277001   Rovnoporobnosť Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnoporobnosť, i, f., die Gleichberech- tigung. Šm.

277002   Rovnoprávně Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnoprávně, gleichberechtigt. Pal.Rdh. III. 17.

277003   Rovnoprávnosť Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnoprávnosť, i, f., rovné právo, die Gleichberechtigung. Mš., Pal Rdh. II. 277. R. náboženskou osvědčiti. Sš. L. 39. .Aby r-sti apoštola Petra proti sokům jeho hájil. Sš. Sk. 2. (Hý.).

277004   Rovnoprávnosť Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnoprávnosť jazyková, národní, Us., stavů. J. Lpř. Zásada r-sti národů; O cen- tralisaci a národní r-sti v Rakousku. Vz Pal. Rdh. III. 168. nn., 59.— 70.

277005   Rovnoprávný Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnoprávný, gleichberechtigt. R. půda. Bch.

277006   Rovnoprávný Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnoprávný. Pal. Rdh. III. 262. Čech v Čechách má býti s Němcem r-ný.

277007   Rovnoprska Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnoprska, y, f., ibalia, hmyz. Krok.

277008   Rovnoprska Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnoprska, Schmarotzergallwespe. Brnu. IV. 1. 335.

277009   Rovnoramenný Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnoramenný, gleicharmig, gleich- schenklig. R. úhelník. Prm.

277010   Rovnoramenný Svazek: 7 Strana: 1376
Rovnoramenný. R. Hyperbola, lépe: rovnoosá. Sold. 20. Rovnostranný. R-á hyperbola, lépe: rovnoosá. Sold. 20.

277011   Rovnoramenný. R Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnoramenný. R. hyperbola, parabo- loid, Jrl. 420., 422., lichoběžník. NA. V. 3.

277012   Rovnorazec Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnorazec, zce, m., nerost, der Ytter- tantal. Min. 557.

277013   Rovnorep Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnorep, a, m., naesa, kývoš. Krok.

277014   Rovnorodný Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnorodný, gleich-, ebenbürtig. L. Lépe: rovnorodý. Šm.

277015   Rovnorodosť Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnorodosť, i, ť. stejné společenské postavení dvou osob n. rodin vzhledem k je- jich původu, důstojnosti, šlechtictví atd. Vz S. N.

277016   Rovnorodý Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnorodý, gleich-, ebenbürtig. Šm.

277017   Rovnorohý. R Svazek: 10 Strana: 0337
Rovnorohý. R. kráva, Msn. II. 136., skot. Msn. Od. 189. 22

277018   Rovnorožec Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnorožec, žce, m., unicornu fossile, Einhorn, n. Šm.

277019   Rovnorožec Svazek: 8 Strana: 0342
Rovnorožec, žce, m.. orthoceratites, škeble. Am. Orb. 104.

277020   Rovnořasý Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnořasý, geradfaltig. Vz Rst. 485.

277021   Rovnosilný Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnosilný, gleichstark. L.

277022   Rovnosklonnice Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnosklonnice, e, f. = rovnosklonná čára (isoklinická), Isokline, f. Nz.

277023   Rovnosklonný, vz Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnosklonný, vz Rovnosklonnice.

277024   Rovnoslabičný Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnoslabičný, gleichsilbig. R. slova. Křn.

277025   Rovnosloh Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnosloh, u, m., rým, der Reim. Zlob.

277026   Rovnoslovný Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnoslovný homolog. Ssk.

277027   Rovnosložný Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnosložný, Reim-.

277028   Rovnosmýšlející Svazek: 8 Strana: 0342
Rovnosmýšlející. R. rodina, Phľd. 1896. 620.

277029   Rovnosť Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnosť (na Slov. rovnakosť), i, f., hlad- kost, rovina bes vrchu a pahrbku, Ebene. ť. V. R. morská. Troj. — R., nekřivosť, die Ge- rade. R. čáry, cesty, Geradheit, ť. Us. R. slaviti (když stavba budovy až ku krovu dospěla), die Gleiche. Us. Dch. Udělej, ustřihni to do r-sti. Dch. — R., stejnost, die Gleichheit, úplný souhlas několika předmětů buď vesměs buď v některých hlavních částech. V ma- them. je r. úplná stejnost hodnot dvou n. více veličin. V životě společenském jest r. stejné právo každého občana. Vz S. N. R. stavu a řádu. V. R. hlasů většího počtu rad; nerovnost v ukládání sbírek a kon- tribucí (1650). Er. R. analytická. Stč. Alg. 104. Zlí s dobrými r-sti nenesli (nebyli za rovné pokládáni). Bdž. 74. R. ve členech (rovno- člení), Isokolon, n. Dch. Vz Hlas. - R., sluš- nost, spravedlivostí, die Billigkeit. Ke všem r. zachovávati. Zav. Ke všem musíš r. míti, chceš-li pravým soudcem býti. Č. Aby mi o to roven byl a Stříž mi od sebe žádné rovnosti neučinil. Půh. II. 373. R. i právo. BO. — R. práva v obci, vz Rb. 271.

277030   Rovnosť Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnosť = stejnosť. R. rozsahu pojmů; R. souměrná. Jd R. v právech, v povin- nostech. Mus. R. přátely činí. Hkš. Us. Cf. Cor. jur. IV. 3. 2. 438.

277031   Rovnostejný Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnostejný, durchaus gleich. R, ko- mora děla. Tabl. lid. 62.

277032   Rovnostranec Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnostranec, nce, m. = rovnostranný obrazec. Vch. Ar. II. 36.

277033   Rovnostranně Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnostranně, gleichseitig. Pal. Rdh. I. 373.

277034   Rovnostranný Svazek: 3 Strana: 0106
Rovnostranný, gleichseitig. R. obrazec. Prm.

277035   Rovnostranný Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnostranný trojúhelník. Jd.

277036   Rovnostřevný. R Svazek: 10 Strana: 0338
Rovnostřevný. R. ploštěnka. Ott. XIX. 938.

277037   Rovnosvor Svazek: 3 Strana: 0107
Rovnosvor, u, m., rovnosvornosť, i, f., Parallellinien, Parallelismus. Polsk.

277038   Rovnosvornosť Svazek: 3 Strana: 0107
Rovnosvornosť, i, f., Parallelismus, m. Šm.

277039   Rovnosvorný Svazek: 3 Strana: 0107
Rovnosvorný, parallel. Šm.

277040   Rovnošat Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnošat, u, m., Livrée. Čelaď v r-tě obsluhovala. Lipa.

277041   Rovnošat Svazek: 8 Strana: 0342
Rovnošat = stejnokroj. Phľd. 1893. 473. Generalska rovnošata, Phľd. 1895. 596.

277042   Rovnošata Svazek: 8 Strana: 0343
Rovnošata, y, f. = rovnošat. Phľd. 1892. 407.

277043   Rovnošetrnosť Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnošetrnosť, i, f., Gleichbeachtung, f. Dch.

277044   Rovnoševý Svazek: 9 Strana: 0276
Rovnoševý. R. mouchy. Ott. XVI. 31a. 333.

277045   Rovnoštěpek Svazek: 3 Strana: 0107
Rovnoštěpek, pku, m., der Thomsonit, Mineral. 411.

277046   Rovnoštípatelnosť Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnoštípatelnosť, i, f, Geradspaltig- keit, f. Sl. les.

277047   Rovnoštítec Svazek: 8 Strana: 0343
Rovnoštítec, tce, m., eutliia, brouk. R. mraveništní, e. scydmaenoides, skladkový, pli- cata. Vz Klim. 273.

277048   Rovnoštítý Svazek: 8 Strana: 0574
Rovnoštítý kořenožrout (brouk). Vz Klim. 344.

277049   Rovnoť, i Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnoť, i, f. = rovnováha. Mor. Šd.

277050   Rovnota Svazek: 3 Strana: 0107
Rovnota, y, f. = rovnosť, die Gleichheit. Dch. R. mezi námi, ve všem. Na Ostrav. Tč. Idea o vzájemné r-tě. Sš. I. 362.

277051   Rovnota Svazek: 10 Strana: 0338
Rovnota, y, f. Trojice v jednotě a r-tě. Chč. Olom. 224b.

277052   Rovnotáhlý Svazek: 3 Strana: 0107
Rovnotáhlý, gleichmässig. R. útek. L.

277053   Rovnoteplice Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnoteplice, e, f., isotherma = čára spojující místa pozemská stejnou teplotu průměrnou mající. Stč. Zem. 467. R. zimní, Isochimene, zemská, Isogeotherme, letní, Isothere. Nz.

277054   Rovnotlačnice Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnotlačnice, e, f. = rovnotlačná čára (isobarometrická), isobarometrische Linie. Nz.

277055   Rovnotlačný Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnotlačný, vz Rovnotlačnice.

277056   Rovnotrvalý Svazek: 3 Strana: 0107
Rovnotrvalý, gleichdauernd. L.

277057   Rovnotvárnosť Svazek: 3 Strana: 0107
Rovnotvárnosť, i, f., vz KP. IV. 47.

277058   Rovnotvárnosť Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnotvárnosť, Isomorphie, f. Nz.

277059   Rovnotvárný Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnotvárný, isomorph. R. nerosty. NA. V. 477., Schd. I. 338.

277060   Rovnotvor Svazek: 3 Strana: 0107
Rovnotvor, u, m., lépe rus.: snímek, die Durchzeichnung, fac simile.

277061   Rovňoučký Svazek: 3 Strana: 0107
Rovňoučký = rovný.

277062   Rovnoúhelný, rovnoúhlý Svazek: 3 Strana: 0107
Rovnoúhelný, rovnoúhlý, gleichwin- kelig. R. čtyrbok. Krok.

277063   Rovnouchý Svazek: 3 Strana: 0107
Rovnouchý, gleichöhrig.

277064   Rovnounký Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnounký = rovňoučký. Rst. 484.

277065   Rovnoústý Svazek: 9 Strana: 0276
Rovnoústý. R. vřetenatka. Ulič. 83.

277066   Rovnouťatec Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnouťatec, tce, m., orthoperus, brouk. Kk.

277067   Rovnováha Svazek: 3 Strana: 0107
Rovnováha, y, f., das Gleichgewicht. R. jest onen stav, při němž dvě n. více sil na nějaké těleso působících žádného pohybu ne- způsobují, ač by o sobě jej činily. Vz S. N. V tom se vymkne z r-hy. Us. Tč. Tělesa v rovnováze. R. stálá n. bezpečná, poloha r-hy, Nz., KP. IL 33., vrátká. S. N.

277068   Rovnováha Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnováha sil, stálá, volná, vratká, Schd. I. 36., 40., 41., všestranná či indifferentní, dynamická, ZČ., těles těžkých. MS. 23. R-hu držeti, udržovati. Sl. les. Cvičení se v r-ze. Dch. R. mezi rozumem a vůlí. Osv. I. 120. Porušiti mezinárodní r-hu. Osv.

277069   Rovnováhový Svazek: 8 Strana: 0343
Rovnováhový. 11. poloha. Vstnk. III. 250.

277070   Rovnováhý Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnováhý = váhorovný. Lpř.

277071   Rovnováží Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnováží, n. = rovnováha. Lpř.

277072   Rovnovážiti Svazek: 3 Strana: 0107
Rovnovážiti, il, en, ení, die Horizontal- richtung abwägen, libelliren. L.

277073   Rovnovážně Svazek: 8 Strana: 0343
Rovnovážně. Řapík jest r. smačknutý. Čl. L. Jos. 15.

277074   Rovnovážník Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnovážník, u, m. = lihýř. Khl. 6.

277075   Rovnovážnosť Svazek: 3 Strana: 0107
Rovnovážnosť, i, f., das Gleichgewicht. L.

277076   Rovnovážnosť Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnovážnosť. Pal. Rdh. I. 376.

277077   Rovnovážný Svazek: 3 Strana: 0107
Rovnovážný, gleichwägend, gleichwich- tig. Jg. — R., v linii pozemné stojící, hori- zontalní, horizontal. Rostl., Ráj. členy tyto r-ě běží s prvním členem. Sš. J. 20. Vz Rovno- běžný.

277078   Rovnovážný Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnovážný, gleichwägend. R. klid, Stč., pohyb, váhy. — R. = horizontalní. R. bod, poloha, Rm., Mj., ZČ., Schd. I. 96. — Rst. 485.

277079   Rovnověkosť Svazek: 3 Strana: 0107
Rovnověkosť, i, f., rovný vek, gleiches Alter. Jg.

277080   Rovnověký Svazek: 3 Strana: 0107
Rovnověký, von gleichem Alter. Zlob.

277081   Rovnovětvý Svazek: 3 Strana: 0107
Rovnovětvý, geradeästig. Rostl.

277082   Rovnovládce Svazek: 3 Strana: 0107
Rovnovládce, e, m., der Gleichherrscher. Syn s otcem r. Ĺ.

277083   Rovnovláklý Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnovláklý. R. sklo (čočka). Kod. Úv. 165.

277084   Rovnovysoký Svazek: 3 Strana: 0107
Rovnovysoký, gleich hoch. L.

277085   Rovnovýstup Svazek: 3 Strana: 0107
Rovnovýstup, u, m., ascensio recta, die Rectascension. R. hvězdy, slunce. Smet. Astr. 13.

277086   Rovnoznačnosť Svazek: 3 Strana: 0107
Rovnoznačnosť, i, f., die Gleichbedeu- tenhcit. L.

277087   Rovnoznačný Svazek: 3 Strana: 0107
Rovnoznačný, stcjnoznačný, gleichbe- deutend. R. slova. Sš. II. 241. — s čím. Slova v první větě kladou se za r-ná se slovy ve větě druhé protivné. Sš. II. 241. (Hý.)-

277088   Rovnozrný Svazek: 3 Strana: 0107
Rovnozrný, gleichkörnig. Jg.

277089   Rovnozubní Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnozubní = přímozubní tvar zubů. Stč. Zem. 841.

277090   Rovnozvučnosť Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnozvučnosť, i, f., Isotonie, f. Pdl.

277091   Rovnozvučný Svazek: 8 Strana: 0343
Rovnozvučný. R. koncovky = rým. Phľd. 1894. 576.

277092   Rovnozvuk Svazek: 3 Strana: 0107
Rovnozvuk, u, m., rým, der Reim, Gleich- klang. Dch.

277093   Rovnozvukosť, i Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnozvukosť, i, f., Gleichklang, m. Koll. Zp. I. 405.

277094   Rovnožilný Svazek: 7 Strana: 0594
Rovnožilný, geradnervig. Rst. 485.

277095   Rovňúčký Svazek: 3 Strana: 0107
Rovňúčký = rovný. Slov.

277096   Rovňule Svazek: 3 Strana: 0107
Rovňule, e, f., clubiona, pavouk. Krok.

277097   Rovňule Svazek: 7 Strana: 0594
Rovňule. Cf. Brm. IV. 1. 719.

277098   Rovný Svazek: 3 Strana: 0107
Rovný; roven, vna, o; na Slov. rovnaký; rovničký, rovňoučký. R., hladký, srovnalý, nedrsnatý, nehornatý, eben, gleich, schlicht. R. pole (rovina), moře. V., míra (sháněná), Us., počet (sudý, 2, 4, 6, 8 atd.; 2. kulatý počet, 10 neb součin z desíti). Chce míti 103 zl. a já mu dávám rovný počet (i. e. 100 zl.). Za rovné peníze to necháte. Us. R. plochy, lom, křes. Vys. R. jak po dlani, jak po stole (cesta, chodník). Us. Brt. Je rovna jako talíř. Sš. P. 394. — R., nekřivý, přímý, gerad. Rovné tělo míti. D. Rovnou cestou. R. čára, Ros., směr, úd. Rostl. Rovný jako svíce; jako motovidlo (toto žertovně) Pk., Č. R. lopata (která z jednoho dílu jest; oppos. lopata lomená); r. hrany, rohy. Vys. Jsi rovný jako klika. Sk. Rovným na kři- vého, pravým na vinného se ber. Pk. — R,, kolmo stojící, aufrecht; horizontální (vodo- rovný), horizontal. D. Často lépe: přímý. Nz. — R., též jakosti n. kolikosti, též plat- nosti a moci, gleich. V. Z rodu rovného pošlý; rovnou měrou; rovným dílem děliti, na rovný díl děliti; rovné díly položiti; rovným za rovné platiti, odměniti, odplatiti, se odměniti. V. Na rovnou váhu přijíti; rovné ceny (hodnosti) býti; rovnou myslí křivdy snášeti. Kom. Jest mu všude rovný; rovné s rovným se srovnává, rovné k rov- nému se táhne. Ros. Rovní nejlépe spolu se srovnávají. Rovný sluší rovnému. R-ý k rovnému se tovaryší. V. Vrána podlé vrány sedá, rovný r-ho hledá. V. R. se k r-mu hrne. Č. Nerovné nedobře se druží. Lb. Rovný k rovnému, řekl ďábel a utřel svú řiť o starou babu. Ve Slez. Tč. Rovný jsi pán, posluž si sám. Pk. Rovné za po- dobné stojí. Vz Zlý. Lb. Lidé rovné po- vahy, vz strany pořekadel: Podobný. Doba k době, rovní k sobě. Lb. Rovné s rovným rádo táhne zaroveň. D. Vždy jest rovná pří- saha t. j. jedna tak veliká jako druhá. Hus. I. 105. R. lid (stejné platnosti). Smil Má jí rovný díl dán býti. Půh. II. 141. Ty mi nejsi rovna. Er. P. 30. Poděliti rovným dí- lem. J. tr. To nenie rovná měna. Hus. I. 79. Sv. Václav nad jiné rovné znamenitě pro- spieval. Pass. 850. Často také. v rovných přech páni jiné a jiné nalézají. O. z D. Při všelikém soudu rovné buď právo původu i obeslanému. Kol. 9. A ti starodávným vlá- dykňm nemají rovni býti a nejsú. Zř. F. I. A. 23. Hráti s někým o rovnou. Scip. bezž. R. váha, míra. D. Studnici společnou oba rovným nákladem spravujte; Nápad jde na bratří jeho rovným dílem. Er. Místo rovný klade se často chybně: stejný. Rovný jest řecké žooi-, lat. aequalis, něm. gleich: rov- nou měrou (ne: stejnou). Stejný m. jedno- stejný jest řecké ó,«óV, lat. idem, umus idem- que, unius modi, uniformis, něm. einerlei, ein und derselbe, von einer Art. Nz. str. 136. Rovné s rovným sečteno n. rovné k rov- nému dává rovné; rovné od rovného (ode- čteno) dává rovné; r. rovným násobeno dává r.; r. rovným děleno dává r.; jednakému rovné veličiny jsou i sobě rovny n.: dvě veličiny o sobě rovny jsouce veličině třetí, jsou si rovny. Nz. Nyní je mu všudy rovno (mlad jest, utrácí, na zadní kola se neohlíží. Vz Marnotratný). C. S rovným ať se každý měří, jinak se mu zpronevěří. Č. — komu, čemu. Právo aby bylo rovné chudému i bo- hatému. Boč. Jsme si rovni. Us. Den a noc jsou si rovny. Víd. list. Jsa roven otci. Št. Řeči 155. a. Právo všem rovné. Hromu rovný třeskot zbraní; Žasli nad bohactvím jeho, jemuž nebylo rovného. Dch. Soud sobě rovných, pares curiae. J. tr. Mladý nemóž starému roven býti; Nebo jiej (jí) roven nebieše. Dal. 119., 66. Po něm nebyl jest r-ný jemu ze všech králev Juda; Kristus neosobil sobě lúpeže, aby byl rovný Bohu; Kdvby jemu roven byl, snad by jemu hro- zil. Hus. I. 162., 226., III. 118. Nejsem tobě rovna. Sš. P. 251. Vášnivosť, jižto není rovno. Dch. — komu v čem. V bohactvi jsem mu roven. Us. Nebylo rovné jí v kráse. lír. V počtářství není mu (nemá sobě) rovného. Jg. V jedné však jste rovni jemu věci. SŠ. Bs. 195. Tři osoby rovné v múdrosti; Rovný otec, rovný syn, rovný i duch sv. to věz v dostojensťví; Z toho rozuměj, žeť (Kristus) jest s otcem rovný v moci, v múdrosti a v dobrotě. Hus. I. 12., 457., II. 52. — Hus. II. 72., 212., 293., III. 255., Chč. 413., Št. Kn. š. 36. Obě (městě) sta rownye ve zlosti. Pass. 307. Er. — komu čím. Někomu vě- kem roven býti. Cyr. Silou žádný mu roven nebyl. Háj. Hlasové počtem rovní. J. tr. Roven vždy býti povahou. Dch. R. býti někomu bohactvím. Výb. II. 41. Ač všecky tři osoby božské slávou a mocí rovny jsou; Tak že říše jeho rovna byla objemem svým říši krále Heroda Velikého. Sš. Sk. 98., 140. (Hý.). — kdy. Ižádný před tebú tobě roven nebyl. Bj. — komu nač: na pýchu, na statek, na poctivosť. Sš. P. 212. Na pocti- vosť jsem ti rovna, na bohaství není možná. Pk.. Er. P. 150. — kde. Volte muža mezu sobú rovna. LS. v. 101. Už jsu já všady rovna mezi ženami. Sš. P. 431. Není mu rovno v celých Oudolicích. Km. — pro koho. Pro moju dcerušku nerovnýs. Sš. P. 409. — podlé čeho. Kristus rovný jest otci podlé božstvie. Št. - R., slušný, mírný, spravedlivý, skrovný, pravý, billig, mässig, recht. Na rovném rúše a pokrmu dosti ma- jíc. O 7 vstup. Rovný lid vedl jest. Arch. III. 289. R-ého úmysla bud (aequo animo esto). BO. Od vévody k r-é bitvě pobízen jsa v místě ukázaném se postavil. Kn. R. odplata. GR. Na rovném přestati. Solf. Jemu se chce radějšie záhuby země, nežliby rovné přijal. Mus. Za rovné peníze. V. Sr. nahoře. Rovné břímě žádnému hřbetu nepoláme. Ros. Buď jim rovnu neb nerovno (per aequa et iniqua). V. Nechť mne z súdu propustí, chci jemu rád rovné od sebe učiniti, Hl. Ke všemu r-mu a spravedlivému se poddávaje. Ib. Ne- požádav r-ného ode mne pohnal mne. Půh. brn. 1406). O to mi slíbil roven býti před úředníky. Půh. olom. 1412. A já jsem toho túžil, aby se mi o to rovné stalo. Ib. (Gl. 301.). Učiněno jest bylo poselství ku p. Koldovi podávajíce jemu rovného a on mimo to nám kraj hubí. 1448. Nách. Budeliť mne moci rovné potkati, rád chci přijeti. 1445. Pakli by která strana na rovném nechtěla dosti mieti. 1416. Aby mi o to roven byl a Střiž mi od sebe žádné rovnosti neučinil; Slíbil mi o to rovné učiniti od svých lidí i ne- učinil; Aby se mi o to rovné stalo (Aus- gleich). Půh. II. 373., 502. Jimžby měli sami neřku desátky dávati, ale všechno, co by jim mimo rovnú potřebu tělestnú ostalo; Váha buď spravedlivá a závažie rovná, spra- vedlivý met neb strych neb čber. Hus. I. 338., II. 273. Cf. Bdl. Obr. 109.

277099   Rovný Svazek: 7 Strana: 0594
Rovný. Mkl. Etym. 226. R. = hladký atd. Přeji ti rovné cesty (opilému). Us. R. zrcadlo. ZČ., Mj. Sed si na rovně (vyvy- šuje-li se kdo a zchudne-li). Val. Vck. R. jak po dlani, jak po stole. Us. Brt. — R. = ne křivý. R. vzrůst rostliny. Kod. Vyskočil rovnýma nohama z postele. Us. Šml., Mour. Jen rovnou cestou (spravedlivě); On jde rovnou cestou (na nikoho se neohlíží); Řeknu ti to rovnou cestou (bez okolků, bez obalu); Jdi tam rovnou cestou (nezdr- žuj se nikde). Us. Tkč. Cesta rovná, jako když okem mrští, Bkř., jak by kuli hodil. Brt. Není vždycky rovný, kdo se často křiví. Brt. — R. = též jakosti atd. R., si- milis. Ž. wit. 34. 10. Na svět rovni přichá- zíme a z něho rovni odcházíme. Kmp. Otcovo i synovo i ducha sv. jedno jest božstvie, rovná chvála; Jakož móž r. r-mu odložiti; R-ho hledati tovařiše. Št. Kn. š. 14., 20., 65. R. r-mu se raduje, od nerov- ného uskakuje. Slov. Tč. R. k r-mu jako lne. Sv. ruk. 156. R. k rovnému se tieže (táhne). Výb. 1. 171., Jdš. v. 159. Rovné k r-mu bývá náchylno. Arch. VIII. 220. Jich písma nalezená jsú rovna (identická) nic méně ani viece jedním slovem. Nikod. 90. b. R. r-ho najde. Bž. ex. — komu, čemu. Úhel odrazu roven jest úhlu do- padu. ZČ. III. 36. Dvě veličiny rovné třetí jsou r-mi i mezi sebou. Šim. 2. Někoho jinému za rovna držeti. J. tr. Sobě rovným. Pož. 9. Všecky tři osoby sobě jsú rovny ; Chtě r. býti Bohu. Št. Kn. š. 15., 20. — komu v čem: v boji. Lpř. Buoh nechce vás sobě rovny mieti v umienie. Rkp. Mus. 1884. 240. Kto rovný tobě v svatosti ? Anth. I. 3. vd. 6. Obě (městě) sta rovně ve zlosti. Pass. 307. Pán dobrý a pastýř dobrý v po- vahách jsou sobě rovni. Us. Bž. Jsou jim rovni v milosti. Hus I. 317. — komu čím: cenou. Bohům tváří roven byl. Lpř. Kdo srdcem roven vám? Kká. Rodem jsem mu r.; Ale znali se přirozením rovni. Výb. II. 41., 1397. Ne lúpežem chtěl jest býti rovný Bohu; R. otci i duchu sv. božstvím v moci. Hus II. 89., III. 255. — nač. R mu buď na vše roven. Výb. I. 916. — kde. Před zá- konem jsou si všichni rovni. Us. — podlé čeho. Za Št. polož: Kn. š. 15. — ke komu. Že ty nejsi ke mně rovná. Brt. N. p. I. 110. (51.). — R. = slušný atd. Troj. k. 12. Budeliť mne moci rovné potkati, chciť rád přijieti. 1445. Pakliby která strana na rov- ném a na právě nechtěli dosti mieti. 1416. (Pal. Rdh. I. 185.). Postavte přede mnou vše rovná slova (mluvte pravdu). Č. Kn. š. 92. Podánie rovné zavrci. Výb. II. 43. R. trh. Hr. rk. 397. Najdél trá rovné. Št. Ř. 91. a. Sv. Petr vraždu trojí pokládá a pomstu těch vražd rovnú nazývá. Hus I. 157. — R. = les u Sedlce v Tábor.

