303001   Smažinka Svazek: 10 Strana: 0377
Smažinka, y, f. = smažená věc. A tuhle nesu ňákou s-ku (koblihu). Pittn. Sr. Sma- ženka.

303002   Smažírna Svazek: 3 Strana: 0468
Smažírna, y, f., der Röstort.

303003   Smažírna Svazek: 7 Strana: 0715
Smažírna = kotel k vaření švestek. Val. Brt.

303004   Smažiti Svazek: 3 Strana: 0468
Smažiti, smaž, že (íc), il, en, ení; sma- žívati = na oleji n. na másle péci, rösten, braten. V. — co kde: na rendlíku (pekáči) ryby s.; na oleji v kotle. Kom. Král dal olej vařiti, Dorku na něm s-ti; Zňal oheň na ledě, smažil rybky v medě. P. 8., 35. — jak: při slabém ohni. — co komu: klo- básu. Dh. 146. — S. = vařiti. S. slivy (z karlátek povidla). Ve Slez. Šd.

303005   Smažiti Svazek: 7 Strana: 0715
Smažiti. Mkl. Etym. 309. S. trnky (po- vidla vařiti). Val. Brt.

303006   Smažitý Svazek: 3 Strana: 0468
Smažitý = smažený, was man im Schmalze bäckt. Příp. -it?. Mkl. B. 195.

303007   Smážka Svazek: 3 Strana: 0468
Smážka, y, f. Nemá (tele) na ledvince ani s-ky (= ani trochu loje). V Kunv. Msk.

303008   Smažka Svazek: 10 Strana: 0377
Smažka, y, f. = kapka. Neměl v sobě ani smažky krve. Úbočí. Rgl. Sr. Smažek v VII 715.

303009   Smažna Svazek: 9 Strana: 0299
Smažna, y, f. = smažené jídlo. Dali si zlatý na símžnu. Sdl. Hr. IV. 132.

303010   Smažunka Svazek: 7 Strana: 0715
Smažunka, y, f. = smaženina. Laš. Tč.

303011   Sméci Svazek: 3 Strana: 0468
Sméci, vz Smésti.

303012   Smeciščar Svazek: 8 Strana: 0370
Smeciščar, a, m., vz Drozd (3. dod.).

303013   Smeclište Svazek: 10 Strana: 0663
Smeclište, n. = smetiště. Slov. Nár. sbor. XI. 15.

303014   Smečec Svazek: 3 Strana: 0468
Smečec, čce, m., intermedium, zastar. Nomencl.

303015   Smečený Svazek: 10 Strana: 0377
Smečený. Kráčel s hlavou s-nou (sklo- něnou) Rais. Lop. 236.

303016   Smečice Svazek: 3 Strana: 0468
Smečice, vz Smědčice.

303017   Smečiti Svazek: 3 Strana: 0468
Smečiti, il, en, ení = mečem stíti, köpfen. — koho čím: ostrým mečem. Ŕk. — Ob. pan. 263.

303018   Smečka Svazek: 7 Strana: 0715
Smečka = klička. Mkl. Etym. 311. Ko- šula na s-ku zavázaná. Hrb. Obr. 84. Cf. Frča. — S. = oprátka. Tu jí (sani) vzvrh na šíji smečku. Jiří v. 47. K dubu smeč- kami ho přivázali. Výb. II. 1329. — S. pro lezce (v hasičství, v tělocv.), lapací provaz, Gurtleine, Sieigerseil. Tlm., Khl., Ktk. — S. u lokomotivy, Coulisse. NA. IV. 210. — S. ve stenografii. Těsnop. 22. — S-ky = jahody. S. trhali a jedli. Let. 337.

303019   Smečka Svazek: 9 Strana: 0299
Smečka. Někomu léčky a smečky stro-

303020   Směčka Svazek: 9 Strana: 0299
Směčka, ?, f. = směska. Na Pláště. Plz. 119. jiti. Kom. Ohláš. 76.

303021   Smečka Svazek: 10 Strana: 0377
Smečka, vz Smekač.

303022   Smečka, smyčka Svazek: 3 Strana: 0468
Smečka, smyčka, y, f. == zdrhnutí, stažení, svaz, uzel, der Knoten. Ta příze jest samá smyčka; dělají se na přízi s-čky. Us. Dch. — S., uzel na niti n. na provazu udělaný, der Knopf. Na s-ku zavázati. D. — S., klička, oko, ve Slez. putlina, die Schlinge, Schleife, Masche. Šd., Jg. Na s-ku někoho uvázati (opak: na uzel, na zadrhmo). Plk. Do s-čky ptáky chytati. Us. Zadrhni s-u. Us. Šd. S-čku udělati. Sš. P. 474. Po troubení houžev a smečka lyčená jemu na hrdlo vložena. Háj. Ze s-ky hlavu vytáh- nouti a jiného tam nechati. Ros. Ze s-čky hlavu vytáhnouti (neštěstí se vyhnouti). Kom. Vz Oko. — S. oprátka, provaz, na kterém myslivci honicí psy vodí, die Koppel. Smečka. V. Psy na smečkách voditi, držeti, Štelc., se smečky pustiti. Sych. Psa na smečku dáti, vzíti. Šp. Koné se smečky pustiti, auskoppeln. Čsk. S-ou psy svázati. Dch. — S., stužka, die Halsbinde. Bkř. — S. chrtů, psů, jest pár na jedné smečce spiatých, die Kuppel, Meute. — Smečky = červené jahody, smekličky, rothe Erdbeere. Star. let.

303023   Smečno Svazek: 3 Strana: 0468
Smečno, a, n., mrchoviště, der Schind- anger. Us. (Vorlík). — S., ves v Čechách u městečka Muncifaje (n Slaného). Vz více v S. N. — Smečenský. S. hrabě (Jindřich Jar. Clam-Martinic).

303024   Smed Svazek: 3 Strana: 0468
Smed, u, m., vz Smad.

303025   Smědava Svazek: 7 Strana: 1383
Smědava či Směda, ře. u Vítkova. Ott. VI. 88. a.

303026   Smědčice Svazek: 3 Strana: 0468
Smědčice, Smečice, dle Budějovice, ves v Plzeňsku u Rokycan. Vz S. N., PL.

303027   Smědeč Svazek: 3 Strana: 0468
Smědeč, dče, m. S. veliká, Gross-Zmietsch; S. malá, Klein-Zmietsch, vsi v Krumlovsku.

303028   Smediť Svazek: 7 Strana: 0715
Smediť = smädit. Sl. ps. Šf. II. 136.

303029   Smědlosť, smědosť, i Svazek: 3 Strana: 0468
Smědlosť, smědosť, i, f., dunkelbraune Farbe.

303030   Smedlovka Svazek: 7 Strana: 0715
Smedlovka, y, f. = houba po vrchu čer- navá. Mor. Kopan. Brt. L. N. II. 117.

303031   Smedlovka, y, f Svazek: 8 Strana: 0370
Smedlovka, y, f. = palučnice, agaricus edulis, houba. Brt. D. II. 511.

303032   Smědlý Svazek: 3 Strana: 0468
Smědlý = smědý, dunkelbraun. Aqu.

303033   Smedlý Svazek: 3 Strana: 0468
Smedlý, smadlý = žíznivý, durstig. Slov. Plk.

303034   Smědnouti Svazek: 3 Strana: 0468
Smědnouti, dnul a dl, utí, dunkelbraun werden. Ros.

303035   Smedný Svazek: 3 Strana: 0468
Smedný = žíznivý, durstig. Slov. Hdk. C. Vz Smadný.

303036   Smědosť, i Svazek: 3 Strana: 0468
Smědosť, i, f. = smědlosť. Veleš.

303037   Smědovice Svazek: 3 Strana: 0468
Smědovice, Snědovice, dle Budějovice, něm. Schnedowitz, ves v okr. dubském. Vz S. N.

303038   Smedúvka Svazek: 7 Strana: 1383
Smedúvka, y, f., houba. Mor. NZ. I. 297.

303039   Smědý Svazek: 7 Strana: 0715
Smědý. Cf. Mkl. Etym. 310. S. místo hnědý, g (h) proti pravidlu v s se promě- nilo. Šf. III. 547. S., fulcus. Sv. ruk. 314. S. plemene či malajské. J. Lpř. Smědie jsú lidé, to jest, ne ovšem črní. Mill. 27. S. člověk kudy chodí, ten v svém srdci milosť plodí. Výb. I. 962. — kde: na tváři. Výb. II. 1352.

303040   Smědý, snědý Svazek: 3 Strana: 0468
Smědý, snědý = hnědý, náčerný, osmahlý, braun, brunett. Jg. S., strsl. srnéd?, příp. -j?, subruscus, srb. smedj. Mkl. B. 75. Ne- roďte mne snabditi, žeť směda jsem, nebť obarvilo jest mě slunce. Hus III. 12., 16. Jsem směda, tociž v nízkém a pokorném životě. Hus III. 15. Jsem s. BO. S. barva, Krab., masť, Ras., kněžna, Háj., kaštan, Us., člověk. Us. — čím. Směd byl svými hříchy. (1410). — Jg. — v čem. Protož neroďte mne šetřiti, žeť sem smedá v svět- ských věcech. Hus III. 16. — S., černý, schwarz. S. chléb, mouka. Opav. Pk., Klš.

303041   Směhov, Sněhov Svazek: 3 Strana: 0468
Směhov, Sněhov, a, m., něm. Sniehow, ves u Něm. Brodu. PL.

303042   Směch Svazek: 10 Strana: 0377
Směch, u, m. = posměch. Ať budu všem lidem v směch. 1416. Rozpr. fil. 108.

303043   Sméch, u, m Svazek: 7 Strana: 0716
Sméch, u, m. = smích. Slov. Bern.

303044   Směcholibice Svazek: 7 Strana: 0716
Směcholibice, e, t., die Lachlustige. Vký.

303045   Směchorádka Svazek: 7 Strana: 0716
Směchorádka, y, f. = rádosměška. Vký.

303046   Směchota Svazek: 3 Strana: 0468
Směchota, y, m., slov., vz Smíchota.

303047   Směchotvorný Svazek: 3 Strana: 0468
Směchotvorný = smích tvořící, Lachen erregend. S. láskožel. Johan. 115.

303048   Směchoval, a Svazek: 10 Strana: 0377
Směchoval, a, m. = smíšek, šašek. Dvor- ský s. Pass. 358.

303049   Směchovalnec Svazek: 7 Strana: 1383
Směchovalnec, ridiculosus, zastr. Prsp. 46. 61.

303050   Směchovalný Svazek: 3 Strana: 0468
Směchovalný, směchující, lächerlich. Ms.

303051   Směchovalný Svazek: 7 Strana: 0716
Směchovalný. S. řeči. GR.

303052   Směchovati Svazek: 3 Strana: 0468
Směchovati, zum Lachen bringen, auf- heitern. Nz., Leg.

303053   Smějačky Svazek: 7 Strana: 0716
Smějačky, lächelnd. S. to povídal. Šd.

303054   Smějavo Svazek: 9 Strana: 0299
Smějavo. Věspał se na s., na zhlidavo Císař. Mtc. 1900. 140.

303055   Smejcenie Svazek: 10 Strana: 0377
Smejcenie, n. Dal mi hájek na s. (abych jej vymýtil). 1512. Arch. XIX. 124. Doleji stojí: na smýcení.

303056   Smejčina Svazek: 7 Strana: 0716
Smejčina, y, f. = smýtina, paseka, hla- vata I. 102.

303057   Smejčiti Svazek: 7 Strana: 0716
Smejčiti = smýčiti. Us.

303058   Smějek Svazek: 7 Strana: 0716
Smějek, jka, m. = smíšek. Phľd. III. 543

303059   Smějenkat Svazek: 10 Strana: 0663
Smějenkat se = smáti se (v dětské řeči). Brt. Slov.

303060   Směji Svazek: 3 Strana: 0468
Směji = smím, zastr.

303061   Směji se Svazek: 3 Strana: 0468
Směji se, vz Smáti se.

303062   Smějka Svazek: 7 Strana: 0716
Smějka, y, m. a f. = smíšek. Šd., Sldk. 388.

303063   Smejkati Svazek: 7 Strana: 0716
Smejkati, vz Smýkati. Us.

303064   Smejko Svazek: 7 Strana: 0716
Smejko, a, m. = smíšek. Slov. Rr. Sb.

303065   Smejlovský Svazek: 7 Strana: 0716
Smejlovský mlýn. Mus. 1880. 234.

303066   Smějný Svazek: 7 Strana: 0716
Smějný = usmívavý. S. ústa, obličaj. Orl. IV. 174., 63.

303067   Smejšleti Svazek: 7 Strana: 0716
Smejšleti, vz Smýšleti. Us.

303068   Smejúčky Svazek: 7 Strana: 0716
Smejúčky = smějačky. Slov. Klčk. Zb. III. 42.

303069   Smejvánky Svazek: 7 Strana: 0716
Smejvánky, pl., m. = hostina po křti- nách. U Kr. Hrad. Kšť.

303070   Smejvánky Svazek: 8 Strana: 0370
Smejvánky = slavnostní první koupel dítěte třetí den po křtu (po křtu se nekoupá až třetí den). U Chrud. Čes. 1. V. 190.

303071   Smek Svazek: 3 Strana: 0468
Smek, u, m. = smeknutí. Čáku (klobouk) — v smek! Czako (Hut) — ab! Čsk. — S. = skok, der Sprung. Na dva s-ky. Na mor. Zlínsku. Brt. — S., lubenka, sicyos, die Haargurke. Slb. 491.

303072   Smekač Svazek: 10 Strana: 0377
Smekač, e, m. Ulice ve Smekači čili Smečkách, také Zahradnická ulice (v Praze). Dolen. Pr. 492.

303073   Smekal Svazek: 3 Strana: 0468
Smekal, a, m., osob. jm. Šd.

303074   Smekáni Svazek: 8 Strana: 0370
Smekáni. S. klobouku jest původu bur- gundského. Wtr. Krj. I. 129.

303075   Smékat Svazek: 7 Strana: 0716
Smékat, hépať = skákati. Mor. Brt. D. 266.

303076   Smekati Svazek: 3 Strana: 0468
Smekati, vz Smeknouti.

303077   Smekbidlo Svazek: 7 Strana: 0716
Smekbidlo, a, n., os. jm. Let. 337.

303078   Směkčiti Svazek: 3 Strana: 0468
Směkčiti, vz Změkčiti.

303079   Smeklice, e, smeklička Svazek: 3 Strana: 0468
Smeklice, e, smeklička, y, f. = petlice u dveří, die Klammer. — S., smekličky, smečky, jahody červené, rothe Erdbeere. — Jg.

303080   Smekličkoví Svazek: 3 Strana: 0468
Smekličkoví, n., jahodoví, der Erdbeer- Strauch. Ms. bib.

303081   Smekličkový Svazek: 3 Strana: 0468
Smekličkový, jahodový, Erdbeer-. Ms. bib.

303082   Smeklina Svazek: 3 Strana: 0468
Smeklina, y, f., die Abrutschung. Šm.

303083   Smeknouti Svazek: 3 Strana: 0468
Smeknouti, knu, kni, knul a kl, ut, utí; smekati, smekávati = sejmouti, sňati, sun- dáti, stáhnouti, svléci, abziehen, abnehmen, absetzen. — abs. Smekni (i. e. klobouk, čepici). Us. Jg., Šd., Dch. — co, koho: klobouk, čepici, Us., psy (se smečky pu- stiti). Us. A já neposlechnu, až přede mnó klekne a klobóček smekne. Sš. P. 233. S. krávu, zajíce — stáhnouti, abziehen. Us. u Rychn. — co před kým: klobouk. Ros. Nemusíš smekať čepicu před. drábem. Sš. P. 513. Před tebú budú klobúk smekati a mně budú ludé ruce lúbati. Sš. P. 797. — co jak. Klobouky s poklonou smykají. V. —- koho na koho: psy na zajíce s. (se smečky pustiti). Ros. Také na něho jednou smekl (poštval). Ros. — čím. Smek sebou = hop dolů! Na mor. Zlínsku. Brt. — se = svésti se, sundati se, abfahren, abgleiten. Jg. — se komu. Smekla se mi noha. Us. Smeká se jí to, nemůže vylízt. Us. Vk. — co, se odkud. Sekera se smekla s topořiska. D., Šp. Prsten se mu s prstu smekl. Us. Listí s prutu s. Us. S uzdy se s. Br. Vyvedeš mě na trávníček, smekneš se mne kantárý- ček. Sš. P. 531. Klobouk s hlavy s. Us. Tč. — se do které doby. Do těch vánoc se to tak smekne (== uteče). V Kunv. Msk. — se po čem: meč sě smeče po ščítě (štítě). Rkk. 12.

303084   Smeknouti Svazek: 9 Strana: 0299
Smeknouti. Košili přes hlavu s. (svléci). Har. I. 169.

303085   Smeknouti co komu. S Svazek: 7 Strana: 0716
Smeknouti co komu. S. sokolovi zá- stinu. Šp. — na koho = nalíčiti. Pk. — se odkud: s koníka, Kos., s kolejí. NA. co, se kam. Hrom se naň smekl. Kká. Id. 37. Blesk se smekl v skálu jedním skokem. Vrch. S. něco na někoho = svésti. Dvor. Smekly ji do klevet (strhly). Us. Rgl.

303086   Smeknouti se Svazek: 10 Strana: 0377
Smeknouti se = zemříti. Litom. 52.

303087   Smeknutí Svazek: 3 Strana: 0469
Smeknutí, n., die Rutschung. Dch.

303088   Smeknutý Svazek: 7 Strana: 0716
Smeknutý; -ut, a, o, abgenommen. S. čepice, klobouk. Us.

303089   Smektit Svazek: 3 Strana: 0469
Smektit, u, m., valchářská země, der Walkthon, die Walkererde, nerost hlinitý, celestvý, lomu ve velkých kusech lasturna- tého aneb zdrobeného. Vz S. N.

303090   Smělák Svazek: 3 Strana: 0469
Smělák, a, m. = smělec.

303091   Smělant Svazek: 7 Strana: 0716
Smělant, a, m. = smělý člověk. U Kdýně. Rgl.

303092   Smělavosť Svazek: 7 Strana: 1383
Smělavosť = smělosť (neobyč.). Vz List. fil. 1893. 331.

303093   Smelce, pl Svazek: 3 Strana: 0915
Smelce, pl. = černe čepce, schwarze Hau- ben. U Vsetína. Vck.

303094   Směle Svazek: 3 Strana: 0469
Směle = srdnatě, zmužile, statečně, udatně, kühn, frech, dreist, keck. S. dím, že . . . Sych., směle se na to pouštím. Kom. S. si počínati, se postaviti atd. Dch. Protož lží s. lid lúpie; A že biskupi již mučedlnictví se nelekají, protož s. k biskupstvie chvá- tají; Pravdu s. praviti, něco učiniti. Hus I. 343., 448., 454., II. 105.

303095   Smělec Svazek: 3 Strana: 0469
Smělec, lce, m., smělý, der Waghals, Ver- wegene. D., Puch. Přípona -?c?. Mkl. B. 313. Pustý s. Dch. S-ci mají svou prozřetelnost právě jako opilci. J. Zeyer. Smělcova máti nejdříve zapláče. Pk. Smělce všude bijí. č. M. 118.

303096   Smělec Svazek: 8 Strana: 0576
Smělec, lce, m., thalycra, brouk. S. listový, tli. fervida. Vz Klim. 341.

303097   Smelek Svazek: 3 Strana: 0469
Smelek, lku, m., semletý kámen mlýnský (běhoun), abgenützter Mühlstein. Ten s. za spodek sloužiti může. Vys., Us.

303098   Smělek Svazek: 3 Strana: 0469
Smělek, lku, m., Koeleria, rostl. Čl. Kv. 107., FB. 10., Slb. 159., Rostl. 1740.

303099   Smělenáhlý Svazek: 7 Strana: 0716
Smělenáhlý. Bendl I. 130.

303100   Smělice Svazek: 3 Strana: 0469
Smělice, e, f., žena smělá. BO.

303101   Smělík Svazek: 3 Strana: 0469
Smělík, a, m. = smělec. Reš.

303102   Smělík Svazek: 9 Strana: 0299
Smělík, a, m, tharrops, brouk. S. černo- srstcový, t. melasoides. Klim. 423.

303103   Smělistý Svazek: 9 Strana: 0299
Smělistý. O. otrok. Ld. Zaniklo

303104   Smelit Svazek: 3 Strana: 0469
Smelit, u, m., nerost smektitu podobný. Vz S. N.

303105   Směliti Svazek: 3 Strana: 0469
Směliti, il, en, ení, kühn machen. Cf. Osměliti.

303106   Směliti se k čemu Svazek: 10 Strana: 0378
Směliti se k čemu. Kdo se k ní smělí (osměluje). Mark.

303107   Smelka Svazek: 10 Strana: 0663
Smelka, y, f. S. spodního mlýnského kamene. Čes. 1. XV. 294.

303108   Smělniti Svazek: 3 Strana: 0469
Smělniti, il, ěn, ění = mělným učiniti, auf- lockern. — co: pole. Kram.

303109   Smelný Svazek: 3 Strana: 0469
Smelný, mahlbar. S. chléb, zermalmt. Štelc.

303110   Smělo Svazek: 7 Strana: 0716
Smělo = směle. Mor. slez. a slov. Šd.

303111   Smělo Svazek: 8 Strana: 0370
Smělo. Ten sa musí na ňu s. strojiti. Sš. P. 7. č. 774.

303112   Smělodušný Svazek: 10 Strana: 0378
Smělodušný lid, rek. Msn. II. 34., 242., 293.

303113   Smělorostlý Svazek: 3 Strana: 0469
Smělorostlý, kühngewachsen. Pl.

303114   Směloskočný Svazek: 7 Strana: 0716
Směloskočný, Grotesk-. S. tanečník. Rk.

303115   Smělosrdný Svazek: 10 Strana: 0378
Smělosrdný muž. Msn. II. 169.

303116   Smělosť Svazek: 3 Strana: 0469
Smělosť, i, f. = udatnost, zmužilosť, sta- tečnost, srdnatost, die Kühnheit, Tapferkeit, der Muth. S. přidati. V. Vzal jsem sobě s. s ním se seznámiti, lépe: osmělil jsem se, dovolil jsem si s ním se seznámiti. Km. S. slohu. Jg. Se vší s-tí slovo mluviti. Ojíř. S. (ve špatném smyslu) bláznová, nemoudrá, nerozšafná (drzosť). V. Ktož by co prodal, k čemuž by sám práva neměl, též i ten, ktož cizie za své prodává, túž pokutu s-sti své ponese. Vš. 152. Pakli by kto té s-sti byl a o takovú se nepravosť pokusil, má takový vedlé práva kárán (kázán) býti. Ib. 155. S. míti. Dch. Kdes té s-sti nabrala? Er. P. 481. Kde té s-sti nabyli? Žer. 324. Dává s. k takovému trpění přikladem pó- voda křesťanského zástupu; Člověk ďáblov- ské s-sti; Kte's tu s. vzala, že tak řéci jsi sě nebála? Hus I. 186., 303., II. 105. — V právnictví = domnění podezření (zastr.), die Inzicht. Ms. pr. hor. — V smělosti muž- ský ráz jest znamenati, v opovážlivosti ja- kási prudkosť, v drzosti volná neslušnosť. Smělost projevuje důvěru vnitřní, opovážli- vost hrdosť, drzost ale nestydatost'. Ondrák.

303117   Smělosť Svazek: 7 Strana: 0716
Smělosť. Vzali mu s. z duše. Janda. S. v mdlobě není síla, ale pošetilosť S. síle napomáhá. Vz Nesmělosť. Sb. uč. S při múdrosti přemáhá těžkosti. Us. Tč.

303118   Smělost Svazek: 9 Strana: 0299
Smělost'. Úsloví atd. vz Zát. Př. IV. odst. 8. Bez s-sti nie chlap; S. robí chlapa. Ib. 360b.

303119   Směloš Svazek: 7 Strana: 0716
Směloš, e, m. = smělec. Slov. Dbš. Sl. pov. IV. 62.

303120   Smělota Svazek: 3 Strana: 0469
Smělota, y, f. = smělost. Velebiti budu Krista se vší smělotou. Sš. II. 159.

303121   Smělouš Svazek: 3 Strana: 0469
Smělouš, e, m. = smělec.

303122   Smělství, n Svazek: 3 Strana: 0469
Smělství, n. = smělost. BO.

303123   Smělý Svazek: 3 Strana: 0469
Smělý; směl, a, o = srdnatý, statečný, zmužilý, udatný, kühn, herzhaft, muthig. Jg. Strsl. s?m?l?., audax, vl. partc. pft. act, příp. -l?.. Mkl. B. 94. S-lého učiniti, udě- lati ; s. doufání, srdce. V., doufanlivosť. Kom. Kohout na svém smetisku smělejší. Prov. Jg. Smělým štěstí pomáhá, audaces fortuna juvat. V. S-lému tu štěstí, tu ne- štěstí. Dch. S. šílenosť, skok atd. Dch. Smelé, milá, srdečko máš, sama na zdávání voláš. Sš. P. 425. Vyváděti s-lé kousky. Km. S-lého pán Bůh neskrátí a opilým čert sem tam klátí. Pk. Ctnosť bývá smělá a dobrota strachu nezná. Shakesp. Tč. Smě- lejším se stávati, vz Křídlo, Špaček. — S., opovážlivý, příliš smělý, drzý. S. kejklíř. Kom. — čím: slabostí jiných — jak. S. až k neuvěření. — k čemu. Žena k smil- ství s-lá. Hus I. 203.

303124   Smělý Svazek: 7 Strana: 0716
Smělý. Cf. Mkl. Etym. 310. — k čemu. Ke vší dobrotě s-lý. Výb. I. 924.

303125   Smělý Svazek: 9 Strana: 0299
Smělý. Smelého srdca chlap; Smelý ako jazvec; S. ako kohout na svém smetisku; S. dlúho nemyslí; Smelým sa darí; S. šťastie mává; S. všade doma. Slov. Zát. Př. 360b. (139b. ).

