160001   Mumko Svazek: 6 Strana: 1049
Mumko, a, m. = mamlas, hlupák. Slov. Bern.

160002   Mumkovatěti Svazek: 6 Strana: 1049
Mumkovatěti, ěl, ění, sprachlos werden, Šm., Bern.; hloupěti. Slov. Bern.

160003   Mumkovatý Svazek: 1 Strana: 1085
Mumkovatý, nemluvný, sprachlos. — M., hloupý, tölpelhaft. Na Slov. Bern.

160004   Mumkovský Svazek: 6 Strana: 1050
Mumkovský = mamlaský. Bern.

160005   Mumlač Svazek: 1 Strana: 1085
Mumlač, e, mumlal, a, m. = mumlák. Us. Rk.

160006   Mumlačka Svazek: 6 Strana: 1050
Mumlačka, y, f. = dudlačka, škamračka. Bern.

160007   Mumlák, mumloun Svazek: 1 Strana: 1085
Mumlák, mumloun, a, m., kdo mumlá, der Mummel, Brummer, Brumbart. D. — M., medvěd. Plk.

160008   Mumlal Svazek: 6 Strana: 1050
Mumlal, a, mumlálek, lka, m. = mumlák.

160009   Mumlati Svazek: 1 Strana: 1085
Mumlati, mumlám a mumli, eš. Vz. Ma- zati. Mumlá jako starý medvěd. Us. Vlk mumlá. Jel. Lev, medvěd mumlá. Br. — na koho. Us. Brummen, mummeln, knurren.

160010   Mumlati Svazek: 6 Strana: 1050
Mumlati. List. fil. X. 349. Mumle dur- kanie ďalekých hromov. Ntr. V. 73. — co kam: něco před sebe, Arb., do vody, Sš. P. 764., si něco pod nos. Ntr. V. 240.

160011   Mumlava, y Svazek: 6 Strana: 1050
Mumlava, y, f. Slap M-vy, Mummelfall. Řvn. 477.

160012   Mumlavě Svazek: 1 Strana: 1085
Mumlavě, brummend. M. pracovati, cho- diti. Us.

160013   Mumlavec Svazek: 6 Strana: 1050
Mumlavec, vce, m. = mumlač. Bern.

160014   Mumlavosť Svazek: 1 Strana: 1085
Mumlavosť, i, f., die Brummigkeit. Jg.

160015   Mumlavý Svazek: 1 Strana: 1085
Mumlavý. M. medvěd, brummig. Rad. zv.

160016   Mumlík Svazek: 6 Strana: 1050
Mumlík, a, m. = mumlák. U Žamb. Dbv.

160017   Mumloun Svazek: 6 Strana: 1050
Mumloun, vz Mumlák.

160018   Mummi-us Svazek: 1 Strana: 1085
Mummi-us, a, m. M. Lucius Achajský zničil r. 146. př. K. neodvislosť řeckou. Vz S. N.

160019   Mumňáček Svazek: 6 Strana: 1050
Mumňáček, čku, m. = hadříček (v dět- ské řeči). Rgl.

160020   Mumo Svazek: 6 Strana: 1050
Mumo, a, m. = momák, mumák. Slov. Ssk.

160021   Mumraj Svazek: 6 Strana: 1050
Mumraj. Dh. 112. Cf. Zbrt. 288.

160022   Mumraj Svazek: 9 Strana: 0174
Mumraj = shon, rej, mela. Hoř. 91.

160023   Mumraj, mumrej, e, mumrejch Svazek: 1 Strana: 1085
Mumraj, mumrej, e, mumrejch, u, m., z něm. die Mummerei a to z stfr. mommerie n. střlat. momerium; základem jest lat. mo- mus, larva, řec. ?????, posměch, úsměšky. Vz více v Mz. 258. M., přestrojení, zakuklení, larva, škraboška. V. Die Mummerei, Mumme, Maske, der Mummenschanz, Maskenumzug. V., Br., Kom. Obléci se v mumraj za že- bráka. Zlob. M. žebrácký (oděv). Jir. V m-ji choditi. Ler. — Mumrajský. Plk.

160024   Mumrajník Svazek: 6 Strana: 1050
Mumrajník, a, m., der Vermummte. Výb. II. 1343.

160025   Mumrajský Svazek: 9 Strana: 0174
Mumrajský = maškarský. M. šaty. Sdl. Hr. IV. 61.

160026   Mumrák Svazek: 1 Strana: 1085
Mumrák, a, m., mimrač, der Raunzer. D.

160027   Mumrati Svazek: 1 Strana: 1085
Mumrati, raunzen. Zlob.

160028   Mumrati Svazek: 6 Strana: 1050
Mumrati, cf. Mkl. Etym. 192.

160029   Mumrejch Svazek: 1 Strana: 1085
Mumrejch, vz Mumraj.

160030   Muna Svazek: 1 Strana: 1085
Muna, y, f. Vz Mz. 259. — Muny, lemu- rini, poloopice, mají liškovitý výraz tváři, krátké srstnaté uši, dlouhý huňatý ocas. M. šedá, lemur mongoz. Frč. 397. Der Makki.

160031   Múňa Svazek: 1 Strana: 1086
Múňa, ě, f., poskvrna, ein Fleck.

160032   Muna Svazek: 6 Strana: 1050
Muna černá; Hlb. II. 868 , liščí či zrzavá, 1. ruber, Fuchsmakki,mouřenínská, 1. macaco, Mohren-, vínkovitá, propithecus diadema, Fliess-, závojní, propithecus, Schleier-. Brm. I. 232, 237., 240., 244.

160033   Muňa Svazek: 8 Strana: 0218
Muňa, dle Bača = nemluva. Dolnobeč. Brtch.

160034   Muna Svazek: 9 Strana: 0174
Muna, y, f., čeleď opic, lemuridae. Vz Ott. XVI. 675b.

160035   Muňa, můňa, ě, muňák Svazek: 1 Strana: 1085
Muňa, můňa, ě, muňák, a, m., níma, němý, hloupý, nemluvný člověk, ein Tölpel, Klotz. Kom. Jaké vyražení s tím můňou na řeč skoupým? Sych.

160036   Munací Svazek: 6 Strana: 1050
Munací, n., z něm. Munition — věci, krámy, Zeug, Trödel, Waare. Mám tu v putně všeliké m. U Olora. Sd.

160037   Muňák Svazek: 1 Strana: 1086
Muňák, a, m. = muňa.

160038   Muňata Svazek: 1 Strana: 1086
Muňata, pl., n., lépe: muďata. Vz Mudě.

160039   Muncifaj Svazek: 1 Strana: 1086
Muncifaj, e, m., z lat. mons fagi, Hora Buková, městečko u Slaného, u zámku Sme- čenského. Dříve se nazývalo: Dolní Smečno, zámek pak: Horní Smečno. Vz S. N.

160040   Muncifaj Svazek: 6 Strana: 1050
Muncifaj, dle Rk. Sl. z municipium.

160041   Muncifajský Svazek: 6 Strana: 1050
Muncifajský. M-ští polívkáii rádi jedí o posvíceni česnekovou polívku. Vz Sbtk. Krat. h. 75.

160042   Mund-um Svazek: 6 Strana: 1050
Mund-um, a, n., lat. = spis na čisto opsaný. Us. Sd.

160043   Mundálky Svazek: 10 Strana: 0189
Mundálky = muldánky zde.

160044   Mundant Svazek: 1 Strana: 1086
Mundant, a, m., z lat., opisovač na čisto. Rk. — Mundirovati, lépe: mundovati, na čisto opisovati, přepisovati, mundiren, ins Reine schreiben.

160045   Mundantství Svazek: 8 Strana: 0218
Mundantství, n. = práce mundanta. Nár. list. 1895. 30./4.

160046   Mundcink Svazek: 8 Strana: 0218
Mundcink, u, m., hud. nástroj. Vz Mus. 1894. 235., Zbrt. Tau. 240.

160047   Mundel Svazek: 6 Strana: 1050
Mundel, dle, m. = mandel. Obilí se staví do mundlí. Laš. Tč.

160048   Mundibáčkovo Svazek: 6 Strana: 1050
Mundibáčkovo hnízdo = . ušpiněný člo- věk, mundibálek. U Kr. Hrad. Kšť.

160049   Mundiblák Svazek: 10 Strana: 0189
Mundiblák = moudivlak. Vých. Čech. Jir. Mus. 1863. 337.

160050   Mundiblík Svazek: 8 Strana: 0218
Mundiblík = mundibálek. Čern. Př. 84.

160051   Mundier Svazek: 6 Strana: 1050
Mundier, u, m. = mundur. Slov. Koll. Zp. I. 40., 41., Ntr. V. 75., Sl. sp. 106.

160052   Mundloch Svazek: 1 Strana: 1086
Mundloch v hornictví, vz Ústa.

160053   Mundřík Svazek: 10 Strana: 0628
Mundřík, u, m. = kozí tvarůžek. Val. Ces. 1. XV. 265.

160054   Mundstück Svazek: 1 Strana: 1086
Mundstück, něm., vz Munštyk.

160055   Mundšenk Svazek: 6 Strana: 1050
Mundšenk, a, m. = číšník. Žer., Mus. 1880. 102.

160056   Mundur Svazek: 1 Strana: 1086
Mundur, u, m., z fr. montour, vojenský oděv Die Montur, Montirung. — Brambory v munduru (na loupačku). Us. Brambory s mundurem = se slupkami. Us.

160057   Mundur Svazek: 6 Strana: 1050
Mundur sváteční. Kos., Mour. Umí pěkný kus m-ru postavit. Ehr. 12. A na tom ko- níčku celý m. můj. Sš. P. 593. Cf. Mundier.

160058   Mundurovati Svazek: 6 Strana: 1050
Mundurovati = do munduru oblékati. Tč.

160059   Mundyrunk Svazek: 6 Strana: 1050
Mundyrunk, u, m. = mundur. Sš. P. 576.

160060   Muně Svazek: 1 Strana: 1086
Muně, ěte, n., nemocné prase. Chodí jako m. Mus.

160061   Munga Svazek: 6 Strana: 1050
Munga, y, f. = opice čapkovitá, macacus sinicus, der Hutaffe. Brm. I. 114.

160062   Mungo Svazek: 10 Strana: 0189
Mungo = vlna z vlněných hadrů valcho- vaných. Vz Ott. XX. 605., Skoddy.

160063   München Svazek: 1 Strana: 1086
München, něm., Mnichov v Bavorsku.

160064   Munice Svazek: 1 Strana: 1086
Munice, e, f., z lat., V., látky náležející do náboje pušek i děl, střelivo. M. nepři- pravená či slepá bez projektilů, připravená či ostrá s projektily (s kulemi, granáty, pu- mami v patronách). S. N. Die Munition.

160065   Munice Svazek: 6 Strana: 1050
Munice, Munitz, ves u Budějovic Arch. II. 457., Blk. Kfsk. 351., Rk. Sl.

160066   Municipalita Svazek: 1 Strana: 1086
Municipalita, y, f., z lat., městská (obecní) rada. Die Municipalität, Stadtobrigkeit. Rk.

160067   Municipalní Svazek: 1 Strana: 1086
Municipalní, z lat., městský, obecní. M. zřízení, práva. S. N. Municipal-.

160068   Municipi-um Svazek: 1 Strana: 1086
Municipi-um, a, n., z lat., bylo město podrobené, jež úplného práva občanského (civitas) požívajíc zákony římskými se spra- vovalo (m. cum suffragio) aneb vlastními zá- kony se řídilo a při tom toliko vojenských Hodností a vyznamenání docházelo. Ale obojí spravovala se magistraty svobodné volenými. Vz více v S. N. Röm. Freistadt.

160069   Muniční Svazek: 6 Strana: 1050
Muniční, Munitions-. M. vůz. NA. III. 96.

160070   Munificence Svazek: 1 Strana: 1086
Munificence, e, f., z lat., štědrosť. Die Munificenz, Freigebigkeit.

160071   Muník Svazek: 6 Strana: 1050
Muník, a, m. = umazané dítě. Us. Kšť.

160072   Muniš Svazek: 10 Strana: 0189
Muniš, e, m. =- umazané dítě. Č. Buděj. Kub. List. fil. 1902. 249.

160073   Muniti Svazek: 6 Strana: 1050
Muniti, il, ěn, ění, sudeln, beschmutzen. Slov. Loos.

160074   Munjista Svazek: 6 Strana: 1050
Munjista, y, f., rubia munjista, rostl, barvířská. S. N. V. 111.

160075   Munjistin Svazek: 6 Strana: 1050
Munjistin, u, m., lučbě. Rm. II. 273.

160076   Muňka Svazek: 1 Strana: 1086
Muňka, y, f., na Slov. mrle. M. obecná, phtirius pubis, Frč. 134., veš v brvách, pod pa- žemi a v rozkroku se zdržující, die Filzlaus. Us. Má m-ky v pupku (nafukuje se a není s nic). Us.

160077   Munka Svazek: 6 Strana: 1050
Munka, y, m., os. jm. Arch. VIL 60.

160078   Muňka Svazek: 6 Strana: 1050
Muňka = laloček pod krkem. Val. Brt., Mkl. Etym. 204., Vck. Ovoce s muňkami. list. — M. = špinavá ženská. Us. Mg. Cf. Slov. zdrav. — M. obecná (veš). Cf. Brm. IV. 672.

160079   Muňka Svazek: 7 Strana: 1329
Muňka = ušní boltec. Slavč. 36. Val.

160080   Muňka Svazek: 8 Strana: 0218
Muňka. Zahánění muněk. Vz Mtc. 1893. 150. — M. = slepičí čmelík. ČT. Tkč.

160081   Muňka Svazek: 8 Strana: 0563
Muňka, y, m. = f ňukal; u J. Hrad. = hlupák. Crmk.

160082   Muňka Svazek: 9 Strana: 0450
Muňka, veš. Vz Ott. XVII. 869.

160083   Muňka Svazek: 10 Strana: 0189
Muňka. Ten není na muňku podoben (není bázlivý) Strn. Poh. 35.

160084   Muňka Svazek: 10 Strana: 0628
Muňka, y, f. = angrešt; štěnice; ušní boltec. Vz Brt. Slov.

160085   Munkačov Svazek: 6 Strana: 1050
Munkačov, Mukařov, a, m., Munker, ves u Verneřic.

160086   Muňkaňa Svazek: 6 Strana: 1050
Muňkaňa, ě. moňkula, y, f. = slepice s muňkami. Val. Brt. L. N. I. 191.

160087   Muňkati Svazek: 1 Strana: 1086
Muňkati; muňknouti, knul a kl, utí, mrň- kati, fňukati, kuňkati, raunzen, mucken, mucksen. Us. Polič. Ani nemuňkej (necekej). Us. Jen mi muňkni. Us. Marek.

160088   Muňkati se s čím Svazek: 6 Strana: 1050
Muňkati se s čím = pomalu, loudavě mluviti. Us. u Král. Hrad. Kšť.

160089   Muňkavý Svazek: 1 Strana: 1086
Muňkavý, muckend. Vz Muňkati.

160090   Munkos Svazek: 6 Strana: 1050
Munkos, a, m., ichneumon. Vz Promyka. Šm.

160091   Munky Svazek: 6 Strana: 1050
Munky, vz Muňka.

160092   Munovití Svazek: 1 Strana: 1086
Munovití či poloopice, prosimii, druh opic majících na ukazovateli zadních okon- čin dráp. Lemurini, muny liškovité; nycti- cebi a macrotarsi. Vz S. N.

160093   Münster Svazek: 1 Strana: 1086
Münster, stru, m., mě. ve Vestfalsku.

160094   Munsterberské Svazek: 6 Strana: 1050
Munsterberské kníže, vz z Poděbrad Hynek. Jir. Ruk. II. 47.

160095   Münsterova Svazek: 6 Strana: 1050
Münsterova Kosmografie. Vz Mus. 1831. 438.

160096   Münstr Svazek: 10 Strana: 0189
Münstr, u, m. = chrám. Chyt. 17.

160097   Munsuny Svazek: 1 Strana: 1062
Munsuny, pl., m., dva větry (severový- chodní a jihovýchodní) v indickém moři. Vz KP. III. 362.

160098   Munšanc Svazek: 6 Strana: 1050
Munšanc, e, m. Potom přinesli nevěstě m. Zbrt. 35.

160099   Munštyk Svazek: 1 Strana: 1086
Munštyk, u, m., v obec. mluvě z něm. Mundstück, n. M. u dýmky: troubel, čutor; u trub: nátrubek, náustek; u klarinetu: plátek n. hubička; u fagotu a hoboje: stro- jek, obústek; u dud: piskoř; u uzdy: udidlo; u pochvy: náhubok n. ústí pochvy; u děla: duše; přenes, das Mundwerk: vyřídilka, re- petilka, huba jako trakař. Hd., Rk., Šr.

160100   Muňťák Svazek: 1 Strana: 1086
Muňťák, a, m., stylocerus, ssavec jeleno- vitý.

160101   Munťak Svazek: 9 Strana: 0174
Munťak. M-ci, cervulinae, podčeleď je- lenů fossilnich. Vz Ott. XII1. 200a.

160102   Muňtavina Svazek: 1 Strana: 1086
Muňtavina, y, f., bebloň, breptoň, brep- tač, ein Stammler. D. Na Mor.

160103   Muňtavý Svazek: 1 Strana: 1086
Muňtavý, breptavý, koktavý, stammelnd. Na Mor.

160104   Muntavý Svazek: 6 Strana: 1050
Muntavý, také slov. M. nevie hubu roz- muntať, rozmantať. Rr. Sb.

160105   Muny Svazek: 9 Strana: 0450
Muny, lemuridae, poloopice. Vz Ott. XVII. 872.

160106   Munychi-a Svazek: 1 Strana: 1086
Munychi-a, e, f., přístav athenský.

160107   Munzar Svazek: 6 Strana: 1050
Munzar Jan, děkan, + 1807. Vz Jg. H. I. 601., Jir. Ruk. II. 46.

160108   Munzar Svazek: 9 Strana: 0450
Munzar Jos., hospodář, spis, nar. 1863. Vz Ott. XVII. 872.

160109   Münzberger Svazek: 9 Strana: 0450
Münzberger Bedř., č. archit., nar. 1846. Vz Ott. XVII. 872.

160110   Münze Svazek: 1 Strana: 1086
Münze, něm. Für baare M. etwas anneh- men: ujímati (ujati) něco za jistou pravdu = za pravé. Bart., Brs. 103.

160111   Munžík Svazek: 6 Strana: 1050
Munžík, u, m. (montjus), der Saftheber, v cukrovaru. U Místka. Škd.

160112   Muoho-li Svazek: 7 Strana: 1327
Muoho-li. Koupils mnoho zboží? Mnoho. Mnoho-li?

160113   Muohojádrý Svazek: 7 Strana: 1327
Muohojádrý, vielkernig.

160114   Muohokloubý Svazek: 7 Strana: 1327
Muohokloubý, vielgelenkig, polyarti- culär.

160115   Muoholičný Svazek: 6 Strana: 1011
Muoholičný. Vch. Ar. II. 22. M. mou- drost boží. Sš. Mr. 73. Hojné a m. spisy; m. svědectví, skoumání, národové němečtí. Sf. Strž. I. 3., 297., 558., 589., II. 27.

160116   Muohomléčnosť Svazek: 7 Strana: 1327
Muohomléčnosť, i, f., Polygalactie.

160117   Muohomodlení, n Svazek: 6 Strana: 1011
Muohomodlení, n., VielbeteRei, f. Šm.

160118   Muohonožný Svazek: 7 Strana: 1327
Muohonožný, vielfüssig. M. zvíře. Rgl.

160119   Muohoramenný Svazek: 6 Strana: 1012
Muohoramenný, vielarmig. M. zdroj, Šf. III. 467., svícen, kandelabr. Us.

160120   Muohotnosť Svazek: 6 Strana: 1012
Muohotnosť. Mrakověnec oko jímá barev krásnou m-stí. Pl. I. 99. (59.)

160121   Muohovětvitý Svazek: 7 Strana: 1327
Muohovětvitý, vielästig. M. stélka lišej- níků. Nk. J.

160122   Muoseti Svazek: 10 Strana: 0189
Muoseti = musiti. Půh. brn. III. 215.

160123   Mupka Svazek: 6 Strana: 1050
Mupka, y, f. = jm. feny. Mor. Brt.

160124   Muplík, mupslík Svazek: 1 Strana: 1086
Muplík, mupslík, a, m., der Mops. S. N.

160125   1. Múr Svazek: 1 Strana: 1086
1. Múr, u, m., z lat. murus, zeď, kterou se vyzdívají štoly, by se nesesuly. Am. Die Stollenmauer.

160126   2. Múr Svazek: 1 Strana: 1086
2. Múr, u, m., mour. Vz toto a Mz. 259.

160127   Mur Svazek: 6 Strana: 1050
Mur = seď; mury = zděný domek. Cf. Mkl. Etym. 205. Vystavěl si mury. Laš. Tč.

160128   Múr Svazek: 6 Strana: 1050
Múr = černá hlína, prach z uhlí okolo uhelných hromad. Slov. a mor. Brt. D. 232., Vchř. — M. = malá třísky, smeti v dŕev- níku. Cf. Mour. Val. Vck. — M. = trosky starých cihel s maltou. Mor. Brt. D. 232.

160129   Múr Svazek: 8 Strana: 0218
Múr, u, m. = hrabánky jehličí. Val. Brt. D. II. 343.

160130   Múr Svazek: 9 Strana: 0450
Múr = zeď. Tým dvom len múr prebiť (béře-li si sousedovu dceru). Mus. slov. III. 36.

160131   Múr Svazek: 10 Strana: 0628
Múr, u, m. = zeď. Ku velkému múru sú aj drobné skalky potrebné. Mus. slov. V. 95. — M. = trosky starých cihel s maltou; prach z uhlí; hrabánky jehličí. Vz Brt. Slov.

160132   Můr Svazek: 10 Strana: 0628
Můr, u, m. = mor. Vz Brt. Slov.

160133   Mura Svazek: 1 Strana: 1086
Mura, y, f., die Mur, řeka tekoucí Solno- hradskem, Štyrskem a Uherskem, přítok Drávy. Vz S. N.

160134   Můra Svazek: 1 Strana: 1086
Můra, y, (dříve a na Slov. móra), můrka, y, f., dušení noční od krve pocházející, jež lidé duchovi a kouzlům připisovali. Jg. V po- věrách Slovanů západních slove tak obluda noční, která člověka ve spaní moří. Vz více v S. N. Der Alp. O původu slova vz Mz. (50. Kdo na znak leží a psí můrou obtížen bývá. Kom. Můry chodí na dobytek i na stromy; dobytek hyne a stromy schnou. Na Mor. Můry (baby čarodějné) na hranici pálili. V. Chodí naň m. Dáví ho m. Us. Chodí jako m. (zdlouha, o lenochu). Jg., Č. Vleče se jako m. Č. — M., nadávka. I řekla Dorota: Vy- jedená nosatá můro ! Svěd. 1569. — M., noční motýl, světluška. Můry, noctuidae. M. osenní, agrotis segetum; m. jetelová, plusia gamma; m. vrbová, catocala nupta; m. borová, tra- chea piniperda. Frč. 177. Die Lichtmücke. Vz Hmyz. An do toho slepě jako m. do svíčky doráží. Kom.

160135   Můra Svazek: 6 Strana: 1050
Můra, cf. Mkl. Etym. 201., Rk. Sl. Lidé si můry představovaly jako osoby nevrlé a mrzuté, proto: Chodí jako můra. Jir. Můry chodí v noci na člověka, tlačí ho a krev z něho pijí. Vz Mus. 1853. 468. Co činiti, aby se kdo můry zbavil Vz Mus. 1855. 46. Vz o dalších pověrách v Kram. Slov., Zbrt. 288., Mus. 1854. 526., 1855. 179., 1856. 59., 1863. 11. — M. = noční motýl, die Eule. V Podluží m. = každý motýl denní i noční mimo bosorku. Brt. M. vrbovková či černé C, C nigrum, petr- klíčová, brunnea, pampelišková, triangulum, lebedová, sigma, ptačincová, ravida, koso- čtveroskvrnná, rhomboidea, rulíková, baja, jitrocelová, polygona, rakytníková, augur. Kk. Mot. 187.-189. Cf. Brm. IV. 430., Schd. II. 517.

160136   Můra Svazek: 7 Strana: 1329
Můra Cf. Morous (2. dod.), Mách. 175. až 180., Vesna 1886 370. Jak se stávají lidé můrou? Vz NZ. I. 606., Mus. 1891. 273. M v podání lidovém; M. = netělesný obraz lidský, jakási pára nebo stín, má vůli svého majetníka tělesného, je zcela po- dobná tělu, z něhož vychází atd.; M. také = duše zlé ženy, která vychází o půl noci mořit; Můry objevují se v podobách růz- ných; nejčastěji jako obluda ženská, která v podobě stébla klíčovou dírkou n. ně- jakou skulinou do bytů se promyká nebo jako stín táhlý atd. Vz Mus. 1891. 273., 274. Můry chodí na lidi, na dobytek i na stromy (ty schnou). Vz Mus. 1891. 276. — M. = neduh, který člověka v noci dusí a tlačí tak, že ani mluviti ani hnouti sebou Nemůže. Hj. j. Herb. 322. Cf. Mtc. XVI. 122.

160137   Můra Svazek: 8 Strana: 0218
Můra. Dle Mkl. z střněm. mara, u nás připodobněno k slovu mořiti. čern. Př. 45. Proti můře (která v noci dusí) vz NZ. III. 527., Vck. Val. I. 99., Duf. 45.