277100   Rovný Svazek: 8 Strana: 0343
Rovný. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 36. Sed si na rovné (kdo své promarnil). Vck. Val. I. 110. Rovný jako jedle a mocný jako dub; Bude r. jak podkova. Nov. Př. 606. 605. Něni dycky rovný, kdo se často křiví. Mor. Čes. 1. V. 420.

277101   Rovný Svazek: 9 Strana: 0276
Rovný, gerad. Rovná, nejkratší cesta ne- vede vždycky ? nápravě. Šml. IV. 129. Řeknu rovnou cestou (krátce). Hoř. 88. Rovno ako po šnúre; Rovný ako svieca. Zát. Př. 356a.. Ať máte rovné broky (ať trefíte)! Tům. Ml. 130. — komu. Rovní sobě (srozumění). Zát Př. 122., 114. — R. háj, byl les u Bzence. Mtc. 1897. 369.

277102   Rovný Svazek: 10 Strana: 0338
Rovný. Rovné s rovným rádo táhne zá- roveň. Jrsk. XXV. 238.

277103   Rovný Svazek: 10 Strana: 0660
Rovný statek = skrovný. 1467. Arch. XXII. 21.

277104   Rovový Svazek: 3 Strana: 0108
Rovový, Grab-. Ke dveřím rovovým. ZN.

277105   Rovunký Svazek: 9 Strana: 0276
Rovunký = rovný. R. jak svíčka. Seb. 75.

277106   Rovuobarvý Svazek: 3 Strana: 0105
Rovuobarvý, gleichfärbig. L.

277107   Rovuodenní Svazek: 3 Strana: 0106
Rovuodenní čas. Vz Rovnodennosť. L.

277108   Rovuodenník Svazek: 7 Strana: 0593
Rovuodenník, u, m. R. jaRní. ZČ. I. 166., 196.

277109   Rower Svazek: 9 Strana: 0276
Rower, u, m. = nízké kolo (velociped). KP. VII. 509.

277110   Royal Svazek: 3 Strana: 0108
Royal (fr., roajál), z lat. regalis, králov- ský, königlich.

277111   Royalism-us Svazek: 3 Strana: 0108
Royalism-us, u, m., oddanost králi n. královu rodu.

277112   Royalista Svazek: 3 Strana: 0108
Royalista, y, m., dle Despota, přívrženec králův n. králova rodu, der Royalist. Rk.

277113   Royko Svazek: 7 Strana: 0595
Royko, a, m. — R. Kašp. 1744.-1819., hist. Vz Bačk. Písm. I. 200, ZI. Jg. 131., Tf. Mtc. 7.

277114   Royt Svazek: 7 Strana: 0595
Royt, a, m. = R. Václ., gymn. ředitel v Brně, nar. 1827. Vz Tf. H. 1. 151., 163.

277115   Royt Svazek: 10 Strana: 0338
Royt Václ. Sr. Ott. XXI. 1062.

277116   Roz Svazek: 3 Strana: 0108
Roz-, ve Slovenčině: ras-: razporek (rozp.). Sb. Předložka nedílná roz-, řec., lat. dis-, něm. zer-, ver- znamená 1. Síření po místě a v prostoře (sem i tam, po různu). Zahradník rozsazuje stromky. Us. Tu roz- bíjejí stany. V. Oni rozhlásili jej po vši té zemi. Br. — 2. K sesílení činnosti, k vytčení plné její skonalosti — z plna, z cela. Nepra- vosti vaše rozloučily vás s Bohem. Br. Roz- ptýlím je jako lev. Br. Měchy oheň roz- nítili. V. Zvon rozklátil. Jg. — 3. Znamená rozluku, dělení (které i tím jeviti se může, že děj rozličnými směry, na rozličných mí- stech se koná: rozbiti, rozbratřiti, rozkmo- třiti, rozvésti, rozehnati, rozhlásiti, rozhřešiti, rozdati, rozděliti, rozlomiti, rozloučiti, roz- šití, rozprodati. Mkl. S. 244). Rozlomil to na dvé. Jg. Rozlosoval zemi jejích. Br. Roz chvátali mezi sebou jmění naše. Br. — Zk. — 4. Udává též nedokončenosť, počátek děje: rozbarviti, rozuditi. Tn. — 5. Zmahání děje. Rozjížděl se na něho. Tn. Vz Tn. 146. — 6. Odčinění něčeho. Zavaž dvéře, však já je rozvážu. Jabka zmrzlá rozmrznou. Kámen mlýnský se omele a stav manželský se ne- rozvede. Já se s tebou rozezdám. Pk. (Vz Progr. olom. gymn. 1875. 14.). — Pozn. Slo- vesa přechodná vůbec a slovesa nepřechodná pohybování (vz Pře) s předložkou roz- složená, řídí akkusativ. Co jsou to bláto rozjeli. Rozprodati, rozděliti, rozohniti něco, nikoli: čeho. Zk. - Roz-, předpona substantiv: roz-um, roz-díl, roz-cestí, D., roz-sudek, roz- vaha. Jg. — Pozn. Slova s roz- složená ozna- čují z pravidla oddělení od toho, co se druhým členem označuje: rozcestí, rozhraní. Mkl. B. 413., Bž. 239. Strany: Ach bože rozbože, vz Pře- a k tomu ještě toto. Rovněž tak, my- slím, dlužno vysvětlovati výraz: Ach Bože, roz-Bože (Rozbože)! Doklady: Děvečka vy- šije, šohajek vymlátí, ach Bože Rozbože, ti budú bohatí; Ach Bože, Rozbože, kaj sú můj tatíček? Sš. P. 471., 489. Ach Bože, Rozbože, jakó já křivdu mám! Sš. P. 489. Ach Bože, Rozbože, kde já mám rodiče, na vojnu jít musím, mé srdečko pláče. V Sš. sbírce z r. 1840. 94. Ach Bože, Rozbože, s vysokého neba, abych já nejídal komis- ného chleba. Sš. P. 585. Ach Bože, Rozbože, kde je má maměnka!; Ach Bože, Rozbože, ješče jednó Bože, že se mně šuhajek vedařit nemůže. Sš. P. 488., 656. Ach Bože, Rozbože, jak mi je! Sš. P. 439. Bože, můj Rozbože, daj mně brzo v zemi lože. Sš. P. 294. Zvláštní jest slovo rozjablůňka v písni u Brt. 70. (Sš. 437.): Po zahrádce chodila, r-ku sadila. Já pokládám slova ta co do smyslu za totožná s Ach Bože, pře-Bože, jakož snad již Jg. dle slov jeho při roz-: cum adjectivis superlati- vum designat = pře-, prae- per- n. př. rozmilý; rarius cum substantivis: Oj bože rozbože? Činím to z důvodů těchto: 1. Předpony roz- (rozto-) užívá se tak jako předpony pře na vyznačenou vyššího stupně přídavných jmen : milý (rozmilý, roztomilý, přemilý), divný (rozdivný, roztodivný, předivný), ve slov. na př. u Hollého častěji: rozpevný = pře- pevný, rozdaleký = předaleký. — 2. Výraz Ach Bože, Rozbože střídá se v též platnosti s výrazem: Ach Bože, můj Bože. ve kterém je druhé zvolání patrně důležitější. Ach Bože, můj Bože, kaj sú můj tatíček! Ach Bože, Rozbože, kaj sú má matička! (V též písni). Sš. P. 489. Ach Bože, můj Bože s vysokého neba. Sš. P. 496. A jinde": Ach Bože, Roz- bože s vysokého neba! Jak patrno, neshle- dávám já s Praskem (vz Progr. olom. gymn. 1875. str. 22.) v rozbože smyslu, Bože, jenž jsi přestal býti Bohem, jako by předponou pojem slova Bůh se zrušoval n. popíral; výklad takový podlé mého zdání protiví se samé povaze slovanského lidu domýšleje se do ní takého rouhačství a nehodí se, aspoň ne na těch místech, která já znám. Není v nich nikde takého affektu, kterým by vy- světlovalo se upírání Bohu jeho božství. Důvody Praskovy, myslím, nestačí. Že by v písni Ach Bože, Rozbože, já se utopím! nebylo dosti důtklivým voláním: Ach Bože, milý Bože! a že by toho duševní stav zou- falce vyžadoval nezbytně, aby Bohu se rouhal, nemyslím. Druhým dokladem Praskovým (tamtéž) jsou slova: Již jsi ty Aničko roz- naše. Tak prý zpívají nevěstě z domu za ženichem odjíždějící = Aničko, již jsi pře- stala naší býti. Zda by tu Aničko roznaše nemohlo znamenati tolik co milá naše Ani- čko nebo: Aničko naše rozmilá (sr. Přemý vlásky kadeřavý = přemilé mé vl. kad.) a zda není možná jiná interpunktce nežli Pras- ková (Již jsi ty Ančičko, roznaše; dle ta- kové Pk. aspoň podává smysl, ačkoli píše bez všeho rozdělení: Již jsi ty Ančičko roz- naše), nemohu ovšem rozsouditi té písně ne- znaje. Doklady ruský a srbský razpop = rozpop, kdo přestal býti popem, raščoek = rozčlověk, kdo se vší lidskosti zbavil, ne- rozhodují (Pk. ib.). Kd. V Sš. P. 432. čteme: Už jsi ty Aničko už jsi ty roznaša, už jsme fa dovedli domů od sobáša a Tč. dodává: roznaša = zcela naše, einzig unser. — Vz Pa. — Roz- u adjektiv superlativ naznačuje, ší- ření se na všecky strany (Mkl. B. 364., Bž. 237.): rozmilý = velmi milý. Rozdaleký, roz- litý. Mkl. S. 244., 364. Vz předcházející a Pře-. — Před více souhláskami klademe roze: roze- brati, rozehnati m. rozbrati atd. Jg. — V žalt. klem. pozoru hodno jest časté odsouvání z od předložky roz- ve složeninách, na př.: vstane bóh i roprášeni (m. rozprášeni) budú nepřietelé, a podobně v: rovievániu, roliu- cenie. Gb. Hl. 115.

277117   Roz Svazek: 3 Strana: 0109
Roz, u, m. = ráz. Druhým rozem sem tě viděl. Sš. P. 373.

277118   Roz Svazek: 7 Strana: 0595
Roz-. Cf. Jurs. 23.-34., Brt. D. 169., 151. (Rozbože), Brt. Ruk. 69., Mkl. Etym. 226.

277119   Roz Svazek: 8 Strana: 0343
Roz-. Vokalisace předložky roz- v Háj. Herb. (1562.) a V. Kal. (1578.). Vz List. fil. 1894. 203.

277120   roz Svazek: 9 Strana: 0276
roz- vyjadřuje gradaci: Só té šatecké roztopodivny. Císař. Mtc. 1899. 225.

277121   Roz Svazek: 9 Strana: 0276
Roz, gt. razu, m. = ráz, rána. Slez. Lor. 78 Vz Ráz

277122   Roz cekaný Svazek: 8 Strana: 0343
Roz cekaný. R. mlíko = rozbryndané. Brt. D. II. 299.

277123   2. Roza Svazek: 7 Strana: 0595
2. Roza Klepetářova = klepna. Držte jazyk za zuby, je tady R. K. U N. Brodu. Semr.

277124   Roza Svazek: 10 Strana: 0338
Roza, y, f., jm. R. — koza. Vyhl. II. 159.

277125   1. Róza, Rozka Svazek: 3 Strana: 0109
1. Róza, Rozka, y, f. = růže, die Rose. Slov. Bern.

277126   2. Roza, Rozka, Rozina Svazek: 3 Strana: 0109
2. Roza, Rozka, Rozina, y, f., Rosa, jm. vlastní.

277127   Rozalie Svazek: 3 Strana: 0109
Rozalie, Rosalie, e, f., Rozálka, v obec. ml. Rozára, Rozárka, z lat. Rosalia,

277128   Rozanatomisovati co Svazek: 8 Strana: 0343
Rozanatomisovati co. Phľd. 1895. 286.

277129   Rozánek Svazek: 10 Strana: 0338
Rozánek Dr., spis.

277130   Rozárky Svazek: 8 Strana: 0343
Rozárky = hrušky. NZ. V. 522.

277131   Rozárnice Svazek: 3 Strana: 0109
Rozárnice, e, f., die Betmacherin. Us. Vz Rozárník.

277132   Rozárník Svazek: 3 Strana: 0109
Rozárník, a, m. (střlat. rosarium — rů- ženec), der Betmacher, Rosenkranzmacher, -händier. Kram.

277133   Rozárov Svazek: 3 Strana: 0109
Rozárov, a, m., Rosalienfeld, ves u Slav- kova na Mor. PL.

277134   Rozát Svazek: 8 Strana: 0343
Rozát, u, m. Jak vedle r-tu v kleci po- skakuje. Šml. I. 142.

277135   Rozavený Svazek: 7 Strana: 0595
Rozavený; -en, a, o = otevřený. Hladel na mňa s r-nú hubú. Slov. Rr. Sb.

277136   Rozavit Svazek: 8 Strana: 0343
Rozavit m. rozjavit = rozd´aviti. Pastr. L. 49.

277137   Rozavús Svazek: 10 Strana: 0338
Rozavús. Ty r. (nadávka, keď silnejšie chlapec slabšiemu ublíži). Mus. slov. V. 94. Sr. Rozavúst v II. Přisp. 276.

277138   Rozavust Svazek: 3 Strana: 0109
Rozavust, a, m., otevřhuba. der Maulaffe. Slov.

277139   Rozavúst Svazek: 9 Strana: 0276
Rozavúst, a, m. = hrubian. Slov. Zát. Př. 57b.

277140   Rozbabrati Svazek: 3 Strana: 0109
Rozbabrati, pošpiniti. besudeln. Bern.

277141   Rozbabulovať se Svazek: 7 Strana: 1376
Rozbabulovať se = šátek s hlavy sníti. Val. Vck.

277142   Rozbácanec Svazek: 7 Strana: 0595
Rozbácanec, nce, m. = rozpranec, roze- žranec. Mor. slov. Šd.

277143   Rozbácanosť Svazek: 7 Strana: 0595
Rozbácanosť, i, f. = rozežranosť, tlu- stosť. Mor. Wrch.

277144   Rozbácaný Svazek: 7 Strana: 0595
Rozbácaný = rozežraný, tlustý. Mor. Wrch., Šd., Vck.

277145   Rozbácati se Svazek: 7 Strana: 0595
Rozbácati se = rozezrati se, mnoho jísti. Mor., slov. Šd.

277146   Rozbáčiti si co Svazek: 7 Strana: 0595
Rozbáčiti si co = rozmysliti. Slov. Šd., Dbš. Za dvermi palica (hůl), na klinku korbač (karabáč), jak nebudeš dobrá, teraz si rozbač. Koll. Zp. I. 240.

277147   Rozbadati Svazek: 3 Strana: 0109
Rozbadati = rozjímati, erforschen, über- legen. L.

277148   Rozbahněný Svazek: 7 Strana: 0595
Rozbahněný, kothig. — R. = zkažený. Má r. žaludek. U Chroustova u Milet. Tbnk.

277149   Rozbahniti Svazek: 3 Strana: 0109
Rozbahniti, il, ěn, ění, v bahno obrátiti, sumpfig machen. Zlob.

277150   Rozbahniti Svazek: 7 Strana: 0595
Rozbahniti. Je-li tam r-něno, nelze tam- tudy jeti. Us. Ntk. Rýn rozbahňuje se při ústí svém do jezera bodamského. Kř. 36.

277151   Rozbahniti se Svazek: 10 Strana: 0338
Rozbahniti se. Obecná mluva bez řádu se rozbahňující (se šířící). Mus. 1863. 330.

277152   RozBachorený Svazek: 9 Strana: 0276
RozBachorený = bachratý Zát. Př. 63a.

277153   Rozbajdaný Svazek: 3 Strana: 0109
Rozbajdaný. Je celá r-ná (nepořádně ustrojená). V Kunv. Msk.

277154   Rozbal Svazek: 7 Strana: 0595
Rozbal, u, m., Auspackung, f. Šd.

277155   Rozbaláchati Svazek: 3 Strana: 0109
Rozbaláchati, vz Baláchati. Koll.

277156   Rozbaliti Svazek: 3 Strana: 0109
Rozbaliti, il, en, ení, rozbalovati, auf- rollen; rozvaliti, zertrümmern. Chalupa se r-la. Na Ostrav. Tč.

277157   Rozbalmouti Svazek: 3 Strana: 0109
Rozbalmouti, hnul a hl, utí, nach etwas verlangen oder gelüsten machen, koř. bah v bažiti. Hý. — po čem. Hřích rozžedil, rozbahnul právě po věcech zákonu danému odporných. Sš. I. 77.

277158   Rozbambušiti Svazek: 7 Strana: 0595
Rozbambušiti = rozpárati kuchaje. R. zajíce a p. Zlínsky. Brt. D. 261.

277159   Rozbantovati něco Svazek: 3 Strana: 0109
Rozbantovati něco, aus den Fugen brin- gen, in Unordnung bringen. Na Ostrav. Tč.

277160   Rozbarúchaný Svazek: 7 Strana: 0595
Rozbarúchaný; -án, a, o = rozházený, neupořádaný, neustlaný. R. lůžko. Mor. Šd. R. most (pobouraný). Brt. D. 346.

277161   Rozbarúchati Svazek: 7 Strana: 0595
Rozbarúchati = rozházeti, rozbořiti. Vz Rozbarúchaný (dod.). Mor. Šd., Brt.

277162   Rozbarviti Svazek: 3 Strana: 0109
Rozbarviti, il, en, ení, zu färben anfan- gen. — se kde. Po lukách se kvítí roz- barvilo. Koll.

277163   Rozbasamtěný Svazek: 7 Strana: 0595
Rozbasamtěný = rozbitý, ČT. Tkč.; roz- zlobený. Us.

277164   Rozbasamtiti něco Svazek: 7 Strana: 0595
Rozbasamtiti něco = na dobro roz- tlouci. ČT. Tkč.— koho = rozzlobiti. Us.

277165   Rozbáťaný Svazek: 7 Strana: 0595
Rozbáťaný. Je to báta r-ná (loula, lou- davec, hlupec). Čce. Tkč.

277166   Rozbatoriť sa Svazek: 10 Strana: 0338
Rozbatoriť sa = po spánku se vzpama- tovati. Spiš. Sbor. slov. IX 50. (hl. o dětech).

277167   Rozbažiti Svazek: 3 Strana: 0109
Rozbažiti, il, en, ení = roztoužiti, be- gierig machen. Slov. Bern. — se po něčem. Bern.

277168   Rozbdělý. R Svazek: 10 Strana: 0338
Rozbdělý. R. společnost' (na lodi, bouří ze spánku vytržená). Jark. 41.

277169   Rozbečený Svazek: 3 Strana: 0109
Rozbečený; -en, a, o, weinend. R, dítě. Us.

277170   Rozbečený Svazek: 7 Strana: 0595
Rozbečený. To je ovce r-ná (plačtivec). Us Tkč.

277171   Rozbečeti Svazek: 3 Strana: 0109
Rozbečeti, el, en, ení, zum Weinen brin- gen. — se čím. Dítě bolestí hlavy se roz- bečelo, kam ins Weinen.

277172   Rozběda Svazek: 7 Strana: 1376
Rozběda. Běda r.! Val. Slavč. 92 Vz Roz-.

277173   Rozbědovati se, rozbědákati se Svazek: 3 Strana: 0109
Rozbědovati se, rozbědákati se, in Wehklagen ausbrechen. Bern.

277174   Rozběh Svazek: 3 Strana: 0109
Rozběh, u, m., rozběhnutí, běžení od sebe, das Auseinanderlaufen, die Zerstreuung. — R., početí běhu, rozbížka. R. učiniti, Anlauf nehmen. Us. Trochu více r-hu dostalo se pracím veřejným. Dch. Skok s r-hem.

277175   Rozběh Svazek: 7 Strana: 0595
Rozběh teploty denní, pohybu mořské hladiny (amplitudo). Stč. Zem. 518., 757.

277176   Rozběhaný Svazek: 10 Strana: 0338
Rozběhaný. Jeho r-ný, divoký život chýlil se ke konci. Zvon IV. 41. — Kšť. Lid. 6.

277177   Rozběhlec Svazek: 8 Strana: 0343
Rozběhlec, hlce, m. = chléb nízký, roz- l-ysalý. Brň. Brt. D. II. 481.

277178   RozBěhlosť Svazek: 9 Strana: 0276
RozBěhlosť, i, f. Klc. v Mus. 1843. 333.

277179   Rozběhlý Svazek: 3 Strana: 0109
Rozběhlý, který se rozběhl, verloffen aus einander gelaufen. R-lé psy svolávati. Č. R. těsto (rozřidlé). — R., v běh přišlý, ins Lau- fen gekommen. R. kolo. R-hlý skočil přes rokli. Us.

277180   Rozběhlý. R Svazek: 10 Strana: 0338
Rozběhlý. R. ves = roztáhlá. Jrsk. XIII. 3. 170

277181   Rozběhnouti se Svazek: 3 Strana: 0109
Rozběhnouti se (zastr. rozběhu se), hnul a hl, utí; rozběžeti se, rozbíhati se, rozběho- vati se, rozbíhávati se, rozběhávati se. R. se = od sebe běžeti, von einander laufen, sich verlaufen; rozplynouti, zerfallen, zerfliessen ; počíti běžeti, den Anlauf nehmen; do běhu přijíti, ins Laufen kommen, unaufhaltsam laufen. Jg. — abs. Vojsko se rozběhlo. D. Těsto se rozběhlo (rozplynulo). Us. Kolo se rozběhlo (přišlo do běhu). Us. Chléb se r-hl (na ošatce příliš zkynul). Us. Vz Pekař. Hý. Proudy se r-hly. Us. Dch. — se kam. Kočky se rozběhly na chytání myší. Har. Rozběhl se do města. Us. Rozběhl se na ně. Br. R-hlise po polích, po ptácích. Rozběžechu se každý do své hospody. BO. Tudy se v ne- jeden výklad exegeti rozbíhali; A pro ujití nesnáze té v rozličné strany se rozbíháno. Sš. Sk. 181., 139. — se k čemu: ke skoku. D. — Ros. — se proti čemu. Ros. — za kým. Us. — jak. Poznamenání naše tudy se dvojitě rozbíhají. Sš. Mr. Předml. Silně se r. Us. Dch. — proč. Strachem se r-hli. Hos. 130. R-li se pro bázeň židóv. Hus. II. 156. — aby. Nyní r-hnou se, aby skrze mostek pro- chodili. Sš. P. 731. — odkud. Z toho místa cesty se rozbíhají. Sš. J. 126.

277182   Rozběhnouti se Svazek: 7 Strana: 0595
Rozběhnouti se. Máme dnes tak roz- běháno (viel Arbeit, Lauferei), že se ani najísti nemůžeme. Us. Wrch. Dítě se nám už rozběhlo (počalo běhati). Šml. Hlas se rozbíhá. Dk. — kam. Rozběhnouti se k ně- komu. Dač. 125. — odkud (kdy). Od nieho sie rozbiehu. Pass. Všichni se této noci ode mne rozběhnete. Drk. Mus. 1888. 332.

277183   Rozběhnouti se jak Svazek: 9 Strana: 0276
Rozběhnouti se jak: jelením skokem. Šml. IV. 56.

277184   Rozběhnouti se jak. R Svazek: 10 Strana: 0338
Rozběhnouti se jak. R-hli se jako ovce, vrazí-li mezi ně hladový vlk. Tbz. V. 1. 432.

277185   Rozběhnouti se pro Svazek: 8 Strana: 0343
Rozběhnouti se pro nějakou věc. Brt. D. II. 379. Kdo se rozbehne, brzy se schvátí. Světz. 1895. 309. b.

277186   Rozběchaný Svazek: 7 Strana: 0595
Rozběchaný = rozbácaný (dod.). U Star. Jič. Vhl.

277187   Rozbechňalý Svazek: 10 Strana: 0660
Rozbechňalý = hodně nabubřený. Brt. Sl.

277188   Rozbechtaný Svazek: 10 Strana: 0660
Rozbechtaný = rozežraný. Brt. Sl.

277189   Rozbeka Svazek: 7 Strana: 0595
Rozbeka, y, m. a f. = dítě, jež se snadno rozbečí, rozpláče; člověk plačtivý, Flent- seher, m. V Plaště. Prk.

277190   Rozbekaný Svazek: 7 Strana: 0595
Rozbekaný = rozbeka (dod.). Mor. Vhl.

277191   Rozbělesy Svazek: 7 Strana: 0595
Rozbělesy. Cf. Pal. Rdh. II. 407.

277192   Rozběliš Svazek: 7 Strana: 1376
Rozběliš, m., albita, zastr. Rozk , Pršp. 12 71

277193   Rozběliti se Svazek: 3 Strana: 0110
Rozběliti se, il, en, ení, rozbělívati se = dníti, rozednírati se, dämmern. Už se rozbělívá. Us. v Prachen.

277194   Rozběr Svazek: 8 Strana: 0343
Rozběr. Ktož by poznal jich (kol) roz- myeru. AlxV. 1154. Prk. v Kroku 1892. 399. čte: rozběru (rozbor, rozebrání).

277195   Rozběra Svazek: 7 Strana: 0595
Rozběra, y, f Krok III. 228.

277196   Rozběrací Svazek: 3 Strana: 0110
Rozběrací úl, klín, Zerleg-, Löse-. Techn.

277197   Rozběractví Svazek: 3 Strana: 0110
Rozběractví, n., umění rozbírání, die Zergliederungskunst. D.

277198   Rozběrač Svazek: 3 Strana: 0110
Rozběrač, e, m., der Zerleger, Zerglie- derer. Bern.

277199   Rozběrač Svazek: 7 Strana: 0595
Rozběrač rud, Erzscheider, m. Hř.

277200   Rozběračka Svazek: 3 Strana: 0110
Rozběračka, y, f., die Zerlegerin, Zer- gliedcrin.

277201   Rozběračnosť, rozbernosť Svazek: 3 Strana: 0110
Rozběračnosť, rozbernosť (slov.), roz- běratelnosť, i, f., možnost' rozebránu býti, die Zertrennlichkeit, Zerlegbarkeit. Bern.

277202   Rozběračný, rozberný Svazek: 3 Strana: 0110
Rozběračný, rozberný (slov.), rozbě- ratelný, mohoucí rozebrán býti, zertrenn- lich. zerlegbar. Bern.

