204001   Oškoděný Svazek: 7 Strana: 0145
Oškoděný; -en, a, o = poškozený, be- schädigt. O. strom. Slov. Zátur.

204002   Oškoditi Svazek: 2 Strana: 0434
Oškoditi, il, zen, ení; oškozovati, Schaden verursachen; hlav. obilí opásti. Na Slov. Plk.

204003   Oškoditi Svazek: 7 Strana: 0145
Oškoditi, oškodovati. U toho jsi v ne- návisti, koho oškoduješ Glč. I. 317.

204004   Oškodněný Svazek: 7 Strana: 0145
Oškodněný = poškozený. Slov.

204005   Oškodovaný Svazek: 7 Strana: 0145
Oškodovaný = poškozený. Slov. Phľd. IV. 215., Koll. IV. 123., Dbš. Úv. 35. Králi hája česť i súkromý majetok o-ných. Dbš. Úv. 101.

204006   Oškohlati Svazek: 2 Strana: 0434
Oškohlati, oškohliti, il, en, ení; oškohlá- vati, oškohUvati = otříti, odrhnouti, abrei- ben, durch Reiben verletzen, vermindern. Na Slov. — co : čelo. Oškohlené čelo = pro- třelé, nestydaté. Bern.

204007   Oškoludiť Svazek: 7 Strana: 1349
Oškoludiť = ošiditi. Val. Vck.

204008   Oškomek Svazek: 7 Strana: 0145
Oškomek, mku, m. = žvanec. Laš. Brt. D. 243.

204009   Oškomek Svazek: 7 Strana: 1349
Oškomek. Na o. = na oko. Prus. Slez. Mus. 1842. 400.

204010   Oškomina Svazek: 7 Strana: 0145
Oškomina, y, f. = laskomina. Val. Brt. D. 243.

204011   Oškomrdělý Svazek: 10 Strana: 0237
Oškomrdělý = ošmrdělý, ošmrda. huhený. O. liška (mutilenta vulpes) do hojné špižierny vešla. Čtver. rkp. dle Hanky 26. (Mš. ). Sr. Oškomrděti.

204012   Oškomrděti Svazek: 2 Strana: 0434
Oškomrděti, ějí, ěl, ění, zhubnouti, mager werden. Vyschla kůže její a voškomrděla tvář její. Pr. ž. M. 4.

204013   Oškortati Svazek: 2 Strana: 0434
Oškortati = něčím ostrým ostrouhati, abschaben. — co. Ros.

204014   Oškoudlosť Svazek: 7 Strana: 0145
Oškoudlosť, i, f. = bázlivost Č. T.Tkč.

204015   Oškoudlý Svazek: 7 Strana: 0145
Oškoudlý = zastrašený, bázlivý. Č. T. Tkč.

204016   Oškrábání Svazek: 2 Strana: 0434
Oškrábání, n., vz Oškrábati, das Ab- kratzen. — O., ošizení, oklamání, Bevor theilung, f. V., Byl.

204017   Oškrábaný Svazek: 2 Strana: 0435
Oškrábaný; -án, ána, áno, abgeschabt, abgekratzt.

204018   Oškrábati Svazek: 2 Strana: 0435
Oškrábati, oškrabati, -bám a -bu; oškra- bovati, oškrábnouti, bl, ut, utí = vůkol škrá- bati, odrápati, um-, abkratzen; ošiditi, okla- mati, betrügen, anschmieren. Jg. — co: ko- lečka (na mizinu přijíti), Us., rub kůže o. D. — koho (ošiditi), V.; špatně holiti, bar- biren, abkratzen. Hanka. — co s čeho: chlupy s kůže. D. — koho na čem. Oškrá- bal mne na té koupi. Ros. — koho oč: lid o peníze. Ros. — co čím: skvrny (inkoust) sklem se stolu o. Rk.

204019   Oškrábati Svazek: 7 Strana: 1349
Oškrábati koho mečem (poraniti). Arch. IX. 177.

204020   Oškrábati koho oč Svazek: 7 Strana: 0145
Oškrábati koho oč. Jeho bratr oškrábal mne o kopu (ošidil). Wtr. exc. — koho v čem: v handli. Pož. 348. — co odkud. Úlohu od někoho oškrábnouti. Us.

204021   Oškrabec, bce Svazek: 2 Strana: 0435
Oškrabec, bce, m., der Schabeblock, das Kratzeisen. Rk.

204022   Oškrabek Svazek: 2 Strana: 0435
Oškrabek, bku, m., oškrabky, ů, m., pl., ostružky, das Gekrätz, Abschabsei.

204023   Oškrabek Svazek: 7 Strana: 0145
Oškrabek. Mkl. Etym. 303.

204024   Oškrabina Svazek: 7 Strana: 0145
Oškrabina, y, f. = šupka z oškrábaných kobzolí. Laš. Brt. D. 243.

204025   Oškrabkovitý Svazek: 10 Strana: 0237
Oškrabkovitý průjem (obsahuje hojnosť odlouplých cárů změněné sliznice střevní). Ott. XX. 832b.

204026   Oškrabošiti Svazek: 2 Strana: 0435
Oškrabošiti, il, en, ení, maskiren, ver- larven. — se. Boč. exc. 1523.

204027   Oškrabovač Svazek: 10 Strana: 0237
Oškrabovač, e, m. = škrabadlo. Ktt.

204028   Oškrabovati Svazek: 2 Strana: 0435
Oškrabovati, vz Oškrábati.

204029   Oškračený Svazek: 7 Strana: 0145
Oškračený = opálený (hrnec). Mor. Vck.

204030   Oškrd Svazek: 2 Strana: 0435
Oškrd, u, m., oškrda, y, f., u některých: oškrt, na Mor. také oškrna. Jg. — O. = že- lezo ku křesání mlýnských kamenů, das Mühl- eisen, die Bille, der Spitzhammer. V., Vys. O-dem křesati. Vys. O. na křesání kamene. Vys. — O., mlýnské železo, subscus ferrea, quae molam sustinet. V. — O., rýč. Ms. lex. — O., nůž. Ms. — O., dláto. Reš. — O., kladivo na dráze dvojnásobnou řadou zubů opatřené. Techn. O oškrdu (kladivu) v hor- nictví vz KP. III. 26.

204031   Oškrd Svazek: 7 Strana: 0145
Oškrd = želízko ku křesání mlýnského kamene. Cf. List. fil. XII. 171. Ukradl mly- náři o. Pč. 14. — O. = odřené koště. U Chocně. Ktk. — O., a, m., os jm. Pk. V. 221.

204032   Oškrda Svazek: 2 Strana: 0435
Oškrda, y, f., vz Oškrd. — O. na Mor. sekera tesařská, Zimmeraxt, f. Jg.

204033   Oškrda Svazek: 7 Strana: 0145
Oškrda, y, m. = ošklivec, šereda. U Slav- kovic na Mor. Knrz.

204034   Oškrdek Svazek: 7 Strana: 0145
Oškrdek, dku, m. = oškrd (ve mlýně). Prm. IV. 188.

204035   Oškrdík Svazek: 2 Strana: 0435
Oškrdík, u, m., der Spitzmeisel. Čsk., D.

204036   Oškrdiště Svazek: 2 Strana: 0435
Oškrdiště, ě, n., násada k oškrdu, toporce, der Stiel. D.

204037   Oškrditi Svazek: 7 Strana: 0145
Oškrditi, oškrdovati = oškrdem křesati (mlýnský kámen). Mor. Šd.

204038   Oškrditi, oskrditi Svazek: 2 Strana: 0435
Oškrditi, oskrditi, il, zen, ení, kopati. Mat. verb.

204039   Oškrdový Svazek: 7 Strana: 0145
Oškrdový. O. kleště, die Billenzange. Šp.

204040   Oškreť Svazek: 7 Strana: 0145
Oškreť, anrühren. Slov. Bern.

204041   Oškrkaný Svazek: 7 Strana: 0145
Oškrkaný; -án, a, o = škrkáním otřený. O. sirky. Mor. Šd.

204042   Oškrkati Svazek: 7 Strana: 0145
Oškrkati, oškrknouti = škrkaje otříti, abreiben. — co oč. Oškrkal sirky o stěnu. Mor. Šd.

204043   Oškrknouti Svazek: 2 Strana: 0435
Oškrknouti, knul a kl, ut, utí, ošiditi, ošuliti, betrügen. — koho čím v čem. Mají všem těm vrátiti, které lichvami, váhou atd. v takové věci oškrkli. 1772.

204044   Oškrna Svazek: 2 Strana: 0435
Oškrna, vz Oškrd.

204045   Oškrobiti Svazek: 2 Strana: 0435
Oškrobiti, il, en, ení; oškrobovati, stär- ken. — co: prádlo. — čím; dobrým škro- bem. — komu zač.

204046   Oškrouknouti se na koho Svazek: 10 Strana: 0237
Oškrouknouti se na koho = utrhnouti se. Rais. Lep. 304.

204047   Oškrta Svazek: 7 Strana: 0145
Oškrta, y, m. = ošumělý, nepořádný člověk. U Kr. Hrad. Kšť.

204048   Oškrtaný Svazek: 7 Strana: 0145
Oškrtaný; -án, a, o = ošoustaný, odrhlý, abgewetzt. O. koště. Slez. Šd. O. sirka. Us.

204049   Oškrtati Svazek: 7 Strana: 0145
Oškrtati, abstreichen, abwetzen. — co: koště, sirky. Us.

204050   Oškrtek Svazek: 7 Strana: 0145
Oškrtek, tku, m. = místo, kde dvéře o podlahu se otírají. U Králové Městce. Vik.

204051   Oškřec Svazek: 10 Strana: 0237
Oškřec, fetus. Rozk. P. 1108.

204052   Oškřečení Svazek: 10 Strana: 0237
Oškřečení, n., inclamor. Rozk. P. 1339.

204053   Oškřeknúti sě Svazek: 2 Strana: 0435
Oškřeknúti sě, zastr. = okřiknouti, oso- piti, s křekem obořiti se. — se na koho. Děvka oškřeknúc sě na ni obnovie jie ža- losť jejie. Št. N. 42.

204054   Oškřeknúti se Svazek: 7 Strana: 0145
Oškřeknúti se. Kolikrátž se oškřekne na chudého, když co prosí. Št. Kn. š. 244.

204055   Oškřeti Svazek: 2 Strana: 0435
Oškřeti, el, en, ení a oškřet, etí, na Slov. — opáliti něco, anbrennen, brandmahlen, Koll.; 2. dotknouti, uhoditi, be-, anrühren, streifen.

204056   Oškřipec Svazek: 2 Strana: 0435
Oškřipec, pce, m., nástroj k chytání ptá- kův, der Kloben. Us.

204057   Oškubanec Svazek: 7 Strana: 0145
Oškubanec, nce, m. = oškubaný chlap, otrhanec, škuban. Us. Tč.

204058   Oškubaný Svazek: 7 Strana: 0145
Oškubaný = ošklubaný. O. jako fran- zouzský prapor. Sk.

204059   Oškubati Svazek: 2 Strana: 0435
Oškubati, vz Ošklubati.

204060   Oškubený Svazek: 9 Strana: 0208
Oškubený = oškubaný. Hus I. 124.

204061   Oškudlý Svazek: 9 Strana: 0208
Oškudlý = chudý, hubený, kterému se srsť ježí. Mus. ol. 1898. 112.

204062   Oškudnouti Svazek: 7 Strana: 0145
Oškudnouti = škodu vzíti? Snázť by pod střechou oškudli. Alx. B. v. 278. (HP. 78).

204063   Oškudnúti Svazek: 10 Strana: 0237
Oškudnúti. Viz, aby neoškudl té svátosti. Št. (Rozb. I. 199. ).

204064   Oškulavěti Svazek: 7 Strana: 0145
Oškulavěti, ěl, ění, scheel werden. Šm.

204065   Oškúliť Svazek: 7 Strana: 0145
Oškúliť = rozedrati. Slov.— co oč. Aby si ruku o stěnu neoškúlil. Orl. III. 16. — Dbš. Sl. pov. I. 378.

204066   Oškvábnouti Svazek: 2 Strana: 0435
Oškvábnouti, bnul a bl, utí, ochábnouti, erschlaffen. Us. u Bělohradu.

204067   Oškváhnouti Svazek: 7 Strana: 0145
Oškváhnouti = v zapomenutí přijíti. O člověku dříve váženém, jehož si později nikdo nevšímá. To děvče již o-blo. U Kr. Hrad. Kšť.

204068   Oškvar Svazek: 7 Strana: 0145
Oškvar, u, m. = veliký oškvarek. Slov. Phľd. I. 5. 173., Sinteranhe. Hř.

204069   Oškvarek Svazek: 2 Strana: 0435
Oškvarek, rku, m., die Griebe. Salát s oškvarky. MM. Má-li dítě na bradě n. na tváři strup, říká se, že snědlo farářovi o-ky. Kda.

204070   Oškvarek Svazek: 7 Strana: 0145
Oškvarek z kamenného uhlí. Us. Škd. — Kaša s o-rkami (oškvarky, škvarky). Km. 1887. 758.

204071   Oškváriť Svazek: 8 Strana: 0261
Oškváriť = oholiti. Aby se mu (holiči) dal o. Phľd. 1896. 257.

204072   Oškvarkový Svazek: 7 Strana: 0145
Oškvarkový. O. kaša (s oškvarky), po- lévka. Mor. Šd.

204073   Oškvárnouti Svazek: 7 Strana: 0145
Oškvárnouti, erschlaffen. Šm.

204074   Oškvařiti Svazek: 2 Strana: 0435
Oškvařiti, il, en, ení, oškvařovati, um- rüsten. — co. Rk.

204075   Oškvrklý Svazek: 7 Strana: 0145
Oškvrklý, oškvrknutý = opálený, abge- brannt, versengt. Mor. Vlasy hořící svíčkou o-lé. Vck., Šd.

204076   Oškvrknouti Svazek: 7 Strana: 0145
Oškvrknouti, oškvrkati = opáliti, ver- sengen, verbrennen. Mor. Vlasy svíčkou si o. Vck. Chlapec přimknul sä hlavou ku svieci a tu mu vlasy o-ly (se opálily), že len tak zaškvrcalo, švŕk, škvŕk urobilo. Slov. Hdž. Šlb 40. Vz Oškvrnúti

204077   Oškvrknutý Svazek: 7 Strana: 0145
Oškvrknutý; -ut, a, o, vz Oškvrklý. Mor. Šd.

204078   Oškvrlený Svazek: 7 Strana: 0145
Oškvrlený = sešúlaný, stočený (o listu, hl. jsou-li v něm housenky). Val. Vck.

204079   Oškvrliti Svazek: 2 Strana: 0435
Oškvrliti, il, en, ení, opáliti, absengen.

204080   Oškvrniti Svazek: 7 Strana: 0145
Oškvrniti, besudeln. — co. Tvář tvú hanebně plijíc o-li. Krist. 97. b.

204081   Oškvrnúti Svazek: 7 Strana: 0145
Oškvrnúti = opáliti. Vz Oškvrknouti. Val. Vck.

204082   Oškýrati Svazek: 7 Strana: 0145
Oškýrati zuby = skřípati. Ziak.

204083   Ošlahounování Svazek: 7 Strana: 0145
Ošlahounování, n. O. břehu, břehové, die Randbewur8tung beim Faschinenbaum Nz.

204084   Ošlahounovati Svazek: 7 Strana: 0145
Ošlahounovati, bewursten, beim Fa- schinenbau. Nz.

204085   Ošľahovať Svazek: 8 Strana: 0262
Ošľahovať, vz Šibati (3. dod.).

204086   Ošlach Svazek: 9 Strana: 0208
Ošlach = ošlejch. Ezop. 25.

204087   Ošlachovice Svazek: 7 Strana: 1349
Ošlachovice, e, f., Sehnenscheide, f.

204088   Ošlakovati se Svazek: 2 Strana: 0435
Ošlakovati se, ochoditi se, otříti se. Klíč, těžce v zámku jdoucí, častým odmykáním se ošlakuje, ochodí. Us. u Bělohradu.

204089   Ošlapaný Svazek: 7 Strana: 0145
Ošlapaný, abgetreten. O. střevíce. Us.

204090   Ošlapati Svazek: 2 Strana: 0435
Ošlapati, ošlapovati, abtreten. — co: střevíc. Rk.

204091   Ošlapek Svazek: 2 Strana: 0435
Ošlapek, pku, m., nášlapek = bláto, které zůstává na obuvi, zvl. ve spod nohy. Jg. Vz Pečeť. Myslíte, že jsme vaši ošlapkové? Us.

204092   Ošlapek Svazek: 7 Strana: 0145
Ošlapek. Ty's o. vší země. Čch. Pt. 77.

204093   Ošlapí Svazek: 2 Strana: 0435
Ošlapí, n., die Fusssohle. Us.

204094   Ošlebodzit koho Svazek: 10 Strana: 0237
Ošlebodzit koho = osvoboditi. Spiš. na Slov. Sbor. slov. 1901. 86.

204095   Ošleh Svazek: 2 Strana: 0435
Ošleh, u, m., der Treibriemen. Tpl.

204096   Ošlehati Svazek: 2 Strana: 0435
Ošlehati, omrskati, opráskati, durch Peit- schen abnützen; schlägefaul hauen. — koho: koně (šlehání navyknouti). Ros. — co o koho: dva pruty o něho ošlehal. Ros. — koho čím: prutem, bičem.

204097   Ošlehati Svazek: 7 Strana: 0145
Ošlehati len. O. chalupu = trochu obíliti, maltou obhoditi; O. něco = rychle opsati, obdělati. U N. Kdyně. Rgl.

204098   Ošlehati Svazek: 10 Strana: 0237
Ošlehati, ošlehovati co. Déšť domy o-val. Jrsk. XXIX. 147.

204099   Ošlechtěný Svazek: 7 Strana: 0145
Ošlechtěný, veredelt. O-ná slovenčinou čeština. Sokl. II 542.

204100   Ošlechtiti Svazek: 2 Strana: 0435
Ošlechtiti,il, ěn, ění; ošlechťovati= ozdo- biti, okrášliti, veredeln, veschönern. Rkp. 1411. — co, koho. Nikdaž tě místo neošlechtí, ale ty ošlechtíš místo. Jel. — co, koho čím: večeři rybami, Jel., Jg., dary božími. Plk. — Jg.

204101   Ošlechtiti koho Svazek: 7 Strana: 0145
Ošlechtiti koho. Troj. 39. a. — čím. Dobrými skutky svú modlitvu i své dobré řeči o. Št. Kn. š. 182.

204102   Ošlejch Svazek: 2 Strana: 0435
Ošlejch, u, m., por zahradní, allium por- rum, Lauch, m. V. O. planý n. lesný, atnpelo- prasum, Reš.; menší, pažítka, allium Schoene- prasum, Schnittlauch. D. — O., porový česnek, allium scorodoprasum, Schlangenlauch. Kom. Vezl na trh cibuli, zase přivezl o. (špatnější za lepší i. e. prodělal). Prov., Jg., Č. M. 625. — O. obecný, allium ascalonicum, die Schalotte, na Slov. ořechovec, ořešec. — O. zimní, allium fistulosum, Winterzwiebel, m. Vz Jg.,Kk. 125., FB. 19.

204103   Ošlejch Svazek: 7 Strana: 0145
Ošlejch. Cf. Rstp. 1590., Slb. 194., Čl. Kv. 125., Mllr. 10.

204104   Ošlejch Svazek: 8 Strana: 0262
Ošlejch, ošlých, z strhnem. Aschlauch. Gb. H. ml. I. 139., 256., Čern. Př. 57.

204105   Ošlejchový Svazek: 2 Strana: 0435
Ošlejchový. O. barva, voda. Jg. Lauch-

204106   Ošlejchový Svazek: 7 Strana: 0145
Ošlejchový. O. máslo, tresť, ocet, omáčka. Šp.

204107   Ošlemovati Svazek: 7 Strana: 0145
Ošlemovati, schleimen. Šm.

204108   Ošliador Svazek: 10 Strana: 0642
Ošliador, a, m. = tulák. Phľd. XXIV. 481.

204109   Ošlichtovati Svazek: 7 Strana: 0145
Ošlichtovati, v tkadl., schlichten. Šm.

204110   Ošlohnutý Svazek: 9 Strana: 0208
Ošlohnutý = ošacený. Us. fiakristů. Kukla

204111   Ošmáliť koho Svazek: 7 Strana: 0130
Ošmáliť koho = ošiditi. Slov. Šd.

204112   Ošmaniti Svazek: 2 Strana: 0435
Ošmaniti, il, ěn, ění, obrati, ab-, weg- nehmen, berauben. Ros. — koho = vzíti mu co, ošiditi ho. Rk.

204113   Ošmarlaný Svazek: 7 Strana: 0145
Ošmarlaný, abgetreten. O. čižmy. Slov, Koll. Zp. II. 201.

204114   Ošmatati Svazek: 2 Strana: 0435
Ošmatati (na Slov. a Mor. ošmátrati), ošmatávati = omakati, be-, antasten. Aqu., Reš. Vz Omakati.

204115   Ošmatlati si Svazek: 7 Strana: 0145
Ošmatlati si dlouhé kalhoty, abtreten Laš Tč.

204116   Ošmátrat co Svazek: 9 Strana: 0208
Ošmátrat co. Také valaš. Čes. 1. X. 39.

204117   Ošmatrati Svazek: 7 Strana: 0145
Ošmatrati = omakávati, betasten. Slov. Loos.

204118   Ošmejděný Svazek: 8 Strana: 0262
Ošmejděný. Kabát o. v kancellářích. Světz. 1893. 38. b.

204119   Ošmejkati Svazek: 7 Strana: 0145
Ošmejkati, vz Osmýčiti. Dch.

204120   Ošmek Svazek: 7 Strana: 0145
Ošmek, u, m., der Preller. Slov. Ssk. 455

204121   Ošmek Svazek: 9 Strana: 0208
Ošmek, a, m. = úžerník, lichvář. Slov. Zat Př. 176a.

204122   Ošmelc Svazek: 10 Strana: 0237
Ošmelc, vz Osmelc.

204123   Ošmera Svazek: 10 Strana: 0642
Ošmera, y, m. = tulák, pobuda. Brt. Slov.

204124   Ošmeta Svazek: 7 Strana: 0146
Ošmeta, y, m. a f., nadávka. Taká o., čo nemá nič iba prázdné vrecká a prázdnu hlavu. Slov. Klčk. VI. 63.

204125   Ošmidlati Svazek: 8 Strana: 0262
Ošmidlati = ostříhati. O. komu hlavu (vlasy). Světz. 1894. 290. c.

204126   Ošmigat co Svazek: 10 Strana: 0642
Ošmigat co: vlasy = ostřihati na krátko a ledajak Brt. Slov.

204127   Ošmikaný Svazek: 7 Strana: 0146
Ošmikaný; -án, a, o = krátce ostříhaný, kurz geschoren. Má o-né vlasy. Us. Šd.

204128   Ošmikati Svazek: 7 Strana: 0146
Ošmikati, ošmiknouti, kurz abscheren; šmikaje uříznouti. O-kneš ho do kola. Phľd. III. 1. 33.

204129   Ošmítati se Svazek: 2 Strana: 0435
Ošmítati se = lísati se, pochlebovati, schmeicheln. Koll.

204130   Ošmítati se Svazek: 7 Strana: 0146
Ošmítati se = osmrdati se. Neošmietaj sa okolo toho hrnca, lebo vlasov natratíš doň. Slov. Zátur.

204131   Ošmourati Svazek: 8 Strana: 0262
Ošmourati = ušpiniti, usmoliťi, Když se to (světlý oblek) o-lo. Světz. 1894. 290. c.

204132   Ošmrda Svazek: 2 Strana: 0435
Ošmrda, vz Osmrda.

204133   Ošmrdálek Svazek: 7 Strana: 0146
Ošmrdálek, vz Osmrdalek.

204134   Ošmrdati Svazek: 7 Strana: 0146
Ošmrdati, vz Osmrdati.

204135   Ošmrdavý Svazek: 7 Strana: 0146
Ošmrdavý, vz Osmrdavý.

204136   Ošmrdovati Svazek: 7 Strana: 0146
Ošmrdovati, vz Osmrdati.

204137   Ošmrliti Svazek: 7 Strana: 0146
Ošmrliti = připáliti. Mrazy o-ly uhorky. Slov. ZObz. XXI. 223.

204138   Ošmrnúť Svazek: 7 Strana: 0146
Ošmrnúť = dobře oškrábnouti, oříznouti, abreiben, abschneiden; ošiditi, anschmieren. Vem tam tu žerď a ošmrni to trochy z ko- runy; To tě chtěl dobře o. Slez. Šd.

204139   Ošmukovati co Svazek: 10 Strana: 0237
Ošmukovati co = okrášliti. 1562. Zvon II. 591.

204140   Ošněrovati Svazek: 2 Strana: 0435
Ošněrovati, vz Šněrovati. Um-, über-, verschnüren. D.

204141   Ošnora Svazek: 2 Strana: 0435
Ošnora, y, f., šňůrka, na které pečeť visí. Rkp.

204142   Ošnova Svazek: 7 Strana: 0146
Ošnova, y, f., die Schnur an den Diplo- men. Šm.

204143   Ošňupaný Svazek: 7 Strana: 0146
Ošňupaný = šňupáním ovoněný. O. růže. Mor. a slez. Šd. — O. = ušňupaný Má nos od tabáku o-ný. Us. Šd.

204144   Ošnura Svazek: 7 Strana: 0146
Ošnura, y, f = šňůra? Matka peče ko- láče, dítě nad ňú plače. Ona ho lopatú, ať běží za tatú. Tata ho ošnurú, ať běží za Jurú. Brt. P. 131.

204145   Ošobolený Svazek: 7 Strana: 0146
Ošobolený = ošoustaný, abgerieben. O. kabát. Na Hané. Bkř.

204146   Ošokov Svazek: 2 Strana: 0435
Ošokov, a, m., Ošikov. ves u Jevíčka na Mor. PL.

204147   Ošokov Svazek: 7 Strana: 0146
Ošokov, a, m., vz Ošikov.

204148   Ošolíchati Svazek: 7 Strana: 0146
Ošolíchati = oškubati, zedrati; ošiditi. U N. Kdyně. Rgl.

204149   Ošomraný Svazek: 7 Strana: 0146
Ošomraný; -án, a, o = omlouvaný. Slov. Radšej budem v chudobe jesť suchý čierny chlieb, ako tu o-nú slaninu. Phľd. VI. 197.

