114001   Kornout Svazek: 7 Strana: 1299
Kornout. Kouřil kornoutky (kouře dý- mem je dělal). Jar. 63

114002   Kornout Svazek: 9 Strana: 0119
Kornout = šaty. V zlodějské řeči. Kukla 162.

114003   Kornoutář Svazek: 9 Strana: 0119
Kornoutář, e, m. = kdo dělá kornouty, kupec Proch. 159.

114004   Kornoutek Svazek: 6 Strana: 0672
Kornoutek, vz Kornont.

114005   Kornouteň Svazek: 6 Strana: 0672
Kornouteň, tně, f., cyathea, das Tuten- farn, rostl. K. ozdobná, c. speciosa; obecná, c. arborea; jedomá, c. medullaris. Vz Rstp. 1791.

114006   Kornoutiti, co Svazek: 1 Strana: 0754
Kornoutiti, co: vlasy, lépe: kadeřiti, točiti.

114007   Kornoutkový Svazek: 6 Strana: 0672
Kornoutkový, Düten . Šm.

114008   Kornoutovitě Svazek: 10 Strana: 0137
Kornoutovitě něco obtočiti. Nár. list. 1885. č. 112.

114009   Kornoutovitý Svazek: 6 Strana: 0672
Kornoutovitý, dütenartig. K. květ, Dlj. 69., nebozez. NA. IV. 129., Rst. 428.

114010   Kornoutový Svazek: 1 Strana: 0754
Kornoutový, Düren-. K. papír. Ros.

114011   Kornov Svazek: 6 Strana: 0672
Kornov, a, m., ves v Chebsku. Blk. Kfsk. 156.

114012   Kornúta Svazek: 6 Strana: 0672
Kornúta, kornútka, y, f. = rohatá ovce. Slov. a mor. Brt., Vchř., Dbš. Obyč. 51., Koll. Zp. 1. 329. — K-tka = kornoutka. Slov. Rr. Sb.

114013   Kornútka Svazek: 10 Strana: 0606
Kornútka, y, f. = pustovka, Thurmfalke. Sb. sl. VIII. 138.

114014   Kornůvka Svazek: 8 Strana: 0161
Kornůvka, y, f., druh kořalky režné. Slez. NZ. IV. 446.

114015   Korný Svazek: 1 Strana: 0754
Korný, vz Korní.

114016   Kornyfel Svazek: 8 Strana: 0161
Kornyfel m. Cornifer (ďábel). List. fil. 1893. 466.

114017   Kornyfl Svazek: 7 Strana: 1299
Kornyfl. Cf Zbrt. 203

114018   Kornyfl Svazek: 10 Strana: 0137
Kornyfl, a. m. Čert k. lichotí se k babě. Strč hry div. 53. (Jir. ). Vem tě k. ! Světz. 1888. 115.

114019   Koróba Svazek: 8 Strana: 0161
Koróba, y, f. = korouhev. Han. Brt. D. II. 281. Cf. násl. Koróbička.

114020   Korobarvý Svazek: 9 Strana: 0119
Korobarvý. K. osenice (motýl). Exl. 127.

114021   Korobeľ Svazek: 8 Strana: 0161
Korobeľ = krivá šabla. Phľd. 1895. 174.

114022   Koroběžník Svazek: 6 Strana: 0672
Koroběžník, a, m., phloeopora, brouk. K. plazivý, p. reptans. Kk. Br. 79.

114023   Koróbička Svazek: 8 Strana: 0161
Koróbička, y, í. = korouhvička. List. fil. 1894. 93., 94.

114024   Koróbllík Svazek: 10 Strana: 0606
Koróbllík, a, m. = korouhevnik. Brt. Slov.

114025   Korobrat Svazek: 8 Strana: 0161
Korobrat, u, m. místo kolovrat. Zábř. Brt. D. II. 129.

114026   Kôročka Svazek: 9 Strana: 0119
Kôročka, y, f. Predal jalovicím za k-ku. Zát. Př. 186a.

114027   Koroděje Svazek: 6 Strana: 0672
Koroděje, vz Korojedy, Rk. Sl.

114028   Korodovaný Svazek: 6 Strana: 0672
Korodovaný; -án, a, o = rozežraný, z lat. K. stěny parního kotlu. Zpr. arch. VIII. 118.

114029   Korohlod Svazek: 6 Strana: 0672
Korohlod, a, m., cryphalus, brouk. Vz Korohloz K. lipový, c. tiliae; jedlový. Vz Kk. Br. 334., Brm. IV. 283.

114030   Korohlod Svazek: 9 Strana: 0119
Korohlod, a, m, cryphalus, brouk. K. bu- kový, c. fagi, černohnědý, saltuarius, osy- kový, asperatus, smrkový, abietis, zrněný, granulatus atd. Vz Klim. 630.

114031   Korohloz Svazek: 1 Strana: 0754
Korohloz, a, m. Rindnager. Jg.

114032   Korohloz Svazek: 8 Strana: 0161
Korohloz, a, m. = kdo kůru hloze. Bl. Gr. 314.

114033   Korohryz Svazek: 1 Strana: 0754
Korohryz, a, m., scolytus, hmyz, lyko- žrout. Krok.

114034   Korohryz Svazek: 6 Strana: 0672
Korohryz, a, m., corticaria, brouk. K. chlupatý, c. pubescens; pilovitý, c. serrata; červenohnědý, c. badla; prodloužený, c. elongara; hrbatý, c. gibbosa; hnědavý, c. fuscula. Kk. Br. 156.—158.

114035   Korohryz Svazek: 8 Strana: 0555
Korohryz, a, m., corticaria, brouk. K. cihlový, c. laterita, červenohnědý, ferruginea, dlouhorohý, longicornis, dlouhoštítý, longi- collis, hnědý, fulva, jamkovaný, foveola, ka- štanový, badia, pilovitý, serrata, podlouhlý, elongata, srdcoštítý, crenicollis, srstnatý, pu- bescens, tečkořadý, piligera, tmavý, obscura, válcovitý, umbilicata, vykrojený, crenulata. Vz Klim. 325.

114036   Korohybný Svazek: 7 Strana: 1299
Korohybný, corticomotorisch.

114037   Korojedy Svazek: 6 Strana: 0672
Korojedy, dleDolany, Juratin, ves u Hajdy. Blk. Kfsk. 605.

114038   Korokaz Svazek: 6 Strana: 0672
Korokaz, a, m., bostrichus, der Fichten-, Rindenkäfer. Šm.

114039   Korokaz Svazek: 9 Strana: 0119
Korokaz. K-zi, anthribidae. Klim. 620.

114040   Korokmenný Svazek: 6 Strana: 0672
Korokmenný. K. borovice. Pl. I. 38.

114041   Korolup Svazek: 6 Strana: 0672
Korolup, a, tu. = loupač kůry, koráb- ník. der Rindenschinder, -chlitzer. Šp.

114042   Koromač Svazek: 1 Strana: 0754
Koromač, e, m., cnidium. K. žilnatý, c. venosum. FB. 92.

114043   Koromač Svazek: 6 Strana: 0672
Koromač, die Brenndolde. Vz Slb. 585., Rstp. 731., Čl. Kv. 341.

114044   Koromáč Svazek: 10 Strana: 0137
Koromáč, e, m. (silicka, silaus, Silau), rostl. Vz Ott. XIII. 162.

114045   Koroman Svazek: 6 Strana: 0672
Koroman, u, m. = turecká placka ne- kvašená, zvolna pečená na způsob sucharů, potrava tur. vojska. Hlč.

114046   Koromandelský. K Svazek: 10 Strana: 0606
Koromandelský. K. dřevo (pestrý eben). KP. XL 43.

114047   Koroměr Svazek: 6 Strana: 0672
Koroměr, u, m., der Rindemnesser. Šp.

114048   Koromil Svazek: 8 Strana: 0555
Koromil, a, m., phoeocharis, brouk. K. drobný, ph. subtilissima. Vz Klim. 260.

114049   Koromil Svazek: 9 Strana: 0119
Koromil, ?, ?., cossonus, brouk. K. čár- kovaný, c. linearis, dvojjamký, planatus, válcovitý, cylindricus. Vz Klim. 572.

114050   Koromnov Svazek: 8 Strana: 0161
Koromnov, a, m. = dolina ve Spiši. Phľd. XII. 424.

114051   Koromyslo Svazek: 8 Strana: 0555
Koromyslo, a, n., vz Lichýř (3. dod.).

114052   Korona Svazek: 7 Strana: 1299
Korona = koruna.

114053   Korona Svazek: 10 Strana: 0137
Korona. Ž. pod. Vz Koruna.

114054   Korone-a Svazek: 1 Strana: 0754
Korone-a, e, f., mě. v Boiotii. — Koro- nejský. Vz S. N.

114055   Koroník Svazek: 7 Strana: 1299
Koroník, m., gracapullus, zastr. Rozk.

114056   Koronis Svazek: 1 Strana: 0754
Koronis, řec., v mluvnici, růžek, výpustka; znaménko „ ´ “ vnitř slova ze dvou slov slo- ženého a značí, že dvě slova v jedno se stáhla: Tovvoiia m. xb ovo/ia, y. áya&óc m. . al áyafrój. Vn.

114057   Koronovati Svazek: 6 Strana: 0672
Koronovati = korunovati. Ž. wit. 8. 6. a j. Dal., GR.

114058   Koronovati Svazek: 7 Strana: 1299
Koronovati = korunovati. Jin.

114059   Koronovati Svazek: 10 Strana: 0137
Koronovati. Dal. Vz Korunovati.

114060   Koropas Svazek: 8 Strana: 0555
Koropas, a, m., cerylon, brouk. K. mršní- kový, c. histeroides, plochý, deplanatum, re- zavý, ferrugineum, stlačený, impressum, tlu- storohý, fagi. Vz Klim. 3.52.

114061   Koropich Svazek: 1 Strana: 0754
Koropich, a, m., phlobotribus, hmyz ly- kožrout. Krok.

114062   Koroptev Svazek: 1 Strana: 0754
Koroptev, tve, f., kuroptva, koroptva, kurotva, kurotev, korotev, kuroptvice, ko- roptvice, korotvice, kuroptvička, koroptvička, korotvička. Lépe: kuroptev od kura. V již. Čechách: krotfa m. krotva. Kts. Rebhuhn. K. obecná, perdix cinerea, Frč. 350., skalní, bílá. Jg. K. stará (stařena), mladá; která již létá: poletka. K. volá, drží, nedrží. K-ve se rozštíply (šly z jara z houfu). K-ve obsta- viti. Honba, lov, vábnička, pytel, měch, síť, posada, rukávník, tenata, broky na k-ve. Šp. Kuroptve do rukávníku přivésti, V., chytati. Koroptve za lahůdku se mají. Kom. Hejno (stádo, na Slov. krděl) korotví. D. Koroptve činí hejna, kupy, řetězy. S. N. Kuroptve do velikých sítí a do malých rukávníků chytati. S. N. Koroptve padají na pastvu, zapadají. Šp. Pes po korotvích slídí, myslivec je chytá, střílí. Dnes máme korotvičky s peřím = brambory (se slupkami). Us.

114063   Koroptev Svazek: 6 Strana: 0672
Koroptev, korotev. Kuro-p?ty, p. kuro- patwa, koř. pat, patati, lítati. Mkl. aL. 163., Mkl. Etym. 148, 149. Cf. KP. III. 350., Schd. II. 462., Šrc. 51., 70., Kram. Slov., Kuroptva, Čáp (dod.), Hlb. II. str. XXX. (rejstřík). K. dušené, pečené, zaděávané. Hnsg. Vyslýchám koroptve, líčívám na škod- nou. Sk. Črt. 58. Slyší jako k. (dobře). Sá. K. počítá pořád: štyři, štyři! Brt. — K. zastřelená motykou = brambor. Us. Mg. — K., korotvička = lehká ženština. Us. Kšť.

114064   Koroptev Svazek: 7 Strana: 1299
Koroptev. Cf. Brm. II. 3. 102. K. po- čítá ustavičně: ,Šty-ři, šty-ři, šty-ři´ snad nevědouc ani sama co. Brt. Dt. 59.

114065   Koroptev Svazek: 8 Strana: 0161
Koroptev. Je jako k. (o čiperné stařeně). Nár. list. 1894. č. 155. odp. feuill. Korotev m. strč. kuroptev, kurotev, kuroptva. Gb. II. ml. I. 259., 287., 421. Mor. kurotva. Brtch.

114066   Koroptev Svazek: 9 Strana: 0119
Koroptev. Vz Ott. XIV. 851., Šír III. 144.

114067   Koroptevna Svazek: 9 Strana: 0119
Koroptevna, y, f. = bouda pro koroptve. Ott. XIV. 852. Sr. Koroptevnice.

114068   Koroptva Svazek: 6 Strana: 0672
Koroptva, vz Koroptev.

114069   Koroptvář Svazek: 6 Strana: 0672
Koroptvář, vz Korotvář.

114070   Koroptvář Svazek: 7 Strana: 1299
Koroptvář, e, m. = luňák malý, ostříš. Šír Pt.

114071   Koroptví Svazek: 1 Strana: 0754
Koroptví, Rebhühner-. K. maso. Ler.

114072   Koroptvice Svazek: 6 Strana: 0672
Koroptvice, vz Koroptev.

114073   Koroptvíče Svazek: 6 Strana: 0672
Koroptvíče, vz Korotvíče.

114074   Koroptvovitý Svazek: 10 Strana: 0137
Koroptvovitý, rebhühnerartig. P. pták. Hol Met. I. 483.

114075   Koroře Svazek: 8 Strana: 0161
Koroře = předcház. kolůŕky.

114076   Korořez Svazek: 6 Strana: 0672
Korořez, u, m. = řezačka, řezadlo na kůru, die Rindenschneidmaschine. Šp.

114077   Koroseky Svazek: 6 Strana: 0672
Koroseky, dle Dolany, Korosek, ves u Budějovic. Blk. Kfsk. 1340., Sdl. Hr. III. 303., Rk. Sl.

114078   Korosvalový Svazek: 7 Strana: 1299
Korosvalový, corticomuscularis.

114079   Korošina Svazek: 6 Strana: 0672
Korošina, y, f., rhamus frangula = řeše- tlák krušina, rostl. Němc. IV. 414.

114080   Korotev Svazek: 6 Strana: 0672
Korotev, vz Koroptev.

114081   Korotevnice Svazek: 1 Strana: 0754
Korotevnice, e, m. Rebhuhngarten. D.

114082   Korotevník Svazek: 1 Strana: 0754
Korotevník, a, m. = korotvičkář.

114083   Korotice Svazek: 6 Strana: 0672
Korotice, dle Budějovice, Korutitz, ves u Kutné Hory. Blk. Kťsk. 1341., Rk. Sl.

114084   Korotvář Svazek: 1 Strana: 0754
Korotvář, e, m. Geier. K. bílý, Hühner- geier; červený, der rothe Geier, Sprinz. Us. Dch. — K., Wachtelhund. D.

114085   Korotvář Svazek: 8 Strana: 0161
Korotvář, e, m., holubí jm. Nár. list. 1894. č. 86. odp.

114086   Korotví Svazek: 1 Strana: 0754
Korotví, Rebhühner-. K. péro, D., maso.

114087   Korotví Svazek: 10 Strana: 0137
Korotví = koroptví. K. pes (na koroptve). Dšk. Km. 7.

114088   Korotvíče Svazek: 6 Strana: 0672
Korotvíče, ete, n. — mladá koroptev. Us. Rjšk.

114089   Korotvička Svazek: 1 Strana: 0754
Korotvička = koroptev.

114090   Korotvičkář Svazek: 1 Strana: 0754
Korotvičkář, e, m., krahujec, falco pa- lumbarius. D.

114091   Koroubica Svazek: 9 Strana: 0119
Koroubica, e, f. = korouhev. Val. Čes. 1. X. 34.

114092   Korouhev Svazek: 1 Strana: 0754
Korouhev, korúhev, hve, f., korúhva, ko- rouhevka, korouhvička, die Fahne, Panner, Panier, vexillum. K. vojenská, V., rozvinutá, vyzdvižená, bílá, cechová n. bratrská, Jg., kostelní, školní, povětrná. S. N. Korouhve (praporce) nesou korouhevníci. Kom. K. roz- víjeti, svíjeti, svinouti. Jg. Pod korouhvemi stanouti. Jg. K. roztáhnouti; korouhvi, ke korouhvi přisáhati; pod korouhví sloužiti; k. opustiti (utéci). Jg. Bílou k. z města vy- věsiti (se vzdáti). L. Vedli procesí s korou- hvemi. Us. Po větru se k. točí. Prov. K. vztyčiti, lépe: vytknouti. Šb. Obrátila se k. (štěstí jde buď k lepšímu n. k horšímu). Č. Jich k. již jim klesala (ihre Sache sank). BP. — K. = setnina, Kompagnie. — K., rod panský, ein Herrengeschlecht. Téhož léta (1468. ) umřel urozený pán Michalec a tak jest ta k. zhynula; neb on poslední bieše a dědic po něm neostal. Gl. 105.

114093   Korouhev Svazek: 6 Strana: 0672
Korouhev, korouhvice. Kos. Ol. I. 276. Cf. Kram. Slov., Rk. Sl., Mkl. Etym. 89. Korůhev. Alx. V. v. 1540. K lodní = vlajka, dle Flagge. Sl. les. K. se vlaje, weht. Dch. Na makovici korouhvička po větru se obraci. Us. Bž. Na konci za Gl. 105. polož: Let. 197. — Korouhev, Kurau, ves u Poličky. Blk. Kfsk. 281., 1191., Sdl. Hr. I. 255., Rk. Sl.

114094   Korouhev Svazek: 7 Strana: 1299
Korouhev Již jim k. klesala (sláva jejich mizela). Bart. 286.

114095   Korouhev Svazek: 8 Strana: 0161
Korouhev. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 46. Vz Korúhev, Praporec.

114096   Korouhev Svazek: 10 Strana: 0137
Korouhev manská, městská, říšská. Vz Kol. Her. T. 400.

114097   Korouhevka Svazek: 6 Strana: 0672
Korouhevka, y, f. = korouhvička. Šm.

114098   Korouhevní Svazek: 1 Strana: 0754
Korouhevní, korouhevný, Fahnen-, Pan- ner-, zur Fahne gehörig. K. pán (který svůj praporec měl, ze stavu panského. Freiherr, Bannenherr, baro vexillarius či nobilis, vz Gl. 105., V. ), paní (Freifrau), leno, manství, lid (Fahnensoldaten), Jg., šlechta, Fahnenadel, Šm., drouh (u kterého korouhev vísí). L. Hleďte jak si chodí, jako korouhevná (paní). Us. —

114099   Korouhevní Svazek: 9 Strana: 0119
Korouhevní. K. pán = který sídlo své maje na hradě se znamenitou družinou aneb čeledí pod vlastními prapory (korouhvemi) chodíval do pole (boje). Pal. Děj. II. 1. 359.

114100   Korouhevnický Svazek: 1 Strana: 0755
Korouhevnický, Fahnenträger-. Jg.

114101   Korouhevnictví Svazek: 1 Strana: 0755
Korouhevnictví, n., korouhevnictvo, das Fahnenträgeramt.

114102   Korouhevník Svazek: 1 Strana: 0755
Korouhevník, a, m., der Fahnenträger. V. K. nejvyšší království českého, der Erb- panier in Böhmen. Vz Gl. 105., S. N.

114103   Korouhevník Svazek: 6 Strana: 0672
Korouhevník. Cf. Vlšk 443., Kram. Slov.

114104   Korouhevný Svazek: 6 Strana: 0672
Korouhevný. K. paní, die Freifrau. Rk.

114105   Korouhle Svazek: 10 Strana: 0137
Korouhle, e, f. = korouhev. Vých. Čechy. Šb. D. 28.

114106   Korouhovský Svazek: 6 Strana: 0672
Korouhovský Jan. Blk. Kťsk. 1033.

114107   Korouhve Svazek: 10 Strana: 0606
Korouhve cechovní. Vz Wtr. Řem. 633 nn.

114108   Korouhvice Svazek: 1 Strana: 0755
Korouhvice, e, f., das Fähnlein. V.

114109   Korouhvice Svazek: 6 Strana: 0672
Korouhvice = Korovice.

114110   Korouhvička Svazek: 1 Strana: 0755
Korouhvička, das Fähnlein. K. povětrná (větrník), V., na korábu. Kom. K. se obrá- tila (štěstí. V. Vz Korouhev). — K. = muž, jímž žena vládne, ženkyl, Weibernarr. D., V. — K. u pera, Fahne. L.

114111   Korouhvička Svazek: 9 Strana: 0119
Korouhvička, y, f. K. na makovici po větru se obrací. Kom. Ohláš. 113.

114112   Korouhvička, vz Svazek: 6 Strana: 0672
Korouhvička, vz Korouhev.

114113   Korouhvičkář Svazek: 9 Strana: 0119
Korouhvičkář, e, m. = kdo nosí korouhev. Čes. 1. IX. 458.

114114   Koroulat Svazek: 9 Strana: 0119
Koroulat, u, m. = kolovrat. Hoř. 78.

114115   Koroun Svazek: 1 Strana: 0755
Koroun, a, m. K. severní, rytina Stelleri, ryba, ochechule. Byl v 18 stol. vyhuben. Vz Frč. 375.

114116   Korourat Svazek: 10 Strana: 0137
Korourat, u, m. = kolovrat. Vých. Čechy. Mus. 1863. 337. Sr. Koroulat v II. Přisp. 110

114117   Korourat Svazek: 10 Strana: 0606
Korourat, u, m. = kolovrat; malý ko- lovrat slove kozlík. Litom. 13., 65. Sr. Pa- vouček.

114118   Koroužná Svazek: 6 Strana: 0672
Koroužná, é, f, Korožna, Korouschna, ves u Bystřice v Brněnsku

114119   Korova Svazek: 8 Strana: 0161
Korova = kráva. Phľd. 1895. 628.

114120   Korovatěti Svazek: 6 Strana: 0672
Korovatěti, ěl, ění, inkrustiren. Sl. les.

114121   Korovatý Svazek: 1 Strana: 0755
Korovatý, kůrovatý, koratý, rindig. Us.

114122   Korovcový Svazek: 6 Strana: 0672
Korovcový, Borkenkäfer-. Sl. les.

114123   Korovec Svazek: 1 Strana: 0755
Korovec, vce, m. Borkenkäfer. Rk.

114124   Korovec Svazek: 6 Strana: 0672
Korovec, bostrychus. K. obecný či smr- kový, b. typhographus, der gemeine Fichten- borkenkäter; chlupatý, b. chalcographus ; vícezubý či modřínový, b. laricis, Lerchen- borkenkäter; čárkovaný, b. lineatus, der Nadelholzkäfer. Sl. les. K borový, b. steno- graphus, Kiefemborkenkäfer, huňatý, b. autographus, zottiger Fichten-, křivozubý, b. curvidens, krummzähniger Tannenborken- käfer, dubový, b. villosus, Eichen-. Sl. les. K., eccoptogaster. K. drsný, e. rugulosus; švestkový, e. pruni. Vz Brm. IV. 184., Kram. Slov. Škoda od k-ců způsobená. Sl. les.

114125   Kóroví, n Svazek: 6 Strana: 0673
Kóroví, n., Kukurutzstroh, n. Slov. Lipa, Bern.

114126   Korovice Svazek: 6 Strana: 0673
Korovice, Korouhvice, Korowitz, Korau- witz, ves u Olešné.

114127   Korovička Svazek: 6 Strana: 0673
Korovička, y, f. = korouhvička. Mor. Brt. D. 223.

114128   Korovička Svazek: 8 Strana: 0161
Korovička = koróbička (3. dod.). Zlín. Brt. D. II. 331.

114129   Korovina Svazek: 1 Strana: 0755
Korovina, y, f., dürre Baumrinde. Na Slov.

114130   Korovitý Svazek: 6 Strana: 0673
Korovitý, rindenartig. Rst. 428.

114131   Korovlat Svazek: 10 Strana: 0606
Korovlat, u, m. = kolovrat. Hoš. Pol. I. 137.

114132   Korovnice Svazek: 7 Strana: 1299
Korovnice, chermes, brouk. Brm. IV. 659. nn.

114133   Korovnice Svazek: 9 Strana: 0119
Korovnice, e, f., chermes, rod mšic. Vz Ott XII. 152.

114134   Korovnice Svazek: 10 Strana: 0137
Korovnice, e, f., phylloxera, hmyz bo- davý. Vz Ott. XIX. 694.

114135   Korovník Svazek: 8 Strana: 0555
Korovník, a, m., endomychus, brouk. K. červcový, e. coccineus. Vz Klim. 310.

114136   Korovod Svazek: 6 Strana: 0673
Korovod = chorovod. Šm.

114137   Korovodný Svazek: 6 Strana: 0673
Korovodný. K. pěsně. Koll. St. 575.

114138   Korovonný Svazek: 6 Strana: 0673
Korovonný, rindenduftend, aromatisch vom Rindengewürz. Dch.

114139   Korovrátek Svazek: 7 Strana: 1299
Korovrátek = kolovrátek. Dol. Brtch.

114140   Korovrátek Svazek: 8 Strana: 0161
Korovrátek, tku, m., rostl. Vz Toten (3. dod.).

114141   Korovratnica Svazek: 8 Strana: 0161
Korovratnica m. kolovratnica. Brt. D. II. 330.

114142   Korovy Svazek: 6 Strana: 0673
Korovy, zaniklá ves. Jan z Bukova se- děním v K-vách. Arch. IV. 41.

114143   Korový Svazek: 6 Strana: 0673
Korový = kůrový. Rst. 428. K. altáneček. Č. Růž. stol. 14.

114144   Korowitz Svazek: 1 Strana: 0755
Korowitz, Korouhvice u Jevíčka na Mor.

114145   Korozře Svazek: 7 Strana: 1299
Korozře, koloře, pl., f, degerentina, zastr. Rozk.

114146   Korozře Svazek: 8 Strana: 0161
Korozře m. skorozře ze skoro a zráti — rychle uzrávající; druh hrušek. Gb. H. ml. I. 489.

114147   Korožil Svazek: 8 Strana: 0555
Korožil, a, m., laemophloeus, brouk. K. černý, 1. ater, hnědý, testaceus, obecný, cor- ticinus, proužkovaný, duplicatus, řetízkový, monilis, rezavý, ferrugineus, trojpruhý, pu- sillus, žlutočervený, alternans. Klim. 354.

114148   Korožné Svazek: 6 Strana: 0673
Korožné, ého, n., pole u Příkaz na Mor. Pk.

114149   Korožrout Svazek: 1 Strana: 0755
Korožrout, a, m. K. žlutonohý, brontes flavipes, členovec. Vz Frč. 184.

114150   Korožrout Svazek: 6 Strana: 0673
Korožrout, trogophloeus, brouk. K. menší, t. corticinus; pobřežní, t. riparius. Kk. Br. 111.

114151   Korožrout Svazek: 8 Strana: 0555
Korožrout, a, m., vz Hrabač (3. dod.).

114152   Korpa Svazek: 10 Strana: 0606
Korpa, y, f. = něj. domácí nářadí. Mus. slov. VII. 58.

114153   Korpan Svazek: 7 Strana: 1299
Korpan, u, m. = pec, v níž ruda se ta- vila. Arch. XII. 430.

114154   Korporace Svazek: 1 Strana: 0755
Korporace, e, f., z lat., sbor, spolek, Kör- perschaft, Verein, Zunft. Rk.

114155   Korporal Svazek: 1 Strana: 0755
Korporal, a, m., fr., kaprál = desátník. Us. Vz S. N. a Kaprál.

114156   Korporale Svazek: 7 Strana: 1299
Korporale, e, n. = bílý ubrousek, na nějž se při mši tělo páně klade. Špcht. 11.

114157   Korporalnice Svazek: 7 Strana: 1299
Korporalnice, e, f. = bursa, roucho ko- stelní u kalichu Wtr. Obr. I. 464.

114158   Korporativní Svazek: 10 Strana: 0137
Korporativní účasť. Národ. list. 1904. 121. 17.

114159   Korporator Svazek: 8 Strana: 0161
Korporator m. kooperator. Us. Čern. Př. 42.

114160   Korposče Svazek: 10 Strana: 0606
Korposče, Schnallen, přezky. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 47.

114161   Korps Svazek: 1 Strana: 0755
Korps (fr., kór), z lat., sbor, Heerhaufe. Rk.

114162   Korpulence Svazek: 1 Strana: 0755
Korpulence, e, f., z lat., tělnatosť, Kor- pulenz, Wohlbeleibtheit, Leibesdicke.

114163   Korpulentní Svazek: 1 Strana: 0755
Korpulentní, korpulent, dick, wohlbeleibt.

114164   Korpuskularni Svazek: 9 Strana: 0119
Korpuskularni atomismus. Mtc. 1897. 372.

114165   Korrea Svazek: 6 Strana: 0673
Korrea, vz Korea.

114166   Korrekce Svazek: 1 Strana: 0755
Korrekce, e, f., z lat., oprava, pokárání. Rk. Napravení, odvolání, když mluvící slovo aneb větu, kterouž pronesl, jinými vhodněj- šími slovy napravuje. Vz Zk. Ml. II. 183., Mk. Ml. 301. Korrektion, Verbesserung.