303126   Smělý čím Svazek: 10 Strana: 0378
Smělý čím: svým životem. Baw. Ap. 209b. Směna, y, f. Sr. Ott. XXIII. 488.

303127   Směna Svazek: 3 Strana: 0469
Směna, y, f., směnění, der Wechsel, die Abwechselung. Stala se veliká s. (zmčna) v tom domě smrtí pána. Us. Vz Změna. — S., dání jednoho za druhé, die Vertauschung, der Tausch. S. jest, když se jeden s druhým o zbožie, o dědictví, o plat neb o jakéž- koli grunty dědičné zbožiem jiným, dědi- ctvím, platem atd. smění, svého jinému po- stúpi a k sobě, což jest jiného bylo, při- jímá. Vš. 569. Dobrá žena drahá s., zlá pak žena trpké zelí. Č. M. 391. A cožby se takto směnilo, to aby ve dsky zemské těm oso- bám, s kterýmiž by se s. stala, vloženo a zapsáno bylo. Zř. F. I. B. XIV. S-u učiniti o zajaté; Š. trestu jednoho způsobu za trest jiného způsobu. J. tr. S. hlásek (obměna), die Vertauschung; s. (protiklad), die Anti- these. Nz. Konali obchody mezi sebou skrze směnu. Us. u Solnice. S. slibu. MP. 113. Vz Slib. Nenie rovná s. dáti zlato políbiti a zase zlato vzieti. Hus I. 79. Věci skrze směnu jsme dostávali. Ler. Nerovná s. (že za muže ztratila svobodu). Jel. O směnu vězňů jednal. V. Směnou zajati vysvobo- zeni bývají. Kom. S. zboží. S-nu učiniti, udělati. V. Na s-nu kupovati. Kram. S-nu na jiný grunt s ním učiniti chtěl. V. — S., upsání, dlužní list, spravedlnost, der Schuld- brief, Wechsel. Vz Směnka. — S., die Schichte. S. denní, noční, ranní, odpolední, večerní, těžná, die Förder-, základná, die Versatz-, osmihodinová, přistalá, die Zustand-, Uiber- schicht. Hř.

303128   Směnárenský. S Svazek: 10 Strana: 0378
Směnárenský. S. potřeba. Nár. list. 1904. 73. 17.

303129   Směnárna Svazek: 3 Strana: 0470
Směnárna, y. f., die Wechselstube.

303130   Směnarní Svazek: 7 Strana: 0716
Směnarní, Wechsler-. S. obchod, závod. Dch., Pdl.

303131   Směnárnický Svazek: 7 Strana: 0716
Směnárnický, Wechsler-. S. obchod. Us. Pdl.

303132   Směnárník Svazek: 7 Strana: 0716
Směnárník, a, m., Wechsler, m. Pr. tr.

303133   Směnářský Svazek: 3 Strana: 0470
Směnářský, Wechsler-. S. závod. Dch.

303134   Směnečnictví Svazek: 3 Strana: 0470
Směnečnictví, n., směnkářství, das Wech- selwesen. Nz., Blř.

303135   Směnečník Svazek: 3 Strana: 0470
Směnečník, a, m., ten, kdo má směnku vyplatiti, der Bezogene eines Wechsels, der Trassat.

303136   Směnečný Svazek: 3 Strana: 0470
Směnečný (vz Směnka) Wechsel-. S. banka, dluh, dohodce, exekuce, jednáni, jed- natel, kniha, kolek, měna, místo, obchod, obyčej, osvědčení (pro neplacení, pro ne- přijeti směnky), peníze, placení, pohledávka, právo, přívěšek, řád, rukojemství, sazba, smlouva, soud, způsobnosť, účet, úvěr, věc, věřitel, zákon, záležitosť, zásylka, J. tr., blanket, plat, pře, přepis, příspěvek, vedení práva, závazek. Šp.

303137   Směnečný Svazek: 7 Strana: 0716
Směnečný. S. agio, kurs, valuta, Kzl., indossament, dlužník, Pr., rukojmě. J. tr. Vz Pr. tr. 354.-356.

303138   Směnečný S Svazek: 10 Strana: 0378
Směnečný S. řízení soudní. Vz Ott. Říz. III. 184. nn. S. právo. Vz Ott. XXIII. 489.

303139   Směnění Svazek: 3 Strana: 0470
Směnění, n., změna, die Veränderung. V. — S., dání n. vzetí jednoho za druhé, vz Směna, zboží za zboží, der Tausch. Br., Jel. Item od s. dědin strane mají dáti su- dímu po kopě atd. Vl. zř. 331. A dobýváť se zajisté právo skrze osobení, skrze najetí, skrze s. a obecně skrze všeliký účinek, skrze kterýžto na osobu jinú převedeno bývá panství. CJB. 39. S. osob. Skl. 388. — Hus I. 444.

303140   Smění Svazek: 3 Strana: 0470
Smění, n., vz Smíti. — S., vz Smáti. Lí- bezné s. BN.

303141   Směnice Svazek: 7 Strana: 0716
Směnice, e, f., Einlösungsschein, m. Rk.

303142   Směnie Svazek: 7 Strana: 0716
Směnie = osmělení se. Kat. 1855.

303143   Směnitel, e Svazek: 3 Strana: 0470
Směnitel, e, m, der Vertauscher, Um- wechsler.

303144   Směnitelka, y Svazek: 3 Strana: 0470
Směnitelka, y, n., směnitelkyně, ě, f., die Vertauscherin, Umwechslerin.

303145   Směnitelnosť, i Svazek: 3 Strana: 0470
Směnitelnosť, i, f., die Veränderlichkeit, Vertauschbarkeit. Us.

303146   Směnitelný Svazek: 3 Strana: 0470
Směnitelný, veränderlich, austauschbar. Nesměnitelnou lásku k nim zachoval. Flav.

303147   Směniti Svazek: 3 Strana: 0470
Směniti, il, ěn, ění; směňovati = vymě- niti, za jiné dáti, verändern, wechseln, um- wechseln, umtauschen, vertauschen. — co. Václ. XXVIII. Aby on n. dědicové i bu- doucí jeho tu louku mohli a moc měli dáti, prodati, zastaviti, najíti n. směniti. Faukn. 36. Žádný konvent nemuož bez povolení královského nic od konventu zastaviti, pro- dati, dáti ani směniti. Zř. F. I. A. XIX. — co v co: hněv v lítosť, Kram., pravdu v lež. Br. — J. tr. — co za co. S. život za smrť (umříti). V. Veliké království za malé. Troj. A za B směniti. Nz. Úřad duchovnie za časný požitek s. Hus III. 237., — Br., J. tr. — se, co čím, s čím. J. tr. Život se smrtí s. (zemříti). Jg. Čím jim to Bůh směňuje. Br. Nechtěl bych s ním s. D. Pakli muožeš s. s dobrým knězem, směň sě. Hus I. 445. Mi jest nedodal dvú kopú gr. na tom domu, jakož sem se s ním směnil. Půh. II. 194. — se oč: o vězně. Let. 48. — Vz Změniti.

303148   Směniti se oč s kým Svazek: 7 Strana: 0716
Směniti se oč s kým. Aby směnili se o fary své s těmi kněžími. Let. 23.

303149   Směnivo Svazek: 3 Strana: 0470
Směnivo, a, n., das Tauschmittel. Nz. Vz Směnný, Směňovadlo.

303150   Směnka Svazek: 7 Strana: 0716
Směnka. Vz Pr. tr. 354. nn., Rk. Sl.

303151   Směnka Svazek: 10 Strana: 0378
Směnka, y, f. Sr. Ott. XXIII. 489.

303152   Směnka, směna Svazek: 3 Strana: 0470
Směnka, směna, y, f., der Wechsel. S. jest dlužní úpis aneb platební poukázka zvláštního druhu, která se snadno na jiné osoby přenésti může za příčinou buď vy- rovnání dluhů aneb opatření zboží, peněz atd., pro niž zvláštní právo (právo smě- nečné) platí. Blř. S. cizí, daná na někoho bez položení platebního času (bez položení času platu), a dato (W. ? dato), dle libosti (výplatná, W. a piacere), dospělá (splatná), druhá (Secunda-W.), jediná (Sola-W.), mi- momístní, místní (Platz-), na viděnou (Sicht-), návratná (Retour-W.), nepořádná, obstaraná, osvědčená, po zvyku (W. ? uso), pořádná (probehältiger W.), prevodná (girofähig), přímá (přímosvědčící, drittura), přicházející, přišlá (einlaufender Wechsel), prvopisná, (Originalw.), první (Prima-), řádná, splatná n. výplatná po vidění (nach Sicht zahlbarer W., Vista), suchá (svá vlastní mimořádná, trockener W.), uměstěná (uměstěnka, domi- cilirter W., kterou směnečník v menším místě usedlý ve větším městě platiti se za- vazuje, Skř.), s určitým dnem, svá vlastni (Propre-W.), svědčíci v místo zahraničné, svědčící ukazateli (auf den Ueberbringer lautend), vlastní, veltržní (Mess-), mimovel- tržní (Aussermess-W.), vydaná, výplatná v polovici měsíce (medio mense zahlbar), zaslaná, ztracená, J. tr., dlužní (Tratte), na krátkou lhůtu, na krátko, od dání (a dato), odměřená (s určitým dnem, Präciso), obsta- ravatelská (Kommissionswechsel), přijatá v pe- nězích běžných, prošlá, smyšlená (Ideal-, vz Rubopis), splatná posledního dne v mě- síci, svědčící na něčí řad, třetí (Tria-), uči- něná, udělaná. Šp. Vedlejší osoba při směnce ; provise při placení s-ky; vydavatel n. vy- davce (Trassant), příjemce, přijímatel s-ky (Acceptant); převodce (Girant), prodloužení, odročení s-ky; rukojemství za s-ku; zásob- ník směnek na prodej poslaných; lhůta k předložení s-ky. Šp. Ztráta, majitel n. vlastník s-ky. Us. Neosvědčení s-ky (unter- lassene Levirung des Protestes); nezapla- cení s-ky dáti si osvědčiti. Pr. Dospelosť s-ky (k zaplacení). Rk. S-ku přijati (přijati n. platiti pro česť, honoriren), odvolati (con- tramandiren), přímo vydati, na někoho vy- dati, na někoho převésti, přenésti rubopi- sem (rubopisně), osvědčiti dáti (pro nepla- cení), zaznamenati, odročiti (placení směnky, prolongiren), odeslati (remittiren), vrátiti, obdržeti rimessou n. způsobem rimessy (Ri- messe), dáti na řad (auf Ordre), přímo vy- dati n. učiniti, v čas veltrhu splatnou dáti, na někoho dáti (vydati, trassiren), ku při- jetí poslati n. odeslati; přijati za s-ku pe- níze ; kniha na přepisování směnek, duplikat s-ky, vedení práva při směnkách (Wechsel- exekution), způsobnosť ku s-kám (k vydá- vání směnek), účet ze směnek obstaraných, placení ze směnky (směneční), osvědčení pro nepřijetí n. neplacení s-ky, nepřijetí n. ne- zaplacení s-ky dáti si osvědčiti, s-ku dáti si osvědčiti (leviren), přepis s-ky, plat za osvědčení s-ky, zatímní úpis při s-kách, In- terims-Rekognition, prošlý čas při s-kách, s. dospívá k zaplacení, na s-ku (gegen Wech- sel), dopomožení práva při s-kách, pohle- dávka ze s-ky, věřitel ze s-ky, den dospě- losti s-ky. Nz. Účet, závazek ze s-ky; blan- ket na s-ku; obchod se s-kami, Šp.; ume- stitel s-ky (Domicilant), uměstěnec s-ky (der Domicilat). Skř.. J. tr. S-ku velikou na menší odděliti (abzweigen), vyplatiti, zaplatiti, pro- dati, uměstiti (domiciliren), směniti, k ná- hradě odeslati (lichten), obstarati, za hotové peníze vyměniti; s. na 100 zl. k 10. srpnu; na směnce jmenovati místo, kde se zaplatí; příjemce s-ky pro česť podpisu; za s-ku peníze vybrati, přijati; náklady na osvěd- čení s-ky. Šp. S. naň svědčí, Šp., dospívá, dospěla (k placení). J. tr: S-ku vystaviti, šp. m.: učiniti, zdělati, udělati, vydati, vy- hotoviti, od sebe dáti. Brs. 2. vyd. 264. Na směnku půjčiti. Us. Propadnutí s-ky. D.

303153   Směnkář Svazek: 7 Strana: 0716
Směnkář, e, m., Wechselreiter, m. Rk.

303154   Směnkaření, n Svazek: 7 Strana: 0716
Směnkaření, n. Plané s., s. na plano (když se směnka pouze proto vydává, aby si několik kupců vzájemné pomohlo k pe- nězům), Wechselreiterei, f. Dch.

303155   Směnkářství Svazek: 3 Strana: 0471
Směnkářství, n., das Wechselwesen.

303156   Směnkovanec Svazek: 7 Strana: 0716
Směnkovanec, nce, m. = směnečník. Šm.

303157   Směnkovatel Svazek: 3 Strana: 0471
Směnkovatel, e, m., der Trassant. Skř.

303158   Směnkovatel Svazek: 7 Strana: 0716
Směnkovatel, Aussteller, m.

303159   Směnkovati na někoho Svazek: 3 Strana: 0471
Směnkovati na někoho — směnky na něho vydati, trassiren auf Jemanden, einen Wechsel abgeben. Nz., Skř.

303160   Směnkovna Svazek: 3 Strana: 0471
Směnkovna, y, f. = směnárna. Rk.

303161   Směnkovník Svazek: 7 Strana: 0716
Směnkovník, a, m., der erste Wechsel- nehmer, Remittent. Šm.

303162   Směnkový Svazek: 3 Strana: 0471
Směnkový = směneční, Wechsel- S. dluh, účet. Šd.

303163   Směnkoznalství Svazek: 3 Strana: 0471
Směnkoznalství, n., die Wechselkunde.

303164   Směnný Svazek: 9 Strana: 0299
Směnný (smädný). S-mu volovi aj kalu- žina c ucí (žíznivému). Boš. Zát. Př. 171a.

303165   Směnný, -ní Svazek: 3 Strana: 0471
Směnný, -ní, k směně se vztahující, smě- ňovací, Wechsel-, Tausch-, S. spravedlnost', list, Kom., peníze, právo, D., Th., řád, Víd. list., obchod, tržba, smlouva, hodnota, jed- nání. Nz.

303166   Směnovadlo Svazek: 3 Strana: 0471
Směnovadlo, a, n., das Tauschmittel. Nz. Vz Srněnivo.

303167   Směňování Svazek: 3 Strana: 0471
Směňování, n., das Wechseln, Umtau- schen, die Veränderung. S. slov, Kom., zboží. Us.

303168   Směnovatel Svazek: 7 Strana: 0716
Směnovatel, e, m.. Umtauscher, Wechs- ler, Umwechsler. Kzl. 148.

303169   Směňovati Svazek: 3 Strana: 0471
Směňovati, Verwechslungs-. S. pokladna.

303170   Směňovati Svazek: 3 Strana: 0471
Směňovati, vz Směniti.

303171   Směnovna Svazek: 9 Strana: 0299
Směnovna, y, f. S, dle Věst. VI. 29. lépe než: směnárna. Vz -árna.

303172   Smentiti Svazek: 3 Strana: 0471
Smentiti — selhati, klamati, täuschen. Výb. I. 277., Leg. — v čem. Co jsú slíbili, by v tom nesmentili. Výkl. na Mat. 14. stol. — kým. Po třikrát jsi mnú smentil. BO.

303173   Směr Svazek: 7 Strana: 0716
Směr síly, přítažnosti molekul, rázu, ZČ., na horu, la hausse, dolů, ? la baisse, Skř., časový, doby, Osv., hlavní směry prosy. KB. VI. Muž praktického směru. Šml. Pokusy v tom směru činěné. NA.

303174   Směr, u Svazek: 3 Strana: 0471
Směr, u, m., směřování, zaměření, smě- ření; zastr. pravina, die Richtung. Jg. S. rovný, přímý, vztyčený, šikmý, Rostl., pro- tivný. Sedl. Slovo s. jest nové, nyní však stalo se již vědeckým terminem. Co do tvo- ření a přechodu od žen. míra k muž. rodu sr. jiná již zobecnělá slova: záměr, výměr, poměr, rozměr atd. Můžeme-li dobře říci: původ, začátek, konec vzíti, i frase : směr bráti n. vzíti bude připuštěna. Mš. Vz Prů- běh. Jistým směrem jíti, se někam ubírati, pracovati, jeti. Us. Dáti, bráti se směrem jest dobré dle: bráti, dáti se cestou, polem atd. Mš., Brs. 2. vyd. 223. S. cvičiště (v tě- locviku). Vz KP. I. 436. S. vrstev horních. Vz Bř. N. 238., Rostl. 1437. Úhel s-u, der Richtungswinkel. Nz. Čisté srdce žádostem pravý směr dává. MP. S-rem se nésti; ji- stému s-ru hověti. Dch. V přímý směr! Grad — aus! S. příčný. Čsk. S. stupující, klesající (na burse), Tendenz steigend, fal- lend. Skř. Politický směr. J. tr.

303175   Směra Svazek: 3 Strana: 0471
Směra, y, f., vz Smíra.

303176   Směrati se Svazek: 3 Strana: 0471
Směrati se, měřením ubyti, durch Mes- sen weniger werden. Slov. Plk.

303177   Smeravený Svazek: 9 Strana: 0299
Smeravený. Prsty v strunách s né. Slov.

303178   Smerc Svazek: 8 Strana: 0370
Smerc = smrť. Ve Spiši. Phľd. 1893. 431.

303179   Smerd-is Svazek: 3 Strana: 0471
Smerd-is, a, m., syn Kyrův, bratr Kam- bysův. Vz S. N.

303180   Smerdzec Svazek: 8 Strana: 0370
Smerdzec = smrděti. Ve Spiši. Phľd. 1893. 431.

303181   Smerek Svazek: 3 Strana: 0471
Smerek, rku, m. = smrk, strom.

303182   Smerekóv Svazek: 10 Strana: 0378
Smerekóv, vrch v Gemersku na Slov. Sb. sl. 19 2. 166.

303183   Smerkust Svazek: 3 Strana: 0471
Smerkust, u, m. = pomláska. Co mi dáte s-u? Chrud. Kd.

303184   Směrné Svazek: 3 Strana: 0471
Směrné, ého, n. = pití na smířenou, Versöhnungstrank, m. Slov. Plk.

303185   Směrně Svazek: 7 Strana: 0716
Směrně. Kamením z praku tak s. (= jistě) lučiechu. List. fil. 1891. 357.

303186   Směrnice Svazek: 7 Strana: 0716
Směrnice, e, f, Richtungsconstante, f. Jd. Geom. IV. 41, Ssk. Vz Směrovina (dod.).

303187   Směrnice Svazek: 10 Strana: 0378
Směrnice, e, f. = rayon. Ott. XXI. 337.

303188   Směrnosť Svazek: 3 Strana: 0471
Směrnosť, vz Smínosť.

303189   1. Směrný Svazek: 3 Strana: 0471
1. Směrný = mírný, mässig. Řeči té býti směren. Výb. I. 962. Vz Smírný.

303190   2. Směrný Svazek: 3 Strana: 0471
2. Směrný, Richtungs-. S. třída, die strei- chende Strecke, v horu. Hř.

303191   2. Směrný Svazek: 7 Strana: 0716
2. Směrný. S. čísla, Šim. 134., úhel, NA. IV. 410., tah. Čch. Bs. 147. F.

303192   Směrný Svazek: 8 Strana: 0370
Směrný; směren, rna, o. Št. N. 52., 53. Prosil, aby dali na směrné. NZ. IV. 414. — Není směrný, ani místní. Chč. Mik. 492.

303193   Směrodajný Svazek: 7 Strana: 0716
Směrodajný, die Richtung angebend. S. vůle. Ntr. VI. 245.

303194   Směrodatný Svazek: 7 Strana: 0716
Směrodatný, die Richtung angebend. S. síla, Mus. 1887. 498., princip. Hlv. 28.

303195   Směrodatný Svazek: 9 Strana: 0299
Směrodatný. S. učení. Kom. Ohláš. 134. Pozn.

303196   Směrohylb Svazek: 8 Strana: 0370
Směrohylb, u, m. Ztk. 28. (3. vyd.).

303197   Směroměr, u, směrostroj Svazek: 3 Strana: 0471
Směroměr, u, směrostroj, e, m., der Axiometer. Nz.

303198   Směroskum Svazek: 7 Strana: 0716
Směroskum, směrozpyt, u, m., Epikrisis (med.), f. Rk.

303199   Směrování Svazek: 10 Strana: 0378
Směrování, n. = rayonování. Ott. XXI. 337.

303200   Směrovati Svazek: 3 Strana: 0472
Směrovati, vz Směřiti.

303201   Směrovica Svazek: 7 Strana: 0716
Směrovica, e, f. = směrnice, směrovka. Slov. Ssk.

303202   Směrovka Svazek: 7 Strana: 0716
Směrovka, y, f., Directionslinie, f. Rk.

303203   Směrovník Svazek: 7 Strana: 0716
Směrovník, u, m., Richtungswinkel, m.

303204   Směrový Svazek: 3 Strana: 0472
Směrový. S. básnictví, die Tendenzpoesie. Nz. S. pře, der Tendenzprocess. J. tr.

303205   Směrový Svazek: 7 Strana: 0716
Směrový význam Gb. Ml. II. 116.

303206   Směrozpyt Svazek: 7 Strana: 0716
Směrozpyt, vz Směroskum.

303207   Smertnica Svazek: 10 Strana: 0378
Smertnica, e, f. = hřbitov. Spiš. Sbor. slov. IX. 50.

303208   Směření Svazek: 3 Strana: 0471
Směření, n., zřízení k jistému místu, die Richtung, das Zielen. Us. S. okem (míra oční, podlé oka, okem, das Augenmass). Nz. — S. = úmysl, die Absicht. V. — S., Sym- metrie, die Symmetrie. Res.

303209   Směřenka Svazek: 10 Strana: 0378
Směřenka, y, f. = přímka smyšlená stře- dem střílny n průstřelny v náspu před- prsně. Ott. XXIII. 490.

303210   Směřitedlný Svazek: 10 Strana: 0378
Směřitedlný, mensurabilis. Z. klem. 38b.

303211   Směřitelnosť Svazek: 7 Strana: 0716
Směřitelnosť, i, f., Messbarkeit, f. Čs. math. X. 205.

303212   Směřitelný Svazek: 7 Strana: 0716
Směřitelný, messbar. S. veličina. Čs. math. X. 203.

303213   1. Směřiti Svazek: 3 Strana: 0471
1. Směřiti, il, eu, ení; smířeti, el, en, ení; směřovati — něčím někam měřiti, obrá- titi, cíliti, zielen, messen, zwecken; slova, úmysl, jednání k něčemu obrátiti, zielen, anspielen, ansehen, münzen, trachten, ge- richtet sein; přirovnati, gegen einander halten, messen. Jg. — abs. Pocestný, kam směřuje (jíti chce), přímo ať se ubírá. Kom. Víme, kam směřuje. Sych. — kam, k čemu nač (čím): k cíli. V., Kom. Šíp k cíli smě- řiti. Reš. Směřoval tím k obecnému dobrému; úmysl jeho k tomu směřuje. Har. Vše smě- řuje k tomu. D. Tím nejblížeji k písmu smě- řuje; ta věc k tomu konci směřuje. Plk. S. k něčemu. J. tr., Dch., Nz. K čemuž po- něvadž nepochybně i vaše milosť směřovati ráčíte, nechci řeči šířiti. Žer. 313. Směřují slova ta k vytčení podivení apoštolova. Sš. II. 31. Veškeren smysl jeho toliko k vy- hlazení nenáviděné církve boží směřoval. Sš. II. 13. S. na někoho, gegen Jemanden richten, abzielen. J. tr. Poznali, kam směruje celým dovozováním svojím. Sš. Sk. 88. S. na někoho ručnicí n. ručnici. Faukn. Sochorem s. Har. Na tebe tím směřoval (tebe myslil). D. — co. Obuch letí, kam ho Marko smě- řil. Mus. — (kam) jak. A vším úsilím smě- řuje k oslavě Páně s vlastním pokořením svým; A z příma směřoval do Makedonie. Sš. J. 31., Sk. 192. - (kam) kde. Tolikéž Kristus k jednotě směřuje ve své modlitbě; Tam zajisté spis jeho v druhé části smě- řuje. Sš. II. 113., Sk. 233. A tudy ve slo- vech a semeni tvému přede vším ku Kristu oním proroctvím směřoval. Sš. II. 37. — proti čemu. Dch. — s čím. Směřuje pak Pavel s pokornou svou prosbou, aby . . . Sš. II. 107. — aby. Tam všechna mysl Pavlova směřovala, aby nezůstal na půl cestě, nébrž aby dokonal a dovršil běh svůj. Sš. Sk. 237. — kdy. Cíl a konec, kam apoštolé ve svém apoštolování a vůbec lidé ve svém životě směřovati mají. Sš. Sk. 18. — s inft. Člověk upřímný upřímo kráčeti směřuje. Br. — co s čím (srovnati). Po- vahy onoho starého lidu s obyčeji nyněj- šími směřiti. Br.

303214   2. Směřiti Svazek: 3 Strana: 0471
2. Směřiti, abmessen. — co. Tu jest Jan kázal s. dva mta pšenice. Půh. II. 275.

303215   3. Směřiti Svazek: 3 Strana: 0471
3. Směřiti, dříve a na Slov. posud — smířiti. — koho: nepřátely, Výb. I., bratry. LS. — se oč: o dědiny. Tamtéž. Vz Smí- řiti. — se s kým: s bratrem. Lom. Napo- menul jej opět, aby se s ním směřil v šesti nedělích. Výb. I. 620.

303216   Směřiti Svazek: 7 Strana: 0716
Směřiti. Směřoval (chtěl) prut ohnouti. Mor Rgl.

303217   Směřování Svazek: 3 Strana: 0471
Směřování, n., die Zielung, Absicht, An- spielung, das Münzen. S. k úmyslu. Kom. — S., v horn., das Streichen, die Streichungs- richtung. Hř.

303218   Směs Svazek: 7 Strana: 0716
Směs S. hlasů. Vrch., zvuků. Čch. Vi- douce s-si a neřádnosť v lidském pokolení. Dik. II. 22. S. z opery nějaké, potpourri. Pdl. — S. = smíšená píce. Na Mor.: míša- nina, polovník, spolica, súržica, trojačka, troják, trojanka, vyčák. Brt. — Směska = čes. nár. tanec. Bačk.

303219   Směs (směs Svazek: 3 Strana: 0472
Směs (směs), i, směska, směška (Us.), y, směsice, e, f., směs, u, směsek, sku, m., něco smíchaného, tutti frutti, všeličeho chuť, Quodlibet, Geinenge, n., die Mischung. S., strsl. s?m?s?, commixtio, lit. mišti (intr.), maišiti (trans.), prus. maysotan, gemengt, stind. mis: miśra, m?zga, succus. Koř. m?g. Mkl. aL. 138. Dle Mkl. B. 16. koř. m?s. Pe- strá s. Dch. Účet s-si (drobnůstek, Conto per diversi); S. kovová (slitina, Legirung, f.). Nz. Náuka ta nějaká byla s. z rozlič- ných osnov slitá. Sš. II. 210. Čieše pilna s-ce. Žalt. wit. 74. 9. S. mirry a aloe. ZN. S-ci s plevami jiesti budú. BO. O smě- sici zde zlých a dobrých. Kom. Na zejtří přijde na Egyptské směsice všelikých žížal. V. — S., obecný lid, der grosse Haufe. V. —- S., tělesné obcování, die (fleischliche) Ver- mischung. Lom. — Směska, D., směsice, V., směsek, Reš = smíšená setá píce dobytčí (ječmen, vikev, oves). Vz KP. III. 255. Das GemeNge, Geraengsel, Mengkorn, Wickfutter. — Směsice, směs = hromada rozličných věcí, jakáž byla ta první látka, z níž prý svět a všechny věci stvořeny, chaos, das Chaos. V. S., spousta netvorná a neupravená, již Bůh na počátku stvořil a potom v 6 dnech upravil. Sš. Ž. 103. Jak byl druhdy duch sv. nad směsí se vznášel. Sš. Sk. 18. Tu směsici na 4 tvářnosti rozdělil. Kom. — Směsice (směska) = míšenina, něco zmate- ného, neřád, die Verwirrung, der Misch- masch. V. Bude v súdný den plně a doko- nale vyčištěno královstvie Kristovo, jenž jest sbor všech vyvolených, v němž ve čas jest směsice. Hus I. 324. V církvi nastává hanebná s. Kom. — S. v horn. = nespojené složivo některé horniny, ku př. s. žulová skládá se ze zrn křemene, slídy a živce různě smíšených. Schd. II. 76. — Ve směs = vše pospolu, bez rozdílu, ohne Unter- schied, Apol., obecně. Plk.

