazek: 9 Strana: 0314
Strhati. Všecko trvá, až se strhá. Šeb. 216.

316556   Strhati Svazek: 10 Strana: 0401
Strhati. Strhnout = ukrásti. V zloděj. mluvě. — S. seno, louku = pokositi Phľd XXIV. 483. — se = leknouti se. Slov Phľd XXIII 746. — se z čeho = spustiti se čeho. S se z viery. Chč S II. 198b.

316557   Strhati, vz Svazek: 3 Strana: 0710
Strhati, vz Strhnouti.

316558   Strhávání se ze Svazek: 3 Strana: 0710
Strhávání se ze sna. Slov. Dbš. 6.

316559   Strhlec Svazek: 3 Strana: 0710
Strhlec, hlce, m. = zvrhlec, ein Ab- artiger. Jg.

316560   Strhlý Svazek: 3 Strana: 0710
Strhlý, kdo se strhl, zvrhlý, degener, ab- artig. — S., stržený. Strhlé oči (pass.), ab- gestorben. Us.

316561   Strhnouti Svazek: 3 Strana: 0711
Strhnouti, strhnu, strhni, hna (ouc), hnul, ut, utí a (strhu, stržeš atd., zastr.), strhl, stržen, ení; strhati, strhávati, strhovati. — S. = dolů strhnouti, moci sníti, herabreis - sen: odtáhnouti, abziehen, abhalten; stá- hnouti, spustiti, abziehen, ablassen; stáhnouti, stočiti, slíti, abziehen, ablassen; dohromady trhnouti, stáhnouti, shromážditi, zusammen- ziehen, zusammenreissen, mit Gewalt ver- einigen ; způsobiti, ztropiti, erregen; roztr- hati, abreissen, abnützen; zničiti, zhubiti, zusammenreissen, ruiniren ; se = utrhnouti se, spadnouti, herabreissen, brechen, nieder- fallen; roztrhnouti se, reissen, zerreissen; polámati, porouchati se, sich verheben, im Heben verrenken; protrhnouti se, zerreissen, durchbrochen werden; opustiti, spustiti se, abfallen, verlassen, abtreten, von Jemanden lassen: spojiti se, sejíti se, zusammen kommen; svrci se, abarten; povstati, zbou- řiti se, entstehen, unversehens kommen, anheben, sich erheben. Jg. -- co, koho: střechu, klíč (stáhnouti), dům, zeď, ovoce, Us., listí, stany, struny, mlýn, D., někoho (opiti; poraziti; vyhubovati mu. herunter- reissen, verreissen), víno (stáhnouti; slíti; smíchati), len (z hruba česati), šaty (roztr- hati, V.), most, dluh, Dch., smích (způso- biti, stropiti), vojsko (sebrati). Us. Nemoc (neštěstí) ho strhla (zhubila). Us. Strhl 5 holeb piva (vypil). Us. Trh je trh, jen aby jeden druhého strh (ošidil). U Rychn. Ntk. Já to sám nestrhnu (nezmohu). Us. Šd. Keď do izbečky kráčela, zelený vjének, zlatý prstének strhala; Má panenko krásná, ne- strhaj mia zjasna, trhaj mia na podzim, až sa já zhotovím. Sš. P. 251., 417. Strhše mój vlastni rybnik i vylovili mi jej Půh. TI. 301. — co, se odkud. Vše s něho strhali. Ros. Já jsem s ní sotva oči strhla. Us. Vk. S koní sedla s. Us. Já jsem celý ztvrdnul, jak mi obrajt strhnul tu háru ze zádů. Sš. P. 536. Strhl jí s hrdla ty věci; Strhl ho se stolice. NB. Tč. 240., 107. Někomu kabát s těla s. D. Někoho s koně s. Zámky s dveří s. Víno s kvasnic s. (stáhnouti). Us. Strhli s pole vojskem (odtáhli). Jg Vodu z rybníka s. Us. Tu strh se s toho i prodal jinému. Půh. II. 282. Oneš nedočkav jich vyrčení strhl se s nich i pohoní mě. Půh. II. 192. Šaty s něho strhal. Vítr od půlnoci se strhl. Har. I. 89. — co čím. Střechu háky s. Jedním hmatem hromadu housenek s haluze strhl. Sych. S. se prací. Us. Šd. Nedal se hněvem s. Us. Dch. — co, se komu. Strhali mu střechu. Us. Strhnuť si nemoc (vyleknutím). U Opav. Klš. Turka si nevezmu, radš si hlavu strhnu. Dyž pryč odcházela, otci hlavu strhla, macoše uryla; Já tam na ně přindu, obóm hlavu strhnu. Sš. P. 145, 161. Mly- náře mi jal a také stavy mi strhal. Půh. II. 188. Kuklu pokrytství mu strhli. Sych. Koni podkovy s. Strhal se mu provaz na dvou místech. Pref. Zuby se mu strhly. Kld. — co, se kam (nač, k čemu, v co, do čeho). Strhl svíčku na sebe. Hvězdy na zem s. Jel. Někoho k zemi s. Us. Vojska v hromadu s. (sebrati). V. Vojsko se v hro- madu strhlo (spojilo se). Vrat. Moc na sebe s. Us. Dch. Strhly se na ni klepy. Us. Zkr. Veškeren hněv na Pavla strhnul se. Sš. Sk. 171. Nedal se ku přestupkům s. Us. Dch. Strhli se (sešli se) do města. V. Strhše se k Plzni táhli k lesu. Kn. — co (komu) na čem. Dělníku na mzdě s. D., Ml. Něco někomu na koupi s. Us. co, koho, se z čeho Smích si z něho s. Strhnou panny z tebe řehty. Puch. Někomu ze mzdy s. Šm. Studenta ze škol s. Šd. S. se ze sna. Slov. Dbš. 6. Někoho z učení s. Us. Brt. Ze své vůle Boha se strhli. Štelc. Lidi z pořádných soudů strhovati (odtahovati). Apol. Ta krmě bývá mrzka, z kteréž sě komu nemoc ztrhne. Št. — koho od čeho (odtáhnouti): od škol. Jg. Poňvadž sú se od listuov strhli a prá- vem hledali, tehdá pánům se zdá, aby . . . Půh. I. 202. — se proč. Strhej se pro jiné, za to tě strhají. Wer sich hat zerrissen, dem wird aufs Grab geschissen. — čeho: vody (něco vody z rybníka vypustiti). Ros. — se. Strhne se rybník, oblak, vítr (po- vstane), bouřka (V., Kom.), bitva (Sych.), kus skály, hráz, oheň, válka, rvačka, mela, Us., mračno, boj, liják, hádka. Us. Dch. Co se tu strhlo? Dch. Dal se s. Us. Strhl se křik. Šd. Strhla se tam víchora, pazdeří nám po- brala. Sš. P. 676. Doběhla tam kvačka, hned se strhla rvačka. Sš. P. 704. Lenoch se str- hal, že nechtěl dvakrát jíti. Us. Šd., Č. M. 135. — se, koho kde: v kříži. D. V tom místě se strhli (sešli). V. Na moři vítr se strhl. Výb. II. 56. Někoho na žebříce s. = mučiti. Ros. Taký se zmatek mezi nimi strhl. Us. Najednou strhne se mu nad hla- vou šumot. Ér. Čít. sl. 27. - se na koho = napadnouti. Kuth., Mus., Šm. — koho n. se koho, se čeho (opustiti) Mne pak Boha strhni (odtáhni od něho). Hlas. Tudy se správy boží s. chtěli. V. Strh se Boha a chytil se ostudy. Us. u Rychn. Črk. Dobře ji tak, proč se strhla Boha. Us. Náramná částka lidu Boha pravého se strhla; Ale že se opět strhujete Krista; Musili s. se vyso- kých nadějí a čák o messiáši; Byla to svr- chovaná žalost', že vlastní apoštolé jeho se strhli, ano jeden z nich jej zradil. Sš. I. 113., II. 49., J. 105., Mr. 65. (Hý.). S. se práva (právem opovrci). V. Se Boha, Us., Knst., Br., rukojmí (spustiti se jich) s. J. tr. — Kom., Skl. II. 109., Sych., Th. — se s kým (kde) sraziti se, spojiti se, sjíti se. Strhli se Pražané s Prokopem Holým u Plzně. V. Strhli se s nimi u hradu. Háj. Dampir strhl se s Kunem u Čáslavi. Dač. I. 355. Ozna- muje mi, že se Němci již s králem strhli. Žer. Strhli se oba s vojsky svými na poli v Rakousích. V. — kdy. Do večera to jistě strhneme (doděláme). Us. Šd. V pon- dělí strhlo se povětří veliké. Dač. I. 141. Ach do kraja záhonečku, do kraja, aby smetě mohli strhat do jara. Sš. P. 513. Tehdy jedné noci strže se vietr veliký na moři. Výb. II. 56.

316562   Strhnouti co Svazek: 7 Strana: 0794
Strhnouti co: pouta, Us., sieti Hus I. 363. Toť kašel, až by člověka strhal. Dch. Když tento list přečteš, véřímť, že jej ihned ztrháš. Arch. II. 17. — odkud. Žáka ze školy s. Us. Rgl. S-hla s beder svoji řízu. Vrch. Bernart s toho práva (zemského) se nechce s., sich lossagen. Soud. kn. opav. S. někomu bělmo s očí. Osv. Strzie s nieho (dřeva) ovoce a sní. Rkp. Mus. 1884. 240. A s-ly s masem žíly z jeho kostí ostré pily. Jiří v. 226. — co čím. Vodnými vl- nami z-li sú cěsty mé. BO. — co komu. Už Slovensko vstáva, púta si ztrháva. Sl. ps. Aniž si proto hlavu s-nu. Sá. — kam. Strh' ji nahou ve svůj klín. Vrch. Židé obchod na se s-li. Mus. 1880. 23. S. vládu na sebe. Osv. — koho k čemu: k po- tlesku. Lum. — co s kým: obchod (zru- šiti). 1520. Mus. 1884. 446.— kdy odkud s kým kam. Ale s pole chci ve 12 dnech s svými s. (odtáhnouti). Arch. VIL 301. V zimě k moři se strhují, aby zimu snésti mohli. Kosmogr. 72. a Každý rok dvoje boty strhá. Us. Tč. — si co kdy. Strhl si dech při ohni (nemůže vydychovati). Brt D. 269. — co več. Hlas jeho strhl v sou- zvuk stěny sluje. Vrch. — se zač. Za turák, za dva ztrhla se svadba (o tých, ktorí sa nepochytre seberú alebo svadbu ledajako odbavia). Slov. Zátur. Nápr. 14.

316563   Strhnouti se Svazek: 8 Strana: 0387
Strhnouti se. Eva strhla sa (lekla se). Phľd. 1895. 400.

316564   Strhnouti se z Svazek: 9 Strana: 0314
Strhnouti se z Boha. Chč. S. I. 305.

316565   Strhnutí, n Svazek: 3 Strana: 0711
Strhnutí, n., vz Strhnouti.

316566   Strhnutý Svazek: 3 Strana: 0711
Strhnutý; strhnut, a, o, vz Strhnouti. S. řeč, gebrochen. D. — v čem: v ledvích, lendenlahm. Rk.

316567   Strhovač Svazek: 3 Strana: 0711
Strhovač, e, m., der Ab-, Zusammen- reisser. Jg.

316568   Strhovačka Svazek: 3 Strana: 0711
Strhovačka, y, ť. = řídká vochle, die gröbere Hechel. Vz Pačiska. — S. = ná- činí zahradnické, die Zwickschere. D. — S., die Ab-, Zusammenreisserin. Jg.

316569   Strhovati Svazek: 3 Strana: 0712
Strhovati, vz Strhnouti.

316570   Striasť se čeho Svazek: 7 Strana: 0794
Striasť se čeho = střásti se. Slov. Šd.

316571   Stríbern? Svazek: 7 Strana: 0794
Stríbern? atd. = stříbrný. Bern.

316572   Stríbrovina Svazek: 3 Strana: 0713
Stríbrovina, y, f., látka hedbávná se stříbrem, der Siberstoff. Šm.

316573   Stričko Svazek: 10 Strana: 0401
Stričko, a, n. = hříbě. Sb. sl. 1901. 157. Slov.

316574   Stridulosní Svazek: 8 Strana: 0387
Stridulosní. S. dýchání. Vstnk. III. 385.

316575   Strídža Svazek: 7 Strana: 0796
Strídža = stryga Slov. Ssk.

316576   Stridží Svazek: 8 Strana: 0387
Stridží = čarodějný. Slov. Zátur.

316577   Strídžiť Svazek: 7 Strana: 0796
Strídžiť = čarovati. Cf. Striga. Slov. Sl. let. I. 93.

316578   Stridžiti Svazek: 9 Strana: 0314
Stridžiti = čarovati. Sr. Striga. Phľd. 1899. 244.

316579   Strieborniak Svazek: 7 Strana: 0796
Strieborniak, u, m. = stříbrňák. Slov. Phľd. VII. 107.

316580   Striebornica Svazek: 7 Strana: 0796
Striebornica, e, f. = stříbrná ruda Slov. Hdž. Čít. 208.

316581   Striebornica Svazek: 9 Strana: 0314
Striebornica, e, f., potentilla anserina, rostl. Sbor slov. II. 55.

316582   Striebornice Svazek: 8 Strana: 0577
Striebornice, e, f., potentilla anserina, rostl. Sbor. slov. I. 75.

316583   Strieborníček Svazek: 7 Strana: 0796
Strieborníček, čku, m. = stříbrníček, byl. Slov. Zátur.

316584   Strieborník Svazek: 7 Strana: 0796
Strieborník, u. m.= stříbrník, poten- tilla, Slov. Rr. Sb

316585   Striebristý Svazek: 7 Strana: 0796
Striebristý = stříbrnatý. Slov. Vaj. T. m. 18.

316586   Striebro Svazek: 10 Strana: 0402
Striebro, vz Stříbro.

316587   Strieda Svazek: 10 Strana: 0402
Strieda, vz Střída. S., mica. Bhm hex. 257., Rozk. P. 1689.

316588   Striehnuť Svazek: 8 Strana: 0387
Striehnuť = stříci. Slov. Zátur.

316589   Striezlik Svazek: 7 Strana: 0796
Striezlik, u, m., Amethist, m. Slov. Ssk

316590   Striezniti Svazek: 10 Strana: 0402
Striezniti = ztrýzniti. Jsúc tam velmi strzieznyena (sv. Dorota). Pís. k sv. Dorotě k. 58. (List. fil. V. 231. )

316591   Striga Svazek: 3 Strana: 0716
Striga, y, f. — čarodějnice. Slov.

316592   Striga Svazek: 7 Strana: 0796
Striga, vz Stryga (dod.), Mach. 67., 173.

316593   Striga Svazek: 8 Strana: 0387
Striga z lat. striga. Gb. II. ml. I. 458. Cf. Phľd. 1893. 764.

316594   Striga Svazek: 9 Strana: 0314
Striga, y, f. = ??týl. Phľd. 1897. 674.

316595   Strigati Svazek: 7 Strana: 0796
Strigati = čarovati. Slov. Tč.

316596   Strigoň Svazek: 3 Strana: 0716
Strigoň, ě, m. = čarodějník. Slov.

316597   Strigôň Svazek: 8 Strana: 0387
Strigôň, ě, m. = čarodejník. Phľd. 1802. 105., 643., 1894. 719.

316598   Strigoňský Svazek: 8 Strana: 0387
Strigoňský. S. process (se strigôny). Phľd. 1894. 175.

316599   Strigôňstvo Svazek: 7 Strana: 0796
Strigôňstvo, a, n. = čarodějství. Slov. Dbš., Ht.

316600   Strigoňstvo Svazek: 8 Strana: 0387
Strigoňstvo, a, n. = čarodějnictví. To páchne s-stvomin. Phľd. 1893. 151.

316601   Strigovit Svazek: 10 Strana: 0402
Strigovit, u, m., nerost. Vz Vstnk. XI. 835.

316602   Strihánky Svazek: 8 Strana: 0387
Strihánky. Duť. 332.

316603   Stŕihovadlo Svazek: 3 Strana: 0717
Stŕihovadlo, a, n. — střihovač, náčiní kolářske t. kolmo stojící na třech nohách silné dřevo, s čepem vzhůru strmícím, na něž se nastrkuje píst, aby se délka loukotí podlé špicí ustanovila, der Fügestock, Füge- block. Jg.