114167   Korrekce Svazek: 6 Strana: 0673
Korrekce při vážení, při stavení, hut- nosti; k. na normalní tlak a teplotu. ZČ. I. 85., 86., předml. VI.

114168   Korrektiv Svazek: 10 Strana: 0606
Korrektiv, u, m., z lat. = prostředek napravující, polepšující. Sterz., Nár. list. 1905. 229., 2.

114169   Korrektivní Svazek: 1 Strana: 0755
Korrektivní, z lat., opravný. Rk. Kor- rektiv.

114170   Korrektní Svazek: 1 Strana: 0755
Korrektní, z lat., správný. Rk. Korrekt, richtig, fehlerfrei.

114171   Korrektnosť Svazek: 6 Strana: 0673
Korrektnosť, i, f., z lat. = správnosť. Us. Pdl.

114172   Korrektor Svazek: 1 Strana: 0755
Korrektor, a, m., z lat., opravce, opra- vovatel. Rk. Berichtiger, Verbesserer. K. cleri = karatel a soudce kněží v příčině přestupků proti kázni. Vz Tk. III. 221.

114173   Korrektorna Svazek: 10 Strana: 0137
Korrektorna, y, f. Nár. list. 1902. čís. 198. 9.

114174   Korrektorský Svazek: 6 Strana: 0673
Korrektorský, Korrektor-. Šm.

114175   Korrektorství Svazek: 6 Strana: 0673
Korrektorství, n., die Korrektorschaft. Šm.

114176   Korrektorství Svazek: 8 Strana: 0161
Korrektorství, n. Vz Nár. list. 1894. č. 27.

114177   Korrektura Svazek: 1 Strana: 0755
Korrektura, y, f., z lat., oprava (úloh, spisu mezi tiskem jeho). Rk. Korrektur, Durchsicht, Verbesserung, Berichtigung.

114178   Korrektura Svazek: 6 Strana: 0673
Korrektura sazby, lithografie, vz KP. I. 340., 40. K., doplněk mantíssy. Stč. Alg. 78.

114179   Korrektura, y, f Svazek: 9 Strana: 0444
Korrektura, y, f. K. u Jesuitů v XV. a XVI. stol. = mrskáni žáka, jehož se mu do- stávalo od člověka, jenž nebyl z řádu jesuit- ského. Vz Wtr. Part. 486.

114180   Korrekturna Svazek: 9 Strana: 0119
Korrekturna, y, f. Nár. list. 1897. č. 315.

114181   Korrekturní Svazek: 1 Strana: 0755
Korrekturní (opravný), z lat.: arch, známka, znamení. Nz. Korrektur-.

114182   Korrelace Svazek: 1 Strana: 0755
Korrelace, e, f., z lat., souvztah. Rk. Kor- relation, Wechselbezug, wechselseitige Be- ziehung.

114183   Korrelace Svazek: 6 Strana: 0673
Korrelace, cf. List. fil. II. 45.

114184   Korrelativní Svazek: 1 Strana: 0755
Korrelativní, z lat., souvztažný. Rk. Kor- relativ, wechselbezüglich.

114185   Korrent Svazek: 7 Strana: 1299
Korrent, u, m. = písmo německé. Cf. Švabach.

114186   Korrepetice Svazek: 6 Strana: 0673
Korrepetice, e, f., z lat. = opakování.

114187   Korrepetitor Svazek: 1 Strana: 0755
Korrepetitor, a, m., lat., opakovatel, kdo s někým něco opakuje. Rk.

114188   Korrespondence Svazek: 1 Strana: 0755
Korrespondence, e, f., dopisování, do- pisy. Rk. Korrespondenz, Briefwechsel.

114189   Korrespondenční Svazek: 6 Strana: 0673
Korrespondenční, Korrespondenz-. K. lístky pro dopravování krátkých zpráv, za- vedené v Rakousku r. 1869. S. N. XI. 65.

114190   Korrespondent Svazek: 1 Strana: 0755
Korrespondent, a, m., z lat., dopisovatel. Briefwechsler.

114191   Korrespondovati Svazek: 1 Strana: 0755
Korrespondovati, z lat., dopisovati. Kor- respondiren. Briefe wechseln; übereinstimmen.

114192   Korridor Svazek: 1 Strana: 0755
Korridor, u, m., chodba krytá. Rk. Be- deckter Gang, Flurgang.

114193   Korrigovati Svazek: 1 Strana: 0755
Korrigovati, z lat., opravovati. Rk. Kor- rigiren, verbessern, berichtigen.

114194   Korrose Svazek: 10 Strana: 0137
Korrose, e, f. K. klencových uhličitanů. Vz Vstnk. XI. 827.

114195   Korrupce, e Svazek: 1 Strana: 0755
Korrupce, e, f., z lat., skroucení, pře- kroucení, porušení. Rk. Korruption, Verderbt- heit, Verführung, Bestechung; Fäulniss.

114196   Korrupční Svazek: 10 Strana: 0606
Korrupční duch (z lat. ). Nár. list. 1905. 359., 21.

114197   Korsa Svazek: 1 Strana: 0755
Korsa, y, f., řepka. Rübs. Us. u Poděbrad a u Chrud. Dr. Knobloch.

114198   Korsa Svazek: 9 Strana: 0119
Korsa, y, f. = řepka. Již. Čechy. Kub. L f. 1900. 359.

114199   Korsak Svazek: 1 Strana: 0755
Korsak, a, m., pes k lišce podobný.

114200   Korsak Svazek: 6 Strana: 0673
Korsak, canis corsac, der Korsak. Brm. I. 705.

114201   Korsak Svazek: 9 Strana: 0119
Korsak, a, m. = liška stepní. Vz Ott. XIV. 857.

114202   Korsar Svazek: 1 Strana: 0755
Korsar, a, m., mořský loupežník. See- räuber. — K., u, m., loupežnická loď, Raub- schiff.

114203   Korset Svazek: 1 Strana: 0755
Korset, u, m., fr., živůtek (oděv). Rk. Leibchen, Schnürbrust.

114204   Körschnerová Svazek: 6 Strana: 0673
Körschnerová Ant., nar. 1833. Vz Šb. Dj. ř. 2. vd. 260., Bačk. Př. 64. — K. F., vz Bačk. Př. 68.

114205   Korsika Svazek: 1 Strana: 0755
Korsika, y, f., ostrov ve středozemn. moři. Vz S. N.

114206   Korsit Svazek: 6 Strana: 0673
Korsit, u, m. = kulový diorit, hornina, der Kugeldiorit. Mus. 1880. 376., Krč. G. 153., 239.

114207   Korso Svazek: 1 Strana: 0755
Korso, vz Corso.

114208   Korša Svazek: 6 Strana: 0673
Korša, dle Bača, buh. Klesne v Haliči Merot, v remeselném Kurša Lučenci. Hol. 185. (337.).

114209   Korša Svazek: 10 Strana: 0606
Korša, e, f. z Kohlsaat, vz Řepka.

114210   Koršov Svazek: 6 Strana: 0673
Koršov, u, m. = žbán. Cf. Krčati. Na- brala vody do k-va. Sl. spv. V. 194.

114211   Kortašačky Svazek: 10 Strana: 0606
Kortašačky před volbami v Uhersku. Mus. slov. VH. 90. Sr. násl. Krsciny.

114212   Kortati Svazek: 8 Strana: 0161
Kortati = šramotiti, kokrhati. Kotk. 89.

114213   Kortena Svazek: 6 Strana: 0673
Kortena, y, f., zastr. = krájecí n. řezací stroj nějaký. Sekyra, k., pila, prúboj. Boč. exc.

114214   Kortena Svazek: 8 Strana: 0161
Kortena. Arch, XIII. 258. K. nad postel = kortina 1499. Wtr. Živ. c. I. 540.

114215   Kortes Svazek: 1 Strana: 0755
Kortes, vz Cortes.

114216   Korteš Svazek: 6 Strana: 0673
Korteš, e, m., ze špaň. cortes. Toto slovo dostalo sa až k nám, ale už i čo do výrazu i ohľadom svojho významu celkom spo- tvorené, lebo my nie vyslancov snemov- ných, ale tých, ktorí im rozličnými a to zvätša neslušnými spôsobami voličov na- háňajú, voláme kortešmi a tie prosriedky, které užívajú, kortešováním. Korteši u nás hrali škaredú úlohu. Slov. N. Hlsk. II. 109. Ej to je k. (volební agitator, Wahlagitator) s korálkou v ruce. Pokr. Pot. I. 30.

114217   Kortešačka Svazek: 6 Strana: 0673
Kortešačka, y, f. = volební agitace v Uhřích, kortešování, die Wahlagitation in Ungarn. Vz Korteš. Stoliční dům jest stanem k-ky. Pokr. Pot. I. 370. K-kou se zabývati. Ib. Peniaze na k-ku. N. Hlsk. II. 40. — Phld. III. 1. 8. — K-ky, der Salon- besuch, die Visite. Slov. Té.

114218   Kortešování Svazek: 6 Strana: 0673
Kortešování, n., vz Korteš, Kortešačka.

114219   Kortešovati Svazek: 6 Strana: 0673
Kortešovati = při volbách agitovati. Slov. K. za někoho. Ntr. V. 202.

114220   Kortešský Svazek: 6 Strana: 0673
Kortešský, Wahlagitations-. Slov. K. prostředky, víno. Pokr. Pot. I. 369., 370.

114221   Kortič Svazek: 6 Strana: 0673
Kortič, e, m. —= lomená placka surového železa, der Kortitsch. Hř.

114222   Kortina Svazek: 1 Strana: 0755
Kortina, y, f., z ital., opona. Vorhang. Br.

114223   Kortišky Svazek: 6 Strana: 0673
Kortišky, pl., f. = oděv ženský; tkanina z ovčí vlny na ženské sukně, Kardisz. U Místka. Škd.

114224   Kortouč Svazek: 1 Strana: 0755
Kortouč, e, m., kolečko k vození hlíny. Us. Jil. Lépe: Kotouč. Jg.

114225   Kortouč Svazek: 6 Strana: 0673
Kortouč atd. zcela vyškrtni.

114226   Kortouč Svazek: 8 Strana: 0161
Kortouč m. kotouč, dial. Gb. H. ml. I. 353.

114227   Kortsek Svazek: 6 Strana: 0673
Kortsek, Slovák. Jg. H. 1. 2. vyd. 583.

114228   Kortukál Svazek: 1 Strana: 0755
Kortukál, u, m., krinolina, Glocken-, Reif- rock. V. Vz více v Gl. 105.

114229   Kortukal Svazek: 7 Strana: 1299
Kortukal z fr. vertugarde, vertugale, sukně. Ort. VI. 449.

114230   Kortukál Svazek: 10 Strana: 0137
Kortukál, vz Partikál.

114231   Kortuláč Svazek: 1 Strana: 0755
Kortuláč, vz Korduláč. V.

114232   Kortulář Svazek: 6 Strana: 0673
Kortulář, e, m. = kortuláč. Dlouhá ruč- nice a k. 1595. Wtr.

114233   Kortyna Svazek: 1 Strana: 0755
Kortyna = kortina.

114234   Kortýnek Svazek: 6 Strana: 0673
Kortýnek, nka, m. = kluk rozpustilý, tvrdohlavý. Ve vých. Čech. Všk., Olv.

114235   Kortyzoun Svazek: 1 Strana: 0755
Kortyzoun, a, m., nadávka: Ty k-ne! Sml. Ve vých. Čech. = kejklíř a u sedláků nadávka vepřům. Cf. courtisan. Jir. Dle Gl. 106. dvořan, člověk lehkomyslný.

114236   Kortyzounka Svazek: 1 Strana: 0755
Kortyzounka, y, f. = Gauklerin; Buhle- rin. Rk.

114237   Kortyzounovati Svazek: 1 Strana: 0755
Kortyzounovati, Gauklerei treiben. Rk.

114238   Kortyzounský Svazek: 6 Strana: 0673
Kortyzounský, gauklermässig. Šm.

114239   Kortyzounství Svazek: 1 Strana: 0755
Kortyzounství, n. Gauklerei. Rk.

114240   Koruba Svazek: 10 Strana: 0606
Koruba, y, f. = korouhev. Brt. Slov.

114241   Korubička Svazek: 9 Strana: 0119
Korubička, y, f. K. na věži. Vz Ko- rouhvička. Val. Čes. 1. X. 34.

114242   Korud Svazek: 6 Strana: 0674
Korud, vz Korunt, Rk. Sl.

114243   Korúhev Svazek: 7 Strana: 1299
Korúhev. Mill. 54, 102.

114244   Korúhev Svazek: 8 Strana: 0161
Korúhev, z got. hrunga, tyč. Mkl. Etym. 89.

114245   Korúhev, korúhevnictví, korúhev- ník Svazek: 1 Strana: 0755
Korúhev, korúhevnictví, korúhev- ník atd. vz Korouhev atd.

114246   Koruna Svazek: 1 Strana: 0755
Koruna, korunka, korunečka, korunčička, y, f., z lat. corona, Krone. K. královská, Jg., hlohová, die Dornenkrone, papežská (tiara), biskupská (infule). V. K. z kamení předra- hého. Alx. Korunu mu na hlavu vstavil. Háj. Oběma králům k-u na hlavu vstavil, jednomu dobrovolně, druhému bezděky. V. Korunu na hlavu vzíti, posaditi. Korunou korunován býti. Us. Kníže, úředník koruny. Plk. Po koruně (vládě) bažiti. Us. K. uherská sv. Štěpána, k. česká či svatováclavská, že- lezná lombardská. S. N. K. česká, die böh- mische Krone. Popis vz v Mus. 1831. p. 174. Poněvadž jsem na k-nu VM. dva prsty vlo- žil (věrnosť přísahal. Arch. I. 75). Vz více v Gl. 106. — K. = moc královská. — K. Koruna česká: Čechy, Morava a Slezsko, k nimž dříve i obě Lužice patřily. Die böhm. Krone, der böhmische Staat. Gl. 106. Zá- kladní zákony koruny české, vz S. N. II. 315. B. XV.; její statky, tamtéž B. XVII. Aby ztratil své dědictví i vešken svuoj ná- pad, kterýbykolivěk v České koruně měl, buď u otce, u bratra... po dskách neb jinak kterakkoli. V. Do koruny české přijel. BP. 222. Císař chtěl hejtmany saditi do zemí našich ke koruně příslušejících. Arch. IV. 109. Vz více v Gl. 106. — K. = věnec, Kranz. Koruna z kvítí. V., Kom. — K. = okrasa, Zierde, Krone. Ozdobná koruna jsou šediny. Ros. Neuvadlá koruna slávy. Kom. K. vítězná, mučedlnická. Jg. - - K. = pleš, die Platte. Háj. — K. stromu, vrchní čásť stromu, koš. Krone. — K. = u květin (Blu- menkrone, corolla). Vz Kalich. Koruna čili vnitřní odkvětí, skládá se obyčejně jen z jed- noho kruhu lístků všelijak živě barvených (bíle, žlutě, červeně, modře atd. ), z lístků korunních n. plátkův. K. prostoplátečná (jsou-li plátky prosté), srostloplátečná (jsou-li plátky až na volné cípy, zuby, dřípy čá- stečně srostlé). U srostloplátečné koruny slove dolejší čásť: trubka, hořejší čásť: kraj n. límec; vchod do trubky slove jícen. Koruna srostloplátečná: 1. K. kulovatá (ma- jící tvar koule nahoře otevřené), baňkovitá (více-li se prodloužila); 2. trubkovitá (po- dobná dutému válci n. rouře); 3. zvonkovitá (jako zvonek); 4. nálevkovitá (s úzkou a poznenáhla se rozšiřující trubkou); 5. kolo- vitá (s krátkou trubkou a krajem na plocho rozloženým); 6. řepicovitá (s podobným krajem a dlouhou trubkou). Srostloplátečné nepravidelné koruny: 1. pyskatá, dvojpyská; 2. tlamatá; jazykovitá. Prostoplátečné a) pravidelné koruny. 1. křížovitá, 2. růžovitá, 3. slézovitá, 4. karafiátová; b) nepravidelné: 1. motýlovitá, 2. fijalkovitá. Jinak jsou ko- runy ještě: husto-, pěti-, atd. listá, hustá, listnatá atd. Čl. Vz Kk. 45. — 58. — K., die Infel, infula. Opatové v korunách. Lumír 1858. 763. — K. Koruna jelena = parohy jelení, Geweih. D. K. slovou haluze (výsady) čili větve na tenkém konci parohu rostoucí, které mají stejnou délku a dohromady k-nu činí. Šp. Ten jelen má pěknou korunu. Ml. Korunu nositi = rohy od ženy. Novější. — K. zubu, Krone; vz Kořen, Zub. — K. nehtová = okolek kůže okolo nehtu. Sal. — K. na noze koňské = hořejší obruba ko- pyta. Us. Dch. — K. na nebi, jisté sou- hvězdí, die Krone der Ariadne. L. K. se- verní, jižní. Nz. — K. = shromáždění lidu, sbor, Zirkel, Kreis. V. — K. = jistý peníz, Krone. Kom., V., S. N. — K. u tiskaře, die Krone an der Buchdruckerpresse. Jg. — K., město v Sedmihradsku, Kronstadt. V. — K. s pyramidou pošinovací, vz Nástroje trepa- nační. Cn. — K., druh hradby, das Kronen- werk. S. N.

114247   Koruna Svazek: 6 Strana: 0673
Koruna. Vz Mkl. Etym. 132. K. trnová. Výb. II. 19. K-nu přijati. Dal. 157. K. če- ská, Dal. 41., 83., 133.. Let. 37., 314., pol- ská, 157., uherská. 160. Opatrování koruny čes., privilejí a jiných klenotuov na Karl- štejně. Vz Zř. Zem. Jir. 453., 692. - K. česká = země. Cf. Pal. Rdh. I. 180.. Tov. 1., 8., 9., 41, 112., 115., Hš. Dod. II. 10. č. 51., 61., č. 473., Rk. Sl. — K. = věnec. K. kruhová (záře zatměné slunce objímající). Stč. Zem. 188. K. jižní, severní. Ib 24. Takto dostupuje záře severní vrcholu krásy své t. zv. koruny. Ves. I. 14. K. nebeská, aureola. Dch. — K. = okrasa. Bůh jest k. všeho. Hiv. Což není člověk všeho tvorstva k-nou? Vrch. K. života, Fr., panenská. Št. Kn. š. 70. Kolem Levoče nosí posud slo- venské ženy originalní okrasu hlavy, ko- runku. Pokr. Pot. II. 64. K-ky = krajky přišité k venkovskému čepečku (vdaných žen); krajky tyto jsou nad čelem, nebo na čele a táhnou se k uším. Ostrav. Wrch. Cf. Parta. — K stromu. K. řídká licht, hustá dicht, listnatá blattreich, malebná malerisch, zakulacená abgerundet, průsvitavá durch- scheinend. Sl. les. — K. květin. Vz Okvětí, Rst. 428. Odkvětí oprav v: okvětí. K. pra- videlná, nepravidelná, jednopyská einlippig, pohárovitá becherförmig, miskovitá becken- i'örmig, ostruhatá gespornt, šklebivá maskirt, nadokvětná oberständig, obkvětná umstän- dig, podokvětná unterständig, mnoholupenná verwachsenblätterig, sudočetná či dvojená zweizählig. Sl. les. — K. zubu. Cf. Schd. II. 328. — K. v oku, corona ciliaris, das Strahlenband. Šv. 61. — K. kořene. Dlj. 30. — K. na noze koňské, die Krone Podbírání korunky, das Kronengeschwür. Čsk. — K. v hudbě, fermata: ~. Zv. Př. kn. I. 22., Fr. Chlum 15. — K. = druh hradby, temeno 410 náspu, Krone der Brustwehr. Čsk. K. před- prsně (svrchní její svah). NA. III. 145. K. hráze, die Dammkrone. Dch. — K. = kůra, die Baumrinde. Mor., slez. a slov. Šd., Vchř., Mtl., Zkl., Wrch. Z dubové koruny dělá se luh. Luš. Tč. Korunky, die Gerberlohe. Wrch. — K, Mariakron, ves u Zábřehu. K. = vrch u Obecnice v Příbram. Krč. v Kv. 1884. 435., 437. — U tří, pěti korun v Praze. Tk. II. 199., 166., V. 71.—73. Sv. Koruny klášter, lb. 4.80. Vz Korunka.

114248   Koruna Svazek: 7 Strana: 1299
Koruna. Když se hlava zachová, totižto k. česká, že také údové pod časem snáze k té k-ně připojeni budú. Arch. X 303. — K. stříbrná = peníz, 50 kr. Od r. 1892.

114249   Koruna Svazek: 8 Strana: 0161
Koruna menší — 24, větší = 48 kr. XVI. stol. Hrš. Nách. I. 558.

114250   Koruna Svazek: 9 Strana: 0119
Koruna. Vz Ott. XIV. 863. nn. K. česká = všecky země i všecka práva, ježto ná- ležely králům českým pod jakýmkoli titulem. Tedy pod Václavem IV.: Čechy, Morava, Slezsko, Lužice obojí, Braniborsko, hořejší Falce, Lucembursko, veliké množství jednot- livých panství a statkův i manství v celém Německu až do Porýní. Pal. Děj. II. 2. 385. — K. =: malý kruh okolo slunce a měsíce; velký kruh = kolo. Ott. XIV. 526. — ?. stříbrná (mince) = 100 kr. 1623. Dač. II. 239. Nyní = 50 kr. nebo 100 haléřů. — K. = stromová kůra. Vých. Čechy. Čes. 1. X. 65.

114251   Koruna Svazek: 10 Strana: 0137
Koruna. Nositi na hlavě korunu, toť zhusta nejvyšší cíl, jemuž se vše obětuje. Tbz. V. 4. 373.

114252   Korunáč Svazek: 1 Strana: 0756
Korunáč, e, m., grua coronata, holub. Frč. 352.

114253   Korunáč Svazek: 6 Strana: 0674
Korunáč = silurská zkamenělina, cono- cephalites. Frč. G. 60. K. sličný, calymene Blumenbachi. Ib. 69. — K. = korunovitý nebozez, der Kronenbohrer. Hř., Hrbk.

114254   Korunáč Svazek: 7 Strana: 1299
Korunáč holub Vz Brm II. 2. 707.

114255   Korunáč Svazek: 8 Strana: 0161
Korunáč holub. Vz Ott. X. 374. b.

114256   Korunář Svazek: 1 Strana: 0756
Korunář, e, m. Kronenfreund. Rk.

114257   Korunář Svazek: 10 Strana: 0137
Korunář, e, m. = přívrženec české ko- run v. Us.

114258   Korunatka Svazek: 1 Strana: 0756
Korunatka, y, f., coronella, býložilec. Krok.

114259   Korunatý Svazek: 1 Strana: 0756
Korunatý, kronentragend. K. rostliny. Rk.

114260   Korunatý Svazek: 6 Strana: 0674
Korunatý. K. rostliny (plátečnaté, dvoj- obalné), plantae petalatae, kronentragende Pflanzen. Nz.

114261   Korunatý Svazek: 10 Strana: 0137
Korunatý strom = košatý. Jrsk. V. 119.

114262   Koruncovati Svazek: 1 Strana: 0756
Koruncovati, v Krkonoších (a v již. Čech. Bž. ) = trápiti, pronásledovati. Kb. Jinde a na Mor. kurancovati. Mřk.

114263   Korunčák Svazek: 9 Strana: 0119
Korunčák, ?, m., vz Splhálek.

114264   Korund Svazek: 1 Strana: 0756
Korund, vz Korunt.

114265   Korunice Svazek: 1 Strana: 0756
Korunice, e, f., hedychium, rostl. Rostl.

114266   Korunice Svazek: 6 Strana: 0674
Korunice, e, f = korunování, zákop na hřebenu předprsně kryté cesty zdělaný, die Krönung. NA. III. 158., S. N V. 961.

114267   Koruník Svazek: 1 Strana: 0756
Koruník, u, m., lustr, Kronleuchter. D.

114268   Korunitý Svazek: 1 Strana: 0756
Korunitý, petaloideus. K. rostliny. Rostl.

114269   Korunka Svazek: 1 Strana: 0756
Korunka, y, f., kravička, sluníčko, v již. Čech. mandelinka (Bž. ), bedruňka na Slov.; kakalinka, na Moravě. — Ostatně vz Koruna.

114270   Korunka Svazek: 6 Strana: 0674
Korunka, vz Koruna, Vlšk. 186. — K., ves u Chocně. Rk. Sl.

114271   Korunka Svazek: 8 Strana: 0161
Korunka = špička k leknici nebo k fěr- tochu přišitá. Slez. Věst. opav. 1894. č. 4., 12. — K. = zubatý, tupý hrot na dřevci turnajském. XVI. stol. Wtr. Krj. I. 633. — K. = věnec. Vz Zpodníček (3. dod.).

114272   Korunkový Svazek: 10 Strana: 0137
Korunkový. K. pícní vápno. Nár. list. 1903 č. 139. 4. K. krajky. Vz Krajka.

114273   Korunky Svazek: 9 Strana: 0119
Korunky = angrešt planý. Hoř. 108. K-ka sloupu. Čes. 1. VIII. 399.

114274   Korunní Svazek: 1 Strana: 0756
Korunní, Kron-. K. kníže, princ, Us., zlato, L., statek, úřadníci, skvost (Dch. ), právo, výsada, země, Us., sklo, u odkvětí: k. trubka, okraj. Nz.

114275   Korunní Svazek: 6 Strana: 0674
Korunní svícen, Kronleuchter, náznaky, - insignien, majetek, -gut, Dch., důchody, Šmb., lesma, Hvozd, -forst, SI. les., květ, Osv. Vl. 40., hlava, vz Zaobkolesiti, Us., sudí, Posp., hradba, Kronenwerk, n., NA. III. 143, strom. Sbtk. Rstl. 106. Cf. Ko- runa co do významů.

114276   Korunní Svazek: 9 Strana: 0119
Korunní ostrov u Karlína mezi ostrovem Jerusalemským a Štvanicí, dříve Křenový ostrov. Vz Nár. list. 1901. č. 61. feuill.

114277   Korunobleský Svazek: 6 Strana: 0674
Korunobleský = blýskající se korunou, ozdobou K panna. Sš. Bs. 94.

114278   Korunokrádežný Svazek: 6 Strana: 0674
Korunokrádežný, kroneniaubend. K. manové. Mikovec. Dim. 71.

114279   Korunokvětý Svazek: 6 Strana: 0674
Korunokvětý. K rostliny, corolliflorae. Slb. XLII. Vz Rstp. 1007., Kat. 428.

114280   Korunorožec Svazek: 6 Strana: 0674
Korunorožec, žce, m. K. Schäfferův, cerocoma Schaefferi, der Federbuschkäfer. Brm. IV. 142.

114281   Korunovace Svazek: 1 Strana: 0756
Korunovace, e, f. Krönung. Dch. Vz Korunování.

114282   Korunovací Svazek: 1 Strana: 0756
Korunovací, í, f. = korunovace. — K., Krönungs-. Jg.

114283   Korunovační Svazek: 1 Strana: 0756
Korunovační, Krönungs-.

114284   Korunovační Svazek: 6 Strana: 0674
Korunovační slavnosť, Šmb. S. II. 274., přísaha, sál, klenoty, insignie. Us. Pdl.

114285   Korunovační Svazek: 8 Strana: 0161
Korunovační šat čes. králů. Vz Wtr. Krj. I. 191.

114286   Korunovanec Svazek: 1 Strana: 0756
Korunovanec, nce, m. = korunovaný. Martim.

114287   Korunování Svazek: 1 Strana: 0756
Korunování, n., die Krönung, slove slavný obřad, kterým na vládu nastupujícím panovníkům staví se na hlavu koruna na znamení, že se uvazují ve všecka práva a povinnosti panovické. Vz více v S. N.

114288   Korunování Svazek: 6 Strana: 0674
Korunování na císařství, Mus. 1880. 94., na král. české. Dal. 84., 114., 133., 136., 151., 157., 173., Tk. II. 299., Rk. Sl. - K = korunice. K. náspu, das Couronnement. Čsk.

114289   Korunování Svazek: 7 Strana: 1299
Korunování. Řad k. krále českého. Vz Výb. I. 575 nn.

114290   Korunovaný Svazek: 1 Strana: 0756
Korunovaný, gekrönt. K. hlava, král, V., císař, kníže.

114291   Korunovati Svazek: 1 Strana: 0756
Korunovati. — koho, krönen. Us. — koho na co. Na císařství. Žer. Záp. II. 77. K. koho na království uherské. Br., V. — čemu. Karel korunován království českému. Scr. II. 450. — k čemu. Korunován k témuž království českému. Scr. 454. II, Mus. — čím, kým. Svobodou korunován bude (ob- darován). Plk. K. někoho králem. Výb. I. 575., Troj. 511. Bobkovým věncem. Kom. — koho za co: za krále. Let. 147.

