268001   Pšeniště Svazek: 2 Strana: 1235
Pšeniště, é, n., pšenné, prosné pole, das Hirsenfeld. Bern.

268002   Pšenitý Svazek: 10 Strana: 0319
Pšenitý. P. Dulichion. Msn. Od. 248.

268003   Pšenka Svazek: 2 Strana: 1235
Pšenka, y, f.= pšenička. Rk.

268004   Pšenka Svazek: 8 Strana: 0328
Pšenka, y, f. Vz Tanec mor. (3. dod.).

268005   Pšenka Svazek: 9 Strana: 0264
Pšenka, y, f. = proso. Sušice. Kub. L. f. 1900. 362.

268006   Pšenka Svazek: 10 Strana: 0319
Pšenka, y, f.. tanec. Vz Brt. P. n. 841., 844.

268007   Pšenník Svazek: 2 Strana: 1235
Pšenník, u, m., pšenný koláč, ein Hirsen- kuchen. L.

268008   Pšenný Svazek: 2 Strana: 1235
Pšenný, z pšena, prosný, Hirsen-. P. kaše. Jg.

268009   Pšeno Svazek: 2 Strana: 1235
Pšeno, a, n., vymlácené proso, jáhla, Hirsen- körner, n. Reš. Strsl. p?šeno, koř. ???h; etwas Gestossenes. Mkl. B. 115.

268010   Pšeno Svazek: 7 Strana: 0533
Pšeno. Cf. Rst. 1721., List. fll. XV. 166. Nasypati drůbeži pšena. SI. p. 216. Kde je mnoho opichačů, tam je málo pšena. Koll. St. 69.

268011   Pšeno Svazek: 10 Strana: 0319
Pšeno, a, n. = jáhly. Džl. Čes. 1. XII. 306.

268012   Pšenohojný. P Svazek: 10 Strana: 0319
Pšenohojný. P. koňstvo. Msn. II. 206.

268013   Pšenomil Svazek: 2 Strana: 1235
Pšenomil, a, m., emberiza miliaria, Gersten- ammer, f. Šm.

268014   Pšenorodný. P Svazek: 10 Strana: 0319
Pšenorodný. P. ornice, kraj. Msn. U. 218., 252, Hym. 9.

268015   Pšenovník Svazek: 2 Strana: 1235
Pšenovník, u, m., jídlo z pšena, eine Hirsenspeise. Bern.

268016   Pšenový Svazek: 2 Strana: 1235
Pšenový, pšenný, Hirsen-. P. kaše. Klat.

268017   Pšerodý. P Svazek: 10 Strana: 0319
Pšerodý. P. pláň. Msn. Od. 49.

268018   Pšéšera Svazek: 7 Strana: 1372
Pšéšera = příšera, Dol. Brtch. Cf. List fil. 1891. 430.

268019   Pšic, pšc Svazek: 2 Strana: 1235
Pšic, pšc = kac, pryč! Pšic macku ! Us. Vz Pšoc.

268020   Pšicmacek Svazek: 9 Strana: 0460
Pšicmacek, cka, m. = bázlivec. Vých. Č. Čes. 1. X. 394.

268021   Pšíkať Svazek: 2 Strana: 1235
Pšíkať, volati dítěti pší pší, aby usnulo. Pšíkejte mu. U Přer. Kd. — P., vz Pškáti.

268022   Pšikavý. P Svazek: 10 Strana: 0319
Pšikavý. P. ústa, ora sibila. Gl. roudn. 49b. (Krok 1888. 404. ).

268023   Pšiněc Svazek: 9 Strana: 0264
Pšiněc. Kdo pompavy uživo a bědřiněc, tymu je psiněc (neonemocní). Slez. Ces. 1. VIII. 53.

268024   Pšinos Svazek: 9 Strana: 0264
Pšinos, u, m. — popravky v neděli po svatbě. Slez. Lor. 77.

268025   Pšipolnica Svazek: 7 Strana: 0533
Pšipolnica. Vz Sbtk Rostl. 25., 269. —

268026   Pšírka Svazek: 2 Strana: 1235
Pšírka, y, f., odůrka, die Zwiebrache, Wendefahrt. D. Pole po druhé zorané slove pšírka. U Vorlíka. Vz Pšírovati.

268027   Pšírovati Svazek: 2 Strana: 1235
Pšírovati, po druhé orati, v Prach. a na Mor. Lépe: přírovati. Jg.

268028   Pšíšera Svazek: 8 Strana: 0328
Pšíšera, y, f. místo příšera. Doudl. Kts. 19.

268029   Pšíti Svazek: 2 Strana: 1235
Pšíti, vz Pcháti.

268030   Pšíti Svazek: 7 Strana: 0533
Pšíti = píchati, zastr. Cf. List. fil. XV. 165.

268031   Pšíti Svazek: 8 Strana: 0328
Pšíti (upšíti). O pův. cf. Gb. H. ml. I. 72.

268032   Pškání, n. Mám p Svazek: 2 Strana: 1235
Pškání, n. Mám p. (píchání). U Nách. Hrš. Vz Pškáti.

268033   Pškať po čem Svazek: 10 Strana: 0319
Pškať po čem = kýchati. Val. Čes. 1. XII. 190., 274., 473.

268034   Pškáti Svazek: 2 Strana: 1235
Pškáti, pškám a pšíkám; pšknouti, pšknu, pškl, utí; pšákávati, pšíkávati = šeptnouti, ceknouti, mucksen ; na Mor. říhati, kýchali, rülpsen. Mtl.— co, koho čím: bodati, ste- chen. Dýmku tabákem p. = cpáti. Us. u Ná- choda. Hrš. — koho kam. Pškalo mě to v oči (tlačilo). U Solnice. Vk. — koho kde. Pšká mne v údech. Us. — P., bublati, o pu- káni bublin při vaření kaše atd. se vyvíje- jících, platzen. U Olom. Sd.

268035   Pškáti Svazek: 7 Strana: 0533
Pškáti. Ani nepškne, ani nešpetá, ani nemrká (je ticho). Brt.

268036   Pškáti Svazek: 8 Strana: 0328
Pškáti o zvuku, jejž vydává praskajícími bublinami vzduchovými kyšící hmota. Brt. D. II. 416. — P. = kýchati. Brušp. Hledíková.

268037   Pškňavý Svazek: 10 Strana: 0319
Pškňavý kúř = čpavý. Val. Čes. 1. X. 473., XI. 434

268038   Pšnivec Svazek: 2 Strana: 1235
Pšnivec, vce, m. = mlsný člověk, Lecker- maul, n. Mor. Mtl.

268039   Pšniviti se Svazek: 2 Strana: 1235
Pšniviti se = zmlsněti, leckerhaft wer- den. U Místku. Mtl.

268040   Pšnivosť Svazek: 2 Strana: 1235
Pšnivosť, i, f., mlsota, Naschhaftigkeit, f. Mor. Mtl.

268041   Pšnivý Svazek: 2 Strana: 1235
Pšnivý = mlsný, leckerhaft. Mor. Mtl.

268042   Pšnivý Svazek: 9 Strana: 0264
Pšnivý = hněvivý. Slez. Lor. 77. Dle Brt. = vybíračný.

268043   Pšnomil Svazek: 2 Strana: 1235
Pšnomil, a, m. = propáska. Palliardi.

268044   Pšoc Svazek: 2 Strana: 1235
Pšoc = pšic. Na Mor. Brt., Sd. Laut, die Katze zu vertreiben.

268045   Pšocha, y, pšochar Svazek: 2 Strana: 1235
Pšocha, y, pšochar, a, m. = bajazzo. Na Slov. Vz Pšochař.

268046   Pšochař Svazek: 2 Strana: 1235
Pšochař, e, m., prták, břidil, der Pfuseher. Koll. Cf. Pšocha.

268047   Pšocher Svazek: 7 Strana: 0533
Pšocher, chra, m. = psochař (nadávka). Slov. Sb. sl. ps. I. 116.

268048   Pšochevár Svazek: 9 Strana: 0264
Pšochevár, a, m. = sprosťák. Slov. Zát. Př. 41a.

268049   Pšokavka Svazek: 8 Strana: 0328
Pšokavka, y, f., houba, vz Tabák čertí, Pýchavka (3. dod.).

268050   Pšola Svazek: 7 Strana: 0533
Pšola, y, m. = člověk slabý, slaboch. Dá-li se slabý do silného, říkají: Ty pšolo! Val. Vck.

268051   Pšola Svazek: 8 Strana: 0328
Pšola, y, f. = včela. Phľd. 1893. 550., 1895. 355.

268052   Pšóres Svazek: 9 Strana: 0264
Pšóres, u, m. = zisk. Zát. Př. 189a.

268053   Pšorka Svazek: 7 Strana: 0533
Pšorka, y, m. = hubený, slabý (nadávka), ein hagerer, schwacher Mensch. Val. Vck

268054   Pšorka Svazek: 9 Strana: 0264
Pšorka, y, f. = jedovatá houba; zakrnělé, ovoce. Slez. Lor. 77.

268055   Pšouk Svazek: 2 Strana: 1235
Pšouk, vz Pšuk.

268056   Pšoukal Svazek: 2 Strana: 1235
Pšoukal, a, m., kdo pšouká, der Stänker.

268057   Pšoukati Svazek: 2 Strana: 1235
Pšoukati, vz Pšuknouti.

268058   Pšoukati Svazek: 8 Strana: 0328
Pšoukati. Ani nepšókal = nedutal. Brt. D. II. 375.

268059   Pšour Svazek: 2 Strana: 1235
Pšour, u, m., pšoures, na Slov. pšores, u m., sl. cizí, v obec. mluvě = slupka, zisk malý, nepravý, der Schmu. Míti při něčem (z čeho) zisk, šrůtku, pšoures. D., Všk., Msk. Hlavně v mluvě o židech. Kšá.

268060   Pšov Svazek: 2 Strana: 1235
Pšov, a, m., hrad Slavibora, otce sv. Lud- mily, někde v sever. Cechách. Vz S. N. Dle Kosmy starší jméno Mělníka. Vz Tk. I. 74. Před Mělníkem hrad bieše, ten sobě Pšov jmě jmějieše. Dal. 44. (25. 25.).

268061   Pšova Svazek: 7 Strana: 0533
Pšova, vz Pšovka.

268062   Pšované Svazek: 7 Strana: 0533
Pšované = český kmen v sever. konči- nách Čech. Šmb. S. 1. 312., Šf. Strž. II. 464.

268063   Pšovany Svazek: 7 Strana: 0533
Pšovany = Pšov. Šmb. S. I. 312.

268064   Pšoves Svazek: 2 Strana: 1235
Pšoves, vsi, f., ves u Kopidlna. PL.

268065   Pšovka Svazek: 2 Strana: 1236
Pšovka, y, f., potok u Mělníka. Pod městem (Mělníkem) potóček teče, ten sobě Pšova řeče. Dal. 44. (25. 27.).

268066   Pšovka Svazek: 7 Strana: 0533
Pšovka. Arch. VII. 620.

268067   Pšovlky Svazek: 2 Strana: 1236
Pšovlky, dle Dolany, ves v Žatecku. Vz S. N. Něm. Pschoblik.

268068   Pštelbuch Svazek: 7 Strana: 0533
Pštelbuch, u, m., z něm. Bestellbuch. Wtr. Obr. 328.

268069   Pštelunk Svazek: 8 Strana: 0328
Pštelunk, u, m., vz Pštolunk. 1566. L. posíl. II. 61.

268070   Pština Svazek: 2 Strana: 1236
Pština, y, f., něm. Zinna, řeka v jihozáp. koutě prus. Slezska. — P., pol. Pszczyna, něm. Pless, ves v okr. opolském v pruském Slezsku. Vz S. N., Tk. IV. 738.

268071   Pštkáti Svazek: 2 Strana: 1236
Pštkáti = kýchati, niesen. Na Ostrav. Tč. Vz Pškáti.

268072   Pštolung Svazek: 7 Strana: 0533
Pštolung, u, m., z Bestallung. Wtr. Obr. 310. 327

268073   pštr Svazek: 8 Strana: 0328
pštr. Z pštr p se odsouvá: štros m. pštros. Dšk. Jihč, I. 23.

268074   Pštros Svazek: 2 Strana: 1236
Pštros, vz Pstros.

268075   Pštros Svazek: 7 Strana: 0533
Pštros. Cf. Brm. II. 204., Hlb. H. str. XXXIII. (rejstř.).

268076   Pštros Svazek: 8 Strana: 0328
Pštros v. štros. Gb. H. ml. I. 420. Vz pštr (3. dod.).

268077   Pštros Svazek: 10 Strana: 0319
Pštros, vz Ott. XX. 928.

268078   Pštrose Svazek: 10 Strana: 0319
Pštrose, ete, n. = mladý pštros. Hlb. II. 557.

268079   Pštrosice Svazek: 2 Strana: 1236
Pštrosice, e, f., der Strauss (Weibchen). Rk.

268080   Pštrosilka Svazek: 7 Strana: 0533
Pštrosilka, pstrošinka, y, f., Spatzen- strauch, m. Rk.

268081   Pštroska Svazek: 7 Strana: 0533
Pštroska, y, f. = Pštrosova zahrada u Vinohrad, dříve Křížovka. Řvn. 118., Rk. Sl.

268082   Pštrosovitý Svazek: 7 Strana: 0533
Pštrosovitý, straussartig. Stč. Zem. 834.

268083   Pštrosový Svazek: 2 Strana: 1234
Pštrosový, vz Pštrosí. — P. péro, ama- ranthus cristatus. V., Byl.

268084   Pštrosový Svazek: 2 Strana: 1236
Pštrosový, Strauss-. P. vejce. GR. Vz Pstrosí.

268085   Pštross Svazek: 10 Strana: 0319
Pštross Adolf, herec, 1851. —1903.

268086   Pštrossová Svazek: 10 Strana: 0319
Pštrossová Anna šl., herečka, 1848. až 1903.; Marie, herečka, nar. 1855. Vz Ott. XX. 930.

268087   Pšu Svazek: 8 Strana: 0328
Pšu m. píšu, mor. již za Bl. Gb. H. ml. I. 230., Brt. D. II. 3. Vz Psáti (i dod.).

268088   Pšuk, pšouk, u, pšouček Svazek: 2 Strana: 1236
Pšuk, pšouk, u, pšouček, čku, m.,pšuk- nutí (zapáleného prachu), der Pfuscher. — P., malý prd, der First. Plk., Zkr.

268089   Pšuknouti Svazek: 2 Strana: 1236
Pšuknouti, kl, utí, pšoukati, pšukati — lehce vítr pustiti, farzen. Us. Jg., Zkr. — Pšukati = jako tetřívek tokati. Šp. — P., prskati jako zapálený prach, pfuschen. Jg.

268090   Pšunda Svazek: 7 Strana: 0533
Pšunda, y, m. = pobuda, tulák, povaleč. Mor. Knrz.

268091   Pšundati se Svazek: 7 Strana: 0533
Pšundati se = toulati se, povalovati se. Mor. Knrz.

268092   Pšuta Svazek: 7 Strana: 0533
Pšuta, y, f. = špatná věc, karta a p. U N. Kdyně. Rgl.

268093   Pšutka Svazek: 2 Strana: 1236
Pšutka, y, f., švitorné děvče, čertíček, rarášek. U. Jilem.

268094   Pšvžť Svazek: 7 Strana: 0533
Pšvžť! Volání na psa Mor. Brt.

268095   Pt Svazek: 2 Strana: 1236
Pt. Tato skupenina souhlásek ve vých. Čech. a v středním Slov. rozlišuje se ráda v ft: pták — fták, Us., a p se často i vysouvá: klec m. klept?, neti m. něpti (lat. neptis). Vz Vysouvání souhlásek. Kt. Mezi bt a pt vkládáme v inft. s: dlúbsti, tépsti. Bž. 50.

268096   pt Svazek: 8 Strana: 0328
pt. Z pt se p odsouvá: súti m. supti, Gb. H. ml. I. 421., korotvě, struh. Dšk. Jihč. I. 23.

268097   Ptactvie Svazek: 7 Strana: 1372
Ptactvie, n. = ptactvo. Mně. Ev. 102. M. 6. 26.

268098   Ptactvo Svazek: 2 Strana: 1236
Ptactvo, a, n. = ptáci, z p?tak?-?stvo. Mkl. B. 179. Das Gevögel, die Vögel. Na Slov. ptač, e, f. Jg. Nebeské p. BO. Hejno p-a; p. se chumelí. Dch. P. pokojní, Stub'en- vögel. Dch. Lutý ostříž bystro léta za ptac tvem. Rkk. 14.

268099   Ptactvo Svazek: 7 Strana: 0533
Ptactvo v mor. národ. písních. Vz Brt. N. p. III. str. LXXXIV. P. české. Vz Ukaz. 36., Dr. Vl. Šír. V Praze 1889. P. škodlivé. Us.

268100   Ptactvo Svazek: 8 Strana: 0328
Ptactvo v názorech, pověrách a zvycích lidu čes. Vyd. Jos. Košťál. Progr. gymn. bydžov. na r. 1896.

268101   Ptactvo Svazek: 10 Strana: 0319
Ptactvo. Sroubek ke krmení ptactva (s vy- obrazením). Vz Čes. 1. XIV. 336.

268102   Ptač Svazek: 2 Strana: 1236
Ptač, e, f. = ptactvo, das Gevögel. Slov. Slovenské zpěvánky, jaká vy jste ptač? Hdk. C. 28. — P., pokolení ptačí, das Vogel- geschlecht. Na Slov. Plk.

268103   Ptáč Svazek: 7 Strana: 1372
Ptáč = ptactvo. P. (z houští) letí ven Hdk. Hoř 24.

268104   Ptáč Svazek: 9 Strana: 0264
Ptáč, e, m. = kdo se ptá. Seb. 43.

268105   Ptáče Svazek: 2 Strana: 1236
Ptáče (na Slov. ptáča), ete, n., ptáčata, pl.; ptačátko (vz -átko), ptačátečko, a, u. V. Příp. -et. Mkl. B. 193. P., mladý pták, ein junger Vogel. Píšťala sladce vzní, když ptáčník ptáčata vábí. Kom. Ranní ptáče dále skáče. Prov.

268106   Ptáče Svazek: 7 Strana: 0533
Ptáče, pullus, Ž. wit. 83. 4., Ezech. 14., Deut. 11. Vezme-li kdo mladé p. z hnízda do ruky a zase je tam vloží, to samice z hnízda vyhodí, dle jiných je mravenci sežerou. Us.

268107   Ptáče Svazek: 8 Strana: 0328
Ptáče. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 126.

268108   Ptáček Svazek: 2 Strana: 1236
Ptáček, čka, m., malý pták. — P., pes na ptáky učený. Šp.

268109   Ptáček Svazek: 7 Strana: 0533
Ptáček = pečivo. O masopustě pekou se ptáčky ze šiškového těsta. Hnsg., Rgl. — Ptáčky = jídlo z telecích jater, z tele- cího masa. Hnsg. — P. = stračka, rostl. Mor. Brt. — P. = kokrhel, der glatte Hahnen- kamm, Wiesenklapper, rostl. U N. Bydž. Kšť. — P. = pyj (v dětské řeči). Us. Kšť., Rč. — P., jm. zvonu v Litoměřicích. Wtr. Obr. 439. — Ptáčky = peníze. P-čky mu brzo vylítají. Us. Hnšk. — P., os. jm. Výb. II. 1203. — Vz Pták.

268110   Ptáček Svazek: 8 Strana: 0328
Ptáček. Vyšívání na ptáčky. NZ. IV. 223.

268111   Ptáček Svazek: 10 Strana: 0319
Ptáček Ant., hud. sklad., nar. 1865. Ott. XX. 937. — P., zdrobn. pták. Mlč ty ptáčku, mlč, ty lžeš jak cikánská kůže, vždyť já taky hocha mám, a jsem jako růže. Mtc. 1. 1897. 24

268112   Ptáčenec Svazek: 2 Strana: 1236
Ptáčenec, nce, m., ptáče. Nalezneš hniezdo ptačí a mateř jich na p-cích sediece. BO. Toho jsú ptáčenci, ktož je prve vybéře. Smil. prov., Výb. I. 845., Č. M. 257.

268113   Ptáčenec Svazek: 8 Strana: 0328
Ptáčenec. Pták vysedí p-enče. Chč. S. 155.

268114   Ptáčenka Svazek: 2 Strana: 1236
Ptáčenka, y, f., ornithidium, rostl.

268115   Ptáčeti Svazek: 2 Strana: 1236
Ptáčeti, el, ení, ve ptáka se obraceti, ein Vogel werden. Jg.

268116   Ptačí Svazek: 2 Strana: 1236
Ptačí, na Slov. ptáčací, což ptáka jest n. jemu náleží. Vogel-. P., strsl. p?tačij, příp. -?j?. Mkl. B. 62. P. peří, sádlo, noha, Us., maso, let, zpěv, hnízdo, vole, chocholka, pazour, V., štěbet, švítor, D., nos. Us. Ne- vím, čehoby u něho nenalezl, leč ptačího mléka (boháč jest). Ros. P. trus (na Mor. ptačinec), Us., péro, BO., zob, žrádlo, tah, vejce, hejno, ochrana, Šp., vrch, der Vogel- berg. Dch. ,Kdo chodí po ptačím hlásku, najde pírka z ocásku. Pk. — P. = na ptáky, Vogel-. P. síť, pes, vnada, nástraha, lov, Us., lep. V., broky, střelba, oko. Šp. Ptačí klih šp. z něm. Vogelleim m.: lep. Brs. 153. — P. zob a) ligustrum vulgare, die Rain- weide, rostl. Kom. Vz Čl. 91., FB. 51., Čl. Kv. 221. — b) Rhamnus catharticus, der Kreuzdorn. — c) Zrníčka na svídě, die Hunds- beere. — P. jazyk, ornithoglossum, rostl. síťovitá. Rostl. — P. jahody, rhamnus ca- tharticus. Vz P. zob, b). — P. hnízdo, ules- ník, pastrnák, polská mrkvice, dacus, die wilde Möhre. — P. noha, nůžka, ornithopus, der Vogelfuss. D. — P. chléb, viburnum, der Schneeball. Mor. Tč.

268117   Ptačí Svazek: 7 Strana: 0533
Ptačí mluva. Vz Brt. Dt. 42. nn., Osv. 1881. 563., Kv. 1868. 198. a jména jedno- tlivých ptáků. Tam chybělo enom p. mléko (bylo všeho hojnosť). Val. = P. perspek- tiva. Mus. 1880. 19. — P. roztoč, Vogel- milbe, f. Šp. — P. jazyk, Vogelzunge, ná- činí dělostřelecké v podobě ptačího jazyku připevněné na kulaté žerdi, jehož se k vy- tahování náboje z hlavně dělové užívá. S. N. XI. 82. — P. noha, vz Rstp. 386., zob, ib. 1034., Rosc. 130., Mllr. 61., chléb, Mllr. 111., třešně. 83.

268118   Ptačí Svazek: 7 Strana: 1372
Ptačí rada (Rada zvířat i ptactva). Bajky z 15. stol, Vz D. Gesch. 297. P. řeč. Vz NZ I. 596. P. jména na Mor. Vz Mtc. 1893. 231. nn. Seznam ptactva na Valašsku. Vyd. prof. J. Talský.

268119   Ptačí Svazek: 8 Strana: 0328
Ptačí. P. věštba, Vz Zbrt. Pov. 66., 67., 87., 89., 99. P. honba, 1748. NZ. III. 409.

268120   Ptačí Svazek: 8 Strana: 0573
Ptačí zob, ligustrum vulgare, rostl. Ptačí zob v košíkářství, vz KP. VII. 102.

268121   Ptačí Svazek: 10 Strana: 0319
Ptačí noha, ornithopus, rostl. Vz Ott. XX. 889. P. hlasy, řeč. Vz Vyhl. II. 264. nn., Brt. Čít. 55., Vlasť. I. 108. P. jazyk = malý pilník na celém povrchu sekaný, průřezu oválního. Ott. XIX. 743. — P. radosť při- nesl, kdo nasbíral jen chrastí Zliv. List. fil. 1902. 251.

268122   Ptačí zob Svazek: 9 Strana: 0264
Ptačí zob, ligustrum, rostl. Ott XV. 1066. ?. hory, důl u Kutné Hory. Dač. II. 163. P. kiálovství obdržeti = býti ptačím králem. Jím stal se, kdo při střelbě do dřevěného ptáka srazil celého ptáka. Br. St. 77. Vz Maršálek. — P. jazyk = druh pilníku. KP. VIL 596.

268123   Ptačice Svazek: 2 Strana: 1236
Ptačice, e, m., ptačí samice, die Sieke. D. Vz Ptice, 2.

268124   Ptačidlo Svazek: 2 Strana: 1236
Ptačidlo, žerď na ptáky, der Leim-, Stell- baum. D. Vz Roháč.

268125   Ptáčík Svazek: 2 Strana: 1236
Ptáčík, a, m. = ptáče. Slov.

268126   Ptáčík Svazek: 8 Strana: 0328
Ptáčík. Malý vtáčik máva křiklavý zobá- čik (o malém, hněvlivém člověku). Slov. Zátur.

268127   Ptačina Svazek: 2 Strana: 1236
Ptačina, y, f., bídný pták, ein elender Vogel. L.

268128   Ptačincovitý Svazek: 7 Strana: 0533
Ptačincovitý. P. rostliny, alsineae. Nz. Vz Ptáčnicovitý, Rosc. 139.

268129   Ptačinec Svazek: 2 Strana: 1236
Ptačinec, nce, m., na Mor. ptačí trus, der Vogeldreck. — P., ptačárna, ptáčnice, místo, kde ptáky chováme n. chytáme. Šp. — P., planá vika, aphoca., vicia campestris, die Wicke ; kuřímor, anagallis, das Zeisigkraut; plevel, slunečnička, alsine, das Vogelkraut; šabinec, stellaria media, die Sternmiere, der Hühnerdarm. Vz Čl. 28., FB. 81., Čl. Kv. 310., Slb. 612., Schd. II. 296.

268130   Ptačinec Svazek: 7 Strana: 0533
Ptačinec, stellaria. Cf. Rstp. 127., Mllr. 10.

268131   Ptačinec Svazek: 8 Strana: 0328
Ptačinec, nce, m., rostl., vz Střevo kuří (3. dod.).

268132   Ptačinec Svazek: 10 Strana: 0319
Ptačinec, nce, m., stellaria, Sternmiere, rostl. P. bažinný, obecný (žabinec), sivý, travo- listý, velkokvětý. Vz Ott. XXIV. 94.

268133   Ptačíneček Svazek: 10 Strana: 0319
Ptačíneček, zdrobn. ptačinec. Dšk. Km. 35.

268134   Ptačínoha Svazek: 2 Strana: 1236
Ptačínoha, vz Ptačí.

268135   Ptačínohový Svazek: 2 Strana: 1236
Ptačínohový. P. luštěnice, cleome dille- niana. Rostl.

268136   Ptačíř Svazek: 2 Strana: 1236
Ptačíř, e, m., ptáčník, der Vogelsteller, -händler. U Opav. Klš.

268137   Ptačisko Svazek: 2 Strana: 1236
Ptačisko, a, n., ein hässlicher Vogel. Jg.

268138   Ptačiti Svazek: 10 Strana: 0319
Ptačiti. Kdo ptači, ať nesnídá, ani ne- svadčí, ješto mu výdělek nestačí. Hruš. 125., 158.

268139   Ptačízobový Svazek: 2 Strana: 1236
Ptačízobový, od ptačího zobu, vz Ptačí. P. myrta, myrta lygustrina. Rostl.

268140   Ptáčka Svazek: 7 Strana: 0533
Ptáčka, y, ptáčnice, e, f. = hruška. Mor. Brt.

268141   Ptáčkář Svazek: 10 Strana: 0319
Ptáčkář, e, m. = ptáčník. Mor. Rgl.

268142   Ptáčkovna Svazek: 7 Strana: 0533
Ptáčkovna, y, f. = pozemky u Písku. BPr.

268143   Ptáčku jeřabatý Svazek: 10 Strana: 0319
Ptáčku jeřabatý, tanec. Vz Brt. P. n. 943.

268144   Ptáčky Svazek: 8 Strana: 0328
Ptáčky, antirrhinum majus, rostl. Brt. D. II. 499. Cf. Papula.

268145   Ptáčky Svazek: 9 Strana: 0264
Ptáčky = pečivo mnjící podobu ptáčků. Čes. 1. X 290. (i obraz).

268146   Ptáčnec Svazek: 10 Strana: 0319
Ptáčnec, gt. ptáčence, m. Mš. Vz Ptáčenec.

268147   Ptáčnice Svazek: 7 Strana: 0533
Ptáčnice = třešeň, Rstp. 480., hruška. Ib. 516. — P. = střelnice. Nemá jinde stří- leti kromě u p., kteréžto místo od staro- dávna k tomu jest nařízeno a vyměřeno. Zbrt. 121.

268148   Ptáčnice, e, ptáčnička Svazek: 2 Strana: 1236
Ptáčnice, e, ptáčnička, y, f., která ptáky chytá n. prodává, die Vogelfängerin, -händle- rin. — P., flinta na ptáky, die Vogelflinte- D. — P., klec na ptáky, das Vogelhaus. Plk. — P., planá třešně, prcavka, třešeň ptačí, prunus avium, die Süss-, Vogelkirsche. Vz Čl. 38., Slb. 514. — P., druh letních hrušek, die Vogelbirn. Jg.

268149   Ptáčnický, ptáčničí Svazek: 2 Strana: 1236
Ptáčnický, ptáčničí (na Slov.ptačarský), Vogler-, Vogelsteller-. P. lep. Kom.

268150   Ptáčnicovitý Svazek: 7 Strana: 0533
Ptáčnicovitý. P. rostliny, alsineae: ple- vel, kolenec, ptačinec, písečnice, rožec. Vz Rstp. 125., Ptačincovitý (nahoře).