316604   Strich Svazek: 3 Strana: 0717
Strich, něm. Einem einen Strich durch die Rechnung machen, někomu útory sraziti. Selhalo mu.

316605   Strich Svazek: 8 Strana: 0387
Strich sive juger. Eml. Urb. 254., 257., 262.

316606   Strich Svazek: 10 Strana: 0402
Strich. Maz strichem smazati. Kom. Did. 267.

316607   Stricholec Svazek: 10 Strana: 0402
Stricholec, lce, m., modabrum. Rozk. P. 2385. Sr. Štrýcholec.

316608   Strik Svazek: 8 Strana: 0387
Strik (streik), u, m., vz Stávka (3. dod.).

316609   Strikačkáŕ Svazek: 3 Strana: 0718
Strikačkáŕ, e, m., der Spritzenmacher. Šm.

316610   Strikční Svazek: 7 Strana: 0796
Strikční linie. Vnč. 107.

316611   Strike Svazek: 3 Strana: 0718
Strike (ang., strajk), u, m. = zastavení práce se strany dělnictva, aby vynutilo vyšší plat, der Strike. Rk.

316612   Strike Svazek: 7 Strana: 1387
Strike. Cf. Zástava (2. dod.)

316613   Strike, strick Svazek: 10 Strana: 0402
Strike, strick (cti: strajk), u, m. = stávka. Dělnický s. Nár. list. 1904. 251. 17.

316614   Striktní Svazek: 3 Strana: 0718
Striktní, z lat., správný, přísný, určitý, strikt. S. N.

316615   Striktura Svazek: 3 Strana: 0718
Striktura, y, ť,, lat., zúženina, die Ver- engung. S-tura jícnu, konečníku, pyje, die Striktur. Vz S. N.

316616   Strilička Svazek: 8 Strana: 0387
Strilička, y, f. = tetička bratrancova. Val. Brt. D. II. 460.

316617   Strímati sa Svazek: 7 Strana: 0796
Strímati sa = zdržeti, udržeti se. Slov. Dbš. Pov. I. 330.

316618   Striško Svazek: 10 Strana: 0402
Striško, a, u. = hříbě. Sbor. slov. VIII. 137.

316619   Stritnúť Svazek: 8 Strana: 0387
Stritnúť = střetnouti. Phľd. 1895. 629.

316620   Strizt Svazek: 9 Strana: 0314
Strizt = stříhati. Ovce s. Slov. Phľd. 1897. 499.

316621   Stŕížík Svazek: 3 Strana: 0720
Stŕížík, a, m., osob. jm. Slez. Sd. — S., vz Stříž, 4.

316622   Strjelka Svazek: 7 Strana: 0797
Strjelka, y, f. = kostřava, festuca. Slov. Bartol.

316623   Strk Svazek: 3 Strana: 0720
Strk, u, m. = strčení, udeření, der Stoss, Schub. Vz Ráz. Při spodálech působí voda jediné strkem. Sedl. Strk přímý, šikmý, ústřední, výstředný. Nz. Strkem někoho z města vyhostiti, mit Schub fortschicken. Us. Strkem někoho odvésti. Řád. stav. Cf. Postrk. S. zákonův, kollise, die Kollision. Zlob. — S. = roztržka, spor, der Konflikt. J. tr. O ty artikule dlouho mezi námi strkové a různice byly. 1G04. Pakliby svědci měli mezi sebou strk a jedni jinú a druzí jinú paměť, tehdy úředníci mají nejprve žalob- níka stranu vzíti. Tov. 77. — S., a, m., koho musíme všude strkati, ein ungelenker Mensch, Tölpel. Mor. Sd., Vch.

316624   Strk Svazek: 7 Strana: 0797
Strk. Mkl. Etym. 322. a. S. = strčení. Strky ramenem dávajíce. Bart. 54. — S.= spor. S. a různici srovnati. Výb. II. 816. — S., a, m. = hlupák. Na Hané. Bkř.

316625   Strk Svazek: 9 Strana: 0314
Strk. Sedávala na strku ve vinohradě. V strkách je práce s hnojem, musí se v noši na zádech tam vláčet. Již. Mor. Šeb. 64., 146.

316626   Strkací Svazek: 3 Strana: 0720
Strkací zbraň, das Stossgewehr. D.

316627   Strkač Svazek: 3 Strana: 0720
Strkač, e, m., der Schieber. D.

316628   Strkáč Svazek: 9 Strana: 0314
Strkáč, e, m. = kolečko. Hnůj jaře (na jaře) v strkáčích v poli rozvážej. Čes. 1. VIL '374.

316629   Strkačka Svazek: 3 Strana: 0720
Strkačka, y, f., die Schieberin. Jg.

316630   Strkadelka Svazek: 3 Strana: 0720
Strkadelka, y, f., psen, hmyz žilnokřídlý. Krok.

316631   Strkadlo Svazek: 3 Strana: 0720
Strkadlo, a, n., das Stoss-, Schiebwerk- zeug. S. ve varhanách, der Stecher.

316632   Strkání Svazek: 3 Strana: 0720
Strkání, n., das Stossen, Schieben.

316633   Strkanice Svazek: 3 Strana: 0720
Strkanice, e, f. = strkaní, die Stösserei, das Gestosse.

316634   Strkaný Svazek: 3 Strana: 0720
Strkaný ; -án, a, o, gestossen, geschoben.

316635   Strkati Svazek: 3 Strana: 0720
Strkati, vz Strčiti.

316636   Strkátko Svazek: 3 Strana: 0720
Strkátko, a, n., der Schieber. Rk.

316637   Strkavě Svazek: 3 Strana: 0720
Strkavě, strkem, stossweise. Nz, lk.

316638   Strkejl Svazek: 7 Strana: 0797
Strkejl (strkýl), e, m. = kým se postrkuje. Chudý člověk je vždy s. Kmk. Drob. pov. I. 14.

316639   Strknouti Svazek: 3 Strana: 0720
Strknouti, vz Strčiti.

316640   Strknutí, n Svazek: 3 Strana: 0720
Strknutí, n., der Stoss.

316641   Strkot Svazek: 3 Strana: 0720
Strkot, u, m. = strkání, das Stossen. — S. pout = chřest, das Rasseln Slov.

316642   Strkov Svazek: 3 Strana: 0720
Strkov, a, m., vsi u Tábora a u Nasa- vrk. Tf. 287. Vz S. N.

316643   Strkovice Svazek: 3 Strana: 0720
Strkovice, Sterkowitz, ves u Žatce. Tk. III. 57., S. N.

316644   Strkula Svazek: 7 Strana: 0797
Strkula, y, f. = strkulka. Rr. Sb.

316645   Strkulka Svazek: 3 Strana: 0720
Strkulka, y, f. = pálenka, Slov. Tč.

316646   Strky Svazek: 10 Strana: 0402
Strky, pole u Závodu na Slov. Mus. slov. VII. 87.

316647   Strmáceně Svazek: 3 Strana: 0720
Strmáceně = unaveně, matt, müde.

316648   Strmácení Svazek: 3 Strana: 0720
Strmácení, n., die Abmattung. Jg.

316649   Strmácenosť, i Svazek: 3 Strana: 0720
Strmácenosť, i, f. = unavenosť, die Ent- kräftung, Abmattung. Jg.

316650   Strmácený Svazek: 3 Strana: 0720
Strmácený; -cen, a, o, abgemattet.

316651   Strmáceti, el Svazek: 3 Strana: 0720
Strmáceti, el, en, ení = unaviti, sesla- biti, entkräften, abmatten. — koho čím: neustálým posýíáním. Us. - koko s kým. Let. 9.

316652   Strmák Svazek: 8 Strana: 0387
Strmák, u, m. Brzy byl z pěkného kví- tečka jenom holý strmák (strmá lodyha bez listu a květu). Mor. Nár. list. 1896. č. 324. odp. feuill.

316653   Strmat Svazek: 10 Strana: 0665
Strmat. Jen v úsloví: nastrmaná děte- lina = nadrchaná. Brt. Sl.

316654   Strmě Svazek: 3 Strana: 0720
Strmě (komp. strměji, strmše) = příkře, steil, jäh. Slov.

316655   Strměchy Svazek: 3 Strana: 0720
Strměchy, ves u Pelhřimova, Strmiech. Tk. III. 36.

316656   Strmél Svazek: 10 Strana: 0665
Strmél, mla, m. = pohýl. Vz Brt. Sl.

316657   Strmělec Svazek: 7 Strana: 0797
Strmělec, lce, m. = kotrmelec Rk.

316658   Strmělka Svazek: 3 Strana: 0720
Strmělka, y, f., čnělka, der Stempel. Rostl. I. a, 74., Slb.

316659   Strmělosť Svazek: 3 Strana: 0720
Strmělosť, i, f., die Hervorragung.

316660   Strmělý Svazek: 3 Strana: 0720
Strmělý = strmící, hervorragend. — S., stier. S. pohled. Tys. 10.

316661   Strmeň Svazek: 3 Strana: 0720
Strmeň, mně, f. = strmý sráz, eine ab- schüssige Stelle. Sl. ps. II. 5. 182.

316662   Strmen Svazek: 8 Strana: 0387
Strmen = hud. nástroj asi ze železa v po- době střmene, na nějž hudec bil, cinkal že- leznou jehlicí se dotýkaje jeho strun. Jir. Vz Zbrt. Tan. 36., Ochechule (3. dod.).

316663   Strmen Svazek: 9 Strana: 0314
Strmen = úzký tráček ? nohavic tažený pod šlapadla, aby se nohavice nahoru ne- vytihovaly. Sbor. slov. II. 123.

316664   Strmenček Svazek: 7 Strana: 0797
Strmenček, nečku, m. = malý střemen, štruple. Komu sa odopäl s. na pantalonoch. Slov. Phľd. IX. 217.

316665   Strmení Svazek: 3 Strana: 0720
Strmení, n., die Hervorragung.

316666   Strmenina Svazek: 10 Strana: 0402
Strmenina, y, f. Pobřežná s. Msn. Od. 145.

316667   Strmenovrcholný Svazek: 10 Strana: 0402
Strmenovrcholný dub. Msn. Od. 131.

316668   Strměti Svazek: 3 Strana: 0720
Strměti, strm, mě (íc), ěl, ění = čníti, vzhůru trčeti, stecken, stehen, sitzen, ragen, vorragen, vorreihen, vorstossen. Jg. — abs. Co strmíš = co čumíš, stojíš jako špalek? Na Mor. Ta skála zhůru strmí. Kom. — (jak) kde. S velikou chtivostí u zrcadla s. Jel. Na skále strom strmí. Us. Na tom strměli (stáli) židé. Brejle mu na nosu strmí. Kom. L. 58. — čím kde. Strom kořeny v zemi strmí (stojí). Kom. — komu od- kud. Rouhavý jim jazyk z huby strmí. Puch. — kam. Ten strom k nebi strmí. Puch. — komu kde. Mečík při boku mu strmí. Plk. — jak. Strom přes střechu strmí. Jv. — čím kam. Vůz vojem zhůru do povětří strmící. Kom. L.

316669   Strměti Svazek: 7 Strana: 0797
Strměti. Mkl. Etym. 325. b. - kde. ,Pněl na kříži' staří Čechové; Moravci inepte: str- měl; strmí nůz ve stěně. Bl. 339. — odkud kam. Hrad z lesů strměl k obloze. Vrch.— čím. Horstvo strmí velehorou. Tl. M. 7. — nad co: nad něco.

316670   Strměti Svazek: 8 Strana: 0387
Strměti. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 82.

316671   Strmina Svazek: 3 Strana: 0720
Strmina, y, f. = příkřina, der Sturz des Berges, steiler Abhang. Č. Tam ty srázné žlabiny a s-ny. Nitra VI. 186. — S. — by- střina, reissender Bach.

316672   Strminka Svazek: 7 Strana: 0797
Strminka, y, f., zdrobn. strmina. Dbš.

316673   Strminný Svazek: 3 Strana: 0721
Strminný. S. rostliny = na strminách rostoucí, rupestres. rupicolae. Rostl. I. a. 290., Rst. 498.

316674   Strmiskatý Svazek: 10 Strana: 0402
Strmiskatý = strnišťovatý. Nár. list. 23. /8. 1896 Dhnl.

316675   Strmisková Svazek: 7 Strana: 0797
Strmisková, é, f. = mor. tanec. Brt.

316676   Strmiskový Svazek: 3 Strana: 0721
Strmiskový, Stoppel-. Mor. S. žába, die Kröte. Lex. vet.

316677   Strmiščena Svazek: 8 Strana: 0387
Strmiščena, y, f. = strnisková jetelina, Cf. Strmištěna, Brt. D. II. 390. Cf. Štrnišťák (3. dod.).

316678   Strmiščica Svazek: 10 Strana: 0665
Strmiščica, e, f. = jetelina na strništi vzrostlá. Brt. Sl.

316679   Strmiště Svazek: 3 Strana: 0721
Strmiště = strniště. Mor., slez. Pk.

316680   Strmištěna Svazek: 7 Strana: 0797
Strmištěna, y, f. = strmisková jetelina. U Zborovic na Mor. Šd.

316681   Strmitý. S Svazek: 10 Strana: 0402
Strmitý. S. hora. Hlk. XI. 34.

316682   Strmivý Svazek: 3 Strana: 0721
Strmivý, emporragend. Dch.

316683   Strmivý. S Svazek: 10 Strana: 0402
Strmivý. S. kraj skály, val, výše. Kká. Sion I. 56., 187., II. 98.

316684   Strmka Svazek: 7 Strana: 0797
Strmka, y, f., v bot., das Horn. Sl. les.

316685   Strmně Svazek: 3 Strana: 0721
Strmně, hervorragend. Slov.

316686   Strmnosť Svazek: 3 Strana: 0721
Strmnosť, i, f., die Hervorraguug, Her- vorragender Ort. Bern.

316687   Strmnovrcholný Svazek: 10 Strana: 0402
Strmnovrcholný dub, Msn. II. 213., s. hora. Ib. 88.

316688   Strmný Svazek: 3 Strana: 0721
Strmný příkrý, steil. Bern.

316689   Strmný Svazek: 10 Strana: 0402
Strmný = strmý. S. vrchol, Škd. F. 80, Olymp. Msn. II. 98.

316690   Strmo Svazek: 3 Strana: 0721
Strmo — příkře, steil. — S. rychlo, hef- tig. — S. přímo. Prizeraj sa každému s. do očí. Slov. DbS. 94. (Šd.).

316691   Strmo Svazek: 8 Strana: 0387
Strmo = rychle. Nikdy! skrikla s. Hanka. Phľd. XII. 431.

316692   Strmobýl Svazek: 3 Strana: 0721
Strmobýl, u, m., turritis, rostl. FB. 74., Čl. Kv. 291.

316693   Strmohlava Svazek: 7 Strana: 0797
Strmohlava, y, f., Gipfel, m. S-vy Kav- kaza. Hrbň. Jsk.

316694   Strmohlavec Svazek: 8 Strana: 0387
Strmohlavec, vce, m., vz Stemohlavec. — S. = pohyblivá deska, přední nohy řezačky spojující. Brt, D. 454.

316695   Strmosíti co čím Svazek: 3 Strana: 0721
Strmosíti co čím: zuby nití spojiti. Sal. 152. 20. Strmosení zubů. II). 152. 23. Orig.: Ligentur dentes cum filo. Sal. ib.

