279001   Rozchvěv Svazek: 7 Strana: 0604
Rozchvěv, u, m., Schwingungsweite, f. Rk.

279002   Rozchvíti Svazek: 3 Strana: 0133
Rozchvíti, chvěji, ěl, ěn n. ín, ění; roz- chvívati, wankend machen, zerschwenken. Ros. — co. — se, schwanken, beben.

279003   Rozchvíti se čím Svazek: 7 Strana: 0604
Rozchvíti se čím. Srdce se již zlobou nerozchvívá. Osv.

279004   Rozchvívavý Svazek: 7 Strana: 0604
Rozchvívavý = co lze často rozchvíti. Dk. Poet 26.

279005   Rozchvojený Svazek: 7 Strana: 0604
Rozchvojený = rozkřovatěný, buschig. Hdž. Čít. 197.

279006   Rozchybati, rozchybovati Svazek: 3 Strana: 0133
Rozchybati, rozchybovati — rozhazo- vati, aus einander werfen. — co kde: pe- níze po krčmách, seno po lúce. Na Ostrav. Tě.

279007   Rozchychotati se Svazek: 7 Strana: 0604
Rozchychotati se = rozchechtati se. Chlapci sa jej do očú r-li. Dbš. Sl. pov. IV. 4 (I. 542.; Dbš. Úv 153., Chlpk. Dram. II 22.

279008   Rozchychtati se Svazek: 10 Strana: 0340
Rozchychtati se = rozchechtati se. Sou- citně se r. Rais. Sir. 43.

279009   Rozchýlený Svazek: 10 Strana: 0340
Rozchýlený. R. trubice petrklíče. Čch. II. Pov. 203.

279010   Rozchýrať sa Svazek: 7 Strana: 0604
Rozchýrať sa = rozbouřiti se. More sa r-lo. Slov. Rr. Sb.

279011   Rozchýriť sa Svazek: 8 Strana: 0344
Rozchýriť sa. Sotva sa po dedine r-lo, že umrel. Phľd. 1894. 720.

279012   Rozchýrovať co Svazek: 10 Strana: 0340
Rozchýrovať co = rozhlašovati. Čas. mus. IV. 75.

279013   Rozchyt Svazek: 7 Strana: 0604
Rozchyt, u, m. Poněvadž jste na r-tech trvali. Sš. I. 157.

279014   Rozchytati Svazek: 3 Strana: 0133
Rozchytati; rozchytili, il, cen, ení; roz- chycovati, rozchytárati, zerfangen, zerreissen, hie und da fangen, auffangen; pokoupiti, aufkaufen. Jg. — koho nač: na špice oštípů. Kom. — R., rozhrnouti. — co: šat. BO.

279015   Rozihrati sa Svazek: 7 Strana: 0604
Rozihrati sa = rozehráti se. Slov. Sb. sl. ps. II. 1. 100.

279016   Rozina Svazek: 3 Strana: 0133
Rozina, y, f., Rosalia, die Rosine.

279017   Rozinka Svazek: 7 Strana: 0604
Rozinka. R-nky sultánky, veliké, malé černé (sicilianky). Us. Pdl. Cf. Mllr. 33., 36., 77. R ky v pekařství. Vz KP. V 683.

279018   Rozinka Svazek: 8 Strana: 0344
Rozinka. O pův. cf. Čern. Př. 58.

279019   Rozinka, rozinka Svazek: 3 Strana: 0133
Rozinka, rozinka, y, f., lépe: hrozinka, odvozeno-li toto slovo od hrozen, což není jisto, poněvadž to má Němec: Rosine, An- gličan : raisins, Francouz: raisins. Mk. Vz Mz 297. R-ky = sušené jahodky hroznů, die, Rosinen. V., Kom. — R. Vachetkova = při- hlouplá ženská. Na mor. Zlínsku. Brt.

279020   Rozinkovatěti Svazek: 3 Strana: 0133
Rozinkovatěti, ěl, ění, rosinenartig wer- den, eintrocknen. Vino r-tí. Us.

279021   Rozinkovátý Svazek: 3 Strana: 0133
Rozinkovátý, rosinkovitý, rosinenförmig. Jg.

279022   Rozinkový Svazek: 3 Strana: 0133
Rozinkový, Rosinen-. R. jádro, koláč. Us

279023   Rozinočervený Svazek: 3 Strana: 0133
Rozinočervený, rosinenroth. D. exc.

279024   Rozinový Svazek: 3 Strana: 0133
Rozinový, růžový, Rosen-. R. barva. Ros.

279025   Rozinový Svazek: 8 Strana: 0344
Rozinový. R. barva = růžová. Wtr. Krj. I. 356.

279026   Rozíržitelnosť Svazek: 3 Strana: 0186
Rozíržitelnosť, i, f., die Zerreissbarkeit. Us.

279027   Rozisť Svazek: 7 Strana: 0604
Rozisť = rozejíti. Slov. Bern.

279028   Roziště, růžiště Svazek: 3 Strana: 0133
Roziště, růžiště, é, n., der Rosengarten. Ros.

279029   Roziva Svazek: 3 Strana: 0133
Roziva, y, f., ceria, hmyz muchovitý. Krok.

279030   Rozívený Svazek: 3 Strana: 0133
Rozívený = rozpustilý. Us. u Strakn. Vz Rozjívený.

279031   Rozívený Svazek: 7 Strana: 0604
Rozívený také u Kr. Hrad. Kšť. U Ro- kyc. Fč.

279032   Rozjabluhka Svazek: 3 Strana: 0133
Rozjabluhka, y, f., der Lieblingsapfel- baum. Po zahrádce chodila, r-ku sadila. Sš. P. 437.

279033   Rozjabluňka Svazek: 7 Strana: 0604
Rozjabluňka. Cf. List. fil. 1886. 425.

279034   Rozjadřiti Svazek: 7 Strana: 0604
Rozjadřiti, entkernen. Rgl.

279035   Rozjaganý Svazek: 7 Strana: 0604
Rozjaganý. Vz Jagať. Slov. Phľd. V. 56.

279036   Rozjachati Svazek: 3 Strana: 0133
Rozjachati = rozjechati. Us. Hý.

279037   Rozjachtať sa Svazek: 8 Strana: 0344
Rozjachtať sa = zle sa obliecť, s otvore- ným krkom, s rozopätou vestou. Nechoď s roz- jachtaným krkom. Cf. Rozdrchlať, Rozhajdať, Rozgajďať sa. Myjava. Phľd. 1895. 445.

279038   Rozjajkať sa Svazek: 7 Strana: 0604
Rozjajkať sa = jaj volati, naříkati, sté- nati. Pokr. Z hor. 95.

279039   Rozjamiti se Svazek: 3 Strana: 0133
Rozjamiti se, dostati jámu, otevříti se, sich zerklüften. Zem se r-ía. Ostrav. Tč.

279040   Rozjančený Svazek: 3 Strana: 0133
Rozjančený; -en, a, o = rozzlobený, er- zürnt. Us. Všk.

279041   Rozjančiti Svazek: 3 Strana: 0133
Rozjančiti, il, en, ení = rozzlobiti, erzür- nen. Us. Všk. — koho.

279042   Rozjapati Svazek: 3 Strana: 0133
Rozjapati, schnell aus einander nehmen. — co: ovoce. Ostrav. Tč.

279043   Rozjapiti Svazek: 3 Strana: 0133
Rozjapiti, rozjapnouti, schnell öffnen. = co: ruku. Ostrav. Tč.

279044   Rozjarčený Svazek: 8 Strana: 0574
Rozjarčený = potůčky (jarčoky) rozrytý. Slov. Kal. S. 151.

279045   Rozjař Svazek: 10 Strana: 0340
Rozjař, e, f. Svět. knih. 420. 83.

279046   Rozjařabit se Svazek: 10 Strana: 0660
Rozjařabit se = rozčepýřiti se. Brt. Sl.

279047   Rozjařenec Svazek: 10 Strana: 0340
Rozjařenec, nce, m. = rozjarený člověk. Jrsk. VI. 1. 273., Tbz. II. 19.

279048   Rozjařený Svazek: 3 Strana: 0133
Rozjařený; -en, a, o, lebhaft erregt. Us. Dch.

279049   Rozjařit se Svazek: 8 Strana: 0344
Rozjařit se. Až se r-ří (nastane jaro"). Han. Brt, D. II. 380.

279050   Rozjařiti Svazek: 3 Strana: 0133
Rozjařiti, il, en, ení — popuditi, rozhně- vati, aufregen, entrüsten. — koho. — se čím: vínem. — se na koho = rozhněvati: na žalobníky. Měst. bož.

279051   Rozjas Svazek: 7 Strana: 0605
Rozjas, u, m. = rozjasnění. Phľd. IV. 159.

279052   Rozjásaný Svazek: 10 Strana: 0340
Rozjásaný. Hymna milosti r-ná touhou. Zvon V. 596.

279053   Rozjásaný Svazek: 10 Strana: 0660
Rozjásaný. Akkordy plné r-né písně. Zvon VI. 285. V III. 340. polož před: Rozjatře- nosť.

279054   Rozjásati Svazek: 3 Strana: 0133
Rozjásati, ins Jauchzeh bringen. — se, anfangen zu jauchzen. Ros.

279055   Rozjásati se kde Svazek: 9 Strana: 0278
Rozjásati se kde. V mém srdci slavík se r-sal. Jirán. 19. — čím. R-sal se smělými nadějemi. Šml. IX. 81.

279056   Rozjásati se nad čím Svazek: 7 Strana: 0605
Rozjásati se nad čím. Msn. Or. 45 — R. = roztrhati. R. šat. Mor. Brt. D. 220.

279057   Rozjasiti Svazek: 3 Strana: 0133
Rozjasiti,il,en, ení = zděsiti, in Schrecken setzen. Slov. Bern.

279058   Rozjasnění, n. R Svazek: 10 Strana: 0660
Rozjasnění, n. R. duše. Zvon V. 725.

279059   Rozjasněný Svazek: 7 Strana: 0605
Rozjasněný, aufgeheitert. Oči radostí r-né. Sml.

279060   Rozjasněti Svazek: 3 Strana: 0133
Rozjasněti, ěl, ění, licht, klar, hell werden. Jg.

279061   Rozjasniti Svazek: 3 Strana: 0133
Rozjasniti, il, ěn, ění; rozjasňovati, licht, klar, hell machen, aufheitern, aufklären. — co: čelo. Dch. Láska oko rozjasní. Nej. — se (kdy). Na tu zprávu tvář jeho se roz- jasnila. Jg. R-lo se. Us. Tč., Sš. P. 300.

279062   Rozjašiť Svazek: 7 Strana: 1377
Rozjašiť = rozdivočiti. Slov. Kľ.V. 144.

279063   Rozjati Svazek: 3 Strana: 0133
Rozjati, öffnen, aufthun. — co: hubu. Na Ostrav. Tč.

279064   Rozjatný Svazek: 3 Strana: 0133
Rozjatný, zerlegbar. Vz Rozejmouti. L.

279065   Rozjatrenie Svazek: 7 Strana: 0605
Rozjatrenie, n. = rozjitření. Slov. Phľd. V. 53.

279066   Rozjatrenosť Svazek: 10 Strana: 0340
Rozjatrenosť, i, f = rozjitřenost. Slov. Phľd. XXIII. 550.

279067   Rozjatrený Svazek: 7 Strana: 0605
Rozjatrený = rozjitřený. Slov. Phľd. II. 155., VIII. 4., 277.

279068   Rozjatriť Svazek: 7 Strana: 0605
Rozjatriť = rozjitřiti. Slov. Orl II. 243., Phľd. Vz předch.

279069   Rozjatuosť Svazek: 3 Strana: 0133
Rozjatuosť, i, f., die Zerlegbarkeit. L.

279070   Rozjavený Svazek: 8 Strana: 0344
Rozjavený. Také slov. Hľadzel na mňa z r-nú hubú. Phľd. XII. 55.

279071   Rozjaviti Svazek: 3 Strana: 0133
Rozjaviti, il, (in, ení, rozjavnouti : = roz- dávili, öffnen, aufsperren. — co: gymbu (hubu). Na Ostrav. Tč.

279072   Roz(j)ayený Svazek: 3 Strana: 0133
Roz(j)ayený; -en, a, o, aufgesperrt. R. huba. Na Ostrav. Tč.

279073   Rozjebati Svazek: 7 Strana: 0605
Rozjebati = rozsekati, sbíti. R. vosí hnízdo Čce Tkč.

279074   Rozječený Svazek: 3 Strana: 0133
Rozječený; -en, a, o, weit, sehr brausend, brausend aufgewühlt. Dch.

279075   Rozječeti se Svazek: 10 Strana: 0660
Rozječeti se = rozplakati se. Děvče se r-lo. Zl. Pr. XXIII. 31.

279076   Rozječiti Svazek: 3 Strana: 0133
Rozječiti, il, en, ení, zum Brausen auf- regen. Šm. — co.

279077   Rozjed Svazek: 3 Strana: 0133
Rozjed, u, m., rozjídání. R. kostí, caries, der Beinfrass.

279078   Rozjedený Svazek: 3 Strana: 0133
Rozjedený; -den, a, o, zerfressen. R. krtice. — R., rozhněvaný, heftig erbittert. Vz Rozjediti.

279079   Rozjedinčený Svazek: 3 Strana: 0133
Rozjedinčený, zertheilt. Am.

279080   Rozjediti Svazek: 3 Strana: 0133
Rozjediti, il, děn, ění; rozjedovati—roz- jitřiti, rozhněvati, ergrimmen, erbosen. — koho. Zlob. — se = rozhněvati se. Na Slov.

279081   Rozjedka Svazek: 3 Strana: 0133
Rozjedka, y, f., euplocamus, hmyz. Krok.

279082   Rozjedlina Svazek: 3 Strana: 0133
Rozjedlina, y, f., bolaví, které se roz- jídá, fressendes Geschwür, Zerfressenheit. R. v ústech. Čern. — R., na Mor., rozjedlosť, bujnosť, D., Frechheit f.

279083   Rozjedlina Svazek: 10 Strana: 0340
Rozjedlina, y, f. R. ústní, kurděje, sto- matitis ulcerosa idiopathica. Ktt.

279084   Rozjedlosť Svazek: 3 Strana: 0133
Rozjedlosť, i, f., verbreitete üble Eigen- schaft. R. vředu. — R., bujnosť, svévolnost, die Frechheit. Mor. Jg.

279085   Rozjedlý Svazek: 3 Strana: 0133
Rozjedlý, který se rozjedl, verbreitet von üblen Sachen, um sich gefressen. R. praši- vosť, vřed. — R., hněvivý, rozjitřený, er- grimmt, erbosst. — čím. Hněvem jako jedem r. Ob. Pan. — R. = bujný, frech, na Mor. D.

279086   Rozjednání Svazek: 3 Strana: 0133
Rozjednání, n., zastr. = rozdíl, Unter- schied, m. Mezi túto věcí a onú veliké jest rozjednáme. M.

279087   Rozjednati Svazek: 3 Strana: 0134
Rozjednati = rozjednotiti, rozděliti, ein- theilen. — co. Pass. — se od čeho. To ne- velmi od postu se rozjednává (liší). M.

279088   Rozjednati Svazek: 7 Strana: 0605
Rozjednati. Tak sem to r-dnal. Žvt. otc. 47. b.

279089   Rozjednotiti Svazek: 3 Strana: 0134
Rozjednotiti, il, cen, ení; rozjednocovati = rozdvojiti, veruneinigen, zertrennen, ent- zweien. Jg. — koho. On je rozjednotil, čím: pomluvami.

279090   Rozjednovati Svazek: 3 Strana: 0134
Rozjednovati = rozděliti, trennen. Slov. Bern. — R.= rozeznati, unterscheiden. Bern.

279091   Rozjedovati Svazek: 7 Strana: 0605
Rozjedovati, vz Rozjediti

279092   Rozjedovatiti Svazek: 7 Strana: 0605
Rozjedovatiti = rozjediti. Jak se r-vatí. Kmk. Pov. II. 58.

279093   Rozjedovatiti Svazek: 8 Strana: 0574
Rozjedovatiti. Bolesť se r-tila, XV. stol. Čes. 1. VI. 290.

279094   Rozjedový Svazek: 7 Strana: 0605
Rozjedový, Beinfrass-.

279095   Rozjédzený Svazek: 8 Strana: 0344
Rozjédzený = nahněvaný. Dziv ho ne- rozhodzilo, taký bol r. Phľd. XII. 55.

279096   Rozjechati Svazek: 3 Strana: 0134
Rozjechati, zerfahren. — co: cestu. Roz- jechaná cesta. Na Ostrav. Tč. — se. Až se kůň rozjechá (rozběhne), potym (potom) ho- nem pojede. Ib. Tč. — R. se, rozjeti se, sich trennen. Vz Rozjachati.

279097   Rozjektaný Svazek: 10 Strana: 0340
Rozjektaný. Nadávka zemřela v r-ných zubech. Zl. Pr. XXII. 66. Vz Jektati.

279098   Rozjem Svazek: 3 Strana: 0134
Rozjem, u, m., rozjímání, die Betrach- tung, das Nachsinnen. Dch.

279099   Rozjem Svazek: 7 Strana: 0605
Rozjem. Mkl. aL 154.

279100   Rozjemce Svazek: 3 Strana: 0134
Rozjemce, e, m., rozeznatel, der Schieds- richter. L.

279101   Rozjemnosť Svazek: 3 Strana: 0134
Rozjemnosť = rozjatnost. L.

279102   Rozjenmý Svazek: 3 Strana: 0134
Rozjenmý = rozjatný. L.

279103   Rozjeřabatělý Svazek: 7 Strana: 0605
Rozjeřabatělý. R. vlasy. Vz Jeřabatěti a násl. ČT. Tkč.

279104   Rozjeřabatěný Svazek: 7 Strana: 0605
Rozjeřabatěný. R. vlasy (rozcuchané). Vz předch. ČT. Tkč.

279105   Rozjeřabatiti se Svazek: 8 Strana: 0344
Rozjeřabatiti se = rozježili se, rozče- pejřit se. ČT. Tkč. Na záp. Mor. Brt, D. II. 380.

279106   Rozjeřábit se nač Svazek: 10 Strana: 0660
Rozjeřábit se nač = rozzlobiti. Brt. Sl.

279107   Rozjesněti Svazek: 3 Strana: 0134
Rozjesněti, zastr. = rozjasněti. Aqu.

279108   Rozjeti Svazek: 3 Strana: 0134
Rozjeti, jedu, jeď, jel, jet, jetí; rozjezditi, il, ěn, ění; rozjížděti, ěl, ěn, ění, jeda roz- děliti, rozmělniti, zer-, durchfahren; projíti, projeti, durchwandeln, durchgehen; se, zum Fahren ansetzen; různo jeti, aus einander fahren, reiten. Jg. — co: bláto. Ros. — co čím: kolem mez (rozděliti). — se. Půh. II. 247. Rozjel se (rozehnal se). Ros. Rozjeli se (různo jeli). V. Vojna se rozjela (se skončila). St, skl. — se na koho. Ros. — se (s čeho) jak. Tristram rozjede se s sedání s veselím. St. skl. R-li se mírem. Dal. 92. Jedni po druhých se rozjeli. Žer. — se proti komu. — se kudy. R-li se po rozličných vlastech. GR.

279109   Rozjeti se Svazek: 7 Strana: 0605
Rozjeti se. Vůz se rozjel (počal jeti). — se. R-lo se to (sešlo z toho). Us. Šď. — se kudy: po zemi, městem. Us. Šbr , Jrsk.

279110   Rozjetina Svazek: 3 Strana: 0134
Rozjetina, y, f., rozjetá cesta. Šm.

279111   Rozjetosť Svazek: 3 Strana: 0134
Rozjetosť, i, f., die Zerfahrenheit. Šm.

279112   Rozjetý Svazek: 3 Strana: 0134
Rozjetý; -jet a, o, zerfahren, durchge- fahren. — R., v běhu jsoucí, im Lauf be- griffen. R..kola. Ráj.

279113   Rozjetý Svazek: 9 Strana: 0278
Rozjetý. R. cesta. Mtc. 1899. 224.

279114   Rozjevení Svazek: 3 Strana: 0134
Rozjevení, n., das Oeffnen. R. jeho úst. BO.

279115   Rozjevený Svazek: 7 Strana: 0605
Rozjevený; -en, a, o = rozpustilý. Val. Brt. D. 262

279116   Rozjevený Svazek: 10 Strana: 0660
Rozjevený =rozpustilý. Brt. Sl.

279117   Rozjeviti Svazek: 3 Strana: 0134
Rozjeviti, il, en, ení, öffnen, aufthun. — co: své čelisti. BO. Potom r-viv Job ústa svá prokle svój dom. BO. — na koho: R-ví na té ústa. BO.

279118   Rozjezd Svazek: 3 Strana: 0134
Rozjezd, u, m., rozjetí, die Trennung. Při rozjezdu se to stalo. Ros. — R., rozjetí se, rozehnání, der Ansatz, Anlauf. Prudkým r-dem hnal proti němu. Exc.

279119   Rozjezditi Svazek: 3 Strana: 0134
Rozjezditi, vz Rozjeti.

279120   Rozjezený Svazek: 7 Strana: 0605
Rozjezený = rozežraný, nenasytný. Mor. Vck.

279121   Rozježacelý Svazek: 8 Strana: 0344
Rozježacelý = rozčepýřený. Jevíčko. Brt, D. II. 380.

279122   Rozježený Svazek: 7 Strana: 0605
Rozježený, vz Rozježiti. R. vous. Tbz.

279123   Rozježiti Svazek: 3 Strana: 0134
Rozježiti, il, žen, ení; rozježovati, strup- pig machen, zerzausen. — co komu: vlasy. — R., rozhněvati, aufbringen. Je všecek rozježený. Us. Hý. — koho čím; se na koho (zornig werden). Us.

279124   Rozjídání, n Svazek: 3 Strana: 0134
Rozjídání, n., das Zerfressen, Weiter- greifen des Geschwüres usw. Čern.

279125   Rozjídati Svazek: 3 Strana: 0134
Rozjídati, vz Rozjísti.

279126   Rozjídati se Svazek: 9 Strana: 0460
Rozjídati se. Takové Škodlivé rozumy rozjídají se jako jedovaté vředy. Šml. III. 71.

279127   Rozjídavosť, i Svazek: 3 Strana: 0134
Rozjídavosť, i, f., fressende Beschaffen- heit. Jg.

279128   Rozjídavý Svazek: 3 Strana: 0134
Rozjídavý, um sich fressend, krebsartig. R. rána, Bř., vřed, Reš., neštovice. Star. let.

279129   Rozjih Svazek: 3 Strana: 0134
Rozjih, u, m., jih, odměk, obleva, das Thau- wetter. D.

279130   Rozjihlý Svazek: 3 Strana: 0134
Rozjihlý, aufgethaut. — čím: láskou k li- dem. Krok.

279131   Rozjihnouti Svazek: 3 Strana: 0134
Rozjihnouti, hl, utí; rozjíhati = rozpu- stiti se, aufthauen, schmelzen. — od čeho. Sníh od teplé noci rozjihl. Štelc. — se v co. Duše celá tehdy v kráse žije, život v pouhý cit se rozjihne. Sš. Bs. 176.

279132   Rozjihnouti něčím Svazek: 9 Strana: 0278
Rozjihnouti něčím. Slad. Caes. 62.

279133   Rozjímač Svazek: 7 Strana: 0605
Rozjímač, e, m = třidlo, náčiní k hla- zení a k dokonalému upravení vyvrtaných aneb vyražených otvorů (v zámečn.), Räu- mer, Ausreiber. R trojboký, čtyřboký, pěti- boký, ryhovaný (geriffelter A.), kulatý, roz- pínavý. Vz Včř. Z. II. 45.

279134   Rozjímání Svazek: 3 Strana: 0134
Rozjímání, n., rozbírání, das Zerlegen, Auseinandernehmen; die Erläuterung. Nz. R. v díly; Opt. — R., uvažování, přemítání na mysli, die Betrachtung, Meditation, das Be- denken. V. O tom jsem častá sám s sebou r. mel. Sych. Schvalné hledání nějaké známosti dle určitých pravidel stává se rozjímáním. Ještě pak není od místa r., jež tu vykladatelé činí. Sš. Sk. 169. V r. něco vzíti. Žer. Vz Reflexe.

279135   Rozjímání Svazek: 7 Strana: 0605
Rozjímání. Vz Jg. H. l.741.

279136   Rozjímatelný Svazek: 3 Strana: 0134
Rozjímatelný, contemplativus. Měst. bož.

279137   Rozjímati Svazek: 3 Strana: 0134
Rozjímati; rozejmouti, ul, utí; rozjati n. rozjíti, rozjal, at, n. rozňal a ňat; rozjímá- vati = rozundati, roztáhnouti, rozebrati, von einander nehmen o. thun; přemýšleti, rozbí- rati, přemítati na mysli, meditiren, be- trachten, bedenken, durch-, nach-, über- denken, nachsinnen, besinnen. Jg. — co. Čím víc lásku tvou rozjímám, víc tě milo- vati žádám. Sš. P. 68. To často rozjímej. Sš. P. 51. (Duše) měla by co r. a vážiti pilně. Hus II. 55. — co komu. A my sobě roz- jímáme smrť Ježíše pána. Sš. P. 772. — co jak. Ústavní myslí přikázanie božská r-má a pamatuje. Hus III. 84. — o čem kde: o štěstí v mysli, V., o něčem v radě. Us. — co mezi kým. Rozličné věci mezi sebou rozjímati. Troj. — o čem s kým (raditi se). Troj. Sám s sebou r. Jel.— co kde: něco u sebe. Br. — oč. Potom o to mezi sebou r-li. Let. 422. — nad čím. R-li nad nimi (divnými těmi věcmi); Tu se mysli, která nad pravdou rozjímá, víc a více rozbřeskuje. Sš. L. 27., J. 47. — že. Rozjímej, že jest lépe počestně umříti než hanebně živu býti. Us.

279138   Rozjímati Svazek: 8 Strana: 0344
Rozjímati. Lidé měli by r. dobrodiní to. 1500. Rokyc. Post. (List, fil. 1895. 134.).

279139   Rozjímavosť Svazek: 3 Strana: 0134
Rozjímavosť, i, f., přemýšlivosť, die Be- trachtung. Mus.

279140   Rozjímavý Svazek: 3 Strana: 0134
Rozjímavý život, bohomyslný, beschau- liches, contemplatives Leben. Dch., Sš. J. 29tí., Nz.

279141   Rozjímavý Svazek: 7 Strana: 0605
Rozjímavý. R. zpěv, Č. Kn. š. 114., modlitba, Kadeř., báseň, Dk., pozornosť. Pal Rdh. I 383.

279142   Rozjímka Svazek: 7 Strana: 0605
Rozjímka, y, f. = rozjímání. Šd. — R. = dělící znaménko. Dk. Poet. 502.

279143   Rozjinačiti Svazek: 3 Strana: 0134
Rozjinačiti, il, en, ení, rozjinačovati, aus einander thun. Na Ostrav. Tč. — co.

279144   Rozjiskření, n. R Svazek: 10 Strana: 0340
Rozjiskření, n. R. od uhlí. 1597. Čes. 1. XII. 315.

279145   Rozjiskřený Svazek: 7 Strana: 0605
Rozjiskřený, entflammt. R. zrak. Dch. Rubín v číši r-ný. Čch. Sl. 92.

279146   Rozjiskřiti Svazek: 3 Strana: 0134
Rozjiskřiti, il, en, eni, rozjiskřovati, fun- keln machen. — co. Us.

279147   Rozjiskřiti se čím Svazek: 10 Strana: 0340
Rozjiskřiti se čím. R-ly se mu oči to- likerým prudkým žehnutím. Zvon IV. 9.

279148   Rozjísti Svazek: 3 Strana: 0134
Rozjísti, rozjím, jedl, den, dení; rozjídati. Vz Jísti. — co - rozhrýzti, zerfressen. Vřed tělo rozjídá. — koho — rozhněvati, erbittern. — se = rozšiřovati se, um sich fressen, sich verbreiten. Rána, rak se rozjídá. V. Rozjídá se jako rak. Jg. Potřebí jest přetrhnouti to zlé prve, nežby se dále rozjedlo. V. — Prot. 69. — se kde. Kacířství Ariovo rozjedlo se po všech církvích východních. V.