303220   Směscic se Svazek: 10 Strana: 0663
Směscic se = směstnati se. Brt. Sl.

303221   Směsek Svazek: 9 Strana: 0299
Směsek, sku, m., druh tance na Hlinecku. Vz Čes. 1. VII. 323., 385., 466., VIII. 130., 350., 428., IX. 148. nn.

303222   Směsek Svazek: 10 Strana: 0378
Směsek, vz Směs.

303223   Směsice Svazek: 7 Strana: 0716
Směsice, vz Směs.

303224   Směsičný Svazek: 3 Strana: 0472
Směsičný, ze směsice, míchaný, gemischt, gemengt, chaotisch. S. množství lidu (obecný lid). V. Lidé s-ní a nevážní to činili. Bart.

303225   Směsičný Svazek: 7 Strana: 0716
Směsičný. S. zmola (chaos). Č. Kn. š. 30. S-mu množství víc věřeno. Bart. 69. (37.). S. lid Dač. I. 192.

303226   Směsidlo Svazek: 9 Strana: 0461
Směsidlo, a, n. S. krvinek, Blutmischer für Blutkörperchen. Ktt.

303227   Směsika Svazek: 8 Strana: 0370
Směsika, y, f. = směska. (Zábř.). Brt. D. II. 386.

303228   Směsitelný Svazek: 3 Strana: 0472
Směsitelný, mischbar. Zlob.

303229   Směsiti Svazek: 3 Strana: 0472
Směsiti, zastr., vz Smísiti.

303230   Směsiti Svazek: 7 Strana: 1383
Směsiti = k smíchu puditi. V sev. Čech. Kouble 55.

303231   Směska Svazek: 3 Strana: 0472
Směska, y, f., vz Směs.

303232   Směsknouti se Svazek: 3 Strana: 0472
Směsknouti se, skl, utí, směstnati se, sich zusammendrücken, Platz o. Raum ein- nehmen. Pláč. Vz Směstiti.

303233   Směsky Svazek: 8 Strana: 0576
Směsky, m. = řada tanců. Vz Čes. 1. VI. 229.

303234   Směslík Svazek: 7 Strana: 1383
Směslík, u, m., prasius, kámen, zastr. Pršp. 5. 94.

303235   Směsnati Svazek: 8 Strana: 0370
Směsnati m. směstnati. Gb. H. ml. I. 397.

303236   Směsový Svazek: 7 Strana: 0716
Směsový, melirt. S barva. Dch. S vy- sejvač ve mlýně. Vz KP. V. 619.

303237   Smésti Svazek: 3 Strana: 0472
Smésti, smetu, smeť, ta (ouc), tl, ten, ení; smetati, smetám n. smeci; smítati, sme- távati, smítávati = shoditi, svrci, herab- weríen, den Wein abblatten; absetzen, stür- zen ; porážeti, widerlegen, über den Haufen werfen; odstraniti, vyčistiti koštištěm, sme- tákem atd., weg-, abkehren, wegputzen; od- ciziti, schnipsen, wegputzen, stehlen; dohro- mady mésti, zusammenkehren o. werfen; zmítati, dáviti, sich erbrechen, brechen. Jg. — abs. Dům prázdný, jakoby smetl (vy- metl). Us. Studenti nemívají peněz, vojáci jak by smet. Us. Vrů. Všecko sežibroval, jak by smetl. Us. Sd. — Sš. P. 190. — co, koho. Tyran tyrana smítá. Us. S. tříslo, Šp., most (strhnouti). Bart. 4. 14. Smítá dů- vody jejich. Br. S. námitky, nářky (calum- nias = porážeti), V., obilí (sháněti), D., hradby. Šm. A smeče květ svůj jako oliva. Br. Kdyby koza delší ocas měla, hvězdy by smetla. Prov. Mus. S. co = odciziti. Us. — co, koho odkud (čím). Kůň s sebe dolů smítá. V. Pták staré peří s sebe smítá. Rad. zv. Někoho s úřadu s. (svrci), Br., s dů- stojenství. Konšely s (z) radnice s. V. Voda zábradla s mostu smetala. Let. 85. Zbytečné příměty s rév s. (seřezávati. Vz Smítka). Us. Sd. Smetali konšele na Novém městě s rathauzu. Dač. I. 32. Všecky rúchy i s čep- cem se svej hlavy smetala. GR. Smetavši se sebe rúcho králové, vzala . . . BO. S. koho s koně oštípem, Háj., prach se zdi smetákem, Us., někoho (s prvního patra) okny s., V., něco chvojštištěm, V., kosin- kou. Us. Neumí troupem s štoku smésti. Prov. — co (komu) čím: hlavu mečem. Kom. Za město ju kázal vést a jí mečem hlavu smést. Sš. P. 9. Co paks tam dělá- val? Prach smetal pometlem. Sš. P. 743. Nébrž smítá ty vývodky odvoláním-se ku skutečnosti. Sš. I. 73. S. střelbou nepřátele. Us. Dch. — komu. Smítalo jim (chtivě jedli). Šm. — co kam: vše na jednu hro- madu s., Jg., smeti ke zdi. Tudíž nějakou vinu naň (Pavla) smítati hodlajíce. Sš. I. 142. Tak horlilo se řečmi sice proti Čechům dosti, ale skutky smítal každý na druhého. Pal. III. 2. 36. S. kamenie v hromadu. BO. — kde proč. Mlynář k těch loupežníkóv libosti most podlé sebe smetával. Pč. 16. — kde. Každý ať před svou síní smete. Pk. — co jak (odkud) kam. Z oken po hlavě je smetli. V. Smítá v lehkém roz- přahu do lítých ji do vrahů. Sš. Bs. 29. Aby česká země s prstí smetena byla. Skl. I. 370. — kdy: po léku s. (dáviti). Krab. — se — házeti sebou. Co se smítáš? Plk.

303238   Směsti Svazek: 3 Strana: 0472
Směsti, vz Smásti.

303239   Smésti Svazek: 10 Strana: 0378
Smésti. Hrom do chocholáče (policajta), že mne smet (sebral, zatkl)! Praha 110.

303240   Smésti co Svazek: 7 Strana: 0716
Smésti co Smrť ho smetla. Tkč. — koho odkud: s úřadu. V., Let. 455. — kde. Koule při výstřelu smítavém půdu a před- měty na ni smítá. S. N. XI. 287. — co jak. Škaredý nehet obložením doluov smí- tají. Háj. XXIII.

303241   Směstiti Svazek: 3 Strana: 0472
Směstiti, il, ěn, ění; směstnati (směst- knávati), směsknávati, směsnávati — v místo jedno připraviti, zusammenpressen; se = vejíti se v místo, hineingehen, Raum haben. Jg. — abs. Dal mi on obrázek, ten byl živý. Dáti ho do knížek, nesměstná se, zamknót ho do truhly, udusí se. Sš. P. 474. — se kde. Aniž mohly se na něm směstknati oběti zá- palné. Br. — Jel., Leg. Tak veliké všeho světa lidí množství na tak malém údolí směst- knati by sě nemohlo. Pass. 15. (Hý.). Sed- meracká braná dosť široka byla, ještě se ta sanuť v ni směstić nemohla. Sš. P. 776. Ne- čistota tělesná, s kterúž se nemóž milosť božie v jedné duši směstnati, jest přiekaza také přijímánie těla božieho. Hus III. 176. V městě, Jel., v malém pokojíčku se s. Sych. — Br. Aby se kámen mezi nebem a zemí s. mohl. V. — se kam: do hlavy. Zlob.

303242   Směstiti Svazek: 7 Strana: 0716
Směstiti. Proto při nich se nesměstil. Výb. II. 3., Leg. o 12. apošt. 64.

303243   Směstnání Svazek: 3 Strana: 0472
Směstnání, n., das Zusammenpressen. Vz Směstiti.

303244   Směstnaný Svazek: 3 Strana: 0472
Směstnaný, směstknaný = stěsnaný, se- vřený, compactus, gedrungen. S. větve přímé a koncemi ku kmenu, vřetenu n. větvím hlav- ním obrácené n. př. topol vlaský. Rst. 49S.

303245   Směstnati Svazek: 3 Strana: 0473
Směstnati, vz Směstiti.

303246   Směstnatosť Svazek: 3 Strana: 0472
Směstnatosť, i, f., die Dichtheit, Ge- drängtheit. Rostl.

303247   Směstný Svazek: 10 Strana: 0663
Směstný = kdo se všude směstí, s každým se srovná. Brt. Sl.

303248   Směš Svazek: 3 Strana: 0473
Směš, vz Směs.

303249   Směšený Svazek: 3 Strana: 0473
Směšený, vermengt. Us. Dch.

303250   Směšík Svazek: 3 Strana: 0473
Směšík, a, m., turdus indica, die Lach- taube. Jg.

303251   Směšiti Svazek: 7 Strana: 0716
Směšiti. Tvá řeč mě velmi směší. Výb. I. 365.

303252   Směšiti koho Svazek: 3 Strana: 0473
Směšiti koho. Směší mne to = jest mi to k smíchu. Krkonš. Kdo spěší, lidi (čerta) a-ši. Č. M. 258.

303253   Směška Svazek: 3 Strana: 0473
Směška, vz Směs. — S., crasis = sta- hování kmenové samohlásky (prosté n. dvoj- hlásky) slova jednoho s náslovnou samo- hláskou slova druhého v jednu hlásku dlou- hou k odstranění průzevu mezislovného. Zna- mením směšky jest oblouček či růžek (zo- (>wW?) a klade se nad hlásku smíšenou, však vedlé přídešníku ostrého se nepíše: rávů^ó? = xov ávco?, ánty = ó ávijo (ne: uvity). Ndr. §. 31.

303254   Směška Svazek: 7 Strana: 0716
Směška, y, f. = která se ráda směje. Brt. D. 266.

303255   Směšlivý Svazek: 9 Strana: 0299
Směšlivý. S. chechkosť v řeči. Rozb. III. 721.

303256   Směšně Svazek: 3 Strana: 0473
Směšně, lächerlich. Háj.

303257   Směšno Svazek: 3 Strana: 0473
Směšno, lächerlich, etwas Lächerliches. Jest nám velmi tebe směšno, že . . . (musíme se ti smáti). Tkad. Komu směšno, nech se směje. Vz Smích. Č.

303258   Směšnoherec Svazek: 3 Strana: 0473
Směšnoherec, rce, m., der Komiker. Šm.

303259   Směšnohra Svazek: 3 Strana: 0473
Směšnohra, y, f., fraška, die Posse. Jg.

303260   Směšnohra Svazek: 8 Strana: 0370
Směšnohra. Vrch. F. II. 80.

303261   Směšnohrdinský Svazek: 3 Strana: 0473
Směšnohrdinský, komisch-heroisch. S. báseň (Děvín od Hněvk.).

303262   Směšnopochabosť Svazek: 3 Strana: 0473
Směšnopochabosť, i, f., směšné bláznov- ství, lächerlicher Wahnwitz. Slov. Bern.

303263   Směšnopochabosť Svazek: 7 Strana: 0716
Směšnopochabosť, i, f = pochabosměš- nosť, lächerlicher Wahnwitz. Slov. Bern,

303264   Směšnopochabský Svazek: 3 Strana: 0473
Směšnopochabský, směšně bláznivý, lä- cherlich und wahnwitzig. Slov. Bern.

303265   Směšnopochabý Svazek: 7 Strana: 0716
Směšnopochabý = pochabosměšný, lä- cherlich und wahnwitzig. Slov. Bern.

303266   Směšnosť Svazek: 3 Strana: 0473
Směšnosť, i, f. = smíchu hodnosť, die Lächerlichkeit, Jg.; smích, sinání, das La- chen. Ros.

303267   Směšný Svazek: 3 Strana: 0473
Směšný, smích vzbuzující, lächerlich. Vz S. N. S. věc se stala. Ros. S. věci dělati; s. řeč, rozprávka, blázen, V., šat, kroj, opera. D. Něco s-ným činiti. Dch. S-ným se činí, kdo v předloze slovný jest. Kom. — čím. Zvířátko s. svým lezením. Har. II. 11. — komu. Us. — S., kdo se rád směje, smíšek, der Lacher. V. Vz Sýr.

303268   Směšný Svazek: 7 Strana: 0716
Směšný. S. obilí = směska. 1683.

303269   Směšovací Svazek: 3 Strana: 0473
Směšovací komora, der Carburator. Prm. IV. 135.

303270   Směšovací Svazek: 7 Strana: 0716
Směšovací počet (allegační). S. N., Stč. Nar. 12. S. stroj pekařský. Vz KP. V. 698., VI. 500.

303271   Směšování Svazek: 3 Strana: 0473
Směšování, vz Smísiti, Směška, Km. 1876. 741.

303272   Směšování Svazek: 7 Strana: 0717
Směšování Cf. Ndr. 31.

303273   Směšovati Svazek: 3 Strana: 0473
Směšovati, vz Smísiti.

303274   Směšovna Svazek: 7 Strana: 0717
Směšovna, y, f. S. kološní, Gichtboden, -bühne, v hutn. Hř.

303275   1. Smeť Svazek: 3 Strana: 0473
1. Smeť, i, f., co smeteno, hozeno v hro- madu n. odkud s hůry, strsl. s?met?, fimus, das Zusammengekehrte. Mkl. B. 54., 58. Der Aufwurf. S. prken = vor prken. Us. — S., obyč. v pl. smeti (podlé Kosť, ale v dat. obyč. smetím a v lok. smetích), f., nebo kollektivum smetí, n. = všeliký neřád sme- tený, der Kehricht, Auskehricht, Wust. Ani na hnoji a smetech by ho nezdvihla. V. Po- pelem a smetmi posypavše hlavu. Br. Smeti pometly (chvoštištěmi) se metou. Kom. Komu prodáváš svoje smeti (s kým jsi svině pásl) ? Bern. Rozrazí se na tisíce smetí (kousků). Kká. S. 15. Smětí na mne sypal vrchním oknem. NB. Tč. 78. Je těch dětí jako smetí. Us. Dch. Dětí má jak smetí, peněz jak šu- pek. Na mor. Zlínsku. Brt. Ukliď, je tu smetí jako ve chlívě. Us. Dch. Bylo jich tam jako smetí (mnoho). Us. Šd. Smetí z domu na ulici nevynášej. Pk. Smeti sme- tajíce z koutů do prostřed sednice říkají: Smetáme smeti, mládence vdovce, nechť přijde kdo chce. Sš. P. 762. Pověsť čím dále letí, tím více přibírá smetí. Ehr. 46. Nepleť se mezi s-ti, aby vymeten nebyl. Lb.

303276   2. Směť Svazek: 3 Strana: 0473
2. Směť = smíti. U Opav. Klš.

303277   Smět Svazek: 3 Strana: 0473
Smět, u, m., smítek, tku, m. = snět, snětev, větev, der Ast. Us. v Krkonš. — S., na Slov. osypání na těle, der Ausschlag. Plk. S. spálový. Ja. — S., splav. Pal.

303278   Smeť Svazek: 7 Strana: 0717
Smeť. Mkl. Etym. 194. Stran skloň. cf. D. Lhrg. 180. (smetem a -tím, smetech a -tích). Smeti zlatnické (drobné odpadky). Wtr. Obr. 580. Toľko má detí, jak na hnoji smetí. Slov. Rr. MBš. Peněz jako smetí (mnoho); Nedělej s. (říkají, když kdo peníz na zem pustí). Us. Tkč. S. z domu na ulici nevynášej. Us. Šd Kdo s přes práh vymetá, vymetá štěstí. Mus. 1853. 484. Prodávači metou smeti okolo krámu dovnitř, aby prý si kupce přivábili. Mus. Kdyby se na štědrý den s nevynesly, zů- stal by Hřích (pohoršení) celý rok ve sta- vení. Val. Vck.

303279   Smeť Svazek: 8 Strana: 0370
Smeť. Strč. skloň, vz v Gb. Km. -i. 40. S. = nečistota ku př. v nápoji. Zátur.

303280   Smeť Svazek: 9 Strana: 0299
Smeť, i, f. V pl. užíváme smeti ? i smetě; vedle toho: smetí, n. Vz Gb. H. ml. III. 1. 391.

303281   Smetač Svazek: 3 Strana: 0473
Smetač, e, m., der Kehrer. Jg.

303282   Smětač Svazek: 3 Strana: 0473
Smětač, e, m., podlamovač vinného křoví, der Lauber. V.

303283   Smetač Svazek: 7 Strana: 0717
Smetač = lichvář. Dch

303284   Smětač Svazek: 8 Strana: 0370
Smětač = dělník, který vinohrad vysmítá. Brt. D. II. 440.

303285   Smetačka Svazek: 3 Strana: 0473
Smetačka, y, f., die Kehrerin. Jg.

303286   Smetačka Svazek: 7 Strana: 0717
Smetačka, y, f. = smeták s malým to půrkem. Laš. Tč.

303287   Smetačka Svazek: 7 Strana: 0717
Smetačka, die Lauberin Vz Smětač.

303288   Smetadlo Svazek: 3 Strana: 0473
Smetadlo, a, n., der Kehr-, Bartwisch, Rohn., der Bahnräumer. Šp.

303289   Smeták Svazek: 3 Strana: 0473
Smeták (směták), u, m. — smetadlo. S. na smetání mouky. V. S-kem prach se stěn setříti (smýčiti). Us. S-kem podlahu zamésti. Vys. — S., bohatý oves, turecký oves, avena orientalis, der Fahnenhafer. Čl. 107., Rostl. 1378., 1761.. D. — S., a, m., kdo smetá, za- metá, der Kehrer. Jg

303290   Smeták Svazek: 7 Strana: 0717
Smeták rýžový, ruční, na tyčce, Stangen- borstwisch, z angl. ocelového drátu, na vozy, Wagenkehrbürste, f. Us. Wh., Wld., Pdl., Dch.

303291   Smetalník Svazek: 10 Strana: 0378
Smetalník, a, m. = krajáč na smetanu. Dšk. Km. 32.

303292   Smetan Svazek: 10 Strana: 0378
Smetan, u, m. Píti pivo ze smetanů (z hrubých džbánů). Slov. Jrsk. XXVIII. 1. 292.

303293   Smetana Svazek: 7 Strana: 0717
Smetana. Mkl. Etym. 189. S. mu kyše (nedaří se mu dle praní). Us. Kšť. To je s. do mé kávy (to je voda na můj mlýn). Sml. Žeň na lúku hned zrána, bude hustá s. Koll. Zp. I. 333 Na jednej smetaně jich sebrali (jsou stejní). Slov. Rr. MBš. S. hustá jako cep, že v ní lžíce stojí. Us. Kšť. — S., y, m., os. jm. Arch. VIII. 136., 225. nn. — S. Jos Frant., 1801.—1861., kněz, prof. na filosof, ústavě v Plzni. Vz. Tf. H. 1. 165., 188.. 191., 194., Rk. Sl., Bačk. Písmn. I. 819., Bačk Př. 105., Jg. H. 1. 627., Tf. Mtc. 297., Ukaz. 109 , Zl. Jg 343 , 373., Šb. Dj. ř. 288. — S. Augustin, 1814—1851., křížovník, prof. filosofie. Vz Rk Sl., Ukaz. 109. - S. Bedřich, 1824. až 1884., hudební skladatel. Vz S. N, Rk. Sl., Bačk. Př. 185., Slavín II. 41 , Naše vzory (v některém z prvních čtyř sešitů), Srb. 152.

303294   Smetana Svazek: 7 Strana: 1383
Smetana Bedř. Cf. Ott. VI. 372

303295   Smetana Svazek: 9 Strana: 0299
Smetana. To je s. do mé kávy (to se mi hodí). Sml. V. 133. S. jak kožuch (hustá). Mus. ol. 1898. 116. Chcete mi odnésti s-nu, že si sednout nechcete? Sá. Kant. 37. — S. Bedřich a Jos. Sr. Jub. XXIX. — S. Augustin 1814—1851. Vz Flš. Písm. 570.

303296   Smetana Svazek: 10 Strana: 0378
Smetana Jos. Fr. Vz Věst. X č. 3., 4., XI. 162., XII 98. nn., Máj. III 598., Tk. Pam. I. 494.; Ott. XXIII. 491., ZI. Pr. XXI. 371., 383. (přírodozp. a historik, 1801. —1861. ), List. fil. 1905. 302. nn. — S. Aug., vz Ott. XXIII. 492.; S. Bedř., hud. sklad., 1824. - 12. /5. 1884. Vz Obz. lit. III. 43., 52., Zvon IV. 465. nn., Ott. XXIII. 493., Dolen. Pr. 621.; S. Ant. Gabriel. Tob. 217.

303297   Smetana Svazek: 10 Strana: 0663
Smetana Bedřich. Sr. Vstnk. XV. 283. nn.

303298   Smetana, smetanka, smetanečka Svazek: 3 Strana: 0473
Smetana, smetanka, smetanečka, y, f., že se lžící s mléka smetá, der Rahm, Milch- rahm, Schmetten, Kern, die Sahne, der Obers. V. Příp. -ana. Mkl. B. 125. S. == lehké máslo s částkou sýroviny. Vz KP. III. 302. Na Mor. u Valachův: urda. Šp. S. sladká, ky- selá. V. S. vařená má po vrchu škraloup. Us. S. od ledu. Doskoč mi pro hrnek s-ny. Dch. Zalévám jich sladkým mlékem, sladkú s-nú, zalévala bych jich máslem, naši ne- dajú. Sš. P. 632. Když se k bouřce schy- luje, snadně se s. sevře. Sych. S. se vrtí, svrtí, vyvrtí v točité máselnici (kbelíku) aneb se stlouká tlukadlem (moutvicí) v tlu- kačce n. v máselnici stojaté; hrnec, sbě- račka, lžíce, konvice na s-nu; sýr ze s-ny; s-nu sbírati. Šp. — S., ves u Kostelce nad Orlicí. PL. — S., y, m., osob. jméno. D.

303299   Smetanák Svazek: 8 Strana: 0370
Smetanák, vz Smetaník (3 dod.).

303300   Smetanec Svazek: 3 Strana: 0473
Smetanec, nce, m., der Schmettenfauni; Creme. Dch., Šm.

303301   Smetanice Svazek: 3 Strana: 0473
Smetanice, e, f., kegelformiger Käse, m.; die Milchkammer. Rk.

303302   Smetanice Svazek: 8 Strana: 0370
Smetanice. Tvaroh na s-ci udělati; Po- slala's mi hus jednu, vajec kopu a s-nic pět. Kat. z Žer. II. 12., 41. Manželka má posílá Vám s-ci. Arch. XIV. 314.

303303   Smetaníček Svazek: 8 Strana: 0370
Smetaníček, čku, m., račica (uh.), poten- tilla verna; stříbrňdk, čačky, putřička, p. an- serina; sedmilist, pětiprstka, p. recta; prn- tržník, pumpava, p. tormentilla, rostl. Brt. D. II. 506.

303304   Smetánie. I Svazek: 8 Strana: 0370
Smetánie. I beze všeho s. třie (jestřábi) mi v koši umřeli včera. Arch. XIV. 268.

303305   Smetaník Svazek: 3 Strana: 0473
Smetaník, u, m., hrnec na smetanu, der Sahnentopf; komora n. sklep na smetanu, die Milchkammer; — na Slov. koláč smeta- nový, der Schmettenkuchen. (Bern.). — S., rostlina, vz Smetanník. — S., žumpa při hře na svini. U Jižné. Vrů.

303306   Smetanik Svazek: 8 Strana: 0370
Smetanik, u, m. = babí zub, neboj se, lathraea squamaria, rostl. Brt. D. II. 504. — S., lilium martagon. Prostěj. Brt. D. II. 504. — S., vz Slunečník (3. dod.). — S., hypochoeris maculata. Mtc. 1894. 19., Phľd. 1894. 19. — S., smetanák = hřib vrchem bílý, spodem žlutý, boletus edulis. Brt. D. II. 511.

303307   Smetanka Svazek: 3 Strana: 0473
Smetanka, y, f., vz Smetana. Na tom stolku miska s-ky, jez můj milý, nepokap brádky. Sš. P. 751. — S., pampelík, leon- todon taraxacum, die Maiblume, rostl. Schd. II. 280., Čl. 105., Kk. 163., Čl. Kv. 181., FB. 40., Slb. 472., Rostl. 949., 955. S. obecná, bahní, pochybná, zlatá. Presl.

303308   Smetanka Svazek: 7 Strana: 0717
Smetanka = mlékařka smetanu prodá- vající a mlékařka vůbec. U Plzně. Prk. — S. = vrch u Hrdlořez u Prahy. Krč. — S. = vinice ve Vinohradech, nyní z velké části již zastavená.

303309   Smetánka Svazek: 9 Strana: 0461
Smetánka, y, f. To mu bylo s-kou života (příjemné). Šml. VI. 90.

303310   Smetánka Svazek: 10 Strana: 0378
Smetánka Emil, dr., č. filol., prof., doc., nar. 1875. Vz Ott. XXIII. 500., Tob. 217.

303311   Smetanka Svazek: 10 Strana: 0663
Smetanka, y, f., taraxacum, rostl. Vz Ott. XXV. 90.

303312   Smetankář, e, m Svazek: 3 Strana: 0473
Smetankář, e, m., der Liebhaber von Milchrahm. Bern.

303313   Smetankářka Svazek: 3 Strana: 0473
Smetankářka, y, f., die Liebhaberin von Milchrahm. — S., mlíkařka, die Milchhän- dlerin. Bern.

303314   Smetankový Svazek: 3 Strana: 0473
Smetankový, Milchrahmen-, Schmetten-. S. koláč (smetaník), polévka, kapusta (se smetanou připravená). Bern.

303315   Smetánky Svazek: 9 Strana: 0299
Smetánky = houby. Charv. 58.

303316   Smetanník Svazek: 3 Strana: 0473
Smetanník, u, m., barkhausia, rostl. Vz Slb. 451., Rostl. 955. — S., neboj se, babí zub, lathraea, die Schuppenwurz, rostl. Slb. 302. — S., podražec, corydalis, der Lerchen- sporn. Slb. 655.