316696   Strmost, i Svazek: 3 Strana: 0721
Strmost, i, f. = příkrosť, příp. -ste. Mkl. B. 170.

316697   Strmovlasý Svazek: 7 Strana: 0797
Strmovlasý, haarsträubend. S. úžas. Msn. Or. 72.

316698   Strmý Svazek: 3 Strana: 0721
Strmý = příkrý, jäh, steil, abschüssig. Strsl. str?m?, praeruptus, příp. -m?. Mkl. B. 233. S. vrchy, Us., chlum. Ráj. — S. voda--: prudká, bystrá, reissend. S. člověk, prudký. Us. Šel s-mým krokem. Km., Er. Sl. čít. 60.

316699   Strmý Svazek: 7 Strana: 0797
Strmý. Mkl Etym. 325. b. S. výše, pro- hlubina, Kká., hora, Čch., skála, Vrch., stezka, Nrd., sráz, stěna. Pdl. Strmým býti na koho. Slov. Němc.

316700   Strmý Svazek: 8 Strana: 0387
Strmý. O pův. slova cf. Gb. H. ml. L 82. — S. = rychlý. Počula strmé kroky ľudí. Phľd. XII. 432. Strmému koňovi uzdy a nie ostrôh. Ib. 1893. 701.

316701   strn Svazek: 8 Strana: 0383
strn m. sn, t přisuto: mastný m. masný (trh), Ž. kl. 141., krám, Lact. 31., tělestný, drstný. Vz Gb. II. ml. I. 396.

316702   Stŕňa Svazek: 7 Strana: 0797
Stŕňa, aťa, n. = strnádek. Slov. Rr. Sb.

316703   Strnad Svazek: 7 Strana: 0797
Strnad, strnadlo, strnadel, strnádka (v Lanžhotě). Brt. L. N. II. 18., Brt. Dt. 50., 62. Cf. Mkl. Etym. 322. b., Brm. II. 2. 294.—313, 745., Rk. Sl. S. rákosný vola: ho-i-ho! S zpívá z jara: Sedlák po syro- vátce bzdí! Us. S. posmívá se rolníku v létě na poli pracujícímu: Sedlače ubohý, sláma ti z bota trčí! V Podluží. Brt. S. volá na vesno: Drž bílú za hřívu, ať ti neuteče hore úvraťama do dílu. Val. Vck. S. zpívá na jaře: Neviděli jste tu pěti, šesti strýců? V létě: Sedlák na mezi spí! Na podzim: Nebojím se pěti, šesti strýců, když mňa chytí na vějicu. Val. Vck. S. na vesno zvě- stuje příchod jara: Vezu, vezu, vezu kvítí! Zakládaje pak svou novou domácnosť pro- zpěvuje si vesele: 1 Ustavím si chalupečku ze samého sići (= sítí). 2. Přijdi, samičko, přijdi! udělamy) si hnizdečko v křibi (= chra- stí, křoví). 3. Přijdi, ženuško, přijdi! přines klubečko nići (= nití;! budeš košulky šići! Vyhřívaje se pak na teplém slunéčku po- chvaluje si: Sedláčku, sedláčku, jak to slu- níčko pěkně svítí! V létě, když je v poli žíru dosti, nestojí hrubě o sedláka, povo- lávať naň uštěpačně: Nepotřebujeme se strýců! Ale v zimě ho prosí: Pusť ňa, stryče, do stodoly, budu ti pást v. létě voly. Brt. v Km. 1886. 360.-361. S. ptá se 497 útrpně volka: Čím tě to, volečku, sedláček švihá? Sýkorka odpovídá: Bičem, bičem! Ib. 380. V zimě na dvoře: Sedlák strejc! sedlák strejc! Sedláček pán! sedláček pán! Erb. P. 24. V jedné pohádce zpívá s.: Ma- mička mě zabila, tatíček mě sněd; sestřička kůstky sesbírala, pod stromečkem je za- kopala: to jsem ja ten ptáček, cilitililíd! Ib. — S. Alois, naroz. 1852., prof. v Praze. Cf. Tf. H. 1. 190. — S. Anton, 1747.-1799., dr., rekt. univer., hvězdář. Vz Jg. H. l. 630., Slavín II. 15., Rk. SI, S. N, ZI. Jg. 12., 28., Jir. Ruk. II. 251. — S. Ct. Tf. Mtc. 2., Jg. II. 1. 630. — S. Damas., františ. 1679. Jg. H. 1. 630. — S. Jos., prof. v Plzni. Mus. 1886. 638.

316704   Strnaď Svazek: 8 Strana: 0387
Strnaď, oštarák, łepuška = četník. Ve šviháčinč. Brt. D. II. 521.

316705   Strnad Svazek: 9 Strana: 0314
Strnad. Vz Šír III. 77. -83 — S. = fi- nanční strážník. Us. Jrsk. XXIII. 68.

316706   Strnad Svazek: 10 Strana: 0402
Strnad, frigellus. Bhm. hex. 100. S. zpívá: Ty, ty, ty, jel bych vorat, nemám šlí. 1578. Čes. 1. XI. 191. Sr. Hlas s-da. Vz Vlasť. I. 111. — Sr. Vyhl. II. 265., Ott. XXIV. 256. — S.. Al., spis., nar. 1. /10. 1852. Tob. 217. S.. Jos. spis., nar. 8. /3. 1852.; S. Ant., 1749. až 1799. — Sr. Ott. XXIV. 256,

316707   Strnad, a, strnádek Svazek: 3 Strana: 0721
Strnad, a, strnádek, dka, strnadel, dla, m., strnátko, a, n., vrabec skřivano- vitý, emberiza citrinella, die Ammer. S., příp. -ad?. Sr. lat. sturnus, strhrněm stara. Fk. 410., Mkl. B. 208. Vz Frč. 353., Schd. II. 446. Strnad obecný, emberiza citrinella, die Goldammer; skřivánkový, emberiza mili- aria, Gerstenammer; zahradní, em. hortu- lana, Gartenammer; rakosnik, e. schoeniclus, Rohrammer; olivobřichý, e. elacothorax, Zaunammer; luční, e. cia, Wiesenammer; sněžný, e. nivalis, Schneeammer; rajský, e. paradisea, Paradiesammer; horský, e. mon- tana, die Bergammer; rýžový, e. oryzivora, Reisammer. Jg., Šp. Vz více v S.N. Str- nadel, strnadlo. Mor. a slez. Brt., Sd., Klš. S. na vesno, když jest v poli dosť žíru, ] volá na sedláka uštěpačně: Nepotrebujeme strýců! Za to v zimě přiíetuje k stodolám, ozobává snopy a pochvaluje si rolníka: Dobrý strýc! dobrý strýc! Na mor. Zlín- sku. Brt. S. zjara zpívá: Vezu, vezu, vezu kvítí! Brt. S. zpívá zjara: Sedláče, sedláče, pojedeš sít? Na podzim, kdy strniště jsou holá: Sedláče, sedláče, kdyby si chcíp! Ji- nak: Sedláčku, sedláčku, polib mi řiť! Str- nádka když vábí, semínka slibují. Pk. —- S., osob. jm. Tk. II. 549., III. 660. — Str- nad, mlýn u Sedlce; samota u Zbraslavi.

316708   Strnádek Svazek: 3 Strana: 0721
Strnádek, dku, m. — dukát. Ten má v truhle s-dků (žertem)! Na Policku. Kšá., Všk.

316709   Strnadel Svazek: 7 Strana: 0798
Strnadel, dla, m., vz Strnad (dod.). Mor. Brt.

316710   Strnadel Svazek: 9 Strana: 0315
Strnadel zelenotravní či lesní = propáska, miliaria europea. Mus. ol. III. 118. — S. = strnad obecný. Ib.

316711   Strnadí Svazek: 3 Strana: 0721
Strnadí, Goldammer-. S. peří, zpěv. Us.

316712   Strnadí Svazek: 9 Strana: 0315
Strnadí řeč. Vz Čes. 1. VIII. 343.

316713   Strnadíce Svazek: 3 Strana: 0721
Strnadíce, ves u Neveklova.

316714   Strnadit co Svazek: 10 Strana: 0665
Strnadit co = dávati na vysoké, nepří- stupné místo. Vz Brt. Sl.

316715   Strnádka Svazek: 7 Strana: 0798
Strnádka, y, f., vz Strnad (dod.).

316716   Strnadky Svazek: 9 Strana: 0315
Strnadky = houby. Charv. 58.

316717   Strnadlo Svazek: 3 Strana: 0721
Strnadlo, a, n. = strnad. Mor. (u Stráž- nice). Šd. Dva s-dle kuju na kovadle. Sš. P. 742.

316718   Strnadlok Svazek: 9 Strana: 0315
Strnadlok, rybn. u Záblatí. Věst. op. 1895. 17.

316719   Strnadov Svazek: 3 Strana: 0721
Strnadov, a, m., samota u Sedlce.

316720   Strnadův mlýn Svazek: 3 Strana: 0721
Strnadův mlýn u Dobříše.

316721   Strnatý Svazek: 3 Strana: 0721
Strnatý, stoppelig. Strngati = řinkati? Slov.

316722   Strněnka Svazek: 8 Strana: 0387
Strněnka, y, f. = otcova švatrová. Na Pomoraví. Brt. D. II. 460.

316723   Strní Svazek: 7 Strana: 0798
Strní. Mkl. Etym. 322. b. — S. = pole atd. Pro krejcar by blechu po s-šti honil. Us. Dbv. — S. přenes. Šedivým s-štěm po- rostlá hlava (šedinami). Kv. — Strniště = tanec.

316724   Strní, í, strnisko, a, strniště Svazek: 3 Strana: 0721
Strní, í, strnisko, a, strniště, ě, u Pří- hrami strno. strniště, také na Mor. a kromě toho: strmisko, a, n.= přižatá sláma ze země strmící, die Stoppel, der Stürzel am Felde. V. Strsl. str?n?, stipula, rus. sternja, vl. quae strata sunt: příp. -n?, -isko, -iště. Mkl. B. 119., 277., L. 80. Nezaorané s. = zmet, změt. Sp. Strniště, V., BO., str- nisko. Korn. V strništi ryby loviti (o věci nemotorné se říká). Ros. Narodil se na str- ništi (o zďobaných od neštovic). Vz Hrách, Zdrápaný, Tělo. C. — S. = pole, na kterém strniště stojí, das Stoppelfeld. S. orati (pod- mítati), D., zmetovati, podtrhnouti, stoppeln; na podmět, do strniště, do zmeti síti; pastva na strništi. Šp. Hledejme tu myšku v oves- ném strnisku honem dneska. Sš. P. 619., 728. (Tč.). — S., český tanec. Dch.

316725   Strnisko Svazek: 10 Strana: 0402
Strnisko. Prvá zima z dierek s-ska fučí. Rizn. 64.

316726   Strniskový Svazek: 9 Strana: 0315
Strniskový. S. řepa. Čes. 1. IX 6.

316727   Strniskový. S Svazek: 10 Strana: 0402
Strniskový. S. úřednictvo = vyvolení z chasy, kteří dohlíželi, aby se na strništích po jistou dobu nepáslo; s. slavnosť. Vz Brt. Čít. 398., 400.

316728   Strniščena, y Svazek: 10 Strana: 0665
Strniščena, y, f. = řepa do zoraného strniště zasetá. Brt. Sl.

316729   Strniščo Svazek: 9 Strana: 0315
Strniščo = strnisko. Slov. Zát. Pŕ. 227a.

316730   Strniště Svazek: 3 Strana: 0665
Strniště, č, n., der Schattenort. Rostl. III. 458. b.

316731   Strniště Svazek: 3 Strana: 0721
Strniště, vz Strní/

316732   Strniště Svazek: 7 Strana: 0798
Strniště, os. jm. D. ol. I. 174.

316733   Strniště Svazek: 7 Strana: 1387
Strniště. Pastva na s-štích. Vz Obz. 1892. (Brt.).

316734   Strniště Svazek: 8 Strana: 0387
Strniště. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 65.

316735   Strniště Svazek: 9 Strana: 0315
Strniště. Strniště, sláma poli jest máma. Hrub. 18. Velmi to neúrodným polím pro- spívá když na nich s. zapáleno bývá. Fisch. Hosp. 337.

316736   Strniště. Kdo Svazek: 10 Strana: 0402
Strniště. Kdo seče a nechává veliké (vy- soké) s., o tom se říká: Muzikanti mu hrají. Kšť. Lid. 17. Sr. Strní. — S. = vousy po- někud povyrostlé. Utřel si modrým šátkem s. Rais. Vlasť 35.

316737   Strništní Svazek: 7 Strana: 0798
Strništní púška, cyathus striatus, Hunger- ling, hubka. Slov. Phl'd. XI. 746.

316738   Strništný Svazek: 3 Strana: 0721
Strništný, Stoppel-. S. sláma.

316739   Strnišťovatý Svazek: 3 Strana: 0721
Strnišťovatý, stoppelig, stoppelartig. Jg.

316740   Strniti, il Svazek: 3 Strana: 0721
Strniti, il, ěn, ění, strnívati, strnovati trním ohraditi, o trniti, mit Dörnern um- zäunen. — co. Bern. — S. = trnem, skláti, sbůsti, mit Dörnern verletzen stechen. — co. St, skl. III. 218.

316741   Strnjivý Svazek: 3 Strana: 0725
Strnjivý, putzsüchtig. S. človek. Šml.

316742   Strnmisko Svazek: 3 Strana: 0721
Strnmisko, a, n. Na Slov. a Mor. = str- nisko, das Stoppelfeld. Tr., Jg. Sv. Jiíljí s. nerád vidí (do 1/9 má již býti zpodmítáno). U Olom. Sd. To staré chlapisko jak staré grnisko, može ním povorat kde keré s. Sš. P. 198.

316743   Strno Svazek: 3 Strana: 0721
Strno, a, n., vz Strní. U Příbora na Mor. Šbk. L.

316744   Strno Svazek: 10 Strana: 0402
Strno, a, n. = strní. Také v jihozápadn. Čech. Dšk. Km. 5., 13.

316745   Strnouti Svazek: 3 Strana: 0721
Strnouti, ul, ut, utí = strměti, státi, emporstarren, da stehen; dřevěněti, ztuh- nouti, starr werden, starren; užasnouti se, sich entsetzen, erstarren, erstaunen. Jg. — abs. Most podrubili, tak že ledva strmieše (strměl, stál). Dal. k 89. — komu. Ztrnuly mu zuby (má laskominy). Strnuly (zdřevě- něly) mu nohy. Jád. — Sych., Ros. — čím: zimou, Us., strachem, hrůzou. V. — (se) nad čím, od čeho (užasnouti se). Strnul jsem nad ním. Ros. S. se nad něčím. Háj. Vnitřnosti mé od hrůzy strnuly. Kom.

316746   Strnouti Svazek: 7 Strana: 0798
Strnouti. Mkl. Etym. 325. b. — Pozn. Věta u abs. ,Most — Dal. 89.' patří do Stroměti — abs. Všecka z-vši lekla se. BN. Jazyk ztrnul. Nrd. — komu od čeho. Noha mi z-la od sezení. Us. Tč. — čím (kde). Divem bieše v nie dušie z-la. BO. Bolesti jsem nad tím ztrnul. Ler. — nad čím. Er. P. 202., Němc. I. 149., Ler. — več. V obraz divý strnul žití rej. Kká. — proč. Ten strnu pro 'nu tvář mocnú. AlxB. v. 164. (HP. 76.). — jak: jako hřeb. Jar. Sl. 63.