279149   Rozjísti Svazek: 7 Strana: 0605
Rozjísti. Spor se rozjídal mezi snoubenci Šml.

279150   Rozjišení Svazek: 10 Strana: 0340
Rozjišení, n. Na den sv. Mikuláše přišlo veliké r. H. Jir. Mýto 48. 2.

279151   Rozjišiti Svazek: 3 Strana: 0134
Rozjišiti, il, en, ení, jauchig machen; rozhořčiti, ergrimmen. L.

279152   Rozjíti Svazek: 3 Strana: 0134
Rozjíti, vz Rozejíti.

279153   Rozjitřeně Svazek: 10 Strana: 0340
Rozjitřeně rudý. Zvon IV. 134.

279154   Rozjitřenec Svazek: 10 Strana: 0340
Rozjitřenec, nce, m. Msn. Od. 249.

279155   Rozjitření Svazek: 10 Strana: 0660
Rozjitření, n. Duševní r. Zvon VI. 140.

279156   Rozjitřenosť Svazek: 3 Strana: 0134
Rozjitřenosť, i, f., Aufregung, f. Aby r. uchlácholil. Sš. Sk. 40.

279157   Rozjitřený Svazek: 7 Strana: 0605
Rozjitřený, aufgefacht. R lid, Us., vášně. Hdk. Rozjizvený; -en, a, o, vz Rozjizviti. Útroby bolestmi r-né Šml.

279158   Rozjitřiti Svazek: 3 Strana: 0134
Rozjitřiti, il, en, ení, od strsl. jetro, die Blatter, sr. strněm. eitar. Mkl. B. 86 Sr. lit. aitrus, herbe, geil. Mkl. aL. 39. Sš. Sk. 167. odvodí r. od slova játra, jež dle staré fysio- logie byla sídlem všech nižších pochotí. (Hý.). Eitern machen. — co: ránu. — se, schwären Rána se rozjitřila (v jitření přišla). Us. Ná- rod se rozjitřil (rozbouřil). Us. — se na koho: na Tyřany. Sš. Sk. 146. — se čím. Jimiž (divy) urupnosť a bohovzdornosf fara- ónova se r-la. Sš. I. 102.

279159   Rozjitřniti se Svazek: 3 Strana: 0135
Rozjitřniti se - rozedníti se, tagen. Víd. nov.

279160   Rozjívený Svazek: 3 Strana: 0135
Rozjívený, vz Rozívený.

279161   Rozjiviti Svazek: 3 Strana: 0135
Rozjiviti, vz Rozděviti.

279162   Rozjizvěti Svazek: 3 Strana: 0135
Rozjizvěti, ěl, čni, jizvým, jizevným se státi, rozjitřiti se, empfindlich, erbittert, auf- gebracht werden. — čím. Rány bolavé skrývá poraněnec, aby dotkem (dotknutím) více ne- rozjizvěly. Sš. I. 98.

279163   Rozjizviti Svazek: 7 Strana: 0605
Rozjizviti, il, en, ení, rosjizvovati, Nar- ben aufreissen: empfindlich machen, er- bittern, aufbringen. Us.

279164   Rozjiž Svazek: 3 Strana: 0135
Rozjiž, e, m. — rozjih. Hý.

279165   Rozjížď Svazek: 3 Strana: 0135
Rozjížď, i, f., ein zerfahrener, nasser Ort. Us.

279166   Rozjížděti Svazek: 3 Strana: 0135
Rozjížděti, vz Rozjeti.

279167   Rozjíždí Svazek: 10 Strana: 0340
Rozjíždí, n. = tání. Jak přijde r. sněhu. 1554. Uč spol. 1903. XIII. 13. Sr. Rozjišení.

279168   Rozjíždka Svazek: 3 Strana: 0135
Rozjíždka, y, f., die Auseinanderfahrt. Čsk.

279169   Rozjižení Svazek: 3 Strana: 0135
Rozjižení, n., rozpouštění-se sněhu n. leda, das Aufthauen, Thauwetter. Potom na ná- ramný sníh náhle r. připadlo. V. Z náhlého r. ledu. V. K r. tak přeukrutných mrazů ča- sové se přibližovali. Bart. 290. 14.

279170   Rozjiženie Svazek: 8 Strana: 0344
Rozjiženie, n., refrigerium. 1418. List. fil. 1895. 436.

279171   Rozjiží Svazek: 3 Strana: 0135
Rozjiží, n., rozjiž, das Aufthauen, Thau- wetter. Z tak velikého sněhu, když je roz- jižie bylo, nebyla jest voda veliká, protože jih náhlý nebyl. Let. 91. Vz Rozjižení.

279172   Rozjižiti Svazek: 3 Strana: 0135
Rozjižiti, il, en, ení, rozjižovati, aufgehen lassen; se, aufthauen, zerfliessen, aufgehen. Což tam rozjiží; což se tam rozjiží. Ros.

279173   Rozjižka Svazek: 3 Strana: 0135
Rozjižka, y, rozjiž, e, f. = rozjih. Ros.

279174   Rozjižování Svazek: 3 Strana: 0135
Rozjižování, n., das Aufthauen.

279175   Rozjižování Svazek: 8 Strana: 0574
Rozjižování, n., Aufthauen. (Toho dne) bylo r. Borb. 107.

279176   Rozjtetí Svazek: 3 Strana: 0134
Rozjtetí, n., vz Rozjeti.

279177   Rozjuhati Svazek: 3 Strana: 0135
Rozjuhati — promrhati, verthun. — co : statek. Ostrav. Tč.

279178   Rozjukati Svazek: 3 Strana: 0135
Rozjukati, verjucken, verschwenden. Na Ostrav. Tč.

279179   Rozka Svazek: 3 Strana: 0135
Rozka, y, f. rozha, větvička. Káza tis- knuti rozkú (trnovú), by prošel trn do mozku. Výb. IL 9. 32. (Pass.).. Vz Rozha.

279180   Rozka Svazek: 7 Strana: 0605
Rozka, vz Roska.

279181   Rozkaboniti se Svazek: 7 Strana: 0605
Rozkaboniti se = zamračiti se. Us. Tkč.

279182   Rozkáceně Svazek: 10 Strana: 0660
Rozkáceně. Naběhl r. na nůž. Nár. list. 1905. 349. 1.

279183   Rozkácenec Svazek: 3 Strana: 0135
Rozkácenec, nce, m., ein Tobender.

279184   Rozkácení Svazek: 3 Strana: 0135
Rozkácení, n., die Entrüstung. Jg. — R., die Um-, Zerwerfung.

279185   Rozkácený Svazek: 3 Strana: 0135
Rozkácený; rozkácen, a, o, wild, entrüstet. R. zvěř. Kram. Jest všecek rozkácený. Us. — proti někomu. Dch. — R., umgeworfen.

279186   Rozkáceti Svazek: 3 Strana: 0135
Rozkáceti, vz Rozkotiti.

279187   Rozkaděný Svazek: 7 Strana: 0605
Rozkaděný; -en, a, o = rozsmraděný. Tkč.

279188   Rozkadeřiti Svazek: 3 Strana: 0135
Rozkadeřiti, il, en, ení; rozkadeřovati, kraus machen, kräuseln. — co čím: vesly vody. Mus.

279189   Rozkájati Svazek: 7 Strana: 0605
Rozkájati = ku pokání přiváděti. Slov. Sokl. II. 4., Hrbn. Jsk.

279190   Rozkajdáti Svazek: 3 Strana: 0135
Rozkajdáti, rozházeti, Rozkajdaný, roz- házený, nepořádně ustrojený. U Litomš. Hp.

279191   Rozkájení Svazek: 3 Strana: 0135
Rozkájení, n., počátek pokání. Klna. Vz Rozgajdati.

279192   Rozkákati Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkákati, ins Krächzen bringen; roz- křičeti, ins Schreien bringen; se, ins Krächzen gerathen. Ros.

279193   Rozkal Svazek: 3 Strana: 0135
Rozkal, u, m., rozštípení, die Spalte, der Spalt. Roubovati do r-lu, Vaň., štěpovati v r. D. Vz Rozkol.

279194   Rozkálání Svazek: 3 Strana: 0135
Rozkálání, n., rozštípení, die Spaltung. R. a tonutí lodí. Scip.

279195   Rozkálati Svazek: 3 Strana: 0135
Rozkálati, vz Rozkláti

279196   Rozkálati Svazek: 7 Strana: 0605
Rozkálati, scindere. 14. stol. Mnč.

279197   Rozkálavý Svazek: 3 Strana: 0135
Rozkálavý = k rozkolu či k rozepři ná- chylný, schismatisch. Lidé r-ví. Sš.

279198   Rozkambaný Svazek: 9 Strana: 0278
Rozkambaný. Je hned r-nej = hned pláče. Hoř. 94.

279199   Rozkambati se Svazek: 3 Strana: 0135
Rozkambati se, rozkaboniti se, trübe, wolkig werden. Ráno bylo jasno, pak se to tam r-lo. Us. u Bělohr.

279200   Rozkančiti Svazek: 3 Strana: 0135
Rozkančiti, il, en, ení, vz Rozkaňhati. — co — začíti a nedokončiti. Us. Dch. Rozkaňhati, vz Rozkančiti, kaňkaje roz- liti, verklecken. D.

279201   Rozkaniti Svazek: 7 Strana: 0605
Rozkaniti = rozkapati. Kanile rozka- něná (kdo něco pokaní). ČT. Tkč.

279202   Rozkanouti se Svazek: 3 Strana: 0135
Rozkanouti se, ul, utí = rozplynouti se. Ros.

279203   Rozkaňúřený Svazek: 7 Strana: 0605
Rozkaňúřený; -en, a, o = rozlobený, zly (jako kaňa). Val. Vck., Brt. D. 262

279204   Rozkapaný Svazek: 7 Strana: 0605
Rozkapaný; -án, a, o, zertröpfelt. Roz- kapaná dědina = roztroušená. Brt. D. 262.

279205   Rozkapati Svazek: 3 Strana: 0135
Rozkapati, rozkapovati, zertröpfeln. — abs. Rozkaplo to všecko v niveč přišlo. — co kam. Rozkapal to na zem. Us. Tč. — co kde: ocet po světnici. — se. Již se hosté r-li (znenáhla rozešli). Us.

279206   Rozkapati Svazek: 7 Strana: 0605
Rozkapati. Ž. wit. 67. 9.

279207   Rozkapčati něco Svazek: 7 Strana: 0605
Rozkapčati něco = rozvázati. Slov. Rgl.

279208   Rozkapsovati Svazek: 3 Strana: 0135
Rozkapsovati = rozundati, verthun. Mor.

279209   Rozkarabatiti Svazek: 3 Strana: 0135
Rozkarabatiti, il, cen, ení, zerzausen, zerwirren. Ros. — co čím.

279210   Rozkaramáditi koho, se s kým Svazek: 3 Strana: 0135
Rozkaramáditi koho, se s kým, ent zweien, die Kameradschaft auflösen. Us. Tč., Sd.

279211   Rozkarbovati Svazek: 3 Strana: 0135
Rozkarbovati - rozmačkati, zerdrücken. — co: hrozny. Čk.

279212   Rozkasanec Svazek: 9 Strana: 0278
Rozkasanec, nce, m. = rozkasaný. Mus. ol. 1898. 115.

279213   Rozkasanosť Svazek: 3 Strana: 0135
Rozkasanosť, i, f., die Entgürtung. Us. Dch.

279214   Rozkasaný Svazek: 3 Strana: 0135
Rozkasaný; -án, a, o, aus einander ge- schürzt. Us. Dch.

279215   Rozkasati Svazek: 3 Strana: 0135
Rozkasati, aus einander schürzen, weit aufschürzen. Dch. — co, se. — R., rozcu- chati. Mor. Zš.

279216   Rozkasirovati Svazek: 3 Strana: 0135
Rozkasirovati = rozrušiti, hie und da kassiren. Ros. — R., lépe: rozkasovati — promrhati, verthun. Ros.

279217   Rozkasovati Svazek: 3 Strana: 0135
Rozkasovati, vz Rozkasirovati.

279218   Rozkastý Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkastý čepec. Slov. Nár. sbor. 1904. 5.

279219   Rozkašiti Svazek: 3 Strana: 0135
Rozkašiti, il, en, ení, zu Brei machen, zerschmettern. Plk.

279220   Rozkašlaný Svazek: 10 Strana: 0660
Rozkašlaný radostí. Zvon VI. 360.

279221   Rozkašlati se Svazek: 3 Strana: 0135
Rozkašlati se, in Husten ausbrechen. Ros.

279222   Rozkatěný Svazek: 7 Strana: 0605
Rozkatěný; -en, a, o, wild gemacht. Prss.

279223   Rozkatiti se k čemu Svazek: 7 Strana: 0605
Rozkatiti se k čemu: k vraždění. Šbr.

279224   Rozkatovaný Svazek: 7 Strana: 0605
Rozkatovaný = rozkatěný. R. drak. Dbš. Sl. pov. I. 327.

279225   Rozkatovati co Svazek: 8 Strana: 0344
Rozkatovati co = roztrhati. Nár. list. 1895. č. 234. 2.

279226   Rozkaz Svazek: 3 Strana: 0135
Rozkaz., u, m., rozkázání, poručení, der Befehl, Auftrag, die Ordre, Anweisung, das Geheiss, Gebot, Edikt. R. výslovný, D., cí- sařský, panský, Us., obesiaci, Er., tuhý, pří- sný. R. denní, der Tagsbefehl, otevřený, of- fene Ordre. Čsk. R. činiti; k r-zu a slovu státi; r-zu poslouchati, uposlechnouti, dosti učiniti; r. konati, vykonati, naplniti, uložili, dáti, vydati; na tvůj r., z tvého rozkazu, bez rozkazu. V. R-zu něčího šetřiti; podlé lékařova r-zu se říditi. D. Na něčí r. přijíti. Mám r., abych přišel. Jeho r. očekáváni. Bern. Z něčího r-zu něco činiti. Kram. E-zy plniti; chovati se, zachovávati se dle roz- kazův. J. tr. Z vůle a r-zu jeho. Br. Učiniti k r. něčímu něco. Os. Spravedliví rozkazové od vrchnosti ukládáni buďte a ty měšťané dobromyslně a ochotně podnikejte. Vz Po ručení. E. a zákon liši se v ten způsob, že zákon celek, r. pak jen díl značí. Sš. I. 78. R-zem božím propasti vod poklad berou. Kom. — R. právní, der Gerichtsbefehl. Ros. Na toho, kdo se, před právem jsa, z něčeho obviněn zná, není rozsudku zapotřebí než r-zu, aby svému odporníku práv byl. Kol. 33. — R., moc, vláda, die Macht, der Be- fehl. Pod něčím r-zem státi. Bern. — R., vide, der Wille, Befehl. Já stojím na rozkaz. Bern.

279227   Rozkaz Svazek: 7 Strana: 0605
Rozkaz. Nastrojili sobě na to kníže, aby to r-zem jeho šlo. Bl.

279228   Rozkaz Svazek: 8 Strana: 0344
Rozkaz. Jaký r., taký účinok. Phľd. 1894. 442.

279229   Rozkaz Svazek: 9 Strana: 0278
Rozkaz. Aký r., taký účinok. Slov. Zát. Př. 128b., VIII. 916.

279230   Rozkazač Svazek: 3 Strana: 0135
Rozkazač, e, m., der Befehler. - R., úřední posel, der Amtsbote. Us.

279231   Rozkazač Svazek: 7 Strana: 0605
Rozkazač = od obce ustanovený sluha, jenž ku př. sousedy svolává. Slov.

279232   Rozkázaní Svazek: 3 Strana: 0136
Rozkázaní, n., das Befehlen. — R. — rozkaz. R-ním jeho zabit jest. Jel. R. krále učiněné o bratru Matěje poustevníka. Bart. 221. 15. Na tvé r. V. Soud zemský nemá odložen býti na r. královské a psaní, ani jiní soudové bez obecného sněmu svolání. Nál. 157. R. v nic obrátiti (nedbati ho). Bart. 3. 7. Z r. něco učiniti. Půh. II. 421. R-ním něčím něco bráti. NB. Té. Vz Rozkaz. — R., poslední vůle. Umřel bez r. Ms. pr. pr.

279233   Rozkázaný Svazek: 3 Strana: 0136
Rozkázaný; -án, a, o, befohlen.

279234   Rozkázaný Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkázaný list (obsahující závěť). Chci to listem r-ným a zápisným ukázati. Půh. III. 450.

279235   Rozkazatel Svazek: 3 Strana: 0136
Rozkazatel, e, m , der Befehler, Gebieter. Gtib. H. 13.

279236   Rozkazatelka, y, rozkazatelkyně Svazek: 3 Strana: 0136
Rozkazatelka, y, rozkazatelkyně, ô, f., die Gebieterin.

279237   Rozkázati Svazek: 3 Strana: 0136
Rozkázati, rozkáži; rozkazovati = poru- čiti, befehlen, gebieten, beordern, komman- diren, schaffen; Hofmeistern; diktiren; zů- staviti poslední vůlí, odkázati, testiren, ver- machen. — abs. Ti kněžie jsú od Boha ustanoveni, kteříž jsú živi, jako Bůh roz- kázal. Hus I. 201. Toho trpěti nechci, leč by právo rozkázalo. NB. Tč. — co. Mnoho Rozkazují a sami prikázanie božieho neplní. Hus I. 289. Nemá ižádný nad člověkem od- súzeným popravy rozkazovati než purkmistr. Sob. 35. — co oč. Což by o ty věci roz- kázali, aby se stalo. Arch. I. 66., 67. — co o čem. Kterak o té věci králova milosť jemu rozkázala. Půh. II. 547. Vz Strany. — podlé čeho. Což dílčí podlé toho dílčího listu rozkáží, mají na tom obě straně dosti míti. Půh. 11. 575. — kde. Dajž milostivý spasitel, abychom tak učinili, jak jest v tomto čtení nám r-zal. Hus II. 289. Kdež mnoho pánů vládne a rozkazuje, tu se zřídka co dobrého způsobuje. Prov. Doma si rozkazuj. Us. — co komu. Všechněm rozkazuje. V. Když on svojí chasi nikdy nerozkáže; Kdo mě nevychoval, ten mi rozkazuje. Sš. P. 487,, 495. Což mi právo rozkáže. NB. Tč. — k čemu kdy. Kdyžby židóm aneb knězi bylo k dědictví při kšaftu rozkazováno, testiren, vermachen. Sob. 29. — s inft. Roz- kázal mu to udělati. Ros. Rozkázal jim vy- stavěti město. Br. Apoštol jim udatnými býti rozkázal. Zyg. Její otec r-zal jí dáti její oddíl 50 hř. Půh. II. 175. Nejistě po smrti r-zuje rozdávati ty věci, kterých s sebú pobrati nemóž. Hus. III. 147. — Sš. Sk. 45., NB. Tč., Flav., Háj. — aby. Rozkázal mu, aby to udělal. Us. Kristus Petrovi jest roz- kázal, aby najprve šel k němu a sám ho tresktal. Hus II. 201. — Kom., Háj.— jak: podlé své vůle. Ler. — od čeho. Vtedy mi, muj milý, od cebe rozkažu (rozvedou). Pís. sl. 100.,— čím: rukou. Jd. — se = rozlobiti se. Šml.

279238   Rozkázati Svazek: 7 Strana: 0605
Rozkázati = vypravovati. Hr. rk. M. 256 — komu (o čem). Račte mi o tom r., kterak se mám v tom mieti. Arch. VII. 357. a j. tam. Rozkaž psovi, pes chvostovi, urob si sám. Rr. MBš.

279239   Rozkázati co před kým Svazek: 9 Strana: 0460
Rozkázati co před kým: Svou vůli před konšely; co komu: dům bratru. 1427 Mšín. 12.

279240   Rozkázavý Svazek: 3 Strana: 0136
Rozkázavý, gebieterisch. Krok.

279241   Rozkazce Svazek: 3 Strana: 0136
Rozkazce, e, m. = rozkazatel, pol.

279242   Rozkázečí Svazek: 3 Strana: 0136
Rozkázečí. Chci to listem r-čim svého strýce ukázati. Půh. II. 421.

279243   Rozkazeň Svazek: 3 Strana: 0136
Rozkazeň, zně, f. = rozkázání, usouzení. K r-zni jeho stlučen bude. BO.

279244   Rozkazitlivý Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkazitlivý (!) způsob = rozkazovací. 1775. Sr. Bílý Obr. 77.

279245   Rozkazně, rozkazavě Svazek: 3 Strana: 0136
Rozkazně, rozkazavě = přísně, stroze, streng. R-zně jsme rozkázali vám. Sš. Sk. 59., 61.

279246   Rozkazní Svazek: 9 Strana: 0278
Rozkazní žaloba, řízení (soudní). Ott. Ríz. I. 5., 9., 13., 92., 330.

279247   Rozkazní Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkazní řízení úvěrných ústavů v Ott. Říz. III. 181. R. žaloba a vyřízení její. Ib. 181.

