209001   Palota Svazek: 7 Strana: 0181
Palota = palác. Slav., Bož. N. VII. 55., 332. V p-tách rozsvetlených kolo stolov zasedajú. Č. Čt I. 198. A p tu zažgli (za- pálili). Zbr. Hry 57 Ven z p-ty vyšla, do obloka sedla. Koll. Zp. II. 334. (392 ). V mo- jich p-tách (smrti) horí pre každého člo- veka svieca života Dbš. Sl. pov. V. 73. Cf. Palat, Palata.

209002   Paloucký Svazek: 7 Strana: 0181
Paloucký, vz Palúcký.

209003   Palouče Svazek: 7 Strana: 0181
Palouče, e, n. = zašlý rybník u Rakov- níka Wtr.

209004   Paloučí Svazek: 2 Strana: 0478
Paloučí, n., die Weide. Kamar.

209005   Paloučný Svazek: 2 Strana: 0479
Paloučný. P. údolí. Víd. list. Wiesen-, Auen-.

209006   Palouh, u, paloužek Svazek: 2 Strana: 0479
Palouh, u, paloužek, žku, m. = palouk, Anger, Waldwiese.

209007   Palouch Svazek: 8 Strana: 0267
Palouch, a, m., vz násl. Pavel.

209008   Palouk Svazek: 7 Strana: 0181
Palouk. Mkl. Etym. 173 Palouk = malá louka. Kšá. U Zábřehu = trávník. Kčk. Mizí, co dětství nám pestrými ovíjelo vínky kvítků vzrostlých na p-ku domácím (na do- mácí, české půdě). Čch. Živ.

209009   Palouk, u, palouček Svazek: 2 Strana: 0479
Palouk, u, palouček, čku, m., špatná louka, jaké bývají na přívrších. Jg., Rkk. Der Anger, die feuchte Aue. Gl. 213. S mo- křinami nebo palouky. Gl. Na p-cích do- bytek pásti. Us. — P., klobouk, Hut, m. Us.

209010   Palouka Svazek: 9 Strana: 0212
Palouka, y, f., trať v Turnovsku. Př. star. V. 220.

209011   Paloukový Svazek: 2 Strana: 0479
Paloukový, Anger-. P. země. Vaň.

209012   Palouky Svazek: 7 Strana: 0181
Palouky, Niederhübeln, sam. u Králové Dvora.

209013   Palouna Svazek: 7 Strana: 0181
Palouna, y, f. = vinopalna. U N. Kdyně. Rgl.

209014   Palouna Svazek: 10 Strana: 0644
Palouna v VII. 181. oprav v: palovna.

209015   Palous, u, palousek Svazek: 2 Strana: 0479
Palous, u, palousek, sku, m., nadústí za kamny ve světnici, falous, der Ort hinter dem Ofen. Za palouskem sedí (doma; sr. za pecí). Us. na Mor. — P., a, m., kalous, die Ohreneule. Dívá se na mne jako p. Us. u Ber. Dch.

209016   Palouš Svazek: 8 Strana: 0267
Palouš, e, m., vz násl. Pavel.

209017   Palovati Svazek: 2 Strana: 0479
Palovati = páliti, utíkati, běžeti, rennen, laufen. Palováše tu, kto téci móže. Rkk. 57. Tam plachá mysl paluje, kde sobě kdo v čem libuje. Č. M. 241. — kam: k břehu. Hlas. — odkud: ze zámku. Puchm. — Jg.

209018   Palovati Svazek: 7 Strana: 0181
Palovati. Patera v básni o božím umu- čení čte: silný jím smiech palujiechu (Mus. 1886. 593.), dle Gb. má byti: pobijiechu. P. na Slov. = dále se ubírati. Tč.

209019   Palovice Svazek: 2 Strana: 0479
Palovice, Pallowitz, ves u Dačic na Mor. PL.

209020   Palovina Svazek: 7 Strana: 0181
Palovina, y. f. = zápalná látka Nz.

209021   Palpace Svazek: 7 Strana: 0181
Palpace, e, f. = prochmatávání chorého těla. Slov. zdrav.

209022   Palpach Svazek: 2 Strana: 0479
Palpach, u, m., knížecí čepice, der Kai- pak. Mus. 1844. 307.

209023   Palpitace Svazek: 7 Strana: 0181
Palpitace, e, f. = bušení srdce.

209024   Palpitace Svazek: 8 Strana: 0267
Palpitace, e, f. P. srdeční. Vstnk. III. 386.

209025   Palstaf Svazek: 7 Strana: 0181
Palstaf, palstav, v, m. = stará zbraň broncová, původu, jak se zdá, celtického, 4—8 palců dlouhá, mající obyč. tvar dláta. S. N. XI. 551., Arch. pam. 1887. 8.

209026   Palstrnák Svazek: 7 Strana: 0181
Palstrnák, u, m. = pastrnák. Mllr. 77.

209027   Palšovic Svazek: 7 Strana: 0181
Palšovic Ant., 1774.—1864., kanovník. Šb D. r 274.

209028   Palštruba Svazek: 7 Strana: 0181
Palštruba, y, f. Pro zatopení luk měst- ských, kteréž způsobily p-by při rybníce Rezkovci zatlučené; — Při Rezkovci ur- čeno, aby dány byly lopaty místo palštrub, aby voda mohla odtékati. Sedláček. Děje Čáslavě. 222., 223.

209029   Palšůtka Svazek: 7 Strana: 0181
Palšůtka, y, f. = lichotivé jm. koťat. U N. Kdyně. Rgl.

209030   Palub Svazek: 7 Strana: 1351
Palub, f., suba, zastr. Rozk., Pršp. 69. 8.

209031   Paluba Svazek: 2 Strana: 0479
Paluba, y, f., palubice, e, palubička, y, f., zbroj starodávná, snad štít. Jg. Jiní měli paluby a poboční nože. Háj. — P., kotlavý strom, hohler Baum. D. — P., z rus., půda vnější na korábích mořských. D. P. je vodorovné přepažení lodi na způsob stropu čili patra svažujíc se od podélného prostředí svého mírně k oběma bokům, aby voda snáze odtékati mohla. S. N. P. vrchní (hoření), střední, dolní. D. Loď s p-bou. Nt. Das Verdeck.

209032   Paluba Svazek: 7 Strana: 0181
Paluba vlastně = stropy lodní, obyč. však místnosť na hořejším stropě, horvat. paluba, krov. Kpk. Cf Podlaha, Ponebí, Přikrytí, Půda.

209033   Paluba Svazek: 10 Strana: 0244
Paluba, y, f. Hodil to přes p-bu (über's Bord, german. ). List. fil. 1902. 171.

209034   Palubeň Svazek: 2 Strana: 0479
Palubeň, bně, f., dříví uvnitř vyhnilé. Us. Vz Palubí.

209035   Palubí Svazek: 2 Strana: 0479
Palubí, n., strom zprachnivělý, děravý, ein morscher, hohler Baum. Na Ostrav. Tč.

209036   Palubice Svazek: 7 Strana: 0181
Palubice, palubička, vz Paluba.

209037   Palubina Svazek: 7 Strana: 0181
Palubina, y, f. = kousek lubu jako na př. na kotle bývá, když se trnky (švestky) vařívají; v kadlúbku vyškoblovaný, duty strom, do kadlúbku na povrchu vložený. Kadlúbek už není hluboký, je tam enem taká p. (tenký, vetchý vrchní povlak). To je slabé, to je ene taká p. Slez. šd.

209038   Palubní Svazek: 7 Strana: 0181
Palubní. Deck-. P. zábradlí. Mour.

209039   Palubníček Svazek: 10 Strana: 0244
Palubníček, čka, m., zdrobn. palubník (plavec). Slad. Třík. 29. Sr. II. 181.

209040   Palubník Svazek: 7 Strana: 0181
Palubník, a, m. = kdo jest na palubě. Nrd. Osv. I. 90

209041   Palubný Svazek: 10 Strana: 0244
Palubný kout (na palubě). Msn. Od. 45. Vz Palubní VII. 181.

209042   Palucký Svazek: 7 Strana: 0181
Palucký, sam. u Volyně.

209043   Palúcky Svazek: 7 Strana: 0181
Palúcky, paloučky = k palouku se tá- hnoucí, Anger-, Auen-.

209044   Paluč Svazek: 7 Strana: 0181
Paluč, e, f. = louč; záře zapadajícího slunce. P. zvratná ho poliala. Slov. Phľd. IV. 22.

209045   Palučín Svazek: 2 Strana: 0479
Palučín, a, m., ves u Chrudimi. PL.

209046   Palučina Svazek: 7 Strana: 0181
Palučina, y, f. = palouk. V dálce p-ny, háje, stráně. Pl. I. 38. (52.).

209047   Palučina Svazek: 9 Strana: 0212
Palučina, y, f. = palouk. 1514. Arch. XVII. 197.

209048   Palučnice Svazek: 8 Strana: 0267
Palučnice, e, f. = smedlovka, houba, aga- ricus edulis. Brt. D. II. 511.

209049   Palučný Svazek: 7 Strana: 0181
Palučný, Auen-. P. Antheia. Msn. Hes.

209050   Paluda Svazek: 2 Strana: 0479
Paluda, y, m., tulák, kdo se sem tam potlouká (paluduje). Us. na Mor. Brt. — P., y, f. = obluda. Us. ve vých. Čech.

209051   Paludovati se Svazek: 2 Strana: 0479
Paludovati se, býti pobudou. Na Mor. Brt. Vz Pelencovati, Paluda. Herumstreichen.

209052   Paluch Svazek: 2 Strana: 0479
Paluch, u, m., palec u selské rukavičky (ta má pro 4 prsty jeden otvor, pro palec pak zvláštní). Na Mor. a ve Slez Mtl., Pk. Vz Palečník.

209053   Palúch Svazek: 7 Strana: 0181
Palúch. P-chy = rukavice o dvoch pa- luchoch; jedon z nich je pre hrubý palec, druhý ale pre ostatní štyri. (Lipt.) Rr. Sb.— — P. = pouzdro (kožený míšek) na bolavý palec. Slez. a mor. Šd., Brt. D 245.

209054   Palúch Svazek: 9 Strana: 0212
Palúch, míst jm. u Halenkova na Mor. Vck.

209055   Palúk Svazek: 10 Strana: 0244
Palúk, u, m., fenila, foenile. Rozk. R. 104. Sr. Palouk.

209056   Palumbini Svazek: 7 Strana: 0181
Palumbini Sam , kazatel 1723. Jir. Ruk. II. 75.

209057   Palunda Svazek: 7 Strana: 0181
Palunda, y, m. = paluda, tulák. Na již. Mor. Šd.

209058   Palundovati Svazek: 7 Strana: 0181
Palundovati =paludovati. Na již. Mor.

209059   Palupen Svazek: 7 Strana: 0181
Palupen, u, m., das Nebenblumenblatt. Sl. les.

209060   Palupín Svazek: 7 Strana: 0181
Palupín, a, m., ves u Telče.

209061   Palus Svazek: 7 Strana: 0181
Palus, a, m., sam. u Sedlčan.

209062   Paluša Svazek: 2 Strana: 0479
Paluša, e, f., jméno krávy podpálené, která je do černa. Na mor. Zlínsku. Brt.

209063   Paluška Svazek: 7 Strana: 0181
Paluška, y, f., typhula, Röhrkölbling, houba. Vz Rstp. 1927.

209064   Paluz Svazek: 2 Strana: 0479
Paluz = pavuza. U Příbora. Mtl. Heu- baum, m. Vz Palz.

209065   Paluziti Svazek: 2 Strana: 0479
Paluziti, il, en, ení, pavuzu přivázati, den Heubaum festmachen. U Příbora. Mtl.

209066   Paluzník Svazek: 2 Strana: 0479
Paluzník, u, m., provaz, jímž se pavuza přivazuje. U Příbora. Mtl. Heubaumstrick.

209067   Paluže Svazek: 2 Strana: 0479
Paluže, e, f. = kaluže. Na Slov.

209068   Palvač Svazek: 8 Strana: 0267
Palvač m. pavlač. Gb. II. ml. I. 544., Dšk.

209069   Palyga Svazek: 7 Strana: 0181
Palyga, y, m. = tulák. U Uh. Hrad. Tč.

209070   Palz Svazek: 2 Strana: 0479
Palz, a, m. = pavuza, Heubaum, m. U Opav. Klš.

209071   Palzovati Svazek: 2 Strana: 0479
Palzovati, zapalzovať = paluziti. U Opav. Klš.

209072   Palzovník Svazek: 2 Strana: 0479
Palzovník, u, m. = paluzník. U Opav. Klš.

209073   Pałacha Svazek: 10 Strana: 0643
Pałacha, y, f. = paľach. Brt. Sl.

209074   Pałčac Svazek: 8 Strana: 0267
Pałčac, e, m. = střízlík (v Lohovci); oří- šek (ve St. Břeclavi). Mtc. XVIII. 244.

209075   Pałohłavec Svazek: 7 Strana: 0180
Pałohłavec, vce, m. = pulec. U Vyzo- vic. Brt. Vz Panohłavec, paohłavec, paľo.

209076   Pám Svazek: 7 Strana: 0181
Pám = povídám. Us. místy. Zkr. — P. = pořád. Já jsem to p. pála (povídala), že to třas uďál (udělal). U Polič. Kšá.

209077   Pám Svazek: 8 Strana: 0267
Pám, a, m. = pán. U Zelenova. Phľd. 1893. 372., 1895. 57.

209078   Pamada Svazek: 2 Strana: 0479
Pamada, y, f., die Pomade. D.

209079   Pamada v Svazek: 8 Strana: 0267
Pamada v. pomada, Gb. H. ml. I. 286.

209080   Pamadaj Svazek: 2 Strana: 0479
Pamadaj (= pán Bůh daj) šťastia. Mt. S.

209081   Pamagrán Svazek: 7 Strana: 0181
Pamagrán, u, m. = marhaník. Mllr. 84.

209082   Pamak Svazek: 8 Strana: 0267
Pamak. Mladšie ženy rády tkávajú priedky (vložky do peřin) s červeným p-kom. V Honte. Phľd. 1894. 310.

209083   Pamasin Svazek: 8 Strana: 0267
Pamasin, u, m., cf. Bomesin (3. dod.).

209084   Pamatalý Svazek: 7 Strana: 0181
Pamatalý čeho = pamětlivý. Laš. Tč.

209085   Pamatati Svazek: 7 Strana: 0181
Pamatati, cu, ceš, e, ceme, cete, tajú = pamatovati. Slez., mor., slov. Sš. P. 789., Šd., Ht. Sl. ml. 242., Tč., Brt. D., Ppk. II. 144.

209086   Památečník, u Svazek: 9 Strana: 0212
Památečník, u, m. = pamětník, rostl. Mor. Mus. ol. III. 136.

209087   Pamaterník Svazek: 7 Strana: 1351
Pamaterník, u, m., paděloha, y, f., ute- rus spurius.

209088   Pamätina Svazek: 7 Strana: 0181
Pamätina, y, f., das Denkmahl. Hrbň.

209089   Památka Svazek: 2 Strana: 0479
Památka, y, f., pamět věci stalé, die Erinnerung, das Andenken, Gedächtniss einer Sache. Ros. Pokud svět stane, památka tvá ostane. Sych. Něco na p-ku darovati, dáti někomu. Ros. Něco na p-ku míti. Sych. Na věčnou p-ku, k věčné p-ce. Ros. Zanechal po sobě dobré památky. Ros. Nesmrtelné p-ky po sobě zůstaviti, zanechati. V. Sych. Věci p-ky hodné. V. P. na něho mezi lidem dávno zašla. Sš. L. 182. Až i nás památky nebude. Hank. Pís. V dobré p-ce chovati. Dch. — P., den památný, slavnost', Gedächt- nisstag, m., Fest, Andenken, n. P-ku svě- titi, slaviti. Jg. Na den památky sv. Havla. V pondělí po p-ce všech svatých. Stoletá p. Jg. — P., věc, znamení, čím se pamět' obnovuje, Andenken, Denkzeichen, Denkmal, n. P-ku někomu postaviti. D. Věčná toho po- dnes p. zůstává. Har. Lidské slávy památky v niveč mizí. Ráj. Živou památku jí nechal (dítě). Us. Dám ti z vlasov jeden na p-ku. Ht. Sl. 220. P-ky písemné, strojné (künst- liche). Nz. To město na p-ku jména svého Ninive nazval. Mudr. — P-ky, memorabilia. V. — P., na Mor. = stavovské upsání na dluh, obligace vyvazovací, něm. Pamatken. Zlob.

209090   Památka Svazek: 7 Strana: 0181
Památka = paměť věci stalé. To sme si vzali památkou. Us. Vk. Aby to pro bu- dúci p-ku zaznamenali. Výb. II. 711. Co vzpomínka subjektivně, to znamená p. ob- jektivně. Syn vzpomíná matky zemřelé (vzpomínka) a má po ní prsten na památku. Vz Vzpomínka, Upomínka. Brt. S. 3. vyd. 188. — P. = věc atd. Mám po něm p-tku. Wtr exc. Nejstarší památka jazyka českého. Jir. Vz Tf. Mtc. 294. P-ky písemné, umění výtvarného, arehaeologické, místopisné, Us. Pdl., umělecké, historické, krasopisné. Mus. 1880. 385., 387. Cf. Jg. H. 1. 721., 722. — P. = plamatka. Mllr. 101.

209091   Památka Svazek: 7 Strana: 1351
Památka, upomínka, vzpomínka, syno- nyma. Vz Brt. Ruk. 84. Dáti někomu něco na památku, ne: k upomínce. Brt. — P., palmatorium. Roz.

209092   Památka Svazek: 9 Strana: 0212
Památka. Ani p-ke (ne, nikoli; v odpo- vědi) ! U Císařova a j. Mtc. 1899. 39.

209093   Památkář Svazek: 7 Strana: 0181
Památkář, e, m. = milovník starých pa- mátek. Mj.

209094   Památkový Svazek: 7 Strana: 1351
Památkový. P. knihy, Gedenkbücher. Us. Šd.

209095   Památlivý Svazek: 2 Strana: 0479
Památlivý. P-tliv k něčemu býti, auf einer Arbeit sich gelegen sein lassen. Kulda. (Mtl.)

209096   Památlivý Svazek: 7 Strana: 0181
Památlivý, memor, obecně v Ev. ol., pamětliv, jen porůznu. Jir.

209097   Památlivý Svazek: 8 Strana: 0267
Památlivý = pamětlivý. Ev. ol. 111. b.

209098   Památné Svazek: 2 Strana: 0479
Památné, vz Památný.

209099   Památné Svazek: 7 Strana: 0181
Památné dáti. Zr. zem. Jir. 464., 465.

209100   Památné Svazek: 8 Strana: 0267
Památné. Dostal tři kopy p-ho = tři mírné rány šindelem na plece na mezníku, když se usazoval, aby si pamatoval místo, kde byl osazen. NZ. III. 217.

209101   Památné Svazek: 9 Strana: 0456
Památné, ého, n. Na to dal své p. 1431. Mšín. 15.

209102   Památné Svazek: 10 Strana: 0244
Památné, ého, n., vz Jir. Prove 234.

209103   Památnice Svazek: 7 Strana: 0181
Památnice, e, f. = pamětnice. Bern.

209104   Památnický Svazek: 7 Strana: 0181
Památnický, monumental. Šm.

209105   Památník Svazek: 2 Strana: 0479
Památník, u, m., pomník, Denkmal, n. Balbi. P. němý, stummes Denkmal. Nz.Vz S. N.

209106   Památník Svazek: 7 Strana: 0181
Památník, a, m. = pamětník. Nenie tomu už ani pamätníka. Rb. Sb. Už všeci p-ci umřeli. Laš. Tč. — P , u, m. = památní kniha, das Gedenk-, Stammbuch. Vlk., Řvn. 161., Us., Sbn. 518.

209107   Památno Svazek: 9 Strana: 0212
Památno. To jest mi dobře p. a svě- domo. Arch. XVI. 280.

209108   Památnosť Svazek: 2 Strana: 0479
Památnosť, i, f., věc památná, Merk- würdigkeit, f. Hlas.

209109   Památnosť Svazek: 7 Strana: 0181
Památnosť. Šf. Strž. I. 566.

209110   Památný Svazek: 7 Strana: 0181
Památný = paměti pomocný. P. zápisky, Lpř., stromy. Dch. Všemu světu p. příklad ostavil. Pass. mus. 432. A to VMti rač p-no býti. Arch. I 281. — Památně. Pří- sudné n. památné = poplatek těch, komu nálezem přisouzeno právo. Jir. Dal p. aneb dává se za právo, co jest? Vz Zř. zem. Jir. I. 6 Dáti své p. Půh. II. 17., Výb. I. 620., 970. P. při prodeji. Arch. VII. 650. Položil p.; A na to jsem dal pánóm dva peníze p-ho. NB. Tč. 4., 43. P. = peníze, které ten, jenž při vysoudil, úředníkům dáti měl; Když kto staným právem n. pan- ským nálezem neb svědectvím neb ukázá- ním desk obdrží proti královu právu, toho jest právo sudímu po groši od kopy a pí- saří věrdunk a to slove p. Kn. rož. 126. — P. = paměti hodný. P. stavba. Mus. 1880. 385., Posp. — P. = pamětlivý. — čeho. Ž. kl. (320).

209111   Památný Svazek: 10 Strana: 0244
Památný. Děj p-ný nad všecky příběhy. Kká. Sion. I. 15.

209112   Památný, památní a pamatný Svazek: 2 Strana: 0479
Památný, památní a pamatný, a to: památný píší: Vrat., Brikc, V., Sych., Bib., D., Kom., Zříz. Ferd., Zlob., Vš.; pamatný: V., Solf., Ros., L., tedy lépe: památný. P., paměti pomocný, sloužící, Gedächtniss-, Denk-. P. znamení, den (der Gedächtnisstag, festum, Tov. 69.), Bib., sloup, D., kámen, Rohn., kniha (die Gedenkbücher a) sněmovní, die Landtagsgedenkbücher od r. 1518.; b) soudní, die Lanclrechtsgedenkbücher, vz Gl. 214.), dsky, Kom., Vš., Zříz. Ferd., V.; v den pa- mátní sv. Jana. Zlob., Vrat. Dal památné vy- znání všech úředníkův. Vš. P. spis, Nz., peníz. Us. Den pro každého (každému) pamatný. Kmp. — Památné, ého, n. = památka po čem, po kom, Andenken, n. Dostati památ- ného. Jg. Dal mu na památku nebo: památ- ného (bití. Vz Trest). Č., Ros. — P. taxa, kterou platil původ, když stanné právo se zapisovalo atd. Památného nemá viece bráno býti z malé věci, než čtyři groše. O. z D. Vz Právo stanné a Pr. 1869. str. 774., Gl. 213. Na Mor. ústanné. Syn mistrův, který na vandru tři léta pořád zběhlá řemeslo dělal, dá toliko půl kopy gr. míš. památ- ného (chce-li mistrem býti). 1613. Nách. 119. — P., paměti hodný, denkwürdig. P. po- vídka. D., Sych. P. den, V., věc. Kram. Neboť nesluší žádnému dobrému Jak umříti, aby nic p-ho po sobě neučinil. Štilf. Výb. II. 55.18. — P., kterého pamatují, erinnerlich. Jméno jeho nebuď pamatno. Bel. Ms. — P., pamětlivý, eingedenk. — čeho. Pamaten jsem byl Boha. Ps. ms. Pamaten budu pravdy. ŽO. 70.

209113   Pamatovací Svazek: 7 Strana: 0182
Pamatovací znaménko, das Hervorhe- bungszeichen. Nz.

209114   Pamatování Svazek: 2 Strana: 0479
Pamatování, n., das Andenken, der Ge- dächtnisstag, íestum. V pondělí před pama- továním nového léta. Priv. Tov. 66. Vz Pa- mátka, Památný den. Gl. 214.

209115   Pamatování Svazek: 7 Strana: 0182
Pamatování. Ku p. své smrti. Krnd. 76.

209116   Pamatovat Svazek: 8 Strana: 0267
Pamatovat má zvláštní vazbu akkus. s inft. Ten trám já pamatuj u dávat (když se dával); P-Ju v tom ešče chodit (že v tom chodil). Ra- dostín. Brt. D. II. 290. — co. Aby p-li smrť jeho. Chč. m. s. 2.

209117   Pamatovati Svazek: 2 Strana: 0480
Pamatovati, v paměti držeti, zachovati, gedenken, merken, denken, im Gedächtniss behalten,sich entsinnen, sich erinnern; ne- zapomínati nač, zření míti nač, eingedenk sein, woran denken; slaviti, světiti, feiern; do paměti ukládati, dem Gedächtniss ein- prägen, merken; k paměti přivozovati, erin- nern, mahnen. Jg. — abs. Paměť jest dobrá, když věrně a dlouho pamatuje atd. Marek. Nevím, dobře-li pamatuji. Solf. Kdo dlouho pamatuje. V. Dlouho se zlé pamatuje. Us. — co. Mnoho pamatuje (jest starý). V. Co stále pamatovati chceme, na to se často roz- pomínáme. Kom. J. 148. Hromnice světí, aby lidé nesli je ke cti svaté královny, úvod její pamatujíc. Št. Pamatuje vždy tvá slova. Smil v. 371. Pamatujte skutky otcové, ježto sú činili v rodiech svých. BO. P. (= slaviti) velikou noc, Jg., hod narození Krista, V., den svého narození. Br. — (se) na co, na koho. Pamatuj na mne. D. Pamatuj se na to. Dch. Pamatuj na poslední (zadní) kola (= na konec). Prov., Jg. P. na večer a schodek života. Sš. L. 40. Pamätuj na zadnie kolečka. Mt. S. Přisolím mu, že na mne p. má. Sych. — na koho čím, koho, se čím. Ti také pamatujte sě túto radú (na mysli mějte), jenž mníte atd. Št. 305. Pamatuji ho malým chlapcem (instr. přísudkový). Brt. S. §. 161. Mějte ho k tomu, aby na nás od- kazem pamatoval. Us. — co, koho, se v čem (= k paměti přivésti). Velmi svatá věc dáti se p. v bludu a nepravosti. Br. — J. tr. Pamatujte v srdci řeč svého pána Ježíše. Smil v. 1234. V tom se pamatoval, sich an etwas erinnern. Skl. V. 75. (Ros., Br.). — co sobě. Pamatuj si to. Us., D. Nic si ne- pamatuje. Us. Budu si to pamatovati. Šm. — čeho. Já, vida jámu, počal jsem někte- rých pamatovati. Brt. S. §. 77. — se čeho. Toho sě já pamatuji. Arch. I. 139. — koho kdy: na modlitbách. Jv. — si co z čeho: z kázání. Ml. — kde na koho čím, v čem. Kněz u oltáře modlitbou (v modlitbách) na hříšníky pamatuje. Ml. — se, rozpomínati se, sich erinnern, gedenken; zdržeti se, scho- piti se, při sobě býti, bei Sinnen sein, sich fassen, sich massigen, sich begreifen. Jg. Aby se pamatovali a mírněji si počínali. Kom. — s inft. Pamatuj slova má pánu svému oznámiti. Solf.

209118   Pamatovati Svazek: 7 Strana: 0182
Pamatovati. — abs. Umřel na kříži, jakožť pravie a pamatují, u veliký pátek. Št. Kn. š. 12. — co. Naše muky pamatuje. Výb. II. 13. Pamatuje Žižku (o starém). Us. Kšá. P-val pár pátků (byl stár). Us. Jrsk. Pamatujme poslední příchod hrozný, aby- chom . . . Hus II 14. — nač (s čím). Na nás pamatujte s podílem kořisti. Osv. I. 268. P. na své přísahy, Bart.117., na stará, zlá léta. Sá. Na každého p-la dříve než na sebe. Osv. I. 183. Ty na to pamatuješ jako valach na Hříbě. Val. Vck. — se, koho v čem Já se v tom nepamatuji. Svěd., Arch. VII. 198. P. někoho v něčem. J. tr. — čeho. Brt. S. 3 vd. 43. a. P. — se oč. O stravu sě chtie úředníci p. Půh. 1. 273. — co čím. Aby (hospodář) jim (čeledi) po- věděl, co kterým hodem p-jeme (slavíme). Št. N. 57.

209119   Pamatovati Svazek: 9 Strana: 0456
Pamatovati. Tak p-val jsem tě na mej posteli. XIV7. stol. Mus. fil. 1901. 94.

209120   Pamázdra Svazek: 7 Strana: 0182
Pamázdra, y, f. = nepravá mázdra. Pur- kyně.

209121   Pamázdra Svazek: 7 Strana: 1351
Pamázdra. Cf. Pablána (nahoře).

209122   Pamázdřitý Svazek: 7 Strana: 0182
Pamázdřitý, pseudomembraneus. P. při- pevnění, zánět krku. Exc.

209123   Pamázdřivčitý Svazek: 7 Strana: 1351
Pamázdřivčitý, pseudodiphtheritisch.

209124   Pamázdřivka Svazek: 7 Strana: 1351
Pamázdřivka, y, f., Pseudodiphtherie.

209125   Pamazin Svazek: 7 Strana: 1351
Pamazin, u, m.= oděvní látka. Wtr. Obr. I. 552.

209126   Pamba Svazek: 10 Strana: 0244
Pamba = Bůh (v dětské řeči ve Slez. ). Čes. l. XI. 342.

209127   Pamberák Svazek: 9 Strana: 0212
Pamberák, u, m. = druh korby (vozu). Vz Šarovák, Korba. Us. u N. Huti u Be- rouna.

209128   Pámbíček Svazek: 2 Strana: 0480
Pámbíček, čka, m., vz Pámbu. Us. Dnes jeho p. není doma (o nevrlém, rozhněvaném). Na Mor. Brt.

209129   Pámbíček Svazek: 8 Strana: 0267
Pámbíček dissimilací utvořeno z: pane na nebíčku, pámbíčku, to pak chybně přiklo- něno k Pá.mbu a utvořen nom. Pámbíček. Us. List. f1. 1893. 465.

209130   Pámbíčkářství Svazek: 9 Strana: 0212
Pámbíčkářství, n. Nár. list. 1897. 4. /5.

209131   Pámbíčkový Svazek: 2 Strana: 0480
Pámbíčkový. P. ovečka, verunka, slu- néčko, coccinella septempunctata. Us. u Klo- bouk na Mor. Bka.