114292   Korunovati koho. Ž Svazek: 6 Strana: 0674
Korunovati koho. Ž. wit. 8. 6., 102. 4. — nač: na krále, šp. m. : za krále, na krá- lovství, králem. Tk. — k čemu. Sigismund k-ván jest k uherskému království. Dač. I. 10. — čím, kým. Války korunovány zna- menitým výsledkem. J. Lpř. Má býti k-na královnú. Biancof. 108. K-ván jest Albrecht králem uherským. Let. 106. K. koho prvým králem, českým králem. Dal. 84., 114. Ctí k-val jsi jej. GR. Krytou cestu zákopem k. NA. III. 158.— kde. Byl v Praze koruno- ván. Us. Oblehl Bělehrad, kdež se korunují králové. Let. 353.

114293   Korunovatka Svazek: 1 Strana: 0756
Korunovatka, y, f., stephanomia, slimýš. Krok.

114294   Korunovitý Svazek: 1 Strana: 0756
Korunovitý, kronenförmig. K. kalich. Rostl.

114295   Korunový Svazek: 1 Strana: 0756
Korunový, Kron-, Kronen-. K. sklo, vz S. N., zlato, Ros., nebozez. Světz.

114296   Korunový Svazek: 6 Strana: 0674
Korunový. K. pila, vz Pila. K. lupeny, plátky, petalae, die Kronenblätter, Sl. les., sklo, vz KP. II. 150., nebozez. Vz NA. IV. 129. Vz Kornnáč.

114297   Korunový Svazek: 9 Strana: 0119
Korunový. K. měna. Us.

114298   Korunt Svazek: 1 Strana: 0756
Korunt, u, m. K. jest nerost zvláštní tvrdostí se vyznamenávající, neb jest po di- amantu nejtvrdší. Obsahuje pouze kysličník hlinitý, často rozličnými kovy zbarvený. Průhledné krystaly a zrnka pěkných barev slovou drahý k., čistě modré: safír, červené: rubín. Neprůhledné n. kalné odrůdy špina- vých barev slovou k. obecný, jemnozrné n. celistvé modrošedé kusy: šmirgl, smyrek, Schmirgel (z řec. ) Vz Drahokam. Bř. 49. Vz S. N. a Šfk. I. 202.

114299   Korunt Svazek: 6 Strana: 0674
Korunt. Vz KP. III. 187., Bř. N. 188., Šf. Poč. 295., Schd. I. 337., II. 39, 40., KP. IV. 297., Kram. Slov.

114300   Koruoutka, v Svazek: 6 Strana: 0672
Koruoutka, vz Kornout.

114301   Koruoutkář, e Svazek: 6 Strana: 0672
Koruoutkář, e, o.., der Diitenmacher; Kaufmann. Šm.

114302   Koruptev Svazek: 10 Strana: 0137
Koruptev. Baw. E. v. 2947.

114303   Koruptvice Svazek: 10 Strana: 0137
Koruptvice, e, f. Baw. E. v. 2949.

114304   Korusat se s kým Svazek: 8 Strana: 0161
Korusat se s kým = býti na štíru. Je- víčko. Brt. D. II. 331.

114305   Korušina, y, f Svazek: 6 Strana: 0674
Korušina, y, f., rhamnus frangula. Vz Krušina. Slov. Rr. Sb.

114306   Koruška Svazek: 1 Strana: 0756
Koruška, y, f., osmerus, ryba kaprovitá. Krok.

114307   Korutané, vz. Tk. I Svazek: 6 Strana: 0674
Korutané, vz. Tk. I. 612.

114308   Korutany Svazek: 1 Strana: 0756
Korutany, Korytany, dle Dolany; sloven. Koroško, lat. Carantania, Carinthia, Carnia, něm. Kärnten. V. - - Korutansko, a, n. — Korutan, a, Korutanec, nce, m. — Koru- tanka, y, f. — Korutanský. K. hory (Alpy), země, kozel (kamzík). D. Vz více v S. N.

114309   Korutany Svazek: 6 Strana: 0674
Korutany. Vz Tk. I. 612., VI. 217., Rk. Sl., Bart. 269.

114310   Koruženka Svazek: 10 Strana: 0606
Koruženka, y, f. = divizena. Brt. Slov.

114311   Korvalinky Svazek: 9 Strana: 0119
Korvalinky m. konvalinky. Hoř. 75, 108.

114312   Korvata Svazek: 6 Strana: 0674
Korvata, y, f. = nádoba z kůry (baňka z kôry). Slov. Ssk. — K. = komnata. Mor. Sš. P. 32.

114313   Korveta Svazek: 1 Strana: 0756
Korveta, y, f., válečná loď mající méně než 26 děl, jest po fregatě a nad brigou; mívá tři stožáry. S. N. Vz Loď. Korvette.

114314   Korveta Svazek: 6 Strana: 0674
Korveta, správněji: Korvetta.

114315   Korvín Svazek: 9 Strana: 0119
Korvín (Corvín) Jan, básn., nar. 1869. Ott. XIV. 901.

114316   Korvín Svazek: 10 Strana: 0606
Korvín Jan, spis. f 13. /10. 1905. Nár. list. 1905. 285. 3.

114317   Korý Svazek: 1 Strana: 0756
Korý, tuhý, steif, na Mor., na Slov. ko- ravý. K. plátno (ještě neseprané). Chm.

114318   Kory Svazek: 7 Strana: 1299
Kory svinské slaviti = hody. O maso- pustě bije se nejvíc prasat a tu se slaví sviňské kory. Němc.

114319   Koryandr Svazek: 1 Strana: 0756
Koryandr = koriandr.

114320   Koryba-s Svazek: 1 Strana: 0756
Koryba-s, nta, m. Korybantové = kněží Kybelini ve Frygii. Vz více v S. N.

114321   Korybaňka Svazek: 6 Strana: 0674
Korybaňka, y, f. = korýtko k pití u stu- dánek. Slov. Vchř.

114322   Korybut Svazek: 6 Strana: 0674
Korybut, a, m. SbH. 506., S. N., Rk. Sl.

114323   Korybutovič Svazek: 6 Strana: 0674
Korybutovič Sigm. Tk. IV. 730., VI. 5., 170., Tk. Zk. 222.

114324   Korýca Svazek: 6 Strana: 0674
Korýca, pl., n. == jm. polí na Vsacku. Vck.

114325   Korycaeus Svazek: 9 Strana: 0444
Korycaeus, a, m. Školní k. v XV. a XVL století =školní špehoun, tajný udavač žáků. Vz Wtr. Part. 476.

114326   Korycanský Svazek: 6 Strana: 0674
Korycanský. K. vrstvy. Vz Bř. N. 265.

114327   Korycany Svazek: 1 Strana: 0756
Korycany, vz Kořicany. Vz Tk. II. 425., 445. —

114328   Korycany Svazek: 1 Strana: 0756
Korycany, dle Dolany, mě. na Mor. v kraji hradišťském. Vz S. N.

114329   Korycany Svazek: 6 Strana: 0674
Korycany, dle Dolany, Koritzan, ves u Mělníka. Tk. II. 425., 445., III. 55., 86., IV. 172., 173., V. 123., Tf. Odp. 267., Blk. Kfsk. 951., Rk. Sl.

114330   Korycký Svazek: 6 Strana: 0674
Korycký. K. jeskyně, sídlo nymf na Par- nassu. Truhlář.

114331   Koryčany Svazek: 6 Strana: 0674
Koryčany. Žer. Záp. II. 32.

114332   Korydalin, u Svazek: 6 Strana: 0674
Korydalin, u, m., das Korydalin. Nz.

114333   Korydon Svazek: 1 Strana: 0756
Korydon, a, m., nezdvořilý sedlák. V.

114334   Korydon Svazek: 9 Strana: 0119
Korydon, a, m. = Valach (posměšně). Němc. III. 295., Mus. 1859. 88.

114335   Korydoun Svazek: 10 Strana: 0137
Korydoun, a, m. = člověk neotesaný, hrubý. XVI. stol. Zvon II. 622. Srov. Ko- rydon.

114336   Koryfej, e, m. Vm Svazek: 6 Strana: 0674
Koryfej, e, m. Vm.

114337   Koryfeové Svazek: 1 Strana: 0756
Koryfeové, z řec., čelní mužové, přední výtečníci ve vědě n. umění nějakém. S. N.

114338   Korymavo Svazek: 9 Strana: 0119
Korymavo, a, n., vrch u Tisovce na Slov. Sbor. slov. III. 124.

114339   Korymovo Svazek: 10 Strana: 0137
Korymovo, hora v Gemersku na Slov. Sbor. slov. 1900. 152. Sr. Korynovo v II. Přisp. 119.

114340   Korynka, y, f Svazek: 6 Strana: 0674
Korynka, y, f., jm. feny. Škd.

114341   Korynovo Svazek: 9 Strana: 0119
Korynovo, a, n, vrch v Gemersku. Mus. 1848. II 306.

114342   Koryntovský Svazek: 6 Strana: 0674
Koryntovský Mlýn u Středokluk.

114343   Korýš Svazek: 1 Strana: 0756
Korýš, vz Korejši.

114344   Korýš Svazek: 6 Strana: 0674
Korýš, e, f. = tvrdá kůže, harte Haut. Slov. Ssk. — K, vz Korejš.

114345   Korýšovitý. K Svazek: 6 Strana: 0674
Korýšovitý. K. zvířátka, Krustenthier chen. Tč. exc.

114346   Koryta Svazek: 6 Strana: 0674
Koryta, pl., n., Kořit, ves u Kostelce n. Orl.; Korith, ves u Klatov; údolí u Nové Huti u Berouna. Blk. Kfek. 1341, Sdl. Hr. II. 277., III. 108., Rk. Sl.

114347   Korytan Svazek: 1 Strana: 0756
Korytan, vz Korutany.

114348   Korytanský Svazek: 10 Strana: 0137
Korytanský kozel = kamzík. Lbk. 32., 37.

114349   Korytany Svazek: 8 Strana: 0161
Korytany = Korutany. V. Kal. 314.

114350   Korytárstvo Svazek: 8 Strana: 0161
Korytárstvo, a, n. Zivil sa k-stvom (dělal koryta). Phľd. XII. 690.

114351   Korytář Svazek: 1 Strana: 0756
Korytář, e, m. = korytník. Na Slov.

114352   Korytář Svazek: 6 Strana: 0674
Korytář, e, m., der Trogmacher. Bern.

114353   Korytářiti Svazek: 6 Strana: 0674
Korytářiti, il, ení, einen Trogmacher machen. Bern.

114354   Korytářský Svazek: 6 Strana: 0674
Korytářský, Trogmacher-. Bern.

114355   Korytářství, n Svazek: 6 Strana: 0674
Korytářství, n., das Trogmacherhand- werk. Bern.

114356   Korýtce Svazek: 1 Strana: 0756
Korýtce, e, n. = malé koryto.

114357   Korýtko Svazek: 6 Strana: 0674
Korýtko, vz Koryto. K. svodné pro ucho. Wld. 28. — K., Koreitko, ves u Ma- netína; Georgenthal, samota u Poličky. Blk. Kfsk. 358., Rk. Sl.

114358   Korýtko, a Svazek: 9 Strana: 0120
Korýtko, a, ?., zdrob. koryto. Muschel- schale. Učiň prach z žabích k-tek. Maš. ruk. 289a.

114359   Korýtkovitě Svazek: 9 Strana: 0119
Korýtkovitě něco vydlabati. Us.

114360   Korýtkový Svazek: 9 Strana: 0119
Korýtkový tvar železa. Vz KP. VII. 388.

114361   Korýtkový. K Svazek: 6 Strana: 0674
Korýtkový. K. žito. Vz Kilian.

114362   Korytná Svazek: 6 Strana: 0674
Korytná, é, f., Koritna, ves u Uher. Brodu. D. ol. IV. 58.

114363   Korytnačka Svazek: 1 Strana: 0756
Korytnačka, y, f., korytnáč, e, m. = želva. Na Slov.

114364   Korytnačka Svazek: 6 Strana: 0674
Korytnačka = želva. Koll. III. 59., Dbš. Sl. pov. III. 3. Mušle Čili k-ky na tření barev. Koll. IV. 133.

114365   Korytnačka Svazek: 9 Strana: 0119
Korytnačka, y, f. To bude, keď k. za- jaca prebehne. Zát. Př. 242b.

114366   Korytňák Svazek: 6 Strana: 0674
Korytňák, a, m., os. jm. NB. Tč.

114367   Korytnatka Svazek: 1 Strana: 0756
Korytnatka, y, f., licmosia, želva. Krok.

114368   Korytnatý Svazek: 6 Strana: 0674
Korytnatý, zahnfächerig. Vz Rst. 428.

114369   Korytné Svazek: 9 Strana: 0119
Korytné, ého, n., pozemek. Pck. Hol. 224.

114370   Korytnica Svazek: 6 Strana: 0674
Korytnica, e, f. = korytnačka. Slov. Rb. — K. Na nízkých Tatrách či horách liptovských je vrch Prašivá, na jehož úpatí jest svétoznámá lázeň K. Pokr. Pot. II. 9., Ntr. IV. 47., Sokl. II. 551.

114371   Korýtnice Svazek: 1 Strana: 0756
Korýtnice, e, f., co v pivováře na ko- rytě zůstává, patoky, das Grandbier. D.

114372   Korýtnice Svazek: 7 Strana: 1299
Korýtnice, lintipa. Pršp. 67. 45.

114373   Korytník Svazek: 1 Strana: 0756
Korytník, a, m., Trogmacher. Tk. II. 374., 381., Troj.

114374   Korytník Svazek: 9 Strana: 0119
Korytník, rybník. Arch. XVIII. 67.

114375   Koryto Svazek: 6 Strana: 0674
Koryto, vz Mkl. Etym. 133. K. = řeky (řečiště), Šf. Strž. II. 518., potoční (poto- číště, das Bechbett), Sl. les., na barvu, Farbtrog, Šp., hasicí u polní výhně, Pdl.; k. na střechu (preis, vz Skřidlice), mor., Hý.; nástroj včelařský, jehož užívají krmíce včely, Futternapf, ve vých. Čech. Všk.; k. či brázda, po níž se roztopená litina z peci vypouští, NA. IV. 173.; k. stěženní, der Mastbehälter. Lpř. — K. = necky. Mor. a Slov. Brf., Němc. IV. 363. — K., Korit, ves u Kralovic; Hundsnursch, ves u Prachatic; Böhmisch-Röhren, také: České Trouby, ves n Kunžvartu. PL., Čechy I. 228., 66., Blk. Kfsk. 12., Rk. Sl.

114376   Koryto Svazek: 7 Strana: 1299
Koryto = rakev. Kněží jeho oblekše ve zlú albu a vloživše v k. Výb. II. 263. — Let 484.

114377   Koryto Svazek: 8 Strana: 0161
Koryto, lodička, linter, naviculum. Aqu., Dob. Dur. 430. — K. = necičky na těsto. Phľd. 1895. 387. — K. řezačky, do něhož se klade sláma k řezání. Brt. D. II. 454.

114378   Koryto Svazek: 9 Strana: 0119
Koryto. Vz o úslovích atd. v Zát. Př. 324a. — K. = koš, dvířka v stupňovitých a patrových roštech. KP. IX. 5. — ?. —z rakev. Vloživše jeho tělo v ?. 1422. Pal. Děj. III. 1. 469.

114379   Koryto Svazek: 10 Strana: 0137
Koryto betonové, cihelné, dřevěné, ka- menné, železné. Vz KP. IX. 404.

114380   Koryto Svazek: 10 Strana: 0606
Koryto, a, n. K. řeky = řečiště. Sb. sl. VII. 97.

114381   Koryto, korýtko, a, korýtce Svazek: 1 Strana: 0756
Koryto, korýtko, a, korýtce, e, n., žlab, Trog, Grand, Rinne, Nachen, Barn. V. K. pro svině, Sautrog, D.; studničné n. vodní, Wassertrog; pekařské n. stěrací (díže, Back- trog), kamenné, Wasserstein, včelní (úl), V., řeky (řečiště, Bett). L. K. někomu podnésti (méně jídla dáti). L. — K., v geografii, Mulde. Š. a Ž. — K., korýtka, pl., n., v pi- vovaře, Grand, die Kronen. D. — K. žabí, Muschelschale. Jád. — K., šubka, Rad-, Hemmschuh. Us.

114382   Korytoun Svazek: 9 Strana: 0444
Korytoun, a, m. Ožralci okolo stola honí po lavicích korytouna a kněz přes bidlo dře kocoura. Poličanský. Boč. exc.

114383   Korytový Svazek: 1 Strana: 0757
Korytový, Trog-. K. loď, Multer. Vus.

114384   Korytsko, ?, n Svazek: 9 Strana: 0120
Korytsko, ?, n., les u Plas. Arch. XVIII. 13.

114385   Korytuáč Svazek: 6 Strana: 0674
Korytuáč, vz Korytnačka.

114386   Kořala, y, f Svazek: 6 Strana: 0666
Kořala, y, f. = kořalka. Ve vých. Čech. Brnt., Všk. — K., y, m. = kořalkář, piják (náruživý) kořalky, der Schnappsbruder. Us. Jrs., Prk. Př. 23., Dch., Všk., Kšť., Pdl., Brnt., Msk., Lg.

114387   Kořalčice Svazek: 6 Strana: 0666
Kořalčice, e, kořalčisko, a, n. - schlech- ter Branntwein. Šm.

114388   Kořalečka Svazek: 6 Strana: 0666
Kořalečka, y, f., vz Kořalka. Šm.

114389   Kořalečna Svazek: 6 Strana: 0666
Kořalečna, y, f., die Branntweinschenke. Šm.

114390   Kořaleční Svazek: 1 Strana: 0749
Kořaleční: dům, pokladnice, krám, plat, podíl, přirážka, závazek.

114391   Kořaleční Svazek: 6 Strana: 0666
Kořaleční, Branntwein-. K. obchod. Us. Dch.

114392   Kořalečnice Svazek: 1 Strana: 0749
Kořalečnice, e, f. Brantweintrinkerin. Jg.

114393   Kořalečnictví Svazek: 1 Strana: 0749
Kořalečnictví, n. Brantweintrinkerci. Plk.

114394   Kořalečník Svazek: 1 Strana: 0749
Kořalečník, a, m. Brantweintrinker.

114395   Kořalečník Svazek: 6 Strana: 0666
Kořalečník také: der Branntweinschän- ker. Prk.

114396   Kořalena Svazek: 6 Strana: 0666
Kořalena, y, f. = kořalka. Mor. Šd.

114397   Kořalice Svazek: 1 Strana: 0749
Kořalice, e, f. = kořalka.

114398   Kořalička Svazek: 6 Strana: 0666
Kořalička, y, f., vz Kořalka

114399   Kořalina Svazek: 6 Strana: 0666
Kořalina, y, f. = kořalka. Kos.

114400   Kořalka Svazek: 1 Strana: 0749
Kořalka, kořavka, hořavka, hořalka, ko- řalička, y, f.: voda pálená z obilí, z bramborův, ovoce atd., pálenka. Jg. K. z polského: go- rzałka, hořalka. — Dělá se z líhu, který se vodou rozředí. Líh se dělá z obilí, hlavně ze žita a z bramborů, jež se na kaši rozmač- kají a horkou vodou polívají. Když zápařka povychladla, přidá se kvasnic (droždí) a dá se to kvasiti. Ukvašená hodí se do kotla přikrytého poklopem; teplem přehání (od- měšuje) se z ní líh, který trubou clo skle- něné láhve kape. Co z obilí n. z bramborů zbývá, jsou výpalky (spalky, vinopalky). Pt, Vz S. N. K.: koňak (vz Cognac), rum, sli- vovice, třešňovice (třešňová), malinová, bo- růvková, jalovcová, arak. S. N. Smrdící: smradlavice; špatná: rasovina, koňovina, Šp.; anýzová, broskvová, francouzská n. francká, hořká (anglická, heřmánková, ruská, špa- nělská), kalmusová, kdoulová, kmínová (kmínka), mlátová, peluňková, puškvorcová, rejžová, rýnská, samožitná, slívová, vinná. Kh. V obecné mluvě také: breberka, brebe- rice, čapčurka, na Slov. strcule, na Mor. ko- eolenka. Us. Přirážka na kořalce; právo k vy- stavování kořalky; závazek k odbírání ko- řalky. J. tr. Kotel na pálení kořalky; zkouška kořalky; kořalku píti, odbírati. kupovati. Šp. Brantwein.

114401   Kořalka Svazek: 6 Strana: 0666
Kořalka, kořalina, rus. gorěłka. malorus. horivka či horiłka, pol. gorzałka. Jir. Vz více v Schd. I. 389., Sdl. Hr. I. 91., Mus. 1877. 398. Pozn. Cf. Mkl. Etym. 73. K., mrcka (Turn.), frudlovica, hrobu kopalka, pála, matičková (sladká pro ženské), koši- latá (bílá k.), kotržina, motavý olej, ode zdi ke zdi, grammatika; na Moravě šamík (u Místka), šalastryka, kořalena, gergelica (val.); halas (slez.); slov.: besnica, frnd- žalica, strkulka. Také: od rohu k rohu, mo- talka, špagát. Mimo to vz: Pálenka. Žid nalije do dvou litrů vody litr kvitu, očistí to štipcem ledku a k. je hotova. Laš. Tč. K. ořechová. Včk. Uchlipl si frndžalice. Phld. V. 290. Na to gořalenka na svět při- šla, aby starosť z hlavy vyšla. Val. Vck. Kdybych já byl zemanským synkem, na- pájal bych děvčátka vínkem; ale že su z chalúpečky, mosím jim dávať kořalečky. Val. Vck. Když já umřu, ležeť budu, cho- vajte mňa v městě, gořalenku s bečulenkú na krk mně zavěste! Val. Vck. Štvrtka go- ralky lepší než dy by zlatý kord do břucha pich. Val. Brt. Bude lacinější k. (piják umírá). Tkč. Cf. Slov. zdrav.

114402   Kořalka Svazek: 7 Strana: 1299
Kořalka slazená Vz KP. V. 596. nn., Mách. 167, 168. Důchody z k-ky od 16 stol. v Čech Vz Wtr. Obr. II. 501.

114403   Kořalka Svazek: 8 Strana: 0160
Kořalka. Na Mor. také: bramboria, br- blavá, čmrňa, čutra, gebula, jerjelica, halas, chochoľena, kočvaryja, kornůvka, móra (můra), patália, strkula, trklica, šmajda, šmatlavá, švihula, švitoryja, trápení, volské sluze, vrzula, židorské sluze, žmíchanica. Cf. Brt. D. II. 486.

114404   Kořalka Svazek: 9 Strana: 0118
Kořalka, y, f., vrch v Blovicku. Plz. 12.

114405   Kořalka Svazek: 9 Strana: 0118
Kořalka. Vz Ott. XIV. 797., Ampažúra, Šklebenec.

114406   Kořalka Svazek: 10 Strana: 0136
Kořalka. Vz Světlo, Kabšouka, Harnoška, Koclerka, Kotrmelcová voda, Režná, Kor- nuvka, Spagátovka, Goralka.

114407   Kořalka Svazek: 10 Strana: 0605
Kořalka, y, f. Na Litomyšlsku: aj- teleska (podle žida Jajtelesa), bacharie, braňbora, breberice, brynda, čisterie, či- sterka, drát, hafna, kapka, kocuryna, nitě, šedá, štěkna, švinda. Litom. 71. Sr. Grňa, Kořavka, Pálenka, Komorica, Cirokovo, Od rohu k rohu, Sameček, Sivá, Šarkanie mlieko, Trculka, Žbrnda, Kvítek.

114408   Kořalkář Svazek: 6 Strana: 0666
Kořalkář, e, m., der Branntweintrinker. Šd., Prk. Př. 24.

114409   Kořalkář Svazek: 10 Strana: 0136
Kořalkář, e, m. = prodavač kořalky. Čes. 1. XI. 373.

114410   Kořalkovati Svazek: 10 Strana: 0136
Kořalkovati = kařalku píti. Mas. Stud. 20·

114411   Kořalkový Svazek: 1 Strana: 0749
Kořalkový, Brantwein-. K. ocet. Techn.

114412   Kořalna Svazek: 1 Strana: 0749
Kořalna, y, f., Brantweinsehänke. Us.

114413   Kořalní Svazek: 6 Strana: 0666
Kořalní, Branntwein-. Dch.

114414   Kořalnice Svazek: 1 Strana: 0749
Kořalnice, e, f., Brantweinbrennerin, -trin- kerin, -schenkin. Us.

114415   Kořalnický Svazek: 1 Strana: 0749
Kořalnický, Brantweinbrenner-. Kořal- nicky obchod.

114416   Kořalnicťví Svazek: 1 Strana: 0749
Kořalnicťví, n., das Brantweinbrennen, -schenken, -trinken. Us.

114417   Kořalnictví, n Svazek: 6 Strana: 0666
Kořalnictví, n., das Branntweinbrennen, -schenken, -trinken. Šm.

114418   Kořalník Svazek: 1 Strana: 0749
Kořalník, a, m., Brantweinbrenner, -schen- ker, -trinker. Us.

114419   Kořalník Svazek: 8 Strana: 0160
Kořalník, a, m. 1560. Phľd. 1894. 1,

114420   Kořán Svazek: 1 Strana: 0749
Kořán, ve frasi: do kořán = do kořen. Je to starý gt. pl. od kořen, kořenů, starý gt.: kořen, jako pět tisíc (m. tisíců), 5 loket (m. pět loktův), od těch čas (m. časů). Z kořen (m. kořenův) něco vyvrátiti. Dvéře do kořán otevříti. Us. Bylo clo korán otevřeno.

114421   Kořán Svazek: 9 Strana: 0118
Kořán Jos., spis., řed kancelláře Čes. aka- demie. Vz Ott. XIV. 805., Jub. XVI.

114422   Kořán, a Svazek: 6 Strana: 0667
Kořán, a, m K. Jos., quaestor české univers, v Praze, naroz. 1838. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 157., 161., Pyp. K. II. 429., Mus. 1886. 632., Ukaž. 102., Bačk. Př. 182., Rk. Sl.

114423   Kořání Svazek: 1 Strana: 0749
Kořání, n., zastr. = koření.

114424   Kořání Svazek: 6 Strana: 0667
Kořání, n. = kořeny, das Wurzelwerk. Sl. les. Veliký strom má veliké k. Č. M. 165. — K. = korení. Léčivé k. Čch. Sl. 61. K. lesní. Čch. Bs. 66., 69.