204150   Ošomrati Svazek: 7 Strana: 0146
Ošomrati = omluviti. Slov. Slav. Vz Ošo- mraný.

204151   Ošomrati Svazek: 9 Strana: 0208
Ošomrati. Jeden ti (darovaný chlebík) ošumre, druhý ti nič nedá. Slov.

204152   Ošoplsta Svazek: 10 Strana: 0642
Ošoplsta, y, m. = člověk nepořádný, ošu- mělý. Brt. Slov.

204153   Ošoplstaný Svazek: 10 Strana: 0237
Ošoplstaný = otřelý, odřený. Val. Čas. 1. XI. 378.

204154   Ošopľstať Svazek: 10 Strana: 0642
Ošopľstať = odříti z chlupů. Vz Brt. Slov.

204155   Ošoplštaný Svazek: 9 Strana: 0208
Ošoplštaný = otíráním odřený. Val. Čes. 1. X. 37.

204156   Ošotiti koho Svazek: 2 Strana: 0435
Ošotiti koho = ošiditi, otaškařiti, betrü- gen. Us. na Mor. Brt.

204157   Ošouchati Svazek: 2 Strana: 0435
Ošouchati = ošoustati. Na Slov.

204158   Ošouknouti Svazek: 7 Strana: 0146
Ošouknouti = ošiditi, beschummeln. Šm.

204159   Ošoumati si co Svazek: 9 Strana: 0208
Ošoumati si co: obuv (otrhati ? ?. ). Slád. Caes. 10., Rom. 61.

204160   Ošoup Svazek: 2 Strana: 0435
Ošoup, a, m., Lump. Us. v Klat. Rk.

204161   Ošoupati Svazek: 2 Strana: 0435
Ošoupati, abreiben, abwetzen. — co o co, kde. Ošoupal si kalhoty na lavici, o lavici. Vz Ošoustati.

204162   Ošoupnouti Svazek: 7 Strana: 0146
Ošoupnouti, vz Ošoupati. — koho = ošiditi. O-pli ho o statek. Us. Kšť.

204163   Ošoust, a Svazek: 2 Strana: 0435
Ošoust, a, m., otrhanec, Lumpenkerl. Us. Beroun.

204164   Ošoustati Svazek: 2 Strana: 0435
Ošoustati; ošoustnouti, stnul a stl, ut, utí,um-, ab-, aufreiben, abstreichen, abwetzen, abstreifen, abschaben; betrügen, schnellen. Jg. — co: šat. Us. — koho = ošiditi. Reš. — co kde, oč: rukáv na stole, Us., nohu o nohu o. V. — co odkud čím: zlato se svícnu cíděním (čistěním) ho o., suknem. Us. Boty kartáčem o. Dch. — koho oč = ošiditi, be- trügen. O. koho o zlatku. Všk.

204165   Ošpalok Svazek: 10 Strana: 0642
Ošpalok, lka, m. = otrhaný člověk. Phľd. XXIV. 481.

204166   Ošpatnělý Svazek: 2 Strana: 0435
Ošpatnělý, poněkud špatný, ziemlich, etwas schlecht. To by bylo o-lé. Us. v Rychnovsku.

204167   Ošpatněti Svazek: 2 Strana: 0435
Ošpatněti, ěl, ění, schlecht werden. — se na čem. Což se hrubě v tom čase ošpatněl na těle (zhubeněl). Ros.

204168   Ošpatniti Svazek: 2 Strana: 0435
Ošpatniti, il, ěn, ění; ošpatňovati,schlecht machen, verschlechtern. Jg. — co čím.

204169   Ošpeněk Svazek: 10 Strana: 0642
Ošpeněk, ňku, m. = suchá, z chvoji opršelá větev. Vz Brt. Slov.

204170   Ošperkovati Svazek: 2 Strana: 0436
Ošperkovati, okrášliti, ošlechtiti. Ros. — co čím: klobouk pentlí, verzieren. Us.

204171   Ošpice Svazek: 2 Strana: 0436
Ošpice, vz Ospice.

204172   Ošpicovati Svazek: 7 Strana: 1349
Ošpicovati = ošpičatiti, spitzig machen. Rgl.

204173   Ošpičatěti Svazek: 2 Strana: 0436
Ošpičatěti, ěl, ění, spitzig werden. Krab. — komu kdy. Nos mu po smrti ošpičatěl.

204174   Ošpičatiti Svazek: 2 Strana: 0436
Ošpičatiti, il, ěn, ění, ošpičaťovati, spitzig machen. V., Kom. — co komu čím: hůl nožem.

204175   Ošpidlatěný Svazek: 9 Strana: 0208
Ošpidlatěný křížek. Šeb. 146.

204176   Ošpihłať co Svazek: 10 Strana: 0642
Ošpihłať co = neuměle, neobratně ořezati. Brt. Slov. Vz Špihlati.

204177   Ošpichovati Svazek: 2 Strana: 0436
Ošpichovati, rein stampfen. — co: kroupy (když jsou už opíchané). Us. Mark.

204178   Ošpiniti Svazek: 2 Strana: 0436
Ošpiniti, il, ěn, ění; ošpiňovati, be- schmutzen. — co: košili. Us. — čím, kde. Ošpinil si ruce prací, v kuchyni.

204179   Ošplachovati Svazek: 7 Strana: 0146
Ošplachovati, umspülen. Lpř.

204180   Ošplechtati Svazek: 2 Strana: 0436
Ošplechtati, ošplechtávati, umplätschern. — co. Moře břeh ošplechtává. Us.

204181   Ošplch Svazek: 9 Strana: 0208
Ošplch, u, m. Na o. rýti = nerovno Mus. ol. 1898. i 12.

204182   Ošplíchati Svazek: 2 Strana: 0436
Ošplíchati; ošplíchnouti, chnul a chl, ut, utí, opláknouti, abspülen, abschweifen. — co, koho. Nádobí na spěch ošplíchal (umyl). Ros.

204183   Ošplíchati Svazek: 10 Strana: 0642
Ošplíchati, ošplichnouti co = drobet umyti. — se čím: vodou. Rais Lid 45., Sir. 3.

204184   Ošpluchati Svazek: 7 Strana: 0146
Ošpluchati, ošpluchnouti = ošplíchati. U Místka.

204185   Ošpra Svazek: 7 Strana: 0146
Ošpra, y, f. = Aspry, Aspern, ves v Rak. Ott. II. 897.

204186   Ošprta Svazek: 7 Strana: 0146
Ošprta, y, f. = potvora? Slov. Rr. Sb. O-ly tieto snujú čosi. Syt. Táb. 156.

204187   Ošpuliti Svazek: 2 Strana: 0436
Ošpuliti, il, en, ení. — co: hubu, den Mund rümpfen. Ros.

204188   Ošpýliti Svazek: 2 Strana: 0436
Ošpýliti, il, en, ení, speilern. Ros.

204189   Ošramotiti Svazek: 2 Strana: 0436
Ošramotiti, il, cen, ení, rozkřičeti, roz- hlásiti, in Verruf bringen, verschreien. — koho. Sš. Mt. 29.

204190   Ošraňkovat Svazek: 8 Strana: 0262
Ošraňkovat lúku. Štilf. 191.

204191   Ošrankovati Svazek: 2 Strana: 0436
Ošrankovati, z něm., um-, verschränken, lépe: ohraditi, obmeziti. D.

204192   Ošrotke Svazek: 10 Strana: 0642
Ošrotke, pl., m. = plevy z obilie omleté. Phľd. XXIV. 813.

204193   Ošroubovati Svazek: 2 Strana: 0436
Ošroubovati, šrouby kolem sevříti, ein- schrauben. — co. Kom., D.

204194   Oštabla Svazek: 7 Strana: 0146
Oštabla. Xerxes filosof o-lu zgruntoval. by sa král s ňú zabavujíc ludí nemordoval, Glč. II. 332.

204195   Oštábla, y, f Svazek: 2 Strana: 0436
Oštábla, y, f. = vrhcábnice, Damenbrett, n. Slov.

204196   Oštablár Svazek: 7 Strana: 0146
Oštablár, a, m. = kockára. Slov. Bern.

204197   Oštablovať Svazek: 7 Strana: 0146
Oštablovať = v kostky hráti. Slov. Bern.

204198   Oštablový Svazek: 7 Strana: 0146
Oštablový = kockárský. Slov. Bern.

204199   Ošťada Svazek: 7 Strana: 1349
Ošťada, y, f. = uskromnění se. Mor. Brt.

204200   Ošťádal Svazek: 7 Strana: 0146
Ošťádal, a, m., oščádal = meškal, lenivec, der Säumer, Landler. Dch.

204201   Ošťádal Svazek: 9 Strana: 0208
Ošťádal Jos. Sr. Jub. XXIII.

204202   Ošťádal Svazek: 10 Strana: 0237
Ošťádal Jos., prof. a spis., nar. 1839. Vz Ott. XVIII. 960.

204203   Oštádati se Svazek: 2 Strana: 0436
Oštádati se = spořiti, sparen, na Mor. Cf. Oščaditi. — se s čím. Rk. Vz Oštídati se.

204204   Ošťádati se Svazek: 7 Strana: 1349
Ošťádati se = uskromniti se, skrbliti. Mor. Brt.

204205   Ošťádavý Svazek: 7 Strana: 0146
Ošťádavý = ostýchavý; nemotorný. Mor. Prss

204206   Ošťadnica Svazek: 7 Strana: 0146
Ošťadnica, e, f., dědina na Slov. Č. Čt. II. 300.

204207   Ošťan Svazek: 9 Strana: 0208
Ošťan, a, m. = oštiha, oštinoha, bázlivec S ??. Zát. Př. 31a.

204208   2. Oštara Svazek: 2 Strana: 0436
2. Oštara, y, m., kdo jiného oštaruje, ein boshafter Mensch. U Olom. Sd. Vz Oštera.

204209   1. Ošťara Svazek: 8 Strana: 0262
1. Ošťara. Posádka byla by obyvatelstvu ťarchou (obtíží) a robila by mu velkú o-ru. Phl'd. 1894. 602. Máte teda s tím svadbiskem ošťaru. Slov. Čes. 1. V. 159.

204210   1. Oštara, y Svazek: 2 Strana: 0436
1. Oštara, y, f., nepříjemnosť, Unannehm- lichkeit, f. Slov. Kd.

204211   Oštarák Svazek: 8 Strana: 0262
Oštarák, a, m. = četník. Ve šviháčině. Brt, D. II. 521. Cf. Lepuška, Strnad (3. dod.).

204212   Ošťárať se Svazek: 10 Strana: 0237
Ošťárať se = optati se. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141.

204213   Oštárati se Svazek: 2 Strana: 0436
Oštárati se, nepříjemnosť míti, mit etwas Ungelegenheit haben. Na Slov. Plk.

204214   Oštarný Svazek: 2 Strana: 0436
Oštarný, nepříjemný, unangenehm, wider- lieh, vz Ošterný. Na Mor. a na Slov. Plk., Bkř.

204215   Ošťarovať sa s kým Svazek: 9 Strana: 0208
Ošťarovať sa s kým = nepříjemnosť si Činiti. Slov. Zát. Př. 253b.

204216   Oštarovati koho Svazek: 2 Strana: 0436
Oštarovati koho, Jemanden Ungelegen- heit machen. Us. u Olom. Sd. Vz Ošterovati.

204217   Ošťastiti koho čím Svazek: 10 Strana: 0237
Ošťastiti koho čím. Slov. Sbor. čes. 243.

204218   Ošťastněný Svazek: 7 Strana: 0146
Ošťastněný, beglückt Hdk.

204219   Ošťastniti Svazek: 2 Strana: 0436
Ošťastniti, il, ěn, ění; ošťastňovati, be- glücken. — koho čím.

204220   Oštastniti koho Svazek: 8 Strana: 0262
Oštastniti koho. Phľd. 1894. 145.

204221   Ošťať sa Svazek: 7 Strana: 0146
Ošťať sa =ošťaviť sa. Slov. Ssk.

204222   Oštať sa Svazek: 8 Strana: 0262
Oštať sa. Čia hŕbka soli na štedrý večer sa oští (zvlhne; pft. ošťala), ten do roka umre, Phľd. 1894. 714.

204223   Ošťaviť sa Svazek: 7 Strana: 0146
Ošťaviť sa, Saft lassen (beim gesalzenem Rettig). Slov. Ssk.

204224   Oštěditi Svazek: 2 Strana: 0436
Oštěditi, il, ěn, ění, ušetřiti, uspořiti, er- sparen. — si čeho. Byla lhůta dána, aby druhého vymítání chrámu o. sobě mohl. Sš. Mr. 49. Sr. Štěditi.

204225   Oštědřiti Svazek: 2 Strana: 0436
Oštědřiti, il, en, ení. — koho čím: zna- menitým nadáním, bedenken, begaben. Reš.

204226   Oštěchtaný Svazek: 10 Strana: 0642
Oštěchtaný. Ječmen od husí o-ný. Vz násl. Je jako o. = špatně ostříhaný, schodovitě.

204227   Oštěchtati Svazek: 2 Strana: 0436
Oštěchtati, hrubě ozobati, okousati, be- nagen. — co. Všecko zelí nám ty husy oštěchtaly. Dle toho praví se v přeneseném smyslu: Hleď, kterak je ten člověk oštěchtaný (říká se 6 tom, komu vlasy špatně ostříhány byly, tak že jsou plny schodů). Zbir. Lg. V Chrud. o. = vlasy ostříhati.

204228   Oštěchtati co Svazek: 10 Strana: 0642
Oštěchtati co. Husy ječmen o-ly = okousaly.

204229   Oštěkati koho Svazek: 10 Strana: 0237
Oštěkati koho = láním potupiti. Sbor. Čes. 237., Nár. list. 1902., č. 226., Slád. Rich. 8.

204230   Oštěklý Svazek: 2 Strana: 0436
Oštěklý, kdo rád štěká, belfernd. O. pes, člověk. Us. Jg.

204231   Oštěknouti Svazek: 7 Strana: 0146
Oštěknouti = ošiditi. To sme se o-kli. U Ronova. Rgl.

204232   Oštěmrati něco Svazek: 7 Strana: 0146
Oštěmrati něco = ohlodati, odibati. O. chléb. U Kr. Hrad. Kšť.

204233   Oštěniti Svazek: 2 Strana: 0436
Oštěniti se,il, ění, junge (Hunde, Wölfe) werfen. Ros. Čubka se oštěnila. Us. — Jg.

204234   Oštěniti se Svazek: 7 Strana: 1349
Oštěniti se. Ezp. 544.

204235   Oštěp Svazek: 7 Strana: 0146
Oštěp. Šf. III. 558, Mkl Etym. 299., List. fil. XII. 177.

204236   Oštěp Svazek: 8 Strana: 0262
Oštěp = krátké kopí, zvl. to, kterým se házelo; O. s vidlicemi, s ušima (partisana). Wtr. Krj. I. 276., 617.

204237   Oštěp, oštíp Svazek: 2 Strana: 0436
Oštěp, oštíp, u, m. — O. = kopí, sudlice, ratisť, hasta, framea, jaculum, Spiess, Speer, Rennspiess, m., Lanze, Helleparte. V. O. byla zbraň podobná kopí; tesák i dřeviště byly kratší. Hrš. v Km. II. n. b. 119. Železo oštípu. V. Na oštípy je vzali a probodli. V. Kdo pak své ženě nevěří, ten stávej s oštěpem u dveří. Rým, Myslivecký o.. V., lovecký o.. Kom., házecí, krátký. Nt. Vlasta na koniu s oščěpem stojieše. Dal. 19. S židovským oštípem sem i tam těká (lichví). Reš. Na oštípě ujeti (pro dluhy utéci). Vz Dluh. V., Č. Milý jest mi jako hřebík v oku a o. v boku. Jg. O. v tělocviku, vz KP. I. 516. — 2. O., dřevo, na němž se kůže škrábají, der Gärber- baum. Us.

204238   Oštěpačka Svazek: 2 Strana: 0436
Oštěpačka, y, f., široká tesařská sekera, hlavatice, pobíječka, širočina, Zimmeraxt, f., Schlichtbeil, n. Tesař břevno oštěpačkou oštěpuje. Kom. Bylo by naň ostré oštěpačky potřebí. Vz Ničema. Lb. — O., klín, Keil, m. Reš.

204239   Oštěpačka Svazek: 9 Strana: 0208
Oštěpačka, y, f., tanec. Př. star. III. 91.

204240   Oštěpák Svazek: 7 Strana: 0146
Oštěpák, u, m., pole na Roudnicku. BPr.

204241   Oštěpárna Svazek: 7 Strana: 0146
Oštěpárna, y, f., der Speerbehälter. Šp. Vz Oštěpovna.

204242   Oštěpek Svazek: 2 Strana: 0436
Oštěpek, pku, m., pl. o-ky, třísky po štípání dříví pozůstalé. Us. Dch. — O., sýr ovčí. Slov. Hdk. O. jest na Slov. sýr tuhý, vyschlý, mající podobu buď soudku, buď rozmanitých zvířat n. p. kohouta, husy atd. Někteří bačové dělají o-ky velmi ozdobné. Protivou suchého sýra jest sýr měkký, vz Bryndza. Fr.

204243   Oštěpek Svazek: 7 Strana: 0146
Oštěpek, slov. oštiepok = sýr atd. Rb , Němc. III. 205., 273,, IV. 430., VII. 74. Do formy klade se sýr; z těchto forem vychá- zejí chutné o-ky. Pokr. Pot. II. 70. Syrec oštiepok, pochodí od slova oštěp t. j. bod- zigáň, bodsekáň, lebo práve toho podobu nosí. Rr. Sb.

204244   Oštěpek Svazek: 10 Strana: 0237
Oštěpek, vz Oščepek.

204245   Oštěpí Svazek: 2 Strana: 0436
Oštěpí, n., štípky, Baumsetzlinge, m. Rkp. 1556.

204246   Oštěpisko Svazek: 2 Strana: 0436
Oštěpisko, a, n., oštěpiště, ě, n., dřevce n. držadlo n. násada u oštípu, kopiště, ratiště, Spiessstange, f., Schaft, m. V., Br.

204247   Oštěpisko Svazek: 7 Strana: 0146
Oštěpisko, a, n. = veliký n. nehezký oštěp. Šf. Strž. I. 402.

204248   Oštěpiště Svazek: 7 Strana: 0146
Oštěpiště, ě, n., vz Oštěpisko. Běžel s o-štém. Wtr. exc.

204249   Oštěpiti Svazek: 2 Strana: 0436
Oštěpiti, íl, en, ení. — co. Oštěpil jsem dnes dvě pláňata, propfen. Us.

204250   Oštěpka Svazek: 7 Strana: 0146
Oštěpka, y, f., dürres Obst. Slov. Bern.

204251   Oštěpky Svazek: 10 Strana: 0237
Oštěpky. Kál. Slov. 39. Sr. Oštěpek v II. 436., VII. 147.

204252   Oštěpna Svazek: 10 Strana: 0642
Oštěpna, y, f. = schránka na oštěpy. Škod. II2. II. 153.

204253   Oštěpník Svazek: 2 Strana: 0436
Oštěpník, a, m., Lanzenknecht, m. Dch.

204254   Oštěpník Svazek: 10 Strana: 0237
Oštěpník, a, m. = kdo metá oštěpem. Msn. 11. 34., 280.

204255   Oštěpobojce Svazek: 10 Strana: 0237
Oštěpobojce, e, m. = bojovník oštěpem. Škod, II2. 55., 67., 106.

204256   Oštěpoborce Svazek: 10 Strana: 0237
Oštěpoborce, e. m. Msn. II. 120. Sr. Oštěpolomec.

204257   Oštěpoborství, n. O Svazek: 10 Strana: 0237
Oštěpoborství, n. O-stvím slynouti. Msn. II. 124., 279.

204258   Oštěpobranný Svazek: 7 Strana: 0146
Oštěpobranný, w*/»f)j-, Vký. Lpř.: ko- pím máchající, metající; kopinný; kopinník, oštěporek: bojovný, válečný.

204259   Oštěpochovna Svazek: 10 Strana: 0237
Oštěpochovna, y, f. = místnost, kde ulo- ženy byly oštěpy. Škd. Od. 5.

204260   Oštěpolomec,mce Svazek: 2 Strana: 0436
Oštěpolomec,mce, m., der Lanzenbrecher. Krok.

204261   Oštěpolomič Svazek: 7 Strana: 0146
Oštěpolomič = oštěpomet.

204262   Oštěpomachatel Svazek: 7 Strana: 0146
Oštěpomachatel, e, m. Vký. Vz Oštěpo- branný.

204263   Oštěpomávný Svazek: 10 Strana: 0237
Oštěpomávný rek. Msn. II. 261.

204264   Oštěpomet Svazek: 7 Strana: 0146
Oštěpomet, a, m. Vz Oštěpobranný. Mlč. 243, Vlšk. 368.

204265   Oštěpomet Svazek: 10 Strana: 0237
Oštěpomet, u, m. = metání oštěpem. Msn. II. 429., Škd. Od. 115.

204266   Oštěpometec Svazek: 7 Strana: 0146
Oštěpometec, tce, m. = oštěpomet. Mšn., Čsk.

204267   Oštěpometný Svazek: 10 Strana: 0237
Oštěpometný lid. Msn. II. 23.

204268   Oštěpometsťví, n Svazek: 10 Strana: 0237
Oštěpometsťví, n. Znalec o. Msn. II. 272.

204269   Oštěporek Svazek: 7 Strana: 0146
Oštěporek, a, m., vz Oštěpobranný.

204270   Oštěposlavný Svazek: 7 Strana: 0146
Oštěposlavný, áovQixkvtóg, speerberühmt. Lpř., Vký.

204271   Oštěposlavný Svazek: 10 Strana: 0237
Oštěposlavný Idomeneus. Škd. II2. 42.

204272   Oštěpovati Svazek: 2 Strana: 0436
Oštěpovati, otesávati, zimmern, behauen. — co čím. Vz Oštěpačka.

204273   Oštěpovna Svazek: 7 Strana: 0146
Oštěpovna, y, f. = oštěpárna. Lpř.

204274   Oštěpový Svazek: 7 Strana: 0146
Oštěpový, Speer-. O. ratiště. Lpř.

204275   Oštěpový, oštípový Svazek: 2 Strana: 0436
Oštěpový, oštípový, Spiess-. O. rána (oštěpem udělaná). Dal.

204276   Oštěr Svazek: 2 Strana: 0436
Oštěr (v obec. mluvě: voštěr), u, m., rameno vozu při zadní nápravě, der Hinterarm, -Hebel. Us. Jg. Na oštěr dříví voziti (když vůz prodlouží dlouhou kládu vezouce). Us. — O., sláma nad osou pod lišní, aby bláto s kola stírala, ein Strohwisch. Us. Vz Záblatník.

204277   Oštěra Svazek: 8 Strana: 0262
Oštěra. Já mám s ním o-ru. Vck. Val. I.97.

204278   Oštěra Svazek: 10 Strana: 0237
Oštěra, y, f Je mu na o-ru (obtíž). Val. Čes. 1. XII. 421.

204279   Oštera, y Svazek: 2 Strana: 0436
Oštera, y, f., nepříjemnosť, Unannehm- lichkeit. — O., y, m., dožera, kdo ošteruje, dopaluje, člověk protivný, nestydatý, ein widerlicher Mensch. Na Mor. Brt. Vz Oštara.

204280   Oštěrbavěti Svazek: 2 Strana: 0436
Oštěrbavěti (na Slov. oštrbavěti), ěl, ění = štěrbavým se státi. Zub oštěrbavěl = oko- tlavěl, wurde löchrig. Jg. Nůž oštěrbavěl, bekam Scharten. Plk.

204281   Ošterný Svazek: 2 Strana: 0436
Ošterný = nepříjemný, protivný. Na mor. Zlínsku. Brt.

204282   Ošterný Svazek: 8 Strana: 0262
Ošterný. O. nemoc = zimnice. Hojeuí jí na Val. Vz Vck. Val. I. 129.

204283   Oštěrovať sa s kým Svazek: 10 Strana: 0237
Oštěrovať sa s kým = truditi se a p. Val. Čes. 1. XII. 131.

204284   Ošterovati koho Svazek: 2 Strana: 0436
Ošterovati koho = zlobiti, dopalovati, ärgern. Na mor. Zlínsku. Brt.

204285   Oštěřiti, vz Svazek: 2 Strana: 0436
Oštěřiti, vz Oškeřiti.

204286   Oštěstiti Svazek: 2 Strana: 0436
Oštěstiti, il, ěn, ění, beglücken. Koll.

204287   Oštětí Svazek: 2 Strana: 0436
Oštětí, n., perichaetium, obalu druh, lupen! dříve plod nedospělý celý, pak toliko dolejšek štěti u mechu obkličující. Rostl. Die Borsten- hülle. Rk.

204288   Oštibraný Svazek: 10 Strana: 0642
Oštibraný = okousaný. O-ná uzenina. Zl. Pr. XXI. 486.

204289   Oštibrati co Svazek: 10 Strana: 0642
Oštibrati co = okousati. Vz předcház. Oštibraný.

204290   Oštídati se, oštádati se, oščádati se Svazek: 2 Strana: 0436
Oštídati se, oštádati se, oščádati se, neštědrým býti, skrbliti, geizen; ostýchati se, sich scheuen. — Jenom se oštídal pánu se nabídnouti. Sš. Mt. 263. — čeho. Známo, že přísloví lidu se přílišnosti neoštídají. Sš. Mt. 267. — čím. Aby týmže milosrdenstvím nikdá se neoštídal. Sš. L. 24. — s čím. Aby se lidé s malými dary neoštídali. Sš. L. 191, Ale ani s přímou odpovědí se neoštídal. Sš. 285. Naproti tomu příroda s ničím se tu neoštídala, čehokoli k vychování lidstva po- třebí bylo. Pal. D. I. 1. 5. Neoštídáno se proti tomu ani se vnadami ani s postrachy. Pal. Radh. III. 274. — čím ke komu. S Kristem jistota nám udělena, že ničím se Bůh k nám oštídati nebude. Sš. (Hý. exc.) — komu čím. Že se jim ani těmi věcmi o. nebude. Sš. L. 125.