209132   Pámbíčkový Svazek: 8 Strana: 0267
Pámbíčkový v II. 480. a. oprav v: Pám- bíčkův.

209133   Pámbíčkový Svazek: 9 Strana: 0212
Pámbíčkový. P. korunka, rostl. Mor. Mus. ol. V. 73.

209134   Pámbíčkův Svazek: 7 Strana: 0182
Pámbíčkův, -ova, -ovo. P-ova kravička = slunéčko (vz toto). Mor. Brt. P-kovo srdéčko (p. Marie slzičky) ; p ovy vlásky = luční peří, rostl. Brt.

209135   Pámbičkův Svazek: 10 Strana: 0244
Pámbičkův. Pámbíčkovy (pámbelíčkovy) klíčky a lžičky (štírovník a slzičky, rostl. ). Č. Třeb. Čes. 1. XI. 38.

209136   Pámbičkův Svazek: 10 Strana: 0644
Pámbičkův chléb = paličky luční. Rgl. V Úbočí.

209137   Pámbo Svazek: 8 Strana: 0267
Pámbo = pán Bůh. Phľd. 1895. 496.

209138   Pámbodaj Svazek: 2 Strana: 0480
Pámbodaj. Aký p. (= pán Boh daj), taký bodajzdráv. Mt. S. Vz Pamadaj.

209139   Pámborač Svazek: 8 Strana: 0267
Pámborač m. pán Bůh rač (pozdraviti). Us. Gb. H. ml. I. 466.

209140   Pámbovati Svazek: 7 Strana: 0182
Pámbovati = pámbůhovati. U Rokycan.

209141   Pámbožkův Svazek: 7 Strana: 0182
Pámbožkův = pámbíčkův. P-ova kra- vička, ovečka. Slov. Tč.

209142   Pámbrlice Svazek: 7 Strana: 0182
Pámbrlice, pámbrlicí! zvolání žertovné na Klat. — pán Bůh ví! P-cí pod čepicí! BPr.

209143   Pámbu Svazek: 7 Strana: 1351
Pámbu, gt. pána Boha. Us.

209144   Pámbu Svazek: 10 Strana: 0244
Pámbu. Dej nám P., dej to P. (říká se o tom, kdo práci stále odkládá). Kšť. Lid. 9.

209145   Pámbu, Pánbu Svazek: 2 Strana: 0480
Pámbu, Pánbu, v obec. mluvě m.: Pán Bůh.

209146   Pambuček Svazek: 7 Strana: 0182
Pambuček, čka, m. = pámbíček. U Místka. Škd

209147   Pambučkový Svazek: 7 Strana: 0182
Pambučkový = pámbíčkový. P. žabička (rosnička). U Litovel. Brt.

209148   Pambučkův Svazek: 7 Strana: 0182
Pambučkův, -ova, -ovo. P-ova žabička = rosnička. U Litovle. Brt.

209149   Pámbuško Svazek: 8 Strana: 0267
Pámbuško = pán Bůh. U Kopinič. Nár. list. 1895. č. 58. odp. feuill.

209150   Pámel Svazek: 2 Strana: 0480
Pámel, u, m., šp. z něm. Baumöl, dře- věný olej. Na Mor.

209151   Pamela Svazek: 7 Strana: 0182
Pamela, y, f = neštěstí. Už je v p-li (už je s ním zle)! Val. Vck.

209152   Pamelák Svazek: 7 Strana: 0182
Pamelák, u, m. = ošumělý klobouk s ve- likou střechou. U N. Bydž. Kšť.

209153   Pámelník Svazek: 2 Strana: 0480
Pámelník, u, m., symphoricarpus, rostl, čeledi zimolezovitých, caprifoliaceae. Schd. II. 283.

209154   Pámelník Svazek: 7 Strana: 0182
Pámelník, der Schneeholder. Cf. Rstp. 787.

209155   Pamelník Svazek: 10 Strana: 0644
Pamelník, u, m., Schneeholder, rostl. Vz Ott. XXIV. 488.

209156   Paměsíc Svazek: 2 Strana: 0480
Paměsíc, e, m., vedlejší měsíc, jest jasné místo v okolku měsíčném, ohrada, der Hof, Nebenmond. Vz více v S. N.

209157   Paměsíc Svazek: 9 Strana: 0212
Paměsíc, paraselene. Vz Ott. XIV. 526b.

209158   Paměť Svazek: 2 Strana: 0480
Paměť, i, f., pamet?, z koř. m?n (m?n-íti), cogitare. Schl. P. mohutnost duše, kterouž nabyté představy v sobě schováváme a oplo- zujeme, das Gedächtniss. P. jest činnosť duše, kterou se představy tak vybavují, jak byly prvotně u vědomí. Pod týlem p. jest, kteráž pochopené a rozsouzené věci k bu- doucí potřebě schovává. Kom. J. 345. Hvěz- zdičkami po kraji znamenanými p-ti pomoc činiti žádný nebrání, nýbrž rada jest. Kom. J. 741. — Marek. P-ti co poručiti (v p. uvésti) chceš, opětuj často. Kom. J. 733. Z paměti se učiti něčemu. Sych. P. věrná, dobrá, silná, nevěrná, špatná, slabá n. krátká. Pž. Z paměti něco odříkáváti, Sych., doslovně, do slova říkati. V. Lhář má z p-ti lháti anebo se na paměti míti. Reš. Zná to z p-ti (je v tom zběhlý). Us. Učí se to na zpamět. Us. Něco na p. vzíti. Sych. V p. něco sklá- dati, Kram., sobě vtisknouti, Marek, vložiti; v paměti složiti. V. Do p-ti přivésti, na p. přinášeti něco. Bern. V p-ti něco míti, sná- šeti. V. V p-ti držeti, zachovati, nedržeti. Sněm. Vězí mi v paměti, ku p-ti přijíti, na p. padnouti, míti v čerstvé p-ti, z p-ti něco vypustiti V. V p. něco si bráti. D. Starci p. mdlou mají. Žal. To mu v čerstvé pa- měti zůstalo. Cyr. To mi není v p-ti. D. Z p-ti vyjíti. V. Vyšlo mi to z p-ti. Us Nikdy mi z p-ti nevypadá. V. Z p-ti vyra- ziti, vypustiti. V., Br. Nechce mi to z p-ti (i. e. jíti). Sych. K p-ti sobě přivésti, p. si obnoviti, V., J. tr., na p., v p. uvésti (při- pomínati). D. Zase na p. přijíti. V. Ku p-ti ponouknouti; p. probuditi; mdloba p-ti. V. Má p. už chodí spat s Homerem. Šml. Jest děravé p-ti Us. P. lidská velmi jest děravá a krátká. Br. Dobré p-ti člověk; p. ztratiti, p-ti neměti na něco. V. P. tratiti; p. ho opouští. Us. P-tí něco obsáhnouti. Pr. m. Přichází mi to k p-ti. Nz. V p. si vštěpo- vati; řeč z p-ti. Nz. Nepřichází mi to na p. Er. Býti při p-ti. Nz. P. vytočiti (excu- tere, V.: vyraziti). Ep. Pog. 30. P. v těle, mysl v čele a žádost' v srdci; Kolik známe, tolik v p-ti chováme; Dávej s rozumem a beř s pamětí. Pk. Tolik víme, kolik v pa- měti držíme. Kom. P., pokladna moudrosti. Kom. P. cvičením se množí. Kom. D. 102. Páni mívají děravou p., sind vergesslich. Bs. Z p-ti počítati (lépe než: z hlavy). Kmp. — Vz S. N. — P., vzpomínám, Andenken, n., Erinnerung, f., Gedächtniss, n. Boha vždy na p-ti mějmež. Sych. Na p-ti něco míti. Pass. Jen po p-ti něco dělati. Dch. Ktož má Boha na p-ti. Smil v. 1302., 1509. By svú hanbu jměli na p-ti. Dal. 126. P. někde osta- viti. Dal. 117. Z p-ti vyhladiti. Dch. Neviděl sem ho už kdy, ani nemám paměti = dávno. Mor. Brt. Z p-ti vyčichnouti, vypadnouti, vz tato slovesa. Skl. V. 28. Z příhody na p. jim přijde. Chč. 298. Nejlépe zaplatiti za p-ti (dokud nezapomeneme). Us. V p-ti něco míti. Kat. 2001, Alx. V p-ti býti. Není toho p-ti. Jel. Zůstane nám to v stálé paměti. Us. Z p-ti vypadnouti (v zapomenutí přijíti). Bern. Vyšel jsem z p-ti lidem. Br. P-ti hodný. Har. P. obnoviti. V. Veršem jinocha toho p. zvelebil. Jel. K budoucí věcné p-ti lidské na jevo vydati. V. Důkaz pro věčnou p. J. tr. Není mi na pamět let, aby bylo takové osení vyžilé. U Rychn. Sladká p. V. Zaklínati děti pamětí domova, lépe: pamětí na domov. Km. Matka na paměť bráše všecka slova. Pass. 908. Jest mi v p-ti, že ... Arch. I. 162. P. mám od 60 let, že ... Arch. I.163. Abyste tento list pro budúci p. ve dsky vlo- žili. Zř. F. I. Poněvadž se nesnášíme v jedné paměti strany příčiny k odložení předešlých soudů. Žer. Fol. 16. Varovalť sem se toho a na to paměť sem měl. Hl. Móže ve dsky vloženo býti ale s dobrú p-tí, kterak a kde se stalo, kteří páni pří tom byli a kdo po- taz panský vynesl. O. z D. Povolí se k tomu, aby svědkové takoví na budoucí a věčnou paměť zavedeni byli. Kol. 22. Sen sšel mu s p-ti. BO. Muž věčné paměti hodný. V. Čerstva je p. dobrodiní s obojí strany čině- ných i přijatých. V. V paměť vejde všude jméno tvé. Kom. Tuto ještě sluší na bu- doucí paměť znamenati. Bart. Aby lidé mohli to, co se stalo, ku p-ti přivoditi a ji obno- viti. Bart. To čiňte na mú p. ZN. Ku p-ti přivésti. Břez. Za čerstvé p-ti něco udělati, aby nezapomněl. Zb. — P., dobrá n. zlá pověsť, Andenken, n., Ruf., m. Dobrou n. zlou p. míti, po sobě zůstaviti. Jg. Dobré, svaté, slavné p-ti. V. Amos Komenský, muž nesmrtelné p-ti. Sych. Dobrú p. ostaviti. Smil v. 822. Jakož jsou tvoji předkové dobré p-ti učinili. Arch. I. 17. Jakž o tom obecný nález králem Vladislavem slavné paměti uči- něný to v sobě zavírá. Jř. F. I. — P., čas, na nějž zpomínáme, věk, Zeit, f., Gedenken, n. Stalo se to za p-ti otců našich, předkův. V. P. lidská, sto let. V. Nad p. lidskou. Sych. Od p-ti lidské; pokud p. lidská dosahuje; od časů, jichž není paměti. J. tr. Za naší p-ti. V. Za lidské p-ti. D. Přes p. lidskou (století). V. Kněz pod obojí od p-ti lidské vždycky tam býval. Něco podobného za p-ti lidské se nepřihodilo. Sych. Není p-ti lidské, aby který sněm tak dlouho trval. V. Od p-ti světa. Us. Za p-ti naší příhoda se zběhla. Kn. — P., pl. paměti = spi- sové a poznamenání o věcech minulých, hi- storie, zpráva, Geschichte, Nachricht, Er- zählung, Denkwürdigkeiten, Merkwürdig- keiten, f., Denkmal, n. P. z kněh městských. Er. Psané p-ti. Jg. Staré, starožitné p-ti. V. P. těch věcí, kteréž se staly. V. P-ti věci stalých spisovati; potomkům p. zanechati. V. Nachází se v starých pamětech. Ros. Dal zapsati paměť, in die Gerichtsgedenkbücher eintragen lassen. Gl. 214. P-ti zemské, die Landtagsgedenkbücher. Vz Památné knihy. Gl. Vz Žer. Záp. I. 10., 179., II. 39., 69., 134., 135. — P., každá věc k upamatování sloužící, památka, Denkmal, Andenken, n. Pěkná po něm p. zůstala. Jg. Paměť jako věčnou a nikdá neumírající po sobě zůstavíš. Háj. — P., písemné vědění, die Nachricht. P. někomu o něčem dáti. Plk. — P., svědectví, vysvědčení právní. Zeugniss zum ewigen Gedächtniss. Jg. P. někomu o něčem dáti. Pr. m. Činiti p. o něčem. Troj. Kázal sobě dáti o tom p. poznamenanou. Cr. Původ táhl se na paměť pánův a vládyk, oni vy- znali paměť a dali stané právo. Nál. 158. Ze smluvcův umřel-li který, tehdy živí pozůstalí p. snésti mohou, seznání učiniti, jakoby všickni ještě živi byli. P-ti kde se snášejí o porovnáních lidských, tehdy na čem se větší počet smluvců snese, to od práva přijato býti má. Kol. 39. — P., mysl, úvaha, ohled, Sinn, Gedanken, m., Rücksicht, f. Nemám to na p-ti. Jel. Mysli na to vší p-tí. V. Lhář má z paměti lháti anebo se na p-ti míti (in Acht nehmen). Reš. Takéž, králi, pravím tobě, tys vzal na se břiemě vážné, třebať v tom paměti snažné. Smil v. 1012.

209159   Pamet Svazek: 2 Strana: 0481
Pamet, u, m., ohození, okydnutí, osutí, der Anflug. První p. aneb osutie chlúpkuov na bradě. Ms., Č.

209160   Paměť Svazek: 7 Strana: 0182
Paměť. Mkl. Etym 188. V MV. nepravá glossa. Pa. Jg. Slnosť. 33. P. = mohutnosť duše atd. Pamjať. Sš. P. 13. P., memoria. Ž. wit. 9. 7. Černochové, Číňané a j. mají velikou p. Ženy si lépe pamatují než mu- žové. V mládí je lepší p. než ve stáří. Nej- lepší p. je ve 14. a 15. roce. Lidé tělesně slabí mají lepši p. než lidé silné konstituce. Vesnické děti maji lepší p nežli děti měst- ské. P. slábne úmorným živobytím, velikým fysickým namáháním a přílišným čtením. Ráno jest p. lepší než večer, v létě než v zimě, v poledne než v půlnoci. Delanais. P. a vlastnosti její. Vz Sborník 1858. 120 P. hotová, mechanická, obsáhlá, rychlá, soudná či judiciosní, trvalá, vtipová či in- geniosní, známková či semiotická; věrnost', obsáhlosť, mechanismus p-ti. Dk. P. 79., 80., 81. P. rozumu, memoria intellectiva, citu, m. sensitiva. Hlv. 249. Učí se tomu nazpamět. Us. Vz Nazpaměť (dod.). Mam p. od lavice (u kamen) ke kamnům (krátkou). U Litomš. Bda. Po paměti ve tmě něco dělati, nach dem Gemerke; Vzíti si něco na p., k p-ti. Dch. Sluší míti na p-ti, že. . Mus. 1880. 476. Sotva ji na p. (k p-ti) při- vedli (vzkřísili). Kld. 219. V p-ti něco sdr- žeti. Št. Kn. š. 1. Z p-ti to vše vyjde; Aby Boha uvedlo (písmo) v p. Št. Kn. š. Aby KM-ti z p-ti nevypadlo. Vš. Jir. 356. Ale jež jest p. člověčie u prodlení času k zapo- mnění hotova, protož. Život p. Jež. Krista ze 14. stol. Kdo nám potřeben, toho z p-ti známe. Bž. exc. Kdo na sobě šat zašívá, ztratí prý p. Us. Jak lid p. sílí. Vz Mus. 1854. 551. — P. = vzpomínání. Člověk v štěstí p. tratí. Sá. Vám k p-ti, zu euerer Erinnerung. Dch. Na p. vám piju! Zl. Prahu 1889. č. 21. Za p-ti to napiš. Vk. Takovej zimě není p-ti. Us. Msk. Proto nemá jejie p. sníti z vašich srdcí; Čiňte to ku paměti mé. Št. Kn. š. 43., 218. To je nad p. lid- skou, undenklich. J. tr. Nemám p-ti, kdy jsem ho potkala. Us. Lg. Sv. paměti císař Karel IV. Pož. 5. Od králové milosti dobré p-ti. Půh. II. 626. To se za mé p-ti u desk nepřihodilo. Vš. 131. Rač dobré p-ti přieti. Výb. II. 26. Na to p. mějte; Měl se na p-ti (na pozoru). Abr. Milostivou p. na své lidi míti budeme. Arch. rkv. O takové věci svú p-tí nevím. Arch VII. 43. Přivésti ku p-ti řeč, kterou . . . Bart. 44. Dali sú sobě ruce na p. míru pravého. Let. 77. Nyní jeho rada na p. mi přišla. V. Málo p-ti o Bohu mají. Hus I. 77. — P. = pověsť. P. zlú po sobě ostaví. Let. 496. — P. = památka. Z. wit. 134. 13. Ktož jich (muk) p. zname- nají. Výb. II. 24. To jest ten červ, jenž neumře: p. v svědomí skutku zlého; Takáť jim jest od zákona ustavena paměť, so ein Denkmal. Št. Kn. š. — P. = svědectví. Aby ta p. napsána byla Půh. II. 626. Kteřížto na ty silnice vyjevše pilně ohledali, i také p. lidskú o tom slyšeli. Arch. V. 540. Cf. Jg. H. 1. 722. — P. = mysl. Když Boha nemá na p-ti. Št. Kn š 162. — P. = pozor. Té noci bylo poručeno, abychom se měli na p-ti Mus. 1888. 383.

209161   Paměť Svazek: 8 Strana: 0267
Paměť. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 36., 81., 49., 106., Dob. Dur. 377. O strč. skloň, cť. Gb. Km. -i. 37. Má p. jako děravý pytel, jako říčici. Mor. Nov. Př. 525.

209162   Paměť Svazek: 9 Strana: 0212
Paměť. Má ?. jako husa (špatnou). Hoř. 117. Pojď sem, zašiju ti díru, ale vezmi do úst kus dřívka neb tkaničky, abych ti ne- zašila paměť. Sá. Kant. 29.

209163   Paměť Svazek: 10 Strana: 0244
Paměť. Šije-li někdo sám na sobě, třebas jenom nepatrnou maličkosť, bývá napomínán, aby toho nečinil, sice prý si zašije p. Ale pomůže prý si zcela jednoduše, říká-li při tom stále: Šiju, šiju vlkovi paměť a na sobě šat. Mtc. 1. 1897. 65. Už mi do p-ti lezou moli (slábne). Tbz. V. 6. 97 Má p. jako krava (špatnou). Slez. Vlasť. I. 233.

209164   Paměta Svazek: 7 Strana: 0182
Paměta, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

209165   Pamětat Svazek: 8 Strana: 0267
Pamětat = pamatovati. P. se na koho. Val. Brt. D. II. 360.

209166   Pamětice Svazek: 2 Strana: 0481
Pamětice, Pamietitz, ves a) u Písku, b) u Boskovic na Mor. PL.

209167   Pamětice Svazek: 7 Strana: 0182
Pamětice. Arch. VIII. 84., Rk. Sl.

209168   Pamětidlo Svazek: 2 Strana: 0481
Pamětidlo, a, n., památka. P. tvé v ná- rodě. Ž. kap. 134. 13.

209169   Pamětihodnosť Svazek: 7 Strana: 0182
Pamětihodnosť, i, f., die Merkwürdig- keit. Mus. 1880. 15.

209170   Pamětihodný Svazek: 2 Strana: 0481
Pamětihodný, vz Památný. Denkwürdig.

209171   Pamětín Svazek: 7 Strana: 0182
Pamětín, a, m. V P-ně = pozemky u Ko- courova. BPr.

209172   Pamětiny Svazek: 7 Strana: 0182
Pamětiny, pl., f., die Chronik, schrift- liche Denkmäler. Šm.

209173   Pamětiuma Svazek: 7 Strana: 0182
Pamětiuma, y,f. = mnemonika. S. N. V. 388.

209174   Pamětiumec Svazek: 7 Strana: 0182
Pamětiumec, mce, m., der Mnemotech- niker. Šm.

209175   Pamětiumný Svazek: 7 Strana: 0182
Pamětiumný, mnemotechnisch. Šm.

209176   Pamětivý Svazek: 7 Strana: 0182
Pamětivý = pamětlivý. Rk. — čeho. Ž. kl. (321.).

209177   Pamětlivě Svazek: 2 Strana: 0481
Pamětlivě. Rychle a p. se učil. V. P. něco držeti. BO.

209178   Pamětlivě Svazek: 7 Strana: 0182
Pamětlivě. Chci to rád p. zachovati. Arch. VII. 302.

209179   Pamětlivě Svazek: 9 Strana: 0212
Pamětlivě něčeho se stříei. Št. Bes. 57.

209180   Pamětlivec Svazek: 10 Strana: 0244
Pamětlivec, vce, m. P. Odyssea. Msn. Od. 28.

209181   Pamětlivosť Svazek: 2 Strana: 0481
Pamětlivosť, i, f., dobrá paměť, gutes Gedächtniss. — P., upamatování, Erinne- rung, f. Rohn.

209182   Pamětlivý Svazek: 2 Strana: 0481
Pamětlivý; pamětliv, a, o, (zastr. pamě- tivý, pamětiv) = dobré paměti, pamětný, gutes Gedächtniss habend, eingedenk. Ros. Co jsem zapomněl, kdo pamětliv jest, ať mi připo- mene. Kom. J. 349. — P., kdo ještě nezapo- mněl, eingedenk. — čeho. Budu pamětliv jména tvého. Br. Pak jest třeba každému, kdož přisahá, těch řečí pamětlivu býti. O. z D. P-ví těch slov. ZN. — Sych., Ps. ms. — na co: na slovo své. Br. Pamětlivým býti (na něco. Jg.) V. Dobře na vše p. Dh. 8. —- že. Vezdy jsa p. toho, že předchůdcem Páně býti byl povinen. Sš. J. 32. — Dvě kron. — čeho jak dlouho. Pamětliv toho budu do nejdelší smrti. Sych. — P., památný, paměti hodný, merkwürdig. Knihy p-vé. Smlúvu velmi rozumnú, p-vú a tvrdú učinil jest. Chč. P. 118. a. P. písmo. BO.

209183   Pamětlivý Svazek: 7 Strana: 0182
Pamětlivý = památný. Smlúvu roz- umnú, p-vú (paměti hodnou) učinil jest. Chč. P. 118. a. — P., eingedenk. — nač v čem. Abyste i napotom na nás v mo- dlitbách p-vi byli. Žer. 22. — jak. Buďte toho nejen slovem, ale i skutkem p-vi! Osv. I. 347.

209184   Pamětně Svazek: 2 Strana: 0481
Pamětně = pamětlivě, z dobré paměti. Kat. 885.

209185   Pamětní Svazek: 7 Strana: 0183
Pamětní, vz Pamětný.

209186   Pamětnice Svazek: 2 Strana: 0481
Pamětnice, e, f., Denkbuch, n. — P., eine Gleichzeitige. Rk.

209187   Pamětnický Svazek: 7 Strana: 0183
Pamětnický, mnemonisch. Šm.

209188   Pamětnictví Svazek: 2 Strana: 0481
Pamětnictví, n., die Mnemonik. Rk.

209189   1. Pamětník Svazek: 2 Strana: 0481
1. Pamětník, a, m., kdo pamatuje, ne- zapomíná, wer lange gedenkt. Budu toho p-kem. Us. — P., souvěký svědek, gleich- zeitiger Zeuge, Gedenkmann, m. Jsou toho p-ci, kteří ten kříž vídali. Har. O takovém boji není v Čechách pamětníkuov. Let. 69. Tomu niet pamätníka. Mt. S. Toho času nebylo p-kův, aby Čechové tak hrdinské tažení Činili. Kn. Za jehožto počátku pano- vání byl jest takový pokoj, že pamětníků nebylo takovému upokojení ve všech zemích. 1471. Mus. 1847. II. 2. 186. (Zb.). — Br., Sych., D., Vrat., Plk. — P., ves u Chlumce nad Cidlinou. PL.

209190   2. Pamětník Svazek: 2 Strana: 0481
2. Pamětník, u, m., pamětní kniha, Ge- denk-, Tagebuch. L. — P., paměti, Memoire. — P., rostlina: laskavec; potočník. Cf. FB. 61.

209191   1. Pamětník Svazek: 7 Strana: 0183
1. Pamětník. Tomu již p-kóv nenie. Vš 437. — P., Pamietnik, ves. Rk. Sl.

209192   2. Pamětník Svazek: 7 Strana: 0183
2. Pamětník, das Denkmal. Šperk, okrasy, šatstvo a mnohé jiné těm podobné p-ky. Sf. Strž. I. 10. — P. = marulka, pamětník, calamintha acynos, die Bergmünze Vz Rstp. 1173, Čl. Kv. 225 , Slb. 330., Mllr. 105.

209193   Pamětník Svazek: 7 Strana: 1351
Pamětník = prsten na památku. Mus. 1893. 58. Vz Zbrt. Krj. I. 227.

209194   Pamětník Svazek: 9 Strana: 0212
Pamětník, a, m., Buchhalter, skládal úřední knihy, staré zopravoval a starých věcí paměti knížeti ponavrhoval. Fisch. Hosp. 235.

209195   Pamětník, u, m Svazek: 8 Strana: 0267
Pamětník, u, m., rostl. vz Ulehelka (3. dod.).

209196   Pamětníkář Svazek: 9 Strana: 0212
Pamětníkář, e, m. Flš. Písm. I. 366.

209197   Pamětnosť Svazek: 7 Strana: 0183
Pamětnosť, i, f. = památnosť. Rk.

209198   Pamětný Svazek: 7 Strana: 0183
Pamětný = k upamatování sloužící P. list, J. tr., Mus., Bor. 69., strom, Dch., deska. Us Pdl.

209199   Pamětný Svazek: 7 Strana: 1351
Pamětný den smrti. Arch. IX. 421.

209200   Pamětný Svazek: 10 Strana: 0244
Pamětný. Buďte (toho) pamětní (pamět- livi). Zr. Kom. 83. P. praktika, t. j. pomocí písmen alfabefy. Zach. Test. 14. P. verše (paměti hodné). 1638. Věst. X. 9.

209201   Pamětný, -tní Svazek: 2 Strana: 0481
Pamětný, -tní, k upamatování sloužící, Denk-, Merk-, Gedächtniss-. P. peníz, D., znamení, knihy, Br., knížka, V., Kom. J. 742., list. Th. Do pamětní knihy zapsati. V. — Pamětné dáti, dostati, Andenken. Dáti komu na pamětnou. Dostal na pamětnou (byl bit, aby nechybil po druhé). Us., Dch. — P., paměti hodný, denkwürdig. P. den (n. památný). Ros. Co pamětního bylo, nám ukázali. Sych. — P., pamatující, eingedenk. P. lidé. Zlob. — Jg.

209202   Pamflet Svazek: 2 Strana: 0482
Pamflet, u, m., hanopis, potupný spis, Flug-, Schmähschrift, f., Pamphlet, n. Rk. Vz S. N.

209203   Pamflet Svazek: 7 Strana: 0183
Pamflet. Dětské p-ty na křestní jména svých protivníků. Vz Brt. v Km. 1886. 591. O čes. p. vz v Jir. Ruk. 75., Sbn. 913.

209204   Pamfletista Svazek: 2 Strana: 0482
Pamfletista, y, m., dle Despota, hano- pisec, Pamphletist, Verfasser von Schmäh- schriften. Rk.

209205   Pamflík Svazek: 9 Strana: 0212
Pamflík, u, m. = trumfový svršek v dardě. Us. Sr. Pamfylek v VII 183.

209206   Pamfylek Svazek: 7 Strana: 0183
Pamfylek, lka, m = karetní svršek. 1724. Zbrt. Hry 236

209207   Pamfyli-a Svazek: 2 Strana: 0482
Pamfyli-a, e, f., krajina v Asii Malé mezi Cilicií a Lycií. — Pamfyljan., a, m., pl. -né. Pamfylijslcý n. pamfylský.

209208   Pamiať Svazek: 7 Strana: 0183
Pamiať, i, f. = paměť. Slez. Šd.

209209   Pamidle Svazek: 2 Strana: 0482
Pamidle, e, f., lemovka (čím se lemuje, tkanice atd.). U Stankova.

209210   Pamihoda Svazek: 7 Strana: 0183
Pamihoda, y, f. = dva pruty skroucené, kousky všelijakých látek vyšperkované, ji- miž hoši o velikonočních svátcích dívky šlehají pobízejíce je tak, aby jim dali po- mlásku. U Rakovn.

209211   Pamikať Svazek: 7 Strana: 0343
Pamikať, pomiknouti, Zwischenhändler, Anbieter sein (anbieten). Slov. Němc. VII. 342.

209212   Paminond-as Svazek: 7 Strana: 0183
Paminond-as, y, m. Vz Horský, Jir. Ruk. II. 76.

209213   Pamis-us Svazek: 2 Strana: 0482
Pamis-us, a, m., řeka v str. Řecku.

209214   Pámky Svazek: 9 Strana: 0212
Pámky = rámové trámce u rebrín. Us. Kub. 155.

209215   Pamloda Svazek: 10 Strana: 0244
Pamloda, y, f. = asi mraky. Orava Sb. sli. 1901. 182. Sr. násl. Pamloga.

209216   Pamloga Svazek: 10 Strana: 0244
Pamloga, y, f. = tenká, skoro průzračná chmůra, Sb. sl.

209217   Pamlsalka Svazek: 10 Strana: 0244
Pamlsalka, y, f Včelky p-ky. Svět. knih. 420. 47.

209218   Pamlsek Svazek: 2 Strana: 0482
Pamlsek, sku, m., pl. pamlsky = lahůdky, lahodné krmě, Leckerei, f., Leckerbissen, m., Näscherei, f.; der Nachtisch, Konfekte. Jg., V., Sych. Nositi na stůl pamlsky. Us.

209219   Pamlsný Svazek: 2 Strana: 0482
Pamlsný, Nasch-. K lahodným a p-ným kouskům nesahej. Reš.

209220   Pammasin Svazek: 2 Strana: 0482
Pammasin, u, m., z lat. bombycinum, it. bombasino, fr. bombasin, něm. Bombasin, ein geköperter Stoff, veselský barchan. Vz Gl. 213.

209221   Pammasinový Svazek: 7 Strana: 0183
Pammasinový, Bombasin-. Šm.

209222   Pamodaj Svazek: 7 Strana: 0183
Pamodaj = pán Bóh daj! Slov. Němc. VII. 8., Pokr. Z hor 144., Dbš Sl. pov. I. 484., Btt. Sp. 62.