316747   Strnouti Svazek: 8 Strana: 0388
Strnouti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 66., 79., 65.

316748   Strnouti jak Svazek: 10 Strana: 0402
Strnouti jak: kamenem (jako kámen). Rok. 28.

316749   Strnoví Svazek: 3 Strana: 0721
Strnoví, n., die Stoppeln, ein Stoppel- haufen. Dch.

316750   Strnož Svazek: 3 Strana: 0721
Strnož, e, m. = trnož, podnožky, das Fussgestcll. Us. Kšá., Klš., Pk.

316751   Strnož Svazek: 8 Strana: 0388
Strnož m. trnož, s přisuto. Dšk. Jihč. I. 41.

316752   Strnožiti Svazek: 3 Strana: 0721
Strnožiti = nešikovně stavěti. U Príbora Mtl.

316753   Strnožiti Svazek: 8 Strana: 0388
Strnožiti. Vz Zestrnožit (3. dod.).

316754   Strnožka Svazek: 3 Strana: 0721
Strnožka, y, f. = stonožka. U Počátek. Kšá.

316755   Strnožka Svazek: 7 Strana: 0798
Strnožka. Kšá. oprav v: Kš. Také na Mor. Brt.

316756   Strnožky Svazek: 8 Strana: 0388
Strnožky = stonožky (hnisavý katarrh v očích). Dšk. Jihč. I. 8.

316757   Strnožky Svazek: 10 Strana: 0403
Strnožky, pl., f. = slepičí vši, čmelíci. Us. Rgl.

316758   Strnule Svazek: 7 Strana: 0798
Strnule, erstarrt, fest, steif, starr. S. hleděl před sebe. Us. Pdl.

316759   Strnulost Svazek: 3 Strana: 0721
Strnulost, i, f. = strnutí. Jg.

316760   Strnulosť Svazek: 7 Strana: 0798
Strnulosť. S. hostcová, tetanus rheuma- ticus, úrazová, t. traumaticus. Vz Strnuti (dod.).

316761   Strnulost Svazek: 7 Strana: 1387
Strnulost, i, f., asperitas, zastr. Pršp. 35. 17.

316762   Strnulý Svazek: 3 Strana: 0721
Strnulý, erstarrt, fest, steif, starr. Stál všecek s-lý. Ráj. S. pozornost Marek. S. úd, noha, ruka, Ros., klouby. Byl. — čím: strachem. V.

316763   Strnulý kde Svazek: 7 Strana: 0798
Strnulý kde. Myšlénka v mozku s-lá. Hrts.

316764   Strnutí Svazek: 3 Strana: 0721
Strnutí, n., die Erstarrung, das Staunen, Erstaunen. V MV. nepravá glossa. Pa. S. so nad něčím. Háj. Z údův, D., krku. V., zubů. Us. — S. = křeč stálá, smrtelná. Ja. — S. stranou, pleurothotonus. Nz. lk.

316765   Strnutí Svazek: 7 Strana: 0798
Strnutí, rigor, tetanus, Starrkrampf, m. Sal. 108. 25., S N. XI. 399., Šel., Kžk. Por. 193., 460. O s. a léčení ho vz Čs. lk. I. 281., II. 34., 54., III. 1., 28., 103., V. 4. 33, 305., VII. 189., 314., VIII. 291., IX. 143., 161., X. 174., 182., 411. S. druhotné, t. secundarius, hlavy, t. hydrophobicus, host- cové, t. rheumaticus, hromadné, epidemicus, novorozeňat, t. neonatorum, omladnicové, puerperalis, náhlé, acutus, samostatné, idio- pathicus, úrazové, traumaticus, vleklé, chro- nicus, v před, emprosthotonus. Ktt. exc.

316766   Strnutí, n. S Svazek: 10 Strana: 0402
Strnutí, n. S. ranné (úrazové), tetanus traumaticus, Wundstarrkrampf, s. těžkomy- slných, stupor melancholicus, melancholia attonita. Ktt. S. otravou, tetanus toxicus; s. končetin (bolestné stažení jich), contrac- tura artuum, tetania. Ktt. S. šíje, menin- gitis cerebrospinalis epidemica. Vz Nár. list. 1905. 133. 2.

316767   Strnutina Svazek: 3 Strana: 0721
Strnutina, y, f., spasmus. Rozk.

316768   Strnutý Svazek: 3 Strana: 0721
Strnutý, erstarrt, vz Strnouti. Kom. Jako s-tí jsme stáli. — nad čím. Kon.

316769   Strobačiti se Svazek: 7 Strana: 0798
Strobačiti se = zdráhati se, sich sträu- ben. U Příbora. Tč.

316770   Strobach Svazek: 10 Strana: 0665
Strobach Ant. dr. práv. a spis. 1814. až 1856.; S. Zdeněk, spis., nar. 1850. Vz Ott.

316771   Stroboskop Svazek: 3 Strana: 0721
Stroboskop, u, m., prístroj ku tvorení pohybujících se obrazů. Vz KP. II. 159.

316772   Stroboskopický Svazek: 7 Strana: 0798
Stroboskopický, stroboscopisch. S. ap- parat. Dk. P. 12.

316773   Stroček Svazek: 3 Strana: 0721
Stroček, čku, m.. liška obecná, der ess- bare Röthling, cathanellus cibarius. houba. S. N., Čl., Rstp. 1903.

316774   Stroček Svazek: 7 Strana: 0798
Stroček. Cf. Ott. V. 703.

316775   Stróčí Svazek: 7 Strana: 1387
Stróčí = stroucí Mor. Brtch.

316776   Stroemka Svazek: 3 Strana: 0722
Stroemka, y, f., stroemia, rostl, kaparo- vitá. Rostl. I. 218. a.

316777   Strofa Svazek: 3 Strana: 0722
Strofa, y, f. = sloha. Vz Zk. Ml. II. 199., Mk. Ml. 320., Sš. 27., Sloha. S-y rozměru malajského jsou čtyřřádkové a úzce spo- jeny v ten způsob, že 2. a 4. verš slohy jedné se opakuje doslovně n. téměř do- slovně ve sloze následující na místech verše prvního a třetího. Příklady: Čl. Dar v Růži stolisté XVI., Dch. V bouři bojův v Čes. včele 1880. č. 27. str. 353.

316778   Strofa, y Svazek: 10 Strana: 0665
Strofa, y, f. Vz Ott.

316779   Strofantový Svazek: 7 Strana: 0798
Strofantový. S. semeno. KP. VI. 381.

316780   Strofický Svazek: 8 Strana: 0388
Strofický. S. útvar. List. fil. 1896. 401.

316781   Strofičnosť Svazek: 10 Strana: 0403
Strofičnosť, vz Nejed. 357.

316782   Strofoida, y Svazek: 10 Strana: 0665
Strofoida, y, f., druh rovinné křivky. Vz Ott.

316783   Strogo Svazek: 10 Strana: 0403
Strogo = velmi. Orava. Sbor. slov. IX. 60 Sr. Stroho. Slov. III. 722.

316784   Stroho Svazek: 3 Strana: 0722
Stroho = přísně, streng. Nesmí se to s. bráti; S. vázaný; S si počínati; Ale proč tak s. vystoupal apoštol?; Přísně a s. s kým nakládati; Jiní s. zůstávajíce při prvním vý- zname vysvětlují; Nechce s. mluviti; Slova ta nesmějí se doslovně a s. bráti; Přestu- pek takový s. pokutován byl. Sš. I. 47., 110., II. 25., 59., 66., 109., J. 239., Sk. 179., 199. (Hý.). Vz Strohý.

316785   Strohosť Svazek: 3 Strana: 0722
Strohosť, i, f. = přísnost, die Strenge. Slova ta nemohou v té s-sti, jak znějí, brána býti; Jakob zákon starý pro sebe v celé s-ti zachovával ; S. slov těch obtoužných zmírňuje Pavel poněkud; Protiva ta nesmí se v té přísnosti a s-ti bráti; Báti se s-ti Páně; Hněvem, záštím, s-tí a vztekem napl- ňovali se; Žeby rozkaz ten byl ve vší s-sti vyveden býval. Sš. I. 104., 19., II. 31., L. 5., 184., Sk. 63., 213. (Hý.).

316786   Strohoul Svazek: 8 Strana: 0388
Strohoul, u, strobouleček, čku, m. = starý zákrsek, sešlý stromek. Záp. Mor. Brt. D. II. 391.

316787   Strohwittwer Svazek: 7 Strana: 0798
Strohwittwer = pavdovec. Dk.

316788   Strohý Svazek: 3 Strana: 0722
Strohý = přísný, drsný, krutý, prudký, streng, rauh, grimmig, scharf. Z ruského strogij, strenge. Mkl. B. 32. S-há povaha; S. dokazování; Vésti si určitým, s-hým po- řádkem; S. a přísný život vésti; Ve s-hém smyslu apoštolem nebyl; Vyliti se ve s-hou domluvu; Židé s-hými pokutami od pře- stoupení zákona odhrozováni bývali; S. řeč; U těchto příbuzenců Páně nevěra nemůže se ve s-hém významu bráti; Většina vele- rady pozůstávala ze s-hých fariseů; S-zí a přílišní kritikové; Ale nebylo dorývání to tak s-ho; S. příprava; S. šetření předpisů - S. člověk; Hrtán jemu protkni hráli s-hou; A bič na něj s-hých muk byl splítán. Sš. I. 12., 15., 124., 134., II. 15., 31., 51., 93., J. 121., 135., 137., 165., 287., 291., L. 182., Bs. 201., Snt. 12. (Hý.).

316789   Strohý Svazek: 7 Strana: 0798
Strohý. Koll. III. 267., MP. 5. Kázeň přísná a strohá. Brt.

316790   Stroj Svazek: 7 Strana: 0798
Stroj. Mkl. Etym. 326. a. — S. = kroj. V svój s. se připraví. Výb II. 43. — S. = návod. V kyselosť uvodil je s-jem ďábel- ským. Bart. 123. — S. = mašina. Cf. MS. 16.

316791   Stroj Svazek: 7 Strana: 1387
Stroj. Výroba strojů. Vz Ott. VI. 160.

316792   Stroj Svazek: 8 Strana: 0388
Stroj koní. Vz Brt. D. II 451.

316793   Stroj Svazek: 9 Strana: 0315
Stroj parní: ležatý (horizontalní) a sto- jatý (vertikalní), jednočinný a dvojčinný, plnotlaký a expansní, výfukový a konden- sační. Vz KP. IX. 27.

316794   Stroj Svazek: 9 Strana: 0315
Stroj ba, y, f Někdy otevřen ? té strojbě (disputaci) i kostel Wtr. Vys. šk. 143.

316795   Stroj Svazek: 10 Strana: 0403
Stroj na dělání svodnic; secí s. s vyta- hovacími lžičkami atd. Nár. list. 1905. 131. 21.

316796   Stroj Svazek: 10 Strana: 0665
Stroj, e, m., vz Ott. — S. na koně (kširy). Vz Brt. Sl. 406. s vyobraz.

316797   Stroj ba Svazek: 10 Strana: 0665
Stroj ba ženské hlavy. Wtr. Ěem. 120.

316798   Stroj, e, strojek Svazek: 3 Strana: 0722
Stroj, e, strojek, jku, m. S. ze stri, stind. star, i stupňováno v oj. Mkl. B. 3., 4., L. 19. S. = strojení, chystání, die An- schickung, Zubereitung. Ach, jaké stroje děláte? Plk. — S., strůje, e, f., obyčejně pl. = jídla, Gänge. To je ňákejch strůjí. Na Plaště. Prk. — S. = kroj, der Anzug, Aufputz, die Kleidung. Pýcha vždy sobě nové kroje a stroje vymýšlí. Ros. Chod, stroj, řeč, oko, tanec na ni svědčí, kaká vnitř jest, poznáš z jejé řeči. Hus I. 203. Držím se předků mých kroje a nedbám nic na cizí stroje. Dač. — Veleš., Har., Raj, Gníd. — S. = řemení na koně, chámy, das Geschirr. D. S. koní, na voly. Puch. — S. = věc nějaká vzhledem ku spojení, srovnání částek jejích, der Bau. Páteř hřbetový všeho s-je (složení) podpora jest. Kom. S. člověčí. Dch. Slabý těla s., schwacher Körperbau. Dch. — S. == příprava, přístroj, nástroj k něčemu, die Vorrichtung, Gerätschaft, das Instrument, Organ. S. u ručnice (kohou- tek atd.), Schloss, n., na kose (vz Hrabice), das Gerüst, ve mlýně (tesařské dílo), u ná- stroje hudebního, das Mundstück, močový atd. Jg. — S. = mašina, die Maschine. S. vodní (jímž se voda někam pudí), V., tahací, vytahovací, varhanní (varhany), kolní (Räder- werk), bicí, jdoucí (ku př. mlýn), D., složený, koňský, tokoměrský(hydraulisch), Sed., ssavý, tiskací (tlakostroj), běhací, klapaci, Techn., veletlačný (s vysokým tlakem, o vysokém tlaku, Hochdruck-), malotlačný (s nízkým tlakem, o nízkém tlaku), Nz., vodotlační (vodní), ždimací (ždimadlo, Auspress-), Rk., přejímací (Copirmasch.), Šp., vrtací s šesti vrtáky (na zuby. Vz Nástroj na zuby), Cn., šicí, prací, Us., odpařovací, Kh., parní (části: kotel, pára, roury, parní komora, šoupadlo, píst, válec parní, hustič, táhlo, balancier, ojnice, klika, kolo setrvačné atd. Vz Žele- znice), Pt., válečný řecký (věže na kolách, beran, veliké praky, přístřeší atd.), Rf., ho- spodářský (secí: rozsevadlo, rozsévák; samo- mlat: mlatidlo; senomet; řezačka; šrotov- ník; mlýnec), Us., stáčecí (Abziehapparat). Šk. Stroj hudební, BO., hrací, kapesních hodinek, řezací (pletadlo), nadivací (na jitr- nice, uzenky), s horkým vzduchem (Heiss- luftmaschine), písmenkový (Typenapparat, u typogr.), loupací, létací (Flug-), vzducho- tlačný, plecí (Unkrautauslese-), natažný (v chi- rurg., Extensions-), cídicí (Putz-), k ohýbání (železných) nákolců (Radreifbeuge-), čárko- vací (Linir-), továrna na stroje, zařízení s-jů. Dch. Stroj stavidelný (stavidlo, das Frei- gerinne), spravovací (pravítko, die Hem- mung bei Uhren), výkonný (pracovatel, vy- konavatel, die Arbeitsmaschine), středoběžný (centralní, Central-), Nz., obdělavací (Werk- zeug-), kolmý parní (vertikale Dampf-), na tříslové hroudy (Lohkuchen-), na třislo (Loh-), na usně (Leder), na řemínky (Riemchen-), hladicí (hladidlo, vyhlazovadlo, Satinir-), při- pravovací (strojidlo, Zurichtungs-), valcho- vací (valchovadlo, Walk-), válcový (das Walz - werk), hnací (das Treibwerk), záložný (Re- serve-), licovací (Narben-), rýhovací (rýho- vadlo, Narbenzug-), lisovací (lisovadlo, die Press-), kalorický (horkovzdušný, Heissluft-), k upravování usní (Lederappretur-), pomocný, (Hilfs-), postruhovací (postruhovadlo, Falz-), na lisování kůry (Rindenpress), zvláštní (Special-), kartačovací (kartačovadlo, Bür- sten-), čisticí (čistidlo, Putz-); topený, ne- topený n. studený, vyráběcí (vyrábědlo, Fa- brikations-), klepací na usně (Lederklopf), na líčení (líčidlo, Krispel-), osmikoňový, se- stavený, obráběcí, obdělávací (obdělavadlo, Bearbeitungs-), Šp., k chůzi (Geh-), Vulfův (Wulf'scher Apparat), induktoelektrický (In- duktionsapparat), Nz. lk., pokosný (Gehrungs- schneid-), plťový (Zug-), dvojitý (Zwillings-), vystřikovací, Us., na kalounění vosku (Kräu- sel-), Ktk., atmosferický Newcomenův, čpav- kový, indukčný, Petřinův, Ruhmkorffův, ka- lorický, plynový (plynostroj), provazový, ro- tačný, vz KP. II. 404., měřický (vz Nástroj, ku konci), Us., třídicí (pytlování, Sieb , Sicht-, Beutelwerk, n.), mlecí (das Geh-, Mahlwerk), Prm. IV. 188., karbovací (Maisch-), zvratný na sudy (sudovrat, Sturzmaschine für Fässer), chladicí (Kühl-), karbovací stroj šroubový (Schraubenflügelrührwerk), ku plnění láhví (Abfüll-, Flachenfüll-), k vyplachování, k či- stění láhví (FlascheHspül-, Flaschenwasch-), Suk, k odrazu vln, k buzení zvuku teplem, k lomu a odrazu světla, k roztahování kovů, kapalin, k dokazování (uvolněného, utaje- ného) tepla. Ck. S. k destillování (přehá- něcí, Destillirapparat). S. odstředivý, Cen- trifugalrnaschine, Šp., podporný, die Stütz- maschine. Nz. tr. S čisticí anglický (KP. IL 260., týž ruční, 260., s. ke klučení, 317., 318., mlátící Hnaný parním strojem, 258., mláticí hnaný žentourem, 257., mlátící ku- kuřici, 259., mláticí prevozný, 257., secí (al- banský, 235., bubínkový, 234., kartáčový, 234., lžičkový. 234.), senovací, 262., vodo- sloupový, 89., žací, 235, žací drnový. 237. (KP. III.). S. těžný, Fördermaschine, vodní, Wasserhebemasch., větrní (větrník), der Ven- tilator, lezný, die Fahrmasch., v horn. Hř. S. k vrtání železa a litiny. Us. Hk. S. parní (bez přetržky, De Cauxův, dvojčinný, ex- pansivní Leupoldův, Newcomenův, o níz- kém tlaku, o vysokém tlaku, Wattův, ro- tačný, vzdušný), hydraulický, na zdvíhání vody, stavitelů aegyptských. Vz KP. IV. 404. Stroj na praní chlupů. Sp. S. hospodářské: secí, rozmetačka hnojiva, plečka n. okopá- vačka, válce, žací stroj na seno a obilí, mlá- ticí, žentour přenosný, čisticí mlýnek, ře- začka (ruční, koňská), americký mlýnek, dr- tidlo pokrutin ku krmení a hnojení, strou- hadlo na řepu, mačkadlo lněného semene (sladu, ovsa atd.), obracovadlo (sena atd.), prohrabovadlo, provětrávadlo stohu atd. Šp. S. z kovu britanského k odtahování mléka z prsu; jednoduchý s. na nohu pod sebe křivou n. koňskou, Strohmeyerův; stroj na na nohu pod sebe křivou se šroubkem; s. na nohu pod sebe křivou n. koňskou se střevícem šněrovacím; s. na koleno vyhnuté pro děti a odrostlé; s. k ohýbání násilnému při staženinách ruky n. kolena, s. naťaho- vací. Cn. S. počítací, die Rechenmaschine. Dch. Ve stroji to hrklo. Us. Dch. Jeho (Kri- stovo) tělesenstvie neb človéctvie bylo jest jako stroj neb úd božstvie k činění divóv, ale božstvie zvláště činilo ty divy člověčen- stvím. Hus II. 43. Hudú na húsle, tepú na buben, radují se, ano vzní stroj t. hudby, pišťby, trúbenie, vedú v rozkoši dny své atd. Hus II. 244. Mazadlo na stroj; sklad, oprava, správa, popis, obsluhování, kon- strukce s-jů; hnání stfojem. Šp. Výkres, rej- sování stroje. Nz. Čásť stroje, na kterou se řemen n. provaz navinuje: buben, bubínek. Vys. S. hodinový. Us. S-jem se síly n. času ušetřuje. Sedl. S. spořádati, Sedl., pustiti, za- staviti, zaraziti, Dch., hnáti, obrátiti, topiti, rozstrojiti, rozložiti, v čistotě držeti, odšrou- bovati, sestaviti, opraviti, postaviti, vyči- stiti, rozehnati; síla, hnání, správka, výkon, mazání, olejování, svršek, spodek s-je; na s. vlézti; s. hází vodu, lehce pracuje, vrzá, heká, stená, se šlape, šlapáním se žene; s-jem hýbati, pohybovati. Šp. S. stojí, jde. Kh. — S., pl., stroje = nároky, die Hoden, testiculi. Stroje mužské, Reš., semenné. Volk. S. bobrový (das Bibergeil, anglický, moskev- ský, švédský Kh.). V. Pod šibenicí kakés kořenie ryjící, viselcóm stroj uřezujíc, na rozhranie chodiec. Št. N. 187.