204291   Oštídati se s inft. O Svazek: 7 Strana: 0146
Oštídati se s inft. O-dal se toho použiti. Sš. Mt. 12. O-li se jeho na zámky pustiti. Arch. VII. 289.

204292   Oštídavosť Svazek: 10 Strana: 0642
Oštídavosť, i, f. = ostýchavosť, Zl. Pr. XXIII. 210.

204293   Oštídavý. O Svazek: 10 Strana: 0237
Oštídavý. O. záhlaví (článku novinář- ského). Nář. list. 1902. č. 73. odp.

204294   Oštiepka Svazek: 10 Strana: 0237
Oštiepka, y, f. Slov. Sbor. čes. 102. Sr. Oštepka v Dod. Ze sýra hotoviti parenice, o-ky (jídlo). Sb. sli. 1902. 36.

204295   Oštiepok Svazek: 7 Strana: 0146
Oštiepok, vz Oštěpek.

204296   Oštiha Svazek: 9 Strana: 0208
Oštiha, y, m., vz předcház. Ošťan.

204297   Oštikaný Svazek: 10 Strana: 0237
Oštikaný. Osekaná, o-ná oběť. Fel. 14.

204298   Oštikati Svazek: 2 Strana: 0437
Oštikati, oštikovati, okousati, oštípati, ab- zwicken, abbeissen. — co. Ovce trávu oštikuje. Jg., Rk.

204299   Oštinoha Svazek: 7 Strana: 0146
Oštinoha, y, f., nadávka. Slov. Šm.

204300   Oštinoha Svazek: 9 Strana: 0208
Oštinoha, y, m., vz předcház. Ošťan.

204301   Oštíp Svazek: 2 Strana: 0437
Oštíp, vz Oštěp.

204302   Oštíp Svazek: 7 Strana: 0146
Oštíp. Let. 235., Pal. Rdh. II. 76.

204303   Oštípati Svazek: 2 Strana: 0437
Oštípati, oštípám a oštípu; oštípnouti, pnul a pl, ut, utí; oštipovati, oštípávati, bekneipen, benagen, behauen, abzwicken. — co: chléb, — čím: nehty; hřebíky kleštěmi.

204304   Oštipec Svazek: 2 Strana: 0437
Oštipec, pce, m. (oštípec), oštipček, pečku, m., malý oštíp, das Spiesschen, Wurf- spiess, m. Hrot na oštipci. V. — O. k sbírání jablek, na Slov. rozštěp, der Apfelbrecher. — Jg.

204305   Oštipek Svazek: 2 Strana: 0437
Oštipek, pku, m., oštipky, pl. = tříska, Span, m. Us.

204306   Oštipinka Svazek: 9 Strana: 0208
Oštipinka, y, f. = oštipek, drobek. Zát. Př. 241a.

204307   Oštipisko Svazek: 2 Strana: 0437
Oštipisko, a n., lépe: oštěpisko. Jg.

204308   Oštípkovati Svazek: 7 Strana: 0146
Oštípkovati boty, flicken. Laš. Tč.

204309   Oštípník Svazek: 2 Strana: 0437
Oštípník, a, m., kdo oštěpem hází, bojuje, der Spiessträger. Zlob.

204310   Oštipovati se Svazek: 2 Strana: 0437
Oštipovati se = utrhovati se, anfahren. — se na koho. Us.

204311   Oštíralosť Svazek: 2 Strana: 0437
Oštíralosť, i, f., opeklosť, Farbe des Bra- tens. O. od ohně ozdobuje pečeni. Bech. Maso o-stí ozdobují. Bech.

204312   Oštíralý Svazek: 2 Strana: 0437
Oštíralý chléb, nakrojený, oschlý, rozpu- kaný, eingetrocknet, zersprungen. Us.

204313   Oštíralý Svazek: 7 Strana: 0146
Oštíralý = okoralý. O. chléb. Čce. Tkč.

204314   Oštírati Svazek: 2 Strana: 0437
Oštírati, vz Oškeřiti. — co: hubu, zuby (ošklíbati). Us. — co komu kde. O. komu na čepici chlupy od ohně (připáliti, anbrennen). Papír na horkých kamnech oštíral (horkem zčervenal). Us. Dch.

204315   Oštita Svazek: 2 Strana: 0437
Oštita, y, f., štítění se, varováni se, Scheu, f., Meiden, n. O. trýzní, křesťanům pohan- skými katany strojených. Sš. Zj. 454.

204316   Oštochanec Svazek: 2 Strana: 0437
Oštochanec, nce, m. = roh. Vz Okopanec.

204317   Ošťouchati Svazek: 2 Strana: 0437
Ošťouchati, na Mor. oštoukati, abstossen, — co čím: zeď nožem o. Us.

204318   Oštouchati koho Svazek: 7 Strana: 0146
Oštouchati koho = vycepovati. Us. Rgl.

204319   Ošťoukati Svazek: 7 Strana: 0146
Ošťoukati, abstossen. Šm.

204320   Oštrlejz Svazek: 2 Strana: 0437
Oštrlejz (cizí slovo) = paběrky ovocné, Nachlese. Na mor. Zlínsku. Brt. Dle Mřk. z obstrlíz z Obstlese.

204321   Oštrlejz Svazek: 7 Strana: 0146
Oštrlejz, vz Ostrlejz. Val. Vck.

204322   Oštrlejzovati Svazek: 7 Strana: 0146
Oštrlejzovati, vz Ostrlejzovati. Val. Vck.

204323   Oštrlejzovati Svazek: 8 Strana: 0262
Oštrlejzovati = paběrkovati. Vz Brt. D. II. 517. a předcház.

204324   Oštrlíz Svazek: 8 Strana: 0262
Oštrlíz, oštrlejz (slov., val.), obščiliř (han.), vostrliz (Brn.) — oběrky, paberky. Brt. D. II. 350., 517. Z Ostrlese. Cf. Ostrlejze (VII. 137.).

204325   Oštrngol Svazek: 9 Strana: 0208
Oštrngol, u, m. = ščap, osčáp, ožeh, bidlo. O-lom sa kláťa orechy. Slov. Phľd. 1897. 314.

204326   Oštrnok Svazek: 7 Strana: 0146
Oštrnok, nku, m. Len trčíme jako da- jaký o. alebo taký suchý konár na deravom dube. Rl. Pr. I. 162.

204327   Oštrykovati Svazek: 2 Strana: 0437
Oštrykovati, z něm. umstricken, šp. m.: oplésti. D.

204328   Ošťudralý Svazek: 7 Strana: 0146
Ošťudralý = ošoupaný (o šatě). U Police. Kšá.

204329   Oštulhávať Svazek: 8 Strana: 0262
Oštulhávať. Může byť ráda, že se kol domu o-vá. D. St. I. 62.

204330   Oštulhávati se okolo čeho Svazek: 7 Strana: 0146
Oštulhávati se okolo čeho = šukati. Us. Rjšk.

204331   Ošťuralý Svazek: 2 Strana: 0437
Ošťuralý = oštíralý. U Olom. Sd.

204332   Ošťurati Svazek: 2 Strana: 0437
Ošťurati = oškeřiti, oštěřiti. U Olom. Sd.

204333   Oštvernať Svazek: 7 Strana: 0146
Oštvernať koně, schirren Cf. Štverne. Slov. N. Hlsk. XIII. 196.

204334   Ošubrati Svazek: 7 Strana: 0146
Ošubrati = umazati, beschmutzen. Slov. Bern.

204335   Ošuda Svazek: 7 Strana: 0146
Ošuda, y, f. = ošizení, co se zdá býti dobré, ale přece sklame. Slez. a mor. Šd., Brt. D.

204336   Ošúchaný Svazek: 7 Strana: 0146
Ošúchaný; -án, a, o = otřený, obnošený, otrhaný, sedraný, abgewetzt, abgetragen, schäbig. Slov. O. kabát, Rb. Sb., kalendár, Šd., veda. Phľd. I. 1. 9.

204337   Ošúchat Svazek: 8 Strana: 0262
Ošúchat škorně = očistiti. Phľd. 1895.113.

204338   Ošúchati Svazek: 7 Strana: 0146
Ošúchati. Ošúchal od radosti obě své ruce. Ntra. VI. 353.

204339   Ošuchati, ošouchati, ošuchnouti Svazek: 2 Strana: 0437
Ošuchati, ošouchati, ošuchnouti, chnul a chl, ut, utí, na Slov., otírati, streichen, abwetzen, streifen, schlagen; vodou politi, mit Wasser übergiessen. Na Slov. Plk.

204340   Ošuleť Svazek: 8 Strana: 0262
Ošuleť = ošáliti, U Císařova, NZ. VI. 74.

204341   Ošuligrovati koho oč Svazek: 7 Strana: 0146
Ošuligrovati koho oč = ošuliti. U N. Bydž. Kšť.

204342   Ošuliti Svazek: 2 Strana: 0437
Ošuliti, il, en, ení, podskočiti, ošiditi, be- schummeln, betrügen. — koho oč. Us., Zlob.

204343   Ošumělec Svazek: 9 Strana: 0456
Ošumělec, lce, m. Tbz. IV. 1. 167.

204344   Ošumělec Svazek: 10 Strana: 0237
Ošumělec, lce, m = ošumělý člověk. Čít. I. Pov. 77., Tbz. V. 1. 364.

204345   Ošumělosť Svazek: 2 Strana: 0437
Ošumělosť, i, f., obnošenosť, otřenosť, Schäbigkeit, Kahlheit, Abgenutztheit. Jg.

204346   Ošumělý Svazek: 2 Strana: 0437
Ošumělý, zvetšelý, otřený, obnošený, schofel, fadenscheinig, schundig, schäbig, kahl. O. kabát, plášť, kytlice. Us. Ošumělý méně než oškapělý a to méně, než otrhaný. Skoupý život ošuměle chodí. Č. M. 53. I pod ošumělým kloboukem moudrá hlava bývá. Č. M. 268. — O., krásy zbavený, verblüht. Plk.

204347   Ošumělý Svazek: 7 Strana: 0146
Ošumělý vtip, abgebrauchter Witz. Dch.

204348   Ošuměti Svazek: 2 Strana: 0437
Ošuměti, ěl, ění = krásy zbavenu býti, opíchati, kahl werden, die Schönheit verlieren. Strom ošumí. Us. Aj hory, hory, jak ste ošuměly (zašuměly, rauschen; vz Šuměti), když na vás rosička padala. Mor. P. 203. Zb., Brt. — kde kdy. Na vinnicích po vi- nobraní vše ošumělo. Br.

204349   Ošumiti Svazek: 2 Strana: 0437
Ošumiti, il, en, ení, otrhati, zerschaben. — co: kabát, oděv. Jg. — O., ošiditi. — koho oč, beschwindeln, prellen. Us. Dch.

204350   Ošumovati Svazek: 2 Strana: 0437
Ošumovati, opěniti, schaumen; obrati, be- rauben. Ros. — se, schäbig umherkleppern. Dch.

204351   Ošuntělý Svazek: 7 Strana: 0146
Ošuntělý = ošumělý. Vrch.

204352   Ošuntělý Svazek: 10 Strana: 0237
Ošuntělý, abgenützt. O. tobolka, Vrch. N. střepy 52., vtip. Us.

204353   Ošupánek Svazek: 10 Strana: 0642
Ošupánek, nka, m. Je jako o. = otrhaný. Šum. Rgl.

204354   Ošúpaný Svazek: 7 Strana: 0146
Ošúpaný = ošoupaný, vytřený. O. kuku- rica. Slov. Rr. Sb.

204355   Ošúpati Svazek: 7 Strana: 0147
Ošúpati, vz Ošupovati.

204356   Ošupinatělý Svazek: 7 Strana: 0147
Ošupinatělý, beschuppt. Šp.

204357   Ošupiněný Svazek: 7 Strana: 0147
Ošupiněný, beschuppt. Rst. 458.

204358   Ošupovati Svazek: 7 Strana: 0147
Ošupovati, ošúpati, abreiben, abnützen. Slov. Vylámaná kukurica sa ošupuje a šu- pami sa dobytok krmí. Slov. Rr. Sb. Na Mor. vyšustovati, vydrhovati (ze šústí). Šd.

204359   Ošurganec Svazek: 7 Strana: 0147
Ošurganec, nce, m. = otrhanec, Lump, m. U Místka. Škd.

204360   Ošurganý Svazek: 7 Strana: 0147
Ošurganý = otrhaný, abgerissen, zer lumpt. U Místka. Škd

204361   Ošurpěti, ošurpivěti Svazek: 2 Strana: 0437
Ošurpěti, ošurpivěti, ěl, ění, hässlich werden. Ros.

204362   Ošurpovatěti Svazek: 2 Strana: 0437
Ošurpovatěti, ěl, ění. O. o ovoci, když na ně padne ruda a ono zakrní, majíc na sobě rudé a černé skvrny a jsouc drsné. Mřk.

204363   Ošust Svazek: 2 Strana: 0437
Ošust, a, m., na Slov. blázen, Narr. — Ošusty na horách místa, kde stoupání těžko, poněvadž noha sklouzá, eine schlüpfrige Stelle. Na Slov.

204364   Ošust Svazek: 7 Strana: 0147
Ošust = lavina. Jdúc dolinou počuli naráz silný ruch a hviždiace povetrie a skôr ležby sa boli mohli poobzerať, čo je to, až sňa hový ošust pohrobil z ních dvóch za živa. N. Hlsk. I. 37.

204365   Ošust Svazek: 9 Strana: 0208
Ošust, a, m., vz Ošoust. Hoř. 92.

204366   Ošusta Svazek: 2 Strana: 0437
Ošusta, y, m., taškář, der Schuft. Takového o-u jsem tak hned neviděl. Us. Dch. Na mor. Zlínsku = oštera. Brt.

204367   Ošústaný Svazek: 7 Strana: 0147
Ošústaný = ošoustaný, vykartáčovaný, čistý. O. kabát. Mor. Vck.

204368   Ošústiti Svazek: 7 Strana: 0147
Ošústiti, ošustovati. Turkyň (turecká pšenice, kukuřice na Slovácích se okopává, obhazuje, zežíná (vršky), vylamuje (klasy od hůlek), ošustuje (šústí se, sdruhuje z klasů), lúpe n. sdrhuje. Vz Kotačka, Turčání. Brt.

204369   Ošustnouti Svazek: 2 Strana: 0437
Ošustnouti, stl, ut, utí. — koho a) něčím zasáhnouti, bíti, streifen, schlagen; b) ošiditi. Jg. — koho čím = politi, begiessen; vodou. Plk.

204370   Ošustování Svazek: 10 Strana: 0237
Ošustování, n., vz Šoustačka.

204371   Ošustrovati koho Svazek: 7 Strana: 0147
Ošustrovati koho = ošiditi. Ti ho při kartech o-li. U Kr. Hrad. Kšť.

204372   Ošušnaný Svazek: 7 Strana: 0147
Ošušnaný; -án, a, o = okousaný. O. hruška, chléb. Ve vych. Čech. Všk.

204373   Ošušnati Svazek: 7 Strana: 0147
Ošušnati = okousati. Chce chleba a jen jej o-ná. Ve vých. Čech. Všk.

204374   OŠUŠňati CO Svazek: 8 Strana: 0262
OŠUŠňati CO = nedbale udělati. U Žleb. NZ. II. 695.

204375   Ošušorený Svazek: 7 Strana: 0147
Ošušorený = osušený, oschlý, jako seno. Slov. Rr. Sb.

204376   Ošutiti Svazek: 7 Strana: 0147
Ošutiti, vz Šutiti. Koze o-til chvost. Slov. Zbr. Báj. 41.

204377   Ošutraný Svazek: 2 Strana: 0437
Ošutraný = ošumělý. O. člověk, šat. Na mor. Zlínsku. Brt.

204378   Ošuzditi Svazek: 2 Strana: 0437
Ošuzditi, il, ěn, ění = ošustnouti.

204379   Ošva Svazek: 7 Strana: 0147
Ošva, y, f. = otrhaná, planá stvora, na- dávka ženské. Slov. Rr. Sb, Sb. sl ps. I. 117. U Místka. Škd.

204380   Ošvábiti Svazek: 2 Strana: 0437
Ošvábiti, il, en, ení = okrášliti, vystrojiti, přistrojiti, ausstaffiren. — koho: koně. Ros. — O., ociganiti, ošuliti, betrügen. O. koho oč. Na Ostrav. Tč.

204381   Ošvábiti Svazek: 7 Strana: 0147
Ošvábiti = ošuliti. Také na Slov. Rr. Sb.

204382   Ošvácaný Svazek: 7 Strana: 0147
Ošvácaný = ołepaný, nepěkně ostříhaný. Brt D. 244.

204383   Ošvácati Svazek: 7 Strana: 0147
Ošvácati = nepěkně ostříhati (vlasy). Mor. Vck. Vz Ošvácaný.

204384   Ošvacnouť Svazek: 8 Strana: 0262
Ošvacnouť koho kopřivami = ošlehnouti. Čas 1896. 90. příl.

204385   Ošvápnúť Svazek: 7 Strana: 1349
Ošvápnúť, vz Švápati (dod).

204386   Ošvářiti Svazek: 2 Strana: 0437
Ošvářiti, il, en, ení: očistiti, reinigen. Plk.

204387   Ošvářiti Svazek: 7 Strana: 0147
Ošvářiti = ostříhati (vlasy). Val. Vck.

204388   Ošvihat co, koho Svazek: 10 Strana: 0237
Ošvihat co, koho, flagellare. Gl. řeh. Ben. 210.

204389   Ošvihati Svazek: 7 Strana: 0147
Ošvihati, abpeitschen. — koho také = ostříhati, abscheren. U Olom. Sd.

204390   Ošvihel Svazek: 7 Strana: 0147
Ošvihel, hle, m. = prut, jímž se švihá ku př. na děti. U Přer. Fr. Blý.

204391   Ošvinglovaný Svazek: 10 Strana: 0642
Ošvinglovaný = ovroubený? O. okraj krieslu. Slov. Nár. sbor. XI. 16.

204392   -ot Svazek: 2 Strana: 0437
-ot, přípona jmen podstatn. rodu muž.: ži- vot, jekot, hřmot, dusot, D., blekot, bleskot, cvrkot, chrapot, chropot, dupot, klapot, klepot, klokot, leskot, skřehot, sikot, šepot, šumot, třeskot. Mkl. B. 189.

204393   1. Ot Svazek: 2 Strana: 0437
1. Ot = otec, starší forma byla otas. Der Vater. Prostý kmen ot zachoval se v osob- ním jméně Otaslav (sr. Dědumil, Dědomir); v osadních jménech: Otaslavice, Otov, Oticc. Od ot odvozeno přídavné jm. otný. Jir. Vz více v Mus. 1878.146. Ot žije posud ve slově otec a ve vlastním jméně Otný. Bdl. K tomu dodává Tč., že na Mor. vedlé slova otec slova ot posud užívají pod Javořinou u Nové Lhoty (u Uher. Hradiště): To jest jeho ot n. otec a jeho máti. Na Ostravsku a v Be- skydech užívají slova ot také, ale více ve smyslu opovržlivém. Tč. Slovo to známo také z písní zpívaných na Moravce: Od vašiho ota, dostala sem kota, od moji mamulky, dostala sem dva vdolky. Kdo holí ota, to je holota, ale kdo ho živí, je člověk poctivý. Tč. V Polsku užívali oc, což jest jotovaný tvar slova ot (1549.). Jir. Vsiak ot svej čeledi vojevodí. Rkk. 69. (Sněm 1.).

204394   2. Ot Svazek: 2 Strana: 0437
2. Ot = od, předložka. Ot počátka do skon- čenie. St. skl. Ot zůstalo v předložce jen-ve složenině: otevříti, vz toto.

204395   -oť Svazek: 2 Strana: 0437
-oť, přípona jmen podstatných rodu žen.: loukoť (od luk). D. Vz Ť.

204396   1. Ot Svazek: 7 Strana: 0147
1. Ot. Slyšel jsem jednoho kněze z Derfle u Uher. Hrad., ten vyslovoval oť. Tč. Pru- tom (prutem) ťa oť vyučuje, jak máš po- slúchať. Na Bezkydech. Tč. Ot chce veděť, kde je brát. Pl. 1. 270.

204397   2. Ot Svazek: 7 Strana: 0147
2. Ot = od. Bž. 51. -ot, vz -et (Hřmet).

204398   Ot Svazek: 7 Strana: 0149
Otéci kde: na těle. Lék.

204399   2. Ot Svazek: 7 Strana: 1349
2. Ot. J. Pelikán. V progr. Kr. Hrad. 1890.

204400   Ot Svazek: 8 Strana: 0262
Ot = otec. Pan Vilém, jeho ot vysoce uro- zený. 1515. Seyk. Ruk. 21.

204401   Ot Svazek: 9 Strana: 0208
Ot předložka. Vz Od.

204402   -ot Svazek: 10 Strana: 0237
-ot příp.: práskot, praskot. Vz Dšk. Km. 20.

204403   Ot Svazek: 10 Strana: 0237
Ot, a, m. = otec. Sr.: H. Jir. Slov. pr. I. 71. — Dobrovského Slovanka. — Brandl. Obrana. 21. — J. Jir. v Mue. 1878. 146. — Komenský. 1886. 498. — Geitler v Obzoru brn. 1879. 350. — Mus. 1859. 333., 1860. 59. — Bartoš v Osvětě 1879. 533. — Ge- baurův Výklad un. čt. 1877. 18. — Jir. Prove 231. — Arch. X. 534. ? — L. Píč v Archaeol. pam. XIV. 1887. 110. (Mš). Kott. Slov. II. 437. Ot = otec, ?????-rcm/9. Msn. Od. 137., 209.

204404   1. -ota Svazek: 2 Strana: 0437
1. -ota, přípona jmen podstatných rodu a) žensk.: čistota, dobrota, nahota, slepota, pěchota, měkkota, němota, D.; b) muž: Mla- dota, Milota. Jir.

204405   2. Ota Svazek: 2 Strana: 0438
2. Ota, Otta, y, Otík, a, m., vlastní jméno, něm. Otto. V. K Otě daleko zajel. Rkk. 35.

204406   -ota Svazek: 7 Strana: 0147
-ota: sirota, mekota, makota, súchoty, řechota, hlupota. Brt. D. 142.

204407   -ota Svazek: 8 Strana: 0262
-ota, příp. osob. jm.: Mladota, Strachota, Janota, Kbrl. Sp. 12.

204408   -ota Svazek: 10 Strana: 0237
-ota příp.: mdlota, suchota atd. Vz Dšk. Km. 20.

204409   Otacmati Svazek: 7 Strana: 0147
Otacmati = otočiti (onuce na nohu), opantati. Val. Vck.

204410   Otáčecí Svazek: 7 Strana: 0147
Otáčecí, Dreh-, Drehung; Umdrehungs-, Rotations-. O. osa, Šp., ZČ. I. 41., 100, pohyb, Dk., Stč. Zem. 369., SP. II. 68., prskoun, NA. III. 135., rychlosť, Dch., SP., bod (točník), kotouč, plocha, sloup Šp.

204411   Otáčecí. O Svazek: 10 Strana: 0237
Otáčecí. O. věže obrněné. Vz Ott. XVIII. 961.

204412   Otáčeč Svazek: 7 Strana: 0147
Otáčeč, e, m., der Dreher, Umdreher.

204413   Otáčeč Svazek: 7 Strana: 1349
Otáčeč, e, m., sval, rotator.

204414   Otáčedlo Svazek: 8 Strana: 0262
Otáčedlo, a, n. Elektrické o. KP. VIII. 408., 421.

204415   Otáčení Svazek: 2 Strana: 0438
Otáčení, n., das Umdrehen, die Umdrehung. O. okolo země. Víd. list. O. otočení, oběh, otoč); osa, plocha, rychlost', úhel, čas otáčení; magnetičnosť otáčením. Nz.

204416   Otáčení Svazek: 7 Strana: 0147
Otáčení. Osa o. (otáčecí), plocha o. (oto- čen), Nz., střed, rovina o. ZČ. I. 100., 178 , Jrl. 120. O. se země okolo osy. Stč. Zem. 68 O volné. ZČ. I. 179. O. útvarů geometri- ckých kol přímé osy. Jrl. 119. Ct. Slov. zdrav.

204417   Otáčený Svazek: 2 Strana: 0438
Otáčený; -en, a, o, umgedreht. Us.

204418   Otáčeti Svazek: 2 Strana: 0438
Otáčeti, vz Otočiti.

204419   Otáčidlo Svazek: 7 Strana: 0147
Otáčidlo, a, n. = přístroj v nádraží, die Drehscheibe. Šp., Zpr. arch. XI. 5.

204420   Otáčivě Svazek: 7 Strana: 0147
Otáčivě, drehbar. O. na něčem přidě- laný ZČ. III. 80.

204421   Otáčivosť Svazek: 7 Strana: 0147
Otáčivosť, i, f., die Drehbarkeit. Rm. I. 98., 122.

204422   Otáčivý Svazek: 7 Strana: 0147
Otáčivý. O. čiv, nerv, Rollnerv, m., Nz. lk., mžikavosť, nystagmus rotatorius, dělo harpunové, Us., mohutnosť, Rm. 122., mo- ment, ZČ. I. 56., rostliny, Rosc. 44., ná- prava, NA. IV. 153, osa, Drehachse, pohyb, kloub (obrtlivý), bod, buben, Nz. lk., těleso. ZČ. I. 268. Hřídel v objímce o-vý. ZČ. Kola na nápravách, okolo rejdováku o-vá. NA. IV. 153. Kolo kolem osy o-vé. Us. Pdl. Cf. Popínavý.

204423   Otáčivý, otáčlivý Svazek: 2 Strana: 0438
Otáčivý, otáčlivý, otáčející se, Dreh-, drehbar. O. rostlina, Rostl., kříž. Dch.O. dělo, srubnička, Drehbasse (starší zbraň). čsk. He- ronova parní baňka o., Herons mit Dampf rotirende Kugel. Ck.