209223   Pamok Svazek: 7 Strana: 0183
Pamok, mku, m = bavlna. Slov. Ev. šk. 19.

209224   Pamok Svazek: 8 Strana: 0267
Pamok. Phľd. 1895. 289. Cf. násl.

209225   Pamokový Svazek: 8 Strana: 0267
Pamokový = bavlněný. P. osnova, Phľd. 1894. 311.

209226   Pampa Svazek: 2 Strana: 0482
Pampa, y, f., step, veliká, travnatá ro- vina v již. Americe, Pampas. Rk.

209227   Pampalice Svazek: 7 Strana: 0183
Pampalice, e, f. = pampeluška. U Ro- nova. Rgl.

209228   Pampalík Svazek: 2 Strana: 0482
Pampalík, u, m., květ polní, měsíček (Calendula, Ringelblume?). Us.

209229   Pampalík Svazek: 7 Strana: 0183
Pampalík = krušíček obecný, Calendula officinalis, die Ringelblume. Vz Rstp. 920., Slb. 428.

209230   Pampalík Svazek: 8 Strana: 0267
Pampalík, u, m., rostl., vz Słunečko (3. dod.).

209231   Pampapoušek Svazek: 7 Strana: 0183
Pampapoušek, šku, m. = pampeluška. Na Polič. Kšá.

209232   Pampas Svazek: 7 Strana: 0183
Pampas. Vz Krč. G. 96.

209233   Pampáter Svazek: 7 Strana: 0183
Pampáter, a, m. Aby tě p. Us. Rgl Vz Pater.

209234   Pampáter Svazek: 8 Strana: 0267
Pampáter, z pan páter. Gb. II, ml. I. 373.

209235   Pampelec Svazek: 7 Strana: 0183
Pampelec, lce, m. P. prouhatý, stroma- teus fiatola, die Streifdecke. Šm

209236   Pampelík Svazek: 2 Strana: 0482
Pampelík, u, m., leontodon taraxacum, rostl. Schd. II. 280., FB. 40.

209237   Pampeliška Svazek: 8 Strana: 0267
Pampeliška, pompali-ška, pléška, majičko (laš.), majiček, mlíčeň, mlíč, husí kap), ry- pačka, pupava, laternička (odkvetlá), taraxa- cum off., rostl. Brt, D. II. 508.

209238   Pampeliška, vz Svazek: 9 Strana: 0212
Pampeliška, vz Ott. XV. 876.

209239   Pampeluška Svazek: 2 Strana: 0482
Pampeluška, y, f., pampuliška, pam- peliška, pampliška, pleska, smetanka obecná (bylina), taraxacum officinale, der Löwenzahn. Vz Čl. 105., Kk. 163. — P., aspargia, Ľierblume, f. P. plchá, a. hostilis; podzimní, a. autumnalis ; draslavá, a. hispida. Rostl.

209240   Pampeluška Svazek: 7 Strana: 0183
Pampeluška, pampalice, pampapoušek, pamprléška, babouk, svíčka (dod.). Cf. Rstp. 955., Slb. 467., Čl. Kv. 183., Sbtk. Rostl. 33., Pléšek, List. fil. XII. 188., Rosc. 130., Mllr. 60.

209241   Pampeovo Svazek: 10 Strana: 0244
Pampeovo světlo. Vz KP. X. 135.

209242   Pampeškovati koho Svazek: 7 Strana: 0183
Pampeškovati koho = bíti. U Nové Kdyně. Rgl.

209243   Pampový Svazek: 7 Strana: 0183
Pampový. Jelen p., cervus campestris. Vz Pampa.

209244   Pamprléška Svazek: 7 Strana: 0183
Pamprléška, y, f. = pampeluška. Mor. Brt.

209245   Pamprlík Svazek: 7 Strana: 0183
Pamprlík, a, m. = malý člověk, cvrček, trpaslík. U N. Kdyně Rgl.

209246   Pamprně Svazek: 2 Strana: 0482
Pamprně, ě, (ěte), n., ruka (s opovrže- ním). Potřebuješ to brát do těch pamprňat! U Rychn. Hsp. Vz Paprče.

209247   Pampuch Svazek: 7 Strana: 0183
Pampuch, u, m. = druh koblih, vejce s moukou usmažená, Pfannkuchen. U Místka. Škd. Jinde placka z mouky a z brambor. Dšk. — Rr. Sb., Mkl. Etym. 230. Vz také Pampušek.

209248   Pampúch Svazek: 8 Strana: 0267
Pampúch, z něm. Pfannkuchen. Gb. II. ml. I. 441.

209249   Pampuch Svazek: 9 Strana: 0212
Pampuch, u, m. = jídlo z mleziva, do něhož se nasypalo žitné mouky a přidal kousek másla a potom se upeklo. Slez. Čes. 1. 1897. 465.

209250   Pampuch, u, pampušek Svazek: 2 Strana: 0482
Pampuch, u, pampušek, šku, m., druh dlouhé kobližky (šiška?), eine Art langer Krapfen. Na Slov. Plk.

209251   Pampula Svazek: 7 Strana: 0183
Pampula, y, f. = zavařenina smíšeného ovoce, ovocná jícha. Č. T. Tkč.

209252   Pampuliška Svazek: 7 Strana: 0183
Pampuliška, vz Pampeluška.

209253   Pampušek Svazek: 7 Strana: 0183
Pampušek, vz Pampuch, Bolestník (dod.), Slovník V. 4b5. a (u prostřed: Něviem atd ). P-ky vypečené na masti (mastnotě) v raj- nici z cesta na tenko a okrúhlo rozvalka- ného, ostružkou poprerezávaného. Slov. Dbš. Obyč. 1. — P-šky = pambučky = perníky s obrázky, na kterých pambuček bývá. Slez. Tč.

209254   Pampuškový Svazek: 7 Strana: 0183
Pampuškový. Šat p-vej barvy. Vz Pam- puch, Pampušek. Slov. Sl. let III. 80.

209255   Pamrlice Svazek: 2 Strana: 0482
Pamrlice, vz Pemrlice.

209256   Pamučka Svazek: 2 Strana: 0482
Pamučka, y, f., bavlněný šátek, baum- wollenes Tuch. Na Slov. Koll.

209257   Pamučný Svazek: 7 Strana: 0183
Pamučný, baumwollen. Rk., Loos.

209258   Pamuk Svazek: 2 Strana: 0482
Pamuk, u, m., bavlna, Baumwolle, f.; bavlněné plátno, Baumwollenzeug, n. Na Slov. Plk., Koll.

209259   Pamuk Svazek: 7 Strana: 0183
Pamuk, u, m. = bavlna. Slov. Bern.

209260   Pamukovník Svazek: 7 Strana: 0183
Pamukovník, u, m. = bavlník. Šm.

209261   Pamukový Svazek: 7 Strana: 0183
Pamukový = pamučný. Slov. Bern.

209262   Pamula Svazek: 2 Strana: 0482
Pamula, y, f., kaše z mouky, Mehlbrei, m. Slov. D.

209263   Pamut Svazek: 9 Strana: 0456
Pamut, u, m. =? Parteka pamutom pře- tkána. Mus. slov. I. 68. U Šebeše.

209264   Pámva Svazek: 8 Strana: 0267
Pámva m. pánva (n v m). Gb. II. ml. I. 373.

209265   Pamva, panva Svazek: 2 Strana: 0482
Pamva, panva, y, f. = pánev. Na mor. Holešovsku. Kd.

209266   Pan Svazek: 2 Strana: 0482
Pan, a, m., řec., bůh lesní a pastýřský zvl. v Arkadii ctěný. Pan, Gott der Hirten (bei den Griechen). Vz S. N.

209267   Pán Svazek: 2 Strana: 0482
Pán, a, m. Pán z pa = mocným býti, chrániti. Bž. 228. Vok. sg. pane; pl. páni n. pánové. Stojí-li slovo. to samo o sobě, zachovává dlouhé á kromě vok. sg.: pane. Ale náleží-li k jinému substantivu (k jménu obecnému), krátí se ve všech pádech sg.: pan učitel, pana učitele, panem učitelem atd.; dat.: panu učiteli (ne: panovi učiteli); ale y pl.: páni učitelé atd., D., Bž. 79.; dlouhé jest jenom při jménech: pán Bůh, pán Ježíš, Kristus pán, Hospodin pán, země pán, císař pán, kníže pán (u pěti posledních slov stojí za nimi); ale: pane Bože atd., vz nahoře. Přichází-li v titulích dvojnásobně, krátí se jen v druhém: Slovutný pán pan Berka. Místo: pán Bůh, pán Kristus užívá se: Páně, vz toto; Vok. sg. rovná se nominativu ve vých. Čech., kdykoli k názvu něčímu připo- jeno pan n. paní: pane doktor, pane švagr, paní kmotra, paní sestra (m. doktore, švagře, kmotro, sestro, Jir.). Na nápisech pišme: Pánu panu Novotnému a ne: Na pána, pana Novotného, ne: Pán pan Novotný. (Os., Hš.). — P., kdo druhu (sluhovi, poddanému atd.) právem rozkazuje. Herr, Gebieter, Befehls- haber, m. Jg. P. něčí, nad někým, někomu; pána svého míti; žádného pána neměti, svým pánem býti (o své vůli živu býti); sám svůj pán. V. P. svých náruživostí. Jg. Už je sebe pánom; Už je svojim pánom (je samostatný). Mt. S. Za pána koho míti. Kat. 2071. Ne- říkám vám ,pane' (= nejsem vám podroben). U Prostej. J. Vychodil. Pána nemající, bez pána; jest pánem. D. Každému najíti pána (každý má svou vrchnosť). Bern. Na veli- kého pána zrozený; páni daleko sahají; ne- mohou všichni býti páni; pánem se dělati. Us. Na pána hráti. Sych. Vz Les, Kocour. Pána řezati (spielen). U Opav. Klš. Z ma- lého pána malý strach. Vz Vyhrůžka. Č. Malý pán, malý strach. Lb. Když jsi pán, proč se chlapu modlíš, moha jemu kázati? Kam pán chce, tam slúha jde. Pán velí, slúha musí. Č. Když se pán směje, celý dvůr vesel bývá. Č. S velikými pány není dobře třešní jísti. (S pány kdo jídá, se nepřejídá; oni co se sluší, vědí, kostí nechají, maso snědí). Č. (Cf. Chudý s bohatým nehoduj, moudrý s bláznem nežertuj). Páni se perou, sedláci nastavte vlasův.- Č., Horný. Páni se budou rváti, sedláci půjčte vlasův. Č. Když se páni rvou, poddaní vlasů půjčiti musejí. V. Páni se drží za pačesy a sedlákům hlavy brní. Č. Páni se klouzají a sedláci si nohy lámou. Č. Kdo mezi pány sedá, bývá tahán za uši. Velké pány měj za přátely, ale ne za sousedy. Lb. S velkými pánmi neni dobre za prsty se ťahat. Vz Musiti. Mt. S. Nikdo nemůže dvěma pánům sloužiti. Nelze dvěma pánům sloužiti (Cf. Nelze spolu i srkati i frkati = dvě odporné práce konati). Ros. Pán dobrý stojí za otce. Č. V kostele a v hospodě pána není. Č. Těžko chudému s pány váleti. Reš. Já pán, ty pán, kdo bude svině (kozy) pásti? Č., Lb. Lepší pán nežli pánek. Č. Koně lacino neceň, pána o málo nepros. Č. Každá věc za svým pánem křičí. Č. Pán věčný větší než pán časný. Pr. Kde pán sám do koutů nahlédá, tu hospodářství dobře stojí. Č. Kde pán chrom, tam i sluha kulhá. Č. Když pán chromý, sluha jistě kulhá. Lb. Malý p., velké důmnění (podří- zený myslí si o sobě víc než představený); Kdo chce brzy pánem býti, bude dlouho služebníkem; Lepší ranné tele nežli ranný pán; Náš p. není vybíráček, jídá marcipán i nemalovaný. Hrš. P. hrdý, chléb tvrdý, ohlédnu se jinde; Když není pána doma, myši mají roztok; Kázal p., musel sám. Pk. Věrný p. způsobuje věrného sluhu; Ne pán domem, ale dům pánem stojí; Ne dům pánu Česť dává, ale pán domu. Rb. Pán příkladný poddaným živé právo. Lb., Č. Pán má býti štít dobrým a zlým kladivo. Št. S větrem a pánem daremný zápas. Č. Co pán prosí, to býti musí. Č. Páni (králové) daleko vidí a slyší. To je pán, žebráci mu říkají bratře. C. Vz Sláma. Známe pána po holenkách, po výložkách, po liberii. Č. M. 547. Tak páni! (= ke všemu říká: Amen). C. Nový pán. nové právo. Č. Jiný pán, jiné řízení. U Kunv. Msk. Jaký pán taková čeládka. Bart. Dobrý pán, dobrá čeleď. Lb. Jaký pán, takoví pod- daní. Č., V. Jaký pán, taký krám. Mt. 8. Kde mnoho pánů vládne a rozkazuje, tu se zřídka co dobrého způsobuje (V.). Jeden dům dvou pánů netrpí. Lb. Vz Dva, Kohout, Kuchař. Nebojí se p. sluhy. Lb. Tam dobře nebývá, kde sluha pána učívá. S. a Ž. Ne- bývá dobře, kde šafář učí pána svého. Rb. Oči pána činí pilnou čeládku (vz Páně); Pán dobrý n. zlý po své čeledi poznán bývá; Pán s služebníkem nehraj a služebník pánu nelaj. Rb. Pán dobrý a pastýř dobrý v po- vahách jsou si podobni. Jg., Lb. Mus je ve- liký pán. Na Slov. Dva jednoho pán a tři vojsko. V. Vz Pán (osoba vyššího stavu), Panský. — P., správce, hospodář, Herr, Verwalter, m. Jg. P. a hospodář v domě; pán domu a čeládky. V. Čelední pán. Bern. Pán lodí, V., lenní, Jg., ochránci města. Boč. Vz předcházející. — P., vlastník, majitel, držitel, der Eigenthümer, Herr, Besitzer. Jg. P. zboží, domu (domácí), pole, zahrady, statku. Us. Zlá rada vlastního pána bije. Jg. Není pánem svého statku (nesmí ho užívati dle své vůle). Jg. P. podací, Kirchenpatron. D. P. války. V. Tehdy aby pán těch gruntů jednomu každému bez překážky hledati atd. dopustil. Nar. o h. a k. — P. Za starodávna toliko vyšší osoby a držitelé velikých statků pány slouli; nyní držitele malých statků, domů atd. poddaní a čeleď jich pány na- zývá. Pán na Žitěnicich atd. Podobně: Pán na Chudobině a Nemanicích (= chuďas). Prov., Jg. Prve by se musilo mnoho zlého státi, než to, což páni jsú našli, by před se nešlo. Anth. I. 110. O pánech českých či o stavu panském vz obšírný článek v Gl. 214. P. dědičný, zástavní, vz Dědičný, Zástavní. — P., v biblické řeči = Bůh, Gott, der Herr. Král králův a pán pánův. Br. Pán Bůh. V. Budiž z toho pán Bůh pochválen. S pánem Bohem! mějte se dobře. Jg. V Pánu ze- snulý. V. Již jest v Pánu (umřel). Vz Smrť. Č. Světa pán. Dch. Komu pán, tomu páni. Bern. Teč voda, kam pán káže (děj se boží vůle). Člověk míní, pán Bůh mění. Kdo rád ze svého udílí, toho pán Bůh naděli. Ty můj pane! P. Bůh s námi! Dejž to pán Bůh! Drž pane Bože káry, ať se vůz nezvrátí. Nedal pán Bůh svini rohy, aby netrkala. Pán bůh stvořil (spářil) volky a čert spolky, hleď (drž se) každý své tobolky. Když pán Bůh dopustí, i motyka spustí. Štědrého dárce p. Bůh miluje. P. Bůh vysoko, král daleko, pravdy a spravedlnosti ve světě málo. Pánu Bohu poručeno. Dej mu pán Bůh nebe. Ne- chati pána Boha, jak se mu ráči (o lidech netečných). Dch. — P. Jméno ,pán´ každé vrchnosti od vladaře až do nejnižšího úřed- níka se uděluje. Země pán (pán země) = panovník. Král, nejjasnější pán. Páni v radě. Dvanáct pánů v radě sedí. V. Po radě bý- vají páni moudřejší. Snešení radních pánů. Kom. Pán z lavice = člen zemského soudu, poněvadž uvnitř šranku pro ně lavice byly postaveny. Faukn., Th., Pr. 1869 str. 599., 604., Vš. 67.—71. Vz Kmet. Radní páni zdání svá praví. Kom. — P., osoba vyššího stavu rodem n. povýšením, eine Standesperson, Edelmann, Kavallier, m. P. od stavu (sta- vovský, Standesherr). Jg. Kniez vece pánom. Rkk. Pánem slavným udělati; p. rozený. V. Mladý pán. Velcí páni šesti koňmi se vozí. Kom. Sněm z předních pánů, hrabat, svo- bodných pánů a z rytířského stavu. Kom. Nemohou všichni páni býti. Bern. Nesvědčí vám, když na velikého pána hrajete. Sych. Císař pro tě nepřijede ani páni od stavu. Anth. Brt. 82. Kdo nevděčnou pánům pravdu hude, houslemi o hlavu míti bude. Scip. Pán nemůže pro kord a pes pro ocas (dveří za- vříti). Lb. Před pány smeká, před knězi kleká, předc šelma velká. Jg. — Staří páni = kmetové nejstarší (hlavy) nějakého rodu panského (starého). Pr. Vz Rb. str. 269. — P., každá mužská osoba ohlednější, Herr. Jest dobrý pán. Již jest starý pán. Co se líbí, pane? Byl tu nějaký pán. Jg. Pan kmotr, pan strýc, pan starý (sládek), pan hrabě, pan farář (velebný pán), pan otec, pan táta, pan pater. Jg. Ta sednice je proti jiným ještě pán (mnohem lepší). Dch. — P., manžel, Ehe- mann, m. Můj pán není doma. Můj nebožtík pán. Jg. — P. Pane, ve větu někdy vložené neznamená žádného titulu, nýbrž jest emfase na důraz řeči v češtině tak obvyklá jako v angl. sir. To tam pane bude veselo. Ne, pane. Tak jsme si neřekli, pane. Dch. Sr. též naše Brach. Hý. — P. Páni jezdí po louži (blabuňky jezdí po louži, když silně prší, veliké kapky padají). Us. Poličan.

209268   Páň Svazek: 2 Strana: 0483
Páň, vz Páně, Bž. 123.

209269   Pan Svazek: 7 Strana: 0183
Pan Mart., kazatel 1808. Jg. H. 1. 606.

209270   Pán Svazek: 7 Strana: 0183
Pán. Mkl. Etym. 231. — P. = kdo roz- kazuje. Aby duch stal se pánem nad hmo- tou. Vlč. Ten je hotový pán! Je sobě pán. Dch. Postaviti pána = dělati. Jrsk. Ďábel nenie právě pán než lupežně, že nemaje nižádného práva k člověku, aby řádně nad ním panoval, zlostí pod se kase, koho móž. Hus II. 347. Stal se svým pánem. Bdl. Mě za pána máš. Št. Kn š. 18. Mladý p. ze starej tehelny. Slov. Rr. MBš. Dvěma pá- noma ižádný nemuože slúžiti. Výb. I. 1065. Nemuož kto dvěma pánoma slúžiti. Sv. ruk. 329. Nebyl bys pánem, kdyby nebyl chlap chlapem. Bž. exc. Říkadla o pánu vz v Km. 1886. 627.—628. Tomu kabátu, jídle, obilí atd. se říká: pane (o výborné věci)! Když trhne nehoda, noha je pán (útěk spasí). Němc, Rgl. Páni daleko sahají. Bž. exc. Páni soudu zemského, Zř. zem. Jir. 116., z lavic, 116., p. a rytíři. 11. — P. = Bůh. P. nebeský. Výb. II. 27. Pane na nebi! Herr in deinem Reiche! I pro Pána, um Himmels willen! Dch. Pán s tebou, s vámi! Hnoj. P. otec, p. syn, p. duch svatý. Št. Kn. š. 14. — P. = osoba povýšená. Co jsou páni, to jsou páni, die Herren sind halt Herren! Dch. Má se krom jídla a pití jako p. (o chuďasu, který si na pána hraje). Us. Dbv. Vypadá krom té drahé duše jako p. (m. prase; hloupě; ušpiněný). U Kr. Hrad. Kšť. S pány se nevaď, psa proti srsti ne- hlaď. Us. Vck. S pány rukama se neměř; máš-li delší, useknou, máš-li kratší, vytá- hnou. Lpř. Kdo chce brzo pánem býti, bude dlúho panoší. Smil. Páni a poddaní k sobě. Vz Sdl. Hr. III. 147.. 161.—163. Cf. Cor. jur. IV. 3. 2. 429. — P. = každá mužská osoba ohlednější V nářečí lašském opatřeno-li jméno majetníkovo přívlastkem ,pan', stryk' a p., přívlastek tento vyja- dřuje se genitivem, jméno majetníkovo ad- jektivem přisvojovacím: Pana rechtorův pes. Na stryka Hanesově luce. Pana Ježišova církev. Brt. D. — P. = kdo o letnicích třetí krávy na pastvu přižene. Mor. Vz Vyžer- pole. Brt D. 229. — P. Dělej pán (v dět- ské mluvě = postav se)! U Rychn. Msk. Kůň spínal se pánem (val.), stál pánkem do vrchu (laš.). Brt. D. — P. Tři liter p. (= kep), Hundsfott. Vondrák.

209271   Páň Svazek: 7 Strana: 0183
Páň. Vz List. fil. 1886. 388., Páně, Gb. Ml. 113.

209272   Pán Svazek: 7 Strana: 1351
Pán, vz Tulipán (2. dod.). — P., vz Hastrman (2. dod.).

209273   Pán Svazek: 8 Strana: 0267
Pán. P. pána nepohubí; Zašiel z pána na sedliaka; Rozkázal pán, urobil sám. Slov. Nov. Př. 367., 635., 648. Služ pánovi věrně, dosta- neš se k volům. Mor. NZ. V. 541. Nemaj s pány, ako so psy. Slov. Zátur. Jinak: S pánmi jako so psy najlepšie mať pokoj. Phľd. 1893. 699. Pani še hoscú — a koně še poscú. Šariš. Phľd. 1895. 378. Dal nožkám pán = utekl. Brušp. Hledíková.

209274   Pán Svazek: 9 Strana: 0212
Pán zkrácenina ze: župan. Vz List. fil. 1898. 417. O kvantitě sr. Gb. H. ml. III. 1. 68. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 37a (o pyšném), 128. (o správě), 38a., 134., 342. —343.

209275   Pán Svazek: 10 Strana: 0244
Pán. Inu, inu, velcí páni jedí vždycky až po poledni. Rais. Vlast. 63. S pánem a větrem marný zápas. Jrsk. XXV. 182. Keď páni tancujú, chudoba platí za muziku. S pánmi a cigáňmi maj vždy pokoj. Rizn. 166., 168. Čo pán prosí, to byť musí. Slov. Sbor. čes. 28. Nový p. (vlastník), nové právo. Arch. XX. 112. O čes. pánech vz Arch. XIX. 533. Sr. Mš. Slov., List. fil. 1904. 104.

209276   Pán Svazek: 10 Strana: 0644
Pán. Kdeže pôjdeš s prazdnou rukou medzi pánov. Mus. slov. IV. 78. Páni má- vajú deravú pamäť. Sb. sl. VIII. 85.

209277   Pán Bůh, vz Svazek: 2 Strana: 0484
Pán Bůh, vz Pán. Pámbu. Pán Bůh s námi. Dch.

209278   Paňa Svazek: 7 Strana: 0183
Paňa = paní. Svojim paňám dary vezú. Sš. P. 90.

209279   Pána Svazek: 7 Strana: 0183
Pána, n. = páně, ěte, n. Slov. Hdž. Šlb. 41.

209280   Pánabohův Svazek: 8 Strana: 0267
Pánabohův. Tak mu je ani v pánaboho- vom lone. Slov. Nov. Př. 624.

209281   Paňác Svazek: 2 Strana: 0483
Paňác, e, m., paňáca (dle Bača), v obec. mluvě m. bajazzo. Vz N.

209282   Paňác Svazek: 7 Strana: 0183
Paňác = páka kolovratu jdoucí od pod- nožky ke kolu. Na Plas. BPr.

209283   Panace-a Svazek: 7 Strana: 0183
Panace-a, e, panakei-a, e, f., z řec. = všehoj, všeobecný lék. Rk.

209284   Páňacko Svazek: 7 Strana: 0184
Páňacko, a, n. = ledajaký pán. Mor. Brt. D. 150., 329.

209285   Panacocový. P Svazek: 10 Strana: 0644
Panacocový. P. dřevo. KP. XI. 44.

209286   Paňácovitý. P Svazek: 10 Strana: 0244
Paňácovitý. P. roucho. Kká. Sion I. 53.

209287   Paňácový. P Svazek: 10 Strana: 0244
Paňácový. P. krajky. Vz Krajka.

209288   Panáček Svazek: 2 Strana: 0483
Panáček, čka, m., mladý pán, Herrchen, n., Junker, m. — P. na Mor. = kněz, Priester. Sych. — P., čku, m., vz Panák. Státi paná- čkem = jako panáček.

209289   Panáček Svazek: 7 Strana: 0184
Panáček = slunéčko, brouk. Mor. Brt. — P. = ploštice bezkřídlá pyrrhocoris apterus, die Baumwanze. Mor. Šd., Tr.

209290   Panáček Svazek: 8 Strana: 0267
Panáček, čku, m., rostl., vz Tulipán (8. dod.).

209291   Panáček Svazek: 9 Strana: 0212
Panáček, tanec Vz Čes. 1. VI. 551.

209292   Panáček Svazek: 10 Strana: 0244
Panáček, rostl. Vz Mák vlčí (na konci tohoto příspěvku).

209293   Panáčkovati Svazek: 2 Strana: 0483
Panáčkovati, přímo se stavěti (o dětech). — Pes panáčkuje = sedí na bobku, wartet auf. Us. Dch.

209294   Panáčkovský Svazek: 8 Strana: 0267
Panáčkovský. P. hrušky = sladké, čer- vené, Brušp. Hledíková.

209295   Panáčkový Svazek: 7 Strana: 0184
Panáčkový. P. komoedie = s loutkami. Us. Kšť. P. rokle u Ořechu v Berounsku. Krč.

209296   Panáčkův Svazek: 8 Strana: 0267
Panáčkův. P-kovy čepičky, rostl., vz Skru- šinka (3. dod.).

209297   Panáčov Svazek: 9 Strana: 0212
Panáčov, a, m., pastvisko. Pck. Hol. 43.

209298   Panadl Svazek: 2 Strana: 0483
Panadl, u, m., fr. panade, slove polívka z rozdrobeného chleba n. housky. Vz S. N.

209299   Panadlový Svazek: 8 Strana: 0268
Panadlový. P. polévka = chlebová, fr. pa- nado, vl. panada, od lat. panis, chléb. Čern. Př. 61.

209300   Panachai-a Svazek: 2 Strana: 0483
Panachai-a, e, f. — Panachajský. — Panachaiové.

209301   Panák Svazek: 7 Strana: 0184
Panák = snopy v hromádku sestavené, koník, hrotek, budka, kopenec, die Hut- mandel. Vz Mužík. BPr. Z žita a pšenice staví se budky, p-ky. U Rokyc. Fč.

209302   Paňák Svazek: 7 Strana: 1351
Paňák = sklenička, do níž se vejde za krejcar sprosté kořalky. Mor Slavč.

209303   Paňák Svazek: 8 Strana: 0268
Paňák (Baňák?), les u Věclav ve Frý- decku. Věst. op. 1893. 11.

209304   Panák Svazek: 9 Strana: 0212
Panák, u, m. = černucha, rostl. Mor. Mus. ol. III. 136. — P. = svatební pečivo v již. Čech. Vz Čes. 1. VIL 131. nn.

209305   Panák, a, panáče Svazek: 2 Strana: 0483
Panák, a, panáček, čka, m., vz Paná- ček. P. vyškrobený. — P., u, m., dřevěná figurka, loutka, eine Puppe, Docke. P. per- níkový, dřevěný, prkený. Stojí tam jako prkenný p., wie ein Klotz (unbeweglich). Us. Hý. P-ky staviti. Vz Panáček.

209306   Panakrlata Svazek: 10 Strana: 0644
Panakrlata, pl. n. = zvláštní druh sani na Bzenecku. Vz Čes. 1. XIV. 420.

209307   Panálek Svazek: 7 Strana: 0184
Panálek, lka, m., parthenope, die Lang- armkrabbe. Šm.

209308   Panama Svazek: 2 Strana: 0483
Panama, y, f. P., darienská úžina zemská mezi severní a jižní Amerikou. Vz S. N.

209309   Panamský Svazek: 2 Strana: 0483
Panamský. P. úžina. Krč. 258. Vz Pa- nama.

209310   Paňár Svazek: 7 Strana: 0184
Paňár, a, m. = nemanželské dítě. Uhnala si p-ra. U Zbirova. Lg.

209311   Panárod Svazek: 2 Strana: 0483
Panárod, u, m., zastr., = pronárod, po- tomstvo, die Nachkommenschaft. Otec první upadl v hřiech i se vším svým panárodem. O 7 vstup. (Č., Jir).

209312   Panat, u Svazek: 2 Strana: 0484
Panat, u, m., apopanatum, rostl. Aqu.

209313   Pánata Svazek: 2 Strana: 0484
Pánata, pl., n., Kartoffeln. Vz Páně, 2.

209314   Panathenae-a Svazek: 2 Strana: 0484
Panathenae-a, í, pl., n., dle Gymnasium v pl., vedlé Eleusinií a velikých Dionysií nejskvělejší a nejvýznamnější slavnost' v Athe- nách, o níž se slavily narozeniny bohyně Pallady, ochranitelky Athen. Vz Š. N.