303317   Smetáno Svazek: 3 Strana: 0473
Smetáno, herab-, zusammengeworfen.

303318   Smetanoměr, u Svazek: 3 Strana: 0473
Smetanoměr, u, m., der Rahmmesser. Šp,

303319   Smetanově Svazek: 9 Strana: 0299
Smetanově. Růže s. žlutá. Wlt. 56.

303320   Smetanový Svazek: 3 Strana: 0474
Smetanový, Schmetten-, S. pěna, křen (křen ve smetaně vařený, omáčka), omáčka, závínek (Schmettenstrudel). Šp. Zvony nový, s-vy, provaze z tvarohu a kdo na ty zvony zvoní, zalíbí se Bohu. Sš. P. (687.

303321   Smetanový Svazek: 7 Strana: 0717
Smetanový. S. konvice, Nf., sýr. Us Pdl.

303322   Smetanový Svazek: 9 Strana: 0299
Smetanový. S. hedvábí = bílé Nár. sbor. 190!. 30.

303323   Smetaný Svazek: 3 Strana: 0474
Smetaný; -án, a, o, herab-, zusammen- geworfen. Us. Vz Smésti.

303324   Smetař Svazek: 3 Strana: 0474
Smetař, e, m., der Kehrigmann. Jg.

303325   Smetařiti Svazek: 3 Strana: 0474
Smetařiti, Kehrigmann sein. Jg.

303326   Smetařka Svazek: 3 Strana: 0474
Smetařka, y, f., das Kehrigweib. Us.

303327   Smetařský Svazek: 3 Strana: 0474
Smetařský, den Kehrigmann betreffend. S. živnosť. Jg.

303328   Smetařství Svazek: 3 Strana: 0474
Smetařství, n., das Kehriggeschäft, Jg.

303329   Smetati Svazek: 3 Strana: 0474
Smetati, vz Smésti. — S-, smétati.— utíkati, rennen. Na Mor. a Slez. Mtl., Šd., Klš.

303330   Smětati Svazek: 10 Strana: 0378
Smětati = slíditi Chod. Hruška.

303331   Smetavý Svazek: 3 Strana: 0474
Smetavý, kdo rád smetá, kehrlustig. Šm.

303332   1. Smetek Svazek: 3 Strana: 0474
1. Smetek, tku, m., co se smetá při či- stění obili, der Auskehricht. Us.

303333   Smětek Svazek: 3 Strana: 0474
Smětek, tku, m, vz Smetek, 2. — S., tka, m., učeník mlynářský, der Mühlbursche. Us. Pk.

303334   Smetek Svazek: 10 Strana: 0378
Smetek, tku, m. = smetí. Slez. Vlasť. l. 36.

303335   2. Smetek, smětek Svazek: 3 Strana: 0474
2. Smetek, smětek, tku, m., v horn. střih, das Ablösen des Gesteins. Skála nemá s-tků, das Gestein hat keine Ablösen (keine regelmässigen Klüfte), die Ablösungskluft. Hř., Bc.

303336   Smětení Svazek: 3 Strana: 0474
Smětení, n. = smatení, das Verwirren. Kram.

303337   Smetení, n Svazek: 3 Strana: 0474
Smetení, n., das Herab-, Zusammenwerfen o. -kehren. Jg.

303338   Smetený Svazek: 3 Strana: 0474
Smetený; -en, a, o, zusammen-, abge- kehrt. S. prach. S. prostor, úhel, bestri- chener Raum, Winkel in der Fortifikation. Čsk. — Kráva má s-né zuby (vypadané). U Rychn. Msk.

303339   Smětený Svazek: 3 Strana: 0474
Smětený; -ten, a, o = smatený, verworren, verwirrt. S. víra. Kram.

303340   Smetený Svazek: 7 Strana: 0717
Smetený, abgebrochen, tortgetragen. To s. most najide. Výb. II. 842.

303341   Smětev Svazek: 8 Strana: 0370
Smětev m. větev. Oestr. Mon. (Böhm.) I. 495.

303342   Smeti Svazek: 3 Strana: 0474
Smeti, vz Smeť.

303343   Směti Svazek: 3 Strana: 0474
Směti, vz Smíti.

303344   Směti Svazek: 8 Strana: 0370
Směti. Cf. Gb. H. ml. I. 40.

303345   Směti Svazek: 9 Strana: 0299
Směti. Vz Smíti, Gb H. ml. III. 2. 269.

303346   Smetí Svazek: 9 Strana: 0299
Smetí, n. Vz předcház. Smeť. O něm ne- snášela pověst' žádného s. (nic mu nevytý- káli). Šml V. 31.

303347   Smetina Svazek: 3 Strana: 0474
Smetina, y, f., zuna, das Unkraut. Fil. zam. 171.

303348   Smetiprach Svazek: 3 Strana: 0474
Smetiprach, a, m., ve mlýně prosévač prachu mlýnského, prášek, der Staubjunge. Rohn., Prm. IV. 271.

303349   Smetiprach Svazek: 7 Strana: 1383
Smetiprach, mlýn u Bořečnice. Ott. VI. 74. a.

303350   Smetiprach Svazek: 10 Strana: 0663
Smetiprach, a, m. 1588. Arch. XXII. 309.

303351   Smetisko Svazek: 7 Strana: 0717
Smetisko. Mkl. Etym. 194. a. Na s-kách najvíce hub roste. Ntr. VI. 331. Jsou oba z jednoho smetiska. Rr. MBš.

303352   Smetisko Svazek: 9 Strana: 0299
Smetisko. Úsloví vz v Zát. Př. 105a.

303353   Smetisko, a, smetiště Svazek: 3 Strana: 0474
Smetisko, a, smetiště, ě, místy: sme- tnisko, smetniště, n. = hnojiště, der Kehricht- haufen. S., strsl. s?metiště, stercus. Mkl. B. 274. Smetiště. V. Na smetiště něco za- hoditi, Us., něco vyhoditi. Lom. Oni mě nenašli na žádném smetisku, aby mě dá- vali starému chlapisku; Bodaj ťa synečku metalo vředisko, až by ťa hodilo na naše smetisko. SŠ. P. 198., 343. Na smetišti se najde, co se kdy v domě děje. Prov. Reš. Kohout na svém smetišti nejraději kokrhá (rád kokrhá a zpívá). Co kohout na svém smetišti (nedá si rozkazovati). Mus. I kokot (kohout) na svém smetišti udaten. Mus. Kohout na svém smetišti smělejší. Kde jednou smetiště, lidé ještě víc naházejí. D., Pk. — S. chrámové, otvor v kostele do země vezděný, v němž se věci posvěcené ale k potřebám bohoslužebným více se ne- hodící ukládají. Vz S. N.

303354   Smetiščina Svazek: 7 Strana: 0717
Smetiščina, y, f. = co patří na smetiště Phľd. I. 1. 60.

303355   Smetiště Svazek: 7 Strana: 0717
Smetiště. Mkl. Etym. 194.

303356   Smetištní Svazek: 8 Strana: 0370
Smetištní lejnomil, brouk. Vz Klim. 297.

303357   Smetištník Svazek: 9 Strana: 0299
Smetištník, a, m., xestobium, brouk. S. kostkovaný, x. rufovillosum, šedý, plumbeum. Vz Klim. 473.

303358   Smetiti Svazek: 3 Strana: 0474
Smetiti, il, cen, ení, smetívati, Kehricht machen. Bern.

303359   Smetivěti Svazek: 3 Strana: 0474
Smetivěti, ěl, ění, snětivěti, brandig werden. Pšenice smetiví.

303360   Smetivosť Svazek: 3 Strana: 0474
Smetivosť, smětivosť, i, f. = snětivost, der Brand.

303361   Smětivý, smetivý, snětivý Svazek: 3 Strana: 0474
Smětivý, smetivý, snětivý, brandig. S. obilí, Us., pšenice. Ď.

303362   Smetka Svazek: 3 Strana: 0474
Smetka, y, f., Faser, f., Stäubchen. n. V té vodě je nějaká s. Us. Šd.

303363   Smetky Svazek: 3 Strana: 0474
Smetky, vz Šmetek. Mor. Tč.

303364   Smetky Svazek: 7 Strana: 0717
Smetky. pl., m. = prach ve mlýně, Mebl- staub, m. Us. Šd., Brt.

303365   Smetlavý Svazek: 8 Strana: 0370
Smetlavý. S. tráva, bodľačí atd. Phľd. 1896. 280.

303366   Smetlice Svazek: 3 Strana: 0474
Smetlice, e, f., metlice, die Schmiele, melica. S. modrá, blaue, m. caerulea, bohatá odemka, boa fluitans, das schimmernde Rispen- gras. Jg.

303367   Smetlisko Svazek: 3 Strana: 0474
Smetlisko, a, n. = smetiště.

303368   Smetlivý Svazek: 3 Strana: 0474
Smetlivý, se smetmi smíšený, unrein. Což smetlivého při mlácení od obilí od- chází. V.

303369   Smetnačka Svazek: 7 Strana: 0717
Smetnačka, y, f. = lopata na smeti. Šd.

303370   Smetnica Svazek: 7 Strana: 0717
Smetnica, e, f. = smetiště. Slov. ZObz. XXIV. 251.

303371   Smetník Svazek: 7 Strana: 0717
Smetník, u, m. = křídlový splávek, Flügelherd, v horn. Hř.

303372   Smetník Svazek: 9 Strana: 0299
Smetník, u, ?. = smetiště. Vck. Svat. 58.

303373   Smetnisko Svazek: 3 Strana: 0474
Smetnisko, a, n. = smetiště. Slov. D.

303374   Smetnisko Svazek: 9 Strana: 0299
Smetnisko, a, n. = smetiště. U Vsetína. Čes. 1 VI. 541.

303375   Smetniště Svazek: 9 Strana: 0299
Smetniště, ě, n. = smetiště. Hoř. 287.

303376   Smetný Svazek: 3 Strana: 0474
Smetný, Kehricht-. Pohledej v smetné skřínce (pod postelí, pod lavicí atd.). Č. M. 542. S. středa = popeleční. Němc. IV. 342.

303377   Smetný Svazek: 7 Strana: 0717
Smetný = smetivý. S. pšenice. Št. T. m. 13.

303378   Směťov Svazek: 9 Strana: 0299
Směťov, ?, m., pozemek. Pck. Hol. 203.

303379   Smětstola Svazek: 10 Strana: 0378
Smětstola, y, m. = kdo všecko vylíže, všude vleze (o psu). Úbočí. Rgl.

303380   Smetu Svazek: 3 Strana: 0474
Smetu, vz Smésti.

303381   Směv Svazek: 7 Strana: 0717
Směv, u, m. = úsměv. Phľd. III. 1. 58.

303382   Směvný Svazek: 7 Strana: 0717
Směvný = usmívavý. S. tvář. Kyt. 1876. 78.

303383   Směždování Svazek: 7 Strana: 0717
Směždování. Vz List. fil. 1883. 150.

303384   Směžďováuí Svazek: 3 Strana: 0474
Směžďováuí, n., vz Rozlišování (silnější, III. 147. a.).

303385   Smícenina Svazek: 7 Strana: 1383
Smícenina, y, f., derpula, zastr. Pršp. 28. 63.

303386   Smíceti Svazek: 3 Strana: 0474
Smíceti, el, en, ení, čistiti ometaje, ab- kehren. — co: šatstvo.

303387   Smičí Svazek: 7 Strana: 0717
Smičí, n =sítí, juncus, Binse, f. Sl. les.

303388   Smička Svazek: 3 Strana: 0474
Smička, y, f., ostřice lesní, carex, die Segge, rostl. Slb. 111.

303389   Smida Svazek: 3 Strana: 0474
Smida, y, f. — snida. Slov. Plk.

303390   Smida Svazek: 8 Strana: 0370
Smida, vz Smidka.

303391   Smidary Svazek: 3 Strana: 0474
Smidary, dle Dolany; městys v Novo- bydžovsku. Vz Semidary a více v S. N. — Smidařan, a, m. — Smidarský.

303392   Smidary Svazek: 9 Strana: 0299
Smidary O skloň, vz Gb. H. ml, III. 1. 115., Dolany.

303393   Smíděnka Svazek: 9 Strana: 0299
Smíděnka, y, f. = plochá metla na dlouhé hůlce. Slov. Čes. 1. VIII. 330.

303394   Smiděnka, smitěnka Svazek: 3 Strana: 0474
Smiděnka, smitěnka, y, f. — náčiní k čištění obili. U Nezamyslic na Mor. Bkř.

303395   Smidka Svazek: 7 Strana: 0717
Smidka, y, f. = skývka chleba. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 388., Sl. spv. III 92., Loos.

303396   Smidka Svazek: 8 Strana: 0370
Smidka, zdrobn. smida. Vz toto.

303397   Smieda Svazek: 8 Strana: 0370
Smieda, y, f. Masť smieda proti ranám smrdutým. 1440. Mus. 1896. 264.

303398   Smiech Svazek: 7 Strana: 0717
Smiech, vz Smích.

303399   Smiech Svazek: 10 Strana: 0378
Smiech, vz Smích.

303400   Smiechota Svazek: 9 Strana: 0299
Smiechota. Pre svoju dobrotu vyšiel na psie s tu. Slov Zát. Př. 177b., 209a.

303401   Smiechoval Svazek: 7 Strana: 0717
Smiechoval, a, m. = šašek. PR. Vz Smíchoval.

303402   Smienie Svazek: 7 Strana: 0717
Smienie = smání. Pěkné s. Výb. I. 385.

303403   Smieniti Svazek: 3 Strana: 0474
Smieniti = umíniti. Kat. 1855.

303404   Smieniti Svazek: 7 Strana: 0717
Smieniti = umíniti dle Er. ad Kat. 1855. Dle Gb. jest tam směnie = osmělení se. Vz List. fil. 1882. 311.

303405   Smiera Svazek: 3 Strana: 0474
Smiera = mírnost Kat. 2960., Výp. I. 917. — S., míra, das Mass. Výb. I. 95.

303406   Smiera Svazek: 7 Strana: 0717
Smiera. Sv. ruk K. 23. Vz Smíra.

303407   Smiera Svazek: 10 Strana: 0378
Smiera = míra. Baw. se Ar. v. 2585, 4924.

303408   Smierce Svazek: 9 Strana: 0299
Smierce, vz Smírce,

303409   Smierně Svazek: 8 Strana: 0370
Smierně. Vz List. fil. 1895. 113.

303410   Smiernivo Svazek: 7 Strana: 0717
Smiernivo, a, n., Versöhnungsmahl, n. Slov. Ssk.

303411   Smiernosť Svazek: 3 Strana: 0474
Smiernosť, smierný, vz Smírnosť.

303412   Smierný Svazek: 7 Strana: 0717
Smierný, vz Smírný.

303413   Smiesť Svazek: 8 Strana: 0576
Smiesť = smésti. Slov. Kal. S. 162.

303414   Smiesti Svazek: 9 Strana: 0299
Smiesti = zmátti, Flš. Písm. L 284.

303415   Smiestiti se Svazek: 10 Strana: 0378
Smiestiti se, locari. S. se kde. Mill. 99a. Sr. Směstiti se.

303416   Smiešaný Svazek: 8 Strana: 0370
Smiešaný. Už je so zemou s-ný = zemřel. Phľd. 1894. 373.

303417   Smiešať Svazek: 8 Strana: 0576
Smiešať = smísiti. Slov. Kal. S. 162.

303418   Smiešeti Svazek: 10 Strana: 0378
Smiešeti, commiscere. — se s čím. Mill. 99b — se več: v hromadu. Mill. 124. Sr. Smísiti.

303419   Smieška Svazek: 10 Strana: 0378
Smieška, y, f, vz Směška.

303420   Smiešlivý Svazek: 10 Strana: 0378
Smiešlivý = co směší, působí smích. Mš.

303421   Smieti Svazek: 9 Strana: 0299
Smieti, semnu, comprimere. Mus. fil 1899. 284

303422   Smieti Svazek: 10 Strana: 0378
Smieti, vz Smíti.

303423   Smieti se Svazek: 3 Strana: 0474
Smieti se, vz Smáti se.

303424   Smieti se Svazek: 9 Strana: 0299
Smieti se, novotv. smáti se. Gb. H. ml. III. 2. 398.

303425   Smieti se Svazek: 10 Strana: 0378
Smieti se, vz Smáti se. Luc. 56.

303426   Smích Svazek: 3 Strana: 0474
Smích (dříve směch, smiech), u, m., od smě (smě-ji), smáni, das Lachen, Gelächter. Strsl. sméh?, příp. -h?. Mkl. B. 28G., 16. Protivní sobě jsou: smích a pláč; Obr k strachu jest, človíček a trpaslík k smíchu. Kom. Zdržeti se od smíchu; zadržeti v sobě s.; skrocovati se od s-ehu; zatajiti, skrotiti s.; k s-chu podobné věci dělati; veliký, nemírný, povlovný, střídmý s.; s. udělati; smáti se s-chem studeným (když se člověk směje, ano se mu nechce). V. Jest to stu- dený s. (neopravdivý). Mus. Smích hlasitý, hlučný. Dch. Do hlasitého s-chu se dáti; To on chce dokázati ? K smíchu!; Do pláče mi a smíchu, ich könnte weinen und lachen; S-em se ohýbal; Co je tu k smíchu ?; Nemohl od s-chu ustati. Dch. Nechtělo se mu s-chu (= do smíchu). Kld. Nemohl s. udusiti; Dal se do srdečného, s-chu; Ze starých lidí si dělá smích. Us. Šd. To není k smíchu. Brt. Nemohl se s-chu zdržeti. Člověk by s-chy pukl; mohl by se smíchy popukati. Toť jest k smíchu. S. strhnouti, stropiti; s-chy tro- piti, střápati. Us. Dáti se do smíchu; není mi do smíchu; k smíchu by to bylo; k s-u přivésti někoho. D. Dali se nám do smíchu; smíškovi není dnes do smíchu. Sych. Tu oni opět v smíchy (i. e. se dali). Kom. Vámtě (vámť je) do smíchu, ale mně po- hříchu. Č., Ros. S. sardonický (křečovitý, nucený). Rk. S-chem až za boky se popa- dali. Us. Hš. Míti z někoho smích. Mor, poh. I. 701. Takovej prej s. si z toho zpu- stili. Rychn. Vk. Prohýbati se s-chy. Sá. Měl sem to ve smích (— z toho s.) Na mor. Zlínsku. Brt. K smíchu nutkati., Koll. Řeč jeho v s. byla obrácena. Čr. Črtu nebieše do s-chu. Žk. 20. 6. Mužóm do smiechu ne- bieše. Dal. 21. Páni na smiech obrátichu sen kněze svého. Dal. k. 8. 47. Napomenutí v smích obrátili. V. Zbytečné, marné a k smíchu podobné zdá se býti. Bart. Krej- číř dělá pichy pichy, pukala bych se smí- chy. Sš. P. 481. Blázen v s-chu povyšuje hlasu svého, ale muž múdrý jedva tajemně se zasměje; A který užitek oplzlosti? Věru marný s., chechtáme, myšlení šeradné, po- puzenie k smilstvie a tak času zmařenie; A uzřech, že i to také jest. marnosť, s. sem měl za blud a radosti sem řekl: Co se darmo klamáš?; S. s bolestí bude smiešen a konec radosti drží sě lkánie. Hus I. 272., 282., III. 110. Smiech, akoby tritisíc koňov zryho- talo. Mt. S. Muži z smiecha nemúdrého dojdú smutka velikého. Dal. Bude z toho poctivý s. S-chem se všichni váleli. Div s-chem nepukl (nepraskl). Rval si boky od s-chu. Z loňských ohrabků s. (směje-li se kdo, ano nic směšného není). Ros. Spíše by z tebe jiskru vyrazil, nežli by z tebe s. vyvábil. Vz Smutek, Zádumčivý, Pláč. č., Lb. S-chy o něčem tropiti. J. tr. Z loňského s-chu pláč (napomenutí neopatrným děvča- tům; o padlých pannách). Ros., Srnec, Č., Lb. Cizí hoře lidem s. Smil. Pí (pij) a s-u nepropíjej. Smil. Má (moje) bolesť,"tvůj s. Z ženského pláče s. Srnec. Toho jejich s-u se nenajím. Sych. Blázen po mnohém s-chu poznán bývá. Smíchu a pláče tuze mnoho, blázna poznáš dle toho. Dch. Vám do s-u, nám po hříchu. Vz Vysmáti se. Lb. Kdo náchylen k s-chu, také k pláči. Pk. Strany pořekadel vz: Máslo, Smáti se, Šklebiti se, Usmívati se na koho, Vlk. — $., žert, hra, der Scherz, der Unterhalt, die Freude, das Lachen. V. Smíchem to řekl (žertem). Ros. On to má jenom za s. (za žert). Nemastný smích (jalový). Ros. — S., posměch, das Gespötte, Gelächter. Vás položím hodny k smiechu. Hus III. 140. Učiněni jsme v ru- hotu susedom našim; smiech a pohráváme těm, již okolo nás jsú. Ž. wit. 78. 4. S. sobě z někoho dělati; s. z někoho míti, V., si strojiti. Kom. S. z někoho učiniti. Háj. Někým smích pobíjeti, váleti = smích sobě ztrhnouti z něho. Výb. I. 679., 681., 706., St. Kn. š. 100., Č. Ona všecky měla za s. Us. Vk. Byl to dycky hoch tak za s. (— pro smích). U Rychn. Msk. Já jsem pro vy na s. zlým židuom byl bičován i křižován. Pass. 16. (Hý.). Budú pannami smiech po- bíjeti. Dal. 20. S. a kratochvil z něho měli. Bart. 150., Pass. 221. Já sem volal leda volal, leda z tebja s. udělal; Pověz mně, milá, co v tobé vězí? Ach vězí mé těžké hříchy, že sem dělala z mládenců s-chy. Sš. P. 164., 200. Provodí s. z děvy té, jenž se za to stydí. Sš. P. 763. Řeč jeho v s. obrátili. Háj., Kram. Učinil námi všemu světu smích. Sych. Vz Posměch.

303427   Smích Svazek: 7 Strana: 0717
Smích hrdý,chladný, rozpoutaný, vzdorný, Vrch., chorý, Dch., šílenství. Vrch. Dítě má pláč a s. na kraji; Udělejme si obecní s. (říkávají ve společnosti za ticha. Někdo začne nuceně se smáti a po něm rozsmějí se ostatní). Čce. Tkč. Čechuom nebíše do smíchu. Let. 495. Měl sem to ve s. (z toho s ). Brt. D. Příjemný s. s očí jí nesešel. Šml. Smály sme se, že sme byly tuhy smí chy. Us Vk. To vše obrátila k smíchu. Homl. v. 192. Smíchy se dusiti. Wtr. exc. Přátelský hovor a trochu smíchu je nejlepší koření k jídlu. Sb. uč. Hlúpého po smíchu poznať. VSlz. I. 225. Na velký s. rád ná- sleduje pláč. Lpř. — Přen. Zvonců s. ve- selý. Vrch. — S. = posměch. Protoli's nás sem přilúdil, aby námi smiech posúdil? Kat. 1529. (Jir). A budú jí s. váleti. Št. Kn. š. 99. (62.). Kde s. jiným válí, špatně sebe chválí. Bž. exc.

303428   Smích Svazek: 8 Strana: 0370
Smích. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 72. Smiech, akoby tritisíc koňov zryhotalo. Slov. Nov. Př. 649.

303429   Smích Svazek: 9 Strana: 0299
Smích. Kde smiech, tam hriech; Na s. následuje pláč; S. ranní, večerní pláč; Od smiechu brucho chytať; Nenie mu do smiechu atd. Slov. Vz Zát. Př. 360b. (32. ). — S. = posměch. S. ve věci opravdové moudrého jistě neozdobuje. Kom. Ohláš. 139.

303430   Smích Svazek: 10 Strana: 0378
Smích, u, m.: dvorný, jedovatý, nucený, srdečný, tichý, závistivý atd. Zvon IV. 370. Smíchy div se nepotrhal. Kšť. Lid. 7. — S. = posměch. S. jím mnozí jmějiechu. Baw. T. v. 923.

303431   Smichae-us Svazek: 7 Strana: 0717
Smichae-us, a, m. — S. Tob. (Libocký), děkan. 1610. Vz Jg. H 1. 627., Jir. Ruk. II. 234.

303432   Smichaeus Svazek: 10 Strana: 0378
Smichaeus Ant., č. malíř. 1704. —1770. Vz Ott. XXIII. 501.

303433   Smíchané Svazek: 3 Strana: 0475
Smíchané, vermischt. V.

303434   Smíchání Svazek: 3 Strana: 0475
Smíchání, n, die Vermischung. V.

303435   Smíchanina,y,f Svazek: 3 Strana: 0475
Smíchanina,y,f. = smíchanice. Pr. Chym.

303436   Smíchanke Svazek: 3 Strana: 0475
Smíchanke, e, f., das Gemisch. Víd. list.

303437   Smíchaný Svazek: 3 Strana: 0475
Smíchaný; -án, a, o, gemischt, vermengt. V. S. houf věcí na hromadě (směsice). V.— s čím. Týž prach s octem smíchaný hlavy bolení oblevuje. Byl. — kam. S. utrejch do nápoje. Er. P. 479.

303438   Smíchati Svazek: 3 Strana: 0475
Smíchati, vz Smísiti.

303439   Smíchavice Svazek: 3 Strana: 0475
Smíchavice, e, f. = smích, das Gelächter. Slov.

303440   Smichlý Svazek: 10 Strana: 0663
Smichlý = Němec. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 48.

303441   Smíchohlav Svazek: 3 Strana: 0475
Smíchohlav, a, m. = posměvač, der Spötter. Fil. zám. post.

303442   Smíchorodý. S Svazek: 10 Strana: 0378
Smíchorodý. S. náhoda. Osv. 1896. 547.

303443   Smíchot Svazek: 7 Strana: 0717
Smíchot, u, m. = smích. Prijde ktosi, prijde, nebude ti smiechot. Slov. Phľd. V. 58

303444   Smíchota Svazek: 3 Strana: 0475
Smíchota, y, m. af. = smíšek Slov. — S., směšík, columba risoria, die Lachtaube. Slov. Plk.

303445   Smíchota Svazek: 7 Strana: 0717
Smíchota, y, f. = smích (posměch). Slov. Pre svoju dobrotu vyšiel na psotu (na psiu smiechotu). Zátur.

303446   Smichotár Svazek: 7 Strana: 0717
Smichotár, a, m. = smíchotář Slov. Dbš Sl. pov. II. 78.

303447   Smíchotář Svazek: 3 Strana: 0475
Smíchotář, e, m. = posměvač. Slov. Nitra VI. 170.

303448   Smíchov Svazek: 3 Strana: 0475
Smíchov, a, m., předměstí pražské. Vz S. N.

303449   Smíchov Svazek: 7 Strana: 0717
Smíchov = pole u Bohdanče. Pk.

303450   Smíchov Svazek: 8 Strana: 0370
Smíchov. S. slul dříve Smikov dle svého vlastníka Jana Smikovského. Vz Čern. Př. 20., Zlatá Praha 1885. 170.