160138   Můra Svazek: 9 Strana: 0174
Můra. Vz Exl. 119., 34., 20. — M. lidi dusící není nic jiného než křeč... CoDge- stion. Vz Čes. l. VIII. 32., Sbor. slov. I. 74., Mus. ol. XII. 143., X. 92., Jrsk. XXII. 121., Př. star. I. 77. Lidové léčení můry. Vz Čes. 1. VIL 123 Zaříkávání můry: Můro, můro moří, nepřistupuj ? mému loži, až spočítáš hvězdy na nebi, cesty na zemi, písek na moři. Sá. Kant 36.

160139   Můra Svazek: 9 Strana: 0450
Můra, noční motýl. Vz Ott. XVII. 888. — M., mora, morák, morous = báječná bytost. Vz ib. 873.

160140   Můra Svazek: 10 Strana: 0189
Můra chodící na lidi o půlnoci. Vz Nár. sbor. VIII. 145. nn., Čes. 1. XI. 119., 277., XII. 311., Kšť Poh. 273.

160141   Můra Svazek: 10 Strana: 0628
Můra, y, f. M. cucká v noci lidem krýv (krev). Vz o ní v Čes. 1. XIV. 381. nn.

160142   Murák Svazek: 7 Strana: 1330
Murák, a, m Cf. Můra.

160143   Murák Svazek: 10 Strana: 0189
Murák, a, m. = člověk chodící jako Můra. Kšf. Poh. 277.

160144   Muráň Svazek: 6 Strana: 1050
Muráň, ě, f., městečko na Slov. u Března. Vz Rk. Sl.

160145   Muráne Svazek: 9 Strana: 0450
Muráne, veliká skaliska v Blatnických horách. Mus. slov. III. 13.

160146   Muránka Svazek: 6 Strana: 1050
Muránka, y, f., řeka v Mal. Hontu na Slov. Let. Mt. S. VI. 2. 6.

160147   Múraný Svazek: 6 Strana: 1050
Múraný = múrovaný, zděný. Strašné väzenie, nie múrom múrané, ale do živého brala vyrúbané. Slov. Č. Čt. I. 207.

160148   Murár Svazek: 6 Strana: 1050
Murár, a, m. = zedník. Slov. U Místka murář. Škd.

160149   Murariť Svazek: 6 Strana: 1050
Murariť, Maurer sein. Slov. Bern. Mor.

160150   Murárka Svazek: 6 Strana: 1050
Murárka, y, f. — zednice. Bern.

160151   Murárský Svazek: 6 Strana: 1050
Murárský = zednický. Bern.

160152   Murárství Svazek: 6 Strana: 1050
Murárství, n. = zednictví. Bern.

160153   Murař Svazek: 1 Strana: 1086
Murař, e, m. = zedník. Na Slov.

160154   Múrať Svazek: 6 Strana: 1050
Múrať = murovati Slov. Dbš. Sl. pov. I. 539.

160155   Múrať Svazek: 8 Strana: 0563
Múrať, murovať = zdíti. Slov. Zátur.

160156   Mürau Svazek: 1 Strana: 1086
Mürau, Mírov.

160157   Murava Svazek: 6 Strana: 1050
Murava, y, f. = polévání, die Glasur. Hř.

160158   Muravění Svazek: 1 Strana: 1086
Muravění, n., polévání, das Glasiren. Techn.

160159   Murcka Svazek: 6 Strana: 1050
Murcka, v, f. = nadávka ženským. Vz Murckoš. Slov. Mt. S. I. 117., Dbš. Obyč. 45.

160160   Murcka Svazek: 9 Strana: 0174
Murcka, y, f. = sprostá ženská. Slov. Zát. Př. 41b.

160161   Murckoš Svazek: 6 Strana: 1050
Murckoš, e. m. = nadávka mužským. Vz Murcka. Dbš. Obyč. 44., Mt. S. I. 116.

160162   Múrek Svazek: 1 Strana: 1086
Múrek, rka, m., psí jméno. Na Zlinsku na Mor. Brt.

160163   Můrek Svazek: 6 Strana: 1051
Můrek, vz Mourek.

160164   Můrek Svazek: 9 Strana: 0174
Můrek, rku, m., zdrobn. múr = zídka. Čes. 1. X. 194.

160165   Murena Svazek: 1 Strana: 1086
Murena, y, f., lat. muraena, die Lam- prette, ryba mořská úhoři podobná. Kom. Vz Hruj.

160166   Murena Svazek: 6 Strana: 1051
Murena, muraena. Vlšk. 206., Brm. III. 3. 356.

160167   Muréna Svazek: 9 Strana: 0450
Muréna, druh úhořů. Vz Ott. XVII. 880.

160168   Murexau Svazek: 1 Strana: 1086
Murexau, u, m., amid kyseliny dialurové. Šfk. 676.

160169   Murexid Svazek: 6 Strana: 1051
Murexid, u, m., v lučbé. Vz Šfk. Poč. 523., Send. 1. 388., Rm. I. 594.

160170   Murexyd Svazek: 1 Strana: 1086
Murexyd, u, m., purpuran ammonatý, purpursaures Ammoniumoxyd. Šfk. 675.

160171   Murgaňa Svazek: 6 Strana: 1051
Murgaňa, murgaša, e, f. = ovce s čer- nými pruhy po těle nebo strakatá s čer- nými punčoškami na nohách. Val. Brt., Vck. Cf. Mkl. Etym. 204.

160172   Murgastý Svazek: 6 Strana: 1051
Murgastý = tygrovité barvy. M. kočka. Na mor. Slov. Brt. D. 232.

160173   Murgaša Svazek: 6 Strana: 1051
Murgaša, vz Murgaňa.

160174   Murica Svazek: 1 Strana: 1086
Murica, e, f., Mürz, ře. v Štýrsku.

160175   Muriena Svazek: 6 Strana: 1051
Muriena, y, f. = Marana, Mařena. Slov. Vyniesli sme M-nu zo vsi, priniesli sme máj nový do vsi. Koll. Zp. 1. 4., Sl. sp. VI. 233.

160176   Múrik Svazek: 6 Strana: 1051
Múrik, u, m. Kedy kolvek prijdete, na peci ma najdete, na peci v tom kútiku, pri tom teplom múriku. Koll. Zp. I. 167. A jej starý na múriku drieme. Slov. Lipa II. 306.

160177   Múrik Svazek: 8 Strana: 0563
Múrik, u, m., vz Pahôrok (3. dod.).

160178   Murín Svazek: 8 Strana: 0218
Murín, a, m. = mouřenín. M. nebude bielym. Slez. Nov. Př. 36.

160179   Muŕinistý. M Svazek: 6 Strana: 1051
Muŕinistý. M. ovce = na hubě zašmou- raná. Vz Muřina. Mor. Brt. Jinde praví Brt. — černá jako muřin.

160180   Murk Svazek: 1 Strana: 1086
Murk, něm., Morkov u N. Jičína na Mor.

160181   Můrka Svazek: 6 Strana: 1051
Můrka, y, f. = zakrnělý letorost (ve vi- nařství). KP. V. 154., 161.

160182   Můrka Svazek: 9 Strana: 0174
Můrka, y, f., halias, Wicklereule, motýl. M. dubová, vrbová. Stein. 122,

160183   Murmentýn Svazek: 6 Strana: 1051
Murmentýn, a, m., z Murmelthier = bručivý, nevlídný člověk. Šml,

160184   Murmutír Svazek: 10 Strana: 0628
Murmutír, a, m., z něm. Murmelthier. Chodí jako m. (zádumčivý, nahněvaný). Mus. slov. VI. 109.

160185   Murny Svazek: 8 Strana: 0218
Murny = brambory s moukou varené. Záp. Mor. Brt. D. II. 478.,

160186   Muroň Svazek: 6 Strana: 1051
Muroň, ě, m. = zedník. U Místka. Škd.

160187   Muroň Svazek: 10 Strana: 0189
Muroň Ign., lid. básn. Slez. Vyhl. 88. I.

160188   Muroňka Svazek: 8 Strana: 0218
Muroňka, y, f., přítok Černé ve Frýdecku. Vést. op. 1893. 11.

160189   Muroř Svazek: 6 Strana: 1051
Muroř, e, m. = zedník. Laš. Tč._

160190   Murous Svazek: 10 Strana: 0189
Murous = morous. Hlk. X 144.

160191   Můrov Svazek: 6 Strana: 1051
Můrov, a, m., Murau, ves u Kaplice. Rk. Sl.

160192   Murov, a Svazek: 6 Strana: 1051
Murov, a, m., Murau, mě. ve Štýrsku. Rk. Sl.

160193   Murovanica Svazek: 6 Strana: 1051
Murovanica, e, f. = murovaný, zděný dům. Laš. Tč.

160194   Murovaný Svazek: 6 Strana: 1051
Murovaný = zděný. M. studňa. Sš. P. 287.

160195   Murovaný Svazek: 6 Strana: 1051
Murovaný = mourovaný. M. kocour. Mór. Šd., Vhl.

160196   Murovati Svazek: 1 Strana: 1086
Murovati, v horn. vyzditi, vz Mur., KP. III. 69.

160197   Murovati Svazek: 6 Strana: 1051
Murovati = zdíti, z kamene stavěti, mauern. Dům z cihel, z kamene m. Laš. Tč.

160198   Murový Svazek: 6 Strana: 1051
Murový, Mauer-. Mor. a Slov. Bern.

160199   Murovy Svazek: 9 Strana: 0174
Murovy, potok ve Slez. Lor. 82.

160200   Murský Svazek: 10 Strana: 0189
Murský = muřínský. M. sběř. Výb. I. 1162. 16.

160201   Murukuja Svazek: 6 Strana: 1051
Murukuja, e, f., murucuja, die Muru- kuja, rostl. Vz Rstp. 637.

160202   Múry Svazek: 6 Strana: 1051
Múry = hradby. Slov. a mor. Hdk. C. 380. — M., St. Klemens, sam. u terezín- ského nádraží.

160203   Muryňa Svazek: 6 Strana: 1051
Muryňa, ě, muryša, e, f. = ovce muři- nistá, zašmouraná na hubě. Mor. Brt.

160204   Murys Svazek: 6 Strana: 1051
Murys, a, m. = černý, špinavý; jm. čer- ného psa. Laš. Tč.

160205   Murysati Svazek: 6 Strana: 1051
Murysati = černiti, mazati, špiniti, schwärzen, beschmutzen. Laš. Tč., Škd.

160206   Muryš Svazek: 6 Strana: 1051
Muryš, e, m. = jm. volské, holubí, mú- rovaný vůl, holub. Mor. Brt.

160207   Muryša Svazek: 6 Strana: 1051
Muryša, vz Muryňa. Mor. Brt.

160208   Muryšatý Svazek: 6 Strana: 1051
Muryšatý = moryšatý, moratý. Slez. Šd. Las. Brt. D. 232.

160209   Muryšena Svazek: 6 Strana: 1051
Muryšena, y, f. = múrovaná kráva. Slez. Šd.

160210   Muřena Svazek: 6 Strana: 1051
Muřena, y, f. = myryša, kráva muro- vaná. Mor. Brt.

160211   Múřenín Svazek: 1 Strana: 1086
Múřenín = mouřenín.

160212   Múřenín Svazek: 6 Strana: 1051
Múřenín, Aethiops. Ž. wit. 71. 9.

160213   Múřenín Svazek: 9 Strana: 0174
Múřenín. O skloň, vz Gb. H. ml. III. 1. 75.

160214   Múřenínský Svazek: 6 Strana: 1051
Múřenínský, aethiopicus. M. země, Aethiopia. BO. Vz Múřenský.

160215   Múřenský Svazek: 6 Strana: 1051
Múřenský, múřínský = mouřenínský. Ž. wit. 67. 32., 86. 4. Král m. Bellik. Act. 8. 27.

160216   Muří Svazek: 1 Strana: 1086
Muří, od můry. M. noha, der Alp-, Druden- fuss, hvězda o pěti paprscích, ježto se dělá jedním tažením. — M. v bot., muří noha, čertův čpár, lycopodium, der Bärlapp. Plk.

160217   Muří Svazek: 6 Strana: 1051
Muří noha, pentaipha, pětiúhelník dru- hého řádu. Vz S. N. V. 553. Cf. Bůh - boží, vůl — volí, moucha — muší.

160218   Muří Svazek: 7 Strana: 1330
Muří noha. Cf. Mách. 178.

160219   Muří Svazek: 9 Strana: 0174
Muří noha, vz předcház. Kotévka.

160220   Muří Svazek: 10 Strana: 0189
Muří noha = plavuň. rostl. čes. 1. XIV. 74.

160221   Můří Svazek: 10 Strana: 0628
Můří nožka, noha, rostl. Vz Stračka zde.

160222   Muřín Svazek: 1 Strana: 1086
Muřín, a, m., Maurus, der Mohr. Jest padělaná glossa v MV. Pa. 40.

160223   Muřín Svazek: 6 Strana: 1051
Muřín. Ten by m. otcem. Výb. I. 164. 13., Alx. B. 163. (H. P. 76.) — Laš. Tč., Škd., Brt. D. 143. — M., vz Šoldra. — M. = rorejs. U Příbora. Mtl.

160224   Múřín Svazek: 7 Strana: 1330
Múřín = mouřenín. Aethiops. Ž. kl. 71. 9.

160225   Múřín Svazek: 9 Strana: 0174
Múřín vedle múřenín. Gb. H. ml. III. 1. 76., Ž. pod. LXXI. 9. Sr. Muřínsko. Darmo je m-na umývať. Vz Zát. Př. 8.

160226   Muřina Svazek: 6 Strana: 1051
Muřina, y, f. = ovce na hubě muřinistá. Val. Brt. — M. = nadávka ženským. Ve vých. Čech. Všk.

160227   Muřina Svazek: 9 Strana: 0174
Muřina, y, f., vz Rorýs. — M. = Mojena, Mořena, potok u Přílep na Mor. Mus. ol. XI. 32.

160228   Muřínka Svazek: 6 Strana: 1051
Muřínka, y, f., die Mohrin. Slov. Bern.

160229   Muřínkat Svazek: 10 Strana: 0628
Muřínkat = mžikati, zavříti oči a ne- hleděti (při dětských hrách). Brt. Slov.

160230   Muřínov Svazek: 1 Strana: 1086
Muřínov, Mouřinov, a, m., ves v Brněnsku, Morein. PL.

160231   Muřínovský Svazek: 10 Strana: 0189
Muřínovský, aethiopicus. Ev. ol. 52. 104.

160232   Muřínový Svazek: 6 Strana: 1051
Muřínový, Mohren-. Šm.

160233   Múřínový Svazek: 7 Strana: 1330
Múřínový = mouřenínský. Ž. kl. 73. 14.

160234   Muříňový Svazek: 10 Strana: 0189
Muříňový ořech = muškátový ? Slov. Sbor. čes. 253.

160235   Muřínsko Svazek: 9 Strana: 0174
Muřínsko, ?, ?., Aethiopia. Ž. pod LXVII. 3.

160236   Muřínský Svazek: 6 Strana: 1051
Muřínský, vz Múřenský.

160237   Muřínstvo Svazek: 6 Strana: 1051
Muřínstvo, a, n., die Mohren. Šm.

160238   Múřinstvo Svazek: 7 Strana: 1330
Múřinstvo, a, n. = mouřenínstvo. Ž. kl. 67. 32.

160239   Muříny Svazek: 8 Strana: 0218
Muříny = šišky (knedlíky) s povidly. Val. Brt. D. II. 478.

160240   Muřiny Svazek: 9 Strana: 0174
Muřiny, Mořiny, Muřinky, pole na Mor. Mus. ol. XI. 32. Sr. předcház. Muřina.

160241   Mus Svazek: 1 Strana: 1086
Mus, u, m., musení, das Muss. Z musu (nucen jsa). Us. Mus je veliký pán. Jg. Mus je sukovitý kus. Č. Mus žádné výmluvy ne- přijímá, Pk. Mus je velký pán a nemus ešte väčší. Mt. S. Vz více v Museti, Mušení.

160242   Mus Svazek: 6 Strana: 1051
Mus, vz Musil. M. je veľký pán a Ne- môžem ešte väčší. Slov. Orl. IX. 247. Co je m., to je m. Us. Rgl.

160243   Mus Svazek: 7 Strana: 1330
Mus žádné výmluvy nepřijímá. Němc. Ch. 1.

160244   Musa Svazek: 1 Strana: 1086
Musa, y, f., z řec., lépe než: Muza, bo- hyně umění, jichž devět počítali Řekové. Byly pak musami: Kleio, Euterpe, Melpo- mene, Terpsichore, Erato, Polymnia, Urania, Kalliope, Thalia. Příjmena jich dle míst, kde zvláště byly ctěny, byla: Pierides, Olympia- des, Helikoniades, Thespiades, Parnassides, Kastalides. Později se stala Kalliope bohyní zpěvu epického, Euterpe bohyní zpěvu ly- rického, Melpomene musou tragoedie, Erato musou vážných a bohoslužebných zpěvův, Thalia musou básnictví žertovného a ven- kovského, pak komoedie, Terpsichore musou tance, Kleio musou dějin, Urania musou hvěz- dářství. Rs., S. N.

160245   Musa Svazek: 6 Strana: 1051
Musa, cf. Rk. 81.

160246   Musa Svazek: 9 Strana: 0450
Musa. Vz Ott. XVII. 910.

160247   Musaceae Svazek: 1 Strana: 1087
Musaceae, bananovité rostliny. Vz S. N.

160248   Musai-os Svazek: 1 Strana: 1087
Musai-os, a, m., lat. Musaeus, básník řecký z dob předhistorických. Vz S. N.

160249   Musaický Svazek: 1 Strana: 1087
Musaický, vz mosaický. M. dílo. Har. Musivarbeit, f.

160250   Musaj Svazek: 6 Strana: 1051
Musaj, e, m. = mus. M. je veľký pán. Slov. Mt. S. L 123.

160251   Muse-um Svazek: 1 Strana: 1088
Muse-um, a, n., dle, Gymnasium. ' M., z řec., sbírka věcí paměti hodných, staro- žitných n. uměleckých. Rk. České m. v Praze. Vz S. N. Das Museum. — Musejní, šp. mu- seumský. Musejní společnosť kraje jičínského. Museums-. — Musejník, u, m., Museumszeit- schrift. Rk.

160252   Museím Svazek: 6 Strana: 1051
Museím, vz Mušelin.

160253   Musejní Svazek: 6 Strana: 1051
Musejní, Museum-. M. sbírky, knihovna. Us. Pdl. Vz Museum.

160254   Musejní Svazek: 7 Strana: 1330
Musejní výbor. Vz Tf. Mtc. 300.

160255   Musejník Svazek: 6 Strana: 1051
Musejník, vz Museum, Bačk. Pís. 929.

160256   Musejník Svazek: 9 Strana: 0174
Musejník, a, m. = člen musea. ?š. Hlídka. 1896. 520.

160257   Musel Svazek: 10 Strana: 0628
Musel (Musil) je väčší pán ako Nechcel. Sb. sl. VIII. 85.

160258   Musení Svazek: 1 Strana: 1087
Musení, n. M. velká a těžká věc. Lb. Vz Mus.

160259   Museografie Svazek: 1 Strana: 1087
Museografie, e, f., popis museí a jiných vzácností. Die Museographie. S. N.

160260   Museti Svazek: 1 Strana: 1087
Museti (v obec mluvě místy: mušeti, mu- ším; v severových. Čech. mositi. Šb. ), mu- sím (a muši), musejí, museje (íc), el; musiti, musím, 3. pí. musí, muse (íc), il, šen; musí- vati. Jg. U starých bylo musiti oblíbenější než museti. Ht., Musejí1, má Mkl. za šp. před- pokládaje inft. musiti. Ale užíváme i museti a v Jg. slovníku má, musejí' více autority, užívaliť tohoto tvaru: V., Kom., Troj., Jel., Br., Št, Záv.; oni, musíť pak jen Har. (muse, přechod). Musiti i museti, ale: musil. Chč. v P., Musiľ, Br., Kram., Har.; musel. Reš., Ojíř. Dle Hylmara v Chč. P. tvar musí ča- stěji než musejí se objevuje. Někteří myslí, že, museti´ je opětovací nebo trvací,, musiti' pak končící n. jednodobé, ale tento rozdíl jest asi nepodstatný. — M. = přinucenu býti, müssen, gezwungen sein. Musí tak Býti. V. Všickni lidé musejí umříti. V. Nechtíc, ale musejíc to činí. Jel. Pryč m. D. Z tohotoť již daně dáti muši (musím). Tkadl. Neb někdyť musí viece býti vladařov při většie věci. St. N. kř. 63. Musíš se tak zachovati. Háj. Musil býti doma. Har. Dělá, co musí. Co musí, to toliko udělá. Co musím, rád učiním. Lb. Když musíš, jakobys nejradši; Nemoh přemoh Musila; Musil ještě větší než Nechtěl; Musil je veliký pán. Lb. Musi zemiu zakleti; Musíš prve Oldřichovi hlavu stieti; Svú sě rukú musíš oběsiti; O třetiej mluviti mušiu; vinného musi smútiti. Dal. 56., 61., 37., 8., 9. a jinde často. Ale tam se musily (duše) dokati. Št. To je člověk dobrý, že Bych musil pohledati. Na Mor. Brt. Jáť k němu s pérem běžeti musím. Výb. II. 33. (Ze 14. stol. ). Stravu jim dáti musil. T?v. 118. Musejí zbaveni býti té. cti. Br. Neráda by koza do trhu, ale musí. Musí co osla na most hnáti. Musí to shrýzti jako pes horký koblih. Těžce to musíš vypiti. Perně to mu- síš zaplatiti. Nechť ještě nevýská, musíť toho ještě perně zažiti. Kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti. Ty musíš tancovati, jak já budu píseň zpívati. Klín klínem vy- raziti musí (sluší). Měchýřem a parou nás neustraší, musíť na hrot přijíti. Kdo chce užiti dobré vůle, musí pokusiti nezvůle. Kdo neprohlídá a neotvírá očí, musí měšcem dotahovati. Ke všem musíš rovnosť míti, chceš-li pravým soudcem býti. Prosí, ano musí tak býti (žádá-li kdo něčeho na nás, čeho odepříti neradno). Č. Všudy musí nos vstrčiti. Čert vždy musí svou kralku pro- vésti. Jg. — M., nemohu ne, ich kann nicht anders, ich muss. Jg. — Pozn. Sloveso musiti vloudilo se z němčiny do naší řeči zajisté již v 13. sloletí. Dříve užívali, drbiti. ' Sraziti nám drbí Luděk voje, voje své pod jednu ránu. Rkk. 11. Než že drbíte za kněz silného muže jmieti. Dal. 10. Kromě toho kladli vazbu slovesa býti s infinitivem a jiné vz dole. Slovesa musiti užívají také Malo- rusové. Mkl. S. 155. Ostatní Slované ho ne- mají. Proto skoro všichni brusiči toto slovo zavrhují. Ale zbytečně tak dělají, zjednaloť si sloveso musiti u nás zajisté právo domá- cnosti. Kronika Dalemilova první úpravou dokonána byla r. 1314. a v ní Čteme skoro všude musiti, aneb vazbu slovesa býti s in- finitivem, třeba a pokud se pamatuji, jen jednou, drbiti. ' Vz Dal. 10, Rozmohlo se tedy, musiti´ tou měrou, že již počátkem 14. století starší, drbiti' skoro vůbec a ostatní starší slova a vazby z veliké části vytisklo. U Jana Husi nalézá se vazba infinitivu s da- tivem velmi zřídka. Tím netvrdíme, že by- chom měli napořád, musiti´ užívati a jiných vazeb dobrých, v starém jazyce běžných, jmenovitě vazby slovesa býti s infinitivem si nevšímati. Cf. Všechněmť jest jednou ze- mříti. V. Již jest pryč jíti. Št. A když nám bude umříti. Výb. II. 25. Ale, jimž bieše učiniti, ti netbachu; Kací sú liudie, bylo jim zvěděti; Ciesaři, nebť jest tuto zabitu býti neb mě tuto ubezpečiti; Tu sě nám jest s ciesařem snísti. Dal. 58., 138., 141., 76. Tobě jest tancovati a zde s námi přebývati. Výb. II. 70. Jest nám dokročiti na sě miesto. Rkk. 20. Těm v ochranu sěmo jíti. Rkk. 43. I by Němcem úpěti, prnúti. Rkk. 38. A nynie nám na vrahy pospěti. Rkk. 20. I by Tata- rovóm ustúpati. Rkk. 51. Vz Býti s infi- nitivem na str. 117. a. Jindy možno klásti: třeba, sluší, dlužno, nutno oznámiti = musí se oznámiti. Někteří připouštějí musiti, má-li se vytknouti povinnosť, potřeba, nutnosť v mysli majíce toliko nutnosť fysickou a moralní a zavrhují proto ku př. následující věty takové nutnosti prý neobsahující: V noci skácel vítr mnoho stromů: to musila zuřiti veliká bouře. Jest mokro, toť musilo pršeti. Tento dům jest vykraden, zde musili býti zloději atd. Bouře prý býti nemusila, pršeti prý nemusilo a zloději prý tam býti nemu- sili. Ovšem tam býti nemuseli, nekázalť jim nikdo, aby tam šli a kradli. Ale v těchto a podobných příkladech užíváme musiti k označení logické nutnosti z úplného pře- svědčení pocházející: z toho, že jest mokro, jde nutně, že pršelo; z toho, že dům byl vykraden, nutně jde, že tam byli zloději. Můžeme tedy musiti i v těchto příkladech připustiti. Ovšem místo něho lze nám klásti indikativ se slovy: jistě, dojista, nezbytně, zajisté atd., tedy: zajisté veliká bouře zu- řila; jistě pršelo; dojista, patrně, beze vší pochybnosti byli tam zloději. Cf. Zřetelné jest, že jsou ty knihy hned z těch časů v malé známosti býti musily. Br. Něco mi- strného a potvorného v mysli své krýti musí ten, kdož zatměle mluví. V. Musilo býti veliké spaní nevěry, v tak zpětný život Kristu uvaliti se k vůli pohanu, protože jest byl nějak uvěřil. Chč. 306. Zlý člověk to musí býti, kterýž pro své dobré dá obci zlým užiti. Dal. 10. — Avšak chybně užíváme slovesa musiti k označení pouhé domněnky, pouhého tušení; tu stává indi- kativ obyčejně se slovci: asi, bohdá, snad, trvám. Město to ve 4. stol. nějak zahynouti musilo. Tu postačí: asi (snad, trvám) zaniklo. Přítel můj nemusí býti bohat šp. m.: není asi bohat. Ta řeka musila téci tím směrem m. tekla asi (snad, zajisté, tuším) tím směrem. Km., Brs. 103. Ve větách žádacích ho ovšem také nemáme užívati. Čtenář musí mi dovoliti m. dovoliž mi.