268151   Ptáčnictví Svazek: 2 Strana: 1236
Ptáčnictví, n., čižba, lapání ptáku, der Vogelfang. — P., prodávání ptáků, der Vogel- handel. D.

268152   Ptáčničiti Svazek: 2 Strana: 1236
Ptáčničiti, il, ení, ptáčnikovati, ptáčni- ctvím se živiti a zanášeti, Vogelhandel trei- ben, mit Vogelfang sich abgeben. Jg.

268153   Ptáčník Svazek: 2 Strana: 1236
Ptáčník, a (na Slov. ptáčař), m., čižeb- ník, číhař. P. m. pták-?ník, vz k (před-?ník). Der Vogler, Vogelsteller, -fänger, -händler. V. P. čihadla přistroje, skrze volavce při- vábě ptáčky síťkami atd. chytá. Kom. P. chytá ptáky do sítí, do ok, na rohatinu (tyk lepovou vějicí opatřený) proštípem (do skřipce), do poklopce (vz Poklopec). Pt. P. vábí, volá ptáky píšťalou. Šp. P. má ptáky na štípanou (když dá ptáky do klece, aby se štípali). Šp. Píšťala sladce vzní, když ptáčník ptáčata vábí. Kom. P. osidla klade. BO.

268154   2. Ptáčník Svazek: 2 Strana: 1236
2. Ptáčník, a, m., Ptaschnik, ves u Bruš- perka na Mor. PL.

268155   3. Ptáčník Svazek: 2 Strana: 1236
3. Ptáčník, u, m., agrilegium, rostl. Plk.

268156   Ptáčník Svazek: 7 Strana: 0533
Ptáčník. Šimona Judy (28/10.) vezeme p-ka do boudy. Zlinsky. Brt. — P. = ostříž a krahujec. Šír Pt.

268157   Ptáčník Svazek: 7 Strana: 1372
Ptáčník, u, m., jm. mezníku u Kut. Hory z r 1591. NZ. II. 174.

268158   Ptáčník Svazek: 8 Strana: 0328
Ptáčník. P-ci vypovídají se z Čížova přes Drozdov do Ptákovic. NZ. II. 229.

268159   Ptáčník Svazek: 10 Strana: 0319
Ptáčník, a, m. hora na Slov. Jrsk. XXVIII. 1. 157.

268160   Ptáčnikovati Svazek: 2 Strana: 1236
Ptáčnikovati, ptakovati, vz Ptáčničiti.

268161   Ptáčný Svazek: 2 Strana: 1236
Ptáčný, ptačí, Vogel-. P. hadač =ptako- pravec. P. lep. Bern.

268162   Ptačov Svazek: 2 Strana: 1237
Ptačov, a, m., Ptatschow, ves u Třebíče. PL.

268163   Ptačovský Svazek: 7 Strana: 0533
Ptačovský, ého, m., os. jm. Rgl.

268164   Ptačský Svazek: 2 Strana: 1237
Ptačský, zastr. Vogel-. 1404.

268165   Ptačství Svazek: 8 Strana: 0328
Ptačství, vz Ptačstvo. Hledajte p. pod ne- bem. Ev. víd. 102. Mat. 6. 26.

268166   Ptačstvo Svazek: 2 Strana: 1237
Ptačstvo, a, n. = ptactvo. BO.

268167   Ptačstvo Svazek: 7 Strana: 0533
Ptačstvo, volatilia. Ž. wit. 77. 27.

268168   Ptaj Svazek: 7 Strana: 0533
Ptaj, e, m. = ptaní, žebrání, žebrota, das Betteln. Mor. Sd.

268169   Pták Svazek: 7 Strana: 0533
Pták. Cf. Mkl. Etym. 269., Šrc. 39.—40., Hlb. U. str. XXXIII. (rejstř.). P. na Mor. a Slov. vz : Vtáča, Vtáčacie, Vtáčátko, Vtáček, Vtáčenec, Vtáčenička, Vtáčí, Vtáčicko, Vtá- čik, Vtáčuriatko, Vtáčurienka, Vták. P. pěvci, cf. Brm. II. 2. 120., lesní, 403., zemní, 122. P. stonče, vz Lopače. P-ci drahokamoví, topaza. Vz Brm. II. 450. Už sem ja je opuš- čeny jak ten polní ptak, kery lice ve dně v noci po horach, dolach. Sš. P. 207. Kdo chce ptáky lapati, nesmí mezi ně kyjem házeti než lahodným pískáním lúditi a vna- diti k sobě. 1430. Wtr. Trúba p., co do svojeho hnízda robí. Slez. Šd. Člověk při- rozen jest k dielu a p. k létání. Št. Kn. š. 31. Lepí jeden p. v ruce než dva letiec. Št. N. 261., Minst. 1497. Jaké hnízdo, taký pták. Šd. P. nenese všech vajec najednou; Když p. z klece vynikne, nečekej, by se vrátil. Bž. exc. Když je p., není klec a když je klec, není p. (vždy v nečas). Us. Kšť. Jde-li se kdo dívat na ptáky (v hnízdě jsoucí), musí míti ústa zavřená, jinak by je mravenci sežrali. Val. Vck. P. — mrhák, rybka — chybka (sedláci ptáčníci a rybáři zanedbávají hospodářství). Us. Brt.

268170   Pták Svazek: 7 Strana: 1372
Pták. Cf. Mách 211.

268171   Pták Svazek: 8 Strana: 0328
Pták. Cf. Am. Orb. 106. Ptáci moravští. Vz Brt, D. II. 492. (Schází mi to), jako ptáku pole a les. Šml. II. 69. P., když jest v kleci, vždy hledá díry. Bl. Gr. 314. Hádanky o ptá- cích. Vz NZ. III. 37. — P. = policajt. Us. v Žižkove. Nár. list. 1896. č. 248.

268172   Pták Svazek: 9 Strana: 0264
Pták, podle čeho se pozná. Vz Zát. Př. 42. Vták, Vtáča.

268173   Pták Svazek: 10 Strana: 0319
Pták. Vz Ott. XX. 931. Každému vtákovi jeho hlas sa páči. Rizn. 169. Hra na ptáky v prus. Slez. Vz Čes. 1. X. 422. Hra na ptáky. Ve Slez. Vz Vyhl. II. 248., Vlasť I. 131. — P. Bohum., operní pěvec, nar. 1869. Vz Ott. XX. 938.

268174   Pták, a, ptáček Svazek: 2 Strana: 1237
Pták, a, ptáček, čka, ptáčíček, čka, m., ptáče, ete, ptačátko, a, n. P., strsl. ??tak?, kořen p?t, řec. net (-éro^a«, lítám), aor. i-nt-á-,uf]v, příp. -?k?, tedy vl. = létající, der Fliegende. Mkl. B. 243. (Hý.). Der Vogel. Vok. sing. ptáku n. ptáče. V ptáčkách m. ptáčcích. Bž. 83. Ptáci 1. Dravci, a) denní: noh šedohlavý, kondor, sup, orel, sokol; b) noční n. sovy: výr, sova. — 2. Šplhavci: datel, kukačka, papoušek, tukan. — 3. Kři- kavci: ledňáček, mandelík, dudek, kolibri, zoborožec veliký, velechvost australský n. menura. — 4. Pěvci a) šídlozobí: drozd kos, drozd kvičala, slavík, střízlík; b) zejkozobí: tuhýk, brkoslav; c) klanozubí n. vlaštovky : vlaštovka, jiřička, rorejs, lelek kozodoj ; d) kuželozobí: sykora, skřivan, dlask, chocho- louš, hejl, stehlík, kanár, křivka (křivonoska); e) hrubozobí: havran, vrána, straka, sojka, rajka. — 5. Holubi: holub divoký, stěho- vavý, doupňák, hřivnáč, hrdlička. — 6. Kuro- vití n. hrabaví: a) tetřevovití: tetřev hlušec, tetřívek, koroptev, křepelka; b) kury: sle- pice, krocan, páv, bažant. — 7. Běžci: pštros, kasuar, kivi. — 8. Bahňáci n. brodiví a) kurovití: drop; b) volavkovití: zorav n.jeřáb popelavý, volavka, ibis, plameňák, čáp; c) sluky: sluka, čejka, pisila rudonohá, jespák bojovný; d) slípky vodní: slípka zelenonohá, lyska. — 9. Vodní a plovací: a) kachny: husa, kachna, kajka, labuť; b) dlouhokřídlí: racek, mořská vlaštovka, burňák šedý, alba- tros; c) veslaři: pelikán, kormorán, fregatka, faeton; d) potápky: roháč, alky, tučňák. Jhl. Vz S. N., Frč. 341., 345., 349., Schd. II. 439., KP. III. 350., 382. — Podlé místa, kdež obý- vají: pozemní (zemští, V.), vodní, bahní, jezerní n. mořští, pobřežní, lesní, domácí, kurní. Jg. — Podlé jiných vlastností: pi- tomí, okrocení, draví, loupežní, noční, zpě- vaví, tažní. Jg. Pták usedlý (stálý), přeletavý, Nz., stěhovavý, Pt., krmivý, nekrmivý. Jhl. Vábný, vábík, vábník, vábič, vábec, volavec, volavý, vábicí, čižebný, čižný; volavec vy- cpaný: mrtvouch; honný, lovný, lapací, la- pák; mladý (holý, holče, holčátko, holíše, holoplíště, pískle, ptáče, holoplusk), drobný (drozd, špaček, brkoslav, křivonoska, dlask atd. Šp.), veliký, vyvedenec, podhnízdník, lapený, plchatý, nedoperný (nedoperně, ne- opeřený), křídlovaný, hmyzožravý; pták, který z vějičky uletěl: stržek, který na ní sedí: visatka; na čihadle nezpívající: posa- dek. Šp. Mladí ptáci jsou z počátku holata, pak lopačata (když dostávají brky na lopat- kách), potom opéřenci, konečně vyvedenci (když se z hnízda vyvedli). Na mor. Zlínsku Brt. Zvl. jménem ptáků znamenáme divoce žijící ptáky, naproti tomu domácí ptáky (sle- pice, kachny, Husy atd.) jmenujeme: drůbež, havěď. Jg. Síť na ptáky (pomeč). V. Klec (krytá, vysoká, nízká), píšťala, hastroš, stra- šák, strašidlo, bubák, muďák, poklopec, sklo- pec, sklon, padák, skřínka, truhlička, tlučka, broky (ptačí), pes, čihadlo, lep, oko na ptáky; čih, číhání, čižba, lapání, druh p-ků. Šp. P. klibá, Har., létá, letí, odletěl, zpívá, piká, píská, líná (peří pozbývá), pípá, Us., táhne, D., řehoce, šveholí, šviřinká, vrnoží, na mor. Zlmsku. Brt. Ptáci se vyvedli, zahradovali (sind aufgefallen), lezou, skáčou etc., štěbe- tají, štěhotají, se líhnou, se posazují, zapa- dají, padají na mrchu (na zob), se páří, jsou v párkách; pes ptáky vyzvedl; ptáky chy- tati, lapati, škubati, ze sítě vyplésti, vy- cpati, nechati vytáhnouti, stříleti, na stu- dánky n. na studničky lapati, stíhati, v páru míti; mladé p-ky vyvésti, vybrati, Šp., ku- chati. Pt. Na p-ky léceti, číhati, V., jíti; p-ky na lep chytati. Sych. Broky po ptá- cích stříleti. D. P-a čižebník vábí. Us. Již je po ptáčku (zcepeněl). Dch. Jí jako pták (málo). Dch. Až bez perja vtáci ljetat budú. Sš. P. Vz Nikdy. Neslyším zvoněňa ani ptáčka zpivaňa; Mezi dvěma jedlema mívá ptáček své chování. Sš. Mor. p. 162., 197. Ani ptáček tudy proletěti nemůže, aby mu pérka nevyškubali (každému na cti utrhají); Rychlý, jako p. by letěl, V.; Už letím jako p., abych nezmeškal, Dch.; Ptákem pošlete mi zprávu (= rychle). Hlč. Ana lítá jako zmrzlý pták. Sk. Pozdě klec zavříti, když ptáci vylítali. Lb. Již jsou ptáci vylítali. Vz Pozdě. Lb. Uletěl pták z klece, nečekej, aby se vrátil (o příteli zapuzeném). Vz Upr- chlý. Lb., Mus. Klec zavříti, když ptáci vy- letěli ; U vodě ptáky lapati (práci zbytečnou podnikati); Ryby na lep, ptáky na udici la- pati; Ne toho pták, kdo jej šklube (kdo ho lapil), ale toho, kdo jej jí (snědl). V. Vz Zisk. Toho jsou ptačenci, kdo je prve vy- béře. Rb. Péči, starosť lesním ptákům po- ručiti. V. P. k letu, kůň k běhu, člověk k dílu (stvořen). Ros. P., kterýž se z klece dobude, leckdes na strom vsedne, zazpívá. Vrat. Staří ptáci jak zpívají, mladí po nich tak vrzají. Reš. Ranné ptáče, neuletí-li, ale uskáče. Červinka. Ranní ptáček zobáček pro- tírá a pozdní oči prodírá. Pk. Každý pták hezký, když se naň s Bílé hory (= se shora) koukáš. M. Havránková. Ptáček mrháček (kdo rád ptáky chytá, o svůj statek náležitě se nestará a tím jej mrhá). Vz Plat. Po zpěvu, po péří pták poznán bývá. V. Ptáka zpěv prozrazuje. Šp. Ptáka poznáš po peří, vlka po srsti, člověka po řeči, kroji a chodu; Veliký p. velikého hnízda opotřebuje, vz Moc; Malých ptáku malá hnízda; Pečení ptáci nelítají do huby; Žádnému pečený holub (vrabec, pták) do úst nevletí; Čeká, až mu pečený pták do huby přiletí, vz Lenoch; Lepší p. v ruce, než dva letíce; Lepší p. na talíři pečený nežli dva u povětří vzne- šení; Lepší ptáček na rendlíku nežli zajíc na poli (Šp.); Každý p. tak zpívá, jak mu nos vyrostl; Kdo jednou ptáka z ruky pustí, na střeše ho těžko lapati; Nešklub ptáka, až ho lapíš; Neuč rybu plovati a ptáka lí- tati; Sbírejte sítky, už ptáci neletí; Podób- ného peří ptáci k sobě se táhnou; Každý pták se drží hejna svého (Pk.); Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají; Ne všichni ptáci jsou páv aneb orlice; Zlý pták zlé vejce; Každý p. svým se nosem živí; Našel ptáka v hnízdě (vz Štěstí); Po ptáčku o něčem zvěděti (podtají se dověděti, vz Znání). Č, P. je radši vně, než v kleci, by ty ho jak krmil. Kdo chce p-ky chytati, nesmí na ně škohákati. Us. Kdo chce ptáky chytati, ne- házej kyjem mezi ně; Na ptáky jdi s lepem, ne s třepem. Lb. Umějí choditi s háky na ptáky. Reš. Na ptáky musíš lepem, ne cepem. Šp. S ptákem dítě, kmet s mladicí, Němec s malvazím v láhvici, cožť Nekřesťansky zachází, když jim do rukou přichází. Hav. Každý p. své hnízdo chválí a špatný, který se do něho vyneřádí. Vz Sobectví. Lb. Ošklivý vták, čo do svojho hniezda trúsi. Mt. S. Co ptáček, velebí svůj zobáček; Ptáci nesejí ani oři a přece syti žijí; Velikých ptáků pod pomeč nechytají; Koho pán Bůh pro ptáky chová, na tom si ryby nepochutnají. Pk. P. nedaleko od hnízda se drží. Mus. Z drobných ptáčkóv nejlepší hus. Mus. Z ve- likých ptáků vepř a z menších hus, tu můžeš sobě ukrojiti poctivý kus. Rým. Nejčistší p. jelito s kruštem na míse, ten spraví všecky faldy na břiše. Rým. Jen jednou se dá p. chytiť. Starý p. učí mladé zpívať Vz Kvítko. Šp. Vz Hnízdo, Oko, Ptáčník, strany pří- sloví vz Ryba, Lepší, Chybník. — P. letní = motýl, der Schmetterling. Reš. — P. pěkný, dobrý ptáček = kopa, ferina, čtverák, šibal, Schelm, m. Ptáček vychytralý. Rk. To je hezký, čistý ptáček! Šm.,Dch. Aha, znám tě ptáčku (když kdo dopaden)! Známe ptáčka po peří! Sedláčku, sedláčku, vychytralý ptáčku, po zpěvu, po peří, blázen, kdo ti věří. Nár. pís. Hý. Vz Kvítko. — P. svo- bodný = psanec, z vlasti vyhnaný, der Ge- ächtete. V. — P., pes na ptáky učený. Lom.

268175   Ptakavka Svazek: 2 Strana: 1238
Ptakavka, y, f., avicula, die Flügelmu- schel. Šm.

268176   Ptakohadač Svazek: 7 Strana: 0534
Ptakohadač, e, m., Augur. Vz Ptako- pravce. Koll. St. 373 , 394.

268177   Ptakohadačský Svazek: 7 Strana: 0534
Ptakohadačský, Augurs-. P. heslo. Koll. St. 369. (374.) Vz Ptakopravecký.

268178   Ptakohadačství Svazek: 7 Strana: 0534
Ptakohadačství, n. = ptakopravectví. Koll. St. 268.

268179   Ptakohadadlo Svazek: 7 Strana: 0534
Ptakohadadlo, a, n., auguroraculum. Koll. St. 479., 396., 381.

268180   Ptakohádání Svazek: 7 Strana: 0534
Ptakohádání, n. = ptakopravectví. Sv. ruk. 323., Koll. St. 389.

268181   Ptakohled Svazek: 2 Strana: 1238
Ptakohled, a, m., der Vogelseher. Aqu. — P., u, m., ptakopravectví, auspicium, die Vogeldeuterei. Aqu.

268182   Ptakohlednec Svazek: 7 Strana: 1372
Ptakohlednec, dence, m., haruspex, Pršp. 43. 65., ptakoleděnec. Rozk.

268183   Ptakohubec Svazek: 2 Strana: 1238
Ptakohubec, bce, ptakohuboun, a, m., vz Ptakoun.

268184   Ptakohubý Svazek: 2 Strana: 1238
Ptakohubý. P. ssavci, ornithostomata mammalia. Krok. 1. b. 76.

268185   Ptakoještěr Svazek: 2 Strana: 1238
Ptakoještěr, a, m. P-ři, pterosauria, die Flugeidechsen. Vz Křidlák.

268186   Ptakoještěři Svazek: 10 Strana: 0319
Ptakoještěři, pterosauria. Vz Ott. XX. 947.

268187   Ptakokam Svazek: 2 Strana: 1238
Ptakokam, u, m. P-my, ornitholitha, zka- meněliny od ptáků původ mající. Krok. I. c. 82.

268188   Ptakokřídlec Svazek: 7 Strana: 0534
Ptakokřídlec, delce, m., amphrisus, hmyz. Brm. IV. 377.

268189   Ptakolov Svazek: 9 Strana: 0264
Ptakolov a zvěrolov, u, m. Sdl. Hr. VIII. 102.

268190   Ptakonoh Svazek: 2 Strana: 1238
Ptakonoh, u, m., ptačí noha, ptačí nůžka, ornithopus, der Vogelfuss, rostl. Šm.

268191   Ptakonoš Svazek: 2 Strana: 1238
Ptakonoš, e, m., avigerulus, der Vogel- träger. Jg.

268192   Ptakopis Svazek: 9 Strana: 0264
Ptakopis, u, m. Nár list. 1899. č. 53.

268193   Ptakoprava Svazek: 7 Strana: 0534
Ptakoprava, y, f. = ptakopravectví.

268194   Ptakopravce, e, ptakopravec Svazek: 2 Strana: 1238
Ptakopravce, e, ptakopravec, vce, m. = hadač z ptačího letu nebo zpěvu, augur, der Wahrsager aus dem Fluge und Gesange der Vögel. Kom. J. 645., Br. V MV. ne- pravá glossa. Pa.

268195   Ptakopravčí Svazek: 7 Strana: 0534
Ptakopravčí, Vogeldeuter-. Lpř.

268196   Ptakopravecký Svazek: 2 Strana: 1238
Ptakopravecký, Vogeldeuter-. Jg.

268197   Ptakopravectví Svazek: 2 Strana: 1238
Ptakopravectví, n., hádání z ptačího letu n. zpěvu, auspicium, augurium, die Wahr- sagerei aus dem Fluge u. Gesange der Vögel. Kom. J. 644.

268198   Ptakopravení Svazek: 7 Strana: 0534
Ptakopravení. Sv. ruk. Aug. 331. ř. 8.

268199   Ptakopraviště Svazek: 7 Strana: 0534
Ptakopraviště, ě, n., augurium. Vlšk. 21.

268200   Ptakopraviti Svazek: 2 Strana: 1238
Ptakopraviti, il, en, ení, hádati z pta- čího letu n. zpěvu, augurari, aus dem Fluge o. Gesange der Vögel wahrsagen. Kom. J. 645.

268201   Ptakopravný Svazek: 10 Strana: 0319
Ptakopravný = hadač. Mš.

268202   Ptakopysk Svazek: 2 Strana: 1238
Ptakopysk, a, m., ornithorhynchus, das Schnabelthier, rod ssavců z řádu chudozu- bých. Vz S. N., Frč. 370., 371., Schd. II. 418.

268203   Ptakopysk Svazek: 7 Strana: 0534
Ptakopysk. Cf. Brm. I. 2. 626.

268204   Ptakopysk Svazek: 10 Strana: 0319
Ptakopysk. Vz Ott. XX. 938.

268205   Ptakořečniti Svazek: 2 Strana: 1238
Ptakořečniti, il, en, ení = ptakopraviti. Sm.

268206   Ptakořitná Svazek: 2 Strana: 1238
Ptakořitná, monotremata, die Kloaken- thiere. Frč. 370. Vz Ptakopysk.

268207   Ptakořitný Svazek: 7 Strana: 0534
Ptakořitný. P. ssavci. Cf. Ott. I. 112., II. 513., Brm. I. 2. 621., Stč. Zem. 812.

268208   Ptakoslovec Svazek: 2 Strana: 1238
Ptakoslovec, vce, m., der Ornitholog. Šm.

268209   Ptakosloví Svazek: 2 Strana: 1238
Ptakosloví, n., die Ornithologie. Šm.

268210   Ptakosnec Svazek: 2 Strana: 1238
Ptakosnec, sence, m., augur,ptakopravec, zastr. Rozk.

268211   Ptakosnec Svazek: 7 Strana: 1372
Ptakosnec, augui. Pršp. 43, 65.

268212   Ptakosnubný Svazek: 7 Strana: 0534
Ptakosnubný. P. rostliny, ornithophilae. Hg. 43. (83.?)

268213   Ptakossavec Svazek: 8 Strana: 0328
Ptakossavec, vce, m. Vz Am. Orb. 77.

268214   Ptakoštěpec Svazek: 8 Strana: 0328
Ptakoštěpec, pce, m., augur. Dle Bl. Gr. 327. vox ineptissima.

268215   Ptakotrudka Svazek: 2 Strana: 1238
Ptakotrudka, y, f. P. obecná, ornitho- myia fringillaria, hmyz. Frč. 161. P. vlaštovčí, stenopteryx hirundinis. Frč. 161.

268216   Ptakotrudka Svazek: 7 Strana: 0534
Ptakotrudka, die Vogellaus. Brm. IV. 509.

268217   Ptakotrudka Svazek: 10 Strana: 0319
Ptakotrudka, y, f., stenopteryx, rod pupo- rodek. Vz Ott. XXIV. 99.

268218   Ptakotuleň Svazek: 2 Strana: 1238
Ptakotuleň, ě, m. = ptakohubec. Rk.

268219   Ptakoun Svazek: 2 Strana: 1238
Ptakoun, a, m., ornithorhynchus, das Schnabelthier. Ssav. Vz Ptakopysk.

268220   Ptakovati Svazek: 2 Strana: 1238
Ptakovati, ptáčnikovati, vz Ptáčničiti.

268221   Ptákovec Svazek: 2 Strana: 1238
Ptákovec, vce, m. = ptakopysk. Presl.

268222   Ptákovec Svazek: 10 Strana: 0319
Ptákovec, vce, m., augur. Mam. A. 15a.

268223   Ptakověda Svazek: 2 Strana: 1238
Ptakověda, y, f., die Vogelkunde. Šm.

268224   Ptakověštba Svazek: 2 Strana: 1238
Ptakověštba, y, f. = ptakopravectví. L.

268225   Ptakověštba Svazek: 10 Strana: 0319
Ptakověštba, y, f. Kubl. 68.

268226   Ptakověštec Svazek: 2 Strana: 1238
Ptakověštec, štce, m. = ptakopravce. Jg.

268227   Ptakověštiti Svazek: 2 Strana: 1238
Ptakověštiti, ěl, ěn, ění = ptakopraviti. Šm.

268228   Ptakovice Svazek: 2 Strana: 1238
Ptakovice, dle Budějovice, ves u Stra- konic. PL.

268229   Ptakovice Svazek: 7 Strana: 0534
Ptakovice, hora v Písecku.

268230   Ptakovice Svazek: 10 Strana: 0319
Ptakovice v II. 1238. polož za Ptako- věštiti.

268231   Ptakovid Svazek: 10 Strana: 0319
Ptakovid, a, m. Msn. II. 102.

268232   Ptákovna Svazek: 7 Strana: 0534
Ptákovna, y, f. = pole u Slavošovic na Klat. BPr.

268233   Ptakovole Svazek: 7 Strana: 1372
Ptakovole, e, f., acomana, rostl.? Pršp. 32. 88.

268234   Ptakoznalec Svazek: 7 Strana: 0534
Ptakoznalec, lce, m., Vogelkenner, Orni- tholog, m. Mour.

268235   Ptakoznalství, n Svazek: 2 Strana: 1238
Ptakoznalství, n., die Vogelkunde. Dch.

268236   Ptakozor Svazek: 2 Strana: 1238
Ptakozor, a, m. = ptakopravce. Puch.

268237   Ptakozorec Svazek: 7 Strana: 0534
Ptakozorec, rce, m. = ptakopravec. Msn.

268238   Ptakozorný Svazek: 10 Strana: 0319
Ptakozorný věštec. Msn. II. 227.

268239   Ptakozpytec Svazek: 7 Strana: 0534
Ptakozpytec, tce, m, Ornitholog, m. Čch. Pt. 16.

268240   Ptáňá Svazek: 10 Strana: 0319
Ptáňá. Jíti na ptáňú = po žebrotě. Val. Čes. 1. XI. 486. Vz Ptání.

268241   Ptandr Svazek: 10 Strana: 0319
Ptandr, u, m. Šel na p. (ptání, žebrotu). Val. Čes. 1. XIII. 451.

268242   Ptání Svazek: 2 Strana: 1238
Ptání, n., das Fragen, Suchen. Věčné p., die Fragerei. D. Ptáním se učíme. — P., žebrota, das Betteln. Chodí po p. Us. na Mor. Vck. Co chodívá po ptáňú v sobotu. Sš. Mor. p. 386.