204424   Otáčka Svazek: 2 Strana: 0438
Otáčka, y, f., Wickelstroh um die Füsse. Dch. — O., der Dreher (Apparat). Dch.

204425   Otáčka Svazek: 7 Strana: 0147
Otáčka, die Windung, Umkehr. Bez čeho sedlák pole neoře? Bez otáčky. Mor. Brt. — O., Ausflucht. Přede rád o-ky a kličky. Dch. Vz Votáčka. — O. = sláma, kterou si lid nohy do bot v zimě otáčí, aby ne- záblo. Tč. Cf. Stlačky (dod.). — O. = oplet- ník plotní, calystegia sepium, die Deck- winde, rostl. Vz Rstp. 1092. — O. = sto- čené suché ratolesti z letiny na podpalo- vání. Val. Brt. D. 244.

204426   Otáčka Svazek: 8 Strana: 0262
Otáčka = balení nohou slamou. Noha se obalila vonucí a potom o-čkou; potom se obuly boty. Vz Duf. 196. Cf. Obtačky (3. dod.).

204427   Otáčlivosť Svazek: 2 Strana: 0438
Otáčlivosť, i, f. Drehfähigkeit, f. O. lodi. Dch.

204428   Otáčlivosť Svazek: 7 Strana: 0147
Otáčlivosť, die Rührigkeit, Geschäftig- keit. Dch.

204429   Otáčlivý Svazek: 2 Strana: 0438
Otáčlivý, drehfähig.

204430   Otáčlivý Svazek: 7 Strana: 0147
Otáčlivý, vz Otáčivý.

204431   Otáčník Svazek: 2 Strana: 0438
Otáčník, u, m., heliotropium, rostl.

204432   Otáčnosť Svazek: 2 Strana: 0438
Otáčnosť, i, f., die Drehbarkeit. Scip.

204433   Otáčný Svazek: 2 Strana: 0438
Otáčný, snadný k otáčení, drehbar. Kom.

204434   Otad Svazek: 7 Strana: 0147
Otad = odtad. Služebníci o. brali. Půh. I. 305.

204435   Otaflovati Svazek: 2 Strana: 0438
Otaflovati, lépe: opažiti, obložiti, über- täfeln. — co čím: otafloval zdi domu prkny cedrovými, Br., opažil. V.

204436   Otah Svazek: 7 Strana: 0147
Otah, u, m. To jsou samé o-hy (odtah), průtahy). Č. T. Tkč.

204437   Otáhal Svazek: 10 Strana: 0237
Otáhal Ant, spis. a básn., nar. 1864. Vyhl. I. 89.

204438   Otáhavý Svazek: 7 Strana: 0147
Otáhavý = váhavý Brt. D. 244.

204439   Oťahel Svazek: 10 Strana: 0642
Oťahel (odťahel), bla, m. = darebák, člověk práci se vyhýbající. Phľd. XXIV. 480.

204440   Otáhlice Svazek: 2 Strana: 0438
Otáhlice, e, f., die Krinoline (sukně). Das. Vz Partikál.

204441   Ótáhlice Svazek: 8 Strana: 0262
Ótáhlice = sukně mužská úzká. XV. stol. Wtr. Krj. I. 134. Vz Otáhlý (násl.).

204442   Otáhlý Svazek: 2 Strana: 0438
Otáhlý, který se vůkol táhne, rund herum gehend. O. sukně. (= úzka, Plk., podlouhlá. D.). V.

204443   Otáhlý Svazek: 8 Strana: 0262
Otáhlý. O. suknice = dlouhá, Chč. Síť 157. Suknice o. málo zadku kryje. Chč. S. 227. O. kožíšek barchanem podšitý. 1572. Kutn. šk. 15. Cf. Odtáhlý (3. dod.).

204444   Otáhlý Svazek: 9 Strana: 0208
Otáhlý. Suknice o-lá málo zadku kryje. Chč. (Pal. Děj. IV. 1. 472. ).

204445   Otáhnouti Svazek: 2 Strana: 0438
Otáhnouti, ul, ut, utí a táhl, tažen, ení; oiáhati, otahovati, umziehen. — co čím. Sítí svou otáhl mne. Br. — Otahovati co = často tahati, aby větší bylo, ab-, ausziehen. Puch.

204446   Otajať Svazek: 10 Strana: 0642
Otajať = odtáti. Brt. Slov.

204447   Otajek Svazek: 2 Strana: 0438
Otajek, jku, m., obleva, Thauwetter, n. — O. = otajky.

204448   Otajkovati se Svazek: 7 Strana: 0147
Otajkovati se, aufthauen; sich erholen Šm.

204449   Otajkovitý Svazek: 7 Strana: 0147
Otajkovitý, mit Nebenhalmen. Šm.

204450   Otajky, pl Svazek: 2 Strana: 0438
Otajky, pl., m., pozdní odnože obilní, Nebenschoss, -halm. Us. u Hořic. Hk.

204451   Otajník Svazek: 7 Strana: 1349
Otajník, u, m., apocalypsis, zastr. Rozk., Pršp. 88. 26.

204452   Otakar Svazek: 2 Strana: 0438
Otakar, a, m., vz Ottakar, a o původu vz Mz. 266.. Gl. 211. Něm. Ottokar.

204453   Otakárek Svazek: 2 Strana: 0438
Otakárek, rka, m., papilio, motýl. Frč. 181.

204454   Otakárek Svazek: 7 Strana: 0147
Otakárek, der Edelfalter. O. ovocný, p. podalirius, Segelfalter, fenyklový, p. Ma- chaon. Vz Stn. I. 26, Brm. IV.

204455   Otakárek Svazek: 9 Strana: 0208
Otakárek, motýl. Vz Stein. 26., Exl. 31.

204456   Otakárek Svazek: 10 Strana: 0237
Otakárek, rka, m., motýl. Vz Ott. XVIII. 962.

204457   Otálač Svazek: 7 Strana: 0147
Otálač, e, m. = otáleč. Orl. X. 276.

204458   Otálati Svazek: 2 Strana: 0438
Otálati, otalovati, lépe: oddálati, oddalo- vati. Vz Oddáliti.

204459   Otálavosť Svazek: 2 Strana: 0438
Otálavosť, i, f., Saumseligkeit, f.

204460   Otálavý Svazek: 2 Strana: 0438
Otálavý, oddálavý, zögernd, saumselig. Jg.

204461   Otáleč Svazek: 2 Strana: 0438
Otáleč, e, m., ein Zauderer, Zögerer.

204462   Otálení Svazek: 2 Strana: 0438
Otálení, n., Zögern, n. Bez o. = hned. Šm.

204463   Otáleti Svazek: 2 Strana: 0438
Otáleti, el, ení, otalovati, meškati, zögern. — s čím (odkládati to). Rk.

204464   Otáleti Svazek: 7 Strana: 0147
Otáleti. Vz List. fil. XII. 177.

204465   Otáleti Svazek: 8 Strana: 0262
Otáleti. O pův. slova cf. Jag. Arch. XVI. 3. 4. Heft. 388.

204466   Otalgie Svazek: 7 Strana: 0147
Otalgie, e, f. z řec. = bolesť ušní. Rk. Sl.

204467   Otálivosť Svazek: 9 Strana: 0456
Otálivosť. O. jeho zavinila, že... Vlč. Lit. II. 192.

204468   Otálivý Svazek: 7 Strana: 0147
Otálivý, zögernd. Dk. 0. strasť. Msn. O. 73.

204469   Otálivý Svazek: 10 Strana: 0237
Otálivý přítel. Jakb. Mar. 30.

204470   Otan Svazek: 7 Strana: 0147
Otan, a, Otánek, nka, m. = Ota.

204471   Otaňky Svazek: 8 Strana: 0262
Otaňky = otajky. Kotk. 114.

204472   Oťapa Svazek: 7 Strana: 0147
Oťapa, y, m. = nešika, hňup. Mor. Brt D. 244.

204473   Oťapati Svazek: 7 Strana: 0147
Oťapati, herunterschlagen. Jablka se stromu žerdkou o. Laš. Tč.

204474   Otápek Svazek: 2 Strana: 0438
Otápek, pku, m., otápka, y, f., škraloup na smetaně. Us. Dch. Us. u Třebíče. Gn. Die Haut (der Pelz) auf der Milch. O-ka na potoce = tenký led, pod kterým voda teče. Dch. — O., mastnota na vodě pocházející od mastné nádoby. Us. u Krásné hory. Lg.

204475   Otápěti Svazek: 2 Strana: 0438
Otápěti, vz Otopiti.

204476   Otáplý Svazek: 7 Strana: 0147
Otáplý = vypadající jako zmoklá sle- pice. U Třebíče. Bkř.

204477   Otarasovati Svazek: 2 Strana: 0438
Otarasovati, umschanzen. — co, koho čím: se prkny. Hus.

204478   Otaslav Svazek: 7 Strana: 0147
Otaslav, a, m , os. jm. Pal. Rdh. I. 124., D. ol. I. 290., Pal. Děj. I. 2. 115.

204479   Otaslavice Svazek: 7 Strana: 0147
Otaslavice, Ottaslawitz. Jak prodávají v O-cích košťata? Vz Sbtk. Krat. h. 190. — Tk. IV. 308., V. 127., Rk. Sl.

204480   Otaslavice horní a dolní Svazek: 2 Strana: 0438
Otaslavice horní a dolní, vsi v Pro- stejovsku na Mor. Vz S. N.

204481   Otaškařiti Svazek: 2 Strana: 0438
Otaškařiti, il, en, ení. — koho, betrügen, beschummeln. Rk.

204482   -otat Svazek: 2 Strana: 0438
-otat. Příponou -otat tvoří se na mor. Zlínsku verba deminutiva, jimiž se zdrob- nělosť neboli vlastně zdrobnělosť děje ozna- čuje: čapat — čapotat, mrkat — mrkotat, plkat — plkotat, vrzgat — vrzgotat. Brt.

204483   -otať Svazek: 7 Strana: 0147
-otať Vz Brt. D. 159.

204484   Otáti Svazek: 2 Strana: 0438
Otáti, otaji, ál, ání; otájeti, el, ení; otáti se, otájeti se, otajovati se = táním obměk- knouti, aufthauen; spraviti se, sich erhohlen. Dnes se otálo (oblevilo). Otálo tam dnes. Us. Žaludek už zase otál. Vrat. Hrách od krup potlučený zase otál. Kouble. Sněhy otály. Us. — z čeho. Srdce moje nechať z ledu otaje. L.

204485   Oťatí Svazek: 7 Strana: 0147
Oťatí, n = otětí. Slov. Bern.

204486   Otava Svazek: 7 Strana: 0147
Otava. Mkl Etym. 328., Bž. 225., List. fil. XII. 177., Rk. Sl. — O., os. jm. Vck.

204487   Otava Svazek: 9 Strana: 0208
Otava, řeka: Votava, Vatava. Pís. 16. Vz o ní v Uč. spol. 1897. VIII. 7.

204488   Otava, otavka Svazek: 2 Strana: 0438
Otava, otavka, y, f., zotavení se, posila, Stärkung, Hilfe, Erhohlung, f. Pán přepodivně provázel tě potěchou a o-vou. Sš. Hc. 154. Buď vlasti štítem, o-vou. Sš. Hc. 158. — O= tráva po kosení (po senoseči) v nově rostoucí n. potom posečená a usušená, das Nachgras, Grummet, Herbstheu. Vz S. N., Gb. Hl. 145. Druhá o. slove podrost, podrostlina. D. O., na Slov. kosinka. O., podzimní seno. V. O. roste. V. Dobytek na otavu hnáti. Us. Dobytek po otavě se pase. Us. (BO.). Přinese-li déšť sv. Helena, bývá otava dlouho zelená. Kda. — O., řeka v Čech. Tk. L 619. Lutý Chrudoš na Otavě křivě. LS. v. 11.

204489   Otávče Svazek: 2 Strana: 0438
Otávče, ete, n., pozdní mladé ku př. kuře, tele (při otavách, ein Huhn, das zur Grum- metzeit ausgebrütet wird). Dch.

204490   Otavení Svazek: 2 Strana: 0438
Otavení, n., die Erhohlung. Reš.

204491   Otaviště, ě Svazek: 2 Strana: 0438
Otaviště, ě, n., Grummetwiese, f. D.

204492   Otaviti Svazek: 7 Strana: 1349
Otaviti. Mkl. Etym. 367.

204493   Otaviti Svazek: 9 Strana: 0208
Otaviti. Vrby mají tam pří samé zemi porubány býti, a což by se koli o-lo (z nova vyrostlo), to vše aby každý rok bylo vy- plaňováno. 1502. Arch. XVII. 20.

204494   Otaviti se Svazek: 2 Strana: 0438
Otaviti se, il, ení; otavovati se = otáti, zmoci se, okřáti, k síle přijíti, sich erhohlen, Kräfte wieder erlangen, zu sich kommen, zu Kräften kommen. Jg. Stromek se zase otaví. Br. To osení se neotaví. V. Pařez se otavuje. Br. Židé se o. nemohli. V. Hřích se otaví. Kom. — se čeho. Lidé se těch všech škod dobře byli otavili. List. 1416. Arch. I. 8. — se čím. Mnozí v dluhy zašedše vdov hledají, aby jich statkem sě otavili. Št. 29.

204495   Otaviti se jak Svazek: 10 Strana: 0237
Otaviti se jak. Udříti chlapu (sedláku) sádla, otavíť se (zotaví se) chlap jako lípa. Rokyc. Post. 293a.

204496   Otaviti se z čeho Svazek: 7 Strana: 0147
Otaviti se z čeho. Brt. Skl. 47.

204497   Otavka Svazek: 2 Strana: 0438
Otavka, y, f. = otávče. Puch.

204498   Otavka Svazek: 7 Strana: 0147
Otavka, y, f. = klásky obilní později ostatních dozrávající. Vz Podklasek. Brt. I). 244.

204499   Otavky Svazek: 2 Strana: 0438
Otavky, pl., f., druh hrušek, eine Art Birnen. Us.

204500   Otavní Svazek: 7 Strana: 0094
Otavní flauta, Oktavflöte, chod. Hud.

204501   Otavní Svazek: 7 Strana: 0147
Otavní sluka, vz Otavník. — O. = ota- vující. Ta slastná družnosť ti bude krůpějí o nou. Dch. 455*

204502   Otavník Svazek: 2 Strana: 0438
Otavník, a, m., sluka otavní, Grasschnepfe, f. Us.

204503   Otavník Svazek: 7 Strana: 0148
Otavník, gallinago gallinaria, bekasina. Ott. III. 636.

204504   Otavný Svazek: 2 Strana: 0438
Otavný, -ní, od otavy, Grummet-.

204505   Otavoseč Svazek: 9 Strana: 0208
Otavoseč, e, f. Nár. list. 1898. č. 263.

204506   Otavovati Svazek: 7 Strana: 0148
Otavovati, u zlatotepců, erfrischen. Šm.

204507   Otavový Svazek: 2 Strana: 0438
Otavový, otavný. O. krmení ovcí. Svob. ovc.

204508   Otavožaty Svazek: 7 Strana: 0148
Otavožaty, dle Dolany, Wotawoschat, ves u Křelovic. Rk. Sl.

204509   Otaz Svazek: 2 Strana: 0438
Otaz, u, n. a, m., otázání, Anfrage; Ein- willigung, f. Tkadl. Pass., Sáms jeho bez mého o-zu zabil. GR. Toho bratra ciesařova bez o-za z věže kázala vypustiti. Boč.

204510   Otáza Svazek: 2 Strana: 0438
Otáza = otázal, a, o; otázachu = otázali. Kat.

204511   Otázalivý Svazek: 2 Strana: 0438
Otázalivý, otazovací, Frage-. O. slova. Výb. I. 553.

204512   Otázalý Svazek: 7 Strana: 0148
Otázalý, Frag-. Rk.

204513   Otázání Svazek: 2 Strana: 0438
Otázání, n., Frage, f. Až do o. Zák. sv. Ben. Seděti do o. jako němý. O. z D.

204514   Otázaný Svazek: 2 Strana: 0438
Otázaný; -án, -ána, áno, befragt. Us. •

204515   Otazatedlný. O Svazek: 10 Strana: 0237
Otazatedlný. O-ná sú ta slova (lze se domáhati jich smyslu). Kar. 51.

204516   Otazatel Svazek: 2 Strana: 0438
Otazatel, e, m., der Befrager.

204517   Otazatelka, otazatelkyně Svazek: 2 Strana: 0438
Otazatelka, otazatelkyně, ě, f., die Be- fragerin. Jg.

204518   Otázati Svazek: 2 Strana: 0438
Otázati, otáži (zstr. otíži), otázám, otěž n. otaž, zán, ání; otázati se, otazovati se = ptáti se, fragen, befragen. — koho (gt.) Otáza král svých mudrákóv. BO. Stařec otázal jeho. GR. Potom otázal Antenora, oč by přišel. Troj. 102. O. zlatníkův. Pass. Otázal ji otec. Pass. 32. Otěž svých předkóv; otěžte jeho, bude-li moci živ býti. Bj., BO. — koho na čem, čeho na kom. Otázali jeho na tom. Pass. 564. Na něm toho otázachu. Kat.2597. — Dal. 14. —koho (gt.) čím. Otázal jich těmi slovy. Ottersd. — koho o kom, o čem. Otázal jsem jich o židech. Ben. Aby otázali o zázraku. Ben. Jenom o svátosti biřmování na nich se otazoval. Sš. Sk. 221. — koho dle čeho. Ugrín podlé obyčeje křesťanského otáza Tristrama hřiechu všelikého. St. skl. — se koho (nač, oč, o čem). Tedy otázali jsme se těch starších. Br. Když se jich otížeš. Mudr. Při tom otázali jsou jeho. Br. A v domě byv otázal se jich. Br. Otázal jsem se o jeho kravách, jsou-li jeho. Svěd. O. se o nějakou věc, Br., o jedné věci. Luk. Otázali se jeho o jeho bydle a stavu. Pass. 331. — Jel., Pass., Háj. — kde. Před soudem sám sebe otaž. V. Otázal jeho v svém domě. BO.

204519   Otázati Svazek: 7 Strana: 0148
Otázati. A tak otieže-li, je-li dobré. Hus I. 98. — koho (gt.). A když jsme ho o-li. Pč. 47. A jich otázal, mohl-liby. Pass. Než má tiem súdce pilněji býti otazuje svědkóv, zda by se podklesli. Št. Kn. š. 145. Otiežem jich. Pass. 307. Já vás také otieži. Krist. O-zal své rady. Kšch. 33 A jich poslúchá a otazuje. Hus II. 29. (I. 23., 62., 186., II. 179.). Nevěříte-li mně, otiežte upřiemých mistrov; Otiež své mysli; Otieže vašich skutkóv. Št. Kn. š. 135., 285., 151. (1., 15.). Otiež větších tvých. Ž. wit. Deut. 7. — čeho na čem. Poslala je ku králi, aby jeho po- volení na tom otázali (na pohřbení sv. Ja- kuba). Pass. mus. 354. — o čem. I o-li sú (Ježíše) o ženě, jenž . . Hus I. 39. Když byl o-zán o knězi Biskupci. Pč. 26. O smutce jeho otáza. Hr. rk 297. — koho jak. Tehdy jsú Janáčka otázali konšelé pod přísahú, aby pravdu pověděl. NB Tč. 80. Otázav jeho rozličnými řečmi. Ddk. 162. b. — se nač koho. Lpř. Sl. I. 47.

204520   Otázati se Svazek: 7 Strana: 1349
Otázati se. Tehdy Pilat otáza jeho ot (= strany) jeho královstva. 14 stol. Mus. 1890. 198.

204521   Otazek Svazek: 7 Strana: 0148
Otazek, zku, m. = tázací člen, otazný clen, das Frageglied. Nz.

204522   Otázka Svazek: 2 Strana: 0439
Otázka, y, f., die Frage. V. O. předběžná, D., ukrytá (pohádka), V., cenná (Preisfrage), Pal. Rad. III. 262.,Krok., lapavá. Hš. Jest o. D. O. jest, co v tom práva bylo. Rkp. kut. Otázku udělati, vydati, V., na někoho n. na někom udělati, na někoho vydati, J. tr.; o-ky někomu o něco činiti, dělati; činiti na někom o-ky o něco (Bart. 1. 21.), podati na někoho o-ku o něčem; o-ky odpraviti, odbyti; odpovídati k otázce, na otázku; z důvodů o-ku zavírati (Kom.) Nz. Jest o., zdali . . .; o-ky dávati. J. tr. Činíš na mne o-ku. MP. O-ku na někoho činiti (na obec). Let. 294., Bart. 2. 5., 4. 5. Jest na o-ce; není o tom o-ky, es steht ausser Frage; na- skytuje se o.; o-ku zkoumati, probírati; o. zůstala nerozhodnuta; o. pochybování a po- divení. Dch. Aby aspoň jednu otázku zpra- vili. Br. Někdy na ně jiných otázek podá- val. Br. Činěna jest mu o. Jel. O. strany toho rozhodnuta jest. Kram. Na každou o-ku náležitou odpověď dáti. Kram. Ne na o-ku, ne k o-ce odpovídati (= ne k věci). V. Bóře se o., zdali . . . (lépe: Jest o., J. tr.). O-ku rozluštiti, šp., neboť na otázky se odpovídá. Jg. Pakli by se o tu o-ku v soudu páni a vládyky dělili, tehdy na kterú stranu jich více bude, při tom má zůstáno býti. Vl. zř. 14. Jest veliká o. = nejisto. Us. Vznikla mezi námi o. Ler. O-ka, která se odtud plodí. Ler. Učinil k tomu jistému rytieři o-ku o jeho košili. GR. Tak se nejvhodněji záhadná o. ta vyrovnává: o. ničemná, marná, všetečná; naléhati na někoho o-kou; o. ta odpověď svou nalézá v proslovu od nás již výše uve- deném ; o. lapavá; můžeme o-ky té neroz- řešené nechati; o. o Janu dokonce souvisí s náhledem o Kristu. Sš. L. 32., 208., 3., 190., 99., 187. Směřovala o. k tomu, aby pronesli, co vadného v sobě mají. Sš. Mr. 47. Netázali se o tom pána, jemuž jinorodou o-ku předložiti (lépe: učiniti) ustanovili. Sš. Mr. 38. Přistoupili k němu a podali na něho dvojí o-ku. Sš. Mr. 51. To v o-ce zůstává, bleibt unentschieden. Ohláš. Položiti o-ku, šp. m.: učiniti, podati, vydati na koho, komu. Brs. 128. O-ku postaviti, vystaviti, předložiti, lépe: otázku učiniti atd., vz na- hoře. Jv., Rs. O-ku nahoditi, lépe: učiniti, namítnouti. Jv. Nastává o., lépe: jest o. Rs. O-ky někomu klásti není české, m.: o-ku ně- komu o něco činiti (n. na někom), dotazo- vati se čeho na kom. Jv. O. je na svém místě, kde naproti stojí: odpověď, jinde po- loženo buď na místě tohoto slovo : věc, zá- ležitost atd., ku př. záležitosť (věc) turecká posud není rozhodnuta. Výbor má proskou- mati otázku, zdali by se měly otázky zjedno- dušiti, lépe: výbor, ať uváží, zdali . . . Šles- vická o. zajímá diplomacii, lépe: příběhy v Šlesviku zaměsťknávají diplomacii. Šb. Rada držena o věci polské (ne: o otázky polské). Břez. O. není hřích. Km. Jaká o., taková odpověď. D., Č. Na rohatou otázku kulovatá odpověď. Č. — Věty tázací jsou buď slovné n. větné. a) Dotazuje-li se mlu- vící jednotlivého slova u větě, slove otázka slovnou a uvozuje se vždy náměstkami nebo příslovci tázacími. Kdo to pravil ? Odkud plovete a kam chcete V -— b) Dotazuje-li se mluvící platnosti celé věty, t. j. žádá-li na otázku svou odpovědi ano nebo ne, slove otázka větnou. O. větná označuje se: a) toliko přízvukem bez tázacího slovce, což místo má, když s podivením a pohnutím se tážeme, kladouce přízvuk na jistá slova: Tak nemoudří jste? Ještě i vy bez rozumu jste? — b) Tázacími slovci: -li, -liž, zda, zdaž, zdali, či, což. Tito-li jsou bratři tvoji? Zda my to napravíme ? Co je ti, můj koníčku ? Či bys jedl, či bys pil ? Což pokoje sobě dáti nemůžeš ? Vz ona slova a Za, Azda. — c) Částicí že, chce-li mluvící právě opak toho, čeho se na oko dotazuje, označiti za mínění své. Ty že o tom nic nevíš ? — Pozn. Od otázek skutečných, k nimž se odpověď oče- kává, rozeznávati jest otázky řečnické, k nimž odpovědi nečekáme, t. j. věty úsud- kové v rouše otázky. Ale pro Bůh, což pak to v Babyloně jsme! Může-li větší směsice býti ? — O. rozlučovací či disjunktivná obsahuje dva členy na vzájem sebe vyme- zující, z nichž jeden potakávaje, druhý ne- zbytně popírati musí otázaný. Prvý člen o-ky rozlučovací uvádí se částicí -li, druhý částicemi či, čili, čili nic, či ne. Ty-li jsi ten, který přijíti má, čili jiného čekati máme ? Jsi-li náš či z nepřátel našich ? Jsi-li ty opravdový král čili nic? Půjdeš-li pak či ne? Vz ony částice. —- Nepřímé věty tá- zací jsou věty substantivné podmětné nebo předmětné, závislé na slovese věty jiné. Jako přímé věty tázací, tak i nepřímé dělí se v otázky slovné a větné. Uvozují se: slovné náměstkami a příslovci tázacími, větné čá- sticemi tázacími. Způsoby kladou se: a) in- dikativ, když jest řeč o skutečnosti. Po- znali, co jest ta válka. Víť Pánbůh, cí to kozel a čí beran. Nezáleží na tom, jak kdo dlouho nebo málo živ byl. Kdo ví, stane-li tě do večera. Zeptej se husy, zdali ji zábne v nohy. Kdo ví, kdy přijde. Počal mysliti, ve sně-li se jemu děje čili na jevě. To dobře uzříme, jsou-li tito praví bohové čili nic. — b) Kondicional na označenou nejistoty úsudku (za indikativ otázky přímé) anebo rozpačitosti vůle (ve přímé otázce též kon- dicional anebo sloveso míti s infinitivem, aneb pouhý infinitiv). Po obědě toho pout- níka zaklel, aby jemu pověděl, kdo by byl a jaké by jemu jméno bylo. Když jsou přišli, otázal jich, co by chtěli. A učil je, jak by měli sloužiti Hospodinu. Nic se nezvěděli, jaký by to lid byl, domácí-li čili cizí. — Pozn. 1. Při slovesech míti a věděti bývá trojí vazba: a) kondicional: Neměli, koho by se báli. I měla, nač by živa byla. Syn člověka nemá, kde by hlavu svou sklonil. — b) Infinitiv. Nemáme se čím odměniti. S kým
se o to poraditi, nevedel jsem. Vz Míti, vě-
děti. — c) Přechodník. Obešel se jak moha.
Jak moha král se bránil (= jak mohl). Kam
kde věda utíkal. — Pozn. 2. Otázka slovná
může ke dvěma nebo více členům směřo-
vati, což nazýváme vřaďováním otázek. Zvě-
děli, kdo chce s kým býti. Já všecko, co jak
jest, vyložím. Poručníci dědicům činí ze
všeho počet, co nač nakládali. — Pozn. 3.
Někdy bývá, že slovo tázací neobjímá celé
otázky, nýbrž jen z části ji podjímá, nále-
žejíc k větě vedlejší, což slove podjímáním.
Uvažujete, co myslíte, že by Činiti bylo.
(Oboje i vřaďování i podjímání, též v otáz-
kách přímých se vyskytuje). — Pozn. 4. Při
slovese čekati splývá výpustková věta ča-
sová (s až) s nepřímou otázkou. Čekám, až
jak to dopadne (t. j. až uvidím, jak . . .),
Počkám, až bude-li pěkně. Počkej, až co
nám zbude. Brt. S. §§. 463., 466., 490. O.
nepřímá, vz také Věta tázací. O. počínající se
s že bych, vz Zvolání. Vz o otázkách S. N.,
Konditional X., Interrogace, -li. K otázkám
přisvědčují na mor. Zlínsku: toť vím, to sa
ví, to je jak živo, to ináč není, větším dí-
lem (možná, snad), bez toho. (Tak sa ešče
uvidíme? Bez toho.) Zapírá se: nepovím
vám (nevím), na peci (ne), ale co by (ne).
Je tam pěkně ? Co by bylo, prší. Je tam ?
Ja co by býl. Ale: A tobě je zle? Co by
nebylo (=ba je). To nemele (das geht nicht).
Jak se tam odpovídá k otázkám všetečným?
O tom vz Dáti, Odkud, Klepeto, Proč. Brt. — O.= rozepře, hádka, Streitfrage, Aufgabe. O o-kách pochybných na obě strany s dů- vodním prokazováním hádá se. Kom. J. 750.