160261   Museti Svazek: 6 Strana: 1051
Museti. V 6. řádce článku oprav Mkl. v: Mk. Na Mor. moseť. Brt. Laš.: móset, musím, íš, í, íme, íte, so; il, ěla, elo. Tč. Cf. o tvarech List til. 1876. 218., 1886. 292. Cf. Drbiti. Já diem: musiem učiniti a jiní řkú: musím. Hus II. 440. Pol. musiec, ma- lorus. muśity, bělorus. musić, lit. musiti, strněm. muozan, müezen. Cf. Mkl. Etym. 205. Nemůžu ja zavazač. Sš. P. 497. Mé sestřičky s pánem Bohem, ej já musím s tímto pánem. Sš. P. 190. Aj Bože můj s nebe, dy já musím od tebe. Ib. 596. Ej mosei'as mně včera večír do pagáčka cosi dač. Ib. 632. Musila bych chodit v bílém čepci. Er. P. 229. Co musí (býti), to musí. Arch. VII. 176. Hned, hned, rád to udělám, praví sedlák, když musí. Laš. Tč. Mušiejí i kacířstva býti; Ne všecko muši učiniti. ZN. On ji (ovci) musí zaplatiti. Hus I. 422. Musil bych se těžce káti. Št. Kn. š. 30. — Slovanský národ tedy zde stálé obydlí a stálé sídlo míti musil; To ve 4. stol. státi se muselo. Šf. Strž. I. 80., 129. a j. po- dobně. — Pozn. Musím se přiznati, zbytečně a po německu m.: přiznávám se, nezapírám. Ještě musím připomenouti m.: ještě připo- mínám. Nemusejí-li se z dětí takových státi přátele m.: nestanou li se? Nemusíš si my- sliti, že o tě stojím m.: nemysli si. Musil pozorovati m.: nemohl nepozorovati. Tot musíte čarovati m.: toť leda čarujete. To bych musil býti blázen, abych.....m.: Leda bych bláznil (da müsste ich ein Narr sein) atd. Vz Brt. S. 3. vyd. 176. 1. Mimo to doporučuje Brt. infinit, místo museti: Všem lidem jest zemříti (104.); asi: Ten jest asi bohat, když tolik utrácí m.: ten musí býti bohat. 120. 1.

160262   Museti Svazek: 7 Strana: 1330
Museti. Cf. Brt. Ruk. 30. M. v dialekt. Vz Listy fil. 1892. 204.

160263   Museti Svazek: 8 Strana: 0218
Museti ze stněm. mouzen. Gb. H. ml. I. 485. Bl. Gr. 251. doporučuje musí (3. pl.), musejí se mu nelíbí. Něch duši, precaj muši. Mor. Čes. 1. V. 422.

160264   Museti Svazek: 9 Strana: 0174
Museti. To muselo býti utěšené divadlo (m.: asi bylo). Kom. Theatr. 47. Sr. Zát. Př. 334a.

160265   Museti Svazek: 9 Strana: 0450
Museti. Způsob užívání jich musíl býti ještě velmi nedokonalý; To musilo vzbuditi nedůvěru, a tak často. Tk. Žk. 33., 36. Ne- doporučuje se. Vz Slovník.

160266   Museum Svazek: 6 Strana: 1051
Museum. České museum. Vz Ukaz. 33. až 34., Pyp. K. II. 382. un., 543., Tf. Mtc. j 293., Zl. Jg. 210., 262., 264., 352., Bačk. Pís. 929., Rk. Sl. O Časopise Čes. musea r. 1827. vz Pal. Rdh. 1. 5.-14. Nové Čes. museum dostavěno bude r. 1890. — M. = studijní síň v seminářích. Pdl. — M. = list bohoslovci! čes. moravských, vychází tiskem od r. 1885. Pdl.

160267   Museum Svazek: 7 Strana: 1330
Museum české. Cf. Ukaz. 33.

160268   Museum Svazek: 9 Strana: 0450
Museum, vz Ott. XVII. 890. Mus. král. čes., vz ib. 893., m. průmyslové. Vz ib. 902.

160269   Museum Svazek: 10 Strana: 0190
Museum obchodní. Nár. list. 1904. 121. 17.

160270   Museum Svazek: 10 Strana: 0628
Museum české. Sr. Tk. Pam. I. 488., Ott.

160271   Museumský Svazek: 10 Strana: 0190
Museumský spis = musejní. Pal. Záp. ?. 295 a j.

160272   Musický Svazek: 6 Strana: 1052
Musický, musisch. K zápasům gymnickým přidružovaly se musické. Mour. Cv. kn. 20. Vz Vlšk. 374., 407.

160273   Musický Svazek: 9 Strana: 0174
Musický. M. nota. 1727. Vlč. Lit. II. 1. 107.

160274   Musický Svazek: 9 Strana: 0450
Musický, táhnoucí se k Musám. Vz Ott. XVII. 903.

160275   Musický, muzický Svazek: 1 Strana: 1088
Musický, muzický, Musik-, M. nástroje. Br.

160276   Musik Svazek: 7 Strana: 1330
Musik, a, m. = potok u Voříkova. Ott. VI. 65. a.

160277   Musika Svazek: 1 Strana: 1088
Musika, y, f., lépe než muzika, z řec., hudba; nauka o hudbě. Rk. Die Musik, Ton- kunst. Vz Hudba. Choralní n. hlasová m., Vokal-; s nástroji, Instrumentalmusik. D. M. po všech hlasiech umie jíti. Anth. I. 91. — M., sušené švestky a hrušky dohromady sva- řené. Us. — Má tichou musiku = svrab. Us. — M., v již. Čech. musiky, pl. = ta- neční zábava. Jíti k m-ce. Us. — Musikalie, í, pl., dle, Gymnasia, ' věci n. skladby hudební, Musikalien. — Musikalní, hudební, musi- kalisch. Impost musikalní = daň hostinských z hudby. Rk.

160278   Musika Svazek: 6 Strana: 1052
Musika, muzika. Vem si, milá, kolíbku sebó, budeš mět rnoziko celó. Sš. P. 495. Cf. Zbrt. 288. M. řeže (silně hrají). Na Hané. Bkř. A ked´ na muzike so mnou tancuje. Bl. Ps. 25. Šel k m-ce ke čtyrem sloupům (du postele spat). Us. Msk. Za malý groš málo muziky. Rr. MBš. Za málo peněz málo muziky (říkají tomu, kdo za málo chce mnoho). Us. Sd. Má muziku. Vz Opilý. — M. = příjičná nemoc. Má m-ku. Us. vojen.

160279   Musika Svazek: 7 Strana: 1330
Musika. M. dřevěná: housle, gajdy (dudy); dechová či fúkaná. Mor. Vz Brt. N. p. III. XXXVIII. M. nese 99 léků a 100 nemocí. Us. Brt. Kde je m., tam žádný nevzdychá. U Žďára na Mor. Knrz.

160280   Musika Svazek: 8 Strana: 0218
Musika,. Dyž nemáš peněz, před muziku nelez. Mor. čes. 1. V. 422.

160281   Musika Svazek: 8 Strana: 0563
Musika smutek rozhání, veselí přináší, hněv krotí, radosť zbuzuje, mysl lidskou buď k boji nebo ku pokoji ponouká atd. Josq. (Hostn. 70.).

160282   Musika Svazek: 10 Strana: 0190
Musika, musikant, nyní obyčejně: muzika, muzikant atd. Us. Sr. L 1088.

160283   Musikalní Svazek: 6 Strana: 1052
Musikalní drama. Dk. Aesth. 309.

160284   Musikant Svazek: 1 Strana: 1088
Musikant, a, m., hudebník, šumař. Rk. Bude z něho muzikant, jako z kozla za- hradník. Pk. Já nic, já m. (když se někdo z něčeho vytáčí, že v nějaký spolek nepatří atd., jako v hospodě kdo z pranice se chce dostati, křičí: Já se neperu, já jsem m., vám jen hraji). Der Musikant, Musiker.

160285   Musikant Svazek: 7 Strana: 1330
Musikant. Pije jako m. (statečně). Us. Fč.

160286   Musikant Svazek: 8 Strana: 0218
Musikant. M-ti vypovídají se z Trubína přes Dudov do Líbezníce. NZ. III. 229. — M. = vlékna lnu, která trhačka nevytrhala a která za ní zůstala státi. U Hump. NZ. II. 562.

160287   Musikantka Svazek: 1 Strana: 1088
Musikantka, y, f., hudebnice, die Musi- kantin.

160288   Musikantský Svazek: 1 Strana: 1088
Musikantský, Musikanten-. Vz Hudební.

160289   Musikář Svazek: 1 Strana: 1088
Musikář, e, m. = musikant. Har.

160290   Musikář Svazek: 8 Strana: 0218
Musikář, místy m. nmsikant. NZ. II. 589., III. 309.

160291   Musikornový Svazek: 7 Strana: 1330
Musikornový = kopřivový. M. kraj- ková vložka v plachetce. Mor. Slov. NŽ II. 168.

160292   Musikovati Svazek: 6 Strana: 1052
Musikovati, vz Muzikovati.

160293   Musil Svazek: 1 Strana: 1088
Musil, a, m. M. je větší pán než Nechtěl. Jg., Č. Pan M. jest veliký pán. Č. Nedluž se u Zakusila, oplatíš zase Musila. Lom. M. je nejlepší učitel. Km. Der Herr Muss.

160294   Musil Svazek: 6 Strana: 1052
Musil, a, m., sam u Pelhřimova. — M., os. jm. Blk. Kfsk. 1231. — M. Ant, 1805. až 1869., úřed. Vz Rk. Sl., Jg. H. 1. 601., S. N.

160295   Musil Svazek: 9 Strana: 0450
Musil Ant. spis.; Frant., spis., nar. 1852; Alah, spis, nar. 1868. Vz Ott. XVII. 904.

160296   Musile Svazek: 1 Strana: 1088
Musile, aus Nothwendigkeit. Scip. Post.

160297   Musílek Svazek: 9 Strana: 0174
Musílek. U M-lka, samota u Pořežína Hošek. 98.

160298   Musirovati Svazek: 6 Strana: 1052
Musirovati, moussirovati = pěniti se, vříti. Us.

160299   Musištka Svazek: 8 Strana: 0218
Musištka, y, f., byl. 1655. NZ. IV. 387.

160300   Musitedlně Svazek: 6 Strana: 1052
Musitedlně, nothwendig. Za vírou m. následuji pobožní skutkové. Dik. II. 95.

160301   Musitelně Svazek: 1 Strana: 1088
Musitelně, přinuceně, gezwungen, noth- wendig, dringend. V. M. žádný nehřeší. Kom.

160302   Musitelně Svazek: 6 Strana: 1052
Musitelně, gezwungen, nothwendig. M. něco koupiti. 1634. Wtr. exc.

160303   Musitelnosť Svazek: 1 Strana: 1088
Musitelnosť, i, f., nucenosť, das Müssen. Jg.

160304   Musitelný Svazek: 1 Strana: 1088
Musitelný, nucený, gezwungen, dringend. Ros., Smrž.

160305   Musitelný Svazek: 8 Strana: 0218
Musitelný. S věcí m-nou nelze odkládati. Šml. VIII. 192.

160306   Musiti Svazek: 1 Strana: 1088
Musiti, vz Museti.

160307   Musiti Svazek: 9 Strana: 0174
Musiti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2 315. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 334a.

160308   Musiti Svazek: 9 Strana: 0450
Musiti, vz předcház. Museti.

160309   Musivní Svazek: 1 Strana: 1088
Musivní práce, vz Mosaika, Musiv-.

160310   Muskarin Svazek: 6 Strana: 1052
Muskarin, u, m. = jedovatý alkoloid muchomurky. Čs. lk. IX. 269.

160311   Muskatelový Svazek: 1 Strana: 1089
Muskatelový, Muskateller-. M. hrozen. V.

160312   Muskau Svazek: 1 Strana: 1088
Muskau, něm., Mužakov, v prus. Slez.

160313   Muskej Svazek: 10 Strana: 0190
Muskej = mužský. Dšk. Km. 38.

160314   Muskovit Svazek: 9 Strana: 0450
Muskovit, u, m. = fengit, slída světlá či draselnatá. Vz Ott. XVII. 905.

160315   Muskramy Svazek: 6 Strana: 1052
Muskramy = louka u Mydlovar. BPr.

160316   Muský Svazek: 1 Strana: 1088
Muský = mužský.

160317   Muský Svazek: 6 Strana: 1052
Muský. Rkp. okolo r. 1450.

160318   Muský Svazek: 9 Strana: 0174
Muský = mužský. Zvole m. Pr. evang. (List. fil. 1897. 192. )

160319   Muslau Svazek: 1 Strana: 1088
Muslau, něm., Muzlov u Svitavy na Mor.

160320   Musno Svazek: 10 Strana: 0190
Musno jest, necesse est, potřebí jest Gl. ol. 101b., Bib. (Mus. 1877. 628. MS. ).

160321   Musomil Svazek: 6 Strana: 1052
Musomil, a, m., der Museufreund. Lpř. Sl.

160322   Musophil-us Svazek: 6 Strana: 1052
Musophil-us, a, m. — M. Jan, kněz 1583. Vz Jir. Ruk. II. 47., Jg. H. 1. 620. (Rosacius, což jest dle Jir. ib. omylem na- psáno) .

160323   Musozob Svazek: 6 Strana: 1052
Musozob, a, m., musophaga, pták. Sm.

160324   Můstek Svazek: 1 Strana: 1088
Můstek, stku, m., mostek, vz Most.

160325   Můstek Svazek: 6 Strana: 1052
Můstek, vz Mostek. Zadní m. u stří- kačky čtyřkolé, na hadice při požáru, pří- stavní, Us. Pdl., Dch., pneumatické vanny, Mj. 30., NA. V. 441., římsový, okapový. Čerm. — M. či leták u úle, das Flugbrett. Všk. M. ke skoku v tělocv., das Sprung- brett. Rgl. exc. — M. = hora v Šumavě. Čechy 1. 22.

160326   Můstek Svazek: 10 Strana: 0190
Můstek v Praze, dříve: Brána svato- havelská. Jrsk. VI. 1. 139.

160327   Musterung Svazek: 1 Strana: 1088
Musterung, něm., prohlídka; popis.

160328   Mustka Svazek: 6 Strana: 1029
Mustka, y, f. = dlážděný výstupek před prahem stavení. Sá., Světz. 1885. 226.

160329   Můstkový Svazek: 1 Strana: 1088
Můstkový. M. váha, die Brückenwage.

160330   Mustr Svazek: 1 Strana: 1088
Mustr, u, m., mustřík, u, mustříček, čku, m., šp. z něm. Muster: vzor, vzorek, příklad, způsob, obrazec. V. M. si z někoho bráti. V.

160331   Mustr Svazek: 10 Strana: 0190
Mustr = příklad. Vaši Činové našim za m. vykázáni. Kom. Did. 10. Mohlo by se tak mnoho věcí vykroutiti, kdyby se tím mustrem dělati mělo (způsobem). Fel. 68. Dává nám toho příklad a m. Kom. Did. 75.

160332   Mustrher Svazek: 7 Strana: 1330
Mustrher, a, m. z Musternngsherr = přehlížitel vojínů. V 16. věku. Wtr. Obr. I. 305.

160333   Mustrher Svazek: 8 Strana: 0218
Mustrher. Snm. I. 586.

160334   Mustrmeistr Svazek: 8 Strana: 0218
Mustrmeistr, a, m., u vojska při mu- strunku. Snm. 1. 474.

160335   Mustrov, a, m Svazek: 6 Strana: 1052
Mustrov, a, m. = pozemky u Chuděnic, u Sedlce na Plaště. BPr.

160336   Mustrovati Svazek: 1 Strana: 1088
Mustrovati, přehlížeti (vojsko), šp. z něm. mustern. Na poli je mustroval (prohlížel). Solf. — koho jak: bedlivým okem. Us. — M., mistrovati, týrati. — koho. Plk.

160337   Mustrovní Svazek: 1 Strana: 1088
Mustrovní cedulka, die Musterliste.

160338   Mustrplac Svazek: 6 Strana: 1052
Mustrplac, u, m., z něm. Města králov- ská měla osmou osobu ze sebe vysiati a na ukázané m-ci postavili. Mus. 1880. 229.

160339   Mustrplac Svazek: 9 Strana: 0450
Mustrplac, u, m. = místo, kde se branci jistého obvodu shromažďovali. Ott. XVII. 9. 0.

160340   Mustruňk Svazek: 1 Strana: 1088
Mustruňk, u, m., šp. z něm. Musterung, přehlídka (vojska). V. Vz Gl. 162. M. Držeti (lépe: míti). V. — Br.

160341   Mustrunkový Svazek: 10 Strana: 0190
Mustrunkový. M. rejstra. Arch. XX. 59.

160342   Mustříčkář Svazek: 6 Strana: 1052
Mustříčkář, e, m., der Musterreiter, ein Spitzname der Commis-voyageurs. Kh.

160343   Mustvo Svazek: 6 Strana: 1052
Mustvo = mužstvo. Ct. Muský.

160344   Mustýrka Svazek: 6 Strana: 1052
Mustýrka, y, f., die Musterung, pře- hlídka. Laš. Tč.

160345   Muš Svazek: 8 Strana: 0218
Muš, e, m. = muž. Závadka. Phľd. 1895. 630.

160346   Mušáček Svazek: 1 Strana: 1088
Mušáček, čka, m., pěnice, motacilla cur- ruca, die Grasmücke. Us.

160347   Mušačinec Svazek: 6 Strana: 1052
Mušačinec, nce, m. = mušinec, muší lejno. Slov. Rr. Sb.

160348   Mušák Svazek: 1 Strana: 1088
Mušák, a, m., muší samec.

160349   Mušák Svazek: 10 Strana: 0628
Mušák, a, m. = kůň, je na bílé srsti po- sypán malými tečkami Černými, hnědými, šedými. Ott. XXIV. 584.

160350   Mušárek Svazek: 9 Strana: 0174
Mušárek, rka, m., vz Lejsek.

160351   Mušarka Svazek: 6 Strana: 1052
Mušarka, y, f., vz Mucharka.

160352   Mušatý Svazek: 6 Strana: 1052
Mušatý, von Fliegen besudelt. U Olom. Sd.

160353   Mušcový Svazek: 6 Strana: 1052
Mušcový, Gremsing-. Šm.

160354   Muše Svazek: 1 Strana: 1088
Muše, ete, n., mušátko, mladá moucha, junge Fliege, f. Hanka.

160355   Mušec Svazek: 1 Strana: 1088
Mušec, šce, m., ocáskovec, der Gremsig, Fuchsschwanz, rostl. Plk.

160356   Mušec Svazek: 6 Strana: 1052
Mušec, panicům germanum, rostl. Bartol. — M = bolák na kravích nohách, jenž po- vstává z mokra a prachu. Val. Vck. Mušelinárna, y, f., Musselinfabrik, f. Šm.

160357   Mušec Svazek: 8 Strana: 0218
Mušec, šce, m. = mošus, květina. Brt. D. II. 517. (cizí).

160358   Mušec Svazek: 9 Strana: 0174
Mušec, šce, m. = verunka, rozrazil, vero- nica. Slez. Čes. 1. IX. 341.

160359   Mušec Svazek: 10 Strana: 0190
Mušec, šce, m. = mochar, muchar, bér obilný či vlašský pěstovaný pro obilku, te- taria italica.

160360   Mušek Svazek: 10 Strana: 0190
Mušek Kar., spisov. Sr. Zvon IV. 687., Zl. Pr. 1904.

160361   Mušelín Svazek: 1 Strana: 1088
Mušelín, muselin, u, m., tkanina tenká, řídká, z bavlněné příze. M. od města Mosul v Mosopotamii, kde byla ta tkanina nejprve dělána. Mz. 260. M. bílý, proužkovaný, mříž- kovaný, květovaný, tisknutý. Hustší slove: žakoné (jaconet); zvláště hustý: batist. S. N. Der Musselin.

160362   Mušelínka Svazek: 9 Strana: 0174
Mušelínka, y, f. = sukně z mušelínu. Seb. 172.

160363   Mušelinový Svazek: 6 Strana: 1052
Mušelinový, Musselin-. M. košile. Us. Mušení. Smlouva z m. Bart. 172.

160364   Mušena Svazek: 1 Strana: 1088
Mušena, y, f., svině, die Sau. Ve Zlinsku na Mor. Brt. Vz Mušík.

160365   Mušeně Svazek: 1 Strana: 1088
Mušeně, gezwungen. Šel m. (bezděky) na vojnu. Jg.

160366   Mušení, í Svazek: 1 Strana: 1088
Mušení, í, n., přinucení, das Müssen. Z m. V. Z m. ho poslouchá. Cyr. Z dobré vůle a ne m. Jel. M. veliká a těžká věc. V. Jsem k tomu nucen z m. Dch. Vz Mus.

160367   Mušenosť Svazek: 1 Strana: 1088
Mušenosť, i, f., die Gezwungenheit, das Bemüssigtsein. Dch.

160368   Mušený Svazek: 6 Strana: 1052
Mušený = nucený. M. práce bývá mr- zmá. Us. BPr.

160369   Mušeti Svazek: 9 Strana: 0174
Mušeti a musiti m. museti a musiti. Vz Gb. H. ml. III. 2. 315.

160370   Muši Svazek: 1 Strana: 1088
Muši, zastr. = musi.

160371   Muší Svazek: 1 Strana: 1088
Muší, od, moucha. ' M. křídlo, lejno, noha. Jg. Fliegen-, M. kámen = jed na mouchy. Na Mor. Fliegengift, n.

160372   Muši Svazek: 6 Strana: 1052
Muši, muši (volání na prase)! Mor. a slov. Vz Prase. Brt.

160373   Muší Svazek: 6 Strana: 1052
Muší plod. Br.

160374   Muší Svazek: 10 Strana: 0190
Muší hlava, myiocephalon, staphyloma iridis racemosum, Fliegenkopf. Ktt. M. no- žičky (notové písmo). Vz Nejed. 352.

160375   Mušík Svazek: 1 Strana: 1088
Mušík, a, m., vepř, der Eber. Ve Zlinsku na Mor. Brt. Vz Mušena.

160376   Mušina Svazek: 6 Strana: 1052
Mušina = mušinec. Ciferník hodin zašlý rn-nou. Jrsk.

160377   Mušina, y Svazek: 1 Strana: 1088
Mušina, y, f., moucha, die Fliege. Reš.

160378   Mušinec Svazek: 1 Strana: 1088
Mušinec, nce, m., der Fliegenkoth. Plk.

160379   Mušírka Svazek: 1 Strana: 1088
Mušírka, y, f. = muchomůrka. U Opav. Pk.

160380   Mušírka Svazek: 8 Strana: 0218
Mušírka, y, f., vz Muchomůrka (3. dod.).

160381   Mušíř Svazek: 6 Strana: 1052
Mušíř, e, m. = mucholanka pták, der Fliegenschnäpper. Slez. Šd., Zkal.

160382   Muška Svazek: 1 Strana: 1088
Muška, y, f., z lat. musea, vz Moucha. V. Je nepokojná muška (rád sváry působí. Vz Nesvorný). Č. M. svatojanská, světlomuška, na Mor. svatojanek, cantharis nocticula, die Lichtmücke; vodní, jepice, das Haft, V.; vinná, culex vinarius, die Weinmücke, V.; obilná, gurgulio, der Kornwurm. V., Kom. M. nebojí se obuška. Pk. M. mu na nos sedla (rozhněval se). Mt. S. — M., mšice. Vaň. — M., u ručnice znaménko na hlavni, dle něhož se střílí. Us. Das Korn, Rieht-, Visirkorn, die Fliege, das Absehen. Znamení to bývá obyč. mosazné nebo stříbrné. Vidí-li se při míření puškou větší čásť mušky, slove plná m. (volles Korn), vidí-li se jí však málo, slove m. neplná (spitziges, feines Korn). Šp. — M., das Schminkpflästerchen. M. přile- piti. D. — Mušky, prchnily, strupy, malé vředy na patách koní, die Mauke. Ja. —

160383   Muška Svazek: 6 Strana: 1052
Muška ručnice. Na mušku něco vzíti = namířiti na něco ; důkladně prozkoumati. Us. Kšť.. Kos., Šml. — M. = mušena. Val. Vck. — M. = píha. Slov. Rr. Sb. — M. = musculus, sval V MV. nepravá glossa. Pa. — M., y, m., os. jm. — M. Frant., jesuita 1772. Jg. H. 1. 601., Jir. Ruk. II. 47.

160384   Muška Svazek: 8 Strana: 0218
Muška, zdrobn. moucha. Ani muške ne- ublíži. Phľd. 1894. 440. — M. = včela (mar- navo řečeno). Ib. XII. 33. — M. Frant. Cf. Mus. 1895. 512.

160385   1. Muška Svazek: 9 Strana: 0174
1. Muška. Obav se v ní hemžilo jako mušek na slunci. Šml. V. 101. To len mušky pľuvaly (o malém dešti). Mus. slov. I. 11. Proti muškám. Vz Čes. 1. IX. 263. Pořekadla atd. vz v Zát. Př. 334a. — M. ručnice. Má ho na mušce (má naň svrchu). Hoř. 91. — M. = ozdoba střevíců. Těšín. Věst. op. 1895. 20.