114425   Kořanka Svazek: 6 Strana: 0667
Kořanka, y, f. = kořalka. U Rychmb. Dšk.

114426   Kořauka Svazek: 10 Strana: 0136
Kořauka, y, f. = kořalka. Výcb. Čech. Sb. D. 28.

114427   Kořavka Svazek: 1 Strana: 0749
Kořavka, y, f., hořavka = kořalka. Us. Chrudim.

114428   Kořavní Svazek: 10 Strana: 0605
Kořavní dříví = k plavení nesnadné, Wtr. Řem. 933.

114429   Kořčík Svazek: 1 Strana: 0750
Kořčík, u, m., vz Korec.

114430   Kořečka Svazek: 6 Strana: 0668
Kořečka Mart, List. fil. VII. 126.

114431   Kořečník Svazek: 7 Strana: 1299
Kořečník, a, m, cadifex, zastr. Veleš.

114432   Kořemasta Svazek: 10 Strana: 0605
Kořemasta, kořemastna, y, f. = apotheca. Gb. Slov.

114433   Kořen Svazek: 1 Strana: 0750
Kořen, a či e, m. (dříve: koři, gt. kořene, Mat. verb. ), kořínek, nku, koříneček, čku, m.; coll, koření, kořání, n. Druhdy: Koreň. Jir. V pl. má jenom: kořeny (dle, Strom'). Gt. pl. kořenův; ale v průpovědi:, Z kořen něco vyvrátiti', užívá se starého genitivu, rovnajícího se nom. sg. Vz násl. a také: Kořán. Mkl, T. — Kořen rostlin (die Wurzel) rozděluje se v oddenek a v ocas (vlaseníčko). Rostl. Kořen je do země zapuštěn, někdy do vody ponořen, někdy do pně n. kořene jiných rostlin vrostlý. Podlé tvarů jsou ko- řeny hlavní n. kůlové a k. mrcasné (u je- čmene). Kůlové jsou: jednoduché, větevnaté (u slézu lesního), dužnaté, dřevnaté, válco- vité, vřetenovité (u mrkve), řepovité (u řepy). Podlé trvání: jedno- a dvouleté, mnoholeté; onyno jsou jemné a bylinné, tyto dřevnaté. Potom je kořen: svazčitý, masitý, kulatý, tenký, tlustý, hluboko do země vnikající, mrcasatý, rozvětvený, dlouhomrcasný, útlý, dlouhý, vytrvalý, tuhý, kořenný, letní, přissavý (pří- chytný), Čl., nepravý, lživý, plovací, jarý (letní), ozimý, Us., bedrníkový, bodlákový, burákový, cibulový, cikorkový, citvarový, čemeřice, fenyklový, hořcový, hřebíčkový, chřestový, ibiškový, koprový, kosatcový, liliový, puškvorcový, rulíkový, růžový, sladký, vz více v Kh. 337. -343., kolní n. srdeční, D., hlizovitý, vonný, perný, horký, přihořklý. Byl. Kořeny pustiti, pouštěti (= chytiti, ujati se), D., zapouštěti. Dch. Odnože od ko- řené pustiti. V. Od kořene růsti. Jg. Kořeny vypleniti, hnáti, vytrhnouti; s kořenem vy- trhnouti; větev, výhon z kořene (odnož). — K. v botan.: K. hadí a) aristolochia serpen- taria, Schlangenwurzel, D., b) polygonum bistorta, Natterwurzel; k. jelení n. srní, peu- cedanum, Saufenchel, Kom.; k. andělský, angelica; k. fialový, iris florentina, die Vio- lenwurzel; k. Mizni, vz Krtičník; k. sladký, lekořice, Süsswurz, V.; k. prsní, prustvorec, calamus aromaticus, Aqu.; k. černý, elle- borus; k. sviňský, sviní, hlizní, krtičníkový, vz Krtičník; k. kamsíkový, doronicum par- daliaiiches, Gemsenwurz. — K. zubu, nosu, Wurzel. — Proti Mořeně není kořene (léku). Zub má k., korunu a krk. Presl. — K. ja- zyka, vrchu. Us. — K. = základ, počátek,
příčina, Anfang, Grund, Ursprung, Ursache.
V. K. bludu, slávy, žaloby. Jg. Krčma bývá
kořenem zlých věcí. Háj. Rozuměti něčemu
od kořene. J. tr. Příčinu něčeho z kořene
pověděti. L. — Kat. 444. To jest byl kořen
a počátek nevolí. BP. — Z kořene, z kořen,
do kořen, s kcořenem= naprosto, docela, mit
der Wurzel, von Grund aus. S kořenem vy-
trhnouti. V. Do kořen zahladiti, vyhladiti,
vypleniti, vyvrátiti. Jg. Do kořen zkaziti.
Zlob. Z kořen vykopati. Jel., Háj. Město
z kořene vybořiti, Troj., do kořen vyvrátiti,
V., Háj., z kořene vyvrátiti. Br. Lidi z ko-
řene vyhladiti. Br. Dvéře do kořen otevříti;
huby do kořen zotvírati. Kom. (Vz Kořán).
Nemoc z kořene vyléčiti. Šm. — Kat. 434.
— K. = plíce, Lunge. K. hnije. Ja. Nedu-
živý na k. Us. — K. = osrdí, Gekröse. — K. = pyj. Po kořenu = po moči. L. — K. = síla, Stärke, Kraft. K. vína, das Gewürz. Z Us. Sk. víno bez kořene. Vus. — "Kořen v mathematice = dobývanec. Vz S. N. Wurzel. K. stupně druhého, k. druhý (kořen čtvercový); k. třetí (k. stupně třetího); k. n-tý (k. stupně n-tého). K. nedoplnitelný (ne- skončitý, irrational). Kořena dobývati, ko- řene se dobírati, kořene hledati (vyhledávati, dle Brs. správně: odmocňovati); odmocniti; Kořene stupně druhého, třetího, n-tého do- bývati; K. n. základ rovnice, mocněnec; Ko- řeny tvořiti; Tvoření, dobývání, odmocňo- vání kořene. Nz. — Kořen slova. Wurzel. Kořen slova jest útvar dále nerozlučitelný, s kterým význam spojen jest; jest to ona část' slova, z které co prvku všecka jí pří- buzná slova se vyvádějí. Všecky kořeny řeči slovanské jsou jako v příbuzných řečech jednoslabičné. Kt., Schl. Kořeny mohou býti: 1. Samohláska; posud se jen i v latin. i-re pouze samohláskovým kořenem býti zdá, u nás mu odpovídá id ve slov. id-em, čes. jd-u m. id-u. (Ht. Sr. ml. 159. ); 2. samo- hláska + souhláska: uk (uč-iti) — kořeny se samohláskou a přijímají j: jad (jísti); 3. souhláska + samohláska: pi (píti), bi (bíti), my (mýti), da, (dáti); 4. souhláska + samohláska + souhláska: nes (nésti), vez (véz-ti), ved (vésti), mok (moč-iti), mog (moci), bud (bud-iti). — Kořeny v l a r se končící odhazují kořenovou samohlásku před koncovkami počínajícími - se samohláskou: ber (bráti), kol (kláti); 5. dvě souhlásky + samohláska: plu (plouti), slu (slouti), zna (znáti); samohláska + dvě souhlásky zřídka: alk-esurire (lačněti); 6. dvě n. tři souhlásky + gamohláska +souhláska: stel (stláti), křik (křičeti), krad (krásti), smrbd, smrad (smrděti) — tak zhusta; 7. sou- hláska neb dvě souhlásky + samohláska + dvě souhlásky: tisk (comprimere), svet (svant) — sanctificare, vez (vanz n. venz) — vincire. Schl. — Kořeny jsou buď ote- vřené (samohláskové, vycházejí-li na samo- hlásku), buď zavřené (souhláskové, končí-li se souhláskou), ale tím pořadem, že ony jsou prvotnější, tyto pozdnější, ony bez přídechů, tyto přídechem sesíleny. Jir. Na př. jest bu kořen otevřený, vid kořen za- vřený. Kt. Kořeny samy v skutečné mluvě, jak nyní jest, nevyskytají se než toliko tvary z nich povstalé; kořenů se domáháme rozborem tvarů těchto. Tak mají české tvary: bu-du, bý-ti, bav-i-ti společný kořen bu; tvary: viděti, věda, vy-z-víd-ati, zá- vis-ť (m. zá-vid-ť) kořen vid; tvary: sluji, slovu, slynu, proslulý, slovo, osloviti, sláva, slaviti atd. kořen slu. Z kořenů vznikají kmeny či pně, jednak proměnou samohlásky v kořenu samém, jednak příponami. Na př. věs-ť (m. věs-ti) z vid, stupňováním hlásky i v e a příponou ti; z kmene věsti tvoří se novou příponou věsti-tel atd. Z kmenů konečně vznikají slova skutečné mluvy, upra- vená již za účelem naznačení poměrů věty (pádův, osoby atd. ). Kmeny jsou též zavřené nebo otevřené. Ale během času podlehly kmeny takovým změnám, že se nám kmeny původně zavřené otevřenými a naopak kmeny původně otevřené zavřenými býti zdají. Ku př. kmen imě zdá se otevřeným býti a je přece původně zavřený: imen, cyr. imę; chlap zdá se kmenem zavřeným býti a je otevřený, jak z cyr. chlapb, vysvítá. Kt. — Kořeny jsou buď ve kmenech, buď v příponách; jest tedy kořen kmenový n. příponový. Jir. Potom jsou kořeny 1. časoslovné či slovesné a ty jsou základem a) časoslov: vid — viděti, sta — státi; b) jm. podstatných: sta — statek, vid — závisť, sta — podstata; c) jm. pří- davných: vid — vidný, sta — stálý — ostatní; 2. zájmenné, a ty jsou základem zájmen, předložek, spojek, příslovcí. Kz. IV. vyd. 145. Na př. mi, my, ty tu, tam atd. od ko- řenů, jejichž tvar se naskrze nedá určiti: od mb., tb, mb, tb anebo snad spíše ode tvarů plnými samohláskami ukončených, jako mi, mu, mb atd. Počet kořenů slovesných jest mnohem větší, nežli zájmenných a tvoření slov od těchto mnohem skrovnější a temnější než od oněch. Kromě toho zdá se, že pod- stata tvoření slov v nejširším smyslu na spo- jování kořenů slovesných se zájmennými zá- leží. Ht. Sr. ml. 159. Gb. v S. 'N. VIII. 672. a násl. píše o kořenech takto: V kořenech obsažen jest abstraktní význam pojmu; tak na př. v koř. str se drží co význam pojem rozestření. Avšak jako pojem v logice, tak jest také kořen v grammatice pouze umělá abstrakce; jako si nemůžeme představiti pouhé rozestření, nýbrž buď něco rozestře- ného nebo rosestírajícího atp., tak takégram- matický kořen slov jenom ve kmenech z něho proměnou vnitřní nebo zevnější utvořených žije. Má se tedy kořen slova ku kmenu jeho, jako pojem k osamotnělé představě, obsah významu jeho jest v kmenu užší a zároveň určitější. V nauce o tvoření slov učí tedy grammatika z kořenů tvořiti kmeny a udává toho způsoby vnitřní jako jsou seslabováni, stupňování kořenné samohlásky i zevnější, totiž připínání rozličných přípon a předpon; na př. z koř. str. kmeny str, štír + a, roz — stí + ra, pro + stor, str + om, str + m atd. Avšak ani kmen není ještě hotové slovo, jehož bychom ve skutečné řeči užívati mohli, nýbrž opět jen grammatická abstrakce; ne- užíváme nikdy pouhého kmenu rozestíra, poněvadž pouhého rozestírání není, nýbrž někdo rozestírá něco aneb jest rozestírán od někoho, rozestírá jeden nebo mnozí, ro- zestírání děje se přítomně, nebo se stalo mi- nule nebo se stane budoucně, slovem: roze- stírání pouhého není, nýbrž každé skutečné rozestírání a vůbec všecko, co významem grammatického kmene býti může a jest, jest mnohonásobně podmíněno věcmi jinými, které takřka jeho půdu a okolí tvoří. A teprv, když všecky vztahy tak vyjádříme, až jest význam zcela určitý, individuální a praecisní, máme hotové, živé slovo, na př. rosestírají = oni (mnozí) nyní (v přítomnosti, ne v mi- nulosti neb budoucnosti) rozestírají (nějaký předmět) atd. Tyto a podobné vztahy na slovích náležitě poznamenati učí nauka o ohý- bání slov či tvarosloví v užším smyslu. Čím jest slovo ohebnější t. j. čím více se pro- měňovati může, berouc na sebe buď tvar jednoduchý buď rozložený, tím zevrubnější a zřetelnější jest jazyk. Při takových však proměnách mění se často zároveň prvky slov čili Hlásky buď v kořeně samém, buď na těch místech, kde se kořen a přípona kme- nová anebo kmen a přípona ohybací aneb části jejich dotýkají; pro tyto proměny jest slovo předmětem třetí nauky grammatické, zvukosloví, která má v řeči týž úkol, jaký lučba v přírodě, učíc, co z kterých prvků ve skutečných případech povstati má a po- vstává. Ale živé slovo žije jen v živé prů- povědi, mimo ni jest článkem od celku od- trženým, a proto jest také předmětem skladby. .... O kořenech dosud dvojí jest domněnka. Dle jedněch jsou kořeny dvojí, zajmenné pro zájmena a jmenné pro ostatní druhy jmen a pro slovesa; všecky ostatní druhy slov z této dílem z oné zásoby kořenů se vyvi- nuly. Podlé domněnky druhé není však v ko- řenech žádného rozdílu funkce, druh jejich jest jeden. Vedle těchto dvou domněnek, není žádná třetí pravdě podobna a podlé nich obou jsou opět kořeny slovesné a jmenné tytéž, čehož ovšem ani dokazovati netřeba. Rozdíl funkce jmenné a slovesné nepočína tedy v kořenu, nýbrž později, totiž v kmenu; pojmový v kořenu slu ležící význam rozdělí se v kmenech slovo a slovi na jmený a slo- vesný. Vztahy těchto kmenových významů vyrážejí se ohýbáním, jež jest u obou kmenu rozdílné, a jmenného totiž sklonení, u slo- vesného časování; kmen slovo znamená vztahy podlé čísla, pádu a rodu, na př. nom. sg. slovo (m. slovo + m), kmen slovi podlé čísla, osoby, času a způsobu, na př. 1. os. sg. praes. indik. akt. slovím (=slovi+jem). Kromě jmen a sloves žádné slovo se neohýbá; neboť všecky ostatní druhy jsou, jak podo- týkáno a jak na větší části jejich patrno jest, hotové tvary jmenné nebo slovesné, ale již zastaralé a takřka zkamenělé. — Vz Tvo- ření, Rozlišování kořenův, Kmen.

114434   Kořen Svazek: 6 Strana: 0668
Kořen. Na Zlinsku: kořeň. Brt. Kořen, u. Chč. P. 22. a. — K. rostlin. Cf. Slb. XLII., IX., list. 428., S. N., Rk. Sl., Kram,. Slov., Mkl. Etym. 130. K. aronový francouzský, vz Rstp. 1659., citvarový dlouhý, 1490., ci- tvarový kulatý, 1490., galangový, 1491., chinový, 1567., jalapový, 1096., kolombový, 48., kolumbový, 48., šupinový, 1160.., turbi- tový. 1095. K. fialkový, vz Mllr. 56., Schd. II. 271., nadzemní, podzemní, větrný. 170. K. hutný, niťový, pouzdratý, dutý, homo- litý, vřetenitý, Sl. les., vinný, Sal. 240., ve- dlejší či přídatný. K. příčepivý, Rosc. 3., ssavý, 4., vláknitý, 4., vřetonovitý. 4. K. kostový, radix costi arabici. Rstp. 1493. K. adventní, Rosc. 3., dřevnatý, 4., dužnatý, 4., hlavní, 3., hlízovitý, 4., 6., koulovitý, kůlový, kuželovitý. 3., 4 K. pýrový. Rstp. 1759. Krk, rez, výběh, tvoření, spála k-ne; soustava, rozdělení, rozkládání k-nů. Šp. K-ny odkryti. Šp. Strom má mnoho kořen. Bž. 83. Obilí prodať na k-ni (na stojato). Mor. Brt. D. 223. Do silných k-nů hnáti; Proti tomu není kořínků (léků). Dch. Ne- mocnému kořínků navařit Us. Když má které ovoce býti, najprv musí pojíti z k-ne. Št. Kn. š. 7. Živ-li kořeu (manžel), vzroste v domě haluzí. Msn. Or. 38. Z nedospělého kořene nemóž dospělé dřevo býti. Št. Kn. š. 31. Sv. Vít kořen štíp, sv. Petr ten ho trhl, sv. Prokop ten ho dokop, sv. Markyta vede žence do žita. Moravan 1875. Pověry o bludném kořenu vz v Mus. 1854. 546. Kořen sladký, vz Rstp. 370.; sviňský, 1140. (Mllr. 39., 96.); bílý, chenopodium, vz Vše- dobr, Val. Vck.; Aronův, arum dracunculus. Dlj. 69., Mllr. 17. K. andělský, Mllr. 13., babí, 15, 74., černý, 103., hadí, 16., 81., hadimordový, 96., hojící, 16., hřebíčkový, 50., jelení, 19., kamzíkový, 17., 4L, karafia- tový, 50., krevníkový, 106., kozlíkový, 110., krtičníkový, 96., nátkový, 72., pižmový, 103., prostřelený, 50., přímětný, 97., pupen- cový, 20., řebíckový, 50., šupinovatý, 59.. sv. ducha, 53, 13., svatojanský, 18., třev- davý, 4L, závratový, 17., 41., zlatohláv- kový. 18. Vz také tato jednotlivá slova. — K. nosu. Vz S. N. V. 881. — K. čelistí, Kk. Br. 17., hory, KB. 2. vd. 3., BO., če- pele (jímž do jilce jest zasazen). NA. III. 63. — K. = základ atd. V něčem k-ny své mít. Us. Dch. Přijíti něčemu na kořínek Šml. Zůstal tam po ní kořínek (nová paní tak si vede jako předešlá). Us. Vk. Ty si to pověděly od k-ne (důkladně). Us. Dbv. Má dobrý k. (když se nemoc zlomí). Tkč. Viera jest základ a kořen všeho dobrého. Št. Kn. š. 7. — Něčemu od kořene rozuměti. Vš. 354. Potřese sě země z kořen. Výb. II. 11. Cf. kořen. Pass. 468., AlxB. 81. Do kořen. AlxB. 83. — K. v mathem. Vz Od- mocnina. K. kostkový n. krychlový (ku- bický). Sim. 142. Výraz: ?m a = b se čte: mtý kořen z a jest b nebo : kořen mtého stupně z a činí b; Exponent kořene či do- byvatel. Šim. 128. — K. slova. K. slova jest onen kmen slova, při kterém se již dále nevidí, z čeho by sám byl povstal. Gb. Uv. 8. K. = ona čásť slova, která v též, buď naskrze nezměněné, buď poněkud pře- jinačené spůsobě v menším nebo větším počtu příbuzných slov, co jádro jejich, na němž Hlavně ponětí lpí, se vyskýtá. Šf. III. 446. Stálá a základní částka slova jmenuje se k. Šf. III. 458. O tvoření slov zdvojením kořene: toto, dadám, dudy, gagati, bobula, boboněk, bobák, bláboliti, čačaný, checho- tati, chochol, koukol, lelek, prapor atd. Vz ib. 446. a násl, Mus. 1846. O šíření časo- slovných k-nů a kmenů vsouváním a při- rážením souhlásek vz Šf. III. 449., Mus. 1846. K-ny 1. náměstkové čili místojmenní: m- v mi, my, v- ve vy, t v ten, ta, to, n- v on, ona, ono atd.; 2. časoslovní: du-ji, pi-ji, my-ji, vě-ji atd.; k-nů náměstkových málo. Vz Šf. III. 481. O k-nech slov vz také v Pdg. 1885. 370. (Vor.). — K. (Kržín), něm. Kurschin, ves u Bezdružic. Sdl. Hr. II. 109., Rk. Sl.

114435   Kořen Svazek: 7 Strana: 1299
Kořen černý, syphytum offic., rostl. Mtc. 1891. 93. — K. a počátek nevolí. Bart. 15.

114436   Kořen Svazek: 8 Strana: 0160
Kořen. K. pustil, zapustil = ubytoval, zahniezdil, uchytil sa, Zlostník od koreňa (od rodu); Nenechá im ani koreňa, ani klika. Slov. ľhľd. 1894. 373. Dal 100 zl. za seno hned' ua kořeni (na louce, neposečené). Brt, D. II. 330. — V bot. K. vredový, imperatoria ostruthium, rostl, Brt, D. II. 504.; K. černý, vz Čemerka (3. dod.). Léčení jím na Val. Vz Vck. Val. 1. 155. — K. bílý, vz Zelina ochvatná (3. dod.). — K. bílý či masný, vz Merlík (3. dod.). - K. fijalový, rostl., vz Šabla (3. dod.).

114437   Kořen Svazek: 9 Strana: 0118
Kořen. Pustil k. (uvykl, zdomácněl). Zát. Př. 25. Sr. ib. 324a. — K. Černý = kostivál lékařský, symphytum off. Mus. ol. III. 136., X. 13.

114438   Kořen Svazek: 10 Strana: 0136
Kořen, herba, rostl. Zplod země k. ze- lený. Ev. ol. 133. Gen. 1. 11. Sr. Jadrný. - Chléb přes k-ny nesený = z jiné vsi. Us.

114439   Kořen Svazek: 10 Strana: 0605
Kořen, e, m. Pustil tam koreň (dlouho se nevrací). Mus. slov. VI. 110.

114440   Kořenáč Svazek: 1 Strana: 0752
Kořenáč, e, m.. Wurzelrebe. Šk. Vz násl.

114441   Kořenáč Svazek: 6 Strana: 0669
Kořenáč, der Wurzelsetzling. Sl. les.

114442   Kořenáček Svazek: 1 Strana: 0752
Kořenáček, čku, kořenáč, e, m., hrnec na květiny, Blumentopf.

114443   Kořenačka Svazek: 1 Strana: 0752
Kořenačka, y, f. = kořenka, Gewürz- biichse. Na Slov. Plk.

114444   Kořenačka Svazek: 6 Strana: 0669
Kořenačka, y, f., k-ky = druh hrušek. Mor. Brt L. N. I. 179. Cf. Kořenůvka.

114445   Kořenačka Svazek: 9 Strana: 0118
Kořenačka, y, f., studánka. Pcl. Hol. 112.

114446   Kořeňák Svazek: 6 Strana: 0669
Kořeňák, u, m. = co rostlo z kořene, od kořene. Mor. a slez. Šd. — K. = hrnec na květiny. Us. Psčk.

114447   Kořenář Svazek: 1 Strana: 0752
Kořenář, e, m., bylinář, Kräuterkenner, Kräuterer. V. — K., kramář, kupec, Ge- würzkrämer, Spezereihändler. V.

114448   Kořenář Svazek: 8 Strana: 0160
Kořenář, e, m. K. sbíral léčivé byliny (koření) a jimi léčil. Vz NZ. IV. 237.

114449   Kořenář Svazek: 8 Strana: 0554
Kořenář, e, m., dryops, brouk. K. rýžko- vaný, d. substriatus. Vz Klim. 130.

114450   Kořenařiti Svazek: 1 Strana: 0752
Kořenařiti, il, ení, Würzhandel treiben. D.

114451   Kořenářiti Svazek: 6 Strana: 0669
Kořenářiti,ein Gewürzhändler sein. Bern.

114452   Kořenářský Svazek: 1 Strana: 0752
Kořenářský, Kräuter-, Gewürzkrämer. Ros.

114453   Kořenářství Svazek: 1 Strana: 0752
Kořenářství, n., Kräutlerei, Kräuterhan- del. Ros.

114454   Kořenastý Svazek: 6 Strana: 0669
Kořenastý, würzig. Slov. Ssk.

114455   Kořenatěti Svazek: 1 Strana: 0752
Kořenatěti, ějí, ěl, ění, kořenatým se stávati, viele u. starke Wurzel fassen; würz- haft werden. Jg.

114456   Kořenatosť Svazek: 1 Strana: 0752
Kořenatosť, i, f. Vielheit der Wurzeln. — K., Würzhaftigkeit. K. vína. D.

114457   Kořenatý Svazek: 1 Strana: 0752
Kořenatý mnoho kořenů mající; voll Wurzeln; 2. vonný, jako koření silný, würz- haft, stark. K. víno. D., V.

114458   Kořenatý Svazek: 6 Strana: 0669
Kořenatý Slavomil. 1840. Jg. H. 1. 2. vd. 583.

114459   Kořenci Svazek: 6 Strana: 0669
Kořenci, několik domkův u Vsetína.

114460   Kořenčák Svazek: 8 Strana: 0160
Kořenčák, u, m. = co rostlo z kořene (stromek, čagan atd.). Vých. Mor. Brt, D. II. 330.

114461   Kořenči Svazek: 9 Strana: 0118
Kořenči, n. = kořínky. Mus. 1898. 108.

114462   Kořenec Svazek: 6 Strana: 0669
Kořenec, nce, m., der Gewürzkuchen. Šm. - K, os. jm. Arch. IV. 249. — K., Korenetz, ves u Boskovic.

114463   Kořeněnky Svazek: 8 Strana: 0555
Kořeněnky, druh hrušek. Vz Ott. XI. 808.

114464   Kořeněný Svazek: 6 Strana: 0669
Kořeněný; -ěn, a, o, gewürzt. Dch. K. víno. Vz Kram. Slov.

114465   Kořeněti Svazek: 6 Strana: 0669
Kořeněti, ěl, ění, Wurzel fassen. Šm., Loos.

114466   Koření Svazek: 1 Strana: 0752
Koření, í, n. (strč. kořání). Coll, kořeny. Die Wurzeln. Ten strom má mnoho koření (mnoho keřenův). Ros. — K. = byliny. K. bělinové (že proti bělmu jest); bílemné, al- bimaria, Aqu.; bradavičné, vz Bradavičník; černé (sv. ducha, ellebor černý, kýchavka, čemeřice, helleborus, Niesswurz, Kom. ); čer- vené, rubea tinctorum; červové, vz Červovy; denně, vz Stračí noha; dětinné, vz Úročník; hadové, vz Hadovka; hromové (hromky), asparagas, Spargel, Kom.; sv. Jana, siler, vz Křížek; kočičí, vz Kocurník; královské, eupatorium; krevné n. krvavé větší, bedrník, pimpinella; krevné (pětilístek, nátržník), pen- taphyllon tormentilla, Reš.; křížové (stare- ček); krtičné, pustularis i. e. scrophularia, Aqu.; nátkové, vz Polej; neštovičné (červec, pětiprst), pontaphyllon; přímětné, vz Stare- ček; postřehlé, vz Křížek; protržné, (roz- chodník), sedum, Wundkraut; roupové, ce- lidonia menší, chelidonium minus, das Schar- bokskraut, Kom.; roupové, krtičník menší, kleines Schellkraut, ranunculusfiearia; ranné, vz Rozchodník; střílové, vz Prostřelenec; střelné, basilica, Aqu.; škrkavičné, Wurm- kraut; tržné, tormentilla arvens, Ja.; sv. Va- lentina (šípové); vonné (skořice bílá), laurus cassia; zájemné (myší ouško), auricula muris, pilosella, Aqu., myosotis, Linn, Mäuseohr, D.; bludné; svaté, vz Koniklec. Jg. Přešel bludné k. = nemohl pravou cestu nalézti. Us. — K. barvířské, božcové, divoké, hlízní, hvězdičkové, kejlové, kravské, májové, ma- teřské, pavi, sv. Petra, pro krávy, průtržné, sedmilístkové, srdečné, šlakové, tisícerové, vlasové, ženské, žílové. Kli. Co ti platno k., neumíš-li jím napravovati? Pk. — K. krámské, drahé. V. K. jmenuje se obecně každá věc, která se dává do jídel a nápojů, pro lepší chuť. Vz více v S. N. K. krmím chuť dává. V. K. krámské: prustvorec, hřebíček, šafrán, skořice, muškátový ořech, Kom., nové, všeho- chuť, zázvor, pepř, mariánka, anýz, jalovec, bedrník, koriandr, petržel, popenec (kudrhel), saturyje, celer atd. K. pro bolení. Er. P. 66. Us. K. tlouci, zmožditi. Šp. K. v hmoždíři paličkou se tluče (hmoždí) aneb na struhadle strouhá. Pt. Co platno k., když není vaření. C. Po vůni k. seznati Prov. Doma mu slano ni mastno není, jinde voní kadidlo a k. Rým.

114467   Koření Svazek: 6 Strana: 0669
Koření = kořeny. Co roste vzhůru k-ním? Horní zuby. Mor. Brt. — K. byliny. Cf. Rstp. 2037. Sv. Jana k., herba sc. Johannis, 14. stol., Byl. 15. stol.. Davidovo, Daviďs Thee, Dch.; hadové, bistoria, Byl. 15. stol., morella, dragantea, Mr.; labské, spargus, Byl. 15. stol.; prsné, Sal. 240., peprné či štiplavé = pepř. Na jihových. Mor. Brf. K. bRantové, vz Brantový; krvavé, vz Baruška; lotové, species lignorum, Holzthee; ústře- lové, gentiana cruciata, Kreuzwurzel a pul- vis fumalis offic, der Flussrauch; prostře- lené = ústřelové; přítržné = veronica, roz- razil lékařský, tržník; střílové, třílové = ústřelové; žílové = zemolez, bažanovec, lysimachia ephemerum, das Münzkraut. Mllr. 42., 50., 64., 84., 94., 110., 111. Zahrada pro rozličné k. Sdl. Hr. I. 15. Kakés pod šibe- nicí kořenie ryjí; Kak by býlé a jiné škodné k. v ní zahynulo. Št. Kn. š. 8., 97. K smrti nemá žádného k. Sv. ruk. 98. Váží koření. (= dříme). Val. Vck. — K. krámské. Cf. Vlšk. 197., 210., Kram. Slov., Sdl. Hr. III. 56., Rk. Si., Slov. zdrav. Přičinil sem Roz- ličného k. Mst. 5. b. Viera jest k k. při- rovnána (či k. zde = kořeny?). Št. Kn. š. 33. — K. = tabák. Vojen. usus. Kld. — K., k.-se. Vz Kořiti se. Co je k.? Mládci paRáda, staRého zvyk. Kld.

114468   Koření Svazek: 7 Strana: 1299
Koření : Hřebíček, muškátový květ, pepř, paprika, skořice, šafrán, zázvor atd. Vz KP. VI. 368 nn., 489.

114469   Koření Svazek: 8 Strana: 0160
Koření = kořání. A ty jámy byly k-ním přikryté. (GR. Nov. 142. 24. — K. sv. Ducha, vz Čemerka (3. dod.). - K. čertovo = tabák. Brt, D. II. 261.

114470   Koření Svazek: 9 Strana: 0118
Koření, n. Jako kollekt. také v pl. Gb. H. ml. III. 1. 171. — K. = léčivé rostliny. Hoř. 99. To je drahé k. (drahá masť). Hoř. 91.

114471   Koření Svazek: 9 Strana: 0118
Koření, n. = kouření. Má špatné k. = dýmku. U Císař. Mtc. 1900. 344.

114472   Koření, n. K Svazek: 10 Strana: 0605
Koření, n. K. černé, bromové, vz Ceme- řice, Hlaváček; deváté = mochna jarní (Čes. 1. XIV. 74); pěti bratrů, vz Orlíček; sv. koření, vz Koniklec zde.

114473   Kořenice Svazek: 6 Strana: 0669
Kořenice, e, f.. die Gewürzbüchse, ko- řenka. Bern. — K., Křenitz, ves u Kolína. Blk. Kfsk. 169., Kk. Sl.

114474   Kořeníce Svazek: 10 Strana: 0605
Kořeníce, e, n., zdrobn. z kořenie. By- linú a korenícem se živil. Otc. Sr. Gb. Slov.

114475   Kořeníčko Svazek: 1 Strana: 0753
Kořeníčko, a, n., kleine Wurzeln. D., Lom.

114476   Kořeník Svazek: 9 Strana: 0119
Kořeník, a, ?., rhizobius, brouk. K. černo- pruhý, r. chrysomeloides, černoskvrnný, dis- cimacula, skvrnitý, litura, široký, subde- pressus. Klim. 732.