204523   Otázka Svazek: 7 Strana: 0148
Otázka, vz Jg. Slnosť. 72. O. adjektivná, adverbialná, časoslovná či verbalná, disjunk- tivná rozlučovací, doplňovací či věcná, jedno- členná, řečnická, rozhodovací, slovná, sub- stantivná, větová, vícečlenná. Blanda 71., J. Sykora, Křn. O. v paedagogice jest přímé vyzvání žáka, aby doplnil soud neúplný, který mu byl předložen. J. Sýkora. Tu na- skýtá se o. KB. V. O-ky nějaké se jen do- tknouti. Dch. O-ku činím na něm, trpí-li to svědomí. NB. Tč. 41. O-ku učiniti. Hus II. 399. Opatrnými o-kami na to ho přivedl. Abr. 232. I dal se na 5 o-zek (položil je) žádaje, aby . . . Krnd. 172. A túž otázku učinil jest Honoratus biskup; Chtiece Krista v nenávisť ciesařovu zavésti, položili sú jemu tu popudnú otázku Hus II. 171., 398. — O. dělnická, národnostní, socialní, úřed- nická, východní, ženská atd. Kzl. 53., 318., 320., Šml. Vz str. 439. a 6. ř. zd.

204524   Otázka Svazek: 8 Strana: 0262
Otázka. O-ku činiti nač. Chč. m. s. 78. Bez o-ky = jistě. Phľd. 1894. 550.

204525   Otázka Svazek: 9 Strana: 0208
Otázka· Byl na faře na o-kách (na kate- chismu). Rezn. Utr. 68. — O. = odpověď. A já sem jí dala takovó o-zku. Brt. P. n. 304. a jinde tam

204526   Otázka Svazek: 9 Strana: 0456
Otázka. Můž o to býti o Pal. Rd. I. 395.

204527   Otázka Svazek: 10 Strana: 0642
Otázka. Ľahšia o. ako odpoved. Sb. sl. VIII. 87.

204528   Otázkový Svazek: 7 Strana: 0148
Otázkový, Frage-. Dk. Aesth. 515. O. věty iným přízvukom znejí než odpovědné. Ht. Sl. ml. 161.

204529   Otázkový. O Svazek: 10 Strana: 0237
Otázkový. O. síť (mnoho otázek). Čch. I. Pov. 175.

204530   Otázlivý Svazek: 7 Strana: 0148
Otázlivý, fragend. Ssk.

204531   Otazně Svazek: 7 Strana: 0148
Otazně, fragend. Slova Páně mohou buď kladně brána býti buď o. Sš. L. 98., J 36.

204532   Otazník Svazek: 2 Strana: 0440
Otazník, u, m., Fragezeichen, n. Šml.

204533   Otazník Svazek: 7 Strana: 0148
Otazník. Tvé oči házejí mně o-ky. Šml. Star. f.

204534   Otazník Svazek: 7 Strana: 1349
Otazník. Cf. Gb. Ml. II. 60.

204535   Otazník Svazek: 8 Strana: 0262
Otazník. Brab. 47.

204536   Otazný Svazek: 2 Strana: 0440
Otazný článek, Fragartikel, m. Jg. O. bičování, peinliches Geissein, k vyzvědění pravdy. Aniž o. bičovaní se tuto rozuměti může. Sš. Mt. 362.

204537   Otázný Svazek: 8 Strana: 0262
Otázný. O. prst = dotčený, jmenovaný. Phľd. 1894. 681. O. pôvod, fraglich. Ib. 1893. 496. Je velmi o-né, či by ... Ib. 1895. 524.

204538   Otázočný Svazek: 9 Strana: 0208
Otázočný, fraglich. Slov. Phľd. 1897. 184.

204539   Otazok Svazek: 7 Strana: 0148
Otazok, zku, m., v math., das Frageglied. Slov. Ssk.

204540   Otazovací Svazek: 2 Strana: 0440
Otazovací, Frage-. O., tázací zájmeno, fragendes Fürwort.

204541   Otazovač Svazek: 7 Strana: 0148
Otazovač, e, m., der Frager. Šm.

204542   Otazování Svazek: 2 Strana: 0440
Otazování, n., das Befragen. O-ním vy- zvídati. D.

204543   Otazovka Svazek: 7 Strana: 0148
Otazovka, y, f., das Fragezeichen, otaz- ník. Šm.

204544   Oťaž Svazek: 7 Strana: 0148
Oťaž, e, f. = otíž, tíže. Slov. Phľd. VIII. 169.

204545   Oťažalý Svazek: 7 Strana: 0148
Oťažalý = otížený, stížený, komu od starosti a slabosti ťažko chodiť. Slov. Rr. Sb.

204546   Oťaželý Svazek: 8 Strana: 0262
Oťaželý = otížený, těžký. O. hlávka (ka- šky). Phľd. 1893. 129. Cf. Oťažalý.

204547   Oťažený Svazek: 8 Strana: 0262
Oťažený = otížený. Hlava o-ná snem, ná- pojem. Phľd.1895. 582.

204548   Oťažieť Svazek: 7 Strana: 0148
Oťažieť = těžkým se státi. Slov. Keď sa z truhly nic nevyberá, len vždycky pridáva, musí o. Orl. XI. 145 Oťažely krídla dlhou púťou. Sldk. 48. — Hol. 395., Dbš. Sl. pov. V. 67.

204549   Oťažieť Svazek: 8 Strana: 0262
Oťažieť. Žena (na jeho zádech) vždy viac oťažievala. Phľd. 1896. 258.

204550   Oťažihrdlo Svazek: 9 Strana: 0208
Oťažihrdlo, a, n. = těžká práce. Slov. Zát. Př. 162b.

204551   Oťážiť Svazek: 7 Strana: 0148
Oťážiť = otížiti, beschweren, schwer ma- chen; belästigen. Slov. Bern.

204552   Otběžné Svazek: 10 Strana: 0237
Otběžné, ého, n. Vz Odběžný.

204553   Otbíjeti Svazek: 10 Strana: 0237
Otbíjeti, vz Odbíjeti.

204554   Otboj Svazek: 2 Strana: 0440
Otboj, zastr., vz Odboj.

204555   Otbýti Svazek: 10 Strana: 0237
Otbýti, vz Odbyti.

204556   Otcebijství, n Svazek: 10 Strana: 0237
Otcebijství, n. Zr. Nov. 2 249.

204557   Otcemil Svazek: 7 Strana: 0148
Otcemil, a, m., qulonáto)?, den Vater lie- bend. Lpř.

204558   Otcevský Svazek: 10 Strana: 0237
Otcevský = otcovský. O. příbytek. Gl. roadn. 70b. Hřebci, jejichž původ se strany otcovské i mateřské dokázati se může m.: po hřebci a kobyle. Vést. XII. 97. (Brt. ).

204559   Otcevý Svazek: 10 Strana: 0237
Otcevý = otcovský. O-ho královstvie ne- uzříš. Alx. p. P. 114. (Mš. ).

204560   Otcezabitel Svazek: 10 Strana: 0237
Otcezabitel, e, m., parricida. Ev. olom. 93. 201.

204561   Otcobijce Svazek: 2 Strana: 0440
Otcobijce, e, m., otcevrah, a, m., der Vatermörder. Nej.

204562   Otcohúbce Svazek: 10 Strana: 0237
Otcohúbce, e, m. Mat. Lyr. la sl. 2.

204563   Otcoslavný Svazek: 7 Strana: 0148
Otcoslavný = slavného otce, edelent- sprossen. Lpř.

204564   Otcovati se s kým Svazek: 7 Strana: 0148
Otcovati se s kým = nazývati otcem. Slov. Phľd. III. 49.

204565   Otcovina Svazek: 7 Strana: 0148
Otcovina, y, f. = otcovizen, podíl, dě- dictví otcovské, väterliches Erbe. Šd.

204566   Otcovizen Svazek: 7 Strana: 0148
Otcovizen, zně, f. — otcovina, otcovizna. Slov. Šd.

204567   Otcovizna Svazek: 7 Strana: 0148
Otcovizna, y, f. = otcovina. Slov. Loos.

204568   Otcovražda Svazek: 7 Strana: 0148
Otcovražda, y, f., der Vatermord. Msn. Or. 83., Back.

204569   Otcovský Svazek: 2 Strana: 0440
Otcovský (otcovsky, po otcovsku), Vater, - väterlich. O. děd, statek, dědictví, dům, ochrana a péče, V., město, jméno, srdce, D., podíl, Jg., osoba, Kom., díl, povinnosť. J. tr. O. moc, patria potestas, slovou práva, která příslušejí otci jakožto hlavě rodiny. S. N. O. poručník (tutor testamentarius, der te- stamentarisch ernannte Vormund) má moc závady vyvázeti. Vl. zř. 105. b. Nejíti po šlepějích otcovských. V. Nezpívati otcovské písničky (nejednati dle otcovy vůle). V., č. O-sky někoho napomínati; o. se starati. Us. Vz -ský.

204570   Otcovský Svazek: 7 Strana: 0148
Otcovský. Milejší prut o. nežli očimov med; prut očimov sa pokládá vždy za naj- horší jed. Slov. Tč. O. poručník. Vz Zř. zem. Jir. 464.

204571   Otcovství Svazek: 2 Strana: 0440
Otcovství, n., stav otce, vlastnosť některé osoby jakožto otce. (S. N.), die Vaterschaft. Žalovati někoho z o. J. tr. Vz více v S. N. — O., láska otcovská, die Väterlichkeit. V. Nebo Boha a mnohého jeho otcovství sobě nevá- žili. Br.

204572   Otcovstvo Svazek: 2 Strana: 0440
Otcovstvo, a, n., die Vaterschaft. Z ně- hož všeliké o. se jmenuje (paternitas). ZN. Pozn. 1. ad 1.) Při životných. — Ad 2.) Při neživotných. — Ad 3.) Bž. a Mkl. mají -u za Špatné, ale čteme: o Janovu vězenie, o dědictvie Kristovu. Chč. P. 16. a., 32. b. —- Ad 4) Původně -em (podlé ; Páv, Slovo): domem Davidovem. Cf. Málem. — Pozn. 2. Pády samohláskou ukončené mají koncovky substantiv (Páv, Ryba, Slovo), pády pak souhláskou ukončené mají koncovky jmen přídavných (dle: Nový). V instr. sg. m. a n. a v gt., dat., lok. a instr. plur. přestupuje tedy do sklonění jmen přídavných určitých. — Poz. 3. V obecné mluvě skloňují se pří- davná přisvojovací jména dle vzoru Nový, jen lok. fem. vyskýtá se někdy pravidelně: v Drbalově stodole, vedlé : v Drbalovej sto- dole. Tedy: Otcův, gt. otcového, dat. otco- vému atd. Mk., Jir. — Pozn. 4. Místo -ův, -ova, -ovo užívá se v některých krajích pro všecky pády a pro všecky tři rody přípony -ovic, která nic jiného není než množný, nominativu jednot. čísla rovnající se genitiv podstatného jména; jinde -oic, -ojc atd. Vz •ovic. Kz., Zk. Vz více v: -ův, -ova, -ovo.— Pozn. 5. V nom. sg. mas. a fem. zhusta slý- cháme nesprávné tvary jako : tatínkovo (ma- minčino) synáček, dceruška, jichž jest se varovati. Bž. — Pozn. 6. Kde se místo adj. přisvojovacího klade genitiv ? Vz -ův, -ova, -ovo. — Dle tohoto vzoru skloňujeme: a) přídavná jména přisvojovací vyzvukující v -ův, -ova, -ovo a v -in, -ina, -ino. — b) Vlastní jména v -u ukončená. Vz -ů. — c) Ostatní jména přídavná neurčitá vytvořují jen některé pády dle vzorů svrchu vytče- ných a to 1. nom. sing. a plur., jsou-li pří- sudkem: otec je zdráv, matka je vesela, děvče je pilno, otcové jsou zdrávi atd.; 2. akkus. sing. a plur., jsou-li doplňkem sloves: učiň mě zdráva (zdrávu, zdrávo), propustil jej svobodna (ji svobodnu), uzřel sestry šťastny atd.; 3. genitiv sing. a plur., jsou-li doplň- kem záporných sloves: nespatřil otce již živa, přátel živých; nezastoupil matky živy, pa- cholete živa; 4. dativ, sing, a plur. při infi- nitivě býti: žáku sluší pilnu býti; žákům sluší pilným býti. V poslední příčině užívá se tvaru sing. i za plurál jako: Křesťanům sluší býti pokornu ; to děje se obzvláště tam, kde dativ, k němuž by se přísudek vztaho- val, není vyjádřen jako : Duchem chudu býti jest pokornu býti. Št. — 5. Užíváme-li jich za příslovky, s předložkami i bez nich, vy- skytují se v sing., hlavně v středním rodě a) v genitivě, jako: ode dávna, za sucha, do- jista, do naha, docela, znenáhla, zřídka, zú- plna, z čista jasna, znova, za živa, zkrátka atd.; tak také někdy u přidav. jmen jakost- ných : z plna hrdla, z běla dne a při jmé- nech číselných spojených s půl: půl páta zlatého, přes půl šesta měsíce. — b) V da- tivě, jako: po česku, po lehoučku, po suchu, po různu, po nenáhlu, po pansku, po malu atd. — c) V akkusativě: málo, mnoho, často, na dobro, na jisto, na krátko, na novo, na černo atd. — d) V lokale: pohotově, na hotově, v náhle, na krátce, v mále ; hodně, dobře, pěkně, krásně; tak i: na bíle dni jest; po půl čtvrtu dni. — e) V instrumen- tale: před nedávnem, mnohem, málem. — Pozn. 1. Zbytek neurčitých jmen přídavných s měkkou koncovkou jest páně. Vz Páně. V staré češtině taková adjektiva byla, jako člověč, člověča, člověče; blížň, blížňa, bližně, která se podlé vzorů Muž, Růže, Pole sklá- něla. Pozůstatky jich máme také ve jménech místních, jako Kněževes od muž. kněž, žensk. kněža, s přehláskou kněže a střed. kněže, tedy — knížecí ves. Bž. 126., 127., Zk. Ml. I. 58., 59.

204573   Otcový Svazek: 2 Strana: 0441
Otcový = otcovský. Otcová práva. BO. Nic nezačínal proti obci ani proti o-vému obyčeji, adversus plebem, morem paternum. ZN. Pamatujte skutky o-vé, ježto sú činili.

204574   Otcový Svazek: 7 Strana: 0148
Otcový. O. novina, novale patrum. Ol. Pror. 13. 23.

204575   Otcový Svazek: 10 Strana: 0237
Otcový v II. 441. polož před: Otcův.

204576   Otcův Svazek: 7 Strana: 0148
Otcův. Vzorec vz také v Bž. 125. Ad 3. Že duch sv. některé osoby v rodu Kristovu pokládati ráčí. BR. II. 5 b. Matěj na Mikovu Koní a Míka na Matějovu koni měnila jsta se. Pč. 23. — Otcových přátel si važ. Bř. ex.

204577   Otčec Svazek: 10 Strana: 0237
Otčec, ulcus (inter nomina personarum). Rozk. P. 1183.

204578   Otčenáš Svazek: 2 Strana: 0441
Otčenáš, e, m., otčenášek, šku, m., mo- dlitba Páně, Vater unser. Otče náš je slo- žený výraz vokativní; ale syntakticky po- jímá se za pouhé substantivum v nominativě a na základě takového pojetí se pak i sklo- ňuje, gt. otčenáše atd. Vz Zdrávas. Gb. v Li- stech filol. 1877. 299. Pět otčenášů se mo- dliti. D. Umí to jako otčenáš (dobře nazpaměť; jako z biče, jakoby peří dral). Č. Vz Pilný. Netrvalo to ani za otčenáš. Mt. S. Co by se o. a zdrávas pomodlil = brzo. Cf. Mrkati, Napočítati, Utíti.

204579   Otčenáš Svazek: 7 Strana: 0148
Otčenáš. Říkadla: 1. ,Otče náš', táta náš posadil nás na lavičku a dával nám po jablíčku; přišla máma s lopatou, vyhnala nás i s tátou. 2. ,Otče náš, jenž jsi,' bili se Němci o krapku zelí, bylo kysely, oškvarky vybrali a zelí nechali. Brt. v Km. 1886. 639. Cf Sbn. 147. O. táborský. Hš. Dod. II. 24. č. 137. O. zpět říkaný v pověře na štědrý den. Vz Zbrt. 260. Více o-šů (dětí), více chleba. Slov. Němc.

204580   Otčenáš Svazek: 7 Strana: 1349
Otčenáš, e, m. Některé jeho starší tvary. Vz D. Gesch. 74. Selský o. Vz K. J. Er- bena v Lum. 1861 I. 373. a v Obrazech života 1861. 330.

204581   Otčenáš Svazek: 8 Strana: 0262
Otčenáš, čím viac detí, tým viac o-šov, čím viac o-šov, tým viac chleba. Slov. Zátur., Phľd. XIV. 195. Srdce mateřské nezná jiného o-še než štěstí dítěte. Šml. VII. 165. — O., cf. Tanec čes. (3. dod.), NZ. V. 497.

204582   Otčenáš Svazek: 9 Strana: 0208
Otčenáš, e, m. ??ck. I. 279.

204583   Otčenáš Svazek: 9 Strana: 0456
Otčenáš. O. selský za času roboty. Vz Vlč. Lit. ?. 131.

204584   Otčenáš Svazek: 10 Strana: 0237
Otčenáš, tanec. Vz Brt. P. n. 841., Čes. 1. XI. 144.

204585   Otčenášek Svazek: 7 Strana: 0148
Otčenášek, ška, m, os. jm. Mor. Vck. — O., šku, m. = obratel nad křížem. Us. Kšá.

204586   Otčenáškový Svazek: 7 Strana: 0148
Otčenáškový. O. dírka, der Schlund. Vězí mu to v o-vé dírce = zalkl se. O. knížka, do níž se zapisují otčenáše, které říkati se mají, das Fürbittenbuch. Us. Šd.

204587   Otčenášový Svazek: 7 Strana: 0148
Otčenášový. O. díra, vz Otčenáškový. Slov. Rr. Sb.

204588   Otčený Svazek: 9 Strana: 0208
Otčený chléb. Rozb. III. 734.

204589   Otčí Svazek: 7 Strana: 0148
Otčí, Vaters-, vom Vater. Na to má listy otčie Půh. II. 248.

204590   Otčíček Svazek: 7 Strana: 0148
Otčíček, čka, m. = otčík Dráhý můj otčíčku! Orl. VIII. 150. — Mt. S. I. 52.

204591   Otčík Svazek: 2 Strana: 0441
Otčík, a, m. = otec. Výb. I. 13., 1094., 23. Der Vater. O. zajde k otcem. Rkp. 8.

204592   Otčík Svazek: 7 Strana: 0148
Otčík. Hr. ruk. 363, Alx. V. v. 124. Svého o-ka pyčúce. Bož. umuč. 94.

204593   Otčím Svazek: 2 Strana: 0441
Otčím, a, ?., pl., otčímové. Der Stief- vater. V. Otčim, není proč psáti otčím, Pk.; ale píše se tak skoro všeobecně. Manžel vdovy provdané je jejím dětem z prvního manželství otčímem a ony jemu nevlastními (pastornimi) dětmi (pastorky). Pt. Otčím a macecha na pastorky ne tak laskaví jsou, protože žádný z nich rodičem není. Kom.

204594   Otčím Svazek: 7 Strana: 0148
Otčím NB. Tč. 11., 162.

204595   Otčim Svazek: 8 Strana: 0262
Otčim, vitricus, kostelník, Kirchenvater . (ve starším smysle). Věst, op. 1893. 48.

204596   Otčímovský Svazek: 2 Strana: 0441
Otčímovský, Stiefvater-, stiefväterlich. Ros.

204597   Otčímovství Svazek: 2 Strana: 0441
Otčímovství, n., die Stiefvaterschaft. Ros.

204598   Otčímský Svazek: 7 Strana: 0148
Otčímský. O osud. Koll. III. 12., 222. — Něco po otčímsku odbyti. KB. IV.

204599   Otčina Svazek: 2 Strana: 0441
Otčina, y, f., vlasť otcovská, Heimat, f., Vaterland, n. Us. Pomstiti otčiny pád. Mus. O. je země, kraj, místo, v kterém rodičové naši bytem jsou. Vz Vlasť, Domov. Sk. Láska k o-ně dme jeho prsa. Dch. Bez ve- liké příčiny nehledej jiné otčiny; Moje o., nejlepší hostina. Pk. Strany přísloví vz ještě: Doma, Kněz, Ryba, Zroditi se. — O., ot- čimu, Erbschaft nach dem Vater. Jg.

204600   Otčina Svazek: 10 Strana: 0237
Otčina, y, f. Nad o-nu rodnou pranic sladšího není. Msn. Od. 127. Sr. Vlast'.

204601   Otčina Svazek: 10 Strana: 0642
Otčina, y, f. Neníť neslavno vojínu za otčinu rodnou umřít. Škod. II2 II. 59.

204602   Otčiniti Svazek: 10 Strana: 0237
Otčiniti, vz Odčiniti.

204603   Otčinský Svazek: 7 Strana: 0148
Otčinský, Vater-. O. naša zem. Slov. Tč.

204604   Otčinský Svazek: 9 Strana: 0208
Otčinský = od otčiny. O. zvyk. Žeran. 80.

204605   Otčisko Svazek: 8 Strana: 0262
Otčisko, otisko, a, n. Vz Botka (3. dod.).

204606   Otčizen Svazek: 7 Strana: 0148
Otčizen, zně, f. = otčizna. Slov. Rr. Sb , Zátur. Připravil ho o o. (otcovské dědi- ctví). Dbš Sl. pov. I. 33. U Uh. Hrad. Brt. D. 244.

204607   Otčizna Svazek: 2 Strana: 0441
Otčizna, y, f., otcovské dědictví, otcovský díl, dědictví pozůstalé po otci, das väterliche Erbe, väterliches Gut, väterliches Erbtheil. Ros., Kom., Žer. — O., vlasť, otcovský dům, domov, Vaterland, n., Vaterstadt, f. Jg., Krok. - Jg.

204608   Otčizna Svazek: 7 Strana: 0148
Otčizna. Bž. 228. Ten sirotek na tej dě- dině žádnej o-zny nemá. NB. Tč. 160.

204609   Otčizna Svazek: 7 Strana: 1349
Otčizna = otcovské jmění. 1557. Mus. 1891. 201.

204610   Otdáliti Svazek: 10 Strana: 0237
Otdáliti, vz Oddáliti.

204611   Otdati Svazek: 10 Strana: 0237
Otdati, vz Oddati. Za právo někomu něco o. Dal. Ff. 27. 4.

204612   Otdatvy Svazek: 8 Strana: 0262
Otdatvy, pl., f. Brig. F. 140. Vz Oddatve. Gb. H. ml. I. 234.

204613   Otdáviti Svazek: 9 Strana: 0208
Otdáviti, vz Oddáviti.

204614   Otděkovati komu Svazek: 9 Strana: 0208
Otděkovati komu: starším. Rozb. II. 149.

204615   Otdělati Svazek: 10 Strana: 0237
Otdělati, vz Oddělati. Pror. Ol. 16a. l. Isa. 10. 13.

204616   Otděliti Svazek: 10 Strana: 0237
Otděliti, vz Odděliti.

204617   Otdenní Svazek: 9 Strana: 0208
Otdenní, vz Oddenní.

204618   Otdiel Svazek: 2 Strana: 0441
Otdiel, u, m., úděl knížecí. Dal. 80. Vz Oddíl.

204619   Otdiel Svazek: 7 Strana: 0148
Otdiel, vz Oddíl.

204620   Otdiel Svazek: 10 Strana: 0237
Otdiel, vz Oddíl.

204621   Otdílný Svazek: 10 Strana: 0238
Otdílný = oddílný, kdo má svůj zvláštní díl nejsa ve spolku. Ukážu, že toho otdílen nejsem. Půh. Ol. III. 453. (1437).