160386   2. Muška Svazek: 9 Strana: 0174
2. Muška, muška, muška na ! Volání na prasata. Již. Mor. Šeb. 123.

160387   Muška Svazek: 9 Strana: 0450
Muška Eugen, spis., nar. 1876. Vz Ott. XVII. 911.

160388   Muška Svazek: 10 Strana: 0190
Muška Eug., spisov. — M. na střevíci = střapec Val. Čes. 1. XI. 116. Těšín. Vyhl. II. 194.

160389   Muška Svazek: 10 Strana: 0628
Muška, y, f. = ovce s bodkavým pyskem. Phľd. XXIV. 481. — M. zdrobn. moucha. Mušku môže počuť preleteť (tak je ticho). Phľd. XXIV. 341. — M. = maličká lampa. Litom. 62.

160390   Muškát Svazek: 1 Strana: 1089
Muškát, u, m., z lat. nux muscata, muš- kátový ořech, die Muskatnuss. Udělá z lejna muškát, z ničehož svádu, z černého bílé a z bílého černé. Jg.

160391   Muškát Svazek: 6 Strana: 1052
Muškát. Byl. 15. stol., Sal. 242., Rk. Sl. Chtěl by míti, dělati z hovna m. Kom. Je toho jako m-tu (málo). Us. Rgl. — M. = hovno. Šlápl do muškátu. Bdl.

160392   Muškát Svazek: 8 Strana: 0218
Muškát šípkový, pelargonia, rostl. Brt. D. II. 505.

160393   Muškát Svazek: 10 Strana: 0190
Muškát. Je mu tím, čím krávě m (ničím). Kká. Sion. I. 157.

160394   Muškátek Svazek: 9 Strana: 0174
Muškátek, tku, m. = kakost. Hoř. 108.

160395   Muškatel Svazek: 1 Strana: 1089
Muškatel, e, m., muškát, víno muška- telské. Der Muskatellerwein. M. červený, bílý. Jg. M. (víno) jest výborné k jídlu, ale do sudu se nehodí. Čk. Vz Víno.

160396   Muškatel Svazek: 6 Strana: 1052
Muškatel, víno. Arch. VIII. 284.

160397   Muškatelka Svazek: 1 Strana: 1089
Muškatelka, y, f. M-lky, hrušky, die Muskatellerbirne (ovesnice, makovice, mako- vicky). M-ky vlaské. Vz Hruška. Kom.

160398   Muškatelka Svazek: 6 Strana: 1052
Muškatelka. Vz Rstp. 516. — M, vin- nice u Litomř. Blk. Kfsk. 1127.

160399   Muškatelský Svazek: 1 Strana: 1089
Muškatelský, Muskateller-. Vus.

160400   Muškátovité Svazek: 1 Strana: 1089
Muškátovité rostl., myristicaceae, mus- katnussbaumartige Pflanzen. Vz Kk. 208.

160401   Muškátovitý Svazek: 10 Strana: 0190
Muškátovitý. M. játra, hepar moschati- forme. Muskatnussleber. Ktt.

160402   Muškátový Svazek: 1 Strana: 1089
Muškátový. M. květ (míšek na semena muškátová, die Muskatblüthe), kulka n. ořech (semena z míšku vyloupnutá, die Muskat- nuss), strom (macizeň, myristica fragrans, vz S. N. ), olej, víno, šalvěj. Jg. Koflík z m. ořechu v stříbře vsazený. Půh. brn. 1580. Muskat-. Vz více v Kk. 208.

160403   Muškátový. M Svazek: 6 Strana: 1052
Muškátový. M. hruška. Brt. M. květ, strom. Rosc. 123., Mllr. 71. Mušketoun, u, na., der Musketon, zbraň.

160404   Muškátský Svazek: 9 Strana: 0174
Muškátský. M. kulky. Sdl. Hr. IX. 160.

160405   Muškatýrka Svazek: 8 Strana: 0218
Muškatýrka, y, f. = muškatelka. Dšk. Jihč. I. 7. Z mušketýr. List. fil. 1896. 156.

160406   Mušket Svazek: 1 Strana: 1089
Mušket, u, m., mušketa, y, f., z it. mo- schetta (mosketa, muška, dle které se míří. S. N. ), flinta, ručnice, die Muskete, Büchse. Har. — Mušketová kulka, die Musketen- kugel. — Mušketýr, a, m., mušketýř, e, m., pěší voják, der Musketier; úřední sluha, der Amtsdiener. Us., Jg.

160407   Mušketa Svazek: 7 Strana: 1330
Mušketa = ručnice těžká kladená při střelbě na vidličky. Wtr. Obr. I. 292.

160408   Mušketník Svazek: 10 Strana: 0190
Mušketník, a, m., vojín. Kká. Sion. I. 220.

160409   Mušketýr Svazek: 6 Strana: 1052
Mušketýr, der Büttel. Dch. Řve jako m. (silně křičí). U Litomš. Bda.

160410   Muškováda Svazek: 6 Strana: 1052
Muškováda, y, f.= surový cukr třti- nový. Vz Schd. I. 400.

160411   Muškovatěti Svazek: 1 Strana: 1089
Muškovatěti, ěl, ění, Kornwürmer, Mücken bekommen. Obilí na sýpce, hrách na poli muškovatí. Us.

160412   Muškovatý Svazek: 1 Strana: 1089
Muškovatý, plný mušek. M. žito, hrách. Voll Kornwürmer, Mücken. Us. Jg.

160413   Muškovátý Svazek: 6 Strana: 1052
Muškovátý. Pivo z čistého zrna nemu- škovatého ani zapařilého. 1518.

160414   Muškovitý Svazek: 6 Strana: 1052
Muškovitý = muškovatý. — M.= piho- vatý. M. Mariša. Prss. Gard.

160415   Muškovitý Svazek: 10 Strana: 0190
Muškovitý hrách. Strn. Poh. 117.

160416   Muškul Svazek: 9 Strana: 0174
Muškul, e, m. Ztlučené m-1?. Haj. Herb 103a.; nč. gt, -e nebo-u. Us. Gb. H. ml. III. 1. 80.

160417   Muškul-us Svazek: 6 Strana: 1052
Muškul-us, a, m. — M. Ondř. Jg. H. l. 601. — M. Oldřich. Vz ib.

160418   Muškule, e Svazek: 1 Strana: 1089
Muškule, e, f., muškul, u, m., muscu- lus, die Muskel. V.

160419   Muškuli Svazek: 6 Strana: 1052
Muškuli Benj., kazatel 1800. Jg. H. !. 601.

160420   Muškvanckej Svazek: 10 Strana: 0190
Muškvanckej = moskevský. Dšk. Km. 38.

160421   Mušky Svazek: 1 Strana: 1088
Mušky před očima, das Mückensehen. Vi- dění mušek. Ja. Mušky, komáři, pýr, kru- pičky před očima létají. Lk. Pobrati někomu mušky (n. dřímoty = nenadále, vypátrati tajný úmysl něčí). Vz Tajemství, Č.

160422   Mušle Svazek: 1 Strana: 1089
Mušle, e, mušlička, y, f,, die Muschel. Vz Žabka, Lasturci.

160423   Mušle Svazek: 6 Strana: 1052
Mušle = kamenný žlab ve chlévě vy- hloubení zaokrouhleného. Us. Bvř. — M., die Muschel, cf. Rk. Sl.

160424   Mušlina Svazek: 6 Strana: 1052
Mušlina, mušlovka, y, f., Muschelschale, f. Rk., Loos,

160425   Mušlový Svazek: 6 Strana: 1052
Mušlový, Muschel-. M. skořápka, kala- mář, miska. Us. Šd., Frč.

160426   Mušna Svazek: 7 Strana: 1330
Mušna, y, f., murina, zastr., ryba? Rozk. Pršp. 15. 46.: muria.

160427   Mušnosť Svazek: 1 Strana: 1089
Mušnosť, i, f. = nutnosť, die Nothwendig- keit. Br. 1514.

160428   Mušný Svazek: 1 Strana: 1089
Mušný, Mücken-, Fliegen. Aqu.

160429   Mušorka Svazek: 6 Strana: 1052
Mušorka, y, f. = muchomorka. Laš. Tč.

160430   Mušov Svazek: 6 Strana: 1052
Mušov, a, m., Muschau, městečko u Mi- kulova.

160431   Mušovitý Svazek: 6 Strana: 1052
Mušovitý = mušatý. U Olom. Sd.

160432   Mušt Svazek: 6 Strana: 1052
Mušt, u, m. = mest. Slov. Bern., Loos.

160433   Mušta Svazek: 6 Strana: 1052
Mušta, y, f., Tschischrnenmacherschlegel. Slov. Šm., Loos.

160434   Muština Svazek: 6 Strana: 1052
Muština, y, f. = dým a pára, dusný tabákem a prachem přesycený vzduch, der Qualin. U N. Kdyně. Rgl.

160435   Muštovina Svazek: 6 Strana: 1052
Muštovina, y, f., Mostgeschmack, m. Loos.

160436   Muštový Svazek: 6 Strana: 1052
Muštový = mestový. Slov. Bern., Loos.

160437   Muštra Svazek: 6 Strana: 1052
Muštra, y, f. = mustr, vzorek. Slov. Ssk., Bern.

160438   Muštrovati Svazek: 6 Strana: 1052
Muštrovati = mustrovati. Slov. Bern.

160439   Mušuna Svazek: 8 Strana: 0218
Mušuna n. Mičina, y, f., obec v Nitran. Phľd. XII. 74., 426.

160440   Mut Svazek: 1 Strana: 1089
Mut, u, m., na Slov., rmut, houšť, kal, aufgetrübte Flüssigkeit, die Trübe. — M., rmut ve vinopalně, der Mösch. Mutu do kotla naliti. Plk.

160441   Múť Svazek: 6 Strana: 1052
Múť, i, f. = pytlík, měchýř, der Beutel. Vytiahne měchuřinu (múť) s doháňom, na- pchá si fajočku. Frsc. Zor. I. 44. — M. = múď, brslen, kněžské čepičky. Vz Kněží. Let. Mt. S. X. I. 52.

160442   Mút Svazek: 10 Strana: 0190
Mút, tages. Rozk. P. 1723, R. 90.

160443   Muta Svazek: 1 Strana: 1089
Muta (litera), lat., němá hláska (v mluv- nici). Rk. Vz Hláska.

160444   Mutace Svazek: 1 Strana: 1089
Mutace, e, m-cí, f., z lat., změna, die Mutation. M. na varhanách, při klarinetu, v hudbě, vz S. N., KP. II 328. — M., změna hlasu chlapčího. Vz S. N.

160445   Mutace Svazek: 6 Strana: 1052
Mutace = starosť. Dělá mu to v hlavě m-ce; Má s tím m-ci. Us. Kšá. — M. = rejstříky varhan a dolejší střední čásť klari- netu. Mlt. Mutěj, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

160446   Muták Svazek: 10 Strana: 0628
Muták, u, m. = hrnec, do ktorého sa sbiera smotánka na mútenie. Phľd. XXIV. 479.

160447   Mutějovice Svazek: 6 Strana: 1052
Mutějovice, dle Budějovice, Mottaschlag, ves u Jindř. Hradce; Mutiowitz, ves u Ren- čova. Rk. Sl.

160448   Mutek Svazek: 1 Strana: 1089
Mutek, tka, m. = dudek, pták. Na Slov.

160449   Mutek Svazek: 6 Strana: 1053
Mutek. Také na Mor. Bit. L. N. II. 139.

160450   Mutek Svazek: 8 Strana: 0218
Mutek, vz Mutok.

160451   Mutek Svazek: 10 Strana: 0190
Mutek, tku, m. = tristitia, smutek. Gl. ol. 189b. Či: smutek ? Mš.

160452   Muteň Svazek: 10 Strana: 0190
Muteň. (Mutno), pahorek ? Gemersku na Slov. Sbor. slov. 1901. 116.

160453   Mutěnice Svazek: 1 Strana: 1089
Mutěnice, dle Budějovice. Mutenitz, v Br- nensku. Žer. Záp. I 95.

160454   Mutěnice Svazek: 6 Strana: 1053
Mutěnice, dle Budějovice, Mutenitz, ves u Hodonína; Mutienitz, ves u Strakonic. Rk. Sl.

160455   Mútenie Svazek: 10 Strana: 0190
Mútenie = moutení, anxietas. Slov. třeb. 12.

160456   Mutěnín Svazek: 1 Strana: 1089
Mutěnín, a, m., Muttersdorf, ves v Pl- zeňsku. S. Ń.

160457   Mutěnín Svazek: 6 Strana: 1053
Mutěnín, a, m. = Mutětov. Blk. Kfsk. 1369., Rk. Sl.

160458   Mútěnina Svazek: 6 Strana: 1053
Mútěnina, y, f., der Wirrwarr. Násle- dovala by v pravopise m. Slov. Sokl. I. 411.

160459   Mutenské Svazek: 1 Strana: 1089
Mutenské jezero, Neusiedlersee.

160460   Mútěný. M Svazek: 6 Strana: 1053
Mútěný. M. mléko = podmáslí, die Butter- milch. Val. Vck. Vz Moutiti.

160461   Muterka Svazek: 9 Strana: 0174
Muterka, y, f. = matice šroubu. Slez. Lor. 75.

160462   Mutes Svazek: 6 Strana: 0943
Mutes, a, m. = Matěj. Us.

160463   Mutet Svazek: 7 Strana: 1330
Mutet. Pobožné mutety troubiti. Wtr. Obr. I. 482.

160464   Mutet Svazek: 8 Strana: 0219
Mutet. Troubiti m-ty. Mus. 1894. 215.

160465   Mutětov Svazek: 6 Strana: 1053
Mutětov, Mutěnín, a, m., Muttersdorf, městečko u Hostouně (Hostau).

160466   Mútev Svazek: 6 Strana: 1053
Mútev, tve, f. = moutev. Arch. II. 431.

160467   Muthung Svazek: 1 Strana: 1089
Muthung, něm., vz Propůjčka.

160468   Mutice Svazek: 6 Strana: 1053
Mutice, Muttitz, ves u Ml. Vožice. Blk. Kfsk. 112., Sdl. Hr. IV. 372., Rk. Sl.

160469   Mutidlo Svazek: 6 Strana: 1053
Mutidlo, a, n. = mutovidlo. Slov. Bern.

160470   Mutieše Svazek: 1 Strana: 1089
Mutieše (mútiti) = rmoutila. Kat. 264.

160471   Mutilsko Svazek: 6 Strana: 1053
Mutilsko, Mutinsko, a, n., ves u Králova Městce. Blk. Kfsk. 546., 529., Rk. Sl.

160472   Mutimír Svazek: 6 Strana: 1053
Mutimír, a, m., os. jm. Pal. Rdh. 1.123.

160473   Mutina Svazek: 6 Strana: 1053
Mutina, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123., Rk. Sl., Arch. VII. 107. — M. Tom., Čech, nejstarší malíř v olejových barvách, slavný svými obrazy některých svatých, žil asi 1250.—1297. Orl. III. 345.

160474   Mútina Svazek: 6 Strana: 1053
Mútina, y, f. Jalová m., wilde Fluth, v horn. Hř.

160475   Mutina Svazek: 8 Strana: 0219
Mutina, y, ť. M. hlavy (zaujatosť a p.) Phľd. 1894. 894.

160476   Mutina, y, f Svazek: 1 Strana: 1089
Mutina, y, f., mě., Modena v Italii. Jg. — Mutiňan, a, m., pl. -ňané. - Mutinský. Lom.

160477   Mutiněves Svazek: 6 Strana: 1053
Mutiněves, vsi, f., Muttaschlag, ves u Jin- dřich. Hradce. Sdl. Hr. IV. 372., Rk. Sl.

160478   Mutinsko, a Svazek: 6 Strana: 1053
Mutinsko, a, n., vz Mutilsko. Rk. Sl.

160479   Mutiš Svazek: 6 Strana: 1053
Mutiš, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

160480   Mutíšek Svazek: 6 Strana: 1053
Mutíšek, ška, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

160481   Mutišov, a Svazek: 6 Strana: 1053
Mutišov, a, m., Mutischeu, ves u Dačic.

160482   Mútiť Svazek: 9 Strana: 0174
Mútiť mléko = stloukati. Zát. Př. 278b.

160483   Mútitel Svazek: 6 Strana: 1053
Mútitel, e, m., der Trüber, Aufrührer. Loos.

160484   Mútiti Svazek: 1 Strana: 1089
Mútiti, vz Moutiti a k tomu toto: co. Aj Vletavo, če mútíši vodu ? L. S. v. 1. Ráda bych neplakala, nemútila srdce. Rkk. 65. — se čím: žalostí, velikou teskností. Troj.

160485   Mútiti Svazek: 6 Strana: 1053
Mútiti = moutiti, tlouci, stloukati. Cf. Mkl. Etym. 189. — co: mléko, buttern. Val. Vck. Nevieš kravy dojiť ani m. Slav. II. 368. — co kam, čím kde pro koho. On to jídlo mútí do sebe; Kobzole mlotkem (muťokem) v hrotici pro prasata m. (stam- pfen, quetschen). Laš. Tč. —M. = mutným činiti, nepokojiti, zarmucovati, kaliti. Cf. Sv. ruk. SR. 402., MM. 293. ř. 16. — co, koho, se. Hrom mútie oblaky. Exc. Jir. Ktož mútí otce, affiigit; Mútí tě hróza náhlá. BO. Proč sě mútí srdce tvé. Bj. I proč sě mútíš? Št. Kn. š. 252. Ta novina ji mútieše. Kat. v. 264. Mutiechu je ne- přietelé. Ž. wit. 105. 42. — se čím. Tiem se pak niče nemútie. Št. Kn. š. 105. A tiem sě velmi mutieše. Hr. ruk. 221., 259. (v. 116., 586.). — se zač. Ano sě za to Paáka- rius súdce velmi múti. Pass. 45.— se proč. Pro jeho mučení velmi se mútiece. Hr. ruk. 259. (v. 594.).

160486   Mútiti Svazek: 8 Strana: 0219
Mútiti. O tvarech cf. Gb. H. ml. L 385.

160487   Mutka Svazek: 8 Strana: 0219
Mutka, y, f., vz Skrušinka (3. dod.).

160488   Mutkov Svazek: 6 Strana: 1053
Mutkov, a, m., Mautzendorf, ves u Štern- berka. Také Motkov

160489   Mutkový Svazek: 6 Strana: 1053
Mutkový, Wiedehopf-. Bern. M. krato- chvíle, Narrenpossen. Bern.

160490   Mutla Svazek: 6 Strana: 1053
Mutla, y, m. a f. = člověk, který pomalu jí. U Kr. Hrad. Kšť.

160491   Mutlat Svazek: 10 Strana: 0628
Mutlat. Byla tata babička, mutlal synek (mluvil maje plnou hubu jídla). Rais. Sir. 214.

160492   Mutlati Svazek: 1 Strana: 1089
Mutlati = žvýkati, käuen. — co. Nemám zubů, musím tu kůrku m. Us. Polič.

160493   Mutlati Svazek: 8 Strana: 0219
Mutlati. Krávy m-ly (jetel) s plnou chutí. Rais. Rod. 4. Budeme nebudeme, mutlal (bru- čel). Světz. 1893. 101.

160494   Mutlík Svazek: 9 Strana: 0174
Mutlík, u, m. = zatočený baliček peněz. Jičín. Kub. 154.

160495   Mutná Svazek: 6 Strana: 1053
Mutná, é, f., Mutten, ves u Dačic.

160496   Mutná Svazek: 8 Strana: 0219
Mutná, é, f., obec v Turci. Phľd. XII. 252.

160497   Mutňanka Svazek: 10 Strana: 0190
Mutňanka, y, f. = Černý potok, přítok Biele Oravy na Slov. Sb. sl. 1901. 162.

160498   Muťnava Svazek: 6 Strana: 1053
Muťnava, y, 1. = mutné víno, mutná tekutina. Slov. Rr. Sb.

160499   Mutně Svazek: 6 Strana: 1053
Mutně = mutno. Mutne sa Váh valí. Sb. sl. ps. II. 1. 18.

160500   Mutní Svazek: 6 Strana: 1053
Mutní, Einschlämm-, M. hřeblo, kolečko, buben. Hř.

160501   Mutník Svazek: 6 Strana: 1053
Mutník, u, m., der Schlämm-, Mehl- kasten. Hř. — M. jelení, athamanta cer- varia, Enzian, m. Šm.

160502   Mutno Svazek: 1 Strana: 1089
Mutno = smutně, traurig. Zavzněchu m. lesy. Ty holúbče mutný, tobě m. samu. Rkk. 27. Běduje a narícaje. m. L. S. v. 23.

160503   Mutno Svazek: 6 Strana: 1053
Mutno, a, n. = pahor u Teplice na Slov.; jezero na Slov. Chlpk. Sp. 194., Č. Čt. II. 220.

160504   Mutný Svazek: 1 Strana: 1089
Mutný, muten, tna, tno = kalný, trüb. Teče voda mutná. Koll. — M., smutný, tru- chlivý, traurig. Ty holúbče mutný, tobě-li krahujec uchváti tvú družu ? Rkk. 27.

160505   Mutný Svazek: 6 Strana: 1053
Mutný = kalný. Napije se z vody, co by i mutnéjší byla. Us. Každý sa vody bojí, keď je mutná. Sl. sp. 174. Voda teče mutná. Koled. II. 216. Vínko dělá mozky m-né. Koll. Vln mutných návod. Kká. — M. = mutný. Mutné to žití chudé. Kká. K sl. j. 42. M. ňadra. Osv. V. 825. Posupné čelo mútnou chmuru skládá. Čch. Sl. 80.

160506   Mutný Svazek: 8 Strana: 0219
Mutný = pochmurný. M. den. Vck. Val. I. 165.

160507   Mutok Svazek: 6 Strana: 1053
Mutok, tka, m. = mutek. Slov. Rr. Sb.

160508   Muťok, m Svazek: 6 Strana: 1053
Muťok, m., der Stössel, Stampfer. Slov. Muťokem vmútila řepu do kobzoli pro pra- sata. Laš. Tč.

160509   Mutor Svazek: 7 Strana: 1330
Mutor, a, m., auxienarius, zastr. Veleš.

160510   Mutovati Svazek: 1 Strana: 1089
Mutovati, z něm. muthen, nadání, vý- sadu bráti na kopání rudy n. kamene. Jg. Vz Propůjčka.

160511   Mútoveň Svazek: 8 Strana: 0219
Mútoveň, vně, f. = máselnice. Phľd. 1895. 493.

160512   Mutovidlo Svazek: 1 Strana: 1089
Mutovidlo, a, n., moutidlo, vrtidlo, die Rührstange, der Butterstecher. Na Slov.

160513   Mútovník Svazek: 8 Strana: 0219
Mútovník = máselnice. Phľd. XII. 41. Také: dbanka, dbenka, dbonka, kerňa, ker- nica, zbenka, zbonka. Phľd. 1895. 183. — M. = diera hlbokou stojatou vodou naplnená, také morské oko. Phľd. 1893. 463.

160514   Mutovník, u Svazek: 6 Strana: 1053
Mutovník, u, m., das Rühriass. Slov. Ssk.

160515   Mutta Svazek: 7 Strana: 1330
Mutta, y, f. = menta, zastr. 1596.

160516   Mutvica Svazek: 10 Strana: 0628
Mutvica, e, f. = habarka. Spiš. Sb. sl. IX. 52.

160517   Mútvice Svazek: 10 Strana: 0190
Mútvice, zdrobn. moutev. Frant. 7. 33.

160518   Mutyně Svazek: 6 Strana: 1053
Mutyně, ě, m., os. jm. Dal. 92., 96., 97., 155.

160519   Mutýrovat Svazek: 7 Strana: 1330
Mutýrovati si hlavu = lámati si (du- ševní prací). Us. Fč.

160520   Mutýrovati Svazek: 6 Strana: 1053
Mutýrovati, z něm. a to z lat. — stále předělávati. Ten se toho namutýruje! Us. Kšť. Muú! hlas hovězího dobytka.

160521   Muudibálek, mudibálek Svazek: 1 Strana: 1086
Muudibálek, mudibálek, lka m., ušpi- něný člověk, zvl. malé postavy. Ptr. — M., lka, m., pankhart, Pankert. Udělal tam m-ka. Us. Pecka.

160522   Muviť Svazek: 9 Strana: 0174
Muviť = mluviti. Slez. Čes. 1. VIII. 145.

160523   Muyka, y, f Svazek: 6 Strana: 1053
Muyka, y, f. = olej ze semene mastno- koti. Rstp. 1349.

160524   Muza Svazek: 1 Strana: 1089
Muza, vz Musa.

160525   Muzar Svazek: 6 Strana: 1053
Muzar, a, m., os. jm. Arch. IV. 381. Muzg, mozgu, m. = mozek. Slez. Šd. Laš. Tč., Mkl. Etym. 203.