277203   Rozběratel Svazek: 3 Strana: 0110
Rozběratel, e, m., der Zerleger, Zerglie- derer. Šm.

277204   Rozběravý Svazek: 7 Strana: 0595
Rozběravý, analytisch. Rk.

277205   Rozbernosť Svazek: 3 Strana: 0110
Rozbernosť, vz Rozběračnosť.

277206   Rozberný Svazek: 3 Strana: 0110
Rozberný, mohoucí rozebrán býti. Bern. Vz Rozběračný. — Na Slov. — dojímavý. R. řeč, řečník. Bern.

277207   Rozbeřice Svazek: 3 Strana: 0110
Rozbeřice, dle Budějovice, něm. Rosbie- ritz, ves v Smiřicku. Tf. 287.

277208   Rozběsenec Svazek: 10 Strana: 0338
Rozběsenec, nce, m. = rozběsený člověk. Tbz. XVI. 407. Vz násl.

277209   Rozběsený Svazek: 3 Strana: 0110
Rozběsený; -en, a, o, rozběsilý, wuthent- brannt, -ergrimmt. Dch.

277210   Rozběsený. R Svazek: 10 Strana: 0338
Rozběsený. R. vlny. Tbz. XVI. 347.

277211   Rozběsilosť Svazek: 9 Strana: 0460
Rozběsilosť. Zuřivá r. Tbz. IV. 1. 251.

277212   Rozběsiti Svazek: 3 Strana: 0110
Rozběsiti, il, en, ení, rozběšovati, ergrim- men, entflammen. — koho. Us. — se nač. Židé se r-sili na světce tak, že . . . Sš. Sk. 90.

277213   Rozběsiti Svazek: 7 Strana: 0595
Rozběsiti. Bouře r-la se nad údolím.

277214   Rozběsněný Svazek: 10 Strana: 0338
Rozběsněný hlas přírody. Zvon IV. 277.

277215   Rozběsniti se Svazek: 8 Strana: 0574
Rozběsniti se = rozběsiti se. Hudc. 64.

277216   Rozbetovať kde co Svazek: 7 Strana: 0595
Rozbetovať kde co = bez potřeby roz- dati. Mor. Neor.

277217   Rozběžení Svazek: 3 Strana: 0110
Rozběžení, n., roztržitosť, die Zerstreu- 'ung. Srdce své ot zevnitřních r. k samému sobě obrať. Hugo.

277218   Rozběžený. R Svazek: 10 Strana: 0338
Rozběžený. R. myšlénky. Hlk. VI. 41. Lépe: rozběhlé.

277219   Rozběžitosť Svazek: 3 Strana: 0110
Rozběžitosť, i, f., die Flüchtigkeit. Jg.

277220   Rozběžitý Svazek: 3 Strana: 0110
Rozběžitý, flüchtig, li. bohatství. Jel. Petr. 59.

277221   Rozběžitý Svazek: 7 Strana: 0595
Rozběžitý. R. mdloba. Pravn. 1212.

277222   Rozběžka Svazek: 7 Strana: 0595
Rozběžka, y, f. = rozběžná čára. Jd., Nz.

277223   Rozběžnosť Svazek: 7 Strana: 0595
Rozběžnosť, i, f., Divergenz, f. Ssk.

277224   Rozběžný Svazek: 3 Strana: 0110
Rozběžný, divergirend. Obzor.

277225   Rozběžný Svazek: 7 Strana: 0595
Rozběžný, rozběžitý, divergent. R. čára, řada. Nz.

277226   Rozbídný Svazek: 3 Strana: 0110
Rozbídný, na Slov. přebídný, sehr elend. Vz Koz-.

277227   Rozbíhajicnosť Svazek: 3 Strana: 0110
Rozbíhajicnosť, Sedl., lépe: rozbíhavosť. Jg-

277228   Rozbíhaný Svazek: 10 Strana: 0660
Rozbíhaný = příliš rozvařený na měkko. Vz Brt. Sl.

277229   Rozbíhati Svazek: 3 Strana: 0110
Rozbíhati, vz Rozběhnouti.

277230   Rozbíhavě Svazek: 7 Strana: 0595
Rozbíhavě, divergirend. Mj.

277231   Rozbíhavosť Svazek: 3 Strana: 0110
Rozbíhavosť, i, f., das Auseinanderlaufen, die Divergenz. Jg.

277232   Rozbíhavý Svazek: 3 Strana: 0110
Rozbíhavý, divergirend. R. řada. Srč. R. válčení. Dch.

277233   Rozbíhavý Svazek: 7 Strana: 0595
Rozbíhavý. R. přímky, Jd., paprsky. R. mysl, Šml. I. 204., povídání. A. Jeřábek.

277234   Rozbíječ Svazek: 7 Strana: 0595
Rozbíječ, e, m. R. statků, Güterschläch- ter. Neč.

277235   Rozbíjeti Svazek: 7 Strana: 0595
Rozbíjeti, vz Rozbiti.

277236   Rozbírací Svazek: 3 Strana: 0110
Rozbírací, lépe: rozběrací. Jg.

277237   Rozbírač Svazek: 3 Strana: 0110
Rozbírač, lépe: rozběrač.

277238   Rozbírání Svazek: 3 Strana: 0110
Rozbírání, n., das Auseinanderlegen. — R., rozkládání, rozjímání, die Diskussion. J. tr.

277239   Rozbíraný Svazek: 9 Strana: 0276
Rozbíraný. R. samoposuzování lidského nitra. Vlč. Lit. 292.

277240   Rozbíratel Svazek: 7 Strana: 0595
Rozbíratel, vz Rozběratel, Analytiker, m. Šp.

277241   Rozbírati Svazek: 3 Strana: 0110
Rozbírati, vz Rozebrati.

277242   Rozbíravosť Svazek: 3 Strana: 0110
Rozbíravosť, i, f., die Neigung zum Zer- legen. Jg.

277243   Rozbíravý Svazek: 3 Strana: 0110
Rozbíravý, der gern zerlegt. Jg. - 1. Rozbit, a, m.— rozbitek.

277244   Rozbíravý Svazek: 10 Strana: 0660
Rozbíravý. Rozum chladně r-vý. Zvon VI. 322.

277245   Rozbírka Svazek: 7 Strana: 0595
Rozbírka, y, f. = rozebrání. R. prvního svazku knihy. Geissler. — R. rud, Erz- scheidung. Hř.

277246   2. Rozbit Svazek: 3 Strana: 0110
2. Rozbit, u, m., der Schiffbruch. L.

277247   Rozbitečný Svazek: 3 Strana: 0110
Rozbitečný troskotný, Strand-. 1!. právo. Sš. Vz Rozbitničný, Právo.

277248   Rozbitek Svazek: 3 Strana: 0110
Rozbitek, tka, m., der Schiffbrüchige. Sš. Sk. 282., 292., I. 11., 183. (Hý.).

277249   Rozbitek Svazek: 7 Strana: 0595
Rozbitek = rozbitina. Čsk. — R., Thei- lung des Baufeldes, v horn. Hrbk.

277250   Rozbitelnosť, rozbitnost Svazek: 3 Strana: 0110
Rozbitelnosť, rozbitnost, i, f., možnost rozbitu býti, die Zerschlagbarkeit, Zerbrech- lichkeit. Bern.

277251   Rozbitelný, rozbitný Svazek: 3 Strana: 0110
Rozbitelný, rozbitný, mohoucí rozbit býti, zerschlagbar, zerbrechlich. Bern.

277252   Rozbiti Svazek: 3 Strana: 0110
Rozbiti, biji, bij, bije (íc), il, it, ití; roz- bíjeti, el, en, ení; rozbíjívati, na Slov. roz- bíjávati. R., roztlouci, rozraziti, zerschlagen, zersprengen: rozvinouti, roztáhnouti, auf- schlagen. Jg. — se. Čím hrnec navře, tím, až se rozbije, páchne. Prov. Loď se r-la, scheiterte, strandete, ging in Trümmer. Jg. — co: hrnec, sklenici, mísu, talíř, Us., dvéře, D., vojsko (rozraziti), Ros.; stany, ležení, V., most (udělati). D. Kámen rozbil třepinu. BO. Došel pán, rozbil džbán. Sš. P. 163. - se komu. Srdce se mu rozbilo (počalo bíti). Us. — čeho, šp. m.: co. Vz Roz. — co čím: hrnec rukou, dvéře sekerou. — co oč: hrnec o zeď. Us. Já ten žbáneček o ten trá- meček hned rozbiju. Sš. P. 649. Nevěděli, jaký to ostrov byl, o nějžto se rozbíjeli. Sš. Sk. 289. — co proti komu kde. R-li stany proti králi na poli u Budějovic. Let. 6. R-li si hlavy na stěně. Us. Tč. Ležení před Mi- lánem r-li. Ml. R-li stany v dolech. BO. R. síť před ptačínwt očima. BO. — co, se, jak: na kusy. Er. P. 360., Pass.

277253   Rozbiti Svazek: 7 Strana: 0595
Rozbiti. — co: pec (péci koláčů, až pec ani nestačí). U Žamb. Dbv. Mohli k nám dvéře r. (pořád k nám chodili). Us. Vk. — se oč. Vodopád o skály se rozbíjí. Us. Pdl. Ďábel se sám o boží muky rozbije. Us. Bž. — se čím. Dorozumění rozbilo se jeho nepovolností (přenes., lépe: zmařilo se, zkazilo se). Brs. 2. vd. 215. — koho kam. Jiní na kříž rozbíjeni. Kom. Lab. 105. — kde. Čalouny okolo něčeho r. Pož. 295.

277254   Rozbití, n Svazek: 3 Strana: 0110
Rozbití, n., das Zerschmettern, Zerschla- gen. Us. Dch. R. lodí, der Schiffbruch. D.

277255   Rozbitina Svazek: 3 Strana: 0110
Rozbitina, y, f., die Scherbe, Ruine, Ml, der Wrack. D.

277256   Rozbitina Svazek: 7 Strana: 0595
Rozbitina. R-ny lodní, Lpř., lidu (Trüm- mer), názvu Srbů (Verfall). Šf. Strž. I. 387., II. 51. — Koll. III. 279.

277257   Rozbitničný Svazek: 3 Strana: 0110
Rozbitničný, troskotný, Strand-. R. právo. Sš. I. 32. Vz Rozbitečné, Rozbitný.

277258   Rozbitnosť Svazek: 7 Strana: 0595
Rozbitnosť, i, f., Zerbrechlichkeit. Bern.

277259   Rozbitný Svazek: 3 Strana: 0110
Rozbitný, Strand-. R. právo, das Strand- recht. Sš. I. 32. — Vz Rozbitničný.

277260   Rozbitovati Svazek: 3 Strana: 0110
Rozbitovati korisť rozděliti, Beute theilen. — V. — co mezi koho jak: kořisť mezi vojáky, Cyr., stejným dílem. Sych. — se oč. O ty (koně) se rozbitovali. Let. 23. — co komu: dobytek. BO. — R., na Mor. a na Slov. = promarniti, verthun. Bern.

277261   Rozbitovati Svazek: 7 Strana: 0595
Rozbitovati. Mezi sebou je r-vali. Šf. Strž. II. 743. Všecky kořisti jeho rozbituješ sobě. Br.

277262   Rozbitství Svazek: 3 Strana: 0110
Rozbitství, n., der Schiffbruch. Sš. I. 6. (Hý).

277263   Rozbitý Svazek: 3 Strana: 0110
Rozbitý; rozbit, a, o. li. hrnec (roztlu- čený, zerschlagen), Us., ležení (postavené, aufgeschlagen), V., stan. Vrat.

277264   Rozbitý Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbitý. R boty (roztrhané), Us. Brnt., mláto. KP. V. 310.

277265   Rozbížka Svazek: 3 Strana: 0110
Rozbížka, y, f. = rozběh, der Anlauf. S rozbížkou i doskokem. Aesop.

277266   Rozbížka Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbížka. S r-kou skočiti. Výb. II. 951.

277267   Rozblaboniti něco Svazek: 7 Strana: 0596
Rozblaboniti něco = probleptnouti, řečí roznésti. ČT. Tkč.

277268   Rozblácený Svazek: 7 Strana: 0596
Rozblácený; -en, a, o, kothig. R. cesta, chodník. Šd.

277269   Rozbláhati Svazek: 3 Strana: 0110
Rozbláhati = blahem, bláznem činiti, narren, närrisch machen. Us. u.Turn. — se, bláznovsky si počínati, drollige GebeRden annehmen. Us. u Turn.

277270   Rozbľakati Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbľakati = rozblečeti,rozzvučeti. Slov. Spievaj Jano, rozbľač búdu, až tancovať stromy budú. Čkžk. V. 36.

277271   Rozblaň, e Svazek: 7 Strana: 0596
Rozblaň, e, f., meriania, Merianie, f., rostl. Vz Rstp. 566.

277272   Rozblátiti se Svazek: 7 Strana: 0596
Rozblátiti se. R-lo se nám; Cesty se r-ly. Us. Šd. Stálé deště rozblatňují celou krajinu. Uher. Hrad. Tč.

277273   Rozblázniti Svazek: 3 Strana: 0110
Rozblázniti, il, ěn, ění; rozblazňovati, närrisch machen. — koho, se. Ros.

277274   Rozblázniti Svazek: 10 Strana: 0338
Rozblázniti. Bolesť se mu r-la po všech údech. Zl. Pr. XXI. 510.

277275   Rozblažený Svazek: 3 Strana: 0110
Rozblažený; -en, a, o, sehr vergnügt. R. hosté. Hdk. C. 14.

277276   Rozblečeti se Svazek: 3 Strana: 0110
Rozblečeti se, na Slov. rozblačati se = rozbečeti se, anfangen zu blöcken. Ovce, cěti se r-ly. Slov.

277277   Rozbledlý Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbledlý. P. paprsky. Stě. Zem. 247.

277278   Rozblemtati Svazek: 7 Strana: 0596
Rozblemtati = rozbleptati. Brambory se r-ly. Čce. Tkč.

277279   Rozbleptalý Svazek: 3 Strana: 0110
Rozbleptalý, příliš rozvařený, zerkocht. R. kaše. Vz Rozbleptaný.

277280   Rozbleptaný Svazek: 3 Strana: 0110
Rozbleptaný; -án, a, o = rozbleptulý. Us. Msk., Kšá.

277281   Rozbleptaný Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbleptaný. R. ženská. Vz Rozmoča. Na Plzeň. Prk.

277282   Rozbleptati Svazek: 3 Strana: 0111
Rozbleptati, bleptaje roznésti, ausposau- nen, ausplappern. — co. Us. Jg. — R., zer- kochen; verdünnen. Us. Puch.

277283   Rozblesklý Svazek: 3 Strana: 0111
Rozblesklý, weit erglänzt. Dch.

277284   Rozblesknouti se Svazek: 3 Strana: 0111
Rozblesknouti se, skl, utí; rozbleskovati se. aufblitzen, klar werden. — se komu kde. Na to se mu v hlavě rozblesklo (počal chápati). Us.

277285   Rozbliaknúť sa Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbliaknúť sa = rozliti, rozpustiti se, zerrinnen. Spadneš dolu a r-kneš sa ako smola. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 108., Sb. sl. ps. I. 116.

277286   Rozbloudilý Svazek: 3 Strana: 0111
Rozbloudilý, zerstreut herumschweifend. Sm.

277287   Rozblouditi se Svazek: 3 Strana: 0111
Rozblouditi se, il, zení = tulákem se státi, ein Herumschweifer werden. Koll. — R,, vz Rozblúditi se.

277288   Rozblouzněný Svazek: 10 Strana: 0660
Rozblouzněný zrak. Zvon VI. 424.

277289   Rozblouzniti se Svazek: 3 Strana: 0111
Rozblouzniti se, närrisch, irre werden.

277290   Rozblúditi se Svazek: 3 Strana: 0111
Rozblúditi se. Rozum se r-dil. Hus. I. 126. — po čem: po marných věcech (počíti blouditi, sich verirren). Výb. I. 348.

277291   Rozblúzení Svazek: 3 Strana: 0111
Rozblúzení, n., die Verirrung. R. mysli. Modl. ms.

277292   Rozblýskaný. R Svazek: 10 Strana: 0660
Rozblýskaný. R. oči. Zvon VI. 199.

277293   Rozbobněti Svazek: 3 Strana: 0111
Rozbobněti, rozbopněti atd., vz Bobněti, aufquellen. Ros.

277294   Rozbobrováti Svazek: 3 Strana: 0111
Rozbobrováti, rozskákati jako bobr. Ros.

277295   Rozbočiti Svazek: 3 Strana: 0111
Rozbočiti, il, en, ení, die Seite aufschlit- zen, aufthun. — co komu: tělo (mečem roz- seknouti). Ros.

277296   Rozbočiti Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbočiti. Jak jen k ní se náruč r-čí (aufthut). Osv. V. 635.

277297   Rozbohatěti Svazek: 3 Strana: 0111
Rozbohatěti, ěl, ění, reich werden.

277298   Rozbohatiti Svazek: 3 Strana: 0111
Rozbohatiti, il, cen, ení; rozbohacovati, bereichern. — koho na čem, v čem. Na dědinách a v jiném zboží r. se počali. Pulk.

277299   Rozbohatý Svazek: 3 Strana: 0111
Rozbohatý, velmi bohatý, sehr reich. Ziak. Vz Roz-.

277300   Rozboj Svazek: 3 Strana: 0111
Rozboj, e, m., strsl. razboj, koř. bi. Mkl. B. 34. R. = loupežnictví. — R. = rozbroj, der Aufruhr. Slov.

277301   Rozboj nice Svazek: 3 Strana: 0111
Rozboj nice, e, f. — loupežnice, die Räu- berin.

277302   Rozbojce Svazek: 3 Strana: 0111
Rozbojce, e, m., pol. = rozbojník. Jg.

277303   Rozbojiště Svazek: 8 Strana: 0574
Rozbojiště, ě, n. = místo, kde se stal rozboj. Krvavé r. Hudc. 103.

277304   Rozbojiti Svazek: 3 Strana: 0111
Rozbojiti, il, en, ení = rozbrojiti. Slov.

277305   Rozbojna Svazek: 3 Strana: 0111
Rozbojna, y, f., die Räuberhöhle, Mör- dergrube. L.

277306   Rozbojnický Svazek: 3 Strana: 0111
Rozbojnický, Räuber-.

277307   Rozbojnictví Svazek: 3 Strana: 0111
Rozbojnictví, n. = loupežnictví, die Räu- berei.

277308   Rozbojník Svazek: 3 Strana: 0111
Rozbojník, a, m., zbojník, loupežník, Räu- ber, m. R. na moři. D.

277309   Rozbojný Svazek: 9 Strana: 0276
Rozbojný vítr. Slád. Bouře. 94.

277310   Rozbojský Svazek: 3 Strana: 0111
Rozbojský — loupežnický, Raub-, Räuber-. R, hospoda. L.

277311   Rozbojstvo Svazek: 3 Strana: 0111
Rozbojstvo, a, n. = rozboj. L.

277312   Rozbol Svazek: 3 Strana: 0111
Rozbol, u, m., bolestivá touha. Sš. Sntt. 60.

277313   Rozboľastiť Svazek: 7 Strana: 0596
Rozboľastiť = rozbolestiti. Slov Orl. VI. 291.

277314   Rozbolavělý Svazek: 9 Strana: 0276
Rozbolavělý. R. nohy. Nár. list. 1900. č. 82. odp.

277315   Rozbolavěný Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbolavěný = bolavý. Mám r. nohu. Us. Brnt.

277316   Rozbolavěti Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbolavěti, wund, schmerzhaft weiden. Us.

277317   Rozbolavěti Svazek: 8 Strana: 0343
Rozbolavěti. Kto plije do vody, plije pa- nence Marii do očí a oči se mu rozbolavějí. Us. NZ. III. 343.

277318   Rozbolaviti Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbolaviti, wund, schmerzhaft machen. Us.

277319   Rozbolený Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbolený; -en, a, o, schmerzhaft. R. tvář. Hdk.

277320   Rozbolestiti Svazek: 3 Strana: 0111
Rozbolestiti, il, ěn, ění, Schmerz erregen. — se. Scip.

277321   Rozbolestnění Svazek: 10 Strana: 0338
Rozbolestnění srdce. Zr. Strat. 41.

277322   Rozbolestněný Svazek: 10 Strana: 0338
Rozbolestněný. Hav. Chamr. 232. Nár. list. 1905. 112. 13.

277323   Rozbolestněti Svazek: 3 Strana: 0111
Rozbolestněti, ěl, ění, schmerzhaft wer- den. Němc.

277324   Rozbolestniti Svazek: 8 Strana: 0343
Rozbolestniti. To r-lo její duši. Světz. 1895. 234.

277325   Rozboleti Svazek: 3 Strana: 0111
Rozboleti, el, ení; rozbolívati, zu schmer- zen anfangen. — koho. Rozbolely mne zuby, D., břicho. Ros. — se komu. Rozbolela se inu hlava. Us. — se proč. R-lel se Pavel pro to provolávání. Sš. Sk. 195.

277326   Rozboleti Svazek: 10 Strana: 0338
Rozboleti bez se. Také mne nohy těžce r-ly. Arch. XX. 155. a j.

277327   Rozbolněný Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbolněný; -ěn, a, o, schmerzhaft be- rührt, wehmüthig gestimmt. R. srdce. Šml.

277328   Rozbolniti Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbolniti = bolným učiniti. Jsem rád, že se mi to nerozbolnilo. Us. Dch.

277329   Rozbombátěný Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbombátěný; -ěn, a, o. R. ženská. Vz Rozmoča. Us. na Plzeň. Prk.

277330   Rozbombati Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbombati = rozhoupati. R. zvon. Na Plašte. Prk. — se = rozhoupati se. Roz- bombej se přece už = dej se už do práce, do rychlejší chůze. Ib. Prk.

277331   Rozbopněti Svazek: 3 Strana: 0111
Rozbopněti, vz Rozbobněti.

277332   Rozbor Svazek: 3 Strana: 0111
Rozbor, u, m., rozebrání, das Zerlegen, Auseinandernehmen, die Zergliederung, Zer- legung, die Analyse. R. chemický č. lučeb- nický (rozloučení, rozklad), Pr. chym., vz KP. IV. 54., r. ponětí (der Begriffe). Kom. R. (Analyse) přímý, nepřímý; organický n.
ústrojný; kvalitatívný n. jakostný; kvanti-
tativný n. kolikostný. Nz. R. spektralní. KP.
II. 142. R. větný, die Satzanalyse. Dch. — R., na Slov. porod. Koll.

277333   Rozborení Svazek: 3 Strana: 0111
Rozborení, n., das Niederreissen. R. domu. — Žena jeho jest na r. (na slehnutí). Us. Rozbořený; -en. a, o, niedergerissen. R, kamna. Us. Nl.

277334   Rozborna, y Svazek: 7 Strana: 0596
Rozborna, y, f., Scheidehaus, -kammer. Rudní r. Hř.

277335   Rozbornický Svazek: 8 Strana: 0343
Rozbornický, analytisch. Mark. (Krok. 1896. 11.).

277336   Rozbornictvo Svazek: 3 Strana: 0111
Rozbornictvo, a, n., analytica, pouhá všeobecná umnice. Marek.

277337   Rozborník Svazek: 7 Strana: 0596
Rozborník, a, m., Analytiker, m. Rk.

277338   Rozborný Svazek: 7 Strana: 0596
Rozborný. Vz Jg. Slnosť. 50., Šf. III. 589. R. cesta, Koll., chemie, NA. V. 436., Kk., úsudek, Hš., soud, Jd., Dk., soudnosť, Dk., krasověda. Us. Pdl.

277339   Rozborný, rozborový Svazek: 3 Strana: 0111
Rozborný, rozborový, analytický, ana- lytisch. R, znakové, rozjímání, Marek, způ- sob. Rostl. R. dílo včelí, včelaření (v dzierz. úlech). Všk.

277340   Rozbortiti se Svazek: 3 Strana: 0111
Rozbortiti se, il, cen, ení, in die Brüche gehen. Us. Dch.

277341   Rozborúchaný Svazek: 7 Strana: 0596
Rozborúchaný = škaredě pobouraný. Mor. Brt. D. 158.

277342   Rozbořitel Svazek: 3 Strana: 0111
Rozbořitel, e, m., der Zerstörer, Ein- reisser.

277343   Rozbořitelka, y, rozbořitelkyně Svazek: 3 Strana: 0111
Rozbořitelka, y, rozbořitelkyně, ě, f., die Zerstörerin.

277344   Rozbořiti Svazek: 3 Strana: 0111
Rozbořiti, il, en, ení, rozbourati, rozbou- rávati — strhnouti, roztrhati, ein-, nieder-, umreissen, abbrechen, zerstören; se, rozpad- nouti se, einstürzen, einfallen, zerfallen, aus- einanderfallen; slehnouti, niederkommen. Jg. — co: dům, Kom., zeď, hnízdo. D. Roz- bourejte chrám tento. Sš. J. 49. R. stavení. J. tr. — co čím: hradby dělem r. — čeho. Zdí městských rozbořili a rozvalili (lépe: zdi městské. Vz Roz-.). V. — se. Zeď se roz- bořila. Jeho žena se rozbořila (slehla). Us. — se komu. Sousedóm se r-la kamna (sou- sedka slehla). V Kunv. Msk.

277345   Rozbořiti co proč Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbořiti co proč. Radostí by rozbořil kamna. Us. Tč.

277346   Rozbouchanec Svazek: 3 Strana: 0111
Rozbouchanec, nce, m. = rozepranec, ein unmässiger Mensch, Schlemmer. U Olom. Sd.

277347   Rozbouchanosť Svazek: 3 Strana: 0111
Rozbouchanosť, i, f., die Unmässigkeit. U Olom. Sd.

277348   Rozbouchaný Svazek: 3 Strana: 0111
Rozbouchaný; -án, a, o. unmässig. U Olom. Sd.

277349   Rozbouchaný Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbouchaný = rozhajdaný, nepořádně oblečený. R. chalupa (otrhaná). U Kr. Hrad. Kšť.

277350   Rozbouchati Svazek: 3 Strana: 0111
Rozbouchati — rozbourati; unmässig ma- chen ; se, unmässig werden. U Olom. Sd. — Rozbouchnouti se, zerplatzen. D.

277351   Rozbourati Svazek: 3 Strana: 0111
Rozbourati, vz Rozbořiti.

277352   Rozbouřenec Svazek: 3 Strana: 0111
Rozbouřenec, nce, m., der Aufgeregte.

277353   Rozbouřenosť Svazek: 3 Strana: 0111
Rozbouřenosť, i, f., die Aufgeregtheit.

277354   Rozbouřený Svazek: 3 Strana: 0111
Rozbouřený; -en, a, o, aufgeregt. Šm.

277355   Rozbouřiti Svazek: 3 Strana: 0111
Rozbouřiti, il, en, ení; rozbuřovati, auf- wiegeln. — co čím: srdce láskou. — co kde: náruživosti v srdcích lidských. Náru- živosti v mysli jejich se rozbuřují. Měst. bož.