204622   Otdojený Svazek: 7 Strana: 0148
Otdojený = odstavený. O mateře své. Ž. kl. (319.).

204623   Otdojený Svazek: 10 Strana: 0238
Otdojený, vz Oddojiti. O. u máteře své. Ž. klem. 130. 2.

204624   Otdúti Svazek: 10 Strana: 0238
Otdúti, vz Oddouti. Greg.

204625   Otdvihnúť Svazek: 10 Strana: 0238
Otdvihnúť, vz Oddvihnouti.

204626   Otec Svazek: 2 Strana: 0441
Otec, otce, m., otčík, ot, a, m., rodič. Otec, pl. otcové, ne: otci; vok. sg.: otče. Stč.: ot. O. jest, kdo dítě zplodil. Vz S. N. Der Vater. Otcův otec (děd). V. Laskavý o. D. O. skutečný. Sš. L. 38. Pane otče. Us. Otec plodí, matka rodí. Kom. Po otci se vrci (potatiti se). V. Nejistého otce syn. V. Nemáť nikte nic věrnějšieho než matku a otcě svého. Dal. 121. Jaký o., taký syn. Č., V., BO. Jaký otec, taký syn ; jaké drevo, taký klin. Mt. S. Otce nemající (sirotek) V. Ně- koho jako otce ctíti; k otcům (ku předkům) jíti (umříti). Nt. Ěídcí synové otcům svým podobni se nalézají. Č. Nepočítal otcův. O. se mu s krbu zabil (spadl s lavice). Vz Neman- želský. Č. O. mu z kapusného hlúba hlavu zlomil (nezná otce). Mt. S. Z otce zlého řídko bývá dobrý syn. V. O. stýskal a syn výskal. O. jablka hryze a synu laskominy. Ni u otce, ni u děda, kdož nemá, tomu běda. Jg. Co o., to o.; Nestyď se za otce, byť i ze samých provázků spleten byl. Lb. Vlečeš-li otce ku prahu, povlekou tě tvé dítky přes práh; Když otec stár, rád bys ho zahrabal a když umřel, zas vyhrabal; Dej Bůh otčíku zdraví a děti nebudou bez živobytí. Pk. Ani môjmu otcovi ho inakšie — lacnejšie — nedám. Mt. S. Vz Rb. 269. — O. starý = děd, Grossvater, m. V. — O. čelední = pán domu, hospodář, pater familias, Hausvater. V., ZN. O. spolu- vypověděných ( = hlava). Bart. — O., počá- tek rodiny některé, Stammvater, m. Adam první otec náš. Jg. Otcové = předkové. V. I činil Aza, což dobrého bylo před Hospo- dinem, jako David, otec jeho. Br. Zk. K ot- cům jíti = umříti. Vz Smrť. Č. — Bůh o., nebeský o. V., Kom. — O., kdo koho opa- truje, něčí dobrodinec, der Wohlthäter, Pfle- ger, Vater. Byl jsem otcem nuzných. Br. Někomu za otce býti. D. O. vlasti. V. — O. = zakladatel, der Stifter, Vater. O. aka- demie. V. — O., učinitel, ploditel, der Er- zeuger. Má-liž déšť otce ? Br. —- O. duchovní: kněz, zpovědník, Beichtvater; kmotr, Tauf- vater, Pathe ; o. svatý = papež, Pabst. — Svatí otcové = doktorové církevní. — Když o. (opat, Gl.) pod korunu mši slouží. Mus. 1839. 494. — O. Pan otec = mlynář (mistr). Prm.

204627   Otec Svazek: 7 Strana: 0149
Otec. V 3. ř. t. článku místo ,Strč. oť čti: Vz Ot. Cf. Mkl. Etym. 228. Otec a syni. Vz Zř. zem. Jir. 116., 464., Tov. 81., Šrc. 552., Cor. jur. IV. 3. 1. 412., IV 3. 2. 428.-429. Nevlastní o. = otčím. Us. To na otcu leží. Laš. Tč. Mój o. platil za jeho otce v židech i křesťanech. Půh. I. 187. Tomu otca kozub zabil (o nemanželském dítěti). Mt. S. I. 129. Zabil se mu o. věchtovím, utopil se mu za kamny v loučích (týž smysl). Us. Kšť. Keď si zabil otce, môžeš aj mater (když udělals jedno, můžeš i druhé). Slov. Zátur. Jako ty dnes otcovi, tak tebe kedysi tvoj syn. Slov. Rr. MBš. Cf. Ohen (dod.). Hádanka. Dva otcové a dva synové ulovili tři zajíce a každému se dostalo po jednom (děd, otec, syn); Můj o. a má matka měli dítě a to dítě není můj bratr ani má sestra? Kdo je to? (Já). Brt. D. 161. — O. = předek. Otčík zaide k otcem. Rkk 8. Pro vinu našeho otce (Adama). Št. Kn. š. 20. — O. = bůh. Otec náš že Buoh se nazval, veliká milosť. Hus I. 375. Jenž jest s otcem i synem jeden Buoh v trojici pravé. Št. Kn. š. 12. — O. = ploditel. Bol (bolesť) jest otcem slastí. Dk. P. 147. — Otcův církevních spisové. Vz Jir. Ruk II. 66.

204628   Otec Svazek: 7 Strana: 1349
Otec. Světí otci (otcové). Št. Kn. š. 20. Po otcích nic nezdědili — po rodičích. Val. Vck. — O., vz Špitálník (2. dod).

204629   Otec Svazek: 8 Strana: 0262
Otec. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 22. Pan otec - = farář. XVI. stol. Wtr. Živ. c. 590. Jaky život taky čin, jaky otec taky syn, jaky ko- min taky dym, jaky tata taky Franta, jaka mama taka Hana. Slez. Nov. Př. 408. Jaký oheň taký dým, jaký otec taký syn. Mor. Ib.

204630   Otec Svazek: 9 Strana: 0208
Otec. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 341. nn. — Otče náš, tanec. Vz Čes. 1 VI. 551.

204631   Otec Svazek: 10 Strana: 0238
Otec. Ve Slez.: ojtec, tatíček, tatulek, tatulinek Vyhl. II. 334.

204632   Otéci, oteci Svazek: 2 Strana: 0441
Otéci, oteci, oteku, otekl, otečen, ení; otékati, otýkati, otěkati, otíkati = teka ob- klíčiti, umströmen, einschliessen ; vodou n. hnisem podcházeti, nadmouti se, opuchati, an-, ver-, aufschwellen, an-, auflaufen. Jg., St. skl. Rána otěká. Ros. On otéká (nadýmá se). Kom., V. Nohy otýkají (lépe: otékají). D. — komu (čím) : nohy nemocí mu otekly. Paní břich otiekal. BN. — kdy : po tom pádu noha mu otekla. — koho, co čím. Zástupy svými Trojské se všech stran otekli (obklíčili). Troj.

204633   Otecko Svazek: 7 Strana: 0149
Otecko, a, m. = zdrobn. otec. Slov. Ach, o. môj! Phľd. V. 228. Poď, Dunaj, králov- ský o. náš. Btt. Sp. 109· — Dbš. Sl. pov. I. 556.

204634   Oteckosť Svazek: 7 Strana: 0149
Oteckosť, i, f., die Vaterschaft. Sš. IL 150.

204635   Otecký Svazek: 2 Strana: 0442
Otecký, strč. m. otcovský, väterlich. Výb. 1. 12. Ty mluvi k nim oteckými slovy. Rkk. 8.

204636   Otecký Svazek: 7 Strana: 0149
Otecký, O. moc. Msn. Or. 71. Prosme je za přímluvu a ochranu oteckou. Z kázání z r. 1712. Sb. vel. III. 293. Chci žíti podlé mravů oteckých. 1550. Jir. exc. Mravy za- šly otecké. Čch. Živ.

204637   Otecký Svazek: 9 Strana: 0208
Otecký. O. jména (patronymica). Bdl. Mor. 257.

204638   Otectví Svazek: 7 Strana: 0149
Otectví, n. = otcovství. O. tělesné, du- chovní; O. od Boha na lidi přešlo. Sš. II. 107.

204639   Otečení Svazek: 2 Strana: 0442
Otečení, n., das Anschwellen, Anlaufen, die Geschwulst, O. ruky, mandlů v krku. V.

204640   Otečený Svazek: 7 Strana: 0149
Otečený; -en, a, o, risgsumflossen. Lpř. Sl. I. 41.

204641   Otečestvo Svazek: 7 Strana: 0149
Otečestvo, a, n. = otčina, vlast. Slov. Czm. 94.

204642   Otečestvý Svazek: 8 Strana: 0262
Otečestvý. O. meno = otcovské. Phľd. 1893. 668.

204643   Oteční, otečný Svazek: 2 Strana: 0442
Oteční, otečný, od otce, Vater-. Jména o-čná a rodová, patronymica. Sf.

204644   Otečný Svazek: 7 Strana: 0149
Otečný. O. slova = od čeledních otců odvozena. Šf. Strž. II. 45. I ženské mívaly u Starolatiníků dvě jména, osobní a o-né. Koll. St. 585.

204645   Otedřieti Svazek: 10 Strana: 0238
Otedřieti, vz Odedrati, Oddrati, Odříti.

204646   Otéestvo Svazek: 8 Strana: 0262
Otéestvo, a, n., meno po krstnom mene otcovom, patronymicum. Phľd. 1894. 290.

204647   Otehnati Svazek: 10 Strana: 0238
Otehnati, vz Odehnati.

204648   Otehnúti Svazek: 2 Strana: 0442
Otehnúti, zastr. = na stranu ohnouti, ode- hnouti. Jir.

204649   Otěhotněti Svazek: 2 Strana: 0442
Otěhotněti, ěl, ění, těhotnou se státi, schwanger werden. — kým kde kdy: čele- dínem ve službě.

204650   Otěhotniti Svazek: 2 Strana: 0442
Otěhotniti, il, ěn, ění, schwängern. — koho: pannu, ženu.

204651   Otěchleb Svazek: 7 Strana: 0149
Otěchleb, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

204652   Otěchleby Svazek: 7 Strana: 0149
Otěchleby, dle Dolany, byla dědina na Slov. Tay. Bš. 77.

204653   Otejdenie Svazek: 10 Strana: 0238
Otejdenie, n. — odejití, abenndi gratia. Pat. Jer. 118. 28. O. od města. Mill. 92.

204654   Otejmouti Svazek: 7 Strana: 0149
Otejmouti = odejmouti. Kar. 7.

204655   Otejniti Svazek: 8 Strana: 0262
Otejniti = ohraditi, 1748. NZ. III. 406.

204656   -otek Svazek: 2 Strana: 0442
-otek, přípona subst. rodu muž.: sirotek. D.

204657   Ótěk Svazek: 8 Strana: 0262
Ótěk = útěk. V Chromči na Mor. List. fil. 1894. 84.

204658   Otékání, n Svazek: 2 Strana: 0442
Otékání, n., die Anschwellung. O. nohou, noh (podagra). Jel.

204659   Otěkať Svazek: 8 Strana: 0262
Otěkať = utíkati. Týnec. Brt. D. II. 96.

204660   Otékati Svazek: 2 Strana: 0442
Otékati, vz Utéci.

204661   Otěkati Svazek: 7 Strana: 0149
Otěkati, vz Otéci.

204662   Oteklík Svazek: 7 Strana: 0149
Oteklík, u, m. = kravák, der Kuhpilz. U Nové Kdyně. Rgl.

204663   Oteklina Svazek: 2 Strana: 0442
Oteklina, y, ť., opuchlina, otok, zpuch- nutí, Geschwulst, Aufschwellung, f., das An- laufen. V.

204664   Oteklosť Svazek: 2 Strana: 0442
Oteklosť, i, f. = oteklina. U. vodní, Wassergeschwulst. Ja,

204665   Oteklý Svazek: 2 Strana: 0442
Oteklý, ver-, geschwollen, schwülstig. O. břicho. Kom.

204666   Oteklý Svazek: 7 Strana: 0149
Oteklý. Dělati o-ho (nadýmati se, pyšniti se). U N. Kdyně. Rgl.

204667   Oteklý Svazek: 9 Strana: 0208
Oteklý jako pištec. 1618. Čes. 1. VIII. 178.

204668   Oteklý jak Svazek: 10 Strana: 0642
Oteklý jak. Nohý o-klé jako konve, jako špalky. Zvon V. 540.

204669   Otela Svazek: 7 Strana: 0149
Otela, y, f., damasonium, das Damaso- nium, rostl. Vz Rstp. 1474.

204670   Oteľanka Svazek: 7 Strana: 0149
Oteľanka, y, f. = otelená kráva. Slov. Pásla sa krava o. v sade, okole nej cválalo teľa mladé. Zbr. Báj. 28.

204671   Otelečka Svazek: 7 Strana: 1349
Otelečka, y, f. = stelná kráva, telačka. Slov. Phľd. XII. 735.

204672   Otelení Svazek: 2 Strana: 0442
Otelení, n., das Kalben. Kráva je na o. brzo se otelí. Ros. Zvěděl jsi čas jich (laní) otelenic ? BO.

204673   Otelení Svazek: 7 Strana: 1349
Otelení. Co dělají na Mor. po o. krávy? Vz NZ. I. 126.

204674   Otělesení Svazek: 7 Strana: 0149
Otělesení, n., die Menschwerdung. 14. stol. Mus. 1884. 27.

204675   Otělesiti Svazek: 10 Strana: 0238
Otělesiti, il, en, ení. — co (těla zbaviti). Krum. 14a.

204676   Otelienka Svazek: 7 Strana: 0149
Otelienka, y, f. = oteľanka. Slov. Zátur.

204677   Oteliti s Svazek: 2 Strana: 0442
Oteliti se, il, en, ení; otelovati se, kalben. 'Ta kráva (laň, BO.) se brzo otelí. Otelená kráva, Jg. Tobě k vůli vůl se neotelí. Č. M. 192. — se kde: v chlévě, na poli. — se kým. Kráva beranem se otelila. Plác.

204678   Otělka Svazek: 9 Strana: 0208
Otělka, y, f· = odtělka, volná ženská ka zajka. Hoř. 92.

204679   Otelný Svazek: 2 Strana: 0442
Otelný. Dvě otelně krávě upřeztež u voz (vaccas fetas, trächtig). Bj.

204680   Otemknúti Svazek: 10 Strana: 0238
Otemknúti, vz Odemknouti.

204681   Otemněti Svazek: 2 Strana: 0442
Otemněti, ěl, ění = temným se státi, fin- ster werden; oslepnouti, erblinden. Jg.

204682   Otemněti Svazek: 7 Strana: 0149
Otemněti, obscurari. Ž. wit. 73. 20.

204683   Otemniti Svazek: 2 Strana: 0442
Otemniti, il, ěn, ění; otemňovati, finster machen, verfinstern. — co, se. Slunce sě otemní. ZN. Okúzlenie otemnie vše dobré. BO. — co čím: pokoj záslonou.

204684   Otemperovati co Svazek: 10 Strana: 0238
Otemperovati co: síru (dle jistého ná- vodu páliti). Zach. Test. 43., 152. Sr. Tempe- rovati.

204685   Otemřieti Svazek: 10 Strana: 0238
Otemřieti, vz Odemříti.

204686   Oteň Svazek: 2 Strana: 0442
Oteň (v obec. mluvě: voteň), tně, f., oplo- teň, hradba, perna, die Banse. Dej pytel na o., abys se nepolámal. Us. Dch.

204687   Oteň Svazek: 7 Strana: 0149
Oteň. Dosednou na stol oteň. č. Kn. š. 225.

204688   Oten Svazek: 9 Strana: 0208
Oten, oteň. O pův. sr. Krok 1897. 330.

204689   Oten Svazek: 10 Strana: 0238
Oten. Vz Mus. 1878. 146., 1860. 59., 1859. 331. - Gb. Pouč. 35. — Vašek. Filolog důkazy 41. — J. Píč v Nár. list. 1886. č. 361. Přílh. — Mš.

204690   Oten, otna, -no Svazek: 2 Strana: 0442
Oten, otna, -no, místo starosl. otbnb. Prk. Př. 35. O. = otní, zastr., otcovský, Vater-. V Libušině otně zlatě sědlě. L. S. 21. Vz Otný.

204691   Otenčeti Svazek: 2 Strana: 0442
Otenčeti, el, ení; otenčívati, dünn wer- den. Jg.

204692   Otenčiti Svazek: 2 Strana: 0442
Otenčiti, il, en, ení; otenčívati, otenčo- vati. — co čím: nožem, dünn machen, ver- dünnen. Ros.

204693   Otep Svazek: 2 Strana: 0442
Otep, i, ě (otěp, otěpe, Ros.), otépka, otýpka, otýpečka, y, f., otepaný, vymlá- cený snop obilí a podobný svazek jiných věcí, Bund, m., Gebund, n., Busch, m. V., Kom. O. slámy, D., sena, česneku, Us., proutí. Š. a Ž. O. veliká: vál; o. slámy n. šít; sva- zek cibule, česneku: vrkoč, pleteň, svazek, Gebündel, n. Šp. Žitnou slámu do šítu, pše- ničnou do otepí, scuchanou do matenic váží. Kouble. O. z drobného proutí, Reis, Reis- bund, n. V. Dříví v otýpkách, das Bund- holz. D. Otýpka = hrsť, Handvoll.

204694   Otep Svazek: 7 Strana: 0149
Otep nepřelomíš a po prutu všecko zlo- míš. Lpř. exc.

204695   Otep Svazek: 8 Strana: 0262
Otep. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 18.

204696   Otěpaný Svazek: 7 Strana: 0149
Otěpaný; -án, a, o = ztýraný, přihlouplý. Val. Vck.

204697   Otepati Svazek: 2 Strana: 0442
Otepati; otépsti (zastr.), otepu, otepl, tepen, ení; otepávati, otepovati = omlátiti, oklepati, aus-, abdreschen. — co čím kde: obilí cepem v stodole, na mlatě.

204698   Otepčanka Svazek: 2 Strana: 0442
Otepčanka, y, f. O. ozdobná, thetis fim- briata, měkkýš břichonožec. Frč. 230.

204699   Otepčanka Svazek: 7 Strana: 0149
Otepčanka ozdobná, tethys fimbriata. Brm. IV. 2. 320.

204700   Otépečka Svazek: 7 Strana: 0149
Otépečka sena. Vz Otep. Sš. P. 177.

204701   Otěpí Svazek: 2 Strana: 0442
Otěpí, n., Bürde, Last, f. Žádné o. zlášt- ního člověka není těžší nežli syn. Jel.

204702   Otepice Svazek: 2 Strana: 0442
Otepice, e, f., na Slov., došek, Dach- schöbel. Plk.

204703   Otepiti Svazek: 2 Strana: 0442
Otepiti, il, en, ení = obilní jámu slamou (otýpkami) vystlati, na Slov. Plk. — O.= otepliti. Ros.

204704   Otěpka Svazek: 2 Strana: 0442
Otěpka, y, f., zastr. = otépka, Gebund, n., Busch, m. Boč.

204705   Otépka Svazek: 7 Strana: 0149
Otépka, vz Otep. Všeci ľuďé povědajú, že my nic němámy a my mámy za komínem dvě otěpky slámy. Slez. Šd. — O., y, m., os. jm. Tk. V. 107., 110.

204706   Otépky Svazek: 8 Strana: 0262
Otépky, vz Zavianky (3. dod.).

204707   Oteplení Svazek: 7 Strana: 0149
Oteplení, n., die Erwärmung. Stč. Zem. 515.

204708   Oteplený Svazek: 7 Strana: 0149
Oteplený; -en, a, o, erwärmt. O. vzduch. Us.

204709   Otepleti Svazek: 2 Strana: 0442
Otepleti, el, ení, otepliti se, warm wer- den. O hromnicích náhle oteplelo a hned pouštělo. Exc.

204710   Otepliti Svazek: 2 Strana: 0442
Otepliti, otepiti, il, en, ení; oteplovati, erwärmen, warm machen. V. — co komu kde: si ruce na kamnech. — čím: ruce třením. — se, warm werden. Oteplilo se tam. Us. Slunce sě oteplí. Bj.

204711   Otepliti co jak Svazek: 7 Strana: 0149
Otepliti co jak: na 40°. Osv. I. 485.

204712   Otepliti se kde Svazek: 10 Strana: 0642
Otepliti se kde = obeznámiti se. Brt. Slov.

204713   Oteplovací Svazek: 7 Strana: 0149
Oteplovací, Erwärmungs- O. pec, pří- stroj. Zpr. arch. VII. 60., VIII. 36.

204714   Oteplovač Svazek: 9 Strana: 0456
Oteplovač, e, m. O. kvašením, Gährungs- thermophor. Ktt.

204715   Oteplovač Svazek: 10 Strana: 0238
Oteplovač, e, m. O. kvasný, kvašením, Grährungsthermophor. Ktt

204716   Oteplování Svazek: 7 Strana: 0149
Oteplování, n., die allmälige Erwärmung. O. vzduchu. Stč. Zem. 538., Zpr. arch. VII. 60.

204717   Otepný Svazek: 2 Strana: 0442
Otepný, v otepích. O. sláma = dlouhá, v otepích, Schütten-, Bundstroh.

204718   Otepřieti Svazek: 10 Strana: 0238
Otepřieti, vz Odepříti.

204719   Otepříti Svazek: 7 Strana: 0149
Otepříti, vz Odepříti.

204720   Otepříti Svazek: 9 Strana: 0456
Otepříti, vz Odepříti.

204721   Otépsti Svazek: 2 Strana: 0442
Otépsti, vz Otepati.

204722   Otěr Svazek: 7 Strana: 0149
Otěr, u, m., die Abreibung. O. přístrojů brzdicích. Zpr. arch.

204723   Otěr Svazek: 8 Strana: 0262
Otěr, u, m. = profit, zisk. Měł z toho do- brý o. Zlín. Brt, D. II. 358.

204724   Otěrák Svazek: 7 Strana: 0149
Otěrák, u, m. = rohožka na otírání no- hou. Wld.

204725   Otěrek Svazek: 7 Strana: 0149
Otěrek. O-ky = ostránky, po prvé vy- mlácené snopy. O-ky se rozestrou na pro- stírku (sázku) a rozmlacují se. Na Kopan. Brt. L. N. II. 112. — O. = užitek. Na všem má dobrý o. U Kyjova. Rgl.

204726   Otěrek, odtěrek Svazek: 2 Strana: 0442
Otěrek, odtěrek, rku, m., odtěrky, otěrky, pl., co otřeno, co se natrolí, Abreibsel, n., Abfall, m. Je na mlatě mnoho otěrků. Ros. — O., strom, o který se vysoká a černá zvěř po kálení otírá, der Maalbaum. Šp.

204727   Otereň Svazek: 7 Strana: 1349
Otereň, rně, f., Tiberius, zastr, Rozk. Pršp. 14. 22.: Oteřan, Tiberis

204728   Oteriny Svazek: 2 Strana: 0442
Oteriny = piliny ; malá věc. Slov. Nemá dřev ani oteřiny = nic. Na mor. Zlínsku. Brt.

204729   Otěrka Svazek: 7 Strana: 1349
Otěrka, y, f., Federwischer, m. Us. Šd.

204730   Otěrky Svazek: 8 Strana: 0262
Otěrky, pl., m. O. v mléce zavařené (strou- hánek). Brt, D. II. 475. — O., vz Oklepiny (3. dod.).

204731   Otěřina Svazek: 7 Strana: 0149
Otěřina. O-ny = otěry sena, jeteliny. Brt. D. 244.

204732   Otesaně Svazek: 2 Strana: 0442
Otesaně. Šlo to neotesaně, grob. Dch.

204733   Otesánek Svazek: 2 Strana: 0442
Otesánek, nka, m., ein beim Roden auf- gefundenes, gefrässiges Kind (im Mährchen). Rk.

204734   Otesání Svazek: 2 Strana: 0442
Otesání, n., das Behauen, Zimmern.

204735   Otesaný Svazek: 2 Strana: 0442
Otesaný; -sán, a, o, gezimmert. O. špa- lek. Ros.

204736   Otesati Svazek: 2 Strana: 0442
Otesati, otesám a oteši, otesej a oteš, al, án, ání; otesávati, um-, behauen, behacken; zimmern, schlichten, zuhauen. Jg. — co čím: dříví oštěpačkou. Kom. — co jak : kámen na hladko. Šp.

204737   Otesati jak Svazek: 7 Strana: 0149
Otesati jak. O. kámen do rovin, NA. IV. 233., šikmo.

204738   Otesávac Svazek: 8 Strana: 0262
Otesávac. O. dříví (teslicí), Deichsler. Sterz. I. 659.a.

204739   Otesek Svazek: 2 Strana: 0442
Otesek, sku, m., otesaný špalek, gezim- mertes Holz. — O., ska, m., člověk nesličný, unförmlich. Plk. — Otesky mlýnské — palce, klíny, tříhraníky, ceví, zhlaví, odrážky. Us. Otesky, na polo otesané kusy dřeva, z nichž vyschlých se palce, cevy, klíny atd. dělají. Vys.

204740   Otesek Svazek: 7 Strana: 0149
Otesek = tesařská tříska. Km.

204741   Oteskový Svazek: 7 Strana: 0149
Oteskový. O. dříví, das Zeugholz. Škd.

204742   Otesník Svazek: 2 Strana: 0442
Otesník, a, m,, zastr., kdo kamení tesá, der Steinmetz. Aqu. — O., u, m., nástroj kamenický. Žid. rkp.

