222001   Pluv Svazek: 7 Strana: 0270
Pluv, a, m , chimaera. Vz Bluv. Šm.

222002   Pluvač Svazek: 7 Strana: 0270
Pluvač, e, m. = plivač, der Speier. Slov. Bern.

222003   Pluvačka Svazek: 7 Strana: 0270
Pluvačka, y, f. = plivátko. Slov. ZátuR. Priat. I. 28.

222004   Pluvák Svazek: 7 Strana: 0270
Pluvák, a, m. = vodní pták, Schwimm- vogel. P-ky sú, že po vode plujú. Hdž. Čít. 176., 177. — P., u, m. = pluvačka, plivátko. Laš. Tč., Vck.

222005   Pluvanec Svazek: 7 Strana: 0271
Pluvanec, nce, m. = plivanec, das Aus- gespuckte. Las. Tč.

222006   Pľuvať Svazek: 8 Strana: 0569
Pľuvať = plivati. Slov. Zátur.

222007   Pluvati Svazek: 2 Strana: 0601
Pluvati, na Mor. a na Slov. plovati. — Výb. II. 62.

222008   Pluvial Svazek: 2 Strana: 0601
Pluvial, u, m., z lat., plášť do deště; roucho kněžské plášti podobné, der Vesper-, Regen- mantel, m.; ein mantelähnliches vorne offe- nes Priesterkleid. Rk. Vz Bž. 117.

222009   Pluvialový. P Svazek: 10 Strana: 0264
Pluvialový. P. spona. Tbz. V. 9. 126.

222010   Pluvina Svazek: 2 Strana: 0601
Pluvina, y, f., slina, der Speichel. U Pří- bora. Mtl.

222011   Pluvýcati Svazek: 10 Strana: 0264
Pluvýcati = plivati. Val. Čes. 1. XII. 229.

222012   Pluzeň Svazek: 7 Strana: 0271
Pluzeň, zně, t. = spodek nohy, šlapadlo, chodidlo, das Fussblatt, Sl. les., der Fuss- ballen, die Fusswurzel. Rk.

222013   Pluzgier Svazek: 7 Strana: 0271
Pluzgier, u, m. = pliskýř. Slov. Dbš. Obyč. 94.

222014   Pľuzgier Svazek: 8 Strana: 0285
Pľuzgier, vz Pľusgier, Pokolvar. Hojení ho. Vz Mtc. 1894. 334.

222015   Pluzně Svazek: 7 Strana: 0271
Pluzně, ě, f., vz Pluzeň. Šm., Rk.

222016   Pluznice Svazek: 7 Strana: 0271
Pluznice, e, f., vz Pluzeň. Šm., Rk., Loos.

222017   Pluznička Svazek: 2 Strana: 0601
Pluznička, y, f., klevetnice, Klatscherin, f. Na Slov.

222018   Pluzník Svazek: 2 Strana: 0601
Pluzník, a, m. = pluznivec. Bern.

222019   Pluzniti Svazek: 2 Strana: 0601
Pluzniti, il, ěn, ění, na Slov. = klevetati, žváti, klatschen. — co proti komu. Baiz.

222020   Pluznivec Svazek: 2 Strana: 0601
Pluznivec, vce, m., žváč, Klatscher, Plau- derer, m. Slov,

222021   Pluznivosť Svazek: 2 Strana: 0601
Pluznivosť, i, f., klevetnosť, Plauderhaftig- keit, f. Slov.

222022   Pluznivý Svazek: 2 Strana: 0601
Pluznivý, na Slov., klevetný, pleskavý, plapperhaft. Bern.

222023   Pľúznivý Svazek: 7 Strana: 0271
Pľúznivý = nekalý, nepěkný, škaredý. Mluví p. řeči. Slez. Šd.

222024   Plužec Svazek: 2 Strana: 0601
Plužec, žce, m., náčiní tesařské, eine Art Hobel? Boč. exc.

222025   Plužeň Svazek: 7 Strana: 0271
Plužeň, žně, f. = plužní kolečko, das Pflugrad. Sl. les.

222026   Plužic Svazek: 7 Strana: 0271
Plužic, e, m. = najatý člověk, aby vedl hospodářství, odejde-li hospodář (miškář atd.) do světa. Val. Vck.

222027   Plužice Svazek: 2 Strana: 0601
Plužice, e, f., druh pluhu s rukověťmi. — P., železo na nákolesníku, das Eisen am Hakenpfluge. Us.

222028   Plúžik Svazek: 7 Strana: 0271
Plúžik, a, m. = druh menších divokých holubův. Slov. Dbs.

222029   Plužina Svazek: 2 Strana: 0601
Plužina, y, f., pole pluhem orné, ein pflug- bares Feld. Us. — P., orní půda, das Acker- land. Pta.

222030   Plužisko Svazek: 8 Strana: 0285
Plužisko, a, n., vz Hradzjel (3. dod.).

222031   Plužiště Svazek: 2 Strana: 0601
Plužiště, ě, n. = plužina. Kromě plužišť, jakož ku dvoru příslušejí i sady. Půh. 269.

222032   Plužiti Svazek: 2 Strana: 0601
Plužiti, il, ení. — komu: Zdraví mu pluží = slouží. Llk.

222033   Plužiti Svazek: 7 Strana: 0271
Plužiti. Užij vraj, kým ti pluží (dokud se ti daří). Němc. VII. 237. — P. = orati, pluhovati. Liška pluží. Sš. P. 742. Ty by si mal s detmi pole p. a teba diabol nesie k súdom a pisárom. Phľd. Vili. 190.

222034   Pluživo Svazek: 2 Strana: 0601
Pluživo, a, n., náčiní orné, Ackergeräthe, n. Berg.

222035   Pluživo Svazek: 7 Strana: 0271
Pluživo záhonové. NA. lV. 72.

222036   Plužná Svazek: 2 Strana: 0601
Plužná, é, f., Pluschna, ves u Bělé. PL.

222037   Plužňák Svazek: 2 Strana: 0601
Plužňák, u, m., nebozez k vrtání koleček plužních, Pflugradbohrer, m. D.

222038   Plužně Svazek: 2 Strana: 0601
Plužně, ěte, n., plužní kolečko, Pflugrad, n. Má oči jako plužňata (veliké). Us. (Vorlík). U Chrud. Kd.

222039   Plužné Svazek: 2 Strana: 0601
Plužné, ého, n., prkno u pluhu, které zemi odvrhuje, odháňka. V Příbramsku. Sbk. L.

222040   Plužně Svazek: 9 Strana: 0226
Plužně, ěte, ?. = kolečko pluhu. U Polné. Hoš. 99.

222041   Plužně Svazek: 10 Strana: 0264
Plužně, ete, n. Plužňata mají kolečka se stoličkou (druh pluhu). Litom. 64.

222042   Plužní, plužný Svazek: 2 Strana: 0601
Plužní, plužný, co k pluhu náleží, Pflug-. P. hlava (plaz), železo (radlice), zub (krojidlo). čertadlo, kleče, V., kolečko, vůl, dobytek, D., sekera. — Jg. Vz Pluh.

222043   Plužnice Svazek: 2 Strana: 0601
Plužnice, e, f. — vlačiha, die Pflugschleife, -schleppe. Us. u N. Bydž. Mý.

222044   Plužník Svazek: 2 Strana: 0601
Plužník, a, m., der Pflugbauer. Veleš.

222045   Plužník Svazek: 7 Strana: 0271
Plužník, u, m. = pluzňák. Šp.

222046   Plužniti sa Svazek: 7 Strana: 0271
Plužniti sa plouhati se. Slov. Č. Čt. II. 180.

222047   Plužný Svazek: 7 Strana: 0271
Plužný dvůr = poplužný. 1567. Z. d. opav. P. kolečko, váhy atd. Bern.

222048   Plužště Svazek: 7 Strana: 0271
Plužště, ě, n. = plužně. Svétz. 1869. 119.

222049   Plvací Svazek: 7 Strana: 0271
Plvací, Spuck-. P. miska.

222050   Plvač Svazek: 2 Strana: 0601
Plvač, e, m , der Spucker. V. — Plvačka, y, f., die Spuckerin. Jg.

222051   Plvám Svazek: 7 Strana: 0271
Plvám, n., das Spucken Kom. Lab.

222052   Plvanica Svazek: 7 Strana: 0271
Plvanica, e, f. = plavnice, die Schlemme. Slov. Bern.

222053   Plvánie Svazek: 9 Strana: 0226
Plvánie, n. Zdvihly sú řeky plvanie svá;. Hod. 14. stol. Mus. fil. VII. 93.

222054   Plvati Svazek: 2 Strana: 0601
Plvati, vedlé plivati (Bž. 32.), vz Plíti.

222055   Plvati Svazek: 7 Strana: 0271
Plvati. Mkl. Etym. 252.

222056   Plvati Svazek: 8 Strana: 0285
Plvati. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 67., 74.

222057   Plvátko Svazek: 10 Strana: 0649
Plvátko, a, n. = plivátko. Rgl.

222058   Plvěti Svazek: 2 Strana: 0601
Plvěti, ěl, ění = dštíti, vláhu pouštěti, giessen, ausströmen lassen. — ?? komu k čemu. I plvěl jim mannu k jedení. Ž. 77. 24. — co kam. A plvěl na ně jako prachem maso. Ž. 77. 27.

222059   Plvěti Svazek: 7 Strana: 0271
Plvěti, fluere, pluere. Ž. kl. (301.). O tva- rech vz List. fil. 1889 458. Vosk plví. Ž. kap. 57. 9.

222060   Plvěti Svazek: 8 Strana: 0285
Plvěti, fluere, liquescere, strč. Gb. H. ml. I. 63., 74.

222061   Plvěti Svazek: 9 Strana: 0226
Plvěti, pivu, fluere. Vosk plví. Ž. kap. 57. 9. Zaniklo. Gb. H. ml. III. 2. 287.

222062   Plvouz Svazek: 2 Strana: 0601
Plvouz, a, m., pilvous, filous, curculio frumentarius, Kornwurm, m. Us.

222063   Plvúcí Svazek: 7 Strana: 0271
Plvúcí, vz Plvěti. P. učiní je, liquefacit. Ž. kl. 147. 18.

222064   Plýč Svazek: 7 Strana: 0271
Plýč, e, m., der Jätspaten. Jos. Večeřa. Povídky.

222065   Plyhatěti se Svazek: 2 Strana: 0601
Plyhatěti se = plouhati se. Us. Bf.

222066   Plychýř Svazek: 9 Strana: 0226
Plychýř, e, m. = puchýř. Polná. Kub. L. f. 1900. 361.

222067   Plymouth Svazek: 2 Strana: 0601
Plymouth (Plýmödsh), a, m., mě. v Anglii. Bž. 121.

222068   Plymutky Svazek: 10 Strana: 0264
Plymutky, f., druh kur (slepic). Nár. list. 1903. č. 136. 9.

222069   Plyn Svazek: 2 Strana: 0601
Plyn, u, m., z koř. plu (plu-ji). Mk. Das Gas. P., každé těleso, které za okolností obyčejných jest ve skupenství vzdušném na rozdíl těch, která z tělesa obyčejně pevného neb kapalného se vyvíjejí a opět sama v kapa- linu neb pevné těleso přecházejí a páry slovou. P-ny, jež schlazováním neb stlačováním nebo obojím zároveň ve skupenství kapalné pře- vésti lze, slovou p. stažitelnými, ty pak, jichž nelze takto proměniti, stálými. P. světelný či svítiplyn, Leuchtg., jest p. jasným plame- nem hořící. Čistý p. světelný jest uhlovodík. P. báňský či bařinný jest též uhlovodík ale pouze s polovičkou uhlíku. P. třaskavý, Knallg., zapálen jsa náhle s velikým výbu- chem shoří (slove také buchavka). S. N. P. kamenouhelný, olejný. Vz Šfk. 105., 107., 106., 33., KP. II. 381., 382., 91. P. kychtový, rajský. KP. IV. 82., 437. Cf. Solid. IL 114. P. důlní, hořící, hřímací, zápalný. Hř., Bc. P.: vodík, fosforovodík (hoře činí bludičky), sirovodík, Bř., opojivý, opojný (Luftgas, Stickoxydul). Nz. Regulator (řidič) plynu; dynamika plynův (pneumatika). Nz. P. vy- víjeti, plynem osvětliti. Nz.

222070   Plyn Svazek: 7 Strana: 0271
Plyn. Synon.: pára, dým, plyn. Plyn ne- kapalní, páry kapalnějí. Cf. Mus. 1845. 538. P. bahní, báňský (NA. IV. 151.), dobrý, z dříví, Holz-, krevní-, Blut-, studničný, z pry- skyřice, Harz-, olejotvorný, třaskavý, žhavý, Heiz-, uhličitý, kohlensaures G. Šp., Šmr. 7., Kk. Fys. 68. Ponětí plynův a přehled plynů nyní známých, likvefakce plynův, chování plynů v teple, třaskavý p., absorpce plynů ve vodě. (Ott. I. 98.). Šfk. Ruk 67., 70., 99., 121. Cf. MS. 77., 84., 97., Štk. Poč 35., 36., 43., 138., Schd. I. 30., 106., 284., 309., 313., Kram, Slov., Rk. Sl. Znalec, forma, zásoba, přítok, proudění, vedení, přívod, odbírání, odběratel, pohlcování, cena, spo- třeba, ucházení, vyrábění, výroba, čistič plynu. Šp. Prameny hořlavého plynu a ba- henní sopky. Krč. G. 110.

222071   Plyn Svazek: 7 Strana: 1357
Plyn vodní (karbonisovaný), olejný, smí- šený, dřevný (ze dřeva), rašelinný, hnědo- uhelný, zemní. Vz KP. VI. 406. nn. 532

222072   Plyn Svazek: 9 Strana: 0226
Plyn. Osvětlování plynem. Vz KP. VIL 477 Plynojemný. P. nádržka. Nár. list. 1897. i č. 204. Plynoměr suchý a mokrý, Vz KP. VIL 477.

222073   Plyn Svazek: 10 Strana: 0264
Plyn. Ještě: acetylenový, z uhlí kameno- uhelného, z mineralních olejů, ze dřeva a jiných látek, vodní, vzdušní. Vz Ott. XIX. 952. Hodnota plynů n. par. Vz Vot. 10. Mechanika plynů, vnitřní tření, diffuse a ab- sorpce plynů. Vz Vstnk. XII. 76., 78., XIV. 219., 223.

222074   Plynárna Svazek: 2 Strana: 0602
Plynárna, y, f., Gaswerk, n., Gasanstalt, f.

222075   Plynárna na Svazek: 10 Strana: 0264
Plynárna na svítiplyn, vodní plyn, olejný plyn a acetylen. Nár. list. 1903. č. 243. 14.

222076   Plynárnický Svazek: 7 Strana: 0271
Plynárnický, Gasanstalts , Gasbeleuch- tungs-. P. společnost', těžba (-betrieb). Šp.

222077   Plynárnictví Svazek: 7 Strana: 0271
Plynárnictví, n. = plynařství. Zpr. arch.

222078   Plynárnictví, n Svazek: 10 Strana: 0264
Plynárnictví, n. Vz Ott. XIX, 955.

222079   Plynárník Svazek: 2 Strana: 0602
Plynárník, a, m., Besitzer einer Gasan- stalt. Rk.

222080   Plynař Svazek: 2 Strana: 0602
Plynař, e, m., Gasproducent, m.

222081   Plynařství Svazek: 2 Strana: 0602
Plynařství, n., Gasbetrieb, m., Gasge- schäft, n., Gaserzeugung, f. Rk.

222082   Plynatěti Svazek: 7 Strana: 0271
Plynatěti, ěl, ění, vergasen.

222083   Plynatosť Svazek: 7 Strana: 0271
Plynatosť, i, f., die Blähung. P. pod- kožní, emphysema subacutaneum, tenkého střeva, Dünndarmmeteorismus. Ktt. exc. P. plic (atelektesa), hrudi (pneumothorax), osrd- ce, střevní či břišní (meteorismus). Vz Slov. zdrav.

222084   Plynatosť Svazek: 10 Strana: 0264
Plynatosť, i, f. = hromadění vzduchu v ústrojích chovajících vzduch neb v orga- nech bezvzduchých, tympanismus, meteo- rismus, Flatulenz. P. břišní, hrudi, osrdeč- níku, střevní, žaludeční. Vz Ott. XIX. 959., XX. 8. P. osrdečníku, pneumopericardium, hrudní, pneumothorax. Ott. XIX. 979. P. srdečníku s výpotkem syrovatečným, hydro- pneumocardium, p. hrudní s výpotkem hni- savým syrovatečným, pyopneumothorax; p. v dutině pobřišniční, pneumoperitonitis, meteorismus peritonealis; jíchovitá p. srdeč- níku (spojená s jíchovitým výměškem, pyo- pneumopericardium); p. obrnová, meteo- rismus paralyticus; p. z ochablosti svalstva břišního, meteorismus myogenes. Ktt.

222085   Plynatostní Svazek: 10 Strana: 0264
Plynatostní. Zánět pobřišnice p., meteo- rismus peritonealis, pneumoperitonitis. Ktt.

222086   Plynatý Svazek: 2 Strana: 0602
Plynatý, gasvoll. P. obor, Atmosphäre, f. Mus.

222087   Plynmistr Svazek: 7 Strana: 0271
Plynmistr, a, m., Gasmeister, m. Us. Vz Plynomistr.

222088   Plynně Svazek: 7 Strana: 0271
Plynně, fliessend. P. mluviti, čísti, pře- kládati, přednášeti. Us. Pdl.

222089   Plynnosť Svazek: 2 Strana: 0602
Plynnosť, i, f., die Flüssigkeit, der Fluss. P. řeči, Jg., barev (der Schmelz). Dch. P. chodu, fliessende Führung. V hudb. Mus.

222090   Plynný Svazek: 2 Strana: 0602
Plynný,plynoucí, tekoucí, tekutý, fliessend, flüssig. P. části těla jako krev. P. jazyk, řeč. Nej. Plynné souhlásky: l, (ł, l`), r, m, n; z těchto změkčuje nová čeština jen r v ř a n v ň před í n. i vždy, před e z pravidla, Gb.; m, n, ň slují lépe nosovými. Ht. Vz Hláska, Bž. 13. P. přednáška, ein flotter, fliessender Vortrag. Dch. P. roucho, wallend. Dch. — P., plynu způsobu mající, gasförmig. Vzduch je tělo plynné. Rostl. — P., bohatý zrnem. P. žito. U Sulkovce na Mor. Ktk. Vz Plenný.

222091   Plynný Svazek: 7 Strana: 0271
Plynný. P. prvek, skupenství, Rm. 8., čpavek, Mj. 116., litiua (roztavená), Kká., voda (vodní pára). Stě. Zem. 486. Souvislosť stavu plynného s tekutým. Šfk. Ruk. 76. P. čtení, překlad, verš. Tf.

222092   Plynohyb Svazek: 7 Strana: 0271
Plynohyb, u, m., der Gasmotor. Dch.

222093   Plynochov Svazek: 2 Strana: 0602
Plynochov, u, m., der Gasbehälter. Rk.

222094   Plynojem Svazek: 2 Strana: 0602
Plynojem, u, m., Gasreservoir, m. Rk.

222095   Plynojem Svazek: 7 Strana: 0271
Plynojem, der Gasrecipient, Gasometer, -behälter. Přeplnění p-mu. Šp.

222096   Plynojem, u, m Svazek: 7 Strana: 1358
Plynojem, u, m. = nádoba, ve které uschováváme plyn k svícení připravený. Vz KP. VI. 402.

222097   Plynojemový Svazek: 7 Strana: 0271
Plynojemový. P. nádržka (na plynojem), das Gasometerbassin. Šp., Krost.

222098   Plynoměr Svazek: 2 Strana: 0602
Plynoměr, u, m., Gasometer, m. Rk.

222099   Plynoměr Svazek: 7 Strana: 0271
Plynoměr. P. staniční, Stations-, zku- šebný, Experimentir-. Krost. Plyn p-rem prošlý odměřiti; přeplnění p-ru; výměna p-ru; přístroj ku zkoušení p-rů; šroubek k naplňování a vypouštění vody z p-ru. Šp.

222100   Plynoměr Svazek: 10 Strana: 0264
Plynoměr, u, m. Vz Ott. XIX. 956.

222101   Plynoměrák Svazek: 2 Strana: 0602
Plynoměrák, a, m., der Gasometerwächter. Rk.

222102   Plynoměrec Svazek: 7 Strana: 0271
Plynoměrec, rce, m., der Gasometer- wächter. Rk.

222103   Plynoměrna Svazek: 7 Strana: 0271
Plynoměrna, y, f. = komůrka na plyno- měr, die Gasmesserkammer. Šp.

222104   Plynoměrství Svazek: 2 Strana: 0602
Plynoměrství, n., die Gassmessung.

222105   Plynomistr Svazek: 7 Strana: 0271
Plynomistr, a, m., der Gasmeister. Sp. Vz Plynmistr.

222106   Plynopalna Svazek: 2 Strana: 0602
Plynopalna, y, f., der Gasofen. Rk.

222107   Plynopud Svazek: 2 Strana: 0602
Plynopud, u, m., die Gastreibung. Jg. — P., káď, do níž se očištěný plyn ze sudu vápního po troubě přehání, der Gasometer. Techn.

222108   Plynopudnice Svazek: 7 Strana: 0271
Plynopudnice, e, f. = plynopudná vana, pneumatische Wanne. Šp.

222109   Plynopudný Svazek: 7 Strana: 0271
Plynopudný, Gasentwickelungs-. P. pří- stroj (= plyn vyvinující), -apparat, rourka, trubice, láhev. Nz., NA. V. 441., Zpr. arch. IX. 29., Kk. Fys. 63.

222110   Plynopudný. (P Svazek: 10 Strana: 0264
Plynopudný. (P. pneumatická) vana k zachycování plynu. Vz Ott. XIX. 978.

222111   Plynostroj Svazek: 2 Strana: 0602
Plynostroj, e, m., der Gasapparat. P. Lenoirův. Vz KP. II. 381.—383.

222112   Plynoucí Svazek: 7 Strana: 0271
Plynoucí, fliessend. Klidně, tiše p.; mo- řem p. Lpř.

222113   Plynouti Svazek: 2 Strana: 0602
Plynouti, koř. plu (plu-ji). Schl. Ostatně vz Plouti.

222114   Plynouti Svazek: 8 Strana: 0285
Plynouti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 74.

222115   Plynouti Svazek: 9 Strana: 0226
Plynouti, spuere. Vz Pľunouti. — ?., defluere. Vz Gb. H. ml. III. 2. 24".

222116   Plynouti Svazek: 10 Strana: 0264
Plynouti. Léta plynou jako řeka (rychle). Zr. Krist. 99.

222117   Plynovatý Svazek: 2 Strana: 0602
Plynovatý, gashältig. P. nápoje. Dch.

222118   Plynovitý Svazek: 7 Strana: 0271
Plynovitý, gasförmig. P. uhličitá kyse- lina, Ev. šk. III. 163., látky živné. Šp.

222119   Plynovník Svazek: 7 Strana: 0271
Plynovník, u, m. = plynový generator, Gasgenerator. Hř.

222120   Plynovod Svazek: 2 Strana: 0602
Plynovod, u, m., Gasleitung, f. P. zaříditi. Dch.

222121   Plynovod Svazek: 7 Strana: 0271
Plynovod okružní. Krost.

222122   Plynovod Svazek: 9 Strana: 0226
Plynovod. Vz KP. VIL 477.

222123   Plynovodař Svazek: 9 Strana: 0457
Plynovodař, e, m. = plynovodce. Nár. list. 1901. č. 167

222124   Plynovodec Svazek: 7 Strana: 0271
Plynovodec, dce, m., der Installateur. Šp.

222125   Plynovodný Svazek: 7 Strana: 0271
Plynovodný, Gasleitungs-. P. trouba, roura, náčiní, potrubí, soutrubí. Šp., Krost, Zpr. arch., Stat. př. kn. 1874.

222126   Plynový Svazek: 2 Strana: 0602
Plynový, Gas-. P. kahan, Techn., osvět- lení, drobnohled, Nz., tlak, Csk., uhlí, pec, Dch., trubka, Gasröhre, f. Bc. P. roura, světlo. Tč.

222127   Plynový Svazek: 7 Strana: 0271
Plynový. P. slunce, hodiny, pochodeň, Windlicht, Dch., svícen, svícník, manometr, soutrubí, kamínka, Šp., turbina, počítadlo, ZČ. I. 500., III. 11., svítilna, Krost, křivule, hořák, motor. Us. Pdl. Absorpce, chování smění p-vých Vz Šfk. Ruk. 72., 122.

222128   Plynový Svazek: 8 Strana: 0285
Plynový. P. stříkačka, extincteur, O.t. VIII. 970. b., puška, Vz Z říše vědy a práce. II. 10. P. článek galvanické batterie. KP. VIII. 62.

222129   Plynový Svazek: 10 Strana: 0264
Plynový motor (ležatý, stojatý). Vz Ott. XIX. 960.

222130   Plynule Svazek: 7 Strana: 0271
Plynule, kontinuirlich. P. měnivý směr. Dk. Aesth. 160.

222131   Plynulosť Svazek: 7 Strana: 0271
Plynulosť, i, f. = kontinuita. Dk. Děj. fil. 17., Dk. P. 52. P. hudby. Dk.

222132   Plynulosť Svazek: 8 Strana: 0285
Plynulosť. P. formy, básně. Světz. 1 94. 410.

222133   Plynulý Svazek: 7 Strana: 0271
Plynulý, kontinuirlich, laufend. P. veli- čina, continuum, Mus. 1888. 204., vývoj, Osv. I, 50., pořadnice, souřadnice, úsečka, Jd. Geom IV. 40., 58., čára, pohyb. Dk. P. 52 , 145.

222134   Plynulý Svazek: 8 Strana: 0285
Plynulý. P. proud elektrický. KP. VIII. 67.

222135   Plynutelnosť Svazek: 2 Strana: 0602
Plynutelnosť, i, f., plynutosť, plynutí, der Fluss. P. břicha, der Bauchfluss.

222136   Plynutelný Svazek: 2 Strana: 0602
Plynutelný, der am Bauchfluss leidet, bauchflüssig. Ros.

222137   Plynutí Svazek: 2 Strana: 0602
Plynutí, n., das Schwimmen, vz Plouti. — P., plování na lodi, das Schiffen. — P., tečení, das Fliessen. P. vody; času.— P., plynutosť, der Bauchfluss. Běhavka, úplavice a červená nemoc plynutí dělá. Kom. J. 303.

222138   Plynutí Svazek: 7 Strana: 0271
Plynutí. Granátové jablko p. břicha za- stavuje. Háj. Locyka dává se proti p. ža- ludku s čekankou Háj.

222139   Plynutosť Svazek: 2 Strana: 0602
Plynutosť, i, f., der Fluss, die Flüssigkeit. — P., plynutí, der Bauschfluss. Ros.

222140   Plynutý Svazek: 2 Strana: 0602
Plynutý, plynný, plynoucí, fliessend, flüs- sig. Ráj , Hlas. P. vůně, schmelzender Duft, roucho, herabwallend, škrob, flüssig. Dch.

222141   Plynutý Svazek: 9 Strana: 0226
Plynutý proud. Vlč. Li·. I. 301.

222142   Plyskejř Svazek: 9 Strana: 0226
Plyskejř, e, ?. = puchýř. Us. Kub.

222143   Plyskýř Svazek: 2 Strana: 0602
Plyskýř, e, m. = pryskýř. U Opav. Pk.

222144   Plyš Svazek: 10 Strana: 0264
Plyš, e, m. = látka oděvní. Vz Ott. XIX. 963.

222145   Plyška Svazek: 9 Strana: 0226
Plyška, y, t. = plyšová sukně. Šeb. 180.

222146   Plyšovitý Svazek: 10 Strana: 0264
Plyšovitý koberec. Nár. list. 1905. 22. 13.

222147   Plyť m Svazek: 8 Strana: 0285
Plyť m. plť. Mor. Brt. D. I. 86.

222148   Plýtev Svazek: 2 Strana: 0602
Plýtev = plýtva.

222149   Plýtevnatka Svazek: 2 Strana: 0602
Plýtevnatka, y, f., calliamina, slimýš. Krok.

222150   Plýtevnatý Svazek: 2 Strana: 0602
Plýtevnatý, mit Flössfedern versehen. P. ssavci. Krok.

222151   Plýti Svazek: 7 Strana: 0271
Plýti, vz Plouti. Rk.

222152   Plýti Svazek: 8 Strana: 0285
Plýti, flncre, v Rkk. Vz Mus. 1896. 253., List. lil. 1896. 331.

222153   Plytkař Svazek: 7 Strana: 0271
Plytkař, e, m., ein seichter Kopf. P. bez samostatného úsudku. Orl. VII. 137. 464*

222154   Plytko Svazek: 7 Strana: 0272
Plytko, vz Plytký. Oře z plytka. Us. Šd. Cf. Zákotek.

222155   Plytkosť Svazek: 2 Strana: 0602
Plytkosť, i, f., mělkosť, Seichtheit, Un- tiefe, f. P. mostu. Mus.

222156   Plytkosť Svazek: 7 Strana: 0272
Plytkosť. Zlozvyky, lenosť, p. Vlčk. Lit. sl. 78. Chceš-li dojiť v umění věnce, p-sti nenáviď. Koll. I. 420.