114477   Kořeník Svazek: 10 Strana: 0136
Kořeník, a, m., rhizobius, brouk sluneč- níkovitý. Vz Ott. XXI. 662.

114478   Kořenina Svazek: 1 Strana: 0753
Kořenina, y, f. Wurzelgewächs. Vaň.

114479   Kořenitě Svazek: 10 Strana: 0136
Kořenitě. Lučina k. vonící. Nár. list. 24. /1. 1887.

114480   Kořeniti Svazek: 1 Strana: 0753
Kořeniti, 3 pl. -ní, kořeň, il, ěn, ění, kořenívati, würzen. — co: ryby, Kom., víno, Jg., těsto. — co čím: těsto muškátem. — proč: pro lepší chuť. Us. — se = kořeny pouštěti.

114481   Kořeniti Svazek: 6 Strana: 0669
Kořeniti. V lásce kořeněni a založeni, radicati. ZN.

114482   Kořeniti se někde Svazek: 10 Strana: 0136
Kořeniti se někde (v něčem) = míti tam svůj základ. Mtc. 1904. 47.

114483   Kořenítko Svazek: 6 Strana: 0669
Kořenítko, a, n. = páchnoucí osoba n. věc. U N. Kdyně. Rgl. — K. v mathem. = znaménko odmocnění, odmocnítko, das Wur- zelzeichen. Nz., Phld. II. 4. 116. K. = zna- mení této podoby: v (místo latinského r = radix); Veličina pod k-tkem; Číslo v k-tku. Šim. 128., 129. 157.

114484   Kořenitosť Svazek: 9 Strana: 0119
Kořenitosť, i, f. Jadrnosť a k. jmen če- ských. Pal. Děj. I. 134.

114485   Kořenitý Svazek: 6 Strana: 0669
Kořenitý, Wurzel-. K rašelina, der Wur- zel torf, plodina, -frucht. Šp. — K., Gewürz-, würzig K. vůně, Dch., chuť. Kk. Fys. 71. K. ocet. Vz Kram. Slov.

114486   Kořenivo Svazek: 6 Strana: 0669
Kořenivo, a, n., die Specerei, Specerei- waare. Šp.

114487   Kořenivý Svazek: 6 Strana: 0669
Kořenivý, radicans, sarmentosus, wur- zeln, Slb. XLII.; sarmentosus, gewürzhal- tend. Šm.

114488   Kořenka Svazek: 1 Strana: 0753
Kořenka, y, f. Gewürzbüchse. Us.

114489   Kořenka Svazek: 8 Strana: 0160
Kořenka, y, f. = dýmka. Světz. 1893. 346., 1895. 602.

114490   Kořenky Svazek: 10 Strana: 0136
Kořenky = druh hub. Volyně. Čes. 1. XIII. 124.

114491   Kořenně Svazek: 1 Strana: 0753
Kořenně = důkladně, gründlich. Záp. měst. 1450.

114492   Kořenně Svazek: 6 Strana: 0669
Kořenně věřiti. Hus I. 2. — K., nach Gewürz. K. zapáchali. Ves. IX. 68.

114493   Kořenně Svazek: 7 Strana: 1299
Kořenně. Vše z Adama k. béře. Chč. m. s. III. 21.

114494   Kořenně Svazek: 8 Strana: 0160
Kořenně, gründlich. K. té při rozuměli. Arch. XIV. 459.

114495   Kořenně Svazek: 10 Strana: 0136
Kořenně. Chč. S. II. 163b. To pochází k. (původně) od... Kar. 3.

114496   Kořenní Svazek: 6 Strana: 0669
Kořenní, vz Kořenný.

114497   Kořenník Svazek: 1 Strana: 0753
Kořenník, u, m., Gewürzmühle. Na Slov.

114498   Kořennosť Svazek: 1 Strana: 0753
Kořennosť, i, f. Gewürzhaftigkeit. Jg. K. vína. Šk.

114499   Kořenný Svazek: 1 Strana: 0753
Kořenný, von der Wurzel, Wurzel-. K. rostliny. D.; slovo. — K., vonný, gewürz- haft, gewürzt. K. víno. V. — K., bylinný, Kräuter-. — K. zahrada, V., bába (kořenářka), Ros., krám. Gewürzhandlung. D.

114500   Kořenný Svazek: 6 Strana: 0669
Kořenný, Wurzel-. K. rostliny. Vz 27. svz. Rolníka nového věku. K. větve. Rosc.
3. — K. zlo (radikalní), Dk. Dj. f. 90., Rým,
Dk. Poet. 404., MaRie, vz Nanebevstoupení-
— K. = vonný. K. zboží, SpeceReiwaaRen,
hnízdo, würzig, Dch., vůně, KP. V. 335.,
zápach, Mj. 49., Rostliny. NA. IV. 91. — K. Kopec, myslivna u Řichmburka.

114501   Kořenný Svazek: 7 Strana: 1299
Kořenný. K. matka boží. Cf. Zbrt. 161.

114502   Kořenný Svazek: 8 Strana: 0160
Kořenný. K. váha (na koření). 1549. Čel. Pr. m. 1. 403. K. panna Maria = svátek na- nebevzetí p. Marie.

114503   Kořenný Svazek: 9 Strana: 0119
Kořenný. K. byliny: cibule, česnek, kol- ník, křen, mrkev, ošlejch, pastrnák, por, řepa, řetkev. Fisch. Hosp. 84. K. zahrada (ve které se pěstuje zelenina; kde stromy, ta štěpnice).

114504   Kořenný Svazek: 10 Strana: 0136
Kořenný. K-ná matka boží, že se v tu dobu sbírá léčivé koření Souk. 1903. 12.

114505   Kořenohonný Svazek: 6 Strana: 0670
Kořenohonný, wurzelnd. Vz Rst. 428.

114506   Kořenojedec Svazek: 6 Strana: 0670
Kořenojedec, dce, m., der Rhizophag.

114507   Kořenokaz Svazek: 6 Strana: 0670
Kořenokaz, a, m., dendroctonus, der Wurzelborkenkäfer. K. třpytivý, d. micans, der Wurzelknotenkäfer. Sl. les. — K., u, m. K. zemákový, Rhizoctonia solani, na cho- rých hlízách vyskytají se neštovice, die Pockenkrankheit der Kartoffeln; k fialový, r. violacea, houba se objevuje na šafránu, der Safrantod o. die Krankheit des Safrans. K. vojtěškový či kružný, byssothecium cir- cinans, ničí vojtěšku, která na poli kruho- vitě hyne, hl. ve vlhkých polohách, der Wurzeltödter der Luzerne. Pta. Cf. Kořeno mor.

114508   Kořenokaz Svazek: 8 Strana: 0555
Kořenokaz, drypta, brouk. K. modrý, d. dentata. Vz Klim. 83.

114509   Kořenolilijice Svazek: 6 Strana: 0670
Kořenolilijice, e, f., rhizoerinus. Ves. IV 41

114510   Kořenomor Svazek: 6 Strana: 0670
Kořenomor, u, m., rhizoctonia, der Wur- zeltödter, Houba. K. šafránový, r. crocorum; lucinkový, r. medicaginis; mechový, r. mu scorum. Vz Rstp. 1972. Cf. Kořenokaz.

114511   Kořenonoš Svazek: 10 Strana: 0136
Kořenonoš, e, kořenovník, u, m., rhizo- phora, rostl. Vz Ott. XXL 664.

114512   Kořenonožci Svazek: 1 Strana: 0753
Kořenonožci, rhizopoda, die Wurzel- füsser, jsou prvoci, vypouštějící z masoviny nitkovité, proměnlivé výbežky podobne jako mřížovci; jsou buď lysí aneb vypocují z těla vápenité skořápky s jemnými otvory, jimiž kořenovité nožky vyčnívají. K. a) laločnatí (lobosa), vz: Měňowka, Štítek hnědý, Roz- litka; b) celiství (imperforata), vz: Lesk- navka, Vinutka, Plošenka, Křemivka; c) dír- kování (perforata), vz: Láhevka, Uzlinka, Srdinka, Pletenka, Krouženka, Ostruženka, Křídovka, Víčenka, Penízek, Vřetenko a v Dodatcích: Čočinka, Jamínka. Vz Frč. 8. —12.

114513   Kořenonožci Svazek: 8 Strana: 0160
Kořenonožci, rhizopoda. Cf. Ott. VIII. 806., IX. 357.

114514   Kořenonožci Svazek: 9 Strana: 0119
Kořenonožci. Vz Ott. XIV. 824.

114515   Kořenonožec Svazek: 6 Strana: 0670
Kořenonožec. V 2. ř. tohoto članku oprav -füsser ve: -füssler a 10. ř. dírkování v: dír- kovaní. Cf. Frč. 8. 10., Schd II. 544.

114516   Kořenopis Svazek: 6 Strana: 0670
Kořenopis, u, m., die Rhizographie. Šm.

114517   Kořenopisec Svazek: 6 Strana: 0670
Kořenopisec, sce, m., Rhizograph. Šm.

114518   Kořenoplodný Svazek: 6 Strana: 0670
Kořenoplodný, wurzeltreibend. K. ro- stliny. Rose. 81., Hg. Z říše rostl 204.

114519   Kořenoplodný Svazek: 10 Strana: 0136
Kořenoplodný. K. rostliny, rhizocarpeae. Vz Ott. XXL 662.

114520   Kořenoplodý Svazek: 9 Strana: 0119
Kořenoplodý. K. rostliny, rhizocarpeae. Ott. XIV. 831.

114521   Kořenopravý Svazek: 9 Strana: 0119
Kořenopravý rybíz, k-ná srstka. Wlt.

114522   Kořenosečec Svazek: 6 Strana: 0670
Kořenosečec, čce, kořenosek, a, m., ein Wurzelhackender. Šm.

114523   Kořenosečný Svazek: 6 Strana: 0670
Kořenosečný, wurzelhackend. Šm.

114524   Kořenosť Svazek: 10 Strana: 0136
Kořenosť, i, f. K. věci (semene). 1585. Uč. spol. 1902. 29.

114525   Kořenovati Svazek: 6 Strana: 0670
Kořenovati = odmocňovati, die Wurzel ziehen. Šd.

114526   Kořenovatina Svazek: 6 Strana: 0670
Kořenovatina, y, f. = rostliny s dlou- hými kořeny. Obt.

114527   Kořenovatka Svazek: 1 Strana: 0753
Kořenovatka, rhizomorpha. Rostl.

114528   Kořenovatka Svazek: 6 Strana: 0670
Kořenovatka, der Rindenfasen, Houba. Vz Rstp. 1988.

114529   Kořenovitý Svazek: 1 Strana: 0753
Kořenovitý, Wurzel-. K. byliny. Puch.

114530   Kořenovitý Svazek: 6 Strana: 0670
Kořenovitý, wurzelartig. K. výběžky. Frč. 8. Cf. Rst, 428., Rosc. 56.

114531   Kořenovka Svazek: 6 Strana: 0670
Kořenovka, y, f., monotropa, das Ohn- blatr. Šm.

114532   Kořenovník Svazek: 1 Strana: 0753
Kořenovník, u, m., rhizophora. Rostl.

114533   Kořenovník Svazek: 6 Strana: 0670
Kořenovník, der Manglebaum. K. obecný, r. mangle; svíčkový, r. candeiaria; válco- vitý, r. cylindrica; koželužský, r. rheedii; vznešený, r. gymnorhiza. Vz Rstp. 538., Schd. II. 283.

114534   Kořenovník Svazek: 10 Strana: 0136
Kořenovník, vz předcház. Kořenonoš.

114535   Kořenovníkovitý Svazek: 6 Strana: 0670
Kořenovníkovitý. K. rostliny, rhizopho- reae: kořenovník. Rstp. 538.

114536   Kořenový Svazek: 1 Strana: 0753
Kořenový, Wurzel-. K. listí, L.; hláska, slabika, forma; činitel (v math., Wurzel- faktor).

114537   Kořenový Svazek: 6 Strana: 0670
Kořenový. K. řepa, Dlj. 18., vlákna. Hg. Cf. Rst. 428 — K. slova a odvozená. Vz Bž. 223. — K. veličiny. Šim. 128.

114538   Kořenoznalec Svazek: 1 Strana: 0753
Kořenoznalec, lce, m. Rhizograph. Rk.

114539   Kořenoznalství Svazek: 6 Strana: 0670
Kořenoznalství, n., die Rhizologie. Rk.

114540   Kořenožrout Svazek: 6 Strana: 0670
Kořenožrout, a, m., rhizophagus, brouk. K. uhlazený, r. politus ; nestejnotvárný, dvou- skvrnný, r. bipustulatus; stlačený, r. de- pressus. Kk. Br. 144

114541   Kořenožrout Svazek: 8 Strana: 0555
Kořenožrout, a, m., rhizophagus, brouk. K. dírkovaný, r. perforatus, dvojďubký, bi- pustulatus, hladký, politus, hnědý, parvulus, lesklý, nitidulus, rezavý, ferriigineus, rovno- štítý, parallelocollis, různý, dispar, stlačený, depressus, tečkovaný, cribratus, velký, gran- dis. Vz Klim. 344.

114542   Kořenožrout Svazek: 10 Strana: 0136
Kořenožrout, a, m., rhizophagus, brouk. Vz Ott XXI. 664.

114543   Kořensko Svazek: 6 Strana: 0670
Kořensko, a, n., sam. u Vltavotýna.

114544   Kořenský Svazek: 6 Strana: 0670
Kořenský, ého, m., mlýn u Blatné. — K., os. jm. 1612. Vz Mus. 1884. 504., Žer. Záp. II. 185., Sdl. Hr. I. 255, III. 303., IV. 371., S. N., Blk. Kfsk. 1341. — K. Jos., učitel měšťan, školy na Smíchově, cesto- vatel a spisov. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 167.

114545   Kořenský Svazek: 7 Strana: 1299
Kořenský Jos., řed. měšťan. školy dívčí na Smíchově, spis. a cestov.

114546   Kořenský Svazek: 9 Strana: 0119
Kořenský Jos., spis., nar. 1847. Vz Ott. XIV. 831. Jub. XVI.

114547   Kořenující Svazek: 10 Strana: 0136
Kořenující skřípina, scirpus radicans, rostl. Ott. XXII. 723b.

114548   Kořenůvka Svazek: 6 Strana: 0670
Kořenůvka, y, f. = kořenačka hruška. Mor. Brt., Vck.

114549   Kořeti Svazek: 1 Strana: 0753
Kořeti, el, ení = hlas vydávati jako ku- řata pod slepicí, lispeln. Kuřata kořejí. Us.

114550   Kořicany Svazek: 1 Strana: 0753
Kořicany, Korycany, dle Dolany, jm. místní. Tk. III. 55., 86.

114551   Kořice Svazek: 1 Strana: 0753
Kořice = skořice.

114552   Kořil Svazek: 1 Strana: 0753
Kořil, a, kořílek, lka, m. Demüthiger.

114553   Kořilkovati Svazek: 6 Strana: 0670
Kořilkovati. demüthig kriechen. Šm.

114554   Kořím, a Svazek: 6 Strana: 0670
Kořím, a, m., zašlá obec na Mor. D. ol. X. 580.

114555   Kořiň Svazek: 6 Strana: 0670
Kořiň, a, m. = kořen. Laš. Tč. Dveři sú do kořiň otevřené. Laš. Tč.

114556   Kořinatý Svazek: 6 Strana: 0670
Kořinatý = kořenitý, velké kořeně ma- jící, grosswurzelig. Ltš. Tč.

114557   Kořínčí Svazek: 6 Strana: 0670
Kořínčí, n., die Wurzeln Šm.

114558   Kořínek Svazek: 1 Strana: 0753
Kořínek, nku, malý kořen. Vz Kořen. Würzelchen. Kup si pozorový k. Vz (stran přísloví) Nepozorlivý. Č. — K. = čásť kličky. — K. u vlasu. Die Kolbe. D.

114559   Kořínek Svazek: 6 Strana: 0670
Kořínek. Slb. XLII., Rst. 428., 168. — K. = osrdí. Us. Šg. — K., nka, m., os. jm. Tk. Žk. 216. — K. Jan, jesuita, † 1680.; K. Václ. 1838. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 583., Jir. Ruk. I. 396., Šb. Dj. ř. 2. vd. 260., S. N., Rk. Sl. — K. Frant., prof. v Praze, 1831.—1874. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 146.. 164., 165., 181., Šb. Dj. ř. 2. vd. 260., S. N., Pyp. K. II. 541., Ukaz. 102., Bačk. Př. 118., Rk. Sl. - K. Jos., nar. 1829., prof. v Jindř. Hradci. Vz Tf. H. 1. 3. vd 173., Rk. Sl.

114560   Kořínek Svazek: 7 Strana: 1299
Kořínek Jos. prof. † 14/8 1892.

114561   Kořínek Svazek: 8 Strana: 0161
Kořínek. Cf. předcház. Korenčok. — K. Od k-nka jim to vykládala (od začátku) Tvarožná. Hledík.

114562   Kořínek Svazek: 9 Strana: 0119
Kořínek, nku, m. Přijíti věci na k. Sml. IV. 105. — K. Jan, spis., 1625. —1680.; Jos., prof.; Frant, spis.; Jos., spis., nar. 1861. Vz Ott. XIV. 834., Jub. XVI.

114563   Kořínek Svazek: 10 Strana: 0136
Kořínek, nku, m. Brzo tam k-nky za- pustil (se ujal, zdomácněl). Jrsk. XVII. 112.

114564   Kořínkář Svazek: 1 Strana: 0753
Kořínkář, e, m., Kräutler. Zlob.

114565   Kořínkářka Svazek: 6 Strana: 0671
Kořínkářka, y, f., die Kräutlerin. Šm.

114566   Kořinkula Svazek: 6 Strana: 0671
Kořinkula, y, f., die Kräutierin, das Kräutlerweib. Slez. Tč.

114567   Kořisť Svazek: 1 Strana: 0753
Kořisť, i, f. — K. = zisk, užitek, Nutzen, Ausbeute. Mnozí více z kořisti slouží nežli z milosti. Zav. Znamenitá vaše k. čáry na papíře. Kom. Vše v k. hnáti = ze všeho zisku hledati. St. skl. Z peněz i z jiných kořistí. — K. = co se nepřátelům béře, lou- pež, vzatek, die Beute. K. nepřátelům vzíti; kořisti pobrati, k. bráti. V. K. dělati, uho- niti, kořisti dobyti, D.; k. uchvátiti. Us. Vzíti něco v k., J. tr.; k. uloviti. Johan. Kořistmi obtížení se vracejí. Kom. Nemalou k-stí dráby (vojáky) své zhohatil. V. S hojnou k-stí domů se navrátil. V.

114568   Kořist Svazek: 6 Strana: 0671
Kořist = zisk. My kořisti nehledíme. 1437. Cís. Sigm. — K. = loupeš. Št. Kn. š. 168. Cf. Rk. Sl, V MV. nepravá glossa. Pa. K. triumfní u Římanů. Vz Vlšk. Dostati se někomu za k. Mour.

114569   Kořisť Svazek: 8 Strana: 0161
Kořisť. O strč. skloň. cť. Gb. Km. -i. 36 K. od krav, sviní atd. do města hnali. Břez Font. V. 396.

114570   Kořistění Svazek: 9 Strana: 0119
Kořistění, n. Vz Zát. Př. 120.

114571   Kořistipřejný Svazek: 6 Strana: 0671
Kořistipřejný = korisť dávající, Beute verleihend. Lpř. I. 504.

114572   Kořistitel Svazek: 6 Strana: 0671
Kořistitel, e, m. = kořistník. Dch.

114573   Kořistiti Svazek: 1 Strana: 0753
Kořistiti, 3. pl. -stí, kořisť, il, ěn, ění, beuten. — komu. Kořistí, jak může. Jg. — z čeho.

114574   Kořistiti Svazek: 6 Strana: 0671
Kořistiti, kořisťovati. — co. Že sobě té říčice kořisťovati nechtěl. NB. Tč. 116.. 238. — z čeho: ze sporů jiných. Us. Pdl., Té. — kde: v Persepoli. J. Lpř. — se čím: cizím zbožím. 1606. Wtr. — se nad čím proti komu. Srovnej se s ní o všecko, nekořisťuj se nad něčím proti ní. Črn. Z.

114575   Kořistivosť Svazek: 6 Strana: 0671
Kořistivosť, i, f., die Beutelust. Dch.

114576   Kořistivý Svazek: 6 Strana: 0671
Kořistivý = kořistlivý. Lpř. Dj. I. 121.

114577   Kořistka Svazek: 1 Strana: 0753
Kořistka, y, f., kleiner Nutzen, kleine Beute. Rk.

114578   Kořistka Svazek: 6 Strana: 0671
Kořistka, y, m , os. jm. K. Kar., dr. a prof. v Praze, nar. 1825. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 166., 167., 195., Sté, Zem. 459., 462., 473 , 687., 711., 798., S. N., Rk. Sl., Pyp. K. II. 268., Ukaz. 102., Tf. Mtc. 292

114579   Kořistka Svazek: 9 Strana: 0119
Kořistka Kar. rytíř dr., spis. Vz Ott. XIV. 838., Jub. XVI.

114580   Kořistka Svazek: 10 Strana: 0605
Kořistka Kar. rytíř Dr., prof. + 19. /1. 1906. Sr. Nár. list. 1906. 19., 2. a jiné listy z též doby, Zl. Pr. XXII. 201., XXIII. 190.

114581   Kořistlivý Svazek: 1 Strana: 0753
Kořistlivý, rád cizí beroucí. Ros. — K., Beute bringend. — K., Beute machend. Plk.

114582   Kořistně Svazek: 6 Strana: 0671
Kořistně = loupežné, räuberisch. Bern.

114583   Kořistné Svazek: 6 Strana: 0671
Kořistné, ého, n., das Prisengeld (im Seewesen). Rk.

114584   Kořistnice Svazek: 1 Strana: 0753
Kořistnice, e, f. Nutzzieherin; Beuterin. Krok.

114585   Kořistnický Svazek: 6 Strana: 0671
Kořistnický, Freibeuter-. Šm.

114586   Kořistnictví Svazek: 1 Strana: 0753
Kořistnictví, n., Freibeuterei. Jg.

114587   Kořistník Svazek: 1 Strana: 0753
Kořistník, a, m., der Nutzenzieher. Ctib. — K. Freibeuter. D., Aqu. Vz Kořist.

114588   Kořistník Svazek: 9 Strana: 0119
Kořistník, a, m. Pal. Děj. V. 1. 150.

114589   Kořistnosť Svazek: 1 Strana: 0753
Kořistnosť, i, f., die Nützlichkeit. Jg.

114590   Kořistnosť Svazek: 10 Strana: 0136
Kořistnosť, i, f. K. register dědinných (možnosť z nich kořistiti). Vstnk. X. 580.

114591   Kořistný Svazek: 1 Strana: 0753
Kořistný, kořistlivý, beutesüchtig, raub- gierig. Brikc.

114592   Kořistný Svazek: 6 Strana: 0671
Kořistný také = z čeho lze kořisť (zisk) bráti, nützlich. K. pole, robota. Laš. Tč.

114593   Kořistný Svazek: 9 Strana: 0119
Kořistný. K. úředník. Dač. I. 341.

114594   Kořisťování Svazek: 1 Strana: 0753
Kořisťování, n., das Beuten. Kom.

114595   Kořisťovati Svazek: 6 Strana: 0671
Kořisťovati, vz Kořistiti.

114596   Kořisťovati co komu Svazek: 1 Strana: 0753
Kořisťovati co komu: sobě, beuten. Jel., Kom. — co na čem. Nevím, co sobě na tom tak mnoho kořisťuje. Kateř. Žer. — Boč. — se s kým, um sein Hab bringen. Schön exc.

114597   Koříšek Svazek: 8 Strana: 0161
Koříšek, šku, m., rostl. Vz Konvalija (3. dod.).

114598   Kořitel Svazek: 1 Strana: 0753
Kořitel, e, m. Anbeter; Demüthiger. Jg.

114599   Kořiti Svazek: 1 Strana: 0753
Kořiti, 3. pl. -ří, il, en, ení, kořívati = nížiti, demüthigen; se, sich demüthigen, schmiegen, drücken. Jg. — koho. Rk. Do kláštera bych šel, tam by mě kořili. Prostonár. pís. — se komu: Bohu, králi. Sych. Všem se; aby získal, koří kupec. D. — se před kým jak. Koří se před námi na oko Sych. — Háj., Č. — se kde: v prachu. Šm. — se komu čím. Toběť se srdcem koříme. Ojíř. — se kam. Pod tvou mocnou ruku se koříme. Ojíř., Lom.

114600   Kořiti Svazek: 6 Strana: 0671
Kořiti, beugen, zu Paaren treiben. Cf. Mkl. Etym. 130. — koho. Že jich majum (mají) ješče dvě (dcery), něch jich (je) ko- řum (koří, káří, kárají, trestají) lepší jak mně (mne). Sš. P. 775. — se kam: v zem, zur Erde. Dch. Koří se k nohám svého ho- spodáře. Brodž. — se proti komu. Ne- přátelé jejich proti nim se kořili. Kron. hrad. 355. — se jak, kde proč. Šíje otrocky se koří. Kká. K sl. j. 162. Před ním ať se hrůzou koří třebas celé narody. Exc.

114601   Kořiti se z Svazek: 7 Strana: 1299
Kořiti se ze svých hříchův. Pož. 401.

114602   Kořivě Svazek: 10 Strana: 0137
Kořivě někomu se ozvati (někomu se koře) Ilnk. Jas. I. 132.

114603   Kořivý Svazek: 6 Strana: 0671
Kořivý, verehrend, in Demuth anbetend. Dch.

114604   Kořt Svazek: 6 Strana: 0673
Kořt, u, m. = turín, druh řepy. Us. u Vo- lyně. Rjšk.

114605   Kořum Svazek: 6 Strana: 0673
Kořum. Něch jich (je) kořum (koří, ká- rají, trestají) lepší jak mně (mne). Sš. P. 775. Cf. Kořiti.

114606   Kos Svazek: 1 Strana: 0757
Kos, a, m., pták zpěvavý z čeledi drozdo- vitých (turdidae). K. turdus, obecný, tu- recký. Frč. 355. Die Amsel, Schwarzamsel, Merle. Kom. K. zpěvavý. Kom. K. po jaře zpívá: Nohy mi žloutnou, krk mi schne, to sám pán Bůh ví, budu-li živ. Us. Sml. — K. vodní = černá kachna, urinatrix, Wasseramsel. V. — K., ryba, merula, Amsel- fisch. V. — K. = chytrák. To je k. Das ist ein Kampel! Dch. Ein schlauer Gast! Jg. Vy jste krásný kos (ferina). Us. Trefil k. na kosa. L. K. šestiperák = prohnaný šibal. Da. — K., u, m., kosa, y, f. = brk, Feder, Federkiel. Cf. Kosenka, kosinka. Kupte kosy (brky). Us. na Mor. a na Slov. — Strč. kos, kosa, směr příčný, die Schräge, schräge Lage. Kosem přestřihnouti. Plk. Orati, vláčeti kosou, na kosu. D. Šátek na kosu n. kosou nositi (tak složený, aby rohy naprotější na sobě ležely). Us.

114607   Kos Svazek: 6 Strana: 0675
Kos = pták, Na Mor. kosovec. Cf. Brm. II. 2. 159., Schd. II. 441., Kram. Slov., S. N , Rk. Sl., Mkl. Etym. 134. V MV. pravá glossa. K. turecký, turdus torquatus, die Ringdros- sel. Brm. II. 2. 155. K. vodní, sturnus cinc- tus, die Bachamsel. Sl. les K. křičí: Zašu- braNá, kde jdeš, žádNé krčmy Hemineš. Val. Vck. Kos má notu několikeru. Když se zima blíží, sedě na pni opravuje si svou zvetšelou obuv a povolává na sedláka: Strýce, strýce, poď sem, poď sem! tácu krpce na pni, nemám kúska dratvy, ukruť! Za ženskou lesem jdoucí pokřikuje: Ušu- braná, kde ideš? Km. 1886. 378. Kos, kte- rýž i v zimě našim kRajinám věren zůstává, vytýká stěhovavému drozdovi, že je tulá- kem: Gdze letujem, tam zimujem, a tys svetak, svetak! U St. Hrozenkova. Mezi otcem a synem kosy bývá tato rozprávka: Kaj to ideš, Kubíku? Na zálety, tatíku! Co to ueseš Na hřbetě ? Gořalenku Margetě. Km. 1886. 380. — K. = chytrák. Ten je na to kos! Us. Dch. Z tebe bude kos, jestli té Pán Bůh zachová a mouchy neposerou. Us. Slm. Když uhodí na kosa kos, jeden z nich umyká nos. Lpř. exc. — K., os. jm. Blk. Kfsk. 1125.

114608   Kos Svazek: 7 Strana: 1299
Kos pták. Cf. Brm. II. 2. 155., 159., 178. — K. = chytrák. Vy jste přece k., ale bez žlutého zobáku. U Rychn.

114609   1. Kos Svazek: 8 Strana: 0161
1. Kos = kosť. Dšk. Jihč. I. 20. — K. = kus. Mor. Brt. D. II. 92., 205.