279248   Rozkazný Svazek: 3 Strana: 0136
Rozkazný, Befehls-. — R., rozkazující, gebieterisch. D. R. hlas. Šml.

279249   Rozkazovací Svazek: 3 Strana: 0136
Rozkazovací způsob, imperativ (z lat. imperativus i. e. modus), die gebietende Art. Známka imperativu jest i a krácení samo- hlásky kmenové. Beři se z hradu a otci mému pověz. Výb. II. 66. Strany -i vz Gb. Jíl. 109. 12 ř. sh. a dole. Známka imperativu i totožná jest se sanskr. já v potentialu; podlé toho shoduje se imper. slovanský s řec. optativem a lat. konjunktivem. Gb., Mkl. S. 767. Slovan. imperat. jest původem a tedy i významem optativ; základní pojem optativu jest přání: beri = přeji si, abys bral. Mkl. B. 791. Kmen imperativní tvoříme od kmene přítomného: nesa-i; z ai vzniká ě, kteréž, stoji-li v zá- sloví (v 2. os. sg.), v i se seslabuje. Bž. 171. U sloves I. třídy kmene otevřeného, pak u IV., V. a VI. třídy mění se toto i v j, u sloves ostatních tříd i se klade neb se vypouští; vypouští se (vlastně seslabuje se v ?, jež na mnoze se ztrácí, Bž. 171.), lze-li imp. snadno vysloviti, ale předcházející souhláska se v tomto případě směžduje a měkčí a sice d v ď, t v ť, n v ň, k v c, h v z, r v ř. Cf. Bž. 40., 42. — Dlouhá samohláska kmenová krátí se v imp. jednoslabičném a krátká samohláska podržuje se pak, i když imperativ sesilu- jeme příklonným z, jakož i v pluralu (Bž. 22.). I. a) nésti — nes, b) píti — pi-j, II. mn-í, III. hoň, IV. háze-j, V. kope-j m. kopa-j, VI. milu-j; plésti — pleť, péci — pec (v obec. mluvě: peč), tlouci — tluc (v obec. mluvě: tluc), střehu — střez (v obec. ml. střež; ale neústrojně i v písmě: lhu — lži, sekati — seč. Bž. 40.), souditi — suď — sudiž — suďme — suďte, klátiti — klať, sloužiti — služ, koupiti — kup. Na mor. Zlínsku nerozlišují se hlásky. Vz Mtc. 1878. 3. Pozn. — Vozn. U sloves V. třídy se a před -i (-j) přehlasuje v e: volati — vola — volaj — volej. — Pronáší-li se rozkaz s důrazem, přičiňuje se částice z, před kterou i, vynechalo-li se, opět na jevo přichází: sudiž, slyšiž, honiž. — V imperat. dvouslabičných sloves v -íti a -ýti ukonče- ných (I. třídy kmene otevřeného) stahuje se u výslovnosti ij vi a yj v ý: bíti — bij — bí, krýti — kryj — krý. V písmě užívánu: vedlé bij i bí, ale jen: kryj. Bž. 186. Dle Gb. se v těchto případech j odsouvá a ná- hradou i se dlouží. Vz Kvantita (1. 853. a). — Která slovesa i mají, ta v pluralu ne- seslaběné ě podržují (Bž. 171.): hoň — hoňme — hoňte, běž — běžme — běžte; ale: sp-i, sp-ě-me, sp-ě-te; modl-i se, modl-e-me se, modl-e-te se, bdi — bděme — bděte; ě tedy vypadává jako i, kde sloveso bez něho snadno lze vysloviti: chvalme — chvalte (chval), ale: řekněme, řekněte (řekni). Na Moravě: mnime, řeknime, sednime m. mněme, řekněme, sedněme. Vz I. a Slovník I. 563. a. c). — Obecná mluva miluje, jak již uká- záno bylo, také hustší sykavky v imperativu: peč, vleč, pomož vedlé pomoz, noš, vož, kaž m. pec, vlec,nos, voz, kaz. Vz Rozli- šování. — Koncovky se v imperativu sg. od- suly, odtud se tvar .2. osoby o všech osobách užívá: čiň já, čiň ty, čiň on; v čísle množ- ném užívá se u 3. os. koncovky osoby druhé: čiňte oni. Kz., Zk., Mkl. Tedy cožkoli mluv já, nezjednám-li, co on chce, nic nedbá. St. skl. (Mkl. S. 799.). Sedni já neb ostaň, tobě zjevný jsem. Kom. Vz Bíti, Hořeti, Vinouti. Poznam. 1. Imperat. nabývá zvláštního dů-
razu pričiněním zájmena osobního. Ty mi
často piš, byť co na jazyk přijde. Kos. —
Pozn. 2. V již. Čech. se imperat. pro větší
důraz zdvojuje a je-li jednoslabičný, zní
zdvojení jako jedno slovo: mlčmlč, didi,
poďpoď, neplač neplač, obrať se obrať, od-
počin si odpočiň. Kts. O tvoření imperativu
vz Programm mladobolesl. gymnasia 1878. Klade pak se imperat. 1. když na někom žádáme, aby něco učinil, když mu něco dovolujeme, k něčemu jej pobízíme (im- per. přikazovací, žádací, imperativus jus- sivus). Přikazovati můžeme druhé osobě sg. n. pl., v kteréžto příčině připojujeme k im- perat. slovce: medle, prosím, nu, nuže, nebo třetí osobě (v něm. opisuje se slovesy sollen, mögen). Dej jim medle centnýř stříbra. Br. Protož věrou bez skutků žádný se nechlub. Kom. Posedni výše. Br. Dějiž se všecko pokojně. Br. Nuže jdiž a mluv k nim. Br. — 2. V 1. os. pl., když se sami k něčemu povzbuzujeme, imper. povzbuzovací, imp. ad- hortativus. Často slovce nu, nuže, tedy se přidávají. Nu jděmež. Br. Pojďme, obětujme Bohu. Br. — 3. Má moc podmiňovací, když druhého koho k činnosti napomínáme, kla- douce ji spolu za podmínku jiného děje. Odstup od zlého a čiň dobré a bydliti budeš v zemi na věky. Br. Vztekejte se, však brzo vám chuť zajde. Us. Ostříhej přikázání mých a živ budeš. Us. — Pozn. Zde i v 2. větě státi může imperativ. Dovádějž a spadni dolů. Us. Zlořeč Bohu a umři. Br. — 4. Má moc připouštěcí, imp. připouštěcí, imp. concessi- vus. Tu každý, měj kolik chce poručníkův, osobně státi a za se sám přísahati musí. Vš. Buď jak buď, poběhnu. Br. A chtěj nebo ne- chtěj, Boha pravého poznati musíš. Pass. Ač naposledy dělej ty z toho co dělej, přece jest to veliké štěstí . . . Kom. (Cf. Mkl. S. 799.). Chtěj neb nechtěj, musím činiti tvou vůli. Háj. Vz Připouštěcí. — 5. Imperativ, je-li spojen s částicemi zápornými, jest způsob zákazu, prohibitivus, a v tomto případě ne- hledí se k tomu, aby kdo čeho nečinil, nýbrž k tomu, aby o to se ani nepokoušel a proto volí se místo forem, skonalých obyč. formy neskonalé, opětovací. Nevynášej se nad jiné. Br. Jdi — nechoď, jeď— nejezdi, běž — — neběhej, nenos, nevoz, nehoň, nelítej, po- věz — nepovídej. Nezabíjej (vůbec nikoho), nezabij (toho, kterého právě tlučeš). Nesedej. Er. Nesmúcej našich pánóv. Kat. 2954. Ne- otvírej nikomu. Na cestu pohanů nechoďte. Br. Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj. Br. Cf. Mkl. S. 792. - Poznam. 1. Zřídka stojí zde forma skonalá a to tehdáž, máme-li na zřeteli jenom děj, jenž v skonalém časoslově leží (T.). Nečiňte žádnému násilí, ani ho obviňte křiv- dou. Št. Vz také předcházející nezabíjej a ne- zabij ho. Dle Mkl. S. 793. označuje imperat. sloves skonalých zápověď' ukončení děje: Nenapiš mi to, du magst zwar beginnen es zu schreiben, sollst es aber nicht vollenden. V řečt. jiij s conjunct.: ,«?'/ ys/áipijí-, 71011)0^ zovzo. Často nastupuje v tomto případě fu- turum : Ať nedáš. (Ndr. 356.). V Besedě uči- telské III. 100. čteme tento článek: Ješto záporná neskonalá slovesa celý děj i jeho začátek, skonalá však jen úplnosť jeho, ni- koliv ale nutně i začátek jeho zapírají: bude zajisté i v imperativu pilná potřeba k tomu přihlížeti, kdy v záporu neskonalých a kdy skonalých sloves užiti jest. Při zapovídáni děje nějakého máme obyčejně celý děj na zřeteli, zapovídajíce celý děj, i každou sebe menší čásť, tedy i začátek jeho. Tím se taky stalo, a to též celého zjevu příčinou, že v češtině, kde mimo skonalé též tvary ne- skonalé máme, v záporu stojí pravidelně tvar neskonalý. Tak zajisté nikomu hřmo- tícímu, bijícímu, předbíhajímu, do řeči ská- kajícímu nebudeme říkati: Neudělej hřmot, nezbi ho, nepředběhni, neskoč do řeči, nýbrž vždy: Nedělej hřmotu, nebí ho, nepředbíhej, neskákej do řeči. Podobně jest neskonalé slo- veso nutné v následujících příslovích: Nepři- volávej vlka z lesa. Nezkoušej toho, co má ocas černý (co zlý konec béře). Nehraj kočko uhlem, tlapku si spálíš. — Pozn. Skonalá nepřivolej, nezkus, nezahrej, byla by zde zcela nepřirozená a duchu řeči odporující. Nepřivolej v přísloví prvním bylo by tolik, co nezpůsob nynějším voláním svým, aby vlk v skutku přišel. Nezkus v druhém zna- menalo by nepřeji ti, abys zkusil toho, co smutný konec béře. Nezkoumej jest tedy = ani nezačínej zkoušeti. Stůjtež zde i násle- dující přísloví, v nichž nutnosť a význam neskonalých dle předcházejícího snadno po- znati: Nepiš čerta na stěně, sám se on na- maluje. Darovanému koni na zuby se ne- dívej. Draho nekupuj a darmo nebeř. Kde cesta rovná, nezajížděj. Nechoď se vším na trh. Smeti z domu na ulici nevynášej. Po- něvadž však, jak již podotčeno, obyčejně celý děj a každou čásť jeho při rozkazu v zápor postaviti chceme, klade se v řeči spisovné záporný imperativ pravidelně i tam, kde nutnosť jeho naproti imperativu skona- lému do očí tak nebije, jako v příkladech předcházejících; a tak i pravidla, že záporný imperativ, dokud možno, neskonalým býti má, jmenovitě ve spisech dobrých přísně šetřeno vidíme. — Příklady. Do řídkého bláta neházej kamenem. Kde dva mluví, tam třetí nepřistupuj. Žádný z vás nevycházej ze dveří domu svého až do jitra. Dobré pak. činíce neustávejme. Nezabíjejte duše jeho, aniž vylévejte krve: ale uvrzte jej do ci- sterny této, kteráž jest na poušti, a ruce své zachovejte bez viny. I řekl Mojžíš: Jestli ty sám nás nepředejdeš, nevyvozuj nás z mí- sta tohoto. — Pozn. Jak potřebný jest v pří- kladech těchto imperativ neskonalý, pozná každý, kdo jej směniti se pokusí se sko- nalým, který zajisté duchu řeči méně vyho- vuje než neskonalý. Neskonalý jest tím po- třebnější v oněch z těchto příkladů, kde se všeobecně — pro každý možný případ — něco, co se často stává, tedy děj s jiné strany již často opětovaný zapovídati má. Avšak i tam, kde se zjevné jen na jeden určitý případ poukazuje, imperativu nesko- nalého správněji se užívá, než skonalého, jako v uvedeném příkladu: Nezabíjejte duše jeho, aniž vylévejte krve —, poněvadž se zde vůbec říci chce: Nechtějte ničehož míti s proléváním krve. Tak se neskonalého im- perativu též všude tam bude musiti užívati,. kde děj v jeho opětováni vyjádřiti buď chceme neb musíme: Nebývejme marné chvály žádostiví, jedni druhých popouzejíce a jedni druhým závidíce. Nestřílejte vlaštovek. Ale však nezklamávej více, že bys nepropustil lidu obětovati Hospodinu. Jmenovitě se ne- skonalého imperativu užívati musí tenkráte, když někomu zapovídáme, co právě učinil. Tak chlapci, který kamenem někam hodil, ani v obecné mluvě neříká se nehod kamenem, nýbrž neházej kamenem, leč by se slůvko více přidalo: nehod tam více kamenem. Po- dobně pravíme nemrskej koně, nechť pak kůň několikráte neb i jednou mrsknut byl. Nekupuj něco takového a neošidíš se. Ne- choď tam více a budeš míti pokoj. Nevy- lévej zde špínu a ujdeš podruhé domluvě. Nevyhnutelně zapotřebí jest místo tvaru ne- skonalého v záporu skonalého, kde zakazo- váním svým ne tak děj v jeho začátcích, které snad již nastoupily, nýbrž spíše do- vršení, zúplnění děje nějakého zameziti chceme, tedy když varujeme něčeho, čehož by se někdo mimo úmysl svůj mohl dočiniti. Tak pravíme neopatrným: Neupadni, nepře- vrhni sklenice, nepíchni se, nespal se, neutop se, neztrať těch peněz, neuhoď se, nenastuď se, nezamaž se atd. Slovo řekni, jen se ne- podřekni. Nezapomeň hrušky v popele. Nedej zahynouti nám i budoucím. Nestaniž se dobře hříšnému, aniž prodleni buďte dnové jeho. — Pozn. Neskonalá měla by zde smysl buď jiný neb zcela žádný; tak by bylo neupadej (na př. v hřích nějaký) jen iterativní (opa- kovací); nepřevrhuj té nádoby řeklo by se jen tomu, kdo nádobu převrhnouti chce, ne však onomu, kterého varovati chceme, aby z neprozřetelnosti jí nepřevrhl. Z předchá- zejícího jde, že se skonalého imperativu při záporu v smyslu právě dotčeném pravidelně užívá jen tenkráte, když zabrániti chceme děj od toho, kterému se zapovídá, nezamý- šlený neb aspoň v prospěchu jeho se neza- kládající. Tak se dle ducha řeči spisovné kupujícímu, jehož koupě nějaké varovati chceme, neřekne nekup, nýbrž nekupuj toho. — Pozn. Skonalý imperativ záporný ve vě- tách, jako: kup nekup, vše mi jedno — příď si ty neb nepřijď, nestojím o tě — vysvět- luje se svou podmínečnou povahou: Jestli koupíš nebo nekoupíš, přijdeš nebo nepřijdeš, vše mi jedno. Skonalých sloves ovšem i v zá- porném imperativu klásti nutno všude, kde příhodných neskonalých sloves není: Neza- strel n. neutop toho ubohého psa. Od sloves jdu, jedu, nesu, vezu užívá se v záporném imperativu formy opětovací, obyčejně tedy: nechoď, nejezdi, nenos, nevoz. Avšak přece říci se musí, když děj již před se jde: nejdi, nejeď tak rychle, nenes, nevez to tak ne- opatrně. Kz. — Pozn. 2. Vynáší-li se zá- porný imperativ řečí nepřímou, užívá se formy opětovací místo formy skonalé. Radím mu, aby nejezdil. Háj. — Pozn. 3. Při im- perativě rozeznáváme tedy dvé forem: imp. neskonalý: chytej, chytávej a imperativ sko- nalý: chyť. Zk. Onen znamená trvání n. opa- kování činu, tento nastoupení stavu skona- lého. Vn. Imperat. skonalého užíváme toliko ve větách, když činem tvrdivým přikazujeme. Vz více v Tn. 207. a Zk. Skladbě 622.-627. — Imperativů poď a hybaj užívá se někdy za indikativ, když se živě vypravuje. Pichł peníze do kapce a hybaj ven. Vzáł sekyru na rameno a poď do lesa. Na mor. Zlínsku. Brt. — Imperativ se opisuje: 1. druhou osobou času budoucího indik. časoslov ťrva- cích n. jednodobých, aby se naznačilo, že mluvící vyplnění vale své na jisto očekává; někdy jest důraznější, někdy jemnější než imperativ. To mi uděláš. To mi neprodáš. Nebudeš toho činiti. Kos. — 2. Částicemi ať, nechat s indik.: Ať toho nečiníš. Vz tyto částice. — 3. Otázkou. Proč mi to děláš? Svěd. Proč se rozmýšlíš ? Kom. — 4. Slovesy: chtíti, roditi, míti, ráčiti: Neroď plakati. Pass. Nechtěj se mi posmívati. Br. Člověk má mnoho slyšeti, málo mluviti. Zk. Račte si sednouti. Nechtějte to podepsati. Mkl. — 5. Zkrácenými větami, imper. schází. Vodu (přineste)! Pomoc! Hš. Hlavně scházívá buď: Chvála Bohu (buď). Mkl. S. 799. — Dosti zhusta vyjadřuje se mírný rozkaz nebo prosba kondicionalem aneb i jinými způsoby: Abyste šli k obědu (= poďte). Francku! abys šéł pro mlatce do stodoly. Ale ne abys myslel . . . Potom ne abyste ostali doma! Veď abysme šli! Ja di, ja nech toho, ja co bys chodil! Mohl bys tam ít. No neposýłáte si, nejdete si na ty jabka! (— pošlete si). Ko- pala, orala červenýma volania (— kopej, orej. Mtc. 1879. 1(36). Brt. — líozkazovací způsob pojí se se jménem, při čemž koncovka i často v o přechází. Čespivo, duspivo vedlé pivo- dus, hryzikůrka (škudlík), hubilen, kazilen, kalivoda, kazimrav, kazirod, kazistyd, kazi- svět, kazivíno, krutohlav (Wendehals), lomi- hlav, mastihuba (labužník), močihuba, moč- huba, močihub (opilec), mřihlad (a hlado- mřič), mstidruh, odřihost, otevřhuba, paso- břich, pasořit, plaširyba, pletikoš (kdo koše plete), pletinoha, pudivítr (ztřeštěnec), straš- pytel (zbabělec), šaliplachta (pudivítr), tluč- huba, třasořitek či třasořitka (pták), tratiloj, Räuber am Lichte, třesorudý, vrtipata (pudi- vítr), vrtohlav, vydřiduch, vydřiduška, vy- dřigroš, vydřihost. Mkl. B. 372. Dle Prk. nejsou to imperativy, nýbrž kmeny slov osné, často analogií změněné, často otřelé; velmi hojné kmenyIV.tř. na -i dali vznik mnohým z jiných tříd.

279250   Rozkazovací Svazek: 7 Strana: 0605
Rozkazovací. Oř. Brt. S. 3 vd. 102., 138. P. 3., 133., Gb. Ml. II. 161., 31., Im- perativ v Brt. Ruk. 17., Jagičův Archiv X. 1. a 2. str. 143. nn., Brs. 2. vyd. 217., Koncovka, Brt. D. 192., Osv. 1884. 59.; v záporu imperfektiva a iterativa, vz List. fil. 1883. 271., 1884. 271., 272., Složený, Ht. Sr. ml. § 175., Věta (rozkazovací); O formalní stránce imperativu slovanského vůbec a českého zvlášť a poměru jeho k jiným jazykům indoeuropským. Sepsal prof. Jan Weger v progr. bolesl. gymn. za rok 1878. a n. Příspěvek k seznání syntak- tické povahy česk. imperativu. Pod. Fr. P. Vojtíšek. Vz Km 1890.373. nn. Něco o Slo- van. imperativu. Od professora A. Ludwiga v Kroku 1864. 164. nn. Cf. Gb. Ml. I. 142., II. 7., 31. — Str. 137. a. 14. ř. zd. za 792. polož.: Vz Zápor.

279251   Rozkazovací Svazek: 8 Strana: 0344
Rozkazovací způsob. O tvoření ho v dia- lektech českoslov. vz Věstník Kr. čes. spo- lečnosti nauk. 1890. 22., 449.

279252   Rozkazovací Svazek: 9 Strana: 0278
Rozkazovací způsob (o tvarech i v ná- řečích) vz Gb. H. ml. III. 2., 36., 451, Ott. XII. 539a. R. způsob záporný. Cf. ??s. 1871. 100. (Kz. ). R. věty na Císařovsku. Vz Mtc. 1899 40., 1900 266. R. činnosť soudu. Vz Ott. Říz. II. 212.

279253   Rozkazovací Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkazovací. Opis r-ho způsobu 1. infi- nitivem, 2. větou tázací, 3. konditionalem. Vz Kšť. Lid. 7. Rozklácený. Tam stála stará, již r-ná kostnice. Rais. Vlast'. 23.

279254   Rozkazovač Svazek: 3 Strana: 0138
Rozkazovač, e, m., der Gebieter, Befehler.

279255   Rozkazováčka Svazek: 3 Strana: 0138
Rozkazováčka, y, f., die Gebieterin.

279256   Rozkazovačný Svazek: 3 Strana: 0138
Rozkazovačný, rád rozkazující, gebiete- risch.

279257   Rozkazování Svazek: 3 Strana: 0138
Rozkazování, n., das Befehlen, Gebieten. Klat.

279258   Rozkazovaný Svazek: 3 Strana: 0138
Rozkazovaný; -án, a, o, geboten, befoh- len.

279259   Rozkazovatel Svazek: 3 Strana: 0138
Rozkazovatel, e, m. — rozkazovač.

279260   Rozkazovatelka,y,rozkazovatelkyně Svazek: 3 Strana: 0138
Rozkazovatelka,y,rozkazovatelkyně, ě, f., die Befehlerin, Gebieterin. 1).

279261   Rozkazovati Svazek: 3 Strana: 0138
Rozkazovati, vz Rozkázati.

279262   Rozkazovně Svazek: 3 Strana: 0138
Rozkazovně, způsobem rozkazu. R. slova svá Pavel vynesl. Sš, Sk. 154.

279263   Rozkazovný Svazek: 3 Strana: 0138
Rozkazovný — rozkazný, gebieterisch. Bern.

279264   Rozkdákaný Svazek: 7 Strana: 0605
Rozkdákaný. I ty slípko r-ná (kdo vše poví)! ČT. Tkč.

279265   Rozkdákati Svazek: 3 Strana: 0138
Rozkdákati, kdákám a kdáči — roz- křičeti, ausplaudern, ausgackern. Us.

279266   Rozkecati Svazek: 7 Strana: 0605
Rozkecati = rozházeti. Těsto po zemi r. ČT. Tkč — Rozkecnouti se někde = sed- nouti si široce. Us. Tkč. — R. = rozkdá- kati. vyžvatlati. Kecal, kecna rozkecaná. ČT. Tkč

279267   Rozkejdaný Svazek: 3 Strana: 0139
Rozkejdaný; -án, a, o, nepořádné volný, neušněrovaný. V Policku. Kšá. Vz Rozkaj- daný.

279268   Rozkejdati Svazek: 3 Strana: 0139
Rozkejdati, vz Rozkydnouti.

279269   Rozkejdovati Svazek: 3 Strana: 0139
Rozkejdovati, ins Dudeln bringen. Ros.

279270   Rozkejkláti Svazek: 3 Strana: 0139
Rozkejkláti — rozkývati, in Schwung bringen. — co: zvon. D.

279271   Rozkejvalý Svazek: 3 Strana: 0139
Rozkejvalý, zviklaný, wankend. - v čem: u víře. D.

279272   Rozkendati Svazek: 7 Strana: 0605
Rozkendati = rozkejdati ČT. Tkč. — R. = rozkuchati a nedokončiti. U Kr. Hrad. Kšť. — R. = vyžvatlati. ČT. Tkč.

279273   Rozkeřópit se Svazek: 7 Strana: 0605
Rozkeřópit se = rozpukovati se. Naše jabka se pěkně r-pijó a rozsepó. Neor.

279274   Rozklábený Svazek: 7 Strana: 0605
Rozklábený; -en, a, o = otevřený. Má ňadra r-ná; Má hubu r-nú; Ty dvéře jsou pořád r-né Mor. slov. Šd.

279275   Rozklábiti Svazek: 7 Strana: 0605
Rozklábiti = rozevříti, odhaliti. R. hubu, dvéře, ňadra. Mor a slov. Šd.

279276   Rozklácený Svazek: 3 Strana: 0139
Rozklácený; -en, a, o, chodě se klátíicí. Us. Kf. Vz Rozklátiti.

279277   Rozklaď Svazek: 3 Strana: 0139
Rozklaď, i, f., rozklad, rozložitosť, der Raum. Mkl. B. 58. — Kat. 1841.

279278   Rozklad Svazek: 7 Strana: 0605
Rozklad povolný, náhlý, samovolný, bouřlivý, důkladný, cukru, Šp , chemický, Šfk. Poč. 2., 5., 21., 22 , 492., Šfk. Ruk. 2., Rm. 191 , světla, sil, Mj. 60., determinantů, Zh. 9., organických látek, Stč. Zem. 490., krve, Us., státní, Osv., skrácených souvětí. Mus. 1880. 315. Látky r. zamezující. Zpr. arch IX. 9. Postup, pochod r-du. Šp. — R., Gegenvorstellung. R. proti uložené ná- hradě. Bor. 67.

279279   Rozkladá Svazek: 3 Strana: 0139
Rozkladá, y, m. a f., kdo rád rozkládá. Us. u Dobrušky, u Počátek. V., Zl.

279280   Rozkladací Svazek: 3 Strana: 0139
Rozkladací stůl, zerlegbar. Us.

279281   Rozkladač Svazek: 3 Strana: 0139
Rozkladač, e, m., rozkladatel, e, m., der Zerleger. — R., der Erörterer, Unter- sucher. Dk.

279282   Rozkládač Svazek: 7 Strana: 0605
Rozkládač (cihelek z rašeliny), Einleger, m Hř.

279283   Rozkladačka, rozkladatelka y, roz- kladatelkyně Svazek: 3 Strana: 0139
Rozkladačka, rozkladatelka y, roz- kladatelkyně, ě, f., die Zerlegerin.

279284   Rozkládání Svazek: 3 Strana: 0139
Rozkládání, n., die Zerlegung. — R., die Erörterung, Erklärung. Ukázal řečí a ně- jakým r-ním královsťvie, bohatstvio jich a co přísluší k nim. Hus. II. 92. — R. čili roz- tahování samohlásek záleží v tom, že dlouhé samohlásky ó, ú, ý a í rozpouštěny jsou ve dvojhlásky uo (= ů), on (= ú), ej. Vz ó, ú, ý, í. Bž. 25.

279285   Rozkládání Svazek: 7 Strana: 0605
Rozkládání, vz Rozklad.

279286   Rozkládaný Svazek: 3 Strana: 0139
Rozkládaný; -án, a, o, zerlegt; erklärt, erörtert.

279287   Rozkládati Svazek: 3 Strana: 0139
Rozkládati, vz Rozložiti.

279288   Rozkládavý Svazek: 7 Strana: 0605
Rozkládavý, zerlegend.

279289   Rozkladení Svazek: 3 Strana: 0139
Rozkladení, n., die Zerlegung. Us.

279290   Rozkladený Svazek: 3 Strana: 0139
Rozkladený; -en, a, o, zerlegt. Jg.

279291   Rozkladitosť Svazek: 3 Strana: 0139
Rozkladitosť, i, f., die Ausgebreitetheit. R. stromů, rohů. Aesop.

279292   Rozkladitý Svazek: 3 Strana: 0139
Rozkladitý — rozložený, široký, ausge- breitet. — R. lípa, Zlob., vinný kmen, Br., kmen (lidský). Šf. II. 3. Oliva r. na poli (spe- ciosa). BO. R. list, ausgespreizt. Nz.

279293   Rozkladitý Svazek: 9 Strana: 0278
Rozkladitý. R. rohy jelení. Ezop. 97.

279294   Rozkladitý Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkladitý, vz Trýzel zde.

279295   Rozkladnosť, i Svazek: 7 Strana: 0605
Rozkladnosť, i, f., Zersetzbarkeit, Zer- setzungsfähigkeit, f. Šp.

279296   Rozkladný Svazek: 3 Strana: 0139
Rozkladný, zerlegbar; zerlegend, analy- tisch. R. úkon početní, vzorec. Stč. Alg. 12., 123.

279297   Rozkladový. R Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkladový. R. hmota. Ott. XX. 4.

279298   Rozklad,u, m Svazek: 3 Strana: 0139
Rozklad,u, m., Zersctzung,Dekomposition, f., das Zerlegen, Zertheilen, die Auflösung. R. nebo rozbor lučebnický, chemische Ana- lyse. Pr. chym. R. vody pomocí skoumadel. Krok. R. záhady. Marek. R. elektriny. Vz KP. II. 200. Šfk. 690., 756., Br. N. 88. Vz Rozloučení. — R., die Erörterung. K čemu těch dlouhých r-dů? Dch. — R., kladení, die Stellung. R. slov. Nz.

279299   Rozklamati koho Svazek: 7 Strana: 0605
Rozklamati koho, enttäuschen. Jir.

279300   Rozklamrovati Svazek: 3 Strana: 0139
Rozklamrovati, aufklammern. Ros. — co.

279301   Rozklan Svazek: 7 Strana: 0605
Rozklan, u, m., morisonia, Morisonie, f., rostl. Vz Rstp. 94. 485

279302   Rozklaňhati Svazek: 7 Strana: 0606
Rozklaňhati = rozkejklati, rozklátiti. Klaňho rozklaňhaná. ČT. Tkč.

279303   Rozklaný Svazek: 3 Strana: 0139
Rozklaný; rozklán, a, o — rozštípený, gespalten. Rostl.

279304   Rozklapati Svazek: 3 Strana: 0139
Rozklapati — klapaje roztlouci, zerklap- pérn. Ros.

279305   Rozklapený Svazek: 7 Strana: 0606
Rozklapený — otevřený, offen, klaffend Slov. R. rána. Phľd. VIII. 215. — Slb. XLV.

279306   Rozklapnouti Svazek: 8 Strana: 0344
Rozklapnouti = rozevříti. R. palazór. Brň. Brt. D. II. 384.

279307   Rozklasiti se Svazek: 3 Strana: 0139
Rozklasiti se, in Aehren aufschiessen. Žito se r-lo. Na Ostrav. Tč.

279308   Rozklásti Svazek: 3 Strana: 0139
Rozklásti, vz Rozložiti.

279309   Rozkláti Svazek: 3 Strana: 0139
Rozkláti, rozkoli, kůleš, al, án, ání; roz- kálati, rozeklávati = rozštípnouti, zerspalten, entzwei spalten, aufhauen, zerkeilen, zer- stechen. — co čím: dřevo klínem. Reš. — koho v čem: v seči. Mus.

279310   Rozklátiti Svazek: 3 Strana: 0139
Rozklátiti, il, cen, ení; rozklacovati, roz- klátívati, rozklacovávati, klácením rozviklati, ins Schaukeln, in Schwung bringen. Us. — co. R. něco varechou, zerrühren. Na Ostrav. Tě. — co čím: velikým namáháním zvon r. Us. Strom třesením r. — se k čemu: k tanci. Us. Sotva ho rozklátil k veselosti. Ros.

279311   Rozklátiti se kde Svazek: 7 Strana: 0606
Rozklátiti se kde. Široké sukně se na ní r-ly. Rais 42.

279312   Rozklaviti Svazek: 3 Strana: 0139
Rozklaviti, il, en, ení, die Starrheit be- nehmen. Slov. Plk.

279313   Rozklebetiť Svazek: 7 Strana: 0606
Rozklebetiť = rozklevetati: co. Brt. D. 262

279314   Rozkleceti Svazek: 8 Strana: 0344
Rozkleceti v VIL 606. a. oprav v: roz- kleceti.

279315   Rozkleceti se Svazek: 8 Strana: 0344
Rozkleceti se = rozkulhati se. Na cestě mi se kuoň rozklecel; Kuoň se mi r-cel. 1470. Arch. XIV. 192., 246.

279316   Rozklečeti Svazek: 3 Strana: 0139
Rozklečeti, el, ení; rozkleknouti, zer- knieen. — co. Ros. — se kde: r-kli se po kostele. Us. Tč.

279317   Rozklečeti Svazek: 7 Strana: 0606
Rozklečeti. R-čel se vuodci kuoň. Arch. IX. 178

279318   Rozklechtati Svazek: 7 Strana: 0606
Rozklechtati = rozklektati. Klichto roz- klechtaná (rozklichtaná). ČT. Tkč.

279319   Rozklejiti Svazek: 3 Strana: 0139
Rozklejiti, il, en, ení, rozklížiti, aufkleben, von einander leimen, trennen. — se čím. Vlhkem se všecko r-lo, ging aus dem Leim. Us. na Ostrav. Tč.

279320   Rozklekotati Svazek: 3 Strana: 0139
Rozklekotati, rozklektati, zerschweppern. — co: vejce = roztlouci a rozmíchati. Ros. Rozkleniti, il, ěn, ění, rozevříti, aus- spreitzen. Slov. — co: ruce. Baiz. R. zá- vorky, die Klammern öffnen.

279321   Rozklenouti Svazek: 3 Strana: 0139
Rozklenouti, ul, ut, utí, breit auswölben, zu wölben anfangen. Dch. —- co kde: nad čím, vůkol něčeho. Us. Duha se nad námi r-la. Us. Hý. Ať se nad ni s nebes bání duha bláhy rozklene. Sš. Srn. bs. 232.

279322   Rozklenutý Svazek: 3 Strana: 0139
Rozklenutý; -ut, a, o, breit gewölbt; angefangen gewölbt zu werden.

279323   Rozklepati Svazek: 3 Strana: 0139
Rozklepati; rozklepnouti, pnul a pl, ut, utí, rozklepovati, rozklepávati, zerklopfen. — co čím, kde: ořech kladivem, oheň kře- menem, na křemenu. Na Ostrav. Tč. — R., klepaje ploské činiti, breit klopfen. — co čím: kladivem. .

279324   Rozklepati Svazek: 8 Strana: 0344
Rozklepati. Brada se mu r-la (rozhýbala). Osv. 1896. 43.

279325   Rozklepati co jak: do Svazek: 7 Strana: 0606
Rozklepati co jak: do šířky. Us.

279326   Rozklepetiti Svazek: 10 Strana: 0340
Rozklepetiti nohy = roztáhnouti. Mark

279327   Rozklesák Svazek: 3 Strana: 0139
Rozklesák, u, m., druh raných zemčat. Ús. Jg.

279328   Rozkleslý Svazek: 3 Strana: 0139
Rozkleslý — rozložitý. R. strom. Us. u Rychn.

279329   Rozkleslý Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkleslý. Byl trochu r., tak že klátil se ze široka. Rais. 60.