268243   Ptanice Svazek: 2 Strana: 1238
Ptanice, e, f., ptání, das Gefrage. D. To je ptanice, ewige Fragerei! Us.

268244   Ptaný Svazek: 2 Strana: 1238
Ptaný; -án, a, o, gefragt, gesucht. Us.

268245   Ptaný Svazek: 7 Strana: 0534
Ptaný, erbettelt. Žebrák živí se ptaným chlebem. Mor. Brt. D., Kld. I. 39.

268246   Ptaný Svazek: 10 Strana: 0319
Ptaný hosť = pozvaný. Slez. Vyhl. II.. 74.

268247   Ptášok Svazek: 7 Strana: 0534
Ptášok, ška, m. = ptáček. Koll. Zp. I. 206.

268248   Ptáti Svazek: 2 Strana: 1238
Ptáti, ptám, ptal, án, ání; ptávati. Ptáti z pytati, vz Y. — P. — žádati, prositi, bitten, betteln; hledati, suchen (Kat. 162., 165., 185.); tázati se, fragen, nachfragen, sich erkundi- gen ; p. se = tázati se, fragen. Jg. Ptáti se = tázati se, ptáti = žebrati. Na Moravě. Vek. Vz Ptání. — abs. Chodí ptáti = že- brati. Us. na Mor. — čeho, koho (gt.) hledati, žádati. Žena múky, soli pytala. Zpěv. I. 136. Poslal, aby toho hradu ptali. Háj. Rady ptáti (= radu bráti). V. O zboží nic netbají, věčné paměti ptají. Dal. A pomoci k potřebám svým ptajíce u nich. Chč. 377. Ještě vás ptám, mnoho-li vám pohynulo. NB. Tč. A těm měščanóm vzpravichu, čeho ptají. Dal. 165.K Dunaju přijeli, bystrej vody ptala. Sš. P. 147. Noclehu ptala. Sš. P. mor. 32. Tři panie dobrých mastí ptajú. Výb. I. 75. Hodného pacholka ptaje. Žk. 191. Keď budú chleba ptať (žebrat'), nebudeš ho mě ti. Sš. mor. p. 781. Toho viece nepýtaj. BO. — St. skl., Br., Troj. — co. Nová manželstva ptachu. Dal. (Výb. I. 87.). Nádeníky p. (najímati). Na Mor. Brt. Přijd a pytaj prsten z mojej ruky; Žena pytá črevíčky, pěkný čepec. Zpěv. I. 31., 136. — na koho. BO. Přišed k Sá- zavě, poče státi a na přívozníka ptáti. St. skl. — koho oč = žádati. On mne o to ptá. Ros. Ptajíc jeho o všecky dluhy. NB. Tč. Přišeltě k ní její milý a ptal ju o věnec fija- lový; Pytal jsem tě o peřinku, tys mně jí nedala; Ptal sem já ho o voničku, šak mně jí nedalo. Sš. Mor. p. 133., 374., 373. — koho zač. On ho ptal (najímal) za nádeníka. U Rychn. Ptal ji za kmotru a ona mu od- řekla. Ib. — co po kom. Synáčku můj milý, co po tobě ptajú, dyž té dom (z vojny) pu- stijů? Sš. Mor. p. 595. — koho kdy komu. Co pak statku nejvíc zachovám, tím své ženě po mé smrti hned jiného muže ptám. Rým. Aniž také má nálezu ptáti od toho přísež- ného, kteréhož by znal, že jest té straně nákladen, jížto ptá nálezu. CJB. 423. — čeho, koho komu odkud. Jiného pána ze své země sobě p. (hledati). Solf. — se. Kdo se mnoho ptá, mnoho zví. Kram. Pta- jícímu se odpověz pokojně. Kom. Ptej se, kolik je hodin. Us. Kdo se ptá, nerád dá. Vz Štědrosť. Jg. Ptajó se, ptajó, komu to hrajó; Pýtajú sa, po čem vlna; Dycky sa sediaci ptajú, jak sa ti hofeři majú. Sš. Mor. p. 573., 445., 524. Vždycky se ptajou, komu to hrajou. Jeníčkovi! Nic se ne- ptajte, jen vy mu hrajte, Jeníčkovi. Píseň v Klatovsku. Ft. Kdo se ptá, nezabloudí. Lb. — se čeho, koho (gt.). Ptal jsem se všech lidí. Ros., Vrat. Ptal se matky (ne: matku, akkus.). Tedy šp.: Ptal se jej m.: ho (gt.). Neptejte se starého, ale ptejte se zkušeného. Š. a Ž. Ptal se bravu svého u pacholků. Svěd. Kdo chce komu něco dáti, nemá se ho ptáti. Pk. Pytá se jiej (jí) skři- vánek. Rkk. 66. Nemocných se ptávají, zdra- vým dávají. Mudr. 48. Ptala se tě matka dcery, brzo-li se vdá; Pytala se kočka kočky, má-li kocour koťata; Máti se dcery pytala, esli by se ráda vdala; Pytal sa svej milej chlapec, umí-li juž chleba napéct. Sš. Mor. p. 483., 641., 659., 681. — se čeho na kom. Kdyby se byli na mně toho ptali, snad by se byli toho doptali. Svěd. Zdali nemá boha lid israelský, žes poslal, aby se, ptali tvého zdraví na bohu pohanském? Št. Toho na ženách ptej se. Mudr. Na babě kúzla ptají. Výb. I. 232. — se na co, na koho (jak). P. se na příčinu. D. Ptal se mne na vás. Jg. Skrze trápení na pravdu se p. V. Kdo chce co věděti a znáti, musí se na to pilně ptáti. Lb., Š. a Ž. Tak se na to pilně ptají. ^Smil v. 1260. Na stav manželský se neptaje. Smil v. 1130. Ptala sě na hospodu. NB. Tč. P. se nač. Půh. II. 454. P. se na lid. Jir. Anth. I. 166. Přijeli k ní radní páni, na pána sa jí pytali; Proč pak se ty na svítání ptáš ? dyť ty ani ještě snídaní nemáš! Přišlo do roz- umu, ptalo se na mamu. Sš. Mor. p. 96., 120., 161. — Star. let. — si čeho od koho (žá- dati). Budu si od milej znamení pytati; Volačí syneček ode mna ho (věnečku) pytá; nepytaj ode mňa od samej, ale si ho pytaj od mamičky mojej. Sš. mor. p. 475., 417. — co od koho. Ani od kúzedlnikóv co py- tajte. BO. — kde: mezi sebou p. ZN. Vz P. čeho u koho. — se oč: o radu. Har. Nepřístojí tobě ptáti se o to. Jg. I ptal jsem se jeho o ta vína, má-li je s Kuklíkem spolu. NB.Tč. — se po kom, po čem (u koho). Kdo se ptá po slovu ? Koc. P. se po léku, V., po penězích. Us. Tu jsem se ptal po svých koních. Půh. I. 164. P. se po tajno- stech. Vrat. 159. P. se po něčem. Troj. 453. Po kom se ptáte ? Us. Neptej se u kočky po koblihách a u psa po koláčích. Č. Pro- střed rynku stanuli, po rychtáři se ptali. Sš. P. 172. — se o čem. J. tr. P. se ně- koho o rozličných věcech. Vrat. 190. Šel k Šáclovi ptaje se jeho o tom dluhu. NB. Tč. Ptali se o slívách a on odpověděl o hou- bách. Us. Mezi jinou řečí ptala se na ní o lžících. Svěd. — kdy. Na sv. Štěpána jeden druhého se ptá, půjde-li pryč (ze služ- by), čili na staré (službě) zůstane. Mor. Tč. — jak. P. se s velikou prací, Chč. 616., s ve- likou obezřelosti, Us., s opatrností. NB. Tč. — si čeho (hledati): nocleha. Mor. Brt. — se přes co, šp. ve smyslu: se nač, po čem (ovšem dobře: ptal se ho přes zeď na zdraví matky jeho).

268249   Ptáti Svazek: 7 Strana: 0534
Ptáti. Cf. Mkl. Etym. 270. — koho = prositi, žádati. Ptala ho. Brt. D. 340. Ona ptala tatíčka: Kupte vy mně koníčka. Brt. P. 68 — co. Kdo se ptává příliš mnoho, pobloudívá snadno z toho. Dch. — čeho (sobě kde). Již v každém kraji jiné viery sobě ptají (žádají). Homl. v. 165. Ptál si nocleha. Brt. D. 344. Tajně sobě bydla ptaje. LPr., Hr. rk. 13. Proti tomu ptali jsme zlínských konšel. NB. Tč. 151. A ty dobrých mastí ptajú. Mast. v. 223. — nač (koho). Jedno na to vždy ptaj. Mst. 17. Na tě židovstvo ptáše i tebe silně hledáše. Pravn. 938., 942. Naptál (najal) na ječmen štyry žnice. Mor. Brt. D. 258. — co zač. Co za to ptáte (žádáte, táže se kupující prodavače)? Mor. Brt. D. 258. — koho oč. Když mne žádný o nic neptá, tož mne to nepchá. Val. Vck. Jáncek ptal jest konšel o potaz. NB. Tč. 96. — co po kom. Co po tobě ptajú (= kolik na tobě žádají?). — co, čeho od koho. Ptá si od ní stu- denej vody. Brt. N. p. II. 385. Pověz mi, synečku, co od tebja ptajú (žádají)? Sto rýnských stříbrných. Sš. P. 328. — se. Snáze jest se ptáti než odpovídati. Us. Kdo ví, ten se neptá. Us. Rgl. — se čeho (koho na kom). Ptal jsem se pacholka své ztráty. 1517. V měln. arch. Wtr. Aby se ptali svého zdravie na bohu pohanském. Št. Kn. š. 10. — se nač (jak). Ptej se na pravdu od něho. Brt. N. p. 621. Na Hero- desa se ptejme. Brt. P. 188. P. se na otce. Pož. 57. Tehdy duše s Kristem mluví, keď vší pilností se ptá na jeho pravdu. Hus III. 16. — se po čem. P. se po kúzlech, po lidech pokorných. Št. Kn. š. 38., 63. Zdá-li se mu po své škodě ptáti, že se mu ta cesta nezavírá. Arch. VIII. 442. — se o čem. Jděte a snažně se ptajte o tom dítěti. Bibl. 1425. — se kdy. Ptal se po krátké pře- stávce. Osv. I. 268. — se jak. Ptáti se suše, Hrts., rozvláčně.

268250   Ptáti Svazek: 8 Strana: 0328
Ptáti. Kdo se ptá, nerad dá (nerad pomůže). Us. — se nač na kom. Jali se na to srdce p. na kuchařovi. GR. Nov. 61. — koho čeho (prositi). Ptale sme ho goralke. Brt. D. II. 286.

268251   Ptáti Svazek: 10 Strana: 0319
Ptáti se pilně oč. XV. stol. Rozp. fil. 108.

268252   Ptáti se Svazek: 7 Strana: 1372
Ptáti se v dialekt. List. fil. 1892. 283.

268253   Ptáti se Svazek: 9 Strana: 0264
Ptáti se. Ten jich (ran a p. ) dostal, to se neptejte. Us. Hoř. 93. — se na kom po čem. Prajíc se na starších po svém Bohu. St. Bes. 2.

268254   Ptavý Svazek: 2 Strana: 1239
Ptavý, fragend, der gern fragt. Us. Rk. — P., žebravý. Vede p. život. Us. na Mor. Hý.

268255   Pteč Svazek: 7 Strana: 0534
Pteč, hora v Písecku.

268256   Ptehádati koho Svazek: 7 Strana: 0434
Ptehádati koho. Pass. mus 350. Ktož tu dievku p-dá (přemluví). KM. v. 93

268257   Ptenec Svazek: 2 Strana: 1239
Ptenec, nce, m., ptáče, junger Vogel. LS. 95. Strsl. p?ten?c?, koř. p-?t, sr. Pták. Mkl. B. 127., 307., Bdl. Obr. 138. V MV. nepravá glossa.

268258   Ptenec Svazek: 7 Strana: 0534
Ptenec. Cf. Mkl. Etym. 269. — Čch. Dg. 485.

268259   Ptení, n., Ptín Svazek: 2 Strana: 1239
Ptení, n., Ptín, a, m. P. staré a nové, Alt- u. Neu-Ptin, vsi u Plumlova na Mor.

268260   Ptenín Svazek: 2 Strana: 1239
Ptenín, a, ves u Přeštic. Vz S. N., Tk. I. 87.

268261   1. Ptice Svazek: 2 Strana: 1239
1. Ptice, dle Budějovice. P. hořejší a do- lejší, něm. Plitsch, ves u Unhoště. PL., Tk. I. 380.

268262   2. Ptice Svazek: 2 Strana: 1239
2. Ptice, e, f., ptačíce, samice ptačí, die Sieke, das Weibchen. Hý. Strsl. p?tica, koř. p?t, příp. -ica. Mkl. aL. 144., B. 294. Bla- žena tys p., malá škoda tvoje. Sš. Bs. 58. Vz Ptačíce.

268263   Ptíč Svazek: 2 Strana: 1239
Ptíč, e, m., ves severozápadně od Dušník za Motolem. PL., Tk. II. 546., IV. 173.

268264   Ptín Svazek: 7 Strana: 0534
Ptín, a, m. = vrch u Předslavě na Klat. BPr.

268265   Ptisana Svazek: 2 Strana: 1239
Ptisana, y, f., z řec. ???????, ječný ná- poj, Gerstengetränk, n., die Ptisane. Reg. zdr. 1786.

268266   ptn Svazek: 8 Strana: 0328
ptn m. pn, t přisuto: septny. Ž. klem. 144. b. — Gb. H. ml. L 397.

268267   Ptočina Svazek: 10 Strana: 0319
Ptočina = ptáčina. Orava. Sb. sl. 1901. 180.

268268   Ptok Svazek: 10 Strana: 0319
Ptok = pták. Orava. Sb. sl. 1901. 180.

268269   Ptolemae-os Svazek: 2 Strana: 1239
Ptolemae-os, a, m., společ. jm. mace- donsko-řeckých panovníků v Aegyptě od smrti Alexandra Velikého až do podmanění Aegypta od Římanů (323.—30. př. Kr.). Vz S. N.

268270   Ptolemai-s Svazek: 2 Strana: 1239
Ptolemai-s, dy, f., mě. ve Foenicii.

268271   Ptomatin Svazek: 7 Strana: 0534
Ptomatin, ptomain, u, m. = jed mrtvo- lový. Cf. KP. VI. 393.

268272   Ptuj Svazek: 2 Strana: 1239
Ptuj, e, f., mě. Pettau, Petovium u Mari- boru ve Štýrsku. Vz S. N.

268273   Ptv Svazek: 7 Strana: 1372
Ptv. Z ptv se p vysouvá: korotva. Dol. List. fil. 1891. 433.

268274   Ptyalin, u, m Svazek: 2 Strana: 1239
Ptyalin, u, m., zvl. sloučenina sliny. Schd. II. 353.

268275   Ptýleti Svazek: 7 Strana: 0534
Ptýleti, disperdere. Vz Rozptýleti.

268276   Ptýleti Svazek: 8 Strana: 0328
Ptýleti. Když ptýlé smysly jeho na kázání mezi sedláky. Chč. S. 174.

268277   Ptýleti Svazek: 9 Strana: 0264
Ptýleti. Prachem neptýlel. Flor. A. 59b.

268278   Ptýliti Svazek: 2 Strana: 1239
Ptýliti, jenom ve složených: rozptýliti. Jg.

268279   Ptýrov, a Svazek: 2 Strana: 1239
Ptýrov, a, m., něm. Pteirow. P. veliký a malý, vsi u Mnichova Hradiště. PL.

268280   Pů = půl Svazek: 2 Strana: 1239
Pů = půl. Ve spojení s nesklonným. pů užívá se na mor. Zlínsku pravidelně číslovek řadových tvaru neurčitého v rodě muž. a středním: pů druha, třeta, čtvrta lokťa. Pátý v tomto spojení á krátí: pů pata, o pů paté. Brt. Vz Půl.

268281   Puakati Svazek: 2 Strana: 1239
Puakati = plakati. Na Mor. u Podivína, u Uher. Hradiště atd. Máti bude p. a otec uát (láti); Jak já nemám puakat? Sš. Mor. p. 508., 797.

268282   Púbavka Svazek: 7 Strana: 0534
Púbavka, y, f., Zuspeise, slov. Rr. Sb.

268283   Půbědní Svazek: 2 Strana: 1239
Půbědní = poobědní. Háj., Plk.

268284   Půběrek m Svazek: 9 Strana: 0264
Půběrek m. pověra. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 46

268285   Pubička Svazek: 7 Strana: 0534
Pubička, y, f. P. Frant. 1722.—1807. Vz Bačk. Písm. 931., Rk. Sl., Pyp. K. II. 395.

268286   Pubička Svazek: 10 Strana: 0319
Pubička Fr., dějep. Vz Ott XX. 954, Lit. I. 930.

268287   Publi-us Svazek: 2 Strana: 1240
Publi-us, a, m., jm. římské.

268288   Publicianský Svazek: 9 Strana: 0264
Publicianský. P. žaloba. Vz Ott. Říz. I. 180.

268289   Publicista Svazek: 2 Strana: 1239
Publicista, y, m., dle Despota, z lat., der Publicist, Staatsrechtskundige. P., kdo se obírá vědami o právu státním n. meziná- rodním a o vědách těch píše n. jim vyučuje; nyní nazýván tak zhusta každý, kdo o ve- řejných záležitostech píše do časopisů poli- tických (žurnalista). S. N.

268290   Publicistický Svazek: 7 Strana: 0534
Publicistický, publicistisch. P. působení, šrůtky. Pal. Rdh. III. 210., 230.

268291   Publicistika Svazek: 2 Strana: 1239
Publicistika, y, f., nauka o právu stát- ním, státověda. — P., žurnalistika. Vz Pu- blicista.

268292   Publicistika Svazek: 7 Strana: 0534
Publicistika. Cf. Ukaz. 63., Noviny (i dod.).

268293   Publicita Svazek: 7 Strana: 0534
Publicita, y, f., z lat. = veřejná pří- stupnosť. P. gruntovních knih. Kzl. 215.

268294   Publický. P Svazek: 10 Strana: 0319
Publický. P. akta. Fel. 16.

268295   Publicola Svazek: 2 Strana: 1239
Publicola, y, m., jm. římské. Vz S. N.

268296   Publik-um Svazek: 2 Strana: 1240
Publik-um, a, n., dle Slovo, obecenstvo. — P. (publicum collegiura), veřejná a bezplatná přednáška o nějakém předmětu, kterou mí- vají univ. professoři každý třetí běh. S. N.

268297   Publika Svazek: 7 Strana: 0534
Publika, y, f. = publikum, obecenstvo. Slov. Cf. Czm. 98.

268298   Publikace Svazek: 2 Strana: 1239
Publikace, e, f., veřejné ohlášeni něčeho, öffentliche Anzeige, f,

268299   Publikační Svazek: 7 Strana: 1372
Publikační práce. Us.

268300   Publikan Svazek: 2 Strana: 1240
Publikan, publikán, a, m., z lat., celník, Zöllner, m. Vz S. N.

268301   Publikani Svazek: 10 Strana: 0319
Publikani = nájemci státních důchodů v římských provinciích (desátku, pastev- ného, přístavních cel). Byli to kapitalisté náležející z pravidla stavu rytířskému. Ott. XX. 955.

268302   Publikovati Svazek: 2 Strana: 1240
Publikovati, veřejně ohlásiti, öffentlich bekannt machen, publiciren. Rk.

268303   Půboj Svazek: 2 Strana: 1240
Půboj, e, m. (od pobiti), = fošny, jimiž se koly na tarasu po břehu řeky pobíjejí, die Beschlägpfosten. Us.

268304   Pubučina Svazek: 10 Strana: 0319
Pubučina, y, f. = čepička z pabučin, z pavučin. Stachy. List. fil. 1902. 251.

268305   Puc Svazek: 2 Strana: 1240
Puc, u, m., z něm.Pvutz, šp. m.: šperko- vání, šperk, ozdoba. Sr. — P., domluva, Verweis, m. Dostal p. Us. místy.

268306   Puc Svazek: 7 Strana: 0534
Puc. Slovem tím se pes na někoho štve. Puc ho!

268307   Půc Svazek: 7 Strana: 0534
Půc! Zvuk rány střelné. BPr.

268308   Puca Svazek: 2 Strana: 1240
Puca, dle Káča, ženský úd stydký, die weibliche Scham. Slov. Cf. Piča, Fiče.

268309   Půcaď Svazek: 9 Strana: 0264
Půcaď = posud. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 46.

268310   Pucák Svazek: 2 Strana: 1240
Pucák, u, m., puclák, krajáč s dvěma uchy dole užší. Ve vých. Čech. Kál., Ktk.

268311   Pucák Svazek: 7 Strana: 0534
Pucák, u, m. = hrnec, v Domažl. vrhlík. — P. tlustý a krátký kus (chleba). Val. Vck., Brt. D. 258.

268312   Pucanka Svazek: 7 Strana: 0534
Pucanka, y, f. = vrch u Vořechova. BPr.

268313   Pucati Svazek: 7 Strana: 0534
Pucati, vz Pucnouti.

268314   Půcati Svazek: 7 Strana: 0534
Půcati, půcnouti = dělati půc, stříleti. Us. BPr.

268315   Pucek Svazek: 8 Strana: 0328
Pucek, cku, m., das Bärtchen eines Hahnes. Sterz. I. 394. b.

268316   Pucek, bucek Svazek: 2 Strana: 1240
Pucek, bucek, cka, buclík, puclík, a, ?., člověk buclatý, kulaté tlusté tváři, der Bausbacker, Bäckige, Stöpsel. — P., cku, m., u ovoce, kde byl květ, pupček, sušen, der Butz, Kriebs, das Kerngehäuse. Us. — P. v chlebu, chuhel, závalek, brok, der Patzen, Klump. D., Šp.

268317   Pucifousek Svazek: 7 Strana: 0534
Pucifousek, ska, m., vz Pucivous.

268318   Puciiia Svazek: 8 Strana: 0328
Puciiia, y, f., vz Cihla (3. dod.).

268319   Pucivous Svazek: 2 Strana: 1240
Pucivous, pucifous, a, m., holič (žertem). Us. u Plzně, u Tábora. Dšk., Ndk.

268320   Pucka Svazek: 2 Strana: 1240
Pucka, y, f., puclaté děvče, bausbackiges Mädchen. — P., hornické kladivo, 7—30 liber (4—17 kilogr.) těžké na rudy, klíny atd., perlík, klínovník, das Fimmel-, Senkfäustel, Treibfäustel. — P., na Slov.: zaťatá pěst', die geballte Faust. — P., míč z chlupů, der Ball. V Bechyňsku, u Chrud., Golč. Jení- kova, u Přerova a j. Mý., Kd., Kál., Brt. Hráti v p-ku. Hý. — P., hubička, der Kuss. Dej mi pucky, pucinky (říká se dětem). Na Ostrav. Tč.

268321   Pucka Svazek: 8 Strana: 0328
Pucka = míč. Hra na pucku. Vz NZ. III. 26.

268322   Puckati Svazek: 2 Strana: 1240
Puckati, küssen. Vz Pucka. Na Ostrav. Tč.

268323   Pucky Svazek: 2 Strana: 1240
Pucky = a) cucky ode lnu n. koudele, das Werg, Us.; b) v hutn., der Putzen (ein Klumpen zusammengesinterten Erzes); c) p. kur, die Bärtchen der Hähne; d) p. vrtací, v hörn., das Rohrfäustel; e) v horn. die Katze (eine harte knorrige Stelle). Šm.

268324   Puclák Svazek: 8 Strana: 0328
Puclák = polívaný hrnec kamenný. Čern. Př. 73.

268325   Puclák, u, m Svazek: 2 Strana: 1240
Puclák, u, m. = pucák. Ve vých. Čech. Nk., Kšá., Ktk.

268326   Puclatý Svazek: 2 Strana: 1240
Puclatý, buclatý, bausbackig, vz Bucek. — P., tlustý, tučný, dicklich. — P., stumpf. P. roh. Us.

268327   Puclejty Svazek: 9 Strana: 0264
Puclejty, trať ve M. Němčičkách. Šeb. 189.

268328   Pucľenka Svazek: 8 Strana: 0328
Pucľenka, y, f. = puclatá ženská. Han. Brt. D. II. 375.

268329   1. Puclík Svazek: 2 Strana: 1240
1. Puclík, u, m., balík plátna hrubšího druhu, eine Webe Leinwand von schlechter Sorte. Us. u Bydž.

268330   2. Puclík Svazek: 2 Strana: 1240
2. Puclík, a, m. — puček. Puclíkový. P. příze. Vz Puclík, 1.

268331   Puclík Svazek: 8 Strana: 0328
Puclík, u, m. = kratiknot, z něm. Putz- licht. Phľd. XII. 569.

268332   Puclíkatý Svazek: 7 Strana: 0534
Puclíkatý, vz Puclíkový.

268333   Pucna Svazek: 10 Strana: 0319
Pucna, y, f. Pucna pucnová (nadávka u Kr. Městce). Čeč. 178.

268334   Pucnouti Svazek: 7 Strana: 0534
Pucnouti, pucati = políbiti. Jdi a pucni mu ruku. U Roušína v Kruml. Plsk.

268335   Půcnouti Svazek: 7 Strana: 0534
Půcnouti, vz Půcati.

268336   Pucovačka Svazek: 2 Strana: 1240
Pucovačka, y, f., pucování, das Putzen, die Putzerei. Ú Olom. Sd. — P., která pu- cuje, die Nopperin. Jg.

268337   Pucovadlo Svazek: 10 Strana: 0319
Pucovadlo, a, n. Barbierschüssel. 1710. Zbrasl. 425.

268338   Pucovanka Svazek: 10 Strana: 0319
Pucovanka, y, f., potok, přítok Oravice na Slov. Sb. sl. 1901. 162.

268339   Pucovati Svazek: 2 Strana: 1240
Pucovati, z něm. putzen, šp. m.: čistiti, cíditi, ozdobovati, tříti, utírati, leštiti, holiti (vousy), utříti (nos), vyprášiti (šat). — co, se. Ta se napucovala šp. m.: vystrojila, vy- zdobila, vyfintila. Šr. Konicky p. Sš. Mor. p. 398. P. prádlo (žehliti). U Olom. Sd.

268340   Pucovatý Svazek: 2 Strana: 1240
Pucovatý, smetlivý, nečistý, unrein. P. papír. V.

268341   Pucovka Svazek: 2 Strana: 1240
Pucovka, y, f., hladká omítka.

268342   Pucovka Svazek: 8 Strana: 0328
Pucovka, y, f. = uhlazování omítky; otvor v kamnech, kterým je čistíme. U Žleb. NZ. II. 696.

268343   Puča Svazek: 7 Strana: 0534
Puča, dle Bača, os. jm. Pk. MP. 74.

268344   Pučák Svazek: 2 Strana: 1240
Pučák, u, m., puk rostliny. Pl.

268345   Pučáliti Svazek: 2 Strana: 1240
Pučáliti, il, en, ení, schlagen. — koho jak: po líci. Šm.

268346   Pučálka Svazek: 2 Strana: 1240
Pučálka, y, f. (pučati = pučeti), odpolu vařený n. smočený a nabubřelý hrách n. čočka, zvl. smočený a potom pražený hrách, Prägelerbsen. Us., Har., Pam. kut. P-ku pražiti. D. Přinesli nám bob syrový u vodě rozmočený na způsob u nás p-ky močené a neupražené. Har. II. 70. Šel pro p-lku (byl poslán aprílem). U Olom. Sd. Kdo se ten masopust vožení, dostane p-ky vod ženy. Od lesu k lesu p-ku nesu, pupupu, pupupu, počálku, nesu ju milému na šálku. Sš. Mor. p. 649. V Klatovsku chystávají hospodyně p-ku k večeři, když si zvou dívky na přástvu nebo na draní. Ft.

268347   Pučalka Svazek: 7 Strana: 0534
Pučalka, y, f. = malá, mladá, tlustá ženská (děvče). U Místka. Škd.

268348   Pučálka Svazek: 7 Strana: 0534
Pučálka. Cf List. fil. XV. 172. P. = srostlé vlhké obilí s polí svezené. Navezl si p-ky (hniličky). U Mešna. Otm. U Kdyně. Rgl. — P., y, m., os. jm. P. Pavel, farář 1677. Jg. H. 1. 616., Jir. Ruk. II. 157.

268349   Pučálka Svazek: 7 Strana: 1372
Pučálka Pav., farář, † 1682. Mus. 1891. 311., 1892. 341., 522.

268350   Pučalka Svazek: 9 Strana: 0264
Pučalka, y, f. = první postní neděle. Hoř. 179.

268351   Pučálka Svazek: 10 Strana: 0319
Pučálka Pav., kněz a spis., 1569(?)—1682. Vz Ott. XX. 958.

268352   Pučálnice Svazek: 2 Strana: 1240
Pučálnice, e, ť., žena pučálku prodáva- jící, das Prägelerbsenweib. Us. Jg.

268353   Pučanina Svazek: 9 Strana: 0265
Pučanina, y, f. = mačkané brambory pro svině. Slez. Lor. 77.

268354   Pučánka Svazek: 2 Strana: 1240
Pučánka, vrch u Horažďovic.

268355   Pučátko Svazek: 2 Strana: 1240
Pučátko, a, n., příze na vřeteně n. na cívce jako knedlík navedená, der Knaul. Us. u Branné.

268356   Pučava Svazek: 7 Strana: 0535
Pučava, y, f. Slap P-vy, Pantschefall, m. Řvn. 477.

268357   Puče Svazek: 7 Strana: 1373
Puče, e, n., vz Pučatko.

268358   Pučejžeti Svazek: 2 Strana: 1240
Pučejžeti = půjčiti, leihen. U Olom. Sd.

268359   Puček Svazek: 2 Strana: 1240
Puček, čku, m. = poupě. Na Slov.

268360   Púček Svazek: 2 Strana: 1240
Púček, čku, m. P-ky =plžíky, die Nudeln. Na Slov. Plk. — P., šišky ku krmení husí, Nudeln zum Stopfen der Gänse. Us.

268361   Púček Svazek: 7 Strana: 0535
Púček = slížek na půl lokte medem po- mazaný a mákem posypaný. Na jihových. Mor. Brt. L. N. II. 116. — P. = prasečí ža- ludek, Schweinsmagen, m. V Podluží. Cf. Jambor. Brt. L. N. II. 65. — P., čka, m. = hoch, který se mnoho mezi děvčaty po- hybuje. Na mor. Slov. Hrb.

268362   Puček Svazek: 8 Strana: 0328
Puček, čka, m. = pavouček. Mor. Nár. list. 1896. č. 224. odp. feuill.

268363   Puček Svazek: 9 Strana: 0264
Puček. Přísti pucky = nejhorší druh koudele. Chod. Čes. 1. X. 239.

268364   Púčena Svazek: 8 Strana: 0328
Púčena, y, f. = pavučina. Týnec. Brt. D. II. 98.

268365   Pučení Svazek: 2 Strana: 1240
Pučení, n., das Keimen, Aufsprossen. Byl. P. jest doba, v níž pupeny bobtějí. Rostl.

268366   Pučení Svazek: 7 Strana: 0535
Pučení. P. = způsob nepohlavního roz- plemeňování. NA. V. od. II. 31. Množení hub mořských děje se buď pučením a dě- lením aneb vajíčky. Frč. 1. Pučeti. Cf. Mkl. Etym.258. — P. = téci. Žbán pučí. U Mešna. Otm.

268367   Pučery Svazek: 2 Strana: 1240
Pučery, dle Dolany, něm. Putscher, ves v Kouřimsku u Bečvar. PL.

268368   Pučet Svazek: 8 Strana: 0328
Pučet = počet. Tišn. Brt, D. II. 184.

268369   Pučet Svazek: 9 Strana: 0265
Pučet = půjčiti. U Císařova. Mtc. 1899. 157.

268370   Pučeti Svazek: 2 Strana: 1240
Pučeti (na Slov. pučati), el, ení = bobtěťi, bubřeti, aufquellen. V tomto smyslu se ho nyní neužívá. Jg. — P., pupeny, květ, listí dostávati, vyrážeti, aus-, hervorspriessen, aussprossen, ausschlagen, treiben, sprossen. — abs. Strom pučí. D. Esi zvony zvoní, lebo javor pučí. Sš. Mor. p. 304. Símě pučí. ZN. — odkud. Z lakomství jako z kmene pučí pýcha a nesmírná žádost' úřadův a chvály. Pont. o stat. — čím kde. Símě v zemi neznámou silou pučí. Sš. Mt. 21. Trávník pučí květem. Hdk. C. 51.