222157   Plytkota Svazek: 8 Strana: 0569
Plytkota, y, f. = plytkosť. Phľd. 1896. 771.

222158   Plytký Svazek: 7 Strana: 0272
Plytký. Mkl. Etym. 253., aL. 160. Latky (krajáče) ty jsou mnohem širší a plytčí (mělčejší) na způsob mísy. Mor. Brt. P. člun. ZObz. XXIII. 81.

222159   Plytký Svazek: 8 Strana: 0285
Plytký = mělký. Prešiel cez plytkú vý- molu na cestu; Bol v umenie plytký. Phľd. XII. 210., XIII. 455.

222160   Plytký Svazek: 10 Strana: 0264
Plytký. V plytkej vodě malé ryby (v mělké). Rizn. 171.

222161   Plytký, plýtký Svazek: 2 Strana: 0602
Plytký, plýtký ; plytek, -tka, -tko, komp. plytší = tenký, ganz flach, seicht. P. meč. L. — P., mělký, seicht. P. potůček. Na Mor. Tam jest plýtko. Us. Plýtko orati. Mor. Hý. Lež má plytké dno. Koll. P. rozum. Na Mor. Brt. P. talíř, voda. Mor. Kd., Zkl. Také ve Slez. Klš.

222162   Plýtva Svazek: 7 Strana: 0272
Plýtva. Mkl. Etym. 251.

222163   Plýtva, y, ploutev Svazek: 2 Strana: 0602
Plýtva, y, ploutev, tve, ploutve, e, f., perutí ryb, die Flossfeder, Fischflosse, Finne, Jg., pohybovací ústroje ryb. Vz S. N., Prk. Př. 8. P., koř. plu, a přípona -tva (-tv?.), Mkl. B. 179., 182. P. hřbetní (přední, zadní), měkká, rozdělená, nerozdělená, tuková; sudé p-vy; prsní, břišní a hrdelní; liché: hřbetní, řitní a ocasní. Jhl. Ploutvemi ryba plove. Us. — Plýtvy, ploutve = žábry (toto pro rozdíl lepší), die Kiemen, Kiefen, Kiefer, Fischohren. V. Ryby vodu ústy vpouštěnou plýtvami vypouštějí. Kom. Ujmi rybu za ploutve. V.

222164   Plýtvač Svazek: 7 Strana: 0272
Plýtvač, e, m., der Wüster (plýtvák, plýtval). Rk.

222165   Plýtvačka Svazek: 2 Strana: 0602
Plýtvačka, y, f., die Wüsterin. Rk.

222166   Plýtvák Svazek: 2 Strana: 0602
Plýtvák, a, m.,balaenoptera, velryba kyto- vitá. Krok.

222167   Plýtvák Svazek: 9 Strana: 0226
Plýtvák. Vz Mus. 1849. IV. 69.

222168   Plýtvání Svazek: 7 Strana: 0272
Plýtvání za Plýtvák oprav v: Plýtvání.

222169   Plýtvati Svazek: 7 Strana: 0272
Plýtvati. Mkl. Etym. 252.

222170   Plýtvati Svazek: 9 Strana: 0227
Plýtvati. Křesťané moc svou proti sobe plejtvají. Dač. I. 165.

222171   Plýtvati, ploutvati Svazek: 2 Strana: 0602
Plýtvati, ploutvati, plýtvávati = téci, fliessen; marně tráviti, zle hospodařiti, ver- geuden, verschwenden. Jg. — odkud (z čeho). Střeva z jeho svatého života plýtvachu (tekla, se valila). Pass. 479. — se kde jak. Do- kudž sem se na moři světa šlepějemi blud- nými plýtval (bral). Vš. P. ve vodě, hin u. her schwimmen. Na Ostrav. Tč. — v čem, kdy čím (zle hospodařiti). P. penězi, D., bohatstvím, štěstím, Ros., dary božími, Br., V., řečí, Kom., zdravím. Kram. P. senem, dřívím, vínem, solí, moukou. Us. Hý. Kdo Čeho dosti má, rád tím plýtvá. Prov., Jg., č. Nedej v hojnosti p. a v nedostatku stýskati. Cant. P. v penězích. Ros. Čeho dosť, snadno tím plýtvati. Č. — s čím: se statečkem svým, Lom., s obrokem p. Us. Kdo čeho dosti má, rád s tím plýtvá. Vz Šetrnost'. Lb.

222172   Plýtvatý Svazek: 7 Strana: 0272
Plýtvatý, mit Kiemen versehen. Bern.

222173   Plýtvav Svazek: 7 Strana: 0272
Plýtvavosť, i, t., die Neigung zur Ver- schwendung. Dk.

222174   Plýtvavý Svazek: 7 Strana: 0272
Plýtvavý, verschwenderisch.

222175   Plýtvec Svazek: 2 Strana: 0602
Plýtvec, tevce, m., der Schmalzfisch. Rk.

222176   Plytvina Svazek: 2 Strana: 0602
Plytvina, y, f., Lagune. Š. a Ž.

222177   Plýtvoslimák Svazek: 7 Strana: 0272
Plýtvoslimák, a, m., calliarira, die Flos- senqualle. Šm.

222178   Plýtvový Svazek: 2 Strana: 0602
Plýtvový, Flossfeder-, Kiemen-. P. kožka. D. Vz Plýtva.

222179   Plýtvý Svazek: 10 Strana: 0264
Plýtvý = mělký. P. talíř. Mš. Vz Plytký.

222180   Plývání, n. = P Svazek: 10 Strana: 0264
Plývání, n. = P. uvedľs na mne, fluctus tuos. Z. kap. 87. 8. Hospodin nedá na věk p. pravedlnému, fluctationem. Ib. 54. 23. Sr. Plývati.

222181   Plývati Svazek: 2 Strana: 0602
Plývati, iter. slovesa plouti. — abs. Až ten kameň bude plývať. Vz Nikdy. — kde. Na mlynářově stavě bílá husa plývá. Č. — Koll., Mt. S. Bezpečněji člověk bývá v řece, než když v moři plývá. St. skl. — kým. Mořské vlny jím plývaly (vz Plýtvati). — Ostatně vz Plouti.

222182   Plývati Svazek: 7 Strana: 0272
Plývati. Mkl. Etym. 252. Slez. Brt. P. 144., Las. Dšk. — kde. Plývá jako masné na polévce. VSlz. I. 238. Jenž v moři plývá. Sv. ruk. 230. — kudy. Hlava po Dunaju plyve. Sš. P. 129. — P. = plévati. Vz Pleti. Děvče plývalo (plelo) len. Brt. P. 156.

222183   Plyvovati Svazek: 9 Strana: 0227
Plyvovati. Však ja nemusím ?., oni se přijdou podívat Sá. Povíd. 274. Vz Za- plyvati.

222184   Plz Svazek: 2 Strana: 0602
Plz, z toho: plaz, plazím. Bž. 31. — P., u, m., nemoc koňská. Db.

222185   Plz Svazek: 9 Strana: 0227
Plz, u, m. Kupil statek plzym = se vším všudy, jak stojí a leží. Slez. Lor. 76.

222186   Plza Svazek: 7 Strana: 0272
Plza, y, f. = pískovec jemnozrnný, jasno- žlutý neb tmavohnědý, feinkörniger Karpa- thensandstein. Val. Vck.

222187   1. Plzák Svazek: 2 Strana: 0602
1. Plzák, u, m., ošumělý klobouk. Mor. Brt., Bka.

222188   2. Plzák Svazek: 2 Strana: 0602
2. Plzák, a, m. (lépe: Plzňan). Pam. kut.

222189   Plzák Svazek: 7 Strana: 0272
Plzák = mlýnský kámen z Plzně. Rjšk. — P. = klouzek obecný, boletus annulatus. Val. Vck. — P. = poklop pouličných otvorů stok. Exc. — P., a, m., os. jm. — P. Jan. Arch. VIL 716., Tk. V. 195. — P. Tom. Blk. Kfsk. 1177.

222190   Plzák Svazek: 7 Strana: 1358
Plzák, a, m. = Plzňan, Plznensis. Pršp. 36.

222191   2. Plzák Svazek: 8 Strana: 0285
2. Plzák = Plzňan. Bl. Gr. 181.

222192   Plzák Svazek: 9 Strana: 0227
Plzák, a, m., arion, měkkýš. P. hnědý, a. subfuscus, lesní, empiricorum, osmahlý, brunneus, zahradní, hortensis. Vz Ulič. 35. nn.

222193   Plzák Svazek: 10 Strana: 0264
Plzák Fr. Dr., spis.

222194   Plzati Svazek: 2 Strana: 0602
Plzati, lézti, kriechen. Hank. sbír. 123. (Jg-).

222195   Plzati Svazek: 7 Strana: 0272
Plzati. Okolo jezera plzáše (had). Ezp. 1074.

222196   Plzčina Svazek: 2 Strana: 0602
Plzčina, y, f., Pless, Plesse, jm. místní ve Slez., též Pština. Šm.

222197   Plzek Svazek: 10 Strana: 0264
Plzek, zka, o, vz Plzký.

222198   Plzeň Svazek: 2 Strana: 0603
Plzeň, zně, f., prospěch (zastr.). Krok. Vz Plezeň, Prk. Př. 35.. Gb. Hl. 84., 110. Der Nutzen. I umre-li glava čelědina, děti vsie tu zbožiem v jedno vladú, vladyku si z roda vyberúce, ký plezně-dlě v sněmy slavny chodí. Sněm. (Rkk. 69.). — P., zNě, f., vz E, dle Dlaň, město v Čech. P. byla ještě za 16. stol. rodu mužského: Nový Plzeň; od té pak doby jest rodu ženského. Vz Chrudim. Jir. P., lat. Plsna (Pilsna, Pelsina, něm. Pilsen. Zastr. Plizeň, Plezeň m.: ?l?zn?. Bž. 8., 74., 123. Vz L (se střídá. Pozn.). P. vždy věrná (králi a víře katol.). Rk. Vz více v S. N., Tk. I. 620., II. 545., III. 656., IV. 737., Tf. 391. — Plzňan, a, m., pl. -né. — Plzeňský. Méně má smyslu než plzeňský halama. Jg., č. Plzeňští ovčáci (slanští holubáři). Jg. Vz Slanský. Plzeňští měšťané. P. báseň (oplzlá). Šm. P. pivo. Us. — Plzenec, nce, m. P. starý, Plzeň stará, Altpilsen v Plzeňsku. Vz S. N., Tk. III. 174. — Plzeňsko, a, n. Na Plzeňsku, Us., na Plzeňště. Pč. 42. Das Pilsner Gebiet.

222199   Plzeň Svazek: 7 Strana: 0272
Plzeň = úroda. V Rkk ,plzně — dlě´ = podlé lidnatosti n. bohatosti své dědiny. Nár. list. 1886. ě. 183. Příloha. O původu vz Athen. III. 339. a Nár. list. 1887. č. 177. Příloha. — P. = město. Položili se na ob- čiznách před Plzněm. Let. 157. Vytištěno v Novém Plzni. 1511. Mus. 1884. 537. Z No- vého Plzně. Arch. VII. 622. Nový P. Arch. VIII. 599. U Plzni. Arch. VII. 652. Cf. Arch. VII. 616., 617., Pal. Rdh. II. 127., Tk. V. 254., VI. 353., VII. 417., Tk. Žk. 224., Blk. Kfsk. 1386., Sdl. Hr. IV. 31., 237 , Mus. 1854.193., Let. (rejstřík), Rk. Sl. Proč mají kašničkáři z Plzně modré pupky. A proč nesměl v Plzni do rady volen býti ani krejčí ani švec ? Vz Sbtk. Krat. h. 86., 274. — Z Plzně Prokop, vz Prokop z Plzně, Tk. Žk. 106., 111., 121., Pyp. K. II. 324., Jg. H. 1. 612., Jir. Ruk. II. 125., Sbn. 508., 513., 543., 544., 649. — Z Plzně Nového Jan 1472. Jir. Ruk. II. 125.

222200   Plzeň Svazek: 7 Strana: 1358
Plzeň. Ze z Plzně. Vz Gb. Ml. II. 132 Plznice, e, f., vz Ploučnice (2. dod.).

222201   Plzeňačka Svazek: 7 Strana: 0272
Plzeňačka, y, f. = žena od Plzně.

222202   Plzeňák Svazek: 8 Strana: 0285
Plzeňák, u, m. = plzeňské pivo. Šml. VIII. 4.

222203   Plzencký Svazek: 10 Strana: 0264
Plzencký = plzeňský. Us. Sb. D. 22.

222204   Plzenčina Svazek: 8 Strana: 0285
Plzenčina, y, f. = plzeňské pivo. Phľd. XII. 404.

222205   Plzenec Svazek: 7 Strana: 0272
Plzenec. Rk. Sl. V P-ci mají na oltáři čertici. Vz Sbtk. Krat. h. 86.

222206   Plzenina Svazek: 8 Strana: 0285
Plzenina, y, f. = plzeňské pivo. Nár. list. 1896. č. 72. feuill.

222207   Plzeňka Svazek: 8 Strana: 0285
Plzeňka (Křižík-Piette; Piette, franc. spo- lečník Křižíkův), y, f. = svítilna differencialní bez vazby. Vz KP. VIII. 147.

222208   Plzeňky Svazek: 9 Strana: 0227
Plzeňky, pl., f. = druh kamen tahových. Vz Ott. XIII. 871a.

222209   Plzeňsko Svazek: 9 Strana: 0227
Plzeňsko. V Plzeňště. Pal. Děj. III. 1. 397.

222210   Plzeňský Svazek: 7 Strana: 0272
Plzeňský kraj. Tk. VI. 353., 417. P. landfrid, Tk. Žk. 224., pivo. — P. Matěj, kazatel 1614. Jg. H. 1. 613., Jir. Ruk. 11. 125. — P. Bened. 1523. Jir. Ruk. II. 125. — P., vz Rührenšaft.

222211   Plzeňský Svazek: 9 Strana: 0227
Plzeňský. P. město. XV. stol. Prok. 41

222212   Plzeti Svazek: 2 Strana: 0603
Plzeti (zastr.), ejí, el, ení, schlüpfrig werden. Ros.

222213   Plzeti Svazek: 7 Strana: 0272
Plzeti. Když po něm p. mohli (plaziti se hadi). GR. Mus. 1862. 378.

222214   Plzěti Svazek: 8 Strana: 0285
Plzěti. K GR. přidej: Nov. 59. (VIL 272.).

222215   Plźik Svazek: 7 Strana: 0272
Plźik, u, m. = makový řezanec, řezanka. Slov Rr. Sb.

222216   Plzíny Svazek: 7 Strana: 0272
Plzíny. V Plzínech = pole u Nuzic na Bechynsku. BPr.

222217   Plzko Svazek: 7 Strana: 0272
Plzko. Mám p. v hobě, mosim si zapálet (jdou mi sliny). Neor.

222218   Plzkosc Svazek: 7 Strana: 0272
Plzkosc = plzkosť. Kar. 90.

222219   Plzkosť Svazek: 2 Strana: 0603
Plzkosť, i, f., plzosť, kluzkosi, Schlüpfrig- keit, f. Na p-sti stojící padá. Ryt. P. hlavy (lysina). V. P. mysli, V., soudu lidského. Kom. Pro víry p. (nestálost) opatrnosti třeba jest. Kom. J. 863.

222220   Plzkosť Svazek: 10 Strana: 0264
Plzkosť, i, f. P. hřiechov. Kar. 90.

222221   Plzkovina Svazek: 2 Strana: 0603
Plzkovina, y, f., der Thierschleim.

222222   Plzkovina Svazek: 7 Strana: 0272
Plzkovina, das Mucin. Rst. 466.

222223   Plzký Svazek: 2 Strana: 0603
Plzký, plzek, -zka, -zko = slizký, kluzký, schlüpfrig. V., Lk. P. led. Pass. 973. P. místo, V., cesta, Br., úhoř, Kom. J. 166., vchod matky příliš plzký. Volk. Plzké miesto ve tmách, neb sě poklesnú a letie v něm (padnú). BO. Cesta jejich plzká buď pod nimi, tak aby padli. Kom. — Ve smyslu přeneseném: p. báseň. D. Život náš krátký a plzký jest. V. Tlampati bez studu o věcech slzkých a plz- kých. Kom.

222224   Plzký Svazek: 7 Strana: 0272
Plzký. Mkl. Etym. 237. P. přelud. Vc. Lab 47.

222225   Plzký Svazek: 8 Strana: 0285
Plzký. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 66., 78. Voda plzká, aqua labilis. 1418. List. fil. 1895. 213.

222226   Plzký Svazek: 8 Strana: 0569
Plzký. P. svět, lubricum saeculum. Hmn. 1418. (List. fil. 1896. 458.).

222227   Plzňák Svazek: 7 Strana: 0272
Plzňák, a, m. = Plzňan. Mus. 1880. 43.

222228   Plzňan Svazek: 2 Strana: 0603
Plzňan, vz Plzeň.

222229   Plzňan Svazek: 7 Strana: 0272
Plzňan, vz Plzeň, Plzněné. Dal. 152. Milý svatý, pros za Plzňany. Hus III. 271.

222230   Plzně-dlě v Svazek: 9 Strana: 0227
Plzně-dlě v sněmy chodí = užitek, pro- spěch zvl. obecný. LS. (Pal. Děj. I. 1. 189).

222231   Plznění, n Svazek: 2 Strana: 0603
Plznění, n. P. vlasů = lezení, das Aus- fallen. Zlob.

222232   Plzněnín Svazek: 9 Strana: 0227
Plzněnín, a, m., v pl. -ín odpadá: Pros za Plzňany. Hus III. 271.

222233   Plzněti Svazek: 2 Strana: 0603
Plzněti, 3. os. pl. -ějí, ěl, ění = lysati, die Haare verlieren. Zlob.

222234   Plzník Svazek: 7 Strana: 0272
Plzník, a, m. = chroust. Mllr. 67.

222235   Plzno Svazek: 2 Strana: 0603
Plzno (zastr.), vz Plzný.

222236   Plzno Svazek: 7 Strana: 0272
Plzno. Cf. Plzeň, Plzenec, Plznovec.

222237   Plznouti Svazek: 2 Strana: 0603
Plznouti, znul a zl, utí; plzeti; plzkým se státi, schlüpfrig werden. — 2. Línati se, die Haare verlieren. — komu. Plzne mu srsť. Plk.

222238   Plznouti Svazek: 7 Strana: 0272
Plznouti. Mkl. Etym. 237. P. sebou = upadnouti, fallen. Val. Vck,

222239   Plznouti Svazek: 8 Strana: 0285
Plznouti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 66., 78.

222240   Plznovec Svazek: 2 Strana: 0603
Plznovec, vce, m. = pivnice, sklep, Keller, m. Ros.

222241   Plznúť Svazek: 7 Strana: 0272
Plznúť = plzněti. Ssk. — P. = piznúť. Val. Brt. D. 249.

222242   Plznúť čím do čeho Svazek: 9 Strana: 0227
Plznúť čím do čeho = praštiti. Val. Čes. 1. X. 301. — jak. Po jednom vlase hlava plzne (lysá). Mus. slov. II. 9.

222243   Plzný Svazek: 2 Strana: 0603
Plzný (zastr.) = užitečný, prospěšný, nütz- lich, erspriesslich. V MV. nepravá glossa. Pa. Kruvoj zdieše hoře v dědinách ohněm i me- čem. Vsie, če plzno bieše, potře jeho zloba krutá, i zaje vojevodu nám. Rk. 17. Vz Ko- řínkovo vyd., Bž. 32.

222244   Plzný Svazek: 7 Strana: 0272
Plzný. Rk. 17. oprav v: Rkk. 17. Cf. Hadoplzný (dod.).

222245   Plzný Svazek: 8 Strana: 0285
Plzný v Rkk. Cf. Mus. 1896. 242., List. fil. 1896. 316., Mus. fil. 1896. 233.

222246   Plzný Svazek: 8 Strana: 0569
Plzný v Bkk. Cf. Mus. 1896. 375.

222247   Plzný. P Svazek: 10 Strana: 0264
Plzný. P. sádlo = plsní. Nár. list. 1886. č. 383.

222248   Plzosť Svazek: 2 Strana: 0603
Plzosť (zastr.), i, f. = plzkosť.

222249   Plzum Svazek: 7 Strana: 0272
Plzum něco koupiti = jak stojí a leží, šmahem, v celku, per Bausch und Bogen. Slez. a laš. Šd., Škd. Uděláme to plzem = najednou. Laš. Slov. pajzem totéž značí. Brt. D. 249.

222250   Plzý Svazek: 2 Strana: 0603
Plzý (zastr.) = plzký.

222251   1. Plž Svazek: 2 Strana: 0603
1. Plž, e, plžek, žka, m., od plz-ký. Vz strany původu Mz. str. 58. Plži, cephalo- phora, die Schnecken, činí třídu měkkýšů. Vz S. N. P. jsou měkkýši s hlavou patrně vyvinutou. Dle pohybujících ústrojů (noh) rozvrhují se ve čtyři řady: přídonožce, pro- topoda,ploutvonožce, pteropoda, břichonožce, gastropoda a kýlonožce, heteropoda. Krč. 369., Frč. 225. Vz tato slova, Schd. II. 535., 536.
P. = zemský hlemýžď, limax, die Erd-, Weg-
schnecke. V. P. černý, 1. ater; červený, 1.
ruf us ; veliký, 1. maximus ; zahradní (šnek),
1. agrestis. Jg. Slimáci (plži) jsou hlemýždi
bez skořepiny. Kom. J. 216. P. pomalu se
plíží. Sych. Vz Měkkýš. — P., plžek, pližek,
na Mor. a na Slov. == slíž, slížek = mřen,
mřenek (ryba), cobitis barbatula, die Schmerle.
Jg. — P., na Mor. slíž, na Slov. také čík —
jídlo moučné, tlustší nudle. Plk. Vz Plíž. — P., tvrdé vemeno, Euter, n. Us. — P. n. loch do země. Kwauz. o vod. 206.

222252   Plž Svazek: 7 Strana: 0272
Plž. Mkl. Etym. 37. Cf. Brm. IV. 2. 219., 222., 230., 254.—258, 272., 282., 284., 303., 328., Frč. G. 67., Kam. Slov., Hlb. XXXII. (Rejstřík), Rk. Sl. — P., f. = podzemní díra. Rr. Sb. Na Mor. sklepům ve vinohradech anebo mimo dědinu jsoucím posud říkají plže. Šd. V místě blízkém u lázně jest p. neb loch pod zemí, ne docela čtyř krokův zhloubí, ve kterémž pivo choval. Jord. 205. Rosa v Thesauru píše: plž, m., limax, Weg- schnecke; plž, e, f. apud aliquos etiam di- citur skrýše podzemní veliká, sklep klenutý neb neklenutý, cellarium, Keller. Alii dicunt plznice, e, f. et plznovec, vce, m. (pivnice). — P. (závitek) v uchu, trubka vodným mo- kem naplněná, několikrát v sebe zavinutá. Dk. P. 19.

222253   Plž Svazek: 8 Strana: 0285
Plž. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 66., 78. Ve Zvolensku plž, pížik, sližská, bezšu- pinatá rybka; v Trenčansku slíže, hrúze, mrdofúze. Phľd. XII. 174.

222254   Plž Svazek: 9 Strana: 0227
Plž. Keď nie pstruh, aspon p Zát. P. 155a.

222255   2. Plž, plže, e, plžnice Svazek: 2 Strana: 0603
2. Plž, plže, e, plžnice, e, f. (zastr.), skrýše, sklep, Keller, m.

222256   Plžek Svazek: 7 Strana: 0272
Plžek, žka, m., die Schmerle, Bartgrun- del. Šm.

222257   Plží, plžový Svazek: 2 Strana: 0603
Plží, plžový, co plži náleží. Schnecken-. Č.

222258   Plžík Svazek: 2 Strana: 0603
Plžík, a, m., ryba ; nudle. Vz Plž, 1.

222259   Plžik Svazek: 8 Strana: 0285
Plžik, vz Plž (3. dod.).

222260   Plžiti se Svazek: 2 Strana: 0603
Plžiti se, il, ení. Když mlýnský kámen jest otevřen a špatně domílá, říká mlynář: Kámen slizne, melivo se plží, wird schlüpf- rig. Us. Nvk.

222261   Plžnice Svazek: 2 Strana: 0603
Plžnice, vz Plž, 2.

222262   Plžokam Svazek: 2 Strana: 0603
Plžokam, u, m. P-my, gastropodolitha, zkameněliny živokův. Krok. 1. c. 82.

222263   Plžový Svazek: 2 Strana: 0603
Plžový, vz Plží.

222264   Plžovy Svazek: 7 Strana: 0272
Plžovy, dle Dolany, sam. u Vltavotýna.

222265   Płáchati Svazek: 8 Strana: 0281
Płáchati = vanouti. Oheň płachá = plá- polá. Jicko. Brt. D. II. 363. Cf. Plákati.

222266   Płotírka Svazek: 7 Strana: 0382
Płotírka. Cf. List. fil. 1890. 352. (Mz.).

222267   Płotvan Svazek: 8 Strana: 0284
Płotvan, u, m., z něm. Bratpfanne, f. Slov. Brt. D. II. 517.

222268   Płozina Svazek: 7 Strana: 0268
Płozina, y, f. = úrodná půda na dolině. U Kelče na Mor. Brt.

222269   Płunky Svazek: 10 Strana: 0263
Płunky = planá jablka. Ostrava. Šb. D. 60 Na sv. Tůmka (Tomáše) je dobrá i plunka. Slez. Vlasť I. 215. Sr. Pláňka.

222270   Pn Svazek: 2 Strana: 0603
Pn, z této skupeniny souhlásek vysouvá se p: tonúti (tonouti) m. topnúti. sen m. sepn, vz Vysouvání souhlásek, P. Kt.

222271   Pn Svazek: 8 Strana: 0285
jm. Z pn p se odsouvá: sen m. s^piix, řec, vnvog, usnouti m. usbpnati atd. Gb. II. ml. I. 420.

222272   Pňák Svazek: 7 Strana: 0272
Pňák, u, m., Pflock zur Befestigung der Faschinen. Bur.

222273   Pňař Svazek: 7 Strana: 0272
Pňař, e, m. = kdo pně či pařezy vyko- pává; uhlíř. Laš. Wrch.

222274   Pnavý Svazek: 7 Strana: 0272
Pnavý = pnivý. Ssk.

222275   Pně Svazek: 2 Strana: 0603
Pně (zastr.) = pněl. D.

222276   Pněna Svazek: 7 Strana: 0245
Pněna, y, f. = kráva velmi červená jako pivoňka. Mor. Brt. Vz Pivoň.

222277   Pněti Svazek: 7 Strana: 0272
Pněti. Mkl. Etym. 238., Listy fil. 1884. 485. Pně (íc). — kde (s kým): na kříži. Hr. ruk. 171., Hus I. 238., Vyb. II. 14., ML. 3. b. Na tém dvém kázanie zákon pní i pro- roci. Ev. víd. 88. Nikdy nepí, dokudž v ústech krmě pní. Zbrt. Poct. mr. 10. — jak. Beze všech vin na kříži pní boží syn. Výb. II. 33. — za koho. Jenž za ny pnělo (tělo boží). Výb. II. 250.