303451   Smíchov Svazek: 10 Strana: 0378
Smíchov, rybník u Vřesné a Kardaš. Řečice. Uč. spol. 1903. XIII. 34.

303452   Smíchoval Svazek: 7 Strana: 0717
Smíchoval, a, m. = šašek. PR.

303453   Smíchovati Svazek: 7 Strana: 0717
Smíchovati = baviti. Přihodí se v jednu hodinu, ež toho krále smiechoval. Pass. mus 358.

303454   Smichovisko Svazek: 3 Strana: 0475
Smichovisko, a, n. = posměch, smích, das Gelächter, Gespötte, der Hohn, Spott. Co má z toho? Nic, ene (= jen) s-sko. U Opavy. Klš.

303455   Smíchovný Svazek: 3 Strana: 0475
Smíchovný, k smíchu ponoukající, zum Lachen bringend. S. řeči. Hugo. Jinde ča- stěj i smiechovalný.

303456   Smíchovský Svazek: 9 Strana: 0299
Smíchovský. Ty' s. = nezkušený. Us. ! zlodějský. Kukla 162.

303457   Smíchuchtivý Svazek: 7 Strana: 0717
Smíchuchtivý, lachlustig Bendi. I. 117.

303458   Smik Svazek: 7 Strana: 0717
Smik, u, m. = smyčec. Slov. Husličky smikom potiahol. Dbš. Sl. pov. I. 378.

303459   Smikoranda Svazek: 8 Strana: 0409
Smikoranda, y. f., čes. tanec u Nimburka. Vz WZ. III. 500., Tanec čes. (3. dod.).

303460   Smikovitý Svazek: 8 Strana: 0409
Smikovitý = střihovatý, v geol., schlech- tig. Sterz. II. 829.

303461   Smikovský Svazek: 7 Strana: 0717
Smikovský rybník. Pam. arch. I. 134.

303462   1. Smil Svazek: 3 Strana: 0475
1. Smil, a, m. = Eusebius, dle jiných Amandus.

303463   2. Smil Svazek: 3 Strana: 0475
2. Smil, u, m., helichrysum, die Immortelle. Kk. 166., Čl. Kv. 195., FB. 44., Rostl. 909. S. písečný, gnophalium arenarium, rostl. Vz S. N.

303464   3. Smil Svazek: 3 Strana: 0475
3. Smil, u, m. = smilování. Sš. I. 102. Cf. Slit.

303465   4 Smil Svazek: 7 Strana: 0717
4 Smil. D. Olom. II. 1., 153. S. Světlík. Dal. 194. — S. z Sulejevic. Výb. I. 1041. — Jan S. z Kremže. Vz Mus. 1888. 169. nn. — S. ze Šternberka. Výb. II. 380. — S. Flaška z Pardubic. Vz Pyp. K. II. 546, Vlčk. 54., Úvod k Nové radě. Vydal Gb. 1876., Bačk. Písmn. I. 733., Sbn. 233., 419.

303466   Smil Svazek: 8 Strana: 0370
Smil, helichrysum, rostl. Ott. XL 59. — S. Flaška z Pardubic. Vz Vlč. Lit. 43., 48.

303467   4. Smil, a, Smílek Svazek: 3 Strana: 0475
4. Smil, a, Smílek, lka, m., osob. jm. Šd., Pal.

303468   Smil Flaška Svazek: 10 Strana: 0378
Smil Flaška z Pardubic. Sr. Zvon III. 671., Mus. 1905. 298. O S-vi a jeho Nové radě vz List. fil. 1904. 199. nn.

303469   Smila Svazek: 7 Strana: 0717
Smila, y, f. = Eusebia. Kld. Rok I.451.

303470   Smilacin Svazek: 3 Strana: 0475
Smilacin, u, m., pariblinová kyselina, das Paraglin, Salseparin, jest glykosid ob- sažený v rostl, smilax sassaparilla. Vz S. N.

303471   Smílati Svazek: 3 Strana: 0475
Smílati, vz Semlíti.

303472   Smílati co jak Svazek: 10 Strana: 0378
Smílati co jak. Tak lakotně seno smílal (jedl). Faust. 122.

303473   Smílava Svazek: 3 Strana: 0475
Smílava, y, f., Schmeil, ves v Olomoucku. Mus. Vz Soulová.

303474   Smilec Svazek: 3 Strana: 0475
Smilec, lce, m. = smilník. Nynější s-lec její mužům dřívějším se naproti staví. Sš. J. 69.

303475   Smilík Svazek: 3 Strana: 0475
Smilík, u, m., perfilos, kámen, zastr. Rozk.

303476   Smíliti se Svazek: 3 Strana: 0475
Smíliti se, il, en, ení, zastr. = zalíbiti se, gefallen. Ž. wit. 55. 13., 25. 3., Kat. 748. — se komu. Dal. S. se tělesnému oku, sinnlich gefallen. Lk. — se v kom. Nebo jsi sě smílil v nich (zalíbil sobě). Výb. I. 59.

303477   Smiliti se Svazek: 7 Strana: 0717
Smiliti se. Št. Kn. š. 252. 36.

303478   Smíliti si co Svazek: 9 Strana: 0299
Smíliti si co = zamilovati. Št. (Flš. Písm. ?. 141. ).

303479   Smilka Svazek: 3 Strana: 0475
Smilka, y, f., nardus, das Borstengras, rostl. Vz S. N., Čl. Kv. 116., FB. 14., Slb. 162., Rostl. 1764.

303480   Smilka Svazek: 9 Strana: 0461
Smilka, y, f., nardus, rostl. Vz Ott. XVII. 1042.

303481   Smílka, y Svazek: 7 Strana: 0717
Smílka, y, f. = jm. feny. Škd. — S. = choť Masopustova, jm. vymyšlené. Výb. II. 1629. 492

303482   Smilkov Svazek: 3 Strana: 0475
Smilkov, a, m., ves u Votic. Vz S. N.

303483   Smilkovitý Svazek: 3 Strana: 0475
Smilkovitý. S. rostliny, nardoideae. Rostl. 1764.

303484   Smilně Svazek: 3 Strana: 0475
Smilně, hurisch. D.

303485   Smilně Svazek: 10 Strana: 0378
Smilně, luxuriose, nádherně. Živ jsa s. Pat. Zim. 27a4.

303486   Smilněchtivý Svazek: 8 Strana: 0370
Smilněchtivý. S. krok. Slád. Mak. 37.

303487   Smilněna Svazek: 7 Strana: 0718
Smilněna, y, f, fornicata; zastr. Veleš.

303488   Smilnění Svazek: 3 Strana: 0475
Smilnění, n., chlípnost, das Huren, die Hurerei. S. s krevní přítelkyní. D.

303489   Smilněti Svazek: 7 Strana: 0718
Smilněti = smilným se stávati, geil wer- den.

303490   Smilnice Svazek: 3 Strana: 0475
Smilnice, e, f. = nevěstka, die Hure. V. S-nic se přidržovati. Kram. Udělali z nich s. Hus III. 201. — S., dum nevěstčí, das Hurenhaus. Br.

303491   Smilník Svazek: 3 Strana: 0475
Smilník, a, m., der Hurer. S., sr. lit. pasmilinti, verleiten, smillus, der Näscher, smailus, der Zeigefinger, smalstib?, der Leckerbissen. Mkl. aL. 129. Někteří (mají za bohy) ženy biedné, jako všichni smilníci a zvláště kněžie smilní, jenž kráše odievají své ženy kuběny než Kristovy živé a svaté obrazy; Pochlebují, aby svú vóli s člověkem v hřieše měli, jako s. své frejířce řka, že vše chce pro ni učiniti, což požádá; S-ci v žádosti své mají viece bolesti než utě- šeni« ; Ještě i tělesně jsú obecně velicí s-ci a veliké smilnice bez plodu; Jest to nej- horší, ktož se chlubí zlými činy jako lapky nebo s-ci. Hus I. 67., 259., 298., II. 130., III. 178. Zkazie vilnici dóm tvój a zrušie s-ci město tvé. BO. Cizoložník cizí lože poskvr- ňuje, s. své. Kom. S. s krevní přítelkyní. D. — S., cizoložník, der Ehebrecher. V.

303492   Smilniště Svazek: 7 Strana: 0718
Smilniště, ě, n. Tk. Dj. Pr. III. 243.

303493   Smilniti Svazek: 3 Strana: 0476
Smilniti, il, ení; smilnívati = tělesně obco- vati, beischlafen, chlipným býti, huren; cizo- ložiti, ehebrechen. — abs. Ten smilní, kterýž k skutku tělestnému nemanželsky přivolí; Ktož s-ní, proti svému tělu hřeší. Hus I. 287., 202. — Hus I. 240., 414. — s kým. Lk. Nezabieš! A ty pak smilstvím zabil si svú duši a druhú (duši) té smilnice, s niž si s-nil. Hus II. 73. — Hus I. 179., 190. — kde. Cizím shromažďuje a v statku jeho jiný s. bude. Jel Cizoložili sú a v domu kurvy smilnili sú. Br. Jer. 5. — kdy. A ty pak v svátek s-níš; Prvú noc každý z nich chtěl s. Hus I. 123. — S. se = smilniti. Lépe jest umříti, nežli se s. Ottersd. — se s kým. Již jest se smilnil s ní. Lom.

303494   Smilniti Svazek: 9 Strana: 0299
Smilniti srdcem. St. Bes. 109

303495   Smilniti čím Svazek: 7 Strana: 0718
Smilniti čím: tanci, Št. Kn. š. 108., rúchem. Št. — s někým. Št. Kn. š. 184. — kde. A smilní na jich zboží a kaší se rozličnie dvornosti v oděviech vymýšlejíce. Výb. II. 631. Chč.

303496   Smilnokrevník Svazek: 3 Strana: 0476
Smilnokrevník, a, m., der Blutschänder. Lom.

303497   Smilnokrevnosť Svazek: 3 Strana: 0476
Smilnokrevnosť, i, f., die Blutschande.

303498   Smilnokrevný Svazek: 3 Strana: 0476
Smilnokrevný, blutschänderisch. Lom.

303499   Smilnomluvce Svazek: 9 Strana: 0299
Smilnomluvce, e, m. Hus I. 87.

303500   Smilnomluvce Svazek: 10 Strana: 0378
Smilnomluvce, e, m. = smilnomluvník. Jrsk. VIII. 3. 371.

303501   Smilnomluvec Svazek: 3 Strana: 0476
Smilnomluvec, vce, m. = smilník. Hus 1. 87.

303502   Smilnosť Svazek: 3 Strana: 0476
Smilnosť, i, f., smilnění, nečistota, chlíp- nost, die Unzucht, Unzüchtigkeit, Unkeusch- heit. V. Kteréž příliš s-ti provodí. Volk. A co jich jest, jenž mají ducha s-sti, ďábla, jenž dáví na duši smilníky. Hus II. 211. Vz Smilstvo.

303503   Smilnosť Svazek: 7 Strana: 0718
Smilnosť. Chorobná s., aphrodiasmus.

303504   Smilný Svazek: 3 Strana: 0476
Smilný = oplzlý, chlipný, nečistý, hurisch, geil, unzüchtig, unkeisch. S. člověk, V., žena, Us., nečistota, Kom., žádosť. V., mi- losť, Jel., zažžení. Veleš. S. život provozo- vati. J. tr. S. kněžie; Bez studu páchají s-né hřiechy; Mše s-ného kněze nemá sly- šina býti; Skutek s. jest hřiech smrtelný. Hus I. 164., 202., 476., III. 190. Matka vilná dcera smilná. Slez. Tč. Rozkoší smilných jest chůva peřina. Jel. S. život sobě obli- bovati. V. S-ná věc jest víno (luxuriosa). BO. — z čeho. Št. Kn. š. 77.

303505   Smilosrdie Svazek: 10 Strana: 0378
Smilosrdie, n., misericordia. Ž. wit. 22. 6. Ž. klem.: milosrdie, Ž. pod.: milosť. (Mš. ).

303506   Smilov Svazek: 3 Strana: 0476
Smilov, a, m., ves v Polensku. Vz S. N. — S., něm. Schmiedles, ves v Chebsku. PL.

303507   Smilová Svazek: 3 Strana: 0476
Smilová, é, f., něm. Schmeil, ves v Olo- moucku. PL. Vz Smilava.

303508   Smilování Svazek: 3 Strana: 0476
Smilování, n. — milosrdenství, das Er- barmen, die Erbarmung. V. Někoho za s. prositi. Vrat. Z božího s.; Čekáme naň jako na boží s. Us. Zlob., Brt,, Vk. S. nad někým, vz Smilovati se. Já činím pokání, uděl s.; Stavím na tvém s. Sš. P. 67., 74. Nad právo měj s. Jir. Anth. I. 154. S. sobě prositi. Hus II. 97., 315.

303509   Smilování Svazek: 7 Strana: 0718
Smilování. Št. Kn. š. 9., Pož. 67. Za- pomněl jsem na to jako na s Us. Rgl.

303510   Smilování Svazek: 10 Strana: 0663
Smilování, n. Čeká na to jako na s. Us. Rgl.

303511   Smilovatedlný Svazek: 10 Strana: 0378
Smilovatedlný, miserator. Ž. kap. č. 111. 4.

303512   Smilovatel Svazek: 3 Strana: 0476
Smilovatel, e, m., der Erbarmer.

303513   Smilovatel Svazek: 9 Strana: 0299
Smilovatel, e, m. Modl. CLI. 123.

303514   Smilovatelka, y, smilovatelkyně Svazek: 3 Strana: 0476
Smilovatelka, y, smilovatelkyně, ě, f., die Erbarmerin. Us.

303515   Smilovati koho kde Svazek: 10 Strana: 0378
Smilovati koho kde. S-li jej v ústech, et dilexerunt eum in ore suo. Ž. kap. č. 77. 36 — se nad kým. Na úrok p. Bohu dává, kdo se nad chudým smilovává. Lit. list. XIX. 243.

303516   Smilovati se Svazek: 3 Strana: 0476
Smilovati se, smilovávati se = zamilo- vati se jeden do druhého (zastr.), sich ver- lieben. St. skl. 4. 432. — S. = slitovati se, sich erbarmen. Aby se pán Bůh s-val, dass Gott erbarme. Us. Dch. — se nad kým. V., Kom., BO. A smiluj sě dnes nade mnú. Kat. 3340. Smiluje se ako kocúr nad myš- kou. Mt. S. Žádám, že se nad ním smilujete. Žer. 350. Smiluj se, Jezu Kriste, nad námi. Sš. P. 48., 54., 613. Smiluj se nade mnu. Výb. I. 195., Hus I. 310., II. 242., 388.

303517   Smilovati se nad kým Svazek: 7 Strana: 0718
Smilovati se nad kým. Krist. 1. a., Št. Kn. š. 20., Dač. 1. 195., 282 , Výb. II 24. Bůh se nad ním s-val (umřel) Us. Tkč. — proč. Pro tvé muky smiluj se nad námi. Výb. 11. 21.

303518   Smilovice Svazek: 3 Strana: 0476
Smilovice, dle Budějovice, něm. Smilo- witz, ves a) u Vltavotýna, b) u Loučína, c) u Uhel. Janovic, d) u Dobříše, e) u Těšína; S. staré, Alt-S., ves v Lounsku, S. nové, Neu-S., ves tamtéž. PL.

303519   Smilovně Svazek: 7 Strana: 0718
Smilovně, mitleidsvoll. S. na ně shlédlo nebe Soukup.

303520   Smilovnice Svazek: 7 Strana: 0718
Smilovnice, e, f., die Erbarmerin. S. všech strastných. Sv. ruk. 372

303521   Smilovník Svazek: 7 Strana: 0718
Smilovník, a, m., Erbarmer, m.

303522   Smilovník Svazek: 10 Strana: 0378
Smilovník, a, m S. jich zpravovati je bude, miserator eorum. Pror. ol. 38b. 1. Isa. 49. 10. Sr. Smilovatel.

303523   Smilovnosť Svazek: 3 Strana: 0476
Smilovnosť, i, f., Utostivosť, milosrden- ství, smilování, slitování, der hohe Grad des Mitleidens, das Erbarmen. Šm. S. boží. Sš. I. 102.

303524   Smilovný Svazek: 10 Strana: 0378
Smilovný. Ale ty nečiň daleko s-ných tvých ote mne, ne longe facias miserationea tuas a me. Ž. kap. č. 39. 12.

303525   Smilovy hory Svazek: 3 Strana: 0476
Smilovy hory, něm. Smilowj Hory, ves u Ml. Vožice. PL.

303526   Smilstvie Svazek: 10 Strana: 0378
Smilstvie, n. = luxuria. Mill. 110a.

303527   Smilstvo Svazek: 7 Strana: 0718
Smilstvo. Cf. AlxB. 2. 268. S. mezi po- krevnými se trestá. Vz Slov. zdrav. 343. S. proti přirozenosti, mezi ženami. Myslí kochajíc se v tom tajném smilstvě; S s ně- kým páchati. Št. Ku. š. 70, 184. Pýcha, s. pomine někdy starého, ale lakomstvo i (s) starým mladne. St. N. 132. Jest na- rozen z s-va. 16. stol. Mus. 1890 271

303528   Smilstvo Svazek: 7 Strana: 1383
Smilstvo. Pokuty na s. v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II. 780.

303529   Smilstvo Svazek: 10 Strana: 0378
Smilstvo, a, n. = smilství: násilné, po- krevní, nepřirozené, homosexuální (mužů s muži, paederastie; žen s ženami, tribadie). Sr. Ott. XXIII. 512.

303530   Smilstvo, a, smilství Svazek: 3 Strana: 0476
Smilstvo, a, smilství, n. = smilnění, smilnosť, tělesné obcování, fleischlicher Um- gang, Beischlaf, m. O původu vz Smilník. Ža- dosť svou v s-í ukrotiti; Smilstva mnoho neužívej; Přes moc s-o činiti; S-í jest ze- mdlení všech údův. Jád. — S., nečistota, chlípnost, die Unzucht, Hurerei, Unkeusch- heit; cizoložstvo, der Ehebruch. V. S., tě- lesné spojení či sbydlení svobodného se svobodnou s přivolením obapolným, kdež ani příbuznosti ani závaznosti z posvátného slibu není; S., každé mužského a ženy mi- momanželské sbydlení; S., všeliké sbydlení různého pohlaví mimo manželství; S., zvláštní druh vilnosti, jež sluje u lidu kurevstvím. Sš. II. 62., 125., 222., I. 398. (Hý.). Diff. nečistota = všeliká mrzkosť a necudnosť v dotýkání a jiných výkonech; chlípnost = chlipná ná- ruživosť, když člověk nečisté věci strádá tak, že téměř v té straně sebou vládnouti nemůže a neumí. Sš. II. 221. Kokořík ná- dobu (úd plodící) k smilstvu zbuzuje. Jád. Lidé zapálení v smilství; Pokúšie-li ďábel smilstvím, udeř naň mečem řka: Psáno jest, nesesmilníš; S. skutečné jest neřádné poží- vánie údóv rodných; Plod, dluh a výstraha s-í vymlouvá manželství, aby nebylo k za- tracenie; Každý měj svou ženu pro s., to věz, aby sě ho vystřiehl; A co sváróv, co mordóv, co křikóv mezi lidem pro hřiech s-va; V s-í šest škod pláči neb želém: pe- něz dávám, mrzkým hřiechem se plním, vláhu dobrú života tratím, život krátím, učenie s rozumem tratím; Protož nedaj milý Bóh, abychom s-ím tělesenstvie prznili; Veda s-í, protož jest před Bohem ponížen; Pora- ženi jsň s-vem; S. jest skutek, ten brzy mine, a jest poskvrna, ta v duši ostane; Muž velmě jest biedný, jímž žena pro s-í vládne; S-í obrana jest těla churavěnie; S-i těžko kdo ostane (opustí); V tom věku třeba pilnu býti jinochom i děviciem, neb nejviece, jako v třetí hodinu na den horka, přibývá jim horké k s-í a k marnosti za- pálenie ; K s. přivoliti; V s. někoho táhnouti; Prázdná žena miluje toho, ktož jí penieze za s. dává; Múdrosť odpúzí s-i; S. je pálí; Hřiech, který sě jest zažehl pitím silným, snadně prchne v smilstvie; Běžte před smil- stvím jako před jedem; Prázní nemají ji- ného co činiti, jediné o lakomstvie a s. mlu- viti; Jestliže který s kterú popaden bude v s-ie: Chceš-li se vystřieci s-a i času se varuj, neb čas a miesto vede lidi v všeliké s-o. Hus I. 136., 179., 192., 197., 200., 201., 202., 207., 243., 288., 336., 373., 380, II. 15., 64., 73., 94., 372., 426., III. 139., 188., 189., 201., 259. (Tč.). V s-u živu býti; s-em hanebným s kurvami se zprzniti; z s-a zplo- zený, narozený, V.; s-a se dopustiti. D., Hus. S-í páchati. Plk. Nevěstčí s. Boč. S-í násilné, die Nothzucht, lépe: zprznění. Pe- likán. S. násilné na ženě spáchané slulo v starém právě českém podávením, u dívky pak odnětím děvojstva. S. N. Trestání smil- stva, strany toho vz Mravopočestnosť. Ně- koho k s-u svésti; s. proti přirozenosti; s. mezi příbuznými. J. tr. Smilstvo jako louže, neodteče, ale vyschne. Č. Vz Doma, Cho- cholka, Les, Roh.

303531   Smínati Svazek: 9 Strana: 0299
Smínati = smačkati. Máš (lékaři) zna- menati, když na puls sáhneš, aby (aby's) nesmínal ruky s pulsu, jako by (by's) mohl stokrát udeřiti (zatíti poušťadlem do žíly). Maš. ruk. 173b. S pulsu zde asi vz pulsu, na pulsu: abys nesmačkával ruky na pulsu. Vz Mus. fil 1899. 284.

303532   Smíní Svazek: 3 Strana: 0477
Smíní, zastr. = smáni. Vz Smáti se.

303533   Sminová Svazek: 7 Strana: 0718
Sminová, é, f. = pole v Kaňoucích u Luhačovic. Sk.

303534   Sminthský Svazek: 3 Strana: 0477
Sminthský Apollon, od Sminthy, města v Troadě.

303535   Smír Svazek: 3 Strana: 0477
Smír, u, m., smíření, poklid, die Versöh- nung, der Friede. S. či narovnání (transactio) jest smlouva, kterouž dvé neb více osob práva sporná n. pochybná určují tak, že sobě strany ohledně těchto nároků na vzá- jem povolují. S. N. S. způsobiti, učiniti. Dch. Účel a záměr s-ru toho. Sš. II. 201. Kristus jakožto Buoh nesmierný od věč- nosti všecky věci vie, ale světí věděti budú, jakož jim milý Bóh zjeviti ráčí časně a v mieru. Hus III. 298. Ve smír spolu vešli. Bart. K smíru přivésti. 1693. Přijali smír. Hlas. Krev cezena větrům na smír. Mus. Rozepři do- brovolným smírem urovnati. Č. exc. Vz více v S. N. — S., smlouva, der Vergleich. Us.

303536   Smír Svazek: 7 Strana: 0718
Smír. Jíti v smíř (smířiti se). Na Hané. Wrch.

303537   Smír Svazek: 9 Strana: 0299
Smír. Soudní s. Vz Ott Říz I. 303., 321. Lepši jest hubený s., než tučnej process. Hoř. 21.

303538   Smíra Svazek: 3 Strana: 0477
Smíra (zastr. směrá, smiera), y, f. = das Mass, die Massigkeit. Bez smíry náramně velmi lhou. Aesop. Bez s-ry něco činiti. Jel. Svým slzám smieru ulož. St. skl. S-ru ve svej řeči míti. Kat. 2960. Vlasta jim dá v pitiu s-ru. Dal. 17.

303539   Smíra Svazek: 7 Strana: 0718
Smíra. Smiera. Sv. mk. K. 23. Daj mi na mém těle smieru. Pravn.

303540   Smiratice Svazek: 3 Strana: 0477
Smiratice, Smiratitz, ves u Strakonic. PL.

303541   Smírce Svazek: 3 Strana: 0477
Smírce, e, m. a f. = smiřitel, smiřitelka, smírce, der Versöhner, Friedensstifter, die Friedensstifterin. V. Jehož Bůh vydal za smírci. Ben. V. Pán náš mezi císařem a tebú bude smírci (smírcem). Háj. Kristus s. člo- věčenstva. Sš. J. 29. Po s-cě, to věz po Kristově příchodu v královstvie uvedeni býváme; On jest s. za hřiechy naše. Hus II. 68., III. 65. (Hus I. 100., 11. 33.).

303542   Smírcovský Svazek: 3 Strana: 0477
Smírcovský, friedensrichterlich. S. ří- zení, konání. J. tr.

303543   Smírčí Svazek: 3 Strana: 0477
Smírčí soud, das Friedensgericht.

303544   Smírčivý Svazek: 3 Strana: 0477
Smírčivý, versöhnlich. Ros.

303545   Smirek Svazek: 7 Strana: 0718
Smirek, vz Smirgl. Kutn., Čerm , Rjšk., Šfk. Puč. 295.

303546   Smirek Svazek: 10 Strana: 0378
Smirek, rku, m., miner. Sr. Korund.

303547   Smirgl Svazek: 3 Strana: 0477
Smirgl, vz Korunt, KP. III. 187., Krč. 228., Prm. V. č. 2., 3.

303548   Smirgrust Svazek: 10 Strana: 0378
Smirgrust, u, m., vz Mrskačka.

303549   Smirkovnice Svazek: 7 Strana: 0718
Smirkovnice, e, f, Schmiergelscheibe, f. Vz Včř. II. 78.

303550   Smirkový Svazek: 7 Strana: 0718
Smirkový, Schmirgel-. S. papír. Pdl., Čerm.

303551   Smirkový Svazek: 10 Strana: 0378
Smirkový prášek (čistidlo nožů), Messer- putzpulver. Jeřb. 31.

303552   Smírkyně Svazek: 3 Strana: 0477
Smírkyně, é, f. = smiřitelka. D.

303553   Smírně Svazek: 3 Strana: 0477
Smírně, versöhnlich, mässig, friedlich. S. a skrovně něco činiti. Hus I. 338. Jeziž med s. BO.

303554   Smírné Svazek: 3 Strana: 0477
Smírné, ého, m., der Versöhnungstrank. Rk.

303555   Smírnice Svazek: 3 Strana: 0477
Smírnice, e, f. = smírkyně, die Versöh- nerin. Reš.

303556   Smírnosť Svazek: 3 Strana: 0477
Smírnosť, i, f. (zastr. smiernosť, směr- nost), míra, das Mass. Aqu. — S., mírnost, die Mässigkeit. Ryt. křesť. S. v řeči (opak : mnohomluvnosť). Št. N. 239. S. nebo skrov- I nosť. Št. N. 201. Ve všech věcech, v nichž jest dáti prostředek neb smiernosť, taký důvod se nehodí. Hus I. 290. — S., roz- umnost, die Vernünftigkeit. Jel. — S., po- kojnost, klidnost, die Friedlichkeit, Versöhn- lichkeit.