268371   Pučeti Svazek: 7 Strana: 0535
Pučeti. Cf. List. fil. XV. 171.

268372   Pučí Svazek: 7 Strana: 0535
Pučí, n. = puky, pupence, poupata, Knospen. U Ostravy. Wrch.

268373   Pučičí Svazek: 7 Strana: 0535
Pučičí = psí, Hunds-. P. sádlo. Val. Vck. Vz Pučík.

268374   Pučičinec Svazek: 9 Strana: 0265
Pučičinec, nce, m. Bílý p. = rostl. Vyzov. Mus. ol. XII. 144.

268375   Pučík Svazek: 2 Strana: 1240
Pučík, u, m., na Slov.pupenec, poupátko, die Knospe; pupenec na kůži, Wimmerlein, n. Plk. — P., a, m., malý pes. Na vých. Mor. Neví-li se, jaké psu jméno, volá se naň: pučíčku! Brt.

268376   Pučina Svazek: 2 Strana: 1240
Pučina, y, f., rus., die hohe See. Strsl. pačina, maře; koř. pak. Mkl. aL. 98. A dle tehdejší nezkušenosti neodvážili se na p-nu a hlubinu morskou. Sš. Sk. 283. (Hý.). — Svétoz. .

268377   Púčina Svazek: 9 Strana: 0265
Púčina, v, f. = pavučina. Již. Mor. Šeb. 64, 288.

268378   Pučírna Svazek: 7 Strana: 0535
Pučírna, y, f., v pivovar., Quellkammer, f. Rk.

268379   Půčit Svazek: 8 Strana: 0328
Půčit = půjčiti. Tišnov. Brt. D. II. 184.

268380   Pučiti Svazek: 2 Strana: 1240
Pučiti, il, en, ení, pučeti, iter., pučívati, botniti, aufquellen machen; ven tlačiti, vor- drücken, vortreiben, hinaustreiben; udeřiti, schlagen; p. se: pupeny ven tlačiti, je pou- štěti, keimen, treiben, sprossen, aufgehen. Jg. Strsl. pąčiti se, inflari; koř. pak. Mkl. aL. 98. —co: hrách (močiti), pučálku, Us., prsy (ven tlačiti). Ros. — co čím, kde: rukama, v rukou (tlačiti, drücken). Na Ostrav. Tč. — koho kde: po líci (bíti, tlouci). Dal. 139. — se = pupeny pouštěti. Pučí se vinice. Jel. Toho léta měsíce února žito se metalo . . . a jiné byliny se pučily a fiala kvetla. Let. 447. Brada se pučí. V. — Br., D., Ros., Star. let, — se komu. Mládenčekovi brada se pučí. Cyr. — co, se odkud. Drozd sobě záhubu kaká, protože, co ponešváří, to mýlí z sebe pučí. Kom. Mnohé zlé věci pučí se z roz- košných. Pont. o stat. Z toho druhá příčina se pučila. Bart. 15. — se s kým, sich umarmt halten, sich liebkosen. Na Ostrav. Tč.

268381   Pučiti Svazek: 7 Strana: 0535
Pučiti. Cf. List. fil. XV. 171. — co. Pučim, pučim pišťalenku (otloukám z mízy). Slez Šd. — se odkud. Kořen, od něhož všechny ratolesti pučie se. Hus II. 60. — se kdy. Trn se z mladu ostře pučí. Alx.

268382   Pučiti Svazek: 8 Strana: 0328
Pučiti — mačkati. — co (čím). Prsty pučí záškodné husenice na kapuste. Phľd. 1893. 16. To ho pučilo (tlačilo, dopalovalo). Phľd. 1892. 545. P. se. Háj. Herb. 133. b. Také = hlučeti. Dle Kroka 1896. 15.

268383   Půčívka Svazek: 7 Strana: 0535
Půčívka, y, f. = půjčka, Na Hané. Bkř.

268384   Pučivý Svazek: 7 Strana: 0535
Pučivý puchýrek. Ves. I. 81.

268385   Pučka Svazek: 2 Strana: 1241
Pučka, místo puška, y, f., koule, míč, die Kugel, der Ball. Us. u Jindř. Hradce. Vz Pucka.

268386   Pučka Svazek: 7 Strana: 0535
Pučka = poupě, Knospe, f. Polou růže, polou ještě pučky. Hdk. — P. byl potok v Praze tekoucí od kostela sv. Štěpána skrze Podskalí do Vltavy. Pdl. exc, Kv. 1885. 571. Dle Svt. 14. = pramen sv. Vá- clava v Praze.

268387   Púčkový Svazek: 9 Strana: 0265
Púčkový. P. nedeľa (třetí před velikou nocí). Sbor. slov. V. 68.

268388   Púčky Svazek: 7 Strana: 0535
Púčky, pl., f. = slejšky, jakými se husy krmí, ale z bílé mouky (na štědrý den s medem a mákem), jídlo chudých horalů trenčanských. Pokr. Pot. 109. Vz Štědrý, Němc. III. 331.

268389   Púčky Svazek: 10 Strana: 0319
Púčky, sr. Púček II. 1240. — P. = pila. Rozk. P. 829.

268390   Pučnati Svazek: 2 Strana: 1241
Pučnati = pučeti, botněti, aufquellen. Mor. — kde. Hrách ve vodě pučná. Na Ostrav. Tč. — čím: mokrem. U Opavy. Klš. — od čeho. Okna, dveři pučňajú od mokra, sú napučňalé. Na mor. Zlínku. Brt.

268391   Pučnice Svazek: 2 Strana: 1241
Pučnice, e, f., kosť, na které sedí parohy jelení, dančí a srnčí zvěři, der Rosenstock. Šp.

268392   Pučnice Svazek: 9 Strana: 0265
Pučnice = druh dělohy. Ott. XVI. 996.

268393   Pučný Svazek: 7 Strana: 0535
Pučný život. Nrd. Kosm. p. 17.

268394   Púčok Svazek: 7 Strana: 0535
Púčok, čku, m. = puk. Jako ta ľalija, čo tam p. svôj rozvíja. Slov. Č. Čt. I. 207. — Sldk. 82., 85.

268395   Pučok Svazek: 9 Strana: 0265
Pučok, Čku, m. = palice na mačkání bram- borů pro svině. Slez. Lor. 77. — P. Komu sa púčok vyhodí na jazyku (bolák). Sbor. slov. IV. 144.

268396   Pučovati se s čím Svazek: 10 Strana: 0319
Pučovati se s čím. On se s dílem pucuje = pracuje jen na oko. V zlodě. mluvě.

268397   Pučuice Svazek: 7 Strana: 0535
Pučuice jelení atd. Vz Brm. I. 3. 102. — P., stroma. P. nehtové (pajed), Onychia; p. nehtová, Nagelwurzel, f. Nz. lk. P. va- zivová (základní tkanivo vaziva, Binde- gewebsstroma), vaječníková, s. ovarii. Ktt. exc.

268398   Pud Svazek: 2 Strana: 1241
Pud, u, m., puzení někam, let, běh, der Schuss, Trieb, das Hineilen, Hindrängen, Hinströmen. L. Jeti největším pudem = cvalem. — P., puzení vrozené. P. vnitřní, mimovolná pobůdka. S. N. Der Trieb, An- trieb, Instinkt. Pud a náklonnosť. Plk. Lid- stvo veškero nadpřirozeným tajemným pu- dem ku Kristu se odnáší; Každá duše má p. po pravdě; Ozýval se v nich neutlumený p. a tah po spasiteli. Sš. I. 15., J. 69., 201. P. k něčemu. Rk. P. tvořivý (Gestaltungs- trieb, n.), životný (Lebenstrieb). Hš. P. po- travní, pohlavní, k zachování se. Vz S. N., MP. 148., 151. — P., rus. váha = 16.375 kilogr. S. N. Sr. strněm. phunt (váha). Mkl. aL. 173. — P., koryto, kterým voda běží. Mor. Klda.

268399   Pud Svazek: 7 Strana: 0535
Pud. Cf. List. fil. XV. 176. P. smyslný, duševní, potravy, pohybu, společenský, při- rozený, látkový, formodatný či tvarodatný, vytvářivý, Dk., sebezachování, NA.; nedo- statek pudu pohlavního. Přirozený pud jest mocnější než umělý návyk. Exc.

268400   1. Půd Svazek: 7 Strana: 0535
1. Půd = koryto, kterým voda běží. Vz Pud (konec). Puod zvýšiti. 1492. Soud. kn. opav.

268401   2. Půd Svazek: 7 Strana: 0535
2. Půd, u, m. = půda, hůra. Všecko mi na dvore, len šochtár na puodě. Pošlem si já, pošlem len mojho milého, nech mi ho on snese z puodu vysokého. Koll. Zp. I. 21

268402   Puď Svazek: 7 Strana: 0535
Puď puď! Volání na slepice. Vz Slepice. U Mor. Bromova. Brt.

268403   Pud Svazek: 8 Strana: 0328
Pud. Slovo obyč., ale také nejneurčitější. Nelze ho dobře definovati. Vz Krejč. Psych. 13.

268404   Půd Svazek: 9 Strana: 0265
Půd m. pod. U Račova. Dšk. Vok. 46.

268405   Pud Svazek: 10 Strana: 0319
Pud, u, m, instinkt. Vz Ott. XX. 958.

268406   Půda Svazek: 7 Strana: 0535
Půda. Cf. Mkl. 254. Str. 1241. 18. ř. sh. upekařů oprav v: u pekařů. P. bujná, čerstvá, neplodná, palčivá, lehká, mastná, polní, prosákavá, rašelinná, studená, travnatá, tuhá, tvrdá, vlhká, zdravá, zmrzlá, žírná, živná, Šp., kyselá. KP. III. 215. — P. = liti-
nová deska na dně ohniště hamerného. NA.
IV. 163. P. roštová, Rostboden, m. Šp. — P. = základ. Domněnka ta nabývá více půdy. Mj. 2. Naše mateřština nabývala pev- nější půdy. Osv. 1886. Svým snahám půdu zjednati. Dch. Tratí se mu pod nohama p. Pal. Rdh. III. 165.

268407   Půda Svazek: 10 Strana: 0319
Půda v zemědělství, v stavitelství, Vz Ott. XX. 959., 961.

268408   Půda, půdka, půdička Svazek: 2 Strana: 1241
Půda, půdka, půdička, y, f. P., strl. podb, solum. ind. pad, odkudž i řec. nediov. Mkl. B. 27. — P. = země, kopno. P. jest vrchní vrstva kůry zemské. Blř. Der Boden, Erd- boden. P. suchá (suchopar, sušina), červeníce (červenka), slévačka (slejvavka), bílá (bě- lavka, bělizna, bělice), špatná (škrobotina, hamýž, hamýžd, nechlebná, bídná); sypká (osypka), vazká, mokrá (podmokří, podmo- křina, močál), mělká, hluboká, travou zarostlá, prsťnatá. Šm., Šp. P. úrodná, plodná, orná (vz KP. III. 213.), lesní, hlinitá, písčitá, pí- sečná (písky), obilní (pšeničná atd.); povaha, odhad, teplota půdy; odhad dobroty půdy, Nz., tvar, podoba,povrch, sklon, svah, ná- klon, úklon půdy, Š. a Z.; půdu zorniti, ornou učiniti. Nz. P. hubená (chudá), tučná, kyprá, vápenitá. Us. P. dle tvarů: rovina, Ebene, ř., rovina naplavená, Alluvialebene; menší rovina: pole, das Feld; rovina úrodná, Cul- turebene; rov. blatná, die Marschen; rov. jezerná, die Seeplatte; rov. rybničná, die Teich-, lesnatá, lesitá,Wald-; step, die Steppe, vz Step; rozdělení půdy dle výšky: vyso- čina, das Hochland, nížina, nižina, das Tief- land, stupňovina, plasina, Stufenland, plasa, die Terasse, das Tafeljand, sníženina, die Depression, vpadlina. Š. a Ž. Aby na jeho půdě klášter vystavěl. Zák. sv. Ben. P. sla- tinná. D. P. se ulehla. Kdo půdu vysiluje, vysiluje svůj váček. Šp. Jílem písečnou půdu zlepšiti. Sych.Čťvermonohým dupotem ujetou tepe podkova půdu. Jg. Mokrá půda vody nepotřebuje. Č. To přijde na půdu, german. a šp. m.: to je půdou, to je na půdě, záleží na půdě, tím půda vinna. Brt. — P., po- zemek. Na cizí půdě honiti, S. N. — P., po- dlaha, spodek, dno některé věci, der Boden.
P. lůže. V. Koštištěm podlahy i půdy metou.
V. P. lodí (paluba), Kom., korábní. Dch. — P., kůra, ponebí, der Boden. V. Na půdu seno skládati, na půdě obilí uložiti. Us. Půdu přepažiti, přepeřiti. Nz. Vz Dům. Kouká na to s půdy (diví se tomu, překvapilo ho to). Vz Neočekávaný. Lb. — P. náraží, v horn., die Füllortsebene. Bc. — P., vše, na čem se co dělá, základ, Grund, m. P. krajková. Bílé květiny na černé půdě. D. Mlatec musí míti tvrdou půdu, na nížby mlátil; malíř dobře připravenou půdu, kterážby barvy chy- tala. Ros. Základní p.; p-du odníti; nabytí půdy; věc na jinou půdu přenésti; rejdům půdu odníti; půdy pozbyti. Dch. Vnímavější p-du nalezl v Korintě; půdu pro pozdější pů- sobení upraviti. Sš. I. 5., J. 65. —P., upe- kařů prkénko, jímž ve stírce mouka suchá od těsta se odděluje. Us. Dch.

268409   Půdali Svazek: 10 Strana: 0319
Půdali, n. Jen z p. (zdaleka). Hruš. 66.

268410   Puďavec Svazek: 7 Strana: 0535
Puďavec, vce, m. = člověk tvrdý, ne- přístupný, násilný. Nov.

268411   Puďavec Svazek: 10 Strana: 0319
Puďavec, vce, m. =prchlivec. Dšk. Km. 42.

268412   Pudding Svazek: 2 Strana: 1241
Pudding, u, m., moučné jídlo zvl. v Anglii oblíbené z mouky, mléka, vajec, másla, trochy droždí, hrozinek, kůry citronové a skořicové, což se buď ve formě peče aneb do ubrousku zavine a ve vodě n. v páře vaří. S. N.

268413   Pudding Svazek: 7 Strana: 0535
Pudding anglický, bramborový, čokolá- dový, houskový, chlebíčkový, krupičný, květový (Blüthen-), s makaronkami, mal- tézsky, mandlový, s maraskýnem, mramo- rový, nudlový, ořechový, piškotový, rybí, rýžový, špenátový, třešňový, tvarohový, žemličkový. Hnsg.

268414   Puddinkový Svazek: 8 Strana: 0328
Puddinkový, Pudding-. P. forma. Jeř.

268415   Půdecký Svazek: 2 Strana: 1241
Půdecký, ého, m., v cukrovarech ten, kdo přihlíží k půdě, kam se vyrobený cukr ukládá. U Hořic. Hk.

268416   Půdecký Svazek: 7 Strana: 0535
Půdecký, Bodenmeister, m. Dch., Šp. Vz Půdní (dod.), Půdomistr (dod.).

268417   Pudélko Svazek: 2 Strana: 1241
Pudélko, a, n., das Büttchen. Us. na Mor.

268418   Půdeska Svazek: 2 Strana: 1241
Půdeska, y, půdice, e. f. P. pod uhlínce, das Demantglanzblättchen. Šm.

268419   Půdice Svazek: 2 Strana: 1241
Půdice, e, f., die Grundlinie, Basis v troj- úhelníku. Prm.

268420   Půdice Svazek: 7 Strana: 1373
Půdice, e, f., spod, lépe: základna, pod- stava (basis). Sold. 17.

268421   Půdice Svazek: 10 Strana: 0319
Půdice = rovnoběžné strany lichoběžníku. Vest. X. 107. Vz Rameno.

268422   Pudič Svazek: 2 Strana: 1241
Pudič, e, m , der Propulsor an der Lo- komotive. Srn. — P., der Reizer. — P., kdo vše prošiárá, der Stürler, Schnüffler. Na Mor. Hý.

268423   Půdička Svazek: 7 Strana: 0535
Půdička, vz Půda.

268424   Pudidlo Svazek: 2 Strana: 1241
Pudidlo, a, n., to co pudí,vabidlo, podnět, draždidlo, das Reizmittel, der Antrieb. Tím dvojím pudidlem svobodou a vyhledáváním lidské chvály, podivu hodné skutky dovedli Římané Měst. bož.

268425   Pudilár Svazek: 8 Strana: 0328
Pudilár, u, m. = tobolka. P. nabitý tisíc- kami. Phľd. 1895. 72., 230.

268426   Pudilár Svazek: 9 Strana: 0265
Pudilár, vz Pugilár (VIL 536. ).

268427   Pudilárko Svazek: 8 Strana: 0328
Pudilárko, a, n. Vytiahol z p-ka piatku (pětku). Phľd. 1893. 613. Cf. předcház. Pu- dilár.

268428   Pudilářík Svazek: 7 Strana: 0535
Pudilářík, u, m. = tobolka, pugilár. Koll. IV. 142.

268429   Pudilka Svazek: 2 Strana: 1241
Pudilka, y, f., ves u Litomš. PL.

268430   Pudimužík Svazek: 10 Strana: 0319
Pudimužík = pidimužík. Vítějice. List. fil. 1902. 251.

268431   Puditel Svazek: 2 Strana: 1241
Puditel, e, m., der Antreiber. — P. v tkadlcovství kus dřeva n. kovu ku pro- hazování člunku prostupem sloužící. Tech. I. 323.

268432   Puditi Svazek: 2 Strana: 1241
Puditi, il, zen, eni, na Slov. děn, ění; pudívati = hnáti, nutiti jíti, treiben, jagen ; pudem jíti, jagen, rennen, schiessen, eilen. Jg. Strsl. pąditi, sr. lit. piuditi. Mkl. aL. 98. — abs. Ten člověk ustavičně pudí = 1. po- pouzí, dráždí- 2. všude šťárá, vše prošťárá. Sr. Pudič. Us. Mor. Hý. — co, koho. Pudí mne nouze. Jel. Smrť staré i mladé pudí před se. V. P. vodku (kořalku) = páliti. L. Přisáhneš-li, ty ne tak hřešíš jako on, jenž tě pudil. Hus. I. 96. — koho k čemu, nač, kam. Protož velmi ten svatý radí, aby lidé ani přísahali, ani jiných pudili k přísaze. Hus. I. 97. (I. 98., 101. atd.). Sláva je k tomu pudí. V. P. koho před se. V. Puzen býval od zloducha na pouště. Sš. L. 89. V té hněvivosti do hradeb pudil (se hnal). Stojmír. P. lid k desátkům. Chč. 449. Mocí neposlušné k poslušenství puditi. Hus. I. 411. P. na poušť. Ros. — koho odkud: ze zemé, Dal., z města (ausweisen, verban- nen). Dch. Nevěrného z rady pudil. Smil v. 4(58. Protož, nepokají-li se tací, uslyší hlas a bičík švihavý, když jim die, pudě je z svaté obce: . . . Hus. I. 131. — komu co. Je se Cechům dolův hlav puditi. Dal. Vz I. 468. a 4 ř. sd. — kudy. Světem či den či noc pudí mne tajná moc. Č. — se od čeho. Lodí od větróv se pudie. ZN. — s inft. Hanebnými službami sobě sloužiti pudí. Troj. Jinak nebuď puzen přísahati. CJB. 325. Víš, že . . ., a přísahati pudíš. Hus. I. 97. — koho kde jak. Když ho (ďábla) božím jménem na křtu pudie atd. Hus. 1. 102. — aby. Nouze ho pudila, aby života svých hájil. Troj. Pudili (vybízeli) je, aby pálili. Pč. 25. O nemúdrý, jenž jiného, aby přisáhal, pudíš. Hus. I. 101.

268433   Puditi Svazek: 7 Strana: 0535
Puditi. Cf. Mkl. Etym. 257., List. fil. XV. 176. — abs. Pudil duch tvój, flavit spiritus tuus. Zlomek strč. exodu 15. 10., List. fil. 1880. 130. — koho. Poňavadž mě sú p-li. Hus I. 235. — k čemu. Stroj ku pohybu p. Kk. Král kněží k tomu má p., aby . . . Hus I. 469. Města, jenž pudie slovo božie od sebe. Hus I. 204. — kam. Bohatství pořád jiné a jiné národy tam p-lo. J. Lpř.

268434   Puditi Svazek: 8 Strana: 0328
Puditi. Theobaldus před ním pudieše (utíkal). Stilf. 193.

268435   Pudítko Svazek: 2 Strana: 1242
Pudítko, a, n., pohyblivý přístroj u stavu soukenického, jimiž se člunek od konce ke konci bidla hází, der Triebel. Us. u Rychn. Hvl.

268436   Pudivětrný Svazek: 2 Strana: 1242
Pudivětrný. P-ní duchové sem i tam se raycejí. Reš.

268437   Pudivietor Svazek: 8 Strana: 0328
Pudivietor. Tak liece (letí) ako p. Slov. Nov. Př. 556.

268438   Pudivítr Svazek: 2 Strana: 1242
Pudivítr, gt. pudivětra, m., člověk spla- šený, střeštěný, větrník, fifidlo, tintidlo, šali- plachta, der Schuss, Windbeutel, Sausewind. D. Běhá jako p. Us. Všk. Jsi přec jen p. Us. Všk. Pudivětrové jednak svou řeč při- většují, jednak zase umenšují. Reš.

268439   Pudivítr, a Svazek: 7 Strana: 0535
Pudivítr, a, m., os. jm. Wtr. Obr. 85.

268440   Pudivka Svazek: 2 Strana: 1242
Pudivka, y, f, u ručnice, der Trieb. Šm.

268441   Pudivo Svazek: 2 Strana: 1242
Pudivo, a, n., der Triebstoff. Šm.

268442   Pudivosť Svazek: 7 Strana: 0535
Pudivosť, i, f., Triebkraft. Dch.

268443   Pudivý Svazek: 2 Strana: 1242
Pudivý, drängend. P. moc, die Triebkraft. Šm.

268444   Pudizimnice Svazek: 2 Strana: 1242
Pudizimnice, e, f., zeměžluc menší, cen- taurium febrifuga, die Erdgalle. V.

268445   Pudizimnice Svazek: 7 Strana: 0535
Pudizimnice. Cf. List. fil. XV. 176.

268446   Pudka Svazek: 2 Strana: 1242
Pudka, y, f., vz Půda.

268447   Pudl Svazek: 2 Strana: 1242
Pudl, u, m., vlastně prkno, ?? kterém koule na kuželky běží; též chyba ve hře v kuželky, když koule prkna toho se chybí (bosá koule) aneb skrze kuželky proběhne, což také díra slove, neb na postranní prkno narazí (Ft.), der Pudel. — P., vz Pudlík.

268448   Pudlač Svazek: 2 Strana: 1242
Pudlač, e, m., pudlačka, y, f., konev, korbel, Kanne, f.

268449   Pudlač Svazek: 8 Strana: 0328
Pudlač, e, f. Pudlač svíček poslána bude. 1586. Kutn. šk. 40.

268450   Pudlač Svazek: 10 Strana: 0319
Pudlač Leop., spis. — P. e, m. = dutá míra. Listář 126.

268451   Pudlačka Svazek: 7 Strana: 1373
Pudlačka = konev, Vylil naň pivo z p-ky. 1576. Wtr. Obr. II. 788.

268452   Pudlák Svazek: 8 Strana: 0328
Pudlák, a, m. = pes. Slád. Mak. 57.

268453   Pudlař Svazek: 7 Strana: 0535
Pudlař, e, m., Puddler, m. Hř. P. pro- měňuje litinu v kuté železo. Vchř. Vz Pu- dlování (dod.).

268454   Pudlařský Svazek: 7 Strana: 0535
Pudlařský, Puddler-. Hř.

268455   Pudlatý nedvěd Svazek: 10 Strana: 0319
Pudlatý nedvěd. Poč. XVIII. stol. Čes. 1. XI. 401.

268456   Pudlík Svazek: 7 Strana: 0535
Pudlík. Dělá němčourům a židům p-ka. Kmk.

268457   Pudlík, a, pudlíček Svazek: 2 Strana: 1242
Pudlík, a, pudlíček, čka, pudl, a, pudel, dla, m., kudlák, kudláč, canis genuinus, pes nejvýtečnější, der Pudel.

268458   Pudlíkovati Svazek: 7 Strana: 0535
Pudlíkovati, pudeln. Šm.

268459   Pudliška Svazek: 10 Strana: 0319
Pudliška, y, f., podléska, rostl. Vz Ja- terník.

268460   Pudlivá Svazek: 8 Strana: 0328
Pudlivá = podle. Tišn. Brt. D. II. 197.

268461   Pudlo Svazek: 7 Strana: 0535
Pudlo = zadek nohavic. Vyrezal mu po pudle. U Uh. Hrad. Brt. D. 258.

268462   Pudlo Svazek: 9 Strana: 0265
Pudlo, a, n. = bedna, putna. Sbor. slov. III. 41.

268463   Pudlo Svazek: 10 Strana: 0319
Pudlo, a, n. = truhlice, ktorou šafraníci nosia na chrbte. Tá je v platenej kapse za- vinutá, odtud: Dostaneš na pudlo = na no- havice, bití. Mus. slov. IV. 80.

268464   Pudlo, a Svazek: 2 Strana: 1242
Pudlo, a, n., pudélko, pouzdro, der Kübel, der Kober. P. na jahody (z kůry stromů). Ve Slez., na Ostrav. Pk., Klš., Tč. Klobúk jak p. veliký. Na Ostrav. Tč. — P., pl. pudla, n., pudlovací pec, der Puddelofen. Na Ostrav. Tč;

268465   Pudlov Svazek: 2 Strana: 1242
Pudlov, a, m., něm Pudlau, ves u Bohu- mína. PL.

268466   Pudlov Svazek: 7 Strana: 0535
Pudlov. Tam dali kapra do klece, aby jim tam zpíval. Vz Sbtk. Krat. h. 231., 198.

268467   Pudlovací Svazek: 2 Strana: 1242
Pudlovací,. Puddel-. P. pec, pudlovna. Vz Pudlo.

268468   Pudlovací Svazek: 10 Strana: 0319
Pudlovací pec na výrobu svářkového železa. Vz KP. X. 153.

268469   Pudlovač Svazek: 7 Strana: 0535
Pudlovač, e, m. = pudlař. NA. IV. 176.

268470   Pudlování Svazek: 7 Strana: 0535
Pudlování, n., Puddeln, n. P. = zkujňo- vání železa v pecech plamenných, Flammen- frischen, Puddeln, n., Puddlingsarbeit, f. Hř. — NA. IV. 167., 174., Šfk. Poč. 350.

268471   Pudlovaný Svazek: 7 Strana: 0535
Pudlovaný; -án, a, o, gepuddelt. P. ocel, Tl. M. 87., litina. Vz Pudlař, Pudlování.

268472   Pudlovati Svazek: 2 Strana: 1242
Pudlovati, pudlikovati, chybiti, pudeln. Vz Pudl. — P., hanobiti, pudeln, schlecht behandeln. — co, koho. Šm. — P. co : že- lezo, míchati v peci, aby změklo, pudeln. Vz KP. IV. 90. Techn.

268473   Pudlovati Svazek: 8 Strana: 0573
Pudlovati = plovati jako pes. Us. Črmk.

268474   Pudlovice Svazek: 7 Strana: 0535
Pudlovice, e, f. = pudličí kůže, Pudel- haut, f. Šp.

268475   Pudlovna Svazek: 2 Strana: 1242
Pudlovna, y, f., kde přeměňují litiny v kuté železo, der Puddelofen. Vz Pudlo- vací. Prm. IV. 242.

268476   Pudlovna Svazek: 7 Strana: 0535
Pudlovna, Puddelhütte atd. Hř. Vz Pla- menice.

268477   Pudlový Svazek: 7 Strana: 0535
Pudlový, Puddel-. P. pec. Vz Pudlovna.

268478   Pudmerice Svazek: 8 Strana: 0329
Pudmerice, obec na Slov. Phľd. 181)5. 46.

268479   Pudmistr Svazek: 2 Strana: 1242
Pudmistr, a, m. = půlmistr. P. s ry- chtářem. Sš. Mor. p. 574.

268480   Pudmistr Svazek: 7 Strana: 0535
Pudmistr. Také slov. Bern.

268481   Pudmistřena Svazek: 7 Strana: 0535
Pudmistřena, y, f. = půlmistrová. Mor. Brt. D. 345., 147.

268482   Půdní Svazek: 2 Strana: 1242
Půdní, Boden-. P. kolo, das Bodenrad, dláto (ve mlýně), der Steinmeisel.

268483   Půdní Svazek: 7 Strana: 0535
Půdní, ího, m = půdecký. Dch.

268484   Půdní Svazek: 10 Strana: 0319
Půdní trámy. 1560. Uč. spol. 1903. III. 41.

268485   Pudník, u Svazek: 2 Strana: 1242
Pudník, u, m. = pandero. Šm.

268486   Pudný Svazek: 7 Strana: 0535
Pudný, Treib-, P. kolo, roura, NA. IV. 206., 222., tyč u parního stroje (těhlice, ojnice). Hrm. 97.