222278   Pněti, pníti Svazek: 2 Strana: 0603
Pněti, pníti, pním, 3. pl. pnějí, pněj, pněje (íc), pněl, ění; pnívati = rozpiatu býti, viseti, hängen. — kde : na kříži. Lom., St. skl., Pass. Opony se všech stran pniechu. BO. — pro koho kde. Jenž na kříži pro hřiešné pnělo. Výb. II. 36.

222279   Pnětluky, Netluky, Mětluky Svazek: 2 Strana: 0603
Pnětluky, Netluky, Mětluky, něm. Netluk, dle Dolany, ves v Lovosieku; dvůr v Neveklovsku. S. N., Tk. III. 656., IV. 737.

222280   Pneumatický Svazek: 2 Strana: 0603
Pneumatický, z řec., k dechu, k etheru, k duchu se vztahující. P. rozžehadlo, škola. Vz S. N.

222281   Pneumatický Svazek: 7 Strana: 0272
Pneumatický, pneumatisch. P. dráha, pošta, vana, NA IV. 221., 224., V. 441., sladování, KP. V. 158., zapalovačka, Mj., zapalovadlo, Kk., Schd. I. 222., čištění zá- chodů. Pdl. P. léčení. Vz Slov. zdrav.

222282   Pneumatický Svazek: 9 Strana: 0227
Pneumatický. P. soustava kanalisační, vz Ott. XIII. 895, pošta. P. obruč kola. KP. VIL 509.

222283   Pneumatický. P Svazek: 10 Strana: 0264
Pneumatický. P. pošta (vzduchová, atmo- sphaerická) = zařízená tlakem vzduchu. Vz Ott. XIX. 976.

222284   Pneumatika Svazek: 2 Strana: 0603
Pneumatika, y, 1., z řec, nauka o po- hybu těles plynných. S. N.

222285   Pneumatika Svazek: 7 Strana: 0272
Pneumatika, y, f., z řec. = aerodyna- mika, dynamika plynů (vzdušných těl), die Pneumatik, Aerodynamik. Nz.

222286   Pneumatika Svazek: 9 Strana: 0227
Pneumatika, y, f, z řec. P. na kolech bi-, tricyklů. a j. Us.

222287   Pneumobacill Svazek: 8 Strana: 0285
Pneumobacill, a, m. Vstnk. II. 502.

222288   Pneumogastrický Svazek: 10 Strana: 0264
Pneumogastrický system. Vstnk. XIII. 390.

222289   Pneumograf Svazek: 9 Strana: 0227
Pneumograf, u, m. = nástroj ? určeni změn dýcháni. Krč. Assoc. 86.

222290   Pneumonie Svazek: 2 Strana: 0603
Pneumonie, e, f., z řec, zánět plic. Vz S. N.

222291   Pneumonokonios-is Svazek: 7 Strana: 0272
Pneumonokonios-is, y, f. =- zaprášení dužniny plicní. Vz Slov. zdrav.

222292   Pneumothorax Svazek: 7 Strana: 0273
Pneumothorax, vz Plynatosť.

222293   Pněv, Pňov Svazek: 2 Strana: 0603
Pněv, Pňov, a, m., Pniow, ves u Podě- brad. PL.

222294   Pněví Svazek: 2 Strana: 0603
Pněví, n. (zastr.) = křoví, pňoví, Stämme, m, Výb. I. 185.

222295   Pněví Svazek: 7 Strana: 0273
Pněví = pně, paresy. Hr. rk. 15.

222296   Pněvice Svazek: 2 Strana: 0603
Pněvice, ves u Kutné Hory. Tk. I. 377., III. 55. *

222297   Pněvice Svazek: 7 Strana: 0273
Pněvice Arch. VIL 54., 62., Tk. V. 254., Rk Sl.

222298   Pniak Svazek: 7 Strana: 0273
Pniak, u, m. = peň poraženého stromu. Slov. Syt. Táb. 251.

222299   Pniak Svazek: 9 Strana: 0227
Pniak, u, m., rybník u Vrbice. Věst. op. 1895. 15.

222300   Pníček Svazek: 7 Strana: 0273
Pníček, čku, m , cauliculus, das Keim- stengelchen. Rst. 466., Nz. — P. = malý peň. Ten uťal pníčka u chodníčka. Cf. Utíti. Val. Vck.

222301   Pníček Svazek: 8 Strana: 0285
Pníček. K Vck. přidej: Val. I. 108.

222302   Pník Svazek: 2 Strana: 0603
Pník, u, m. = peň, Rumpf, m.; Orb. p.; odřezek, abgehauener Klotz, m.

222303   Pník Svazek: 7 Strana: 1358
Pník, a, m., ponsor. Pršp. 80. 85.

222304   Pníkat Svazek: 10 Strana: 0649
Pníkat. Pták pníká = žalostně tiká. Brt. S'.

222305   Pníti Svazek: 2 Strana: 0603
Pníti, vz Pněti.

222306   Pníti Svazek: 9 Strana: 0227
Pníti, pnu atd. Vz Gb. H. ml. III. 2. 287.

222307   Pníti se Svazek: 10 Strana: 0264
Pníti se = chlubiti se (slov., jinak = pnouti se). — se čím Každý se Slavomilem pní (chlubí). Koll. Drob. bás. 100. 21. — kam. Lípa pní k nebi (pne se). Koll. Sr. Pněti.

222308   Pnivý Svazek: 2 Strana: 0603
Pnivý, pnoucí se, sich emporschlingend. P. keř. Rostl.

222309   Pňok Svazek: 7 Strana: 0273
Pňok, u, m. = pník. Laš. Tč.

222310   Pňok Svazek: 9 Strana: 0227
Pňok, u, m. = pník, malý peň. Slez. Lor. 76.

222311   Pnoucí se Svazek: 9 Strana: 0227
Pnoucí se růže. Us.

222312   Pnouti Svazek: 2 Strana: 0603
Pnouti, vz Píti, 2.

222313   Pnouti Svazek: 7 Strana: 1358
Pnouti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 117.

222314   Pnouti Svazek: 8 Strana: 0285
Pnouti (píti). O pův. cf. Gb. H. ml. I. 81.

222315   Pnouti Svazek: 9 Strana: 0227
Pnouti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 173., 187.

222316   Pňov Svazek: 7 Strana: 0273
Pňov, vz Pněv. Arch. IV. 309. P. z: Pně- jov. Jir.

222317   Pňové Svazek: 2 Strana: 0603
Pňové, ého, n., eine Zahlung für den Wald- heger. Dáno pňového hajnému. 1710. Gl. 234.

222318   Pňoví Svazek: 8 Strana: 0285
Pňoví. Kabt. 17.

222319   Pňoví, n Svazek: 2 Strana: 0603
Pňoví, n., mnoho pňův, Stämme, Wein- schösslinge. Tu roli pňovím vinným vysadili. 1556. Gl. 234.

222320   Pňovice Svazek: 2 Strana: 0603
Pňovice, dle Budějovice, Knibis, ves u Olo- mouce. Mus.

222321   Pňovice Svazek: 7 Strana: 0273
Pňovice. Tov. 26., Blk. Kfsk. 1386, Rk. Sl.

222322   Pňovičky Svazek: 2 Strana: 0603
Pňovičky, die Dolany, Knibitschken, ves u Teplice.

222323   Pňovský Svazek: 7 Strana: 0273
Pňovský, ého, m. Tov. 131., Výb. II. 805

222324   Pňový Svazek: 2 Strana: 0603
Pňový, od pňův, Stamm-. P. n. prutový úd. Rostl. — P., kolmo strmící. P. čára. Jg.

222325   Pňovy Svazek: 7 Strana: 0273
Pňovy, Stamm-, Wurzel-. P. dřevo. Laš. Tč. — P. zpuchlý, proleželý, stockig. Sl. les.

222326   Pňovy Svazek: 9 Strana: 0227
Pňovy, louka u sv. Ondřeje. Mus. slov. III. 3.

222327   Pňový Svazek: 9 Strana: 0227
Pňový. P. kůra. 1503. Arch. XVII. 50.

222328   Pnpalka Svazek: 10 Strana: 0321
Pnpalka, rostl. Vz Ott. XX. 996., XVIII 656.

222329   Pňštský Svazek: 2 Strana: 1260
Pňštský. P. krajina. BO. Setru maso vaše trním i hložím púštským (v poušti rostou- cím). BO.

222330   Pnulka Svazek: 9 Strana: 0227
Pnulka. Vz Ott. XVI. 507.

222331   Pnulka Svazek: 10 Strana: 0264
Pnulka, y, f., lygopodium, rostl. Vz Ott. XIX. 979.

222332   Pnulý Svazek: 7 Strana: 0273
Pnulý, kletternd. Rst. 466.

222333   Pnutelný Svazek: 7 Strana: 0273
Pnutelný, expansibel. Nz., Ssk.

222334   Pnutí Svazek: 7 Strana: 0273
Pnutí, n., die Spannung. Rk.

222335   Pňůvka Svazek: 7 Strana: 0273
Pňůvka, y, f. = motyka na kopání pňů (pařezů). Laš. Brt, Tč., Wrch.

222336   Pňůvka Svazek: 8 Strana: 0285
Pňůvka = kučovnice. Věst. opav. 1893. 19.

222337   Pnvzácněť Svazek: 7 Strana: 0398
Pnvzácněť, ěl, ěn, ění, rar werden. Us. Vhl.

222338   Pny-x, gt Svazek: 2 Strana: 0604
Pny-x, gt. Pykny, f., povýšené místo mezi pahorkem Nymf a museem, kde byla sedadla vytesána ve skále a kde se lid k po- radám shromažďoval. S. N.

222339   Pnyx Svazek: 7 Strana: 0273
Pnyx v Athenách.

222340   Po Svazek: 2 Strana: 0604
Po, lit. pa, které starší se býti zdá. Mkl. aL. 68. Předložka po pojí se s akkusativem, dativem a lokalem. I. S akkusativem ur- čuje předložka po: 1. mezi prostorovou, až které děj slovesný dostupuje, až po kterou co sahá, bis zu, bis hin, bis an. Sěmu v srdce po jilec meč vtasi. Výb. L 50. V komoře sedí stařeček s bradou až po pás. K. Poh. II. 247. Vz Odseknouti, Státi, Bráti. — 2. Mezi časovou, až po kterou děj slovesný trvá. Toho jest neukázal po dnešní den. Půh. I. 226. Znáti ještě po dnes, kudy ten had lezl. Pref. 239. Po tu chvíli, po tu dobu, po ten čas. Us. Kak sě zde v cuzej vlasti od jutra po večer, tako bě sě zdieti dítkám i ženám, i jedinu družu nám iměti po púti vsiej z Vesny po Moranu. Rkk. 8. — 3. Směr pohybu ku předmětu, který jest cílem a účelem děje slo- vesného ve spojení se slovesy: jíti, běžeti, jeti, plaviti se, poslati a p., nach, um. Nebyli jsme povinni po vás jíti. Tov. 9. Dívka přišla po maso. Let. 262. Jáz doběhu na palúček po konieček bielý. Rkk. 63. Po Bo- řivoje poslachu. Dal. 100. Hradečtí vypra- vili jsou se do lesa po drva. Let. 98. Po strážné poslachu. Kat. 2805. Poslal po mú matku. Arch. I. 174. Poslal po ta práva. Arch. II. 385. Po tu zbroji poslal. Půh. II. 97. Přijel po to víno. Půh. II. 84. Po vsě město poslachu. Pass. (List. filol. a paed. V. Příloha 8). Pozdě s čbánem po vodu. Smil. (Výb. I. 842.) [Bdl. Obrana LS. 87.]. Vz Jíti, Jeti, Vyjeti, Jezditi, Přijeti, Rozeslati, Poslati, Vypraviti. — Pozn. 1. Podlé analogie sloves vytčených pojí se, ač zřídka, sloveso jíti se. Jal jsem se po to dielo počem psáti o počátku našeho spasenie. Anth I. 76. — ľozn. 2. Ve stol. 15. a 16. počala v těchto vazbách znenáhla vyskytovati se předložka pro, jíž se nyní ve spisovné řeči výhradně užívá. Pražané poslali pro biskupa. Let. 238. Ma- rynáři plavili se též k břehu pro, kamení. Pref. 79. — Fozn. 3. V jihozáp. Čech. uží- vají posud po. Netřeba po rozum za hra- nice. Jg. Poslal po sedláka. Sb. Na Mor.: Běž po vodu. Dch. Vz Pro, Mus. 1878. 132. Taktéž i na Slov. Išlo děvča po vodu. Koll. zpěv. 2. 24. Choď sestřička po vínečko. Slov. pís. (Bdl. Obr. LS. 87.). — 4. Čas, po který děj trvá nebo se opětuje, durch, hindurch.Po ten všechen čas pracemi zanesen byl. Žer. Sň. 20. Tehdy má koně vyvésti po tři trhy. Tov. Chodil bosý po tři léta. Br. Vz Sbírati, Učiniti. — 5. Číslo, až po které se co opakuje. Číslo takové vynáší se z pravidla středním rodem číslovek řadových. Po čtvrté píši. Let. I. 90. Po každé utíkali. Žal. 39. Turci pokoušeli se po několikráte Španělům překážeti. Har. II. 142. A tak učiň po třikrát. Byl. Po de- sáté zajat bude. Br. — II. S dativem. Vět- šina výkonů, jež nyní označuje lokal s před- ložkou po, přešla naň z dativu. Proto užívá se ve staré slovančině jakož i v některých živoucích jazycích slovanských mnohem hoj- něji dativu s předložkou po nežli v češtině, kdež nyní všecek uhnul lokalu, vyjma ně- které adverbialné vazby adjektiv neurčitých. Ve starých památkách ovšem častěji se vy- skytá zvláště na označenou způsobu. a) Po- chválichu pravdu po zákonu. LS. v. 9. Seber glasy po národu svému. LS. v. 77. Volte muža, mezu sobú rovna, ký by vládl vám po železu. LS. v. 105. Suďte sami po zákonu pravdu. LS. v. 102. Vřeť každému srdce po jazyku svému. Dal. Každý kól po třem stóm. (Kn. Rožm). Výb. I. 112. Z láhu platí po jednému kuřeti (Urbář klášt, žďárského. Mtc. 1875.148.). Po podanému. Mus. 1878.550. (gloss. 12. stol.). Po svatým v noci bos cho- dieše. Dal. 46. Tomu beranovi po zlu. (Alex.). Výb. I. 52. Po dvěma stoma; chce po právu míti. Půh. 2., 42., 3., 42. Bdl. Obrana LS. 45.46. Zwischen, unter, in, nach, zufolge, gemäss. — b) Předměstí kairské po různu leží. Har. II. 172. Po suchu tam všedše nalezli chrám mramo- rový. Vyb. I. 287. Po pohansku sě jměchu. Dal. 16. Po německu, po česku atd., Us., po našsku. Bl. Vz Skrýti se, Tichý, Starodávný, Dobrý, Bratrský, Pohanský. — III. S lo- kalem určuje předložka po 1. prostor místný, po kterém pohyb různými směry se rozpro- straňuje, durch hin, über etwas hin, entlang. Žleč se jemu rozli po útrobě. Anth. 1. 3. Bratři po půšči přebývachu. Výb. 1.196. V zástupech po městě chodiechu. Dal. Vz Běhati, Poskako- vati, Valiti se, Rozložiti, Roznésti se, Laziti, Roždéliti, Volati, Stíhati, Choditi, Světiti. — Pozn. Sem počítati dlužno a) slovesa bíti, udeřiti atd. Dám ti po hubě. Kdo se za hubu nestydí, dostane do ní nebo po ní. Vz Bíti, Udeřiti po čem. — b) Adverbialné vazby: po boku, po straně, po zadu, po předu, an, zu, von. Posazen jest po levé ruce. Žer. Záp. II. 136. Stolice ty po krajích stály. Kom. L. 85. Já po předku půjdu. K. Poh. 676. Vz Posaditi se, Viseti (kde). — 2. Prostor místný, po kterém pohyb směrem přímým se nese. Po vodě k děvě kytice plyje. Rkk. 60. Pustili lodě své po Padu. Výb. I. 521. Spustil se po dřevě javoru. Sš. P. 186. Vz Pustiti, Jezditi, Smeknouti (se po čem). — 3. Distributivnost místnou děje slovesného. Všecky zjímali a zbili po ulicích zde i onde. Let, 73. Pozdě slova po lidech chytati. Č. M. 79. Čert chodil po sedlácích. K. Poh. II. 122. Král kázal po kostelích zvo- niti. Let. 112. Vz Jezditi, Skrýti, Tlouci se, Rozeslati. — 4. Směr pohybu a činnosti za předmětem, jenž jest cílem a účelem pohybu vzorem činnosti, činem hmotným i pomyslným a) ve spojení se slovesy ruchu podmětného i předmětného: jíti, běžeti, jeti, hnáti se, táhnouti, vésti, vléci, obrátiti atd., hinter- her, hinter-drein, hinter-, nach. a) Tu pan Jan z Stráže po nepřieteliech udatně jedieše. Dal. 172. Všecko opustil a šel po něm. Výb. I. 545. Biskup nikterakž po králi nepostú- pil. Pass. 519. Ten člověk všecky lidi po sobě vede i táhne. Anth. I. 88. Aj toť vešken svět po něm jde. Ib. (Hý.). Vz Jíti, Bě- žeti, Jeti, Hnáti se, Státi, Táhnouti, Vléci, Vylouditi, Pustiti, Zavříti, Obrátiti co po čem, po kom. — /3) Kdo chodí po ptačím hlásku, nachází pírka z ocásku. C. M. 135. Janiček se béře po hlase. Sš. P. 154. Syn nepodařil se po otci. Let. 374 Mají se po čem spravovat, duchovní správce mají, nech po jich slovu jednají. Er. P. III. 8. Vz Jíti, Jeti, Přijeti, Plaviti se, Postoupiti, Zpívati, Pěti, Říkati, Spravovati se po kom, po čem. — y) Budu choditi po koledě. Kam. 1. 34. Chodí po žebrotě. Us. Přibík chodě po zvěři nalezl prut stříbra. Háj. 56. Pacholek šel po své práci. K. Poh. II. 108. Plaviti se po svém kupectví. Pref. 5. Vz Odjeti, Býti. — b) Ve spojení se slovesy žádosti a touhy: státi, toužiti, dychtiti, bažiti, teskniti, volati a p. On po ctnostech velmi stojí. St. skl. IV. 92. Po tom netuž. Kat. 356. Onino po slávě a cti dychtí. Kom. Lab. 113. Vz uvedená slo- vesa a Vadnouti, Stonati, Péci se, Volati, Zevlovati, Tesklivý po čem. — Pozn. Sem počítati můžeme rčení: co jest ti po tom a p. Co by mi bylo po tom klobouku ? K. Poh. 172. Co je po té rozmarýně, která ne- voní. Sš. P. 154. Co je mně po tobě? Sš. P. 214. — c) Ve spojení se slovesy ptáti a tázati se. Tu jsem se ptal po svých koních. Pňh. 1. 164. Vz tato slovesa. — d) Ve spo- jení se slovesy žádati a chtíti na označenou osoby, ku které žádost čeho se nese. Po mně toho žádati neračte. Žer. L. 1. 23. Co po mně chcete? Us. — 5. Prostor časový, kterým pohyb jako prostorem místným se rozpro- straňuje. Co jsem se nachodil po tmavé noci. Sš. P. 400. Po tmě choditi. K. Poh. II. 134. Zora po jutře sě sěje. Anth. 1. 22. Po tmě každá kráva černa. Č. M. 304. — 6. Čas, po jehož uplynutí co nastupuje. Čas takový může býti označen a) přímo nějakým jménem určitou dobu časovou označujícím, nach. Biskup po létě života zbyl. Dal. Asi po ho- dině dostavil se. Žer. Záp. II. 169. Po chvíli se vrátil. Us. To se stalo po božiem naro- zenie po dvú stú po sedmicát a po sedmi letech. Pass. 127. — b) Nepřímo nějakou událostí v jistou dobu spadající. Po hostině hosté se rozešli. K. Poh. 205. Po obědě každý svých věcí hleděl. Žer. Sn. 21. Po radě bývají páni moudřejší. Č. M. 193. Ráno po východu slunce byl jasný den. Pref. 375. Vz Učiniti co kdy, Účinek, Práce. — c) Sub- stantivy slovesnými. Po ruky podání témuž pašovi pan posel se posadil. Vrat. 13. Po vyslyšení kommissařů nebylo třeba dlouho meškati. Žer. L. 1. 7. Vz Jeti kam kdy, Oznámiti co kdy, Uvážení, Hádání. — Pozn. Nelepé tyto vazby teprve za doby střední a nové z míry se rozmohly; pěkněji se nesou a jazyku našemu přiměřenější jsou tu vazby přechodníkové a věty časové. Ruku mu po- dav posadil se. Hned jak vyšli (m.: po vyjití), pan hejtman dal předčítati. Vz Ab- strakta, Brt. S. §. 309. — d) Jmény osob od jiných v důstojnosti, majetku a p. vystřída- ných nebo přebylých. a) Adverbialně, nach. Vněslav po otci knězem byl. Dal. 30. Po mém otci budeš králem. K. Poh. 279. Odešel a ny syré po sobě ostavil. Pass. 466. Pře- mysl Rakúsy po ženě jmieše. Dal. 151. Vz Pozůstati, Platiti, Děditi, Držeti co po kom. — ß) Attributivně, nach. Kateřina vdova po Jachymovi. Žer. Záp. II. 42. Dceru po první ženě měl král radši. K. Poh. 494. Statek po panu Bohušovi. Žer. Záp. II. 107. Udělal ho králem po sobě. K. Poh. II. 67. — Pozn. Ve spojení se slovesem býti a míti předložka po s lokalem označuje osobu n. věc, která dějem slovesným své skončení béře. Povol čepu, hned bude po pivě. Č. M. 408. Dojedu, až bude po vojně. Sš. P. 569. Už máme po práci, po obědě atd. Us. Vz Bíti. — 7. Radu a střídu, ve které co za čím dle času n. důstojnosti následuje, nach. Jedni po druhých se rozjížděli. Žer. Sn. 32. Po Bohu největší dobrodinci tvoji jsou rodiče. Us. Tak se děje rok po roku. Us. — 8. Di- stributivnost věcnou, když se celeli v rovné části dělí, jež bud; zároveň, buď po sobě účastny jsou děje slovesného, in, nach. Cho- diechu po dvú řadem. Výb. I. 434. Kůň po minutách oči obracel. Vrat. 49. Prška po kapkách začíná. Č. M. 153. Stráže jedou po tlupách. Har. II. 252. Vz Jíti, Vzíti, Zhlé- dati, Klovati, Začiti, Sbírati, Rozdávati, Dáti, Napiti se, Míti, Rozděliti, Usaditi se (jak, po čem). — Pozn. Zvláště ve spojení se slo- vesy kupovati, prodávati a p. užíváme takto předložky po s lokalem, když vytýkáme di- stributivnou cenu jednotlivých stejných částí téhož celku, je, jeder einzelne, von — zu. Pytajú sa, po čem vlna. A ta bílá po tolaru a ta černá po krejcaru. Sš. P. 445. Pšenici po 22 groších dostanu. Žer. L. 1. 159. Po čem víno naléváš ? Sš. P. 141. Vz Koupiti, Prodati, Dostati, Chtíti, Platiti co po čem, — 9. Příčinou věcnou, která za následek má, jakostný stav dějem slovesným označený. Ně- kteří po její ráně oduli se jako puchýř. Kom. L. 33. Rána po tom balsámu se zhojila.Har. II. 59. Dobrý i po suché kůrce tyje. Č. M. 31. Jez, Adámku, jez to jabko, jak je p, něm velmi sladko. Sš. P. 38. Vz Narůsti Uschnouti, Boleti, Napraviti (po čem). — 10. Důvod poznatku, nach. Ptáka poznáš po peří, vlka po srsti a člověka po řeči, kroji a chodu. Č. M. 267. Po tom velikém odpolu zbořeném stavení může se snadno rozuměti, že jest to před časy znamenité město bylo. Har. I. 220. Vz Poznati, Znáti co po čem. — 11. Prostředek a prostředníka děje slovesného. Po lidských žlabech kalná voda teče. Č. M. 89. Ta plachta může se spustiti po skřipcích dolů. Pref. 31. Všecky listy poslal po pa- cholku do Prahy. Bl. 50. Po listech a po poslu královně vzkázal. Troj. 475. Vz Vésti, Téci, Mluviti, Poslati, Odeslati, Oznámiti, Uvésti (po kom, po čem). — 12. Způsob děje slovesného. Chodí po svobodě jak ryba po vodě. Sš. P. 469. Dělati něco po své hlavě. Žer. Záp. II. 170. Svalme jej po hlavě doluov. Pass. 361. Má se tam po čertech. Sš. P. 669. Do studnic po hlavě skákali. Prot. 327. — 13. Vztah a přiměřenost, nach, zufolge, ge- mäss, betreffs a) hledíc k ději slovesnému. Vše bude po tvej vóli. Kat. 3197. Po své vóli jednali. Výb. I. 490. — b) Hledíc ku stavu jakostnému. Vědě, že jsi po letech mladým Výb. 1. 144. Byl on mládec po rodu Ilja. C. — Brt, v List. filol. a paed. ?. 148.—156. Vz tam více příkladův. Cf. Zk. Skl. 268.-274., Zk. Ml. II. 35., Mkl. S. 431. a násl., 627. a násl., 676. a násl., Jir. Nákr. 70. — Po se chybně zanedbává: Každého dne otevřela vždy jedny dvéře m.: po jedněch dveřích. Km. — Po složené se slovy. Slo- vesa přechodná vůbec a nepřechodná pohybo- vání (vz Pře-) s předložkou po složená řídí akkusativ. Znamená pak: 1. okamžik, kdy běh činnosti po místě, po všech stranách, zcela po předmětě samém v skutek vstupuje. Bolení na svém těle pociťuje. Jg. — 2. Táhne činnost na celek, avšak distributivně znamenajíc všecky jednoho po druhém, část' po části, Zk., ze činnost na mnohých předmětech n. od mnohých podmětů se vykonala. Mkl. Po- mámil je všecky (jednoho po druhém).Všecky pobil. Pohasiti, pomříti, pomořiti, popáliti, pořezati. — Pozn. Na označeHOu distribu- tivnosti děje, buď že několik podmětů jeden po druhém stejnou měrou děje se zúčast- ňuje buď že děj slovesný několik předmětů po sobě stejnou měrou zasahuje, skládají se složená slovesa trvací s předložkovou sku- peninou poz nebo, počíná-li složené sloveso sykavkou, s pouhou předložkou po. To děje se vždy, pravidelně a bezvýminečně a jest tudíž počet takových složenin nekonečný: Všeci pozutíkali. Ptáci pozulétali. Ovce sa porozbíhały. Vrúble sa pozujímały. Všecko sem pozapomínál. Pozvyupomínáł peníze. Pozvyplácál dluhy. Pozvynapožčáváł si pe- něz. Všecko mu pozvytřípał. Stromy sú po- zohýbané od ovoca. Poznavlékała, pozvy- vlékala jehlice. Knoflíky sú pozvytrhované. Všecky pozvyhazováł z izby. Pozamykáł truhly. Pozotvírál okna. Pozvytahováł hře- bíky. Poznachodili všecko. Pozobchodíł pole. Pozorávali po kúsku. Pozutínál všecky ha- luze. Na mor. Zlínsku. Brt. — 3. Ukazuje k směru činnosti, až po něco, k něčemu. K tomu ji lakomství popouzí. — 4. Táhne činnosť k nějaké mnohosti a kolikosti zna- menajíc až jistý díl, po jistou míru, Zk., umenšení děje, obmezení času. Mkl. Pojez něco. Jg. Popírá díl dluhu. Jg. Pobaviti se, pohvízdati, pohráti, pohřméti, podržeti, po- mlčeti, poorati, postáti, poseděti, poohled- nouti se, poobžíviti, poodložiti, pobolívati, pohřimovati, poletovati. Mkl. Postál u sto- doly (nějaký čas). Polež si ešče (trochu)! Poseďte. Avšak v emfasi znamená táž slo- ženina přílišnou míru děje. Ti si poseděli (seděli dlouho do noci, na př. hráči, pijáci)! Ten si poleží (o těžce nemocném). Posto- nává, poléhá, posedá říká se o nemocném, který neleží ležmem. Pochťévá ju (rád ji vidí, jest do ní zamilován). Avšak postávati zna- mená lenošiti, zaháleti, postávka = zahálka. Na mor. Zlínsku. Brt. — Pozn. Nemělo by se tedy takto složených užívati tam, kde ponětí poněkud, trochu vyjádřeno býti nemá. Chybně tedy říkáme : Bratr cestuje do Ame- riky použil (m.: užil) lodi bremské společno- sti. Otec používá tří korců pole (m.: užívá). On poukázal k tomu; stačí: ukázal. Brs. 124. — 5. Mění význam tak, že sloveso nepře- chodné přechodným nebo přímý předmět ji- ným se stává : popadnouti, potáhnouti (koží). Mkl. — 6. Mění slovesa neskonalá v skonalá: tvrditi — potvrditi, puditi — popuditi. Mkl. Ale se slovesy pohyb znamenajícími neukon- čuje děje (povedu, potáhnu, polezu, povanu, poplynu, poteku), poněvadž označuje, že směr děje po předmětech jde. T. Vz Čas budoucí sloves končících. — Čech má zvláštní čas budoucí trvací povstalý složením formy času přítomného s předložkou po. Takového času budoucího neužívá se toliko od časo- slov jdu, jedu, vedu, vezu, nesu, kvetu a p., jež grammatiky obyč. uvádějí, nýbrž možno ho užívati skoro při všech časoslovech, děj delšího trvání schopný vyznačujících, vyjí- maje ovsem vícedobá. Ačkoli tento budoucí Čas jest trvací, liší se významem svým přece od trvacího času budoucího s budu. S jedné zajisté strany vyznačuje vždy děj delšího trvání, tak že pro děje krátkého obyčejně trvání takového budoucího času ani není (sr. podati, poskočiti, pojísti, pospati atd., která vesměs skonalá jsou), s druhé pak strany představuje nám děj ten vždy v ne- ustálém napořád trvání, v trvání to nepře- rušeném, tak že ani k přirozeným sebe delším přestávkám nepřihlížíme : pohospodařím, po- meli, poderu atd. Řekne-li se : s neděle zase pomlátíme, myslí se taktéž na mlácení ne- přerušené, ačkoli skutečně každé noci pře- stává. Tímto způsobem nemůže tento budoucí čas nikdy vyjadřovati opětování děje slove- sem prostým (s po nesloženým) naznačeného tou měrou, jako to na př. formy vícedobé mohou, neboť budeme mlátívati jest něco jiného než pomlátíme. Příklady: Ten mák, až rozkvete, krásně se počervená. Šat ten, poněvadž z dobrého sukna jest, dlouho po- drží. Vrány snad zítra zase pokvákají. Již brzo pokvete stromoví. Až poteče voda, po- meleme zase. Dá-li se do deště, poprší celou noc. Zaběhnu, kam mne oči povedou. Jeden se poveze, druhý pokluše. Hrách, když pořád pobobní, brzo zbobní. Kam pocílí, tam střelí. Uvidíte, že mnou zítra polomcuje zimnice.— Pozn. 1. Že větší čásť takovýchto budoucích časů také jiný význam připouští, zvláště pak význam menší děje míry, jest známo. Tak na př. popletu může znamenati tolik co spletu (zapletu) aneb trochu plésti, neb konečně: dám se do pletení a budu napořád plésti. — Pozn. 2. V čase minulém a předminulém ne- mají složená tato slovesa významu trvacího jsouce jen skonalými. V neminulém kondi- tionalu a infinitivu podržují tyto formy vý- znam trvacích, ukazujíce povahou svou více k budoucnosti než konditionaly a infinitivy jiných sloves. Kdyby se ten strom zaléval, hezky by pokvetl. Chcete-H tak dále poho- spodařiti? Tak tomu jest i v imperativu s tím toliko rozdílem, že každý imperativ sám sebou již něco budoucího vyjadřuje. Pokvet. Vz Rozkazovací způsob. Co do přechodníku měli bychom v něm, kdyby se ho —jak již od Dobrovského vytčeno — také užívalo, skutečný, dle ducha řeči tvořený trvací pře- chodník budoucího času: Pojeda do Prahy stavím se u vás (= až pojedu). Kz. v Be- sedě učitel. IV. 316. — Poznam. 1. Zhusta se klade i genit. a to hlavně v příčině pod 2. a 4. vytčené. Chtěl svých synů poděliti (jednoho po druhém). I pobila jich (jednoho po druhém). Vz Poctíti. Zk. Cf. Mkl. S. 229. — Pozn. 2. Mnozí pojí chybně každé sloveso s po složené s genitivem m. s akkus. Tak vz akkus. u sloves: Postaviti (kostel), Po- ložiti (klobouk), Pověsiti (kabát), Posypati (chodník), Požehnati (všecky) ;Pozdvihnouti (pravú ruku, Pass.), Potvrditi (je u víře, Pass.), Potupiti (modly, Pass.), Poslati (posly, Pass.), Pobratí (komu všecko zboží, Pass.), Podati (komu ruku, Er.); Pozval všecky ptáky komár. Suš. Vz ještě : Pobití, Podati, Pohýbati, Poplašiti, Popleniti, Potlačiti, Po- tříti, Povýšiti, Pochváliti, Pohubiti atd. Brt. Moravští Slováci a Valaši nepojí vůbec těchto sloves s genitivem. Vz Mtc. 1871. II. 86.; 1872. I. 5. (Brt.). Chč. kladl při těchto slovesech genitiv téměř z pravidla. Těmi slovy po- tvrzuje pán prvních věcí. A ktož by z čeho jich potresktal. (Ale prosté sloveso s akkus.: Abychom milostivě trestali bližní své. Chč. P. 97. a.). Chtě jim polehčiti břemen, tehdy je ku pokání volá. Najprve podává jim li- bých věcí. Ale tento malomocný poznav jeho moc, podává svého zdravie na jeho vuoli. Každého, ktož jim peněz zaň podá. A moc apoštolskou praví se míti, moha po- svěcovati hříšných, všech když jich kto po- nížie. Jako první hodinu počínajíce diela. Hladu potrpěti. Jichžto rozkoší okúší ten slepý žebrák, popásaje v nich svých žádostí. Ještě považme těch slov Janových. Chč. P. 15. a., 16. b., 104. b., 80. a., 85. b., 55. b., 17. b., 89. a., 127. a., 124. a., 146. b., 32. b. Příklady, v nichž klade se akkus., jsou dosti řídký a tím se vysvětlují, že činnosť slovesa týká se celého předmětu a to na nějakou dobu neb nějakou měrou, jako: Aby potřel pravdu v srdcích. A ti na to nakládají všecko své uměnie, aby potlačili chytře slovo božie. Když my jeho pokora a chudobu potupíme jako blud. Chč. P. 95. a., 134. a., 49. a. Spíše by se očekával genitiv ve příkladě : V čemž tedy taková mysl sladkosť počije ? Chč. P. 108. b. Genitiv u sloves těchto proto se klade tak zhusta, že mimo jiné významy předložka po nazNačuje umenšování, které jindy vy- jadřujeme slovy: trochu, poněkud, nějak. Ukazuje se to hlavně u sloves složených, přistupuje-li k nim ještě předložka po na př.: poohlednouti se, poposednouti, poodložiti, popotáhnouti atd.; ale i u sloves, u nichž předložka po samotna jest, na př.: pobyti, pohrati, postáti, pojísti, popiti atd. O umen- šování pak lze v jazyku českém jakož i dle Mkl. S. 487. v polštině mluviti nejen, kdy se z celého předmětu čásť ujímá, nýbrž i tu, když se týká činnosť celého předmětu, avšak měrou obmezenou, ku př. na nějaký krátký čas. Činnosť slovesní pokouší se teprve o před- mět, začínajíc účinkovati naň, avšak nikterak úplně jeho nezmáhá. Tak vyložiti jest geni- tiv v příkladech: Jako první hodinu počí- naje diela. Ještě považme slov Janových. Ve příkladech, jako: ,Každého, kdož jim peněz zaň podá,' jest genitivem míněn celek, z něhož čásť se odjímá. Hlr. v Progr. obec. real. gymn. v Praze, 1877. na str. 9. Vůbec vázali spisovatelé střední doby slovesa s před- ložkou po složená téměř napořád s genitivem; užívání genitivu mělo by se však obmeziti a jak již praveno, jen tam genitiv se klásti, kde partitivní platnosť jeho zřejma jest. Brs. 86. Ostatně vz jednotlivá časoslova. —Pozn 3. Je-li po zdvojeno nebo s jinými před- ložkami spojeno, znamená menší čin- nosť, menší míru děje: poponésti, po- odložiti, popojíti, popostrčiti (= strčiti dále a o málo). T., Kts. — Strany skládání se slovesy vz více v Tn. str. 61.—68., 187. a násl., 190., 200. — Pozn. 4. Po se v již. Čech. i jinde někdy zdvojuje : poposobě (dein- ceps). Kts. — Jména s předl. po složená ozna- čují místo aneb čas, příhodnost, často něco horšího, špatnějšího, na oko toliko správného jako něm. After-: pobok, poboč, pobočí, po- bočný, pobřeží, pobřežný, pocestní, podolek, pohlavek, pohoří, pohraničan, pokoutný, po- teší, polesný, políček, pomoří, poříčí, po- vršek, povrch, pozemný, počasný, pondělek, pondělí, pověra, pořádek, poboněk. Mkl. B. 409. Cf. Bž. §. 404. — Po u adjektiv zmen- šuje jejich význam = trochu: pobledlý, pomodralý, počernalý, pobělavý. Vz Super- lativ, Zk. Sk. str. 330., Mkl. B. 361. a S. 226. a: Na, Při. — Po složené s pžedložkou. Za horou i poza horou. Vz Předložka.