277356   Rozbože Svazek: 3 Strana: 0111
Rozbože. Ach Bože, Rozbože! Sš. P. 439., 585., 488. Bože, můj Rozbože, daj mně brzo v zemi lože. Sš. P. 294. Vz Roz-, Pře-, Roz- bůh.

277357   Rozbradúcat Svazek: 10 Strana: 0660
Rozbradúcat = rozviklati. Brt. Sl.

277358   Rozbrakovati Svazek: 10 Strana: 0660
Rozbrakovati = roztříditi. Brt. Sl.

277359   Rozbrániti Svazek: 3 Strana: 0111
Rozbrániti, il, ěn, ění, rozbraňovati, tren- nen, scheiden, hintertreiben. — co. A v tom jsem jej udeřil a r-nil jsem to. NB. Tč.

277360   Rozbrániti Svazek: 8 Strana: 0343
Rozbrániti. Darmo jich hospodské r-ňoval (roztrhoval peroucí se). Brt. D. II. 61.

277361   Rozbrániti Svazek: 10 Strana: 0338
Rozbrániti. Ale hde pak be to bele r-le (peroucí se roztrhli). Hoch. 97.

277362   Rozbrat Svazek: 3 Strana: 0111
Rozbrat, u, m., die Uneinigkeit, R. a od- por úsudku s rozumem a vědomím; Také po obrodu v člověku r. a rozman mezi du- chem a pletí ostává; To je ten vniterný boj, ten r. a rozvrat člověka; Tento rozdvoj a r. mezi duchem a pletí nyní místněji vy- světluje. Sš. I. 33., 70., 78., 84. (Hý.).'

277363   Rozbratný Svazek: 3 Strana: 0111
Rozbratný, uneinig. Nepravosti vynikají z mysli r-né, rozervané a roztrhané. Sš. II. 63. (Hý.).

277364   Rozbratřiti Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbratřiti, il, en, ení = rozkmotřiti, un- eins machen. — koho čím. Rozbratřil je klevetami. Us. — se s kým. Us. Tč., Jg.

277365   Rozbrázděný Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbrázděný, zerfurcht. R. tvář vrá- skami. Us. R. stráň výmoly. Vlč.

277366   Rozbrázditi Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbrázditi, il, ěn, ění. — co čím: pole pluhem, furchen, pflügen.

277367   Rozbrázditi Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbrázditi, rozbrazďovati. Pozdější pře- vraty r-ly povrch zemský v různých dobách směry různými. Stč. Zem. 694.

277368   Rozbrblaný Svazek: 9 Strana: 0276
Rozbrblaný = rozbručený, mrzutý. Matka je dnes r-ná. Obz. 1889. 70.

277369   Rozbrdúcati Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbrdúcati = rozvyklati, pokaziti. Val. Vck.

277370   Rozbrečenosť Svazek: 9 Strana: 0276
Rozbrečenosť, i, f. Romantická r. Klc. v Mus. 1843. 329.

277371   Rozbrečený Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbrečený ; -en,a,o, weinend,weinerlich.

277372   Rozbreptaný Svazek: 8 Strana: 0343
Rozbreptaný = rozbleptaný. R, bram- bory. Dšk. Jihč. I. 7.

277373   Rozbreptati Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbreptati, ausplaudern.

277374   Rozbrchati něco Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbrchati něco = rozšťárati, v nepo- řádek uvésti, verwirren. Mor. Vck.

277375   Rozbrkati se Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbrkati se, rozbrknouti se,rozbrkávati se rozletěti se, rozprchnouti se, verfliegen. Ros.

277376   Rozbrněný Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbrněný = rozjařený, něčeho žádo- stivý. Je celá r-ná (na vdáni). Val. Vck.

277377   Rozbrnkaný Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbrnkaný; -án, a, o, launig, gut auf- gelegt. U Olom. Sd. — R., schlecht aufge- legt. Ten je dnes r. Us. v Čech.

277378   Rozbrnkati koho Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbrnkati koho, in gute o. schlechte Laune versetzen. — se komu. Řiť se mu rozbrnkala. (dostal průjem). Us. na Mor. Hý. Vz Rozbrnkaný.

277379   Rozbroditi Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbroditi, il, zen, eni, blátivou zemi rozjeti, nasses Erdreich zerfahren. L. — R., rozbrojiti, pobouřiti, aufwiegeln, in Aufruhr bringen.— co. Toť satan vaši mysl r-dil (alibi: rozbrojil). Živ. Jež. 14. stol. — se mezi kým. Opět jsú sě židé r-dili mezi sebů. Ib.

277380   Rozbroj Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbroj, e, m., pozdvižení, nepokoj, růz- nice, der Zwist, Aufruhr, Tumult, die Zwie- tracht, Gährung, Unruhe. Jg. Příčinu k r-ji dáti. Žer. Učinil mezi nimi r. Ros. R. mezi měšťany spokojiti. V. Rozdýmati r. doná- šením klevet. Sych. R. v lidu. D. Rozbroje stropiti, Kram., upokojiti. Berg. Odtud po- chází hněv, závist, r., svárové a potupenie. Hus. 1. 134. Pošel z toho r. V. R-je strojiti. Kom. Veliký mezi nimi r. a křik býti počal. Cr.

277381   Rozbroj Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbroj. Mkl. Etym. 22. Město naplnilo se r-jem. Sš. Ne jednú sem odpočinul od r-je mysli a od tesknosti. Št. N. 3. 24. Vy- veďte nás z nesnadného r-je; Pro rozličný r. a příhody tohoto světa. Št. Kn. š 58., 68., 75. Lépe se spí na zemi v pokoji než na měkkém loži u věčném rozbroji. Phocion.

277382   Rozbroj Svazek: 9 Strana: 0276
Rozbroj — zlato v hnojí. Zát. Př. V 571. (56a).

277383   Rozbroj Svazek: 10 Strana: 0338
Rozbroj, e, m. = zaměstknání. Pel. XX. = R., e, f. Summa vší rozbroje utržené na rybnících svrchu psaných (při lovení ryb) Arch XXI. 546.

277384   Rozbrojce Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbrojce, e, m., der Aufrührer. Marek.

277385   Rozbrojení Svazek: 10 Strana: 0338
Rozbrojení, n. = nehoda. Pel. XX.

277386   Rozbrojení, n Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbrojení, n., confusio. Naplněno jest všecko město r-ním. ZN.

277387   Rozbrojený Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbrojený; -en, a, o. Ještě bylo vojsko r-no (dispertus) od tvrzí. BO.

277388   Rozbrojený Svazek: 9 Strana: 0276
Rozbrojený. Jest vždy v světském trku nepokojen a r-jen. Št. Bes. 23.

277389   Rozbrojilý Svazek: 7 Strana: 1376
Rozbrojilý = rozbroj milující R. srdce. Chč. m. s. II 31.

277390   Rozbrojiti Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbrojiti, il, en, ení; rozbrojovati — rozbouřiti, zbouřiti, znepokojovati, aufrühren, aufwiegeln. — koho: lid. Ros. — čím. Svým učením všecken kraj rozbrojil. Leg. — se = rozejíti se, aus einander gehen. Kat. 947., bouřiti se, povstati, sich aufwiegeln. Lud se rozbroji. Výb. I. 146. R-lo se jest všecko mužstvo i učiněn běh lidu. S. N.

277391   Rozbrojiti Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbrojiti. Českú zemi mezi sebú na tré rozbrojichu. Výb. II. 286.

277392   Rozbrojiti se proti čemu Svazek: 9 Strana: 0276
Rozbrojiti se proti čemu. A opět se rozbroji proti tomu, ježto si umyslil (protiví se). Št. Bes. 80.

277393   Rozbrojivý Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbrojivý = rozbrojný. R, poddanec. Sš. L. 179.

277394   Rozbrojně Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbrojně. A tak ty potřeby velmi r. a na nesporotě jsou. Arch. IX. 178.

277395   Rozbrojnictví, n Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbrojnictví, n., die Parteiung. Šm.

277396   Rozbrojník Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbrojník, a, m., buřič, der Empörer. D.

277397   Rozbrojník Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbrojník = neposeda. Laš. Brt.

277398   Rozbrojnosť Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbrojnosť, i, f., rozbroj, bouřlirosť, der Aufruhr. Jg.

277399   Rozbrojný Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbrojný, bouřlivý, aufrührerisch. R. buřič, Kom., přirozenost. Hlas. Rozbrojní mezi sebou. Cantil. Apoštolé všichni na smrť odsúzeni jako r-ní buřičové lidu. Ep. Pog. 27. — R., roztržitý, zerstreut. Zde jsme tak rozličně r-ni, že nikdy, aneb ač kto kdy, jedva na malitkú chvilku móž Se k sobě se- brati. O 7 vstup. — R., rozpustilý, ausge- lassen. R, kluk. U Opavy. Pk.

277400   Rozbrojný Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbrojný, confusus. Zbor bieše r-jen. B. mik. Act. 19 32.

277401   Rozbrojný Svazek: 9 Strana: 0276
Rozbrojný. Ježto myslí r-né věci (bouř- livé). Št. Bes. 42., 51.

277402   Rozbrojný. R Svazek: 10 Strana: 0338
Rozbrojný. R. peníze. Arch. XXI. 546. Sr. Rozbroj.

277403   Rozbrouchati Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbrouchati, rozbřouchati obuv (v mo- kru vybroditi, rozšlapati). ČT. Tkč.

277404   Rozbroukanosť Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbroukanosť, i, f., die Ausgelassen- heit, Zügellosigkeit. U Olom. Sd. — R., das Mürrischsein. Us.

277405   Rozbroukaný Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbroukaný; -án, a, o, ausgelassen, zügellos. U Olom. Sd. — R., mürrisch, schlecht aufgelegt. Us. Vz Rozbrnkaný. R. pantáta (nevrlý). Němc.

277406   Rozbroukati Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbroukati, ausgelassen, zügellos ma- chen. — R., mürrisch machen. Us. — koho čím: odporem. Us.

277407   Rozbrousiti Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbrousiti, il, šen, ení, nicht zu Erde schleifen. — co :' nůž. Ros.

277408   Rozbrtiti Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbrtiti, il, cen, ení = rozrrtati, zer- bohren. Ros.

277409   Rozbručený Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbručený; -en, a, o, mürrisch. Je r. jako medvěd. Us. Kf.

277410   Rozbručeti Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbručeti, el, en, ení, rozbrukovati, brummig machen. — koho. Ros.

277411   Rozbrůjný Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbrůjný = rozpustilý. Brt D. 261.

277412   Rozbrunčený Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbrunčený = rozzlobený, nevrlý, mür- risch. Us.

277413   Rozbruňkaný Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbruňkaný, übel aufgelegt. Šm.

277414   Rozbruntati s Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbruntati se = rozbručeti se. ČT. Tkč.

277415   Rozbrví Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbrví, n., holé místo mezi obočíma nad nosem. Srostlé obočí beze všeho r. Ms. 15 stol.

277416   Rozbrýkati Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbrýkati — učiniti, aby brýkal, zer- quäken. -se, sich zerquäken, zerschreien. Ten volavý jíkavec brýká, že by se mohl rozbrýkati. Us. Rozbryndati, bryndaje rozděliti, ztratiti, verpantschen. Jg. — co: pivo. Us., Kos. 01. I. 252.

277417   Rozbřadlý Svazek: 10 Strana: 0338
Rozbřadlý = rozbředlý. R. bláto. 1819. Lit I. 685.

277418   Rozbřečenosť Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbřečenosť, i., f.. die Weinerlichkeit. Šm.

277419   Rozbředlv Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbředlv, weichlich. R. jídlo, D., krev. Jg-

277420   Rozbřednouti Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbřednouti = rozbřísti se. Us.

277421   Rozbřesk Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbřesk, u, m., die Dämmerung. Us.

277422   Rozbřesk Svazek: 9 Strana: 0276
Rozbřesk, u, m. R. světla. Pal. Děj. I. VII.

277423   Rozbřesk Svazek: 10 Strana: 0338
Rozbřesk, u, m R. lotosů. Zub. Még. 19

277424   Rozbřesknouti Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbřesknouti, vz Rozbřežditi.

277425   Rozbřežditi se Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbřežditi se, rozbřesknouti se. Roz- břežďuje se, rozbřeskuje se = počíná svítati, es tagt, dämmert. Šf. — se komu. Tu mysli víc a více se rozbřeskuje. Sš. J. 147. — se komu nad čím, kdy. Nyní se jim roz- břesklo nad propovědmi Páně; Avšak jim (učeníkům) po z mrtvých vstání Páně nad slovy těmi se rozbřeskovalo; V budoucno- sti se jí jasněji rozbřeskne nad pravdami ode Pána jí přednesenými. Sš. J. 295., 45., 72. Hý.). — se kde čím. Poznání to v my- slích jejich již z mrtvých vstáním Páně se rozbřeskovalo. Sš. J. 234.

277426   Rozbřežditi se Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbřežditi se. Rozbřeskuje se den, zora. Osv. Či svitá, či mrká, či sa rozbřež- ďuje? či sa mojej milej líčko zapaluje? Koll. Zp. I. 71. — kde. Hvězda se r-skne v soumraku. Zr. (Kos.).

277427   Rozbřidlý Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbřidlý = rozbředlý. R. cesta. V Slav- kovicích. KHrz.

277428   Rozbřichatiti Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbřichatiti, il, ten, ění, grossen Bauch machen. — koho. Ta kaše ho zajisté r-tí. Us.

277429   Rozbřinkati Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbřinkati, ins Klingen bringen; se, ins Klingen kommen. Ros.

277430   Rozbřísti Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbřísti, rozbředu, bředl, den, dení = bředením rozšlapati, šlapáním řídké učiniti, weichlich machen, weich zertreten; se, zer- weichen, dünn werden. Jg. — co: bláto. Ros. — se komu. Řeč se mi rozbredla, Kos. Ol. I. 169. — se komu kde. Rozbředla se mu krev v srdci. Ja.

277431   Rozbřísti se Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbřísti se = rozbřednouti. Zmrzlé bláto na slunci rozbředne. Us. Tkč.

277432   Rozbříšť Svazek: 10 Strana: 0338
Rozbříšť = tání. Volyně. Čes. 1. XIII. 125. Sr. Rozbřížď.

277433   Rozbřížď Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbřížď, ě, f. = řídké bláto. U Strun- kov. Rjšk.

277434   Rozbříždělý Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbříždělý = rozbředlý. U Kdýně. Rgl.

277435   Rozbublati Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbublati, brummend machen. — koho. — R., bublaje roztrousiti, durch sein Brum- men bekannt machen. — co. Ten bubla to rozbublal. Ros. — se — do bublání se dáti, ins Brummen kommen. Když se rozbublá, bublá celý den. Us. — Jg.

277436   Rozbubnovati Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbubnovati. — co: buben (bubno- váním rozbiti, zertrommeln); novinu, pověsť rybubnovati, austrommeln. — Jg.

277437   Rozbučený Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbučený = rozplakaný. Krávo r-ná (nadávka). Us. Tkč.

277438   Rozbučeti se Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbučeti se, ins Brüllen, ins Weinen kommen. Us.

277439   Rozbuditi Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbuditi, il, zen, ení, rozbuzorati, wec- ken. — koho. — se — se sna se vybrati, aufwachen.

277440   Rozbůh Svazek: 3 Strana: 0112
Rozbůh, boha, m. Vz Rozbože, Roz-, Pře-. Rozbože, ti budou bohatí. Sš. P. 471.

277441   Rozbůh Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbůh. Ja Bože, rozbože, pro koho ju (dceru) chová? Brt. N. p. I 33.

277442   Rozbuhovať co Svazek: 10 Strana: 0338
Rozbuhovať co: čižmy (roztrhati). Mus. slov. IV. 101.

277443   Rozbujařený Svazek: 3 Strana: 0113
Rozbujařený; -en, a, o, jugendmuthig- erregt. Dch.

277444   RozBújat Svazek: 9 Strana: 0277
RozBújat statek = promarniti. Mus. ol. 1898. 102.

277445   Rozbujdošený Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbujdošený; -en, a, o = rozbujnělý, rozpustilý. Slov. Zátur.

277446   Rozbujelý Svazek: 10 Strana: 0338
Rozbujelý. Msn. II. 104. Vz Rozbujeti.

277447   Rozbujeti Svazek: 3 Strana: 0113
Rozbujeti, el, en, ení = bujným se státi, übermüthig werden, ausschweifen. Rozbujelo jest srdce jeho (elevatum est in superbiam). BO. — kdy: v dobrém bydle. Št. Při dobré stravě r. Na Ostrav. Té.

277448   Rozbujeti Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbujeti. Užívání slova toho r-lo se bez potřeby daleko za svou oprávněnou mez. Mus. 1880. 426. Kto v dobrém bydle rozbují. Št. Kn. š. 81. 37.

277449   Rozbujiti se Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbujiti se = rozbujeti. Hebounké se r-ly mechy. Osv. VI. 941.

277450   Rozbujnělosť Svazek: 10 Strana: 0338
Rozbujnělosť, i, f. R. šlechty. Mus. 1901. 533.

277451   Rozbujnělý Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbujnělý, frech, übermüthig gewor- den. Stulc I. 116, Jrsk. Chasa v hříše r-lá. Čch. Bs. 109.

277452   Rozbujněnosť Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbujněnosť, i, f. R. literatury legen- dářské. Schz.

277453   Rozbujněný Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbujněný mech, üppig wuchernd. Posp.

277454   Rozbujněti Svazek: 3 Strana: 0113
Rozbujněti, ěl, ění, bujným se státi, über- müthig werden, frech werden. Br., Reš.

277455   Rozbujněti v Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbujněti v rozkošech. Krnd. 31.

277456   Rozbujník Svazek: 3 Strana: 0113
Rozbujník, a, m., der Empörer. Skl. II. 267.

277457   Rozbujniti Svazek: 3 Strana: 0113
Rozbujniti, il, ěn, ění, übermüthig, muth- willig machen. — koho. Reš. — se čím: tučnými jídly. Us.

277458   Rozbulati Svazek: 3 Strana: 0113
Rozbulati = rozbořiti. Na Ostrav. Té.

277459   Rozbuliti Svazek: 3 Strana: 0113
Rozbuliti, il, en, ení = rozbaliti, roz- bořiti. Seno složené se r-lo. Na Ostrav. Té. U Opavy. Klš.

277460   Rozbuliti co Svazek: 10 Strana: 0338
Rozbuliti co = celý statek = rozkopati. Slez. Vyhl II. 196.

277461   Rozbůr Svazek: 3 Strana: 0113
Rozbůr, boru, m., rozboření, die Ruine. Us. u Petrovic. Dch.

277462   Rozburáceti Svazek: 7 Strana: 0596
Rozburáceti, vz Buráceti. — koho, se. Kká., Šml.

277463   Rozburáceti se Svazek: 8 Strana: 0343
Rozburáceti se. Kolc. 57.

277464   Rozburáceti se čím Svazek: 10 Strana: 0338
Rozburáceti se čím: hněvem. Zub. Még. 22.

277465   Rozburcovati Svazek: 3 Strana: 0113
Rozburcovati, polternd wecken. D. — koho čím: tlučením na dvéře.

277466   Rozbúření Svazek: 10 Strana: 0338
Rozbúření, n., exasperatio. Mam. F. 88b. 2.

277467   Rozbuřovati Svazek: 3 Strana: 0113
Rozbuřovati, vz Rozbouřiti. Rozbušiti, il, šen, ení, breit schlagen. Šm. — co čím.

277468   Rozbůsti Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbůsti, vz Rozbodnouti.

277469   Rozbůsti Svazek: 8 Strana: 0343
Rozbůsti, vz Rozbodnouti.

277470   Rozbušiti Svazek: 7 Strana: 0596
Rozbušiti. Srdce se mi r-lo, fing an zu schlagen. Us.

277471   Rozbutiti Svazek: 3 Strana: 0113
Rozbutiti, il, ěn, ění = rozházeti, zer- werfen. Slov. Koll.

277472   Rozbuzovati Svazek: 3 Strana: 0113
Rozbuzovati, vz Rozbuditi.

277473   Rozbydlení Svazek: 3 Strana: 0113
Rozbydlení, n., die Zerstreuung. Slov. Bern.

277474   Rozbydlený Svazek: 3 Strana: 0113
Rozbydlený; -en a, o, zerstreut. Slov. Bern.

277475   Rozbydleti se Svazek: 3 Strana: 0113
Rozbydleti se, el, ení = rozptýliti se, sich zerstreuen, an verschiedenen Orten Wohnung nehmen. Slov. — kde. Takových rhetorů (pohanských učenců) nemalé množství po římské říši v hlavitých městech se r-lo. Sš. Sk. 223. (Hý.).

277476   Rozbystřiti co Svazek: 9 Strana: 0277
Rozbystřiti co: něčí pochop. Phľd. 1897. 188.

277477   Rozbystřiti se komu Svazek: 10 Strana: 0338
Rozbystřiti se komu. Krev se mu r- stří. Nár. list. 1904. 61. 1.

277478   Rozbyti se Svazek: 8 Strana: 0343
Rozbyti se. Kdyby se člověk na světě rozbyl, přece musí odejíti. Brt. D. II. 379.

277479   Rozbytovati něco Svazek: 3 Strana: 0113
Rozbytovati něco = promarniti, ver- geuden. R-vat peníze nemilo Bohu (na věci daremné). Mor. Brt..

277480   Rozbytovati se v Svazek: 7 Strana: 0597
Rozbytovati se v zemi, sich niederlas- sen. Šf.Strž. I. 422.

277481   Rozbzíkati co Svazek: 10 Strana: 0338
Rozbzíkati co: dobytek. Nár. sbor. VIII. 118.

277482   Rozcabený Svazek: 7 Strana: 0597
Rozcabený = rozbrečený. To je r. kluk. U Kr. Hrad. Kšť. Cábo r-ná, Plärrmaul, n. ČT. Tkč. — R. = kdo široce se rozsedl. ČT. Tkč. Vz násl.

277483   Rozcábnouti se Svazek: 7 Strana: 0597
Rozcábnouti se = široce si sednouti. ČT. Tkč.

277484   Rozcambaný Svazek: 10 Strana: 0660
Rozcambaný = roztrhaný. Bzenecko. Čes 1. XIV. 422.

277485   Rozcancati Svazek: 7 Strana: 0597
Rozcancati = rozbryndati; řečí roznésti. ČT. Tkč.

277486   Rozcancorovaný Svazek: 7 Strana: 1376
Rozcancorovaný = na cancory, cáry roztrhaný. Mor. Šd.

277487   Rozcancorovati co Svazek: 9 Strana: 0277
Rozcancorovati co: košili = roztrhati. Šeb. 171.

277488   1. Rozcapaný Svazek: 7 Strana: 0597
1. Rozcapaný. To je malý capek r-ný (dítě začínající choditi). Čce. Tkč.

277489   2. Rozcapaný Svazek: 7 Strana: 0597
2. Rozcapaný = rozcuchaný. Šlundra ne- mytá, r-ná Us. Neud., Bkř., Rgl.

277490   Rozcapaný Svazek: 7 Strana: 1376
Rozcapaný kluk = rozpustilý. Lib. NZ. I. 456.

277491   Rozcapartěný Svazek: 3 Strana: 0113
Rozcapartěný; -ěn, a, o, in kleine Stücke getheilt. — jak. R-né na tisíc států a sta- tiků Německo. Kos. Ol. I. 260.

277492   Rozcapartiti Svazek: 3 Strana: 0113
Rozcapartiti, il, ěn, ění = rozkouskovati, in kleine Stücke theilen. — co: chléb, maso. Us. Vsk. Vz Rozcapartěný.

277493   Rozcapati Svazek: 3 Strana: 0113
Rozcapati; rozcapnouti, pnul a pl, ut, utí = rozšlapati, auseinander-, durchtreten. — co: střevíce (roztáhnouti, roztrhati). Ros. — Rozcapnouti se, rozkročiti se. Hanka.

277494   Rozcapati Svazek: 7 Strana: 0597
Rozcapati Rozcapovati se - roztahovati se, vypínati se. Us. Jv.

277495   Rozcapek Svazek: 7 Strana: 0597
Rozcapek, pku, m. = rozparek. Čce. Tkč.

277496   Rozcapený Svazek: 10 Strana: 0338
Rozcapený = roztažený. Mor. Rgl. Sr. Rozcaplý.

277497   Rozcaplý Svazek: 3 Strana: 0113
Rozcaplý — roztažený, aus einander ge- zerrt.

277498   Rozcárati Svazek: 3 Strana: 0113
Rozcárati = roztahati. Us. Lpř. — co: celý den. Us.

277499   Rozcáravě Svazek: 9 Strana: 0277
Rozcáravě. Šli domů r. (ne pohromadě). Hoř. 161.

277500   Rozcarpati Svazek: 7 Strana: 0597
Rozcarpati = rozchytati. Mor. Bkř.

277501   Rozcásaný Svazek: 7 Strana: 0597
Rozcásaný = rozcuchaný. R. baba. Mor. Knrz.

277502   Rozcásati Svazek: 3 Strana: 0113
Rozcásati, vozcásnouti= rozsmýkati, roz- trhati, zerwerfen, zerschleudern. MM.

277503   Rozcébený Svazek: 10 Strana: 0660
Rozcébený = rozplakaný. Bzenecko. Čes. 1. XIV. 421.

277504   Rozcediti Svazek: 3 Strana: 0113
Rozcediti, il, zen, ení, durchseihen; dě- liti, theilen, trennen. — co. Jdi v boj tě- lesný, kterýž umie v skutku tak hněv r., hněv dobrý od hněvu zlého;ale ten, který Neumie tak r., alebrž miesí jeden s druhým, ten ovšem zdrž sě od boje tělesného. Hus. I. 167.