268487   Půdoburácník Svazek: 10 Strana: 0319
Půdoburácník, a, m., Poseidon. Msn. Od. 86., 96. Sr. Zemoborce.

268488   Půdochudý Svazek: 7 Strana: 0535
Půdochudý, bodenarm. Sl. les.

268489   Půdol Svazek: 2 Strana: 1242
Půdol, u, m., podol, das Thal.

268490   Půdoměřič Svazek: 2 Strana: 1242
Půdoměřič, e, m., zeměměřič, der Geo- meter. Šm.

268491   Půdomistr Svazek: 7 Strana: 0535
Půdomistr, a, m. = půdecký, půdní. Dch.

268492   Půdorovný Svazek: 7 Strana: 0535
Půdorovný tvar. Zpr. arch. VI. 5.

268493   Půdorys Svazek: 2 Strana: 1242
Půdorys, u, m., měřický výkres nějakého předmětu, který obdržíme, když předmět na vodorovnou rovinu rovnoběžně promít- neme, der Grundriss. Vz S. N. P. ukazuje rozdělení místností, polohu dveří a oken, tloušťku zdí atd. KP. I. 202. P. důlní, der Grubenplan. Dch. Cf. Průrys.

268494   Půdorys Svazek: 7 Strana: 0535
Půdorys, u, m., Grundriss, m. Šm.

268495   Půdorys Svazek: 10 Strana: 0320
Půdorys. Vz Ott. XX. 961.

268496   Půdorysna Svazek: 7 Strana: 0536
Půdorysna, y, f. = první průmětna či vodorovná p-na = rovina, na níž se půdo- rys tělesa objevuje, die erste o. horizon- tale Projectionsebene. Jrl. I. 4., Šand. Náv. k rýs. 4.

268497   Půdorysný Svazek: 7 Strana: 0536
Půdorysný. P. mappa (= plán), Stč. Zem 385., rovina, průmět, vzdálenosť, stopa, prů- sečník. NA. V. 49., 50., 54., 55.

268498   Půdosloví Svazek: 8 Strana: 0329
Půdosloví, n. = nauka o složení půdy zemské. Ott. XL 612. a.

268499   Půdostálý Svazek: 7 Strana: 0536
Půdostálý, bodenstet. P. rostliny. Sl. les.

268500   Půdoš Svazek: 2 Strana: 1242
Půdoš, e, m., potaš, draslo. U Jilem.

268501   Půdovací Svazek: 2 Strana: 1242
Půdovací, Grundirungs-. P. nůž, das Grundirmesser. Šm.

268502   Pudovalečka Svazek: 10 Strana: 0320
Pudovalečka, y, f. = svině.

268503   Půdování Svazek: 2 Strana: 1242
Půdování, n. P, dříví, die Holzgründung, Grundirung, die Auftragung des Farbengrun- des auf Holz. Šm. Vz Půdovati.

268504   Půdování Svazek: 7 Strana: 0536
Půdování. Potiskování látek p-ním. Vz KP. VI. 257.

268505   Půdováný Svazek: 2 Strana: 1242
Půdováný; -an, a, o. P. plátno malířské, das Malertuch. Šm.

268506   Půdovati Svazek: 2 Strana: 1242
Půdovati, základní barvou potáhnouti, grundiren. Techn.

268507   Pudově Svazek: 10 Strana: 0320
Pudově. Vzdorovala tomu nevědomky a p. Zvon V. 572.

268508   Půdověda Svazek: 7 Strana: 0536
Půdověda, y, f., Terrainkunde, f. Čsk.

268509   Půdovní Svazek: 7 Strana: 0536
Půdovní = pozemkový. P. knihy. Mor. Knrz.

268510   Pudový Svazek: 2 Strana: 1242
Pudový, Instinkt-. Obzor.

268511   Pudový Svazek: 7 Strana: 1373
Pudový odpor proti všemu cizímu. Brt

268512   Pudový Svazek: 10 Strana: 0320
Pudový člověk - pudem ovládaný. Zl. Pr. XXI. 115.

268513   Půdoznalství Svazek: 2 Strana: 1242
Půdoznalství, n., Agronomie, f. Vz Schd. II. 145. Vz násl.

268514   Půdoznalství Svazek: 10 Strana: 0320
Půdoznalství, n. Vz Ott. XX. 962.

268515   Půdozpyt Svazek: 2 Strana: 1242
Půdozpyt, u, m. = půdoznalství, die Bodenkunde. Šm.

268516   Pudpudákati Svazek: 7 Strana: 0536
Pudpudákati. Slepice p-ká (když má snésti vejce). Mor. Brt.

268517   Pudr Svazek: 2 Strana: 1242
Pudr, u, m. (z fr. poudre = prach), prášek na vlasy a paruky. Čokolada z pudru. Prm. IV. 139. Puder, m.

268518   Pudrovač Svazek: 8 Strana: 0329
Pudrovač, e, m., Einpuderer, m. Sterz. I. 768.

268519   Pudrovadlo Svazek: 2 Strana: 1242
Pudrovadlo, a, n., pudrové posypadlo, der Puderpiister. Šm.

268520   Pudrovaný Svazek: 2 Strana: 1242
Pudrovaný; -án, a, o, gepudert. Dyž sem byla panno, chodívali za mnó černovocí chlapci s pudrovano hlavó. Sš. Mor. p. 290.

268521   Pudrovaný Svazek: 7 Strana: 0536
Pudrovaný. Dyž sem byla pannó, cho- dívali za mnó černovocí chlapci s p-nó hlavó. Šš. P· 290.

268522   Pudrovati koho Svazek: 2 Strana: 1242
Pudrovati koho = pudrem posypati, pu- dem. -co komu: vlasy.

268523   Pudrovka Svazek: 2 Strana: 1242
Pudrovka, y, f., der Puderkasten. Šm.

268524   Pudrový Svazek: 2 Strana: 1242
Pudrový; Puder-. P. škatulka, pláštík, posypadlo, losos, salmo pulverolentus, der Pudersalm. Šm.

268525   Púdružka Svazek: 8 Strana: 0573
Púdružka, y, f., vz Obrus (3. dod.).

268526   Púdružka Svazek: 9 Strana: 0265
Púdružka, y, f. = plachta do deště. Vz Ubrus.

268527   Pudřiti Svazek: 2 Strana: 1242
Pudřiti, il, en, ení = pudrovati.

268528   Půdzim Svazek: 9 Strana: 0265
Půdzim m. podzim. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 46.

268529   Puerperalní Svazek: 2 Strana: 1242
Puerperalní zimnice, febris puerperalis = horečná nemoc šestinedělek. Vz více v S. N.

268530   Puf Svazek: 7 Strana: 0536
Puf, poff! Rk.

268531   Pufar, u Svazek: 2 Strana: 1242
Pufar, u, m., z něm. Puffer, bouchačka, bucharka (Šm.), eine kurze Pistole. Gl. 280.

268532   Pufarka Svazek: 2 Strana: 1242
Pufarka, y, f. = pufar.

268533   Puff Svazek: 2 Strana: 1242
Puff (ang., péf), lživě přehnaný žert, novi- nářský bulík. Rk.

268534   Pugilár Svazek: 7 Strana: 0536
Pugilár, u, m. = tobolka. Slov. Hdž. Čít. 112. Vz Pudilářík.

268535   Puha Svazek: 7 Strana: 0536
Puha, y, f. = klacek (n. něco podobného). Ej ale chytím puhu (na tebe). Slov. Zátur.

268536   Puhárek Svazek: 8 Strana: 0329
Puhárek. (Tu) povstává číška nad p. (část rostlinnou). Čl. Zrůd. 13. Trojlaločný p. Vstnk. II. 570.

268537   Puhárkovitý Svazek: 8 Strana: 0329
Puhárkovitý. P. dvojlist. Čl. Zrůd. 15.

268538   Puhek Svazek: 10 Strana: 0320
Puhek, spongiosus, tumidus, mollis. Slov. List. fil. III. 57

268539   Půhlavek Svazek: 9 Strana: 0265
Půhlavek, vku, m. = pohlavek. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 46.

268540   Puhle Svazek: 2 Strana: 1242
Puhle = pouze. S tím vším příslušenstvím, což p. a naze k tomu dvoru příslušelo, mit Bausch u. Bogen. 1418. (Gl. 280.).

268541   Půhlednictví Svazek: 2 Strana: 1242
Půhlednictví = průhlednictví. Šm.

268542   Puhlík Svazek: 2 Strana: 1242
Puhlík, u, m. P. registrovní u varhan, der Registerknopf. Sm.

268543   Puhlovice Svazek: 2 Strana: 1242
Puhlovice, dle Budějovice, něm. Puchlo- witz, ves u Nechanic. PL.

268544   Puhlý Svazek: 2 Strana: 1242
Puhlý, nerozumný, hloupý, dumm. P. zákon, sedlák. Ctib. H. n. 127. (Gl. 280.).

268545   Púhlý Svazek: 2 Strana: 1242
Púhlý, vz Pouhý.

268546   Puhlý Svazek: 7 Strana: 0536
Puhlý = široký, vastus. Ž. pod.

268547   Púhlý Svazek: 9 Strana: 0265
Púhlý, vastus, pouhý. P. poušť. Ž. pod. 112a., 29.

268548   Puhlý Svazek: 10 Strana: 0320
Puhlý = široký, šírý, vastus. P. púšč. Ž. pod. Deut. 32. 10 (vasta solitudo).

268549   Půhon Svazek: 2 Strana: 1242
Půhon, u, m., obsýlka, obeslání ku právu, Ladung vor Gericht, Vorladung, f., citatio in jus. P. z po + hon(iti). Mkl. B. 28. P. jest správne ku právu povolání. Ms. pr. hor. P. jest jednoho od druhého (= jménem dru- hého) komorníkem n. kmetem k súdu vedlé práva pripravení. Vš. 102. Vz o pohonu více v Vš. 5G7. Obeslání první za půhon, druhé za důhon se klade. Pr. P. bylo správné předvolání obžalovaného k soudu (jež se tedy dělo podlé jistých pravidel a zvyků právem vyměřených). Pr. Vz tato pravidla v Gl. 280. P. jest počátek a cesta k soudu. Rb. (Za časů Vš. počalo se vedlé půhonů již i obesýlati, zvláště ke dni úternímu. Pr.). P. na někoho vzíti. V. P. zmeškati. Rad. zv. Vzali p. před stolicí římskou (poháněli se). D. Kdo protivníku p. klade, pohání ho před soudce. Kom. Na p.dává se hojemství. Sych. P. psaný; při svou každý ústně bez psaných p-nů na soudce vznáší. Kom. K vyhlášení p-nu státi. Zříz. z. Původ i pohnaný k vy- hlášení půhonu osobně státi musí. P-ny roz- nášeti, rozeslati. P-ny ku právu někoho po- hnati. Dipl. 1504. Nevloží-li žaloby prve, než jeho pře k slyšení přijde, tedy mu ten p. zdvižen bude = vymazán, neplatný bude. Zříz. Ferd. Někoho z p-nů, ku právu naň podaných, propustiti. Žer. Páni na p-ny za- sedli. Žer. P-em pohnati koho z pychu. Faukn. Jestliže jinač požene, tehdy mu ten p. zdvižen bude. Zříz. Ferd. Kdožkoli by, udělaje p., k svému p-nu nestál, ten p. svůj ztratí. Boč. P. slunečný (poněvadž pohnaného v sobotu za slunce zastihnouti musil); p. potvorný (pro který původ do vězení přijíti mohl); p. podobný (jenž učiněn byl podlé všech pravidel právem stran půhonu vyměřených); p. zatkyně n. zatkyní (který na ty se vy- dával, již žádného statku pozemského ne- měli a byl podoben jaksi listu zatykacímu); p. trhem n. trhový (vydával se též na osoby, žádného pozemkového statku nemající, ale oznamoval se na trhu v městě tom, které nejbližší bylo místu, kde pohnaný se zdržo- val); p. z nářku atd. Vz také Gl. 282. a Žer. Záp. (rejstř., vyd. Bdl.). P. lišil se od žaloby; on byl jen předběžní žalobou, v níž soudu se oznamovala příčina, za kterou kdo koho před soud předvolává. Vz Pr. 1869. str. 205. Pr. P. kliditi, pokliditi. Dch. K p-nu se postaviti. Nepřátelé páně... až ku p-nům útočiště vzali. Sš. J. 161. Pohoní takovým p-nem; Těch p-nóv plný poručník; Aby ti póhonové stáli tak až do prvního sněmu bez jeho škody a práva pohoršení; Aby podlé p-nóv z obé strany bylo odpovídáno i Pu- ška jim a oni Pušce: K p-nu odpovídati; P-ny vymazati; Těch dvú pnú činím poru- čníka Jana purkrabí svého ; Jedny p-ny mají býti jednány s druhými tam v Brně; Zastupuje Martina v tom p-nu, aby Bětce plnil svú polovici; P. bezpravný; Poněvadž p. Sulík p-na p-nem mstí, nemá Jan odpo- vídati; Poklid jsem s nimi o p-ny měl; Před- bor nemá p-nem p-na mstíti; P. proměnil a tak nežaloval, jakož stojí. Půh. I.167., 181., 201., 204, 212., 234.. 309., 307., 328.. 403., II. 161., 484., 515. Ta pohoní Víčka z Opa- tovic úplně týmž pohonem. Půh. I. 165. Ktož pojme komorníka na p.; Komorníku právo dáti 32 haléřóv po cestě sem i tam, doňudž se nevrátí z p-na. Kn. rož. 1., 2. A k svěd- čení póhona právo (= povinnosť) dáti jemu (komorníku) v hradě jedinú večeři a nazejtří jedinú oběd. Kn. rož. 2. P. zameškati. Ib. 3. Když z jednoho chleba mnoho póvodóv na póhon. 1b. 10. Když póvod chce v jednej popravě mnoho jich pohoniti, komorníkóm právo z jednoho mýta všecky sehnati. Ib. 12. Když póvod dá komorníku svój kón, že na něm sněde póhon. Ib. 15. Což by jinak uči- nili, ten p. ztracen. Ib. 18. Móž pohoniti toho, jenž jej z desk vypustil, ač chce se naň utéci p-ncm. Ib. 92. Požene-li z ní po druhé, učiní ten p. na zmatek. Vl. zř 81. P. mine a více o tu věc pohoniti nemůže. O. z D. Poněvadž p. jest počátek a základ všeho řádu soudního, protož o něm prvotně vizme; Jestiť p. správné ku právu povolání. CJB. 377. P. na někoho oznámiti; státi k p-nu n. nestáti, státi k právu svému; p. osobně podati, bráti, p. dodati, vydati, při právě odevzdati; p-nu odpovídati; na p-ech seděti; p. do knih (do register) vepsati, při- jati ; p. zdvihnouti, na někoho vypsati; p-nem někoho z rušeni majetka hnáti; v p-nu škodu opověděti; Půhonové pořádně, jak stojí v rej- střích, souzeni a ne vybíráni buďtež. Pr. Kde není p-nu, tu není nálezu; Půhon k soudu dveře otvírá. Rb. Vz více v S. N., Právo, Žaloba a Pr. 1869. str. 190. a násl. — P. zmateční — zmatek, nepravé obeslání, un- rechtmässige Vorladung, Unklage. D. — P., v horn., das Getriebe. Bc.

268550   Půhon Svazek: 7 Strana: 0536
Půhon. P. k soudu dvéře otvírá. Vš. Z p-nu někoho propustiti. Let 286. P. čer- vený (Rubens), černý (niger), zelený (viridis), bielý (albus), modrý (flaveus). Vš. 552. nn., 115., 168., 206., 224., 227., 228., 252., 294., 295., 334., 335., 347., 421. O p. vz Výb. I. 975., Mtc. mor. 1891. 10. P. o dědictví, 976., o zástavy, 977., o hlavu a o únos, 977 , o zlato, o kobylé pole, o dluh a základ, o dluh s listem, 980., o škody. 981. P. na nejvyššího úředníka, Vš. Jír. III. 9., z od- boje, III. 22., zvláštnosť některých p-nův. III. 24. O p. cf. Kn. dr. XLIX., XLI, XLIII, XLVII., Vš. Jir. 39., 41., 44., 46., 102.-118., 124., 129., 131., 133., 138., 145., 153., 155., 464., 465, Zříz. zem. Jir. 117., 118., 471., 472., 698., Jg. H. 1. 737.

268551   Půhon Svazek: 7 Strana: 1373
Půhon = obsýlka. O dodávání p-nů v 16. stol. Vz Wtr Obr. II. 644.

268552   Půhon Svazek: 8 Strana: 0329
Půhon. P. zatčený (zatčením, zatkyní). Půh. VI. 190.. 193., 216. a j.

268553   Půhon Svazek: 8 Strana: 0573
Půhon. O p-nech cf. Kn. drn. XLL, LXVI.

268554   Půhon. O p Svazek: 10 Strana: 0320
Půhon. O p-nech hl. starší doby vz Arch XIX 536. —541., Ott. XIX. 617. —621, XX. 968. nn., Jir. Prove 252.

268555   Půhonce Svazek: 2 Strana: 1243
Půhonce, e, m., der Vorforderer. J. tr.

268556   Půhončák Svazek: 7 Strana: 0536
Půhončák, a, m. — půhončí. U Olom. Šd.

268557   Půhončí Svazek: 2 Strana: 1243
Půhončí, ího, m., der Kämmerling, Ge- richts-, Landbote. Tak se nazývala na Mor. úřední c soba k roznášení půhonů ustanovená; v Čech. nazývala se komorník. A ten p. má osvědčili, že u něho byl a půhon ohlásil. Tov. 33. Strany jejich stavu a oznaků vz Pr. 1869. str. 225., G1. 282. a Žer. Záp. (rejstř., vyd. Bdl.).

268558   Půhončí Svazek: 7 Strana: 0536
Půhončí, vz Komorník.

268559   Půhončí Svazek: 8 Strana: 0573
Půhončí. Vz Kn. drn. XLIII.

268560   Půhonní Svazek: 8 Strana: 0329
Půhonní list. Arch. XIII. 98.

268561   Půhonný Svazek: 2 Strana: 1243
Půhonný, pohonný, půhonní, co k pů- honu náleží, Vorladungs-. P. dcky (n. pa- mátné), V., list, pře, Vš., posel (vz půhončí). Ms. pr. hor. P. knihy (libri citationum), Dch., Bdl., Půh. II. 131., věc, O. z D., řeč, die Procedirung nach vorangegangenem Póhon. Gl. 242. — P., půhončí. Kdyby pohnaný zapíral, by póhon k němu přišel, tehdy pó- honného přísaze bezpochyby má věřeno býti. CJB. 379.

268562   Půhonný Svazek: 7 Strana: 0536
Půhonný. P. přísaha, Klägereid. Lpř. Knihy p-né a nálezové, libri citationum et sententiarum. Vyd. V. BRandl. V Brně 1872. Cf. Jir. Mor. 20., 77. — P., Rügen-. P. zvon. Posp.

268563   Půhonný Svazek: 7 Strana: 1373
Půhonný. Pohonný oprav v : póhonný.

268564   Půhonný Svazek: 8 Strana: 0573
Půhonný. P. vina (jistý poplatek dávaný úředníkům vyšším), škody. Kn., drn. LV.

268565   Půhonný Svazek: 9 Strana: 0460
Půhonný. Póhonná řeč. Kn rožm. čl. 266. Sr. Bdl. v Kn. rožm. str. 102. pozn. 4.

268566   Půhonný Svazek: 10 Strana: 0320
Půhonný. Registra p-ná. Do těch se za- pisovalo, kdo koho a z čeho poháněl. Schulz Kom. 137. Reg, p-ná: bílá, citronová, černá, červená, fialová, hřebíčková (potažená koží hřebíčkové barvy), kropená, lazurová, lvová, modrá, plavá, rudá, růžičková, tělná, úzká zelená, zlatě růžová, lb. 137. —152.

268567   Puhoř Svazek: 7 Strana: 0536
Puhoř, e, m.. Rybník na Novohradsku. BPr.

268568   Půhoří Svazek: 2 Strana: 1243
Půhoří, n., vz Pohoří.

268569   Půhosť Svazek: 10 Strana: 0320
Půhosť v II. 1243. oprav v: púhosť.

268570   Půhosť, i Svazek: 2 Strana: 1243
Půhosť, i, f., vz Pouhosť.

268571   Puhot Svazek: 2 Strana: 1243
Puhot, u, m. Táhlým p-tem ozval se ku- líšek.

268572   Puhoveda Svazek: 7 Strana: 0536
Puhoveda, y, f., Metaphysik, f. Loos.

268573   Puhovice Svazek: 7 Strana: 0536
Puhovice, e, f., der Schildknopf, Schauer- mannsknopf (im Seewesen). Šm.

268574   Půhrom Svazek: 9 Strana: 0265
Půhrom, u, m. = křik, váda. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 46. Sr. Pahroma.

268575   Púhý Svazek: 2 Strana: 1243
Púhý, vz Pouhý.

268576   Puch Svazek: 2 Strana: 1243
Puch, u, m., vůně odporná od něčeho sle- želého vycházející, sol. nelibý zápach zkaže- ného vzduchu v uzavřeném prostoru. (S.N.). P., flatus, exhalatio. Mkl. B. 20. Der Qualm, Gestank, Dunst, widriger Geruch, modern- der Duft. P. stuchliny nás zarazil. Kom. P. syrový od vápna. Us. na Mor. P. z topených kamen, Us., z hrobu, Lom., umrlčí (umrl- čími). D. V hospodách mnoho puchu bývá. Us. Neblahý p. mrtvoly. Sš. J. 191. Vzduch je vzduch (prd), i vydal puch. Na Slez. Tč. — P., jemná srsť, kterou má černá zvěř v zimě mezi štětinami a veliká zvěř na kůži, die Grundwolle. Ssav., Šp. — P., der Spann- rahmen, die Holbe, der Holm (im Wasserbau). Jg. — P. na huse = prach (peří), der Flaum, die Flaumfeder, die Dunen.

268577   Puch Svazek: 7 Strana: 0536
Puch. Cf. Mkl. Etym. 268., List. fil.XIV. 407., 416.

268578   Puch Svazek: 7 Strana: 0536
Puch = puchárna. U Klenče. BPr.

268579   Puch Svazek: 8 Strana: 0329
Puch, u, m. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 75.

268580   Puch Svazek: 8 Strana: 0329
Puch, u, m.= pluh. U Jestrabie a j. tam. Phľd. 1893. 427.

268581   Púcha Svazek: 7 Strana: 0536
Púcha, y, f. = dřeň, duše ve dřevě jme novitě v bezovém. Slov. Rr. Sb. = P. = púka, duše v brku. Slov. Hdž. Čít. 178.

268582   Puchanec Svazek: 2 Strana: 1243
Puchanec, nce, m. P-ce, druh vdolků, které se pečením odují, puchnou. Us.

268583   Puchanka Svazek: 2 Strana: 1243
Puchanka, y, f., vohiria, rostl. hořcovitá. Rostl.

268584   Puchárua, puchérna, puchýrna Svazek: 2 Strana: 1243
Puchárua, puchérna, puchýrna, y, f., tlukárna, huť, v níž se rudy stupami tlukou, Jg. V puchárnách se ruda stupami na drobno roztlouká (puchuje), pak do pecí se nosí, kde se ohněm přehání (přepouští), aby kov vytékal. Die Pochmühle, Pochhütte, das Pochwerk, Pochhaus. Pt., J. tr. Vz více v S. N. Vodovod k p-ně, das Halbgerinne.

268585   Puchati Svazek: 2 Strana: 1244
Puchati, vz Puchnouti.

268586   Puchati Svazek: 8 Strana: 0329
Puchati (dýchati). O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 75.

268587   Puchatka Svazek: 7 Strana: 0536
Puchatka, y, f. P. kadeřavá, carragheen, Knorpeltang. Sl. les. Cf. Rstp. 1077.

268588   Puchavcový Svazek: 7 Strana: 0536
Puchavcový nerost, Zeolith, Gmelinit, m. Šm.

268589   Puchavec Svazek: 2 Strana: 1244
Puchavec, vce, m., Zeolith, m. S. N., Bř. N. 140., Schd. IL 41., KP. III. 9.

268590   Puchavec Svazek: 7 Strana: 0536
Puchavec, Kuphonspath. Vz Kuphon- spath v Nz, Chdt. 8.

268591   Púchavina Svazek: 7 Strana: 0536
Púchavina, y, f. = púchlá, zpouchlá role, půda. Slez. Šd.

268592   Puchavka Svazek: 2 Strana: 1244
Puchavka, y, f., vz Pýchavka.

268593   Puchberk Svazek: 7 Strana: 1373
Puchberk, u, m., z Pochwerk. Snm. I. 390.

268594   Puchek Svazek: 10 Strana: 0320
Puchek či puchka? Vz Puchka v VII. 536.

268595   Pucher Svazek: 2 Strana: 1244
Pucher, chru, puchr, u, puchřec, řce, m., něco napuchlého, nabubřelého, puchýř, die Geschwulst, Blase. Jád. P., kor. puch (vz Puchnouti), a příp. -?r?, pol. pecherz. Mkl. B. 92. — P., zpuchrovatělá švestka, kuřavice, úbor, zboun, zbon, Us., úborelc, volo- vatka, puchor, bachor, bachora, bachorek, bouchor, dlaška, okurka, rumpa, korbel, tru- dovačka, madavka, Šp., zkaženec, babka, Us., v Krkonš. spuchlík, Hk., u Opavy: piporec, husar, na Slov. bebečka, pěra, grman, ogrman, ha Mor. puchéř, u Milevska roup. I na dobré švestce p. roste. Pk. — P., pupenec, eine Knospe. Lék. kn. 1544.

268596   Pucher Svazek: 7 Strana: 0536
Pucher, vz List. fil. XIV. 408. Cf. baba- luma (2. dod.), gagor, grmanec, húsar, húser, křampulec, křapáč, měchura, okurče, oubor, ouborek, puchjer, řimpuch, ropouch, roup, roupa, rumpál, rúpa, skořavice, spuchlík, trudy, vaček, zlatenka, znetvořený.

268597   Pucher Svazek: 7 Strana: 1373
Pucher, omentum. Pršp 18 26.

268598   Pucher Svazek: 8 Strana: 0329
Pucher. Nepozoroval, že mu roste na jeho švestce p. (že se jeho štěstí podmílá). Šml. VII. 98.

268599   Pucher Svazek: 9 Strana: 0265
Pucher také: křupák, sedák, chromajzlík. Us.

268600   Pucher Svazek: 10 Strana: 0320
Pucher, fladus (ovoce). Rozk. P. 624., R. 71. P.: bouchoř, pouchle u Č. Třeb.: u Čelakovic: zboun. Čes. 1. XII. 227. V jiho záp. Č. zkaželec. Dšk. Km 41. U Žel. Brodu; okurka, v Konecchlumu, v Řenčově: dlaška. Čes. 1. XIII. 29

268601   Pucherka Svazek: 7 Strana: 0536
Pucherka, y, f., eine Buchart, v Buděj. Šm.

268602   Puchérna Svazek: 2 Strana: 1244
Puchérna, y, f., vz Puchárna.

268603   Pucherné Svazek: 2 Strana: 1244
Pucherné, ého, n., der Pochwerkzins. Rk.

268604   Pucherník Svazek: 2 Strana: 1244
Pucherník, a, m., der Pocharbeiter. Šm.

268605   Pucheř Svazek: 7 Strana: 0536
Pucheř, ves v Čásl. S. N. XI. 83.

268606   Puchéřina Svazek: 7 Strana: 0536
Puchéřina, y, f, měchýř, die Blase. Nosí tabák v p-ně. Laš. Tč.

268607   Pucheřina Svazek: 8 Strana: 0329
Pucheřina, y, f., vz Pouk (3. dod.).

268608   Puchéřiti se Svazek: 7 Strana: 0536
Puchéřiti se. Blasen bekommen.

268609   Puchka Svazek: 7 Strana: 0536
Puchka, y, f. = rána. A puchky jemu (Kristu) dávachu. Drk. 161. b.

268610   Puchký Svazek: 7 Strana: 0536
Puchký. Prsť je sypká a p-ká. Slov. Hdž. Šlb. 50. — Cf. Mkl. Etym. 268.

268611   Puchlati se Svazek: 2 Strana: 1244
Puchlati se = dotýkati^se, betasten. —- se čím kde. Ktož smolú sě v rukú puchle, zprzní se od ní. Št,

268612   Puchlina Svazek: 2 Strana: 1244
Puchlina, y, f., spuchlina, oteklina, die Geschwulst. L.

268613   Puchlina Svazek: 7 Strana: 0536
Puchlina. List. fil. XIV. 408., XV. 173.

268614   Puchlolusk Svazek: 2 Strana: 1244
Puchlolusk, u, m., batisia, rostl. lušti- natá. Rostl.

268615   Puchlosemenka Svazek: 2 Strana: 1244
Puchlosemenka, y, f., physospermum, rostl.

268616   Puchlosť Svazek: 2 Strana: 1244
Puchlosť, i, f. = opuchlina, die Geschwulst. Slov. Bern.

268617   Puchlý Svazek: 2 Strana: 1244
Puchlý, opuchlý, geschwollen, aufgelaufen. Bern. — P., zle zapáchající, übe! riechend. Ros.

268618   Púchlý Svazek: 8 Strana: 0329
Púchlý. P. šišky (knedlíky) = kysané. Vz Šiška (3. dod.). P. chléb (nakyslý). Brt. D. II. 375.

268619   Puchlý Svazek: 9 Strana: 0460
Puchlý = kyprý. Hulčín. Šb.

268620   Puchmajer Svazek: 7 Strana: 0536
Puchmajer Ant. Jarosl., naR. 7/11. 1769., † 1820. farář. Vz Tf. Hl. 1. 98., 99., 104., 105., 176., 179., 186, Bačk. Písm. I. 52., 187., 190., 217., 931,. Slavín IV. 368. nn., Jg. H. 1. 616., Šb. Dj. ř. 2 vd. 280., Pyp. K. II. 345., Tf. Mtc. 295., Zl. Jg. 17.—19., 42,. 47, 97., 100., 107., 109., 112., 129, 145., 183., 185., 190., 208., 219., 416., 418., 419., List. fil. VIII. 253., Rk. Sl.