160526   Muzický Svazek: 6 Strana: 1054
Muzický = z mužíka, selský. Pyp. K. II.

160527   Muzický Svazek: 8 Strana: 0219
Muzický. M. instrument. Mus. 1894. 213.

160528   Muzický Svazek: 10 Strana: 0190
Muzický nástroj. Kom. Did. 88.

160529   Muzička Svazek: 10 Strana: 0628
Muzička, y, f., zdrobn. muzika. Vyhl. Slz. 26.

160530   Muzičný Svazek: 6 Strana: 1053
Muzičný. Nebyl člověk m. (= nechodil na muziky). Laš. Brt. D. 232., Č. Ps.

160531   Muziga Svazek: 6 Strana: 1053
Muziga, y, f. = musika, muzika. Val. Vck.

160532   Muziganěc Svazek: 6 Strana: 1053
Muziganěc, ňce, m. = tesařík brouk. Na mor. Kopanič. Brt.

160533   Muzigant Svazek: 6 Strana: 1053
Muzigant, a, m. = musikant. Val. Vck.

160534   Muzík Svazek: 9 Strana: 0174
Muzík, a, m. = hudebník. Domažl. Kub. 154.

160535   Muzika Svazek: 1 Strana: 1089
Muzika, vz Musika.

160536   Muzika Svazek: 8 Strana: 0219
Muzika. Radši sa móže doma vyspať, než na muzice nohy vystáť. Vck. Val. I. 110.

160537   Muzika Svazek: 9 Strana: 0174
Muzika. Když je málo drobných, pře- stává m. Kub. 149. M. ve školách středo- věkých. Vz Wtr. Part. 573. nn.

160538   Muzika Svazek: 10 Strana: 0190
Muzika jest poloviční zdraví. Domžl. Čes. 1. XII. 308. M. ve Slezsku, vz Vyhl. II. 164.

160539   Muzikant Svazek: 1 Strana: 1089
Muzikant, vz Musikant.

160540   Muzikant Svazek: 6 Strana: 1053
Muzikant, vz Zbrt. 288. — M., u, m.= místo na louce nebo na poli, jehož sekáči nesesekali Nechali tam několik m-tů. Laš. a han. Wich. To je pěkný sekáč, hrají mu m-ti. U N. Bydž. Kšť. Muzikantka, y, f., die Musikerin. Bern.

160541   Muzikant Svazek: 8 Strana: 0219
Muzikant = vítod, rostl. Brušp. Hledí- ková.

160542   Muzikant Svazek: 10 Strana: 0190
Muzikant, vz Mastiti. M tů žaludek jest nenasytná houba mořská. Rais. Vlast. 190. Byl to chlapík m., uměl brnkat na pometlo. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 178.

160543   Muzikant Svazek: 10 Strana: 0628
Muzikant, a, m. =. brouk tesaUk. Brt. Slov. — M. Ukopne-li někdo o kámen, říkají: Tam je zakopanej (pochovanej) m. Us. Rgl.

160544   Muzikanti Svazek: 9 Strana: 0174
Muzikanti = nevytrhaná vlákna lnu za trhačkou zůstalá. Čes. 1. IX. 391.

160545   Muzikantský Svazek: 6 Strana: 1053
Muzikantský, Musikanten-. M. pýcha. Sá. M. večeře. Vz Brt. N. p. 489.

160546   Muzikář Svazek: 1 Strana: 1089
Muzikář, vz Musikář.

160547   Muzikář Svazek: 8 Strana: 0219
Muzikář. Zbrt. Tan. 239.

160548   Muzikář Svazek: 9 Strana: 0174
Muzikář houslí. Dač. II. 208.

160549   Muzikářský Svazek: 8 Strana: 0219
Muzikářský. M. cech. 1677. Zbrt, Tan. 237. M. nástroje. Ib. VIL

160550   Muzikocvičenec Svazek: 8 Strana: 0219
Muzikocvičenec, nce, m. = hudebník! XVIII. stol. Vz Zbrt. Tan. 260.

160551   Muzikovati Svazek: 6 Strana: 1053
Muzikovati, rausiziren. Prepelica poska- kuje, že jej vrabec muzikuje. Koll. Zp. II. 132. Muzikus, a, m. = muzikant. Us. Dvd.

160552   Muzk Svazek: 7 Strana: 1330
Muzk, u, m. = mozek. Prus. Slez. Mus. 1842. 400.

160553   Muzlov Svazek: 6 Strana: 1053
Muzlov, a, m., Musslau, ves u Březové v Brněn.

160554   Muzovati Svazek: 6 Strana: 1053
Muzovati = civěti, čuměti. Mor. Pořád okolo našeho muzuje. Hrb.

160555   Muzur Svazek: 6 Strana: 0949
Muzur, u, m.= mazurek Šm.

160556   Muž Svazek: 1 Strana: 1089
Muž, e, mužík, a, mužíček, čka, m., pl. muži, a také muží (Kom., Br., Dal., V. Vz Vrstva. Dvanácte muží. Alx. ). Muží, Manns- leute, Männorvolk. D., Mk. — M., člověk muž. rodu, der Mann, eine Mannsperson. V. Muže a ženu stvořil. Us. Půl muže (kleště- nec). Muž i žena (hermafrodit). V. — M. — člověk muž. pohlaví, který vystoupil z jinoš- ství; po 60 letech také: stařec. V sílu a muže růsti. V. M. velikých skutkův. V. M. poctivý, ctihodný, v nejlepších letech, veliké mysli a udatného srdce, statečný a rytířský, moudrý, rozumný, rozšafný. Jg., V. Gore mužem, imže žena vlade! L. S. 74. Muže ztlouští, zvýší. D. Muž s mužem se potýkati (po dvou). D. M. dokonalý, zkušený, usedlý, dospělý, udatný, srdnatý. Jg. To je celý m. M. veliký. Us. Oděv dělá muže. V. Bojovati jako m. (udatně). Jg. M. slovo. Slovo dělá muže. Jg., Č. Kdo chce (chceš-li) moudrým mužem slouti, dej řečem mimo se plouti. V., Š. a Ž. M. na- mohlý. Vz Namoci se. Jako muž se posta- viti, seinen Mann stellen. Dch. — M. = bo- jovník, voják. Ztratili jsme v boji 100 mužův. Us. Vz Rb. str. 268. — M. ženatý, manžel, der Mann, Ehegatte, Gemahl. V. M. a žena. Vdáti n. dáti dceru za muže. V. Vdáti se za muž. Bibl. Jíti za muž. Jg., na Slov., Kat. 355. Muže nepoznala (čistá)). V. M. jde hat a žena čehy. Us. Má muže = jest vdaná. Žena chce ve škorních muže choditi. V. Žena muže želí, dokud nezevře zelí. Lom. To mám muže! nikam se mi hodiť nechce: do po- stele tuze malý a do kolébky tuze velký. Č. Ach Bože, dej muže do lože. Lb. Muž s ženou ako děti pod stenou. Mt. S. Muž měl býti dle strčes. práva pánem ženy a rodiny; která byla práva a které povin- nosti manželů vespolek, vz Rb. 139. —142. M. v domě hlavou a žena duší. Pk. — M. lesní, divý m., chlupáč, lesňák, der Buschaffe, Wald- teufel, Waldmann. Jg. — Vz Člověk, Mladý.

160557   Muž Svazek: 6 Strana: 1053
Muž. Cf. Bž. 75., 77., 87., 118., Šrc. 250., 259., Mkl. Etym. 201. Mužmi. Ž. wit. 25. 9. Od muže k muži. Lpř. Sl. I. 53. M. z lidu, vědy. Šml. M. velikých skutků. V. Vyznali před dvěma mužoma. NB. Tč. 240. Poctiví muži, obyvatelé mésta Hradiště. List. hrad. 1478. Osm set muží. BO. S mužmi. ZN. Býti za jeden muž. Bž. 86. Kritické ocenění těchto pověstí ještě svého muže očekává. Šf. Strž. II. 589. Ženu čepec ozdobuje, ale muža brada; U ženských se krása žádá, u muže zas brada. Us. Tč. M. jak na dvě strany nůž. Řezn. Muže oděnie ne zdi brání. Výb. II. 1193. Muži ledoví. Vz Stč. Zem. 768. Chce-li pámbu z muže učiniti blázna, vezme mu ženu. Ve východ. Čech. Rgl. — M. = manžel. M. a žena. Vz Zř. zem. 461., 694., Cor. jur. IV. 3. 1. 406., IV. 3. 2. 423. Muž so ženou ako deti pod stenou, hneď schlpia, hneď pomeria sa. Orl. XI. 11. Nože, mamko, nože už, či ma skoro dáš za muž? Sl. spv. V. 185. Cf. Dráti se kam. Ruža som ja ruža, pokial nemám muža; až bu- dem mať muža, spadne so mňa ruža. Sl. sp. 207. Strach před mužem, androphobia. Eliška vezena jest z Prahy za muž do Fran- couz. Let. 12. Milá židovko, nech mne, jmám jíti za muž, po svadbě zaplatím. NB. Tč. 18. (203.). Dal mě za muž. Půh. II. 209. Otec mne za muž vydal. Ib. I. 367. Za muže měniti koho. GR. Nechť by pil a i bil, enom kdyby byl (říkají vdavek chtivé ženy); Lepší slaměný m. než hedbávné děti (říká vdova). Val. Vck. Mladá žena, starý muž: tvrdé maso, tupý nuž. Brt. N. p. 270, Šel bratr se sestrou a muž se ženou. Dostali tři jabka a podělili se tak, že každá osoba dostala po jablku. (Byl bratr, sestra a se- střin muž). Brt. D. 160.

160558   Muž Svazek: 8 Strana: 0219
Muž. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 47. M. = manžel. M. menší od svojej ženy bude na druhom svete buben nosiť. Slov. Nov. Př. 398.

160559   Muž Svazek: 8 Strana: 0563
Muž. Pl. muži již v XV. stol. v některých památkách pravidlem. Vz Mus. 1896. 357.

160560   Muž Svazek: 9 Strana: 0174
Muž. O skloň, vz Gb. H. ml. III. 1. 126. Muž rád vždy váhá, chystá-li čin veliky. Král. El. 24 Keď muž ženu bije, akoby gazda zem poviezol. Mus. slov. I. 10. M. malý, veliký, starý, mladý. Vz o něm pří- sloví atd. v Zát. Př. 96, 334a.

160561   Muž Svazek: 9 Strana: 0450
Muž. Má muža, ako kus chleba. Mus. slov. III. 74.

160562   Muž Svazek: 10 Strana: 0190
Muž ženu želié, zakal nové zelie; žena muža tak, zakal uvre hrach. Rizn. 172. Ří- kali dycky, že je první m. od p. Boha sou- zený, druhý že je ]ako vypůjčený a třetí prý skoro za hřích počítaný. Pittn. Cho- robná touha po muži, nymphomania, furor uterinus, Mannstollheit. Ktt. — Zlý muž, rostl., val. Čes. 1. XIV. 74.

160563   Muž Svazek: 10 Strana: 0628
Muž, e, m. Bože, Bože! Čože, čože? Muža! A či hneď? Ešte dnes! Mus. slov. VI. 109.

160564   Mužácký Svazek: 6 Strana: 1054
Mužácký = mužský. M. košile, oblek. Brt. L. N. II. 23. Vz Mužák.

160565   Mužačka Svazek: 1 Strana: 1089
Mužačka, y, f., žena podmužná t. j. pod pravomocí muže jsoucí, ? ?Y???'??? ????. SŠ. I. 75.

160566   Mužák Svazek: 1 Strana: 1089
Mužák, a, m. = manžel. Na Slov. Plk.

160567   Mužák Svazek: 6 Strana: 1054
Mužák = ženatý muž. Sá., Brt. Po lici- taci jest u nevěsty snídaní, na něž se sejdou mužaci a ženy. Brt. L. N. II. 51. — M. Petr, prof. v Praze, naroz. ve Světlé u Ještěda 1821. Vz Tf. II. 1. 3. vd. 199., 200., Šb. D. ř. 270., Bačk. Př. 62., Rk. Sl., S. N.

160568   Mužák Svazek: 9 Strana: 0450
Mužák Petr, spis., 1821. —1892. Vz Ott XVII. 917.

160569   Mužák Svazek: 10 Strana: 0190
Mužák, a, m. = poctivec. Dšk. Km. 29.

160570   Mužákov Svazek: 1 Strana: 1089
Mužákov, a, m., něm. Muskau, mě. v Le- hnicku. S. N.

160571   Mužatěti Svazek: 1 Strana: 1089
Mužatěti, ěl, ění, mannbar werden. D.

160572   Mužatice Svazek: 6 Strana: 1054
Mužatice, e, f. = mužatka. Kos.

160573   Mužatka Svazek: 1 Strana: 1089
Mužatka, y, f., vdaná za muže osoba, manželka. Kram. — M., žena udatná, roz- umná. V., Kom.

160574   Mužatka Svazek: 6 Strana: 1054
Mužatka, androgyne, Nz. lk., virago. Vz Muzice.

160575   Mužátko Svazek: 1 Strana: 1089
Mužátko, a, n. Čisté m. (= rozmazaný. Vz Rozmazaný, Tělo). Č.

160576   Mužátko Svazek: 10 Strana: 0190
Mužátko, a, n. = mužíček. Tlusté m. Faust. 130.

160577   Mužatý Svazek: 1 Strana: 1089
Mužatý. Za muže vdaná, verehelicht. L. — M., k muži podobný, dospělý, mannbar. Us.

160578   Mužčina Svazek: 6 Strana: 1054
Mužčina = mužština. Rk.

160579   Mužčina Svazek: 10 Strana: 0190
Mužčina, y, f. = špatný muž, ???(>?? ???. Msn. Od. 177.

160580   Mužčizna Svazek: 6 Strana: 1054
Mužčizna (!), y, f. = mužské plémě. Vký.

160581   Muždíř Svazek: 6 Strana: 1054
Muždíř, e, m. = moždíř, der Mörser. Laš. Tč.

160582   Muže Svazek: 1 Strana: 1090
Muže, ete, n., mužátko, a, n., mužík, mužíček. Vz Mužátko. Eine Mannsperson, ein Männchen. Št. skl., Cyr.

160583   Mužebažka Svazek: 1 Strana: 1090
Mužebažka, y, f., eine Mannsüchtige. Rk.

160584   Mužebijce Svazek: 10 Strana: 0190
Mužebijce, e, m. Škd. Od. 114., IP. 10.

160585   Mužebijec Svazek: 6 Strana: 1054
Mužebijec, jce, m. = mužebojce. Rk.

160586   Mužebitný Svazek: 6 Strana: 1054
Mužebitný. M. sekera, männertödtend. Man. Or. 107.

160587   Mužebojce Svazek: 1 Strana: 1090
Mužebojce, e, m., vrah, der Männermörder. Výb. I., St. sk. — Mužebojský, männer- mordend. — Mužebojství, n., der Männer- mord. Jg.

160588   Mužebojce Svazek: 6 Strana: 1054
Mužebojce. Bž. 92., Hr. Ruk. 283.

160589   Mužebojka Svazek: 6 Strana: 1054
Mužebojka, y, f., die Männermörderin. Šm.

160590   Mužebojství Svazek: 6 Strana: 1054
Mužebojství. Pro m. z Charvát se vy- stěhoval. Šf. Strž. II. 433. Neučiníš m-stva (homicidium). ZN.

160591   Mužečacký. M Svazek: 6 Strana: 1054
Mužečacký. M. bitva. Vký.

160592   Mužehnusnosť Svazek: 6 Strana: 1054
Mužehnusnosť, i, f., die Männerscheu. Šm., Rk.

160593   Mužehubný Svazek: 6 Strana: 1054
Mužehubný, männerverderbend. Lšk.

160594   Mužechranný Svazek: 10 Strana: 0190
Mužechranný štít (chránící). Skod. II2. 34.

160595   Mužechtivosť Svazek: 1 Strana: 1090
Mužechtivosť, i, f., Die Mannssucht. Tpl.

160596   Muželožství Svazek: 6 Strana: 1054
Muželožství, n., die Sodomiterei. Rk.

160597   Mužemor Svazek: 6 Strana: 1054
Mužemor, a, m., der Männei-würger. Rk.

160598   Mužemorný Svazek: 6 Strana: 1054
Mužemorný, männerwürgend. Šm.

160599   Mužemorný Svazek: 10 Strana: 0190
Mužemorný. M. ruce Achilleovy (muže hubící). Msn. II. 342., 412.

160600   Mužena Svazek: 6 Strana: 1054
Mužena, y, í. Ta bude slúti m., že z muže vzata jest. Hus 1. 199. Vz Mužka.

160601   Mužesmilec Svazek: 1 Strana: 1090
Mužesmilec, lce, m., samečník, muže- ložník t. j. mužský s mužským mrzkost' pá- šící, ?????????????, sodomář, der Sodomit. Sš. I. 198. Vz Mužoložník.

160602   Mužestvo Svazek: 9 Strana: 0174
Mužestvo = mužstvo. Ld. 30., 49.

160603   Mužeti Svazek: 8 Strana: 0219
Mužeti = mužem se stávati. A dítě rostlo a m-lo. Ev. vid. 9. Luc. 2. 46. (Mně.).

160604   Mužetice Svazek: 6 Strana: 1054
Mužetice, dle Budějovice, Muschetitz, ves u Blatné. Rk. Sl.

160605   Mužetín Svazek: 6 Strana: 1054
Mužetín, a, m., ves. Arch. III. 469.

160606   Muževrah Svazek: 9 Strana: 0174
Muževrah, a, m. Louk. 50.

160607   Muževrahyně Svazek: 6 Strana: 1054
Muževrahyně, é, f. = amazonka. Šf. Strž. I. 321.

160608   Muževraždný Svazek: 10 Strana: 0190
Muževraždný. M. bitva, Škod. II2. 211., Ares. Škod. II2. 80.

160609   Muževražedlný. M Svazek: 10 Strana: 0629
Muževražedlný. M. páže. Škod. II2 II. 207.

160610   Mužezátratný Svazek: 6 Strana: 1054
Mužezátratný boj, qviö^vM^. Vký.

160611   Mužezdobný Svazek: 6 Strana: 1054
Mužezdobný, Männer ehrend. Lpř.

160612   Mužežen Svazek: 6 Strana: 1054
Mužežen, a, m., der Zwitter, rus. Šm.

160613   Mužeživný Svazek: 10 Strana: 0190
Mužeživný. M. Fthia. Škod. II2. 7.

160614   Muží Svazek: 1 Strana: 1090
Muží, zastr. = mužský. Mužie sila. Dal. 22.

160615   Mužibažka Svazek: 6 Strana: 1054
Mužibažka, y, f., die Männersüchtige. Šm.

160616   Mužice Svazek: 1 Strana: 1090
Mužice, e, f. = mužatka. D.

160617   Mužice Svazek: 6 Strana: 1054
Mužice, virago. Sv. ruk. 315., BO.

160618   Mužíček Svazek: 6 Strana: 1054
Mužíček, čka, m. = vodník. U N. Kdyně. Rgl.

160619   Mužíček Svazek: 10 Strana: 0190
Mužíček, čku, m. = panenka v oku. Domžl Kbrl. Džl. 13.

160620   Mužička Svazek: 10 Strana: 0190
Mužička, y, f. = trpaslík ženského pohlaví, trpaslice. Baw. J. v. 1079., 1197.

160621   Mužíčkův Svazek: 10 Strana: 0190
Mužíčkův tabák = pýchavka. Čes. 1. XI. 290.

160622   Mužík Svazek: 1 Strana: 1090
Mužík, a, mužíček, čka, m. Malý m. (pidimužík), das. Männchen, Männlein. V. — M. lesní, podzemský, das Wald-, Erdmänn- chen. D. — M. v bot. mandragora, Alraun, m. Mužík lékařský, m. officinalis, der Stech- apfel, starček; šibeniční, cortex; tučný (ne- třesk menší), sedum nebo sempervivum minus, crassula, die Hauswurz. Byl., Jg.

160623   Mužík Svazek: 6 Strana: 1054
Mužík, vz Muž. — M. = panák. Hráti si s mužíky; M-ky malovati. U N. Kdyně. Rgl. — M. = snopy v kužel sestavené, Hut- mandel. Cf. Koník, Panák, Hrotek, Budka. Us. BPr. — M. malířský. NA. I. 106. - M. = poddaný, nevolník. Hrbň., Jrsk. — M., rostl. 1402., Byl. 15. stol. Cf. Sbtk. Rostl. 330., Rstp. 661., Mllr. 96. — M. = hájovna u Se- dlčan. — M., os. jm. Tk. V. 134., Arch. VII. 714. — M. Augustin Eugen, naroz. 1859., básník. Vz Bačk. Př. 55.

160624   Mužík Svazek: 8 Strana: 0219
Mužík n. opich, rostl. 1440. list. fil. 1893. 393. Cf. Zbrt. Pov. 131.

160625   Mužík Svazek: 9 Strana: 0174
Mužík, mandragora. Pověry o něm vz v Čes. 1. VIII. 357. — M. Aug. Sr. Jub. XXI

160626   Mužík Svazek: 9 Strana: 0450
Mužík Ant., spis., nar. 1845.; Augustin. Vz Ott. XVII. 917.

160627   Mužík Svazek: 10 Strana: 0190
Mužík Aug. Eug, básn. Sr. Zvon IV. 70.

160628   Mužikáš Svazek: 6 Strana: 1054
Mužikáš, e, m. = musikant. Slov. Ssk.

160629   Mužíkati Svazek: 6 Strana: 1054
Mužíkati = mžikati, mžukati, hráti na mžíka. Na již. Mor. Šd.

160630   Mužíkov Svazek: 6 Strana: 1054
Mužíkov, a, m., několik domkův u Klo- bouk u Uh. Hrad.

160631   Mužikovský Svazek: 10 Strana: 0190
Mužikovský Mart., v polov. XVIII. stol., spis. Vz Vck. Vset. 310.

160632   Mužíni Svazek: 6 Strana: 1054
Mužíni, pl., m. = šišky (knedlíky) s po- vidly a omaštáné, Vsacky. Vck.

160633   Mužisko Svazek: 1 Strana: 1090
Mužisko, a, n., člověk břidký, ošklivý n. veliký, schlechtes Mannsbild o. ein sehr grossgewachsener Mann. Plk.

160634   Mužiti Svazek: 6 Strana: 1054
Mužiti, Muth einflössen ; ein Weib ver- heirathen; se, mannhaft werden, Muth fas- sen. Bdl.

160635   Mužka Svazek: 6 Strana: 1054
Mužka, y, f. A proto slouti bude m., že jest z muže vzata. Kosmogr. 1. 10. A. Vz Mužena.

160636   Mužký Svazek: 8 Strana: 0219
Mužký m. mužský. Dšk. Jihč, I. 41.

160637   Mužla Svazek: 8 Strana: 0219
Mužla, y, f., obec v Požúnsku. Phľd. XII. 426.

160638   Mužna Svazek: 7 Strana: 1330
Mužna, y, f., materica. Pršp. 65. 81.

160639   Mužnatosť Svazek: 1 Strana: 1090
Mužnatosť, i, f., mužnosť, die Mannhaftig- keit. Us. Jg.

160640   Mužnatý Svazek: 1 Strana: 1090
Mužnatý, mužný, mannhaft. Us.

160641   Mužně Svazek: 1 Strana: 1090
Mužně, srdnatě, udatně, mannhaft, tapfer. Čiň sobě m., byť pak i na mysli nebylo. Solf. M. se jim opřeli. V. M. se brániti, si počínati, Us., něco snášeti, si vésti. Nt.

160642   Mužněti Svazek: 6 Strana: 1054
Mužněti, ějí, ěl, ění, Mann, männlich werden.

160643   Mužník Svazek: 8 Strana: 0219
Mužník, a, m., území v Novohradsku na Slov. Phľd. XII. 426.

160644   Mužnosť Svazek: 1 Strana: 1090
Mužnosť, i, f., mužný věk. L. — M., mužská povaha, die Mannhaftigkeit. M-stí daleko ho převýšil. Háj. M. mysli. Jel. Činná m., der Thatenmuth. Dch.

160645   Mužný Svazek: 1 Strana: 1090
Mužný, dorostlý. L. — M., srdnatý, smělý, zmužilý, muthig, tapfer, mannhaft. V., Háj. O my stateční za zdí, mužní, když jsme sami. Čr. M. žena, Reš., odpověď, D., mysl, Jel., vojín, řeč, duch. Us.

160646   Mužný Svazek: 8 Strana: 0219
Mužný, mužen. 01. 1. Reg. 18. 17. — Gb. II. ml. I. 163.

160647   Mužný Svazek: 10 Strana: 0190
Mužný. Duch m. roste příležitostí. Slád. Jan 23.

160648   Mužobijce Svazek: 6 Strana: 1054
Mužobijce, e, f. = mužobojce. Šmb. S. II. 50.

160649   Mužobitec Svazek: 6 Strana: 1054
Mužobitec, tce, m. = mužobojce. Lpř. Sl. I. 53.

160650   Mužobitný Svazek: 6 Strana: 1054
Mužobitný, männermordend. Lpř. Sl. I. 53.

160651   Mužobojce Svazek: 1 Strana: 1090
Mužobojce, e, m., der Todtschläger. Vz Mužebojce.

160652   Mužobojce Svazek: 6 Strana: 1054
Mužobojce, e, m. M. Ares. Msn.

160653   Mužobojský Svazek: 6 Strana: 1054
Mužobojský, mänuermordend. Lpř. Sl. I. 53.

160654   Mužobojství Svazek: 6 Strana: 1054
Mužobojství, BO., -stvo. Výb. I. 86.

160655   Mužobojstvo Svazek: 1 Strana: 1090
Mužobojstvo, a, n., zabití muže, vražda, der Todtschlag. Dal. 6., 175. Vz Mužebojství.

160656   Mužohubný Svazek: 6 Strana: 1054
Mužohubný, qiO-iöyvtoQ, männerverder- bend. Lpř. S. I. 54.

160657   Mužochtivosť Svazek: 6 Strana: 1054
Mužochtivosť, i, f., die Mannssucht. Loos.

160658   Mužochtivý Svazek: 6 Strana: 1054
Mužochtivý, mannssüchtig. Loos.

160659   Mužokrmný Svazek: 6 Strana: 1054
Mužokrmný, männerernährend, ßmtta- veiga. Lpř.

160660   Mužoložník Svazek: 1 Strana: 1090
Mužoložník, a, m., samcoložník, sodomář, der Sodomit. Vz Mužesmilec. D. — Mužo- ložství, n., samcoložství, němý hřích, sodo- mářství, die Sodomiterei. D.