277505   Rozcediti se Svazek: 7 Strana: 0597
Rozcediti se = rozpršeti se. Když se r-dí, neví kdy přestati. Čce. Tkč.

277506   Rozcejkati Svazek: 7 Strana: 0597
Rozcejkati = rozbryndati. Us. Jv., ČT. Tkč.

277507   Rozceliti Svazek: 3 Strana: 0113
Rozceliti, il, en, ení, rozcelovari, zer- theilen. Ros. — co čím: nožem.

277508   Rozceliti Svazek: 7 Strana: 0597
Rozceliti. Ptáčník r-val vějici. Výb. II. 957.

277509   Rozceniti Svazek: 10 Strana: 0338
Rozceniti zuby. Hol. Met. II. 543. Sr. Vyceniti.

277510   Rozcepiti, discindere Svazek: 10 Strana: 0338
Rozcepiti, discindere. Vz Lepiti, Rozště- piti. Mš. Slov.

277511   Rozcepovati Svazek: 3 Strana: 0113
Rozcepovati = rozmlátiti, zerdreschen. Ros. — co kde.

277512   Rozcesta Svazek: 3 Strana: 0113
Rozcesta, y, ť. = rozcestí, der Scheide- weg. Slov. Bern.

277513   Rozcesta Svazek: 9 Strana: 0277
Rozcesta v. rozcestí. Hoř. 84.

277514   Rozcestí Svazek: 3 Strana: 0113
Rozcestí, n., cesta křížová, der Scheide- weg. V. R. na dvě cesty, na tři cesty. V. R. trojí. Ryt. kř. Přijíti na r. Sych. Šli volat k večeři i mezi r. i mezi ploty. Hus. III. 252. A když přišli na r., nenadáli se neštěstí; Ach položte nás, položte až tam na r., kady dobří lidi chodí, formánkové jezdí• Zakukala zezulenka. vyletěla na r., kerá žena muža bije, té nedá pán Bůh šesti. Sš. P. 82., 148., 667. Vz Mkl. B. 413. R. mylné jest. Kom.

277515   Rozcestí Svazek: 7 Strana: 0597
Rozcestí. Cf. Zbrt. 290., List. fil. 1878. 207. Štěstí sedá na r. Bž. exc.

277516   Rozcestí Svazek: 10 Strana: 0338
Rozcestí, n., invium. Blúditi po r. Pat. Jer. 43. 33

277517   Rozcestli Svazek: 7 Strana: 0597
Rozcestli (!) = rozcestí. Pohl.

277518   Rozcestní Svazek: 7 Strana: 0597
Rozcestní bohyně. Lpř. Sl. I. 195

277519   Rozcestnosť Svazek: 3 Strana: 0113
Rozcestnosť, i, f., der Scheideweg. Ros.

277520   Rozcestný Svazek: 3 Strana: 0113
Rozcestný, Scheideweg-. Ros.

277521   Rozcestný. R Svazek: 10 Strana: 0338
Rozcestný. R. hry (na počesť larů uctí- vaných na rozcestích). Kubl. 84.

277522   Rozcesťví Svazek: 8 Strana: 0343
Rozcesťví m. rozcestí. Zábř. Brt. D. II. 129.

277523   Rozcicati, rozcucati Svazek: 3 Strana: 0113
Rozcicati, rozcucati, ins Saugen brin- gen. — co = rozkousati, rozpatlati: peníze, čas, verspielen. D.

277524   Rozciňkati Svazek: 3 Strana: 0113
Rozciňkati, rozciňkovati, rozciňkávati, ins Klingen bringen. — se, ins Klingen kommen. Jg.

277525   Rozcintaný Svazek: 7 Strana: 0597
Rozcintaný. Cinto r-ná (nepořádný v jí- dle) Čce. Tkč.

277526   Rozcintati Svazek: 7 Strana: 0597
Rozcintati = zmařiti. R. ovoce (nedo- jísti a pohoditi a p.). Jen se to tak r-tá. Us. Tkč.

277527   Rozciplati Svazek: 8 Strana: 0343
Rozciplati = roznimrati. R. jídlo. ČT. Tkč.

277528   Rozcísař Svazek: 7 Strana: 0597
Rozcísař, e, m., Exkaiser, m. Pk.

277529   Rozcit Svazek: 3 Strana: 0113
Rozcit, u, m., Gefiihlsfülle, f. A srdce mé, ty v r-tu se vynášej zbožně k blankytu. Sš. Bs. 221.

277530   Rozcítěnosť Svazek: 7 Strana: 0597
Rozcítěnosť, i, f. Nemoha se pro r. svou odloučiti od myšlénky. Sš. II. 164.

277531   Rozcítěný Svazek: 8 Strana: 0343
Rozcítěný. Bol r. ale nie rozčúlený. Phľd. 1895. 208.

277532   Rozcitlivěle Svazek: 10 Strana: 0338
Rozcitlivěle vypravovati. Rais. Sir. 32.

277533   Rozcitlivělosť, i Svazek: 10 Strana: 0338
Rozcitlivělosť, i, f. Zl. Pr. XXII. 258.

277534   Rozcitlivělý Svazek: 9 Strana: 0460
Rozcitlivělý. Pohled ten tajil v sobě něco r-lého. Nár. list. 1901. c. 220.

277535   Rozcitlivělý. R Svazek: 10 Strana: 0338
Rozcitlivělý. R. pitím. Zl. Pr. XXI. 27.

277536   Rozcitlivění Svazek: 10 Strana: 0338
Rozcitlivění, n. Jrsk. XXVI1I. 222.

277537   Rozcitlivěti Svazek: 7 Strana: 0597
Rozcitlivěti, rozcitliviti se = velmi citli- vým se státi. Us. Šd.

277538   Rozciziti Svazek: 3 Strana: 0113
Rozciziti, il, en, ení = rozundati, roz- trhati, roztahati, vergeuden, verthun. Ros.

277539   Rozcliutniti Svazek: 3 Strana: 0133
Rozcliutniti, il, ěn, ční, chuti dodati, Lust einflössen. — koho k čemu. Us. Dch. Vz Rozchotniti, aus Rand u. Band bringen.

277540   Rozcmírati Svazek: 3 Strana: 0113
Rozcmírati = rozbryndati, verpantschen. Ros. — co.

277541   Rozcmrdaný Svazek: 7 Strana: 0597
Rozcmrdaný. Cmrndo r-ná. Čce. Tkč. Vz násl.

277542   Rozcourati Svazek: 3 Strana: 0113
Rozcourati = couraje ztratiti, unnützer Weise herumgehend verlieren. — co: celý den. — R., für Kleinigkeiten nach u. nach ausgeben. — se. Ty peníze se lehko roz- courají, ale těžko seženou. Us. Všk.

277543   Rozcoutky Svazek: 10 Strana: 0660
Rozcoutky, zaniklá ves v Bučovsku na Mor. Vz Mtc. 1905. 378.

277544   Rozcrkati Svazek: 3 Strana: 0113
Rozcrkati, rozcrknouti, rozcrkávati — crkaje rozděliti, zer-, vertröpfeln. — co: pivo. Ros.

277545   RozcTapnutý Svazek: 8 Strana: 0343
RozcTapnutý. R. nos. Phľd. XII. 83. (rozplesklý).

277546   Rozcucati Svazek: 3 Strana: 0113
Rozcucati, vz Rozcicati.

277547   Rozcuchanec Svazek: 8 Strana: 0343
Rozcuchanec, nce, m. = rozcuchaný. Světz. 1893. 452. a.

277548   Rozcuchánek Svazek: 10 Strana: 0338
Rozcuchánek, nka, m., titul knihy L. Tesařové.

277549   Rozcuchanosť Svazek: 7 Strana: 0597
Rozcuchanosť, i, f. Dk. Aesth. 412.

277550   Rozcuchaný Svazek: 3 Strana: 0113
Rozcuchaný; -án, a, o, vz Rozcuchati. R. vlasy. Us.

277551   Rozcuchaný Svazek: 7 Strana: 0597
Rozcuchaný. R-Ným dívkám se smějí: Nečesaná, nemytá, na prkýnku přibitá. Kšť.

277552   Rozcuchati Svazek: 3 Strana: 0113
Rozcuchati, rozdrchati, rozmuchlati, zer- zausen. Kat. 1466. — co čím: slámu Hrá- běmi. Zlob.— co komu: vlasy, Us., peníze. Zlob.

277553   Rozcuchavárna Svazek: 7 Strana: 1376
Rozcuchavárna, y, f. R. v továrně.

277554   Rozcuchtati Svazek: 7 Strana: 0597
Rozcuchtati = zmačkati, utahati. Ta cuchta něco šatu r-tá! ČT. Tkč.

277555   Rozcukrovaný Svazek: 10 Strana: 0338
Rozcukrovaný milovník. Zl. Pr. XXI. 271.

277556   Rozcumlati Svazek: 3 Strana: 0113
Rozcumlati — cumlaje zkaziti, zerzulpen. — co kde. Vše v hubě rozcumlal. Ros.

277557   Rozcumplati Svazek: 7 Strana: 0597
Rozcumplati = rozcuchtati. Cumpla roz- cumplaná vše r-plá. Čce. Tkč.

277558   Rozcundati Svazek: 3 Strana: 0113
Rozcundati, zkaziti, verhunzen. — co: šaty. Us. Dch.

277559   Rozcundati Svazek: 7 Strana: 0597
Rozcundati jmění = promarniti. Us. Kšť.

277560   Rozcupati Svazek: 3 Strana: 0113
Rozcupati, rozdupati, zerstampfen. — co čím jak. Vše nohami na mrť r. Zlob.

277561   Rozcupovati Svazek: 7 Strana: 0597
Rozcupovati plátno na charpii, zerfasern. Kutn. Myši plátno r-ly (rozkousaly). Čce. Tkč.

277562   Rozcvakati se Svazek: 7 Strana: 0597
Rozcvakati se = rozběhnouti se. Na Hané. Bkř.

277563   Rozcvaňhati Svazek: 3 Strana: 0113
Rozcvaňhati, nechutě rozpiplati, zer- wühlen. — co: jídlo. Ros.

277564   Rozcvrlíkati Svazek: 3 Strana: 0113
Rozcvrlíkati, ins Zwitschern bringen. — se, ins Zwitschern kommen. Vrabec se r-kal.

277565   Rozčabraný Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčabraný = rozcuchaný. R. čabor. Slez. Šd.

277566   Rozčaděný. R Svazek: 10 Strana: 0338
Rozčaděný. R. pánev. Kká. Sion II. 13.

277567   Rozčachořit se Svazek: 9 Strana: 0277
Rozčachořit se (o kvočně) = rozčepýřiti se. Lisic.

277568   Rozčachrati Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčachrati = zapartikovati. Čce. Tkč.

277569   Rozčachtaný Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčachtaný. Čachto r-ná (nadávka). Vz násl.

277570   Rozčachtati Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčachtati = roznimrati. R. jídlo. ČT. Tkč.

277571   Rozčachuiti Svazek: 3 Strana: 0113
Rozčachuiti, il, ěn, ění = rozpižlati. co: chléb. — čím: tupým nožem. Us. u Ryelm. Brv.

277572   Rozčančati Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčančati = rozbryndati. Čce. Tkč.

277573   Rozčančiti Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčančiti = roztřísniti. U Žamb. Kfnk.

277574   Rozčaňhati Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčaňhati = rozbryndati, roznimrati. ČT. Tkč

277575   Rozčapati Svazek: 3 Strana: 0113
Rozčapati = rozšlapati. U Opav. Klš.

277576   Rozčapený Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčapený, vz Rozčapiti.

277577   Rozčapený Svazek: 8 Strana: 0343
Rozčapený. R. vrata. Vz Rozčapiti. Phľd. XII. 697.

277578   Rozčápený Svazek: 9 Strana: 0277
Rozčápený. Letěl r = přikrčený. Val Ces. 1. X. 301.

277579   Rozčapíriť Svazek: 8 Strana: 0574
Rozčapíriť nohy = rozkročiti se až do sedu. Slov. Kal. S. 151.

277580   Rozčapiť sa Svazek: 10 Strana: 0338
Rozčapiť sa, vz Rosčapiť sa.

277581   Rozčapiti Svazek: 3 Strana: 0113
Rozčapiti == rozčepýřiti. — co: nohy (rozkročiti, ausspreitzen). Koll. — se - po- staviti se nohama od sebe roztaženýma. Roz- čapený (kdo tak stojí). Mor. Brt.

277582   Rozčapkati Svazek: 3 Strana: 0113
Rozčapkati = rozkapati, tropfenweise ausgiessen. — co: víno. Lšk.

277583   Rozčaptať Svazek: 10 Strana: 0338
Rozčaptať obuv = roztáhnouti chůzí. Spiš. Sbor. slov. IX. 51.

277584   Rozčapýřiť Svazek: 10 Strana: 0338
Rozčapýřiť krýdla = roztáhnouti Liptov. Sbor. slov. IX. 47.

277585   Rozčar Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčar, u, m, anemia, Anemie, rostl. Vz Rstp. 1779.

277586   Rozčáraný Svazek: 3 Strana: 0113
Rozčáraný; -án, a, o, entworfen. R. stromy (ve výkresu). Šm.

277587   Rozčarování Svazek: 10 Strana: 0338
Rozčarování, n., Enträthselung. Osv. 1881. 385.

277588   Rozčarovati koho Svazek: 8 Strana: 0343
Rozčarovati koho. Nár. list. 1893. č. 280.

277589   Rozčarovati koho z čeho Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčarovati koho z čeho, entzaubern. Exc. Nár. listy.

277590   Rozčasný Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčasný = různočasý, opak: současný. Stč. Zem. 105.

277591   Rozčástečniti Svazek: 3 Strana: 0113
Rozčástečniti, il, ěn, ění, rozčástecňovati, zertheilen, zerstückeln. Ros. — co čím jak: nožem na kousky. Us.

277592   Rozčástění Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčástění, n., partitio. Dk., Jd., Jg. Slnosť. 63., Kadeřávek, Skočdopole 199.

277593   Rozčástěný Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčástěný; -ěn, a, o, getheilt. Dk.

277594   Rozčástiti Svazek: 3 Strana: 0114
Rozčástiti, il, ěn, ění, rozděliti, theilen. — co v co. Když ještě knihy svaté v od- díly, kapitoly rozčástěny nebyly. Sš. I.113. (Hý.).

277595   Rozčástkovati se nač Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčástkovati se nač, sich theilen. Koll. St. 350.

277596   Rozčástnění Svazek: 8 Strana: 0343
Rozčástnění, n. = rozčástění, distributio. Jg.

277597   Rozčástovati Svazek: 3 Strana: 0114
Rozčástovati, vz Rozčástečniti. Měst. bož. — co jak: na kousky. Us.

277598   Rozčastovati Svazek: 3 Strana: 0114
Rozčastovati, zu bewirthen anfangen.

277599   Rozčečeřiti Svazek: 3 Strana: 0114
Rozčečeřiti, il, en, ení, rozježiti, struppig machen. — se, struppig werden. Ros.

277600   Rozčechnúť sa Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčechnúť sa = rozčesnouti. Haluzy sa r-chly. Slov. Orl. VIII. 104.

277601   Rozčechranka Svazek: 3 Strana: 0114
Rozčechranka, y, í'.,rozčechraná věc n. př. vlna, der Barth, die Fliethe. Techn. III. 268.

277602   Rozčechrati Svazek: 3 Strana: 0114
Rozčechrati, rozčechrávati, zer-, aufloc- kern. — co: vlnu. Ros. — co komu čím: vlasy hřebenem.

277603   Rozčelediti co proč Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčelediti co proč. R. statky na něčí slávu. Ntr. VI. 153.

277604   Rozčelediti se Svazek: 3 Strana: 0114
Rozčelediti se, il, éní = rozmnožiti se, sich vermehren. Na Slov. Včely se rozčele- dily.

277605   Rozčemřívá se Svazek: 3 Strana: 0114
Rozčemřívá se = rozednívá se, es tagt, dämmert. Us. u Bolesl.

277606   Rozčení Svazek: 7 Strana: 1376
Rozčení (rozczenie), n., crenicio, zastr. Pršp. 35 27.

277607   Rozčepčiti Svazek: 8 Strana: 0574
Rozčepčiti. (Vadící se) ženy sa rozčepčiá, t. j. strhají si čepce s hlavy. Sbor. slov. I. 47.

277608   Rozčepiti Svazek: 3 Strana: 0114
Rozčepiti, il, en, ení = čepeni s hlavy sundati, odčepiti. enthauben. Ros. — R., zastr. = rozštěpiti. Jg., Jir.

277609   Rozčepiti co jak Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčepiti co jak. I ju (tresť) na dvě pólě rozčepichu; Trsti rozčepené (rozště- pené). Rkk. 55., 76. Cf. Krok 1887. 33. Vz Čepiti.

277610   Rozčepýřený. R Svazek: 10 Strana: 0338
Rozčepýřený. R. krocan. Us.

277611   Rozčepýřiti Svazek: 3 Strana: 0114
Rozčepýřiti, rozčepýřovati roztáhnouti, ausspreitzen; zježiti, lockern, struppig ma- chen. — co: ruce, nohy, křídla, Reš., vlasy, chlupy, peří, tlustý knot. Dch. — se. Kohout, páv se rozčepýřil. Us. R. se jako kohout, krocan (rozdurditi se). Us. Kf. — se na koho = rozhněvati se, zornig werden. Us.

277612   Rozčepýřiti co Svazek: 10 Strana: 0338
Rozčepýřiti co: oběh hrsti = roztáhnouti. Frant. 24. 32.

277613   Rozčepýřiti se Svazek: 9 Strana: 0277
Rozčepýřiti se radostí. Šml. X. 138.

277614   Rozčernati se Svazek: 10 Strana: 0338
Rozčernati se. Stromy r-ly se jarním rozdýcháním. Zvon IV. 63.

277615   Rozčertěný Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčertěný; -ěn, a, o, teufels-, fuchs- wild. Dch., Šml.

277616   Rozčertiti Svazek: 3 Strana: 0114
Rozčertiti, il, ěn, ění = rozzlobiti, teufels- wild machen, grimmig machen. — koho. Rk. — čím: neústupností, zlým slovem. — se na koho. Mus.

277617   Rozčervenalý Svazek: 10 Strana: 0338
Rozčervenalý. Viděl Marcelku r-lou jeho lichotivou poznámkou. Mod. kn. 1898. č. 40. 90. — čím: prácou. Phľd. XXII. 39. — jak: ani (jako) moriak. Ib. 34.

277618   Rozčervenati se Svazek: 9 Strana: 0277
Rozčervenati se. Mus. ol. XII. 141.

277619   Rozčeřený. R Svazek: 10 Strana: 0338
Rozčeřený. R. hladina vodní. Us.

277620   Rozčeřiti Svazek: 3 Strana: 0114
Rozčeřiti, il, en, ení; rozčeřovati, auf- kräuseln. - co. Vítr moře rozčeril.

277621   Rozčeřiti Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčeřiti. Moře větrem r-né. Cit pe- kelné žárlivosti r-řil v něm bolesť z urážky. Šml.

277622   Rozčeřiti se Svazek: 8 Strana: 0343
Rozčeřiti se. Sotva se r-lo (smráklo). Již. Mor. Nár. list. 1896. č. 151. odp. feuill.

277623   Rozčesák Svazek: 3 Strana: 0114
Rozčesák, u, m., rozparák, hřeben k roz- česávání, weiter Kamm. Us. u Petrovic a jinde. Sá., Dch.

277624   Rozčesavák Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčesavák, u, m. = rozčesák. Čce. Tkč.

277625   Rozčesený Svazek: 3 Strana: 0114
Rozčesený; -en, a, o, aufgesperrt. Vz Rozčesnouti. Vidím draka proti sobě s r-ným hrdlem k sežrání. Ms. (Jg.).

277626   Rozčeslina Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčeslina, y, f., Spalte, Kluft, f. Rk., Loos.

277627   Rozčeslosť Svazek: 3 Strana: 0114
Rozčeslosť, i, f., das Gespaltensein, die »Spalte. Jg.

277628   Rozčeslý Svazek: 3 Strana: 0114
Rozčeslý, rozčesnutý, roztržený, rozdě- lený, gespalten. R. strom, Us., vrchu roz- česlá tlama. Č.

277629   Rozčeslý Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčeslý. Ústa rozedřená a r-slá (ote- vřená). Alxp. 84.

277630   Rozčeslý Svazek: 8 Strana: 0343
Rozčeslý. R. ústa dračí. 1487. Krok. 1895. 321.

277631   Rozčesnouti Svazek: 3 Strana: 0114
Rozčesnouti, snul a sl, ut, utí; rozčesati, rozčísati, rozčesávati, rozčesovati, rozčesnouti = rozdvojiti, rozštěpiti, roztrhnouti, zer- spalten, aufreissen, zersprengen, spalten; hře- benem rozdělovati, kämmen, schlichten. Jg. — co: strom (rozštípnouti ve dvé vstou- pením opačným směrem na haluze). Mor. Brt. Hrom rozčesl strom. Sd. — co, se na koho, na co jak. Vlk hrdlo na ovci rozčesne (otevře). Us., Cyr. Něco na dvé rozčesnouti. Žalansk. Potok na dvě strany se rozčesl. Svět. — se (kde). Kráva rozčesla se na ledě (roztrhla se). Ros. Us. na Poličku. Kšá. Vůl sa rozčesl (vymknul si nohu v hor- ním kloubě). Na mor. Zlínsku. Brt. Kráva pod býkem se rozčísla (převalila). U Rychn. — co čím: vlasy hřebenem, Kom., r. len, konopí. Us. — co kde. R-sala vlase po svém zlatém páse. Sš. P. 444. — R., rozsouditi, entscheiden. Na Mor. Tr. Počkej jen, až přijde N., ten tě rozčeše. Us. Hý. — se jak proč. Mozek bolestí div se mi ve dví neroz- čísne. Us. u Rychn. — co proti komu. Rozčesli sú proti mně čelisti své. BO.

277632   Rozčesnouti Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčesnouti. Cf. List. fil. 1878. 207.

277633   Rozčesnouti Svazek: 9 Strana: 0277
Rozčesnouti. Gb. H. ml. III. 2. 243. Dub r. (roztrhnouti). Ezop. 347.

277634   Rozčesnutý Svazek: 3 Strana: 0114
Rozčesnutý; -ut, a, o = rozpoltený, roz- tržený. Vz Rozčesnouti. Sd.

277635   Rozčet Svazek: 3 Strana: 0114
Rozčet, ečtu, m., die Aufzählung. R. čili rozpis (vypočítání) všech vesnic. Mus.' — R., der Anschlag. R. jednoduchý, prostý, složený, složitý; kniha rozečtův. Nz. R. zboží, die Waarenkalkulation, Skř., nákladů, der Kostenanschlag. J. tr.

277636   Rozčetný Svazek: 3 Strana: 0114
Rozčetný, číselný, zählig. Krok.

277637   Rozčičrati koho Svazek: 8 Strana: 0343
Rozčičrati koho = roznítiti, pohnouti. Phľd. 1894. 683.

277638   Rozčíditi co Svazek: 9 Strana: 0277
Rozčíditi co. Ještě jich nerozčídila, už přiběhne druhá kuchařka (neobešla vybírajíc peníze). Vck. Svat. 60.

277639   Rozčignouť Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčignouť = rozčesnouti. Val. Vck.

277640   Rozčichati Svazek: 3 Strana: 0114
Rozčichati = čichy rozeznati, okoušeti, von allen Seiten beriechen. Št. N. 253. Když r-cháme, co v tom chuti. Št. — kde co. Tomuť jest byl chuten páteř, tenť jest v něm r-chal každé slovo, čím které vonie. Št.

277641   Rozčichati Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčichati. St. Kn. š. 45., 46., Št. N. 253.

277642   Rozčilení Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčilení, n., Aufregung, Erregung, f. Posp., Dch.

277643   Rozčilenosť Svazek: 3 Strana: 0114
Rozčilenosť, i, f., die Aufgeregtheit. Us.

277644   Rozčilenosť Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčilenosť. Nz., Schz., Dch., Sš. II. 163

277645   Rozčilený Svazek: 3 Strana: 0114
Rozčilený; rozčilen, a, o; ne: rozčílený, aufgeregt.

277646   Rozčililný Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčililný. Msr., SP. IL 286.

277647   Rozčilitelnosť Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčilitelnosť, i, f., Erregbarkeit, f. Ssk.

277648   Rozčiliti (ne Svazek: 3 Strana: 0114
Rozčiliti (ne: rozčíliti), il, en, ení, od čilý == pohnouti, cit vzbuditi, rühren, auf- regen. — koho, se čím. Rozčilil se ne- štěstím bližného. Mus.

277649   Rozčilující Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčilující látky (narcotica). Dk.

277650   Rozčin Svazek: 3 Strana: 0114
Rozčin, u, m., rozčina, y, f., těsto, der Sauerteig, pol. L. — R., kvas, das Gähr- mittel. L. — R., rozčinění, die Auflösung. Techn. I. 225. — Vz Rozčínati.

277651   Rozčin Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčin, vz Rozčinek.

277652   Rozčínati Svazek: 3 Strana: 0114
Rozčínati — nadělávati na chléb, Teig zu Brod einmachen. U Březové. Dfk.

277653   Rozčinek Svazek: 3 Strana: 0114
Rozčinek, nku, rozčin, u, m., vz Lišné.

277654   Rozčiněný Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčiněný = rozdělený. Dk. P. 17. Pod- stata r-ná v množství zjevů. Dk. Dj. f. 402.

277655   Rozčiniti Svazek: 3 Strana: 0114
Rozčiniti, il, ěn, éní, durchrühren, -ar- beiten. — co: těsto, vápno. L. — se čím. Větou druhou se věta prvá ojasňuje a roz- čiňuje. Sš. L. 17.

277656   Rozčiniti Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčiniti = rozděliti, zerlegen. Nz., Dk. — R. = lišiti, differentiiren. Nz. — R. = zamíchati. Cesto (těsto) sa r-ní. ZObz. XXII. 285.

277657   Rozčinkový Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčinkový = lišný, Differential-. R. součinitel. Nz.

277658   Rozčiňovati Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčiňovati, vz Rozčiniti.

277659   Rozčipec Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčipec = rozštipec. Vhl.

277660   Rozčíslení Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčíslení, n. R. přestavené, immutatio. Nz.

277661   Rozčísliti co Svazek: 10 Strana: 0338
Rozčísliti co = rozděliti. Msn. Od. 189.

277662   Rozčíslý. R Svazek: 10 Strana: 0338
Rozčíslý. R. hlídka, ov. oiiírj namaloLaaa. Mns. Od. 148.

277663   Rozčísnouti Svazek: 3 Strana: 0114
Rozčísnouti, vz Rozčesnouti.

277664   Rozčísnutý Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčísnutý = rozčesnutý, rozčeslý. Slb. XLV.

277665   Rozčísti Svazek: 3 Strana: 0114
Rozčísti, rozečtu, rozčetl, rozečten, ení; rozčítati, rozečítati = na díly rozvrci, po- čtem ustanoviti, zählen, ausrechnen, über- schlagen; bedlivě něco uvážiti, erwägen, über- schlagen. Kat. 1358. — co. Rozčetl jsem všecko, co mám. V. R. knihu, mit dem Lesen beginnen. Us. Všk. Rozčetl si vše (uvážil). Opt. — co kde jak. Velmi bedlivě to až do sta tisíc lidu v knížce rozčetl. V. — co jak. By tvá mysl rozčítala srdcem právě. Kat. 1358.