268621   Puchmajer Svazek: 8 Strana: 0329
Puchmajer. Vz Vlč. Bás. 4. nn. Vyšetření pramenů Puchmajrových prací a stanovení jeho literarního významu. Vz Mách. Puch. 1895.

268622   Puchmajer Svazek: 9 Strana: 0265
Puchmajer (Puchmír, Puchmýr). Gb. H. ml. III. 1. 87. Sr. Jub. XXV., Flš. Písm. 495.

268623   Puchmajer Svazek: 9 Strana: 0460
Puchmajer Ant. Vz Vlč. Lit. II. 210., 216., 229., 232.

268624   Puchmajer Svazek: 10 Strana: 0320
Puchmajer Ant. Jar., far. a spis. Vz Ott. XX. 970., Lit. I. 376., 930., II 871, Bílý Obr. 158. nn, Tk. Pam. I. 137.

268625   Puchmajerka Svazek: 7 Strana: 0536
Puchmajerka, Puchmírka, y, f. = sam. u Radnic. BPr.

268626   Puchmo Svazek: 8 Strana: 0329
Puchmo = dusno. Kunšt. Brt. D. II. 375. cf. Puchno.

268627   Puchník Svazek: 7 Strana: 0536
Puchník, a, m., os. jm. P. Mik., arci- bisk. pRaž. f 1400. Výb. II. 1618 — Pal. Děj. II. 283., Mus. 1880. 460.

268628   Puchník Svazek: 10 Strana: 0320
Puchník Mik. z Černic, praž arcibiskup. Vz Ott. XX. 971.

268629   Puchno Svazek: 7 Strana: 0536
Puchno, a, n., Schwüle, Brennhitze f., mor. Rk. — P., adv., schwülig, mor. Tpl.

268630   Puchnouti Svazek: 2 Strana: 1244
Puchnouti, chnul a chl, utí; puchati = puchy vydávati, mocně a hlasně dýchati; laut u. stark athmen, von sich dampfet), blasen; napuchnouti, otéci, schwellen, auf-, anschwel- len; kynouti, aufgehen; smrděti, stinken. Jg. P., koř. pu, lit. put: putlus (tumidus), čes. puchlý, puch, puchýř, lit. pukas, sr. lit. puslé (Blase). Mkl. aL. 173. (Hý.). — abs. Opilý puchá (u stolu). L. Prst, ucho puchne (otéká). Us. Těsto puchne (kyne). D. Kozel puchne (smrdí). — čím. Nadutostí pýcha puchá, Jg. — co kam. Aetna plamen v horu puchá. L. — odkud. Puchnula krev z hlavy rozražené. L. — Jg.

268631   Puchnouti Svazek: 7 Strana: 0536
Puchnouti. Cf. Mkl. Etym. 268. — čím več. Horkou vodou puchne škrob v maz. Kk. Fys. 80.

268632   Púchobrody Svazek: 7 Strana: 0536
Púchobrody, dle Dolany. Z P-brod. Arch. III. 514.

268633   Půchod Svazek: 2 Strana: 1244
Půchod, u, m., pocházení, pochodem, po- chod, der Ursprung, die Abstammung, origo. V theologii původ jedné božské osoby z druhé, der Ausgang, processio, ???????. Národ nižšího p-du; P. jejich od Abrahama; P. ducha sv. z otce a syna spolu nuten jest; Nadpraví p-du a rodu; Aniž co vyššího v p-du svém nad jiné lidi má; Patřte na Israela podlé tělesného p-du a původu. Sš. Sk. 208., Mt. 50., J. 248., II. 59., J. 17., 1. 234.

268634   Puchokřídelka Svazek: 2 Strana: 1244
Puchokřídelka, y, f., physatoptera. Mus. XI. ,382.

268635   Puchol Svazek: 2 Strana: 1244
Puchol, a, m., viverra, das Zibetthier, a) cibetka, b) geneta (p. senegalský, tigro- vaný, bělonadoční, indijský). Ssav. 20tí.

268636   Puchol. Cf Svazek: 7 Strana: 0536
Puchol. Cf. Brm. I. 2. 23.

268637   Pucholina Svazek: 2 Strana: 1244
Pucholina, y, f., kapanina olejovitá bez- barevná, chuti palčivé, der Odorin. Chym. II. 183.

268638   Pucholist Svazek: 7 Strana: 0536
Pucholist, u, m., ticorea, die Ticorea, rostl. Vz Rstp. 274.

268639   Pucholovitý Svazek: 7 Strana: 0536
Pucholovitý ssavec. Vz Ott. III. 442.

268640   Pucholovitý Svazek: 10 Strana: 0320
Pucholovitý pes (šelma psová). Vz Ott. XVIII. 513., XIX. 199., XX. 767., 971.

268641   Pucholusk Svazek: 7 Strana: 0536
Pucholusk, u, m. baptisia, Baptisie, f., rostl. Vz Rstp. 350., Ott. II. 267.

268642   Pucholusk Svazek: 10 Strana: 0320
Pucholusk, u, m., baptisia, rostl. Vz Ott. XX. 971.

268643   Půchop Svazek: 2 Strana: 1244
Půchop, u, m., pojití; der Ursprung. Sal.

268644   Puchor Svazek: 2 Strana: 1244
Puchor, a, m., na Slov. P., bachor, der Magen. — P., nadívaný bachor, gefüllter Schweinsmagen. — P., játra drůbežná, die Leber im Geflügel. — P., člověk velmi tlustý, nadutý, přezdívka dětem: ty puchor! Plk., Bern. — P., vz Pucher.

268645   Puchor Svazek: 2 Strana: 1244
Puchor, e, m., arba, rostl., zastr. Rozk.

268646   Puchor Svazek: 8 Strana: 0329
Puchor = žaludek; játra. Husací p. Phľd. XII. 36.

268647   Puchoří, n Svazek: 2 Strana: 1244
Puchoří, n., něm. Puchers, ves u Kaplice v Budéjovsku. PL.

268648   Puchořina Svazek: 2 Strana: 1244
Puchořina, y, f., měchyř, die Blase, Schweinsblase. Slov.

268649   Puchořina Svazek: 8 Strana: 0329
Puchořina. Prázdna puchorina, Phľd. XIII. 457.

268650   Puchoš Svazek: 7 Strana: 1373
Puchoš, e, f., arba, zastr., rostl.? Pršp. 25. 597.

268651   Puchov Svazek: 2 Strana: 1244
Puchov, a, m., maď. a něm. Puchó, mě. v Trenčansku v Uhřích. Vz S. N.

268652   Púchov Svazek: 7 Strana: 0536
Púchov. Z P-va Zikm., 1520.—1584. Vz Šb. Dj.ř. 2.vd. 280., Tf. H, 1. 73., Jg. H. I. 616., Jir. Ruk. II. 157., Mus. 1878. 433, 1884. 304. — Z P-va Jan, kanovník. 1554. Vz Jir. Ruk. II.157., Mus. 1884. 304., 1831. 438.

268653   Puchov Svazek: 9 Strana: 0265
Puchov. Zikm. z Puchova + kol. 1584. Vz Fiš. Písm. I. 329. Vz násl.

268654   Puchovací Svazek: 7 Strana: 0536
Puchovací smíšenina. NA. IV. 159.

268655   Puchování Svazek: 7 Strana: 0536
Puchování, n., das Pochen. NA. IV. 159.

268656   Puchovaný Svazek: 7 Strana: 0536
Puchovaný; -án, a, o, gepocht. P. ruda, kal, mlýn, moučka. NA. IV. 159. Vz Pu- chovati.

268657   Puchovati Svazek: 2 Strana: 1244
Puchovati (puchnti), pochen. — co: rudy (je kladivem, puckou n. v puchérně stou- pami rozdrobovati). Vys.

268658   Puchovatý Svazek: 2 Strana: 1244
Puchovatý, dumpfig. P. klenutí. Nej.

268659   Puchovitý Svazek: 7 Strana: 0536
Puchovitý, dunstig, moderig. Šm.

268660   Puchovní Svazek: 2 Strana: 1244
Puchovní šlaka, der Schlegel. Vus.'

268661   Púchovský Svazek: 9 Strana: 0265
Púchovský z Chraštan Zik. = Zik. z Pu chova (vz předcház. ). Vz Vlč. Lit. I. 397., 40?.

268662   Puchový Svazek: 2 Strana: 1244
Puchový, z puchu, von Flaumfedern. P. poduška. Us.

268663   Puchr Svazek: 2 Strana: 1244
Puchr, vz Pucher.

268664   Puchr Svazek: 8 Strana: 0329
Puchr. Slov. také ještě: grmal, krupák, lupák, šedák. Zátur.

268665   Puchračka Svazek: 9 Strana: 0265
Puchračka, y, f. = ropucha. Čes. l. VII. 47.

268666   Puchratka Svazek: 2 Strana: 1244
Puchratka, y, f. P. kadeřavá, houba, chondrus crispus, der krause Knorpeltang, p. chraplavá, plocaria Candida, der Stärken- mehltang. Vz více v Kk. 83., 84.

268667   Puchratka Svazek: 7 Strana: 0536
Puchratka. Vz Rstp. 1856., Rosc. 59., Mllr. 48.

268668   Puchrovatý Svazek: 2 Strana: 1244
Puchrovatý, plný puchrů, vz Pucher. P. švestky. Us.

268669   Puchrovitý Svazek: 7 Strana: 0536
Puchrovitý. P. slívy. Vz Pucher.

268670   Puchrý Svazek: 2 Strana: 1244
Puchrý, flaclus, zastr. Rozk.

268671   Puchřec Svazek: 7 Strana: 0536
Puchřec, vz Pucher. P. semenný, +, Samenschwiele, f. Sl. les.

268672   Puchřeti Svazek: 2 Strana: 1244
Puchřeti, pukřeti, el, ení; zpuchřeti, pu- chřívati = prachnivěťi, von Fäulniss morsch werden. Ros. — abs. Dřevo, šat, když dlouho leží, pukří. Us. Jg.

268673   Puchřina Svazek: 2 Strana: 1244
Puchřina, y, f., der Moder. Dch.

268674   Puchřiti Svazek: 2 Strana: 1244
Puchřiti, il, en, ení; zpuchřiti. — co: puchem kaziti, (durch Fäulniss) morsch ma- chen; drobiti, roztloukati (p. kov.), zer- stossen, pochen. Jg. — co: rudu, kov. Jg.

268675   Puchtať Svazek: 8 Strana: 0329
Puchtať = hekati. Vlak p-tal. Phľd. 1896. 228.

268676   Púchý Svazek: 7 Strana: 0536
Púchý = pouchý. Hdž. Šlb. 56. 2. Puchýř. Cf. Mkl. Etym. 257., Šrc. 128, Slov. zdrav., List. fil. XIV. 407., Ples- gúr, Pleskúr, Plusgier. P-řek na. rohovce, Cornealbläschen, výlevcový, haemorrha- gisches Bläschen. P. zárodkový, vesicula germinativa (Purkynii), Keimblase. Nz. lk. P. plodový ve vejci ptačím. S. N. X. 179. — P. dutina v litině, Gussblase, f. Hř. — P. = buben. Ve vojen. řeči. Rgl. — P. = dítě tlusté, které má tváře jako oteklé. U N. Bydž Kšť — P. = nadutý člověk, ein aufgeblasener Mensch. Ve vých. Čech. V. Vondrák.

268677   Puchyna Svazek: 2 Strana: 1244
Puchyna, y, f., pneumora, hmyz. Krok.

268678   Puchýrna Svazek: 2 Strana: 1244
Puchýrna, vz Puchárna.

268679   Puchýř Svazek: 8 Strana: 0329
Puchýř. Neměl jste p-ře na jazyku (po- mlouvali vás)? Krumvíř. Hledík.

268680   Puchýř Svazek: 10 Strana: 0320
Puchýř. Vz Ott. XX. 972. P. hnisavý, pustela, Eiterblase. Ktt.

268681   2. Puchýř, e, puchýřek Svazek: 2 Strana: 1244
2. Puchýř, e, puchýřek, řku, puchý- říček, čku, m. P. = puch + ?rj?, příp. -?rj?. Mkl. B. 93. P., oteklina vodou po- dešlá, Blase, f. P. od spáleniny, V., Kom., na svrchní kůži. V. Puchýřek pučivý n. Pur- kyňův, das Keimbläschen im Ei der Säuge- thiere, vesicula germinativa s. Purkynji. Nz. Vz Pryskýř. — P., měchýr. U Přer. Kd. Napylnime svoje p-ře, ať mamy čim platit šenkyře. Sš. Mor. p. 701. (u Lichnova). — P., puchárna, das Pochwerk. P-řův a hutí na pána gruntech stavení. Nar. o h. a k. P. k uhlí, P. zum Zerkleinern der Kohle. Ib.

268682   1. Puchýř, pochýř, pochéř Svazek: 2 Strana: 1244
1. Puchýř, pochýř, pochéř, e, stupar, a, m., na Slov. puchar, a, m., kdo rudu pu- chuje, der Pocher, Erzmüller.

268683   Puchýřatka Svazek: 2 Strana: 1244
Puchýřatka, y, f., physophora, die Bla- senqualle. Šm.

268684   Puchýřek Svazek: 10 Strana: 0320
Puchýřek, řku, m. vesicula, phlyctaena, choroby kožní, vyznačené tvorbou p-ků, Phlyctaenosen. Ktt.

268685   Puchýřice Svazek: 7 Strana: 0537
Puchýřice, e, f, Blasenkoralle, f. Rk.

268686   Puchýřík Svazek: 7 Strana: 0537
Puchýřík, u, m., vz Puchýř, die Sporen- blase. Vz Rst. 480.

268687   Puchýříkatý Svazek: 7 Strana: 0537
Puchýříkatý, weichwarzig. Rst. 480.

268688   Puchýřina Svazek: 2 Strana: 1244
Puchýřina, y, f., neduh jevící se nasko- čením puchýřů n. neštovic, der Blasenaus- schlag. P. horká, Blasenfieber; morová, Pest- blase; psí, noční, Hundsblattern; uherská. Ja.

268689   Puchyřina Svazek: 7 Strana: 0537
Puchyřina, puchýřovina, y, f., pomphi- gus s pompholix. P. čivová, p. neuriticus, bytná či trvalá, p. essentialis, klikatá či zavitkovitá, p. gyratus, kurdějová, p. scor- buticus, listnatá či lupenitá, p. foliaceus, malomocných oblitinová, p. leprosus, máz- dřivčitá, p. diphtheriticus, náhlá či prudká, p. acutus, novorozených, p. neonatorum, obecná, p. vulgaris (mírná, benignus, po- časná, chronicus, zhoubná, malignus), pla- zivá, p. serpens s. serpiginosus, příjičná, p. syphiliticus, rohovky, p. corneae, slitá, p. confertus, snětivá, gangraenosus, spo- jivky, p. conjunctivae, svrbivková, p. pru- riginosus. Ktt. exc.

268690   Puchýřina Svazek: 10 Strana: 0320
Puchýřina, y, f, pemphigus, zánětlivé onemocnění kůže. Ott. XIX. 440. P. bujivá, p. vegetans, jednoduchá, prostá, p. simplex, loupavá, p. foliaceus. Ott.

268691   Puchýřka Svazek: 2 Strana: 1244
Puchýřka, y, f. P. útlounká, coleanthus subtilis. FB. 8., Čl. Kv. 102., Slb. 174.

268692   Puchýřka Svazek: 10 Strana: 0320
Puchýřka, coleanthus, rod. travin. Vz Ott. XX. 972.

268693   Puchýřkovatý. P Svazek: 10 Strana: 0320
Puchýřkovatý. P. období, stadium vesi- culosum. Ktt.

268694   Puchýřkovitý Svazek: 7 Strana: 0537
Puchýřkovitý = puchýřovitý. P. lišej, exzema vesiculosum.

268695   Puchýřkovitý. P Svazek: 10 Strana: 0320
Puchýřkovitý. P. chráničky, Blasen- pocken. Ktt.

268696   Puchýřnatka Svazek: 2 Strana: 1245
Puchýřnatka, y, f. P-ky, thripsidae, jsou malí hmyzové se 4 úzkými, na kraji obrve- nými křídly a s 8—9 článkovými tykadly. P. květinová, thrips vulgatissima; p. za- hradní, thrips haemorrhoidalis. Frč. 149.

268697   Puchýřnatka Svazek: 7 Strana: 0537
Puchýřnatka Vz Brm. IV. 604.

268698   Puchýřnatka Svazek: 8 Strana: 0329
Puchýřnatka, y, f., rostl. Vz Ott. XI. 64., 397.

268699   Puchýřnatka Svazek: 10 Strana: 0320
Puchýřnatka, y, f., hmyz. Vz Ott. XX. 973.

268700   Puchýřnatý Svazek: 7 Strana: 0537
Puchýřnatý. P. osutina příjičná, bul- löses Syphilid.

268701   Puchýřnice Svazek: 2 Strana: 1245
Puchýřnice, e, f. = puchýřina.

268702   Puchýřník Svazek: 2 Strana: 1245
Puchýřník, a, m. P-ci, cantharidae. P. lékařský, litta vesicatoria. Frč. 185. Vz Majka, Vosník, Hrotnatec. — P., u, m. P. křehký, cystopteris fragilis. FB. 3., Čl., Kv. 72.

268703   Puchýřník Svazek: 7 Strana: 0537
Puchýřník, Pflasterkäfer, m., spanische Fliege. Cf. Brm. IV. 138., Šír II. 62., Kk. Br. 270. = P. semenitý, Samenbläschen. Sl. les.

268704   Puchýřník Svazek: 9 Strana: 0265
Puchýřník, a, m., lytta, brouk. P. dvoj- barvý, 1. dibapha, lékařský, vesicatoria. Klim. 444, 447., 514., Ott. XVI. 650a.

268705   Puchýřonosný Svazek: 2 Strana: 1245
Puchýřonosný, blasentragend. P-ní, phys- sophora, řád slymýšů. Jg.

268706   Puchýřovec Svazek: 7 Strana: 0537
Puchýřovec, vce, m. = puchýřový brouk, pryskyrka. Vz toto.

268707   Puchýřovina Svazek: 7 Strana: 0537
Puchýřovina, y, f., pemphigus. Nz. lk. Vz Puchýřina (dod. 2.).

268708   Puchyřovinovitý Svazek: 7 Strana: 0537
Puchyřovinovitý, pemphigoideus. Nz. lk. P. spalničky, morbilli p-dei.

268709   Puchýřovitý Svazek: 2 Strana: 1245
Puchýřovitý, puchýřovatý, blasig. P. čedič. Mus. XL 355. P. lišej. Ja.

268710   Puchýřovitý. P Svazek: 10 Strana: 0320
Puchýřovitý. P. chránička, vaccina bul- losa. Ktt.

268711   Puchýřový Svazek: 2 Strana: 1245
Puchýřový, Blasen-. P. rána. Us.

268712   Puchýřský Svazek: 2 Strana: 1245
Puchýřský, Poch-, Pocher-. P. kamení, Ros., stoupa, der Pochstempel. Nomencl. P. prádlo, der Pochheerd, komora, jádro, sloup, košík, hřídel atd. šm.

268713   Půjčec Svazek: 2 Strana: 1245
Půjčec, čce, m. = půjčitel.

268714   Půjčení Svazek: 2 Strana: 1245
Půjčení, n., das Borgen, Verleihen, die Verleihung. Aby nemohlo napotom naše dání neb p. od koho býti porušeno, ten list po- tvrzujeme. CJB. 417.

268715   Půjčený Svazek: 2 Strana: 1245
Půjčený; -en, a, o, geborgt. P. peníze. Půh. I. 364. P-ného nepřibývá. Sk. Vz Půj- čiti.

268716   Půjčený Svazek: 7 Strana: 0537
Půjčený. Vedle moci jim od krále p-né. Vš 179.

268717   Půjčinek Svazek: 7 Strana: 1373
Půjčinek, nku, m. Nemají ani p-nku = počinku, nic netrží. 1561. Wtr. Obr. II. 299.

268718   Půjčitel, půjčovatel Svazek: 2 Strana: 1245
Půjčitel, půjčovatel, e, m., der Ver-, Darleiher. J. tr. P. peněz, šatů atd. Us. Jg. Vz Půjčec.

268719   Půjčitelkyně, půjčovatelkyně Svazek: 2 Strana: 1245
Půjčitelkyně, půjčovatelkyně, ě, f., die Leiherin. D.

268720   Půjčiti Svazek: 2 Strana: 1245
Půjčiti [zastr. pojičiti, pójčiti (Hus.), po- žičiti], il, en, ení; půjčeti, el, en, ení; půjčo- vati (na Slov. požičati), půjčovávati, v obec. mluvě : pučiti = popřáti, dopřáti., dáti, do- voliti, propůjčiti, gönnen, gewähren, ver- leihen, geben; připustiti, zugeben, zulassen; k užitku popřáti, dáti k užívání (aby opět vrátil), borgen, leihen, lehnen, darlehnen, wegleihen, verborgen. Jg. Vz Vynajmouti. P. m.: požičiti (? požitku dáti), tč splynulo v č. Gb. Hl. 116., Bž. 21., 39. Vz o původu v Km. Nový běh I. 726. (Prk.). Vícedobý tvar půjčeti, na Plaště poučeti. Prk. — abs. Dnes pojičí a zajtra upomíná. BO. Jako ten, ježto pojičie, takéž ten, ježto zajímá. BO. — komu. Pojičej svému bližnímu. BO. Jak mi půjčíš, tak odplatím. Č. Srdce po- jičeti nepříteli. St. N. 265. I budeš pójčeti národóm mnohým ? súm nižádného zájmu nevezmeš. Hus. I. 55. — co, čeho: mouky, soli, peněz, ale: dva zlaté, libra soli, měrku hrachu atd., t. j. určitá kolikosť označená číslem a měrou klade se z pravidla do akku- sativu. Km. Sr. násl. Požičaj nožička. Sš. Mor. p. 148. P. čeho. Us. u Přer. atd. Kd., Bart. II. 16. Páni se budou rváti, sedláci půjčte vlasů. Mudr. 323. Sněmem zapovědíno půjčovati peněz zemských. Žer. L. I. 129. Toho by věrný křesťan půjčil (připustil). Hus. I. 408. Mnozí z lehkosti přisahají křivě velmi často, toho pójčiem; Přím toho, ale pójčím toho, že by vyšlo z toho . . . Hus. I. 106., 164. Koně, ženu a flintu nikdy ne- půjčuj. Č. P. co. Václ. XXVIII. — komu čeho (kdy): předního místa. V. Žádají, aby jí toho půjčeno bylo. Háj. Kdoby jaké summy půjčil lidem nezletilým ... o takovou summu půjčující přijde. Kol. 54. Půjčí-li mi toho Bůh. BN. Všeho si mi na ten čas půjčil.
MP. Požič nám času. Žalt. klem. 144. Půjč
mi tří chlebů (obyč.: tři chleby). Br. I pójčil
jest jich (šínů) Ondřejovi; Pojičil Volkéřovi
dvú střelcú. Pč. 23., 11. P. někomu moci.
Chč. 304. Sv. Petr nechtěl na penězích poj-
čiti (dáti) moci Šimonovi. Hus. I. 411. Pojič
mi tří bochencóv. ZN. Nepojičej (všelikým
řečem) srdce svého. BO. Pojičili jsme mnohým
peněz a obilí. BO.Póčil jsem Pešíkovi sto
zlatých frankóv; Že jsem otci jeho peněz
požičil: Požičila jsem jemu hotových peněz; Nad to pojičila jemu svých peněz, tří zlatých prstenóv; Tu jsem jemu pojičil toho pancíře a šnorce; Pojičil mu svých tovaryšův, per- lového věnce, svých klejnotuov. Půh. II. 169., II. 253., 290., 332., II. 36., 46., 205., 401., 433., 583. O matko plná milosti, půjč mi tvého synáčka; Požčaj mně nožička; Pož- čajte nám sekerenky. Sš. Mor. p. 74., 220. 674. Půjč mi bílého šátečka. Sš. M. P. 337.' Ač toho i samým pohanům půjčili (dovolili). Sš. J. 66. Prosím tě, půjč mi vozové plachty. Us. u Rychn. Někomu peněz půjčiti. Jiř. kr. naříz. Í469. P. někomu něčeho v hádání (připustiti). Jel. Poščaj (půjč) mně, má milá, šátka hedbávného: Bartákova dcera půjčila mu peněz, aby s ňú tancoval v hody za inte- res. Sš. P. 131., 699. — čeho k čemu. Pojičil mu k tomu mordu svého vlastního oštěpa. Pč. 31. Pojičil jim k tomu výboji samostřielu. Pč. 2. ľ. něčeho k něčí prosbě. Star. let. — co komu (nač). Půjčte nám posádku na kvočnu. Sych. P. víru žalobci. P. někomu soudní moc. CJB: 275., J. tr. P. někomu peníze na, úroky, D., na lichvu, V., na směnku. D. Koně mu požičil. Kn. rož. 15. Já bych ti ji půjčila (kudličku). Er. P. 75. Půjč mi to, ale do smrti neupomínat a po smrti ne- proklínat. Us. u Kunv. Msk. Pójčil koně Cipínov na tu jiezdu do Němec. Pč. 49. P. na dediny. Chč. 449. Půjč mi peníz na vajíčko. Er. P. 29. Slíbil mi požičiti peněz 80 hř. na zástavu; Já jsem požičil na to zboží Joštovi; Pojičil jemu peněz na tu jjstú ves. Půh. I. 250., 372., II. 81., J. tr. Žid neu á půjčiti peněz na ižádné klenoty kostelnic. Sob. 115. A také židé aby toliko na základy půjčovali, ale na listy nic. Zř. F. I. H. XIV. Až já se najím, já ti půjčím lžíci. Prov. Chceš-li přítele ztratit (se zbavit), půjč mu peníze. Koll. Co tam, to tam, o to hlavy nelam, neb na to již žádný žid nic nepůjčí. V. Co bylo a není, na to žid nepůjčí. P. na věc kradenou. Er. Kdo co půjčíš na hru, ztrať to. Rb. Chudým půjčovati na almužnu jest Bohu na lichvu dávati. Š. a Ž. — co kde. Žalobce tu viec ve své žalobie puoj- čuje (připouští). Ms. pr. kut. Před nímž jsem pojičevala. Půh. II. 274. Půjčili je králi přede mnou. BO. — co odkud: knihy ze své knihovny. Ml. — co jak. P. peníze pod úrok, V., pod základ. J. tr. Půjčím ti peníze pod výminkou. Kn. poh. 680. Ne ihned jest z božie vóle pójčeno, což lidským slíbeniu) jest slíbeno. Hus. I. 90. Na malú chvíli požičeno jest. BO. Jemu šest kop gr. pojičil k jeho dobrému. Půh. II. 6. An mu na to spravedlivě půjčil bez fortele dskavni. VI. zř. 93. — proč. Právo pak zvláštní půjčuje se k velikým prosbám neb pro věrné a statečné zaslúženie. CJB. 417. — že. Půjčuji židům, žeby právi byli v odporu svém. Sš. J. 92. Půjčuje se (conceditur, při- pouští se), že má býti zachován obyčej. Ch. Následuje-li papež Krista v chudobě atd., tehda tobě puojčím, že jest najsvětější. Hus. I. 404. Dále pojičiem (připustím), že tací přísežníci mají mnoho smrtelných hřiechóv; Toho pójčiem, že jest to tak, ale kto dovede, že to jest dobře? Hus. I. 106., 172. — infint. Puč (dovol) mi kúřit. Na mor. Zlínsku. Brt. Požičeno jest ďáblu někdy pravdu mluviti. M. Přes město si nepójčil synóm israelským jíti. BO. Židóm pójčeno jest přisahati skrze Boha. Hus. I. 103 — se, šp.: m.: si. Půjčil (vypůjčil) se 5 zl. Brs. 153. — aby. Ktož mi toho pojičí, aby byly popsány řeči mé v knihách železnú rafijí. BO.

268721   Půjčiti Svazek: 7 Strana: 0537
Půjčiti. Cf. Mkl. Etym. 411. b. P. místo pójčiti, to z póžčiti m. požičiti a toto z po žitčiti Gb. List. fil. 1884. 77 , Šf. III. 465. Vz Pojičeti, Požičati, Požičiti, Požiščati — abs. Ta žena půjčuje (s jinými souloží). U Žamb. Dbv. Půjčí-li p. Bůh (dopustí-li, dá-li). Pal. Kdo nechce učiniti tak, nemůže jinak než p. (přisvědčiti). Obz. A tak móž býti pójčen ten dóvod (zugegeben). Hus. I. 216. Kdo půjčí, není lepšího přítele (nad něho) a když upomíná, tu ocet i se džbá- nem rozleje a převrhne. Črn. Zuz. 145. — co. Priamus nerad k tomu svoli, což sú Eneas a Antenor pójčili (připustili). Troj. 202. Kdo chce o něco brzo přijíti, ať to půjčuje. Us. Kšť. — čeho. Půjč, formánku, biče svého. Sš. P. 7. Když žid puojčí peněz. Výb. II. 333. Toho nižádné právo nepůjčí (nedovolí). Bart. 105. — komu čeho. Téhož divu pójčil Prokopu sv. Hr ruk. 21. — čeho k čemu. Kto lichvú pójčí dobytčete jinému k póžitku. Hus I. 218. — nač: na zboží. Arch. VIII. 172. — čeho proč. Lichva jest, když kto pójčí peněz na zisk. Hus I. 218. — co, čeho jak. Bože, pójč milostivě (dej, učiň, dovol), aby . . . Výb. I. 577. P. něco na slepou víru. Dvor. Svých peněz skrze jiného p. Hus I. 218.

268722   Půjčiti Svazek: 7 Strana: 1373
Půjčiti. Zdrávi půjčovali (praví se s po děkováním, když se vrací věc vypůjčená; ,zdrávi užili' jest odpovědí k témuž podě- kování) Gb. Ml. II. 161. Musíme p. (připu- stiti), ze .. Chč. m s. III. 74., II. 95. a j. tam.