316799   Stroj etice Svazek: 3 Strana: 0723
Stroj etice, ves u Podbořan, 2. u Čechtic. Tk. III. 35., S. N.

316800   Strojana Svazek: 7 Strana: 0798
Strojana, y, f. = kraví jm. Val. Klš., Brt. S. má pěkné bílé rohy jako věnce, vůbec krásná kráva. Kld. I. 16.

316801   Strojárna Svazek: 7 Strana: 0798
Strojárna, y, f. = strojírna. Slov. Šd.

316802   Strojař, strojíř, e, strojník Svazek: 3 Strana: 0723
Strojař, strojíř, e, strojník, a, m., der Maschinist. Šp.

316803   Strojba Svazek: 3 Strana: 0723
Strojba, y, f., der Mechanismus. Šp.

316804   Strojba Svazek: 7 Strana: 0798
Strojba = strojení, příprava. Dbš. Úv. 66., Dbš. Sl. pov. I. 314., Prům. čít. 308.

316805   Strojba Svazek: 8 Strana: 0388
Strojba. S. koní, Geschirr, n. NZ. III. 516. S..svítilen. KP. VIII. 210.

316806   Strojba Svazek: 8 Strana: 0577
Strojba = konstrukce strojů. KP. VIII. 104.

316807   Strojce Svazek: 3 Strana: 0723
Strojce (zastar.), strůjce, e, m. a f. = strojitel, původce. Kat. 1754. S. pokoje, der Friedensstifter, m., stolu, Tafeldecker, Rohn., zlého, pokušení. S. vojny. Kat. 2470. — S. = zástupce, der Vertreter, Stellvertreter. Pass. S. králův. BO. — S. = náčelník, správce, der Verwalter. Byl s. nad jeho věcmi; S. městský (provisor civitatis); S. a starosta nad královými úřady (procurator). BO. Vece pán vinice svému strojci. ZN. Vece král k svým s-cem (emissarii). Bj. — S., specu- lator, strážný. Bj.

316808   Strojce Svazek: 7 Strana: 0798
Strojce. V MV. nepravá glossa. Pa. 48. S. něčeho. Ezp. 357.

316809   Strojdozorce Svazek: 7 Strana: 0798
Strojdozorce, e, m., Maschinenwärter. Mour.

316810   Strojebný Svazek: 3 Strana: 0723
Strojebný, mechanisch. Šm.

316811   Strojeborný Svazek: 7 Strana: 0798
Strojeborný, Maschinen vernichtend. S. nepokoje. Mour. Vl. sil. 66.

316812   Strojek Svazek: 7 Strana: 0798
Strojek, os. jm. — S. Ondř., kantor 1526. Jg. H. 1. 630., Jir. Ruk. II. 251.

316813   Strojek, strůjek Svazek: 3 Strana: 0723
Strojek, strůjek, jku, m. = malý stroj, das Werkchen. Ď. S. u hoboje: cívka, das Mundstück. Csk. S. u fagotu klarinetu, vů- bec u nástrojů jazýčkových. Vz KP. IL 320., 321. — S., jka, m., osob. jm. Pal. Rdh. II. 126.

316814   Strojena Svazek: 7 Strana: 0798
Strojena, y, f. = kráva černá, bíle kro- penatá, val., Brt., s hlavou kropenatou. Vck.

316815   Strojena, strojenda, strojenka Svazek: 3 Strana: 0723
Strojena, strojenda, strojenka, y, f., která se ráda strojí, die Putzsüchtige. Puch. Vz Strojna.

316816   Strojení, n Svazek: 3 Strana: 0723
Strojení, n., vz Strojiti. S. vytaženiny (extraktu), die Extraktbereitung. Šp. — S. koně, das Geschirr. Dch. Vz Strojírna.

316817   Strojenosť Svazek: 3 Strana: 0723
Strojenosť, i, f., die Mache, Gemachtheit, künstliches Gemachtsein. D.

316818   Strojenství Svazek: 3 Strana: 0723
Strojenství, n., die Konstruktion. Šm.

316819   Strojený Svazek: 3 Strana: 0723
Strojený; strojen, a, o. Vz Strojiti. S. (uměleudělaný, künstlich gemacht, gefälscht): sádra, Techn., zlato, oheň, D., vz S. N., vlasy, Kom., víno, pivo, hnojivo, řeč, slova, oká- zalost', máslo, zvěřina, Dch., květiny, Prm., kyselka (Säuerling). Sp.

316820   Strojený Svazek: 7 Strana: 0798
Strojený. Kochati se v půvabu nestro- jené přírody. Blý. — jak. Přesnosť slohu úzkostlivě strojená. Osv. I. 365.

316821   Strojený. S Svazek: 10 Strana: 0403
Strojený. S. vlna = učiněná z vlněných hadrů. Ott XX. 605.

316822   Strojevůdce Svazek: 7 Strana: 0798
Strojevůdce, e, m , Locomotivführer, m. NA. IV. 200.

316823   Strojeznalství Svazek: 3 Strana: 0723
Strojeznalství, n., -věda, y, f., die Ma- schinenkunde. Dch.

316824   Strojič Svazek: 3 Strana: 0723
Strojič, e, m., der Faiseur, Anrichter, Stifter.

316825   Strojič Svazek: 10 Strana: 0403
Strojič, e, m., praefectus. Mam. V. (D. Gesch 2 205. )

316826   Strojička Svazek: 3 Strana: 0723
Strojička, y, f., die Anrichterin. Mm.

316827   Strojidlo Svazek: 3 Strana: 0723
Strojidlo, a, n. = čím se něco strojí, die Zurichtmaschine. S. u mlynářův (der Schrot- kasten). — S. — oděv, das Kleid, der Auf- putz. Mus. - S. u pekařův (die Wasser- seige). Jg.

316828   Strojidlo Svazek: 10 Strana: 0665
Strojidlo, a, n. Vz Prádlo (v mlýně).

316829   Strojilka Svazek: 7 Strana: 0798
Strojilka, y, f. = parádnice. U Král. Hrad. Kšť.

316830   Strojilo Svazek: 8 Strana: 0388
Strojilo, vz Strojně. S. neco uviazať. Phľd. 1893. 310.

316831   Strojírenský. S Svazek: 10 Strana: 0403
Strojírenský. S. průmysl, akcie, papíry. Nár. list. 1904. č. 18. 3., 1903. č. 236. 17., č. 243. 17.

316832   Strojírna Svazek: 3 Strana: 0723
Strojírna, y, f. = továrna na stroje (stroj- nická), die Maschinenfabrik. Šp. — S. - světnice ku strojení, das Zurichtzimmer. Šp.

316833   Strojíř Svazek: 3 Strana: 0723
Strojíř, e, m. = strojař. Nz.

316834   Strojířský Svazek: 7 Strana: 0798
Strojířský, Maschinisten . S. umění. Kom.

316835   Strojisko Svazek: 3 Strana: 0723
Strojisko, a, n. ----- špatný stroj, eine schlechte Maschine. Pl.

316836   Strojit s inft Svazek: 8 Strana: 0388
Strojit s inft. Za dvě neděle zde zůstá- vati strojíme (hodláme, se chystáme); Račte (m. ráčíte) dokládati, že račte (m. ráčíte) dále z Ságami strojiti. Kat. z Žer. 1.122., 16. a j. — S. = trhati. S. trávu do koše. Dačice. Brt. D. II. 391.

316837   Strojitel Svazek: 3 Strana: 0723
Strojitel, e, m., der Anrichter, Zuberei- ter, Stifter, Urheber. S. her a kratochvílí. V.