160661   Mužomor Svazek: 1 Strana: 1090
Mužomor, a, m., der Männerwürger. Plk.

160662   Mužomorný Svazek: 6 Strana: 1054
Mužomorný, männermordend. Lpř. Sl. I. 54.

160663   Mužonovka Svazek: 7 Strana: 1330
Mužonovka, y, f. = jm. louky. 1493. Arch. X. 461.

160664   Mužotrapný Svazek: 6 Strana: 1054
Mužotrapný, tqvóúvo)^. Lpř.

160665   Mužotvárný Svazek: 6 Strana: 1054
Mužotvárný. M. vůl. Koll. St. 31.

160666   Mužovláda Svazek: 10 Strana: 0190
Mužovláda, y, f Nár. list. 1904. 61. 1.

160667   Mužovrah Svazek: 6 Strana: 1054
Mužovrah, a, m., der Männertödter. Hol., Lpř. Sl. I. 54.

160668   Mužový Svazek: 6 Strana: 1054
Mužový, Männer-. Umění m-vé (viri) po pokoře zná se. BO.

160669   Mužožen Svazek: 6 Strana: 1054
Mužožen, a, m. = mužoženec. Lpř. Sl. I. 53.

160670   Mužoženec Svazek: 6 Strana: 1054
Mužoženec, nce, m. = mužožen, ávó^á- ywoí, der Zwitter. Lpř. Sl. 1. 53.

160671   Mužoženský Svazek: 6 Strana: 1054
Mužoženský, avdyoyvvoi;, Zwitter-. Lpř. Sl. I. 53.

160672   Mužské Svazek: 6 Strana: 1054
Mužské, ého, n., Mušky, ves u Mnichova Hradiště. Blk. Kfsk. 249., 807., Rk. Sl.

160673   Mužskosť Svazek: 6 Strana: 1054
Mužskosť, i, f., die Männlichkeit. Dk. Aesth. 40.

160674   Mužsky Svazek: 1 Strana: 1090
Mužsky, po mužsku, kompar. mužštěji; zmužile, männlich. M. se bráníce zahynuli. Kn. Čechové zavřevše se bráníce se m. Bart. 310. 16. M. čiňte; m. si vésti. Cyr., Jg.

160675   Mužský Svazek: 1 Strana: 1090
Mužský, kompar. mužštější. — M. = muže se týkající, k němu se vztahující, Manns-, männlich. M. šat, oděv, krejčí, rod, tvář, hanba (úd mužský); stůl jest mužského rodu; plod, hlas, Jg, věk. V., kmen (rod po meči; ženský kmen: rod po přeslici), pokolení (po meči, po straně meče), J. tr., švec. Rk. Vl- čího máku voda jest dobrá proti pokažení mužského nádobí. Čern. Mužské tváři ne- poznala (čistá). V. Ot mužské rány bývá veliká muka. Dal. 10. — M., subst., člověk mužského pohlaví. V. V Želivsku pl.: muzci nejsou doma. Sř. — M. klášter (naopak: panenský, ženský). Das Mönchskloster. D. — M. = srdnatý, zmužilý. M. udatnosť (zmu- žilosť), srdce, mysl. V. — M. víra, vysoký Bodlák, mačka, eryngium campestre, die Mannstreu. Reš.

160676   Mužsky Svazek: 6 Strana: 1054
Mužsky se měj (= chovej, statečně), Pass. 35., čiň. Jiří v. 133., Ž. wit. 26. 14., Arn. 2105., BO. M. se potkati (udatně bojovati). Výb. II. 1007. - Št. Kn. š. 98.

160677   Mužský Svazek: 6 Strana: 1054
Mužský. M. hodnosť, statečnosť, Lpř. Sl. I. 53., sbor (mužské hlasy), Zv. Př. kn. II. 5., zakončení verše, rým, Dk. Poet. 244., 406., poznání, Výb. II. 27., smutek, kroky. BO. Tiem vyznáváme, že nenie (Kristus) z semene m-ho. Št. Kn. š. 19. — M. klášter. Št. Kn. š. 134. — M. víra, rostl. Vz Rstp. 709., Mllr. 44. — M. vrch u Netolic. Řvn. 386.

160678   Mužsky Svazek: 8 Strana: 0219
Mužsky (viriliter) se brániechu. Alx. Nách. k. XIV.

160679   Mužský Svazek: 8 Strana: 0563
Mužský. Mužské (silné) zakončení verše. Dk., List, fil. 1896. 409.

160680   Mužský Svazek: 9 Strana: 0174
Mužský. O mně ani m. kabát nezavadil. Sml. IV. 47.

160681   Mužství Svazek: 1 Strana: 1090
Mužství, í, n. M. někoho zbaviti (vymu- žiti). Die Mannheit nehmen. D. — M. = mužský věk, männliches Alter. M. pracnými věcmi stráveno bývá. Kom. — M., srdna- tosť, udatnosť, die Tapferkeit. Kterýž člověk jest nesmělý, tenť k m. nenie dospielý. Cat. Kaša Bivoje pro jeho m. za manžela pojala. Háj.

160682   Mužství Svazek: 6 Strana: 1055
Mužství = mužnosť. Sv. ruk. 261.

160683   Mužstvo Svazek: 1 Strana: 1090
Mužstvo, a, n.. muži, lid, das Männer- volk; lid vojenský, vojsko, die Mannschaft. Rozstúpi sě mustvo lesem. Rkk. 10.

160684   Mužstvo Svazek: 6 Strana: 1055
Mužstvo lodi, die Bemannung, Seemann- schaft, Matrosen. Mour.

160685   Mužština Svazek: 1 Strana: 1090
Mužština, y, f., der Geruch nach Männern; mužský, eine Mannsperson. Rk.

160686   Mužštiti co Svazek: 10 Strana: 0190
Mužštiti co: jména = užívati jich v rodě mužském. Mtc. 1904. 270.

160687   Mužův Svazek: 1 Strana: 1090
Mužův, -ova, ovo, dem Manne gehörig. Žena sláva mužova jest. Br. M. dluhy. Ms.

160688   My Svazek: 1 Strana: 1090
My 1. nom. pl. zájmena já. Kdy se klade a kdy vynechává? Vz Zájmeno, Já. — 2. Zastaralá koncovka 1. os. pl.; mámy. viemy = máme, víme. Posud se udržela. Líto, líto nesemy, buďte, páni, veseli. Er. P. 58. Vz Y, -me, Gb. Hl. 79., 85. - - 3. My, zastr. = myl, od mýti.

160689   -mý Svazek: 1 Strana: 1090
-mý, přípona: zřej-mý, stříd-mý, D., sed- mý, os-mý. Schl.

160690   My Svazek: 6 Strana: 1055
My jsme my! Wir fühlen uns! Us. Dch. — Cf. Mkl. aL. 15.

160691   -my Svazek: 6 Strana: 1055
-my koncovka 1. os. pl. Učiňmy jemu malú sienci. Bj. Márny sě pyšně. Výb. I. 946. 2. Liud, jejž srny spatřili. Jir. Anth. I. 3. vd. 59. Posud hl. na vých. Mor. a ve Slez. Mámy letos velké vydávky. U Opavy. Klš. Už se chranimy z pole (stěhujeme). Laš. Brt. D. 218. Volámy. U Žalkovjanů v Kroměřížsku. Brt. Osv. 1884. 33. Ať mamy čim platit. U Lichnova na Mor. Ne- semy majíček. U Zabří. Sš. P. 771. Na Lašsku má 1. os. pl. všude příponu -my: nesemy, pijemy, chvalimy, vołamy, kupu- jemy; přípona -me slyší se jen v Příboře a ve Frýdlantě. Brt. D. 121. Cf. -ma, Gb. Hist. samohlásek 78., Gb. Hl. 79.

160692   -my Svazek: 7 Strana: 1330
-my konc. 1. os. pl. byla ještě r. 1520.: nesemy. D. Lhrg. 235.

160693   -my Svazek: 8 Strana: 0219
-my m. -me v 1. os. pl.: dámy. U Záhoří, Kroniěř., v Popovicích na Mor. Proto se Ho- lešované Popovičanům posmívají: Nadrobili zmy si do misy a vyľízaľi zmy si. Brt. D. II. 26., 38.

160694   my Svazek: 8 Strana: 0563
my příp. 1. os. pl. 1410. Vz Mus. fil. 1896. 449.

160695   — my Svazek: 9 Strana: 0174
— my příp. 1. os. pl. praes.: nosemy, pro- símy. Nyní jen v území vých., jmenovitě na Mor. Vz List. fil. 1898. 89., Gb. H. ml. III. 2. 20., -m, — ma, -me, -mo.

160696   Myc Svazek: 6 Strana: 1055
Myc, myc (volání na králika)! Vz Králik. Mor. Brt.

160697   Mycák Svazek: 7 Strana: 1330
Mycák, a, m. = králík. Val. Slavč. 8. Cf. dole Mysák.

160698   Mycák Svazek: 9 Strana: 0174
Mycák, a, m. = králík. Val. Čes. 1. X. 39.

160699   Mýcené Svazek: 6 Strana: 1055
Mýcené = Myťané, obyv. Mýta. Dal. 165.

160700   Mýcení Svazek: 1 Strana: 1090
Mýcení, vz Mýtiti.

160701   Mýcení Svazek: 6 Strana: 1055
Mýcení lesa (seč, poruba, porubení, po- rážení, mytba) tmavé, Dünkelschlagbetrieb, nepravidelné, poznenáhlé, postupné, streifen- weiser Abtrieb, toulavé, plänterweiser A., pravidelné, na holo či pasečení na holo, kahler A., vybíráním, výběrem, femmel- weiser A., pasečně, schlagweiser A., sku- peninové, horstweiser A., kotlíkové, kessel- artiger A.; návrh, nástin m., Hauungsplan. Sl. les.

160702   Mýcenín Svazek: 6 Strana: 1055
Mýcenín, a, m., obyvatel mě. Mýta.

160703   Mýcenín Svazek: 8 Strana: 0219
Mýcenín z mytjan. Gb. H. ml. I. 384.

160704   Myceny Svazek: 1 Strana: 1090
Myceny, Mycen, Mykeny, Myken, pl., f., mě. v Argolidě, v Řecku, sídlo Danaovo, Agamemnonovo. Vz S. N.

160705   Mýceti Svazek: 1 Strana: 1090
Mýceti, el, en, ení = házeti; z mik-. Gb. Hl. 110. — se = toulati se, choditi. Sem i tam se mycím. Reš. Sich schnell bewegen, herum- schlendern.

160706   Mýceti Svazek: 6 Strana: 1055
Mýceti, koř. myk. Bž. 40. M. vedlé my- kati, mýču vedlé mýčeju. — se kudy, kde. An sě po koře mýče. Pass. 415. Čerti se v pekle mýčí sem a tam. Lucid.

160707   Mýceti Svazek: 9 Strana: 0174
Mýceti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 339.

160708   Mýceti se kde jak Svazek: 10 Strana: 0190
Mýceti se kde jak. V pekle čerti se mýcí sem i tam jako jiskry z výhně. Luc. 45

160709   Mycí Svazek: 1 Strana: 1090
Mycí, Wasch-. M. lavice, nádoba, hrnec, konvice, Us., klekátko (k mytí podlahy). Prm. III. č. 5.

160710   Mycka Svazek: 10 Strana: 0629
Mycka, y, f. = králičí samice. Val. Brt Slov.

160711   Mycka, y Svazek: 9 Strana: 0450
Mycka, y, f. = samice králičí. Val. Čes. 1. X. 370.

160712   Mycoderm-a Svazek: 6 Strana: 1055
Mycoderm-a, ata, n., v lučbě. Šfk. Poč. 445.

160713   Myč Svazek: 1 Strana: 1090
Myč, e, m., der Wäscher. D.

160714   Myčásek Svazek: 6 Strana: 1055
Myčásek, ska, m., mlýn u Milevska.

160715   Myček Svazek: 8 Strana: 0219
Myček ve voze m. meček. Zábř. Brt. D. II. 125.

160716   Myčeť Svazek: 8 Strana: 0219
Myčeť = mlčeti. Doudl. Kts. 20.

160717   Myčka Svazek: 1 Strana: 1090
Myčka, y, f., die Wäscherin. M. pokoje, podlahy, nádobí, die Spül-, Waschmagd. D.

160718   Mydalein, u, m Svazek: 7 Strana: 1330
Mydalein, u, m. v lučbě. Vz Vstnk. 1893. 217.

160719   Mydatoxin Svazek: 7 Strana: 1330
Mydatoxin, u, m.: C6 H13 NO2. Vstnk. 1893. 217.

160720   Mydélce Svazek: 1 Strana: 1090
Mydélce, e, n. = mýdlo.

160721   Mydelka Svazek: 6 Strana: 1055
Mydelka, y, m., os. jm. Sl. let. V. 330.

160722   Mydélko Svazek: 6 Strana: 1055
Mydélko, a, n., vz Mýdlo.

160723   Mydelní Svazek: 6 Strana: 1055
Mydelní prostředky řím. Cf. Vlšk. 214., 218.

160724   Mydelnice, mydlice Svazek: 1 Strana: 1090
Mydelnice, mydlice (Kk., FB. ), e, f., saponaria, das Seifenkraut. Techn., Kk. 225., FB. 82.

160725   Mydelnička Svazek: 6 Strana: 1055
Mydelnička, y,f. = schránka na mýdlo, die Seitenbüchse. Šd.

160726   Mydelník Svazek: 1 Strana: 1090
Mydelník, u, m., der Seifenbaum, das Sei- fenkraut. Rk.

160727   Mydelník Svazek: 6 Strana: 1055
Mydelník, sapindus. Cf. Rstp. 225., My- dlice. — M. = boryt. Mlčoch. 150.

160728   Mydelník Svazek: 9 Strana: 0450
Mydelník, u, m., rostl Sr. Ott. XVII. 920.

160729   Mydelník Svazek: 10 Strana: 0190
Mydelník, u, m., sapindus, Seifenbaum, rostl. Ott. XX1I. 625.

160730   Mydelníkovitý Svazek: 6 Strana: 1055
Mydelníkovitý. M. rostliny, sapindeae: mydelník, poddužák, dvouslivák, přímoteň, medoplod, železodrev. Vz Rstp. 225., Odb. path. III. 661.

160731   Mydelníkovitý Svazek: 10 Strana: 0190
Mydelníkovitý. M. rostliny. Ott XXII. 624.

160732   Mýdelný Svazek: 1 Strana: 1090
Mýdelný. M. líh, klih, Nz., forma, Seifen-.

160733   Mýdelný Svazek: 6 Strana: 1055
Mýdelný klih = směs z tuku a louhu, která se pri varení mýdla tvoří.

160734   Mýdelný Svazek: 10 Strana: 0190
Mýdelný kořen. Ott. XX. 603.

160735   Mydin Svazek: 7 Strana: 1330
Mydin, u, m.: C8 H11 NO2. Vstnk. 1893. 217.

160736   Mydlák Svazek: 1 Strana: 1090
Mydlák, u, m., měkký kámen. Brt, Vz Mydlnice.

160737   Mydlák Svazek: 6 Strana: 1055
Mydlák,u, m. = košík na brambory. U Bukovska a Vltavotýna. Jdr.

160738   Mydlaný Svazek: 6 Strana: 1055
Mydlaný = mydlový, Seifen-. M. voda, bunka. Laš. Tč.

160739   Mydlárna Svazek: 1 Strana: 1090
Mydlárna, y, f., die Seifensiederei. Jg.

160740   Mydlář Svazek: 1 Strana: 1090
Mydlář, e, m., der Seifensieder, -händler. Jg. Vz Tk. II. 375., 381.

160741   Mydlář Svazek: 6 Strana: 1055
Mydlář hotoví z loje a louhu mazavé mýdlo, které vápnem a solí tvrdí. Sb. uč. Bojí se mydláře (o špinavém). Bdl. — M., os. jm. Tk. V. 72., Blk. Kfsk. 1369., Rk. Sl.

160742   Mydlářčin Svazek: 1 Strana: 1090
Mydlářčin, a, o, der Seifensiederin ge- hörig. Us.

160743   Mydlářka Svazek: 1 Strana: 1090
Mydlářka, y, f., die Seifensiederin, -händ- lerin. Jg.

160744   Mydlářka Svazek: 6 Strana: 1055
Mydlářka, y, f., samota u Vršovic a u Dejvic u Prahy.

160745   Mydlářský Svazek: 1 Strana: 1090
Mydlářský, Seifensieder-. M. louh, tovaryš. Jg.

160746   Mydlářský. M Svazek: 6 Strana: 1055
Mydlářský. M. stroje. Vz KP. VI. 21. nn.

160747   Mydlářství Svazek: 1 Strana: 1090
Mydlářství, n., die Seifensiederei. M-ví provozovati.

160748   Mydlářství Svazek: 6 Strana: 1055
Mydlářství, n. Vz KP. VI. 1. nn.

160749   Mydlářství Svazek: 9 Strana: 0450
Mydlářství. Vz Ott. XVII. 920.

160750   Mydlářův Svazek: 1 Strana: 1090
Mydlářův, -ova, ovo, dem Seifensieder gehörig. M. dům. Us.

160751   Mydlátko Svazek: 10 Strana: 0629
Mydlátko, a, n. = miska na mýdlo, Seifenbehälter. Jeř. 34.

160752   Mydlavý Svazek: 6 Strana: 1055
Mydlavý zemák = vodnatý, speckig, schmierig. Mor. Šd. Mydlenec, nce, m., der Seifenstein, pol. Šm.

160753   Mydlení Svazek: 7 Strana: 1330
Mydlení. Nepomože m., dyž je černé stvoření. Us. Brt.

160754   Mydlenice Svazek: 1 Strana: 1090
Mydlenice, e, f., mydliny, das Seifen- wasser. Ms. — M., mydlíček = mydelnice.

160755   Mydlenka Svazek: 1 Strana: 1090
Mydlenka, y, f., druh žlutých hrušek, eine Birnart. Us. Vz Mydliny.

160756   Mydlí Svazek: 1 Strana: 1090
Mydlí kořen, die Seifemvurz, radix sapo- nariae. Uc.

160757   Mydlí Svazek: 6 Strana: 1055
Mydlí, Seifen-. M. kořen = mydlice. Šm.

160758   Mydlice Svazek: 1 Strana: 1090
Mydlice, e, f. = mydelnice. D.

160759   Mydlice Svazek: 6 Strana: 1055
Mydlice. Cf. Čl. Kv. 312., Slb. 622., Dlj. 52., 61., Rstp. 120., Mllr. 94., Rk. Sl.

160760   Mydlice Svazek: 9 Strana: 0450
Mydlice, e. f., rostl. Sr. Ott. XVII. 921.

160761   Mydlice Svazek: 10 Strana: 0190
Mydlice, e, f., saponaria, Seifenkraut, rostl. Vz Ott. XXII. 625.

160762   Mydlicovina Svazek: 1 Strana: 1091
Mydlicovina, y, f., Saponin, látka v ko- řenu mydlice obsažená, která s vodou jako mýdlo se pění a k mytí ovcí slouží. Kk. 225.

160763   Mydlicový Svazek: 6 Strana: 1055
Mydlicový, Seifenkraut-. Šm.

160764   Mydlíček Svazek: 1 Strana: 1091
Mydlíček, čku, m. = mydelnice.

160765   Mýdlíčko, a Svazek: 6 Strana: 1055
Mýdlíčko, a, n., vz Mýdlo. — M. = luční řeřicha. U Rokyc. Fč.

160766   Mydlifous Svazek: 1 Strana: 1091
Mydlifous, a, m. = holič, žertovně. Rk.

160767   Mydlikořen Svazek: 6 Strana: 1055
Mydlikořen, e, m., das Seifenkraut. Bern.

160768   Mydlikovati Svazek: 6 Strana: 1055
Mydlikovati = kosu mydliti, brousiti. Slov. Phľd. VIII. 169.

160769   Mydlin Svazek: 6 Strana: 1055
Mydlin, a, m. Vz Sdl. Hr. II. 95.

160770   Mydlina Svazek: 7 Strana: 1330
Mydlina y, f. = potok v Semil. Vz Mzr. 2., 5. — Přejíti m-ny působí nakažlivé ne- moci. Us. Brt.

160771   Mydlinky Svazek: 8 Strana: 0219
Mydlinky, f., hrušky. NZ. V. 522.

160772   Mydlinný Svazek: 1 Strana: 1091
Mydlinný, Seifen-. M. voda. Ja.

160773   Mydlinovitý Svazek: 6 Strana: 1055
Mydlinovitý, seifenwasserartig. Šm.

160774   Mydlinový Svazek: 6 Strana: 1055
Mydlinový, Seifenwasser-, Seifen-. M. bublina, Dch., koule. Mj. 126.

160775   Mydliny Svazek: 1 Strana: 1091
Mydliny, -dlin, pl., f., mydlinky, das Seifen- wasser. V mydlinách se mýti, v m. práti. Mydlinami se mýti. Us. — M., hrušky. Vz Mydlenka. Us.

160776   Mydliny Svazek: 6 Strana: 1055
Mydliny, polož za Mydlinný.

160777   Mydliny Svazek: 8 Strana: 0219
Mydliny = špína z prádla. U Žleb. NZ. II. 614.

160778   Mydlisko Svazek: 6 Strana: 1055
Mydlisko, a, n. = špatné mýdlo. Bern.

160779   Mydliti Svazek: 1 Strana: 1091
Mydliti, mydli, -dle (íc), il, en, ení, na- mydliti, mydlívati, seifen. — abs. Kde se mydlí, dobře se pere. Lb. — co: prádlo, šaty. Us. — koho = bíti. Us. — co čím: dobrým mýdlem. — co komu: oči (oslepiti, šiditi). L. — se = strojiti se. Jen se mydli, abys se zalíbila. Jg. Daremně se mydlíš (oči- šťuješ, vymlouváš. Vz Výmluva). Ć.

160780   Mydliti Svazek: 6 Strana: 1055
Mydliti = rychle běžeti. Hleď, jak mydlí! Laš. Mtl., Tč.

160781   Mydliženka Svazek: 6 Strana: 1055
Mydliženka, y, f = lehká ženská, ein leichtfertiges Weib. Val. Vck., Brt. D.

160782   Mydlnice Svazek: 1 Strana: 1091
Mydlnice, e, f., umyvadlo, das Wasch- becken. Umyv ruce v m-ci střiebrnej. Ms.

160783   Mydlník Svazek: 1 Strana: 1091
Mydlník, u, m., der Seifstein. D. Vz Mydlák.

160784   Mydlný Svazek: 1 Strana: 1091
Mydlný, mydlinný, Seifen-, seifenartig. Toms., Ja.

160785   Mýdlo Svazek: 1 Strana: 1091
Mýdlo, a, n,, z my (mý-ti), a přípony -lo, d jest přídech, vz D. Mýdlo či mydlo? vz -dlo. M. se dělá z loje hovězího n. skopo- vého louhem n. draslem, solí a dřevěnými kadluby. Pt. M., směsice z loje neb jiné mastnoty a ze soli alkalické svařená. Jg. Die Seife. M. alikantské, ammoniakové, an- timonové, balšánové, olivové, benátské, ben- zoinové, bílé, bylinné, černé, čpavkové, deh- tové, domácí, draselnaté, draslavé, enkau- stické, francouzské, galbanové, glycerinové, guttové, helmontské, hnědé, horní, husí, ja- lapové, jodokaliové, jodosirnaté, kafrové, ka- kaové, kamenné, k holení, klihové, kokosové, kovové, křemenné, krystalové, kulovaté, kvajakové, lékařské, lojové, mandlové, mar- morované, marseillské, mazavé, měděné (Prm. ), měkké, natronové, obyčejné, olejové, pal- mové, pemzové, pískové, prosvítavé, proti krticím, průzračné, pryskyřicové, punické, rosmarinové, rtuťní, sirné, sodnaté, sodové, surmíkové, španělské, švédské na oznobeniny, terpentinové, toiletní, tuhé (Kern-), tuhové, tvrdé, vápenné, vlněné, voňavé, vonné, vind- sorské, voskové, zelené (Schmierseife, Prm. ), z tuku jaterního, železité, žloutkové, žluční, Kh., S. N., Pt., Nz., na zašlé kovy. Vz Prm. III. č. 19. O přípravě a druzích mýdla vz. Šfk. 434., 494., 500., 527. Kousek mýdla po prádle zbylý: spěrek, spěreřek, štěrek, omydlek. Us. Brousek mýdla. Us. M. běličů Kram. Donesen jí ručník nový, ručník nový, nebílený, kázal jí ho z mýdla práti. Mor. P. 134. Zb. Jako po mýdle, jako z mýdla = hladko, jakby mazal. Cesta jako po mýdle. L. Jde tojako po mýdle (jako po másle). Vz. Snadnosť. Č. Pravés mýdlo. Vz Rozmazaný, Tělo. Č. Zaživeš toho, co pes mýdla (zle, nic ti neprospěje). Jg. U prádla na mýdle spořiti jest marnotratnosť. Hnš.