209315   Pánati Svazek: 7 Strana: 0184
Pánati. Dítě páná (panáčkuje). Neor.

209316   Pánati, panati Svazek: 2 Strana: 0484
Pánati, panati = panáčkovati. Us. Ptr.

209317   Paňátko Svazek: 2 Strana: 0484
Paňátko, a, n. Vz Páně, ěte.

209318   Paňátko Svazek: 7 Strana: 0184
Paňátko = malá, úhledná ovečka. Mor. Brt.

209319   Paňátko Svazek: 7 Strana: 1351
Paňátko, a, n., monarcha, Erzfürst, zastr. Rozk.

209320   Paňátko Svazek: 10 Strana: 0244
Paňátko, a, n. = mladý n. malý pán. 1592. Hrubý 165.

209321   Panatýr, a, panatýř Svazek: 2 Strana: 0484
Panatýr, a, panatýř, e, m., der Auf- seher der königl. Tafel, z it. panattiére a to z střlat. panetarius, původně = pekař. 1589. Gl. 218.

209322   Panava Svazek: 7 Strana: 0184
Panava či pavana, y, f. = kořen ladele pavany. Rstp. 1346.

209323   Pánbeličkář Svazek: 10 Strana: 0644
Pánbeličkář, e, m. = ctitel Pambelička, boha dle představy ducha nevyspělého. List. fil. 1905. 429.

209324   Pánbíček Svazek: 2 Strana: 0484
Pánbíček, čka, m., v obec. mluvě = Pán Bůh.

209325   Pánbíčky Svazek: 7 Strana: 0184
Pánbíčky, pl., m. = karty. Us. Bdl.

209326   Pánbínek Svazek: 10 Strana: 0244
Pánbínek, nka, m. = Pámbíček. Čes. 1. XI. 310. Pánbo = pán Bůh. Slov. Čes. 1. XI. 102.

209327   Panbohdaj Svazek: 7 Strana: 0184
Panbohdaj = pánbůhdej.

209328   Pánbovať se nač Svazek: 9 Strana: 0212
Pánbovať se nač = dušovati se. Němc. III. 162.

209329   Pánbovati Svazek: 7 Strana: 0184
Pánbovati = pánbůhovati. U Rokycan. Fč.

209330   Pánbožek Svazek: 8 Strana: 0268
Pánbožek, žka, m. Phľd. 1896. 260.

209331   Pánbožek Svazek: 9 Strana: 0212
Pánbožek, žka, m. = pán Bůh. Zát. Př. 278b.

209332   Panbožík Svazek: 7 Strana: 0184
Panbožík, a, m., vz Bohorodka (dod ).

209333   Pánbožko Svazek: 9 Strana: 0212
Pánbožko, a, m. = pán Bůh. Záť. Př. 97b.

209334   Pánbožko Svazek: 10 Strana: 0644
Pánbožko, a, m. Nazdá sa (myslí), že mu je p. strýkom. Mus. slov. VI. 110.

209335   Panbožkový Svazek: 7 Strana: 0184
Panbožkový. P. koláčiky = slez obecný, pagačica, syrenčoky, malva rotundifolia. Slov. Rr. Sb.

209336   Pánbožkův Svazek: 8 Strana: 0268
Pánbožkův. P-kova kravička = sluníčko. Pustíš-li ji a ona letí nahoru, brzo umřeš. Pustí-li ji děvče, vdá se v tu stranu, ve kte- rou letí. Phľd. 1894. 713.

209337   Pánbožkův Svazek: 10 Strana: 0644
Pánbožkův chlebík = slezové símě. Phľd. XXIV. 481.

209338   Panbožťok Svazek: 9 Strana: 0213
Panbožťok, žtka, m. = pokrytec. Slov. Zát. Př. 124a.

209339   Pánbu Svazek: 7 Strana: 0184
Pánbu = pán Bůh. P. daj štěstí! Us. Vck.

209340   Pánbůh Svazek: 7 Strana: 1351
Pánbůh, gt. pána Boha. Cf. Pantáta. D. Lhrg. 169.

209341   Pánbůhdej Svazek: 2 Strana: 0484
Pánbůhdej (= pán Bůh dej) dobré jitro. Jg. Jaký pánbůhdej, taký bodejzdráv. Koll., Č. M. 87.

209342   Pánbůhovati Svazek: 2 Strana: 0484
Pánbůhovati, Bohem se zaklínati. Us. v Krkonš.

209343   Panca Svazek: 2 Strana: 0484
Panca, f., dle Káča, zástěra, die Schürze. Us. (Budín).

209344   Panca lanca Svazek: 7 Strana: 0184
Panca lanca, kus mazanca: kdyby to robě sedělo, toho by nemělo — Tak kojí- valy mor. chůvy plačíci děti. Kom. Inform. 8.

209345   Pancáca Svazek: 7 Strana: 0184
Pancáca, dle Bača, rozmazleně místo pan- táta hl. při zvolání: Pancáco! U J. Hradce Jndr.

209346   Pancák Svazek: 2 Strana: 0484
Pancák, u, m., brynda, ku př. zbryndané pivo. Us. v Bělohrad. Jg.

209347   Pancata Svazek: 8 Strana: 0268
Pancata = hrušky. NZ. V. 586.

209348   Pancer Svazek: 2 Strana: 0484
Pancer, u, m., veliký, železný kruh (v sý- rařství). Slov. Am.

209349   Pancer Svazek: 10 Strana: 0644
Pancer, u, m. = uražaná větev s ovocem. Brt. Sl.

209350   Pancéř Svazek: 7 Strana: 0184
Pancéř, vz Pancíř, Mkl. Etym. 231.

209351   Pancéřitý Svazek: 2 Strana: 0484
Pancéřitý, pancířem oděný, bepanzert. Lex. vet.

209352   Pancéřitý Svazek: 7 Strana: 0184
Pancéřitý, bepanzert. Rk.

209353   Pancéřnický Svazek: 7 Strana: 0184
Pancéřnický pluk, Kká Td. 224.

209354   Pancéřnictví Svazek: 7 Strana: 0184
Pancéřnictví, n , das Panzermacherhand- werk.

209355   Pancéřník Svazek: 10 Strana: 0244
Pancéřník, a, m. = vojín. Kká. Sion I. 220.

209356   Pancéřný. P Svazek: 10 Strana: 0244
Pancéřný. P. brnění, Msn. II., 54., plát. Ib. 34.

209357   Pancéřovati Svazek: 7 Strana: 0184
Pancéřovati, panzern. Rk.

209358   Pancéřový Svazek: 7 Strana: 0184
Pancéřový = pancířový. Us.

209359   Pancéřův Svazek: 9 Strana: 0213
Pancéřův. Brní jako Pancéřova košile (o lidech bojechtivých a k boji se chysta- jících. Ještě v XVII. stol. Pancéřové = vlá- dykové z rodu rytíře Friduše). Pal. Děj. II. 2. 143.

209360   Pancierik Svazek: 7 Strana: 0184
Pancierik, u, m. = halúzka, na ktorej veľa ovocia spolu. P. čerešieň. Göm. Slov. Rr. Sb.

209361   Pancierový Svazek: 8 Strana: 0268
Pancierový. P. kabát. Vz Arch. XI. 313.

209362   Pancíř Svazek: 2 Strana: 0484
Pancíř, e, m., pancéř, zbroj na celé tělo proti brani nepřátelské, brnění, krunýř, Panzer, m. V., D., Troj., Kom. P., ze střlat. pancerea, byl prvotně železná ochrana na břicho (pancia). Slovo toto vyskytuje se ku konci 14. stol. Jir. Mějechu brně na sobě takéž jako pancieře železné. ZN. V p. odíti, připraviti koho, D.; p. nositi, v pancíři vál- čiti. Vz S. N.

209363   Pancíř Svazek: 7 Strana: 0184
Pancíř = řetěz. P-řem kotel vydrhnouti. Val. Brt — P., os. jm. Tk. VI. 102

209364   Pancíř Svazek: 8 Strana: 0268
Pancíř v XV. a XVI. stol. Cf.. Wtr. Krj. I. 601.

209365   Pancíř Svazek: 10 Strana: 0644
Pancíř, e, m. P. v kolibě = věchet utočený z tenkých železných řeťázků, jímž se čistí kotel. Čes. 1 XV. 173.

209366   Pancířník Svazek: 2 Strana: 0484
Pancířník, a, m., brníř, loricator. Panzer- schmied. V., Tk. II. 377.

209367   Pancířový Svazek: 2 Strana: 0484
Pancířový, Panzer-. P. košile, V., řetěz. D. P. dílo: řetěz zlatý p-ovým dílem udě- laný, nach Art eines Panzers gemacht. Půh. brn. 1580. Gl.

209368   Pancířový Svazek: 7 Strana: 1351
Pancířový kabát. Arch. X. 347.

209369   Pancký Svazek: 10 Strana: 0244
Pancký = panský. Dšk. Km. 38.

209370   Panča Svazek: 10 Strana: 0244
Panča = loutka (dle Káča) Slov. Vzáj. I. 19.

209371   Pančák, a Svazek: 7 Strana: 1351
Pančák, a, m., tetrarcha. Rozk.

209372   Pančár Svazek: 7 Strana: 0184
Pančár, a, m., rybník u Cerhonic. BPr.

209373   Pančatantra Svazek: 7 Strana: 0184
Pančatantra, y, t. (= patero knih) = sbírka ind. bájek. Šrc. Vz Světz. 1889. č. 21.

209374   Pančava Svazek: 2 Strana: 0484
Pančava, y, f., vojanda, Soldatenhure, f., Us., Mus. — P., zpustlý příbytek, kde se neresti tropí. Mor. Mřk.

209375   Pančava Svazek: 7 Strana: 0184
Pančava, y, f., Panzawa, sam. u Ro- kycan.

209376   Pančava Svazek: 7 Strana: 0184
Pančava = čes. nátodní tanc. Bačk., Škd. — P., Pantschawa, mlýn u Jihlavy; Waitzenfeld, ves u Úsova. P. = hostinec u Vsetína. Vck. Přišel do P-vy (nevyřídil ničeho). U Nové Kdyně. Rgl. Dostal se do P-vy, er ist in die Tinte gerathen. Dch. — P., ein eingerammelter Pfahl, an welchem das Vorzugsholz (Streifholz) Befestigt wird. Sl. les. U Prahy = tlusté bidlo.

209377   Pančava Svazek: 7 Strana: 1351
Pančava. Už je v p-vě = v bryndě, už je s ním zle. Ve vých. Čech. Rgl.

209378   Pančava Svazek: 9 Strana: 0213
Pančava, y, f. = tenký, useknutý stromek bez větví. Na jihu. Kub. 155.

209379   Pančava Svazek: 10 Strana: 0244
Pančava, y, f., údolí u Zbraslavic. Př. star. VII. 54.

209380   Pančava Svazek: 10 Strana: 0644
Pančava, y, f. Už je v P-vě (v úzkých). Šum. Rgl.

209381   Pančavka Svazek: 9 Strana: 0213
Pančavka, ?, f. = houba panská, ryzec mléčnatý. Mor. Čes. I. IX. 104.

209382   Pančec Svazek: 7 Strana: 1351
Pančec, čce, m., salernum. Pršp. 67. 37.

209383   Pančeva Svazek: 8 Strana: 0268
Pančeva, y, f., nějaké stavení. Phľd. 1893. 750.

209384   Pančisko Svazek: 9 Strana: 0456
Pančisko, a, n. = mladý pán (pohrdlivě). Tbz. V. 288.

209385   Pančitel Svazek: 9 Strana: 0213
Pančitel m. pan učitel. Dšk. Vok. 57.

209386   Pančocha Svazek: 2 Strana: 0484
Pančocha = punčocha. Na Mor.

209387   Pančocha Svazek: 7 Strana: 0184
Pančocha, y, f. Pančochy nosívali dříve ubírané (na varhánky), jež se přes celou nohu natáhnouti mohly, nyní nosí nataho- vačky, obyčejné punčochy. Brt. L. N. I. 173. Vz Punčocha.

209388   Pančochář Svazek: 7 Strana: 0184
Pančochář, e, m. = punčochář (nadávka Hradišťanům). U Frýdka. Tč.

209389   Pančochový Svazek: 7 Strana: 0184
Pančochový = punčochový, Strumpf-. Dch.

209390   Pančova Svazek: 7 Strana: 0184
Pančova, y, f. = místní jm. v Uhrách. P. Kál.

209391   Pančovati Svazek: 7 Strana: 0184
Pančovati, z něm. pantschen = bryndati, cmírati. Us. BPr.

209392   Pančucha Svazek: 2 Strana: 0484
Pančucha, y, f., bílá ovce s černýma no- hama. Na vých. Mor. — P. = punčocha. Na Mor. a ve Slezsku. Červená pančuška glu glu glu (tak dráždívají děti v Opav. krocana). Klš.

209393   Pančucha Svazek: 7 Strana: 0184
Pančucha, y, f. = punčocha. Slov. Bern.

209394   Pančuchy Svazek: 9 Strana: 0456
Pančuchy = papuče. Sbor. slov. III. 27.

209395   Pančule Svazek: 7 Strana: 0184
Pančule, panšule, e, f., pančůr, u, m., z něm. Baumschule, místy m. školka (lesní). BPr. — Pančule, Augustenhof, dvůr u Vra- nova v Brněn.

209396   Pančůr Svazek: 7 Strana: 0184
Pančůr, vz Pančule.

209397   Pančuška Svazek: 7 Strana: 0184
Pančuška, y, f. = punčoška. Mor. Sš. P. 511.

209398   Pančušky Svazek: 9 Strana: 0213
Pančušky, aconitum napelus, rostl. Sbor. slov. I. 202. násl.

209399   Panda Svazek: 2 Strana: 0484
Panda, y, f., ailurus, ssavec medvědovitý. Krok.

209400   Panda Svazek: 7 Strana: 0184
Panda. Cf. Brm. I. 2. 237.

209401   Panďák Svazek: 7 Strana: 0184
Panďák, u, m. = panděro. U Rychn.

209402   Pandan Svazek: 2 Strana: 0484
Pandan, u, m. P. nejvonnější, pandanus odoratissimus, der wohlriechende Pandang. Kk. 118.

209403   Pandan Svazek: 7 Strana: 0184
Pandan, vz Rstp. 1649.

209404   Pandan Svazek: 10 Strana: 0244
Pandan, u, m., rostl. Vz Ott. XIX. 143.

209405   Pandanovité Svazek: 2 Strana: 0484
Pandanovité rostliny, pandanaceae, pan- dangartige Pflanzen. Kk. 118.

209406   Pandanovitý Svazek: 7 Strana: 0184
Pandanovitý. P. rostliny, pandaneac: pandan, kotrboul. Vz Rstp. 1649.

209407   Pandar-os Svazek: 2 Strana: 0484
Pandar-os, a, m., Řek.

209408   Pandekty, ů Svazek: 2 Strana: 0484
Pandekty, ů; m., (digesty) všeobsažné knihy římského práva, die Pandekten. Rk. Vz S. N.

209409   Pandemicvký Svazek: 7 Strana: 0184
Pandemicvký, pandemisch. Vz Pandemie. Nz. lk.

209410   Pandemie Svazek: 7 Strana: 0184
Pandemie, e, f., z řec. = nemoc obecná, die Pandemie. Nz. lk. Chřipka p.

209411   Pandérko Svazek: 7 Strana: 0184
Pandérko, dem. panděro. Kos.

209412   Pandero Svazek: 2 Strana: 0484
Pandero, a, n., ranec, břicho, der Pansen, Wanst, die Wampe. Nacpati si p. D. Napral si p. (střevo). Us. Host se zuby jen a s pan- derem buď mezi osly posazen. Č. M. 417.

209413   Panderový Svazek: 7 Strana: 0184
Panderový, Bauch-, Magen-. P. lahůdka. Kos.

209414   Pandestrukce Svazek: 9 Strana: 0456
Pandestrukce, e, 17., první čásť z řeč., druhá z lat. = úplné poboření všeho po- savadního státního, společenského a národ- ního zařízení na světě. Vz Nár. list. 1901. č. 248. 1.

209415   Panděta Svazek: 7 Strana: 0184
Panděta, y, f. = paní teta; vůbec žena. U Domažl. Rgl.

209416   Pandice Svazek: 2 Strana: 0484
Pandice, Panditz, ves u Znojma,. PL.

209417   Pandit Svazek: 2 Strana: 0484
Pandit, a, m., der Bandit. Vz Panditka.

209418   Panditka Svazek: 2 Strana: 0484
Panditka, y, f., das Terzerol, die Taschen- pistole, Mus. 1828. III. 35., z střlat. ban- ditus, der Verbannte, it. bandito, der Pro- skribirte, dann der Strassenräuber. Odtud: bambitka. Gl. 218.

209419   Panditka Svazek: 9 Strana: 0213
Panditka. Dač. I. 201.

209420   Pandločka Svazek: 8 Strana: 0268
Pandločka, y, f., pendeloque, brioletta, u kamenů tvar úplně symmetrický podoby kapky. Nár. list. 1895. č. 361. feuil.

209421   Pandor Svazek: 7 Strana: 0184
Pandor, u, m. = bachor. U Přerova. Bkř.

209422   Pandora Svazek: 7 Strana: 0184
Pandora, y, f. = housle, die Violine. Slov Bern.

209423   Pandora, y, ť. P Svazek: 2 Strana: 0484
Pandora, y, ť. P., dívka, již obdařili bo- hové dary a krásou. Pandořina skřínka = pramen všeho zlého. Rk. Vz S. N.

209424   Pandorník Svazek: 7 Strana: 0184
Pandorník, u, m = ježek, svítek z bram- borů. V severovych. Čech. Bdč. Z. 1887. 175.

209425   Pandorovať Svazek: 7 Strana: 0184
Pandorovať, Violine spielen. Slov. Bern. Vz Pandora.

209426   Pandráb Svazek: 7 Strana: 0184
Pandráb, a, m = ponrava. U Přer. Fr. Blý.

209427   Pandrák, a Svazek: 2 Strana: 0484
Pandrák, a, m. = ponrava. Na Slov. Rk.

209428   Pandrav Svazek: 2 Strana: 0484
Pandrav, vz Ponrava.

209429   Pandrava Svazek: 10 Strana: 0244
Pandrava, y, f. = ponrava. Slov. Czam. Slov. 212.

209430   Pandrhola Svazek: 7 Strana: 0184
Pandrhola, y, f. = otrapa, ničema. U Kr. Hrad. Kšť.

209431   Pandrousek Svazek: 7 Strana: 0184
Pandrousek, sku, m. = studánka a po- zemky u Strážova. BPr.

209432   Pandur Svazek: 2 Strana: 0484
Pandur, a, m., v Uhřích a Srbsku ozbro- jený úřední sluha, zastávající službu poli- cejní. S. N.

209433   Pandur Svazek: 8 Strana: 0268
Pandur od banderie, hotovosti horvátsko- vojenské. Čern. Př. 84.

209434   Pandurský Svazek: 8 Strana: 0268
Pandurský. Dělá p-skou = hýří, hlomozí (od hospodaření pandurů). Čern. Př. 84.

209435   Pandva Svazek: 10 Strana: 0244
Pandva, y, f. = ? Na někoho p-vu uvá- zati. Slov. Čes. 1. XII. 312.

209436   1. Páně Svazek: 2 Strana: 0484
1. Páně (zastr. pánie), jméno přídavné ne- určitého měkkého zakončení (páň, pána, páně = pánův, pánova, pánovo), které nyní s významem přisvojovacího přídavného jména všecky pády starého sklonění zastupuje a jen odvozovací příponou od obyčejnějších nyní na -ův a -in se liší. Jest to genitiv. Des Herrn, Herrn-. Tedy se neskloňuje: chrám páně, dobrota páně, slovo páně, do chrámu páně, k chrámu páně, v chrámě páně. Vz -in, -ina, -ino; Přídavné jméno. Dle Kz. Cf. Zk. Skl. 307. (dole) a Ht. Brus 248. Oko páně nejlépe koně vyobročí. V. Služebníci, kteří o statek a pověsť páně nedbanlivě pečují. Jel. Pochlebník předsevzetí páně chválí. Plác. — P., zvl. = Boha, boží, Got- tes, des Herrn. Den Páně (neděle). Kom. Léta Páně 1873. — Se jmény. Zrušil jsem hrady páně Mikšovy. Ottersd. Dcera páně Jindřichova. V. Registra úřadu páně Lvova. V. Potom málo před námi sloul ten dvůr pánie prokuratorův. Háj. — Pozn. Jména majetniků musí vždycky míti tvar přivlast- ňovací v : -ův, -ova, -ovo a ten potom se skloňuje, jako kdyby páně při něm ani ne- bylo : Do domu páně Trčkova, v domě páně Trčkově, domem páně Trčkovým ; domy páně Trčkovy, domům páně Trčkovým, v do- mech páně Trčkových. Jan Zúl, páně Myš- kóv syn z Uostředka. Pč. 2. V tom jest Jiřík poznal veslo pánie Skulskýho. Svěd. 1569. Tak i v ženském a středním rodě. Za- hrada páně Blandova, zahradou páně Blan- dovou, v zahradách páně Blandových; slovo páně starostovo, slovu páně starostovu, slov páně starostových. Vz Otcův. Mk. Vz Bž. 127.

209437   2. Páně Svazek: 2 Strana: 0484
2. Páně, ěte, panátko, a, n. — mladý pán, Herrchen, n. Mělo z tebe býti páně a zvrhlo se vejce. Prov., Jg. Když vší zemi jest vzdychnouti, musí i paňátko zdechnouti. Č. M. 359. — 8 příhanou: Stutzer, m., Herr- chen, n. To je paňátko. Us. Hedvábné pa- ňátko. Vz Rozmazaný, Tělo. Č. — Páňata, pl., n., druh přičervenalých podlouhlých bramborů, eine Art von Kartoffeln. Us.

209438   1. Páně Svazek: 7 Strana: 0184
1. Páně. Vz List. fil. 1886. 388, Pán (i dod ).

209439   2. Páně Svazek: 7 Strana: 0184
2. Páně Nejsou tak zlí páni, jako pá- ňata. Č. M 326.

209440   Páně Svazek: 7 Strana: 1351
Páně ustrnulo pro všecky pády, čísla a rody. Gb. Ml. II. 76., D. Lhrg. 169., 170., 200., 280., 281.

209441   Páně Svazek: 9 Strana: 0213
Páně, vz Páni.

209442   Panebožechválatvá Svazek: 10 Strana: 0244
Panebožechválatvá. Čes. 1. XIII. 111.

209443   Páneček Svazek: 7 Strana: 0184
Páneček, čka, m. Páneček! páneček! volá se na děti, aby se postavily na nohy. Stojí p-čkem. Us. Vck. Di p-čkem = jako pán, zpříma. V Kunv. Msk. Ó p-čku, to si jděte sám! Jrsk. Pro p-čka krále. Rgl.

209444   Panečnice Svazek: 8 Strana: 0268
Panečnice, e, f. = panenice. Lehká p. Wtr. St. nov. 34. a j.

209445   Panečnice Svazek: 10 Strana: 0244
Panečnice, e, f. P. povětrná (láryně). Mus. 1904. 24.

209446   Panegyricus Svazek: 7 Strana: 0184
Panegyricus. Vz Jg. Slnosť. 167.

209447   Panegyrik-us Svazek: 2 Strana: 0484
Panegyrik-us, u, m., z řec., chvalořeč, chvalopis, Lobrede, f., Lobgedicht, n. Rk. Vz S. N.

209448   Pánek Svazek: 2 Strana: 0484
Pánek, nka, m., malý pán, Herrchen, n. Hus., Vrat. Pánečku! du lieber Herr! Dch. I pro Pánka! Dch. Nečiň bože z Janka pánka. Č. M. 100. Lepší pán nežli pánek. Č. O pánka hrají (snaží se jeden druhého podmaniti). Mus., Č. — P., nku, m., neduh konský na zadní straně nohy (oteklina, nalití vodnosti), der Nerf, Sehnenklapp. Ja.

209449   Pánek Svazek: 7 Strana: 0184
Pánek, nka, m. Malý p. Št. Kn. š. 139., 152., Hr. ruk. B. 232., Koll. Zp. IV. 183. I pro pánka! Dch. Státi pánkem. Cf. Pán (dod, konec). — P. = výška, Höhe. To je p.! Čce. Tkč. Vyhodil kámen do pánka. Us. u N. Bydž. Kšť. — P., vz Páneček. Kůň skáče pánky = staví se na zadní nohy. Val. Vck. — P. Augustin, prof. měst. real. gy- mnasia a docent čes. techniky, nar. v Praze 1843. Vz Tf. H. 1 189, Bačk. Př. 158,, Rk. Sl. — P. Karel, prof. akadem. gymn. v Praze, nar. 1849.

209450   Pánek Svazek: 9 Strana: 0213
Pánek Augustin. Sr. Jub. XXIII.

209451   Pánek Svazek: 10 Strana: 0244
Pánek Augustin, č. mathem,, spis., nar. 1843. Vz Ott. XIX. 144.

209452   Paneľ Svazek: 8 Strana: 0268
Paneľ. Nech sa páči na p. Phľd. 1895. 648.

209453   Panela Svazek: 7 Strana: 0184
Panela, y, f, unona, die Unone, rostl. Vz Rstp. 43.

209454   Paněmec Svazek: 7 Strana: 0185
Paněmec, mce, m., der Pseudodeutsche. Koll. III 281.

209455   Panence Svazek: 2 Strana: 0485
Panence, ete, n., Jungferkind, uneheliches Kind. Rk.

209456   Panenče Svazek: 10 Strana: 0244
Panenče, ete, n. = nebojovný muž. Mír plodí p-ata. Slad. Cor. 140.

209457   Panenčice Svazek: 7 Strana: 1351
Panenčice, e, f. = nevěstka. Wtr. Obr. II. 94.

209458   Panenečka Svazek: 7 Strana: 0185
Panenečka, y, f. = panenka. Iné p-ky vijú si vienečky a ja nebožiatko musím prať plienečky; iné p-ky v krčme: dubi dubi! a já nebožiatko doma: huli beli! Sb. sl. ps. II. 1. 62.

209459   Panenka Svazek: 2 Strana: 0485
Panenka, vz Panna. P. dětinská (loutka). Kom. J. 230.

209460   Panenka Svazek: 8 Strana: 0268
Panenka = jm. slepičí. Tkč. — P. lnu = žemnička. 1748. NZ. III. 406. — P. panoška = podlouhlý bochánek chleba i másla. Záp. Mor. Brt. D. II. 479. — P--nky, rostl., vz Žabí oči (8. dod.), Tulipán (3. dod.).

209461   Panenka Svazek: 9 Strana: 0213
Panenka. Vypadá jako p. (bezvousý). Hoř. 92

209462   Panenka Svazek: 10 Strana: 0244
Panenka. Papírová p. = zlatka. Strn. Poh. 142., Us. — P., rostl. Vz Černuška, Mák vlčí (na konci tohoto příspěvku).

209463   Panenka Svazek: 10 Strana: 0644
Panenka jako majolenka. Šum. Rgl.

209464   Panenkářka Svazek: 7 Strana: 0185
Panenkářka, y, f. = dělnice dělající vnitřek doutníků (panenek), die Puppen macherin. Dch.

209465   Panenskosť Svazek: 2 Strana: 0485
Panenskosť, i, f., panenství, Jungfräu- lichkeit, f. Slib p-sti. Sš. L. 17.

209466   Panenský Svazek: 7 Strana: 0185
Panenský. P. násilé (pannám učiněné). Let. 74. Jej zelený venčok na hedbábě visí, jej p. krása zahynúti musí. Koll. Zp. I. 244. A dlouho v srdci hocha p-ském a prostém dlí vděčnost' k první lásky blaženostem. Kká. Td. 144. Má p. nos (nešňupe). Us. P. blána, hymen (cedníkovitá, h. cribriformis, přepažená, h. septus, prstenovitá, h. annu- laris, třásnitá, h. fimbriatus, zoubkovaná, h. denticulatus, trhlina blány p-ské, Hymen- riss, okraj blány p , Hymenrand, m. Ktt. exc. — P. krása = druh karafiátů, die bren- nende Liebe, slez. Šd., svlačec zahradní. Kšá. P. květ, vlas (černý, červený), sklo, víno. Mllr. 8. 18., 19., 12., 50., 84. P. lúka = náležející pannám klášterním. Arch. VII. 614. P. dílo = p. voští. Ktk.

209467   Panenský Svazek: 7 Strana: 1351
Panenský. P. blána bez otvoru, hymen imperforatum. P. rybník, hráz u Nové Říše na Mor. Vz Mtc. 1893. 264.

209468   Panenský Svazek: 8 Strana: 0268
Panenský. P. střevíc v XVI. stol. = nízký kordovanský mazaný. Wtr. Krj. I. 490.

209469   Panenský, ne Svazek: 2 Strana: 0485
Panenský, ne : pannenský, vz Panna. — P., k panně se vztahující, jí příslušný, Jung- frau-, jungfräulich. P. klášter, psíček, česť, V., dítě (Liebeskind), D., stav, stud, Jg., bránice (hymen). Ssav. Ze cti panenské ob- loupiti. V. P. žíla (saphena; ženská, růžová). Krab. P. mléko (pryskyřice benzoe rozpu- štěná ve vinném líhu a vodou smíchaná k okrášlení pleti). Alch. P. roj, včely = první roj v létě. P. med a) od panenských včel (Jungferhonig); b) čistý med; vosk, Wachs von Jungfernbienen. P. papír, Velinp. Na Mor. P. ořech, corylus sativa fructu oblongo rubente, Bart-, Roth-, Lambertnuss ; okurka, durman obecný, datura stramonium, der ge- meine Stechapfel, Čl. 76.; jablka červená, Jungferäpfel. Us. P. kvítí, tolije, parnassia palustris, Herzblatt, n. Us. u Bechyně. Mý. P. hrušky, Brt., voští (bílé, v němž žádného plodu ještě nebylo). Všk.

209470   Panenský. P Svazek: 10 Strana: 0244
Panenský. P. blána kruhová a pyskovitá, hymen annularis et labiiformis. Ktt.

209471   Panenství Svazek: 2 Strana: 0485
Panenství, n., panenský stav, Jungfern- stand, m. Vz S. N. — P., poctivosť, panenská čistota, panictví, Jungfrauschaft, Jungfräu- lichkeit, f. V. P. svého v čistotě, v celosti ostříhati; p. odníti; o p. připraviti. V. Kdož p. jednú zbude, věčně jeho nenabude. Smil v. 1877. Žíti v p.; slib p., apoštol p.; porušení, pěstoun, ochránce, zachování p. Sš. L. 17.

209472   Panenství Svazek: 7 Strana: 0185
Panenství. Leč by v čistém p. také i muž byl. Št. Kn. š. 34. Za peníze všecko dostaneš, jenom ne p. Slez. Tč.