277666   Rozčísti Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčísti. Ž. wit. 89. 12., List. fil. IX. 309. ad Kat. — co čím kdy. Rozčítati se přede hrou říkadly. Us. — jak. By tvá mysl rozčítala (uvažovala) správně, ež . . . Kat 1358 Vz Tlum (dod.).

277667   Rozčistý Svazek: 3 Strana: 0114
Rozčistý, velmi čistý, sehr rein. Hvl. Vz Roz-.

277668   Rozčitadla Svazek: 9 Strana: 0277
Rozčitadla při hrách na Mor a Slov. Vz Mus. ol. 1897. 157. Sr. Tynus.., Šeb. 27., 47., Mus. slov. II. 77.

277669   Rozčitadlo Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčitadlo, a, n. = říkadlo, kterým se děti přede hrou rozčítávají. Vz Km. 1886. 469. nn. Brt. Dt. 3L, 76.

277670   Rozčitadlo Svazek: 10 Strana: 0338
Rozčitadlo, a, n. Vz Sbor. slov. 1900. 184., Mns. slov. VIII. 11. Sr. Rozpočitadlo.

277671   Rozčitadlo Svazek: 10 Strana: 0660
Rozčitadlo, a, n. Dětská r-dla na Slov. Vz Sb. sl. VII. 68.

277672   Rozčítárna Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčítárna, y, f., Calculatur, f. Rk.

277673   Rozčítatel Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčítatel, e, m., Calculator, m. Rk.

277674   Rozčítati Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčítati, vz Rozčísti.

277675   Rozčítávačka Svazek: 8 Strana: 0343
Rozčítávačka, y, f. = rozčítání. Duf. 74. nn.

277676   Rozčítavý Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčítavý, calculirend. Šp.

277677   Rozčiti Svazek: 3 Strana: 0114
Rozčiti. čiji, il, it, ití. Duše mé se pro- hlubina v tisíc slastí rozčije. Sš. Hc. 49. Vz Rozčúti.

277678   Rozčíti Svazek: 3 Strana: 0114
Rozčíti, rozečnu, rozčal, čar, četí; roz- čínati = počíti, anfangen. — si co. Proč bych si práci rozčal (rozečal, rozzačal).

277679   Rozčlánkování Svazek: 7 Strana: 0597
Rozčlánkování, n., Zergliederung, f. R. svalů, oken, Tš., pilířů, žeber, klenby, vě- deckých pojmů, SP. II. 25., 56., půdy, Stč., látky. Mus.

277680   Rozčlánkovanosť Svazek: 7 Strana: 0598
Rozčlánkovanosť, i, f., Zergliederung, f. R. práce, lidské společnosti, Osv., po- břeží, krajin. Stč.

277681   Rozčlánkovaný Svazek: 7 Strana: 0598
Rozčlánkovaný; -án, a, o, zergliedert. Jd. R. perioda. Dk. Stavba architektonicky r-ná. Šmb.

277682   Rozčlánkovati Svazek: 7 Strana: 0598
Rozčlánkovati, zergliedern. — co jak: jasně. Osv.

277683   Rozčlenění Svazek: 7 Strana: 0598
Rozčlenění, n. = rozčlánkování, Gliede- rung, f. Nz. R. sloupu, Mus., představy, světa. Dk.

277684   Rozčleněnosť Svazek: 7 Strana: 0598
Rozčleněnosť, i, f. = rozčlánkovanosť. Dk., Hg.

277685   Rozčleněný Svazek: 7 Strana: 0598
Rozčleněný = rozčlánkovaný, gegliedert. R. předmět, vesmír, zjev, zvuk, Dk., kra- jina. J. Lpř.

277686   Rozčleniti Svazek: 3 Strana: 0114
Rozčleniti, il, ěn, éní, zergliedern. — co. Rk.

277687   Rozčleniti Svazek: 7 Strana: 0598
Rozčleniti, rozčleňovati. R. celek, spo- lečnosť. Dk.

277688   Rozčleniti co jak: na Svazek: 10 Strana: 0338
Rozčleniti co jak: na stati. Nár. list. 1903. č. 154 13.

277689   Rozčlověk Svazek: 7 Strana: 0598
Rozčlověk, a, m., Unmensch, m. Pk.

277690   Rozčmáňaný Svazek: 7 Strana: 0598
Rozčmáňaný. Čmáňo r-ná! ČT. Tkč. Vz násl., Čmáňati (2. dod.).

277691   Rozčmáňati Svazek: 7 Strana: 0598
Rozčmáňati = rozbryndati. ČT. Tkč.

277692   Rozčohniti Svazek: 7 Strana: 0598
Rozčohniti = špatně udělati. R-hnil práci a odešel. U Kr. Hrad. Kšť.

277693   Rozčochtaný Svazek: 8 Strana: 0343
Rozčochtaný. Čochta r-ná (nadávka). ČT. Tkč.

277694   Rozčrpkať Svazek: 8 Strana: 0343
Rozčrpkať = rozškrejpati. R. vodu. Phľd. XII. 292.

277695   Rozčtveřený Svazek: 7 Strana: 0598
Rozčtveřený, geviertheilt. Rst. 485.

277696   Rozčtveřiti Svazek: 3 Strana: 0114
Rozčtveřiti, il, en, ení; rozčtveřovati, viertheilen. — co čím: tele sekerou. Us.

277697   Rozčtvrcený Svazek: 7 Strana: 0598
Rozčtvrcený, geviertheilt. S. N. R. ná- rod. Koll. III. 265.

277698   Rozčtvrcený Svazek: 10 Strana: 0338
Rozčtvrcený štít, erb. Kol. Her. I. 357., 333., 355.

277699   Rozčtvrtiti Svazek: 3 Strana: 0114
Rozčtvrtiti, il, cen, ení; rozčtvrcovati, viertheilen. — co čím jak. Tělo její na kusy rozčtvrtil. Štelc.

277700   Rozčuchaný Svazek: 7 Strana: 0598
Rozčuchaný. Čuchoni r-ný, všecko oču- chej. ČT. Tkč.

277701   Rozčuchraný Svazek: 8 Strana: 0343
Rozčuchraný = rozcuchaný. R. brada. Phľd. 1896. 148.

277702   Rozčukovati Svazek: 7 Strana: 0598
Rozčukovati = divellere, roztrhovati. Mistři své paměti počechu r., s sebú se disputovati. Kat. str. 84.

277703   Rozčulenosť Svazek: 7 Strana: 0598
Rozčulenosť, i, f. = rozčilenosť. Slov. Šd.

277704   Rozčulený Svazek: 7 Strana: 0598
Rozčulený = rozčilený. Slov. Phl'd. VI. 103.

277705   Rozčuliť Svazek: 7 Strana: 0598
Rozčuliť = rozčíliti. Slov. Loos.

277706   Rozčuraný Svazek: 7 Strana: 0598
Rozčuraný = kdo chodí často na moč. R. hrnec = který teče. — Čuro r-ná (na- dávka). ČT. Tkč.

277707   Rozčurati se Svazek: 7 Strana: 0598
Rozčurati se = rozpršeti se. R-lo se.

277708   Rozčurchati, rozčuchrati Svazek: 3 Strana: 0114
Rozčurchati, rozčuchrati = rozčechrati, zerzausen. — co: vlasy, koudel, hlavu. Na Ostrav. Tč.

277709   Rozčúti Svazek: 3 Strana: 0114
Rozčúti, rozčiti = z rozeznati, zpozorovati. Kat. 1700.

277710   Rozčúti Svazek: 7 Strana: 0598
Rozčúti. Kat. 1700. Vz List. fil. 1882. 309., kde výklad Gebaurův.

277711   Rozčvachati Svazek: 7 Strana: 0598
Rozčvachati = rozmazati, rozmačkati. Us. Rgl.

277712   Rozďábliti Svazek: 10 Strana: 0338
Rozďábliti = rozčertili. Al. Mršť.

277713   Rozdačkati Svazek: 3 Strana: 0114
Rozdačkati. — koho — rozmačkati, zer- drücken. D. — co.

277714   Rozdahuba Svazek: 7 Strana: 0598
Rozdahuba, y, m. = otevřhuba. Mor. Brt. D.

277715   Rozdaj Svazek: 7 Strana: 0598
Rozdaj, e, m., Austheilung, Verschen- kung, f. Pivo k r-ji svařené. Wtr. exc., Ssk.

277716   Rozdaj Svazek: 9 Strana: 0277
Rozdaj, e, m. — člověk příliš štědrý. Zát. Př. 178b.

277717   Rozdajběda Svazek: 3 Strana: 0114
Rozdajběda, rozdejbída, y, m. a f., chudý a přece štědrý, ein freigebiger Nothleider. Koll.

277718   Rozdajka Svazek: 9 Strana: 0277
Rozdajka, y, f. = žena příliš štědrá. Zát. Př. 178b.

277719   Rozdajný Svazek: 3 Strana: 0114
Rozdajný, austheilbar. Us.

277720   Rozdaleký Svazek: 3 Strana: 0115
Rozdaleký = předaleký, sehr weit. .Slov. Vz Roz-.

277721   Rozdáliti Svazek: 3 Strana: 0115
Rozdáliti, il, en, ení = oddáliti, entfernen. Us.

277722   Rozdání Svazek: 7 Strana: 0598
Rozdání, n., Vertheilung, f. R. úloh, Osv., darů, odměn. Us.

277723   Rozdaný Svazek: 7 Strana: 0598
Rozdaný. V době, když bylo nejvíc na r-nou. Osv.

277724   Rozdaovat sa Svazek: 3 Strana: 0115
Rozdaovat sa — rozdavovati či rozdou- vati se, křičeti hubou otevřenou. Mor. Brt. — co: hubu (do kořán otvírati). Na mor. Zlínsku. Brt. Vz Rozdáviti.

277725   Rozdarovati Svazek: 3 Strana: 0115
Rozdarovati, verschenken. — co komu. V.

277726   Rozdati Svazek: 3 Strana: 0115
Rozdati, rozdávati, verschenken, ver- teilen, spenden. — co (komu): chudým almužnu. Jg., Hus. III. 44. Svůj statek. D. R. dary. V. R. peníze, hlasy, Ros., úřady, Plác, Zř. F. I. A. VI., komorníky (zuweisen). Kn. rož. 1. Rozdávati plachty (skládaje je rozestírati). Ms. Šp. R. karty. Us. Tč. Aby již svou jedovatinu rozdávati mohli. Sš. Sk. 239. Dar boží r. Hus. I. 216. Tu kyselú pláňku karamádkám rozdám; Něco sem pro- pil, prohrál, ostatek pannám rozdal. Sš. P. 214., 610. Nejednako Bůh rozdává jednomu hus, druhému páva. Čít. Cti ctného z práva, pro toho, jenž česť rozdává, téhož se zase dostává. Prov. — co jak. Titul a právo země bez vůle držitele rozdává. Har. R. chléb darem. Kram. A hned počali r. lidu obecnému pod dvěma spósobama. Zb. exc. 1414. R. po hrsti. Preť. 377. — co kam. Rozdal peníze mezi chudé. Us. Statek na chudé r. (rozkázal, aby po jeho smrti chudým rozdán byl). Us., Jv. Rozdadie vás po žalá- řích. ZN. Peníze na dluhy jsem rozdal. Er. P. 354. Talíře na stůl rozdávati. Us. Dch. — co komu kdy skrze koho. Pakli skrze jiné chce po smrti rozdávati moha sám za živa rozdávati. Hus. III. 147. — kde. Rozdává obrázky u oltáře. Er. P. 303. Po Judei chudým církvim almužnu rozdávajíce. Sš. Sk. 148. — zač jak. Z moci své odpustky za peníze r. Chč. 304. — čeho. Nebudu se vdávat, budu očekávat, až bude sám Pámbůh mládenců rozdávat. Sš. P. 287. Rolí od bo- hatých bezprávně držených chudým rozdali, šp. m.: role (akkus.). Brt. Vz Roz-.

277727   Rozdati. — abs Svazek: 7 Strana: 0598
Rozdati. — abs. Bůh má víc, než roz- dal. Us. Dch. — jak. Všechno ve jmě božie r-li. Hr. rk. 13. — zač. Zajatí za otroky rozdáni mezi osady. J. Lpř. - co komu proč. Své sbožie chudým pro Buoh roz- dal. Pass. mus. 385.

277728   Rozdatný Svazek: 3 Strana: 0115
Rozdatný, štědrý, freigebig, pol. — R., rozdajný, der zu vertheilende. L.

277729   Rozdava Svazek: 3 Strana: 0115
Rozdava, y, m., kdo na veřejném místě nesmírně křičí. Mor. Brt.

277730   Rozdavací Svazek: 3 Strana: 0115
Rozdavací, Betheilungs-. Šm.

277731   Rozdavač Svazek: 7 Strana: 0598
Rozdavač, rozdávatel, vz Rozdavač.

277732   Rozdavač, rozdavatel Svazek: 3 Strana: 0115
Rozdavač, rozdavatel, e, m., der Ver- theiler, Geber. Jg. Hus. I. 329.

277733   Rozdavačka, rozdavatelka, y, roz- davatelkyně Svazek: 3 Strana: 0115
Rozdavačka, rozdavatelka, y, roz- davatelkyně, ě, f., die Vertheilerin. Štelc.

277734   Rozdavačný Svazek: 3 Strana: 0115
Rozdavačný, freigebig. Us.

277735   Rozdávání Svazek: 9 Strana: 0277
Rozdávání. Tomu ruce od r neschromly (lakomci). Hoř. 118.

277736   Rozdavatel Svazek: 10 Strana: 0338
Rozdavatel, e, m. Štědrý r. Tbz. V. 9. 85.

277737   Rozdávati Svazek: 3 Strana: 0115
Rozdávati, vz Rozdati.

277738   Rozdávený Svazek: 3 Strana: 0115
Rozdávený; -en, a, o = rozdáva. Na mor. Zlínsku. Brt. — R., otevřený. Mor. Mkl. R. huba. Brt.

277739   Rozďavený Svazek: 7 Strana: 0598
Rozďavený = otevřený. Drak reval a vyplazenými jazyky vylizoval si r-né pysky. Slov. Dbš. Sl. pov. VI. 40

277740   RozdavhuBa Svazek: 9 Strana: 0277
RozdavhuBa, y, m. = žvanil. Hören. 213.

277741   Rozdáviti Svazek: 3 Strana: 0115
Rozdáviti, il, en, ení; rozdavovati = roz- mačkati, zerdrücken; roztáhnouti, aufsperren. — co.: hubu, ústa = roztáhnouti. Slov. — co čím = rozmačkati. Lžicí tvrdé vejce r. Jád. — se (rozdavovati) = nesmírně na ve- řejném místě křičeti. Na mor. Zlínsku. Brt.

277742   Rozdáviti Svazek: 3 Strana: 0115
Rozdáviti, il, en, ení = rozedříti, auf- sperren. — co: tlamu. Plk.

277743   Rozdáviti Svazek: 9 Strana: 0277
Rozdáviti = rozmačkati a p. — co čím: Kolem žábu r-li. Ezop. 190.

277744   Rozdáviti sa na koho Svazek: 10 Strana: 0338
Rozdáviti sa na koho = osopiti se. Val. Čes. 1. XI V. 150.

277745   Rozdávka Svazek: 3 Strana: 0115
Rozdávka, y, f., rozdávání, die Verthei- lung, Verschenkung, Spende. Já nemám nic na rozdávky. D.

277746   Rozdedniti Svazek: 3 Strana: 0109
Rozdedniti, il, ěn, ční, aufschlagen. — co: bednu.

277747   Rozdech Svazek: 3 Strana: 0115
Rozdech, u, m., das Aufathmen. Dch. — R., das Wehen, Blasen. R, větrů. Puch., Krok.

277748   Rozdechnouti Svazek: 3 Strana: 0115
Rozdechnouti, chnul a chl, ut, utí; roz- dýchati, rozdýchávati, rozdychovati, rozde- chovati = rozfoukati, rozváti. — co do čeho kam, zerwehen. Hlas.

277749   Rozdechnouti Svazek: 7 Strana: 0598
Rozdechnouti. R-chne větřík hlasy v po- lích. 11.

277750   Rozděl Svazek: 3 Strana: 0115
Rozděl, vz Rozdíl.

277751   Rozděl Svazek: 7 Strana: 0598
Rozděl, u, m., Feldeintheilung. Athen. V. 293. — R., Repertoire, n. Dch.

277752   Rozděl Svazek: 9 Strana: 0277
Rozděl, u, m. = rozdělení. Dal jsem to na r. Mus. ol. 1898. 115.

277753   Rozdělák Svazek: 3 Strana: 0115
Rozdělák, u, m. (v mlynářství), der Scheidebaum. Sm.

277754   Rozděláni Svazek: 3 Strana: 0115
Rozděláni, n. R. dolu (prípravné práce), Vorrichtung, Vorbereitung des Grubenfeldes, Vorbereitungsbau, der Vorbau. R. pilířové či na pilíře, die Pfeilervorrichtung r. s úzkým předkem, Vorrichtung mit schmalem Orts- hieb; r. se širokým předkem, Vorrichtung mit breitem Blick, r. s dvojným předkem, Vorr. mit Doppelbetrieb, r. dovrchní, stei- gende Vorr., r. kosé, diagonale Vorr., r. směrné, streichende, söhlige Vorr. Hr. 71.

277755   Rozdělaný Svazek: 3 Strana: 0115
Rozdělaný; -án, a, o. R. práce (začatá ale nedokončená). Dch. Vz Rozdělati.

277756   Rozdělati Svazek: 3 Strana: 0115
Rozdělati, rozdělávati — počíti dělati, anfangen zu machen; rozmíchati, anmachen, mischen, versetzen; rozebrati, rozložiti, aus einander tlum, zerstückeln, auflösen. Jg. - co. Krejčí rozdělal šaty (počal je dělati). Ros. R. pole, Us., vinnici, V., vápno, těsto, Us., haldu (s. prstí srovnati), důl. Vys. — co čím: oheň měchy, anschüren. V. Barvu vodou r. Ler. — co s čím (rozmíchati). Kosatec s kýchavkou a dvěma díly medu rozdělati. Byl. — co jak: něco na kousky, D., vinnici na pole. Jg. Radš křivdu trpěti než darmo řeč rozdělávati. Dch.

277757   Rozdělati co Svazek: 7 Strana: 0598
Rozdělati co: práci. Us. — koho, se = rozveseliti. U N. Kdyně. Rgl. — kde: oheň v kamnech. Us. Pdl.

277758   Rozdělba Svazek: 7 Strana: 0598
Rozdělba, y, f. = rozdělení. Šd.

277759   Rozdělek Svazek: 3 Strana: 0115
Rozdělek, lku, m., co se rozdělí, die Vertheilung.

277760   Rozdělenec Svazek: 3 Strana: 0115
Rozdělenec, nce, m., rozdvojenec, der Dissident, Abtrünnige, Sektirer, Schismati- ker. R-ce a kacieře znamenávají, jenž kazie vinici t. cierkev boží, kteříž lid věrný kú- sati a roztrhovati nepřestávají. Hus. III. 33. — R., úl uměle rozdělený. Lšk.

277761   Rozdělení Svazek: 7 Strana: 0598
Rozdělení práce, Mus., lidské společnosti na stavy, Osv., pojmu dvojčlenné (dichoto- mie), troj- (trichotomie), mnohočlenné (poly- tomie), bezprostřední či prvotné, zprostřed- kované či návodné. Jd. 3. vd. 83., 84., 85.

277762   Rozdělení, n. R Svazek: 3 Strana: 0115
Rozdělení, n. R. jest vůbec rozložení či rozbírání nějakého celku v části jeho. Vz S. N. Die Zertheilung, Vertheilung, Einthei- lung, Trennung, Scheidung, Absonderung, Spaltung, Veruneinigung, Ver-, Anstheilung, Unterscheidung. Vz Rozděliti. R. dědictví, Us., jazyka, Dal., privilegií, Kom.; znamení r. V. R. lidu na zvláštní pokolení. Reš. R. duše s tělem (smrť). Ros. Od r. něčeho ustoupiti. Ojíř. O r. dědictví se hádati. Kom. R. pojmu jest úplný rozklad rozsahu jeho; r. bezprostřední n. prvotní, sprostředkované n. návodné; r. ničemné, zmařené; r. dvou- členné, příliš úzké, příliš široké; r. souběžná; Jd. Dale znamenaj, kterakť milostivý mistr učí r. mezi rozením tělestným a duchovním. Duše od těla r.; nižádného r. není mezi sprostnú krmí a drahú, když kdo v nich míry nemá. Hus. II. 233., 135., 187. R. proudu galvanického. Vz KP. II. 232. R. hornin, ne- rostů, ssavců, živočichů, plazů. Vz Schd. II. XXIII. (rejstřík)', Krč. 374., 519., 521., 481., 583., Frč., Bř. N. R. na každou jednotlivou osobu. J. tr. R. přednášek mezi učitele. J. tr.

277763   Rozdělený Svazek: 3 Strana: 0115
Rozdělený; rozdělen, a, o, vz Rozděliti. R. kopyto; řeč dobře rozdělená. Kom. Tu máte na r-nou. Us. Dch. Ukázali se jim r-ní jazykové. Sš. Sk. 17. — nač, jak. Na dvé rozdělený. V. Obec na třídy r. Kom. A ten (sbor) na dvé jest rozdělen. Hus. I. 25. Pe- rioda na dvé rozdělená, dvoudílná. Nz. — oč. Jsem s jeho otcem rozdělen o hranice a o meze. Půh. II. 467. — v čem. Ta strana jest v sobě rozdělená. Chč. 452. Jestliže by strany žádaly právem v tej věci rozděleny býti. NB. Tč. Každé královstvie v sobě r-né zpustie. Hus. II. 100. — čím: řádem, pořádkem. V. — v co. Peň ve větve r. Rostl. — s čím: s tělem r. - mrtvý. Us. Se světem r. V. — Ostatně vz Rozděliti. — mezi kým: mezi sebú r-ní. Hus. II. 36tí.

277764   Rozdělený Svazek: 7 Strana: 0598
Rozdělený. Náklad nestejně r-ný. NA. Všeliké královstvie v sobě r-né zahyne. Krnd. 203., Arch. VIII. 352.

277765   Rozdělený čím Svazek: 9 Strana: 0277
Rozdělený čím: srdcem. Chč. S. I. 434.

277766   Rozdělilka Svazek: 3 Strana: 0116
Rozdělilka, y, f., diaeresis. Gr.

277767   Rozdělina Svazek: 7 Strana: 1376
Rozdělina, y, f., scissura. Staré slovo.

277768   Rozdělina Svazek: 10 Strana: 0338
Rozdělina, y, f., scissura. Rozk. P. 77.

277769   Rozděliny Svazek: 3 Strana: 0116
Rozděliny, pl., f., rosdělení, die Abtei- lung. L.

277770   Rozdělitel, rozdělovatel Svazek: 3 Strana: 0116
Rozdělitel, rozdělovatel, e, m., der Theiler. — R., der Erztheiler, metalli di- visor. Jestiť pak úřad r-lů rudy, když jest čas rudy zdvihání, aby všecku rudu na jednu n. na mnohé hromady snesenu na hodné díly rozdělovali. CJB. 313. — R., náčiní. Rozdělovatel parní, expansivní, se šupátkem. Vz KP. II. 357.

277771   Rozdělitelka, y, rozdělitelkyně Svazek: 3 Strana: 0116
Rozdělitelka, y, rozdělitelkyně, ě, f., die Theilerin. Us.