279330   Rozkleslý Svazek: 7 Strana: 1377
Rozkleslý = bočitý. Byl trochu r. Rais. Vým. 88.

279331   Rozklesnutý Svazek: 10 Strana: 0340
Rozklesnutý. Jabloň do široka r- tá. Al. Mršť.

279332   Rozklesuouti Svazek: 3 Strana: 0139
Rozklesuouti, snul a sl, utí = rozčes- nouti se, zerfallen. Koubl.

279333   Rozkleštiti Svazek: 3 Strana: 0139
Rozkleštiti, il, ěn, ění, aus einander thun. — co. Hodíš li co komu, ženská rozkleští klín (aby to do něho chytila), mužský ho skleští. Us. na Ostrav. Tč.

279334   Rozklevetati Svazek: 3 Strana: 0139
Rozklevetati, klevetám a kleveci, aus- posaunen. D. - co kde.

279335   Rozklevetati co kde Svazek: 9 Strana: 0278
Rozklevetati co kde: v městě. XVII. stol. Vlč. Lit. II. 1. 13

279336   Rozklíceti se Svazek: 3 Strana: 0139
Rozklíceti se, el, ení — rozkulhati se, ins Hinken kommen. Než on se r-cí (roze- jde), mine chvíle. Ros.

279337   Rozkliditi Svazek: 3 Strana: 0139
Rozkliditi, il, zen, ení; rozklizovati = rozsouditi, rozděliti, spokojiti, entscheiden. — co. Dal. k. 101. 1 vskočí mezi to ho- spodář a r-dí je. NB. Tč. R. svár. Výb. I. 379. — R., roztáhnouti, ausbreiten. — co. Rozklidiv svoje ruce, jakoby nás chtěl při- tuliti. Ms. 12 hod. umuč.

279338   Rozkliditi něco Svazek: 9 Strana: 0278
Rozkliditi něco (co bylo na hromadu sneseno). Arch. XVI. 19.

279339   Rozklímati Svazek: 7 Strana: 0606
Rozklímati se = rozespati se.

279340   Rozklímavý Svazek: 7 Strana: 0606
Rozklímavý = ospalý. Klímo r-ná! Us. Tkč.

279341   Rozklíniti Svazek: 3 Strana: 0139
Rozklíniti, vz Rozklinovati.

279342   Rozklíniti Svazek: 9 Strana: 0278
Rozklíniti vozděj = tenčí jeho konec, když vor naň již jest navlečen, klínem upev- niti, aby se s něho klády nesesmekaly. Us. Čes. 1. VII. 21.

279343   Rozklinkati Svazek: 3 Strana: 0139
Rozklinkati, ins Klingeu bringen. — se, ins Klingen gerathen (o zvonci), Jg.; roz- pili se, ins Klingeln, Trinken kommen. Ros.

279344   Rozklinkati Svazek: 9 Strana: 0460
Rozklinkati. Zvonek se r-kal. Tbz. IV. 2. 438.

279345   Rozklinouti Svazek: 3 Strana: 0139
Rozklinouti, vz Rozklouti.

279346   Rozklinovati Svazek: 3 Strana: 0139
Rozklinovati, Minováním roztlouci, aus- einander keilen. — co. Ros. — R., erörtern. i Hanka.

279347   Rozklíti Svazek: 3 Strana: 0139
Rozklíti, vz Rozklouti.

279348   Rozklizení Svazek: 10 Strana: 0340
Rozklizení, n. = rozchod. Baw. Arn. v. 7298.

279349   Rozklížiti Svazek: 3 Strana: 0139
Rozklížiti, il, en, ení; rozklizovati, ent- leimen. — co, se. Housle se rozklížily, gingen aus dem Leim. Us. Vz Rozklejiti.

279350   Rozklofati Svazek: 3 Strana: 0139
Rozklofati, vz Rozklouti.

279351   Rozklohniti Svazek: 7 Strana: 0606
Rozklohniti = proklabositi. R. čas. Klohnile rozklohnělá ČT. Tkč.

279352   Rozklochtati Svazek: 7 Strana: 0606
Rozklochtati, vz Rozkloktati.

279353   Rozklokočiti Svazek: 3 Strana: 0139
Rozklokočiti, il, en, ení, zum Sieden bringen. Slov.

279354   Rozkloktati Svazek: 3 Strana: 0139
Rozkloktati — rozmoutiti, zerquirlen. Us. — co čím.

279355   Rozkloktati Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkloktati. Všecko se v ní r-lo (roz- bouřilo). Rais. Sir. 148.

279356   Rozkloubený. R Svazek: 10 Strana: 0660
Rozkloubený. R. paže. Zvon V. 451.

279357   Rozklouti Svazek: 3 Strana: 0140
Rozklouti, rozklíti, rozklinouti, rozklofati, rozklovati, rozkluvati, rozklvati, rozklívati, rozklobati, rozklíbati, rozklubati, rozklofnouti atd., zer-, aufpicken. — co. Slepice roz- klofla vejce, Us. — čím: zobákem. Vz Klvati.

279358   Rozklouzati Svazek: 7 Strana: 0606
Rozklouzati, rozklouznouti. R-li klou- začku. R-zni se (rozběhni a při tom se klouzni). Us. Tkč.

279359   Rozklúci co Svazek: 10 Strana: 0340
Rozklúci co = roztlouct. Mor. Čes. 1. X. 444.

279360   Rozklučkovati Svazek: 3 Strana: 0140
Rozklučkovati, aufhackeln, die Ranken (Mučky) auflösen. Na Ostrav. Tč.

279361   Rozkluditi Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkluditi, vz Rozkliditi.

279362   Rozklusati se Svazek: 10 Strana: 0340
Rozklusati se = rozběhnouti. Rais. Lop 92.

279363   Rozkmásaný Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkmásaný = střapatý. R. hlava. Brt. D. 222.

279364   Rozkmásati Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkmásati, na Slov. = rozdrchati, roz- cuchati, rozsápati, zerraufen, zerwühlen, zer- reissen. Plk., Holý.

279365   Rozkmasiti Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkmasiti = rozkmásati. Psisko mi r-sil sukňu. Mor Šd.

279366   Rozkmeniti Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkmeniti, il, ěn, ční, rozděliti, roz- tříditi, theilen, scheiden. — co: lidstvo. Sš. — se kdy jak v co. Lidstvo po zmatení jazyků podlé tradice v 72 národů se r-lo. Sš. L. 101.

279367   Rozkmit Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkmit, u, m., das Emporschimmern; schnelle Hin- und Herbewegung. Dk. P. 20. a. Aesth. 215.

279368   Rozkmit Svazek: 9 Strana: 0278
Rozkmit, u, m., vz předcház. Rozchvěj.

279369   Rozkmitati Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkmitati, in schnelles Hin- u. Herbe- wegen bringen. Dk. Aesth. 429. Čím silněji v strunu uhodím, tím šíře se rozkmitne. Dk. Aesth. 215.

279370   Rozkmotření Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkmotření, n., die Entzweiung, Uiber- werfung, Trennung. Nastalo mezi nimi r. Sych. Zjevné r. Dch.

279371   Rozkmotřený Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkmotřený; -en, a, o, entzweit, ver- feindet.

279372   Rozkmotřiti Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkmotřiti, il, en, ení; rozkmotřovati, die Gevatterschaft aufheben; entzweien, ver- uneinigen; se, sich entzweien, sich überwerfen, uneins werden, mit Jemanden brechen, feind- selig werden, sich mit Jemanden überwerfen, mit Jemanden zerfallen. Šm., V. Rozkmotřili se spolu. Ros. Však se už rozkmotřili (pře- stali býti přátely. Vz Nesvorný). Č. M. 553. — koho čím: přátele pomluvami. — se s kým. Us. Dch., Němc, Kf.

279373   Rozkmotřování, n Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkmotřování, n., die Entzweiung.

279374   Rozkníkati Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkníkati, rozknikovati, rozkníkávati = rozdrážditi, reizen. - koho čím: dítě šká- dlením.

279375   Rozknísati Svazek: 3 Strana: 0140
Rozknísati, na Slov. — rozklátiti, in Schwung bringen. — co: zvon. Bern.

279376   Rozkňouraný Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkňouraný; -án, a, o = kdo příliš kňourá. I ty kňouro r-ná. ČT. Tkč.

279377   Rozkobrstaný Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkobrstaný = rozcuchaný. R. hlava. Mor Knrz. U N. Brodu. Brnt.

279378   Rozkocati koho Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkocati koho = rozmazliti. R. dítě. U Kr. Hrad. Kšť.

279379   Rozkocenec Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkocenec, nce, m. = rozmazlenec. Jrsk.

279380   Rozkocenec Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkocenec, nce, m. = vzteklý člověk. Jrsk. XIII. 3. 278.

279381   Rozkocený Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkocený = rozmazlený. Jrsk.

279382   Rozkocouřit se Svazek: 8 Strana: 0344
Rozkocouřit se = rozdurditi se. Kld. III. 137.

279383   Rozkocouřiti Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkocouřiti, il, en, ení. — se. Vz Ko- couřiti se. Us. Sd.

279384   Rozkoč Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkoč, e, m., orchestia, kývoš. Krok.

279385   Rozkočiti se Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkočiti se, lépe: rozskočiti sc. Jg.

279386   Rozkočovati se Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkočovati se, tábor rozbiti, ein Lager Aufschlagen. L.

279387   Rozkodásati Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkodásati = rozžvatlati. Nesmíš to nikde r. Když se r-sá (rozpovídá). ČT. Tkč.

279388   Rozkodlúčiti Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkodlúčiti. Ž. kl. Deut. 32. 8., 32. 16 , Mkl. Etym. 173.

279389   Rozkodlučovati Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkodlučovati, rozkodlučiti, zastr. = rozděliti, absondern, theilen. R. z roz /- lú- čiti. Bž. 50. — co. Rozkodlučí je (lidi) různo, jako pastuchy vykodlučijí ovce od kozlů. 'Mat. 25. 32. (15. stol.)

279390   Rozkohacený Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkohacený; -en, a, o = polámaný, položený. R. pšenice. Ú Rychn. Ntk.

279391   Rozkohatiti Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkohatiti = rozevříti, aufreissen, auf- thun. — co: dvéře. — se = rozložiti se, sich lagern. Us.

279392   Rozkohoutěný Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkohoutěný = rozzlobený. Tbz. III. 1. 246.

279393   Rozkohoutiti někoho Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkohoutiti někoho = dopáliti. Us.

279394   Rozkohoutiti se Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkohoutiti se, il, cen, ení, na Slov. těn, tění = rozhněvati se, zornig werden. — se na koho. Ros. Vz Kohoutiti se.

279395   Rozkochaně Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkochaně, libě, v rozkoši. Kat. 842.

279396   Rozkochání Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkochání, n., die Ergötzung. R. po- žívati. BO.

279397   Rozkochanosť, i Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkochanosť, i, f., Liebesgluth R šťastné lásky. Jeř. Rom. básn. 54. Sr. Roz- kochání.

279398   Rozkochaný Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkochaný; -án, a, o, erfreut, liebes- entbrannt. Us. Dch.

279399   Rozkochaný Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkochaný Klen, Slovák, školní rektor. 1360 Cf. Jir. Ruk. 200., Jg. H. 1.621., Pyp. K. II. 294, Tf. H. 1. 34, Šb. Dj. ř. 284.

279400   Rozkochaný Svazek: 7 Strana: 1377
Rozkochaný. Slovník Klena Rozkocha- ného chybně m.: Slovník rajhradský (z knih kláštera rajhradského), ze 14. stol. Vz Men- číkův Prešpurský slovník XIX. nn.

279401   Rozkochati Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkochati, rozkochávati — rozveseliti, erfreuen. — koho (čím). Celý svět radostí rozkochal. Cant. Milosť ustavné ženy r-chá svého muže. BO. — se = zamilovati se, sich sehr verlieben; těšiti se, radosť míti, sich ergötzen, erfreuen. — se v čem, z čeho. V lásce a milování ženicha svého Horlivě se rozkochala. Ob. Pan R. se z něčeho. Tabl. poes. (Jan Křestitel) ve významu jeho (toho jména) se rozkochával; V rozjímáni slov těch svaté duše se rozkochával v. Sš. J. 17., 172.

279402   Rozkokošiti Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkokošiti = rozkohoutiti. Rr. Sl.

279403   Rozkokošiti se Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkokošiti se — pyšným se státi, stolz o. aufgeblasen werden. L.

279404   Rozkokotiti se Svazek: 3 Strana: 0142
Rozkokotiti se, il, ěn, ění = rozohniti se, feurig werden. U Brušperka. Mtl.

279405   Rozkokrhati se Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkokrhati se, v kokrhání se dáti, ins Krähen kommen; kokrhaje se potrhati, sich zerkrähen. Ros.

279406   Rozkoktati Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkoktati, koktavě rozmluviti, zum Stot- tern bringen. Ros. — koho.

279407   Rozkol Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkol, u, m., rozštěp, rozklání. R od roz a kl (kláti), l se stupňovalo v ol. Vz L. Ht., Mkl. B. 7. Strsl, raskol?. Mkl. 16., der Spalt. V r. štěpovati. Rad. zv. — R. v ruské cirkvi, rozkolnictví, das Schisma, Pkt., die Spaltung, Dch., odštěpení i úhrn sekt od- dělivších se v 17. století od církve pravo- věrné. Vz S. N., MP. 77. R. hlubokosáhlý, tiefgehend. Dch. — R., diaerese ve verši. Přesahuje-li slovo které z jedné stopy ver- šové do druhé tak, že ji vyplňuje, vzniká r. Cf. Přerývka. KB. 4.

279408   Rozkol Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkol. V MV. nepravá glossa. Pa. 46.

279409   Rozkol Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkol, u, m. Na r. dříví štípati = ra- dialně. Val. Čes. 1. XII. 46. Sr. Poblam.

279410   Rozkolébaný čím Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkolébaný čím. Koruna stromu větrem r-ná. Zr. Čer. 17.

279411   Rozkolébati Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkolébati, vz Rozkolíbati.

279412   Rozkoleněný Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkoleněný. Každý chodí trochu r-ný. Němc Mus. 1889. 353.

279413   Rozkolení Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkolení, n., zastr., pokolení, generatio. Us.

279414   Rozkolený Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkolený. Chodí r. (kolena od sebe). Us Němc.

279415   Rozkolesený Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkolesený; -en, a, o, abgeprotzt. R. střelba. Čsk.

279416   Rozkolesiti Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkolesiti = rozhlomoziti, abprotzen. R. dělo. Čbk.

279417   Rozkolí Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkolí, vz Rozkláti.

279418   Rozkolí Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkolí, n., Geleisweite, f. Hrbk.

279419   Rozkolíbati Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkolíbati, ins Wiegen bringen; roz- viklati, pohnati, in Bewegung bringen. —- koho kým: dítě dítětem. Ros.

279420   Rozkolič Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkolič, e, m., der Propfmeissel. Šm.

279421   Rozkolimbati Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkolimbati = rozkolíbati. Slov. Orl. XI. 97.

279422   Rozkolina Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkolina, y, f., na Slov. — skulina, die Ritze, Spalte. Baiz.

279423   Rozkolísaný čím Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkolísaný čím: perutěmi. Ilnk. Jas. I. 118.

279424   Rozkolísati Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkolísati, schwankend machen. — se komu. Srdce se mu r-lo. Us.

279425   Rozkoliti Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkoliti, il, en, ení; rozkolovati, zer- hauen, spalten. — co, koho: někomu hlavu, D., tele, Ros., lépe: rozkláti, rozsekati. Jg. — se. Ach, sestřičko. Hlava bolí, ovaž ji, než se rozkolí. Sš. P. 169.

279426   Rozkoliti CO Svazek: 8 Strana: 0344
Rozkoliti CO = rozekláti. U Dolnoštub- ňanů. Phľd. 1894. 22.

279427   Rozkolnec Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkolnec, ence, m., dunalia, rostlina, li. lilkovitý. Rostl.

279428   Rozkolníci Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkolníci. Vz Ott. XXI. 1070.

279429   Rozkolnický Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkolnický, schismatisch. R. obec Mus. 1880. 514.

279430   Rozkolnictví Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkolnictví, n., der Schismatismus.

279431   Rozkolník Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkolník, a, m., rus., odštěpenec, der Schismatiker. Kram.

279432   Rozkolocený Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkolocený; -en, a, o. R. myšlénky. Msr. SP. II. 300.

279433   Rozkolotati Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkolotati, vz Kolotati. Orl. XI. 12.

279434   Rozkoluch Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkoluch, u, m., morisonia, rostl, ka- parovitá. Rostl.

279435   Rozkolútat sa Svazek: 9 Strana: 0278
Rozkolútat sa = rozkutáleti se. Slov. Zát. Př. 181a.

279436   Rozkomízať se Svazek: 7 Strana: 1377
Rozkomízať se = upejpati se, dělati okolky. — se s čím. Val. Slavč. 39., Vck.

279437   Rozkomsaný Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkomsaný = rozcuchaný Val. Vck. Cf. Rozkmásaný. V Brt. D. 262.: rozkom- sený (komsiti, kmásati).

279438   Rozkomýzať sa Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkomýzať sa = rozmýšleti Val. Brt. D. 262.

279439   Rozkonárený Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkonárený = rozvětvený. Slov. Dbš. Sl. pov. VI. 67., I. 76., N. Hlsk. I. 225. Cf. násl.

279440   Rozkonáriť sa Svazek: 7 Strana: 1377
Rozkonáriť sa = konáry rozložiti. Slov Šd.

279441   Rozkonářiti se Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkonářiti se = rozvětviti se, Aeste, Zweige bekommen. Val. Vck.

279442   Rozkončiti se več Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkončiti se več, auslaufen. Nervy na určitých místech povrchu těla r-čují se ve zvláštní ústroje. Dk. S. 8.

279443   Rozkoněřiti Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkoněřiti, il, en, ení — promrhati. durchbringen. — co. Ros.

279444   Rozkop Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkop, u, m., der Schurf. Šm.

279445   Rozkopati Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkopati; rozkopnouti, pnul a pl, ut, utí; rozkopávati, zer-, aufgraben. — co: vrch, zeď, Ros-, mraveniště, D., rozkopati peřinu. Us. — čím: něco nohou. Us.

279446   Rozkopčiti Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkopčiti, il, en, ení, v kopky rozděliti, zerhäufeln. Ros. — co čím: seno hráběmi.

279447   Rozkorejniti Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkorejniti, jl, čn, ční, rozkutiti, roz- kryti, zerwühlen. Šm.

279448   Rozkorejniti Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkorejniti. Prasata pole r-la. Rgl., Knrz.

279449   Rozkornoutiti co Svazek: 8 Strana: 0344
Rozkornoutiti co. Nár. list. 1894. č, 6. Příl.

279450   Rozkoruša Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkoruša = oskeruše. Mor Pk. Npj. 183. Slov. Bern.

279451   Rozkorýniti Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkorýniti, il, ěn, ční — rozryti, zer- wühlen. — co: mouku. Prase r-lo pole. Us.

279452   Rozkořekovati Svazek: 3 Strana: 0130
Rozkořekovati, zum Wehklagen bringen. — se. Kartig.

279453   Rozkořeniti Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkořeniti, rozkořeňovati, il, en, ení, die Wurzeln vermehren. — se: Wurzeln ausbreiten. Us. Tč.

279454   Rozkořeniti se Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkořeniti se. Pal. Rdh. I. 73.

279455   Rozkořepiti Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkořepiti, lépe: rozskořepiti. Jg.

279456   Rozkořípanec Svazek: 9 Strana: 0278
Rozkořípanec, nce, m., nadávka. Na již. Mor. Šeb. 230. Sr. Rozkořípaný v VIL 606. a násl.

279457   Rozkořípaný Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkořípaný; -án, a, o = střapatý, roz- cuchaný. Brt R. hlava, Kmk , vrba, Hrb. Jdi ode mne, smradleno r-ná (o židovce). Hrb. Obr. 217.

279458   Rozkořípati co komu Svazek: 9 Strana: 0278
Rozkořípati co komu = rozcuchati a p. Celý vlasy jí to r-lo. Již. Mor. Šeb. 285.

279459   Rozkořisťovati Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkořisťovati — rozebrati, zerplündern. Slov. Bern.

279460   Rozkořízaný Svazek: 10 Strana: 0660
Rozkořízaný =střapatý, rozcuchaný. Brt. Sl.

279461   Rozkos Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkos = úbočí. V MV. nepravá glossa. Pa. 46.

279462   Rozkosaný Svazek: 3 Strana: 0141
Rozkosaný. Je rozkosaná; má r-né vlasy = rozpletené, aufgelöst. Na Ostrav. Tč.

279463   Rozkosatí Svazek: 3 Strana: 0141
Rozkosatí, auflösen. — si co: vlasy. Na Ostrav. Tč.

279464   Rozkositi Svazek: 3 Strana: 0141
Rozkositi, il, en, ení; kose přestati, an- hauen. — co. Sekáči rozkosivše louku odešli. Us. Č. — kde Máme na dvou místech rozkoseno. Us. Č. — R., kosou pře- títi, mit der Sense zerhauen. — co: kře- pelčí hnízdo. Na Ostrav. Tč.

279465   Rozkoslati Svazek: 3 Strana: 0141
Rozkoslati = rozšmatati, zertreten. — co: boty. Na Ostrav. Tč.

279466   Rozkosmaný Svazek: 8 Strana: 0344
Rozkosmaný = rozcuchaný. Jimramov. Brt. D. II. 380.

279467   Rozkostrbatiti Svazek: 3 Strana: 0141
Rozkostrbatiti, il, ěn, éní = kostrbatým učiniti, zerraufen. — co: vlasy něčí. Bianc.

279468   Rozkoš Svazek: 3 Strana: 0140
Rozkoš, u, m., die divergirende Seite. Čsk. — R., úkos, úbočí, postranní úkosná cesta, Seitenweg, m. Tamo pokrysta i vra- cesta sě rozkosem. Rkk. 9. Vz Listy filolog. 1877. 88. — R., hranice dvou luk. Na Ostrav. Tč.

279469   Rozkoš Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkoš = libosť. Ž. wit. 138. 11., 15. 11., Mkl. Etym. 122. R sluchu, Ohrenschmauss, m. Lpř. R. čistá nenie, kdyžto strach ji poskvrňuje. Ezp 639. — R. = příjemnosť smyslům lahodící, voluptas. Ž. wit 35. 9. Lepší jest užívať všeckého po troše, než padať do bídy z převelké r-še. Mor. Tč Člověk v r-ši chovalý. Alx. Často pro r. jedinú ztratíš život i dědinu. Ezp. 1244. Méně se smrti bojí, kdo neví o r-šech. Sb. uč. R. v jedení, v pití, v léhání atd. Št. Kn. š. 78. Že tak brzo potká je lopoť jako rozkoš. Št. Po 20. roce r-še hltáme, po 30 okušujeme, po 40. mírně požíváme, po 50. hledáme, po 60. pohřešujeme. Kmp. Č. 90. — R., ves v Kutnohorsku; rybník u Boh- dance.

279470   Rozkoš Svazek: 8 Strana: 0344
Rozkoš. O strč. skláň. cf. Grb. Km. -i. 47. Svá r. slepá a milejší než cizí život. Nár. list. 1896. č. 107. feuill.

279471   Rozkoš Svazek: 9 Strana: 0278
Rozkoš, i, a e. Gb. H. ml. III. 1. 400.

279472   Rozkoš, i, rozkoše Svazek: 3 Strana: 0141
Rozkoš, i, rozkoše, e, f. R. jest tolik co rozkochání-se v libosti, znamená tudíž zalíbení v něčem, těšení se z blahocitu. S. N. Strsl. raskoš?, voluptas, koř. koch(ati), příp. -?. Mkl. B. 54., 58. — R., nejvyšší stupeň útěchy, potěšení, libosť, kratochvíle, das Ver- gnügen, die Lust, Wollust, Ergötzlichkeit. Jg. Místo rozkoše (ráj); r. a veselí míti z něčeho; r-ší se pásti; v r-ši býti; r. místa; r-še po- žívati, požiti; r. přinésti, udělati; k r-ši býti; r-ší naplniti; s obzvláštní r-ší díval se na příběhy; r-ši plesati. V. Přátelská rozmlouvání nejlepší r.; divadla r. plodí. Kom. H. a libosť míti, V., v něčem. D., Jel. R. s někým míti. Har. R. působiti; projíždka z r-še. D. Svou r. v něčem skládati; něco pro r. síti. Br. R, velikou i mysl i chuť dává. Har. Po r. činí. Jel. Nekeré panence rozvedu rozkoše (odloudíc jí milého). Sš. P. 308. R. a sláva. Dch. Nápiň r-še nebeské spoléhá a záleží v patření na tvář boží. Sš. Sk. 27. (Hý.).: Abych já užila panenskej r-še. Sš. P. 779., 150., 779. Tak veliká trpenie brzce sě v r-ši proměnila, aby nesen byl od angelóv; Tvář a pověsť Kristova i blizkým i dalekým rozkoš dávala a k jeho milovánie popúzela. Hus. II. 243., III. 67. Svobodná mysl jediná člověka r. Pk. Vz Práce (strany Prísloví). R. milovničí. ZN. — R., příjemnosť smyslům a tělu lahodící, pohodlí, nejvíce s příhanou, sinnliches Vergnügen, die Wol- lust, R. světská; v r-šech schovaný; r-ší porušený; r-šem uzdu pustiti; r-še provoditi; v r-šech tápati, všecko zakládati; libosť, kochání se v r-šech; v r-še a rozpustilosti se vylévati; r-ší požívati; r-ší rozmařilý, zkažený. V. R-ší hleděti. D. R-šemi opojenu býti. Kram. Křehká r. Jel. V r-šech život vésti, v r-šech oplývati; na r-še se vydati, r-ší následovati, po r-ších jíti, v nich živu býti, pohříženu býti. Us. V r-šech se ko- chati. D. Za krátkou r. dlouhého dojíti zá- rmutku. Mus. V r šech ve dne v noci tápal. Kn. R. někomu učiniti, ein Gaudium be- reiten; r-ší se napájeti. Us. Dch. R, po- chvilná; slizké r-še hříchu. Sš. L. 94., I. 71. Bez rozkoše pití nemůžeme žíti (bez roz- košného popíjení. Km.). R-ší mírně užívej. Km. Já nežádám víc světské r-še. Sš. P. 73. Proto jest položeno, aby tě od r-ši táhlo, k dobrému vedlo a konečně spasilo; Kněžie vláhnú r-šmi; Vína vonná přílišně r. dávají, břicho obtěžují a mysl rmútie; Kdo tělo své r-mi pase; Věččie jest duchovní r. než tělestná a tělestná r. jest velmě krátká a duchovnie jest věčná; Nemóž to býti, aby kto z rozkoši zdejšie šel ihned v r. blaho-
slavenstvie; Právě Boha milujeme, když
k jeho přikázáním od svých se r-ší zdržu
jeme; Svět dává k r-ši těla, ale já dávám
k věčnému odpočinutí; Každého tiehne jeho
r.; Vedú v r-ši své dny; Ktož r. milují,
v zástupu vojenském nerádi bývají; Jsúc
plna rozkoši. "Hus. I. 84., 237., 331., II. 65.,
94., 152., 208., 212., 226., all., III. 86., 95.
Marnáť jest všecka r., nejvíce ta, která jen
klopotně jest nabyta. Ze Shakesp. Tč. — R., smilstvo, die (fleischliche) Wollust. R-še neřádné tělu povolující; nečistými r-šemi se zprzňovati; r-še hanebné, oplzlé, chlipné, nečisté provoditi; r-ši těla uzdu pustiti; ne- šlechetným r-šem povoliti; v r-šech neřád- ných uzdu si pustiti; r. nezřízená, v ní se kochati; k r-ši náchylný, nakloněný, pří- chylný; r-šem oddaný, r-ší milovník. V. R, smilstva. Lk. V r-ech hniti. Chč. 448. Smilný a hovadný modlí se podobenství těch věcí, jenž jsú u vodách t. j. v r-šech smilných; Tělestná r.; rozpasený v r-ši; Když muž n. žena ne vedlé zákona božieho, ale vedlé žádosti tělestné chce v rozkoši údóv libost' mieti; Nám všem kněžiem všudy r. chlípí; Ti, kteříž za čas r. vedú, na věky se mu- čili ; Měl jest i r. tělestnú, neb jest měl 700 královen a 300 ženin; Tělestnú r-ší se roz- pouštěti. Hus. I. 67., II. 129., III. 137., I. 190., 230., II. 246., I. 281., II. 311. V r-ech těla živi byli. Bart.