209473   Panenství Svazek: 9 Strana: 0213
Panenství. Druhdy věnec nese a pa nenství (již) ztraceno v lesě. Hus. I. 203.

209474   Panenstvo Svazek: 2 Strana: 0485
Panenstvo, a, n., die Jungfrauen. Ros.

209475   Panenstvo Svazek: 7 Strana: 0185
Panenstvo, a, n. Št. Kn. s. 62.

209476   Panenščák Svazek: 10 Strana: 0644
Panenščák, u, m. = panenské jablko. Brt. Sl.

209477   Paněti Svazek: 2 Strana: 0485
Paněti, ěl, ění, Herr, herrisch werden. Jg.

209478   Páněti Svazek: 7 Strana: 0185
Páněti, ěl, ění, Herr, herrisch werden. Šm.

209479   Pánev Svazek: 2 Strana: 0485
Pánev, nve, pánva, y, f., pánvice, e, pánvička, y, f., škopek. V. — P., náčiní železné n. měděné na způsob kotélka, die Pfanne. Kom. J. 431. P. k pražení, na amo- letky, na ohniště, na podkuřování, k ohří- vání, s dlouhým držadlem, s nožkami, na klih, Kh., k smažení, Rost-, D., k letování, die Löthplatte. Rohn. Propekl pánvičku (pro- dělal). Jg. Pánvi (kotly pivovarské) v ně- kterých městech páni stavějí a plat s toho berú. Št. N. 88. — P. zapalovací u ručnice, vyhloubená čásť v zámku ručnice, na kterou se prach sype, die Pfanne, Sp.; p. u pumpy, die Brandröhre, Tabl.; p. čepová (čepovice) u zvonu, ve mlýně, na stavě soukenickém. Bidlo dáti do pánviček. Us. — P. v ana- tomii, dutina na konci kosti stehenní, ve které se pohybuje jablko (Kugel), Šp., vz Schd. II. 325.; S. N.; vz Kostra. P. uhelná. P. krušnohorská mezi Zvikovem a saskou Kamenicí, Krč. 526., u Počápel blíž Drážďan, 528., radnická, 532., u Mostiště, u Svinné, u Darové, merklínská, u Velkých Hluhovic, 537., plzeňská, 538., 593,, 600., u Třemošny, u Nýřan, 540., u Přišova, manetínská, 544., u Štědrého, mirešovská, 545., žebrácká, 546., berounská, 546., kladenská, u Přílep, 547., buštěhradská, 550., šacléřská, u Rosic, slezko- polská, 563., porýnská, 585., u mor. Ostravy, 566., rakovnická, 592. atd. Vz tam více a v Bř. N. 238. P. s vrstvami vodorovnými, vz KP. III. 47. — Vz Pánvička.

209480   Pánev Svazek: 7 Strana: 0185
Pánev. Mkl. Etym. 231. V MV. pravá glossa. Pa. P. na pečivo, na mléko, Nf., ohřívací, KP. V. 52., kadidlná. Hnoj. 40. P. z pivovára. Půh II. 22. Někteří páni stavějí pánvi své (pivovarské kotly) a brá- nie lidem, aby v jiném nevařili. Št. Kn. š. 155. — P. v anat. Nepravidelnosti, poloha, naklonění, průměry, hlubina, otvor, skleslosť atd. pánví: p. plochá, křivková, osteomala- ticka, pakostnatá, zúžená, trpaslická, úzká, mužská, ženská, dolejší či malá, hořejší či veliká atd. Vz Kžk. Por. 1.—5., 52., 65., 228.—261. Vchod, záhyb, měřítko, měření, sklon pánve. Nz. lk. P. změkčelá, srostlá, svalená: hnileť, poranění pánve, vymknutí pánve, Beckenluxation. Cf. Slov. zdrav. — P. uhelná a p. P. dolnoslezská, dunajská v Rakousích, durynskosaská, falknovská, hnědouhelná žitavská, chebská u Litnic, mohučská, moravská, panonská s přidru- ženými hnědouhelnými pánvemi v Alpách, pařížská, sarmatská, sedmihradská, teplická, třeboňská, vídeňská, vnitrozemská, vrstevná (NA V. 565), žateckolitoměřická. Krč. G. 95 , 833 , 839 , 841., 892.—898 , 905., 910., 934., 940., 943., 950., 951. Cf. Stč. Zem. 717.—719.

209481   Pánev Svazek: 7 Strana: 1351
Pánev křivičnatá, pelvis rachitica, led- vinná, p. renalis, plochá, p. piana, překle- nutá, p. tecta, šikmá, p. obligua, trnitá, p. spinosa, zúžená, p. angusta. Ktt. exc.

209482   Pánev Svazek: 8 Strana: 0268
Pánev, z střu. pfanne, střlat. panna a to z lat. patina. Čern. Př. 72.

209483   Pánev Svazek: 10 Strana: 0244
Pánev (v těle) bočitá, krytá, pelvis ob- tecta, zúžená (souměrně, p. ubique juste minor, šikmo, coxitica, vymknutím posled- ního obratie bederního, p. spondylolystetica), změkčelá, p. osteomalacica (lomivá, fractu- rosa, voskově změkčelá); zánět pánve led- vinné, pyelitis uratica. Ktt.

209484   Pánevka Svazek: 7 Strana: 0185
Pánevka, y, f., zdrobn. pánev. Tč., Zbr. Báj. 32.

209485   Pánevně Svazek: 7 Strana: 0185
Pánevně, ého, n. Z nás rytieřstva a měst nemá nikdo svým hostem při žádném ve- selí na večeři viec dáti šesti krmí a na obědě sedmi a to i s p-vným počítajíc. Pal. Děj. V. 1. 408 pozn., Sbor. hist. IV. 373.

209486   Pánevné Svazek: 7 Strana: 1351
Pánevné, ého, n. = plat v pivovárech. 16. stol. Wtr. Obr. I. 41., Reg. IV. 808.

209487   Pánevné Svazek: 10 Strana: 0244
Pánevné, ého, n. = plat z vaření piva. 1345. Reg. IV.

209488   Pánevní Svazek: 7 Strana: 1351
Pánevní vchod (v břiše), apertura pelvis superior Ott. IV. 677.

209489   Pánevník Svazek: 2 Strana: 0485
Pánevník, a, m., der Pfannenschmied, Veleš.

209490   Panfobie Svazek: 10 Strana: 0244
Panfobie, e, f, řec. = lékání-se všeho. Ott. XVIII. 146.

209491   Pangeit, pankejt Svazek: 2 Strana: 0485
Pangeit, pankejt, u, m., strouha, příkop, die Rinne, der Graben. Us. u Plz. Dšk. U Litomš. panget. Ktk. Lépe: okraj silnice mezi silnicí, po které se jezdí, a mezi příkopem. Po pankejtech zakázáno jezdiť. Us. Sml. Z fr. ban- quette, chodba pro pěší na mostech, silnicích.

209492   Pangel Svazek: 9 Strana: 0213
Pangel, glu, m. = obuvnický stolek. Slov. Sbor. slov. III. 32.

209493   Pangeometrie Svazek: 10 Strana: 0244
Pangeometrie, e. f., řec. Vz Ott. XIX. 147.

209494   Pangerman Svazek: 7 Strana: 0185
Pangerman, a, m. = kdo baží po poli- tickém sjednocení všech kmenu německých. Mus. 1880. 479.

209495   Pangermanism-us Svazek: 7 Strana: 0185
Pangermanism-us, u, m. = bažení po politickém atd. Vz Pangerman.

209496   Pangermanism-us Svazek: 10 Strana: 0244
Pangermanism-us, u, m., z řeč. a lat. = všegtrmanstvi, společenství všech german- ských národů. Ott. XIX. 148.

209497   Pangermanský Svazek: 7 Strana: 0185
Pangermanský, pangermanisch. P. cit. Pal. Rdh. III. 228.

209498   Pangermanství, n Svazek: 10 Strana: 0244
Pangermanství, n. Lit. 1. 649. Vz před- cházející.

209499   Panget Svazek: 7 Strana: 0185
Panget, u, m. = panket, banket. Výb. II. 1648. — P., panket = přístřeší, pode kterým se cihly rovnají, aby vyschly. Srov- nej cihly pod p. U Kr. Hrad. Kšť.

209500   Pangetovati Svazek: 9 Strana: 0213
Pangetovati = hodokvasiti. Dač. I 225. (Panget. Ib. 226. )

209501   Pangolin Svazek: 7 Strana: 0185
Pangolin, a, m. P. malajský či luskoun krátkoocasý, manis pentdactyla. Brm. I. 2. 551.

209502   Pangolin Svazek: 9 Strana: 0213
Pangolin. Vz Ott. XVI. 472. (luskoun).

209503   Pangov Svazek: 7 Strana: 0185
Pangov, a m., vz Vavřínek.

209504   Pangrac Svazek: 2 Strana: 0485
Pangrac, e, m., ves u Prahy, dříve: Kru- šina. Tk. I. 247. Vz Pankrac.

209505   Pangrác Svazek: 7 Strana: 0185
Pangrác, e, m., os. jm. Arch. VIII. 158.

209506   Pangrotář Svazek: 10 Strana: 0244
Pangrotář, e, m. Jrsk. XXV. 125.

209507   Pangrotiti Svazek: 8 Strana: 0268
Pangrotiti = churavěti. Na Žd'ársku. Nár. list. 1894. č. 128. odp. feuill.

209508   Pangrotka Svazek: 7 Strana: 0185
Pangrotka, y, f. = druh čepice. Tbz. Ve vých. Čech. Zkr. Vz Pankrotka.

209509   Pangrotka Svazek: 8 Strana: 0268
Pangrotka, y, f. = čepice černá beránkem lemovaná. Oestr. Mon. (Böhm.) 1. 41í). (Jrsk.).

209510   Paňha Svazek: 2 Strana: 0485
Paňha, y, f., ženská nepořádná, špatná hospodyně. Us. u Jil. Eine schlechte Wirthin.

209511   Panharmoni-um Svazek: 7 Strana: 0185
Panharmoni-um, a, n. = hudební ná- stroj.

209512   Panhellenism-us, u Svazek: 7 Strana: 0185
Panhellenism-us, u, m. Lpř. Děj. I. 113. Cf. Pangerman (dod.).

209513   Panhellenský Svazek: 7 Strana: 0185
Panhellenský, panhellenisch. J. Lpř.

209514   Panhumanistický Svazek: 10 Strana: 0644
Panhumanistický sen. List. fil. 1905. 266.

209515   Panchart Svazek: 7 Strana: 0185
Panchart. Bastart oprav v: Bastard. Cf. Parchant (dod.). — P., vz Kokáše.

209516   Panchart Svazek: 8 Strana: 0268
Panchart, u, m. = hedvábné látka spatná. Wtr. Kr j. 1. 366. j

209517   Panchart, pankart, pankhart, pani- chart, panikart, paňkart Svazek: 2 Strana: 0485
Panchart, pankart, pankhart, pani- chart, panikart, paňkart, a, m. Panchart, Štelc, Kom., pankhart, V., Rad. zv., Lom., Us. v již. Čech.; jinak v obec. mluvě: par- chant. Kts. P. z něm. Bankert, Bankhart, Bankart = Bankkind, der von der Bank Ge- fallene, der nicht im Ehebette, sondern ausser- halb desselben in wilder Ehe Gezeugte. Ins Landrecht kam der Ausdruck durch Aus- breitung des deutschen Stadtrechtes. Gl. 218. Hurenkind, Bastart. Vz Mz. 110. P., dítě z nepravého lože, cizoložně. Uhonila si pank- harta. Us. Také pankhartům statku pozem- ského žádný poroučeti nemóž pod žádnú barvú ani na mocný list královský. Gl. 218. — P., nepravý uherský haléř. Dělají haléřky zlé, pankarty uherské. Pal. III. 1. 480., Pč. 48.

209518   Panchartě Svazek: 2 Strana: 0485
Panchartě, pankartě, ěte, n., junger Ba- stard. — Panchartice, pankhartice, pan- kartice, e, f., ein weiblicher Pankert. 1531. P., die Mittelseide. Na Slov. Rk.

209519   Panchartství Svazek: 7 Strana: 0185
Panchartství, n., der Hurenkindsstand. Bern.

209520   Paní Svazek: 2 Strana: 0485
Paní, í, f. (v obec. mluvě: pani, ale instr. sg.: s paní, a dat., lok. pl.: paním, paních). Kts. Vz Biblí. Na mor. Zlínsku pl. pane. Brt. P. z panija; skloňuje se jako znamení mimo instr. sg. (paní). Bž. 98., 17. — P., panující, moc mající nad kým. Gebieterin, Herrin, Frau, f. P. něčí, nad kým, komu. Té p. já sloužím. Jg. Domácí p. (hospodyně). V. Debech bela sobě paní. Pís. mor. 253. Bdl., Zb. — P., vzácnější žena, Frau, f., Weib, Frauenzimmer, n., Dame, f. V. Paní dobře urozená. Pulk. — P., žena, manželka, Frau, Ehefrau, f. Vzal si ji za paní. P. jeho se čeká do kouta. Us. Panny a paní po své vůli zprzňoval. Flav. Mladá p. V. — P., vlastnice, die Frau, Eigenthümerin. P. domu, zahrady. — P., titul, Madame, gnädige Frau, f. Milosť paní. Paní Nádherná. P. máma. Komorná paní, Kammerfrau. Dch. P. stará (sládková). — P. lískovka (liškovice = hůl), Haselstock, m. Oddal ho s paní lískovkou (zbil jej). — P. manda (zadnice), der Hinter. Ten kluk má roupy v paní mandě. — Us. Paní Venuši sloužiti. V. (vz Bž. 86.)

209521   Paní Svazek: 7 Strana: 0185
Paní = vzácnější žena. To je ňáká p. (i o svobodné). Us. Vz Pania.

209522   Paní Svazek: 7 Strana: 1351
Paní, titul vládický; paní paní, titul panský. Wtr. Obr. II. 654. — Pěkná paní = nevěstka. Wtr. Obr. II. 86.—87.

209523   Paní Svazek: 8 Strana: 0268
Paní. Vzor strč. skloň, vz v Gb. Km. -a. 33. —- P. = jm. slepičí. CT. Tkč. j

209524   Páni Svazek: 8 Strana: 0268
Páni = patřící pánovi. Cť. List. til. 1895. j 324.

209525   Paní Svazek: 9 Strana: 0213
Paní. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 237. — P. v trní = černucha zahradní. Mor. Mus. ol. III. 137.

209526   Pání Svazek: 9 Strana: 0213
Pání = pánův. Nom. sg. m. páň; f. páně = pánova; n. páně (pánovo); gt. sg. m. páně; pl. nom. a akkus. páně. Tvar páně ustrnul a klade se bez náležité shody grammatické. Na páně potřebu. V. V domě páně Nová- kovu atd. (Od XIV. stol. ) Vz Gb. H. ml. III. 1. 314.

209527   Paní Svazek: 10 Strana: 0244
Paní, f. Hra na paní. Slez Vz Vyhl. II. 249. — P. v trní, rostl. Vz Černucha (na konci tohoto příspěvku).

209528   Paní manda Svazek: 7 Strana: 0185
Paní manda, vz Paní (konec).

209529   Paní manda Svazek: 8 Strana: 0268
Paní manda. Cf. Kotk. 52., kde doporu- čuje psáti: panimanda.

209530   Paní matčin Svazek: 7 Strana: 0185
Paní matčin koláč. Němc. Drob. pov. 17.

209531   Paní-máma Svazek: 10 Strana: 0244
Paní-máma. Na Domažl.: pajmáma, pej- máma, dříve i: piňmáma. Kbrl. Džl. 16.

209532   Pania Svazek: 7 Strana: 0185
Pania, gt. paně, akk. paňu, pl. paně. U Uh. Hrad. Té.

209533   Paniatko, a Svazek: 7 Strana: 0185
Paniatko, a, n. = ovčí jm. Slov. Ssk.

209534   Panic Svazek: 2 Strana: 0485
Panic, e, m., pl. panicové, vok.sg. pa- niče; od pán, vz -ic. Paniče vítaj! Žk. 334. — P., svobodný mládenec, zvl. vyššího stavu, neženatý, ein lediger Junggesell. V., Dal., St. skl., Leg. — P., kdo ženy nepoznal, der Junggesell. On panicem, ona panna není. Kom. On v čistotě živ byl a panicem zůstal. V. — Kom., St. skl. — Jg.

209535   Panic Svazek: 7 Strana: 0185
Panic. Dr. (Mus. 1885. 570.). — Sš. P. 392., Tk. V. 84.

209536   Panic Svazek: 7 Strana: 0185
Panic, e, paníček, čku, m. = skrojek chleba. Val. Brt. D 245. Vz Paníček.

209537   Panic Svazek: 8 Strana: 0268
Panic. Bl. Gr. 179, praví, že toto slovo vychází ze zvyku; nyní ho užíváme. Cf. Gb. II. ml. I. 383.

209538   Panice Svazek: 2 Strana: 0485
Panice (zastr.), e, panička, paninka, y, f. Frauchen, Fräulein, eine kleine Frau. D. Usnesly se paničky, že královně dar dají. Sych. Pomyšlení bych té paničce udělal. Ta p-ka pyšně si provádí. Sych. — P-ka, na Slov. = panenka, Jungferchen, n. — Panička, y, f, malá paní. — Jg.

209539   Panickosť, i Svazek: 7 Strana: 0185
Panickosť, i, f. = panictví. Šm.

209540   1. Panický Svazek: 2 Strana: 0486
1. Panický, svobodný, ledig, junggesel- lig. Jg. P. stav, život, Jel., Sych., zdrželi- vost'. Kom. Vz Panic.

209541   2. Panický Svazek: 2 Strana: 0486
2. Panický (s tvrdým n), vz Pan, bůh pastýřský atd. Lépe: panský, panovský. Pch. P. strach = omračný, náhlý strach bez příčiny, který se Panu připisoval.

209542   2. Panický Svazek: 7 Strana: 0185
2. Panický strach, vz Strach, Panika.

209543   Panicovati Svazek: 7 Strana: 0185
Panicovati = jako panic žíti. Kos. 01. I. 297.

209544   Panictví Svazek: 2 Strana: 0486
Panictví, n., panický stav, stav nežena- tých, Junggesellenstand, -schaft, Ehelosig- keit (des Mannes). Sych. Vz S. N. — P., čistota panická, Keuschheit, f. První základ jest panenství neb panictví. Kom. — Vz Panic.

209545   Panictvo Svazek: 9 Strana: 0213
Panictvo, a, n. Hus. Er. III. 270.

209546   Paníča Svazek: 7 Strana: 0185
Paníča = ledajaká panička. Mor. Brt. D. 150.

209547   Paniček Svazek: 2 Strana: 0486
Paniček, čku, m., krajíc chleba, Ranft, m. U Ostrav. Tč.

209548   Paníček Svazek: 7 Strana: 0185
Paníček, čku, m. = skrojek chleba, der erste Anschnitt, Scherzel. Val. a laš. Tč, Vch., Brt. D. 245 Vz Paníc. Na bílou so- botu gazděna upeče beránka z těsta a za- peče do něho klobásu. V neděli na hrubé (mši) beránek se posvětí a při obědě gazda podělí jím všecky domácí. Ale p. s něho schová, neboť jím otvírají se poklady zem- ské; Na veliký pátek atd. Vz pokračování v článku Krištůfka (dod.) a více v Brt. L. N. I. 215. Cf. Paník.

209549   Paníček Svazek: 10 Strana: 0244
Paníček, čka, m. = panáček, kaplan. Dšk. Km. 35.

209550   Pániček Svazek: 10 Strana: 0244
Pániček, čka, m. Pro páničku ! Rais. Vlast. 52.

209551   Paničin, šp Svazek: 2 Strana: 0486
Paničin, šp. m. paniččin m. paničkin od panička, jako : kuchařka — kuchařkin — ku- chařčin, vz -in.

209552   Panička Svazek: 2 Strana: 0486
Panička, vz Panice, Paní.

209553   Paničkář Svazek: 2 Strana: 0486
Paničkář, e, m., der Frauenjäger. Krok.

209554   Páníčko Svazek: 2 Strana: 0486
Páníčko, a, n. = paňátko. Ros.

209555   Paničky Svazek: 9 Strana: 0213
Paničky = vlčí mák. Slez. Věst. op. 1896. 16.

209556   Panidlo Svazek: 2 Strana: 0486
Panidlo, a, n., kdo se paní, panští zvl. v šatech. Us. na Plzeňště. Prk.

209557   Panier Svazek: 10 Strana: 0244
Panier, u, m. (panié, fr. ) = tuniková ozdoba dámské sukně. P. nepřiléhá těsně. Dhnl. exc.

209558   Panichart Svazek: 8 Strana: 0268
Panichart, a, m. = panehart. .Brt. D. II. 517.

209559   Panicharty Svazek: 9 Strana: 0213
Panicharty, trať v M. Němčičkách. Šeb. 189.

209560   Panichida Svazek: 7 Strana: 0185
Panichida, y, f., rus., v řecké církvi = památka zemřelým slavená, smuteční obřady, tolik co u nás zádušní mše (v obec. mluvě také panifida; na Slov. omša za dušičky. Czm.). Č. Kn. š. 65., Bačk.

209561   Páník Svazek: 2 Strana: 0486
Páník, a, m. == panáček. Na Slov.

209562   Paník Svazek: 7 Strana: 0185
Paník, u, m. = skrojek chleba. Val. Vck. Vz Paníček.

209563   Pánik Svazek: 9 Strana: 0213
Pánik, a, m. Lepší pán než pánik. Trnka.

209564   Panika, y Svazek: 7 Strana: 0185
Panika, y, f., z panique, zděšení.

209565   Panikář Svazek: 8 Strana: 0270
Panikář = holub. Ott. XI. 511. b.

209566   Panímáma Svazek: 2 Strana: 0486
Panímáma, y, í., z paní máma, skráceně v obec. mluvě: paňmáma. Panímáma volajú (= volají, pl.). U Přer. a jinde na Mor. Kd. Paňmáma na Mor. = ženská, která chodí po mestsku. Brt.

209567   Panímáma Svazek: 7 Strana: 0185
Panímáma. P. stlúkala, pes jí snědl putru; počkaj, mrcho chlupatá, já ti ocas utnu. — Hopsa, Janku z Podolí! Kdo ti krávy podojí? P. není doma a pantáta ne- umí. Brt. D. 120., 121. Vz ještě tam str. 121. — P., die Herbergsmutter. Šp.

209568   Panímáma Svazek: 7 Strana: 1351
Panímáma = výměnkážka. Na Žďársku. NZ. I. 198. — P. = tchyně. Lib. NZ. I. 543.

209569   Panímámin. P Svazek: 8 Strana: 0268
Panímámin. P. koláč či matčin chléb = bochník chleba ze čtyř měřic (mírek?) pše- ničné mouky, v něm jest všecko korení, hro- zinky, je pečen na řešetě a přináší jej ne- věstina matka do ženichova statku. Vykl. Svat, 117. |

209570   Panímatka Svazek: 8 Strana: 0268
Panímatka. Spíš se snese oheň s vodou než p. (tchyně) s nevěstou. Mor. NZ. V. 544.

209571   Panin Svazek: 2 Strana: 0486
Panin, a, o, der Frau gehörig. Us.

209572   Panin Svazek: 8 Strana: 0268
Panin, a, o. Panin syn (panina dcera). Dět. Jež. 1. b. (Gb.).

209573   Panina prsa Svazek: 7 Strana: 0185
Panina prsa = hora u Domažlic. Jrsk.

209574   Páninek Svazek: 8 Strana: 0268
Páninek, nka, m. Pro pana p-ka! Nár. list. 1896. č. 149.

209575   Paninka Svazek: 2 Strana: 0486
Paninka, vz Panice.

209576   Paninský Svazek: 7 Strana: 0185
Paninský, Damen- Šm. — P. Mlýn u Slaného.

209577   Pániť sa Svazek: 10 Strana: 0244
Pániť sa = dělati pána Val. Čes. 1. XII. 228.

209578   Pank Svazek: 10 Strana: 0244
Pank, u, m., ilnum (mezi slovy: rýl, lo- pata). Rozk. P. 2366.

209579   Pankal Svazek: 10 Strana: 0644
Pankal, u, m. P. ve stavení. Čes. 1. XV. 42.

209580   Pankart Svazek: 2 Strana: 0486
Pankart, vz Panchart.

209581   Pankart Svazek: 7 Strana: 1351
Pankart, u, m. = druh hedvábí. Wtr. Obr. I. 550.

209582   Pankati Svazek: 2 Strana: 0486
Pankati (o dětech), spinkati, hajati, schla- fen. U Olom. Sd.

209583   Pánkati Svazek: 7 Strana: 0186
Pánkati = pánkem (sám) státi (o dětech). Us. Škd.

209584   Pánkati Svazek: 10 Strana: 0244
Pánkati = státi (v dětské řeči). Us.

209585   Pánkati komu Svazek: 2 Strana: 0486
Pánkati komu = pánku, pane říkati. Dal. 168. Kdybych jiným pánkal, činil bych to také sám sobě. Žer. 1613. Den Titel pán (Herr) geben. Gl.

209586   Pankejt Svazek: 9 Strana: 0213
Pankejt, vz Panket. Dšk. Vok. 24.

209587   Pankert Svazek: 7 Strana: 0186
Pankert, a, m. 1830. Jg. II. 1. 606.

209588   Panket Svazek: 7 Strana: 0186
Panket. Pozval ho na p. Pož. 30. — P. = zvláštní, dobré jídlo. U Místka. Škd. Ten jí samé p-ty. U Písku. Dr. Ig. Axamit.

209589   Panket Svazek: 8 Strana: 0268
Panket = hostina po úvodě šestinedělky kmotrám uchystaná. Chod. Ces. 1. V. 240.

209590   Panket, pankyt Svazek: 2 Strana: 0486
Panket, pankyt, u, m., lépe: banket, z it. banchetto — hostina, kvas, hody, rado- vánky, das Bankett. O takový panket ne- dbám, kde hodovníky neznám. Č. M. 417. P., nákladný kvas. Kom. J. 565. B. držeti, strojiti, učiniti, V., připraviti. Štelc. Vydal se v b-ty. Štelc. — Panketní, Bankett-. B. hry. Cyr. — Panketník, a, m., kvasitel, kvasovník, hodovník, der Schmauser. Záv. —

209591   Panketování Svazek: 2 Strana: 0486
Panketování, n., Schmausen, Panketiren, n. Slavné s hostmi p. a hodování. V. —

209592   Panketovati, pankytovati Svazek: 2 Strana: 0486
Panketovati, pankytovati, bankettiren, schmausen. V. — nač. Sami budou na si- rotčí b. Štelc.

209593   Pankhart Svazek: 2 Strana: 0486
Pankhart, vz Panchart.

209594   Pankhart Svazek: 7 Strana: 0186
Pankhart. Cf. Zř. zem. Jir. 465., 695.

209595   Pankharta Svazek: 7 Strana: 1351
Pankharta, y, f. P. tkanic (nějaké množ- ství). 16. stol. Wtr. Obr. II. 560.

209596   Pankhartice Svazek: 10 Strana: 0244
Pankhartice, e, f. Arch. XX. 551.

209597   Pankhartský Svazek: 7 Strana: 0186
Pankhartský. Bratří p-sti aneb sebranci (spurii quaesiti), kteříž toliko životní bratří jsou (uterini) a jeden druhému náměstkuje umíráním bez kšaftu. Bdž. 89.

209598   Pankhartský. P Svazek: 10 Strana: 0244
Pankhartský. P. pokolení. Arch. XX. 554.

209599   Pankhartství Svazek: 10 Strana: 0244
Pankhartství, n. Arch. XIX. 533., XX. 554.

209600   Pánko Svazek: 7 Strana: 0186
Pánko, a, m. = pánek. Slov. Pokr. Pot. I. 30.

209601   Pankota Svazek: 7 Strana: 0186
Pankota, y, f., místní jm. v Uhřích. P. Kál.

209602   Pankov Svazek: 7 Strana: 0186
Pankov, a, m., sam. u Mníška.

209603   Pankovati Svazek: 7 Strana: 0186
Pankovati oprav v: pánkovati. P. komu. Pož. 111.

209604   Pankovati, pánkati komu Svazek: 2 Strana: 0486
Pankovati, pánkati komu = pánem ho nazývati. Oni si pankují. Us. Vz Pánkati. — P., na bobečku seděti, Männchen machen. Sp.

209605   Pankovsko Svazek: 7 Strana: 0186
Pankovsko, a, n., sam. u Jihlavy.

209606   Pankrac Svazek: 2 Strana: 0486
Pankrac, e, m. a to P. mladší, jehož pa- mátku církev kat. dne 12. května slaví. Jest první z tak zvaných ledových mužův, již jsou: Pankrac, Servac a Bonifac. Poněvadž v krajinách našich okolo 12. května obilí ozimné bývá již vymetáno aneb se metá, ale noci ještě chladné bývají a nezřídka i mrazy přitrhují osení hubíce a ničíce, tudy dostalo se světcům těmto názvu ledoví muži (die Eismänner) a proto se jich rolníci, sadaři a vinaři bojí. Hý. Svatí P-ci a Servaci, vás se bojí všichni sedláci. Moravan (kalendář) 1875. Jasno na P-ce, Servace a Boniface, v stodolách bohactví, na trzích láce. Kda. —

209607   Pankrac Svazek: 7 Strana: 0186
Pankrac. Vz Bonifác (dod.). — Kdy pe- kávali na P-ci (u Prahy) husy jen po jedné straně? Vz Sbtk. Krat. h. 84.

209608   Pankrata Svazek: 7 Strana: 0186
Pankrata, y, f., os. jm. 14. stol. Mus. 1880. 467.

209609   Pankrati-on Svazek: 2 Strana: 0486
Pankrati-on, a, n., z řec., všeboj, zápas celým tělem, při němž zápasníci i pěstmi i nohama na sebe doráželi. KP. IL 410. Vz S. N. — P., všehyb (stroj). Rk.