222341   Po Svazek: 7 Strana: 1358
Po předl. Cf. Gb. Ml. II. 142., D. Lhrg. 309.

222342   Po Svazek: 8 Strana: 0285
Po s akkus. Po nevěstu vysláni byli. V. Kal 41. a j. — Po = od. Vz Seyk. Ruk. 30.-32.

222343   Po Svazek: 8 Strana: 0285
Po-. Tato předpona složená s adj. označuje menší stupeň vlastnosti: pomalý, poslabý, po- nemocný. Brt. D. II. 283. Slovesa s po- slo- žená pojí se zhusta s genitivem vedle akku- sativu. Vz List. fil. 1896. 60., 345., Mus. 1896. 263.

222344   Po Svazek: 8 Strana: 0569
Po. Tako krupo je (křesťany) po sobě hna- chu. Rkk. Cf. Běžmy po Israelovi, neboť bóh bojuje za ně (Aegypťané utíkají před Isra- helem). Ev. olom. 134. b. (Osv. 1896. 895.).

222345   po Svazek: 9 Strana: 0227
po- vyjadřuje gradaci: Jejich tele béło pomenší jak naše; Trávé má podostatek. Císař. Mtc. 1899. 225.

222346   Po Svazek: 9 Strana: 0227
Po. Užívání této předložky na Horno- ostravsku. Vz Lor. 76. Na Císařovsku. Vz Mtc. 1900. 143.

222347   Po Svazek: 10 Strana: 0264
Po s dat. Po zákonu, po rozumu. Brt. v Osv. 1879. 552.

222348   Po Svazek: 10 Strana: 0649
Po. Vz Brt. Sl. 298. -299.

222349   Po cestovnicku Svazek: 5 Strana: 1123
Po cestovnicku, reisemässig. Dch.

222350   Po čem Svazek: 7 Strana: 0279
Po čem = zač. Po čem jsou ty hrušky, was kosten diese Birnen? Us.

222351   Po česku Svazek: 2 Strana: 0617
Po česku, vz Po tichu, Příslovky.

222352   Po darmo Svazek: 10 Strana: 0265
Po darmo. Náš obchod jde pomaly, ale ne po darmo (ne bez výdělku). Pal. Záp. II. 144.

222353   Po dnes Svazek: 2 Strana: 0646
Po dnes, vz Dnes.

222354   Po dobrotě Svazek: 7 Strana: 0297
Po dobrotě něco učiniti. Us.

222355   Po druhé Svazek: 2 Strana: 0657
Po druhé, opět, potom, ein andermal, zum zweitenmal. V. Po jednou hus, po druhé kus. Po jednou pic, po druhé nic. Nepůjde ten podruhé do líčky ani do vrše. Prov. Jg. Po druhé buď pilnější. Us.

222356   Po druhé Svazek: 7 Strana: 0301
Po druhé. Slevil jsem, jde tu o p., es handelt sich um ein Andersmal. Dch. 466

222357   Po hlavě Svazek: 2 Strana: 0672
Po hlavě, kopfüber. Hodil sebou se skály po hlavě do moře. Smrž. Po hlavě ho shodili. Flav. Strčila jím tam po hlavě. V.

222358   po hostinu Svazek: 7 Strana: 1263
po hostinu do jiných zemí chodíce Bart. 136.

222359   po husiansku Svazek: 8 Strana: 0119
po husiansku mši sloužiti. Wtr. Živ. c. I. 208.

222360   Po choť Svazek: 2 Strana: 0686
Po choť, i, f., žádosť, rozkoš, Lust, Be- gierde, f. Měst. bož., Světz. P. pleti = p. z pleti t.j. ze zlé žádostivosti jdoucí. Sš. O. 276. Činíte to, k čemu hříšné p-i člověka vedou. Sš. J. 19. Pochotem něčím lichotiti. Sš. J. 153. V p-tech ponořenu býti; p-tí světských se varovati. Sš. L. 90., 11. Vy- dati se v p-ti. Sš. Oa. 219. Bez p-ti počala panna. Sš. L. 33. P-ti umrtvovati. Sš. II. 317.

222361   Po chylý Svazek: 8 Strana: 0293
Po chylý na kříž, kdo se nemůže narov- nati, má ohnutou páteř. Záp. Mor. Brt. D. II. 366.

222362   Po jízdecku Svazek: 10 Strana: 0273
Po jízdecku (na koni) pozahnutý. Jrsk. IX. 25.

222363   Po jutru Svazek: 7 Strana: 0322
Po jutru = po zejtřku. Laš. Brt. D.

222364   Po každé Svazek: 2 Strana: 0696
Po každé = vždy, immer, jedesmal. P. se leknu. P. třetí den. D. Nemůž se p. zda- řiti. Kdykoli přijde, po každé něco přinese. Ros.

222365   Po keréj Svazek: 7 Strana: 0323
Po keréj = kdykoli. P. je druhý po- hřeb, zas idú děti na hrob naříkať. V Pod- luží. Brt. Vz Pekerúc.

222366   Po kláštersku Svazek: 2 Strana: 0699
Po kláštersku, klösterlich. Us.

222367   Po lidsku Svazek: 2 Strana: 0718
Po lidsku s nimi zacházel, menschlich. Vz Příslovky.

222368   Po lmoklí Svazek: 7 Strana: 0294
Po lmoklí, n. V P.= pole u Staňkova a u Kard. Rečice. BPr. Jest z P. = opilec. Bdl. Jinak chybně m.: Podmokly.

222369   Po mály m Svazek: 8 Strana: 0297
Po mály m. po malú. Gŕb. H. ml. I. 257.

222370   Po mnoho Svazek: 10 Strana: 0279
Po mnoho. Neb se to p. stává, často strach síly přidává. Ezop. Baw. 347. Jinde tam: po mnohu.

222371   Po moravsky Svazek: 8 Strana: 0297
Po moravsky m. po moravsku. Brtch.

222372   Po nasku, po našsku Svazek: 2 Strana: 0744
Po nasku, po našsku, v naší řeči, v na- šem jazyku, in unserer Sprache; vz Po nasky. Gabriel jméno po nasku sluje hrdina, boha- týr boží aneb síla boží. Zacheus značí po nasku čistý. Sš. L. 13., 179. Sr. Po (II. str. 600. b). s dat. (Hý.).

222373   Po nasky Svazek: 2 Strana: 0744
Po nasky, dle našich způsobů, nach un- serer Art. Na Slov. Hdk. Vz Po nasku.

222374   po našsku Svazek: 6 Strana: 1123
po našsku, po našsky — po našinsku. Po našsku. Brt. Gr. 200. Jméno to jest he- brejské a značí po nasku čistý. Sš. My len tak po našsky robíme. Rb. Sb. Vz Zaba- viť sa.

222375   po našskú Svazek: 8 Strana: 0228
po našskú. Bl. Gr. 200.

222376   Po německu Svazek: 2 Strana: 0745
Po německu, nach deutscher Art; vz Po tichu.

222377   Po německy Svazek: 7 Strana: 1362
Po německy. Vz List. fil. 1891. 427.

222378   Po německy Svazek: 8 Strana: 0298
Po německy m. po německu. Brt. D. I.10.

222379   Po pansku Svazek: 2 Strana: 0751
Po pansku, nach Art der Herren, der Herrschaft. Vz Po tichu.

222380   Po polsky Svazek: 7 Strana: 1363
Po polsky. Vz List. fil. 1891. 427.

222381   Po pořítko Svazek: 10 Strana: 0281
Po pořítko, po pořítkou choditi = cho- diti na stravu dům od domu (o chudých hl. dětech). Hoš. Pol. 110, Sr. Pořítko.

222382   Po předy Svazek: 10 Strana: 0281
Po předy. Kral jechoł p. a Jurek za nim. Brt. D. I. 359. Sr. Půjdu tam z předy. Kld. II. 293.

222383   Po řéčko Svazek: 10 Strana: 0282
Po řéčko = pozítří. Zétra je zas deň a p. taky. Hoch. 10.

222384   Po s dat Svazek: 7 Strana: 0273
Po s dat. Cf. Bdl. Obr. 45., 46. — S lo- kalem Cf. Brt. D. 188. Po distributivné v nářečí val. a laš pojí se s akkus. Dosta- nete po tři grejcary. Dali po dvě sta zla- tých. Mor. Brt. D. — Složené se slovesy atd. Cf Jurs. 22., 25.—29., 31., 34, Brt. D. 168., Mtc 1879 152. nn , Bž. 165. Po v kom- par. Cf. Pk. v olom. progr. 1875. 10.

222385   Po sjeta Svazek: 7 Strana: 0367
Po sjeta, y, f. = dračka k svítění, svě- tidlo. Mor. Brt. P. III. str. X.

222386   Po slovensku Svazek: 2 Strana: 0785
Po slovensku, po slovansku. Vz Pří- slovka.

222387   Po sobě Svazek: 2 Strana: 0787
Po sobě, hinter einander. Us.

222388   Po sou Svazek: 9 Strana: 0241
Po sou (sú) dobu = po tu dobu. Vz Sien. Dial. po svú (svou) dobu. Gb. H. ml. III. 507., 509.

222389   Po sou dobu Svazek: 10 Strana: 0284
Po sou dobu (po su dobu). Starší výklad tohoho adverbialního výrazu podaný v Htt. Ml. III. 1. 509. zamítá Gb. a podává nový v List. fil. 1902. 60.

222390   Po sprostu Svazek: 7 Strana: 0372
Po sprostu, schlicht. P. mluviti. Us. Té.

222391   Po starobylu Svazek: 2 Strana: 0790
Po starobylu, nach alter Art. Ros. Vz Po s dat., Slov. II. 600. b.

222392   Po školácku Svazek: 2 Strana: 0806
Po školácku, schülerhaft. D. Vz Po s dat., IL 604.

222393   Po školsku Svazek: 2 Strana: 0806
Po školsku, schulgerecht. D. Vz Po s dat., II 604.

222394   Po škrobiti Svazek: 2 Strana: 0806
Po škrobiti, il, en, ení, stärken. — co čím. Všecko prádlo dobrým škrobem po- škrobila.

222395   Po té Svazek: 7 Strana: 0381
Po té (době) = potom. Bž. 217. A po té šli z kostela na rathauz; Po té vyšli ven; A po té se valili z kolleje. Let. 398., 414., 419. Po té ho sekyrou chřapí. Wtr. exc. Po té rozkázal jim. Wtr. Obr. 67. Cf. Za té, Napotom. Nyní se velmi často užívá.

222396   Po té Svazek: 7 Strana: 1364
Po té (i. e. chvíli). D. Lhrg. 319. Za kerýsi měsíc po téj = po tom, co . . Val Slavč. 39

222397   Po té Svazek: 9 Strana: 0243
Po té (tej) se mu ta noha krčila. Har. J. 11. Poté každý osla za uzdu chytil; P. zavřeli jsme vrata. Har. II. 9., 13 a j. Poté. U Císařova. Mtc. 1899. 222.

222398   Po té Svazek: 9 Strana: 0458
Po té. Po té vojsko se posilnilo. Tk. Žk. 125. Panic po té pustil bitvu (souboj); Brzo po té; Po té vyšel. Jrsk. XI. 113., 138., 215., XVI. 66. a j. Několik dní po té vydal se na cestu. Mus. 1901. 213.

222399   Po té Svazek: 10 Strana: 0287
Po té = potom. Vroucně po té vzýval Apolla. Msn. II. 2. a j. Po té jel do lesa. Domžl. Čes. 1. XII. 306. Třetí den po té. Tbz. V. 9. 26. Brzo po té. Jrsk. XIV. 49., XV. 215., XXII. 204. a j. Po té aby se vystěhoval; Po té učinil otázku. Tk. XI. 214., XII. 128. Vrátě se po té domů. Msn. Od. 17. U Msn. často. Sr. Po tý.

222400   Po té Svazek: 10 Strana: 0653
Po té = potom. Po té se vrať. Škod. II2. II. 71.

222401   Po tenku Svazek: 2 Strana: 0814
Po tenku, tence, dünn, nicht reichlich. Plk.

222402   Po třetí Svazek: 2 Strana: 0825
Po třetí, zum drittenmal, drittens. Us.

222403   Po ty Svazek: 7 Strana: 1364
Po ty = potom. U Turn. Šb. D. 29.

222404   Po tý Svazek: 10 Strana: 0288
Po tý = po té. Po tý pravil Faustus. Faust. 29. P. šel každý domů. Ib. 135. P. žádnému nevděčnosti více prokazovati ne- chce. 141. P. ho více křičeti neslyšeli. 193.

222405   po učensku Svazek: 7 Strana: 0951
po učensku se nésti Bdl. ŽŠf. 82.

222406   Po ukryjanku něco dělati Svazek: 10 Strana: 0461
Po ukryjanku něco dělati = tajně. Slez. Vyhl. II. 11.

222407   Po veselu Svazek: 7 Strana: 0392
Po veselu = vesele. Ja ci povim p. Sl. ps. 16.

222408   Po vrstviti co čím Svazek: 8 Strana: 0305
Po vrstviti co čím: desky olověné hmo- tou nějakou. KP. VIII. 123.

222409   Po vůli Svazek: 7 Strana: 0397
Po vůli, langsam. Jdi p. Laš. Tč.

222410   Po výdechový Svazek: 10 Strana: 0289
Po výdechový rachot, postexspiratorisches Rasseln. Ktt. 19

222411   2. Po-dušný Svazek: 2 Strana: 0665
2. Po-dušný, nach den Seelen, Kopf-. Jg.

222412   2. Po-kojiti Svazek: 2 Strana: 0703
2. Po-kojiti, il, en, ení, ein wenig säugen. — co: dítě. V.

222413   Po-ubíhati Svazek: 2 Strana: 0830
Po-ubíhati, langsam himvegrennen. Dch.

222414   Po-ubíjeti Svazek: 2 Strana: 0830
Po-ubíjeti, el, en, ení, nach einander todtschlagen. Bern.

222415   Po-ubrmaniti Svazek: 2 Strana: 0830
Po-ubrmaniti, ein wenig unterhandeln. Ros.

222416   Po-účastniti Svazek: 2 Strana: 0830
Po-účastniti, il, ění;poúčastňovati, theil- haftig machen. — koho čeho: milosti. Jg.

222417   Po-uček Svazek: 2 Strana: 0830
Po-uček, čku, m., vz Pouk. — P., školné, das Schulgeld. Slov.

222418   Po-učená Svazek: 2 Strana: 0830
Po-učená, é, f., die Belehrung. Dáti ně- komu holí p-nou. Us. Šml.

222419   Po-učení Svazek: 2 Strana: 0830
Po-učení, n., die Belehrung, Anweisung, Anleitung. V. Pozor dali jsme na vaše p. Sych. P. něčího dbáti, si všímati.

222420   Po-učenlivý Svazek: 2 Strana: 0830
Po-učenlivý, lehrreich. Šm.

222421   Po-učený Svazek: 2 Strana: 0830
Po-učený; -en, a, o, belehrt. Jg.

222422   Po-učesovati Svazek: 2 Strana: 0830
Po-učesovati, nach einander kämmen; pflücken. Bern.

222423   Po-učitelný Svazek: 2 Strana: 0830
Po-učitelný, belehrbar.

222424   Po-učka Svazek: 2 Strana: 0830
Po-učka. y, f., der Lehrsatz, theorema, věta tvrdící n. záporná, jež, dojde-li vůbec dokladu n. důkazu, vědomosť lidskou doko- nalejší činí. Hš. v S. N. P. binominalní, všeobecná n. rozšířený vzorec Moivreův, Moivreova (trigonometrická, binominalní), Newtonova binomická. Stč. Alg. 39., 67., 66., 43.

222425   Po-učka Svazek: 7 Strana: 0388
Po-učka Pythagorova, Hra., Eulerova o stejnoměrných funkcích, Leibnitzova, Tay- lorova, Maclaurinova a o poloměru křivosti, Bernoulliova, Meusnierova, Stč. Df. 29., 43., 72., 73., 240., 245., Guldinova, ZČ. I. 74., Fermatova. Šim. 189.

222426   Po-učlivý Svazek: 2 Strana: 0830
Po-učlivý, lehrreich. P. noviny, kniha, příhoda, Us., přípis. Sš. I. 19.

222427   Po-učný Svazek: 2 Strana: 0830
Po-učný = poučující, belehrend. P zpráva, Auskunft, f., báseň k. př. Smila Flašky Nová rada, Kom., Labyrinth světa. Km. —- P.,
snadno se učící, gelehrig. — F., učen býti
mohoucí, lehrbar. Bern.

222428   Po-učování Svazek: 2 Strana: 0831
Po-učování, n., die Belehrung, Anleitung.

222429   Po-učovaný Svazek: 2 Strana: 0831
Po-učovaný; -án, o, o, unterrichtet, be- lehrt, angeleitet. Jg.

222430   Po-učovatel Svazek: 2 Strana: 0831
Po-učovatel, e, m., der Belehrer. Ros.

222431   Po-učovatelka, y, poučovatelkyně Svazek: 2 Strana: 0831
Po-učovatelka, y, poučovatelkyně, ě, f., die Belehrerin. Jg.

222432   Po-učovati Svazek: 2 Strana: 0831
Po-učovati, vz Poučiti.

222433   Po-uditi Svazek: 2 Strana: 0831
Po-uditi, il, zen, ení, na Slov. děn, ění, ein wenig räuchern. — co. Částku toho masa poudíme, něco nasolíme. Us.

222434   Po-udobřiti Svazek: 2 Strana: 0831
Po-udobřiti, il, en, ení, ein wenig ver- söhnen, begütigen. — se, sich begütigen lassen. Král se p-břil. Peš.

222435   Po-uhírati se Svazek: 2 Strana: 0830
Po-uhírati se, nach einander ziehen, ge- hen. — kam. Nebes brána se jim otevírá, obor duší v ni se poubírá. Sš. Bs. 60.

222436   Po-uhrati čeho z čeho Svazek: 2 Strana: 0830
Po-uhrati čeho z čeho, ein wenig weg- nehmen. Us.

222437   Po-uhřeznouti Svazek: 2 Strana: 0831
Po-uhřeznouti, znul a zl, utí, uvíznouti, stecken bleibeu. — kde. čili jako Jonáš v žraloku všechna pravda v pekle pouhřezla ? Sš. Bs. 200. Vz Uhřeznouti.

222438   Po-uhybovati Svazek: 2 Strana: 0831
Po-uhybovati, ein wenig abbeugen. Ros.

222439   Po-uchvátiti Svazek: 2 Strana: 0831
Po-uchvátiti, il, cen, ení, ein wenig hin- reissen. Dch. — koho čím.

222440   Po-uchýliti Svazek: 2 Strana: 0831
Po-uchýliti, il, en, ení; pouchylovati, etwas neigen. — se od čeho: od předpisu. Us. — se v čem. V řeči své jinam se po- uchýlil. Ler.