114610   2. Kos Svazek: 8 Strana: 0161
2. Kos, a, m., vz Skorec (3. dod.), Led- ňáček. — K. vodní, vz Lednáček (3. dod.).

114611   Kos Svazek: 9 Strana: 0120
Kos obecný, merula vulgaris, na Mor. u Rožn. a Zubří: černý drozd, u Veřovic kosovec, skosek, Mus. ol. III. 78., u Král. Hradce kůs, Šír III. 23.; k. turecký, m. tor- quata, na mor. Val. kolohřivec, hrdlopásek, drozd kroužkovaný, Mus. ol. III. 115.; vodní k., vz Skorec; zlatý k. = žluva.

114612   Kos Svazek: 10 Strana: 0137
Kos, u, m. = kus. Lišeň. Mtc. 1902 444. — K., a, o vz Kosý. — K., a, m, pták. Hlas kosa. Vz Vyhl. II. 265, Vlasť. I. 109. Zlatý kos = žluva. Čes. Třeb. Čes. 1. XI. 36.

114613   Kosa Svazek: 1 Strana: 0757
Kosa, y, kosice, e, kosička, y, f., nástroj k sečení trávy neb obilí, die Sense, das Sägeisen. V. K. trávná n. trávní, senná, V., hrabičná (obilná, ovesná), Jg., planicí, Reš.; jirchářská, das Gärbereisen, D.; omykací, das Haareisen, Rohn.; na řezanku, Futter- klinge, pídní, ruční, Kh., německá, česká; špatná kosa: kosina, kosisko. Šp. Kosu kle- pati, zklepati, nabrousiti, naostřiti. Šp. K. trávu podsekává. Nud. Čije k. kámen (když se kdo bojí, zle sobě svědom jsa). Ros. Tre- fila k. na kámen (uhodila k. na kámen, pištec na bubenníka, holič na bradýře). Č., Lb. Vz Podobný. Břinčí to, když zavadí k. o kámen. Sk. Padla kosa na kámen, pobili se oba. Č. Já kámen, on k. Č. Vz Svéhlavý. — Nemá se k. neb srp pustiti na obilí cizí (do cizí práce se plésti). Prov. Srpem se žne, kosou seká. Seno kosou posečené. Jg. — K. vlčí kláda n. drouh ostrým železem obitý, aby nemohli vlci na ovce. Šp. — K. n. kosy, m., souhvězdí, Orion, slove také hůl sv. Ja- kuba. Br., Reš., V.

114614   Kosa Svazek: 7 Strana: 1299
Kosa. Vz Hrabice. Její části: kosisko, zákovka, rožénky. Mor. Vhl. Tomu se vždy jako k kamenu vyhýbal. Bart. 302. — K. = souhvězdí. Cf. Mách. 61.

114615   Kosa Svazek: 8 Strana: 0161
Kosa. Nahnati někoho někam jako vlka na kosu. Chč. Mik. 497. Cija kosa prvša, teho luka širša. Slez. Nov. Př. 347. Cf. Prvší. — K. = krajní péra křídlová, odtud kosinka = perútka. Brt. D. II. 497. — K. = souhvězdí. Kosy zapadajú, zore znamenajú (svítá). Phľd. 1894. 258.

114616   Kosa Svazek: 8 Strana: 0555
Kosa, hoška, kosičha, y, f. = malý šátek na hrdlo (v zimě). Sbor. slov. I. 48.

114617   Kosa Svazek: 9 Strana: 0120
Kosa má nůž (kosu), kosiště (násadu), dvě rukojeti a hrabici na kladení obilí. Ott. XIV. 911. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 324a. — K. = šátek. Vz násl. Kosička.

114618   Kosa Svazek: 9 Strana: 0444
Kosa. Původ a vývin kosy. Vz Př. star. II. 33. Části: kosiště, kľučka, prsten, cvik. Sbor. slov. III. 28. Keď je kosa tvrdá, musí byť osla mäkká (manželé mají jeden dru- hému ustupovati) Mus. slov. III. 25.

114619   Kosa Svazek: 10 Strana: 0137
Kosa. Obilní k. na Mor. hasačka. — Dáte se lesem na kosu (ani přímo, ani na příc). Us. místv. Mš.

114620   Kosa Svazek: 10 Strana: 0606
Kosa. části: kosa, křivinka, rožeň, sloupek. Litom. 64. Na Šum.: berle, hrabice, kosa, kosíř, kosiště, voblouk. Rgl. U M... budou cinkat na kosu (budou křtiny). Litom. 75.

114621   Kosa, cf Svazek: 6 Strana: 0675
Kosa, cf. List. fil. VIII. 205., Rk. Sl., Mkl. Etym. 133 , 426. K. rovná, das Scher- eisen, mizdřicí, das Abfleischmesser. Šp. K. válečná, Kriegssense, Lpř., útočná, Sturm-. Čsk. Mám já kosu dobre nastrojenú, stanem z rána, skosím tu polanu. Sl. sp. 217. Kosu pustiti (do trávy), jen co by lízla (nenamá- hati se). Ehr. 44. Aj tráva sochá, kosa topá a šohajek jo seče; Koso, koso, kosenko moja, brúsiť už víc nebudu tebja, kdo tebú koso secť bude? Sš. P. 521., 601. K. tre- fuje na kameň, když podtíná trávu; Kosu kujú na železe, když ostrosť zatupí. Glč. I. 82., II. 147. Napomenut, aby do města ne- chodil, že trefí na kosu (nebezpečí). Bart. 192. Hádanka: Zhrbený mužík běhá po poli, nepřijde domů, až je oholí. Km. 1886. 719. — K. vlčí = kláda nebo drouh atd. Tak chybu oprav. — K. = souhvězdí. Kosy zapadajú, zore znamenajú, domóv ťa volajú. SI. sp. 61. Včera odpoledňa vysoko kosičky vyšly, moja galanečka ošidiť mňa myslí; Hosaja, hosaja, nožky moje, šlyby do ho- spody, neskoro je, už jsú kosy nade mlý- nem. Sš. P. 382., 631. — Ü kos v Praze. Tk. II. 157., 231. — K., y, m., os. jm. D. ol. II. 179.

114622   Kosáč Svazek: 1 Strana: 0757
Kosáč, e, m., vz Kosíř.

114623   Kosáček Svazek: 9 Strana: 0120
Kosáček, čku, m., zdrb. kosák (na trávu). Brt. P. n. 169.

114624   Kosáček Svazek: 10 Strana: 0137
Kosáček, čku, m. = malý srp. Val. Čes. 1. XII. 419.

114625   Kosačka Svazek: 7 Strana: 1299
Kosačka, y, f., orca, Schwertfisch, Buts- kopt, m., delfín. Vz Brm. I. 3. 726.

114626   Kosačka Svazek: 10 Strana: 0137
Kosačka, y, f. = žena chlapík. To je k. ! Jrsk. XX.

114627   Kosák Svazek: 1 Strana: 0757
Kosák, u, m., srp na žetí trávy. Us. u Opav. Grassichel. Pk. — K., žabka, Gar- tenmesser. Na Slov., Plk. — K., šindel kosý (na kosu sekaný). Us. — K., a, m. Mäher.

114628   Kosák Svazek: 2 Strana: 0182
Kosák = nosáč. — N., u, m., nástroj, kterým se uhlí z popela vyhrabuje. — N. u kamenníka, klín čtyřhranný, napřed oce- lový hrot, druhý konec má ucho pro násadu. KP. III. 70. Keilhaue, f.

114629   Kosák Svazek: 6 Strana: 0675
Kosák = srp. Na Val., Zlínsku a j. na Mor. a na Slov. Brt., Vck., Kch., Kld. Ječmen už hledí na kosák (když by se měl již žíti). Zlinsky. Brt. Už sme sežali, už nic nemáme, kom' ty kosáky pochovať dáme? Sš. P. 556. Mám na trávu íti, k. se mi polámal, což mám počúti?; Žalo diovče, žalo raž, žalo šošovičku, k sa jej vyšmikol, porezal ručičku; Šuhajík, šuhajík, ťaží sa mi íti, choď mi pre oselník kosák naostriti. Koll. Zp. I. 292., 302.

114630   Kosák Svazek: 8 Strana: 0161
Kosák, a, m., vz rorys (3. dod.). — K., u, m. = šindel kosmo řezaný. Slez. NZ. III. 195., Brt. D. II. 433.

114631   Kosák Svazek: 9 Strana: 0444
Kosák, u, m., role u Podhradí. Sbor. slov. III. 6.

114632   Kosák Svazek: 10 Strana: 0137
Kosák, u, m. = dlouhý nůž. V zloděj mluvě. Čes. 1. XI. 140.

114633   Kosák Svazek: 10 Strana: 0138
Kosák, u, m., Bienenkorb. Vzala stříbrný k. z mé truhlice (nějakou ozdobu). Půh. brn. III. 402. (1448, ).

114634   Kosák Svazek: 10 Strana: 0606
Kosák, u m. = mlýnský kámen, leží-li dle jeho složení jeho léta kosou. Čes. 1. XV. 293.

114635   Kosar, u Svazek: 6 Strana: 0675
Kosar, u, m. = kosař, ohrada pro ovce. Mor. Kmk.

114636   Kosárek Svazek: 6 Strana: 0675
Kosárek, rku, m. = srp. Val. Dml. — K. = kosírek.

114637   Kosárek Svazek: 9 Strana: 0120
Kosárek Adolf, malíř, 1830. -1859. Vz O t. XIV. 913.

114638   Kosáreň Svazek: 10 Strana: 0137
Kosáreň, rně, f. Kráčel mimo opuštěnou k. Slov. Nár. list. 1901. č. 309. 1. Sr. Ko- sárna.

114639   Kosárna Svazek: 6 Strana: 0675
Kosárna, y, f., der Sensenhammer, J. tr.; die Sensenfabrik. Rk.

114640   Kosář Svazek: 1 Strana: 0757
Kosář, e, m. Senseschmied. V. — Kosař, e, m., sekáč, der Mader. Rohn.

114641   Kosař Svazek: 6 Strana: 0675
Kosař, sam. u Chlumce v Budějov.

114642   Kosařeň Svazek: 6 Strana: 0675
Kosařeň, řně, f., egeria, ein Schalthier.

114643   Kosařiska Svazek: 8 Strana: 0161
Kosařiska, paseka ve Frýdecku. Vést. opav. 1893. 9.

114644   Kosařka Svazek: 1 Strana: 0757
Kosařka, y, f., žena kosařova. Jg.

114645   Kosařka Svazek: 6 Strana: 0675
Kosařka = smrť. Sá.

114646   Kosat Svazek: 10 Strana: 0137
Kosat = kositi. Suchdol. Kub. List. fil. 1902. 249.

114647   Kosatcovitý Svazek: 1 Strana: 0757
Kosatcovitý, irideus. K. rostliny. Rostl.

114648   Kosatcovitý Svazek: 6 Strana: 0675
Kosatcovitý. K. rostliny, irideae: a) ba- dilovité, sisyrincheae: badil, tigřice, čeřitka; b) mečíkovité, gladioleae: šafrán, tenuška, dřípulka, mečík, duhovice, srpeň, osinatec, nitrolub, protistojka, kosatec. Vz Rstp. 1538.—1548. Cf. Šlb. 207., Schd. II. 271., Rosc. 111.

114649   Kosatcovitý Svazek: 9 Strana: 0120
Kosatcovitý. K. rostliny. Vz Ott. XII. 727.

114650   Kosatcový Svazek: 1 Strana: 0757
Kosatcový. K. kořen. Byl.

114651   Kosatec Svazek: 1 Strana: 0757
Kosatec, tce, m., srp na trávu, kosák, Grassichel. D. — K., rostlina. K. německý, iris germanica, deutsche Schwertlilie; k. český, iris nudicaulis sive bohemica, böh- mische Schwertl.; k. žlutý, iris pseudacorus, Wasserschwertlilie. Čl. 134. K. bezový, iris sambucina; sibiřský, iris sibirica; tvarolistý, iris graminea. FB. 24. K. florentský, iris florentina; vodní = k. žlutý. Kk. 130. K. obecný, modrý, malý, brunátný, modré lili- um, mečík; modrý, menší, zahradní n. český; luční; červený; černý. Jg.

114652   Kosatec Svazek: 6 Strana: 0675
Kosatec, achorus gladiolus venerea, 14. stol, Mr., gladiolus iris, Byl, 15. stol., bílý, i. germanica, červený, gladiolus acorus. 1402. K. obecný, i. germanica; bledý, i. pallida; susianský, i. susiana; k. kosač, i. pseuda- cora; nejsmradlavější, i. foetidissima; luční, i. sibirica. Vz Rstp. 1545.-1548. Cf. Čl Kv. 130., Slb. 209., Dlj. 75., Kram. Slov., S. N., Rosc. 111.

114653   Kosatec Svazek: 9 Strana: 0120
Kosatec, iris. Vz Ott. XII. 728.

114654   Kosatec Svazek: 9 Strana: 0120
Kosatec, tce, m. = kosatec. Hoř. 108.

114655   Kosatečný Svazek: 10 Strana: 0606
Kosatečný = z kosatce. K. víno. Vz Gb. Slov.

114656   Kosatka Svazek: 1 Strana: 0757
Kosatka, y, f., druh plyskavic, delphi- norca, Schwertfisch. Ssav.

114657   Kosatka Svazek: 6 Strana: 0675
Kosatka, rhagadiolus, der Sichelsalat, rostl. K. jedlá, r. edulis. Vz Rstp. 945. — K., Klüver, Stagsegel. K. krajní, Aussen- klüver; K-tky stáhnouti a svinouti, Klüver niederholen und festmachen. Kpk.

114658   Kosatka Svazek: 8 Strana: 0162
Kosatka, y, f. = ošatka. CT. Tkč.

114659   Kosatka Svazek: 10 Strana: 0137
Kosatka, orca, rod ssavců kytovitých. Vz Ott. XVIII. 841.

114660   Kosatník Svazek: 1 Strana: 0757
Kosatník, a, m. Sensenschmied. Tk. II. 376. —

114661   Kosátovati Svazek: 6 Strana: 0675
Kosátovati, vz Kasátovati.

114662   Kosatý Svazek: 1 Strana: 0757
Kosatý, sichel-, sensenförmig. K. kohout (s křivými ohonovými pery); měsíc (hrbo- vatý, křivolaký, gehörnt); šindel (kosý, ko- sovaný, schräg geschnitten). Jg. K. vóz = vůz, k jehož nápravám kosy přidělány byly. Jir., Č. Alexandr měl 400 vozů k-tých. Alx. fab.

114663   Kosatý Svazek: 6 Strana: 0675
Kosatý. K. dřevce, kopí, Sichellanze, hák, Enterhaken. Lpř. K. vozy jmiechu. BO.

114664   Kosba Svazek: 1 Strana: 0757
Kosba, y, f. = sekání sena, čas kosení, Heuernte. Na Mor. a Slov. M. M.

114665   Kosba Svazek: 6 Strana: 0675
Kosba. Vz Příraní.

114666   Kosci Svazek: 6 Strana: 0675
Kosci, vz Kosec.

114667   Kośćol Svazek: 10 Strana: 0137
Kośćol = kostel. Prus. Slez. Čes. 1. XII. 310.

114668   Koscovitý Svazek: 6 Strana: 0675
Koscovitý = kosci podobný, weberknecht- artig. K-tí, phalangidae. Nz. Vz Kosec.

114669   Koscovský Svazek: 6 Strana: 0675
Koscovský = kosecký, Mäher-, Slov. Bern.

114670   Koscovství Svazek: 6 Strana: 0675
Koscovství, n. = kosectví, das Mähen. Slov. Bern.

114671   Kosčan Svazek: 7 Strana: 1299
Kosčan, psidia. Pršp. 34. 20.

114672   Kosec Svazek: 1 Strana: 0757
Kosec, sce, m., sekáč, Mäher. Na Slov., D. — K. pavouk dlouhonohý, der Weber- knecht. Na Slov., Plk. — K. náčiní dlabací, Hohleisen. Jg.

114673   Kosec Svazek: 6 Strana: 0675
Kosec = sekáč, také mor. Zvláštní jsou kosci slovenští putující s kosou na pleci, s oslicí a s čachorem za pasem, s nákova- dlem a mlatkem v cedidle. Pokr. Pot. I. 163. Jako to cvendžá! Kosci kujú kosy? Sldk. 147. Na lúke trávičku kosci kosá, skosenú do kopky dievky nosá. Sl. sp. 72. Vjem (vím) já lúku nekosenú ostrozského pána, kosja na ní štyrja kosci od božjeho rána. Sš. P. 520. Cf. Žnec. — Kosci, ů = kosy souhvězdí. Cf. Kosa. Slov. Němc. IV. 439. Když náhle vyjde zornička, vycházejí v pravo nad ní Kuřátka a Kosci. Pokr. Pot. I. 168. — K. Matěj. 1831. Jg. H. 1. 2. vd. 583.

114674   Kosec Svazek: 9 Strana: 0120
Kosec. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 324a.

114675   Kosec Svazek: 10 Strana: 0137
Kosec, sce, m. Zlý k., co vždy kosu kuje. Rizn. 170. Sr. Sekáč. — K. = hro- mada. Vezmi ze třecn brabenčích kosců brabence. Nár. sbor. VIII. 119.

114676   Kosecký Svazek: 6 Strana: 0675
Kosecký, vz Koscovský. Bern.

114677   Kosectví Svazek: 6 Strana: 0675
Kosectví, n. = koscovství. Bern

114678   Kosejřín Svazek: 9 Strana: 0120
Kosejřín, a, m., vrch. Pís. 5.

114679   Kosek Svazek: 6 Strana: 0675
Kosek, ska, m. K. Josef, hodinář, 1780. až 1858. Vz S. N., Rk. Sl.

114680   Kósek Svazek: 6 Strana: 0675
Kósek, sku, m. = kousek. Mor. A on ti ju lódil kósek po kósku, až ti ju vylodil k červenýmu mostku. Sš. P. 136.

114681   Kosek Svazek: 8 Strana: 0161
Kosek, ska, m. = kos, turdus. Brt. D. II. 496.

114682   Kosekanta Svazek: 6 Strana: 0675
Kosekanta, y, f. = sečná doplňku, do- plňovací Cdosečka).

114683   Koseklík Svazek: 6 Strana: 0675
Koseklík, u, m., kurzes Weiberhemd. Slov. Ssk. 410*

114684   Kosel Svazek: 1 Strana: 0757
Kosel, Kostec, Kozle v pr. Slez.

114685   Kosem Svazek: 1 Strana: 0757
Kosem, na kosu, kosmo, schräg. Vz Kos.

114686   Kosen Svazek: 1 Strana: 0757
Kosen, sna, m. = září, September. V Slez.

114687   Kosen Svazek: 10 Strana: 0606
Kosen, sna, m. = větev. Brt. Slov.

114688   Kosenek Svazek: 1 Strana: 0757
Kosenek, nku, m., otava, Grumet. Na Slov. Plk.

114689   Kosenek Svazek: 8 Strana: 0555
Kosenek, nku, m. = otava? Chodníček belel (bělel) sa v hustom, tmavom kosenku. Phľd. 1896. 654.

114690   Kosení Svazek: 1 Strana: 0757
Kosení, n., sekání, das Mähen, Heu- machen.

114691   Kosenica Svazek: 6 Strana: 0676
Kosenica, e, f. = miešanina (oves, ja- čmeň, vika), ktorá sa za zelena zožína. Slov. Rr. Sb. Lepšia k. Nežli trhanica (lepšie niečo nežli ništ). Rr. MRš.

114692   Kosenica Svazek: 9 Strana: 0120
Kosenica, e, f. V VI 674. za Rr. sb. polož: — K. = kosení. Lepšia...

114693   Kosenina Svazek: 8 Strana: 0161
Kosenina = lúka. 1740. Phľd. 1893. 622. 371. Dva kusy k-nin predáno. Ib.

114694   Kosenka Svazek: 1 Strana: 0757
Kosenka, y, f., co se kosí, otava. Na Slov. Bož. Něm. Kosba č. 86. v Jir. Obra- zech pro 4. tr. g. Lpř. — K., kosinka, Federwisch. D.

114695   Kosenka Svazek: 6 Strana: 0676
Kosenka = malá kosa. Dyž sem začal kositi, k. umě spadla, než sem kosu osadil, jetelinka zvadla. Sš. P. 544. — Cf. Ko- sienka.

114696   Kosenky Svazek: 8 Strana: 0161
Kosenky, souhvězdí Orion. Vck. Val. I.83.

114697   Kosenný Svazek: 1 Strana: 0757
Kosenný. K. rukávce, enge Ärmeln am Weiberhemd. Na Mor.

114698   Kosent Svazek: 10 Strana: 0606
Kosent, u, m. = patoky. Arch. XXII. 156.

114699   Kosený Svazek: 1 Strana: 0757
Kosený, sečený, gemähet. K. seno.

114700   Kosený. K Svazek: 6 Strana: 0676
Kosený. K. brány, kteRé při vláčení koso- čtveRec činí; čím více kosené, tím lépe vláčí. Zkl.

114701   Koseřný Svazek: 8 Strana: 0555
Koseřný = rhombický. Am. Orb. 10. U Nz.: kosníkový, kosočtvercový, kosočtverečný.

114702   Koschendorf Svazek: 1 Strana: 0757
Koschendorf, Košatice u Benešova ve Slez.

114703   Koschitz Svazek: 1 Strana: 0757
Koschitz, Košíky u Napajedel na Mor.

114704   Kosiac Svazek: 6 Strana: 0676
Kosiac, e, m., die längste HahnenfedeR. Slov. Ssk.

114705   Kosiar Svazek: 6 Strana: 0676
Kosiar, a, m. = kosíř. Slov. Loos.

114706   Kosiarom Svazek: 6 Strana: 0676
Kosiarom, schief, schel. Slov. Bern.

114707   Kosiba Svazek: 6 Strana: 0676
Kosiba, y, f. = samorostlé pokrýveno urostlé drevo, kose podobné. Slov. Chce-li (rychtář), aby obec hneď a hneď shromá- ždila sa, pošle k-bu po dedine. Dbš. Obyč. 76., Pokr. I. 348. Cf. Klika.

114708   Kosiba Svazek: 7 Strana: 1299
Kosiba, y, f. = palice (= hůl), oznak rychtářův. Slov. Němc.

114709   Kosice Svazek: 1 Strana: 0757
Kosice, e, f., budka na kosy. Sensen- hütte. Na Mor.

114710   Kosice Svazek: 6 Strana: 0676
Kosice, e, f. = malá kosa. Vz Kosa. — K., schräge Linie. Slov. Loos. — K., Gross- Kositz, ves u Chlumce v Jičín. Dal. 175., Sdl. Hr. V. 362 , Rk. Sl.

114711   Kosička Svazek: 1 Strana: 0757
Kosička, y, f., malá kosa. Senschen. — K., srp. Sichel. Us. Chrud. — K., kružadlo, Krauteisen. D. — K., kosem přestřižený šátek. Na Slov. Plk.

114712   Kosička Svazek: 6 Strana: 0676
Kosička, y, f. = peroutka, kosem při- střižený šátek. U Ronova. Rgl.

114713   Kosička Svazek: 8 Strana: 0161
Kosička = šátek etc. Na hlave mala čepček a k-ku, zaviazanú na hrdle. Phľd. 1893. 201.

114714   Kosička Svazek: 8 Strana: 0555
Kosička, vz předcház. Kosa, Stužka (3. dod.).

114715   Kosička Svazek: 9 Strana: 0120
Kosička, y, f. = šatečka, kterou si ženy v mnohých krajích na Slov. vážou okolo čepce (kosa, koska). Sbor. slov. II 47. Cf. Galônik.

114716   Kosidlo Svazek: 6 Strana: 0676
Kosidlo, a, n., die Mähmaschine. Šp.

114717   Kosienča Svazek: 8 Strana: 0555
Kosienča = oplecko, ktoré berú do žatvy. Slov. Sbor. slov. I. 42. Cf. Kosienče.

114718   Kosienče Svazek: 6 Strana: 0676
Kosienče, e, n. Slov. V Liptově děv- čata i ženy nosí oplecka s krátkými velmi širokými, nad lokty stáhnutými rukávy, které jmenují též kosienčata, ke kosení, ku práci na lukách atd. Pokr. Pot. II. 13.

114719   Kosienka Svazek: 6 Strana: 0676
Kosienka, y, í. = kosenka, otava. Slov. Zátur., N. Hlsk. XIII. 213., Ssk.

114720   Kosienkár Svazek: 6 Strana: 0676
Kosienkár, a, m. = kosař, sekáč otavy. Slov. Phld. IV. 423.

114721   Kosienok Svazek: 6 Strana: 0676
Kosienok, nku, m. = kosienka. Slov. Loos.

114722   Kosier Svazek: 6 Strana: 0676
Kosier, u, m = kosírek, kosíř. Slov. Ssk. — K., der Wasserstrahl. Slov. Ssk.

114723   Kosierik Svazek: 6 Strana: 0676
Kosierik, u a rku, m. = kosírek. Slov. Rr. Sb.

114724   Kosík Svazek: 8 Strana: 0161
Kosík, a, m., turdus, pták. Brt. D. II. 496.

114725   Kosík Svazek: 10 Strana: 0137
Kosík, zdrobn. kos. Tbz. V. 9. 335.

114726   Kosílek Svazek: 7 Strana: 1300
Kosílek, lka, m. = sýkora parukářka. Šír. Pt.

114727   Kosílka Svazek: 8 Strana: 0161
Kosílka, y, f. = ? Napína dôvtip, aby si nezahodil kosílku na hrdlo. Phľd. XII. 706.

114728   Kosílka Svazek: 8 Strana: 0555
Kosílka, y, f. = oko, léčka. Slov. Zátur.

114729   Kosilka Svazek: 9 Strana: 0120
Kosilka, y, f. = oko, léčka. Slov. Zát. Př. 2. 94b.

114730   Kosimo Svazek: 6 Strana: 0676
Kosimo = kosmo. Slez. Šd.

114731   Kosina Svazek: 1 Strana: 0757
Kosina, y, f., špatná kosa, schlechte Sense, L.; kosiny = krajiny (prkna), Schwarten. Na Mor. — Kosinky, vz Letky. — K. Pult-, Taschendach. Jg. Vz Střecha.

114732   Kosina Svazek: 6 Strana: 0676
Kosina, y. m., os. jm Sdl. Hr. IV. 283., 286. — K. Jan Ev., nar. 1827., vysl. zem. školní inspektor. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 173., 178., 179., 181., Šb. Dj. ř. 2 vd. 260.. Pyp. K. II. 541., Bačk. Př. 137., 171., Rk. SI., Tf. Mtc. 292., Bačk. Výzk. 85. — K. Ant., učit. v Ml. Boleslavi. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 200.

114733   Kosina Svazek: 8 Strana: 0161
Kosina, kosinka. O původu slova cf. Krok 1892. 305. — K., kosíř = ratiště s kosami, noži ohnutými na konci, zbraň sečná. Wtr. Krj. I. 278. 615. Vůz s k-mi (kosatý). 1487. Krok 1895. 246.

114734   Kosina Svazek: 9 Strana: 0120
Kosina Jan Ev. Vz Ott. XIV. 918, Jub. XIV., + 11. /12. 1899. — ?. Jan, prof. ? spis., nar. 1842.; Ant., spis., nar. 1849.; Jarosl., prof. ? spis., nar. 1862. Vz Ott. XIV. 918., 919.

114735   Kosina Svazek: 10 Strana: 0137
Kosina Jan Ev. Vz Alm. XI. 163. —172.

114736   Kosinář Svazek: 1 Strana: 0757
Kosinář, e, m. = kosinník.

114737   Kosinatka Svazek: 1 Strana: 0757
Kosinatka, y, f., plž. Krok.

114738   Kosinatka Svazek: 6 Strana: 0676
Kosinatka = jahodník horní, truskavec, fRAgaria elatior, die Grasbeere. SI. les.

114739   Kosině Svazek: 10 Strana: 0606
Kosině, ě, f. (k., ěte, n. ?) = perut, Fittig = opeřené ptáče? Vz Gb. Slov.

114740   Kosině, ě Svazek: 7 Strana: 1300
Kosině, ě, f., pennatum, zastr. Bhm.

114741   Kosinéř Svazek: 6 Strana: 0676
Kosinéř, e, m. = kosinář; sedlák ozbro- jený kosou. Tvořily se sbory k-říi. Pyp. K. II. 111.

114742   Kosiník, a Svazek: 7 Strana: 1300
Kosiník, a, m., cophinarius, zastr. Veleš.

114743   Kosinka Svazek: 1 Strana: 0757
Kosinka, y, f., na Mor. kosenka, křídlo husí k ometání prachu, peruť, peroutka, smeták, Kehrflügel. — K., špička u vína, na níž zrno visí. Rappen. V.

114744   Kosinka Svazek: 6 Strana: 0676
Kosinka = kosička, kosem přestřižený šátek. U Ronova. Rgl. — K., der Schichtel, der lange Zwickel an den Handschuhen. Šp. — K. = vlasy na skráních, u ucha. Přičeš si kosinky. Ve vých. Čech. Kšť., Olv. Be- hali, jako když se jim k. pálí. Ib. Kšť. — K. = meč, šavle (žertem). Zastrč tu k-ku. Brousí k-kou (řinčí šavlí). Us. Kšť., Gth. — K. = srpenec, srpek, pilečka, stračí nožka, critamus, die Sichelmöhre. Slb. 587.