209610   Pankreas Svazek: 8 Strana: 0268
Pankreas. Vz Vstnk. IV. 484. nn.

209611   Pankreas Svazek: 9 Strana: 0213
Pankreas (mikter) = největší slinná žláza v dutině břišní. Vz Ott. XVII. 313.

209612   Pankreatický Svazek: 7 Strana: 0186
Pankreatický. P. šťáva. Rm. II. 422.

209613   Pankreatin Svazek: 7 Strana: 0186
Pankreatin, u, m., v lučbě. Rm. II. 423.

209614   Pankrotka Svazek: 2 Strana: 0486
Pankrotka, y, f., druh čepice. U N. Brodu. Všk.

209615   Pankrotka Svazek: 7 Strana: 0186
Pankrotka, y, f. = pangrotka. Rgl.

209616   Pankrotka Svazek: 9 Strana: 0213
Pankrotka, y, f. = vysoká čepice z čer- ného astrakánu n. sametu. Čes. 1. IX. 320.

209617   Pankyterovati Svazek: 10 Strana: 0244
Pankyterovati = bankety strojiti a jich užívati. Lomn.

209618   Panlivosť Svazek: 10 Strana: 0244
Panlivosť, i, f. A varuj se od ohně, aby nebyla p. v ohni. Zach. Ťest. 89.

209619   Panlogism-us Svazek: 7 Strana: 0186
Panlogism-us, u, m. Mus. 1887. 543.

209620   Paňmáma, vz Svazek: 2 Strana: 0486
Paňmáma, vz Panímáma.

209621   Panna Svazek: 7 Strana: 0186
Panna = děvice; svobodná osoba. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 413., 414, IV. 3. 2. 429., 430. Muži, panenko, jinačí nejsou. Sá. Co je po studýnce, dyž v ní vody néní, jako po panence, dyž v ní lásky néní; Každá p. blázen, co pacholkům věří, Ja pozná prý, pozná, která je panenka, hlava uče- saná jako laštověnka. teš. P. 214., 307., 472. Cf. Kázati komu. U panny je ctnota jako kůsek zlata, třa ju nad diamant šanovať. Sš. P. 393. P. pri čnosti bohatá je dosti. Glč. II. 110. Vaz sobě od panny přízeň za zlato. Výb. I. 925. Stará panna, které vody nejdřív dojde, tu pije (béře, koho dostane). Us. Která panna hocha má, že je vždycky bledá. — Pís. Cf. Zř. zem. Jir. 465., 695. — P. = která čistotu zachovala. Ó Doroto,
panno čistá! Vyb. II. 17. Narodil se z čisté
panny. Št. Kn. š. 12. Panna som já, panna
mezi panenkami, ako ten mesiačik mezi
hviezdičkami. Koll. Zp. I. 70. P. nečistá je
obnošená mošna, udeřila svou čistotou o ko-
mín, je čistotná jako hrách u cesty. Us. Ta
je čistou pannou — když se vyštije. Us.
P. z bezu = kurva. Vondrák. — P. klášterní.
Cf. Tov. 81. — P. u kola = špice, Speichen.
Černi. — Panenka či stojánek soustružní
(čásť vřeteníku), die Docke. Vz Věř. II. 57.
P. přední, zadní. Šp. — Panenky hadové =
jaštěřice. Němc. IV. 424. — Panenka = sva-
zeček žíní v kartáči. Us Rsck. — Panenka
u promývacího stávku, das Stellklötzchen.
Hř. — P. = nástroj k tlučení země. NA.
III. 147. — P. = mladá krůta. Us. — Pa-
nenka = papírová zlatka. Us. Kšá., Rgl — P. Vyšívání na křivé panny, druh vyšívání. Mor. — Panenka lnu = obvláček. Us. Hk. — Panenka = vlčí mák, papaver rhoeas. Rstp. 60. Panenky v háji = srdéčka, de- clitia, u N. Bydž. Kšť.; nigela damascena. Dlj. 48. Panny Marie korunka, len, líčko, pláštíček, růže, slze. Mllr. 9., 10., 12., 14., 40., 110. — P. stará = čejka. U Klat. Rgl. — P. hrad. Tk. Žk. 166., Let. 56.

209622   Panna Svazek: 7 Strana: 1352
Panna stará. Cf.: Ta svůj rodný list dávno potratila. Rr. Sb. Vyšívání na křivé panny. Mor.

209623   Panna Svazek: 8 Strana: 0268
Panna. Staré panny vypovídají se z I)ě- vína přes Staršov do Babic. NZ. III. 230. Pa- dá-li drobný déšť a slunce při tom svítí, padá na staré panny rez, na mladé krása. NZ. II. 613. Hra na mořskou pannu. Vz NZ. III. 27. Pražské panny, kutenské koně a slanští mlá- denci zřídka zač stojí. Nov. Př. 487.

209624   Panna Svazek: 9 Strana: 0213
Panna. Sotva to odroste pannám a již to rozumí mužským vzdechům jako otčenáši. Šml. IV. 106. Porušená p.: skořepina bez jádra, pleva bez zrna, luština bez hrachu: červ zvrtal škořepinu, cep vyrazil zrno a čert szobal hrachové zrno. Hus I. 206. Od- vrhla podkovu, propálila fěrtoch. Pck Hol. 88. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 93. (stará ?. ), 86. nn, 343a. — P. znamení nebeské. Co se má za něho činiti a co nečiniti. Vz Rozb. II. 192. Narozený na panně bývá zvláštními dary ducha nadaný. Sá. Kant. 35.

209625   Panna Svazek: 9 Strana: 0456
Panna. Bylina bez květu, p. bez studu řídko přichází ? užitku. Rybay.

209626   Panna Svazek: 10 Strana: 0244
Panna. Pravila, že ta holka kovářova chodí za pannu a povětří se jí kazí (že pannou není). Zvon III. 147. Pannu krášli ruža, slovo zadržané muža. Rizn. 64. Vz Děvče. — Panny lesní = krásné dívky v bí- lém nebo zeleném šatě hebounkém se zla- tým nebo Černým vlasem; p. vodní = vodo- panenky. Vz Kšť. Poh. 122., 198., Čes. 1. XIV. 147. — P. v háji, rostl. Vz Černucha (na konci tohoto příspěvku). — P., souhvězdí. Kdo se zrodí na panně, bude sličný, ale v dospělém věku slušno mu dbáti, aby ne- přišel před časem o věneček. Mtc. 1. 1897. 51.

209627   Panna Svazek: 10 Strana: 0644
Panna. Noční panny = svlačec. Domažl. Rgl.

209628   Panna, panenka Svazek: 2 Strana: 0486
Panna, panenka, y, f. Panna, gt., pl. panen, místo pann, e se vložilo, tedy ne: pannen. Proto: panenský. Vz N. P., v obec. mluvě: pana. — P., device, mladá ženská osoba, eine Jungfrau, Dirne, ein Mädchen. Jg. P. domácí, urozená, mladičká. V. Žák mezi pannami, vlk mezi kozami. Prov. Jg. P. na vdáni, Kom. J. 589., na té době, za- snoubená. V. Krásná p., polovice věna. Na Slov. Lb. Bylina bez květu, panna bez studu, zřídka přicházejí k jakému užitku. Š. a Ž., Lb. Panna bez úhony jest veliké ceny. Lb. Vz Baba, Žena. Kolik je péreček na bílé husičce, tolik falešnosti při každé panence. Sš. P. 307. Dokudž p. klame, dotud její věc dobře a jakž pravdu praví, tak zle již je a ztraceno. Na Slov. — P., osoba svobodná, nevdaná, ein lediges Mädchen, eine Jung- frau. Panně n. vdově sloužiti. V. Panny a paní po své vůli zprzňoval. Flav. Přebudeš panenko (nevdáš se). Sych. Panenko, sedávej v koutě, budeš-li ctná (hodná, tichá), najdou tě. Jg. Vz Stud. Č., Lb. Staré panny ševcům na opatky a ostarky dáme na rohatky. St. pís. Na staré panny padá rez (říká se, když drobně prší). Lb. Spíše se rozlúči robná vrba s vodú, než sa já rozlúčim má panenko s tebú. Sš. P. Vz Nikdy. Měl-li by si někdo vzíť starou pannu za ženu, může si vzíť radši starého čerta. Kda. Pár roků (pobudeš) na vojně a já doma pannou. Er. P. 163. a. Ešče si tři leta mládencem pobydeš ; tři leta mládencem, já tři leta pannou. Sš. P. 358. (Ht. Brs. 118.). Panenka jde k tanci jako maj- holenka, vdaná jak hus podškubaná. Sš. P. 473. Ta stará panna (alte Jungfer) zůstane na lák (v láku), na ocet. Us. Lb. Vz Rb. str. 269. Staré panny vážou v předpeklí písek (nabírají vodu do košů) a staří mlá- denci jim dělají povřísla. U Rychn. Msk. — P. klášterská, jeptiška, Nonne, f. V. Anglické panny. Us. Ústav anglických panen. Us. —

209629   Pannár Svazek: 2 Strana: 0487
Pannár, a, m, dítě z panny, Jungferkind, n. Us. u Žebráka.

209630   Pannář Svazek: 2 Strana: 0487
Pannář, e, m., kdo za pannami běhá, hol- kář, der Jungfern nachgeht, nachsteigt, Jung- fernjäger, m. D.

209631   Pannařiti Svazek: 2 Strana: 0487
Pannařiti, il, ení, pannářem býti. Vz Pannář.

209632   Pannenky Svazek: 8 Strana: 0268
Pannenky (m. panenky)= dřeň puškvorce. Dšk. Jihč. I. 11.

209633   Pannenský, chyb Svazek: 2 Strana: 0487
Pannenský, chyb. na. panenský.Vz Panna.

209634   Pannin Svazek: 10 Strana: 0245
Pannin, a, o. Pannin syn. Dět. Jež. Kruml. 2a.

209635   Pannin, a Svazek: 9 Strana: 0213
Pannin, a, o P. poručník (panny).

209636   Panno Svazek: 7 Strana: 0186
Panno, a, m. = panic. Slov. Hrbň. rkp.

209637   Pannohlavec Svazek: 7 Strana: 0186
Pannohlavec, vce, m. = pulec, der Kaul- frosch. U Kojetína. Vck. Vz Pulec (dod.).

209638   Pannoni-us Svazek: 7 Strana: 0186
Pannoni-us, a, m. — P. Gabriel. 156I. Jg. H. 1. 606., Sbn. 692.

209639   Pannonie Svazek: 2 Strana: 0487
Pannonie, e, f., nyní uherské území na pravém břehu Dunaje, čásť dolních Rakous, čásť Štyrska a Krajiny. Vz S. N.

209640   Pannonské Svazek: 7 Strana: 0186
Pannonské legendy o sv. Cyrillu a Me- thoději. List. fil. VII. 155., 157.

209641   Pannorodec Svazek: 2 Strana: 0487
Pannorodec, dce, m., z panny zrozený, der Jungfraugeborene. Mluví se o Zoroastrovi a Buddhovi ano i o Platonovi co p-cích. Sš. Mt. 29.

209642   Pannorodnosť Svazek: 2 Strana: 0487
Pannorodnosť, i, f. Parthenogenesis. Dch.

209643   Pannorozenec Svazek: 2 Strana: 0487
Pannorozenec, nce, m. = pannorodec. Hý.

209644   Pannosť, šp Svazek: 2 Strana: 0487
Pannosť, šp. m. panosť.

209645   Pannotýnec Svazek: 7 Strana: 0186
Pannotýnec, nce, m. = Panenská Tý- nice.

209646   Pannotyp Svazek: 2 Strana: 0487
Pannotyp, u, m., druh obrázků fotogra- fických. Vz KP. IV. 526.

209647   Panny Svazek: 2 Strana: 0486
Panny anglické (ne: andělské). Vz S. N. — P., bez ohledu na věk a na stav ženská osoba, která čistotu zachovala, eine (unbefleckte) Jungfrau. P. čistá, neposkvrněná, neporu- šená, ctná, ctnostná, ušlechtilá, šlechetná, stydlivá, stud mající, V., která muže nepo- znala, Ros., násilí trpící; násilník panny poctivé. Er. Násilí panně učiniti, pannu po- rušiti, poskvrniti; poctivosť panně odníti; pannu k pádu přivésti, o poctivosť připra- viti, ze cti panenské obloupiti, ponížiti, po- haniti, v pohanění uvésti, obtěžkati, zlíhati, podvésti, V., zmrhati, zprzniti, podběhnouti, podskočiti, na Slov.: přespati. Rk. P. přišla k porušení. Er. Stydlivost' panenky lépe krášlí než zlatohlav a kment. Sych. Stydlivý jako panna. Jg. Našel pannu načatou — bez věrtele. Vz Zhýralý. Č. Vyrazí na ní (na panence stydlivé) rosička jako maková zr- nička. Sš. P. 374. — P., panenka Maria, unsere liebe Frau. D. — P. Pevnosť ta jest ještě panna (nedobytá). Us. — P. služebná, Kammerjungfer, f. Vrchnosť s pannou vy- jela. Us. — P., titul, Jungfer. Naše teta panna Anna. Puch. — P., panenka, loutka k hraní dívkám malým, eine Puppe, Docke, Putzdocke, Spieldocke. V. Děvče s pannami si hraje. Kom. — P. mořská, dujoň, halicore, velryba. Vz Schd. II. 438. '— P., sou- hvězdí, Jungfrau. V. Vz S. N., Kom. J. 43. — P., jedna z Trosek u Jičína. — P., ná- stroj železný k odpravení; kláda n. pouta na ruce a na šíji, Hand- u. Halsfesseln, Jung- frau. Jg. — Panenka v oku, lat. pupilla, okénko, zřítelnice, die Pupille, Krok. — P. nití, několik pásem pohromadě. P. lnu. Us. — P., nemoc, pakostnice, die Gicht. — P., vlčí mák, ohníček, rhoeas, Klatschmohn, rothe Kornblume. Kk. 211. — Panenka = pomněnka. U Opav. Klš. — Panenky, jablka, vz Panenský; staré panny = hrušky, Leder- birn. D. — P., pokolení žížal křídlatých, Jungfer. — P., jm. chrtice, též krávy n. ji- ného živočicha ženského pohlaví. Jg. — P., y, m. Což díš pak, ty panno pyšný, tociž leč jsi muž leč žena v panenství. Št. (Po- dobně i slovo děvka užíváno u starých druhdy v muž. rodě. C.). — Panenky (v horn.), Klötzchen am Happenbrett des Schlemm- herdes. Us. Příbr. Č.

209648   Panný Svazek: 7 Strana: 0186
Panný = krásný. Komu by možné bylo projíti panné roviny kolem otcovského va- šeho hradu. Pl.

209649   Panocka Svazek: 7 Strana: 0186
Panocka, y, f., os. jm. Šd.

209650   Panoček Svazek: 10 Strana: 0245
Panoček, čka, m. = panáček, kněz, kaplan. Slez. Vyhl. II. 335.

209651   Panofthalmie Svazek: 8 Strana: 0268
Panofthalmie, e, f., řec. Chronická p. Schb. Nád. 24.

209652   Panofthalmitis Svazek: 8 Strana: 0268
Panofthalmitis, řec. = zánět oka po- všechný. Schb. Nád. 47. a j.

209653   Panoha Svazek: 2 Strana: 0487
Panoha, y, panůška, y, f. = větev, ha- luz, ratolesť, der Ast, Zweig. Rostl. D. — P., dřevěná noha, ein hölzerner Fuss. D.

209654   Panoha Svazek: 7 Strana: 0186
Panoha. Vidlička s třemi p-mi (bodci). V Kunv. Msk. — P. = kořen zubu. Ib Msk.

209655   Panoha Svazek: 9 Strana: 0213
Panoha. P-hy korýšů. Mus. 1849. IV. 50.

209656   Panoháč Svazek: 7 Strana: 0186
Panoháč, e, m. = zub s dlouhým koře- nem. Vz Panoha. V Kunv. Msk.

209657   Panohlavec Svazek: 7 Strana: 0186
Panohlavec = pannohlavec. U Srbec na Mor. Brt. U Nezamyslic. Bkř. Vz Palohlavec.

209658   Panohy Svazek: 10 Strana: 0245
Panohy = strom s dvojitým kmenem. Val. Čes. 1. XII. 46.

209659   Panoptik-um Svazek: 10 Strana: 0245
Panoptik-um, a, n., z řec. = místnosť' se sbírkou všeho, předmětů všeho druhu k ná- zornému vyučování; obyč. = sbírky voskových figurín. Vz Ott. XIX. 154.

209660   Panoram-a Svazek: 2 Strana: 0487
Panoram-a, ata, n., dle Slovo, z řec., světozor. P. = obrazy krajin n. měst na plátně n. na papíře malované a za zvětšu- jícími skly postavené, jimiž krajina u veli- kosti přirozené se ukazuje. P. slove též půvabný a pestrý rozhled po krajině s místa vyvýšeného. Brt. Vz KP. II. 159., S. N. Dio-, Neo-, Pleo-, Kosmo-, Myrio-, Cyklo-, Stereo- rama. Vz S. N.

209661   Panorama Svazek: 9 Strana: 0213
Panorama = veliký landauer. Us. fia- kristů. Kukla 133.

209662   Panorm-os Svazek: 2 Strana: 0487
Panorm-os, a, m., bylo mě. v Sicilii. — Panormský.

209663   Panosť Svazek: 2 Strana: 0487
Panosť, i, f., panské počínání, pánovi- tosť. St. skl., Výb. I.1099. Herrisches Wesen. — P. koně, spanilosť, pěkná postava, schöne Gestalt. Ja.

209664   Panosť Svazek: 7 Strana: 0186
Panosť v Alx. = opak slova žízeň, tedy stav, pro nějž nyní slova nemáme. U pa- nosti se umnožovati, Baccho vacare v lat. Alx. GP. 165. Vezři na mú p. sirú, Pravn. 1947.; Buď má p. u mej žiezi, buď má sy- tosť u mém hladu. 2881. Cf. ib. v. 1975., 2039., 2066.. 2075 , 2084., 2092., 2409 , 2802.

209665   Panosť Svazek: 7 Strana: 1352
Panosť = pití, opilství, zastr. Gb.

209666   Panosť Svazek: 9 Strana: 0213
Panosť, zastr., Trunksucht. Als. P. z.: pa-ný = opilý z koř. po (??-??-??), ????, potus, poculum atd.. Prk. v Kuhn's Zeit- schrift für vergl. Sprachforschung. 1898. 600.

209667   Panoš Svazek: 2 Strana: 0487
Panoš, e, m. (zastr. panoše, e), zřídka: panoška, y, m., člověk od stavu, méně než rytíř. Tkad., St. let. P. bezeichnete ursprüng- lich einen Adeligen, der im Dienste eines Landherrn stand, aber noch nicht zum Ritter geschlagen war, gerade sowie im Deutschen der Knecht: cliens, minister, armiger, Schild- knecht, rittermässiger Knecht (Diener). Vz více v Gl. 219. Panoše múdrý (servus). BO., ZN. Nenie p. větší svého pána. ZN. Sluha nebo panoška (vernaculus). BO. A vy, hu- bené panošky. Žk. 283. P-še páně Jindři- chova z Lompnice. Pč. 13. Kdo chce brzo pánem býti, bude brzo panoší. Smil; — P., služebník, zvl. vyššího řádu, jaké velicí pá- nové u sebe mívají (komorník, dvořenín), Edelknecht, Knappe, Junker, m. Rytíři s svými panoši. Troj. — Dal., Leg., Mudr. atd. — P., pán, člověk, der Mann, Herr. Mnohý své manželky nelituje, vloží ji tak rád na máry, jako do truhly tolary, radčiby ten ctný pa- noše ztratil hotové tři groše, než tu milou manželku. Lom.

209668   Panoš Svazek: 7 Strana: 0186
Panoš. Mkl. Etym. 231., Zř. zem. Jir. 695., Sdl. Hr. I. 3. Ten, kdo nově na šlech- tictví nižší byl povýšen, směl užívati erbu jednoštítného a zván i s potomky do třetího kolena panošem. Potom užíval rod takový erbu dvojštítného a příslušel příslušníkům jeho název: urozený vládyka. Panoši a vlá- dykové (jimž po německém způsohu i rytí- řové říkali) tvořili stav rytířský, kdežto vyšší šlechta stav panský neb krátce páni se nazývali. Tay. Bš. 74. (Bdl. Gl). Slo- vutný p. = titul toho, kdo dostal erb, až do jeho třetího kolena incl. Vz Výb. II. 1479. Teprve ve čtvrtém koleně stal se urozeným vládykou. Slovo panoše připo- míná se ještě r. 1628. v obnoveném zřízení. Bdl. Obr. 35. Vz Vládyka, Kn. rož. 127. — P. = sluha etc. Ž. kl. (321.), Hus I. 423. Jsa téhož pána panoš jako já. Půh. I. 294. (208., II. 129.). Sváteční p. Výb. II. 325. Běžte po světě, milí panoši; Přej mi ně- jakého panoše, aby nosil po umě koše; Přiskočiv jeden p. dá jemu(Kristu) poliček. Drk. hry. 40., 108., 161. b. — Let. 69., 73, 76. — P. = pánovitý člověk, veliký pán. Pěček Smržický v Akcí neb rozepři (1609.).

209669   Panoš Svazek: 9 Strana: 0213
Panoš, vz násl. Panoša, Panoše.

209670   Panoša Svazek: 9 Strana: 0213
Panoša, přehlasováním panošě, zaniknu- tím jotace panoše, později panoš. Vz Gb. H. ml. III. 1. 228. Vz násl. Panoše.

209671   Panoše Svazek: 2 Strana: 0487
Panoše, šlechtic nižší než rytíř, služeb- ník rodu šlechtického, zastr. Jir. Vz Panoš.

209672   Panoše Svazek: 7 Strana: 1352
Panoše. O sklonění u starých Cf. D. Lhrg. 175., Gb. Ml. I. 95. Panoš také rych- tářský pochop, nižší policejní personal. 16. stol. Wtr. Obr. II. 17.

209673   Panoše Svazek: 8 Strana: 0268
Panoše. Vzor strč, skloň. Vz Gb. Km. -a, 27.

209674   Panoše Svazek: 9 Strana: 0213
Panoše. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 227. nn. ?., cliens, ehrbarer Knecht = zeman, který vstoupiv do družiny některého pána, slíbil mu poslušenství a byl podělen od něho nápravou (statkem manským). P-ši byli nej- nižším stupněm šlechty a zemanstva vůbec. Pal. Děj. II. 1. 374.

209675   Panoše Svazek: 9 Strana: 0456
Panoše. O skloňování v XV. stol. sr Mšín. 9.

209676   Panoši Svazek: 10 Strana: 0245
Panoši. P. Pole. Mtc. 1903. 318.

209677   Panošic Svazek: 2 Strana: 0487
Panošic, e, m., panošův syn. St. skl.

209678   Panošice Svazek: 2 Strana: 0487
Panošice = panoš. Kat. 1533.

209679   Panošinka Svazek: 2 Strana: 0487
Panošinka, y, f., paní panošova. Půh. ol. 1412. Gl.

209680   Panošinka Svazek: 7 Strana: 0186
Panošinka. Půh. II. 604.

209681   Panošiti Svazek: 2 Strana: 0487
Panošiti, il, ení, als Edelknecht, Junker dienen. Jg.

209682   Panošiti se Svazek: 7 Strana: 0186
Panošiti se = vynášeti se, vypínati se. sich überheben, prahlen. U Dobrušky. Hrš.

209683   Panoška Svazek: 2 Strana: 0487
Panoška, y, m., vz Panoš.

209684   Panoška Svazek: 7 Strana: 0186
Panoška. Let. 327. P-šku (sluhu) hube- ného, lživého přijal. Hus I. 104. — P., os. jm. Tk. V. 51.

209685   Panoška Svazek: 8 Strana: 0268
Panoška, y, f., vz Panenka (bochánek; 3. dod.).

209686   Panošný Svazek: 2 Strana: 0487
Panošný = panošský. Pl.

209687   Panošský, panoský Svazek: 2 Strana: 0487
Panošský, panoský. P. lid, Troj., obec, Žižk. Spr. voj. Edel-, Knappen-.

209688   Panošství, panoství Svazek: 2 Strana: 0487
Panošství, panoství, n., Knappendienst, m. — Panošstvo, panostvo, a, n., dieEdel- leute. Knappen. Vz -stvo.

209689   Panošstvo Svazek: 7 Strana: 0186
Panošstvo. Št. Kn. š. 162.

209690   Panoušek Svazek: 2 Strana: 0487
Panoušek, ška, m., Herrchen, n. — P., říká se v Příbramsku a na Mor. kněžim zvl. kaplanům. Sml.

209691   Panoušek Svazek: 10 Strana: 0245
Panoušek, ška, m. = mlynář. Čes. 1. XI. 188.

209692   Panov Svazek: 2 Strana: 0487
Panov, a, m., ves v Brnensku u Tišňova. PL.

209693   Panováč Svazek: 7 Strana: 0186
Panováč, e, m. = strom větší, ale mladý, z kterého se k sadbě větvičky berou. Šm.

209694   Panovačnosť Svazek: 2 Strana: 0487
Panovačnosť, i, f., žádosť panování, Re- giersucht. D.

209695   Panovačnosť Svazek: 7 Strana: 0186
Panovačnosť, Herrschsucht. Pal. Rdh. III. 179.

209696   Panovačný Svazek: 2 Strana: 0487
Panovačný, regiersüchtig, herrisch. Jg.

209697   Panování Svazek: 2 Strana: 0487
Panování, n., panství, das Herrschen, Regieren, die Regierung, Herrschaft. V. P. jednoho: samovláda, monarchie. P. násilné. Har. Za panování Kroka, krále Karla. Har. Za panování knížete N., lépe : za vlády kní- žete N., za knížete N. Vz Abstrakta. Pk. Modu v p. uvésti. Dch. P. a moci něčí pod- dánu býti. V. Žádostivý p.; žádosť p. V. P. svému něco podmaniti. Háj. Veliké p., veliká starosť. Rb. Obyčejem p. pohanského. Chč. 444. — P., v staročeském právě čásť exekuce. Wenn der Sachfällige in 14 Tagen nach Fällung des Urtheiles die schuldige Summe nicht erlegte, dann folgte nach der úmluva das erste panování, nach diesem in 14 Tagen der zvod; zahlte er 4 Wochen nach dem zvod nicht, dann folgte das zweite p., nach ihm der odhad, nach diesem das 3. und 4. p., bei welchem die Einführung in den wirklichen Besitz erfolgte. Die ersten drei p. gaben zwar ein vorläufiges Recht auf den Besitz dem, der den Process gewann, aber nicht auf den Fruchtgenuss, desshalb hiessen sie jalové, plané, und erst das 4, pa- nování war das plné, dokonalé, platné, po- j slední, weil nach demselben das Gut dem Gewinner des Processes übergeben wurde. Gl. 222. Vz tam více. Jalové, když, kdo je vede, dědin ještě neužívá; plné, když užívá. Výb. I. 994. Vz Vš. 74., 82., 83., 179., 200., 202., 357.; Arch. II. 499., 500., 501., 506.; Pr. 1869. 785., 786.; Exekuce., S. N.

209698   Panování Svazek: 7 Strana: 0186
Panování. P. slavné, šťastné, mocné. Us. — P., das Obereigenthum, dominium. Jan Vok těch vsí v držení a p. jest. 1520. Soud. kn. op. P. nad něčím si ostaviti. Št. Kn. š. 174. — P. = exekuce. Vš. 464. Od p. kolik se platilo? Vz Výb. I. 971. O p. neb bránie. Ib. 994., 996, 998, 1008-, Zř. zem. Jir. 465., 695.

209699   Panování Svazek: 8 Strana: 0268
Panování. To špatná cesta k p., zbraně když vtisknouti chceš v protivníků dlaně. Vrch. Rol. XVII.—XXII. 170.

209700   Panování Svazek: 9 Strana: 0213
Panování při soudech. Vz Pal. Děj. II. 2. 409. P. (jedné hlavy jest potřebí), pří- sloví atd. o tom vz v Zát. Př 127.

209701   Panovatel Svazek: 2 Strana: 0488
Panovatel, e, m., der Herrscher. Ros.

209702   Panovatelka Svazek: 7 Strana: 0187
Panovatelka, y, f. = panovnice. Bern.

209703   Panovati Svazek: 2 Strana: 0488
Panovati = pánem býti, vládnouti, herr- schen ; hlavním býti, obwalten, herrschen; jeviti se, im Schwange gehen, Statt haben, Mode sein, regieren; krotiti, mrtviti, v moci, v mezech držeti, bändigen, beherrschen; platiti, platnosť míti, gelten. Jg. Pán panu- jící. V. Panoval 40 let. Flav. Panující kníže. V. Z panujících příčin (vzniklých, nastalých). D. Neštovice nyní panují (1872. a 1873.). Us. Opálání nepřítomných zhruba nyní pa- nuje. Jg. Nebude ti to dlouho p. (platnosť míti). Plk. Vz Konec. — kde (na čem): na trůnu. D. Na nebi Bůh panuje. D. —- (kým) nad kým. V., Chč. 303. Nad národy, Flav., nad svými žádostmi. Bern. P. nad věrou. Chč. 304. Strasti nade mnú panují. BO. Měsíc nad nocí panuje. D. Podal mi to proto, aby mnou mohl nad jinými p. Št. — Pozn. Chybují tedy, kteří tuto vazbu za špatnou mají. — komu, čemu. Peníze je- dněm panují, druhým slouží. Brt. S. §. 109., f. Hodně také bývají chváleni urburéři, jimžto ani hnév, ani náhlosť, ale rozumnost panuje. CJB. 275. Panuje své mysli. BO. Bohatý lidem panuje. GR. Bude p. pohanóm. Ps. Panují mysli jeho vášně. Kom. Jemuž hněv panuje. V. Duše panuje tělu. V. — v čem, kde: v zemi. Us. V té zemi oheň, v oné voda atd. panuje (hlavní jest věcí). Byl. V pokoji a rozkoších p. Chč. 304. — jak. Skrze moc s ukrutností podlé své vůle p. Chč. 304. — kde. P. po celém světě. Er. P. 500. Tuto při těch svatých manželech vyšší boží rada panovala. Sš. L. 9. Mezi obchodníky odměnná láska zřídka panuje. Sych. Panovalo (= bylo) po 10 let mezi nimi přátelství. Ml. Jasná mysl panovala (byla) u všech hodovníkův. Ml. Skratkové ostatně u všech národů panují a jmenovitě u nás, jak již ze jména Jan m. Johannes viděti. Sš. L. 1. — V Uhřích panoval mor, šp. prý m.: byl, Uhry svíral, soužil atd. Avšak slovesa panovati v tomto smyslu často užíváme, vz předcházející příklady; ovšem stačí často pouhé ,býti', když není řeči o sil- ném jevení se podmetu: v pokoji jeho pa- noval (byl) nepořádek. By (= byl) hlad v Čechách. Dal.