222441   Po-ujeti Svazek: 2 Strana: 0831
Po-ujeti, jedu, jel, jetí; poujížděti, ein wenig fortfahren, fortreiten. — odkud: od břehu.

222442   Po-ujímati Svazek: 2 Strana: 0831
Po-ujímati, nach einander an-, aufnehmen. — se, ujati se (o všech). Bern.

222443   Po-ujíti Svazek: 2 Strana: 0831
Po-ujíti, poujdu, poušel, jití, ein wenig fortgehen. — odkud: ode zdi. — komu z čeho. To lidem z mysli poušlo. Br. — P. někam. Dh. 16.

222444   1. Po-uka Svazek: 2 Strana: 0831
1. Po-uka, y, f., poučení, die Belehrung. L.

222445   Po-ukaz Svazek: 2 Strana: 0831
Po-ukaz, u, m., poukázání, der Hinweis, Fingerzeig, die Instruktion, Anzeige. Dch. P. na něco. Šm.

222446   Po-ukázání Svazek: 2 Strana: 0831
Po-ukázání, n., poučení, die Anweisung, Anleitung. Kdo k vyvedení přestupku ná- pomocen p-ním. Trest. zák. Právo k po- ukázání, vz Právo. — P., ukázání, návěští, die Weisung. D. — P., die Anzeige. P. právní. Trest. zák.

222447   Po-ukázaný Svazek: 2 Strana: 0832
Po-ukázaný; poukázán, a. o, angewiesen. P. nač. Us. Na poukázanou. Šm.

222448   Po-ukázati Svazek: 2 Strana: 0832
Po-ukázati, poukáži, al, án, ání; pouka- zovati.— P., trochu ukázati, ein wenig zeigen, weisen; poučiti, zurechtweisen ; vykázati, an- weisen, überweisen. Jg. Často stačí pouhé: ukázati. Bs. — koho na co, na koho. Jeden na druhého poukazuje. Ros. Poukázal ho na nás (vykázal, poslal). Sych. — se komu. By svým se nepoukázala v Gnídě. Gníd. Představenství se poukazuje, lépe: nařizuje, přikazuje se mu, vybízí se, aby atd. Bs. — k čemu: k několika článkům, k pů- vodu. Dch.

222449   Po-ukázka Svazek: 2 Strana: 0832
Po-ukázka, y, f., výdajní list, assignace. Vz více v S. N. VI. 742. P. vývozní, celní, Šp. poštovní, Postanweisung. Hns. Kniha přijatých p-zek, das Annahmebuch (für Post- anweisungen). Dch.

222450   Po-ukazný Svazek: 2 Strana: 0832
Po-ukazný, Anweis-. P. zboží. Trest. zák. P. obchod, Anweisungsgeschäft, n. Rk.

222451   Po-ukládati Svazek: 2 Strana: 0832
Po-ukládati, nach einander hinlegen. Bern.

222452   Po-ukliditi Svazek: 2 Strana: 0832
Po-ukliditi, il, zen, ení, bei Seite schaffen. Vz Ukliditi.

222453   Po-ukrotiti Svazek: 2 Strana: 0832
Po-ukrotiti, il, cen, cení; poukrocovati, ein wenig besänftigen. — co, čeho: bolestí. Br. — čím: lékem. — se, sich ein wenig legen, nachlassen. Poukrotil se hněv, V.. plamen, Br.; p-la se bolesť. Jel.

222454   Po-ukřiviti Svazek: 2 Strana: 0832
Po-ukřiviti, il, en, ení, ein wenig krüm- men. Us. — co čím: rukou. Us.

222455   Po-ulehnouti Svazek: 2 Strana: 0832
Po-ulehnouti, hnul a hl, utí; pouléhati, sich ein wenig legen. — abs. Strach opět poulehl. Kom. Již všichni poulehli. Us.

222456   Po-uleknouti Svazek: 2 Strana: 0832
Po-uleknouti, kl a knul, ut, utí, etwas schrecken. — se. Jg.

222457   Po-ulétati Svazek: 2 Strana: 0832
Po-ulétati, nach einander davon fliegen. Bern.

222458   Po-uleviti Svazek: 2 Strana: 0832
Po-uleviti, il, ení, poulerovati, ein wenig nachgeben, nachlassen. — abs. Zima poule- vila, bolesť p-la. Us. — (komu) čeho. Přísné kázně p. Sych. Bolestí mu poulevili bohové. Aesop. — kdy. Časem břímě pouleví. 0. M. 195.

222459   Po-uličný Svazek: 2 Strana: 0832
Po-uličný, Gassen-. P. píseň, D., žebrota, žebrání, žerty, Reš., boj, zpěvák. Dch.

222460   Po-ulívati Svazek: 2 Strana: 0832
Po-ulívati, poulévati, nach einander be- giessen, löschen. Bern.

222461   Po-umenšiti Svazek: 2 Strana: 0832
Po-umenšiti, il, en, eni, etwas mindern. — čeho. Jg.

222462   Po-umírati Svazek: 2 Strana: 0832
Po-umírati, nach einander hinsterben. Us.

222463   Po-umlknouti Svazek: 2 Strana: 0832
Po-umlknouti, knul ? kl, utí, still wer- den. Spisovatelé poumlkli. Kos. — jak. Jako z učarování poumlkli. Kos. Ol. I. 68.

222464   Po-unáhliti se Svazek: 2 Strana: 0832
Po-unáhliti se, il, ení. — v něčem, sich ein wenig übereilen. Zlob.

222465   Po-upadati Svazek: 2 Strana: 0832
Po-upadati, auf eine Zeit verfallen (von vielen o. allen). — v co: v nemoc. Plk. Vz Padnouti.

222466   Po-uplatiti Svazek: 2 Strana: 0832
Po-uplatiti, il, cen, ení, zum Theil be- stechen. Šm.

222467   Po-upokojiti Svazek: 2 Strana: 0832
Po-upokojiti, il, en, ení. — co, etwas stillen, besänftigen. V.

222468   Po-upomenouti Svazek: 2 Strana: 0832
Po-upomenouti, ul, ut, utí; poupomínati, ein wenig mahnen.

222469   Po-uprázdniti Svazek: 2 Strana: 0832
Po-uprázdniti, il, ěn, ění, pouprazdňo- vati, leer, frei machen. — se, sich Zeit neh- men. Ros. — se k čemu. Us. Hý.

222470   Po-uprostraňovati Svazek: 2 Strana: 0832
Po-uprostraňovati,pouprostraniti, il, ěn, ění, nach u. nach erweitern. Šf.

222471   Po-upustiti Svazek: 2 Strana: 0832
Po-upustiti, il, štěn, ění; poupouštěti, ěl, ěn, ění. — čeho proti čemu. Potřebí jest časem proti náhlému vlnobití vesla poupu- stiti. V. — co komu: statek, überlassen.

222472   Po-uročiti Svazek: 2 Strana: 0832
Po-uročiti, il, en, ení, vz Uročiti. Ros.

222473   Po-usedati Svazek: 2 Strana: 0832
Po-usedati, sich nach einander hinsetzen. Jg-

222474   Po-uskrniti se, il Svazek: 2 Strana: 0832
Po-uskrniti se, il, ění. ein wenig lächeln, schmunzeln. Plk.

222475   Po-uskrovniti Svazek: 2 Strana: 0832
Po-uskrovniti, il, ěn, ění; pouskrovňo- vati, ein wenig schmälern. — komu čeho čím. Radosti tím sobě pouskrovňuji. Lom.

222476   Po-usmáti se Svazek: 2 Strana: 0832
Po-usmáti se, pousmívati se, lächeln. Vz Smáti se. — čemu, na koho.

222477   Po-usmeknouti Svazek: 2 Strana: 0832
Po-usmeknouti, knul a kl, ut, utí, schnip- sen, stehlen. Br.

222478   Po-usměvavý Svazek: 2 Strana: 0832
Po-usměvavý, ein wenig lächelnd. Rk.

222479   Po-usouvati Svazek: 2 Strana: 0832
Po-usouvati. — co: stoly, nach einander wegschieben. L.

222480   Po-uspokojiti Svazek: 2 Strana: 0832
Po-uspokojiti, il, en, ení, nach einander beruhigen, zufrieden stellen. — koho čím. Us.

222481   Po-ustati Svazek: 2 Strana: 0832
Po-ustati, poustanu, stal, ání. poustávati, ein wenig aufhören. Hlas.

222482   Po-ustoupiti Svazek: 2 Strana: 0833
Po-ustoupiti, il, en, ení; poustupovati, etwas abtreten, weichen, nachgeben. — Zpát- kem p. V. — komu co, čeho: své důstoj- nosti, Br., dům. Us.

222483   Po-ustraniti Svazek: 2 Strana: 0833
Po-ustraniti, il, ěn, ění, poustraňovati, ein wenig beseitigen. Jg.

222484   Po-ustyděti se Svazek: 2 Strana: 0833
Po-ustyděti se, ěl, ění, sich einigermassen schämen, Scham fühlen. Č., Smrž.

222485   Po-ustydnouti Svazek: 2 Strana: 0833
Po-ustydnouti, dnul a dl, utí, lau werden. V.

222486   2. Po-ušek Svazek: 2 Strana: 0833
2. Po-ušek, šku, m., udeření po uchu, zá- šijek, ein Schlag über das Ohr. Rozk. Kristus trpěl poušky, plvánie, bičovánie. Št. 234. Popadli syna mého a po-ušky a zášijky dá- vali jemu. Boč. exc. Trpěl jest posměvánie, úkory, rúhoty, poušky, zeplvánie. O 7 vstup.

222487   Po-ušetřiti Svazek: 2 Strana: 0833
Po-ušetřiti, il, en, ení, ein wenig schonen. — koho, čeho. Us. — nač. Na tíhotu n. vážnosť toho poušetř, habe Rücksicht. Klouz. o vod.

222488   Po-uškrvnouti Svazek: 2 Strana: 0833
Po-uškrvnouti (pouškrnouti) se, ul, utí, pouškrvovati se, pousmáti se, lächeln, schmun- zeln. Liška pouškrnuvši se řekla. Zrc. moud.

222489   Po-uštipkovati Svazek: 2 Strana: 0833
Po-uštipkovati, spötteln, sticheln.

222490   Po-utáhnouti Svazek: 2 Strana: 0834
Po-utáhnouti, hnul, ut, utí a poutahu (zastr.), táhl, tažen, ení, ein wenig anziehen, po utahovati, nach einander fester, mehr an- ziehen. Bern. — co čím.

222491   Po-utéci Svazek: 2 Strana: 0834
Po-utéci, pouteku, tekl,tečení; poutíkati, poutíkávati, ein wenig, allgemach fliehen, weichen. — se k někomu. Zuflucht nehmen. Bern.

222492   Po-utichlý Svazek: 2 Strana: 0834
Po-utichlý, který poutichl, still. Č.

222493   Po-utichnouti Svazek: 2 Strana: 0834
Po-utichnouti, chnul a chl, utí, ein we- nig still, ruhig werden, sich legen. — abs. Vítr poutichl. Jg.

222494   Po-utíkati Svazek: 2 Strana: 0834
Po-utíkati, vz Poutéci.

222495   Po-utínati Svazek: 2 Strana: 0834
Po-utínati, nach einander abschneiden, abhauen. Jg.

222496   Po-utírati Svazek: 2 Strana: 0834
Po-utírati, nach einander abreiben, ab- wischen. Jg.

222497   Po-utiskati Svazek: 2 Strana: 0834
Po-utiskati, nach einander unterdrücken. Jg.

222498   Po-utišiti Svazek: 2 Strana: 0834
Po-utišiti, il, en, ení, ein wenig stillen, beruhigen. — koho čím: dítě hračkou. — se. Vítr se poutišil. Pref.

222499   Po-útliti Svazek: 2 Strana: 0834
Po-útliti, il, en, ení, útlým učiniti, zart, schwach machen. Us.

222500   Po-utráceti Svazek: 2 Strana: 0834
Po-utráceti, el, en, ení, nach einander verlieren. L.

222501   Po-utrhnouti Svazek: 2 Strana: 0834
Po-utrhnouti, hnul, ut, utí, a: hl, žen, žení; poutrhati, poutrhovati, hie u. da o. ein wenig abreissen, wegziehen. Us. — se na koho = sápati se.

222502   Po-utuchnouti Svazek: 2 Strana: 0834
Po-utuchnouti, chl, utí, langsam ver- gehen, verschwinden. — abs. Chvála po- utuchla. Zlob. Učení poutuchlo. V.

222503   Po-uvázati Svazek: 2 Strana: 0834
Po-uvázati, pouvazovati, ein wenig oder nach einander anbinden.

222504   Po-uvážiti Svazek: 2 Strana: 0834
Po-uvážiti, il, en, ení; pouvažovati, ein wenig überlegen. — co. Us.

222505   Po-uvěřiti Svazek: 2 Strana: 0834
Po-uvěřiti, il, en, ení, einigen Glauben beimessen. — komu: ženě. Stav. svob.

222506   Po-uvíjeti Svazek: 2 Strana: 0834
Po-uvíjeti, el, en, ení, nach einander auf- winden.

222507   Po-uzlovati Svazek: 2 Strana: 0835
Po-uzlovati, knöpficht machen. Bern.

222508   Po-uzník Svazek: 2 Strana: 0835
Po-uzník, u, m., pavuzník, na Mor. táhlo, das Heuseil. Us. u Bělohr.

222509   Po-uzovati Svazek: 2 Strana: 0835
Po-uzovati, pavuzem náklad na voze uvá- zati, mit dem Heubaume fest machen. Máme již naloženo, ale musíme ještě p. Us. na Mor.

222510   Po-uzráti Svazek: 2 Strana: 0835
Po-uzráti, reifen. Vz Zráti. — kde. Pod paprskem noci světla ještě růže nevykvetla, pod měsícem ještě málo čackých plodů po- uzrálo. Jb. 86.

222511   Po-užínati Svazek: 2 Strana: 0835
Po-užínati, nach einander abernten, mit der Sichel abschneiden. — čeho: obilí, trávy.

222512   Po-užitelnosť Svazek: 2 Strana: 0835
Po-užitelnosť, i, f., die Anwendbarkeit. Mus.

222513   Po-užitelný Svazek: 2 Strana: 0835
Po-užitelný, brauchbar, nutzbar, anwend- bar. Jg.

222514   Po-užiti Svazek: 2 Strana: 0835
Po-užiti, žijí, žij, žije (íc), il, it, ití; po- užívati. Použiti = něčeho jen poněkud užiti, eine Zeit lang gemessen; m. ?. ve smyslu k užitku vůbec obrátiti, gebrauchen, anwen- den, lépe: užiti. Bs., Š. a Ž. — čeho. Jmění svého až do smrti používal. Us. — čeho k čemu: vědomostí svých k lidskému pro- spěchu p. Jg. — čeho kdy. Ten toho ve své nemoci používal (mnoho léků vypil). Jg. --- čeho zač pro koho: odpadků za píci pro dobytek. Ml.

222515   Po-úžiti Svazek: 2 Strana: 0835
Po-úžiti, il, en, ení, ein wenig enger ma- chen. — co. Us.

222516   Po-užití Svazek: 2 Strana: 0835
Po-užití, n., das Gebrauchen.

222517   Po-uživatel Svazek: 2 Strana: 0835
Po-uživatel, e, m., der Benutzer, Šm.

222518   Po-uživnosť Svazek: 2 Strana: 0835
Po-uživnosť, i, f. = použitelnosť. Šm.

222519   Poachkati Svazek: 7 Strana: 0273
Poachkati = povzdechnouti sobě slovem ach. Slov. Phľd. II. 122., HVaj. BO. I. 98.

222520   Poajcati Svazek: 2 Strana: 0607
Poajcati, po tváři pohladiti (o dětech). U Jilemn.

222521   Poalpský Svazek: 7 Strana: 1358
Poalpský. P. krajina. Ndr. Anthr. I. 109.

222522   Poameričiti Svazek: 8 Strana: 0285
Poameričiti, amerikanisieren. Sterz. I. 141.

222523   Poamerikaniti koho Svazek: 8 Strana: 0285
Poamerikaniti koho, amerikanisieren. Ml. Hüb. 38.

222524   Poarabštiti koho, se Svazek: 7 Strana: 0273
Poarabštiti koho, se, zum Arabem ma- chen. Šmb.

222525   Poarendovati Svazek: 7 Strana: 0273
Poarendovati, alles in Pacht nehmen. Slov Bern.

222526   Poarrestovati koho Svazek: 7 Strana: 0273
Poarrestovati koho, eine Zeit lang ker- kern. Šm.

222527   Pobaba Svazek: 2 Strana: 0607
Pobaba, y, f., pléva po omlácení paliček lněných. Jg. Vzňal se oheň a jak p. vznítily se stromy na hor lebě. Sš. Bs. 187. — P., snad m.: pobava. Obyč. v sobotu večer schá- zívají se sousedky, aby peří draly. Derouce peří bajky vypravují a muži všelijaké šprýmy provádějí. To dělají z pobaby. Pojďme na p-bu do souseda, po škubačce budeme se baviť. Při kostele se obyč. z p-by pracuje i. e. žádného platu nedostávají. Na Ostrav. Tě. — P., hostina při dráni peří. U Příbora. Mtl. — P. u mor. Valachů druh obžinek. Vz S. N.

222528   Pobaba Svazek: 7 Strana: 0273
Pobaba (z pobava; asi ne od slovanské bohyně Báby. Brt.) = práce neplacená, kterou sousedé konají, když někde hoří, když tahají vazbu na stavení a p. Vhl., Dch. Z pobaby něco dělati = zvolna, po chvíli. Laš. Wrch. Vz Brt. N. p. III. str. VIII.

222529   Pobaběti Svazek: 2 Strana: 0607
Pobaběti, ěl, ění, altes Weib werden. L.

222530   Pobabiny Svazek: 7 Strana: 0273
Pobabiny, pl, f. = lnové pohrobky, co ležeti zostali na poli, když len se posbíral, též pomrvený len z hromádek na poli nebo při mlácení. Slez. Šd Vz Pobaba.

222531   Pobabiti Svazek: 2 Strana: 0607
Pobabiti, il, en, ení, zum alten Weibe machen. — se = pobaběti. — P., eine Zeit lang Hebammendienste thun. Ros.

222532   Pobabrač Svazek: 7 Strana: 0273
Pobabrač, e, m., Besudler, m. Slov. Bern.

222533   Pobabrati Svazek: 2 Strana: 0607
Pobabrati = pošpiniti, beflecken. Slov. a na Mor. Hý.

222534   Pobabrati co Svazek: 7 Strana: 0273
Pobabrati co: čižmičky. Sl. ps. 352 — se kde: v blátě (umazati se), v jídle (po- rypati se) Mor. Vck.

222535   Pobabriť Svazek: 7 Strana: 0273
Pobabriť = pocuchati. Slov. Němc. VII. 38. Cf. Pobabrati.

222536   Pobabriť sa s kým, koho Svazek: 10 Strana: 0649
Pobabriť sa s kým, koho = poskvrniti. Phľd. XXIV. 813

222537   Pobabriti Svazek: 8 Strana: 0285
Pobabriti. Židia i nám p-li remeslo. Phľd. 1892. 586.

222538   Pobačiť Svazek: 7 Strana: 0273
Pobačiť = pamatovati. Slov. Bern.

222539   Pobádací Svazek: 7 Strana: 0273
Pobádací, Betreibungs- P. žádosť, J tr., slůvka (nuže! vzhůru!). Lpř.

222540   PoBadač Svazek: 2 Strana: 0607
PoBadač, e, m., kdo pobádá. P. koní. An- treiber, Aufwiegler, m. — P., posměvač. Jg.

222541   Pobadač Svazek: 2 Strana: 0607
Pobadačka, y, f., die Antreiberin. Jg.

222542   Pobádání Svazek: 2 Strana: 0607
Pobádání, n., die Anreizung, der Antrieb. P. vtipu, k nešlechetnostem. Jel.

222543   Pobádaný Svazek: 7 Strana: 0273
Pobádaný; -án, a, o, angetrieben. Us. Pdl.

222544   Pobadatel Svazek: 2 Strana: 0607
Pobadatel, e, m. = pobadač.

222545   Pobádavý Svazek: 8 Strana: 0285
Pobádavý. P. člen výboru. Světz. 1895. 379. c.

222546   Pobadkati Svazek: 7 Strana: 0273
Pobadkati = pobádati. Slov. Bern.

222547   Pobafati Svazek: 10 Strana: 0264
Pobafati. pobafovati = pokouřiti, poku- řovati. Us.

222548   Pobahniti se Svazek: 2 Strana: 0607
Pobahniti se, il, ění, nacheinander Junge werfen, o ovcích. Ros.

222549   Pobájeti Svazek: 2 Strana: 0607
Pobájeti, el, en, ení, bajek naplésti, viel nacheinander fabeln. L.

222550   Pobájeti o čem Svazek: 10 Strana: 0264
Pobájeti o čem. Kněží něco o tom p-jí. Chc. S. I 82b.

222551   Pobaláchati Svazek: 7 Strana: 0273
Pobaláchati = poblázniti někoho, när- risch machen. Val. Vck.

222552   PoBalamundžic Svazek: 9 Strana: 0227
PoBalamundžic = zhatiii, pokaziti. Slez. Lor. 76.

222553   Pobalamutiti Svazek: 2 Strana: 0607
Pobalamutiti, il, cen, ení, ein wenig ver- wirrt machen. L.

222554   Pobalkánský Svazek: 7 Strana: 0273
Pobalkánský, am Balkan gelegen. P. krajiny. Šmb.

222555   Pobalsamovati Svazek: 7 Strana: 0273
Pobalsamovati, ganz einbalsamiren. Bern

222556   Pobaltí Svazek: 10 Strana: 0264
Pobaltí, n. = krajina při Baltu Pokr. 1885. c. 317.

222557   Pobalušiti Svazek: 7 Strana: 0273
Pobalušiti = pobalamutiti; pobouřiti. Slov. Pol obce p-šil. Zátur. Nápr. 36.

222558   Pobanketovati Svazek: 2 Strana: 0607
Pobanketovati, vz Banketovati.

222559   Pobaraňec Svazek: 8 Strana: 0285
Pobaraňec, ňce, m. (brusňák) = lívanec přes celý plech se švestkami na vrchu poklá- danými. Laš. Brt. D. II. 480.

222560   Pobarveni Svazek: 7 Strana: 0273
Pobarveni galvanické. Mj. 412.

222561   Pobarviti Svazek: 2 Strana: 0607
Pobarviti, il, en, ení; pobarvovati, färben, befärben. — co čím. To všecko za měsíc krásnými barvami pobarvím. — P. u my- slivců = krví pokáleti. P. trávu. Us.

222562   Pobasnitel Svazek: 2 Strana: 0607
Pobasnitel, e, m., der Nachdichter. Dch.

222563   Pobásniti co čím Svazek: 7 Strana: 0273
Pobásniti co čím. Náboženstvím p-nil člověk vesmír, poesií epickou zase svět po- zemský a člověka. Vlč. Tužb. 65.

222564   Pobásniti si Svazek: 2 Strana: 0607
Pobásniti si, ein wenig dichten.

222565   Pobáti se Svazek: 7 Strana: 0273
Pobáti se, eine Zeitlang sich fürchten. Bern.

222566   PoBáti se něčeho Svazek: 9 Strana: 0227
PoBáti se něčeho. Chč. (List. fil 1898. 479. ). Dokud se kdo pobává tepla (drobet bojí). Št. Bes. 72.

222567   Pobatoliti se Svazek: 2 Strana: 0607
Pobatoliti se, gehen, schlendern. Ros.

222568   Pobava, y Svazek: 2 Strana: 0607
Pobava, y, f., das Verweilen. L.

222569   Pobavení Svazek: 2 Strana: 0607
Pobavení, die Aufhaltung. D.

222570   Pobaviti, il Svazek: 2 Strana: 0607
Pobaviti, il, en, ení, podržeti, aufhalten, zvl. příjemným způsobem, unterhalten. — koho čím: vypravováním. — se s čím, se s kým o čem. Us.

222571   Pobavkať sa Svazek: 7 Strana: 1358
Pobavkať sa = pobaviti se. Slov. Phľd. X. 423.

222572   Pobdíti Svazek: 2 Strana: 0607
Pobdíti, bděl, ění = trochu bdíti, ein wenig wachen. BO. Pobdím ještě nějakou hodinu. — P., cítiti (zastr.). — co v čem. Kdož pobdi ve svědomí hřích. Št. — co kde. Tím své duši mnoho Škodíš, když mne (zboží) u sebe mnoho pobdíš (viel daran denken). St. skl.

222573   Pobdíti Svazek: 7 Strana: 0273
Pobdíti ... u sebe mnoho pobdíš (uzna- menáš). Hr. rk. 423. Ktož pobdí v svědomí hřiech smrtelný. Št. Uč. 130. a. — se. Ktož se pobdí, žej' kde smrtelným hřiechem shřešil. Št. Kn. š. 220.

222574   Pobeblositi Svazek: 7 Strana: 0273
Pobeblositi = poplkati. U Brušp. Mtl.

222575   Pobeblovati se komu Svazek: 7 Strana: 0273
Pobeblovati se komu = posmívati se. U Brušp. Mtl.

222576   Pobečeti Svazek: 2 Strana: 0608
Pobečeti, el, ení, ein wenig blöcken. — P., plärren, schreien. Ať kantor drobet po- bečí. Ros. — P., poplakati, ein wenig weinen. Až si pobcčí, bude zase dobře. Us. Hý.

222577   Pobečovné Svazek: 2 Strana: 0608
Pobečovné, n., das Fassgeld, eine Bier- steuer. Z kteréhož piva p-ho z každého sudu 5 groši bílých spraviti se dostane. 1593.

222578   Poběda Svazek: 2 Strana: 0608
Poběda, y, f. (zastr.), vítězství, der Sieg. Alx. — Ht. Zv. 44., Jg. Transgr. od pobě- diti, pobězu, jako vida z vizu, viděti. Výb. I. 1095. Vz Poběditi. — P., y, m., vítěz, der Sieger. St. skl.

222579   Poběda Svazek: 7 Strana: 0273
Poběda je složenina po — bieda a zna- mená dle Gb. v List. fil. 1885. 270. = zá- pas bojovný, boj Ktažto bude v zlém p. (kd)ž boj bude ve zlém), nenie kto co po- věda, jedno každý: Hoře! běda! Alx. V. 146.

222580   Pobědákať Svazek: 7 Strana: 0273
Pobědákať, etwas klagen. Slov. Bern.

222581   Pobědákati Svazek: 10 Strana: 0264
Pobědákati = pobědovati. Když si mu postěžovala a p-kala. Mod. kn. č. 40. 94.

222582   Póbědě Svazek: 7 Strana: 0273
Póbědě = po obědě, zastr. Gb. Ml. 19.

222583   Póbědě Svazek: 8 Strana: 0285
Póbědě = puobědě, buď z po-óbědě anebo stažením z po-obědě. Gb. H. ml. I. 235. (Št. Uč. 125. b.).

222584   1. Poběditi Svazek: 2 Strana: 0608
1. Poběditi, vz Pobídnouti.

222585   2. Poběditi Svazek: 2 Strana: 0608
2. Poběditi (zastr.), il, ěn, ění; pobězeti, el, en, ení = přemoci, překovati, odolati, besiegen. — koho. St. skl. — P., pobědo- vati, quälen. — koho čím. Mus.

222586   Pobědka Svazek: 2 Strana: 0608
Pobědka, y, f., šp. m.: pobídka. Jg.

222587   Pobedliti Svazek: 7 Strana: 0273
Pobedliti, ein wenig wachen. Slov. Bern.

222588   Pobědní, půbědní Svazek: 2 Strana: 0608
Pobědní, půbědní, n. Při matuře, p., nešpoře; lat. invitatorium, díl matutiny, části to breviáře (pobídnouti = invitare). Gl.

222589   Pobedniti Svazek: 2 Strana: 0608
Pobedniti, il, ěn, ění, etwas ein wenig verschlagen. Ros.

222590   Pobědovati se Svazek: 2 Strana: 0608
Pobědovati se, trochu se bědovati, eine Zeit lang Noth leiden. — si komu, ein wenig klagen. — v čem: ve zlém. Alx.

222591   1. Poběh Svazek: 2 Strana: 0608
1. Poběh, a, m. = poběhlec.