114745   Kosinka Svazek: 10 Strana: 0137
Kosinka, y, f. = žena hubená. XVI. stol. Zvon II. 609. Je jako k. (hubená). Čes list. XIII. 176.

114746   Kosinka, y Svazek: 7 Strana: 1300
Kosinka, y, f, schlankes Mädchen. Von- drák.

114747   Kosinkový. K Svazek: 6 Strana: 0676
Kosinkový. K. vosy, ophionidae, die Sichelwespen. Sl. les.

114748   Kosinník Svazek: 1 Strana: 0757
Kosinník, a, n. Sensenmann. Rk.

114749   Kosinník Svazek: 8 Strana: 0555
Kosinník = ozbrojený kosou. Bráb. Vrch. 31

114750   Kosinofilní Svazek: 8 Strana: 0161
Kosinofilní. K. buňky, Ott. VIII. 648., leukocyt. Vstnk. II. 425.

114751   Kosinová Svazek: 6 Strana: 0677
Kosinová, é, f., Gossmaul, ves v Karlo- varsku a Toužimě. Rk. Sl.

114752   Kosinovatý Svazek: 7 Strana: 1300
Kosinovatý vz Ukosinový. Slez. Šd.

114753   Kosinový Svazek: 6 Strana: 0677
Kosinový, zottig, rauh. Šm.

114754   Kosinus Svazek: 6 Strana: 0677
Kosinus Kroměřížský, kněz 1656. Jir. Ruk. I. 398 , Jg. H. 1. 2. vd. 583.

114755   Kosinusový Svazek: 6 Strana: 0676
Kosinusový regulator. ZČ. I. 174.

114756   Kosírek Svazek: 1 Strana: 0757
Kosírek, rku, m., kytka z peří, Feder- busch. Na Slov. Bern. — K., dlouhé, ohnuté péro z ocasu kohoutího. Mřk.

114757   Kosírek Svazek: 6 Strana: 0676
Kosírek, kosierik, kosierek = dlouhé ohnuté péro atd., také volavčí. Taková péra nosívají jen mládenci za klobouky. Slov. a mor. Rr. Sb., Džl., Brt.. Slav. II. 5. 265., Tč. Cf. Kosírka.

114758   Kosírek Svazek: 8 Strana: 0161
Kosírek. O původu slova cf. Krok 1892. 305. K. (= věc jako kosa nebo srp ohnutá), ozdoba klobouku. Vz NZ. III. 400.

114759   Kosírek Svazek: 8 Strana: 0555
Kosírek (sekáč) = vzorek vyšívání. Čes. I. VI. 276.

114760   Kosírek Svazek: 9 Strana: 0120
Kosírek = výzdoba na prsiach a na ľavej strane haleny. Slov. Sbor. slov. II. 125.

114761   Kosírka Svazek: 6 Strana: 0676
Kosírka, y, f. = ohnuté péro atd. Vz Kosíř, Kosírek. Mor. a slov. Brt.

114762   Kosírka Svazek: 6 Strana: 0676
Kosírka, y, f. K-ky byly malinké že- nušky (jako světýlka) oblečené bílým šatem. V ruce měly dlouhé kosíře, velmi ostré. Jak poledne uhodilo, honily lidi z polí domů a kdo jíti nechtěl, toho sekaly kosíři, až šel. Jindy bydlely ve brázdách a čekaly na děti, jež do hrachu na lusky chodily ; Těm hlavy usekávaly a do pytle házely. Slavia. Pohád. 82.

114763   Kosíř Svazek: 1 Strana: 0757
Kosíř, e, kosířek, řku, m., zahradní nůž, žabka, na Slov. kosák, Gartenmesser. Hippe. Kosířem něco zřezati, V., klestiti. Kom. — K. ševcovský (knejp), Schusterkneip, vinař- ský, Rebenmesser, bednářský, Schnitzmesser; kuchyňský (sekáček); na řezanku n. sečku, Strohsense. Jg., Šp., Cn. K. na maso. Bž. Rolníci jím též slabou chvoj na stlaní se- kají. Bž. K. řeznický. Mele hubou, jako když seká kosířem do jitrnic. Us. Da. — K. = dlouhé péro z ocasu kohoutího (kosáč). Na Slov. — Kosířem, kosem, kosou, na kosu = na křivo, schief. Kosířem na někoho hleděti = po straně, po oku, mračiti se. D.

114764   Kosíř Svazek: 6 Strana: 0676
Kosíř = nůž. Cf. List. filol. VIII. 205.. Mkl. Etym. 133. K. rovný, křivý, Us. Pdl., válečný, die Kriegssense, Lpř., krámský. Wtr. Učiň si kosieře kamenné (nože, culteR). BO. — K. = kosa. Poslal Aničku pro k., že jí travěnky nakosí. Sš. P. 137. — K. = železný kroužek na kosišti, do něhož se za- sazuje kosa, der Sensenting. Prk. Př. 18. Cf. Kosiřík. — K. = paprslek vody při vodometu. Slov. Vchř. — K. = stojací lí- mec u košile, der Vatermörder. Us. krejč. — K. = míst. jm. u Slatenic. Pk.

114765   Kosíř Svazek: 7 Strana: 1300
Kosíř, culter. K. kamenný. B. ol. Jos. 5. 2. Je jako z k-řů = silný. Jrsk.

114766   Kosíř Svazek: 8 Strana: 0161
Kosíř, cf. Kosina (3. dod.).

114767   Kosíř Svazek: 10 Strana: 0137
Kosíř v II. Přisp. 120. a Kosírek polož před Kosiska.

114768   Kosiřík Svazek: 6 Strana: 0676
Kosiřík, u, m. = kroužek na kosišti. Vz Kosíř (dod.). U Strunkovic. Rjšk.

114769   Kosiřík Svazek: 10 Strana: 0606
Kosiřík, u, m. Tím a klíncem je kosa připevněna na kosišti. Hoš. Pol. II. 56.

114770   Kosířky Svazek: 10 Strana: 0137
Kosířky = divé ženy s ostrými kosíři. Vz Kšť. Poh. 109.

114771   Kosiska Svazek: 9 Strana: 0120
Kosiska, pl., n., pozemek. Pck. Hol. 113.

114772   Kosisko Svazek: 6 Strana: 0676
Kosisko, a, n. = špatná kosa; násada kosy, kosiště. Us. Ssk., Tč., Džl.

114773   Kosisko Svazek: 8 Strana: 0161
Kosisko = rukojeť kosu, tyč. Brt. D. II. 452.

114774   Kosistý Svazek: 6 Strana: 0676
Kosistý = šablistý = zkroucený, chromý, krumm. K. nohy. Laš. Tč.

114775   Kosiště Svazek: 1 Strana: 0757
Kosiště, ě, n., násada u kosy. Sensen- stiel. Us.

114776   Kosiště Svazek: 8 Strana: 0161
Kosiště. NZ. III. 395.

114777   Kositi Svazek: 1 Strana: 0758
Kositi, 3. pl. -sí, kos, kose(íc), il, en, ení, kosívati = kosou séci, sekati, brousiti, kasati se, mähen, hauen, sich rüsten, wider- setzen; na kosu vláčeti, quer eggen; křiviti, krümmen. Jg. — co: louku. Smrť kosila Trojany a Řeky. L. K. podšev (die Sohle abschärfen). — se na koho. Kosil (= kasal) se na něho (strojil se). Ros. — se ke komu. On se k ní kosí (lichotí jí, schmeichelt). Ros. — se v čem. Král se kosí v slávě (vypíná se, stolzt). Mus.

114778   Kositi Svazek: 6 Strana: 0676
Kositi, cf. List. fil. VIII. 205., 206., Mkl. Etym. 133. — co kde. A já sem u Váhu lúčku kosil, já sem si čižmičky nezarosil. Sš. P. 518. Kosí Janko, kosí trávu na ze- lenej lúce. Ib. 267. Chodí pongar po dedine, koscom rozkazuje, aby išli lúku k. v hlbo- kej doline. Sl. sp. 218. Cf. Kosec (dod.). — se s kým = vaditi se. — K. u koželuhů, scheren, aufscheren. Šp., Skř.

114779   Kosito Svazek: 6 Strana: 0676
Kosito = kositě, kosmo. Ako stojí o stenu opretá palica? Kosito. Slov. Ev. Šk. II. 93.

114780   Kositý Svazek: 3 Strana: 0094
Kositý, thauig. Deh., Hern.

114781   Kositý Svazek: 6 Strana: 0676
Kositý = kosmý, kosý, schief, schräg. Slov. To sú čiary k-té. Ev. Šk. L 46.

114782   Kosivec Svazek: 1 Strana: 0758
Kosivec, vce, m. Staurolit. Krok.

114783   Kosjerkový Svazek: 10 Strana: 0137
Kosjerkový. K. Širák (s kosírkem). Slov. Čes. 1. XII. 278

114784   Koska Svazek: 8 Strana: 0555
Koska, vz předcház. Kosa.

114785   Koska Svazek: 9 Strana: 0120
Koska, y, f., vz předcház. Kosička.

114786   Koskava Svazek: 6 Strana: 0676
Koskava, y, f., sam. u Richmburka.

114787   Kosky Svazek: 6 Strana: 0676
Kosky, myslivna a mlýn u Tábora.

114788   Koslák Svazek: 10 Strana: 0137
Koslák (kostlák) = ořech s tvrdou, tlustou skořepinou. Brt. P. n. 699.

114789   Kosle Svazek: 1 Strana: 0758
Kosle, kůsle, pl., f. = brusle. Schlittschuh. Kron, mosk., Brt.

114790   Kosle Svazek: 6 Strana: 0676
Kosle, vz Kraple, Krapliť sa.

114791   Koslík v Svazek: 10 Strana: 0137
Koslík v. kozlík. Mš.

114792   Köslin Svazek: 1 Strana: 0758
Köslin = Kozlín.

114793   Kösling Svazek: 1 Strana: 0758
Kösling, Kozlůvky v pr. Slez.

114794   Kosm Svazek: 10 Strana: 0606
Kosm, u, m. = vlas, chlup, Haar. Prešp. 429. Vz Gb. Slov.

114795   Kosm-as Svazek: 1 Strana: 0758
Kosm-as, y, m., dle Despota, prvý dě- jepisec český, 1045. —1125. Vz více v S. N.

114796   Kosm-os Svazek: 1 Strana: 0758
Kosm-os, u, m., řec., svět, vesmír. Rk. Vz S. N. Die Welt.

114797   Kosma Svazek: 6 Strana: 0676
Kosma, y, f. = chomáč, chundel, kudla, der Klunker, Büschel, die Zotte, Flocke, Faser, das Haarringel. Prk. Př., Lpř., Mz. — Mkl. Etym. 133. Kosmy kštice jeho. Hdk.

114798   Kosma Svazek: 10 Strana: 0137
Kosma, y, f., crincea, crintea, Rozk. P. 429., R. 66., pilus. Bhm. lex. 378.

114799   Kosmáč Svazek: 1 Strana: 0758
Kosmáč, e, kosmák, a, m., kosmatý člo- věk, kostrbáč, Strobelkopf. D. — K., das grobe Tuch. 1350. Vz Gl. 107. — K., svítek (jídlo). Reš. — K., zakrnělý strom. Us., Zb.

114800   Kosmáč Svazek: 6 Strana: 0676
Kosmáč, e, m. = kostnatý, nadávka. Brt. D.

114801   Kosmačka Svazek: 1 Strana: 0758
Kosmačka, y, f., srstka, agrešt, Stachel- beere. Na Slov. Plk.

114802   Kosmačka Svazek: 6 Strana: 0677
Kosmačka. Němc. IV. 414., Rr. Sb.

114803   Kosmačov, a, na Svazek: 6 Strana: 0677
Kosmačov, a, na., Kosmatschow, ves u Klatov. Tf. Odp. 289., Blk. Kísk. 561., Sdl. Hr. I. 10., Rk. Sl.

114804   Kosmák Svazek: 1 Strana: 0758
Kosmák, vz Kosmáč. Brt.

114805   Kosmák Svazek: 6 Strana: 0677
Kosmák Václ., naroz. 1843., farář. Vz Bačk. Př. 57., 71.

114806   Kosmák Svazek: 9 Strana: 0120
Kosmák, U, m. = skřipec k šikmému za- pnutí předmětu. Vz KP. VII 598. — K. Václ., spis., 1843. —1898. Vz Ott. XIV. 920., Jub. XVI.

114807   Kosmák Svazek: 10 Strana: 0137
Kosmák Václ., spis., 1843. —1898. Vz VIL výr. zprávu real. školy v Novém Městě za r 1900. -1. Naps. K. Juda; List. fil. 1904. (Arne Novák); Ott. XIV. 920. nn.

114808   Kosmal Svazek: 1 Strana: 0758
Kosmal, u, m. = lůno, kep. Ms. ms.

114809   Kosman Svazek: 1 Strana: 0758
Kosman, a, m. K. bělovousý, hapale jacchus, opice. Frč. 398.

114810   Kosman Svazek: 6 Strana: 0677
Kosman zpuchlonohý, h. Oedipus, Pinche ; stříbrobělý či stříbroušek, h. argentata, das Silberäffchen; štětcouchý či běločelý, h. penicillata, das Pinseläffchen. Brm. I. 223. až 226. - K., os. jm. Arch. IV. 343.

114811   Kosman Svazek: 8 Strana: 0161
Kosman, opice. Vz Ott. X. 874.

114812   Kosmanka Svazek: 9 Strana: 0120
Kosmanka, y, f., potok na Mor. Pck. Hol. X. 112.

114813   Kosmanosy Svazek: 8 Strana: 0161
Kosmanosy, dříve Kosmonosy, dle lido- vého podání převzdívka osadníkům, kteří měli nosy kosmo (na křivo). Čern. Př. 36.

114814   Kosmanovitý Svazek: 6 Strana: 0677
Kosmanovitý, jakchusähnlich. Šm.

114815   Kosmas Svazek: 6 Strana: 0677
Kosmas, děkan kapituly pražské. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 32., 159., Šb. D. ř. 2. vd. 260., Tk. II. 93., 94., Sbn. 9., 113., 119., 124., 137., Kram. Slov., Pyp. K. II. 541., Ukaž. 49., Rk. Sl. — K. sv. Déšť na Kosmu a Damiana předpovídá pěkně na Floriana. Sv. Kosmy a Damiana. Tk. II. 238., 240.

114816   Kosmas Svazek: 7 Strana: 1300
Kosmas. Vz Slavín. IV. 2. 232. nn. (29. seš), Ott. VI. 286.

114817   Kosmas Svazek: 8 Strana: 0161
Kosmas. Odvozeniny vz v Kotk. 23. — Cť. Vlč. Lit. 8., 12.

114818   Kosmas Svazek: 9 Strana: 0120
Kosmas, č. dějepisec, asi 1045. —1125. Vz Ott. XIV. 922., Jub. XVI., Flš. Písm. 15.

114819   Kosmas Svazek: 10 Strana: 0137
Kosmas. Vz Lit. I. 705., 812.

114820   Kosmat Svazek: 10 Strana: 0606
Kosmat = česati (vlasy). Litom. 47.

114821   Kosmaták Svazek: 1 Strana: 0758
Kosmaták, a, m., kůň kosmatý, chlu- patý, zottiges Pferd. KB.

114822   Kosmaták Svazek: 6 Strana: 0677
Kosmaták, a, m., zottiges Pferd. Čsk.

114823   Kosmatec Svazek: 1 Strana: 0758
Kosmatec, tce, m., mesembryanthemum. Rostl.

114824   Kosmatec Svazek: 6 Strana: 0677
Kosmatec, die Zaserblume, rostl. K. olednatělý, m. crystallinum; protisečný, pin- natifidum; srdcolistý, m. cordifolium; roze- pnutý, m. expausum; hvězdník, m. tripo- lium; popolední, m. pomeridianum; zvadlý, m. emarcidum; kočičí, m. felinum; vonný, m. fragrans; různolistý, m. difforme; hoblo- vitý, m. dolabriforme; brkovitý, m. calami- forme; řemenatý, m. loreum; dýkovitý, m. pugioniforme; jedlý, m. edule; šavlovitý, m. acinaciforme; prorostlý, m. perfoliatum; hákatý, m. uncinatum; deltovitý, m. delto- ides; srpatý, m. falcatum- ryzí, m. aureum; dvojbarevný, m. bicolorum; bulvatý, m. tuberosum; nocokvětý, m. noctiflorum ; klou- bokvětý, m. geniculiflorum; uzlokvětý, m. nodiflorum; koptský, m. copticum. Vz Rstp. 665— 670. Cf. Slb. 366., S. N. V. 256., Dlj. 45., Mllr. 68.

114825   Kosmatec Svazek: 9 Strana: 0120
Kosmatec, rostl. Sr. Ott. XVII. 145.

114826   Kosmatělý Svazek: 6 Strana: 0677
Kosmatělý. K. břízka. Osv. V. 639.

114827   Kosmatěnka Svazek: 1 Strana: 0758
Kosmatěnka, y, f., himantia. Rostl.

114828   Kosmatěti Svazek: 1 Strana: 0758
Kosmatěti, ějí, ěl, ění, chlupatěti, rauh, zottig werden. Jg.

114829   Kosmatice Svazek: 1 Strana: 0758
Kosmatice, e, f., vrcholík květný, Strau- bel; na másle smažený květ bezový, zadě- lávaný moukou a vejci, Da.; žemlová bába. Jg —

114830   Kosmatice Svazek: 6 Strana: 0677
Kosmatice jablečné, Aepfelstrauben. Šp.

114831   Kosmatice Svazek: 8 Strana: 0555
Kosmatice o svatodušních svátcích. Vz Čes. 1. V. 584.

114832   Kosmatičko Svazek: 6 Strana: 0677
Kosmatičko, a, n., das Haarnetz. Sl. les., Rst, 428.

114833   Kosmatina Svazek: 1 Strana: 0758
Kosmatina, y, f, kosmy. Vs Kosmek, Zottigkeit, Rauheit.

114834   Kosmatina Svazek: 6 Strana: 0677
Kosmatina kožichu. Čch. L. k, 85. K. = chloupky na spodní straně listů ku př. pla- tanů. Dch.

114835   Kosmatiti Svazek: 1 Strana: 0758
Kosmatiti, il, cen, ení, rauh, zottig machen. Jg.

114836   Kosmatka Svazek: 1 Strana: 0758
Kosmatka, y. f. = kosmačka.

114837   Kosmatka Svazek: 6 Strana: 0677
Kosmatka = jahodník truskavec, fra- garia elatior; pšenice vousatá, jará, triticum aestivum. Rstp. 498., 1757. Cf. Mkl. Etym. 133. — K. = spodek artičoku, der Arti- schockenboden. Nadívané k-tky, gelüllte A, Šp.

114838   Kosmatobradý Svazek: 6 Strana: 0677
Kosmatobradý, vz Kosmobradý.

114839   Kosmatonohý Svazek: 6 Strana: 0677
Kosmatonohý, kosmonohý, zottenfüssig. Šm.

114840   Kosmatorunný Svazek: 6 Strana: 0677
Kosmatorunný beran = hustorounný, nrjytóí^allog. Vký.

114841   Kosmatosť Svazek: 1 Strana: 0758
Kosmatosť, i, f. Zottigkeit, Rauhigkeit. D.

114842   Kosmatový Svazek: 6 Strana: 0677
Kosmatový, etwas zottig, rauh. Šm.

114843   Kosmatý Svazek: 1 Strana: 0758
Kosmatý, kostrbatý, zottig, rauh. Lev plecí kosmatých. Kom. Ocas k. Krok. Ka- mení mchem (mechem) kosmaté. L. — K. = smělý. Jád. — K. = zdrchaný. K. hlava = nečesaná. Ros.

114844   Kosmatý Svazek: 6 Strana: 0677
Kosmatý, vz Huňatý. Čl. Kv. XXI. .Slb. XLII. K. muž, pilosus, BO., křídlo, Kká. K sl. j. 186., plášť, Hlč., ovce. NA. IV. 103. Pán bohatý — je mu dobře, pes k. — je mu teplo. Ktk. — K. = zdrchaný. K. vlasy, vousy. Vrch.

114845   Kosmatý Svazek: 8 Strana: 0161
Kosmatý. Kosmat, a, o. List. fil. 1895. 296.

114846   Kosmek Svazek: 1 Strana: 0758
Kosmek, mku, m., kosma, y, f., chomáč vlasů, cáp, Zotte. — K., chloupek vlny, sukna atd. Klunker.

114847   Kosmetický Svazek: 6 Strana: 0677
Kosmetický. K. prostředky řec. a řím. Vz Vlšk. 214., 218. — Rk. Sl.

114848   Kosmetický Svazek: 8 Strana: 0161
Kosmetický. K. prostředky XVI. stol. Vz Wtr. Krj. I. 368.

114849   Kosmetika Svazek: 1 Strana: 0758
Kosmetika slove umění tělo si okrášliti buď rozumným živobytím buď nahrazením některých částí těla: vlasů, zubů, rukou atd., aneb strojným oděvem, mastičkami, oleji, líčidlem a p. Kosmetické prostředky jsou právě ty, jimiž se chce docíliti hezkosti. S. N.

114850   Kosmice Svazek: 6 Strana: 0677
Kosmice, e, f., loxodromie. Vnč. 110.— K., vz Kozmice.

114851   Kosmický Svazek: 1 Strana: 0758
Kosmický, z řec., světový, kosmisch. Rk. K. tělesa (nebeská). S. N.

114852   Kosmický Svazek: 6 Strana: 0677
Kosmický. K. loket (= 1.267590,000000 mil), soustavy, útvary, těleso, běh vlasatic, atom, rozvoj, zjev. Stč. Zem. 103., 144.,
150., 247., 249., 261., 272., 273. K. prášek.
Vz Vega. I. 229. K. básně Nerudovy. Na
k-kých hodinách s věky se počítá. Vrch. — K, os. jm. Blk. Kfsk. 1012.

114853   Kosmický Svazek: 10 Strana: 0137
Kosmický. K. názory našeho lidu. Vz Mtc. 1. 1897. č. 4. 71.

114854   Kosmiee Svazek: 8 Strana: 0161
Kosmiee. Hledě na ni jako k-cí po straně. Rosacius Adam. Rathauz nový v mě. Sušici. 1619.

114855   Kosmin Svazek: 9 Strana: 0120
Kosmin, u, m. = ústní a zubní voda. Nár. list. 1900. č. 10.

114856   Kosmina Svazek: 6 Strana: 0677
Kosmina, y, f., villus, die Zotte. Slb. XLII, Rst. 428.

114857   Kosmo Svazek: 1 Strana: 0758
Kosmo = na příč, na kosu, kosou, kosem, schief, schräg. Jg. K. stříhati.

114858   Kosmo Svazek: 6 Strana: 0677
Kosmo. Řez k., der Schrägschnitt. Sl. les. Běžel polem k. Dch. K. něco seříznouti. K. naň pohledl. Dk. II. 326. Jen podíval se na ni k. bez odvěti. Kká. Td. 151. — K., a, n., ves u Vimberka.

114859   Kosmobitý Svazek: 10 Strana: 0137
Kosmobitý. K. pohoří (mořské) Msn. Od. 86.

114860   Kosmobradý Svazek: 6 Strana: 0677
Kosmobradý, kosmatobradý, zottenbär- tig. Šm.

114861   Kosmofysika Svazek: 6 Strana: 0677
Kosmofysika, y, f., z řec, nauka o pří- rodních zákonech všehomíru. Rk. Sl.

114862   Kosmogenie Svazek: 9 Strana: 0120
Kosmogenie, e, f., řec. Vz Ott. XIV. 923. nn.

114863   Kosmogeografologický Svazek: 10 Strana: 0137
Kosmogeografologický. K. pojednání. Šf v Pal. Záp. II. 53.

114864   Kosmogonický Svazek: 6 Strana: 0677
Kosmogonický, kosmogonisch. K. do- mněnky. Stč. Zem. 239.

114865   Kosmogonie Svazek: 1 Strana: 0758
Kosmogonie, e, f., nauka o stvoření světa. S. N.

114866   Kosmografický Svazek: 6 Strana: 0677
Kosmografický, kosmographisch. K. vědy. Us. Pdl., Stč. Zem. 1.

114867   Kosmografie Svazek: 1 Strana: 0758
Kosmografie, e, f., z řec., popis světa. Rk. Kosmographie.

114868   Kosmografie Svazek: 9 Strana: 0120
Kosmografie česká. Vz Flš. Písm. I. 329., Wtr. Živ. vys. šk. 349. nn.

114869   Kosmologický Svazek: 6 Strana: 0677
Kosmologický, kosmologisch. Stě. Zem. 131. K. důkaz jsoucnosti boží MH. 4.

114870   Kosmologie Svazek: 1 Strana: 0758
Kosmologie, e, f., nauka o světě čili vesmíru. Vz S. N. Lehre von der Welt.

114871   Kosmonohý Svazek: 6 Strana: 0677
Kosmonohý, vz Kosmatonohý. Rk.

114872   Kosmonoský Svazek: 6 Strana: 0677
Kosmonoský šátek. Vz Kosmonosy. Němc.

114873   Kosmonosy Svazek: 1 Strana: 0758
Kosmonosy, pl., dle Dolany, mě. v Če- chách. Kosmonos. Vz S. N. — Kosmonoský kartoun. Us.

114874   Kosmonosy Svazek: 6 Strana: 0677
Kosmonosy, Kosmanos, u Ml. Boleslave. Blk. Ktsk. 159., 843.

114875   Kosmonosy Svazek: 6 Strana: 0677
Kosmonosy, schiefnasig. Rk.

114876   Kosmooký Svazek: 6 Strana: 0677
Kosmooký = šilhavý. Zeyer.

114877   Kosmooký Svazek: 10 Strana: 0137
Kosmooký. K. Čína (Čínané). Zr. Čer. 135

114878   Kosmopolit Svazek: 1 Strana: 0758
Kosmopolit, a, m., z řec., světoobčan. Rk. Weltbürger.

114879   Kosmopolita Svazek: 10 Strana: 0137
Kosmopolita, y, m. Akademický k. Nár. list. 1903. č. 175. 13.

114880   Kosmopolitický Svazek: 6 Strana: 0677
Kosmopolitický, kosmopolitisch. K. ja- zyk. Cf. S. N. (Kosmopolit).

114881   Kosmopolitism-us Svazek: 1 Strana: 0758
Kosmopolitism-us, u, m., řec., světo- občanství. Vz S. N. Weltbürgersinn.

114882   Kosmopolitismus Svazek: 7 Strana: 1300
Kosmopolitismus a vlastenectví. Vz Mus. 1842. 163.

114883   Kosmopolitní Svazek: 10 Strana: 0137
Kosmopolitní spojeni. Nár. list. 1903. č. 305. 13.

114884   Kosmoprsý Svazek: 6 Strana: 0677
Kosmoprsý, mit behaarter Brust. Lpř.

114885   Kosmoram-a Svazek: 1 Strana: 0758
Kosmoram-a, ata, n., dle Slovo. Welt- gemälde.

114886   Kosmos Svazek: 6 Strana: 0677
Kosmos Humboldtův. Vz Ukaz. 49.

114887   Kosmoták Svazek: 6 Strana: 0677
Kosmoták, a, m. = chlupatý kůň. Č.

114888   Kosmozoický Svazek: 6 Strana: 0677
Kosmozoický, kosmozoisch. K. názor o vzniku prvních tvarův organických. Us. Rjšk.

114889   Kosmy Svazek: 6 Strana: 0677
Kosmy = šikmý, křivý. Us. Rgl.

114890   Kosn Svazek: 7 Strana: 1300
Kosn, u, m. = skříň na šaty ženské, z: Kasten. Val Slavč. 48,

114891   Kosňa Svazek: 10 Strana: 0606
Kosňa, ě, f. = prádelník. Brt. Slov.

114892   Kosnar Svazek: 7 Strana: 1300
Kosnar, m., gallifrisia, zastr Rozk.

114893   Kosnárek Svazek: 6 Strana: 0677
Kosnárek, rka, nu., sum. u Klatov.

114894   Kosnař Svazek: 1 Strana: 0758
Kosnař, e, m. Sensenschmied. Lex. vet.

114895   Kosnatý Svazek: 1 Strana: 0758
Kosnatý, sensenförmig. Plk.

114896   Kosné Svazek: 1 Strana: 0758
Kosné, ého, n., plat za kosení (sekání n. sečení luk, které vrchnosť sama svými správci si obstarala. Pr. (Fux).

114897   Kosně Svazek: 6 Strana: 0677
Kosně, diagonal. Hř. 32.

114898   Kosní Svazek: 1 Strana: 0758
Kosní, Sensen-. K. nůž. D. Vz Kosatý.

114899   Kosní Svazek: 6 Strana: 0677
Kosní, Sensen-. K. vůz, Lpř., kladivo, Pč. 23., kámen (oselka), kterým se kosa brousí. NB. Tč. 117. K. keř, jm. pole u Je- víčka. Pk.