303557   Smírný Svazek: 3 Strana: 0477
Smírný (zastr. smierný, směrný) = smě- řitelný, ermesslich, opak: nesmírný. D. — S., dobře měřící, trefný, gut zielend, tref- fend. S. ruku míti (dobře stříleti). — Š., příměrný, 'srovnávající se v míře, ange- messen, gleich, proportionirt. St. skl., Kat. 1720. S. návrh učiniti. Sš. Sk. 181. — S., rozumný, vernünftig. — v čem: ve všech věcech. St. skl. — S., skrovný, mässig. S. náklad. Kom. — v čem : v jedení a pití. Hus II. 241. — S., mírný, tichý, pokorný, pokojný, klidný, friedlich, versöhnlich, mäs- sig, modestus. ŽN., Jel. Která jest tak smierná panna ? Št. N. 27. Človek smírného ducha. Stav. manž. — Kat, 24G1. — S., Friedens-. S. soudce (smírce). J. tr. — S., Versöhnungs-. S. den (dlouhý u židů), Bibl., smrť, MP., krev, oběť. Sš. L. 198., I. 47. (Hý.).

303558   Smírný Svazek: 7 Strana: 0718
Smírný = mírný, modestus S. múdrosť. Pravn. 1547.

303559   Smírochtivý Svazek: 3 Strana: 0478
Smírochtivý, versöhnungslustig. Div. z o cht.

303560   Smírochvalstvo Svazek: 3 Strana: 0478
Smírochvalstvo, a, n., das Versöhnungs- lob. Div. z ochot.

303561   Smíř Svazek: 7 Strana: 0718
Smíř, e, f., Versöhnung. Půjdou ve s U Kojetína. Wrch.

303562   Smířati Svazek: 3 Strana: 0477
Smířati, vz Zmířati.

303563   Smíření Svazek: 3 Strana: 0477
Smíření, n., die Versöhnung. K s. se na- kloniti; pánu Bohu za s. se modliti. V. Den s. D. O s. zoufati. Vš. Míti, nutiti někoho ku s. Us. Dch. S. lidí. Hus I. 199. - S., směr, die Richtung. Plk.

303564   Smířenlivosť Svazek: 3 Strana: 0477
Smířenlivosť, i, f. = smířlivost, die Ver- söhnlichkeit. Jedná o s-sti. Sš. Mr. 49.

303565   Smířenlivý Svazek: 3 Strana: 0477
Smířenlivý — smířlivý. Sš.

303566   Smířený Svazek: 3 Strana: 0477
Smířený; smířen, a, o, versöhnt. Řídko dobré maso dvakrát vařené a přítel dvakrát smířený. Kron. Bart. Žid křestěný, vlk skro- cený, to je nepřítel smířený. Koll. — Jg. — Píti na smířenou, auf Versöhnung trinken. Jg-

303567   Smířeti Svazek: 3 Strana: 0477
Smířeti, vz Směřiti.

303568   Smiřice Svazek: 3 Strana: 0477
Smiřice, dle Budějovice, ves v Králové- hradecku. Vz S. N., Dač. I. 232.

303569   Smiřice Svazek: 7 Strana: 0718
Smiřice. Ves oprav v: město.

303570   Smiřický Svazek: 7 Strana: 0718
Smiřický, ého, m., os. jm. Výb. II. 307.

303571   Smířidlo Svazek: 3 Strana: 0477
Smířidlo, a, n. = prostředek ku smíření, das Versöhnungsmittel, rö ilaôtŕ^iov. Krista ustanovil Bůh s-dlem. Sš. I. 47.

303572   Smiřitel Svazek: 3 Strana: 0477
Smiřitel, e, m., der Versöhner.

303573   Smiřitelka, y, smiřitelkyně Svazek: 3 Strana: 0477
Smiřitelka, y, smiřitelkyně, ě, f., die Versöhnerin. Jg.

303574   Smířitelný Svazek: 3 Strana: 0477
Smířitelný, V., smiřitelný, D., versöhn- lich.

303575   Smířiti Svazek: 3 Strana: 0477
Smířiti, il, en, ení; smiřovati = v mír uvésti, smluviti, smír učiniti, versöhnen; se = ve smír jíti, udobřiti se, smluviti se, sich versöhnen o. vertragen. Jg. — koho, co. Aby vraždu Kylonovu smířil. Sš. Sk. 206. Ký by smířil rozvaděna bratry. LS. v. 68. — koho, se s kým. S-il je s odchodem Petra ku Korneliovi. Sš. Sk. 125. Ten, jenž se narodil, smieří člověka s Bohem a s an- gelem a člověka s člověkem. Hus I. 254. — Hus I. 77., 295., II. 25., 281., 287., III. 181. (Tč.). Směřte se s paní manželkou vaší (m. svou). Žer. 322. Směr se s bratrem. ZN. — Alx., V., Br., D. — se. Urazil-lis někoho, smířiti se nestyď se. Kom. — se s kým oč. O vše dobré se s ním smíří. Dal. 48. Smieřita se tako o dědiny. LS. v. 89. Smie- řili sě o Betlém s faráři. Hus II. 113. — koho čím. S. strany poklidem. Bdl. — jak. Smířeni jsme s Bohem skrze smrť syna jeho. Sš. I. 58. A tu je v hromadu s panem Zdenkem a s Rosenberským smířili. Let. 201. Člověk zhřešiv nemohl jest sám od sebe se s. s Bohem; Nemohl jest býti smieřen bez dosti učiněnie. Hus I. 295. Na bratrstvo se s ním smířili. Sych. — kde. Na cestě, v hospodě se s ním smířil. Us.

303576   Smířiti Svazek: 8 Strana: 0370
Smířiti. Aby mohl smieřiti lidi s Bohem ve své krvi. Chě. S. 302. Jenž svú krví nás otci smiřuje. 1438. List. fil. 1895. 153.

303577   Smířiti se Svazek: 7 Strana: 0718
Smířiti se. Pániť se smířie a chudina v tom. Št. Kn. š. 170. — se s kým. Tuže sě s nima hi smieři. AlxB. M v. 52. (HP. 82.). — jak. Všickni se vespolek původem Jana kardinala s-li. V.

303578   Smířlivost Svazek: 3 Strana: 0477
Smířlivost', i, f., die Versöhnlichkeit.

303579   Smířlivost Svazek: 9 Strana: 0299
Smířlivost, nesmířlivosf. Úsloví atd. vz v Zát. Př. VIII. A. odst. 6.

303580   Smířlivý Svazek: 3 Strana: 0477
Smířlivý = smířitelný, versöhnlich. S. Bůh. Kom.

303581   Smířlivý Svazek: 9 Strana: 0299
Smířlivý. S. námluva. Pal. Děj. I. 1. 122.

303582   Smiřovací Svazek: 7 Strana: 0718
Smiřovací, Versöhnungs-. Lpř.

303583   Smiřovací Svazek: 10 Strana: 0378
Smiřovací stání. Stieb. 164.

303584   Smiřovačka Svazek: 9 Strana: 0299
Smiřovačka, y, f. = ustavičné smiřování Nár. list. 1900. č. 42. a j.

303585   Smiřovatel Svazek: 10 Strana: 0378
Smiřovatel, e, m. Pokr. 1885. č. 345.

303586   Smiřovati Svazek: 7 Strana: 0718
Smiřovati, vz Smířiti.

303587   Smísení, smísený Svazek: 3 Strana: 0478
Smísení, smísený, vz Smíšeni, Smíšený.

303588   Smísilosť, i Svazek: 3 Strana: 0478
Smísilosť, i, f., smísení, die Mengung, Mischung. — S., das Temperament, Krab. 8.

303589   Smísilý Svazek: 3 Strana: 0478
Smísilý = smíšený, smíchaný, gemischt, gemengt. S-lí su mezi narodi. Žalt, wit. 105. 5. Ale toto čtení jest asi chybné; lepší vz ve Smísiti co kam.

303590   Smísiti Svazek: 3 Strana: 0478
Smísiti, směs, smíše (íc), il, šen, šení; smíšeti, 3. os. pl. -ejí, el, en, ení; smíchati, směšovati, unter-, vermischen, unter-, ver- mengen, anrühren. Jg. — co: barvy. D. — co s čím (jak). Jedno s druhým bez řádu s.; nápoj s jedem, V., víno s vodou, Reš., lir., lék s medem, Byl., město s prstí (sbo- řiti), 131., spravedlnost s nespravedlností. Jel. S. vodu s ohněm, Jel., žluč s octem. Us. Obilí s plevami zespoda s. (za příčinou podvodu). Chč. 449. S prstí něco s. Hus I. 341. — se komu. Smíchalo se mi to. Us. — se s kým (čím, v čem). Smíchati se s těmi národy. Proch. Tělesným skutkem s pannou se s. Lk. Se samcom nesmiesíš sě chlipú ženskú. BO. S národy smiesiti se v svatbách. BO. — co, kam. Mus. I smísili jsú (sě) mezi vlasti i naučili sě skutkom jich. Ž. wit, 105. 35. S. všecko v hromadu. V.

303591   Smísiti Svazek: 3 Strana: 0478
Smísiti, il, en, ení, k smíchu popuzovati, zum Lachen bringen. —- koho čím. Písnič- kou všecky smíší. Jel. Enc. m. 18. — se. Kůň se smíšil, das Pferd sitzt auf. Rk.

303592   Smísiti Svazek: 9 Strana: 0299
Smísiti. O tvarech vz Gb H. ml. III. 2. 339.

303593   Smísiti se kde s čím Svazek: 7 Strana: 0718
Smísiti se kde s čím. V matce Boží pokora s panenstvím se s-la. Št. Kn. š. 80

303594   Smistiti se Svazek: 3 Strana: 0478
Smistiti se = směstnati se. U Opav. Klš.

303595   Smíš Svazek: 3 Strana: 0478
Smíš, c, f. = směsice obilí (setého). U Ry- chnova. Prk.

303596   Smíšek Svazek: 3 Strana: 0478
Smíšek, šku, m. — smích. Z jiných své smíšky (posmíšky, žerty) míti. V. Na pláč a s. mají (ženské) jeden míšek. Šd. Ženské s-ky jsou lišky. Slez. Té. Smíškové = špry- mové. A". — S., a, m., kdo se rád směje, der Lacher, Lachhans. Hlupec — smíšek nebo tintíšck. Pk. Přišel k vám smíšek? Přišel. Měl kožený míšek? Měl. Plhal se po stěně? Plhal. Sš. P. 7G4. To jest celý s. Us. Smíš- kovi není dnes dö smíchu. Sych.

303597   Smíšek Svazek: 7 Strana: 0718
Smíšek, šku. Byl mu dlužen a on to smíšky odbýval. Wtr.

303598   Smíšek Svazek: 9 Strana: 0299
Smíšek, ška. m., hra ve Slez. Vz Lor. 78.

303599   Smíšek Svazek: 10 Strana: 0378
Smíšek Ant., spis.

303600   Smíšeň Svazek: 7 Strana: 0718
Smíšeň, šně, f. = smíšenina. Dch.

303601   Smíšen Svazek: 10 Strana: 0378
Smíšen, šňě, f = smíšenina (vína, ječme- niny, medu a sýra). Škd. Od. 157.

303602   Smíšenec Svazek: 3 Strana: 0478
Smíšenec, nce, m., der Mischling (z. B. von Weissen u. Indianern). Dch.

303603   Smíšenec Svazek: 8 Strana: 0370
Smíšenec, drahokam. Ott. VIL 912.

303604   Smíšení Svazek: 3 Strana: 0478
Smíšení, n., smíchání, die Vermischung, Vermengung; též skutek, das Gemenge, Ge- mengsel. Pravé a mírné s. V. S. řečí = zma- tečnosť, zpletení. Reš. S. barev. V. Obcování a s. s mužem. Krab. — S., vz Směška.

303605   Smíšení Svazek: 7 Strana: 0718
Smíšení. Krásné s. panenství a pokory. Št Kn. š. 80.

303606   Smíšenice Svazek: 3 Strana: 0478
Smíšenice, e, f., něco smíšeného, das Ge- misch. V.

303607   Smíšenice Svazek: 9 Strana: 0299
Smíšenice. Poslal s-ci k palivu (smíšené dříví). Wtr. Živ. vys. šk. 196.

303608   Smíšenina Svazek: 3 Strana: 0478
Smíšenina, y, f. = smíšenice, die Mi- schung, die Mixtur, Vermischung, das Ge- menge. S. zimotvorná, die Frostmischung. Nz. S., smíšená píce, das Futtergemenge. Kram. — S., matenice, zmatek, die Verwir- rung. Ms. pr. hor. — S. souhlásková. S-ny souhláskové rozeznávati sluší ode skupenin souhláskových; jsou to souhlásky jedno- duché, které smíšením dvou jiných souhlá- sek vznikly; v češtině jsou to zejména c (== ts), č (= tš), dz, dž a ř (= rź, před tem- nými rš). Gb. Hl. 21. Cf. Bž. 14.

303609   Smíšenina Svazek: 7 Strana: 0718
Smíšenina fysikalní, chemická, ZČ. I. 387., hnojná (kompot). NA. IV. 78.

303610   Smíšenka Svazek: 3 Strana: 0478
Smíšenka, y, f. Včely s-ky. Dch.

303611   Smíšenočarý Svazek: 3 Strana: 0478
Smíšenočarý, gemischtlinig. Prm.

303612   Smíšenočarý Svazek: 7 Strana: 0718
Smíšenočarý obrazec, NA., trojúhelník, Jrl. 346.

303613   Smíšenosť Svazek: 3 Strana: 0478
Smíšenosť, i, f., smísilosť, die Mengung, Mischung. Bur.

303614   Smíšený Svazek: 3 Strana: 0478
Smíšený; smíšen, a, o, gemischt, gemengt, S. píce, Kom., spisy, počet, D. S. kommisse, manželství, senat, zboží; obchod se smíše- ným zbožím. J. tr. S. kresby (Miscellen- Zoichnungen), plyn, hornina, zob, Dch., číslo: a -/- S. číslo v obyčejný zlomek uvésti. a -/- c. Nz. S. souhlásky, vz Smíšenina.. — s čím. Smola s klím smíšená. V. Čili snad s-ni jsme s pohany? Hus I. 78., III. 16 — kde. S-ni jsou jako ve vrši ryby. Štr. — Vz Smísiti.

303615   Smíšený Svazek: 7 Strana: 0718
Smíšený. S obyvatelstvo co do řeči a národnusti. Mus., básně, Č., požitek, verš, city, Dk , legování, Kzl., zeminy, čára, NA., expanse, Zpr. arch., krácení (ve stenografii), Těsnop. 36., potrava, Osv., sbor (pro muž. a žen. hlasy), tonorod, Zv., vlak, Us., hláska, slabika. Ndr. — s čím. Soucit s hrůzou s-ný. Vrch. Žehnáme, ješto jsú se lží s-ná; Víno s-né s vodú. Št Kn. š. 9. 173.

303616   Smíšeti Svazek: 10 Strana: 0378
Smíšeti, vz Smísiti.

303617   Smíška Svazek: 3 Strana: 0478
Smíška, y, f., kočičí svatba, pokrm, Erb- sen und Graupen. Puch..

303618   Smíška Svazek: 7 Strana: 0718
Smíška = směška (píce). U Kdýně. Rgl.

303619   Smíšný Svazek: 3 Strana: 0478
Smíšný = směšný. Šf. Rzp. 113.

303620   Smíšný Svazek: 10 Strana: 0378
Smíšný. Láska je smíšná žalosť' (žalosť spojená se smíchem). Koll.

303621   Smít se Svazek: 10 Strana: 0663
Smít se = smáti se Vz Brt. Sl.

303622   Smíta Svazek: 3 Strana: 0478
Smíta, y, m., osob. jm. Cf. Smítal. Šd.

303623   Smítač Svazek: 3 Strana: 0478
Smítač, e, m., podlamovatel (listí), der Abblatter.

303624   Smítačka Svazek: 3 Strana: 0478
Smítačka, y, f., die Abblatterin.

303625   Smíták Svazek: 7 Strana: 0718
Smíták, u, m. = smeták. U Rokyc. Fč.

303626   Smítal Svazek: 3 Strana: 0478
Smítal, a, m., osob. jm. Cf. Smésti, Smítka. Šd.

303627   Smital Svazek: 10 Strana: 0378
Smital Ant, spis., 1863. -1897. Vz Ott. XXIII. 517., Vck. Vset. 307.

303628   Smítání, n Svazek: 3 Strana: 0478
Smítání, n., das Herab-, Abwerfen. Vz Smésti. - S. listí atd. se stromu. Vz Smítka. D. — S., dávení-se, blití, das Erbrechen, Speien. Krab.

303629   Smítat Svazek: 10 Strana: 0663
Smítat ve vinohradě = výplivky zulamo- vati. Brt. Sl.

303630   Smítati Svazek: 3 Strana: 0478
Smítati, vz Smésti.

303631   Smítavý Svazek: 3 Strana: 0478
Smítavý, abwürfig. Šm.

303632   Smítavý Svazek: 7 Strana: 0718
Smítavý výstřel, rasanter Schuss, když koule při velmi slabé elevaci přece daleko letí a na konci své dráhy při posledních dopadech půdu a předměty na ní smítá. S. N. 170., 287.

303633   Smítek Svazek: 3 Strana: 0478
Smítek, tku, m. = smítka. Rst, 65., 493. — S. výtrusnatý, větev nejčastěji s. někte- rých řasovitých, do něhož vačky n. kuličky výtrusové obyčejně řadmo jsou zapuštěny. Rst. 216., 493.

303634   Smítek Svazek: 7 Strana: 0718
Smítek Nemá na půdě ani s-ku setra. U Kdýně. Rgl.

303635   Smítěnka Svazek: 3 Strana: 0478
Smítěnka, y, f., vz Smíděnka, Smrdénka. Mor. Brt.

303636   Smitha Svazek: 3 Strana: 0478
Smitha, y, f., Smithia, rostl, vikvovitá, Rostl. I. 230.

303637   Smithsonit Svazek: 3 Strana: 0478
Smithsonit, u, m., kalamín, štěpná zin- ková ruda, der Zinkspath, nerost z oddělení těžovců (Barytoide). Vz S. N., Bř. N. 150., 241.

303638   Smithsonit Svazek: 10 Strana: 0378
Smithsonit, u, m. = kalamin uhličitý, nerost. Vz Ott. XXIII. 523.

303639   1. Smíti Svazek: 3 Strana: 0478
1. Smíti (zastr. směti), smím (zastr. směji n. směju), směj, směje (íc), směl, smění; smívati = moc míti, důvěřovati sobě, nebáti se, odvážiti se, dürfen, sich unterstehen, die Erlaubniss o. Macht haben, wagen. Jg. Opak : nesmíti, nesměti. S., strsl. stměti, andere. Koř. m?, tudy s? -/- m? -/- ti. Fk. 2. 427. srovnává stnord. m?hdr, strhornoněm. muot, řec. /in-ío/tai, fiéfian. Andere stellen strne in der Form sm? mit der Wurzel smi reflexiv ridere zusammen. Sr. rum. sumec verwegen. Mkl. aL. 57., 144. — abs. Řekl : Směj, dcero má (— nabuď mysli, aude). Hugo. Nesmíti domů. V. Nesmím. Odpovídá se: Nesměj se a poď. Vz Soujmenný, Smíti se. Brt. Smí-li kdo, smím i já. Kor. — s infinit. Smějí se proti mně postaviti. Br. Nesmí na ni ani pohleděti. Solf. Když kdo nesmí býti ve své vlasti a mezi svými bydleti. V. Nesmí mluviti, ani slova říci, ani cknouti. V. Noč- ního času nesmí pracovati. Sych. Má paní nesmí o tom nic věděti. D. Obžalovaní v této při směli (== odvážili se) ruce své vložiti pychem svým na přísežného a jej rváti; On ty věci z domu vzieti a tu truhličku vylámati směl (dovolil si, wagte es); Žalo- vali na toho hospodáře, že se on směl (od- vážil se) v ten statek uvazovati a jej k sobě přijímati. NB. Té. 102., 143., 194.* Kterak smieš před krále všehosvěta v jeho dóm jíti jsa hřiechem na duši zkalen?; Smíte-li se postaviti proti těm, jenž krávy berú? Hus I. 303., 470. (Hus I. 186., 299., 468., II. 173., 226. — Tč.). Jak tyransky s ubohými oby- vateli zacházeti směli (= se osmělili); Pro svévolnost', již nad ubohými lidmi bezuzdné provozovati směli; Kterýž by jej (majestat) o čem nejmenším rušiti směl (se odvážil); Nesměvše se úředníkům v tom opříti. Skl. I. 288., 291., II. 11., 28. Smím mu důvěřiti? Sych. Prostřed velikých lidí nesměj (= ne- osměluj se) mluviti. Hugo. Smím to učiniti? Mudr. To se nesmí (nemá, Šb.) dovoliti (to nebudiž dovoleno). Šb. — Pozn. Ve větách žádacích často zbytečně se klade, ku př. Mnozí ani srdce neměli, aby, co spravedl- nost' káže, konati směli (m.: konali. Zk.). Kom. Vy nesmíte zapomínati m.: nezapomí- nejte. Km. Nesmíte si mysliti m.: nemyslete si. Brs. 2. vd. 252. Vz Smíti.

303640   1. Smíti Svazek: 7 Strana: 0718
1. Smíti. Cf. List. fil. 1883. 452., Mkl. Etym. 310. — s inft. A kak sobě smie to mysliti kto. Št. Kn. š. 6.

303641   Smíti Svazek: 7 Strana: 1383
Smíti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 125.

303642   Smiti Svazek: 8 Strana: 0380
Smiti. Kupce s. (koupi zvrátiti). 1499. Věst. op. 1894. 32.

303643   Smíti Svazek: 9 Strana: 0300
Smíti, smím. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 269. Žádný pak z učedlníků nesměl se ho otázati: Ty, kdo si (neosmělil se, bál se)? Jan 21. 12.

303644   2. Smíti se Svazek: 3 Strana: 0479
2. Smíti se = smáti se. Mor. Pakli kdo tomu s. se bude. Bart. 335. 10.

303645   2. Smíti se Svazek: 7 Strana: 0718
2. Smíti se, sméjávať sa. Brt. D. U Kdýně. Rgl. Musili bychom se tomu smieti. Výb. 11. 33. Budú mi se lidé smieti. Št. Kn. š. 30.

303646   Smítka Svazek: 3 Strana: 0479
Smítka, y, f., letorosi roční, loňská rozha, der Zweig. Kk. 22., Kos. O. I. 46. Vz Smí- tek. — S. = snímání a odřezávání jalových a mdlých ratolestí z vinných kmenů, aby ostatní se sesílily. Die Abblattung, Abblät- terung. V. — S., skrojek. Koll.

303647   Smitka Svazek: 8 Strana: 0370
Smitka, vz Smidka (3. dod.). Mtc. XVIII. 211.

303648   Smítka Svazek: 9 Strana: 0329
Smítka, y, f. Š-ky = chléb na tenko na- krájený. Slov. Čes. 1. X. 360.

303649   Smitka Svazek: 10 Strana: 0378
Smitka, y, f. = skrojek. Tenká s. (chleba) — dlhý vek (kdo střídmě žije, dlouho žije). Mus. slov. V. 95.

303650   Smítko Svazek: 3 Strana: 0479
Smítko, a, n., etwas Geringes. U Olom. Sd. Aby tam nebylo ani s-ka (ani prášku). U Chrud. Kd.

303651   Smítnouti, v Svazek: 3 Strana: 0479
Smítnouti, vz Smésti.

303652   Smižany Svazek: 7 Strana: 0718
Smižany, dle Dolany, míst. jm. v Uhřích. P. Kal.

303653   Smižina Svazek: 7 Strana: 0718
Smižina, y, f. = svižina, švih, švihel, eine biegsame Ruthe. Slez. Šd.

303654   Smižno Svazek: 7 Strana: 0718
Smižno = svižně, flink. Slov. Jašterice s. sä pohybuje. Hdž. Čít. l82. Žaby, ryby vo vode s. plávajú. Hdž. Čít. 182., 184.

303655   Smižný Svazek: 7 Strana: 0718
Smižný, vz Smyžný.

303656   Smižný Svazek: 9 Strana: 0300
Smižný. Never nebu jasnému, ani pánu s-mu. Mus. slov. III. 25.

303657   Smlátiti Svazek: 3 Strana: 0479
Smlátiti, vz Zmlátiti.

303658   Smlčení, n Svazek: 3 Strana: 0479
Smlčení, n., zamlčení, zarážka, reticentia, aposiopesis, ánoôiójntjôig, die Abbrechung, Verschweigutig, Gedankenhemmung, Zurück- haltung des nachfolgenden Gedankens. Nz.

303659   Smlčený Svazek: 3 Strana: 0479
Smlčený, verschwiegen. S. věc. Us. Pod smlčenou. Us., Šm.

303660   Smlčeti Svazek: 3 Strana: 0479
Smlčeti, smlčím, smlč, smlče (íc), el, en, ení; smlčovati, verschweigen. — abs. Mou- drost' věděti, kdy nemluviti a s-ti. Č. M. 76. Smlčel Petr, smlčel Pavel, to že jsem jim nic nepověděl. Lb., Pk. — co komu. Já mu (toho) nesmlčím. Sych. — komu čeho. Jestliže by kdo druhého nařekl chlapstvem a řekl jemu chlape a on se z toho vyvedl, tehda má jemu řieci, že selhal a ten jemu má toho smlčeti. O. z D.

303661   Smlčeti Svazek: 9 Strana: 0300
Smlčeti. Dva smlčí to, jen jediný co ví. Slád. Rom. 66.

303662   Smlčeti se Svazek: 10 Strana: 0378
Smlčeti se = zamlčeti se. Smlčel se a (potom) pravil. Jrsk. VI. I. 231.

303663   Smld Svazek: 3 Strana: 0479
Smld, u, m., seseli, rostl. Vz Smldí.

303664   Smldě Svazek: 7 Strana: 0718
Smldě, pl, f., terdula; zastr. Rozk.

303665   Smldí Svazek: 3 Strana: 0479
Smldí, n., timus, rostl. Sal. Vrše ze smldí plésti. Arch. IV. 211.

303666   Smldincovitý Svazek: 3 Strana: 0479
Smldincovitý. S. rostliny, dioscoreae. Vz S. N., Kk. 128., Slb. 190., Rostl. 1552.

303667   Smldincový Svazek: 3 Strana: 0479
Smldincový, od smldince. S. povijnice, ipomaea tamnifolia. Rostl.

303668   Smldinec Svazek: 3 Strana: 0479
Smldinec, nce, m. S. obecný, tamus com- munis, die Schmeerwurz, křídlatý, dioscorea olata, die geflügelte Tamswurz. Vz Kk. 128., Slb. 190., Rostl. 1554.