222592   2. Poběh Svazek: 2 Strana: 0608
2. Poběh, u, m., běh, Lauf, m. Měsíc ve svém poběze. Mus. — P., útěk, Flucht, f.. St. skl., Výb. I. 1125. — P-hy, běhy, Läufe, Füsse des Wildes. Us. Dch. — P-hy či odprysky, soboles, Stocksprossen, jsou ve- dlejší osy podzemní, které v jisté vzdále- nosti od svého výniku ze země vyrůstají, jako u pýru. Kk. 23.

222593   Poběh Svazek: 7 Strana: 0273
Poběh = útěk. O p-ze nevědúce. Alx. V. v. 1772. (HP. 43.). — P. = křik. Pred tím pobehem anebo krikem císarskú pannu s koňa ssadili. Slov. Koll. Zp. I. 49.

222594   Poběh Svazek: 8 Strana: 0285
Poběh. Nepřítel byl na p-ze. Seyk. Ruk. 30.

222595   Poběhaj Svazek: 2 Strana: 0608
Poběhaj, e, m., na Slov., poběhal, a, m., = poběhlec.

222596   Pobehaj Svazek: 8 Strana: 0285
Pobehaj = poběhlík. Phľd. XII. 358., 713.

222597   Pobehajka Svazek: 7 Strana: 0273
Pobehajka, y, f. = poběhlice. Slov. Sokl. I. 123.

222598   Poběhání Svazek: 2 Strana: 0608
Poběhání, n., das Herumlaufen. — P. od od víry, die Abtrünnigkeit. Plk.

222599   Poběhaný Svazek: 2 Strana: 0608
Poběhaný. Tomu jde s p-nou (na pospěch něco shání). Us. u Rychn. Vz Pobíhaný.

222600   Poběhaný Svazek: 7 Strana: 0273
Poběhaný. Měli s p-nou (měli proč bě- hati, hatten viel zu laufen). U Dobrušky. Vk.

222601   Poběhati Svazek: 2 Strana: 0608
Poběhati, pobíhati, poběhávati, ein wenig herum laufen, belaufen. -- po čem. Plk. Vz Poběhnouti.

222602   Poběhlec Svazek: 2 Strana: 0608
Poběhlec, lce, m., tulák, běhoun, der Landstreicher. V., Bart. Poběhlce přechová- vati. Sych. P. nikde se nezastavuje (nemá stání). Kom. J. 672. — P., kdo svůj úřad, povolání atd. opustil, ku př. z pole utekl, der Flüchtling, Ausreisser, Uiberliiufer, De- serteur. Poběhlcem býti. V. Na poběhlce pásti, Sych., p-ce trestati. — P. od víry (stržek, odštípenec, odřezanec), od zákona, V., od Boha, Br., zákona, Br., víry, Mand., der Abtrünnige, Apostat. — Poběhlice, e, f., eine Herumstreicherin. To je p-ce ! — P, víry, od víry, Jg., eine Abtrünnige. — Po- běhlík, a, m. =poběhlec, tulák. D. P. vojska. Mají ho za p-ka. Kram. — Poběhlosť, i, f., poběhnutí, utečení, odloučení se od vojska, od víry, die Flüchtigkeit, das Ausreissen, die Abtrünnigkeit. Jg. — Poběhlý, toulavý, zběhlý, flüchtig, landflüchtig, verlaufen. P. služebník, V., ovce. Sych. Útočiště p-hlých. D. — od čeho: kacíř od víry p. Chč. 304. — P. kráva (březí), trächtig. L.

222603   Poběhlec Svazek: 7 Strana: 0273
Poběhlec. Šf. Strž. II. 166., Bart. 125. — P. od církve. Výb. II. 1575. Julianus p. Hus I. 180.

222604   Poběhlický Svazek: 10 Strana: 0264
Poběhlický. P. cháska. Kká. Sion II. 8. Sr. Poběhlík.

222605   Poběhlictví Svazek: 10 Strana: 0264
Poběhlictví, n. Msn. Od. 230.

222606   Poběhlkyně Svazek: 7 Strana: 0273
Poběhlkyně, ě, f., die Landstreicherin. Krnd. 198.

222607   Poběhlosť Svazek: 7 Strana: 0273
Poběhlosť. Krnd. 200. P. od Boha. Hus I. 93.

222608   Poběhlosť Svazek: 8 Strana: 0285
Poběhlosť. Lotrovská p.; P. zlosynstva pokrotiti. Chč. S. 97., 143. P. od viery. Chč. m. s. 21.

222609   Poběhlosť Svazek: 9 Strana: 0227
Poběhlosť od Boha. V VIL 273. omylem Hus I. 93 místo I. 92.

222610   Poběhlsťví Svazek: 7 Strana: 0273
Poběhlsťví, n. = poběhlosť. Šm.

222611   Poběhlý Svazek: 7 Strana: 0273
Poběhlý člověk, Pož. 96., křesťan. Ottersd. I. s. 3.

222612   Poběhlý Svazek: 7 Strana: 1358
Poběhlý. Lid z vinice p. Chč. m. s. III. 77.

222613   Poběhlý Svazek: 9 Strana: 0227
Poběhlý. Lid od Krista p-lý. Chč. (List. fil. 1898. 460). V právích p. = zběhlý. Vlč. Lit. I. 347.

222614   Poběhnouti Svazek: 2 Strana: 0608
Poběhnouti, hnul a hl, utí; pobězeti, el, ení;pobíhati, poběhovati = běžeti, laufen, zu-, hinlaufen; trochu běžeti, ein wenig laufen; utéci, fliehen; míjeti, opovrhnouti, odstoupiti od koho, nicht achten, verlassen, vorbeige- hen ; jednati se oč, sich um etwas handeln. Jg. — abs. Kam poběhnu ? Jeďte, já po- běhnu. Us. Kdo z rána políhá, na večer po- bíhá. Poběhl (i. e. trochu) a hned přestal. Ros. Zvěsť o něm pobíhá, Us. Bf. Povrhše oděnie svá poběžechu. BO. — po = (pro) koho: po pána. Vz Po s akkus. — kam, ke komu: k dětem svým poběžel. L. — Bib. — kudy. Pobělmeš, rozprášen jsa, po všech královstvích. BO. Poběhnu cestou roz- kazů tvých. Br. — od koho, od čeho: od vojska. Dal. Od Římanů poběhl, od víry. V. — odkud: z bitvy, Měst. bož., z boje. BO. — před kým, před čím. Zima před slunečnou teplostí poběhováše. Troj. — koho (gt.), čeho = míjeti, vzdáliti se, opovrhovati koho, odpadnouti od koho atd. Jg. Israelští boha svého poběhlí. Br. Všeho, což sprave- dlivého jest, poběhlí; p. půhonů a rozsudků, pořádku. Br. Blázen poběhne bydla dobrého. St. skl. Aby rady pana vladaře nepobíhal, ale ní se říditi hleděl. Břez. 224. Někteří z nás řádných mší a řádného kněžstva po- běhlí. Bart. 148. Ale tito poběhnú súdu, bo- jiece se věčné muky. Výb. I. 552. Užíval jen lněného oděvu, vlněných šatů pobíhaje. Sš. Ž. 135. Člověk vezdy dobrého spieše poběhne, ve zlém jsa pak se nehne. Výb. I. 1106. Pobíhati krále, V., práva, Bart., poznalé pravdy. Reš. Kristem pohrdali a jeho pobíhali. Čr. Toho království v dušech lidských Pán nepobíhá. Sš. Mnozí svévolně poběhlí kalicha božího. Bls. 18. Boha nikdo poběhnouti a ujíti nemůže. Sš. Ž. 99. P. toho poznamenání. Sš. Sk. 239. — V., Kom., Reš. — koho v čem. Poběhl ho v tom. Jg. Vrchnosti své v něčem p. Apol. — komu oč. Poběhne mu o statky, o hrdlo (půjde mu). Jel. — se komu. Kráva se nám po- bíhá (opět se hraje), ranzt, rindert. Sych.

222615   Poběhnouti Svazek: 7 Strana: 1358
Poběhnouti. Kdo z rána políhá, k ve- čeru pobíhá. Us. Šd.

222616   Poběhnouti Svazek: 8 Strana: 0569
Poběhnouti. Proč ho pobíhám (pomíjím). Borb. 121.

222617   Poběhnouti Svazek: 9 Strana: 0227
Poběhnouti. Poběhlí od zákona božího. Chč. (List. fil. 1898. 401. ).

222618   Poběhnouti. — koho Svazek: 7 Strana: 0273
Poběhnouti. — koho. On je pobíhal (běhal od jedné ke druhé). Us. Vk. — kam. Jda s lidmi, nepředbíhej ani v stranu ne- pobíhej. Bž. exc. — odkud (proč): od pravdy pro strach. Hus I. 353., 455. II. 314. — odkud kam. Poběhnul z Preslavi k Chorvatům. Šf. Strž. II. 269. — čeho. Bude-li pravda na straně naší, také jí bohdá pobíhati nebudete. Pal. Práce jsem nikdy nepobíhal. Šf. III. 193. Kdyby tebe poběhl a jinde pomoci hledal. Dik. A tak vůle otcovy nepodbíhali BR. II. 14. b. Vždycky mne pobíhal. Výb. II. 1671. Seres, národ mezi sebou tichý a pokojný, kterýž jiných lidí pobíhá. Kosmogr. 70. B. — o kom. Dobré slovo o nich poběhne. Kšch. 2. Zlé pověsti poběhnú o něm. Kšch. 2. — po kom. Štilfrid po něm poběže. Výb. II. 45. — jak proti komu. Hněvivě proti Rudol- tovi poběže. Výb. II. 45.

222619   Poběhnúti Svazek: 8 Strana: 0285
Poběhnúti. Vz příklady v Seyk. Ruk. 30. nn.

222620   Poběhnutí, n Svazek: 2 Strana: 0608
Poběhnutí, n., běžení, das Laufen. — P., odstoupení od víry, Abtrünnigkeit, f. V.

222621   Pobejt Svazek: 10 Strana: 0264
Pobejt. Jíti někam p. = na hovor. Čeč. 170. Sr. Pobyti.

222622   Pobekovati Svazek: 7 Strana: 0274
Pobekovati = ob čas drobet bekati, be- četi. Us. Wrch.

222623   Pobělavěti Svazek: 2 Strana: 0608
Pobělavěti, ěl, ění, weisslich werden. V.

222624   Pobělavosť, i, f Svazek: 2 Strana: 0608
Pobělavosť, i, f., Weisslichkeit, f., weisse Farbe. Jg.

222625   Pobělavý Svazek: 2 Strana: 0608
Pobělavý, bělavý, nábělavý, příbělavý, weisslich. V., Ler. Vz Bž. 137. P. kořen, barva, list. Us.

222626   Pobělelý Svazek: 2 Strana: 0608
Pobělelý. Ptáci p-lí, weisslich. Ler.

222627   Pobělený Svazek: 7 Strana: 0274
Pobělený = pobílený. P. zima. Exc.

222628   Poběleti Svazek: 2 Strana: 0608
Poběleti, 3. os. pl. ejí, el, ení, pobělívati, weisslich werden. Ros.

222629   Pobělima, y Svazek: 7 Strana: 0274
Pobělima, y, f., episclera. Nz. lk. Zánět p-my, episcleritis.

222630   Pobělimový Svazek: 7 Strana: 0274
Pobělimový, episcleral. P. nastříknuti, Episcleralinjektion, překrvení, -hyperaemie, tkaň, -gewebe Ktt. exc.

222631   Poběliti, vz Svazek: 2 Strana: 0608
Poběliti, vz Pobíliti.

222632   Pobělka, y Svazek: 2 Strana: 0608
Pobělka, y, f., mouka černější, schwär- zeres Mehl. Us. Dch.

222633   Pobělohorský Svazek: 7 Strana: 0274
Pobělohorský, nach der Schlacht am Weissen Berge. P. doba, Mus. 1880. 16., konfiskace. Mzr. 104., Blk. Kfsk.

222634   Poběra, y Svazek: 2 Strana: 0608
Poběra, y, m. = poberta, Kulda.

222635   Poběrač, e, m Svazek: 2 Strana: 0608
Poběrač, e, m., der Wegnehmer. P. statků. Reš.

222636   Poberať sa Svazek: 7 Strana: 0274
Poberať sa = jíti, bráti se, odcházeti, gehen. Slov. Poberá sa na lov. Kyt. 1876. 18. Aby sa na skutku pral preč? Sb. sl. ps. II. 1. 142. — Sldk. Obky. I. 4.

222637   Poběrek Svazek: 2 Strana: 0608
Poběrek, rku, m.= paběrek, die Nach- lese. Us.

222638   Poberkár Svazek: 7 Strana: 0274
Poberkár, a, m. = paběrkář. Slov. Bern.

222639   Poběrkovati Svazek: 2 Strana: 0608
Poběrkovati, poběrovati, obyč. paběro- vati, paběrkovati, nachlesen, nachstoppeln, Reš.

222640   Poberník Svazek: 7 Strana: 0274
Poberník, a, m. = paběrkář. Slov. Bern.

222641   Pobernolačiti se Svazek: 7 Strana: 0274
Pobernolačiti se Cf. Bernolačiti. Koll.

222642   Poběrný Svazek: 2 Strana: 0609
Poběrný, na Slov., co lze snadno po- brati. P. zboží. Us.

222643   Poberto Svazek: 2 Strana: 0609
Poberto, a, poberta, y, m., nenechavec, zloděj, člověk jiným nepřející. Jg. Vz Bž. 236. Mauser, Dieb, Nimmersatt, m.

222644   Pobesedovati Svazek: 2 Strana: 0609
Pobesedovati (trochu mluviti), ein wenig sich besprechen, sich unterhalten. — o čem s kým. Mus., Rk.

222645   Pobesedovati kde o čem Svazek: 7 Strana: 0274
Pobesedovati kde o čem. Ntr. VI. 279.. Šf. III. 193., Vlč.

222646   Poběsený Svazek: 10 Strana: 0264
Poběsený člověk = zběsilý. Tbz XIII. 230.

222647   Poběsilosť Svazek: 2 Strana: 0609
Poběsilosť, i, f., vzteklosť, Raserei, Wuth, f. Zpitá p. z úst jim dýše. Hdk. — Pobě- silý, vzteklý, wüthend, rasend. Uhánějí p-lým honem. Hdk., Jg.

222648   Poběsniti sa Svazek: 7 Strana: 0274
Poběsniti sa = zběsniti se. Bern.

222649   Poběsti Svazek: 2 Strana: 0609
Poběsti, zastr. = odolati, zniknouti. Jir.

222650   Pobezpečiti Svazek: 7 Strana: 0274
Pobezpečiti, alle versichern. Bern.

222651   Poběžení Svazek: 7 Strana: 0274
Poběžení, n. = útěk, vyhnanství, vyob- cování. Výb. I. 312.

222652   Poběžeti Svazek: 10 Strana: 0264
Poběžeti, vz Poběhnouti.

222653   Poběžkávať si Svazek: 7 Strana: 0274
Poběžkávať si. Tak kráča pěšinou zvoľna si poběžkává. Slov. Phľd III. 1. 49.

222654   Poběžně Svazek: 2 Strana: 0609
Poběžně, im Lauf, im Streifzug. Aqu.

222655   Poběžní Svazek: 7 Strana: 0274
Poběžní, Streifzugs-, zur Excursion die- nend. Šm.

222656   Poběžník Svazek: 7 Strana: 0274
Poběžník, a, m., der Nachlaufer. Šm.

222657   Poběžovice Svazek: 2 Strana: 0609
Poběžovice, ves u Přelouče. PL.

222658   Pobi Svazek: 2 Strana: 0609
Pobi, zastr. = pobil.

222659   Pobibuky Svazek: 7 Strana: 0274
Pobibuky, Pojibuky. Sdl. Hr. IV. 207., 224.

222660   Pobičovati Svazek: 7 Strana: 0274
Pobičovati, eine Zeit lang geissein. Šm.

222661   Pobída Svazek: 10 Strana: 0649
Pobída, y, f. = potíž. Brt. Sl.

222662   Pobídce Svazek: 2 Strana: 0609
Pobídce, e, m , der Antreiber. Aqu.

222663   Pobíděti koho Svazek: 9 Strana: 0227
Pobíděti koho ? čemu. Ezop. 299.

222664   Pobíditi Svazek: 2 Strana: 0609
Pobíditi, vz Pobídnouti.

222665   Pobídka Svazek: 2 Strana: 0609
Pobídka, y, f., pobídnutí, Aufforderung, f., das Ermahnen. Lenivosť pobídky potře- buje. V. Bez pobídky dělati, Ros., práce se chápati. Sych. Jezte, nečekejte pobídky. P. v boj. — P., vyzvání k souboji, Aufforde- rung zum Zweikampfe. Vz Klamař, Gl. 234. V této zemi přiházejí se od rozličných lidí pobídky. P. když se stane, muož od obojích stran svolena býti, na kteréhožkoli pána a obyvatele země dvuor chtí atd. Vz Tov. k. 203.

222666   Pobidlivosť Svazek: 2 Strana: 0609
Pobidlivosť, i, f., popudlivosť, Reizbar- keit, f.

222667   Pobidlivý Svazek: 2 Strana: 0609
Pobidlivý, popudlivý, reizbar. Krab.

222668   Pobídně Svazek: 2 Strana: 0609
Pobídně, jämmerlich, schlecht, elend. Jsem v tom p. Us. u Rychn. Vede se mu p. U Kunv. Msk.

222669   Pobídněný Svazek: 10 Strana: 0649
Pobídněný = poněkud bídný. Brt. Sl.

222670   Pobídno Svazek: 9 Strana: 0227
Pobídno = pobídně. Dnes je ?. ? zejtra habaděj. Mtc. 1. XXXI. č. 5. 42.

222671   Pobídnouti Svazek: 2 Strana: 0609
Pobídnouti, dnul a dl, ut, utí; pobíditi, poběditi, il, ěn, ění; pobízeti, el, en, ení; pobízívati =ponoukati, nabízeti, ponuknouti, ermuntern, antreiben, aneifern, ermahnen, nöthigen, anspornen, anreizen. Jg. — koho k čemu: k práci, Ros., k pití, Sych., k jídlu. D. K bitvě p. Fordern, ein Duell anbieten. V., Let. 89. Oni k bitvě se pobídli. V. — koho na co. Na dobrou koupi netřeba kupců pobízeti. Jg. Lid jsou běhali, pobí- zejíce se na biskupy. Bart. — čím: Voly bodcem. Kom. J. 390. — proč k čemu. Z pouhé všetečnosti k rváni sebe pobízejí. Peyt. — před kým koho k čemu. Pr. kut. — koho v co: v kordy (vyzvati), Záv., ve rvačky. Vrat. Tu pobízejí v zápas. Vrat. 67. — s inft. Pobídl ho v zápas jíti. Rým. — se komu. Pobídl se mu dobrovolně (na- bídl). Plác. — aby. Pobídl ho, aby se s ním bil. V. — koho (gt.). Pražany z Prahy vá- bíce a loudíce a pobízejíce jich k bitvě. Let. 89. Pobiedl jich, aby se připravili. BO. Pobízel jsem jich, aby spolu mluvili. Svěd. Vz Po.

222672   Pobídnouti Svazek: 7 Strana: 1358
Pobídnouti. Mají nás na to pobiediti. Arch. IX. 385.

222673   Pobídnouti Svazek: 8 Strana: 0285
Pobídnouti. Pobíděl k prodání (kůže) a nebyla jeho. 1455. Hrš. Nách. I. 484.

222674   Pobídnouti koho Svazek: 7 Strana: 0274
Pobídnouti koho. Má nás pobiediti. Arch. VII. 618. Pobiedil nebožtíka Lukáše. NB. Tč. 20. Pobiezel mne, abych. Ib. 64. — nač. Pobídili ste se ke Kadeřávkům na víno. 1529. Mus. 1880. 502. P. koho na hody, na svatbu. Us. Na hlupstvo netřeba děti pobízať. VSlz. I. 225.— čím: dobytek bičem. Us. Tiem jich pobiedichu. Výb. II. 11. — več. Psy v let p. Vrch. — kam: do roboty, Tč., do hřiechu. Shakesp. Tč. — kdy: při hostině k jídlu. Us. — jak: dlouho. Us. — s inft. P-dli sě hráti mezi sebú. NB. Tč. 72.

222675   Pobídnutí Svazek: 2 Strana: 0609
Pobídnutí, n., die Aufforderung, der Be- trieb. Jeho p-tím jsem to učinil. D.

222676   Pobídnutý Svazek: 2 Strana: 0609
Pobídnutý; -dnut, a, o, aufgefordert, an- getrieben. V.

222677   Pobídný Svazek: 2 Strana: 0609
Pobídný = žádostivý. P-dné strany, die Kempen. Vz Pobídka.

222678   Pobídný Svazek: 7 Strana: 0274
Pobídný = trochu bídný, ziemlich elend. Vz Pobídně. P. kraj. Mor. Knrz., Vck. — P. Protož strany p-né, mezi nimiž pobídka jest, nemohou-li se o pobídku svoliti a smlu- viti. Vz Tov. k. 203.

222679   Pobídný Svazek: 8 Strana: 0569
Pobídný. Strany p-né = mezi nimiž po- bídka (vyzvání k souboji) jest. Kn. tov. 113.

222680   Pobiedka Svazek: 7 Strana: 0274
Pobiedka, y, f. = prašina, cuscuta eu- ropaea. Rr. Sb.

222681   Pobiedka Svazek: 7 Strana: 0274
Pobiedka, y, f. = kokotice. Slov. LObz. XXIII. 139.

222682   Pobiedonosný Svazek: 7 Strana: 0274
Pobiedonosný = víťazný. Slov. Czm. 95.

222683   Pobiežka, y Svazek: 10 Strana: 0264
Pobiežka, y, f. = fuga, útěk. Rozk. P. 1373.

222684   Pobíhání Svazek: 7 Strana: 0274
Pobíhání, n. Odstoupení nebo p. od víry. Pož. 79.

222685   Pobíhaný Svazek: 2 Strana: 0609
Pobíhaný. Ten má dnes s p-nou (na spěch). U Solnice. Vz Pobehaný. P. zákon (nezachovávaný). Jg.

222686   Pobíhati Svazek: 2 Strana: 0609
Pobíhati, vz Poběhnouti.

222687   Pobíhavý Svazek: 7 Strana: 0274
Pobíhavý, hin und her laufend. Nonius na kruhovém dělení jest nanesen na p-vém oblouku otáčivém kol společného středu. ZČ. I. 20.

222688   Pobíjač Svazek: 7 Strana: 0274
Pobíjač, e, m. = bednářská kyjanka. Vz Pobíják. Slov. Sl. spv. V. 177.

222689   Pobíjač Svazek: 10 Strana: 0264
Pobíjač, e, m., deleator. Rozk. P. 2461.

222690   Pobíjačka Svazek: 7 Strana: 0274
Pobíjačka, y, f. = pobíječka. Val. Brt., Ssk.

222691   Pobíják Svazek: 7 Strana: 0274
Pobíják, u, m. = pobíjač. Na již. Mor. Šd.

222692   Pobijaný Svazek: 10 Strana: 0264
Pobijaný = tepaný. Baw. Ar. v. 3002.

222693   Pobíjať na koho Svazek: 7 Strana: 0274
Pobíjať na koho = štváti. Mor. Brt. D. 249.

222694   Pobijecí Svazek: 2 Strana: 0609
Pobijecí, k pobíjení sloužící, zum Be- schlagen dienlich.

222695   Pobíjecí Svazek: 7 Strana: 0274
Pobíjecí bednářšká palice. Výb. II. 338.

222696   Pobiječ Svazek: 2 Strana: 0609
Pobiječ, e, m., der Binder; Dachdecker. D.

222697   Pobiječka Svazek: 2 Strana: 0609
Pobiječka, y, f., u tesaře sekerka k po- bíjení střechy, oštěpačka. Reš. P. tesařská obyčejná, moravská. Kh. P. u bednáře, také kyjanka, kyjana, der Schlägel. Šp. — P., die Fassbinderin.

222698   Pobíjený Svazek: 9 Strana: 0457
Pobíjený. P. pás. Staré. Mus. 1901. 252.

222699   Pobíjeti Svazek: 2 Strana: 0609
Pobíjeti, vz Pobiti.

222700   Pobíliti Svazek: 2 Strana: 0609
Pobíliti, il, en, ení, weiss machen, weissen. — co komu: dům. Us.— co čím: vápnem. — se. Kde jsi se tak pobílil? Us.

222701   Pobilo Svazek: 10 Strana: 0264
Pobilo oděná roba. Vyhl. II. 284.

222702   Pobílý Svazek: 2 Strana: 0609
Pobílý, drobet bílý, ne černý. P. mouka. MŠ.

222703   Pobipsy Svazek: 7 Strana: 0274
Pobipsy. Vz Sdl Hr. III. 288., Rk. Sl.

222704   Pobirać śe Svazek: 9 Strana: 0227
Pobirać śe s inft. = míti se k č???. Slez. Lor. 76.

222705   Pobírati Svazek: 2 Strana: 0609
Pobírati, vz Pobrati.

222706   Pobírka Svazek: 7 Strana: 0274
Pobírka, y, f. = věc pokutou pobraná, die Contrabande. Šp.

222707   Pobiřmovati Svazek: 2 Strana: 0609
Pobiřmovati, nach einander firmen. Ros.

222708   Pobiřmovati koho Svazek: 7 Strana: 0274
Pobiřmovati koho = potlouci. U Kr. Hrad. Kšť.

222709   Pobistryce Svazek: 2 Strana: 0609
Pobistryce, Pobistreitz, ves u Pelhřimova. PL.

222710   Pobisurmanit koho Svazek: 10 Strana: 0264
Pobisurmanit koho = poturčiti. Tbz. V. 4. 422.

222711   Pobitek Svazek: 2 Strana: 0609
Pobitek, tka, m., v boji poražený, der Uiberwundene. Ctib. Hád. 100. — P., der Schiffbrüchige. Č.

222712   Pobitevní Svazek: 8 Strana: 0285
Pobitevní. Žeň p. (po bitvě, při proná- sledování získaná). Nár. list. 1894. č. 33.

222713   Pobiti Svazek: 2 Strana: 0609
Pobiti, pobiji a pobím, bij, il, it, ití; po- bíjeti, el, en, ení = mnoho n. všecky zbíti, viele o. alle erschlagen; něco k něčemu při- raziti, aby pokryl n. upevnil, binden, beschla- gen. Jg. — co, koho (akk.) Uhři krále pobili. D. P. vojska nepřátelská. V. Kroupy obilí, vinnici pobily. Us. Mráz vinnice pobil. V. Je-li pivo dobré ? Odp.: Šak žádného ne- pobilo. Us. na mor. Zlínsku. Brt. Vz Sou- jmenný. Snadněji střechu loupati, než pobí- jeti. Prov. Jg. Sudy pobíjeti (obruče na ně dávati). D. — koho (gt.), vz Po (složené s časoslovy). Pobime jich. BO. — co, koho kde, čím. Polem, bojem (Dal. 52.), bitvou nepřátely pobiti. V. Bečku obručemi, Sych., něco prkny p. D. Bečvář konve kyjankou pobíjí. Sych. Duom přikryl prkny a pobil je skřídlami zlata ryzieho. BO. I pobi je ranú úřitnú. BO. P. něco zlatem. Er. P. 488. Smích muži, pannami pobíjeti (tropiti). Št. Že vámi nad tím smích pobíjí. Šml. Bude jím v svém kvasu smích pobíjeti. Št. N. 92. Budou pannami smích pobíjeti. Dal. 20. Smiech jest pobíjel Baalem. BO. P. střechu novým šindelem. Us. Tč. — co, koho kde: v boji, Dal.; sudy v pivováře p. Ml. Ani na vojně všetkých nepobijú. Mt. S. Vsie v hradě pobi (pobil). Rkk. 28. — na koho pobíjeti, gegen Jemanden hetzen. Na Mor. Brt. Na tu starší vždycky něco pobíjela. (Kulda). Mtl. — koho s kým. S málem lidí krále pobi. Alx. — co pod co. Tu vše zemi pod sě pobi. Alx. 1135. — koho jak: bez milosti je pobili. Flav. Hrozně, strašně ho pobil (zbil, stloukl, hat ihn durchgeprügelt). Us. Hý. — se = servati se, seprati se, rau- fen. Co se to tam stalo? Dva se tam pobili. Na mor. Drahansku. Hý-

222714   Pobití Svazek: 2 Strana: 0609
Pobití, zabití, zbití, das Schlagen, Er- schlagen. Na hlavu p. V. O velikém p. Rkk. Vrací se vítěz od p. nepřátel. Ros. — P., bitva, Schlacht, f. Rozvinuvše korouhve kvapí ku p. Troj. Nemalé p. nad nepřátely učinil. BO. V tom p. zabil dva člověky. Pč. 45. Tvrzí dobýval, v p. býval a několik zastřelil. Pč. 28. a j. Mnoho ran vzal bieše v p. BO. — Pulk., St. skl. — P. prkny, p. střechy, der Beschlag, die Bedeckung. D.