209704   Panovati Svazek: 7 Strana: 0187
Panovati. — abs. Rozděl a panuj, di- vide et impera. — kde. Tam nářečí dneš- nímu veskrz podobné p-lo. Šf. Strž. II. 324. V řadách jich zmatek p-val (byl). J. Lpř. Mezi nimi jakási souvislost panuje (jest). Osv. I. 483. Panuje u lidu o tom ten ná- hled. Us. Pdl. Teplota, jaká v laboratoriu p-je (jest). Osv. I. 485. Duch po celém mě- stě panující. Vlč. V svém sbožie dobrovolně panujte. Pass. mus. 384. Chtěl druh na druhém p. Kšch. 48. Bude-li hněv na po- pravci p. Št. N. 95. — nad kým. Nad námi chtí p. Koll. Zp. I. 33. Bůh p-je nad námi hříšnými. Sš. P. 78. Nepanuj nade mnou nespravedlnosť. Z. brn. Knížata po- hanská panují jedna nad druhými. Hus I. 408. Já p-ji nad tebú; Muž nad tebú bude p. Št. Kn. š. 18., 104. — čemu, komu. A panujte rybám mořským a ptactvu ne- beskému. Bibl. lobk. f. 1. Aby p-li náro- dóm. Ib. f. 38. Aťby menší nám p-li. 1442, Arch. V. 275. — jak: rázně, dobře, obe- zřele, dlouho, slavně, šťastně, moudře. Us., Šmb. P-val dosti na mále. Št. Kn. š. 10. — od koho. Povie, od koho p-je (jménem koho). Vš. 190.

209705   Panovati Svazek: 7 Strana: 1352
Panovati. Tam dokonalý život p-je; Smrt jemu viece p. nebude. Chč. m. s. III. 30, 29.

209706   Panovce Svazek: 10 Strana: 0245
Panovce, e, m. = panovník. Msn. Od. 291.

209707   Pánovec Svazek: 2 Strana: 0488
Pánovec, vce, m., syn panský, der Sohn des Herrn. Ros.

209708   Panovice Svazek: 2 Strana: 0488
Panovice, e, f., dcera panská, die Tochter des Herrn. 1520.

209709   Pánovitě Svazek: 2 Strana: 0488
Pánovitě, herrisch. P. si počínati, vésti. Us.

209710   Pánovitosť Svazek: 2 Strana: 0488
Pánovitosť, i, f., herrisches Wesen. Dch.

209711   Pánovitý Svazek: 2 Strana: 0488
Pánovitý, vypínačný. Jest p. Us. Herrisch, patzig.

209712   Páňovňa Svazek: 7 Strana: 0187
Páňovňa, ě, f. = domek na dědině, v němž dříve bydleli vojenští důstojníci.

209713   Panovní Svazek: 7 Strana: 0187
Panovní, gebieterisch, herrschsüchtig. Bern.

209714   Panovnice Svazek: 2 Strana: 0488
Panovnice, e, f., mocnářka, Regentin, Beherrscherin, Gebieterin, f.

209715   Panovnický Svazek: 2 Strana: 0488
Panovnický, panovníku jsoucí, patřící, slušící. P. žádosť, Č., rodina, vlohy. Nt.

209716   Panovnictví Svazek: 2 Strana: 0488
Panovnictví, n., Herrschaft, f. Us. Č.

209717   Panovnictví Svazek: 7 Strana: 0187
Panovnictví. Za p. Branimírova. Šf. Strž. II. 305.

209718   Panovničí Svazek: 2 Strana: 0488
Panovničí = panovnický.

209719   Panovničí Svazek: 7 Strana: 0187
Panovničí moc, Fr., právo, rod, Dch., J. Lpř , J. tr., povinnosť. Pal. Rdh. III. 194., vzezření. Nz.

209720   Panovniční Svazek: 9 Strana: 0213
Panovniční umění, práva, Pal. Děj. I. 1. 30.. III. 1. 380., skutek. Pal. Pam. 550.

209721   Panovník Svazek: 2 Strana: 0488
Panovník, a, m., mocnář, vladař, Regent, Regierer, Herrscher, Gebieter, Beherrscher. V. P. český, vz S. N. II. str. 315.

209722   Panovník Svazek: 7 Strana: 1352
Panovník. O p. v Čech. Vz Ott. VI. 544. nn.

209723   Panovníkový Svazek: 9 Strana: 0213
Panovníkový důchod. Pal. Děj. I. 2. 282.

209724   Panovný Svazek: 2 Strana: 0488
Panovný, panující n. panováni žádostivý, herrschend. P-ní andělové. Ms. Č.

209725   Pánovný Svazek: 7 Strana: 0187
Pánovný, gebieterisch. Šm.

209726   Panovný Svazek: 10 Strana: 0245
Panovný = panující. Však na p-ný vezmi hrad ten tichý, prostý mrav. Jg. Lit. I. 567.

209727   Pánový Svazek: 9 Strana: 0213
Pánový. P. čepičky (rostl. ) Us.

209728   Panožák Svazek: 2 Strana: 0488
Panožák, a, m., chamaesaurus, plaz. Krok.

209729   Panožatý Svazek: 7 Strana: 0187
Panožatý, ästig. Rk.

209730   Panožec Svazek: 10 Strana: 0245
Panožec, žce, m. P-žci, sarcodina, skupina prvoku. Vz Ott. XXH. 636.

209731   Panožitý Svazek: 2 Strana: 0488
Panožitý, větevnatý, ästig. Na Slov. D.

209732   Panožka Svazek: 7 Strana: 0187
Panožka, y, f., der Nebenfuss. Panožky housenek. Kk. Housenky pevně se drží nož- kami a p-mi. Bauše. Uzlinkatá p., pseudo- podie. Ott. I. 111. — P. = větvička. Slov. Bern.

209733   Panožka Svazek: 9 Strana: 0213
Panožka, y, f. P-ky housenek. Vz Exl. 4. Sr. Panoha.

209734   Panožka Svazek: 10 Strana: 0245
Panožka, y, f., pseudopodium Ott. XIX. 154., XX. 919. Vz Prvok.

209735   Panožní Svazek: 7 Strana: 0187
Panožní = ratolestní. Slov. Bern.

209736   Panpsychism-ns Svazek: 8 Strana: 0268
Panpsychism-ns, u, m. = učení o Bohu vědomím svým všechny bytosti obmykajícím. Vstnk. II. 451.

209737   Panské Svazek: 7 Strana: 0187
Panské, vz Panský.

209738   Panskoromský Svazek: 7 Strana: 0187
Panskoromský = panskodomský. U Vamb. Dr. Kalousek.

209739   1. Panský Svazek: 2 Strana: 0488
1. Panský, adv. pansky, po pansku; kom- part. panštější. Vz -sk.— P., pánu náležející, sloužící, herrschaftlich, Herrn-. P. dům, dvůr, statek, služebník, Ros., obora, plnomocník, Sych., stav (vz Žer. Záp. I. 110., 161., 186., 218., 259., II. 123.), potaz n. nález, V., práva. Zlob., služba, Jg., dílo (Frohndienst), Rk., tráva, Ziergras. U Příbora. Mtl. P. soud, vz Soud. Pleje děva konopě u panského sada. Rkk. 66. — Panská, é, f. (dle Nová, vz Nový), služka panina neb pánova, Stubenmädchen, n., Zofe, f. Slouží tam za panskou. Us. — Panské, ého, n., dílo pro panstvo, robota, der Frohn-, Herrendienst. Na panské choditi. Na Slov. a na Mor. Hý. Na panském dělati, nádeničiti, orati, žíti atd. Hý. Mám panské před rukama (dílo pilné). Ros. — P., pánu pŕístojný, k pánu se vztahující, Herrn-. Po pansku si odfukovati (dělati pána). Us. Všk. Panská dobrá vůle (hody). V. P. život vésti. Us. Počínati si po pansku. Mluviti po pansky = správnou češtinou; opak: mluviti po ha- nácky. Us. u Olom. a na mor. Drahansku. Hý., Sd. Nositi se (šatiti se) po pansku. Us. Hý. Má panskou (= bolení břicha, běhavku). U Strakonic. Slm. Máš panský způsob a svinský obyčej (říká se prdlavému n. tomu, kdo ne- pěkně jí). U Příbora. Mtl. Nestalo se prý vinnou panskou (= panstva), že . . . Pal. III. 1. 211. P. láska (milosť) po zajících běhá (na zajících jezdí). P. milosť a víno v dřevěné konvi přes noc zvětrají. P. láska krátce jako zaječí chvost trvá. P. láska roste na zaječím chvostě. P. milosť a dvorská láska nebývá stálá, ale brzo se mění. Jg., Lb. Panské služby jsou kulovaté. Km. Ženská milosť jest jako hosť, p. přízeň též jako sen, růžový květ, to tré jde zpět. Panský kousek sviňský obyčej. Vz Dávení. Lb., Jg. Připověděti je pansky, ale splniti sedlsky. Č. Panské mysli člověk (udatný); p. sláva, velebnosť, V., nemoc (dna). Štelc. P. láska hubené tele; P. sliby časté chyby; Kdo se v službě panské přetrhl, ne- zasluhuje, aby mu zvonili (zpozdile jednal); P. choroba, ubohého zdraví; P. spaní žebrací snídaní (vz Chudoba). Lb. P. telátko roz- umnější než selské děťátko; P. zakázka ne- bývá jista; Do panského dvora vrata široká, ale ven úzká; P. chyby každý zamlouvá. Pk. Vz strany přísloví ještě: Dvorský, Dvůr, Miláček, Mysl. — P., velebný, vznešený, herrlich. V. — P. hruška, Herrenbirn. Jg.

209740   2. Panský Svazek: 2 Strana: 0488
2. Panský, vz Panický, 2.

209741   Panský Svazek: 7 Strana: 0187
Panský = pánům náležející. Panská sně- movna, das Oberhaus. Us. Pal. P. kuchyně každému nesvědčí. Bž. exc. Vyhlížíš jako p. handrlák (hadrník) = kdo něco nápad- ného na sebe pověsil. ČT. Tkč. P. jednota. Pk. IV. 634.— Panská v hostincích, která dohlíží v hostinských pokojích. P. = ne- věstka. U Kr. Hrad. Kšť., Gth. P., potok v pohojří karpatském v prameništi Ostra- vice. Škd. — P., Herrndorf, ves u Časta- lovic. — P. práce při dolech = práce na povrchu hor, čištění kolejí, strojů, podsí- vání, nakládání a p. Us. — P. = pánům přístojný. P. titul, huba, žebrácká kapsa; P-mu smíchu a jasnému nebi nikdy nevěř, brzí se změní. Bž. exc. P. choutky. Us. Ženská chuť, p. láska a dubnové počasí jest vždycky nestálé. Us. Tč. — P. = pontský. Trpěl pod panským Pilatem. Sš. — P. Hora, vrch u Hostína v Beroun. Krč. — Panský, sam. u Rychnova a u Něm. Brodu: mlýn u Šeletavy; P. Bída, sam. u Žďára; P. Bašta, sam. u Vodňan; P. Valcha u Po- čátek; P. Dvůr (Tuřský D.) u Jičína; P. Dvůr, Humpoletzer Hof, osada u Hompolce; P. Kopeček = hájovna u Krumlova; P. Mlýn u Neveklova, u Čechtic, u Pacova, u Vel. Meziříčí, sam. u Kašperských Hor; Herrn- mühle, mlýn u Jihlavy, u Tábora, u Sobě- slavě, u Něm. Brodu u Čechtic, u Počátek a u Čechtic. — P. lžíce = žabník, alisma, der Froschlöffel, rostl.; p. láska = haděnec, echium, der Natterkopf. Vz Slb. 226, 364.. Mllr. 10. P. klíč, die Schlüsselblume. V Staré Vsi na Ostrav. Wrch. — P., os. jm. Blk. Kfsk. 1381., Sdl Hr. II. 279., V. 308., 340.

209742   Panský Svazek: 7 Strana: 1352
Panský sněm = zemský soud, který za- sedal pravidelně dvakrát do roka v Brně a dvakrát v Olomouci; ten nebyl ani od pa- novníka ani od zemského hejtmana svoláván. Kameníček.

209743   Panský Svazek: 8 Strana: 0268
Panský. P. nos = tenký. Na Žďársku. Nár. list. 1894. č. 219. odp. feuill. P. láska visí ua zaječom chvoste a kto si ju chceš zabezpečiť, drž zajaca za uši. Phľd. XII. .312. — P. = mého pána. P. dcera. Kat. z Žer. I. 208. Po- něvadž sama za příčinou nemoci panské vě- děti nemohu . . . Ib. 214. Jak jste z p. psaní vyrozuměli. Ib. 156. Nic nepsaly, než v p. psaní pozdravení mně vzkázaly; P. zdání jest... Ib. 167., 172. — P. Mejto, poloha u Poděbr. NZ. III. 520 — P. klíče = auri- kule. Brušp. Hledíková.

209744   Panský Svazek: 9 Strana: 0213
Panský. Přízeň p. chodí po ledě. Šml. III. 106. Přísloví atd. vz ještě v Zát. Př. 343a.

209745   Panský Svazek: 9 Strana: 0456
Panský. P. služba-tužba, ale vojna-kojna. Jrsk. XVI. 15.

209746   Panský Svazek: 10 Strana: 0245
Panský. Má panskú hubu (labužník). Rizn. 178. Kdyby panské sliby byly mostem, ne- chtěl bych po něm choditi. Us.

209747   Panslav Svazek: 7 Strana: 0187
Panslav, a, m. = panslavista. Šd., Pal. Rdh. III. 228.

209748   Panslavism-us Svazek: 2 Strana: 0488
Panslavism-us, u, m., řeckolat., všeslo- vanství, domnělá snaha Slovanů po politické jednotě všech jejich kmenů. Vz S. N. Der P., das Panslaventhum.

209749   Panslavisovati Svazek: 7 Strana: 0187
Panslavisovati, panslavisiren. Ntr. VI. 316.

209750   Panslavista Svazek: 2 Strana: 0488
Panslavista, y, m., dle Despota, pří- vrženec panslavismu. Panslavist, m.

209751   Panslavistický Svazek: 7 Strana: 0187
Panslavistický, panslavistisch. Pal. Rdh. III. 228.

209752   Pansofie Svazek: 7 Strana: 0187
Pansofie, e, f., z řec. = zvláštní způsob encyklopaedie, čili obsahu všech známostí a nauk lidských. Pal. Rdh I. 259.

209753   Panství Svazek: 2 Strana: 0489
Panství, i, n., panská moc, die Macht, Herrschaft. P. nad někým míti; nejvyšší p. V. P. míti, spravovati; něco pod své jho a panství přivésti; svému p. podmaniti, při- pojiti; v dědičné p. uvésti (v poddanosť); pod mocí a panstvím někoho býti; plného a dokonalého p. do rukou svých dosáhnouti. V. P. nad někým si osobovati. Ros. To náleží pod panství N. Pref. Hrdosť vás o p. při- pravila. Sych. P. prováděti. Nt. — P., stav panský, Herrenstand. Dosáhl p. Ros. — P., titul. Jasnosť, p. a velikomocnost. Jel. — P., zboží a statky pozemské. Herrchaft, f.. Gut, n. P. své rozšířiti. Us. Má veliké p. Ros. P. křivoklátské. Hledí na dvoje panství (= šilhavý). Vz Tělo. Č. — P , okršlek vlády, Gebiet, Land, Dominium, Reich, n. Pod krá- lovstvím jsou p., hrabství, knížectví atd. Kom. P. římské. Pr. měst. České p. Pulk.

209754   Panství Svazek: 7 Strana: 0187
Panství. Historie jednotlivých p. Vz Jg. H. 1. 273 , Hš. Dod II. 29. e.

209755   Panství Svazek: 7 Strana: 1352
Panství. Hospodaření na p. v starší době Vz Sdl. Hr. VIII 251.

209756   Panství Svazek: 9 Strana: 0213
Panství (tužba po něm), vz Zát. Př, 343a., 131.

209757   Panstvíchtivosť Svazek: 10 Strana: 0245
Panstvíchtivosť, i, f. Nár. list. 1904. 73. 17.

209758   Panstvíko Svazek: 7 Strana: 0187
Panstvíko, a, n., demin. slova panství. Posp.

209759   Panstvo Svazek: 2 Strana: 0489
Panstvo, a, n., panství (zastr.), die Herr- schaft, Macht, das Gebiet. Mají veliké panstvo, že jsú nám otjeli vše manstvo. St. skl. — Koll. — P., páni, die Herren, die Herrschaft (Personen), die Herrschaften, der Adel. Ros., Us. Obklúči Lubora panstvo. Rkk. 44. Naše p. vyjelo. Bylo tam mnoho panstva. Us. Vláčí se za ním panstvo jako za srnou ocas (o pyšných). Č.

209760   Panstvo Svazek: 7 Strana: 0187
Panstvo = panství, dominatio. Ž. wit. 144. 13. Toj' pravý pán neb se nic nebojí, jen zle činiti, pro něž by své p. ztratil. Št. Kn. š. 179. — P. = páni. Císařovna p. svému v cestu poslala. Pož. 32. Velké p., malý dvůr. Us. Brt.

209761   Panstvo Svazek: 8 Strana: 0268
Panstvo — 1. panství, 2. páni. Doklady vz v Seyk. Ruk. 22 nn., Mus. 1896. 280. Velke p., maly dvur. Slez. Nov. Př. 99. Cie- sařovna se vším panstvem bieše ostala na hradě. Kat. (Seyk. Ruk. 226.).

209762   Panstvovati Svazek: 7 Strana: 0187
Panstvovati = panovati. Dosial sami p-li. N. Hlsk. XII. 277. (IV. 304.).

209763   Panščák Svazek: 8 Strana: 0268
Panščák, u, m., houba, vz Modrák (3. dod.).

209764   Panščár Svazek: 7 Strana: 0187
Panščár, a, m. = robotník. Slov. Bern.

209765   Panščárský Svazek: 7 Strana: 0187
Panščárský = robotnický Slov. Bern.

209766   Panščica Svazek: 7 Strana: 0187
Panščica, e, f. = robota, žetí žita (= pše- nice) z roboty před r. 1848. Jiti na p-cu. Us. u Velehradu. Cf. Panský (Panské), Ob- zor v Brně 1883. 183.

209767   Panščina Svazek: 2 Strana: 0489
Panščina, y, f., jm. louky panské u Zašové na Mor. Km.

209768   Panščiť Svazek: 7 Strana: 0187
Panščiť = robotovati; panovati. Slov.

209769   Panščizna Svazek: 7 Strana: 0187
Panščizna, y, f. = panská služba. Brt.

209770   Paňščor Svazek: 7 Strana: 1352
Paňščor = paňščar. Laš. Šb. D. 60.

209771   Panšták Svazek: 7 Strana: 0187
Panšták, u, m., der Sandpilz. U Uh. Hrad.

209772   Panštár Svazek: 2 Strana: 0489
Panštár, a, m., robotník, Frohnarbeiter. Na Slov. Plk. Vz Panštíř.

209773   Panšťárka Svazek: 2 Strana: 0489
Panšťárka, y, f., robotnice, Frohnarbei- terin. Na Slov. Plk.

209774   Panštica Svazek: 7 Strana: 0187
Panštica = panščina. Val. Vck.

209775   Panština Svazek: 2 Strana: 0489
Panština, y, f., na Slov., robota, panské dílo, Frohndienst, m. Koll. — P., pánovitosť, herrisches Wesen. P. se ho chytá; již p-nou páchne. Plk. — Jg.

209776   Panština Svazek: 7 Strana: 0187
Panština = robota. Rb. Ta tvrdá p., každý ju preklíná. Koll. Zp I. 15. (IV. 179.) Cf. Odpíchnouti, odpraviti.

209777   Panština Svazek: 8 Strana: 0268
Panština = panská služba, robota. Bude odbývať p-nu. Phľd. 1892. 612. (1891. 699.).

209778   Panštinovať Svazek: 7 Strana: 0187
Panštinovať = panštinu (robotu) konati. Slov. N. Hlsk. III. 120.

209779   Panštír, panštář Svazek: 2 Strana: 0489
Panštír, panštář, e, m., kdo na panské (na robotu) chodí, robotník, der in die Robot geht. U Frenšt. Tč. Vz Panštár.

209780   Panštiti Svazek: 8 Strana: 0268
Panštiti. Phľd. 1895. 215.

209781   Panštiti se Svazek: 7 Strana: 0187
Panštiti se = po pansku žíti, se nésti. Us. Sd.

209782   Panšule Svazek: 7 Strana: 0187
Panšule, e, f. vz Pančule.

209783   Pant Svazek: 7 Strana: 0187
Pant. Panty = hřada. Nech si (kury) sednú na panty. Ani mi kohúti na pantách nekričiá. Koll. Zp. I. 190., 282.

209784   Pant Svazek: 8 Strana: 0268
Pant, vz Radík (3. dod.).

209785   Pant Svazek: 9 Strana: 0213
Pant, u, m. Vz Rukáv (trám ve střeše). — P. Pantem mlíti = nazbyt mluviti. Us. zlodějský. Kukla 162.

209786   Pant, u, pantík Svazek: 2 Strana: 0489
Pant, u, pantík, u, m., z něm. Band, lépe: zápona, závěsa, závěska(u okna, u dveří), hřebík do závěsy, Rk., Nz., spona, svaz, stuhák. Us. tesařský. P. putny = popruhy. Mor. Hý. Sekyrou přibíjeti panty. Pč. 4G. — Panty, na Slov. = hambalky, hrady, Hahn- balken. Plk.

209787   Pantáč Svazek: 7 Strana: 0187
Pantáč, e, m. = špatný švec nebo krejčí; tlachal; kdo se potácí; kdo se mýlí. Brt. D. 246.

209788   Pantafír Svazek: 7 Strana: 0187
Pantafír, a, m., u stavby železnic, z Parthieführer. Bdl.

209789   Pantafírek Svazek: 2 Strana: 0489
Pantafírek, rka, m., člověk zakrnělý, skrček. Us. u Kunv. Msk. Knirps, Zwerg, m.

209790   Pantaisia Svazek: 7 Strana: 1352
Pantaisia, e, f. = bolení hlavy a tesknosť. Mor. Mtc. XV. 190.

209791   Pantálek Svazek: 7 Strana: 0187
Pantálek, lka, m., os. jm. na Vsacku. Vck.

209792   Pantalier Svazek: 7 Strana: 0187
Pantalier = pantalíř. Veť som sa já ufau, že ťa já dostanem, ale mesto teba dali mi p. Koll. Zp. I. 36. Pantalír. U Opavy. Sbtk.

209793   Pantalíř Svazek: 2 Strana: 0489
Pantalíř, e, m., z it. bandoliera, něm. Bandelier, das über die Schulter gelegte Band, an dem das Seitengewehr hängt. Gl. 223.

209794   Pantalony Svazek: 2 Strana: 0489
Pantalony, dlouhé široké kalhoty (od benátských námořníkův),die Pantalons. Hý., Rk. Kalhoty přes boty. Šp. Vz S. N.

209795   Pantalóny, vz Svazek: 9 Strana: 0213
Pantalóny, vz Nohavice.

209796   Pantaňa Svazek: 10 Strana: 0644
Pantaňa, ě, f. = leda švadlena. Brt. Sl.

209797   Pantáta Svazek: 2 Strana: 0489
Pantáta, y, druhdy i: pan táta, pana táty, m. Y pantáta pan se nesklánívá.Vz Pánbůh. D. Na mor. Zlínsku p. = kdo chodí po městsku. Brt. P-ta pravili (pl.). Us. na Mor. Kd. Nehněvejte pantátu. Us. Můj pantáto! Pantáty, ů, pl. (místo sg.). Pantáty nejsou doma (tak nazývá i čeládka i hospodyně sama hospodáře. V Želivsku). Sř.

209798   Pantáta Svazek: 7 Strana: 0188
Pantáta. Říkadlo (dětské), vz Panímáma. — P., der Herbergsvater.

209799   Pantáta Svazek: 7 Strana: 1352
Pantáta. Pan v p. se nesklání. D. Lhrg. 169. — P. = výměnkář. Na Ždársku. NZ. I. 198. — P. = tchán. Lib. NZ I. 543.

209800   Pantáta Svazek: 8 Strana: 0268
Pantáta. Také zedník vedle sedláka, řez- ník, mlynář. Na Žďársku. Nár. list, 1894. č. 107. odp. feuill.

209801   Pantáta Svazek: 9 Strana: 0213
Pantáta, y, m., dle Vládyka. Vz Gb. H. ml. III. 1. 201. — P. také = lesník. Hoš. 119,

209802   Pantáta Svazek: 10 Strana: 0245
Pantáta. Na Domažl.: pantěta, pantět. Kbrl Džl. 17.

209803   Pantati Svazek: 7 Strana: 0188
Pantati = do větru mluviti, žvaniti. Ty toho napanceš! Na mor. Slov. Vck. — P. = plésti, síti; mýliti se. Brt. D. 246. Niti na klubko p. Vck. — se = motati, plésti, to- čiti se Pance se mi tu pod nohama. Na mor Slov, a na již Mor. Šd., Vck.

209804   Pantatík Svazek: 7 Strana: 1352
Pantatík, a, m. = tatík, hospodář ša- tlavní; hospodský v cechovní hospodě. 16 stol. Wtr. Obr. II 841.

209805   Pantatínek Svazek: 2 Strana: 0489
Pantatínek, nka, m. = pantáta.

209806   Pantátovati Svazek: 2 Strana: 0489
Pantátovati, často pantáto říkati. Us.

209807   Pantazija Svazek: 8 Strana: 0268
Pantazija, e, f. = fantasie. Val. Brt. D. I. 63.

209808   Pantažirovať Svazek: 9 Strana: 0213
Pantažirovať = roztrhávati, rozsekávati. U Císařova. Čes. 1. VI. 584.

209809   Pantelegraf Svazek: 7 Strana: 0188
Pantelegraf, u, m. P. Caaseliův Mj. 445. Cf. Rk. Sl.

209810   Pantelegraf Svazek: 8 Strana: 0268
Pantelegraf, u, m. P. podává prý rych- lostí elektrické jiskry i hlavní rysy podob. Nár. list. 1894. č, 152. 3.

209811   Pantět Svazek: 10 Strana: 0245
Pantět, a, pantěta, y m., vz Pantáta.

209812   Pantheism-us Svazek: 2 Strana: 0489
Pantheism-us, u, m., z řec., světobožství, všebožství, mínění, že vesmír sám ve svém věčném ruchu a v plodící své síle bohem jest. P. empirický, psychologický, logický, meta- fysický, věčné myslivosti, spekulativní. Vz S. N. — Pantheista, y, m., dle Despota, přívrženec pantheismu. Pantheist, m. — Pan- theistický, pantheistisch. Rk.

209813   Pantheism-us Svazek: 10 Strana: 0245
Pantheism-us, u, m. = jednotnosť Boha s všehomírem. Vz Ott. XIX. 155.

209814   Pantheistický. P Svazek: 10 Strana: 0245
Pantheistický. P. pojímání. Lit. II. 78.

209815   Pantheon Svazek: 2 Strana: 0489
Pantheon, u, m., z řec, všebožiště, Šm., chrám zasvěcený všem aneb aspoň mnohým bohům společně. Vz S. N — P., hrobka slavných mužů. Rk. P. v Římě a v Paříži. Vz KP. I. 122., 177., S. N.

209816   Panther Svazek: 2 Strana: 0489
Panther, a, m., felis panthera. Vz Schd. II. 406. Vz Pard.

209817   Pantík Svazek: 2 Strana: 0489
Pantík, u, m., vz Pant.

209818   Pantl Svazek: 8 Strana: 0268
Pantl, u, m. = borta na dolejší části žen- ské sukně v Domažl. Oestr. Mon. (Böhm.) I. 412. (Jrsk.).

209819   Pantla Svazek: 2 Strana: 0489
Pantla, y, f. = pentle. Na Mor. Červený jako p. U Olom. Sd. Práce, chléb, chlapík jako p. (krásný). Us. na mor. Drahanskou. Hý.

209820   Pantlák, u Svazek: 7 Strana: 0188
Pantlák, u, m. = hanácký klobouk.

209821   Pantlí Svazek: 7 Strana: 0188
Pantlí, n = puškvorec. U Olom. Sd.

209822   Pantlicky Svazek: 8 Strana: 0268
Pantlicky, f. = lesní oves. Chod. NZ. IV. 319.

209823   Pantlička Svazek: 7 Strana: 0188
Pantlička. Mkl. Etym. 231. Vz Pantla. — Kol). Zp. I. 133.

209824   Pantlík Svazek: 7 Strana: 0188
Pantlík, u, m. = čepec nevěstin u Ha- náků Hk.

209825   Pantlík Svazek: 8 Strana: 0268
Pantlík. P. u košile. NZ. III. 402. Cf. ib. IV. 417. nn.

209826   Pantlík Svazek: 9 Strana: 0456
Pantlík (na Prostěj, pantlék) nevěst a družiček. P. pokrýval hlavu na způsob ko- runy. Byl to válec vzadu otevřený, vysoký, z lepenky udělaný a pokrytý zrcadélky a bouillony. Nár. sbor. 1901. 30.

209827   Pantlika Svazek: 9 Strana: 0213
Pantlika, y, f. = ztužka. U Gerlachova ve Spíži. Ces. 1. VI. 590., VIII. 52. Sr. Pantla. P-ku zaplétajú do varkoču, ktorá v mašľu sa končiac nadol visí. Mus. slov. I. 86.

209828   Pantlovaný Svazek: 8 Strana: 0268
Pantlovaný = opentlený. Kdyby byl celý p. NZ. II. 594. b.

209829   Pantnocha Svazek: 8 Strana: 0268
Pantnocha, y, f. = trepka, pantofel. XV. stol. Wtr. Krj. 1. 35.

209830   Pantofel Svazek: 2 Strana: 0489
Pantofel, íle, pantoflík, u, pantoflíček, čku, m., z roman., vz Mz 270. V., Kom. J. 514. P., domácí půlstřevíc, der Pantoffel. P. ženský. P., trepky, Šp., na Mor. též tichošlápky. Us. Hý. P., sandál, podšev, šotky, chrástor, chrá- story, škrampetle; staré p.: chřample, křample, křampály, křápky, škarpály, škrbály. šm. (Hý). To je ženský p. (on je pod ženským p-flem) = když kdo pod panstvím ženy jest, D. Hrdina pod p-flem (ježděný manžel, der Pantoffelheld. Šm.). Dch. Staří říkali: v sukni choditi. Brs. 122. Weibernarr, m. — Pan- toflíček, calceolaria, rostl., Schd. II. 291., střevičník, cypripedium calceolus, der Frauen- schuh. Čl. 137., FB. 24.