316838   Strojitelka, y, strojitelkyně Svazek: 3 Strana: 0723
Strojitelka, y, strojitelkyně, ě, f., die Anrichterin.

316839   Strojiti Svazek: 3 Strana: 0723
Strojiti, il, en, ení, strojívati = hotoviti, připravovati, be-, zubereiten, verfertigen, zu- rüsten, rüsten, zu rechte machen, anschicken, beschicken, Anstalt machen, vorbereiten; hotoviti se, chystati se, sich anschicken; oblékati, ankleiden; se = chystati se, při- pravovati se, sich bereiten, sich anschicken, Miene o. Anstalt machen, sich fertig machen, halten, sich auf etwas gefasst machen; oblé- kati se, sich ankleiden. Jg. — abs. Tak jim to jíti musí, jakž oni myslí a strojí. Čr. Nestroj (nečiň hlouposti)! Us. — co, koho, se. Řečník mluví přístroje se (přípravě se), i bez strojení. Kom. Kdy se strojíte domů (se chystáte)? Us. Jak jde kroj, tak se stroj. Prov. Jg. S. komedie, hru, hry, hudby, di- vadla, kvas, hody, hostinu, jídla, krmě, med (uměle připravovati), V., žalobu, rozprávky, zemi (n. pole = orati), Jel., lahůdky, honby, šípy, kolby, kratochvíle, lečky, pohodlí, úkla- dy, víno n. syrup (uměle připraviti), Kom., svatbu (svatební veselí, V.), housle (nastro- jiti, naladiti, stimmen), D., vojny, bouřky, zrady, smilstvo, pšenici (vlhkou udělati, práti aby při mletí šupiny lépe se oddělovaly), spisy, písma, kázání, večeři, oběd, snídaní, nevěstu (oblékati ji; 2.) u jirchářů = kůže do sudu klásti), past', pána (oblékati), Us., koně (řemení na ně dáti, D.; v běhu cvi- čiti, V.), zemi, pole (orati), Jel., zahrady, Kom., jedy, Reš., nápoj. Kom. Obilí st. a mlíti. Us. S. vůz (žebřiny naň dáti; opak: rozstrojiti). Us. Psčk. S. lože, postel, Pk., kraviny (u koželuhů), Skř., žert, Dch., kůži (zurichten). Šp. Ženy ruby stroja (= v do- mácnosti pracujíce oděvy strojí, zhotovují). Rkk. 69., Bdl. Obr. 24. Stroj, pachole, košinu, pojedem na hostinu; Umřu-li v cizině, kdo dá pohřeb strojit'? Sš. P. 100., 453. Války, krabošky, almužny, dlúhé modlitby s. Hus I. 175., 302., 451., II. 192. — co komu: zálohy, osidla, Sych., léčky, záhubu, úklady, sobě kratochvíle, Kom., smrť, Jel, Alx., Bohu díky. L. Smělť jsem mu kuklu s. Dh. 113. S. někomu něco zvlášť, Einem eine Extrawurst braten. Dch. Dám ti pohřeb stro- jit, na všecky zvony zvonit. Sš. P. 394. Což móž bláznivějšieho býti než oheň sobě s., aby v něm hořal? Hus III. 140. Lživá ústa vlastnímu pánu úklady strojí. Kmp. Umí ry- bám nástrahu s. Us. — komu co v čem. Strojil jsem sobě kochání v tom. Kom. — co, se k čemu: lože k ležení, se k utíkání, se k starému houfu s. (ku smrti), V., se k boji, Flav., Troj., se k práci, k vojně, něco k jídlu, D., loď k boji, Pref., housky k peci, Us., rudu v hutích k rozpouštění, Vys.; koho ke škodě (vésti). Plk. Aby řád desk zachován byl a lidé aby se zbytečně k ško- dám nestrojili. Zř. F. 1. C. XVII. Stroj čelo k mračení. Dch. K řeči se s. Smil v. 1178. Aby kněžie, jenž se k boji tělestnému SRojie, viděli; Ke zlému skutku sě i jiné stRojí. Hus I. 170., 265. Vsie sě ku sědániu strojí tu před hradem v šíré lúcě. Rkk. 41. Hry komu k poctivosti strojiti. Vus. — se k čemu proč: pro zemské a obecné dobré. Arch. I. 43. — co pro koho: hospody pro příchozí. Kom. — se k čemu kdy: mezi vyjednáváním (= vyjednávajíce) k válce se strojiti. Ml. — co, se kde, kdy. Na sv. Bartolómy velká hostina se strojí, u rych- tářů žádné (= žádný) vo ní neví. Sš P. 123. Víno za mlada před kysnutím tak strojené, aby sladkotu svou vezdy zachovávalo. Sš. Sk. 21. K řádu kněžskému nemá dopuštěn býti, ktož ty hry v svátky strojí. Hus I. 302. A mnišie na nové mši tancě strojie. Hus II. 28. — oč. Chudí lidé o statky strojí. Vodn. — koho oč (připraviti). Lidi nevinné o hrdlo s., o statky. V., Arch. rkv. Chtě jiné o jich spravedlnosti s. Zř. F. I. — Sych., Eus., J. tr. — co, se kam, do čeho. S. se do města (chystati se), Bar., se do zbroje, Cyr., kůže do třísla s. (klásti). Ros. S. se do pole. 1546. Er. Můj milý se strojí do cizé krajiny; Pěkna pani stoji, do sukně se stroji, a dy do ni sahně, zlaty groš vy- tahně. Sš. P. 659., 773. Strojí se do ko- stela, jako chudý král do boje. Vz Chudý, Nuzný. Us. Před našim domem stojí kůň vraný, strojí se šohajek do vojny na nim. Sš. P. 597. Na jaro do pole se strojí. Žer. L. I. 91. Dávno a několikráte strojil se apoštol do Říma. Sš. I. 143. — čeho. Ten toho strojil (neurčitou měrou, jinak : s. co). — co z koho, z čeho. Člověk z daně tvojí Bohu oběť strojí; Satan z vášní světu strojí modly. Sš. Bs. 167., 175. Kožišník z koží kožichy strojí; Z něčeho lahůdky s. Kom. Žerty, posměch, posmíšky si z někoho s. Nz., D. Nápoj z vína a medu s., V., olej z květu. Byl. Z mouchy slony s. (dělati). Prov. — co o čem. Hádky o něčem s. Plk. — co, se s čím: potravu s octem. Stroj sa, dceruško, stroj sa s námi. Mor. Brt. Strůj se, děvče, s nami, máš być našum pani. Sš. P. 790. S tím se vším strojím ku králi do Znojma. Žer. 311. — co kde. v kuchyni, u dvora (vařiti). D. Mezi oby- vatelstvem smýšlení s. vládě příznivé. Us. Dch. Vz S. co kde kdy. komu kde. Ješto mu dole na zemi tělesné pokrmy strojili. Sš. Sk. 123. — se kde v čem Ve skvoucím a bílém oděvu se u Římanů ti strojili, kdož se o vznešený úřad ucházeli. Sš. L. 208. — co, se na co, na koho, kam. Na dalekou cestu se strojiti. V. Ne- přátelé se na nás strojí. Žer. Jídla na stůl, Har., na někoho záhubu s. Us. Na někoho něco zlého s. Us. Dch. Strojí se jako Mar- kout na vojnu. U Litomš. Dr. Má nejmilejší na pole se strojí. Er. P. 110. StaRá Pivníč- ková na jarmak sa strojá; Ešče jeden man- del stojí a na ten se sedlák strojí; Strojiti se na hody do hospody. SŠ. P. 150., 544., 688. Sojcar odpírá, že židovi oštěpem ne- hrozil, ani se naň strojil. NB. Tč. 30. Cho- vají koně krásné a přípravu pyšnú na ně strojí. Hus I. 442. Léč na lišky s. Sych. Stroj na stůl! Us. — co proti komu: úklady proti sobě strojiti. Ml. Stroj si, synečku, hlavičku, proti tomuto věnečku. Sš. P. 201. Strojili se proti sobě válkami. Arch. I. 8. Lektvař proti vodnatelnosti stro- jiti. Byl. — se. Stroji se, strojí, že bude pršet = chystá se k dešti. Sl. ps. II. 4. 61. Mraky se strojí. Er. P. 143. Stroj se, La- zare, máš čas, jde pro tebe s nebe hlas; Přiletěl k okýnku, zaťukal na sklénku (= okno): stroj se milá, stroj; Do kostela zvonijú, panenky se strojijú a já nebožátko kolíbu děťátko! Sš. P. 20., 115., 202. (Tč) Kdež se váš úmysl strojí. Dh. 149. Jaký (Jak jde) kroj, tak se stroj. Prov. Dch., Šd. Kam se on jen strojí? Us. Dch. - se od koho. Strojí se Marjánka od mamičky. Er. P. 322. — se po čem. Po slunku se strojím. Sš. Bs. 13. — se, koho (komu) v co. S. se v boj Dch. S. koho v roucho svatební. Č. Stroj se v rúcho bílé. Sš. P. 10. Jim se v krásu strojí a je slastmi kojí. Sš. Bs. 2. — jak. Obyčejem ďáblovým strojie proti zřiezenie božiemu chlipné spřeženie. Hus I. 207. Strojte pajmámo s vopoňó, už se vám ženci přiženó. Sš. P. 558. — (co komu) jak dlouho. Armáda od dávního času stro- jena byla. Dač. I. 164. Strojil jim po čtyři tisíce let příští svrchované lásky své. Sš. J. 54. — co čím. Těla mrtvá k trvanlivosti těmi masťmi strojili. Br. Oheň sobě věčný hřie- chem strojí; Svým frejem strojí tobě tyto zlosti. Hus III. 140., I. 223. Vz S. co proti komu. — s inft. Tam vyjeti strojím. Žer. Kdo nejvíc živ býti strojí, umře. Kom. Strojím do Prahy jíti. Ros. Králem býti strojil. Br. Strojím se poslouchati. Kom. Oč sestrojíš pokusiti. Sych. Muziku dělat strojí. Rol. vánč. Jak já nemám smutná zaplakati? miloval mě, strojí mě nechati; Sak vy o tom dobře víte, že se ženit strojím. Sš. P. 320., 574. A když sem sě strojila na ni žalovati. NB. Tč. 240. Odtud do Hamburku vyjeti strojím. Žer. Zase Vaší Milosti psáti strojím. Žer. 18. Mám toho jistou správu, že kní- žata a stavové slížstí strojí se měšťanů opavských tuze ujímati. Žer. 345. Město opustiti strojil i se. Bart. Strojili se krále podporovati. Cr. Strojíce se zahynouti. Br. — se supinem. On se strojí spat. Dch.

316840   2. Strojiti Svazek: 3 Strana: 0725
2. Strojiti, il, en, ení = ztrojiti, co =. trojím učiniti. Us.

316841   Strojiti Svazek: 7 Strana: 0798
Strojiti. — abs. Dej pokoj, nestroj (ne- zlob)! U Žel. Brodu. Otm. — co: čáru, Zpr. arch., loďstvo, J. Lpř., zpěv, Lpř., pikle, nástrahy, Šmb., kouzla. Jrsk. Jakož panie neb panny své prsy strojie okazujíc. Št. Kn. š. 163. — k čemu (jak). S. se k smíti, Mcha., k slubu (k svatbě), Brt. P. 145., k poli (k vojně). Arch. IV. 406. Ktaráž vším snaženstvím strojí se k skokóm, k tan- cóm svým ruúhem i vší postavú. Št. Kn. š. 102. — kde: na mlatě = babiti, ometati a vše připravovati. U N. Bydž. Kšť. — do čeho. Koně do vozu s. Er. P. 324. Aby věděli, nač své dietky mají s. do zákonóv. Št. Kn. š. 129. — na koho. Pod okénkem stójá, na šuhajka strójá (úklady činí). Brt. P. II. 353.— co proti čemu. Stroje proti jeho mysli hrdosti světské. Št. Kn. š. 91. — se več: v perly, v zlatohlav. Čch. Bs. 82. — s inft. Kdož se na cestu vydati strojí. Dik. II. 63. P. Kašpar nehrubě se strojí platiti. Žer. L. III. 96. — komu. Jděti si s. (hráti). U Žel. Brodu. Otm.

316842   Strojiti co o kom Svazek: 10 Strana: 0403
Strojiti co o kom. O družci vše zlé strojí. Baw. E. v. 1570.

316843   Strojivo Svazek: 3 Strana: 0725
Strojivo, a, n., die Maschinerie, das Zeug- material. S. na usně. Sp. Pevné a pohyb- livé strojivo na jevišti. Dch. S. = stŕídka, zvláštní ventil v kovových hudebních ná- strojích: pistonové, pumpové, šoupací, zá- kruzkové. KP. II 313.

316844   Strojivosť Svazek: 3 Strana: 0725
Strojivosť, i, f., die Putzsucht. Dch.

316845   Strojivosť Svazek: 8 Strana: 0388
Strojivosť. Světz. 1894. 154. b.

316846   Strojivosť Svazek: 10 Strana: 0403
Strojivosť, i, f. = snaha se hezky strojiti. Hyna. Čad. 115.

316847   Strojivý Svazek: 9 Strana: 0315
Strojivý. V III. 725. za Šml. polož: V. 30., X. 58.

316848   1. Strojka Svazek: 3 Strana: 0725
1. Strojka, y, f. = strojna.

316849   2. Strojka Svazek: 3 Strana: 0725
2. Strojka, y, m., der Tausendkünstler. Mark.

316850   Strojka Svazek: 8 Strana: 0388
Strojka, y, f., obec v Nitran. Phľd. XII. 553.,74.

316851   Strojkyňa Svazek: 8 Strana: 0388
Strojkyňa, ě, f. = strůjkyně. Phľd. 1893. 383.

316852   Strojlivý Svazek: 3 Strana: 0725
Strojlivý, künstlich bereitet. S. jídla. Víd. list.

316853   Strojmistr Svazek: 3 Strana: 0725
Strojmistr, a, m., der Maschinenmeister. Dch.

316854   Strojna Svazek: 3 Strana: 0725
Strojna, y, f., parádnice, ženská ráda se strojící, die Putzdocke. Mor. Brt., Šd. Cf. Strojena.

316855   Strojna Svazek: 7 Strana: 0798
Strojna. Mkl. Etym. 326. a.

316856   Strojnastůl Svazek: 7 Strana: 0798
Strojnastůl, -stola, m., os. jm. Wtr. Obr. 88.

316857   Strojně Svazek: 3 Strana: 0725
Strojně, vz Strojný. S. se smáti (přetva- řuje se). U Nách. Hrš.

316858   Strojní Svazek: 3 Strana: 0725
Strojní, Maschinen-, Kunst-. S. dům, kresba, kreslení, mlýn, papír, provod (be- trieb), stavitelství, vrtání, zámečník, Dch., podstavec, řemen, služba, spodek (-boden), stavení, řemenice, usně, střih, technika, prů- mysl atp. Sp.

316859   Strojnice Svazek: 7 Strana: 0798
Strojnice, e, f. = strojna. Na Hané. Wrch.

316860   Strojnice Svazek: 10 Strana: 0665
Strojnice, e, f. S. ve mlýne = velké, dlouhé truhly ku strojeni t. j. ku kropeni obilí. Čes. l. XV. 188.

316861   Strojnicko-klempířská Svazek: 10 Strana: 0403
Strojnicko-klempířská dílna. Nár. list. 1905 131. 23.

316862   Strojnický Svazek: 3 Strana: 0725
Strojnický, Maschinen-, mechanisches. dílna, Us., továrna, zařízení, Dch., klepání. Šp.

316863   Strojnický Svazek: 7 Strana: 1387
Strojnický. S. literatura. Vz Ott. VI. 352.

316864   Strojnický. S Svazek: 10 Strana: 0403
Strojnický. S. řemesla. Nár. list. 1903 č. 134. 25.

316865   Strojnictví Svazek: 3 Strana: 0725
Strojnictví, n., die Maschinenlehre, das Maschinenwesen. Sdl., Nz.

316866   Strojniče Svazek: 3 Strana: 0725
Strojniče, e, f., der Zurichtkasten. Sp.

316867   Strojník Svazek: 3 Strana: 0725
Strojník, a, m. = kdo stroje dělá n. řídí, der Maschinist, Mechaniker. Šp., Techn.

316868   Strojnosť Svazek: 3 Strana: 0725
Strojnosť, i, f., die Darstellungsweise (im Gedichte). Nz. — S. — plechosť, die Sauber- keit, Nettigkeit im Kleiden. — S. — pří- prava, die Zurüstung, Künstlichkeit. Bern.

316869   1. Strojný Svazek: 3 Strana: 0725
1. Strojný = strojený, plechý, ozdobený, wol bereitet. S. jídlo, Zlob., oběd, Puch., šat. Marek. Odmítá od sebe s-nou úpravu | řeči. Sš. I. 165. A Turci přijeli, všecko i s-né měli. Sš. P. 145. — S. =: uměle při- j pravený, künstlich. Rozená i strojná krása. i Rkk. 46. S. kolo. Pam. kut. — S. smích (nucený). U Nách. Hrš. S. mlýn, Kunstmühle, ť. Dch. — S. — co ku stroji se vztahuje, organisch. S. neduh. Ja. — S. =. kdo se rád strojí, ustrojený, hbitý, putzsüchtig, nett ge- kleidet. S. dívka. Tabl. Všaks velmi strojný, jako jelito na ruby Ros. — Voják zbrojný lepší než strojný. C M. 368. — S. = způ- sobný, geschickt. S-ného syna vychovati. Slov. Němc, Dobš. 128. — k čemu. Svod- nik strojný k zavádění počestných panen. Sych. Lidé daleko sú s-nější k tomu věřiti, což jest zlého. NB.

316870   2. Strojný Svazek: 3 Strana: 0725
2. Strojný, ého, m., der Maschinenwärter. Dch.

316871   Strojný Svazek: 7 Strana: 0798
Strojný = uměle připravený. S. plátno, Němc. Ch. 1., památky, Pal, setba, NA, síla (opak: ruční), hvozd, KP., pivovár, Pdl., maďarisace. Pal. Rdh. III. 175. -- S. = kdo se rád strojí. Dbš. Sl. pov. VI. 5., Ne- půjdem na vojnu, mám frujerku s-nú, škoda by ju bolo nechať lecikomu. Koll. Zp. I. 358. Pod horou ovos drobný, kosí ho šuhaj strojný. Pís. sl.

316872   Strojný Svazek: 8 Strana: 0388
Strojný. S. kroj národný sa tratí. Phľd. 1892. 612.

316873   Strojný Svazek: 8 Strana: 0577
Strojný. S. processí = uspořádané dle cechů atd. Kn. drn. 8.

316874   Strojný Svazek: 10 Strana: 0403
Strojný = ozdobený a p. Jsi s-ný jako jelito na ruby. Světz. 1895. 27. — S. úkladný, nebezpečný. — čemu. Nedávaj sa v bydla, která sú chudobě s-ná. Zrc. marnotr. Mus. 1873. 270. v 476. — S. = kde se lidé stroji. U sálu byla s. komnata pro dámy. Rais. Vlast. 172.

316875   Strojodatel Svazek: 3 Strana: 0725
Strojodatel, e, m., der Instrumental. Šití. Slovo zaniklé.

316876   Strojodnový Svazek: 7 Strana: 0798
Strojodnový. S. pec, Gebläseofen, m. Hř.

316877   Strojověda Svazek: 3 Strana: 0725
Strojověda, y, f., Maschinenlehre, f. Rk.

316878   Strojovitosiť Svazek: 7 Strana: 0798
Strojovitosiť, i, f., Mechanismus, m. Rk.

316879   Strojovitý Svazek: 3 Strana: 0725
Strojovitý, maschinenhaft. Šm.

316880   Strojovka Svazek: 10 Strana: 0403
Strojovka, y, f. Maschinenfabrik. Us.

316881   Strojovna Svazek: 3 Strana: 0725
Strojovna, y, f. = místnost na stroje, das Maschinenkabinet, -magazín. Balb. Zastr.