277772   Rozdělitelnosť Svazek: 3 Strana: 0116
Rozdělitelnosť, i, f., die Theilbarkeit. Vz Rozdílnosť. Šm.

277773   Rozdělitelný Svazek: 3 Strana: 0116
Rozdělitelný, theilbar, zertheilbar. Šm.

277774   Rozděliti Svazek: 3 Strana: 0116
Rozděliti, il, en, ení; rozdělovati; roz- díleti, eí, en, ení; rozdělovati. — R., na díly rozložiti, theilen, zertheilen, eintheilen; roz- loučiti, odděliti, trennen, scheiden, abson- dern ; rozkmotřiti, nesvorným učiniti, trennen, spalten, veruneinigen; mezi rozličné poděliti, ein-, ver-, austheilen; znamenati, aby roze- znal, unterscheiden; rozhodnouti, entschei- den; r. se — rozloučiti, odděliti se, sich scheiden, sich trennen; díly si vzíti, sich worin theilen; rozšířiti se, sich vertheilen; rozdílným býti od něčeho, sich unterscheiden. Jg. — co: peníze, čas, pole. vlasy, vodu, Us., příplatek, užitek z hor. Vys. Vítr roz- dělil oblaky. Us. Duši, srdce by rozdělil (i. e. jest štědrý. Vz Duše.). Prov. Živo- čichové ti nerozdělují kopyta. Sš. II. 215. — co na co, jak: na kusy, na dvé (rozdvo- jiti), na tré (roztrojiti). V. R. město na ulice, obec na třídy, Kom., zahradu na záhony, Us., dříví na sáhy, dědictví na díly, živo- čichy na rody, D., kázání na díly. Každý z tří kmenů těch na čtyři župy se rozdě- lujíce. Sš. II. 3. Velikou léč na dvě léče r. Šp. li. něco na drobno. Dch. Knihy na čtvero r. Bart. R-li sú se na dvé. Pč. 19. Potom je na tré r-li. Dal. 17. R-li se na čtyři strany. Let. 144. Ta naše lavečka na dvě se roz- dělila, že naše srdenka obě dvě rozlúčila. Sš. P. 353. — co podlé čeho nač. Směsici Bůh podlé hustosti a řídkosti stupňů na čtyři tvářnosti rozdělil. Kom. Zisk a ztrátu podlé hlav r. OZ. Podlé práva je r-li. NB. Tč. Časy podlé měsíce rozdělují. Ler. — se, co čím: vodu lodí, prkno sekerou, vlasy hřebenem. Us. Bůh r-dil židům zemi losem. Sš. II. 197. Svádu súdem a nálezem r. Troj. Pole mezníky r. V. Rozdělili se tou zemi, Br., tím statkem, Jel., oděvem. V. Přibytím Krista se r-lo světlo a tma, lidé dobří a zlí. Sš. J. 55. Ona by chtěla, aby se těma 30 zlatýma s ní rozdělil. Us. Vk. Tím se mají rovně r. Půh. I. 388. A tu jsme nalezli, aby penězi se rovně rozdělili. Arch. 1. 164. Vlasta muže oščepem rozděli. Dal. 21. Dni jmény rozdělovati. Ler. — co kde: slovo v psaní r. (odděliti). Us. Úlohy ve škole r. Us. Dones milá tvrdý kameň, já rozdělím srdce na něm. Sš. P. 169. Kterak strany v tej při právem r. jmáme. NB. Tč. Větry v dolech r. (rozvésti). Vys. — co v co: peníze v hromádky. Us. Dědiny v lány r. Dal. 137. — co, se s čím. A tu dušiu s tělem rozdélichu (odloučili od něho). Dal. 52. S tímto světem se r. V. Den se s nocí rozděluje. V. Jediná mne smrť s tebú rozdělí. BO. Žádal rozdělen býti s tělem. Hus. III. 163. R-la se s Adamem. Er. P. 50). Dokudž smrť nerozdělí Vás s těmi běd- nostmi. Chč. 444. Ať r-lí se mnú dědictví. Hus. I. 405. Měl je se mnú r. spravedlivě. Půh. II. 379. Že by se mnou srdce rozdělila. Er. P. 240. — Br. — co mezi koho: pe- níze mezi chudé. D. Zemi mezi ně rozdělil. Flav. Tu kořisť rovným dílem mezi bojov- níky rozdělil. Háj. Bůch masa mezi se roz- dělili. Pč. 4. Mezi bratří dědinu r. BO. — co komu. Zemi mou sobě rozdělili. Br. Zemi synům rozdělil. Dal. Svým r-lí vaše dědiny. Dal. 11. (80.). R-lil jim majetnosť. Sš. L. 149. Duch sv. rozdělije všem, jakž chce. ZN. — co mezi kým. Statky mezi sebou rozdělili. Bj., Jg. Lásku a důvěru svou ne- můžeme mezi Bohem a tvorem, mezi Moj- žíšem a Kristem bezhříšně r-lovati. Sš. II. 58. — co do čeho: do dvou řad, do pěti dílů a p. špatně m.: na n. ve dvě řady; ale ovšem: rozděliti semena do 5 nádob (roz- dělená semena do pěti nádob dáti). — se. Oblaky se rozdělují. Us. — (se) jak. R. se rovnú měrú. LS. v. 62. Rozdělí je rózno. M. Pakli se páni rovně počtem r-lí, bei Stimmengleichheit. O. z D. — se, koho oč. Rozdělil je o statky (podělil je). Jg. Roz- dělili se o tu pozůstalost. Sych. Vz Roz- dělený. Kterak bychom ty lidi o to r. jměli; Za naučenie žádáme, čím jich o to r. jmáme. NB. Tč. Má mezi nimi vyřéci a je o to r.; Chti se o to r. Půh. II. 518., 549. — co po čem, kudy, jak. Srdce rozděluje krev po těle. Jg. Krev po žilách se rozděluje. Kom. Vojsko po zástupích r. Výb. I. 428. — se oč jak, s kým. Rozdělili se o to rovnou měrou. Us. Rozdělil se s Kimonem o úřad. V. Črvi s žabami o tělo se r-lí. Hus. III. 135. Ač co s bláznem kdy ulovíš, ale ne- rovně s ním rozdělíš. Mast. v. 99. — co, se (čím) od čeho (mezovati, rozdílným býti). Jakými mezmi od nich se rozdělují. Kom. To se od toho tím rozděluje, že . . . Us. Bůh zlé od dobrých rozdělí. Smil v. 2082. Zlosti vaše rozdělily sú vás od Boha. Hus. III. 225. R. chatrné od dobrého. M. P. — co kdy. Kdo se mi však bráti osmělí jiného cos, tomu v okamžiku moje ocel lebku rozdělí. Sbk. A losem r-lil mezi ně zemi jejich asi po čtyřech stech a padesáti létech. Sš. Sk. 155. Ot nich jsú rozděleny vlasti (gentes) po potopě. BÓ. — proč. Zdá se, že pro lehčejší přehled veškeren Jerusalem na sedm okresů r-lili. Sš. Sk. 69. — co skrze koho. Aby statek mezi křesťany chudé skrze apoštoly r. dával. Sš. Sk. 52. (Hý.). Kristus lidi rozděluje skrze hřiechy. Hus. II. 103. - se odkud. Tvůj lid ze života tvého r-li se. Sš. I. 100. — komu čeho šp m.: co. Vz Roz-.

277775   Rozděliti co Svazek: 7 Strana: 0598
Rozděliti co: svit a stín, Dk., lúpež. Anth. — nač. Tlak na celou plochu r., ZČ., přímku na šest dílů. Us. Na tré Kri- stovy předky rozdělil. BR. II. 6. a. — jak. R. něco rovnou měrou, Us, podlé svého zdání. J. Lpř. Pakli se rovné počtem r-lé (hlasujíce). Výb. I. 1002. — se čím. Roz- dělte se jimi (penězi) věrně. NB. Tč. 198. — kde. Pohlaví jest u všech brouků roz- děleno. Kk. Br. 10. — več. Tyto prvé (knihy) rozdělil sem v šestery knížky. Št. Kn. š. 1. — co komu. Ihned (jej) chudým rozdělichu. Žvt. otc. 47. b. — mezi kým. Chléb mezi sobú r-li. Pass. mus. 411. — oč s kým (koho). S někým o vládu se r. J. Lpř. Račte nás naučiti, kterak jich o to r. jmáme; Kterak bychom ty lidi o to r. jměli. NB. Tč. 9. Jsem s jeho otcem r-len o meze i vyveden. Půh. H. 467. O tu juž chciu s tobú r. Mst. — co odkud. R. koukol od pšenice. Osv. Rozděl mě z světla života tohoto. Výb. II. 481. — se k čemu: k práci. Vrch. — koho s čím. Kdyby ho Bůh s tímto světem r. ráčil. Wtr. exc.

277776   Rozděliti koho Svazek: 9 Strana: 0460
Rozděliti koho. 1447. Mšín. 12.

277777   Rozdělivý Svazek: 10 Strana: 0660
Rozdělivý mudrlant = který by rád všecko dělil. Máj. IV. 280.

277778   Rozdělka Svazek: 7 Strana: 0598
Rozdělka, y, f. R-ky v sazbě mezi jedno- tlivé literky se vkládají. Us. Pdl., Ndrf.

277779   Rozdělnosť Svazek: 7 Strana: 0598
Rozdělnosť, i, f. = rozdílnost Bern.

277780   Rozdělný Svazek: 3 Strana: 0117
Rozdělný, Theilungs-. R. střída, die Thei- lungsstrecke. R. patro, die Theilungs-, Zwi- schen-, Mittelsohle. Hř. 71.

277781   Rozdělov Svazek: 3 Strana: 0117
Rozdělov, a, m., Rozdielow, ves u Sla- ného. PL.

277782   Rozdělovací Svazek: 3 Strana: 0117
Rozdělovací, zum Theilen dienlich, Thei- lungs-. R. znamení, stroj, -Us., dvéře, čára. Us.

277783   Rozdělovací Svazek: 7 Strana: 0598
Rozdělovací soud, Jd., stoka, deska, válec, Šp., nádrž, píst, NA., profil, přistroj, šoupátko, Zpr. arch., bod. R. znaménka. Cf. Gb. Ml. II. 56. nn.

277784   Rozdělovač Svazek: 3 Strana: 0117
Rozdělovač, e, m., das Theilungsmass. Skv. — R., Theiler, m.

277785   Rozdělovadlo Svazek: 10 Strana: 0338
Rozdělovadlo, a, n. R. přediva. Ott. XX. 603.

277786   Rozdělování Svazek: 3 Strana: 0117
Rozdělování, n., die Theilung. R. slabik, vz Dělení.

277787   Rozdělovatel Svazek: 3 Strana: 0117
Rozdělovatel, vz Rozdělitel. R. se zá- klopkami, die Ventilsteuerung. Nz.

277788   Rozdělovatelka Svazek: 3 Strana: 0117
Rozdělovatelka, vz Rozdělitelka.

277789   Rozdělovka Svazek: 7 Strana: 0598
Rozdělovka, y, f., Trennungszeichen, n.

277790   Rozdemikať Svazek: 10 Strana: 0338
Rozdemikať = rozházeti. Slov. Mus. slov. IV. 79.

277791   Rozdepsiti Svazek: 7 Strana: 0598
Rozdepsiti = rozdeptati. Laš. Tč.

277792   Rozdeptati Svazek: 3 Strana: 0117
Rozdeptati, zertreten. Us. Tč. Vz Dep- tati.

277793   Rozděrač, e Svazek: 3 Strana: 0117
Rozděrač, e, m., der Zerreisser. Jg.

277794   Rozděrek Svazek: 3 Strana: 0117
Rozděrek, rku, m., rozedření, díra, das Loch. Past. ms.

277795   Rozděrek Svazek: 7 Strana: 0598
Rozděrek, anoectangium, Kahlmund, m. rostl. Vz Rstp. 1801.

277796   Rozděrovati Svazek: 3 Strana: 0117
Rozděrovati, děrami pokaziti, zerlöchern. D.

277797   Rozděsený Svazek: 7 Strana: 0598
Rozděsený; -en, a, o, entsetzt, aufge- schreckt. Hol. 14.

277798   Rozděsiti Svazek: 3 Strana: 0117
Rozděsiti, il, en, eni, entsetzen, aufschrec- ken. — koho čím. — Jg.

277799   Rozděsiti se Svazek: 8 Strana: 0343
Rozděsiti se. Velice se r-sil (poděsil), když viděl nestvůru. Kld. IV. 48.

277800   Rozdéšciť se Svazek: 8 Strana: 0343
Rozdéšciť se = dáti se na déšť. Tak se nám tam r-lo. Val. Brt. D. II. 379.

277801   Rozděštěný Svazek: 10 Strana: 0338
Rozděštěný čas. Zvon V. 678.

277802   Rozdeštiti se Svazek: 3 Strana: 0117
Rozdeštiti se, il, ění, weit und breit regnen. — abs. Rozdeštilo se (na Slov. roz- daždilo se). Us.

277803   Rozděv Svazek: 3 Strana: 0117
Rozděv, u, m., das Aufsperren, Aufreissen des Rachens, des Maules. R. m.: rozzev. V tomto slově a v rozdívati m.: rozzívati je ď buď přisuto anebo máme tu spíše před sebou proměnu zz v zď. Gb. Hl. 121. Jiného mínění jest Prk. v Arch. für slav. Philolog. II. 709., III. 208. Vz násl.

277804   Rozděv Svazek: 7 Strana: 0598
Rozděv. Vz List. fil. IV. 306.

277805   Rozděvilý Svazek: 7 Strana: 0598
Rozděvilý, klaffend. Rst. 485.

277806   Rozděviti Svazek: 3 Strana: 0117
Rozděviti, rozjiviti, il, en, ení, rozdívati, rozzívati = rozevříti (hubu), das Maul auf- sperren. — co na koho: propast úst svých. Ps. Ms.

277807   Rozdiblati Svazek: 7 Strana: 0598
Rozdiblati = roztiplati. ČT. Tkč.

277808   Rozdíl Svazek: 3 Strana: 0117
Rozdíl, u, m., rozdělení, das Theilen, Ab- theilen, die Theilung, Abtheilung. R. rovný. Aqu. Rozdílové chrámu n. síně. Pláč. Tři rozdiely lidské (stavy). GR. — R., oddě- lení, kapitola. BO. Der Absatz, das Kapitel, der Theil. Buďte čtyři rozdílové žalmu stého osmnáctého. Zák. sv. Ben. Jakož svědčí sv. prorok Naum v třetiem r-le: Každý, kterýž se opatří, uteče od tebe; Jakož die mistr v čtvrtých knihách hlubo- kých smyslóv v 30. rozdiele. Hus. III., 144., 205. V nižádném údu těla našeho nemáme tak mnoho článkóv a r-lóv jako v rukú. Hus. III. 61. — R., oddělení, mezera, der Zwischenraum, Unterschied. Bez r-lu a roz- tržitosti. V. — R., nesvornost, neshoda, die Uneinigkeit. V. R. byl v lidu veliký. Zlob. Nebyti na rozdílu (jednostejně míniti). V. Jsme mezi sebou na rozdílech. Sych. Byli ve svém mínění na r-lech. J. tr. Jsou-li hlasové na r-lech; Jsou-li mezi sebou o něco na r-lu, na r-lech. J. tr. Býti o něco, v ně- čem s někým na rozdílech. Dch. R. byl a různice při tom jednáni mezi stavy. Bart. V různici a v r-lu býti s někým. Bart. — R., čím se věc od věci dělí, roseznává. R. zove se onen příznak, dle kteréhož věc od věci, pojem od pojmu rozeznati lze, der Unterschied. S. N. Tak aby po věčné časy znamenitý r. byl mezi stavem panským a stavem vládyckým. Zř. F. I. A. X. 2. R. činiti, dělati, míti; tu není žádného rozdílu; jest r. V. R. mezi věcmi činiti; s rozdílem; bez r-lu. Us. Lidskému rozumu r. zlého i dobrého se ukáže. Kom. Mezi udatným a lenivým jaký jest r. ? Kom. Mezi nimi v tom jest r. Br. Mezi jménem čistoty a šeredstvie veliký jest r. Št. N. 225. Však jest mezi lidem starým a námi v tom r. Br. Tedy i: Není podlé některých r-u mezi člověkem a opicí, ač mnozí větu tuto za chybnou mají. Brs. 156. R. věcný, úsobný, podstatný, podružný, poměrný, tvarový, vz S. N. R. stavu; náramný r.; všichni bez rozdílu (šmahem); r-ly výšin, Höhendifferen- zen. Us. Dch. To je r. jako pán Bůh a lichpuc. Us. u Domažl. Slm. Aby r. úsudku božího o nich tím světleji vynikl; Celý r. na vazbě spoléhá; R. ten mezi kněžími starého zákona se nalézá jen v domyslu vykladačů jinde základu zhola nemaje; Ač očividně na r-lu tom mnoho nezáleží. Sš. L. 175., I. 60., Sk. 171., 124. Tak šetří sice ve větě prvé r-lu mezi spojkami od a skrze, ale hned v následujícím výroku . . . r. ten mimo sebe pouští; Na štěstí nemá r. ten veliké dovahy; R. je v tom, že . . .; Že dřívěji r-lu pokrmů nedbaje nyní jej přísně zachovává; R-lu mezi zapovězenými a ne- zapovězenými pokrmy nečiniti; Veškeren r. s té strany zanikl; Při ospravedlnění skrze Krista r. rodu, stavu a pohlaví moci a prů- chodu nemá; Leč malicherný je r. ten a ne- třeba se oň hádati. SŠ. II. 6., 12., 16., 23., 24., 42., 179. (Hý.). R. ten velik není a můžeme se ho dobře lišiti; Ještě i ten r. zabíhá, že . . .; Neméně se tu jeví r. ži- vota Páně od života Jana Křestitele; Ale jiní právem tomu r-lu odpírají; Tím zna- mená osobní r. otce a syna; Rozdílu není leč logický. Sš. L. 8., J. 25., 38., 98., 180., Sk. 31. (Hý.). Oni bez r-lu do ouřadů svých berou cizozemce. Žer. 338. R. viery. Hus. I. 198. Děvčata povídala, že to nemá r-lu (že to není rozdílné). U Dobrušky. Vk. Proto položil, jenž jsi v nebesích, aby dal r. mezi otcem zemským a nebeským; Když hřieš- ných slyší r-ly, vie, který svázán býti má a který rozvázán; Naděje má r. od víry v tom, že jest jediné o budúcich věcech. Hus. I. 319., II. 159., III. 159. Neb sice jakýž bude r. mezi vámi a jinými ženami. Žer. Vz Mínění. R. tvarový, der Artunterschied, differentia specifica, ve filos. Nz. — R., vý- znam, die Bedeutung. V písmě ve dvojím r-lu slova ta se nacházejí. Štr. — R., způsob, rod, druh, die Art, Gattung. Koláčů rozdí- lové jsou: žemle, preclík atd. Kom. Díla toho rozdílové a jména. Br., V. Rozdělil bojovným rozdílem po rotách lid. Troj. — R. v počtech, zbytek, die Differenz. Sedl. R. konečný, částečný; měnný n. měneční n. kursovní, Coursdifferenz. Nz. Vz Lišné. Konečný r., die Totaldifferenz, částečný r., partielle Differenz. Nz,. Smlouva v příčině měnných r-lů. Nz. — R., v starém právu českém = dělení, konečné dělení (Thei- lung) statku zvl. dědictví, díl. Vz S. N. Což po jeho smrti ostane, má v rozdíl jíti. O. z D. Když by kteří nedílní měli činiti o rozdíl statku jich. Nál. 215. Item od spolkův a r-lů, když jest summa nade 100 kop, od toho práva jde sudímu tolik kop, kolik osob a písaři tolik věrdunk. Vl. zř. 329. R. má býti listy a dskami a jináč nic. Zř. F. I. Nehospodáři, dokud svých r-lů nemají, neb sami sobě nechlebili. Tov.

277809   Rozdíl Svazek: 7 Strana: 0598
Rozdíl = kapitola. 15. stol. Mus. 1884. 28. Jakož o tom sv. Jan v prvém rozdílu praví. Pož. 19. — R. = nesvornosť atd. I byl veliký r. a nevole. Bart. 15. (203.). U víře sv. s obcí touto nejsú na r-lu žád- ném. 1532. Mus. 1880. 499. — R. = čím se věc od věci dělí. To je veliký r.!; To je r. jako noc a den. Us Tkč. R. zeměpisný, plemenný, kulturní, Šmb., druhu (diff. spe- cifica), Dsch., pohlavní, NA., věku. Ten Betlém slul Effrata pro rozdíl od Betléma druhého. BR, II. 8. b. - R., Trennung. Těžkým r-lem ten svazek duše s tělem roz- ťat bude. Št. Kn. š. — R. = dělení statku, díl. Cf. Kn. rožm. 134., Vg. Jir. 259., 466., Mus. 1880. 496., 466. O všecky věci jsom s ním r. vzal. NB. Tč. 25. Ten statek má na tré dělen býti a třetí r. bude tomu . . . Wtr. exc.

277810   Rozdílce Svazek: 3 Strana: 0118
Rozdílce, e, m., rozdělitel. — R., roz- sudí, úmluvce, Schiedsrichter, m. Pal. Radh. I. 183. R. jmenovati. Mus. Aby ti toho r-ce byli podlé písma sv. Výb. II. 382.

277811   Rozdílce Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdílce, míst. jm. u Luk. Pk.

277812   Rozdílči Svazek: 3 Strana: 0118
Rozdílči, Schieds-. Ě. soud, vz Rozhodčí. J. tr.

277813   Rozdílčí Svazek: 7 Strana: 1376
Rozdílčí, n. = nadubrman, předsedal zvo- leným úmluvcům a byl volen od rady. Vz., Wtr. Obr. II 710.

277814   Rozdílec Svazek: 3 Strana: 0118
"Rozdílec, lce, m. = rozdíl, Abtheilung. R. neb kapitola. Hus. III. 164.

277815   Rozdíleč Svazek: 10 Strana: 0338
Rozdíleč, e, m. R. potravy. Msn. II. 352.

277816   Rozdílenec Svazek: 3 Strana: 0118
Rozdílenec, nce, m. = rozdělenec. Výkl. pís. Šal. 2.

277817   Rozdíleti Svazek: 3 Strana: 0118
Rozdíleti, vz Rozděliti.

277818   Rozdílka Svazek: 3 Strana: 0118
Rozdílka, y, f., o počtech, der Rest. Koll.. Vz Rozdíl.

277819   Rozdílně Svazek: 3 Strana: 0118
Rozdílně, s rozdílem, unterschieden. Snadně, r., pěkně a široce o té věci roz- mlouvá. Smrž. — R., jinak, verschieden. R. se o jejich rozdvojení rozpráví. Sych. Podlé takových rozličných příhod právo r. jinak a jinak rozsuzuje. NB. Tč. — R., hie und da, unterschiedlich, promiscue. Pro snazší nalezení toho každého nálezu r. po- loženého (ve sbírce). Nál. — R., getheilt, separatim. Summu témuž věřiteli mému beze lsti dáti a vyplniti r. na roky tuto psané připovídám. Faukn. 53. Aby všichni společně neb r. před něj se postavili. Skl. IV. 266. Summu r. platili, ratenweise. J. tr.

277820   Rozdílně Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdílně, separatim, getheilt. Z čehož je společně nebo r. viniti budete. 1528. Mus. 1880. 495. Pánům purkmistrům spo- lečně neb r. Beck. II. 30. 124.

277821   Rozdílněkrát Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdílněkrát. Půhonové r. odkládány byly. Soud. záp. opav.

277822   Rozdílník Svazek: 8 Strana: 0574
Rozdílník, a, m., caenoscelis, brouk. 11. červenavý, c. ferruginea. Vz Klim. 318.

277823   Rozdílnitelný = rozdělitelný Svazek: 3 Strana: 0118
Rozdílnitelný = rozdělitelný, theilbar. Reš.

277824   Rozdílnojmenný Svazek: 3 Strana: 0118
Rozdílnojmenný, rozličnojmenný, různo- jmenný, ungleichnamig. Nz.

277825   Rozdílnorodný Svazek: 3 Strana: 0118
Rozdílnorodný =jinorodný, různorodný, heterogen, ungleichartig. R. hmota, látka. Nz.

277826   Rozdílnost Svazek: 3 Strana: 0118
Rozdílnost, i, f., možnosť rozdělenu býti, die Theilbarkeit. — R., rozdíl, nestejnosť, der Unterschied, die Ungleichheit, Ungleich- förmigkeit, Verschiedenheit. Br.Byl. R. stavu, D., pohlaví, kmenů, účetná (v účtu), die Rechnungsdifferenz. R. (ceremonií) ne- byla by beze škody. Kom. Vedlé r-sti obcí. V. Rozličnosť milosti a r. viditelného zna- mení činí r. svátosti. Sš. Sk. 98.

277827   Rozdílnost Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdílnost v úsudcích, Tč., jazyků. Pož. 104.

277828   Rozdílnotvárný Svazek: 3 Strana: 0118
Rozdílnotvárný, různotvárný, verschie- denartig. Nz.

277829   Rozdílný Svazek: 3 Strana: 0118
Rozdílný, mohoucí rozdělen býti, theil- bar. Nerozdílný, opak. — R., jinačí, ne- podobný, verschieden, unterschieden. Věc rozdílná jest. V. Nebyti sobě rozdílným a odporným. V. R. smysl. Dch. Věčně r., ma- teriell v., dobně r., formell v. Nz. Říkání pak při tom na r-ných místech r-né jest. Sš. P. 764. Ti dva jsou nerozdílná ruka (dobří přátelé). Us. Msk. Slova v tisku rozdílným písmem psáti. Knst. — od čeho. Šelma jedna od druhé rozdílná. Br. Listy od stebel r-né. Us. Tč. Na ten čas nehrubě jsou od sebe r-ny. Žer. — čím. Osobou ovšem syn od sebe rozdílen jest. Sš. J. 182. — v čem. Milosť v moci jedna a jen v kolikosti r-ná. Sš. Sk. 170. Lidé v obyčejích a mravích náramně r-ní jsou. Ler. — čeho. Růže má v sobě částky sebe rozdílné. Byl. — R., rozličný, všelikého druhu, verschieden, manig- faltig, mancherlei. V. Neb sú byla r-ná diela Kristova, že lačněl, žieznil, plakal atd. Hus. III. 68. Vyslechna r-né hříchy. Kom. Obraz různými (rozdílnými) barvami potáhnouti. Kom. — R., široký, rozložený, aus einander gesetzt. Poručník té odpory r-né a dovedné položenie opětoval, gründliche und aus ein- ander gelegte Darlegung der Einwendung. Ms. Bel. 19. — R., exsors, extra sortem. Aqu.

277830   Rozdílný Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdílný = jinačí. — jak: stupňové. Dk. — čím. Žáci věkem r-ní. Mus. 1880. 466.

277831   Rozdílný Svazek: 8 Strana: 0574
Rozdílný list (kterým se statek mezi pří- buzné atd. rozděloval). Arch. XV. 387.

277832   Rozdílojevný Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdílojevný galvanometr, Differential- galvanometer, n., teploměr. Sl. les.

277833   Rozdílový Svazek: 3 Strana: 0118
Rozdílový, differenční, Differencial-. R. řady, teploměr, tlakoměr, Us., znaménko. Nz., S. N.

277834   Rozdílový Svazek: 10 Strana: 0338
Rozdílový počet. Vz Ott. XXI. 1063.

277835   Rozdíratelný Svazek: 3 Strana: 0118
Rozdíratelný, was aufgesperrt, aufge- rissen werden kann. R. huba. Krok.

277836   Rozdírati Svazek: 3 Strana: 0118
Rozdírati, vz Rozdříti.

277837   Rozdíti Svazek: 3 Strana: 0118
Rozdíti, aus einander thun, trennen. R., rozdéji, děl, ění; rosdívati = rozděliti. — co s čím. Smrť tělo jeho s duší rozděla. St. skl. Rozdievali sú ústa lvóv. ZN. — co na koho: zadek. Schön, exc.

277838   Rozdíti Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdíti, rozdívati. Když se dělá kužel, žemličky lnu se rozdívají. U Úboče. Rgl. — Cf. List. fil. IV. 36.

277839   Rozdívati se Svazek: 3 Strana: 0118
Rozdívati se = v dívání se zahloubiti, im Anschauen vertieft sein. — čemu. Tak se jest jemu r-la, že žádná věc nemóž jie od něho odtrhnúti. Tract. 15. stol. — R., vz Rozdíti.

277840   Rozdivělý. R Svazek: 10 Strana: 0338
Rozdivělý. R. vlasy = rozcuchané. Rais. Lep. 6. li. voda. Ib. 191. R. smích. Tbz. III. 1. 130.

277841   Rozdivirovati co Svazek: 10 Strana: 0338
Rozdivirovati co = rozděliti. 1599. Listář 49.

277842   Rozdiviti Svazek: 3 Strana: 0118
Rozdiviti, il, en, ení, ganz wild machen. - koho čím. — R., zum Wundern bringen. Šm.

277843   Rozdivný Svazek: 3 Strana: 0118
Rozdivný, wunderbar. Obzor.

277844   Rozdivný Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdivný příklad. Kom. (v Km. 1890. 610.).

277845   Rozdivočení Svazek: 10 Strana: 0338
Rozdivočení, u. Plameny šlehaly žhavě, v příšerném r. síly zadržené, až do chvíle poslední. Zvon IV. 9.