268723   Půjčiti Svazek: 9 Strana: 0265
Půjčiti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 346. Někomu v něčem něčeho p. = při- pustiti. Chč. S. I. 195

268724   Půjčiti co Svazek: 10 Strana: 0320
Půjčiti co. Co nechceš mít, jen to puč. Us. Čes. 1. XIII. 179. — co komu jak. Poščal mu na dycky. Vlasť. I. 239.

268725   Půjčivka Svazek: 2 Strana: 1246
Půjčivka, y, f., půjčka, das Darlehen. Na Mor. a Slov. Boč. exc. 1480. Prodám saně, aby nechodily po půjčivce. Sych.

268726   Půjčivka Svazek: 9 Strana: 0265
Půjčivka, y, f. P-kou škodu učinil (vy půjčením si). 1512. Arch. XVIII. 535.

268727   Půjčivka Svazek: 10 Strana: 0320
Půjčivka, y, f. = půjčka. Strany těch pujčivek. Arch. XX. 273.

268728   Půjčka Svazek: 2 Strana: 1246
Půjčka, y, f. (zastr. pojička), půjčení. P. jest věci některé k jistému užívání (bez vší záplaty) na jistý čas propůjčení. Rb. Das Leihen, Anlehen, Darlehen, der Borg, die Lehnung. P. pro požitky, Ms.; p. v zá- jem. D. Když se čas půjčky vyplní, věc půjčenou navrať. Rb. P. hypothekarní, zá- stavní, s výhrami (Praemienanleihe), státní, ve stříbře, berniční. Sp. P. ke krytí zbytku, lépe: na uhrazení zbytku, vydání uhraditi n. založiti příjem. Bs. P. na loď, das D. gegen Verbodmung, Us., na zlato a stříbro. Nar. o h. a k. Půjčku vzíti, J. tr., Ľr., zjednati, otevříti (ein Darlehen eröffnen), J. tr., uči- niti (šp. prý m.: půjčiti si, vypůjčiti, ale káraná frase není špatná, vz Učiniti), roz- vrhnouti, na někoho uložiti, uzavříti, vypo- věděti, vyplatiti, splatiti, spočísti, povoliti; obligace, los, rozvrh, výpověď, summa p-ky; pokus, smlouva o p-ku; povolení, svolení k půjčce; žádosť za p-ku; měřítko k udě- lování půjček; podpis na p-ku; ucházeti se o p-ku; p-ky nemůže smlouvati plnomocník obchodu. Sp. Na p-ku dáti, na p-ku vzíti, p-kou něco vzíti, dostati. Zlob. Pustiti ně- komu p-ku v jisté summě, ein Anlehen hint- angeben. J. tr. P-kou někomu něco dáti, leihweise. Dch. P-kou se odměniti. Br. P. pláče (méně oplatil). Č. P. jde vždycky s pláčem domů. O. Každá p. s plačky domů přichází. Lb. P-ky chodívají plačky domů. Sk. V-/ Dluh. P. jistý žal. Lb. Není v p-kách nic dobrého. Pk. P. po oplátce krásná. Pk. P. činí přátely, upomínka o ní nepřátely. Km. Jaká p., taková oplátka. C. P. za oplátku, odplata v zájem. D. Vz Pomsta. P. na věčnou oplátku. Us. Ft. Strany pří- sloví vz ještě: Dluh, Oplátka, Ořech,Ne- přítel, Pléva, Straka, Škorně, Vítr. Čeho šetřiti třeba strany věcí půjčených; jak se měli věřitel a dlužník k sobě vespolek za- chovati ; práva strany daných základův; o dinzích lidí mladých; o slibu a půjčce herní (v strč. právu), vz Rb. str. 192. — 194., 271. Vz Půjčivka, o půjčkách také S. N.

268729   Půjčka Svazek: 7 Strana: 0537
Půjčka. Vz Požčaj, Požčka, Požičavka, Požičiavanisko, Požičiavanka, Požička, Cor. jur. IV. 3. 1. 424., 425., IV. 3. 2. 437., Mkl. Etym. 411. b. P. lotterní. P. domů klecá. Bž. exc.

268730   Půjčka Svazek: 9 Strana: 0265
Půjčka. S půjčkou se i přítel ztrácívá. Slád. Ham. 31. Šr. Zát. Př. 178. nn, X. B. odst. 18.

268731   Půjčka Svazek: 10 Strana: 0320
Půjčka. Vz Ott. XX. 973.

268732   Půjčovací Svazek: 2 Strana: 1246
Půjčovací, Leih-. Šm.

268733   Půjčovalna Svazek: 2 Strana: 1246
Půjčovalna, y, f.= půjčovna. D.

268734   Půjčování Svazek: 7 Strana: 0537
Půjčování peněz na úroky. Mus. 1880. 238.

268735   Půjčovatel Svazek: 2 Strana: 1246
Půjčovatel, e, m., vz Půjčitel.

268736   Půjčovatelkyně Svazek: 2 Strana: 1246
Půjčovatelkyně, ě, f., vz Půjčitelkyně.

268737   Půjčovatelství Svazek: 7 Strana: 0537
Půjčovatelství, n., Geldleihgeschäft, n. Rk.

268738   Půjčovka Svazek: 2 Strana: 1246
Půjčovka, y, f., der Versatzzettel. Rk.

268739   Půjčovna Svazek: 2 Strana: 1246
Půjčovna, y, f., das Leihhaus, die Leih- anstalt. Ústav buď soukromý buď veřejnou správou řízený, v němž se půjčují hotové peníze n. jiné věci za jistý poplatek. Půj- čuje-li takový ůstav na zálohy movité, slove banka zástavní n. zastavárna (v Praze v obec. mluvě také frc z něm. Versatzamt); je-li předmětem věc nemovitá, slove ústav bankou hypoteční; pňjčuje-li ústav takový jen na osobní úvěr bez zálohy obyč. na směnky, jest to banka úvěrní n. záložna. S. N. P. knih, Rk., hudebnin, maškar atd. Us. Dch.

268740   Půjčovní Svazek: 2 Strana: 1246
Půjčovní, Leih-, P. banka (půjčovna), knihovna. J. tr. Vz Půjčovna.

268741   Půjčovní Svazek: 7 Strana: 0537
Půjčovní ústav, kapitál, úvěr. Kzl.

268742   Půjdu Svazek: 2 Strana: 1246
Půjdu, vz Jíti.

268743   Půjezd Svazek: 2 Strana: 1246
Půjezd, u, m. atd., vz Pojezd, Pojezdný.

268744   Půjezdný Svazek: 7 Strana: 0537
Půjezdný = pojezdný. Šm.

268745   Pujška ne Svazek: 7 Strana: 0537
Pujška ne! pujška ne! = muška na! Volání na prasata. Slov. LObz. XVIII. 174.

268746   Pujžiczek Svazek: 7 Strana: 1373
Pujžiczek = požitek Arch X. 375.

268747   Puk Svazek: 2 Strana: 1246
Puk, u, m., puknutí, tresk, prask, der Knall, Schall, Schlag, das Puffen. P. na dvéře. — P., na Slov., pupen, poupě, die Knospe. Vk., Kk. 35. Nebude-li deště, snadno spadnou hroznové puky. Tabl., Schd. II., 412. — P., na Slov., cibule, die Zwiebel. Kdo nemá žíly, puk mu nedá síly, nervis caren- tem juverit bulbus nihil. Prov. na Slov. Bern. — P., bezová dřeň. U Uher. Brodu. Mtl. Vz Puka. — P., začátek, zárodek, der Keim. Nový puk výtvoru. Osv. 1880. Ta výpověď svrchované barbarství sebou v puku obnáší a nepotřebuje než rozvitku, aby . . Sš. J. Předml. — P., a, m., v již. Čech. kozel, der Widder. Kts.

268748   Puk Svazek: 7 Strana: 0537
Puk. Ct. Mkl. Etym. 258., List. fil. XV. 171. P. = pupen Rosc. 2., 8., 46., 76., 91. Každý puk tam v růži plnou vzpučí. Čch. Bs. 65. Révový p. Rr. Sb. Krásná jako ruža v puku. Dbš. Sl. pov. VI. 58. — S prvním knírovým pukem nad pyskem. Hrts. — P. = baf, bafnutí. Zapálila mu tabák. Každý p. byl mu sladkým. Kmk. — P. = puknutí, štěrbina, Ritze, f. Kůra stromová má puky. Us. Rgl. — P. = hra v karty, při níž ža- ludsky svršek též má jméno puka a nejvíce platí. Na Plasku. BPr. — P. = ťuk? Puk, puk, pukenečkem, pusť mne, milá, oke- nečkem. Koll. Zp. I. 170. — P. = začátek atd. P. nové osvěty. Čch. Sl. 79. Všecky pravdy této nauky jako v puku zde vynáší. Pal. Rdh. I. 298.

268749   Púk Svazek: 7 Strana: 0537
Púk, a, m. = pavouk. Mor. a slov. Brk, Hrb.

268750   Puk Svazek: 8 Strana: 0329
Puk. O pův. slova cf. Jgc. Arch. XVI. 3. 4. Heft. 408. — P. Uděłáł tři puky z fajky (bary. Val.). Brt. D. II. 375. — P., obec v Te- kovšku. Phl'd. 1892. 551.

268751   Puk Svazek: 9 Strana: 0265
Puk. O pův. sr. Zub. 408. Vyhodí-li se na jazyk puk (hľúza). Phľd. 1898. 626.

268752   Puk Svazek: 10 Strana: 0320
Puk. Puky sú budúci kvet, a deti budúci svet. Sbor. slov. VIII. 84.

268753   Puka Svazek: 2 Strana: 1246
Puka, y, f., střen, dřeň, medulla, der Mark, Kern. Slov. P. stromu. Bern. Cf. Puk.

268754   Púka Svazek: 7 Strana: 0537
Púka, y, f., vz Púcha (dod ).

268755   Pukac Svazek: 8 Strana: 0329
Pukac, e, m., rostl., vz Žbánky (3. dod.).

268756   Pukač Svazek: 2 Strana: 1246
Pukač, e, m., pukačka, y, f., nástroj k pukáni, bouchání, das Knallwerkzeug. Be- zová p. = bouchačku, Knallbüchse, f. V., Kom. — P., karafiát pukající, vz Pukavec, — P., na Slov. druh hroznů s končitými zrny. Bern. — Jg.

268757   Pukač Svazek: 7 Strana: 0537
Pukač. Cf. List. fil. XV. 171.

268758   Pukačka Svazek: 2 Strana: 1246
Pukačka, y, f., vz Pukač.

268759   Pukačka Svazek: 7 Strana: 0537
Pukačka. Cf. List. fil. XV. 171.

268760   Pukadlo Svazek: 2 Strana: 1246
Pukadlo, a, n., praskač, slehadlo, Vký. Vz Pukač.

268761   Pukál Svazek: 2 Strana: 1246
Pukál, u, ?., nástroj k pukání =pukač. Plk.

268762   Pukala Svazek: 7 Strana: 0537
Pukala, y, f. = květník. Laš Brt. D. 258

268763   Pukálek Svazek: 7 Strana: 0537
Pukálek, lku, m. = bouchačka. Vz Pu- kal. ZObz. XXIII. 191.

268764   Pukał Svazek: 8 Strana: 0329
Pukał, u, m. = bábovka. Laš. Brt, D. II. 375.

268765   Pukaňa Svazek: 7 Strana: 0537
Pukaňa, ě, f. = veš (v dětské řeči). Val. Vck.

268766   Pukanec Svazek: 2 Strana: 1246
Pukanec, nce, m., Puganz, bán. mě. v Uhřích u Šťávnice.

268767   Pukanec Svazek: 7 Strana: 0537
Pukanec. P-ce = moučné jídlo sváteční. Po lžíci těsta bílého poklade se na plech, rozkrojí se uprostřed a naděje lekvarem (povidly a p.). V Podluží. Brt. L.N. II. 21. P. s mákem a medem. Hrb. Obr. 199. — P. = kukuřičné zrno; pučálka z kukuřice. Slov. Němc. Mus. 1889. 356.

268768   Pukanec Svazek: 8 Strana: 0329
Pukanec, nce. m., mě. na Slov. Phľd. 1895. 129.

268769   Pukání Svazek: 2 Strana: 1246
Pukání, n., das Aufspringen. P. plodů a prašníků. Vz S. N.

268770   Pukání Svazek: 7 Strana: 0537
Pukání, vz Otvírání (dod.). = P. u my- slivců = dvojitě mlaskavý zvuk, das Knap- pen. Škd. exc.

268771   Pukanie Svazek: 8 Strana: 0329
Pukanie, n. = práskání. P. bičov. Phľd. XII. 541.

268772   Pukánie Svazek: 10 Strana: 0320
Pukánie, n., fragor. Třesk toho p. Mill. 75a.

268773   Pukanka Svazek: 7 Strana: 0537
Pukanka, y, f. = hruška, který zrajíc na povrchu puká, zelenka. — P. Na P-ce = pozemky u Kluk na Pís. BPr.

268774   Pukata Svazek: 7 Strana: 0537
Pukata, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124, Dal 193.

268775   Pukati Svazek: 2 Strana: 1246
Pukati, vz Puknouti. — P., mlaskati, knappen, o ptácích. Šp.

268776   Pukati Svazek: 7 Strana: 0537
Pukati. Cf. List. fil. XV. 171. — P. bi- čem = práskati. U Opav. Brt. D. 258.

268777   Pukati Svazek: 8 Strana: 0329
Pukati = kouřiti. Brt. D. II. 57. — P., aufspringen, bersten. Pukaly (dievky) od zá- visti. Phľd. 1895. 385.

268778   Pukati Svazek: 10 Strana: 0320
Pukati. Již se o tom puká (už to pro- pukává, přichází na jevo). Ghlt. 64. — P. = fajčiti. Mus. sSov. V. 28.

268779   Pukatnice Svazek: 7 Strana: 1373
Pukatnice, e, f. = široký rukáv. Laš. Šb. D. 58

268780   Pukatnice Svazek: 9 Strana: 0460
Pukatnice, pl., f. = široké rukávy při košili. Nekazanice u Opavy. Šb.

268781   Pukatý Svazek: 2 Strana: 1246
Pukatý, mnoho puků mající, knospig. Slov.

268782   Pukatý Svazek: 7 Strana: 0537
Pukatý javor. Koll. Zp. I. 359. — P. = vysedlý, vydutý, convex. Čelo je lebo vy- sok lebo nízkô, pukatô lebo ploskô. Slov. Hdž Čít. 214. — Ssk. P. rukáv (nadutý). Laš. Brt. D. 258.

268783   Pukavcový Svazek: 9 Strana: 0265
Pukavcový. Vz Kryptorypec.

268784   Pukavec Svazek: 2 Strana: 1246
Pukavec, vce, m., pukač, druh karafiátů, eine Art Nelke. — P., vlčí mák, papaver rhoeas, die Klatschrose. Us. u Kolína. Šm., Slb. 659. — P., prožluklé vejce, ein stinken- des Ei. D. — P., puma, die Bombe. Bur.

268785   Pukavec Svazek: 7 Strana: 0537
Pukavec rostl. Cf. Rosc. 143., Mllr. 76., List. fil. XV. 171.

268786   Pukavec Svazek: 8 Strana: 0329
Pukavec, vce, m., vz Tulipán (3. dod.).

268787   Pukavice Svazek: 7 Strana: 0537
Pukavice, e, f. = pukavec, vlčí mák. Sl. les.

268788   Pukavice Svazek: 8 Strana: 0329
Pukavice. Ty šišky (knedlíky) sú jak p-ca = pěkně nakyslé. Jicko. Brt. D. II. 375. Cf. Púchlý (3. dod.).

268789   Pukavka Svazek: 2 Strana: 1246
Pukavka, y, f., bouchačka, vz Pukač bezový. Mor. Bkr., Mtl. — P. skelná = bo- loňská láhvička. Kdm. — P., puma, die Bombe.

268790   Pukavka Svazek: 7 Strana: 0537
Pukavka. Cf. List. fil. XV. 171. P. = puklice, vypuklina u chomoutu, ozdobný plíšek. Ehr., Knrz.

268791   Pukavý Svazek: 2 Strana: 1246
Pukavý, aufspringend. P. plody: lusk, šešulka, tobolka, praskavka. Jg.

268792   Pukél Svazek: 7 Strana: 0538
Pukél, u, m. = boule, Beule, f. Měl za uchem taký p. Slez. Šd.

268793   Pukeš Svazek: 2 Strana: 1246
Pukeš, kše, m., baček, tučné dítě, puclík. U Kyjova. Včr.

268794   Pukéta Svazek: 7 Strana: 0538
Pukéta, y, f., z fr. = kytice, Strauss, m. Val. Vck.

268795   Pukl Svazek: 7 Strana: 0538
Pukl, a, m. = kozel. Smrdí jako p. U Rokyc, u Kdyně. Fč., Rgl — P. = dudy. Dudák hraje na pukla. U Kdyně. Rgl. Na Klat. BPr.

268796   Pukla Svazek: 2 Strana: 1246
Pukla, y, pukle, e, puklice, e, pukli- čka, y, f, strany odvození vz Mz. 284. — P., něco vypouklého ze dřeva n. kovu, die Buckel, der Knopf, die Spanne. Pukly udidlové. Ler. P. na knihy (das Bücherbe- schlaege). V. P-klami zlatými ozdobený. V. Pás s p-klami. V. — P., okrouhlý štít, die Rundtartsche. Aqu. — Puklička, poklička na hrnce, die Sterze. Us. Jest to ještě pod p-kou. Vz Tajný. Lb. Dobře se ta puklička hodí do toho hrnečka. Vz Podobný. Lb. P-kou hrnec přikryti. Us. P-ku sundati.

268797   Pukla Svazek: 7 Strana: 0538
Pukla = bývalý rybník u Místka, nad nímž jest pahrbek s kaplí mariánskou. Škd. — P. = puklička. Vařili to pod p-čkou, aby jim nikdo do kaše nenadrobil (tajili se s tím). Šml.

268798   Půkladek Svazek: 9 Strana: 0265
Půkladek, dku, m. = pouchle Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 46.

268799   Půkladek Svazek: 10 Strana: 0320
Půkladek, dku, m. = pouchle (jež se klade do hnízda, aby slepice nezanášely). Ouboč. Rgl.

268800   Puklář Svazek: 7 Strana: 0538
Puklář, e, m. = dudák. U Domažl. Jrsk. Vz Pukl (dod.).

268801   Puklatý Svazek: 7 Strana: 0538
Puklatý = vypouklý, erhaben; gebuckelt. Sl. les., Rst. 480. P-tá = pole u Rojšína. BPř.

268802   Pukléř Svazek: 7 Strana: 0538
Pukléř = štít. Ž. kl. (330.) P-řem ne přemoženým jsa zasloněn. Výb. I. 583. Hrál, meč, p. nosiechu. Alx. V. v. 399. (HP. 10.)

268803   Pukléř, puklíř Svazek: 2 Strana: 1247
Pukléř, puklíř, e, m., 'kulatý štít vy- pouklý, vz Pukla. Háj., Kom. — P., pukla na knihy, vz Pukla. D. — P., štítař, pa- vezník, clipearius, der Puchler. Tk. II. 377.

268804   Pukléřenka Svazek: 2 Strana: 1247
Pukléřenka, y, f., Cetraria, druh lišej- níků. Rostl. P. plicná, c islandica, das islän- dische Moos. Vz Pukléřka.

268805   Pukléřka Svazek: 2 Strana: 1247
Pukléřka, y, f. P. islandská, plicník, S. N. Vz Pukléřenka.

268806   Pukléřka Svazek: 7 Strana: 0538
Pukléřka. Cf. Rstp. 1833.

268807   Pukléřovitý Svazek: 7 Strana: 0538
Pukléřovitý, schüsseiförmig. Vz Rst. 480.

268808   Puklice Svazek: 2 Strana: 1247
Puklice, dle Budějovice, Puklitz, ves v Jihlavsku. PL. — P., puklička, vz Pukla.

268809   Puklice Svazek: 7 Strana: 0538
Puklice = nástroj hudební, talíře, či- nelly. Us. — P., lecanium, hmyz. Vz Brm. IV. 667. — P., e, m., os. jm. Arch. VII. 718., D. ol. II. 426. P. ze Vztuh Jan, † 1482. Jir. Ruk. II. 158. — P. ze Vztuh Ondř. Mus. 1846. 163.

268810   1. Puklice Svazek: 8 Strana: 0329
1. Puklice, vz Štítek (3. dod.).

268811   2. Puklice Svazek: 8 Strana: 0329
2. Puklice, poloha u Poděbr. 1748. NZ. III. 520.

268812   Puklice Svazek: 9 Strana: 0265
Puklice, e, f., lecanium, rod červů. Vz Ott. XV. 761.

268813   Puklice Svazek: 10 Strana: 0320
Puklice, e, f., louka u Kr. Městce. Čeč. 7.

268814   Puklič Svazek: 2 Strana: 1247
Puklič, e, m., der Aufziehhammer. Šp.

268815   Puklička Svazek: 2 Strana: 1247
Puklička, vz Pukla.

268816   Puklička Svazek: 9 Strana: 0265
Puklička. A jak to vařili pěkně pod p-kou, aby jim nikdo do kaše nenadrobil. Šml. III. 62.

268817   Puklička Svazek: 10 Strana: 0320
Puklička, y, f. = příměť, vřed, puchýř, modrá neštovice na noze. Hoš. Pol 149.

268818   Pukličkatý Svazek: 7 Strana: 0538
Pukličkatý, kleinbuckelig. Rst. 480.

268819   Pukličník Svazek: 7 Strana: 0538
Pukličník, a, m., Beckenschläger, m. Rk.

268820   Puklieř Svazek: 2 Strana: 1247
Puklieř, e, m., zastr., kulatý štít vypouklý. Jir. Vz Pukléř.

268821   Puklík, u, m Svazek: 2 Strana: 1247
Puklík, u, m., v papírně, der Sporn. Šm.

268822   Puklina Svazek: 2 Strana: 1247
Puklina, y, f., rozpuklina, puknutí, der Sprung, die Kluft. P. ve skle, ve dřevě. Jg.

268823   Puklina Svazek: 7 Strana: 0538
Puklina. Cf. Mkl. Etym. 258., List. fil. XV. 171. P. zemská, Stč., zdi. Čch. — P-nka — knoflík, na nějž věší kabát. U Přerova. Bkř.

268824   Puklinatý Svazek: 7 Strana: 0538
Puklinatý = puklami zdobený.

268825   Puklinatý. P Svazek: 10 Strana: 0320
Puklinatý. P. pavéza, Škod. II. 80., štít. Ib. 116.

268826   Puklinný Svazek: 10 Strana: 0320
Puklinný pramen (vodní). Ott. XX. 538. Sr. Puklina!

268827   Puklistý Svazek: 10 Strana: 0320
Puklistý štít. Msn. II. 198.

268828   Pukliti Svazek: 2 Strana: 1247
Pukliti, il, en, ení, aufziehen. Šp.

268829   Puklood.il Svazek: 2 Strana: 1247
Puklood.il, u, m., schizolaena, rostl. odil- kovitá.

268830   Puklosť Svazek: 2 Strana: 1247
Puklosť, i, f., puklina, der Sprung. Us.

268831   Puklovaný Svazek: 9 Strana: 0265
Puklovaný. P. světnice. Sdl. Hr. XI. 84.

268832   Puklovatý Svazek: 9 Strana: 0265
Puklovatý. Fisch. H?s?. 57.

268833   Puklý Svazek: 2 Strana: 1247
Puklý, tržený, prasklý, gesprungen, ge- borsten, anbrüchig, schadhaft. Jg., Šp. P. sklenice,D., zeď, dům, hrnec, Us., srdce. Dch.

268834   Pukly Svazek: 7 Strana: 0538
Pukly, pl., m. = dudy. Vz Pukl (dod.). Řvn. 290.

268835   Puknout Svazek: 8 Strana: 0329
Puknout'. Ces (přes) rebro hu veľmi pukla (udeřila). Phl'd. 1895. 709.

268836   Puknouti Svazek: 2 Strana: 1247
Puknouti, knul a kl, ut, utí; pukati, pukávati — puk vydávati, třaskati, pochen, klopfen, knallen, knacken, prasseln; se hřmo- tem se rozskočiti, platzen, einen Platzer ma- chen, mit einem Platzer zerspringen, bersten, auf-, zerbersten, springen, knallen, aufsprin- gen ; p. se — rozskočiti se, bersten, auf- springen; pučiti se, vyrážeti, treiben, aus- schlagen, hervorsprossen. Jg. — abs. Prach (střelný) puká (bouchá). Baiz. Puká sklenice, D., měchýř, Us., vřed, přetažená struna, Sych., zed'. Us. Musí se to podati n. puknouti. D. — koho. Pukni ho (prašť ho). Na Slov. Bern. Pukl ho, zajíce, ptáka : střelil. Mor. Hý. — kam: do dveří (uhoditi). L. — čím (nad čím). P. mrazem. Srdce div žalostí nepukne Er. P. 181. Ach mé srdce hořem krutým puká. Sš. Bs. 172. P. bičem (praskati). U Opav. Klš. Pozná, čím mu srdce puká. Hdk. C. 49. Tu pukne žlučí (zlostí). Us. M.sk. Div že mi mé ve mně srdce nepukne hořem. Kom. Div, že smíchy, horkem nepukl. Us. Tloušťkou p. Lk. P. skulinami, chlopněmi. Nz. Pukl bych smíchy nad šklebením-se opice. Ml. Žluč mu zlostí pukla. Sych. Lí- tostí mu srdce puká. Kram., Kom. — kdy. Srdce mi puká při pohledu na tu spoustu. Ml. — (komu) kde. Napil se, až mu za uchem puklo. Srdečko v ní puklo nad dětma dobrýma. Sš. Mor. p. 140. — se. Ty koflíky se pukají. Sved. 1569. Již se ta nevinna jeho puká. lb. 1569. Zezulenka kuká, až se skála puká; Na sedmý rok čarovala, až se černá zem pukala; My samy (skály) se pu- káme. Sš. P. G37.. 111.. 776. Pukati sě kázal dřevu suchému. BO. Puká se země, led, dříví, D., Us., pupenec, poupě. Us. Puká se hlava = prýská, springt auf. Na Slov. — se čím. Země se puká horkem. Us. Velkou pýchou se pukáme. V. — s kým. Přece jednou to s ním pukne Šm. — se od čeho: od závisti, od žalosti. Srdce sa mi puká od žiaľa. Mt. S. — se proč. Jisté ryby pro tuk se pukají. Jg. — se kde. Kámen v ohni se puká a vosk roztápí. Č. Pukali se (roz- jitřovali se) židé v srdcích svojich. Sš. Sk. 90.

268837   Puknouti Svazek: 7 Strana: 0538
Puknouti. Cf. Mkl. Etym. 258. — abs. Až srdce puká. Dch. Ječmen puká. KP. V. 243. Aj začala tam jatelinka p. (ze země pučeti). Brt. P. II. 321. — co: tabák (kou- řiti). Mor. Hrb. Obr. 245. Cf. Puk. — čím. Obilí zralostí puká. Hlk. P. zlostí. Kká. Td. 158. — kde. Na keři poupě bujně puká. Kyt. 1876. 80. Pak v ní nemělo srdce p! Sá. Led na řece puká. Us. Triesky na ňom (na ohni) pukajú (praskají). Slov. Orl. II. 157.

268838   Pukňov Svazek: 2 Strana: 1247
Pukňov, a, m., něm. Pukniov, ves u Či- melic. PL.

268839   Puknút si Svazek: 9 Strana: 0265
Puknút si = zakouřiti, zabafčiti si. Mus. ol. 1898. 114.

268840   Puknutí Svazek: 2 Strana: 1247
Puknutí, n., das Knacken, Platzen usw., vz Puknouti.

268841   Puknutý Svazek: 2 Strana: 1247
Puknutý; -ut, a, o = puklý, geborsten. Na Slov.

268842   Puknutý Svazek: 8 Strana: 0329
Puknutý = puklý. P. mísa. Phľd. XII. 680.

268843   Puknutý Svazek: 9 Strana: 0265
Puknutý = puklý. Us Mtc. 1900. 343.

268844   Pukohlavý Svazek: 7 Strana: 0538
Pukohlavý, vz Cibulohlavý. Rst. 480.

268845   Pukol Svazek: 7 Strana: 0538
Pukol, u, m., lagerstroemia, Lager- stroemie, f., rostl. Vz Rstp. 561.

268846   Pukol Svazek: 10 Strana: 0320
Pukol, rostl. Vz Ott. XX. 975.

268847   Pukolovitý Svazek: 7 Strana: 0538
Pukolovitý. P. rostliny, lagerstroemieae: pukol, řasnoch. Vz Rstp. 561., 556.

268848   Pukonosný Svazek: 7 Strana: 0538
Pukonosný, vz Cibulonosný. Rst. 480.

268849   Pukopupen Svazek: 7 Strana: 0538
Pukopupen, u, m., vz Cibulopupen. Rst. 480.

268850   Pukoun Svazek: 7 Strana: 0538
Pukoun (!), u, m. = granát (v dělostřel.). Utvořil Pohl nebo Rosa.

268851   Pukovitý Svazek: 7 Strana: 0538
Pukovitý pupen, pupen cibulovitý, Brut- Zwiebel, Knospenzwiebel. Nz., Rst. 480.

268852   Pukový Svazek: 7 Strana: 0538
Pukový, vz Cibulový. Rst. 480.

268853   Pukrechtní Svazek: 2 Strana: 1254
Pukrechtní, zákupní, z něm., co se vzta- huje h purkrechtu, emphyteutisch. Právo p. bývá, když komu popluží k věčnému uží- vání dáno bývá, dokudžby poplatek n. užitek pánu za to byl dán. Brikc. Drží mi mé p. lidi, Půh. I. 158., mého p. člověka. Půh. II. 505. Poněvadž se p. věci dotýká. Půh. II. 421. P. peníze. NB. Tč. P. plat, rok, grunt, zboží. Gl. 288.