316882   Strojový Svazek: 7 Strana: 0798
Strojový. S. olej, řemen, Wld., mazadlo.

316883   Strojový Svazek: 8 Strana: 0388
Strojový. S. děla. Vz Ott. VIII. 248. S. vrtání v dolech. Vz Ott. XI. 595. b.

316884   Strojový, strojovný Svazek: 3 Strana: 0725
Strojový, strojovný, Maschinen-; orga- nisch. S. beranidlo, Nz., hedvábí, šití, Dch., tvor.

316885   Strojozpytuý Svazek: 3 Strana: 0725
Strojozpytuý = Maschinenprüfer-. Sedl. F. 19.

316886   Strojstav Svazek: 3 Strana: 0725
Strojstav, a, m., samota u Mělníka.

316887   Strojstvo Svazek: 3 Strana: 0725
Strojstvo, a, n., ústrojí, ústrojnosť, der Organismus, die Maschinerie. Mus., BO.

316888   Strojstvo Svazek: 7 Strana: 0798
Strojstvo. Cf. Jg. Slnosť. 125.

316889   Strojvedoucí Svazek: 3 Strana: 0725
Strojvedoucí, ího, m., der Maschinen-, Lokomotivführer, řidič stroje. Dch.

316890   Strojvedoucí Svazek: 7 Strana: 0799
Strojvedoucí, n, polož za: Strojstvo.

316891   Strojvedoucí Svazek: 8 Strana: 0388
Strojvedoucí za Strojovéda polož za Stroj- stvo.

316892   Strojvoda Svazek: 7 Strana: 0799
Strojvoda, y, m. = strojvedoucí. Schz. v Osv. XII. 274.

316893   Strojvodič Svazek: 7 Strana: 0799
Strojvodič, e, m. = strojvedoucí. Dch.

316894   Strojvůdce Svazek: 9 Strana: 0315
Strojvůdce, e, m. = řidič stroje. Vz Ott. XVI. 297a.

316895   Stroka Svazek: 7 Strana: 0799
Stroka, y, f.= sloka? At vypraviu prvú stroku. Dětin. Jež. v. 119., 122., Mus. 1885. 125. a., Mách. 12., 40., 124.

316896   Stroka Svazek: 8 Strana: 0388
Stroka, y, f. = pásek. Vz Naovlaky (3. dod.).

316897   Stroka Svazek: 10 Strana: 0403
Stroka, y, f., litera Děr. Jež. Kruml. 3a.

316898   Strokanec Svazek: 8 Strana: 0388
Strokanec, nce, m. Vz Naovlaky (3. dod.).

316899   Strokovice Svazek: 3 Strana: 0725
Strokovice, dle Budějovice, Strokowitz, ves u Šternberka na Mor.

316900   Strokvas Svazek: 3 Strana: 0725
Strokvas, u, m. = karbovník, nádoba ku karbováni vína, der Maischbottich, čk.

316901   Strolist Svazek: 7 Strana: 0799
Strolist. Mkl. Etym. 227. a.

316902   Stroliti Svazek: 3 Strana: 0725
Stroliti, il, en, en; strolovati = setříti, aufreiben. — co: hroudy, klasy. čím: rukou. — co komu. Bol ten mně nevděč- nému srdce strol. Sš. Hc. 68.

316903   Strolky Svazek: 3 Strana: 0725
Strolky, ův, m., pl. = obilí při svážení na mlatě vytrolené, výtrol, podvojky, vý- těrné obilí, das beim Zuführen ausgefallene Getreide. Jg.

316904   Strom Svazek: 7 Strana: 0799
Strom. Cf. Strměti. Šf. III. 525., Mkl. Etym. 326. b., Baum v Sl. les. S. životní, Sbtk. Rostl. 13.-16., 98, 106., 141., 142., 183.—184., 195, světový. Ib. 77.-80, 120. až 121., 139., 144. S. dokažený, abständig, hřídelný, Well-, hubený, abholzig, křivý, nabažený, anbrüchig, nárožní, Trauf-, ne- mocný, krankhaft, podřízený, untergeordnet, přestálý, überständig, plnodřevný, vollholzig, rovný, utlačený, unterdrückt, vládnoucí, herr- schend. Škd. Stromy a keře v mor. národ. písních. Vz Brt. N. p. III. str. XCII. Máme letos ovoce, až se stromy lámou. Sá. Ten mladý lid roste jako stromy. Dch. Kdo nasází mladých stromků, bude vážen od potomků. Us. Tč. Kdo si hledí stromků, má chválu od potomků. Us. Bf. Čím ne- skorí strom vyrostá, tím pevnější stojí. Mor. Tč. S. sázeť nejlépe, když jde druhá čtvrť dolů; čím více dolů, tím lépe pro ovoce; štěpit také tak. Val. Vck. Když strom ve dvou čtvrtích (měsíce) kvete, není ovoce stálé, porušení vezme. Val. Vck. Padá-li list zrovna pod s., bude lacino a točí-li se na všecky strany, tož jde chléb se všech stran. Val. Vck. Když s. porušen jest, běží každý z něho dříví dělat (člově- kem v neštěstí postaveným každý pohrdá). Exc. Pod nízkým stromem vysoko neská- kej ; Veliký strom má malé kořání. Bž. exc. Hádanky. 1. Kolik je na stromě listu? Kolik stopek. Brt. 2. Na vesno obvese luje, na podzim obživuje a v zimě ohřívá. — 3. Vylez na mne, otrhej mne, jenom mne neuraz, dám ti na přes rok zas (strom) Stojí stojanka, na stojance visanka; když visanka spadne, chlupatý ho chlamne (strom, hruška, trávník). Brt. Dt. 150., 160., Km. 1886. 738. Pověry o ovocném stromě. Vz NZ. I. 334.

316905   Strom Svazek: 8 Strana: 0388
Strom. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 61. O skloň. u Kroměř cf. Brt. D. L, II. 18. Kult stromů u starých Cechů. Vz Zbrt, Pov. 37., 40. Pověry o nich vz ib. 166. Stromy sázet nejlépe, když jde druhá čtvrť (měsíce) dolů; čím více dolů, tím lépe; Kvete-li s. ve dvou čtvrtích měsíce, není ovoce stálé; Kdo si hledí stromů, má chválu od potomků. Vck. Val. I. 163. Strom, s kterého by kdo konal svou potřebu, nenese sedm let ovoce. Us. NZ. III. 343. Kto zdravé ovocné stromy vytne, stihne ho skorá smrť. Phľd. 1894. 715. Pod vysokými stromy malé jahody rostou; Na vy- soké stromy rády bijou hromy (bohatí nejsou vždy šťastni). Nár. list. 1894. č. 169. odp. feuill.

316906   Strom Svazek: 8 Strana: 0577
Strom. Starý s. jen zlomíš, nenarovnáš; Kde velký s. jest, jenž by neměl stínu (mocného mnohý nenávidí). Bráb. Vrch. 69., 123.

316907   Strom Svazek: 9 Strana: 0315
Strom padá, kam je nahnutý. S. naraz nesotnú. Jeden s. nečiní háj. Aký s, také ovocie. S zo zrna vyrustá. Slov. Zát. Pŕ. 36tb. Sr. předcnáz. Hruška.

316908   Strom, u, stromek, strůmek Svazek: 3 Strana: 0725
Strom, u, stromek, strůmek, mku, stromeček, čku, stromček, ečku, stro- mec, mec, m. (slov. stromík). S., vzorec prvého mužského skloňování neživotných. Vz Skloňování (tabulku). — Pozn. strany gt. sg. Asi v polovici 13. věku začíná se vy- skytati při neživotných u místo a. Jir. S. od strm (strměti). D. S. jest dřevnatá rost- lina, jestliže její kmen až v jisté výšce se roz- větvuje. Čl. S. = rostlina dřevnatá, mnoho- letá o kmenu jednoduchém anebo nahoře rozvětvujícím se, arbor, der Baum. Rst. 498. Vz S. N., Rostlina, Keř. Ze semene vyrůstá plán; když se pláň rozvětvuje hned od ko- řene, sluje keř; má-li kmen, sluje strom. Kmen ten rozvětvuje se ve větve a haluze (ratolesti); nejvýše je vršek; pařes sedí na kořenech, kláda (klát, špalek) jest uťatý kmen bez větví; S. ovocný se štěpuje; lesní je planý, jehličnatý, listnatý. Pt. S. zahradní, lesní, štěpný, planý, Us., dobrý, zlý, zpuchřelý, práchnivý, Sš. Mt. 108., ovocný a okrasný, Dch., smolný (smolou tekoucí), Rohn., sázený, bobkový, bzový, cedrový, daktylový, dubový, ebenový, fí- kový, jabloňový, nyšpulový, palmový, Jg., broskvový, cypřišový, jujubový, kalotový, kapraďový, lentiškový, mastyxový, mléčný, poutnický, pížmový, slívový, smrdutý, švest- kový, železný, vz Rstp. 2063., kafrový, kassiový, nápojový, životní, korálový, Schd. II., 291., 279., 276., 334., 542., suchý (souš, souše, sušina, souška), vysoký, vysoko- kmenný, dutý (doupnatý, kotlavý: paluba), churavý (chromek), vývrat, vývratek, nero- stoucí (krs, krsek, krčál, zákrsek, parkos, za- babčilý strom), planý (pláně), šlechtěný (štěp), dvakrát v roce ovoce nesoucí, rozložitý, pře- držený, vyrostlý, přestálý, chycený, námě- nilý, nahnilý, stěnový, osekaný (oklestek), k poražení určený (výstavek), Šp., Šm., široký (lépe: košatý), hřadový (na kterém ptactvo nocuje n. spí). Šp. Kmen, větev, haluz, suk, koš, vrch, kořen stromu. V. S. na klády. D. Keř (vinný) na s-y vedený. V. Snět, polom, řez. růst s-ův; koš, košík, tyč ke s-ům; mech, prašivina na s-ech. Sp. S. vyráží, pučí, žene, raší, kořenatí (ujímá se), Šych., pupení (p-ní se), pupeny pouští, rozvíjí se. Šp. S-my sázeti, vsaditi, D., ohnojovati, Kram., D., slamou obvázati, pořezati. Us. S. vyklestiti, proklestiti, vyřezati, prořezati, lizovati, vylizovati, lizem vyznamenati, cej- chovati, vyvrátiti, zvrátiti, poraziti, skáceti, sroubnouti, ploužiti, jeřabinami vypeřiti; s. se ovocem prohybuje, dobře jde (roste), se vede. Šp. S. pěstovati přeštěpovati, Sš. Mt. 109., okopati. Dch. S. chřadne. Dch. S. celou výši muže as pětkrát převyšuje, strůmek asi třikrát. Rostl. S-ům listí opadá a zase roste. Kom. Pazouchy stromy hubí (Nebenschoss). Sych. S. klestiti, čistiti. V. S-y (kmeny) v lese se porážejí (kácejí), se- kerou podtínají n. pilou podřezávají; s-ům usekává se roští, roždí, hat, chvoj, klest. chrasť, chabzdí, čečina. Pt. S., jenž stavení a gruntu cizímu na ujmu jest, vyťat buď. Pr. O stromech škodných (v strč. právě) vz Rb. str. 161. V té krajině stromek neob- stojí. S-ů si hleděti. Us. Dch. Šak je ješče chlapců dosti, jako na stromečku listí, co chcó chodit k nám. Sš. P. 245. Dal se do smíchu, až stromy praskaly. U Žamb. Dv. Ze všech s-mů požívejte, jednoho jen vy- nechejte. Sš. P. 38. Na poli mám pěkný strom (== stromoví). Na mor. Zlínsku. Brt. Dobrovolně a chtivě činí dobré skutky jako dobrý s. sám od sebe dobré ovoce vydává. Hus III. 313. Sletěl pták bezperák (—sníh) na náš strom bezlisták. Vz Bezlisták. Lidé pro nás s-y sázeli, sázejme my zas (též). Č. S., který se z mladu shýbá, bývá přímý; Jeden strom nedělá háj; Strom pro samé listí nevidí (vz Chybování), Žádný s. ne- padne jednou ranou (po první třísce); Strom po ovoci poznán bývá. Č. Jaký s., takové ovoce. V. Zlatého stromu zlaté ovoce; Ne- daleko od stromu jablka padají (ovoce padá. Vš. 45.). Kam s. ohýbáš, tam roste; Strom jak zroste, tak stojí. Sbr. Neohneš-li mladý stromek, starý se ti zláme; Čím vyšší strom, tím bližší hrom. Vz Výška. Lb. Pro samé s-my nevidí les. Us. Šg. Skřípavý s. déle v lese stává. Pk. Na s. nachýlený i kozy skáčí. Pk. Lesem šel a s-mů neviděl. Časem velký s. vyrostá z prutíka malého; Jaký je s. od kořeňa, také i ovoce; Jestli strom ovoce nemá, čo po jeho kvítí? Mor. Tč. Velicí stromové dlouho rostou a chvilkou padnou. C. Zatneš-li na den sv. Abdona (30./7.) sekyru do stromu, do roka uschne. Mor. Zlého s-u zlé ovoce; Jablko od s-u daleko se netulí (nepadne); Mladistvý stro- mek bývá hebký; Správní lidé neklátí se se stromu co plané hrušky; Pod cizím s-em ovoce trhá. Jg. Když všecky stromy se zlá- mou (wenn alle Stricke reissen). Dch. — Vz Želízko. — S. = rostlina, das Gewächs. Korály jsou strůmku mořského ratolestky. Kom. S. Abrahamův, vitex agnus castus; s. Jidášův, cercis siliquastrum. S. N., Rstp. 1203., 464. — S. životní v mozku, arbor vitae. Ssav. — S. žezelní v korábu, žezlo, stěžeň, der Mast-, Segelbaum. V. S., na němž plachty visí. V. — S. pokolení n. rodu, krev- nosti, přátel krevních, vodovod, s. rodní n. rodový, der Stammbaum. S. takový jest se- stavení pokrevního příbuzenstva, vstupují- cích, sstupujících i pobočních osob na způ- sob stromu s haluzemi a větvemi. Jg., Brikc. S. přátelství, krevnosti. Bdž. 117., 122. Byli jsme u panáčka, aby nám vypsal strom. Mor. Šd. — S. Saturnův = čisté olovo, které se z roztoku octanu olovnatého pomocí cinku vylučuje. Vz S. N.

316909   Stroma Svazek: 8 Strana: 0388
Stroma, atu, m. = lůžko, polštářek, husté pletivo vláken houbových. Vz Ott, XI. 689. a.

316910   Stromák Svazek: 3 Strana: 0726
Stromák, a, m. S-ci, plazi, dendrophilae, die Baumagamen. Nz.

316911   Stromař, stromkář Svazek: 3 Strana: 0726
Stromař, stromkář, e, m. = štěpař. Bern.

316912   Stromařka Svazek: 3 Strana: 0726
Stromařka, y, f. = kachna stromní, anas arborea, die Baumente. Šm.

316913   Stromařství Svazek: 3 Strana: 0726
Stromařství, die Baumzucht, Šm.

316914   Stromatý Svazek: 3 Strana: 0726
Stromatý = plný stromů, baumreich. Sš. Sk. 204.

316915   Stromcoví Svazek: 3 Strana: 0726
Stromcoví — stromoví, zastr.

316916   Stromčí Svazek: 7 Strana: 0799
Stromčí, n. = mladé stromoví. Val. Vck.

316917   Stromec Svazek: 3 Strana: 0726
Stromec, mce. m. Vz Strom. Ž. wit. 79. 11.

316918   Stromeč Svazek: 3 Strana: 0726
Stromeč, mče, m., Strometz, ves u Ne- veklova. LP.

316919   Stromeček Svazek: 8 Strana: 0388
Stromeček. Vyšívání na s. v Kunovicích. NZ. IV. 224. Zlatý s. = výslužka, kterou dává při svatbách družička staršímu mládenci. Mor. Nár. list. 1896. č. 210. feuill.