279473   Rozkošení Svazek: 3 Strana: 0141
Rozkošení, n. R. tělesné. Kom.

279474   Rozkošeplodný Svazek: 3 Strana: 0141
Rozkošeplodný, Vergnügen erzeugend. Pl., Dch.

279475   Rozkošerovati Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkošerovati = rozřezati. Us.

279476   Rozkošiti Svazek: 3 Strana: 0141
Rozkošiti, il, ení, rozkošovati, rozkoši se oddávati, vesele žíti, weichlich o. wollüstig sein o. leben. Liší se od bujeti, jež k nád- heře a skvostnosti více hledí, rozkošiti ne- toliko jídla a pití v sobě zahrnuje (hodovati), nébrž i jiné radovánky, jako jsou z vůní, blahosností a cokoli člověku, lahoditi může. Sš. Ob.173. — kdy jak. Člověk ten r-šil na každý den skvostně. Sš. L. 161. (Hý.). — kde: v přírodě. Mus. 1841. 184.

279477   Rozkošiti se Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkošiti se, sich unterhalten. Us. Krjk., Sokl. I. 438., Orl. VIII. 126.

279478   Rozkošivosť Svazek: 3 Strana: 0141
Rozkošivosť, i, f., rozmařilost', rozmaz- lenosí, rozmazanosť, choulostivosť, zženilosť, die Weichlichkeit, Verzärtelung, Verzärtelt- heit. Má-li základ podstatnější v hloubi, či jest přec jen r. pouhá. Sš. Bs. 176. (Hý.).

279479   Rozkošivý Svazek: 3 Strana: 0141
Rozkošivý = rozmařilý, rozmazlený, chou- lostivý, weichlich, verzärtelt, Sš. Cf. Roz- košivosť.

279480   Rozkoška Svazek: 3 Strana: 0141
Rozkoška, y, f., malá rozkoš. V. — R-ky = lahůdky, Leckerbissen, m. Reš.

279481   Rozkošlivosť Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkošlivosť, i, f. Vergnügungssucht, f. Dch.

279482   Rozkošlivý Svazek: 3 Strana: 0141
Rozkošlivý, lustgebend. Dch.

279483   Rozkošmanda Svazek: 3 Strana: 0141
Rozkošmanda, y, m. a f. = rozkošník, rozkošnice. Us. v Kunv. Msk.

279484   Rozkošně Svazek: 3 Strana: 0141
Rozkošně, weichlich, wollüstig. R, živu býti. V., zvučeti. Troj. R, děti chovati. Reš. R. se pásti, se krmiti. Hus. I. 339., II. 240., 241.

279485   Rozkošnec Svazek: 3 Strana: 0141
Rozkošnec, šence, m. = rozkošník. Šm.

279486   Rozkošněti Svazek: 3 Strana: 0141
Rozkošněti, ěl, ění, weichlich, wollüstig werden. Jg.

279487   Rozkošnice, e, rozkošnička Svazek: 3 Strana: 0141
Rozkošnice, e, rozkošnička, y, f., eine Wollüstige, dem Vergnügen ergebene; lu- stige Dirne. Jg., Koll.

279488   Rozkošnický, l Svazek: 3 Strana: 0141
Rozkošnický, lebelustig, epikuräisch, flott, lebenslustig. Šm., Dch. R. ženy. Ler.

279489   Rozkošnictví Svazek: 3 Strana: 0142
Rozkošnictví, n., die Weichlichkeit, Ver- gnügungsucht, der Luxus, das Genusslehen. Měst. bož.

279490   Rozkošnictví Svazek: 9 Strana: 0278
Rozkošnictví, n. Slád. Lear. 41.

279491   Rozkošnictvo Svazek: 3 Strana: 0142
Rozkošnictvo, a, n. rozkošnictví. Kos. 01. I. 144., 299.

279492   Rozkošnictvo Svazek: 9 Strana: 0278
Rozkošnictvo, a, n. Nár. list. 1898. č. 78. feuill.

279493   Rozkošníček Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkošníček, čka, m. = rozkošník. Km. Vetříček — rozkošníček. Dlouhov. Zdor. 121.

279494   Rozkošničiti zač Svazek: 9 Strana: 0278
Rozkošničiti zač. Za vydřené peníze r. Vlč. Lit. I. 356.

279495   Rozkošníčký Svazek: 3 Strana: 0142
Rozkošníčký = rozkošný. Šm.

279496   Rozkošník Svazek: 3 Strana: 0142
Rozkošník, a, m., der Wollüstling, Lebe- mann. BO. R. nádherný. Ros., kvasitelný.

279497   Rozkošniti Svazek: 3 Strana: 0142
Rozkošniti, il, ěn, ční, weichlich, wol- lüstig machen; se — rozkošněti. Hm. Vz Roz- košiti.

279498   Rozkošnosť Svazek: 3 Strana: 0142
Rozkošnosť, i, f., die Wollüstigkeit. Ms. Bel., Mus.

279499   Rozkošný Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkošný, suavis. Ž. wit. 144. 9., 134. 3 R. vyhlídka, Us., pieseň. Št. Kn. š. 72. R. jedenie, pitie. Ib. 179. — čím. Ovoce vzezřením r-né. Rkp. Mus. 1884. 239.

279500   Rozkošný Svazek: 7 Strana: 1377
Rozkošný Jos Rich., hud sklad., nar. 1833. Vz Srb 161.

279501   Rozkošný Svazek: 9 Strana: 0278
Rozkošný Jos. Sr. Jub. XXVII.

279502   Rozkošný Jos Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkošný Jos., hud. sklad., nar. 1883. Vz Ott. XXII. 1.

279503   Rozkošný, rozkošnický Svazek: 3 Strana: 0142
Rozkošný, rozkošnický, z něhož jiní rozkoš mojí, utěšený, pěkný, milý, Lust-, wollüstig, lieb, lieblich, angenehm, hübsch, anmuthig, ergötzlich. Jg. R. místo (ráj), za- hrada, háj, palác, V., pacholátko. Ros., les, D., stromoví, řeka, Har., krajina, D., ovoce, krmě, Br., vůně, Tkad., práce, tvor (člověk), Kom., pití, Cyr., dívka. Pass. R. oheň == strojený. H. N. Má r-ná! Šm. To je r-né! Dch. Ťo r-né nemluvňátko s matičkou ko- líbejte; Podepři, podepři své r-né bočky. Sš. P. 74., 725. Kněžie a mnišie vše, což jest libé a r-né, to volé a držie, ale což protivné, toho se varují; Pilni jsú tělestného oděvu a rozkošného pokrmu; plátno to r-né nosil jest k tělestné rozkoši; Každý chce choditi v krásném a r-ném rouše. Hus. I. 236., 291., II. 240. — čím. Tak jest cierkev svatá zevnitř nepěkná skrze trápenie, ale vnitř roz- košná ctnostmi. Hus. III. 14. R. ovoce. BO. — k čemu: ku požívání. Stav. svob). — R., kdo rozkoší požírá, nádherný, rozmazaný, rozmařilý, wollüstig, weichlich, der Wollust ergeben. Jg. V. R, panna, Jel., živobytí, D.; r. život vésti. Har. V rozkošném krá- lovství ctnost! nemá měšťanství. Prov. Člověk r. a chlipný; Jsú tři obrany od cizoložství: prvá, zavrženie myšlenie r-ného; Všechny věci minují, hyne také r. živótek; Čím lidé jsú rozkošnější, tiem obecně jsú na těle i na duši nezdravější. Hus. I. 57., 275., 284., II. 387. R-né života požívání. Hš. I. 114. Bydlo r-né vedl. Hus. II. 223. — v čem. Tito pecenci r-ným v hřieše jsú nechutní, trpcí, bodlaví, a nechtie v Hrdlo jiti, neb jich nechtie rozžvati. Hus. III. 111.

279504   Rozkošovati Svazek: 3 Strana: 0142
Rozkošovati, vz Rozkošiti.

279505   Rozkot Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkot, u. m , naufragium, ztroskotání. Snem trid. Šd

279506   Rozkot Svazek: 9 Strana: 0278
Rozkot, u, m. = rozkotání, rozmetáni. R. města. Pal. Děj. IV. 2. 610.

279507   Rozkotaliti Svazek: 3 Strana: 0142
Rozkotaliti, rozkutaliti. rozkotouliti, roz- kutouliti, il, en, ení; rozkotáleti, rozkutáleti, rozkotouleti, roskutouleti. el, en, ení; rozlco- talovati, rozkutulovati, rozkotálívati od sebe, na různo kotaliti, von einander wälzen, rollen; se — od sebe se kotaliti, sich von ein ander wälzen, rollen; v kotálení přivésti. ins Rollen bringen; do prudkého kotálení přijíti, ins Rollen kommen; kotálením rozbořiti, durchs Rollen zerschlagen. Jg. — co: koule. Us. — co odkud: kámen s vrchu. Jg. — se kudy: peníze se rozkutalily po celém světě. — (co) čím: kámen prudkým hodem r. R. sudem. Ros.

279508   Rozkotání, n Svazek: 3 Strana: 0142
Rozkotání, n., rozhoření, zkažení, die Zerstörung. Hm.

279509   Rozkotanina Svazek: 3 Strana: 0142
Rozkotanina, y. f., sbořenina, sřícenina, die Trümmer, Ruine. Presl.

279510   Rozkotanina Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkotanina, y, f., Trümmer. Rk.

279511   Rozkotaný Svazek: 3 Strana: 0142
Rozkotaný, zerstört. R, hrad. Us. Tč.

279512   Rozkotati Svazek: 3 Strana: 0142
Rozkotati = rozbořiti, zerstören. — co: brány, lodí, D., náspy, Rkk. 52., modly. Měst. bož. — se komu. Loď se mu rozkotala. Šm.

279513   Rozkotati Svazek: 8 Strana: 0344
Rozkotati v Rkk. Cf. Osv. 1896. 381., 894.

279514   Rozkotiti Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkotiti, il, cen, ení, rozkáceti, aus- einander werfen, zerschlagen. Vz Kotiti. — se = rozpadnouti se. Kolo se r-lo. Us. Tkč. — R. = rozmazliti. Vz Rozkocenec, Roz- kocený.

279515   Rozkotrčnosť Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkotrčnosť, i, f., prodigalitas. Rozk. P. 1375. Sr. Rokotržnosť, Rukotržnosť.

279516   Rozkoudeliti se Svazek: 3 Strana: 0142
Rozkoudeliti se, il, ení, rozkoudelovali se, sich fasern. Síť se r-la. Us. Da.

279517   Rozkoudelnatěti Svazek: 8 Strana: 0344
Rozkoudelnatěti. Niti se r-ly (roztřepily)- NZ. VI. 80.

279518   Rozkoukati se Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkoukati se, sich sehend orientiren. Počkej, až se tu r-kám (ve sklepě); Ospalec nemůže se r. Us. Tkč.

279519   Rozkoukoliti se Svazek: 9 Strana: 0278
Rozkoukoliti se = chumeliti se. Sníh se r-lil. Us. Kub. 362.

279520   Rozkouleti Svazek: 3 Strana: 0142
Rozkouleti, el, en, ení; rozkuliti, il, en, ení; rozkulovati - od sebe kouleti, von ein- ander, hin und her kugeln; v koulení při- vésti, ins Kugeln, Rollen bringen. — se, co. Us.

279521   Rozkouleti Svazek: 9 Strana: 0278
Rozkouleti. Oči se mu hněvem r-ly. Šml. X. 22.

279522   Rozkouleti se kam jak Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkouleti se kam jak. Poklad r-lel se s chřestem v bláto. Kká. K Sl. j. 215.

279523   Rozkoupiti Svazek: 3 Strana: 0142
Rozkoupiti, il, en, ení; rozkupovati, weg- kaufen, vergreifen. — co: vše zboží. Lidé všecko zboží r-li. Us. Tč. R. spis. Čr.

279524   Rozkouřiti Svazek: 3 Strana: 0142
Rozkouřiti, il, en, ení, rozkuřorati, in Rauch verwandeln; se, ins Rauchen kommen. Us.

279525   Rozkousati Svazek: 3 Strana: 0142
Rozkousati, rozkousnouti, snul a sl, ut, utí; rozkusovati. zer-, aufbeissen. — co: kosť, ořech. Kdo tu žabu rozkusí, ten Zu- zanku Holeňovu dostati musí. Sš. P. 307. — čím: zuby.

279526   Rozkousati Svazek: 10 Strana: 0660
Rozkousati. Dobře r. je polovina práce žaludku vykonána. Nár. list. 1905. 249. 9.

279527   Rozkouskování Svazek: 7 Strana: 0606
Rozkouskování, Zerstückelung, f. R. půdy, Mus., plodu. Kžk. Por. 622.

279528   Rozkouskovanosť Svazek: 3 Strana: 0142
Rozkouskovanosť, i, f., dicZerstücktheit Šm.

279529   Rozkouskovati Svazek: 3 Strana: 0142
Rozkouskovati, zerstückeln. — co čím: papír rukou, trháním, Us., pozemnosť děle- nírn, parcelliren. J. tr.

279530   Rozkouti Svazek: 3 Strana: 0142
Rozkouti, kuji, ul, ut, utí; rozkovati, roz- kovávati = kovráním rozllouci, aus einander hämmern o. schmieden, zersehmieden. — co ua co: meče na radlice. Háj. — Br. — co v co: radlice v meče, Ben. V., pluhy v meče, BO., Lom. — co čím: kladivem.

279531   Rozkouzliti koho Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkouzliti koho. Msn. Od. 151.

279532   Rozkovati Svazek: 3 Strana: 0142
Rozkovati, vz Rozkouti.

279533   Rozkovník Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkovník, u, m., bylina. Slov. Phľd. II. 26 (Šd.).

279534   Rozkovorka Svazek: 7 Strana: 1377
Rozkovorka, y, f., Abhandlung, f. Šd. exc.

279535   Rozkrabiti se Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkrabiti se = rozplakati se. Krabil hned se rozkrabí. ČT. Tkč.

279536   Rozkráci Svazek: 3 Strana: 0142
Rozkráci, vz Rozkrátati.

279537   Rozkráček Svazek: 3 Strana: 0142
Rozkráček, čku, m., kozička, die Stauche des Flachses, Sprede. Len klásti na r-čky, den Flachs stauchen. D.

279538   Rozkračovati se Svazek: 3 Strana: 0142
Rozkračovati se, vz Rozkročiti.

279539   Rozkrajení Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkrajení, n. = rozdělení země na kraje. Pal. Děj I. 2. 240. Rozkrajovací stůl, Tranchirtisch. Lpř.

279540   Rozkrájeti Svazek: 3 Strana: 0142
Rozkrájeti, vz Rozkrojiti.

279541   Rozkrajovač Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkrajovač, e, m. R. jídel. Šk. Od. 6.

279542   Rozkrajovadlo Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkrajovadlo, a, n., Zerschneide- maschine. Dch.

279543   Rozkrajovák Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkrajovák, u, m., Tranchirmesser, n. Rk.

279544   Rozkrákati se Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkrákati se. Vrány se r-ly. Rais. Lep. 528.

279545   Rozkrákořiti Svazek: 3 Strana: 0142
Rozkrákořiti, il, en, ení - v krákoření přivésti, ins Gaksen bringen. — koho; sle- pici. Jg. — R. rozmluviti, ins Plaudern brin- gen; .ausposaunen, ausplaudern. — co: ta- jemství (roznésti).

279546   Rozkrál Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkrál, e, m., Exkönig, m. Pk.

279547   Rozkramařiti Svazek: 3 Strana: 0142
Rozkramařiti, il, en, ení. — co: zboží, verschleudern, verschachern.

279548   Rozkramiti Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkramiti, rozkramovati = rozložiti. CT. Tkč.

279549   Rozkrásně Svazek: 3 Strana: 0142
Rozkrásně — velmi krásně. Vz Roz-. Sš. P. 772.

279550   Rozkrásniti Svazek: 3 Strana: 0142
Rozkrásniti, il, ěn. ění. Nebe se r-lo (za jitra). Ld. Z.

279551   Rozkrásniti se Svazek: 9 Strana: 0278
Rozkrásniti se. Ld. 64.

279552   Rozkrásovaný Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkrásovaný = překrásný. Mor. Brt. D

279553   Rozkrásti Svazek: 3 Strana: 0142
Rozkrásti, kradu, dl, den, ení; na Slov, rozkradnouti, dnul, ut, utí, weg-, aus einander stehlen. — co komu. Vše mu rozkradli. Us. — se - kradmo se rozjíti, sich wegstehlen. Us., Let. 89. — se kudy kam kdy. Té noei se všichni hustými lesy do Moravy rozkradli. Háj. Při dobývání Alexandrie r-dl se veliký počet vojínů. Pal.

279554   Rozkrátati se Svazek: 3 Strana: 0142
Rozkrátati se, -krátám, -kráci se = roz- hýbati se. sich in Bewegung setzen, sich rühren. Slov. Plk.

279555   Rozkráti Svazek: 3 Strana: 0142
Rozkráti — rozkrájeti. Na Ostrav. Tč.

279556   Rozkratochvíliti Svazek: 3 Strana: 0142
Rozkratochvíliti, rozkratochvilniti, il, ěn, ění, rozkratochvilovati, zur Lustigkeit bewegen, ermuntern; se, lustig werden. Ros. — se čím.

279557   Rozkrčiti Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkrčiti, il, en, ení, ausstrecken. L.

279558   Rozkriačiť Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkriačiť = vytáhnouti. Zakriačený klinec r. Slov. Zátur. R. prsty = otevříti. Vz Skriačiť. Zátur.

279559   Rozkritisovati koho, co Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkritisovati koho, co. Dk. Rozb. f 34.

279560   Rozkrkati Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkrkati, ins Grolzen bringen; se, ins Grolzen kommen. Ros.

279561   Rozkrkavčiti Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkrkavčiti, il, en, ení, ver-, zerpfu- schen. — co. Ros.

279562   Rozkrkavčiti Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkrkavčiti = promrhati. U Libunce. Dr. Jakubec.

279563   Rozkrocaniti se Svazek: 9 Strana: 0278
Rozkrocaniti se = rozhněvati se. Brt.

279564   Rozkročák Svazek: 8 Strana: 0344
Rozkročák, u, m., vz Tanec čes. (3. dod.).

279565   Rozkročeň Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkročeň, čně, f., iiriartea, Stüzen- palme, f., rostl. Vz Rstp. 1643.

279566   Rozkročeň Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkročeň, čně, f., v bot. Vz iriartea v Ott. XXII. 1.

279567   Rozkročený Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkročený; -en, a, o, gespreizt, grät- schend. Ros.

279568   Rozkročilý Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkročilý = kdo se rozkročil Škod. II2. 245.

279569   Rozkročiti Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkročiti, il, čen, čeni; rozkročovati, roz- pracovati. — co: nohy, die Füsse aus ein- ander strecken. Us. — se, grätschen, weit; schreiten, die Füsse ausspreizen. Vz Roz- křečati se.

279570   Rozkročmo Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkročmo státi, mit auseinanderge- streckten Füssen. Us. Pdl.

279571   Rozkročník Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkročník, u, m., pupkovec, herba in- guinalis, rostl.

279572   Rozkročný Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkročný stoj, Seitgrätschstellung. Tš., Čsk.

279573   Rozkrochotati Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkrochotati, rugire. Pror. ol. 13a. 2. Isa. 5 29.

279574   Rozkroják Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkroják, u, m. = rozkrojovák

279575   Rozkrojek Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkrojek, jku, m., die Spalte, der Schnitt, R. ovoce. Dch.

279576   Rozkrojiti Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkrojiti, il, en, ení; rozkrájeti, el, en, ení; rozkrojovati, rozkrajovati, entzwei-, zer-, verschneiden. V. — co: chléb, maso, hus, prase, plátno, sukno, Ros., pečeni. D. — co (kde) čím : pečeni nožem. Sych. R-jil u bocě železnými vrtadly. Bj. — co za co. Také ten Jorgl jeden postav sukna za penieze jest rozkrájel. Pč. 15. — co jak. R. něco na poly. Sš. P. 485. R. jablíčko v polovičko. Er. P. 471.

279577   Rozkrojiti Svazek: 8 Strana: 0344
Rozkrojiti. R-li sme si chlieb (znesvářili jsme se). Phľd. 1894. 514.

279578   Rozkrojní Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkrojní plocha, Schnittfläche, f.Posp.

279579   Rozkrojovač Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkrojovač, e, m., der Zerschneider. Bern.

279580   Rozkrojovadlo, a Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkrojovadlo, a, n., Tranchirbesteck, n., Šm.

279581   Rozkrojovák, u Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkrojovák, u, m., das Tranchirmesser. Rk.

279582   Rozkrojovati Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkrojovati, vz Rozkrojiti.

279583   Rozkrok Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkrok, u, m., rozkroky, pl., lůno, čásť' těla, kde se nohy rozcházejí, die Dünnung. V. Byla mu voda po rozkroky. Ros. Žádosť od srdce až do r-kuov velmi široce panuje. Jel. — R., část kalhot, kde nohavice se schá- zejí, Schritt, m. Kalhoty v r-ku roztrhané. Us.

279584   Rozkrok Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkrok. Je veselá v r-ku (smilná). Us.

279585   Rozkropiti Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkropiti, il, en, ení; rozkropovati, roz- plískati, ver-, zerspritzen. — co čím: vodu kropáčem. Proudnou silu r. meči. Hdk. Lum. V. 241. - po kom: po lidech. — co kam: vodu na dobytek. Boč.

279586   Rozkrosniti se Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkrosniti se = s krosnou se posta- viti; něco vyložiti. On se mi tu s tím r-sní. Čce. Tkč.

279587   Rozkroť Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkroť = rozkrojiti. Laš. Tč.

279588   Rozkrouceně Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkrouceně, verdreht. Šilhán r. hledí. Kom. J. 283.

279589   Rozkroucení Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkroucení, n., das Voneinanderdrehen.

279590   Rozkroucený Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkroucený; -en, a, o, von einander gedreht. R. provaz.

279591   Rozkrouhati Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkrouhati = kružadlem rozkrájeti. R. zelí, okurky. Us. Tkč.

279592   Rozkroutiti Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkroutiti, til, cen, cení; rozkrucovati, von einander drehen, auf-, zerdrehen. — co čím: provaz rukou. Us.

279593   Rozkroužkovati Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkroužkovati = kroužky rozvázati, od- děliti. Řetěz (školní mládeže) se roztrhl a r-val v skupiny Nár. list. 10. 8. 1900.

279594   Rozkrovatený Svazek: 8 Strana: 0344
Rozkrovatený (rozkřovaténý, staudig). Raž r-ná nechá sa prezimovať. Slov. Phľd. 1896. 526.

279595   Rozkrovnatěť Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkrovnatěť = rozkřovatěti. Slov. Loos.

279596   Rozkrundati Svazek: 8 Strana: 0344
Rozkrundati = rozkřandati. ČT. Tkč,

279597   Rozkrušiti Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkrušiti, il, en, ení = rozhrušiti, zer- malmen, zerstücken, zerreiben. Bern., Č. — co čím.

279598   Rozkrut, u, rozkrutek Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkrut, u, rozkrutek, tku, m., něco rozkrouceného, etwas Aufgedrehtes, na př. rozkroncená niť. Us.

279599   Rozkrútený Svazek: 8 Strana: 0344
Rozkrútený = rozbalený. Dítě r. Slov. Čes. 1. V. 160.

279600   Rozkruží Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkruží, n., die Zirkelweite. Šp.

279601   Rozkružitka Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkružitka, y, f., cyclophorus, rostl. Vz Rstp. 1781.

279602   Rozkrvácený Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkrvácený -en, a, o, blutig gemacht. J. Lpř.

279603   Rozkrváceti Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkrváceti, el, en, ení, blutig machen.

279604   Rozkrvavený Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkrvavený; -en, a, o, blutig gemacht. Koll. III. 114.

279605   Rozkrvavěti Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkrvavěti, ěl, ění = rozkrváceti. Plk.

279606   Rozkrvaviti Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkrvaviti, il, en, ení, blutig schlagen o. machen. L.

279607   Rozkrvaviti Svazek: 9 Strana: 0278
Rozkrvaviti. Válka se rozjitřila a r-la. Pal. Děj I. 1. 329.

279608   Rozkryti Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkryti, vz Krýti; rozkrývati, hie u. da verstecken. — co: střechu, aufdecken. Us. — co, se kde: vojsko v lese. V., po lese. Háj. R. se na rozličných místech, Trip. R-li se po novém městě po přiezni. Let. 120. — se před kým. Kom. — se kam kdy: do houní se rozkryli v čas bouře. Hlas.

279609   Rozkryti Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkryti. Rozkrychu se, kde kto může. Hr. ruk. 161. Tehdy se všichni apoštolové ot něho rozkrychu. Ib. 235. — R., auf- decken. R-li Slovianstvu všeobecnú ideu. Phľd. VII. 95.

279610   Rozkryti, n Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkryti, n., die Versteckung. Us.

279611   Rozkrytý Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkrytý; -yt, a, o, hie u. da versteckt. Us.

279612   Rozkřámati Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkřámati = rozšmaťhati. R. boty. Us. Tkč.

279613   Rozkřanda Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkřanda, y, m. a f. = kdo vše vy- žvastá, Plaudertasche, f.

279614   Rozkřandati Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkřandati = vyklevetiti. Křanda vše r-dá. Us. Tkč.

279615   Rozkřápaný Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkřápaný hrnec = natlučený, puklý, zersprungen, etwas ange-, zerschlagen. Vz Rozchřapělý.

279616   Rozkřápati Svazek: 3 Strana: 0142
Rozkřápati, vz Rozchřápati.

279617   Rozkřápati Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkřápati také = vyklevetiti. Ten křá- pal vše r-pe. Us. Tkč. — se = rozpovídati se Tkč.

279618   Rozkřečati se Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkřečati se = rozkročiti se. Co sas tak rozkřečáł (praví se tomu, kdo se nemá k odchodu)? Na mor. Zlínsku Brt. Cf. Roz- kročiti se.

279619   Rozkřečet sa Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkřečet sa = rozseděti se Brt D. 262. Cf. Rozkřečati se.

279620   Rozkřehnouti Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkřehnouti, hnul a hl, utí, rozmraziti se, aufthauen. Ros.

279621   Rozkřesati Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkřesati, křesáni a křeši; rozkřísnouti, rozkřesávati, rozkřesovati, Feuer an-, auf- schlagen, machen. V. — co: kamení, Br., oheň. Kom. — co čím: oheň ocílkou. — komu. Ocelku v ruce vzal, ohňa si r-sal. Sš. P. 794.

279622   Rozkřesťan Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkřesťan, a, m., Unchrist, m. Pk

279623   Rozkřibiti se Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkřibiti se = rozmnožiti se. Kořeň sa r-bí (obnožuje) Brt. D. 224., Vck.

279624   Rozkřičený Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkřičený; -en a, o, verschreien. R. dům (špatné pověsti). Us.

279625   Rozkřičeti Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkřičeti, el, en, ení; rozkřičívati; roz- křikovati; rozkřiknouti, kl, utí = křikem od- děliti, durchs Schreien aus einander bringen; rozhlásiti, roznésti, aus-, ver-, beschreien, ins Geschrei bringen, verrufen, in üblen Rut bringen ; se = do křik« se dáti, ins Geschrei kommen; křiče se roztrhnouti, sich zer- schreien. Jg. — co, koho. Rozkřikl je, když se práti počínali. Us. On to rozkřičel (roz- hlásil). Ros. — co komu. Hrdlo si r. Ros. — koho za co: za zloděje. Th. — koho kde. Rozkřičel ho po městě, D., po všem světě. V. — koho proč: pro nepodařené rokování. Sych. — se na koho. Dch.

279626   Rozkřídlanka Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkřídlanka, y, f., ocypterus, hmyz dvojkřídlý. Krok.

279627   Rozkřídlenosť Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkřídlenosť, i, f, die Flugweite. Us. Dch.

279628   Rozkřídlený Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkřídlený, ausgebreitet. Orel s r-nými křídly. Let 213

279629   Rozkřídlený Svazek: 9 Strana: 0278
Rozkřídlený. R. holubice (čepec). Hoř. 211.

279630   Rozkřídliti Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkřídliti ruce i nohy. GR. Ptáčkové počali křídla rozkřidlovati. Ev. ol. 75.