160786   Mýdlo Svazek: 6 Strana: 1055
Mýdlo. MV. Cf. Mkl. Etym. 207., Rk. SI. M. = výrobek, jehož se užívá k čištění těla, tkanin atd. od mastných skvrn a k ji- ným účelům. Skládá se ze sody nebo z drasla, z žíravého vápna, kuchyňské soli, z louhu. Prm. VIII. a IX. M. = sloučenina žíravého drasla n. žíravého natronu s rozličnými tuky, aby draslo a natron látek mnoho neroze- žíraly. Tuky: luj (hl. hovězí a skopový), sádlo (hl. vepřové), tuk kostní, olej (hl. kokosový, olivový, bavlníkový). Z pryskyřic užívají jen kalafuny. Žíraviny: soda, draslo, žíravé vápno. Vz Draselnatý, Draslo, Dra- slový, Jadrný, Jádro, Klihový, Květ, Louh, Mramorovaný, Mýdelný, Plněný, Rozsolený, Soda, Sodový, Štelovina, Štorec, Tekutý, Zatahování, Žíravý. Al. Stč. M. millové, Stat. př. kn. 1877. 31., medové, Nf., prací, jadrné či tvrdé, Kk. Fys. 78., S. N. V. 582. nadité, konopné, S. N. V. 582., skalní, NA. V. 514., oleinové, pižtmové, mramorované, neutrálné. Us. Pdl. M. a) tvrdé (sodnaté) «) jadrné, ß) polojadrné, y) klihomýdlo; b) mazavé (draselnaté) a) hladké prosvitavé, ß) přirozeně zrněné, y) uměle zrněné. Vz KP. VI. 35. nn. M. marseillské, KP. VI. 4L, z másla jádrového, palmového, 41., do- mácí, štětínské palmové, 4L, palmové pry- skyřičné, 42., jádrové pryskyřičné, 42., olei- nové, 42., apollové, 43., hladké jádrové, 43., terpentinové, 44., ruské, bronzové, 44., já- drové vařené na rosol, 45., klihové, 47., polojadrné, 53., připravované studenou ce- stou, 58., mazavé, 59., hladké průsvitné, 60., s umělým zrnem, 61., s přirozeným zrnem, 62., perleťové, 64., kostní, nerozpustné (vá- penné, zlatové, stříbrné), 65., toiletní (koko- sové, průsvitné, medové, windsorské, angl. fialkové z alpských bylin, ambrové, bou- quetové, čínské, citronové, de Cologne, ess- bouquetové, pižmové, růžové, jasmínové), 66. nn., mělněné, 70., liliové, 72., millefleurs, patchoulové. 73. Příprava mýdla. Vz KP. VI. 33. To je písek mýdio (velmi drobný, nehodí se do malty). Us. u Řenčova. — Cf. Šfk. Poč. 459., 584. Schd. I. 383., 405., KP. IV. 594., 562., Kram. Slov., Čs, lk. Huba nepotřebuje mýdla, když užívá do-
brého bydla. Val. Vck. — M. husí =
mochna husí, potentilla, das Fingerkraut.
Vz Mllr. 82., Rstp. 499. M. vraní, prassula
major, kočičí, centungula. Byl. 15. stol. — M., a, m., os. jm. D. ol. IX. 168., Tk. V. 73., Blk. Kfsk. 961., Arch. VIII. 551. M. Matěj. Sbn. 316.

160787   Mýdlo Svazek: 7 Strana: 1330
Mýdlo kačení = tuček (mastek), cukrové (Brustzucker), žabí = lesklá plocha sko- řápky škeblové. Exc.

160788   Mýdlo Svazek: 9 Strana: 0174
Mýdlo kočičí = rozrazil, Hoř. 108., ka- čení = drchnička, rostl. Mor. Mus. ol. III. 136.

160789   Mýdlo Svazek: 10 Strana: 0190
Mýdlo ještě: blednové, boraxové, deh- tové, glycerinové, dětské, jehličnaté toi_ letní, karbolové, kosmetické, lekařskohy- gienické, lékařsko-kosmetické, lékařské dehtosirnaté, naftalové, panamské dehtové, petrosulfové, sirnaté, mléčné, šedé, tani- nové. Nár. list. 1903. č. 148. 16., 154. 14., 243. 17.

160790   Mýdlo Svazek: 10 Strana: 0629
Mýdlo žabí = pomněnka. Šum. Rgl.

160791   Mydlokor Svazek: 6 Strana: 1056
Mydlokor, u, m., quillaja, die Quillaja, rost. Vz Rstp. 487.

160792   Mydlokor Svazek: 10 Strana: 0190
Mydlokor, quillaja, rostl. Vz Ott. XX. 1079.

160793   Mýdlotuk Svazek: 6 Strana: 1056
Mýdlotuk, u. m., die Adipocire. Rk.

160794   Mydlovaný Svazek: 1 Strana: 1091
Mydlovaný, seifig, geseift. D

160795   Mýdlovar Svazek: 1 Strana: 1091
Mýdlovar, u, m., Seifensud, m. Dch.

160796   Mydlovary Svazek: 1 Strana: 1091
Mydlovary, dle Dolany, Midlowar, ves v Budějovsku; Müllowa, Millowa, ves v Cheb- sku. PL.

160797   Mydlovary Svazek: 6 Strana: 1056
Mydlovary, Mydlowar, ves u Hluboké; Miillowa, ves u Bezdružic. Blk. Kfsk. 351., Rk. Sl.

160798   Mydlovati se s kým Svazek: 10 Strana: 0190
Mydlovati se s kým: s psem. Zvon IV. 225 Sr. Mydliti.

160799   Mýdlovatosť, i Svazek: 1 Strana: 1091
Mýdlovatosť, i, f., mýdlovitosť, die Seifen- artigkeit. Jg.

160800   Mýdlovatý, mýdlovitý Svazek: 1 Strana: 1091
Mýdlovatý, mýdlovitý, seifenartig. D.

160801   Mýdlovec Svazek: 1 Strana: 1091
Mýdlovec, vce, m., der Seifenstein. Rk.

160802   Mýdlovka Svazek: 6 Strana: 1056
Mýdlovka, y, f., die Masirbüchse. Šm.

160803   Mýdlový Svazek: 6 Strana: 1056
Mýdlový kořen = mydlice. Mllr. 94.

160804   Mýdlový Svazek: 7 Strana: 1330
Mýdlový kamének = tuček, mastek. Us. Nap.

160805   Mýdlový líh Svazek: 1 Strana: 1091
Mýdlový líh, spiritus saponatus, der Sei- fengeist, Seifenspiritus. S. N. M. kořen, pěna.

160806   Mydrias-is Svazek: 6 Strana: 1056
Mydrias-is, e, n. y, f. = abnormní roz- šíření zorničky. Vz Slov. zdrav.

160807   Myelin Svazek: 6 Strana: 1056
Myelin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 413.

160808   Myelit-is Svazek: 6 Strana: 1056
Myelit-is, y, f. = zánět míchy. Čs. lk.

160809   Myezka Svazek: 8 Strana: 0563
Myezka bzová m. myezga. Mus. lil. 1896. 435.

160810   Mygat Svazek: 10 Strana: 0629
Mygat, mygnút = mýkati. M. ocasem. Brt. Slov.

160811   Mygdonové Svazek: 1 Strana: 1091
Mygdonové, národ thracký v Malé Asii. — Mygdonský = lydský n. lydijský, fryžský n. frygijský.

160812   Mychovec Svazek: 6 Strana: 1056
Mychovec, vce, m., Mychowetz, hájovna u Kutné Hory.

160813   Myják Svazek: 6 Strana: 1056
Myják, u, m., vz Škopek.

160814   Myjárna Svazek: 6 Strana: 1056
Myjárna, y, f. = prádlo na uhlí, die Kohlenwäsche. Ostrow. Hř. M. rud, Erz- wäsche, Hř. 177.

160815   Myjati Svazek: 6 Strana: 1056
Myjati, muhen. Mkl. Etym. 207.

160816   Myjava Svazek: 6 Strana: 1056
Myjava řeka, Tk.Žk.; městečko na Slov. Šm.

160817   Myjava Svazek: 8 Strana: 0219
Myjava. Phľd. 1895. 88.

160818   Myk Svazek: 1 Strana: 1091
Myk, znamená náhlé hnutí, scb. ub! fort! weiter! M. o zem. M. za druhým. Jg.

160819   Myk Svazek: 6 Strana: 1056
Myk. Chlap chyt ho pod krk a myk s ním ven. Brt.

160820   Myk Svazek: 8 Strana: 0219
Myk, u, m. Dal do myku = utekl. Brt. D. II. 343. Psi jedným mykom na dvor sko- čia. Phľd. 1896. 256.

160821   Mykací Svazek: 1 Strana: 1091
Mykací, Riffel-. M. hřeben k čistění lnu. Us. Dch.

160822   Mykací Svazek: 10 Strana: 0190
Mykací stroj, Krempelmaschine, k čištění bavlny. Ott. XX. 599. M. povlaky, posta- stavené na mykání, snímání bavlny. Ott. XX 599.

160823   Mykač Svazek: 1 Strana: 1091
Mykač, e, m, kdo vlnu myká, der Woll- streicher, Krämpler. D.

160824   Mykačka Svazek: 1 Strana: 1091
Mykačka, y, f., která vlnu myká, die Wollstreicherin. Reš. — M., knihovka, čejka, stará děvka, tringa vanellus, der Kibitz. Us.

160825   Mykačka Svazek: 10 Strana: 0190
Mykačka, y, f. = žena vlnu mykající. Arch. XX. 414.

160826   Mykadlo Svazek: 1 Strana: 1091
Mykadlo, a, n., die Wollstreichmaschine. Rk.

160827   Mykadlo Svazek: 10 Strana: 0190
Mykadlo, a, n. = mykací stroj při čištění bavlny, víčkové na lepší bavlnu, válcové na bavlnu hrubou, krátkou. Ott. XX. 599.

160828   Mykadlový Svazek: 10 Strana: 0190
Mykadlový. M. čechradlo. Ott. XX. 603.

160829   Mykal-e Svazek: 1 Strana: 1091
Mykal-e, y, f., předhoří v Ionii. Vz S. N.

160830   Mýkali Svazek: 7 Strana: 1330
Mýkali v dialektech. Vz Listy fil. 1892. 367.

160831   Mykance Svazek: 9 Strana: 0450
Mykance, hrnčířská ozdoba. Mus. slov. III. 5

160832   Mykání Svazek: 1 Strana: 1091
Mykání, n., das Zucken, Reissen, Riffeln, Krämpeln. D. — M., kývání, das Winken. Rozk.

160833   Mykání Svazek: 7 Strana: 1330
Mykání, n. = užívání 1. os. pl. místo sg. My známo činíme. Vz Gb. Ml. II. 65.

160834   Mykání Svazek: 8 Strana: 0219
Mykání vlny. Arch. XIV. 456.

160835   Mykání Svazek: 10 Strana: 0190
Mykání, n. M. bavlny (při předení ji). Ott. XX. 597.

160836   Mykaný Svazek: 1 Strana: 1091
Mykaný, gerissen, geriffelt, gezupft, ge- krämpelt. Jg.

160837   Mykaný Svazek: 10 Strana: 0190
Mykaný. M. vlna. Vz Ott. XX. 603., 722b.

160838   Mykati Svazek: 1 Strana: 1091
Mykati, mykám a myči; myknouti, kl, knul, utí; mykávati = náhle něčím hybnouti, praštiti, škubnouti, hoditi, rücken, zucken, werfen, schieben, zupfen, zausen, reissen, schnell bewegen. Jg. Na Slov. ukrásti, weg- nehmen. Bern. Budeme m. (= kaménky do důlků házeti). — co, koho: vlnu (česati, riffeln, krämpeln, kämmen), konopi. Plk. Vlk ho mykal. Baiz. — čím oč: o zem, Us., sebou. D. — se okolo čeho. Živ. Jež. — koho kam. Mykni ho za ucho (udeř). Bern., Šm. Mykni ho za kabát (zatáhni ho). Koll. Na všecky strany ho mykají, trhají. Bern. — se, škubati se, weiter rücken, zucken, na Slov.; toulati se, herumschweifen, herumgehen. Vidí bratrce, an se po koře myče. Pass. 415. 2. — se s kým = tahati, hráti, zahrávati. Bern. — čím kde. Mykl jím ve stodole, na půdě o podlahu. — kam čím. Mykl jím do slámy (hodil ho tam). Vz Hoditi.

160839   Mykati Svazek: 8 Strana: 0219
Mykati = strkati. Mykajúc napred bez- popovca. Phľd. 1894. 342. (Hlas ten) každou žilkou myká (škube); Počal sebou trhať a m. Phľd. 1895. 294., 45. Tak ťa miknu (udeřím); Myk sebú tam; Myk s jablkem do záňadří. Val. Brt. D. II. 343. Mykal (kýval) naň hla- vou. U Rohožné. Čes. 1. V. 365.

160840   Mykati Svazek: 10 Strana: 0190
Mykati. Nech cja vred myká (tebou hází). Brt. P. n. 705.

160841   Mykati, cf Svazek: 6 Strana: 1056
Mykati, cf. Mkl. Etym. 206. - odkud kam. M. z vlny na osnovu. Sedl. Rychn. 38.

160842   Mykati se Svazek: 9 Strana: 0174
Mykati se, percurrere. Čerti se v pekle myči. Vz Gb. ml. III. 2. 365.

160843   Mykavý Svazek: 1 Strana: 1091
Mykavý = lenivý. Kb.

160844   Mykenae Svazek: 1 Strana: 1091
Mykenae, vz Mycenae.

160845   Mykenský Svazek: 6 Strana: 1056
Mykenský. M. starožitnosti. List. fil. VIII. 87., 209.

160846   Myklík Svazek: 1 Strana: 1091
Myklík, u, m., drábka, kracle z koudele na hřebínkách přemykané. Us.

160847   Myknouti Svazek: 1 Strana: 1091
Myknouti, vz Mykati.

160848   Mykolog-os Svazek: 6 Strana: 1056
Mykolog-os, a, m. = hlenozpytec. Brt.

160849   Mykosa Svazek: 6 Strana: 1056
Mykosa, y, f., z řec. M. střevní, die Intestinalmykose. Nz. lk. Cf. Šfk. Poč. 514., Čs. lk., Rm. I. 574.

160850   Mykosa Svazek: 9 Strana: 0450
Mykosa, y, f., v lučbě. Sr. Ott. XVII. 925

160851   Mykot Svazek: 6 Strana: 1056
Mykot, u, m. = náhlé, kmitavé hnutí, trhnutí. Kaln. Bs. 203.

160852   Mykotati Svazek: 8 Strana: 0219
Mykotati = rychle se pohybovati. Brt. D. II. 313.

160853   Mykotati Svazek: 9 Strana: 0174
Mykotati vz Kukotati.

160854   Mykotický Svazek: 6 Strana: 1056
Mykotický = plísňový, mykotisch.

160855   Myksik Svazek: 9 Strana: 0174
Myksik, u, m. = slez. tanec. Vz Čes. 1. IX. 116.

160856   Myksinka Svazek: 6 Strana: 1056
Myksinka, y, f, ovoce sebestenu. Rstp. 1102.

160857   Myksiti Svazek: 7 Strana: 1330
Myksiti = dráti, trhati (šaty). Val. Vck.

160858   Myksula Svazek: 1 Strana: 1091
Myksula, vz Miksula.

160859   Mykšič Svazek: 9 Strana: 0174
Mykšič sobů = vrtěti se. Slez. Lor. 75.

160860   Mykšikulka Svazek: 9 Strana: 0174
Mykšikulka, y, m. = kdo nemá nikde stání. Slez. Lor. 75.

160861   Mykter Svazek: 6 Strana: 1056
Mykter, u, m. = mykteren. Šm.

160862   Mykteren Svazek: 6 Strana: 1056
Mykteren, u, m., břišní žláza, das Ge- kröse, die Drüse. Vz Schd. II. 354.

160863   Mykule Svazek: 1 Strana: 1091
Mykule, vz Trkule, Mikule.

160864   Mykýc Svazek: 8 Strana: 0219
Mykýc. Chyťa stůl m. jím (praštil jím). Val. Brt. D. II. 343.

160865   Mylady Svazek: 1 Strana: 1091
Mylady (angl. milédy), milosťpaní, milosť- slečna. Rk.

160866   Mylau Svazek: 1 Strana: 1091
Mylau, něm., Mylawa, v Sasku.

160867   Mýlec Svazek: 1 Strana: 1091
Mýlec, lce, m., mylitel, der Irremacher, Verwirrer. Bern.

160868   Mýlek Svazek: 1 Strana: 1091
Mýlek, lku, m., matonoha, lolium temu- lentum. FB. 13.

160869   Mýlek Svazek: 6 Strana: 1056
Mýlek = lilek mylný. Cf. Rstp. 1762., Odb. path. III. 847., Slb. 160., Čl. Kv. 116., Brt. Mtc. 1878. 37.

160870   Mýlek Svazek: 9 Strana: 0450
Mýlek, lku, m. Vz Lolium v Ott.

160871   Mýlení Svazek: 1 Strana: 1091
Mýlení, n., die Beirrung; m., m. se, das Irren. Jel.

160872   Mýlení Svazek: 8 Strana: 0219
Mýlení, fallacia. Ev. seit, 15. Mat. 13. 22.

160873   Mýlí Svazek: 1 Strana: 1091
Mýlí, n., jmelí, viscum, die Mistel. Kom.

160874   Mýlí Svazek: 6 Strana: 1056
Mýlí. Cf Rstp. 779., Mllr. 63., 111. Jan- tarové m. Šf. Strž. I. 541.

160875   Mýliti Svazek: 1 Strana: 1091
Mýliti, myl, mýle (íc), il, en, ení; mýlí- vati, klamati, šáliti, trügen, irren, verwirren. Jg. — abs. Povětří mýlí. D. Úřad nemýlí, jestli neteče, aspoň kape. Jg. Nedej se m. Us. — se = na omylu býti, blouditi, sich irren, irre werden. Jg. Hrubě, tuze, velice se m. Us. Jestliže se nemýlím; leč bych se mýlil. V. — koho. Us., D. — se na čem. Na tom se velmi mýlíš. Troj., Br., Solf., Štelc., Bart. 4. 3., Arch. I. 85. — se v čem. Mýlil se v tom. Dal. 47. M. se ve své naději. Nt. V tom se nemýlím. Er. P. 208. — se na koho = někoho v podezření míti. Na Slov., Plk., Šm.

160876   Mýliti Svazek: 6 Strana: 1056
Mýliti, cf. Mkl. Etym. 207. — se o kom, Jem. verkennen. Lpř. Sl. I. 31. — se oč. Nemyl se o to, křesťane. Sv. ruk. 62. — koho čím v čem. Nedal se poselstvím tím nijak m. ve svých úmyslech. Mus. 1880. 457. — M. = zdráhati se, váhati. Kn. rož. čl. 229.

160877   Mýliti Svazek: 9 Strana: 0450
Mýliti = Hamati. — s inft. Když kto komu slíbí naplniti dřéve a potom jemu mýlí naplniti. Kn. rožm. čl. 229.

160878   Mýliti se na čem Svazek: 8 Strana: 0219
Mýliti se na čem. Aby se na tom ne- mejlily. Kat. z Žer. I. 47.

160879   Mýlivý Svazek: 1 Strana: 1092
Mýlivý, betrüglich, täuschend. Jg.

160880   Mýlka Svazek: 1 Strana: 1092
Mýlka, y, f., chyba, blud, Die Irrung, der Irrthum, das Missverständniss. Mýlky a chyby vyníti, vymazati. V. To je m. ! Us. Stran pořekadel vz Nedorozumění.

160881   Mýlka Svazek: 6 Strana: 1056
Mýlka. V tom je m. Dk.

160882   Myllaena Svazek: 6 Strana: 1056
Myllaena, y, f., myllaena, brouk. M. prostřední, m. intermedia, malá, m. minuta. Kk. Br. 82.

160883   Myllo Svazek: 8 Strana: 0219
Myllo, a, n. = mýdlo. U Kalenic. Mtc. 1894. 333.

160884   Mylně Svazek: 1 Strana: 1092
Mylně, omylně, fehlerhaft, irrig. Ráj.

160885   Mylniště Svazek: 6 Strana: 1056
Mylniště, ě, n., das Labyrinth, der Irr- gang im Ohre. Šm.

160886   Mylnosť Svazek: 1 Strana: 1092
Mylnosť, i, f., klamavosť, omyl, Trüglich- keit, f., Fehler, m., Irrung, f. Vš. Na m-sti své štěstí postavil. Ctib.

160887   Mylnosť Svazek: 9 Strana: 0174
Mylnosť. Oklamaná mylnosť. Chč. S. I. 132. ? j.

160888   Mylný Svazek: 1 Strana: 1092
Mylný, kompar. mylnější; chybný, mýlící, klamavý, fehlerhaft, betrüglich, irrig. Troj., Jel. M. cesta, pohádka, osud, těhotnosť. Jg. M. a marná jest vaše nadeje. Br. Rozcestí mylné jest. Kom. Nemylná řeč (pravda). V. — M., mýlící se, bludný, irrig, irrend, irre. — čeho. Byl jsem ho mylný. D. — o kom. O nich jsem mylen. D.

160889   Mylný Svazek: 6 Strana: 1056
Mylný = chybný atd. M. výklad, zpráva, náhled. Us. — M. = mýlící se. Duše ne- jsouc na ničemž mylná. Pravn. 1684.

160890   Mylný Svazek: 8 Strana: 0219
Mylný =• pochybný. M. formy trpěny býti nemají (v čítací knize). Šf. (Mus. 1895. 74.).

160891   Mylord Svazek: 9 Strana: 0174
Mylord, konstrukce otevřeného kočáru Ott. XIV. 483.

160892   Mýn Svazek: 8 Strana: 0219
Mýn = mlýn. Val. Brt. D. L 66.

160893   Mynáčka Svazek: 8 Strana: 0219
Mynáčka, y, f., pták, vz Třaslák (3. dod.).

160894   Mynarčík Svazek: 6 Strana: 1056
Mynarčík, a, m. = mlynářský chasník, der Müllerjunge.- Laš. Tč.

160895   Mynárička Svazek: 8 Strana: 0219
Mynárička, y, f., vz Mlynářík (3. dod.).

160896   Mynář Svazek: 6 Strana: 1056
Mynář = mlynář. — M. = chroust. Mor. Brt. — M., os. jm.

160897   Mynářice Svazek: 9 Strana: 0174
Mynářice, druh hub. U Křenovic. Vchř.

160898   Mynářík Svazek: 8 Strana: 0219
Mynářík, u, m. = plesnivec, filago, rostl. Brt, I). II. 503.

160899   Mynářiti Svazek: 10 Strana: 0629
Mynářiti = býti mlynářem. Brf. Slov.

160900   Mynářka Svazek: 6 Strana: 1056
Mynářka, y, f. = hruška; šedá sýkora. Val. Vck., Brt. — M. = mlynářka. Us.

160901   Mynářka Svazek: 7 Strana: 1330
Mynářka, y, f. = muňka. Mor. Brt. D. 285.

160902   Mynářka Svazek: 8 Strana: 0219
Mynářka, y, f. = koníček (Zlín.), kožuš- níček (val.), pták, parus caudatus. Brt. D. II. 495.

160903   Mynářka Svazek: 9 Strana: 0174
Mynářka, y, f., druh hub jedlých. U Stu dené. Vchř.

160904   Mynářky Svazek: 9 Strana: 0174
Mynářky = houby. Chorv. 58.

160905   Mynářský Svazek: 8 Strana: 0219
Mynářský. Vz Tanec mor. (3. dod.), Mly- nářský (3. dod.).

160906   Mynářský. M Svazek: 6 Strana: 1056
Mynářský. M. nohavice (bílé, světlé). Us. Brt.

160907   Mynářův Svazek: 9 Strana: 0174
Mynářův. Je červený jako mynářů kabát (bledý). Hoř. 117.

160908   Mýně Svazek: 6 Strana: 1056
Mýně = méně. Hus III. 165., Laš. Tč., Žer. 15.

160909   Mýnie Svazek: 8 Strana: 0219
Mýnie = méně. Háj. 70. a.

160910   Mynkati se Svazek: 1 Strana: 1092
Mynkati se, mýti se (v dětské řeči), sich waschen. Us. Dch.

160911   Mýno Svazek: 6 Strana: 1056
Mýno, a, n. = jméno. Kv., Laš. Tč.

160912   Mynoř Svazek: 6 Strana: 1056
Mynoř, e, m. = mlynář. Laš. Tč.

160913   Mynší Svazek: 6 Strana: 1056
Mynší = menší. Laš. Tč.

160914   Myntlik Svazek: 9 Strana: 0174
Myntlik, u, m. = část mužského oděvu (podobná fraku bez šosu) Slez. Lor. 75.

160915   Myofon Svazek: 9 Strana: 0450
Myofon, u, m. = přístroj ku zkoumání zvuků svalových. Vz Ott. XVII. 927.

160916   Myograf Svazek: 9 Strana: 0450
Myograf, u, m. = přístroj na zaznamená- vání pohybů svalových. Vz Ott. XVII. 927.

160917   Myokard Svazek: 8 Strana: 0219
Myokard, u, m. Vstnk. III. 421., 471.

160918   Myologie Svazek: 6 Strana: 1056
Myologie, e, f., řec, nauka o svalech. Rk. Sl.

160919   Myomatosní Svazek: 8 Strana: 0219
Myomatosní. M. element v očním nádoru. Schb. Nád. 16.

160920   Myopie Svazek: 6 Strana: 1056
Myopie, e, f., z řec. = krátkozrakosť. Čs. lk.

160921   Myosa Svazek: 6 Strana: 1056
Myosa, y, f., z řec. = rozevření panenky oční. Čs. lk.

160922   Myosin Svazek: 6 Strana: 1056
Myosin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 592., Rm. II. 402.

160923   Mýra Svazek: 9 Strana: 0450
Mýra, y, f. = myrrha. Us. Nár. sbor. 1901. 152.

160924   Myrabule Svazek: 1 Strana: 1092
Myrabule (myrabula), e, f., die Myrabelle, hruška, na Slov., z lat. prunus myrobolan. —

160925   Myriada Svazek: 1 Strana: 1092
Myriada, y, f., z řec., deset tisíc; v řeči básnické = nesčíslné množství vůbec. Eine Myriade.

160926   Myriametr Svazek: 1 Strana: 1092
Myriametr, u, m., míle metrická, činí 10. 000 metrů, či 1-318 míle (0. 76 myriametru činí míli). — I *m. činí 1* metrickou míli, či 10. 000 hektarův, či 1. 000000 arů, či 100* kilo- metrů, či 100. 0000000* metrův, či 1. 737727* mílo (I* míle = 0. 6* myriametru).