316920   Stromečkování Svazek: 8 Strana: 0388
Stromečkování, n. = stavění stromečků. Vánoční s. Nár. list. 1894. č. 354. feuill.

316921   Stromečkový. S Svazek: 10 Strana: 0403
Stromečkový. S. krajky. Vz Krajka.

316922   Stromek Svazek: 3 Strana: 0726
Stromek, ein Bäumchen. Vz Strom.

316923   Stromek Svazek: 7 Strana: 1387
Stromek = stromkovité vyšívání na kordule mužské. Mor. a slov. NZ II. 22.

316924   Stromek Svazek: 8 Strana: 0388
Stromek. Stromky jablek (bramborů) = nať bramborová. Žďár. Brt. D. II. 262., 510.

316925   Stromek Svazek: 10 Strana: 0403
Stromek na novostavbě, vz Máječka.

316926   Stromení Svazek: 7 Strana: 0799
Stromení, n., šp. m.: stromoví. Jg. Nap.

316927   Stroměti Svazek: 3 Strana: 0726
Stroměti = strměti, držeti se u výši, hervorragen. — abs. Tak jakož ledva stro- mieše a div že neletieše. Dal. 148. (k. 89. 39.) — před kým. Tak větší před menším stromí, neboť moc železo lomí. Chtv. St. skl. 3. 245.

316928   Stroměti Svazek: 7 Strana: 0799
Stroměti. Jagić. Arch. XI. 139., Sv. ruk. K. IV. 39. Takť menší před větším stromí. Sv. ruk. 272.

316929   Stromeyerit Svazek: 3 Strana: 0726
Stromeyerit, u, m., nerost, leštěnec. Vz Bř. 252., S. N.

316930   Stromienok Svazek: 7 Strana: 0799
Stromienok, nku, m. = stromek. Sl. spv. II. 18.

316931   Stromiti Svazek: 3 Strana: 0726
Stromiti, il, en. ení = strmým činiti, steif, gerad stellen. — se před kým. Div z och. 171.

316932   Stromka Svazek: 7 Strana: 0799
Stromka, y, f. = stromovina, stromovka, stromoviště, Baumanlage. Sl. les., Dch.

316933   Stromkář Svazek: 3 Strana: 0726
Stromkář, vz Stromař.

316934   Stromkář Svazek: 10 Strana: 0403
Stromkář, e, m. = prodavač stromků. Mtc. 1902. 28.

316935   Stromkovitý Svazek: 3 Strana: 0726
Stromkovitý, vz Strůmkovitý.

316936   Stromkovitý Svazek: 10 Strana: 0403
Stromkovitý zánět rohovky, keratitis dendritica. Ktt.

316937   Stromláč Svazek: 7 Strana: 0799
Stromláč, e, m. = kdo se chvástá. Val. Brt. D. 270.

316938   Stromľač Svazek: 10 Strana: 0665
Stromľač, e, m. = dítě, jež se počíná stavět na nohy. Brt. Sl.

316939   Stromláček Svazek: 7 Strana: 0799
Stromláček, čku, m., vz Stromlati se (dod.). Val. Brt.

316940   Stromlati se Svazek: 7 Strana: 0799
Stromlati se. Dítě už se stromlá (stojí panáčkem, staví se stromem). Val. Brt. Dt. 12., 65. — se na koho = stavití se proti němu, chystati se naň. Val. Brt. D. 270.

316941   Stromlet Svazek: 10 Strana: 0403
Stromlet, u, m., arbutus. Rozk. P. 561.

316942   Stromleti Svazek: 3 Strana: 0726
Stromleti, el, ení = stroměti. Ms.

316943   Stromlík Svazek: 3 Strana: 0727
Stromlík, u, m. Také nemá žádný (ve- tešník) dělati z vetchého našievkův ani knoflíkův ani s-ků kromě jedno opatkův. Ms. 1413. Boč. exc.

316944   Stromlosť Svazek: 10 Strana: 0403
Stromlosť, i, f., asperitas. Rozk. P. 1418 Sr Strmilosť.

316945   Stromnatý Svazek: 3 Strana: 0727
Stromnatý — bohatý na stromy, baum- reich. S. hora. Sš. Oa. 230.

316946   Stromní Svazek: 3 Strana: 0727
Stromní, Baum-. S. tlustoš, hyrax arbo- reus. Ssav. 313.

316947   Stromný Svazek: 3 Strana: 0727
Stromný = stromový, Baum-. Bern.

316948   Stromobytec Svazek: 3 Strana: 0727
Stromobytec, tce, m., dendrobium, der Baumwuchrer, rostl. Rstp. 1513.

316949   Stromodobý Svazek: 3 Strana: 0727
Stromodobý = stromovitý. Šm. Stromodrap, a, m., dendromys, ssavec myšovitý. D., Ssav. 275.

316950   Stromohlod Svazek: 8 Strana: 0577
Stromohlod, a, m., sinodendron, brouk. Klim. 381.

316951   Stromohojný Svazek: 7 Strana: 0799
Stromohojný, baumreich. S. sad. Lšk., Lpř.

316952   Stromokam Svazek: 3 Strana: 0727
Stromokam, u, m., drvokam, der Dendrit, Baumstein. Šm. Stromoměř, e, m., der Dendrometer. Nz.

316953   Stromokaz Svazek: 7 Strana: 0799
Stromokaz, a, m., sinodendron, brouk. Kk. Br. 173.

316954   Stromokaz Svazek: 8 Strana: 0388
Stromokaz, a, m., nosodendron, brouk. S. svazčitý, n. fasciculare. Vz Klim. 365.

316955   Stromopis Svazek: 3 Strana: 0727
Stromopis, u, m., die Baumbeschreibung.

316956   Stromopisný. S Svazek: 10 Strana: 0403
Stromopisný. S. mappa (obsahující po- lohu stromů). Jrsk. XXIV. 50.

316957   Stromorost Svazek: 7 Strana: 0799
Stromorost, u, m., Baumwuchs, m. Hg. 218.

316958   Stromořad Svazek: 7 Strana: 0799
Stromořad, u, m., stromořada, y, f. = stromořadí. Kká. Td. 279., Rk.

316959   Stromořadí Svazek: 3 Strana: 0727
Stromořadí, n., die Allee, lepší je slovo zdomácnělé: aleje. Brs 2. vyd. 232. S. jez- decké, pěší, Reit-, Geh-Allee. Dch. Cf. Strom- nice.

316960   Stromoslovný Svazek: 8 Strana: 0388
Stromoslovný, dendrologisch. Sterz. I. 662. a. Stromovina, y, f., vz Dřevina (3. dod.).

316961   Stromota Svazek: 3 Strana: 0727
Stromota, y, f. = hanba. Llk.

316962   Stromovatý, stromovitý Svazek: 3 Strana: 0727
Stromovatý, stromovitý = ke stromu podobný, baumförmig. S. keř, Um. les., vrba.

316963   Stromovec Svazek: 9 Strana: 0315
Stromovec, vce, m., ludius, brouk. S. černošpičký, 1. cupreus, černoštítý, occita- nicus, červenonohý, rufipes, dubový, quercus, dvojskvrnný, bipustulatus, hedbávitý, tesse- latus, Heyerův, Heyeri, hnědokrový, cinctus, hřebenorohý, pectinicornis, kostkovaný, ko- vový, aeneus, křížový, cruciatus, kulohrudní, globithorax, měďový, aeruginosus, modrý, coeruleus, německý, germanus, pilorohý, serraticornis, příbuzný, affinis, přizpůsobený, assimilis, purpurový, purpureus, rezavý, ferru- gineus, stlačený, impressus, široký, latus, ůzký, angustulus, velký, insitivuä, zelenavý, virens. znamenaný, signatus, žlutohnědý, ochropterus, žlutokrový, castaneus. Vz Klim. 434. nn.

316964   Stromovělý Svazek: 3 Strana: 0727
Stromovělý, arborescens, baumartig. — S. bylina n. zelina tvaru a velikosti stromu nabyvší anebo keř do znamenité výšky vzrostající, anobrž i kmen jednoduchý vyšší. Rst. 498.

316965   Stromoví Svazek: 3 Strana: 0727
Stromoví, n. = mnoho stromů, Bäume. Kom. Příp. -ij?. Mkl- B. 69. Procházeti se pod s-vím. D. S. žírné (duby, buky, lísky, kaštany). D. S. klestiti, očistiti. V. Slza s. V. - Jg.

316966   Stromoví Svazek: 7 Strana: 0799
Stromoví. Toho slova se místy na Mor. neužívá, říkají strom. Brt. D.

316967   Stromovice Svazek: 3 Strana: 0727
Stromovice, e, f., masť: 6/7 smoly a 1/7 mastnoty, Baumsalbe, f. Dumek. Stromovíčko, a, n. = chrast, Stauden. Har.

316968   Stromovina Svazek: 7 Strana: 0799
Stromovina, y, f., vz Stromka (dod.).

316969   Stromovisko Svazek: 3 Strana: 0727
Stromovisko, a, n., špatný strom, ein schlechter Baum. Stromoviště, ě, n., der Baumgarten. Rk. Stromovitělý, baumartig. S. kmen teprve ve výšce znamenité na větve se rozdělující. Rst. 498.

316970   Stromovitosť Svazek: 3 Strana: 0727
Stromovitosť, i, f., die Baumartigkeit, -ähnlichkeit. Šm.

316971   Stromovitý Svazek: 3 Strana: 0727
Stromovitý, arboreus, baumartig = stro- mu podobný. S. kapradí. Rst. 498.

316972   Stromovka Svazek: 3 Strana: 0727
Stromovka, y, f. — velká veřejná za- hrada v Bubenči (v Ovenci) u Prahy, Baum- garten, m. — S. = školka, die Baumschule. Mor. Šd.

316973   Stromovka Svazek: 7 Strana: 0799
Stromovka u Prahy, dříve Královská Obora; nyní se tento název doporučením prof. Tomka úředně zase zavádí.

316974   Stromovka Svazek: 10 Strana: 0403
Stromovka = Královská obora. Mš. ne- zdá se toto slovo býti chybným. Sr. habřina- babrovka, jedlina-jedlovka. Mš,

316975   Stromovna Svazek: 3 Strana: 0727
Stromovna, y, f., die Baumschule. Šm. Stromovní ovoce, Krab., zrůst. Baum-.

316976   Stromovna Svazek: 7 Strana: 0799
Stromovna. Koll. III. 20.

316977   Stromovnice Svazek: 7 Strana: 0799
Stromovnice, e, f. = masť na stromy, Baumsalbe. Sl. les.

316978   Stromovník Svazek: 8 Strana: 0577
Stromovník, a, m.. dcndrophilus, brouk. Klim. 373.

316979   Stromový Svazek: 3 Strana: 0727
Stromový, arboreus, Baum-, stromu ná- ležející. S. kmen. Rst. 498. S. list, V., klí, D., stín. Vod. Strontec, tce, m., der Strontianit, nerost.

316980   Stromoznalecký Svazek: 8 Strana: 0388
Stromoznalecký, dendrologisch. Sterz. I. 662. a.

316981   Stromský Svazek: 8 Strana: 0388
Stromský. S. jablka (ze stromu, ne zemní či brambory). Kld. IV. 46. (114.).

316982   Stromský Svazek: 9 Strana: 0315
Stromský. S. japka (jablka). Hoš. 100.

316983   Stromuice Svazek: 3 Strana: 0727
Stromuice, e, f. = stromořadí; štěpnice. Bern., Bkř. Stromník, a, m. = štěpař. Bern.

316984   Stroncianit Svazek: 10 Strana: 0403
Stroncianit, u, m., nerost. Vz Vstnk. X 828.

316985   Stronovní Svazek: 8 Strana: 0388
Stronovní. S. a třmenné žíly (koňské). NZ. III. 328.

316986   Stroňový Svazek: 9 Strana: 0315
Stroňový. Mur s vý studny = vyzdění stranové. Slez. Čes. 1. IX. 104.

316987   Stronti-um Svazek: 10 Strana: 0403
Stronti-um, a, n., v lučbě Vz Vstnk. XIII. 416.

316988   Stronti-um Svazek: 10 Strana: 0665
Stronti-um, a, n., kov. Vz Ott.

316989   Strontian Svazek: 3 Strana: 0727
Strontian, u, m. = kysličník strontnatý, Strontiumoxyd, Sr.O. Vz Šfk. 180.

316990   Strontianit Svazek: 3 Strana: 0727
Strontianit, u, m., nerost uhličitan. Vz S. N., Schd. II. 38., Bř. 149.

316991   Strontianit Svazek: 10 Strana: 0665
Strontianit, u, m., nerost. Vz Ott.

316992   Strontianový Svazek: 3 Strana: 0727
Strontianový, Strontian-. S. voda. Nz.

316993   Strontičitka Svazek: 8 Strana: 0388
Strontičitka, y, f., v lučbě. Am. Orb. 63.

316994   Strontičitý Svazek: 3 Strana: 0727
Strontičitý = strontík o sobě mající. S. dusičnan, kostan, kysličník, voda, soli, síran, soličník, vodičnatan. Pr. Chym. 166. Cf. Šfk. 180. Stronti-um, a, n., strontík, kov. Vz Šfk. 180.

316995   Strontnatý Svazek: 3 Strana: 0727
Strontnatý. S. kysličník (strontian), voda, soli, síran, sirník, dusičnan, chlorid, uhli- čitan. Vz Šfk. 180., S. N., Schd. II. 38., KP. IV. 386.

316996   Strop Svazek: 3 Strana: 0727
Strop, u, m. = břevno, podval, der Balken. — S. = vrchní částka pokoje, svrchní pod- laha, na Slov. povala, die Decke, Diele, der Estrich. V. S. = onen díl stavení, kterým se podobně jako klenutím prázdné prostory pokrývají. Š. N. S. fošnový, KP. I. 213., povalový (der Dippelboden), trámový (der Tramboden), kasetový (vz S. N.), Us., rá- kosový. Nz. Strop nabiti (verschallen). Nz. S. vykládaný, rytý, klenutý. Kom. Hlavy o s. neurážej. Reš. Já myslila, že se s-pu chytím (tolik jsem se dopálila); Pod nízkým s-pem vysoko neskákej, man muss sich strecken nach der Decken. Dch. — S.= půda, zvláštní prostor pod střechou od sýpky pe- řením oddělený, kde mívají hospodyně vše- lijaké haraburdí: necky, truhly atd., der Boden. U Poličky. Kd. — S. = podnebí n. svrchek v ústech, der Gaum. Krok. — S. = vrchní díl štoly, das Dach, die Firste. Us. Hř. Vz Bř. 235:, 239. — S., očnice. Nz. Ik. Stropčice, dle Budějovice. Stropečko, a, n., něm. Tirol, ves u švihova. PL.

316997   Strop Svazek: 7 Strana: 0799
Strop. Cf. Mkl. aL. 326. b., Tla, Pod- laha, Vlšk. 99. S. deštivých oblaků. Šml. Nebyti pánem pod svým stropem, pánem svého stolu. Dch.

316998   Strop Svazek: 7 Strana: 1387
Strop = podlaha. U Olom. Na již. Mor. tla. NZ. II. 150.

316999   Strop Svazek: 8 Strana: 0388
Strop. Popis jeho vz v Brt. D. II. 434. S. hornin = velmi široké rozlitiny na povrchu zemském. Vz Ott. XI. 613. a. — S. = půda nad světnicí. Svojanov. Čes. 1. VI. 186.