279631   Rozkřídliti Svazek: 8 Strana: 0344
Rozkřídliti ruce i nohy. Ku GR, připoj: Nov. 27.

279632   Rozkřídliti, il Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkřídliti, il, en, ení; rozkřidlovati =— (křídla) roztáhnouti, ausbreiten, ausspannen (die Flügel). — co, koho: ptáka. Ros., plachty. D. Až jsmy r-li rucě naši; R-la le- torosti své. Žák. 79. 12. — co kam: ruce na měsíc. Příkl. z krou. — se nad kým. Černá noc se nad námi rozkřídlila. Koll.

279633   Rozkřik Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkřik, u, m., der Aufschrei. Dch. — R., reklama. Us. Sml.

279634   Rozkřik Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkřik, u, m. Učiniti r. Wtr. Str. 206.

279635   Rozkřiknouti Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkřiknouti, vz Rozkřičeti.

279636   Rozkřiknutí Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkřiknutí, n., vz Rozkřičeti.

279637   Rozkřiknutý Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkřiknutý; -ut, a, o, vz Rozkřičeti.

279638   Rozkřikovali Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkřikovali, vz Rozkřičeti.

279639   Rozkřipec Svazek: 10 Strana: 0660
Rozkřipec, pce, m. = kladka. Brt. Sl.

279640   Rozkříplý Svazek: 9 Strana: 0278
Rozkříplý rámec = roztažený. Nár. list. 1898. č. 271.

279641   Rozkřísiti Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkřísiti, il, en, ení, Feuer machen, an- schlagen. — co: oheň. Us. — co čím. Rad. zv.

279642   Rozkřitý Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkřitý strom, ausgebreitet. Us.

279643   Rozkřitý Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkřitý. Vz Rst. 485.

279644   Rozkřiviti se Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkřiviti se, krumm werden. Lpř.

279645   Rozkřižovati Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkřižovati = roztáhnouti, ausstrecken. — co: ruce. Us.

279646   Rozkřovatěti Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkřovatěti, ěl, ění, staudig werden. Bern.

279647   Rozkublati Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkublati = rozrýti, zerwühlen. - co : všecko. Us. Ptr.

279648   Rozkuckati se Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkuckati se. Rais Lep. 294.

279649   Rozkuckati se Svazek: 10 Strana: 0660
Rozkuckati se do vousů = rozesmáti se. Zvon V. 409.

279650   Rozkůčka Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkůčka, y, m. = rozpustilec; R., y, f. = čtveráctví. Ouboč. Rgl.

279651   Rozkučkati Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkučkati, rozkučkovati vlasy (v ku- drlinky rozplésti). U Frenšt. Rgl.

279652   Rozkuděný Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkuděný; -ěn, a, o = rozdělaný. Kudoň rozkuděná (nedbale ustrojený). ČT. Tkč.

279653   Rozkuditi Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkuditi, il, ěn, ění = rozdělati a ne- dodělati. ČT. Tkč.

279654   Rozkudlený Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkudlený; -en, a, o = neučesaný, ne- upravený. Mor. a Slov. Šd., Orl. II. 212.

279655   Rozkudliti Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkudliti, il, en, ení. rozkudlati = zmuchlati, rozdrchati, zottig machen, zer- zausen. — co komu: vlasy. Plk. Psi lišce kožíšek rozkudlali.

279656   Rozkuchač, rozkuchavač, e, m Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkuchač, rozkuchavač, e, m., der Zergliederer. Vus.

279657   Rozkuchárna Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkuchárna, y, f. — pitevna. Plk.

279658   Rozkuchařiti Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkuchařiti, il, en, ení — rozundati, prokramařiti, verthun. — co. On by vše rozkuchařil. Us.

279659   Rozkuchati Svazek: 3 Strana: 0143
Rozkuchati, rozkuchávati, ausweiden, auf-, zerschneiden, zergliedern. —co: rybu. Bj. — co jak: bez lítosti. Lom. — co čím kde: zvěř nožem v kuchyni na stole.

279660   Rozkuchtati Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkuchtati = rozdloubati, rozvařiti. Brambory se r-ly; Rozkuchtej to (roz- dloubej to: jablko, hnízdo atd.). Čce. Tkč.

279661   Rozkukati se Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkukati se, ins Schreien wie der Guckuck kommen. Kukačka se r-la. Us.

279662   Rozkúlati se Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkúlati se = rozkouleti se. Mor. a slov. Šd.

279663   Rozkulhati se Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkulhati se, hinkend werden. — se komu kde. Kůň na cestě se mu rozkulhal. Ros.

279664   Rozkulhati se jak Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkulhati se jak: na obě nohy. Slez. poh. 64.

279665   Rozkulichati se Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkulichati se. Sýček se r-chal. Tbz. V. 9. 204.

279666   Rozkuliti Svazek: 3 Strana: 0135
Rozkuliti, il, cen, ení -rozzlobiti, rozlítiti, wild machen, entrüsten. — koho : zvěř, člo- věka. — se, wild werden. Us. — se na koho čím.

279667   Rozkuliti Svazek: 9 Strana: 0278
Rozkuliti. Jetel r. = rozházeti, aby vyschl. Čes. 1. IX. 253.

279668   Rozkulovati Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkulovati, vz Rozkouleti.

279669   Rozkundoliť sa več Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkundoliť sa več. Vz Kundoliti. Slov.č Phľd. V. I.

279670   Rozkuňkati se k čemu Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkuňkati se k čemu = odhodlati se. Mus. 1902. 448.

279671   Rozkup, u, m Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkup, u, m. — prodej, der Waaren- absatz.

279672   Rozkupovati Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkupovati, vz Rozkoupiti.

279673   Rozkurážený čím Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkurážený čím. Us.

279674   Rozkurážiti koho k čemu Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkurážiti koho k čemu = mysli, chuti mu dodati; podnapiti. Us. Tkč

279675   Rozkurvený Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkurvený; -en, a, o. Chlap R-ný (který rád si namlouvá); Ty kurvo rozkur- vená! Čce. Tkč.

279676   Rozkurviti se Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkurviti se, sich der Hurerei ergeben. Slov. Plk.

279677   Rozkusatěný Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkusatěný; -ěn, a, o = rozkousko- vaný, rozdrobený. Slov. Hdž. Vět. 42.

279678   Rozkusiti Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkusiti, il, en, ení, rozkusovati = roz- kousnouti, zerbeissen. Mor.

279679   Rozkusiti Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkusiti = na kusy roztrhati, in Stücke zerreissen. R. srdce. Phľd. II. 293. Tebe (tobě) som k vôli Moravu r-sil. Orl. VI. 232.

279680   Rozkusovati Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkusovati, vz Rozkousati.

279681   Rozkůška Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkůška = rozkoška.

279682   Rozkuštraný Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkuštraný = rozchlpený. Phľd. XXIV. 478. Sr. Kuštrať.

279683   Rozkuštriť Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkuštriť = roztřásti, rozkutiti. Vlasy r Slov. Sokl II. 400. — Dbš. Sl. pov. II. 55.

279684   Rozkutáleti Svazek: 3 Strana: 0142
Rozkutáleti = rozkotáleti. Vz Rozkota- liti. Us. na Mor. Šd.

279685   Rozkutáleti Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkutáleti, vz Rozkotaliti.

279686   Rozkutati Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkutati, rozmetati, aus einander werfen. — co: oheň. Boč. exc. 1523. R. uhlí (roz- hrabati). Na Mor. Brt. Vz Rozkutiti.

279687   Rozkuti se Svazek: 3 Strana: 0135
Rozkuti se, rozkaji sc, anfangen zu be- reuen, Reue fühlen. Us. Jg.

279688   Rozkutiti Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkutiti, il, cen, ení; rozkucovati, roz- kutávati — rozhrabati, schüren. — co: oheň. Us. Vz Rozkutati.

279689   Rozkutováti Svazek: 3 Strana: 0135
Rozkutováti, katovsky rozsekali, zerfet- zen. — co. Ros.

279690   Rozkutrati Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkutrati = rozkutiti. Slov.

279691   Rozkutý Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkutý; -ut, o, o, zerschmiedet. Us.

279692   Rozkvákati něco Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkvákati něco = rozkdákati, vykle- vetiti. Us.

279693   Rozkvaňhati Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkvaňhati = rozbryndati; rozžvatlati; se = dáti se do žvanění. Kvaňhal rozkvaň- haná. ČT. Tkč.

279694   Rozkvartýrovať se kde Svazek: 9 Strana: 0460
Rozkvartýrovať se kde. Dač. I. 219.

279695   Rozkvařiti Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkvařiti, lépe: rozškvariti. Jg.

279696   Rozkvas Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkvas, u, m. Varujte sě ot r-su du- chovnikového (a fermento phaviseorum). ZN.

279697   Rozkvasek Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkvasek, sku, m., nákrasa, der Sauer- teig. D.

279698   Rozkvásek Svazek: 9 Strana: 0278
Rozkvásek, růzkvásek, sku, m. = kvásek na kysáni chleba. Tábor. Kub. 156.

279699   Rozkvasenec Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkvasenec, nce, m. Tbz. III. 1. 157., VIII. 378. Vz násl.

279700   Rozkvasiti Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkvasiti, il, šen, ení; rozkvašovati, mit Sauerteig anmachen; in Gähren bringen; unruhig machen.

279701   Rozkvasiti se Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkvasiti se = rozhněvati se, Us. Ntk.: rozespati se, schläfrig werden. Val. Vck , Brt. D. 262.

279702   Rozkvašení Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkvašení, n., die Gährung; die Ge- reiztheit.

279703   Rozkvašenosť Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkvašenosť, i, f., GeReitztheit, f. Us.

279704   Rozkvašený Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkvašený; -en, a, o. ins Gähren ge- bracht ; aufgereizt, aufgeregt. Je všecek r-šen. Us. R. děcko, weinerlich. Na Ostrav. Tč.

279705   Rozkvašený Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkvašený čím. Doby náboženskými spory r-né. Mus.

279706   Rozkvašený Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkvašený = rozespalý. Val. Čes. 1. XI. 229. — R. = rozzlobený. Us.

279707   Rozkvedlovati Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkvedlovati, rozkverlovati, zerquerlen. Kverlačkou něco r. Us.

279708   Rozkverglovati Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkverglovati = rozkvedlovati. ČT. Tkč.

279709   Rozkverkování, n. R Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkverkování, n. R. dolu. 16 7. Listář 125. R. tálů v dole. 1600. Listář. 58. 1525. Sr. Rozkverkovati.

279710   Rozkverkování, n. R Svazek: 10 Strana: 0660
Rozkverkování, n. R. tálů v dole obec- ním. 1600. Listař 58.

279711   Rozkverkovati Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkverkovati, díly hor mezi nákladníky rozděliti, das Bergwerk unter die Verleger austheilen. Us. Jg.

279712   Rozkverlovati Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkverlovati, vz Rozkvedlovati.

279713   Rozkvésti Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkvésti. Panna již rozkvetla = měla poprvé čmýru. Litom. 48.

279714   Rozkvésti komu več: y Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkvésti komu več: y sad. Kká. K sl. j. 5. — kde jak. V Čechách a na Mor. literatura utěšeně rozkvetla. Us. V nich rozkvítalo libě mladé jejich rodinné štěstí. Šml. I. 55. — čím. Květem rozkvětává. Brt. N. p. 80. Kvítí kvítím rozkvitá. Brt. P. 44. — komu jak. Rozkvítati milenci vo- ňavú růžičkú (jako v. r.). Brt.

279715   Rozkvěsti, rozkvísti Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkvěsti, rozkvísti, kvetu, květl n. kvítl, květení; rozkvésti, kvetu, kvetl, kve- tení; rozkvětnouti, rozkvetnouti a na Slov. rozkvitnouti, nl, utí; rozkvětati, rozkvitali, rozkvetati, aufblühen, Blüthe entfalten. Jg. Strany těchto tvarů srovnej Kvésti. — abs. Růže rozkvětla. Us. Prve dozrál, než roz- kvetl (dorostl). Prov. Fialenko modrá, co nemôžeš rozkvést? Sš. P. 198. Červená rů- žička rozkvetá, už se nám Anička rozpletá. Sš.. P. 441. — čemu, komu. Krásná róže, čemus raně rozkvetla, rozkvetavši pomrzla? Rkk. 58. Počkej synečku u našich vrat, až nám rozkvete karafiát. Sš. P. 224. — kde. Na protějším břehu ráj všech rájů rozkvitá. Nár. p. Ťč. Nad sv. Janem růže rozkvetá a z tej růžečky vtáček vylítá; A před te naše u lože rozkvětají tam dvě růže. Sš. P. 47., 466. Na tom šípku rozkvetává růžička. P. sl. 51. —čím: ctnostmi rozkvětala. C.— se, Rozkvětají se růže. Č. — se jak. Roz- květá se s velikou slávou květu panenského. Ob. Pan.

279716   Rozkvět Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkvět, u, m., der Aufschwung, die Blüthe. V r-tu býti. Dch.

279717   Rozkvět Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkvět obchodu, J. Lpř., Šmb., věd, umění, Osv., Vlč., slovesnosti, Anth., orby, průmyslu. Us Pdl. V plném r-tu své síly. J. Lpř. Rozkvétání, n., Aufblühen. Kká.

279718   Rozkvétání Svazek: 8 Strana: 0344
Rozkvétání v botan. Vz Efflorescence v Ott. VIII. 393.

279719   Rozkvetati Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkvetati, vz Rozkvésti.

279720   Rozkvétavý Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkvétavý, vz Rozkvítavý.

279721   Rozkvetení Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkvetení, n. Suché otky r. Dal. Z. 6.

279722   Rozkvětenství Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkvětenství, n., Blüthenstellung, f. Sl. les.

279723   Rozkvětí Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkvětí, n., der Zustand des Aufblühens.

279724   Rozkvetlý Svazek: 7 Strana: 0607
Rozkvetlý. Dívka r-lá. Šbr., Nrd. — v čem. Síla ducha jeho krásně r-lá v umění. Vlč. 485*

279725   Rozkvetlý, rozkvetlý, a Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkvetlý, rozkvetlý, aufgeblüht, R. růže. Ros. R. klín země. Hdk. Ls. k. 37. Máte u súseda rozkvětlú fialku. Sš. P. 734. — čím. Louka kvítím rozkvětlá, Jg.

279726   Rozkvětnatěnství Svazek: 7 Strana: 0608
Rozkvětnatěnství, rozkvětnatělství = rozkvětenství (způsob, jak květy na stopce jsou rozpostaveny). Rst. 90., 485.

279727   Rozkvětnatosť Svazek: 7 Strana: 0608
Rozkvětnatosť, i, f. = rozkvětenství. Sl. les.

279728   Rozkvětný. R Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkvětný. R. pole, florea rura. Gl. roudn. 22b. Prk. myslí, že m. rozkvetlý.

279729   Rozkvičený Svazek: 7 Strana: 0608
Rozkvičený; -en, a, o = kdo se dal do kviku, do pláče. Kvíćo (kvično) r-ná. ČT. Tkč.

279730   Rozkvičeti Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkvičeti, zum Quicken, Weinen brin- gen. Us. Sd.

279731   Rozkvíliti Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkvíliti, il, en, ení, zum Jammern bringen. C. — koho čím : nelaskavými slovy. Lom. — se jak: až do pláče se r. Kruz.

279732   Rozkvíliti koho Svazek: 7 Strana: 0608
Rozkvíliti koho. Abr

279733   Rozkvítati Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkvítati, vz Rozkvěsti.

279734   Rozkvítavý Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkvítavý, erblühend. R. věk. Nár. bibl. V. 29.

279735   Rozkvokati sc Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkvokati sc, sich zergacken. L. .7?. se, zu glucken anfagen. — komu kdy. Již po třetí se nám letos slepice r-la, Us. Hý.

279736   Rozkydanec Svazek: 7 Strana: 0608
Rozkydanec, nce, m , ludovia, rostl. Cf. Rstp. 1666.

279737   Rozkydaný. R Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkydaný. R. Slované = rozdrobení, od sebe odloučení. Koll. Sl. dc. III. 62.

279738   Rozkydati Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkydati, rozkýdati: rozkydnonti, dnu a dl, ut, utí; rozkydávati = rozházeti, aus einander werfen; se, zerbersten, sich ver- breiten. — co, se kde. R. hnůj na poli. Ros., po poli. Us. Rozkydl se mu mozek na zemi, Trip., po kostele (rozhodil se). Leg. — co kam: hnůj na pole. Us. Tč.

279739   Rozkydec Svazek: 7 Strana: 0608
Rozkydec, dce, m., monodora, rostl. Cf. Rstp. 41.

279740   Rozkydec Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkydec, dce, m., monodora, v bot. Vz Ott XXII. 1.

279741   Rozkyditi Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkyditi, il, ěn. ční = rozepiati, na- táhnouti.— co: plachty, die Segel ausspan- nen, beisetzen. D.

279742   Rozkydlý Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkydlý rozbředlý, měkký (ku př. bláto na cestě), zerwcieht. Us. u Jilemn.

279743   Rozkýehati Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkýehati, niessen machen, zerniessen. — koho. — se, ins Niessen kommen ; sich zerniessen. Ros.

279744   Rozkýchaný Svazek: 7 Strana: 0608
Rozkýchaný = kdo se dal do kýchání. Us. Šd.

279745   Rozkyklati Svazek: 8 Strana: 0344
Rozkyklati = rozviklati. ČT. Tkč.

279746   Rozkynouti Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkynouti, nul, utí; rozkynovati, roz- kývali. — co: zvon (rozklátiti, in Schwung bringen). Ros. — se in Schwung kommen ; jako těsto se rozběhnouti, aus einander gehen wie der Teig. Těsto, houska se už rozkvnnje. Us.

279747   Rozkynule Svazek: 7 Strana: 0608
Rozkynule, e, f., goodenia, Goodenie, f, rostl. Cf. Rstp. 961.

279748   Rozkypati Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkypati — rozkopati (hustou tekutinu ku př. med), zertröpfeln. — co kde, kam: omáčku po stole, na zem. Na Ostrav. Us. u Opavy. Tč., Klš.

279749   Rozkypělý Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkypělý, in Aufwallung gerathen. R. vášně. Hdk.

279750   Rozkypělý Svazek: 7 Strana: 0608
Rozkypělý., R. voda, Čch., bystřice, Vrch., bouře. Šbr.

279751   Rozkypení Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkypení, n., das Aufwallen, Anschwel- len. Dch.

279752   Rozkypěti Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkypěti, ěl, ění, zerkochen. — komu. Rozkypěla mu krev. Us. — čím: valy moř- ské jekem rozkypěné. C

279753   Rozkypěti kde Svazek: 7 Strana: 0608
Rozkypěti kde. R la v něm krev. Šbr. Krev se mi r-la ve všech žilách, Osv., po všech žilách.

279754   Rozkysalý Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkysalý, gährend. — čím: vilností. Scip.

279755   Rozkysané Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkysané děcko, sauertöpfisch, weiner- lich. Ostrav. Tč.

279756   Rozkysání Svazek: 9 Strana: 0278
Rozkysání rány. Chč. S. L 13.

279757   Rozkysání Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkysání, n. = shnisání. R. ran. Chč. S. I. 4b.

279758   Rozkysaný Svazek: 7 Strana: 0608
Rozkysaný = rozkyslý. Brt. D. 262.

279759   Rozkysati Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkysati; rozkymouti, sl, utí, ins Gähren, Schwären bringen; se, ins Gähren, Schwären kommen. — se kde. Smilné mrzkosti se v naší vlasti náramně rozkysaly. Puch.

279760   Rozkyselení Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkyselení, n., die Erbitterung. Z toho mezi stranami r. povstalo. V.

279761   Rozkyseliti Svazek: 3 Strana: 0144
Rozkyseliti, il, en, ení; rozkyselorati, sauer machen; erbittern. — koho (čím). Lživým svodem přátely rozkyselil. Sych. To nás mezi sebou r-lo (rozbratřilo). Us. — se na koho. Sych.

279762   Rozkyslý Svazek: 7 Strana: 0608
Rozkyslý = rozespalý. Mor. Vck., Brt. D. 262.

279763   Rozkyslý Svazek: 10 Strana: 0340
Rozkyslý spor. Krok. II. b. 315. (r. 1827. ).

279764   Rozkyv Svazek: 9 Strana: 0278
Rozkyv, u, m., vz předcház. Rozchvěj.

279765   Rozkývati Svazek: 3 Strana: 0145
Rozkývati, vz Rozkynouti.

279766   Rozkývati co čím Svazek: 7 Strana: 0608
Rozkývati co čím, rukou. Osv.

279767   Rozkyvotati Svazek: 7 Strana: 0608
Rozkyvotati = rozkývati. Slov. Dbš. Sl. pov. VII. 95.

279768   Rozla Svazek: 3 Strana: 0145
Rozla, y, f., pantheorita, der Nephrit. Miner.

279769   Rozla Svazek: 7 Strana: 1377
Rozla, pantherita, zastr. Pršp 6. 9.

279770   Rozlačniti koho po čem Svazek: 10 Strana: 0340
Rozlačniti koho po čem: po neoku- seném ovoci. Zl. Pr. XXI. 195.

279771   Rozlad Svazek: 3 Strana: 0145
Rozlad, u, m., die Verstimmung, Dis- harmonie.

279772   Rozlad Svazek: 7 Strana: 0608
Rozlad. Dch., Dk. Duševní r. Ntr. VI 203. V takovém r-du mysli opustil Vesprým. Koll. III. 19.

279773   Rozlada Svazek: 7 Strana: 0608
Rozlada, y, f. = rozlad. Dch., Nz. lk., Šml.

279774   Rozladění Svazek: 7 Strana: 0608
Rozladění, n., Verstimmung. Dch., Vlč. R. mysli. Dk.

279775   Rozladěnosť, i Svazek: 7 Strana: 0608
Rozladěnosť, i, f., Verstimmung (vlastn.). Dk. Aesth. 375.

279776   Rozladěný Svazek: 3 Strana: 0145
Rozladěný; -en, a, o, verstimmt. R. piano, housle. Hd.

279777   Rozladiti Svazek: 3 Strana: 0145
Rozladiti, il, ěn, ění, verstimmen. Piano jest rozladěno. Us. — co čím: piano hráním, housle. Hý.

279778   Rozlajdaný Svazek: 7 Strana: 0608
Rozlajdaný; -án, a, o = nedbale oble- čený. Cf. Lajda, Lojda. Rr. Sb. — R. = roztoulaný. V z Rozlajdati. U Kr Hrad. Kšf.

279779   Rozlajdati se Svazek: 7 Strana: 0608
Rozlajdati se = nedbale se ustrojiti, obnažiti se. Koll. Zp. I 417. — R. se = roztoulati se. Us. Kšť.

279780   Rozlakomiti Svazek: 3 Strana: 0145
Rozlakomiti, il, en, ení,wornach lüstern, geizig machen; se: lüstern , geizig werden. L.

279781   Rozlamač Svazek: 3 Strana: 0145
Rozlamač, e, m., der Zerbrecher.

279782   Rozlámání Svazek: 3 Strana: 0145
Rozlámání, n., die Zerbrechung.

279783   Rozlámaný Svazek: 3 Strana: 0145
Rozlámaný; -án, a, o, zerbrochen.

279784   Rozlámati Svazek: 3 Strana: 0145
Rozlámati, vz Rozlomiti.

279785   Rozlamovač Svazek: 3 Strana: 0145
Rozlamovač, e, m. = rozlamač.

279786   Rozlamování Svazek: 3 Strana: 0145
Rozlamování, n., die Zerbrechung, das Zerbrechen.

279787   Rozlamovaný Svazek: 3 Strana: 0145
Rozlamovaný; -án, a, o, zerbrochen.

279788   Rozlamovati Svazek: 3 Strana: 0145
Rozlamovati, vz Rozlámati.

279789   Rozlandaný Svazek: 7 Strana: 0608
Rozlandaný = roztoulaný. Ty lando r-ná. ČT. Tkč.

279790   Rozlání Svazek: 7 Strana: 1377
Rozlání, n., improperia, zastr. Rozk.

279791   Rozlapati Svazek: 3 Strana: 0145
Rozlapati, rozlapiti, il, en, ení, aus ein- ander raffen. — co. Ctib., Ms. 15. stol. (Č.). — co komu: sobě. Ž. k. 43. 11.

279792   Rozlaskaviti se Svazek: 7 Strana: 0608
Rozlaskaviti se, il, en, ení, freundlich werden. Koll. III. 156.

279793   Rozlašený Svazek: 7 Strana: 0608
Rozlašený; -en, a, o = nepořádný. Má v chalupě všecko r-né (cf łach = lump, špatný hospodář). Slez. a laš. Šd., Brt. D. 262.

279794   Rozlaškovati se v něčem Svazek: 10 Strana: 0340
Rozlaškovati se v něčem = zalíbiti si v něčem. Vin. I. 29.

279795   Rozláť Svazek: 7 Strana: 0608
Rozláť = rozliti. Slov. Bern.

279796   Rozlátati Svazek: 3 Strana: 0145
Rozlátati = rozpárati, auftrennen. Ros.

279797   Rozláti Svazek: 3 Strana: 0145
Rozláti, laji = vaditi se, schelten, zan- ken. — komu. Ten svej ženě rozlaješe. St. skl. II. 118.

279798   Rozlážati se Svazek: 7 Strana: 0608
Rozlážati se = lozlézati se. R-li se po všech končinách země. Mor. Brf. L. N. I. 211.

279799   Rozléceti Svazek: 3 Strana: 0145
Rozléceti, rozlíceti, el, en, ení; rozleco- vati, roztěkati, rozlehnouti = na rozličná místa naléci, nastražiti, Fallen stellen, Fall- stricke legen. — co: vějice, Aesop., osidla. Zrcad. kříš. Us. Ďábel rozlékl osidla, aby jimi lapal duše. Hus. III. 145.

279800   Rozleh Svazek: 7 Strana: 0608
Rozleh, u, m. = rozlehání, Ausbreitung, f. Slov. U Slávov počtom silnějších a na rozleh v okresu širších. Hol. 224.

279801   Rozléhati Svazek: 3 Strana: 0145
Rozléhati, rozlíhati se, rozléhnu, roz- líhnu, rozlehnu se, nouti, hl, utí; rozléhávati, rozlíhávati se = rozcházeti se hlasem, zvu- četi, er-, nachschallen, hallen, nachhallen, wiederhallen. Jg. — abs. Křičel, až se roz- líhalo. Us. Hlas se rozléhá. Kom. Ež sě hory doli rozléhali. Rkk. 51. Na té olivě David hrál, až se hajíček rozléhal; A tam sobě naříkala, až se lúka rozléhala; Na svó miló volal, až se dvůr rozléhal; A tak krásně zazpíval, ež se zámek rozléhal. Sš. P. 2., 25., 87., 211. Ona se rozlehla (rozstonala se). Ostrav. Tč. — se po čem, kudy. Zvuk pozounóv po všem světě se rozléhal. V. Hlas po lese se rozléhal. D. Rozléhal se po úvalech ot skalnatých (ote) hor ráz kyjev. Rkk. 37. Dal jí zvonit hrany na patery strany, až se rozlíhalo po tureckej zemi. Sš. P. 126. An se po veškerém míru (hlas) roz- léhá a ozývá. Sš. I. 111. Úpění jejich po lesích i po horách se r-lo. Háj. Klapání mlýna rozléhá se horami. Us. Tč. — Br., Troj., Sych. — se od čeho. Až se všude rozléhalo od zvuku jejich. Br. Lesina roz- léhala se od zpěvu křepelek. Jg. I. 90. — Kom., Kadl. — se kde. Výskali, až se v po- větří rozléhalo. V. V prázdné jizbě se roz- lihá. Us. Tč. Písně se v háji rozléhaly. Troj. Rozléhalo se mu v uších. Ůs. Na všech stra- nách se rozléhalo volání. Kram. — se od- kud. S jeho kazatelny r-lo se ryzé slovo katolické pravdy. Us. Tč. — se čím. Město r-lo se jásánim. Pal. III. 1. 340. — R., Uše rozmačkati, zerdücken. — co: peřiny. Ne- rozlehni ty housle, jsou na posteli. Us. Jg.