204743   Otěsniti Svazek: 7 Strana: 0149
Otěsniti, otěsňovati, einschränken. Výrok obmeziti a o. Sš. II. 178.

204744   Otěšení Svazek: 7 Strana: 0149
Otěšení, n. = utěšení.

204745   Otěšice Svazek: 7 Strana: 0149
Otěšice, Wojtieschitz. Blk. Kfsk. 1378., Rk. Sl.

204746   Otěšice, Vojtěšice Svazek: 2 Strana: 0442
Otěšice, Vojtěšice, ves u Přeštic. PL., Tk. I. 87.

204747   Otěšín Svazek: 7 Strana: 0149
Otěšín, Wotiešin. Blk. Kfsk. 668., Rk. Sl.

204748   Otěšín, a, m Svazek: 2 Strana: 0442
Otěšín, a, m., ves v Klatovsku. PL.

204749   Otěšiti Svazek: 2 Strana: 0442
Otěšiti, il, en, ení, potěšiti, erfreuen, trösten. — co komu čím. Ms.

204750   Otěvěk Svazek: 7 Strana: 0149
Otěvěk, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

204751   Otěvěky Svazek: 7 Strana: 0149
Otěvěky, dle Dolany, Nedowitz, ves Otě- vík. BPr., Sdl. Hr. III. 305.

204752   Otěvík Svazek: 7 Strana: 0149
Otěvík. Ad 2. Také Nedovice, Nedowitz, ves u Jesenic v Cheb. Rk. Sl.

204753   Otěvík, a, m Svazek: 2 Strana: 0442
Otěvík, a, m., Hohendorf, ves v Budě- jovsku; 2. ves u Jechnic. PL.

204754   Otevras Svazek: 2 Strana: 0442
Otevras, a, m., pták bahní, hyans. Krok-

204755   Otevřelý Svazek: 2 Strana: 0442
Otevřelý, otevřený, offen; děravý, roztr- žený, spaltig, klüftig, aufgerissen. Aqu.

204756   Otevřeně Svazek: 2 Strana: 0443
Otevřeně, upřímně, offenherzig, offen. V. O. k někomu se míti, Br., o. mluviti. V. Zřetedlně a otevřeně, klar und offen. Bart.

204757   Otevřeně Svazek: 7 Strana: 0149
Otevřeně se k něčemu přiznati (zřejmě, upřímně). Us.

204758   Otevření Svazek: 2 Strana: 0443
Otevření, n., die Oeffnung, Eröffnung, der Aufbruch, Aufschluss, die Er-, Aufbre- chung, die Aufschneidung. Jg. O. a rozku- chání těla. V. Svrchní o. sukně. Br. Plat za o. Aufsperrgeld. Dch. O. dolu, Aufschluss der Grube, Grubenaufschluss, Aufschlussbau. Hř. O. štolou n. štolní, Stollenaufschluss, Stollenlösung; o. jamou n. jámové, Schacht- aufschluss, Schachtlösung; o. překopem n. překopní. Querschlagaufschluss, Querschlag- lösung; o. směrné, streichender Aufschluss, streichende Lösung. Hř. — O., zjevení, zastr. Jir.

204759   Otevření Svazek: 7 Strana: 0149
Otevření záklopek, das Abblasen der Ventile. Šp. Slavnostní o. Národního di- vadla v Praze v 1. 1881. a 1883. Cf. Diva- delní (dod.). O. hlasové štěrbiny. Vz List. fil. 1888. 16. Umělé o. nových cest porod- ních. Kžk. Por. 629.

204760   Otevřenina Svazek: 2 Strana: 0443
Otevřenina, y, f., otevření, die Oeffnung.

204761   Otevřenka Svazek: 2 Strana: 0443
Otevřenka, y, f., anarrhinum. Rostl.

204762   Otevřenka Svazek: 7 Strana: 0149
Otevřenka, aunarhinum, der Lochschlund, rostl. Vz Slb. 321.

204763   Otevřenoplodý Svazek: 7 Strana: 1349
Otevřenoplodý lišejník (gymnokarpický). Vz Ott. IV. 818., V. 637 , 334.

204764   Otevřenost Svazek: 2 Strana: 0443
Otevřenost, i, í., nezavřenosť, das Offen- sein. — O., upřímnosť, die Offenheit. O. srdce. V., Kom., D.

204765   Otevřený Svazek: 2 Strana: 0443
Otevřený; otevřen, a, o, offen, aufge- macht. Vz Otevříti, Otevřenost. O. kořen, vz Kořen. O. dvéře, Kom.; o. do kořen, V.; list, ruka (dlaň), lodí, hlava (vtipná), místo pod nebem, o. vysoká mysl, nepřítel, V.; o. rozum míti, L.; kraj, pole (šíré), Us., nebe (čiré), Reg. zdr., člověk (upřímný). D. Válku otevřenou bojovati. Br. Má vždy dvéře ote- vřené (volný přístup). D. Hubu o-nou míti. D. O. rána. Dch. O. rozkaz, offene Ordre. Čsk. O. povaha, dle Kom. také: mysl (po- vaha) nepokrytá (přímá). Cf. Pokrytý člo- věk, V., pokrytec. Km. Krom o-né války a odpovědi. Jir. exc. Kdo jsa u vězení o-ném, ctí a věrou zavázán, z něho ujde. Faukn. S kým se obíráš a přátelství máš, tomu buď otevřený bez podvodu a lsti. Kom.

204766   Otevřený Svazek: 7 Strana: 0149
Otevřený. Vz Otvořený. Na konci článku polož za Kom.: J. 918. O. batterie galva- nická, Mj. 397., hradby, NA III. 142., otázka, Dk. Dj. f. 112, rozhled, Šml., vůz (nekrytý), Us., zrak (oko), Vrch., údolí, ausgeweitetes Thal, Posp., město, Us., moře, Stč. Zem. 744., píšťala, Mj., proud vojska, NA. III. 85., půda, erschlossener Boden, Sl. les., rov otvořený. Ž. wit. 13. 3., 5. 11. Otvořeny sú dřvi troje. Pravn. 434. Rájská vrata otvořená. Kat. 3417. Ten hrad má jim o-řín býti (offen stehen) k jich potřebě, aby sobě v něm proti nepřátelóm pomoci mohli. Arch. VII. 579. a j. často. Pec s o-ným okem. Pec s o-nými prsy. NA. IV. 165. Míti oči o-né. Dch. Pracuj, dokud je čas o-ný (do- kud doba přízniva). U Žamb. Dbv. U Rych- nova. Kšk. S o-nou náručí někoho přijati. Mus. 1880. 168. Vizi nebesa o-ná Št. Kn. š. 21. Při o-ných dveřích při líčiti. J. tr. Ce- lým srdcem lásky mu jest o-na (z plna srdce ho miluje). Dvorský. Ruce o-né k darům. Výb. II. 1407. Roura na obou koncích o-ná.

204767   Otevřhuba Svazek: 2 Strana: 0443
Otevřhuba, y, m., dle ,Despota', hlupák otevřenou hubu mající, zevel, Maulaff, m. Tys pravý o. Us. — O., hrubián. U Olom. Sd.

204768   Otevřhuba Svazek: 7 Strana: 0150
Otevřhuba. O-bové, náb. sekta na Rusi. Vz Čas. kat. duchov. 1890. 234.

204769   Otevřilý. O Svazek: 10 Strana: 0238
Otevřilý. O. rána. Št. Vz Otevřelý.

204770   Otevřitě Svazek: 7 Strana: 0150
Otevřitě, offen. O. mluviti. Arch. VII. 9.

204771   Otevříti Svazek: 2 Strana: 0443
Otevříti, otevru, otevři, vra (ouc), vřel, vřen (n. vřín), vření (zastr. otvořiti), otvářeti, otvírati, odemknouti, odpečetiti, volný prů- chod zjednati, odkryti, vyjeviti, Öffnen, auf- machen, aufsperren, aufriegeln. Jg. V o. se t udrželo, jinde v d proměnilo ot — od, vz D. Ten klíč dobře otvírá. Us. Otevřeno ne- chati. Jg. Do kořen otevřený. V. — co (komu): dvéře, sobě cestu (raziti), okna, V., dům, vrata do kořen (vz Kořán, kořen), list, psaní, láhev, knihu, ránu, žílu, vřed, uši (slyšeti), oči (pozorně hleděti), někomu srdce, měšec, Jg., život (stolici způsobiti). Byl. Kosatec zástavu ženskou otvírá. Byl. Sotva ústa otvírá (málo mluví). V. Nesmi úst otevříti (mluviti). V. O. štolu, chodník (zabořený vykliditi); důl n. pramen (začíti těžiti); lopatky = kolní lopatky méně k sobě nakloniti, protiva: opříti. Vys. Ktož tluče, tomu otevru. Prov., Jg. Otváříš ty rukú a naplniješ. Ž. kap. 114. 16. Na to se Pavel Soluňanům otvírá, jak po nich touží. Sš. II. 236. Proti slunci neotvírej huby (neodmlou- vej). Č. 64. Neviemy, kto-li jest jeho oči otevřel. ZN. Anděl způsob věci té jí otvírá. Sš. L. 17. O. dsky. O. z D. Ne hned mu bylo otevříno. V. Vypražená ústa otvierachu. Rkk. 52. Otvírá ústa jako kapr. Pk. I kšilo jest (zívlo) dietě sedmkrát a oči otvořilo. Bj. Domy božie káza otvářeti. Dal. 46. Aj otvoři lovcu. Rkk. 28. O. komu bok (kopím). Chč. 609. Otvoři mu bránu přes Vltavu. Rkk. 31. — komu z čeho, za co. Někomu ze mzdy (za plat) otvírati. Har. — co (se) čím: klíčem dvéře, zámek. Kom., V. Klí- čem dříví štípati a sekerou dvéře otvírati. V. Zadeček dítěte prstem o. Lk. O. se víč- kem, chlopněmi, skulinami. Nz. Otevři se matko země mohylou (hrobem). Brt. Instr. 16. Anděl se mu otvírá svým jménem pro dolíčení, že od Boha mluví. Sš. L. 12. Srdce naše vnitřní radostí se otvírají. V. — co na koho, na co: hubu na někoho, na něco o. (diviti se). D. O. na sebe huby lidské (podati se v jazyky lidské). Jg. Tuť uzří a otevře oči na tu mrvu. Chč. 383. — o čem. Tudy otvírá se o příčině, pro jakou by tak mluvil. Sš. I. 191. — se nad kým. Nad Slovany vyhlídaný boží ráj se otvírá. Sš. Bs. 35. b. — co kde. Otvírej oči člověče v temnostech a v noci. Rad. zv. — co před kým. Hloupý huby o. neumí před lidmi (moudře promluviti). Jg. — se (komu). Rána se otevřela. D. Květ se otevřel. Us. Otvoři se vrata. Rkk. Nebe se otvírá (blýská se). V. Oči se mu otvírají (počíná poznávati). D. Důvěrně se mi otevřel (svěřil). Har. — se v čem. Otvírám se v tom zjevně (obje- vuji). Cantil. Dvéře v stěžeji se otvírají. Ms. pr. cís. — se na čem. Všecko se na něm otvírá a zavírá (vše na něm záleží). Pk.

204772   Otevříti Svazek: 7 Strana: 0150
Otevříti. Cf. Mkl. Etym. 382. O., ape- rire. Ž. wit. 21. 14. a j. Otvořiti, aperire. Ž. wit. 50. 17., 118. 131. O. a otvořiti. Ž. kl. Vz Bž. 51. Cf. Jir. Mor. 49. — co: ko- houtek (parního stroje), Us., tělo (dutiny prsní a břišní), J. tr., hrob, truhličku. NB. Tč. 198. Kto chce všetko vedeť, znáť, musí ústa otvárať. Slov. N. Hlsk. IV. 235. Advo- kat otevřel svou kancelář (počal provozo- vati praxi advokatní). Us. Pdl. O. schůzi, sněm, german. místo: zahájiti. Brt. S. 3. vd. 169. — co komu: náruč, Hrts, rozum, Dch., své srdce, Šml., oči (upozorniti ho), Us., svůj úmysl, Pož. 167., nebe Št. Kn. š. 71. Štěstí dítěti jeho se otvíralo. Šml. Cizím kupcům přístavy a města o. J. Lpř. Proč pak bech ti otvírala? Néso já žádná tva panna. Sš. P. 250. Počkaj milá, mám ti dačo hovoriť: nechcelas mi včerá večer otvoriť. Sb sl. ps. II. 1. 8. — co komu zač. Němci uvolili se za 3000 hř. stříbra králi o. Ddk. III. 145. — se. Jaro počalo se otvírati. Us. Kos. Rovové se počali otvírati Výb. II. 11. — se k čemu. Štyry nohy, štyry rohy a bruch se tomu otvírá (stůl). Hádanka na Slov. Rr. MBš. — se proč. Žízní rty se otvíraly. Vrch. — se kdy. Zem z jara se otvírá. Us. — se čím. Pouzdra otvírají se chlopněmi Mour. — co, se kde. Otevřel knihu na jiném místě. Hrts. Budoucnost se před ním otvírala. Hrts. V pásmu tom ote- vřeny doly. Frč. — se komu v čem. Jest z toho potěšen, že se mu ve své potřebě otevřel. Abr. 2. 127. — jak. O. oči do kořán. Osv. I. 89. Pory rubu stejně (gleich- förmig) o. Šp. Záklopka se otvírá nahorů, dolů. ZČ Najednou otevře se výhled. Posp Oni se nám důvěrně o-li Har., Žer. Otví- rati na sloupky = dolovati na sloupky z ná- plavu granátového se skládající, jichž staří nechali. V horn. Zhlk. O-rá ústa jako kapr. Pk. — co, se odkud kam Odtud se o rá výhled na hrad. Dk. S Řípa se o-rá roz- košná vyhlídka. Rvn. 162. O-la k němu oči. Šml. O-vřel si cestu do Peloponnesa. J. Lpř. S vrchu o-rá se vyhlídka do kra- jiny. Us. Pdl.

204773   Otevřitý Svazek: 2 Strana: 0443
Otevřitý = otevřený, offen. U Přer., Olom. Kd., Sd.

204774   Otevřitý Svazek: 7 Strana: 0150
Otevřitý. Bž. 185.

204775   Otevsfati Svazek: 10 Strana: 0238
Otevsfati, vz Odevstati

204776   Otevzdati Svazek: 10 Strana: 0238
Otevzdati, vz Odevzdati.

204777   Otevzkázati Svazek: 10 Strana: 0238
Otevzkázati, vz Odevzkázati.

204778   Otezváti Svazek: 7 Strana: 1349
Otezváti, revocare. Hank. Sb. 318.

204779   Otezvati Svazek: 10 Strana: 0238
Otezvati, vz Odevzdati Ž. gloss. 102. 25

204780   Otěž Svazek: 2 Strana: 0443
Otěž, i (v obec. mluvě : votěž, e), f., stihlo. Pt. O., řemen od udidla, který jezdec v ruce drží, der Zügel. V. O. kožená, křížová, Šp., vláčná, Schleifzügel, m. Rf., Csk. Otěže vztáhnouti, popustiti, povoliti. Rf. Jezdec koně otěží ohýbá. Kom. Koňovi otěž pustiti; koně za o. popadnouti, D., Šp., vésti. Har. II. 171. Bujnosť mládeže netrpí otěže. Č. M. 305. Nepravostem otěže pustiti. Měst. bož. O. přitáhnouti (anziehen); vzepříti se v o., in die Zügel bohren. Čsk.

204781   Otěž Svazek: 7 Strana: 0150
Otěž Cf. Mkl. Etym. 351., Bž. 100.

204782   Otěž Svazek: 7 Strana: 1349
Otěž, Zúgel. Cf. Mkl. Etym. 351.

204783   Otěžeti Svazek: 8 Strana: 0262
Otěžeti = těžkým se státi, Velmi mu o-žea (smrť). Phľd. 1894. 718.

204784   Otěžiti Svazek: 2 Strana: 0443
Otěžiti, il, en ení; otěžovati, otěžívati = těžkým činiti, beschweren. — co koho čím: haněním a mučením. Bel. rkp. — proč. A pro dlouhosť věku svého otěžívá. Šrám.

204785   Otěžiti Svazek: 7 Strana: 0150
Otěžiti. Všechno na světě stvořenie otě- žuje mé vidění (těžkým činí, obtěžuje). Hr. ruk. 103. v. 380. Otiežena jest ruka tvá nade mnú. Ž. kl. (319.).

204786   Otěžní Svazek: 2 Strana: 0443
Otěžní, Zügel-. O. kroužek, přeska. Čsk.

204787   Otěžník Svazek: 7 Strana: 0150
Otěžník, a, m. = vozka držící otěž. Exc., Vlšk. 504.

204788   Otfakliť si co Svazek: 10 Strana: 0642
Otfakliť si co: prst = uříznouti. Phľd. XXIV. 346.

204789   Othadie Svazek: 7 Strana: 0150
Othadie, vz Odhadí. D. ol. III. 608.

204790   Othi-us Svazek: 7 Strana: 0150
Othi-us, a, m., othius brouk. Vz Kk. Br. 89.

204791   Othiĺovac co Svazek: 9 Strana: 0456
Othiĺovac co = odchylovati, odkloňovati. Ve Spišsku. Sbor. slov. IV. 86.

204792   Othliviti Svazek: 10 Strana: 0238
Othliviti, vz Odhliviti. Mam. A. 20b.

204793   Othoniti Svazek: 10 Strana: 0238
Othoniti, vz Odehnati. Mam. F. 85a. 2.

204794   Othonný Svazek: 7 Strana: 0150
Othonný. O. kniežky, libelli repudii. Ev. olom. 301.

204795   Othraditi Svazek: 10 Strana: 0238
Othraditi, vz Odhraditi. Pel. XIV.

204796   Othrnouti Svazek: 10 Strana: 0238
Othrnouti, vz Odhrnouti. Ž. pod. 65. 20.

204797   Othroziti Svazek: 7 Strana: 0150
Othroziti, vz Odhroziti. Kn. rož.

204798   Othroziti Svazek: 9 Strana: 0456
Othroziti, vz Odhroziti.

204799   Othroziti Svazek: 10 Strana: 0238
Othroziti, vz Odhroziti.

204800   Othry-s Svazek: 2 Strana: 0443
Othry-s, a, m., pohoří v Thessalii. — Othryský.

204801   Otchoditi Svazek: 10 Strana: 0238
Otchoditi, vz Odjíti.

204802   Otchodné Svazek: 10 Strana: 0238
Otchodné, ého, n., vz Odchodné.

204803   Otchodný Svazek: 10 Strana: 0238
Otchodný, vz Odchodný.

204804   Otchovati Svazek: 10 Strana: 0238
Otchovati, vz Odchovati.

204805   Otchriatnúť Svazek: 10 Strana: 0642
Otchriatnúť = odhovořiti. Phľd. XXIV. 480.

204806   Otiaľ Svazek: 7 Strana: 0150
Otiaľ = odtad, odtud. Slov. A o. sa vy- rúti drak. Dbš. Sl. pov. I. 197.

204807   Otice Svazek: 2 Strana: 0443
Otice, pl., f., v obec. mluvě Votice, mě. v Táborsku; 2. ves v Opavsku, Ottendorf; 3. ves v Krumlovsku, Ottestift; 4. ves u Ří- čan, Wottitz. PL., Tk. I. 47.

204808   Otice Svazek: 7 Strana: 0150
Otice. Tk. IV. 78., Blk. Kfsk. 241., Rk. Sl.

204809   Otický Svazek: 7 Strana: 0150
Otický z Otic. Sdl. Hr. IV. 373.

204810   Oticú Svazek: 7 Strana: 0150
Oticú, adv. = vší silou, mocnou mocí, mit Gewalt. O- to chtěl. Val. Vck. Oje pro- hnalo vráta o. = ven a ven. Brt. D. 244.

204811   Otieci Svazek: 10 Strana: 0238
Otieci, otahu (odtáhnu), ciugo. Lakom- stvo i (s) starým mladne, ktož otieci neotme se jemu. Št. V. 64. (Vrť. 132. 26. -28. ). Vz Otéci.

204812   Otiensko Svazek: 7 Strana: 0150
Otiensko, a, n., dědina v Mal. Hontu na Slov. Let. Mt. S. VI. 2. 11.

204813   Otiepok Svazek: 7 Strana: 0150
Otiepok, pku, m. = došek. Slov. O. zo strechy. Orl. X. 14.

204814   Otiežiti Svazek: 7 Strana: 1349
Otiežiti = otázati, befragen. Otiež (= otaž) své mysli. Št. Kn. š. 285. 12.

204815   Otiežiti Svazek: 8 Strana: 0262
Otiežiti v 2. dodatcích oprav v: otázati. Slovesa otiežiti není. Lze položiti: Otiež, vz Otázati.

204816   Otich Svazek: 7 Strana: 1349
Otich, u, m. Venku byl o. (ticho). Světz. 1893. 178. a.

204817   Otík Svazek: 2 Strana: 0443
Otík, vz Ota.

204818   Otíkati Svazek: 2 Strana: 0443
Otíkati, vz Otéci.

204819   Otilda Svazek: 7 Strana: 0150
Otilda, y, f., os. jm. Kld. Rok. III. 222.

204820   Otilie Svazek: 7 Strana: 0150
Otilie sv. vládne zuby. Vz Zbrt. 43.

204821   Otímati Svazek: 2 Strana: 0443
Otímati = zdráhati se, sich sträuben, na Slov.

204822   Otín Svazek: 7 Strana: 0150
Otín. Blk. Kfsk. 605., Sdl. Hr. IV. 42., 55, Rk. Sl.

204823   Otín, Očín, Votín Svazek: 2 Strana: 0443
Otín, Očín, Votín, a, m , ves v Klatov- sku, něm. Wottin, vz S. N.; ves v Jihlavsku, něm. Otten; ves u Plané, Ottenreut; ves u Jind. Hradce, Ottenschlag; ves v Jihlavsku, Wottin; ves u Vel. Mezeříčí, Wottin. PL.

204824   -otina Svazek: 2 Strana: 0443
-otina, přípona subst. rodu zen.: prvotina, souchotiny, D., pustotina. D.

204825   Otínati Svazek: 2 Strana: 0443
Otínati, vz Otíti.

204826   Otinoves Svazek: 7 Strana: 0150
Otinoves, Ottinoves.

204827   Otinoves, vsi, f Svazek: 2 Strana: 0444
Otinoves, vsi, f., ves u Plumlova na Mor. PL.

204828   Otip Svazek: 7 Strana: 0150
Otip, gt. otěpě, f. = otep. Laš. Tč.

204829   Otiperka Svazek: 7 Strana: 0150
Otiperka, y, m. a f = ošumělý člověk. Ta ženská chodí jako o. U N. Bydž. Kšť.

204830   Otípka Svazek: 2 Strana: 0444
Otípka, y, f. = otep. O. dřeva (=dříví), sena, slámy. U Opav. Klš. I v Čech.

204831   Otíráček Svazek: 2 Strana: 0444
Otíráček, čku, m. Vybíráček najde otí- ráček. C. M. 384.

204832   Otíračka Svazek: 9 Strana: 0208
Otíračka, y, f. = uterák. Jrsk. XXIII. 274.

204833   Otíralka Svazek: 8 Strana: 0262
Otíralka, y, f. O. u solivarnického črenu, Abschlagwisch, m. Hr.

204834   Otírání Svazek: 2 Strana: 0444
Otírání, n., der Wegfall. I slova živého jazyka trpí častým užíváním ujmu, ztrácejí hlásky a zejména samohlásky. V staré slo- vanštině žádná slabika nekončila se sou- hláskou. V češtině již v nejstarších památ- kách zavřené slabiky nalézáme, bývalé na těch místech samohlásky se tedy odsuly. To se stalo v době předhistorioké, v době pak historické se pokračuje: Vltava m. Vłetava, rozřešte m. rozrěšite; místo pšenice slyší se: pšence atd. Vz e, ě, i, o, y, 1, r. Gb. Příspěv. k historii čes. samohlásek str. 68. Vz Odsouvání. — O., das Ab-, Wegwischen — utírání. Fr.

204835   Otírati Svazek: 2 Strana: 0444
Otírati, vz Otříti.

204836   Otírky Svazek: 2 Strana: 0444
Otírky, pl., f. = utěrky, vz Otěrek. Na Ostrav. Tč.

204837   Otis Svazek: 7 Strana: 0150
Otisk pečeti, Mus. 1880. 177., zkušební o. rytiny. Us. Pdl. Zvláštním o-kem něco uve- řejniti. Mus. 1880. 293. Domácnosť všecka je otiskem jeho povahy. Šml.

204838   Otisk Svazek: 2 Strana: 0444
Otisk, u, m., otištění, der Abdruck. O. knihy, obrazu, figury, Abziehbild. Jg. Otisky bylinné. Krč. 502.

204839   Otiskací Svazek: 2 Strana: 0444
Otiskací kniha, Kopierbuch. Dch.

204840   Otisknouti Svazek: 2 Strana: 0444
Otisknouti, knul a kl, ut a štěn, utí, ění; otiskovati, abdrücken. — co: figuru, knihu, obraz, Jg., pečeť — co čím. Us. — co kde: na kameně. Šm.

204841   Otisknutelný Svazek: 2 Strana: 0444
Otisknutelný, co otisknouti lze, zum Ab- druck geeignet. Techn.

204842   Otisknutý Svazek: 7 Strana: 0150
Otisknutý, abgedruckt. Na kameně o., lithographirt. Šm.

204843   Otisko Svazek: 8 Strana: 0262
Otisko, a, n., vz Botka (3. dod.).

204844   Otiskovací Svazek: 8 Strana: 0262
Otiskovací. O. válec v knihtiskařství. Nár. list. 1894. č. 88. odp. lenili.

204845   Otiskovací obrázky Svazek: 10 Strana: 0238
Otiskovací obrázky. Ott. XVIII. 967.

204846   Otiskovatel Svazek: 8 Strana: 0262
Otiskovatel. Mtc. 1896. 2.

204847   Otislav Svazek: 7 Strana: 0150
Otislav, a, m., os. jm. Pk. Npj. 79., D. ol. II. 184.

204848   Otišiti Svazek: 2 Strana: 0444
Otišiti, il, en, ení, stillen.

204849   Otišiti Svazek: 7 Strana: 0150
Otišiti, mitigare. Ž. wit. 84. 4.

204850   Otit-is Svazek: 7 Strana: 0150
Otit-is, y, f., z řec. = zánět ucha. Čs. lk

204851   Otíti Svazek: 2 Strana: 0444
Otíti, otnu, otni, oťal, at, ětí; otínati = oseknouti. — co komu čím : hlavu sekerou.

204852   Otíti Svazek: 7 Strana: 0150
Otíti. Otni rúhotu mú. Ž. wit. 118. 39.

204853   Otíti Svazek: 8 Strana: 0262
Otíti (= utíii) u mor. Kruml. neznámo, tam říkají: oseknót. V Radošově. Brt. D. II. 219.