303669   Smldinec Svazek: 10 Strana: 0663
Smldinec, nce, m., tamus, rostl. Vz Ott. XXV. 68.

303670   Smldivý. S Svazek: 10 Strana: 0378
Smldivý. S. sémě. Lék. B. 192. (Mš. ).

303671   Smldník Svazek: 3 Strana: 0479
Smldník, u, m., peucedanum officinale, die Schwefelwurzel. Vz FB. 93., Slb. 597., Rostl. 741., S. N., Kk. 198., Čl. Kv. 342.

303672   Smldník Svazek: 10 Strana: 0378
Smldník, u, m., rostl. Vz Ott. XIX. 655.

303673   Smldníkovitý Svazek: 3 Strana: 0479
Smldníkovitý. S. rostliny, peucedaneae. Rostl. 701., 737.

303674   Smldovník Svazek: 7 Strana: 0718
Smldovník, u, m. = smldník, singeila. Rozk.

303675   Smldovník Svazek: 7 Strana: 1383
Smldovník. V Pršp. 30. 24.: singolla.

303676   Smldovník Svazek: 8 Strana: 0370
Smldovník, diptamus, rostl. 1440. List. fil. 1893. 394.

303677   Smldovník Svazek: 10 Strana: 0378
Smldovník, u, m. = třemdala, diptamus. Lék. B. 112b., 163a..

303678   Smldový Svazek: 3 Strana: 0479
Smldový, od smidu. S. semeno. Ms. bib.

303679   Smlek Svazek: 3 Strana: 0479
Smlek, a, m., crochillus, pták, zastr. Rozk.

303680   Smliaždiť Svazek: 8 Strana: 0576
Smliaždiť = smáčknouti, rozslápnouti. Slov. Kal. S. 162.

303681   Smlouva Svazek: 3 Strana: 0479
Smlouva, y, f. (gt. pl. smluv) = smluvení, snesení, sjednání, die Abrede, Ubereinkunft, Behandlung, Konvention, der Vergleich, Ver- trag, Bund, das Ubereinkommen, Gedinge, Bündniss. Jg. U Opavy smuva. Klš. S. jest na vzájem projevené ujednání dvou n. více osob vzhledem k poměrům právním, které tímto ujednáním a srovnalou vůlí obou stran mají buď vzniknouti aneb změněny býti aneb naprosto pominouti. S. N. Vz tam více. S. písemní, o věci časné a věno, v rozepři, v porovnání, V., dědičná (s domem saským, Ottersd), nájemní, o vyměnění zajatých n zběhů, D., svatební, přátelská, úkolem (per Pausch), Us. Jg., darovací, dávací (o daro- vání, dání), o dodávku, o dodání n. dodá- vací (Lieferungs-), lenní, manská, manželská, námezdní (Lohn-Vertrag), na oko, neplatná, novotná (Neuerungs-), obnovená, o dědičný úrok, o doživotní důchod, odvážná (Glücks-), o pachtu, o sázku, o propůjěku, o úrok), o vydání knihy, pachtovní, plavební, na ujmu věřitelů, schovací, Aufbewahrungs-, plnomocenská, pojišťovací, postupná n. po- stupovací, projednací o pozemnosť, prvotná, půjčovací (o půjčku), rodinná, s jedné strany n. s obou stran závazná, směneční, směnná (Tausch-), spolková (Societäts-), státní, s vě- řiteli, trhová, tržební n. obchodní (Handels-, Kauf-), opatrovací, vychovávací (Verpfle- gungs-), zástavní (Pfand-), zákupní (emphy- teutisch), o pacht myslivosti., J. tr.; jednu n. obě strany vížící, na spolek, obligatorní a liberatorní, odvolatelná a neodvolatelná, o nájem, o pacht (pachtovní), o vydání spisu (nákladní), platně učiněná, podmíněná a bez- výminěčná, úplatná a bezúplatná, zmocňovací, vz více v S. N.; s. z musení a bezděčná, MP., s. pokoje, BO., sepsaná, nesepsaná, Er.; smlouvy státní české vz S. N. II. 315 ; s. celní, na vyučení (Lehr-), služební, spo- lečná, úvěrní, výkupná (Abolitions-), zá- kupní, záplatná (entgeltlich), změňující, Šp., úroční (vz Emfyreuse), Us.; kupní a pro- dejní, lépe: trhová, špatně ovšem: kupu- jící a prodávající, Bs., povozní č. nákladní, mezinárodní. S-u na neurčitý čas, na čas života učiniti; sprostředkovati s-u povozní é. nákladní mezi odesylatelem a povozníkem; smlouvou něco ustanoviti, Us.; s. na novo, frischer V. Dch. S-vu jménem někoho uči- niti. OZ. S. přijímací, der Akceptations- vertrag, o přijetí směnky; s. na jisto a na nejisto, Schluss auf fest und offen; s. strany měnných n. měnečných rozdílův; s. k po- sloupnému n. o posloupné odváděni zboží; zvláštní s, (Separat-); s. o kup a prodej. Nz. S. smluviti, ujednati. Us. K s-ě státi. Čr. S-vu sepsanou vysvědčiti, s-vu nesepsanou bez přísahy seznati. Er. Učinění, udělání, sjednání s-vy. Šp. Výminky ve s-vě; ubr- manskou s-vu vyříci; s-vou město někomu dáti; s-vou někomu něčeho dobrovolně po- stoupiti; ve s-vě s někým býti; s-vu uči- niti, udělati, mezi sebou udělati, rušiti, zru- šiti, protrhnouti, přestoupiti; s někým v s-u vjíti; k s-vě přistoupiti, přikročiti, povoliti, se podati; s-vu ujíti, přijíti (přijati); do s-y pojatí, v s-vě obsažení; tovaryši, účastníci s-vy; smlouvy nedržeti, s-vě dosti nečiniti; proti s-vě udělati, učiniti, v s-vě nestáti. V. Dáti se, jíti s kým v s-vu. Reš. S-vu s kým učiniti, někomu zdržeti (plniti). Br. S-vu věrnou s někým utvrditi. Flav. Přišlo-liby k nějaké smlouvě. Ottersd. Učinil s ním s-u trhovou o dvůr. Břez. 169. S-vu poji- stiti, ujistiti, D., ze s-vy někoho propustiti. Aqu. Lhůta s-vou ustanovená; co dle s-vy jest; hlavní věc ve s-vě. J. tr. S-vám roz- umy a výklady dávati. Act. m. Ferd. Ru- šitel smluv. V. Smluv nezdrželivý. Sych. Pohnati koho z nedrženi s-vy. Zříz. Ferd. S-vu upevniti, zvrhnouti, obnoviti, zdělati; od s-vy odstoupiti; kniha smluv; někoho ve s-ě zastupovati; s. jest neplatna, ničím; to je podlé s-vy; lhůtu s-vou ustanoviti (lhůta smluvená); S. mine, přestává. J. tr. Něco o s-vě dělati. Er. Protržení, učinění, udělání, sjednání, zrušení s-vy. J. tr. S-vu zavříti n. uzavříti, lépe: učiniti, udělati, zdělati, zjednati atd., vz nahoře. Cf. Brs. 2. vyd. 251. S-vu někomu dodržeti, lépe zdržeti (vz na hoře). S-vy ze sjednávání právo berou; k s-vám státi (vz Porovnati); s. mocná jest, třeba že zápis o ní neprošel; výminka, přijde-li k přetržení, se s-y sejde; Kdo smluv nedrží, buď k tomu právem při- nucen. Rb. S-vu plniti, porušiti, přerušiti; výminky s-vy; s-vu k místu přivésti; od smlouvy pustiti. Sp. Pakli mezi rozličnými těžaři tato vešla by s. CJB. 313. Věc jest na s-vě, ist im Zuge des Ausgleiches. Zř. F. I. CXII. Když jeden druhému prodá dě- dictví své a s-u mezi sebú o ten trh učiní. VI. zř. 137. Ktožby s kým s-vu měl a ten mu jí dosti učinil. VI. zř. 73. Jakou s-vu máš s mistrem? Sedl. Rychn. 40. Stav jejich nemá býti pouhou s-vou (manželů), Sš. II. 13:3. A z tej smlúvy Mužík slíbil Klimkovi toho o ty krávy nikdy nezpomínati; Žid se drží poslední s-vy; Že jsú ty s-vy o ten purkrecht mezi nimi tak stály, jakož Štěpán pravil; Oni již s-vu s Tomíkem dokonali o vrchní věci (oben genannt); Na s-ách něco vymíniti; Mámť já s nie s-vu plnú, jedno ať zaručím: A když jsem s niem s-u učinil do konce, řekl. NB. Tč. 7., 65, 162., 192., 210., 285. To pochází z smluv psaných. Bdž. 70. S-vu o trávu s někým na jeden rok udělati; Jestliže by měštěnín s pánem jakou s-vu udělal buď o obilé aneb o trávu na lukách. Václ. II. (Pr. 1861. 26.). V tom přijeli Zmrzlíci a vzali s-vu s nimi. Let. 127. Páni mezi nimi s-vu učinili dobrovolnú. Arch. plz. 1494. Dosti nečiněním smlúvě každá se s. ruší a zdvttiá. Vš. VII. 27. Uka- zovali s-vy o statky. Žer. Záp. II. 151. Zle by to bylo, kdyby kdo měl v tě naději smlouvati, aby potom s-y nedržel; Ukáže-li při mém tam příjezdu, že jest něco mimo s-u dělal, že ho nechci ve škodě nechávati. Žer. 313. Bratr nechal s-vy. Hus II. 287. Již se o ty peníze mezi nimi s. stala; Že jsem na ty s-vy list jemu vydal na 40 hř., jakož jsem je měl v základě; Chci to uči- niti tím listem, jakož jest učiněn na tu s-u; Mezi nimi s. se stala a na to poklid učinili; Jsem s-vu učinil se svými sestrami pod zá- kladem stem hř.; Vzal jsem s ním s-vu; Tu s-vu si zaručili a na to poklid vzali. Půh. I. 200., 351., II. 307., 500, 514. (Tč.). Na čem se zakládaly s-vy; každý měl pří- povědi a slibu svého držeti; čeho potřebí k platnosti slibu a závazku každého; čeho neměli slibovati, vz Rb. str. 179.—184. Které smlouvy a sliby byly neplatny; o výminkách a jich účinku; kterak se měly pochybné s-vy vykládati; kdy se měly s-vy plniti; v s-vách na koho vztahovala se škoda a nebezpečenství, vz Rb. str. 184.—187.; Vš. 569. O utvrzení s-uv a závazkův; ke komu měl věřitel nejprve hleděti maje rukojmě; o závazcích a těžkostech z rukojemství vzcházejících; na kom.se měl rukojmě ho- jiti, vz Rb. str. 207.- 209. O smluvení-se, postupování práv; Co můžeme jiným po- stoupiti; o prominutí práv; kterak a kdy pomíjejí práva osobní a věcná, vz Rb. str. 210. - 214., 272. Vz Čeládka, Dar, Půjčka, Spolek, Svěřený statek, Škoda, Trh, Zá- vazek, Žer. Záp. 26., 27., 37., 42., 51., 144., II. 59. Jitřní neb ranní déšť a večerní s-va, obě nestálé. Mus., Č. — S., narovnání (Ver- gleich) jest dvou nebo víc osob o ji3tou věc odpořilou dobrovolné smluvení-se a spokojení. Rb. S. jest spokojení osob o to, což mezi nimi na odporu bylo. Pr. měst. Za s-vu někoho žádati. Flav. O s-vě a vý- povědi ubrmanské, v čem záležela a kteří byli její účinkové, vz Rb. str. 128.

303682   Smlouva Svazek: 7 Strana: 0718
Smlouva. Cf. Pr. tr. 336., Zř. zem. Jir. 122., 476., Cor. jur. IV. 3. 2. 441., Jg. H. I. 746., Vš. Jir. 335., 466. Sbírka smluv staré doby. Vz D. Gesch. 256. Tehdy črt má to sobě jako za znamenie tajné smlúvy. Št. Kn. š. 11. Proto se s-vy dělají, aby se nedržely. Us. — S. = narovnání. Rozepře dána na smlúvu (vyvolení prostředníci mezi stranami porovnání učinili); Odloženy tyto pře do druhého soudu na smlúvu. 1532. Mna. 1880. 496.

303683   Smlouva Svazek: 8 Strana: 0370
Smlouva. Jeli na smlouvy = na námluvy. Strakon. NZ. IV. 194.

303684   Smlouva Svazek: 9 Strana: 0300
Smlouva. Jest u něho o smlouvu snadno, ale o zdržení daleko. Sdl. Hr. IX. 199.

303685   Smlouva Svazek: 10 Strana: 0378
Smlouva. O smlouvách v starší době. Vz Arch. XIX. 574. -577., Ott. XXIII. 523.

303686   Smlouvací Svazek: 7 Strana: 0718
Smlouvací, Unterhandlungs-. Lpř. Sl. II. 253.

303687   Smlouvač Svazek: 3 Strana: 0480
Smlouvač, e, m., der Händler, Unter- händler, Parlamentär. Dch.

303688   Smlouvající Svazek: 3 Strana: 0480
Smlouvající. Strany se s., die Paciscenten. J. tr.

303689   Smlouvání Svazek: 3 Strana: 0480
Smlouvání, n., die Unterhandlung. S. ceny, o pokoj. Har. S někým v smlouvání se dáti. Pref. S. (se) s věřiteli. Nz. Tu pře- stává všechno s. Dch.

303690   Smlouvati Svazek: 3 Strana: 0480
Smlouvati, vz Smluviti.

303691   Smlouvce Svazek: 3 Strana: 0480
Smlouvce, e, m. (zastr. smlúvcé), kdo dva jiné smlouvá, der Unterhändler. S. trhu, na trhu. V. — S., smírce rovnající při mezi stranami buď svobodně volený bud od práva k tomu zřízený, prostředek (V.), ubrman, sjednavatel, der Schiedsrichter, Friedens- richter, Schiedsmann, Vermittler, Friedens- stifter. S. ku prostředku přidaný, Mitschieds- mann. V. Smlouvce voliti, obrati. Na s. se podati, jim svou při v moc dáti a na nich přestati, svoliti se na s-ce. V. S-vé jednání s sebe složili. Pr. měst. Ktožby obsýlal prve nežli by smlůvcové jednání s sebe složili; Cožkoli s-cové ústní n. psanou výpovědí najdou, na tom též strany přestati povinny jsou. Kol. 18., 39. Smluvce, kteříž lidi smlou- vají. Vl. zř. 407. S-ové co vyřknou, na tom strany přestaňte. Pr. S-ce, kteříž lidi smlou- vají, nemají od jiných poháněni býti, by to svědčili, oč lidi smlouvají. Zř. F. I. S. XIII.

303692   Smlouvce Svazek: 7 Strana: 0718
Smlouvce, cf. Rozsudí, Cor. jur. IV. 3. 1. 434., IV. 3. 2. 441., Zř. zem. 477., 699.

303693   Smlouvčí Svazek: 3 Strana: 0481
Smlouvčí, od smlouvce, Unterhändler-, Schiedsrichter-. S. výpověď. Jg. Posýláme dvě cedule s., naučení na to žádajíce. NB. Té. 147. Ale chci to tím listem s-čím ukázati; Aby na tom dosti měl, jakož s. list svědčí. Půh. II. 603. — S., ího, m. = smlouvce. On jest náš s. Us. Já jsem byl s-čím mezi vámi a Hospodinem. Sš. II. 39.

303694   Smlouvčí n. smluvčí Svazek: 8 Strana: 0370
Smlouvčí n. smluvčí. Vz Plampač (3. dod.). Cf. NZ. IV. 193.

303695   Smlouvka Svazek: 3 Strana: 0481
Smlouvka, y, f., die Behandlung. Šm.

303696   Smlouvní Svazek: 3 Strana: 0481
Smlouvní, vertragsmässig. Šm.

303697   Smlsati Svazek: 3 Strana: 0481
Smlsati, al, án, ání; smísiti, il, en, ení; smlsnouti, snul a sl, ut, utí; smlsávati, auf- naschen; zaviniti, verschulden. — co komu. Kočka nám smlsala máslo. Us. Musila mu něco moc s. (zaviniti), že se tak dlouho na ni hněvá. Plk. Rád si smlsne. Kos. Ol. I.145.

303698   Smlsati se nač Svazek: 10 Strana: 0378
Smlsati se nač Strn. Hor. 17.

303699   Smlsnouti si na čem Svazek: 9 Strana: 0300
Smlsnouti si na čem. Smľs si na něm (vycinkal mu). Hoř. 124.

303700   Smluva Svazek: 3 Strana: 0481
Smluva, y, f., die Verabredung. Dch.

303701   Smlúva Svazek: 10 Strana: 0378
Smlúva, vz Smlouva.

303702   Smluvba Svazek: 3 Strana: 0481
Smluvba = smlouva. Šm.

303703   Smluvce Svazek: 3 Strana: 0481
Smluvce, vz Smlouvce. Pal.

303704   Smluvce Svazek: 10 Strana: 0378
Smluvce, e, m. O smluvcích v starší době. Vz Arch. XIX. 633. nn.

303705   Smluvčí Svazek: 3 Strana: 0481
Smluvčí, vz Smlouvčí.

303706   Smluvčí Svazek: 7 Strana: 0718
Smluvčí list. Arch. X. 286.

303707   Smluvební Svazek: 3 Strana: 0481
Smluvební, Vertrags-. Šm.

303708   Smluvení Svazek: 3 Strana: 0481
Smluvení, n. Vz Smluviti. Doba s. Die Verabredung.

303709   Smluvenosť Svazek: 8 Strana: 0370
Smluvenosť, i, f., Verabredung. Čas. 1896. 363. a.

303710   Smluvený Svazek: 3 Strana: 0481
Smluvený; smluven, a, o, verabredet. S. pokoj. Jel. S. náhrada, der Abfindungsbe- trag. J. tr. — s kým oč. Kterážby žena muži svému statek prodala a přátely o ten trh s mužem svým s-ena byla. Vl. zř. 515.

303711   Smluvičienka Svazek: 7 Strana: 0718
Smluvičienka, y, f., zdrobn. smlouva. Slov. Kyt. 1876. 19.

303712   Smluviti Svazek: 3 Strana: 0481
Smluviti, smluv, smluvě (íc), il, en, ení; smlouvati (smluvovati, zastar.) = sjednati, mluvením ustanoviti, verab-, be-, abreden, bedingen, be-, unterhandeln, feilschen; smí- řiti, vergleichen, vereinigen; s. se = snésti se oč, sjednotiti se, sich verabreden, sich ver- einigen; rozuměti něčí řeči, einander verste- hen. Jg. — abs. Smlouval, ale nesmluvil; Smluveno, der Kauf ist geschlossen! — co, koho, se s kým. Což by s panskými n. rytířskými osobami smluvili. Václ. II. Něco s někým s. D., Har. Já s ním budu smlou- vati, snad to dá laciněji. Us. Snad se s ním smluvím (sjednotím). Sych. Krále českého s Vratislavskými smluvili (smířili). V. Ne- mohli se Češi s Němci s. (sobě rozuměti). V. Pro rozdílnosť řeči jedni s druhými s. se nemohli. Cyr. S-iti se s pastuchú. Dal. 62. On dá s sebou smlouvati (handeln). Dch. A smluvil se s velkoknězi a důstojníky, kterak by ho vydal jim. Sš. L. 195. O to, oč jsú s ním smluveni, o to nechce proti němu mluviti. Půh. I. 307. — koho za koho: dívku za muže. Boč. Neb mu byla s-vena za manželku dcera krále franského. Dač. I. 37. — co: válku, Reš., různice po- kojiti a smlouvati. Pláč. S. cenu. Us. Ne- smluvil ovšem hříšník mzdu tuto. Sš. I. 74. Mieře a s-vaje hněvivé. Hus I. 122. Strany sobě odporné s. (smířiti). V., Bart. 277. — co mezi kým: odpor, nevoli, nesnáz mezi stranami s. V. Mezi nimi jest věc smluvena; Ježto jsú to mezi nimi dobří smluvili. Půh. I. 207., II. 395. — se, koho oč. Smluvil (smířil) oboji Pražany o tu nevoli. V. Spolu se o to smluvili. V. O nevole se přátelsky smluvili, V., o dědictví. D. Oč se strany smluví, to mezi nimi stálé buď. Rb. Titoť se o jakous na mne uzdu smlouvají. Kom. S-li se o víru křesťanskou v jednotu. Dač. I. 26. A s kýmžby se koli o tištění týchž práv a zřízení zemských snésti a s. mohl; Než jestliže by se strany o mord smluvili, toto JMK. při tom zůstaviti ráčí; Nemá stranám, aby se o to smlouvati měly, dopuštěno býti. Zř. F. I. A. II. VIL, XVIII. Aby s-li Pra- žany s vypověděnými o ty všecky nesnáze. Bart. 256. 34., 366. 1. Nemají (smlouvcové) o to poháněni býti, oč lidi smlouvají. Zř. F. I. S. XIII. Učiniti musil tu věc, o kterouž mezi nimi správně jest smluveno. CJB. 387. Smluvili se o ty všecky různice a nesnáze i o všeliká záští. Václ. I. S. se o přátelství. Dch. S. se o něco. Tov., J. tr., Nz. V ne- dělil půjdem namlúvat, v pondělí o věno smlúvat. Sš. P. 665. Nemohl se smluviti o manželství se paní. Dač. I. 55. S. se o při, Arch. I. 156., o křivdu. Chč. 374. O tu řeč se všichni smluvichu. Pass. 423. Sami jsme se chtěli v tu věc vsaditi a je o to přá- telsky s. NB. Tč. 279. Že je o to s ním smluvil, že jměl jemu o to konec učiniti. Půh. II. 107. (Půh. I. 121., 211., II. 122., 187., 350., 544., 577.). — se o čem. Takž se o tom smluviti neuměli velmi dlúho, až na tom zuostali, aby je zavezli do Hradce. Let. 52. Smluvili se o tom, co se jich do- týče. Dch. — se nač. Smluvil se s tvými nepřátely na tvú záhubu. Kat. 63. a 66. S-en pokoj na ty výminky. V. — s infint. On mi jest slíbil a se mnú smluvil na tom dvoře nepřekážeti. Půh. I s-vil se mnú na přátely přijeti o ty věci. Půh. II. 530. — se. Ludé sa smúvajú, co tito dvá majú; Smlóvali se dvá, smlóvali, by preč vandrovali z jedné dědiny do druhé, do krajiny cizé. Sš. P. 101., 148. Nechce se smlouvati (laciněji dáti). Us. Smluvíte-li se, koupíme všecko. Us. — se proti komu (spolčiti se). Har. — se v čem. Ve všem se dobře smluvili. Har. V trhu v koupi se sm. Sp. A v tom se smluvili. Dač. I. 40. — s aby. Lid se s-al, aby ho ukamenovali. Br. — Kom., Flav. — že. Smluvili se, že půjdou do Prahy. — se kde: na popele = smířiti se po vojně, když si popálili. Prov. Bl. S týmiž stavy v jistých artikulích tak dobře o vyšší jako o nižší kovy narovnati a smluviti se ráčil. N. o h. a k. — se, co jak. S. se přátelským jed- náním a s celou i dokonalou k sobě obojích stran důvěrností. Václ. I. Různice skrze poselství s. V. S. se po dobrotě. Dch. Již jsme se s-li za jeden člověk. Bl. Gr. 245. Aby se s-il jménem našim s kapléřem. Arch. I. 32. Jednota s-vena byla pod pokutami nemalými. Bart. 14. Můžeš podlé uznání s tesařem smluviti. Žer. 310. Neviem, smlu- vili-li se k zástavě čili ke kúpenie; S-li se mezi sebú přátelsky; S-li se bez súduov; A v tom jsú sě sami beze mne s-li s tiem kovářem. NB. Tč. 164., 193., 235., 275. Jestliže se nemohú s. dobrotivě; Chce se s ním s. podlé jeho vóle; Aby se s-li beze všech súduov. Půh. I. 170., II. 4., 564. S nimiž úmysly vážnými smluvi to. Kat. 2519. Aby strany přátelským během s. mohl. Nar. o h. a k. Jednostejně smluvili jsme se za jeden člověk a slíbili jsme si tu jednotu držeti. Tov. 5. S. něco za lepších podmínek. Us. — se na čem. S-li se na penězích. GR.

303713   Smluviti Svazek: 9 Strana: 0461
Smluviti. Ti jsou přátely svými dobro- volně bez přinucení smluveni. 1423. Mšín. 12.

303714   Smluviti co Svazek: 7 Strana: 0718
Smluviti co: jednání. HGB. — koho s kým: s pannou a oddati Dač. 1. 96. — se s kým oč. Dač. 1. 104., 215., Sv. ruk. 12., Št. Kn. š. 91. — co, se k čemu: knihu k impressí. Mus. 1880. 160. S. k manželství. 1450. Toho já neviem, smluvili-li se k zá- stavě čili kúpenie NB. Tč. 164 — kde. Obranu na sněmě s. J. Lpř. Lépe na sou- vrati se dobře s. než uprostřed pole se po- hádati. Dch. — jak. Na domácích rodech viece po pravdě než po právu súditi, slušie a smlúvati lidi. Pod pokutú se s. Št. Kn. š. 173.

303715   Smluviti co s kým nač, z čeho Svazek: 10 Strana: 0378
Smluviti co s kým nač, z čeho. S. se s kým na hotové peníze. Půh. ol. III. 466. Však si z peníze denního smluvil se mnú. Chč. S. I. 64a.

303716   Smluviti se nač Svazek: 8 Strana: 0370
Smluviti se nač. XV. stol. Mus. fil. 1896. 184.

303717   Smluvní Svazek: 9 Strana: 0300
Smluvní poměr úřadníka. Ott. Říz. I. 30. Sr. Smluvný.

303718   Smluvní Svazek: 10 Strana: 0378
Smluvní podíl (plynoucí ze smlouvy). Nár. list. 1903. č. 131. 10. Sr. Smluvný.

303719   Smluvnieký Svazek: 3 Strana: 0482
Smluvnieký, Bündner-. Šm.

303720   Smluvník Svazek: 3 Strana: 0482
Smluvník, a, m., der Kontraktist, Bündner. Šm.

303721   Smluvník Svazek: 7 Strana: 0718
Smluvník, Paciscent, m. Pr. tr.

303722   Smluvnosť Svazek: 7 Strana: 0718
Smluvnosť, i, f., Vertragsfähigkeit; mož- nosť smluviti se. Neč.

303723   Smluvný Svazek: 7 Strana: 0718
Smluvný. S. knihy, Mus., úrok. Šp.

303724   Smluvný, -ní Svazek: 3 Strana: 0482
Smluvný, -ní = k smlouvě se vztahující, Unterhandlungs-, Vertrags-. Kdyžby dluh zaplacený lidmi smluvnými byl doveden, tehdy jiní listové o témž dluhu marní jsou. Brik. My smlúvce pečeti své přitiskli jsme k tomuto listu smluvniemu. Arch. IV. 207. S. den. Němc.

303725   Smluvový Svazek: 7 Strana: 0718
Smluvový = smlouvou zapsaný, ujištěný, vertragsmässig. Přijal s. zlatý a na tom přestal. Soud. kn. opav.