209831   Pantofel Svazek: 7 Strana: 0188
Pantofel. Vz Mkl. Etym. 231. Bude ho p-flem přes hubu tlouci (o dobráku). Us. Kšť. Je to na tom světě, když bačkora kvete a p. se zelená (žertem)! Us. Kšť. — P. v bot. P., calceolaria. Dlj. 62., 63. P., cypripedium. Čl. Kv. 137.

209832   Pantofel Svazek: 8 Strana: 0268
Pantofel. P-fle objevily se ku konci XV. stol., z vl. pantafola. Wtr. Krj. I. 161. P. = nízká obuv bez paty, ale také = svrchní obuv, kterouž obouvali přes střevíce. Ib. 496. Hra na p. (kartáč, váleček). Vz Duť. 99. — Pan- toflíčky, rostl., vz Stračí nožka (3. dod.).

209833   Pantofelník Svazek: 7 Strana: 0188
Pantofelník, a, pantoflář, e, m., der Pantoffelmann. Rk.

209834   Pantoflátko Svazek: 9 Strana: 0213
Pantoflátko, a, n., zdrobn. pantofel. Br. Věk. 114.

209835   Pantoflíčky Svazek: 9 Strana: 0213
Pantoflíčky = oměj, aconitum. Hoř. 99. 108.

209836   Pantoflíčky Svazek: 10 Strana: 0245
Pantoflíčky, rostl. Vz Stračka zde.

209837   Pantoflový Svazek: 2 Strana: 0489
Pantoflový, Pantoffel-. P. strom, Kork- baum, dřevo, Kork. V., Kom. J. 122.

209838   Pantoflový Svazek: 7 Strana: 0188
Pantoflový hrdina (ženy poslušný). Brt.

209839   Pantoflový Svazek: 9 Strana: 0213
Pantoflový strom (z jeho tlusté kůry dělají pantofle). Fisch. Hosp. 163.

209840   Pantograf Svazek: 2 Strana: 0489
Pantograf, u, m., čapí nožka, stroj ku zhotovování papírů cenných. Kal., KP. I. 404.

209841   Pantograf Svazek: 7 Strana: 0188
Pantograf = jeřábek, přístroj k pře- nášení obrazců v měřítku zmenšeném nebo zvětšeném. NA V. 113. Cf. Rk. Sl.

209842   Pantograf Svazek: 9 Strana: 0213
Pantograf, u, m., z řec. Vz Ott. XVI. 157.

209843   Pantoch Svazek: 2 Strana: 0489
Pantoch, u, m., pantofel. Vyšívané p-chy. Ms. Č.

209844   Pantok Svazek: 2 Strana: 0489
Pantok, u, m., veliká kladní sekera, hla- vatka, oštepačka, tesařská sekera, Zimmeraxt, f. Tesař břevno k šňůře p-kem oštěpuje. Kom. J. 517. Je hloupý jako p. U Přer. Kd. Umí plovat jako p. bez topora. Us. Hsp. — P. na Mor.: sekera na dříví, Holzhacke; sekera s delším týlcem. Mřk.

209845   Pantok Svazek: 7 Strana: 0188
Pantok. Je hluchý jak p. U Nivnice. Kch. Je tu kúřu, že može p-ky věšať (mnoho). Brt. Na Mor. = dlouhá, neširoká sekera o dlouhém topoře ku štípání dříví. Mor. Brt.

209846   Pantok Svazek: 8 Strana: 0268
Pantok. Kaj nic něni, tam ani p-kom ně- urubiš. Slez. Nov. Př. 179.

209847   Pantok Svazek: 9 Strana: 0213
Pantok. Lepší malý šantrok (hospoda) než veliký p. (selská živnosť). Mor. Brt. (Čes. 1. VIII. 328. )

209848   Pantok Svazek: 10 Strana: 0245
Pantok. Ožvantaný (opilý) jak p. Nár. list. 1904. 147. 9.

209849   Pantomica Svazek: 10 Strana: 0245
Pantomica, e, f., vz Pantovnice. Mor. Kmk.

209850   Pantomima Svazek: 2 Strana: 0489
Pantomima, y, f., z řec, posuňkování, hra n. rozmluva v posuňcích, hra posuňky, Pantomime, Geberdenspiel, -sprache. Vz S. N. — Pantomimika, y, f., Pantomimik, Kunst der Geberdensprache, umění vyjadřovati po- hyby mysli n. celé děje pouze hrou těla a tvá- řením se. S. N. — Pantomimista, y, m., posuňkář, Pantomimist. — Pantomimický, po- sunkový, pantomimisch. Rk.

209851   Pantomimicky Svazek: 7 Strana: 0188
Pantomimicky mluviti = znaky viditel- nými. Hš. Sl. 10.

209852   Pantoskopický Svazek: 7 Strana: 1352
Pantoskopický. P. brejle. Vz Všezírný, Ott. IV. 628.

209853   Pantošiti Svazek: 2 Strana: 0489
Pantošiti, il, en, ení, namlouvati, aufreden, anplauschen. Us. (Vlček.). — P., pant ušiti, na něco si zpomínati, sich erinnern. Až si ji (píseň) spantoším. Us. Dch.

209854   Pantošiti Svazek: 7 Strana: 0188
Pantošiti = vzpomínati. Ale tuto tvá Milosť nepantoší. Výb. II. 756.

209855   Pantovnice Svazek: 2 Strana: 0489
Pantovnice, e, f., putna s panty (= po- pruhy), die Butte mit Tragbändern. Us. na mor. Drahansku. Hý. Vz Pantový. — P., Bandhacke, f. Us.

209856   Pantovník Svazek: 7 Strana: 0188
Pantovník, u, m., der Bandnagel. Pdl

209857   Pantový Svazek: 2 Strana: 0489
Pantový, Band-. P. putna. Na Mor. Vz Pantovnice.

209858   Pantůček Svazek: 10 Strana: 0245
Pantůček Ferd., rada a spis., nar. 1863. Vz Ott. XIX. 158.

209859   Pantun Svazek: 7 Strana: 0188
Pantun, u, m. = druh malajských básni- ček skládajících se obyč. ze čtyř trochej- ských řádků. První dva řádky dávají obraz z přírody, poslední dva jeho potah k životu. Užívají ho ve společnosti. Na první p. musí jiný společník posledním řádkem prvního počíti, a to jde tak dále, až jeden z po- sluchačů umře t. j. žádného vhodného p-nu pověděti nemůže: abab, bvbv, cdcd . . Když je měsíc v plné kráse, Proč se sám na nebi třpytí? Tys tak slavný, povídá se, Proč pak hledíš se jen skrýti? Proč pak hledíš se jen skrýti, Fialinko, pod lístkama? Kdo je dobrý, sám si svítí, Sláva slaví sebe sama. Sláva slaví sebe sama ......... Tč.

209860   Pantušiti Svazek: 2 Strana: 0489
Pantušiti, vz Pantošiti.

209861   Panujičný Svazek: 2 Strana: 0489
Panujičný = panující. Ros.

209862   Panule Svazek: 2 Strana: 0489
Panule, e, f., jm. krav, telat. Us.

209863   Panule Svazek: 7 Strana: 0188
Panule, jm. hrušek. Na Vsacku. Vck.

209864   Panulkové Svazek: 7 Strana: 0188
Panulkové = původní jm. portášů na Val. Pam. Vel. Meziříčí. 136.

209865   Panuoška Svazek: 7 Strana: 0188
Panuoška, y, f., os. jm. Arch. VIII. 539.

209866   Panuška Svazek: 10 Strana: 0245
Panuška Jarosl., č. malíř, nar. 1872. Ott. XIX. 159., ZI. Pr. XXI. 24.

209867   Panuška, y Svazek: 2 Strana: 0489
Panuška, y, f., letní hruška. Sommerbirn, Jg. Panůžka, y, f., vz Panoha.

209868   Panúti Svazek: 8 Strana: 0268
Panúti m. padnúti. Gb. H. ml. I. 410.

209869   Pánův Svazek: 10 Strana: 0245
Pánův, -ova, -ovo. Do pánova domu. Šb. D. 56. Oko pánovo činí koně tučnými. Müll. 59.

209870   Pánva Svazek: 7 Strana: 0188
Pánva. Vz Panna oprav v: Vz Pánev.

209871   Panva, y, f Svazek: 2 Strana: 0489
Panva, y, f., vz Panna.

209872   Pánvec Svazek: 2 Strana: 0490
Pánvec, nevce, m., das Pfanneisen. Rk.

209873   Pánvice Svazek: 7 Strana: 0188
Pánvice, das, Zapfenlager. Čepy chodí v p-cích. NA. IV. 175., Šmr. 96., 98.

209874   Pánvice, e, pánvička Svazek: 2 Strana: 0490
Pánvice, e, pánvička, y, f. Shořelo mu na pánvici. Vz Neštěstí. Č. Propekl p-ku, vz Prodělání, Č.; nebo - pronesl věc svěřenou. Vz Tajemství, Klevetář. Č. P. na klih.Vz Pánev.

209875   Panvicový Svazek: 7 Strana: 0188
Panvicový, Becken-. P. kosti Nz. lk. P. ústroje. Nz. lk.

209876   Pánvičidlo Svazek: 7 Strana: 0188
Pánvičidlo, a, n., der Pfannenkolben beim Büchsenmacher. Šm.

209877   Pánvičkář Svazek: 2 Strana: 0490
Pánvičkář, e, m., der Pfannenflicker. D.

209878   Pánvičkář Svazek: 7 Strana: 0188
Pánvičkář, e, m., der Pfannenmacher. Us.

209879   Pánvičkářský Svazek: 7 Strana: 0188
Pánvičkářský, Pfannenmacher-.

209880   Pánvičkářství Svazek: 7 Strana: 0188
Pánvičkářství, n., Pfannemacherhand- werk.

209881   Pánvičkový Svazek: 7 Strana: 0188
Pánvičkový, Pfannen-. P. prach. Čsk.

209882   Pánviční Svazek: 2 Strana: 0490
Pánviční, -čný, Becken-. P. kosť. Ja.

209883   Pánviční Svazek: 7 Strana: 0188
Pánviční dutina, cavum pelvis, Becken- raum, hlíza, Beckenabseess, kloub, -gelenk, kruh, -ring, kružidlo, -messer, nádor, -ge- schwutst, míznice, -saugadern, otvor, aper- tura pelois, pás, -gürtel, pleteň, -geflecht, pohyb, -bewegung, provazec, pruh, -strang, tkáň, vazivo, -Zellgewebe, -bindegewebe, útroby, -eingeweide, vchod, -eingang, vý- chod, -ausgang, zánět buničiny p., -zellen- gewebeentzündung, žíly, -venen, zlomenina, Beckcnfractur; vymknutí kosti p., -luxation. Ktt. exc.

209884   Pánvičník Svazek: 7 Strana: 0188
Pánvičník, u, m. P. vratový, der Göpel- stock. Hř.

209885   Pánvičný Svazek: 10 Strana: 0245
Pánvičný. Zánět tkaně panviční omladnic, parametritis puerperalis. Ktt.

209886   Pánvík Svazek: 2 Strana: 0490
Pánvík, u, m., pánvička, vrub na stavě soukenickém. Us.

209887   Pánvina Svazek: 7 Strana: 0188
Pánvina, y, f., die Pfanne im Schmelz- Haus. Šm.

209888   Pánviště Svazek: 7 Strana: 0188
Pánviště, ě, n, das Pfannenhaus im Salzw. Šm.

209889   Pánvochochlíkový Svazek: 7 Strana: 1352
Pánvochochlíkový, pelvitrochantericus.

209890   Pánvoledvinný Svazek: 10 Strana: 0245
Pánvoledvinný zánět (hnisavý zánět ledvin), nephritis suppurativa, pyelonephritis. Ktt.

209891   Pánvoměr Svazek: 7 Strana: 0188
Pánvoměr, u, m., Klisometer, n.

209892   Pánvopobřišnicový Svazek: 7 Strana: 0188
Pánvopobřišnicový. P. hlíza, abscessus polviperitonealis.

209893   Pánvořez Svazek: 7 Strana: 1352
Pánvořez, u, m., Pelviotomie

209894   Panychída Svazek: 2 Strana: 0490
Panychída, y, f., řec, slavné noční služby boží u prvních křesťanů; v církvi pravoslavné = smuteční obřady za zemřelé. S. N.

209895   Panychida Svazek: 7 Strana: 0188
Panychida, vz Panichida.

209896   Panynka Svazek: 10 Strana: 0245
Panynka, y, i. = panenka. Dšk. Km. 33.

209897   Panýr Svazek: 10 Strana: 0644
Panýr Jos., spis.

209898   Panýrek Svazek: 10 Strana: 0245
Panýrek Jan, prof. a spis., nar. 19. /6. 1839. —18. /8 1903. Vz Ott. XIX. 159., Nár. list. 1903. č. 226. 2. — P. Duchoslav dr., lékař, publicista, nar. 1867. Vz Ott. XIX. 159., Zvon III. 671., Zl. Pr. XXI. 441. — P. -Vaněk Václ., spis., nar. 1865. Vz ib. 160.

209899   Panýř Svazek: 2 Strana: 0490
Panýř, e, m., z něm. Banner, prapor, korouhev, das Panier. Kram.

209900   Panznerová-Klánová Svazek: 10 Strana: 0245
Panznerová-Klánová Mar., operní zpě- vačka, nar. 1865 Vz Ott. XIX. 161.

209901   Paobraz Svazek: 10 Strana: 0245
Paobraz, u, m. Žena p. jest muže. Krs. Ten. III. 55.

209902   Paočko Svazek: 9 Strana: 0213
Paočko u hmyzu, očko vedlejší, ocellus. Vz Klim. VIII.

209903   Paohlavec Svazek: 7 Strana: 0188
Paohlavec, vce, m. = pulec. Vz Palo- hlavec, Pulec (dod.) U Lipníka. Brt.

209904   Paový Svazek: 9 Strana: 0213
Paový = paví. P. péro. Šeb. 181.

209905   Papa Svazek: 2 Strana: 0490
Papa, y, m., papíček, čka, papínek, nka, m., z fr., otec, der Papa. Jg.

209906   2. Pápa Svazek: 2 Strana: 0490
2. Pápa, y, f., květná hlavička jetelová. Us. (Klat.). — Jg.

209907   3. Pápa Svazek: 2 Strana: 0490
3. Pápa, y, m., dravý pták, sarcoramphus papa, eine Art Kammergeier. Presl.

209908   1. Pápa Svazek: 7 Strana: 0188
1. Pápa. Třepy, třepy ručičky, dej nám pámbů žemličky, po žemličkách pápu, na- dělíme čápu (hra s dítětem). Rgl.

209909   1. Pápa, papa Svazek: 2 Strana: 0490
1. Pápa, papa, y, f., papička, papinka, y, f., papičko, a, n. (dětské slovce) = kaše, krmě, Speise, f. Ros.

209910   Papáč, e, papáček Svazek: 2 Strana: 0490
Papáč, e, papáček, čka, m. (žertem) = jídec, žrout, zvl. daremný žráč, der Papper, Esser. V. Máme pět papáčků (malých dětí). Us. - Jg.

209911   Papáček Svazek: 10 Strana: 0245
Papáček Pav., učit. měšť. škol a č. historik, nar. 1863. Vz Ott. XIX. 163.

209912   Papáčisko Svazek: 7 Strana: 0188
Papáčisko, a, n. = veliký papáč. Slav. 106.

209913   Papačisko Svazek: 9 Strana: 0213
Papačisko = jedlík. To je p. bez všetkej miernosti. Slov.

209914   Papačka Svazek: 10 Strana: 0644
Papačka, y, f. Na Papačce, pole u Pa- cova. Čes. 1. XIV. 440.

209915   Papačka, y, f Svazek: 2 Strana: 0490
Papačka, y, f., die Esserin. Us.

209916   Papáčkový Svazek: 7 Strana: 0188
Papáčkový, Esser-. Šm.

209917   Papada Svazek: 7 Strana: 0188
Papada, y, f = kaše z mouky sagov- níkové. Rstp. 1625.

209918   Papaj Svazek: 7 Strana: 0188
Papaj, e, m. = papáč. Slov. Dbš. Obyč. 45., Sl. ps. I. 117., Phľd. V. III.

209919   Papaj Svazek: 10 Strana: 0644
Papaj. Slúžil u Papaj regimentu (o jed- líku). Mus. slov. IV. 28.

209920   Papaj a Svazek: 2 Strana: 0490
Papaj a, e, f. P. obecná, carica papya, der Melonenbaum. — Papajovité rostliny, pa- payaceae, melonenbaumartige Pflanzen. Kk. 223.

209921   Papaja Svazek: 7 Strana: 0188
Papaja. Cf. Rstp. 610., Papajovník.

209922   Papajka Svazek: 7 Strana: 0188
Papajka, y, f, ovoce papaje. Rstp. 641.

209923   Papajovitý Svazek: 7 Strana: 0188
Papajovitý. Cf. Rstp 640.

209924   Papajovník Svazek: 7 Strana: 0188
Papajovník, u, m. = papaja, der Melo- nenbaum. Osv. VI. 41.

209925   Papák Svazek: 2 Strana: 0490
Papák, a, m.= papáč. — P., bubák, der Mummel. Mor.

209926   Papák Svazek: 7 Strana: 0188
Papák. Sdl. Hr. IV. 340.

209927   Papal Svazek: 7 Strana: 0188
Papal, a, papálek, lka, m. = labužník. Desolka, Rm.

209928   Papal Svazek: 7 Strana: 1352
Papal Václ. Wtr. Obr. I. 85.

209929   Papálek Svazek: 8 Strana: 0268
Papálek, lka, m., Papper, m. Sterz. II. 495.

209930   Papalism-us Svazek: 7 Strana: 0188
Papalism-us, u, m. = přílišné ctění pa- peže. Cf S. N. XI. 551.

209931   Papalka Svazek: 7 Strana: 0188
Papalka, y, f. = labužnice — P., os jm. 16. stol. Wtr.

209932   Papán Svazek: 7 Strana: 0188
Papán, a, m., der Usurpator. Slov. Ssk.

209933   Papánek Svazek: 7 Strana: 0188
Papánek, nka, m., os. jm. Šd.

209934   Papánek Svazek: 10 Strana: 0245
Papánek Jiří, spis. ku konci XVIII. stol. Vz Vlč. Lit. I. 317.

209935   Papárna Svazek: 2 Strana: 0490
Papárna, y, f. = huba, der Mund. 1693.

209936   Papárna Svazek: 7 Strana: 0188
Papárna, y, f. = huba (žertem). Sm.

209937   Papárna Svazek: 8 Strana: 0269
Papárna. Děti měly p-nu jako pekárnu (mnoho jedli). Šml. VIII. 187.

209938   Paparuchy Svazek: 7 Strana: 0188
Paparuchy, pl. = drobotiny do pokrmů jako: kmín, mák a p. U Opavy. Klš.

209939   Papati Svazek: 7 Strana: 0188
Papati. Černá kráva, bílý vůl, já bych papal, Bože můj (říká hladový). Val. Vck. Na to dávám hubě papať, aby mohla hodně klapať (o mluvkovi) Us. Brt.

209940   Papati, papkati, papičkati, papávati Svazek: 2 Strana: 0490
Papati, papkati, papičkati, papávati (v dětské řeči)= jísti, pappen, essen. Když člověk domýšleje se, že ve hře vyhrál, pe- níze vsazené shrabuje, je však vrátiti musí, říkávají mu : To by se papalo (jest velice krotký; papá z ruky). Mřk. — co komu z čeho: z ruky. — co čím: vidličkou. Us. — co s kým. Lépe se starým (mužem) papati nežli s mladým plakati. C. M. 389.

209941   Papaverin Svazek: 7 Strana: 0188
Papaverin, u, m., vz Rm. II. 383., Sfk. Poč. 575.

209942   Papaverin Svazek: 10 Strana: 0245
Papaverin, u, m. = alkaloid v opiu. Vz Ott. XIX. 164.

209943   Papaya Svazek: 7 Strana: 0188
Papaya, vz Papaja. Ves. IV. 19.

209944   Papče Svazek: 2 Strana: 0490
Papče, e (ete), n., hlušíce, das Papstei, die Eipflaume, f. Rk., Hý.

209945   Papeček Svazek: 8 Strana: 0269
Papeček, čku, m. = větvička. Hrabala prchlú zem (v lese) p-čkem; Zapichla dvapa- pečky na znak (na znamení) kříža (na hrobě). Phľd. 1894. 107., 1C9.

209946   Papečina Svazek: 10 Strana: 0644
Papečina, y, f. = tenké, prútnaté drevo na pálivo. Phľd. XXIV. 481.

209947   Papek Svazek: 2 Strana: 0490
Papek, pku, m., na Slov. oželí, vidlice do prsku, die Ofenstange. — P., oharek.

209948   Papek Svazek: 7 Strana: 0188
Papek. Vz Vyobraceti.

209949   Pápek Svazek: 8 Strana: 0269
Pápek, u, m., vz zdrobn. Papeček (před- cház). Papekom ma vyženie. Phľd. 1893. 651.

209950   Papěna Svazek: 7 Strana: 0188
Papěna, y, f =dětská kašička. Val. Vck.

209951   Pápení Svazek: 7 Strana: 0188
Pápení = spálená sláma a p., lítající vzduchem; lehké peří Mor. Mnk., Brt. D. 246. Vz Pýřenice (dod) — P. pod nosem, der Milchbart. Ib.

209952   Pápení, n Svazek: 2 Strana: 0490
Pápení, n., pýr, Loderasche. U Přerova. Kd. — P. říkají všem lehounkým věcem, jako květu polního a lučního kvítí, pavuči- nám a zvl. babskému létu, které ve vzduchu lítá. Na Mor. Mrk.

209953   Papenkať Svazek: 7 Strana: 1352
Papenkať = papati. Us. Šd.

209954   Páper Svazek: 7 Strana: 0189
Páper. Perinka z pápera. Koll. Zp. I. 221. Je jako p. = slaboučký. U Třebíče. Jsk. Ťažko páperie pustí (o skoupém). Slov. Orl. IX. 247.

209955   Páper, u, páperek Svazek: 2 Strana: 0490
Páper, u, páperek, rku, m., pápeří, pá- pero, a, n., drobné peří, prach. Flaumfeder, f. KB. — Páperky, chomáčky padajícího sněhu. Schneeflocken. Zlob.

209956   Páperie Svazek: 7 Strana: 1352
Páperie. Ťažko p. pustí (vraví sa o skú- pom) Slov. Orl. IX 247.

209957   Páperka Svazek: 2 Strana: 0490
Páperka, y, f., ostenka, Federkiel, m. D. Ani páperky mu neostalo (nic). — P., perina páperkami nacpaná, Kielbett. — P., prach, Flaumfeder. Leška. — P., prachovka, perina prachem (Flaumfeder) nacpaná. Leška.

209958   Papěrka Svazek: 8 Strana: 0269
Papěrka, y, f., vz Stonek (3. dod.).

209959   Papěrka Svazek: 9 Strana: 0213
Papěrka = ostenka. To děvče je jako p. (slabé). Br. Hod. 250.

209960   Pápěrka Svazek: 10 Strana: 0245
Pápěrka, y, f. Byl vždy jako p. (ostenka, slabý). Rais. Vlast. 66. Sněhové p-ky poleto- valy vzduchem. Jrsk. XXVI. 218. Pověry táhnoucí se k p-kám. Vz Čes. I. XI. 82.

209961   Papérko Svazek: 7 Strana: 0189
Papérko, a, n. = páperka. Prss. Gaz. 16.

209962   Páperkový Svazek: 2 Strana: 0490
Páperkový, Kiel-. P. peřina, Kielbett. D. Vz Páperka.

209963   Paperlínek Svazek: 7 Strana: 0189
Paperlínek, nka, m. = vlhovec rýžový. Brm. II. 2. 406. Vz Paprlink.

209964   Pápěrnice Svazek: 2 Strana: 0490
Pápěrnice, e, f., peřina vycpaná pápeřím. Bož. Něm.

209965   Pápernice Svazek: 10 Strana: 0245
Pápernice, e, f. = dračka dodrávající po- slední peří. Čes. 1. XI. 84.

209966   Páperový Svazek: 2 Strana: 0490
Páperový, z páperu. Flaumfeder-.

209967   Páperutec Svazek: 2 Strana: 0490
Páperutec,tce,m.,spheniscus, pták. Presl.

209968   Pápeří Svazek: 7 Strana: 0189
Pápeří. Vz List. fil. XII. 188.

209969   Pápeří Svazek: 8 Strana: 0269
Pápeří, n., rostl., vz Pámbíčkův (3. dod.).

209970   Pápeří, n Svazek: 2 Strana: 0490
Pápeří, n., ostenky, Federkiele, m. D. — P., vz Páper.

209971   Pápeřice Svazek: 10 Strana: 0644
Pápeřice, e, f. = papernice. Spí-li če- ledín v hnízdě n. v poušku, přikrývá se v komíně p-cí. Čes. 1. XV. 44.

209972   Pápeřina Svazek: 10 Strana: 0245
Pápeřina, y, f. Mávl rukou, aby podivnou tu p-nu strhl. Nár. list. 27. 1. 1901. Ned. příl.

209973   Pápeřiť se Svazek: 10 Strana: 0644
Pápeřiť se = táhati se, namáhati se. Vz Brt. Sl.

209974   Pápeřitý Svazek: 7 Strana: 0189
Pápeřitý, flaumhaarig. Slb. XLIV.

209975   Papeš Svazek: 7 Strana: 0189
Papeš, pše, m. Hra na papše = na peška, cicvárové jelito, pletencem. U Úboče. Rgl.

209976   Papeterie Svazek: 10 Strana: 0245
Papeterie, f., z franc. = ozdobné pouzdro s papírem a obálkami; papírna; papírnictví. Vz Ott. XIX. 165.

209977   Papež Svazek: 2 Strana: 0490
Papež, e, m., pl. papežové, z lat. papa (a to z řec.), otec, jméno někdy biskupův, nyní římského toliko biskupa. Der Pabst, Pabst. V. Vz S. N. Krista Pána na zemi náměstek jest p. římský. V. P. nepravý, ne- řádný. Dělá se papežem a nemá Ríma. Vz Pyšný. Lb., Jg. Strany titulu vz Svatost'. — P. (zastr.), vrchní kněz, Oberpriester. Mus. III. b. 43. — P., na Slov. papeženec. Plk.

209978   Papež Svazek: 7 Strana: 0189
Papež. Mkl. aL. 10., 272., Etym. 231. P. chlopy žere, šlechtu chlasce a mnichy sere. Slez. Tě. — P. = katolík. Šohajíčko papež, čo sa za mnou driapeš? mám já lu- teráňa, čo pozerá na mňa. Sl. p. 224. — P., Papesch, sám. u Vimberka.

209979   Papež Svazek: 10 Strana: 0245
Papež. Vz Ott. XIX. 165.

209980   Papežák Svazek: 9 Strana: 0456
Papežák, a, m. = přívrženec papežův; pa- pežský voják. Tbz. V. 130.

209981   Papežec Svazek: 10 Strana: 0245
Papežec, žce, m. = přívrženec papežův. Kká. Sion I. 73

209982   Papeženec Svazek: 2 Strana: 0490
Papeženec, nce, papežák, a, papežník, a, m, papeži oddaný (s příhanou). Háj.. Kom. Der Papist, Päpstler. Vz Gl. 223.

209983   Papeženka Svazek: 7 Strana: 0189
Papeženka, y, f. = papežka; papeži od- daná. Cch. Bs. 73. Papežice, e, f. = papežka. P. Johanna. CKD. 1888. 381.

209984   Papeženka Svazek: 8 Strana: 0269
Papeženka = katolička. Kat. z Žer. II. 38.

209985   Papeženský Svazek: 2 Strana: 0490
Papeženský, k papeženci se táhnoucí, papistisch. D. P. lidé, osoby, pánové, Kom., kostely, církev. Apol.

209986   Papeženství Svazek: 2 Strana: 0490
Papeženství, n., papežnictví, (s pří- hanou), papeženské náboženství, Papisterei, f. D.

209987   Papežík Svazek: 7 Strana: 1352
Papežík, a, m. = rorýs. U Chudenic v Klat. Sír. Pt.

209988   Papežík Svazek: 9 Strana: 0213
Papežík, ?, m., pták. Vz Rorýs.

209989   Papežin Svazek: 2 Strana: 0490
Papežin, a, o (zastr.) = papežův. Vnide s Jesusem v sieň papežinu. Ms. Mus. III. b. 43.

209990   Papežin Svazek: 7 Strana: 0189
Papežin, a, o = papežův. Sieň p-na. Vz Jir. Nkr. 63. §. 286., -in.

209991   Papežiti Svazek: 7 Strana: 0189
Papežiti = papežovati. Jedna žena byla jest papežem dvě letě a tři měsiece, jenž jest byla rodem z Mohuče a slula Agnes a kdy p-la, tehdy slula Johannes. Hus II. 30.

209992   Papežka Svazek: 2 Strana: 0490
Papežka, y, f., die Päbstin. — P., zimní hruška, Herrnbirn, f.

209993   Papežkář Svazek: 7 Strana: 0189
Papežkář, e, m., der Päbstler. Rk.

209994   Papežnice Svazek: 2 Strana: 0490
Papežnice, e, f., papeži oddaná (s pří- hanou), die Papistin, Päbstlerin. Hý.

209995   Papežnický Svazek: 7 Strana: 0189
Papežnický, päpstlich. Bern.

209996   Papežnictví Svazek: 7 Strana: 0189
Papežnictví, n. = katolictví. Bern.

209997   Papežnička Svazek: 7 Strana: 0189
Papežnička, y, f. = katolička, Papistin. Bern.

209998   Papežník Svazek: 2 Strana: 0490
Papežník, a, m. = papeženec.

209999   Papežovati Svazek: 2 Strana: 0490
Papežovati, als Pabst regieren. Scip., Kon.

210000   Papežský Svazek: 2 Strana: 0490
Papežský. P. lid, dům, kostel, církev, víra, Us., země, čepice, pečeť, D., koruna (tiara). Pabst-, päbstlich, Kirchen-.