222715   Pobiti Svazek: 7 Strana: 0274
Pobiti. Není to snadná věc, aby jeden dvanáct pobil. Výb. II. 42. P. někoho = nabiti mu. Mor..— co, koho čím. Pobil nás ním Boh (potrestal). Rr. Sb. Smích ně- kým pobíjeti. Št. Kn. š 100., 117., 162., Dal. C 10., Mus. 1886. 593. (ze 14. stol.). — se s kým. By sě se mnú pobil (potýkal). Výb. I. 806. — co komu. Pobij mi tu putnenečku, co v ní vodu nosím. Sš P. 642.

222716   Pobití Svazek: 7 Strana: 0274
Pobití. Pobitie získati. Kšch. 49. Král měl pobitie s pohany. Mand. 13. a. — P. = seditio, vzpoura. Bhm.

222717   Pobití Svazek: 8 Strana: 0285
Pobití = bitva. Když měl na vojnu jeti a měl pobitie obdržeti. GR. Nov. 99. 34.

222718   Pobitý Svazek: 2 Strana: 0609
Pobitý; pobit, a, o, erschlagen. Pobití na bojišti zůstali. Kram. — P. střecha, gedeckt, sud, beschlagen. Jg. — čím. Jeden je vnitř i zevnitř mědí p-tý. Har. II. 129. P. pod- máslím. Er. P. 9. — P., zbitý, stlučený, durch- geprügelt. Je celý p. Us. na mor. Drahansku. Hý.

222719   Pobitý Svazek: 8 Strana: 0285
Pobitý. Jako s p-tej vojny po jednom sa vraceli. Phľd. 1894. 440.

222720   Pobiza, y Svazek: 7 Strana: 1358
Pobiza, y, f., sturio. Pršp. 16. 68. Rj.: pobrza.

222721   Pobízeč Svazek: 7 Strana: 0274
Pobízeč, e, m., der Anreizer, Auffor- derer. Rk.

222722   Pobízel Svazek: 2 Strana: 0610
Pobízel, a, m., der Nöthiger.

222723   Pobízelka Svazek: 2 Strana: 0610
Pobízelka, y, f., die Nöthigerin. Us.

222724   Pobízení Svazek: 2 Strana: 0610
Pobízení, n., die Anspornung, Anreizung, Ermahnung, Aufforderung. Jg. Nechte toho p. Us.

222725   PoBízeti Svazek: 2 Strana: 0610
PoBízeti, vz Pobídnouti.

222726   Pobízeti Svazek: 8 Strana: 0285
Pobízeti. Tohoto slova místy na Mor. ne- znají a říkají: nutiti. Brt. D. IÍ. 364.

222727   Pobízeti Svazek: 9 Strana: 0227
Pobízeti. Sr. Gb. H. ml. III. 2. 334.

222728   Pobizitel Svazek: 2 Strana: 0610
Pobizitel, e, m., der Anreizer. Jg.

222729   Pobizitelka Svazek: 2 Strana: 0610
Pobizitelka, y, f., die Anreizerin. Jg.

222730   Pobízivě Svazek: 9 Strana: 0227
Pobízivě někoho někam zváti. Srub. 87.

222731   Pobízivě Svazek: 9 Strana: 0457
Pobízivě. Hlas jeho zněl málo p. Jrsk. IV. 65.

222732   Pobízka Svazek: 2 Strana: 0610
Pobízka, y, f. = pobízení. Na Mor. a Slov.

222733   Pobízka Svazek: 7 Strana: 0274
Pobízka. Běžal bych tam bez p-ky. Brt. N. p. 527.

222734   Pobízka Svazek: 8 Strana: 0285
Pobízka, y, f. = pobídka. Kat. z Žer. II. 162.

222735   Pobízka, y Svazek: 7 Strana: 1358
Pobízka, y, f., fuga. Pršp. 53. 73.

222736   Pobízlivý Svazek: 2 Strana: 0610
Pobízlivý, reizend. P. prostředek, Tabl.

222737   Pobíznúť Svazek: 7 Strana: 0274
Pobíznúť = pozvati. Laš. Brt. D. 249.

222738   Pobíznúti. A Svazek: 10 Strana: 0264
Pobíznúti. A v tom se pobízli hráti mezi sebú. NB. č. 72. (č. 73). Vz Pobídnouti.

222739   Poblabotať Svazek: 7 Strana: 0274
Poblabotať, zusammenschwatzen. Slov. Loos.

222740   Poblácení Svazek: 2 Strana: 0610
Poblácení, n., das Beschmieren mit Koth.

222741   Poblácený Svazek: 2 Strana: 0610
Poblácený; -cen, a,o,mit Kothbeschmiert. Ros.

222742   Pobľadavý Svazek: 7 Strana: 0274
Pobľadavý = pobledavý. Slov. Phľd. V. 58.

222743   Poblaf kovať na koho Svazek: 8 Strana: 0285
Poblaf kovať na koho = křičeti. Mor. a slov. Nár. list. 1896. č. 114. odp. feuill.

222744   Poblahati komu Svazek: 2 Strana: 0610
Poblahati komu, benedicere, preisen. BO.

222745   Poblam Svazek: 10 Strana: 0264
Poblam, u, m. Na p. dříví štípati (tangen- cialně). Val. Čes. 1. XII. 46. Sr. Rozkol.

222746   Poblam Svazek: 10 Strana: 0649
Poblam v III. Přisp. 264. oprav v: Poblan. Sr. Brt. Sl.

222747   Poblaňák Svazek: 7 Strana: 0274
Poblaňák, u, m., plumeria, die Plumerie, rostl. Vz Rstp. 1056.

222748   Poblánice Svazek: 7 Strana: 0274
Poblánice, e, f. = posliznice, epithelium, das Epithel. Nz. lk., Kžk. Por. 425. P. barvi- vová, Pigmentepithel, dlaždicovitá, Pflaster- epithelium, pobřišniční, Peritonealepithel; p. nitroblány dutinkovó, Ependymepithel, míhavá či řasinkovitá, Flimmer-, povlaková, Deck-, válcovitá, Cylinder-, vrstevnatá, ge- schichtetes E., zárodková, Keim-, sklípková, Alveolar-; olupování se p-ce, Epitheldesqua- mation, rozpad p-ce, -zerfall, úmrť p-ce, nekrose, vymizení, zmizení p-ce, -schwund, zárodek p-ce, -keim, ztloustnutí p-ce, -ver- dickung, zvrhlosť p-ce, -entartung, -degene- ration; obložení p-cí, -belag, rakovina p-ce deskovité, Plattenepithelkrebs. Ktt. exc. Vz Poblanka.

222749   Poblánice Svazek: 8 Strana: 0285
Poblánice, epithel. Cf. Ott. VIII. 677. b.

222750   Poblánicovitý Svazek: 7 Strana: 0274
Poblánicovitý, poslizkovitý, Epithelioid-.

222751   Poblánicový Svazek: 7 Strana: 0274
Poblánicový, Epithel-. P. deštičky či šupinky, -schuppen, čípek či roubík, -zap- fen, rakovina, -carcinom, válec, -cylinder, vrstva, -schichte. Ktt. exc.

222752   Pobláničný Svazek: 7 Strana: 0274
Pobláničný, Epithelial-. P. buňka, -zelle, hnízdo, -perle, nádor, -geschwulst, povlak, -überzug, příkrov, -decke, rak, -krebs, ra- kovina, Epitheliom (žaludku, epitheliom ventriculi; spojivky, e. conjunctivae ; víček, e. palpebrarum; zrnitá, granulosum), válec, -cylinder, útvary,-gebilde. Nz. lk., Ktt. exc.

222753   Poblaniti Svazek: 2 Strana: 0610
Poblaniti, il, ěn, ění = poplaniti, pose- kati. — co: lesy, ausrotten. Ros.

222754   Poblanka Svazek: 7 Strana: 0274
Poblanka, y, f., epithelium, feines Ober- häutchen auf warzigen Theilen. Nz., Osv. I. 148., 227., Šv. 71 , 75 , Ves. I. 82.

222755   Poblátiti Svazek: 2 Strana: 0610
Poblátiti, il, cen, cení; poblacovati, mit Koth beschmieren, co: šaty. — se. — Jg.

222756   Pobláznělý Svazek: 10 Strana: 0264
Pobláznělý člověk. Hav. Chamr. 67.

222757   Poblázniti Svazek: 2 Strana: 0610
Poblázniti, il, ění, trochu šaškovati, ein wenig narrenzen; zblázniti, zu Narren machen. Jg. — koho čím. Tou zprávou celé nás pobláznil. Us.

222758   Poblažiti Svazek: 2 Strana: 0610
Poblažiti, il, en, ení, poblažovati, be- glücken. — koho čím. Us.

222759   Poblčať Svazek: 7 Strana: 0274
Poblčať, ei wenig flammen. Slov. Bern.

222760   Poblebtati Svazek: 2 Strana: 0610
Poblebtati, etwas wenig plappern. Ros.

222761   Poblečeti Svazek: 7 Strana: 0274
Poblečeti, ein wenig blöcken. Bern.

222762   Pobledastý Svazek: 7 Strana: 0274
Pobledastý = bledavý. Slov. Bern.

222763   Pobledavý Svazek: 2 Strana: 0610
Pobledavý, etwas bleich, blass. Čern.

222764   Pobledlosť Svazek: 2 Strana: 0610
Pobledlosť, i, f., die Blässe. P. měsíce. 1572.

222765   Pobledlý Svazek: 2 Strana: 0610
Pobledlý, etwas blass. Cyr.

222766   Poblednouti Svazek: 2 Strana: 0610
Poblednouti, dnul a dl, utí; pohleděti, ěl, ční, bleich, blass werden. Poblednou hvězdy. Ráj. — v čem. Když ve své kráse pobledějí. Výb. — kde. Kteréť jest násilé dáno, ež's pohleděla na líčku? Kat. 879.

222767   Poblednouti Svazek: 7 Strana: 0274
Poblednouti. Líčko p-dlo. Hlk. S. I. 59. — kde. Ve tváři p. Osv. I. 274. Jin- dřich po tváři pobledie. ArH. 871.

222768   Poblekla Svazek: 7 Strana: 0274
Poblekla, y, f., catananche, das Zwang- kraut, rostl. Vz Rstp. 947.

222769   Poblekotať Svazek: 7 Strana: 0275
Poblekotať, ein wenig beltern. Bern.

222770   Pobleptať Svazek: 7 Strana: 0275
Pobleptať, ein wenig plaudern. Us. Bern.

222771   Poblesk Svazek: 2 Strana: 0610
Poblesk, u, m., der Nachglanz. Dch.

222772   Poblinkati se Svazek: 2 Strana: 0610
Poblinkati se = pobliti se (o dětech). Us.

222773   Poblinkovati Svazek: 7 Strana: 0275
Poblinkovati. Vz Blinkati = cinkati. Doma zástěru skok sobě odkasuje. Co to? Zlato ryzí na zem poblinkuje. VSlz. I. 36.

222774   Pobliskati Svazek: 10 Strana: 0649
Pobliskati = ublížiti. Slov. Čes. 1. XV. 137.

222775   Pobliti Svazek: 2 Strana: 0610
Pobliti, bliji, il, it, ití; poblívati, bespeien. — co: stolici. Us. — se, speicn.

222776   Poblití Svazek: 7 Strana: 0275
Poblití, n., vz Pobliti.

222777   Poblitý Svazek: 7 Strana: 0275
Poblitý, bespieen

222778   Poblízko Svazek: 7 Strana: 0275
Poblízko. Z p-ka, von der Nähe. Neč.

222779   Poblízku Svazek: 2 Strana: 0610
Poblízku, in der Nähe. Rk.

222780   Poblízký Svazek: 2 Strana: 0610
Poblízký, nah. Sedla si pod p. smrk. Sá. V. r. 219.

222781   Poblíž Svazek: 7 Strana: 0275
Poblíž, Schluss-. Vis p., -hang. V tělocv. Rgl.

222782   Poblíže, poblíž Svazek: 2 Strana: 0610
Poblíže, poblíž, näher, nahe, in der Nähe. P. hranic. Us.

222783   Poblíží Svazek: 7 Strana: 0275
Poblíží, n , v astron., die Nähe. Kod. Mtc. 1. 63. 167

222784   Pobližný Svazek: 2 Strana: 0610
Pobližný, nah. P. komu. Dch.

222785   Pobližný Svazek: 7 Strana: 0275
Pobližný, relativ. P. hodnoty čísel Dk.

222786   Poblkati se Svazek: 2 Strana: 0610
Poblkati se, gesprengt werden. Mají se na různo p. a roztrhnouti srdce hříšníkův. Berl. kr. 2. 104.

222787   Pobloudilec Svazek: 2 Strana: 0610
Pobloudilec, lce, m., ein Verirrter. Us.

222788   Pobloudilosť Svazek: 2 Strana: 0610
Pobloudilosť, i, f., poblouzení, der Irr- thum. Zlob.

222789   Pobloudilý Svazek: 2 Strana: 0610
Pobloudilý, der sich verirrt hat, irre. Jg. P. duch. Beneš. — kam: na cestu zatra- cení p. Ojíř. — od čeho. Mysl od. pravdy p. Br. — v čem: u víře. MP.

222790   Pobloudilý kde Svazek: 7 Strana: 0275
Pobloudilý kde. Dobytek v lese p Sněm 1640. p. 44.

222791   Poblouditi Svazek: 2 Strana: 0610
Poblouditi, il, zení, poblusovati, ein wenig irren, Verstossen, anstossen. V. — abs. Po- bloudila ovce. Bib. — kam. Do daleké kra- jiny jsem pobloudil. Ojíř. — od čeho: od cesty, od pravdy, Br., od pravého cíle. V. Poblúdili sme od cesty pravdy, Hus. 1. 36., j od viry. Hus. 1. 437. — po čem. Pobluzo- valy prsty po harfě. Pl. — na čem: na mysli. BO. — v čem: v radě, V., v/spra- vování města. Jel. Jestli v čem poblouzeno. Us. Budu-li v čem poblúdilo, pokořím se. Výb. Vz Bž. 169. — J. tr. — s čeho: s cesty. Rk. — čím. Tím samým, že se držíš jeho rady, pobloudíš. Ml.

222792   Poblouditi Svazek: 7 Strana: 0275
Poblouditi. Poblúzeno jest. St. Kn. š. 2. — odkud: od chodníčka, Sl. ps. 255, od pravdy, od cesty. Hus I. 187., 333. — v čem. Št. Kn. š. 131, CJB. 401. — kudy. Po- bluzuje světem s línou kůží. U Žamb. Dbv. — čím. Ješto sú zde poblúdivše kterýmž- kolivěk hřiechy. Št. Kn. š 21.

222793   Poblouzení Svazek: 2 Strana: 0610
Poblouzení, n., zmýlení se, blud, chyba, hřích, omyl, nedopatření, pochybení, der Irr- thum, die Irrung, das Vergehen, die Ver- irrung. V. P. komu prominouti. Sych. P. se dopustiti. Us.

222794   Poblouzený. P Svazek: 10 Strana: 0264
Poblouzený. P. nevěrnice, správně: po- bloudilá. Mš. P. výchova. Zvon IV. 206.

222795   Poblud Svazek: 2 Strana: 0610
Poblud, u, m., blud, Irrthum, m., das Irren. Č.

222796   Poblud Svazek: 7 Strana: 0275
Poblud. Č Rž. LXXVIII.

222797   Pobluda Svazek: 2 Strana: 0610
Pobluda, y, f., blud, Irrthum, m. 1520.

222798   Pobluda Svazek: 7 Strana: 0275
Pobluda, y, m. a f. = kdo snadno bloudí; jiné rád mámí (nadávka). Tč. I'y p-do! Ty oběžisvěte! VSlz.. I. 235

222799   Pobludice Svazek: 2 Strana: 0610
Pobludice, e, f. = pobludnice. Hm.

222800   Pobludivý Svazek: 2 Strana: 0610
Pobludivý, irrgängig, umherirrend. Dch.

222801   Pobludnice Svazek: 2 Strana: 0610
Pobludnice, e, f., bludná hvězda, lépe: oběžnice (Šm.), Irrstern, m. Pl.

222802   Pobludník Svazek: 2 Strana: 0610
Pobludník, a, m., wer herum irrt. Mus. III. d. 4. — P., bloud, bloudek, der Irrende. Šm.

222803   Pobludný Svazek: 2 Strana: 0610
Pobludný, bludný, herumirrend. P.hvězda, lépe: oběžnice.

222804   Pobludný Svazek: 9 Strana: 0227
Pobludný člověk. Mus. 1898. 346.

222805   Pobluňkati Svazek: 2 Strana: 0610
Pobluňkati, glunksen. Ros.

222806   Poblúzení Svazek: 10 Strana: 0264
Poblúzení, n. = poblouzení. Bez p., bez pochybení. Mam. F. 86a. 1.

222807   Pobluzování Svazek: 7 Strana: 0275
Pobluzování, n , vz Poblouditi, Poblou zení

222808   Poblýskati Svazek: 2 Strana: 0610
Poblýskati; poblýštěti, ěl, ění; poblý- skávati; poblysknouti, ul, utí; poblyskovati, eine Zeit lang, ein wenig schimmern, glän- zen. — čím. Tam šípkoviny poblyskují krůpějemi rosnými. Č. — se, anfangen zu glänzen, blitzen; světélkovati, wetterleuch- ten, Hý.; zuweilen schimmern. Ros. Poblýs- kává se. Us.

222809   Poblýskati čím Svazek: 7 Strana: 0275
Poblýskati čím. Jako jiskra sě ukáže a ihned uhasíte: tak člověk jedné chválú světskú pobliskne a ihned zhyne. Hus III. 111.

222810   Poblýšťka Svazek: 2 Strana: 0610
Poblýšťka, y, f., zář po západu slunce. Kb.

222811   Pobobčiti Svazek: 7 Strana: 0275
Pobobčiti, klein, gedrängt schreiben Slov. Bern.

222812   Pobobněti Svazek: 2 Strana: 0610
Pobobněti, vz Bobněti. Ein wenig quellen. Ros.

222813   Poboč Svazek: 7 Strana: 0275
Poboč, vz Pobok.

222814   Pobočák Svazek: 2 Strana: 0610
Pobočák, u, m., das Seitengewehr. Mor. Boč. — P., pobočnice, das Seiten- o. Schen- kelblatt beim Pferdegeschirr. Us. na mor. Drahansku. Hý. Vz Pobočnice.

222815   Pobočan Svazek: 2 Strana: 0610
Pobočan, a, m., pleurobranchus, plž. Krok.

222816   Poboček Svazek: 7 Strana: 0275
Poboček, čku, m. = pobočnice chomoutu. Mor. Kch., Tč.

222817   Poboček Svazek: 8 Strana: 0285
Poboček, čka, m. = poboční kůň, po boku táhnoucí. Phľd. XII. 529.

222818   Poboči Svazek: 7 Strana: 0275
Poboči v polním pevnitelství = násyp umístěný v bocích ohražené posice na zá- štitu posádky proti nepřátelské střelbě z boků. S N. XI. 23 , 49. P. průkopu. NA IV. 189. — P. = les v Písecku. Nov

222819   Pobočina, pobočka Svazek: 2 Strana: 0610
Pobočina, pobočka, y, f., u konských pochev. Us. Dch. Vz Pobočnice.

222820   Pobočiti Svazek: 2 Strana: 0610
Pobočiti, il, ení; pobokovati, an Jemandes Seite gehen..— jak komu. Já mu asi na půl cesty pobočím. Ros.

222821   Pobočka Svazek: 2 Strana: 0610
Pobočka, y, f, salda, druh stěnice. Krok. — P., vz Pohočina.

222822   Pobočka Svazek: 7 Strana: 0275
Pobočka, Seiten-, Flankenpatrouille Čsk. — P = pobočná řeka. Tl. M. 19

222823   Pobočka Svazek: 10 Strana: 0264
Pobočka, vedlejší třída školní, Neben- classe.

222824   Pobočky Svazek: 7 Strana: 0275
Pobočky, pl, m = postránky, provázky po boku zapraženého koně. Kyjov. Brt. D. 249., Ssk. — P., adv., von der Seite. P. naň pohlížel. Prss.

222825   Pobočně Svazek: 2 Strana: 0610
Pobočně, po boku, po straně, seitwärts, von der Seite. Brlooký p. hledí. Kom. J. 283. Nemůže-li kde zjevně, ale p., tajně o to se pokouší. Br. Dítě ne z manželky řádně ale jináč p. na svět pošlé. Vš.

222826   Pobočně Svazek: 7 Strana: 0275
Pobočně Upřiemě a ne p. někomu něco prominúti Výb. II. 874.

222827   Poboční Svazek: 2 Strana: 0610
Poboční, vz Pobočný.

222828   Poboční Hamr Svazek: 7 Strana: 0275
Poboční Hamr, Pobočno, sam. u Chotě- boře.

222829   Pobočnice Svazek: 2 Strana: 0610
Pobočnice, e, f., manželka, das Eheweib. To je má p. Kom. — P., pl., f., řemeny u chomoutů, na kterých prostraňky uvázány jsou, das Seiten-, Schenkelblatt. Vz Pobo- čák. — P., Seitenweg, m. — Jg. — P., ře- bříku, der Fahrtschenkel. Bc.

222830   Pobočnice Svazek: 7 Strana: 0275
Pobočnice je řemen, za který kůň táhne a ku konci u vah jsou prostraňky (pro- vazy).

222831   PoBočnice Svazek: 9 Strana: 0227
PoBočnice, e, f. = poboční paní (neman- želka). Concubine. Mus. 1859. 87., Němc. III. 292.

222832   Pobočnický Svazek: 2 Strana: 0610
Pobočnický sbor, Adjutantencorps, n. Čsk.

222833   Pobočnictvo Svazek: 7 Strana: 0275
Pobočnictvo, a, n = družina, poboč- nický sbor, das Adjutantenkorps. Ehr., Šm.

222834   Pobočník Svazek: 2 Strana: 0610
Pobočník, a, m., manžel, der Gatte. Kom. — P., dítěe, das Kind. Ros. — P., poručík. P. vůdcův, Adjutant, m. Sych. — P., u, m., věc poboční, jako zbraň atd. V. — P., řemen u chomoutu, vz Pobočnice. — P., Seiten- hobel. Skv.

222835   Pobočník Svazek: 7 Strana: 0275
Pobočník = pobočnice. Sš. P. 683 — P. = poboční brnění, der Seitenpanzer. Lpř. SI. II. 74.

222836   Pobočník Svazek: 8 Strana: 0285
Pobočník, u; m.. druh meče. XVI. stol. Wtr. Krj. I. 610.

222837   Pobočnohlavinka, y Svazek: 10 Strana: 0264
Pobočnohlavinka, y, f., pleuridium, rod mechů. Vz Ott. XIX. 916., 981.

222838   Pobočnosť Svazek: 2 Strana: 0611
Pobočnosť, i, f., die Seitenverwandtschaft. Jg.

222839   Pobočný Svazek: 7 Strana: 0275
Pobočný. P. pokolení, Seitenlinie, J. tr., listy novin, Nebenblatt, Pr. 1884. 88., rána, Seitenhieb, křídlo, Dch., průmět, Jd. Geom. IV. 30, brnění, Lpř., stěna, vzhled, kořen, tah, Šp., roura, Mj. 131., řeka (pobočka), Tl. M. 20., útok, Osv., jazýčky, Kk. Br. 4., věta (vedlejší), Mus. 1880. 125., loď ko- stelní, Zl. Pr. č. 16., dráha železná, NA. IV. 203., hlídka (menší oddíl vojenský, vz (Pobočka) a zbraň (po levém boku v pochvě na opasu visící), S. N. XI. 49, třída (paral- lelka), Filiale, obchod, Pdl., příčiny, Bart. IV . přátelé. Cor. jur. IV. 3. 2 430.

222840   Pobočný a poboční Svazek: 2 Strana: 0611
Pobočný a poboční, z: po-bok-ný, vz k před -ný. Ht. P., po bohu jsoucí, postranní, Seiten-. P. zbraň, Ros., vlna, vítr, přátelé (strýc, teta, ujec, bratranci, sestřenci, Kom. J. 603.), otázka, příhoda, Kom., stěna, dítě (z nepravého lože), děvka (souložnice), cesta, D., kůň(náruční, opak: podsedlní), Jg., po- kolení, otvor, kus (obraz, Seitenstück, vz Pendant), dolina, pokrevný, Nz., příjem, ulice, příbuzný, Nt., pohyb, skok, Dch., my- slivec (puškovník), der Büchsenspanner; p. štvací psi, Leibhatz, Šp., žíla (v horn.), Ne- bengang, m. Hř.

222841   Pobod Svazek: 7 Strana: 0275
Pobod, u, m., der Stachel; der Nach- stoss in der Fechtkunst; der Beweggrund. Šm.

222842   Pobodá Svazek: 8 Strana: 0285
Pobodá, y, m. = pokušitel. Záp. Mor. Brt. D. II. 364.

222843   Pobodání, pobodení, pobodnuti Svazek: 2 Strana: 0611
Pobodání, pobodení, pobodnuti, n., das Stechen.

222844   Pobodanka Svazek: 7 Strana: 0275
Pobodanka, y, f., bangia, der Düpfel- fladen. rostl. Vz Rstp. 1874.

222845   Pobodaný Svazek: 2 Strana: 0611
Pobodaný; -dán, a, o, pobodený, po- bodnutý, angestochen. — čím. Dobytče střečkem pobodnuté střečkuje. Kom.

222846   Pobodati Svazek: 2 Strana: 0611
Pobodati, pobodávati, pobodovati; po- bůsti, pobodu, pobodl, den, ení; pobodnouti, dnul a dl, ut, utí = popichnouti, k běhu bodáním ponoukati, stechen, anstechen, sto- chern, stacheln, anspornen; chuti dodávati, aufmuntern, aneifern, anreizen; slovy popi- chovati, sticheln, reitzen; bodenou ránu za- titi, stechen. Jg. — koho (akkus. n. gt.) čím. Koně ostnem, ostruhou p. Ros., Kom. J. 451. Osten, jímž volů pobodoval. V. — Leg. — k čemu: k chlípnosti, Jel., ku po- vstání. Kom. — koho kam: v hrdelné žíly. Troj. P. koně v zástup. Alx. On na obrá- ceni pobodl ho v ruku. Svšd. 1569. — jak: bez přestání. Mach.

222847   Pobodati Svazek: 9 Strana: 0227
Pobodati = propíchnouti. Sbor. slov. III. 161.

222848   Pobodati čím Svazek: 7 Strana: 0275
Pobodati čím. Byl poboden velikú ranú. Výb. I. 815.— več. V spěch koně pobádá. Vrch. — kdy. V tu dobu král koně po- hodl. Výb. I. 161.

222849   Pobodec Svazek: 2 Strana: 0611
Pobodec, dce, m., bodec, osten, der Sta- chel. V.

222850   Pobodení Svazek: 7 Strana: 0275
Pobodení, pohodnuti, n., das Anspornen. Lpř.

222851   Pobodka Svazek: 8 Strana: 0285
Pobodka. Hra v p-dku. Vz NZ. III. 26.

222852   Pobodnouti koho nač Svazek: 10 Strana: 0264
Pobodnouti koho nač. Abychom Němce na sebe více nepohodli. Mtc. 1. 1873 80. Sr. Pobodati.

222853   Pobodný Svazek: 2 Strana: 0611
Pobodný, stachelnd. Dch.

222854   Pobodřiti Svazek: 8 Strana: 0285
Pobodřiti = poněkud bodrým učiniti, er- muthigen. Nár. list. 1896. č, 2. 1., č. 124.