160927   Myricin Svazek: 1 Strana: 1092
Myricin, u, m., čásť vosku ve vřelém líhu bezvodém nerostpustná; čásť rozpustná slove cerin. Šfk. 483. V Rostl. myrika.

160928   Myricin Svazek: 6 Strana: 1056
Myricin. u, m Vz Schd. I. 385.

160929   Myricín Svazek: 9 Strana: 0450
Myricín. Sr. Ott. XVII. 929.

160930   Myricitrin Svazek: 10 Strana: 0190
Myricitrin, u, m. Vz Vstnk. XI. 520.

160931   Myricylový Svazek: 6 Strana: 1056
Myricylový. M. alkohol. Rm. I. 267.

160932   Myricylový Svazek: 9 Strana: 0450
Myricylový. M. alkohol. Sr. Ott. XVII. 929.

160933   Myringit-is Svazek: 6 Strana: 1056
Myringit-is, y, f. = zánět bubínku.

160934   Myristan Svazek: 6 Strana: 1056
Myristan, u, m., myristinsaures Salz. Nz.

160935   Myristikol Svazek: 6 Strana: 1056
Myristikol, u, m., v lučbě. Rm. I. 335.

160936   Myristinanhydrid Svazek: 10 Strana: 0190
Myristinanhydrid, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 124.

160937   Myristinový Svazek: 6 Strana: 1056
Myristinový. M. kyselina, die Myristin- säure. Nz.

160938   Myristový Svazek: 6 Strana: 1056
Myristový. M. kyselina, Rm. I. 429., al- dehyd. Ib. I. 349.

160939   Myrkva Svazek: 10 Strana: 0190
Myrkva, y, f. = mrkev. Na Opav. Šb. D. 56.

160940   Myrmidonové Svazek: 1 Strana: 1092
Myrmidonové, kmen thessalský. Myrmi- donský.

160941   Myrobalan Svazek: 6 Strana: 1056
Myrobalan, u, m. M-ny šedivé = do cukru zadělané ovoce názadáku obecného. Rstp. 1354., Mllr. 70.

160942   Myroda Svazek: 6 Strana: 1056
Myroda, y, f., ptychotis, das Faltenohr, rostl. Vz Rstp. 714.

160943   Myroda Svazek: 10 Strana: 0190
Myroda, y, f., ptychotis, rostl. Vz Ott XX. 954.

160944   Myronový Svazek: 6 Strana: 1056
Myronový. M. kyselina. Rm. II. 351.

160945   Myrosin Svazek: 6 Strana: 1056
Myrosin, u, m., v lučbě. Rm. II. 351.

160946   Myrovka Svazek: 6 Strana: 1056
Myrovka, y, f. = borůvka. Mllr. 109.

160947   Myrrha Svazek: 1 Strana: 1092
Myrrha, y, f., myrra, z řec., rostlina a pryskyřice léčivá. Vz Šfk. 536., Kk. 239. Die Myrrhe, Baum und Harz.

160948   Myrrha Svazek: 6 Strana: 1056
Myrrha. Ž. wit. 44. 9. Cf. Schd. II. 306., I. 407., Slov. zdrav., List. fil. X. 325., Rm. II. 373. M. je i na Mor. Vz Výb. II. 1565. Myrta. Cf. Rstp. 593., Sbtk. Rostl. 41., 229., Rosc. 162., Mllr. 91., Rk. Sl.. Č. Kn. š. 259. M., květina lásky. Č. Rž. XXXIII.

160949   Myrrhový, myrrový Svazek: 1 Strana: 1092
Myrrhový, myrrový. M. pryskyřice, vůně, masť, víno, nápoj. Bern. Myrrhen-.

160950   Myrt, u, myrtek Svazek: 1 Strana: 1092
Myrt, u, myrtek, tku, myrtíček, čku, m., z řeckého; dle Presla: myrta, myrtka, myrtička, myrtinka, myrtus, die Myrte. M. obecná (myrtus communis, die gemeine Myrte, Kk. 246., Čl. 69. ), všechutná, prudká, hřebíčková, lesní. Jg. Vz S. N. — Myrtoví, í, n., der Myrtenhain; Myrtenzweige, m. V. — Myrtoviště, ě, n. = myrtoví. D. — Myrto- vitý. M. rostliny, myrtaceae, myrtenartige. Vz S. N., Kk. 246. — Myrtový. M. strom, les (myrtoví), víno, barva, jahůdky, věnec, ratolesť, olej, klobása (s myrtem zadělaná). Jg. Myrten-.

160951   Myrta Svazek: 9 Strana: 0450
Myrta, myrtus. Sr. Ott. XVII. 935.

160952   Myrticolorin Svazek: 10 Strana: 0190
Myrticolorin, u, m., v lučbě. Vstnk. XI 520.

160953   Myrtill Svazek: 10 Strana: 0629
Myrtill, u, m. = borůvkové víno jako lék proti průjmu a střevnímu katarrhu. Us.

160954   Myrtinka Svazek: 6 Strana: 1056
Myrtinka, y, f, plod myrty obecné. Rstp. 594.

160955   Myrtinka Svazek: 9 Strana: 0450
Myrtinka, rostl. Sr. Ott. XVII. 935.

160956   Myrtňový Svazek: 6 Strana: 1056
Myrtňový = myrtový. M. venček. Sl. p. 362.

160957   Myrtokvětý Svazek: 6 Strana: 1056
Myrtokvětý. M. rostliny, myrtiflorae. Rosc. 162., S.N. V. 585.

160958   Myrtolist Svazek: 6 Strana: 1056
Myrtolist skákavý, phylloptera myrti- folia, hmyz. Brm. IV. 595.

160959   Myrtolistý Svazek: 9 Strana: 0174
Myrtolistý, myrtifolius. Wlt. 24.

160960   Myrtovělistý Svazek: 9 Strana: 0174
Myrtovělistý jasmín. Wlt. 27.

160961   Myrtovitý Svazek: 6 Strana: 1056
Myrtovitý. M. rostliny: kysloň, obobel, kujava, klínovec, myrta, pomyra, čepičnice, kryškovec, hřeblčkovec, martej, jambosa. Cf. Rstp. 589., 582., Slb. 492., Schd. II. 306.

160962   Myrtyně Svazek: 1 Strana: 1092
Myrtyně, ě, f., bobule myrtová, Myrten- beere.

160963   Myryša Svazek: 6 Strana: 1056
Myryša, e, f. = kráva murovaná, mu- řena. Mor. Brt.

160964   Myrzutý Svazek: 6 Strana: 1056
Myrzutý = mrzutý. Cf. byrzo, z myrtvých vstání. Jiří.

160965   Myřiška Svazek: 6 Strana: 1056
Myřiška, y, f., rostl. Rstp. 276 (?).

160966   Mys Svazek: 1 Strana: 1092
Mys, u, m., rus., předhoří, vz Moře. Das Vorgebirge, Cap. M., skalnaté pobřeží do moře vybíhající. Ta čásť vysokého (skalna- tého) pobřeží, která do moře vybíhá. Blř. Největší mysy: m. Hornův, m. Dobré naděje, m. kynský, m. gibraltarský. Tl. Mysy v Eu- ropě: Nord Kyn v severu, Koka v západní části, Gibraltar, Tarifa v pyrenejském půl- ostrově. Mysy Ameriky, m. prince Walles- ského (Uelského, záp. ), m. sv. Rocha, již., m. Hornův. M. Afriky: Blanko (sev. ), m. zelený n. Capverd (záp. ), m. Dobré naděje (již. ), m. Guardafui (vých. ). Tl. V Asii: m. Komorin v přední Indii; m. Romania v zadní Indii, m. Lopatka na Kamčatce. V Australii: m. yorský (nejsevernější), Byronův (Bairnův), vých. Cimrhanzl.

160967   Mysáček Svazek: 9 Strana: 0175
Mysáček, čka, m, vz Lejsek šedivý, Pě- nice.

160968   Mysák Svazek: 7 Strana: 1330
Mysák, a, m. = králík (ssavec). Val. NZ II. 226. Cf. Mycák (2. dod.).

160969   Mysel Svazek: 6 Strana: 1056
Mysel, sli, f. = mysl. Slov. Bern.

160970   Myseť Svazek: 8 Strana: 0219
Myseť = mysleti. Val. Brt. D. II. 344.

160971   Mysi-a Svazek: 1 Strana: 1092
Mysi-a, e, f., krajina v M. Asii. — My- sijský. Vz S. N.

160972   Mysit Svazek: 10 Strana: 0629
Mysit = mysliti. Litomyšl. Vz Huj. Progr. 18.

160973   Mysivec Svazek: 8 Strana: 0219
Mysivec, vce, m. = myslivec. Val. Brt. D. II. 344.

160974   2. Mysl Svazek: 1 Strana: 1093
2. Mysl, u, m., der Gedanke.

160975   Mysl Svazek: 6 Strana: 1056
Mysl. Cf. Bž. 29., 101., Mkl. Etym. 208. M. = síla duševní atd. M. = nejvyšší mo- hutnosť v člověku, která jej vede, aby všude rozumně a mravně sobě počínal a všady pravdy v poměrech nauky i života pilen býval. Sš. II. 119. Divně mu k mysli bylo; Nevím, jak mi je k mysli. Kos. 01. I. 69, 45. M. jará, působivá, vnímavá, Vch., jasná, zpupná, Us., vznešená. Št. Kn. š. 127. Pořád se mi to na mysl vede, staví. -Brt. Mtc. 1878. 37. Povolnou myslí přijímá, ale jemnou rukou odráží (vyslechne každého ale pomaličku dělá přece, co chce). Šmil. Osv. 1880. 147. Na mysli mi tane. Šf. Váže na mysli mám za to, že . . .; K mysli něco připustiti. Šf. Strž. I. 288., II. 308. Kdybych se rozčilil a drobet hnul myslí. Vk. Jest malé laskavé mysli. Us. Pdl. Sebranosť, klid, ukojení, čilost mysli. Dk. P. 166. Došly mně na mysl ej mej mamičky slova. Brt. P. 53. Křesťané plně to v mysl vzali. 15. stol. Stín mne tu jest, m. všecka jinde. Us. A tak jsem to z mysla pustil. NB. Tč. 52. Veselá m. činí ktvúcí věk. BO. Padlo mu na mysl, aby nikomu neslúžil; Sobě na mysli tak řekla. Pass. mus. 354., Št. Kn. a. 177. Ani sem (to) na m. brala. Hr. ruk. 359. To mu jde na m. (toho se bojí). Us. Vk. Pořád má m. na knihy. Us. Knrz. Ve- selá m. hostě viece sytí než krmě a pitie. Ezp. 677. Kdyby to v mysli premietali; Zlou m. přelomiti; Vše s dobrou myslí trpěti; Člověk vznesl se vzhóru myslí pyš- nou nad se; Ne k ní svú m. přiložili; Miluj Boha se všie myslí; Snad jim nenie tak na mysli; M. míti hotovou, abychom...; M. při něčem podržeti, od něčeho odtá- hnouti; Nemaje na mysli toho, což mluví u modlitvě. Št. Kn. š. 3., 17., 20., 22., 36., 38.. 42., 46., 154., 182. M. projde všudy. Us. Bž. — M. = mínění atd. Jest to proti mé mysli. Dch., Kos. Pohádají se a hned jsou zase jedné mysli. Šmil. M. svou každému neotvíraj. Výb. II. 1172. M. jeho s slovy se nesrovnává. Výb. II. 1636. Těžkou m. k nám vzali bez našeho proviněnie. Arch. VII. 31. Jest své mysli (má svou hlavičku). Us. Kd. Jednej mysli buďme! Ht. Sl. ml. 208. Buď vždy mysli ustavičné. Smil v. 1575. Tu mysl majů mnozí liudie; To město by v takej mysli, brániti sě j'mu pomysli. Alx. Anth. I. 3. vd. 33., 37. Mé mysli bludně chodie. Pravn. 66. Takto znie smysl toho. Št. Kn. š. 292. Světí v té vrtkosti (světa) nechtí vlnúti myslmi svými. Št. Své mysli (= svého úmyslu) ještě neustanovili. Št. — M. = srdce, chuť atd. Jest mu to proti mysli, Vlč., po mysli. Us. Dbv. — M. dobrá = rostl. Cf. Č. Kn. š. 262., 264.

160976   Mysl Svazek: 8 Strana: 0219
Mysl. O pův. cf. Dob. Dur. 373., 377. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i 19. Instr, myslmi. Ž. klem. 65. O lidská mysli, jak jsi málo stálá! Vrch. Rol. XXIII.—XXIX. 226.— M. dobrá, origanum vulg. Léčení jí na Val. Vz Vck. Val.l. 155.

160977   Mysl Svazek: 9 Strana: 0174
Mysl, i, v obec. ml. také -e. Vz Gb. H ml. III. 1. 363. O m. vz Krč. Assoc. 74 Přísloví atd. vz v Zát. Pr. 140b, 331b.

160978   Mysl Svazek: 9 Strana: 0450
Mysl. Sva m. peklo i ráj. Jrsk. XVI 81.

160979   1. Mysl, i (ne Svazek: 1 Strana: 1092
1. Mysl, i (ne: e), f., myslička, zastr. myslice. V obec. mluvě genitiv mysle. V již. Čech. mysel, sle. Kts. Instr. pl. myslemi (mysimi bylo by tvrdé). — M. = síla du- ševní, kterouž myslíme, die Denkkraft, das Gemüth, der Geist. M. slídná, k učení, roz- tržitá, V., Jg., tvořivá (fantasie), původní, živá, čilá, krasocitná, mravná, zdravá, chorá, nábožná, důvtipná, vzdělaná, nevzdělaná, v něčem zběhlá, veselá, něčím navnaděná, tupá, chatrná, ospalá, hubená, hloupá, těkavá, zarytá, pomatená, bláznivá, šílená, bezcitná, tvrdá, měkká, těžká, kyselá, nevrlá, plachá, vášnivá, mdlá, vrtkavá, svévolná, nezbedná, rozpustilá, divoká, bouřlivá, splašená, běsná, pominutá, vzteklá, Pž., skumná, rozbírající, přemítající, bystrá, osvícená, moudrá, hlu- boká, cituplná, citlivá, praktická, zmužilá, rozhodná, blažená, skleslá, zahořčená, lenivá, hrdinská, Hš. (vz S. N. ), spokojená. Ml. Ostrosť, bystrost', horoucnosť, osvícení, kolácení, ba- hnění, zmatení, pomatení, povaha, hnutí, vada, stav, položení, míra mysli. Jg., V., J. tr. Řeč jest ukazatel mysli; myslí praco- vati (mysliti); ostré mysli a vtipu; m. k ně- čemu přiložiti; z celého srdce a ze vší m.; mysli i uší pozdvihnouti; všecku m. i my- šlení na něco obrátiti, odložiti; všecku svou m. na něco vynaložiti; v m. (na mysl, Kat. 530. ) bráti, vzíti něco; k mysli připustiti; jiné na mysli a jiné na jazyku míti; na m-i míti (Chč. 609. ), přemítati, rozmítati, rozbírati; v mysli vážiti; myslí prohlídati; v mysli své a hlavě něco přemítati, rozbírati; v m-i zploditi; něco si v mysli složiti; na m. při- jíti, padnouti, připadnouti; padlo, přišlo mí na m.; o něčem v mysli si rozjímati; v m-i si něco vložiti, vkořeniti; v mysli své něco složiti; v mysli, na mysli něco míti, uložiti (Troj. 375. ); něco z mysli pustiti, vypustiti; na mysli, v mysli ležeti; z mysli vyjíti, vy- padnouti, vycházeti, neskládati; v mysli za- chovati; v mysli a srdci nositi; na mysli zděšený, zmámený, vytržený, vyražený, roz- mařilý, tržený; trženi na mysli; z mysli vy- raziti; mysli si nakloniti a přivábiti. V. Věc nešťastně předsevzatou z mysli složiti. V. Buď vždy mysli ustavičné. Smil v. 1575. Dyť ty mně nemožeš z mé mysle sejíti. Mor. P. 342. Zb. Já si na mysli rozjímám; v m-i se jim to maluje. Kom. To mu ani na m. nepřišlo; Kdo by to myslí pochopil? Br. V mysl a paměť něco si uvésti; m. na něco zavésti; slova v mysli roditi; někomu něco bedlivě v m. vkládati; myslí něco stíhati, postihnouti, vystihnouti, přebíhati, obsáh- nouti. Kram. V m. něco pojati. Hlas. To mi nepřišlo na m. D. Kdo druhému v mysli sedí? Č. Tajení v mysli. J. tr. M. jinde míti; m. brousiti. Připadají mu divné věci na m.; tanou mu na mysli divné věci; vnuknouti, vdechnouti, vmítati (podati) v m.; uložiti něco v mysli, na mysli (odhodlati se k ně- čemu); m. vzdělati; mysli poslúchačů dosa- hovati; m. k čemu povznésti; myslí (zrakem) na něčem utkvíti (ustrnouti); upříti m. k ně- čemu, v něco. Nz. Něco myslí pochopiti; na mysli si něco představiti; m. hrůzou užasla. Zk. M. z míry a váhy připraviti, vyšinovati, vyvésti. Bs. Jakou (píseň) já na mysli mám. Er. P. 258. Prav, což jest na mysli. Smil v. 575. V mysl vkládali to, čemuž tě naučili. LeR. Vedou každý k své vůli své mysli i zámysly (Sinnen u. Trachten) v těch úřa- dích. O. z D. Myslí svou na něco přijíti. Žer. M. soudí, vůle volí. Č. Ledaco se mu na mysli zavrtí (v kotrbě. Vz Nestálý). Č. Veselá (dobrá) m. půl zdraví, celé tele půl krávy, nemoc holé nezdraví. Č. Svá m. peklo i ráj. Vz Spokojenosť. Lb., Č; Na lékaře nemysli, kdo jest veselé mysli. Č. M. hluboká (důmysl). Nz. Sotva s očí, hned i z mysli. Jg. Sejde s očí, sejde s mysli. (Sejde s oči, vyjde z mysli = láska jest nestálá). LB. — M. = mínění, myšlénka, smysl, smýšlení, přemýšlení, die Meinung, Gesinnung, der Gedanke, Sinn. Jg., Jel. Dvojí mysli Býti (pochybovati); rozdvojenou, dvojí, roztržitou m. míti; jedné mysli a vůle býti; jedna m.; též mysli býti. V. M. změniti. Us. Zjev mi m. prosby své (smysl). St. skl. Všichni byli jedna m. Ml. Devíti myslí, jest, než s lavice spadne. Vz Nestálý. V., Č. M. cla nedává (mysliti si můžeš, co chceš, jen mlč); M. lidská jest nestálá jako točivé kolo. Vz Panský. Lb. M. projde všudy. Pk. — Kat. 546. Mysl vzíti = rozmysliti se. Kat. 361. Kněží táborští mluvili, že mysl svůj při ar- tikulích svých pravý býti ukázati chtějí a dovésti, ale místem slušným, bezpečným a svobodným. Bls. — M. vztahem k citu a k vůli, srdce, náklonnosť, chuť, das Begehrungsver- mögen, Gemüth, Der Wille. V. M. dobrá, nevrlá, hnutá, pohnutá (něčím), Nz., ochotná, náklonná, odvrácená (od něčeho), pobožná, vrtká, lehká, nestálá, vrtkavá, plochá, po- nížená, zahořčená, kyselá, měkká, spanilá, tichá, těžká, súžená a hubená, ospalá, lenivá, chatrná (bázlivá), malá, maličká, veliká, ne- šlechetná, čacká, tuhá, čistá, panská, hrdinská, urputilá, udatná k boji, neskrocená, mdlá, vděčná, hněvivá, hrdá, volná, dobrá, veselá, pokojná, spokojená. Jg. Ochotnost', povolnosť, povlovnosť, těžkost', pohnutí, náklonnosť, náchylnosť, popuzení, zkormoucení, horkosť, horoucnosť, zapálení, natáhnutí mysli. V., Jg. Ta věc nenie mu k mysli (vhod). Št. Zlí lidé k světu mysl přikládají. Pass. 846. Žádosti a mysli ohýralé (hříšné myšlénky). Ze 14. stol., Č. Dobré jest, celú myslí i srd- cem chváliti Hospodina. Kc. A to vše v my- slech a srdcích jak stavům tak i lidu obec- nému uvázlo. Skl. 1089. Příchylnosť a mysl vděčnou, kterouž jsou země ty ku králi vždycky každého času měly. Skl. 1153. My- selko, mysl má, aj kudy ty mně chodíš? kady mně ju švárný šohajíčku vodíš? My- selko, mysl má, jdeš na dvě strany, jedna za šohajkem, druhá nevím kady. Mor. P. 278. Zb. M. mu od toho letí (jinam zabíhá, po věcech nových so pase). S. a Ž. M. míti k něčemu; s ochotnou myslí; vrtkavý na m-i; mysli se proměnily; poníženou myslí; čistou myslí se mu poddali; těžkosť na mysli; na mysli se trápiti, žráti; nezdravý na mysli; v mysli poraženi byli to uslyševše; veliké mysli býti; mysli komu pozdvihnouti, mysl probuditi; udatnou myslí snášeti, vystáti něco; na mysli neduživěti; vděčnou m. uká- zati; hněvivou m. ukojiti; to se myslem lidským přihází; v mysli složený (pokojný). V. Každého člověka m. tam jde (žádosť); To je čacké mysli znamení; proti něčemu m. si bráti. Kom. Neměla žádné mysli k vdavkám. Mus. Myslí svou někam naměřovati. Sych. K mysli býti = dle chuti. Jg., Reš. Bylo mu to k mysli. Kom., Sych. Není mi v mysli (o tom vyjednávati). Jel., Č. Po tom mysl se obrací. Kram. Myslí svou v něčem vězeti. Kom. Něčí m. na sebe bráti. Kram. Mysli dodati, komu přidati. D. Ztužiti m. proti něčemu. Jel. Klesli jsme myslí. Sych. Jak mi k mysli bylo. Kom. Točí mnou m. ne- skrocená. Jel. M. kojiti (tišiti). Kom. Dobrá m. také: radosť. V. Dobré mysli býti (veselu býti). Veselé a dobré mysli býti. V. Na m-i své se spokojiti. V. Buď dobré mysli. D. M. dobrou si dávati. Kom. Dobrou, pokojnou, nepohnutelnou, nepřemoženou a hrdinskou myslí vše nésti, snášeti. V. M. zlou., přelo- miti; m. svou na něčem ustanoviti. Št. Ne- chtějme pozbývati mysli, těžcí-li nastali ča- sové. Vz Neštěstí. Lb. Svou m. na něco dáti. Smil v. 193. Stín mne tu jest, mysl všecka jinde. Ne jednomu mysl na koně a paty u popele. Mus. — Vz Oko. — M. dobrá, rostlina, origanum vulgare, der Walddosten. L.

160980   Myslany Svazek: 6 Strana: 1057
Myslany, míst. jm. D. ol. X. 244.

160981   Myslata Svazek: 6 Strana: 1057
Myslata, y, m„ os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

160982   Myslbek Svazek: 7 Strana: 1330
Myslbek Jos. Václ, prof. a sochař, nar. 1848.

160983   Myslbek Svazek: 9 Strana: 0174
Myslbek Jos. Sr. Jub. XXI

160984   Myslbek Svazek: 9 Strana: 0450
Myslbek Jos. V., nar. 1848., sochař. Vz Ott. XVII. 936.

160985   Myslbek Svazek: 10 Strana: 0629
Myslbek Jos. Vz Dolen. Pr. 600., 619. s podob.

160986   Myslce Svazek: 1 Strana: 1093
Myslce = mysl. Aby proti synóm nebyli lehké m-ce. Št.

160987   Myslce Svazek: 6 Strana: 1057
Myslce. Alx., Št. Kn. š. 99., Hr. ruk. M. 73., Výb. I. 1175. Tak mi m. v oběm stáše (nerozhodná byla). Alx. V. v. 869. (HP. 21.).

160988   Myslčice Svazek: 1 Strana: 1093
Myslčice, dle Budějovice, ves v Litomě- řicku. Tk. I. 422., III. 112.

160989   Myslecí Svazek: 6 Strana: 1057
Myslecí, Sinnes-. M. princip, Msr. 67., ústroj. Dk. Rozb. fil. 40.

160990   Myslej Svazek: 6 Strana: 1057
Myslej, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

160991   Myslejovice Svazek: 6 Strana: 1057
Myslejovice, dle Budějovice,Mysliowitz, ves u Touškova. Cf. Mysliovice.

160992   Myslen Svazek: 6 Strana: 1057
Myslen, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

160993   Myslena Svazek: 6 Strana: 1057
Myslena, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

160994   Myslený Svazek: 6 Strana: 1059
Myslený; -en, a, o, gedacht. M. přímka. Vch. Ar. II. 6.

160995   Mysleti Svazek: 6 Strana: 1057
Mysleti, vz Mysliti.

160996   — mysleti Svazek: 9 Strana: 0175
— mysleti. Vz Gb. H. ml. III. 2. 339.

160997   Mysletice Svazek: 6 Strana: 1057
Mysletice, dle Budějovice, ves u Votic a u Dačic. Blk. Kfsk. 241., Rk. Sl.

160998   Mysletín Svazek: 6 Strana: 1057
Mysletín, a, m., Mysletin, ves u Hum- polce, dvůr u Budějovic; Myslotin, ves u Pelhřimova; cf. Myslotin. Blk. Kfsk.639., Sdl. Hr. III. 305., IV. 372., Rk. Sl.

160999   Myslibor Svazek: 6 Strana: 1057
Myslibor, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123, D. ol. VII. 2., 3., Výb. H. 1323.

161000   Myslibor Svazek: 8 Strana: 0219
Myslibor, a, m., os. jm. Odvozeniny vz v Kotk. 27.