277846   Rozdivočený Svazek: 9 Strana: 0460
Rozdivočený. R. roty. Tbz. IV. 1. 260.

277847   Rozdivočený Svazek: 10 Strana: 0338
Rozdivočený Turek, Tbz. V. 5. 19., vichr. Ib. V. 1. 12.

277848   Rozdivočilý Svazek: 9 Strana: 0460
Rozdivočilý. R. oči. Tbz. V. 55.

277849   Rozdivočiti Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdivočiti, wild machen. — koho. Rána rysa r-čí. Kká. Td. 294. — se kde. Odpor čijíc r-čí se (voda) na lůně přírody. Č. Rž. LV. — Hdk. Př. 16.

277850   Rozdivoký Svazek: 3 Strana: 0118
Rozdivoký, sehr wild. Vz Roz-.

277851   Rozdka Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdka, y, f., spatula. 1424.

277852   Rozďka Svazek: 7 Strana: 0599
Rozďka, vz Rozha.

277853   Rozdlabati Svazek: 3 Strana: 0118
Rozdlabati, dlabám a dlabu, rozdlabávati, rozdlabovati, zerschnitzen, zerhöhlen, zer- stochen). Ros. — co čím: dlátem.

277854   Rozdlabiti Svazek: 3 Strana: 0118
Rozdlabiti, il, en, ení, rozdlabovati == na kusy rozmačkati, zerdrücken.

277855   Rozdlachniti Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdlachniti = nakousnouti a nedojísti. Děti mnoho ovoce r-chní. U Kr. Hradce. Kšť.

277856   Rozdlatoliti Svazek: 3 Strana: 0118
Rozdlatoliti, il, en, ení = rozšlapati, zertreten. — co. Kouble.

277857   Rozdlaviti Svazek: 3 Strana: 0118
Rozdlaviti, vz Rozdlabiti. Koll.

277858   Rozdloubati Svazek: 3 Strana: 0118
Rozdloubati, rozdlubovati = rozdlabati. Jg.

277859   Rozdloužiti Svazek: 3 Strana: 0118
Rozdloužiti, il, en, ení; rozdlužovati — prodloužiti, verlängern. Jg.

277860   Rozdmouti Svazek: 3 Strana: 0118
Rozdmouti, rozedmouti, rozdmu, roze- dmu, ul, ut, utí; rozdýmati, rozdymovati — rozfoukati, rozdmýchati, aufblasen; rozšířiti, anfachen, aufblähen, ausbreiten; foukaje roz- ptýliti, zerblasen. — co: podněty a podpaly. Bart. — eo čím: oheň měchy. V. Rozbroj donášením klevet. Sych. Těmito (rohy) roze- dmeš syrskú zemi (== rozvěješ), až ji i za- hladíš. Bj. — co v co: uhlé v oheň. V. — co kde: v ohni uhlé. Ben. — co komu. Rozdmula jí radosť ňádra. Jg.

277861   Rozdmuchati Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdmuchati = rozdmýchati. Mor. a slez. Šd.

277862   Rozdmych Svazek: 3 Strana: 0118
Rozdmych, u, m., die Anfachung. Šm.

277863   Rozdmychač Svazek: 3 Strana: 0118
Rozdmychač, e, m., der Zerblaser, Auf- wiegler. Ohláš.

277864   Rozdmychač Svazek: 9 Strana: 0277
Rozdmychač, e, m. = poštivač. Kom Ohláš. 118

277865   Rozdmychatelný Svazek: 3 Strana: 0118
Rozdmychatelný, anfachbar. Ssav.

277866   Rozdmýchati Svazek: 3 Strana: 0118
Rozdmýchati; rozdmýchnouti, chnul a chl, ut, utí; rozdmychovati, zer-, aufblasen; rozvíti, zerwehen. Jg., Plk. — co čím: oheň měchem. V. Ješto záští jejich (židů) se ob- zvláště znamenitými a neočekávanými sv. Pavla úspěchy rozdmychovalo. Sš. Sk. 232. — co jak: jiskru v oheň. Kom.

277867   Rozdmychovatel Svazek: 10 Strana: 0338
Rozdmychovatel, e, m. = rozdmychovač. Pokr. 1885. č. 128.

277868   Rozdníti Svazek: 3 Strana: 0119
Rozdníti, vz Rozedníti.

277869   Rozdno Svazek: 8 Strana: 0343
Rozdno = nlzno. Us. místy. Gb. H. ml. I. 408.

277870   Rozďobati Svazek: 3 Strana: 0119
Rozďobati, rozklvati, aufpicken. D. — co čím: hrušku zobákem.

277871   Rozdobřiti se Svazek: 3 Strana: 0119
Rozdobřiti se, il, en, ení, dobrotou srdce se rozplývati, vor Güte und Liebe zerfliessen. 'L. — R. se, rozštědřiti se, freigebig werden. Ros. — R. se, udobřiti se, wieder gut werden. L. — R. se, rozveseliti se, frohen Muthes werden. Ros.

277872   Rozdojený Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdojený. R. ženská = nepořádně oble- čená n. upiatá, neušněrovaná. Na Plaště. Prk. Cf. Měkko (dod.).

277873   Rozdol Svazek: 3 Strana: 0119
Rozdol, u, m., hluboká díra, eine tiefe Höhlung. L.

277874   Rozďoubati Svazek: 7 Strana: 0599
Rozďoubati = rozdloubati, roznimrati. Čr. Tkč.

277875   Rozdousati Svazek: 3 Strana: 0119
Rozdousati = rozzlobiti, aufbringen, pol. L.

277876   Rozdouti Svazek: 3 Strana: 0119
Rozdouti, duji, dul, ut, utí; rozdouvati — dutím rozšířiti, anfachen, zerblasen, an- schwellen machen, aufblähen. Strsl. razdu- vati. Mkl. B. 455. — co. Mořské vlny vítr rozdul. Us. R. nevod, vz Nevod. R. hlas. Hud. — co čím: hlavy klevetami. Jel. Roz- dul se pýchou. Pulk. Roztylým hrdlem roz- dul sě jest. BO.

277877   Rozdouti se kde jak Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdouti se kde jak. Proto jsú se v Čechách Švabi rozduli jako žáby. 15. sto- letí. — se čím proč. Proněžto takú pýchú bieše se rozdul. Výb. 1. 448.

277878   Rozdováděti se Svazek: 7 Strana: 1376
Rozdováděti se Vz Dováděti.

277879   Rozdováděti se Svazek: 10 Strana: 0338
Rozdováděti se. Děti se r-ly. Us. Rgl.

277880   Rozdrábaný Svazek: 3 Strana: 0119
Rozdrábaný, vz Odrábaný, Odraný. U Olo- mouce Sd.

277881   Rozdradovati se Svazek: 8 Strana: 0343
Rozdradovati se, z rozradovati se, d vsuto. Gb. H. ml. I. 408.

277882   Rozdrancaný Svazek: 3 Strana: 0119
Rozdrancaný; -án, a,o, haderlumpig. Šm.

277883   Rozdrancovati co Svazek: 10 Strana: 0338
Rozdrancovati co. Stan. I. 84.

277884   Rozdrapa Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdrapa, y, f. = neustrojená ženská. Mor. Knrz.

277885   Rozdrapanec Svazek: 9 Strana: 0277
Rozdrapanec, nce, m. = hrubian. Zát. Př. 57b. - R. = pyšný. Ib. 38b.

277886   Rozdrápaný Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdrápaný; -án, a, o, zerkratzt. Us.

277887   Rozdrápaný. R Svazek: 10 Strana: 0339
Rozdrápaný. R. dvéře = dokořán ote- vřené. Val. Čes. 1. XI. 434.

277888   Rozdrápati Svazek: 3 Strana: 0119
Rozdrápati, drápám a drápu; rozdrápiti, il, en, ení; rozdrapovati, rozdrápávati = rozedříti, zerfetzen, zerreissen. Ros. — co, koho čím: pazoury, Aesop, nehty. Us. — co jak: na malé kousky. L.

277889   Rozdrápati Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdrápati, rozdrápnouti.

277890   Rozdrápati Svazek: 9 Strana: 0277
Rozdrápati. Rzdrapovati se = roztaho- vati se. Zát. Př. 38a.

277891   Rozdrápati co Svazek: 10 Strana: 0339
Rozdrápati co. Rozdriapal by čerta (o zlostném). Phľd. XX1V. 341.

277892   Rozdrapiti Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdrapiti = roztrhati; dokořán ote- vříti; vyvaliti (oči). Val. Vck., Brt. D. 261. — se na koho = osopiti se. Val. Brt. D. 261.

277893   Rozdrapiti Svazek: 8 Strana: 0343
Rozdrapiti. Vietor sa rozdrapuje. Phľd. 1894. 373.

277894   Rozdrapovatel Svazek: 3 Strana: 0119
Rozdrapovatel, e, m., der Zerreisser. Šm.

277895   Rozdrapovatel Svazek: 8 Strana: 0343
Rozdrapovatel národa. Nár. list. 1895. č. 234. 2.

277896   Rozdrapovati sa Svazek: 8 Strana: 0343
Rozdrapovati sa = proti síle nebo sluš- nosti se namáhati. Slov. Zátur.

277897   Rozdrasliti Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdrasliti své vlasy. Ezp. 2051., 47.

277898   Rozdrásnouti Svazek: 3 Strana: 0119
Rozdrásnouti, drásl, ut, utí; rozdrásniti, il, ěn, ění, rozdrásati — rozškrábnouti, roz- škrábati, zerritzen, zerfetzen. — co na kom: vlasy. Dh. 125.

277899   Rozdrastiti Svazek: 3 Strana: 0119
Rozdrastiti, il, štěn, ění, draslavé uči- niti, rauhen. — R., rozhněvati, aufbringen.— koho. Al. V. Svoboda. (Mus. I. 6. 23.). — R., roztrousiti, verstreuen. — co. U Opav. Klš.

277900   Rozdraviti se Svazek: 10 Strana: 0339
Rozdraviti se = dravým se učiniti. Potok přívalem se r-vil. Zvon III. 698.

277901   Rozdraziti Svazek: 8 Strana: 0343
Rozdraziti, z rozraziti, d vsuto. Gb. H. ml. I. 408.

277902   Rozdraziti Svazek: 10 Strana: 0339
Rozdraziti = rozraziti, confringere. Ev. víd. 166. 59.. Ev. olom. 229.

277903   Rozdráždění Svazek: 3 Strana: 0119
Rozdráždění, n., die Aufreizung. Us.

277904   Rozdráždění Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdráždění. Št. Kn. š. 95.

277905   Rozdrážděnosť Svazek: 3 Strana: 0119
Rozdrážděnosť, i, f., das Gereiztsein, die Gereiztheit. 8m.

277906   Rozdrážděný Svazek: 3 Strana: 0119
Rozdrážděný; -en, a, o, aufgereizt. Jel.

277907   Rozdrážděný Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdrážděný. R. nerv, Ves., nedůtkli- vosť. Osv.— čím. Nebezpečím r-ná obraz- nosť. Albieri.

277908   Rozdrážděný Svazek: 9 Strana: 0277
Rozdrážděný. V mysli své něčím r. Ezop. 305.

277909   Rozdražditel Svazek: 3 Strana: 0119
Rozdražditel, rozdraznitel, e, m., der Auf- reitzer, Anhetzer, Aufbringer. Jg.

277910   Rozdražditelnosť Svazek: 3 Strana: 0119
Rozdražditelnosť, i, f., rozcüitelnost, die Erregbarkeit. Nz.

277911   Rozdrážditi Svazek: 3 Strana: 0119
Rozdrážditi (zastr. rosdrázniti, rozdrá- žiti), il, ěn, ění; rozdrazdovati = rozškádliti, popuditi, aufreizen, aufhetzen, entrüsten, zum Zorne reizen. Jg., Ž. k. 94. 9.— koho, co: sršně, Prov., mysl, hlad. Jel. — koho k čemu: Jel., k hněvivosti. Martim. — koho čím: bitím, potupou, výhrůžkami. Aby židé tou řevnivostí rozdráždili se k úsilnému sna- žení-se po spáse v Kristu. Sš. I. 115. — Žer. 323. — se kde proti komu: v srdci. Pass.

277912   Rozdrážditi Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdrážditi někoho něčím k smilstvu. Št. Kn. š. 116.

277913   Rozdrážení Svazek: 9 Strana: 0277
Rozdrážení, ?., irritatio. Ž. pod. XCIV. Sr. Rozdráždění.

277914   Rozdraží, n Svazek: 3 Strana: 0119
Rozdraží, n., die Scheidebahn. Rk.

277915   Rozdražiti. A Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdražiti. A ktož upadne na kámen, tento rozdraží se (rozrazí, confringetur). Ev. olom. 229.

277916   Rozdrážiti koho k čemu Svazek: 10 Strana: 0339
Rozdrážiti koho k čemu, irritare. Koř. 127a. 1.

277917   Rozdrážněnie Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdrážněnie, n., irritatio, rozdráždění. Ž. wit. 94. a. 9.

277918   Rozdrážniti Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdrážniti = rozdrážditi, irritare. Ž. wit. 105. 29.

277919   Rozdražnosť Svazek: 3 Strana: 0119
Rozdražnosť, i, f., popudlivosť, die Reiz- barkeit. L.

277920   Rozdražný Svazek: 3 Strana: 0119
Rozdražný, popudlivý, reizbar. Jg.

277921   Rozdražov Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdražov, a, m. Z R-va Frant. Vz Jir. Ruk. II. 199., Jg. H. 1. 621.

277922   Rozdrba Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdrba, y, m. Ty r-bo (nadávka)! Vz násl. U Rokyc. Fč.

277923   Rozdrbaný Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdrbaný; -án, a, o = roztrhaný. Us. Brnt.

277924   Rozdrbati Svazek: 3 Strana: 0119
Rozdrbati; rozdrbnouti, bnul a bl, ut, utí, zer-, aufkratzen, aufritzen, zerreiben. Ros. — co čím jak. Svrab nehty s jakousi těla libostí r. Záv. R. šat neopatrností, lezením. Rozdrcati, zerrütteln, zerzausen. Us. Sd.

277925   Rozdrbati Svazek: 3 Strana: 0119
Rozdrbati; rozdrhnouti, hnul a hl, ut, utí; rozdrhovati, rozdrhávati = drhnutím roztrhnouti, aufscheuern; rozvázati, aufknöp- fen, auflösen. Jg. — co čím: rukou.

277926   Rozdrcení Svazek: 3 Strana: 0119
Rozdrcení, n., die Zertrümmerung. R. kamene, Lithotripsis. Dch.

277927   Rozdrcení Svazek: 10 Strana: 0339
Rozdrcení, n. Přístroj k r. lebky plo- dové, Cranitripsotom. Ktt.

277928   Rozdrcený Svazek: 3 Strana: 0119
Rozdrcený; -en, a, o, zertrümmert, auf- gerieben. — čím. Byl tou zprávou celý r-cen. Us.

277929   Rozdrčeti se Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdrčeti se = rozbreptati se, rozpoví- dati se. Ta drčna rozdrcená, když ona se r-čí. ČT. Tkč.

277930   Rozdretý Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdretý = rozedřený. Slov. Orl. VII. 278.

277931   Rozdrhlík Svazek: 3 Strana: 0119
Rozdrhlík, a, m. = rozpustilec. Us. u Ko- pidlna. Lpř.

277932   Rozdrhlý Svazek: 3 Strana: 0119
Rozdrhlý — rozpustilý, nevázaný, aus- gelassen. U Kopidl., v Turnovsku. Zl.

277933   Rozdrhnouti se, co Svazek: 10 Strana: 0339
Rozdrhnouti se, co. Mš. Sr. Rozdrhlý.

277934   Rozdrchaný. R Svazek: 10 Strana: 0660
Rozdrchaný. R. staveníčko. Zvon VI. 102.

277935   Rozdrchati Svazek: 3 Strana: 0119
Rozdrchati = rozcuchati, zerzausen. — co komu: vlasy, postel. Jg., Všk.

277936   Rozdrchlať sa Svazek: 8 Strana: 0343
Rozdrchlať sa = rozjachtať sa (3. dod.).

277937   Rozdrmochati. — co Svazek: 3 Strana: 0119
Rozdrmochati. — co: rozvázati, auf- fitzen, auflösen. Ros.

277938   Rozdrmoliti Svazek: 3 Strana: 0119
Rozdrmoliti, il, en, ení = rozdrobiti, roz- tlouct, zeRtrümmen. — se rozpadnouti, in Stücke zerfallen. — co čím: kámen kladi- vem. Us.

277939   Rozdrmolivý Svazek: 3 Strana: 0119
Rozdrmolivý, který rozdrmolí, zertrüm- mernd. — R., který rozdrmoliti lze, was zer- trümmert werden kann. R. hmota. Rostl.

277940   Rozdrnčeti se Svazek: 10 Strana: 0339
Rozdrnčeti se Okna se r-la. Rais. Lep. 520.

277941   Rozdŕndaný Svazek: 3 Strana: 0119
Rozdŕndaný;-án, a, o = nestydatý, un- verschämt. To je huba r. Us. u Kvasic. — R. = rozbručený, mürrisch. Ten je dnes r. Ns.

277942   Rozdrobenina Svazek: 3 Strana: 0119
Rozdrobenina, y, f., das Gebröckel. Šm.

277943   Rozdrobenosť Svazek: 3 Strana: 0119
Rozdrobenosť, i, f., die Zerstückelung. Vz Rozdrobiti. Sm.

277944   Rozdrobenosť Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdrobenosť státní. J Lpř., Osv. I. 186.

277945   Rozdrobený Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdrobený; -en, a, o, zerbröckelt. R. zeď, Pf., rašelina, Torfklein, n. Zpr. arch.

277946   Rozdrobitel, rozdrobovatel Svazek: 3 Strana: 0119
Rozdrobitel, rozdrobovatel, e, m., der Zerstückler. Šm.

277947   Rozdrobitelnosť Svazek: 3 Strana: 0119
Rozdrobitelnosť, i, f., die Zertrümmer- barkeit, Auflösbarkeit. Jg.

277948   RozdroBitelný Svazek: 3 Strana: 0119
RozdroBitelný, zertrümmbar, zerreibbar, auflösbar.

277949   Rozdrobiti Svazek: 3 Strana: 0119
Rozdrobiti, il, en, ení; rozdrobovati, zer- bröckeln, zertrümmen, zerreiben, zerstückeln. — co čím kam: chléb do polévky rukama. Us. — se kde. Tento kámen na vzduchu se rozdrobil. — R. = proměniti na drobné, wechseln. — co: pěťák. Na mor. Zlínsku. Brt.

277950   Rozdrobniti Svazek: 3 Strana: 0119
Rozdrobniti, il, ěn, ění = rozčástiti, roz- mělniti, zerkleinern. Šm. — co čím.

277951   Rozdrobniti Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdrobniti, rozdrobňovati. Us , Koll.

277952   Rozdrobovací Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdrobovací válec, das Quetschwerk. Techn.

277953   Rozdrobování Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdrobování, n., vz Rozdrobiti.

277954   Rozdrobování Svazek: 8 Strana: 0574
Rozdrobování not = výzdoba prostého nápěvu vkládanými do něho drobnějšími no- tami. Bl. (Hostu. 43.).

277955   Rozdrobovatel, e Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdrobovatel, e, m. R. národu. Koll. IV. 31.

277956   Rozdrobtiti Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdrobtiti, il, ěn, ěni = rozdrobiti, zer- stückeln. D.

277957   Rozdrojovice Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdrojovice, Rozdrojovitz, ves u Brna, PL Rozdrolenina, y, f., roztrolenina, etwas Zerstückeltes. Mus. XI. 357.

277958   Rozdrolitelnosť Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdrolitelnosť, i, f., die Zerstückbar- keit. Jg.

277959   Rozdrolitelný Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdrolitelný, zerstückbar, zerreibbar.

277960   Rozdroliti Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdroliti, il, en, ení, roztroliti, zer- bröseln. — co čím: chléb prsty. Us.

277961   Rozdrolivka Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdrolivka, y, f., melitaca, živočich ko- rálovitý. Krok.

277962   Rozdrolivý Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdrolivý, roztrolivý,bröselnd. R. prach, hmota. Krok.

277963   Rozdrooký Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdrooký, strabo, zastr. Hank. exc.

277964   Rozdroponiti Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdroponiti, il, ěn, ění, rozdropoňovati = rozdroliti, zermalmen. D. Nedej skále té se r. Sš. Snt. 90. co čím: kladivem.

277965   Rozdrsniti Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdrsniti, il, ěn, ění, rozdrsňovati, rauh machen. — co čím: pilníkem. Us.

277966   Rozdrtí Svazek: 9 Strana: 0277
Rozdrtí, n. Prewald. Pal, Záp. I. 227.

277967   Rozdrtiti Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdrtiti, il, cen, ení; rozdrcovati, zer- reiben, zermalmen, zerschmettern, zerbröc- keln. R. od ár (dříti). — co (čím) jak. Kámen (kladivem) v písek r. Kram. Rumpál ho na kaši rozdrtil. Sych. Na prach něco r. Us. Tč.

277968   Rozdru Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdru, vz Rozdříti.

277969   Rozdrúgať Svazek: 10 Strana: 0339
Rozdrúgať = roztrhnouti. Voda plť roz- drúga. Phľd. XXIII. 750.

277970   Rozdruha Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdruha, y, f. = rozdružení. Msr. 26.

277971   Rozdrúzgati Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdrúzgati - - rozmlátiti, zermalmen, zertrümmern. N;t Ostr. Mk.

277972   Rozdrúzgati Svazek: 8 Strana: 0343
Rozdrúzgati = rozbiti. R-gal flintu na kúsky; Bandura (hud. nástroj) sa r-la. Phľd. 1892. 488., 1893. 140.

277973   Rozdružení Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdružení, n., rozťvarování, die Speci- likation, Besonderung. Nz.

277974   Rozdružení Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdružení. Cf. Vor. St. 63. R. pojmu (výčet jeho druhů). Pdl.

277975   Rozdružený Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdružený; -en, a, o, assortirt. R. sklad. Dch. — R., vz Rozdružiti.

277976   Rozdružiti Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdružiti, il, en, ení, rozdrušovati — - rozloučiti, rozpřáteliii, entzweien. Ros. — se kde jak. Slova všechny věci se v da- lejšku r-žují dvojako, nejprv- dle místa, potom dle povahy. Sš. II. 199.

277977   Rozdružiti Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdružiti, sortiren. Dch., Kká., Rgl.

277978   Rozdružný Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdružný, Sortirungs-. R. přístroj. Dch.

277979   Rozdružovací Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdružovací, Sortirungs-. R. stroj. Us.

277980   Rozdružovač Svazek: 10 Strana: 0339
Rozdružovač, e, m. R. bramborů. Nár. list. 1903. č. 134. 21., 1904. 135. 21.

277981   Rozdružovačka Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdružovačka, y, f. = stroj rozdružo- vací, třídidlo. KP. V. 229. Vz násl.

277982   Rozdružovadlo Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdružovadlo, a, n. = rozdružovačka (dod.). R. vytěženého uhlí. Bs.

277983   Rozdružovadlo Svazek: 8 Strana: 0343
Rozdružovadlo. Cf. KP. VIII. 408.

277984   Rozdružovadlp Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdružovadlp, a, n., Sortirmaschine, f. R. na brambory. Šp.

277985   Rozdružování Svazek: 10 Strana: 0339
Rozdružování, n. Mlýnek na r. obilí, semen. Nár. list. 1904. 135. 22.

277986   Rozdružovati Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdružovati, vz Rozdružiti.

277987   Rozdružovna Svazek: 8 Strana: 0343
Rozdružovna, y, f. R, či separovna těživa v dolech, Separation. Ott. XL 602. b.

277988   Rozdrvený Svazek: 3 Strana: 0118
Rozdrvený; -en, a, o, wild erregt, ver- wildert, wild aufgeregt, verwundert. Dch.

277989   Rozdrviti Svazek: 3 Strana: 0120
Rozdrviti, il, ěn, ění = rozdrtiti. Plk.

277990   Rozdrviti Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdrviti = roztlouci. R. vše na prach. Dbš. Sl. pov. VIII. 28.

277991   Rozdrzení Svazek: 10 Strana: 0339
Rozdrzení, n., discordia, Entzweiung. Zahr. 30.

277992   Rozdrživosť Svazek: 8 Strana: 0343
Rozdrživosť, i, f. R. ocele. Vz Am. Orb. 52.

277993   Rozdřepnouti se Svazek: 3 Strana: 0119
Rozdřepnouti se, ul, utí, dřepnouti, sich breit setzen. Us.

277994   Rozdřímaný Svazek: 10 Strana: 0339
Rozdřímaný. R. hlava. Rgl.

277995   Rozdřímati se Svazek: 3 Strana: 0119
Rozdřímati se, ins Schlummern gerathen. D. - se v čem. Rozumně patří, aby sě v utěšenie nerodzdřiemala. Hus. III. 134.

277996   Rozdřípený Svazek: 8 Strana: 0343
Rozdřípený. R. list, Čl. Zrůd. 4.

277997   Rozdříti Svazek: 3 Strana: 0119
Rozdříti, rozedříti, rozderu, rozedru, dřel, dřen, ení; rozdírati = rozdrhnouti, zer-, aufreissen, aufschlitzen; roztáhnouti, roze- vříti, das Maul aufsperren, weit aufreissen, zerren, sperren. Jg. — co: srdce, Ctib., vřed, Us.; rozevříti: r. dvéře, D., hubu, tlamu, ústa, hrdlo. Ros., Kom. Rozdřel moře. Ž. k. 77. 13. Rozedřel rúcho své a oblekl se v pytel. Hus. I. 171. Když jsem viděl v ko- stele Kristově proti položení písma člověčí viseti obrazy, rozedřel jsem oponu. Hus. I. 76. Rozdierajte srdce vaše a ne rúcha vaše. BO. R. síti. Hus. II. 175. — co na koho: ústa. Br., V. — co proti komu: ústa. Br. — co, proč kde. Hněvy rozedře na sobě roucho. St. skl., BO., Bj. — se. Nerozdírej se, mache dich nicht breit, wichtig. Us. — se s čím. An se s tělem lidským ohavně rozdírá a je kuchá. Smrž. — se proč. Opona sě rozedřela na znamenie zvolencóv a jich naděje vyvedenie z předpeklí. Ms. 12. hod. umuč.

277998   Rozdříti Svazek: 7 Strana: 0599
Rozdříti. Ústa svá rozdřevši. Leg. o 12. apošt. 92. — co komu. Některým srdce rozedřeli. Výb. II. 11. — se jak. Musil se v poly r. Výb. II. 3. — kde proč. Na sobě rúcho žalostí rozedřela. Pass. mus. 348., Hr. rk. 83. a.

277999   Rozdřízhati co Svazek: 10 Strana: 0339
Rozdřízhati co = roztřískati. Mnoho kopí rozdrízhachu. Baw. Arn. v. 1604. Str. 186.

278000   Rozďubati Svazek: 3 Strana: 0120
Rozďubati, zerpicken. — co. Sš. P. 175.