222855   Pobohacení, n Svazek: 10 Strana: 0264
Pobohacení, n. Lék. B. 29b.

222856   Pobohatěti Svazek: 8 Strana: 0569
Pobohatěti. 1440. Mus. fil. 1896. 450.

222857   Pobohatěti Svazek: 10 Strana: 0264
Pobohatěti. Rostl. G. 18a. a j.

222858   Pobohatiti Svazek: 2 Strana: 0611
Pobohatiti, il, cen, ení; pobohacovati, nach einander bereichern. St. skl.

222859   Pobohatiti Svazek: 7 Strana: 0275
Pobohatiti. A vás každý bude poboha- cen Alx. V. v. 1500. (HP. 37).

222860   Pobohrovati Svazek: 2 Strana: 0610
Pobohrovati, herumlaufen. Ros.

222861   Pobohý Svazek: 2 Strana: 0611
Pobohý, po Bohu, podlé Boha jsoucí, gottgemäss, gottgefällig. P-hé přání. Sš. Oa. 79.

222862   Poboj Svazek: 2 Strana: 0611
Poboj, e, m., pobojování, Bekriegung, f. Tudy život náš neustálým p-jem a takořka ustavičným mučenictvím jest. Sš. Mr. 37.

222863   Pobojování Svazek: 2 Strana: 0611
Pobojování, n., die Bekämpfung, Besie- gung. Leg.

222864   Pobojování Svazek: 7 Strana: 0275
Pobojování (přemožení) pekla. Hus III. 11 . Jiří v. 212

222865   Pobojovaný Svazek: 2 Strana: 0611
Pobojovaný, bekämpft, besiegt. Jg.

222866   Pobojovatel Svazek: 2 Strana: 0611
Pobojovatel, e, m., der Bekämpfet-, Be- sieger. Martim.

222867   Pobojovati Svazek: 2 Strana: 0611
Pobojovati, bekämpfen, besiegen. — co, koho. (On) národ řecký pobojoval (= pře- mohl). BO., V. V pěti létech Vespasian celou zemi židovskou pobojoval (podmanil). Plác. Kristus sstúpil do těch krajin pekelných, kdež byly duše otcóv svatých a tu krajinu pobojoval jest a zrušil. St. 187. — P., ně- jaký čas bojovati, eine kurze Zeit kämpfen. — s kým.

222868   Pobojovati co Svazek: 7 Strana: 0275
Pobojovati co: peklo. Krist. 6. a., Sv. Mař 116 , Sv. ruk. 107., Hus III. 139., 293. — čím. Mocí sv. kříže moci povětrné po- bojoval. Výb. I 587., Kar. 85

222869   Pobok Svazek: 2 Strana: 0611
Pobok, u, m., poboč, i, f., strana, bok, pobočnice, die Seite, Seitenfläche, -linie. L. — Pobok cvičíme, je-li délka nářadí s naši osou ramenní rovnoběžná; podkos, činí-li tyto dvě přímky pravý úhel. A. Kučera.

222870   Pobok Svazek: 7 Strana: 0275
Pobok. Sed p., Seitsitz, m , podpor p., Seitstütz, m., vis ležmo p., Seitliegehang, Čsk , skok p., Seitsprung, m , mety p. Rgl.

222871   Pobolaný Svazek: 7 Strana: 0275
Pobolaný, weh. Moje bočky p-né, od tvých ostroh rozpíchané. Sš. P. 173.

222872   Poboleti Svazek: 2 Strana: 0611
Poboleti, el, ení; pobolívati, pobolovati, eine Zeit lang weh thun. — koho. Pobo- lívá mne noha, hlava. Ros. Srdce mne po- boluje. Er. P. 186. — kdy. V sešlosti údové všudy pobolívají. Kom., Lk.

222873   Poboleti koho (kde Svazek: 7 Strana: 0275
Poboleti koho (kde). Na ceste pobo- lievala ho noha. Slov. Orl. VII. 183. Slniečko horúce, nepalže ma, nepal, že mi neuhorí tá moja biela tvar. Akže mi uhorí, veru ma pobolí, milý je ďaleko, kto mi ju zahojí? Sl. spv. IV. 206.

222874   Poboněk Svazek: 2 Strana: 0611
Poboněk, ňku, m., poboňka, pobonka, y, f. = smyšlená věc, zvl. pak pověra, čáry. Vz Bž. 72. Die Fabel, Alfanzerei, der Aber- glaube, Trug. Jg. P. a boboněk (b se střídá s p). Vz B., P., Bž. 51. Pověry a p-ky té sekty. V. Vtipů svých ušlechtilých aby bludy a p-ky nezprzňovali. V. Svými lžmi a po- boňky dotud (je) omlouvali, až je ze země vyhryzli. V. Poboňky lid mámiti. Jg. Lec- jakés pověry a poboňky. Br., V. Poboňky a pověry provozovati. Cyr., Žalan. Královna pak, jak nemocní obyčejně takovým zlým p-kům rádi místo u sebe dávají, té žalobě ihned uvěřila. Koc. Tr. h. III. 11.

222875   Poboňkář Svazek: 2 Strana: 0611
Poboňkář, e, m.. ein Abergläubiger, An- dächtler. Br.

222876   Pobonkovati Svazek: 2 Strana: 0611
Pobonkovati, nabaňkovati, namluviti, einreden. Ros.

222877   Pobopněti Svazek: 2 Strana: 0611
Pobopněti, ěl, ění, aufquellen. Ros.

222878   Pobor Svazek: 2 Strana: 0611
Pobor, u, m., das Rekrutiren. Mus. IV. 82.

222879   Pobor Svazek: 7 Strana: 0275
Pobor. Vz Mkl. Etym. 9.

222880   Poborov Svazek: 9 Strana: 0227
Poborov, a, m., míst. jm. u Hošťalkové na Mor. Vck.

222881   Poborovice Svazek: 2 Strana: 0611
Poborovice, ves v Klatovsku. PL.

222882   Poborovský Svazek: 7 Strana: 0275
Poborovský Vrch = polnosti na Vsacku. Vck.

222883   Poboř Svazek: 2 Strana: 0611
Poboř, e, m., Poboří, n., ves v Kouřimsku. PL.

222884   Poboření Svazek: 2 Strana: 0611
Poboření, n., die Zerstörung, Schleifung. Reš.

222885   Pobořenina Svazek: 9 Strana: 0227
Pobořenina, y, f. Na p-nách povstávaly stavby. Pal. Děj. I. 2. 32.

222886   Pobořený Svazek: 2 Strana: 0611
Pobořený; pobořen, a, o, zerstört, ge- schleift. Stavěl pobořená města. Flav.

222887   Pobořiti Svazek: 2 Strana: 0611
Pobořiti, il, en, ení; pobořovati, zerstö- ren, schleifen. — co čím: stavení střelbou. — čeho. Nežby hradů vydal, raději jich poboří, lepe: je. Brt. Vz Po (složené s časo- slovy). — co kde. Dvéře na tvrzi pobořil. Půh. 336.

222888   Pobosácky Svazek: 7 Strana: 0275
Pobosácky choditi (bosýma nohama). Val. Vck Vz Pobosku.

222889   Pobosk Svazek: 7 Strana: 0275
Pobosk, u, m. — hubička Koll. III. 342.

222890   Poboskati Svazek: 2 Strana: 0611
Poboskati, pocelovati, zlíbati, abküssen. Na Mor. a ve Slez. Tč. — koho. Vaši dcera jsem poboskal. Nár. pís.

222891   Poboskati co komu Svazek: 7 Strana: 0275
Poboskati co komu: líčka Kyt. 1876. 15.

222892   Pobosku Svazek: 2 Strana: 0611
Pobosku (= bosi) skákali. Us. ve Slez. Koled.

222893   Pobosorovati Svazek: 7 Strana: 0275
Pobosorovati = počarovati Mor. a slov. Šd.

222894   Pobouceti se Svazek: 2 Strana: 0611
Pobouceti se, toulati se, herumschlendern. D.

222895   Pobouchaný Svazek: 2 Strana: 0611
Pobouchaný. P. měchem = hlupák. Us.

222896   Pobouchati Svazek: 2 Strana: 0611
Pobouchati, ein wenig knallen, schlagen. Ros.

222897   Pobouchati Svazek: 8 Strana: 0285
Pobouchati. Pobúchal, pomlátil, na vni- voč obrátil. Slov. Nov. Př. 611.

222898   Pobourati Svazek: 2 Strana: 0611
Pobourati. — co čím: všecky domy mo- tykami, střelbou pobourají, völlig einreissesn. Ros.

222899   Pobouřenec Svazek: 7 Strana: 0275
Pobouřenec, nce, m., der Aufgestürmte, Aufgebrachte. Šm.

222900   Pobouření Svazek: 2 Strana: 0611
Pobouření, n., der Aufruhr, die Aufwie- gelung. P. lidu, vojska. Jg. V p. býti. fára.

222901   Pobouřenosť Svazek: 2 Strana: 0611
Pobouřenosť, i, f., die Unruhe, der Auf- ruhr. Měst. bož.

222902   Pobouřený Svazek: 2 Strana: 0611
Pobouřený; -en, a, o, aufgebracht, auf- geschreckt.

222903   Pobouřiti Svazek: 2 Strana: 0611
Pobouřiti, il, en, ení, aufbringen, auf- wiegen. — koho proti komu. Jg. — čím: řečmi. — kde: v duši někoho p. Dch.

222904   Pobouřiti co komu Svazek: 7 Strana: 0275
Pobouřiti co komu: srdce. Šml.

222905   Pobouřlivý Svazek: 7 Strana: 0275
Pobouřlivý, aufrührerisch. Posp.

222906   Pobouzeti, vz Svazek: 2 Strana: 0611
Pobouzeti, vz Pobuditi.

222907   Pobozkati Svazek: 10 Strana: 0264
Pobozkati. Mtc. 1902. 451. Sr. Poboskati.

222908   Pobožec Svazek: 7 Strana: 0275
Pobožec, žce, m. = pobožník. Sš. 1. 44.

222909   Poboženec Svazek: 2 Strana: 0611
Poboženec, nce, m., člověk po-n. nábožný, der Fromme. Starozákonný p. Sš. Z. 56

222910   Poboženkať si Svazek: 7 Strana: 0275
Poboženkať si = pobožíčkovati si, na- říkati: Bože, Boženku a p.— nač: na zlé časy. Slov. Obky I. 3.

222911   Pobožka, y Svazek: 7 Strana: 1358
Pobožka, y, f., mena. Pršp. 85. 43.

222912   Pobožna Svazek: 7 Strana: 1358
Pobožna, y, f., arisma, zastr. Rozk. Pršp. 85. 31.: carisma.

222913   Pobožně Svazek: 2 Strana: 0611
Pobožně, bohabojně, fromm, andächtig. Ros. P. a svatě si počínati. Kram.

222914   Pobožnice Svazek: 2 Strana: 0611
Pobožnice, e, f., eine Andächtige. Jg.

222915   Pobožnický Svazek: 7 Strana: 0275
Pobožnický, Andächtler-. Šmb. S.U. 197.

222916   Pobožnictví Svazek: 7 Strana: 0275
Pobožnictví, n , die Frömmelei. Tejř., Zl. V.

222917   Pobožničkárský Svazek: 7 Strana: 0275
Pobožničkárský = pobožnůstkářský. Tóth.

222918   Pobožník, a, pobožníček Svazek: 2 Strana: 0611
Pobožník, a, pobožníček, čka. m., frommer Mann; Andächtler, m. Mus.

222919   Pobožnosť Svazek: 2 Strana: 0611
Pobožnosť, i, f. P., obírání se na mysli Bohem. Vz S. N. Andacht, Frömmigkeit, Gottesfurcht, f. Jg. Od p-sti vzdálený. V. Pravou p. v někom vzdělati. V. Na p-sti mnoho si zakládali. Sych. V p-sti se cvičiti. Us. P-ti píleti kromě zraku lidského; Dříve vlastní p. pěstovati a potom u jiných ji obsta- rávati má člověk. Sš. J. 122., 93. — P., cvi- čení-se ve věcech k Bohu se vztahujících, die Andacht, das Gebet. P. v chrámu Páně vy- konati. Sych. Předepsané p-sti pilen býti. Sych. P. konati, míti, ne: držeti.

222920   Pobožnosť Svazek: 7 Strana: 0275
Pobožnosť. K p-sti lid vésti. Pož. 3. P. studnice jiných ctností. Sb. uč. Cf. Jg. H. 1. 727.

222921   Pobožnosť Svazek: 8 Strana: 0285
Pobožnosť = náboženství. Tohoto významu neschvaluje Bl. Gr. 188.

222922   Pobožnůstka Svazek: 2 Strana: 0612
Pobožnůstka, y, f., nepravá, hledaná po- božnost, Andächtelei, f. Proch.

222923   Pobožnůstkář Svazek: 2 Strana: 0612
Pobožnůstkář, e, m., der Andächtler.

222924   Pobožnůstkařiti Svazek: 8 Strana: 0285
Pobožnůstkařiti, pietistein. Sterz. II. 543.

222925   Pobožnůstkářka Svazek: 2 Strana: 0612
Pobožnůstkářka, y, f., die Andächtlerin. Jg.

222926   Pobožnůstkářský Svazek: 2 Strana: 0612
Pobožnůstkářský, bigott. Rk.

222927   Pobožnůstkářský Svazek: 8 Strana: 0285
Pobožnůstkářský. P. vkus. Vrch. F. II. 299.

222928   Pobožnůstkářství Svazek: 2 Strana: 0612
Pobožnůstkářství, n., der Bigottismus. Rk.

222929   Pobožný Svazek: 2 Strana: 0612
Pobožný,fromm, gottesfürchtig, andächtig. P. křesťan. V. P. jako sv. Jiří kůň (žertem). Pk. P. a svatý život. Pal. Rdh. — jak: hubou, na oko. D., Č. Na rannou (mši) p., na velkou honosný, na nešpor opilý. Pk. — P., z pobožnosti činěný, fromm, mild. P. od-
kazy. D. Pod jakousi i p-nou barvou (zá-
myslem, zástěrou) nestará se o takové s sebou
spríbuznené. Sš. II. 330.

222930   Pobožný Svazek: 7 Strana: 0275
Pobožný = k pobožnosti povzbuzující. P ticho. Mour. P. život Sdl. Hr. IV. 259.

222931   Póbr Svazek: 9 Strana: 0227
Póbr, u, m. = plášt. Plz. 119.

222932   Pobrakovati Svazek: 2 Strana: 0612
Pobrakovati, ausklauben. Ros.

222933   Pobral Svazek: 2 Strana: 0612
Pobral, a, m., der Raffer. To je krásný p. Us. Dch.

222934   Pobranec Svazek: 2 Strana: 0612
Pobranec, nce, m. = pobraný. Fer.

222935   Pobrání Svazek: 2 Strana: 0612
Pobrání statků propadených. Reš. P-ním trestati. Die Wegnahme, Einziehung. D. Za to p. dáti jsem musil kanovníkóm 50 hř. g. Půh. II. 108.

222936   Pobrání Svazek: 7 Strana: 0275
Pobrání. Z zlodějského p. póhon jeden. Vš. Jir. 149.

222937   Pobrániť Svazek: 7 Strana: 0275
Pobrániť = branami povláčiti, eggen. S ním môžeš i poorat i p. Sb. sl. ps. I. 110.

222938   Pobrániti Svazek: 2 Strana: 0612
Pobrániti, il, ěn, ění; pobraňovati, ein wenig vertheidigen. — se čím. Rad. zvíř.

222939   Pobrániti Svazek: 8 Strana: 0285
Pobrániti pole, zu Ende eggen. Phľd. XII. 645.

222940   Pobraný jak Svazek: 7 Strana: 0275
Pobraný jak. Věc p-ná v pokutě. J. tr.

222941   Pobraslav Svazek: 7 Strana: 0275
Pobraslav, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

222942   Pobratati Svazek: 8 Strana: 0286
Pobratati = sbratřiti. P-li sme sa na celý život. Phľd. 1894. 118.

222943   Pobrati Svazek: 2 Strana: 0612
Pobrati, poberu, ber, bera (ouc), bral, án, ání; pobírati, pohrávati = napořád vsíti nebo jedno po druhém bráti, alles wegnehmen, nach einander wegnehmen. Jg. — co, koho. Příval dříví pobral. Us. P. statek. Reš. Smrť nás pobere. D. Pobrali vše zlato i střiebro., Bj., mnoho kořistí. BO. I pobrachu zbožie. Rkk. 46., 36. Poklady pobera rozdá. Pass. 760. Ty sv. kosti pobravše s velikou ctí schovali. Pass. 639. Rád by všechno pobral. Dch. P. paty = utéci. Strachem jatý pobral paty. Koll. Přijde-li čert pro cizí, pobéře i vlastní. Jg. Což se pak těch povalečů, kteříž by vzati byli, dotýče, ti mají dáni býti v moc toho, kdožby se jich doptal a původem byl aneb kdožby je pobral. Zř. F. I. — co se kam. Do komory císařské zboží pobrali (skonfi- skovali). Eus.Duše se do nebe pobere (odejde). Kom. Pobral se na druhý svět (zemřel). Mor. — co komu. Všecko zboží mu pobrali. Pass. 637. Pobrali mu jeho věci. V. Do čista mu všecko pobrali. Sych. Že mi pobral mú odmrť mému člověku. Půh. I. 287. Tu Proček pobeře mi to všecko; Chudým lidem pobral sukna za 200 hř. Půh. I. 297., 302. — co na koho: zbroj na sebe p. Troj. — se odkud = odejíti, sich aufmachen, sich wohin begeben. Ze světa. Aesop. — co komu jak: zboží v pokutě (eine Waarencontrebande machen). J. tr., Er. Koně mocí a násilím někomu p. Půh. I. 166. Zboží pravým pychem p. Půh. I. 135. Že mi jeho syn pobral jeho vědomím na jeho tvrze. Půh. I. 152. Pobral můj nadbyt pravým ná- silím mocnú rukú. Půh. I. 143. — co kde. V bráně jí je (buchty) pobrali. Er. P. 430. Že mi jest pobral v mé vlastní vsi v Rudce; Že mi on a jeho čeleď pobrali na jeho tvrzi mým chudým lidem ve Lhotě; Že mi pobral člověku mému na svobodné cestě v pravém lantfridu. Půh. I. 230., 228., 191. Pobral mi jest na mém dědictví. Půh. II. 101. — co s kým za co. A tak sluhy s biskupem za posvěcení oltáře poberú plátno, čbery i penieze. Hus. 1. 419. — co od koho. Pobral ode mne peníze věna i oddílu sestry mé 50 hřiven. Půh. I. 282. — co z čeho. Pobral mi berni z mých lidí; tu jsú mi proň pobrali. Půh. I. 294., 230. Po- bral mi berni v Těšově z mého dědictví. . Půh. I. 359., II. 134. Z jeho hradu pobrali jemu dobytek malý i veliký. Půh. II. 118. Ze 40 pluhóv koně pobrali. Půh. II. 119. — kolik. Za mnoho-li jí bylo pobráno. Za 20 mark. gr. jí pobral. Půh. I. 205.

222944   Pobrati Svazek: 7 Strana: 1358
Pobrati. Vpadli do hradu a pobrali mu za mnoho set. Jrsk.

222945   Pobrati co komu odkud Svazek: 7 Strana: 0276
Pobrati co komu odkud. Pobral mi; úrok z mých lidí. Půh. II. 205. (177., 179.). — se = vzíti se. Slov. My še poberemo, hoc še pošalice. Sl. ps. 57. Nebraňte, p. sa nám dajte, radi sa vidímo, p. sa musímo. Koll. Zp. I. 220.

222946   Pobratim Svazek: 2 Strana: 0612
Pobratim, a, m., srb. = pobratřenec, Herzensfreund, m. Mus. Vz více v S. N.

222947   Pobratim Svazek: 7 Strana: 0276
Pobratim u Srbů = verný přítel volený. — Čch. Sl. 83., Dch.

222948   Pobratimec Svazek: 7 Strana: 0276
Pobratimec, mce, m. = pobratim. Dch., Kos. Ol. I. 47.

222949   Pobratimka Svazek: 10 Strana: 0264
Pobratimka, y, f. Nár. list. 1885. č. 77.

222950   Pobratimský Svazek: 9 Strana: 0227
Pobratimský národ. Kuč. 37.

222951   Pobratimství, -stvo Svazek: 7 Strana: 0276
Pobratimství, -stvo, a, n., die Verbrü- derung. Dch., Lpř. Vz Kram. Slov. Shoda vôle pôsobí toto priateľstvo, p-stvo. Kama- rátstvo čiže p. Dbš. Úv. 109. P. je v oby- čeji mezi lidmi starými i mladými pohlaví muž. i ženského. Pobratí-li se dva mužští, říká jeden druhému pobratime; pobratí-li se mužský se ženskou, říká on jí posestrimo a ona jemu pobratime. Srbům je p. světější než nejbližší příbuzenství, říkají, že bratři jsou jen po krvi, pobratimi však po Bohu příbuzní. Sokl. I. 426.

222952   Pobratimstvo Svazek: 10 Strana: 0264
Pobratimstvo, a, n. Vz Ott. XIX. 981.

222953   Pobratimý. P Svazek: 10 Strana: 0264
Pobratimý. P. národy slovanské. Pokr. 1885. č. 173.

222954   Pobratiti Svazek: 7 Strana: 0276
Pobratiti, vz Pobratimství.

222955   Pobratráňča Svazek: 8 Strana: 0286
Pobratráňča = syn otcova nebo matčina bratrance. Brt. D. II. 460.

222956   Pobratranec Svazek: 8 Strana: 0286
Pobratranec, nce, m. Šf. (Mus. 1895. 802.).

222957   Pobratraniti se Svazek: 2 Strana: 0612
Pobratraniti se, dem Geschwisterkinde nachgerathen. Berg. exc.

222958   Pobratrský Svazek: 2 Strana: 0612
Pobratrský, Bruder-. P-ské větve slo- vanské. Mus.

222959   Pobratrství, n. P. s Svazek: 10 Strana: 0264
Pobratrství, n. P. s někým učinti. Stan. I. 306.

222960   Pobratřenec Svazek: 2 Strana: 0612
Pobratřenec, nce, m., vok. -če. Der Ver- brüderte.

222961   Pobratření Svazek: 2 Strana: 0612
Pobratření, n., die Verbrüderung. Dch.

222962   Pobratřenství Svazek: 10 Strana: 0264
Pobratřenství, n. Cit p. Jakb. Mar. 84.

222963   Pobratřený Svazek: 7 Strana: 0276
Pobratřený; -en, a, o, verbrüdert. Lpř.

222964   Pobratřený Svazek: 9 Strana: 0227
Pobratřený národ. Pal. Pam. 490. — s kým. Artt. Uhl. 21.

222965   Pobratřiti Svazek: 2 Strana: 0612
Pobratřiti, il, en, ení; pobratřovati, ver- brüdern. — se, koho s kým. A když jsme se pobratřili (spřátelili), hezky jsme se zas napili. Us. u N. Brodu. Všk.

222966   Pobratřiti Svazek: 8 Strana: 0286
Pobratřiti. Potom p-tří se lidstvo volné. Čch. Otr. 78.

222967   Pobratsky Svazek: 7 Strana: 0276
Pobratsky = pobratrsky. P. sa objati. Phlďd. I. 2. 28.

222968   Pobratstvo Svazek: 7 Strana: 0276
Pobratstvo, a, n. = pobratimství. Šm.

222969   Pobrázditi Svazek: 2 Strana: 0612
Pobrázditi, děn, ění, befurchen. Ros.

222970   Pobrázdník Svazek: 2 Strana: 0612
Pobrázdník, a, m., muchař, pták. Us.

222971   Pobrblati si Svazek: 8 Strana: 0286
Pobrblati si = poklevetiti si. Mor. a slov. Nár. list, 1896. č. 114. odp. feuill.

222972   Pobrčenosť Svazek: 2 Strana: 0612
Pobrčenosť, i, f., vz Zbrčenosť. U Olom. Sd.

222973   Pobrčený Svazek: 2 Strana: 0612
Pobrčený, vz Zbrčený. U Olom. Sd.

222974   Pobrčeti. — kam Svazek: 10 Strana: 0264
Pobrčeti. — kam. Holoubek někam jinam pobrčí (poletí) než domů. 1522. Arch. XIX. 98. Sr. Brčeti.

222975   Pobrechati Svazek: 7 Strana: 0276
Pobrechati = poštěkati. Slov. Psíček na mňa pobrechával. Sb. sl. ps. II. 1. 69.

222976   Pobrepotať Svazek: 7 Strana: 0276
Pobrepotať, ein wenig stammeln. Slov. Bern.

222977   Pobreptání, n. P Svazek: 10 Strana: 0264
Pobreptání, n. P. žalmů. 1592. Hrubý. 167. Pobřeží, n. Vz Ott. XIX. 981.

222978   Pobreptati Svazek: 2 Strana: 0612
Pobreptati, pobreptávati si s kým v be- sedě, ein wenig schwatzen, Ros.

222979   Pobrha Svazek: 2 Strana: 0612
Pobrha, y, f., jeseter, Stör, m. Mor.

222980   Pobrindzoviť Svazek: 7 Strana: 0276
Pobrindzoviť= brindzou pokropiti. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 463.

222981   Pobrkati Svazek: 2 Strana: 0613
Pobrkati; pobrknouti, knul a kl, utí, po- letěti, fliegen. Ros.

222982   Pobrněti Svazek: 2 Strana: 0613
Pobrněti, ěl, ění; pobrňovati, dröhnen. Pobrněla mi ruka. Jg.

222983   Pobrnievať sa Svazek: 7 Strana: 0276
Pobrnievať sa = modrati se. Nádych, ktorý tak krásne pobrnieva sa na sviežom ovoci. Slov. Dbš Úv. 151.

222984   Pobroditi Svazek: 2 Strana: 0613
Pobroditi, il, zen, ení; pobrozovati. — koho kde. Pobrodil koně v řece. Ein wenig schwemmen. Ros.

222985   Pobrojiti Svazek: 2 Strana: 0613
Pobrojiti, il, en, ení, pobrojovati, (eine Zeit lang) Unruhe stiften. Ros.

222986   Pobronzovati Svazek: 7 Strana: 0276
Pobronzovati, bronziren. Galvanicky něco p. Zpr. arch.

222987   Pobroukati Svazek: 2 Strana: 0613
Pobroukati, pobrouknouti, ein wenig murren, schelten. Reš.

222988   Pobrousiti Svazek: 2 Strana: 0613
Pobrousiti, il, šen, ení; pobrušovati, nach einander schärfen. — komu čeho, co (kde). Pobrus mi toho nože (na brousku). Ros. Vlk tomu se směje a zubů sobě pobrušuje. Aesop. — čím: brouskem. — co oč. I o víc potom snadně jazyk brousí. Ctib. — čeho na koho: meče. Alx. — Strany gt. vz Po.

222989   Pobrousiti Svazek: 7 Strana: 0276
Pobrousiti. Mnoho světa p-sil = pocho- dil. Us. Kšť.

222990   Pobrtiti Svazek: 2 Strana: 0613
Pobrtiti, il, cen, ení = provrtati, bohren. Ros.

222991   Pobručeti Svazek: 7 Strana: 0276
Pobručeti, vz Pobručovati.

222992   Pobručovati Svazek: 2 Strana: 0613
Pobručovati, in kleinen Zeitabschnitten brummen, Us.; pobručeti, ein wenig brummen. Ros.

222993   Pobrukovati Svazek: 2 Strana: 0613
Pobrukovati, die Saiten rühren. Us.

222994   Pobrunátnělý Svazek: 2 Strana: 0613
Pobrunátnělý, dunkel röthlich. P. listí. V.

222995   Pobrunátný Svazek: 8 Strana: 0286
Pobrunátný. Háj. Herb. 180. b.

222996   Pobrušovati Svazek: 2 Strana: 0613
Pobrušovati, vz Pobrousiti.

222997   Pobryndaný Svazek: 8 Strana: 0286
Pobryndaný. P. pošetilec. Ziak. 1832. (Zl. Jg. 406.).

222998   Pobryndati Svazek: 2 Strana: 0613
Pobryndati, pantschen, beklecksen, be- sudeln. Us. Sd.

222999   Pobrza Svazek: 2 Strana: 0613
Pobrza, y, f., zastr. = pobrha. Rozk.

223000   Pobřenina Svazek: 8 Strana: 0286
Pobřenina, y, f. = podstřel. Jevíč. Brt. D. II. 489.