114900   Kosnica Svazek: 6 Strana: 0677
Kosnica, e, f. = kostnice. Na Hané. Bkř.

114901   Kosnica Svazek: 10 Strana: 0137
Kosnica, e, f. = žnečka, sekačka, masc. kosník. Hauer 12.

114902   Kosnice Svazek: 7 Strana: 1300
Kosnice. Vz Růžovice (dod.).

114903   Kosník Svazek: 6 Strana: 0677
Kosník, u, m. = skosník, skosně přise- kaná pažina, der Schlusspfahl. Hř. 32. — K. u ševců (mramor), der Schärfstein. — K. v math., die Raute, der Rhombus, koso- čtverec. Slov. Ssk. — K. vrch u Skryj. Jsfk. — K., a, m. = sekáč, kosař. Slez. Šd. Laš. Brt. D. 223.

114904   Kosník Svazek: 8 Strana: 0161
Kosník, u, m. Zde k., klín — tam křídlo, půlměsíc. Zvič. Mlt. 62.

114905   Kosníkovitý Svazek: 6 Strana: 0677
Kosníkovitý = kosočtverečný, routovitý, rhomboidales. K. list = kosočtverci či rhombu podobný. Čl. Kv. XXI.

114906   Kosníkový Svazek: 6 Strana: 0677
Kosníkový, rautenförmig. Vz Kosník. Slov. Ssk.

114907   Kosníky Svazek: 6 Strana: 0677
Kosníky, dle Dolany, Gösling, ves u Ja- mnice na Mor.

114908   Kosnopatý Svazek: 6 Strana: 0677
Kosnopatý = kosmatý. Slez. Šel pán do pána půjčiť čagana, aby vyhnal buky z k-té lúky (hřeben, aby vyčesal hlavu). Slez. Šd.

114909   Kosňovec Svazek: 8 Strana: 0161
Kosňovec, vce, m. (Kosnovice), skupení chalup ve Frýdecku. Věst. op. 1893. 9.

114910   Kosný Svazek: 1 Strana: 0758
Kosný. K. kladívko (na tlučení kosy). Boč. — K., sečný, mähdig. Na Slov.

114911   Kosný Svazek: 6 Strana: 0677
Kosný, diagonal. K. střída, die Diagonale, Diagonalstrecke. Hř. 32., Hrk.

114912   Kosný Svazek: 9 Strana: 0120
Kosný = milý. V zlodějské řeči. Kukla 162.

114913   Koso Svazek: 6 Strana: 0678
Koso. Vurať na koso (orati na kosu) = na kosmo. Oře se tak rádlem n. dvojákem. Brt. Ta stěna není rovná (přímá), je trošku do kosa (gebogen). Slez. Šd. K. hladiti = drážditi, poštívati. Dal. 91.

114914   Koso Svazek: 10 Strana: 0137
Koso, vz Kosý.

114915   Kosoběžka Svazek: 6 Strana: 0678
Kosoběžka, y, f., loxodroma = křivka, již plavci kompasem sledují, aby nejkratší cestou z místa na místo se dostali. Křivka tato vlastné zvána jest trajektorii soustavy poledníkův a protínajíc ve stejném vždy úhlu jednotlivé poledníky vine se stále ko- lem točny blížíc se jí do nekonečna. Stč. Zem. 433, 435.

114916   Kosobody Svazek: 6 Strana: 0678
Kosobody, dle Dolany, Gossawoda, ves u Jesenic. Arch. V., 329., 531, Tk. III. 37., Blk. Kfsk. 284., Rk. Sl.

114917   Kosobudy Svazek: 6 Strana: 0678
Kosobudy, dle Dolany, ves v Táborsku. Blk. Kfsk. 650.

114918   Kosočárnice Svazek: 7 Strana: 1300
Kosočárnice. Cf. Ott. V. 665.

114919   Kosočárnice Svazek: 9 Strana: 0120
Kosočárnice, motýl. Vz Ott. V. 665,, Exl. 146., Stein. 104. Kososkvrnný. Vz Slunéčko.

114920   Kosočtvercový Svazek: 6 Strana: 0678
Kosočtvercový, rhombisch. K. tvar. Us. Pdl.

114921   Kosočtverec Svazek: 1 Strana: 0758
Kosočtverec, rce, m., rhombus, čtyr- úhelník rovnostranný, jehož vnitřní úhly jsou kosé. V něm jsou protější strany rovno- běžné a úhlopříčky stojí na sobě kolmo. S. N.

114922   Kosočtverec Svazek: 6 Strana: 0678
Kosočtverec, verschobenes Quadrat, die Raute. Prm. K. sudostranný, das Deltoid. Nz., Rk. Sl.

114923   Kosočtverečně Svazek: 10 Strana: 0606
Kosočtverečně. Lem k. vzorkovaný. Zr. Gom. 80.

114924   Kosočtvereční Svazek: 6 Strana: 0678
Kosočtvereční soustava. S. N. V. 1127., Rst. 428. K. sval, musculus rhomboideus, svaz, ligamentum rhomboideum. Exc.

114925   Kosodélník Svazek: 1 Strana: 0758
Kosodélník, u, m., Rhomboid.

114926   Kosodelník Svazek: 6 Strana: 0678
Kosodelník = čtyřúhelník skládající se ze čtyř stran, z nichž dvě a dvě protilehlé sobě se rovnají (strany i úhly), das Rhom- boid. Prm. Vz Kosodialnik.

114927   Kosodelníkový Svazek: 6 Strana: 0678
Kosodelníkový, rhomboidal. Sl. les.

114928   Kosodialnik Svazek: 6 Strana: 0678
Kosodialnik, u, m. = kosodelník. Slov. Ev. Šk. II. 22.

114929   Kosodrievä Svazek: 6 Strana: 0678
Kosodrievä = kosodřevina. Slov. Čjk. 19., 18.

114930   Kosodřevina Svazek: 1 Strana: 0758
Kosodřevina, y, f., kleč. Krumm-, Knie- holz. Vz S. N. Pinus pumilio. Vz Čl. 164., FB. 5., Kk. 99., 101.

114931   Kosodřevina Svazek: 6 Strana: 0678
Kosodřevina. Sosna k., pinus mughus a) vlastní k. = kleč, pinus pumilio ; b) sosna bahní, p. s. uliginosa; c) hákatá, p. s. un- ciata. Rstp. 1433. Cf. Němc. IV. 411., Schd. II. 273., Čl. Kv. 81., Slb. 285., Rosc. 101. Zaspievalo vtáča na k-ne, čo komu súdené, veru ho nemine. Sl. sp. 1., 201. Drali jsme se nepoddajnou k-nou. Pokr. Pot. II. 58. (37.).

114932   Kosodřevinový Svazek: 6 Strana: 0678
Kosodřevinový, Knieholz-. K. klečový plot. Sl. les. K. koupele. Pokr. Pot. II. 54.

114933   Kosodřeviště Svazek: 1 Strana: 0758
Kosodřeviště, ě, n. Krumholzwald. Rostl.

114934   Kosodýlník, u Svazek: 6 Strana: 0678
Kosodýlník, u, m., der Rhomboides. Šm.

114935   Kosoěárnice Svazek: 6 Strana: 0678
Kosoěárnice, e, f., cosmia, motýl. K. javorová, c. trapezina; březová, c. fulvago; hrušková, c. pyralina; dubová, c. affinis; jilmová, c. diffinis; šťovíková, c. acetosellae. Vz Mot. 223.-225.- Šír, Brm. IV. 438.-439.

114936   Kosohran Svazek: 1 Strana: 0758
Kosohran, u, m. Rhombus.

114937   Kosohranný Svazek: 6 Strana: 0678
Kosohranný. K. síť (souhvězdí). Stč. Zem. 25.

114938   Kosolící, n Svazek: 10 Strana: 0137
Kosolící, n., Klumpgesicht, facies vara. Ktt.

114939   Kosolupek Svazek: 6 Strana: 0678
Kosolupek, pku, m., der Babingtonit. Šm.

114940   Kosolusk Svazek: 1 Strana: 0758
Kosolusk, u, m., pterocarpus, rostl. vikvo- vitá. Rostl.

114941   Kosom Svazek: 6 Strana: 0678
Kosom, adv. = šikmo. Slov. Rr. Sb. Vz Kosem.

114942   Kosonoha Svazek: 10 Strana: 0137
Kosonoha, y, f., valnoha, pes varus.

114943   Kosonohý Svazek: 1 Strana: 0758
Kosonohý, krummbeinig. L.

114944   Kosonoš Svazek: 6 Strana: 0678
Kosonoš, e, kosonošec, šce, m. — kosin- ník. Rk.

114945   Kosooký Svazek: 6 Strana: 0678
Kosooký = šilhavý. Nrd.

114946   Kosopolský Svazek: 6 Strana: 0678
Kosopolský = z Kosova Pole. Horvat.

114947   Kosor Svazek: 6 Strana: 0678
Kosor, u, m. = vrchol, der Gipfel. Slov. Nebetýčne k-ry hôr. Hrbň. rkp , Hdž. Čít. 161.

114948   Kosorec Svazek: 6 Strana: 0678
Kosorec, rce, m. K-rce lebo sokorce sú skalisté kosmé vrchovce hôr. Slov. Sokl. II. 86.

114949   Kosorohý Svazek: 1 Strana: 0758
Kosorohý, trapezisch. Us.

114950   Kosoruka Svazek: 10 Strana: 0137
Kosoruka, y, f, valruka, talipomanus, luxatio manus congenita, Klumphand. Ktt.

114951   Kosoř, e, m Svazek: 6 Strana: 0678
Kosoř, e, m., os. jm. Arch. III. 216. — K., ves u Radotína. Pal. Rdh. I. 131., Tk. III. 74., Blk. Kfsk. 934., Sdl. Hr. II 16., Kk. Sl.

114952   Kosořádečný Svazek: 6 Strana: 0678
Kosořádečný, sehrägzeilig. Šm.

114953   Kosořice Svazek: 6 Strana: 0678
Kosořice, dle Budějovice, Kosořitz, ves u Loučína. Blk. Kfsk. 832., Rk. Sl.

114954   Kosořín Svazek: 6 Strana: 0678
Kosořín, a, m., ves u Chocně. Blk. Kfsk. 933., Sdl. Hr. II. 137., 252., Rk. Sl.

114955   Kosořský Svazek: 6 Strana: 0678
Kosořský, ého, m., v 16. stol. Jg. H. 1. 2. vd. 583., Jir. Ruk. I. 398.

114956   Kosořský Svazek: 10 Strana: 0137
Kosořský z Kosoře Jan, spis., 1537. až 1580. Vz Mus. 1902. 544.

114957   Kososník Svazek: 6 Strana: 0678
Kososník, a, m., sciurus Plantani, ein Eichhorn. Šm.

114958   Kososvahý Svazek: 6 Strana: 0678
Kososvahý K. chodba (střída), die Dia- gonalstrecke, Hrbk.

114959   Kososvážný Svazek: 6 Strana: 0678
Kososvážný. K. dráha, der Diagonal- brembsberg. Hrbk.

114960   Kosotvar Svazek: 6 Strana: 0678
Kosotvar, u, m., Plagiëder, n. Nz.

114961   Kosoúhelník Svazek: 6 Strana: 0678
Kosoúhelník, u, m. = úhelník mající kosé úhly. Jd. Geom. I. 53.

114962   Kosoúhelný Svazek: 1 Strana: 0758
Kosoúhelný, schiefwinkelig. K. trojhran. Sedl.

114963   Kosoúhlý Svazek: 6 Strana: 0678
Kosoúhlý = kosoúhelný, schiefwinklig. K. trojúhelník, průmět, rovnoběžník, Jd. Geom. I. 27., 29., 53., soustava, Jrl. 209., projekce či promítání, Jrl. 423., Stč. Zem. 417., moment setrvačnosti. Pek. 14.

114964   Kosoústka Svazek: 6 Strana: 0678
Kosoústka, y, f., plagiochila, der Stutz- kelch, rostl. K. slezinníkovitá, p asplenioi- des; čeřitá, p. undulata; hájní, p. nemorosa. Rstp 1816

114965   Kosoústka Svazek: 10 Strana: 0137
Kosoústka, y, f., plagiochila, rod mechů. Vz Ott. XIX. 828.

114966   Kosov Svazek: 6 Strana: 0678
Kosov, a, m., Gossau, vsi u Hajdy a u Jihlavy ; Kossau, vsi u Krumlova a u Stok ; Kosse, ves u Zábřehu. PL., D. ol. VI. 872., XI. 61., Sdl. Hr. III. 303., Rk. Sl. - K. = vrch. u Králova Dvora u Berouna. Krč. v Kv. 1884. 313.

114967   Kosová Svazek: 6 Strana: 0678
Kosová, é, f., myslivna u Mor. Budějo- vic. D. ol. VI. 393.

114968   Kosová Svazek: 6 Strana: 0678
Kosová Hora, Amschelberg, městečko u Sedlčan. Blk. Kfsk. 492., 767., S. N., Sdl. Hr. III. 303., IV. 371., Rk. SI.

114969   Kosovaný Svazek: 1 Strana: 0758
Kosovaný, kosatý, kosý, schräg geschnit- ten. K. šindel. Us.

114970   Kosovati, co Svazek: 1 Strana: 0758
Kosovati, co: šindel (na kosu, kosem, kosmo) řezati, schräg schneiden; pole (šikmo vláčeti), schräg eggen. Us.

114971   Kosovatý, -ovitý Svazek: 1 Strana: 0758
Kosovatý, -ovitý, sensenförmig. D. — K., schräg. K. plachta. Pref.

114972   Kosovec Svazek: 6 Strana: 0678
Kosovec, vce, m. = kos pták. Val. Vck., Brt.

114973   Kosovec Svazek: 8 Strana: 0161
Kosovec, vce, m. — kos, turdus. Brt. D. II. 496.

114974   Kosovec Svazek: 9 Strana: 0120
Kosovec, vce, m., rybník. Pck. Hol. 93. — K., vz předcház. Kos.

114975   Kosovka Svazek: 7 Strana: 1300
Kosovka, y, f. = louka u Choustníka Arch. VII. 220.

114976   Kosovládný Svazek: 6 Strana: 0678
Kosovládný, sensenwaltend. Šm.

114977   Kosovo pole Svazek: 1 Strana: 0758
Kosovo pole, hrbolovitá planina v Starém Srbsku, kde 15. června 1389. nešťastnou bitvou zničeno carství srbské. Vz více v S. N.

114978   Kosovský Svazek: 6 Strana: 0678
Kosovský, vz Kosov. K. křemence. Bř. N. 256.

114979   Kosový Svazek: 1 Strana: 0758
Kosový, Amsel-. K. hora, Amschelberg, v Berounsku. — K. pole. Vz Kosovo.

114980   Kosozobák Svazek: 1 Strana: 0758
Kosozobák, a, m., brauner Ibis, Sichler, ibis falcinellus. (Palliardi). Mý.

114981   Kosser Svazek: 10 Strana: 0606
Kosser, u. m. = tmavá noc. V zloděj. ml. Čes 1. XV. 46.

114982   Kossuth Svazek: 6 Strana: 0678
Kossuth,, vz Košut.

114983   1. Kosť Svazek: 1 Strana: 0758
1. Kosť, i, f., kůstka, kůstečka, ků- stička, kostka, kostečka, kostička, y f. Sr. lat. os., řec. oötovv, skr. asthi. Schl., Fk. 18. Das Bein, der Knochen. Kosti jsou nejtěžší a nejtvrdší částky těla obrat- lovců. Vz více v S. N. Soujem všech kostí, dle určitého pořádku spojených, sluje kostra. Kostra skládá se z kostí lebních, trupových a okončinných. Pt. Kosti těla lidského: A) Hlava, a) lebka či kosti lbové (lební): kosť čelní, 2 kosti temenní, k. týlní, 2 kosti skrá- ňové, k. klínová, k. sítová = 8 kostí; b) obličej či tvář či kosti lícní (14 kostí): če- lisť dolní n. saně, sáňky, 2 čelisti horní, 2 kosti lícní, 2 podnební, 2 slzní, 2 nosové, 1 radličná, 2 skořápky nosové. — B) Trup (60 kostí): a) páteř: 1. 7 obratlů šíjových, 2. 12 obratlů hřbetových, 3. 5 obratlů be- derních, 4. 5 obratlů křížových, 5. 4 obratle kostrčné n. konečné; b) žebra: 1. 7 žeber dokonalých, 2. 5 žeber nedokonalých; c) kosť hrudní: l. rukověť, 2. tělo, 3. mečík. — C) Končiny: a) horní, paže; každá má 32 kosti: 1 klíč, 1 lopatku, 1 rámě, kosť pra- menovou, kosť loketní, 8 kostí zápěstních, 5 kostí pěstních n. dlaňových, 14 kostí prst- ních; b) dolní, noha. Každá noha má 31 kosť: 1 kyčli, 1 kosť kýtní n. stehenní, 1 kosť lýtkovou, 1 kosť holenní, jablko, 7 kostí za- nártních, 5 kostí nártních, 14 kostí prstních. Celkem má člověk 249 kostí v sobě. Kosti jsou potaženy pevnou blanou: okosticí. Pž. Vz Kostra, Žebro. — Paže skládají se ze 2 lo- patek, od těchto jde po každé straně prsou klíční kosť (klíč) k prsní kosti. U nohy je k. stehenná (kýtní), jež hořejším kloubem s pánvici visí; pak holeň s kostí holenní a lýtkovou; na koleně je holeň se stehnem spojena čečkou (čečelem); konečně chodidlo čili noha. Pt. — K. rybí, vidličná, ruční, týlová, boková, jařmová (Jochk. ), klínovitá, kolková (ve lbi), přednártná (Mittelhand- knochen), nosová, pažní, ramenná, radličná, mezičelistná, stydká, sedací (Sitzb. ), hlez- nová (Springb. ), kostřečná (Streissb. ), kry- chelná (Würfelb. ), kyčelná, pánvičná (pánvice), Nz., boční, člunovitá, loďkovitá, hákovitá, jehlančitá, bodcovitá, zle svalená, zle léčená, Šp., prsní n. hrudní, řitní (zadeční, hák, kostřec), ústní (v ústech), žežulková, hná- tová (holenní, hnát, na Slov. píšťala), navná (navní, vnavná, nátní, nadní, laská, vlaská, D. ), tvrdá, měkká, křehká, rovná, křivá, hrbo- vatá, Jg., pálená, bílá, mletá, sepiová. Kh. K. jsou dlouhé (v nich čís), ploché, krátké; spojení kostí: klouby, švy. Š. a Ž. Pojed kostí (kostijed, kostižer, rak). Šp. Škrabadlo, pilník, kleště, nůžky na kosti. Vz Nástroje k pitvě. Cn. Zánět v kosti. Ja. Kosti polá- mati, Jg., napraviti, srovnati. Lk. Kosti svatých (ostatky). Us. Jen mne kosť a kůže (jest); jsem jen kosť a kůže. Us. Nejsou mne než kosti a kůže. Br., Ler. Holá kosť a kůže. D. Jedno kosti a kůže (churavý). V. Kosti obírati, hlodati. Pes pod stolem kosti hlodá. Jg. Psovi k. hoditi. Us. Tvrdý co kosť. Us. Lotr od kosti. Č. Nemůže-li pes kosti hrýzti, bude ji lízati (o necudných starcích). Srnec. Všecko snědl i s kostmi. L. Ne vždycky dobrý pes dobrou kosť dostává. Jg. Hodil psu kosť (dal nepatrnou almužnu). Č. Ne- házej kostí pod stůl, ať se psi nevadí. Us. Dva psi o jednu k. se hryzou. Ros. Dáti někomu k., aby hryzl (od jeho úmyslu ho odvésti). Na Slov. Hovím mu co svěcené kosti. Vz Důtklivý. Vždycky aby chválil a šetřil co svaté kosti. Č. Mezi psy k. hoditi, vrci. Č. Má kosti v břiše, nemůže se ohnouti (vz Lenoch). Jedva k. oblíznul, a už ten tam (tulák). Č. Tvrdáť jest to k. na jeho zuby. Vz Nesnáze. Č. Pozdě přicházející kosti jídají (Sero vinientibus ossa). Č. Někomu kostí v hrdle býti (silně naň dorážeti). Jg. Jak náleží komu kosti (hřbet) narovnati (= bíti ho). Vz Trest. Č. Okolo k-i ne mnoho masa. Vz Chudý. Lb. Při tučné k-i psi se rádi vadí; Kancovy kly nejsou slonová kosť; Maso pánům, kosti sluhám; Kde dva hovoří, tu třetí (jiný) kosť v hrdle (nepříjemný). Pk. — Kosti = tělo, die Knochen, der Leib. Složiti někde kosti (umříti). Kdo ví, kde své kosti složím. Us. Ještě budem tvými kostmi hrušky srážeti (dříve umřeš). Vz stran přísloví smrť. Č. — Staré kosti = staří lidé. Ten nedožive staré kosti. Vz Staroba. Č. Pochoval tu starou kosť. Lb. — Boží kosti, dušičky, žemle, na dušičky pečené, die Ort- semmel. D. — K. = kostka. Na Slov. — K. hladicí (slonová atd. ), das Falzbein. Us.

114984   2. Kosť Svazek: 1 Strana: 0759
2. Kosť, i, f., hrad v Boleslavsku. Vz S. N.

114985   3. Kost Svazek: 1 Strana: 0759
3. Kost, u, m., košt, ochutnání, chuť, šp. z něm. Kosten. V.

114986   4. Kost Svazek: 1 Strana: 0759
4. Kost, u, m., costus, Kostwurz, Pesti- lenzwurzel, rostl. Ros.

114987   Kosť Svazek: 6 Strana: 0678
Kosť, cf. Mkl. Etym. 133. O skloňování vz Skloňování (tabulka), Bž. 99., Pdg. 1886. 170. (Kvř.). K. bubínková, os tympanicum, člunkovitá, os scaphoideum, hlavatá, os ca- pitatum, hrachová, os pisiforme, klínovitá, os cuneiforme, kostkovitá, os cuboideum, křížová, os sacrum, měsícovitá, os lunatum, mnohohranná, os multangulum, patní, pa- trová, os palatinum, slzní, os lacrymale, trojhranná, os triquetrum, vřetenní, radius, zaprstní, os metacarpi. Exc. Vz názvy jed- notlivých kostí také v: Schd. II. 320., 325. až 327., v Šv., Nz. lk. Cí. Kram. Slov., Slov. zdrav., Čs. lk. II. 2., I. 49., IV. 155., V. 402., Rk. Sl. K. vakové (u ssavců vač- natých). Ves. IV. 182. Hlíza, úbyť, nabě- hlina, zlomenina, lomivosť, drobivosť, zánět, změkčení, vynětí, trhlina, rozštěpina, úlo- mek, chrustavka, těliska, nemoc, rakovina kosti; hnisání v kosti. Vz Nz. lk. Kosti zuhliti. Šp. Hlavička (kosti ramenní, caput humeri, kosti stehenní, c. femoris); hrbol kosti, tuberositas (loketní, t. ulnae, kostko- vité, t. ossis cuboidei, holenní, t. tibiae, kyčelní, t. ossis ilei); hrdlo kosti ramenní, collum humeri; hřeben kosti, crista (ky- čelní, c. ossis ilei, vřetenní, c. radii, lý- tkové, c. fibulae, holenní, c. tibae); kloub kosti hrachové, articulatio ossis pisiformis; kůtek kosti holenní, condylus tibiae; ruko- jeť kosti hrudní, manubrium sterni; rýha kosti kostkové, sulcus ossis cuboidei; tělo kosti hrudní, corpus sterni; trn, spina (kosti kyčelní, s. ossis ilei, kosti sedací, s. ossis pubis); výčnělek korunovitý kosti loketní, Processus coronoideus ulnae; výkrojek kosti sedací, incisura ischiadica. Exc. Na kosti maso nejlepší. Us. Kšť. Dva psi jedné kosti hrýzti nemohou (nemohou míti dva jedno děvče). Však on také není bez kosti, er ist auch nicht von Pappe. Dch. Pas sa kra- vičko, pas sa, naber na sebe masa, nebudeš-li sa pásti, nabereš enom kosti; Jankovi dáme masiska, chlupáčovi kus kostiska. Sš. P. 529, 708. Jich sv. těla sedrachu až do kosti. Výb. II. 9. Smúcěny súť všěcky kosti mé Ž. wit. To láme kosti a bourá lebky (zlá zpráva a p ) Janda. Vtedy je dosci, keď mu lámu kosci (když bijí). Slov. Rr. MBš. Když se kdo vypostí, v ničem není kostí (vše sní). Prov. Šd. Má hosti bez kostí (blechy, vši). Us. Bdl. — Kosti = tělo. Země juž ztRávila její kosti. BRodz. Naše sv. kosti. Výb. II. 16. — K. = kostka. A toť kosti nové jmáte. Výb. II. 31. — Kosti = kostivo, das Knochenmaterial. Šp. — K. slonová rostlinná = jádro ovoce ko- stRboulu. Rstp. 1651., Mllr. 42. K. z moř- ského pavouka, ossa sepia, Fischschuppen. Mllr. 75. — K. = ves a zámek u Sobotky. Tk. II. 539, III. 650., IV. 379., V. 216., VI. 350., VII. 414., Tk. Žk. 222., Blk. Kfsk. 764., 789., Let. 85., 200., Sdl. Hr. I. 125., II. 277., V. 259., Rk. Sl.

114988   4. Kost Svazek: 6 Strana: 0679
4. Kost sličný, c. speciosus; nrabský, c. arabicus. Vz Rstp. 1492., List. fit. VIII. 207.

114989   Kosť Svazek: 7 Strana: 1300
Kosť. Tvoření se kosti uvnitř kosti, ene- stose. Je na kosť zmrzlý. Us. Nepřítele i e kostmi setříti (na hlavu poraziti). Výb. II. 1391.

114990   4. Kost Svazek: 7 Strana: 1300
4. Kost, costus. Cf. Ott. V. 671.

114991   Kosť Svazek: 8 Strana: 0161
Kosť z kost? a to m. kost-i-s. Gb. H. ml. I. 18. O kosť a kost cf. Jeřík, Gb. H. ml. L 11 56., 155., ť (i 3. dod.). Souhl. t na konci slov dle Kosť skloňovaných se v Háj. Herb, a Vel. Kal. neměkčí: chuť, mast. Cf. List. fil. 1894. 452. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 4. Některé pády tohoto vzorce nepřijímají pohybného e: kostmi. Gb. H. ml. I. 165. Skloň, na Kroméř. Vz Brt. D. II. 21. Každa kośt ma svu zlośt. Slez. Nov. Př. 189. Tak ťa hodím, že si nikdy tie kosti neposbieraš. Phľd. 1894. 373. Co? ešte ja budem s tvojmi kostiami hrušky ráňat (přežiji tě). Ib. 443., 373. Pověry kostí se týkající vz v Zbrt. Pov. 159.

114992   Kosť Svazek: 8 Strana: 0555
Kosť. Akkus, sing, -i: mokrosti, nemoczi, 1410. Vz Mus. fil. 1896. 441.

114993   Kosť Svazek: 9 Strana: 0120
Kosť. O skloň, vz Gb. H. ml. III. 1. 342. O k. vz Ott. XIV. 934. Kosti jako materiál soustružnický. Vz KP. VIL 220., 261., 267. Prádlo zmrzlé na kosť. Hoř. 91. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 324a. — K. = svazek, 10 zemní lnu. Sdl. Hrd. IV. 258.

114994   Kost Svazek: 10 Strana: 0137
Kost, u, m. = strava. Měl tam dobrý k. Val. Nár. sbor. VlII. 90.

114995   Kosť Svazek: 10 Strana: 0137
Kosť boční, os coxae, kolková, os sple- noideum, kovadlinková (kovadlinka), o. incae, nosní, o. nasale, skalní, o. petrosum, nahra- zení vyňaté kosti jinou (umělá k. ), Osteo- plastik. Ktt. Zánět kosti, Osteitis. Vz Ott. XVIII. 925., 927b. Vynětí části kosti, osteo- tomia; zánět kosti rtuťový, Ostitis mercuri- alis; sýrovitý zánět kosti, Ostitis caseosa. Ktt. Čin dobrý bývá s kostmi pochován (zapomíná se naň po smrti dobrodince). Věst. XI. 349, — K. Kosti - kameny. V zloděj. mluvě. — Kosti = jetelina po vymlácení se- mínko. Žel. Brod Čes. 1. XIII. 28.

114996   Kosť Svazek: 10 Strana: 0606
Kosť. Zánět kosti příjičný, hlívatý, ostitis syphilitica. Ktt. — K. Hrad K. u Sobotky. Vz Zl. Pr. XXI. 455. s vyobraz.

114997   Kosta Svazek: 6 Strana: 0679
Kosta, y, m., os. jm. Mus. 1880. 467.

114998   Kosťai Svazek: 8 Strana: 0162
Kosťai*, e, m. K. sbíral, kupoval a prodá- val kosti. NZ. IV. 238.

114999   Kosťák Svazek: 6 Strana: 0679
Kosťák, u, m. = kostěný knoflík. U Klo- bouk. Bka.

115000   Kostalka Svazek: 1 Strana: 0759
Kostalka, y, f., turpinia, rostl. brsleno- vitá. Rostl.