279802   Rozléhati se Svazek: 9 Strana: 0278
Rozléhati se. Sudy se r-hají = rozechý- chnjí. Hoř. 94.

279803   Rozléhati se kudy Svazek: 7 Strana: 0608
Rozléhati se kudy. Zpěv stráněmi se rozléhal, Vrch., klenbou. Mkr. — odkud. Z hodovní síně jásot se r-há Us. Pdl. — se kam, več. Volání v dol se r-lo Mcha. V/dech r-hl se v hřmící urá. Kká.— kde. Na špatně klíženém papíře se inkoust roz- líhá (rozlezá), zerfliesst. U Zbir. Lg.

279804   Rozléhavý Svazek: 3 Strana: 0145
Rozléhavý, nachhallend. Šm.

279805   Rozlehavý Svazek: 7 Strana: 0608
Rozlehavý chvalozpěv. Pl. I. 35.

279806   Rozlehlina, y, rozlehlost, i Svazek: 3 Strana: 0145
Rozlehlina, y, rozlehlost, i, f., die Weite, Ausgedehntheit. R. krajin. Us.

279807   Rozlehlosť Svazek: 7 Strana: 0608
Rozlehlosť. Dch., Lpř, Jir.

279808   Rozlehlý Svazek: 3 Strana: 0145
Rozlehlý, ausgedehnt, ausgebreitet. Po r. krajinách. Puch. R. říše. Us. — kde. Národ český po Čechách, Moravě atd. r-lý. Pal. Rdh. III. 232. Abila město při Anti- libanu rozeznává se od jiných měst téhož jména v Dekapoli a jinde r-lých; Sychar bylo město obliz Sichema r-lé. Sš. L. 50., J. 65. — odkud kam. Derbe, město od Lystry k jihovýchodu r-lé. Sš. Sk. 171.

279809   Rozlehly Svazek: 7 Strana: 0608
Rozlehly. R. nížina, rovina, J. Lpř., pole, strom, Mcha., obzor, Osv., statky, Šmb., údolí. Us.

279810   Rozléhnouti Svazek: 3 Strana: 0145
Rozléhnouti, vz Rozléhati.

279811   Rozlehnutí Svazek: 3 Strana: 0145
Rozlehnutí, n., die Erschallung, Ver- breitung.

279812   Rozlehtati koho Svazek: 10 Strana: 0340
Rozlehtati koho. Tbz. V. 5. 61.

279813   Rozlejka Svazek: 7 Strana: 0608
Rozlejka, y, f. = pole (kam se voda rozlévá). U Vyzovic. MzO. 1890. 129.

279814   Rozléknouti Svazek: 3 Strana: 0145
Rozléknouti, vz Rozléceti.

279815   Rozlemovati Svazek: 3 Strana: 0145
Rozlemovati, den Saum auftrennen. Ros.

279816   Rozlenělosť Svazek: 3 Strana: 0145
Rozlenělosť, i, f., die Faulheit. Jg.

279817   Rozlenělý Svazek: 3 Strana: 0145
Rozlenělý, líný, faul. Vš.

279818   Rozleněti Svazek: 3 Strana: 0145
Rozleněti, ěl, ění, faul werden. — kdy. A v tom pokoji rozlenie. Dal. 187.

279819   Rozlenilý. R Svazek: 10 Strana: 0340
Rozlenilý. R. žena. Msn. Od. 260.

279820   Rozleniti Svazek: 3 Strana: 0145
Rozleniti, il, ěn, ění, faul machen. — koho čím.

279821   Rozlenošiti se Svazek: 8 Strana: 0344
Rozlenošiti se. R-šil se na sedadle. Světz. 1895. 402. c.

279822   Rozlenovati Svazek: 7 Strana: 0608
Rozlenovati, v pernikář. Šp.

279823   Rozlepiti Svazek: 3 Strana: 0145
Rozlepiti, rozlépati, an verschiedenen Orten aufkleben. Rozeslal jsem mnoho li- stóv a rozlépal. Hus. III. 276.

279824   Rozlesklý Svazek: 3 Strana: 0145
Rozlesklý, breit erglänzend. Dch.

279825   Rozlesknouti se Svazek: 7 Strana: 0608
Rozlesknouti se, erglänzen. Jir.

279826   Rozlestiti Svazek: 3 Strana: 0145
Rozlestiti, il, štěn, ění. — se na koho. Král ten rozlestiv se (circumveniens) na po- kolení naše trápil otce naše. Sš. Sk. 77., 79.

279827   Rozlet Svazek: 3 Strana: 0145
Rozlet, u, m., das Auseinanderfliegen. — R., weiter Flug. Dch.

279828   Rozletělý Svazek: 10 Strana: 0341
Rozletělý, plazivý stín. Nár. list. 1903. č. 333. 13.

279829   Rozletěti Svazek: 8 Strana: 0344
Rozletěti v Rkk. Cf. Mus. fil. 1896. 230., Mus. 1896. 380.

279830   Rozletěti se Svazek: 3 Strana: 0145
Rozletěti se, ěl, ění; rozlítnouti se, roz- letovati se, aus einander fliegen. — abs. Oniť se rozletle jako motýli. Hus. III. 287. — se odkud. Z toho sboru rozletie sě po světě jako čápi. Hus. III. 285. — kde jak. Celý květ na větře rozletí se puchem. Brt. Instr. 16. — se po čem kudy. Rozlétnu sě radost po vsiej zemi ot radostnej Prahy. Rkk. 33. Ovoce rozlítlo se po klínech. Němc. Ptactvo se rozlítlo po lese. Us. — se jak. Dvéře se rozlítly do kořán. Us. — se kam. Jen uchem v kostele jsou, duchem pak do pole se rozletují. Obr. čas. duch.

279831   Rozletěti se Svazek: 7 Strana: 0608
Rozletěti se. Krnd. 50. Kůň se r-těl. Kká. Okno se r-lo. Hrts. — kudy. Zpráva se r-la městem Us. Plaše rozlétlo se po kostele jeho oko. Vrch. — jak. Brána se z kořen r-la s hlasným třeskem. Vrch. Dvéře se náhle r-tly. Us. Tč. Rychlostí blesku r-tlo se poselství. Šbr. — se kam. Pověsť o něm brzy v širé kraje se r-tla. Vrch.

279832   Rozletitý Svazek: 3 Strana: 0145
Rozletitý = rozkřídlený, aus einander fliegend. Přikryvadla s r-tými feflíky. Zlob.

279833   Rozletitý Svazek: 7 Strana: 1377
Rozletitý. R. kapitoly ze starého místo- pisu. Sdl Vz Mtc. 1892 287.

279834   Rozletitý Svazek: 8 Strana: 0344
Rozletitý. R. feflík. Mus. 1894. 142.

279835   Rozletlý Svazek: 3 Strana: 0145
Rozletlý, aus einander geflogen.

279836   Rozletovati Svazek: 3 Strana: 0145
Rozletovati, zerlöten. — co. Ros.

279837   Rozlev Svazek: 3 Strana: 0145
Rozlev, u, m., rozliv, das Auseinander - giessen, der Erguss.

279838   Rozlevač Svazek: 3 Strana: 0145
Rozlevač, e, m., der Vergiesser.

279839   Rozlevačka Svazek: 3 Strana: 0145
Rozlevačka, y, f., die Vergiesserin. L.

279840   Rozlévání Svazek: 3 Strana: 0145
Rozlévání, n., die Vergiessung.

279841   Rozlévaný Svazek: 3 Strana: 0145
Rozlévaný; -án, a, o, vergossen.

279842   Rozlévářství Svazek: 3 Strana: 0145
Rozlévářství, n., die Giesserei, Schmel- zerei.

279843   Rozlévati Svazek: 3 Strana: 0145
Rozlévati, vz Rozliti.

279844   Rozlevek Svazek: 3 Strana: 0145
Rozlevek, vku, m., das Ergiessen. Us. Tč.

279845   Rozlévka, y Svazek: 7 Strana: 0608
Rozlévka, y, f., u promývacího splávku, Theilbrett, n., Stelltafel, f. Hř.

279846   Rozlézati Svazek: 3 Strana: 0145
Rozlézati, vz Rozlézti.

279847   Rozlezení, n Svazek: 3 Strana: 0145
Rozlezení, n., das Auseinanderkriechen.

279848   Rozlezený Svazek: 3 Strana: 0145
Rozlezený; -en, a, o = rozlezlý. Slov.

279849   Rozlezlá Svazek: 7 Strana: 0608
Rozlezlá, é, f., vz Rozhonek (dod.).

279850   Rozlezlá Svazek: 7 Strana: 1377
Rozlezlá, é, f. = rozlezlé. Na Hané. Vck.

279851   Rozlezlé Svazek: 3 Strana: 0145
Rozlezlé, ého, n., rozchodná, der Ab- schiedsschmauss. Na den sv. Štěpána slaví čeládka mužská doslouženou při společné zábávě rozlezlé zvané. Kda.

279852   Rozlezlonohosť Svazek: 3 Strana: 0145
Rozlezlonohosť, i, f, einwärts gebogene Beine, die Krummbeinigkeit, Grätschigkeit.

279853   Rozlezlonohý Svazek: 3 Strana: 0145
Rozlezlonohý, krummbeinig. Kom. J. 289.

279854   Rozlezlost Svazek: 3 Strana: 0145
Rozlezlost, i, f., die Lockerheit. ;%

279855   Rozlezlý Svazek: 3 Strana: 0146
Rozlezlý, aus einander gekrochen. R-lé raky sbírati. Jg. — R., různo, podál jedno od druhého stojící, locker, schütter, weit von einander stehend. R. město. Ros. — R., ši- roký, weitläufig. Ros. — čím: červy, von Würmern durchkrochen, lauter Gewürm. V. — R. = rozlezlonohý, grätschelnd. Plk. —- R., vz Rozlezlé.

279856   Rozlezlý Svazek: 7 Strana: 0608
Rozlezlý tisk, Us., vřed žíravý, lupus disseminatus.

279857   Rozleznutí Svazek: 3 Strana: 0146
Rozleznutí, n. = rozlezení. Slov. Bern.

279858   Rozleznutý Svazek: 3 Strana: 0146
Rozleznutý = rozlezlý. Slov. Bern.

279859   Rozlézti se Svazek: 3 Strana: 0146
Rozlézti se, lezu, lezl, lezení; rozlézati, rozlízati se, aus einander kriechen. — koho. Červi ho rozlezli. Hanka. — se čím. Jazyk jeho červy se rozlezl a uhnil, war von Wür- mern durchkrochen, lauter Gewürm. V. Celý červy se rozlezl. V. Od vrchu hlavy až do paty nohy červy téměř se rozlezl. Pešín. By Čechy hladem se r-li. Dal. 166. A rozlez se (Herodes) Červy skonal. Sš. Sk. 146., Har. I. 168. R. se hnisem. Pass. 106. To sě črvy rozlezlo a shnilo. BO. — se kde po čem. Hlemýžďové v zahradě po stromech se rozlezli. Ůs.

279860   Rozlézti se čím Svazek: 7 Strana: 0608
Rozlézti se čím: všmi. Výb. II. 1564. R-zl se za živa červy. Lpř. — se komu. Tobě se vlasy pořád rozlézají Us. Fč. — se jak. R-zli se jako vši. Us. Tkč.

279861   Rozležeti Svazek: 3 Strana: 0146
Rozležeti, el, žen, ení, zerliegen, zer- drücken. — co (leze roztrhati) postel. Ros. — se. R-žel se (o nemocném), durch län- gere Zeit lägerig werden. Dch. — se kde. To v octě se rozleží, abliegen. Us. Rozle- želo se to v něm (jinak se rozmyslil). Ros. V hlavě se mu slova r-la. Us. u Rychn. To se v nich r-lo. Čr. — se komu. R-lo se mu to (upustil od toho). Us. Kf.

279862   Rozlíbaný Svazek: 7 Strana: 0608
Rozlíbaný = kdo rád líbá. Us. Tkč.

279863   Rozlícenec Svazek: 9 Strana: 0460
Rozlícenec, nce, m. Tbz. IV. 334.

279864   Rozlícení Svazek: 3 Strana: 0146
Rozlícení, n., die Wuth, Erbitterung. V r. někoho trestati. Br. R. zuřivé. D.

279865   Rozlícenosť Svazek: 3 Strana: 0146
Rozlícenosť, i, f., zuřivost, die Wuth. R. lidu. Č., Kram.

279866   Rozlícený Svazek: 3 Strana: 0146
Rozlícený; rozlícen, a, o, wüthend. R. zvíře, Hlas., nepřátelé.

279867   Rozlícený čím Svazek: 7 Strana: 0608
Rozlícený čím. Řeka bouří r-ná. Vrch.

279868   Rozlíciti, rozličovati Svazek: 3 Strana: 0146
Rozlíciti, rozličovati, rozlišiti, rozeznati, unterscheiden. — se. Věkové dva se různí a rozlicují. Sš. I. 122. Rozlicme se, machen wir Abrechnung. Na Ostrav. Tč. Vz Rozlítiti.

279869   Rozlíčení Svazek: 7 Strana: 0608
Rozlíčení, n., quantificatio. Mus. 1887. 544.

279870   Rozlíčení Svazek: 10 Strana: 0341
Rozlíčení, n. Papež uslyšev jeho r. Pulk. Lobk. k. 23. Sr Rozlíčiti.

279871   Rozličenství Svazek: 7 Strana: 0608
Rozličenství List. fil. 1882. 209. R. všech nemocí. Bož. umuč. v. 23.

279872   Rozličenství Svazek: 9 Strana: 0278
Rozličenství jazykov. Hod. 14. stol. Mus. fil. VII. 98.

279873   Rozličenství, n Svazek: 3 Strana: 0146
Rozličenství, n., die Verschiedenheit. R. viery, rúcha, M., brněných suken. BO.

279874   Rozlíčiti Svazek: 3 Strana: 0146
Rozlíčiti, il, en, ení; rozličovati = roz- čisti, abzählen, scheiden, abtheilen; jasně vypravovati, představiti, popsati, schildern, erzählen. — co. Všecko pořád rozlíčil (ro- zeznal a vykázal, čí které). Leg. R. pojmy, Marek, boj. Výb. I. 430. - co komu jak. Přemysl tento boj papeži svými listy roz- líčil jest tímto řádem. Pulk., Aby r-čil mu muku velikú. ZN. I naučil ji Salomúm všemu, což jemu byla r-la (proposuerat). Bj.

279875   Rozlíčiti Svazek: 7 Strana: 0608
Rozlíčiti = vyložiti. Biskupovi všecko r-čil. Pass. mus. 401. — R. = děliti. Hdž. Vět 10. R. dary. Sv. Maří v. 242.

279876   Rozličnava Svazek: 7 Strana: 1377
Rozličnava, y, f., multiphana, zastr. Pršp. 87. 92.

279877   Rozličně Svazek: 3 Strana: 0146
Rozličně, rozličným způsobem, všelijak, verschieden, verschiedentlich. V. Jiní se r. vrtěli. Kom. Úroky sebral a r. požíval k své vuoli. Půh. II. 421. A móž klaněnie to býti r., i skutkem i řečí; Velmi se obžierají a jinak r. hřešie. Hus. I. 72., II. 416. Ještě znamenajme, že jako dnes lidé měli sú se r. ku pánu Ježíšovi. Hus. II. 128.

279878   Rozličnočlenný Svazek: 3 Strana: 0146
Rozličnočlenný, různočlenný, ungleich- gliedrig. R. brouci, heteromera. Nz.

279879   Rozličnokmenný Svazek: 7 Strana: 0608
Rozličnokmenný, verschiedenen Stam- mes. Slovjané r-ní. Koll. III. 92.

279880   Rozličnoploský, -plošný Svazek: 3 Strana: 0146
Rozličnoploský, -plošný, rúznoplošný, geiuischtnächig. Nz.

279881   Rozličnoproměnný Svazek: 3 Strana: 0146
Rozličnoproměnný, mannigfach verän- derlich. Scip.

279882   Rozličnořečí, n. R Svazek: 10 Strana: 0341
Rozličnořečí, n. R. češtiny. Slov. Czam. Slov. 187.

279883   Rozličnosť, i Svazek: 3 Strana: 0146
Rozličnosť, i, f., rozmanitost, die Man- nigfaltigkeit. O divná u věcech r-sti! Hus. II. 97. R. ctností. Ib. III. 29. V obličejů li- niích podivná jest r. Kom. — R., rozdílnost, der Unterschied, die Verschiedenheit. R. osoby Logovy od osoby otcovy označiti. Sš. J. 13. D., Veleš. Cf. Odličnosť. — R. v mathem., die Differenz. Nz.

279884   Rozličňovati Svazek: 3 Strana: 0146
Rozličňovati = rozličovati. Lex. vet. '

279885   Rozličný Svazek: 3 Strana: 0146
Rozličný; rozličen, čna, čno. R., rozma- nitý, mannigfaltig, verschieden, unterschied- lich, vielerlei, allerlei, divers. Strsl. razlik?. Mkl. B. 413. Po r-čnu několik grošů vy- dělati. Dch. Škody r-né o to bral; Náklady činí r-nú věcí. Půh. II. 86., 99. Rozličným způsobem; v mnohých a r-ých nebezpečen- stvích býti. V. R. semena, knihy, barvy. D. Z kovů r. věci slévati; r. tresty. Kom. Pří- hody naše jsou rozličné. Tkad. R. tvorové. Ros. Řečník způsoby mluvení rozličné shle- dává. Kom. Neb musím z r-ných kronik jednu hledati. Dal. V r-á pokušení upadnouti; Chleba r-éní od Boha prosí; R-nými úmysly chvátali sú lidé k Ježíšovi; Co prospěšná jsú tak mnohá r-ná rúcha, jenž na bidlách visí neb v tlumociech ležie. Hus. I. 350., 364., II. 71., 222. — čím: myslí a rozumem. Sš. Oa. 241.

279886   Rozličný Svazek: 7 Strana: 0608
Rozličný. R. skot, Ž wit. 148. 10., lékařstvie, Št. Kn. š. 9. R. lidské případ- nosti. Kol. 3. Oráč r-ná seje semena; R. bludy kacieřské; R-né a divné věci z ni- čehož stvořil. Št. Kn. š 4., 13, 17. Se obřezati p-stil pro rozličnú věc. Pass. — v čem (Tvorové) rozliční jsou ve svém zvuku, avšak shodní pro náuku. Sš. Bs. 17.

279887   Rozličuočárný Svazek: 3 Strana: 0146
Rozličuočárný, z rozličných car, ruzno- čármj, gemischtlinig. R. obrazec. Nz.

279888   Rozlidniti, i Svazek: 3 Strana: 0146
Rozlidniti, il, ěn, ění, bevölkern. Us. — co: město.

279889   Rozlíhati Svazek: 8 Strana: 0344
Rozlíhati. Pak se všichni ještě jednou rozlíbali. Světz. 1895. 379. c

279890   Rozlíhati se Svazek: 3 Strana: 0146
Rozlíhati se, vz Rozléhati se.

279891   Rozlíhavě Svazek: 3 Strana: 0146
Rozlíhavě, wiederschallend. Bern.

279892   Rozlíhavosť Svazek: 3 Strana: 0146
Rozlíhavosť, i, f., wiederschallende Be- schaffenheit. Bern.

279893   Rozlíhavý Svazek: 3 Strana: 0146
Rozlíhavý, wiederschallend. Bern.

279894   Rozlika Svazek: 3 Strana: 0146
Rozlika, y, f., die Unterscheidung. R-u narovnati. Sš. J. 286. Ovšem ale rozdílem slovanských jazyků nevyjadřuje se dosti věrně pravá r. pojmů obojím tím slovem pronesených. Sš. J. 17.

279895   Rozlikolist Svazek: 3 Strana: 0146
Rozlikolist, u, m., rostlina, ludia. R. ob- vejčitý, myrtolistý, sedavokvětý. Rostl.

279896   Rozlikovati Svazek: 3 Strana: 0146
Rozlikovati = rozeznati, lišiti, unter- scheiden. — co. Dvojí povolání rozeznáváme a rozlikujeme. Sš. L. 58., 66. — se. Jak přímětkové ti tři se r-kují? Hříchové a ne- pravosti r-kují se. Sš. I. 19., 52.

279897   Rozlikovati se od čeho Svazek: 7 Strana: 0608
Rozlikovati se od čeho. Šf. III. 641.

279898   Rozlilpivo, a Svazek: 7 Strana: 0608
Rozlilpivo, a, m., os. jm. Wtr. Obr. 89.

279899   Rozlínati se kde Svazek: 10 Strana: 0341
Rozlínati se kde. Vůně r-la se nad celou obcí. Rais. Lep. 262. Vz Rozlinouti se.

279900   Rozlinkovaný. R Svazek: 10 Strana: 0341
Rozlinkovaný. R řádky řepy. Rais. Lep. 230.

279901   Rozlinouti Svazek: 3 Strana: 0146
Rozlinouti = rozliti. Rostl.

279902   Rozlípnutí, n. R Svazek: 10 Strana: 0341
Rozlípnutí, n. R. tvárnice. KP. IX. 139.

279903   Rozlistěný Svazek: 7 Strana: 0608
Rozlistěný, belaubt. R. háj. Č. Kn. š. 193.

279904   Rozlístkovati co Svazek: 9 Strana: 0460
Rozlístkovati co: knihu.

279905   Rozlistuatělý Svazek: 3 Strana: 0146
Rozlistuatělý, belaubt. Hanka.

279906   Rozlišek Svazek: 7 Strana: 0608
Rozlišek, šku, m. = rozčinek. Sak.

279907   Rozlišení Svazek: 3 Strana: 0146
Rozlišení, n. R. druhů početních v nižší. Stč. Alg. 66. Vz Rozlišiti.

279908   Rozlišenosť Svazek: 7 Strana: 0608
Rozlišenosť, i, f., Scheidung, Verschie- denheit, f Dk.

279909   Rozlišený Svazek: 7 Strana: 0608
Rozlišený ; -en, a, o, unterschieden. R. predstava; Složenosť r-ná podlé řádů. Dk. Na r-nou dvou osob společného jména. Křn.

279910   Rozlišiti Svazek: 3 Strana: 0146
Rozlišiti, il, en, ení, rozlišovati. — co od čeho, se čím od čeho, unterscheiden. — se jak. Mnohdy r-šují se i jednotlivé hlásky mimo skupení jsoucí a to bez pří- činy zevní, jenom pudem jakýmsi v nich samých uloženým. Gb. — se v co (kde). Následující skupeniny rozlišují se ve zvuk zcela jiný; Hrdelné hlásky rozlišují se před podnebnými v sykavky. Vz Rozlišování.

279911   Rozlišiti co jak Svazek: 7 Strana: 0608
Rozlišiti co jak: druhy přesně. Dk.— kde. Něco v sobě dokonale r. Dk. Aesth. 6. Oba druhy mají původ svůj v jednom tvaru, na němž znakové jich ještě nebyly rozli- šeny. Osv. I. 49.

279912   Rozlišný Svazek: 7 Strana: 0608
Rozlišný. R. c a z. Anth. I. 3. vd. IV.

279913   Rozlišovací Svazek: 3 Strana: 0146
Rozlišovací, unterscheidend, Unterschei- dungs-. R. známky, Unterscheidungszeichen. Nz.

279914   Rozlišovaní Svazek: 3 Strana: 0146
Rozlišovaní, n., rozlieha, die Dissimila- tion. R. záleží v tom, že přídech j předchá- zející souhlásku dokonale přetvořuje tak, že na její místo nastupuje hláska zvuku docela jiného (dissimilatio). Jir., Kz. Proměna, kte- rouž (instr.) dvě stýkající se souhlásky půvo- dem sobě příliš blízké a tím neshodné méně podobnými činíme, slove r. (Bž. 39.). R. sou- hlásek má nestejný úkol: buď přetvořuje ve skupenině souhláskové jednu souhlásku v sa- mohlásku (vz M, N) aneb v jinou souhlásku (r. slabé č. neúplné), nebo se celá skupenina v jiný zvuk mění následující samohláskou (r. silnější č. úplné, směždění). Mnohdy rozlišují se i jednotlivé hlásky mimo sku- pení stojící a to bez příčiny zevní, jenom pudem jakýmsi v nich samých uloženým. Gb. R. liší se od změkčování jen stupněm a je původu staršího, změkčování pak mladšího. Vz Změkčení. Jir. A) R. slabší: Jedna souhláska a to prvá rozlišuje se v následu- jících skupeninách: 1. dt a tt v: st a sť: krad -|- ti — krás -|- ti, met -|- ti — més -|- ti, čit -|- ti — čís -|- ti, mot -|- t — most, vlád -|- t — vlasť, pad -|- t — pasť. Přichází to zvl. v infinit. a ve kmenech substantiv odvozených odtud. — Pozn. Ve složených slovech a tvarech časoslovných přicházejí d a t před t dosti zhusta: odtud, odtrhati, veďte, mette.— 2. Dl a tl v: sl, ale jen v někteRých odvo- dech: houd -|- le — hous -|- le, jad -|- le — jas -|- le (přehlasováním: jes -|- le), čít -|- lo — čís -|- lo. - 3. CM v sť, šs v s: techť — tesť, vlašský — vlaský, prchť (od koř. prch v prchnouti) — prsť (prach). Vz konec. — B) R. silnější. Následující skupeniny roz- lišují se ve zvuk docela jiný. — 1. Kt a ht v c: pekti — péci, mohti — moci, vrhti — vrci, tekti — téci, tloukti— tlouci; mohť — moc, nokt — noc. — 2. Čs, ds, ts v c: česť, gt. cti m. čsti, ctný m. čstný, knížectví m. knížetství, bohactví m. bohatství, patnáct m. patnádst, řecký, katolický, ptactvo m. řečský, katoličský, ptačstvo, vz konec tohoto článku. — 3. Kj, hj, chj v: č, ž, š: pékja — péča — péče, duchja — duša — duše, , dýchju — dýšu, plakju — plaču, stráhja stráža — stráže. — 4. Dj a tj v: z a c: núdje nouze, hradja hráze, zroditi -- zrodjen— zrozen, chytiti chytjen chy- cen, chtju — chcu — chci, telecí, hovězí. Pozn. V několika málo případech rozlišuje se tv č: kot — kočka, malitký maličký. — 5. Hrdelné hlásky h, ch, k rozlišují se před podnebnými i, í, ě, e (e a ?) v sy- kavky: z, ž, š, c, č. — Pozn. Příčinou toho jest vlastně hláska j, která ve jmenovaných samohláskách skrytě činna jest. a) Před sa- mohláskami i, í, rozlišují se hrdelnice v ohý- bání v: z, š, c, ve tvoření slov v: ž, š, č. V ohýbání: a) v nom. pl. mužských pod- statných a přídavných jmen živé bytosti značících: koželuh — koželuzi, hoch — hoši, sedlák — sedláci, veliký —- velicí, nahý — nazí, hluchý — hluší; ß) v lokale pl. sub- stantiv: v koželuzích, v hoších, v ptácích; y) v imperat. časoslov první třídy v h, k ukončených: peku — péci — pec, pomohu — pomoz, střehu — střez. Vz Rozkazovací. — Pozn. Kdykoli po c, z samohláska i zmizí, tu obecná mluva náhradou za to mění c v č, z v ž: peč, pomož, střež. — Ve tvoření slov: matka — matčin, macecha — macešin, tok — točiti, druh — družina, trh — tržiště. — b) Před samohláskou č rozlišují se hrdelnice a) ve skloňování a odvozování příslovek od přídavných jmen v: z, š, c: ruka — ruce (m. rucě), rok — roce, roucho — rouše, noha — noze, hořký — hořce, tichý — tiše, drahý — draze. — ß) Ve tvoření slov a ve stupňo- vání přídavných jmen v: ž, š, č: slych — slyšeti, křik — křičeti, trh — tržiti, tenký — tenčejši, drahý — drážeji, tuhý — tužeji. — c) Před samohláskou e rozlišují se hrdelnice v: ž, š, č: a) ve vokat. sg. sedlák — sedláče, Vojtěše, Bóže — ß) v časování před kon- covkami: -eš, -e, -eme, -ete a příponou -en: teku, tečeš, teče, tečeme, tečete, tekou; mohu, můžeš atd., vleku — vlečen, přemohu — pře- možen; — y) před příponou -ek; pták — ptáček, bůh bůžek, vích — víšek, roh— růžek. — d) Hrdelnice se rozlišují v : ž, š, č před příponami: -ba, -da, -ka, -ko, -ný, -ní, -ník, -ský, -stvo m. strb. -?ba, -?da, -?ka atd.: druh-?ba — družba, služba, vražda, rouš- ko, stružka, pružný, roční, strašný; češ-ský, řeč-ský, vlaš-ský, katolič-ský, ptač-stvo. Místo těchto a podobných píšeme: český, řecký, vlaský, katolický, ptactvo. Kz. Vz ještě strany a) slabého r.: dt, tl, cht, dl, tl, hr, gr, kr, zš, žž, nr; b) strany silného r.: dj, tj, kt, čš, ds, ts, kj, gj (hj), chj, sk, ck, zg (zh). - Vz také ještě S. N. VIII.* 655., Ht. Sr. ml. 149., Bž. 39. a strany r. souhlásek na mor. Zlínsku vz Mtc. 1878.