268854   Pukřeti Svazek: 2 Strana: 1247
Pukřeti, vz Puchřeti.

268855   Pukšice Svazek: 2 Strana: 1247
Pukšice, dle Budějovice, Pukschitz, ves u Chotěboře. PL.

268856   Půl Svazek: 2 Strana: 1247
Půl (zastr. pol); na mor. Zlínsku zní půl: pit. Vz Pů. Brt. Die Hälfte. P., adverb a substant. s genitivem. Jg. — P., nesklonné s genitivem, je-li v nomin. n. akkusativu. Půl ostrova, osla (mezek), muže (kleštěnec), V., cesty, stromu, Ros., dne, noci, střevíce z šíří. Us. Čistota (dobrá mysl) p. zdraví. Prov. P. ledačeho = ničema. Na Slov. Medle hroz svého půl (poměříme se, zdali má n. tvá půle proti sobě ostojí. Vz Vyhrůžka). C. P. dvora. Půh. I. 184. P. dvanácti hř. gr. Ib. II. 593. Již mne puol umřelo. NB. Tč. Půl synáčka ovila. Sš. P. 30. Dvě a půl libry (půltřetí 1.). Půl ptáka pul žáby = netopýr. Hrš. — Vz konec ,Půl u číslovek". — S před- ložkami: do: do půl kola, potoka. BO. Spusť oponu do půl okna. Us. — K: k půl pátu stu, k půl clesátu střevíci. D. — Na: na půl kola, na půl cestě. Sych. Na pól vísce Lhotce; na puol dvoře v Kyjovicích. Půh. I. 278., II. 220. — O: o půl noci. V. O půl létě. Bž 146. — Okolo půl noci. V. — Po: po půl hodině. D. Po půl čtvrtu dni. Vz Poznam, 2. — V: v půl letě. Kom. Se vším příslušenstvím v puol čtvrtě stě hř.; V půl druhém stu hř. Pňh. II. 585., 471. — Za: Dopřej jim zástavy za půl chvíle (na krátkou chvíli).' Tkad. Za ten pól vsi, ješto jsem u něho kúpil za 300 hř. Půh. I. 236. —Do. Do půl míry. — Před. Před půl pata rokem. Bž. 143. Před půl hodinou. Dch. — S. Pro jednu si pojedu jedním koněm s půl vozem. Sš. P. 660. — U instr. Půl librou cukru oslaď. Reg. zdr. Půl hlasem zpívati. V. — Půl sklonné: půl, gt, polu (zastr. -a), m.; pola, půla, y; (pole, zastr.), půle, e; půl, poli, f.; půlka (zastr. polka), die Hälfte. Jg. P. = jedna, ze dvou části stejně veli- kých, do kterých celá věc rozdělena jest neb rozdělena býti se myslí. Půle n. půla plátna. Ros. Prkno ve 3 půle- (deska ze 3 kusů uložená). U Chocerad. Vk. Šaty ve 4 půle. U Dobrušky. Vk. Půle do sukně. Šp. — S předložkami: do polu (v obec. mluvě do polou), do poly, do pole: do polu archu. Br. Do polu nahý. Do polu naplněný. Jel. Brady do polu jim oholil. Bj. — Od polu = z polovice. Od polu mrtev byl. Rvač. Od polu nahé pod jho jíti přinutili. V. Od polu jednak ( skoro) umřela jsem. (GR. — Na poly = na dvě polovice. Abychom to na poli dělili. Půh. I. 190. Poleno na poly spálené. V. Do toho času na poly shnijí. Lom. Na poly mrtvý. Br. — V půly = v prostřed. Opona roztrhla se v půly. Br. Přetne tě v půly. Br. Dva v půly se ujmouce jeden druhého poraziti usiluje. V. Jak do jablíčka krojila, v pňly nožíček zlomila. Sš. P. 435. Sládek ho ujal v puoli. Svěd. 1569. Potom se v puoli s dobytými kordy popadli. Svěd. 1569. V polú míli biešo les. GR. — O. O půli = kolem pásu. V Policku. Kšá. — Pozn. 1. Ve složených slovech jmenných klade se: a) pole-, ale jen v. poledne, polední; b) polou-, polu-: poloukruh, polukruh, polou- hedvábí, polouživý atd.; c) polo-: polo- hedvábí, pololáník atd.; d) půl: půlbůh, půlletní, půlnoční, půlostrov. Máme tam jen půlhlavu z volka. V Kunv. Msk. — Jména podstatná kladou se někdy do genitivu: půl- člověka, půlokna, půlverše, půlvědra. — Pozn. 2. Číslovky řadové měly za starodávna také tvar neurčitých přídavných a spravo- valy se tudíž skloněním: Otcův: Sám desát utekl. Dobrota, božská Noe sama osma za- chovala. Z tohoto sklonění zachovala řa- dová čísla neurčitá podnes jednotný gt. mužský a střední v -a, dat. a lokal téhož ? rodu a čísla v -u, avšak jenom v tom pří- padě, když nesklonná číslovka pul před nimi stojí a sice takto: Je-li půl v nom. nebo akkus., stojí číslovka s muž. n. středn. podstatným jménem v genitivu: zde jest půl čtvrta lokte plátna; půl páta vědra piva vy- piti ; prodal to za pňl šesta zlatého. Přes pňl šesta měsíce. V. Za půl sedma dne. Br. Puol čtvrta mpta. pšenice. Půh. II. 160. V ostatních pádech srovnává ,se číslovka. s věcí rozpolenou pádem, vyjmeme-li in- strumental, jehož nedostatek u oné geni- tivem se nahrazuje: z pňl desáta zlatého zbyly tři; do pňl šesta korce jablek shnilo; k pňl pátu stu jich zahynulo; po půl čtvrtu dni se navrátím; před půl desáta stem vo- jínů stál nepřítel. V ženském rodě užívá se nyní tvaru určitého: pňl čtvrté kopy, do pňl páté kopy, po pňl šesté kopě atd. Čí- slovky druhý, třetí, tisící jsou toliko s urči- tým tvarem v obyčeji: půl druhého vědra, půl třetího sudu. --Dle Jg., Kz. Cf. Mkl. S. 70., Bž. 143. Půl vtera a půl třeťa jsou tvary strč. Toto žije posud u Slovákův. Mkl. — Strany vazby vz Čtvrť.

268857   Půl Svazek: 7 Strana: 0538
Půl. Ano se ho (sv. Vavřince) puol upeklo. Št. Kn. š. 31. Půl ze stroma, půl ze svině (kartáč). Slez. Šd. — O půl páté hodině; K půl šesta stům; Po půl čtvrtu zlatém. Bž. 143. — Tvůj bratříček leží v poli, má noženky na dvě půli. Sš. P. 174. Pochopiv ho v půly nesl ho do povětří. Výb II. 1638. — Cf. Jir. Nkr. 68. P. s or- dinalii vz v List. fil. 1886.385. — Přívlastek adjektivní shoduje se se jménem určeným v pádě, čísle i rodě. Avšak při jménech půl a čtvrť přívlastek nepojí se se jmény těmito, nýbrž se závislým na nich genitivem na př. Dobré půl hodiny, dobré čtvrť míle. Celého čtvrť léta jsme čekali. Tedy šp.: dobrá půl hodiny atd. Brt. S. 3. vd. 16. 1.

268858   Půl Svazek: 7 Strana: 1373
Půl. O sklanění cf. D. Lhrg. 205. P. s číslovkami. Cf D. Lhrg. 85, GB. Ml II. 96. 3. Půl žejdlíku zbylo (výrok v sing. neutr). D. Lhrg. 253.

268859   Půl Svazek: 8 Strana: 0329
Půl. O skloňov, cf. Brt. D. II. 133. (na Zábř.). Půle v sukni = šířka látky. Sukně skládá se ze dvou půlí. NZ. II. 614.

268860   Půl Svazek: 9 Strana: 0265
Půl s řádnými číslicemi Vz Gb. H. ml. III. 1. 272. Půl druha, půl třeťa. 273.

268861   Půl Svazek: 9 Strana: 0460
Půl. O jeho vazbě s gt., vz Mšín. 12.

268862   Půl Svazek: 10 Strana: 0320
Půl.. S pul dne do pul dne pasu. Již. Č. Nár. sbor. VIII. 20. (každé dopůldne). O sklo- ňování tohoto slova v podřečí polnickém vz Hoš. Pol. 87.

268863   Půla Svazek: 2 Strana: 1248
Půla, y, f., vz Pňl, Čtvrť.

268864   Pulajka Svazek: 2 Strana: 1248
Pulajka, y, f. = polejka. Na Slov.

268865   Pulák Svazek: 7 Strana: 1373
Pulák, a, m , capitancus, alrup, ryba, zastr. Rozk. Pršp. 15. 42.: capito.

268866   Pulák, pulčík Svazek: 2 Strana: 1248
Pulák, pulčík, u, m., 1/2 žejdlíka ( 1/6 litru) kořalky. Us. vojen. v Praze. Kda. Také n Pelhř. Ptů. — P., a, m. = krocan. Slov.

268867   Půlarch, u Svazek: 2 Strana: 1248
Půlarch, u, m., der Halbbogen. Šm. P. papíru. Us. Hý.

268868   Půlátko Svazek: 9 Strana: 0265
Půlátko. U P-ka = trať Ondříkovic. Př. star. V. 121.

268869   Pulatý Svazek: 7 Strana: 0538
Pulatý, ého, m., os. jm. Arch. IV. 209.

268870   Pulbír Svazek: 2 Strana: 1248
Pulbír, a, m., šp. z něm. Barbier, holič. Us. Kšá.

268871   Pulbírna Svazek: 10 Strana: 0320
Pulbírna, y, f. = holírna. Us. Rgl.

268872   Půlbosák Svazek: 7 Strana: 0538
Půlbosák, a, m., Sandalmönch, m. Rk.

268873   Půlbosý Svazek: 2 Strana: 1248
Půlbosý, halbbeschuht. P. mnich (v san- dálech chodící), půlbosák. Jg.

268874   Půlbrdec Svazek: 10 Strana: 0320
Půlbrdec, dce, m. P. s táhlem při voji jednokoňské. Litom. 64. Sr. Brdce.

268875   Půlbůh Svazek: 2 Strana: 1248
Půlbůh, polobůh, boha, půlbůžek, žka, m., der Halbgott, D.

268876   Pulc Svazek: 2 Strana: 1248
Pulc, e, m., glabella, zastr. Veleš.

268877   Pulcatý Svazek: 2 Strana: 1248
Pulcatý, dick. P. sekera (klín). Us.

268878   Pulcatý Svazek: 8 Strana: 0329
Pulcatý. P. nos. NZ. IV. 525":

268879   Pulce Svazek: 10 Strana: 0320
Pulce, ete, n., zdrobn. pulec. Hlk. XI. 354.

268880   Půlcestí Svazek: 9 Strana: 0265
Půlcestí, n. Zastaviti koho v p. Pal. Děj. IV. 1. 427.

268881   Půlcihelný. P Svazek: 10 Strana: 0320
Půlcihelný. P. zdivo (na půl cihly). KP. IX. 288.

268882   Pulcovitý Svazek: 2 Strana: 1248
Pulcovitý, boulovatý. Ros. — P. ryby, cottini. Krok. I. d. 106.

268883   Půlče Svazek: 9 Strana: 0265
Půlče, e, n. = políčko. Blatná. Kub. 156.

268884   Půlčík Svazek: 7 Strana: 0538
Půlčík, u, m. = půl žejdlíku. Us. Šd.

268885   Půlčík Svazek: 7 Strana: 1373
Půlčík, u, m., půlka, y, f. = trojník Us.

268886   Pulčín Svazek: 2 Strana: 1248
Pulčín, a, m., něm. Pultschein, ves u Klo- bouk na Mor. PL.

268887   Půlčtvrta Svazek: 2 Strana: 1248
Půlčtvrta, lépe: půl čtvrta, vierthalb. Jg. Vz Půl, pozn. 2.

268888   Půlčtvrtakostan Svazek: 2 Strana: 1248
Půlčtvrtakostan, u, m., chem. roztok. Presl.

268889   Pulda Svazek: 10 Strana: 0320
Pulda Ant, herec, 1848. —1894. Vz Ott. XX 976.

268890   Půldenár Svazek: 7 Strana: 0538
Půldenár, u, m. Črm. 16.

268891   Půldesátník Svazek: 2 Strana: 1248
Půldesátník, a, m., představený pěti mužům. Cyr.

268892   Půldesátý Svazek: 2 Strana: 1248
Půldesátý, zehnthalb. Br. P. hodina. Us.

268893   Půldne Svazek: 7 Strana: 0538
Půldne. Cf. Mkl. Etym. 256. Ještě to p. buď doma. Us. Fč.

268894   Půldne, n Svazek: 2 Strana: 1248
Půldne, n., půl dne, halber Tag. Rkk.

268895   Půldruhák Svazek: 2 Strana: 1248
Půldruhák, u, m., l1/2 čteníku n. 15 pásem. Na Policku. Kšá.

268896   Půldruhastaletý Svazek: 9 Strana: 0265
Půldruhastaletý. P. paměť. Pal. Děj. III. 1. 36

268897   Půldruho Svazek: 2 Strana: 1248
Půldruho = půldruhého. V Krkonš. Kb.

268898   Půldruho-uhlan Svazek: 2 Strana: 1248
Půldruho-uhlan, u, m., roztok síranu hořčíkového a čtyruhlanu sodičitého odku- řovaný. Presl.

268899   Půldruho-uhličitan Svazek: 2 Strana: 1248
Půldruho-uhličitan, u, m. P. amonatý. Prm.

268900   Půldruhobarvan Svazek: 2 Strana: 1248
Půldruhobarvan, u, m., smíšenina bar- vami drasličitého a octanu trojolovitého. Presl.

268901   Půldruhokostan Svazek: 2 Strana: 1248
Půldruhokostan, u, m., sloučení kyse- liny kostíkové s kysličníkem vápničitým. Presl.

268902   Půldruhosiťaničelan Svazek: 2 Strana: 1248
Půldruhosiťaničelan, u, m., Bleiarse- niat, n. Presl.

268903   Půldruhý Svazek: 2 Strana: 1248
Půldruhý, anderthalb. Před půl druhým měsícem. V. To věno mám v půldruhém stu hř. gr. Půh. II. 180.

268904   Půldukát, u, m Svazek: 2 Strana: 1248
Půldukát, u, m., der Halbdukatcn. Šm.

268905   Půldvanáctá Svazek: 2 Strana: 1248
Půldvanáctá, é, f., hra v karty. Obt.

268906   Půldvanáctý Svazek: 9 Strana: 0265
Půldvanáctý. P. mše (o půldvanácté ho- dině). Díval s? na p-tou (šilhavý). Šml. IX. 124.

268907   Puldvorník Svazek: 2 Strana: 1248
Puldvorník, a. m., der einen halben Bauernhof besitzt. Us.

268908   Půle, v Svazek: 2 Strana: 1248
Půle, vz Půl. — P., Pula, y, Pulja, e, f., it. Pola, mě. na západ, pobřeží nejjižnější části Istrie. Vz S. N.

268909   Pulec Svazek: 2 Strana: 1248
Pulec, lce, m., mládě žabí ještě nevytvo- řené. Vz Schd. II. 488. Der Kaulfrosch, die Quappe, Kaulquappe. Má oči jako p.; kouká jako p.; vyvaluje oči jako p. Us. — P., druh ryb pulcovitých, cottus. P. říčný. V. Vz Frč. 294., Schd. II. 501.

268910   Pulec Svazek: 7 Strana: 0538
Pulec. 1380. P., hlaváč, palohlavec, pa- nohlavee, paohlavec, prček, špulán, špulec. P. rodí se ze žabích peřin. Brt. O dětech, které neumějíce plovati na mělku rukama po dně chodí, jakoby plovaly, říká se, že mačkají pulce. U Zbirova. Lg. — P. = vranka, cottus, ryba. Cf. Brm. III. 3.66.— P. mořský, ostrea. 14. stol. Mnč. — P., os. jm. D. ol. VII. 55. — P. = rybník u Cer- honic. BPr.

268911   Pulec Svazek: 9 Strana: 0265
Pulec, lce, m. = puls. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 32. — P. = druhé dřevo (kláda) voru s obou stran. Us. Čes. 1. VIL 20.

268912   Pulec Svazek: 10 Strana: 0320
Pulec, lce, m. = ryba podobná pslruhu bez kropek s ostrým Hřbetem jako nůž. Slez. Vz Čes. 1. XI. 222, Ott. XX. 977.

268913   Půlečka Svazek: 9 Strana: 0265
Půlečka, y, f. = oblek dětí do jejich čtvrtého roku. Již. Mor. 177.

268914   Pulečny Svazek: 2 Strana: 1248
Pulečny, dle Dolany, něm. Puletschney, ves u Hodkovic. PL.

268915   Půlednání, n Svazek: 2 Strana: 1248
Půlednání, n. =polednání, doba od 5—6 hod. V Krkonš.

268916   Pulej Svazek: 2 Strana: 1248
Pulej, e, m. = polej, mentha pulegium, der Polei.

268917   Pulej Svazek: 7 Strana: 0538
Pulej, pulegium. Byl. 15. stol.

268918   Půlek Svazek: 7 Strana: 0538
Půlek, lku, m. = půlka, zvl. půl krej- caru. Us. BPr.

268919   Půleň Svazek: 7 Strana: 0538
Půleň, lně, f. = rovník, aequator. Kod.

268920   Pulena Svazek: 7 Strana: 0538
Pulena, y, f. a m. = hlupák, hloupá osoba. Slez. Šd.

268921   Půlení Svazek: 2 Strana: 1248
Půlení, n., rozdělení na 2 stejné částky či půly, die Zweitheilung. Sš. Ž. 96.

268922   Půlenka Svazek: 7 Strana: 0538
Půlenka, y, f., targionie, Targionie, rostl. Vz Rstp. 1824.

268923   Půlenka Svazek: 10 Strana: 0320
Půlenka, y, f., targionia, rostl Ott. XX. 978.

268924   Půlenkovitý Svazek: 7 Strana: 0538
Půlenkovitý. P. rostliny, targionieae: půlenka Rstp. 1824.

268925   Pulerovati Svazek: 2 Strana: 1248
Pulerovati, poliren. -- co. Rk.

268926   Pulerovati co čím Svazek: 10 Strana: 0320
Pulerovati co čím: pravdu lží p. Kom. Ces. 214, Did. 99.

268927   Puléř Svazek: 2 Strana: 1248
Puléř, e, m., der Polirer. Tk. II. 377.. V.

268928   Půležitý Svazek: 10 Strana: 0320
Půležitý = rovný. XVII. stol. Konstantius.

268929   Půlfudrový Svazek: 9 Strana: 0265
Půlfudrový sud (piva). Sdl. Hr. VI. 157.

268930   Půlfunt Svazek: 9 Strana: 0265
Půlfunt, u, m. 1559. Mtc. 1897. 277.

268931   Pulgroň Svazek: 7 Strana: 0538
Pulgroň = hora v pohoří karpat. na Mor. Škd.

268932   Pulgýr Svazek: 7 Strana: 0538
Pulgýr, u, m., rostl. V Podluží. Brt. L. N. II. 20.

268933   Půlhák Svazek: 7 Strana: 0538
Půlhák. Výb. II. 1494., Wtr. Obr. 268.

268934   Půlhák, polohák Svazek: 2 Strana: 1248
Půlhák, polohák, u, m., zbraň k stří- lení, der halbe Hacken, die Handbüchse. V. Z p-ku střílely se koule 2 loty těžké. Km. II. n. b. 120. (Hrš.).

268935   Půlhákovní Svazek: 2 Strana: 1248
Půlhákovní ručnice = půlhák. V.

268936   Půlhalíř Svazek: 9 Strana: 0265
Půlhalíř, e, m. Mtc. 1897. 129.

268937   Půlhlasem Svazek: 2 Strana: 1248
Půlhlasem, polohlasně, halblaut. Šm.

268938   Půlhlavní Svazek: 2 Strana: 1248
Půlhlavní, den halben Kopf betreffend, P. bolesť. Ms. bib.

268939   Půlhodina Svazek: 10 Strana: 0320
Půlhodina, y, f. Za malou p-nu. Mš. exc.

268940   Půlhodinka Svazek: 9 Strana: 0265
Půlhodinka, y, f. Malá p. Br. St. 15.

268941   Půlhodinný Svazek: 7 Strana: 0538
Půlhodinný, halbstündig. P. spánek. Us. Pdl.

268942   Půlhranol Svazek: 7 Strana: 0538
Půlhranol, u, m. P. zvětšující, zmenšu- jící. Čs. math. X. 231.

268943   Půlhranolový Svazek: 7 Strana: 0538
Půlhranolový Spektroskop. Čs. math. X. 231.

268944   Půlhubek Svazek: 2 Strana: 1248
Půlhubek, vz Polohubek.

268945   Půlchod Svazek: 2 Strana: 1248
Půlchod, u, m., půl chodu u tkadlce, 12 nití.

268946   Půlchod Svazek: 9 Strana: 0265
Půlchod, u, m. Aby se nezastavil v p-du. Pal. Děj. II. 197.

268947   Pulic Svazek: 10 Strana: 0320
Pulic, e, m = blázen. V zloděj mluvě.

268948   Pulice Svazek: 2 Strana: 1249
Pulice, dle Budějovice, něm. Gross-Pul- litz, ves u Dobrušky. PL.

268949   Pulice Svazek: 7 Strana: 0538
Pulice, ves. Arch. I. 530. Vřaděno za Pulkař.

268950   Půlící Svazek: 7 Strana: 0538
Půlící, halbirend. P. bod. Mj , NA.

268951   Puličky Svazek: 2 Strana: 1249
Puličky, dle Dolany, Klein-Pullitz, ves u Dobrušky. PL.

268952   Puličky Svazek: 7 Strana: 0538
Puličky, zašlá ves. D. ol. VII. 796. Vřa- děno za Pulkař.

268953   Pulidery Svazek: 7 Strana: 0538
Pulidery = kalhoty, plundry, Plunder- hose, f. Slov. Orl. III. 19., Syt. Táb. 255.

268954   Puligery Svazek: 8 Strana: 0329
Puligery = nohavice z tenkého domácího plátna. V Liptovsku. NZ. III. 402. Cf. Pulidery.

268955   Pulij Svazek: 9 Strana: 0265
Pulij = polej, rostl. Slez. Čes. 1. IX. 340.

268956   Pulina Svazek: 7 Strana: 0538
Pulina, y, m., os. jm. P. N. 1822. Vz Jg. H. 1. 616.

268957   Půlina Svazek: 7 Strana: 0538
Půlina, y, f. = kruhovka, houska. V Bu- děj. Jdr., Vik.

268958   Pulina Svazek: 9 Strana: 0265
Pulina, y, f. = černá houska. Kub. 153. Sr. Krchovka.

268959   Pulinec Svazek: 2 Strana: 1248
Pulinec, nce, m., thanasinus, hmyz. Krok.

268960   Půlinka Svazek: 7 Strana: 0538
Půlinka, y, f. = trojník. U Richmb. Dšk.

268961   Pulinka Svazek: 10 Strana: 0320
Pulinka, y, f., zdrobn. pulina. Sr. II. Přisp. 265.

268962   Pulír Svazek: 7 Strana: 0538
Pulír, a, m. = ožralec, darebák, Säufer, Lump. U Místka. Škd.

268963   Pulirovati Svazek: 2 Strana: 1248
Pulirovati = polirovati.

268964   Pulíř Svazek: 2 Strana: 1248
Pulíř, e, m. = puléř. V.

268965   Půliti Svazek: 2 Strana: 1248
Půliti, il, en, ení. — co čím: prkno pan- tokem p., mitten entzwei rheilen. Sych. — se komu: vlasy se mu půlí. Toms. — Jg.

268966   Pulj Svazek: 7 Strana: 0538
Pulj, e, f. = Pulja.

268967   Pulja Svazek: 7 Strana: 0538
Pulja, vz Půle.

268968   Pulk Svazek: 7 Strana: 0538
Pulk. Cf. Rstp. 1525.

268969   Pulk Svazek: 10 Strana: 0320
Pulk, pulque, nápoj v Americe oblíbený. Vz Ott. XX. 981.

268970   Pulk, u Svazek: 2 Strana: 1249
Pulk, u, m., nápoj ananasový. Schd. IL 271., Kk. 166., 131.

268971   Půlka Svazek: 2 Strana: 1249
Půlka, y, f. = krůta. Slov.

268972   Půlka Svazek: 2 Strana: 1249
Půlka, y, f. = půl, die Hälfte. — Na polku, zum Halbpart. — P., u soukeníků váha 11/2 libry. Us. Mus. — P., dlouhá plachetka ženská na hlavu u Slovaček. — P., šátek na krk ve dvě půly křížem rozstřížený. Na Mor. Hý. U Vysokého. Světz. — P., sukno z půl os- novy. U Rychn. Msk. — P., 1/8 žejdlíku ko- řalky. Ve Slez. Tč. — P. u ženských sukní. Us. — Půlky, hodiny o jednom závaží, které nebijí. Us. — P., uzké prkno (asi polovice), na něž hrnčíři z kruhu hrnce dávají. Mý.

268973   Půlka Svazek: 7 Strana: 0538
Půlka. List. fil. 1886. 177. Cf. Rumplík (dod.) — P. = poloviční nota. Us. Pdl. — P. = bataillon (!). Pohl.

268974   Půlka Svazek: 8 Strana: 0329
Půlka, y, f. = police na hrnce. Slez. NZ. IV. 10. Cf. Blot (3. dod.).

268975   Půlka Svazek: 10 Strana: 0320
Půlka, y, f. = třícípý šátek plátěný (půlka pleny). Čes. 1. XI. 23.

268976   Půlkáně Svazek: 2 Strana: 1249
Půlkáně, ě, f., druh luňáků, pygargus, die Kornweihe. Presl.

268977   Pulkař Svazek: 2 Strana: 1249
Pulkař, e, m., něm. Filigram, ves u Mi- kulova na Mor. PL.

268978   Pulkava Svazek: 7 Strana: 0538
Pulkava Přibík z Radonína, farář a děje- pisec, † okolo r. 1380. Vz Tf. H. 1. 33., Pal. Rdh. II. 470.—486., Vlčk. 69., Bačk. Písm. I. 214., Pal. Děj. I. 26., Jg. H. 1. 616., Jir. Ruk. II 158., Pyp. K. II. 545., Mus. 1861. 107., Rk. Sl.

268979   Pulkava Svazek: 7 Strana: 1373
Pulkava. Ct. D. Gesch. 164., 268.

268980   Pulkava Svazek: 8 Strana: 0329
Pulkava. Přibík P. z Radenína. Vz Vlč. Lit. 32.

268981   Půlkava Svazek: 9 Strana: 0265
Půlkava. Sr. Flš. Písm. 119, Jub. XXV. — P. = přítok Dyje na Mor. Bdl. Mor. 11.

268982   Pulkava Svazek: 10 Strana: 0320
Pulkava Příbík z Radenína. Vz Ott XX. 979.

268983   Půlkavec Svazek: 2 Strana: 1249
Půlkavec, vce, m., ostříž, dřevčík. Palliard.

268984   Půlkníže Svazek: 2 Strana: 1249
Půlkníže, ete, n., halber Fürst. Rkp. 1693.

268985   Půlko Svazek: 7 Strana: 0539
Půlko, a, n. = půlka, půlek, zvl. půl pole, rozdělené pole. BPr.

268986   Půlkočár, u, půlkočárek Svazek: 2 Strana: 1249
Půlkočár, u, půlkočárek, rku, m., malý kočár o 2 kolách, der Karren. Kom. J. 455.

268987   Půlkola Svazek: 2 Strana: 1249
Půlkola, lépe: půl kola.

268988   Půlkolečko Svazek: 7 Strana: 0539
Půlkolečko, a, n., Halbrad, n. Koll. St. 800.

268989   Půlkolek Svazek: 2 Strana: 1249
Půlkolek, lku, m., půl kola, das Halb- rad, der Halbzirkel. Ms. bib.

268990   Půlkólkolnice Svazek: 8 Strana: 0329
Půlkólkolnice, e, f. = druh říčice (na koukol). Jevíč. Brt, D. II. 378.

268991   Půlkolo, a Svazek: 7 Strana: 0539
Půlkolo, a, m., os. jm. Wtr. Obr. 83.

268992   Půlkolo,. a, n Svazek: 2 Strana: 1249
Půlkolo,. a, n., das Halbrad. Sm., Rk.

268993   Půlkoň Svazek: 2 Strana: 1249
Půlkoň, ě, m., der Centaur. Šm.

268994   Půlkoňák Svazek: 7 Strana: 0539
Půlkoňák, a, m. = půlkoň. Hdk. Kř. 550.

268995   Půlkoňský Svazek: 2 Strana: 1249
Půlkoňský, centaurisch. — P. síla, die halbe Pferdekraft.

268996   Půlkopa, y Svazek: 10 Strana: 0320
Půlkopa, y, f. Kká. Sion I. 225.

268997   Půlkorec Svazek: 2 Strana: 1249
Půlkorec, rce, m., 2 věrtele, halber Strich. Us.

268998   Půlkoruna Svazek: 7 Strana: 1373
Půlkoruna, y, f., nový rakous. peníz z r. 1892 , stříbrný = 25 kr.

268999   Půlkoule Svazek: 2 Strana: 1249
Půlkoule, e, f., die Halbkugel. Ráj.

269000   Pulkova Svazek: 2 Strana: 1249
Pulkova, y, f., hora v městečku u Pe- trohadu. Vz S. N.