204854   Otizna Svazek: 7 Strana: 0150
Otizna, y, f. = otčizna. 1540., 1499. Z. d. opav , Z. d. krn. Zukl.

204855   Otížati Svazek: 8 Strana: 0262
Otížati, vz Stranovati (3. dod.).

204856   Otíže Svazek: 2 Strana: 0444
Otíže, e, f. (zastr.) = otázka, Frage, f. Metašie sie o. (facta est quaestio). Joh. 3. 25. (Ms. Ev. Vien). Jg.

204857   Otížek Svazek: 9 Strana: 0208
Otížek, žku, m = houževné očko, přibité cvokem ku kládě voru pacholčího, na něž se zavěšuje rukojeť vesla. Čes. 1 VII. 22.

204858   Otíži, v Svazek: 2 Strana: 0444
Otíži, vz Otázati.

204859   Otížiti Svazek: 2 Strana: 0444
Otížiti, vz Otěžiti.

204860   Otížný Svazek: 7 Strana: 0150
Otížný, Belastungs-. Šm.

204861   Otjatý Svazek: 2 Strana: 0444
Otjatý, zastr., vytržený myslí. Jir.

204862   Otjatý Svazek: 7 Strana: 0150
Otjatý. Jsem člověk vše čsti o-tý. Alx. BM. 300. (HP. 88)

204863   Otjetí Svazek: 10 Strana: 0238
Otjetí, n., vz Odjetí, 2. O. děvoj stva. Rožm. 183.

204864   Otjetie Svazek: 2 Strana: 0444
Otjetie, n. O. děvojstva (porušení panny), zastr.

204865   Otjieti Svazek: 7 Strana: 0150
Otjieti, odjímati, vz Odjíti, 2.

204866   Otjieti sě Svazek: 2 Strana: 0444
Otjieti sě, otejmu, otjmu, otmu se odtrhnouti se, zbaviti se, zastr. — se komu. O. se lenosti. St. 131. By sě vzdy tomu otjala. Kat. 3266.

204867   Otjímati Svazek: 10 Strana: 0238
Otjímati, vz Odjímati.

204868   Otjinovad Svazek: 7 Strana: 1349
Otjinovad = odjinud, zastr. Hank. Sb. 398.

204869   Otjíti Svazek: 10 Strana: 0238
Otjíti, vz Odjíti, odejmu

204870   Otka Svazek: 7 Strana: 1349
Otka. Cf. Mkl. Etym. 368.

204871   -otka Svazek: 8 Strana: 0262
-otka, příp. os. jmen: Jirotka. Kbrl. Sp. 12.

204872   Otka Svazek: 8 Strana: 0262
Otka, y, f., vz Botka (3. dod.).

204873   Oťka Svazek: 10 Strana: 0238
Oťka, y. f. = sirka. Všemyslice. Kub. List. fil. 1902. 250.

204874   Otka, votka, bodka Svazek: 2 Strana: 0444
Otka, votka, bodka, y, f., dlouhá, tlustá hůl, dole ostře kovaná, kterouž oráč zemi přilepenou od déštky otkává, sestruhuje, vy- struhadlo, Pflugreute, -scharre, f. V. Oráč jednou rukou drží kleč, druhou votku. Kom. Přemysl vdruži v zemiu otku. Dal. 12. — O., podavač při pile, jímž se kláda strká do hřebena železného, die Reute. Us. — Jg.

204875   Otkad Svazek: 10 Strana: 0238
Otkad, vz Odkud.

204876   Otkati Svazek: 2 Strana: 0444
Otkati, otkávati — okolo tkáti, über-, umweben. — co čím: zlatem. Ros. — co z čeho: sukni z listí o. Leg. — co. Dotud to snovali, až to otkali. Prov. — Jg.

204877   Otkavad Svazek: 10 Strana: 0238
Otkavad, vz Odkavad.

204878   Otkemrečiť Svazek: 10 Strana: 0642
Otkemrečiť = odomreť, odgebnúť. O. od pitia. Phľd. XXIV. 480.

204879   Otklad Svazek: 10 Strana: 0238
Otklad, vz Odklad.

204880   Otkleti Svazek: 2 Strana: 0444
Otkleti, klabtu sníti, den Bann aufheben. Dal.

204881   Otkliapnúť Svazek: 10 Strana: 0642
Otkliapnúť = odchovati. Phľd. XXIV. 480.

204882   Otklúdiť koho Svazek: 10 Strana: 0642
Otklúdiť koho = vyhnati z domu. Phľd. XXIV. 477.

204883   Otknouti Svazek: 2 Strana: 0444
Otknouti, knul a otekl, ut, uti; otku, otčeš; otýkati = omočiti, eintunken. co v co. Ať otkne malý prstec u vodu. Živ. Jež. 14 stol. — co v čem. Otkni v oleji nohu svou. BO. —- se komu. A i vám sa neco z toho otkne (dostane). Na mor. Zlínsku. Brt.

204884   Otknouti koho čím odkud Svazek: 9 Strana: 0208
Otknouti koho čím odkud. Od všeliké nečistoty mě svú bázní otkni. Modl. CXXXI. 105.

204885   Otkodličiti Svazek: 7 Strana: 0150
Otkodličiti, vz Odkodlučiti. Bž. 50.

204886   Otkovad Svazek: 10 Strana: 0238
Otkovad = odkud, unde. O. si ty V Paš. drk. 165a.

204887   Otkrmiti Svazek: 7 Strana: 0150
Otkrmiti, enutrire. — koho. Ž kl. (319.).

204888   Otkrmiti Svazek: 10 Strana: 0238
Otkrmiti, vz Odkrmiti.

204889   Otkrojila Svazek: 7 Strana: 0154
Otkrojila chleba. Dbš. Sl. pov. III. 30.

204890   Otkundes Svazek: 10 Strana: 0642
Otkundes, a, m. = človek zkade ruka, zkade noha. Phľd. XX1V. 480.

204891   Otkvísti Svazek: 7 Strana: 0150
Otkvísti = odkvésti. Ž. wit. 102. 15.

204892   Otkvísti Svazek: 10 Strana: 0238
Otkvísti, vz Odkvésti. Ž. wit 102. 15.

204893   Otlacisko Svazek: 8 Strana: 0262
Otlacisko = kuří oko Laš. Brt. D. II. 489.

204894   Otlačení Svazek: 2 Strana: 0444
Otlačení, n., das Ab-, Umdrücken. — O., der Satteldruck. Jg.

204895   Otlačenina Svazek: 2 Strana: 0444
Otlačenina, y, f., otlačení, mozol, die Schwiele. Ros.

204896   Otlačený Svazek: 7 Strana: 0150
Otlačený; -en, a, o, abgedrückt. Nohy od chůze o-né. Dch. — čím. Kůň sedlem o-ný. Čsk.

204897   Otlačisko Svazek: 2 Strana: 0444
Otlačisko, a, n., místo otlačeniny, die Stelle einer Schwiele. Us. u Priberá. Mtl. --- O., každá poněkud větší housenka, které se lid bojí a ji za jedovatou má. U Opav. Klš.

204898   Otlačiti Svazek: 2 Strana: 0444
Otlačiti, il, en, ení, otlačovati, abdrücken. — (komu) co: sobě nohu. Jg. O. koně (ohněsti). Ros. — se čím. Kůň se sedlem otlačil, oddávil. Sp.

204899   Otlachati Svazek: 2 Strana: 0444
Otlachati, be-, verschwatzen. — koho. D. — kde: v společnosti nějaké.

204900   Otlak Svazek: 2 Strana: 0444
Otlak, u, m., na Slov. rána od otlačení, otlačenina, eine aufgedrückte Wunde, Haut- schwiele. Ja.

204901   Otlak Svazek: 7 Strana: 0150
Otlak. Také u Rychn. Vk. O-ky = vraní oči Slov. Rr. Sb.

204902   Otlak Svazek: 8 Strana: 0262
Otlak. Hojení ho na Mor. Vz Mtc. 1894. 334.

204903   Otlak Svazek: 9 Strana: 0208
Otlak, u, m. Stúpil mu na o. (pokáral ho). Zát. Př. 58a. Otloukání, n. O. bubnu = tlučení naň. Červ. 8.

204904   Otlamaný Svazek: 7 Strana: 0150
Otlamaný = lání uvyklý. Je tak o-ván, že je mu vše jedno. V Kunv. Msk.

204905   Otlcť Svazek: 7 Strana: 0150
Otlcť = otlouci. Slov.

204906   Otlehčiti Svazek: 10 Strana: 0238
Otlehčiti, vz Odlehčiti.

204907   Otlejmati Svazek: 7 Strana: 0150
Otlejmati, vz Otlýmati.

204908   Otlekši Svazek: 2 Strana: 0444
Otlekši =odčinivši, zapudivši (leku, líknu, líceti). Kat. 3322.

204909   Otlelý Svazek: 7 Strana: 0150
Otlelý = který otlel. Vz Tlíti. Šd.

204910   Otlemený Svazek: 7 Strana: 0150
Otlemený = neomalený. U Ronova. Rgl. Vz Otlýmati. O. pysky (vyhrnuté). Rgl.

204911   Otlesk Svazek: 2 Strana: 0444
Otlesk, u, m , v lithografii, der Umdruck. Rk. Cf. Oplesk.

204912   Otletlý Svazek: 7 Strana: 0150
Otletlý, vz Odletlý.

204913   Otlk Svazek: 7 Strana: 0150
Otlk, u, m. = otluk. Slov. Ssk.

204914   Otlkati Svazek: 7 Strana: 0150
Otlkati, vz Otlouci.

204915   Otlosovati Svazek: 7 Strana: 0150
Otlosovati, absorbere.

204916   Otlouci Svazek: 2 Strana: 0444
Otlouci, otluku, otluc, tloukl, tlučen, ení; otloukati, otloukávati = okolo tlouci, um- schlagen ; dolů stlouci, ab-, herunterschlagen; obiti, ver-, überschlagen ; udeřiti oč, an etwas stossen, anschlagen; otřepati, vyčísti, do očí něco mluviti, vorwerfen. Jg. —- co: vejce, ječmen (opíchati), ovoce; psa, neposlušné dítě; píšťaly. Jg. — co čím: Vždy nám tím uši otloukají, že . . . Žalansk. Obilí cepem. — co komu oč, okolo čeho, v co. O hlavu ručnici mu otloukl. Žer. Záp. II. 117. Někomu v uši, o uši, okolo uší něco o. (vyčisti). O uši, Br., okolo uší. Ros. — se čím, od čeho. Otloukla se jablka nepozorným přen- daváním. Us. Otloukla se kopyta koňů od velikého dupání (velikým dupáním). Br. — se komu. Už starý je, osmdesátka se mu otlouká. Us. u Nách. Hrš.

204917   Otlouci co Svazek: 7 Strana: 0150
Otlouci co: stromy, Škd., omítku, stěnu. Us. Srnec, jelen o-ká, vytlouká parohy (kůži s nich). O. karty (čas hrou v karty mařiti). Dch

204918   Otlouček Svazek: 2 Strana: 0444
Otlouček, čka, m., Taugenichts, Vaga- bund, m. U Olom. Sd.

204919   Otloukačka Svazek: 8 Strana: 0262
Otloukačka, y, f. = žena, která ozna- muje po vsi úmrtí a pohřby. ČT. Tkč.

204920   Otloukání Svazek: 7 Strana: 0150
Otloukání píšťalek. Vz Čes. mor. ps. 27.—28., Er. P. 54.

204921   Otloukání Svazek: 10 Strana: 0238
Otloukání. Říkání při o. píšťal. Vz Vyhl. II. 278. nn.

204922   Otložiti Svazek: 10 Strana: 0238
Otložiti, vz Odložiti.

204923   Otlpuštěnec Svazek: 2 Strana: 0305
Otlpuštěnec, nce, m., Beurlaubter. Pr.

204924   Otluček Svazek: 2 Strana: 0444
Otluček, čku, m. = oklestek, klacek. Brt.

204925   Otluček, das Ab Svazek: 7 Strana: 0151
Otluček, das Abgeschlagene. O-čky pa- rohů (vz Otlouci, dod). Brna. I. 3. 143. O. = otlučený kámen. Slez. Šd. — O., čka, m. = kluk, který si ani z bití nic nedělá. U Star. Jičína. Vhl.

204926   Otlučenina Svazek: 7 Strana: 0151
Otlučenina, y, f. = otlučené místo. Na o-nu něco přiložiti. MzO. 1890. č. 25. str. 11.

204927   Otlučený Svazek: 2 Strana: 0444
Otlučený; otlučen, abgeschlagen. — O. pes, chlapec, pařez. Přišel domů celý otlu- čený. Us.

204928   Otlúčiti Svazek: 2 Strana: 0444
Otlúčiti = odvrhnouti, odvrátiti, odlou- čiti. Kat. 815., 1783., 2116. — koho čeho. Útěchy mě otlúčili. St. skl. II. 21. Jsi otlú- čen božieho líce. Výb. I. 228. Všichni zlí jsú Boha otlúčeni. Pass. 16. Vz Odloučiti.

204929   Otlúčiti Svazek: 7 Strana: 0151
Otlúčiti. By nebyli o-ni té nebeské ko- runy ti, ktož služie jie. Výb. II. 21. — Ž. wit. 67. 31., 57. 4.

204930   Otlučky Svazek: 2 Strana: 0444
Otlučky, pl., f., die Stampfspreu, Spelze; Gerstenhülsen (ve mlýně). Us. Dch.

204931   Otlúditi Svazek: 10 Strana: 0238
Otlúditi, vz Odlouditi.

204932   Otluk Svazek: 2 Strana: 0444
Otluk, u, m., úlehlé, Brachfeld. L. — O., a, m. = ničemný, Taugenichts; necudná žena, nevěstka, Hure, f. L. Na Mor. ----- člověk tý- raný, otloukaný. Brt.

204933   Otlukač Svazek: 7 Strana: 0151
Otlukač, e, m. = licitator (při dražbě). Tbz.

204934   Otlukeň Svazek: 7 Strana: 0151
Otlukeň, kně, f. = žena nepořádná, ne- věstka. U Nivnice. Kch.

204935   Otlustný Svazek: 2 Strana: 0444
Otlustný, obtlouštný, drobet tlustý, etwas dick, fett. Muž o. Dal. 106.

204936   Otlužka Svazek: 7 Strana: 0151
Otlužka, y, f. = plucha, kožka, pleva, die Spelze. Sl. les.

204937   Otlýmati Svazek: 2 Strana: 0444
Otlýmati, čuměti, gaffen. Co otlejmáš V Us.

204938   Otłačisko Svazek: 7 Strana: 0150
Otłačisko, housenka. Vz Odraz. Laš. Brt.

204939   Otmachov Svazek: 2 Strana: 0444
Otmachov, a, m., mě. v prus. Slezsku. Vz S. N.

204940   Otmaň Svazek: 7 Strana: 0151
Otmaň, ě, f., les u Chlumu na Kruml. BPr.

204941   Otman Svazek: 10 Strana: 0238
Otman Kar., kněz a spis., 1822—1898. Vz Ott. XVIII. 968.

204942   Otmanka Svazek: 7 Strana: 0151
Otmanka, y, f., sam. u Velešína. Rk. Sl.

204943   Otmanský Svazek: 7 Strana: 0151
Otmanský Hugo, kněz. 1745. Jg. H. 1. 605., Jir. Ruk. II 66.

204944   Otmar Svazek: 7 Strana: 0151
Otmar z Nepomuka, vládyka a zemský písař 1535.; O. Jan, knihtiskař. 1609. Vz Jir. Ruk. II. 66.; O. z Holohlav. Sdl. Hr. V. 364.

204945   Otmarov Svazek: 2 Strana: 0444
Otmarov, a, m., ves u Naměště na Mor. PL.

204946   Otmarov Svazek: 7 Strana: 0151
Otmarov, Otmarau

204947   Otmavěti Svazek: 8 Strana: 0262
Otmavěti. O-la step. Phľd. 1895. 647.

204948   Otmělý Svazek: 7 Strana: 0151
Otmělý, etwas finster. Sš. II. 212.

204949   Otměna Svazek: 7 Strana: 0151
Otměna, y, f., les u Pten na Mor. D. ol. VII. 249.

204950   Otměna Svazek: 10 Strana: 0238
Otměna, vz Odměna.

204951   Otměti Svazek: 7 Strana: 0151
Otměti, ěl, ění, finster werden. Brt. L. N. I. 225. Otmějte oči jich. Ž. wit. 68. 24. — kde. Před slunkem nového zákona hvězdy starozákonné o-ly. Sš. II. 47.

204952   Otmíč Svazek: 7 Strana: 0151
Otmíč, e, m. Sdl. Hr. VI. 277.

204953   Otmiky Svazek: 2 Strana: 0444
Otmiky, dle Dolany, ves u Hořovic. PL., Tk. 1. 87., III. 130.

204954   Otmíti Svazek: 2 Strana: 0444
Otmíti, otměti. ěl, ění, finster werden. Jg.

204955   Otmiti Svazek: 2 Strana: 0444
Otmiti, il, ěn, ění; otmívati. — co : sklep, verfinstern. — se = omrknouti. — Jg.

204956   Otmíti Svazek: 8 Strana: 0262
Otmíti. Obraťme, abychom se na moři ne- otměli. Kld. IV, 28.

204957   Otmlaď Svazek: 7 Strana: 0151
Otmlaď, vz Odmlaď. Ž. wit. 79. 12.

204958   Otmladek Svazek: 7 Strana: 0151
Otmladek, vz Odmladek. Ž. wit. 127. 3.

204959   Otmlúvati Svazek: 10 Strana: 0238
Otmlúvati, vz Odmlouvati.

204960   Otmodliti Svazek: 10 Strana: 0238
Otmodliti, vz Odmodliti.

204961   Otmochov Svazek: 7 Strana: 0151
Otmochov, a, m. Tk. IV. 736., VII. 286.

204962   Otmrť Svazek: 8 Strana: 0262
Otmrť. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 37.

204963   Otmrť Svazek: 10 Strana: 0238
Otmrť, vz Odmrť.

204964   Otnacz Svazek: 7 Strana: 1349
Otnacz, ethym, ryba. Bhm. Fl. 62.

204965   Otnáč Svazek: 10 Strana: 0238
Otnáč, ryba. Bhm. Lex. 62.

204966   Otnad Svazek: 7 Strana: 1349
Otnad, unde, inde. Otnadž byl všel, ta- mež vnide. Mus. 1887. 114.

204967   Otnadž Svazek: 2 Strana: 0444
Otnadž, zastr. = odkudž. Kat. 2008.

204968   Otnésti Svazek: 10 Strana: 0238
Otnésti, vz Odnésti.

204969   Otnice Svazek: 2 Strana: 0444
Otnice, ves u Slavkova na Mor.

204970   Otnice Svazek: 7 Strana: 0151
Otnice, Ottnitz.

204971   Otnidžto Svazek: 2 Strana: 0445
Otnidžto, unde, odkud, woher, zastr. Hora, o. šli smy byli. do Betleema. BO. Odnidž přijde pomoc. Ž.

204972   Otníky Svazek: 7 Strana: 0151
Otníky, Wotmitsch. Blk. Kfsk. 487., Rk. Sl.

204973   Otnina Svazek: 7 Strana: 0151
Otnina, y, f. = otčizeň. Slov. Rr. Sb., Ssk.

204974   Otniud Svazek: 7 Strana: 0151
Otniud. Bž. 216.

204975   Otnoha Svazek: 10 Strana: 0238
Otnoha, vz Odnoha; propes. Rozk. P. 1643., R. 88.

204976   Otnošovati Svazek: 7 Strana: 0151
Otnošovati. Ž. wit. 9. 5.

204977   Otnouti se Svazek: 8 Strana: 0262
Otnouti se. Kůň, když se otne, nepotáhne, radše někam v stranu skočí. Bl. Gr. 298.

204978   Otnož Svazek: 10 Strana: 0238
Otnož, otnoží, vz Odnož.

204979   Otný Svazek: 2 Strana: 0445
Otný; oten, tna, o (strč.); vz Oten = ot- covský, väterlich. Rodná bratry (sě vadíta) o dědiny otnie. L. S. v. 9. — Že slovo toto v lidu žilo, dokazuje vlastní jméno Otný. Bdl. Vz Ot (= otec).

204980   Otný. O Svazek: 10 Strana: 0238
Otný. O. půda. Msn. Od. 357. Vz Oten.

204981   Oto Svazek: 7 Strana: 0151
Oto = hle (voilá)! tu, zde, nedávno (slov. toť). Laš. Často se tímto slovcem začíná řeč, když si kdo nemůže hned na něco vzpomenouti. Odkeď stě? Oto z blízka. Oto tu byl. Kaj jedětě? Oto, pro kvačky. Brt. D. 175. — Šd., Škd., Tč., Wrch.

204982   Otobědovati Svazek: 9 Strana: 0208
Otobědovati. Rozb. III. 733.

204983   Otobôž Svazek: 7 Strana: 0151
Otobôž = právě tak; tím více. Slov. A jako dnes, o. každé ráno polieval ho sl- zami, aby mu odžil. Dbš. Sl. pov. 8. 36.

204984   Otocník Svazek: 8 Strana: 0262
Otocník, heliotropium. Vz Oit. XI. 66.

204985   Otoč Svazek: 2 Strana: 0445
Otoč, e, m., schnelle Umdrehung. O. ku- želem. Tš. Vz o otoči v tělocviku KP. I. 493.

204986   Otoč Svazek: 7 Strana: 0151
Otoč = otočení, die Umdrehung, Drehung. O. kuželem, die Kegeldrehung. Čsk. Otoč šroubu = jedno otočení závitu (Gang); šířka o-če = rozpnutí jedné otoče ve směru osy (Gangbreite), výška o-če (Ganghöhe), hloubka o-če (Gangtiefe). Včř. II. 49.

204987   Otoč Svazek: 7 Strana: 1349
Otoč, e, f., fercus. Pršp. 19. 40.

204988   Otoček Svazek: 7 Strana: 0151
Otoček, čku, m., Umdrehung, f. Č.

204989   Otočen Svazek: 7 Strana: 0151
Otočen, čně, f., die Rotationsfläche. Slov. Ssk.

204990   Otočení Svazek: 2 Strana: 0445
Otočení, n., ovinutí; das Umwinden, 2. obrácení, die Umdrehung, Wendung. O. kola. Us. O-ním dlaně, im Handumdrehen.

204991   Otočený Svazek: 2 Strana: 0445
Otočený, umwunden, umgeben. — čím. Města o-ná zdí. BO.

204992   Otočený Svazek: 7 Strana: 0151
Otočený. O-ná = opantaná, těhotná. Val. Vck., Brt. D. 244. — čím: mořem, vodou, sloupy. Lpř.

204993   Otočený Svazek: 9 Strana: 0208
Otočený důkaz, contradictum v logice. XVI. stol. Vz Mus. 1898. 177.

204994   Otočitel Svazek: 7 Strana: 0151
Otočitel polož před Otočitelný.

204995   Otočitel, e Svazek: 2 Strana: 0445
Otočitel, e, m., der Umdreher, Umwender, Umgeber. L.

204996   Otočitelný Svazek: 2 Strana: 0445
Otočitelný, umdrehbar. Hřídel okolo osy jest o-ný. Techn.

204997   Otočiti Svazek: 2 Strana: 0445
Otočiti, il, en, ení; otáčeti, 3. os. pl. -ejí, el, en, ení; otočovati = obtočiti, umwickeln; obrátiti, umdrehen; osaditi, obklíčiti, um- zingeln, umgeben, besetzen. — abs. Otočil, er hat umgesattelt, změnil své smýšlení. Dch. Byl hrdý, ale nyní už otáčí. Ml. — co čím. Drak sebú slona otočuje. Jel. Celý den ko- lem otáčí. Ml. Zdí otočichu své vesnice, svá města. BO. Chtěl těmi houfy tvé vojsko oto- čiti. Cyr. Město horami, ostrov mořem oto- čený. Plk., Jel. Tyranna dvořany o. Kom. — co: kolo, D., víno otáčeti. Ros. Otoč to. Us. — co (čím) okolo čeho. Že jimi jako okolo prstu otočujeme. Tkad. Had okolo holi se otočil. Ros. Země okolo osy se otáčí. Nt. — co oč: vlnu o háček. Sp. — se. Kolo, voják se otáčí. D. Otoč se (hbitě!). D. Až se to víno otočí, bude příjemnější. Ros. — se kde. Otočil se na koni. Er. P. 446. — se kolem čeho. Země kolem slunce se otáčí. Ml. — se jak. Ulysses lvovým obyčejem v boji se otáčel, (instr. způsobu). Troj. O. se do kola. Nt.

204998   Otočiti Svazek: 7 Strana: 0151
Otočiti. Otoč! Kehrt! Dch. — co: ru- čičku, Šp., barvu (kartu též barvy vyho- diti), Us. u Rokyc., Frič., hlavu, své smý- šlení. Dch. — co, se čím. O-čil se vozovou hradbou, tělesnou stráží, Šmb., dvořany dle způsobu německého. Pal. Rdh. II. 499. — kudy. Otáčí palec okolo palce. Hrts. O. se kolem osy své. Us. O-čím se po zemi. Lpř. — co, se kde. Klíč v zámku o. Čch. Petrkl. 33. Ona umí se při práci otáčeti. Us. Dch. Pevné tělisko o-čí se v ložisku kol pevné osy. ZČ. I. 262. — jak (kde). Eufrat se pod 36° s. š. a 56° v. d. otáčí do směru jihovýchodního. Lpř. Děj. I. 38. Kolem se otáčeti. Lpř. O. něco o 90°. Mj. 120. — (se) čím kam. za čím. O. něčím do ně- jaké polohy. ZČ. III. 44. Slunečnice květem za sluncem se otáčí. Mtc. — se. Ani se neotočil. Us. Hnšk. Rána se otáčí (hnojí, hnisá). Mor. Bkř. — se na čem: na patě. Hrts. — se oč, kam. Vlak se otáčí o skálu. Posp. Vítr se o-čil na sever, k severu. Us. Pdl.

204999   Otočitosť Svazek: 7 Strana: 0151
Otočitosť, i, f., die Umwendigkeit. — O., obratnosť.

205000   Otočitý Svazek: 2 Strana: 0445
Otočitý, snadno se točící, umwendig. O. plášť (široký, weit, faltig). Jg. Tato dívka jest o-ho jazyka (má jazyk na pravém místě, obratný). Us. u Ryclin.