279915   Rozlišování Svazek: 10 Strana: 0341
Rozlišování hlásek. Sr. Ott. XXII. 1.

279916   Rozlišovati Svazek: 3 Strana: 0147
Rozlišovati, vz Rozlišiti.

279917   Rozliti Svazek: 3 Strana: 0147
Rozliti, liji, leji, il, it, ití; rozlévati, rozlí- vati, ver-, um-, überschütten, vergiessen. — abs. Nerozlívej (= nepovídej, nepronášej). — co: víno, sklenici piva, D., ocet (přízeň něčí ztratiti), V., boj (popsati). Výb. I. Dež se na- piješ, nic neroziiješ, bodeš žena má. Sš. P. 286. — se. Jak ponejprv zavolala, Morava se roz- lívala; Rozlívej se voděnko studená! Sš. P. 192., 246. — (co komu) kde. Že to jeho srdečko musí se v něm rozlit. Sš. P. 349. R. si u někoho polívku. D. — co, se kam. Roz- hledem tím neočekávané světlo na veškeru historii církve se rozlívá. Sš. I. 115. Všeliké bytí osobné (dle stoiků) se rozlije druhdy v prabytosť. Sš. Sk. 204. Vóni dobrých ctností na všechny strany rozlévali jsú. Hus. III. 91. Rozlil se duch boží na ně. Plk. R. polívku na někoho, vodu na zem. Vody v jezera se rozlévají. Kom. — se kudy. Voda po lukách se rozlila. Ros. Vojsko po obou březích se rozlilo. Vč. čes. Voda loukou se r-la. Us. A slasť rozlej světem jako moře. Sš. Bs. 191. Já jsem květ polský, tociž vóni svých ctnosti já po širokosti všeho světa rozlévám. Hus. III. 24. Lid po městech se rozlil. Anth. I. 102. Hlas křepelčin rozléval se osením. Č. Ja škoda, přeškoda tej krvi červenej, co se rozlévala po trávě zelenej. Sš. P. 592. Žleč (žluč) sě jemu rozli po útrobě. LS. v. 92. — se odkud. Střed, z něhož by se bylo evangelium okolně roz- lívíilo. Sš. Sk. 190. — kdy. V nedělu se já rád napiju, v pondělí zas nerád rozliju. Sš. P. 654. — skrze co. Láska boží rozlita je v srdcích našich skrze ducha svatého. Sš. I. 58. Vonné věci slovú skutkové sv. ctností, jenž skrze dobrú pověst' svú vuoni daleko rozlévají. Hus. III. 57. — koho, se čím. Psy vodou r. (rozehnati, když se perou). Us. R. se žalostí. D. Šarlatovým tvá milost- nosť rozlívá se květem. Sš. Bs. 37. — jak. Mořem rozlilo se množství lidu před ním — jako moře. Mk. Po ní věčných krásot touha prouhami se rozlívá. Sš. Bs. 32.

279918   Rozlití Svazek: 3 Strana: 0148
Rozlití, n., das Vergiesen, Ergiessen, die Verschüttung. R. jedu. Hus. I. 231.

279919   Rozliti Svazek: 7 Strana: 0608
Rozliti. — co kde. Na zdi stříbrnou zář r-la bledá luny tvář. Mcha. — se kudy. Rozlivaj se po hladkym kameni. Slez. ps. Šd. Rudý zážeh rozlévá se širou chodbou. Vrch. Závisť po všem světě se r-la. Vš. 9. Luny zář oblakem své světlo r-vá. Vrch. Z otevřených nebes rozlilo se červené světlo po lesích. Osv. I. 380. — jak. R. se na šíř. Mour. — Str. 148. a. v 2. ř. sh. polož za Mk.: , St. skl.

279920   Rozliti Svazek: 9 Strana: 0278
Rozliti. Kdo nemá, nerozlije. Šeb. 219.

279921   Rozlitie, n. R Svazek: 10 Strana: 0341
Rozlitie, n. R. řek, inundatio. Mll. 6.

279922   Rozlitina Svazek: 3 Strana: 0148
Rozlitina, y, f., široký prostor vody, ku př. za povodně, breiter Erguss. Us. Dch.

279923   Rozlitina Svazek: 8 Strana: 0345
Rozlitina horniny. Ott. XL 613. a.

279924   Rozlítiti Svazek: 3 Strana: 0148
Rozlítiti, il, cen, ení (na Slov. těn, ění), rozlicovati, (Jg.), rozliťovati (C.) — litého učiniti, rozzlobiti, k ukrutnosti popuditi, in Wuth bringen, toll machen, erbittern. Jg. — se, ergrimmen, grimmig o. toll werden, in Wuth gerathen. Rozlítil se pohan lítý. Dr. v. 34. — koho, se proti komu. Proti mně se popouzejí a rozliťují. Sixt. Isid. B. IV. R-til sě jest proti Jobovi. BO. Náramně je proti sobě rozlítil a popudil. V. — Chč. 445. — se na někoho. Rozlítili se na nás co sršně. Sych. Rozlítivše se naň pro domnělý ruhot schápali kamení. Sš. J. 180.—Jel., Ros. — se čím: hněvem, Pulk., prchlivostí, Leg., Háj. 76., žalosti. Knob. — se v čem. Obec se v hněvu r-la. V. — se k čemu. K pomstě proti nespravedlivým se r. V.

279925   Rozlitka Svazek: 3 Strana: 0148
Rozlitka, y, f., prvok. R. písčitá, difflu- gia. Frč. 8.

279926   Rozlítnouti se Svazek: 3 Strana: 0148
Rozlítnouti se, vz Rozletěti se.

279927   Rozlítostnělosť Svazek: 10 Strana: 0341
Rozlítostnělosť, i, f. Hav. Chamr. 195.

279928   Rozlítostnělý Svazek: 10 Strana: 0341
Rozlítostnělý. Rais. Lep. 533.

279929   Rozlítostněnosť Svazek: 10 Strana: 0341
Rozlítostněnosť, i, f. Kornk. 113.

279930   Rozlítostněný Svazek: 7 Strana: 0608
Rozlítostněný ; -ěn, a, o, vom Schmerz ergriffen. R. srdce. Osv., Jrsk.

279931   Rozlítostněný Svazek: 9 Strana: 0278
Rozlítostněný. Nár. list. 1898. č. 18. Sr. Rozlítostněti.

279932   Rozlítostněti se Svazek: 3 Strana: 0148
Rozlítostněti se, ěl, ění, von Schmerz zerfliesscn.

279933   Rozlítostněti se Svazek: 8 Strana: 0345
Rozlítostněti se. Vykl. Svat. 23.

279934   Rozlítostniti Svazek: 9 Strana: 0278
Rozlítostniti. Duše jich se r-la. Šml. IX. 284.

279935   Rozlitovati se (nad kým, nad čím Svazek: 3 Strana: 0148
Rozlitovati se (nad kým, nad čím), in Schmerz ausbrechen. St. skl. Uviděv polo- mrtevce rozlitoval se. Sš. L. 108.

279936   Rozlitý Svazek: 3 Strana: 0148
Rozlitý; -it, a, o, vergossen. Máš r.ocet (nepřátelství jsi sobě udělal). Us. u Zam- berka. Dv.— kde. Láska boží r-ta jest v srdcích našich. Sš. 1. 60. Ó poznajte, žeť viece r-té v lidu škodí svatokupčenie, nežli které jich v lidu lúpenie. Hus. I. 470. — kudy. Jedna jest obecná cierkev sv. po všem světě r-tá. Hus III. 76.

279937   Rozlitý Svazek: 3 Strana: 0148
Rozlitý, sehr wild. Vz Roz-.

279938   Rozlitý Svazek: 7 Strana: 0609
Rozlitý. Moře kolem r-té. Lpř. Svrab po koži r-tý. Wtr. exc.

279939   Rozlitý Svazek: 10 Strana: 0341
Rozlitý = rozhojněný. Maji hojně r-té svátosti. Chč. S. II. 159a.

279940   Rozliv Svazek: 3 Strana: 0148
Rozliv, u, m., der Erguss. Dch.

279941   Rozlívati Svazek: 3 Strana: 0148
Rozlívati, vz Rozliti.

279942   Rozlízati Svazek: 3 Strana: 0148
Rozlízati, lízám a líži; rozlizovati, zer- lecken. — co: povidla. R. písmo ještě mokré. Us. Tč.

279943   Rozlízati se Svazek: 3 Strana: 0148
Rozlízati se, vz Rozlézti se.

279944   Rozlkati Svazek: 3 Strana: 0148
Rozlkati, lépe: rozelkati.

279945   Rozloh Svazek: 3 Strana: 0148
Rozloh, u, m., rozlehlost místa, prostran- ství, grosser Platz, die Geräumigkeit. Ráj. -- R., rozložení, die Stellung. R. vojska. Johan. — Vz Rozloha.

279946   Rozloha Svazek: 3 Strana: 0148
Rozloha, y, f., prostora, area, die Fläche, der Flächenraum. Vz Rozloh. Míra r-hy (roz- ložili), das Flächemnass. J. tr. R. místa. R. kolmá (kolmá členitost'), vertikale Gliederung; r. vodorovná, horizontale Gliederung. S. a Ž. — R., rozložení. R. mysli. Sš. L. 110. — R., rozčlenění, rozčlánkování, rozvinutí, die Zer- gliederung.

279947   Rozlojdaný Svazek: 3 Strana: 0148
Rozlojdaný, na Mor. rozlajdaný, Hý.; -án, a, o = nepořádně ustrojený, unordent- lich gekleidet. Slov.

279948   Rozlom Svazek: 3 Strana: 0148
Rozlom, u, m., der Bruch. Br.

279949   Rozlom Svazek: 7 Strana: 0609
Rozlom, fractio. Poznali sú jeho na r-mě chleba. Ev. vid. 40.

279950   Rozlomek Svazek: 3 Strana: 0148
Rozlomek, mku, m., das Bruchstück. Šm.

279951   Rozlomiti Svazek: 3 Strana: 0148
Rozlomiti, il, en, ení; rozlámati, rozla- morati, rozlomovati, zerbrechen. V. — co jak: na kousky, Us., na dvé. Ros. R. v půly. D.- (Jak by hory) vsie drva v sebe (= do sebe) rozlámaly. Rkk. 23. Meč se nad ní po- klonil, na dvoje se r-mil. Sš. P. 9. — skrze co. Když rozlomeni budú skrze smrť, tehdy sě stkvělosť jejich ukazuje. Hus. III. 46. — co čím: rukou. — se komu. Hůl se mi udeřením rozlomila. Us.

279952   Rozlomiti Svazek: 7 Strana: 0609
Rozlomiti. Hlavu o výklad záhady si rozlámati. Mus.

279953   Rozlosovati Svazek: 3 Strana: 0148
Rozlosovati, durch o. ohne Loos ver- theilen. — co: zemi něčí. Br. — co jak: na třídy, Br., na díly. — co mezi koho : úřady (mezi své přívržence). Us. — co komu. Rozlosovali měst 12 pokolení judskému. Br. — se po čem. Rozlosovali jsme se po lodí a k potýkání přihotovili. Har. — se kde: pod stromem. Har.

279954   Rozloučená Svazek: 3 Strana: 0148
Rozloučená, é, f., vz Rozloučený.

279955   Rozloučené Svazek: 3 Strana: 0148
Rozloučené, geschieden. Ros.

279956   Rozloučení Svazek: 3 Strana: 0148
Rozloučení, n. (zastr. rozlúčenie) = roz- vedení, die Scheidung, Trennung, Auflösung. Při r. duše s tělem; r. se s tímto světem; r. manželů; lístek r. (propustný) dáti (repudi- are). V. Žádati za r. (Ehescheidung). Kom. R. přátel. Sych. Jaké naše r., dyž sme spolu naučeni. Sš. P. 401. Už je nedaleko Vaše r. Sš. P. 89. — R., v lučbě, rozklad lučebnický, die Analyse. Pr. Chym.

279957   Rozloučenosť Svazek: 3 Strana: 0148
Rozloučenosť, i, f., die Geschiedenheit. Ros.

279958   Rozloučený Svazek: 3 Strana: 0148
Rozloučený; rozloučen, a, o, geschieden, aufgelöst. Kázáni na rozloučenou. Us. Pantlo zeleno, modró, červeno na rozlóčenó. Sš. P. 314. Zavdati si na r-nou. Us. Juž mu hrají na r-nou. Us. Dš. List n. lístek :na r-nou, Abschiedsbillet, n. — s kým. Včil sem s tebú rozlúčená, pánu Bohu poručená; Už je stěna zalíčená, má milá s ním rozlóčená. Sš. P. 17., 182.

279959   Rozloučilosť Svazek: 3 Strana: 0148
Rozloučilosť, i, f., die Getrenntheit.

279960   Rozloučilý Svazek: 3 Strana: 0148
Rozloučilý, getrennt.

279961   Rozloučitel Svazek: 3 Strana: 0148
Rozloučitel, vz Rozlučitel.

279962   Rozloučiti Svazek: 3 Strana: 0148
Rozloučiti, il, en, ení, rozloučeti, roz- lučovati = rozvésti, rozpojiti, odděliti, von einander scheiden, trennen, sondern. Jg. — co, koho. R. přátelství, tovaryšstvo, man- želství, manžely. V. Nic nás nemá r. D. R. ovce (= odděliti). BO. Biskup rozlučuje manžely; Sváry lidské rozlučovati. Hus. III. 200., 218. — koho, co od koho: děti od rodičů. Jg. R-čil otce od syna a máteř od dcery. Hus. 1. 235. — Ben. — se, koho s kým (kdy). Nepravosti vaše s Bohem vás rozloučily. Br. R. duši s tělem. St. skl. R. se s přítelem. Us. Když se se svou matkou rozloučel. Lom. Kanc. ned. Žes mě otrávila, s milú rozlúčila; Jak se rozlučuje malá ryba s velkou, tak se rozlučuje mládenec s pa- nenkou; Ťažko sa učily drobné ryby plovat, tak my se budeme s milým rozlučovať; Roz- lúčils mia Bože se šuhajera švárným, rozluč už mia taky s tímto světem marným; Dyž se musí rozlúčiti s panenkú mládenec; Spiše se rozlúči Dunajek s písečkem, než se já rozlúčim se svojím synečkem; Prstýnek s prsta dát marná věc a s milým se rozlúčit těžká věc. Sš P. 155., 357., 402., 453., 478., 597. Kdo zradně miluje, nech ho smrť roz- lúči (se životem). P. sl. 44. Rozlúčil sě se synem za zdravého ještě života. BO. — koho kde: ve světě. Er. P. 202. — jak. Bez opatřenie duše s tělem sě rozlúči a s velikou bolestí a bázní. Hus. III. 111. Bohabojní ve víře, v lásce a v milosti boží s tím světem se rozlučují. Sš. Sk. 92. Stáda rozlúčil ve dva pluky, rózno. BO. — koho k čemu. Aniž pravých manželov kto živý móž rozlúčiti k posvátné věci neb k man- želství rozlúčením. Hus. III. 200. — proč v čem. Ač druhdy pro cizoložstvo bývají rozlúčení, tak že spolu nepřebývají, ale ne- bývají rozlúčení v manželství. Hus. II. 39. — se. Rozlučme se můj kochanku, nestojím o tebe. Sš. P. 388.

279963   Rozloučiti. Ž Svazek: 7 Strana: 0609
Rozloučiti. Ž. kl. 105. 33. — abs. Člo- věk nerozlúčej. B. mik. Matt. 19. — co = ústrojné látky. KP. — co, se s kým (jak) R-čil se s námi (umřel). Bdl. R. se s někým (prostě), Šml., písemně. Hrts. Roz- lucz mie svietlem (s světlem) tohoto života. Adm. 18. — co več: sloučeninu v prvky. Pdl.

279964   Rozloučitosť Svazek: 3 Strana: 0149
Rozloučitosť, i, f. = rozloučenosť, die Getrenntheit. Jg.

279965   Rozloučitý Svazek: 3 Strana: 0149
Rozloučitý = rozloučený, getrennt. Jg.

279966   Rozloučivosť, i Svazek: 7 Strana: 0609
Rozloučivosť, i, f., Lösungsfähigkeit, f. Msr. 60.

279967   Rozloučka Svazek: 3 Strana: 0149
Rozloučka, y, f. = rozloučení. Na Slov. Bern., Koll

279968   Rozloudaný Svazek: 7 Strana: 0609
Rozloudaný = kdo se loudá. Ty loudo r-ná! Čce. Tkč.

279969   Rozloudaný Svazek: 10 Strana: 0341
Rozloudaný nábytek, nástroj = roz- viklaný. Šumava. Rgl.

279970   Rozloupiti Svazek: 3 Strana: 0149
Rozloupiti, rozlup, il, en, ení; rozloup- nouti, pnul a pl, ut, utí; rozloupati, roz- lupovati, rozlupati (na Ostrav. Tč.) = roz- skořepiti, eine Nussschale aufspalten, auf- machen, aufbeissen; rozštípati, rozbiti, auf-, zerspalten. Jg. — co. Jazyk měkký roz- lupá tvrdosť (confringet). BO. Kámen, na něhožto padne, rozlupá jej. ZN. Břicho mé jest jako mest bez próduchu, jenž nové láh- vice rozlupuje (disrumpit). BO. — co čím: ořech nožem; bednu sekerou. — se. Ořech se rozloupil. Jg. — se kde. Rozlupá sě vědro nad studnicí (conteratur). BO.

279971   Rozloupiti co Svazek: 7 Strana: 0609
Rozloupiti co: hřiešné váhy (rozlámati). Výb. I. 377. - koho kde. Až mne v hlavě rozlupuje, jak jsem se lekla. Us. Vk.

279972   Rozlouskati Svazek: 3 Strana: 0149
Rozlouskati, rozluskati (na Ostrav. Tč.), rozlousknouti, knul a kl, ut, utí; rozlouštiti, il, ěn, ění; rozluskovati, rozlouskávati, roz- louštívati, aufknacken, auf-, zerbeissen. — co. Kdo chce jísti jádro, musí ořech roz- lousknouti (musí prve skořepinu rozlouštiti. V.). Prov. R. záhadu (hádanku). Krok. — co čím: ořech zuby, kleštěmi r. Kom. R. hádanku vtipem. — Vz Rozluštiti.

279973   Rozložení Svazek: 3 Strana: 0149
Rozložení, n., das Auseinanderlegen, die Auflösung, Zersetzung. Vz Rozložiti. R. (roz- lučování, rozklad): nenáhlé, povolné, náhlé, samovolné (spontan), bouřlivé, klopotné; r. světla. Nz. R. vojska, die Dislokation, Dis- position, Anordnung. R. stráže. — R., die Geistesverfassung, Disposition. Človek nemá z přítomného r. souditi o povaze, kterou v čas pokušení míti bude. Sš. L. 201. Vz Rozloha.

279974   Rozložení Svazek: 8 Strana: 0345
Rozložení. Zeměpisné r. zvírat, lépe: roz- šíření. Krok. 1892. 370.

279975   Rozloženina Svazek: 10 Strana: 0341
Rozloženina, y, f. Akkordická r. Pokr. 1885. č. 128

279976   Rozloženosť, i Svazek: 7 Strana: 0609
Rozloženosť, i, f., Ausbreitung. Dch., Kadeřávek.

279977   Rozložený Svazek: 3 Strana: 0149
Rozložený, rozložen, a, o, ausgebreitet, zerlegt. R. vesla, Har., směr, Rostl., sedlo. Kom. R. parohy (jsou-li daleko od sebe, ausgelegtes Geweih). Šp. R. štěp. Hus. I. 126. — kde. Vojáci po městech rozložení. Kom. — jak: do kola. Dch.

279978   Rozložený (kde) jak Svazek: 7 Strana: 0609
Rozložený (kde) jak. Hmota stejno- měrně kolem osy r-ná. ZČ. I. 181. Vypsání pragmaticky r-né. Schlz.

279979   Rozložitel Svazek: 3 Strana: 0149
Rozložitel, e, m., der Zerleger.

279980   Rozložitelka, y, rozložitelkyně Svazek: 3 Strana: 0149
Rozložitelka, y, rozložitelkyně, ě, f., die Zerlegerin.

279981   Rozložitelnosť Svazek: 7 Strana: 0609
Rozložitelnosť, i, f., Zerlegbarkeit, f. Us. Pdl.

279982   Rozložitelný Svazek: 3 Strana: 0149
Rozložitelný, zerlegbar.

279983   Rozložitelný Svazek: 7 Strana: 0609
Rozložitelný. R. pojem, Dsch. I. 22., sloučenina. Rm.

279984   Rozložiti Svazek: 3 Strana: 0149
Rozložiti, il, en, ení; rozklásti, kladu, dl, den, ení; rozkládati; rozložovati, roz- kládávati = rozebrati, von einander legen, zerlegen; na různo klásti, hin und her legen, setzen, stellen; rozestříti, ausbreiten, ent- falten, aufthun; v pořádek uvésti, in Ordnung o. nach einander legen; vykládati, zerglie- dern, überlegen, beurtheilen; do bytu dáti, einquartiren, dislociren; se = rozšiřovati se, roztahovati se, sich ausbreiten, ausdehnen, erstrecken, dislociren usw. Jg. — co: len, Sych., zboží. Us. Páv ocas rozkládá. Kom. Strom ratolesti rozkládá. Us. Když ona své bílé ruce rozkládala, každá žíla v mojim těle hrála. Sš. P. 205. R. plachty, Har., své příhody, Dal., oheň (rozdělati), Plk., ruce. Ros. Kovy vodu rozkládají. Vys.— co jak: text na částky r. Kram. Vojsko na míli se rozložilo. Ros. R. se polem, sich lagern; šíře se rozkládati. Dch. Vyrostaj jablunko vy- soko, rozkládaj ratolesť široko. Sš. P. 437. Slámu po náručí rozkládati. Kom. Pořádkem příhodným řečník vše rozkládá. Kom. — co, koho, se kde. R. něco po stole. Us. Vojáky po vsech r. Ros., J. tr. Okurky se rozkládají po zemi. Us. Tábor lesem se r-žil. Us. Staří světí v mysli rozkládali, kterak dlúho sú byli u vězení. Hus. II. 69. Na zlatém sto- lečku rozložil ogun (== ohon). Sš. P. 756. V lůně jeho (města Říma) jakési pohanské náboženství se rozložilo. Sš. I. 12. Odtad, z Amfipole k jihozápadu s dobrý den cesty mezi Amfipolí a Solunem rozkládala se Apollonie. Sš. Sk. 200. R-li sú sě okolo města. Bj. Kopie po ramenú r. Rkk. Něco v mysli r. Cyr. Tateré se v Polsce roz- ložichu. Rkk. 50. — (co) čím: rukami. Us. — co proč: plátno k sušení. Sych. — komu co: své příhody r. (vypravovati). Dal. — koho kam, v co: vojáky do měst. Ros. R. se na lavici. Ros. Kmen v haluzy se rozkládá. Kom. R. se v proutí. V. Dub se rozkládá v suky šíř i šíř. Rkk. 26. — se s kým, s čím kde. S vojskem po okolí se rozložil. Měst. bož. Tuze se s tím před jinými nerozkládej, lass es nicht viel merken. Dch.

279985   Rozložiti. — abs Svazek: 7 Strana: 0609
Rozložiti. — abs. Ten zase rozkládá (vy- kládá, povídá). Us. Fč. — co: kopy, Št., svou radu, Lpř., letorasti, křídla. Ž. wit. 79. 12. a Deut. 11. Ucho r-dá složený dojem. Dk. Aesth. 248. — co jak. R. něco zevrubně, do podrobna, živě. Us. Lpř., Jrsk. R. sílu do dvou složek; Prochází-li světlo sluneční skrze rozličné látky, r-dá se po druhém lomu do více barevných světel. Mj. 172., 270. R. se táborem. Šmb. Dub větve na vše strany r-dá. Us. Pdl.— se kde. R. se táborem v širém poli, pod širým nebem, Lpř., kolem mysu, J. Lpř., u lesa na tráv- níku, mezi horami. Us. Pdl. Rovina před ním se r-dala. Er. Sl. čít. 54. Noc nad mořem se r-la. Hrts. — co čím: vodu elek- trickým proudem. Mj. Látky kysáním se r-dají. Elektřina se třením r-dá. Mj. 380. — kudy. Po svahu r-dala se louka. Šml. Mesiačik stín stranou r-dá. Kyt. — več. R. bílé světlo v barevné, ZČ., sílu ve složky konstrukcí nebo počtem. Us. Pdl. Strom se v haluze r-dá. Brt. — se kam. R-žil se na rohoži měkkou. Kká. K sl. j. 13.

279986   Rozložito Svazek: 3 Strana: 0149
Rozložito, vz Rozložitý. — R., rozložitě, ausgebreitet.

279987   Rozložitosť Svazek: 3 Strana: 0149
Rozložitosť, i, f., rozlehlosť, die Aus- dehnung, der Raum.

279988   Rozložitý Svazek: 3 Strana: 0149
Rozložitý; rozložit, a, o; rozkladitý, aus- gebreitet. Sedě (vlastovica) na okence roz- ložito (patula fenestra). LS. v. 20. R. most. Hdk. R. dub, Br., strom. Kom. Oves má r. klasy. V. Když v r-tém statku sedí. Mudr. 1529. — nad čím. Hněv boží nad lidstvem r. Sš. J. 55. — R., silný, tlustý, stark, fett. R. kůň. V Kunv. Msk.

279989   Rozložitý Svazek: 7 Strana: 0609
Rozložitý. R. plocha. Vlč. — R. = silný atd. Kmet jarý a r.; Muž v plecích r-tý. Kká. Td. 193., 72.

279990   Rozložná Svazek: 8 Strana: 0345
Rozložná, é, f., osada v Gemer. Phl'd. 1895. 351.

279991   Rozložní Svazek: 7 Strana: 0609
Rozložní, Situations-. R. plán. Zpr. arch. VIII. 24.

279992   Rozložnoha, y Svazek: 10 Strana: 0660
Rozložnoha, y, f. = povázka ozimá. Brt. Sl.

279993   Rozlúcenie Svazek: 7 Strana: 0609
Rozlúcenie, n. = rozlícení, furor. Ž. kl. (332.).

279994   Rozlucně Svazek: 8 Strana: 0345
Rozlucně. Nerozlučně. Hrad. 44. b.

279995   Rozlučba Svazek: 7 Strana: 0609
Rozlučba, y, f. = rozloučení, Scheidung, Decomposition, f. Dch., Šd.

279996   Rozlučebna Svazek: 3 Strana: 0149
Rozlučebna, y, f., analytisches Labora- torium. Šm.

279997   Rozlúčení Svazek: 10 Strana: 0341
Rozlúčení, n. Um. roudn. Vz Rozloučeni.

279998   Rozlúčený Svazek: 10 Strana: 0341
Rozlúčený, vz Rozloučený.

279999   Rozlučitel, rozlučovatel Svazek: 3 Strana: 0149
Rozlučitel, rozlučovatel, e, m., der Trenner, Scheider, Auflöser.

280000   Rozlučitelka, rozlučovatelka Svazek: 3 Strana: 0149
Rozlučitelka, rozlučovatelka, y, roz lučitelkyně, rozlučovatelkyně, ě, f., die Trennerin. Ben. V.