303726   Smlva Svazek: 7 Strana: 0719
Smlva, y, f. = smlouva. Arch. VII. 225., 226. Ale na str. 226. smlúva.

303727   Smlza Svazek: 10 Strana: 0378
Smlza, y, f., rostl. Vz Čas. raus. V. 33.

303728   Smnačkaný Svazek: 3 Strana: 0482
Smnačkaný = smačkaný. Na Moravě u Bzena. Šd.

303729   Smňačkati Svazek: 3 Strana: 0482
Smňačkati = smačkati. Ma Moravě u Bzena. Šd.

303730   Smňágati Svazek: 3 Strana: 0482
Smňágati = smačkati. Na mor. v Stráž- nicku. Šd.

303731   Smnožiti, il Svazek: 3 Strana: 0482
Smnožiti, il, en, ení, smnožovati = roz- množiti, vermehren. — co. Víd. list.

303732   Smocenice. V Svazek: 7 Strana: 1383
Smocenice. V Pršp 65. 91.: smocze- nycz, offa.

303733   Smoci Svazek: 3 Strana: 0482
Smoci, smohu, smohl, žen, ení = přemoci, s co býti, Herr sein einer Sache, überwäl- tigen. Jg. — co, koho. Nemohu to smoci, Sych., čím: svými silami.

303734   Smočenice Svazek: 3 Strana: 0482
Smočenice, e, f., offex. Zastr. Rozk.

303735   Smočený Svazek: 7 Strana: 0719
Smočený; -en, a, o, eingetaucht. Štětec v barvě s-ný. Us. Pdl.

303736   Smočiti Svazek: 3 Strana: 0482
Smočiti, smoč, če (íc), il, en, ení; smá- četi, el, en, ení; smočovati, smáčívati, mokrým učiniti, nass machen, benetzen, eintauchen; poscati, bebrunzen; se = mokrého se učiniti, opiti se. Jg., V. — co. Udělal jsem sobě rybníky, abych smočoval lesštěpóv plodných. Hus I. 282. — V. — co kde: ve vodě. Flav., Plk. — co kam: do vody. Plk. — co čím: vodou. Lk. — se od čeho: od plachty. Pref.

303737   Smočiti co Svazek: 7 Strana: 0719
Smočiti co. Na jaře a v létě co den zmočí, hodina vysuší. Us. Tč Bůh je zmo- čil (zničil). Bl. Ž. Aug 47. Zmáčal som košelienku, zmáčal, keď som si ja k mojej milej kráčal. Sl. spv. I. 12. — komu (co). Já sem ti pro husičky kráčal, až sem si nohavičky zmáčal. Brt. P. 137. (Ppk. I. 219.). Také si smočil (něco propověděl) a špatně pochodil. Us. Kšť. — kde (proč). Nechť se zrak můj v pláči pro mé viny zmáčí. Sš. Bs. 18. Košúlka sa zmáčala v méj krvi červenej. Pck. Ps. 74. — co kam (jak). Cukr jedním koncem do vody s Kk. Zmáčaj slovo do rozuma, prv nežli ho povíš. Slov. Tč — co čím. Oko slzou, Kv. 1887., zemi krví, Lpř., ruku něčí sl- zami smáčeti. Us. Pdl.

303738   Smočka Svazek: 3 Strana: 0482
Smočka, y, f., namočení, das Eintauchen. Napsal celý list jednou s-kou. Us. Čerň.

303739   Smodník Svazek: 3 Strana: 0482
Smodník, u, m., das Schiesspulver. Vz Smudník.

303740   Smodrati Svazek: 3 Strana: 0482
Smodrati = zmodrati, blau werden. Us.

303741   Smodrchanina Svazek: 3 Strana: 0482
Smodrchanina, y, f. = spletenice, das Gewirre. Us.

303742   Smodrchati Svazek: 3 Strana: 0482
Smodrchati, smodrchávati = smásti, splésti, scuchati, verwirren, verfitzen. — co čím: niti rukama.

303743   Smodrchavý Svazek: 3 Strana: 0916
Smodrchavý šmatlavý, paťhavý, schech- sig. D.

303744   Smohla Svazek: 7 Strana: 0719
Smohla, y, f., vz Somhla. Let. Mt. sl. VIII. 1. 30.

303745   Smochati Svazek: 3 Strana: 0482
Smochati = smotati, zamotati, zmochlati, verstricken, verfitzen. — kam. Aniž vidí spilý takou chvalbou, do smrtných že do tenat se smochá. Sš. Bs. 191.

303746   Smochlačiť Svazek: 9 Strana: 0300
Smochlačiť. Za Slov. polož: Mus. 1848. II. 325.

303747   Smochlačiti Svazek: 3 Strana: 0482
Smochlačiti, il, ení. Smochlačí, sihlaží = prší. Vz Smochliti. Na Slov.

303748   Smochlavý Svazek: 7 Strana: 0719
Smochlavý, smochlivý čas = plačtivý, deštivý Val. Brt. D. 266.

303749   Smochliti Svazek: 3 Strana: 0482
Smochliti, il, ení. Smochlí = slota padá (padá-li na jaře měkký sníh s deštěm, který brzo se rozpouští, nemrzne-li). U Uhersk. Hrad. Tě. Vz Smochlačiti.

303750   Smochliti Svazek: 7 Strana: 0719
Smochliti = plakati. Val. Brt. D. 266

303751   Smochlivý Svazek: 10 Strana: 0663
Smochlivý čas = deštivý. Brt. Sl.

303752   Smochta Svazek: 7 Strana: 0719
Smochta, y, f., míst. jm. Na Mor. Pk.

303753   1. Smok Svazek: 3 Strana: 0482
1. Smok, a, m., drak. S , strsl. smok?, lit. smakas, draco. Sr. sm?k ve smýkati se. Mkl. B. 28., 27., aL. 70. Ve mluvě lidu: šmah (šmák), čmak (čmák). Hý. Der Drache. — S., had veliký jako pouz. Na Mor.

303754   2. Smok Svazek: 3 Strana: 0482
2. Smok, u, m., míza rostlinná, ze které kůra, jinde kůrnice, dřevnice, závitky se zplozují. Rostl. I. b. 135.

303755   Smok Svazek: 7 Strana: 0719
Smok. Cf. Mkl. aL 283 , Zbrt. 209., 210 , Mách. 214., zmek, Mkl. Etym. 311. Hledí jako s. (cmok). Brt. — S. = had se zlatou korunou. Pod ním se vše spálí, co preplíží. Na Vsacku. Vck. Mořský s. Vc. Lab. 143. — S. = šťáva. V jejích hlave, žalúdku a v cie- vach nachodí sä červený s., lež to nenie krú. Hdž. Čít. 187.

303756   Smok Svazek: 7 Strana: 1383
Smok (Zrnek). Vz Mtc. XVI. 123.

303757   Smok Svazek: 8 Strana: 0370
Smok. O pův. cf. Dob. Dur. 111. Cf. Zrnek.

303758   Smokevnice Svazek: 7 Strana: 0719
Smokevnice, e, f. = smokva, Feige, f. Rk.

303759   Smokla Svazek: 10 Strana: 0379
Smokla, y, fem. k smokloš (= plačící žena). Slov. Phľd. XXIV. 480.

303760   Smoklice Svazek: 3 Strana: 0482
Smoklice, e, f. = smeklice. Slov.

303761   Smokliti se Svazek: 3 Strana: 0482
Smokliti se, il, ení = soplivě plakati, rotzend weinen. Pre čo (proč) smoklil sa (se). Baiz.

303762   Smokliti se Svazek: 7 Strana: 0719
Smokliti se. Deň po dni sa smoklí (prší). Slov. Rr. Sb. Nesmokli se toľko (neplač ustavičně) Slov. Rr. Sb.

303763   Smokloš Svazek: 7 Strana: 0719
Smokloš, e, m. = člověk, který se smoklí (pořád pláče). Slov. Rr. Sb.

303764   Smokova Svazek: 8 Strana: 0370
Smokova, é, f. = trať na Frýdecku. Věst. op. 1894.18.

303765   Smokovec Svazek: 7 Strana: 0719
Smokovec, vce, m., Schmecks, lázeň, místo na Slov. Pokr. Pot. I. 128., II. 54., N. Hlsk. XIV. 177.

303766   Smokovnice Svazek: 3 Strana: 0482
Smokovnice, e, f. = smokva.

303767   Smokovnice Svazek: 7 Strana: 0719
Smokovnice. Cf. Slov. zdrav. 343.

303768   Smokřený čím Svazek: 10 Strana: 0378
Smokřený čím: deštěm. Mršť. Obrz. 154.

303769   Smokřiti Svazek: 3 Strana: 0482
Smokřiti, il, en, ení; smokřovati, be- feuchten, benetzen. — co čím: tabák vínem,

303770   Smokva Svazek: 3 Strana: 0482
Smokva, y, f., fík, die Feige, ovoce. S-mi se přejedl. Sych. — S., lepe: smokovnice, e, f., fík, strom, ficus, die Feige. Rostl. 1368. — Vz Schd. II. 276., Rst. 493., 157. Cf. Smokvoň.

303771   Smokva Svazek: 7 Strana: 0719
Smokva. Šf. Strž. I. 469.

303772   Smokvice Svazek: 3 Strana: 0482
Smokvice, e, f., na Slov. = jahoda čer- vená, smeklice, Erdbeere, f. Plk. — S., der Feigenkaffee. Us. Šd.

303773   Smokvina Svazek: 3 Strana: 0482
Smokvina, y, f. — smokvice, der Feigen- kaffee. Šd.

303774   Smokvoň Svazek: 3 Strana: 0482
Smokvoň, ě, f., fík strom, die Feige. S. nábožná, obecná, morušová. Balbi. Vz Kk. 143., 144., Čl. 124., Rostl. 1367., Smokva, S. kozí. Rostl. 1368.

303775   Smokvoň Svazek: 7 Strana: 0719
Smokvoň. Cf. Rosc. 116., Ves. IV. 2.

303776   Smokvoňovitý Svazek: 3 Strana: 0482
Smokvoňovitý. S. rostliny, piceae. Vz Rostl. 1365.

303777   Smokvoňový Svazek: 10 Strana: 0378
Smokvoňový les. Zub. Még. 23.

303778   Smokvovina Svazek: 7 Strana: 0719
Smokvovina, y,. f., Feigenholz, n. Šd.

303779   Smokvový Svazek: 3 Strana: 0482
Smokvový, Feigen-. S. strom, fík.

303780   Smola Svazek: 7 Strana: 0719
Smola bílá. Cf. Šfk. Poč. 584. Nesnadno, ktož be obierá s smolú, by se jí nezlepil Št. Kn. š. 167 Ktož sě s smolú obchodí a dotýká jie, ten bývá skálen. Výb. I. 349 Jede vám to jako s. (zdlouha). U Solnice. — S. skalní, asfalt přirozený, Erdpech, -harz, Vz Ott. II. 836.

303781   Smola Svazek: 10 Strana: 0379
Smola. Táhne sa jak s. (jde zdlouha) Mus. slov. VI. 85.

303782   Smola, smůla, smolka, smolečka Svazek: 3 Strana: 0482
Smola, smůla, smolka, smolečka, y, ť. Vz Kk. 101. S. od strsl. smol, fuscus. Mkl. B. 27. MV. 252. c. 4. Jedna s. sama vytéká ze sosny a ta slove živice (Harz, n.), druhou vypalují ze dřeva v pecech, bývá tvrdá a ta vlastně slove smola, das Pech. L. S. jest látka pryskyřnatá, dobytá buďto suchou destillací pryskyřic aneb kořenův a jiných odpadků jehličnatých stromův aneb destillací dehtu kamenouhelného neb hnědo- uhelného. S. N. Vz tam více. Smola a smůla. V. S. ševcovská, lodní. Ras., řecká (colophonia, v obec. mluvě kalafuna), Reg. zdr., židovská, rajská (živice), bílá. Bern. Smůla bílá, černá n. ševcovská, kovářská, v bochnikách, z horní kleje (z asfaltu), Kh., tekutá, Rk., horká, hořící; kotel, dříví, pec, pánev na s-lu; pára ze s-ly. Šp. S. bed- nářská, žlutá. Rostl. 1433. Cf. KP. III. 334. S-lu stromům odejmouti. D. Kadidlo — pry- skyřice (živice) smola jsou šťáva stromu jistých. Kom. J. 124. Ve smole něco omočiti. Ras. Sirou a smolou hořící (peklo); s-lou politi, zmazati, potáhnouti, V., zaliti, při- lepiti. D. S-lu páliti. D. S-lu přepalovati; něco s-lou umazati. Šp. Ten má s-lu, der hat Pech, germanismus a šp. m.: Ten má neštěstí; Přihodila se mu nemilá věc; Uhonil si neštěstí, D.; Neštěstí ho stíhá, D.; Jest, vězí v neštěstí, snáší neštěstí, Vel.; Dostal se z bláta do louže; By se břehu chytil, vše se s ním trhá (i ten se s ním utrhne); Spadlo mu s kličky; Zle mu kostka padá; Převrhla se mu kostka; Kostka mu jinak sedla; Selhalo mu; Nepáře se mu po švu, po vrubu. Čel. Všecko mu křížem jde; S ním se všecko trhá; By se na hlavu stavěl (by sebou o zem bil), s nic býti ne- může, Brs. 2. vyd. 310; Vše se mu hatí, nic se mu nedaří, nevede se mu po vůli. Brs. 165. Stíhá ho nehoda. Ht. Brs. 286. Černý jako s. V. Mnohých lidí ruce k pe- nězům co k smole lnou, až se i někteří provazu dokradou. Sych. S-la tak snadno z ruky nepustí. D. Jde mu to od ruky jako ševci s. Šp. Táhne se jako smůla. Práce na tom poli jim jde od ruky jako smůla. Us. Dch. Duše ruky podávala, celá ve smole zůstala; Duše prsta podávala, po pás v s-le zostávala. Sš. P. 26. Kterúžkolivěk muku móžeš vymysliti buďto člověka varenie v s., pečenie v oleji . . . Hus I. 285. Ten je jako s-la (neodbytný). U Žamberka. Kf. Smola u nich hoři (prudce se hněvají). Vlečie sa ako smola. Mt. S. Kdo se s-lou zachází, od ní zkálen bývá; Kdo se se smolou obírá, zmaže se od ní, kdo s ohněm, spálí se (vz Společnost); Půjdeme spolu, povezeme s-lu. Č. — S., první lejno živočichův i člověka, das Pech. Ja. — S. skalní = asfalt. Bř. N. 232. — S., y, m., špinavý člověk, unflätiger Mensch. L.

303783   Smoláček Svazek: 8 Strana: 0370
Smoláček, čku, m. = smolný hliněný džbánek. Nár. list. 1894. č. 155. inser., NŽ. III. 111.

303784   Smolák Svazek: 7 Strana: 0719
Smolák, a, m., pissodes, Kiefernrüssel- käfer, m., brouk. vz Bnn. IV. 155., Šír II 62., Kk. Br. 308. — S., u, m. = smolec, smolek, zásmolek, Harzgalle, f. Sl. les — S., rostl. Cf. Mllr. 99. — S. = prostý koš na kupecké zboží. Čce. Tkč

303785   Smoľák Svazek: 8 Strana: 0370
Smoľák, u, m. = bota, která má šev vzadu. Val. Brt. D. II. 469. — S., vz Kolomazník (3. dod.).

303786   Smolák Svazek: 9 Strana: 0300
Smolák, a, m., pissodes, brouk. S. drsno- štítý, p. scabricollis, obecný, piniphilus, pry- skyřičný, harcyniae, sedlový, piceae, sosnový, pini, znamenaný, notatus. Vz Klim. 563.

303787   Smolák Svazek: 10 Strana: 0379
Smolák, a, m., pissodes, rod nosatců (brouků). Vz Ott. XIX. 796. - S. Jarosl., spisov

303788   Smolák, a Svazek: 3 Strana: 0483
Smolák, a, m. = smolař. — S., u, m., kámen, který málo kovu obsahuje, der Schörl. — S., smolný uhel, die Pechkohle. — S., vysmolené vejce při kukani. Us. na Policku. Kšá. — S., smolné dřevo, Kienholz, n. Kf. — S., smoláček, nádoba picí vysmolená. Kšá. — S., rostlina, potočník veliký, sium lati- folium, die Wasserpetersilie. Jg. — S-ky == boty n. střevíce na úkol dělané. Dch.

303789   Smolár Svazek: 7 Strana: 0719
Smolár, u, m. = hrč na kmeni. To dřevo je samý s. Val. Vck., Brt. D. 266.

303790   Smolárna Svazek: 3 Strana: 0483
Smolárna, y, f., smolná huť, die Pech- hütte. Jg.

303791   Smolař Svazek: 3 Strana: 0483
Smolař, e, m., kdo smolu dělá, der Pecher, Pechhauer, -scharrer, -brenner, -sieder. — S., kdo smolou polévá, der Verpicher. — S., der Pechverkäufer. Jede jako s. (lou- davě). U Opavy. Klš. — S., ušpiněný člověk. — S., osob. jméno. Dač.

303792   Smolař Svazek: 7 Strana: 0719
Smolař, e, m., os. jm. 15. stol, Výb. II. 314.

303793   Smolař Svazek: 9 Strana: 0300
Smolař G., spis.

303794   Smolař Svazek: 10 Strana: 0379
Smolař Gotth, spis. nar. 1863. Vz Ott. XXIII. 525., Tob. 217.

303795   Smolařiti Svazek: 3 Strana: 0483
Smolařiti, il, ení, smolařovati, Pechbrenner o. Pechhändler sein. Us.

303796   Smolařka Svazek: 3 Strana: 0483
Smolařka, y, f., die Pecherin, Pechbren- nerin, Pechhändlerin. Jg.

303797   Smolařovati Svazek: 3 Strana: 0483
Smolařovati, vz Smolařiti.

303798   Smolařský Svazek: 3 Strana: 0483
Smolařský, Pecher-, Pechsieder-, Pech- händler-. Jg.

303799   Smolařský Svazek: 8 Strana: 0370
Smolařský. S. pec. Arch. XIII. 541.

303800   Smolařství Svazek: 3 Strana: 0483
Smolařství, smolnářství, n., die Pech- brennerei, der Pechhandel. Jg.

303801   Smolařův Svazek: 3 Strana: 0483
Smolařův, -ova, -ovo, dem Pecher ge- hörig. Us.

303802   Smolda Svazek: 3 Strana: 0483
Smolda, y, m., umazaný člověk Vz Smolař, Smolík.

303803   Smole Svazek: 10 Strana: 0379
Smole = trepky. V zloděj. mluvě. Čes 1. XI. 141.

303804   Smolec Svazek: 7 Strana: 0719
Smolec, vz Smolak (dod).

303805   Smolec Svazek: 10 Strana: 0379
Smolec, lce, m. = smolnaté dřevo. Litom. 52.

303806   Smoleč Svazek: 3 Strana: 0483
Smoleč, lče, m., Smoletsch, ves a) u Be- chyně, b) u Týna nad Vltavou. PL., Tk. III. 659.

303807   Smolečka Svazek: 3 Strana: 0483
Smolečka, y, f., vz Smola.

303808   Smolek Svazek: 7 Strana: 0719
Smolek Cf. Krč. G. 152., 127.

303809   Smolek Svazek: 10 Strana: 0379
Smolek, lku, m. Sr. Ott. XXIII. 526.

303810   Smolel Svazek: 3 Strana: 0483
Smolel, u, m., Eisenpecherz, n., nerost. Min. 531.

303811   Smoleňa Svazek: 3 Strana: 0483
Smoleňa, ě, m. Chodí jako s. (usmolený). Mor. Šd. Ten s.! Šd.

303812   Smolené Svazek: 10 Strana: 0379
Smolené = boty. V zloděj. mluvě. čes. 1. XI. 141.

303813   Smolení, n Svazek: 3 Strana: 0483
Smolení, n., das Pichen. Ros.

303814   Smolenice Svazek: 3 Strana: 0483
Smolenice, e, f. — smolení, die Picherei, das Gepich. To s tím byla s.! Us. — S. = smolice, das Kienholz.

303815   Smolenice Svazek: 10 Strana: 0379
Smolenice, ves v prešpurské stol. Vz Sbnr. slov. VIII. 47.

303816   Smolenina Svazek: 7 Strana: 0719
Smolenina, y, f., das Pechwerg (im Schiffbaue). Šm.

303817   Smolénky Svazek: 3 Strana: 0483
Smolénky, pl., f., hrušky. Šd., Brt.

303818   Smolenky Svazek: 7 Strana: 0719
Smolenky, pl., f. = zasmolené, špinavé kalhoty. Us. Vck.

303819   Smolenky Svazek: 10 Strana: 0379
Smolenky, pl., f., pixina (inter fructus arborum). Rozk. R. 71. Sr. násl. Smolnice.

303820   Smolensk Svazek: 3 Strana: 0483
Smolensk, a, m., mě. v Rusku. Vz S. N.

303821   Smolený Svazek: 3 Strana: 0483
Smolený; smolen, a, o, gepicht. S. dratev. Kom. J. 506. S. sud.

303822   Smoler Svazek: 7 Strana: 0719
Smoler Jan Arn., 1816.—1884., prof a lužický spisov. Vz Rk. SI.

303823   Smolezinka, y Svazek: 3 Strana: 0483
Smolezinka, y, f., der Retinasphalt, nerost. Min. 588.

303824   Smoliačik Svazek: 8 Strana: 0370
Smoliačik, u, m. Zažla s. (smolnou louč). Slov. Phľd. XII. 163.

303825   Smoliak Svazek: 7 Strana: 0719
Smoliak, u, m. = smolnice (louč). Slov. Orl VI. 289.

303826   Smolidlo Svazek: 3 Strana: 0483
Smolidlo, a, n., die Pechtauche. Čsk.

303827   Smolidlo Svazek: 7 Strana: 0719
Smolidlo, der Streiffetzen, u ševců.

303828   Smoligan Svazek: 3 Strana: 0483
Smoligan, a, m., umouněnec, der Sauigel. U Místka. Škd.

303829   Smoligaťa Svazek: 9 Strana: 0300
Smoligaťa = neposeda. Mus. ol. 1898. 116.

303830   Smolík Svazek: 3 Strana: 0483
Smolík, a, m., který smolí, der Pecher, Verpicher. — S., hanlivě o ševcích. Plk. — S., osob. jméno. S. N., Tk. III. 623., Dač. II. 130. — S., člověk nečistý, umouněný, un- flätiger Mensch.

303831   Smolík Svazek: 7 Strana: 0719
Smolík Jos, prof. čes. obchodní akad. v Praze, nar. 1832. Vz Tf. H. 1. 162.. 189., 190., Ukaz 109, Tf. Mtc. 232, Bačk. Př. 166., Pyp. K. II. 433., Šb. Dj. ř. 288., Rk. Sl. — S. Jan Bened., sekret. místodrž. † 1689. Vz Jg. H. 1. 627., Jir. Ruk. II 235. — S. Rupert, dr. Vz Slavín seš. 36. V pří- loze 10.

303832   Smolík Svazek: 8 Strana: 0370
Smolík, u, m. = vejce ve špičce smolou vyplněné, jímž o velikonocích do jiných ťukají a vyhrávají, poněvadž takové vejce se ne- snadno rozbíjí. U Roušína. NZ. IV. 824. Vz Smolák.

303833   Smolík Svazek: 9 Strana: 0300
Smolík Fr., Jos. aj. Sr. Jub. XXIX.

303834   Smolík Svazek: 9 Strana: 0461
Smolík. Ty usmolený s-ku! Šml. VI 65. Sr. Umouněnec.

303835   Smolík Svazek: 10 Strana: 0379
Smolík, u, m. = vejce vyplněné smolou, které se krejcarem nesnadně proťukne (o veli- konočních hrách). List. fil. 1902. 252. — S. Jos., prof., spisov., nar. 2. /12. 1832.; S. Vinc., sochař, 1857. —1902. Vz Ott. XXIII. 530.

303836   Smolikati se Svazek: 3 Strana: 0483
Smolikati se, toulati se, schwärmen. Mor. Bkř., D.

303837   Smolikovský Svazek: 7 Strana: 0719
Smolikovský Mil. 1834. Vz Jg. H. 1. 627.

303838   Smolil, a Svazek: 3 Strana: 0483
Smolil, a, m. = smolící, der Picher. — S., špatný pracovník, der Pfuscher. Us. u Petrovic. Dch.

303839   Smolilka, y Svazek: 3 Strana: 0483
Smolilka, y, f., die Picherin; Pfuscherin. U Petrovic. Dch.

303840   Smolin Svazek: 3 Strana: 0483
Smolin, u, m., zemská smola, bitumen, das Erdharz. — S., a, m., něm. Mohleis, ves u Židlochovic na Mor. PL.

303841   Smolin, a, m Svazek: 3 Strana: 0916
Smolin, a, m., ves ve Slez. Pal. IV. 2. 351. (Šd.).

303842   Smolina, y Svazek: 3 Strana: 0483
Smolina, y, f., smolinka = smolnice, louč, das Kienholz; též strom, z něhož se louč dělá, pinus taeda, der Pechbaum. Um. les., Bern. — Smoliny, hrušky podzimní. Jg. — S. S., ves u Klobouk na Mor. PL.

303843   Smolinci Svazek: 7 Strana: 0719
Smolinci = oddíl polabských Bodriců. Vz Šf Strž. II. 610.

303844   Smolinec Svazek: 3 Strana: 0483
Smolinec, nce, m., das Uranpecherz. Šfk. 259.

303845   Smolinisko Svazek: 3 Strana: 0483
Smolinisko, smoliniště, smolovisko, smo- loviště, der Kienwald. Slov. Bern.

303846   Smolinky Svazek: 3 Strana: 0483
Smolinky, pl., f. = smoliny.

303847   Smolinný Svazek: 7 Strana: 0719
Smolinný, Kienholz-. S. oheň. Lpř. Sl. II. 123.

303848   Smolisko Svazek: 3 Strana: 0483
Smolisko, a, n., hustá smola, dickes Pech. Bern.

303849   Smolit' sa Svazek: 9 Strana: 0300
Smolit' sa = vrtěti se. Val. Lor. 78.

303850   Smoliti Svazek: 3 Strana: 0483
Smoliti, il, en, ení; smolívati, pichen, verpichen. V. — co: železo, schwärzen. D. — S., na Slov. = chlastati, saufen a s. se = plakati, weinen, knautschen. Bern. — S., špatně kouřiti. Celý den smolí. Na Ostrav. Tč. Celý den smolí (silně kouří). Slov. Mt. S. — co: fajku. Ib. Tč. — nač = nedbati toho, worauf pfeifen. U Opavy. Klš. — S., psáti, schreiben. — co: prosby. Mor. Šd. — S., tlouci, schlagen. Jak se divile, dež vlast- níma očima viděle, jak švec čertovi smolí záda. Er. Slov. čít. 48.

303851   Smoliti co Svazek: 10 Strana: 0379
Smoliti co: punčochu (o dětech, namá- havě a špatně plésti a ji při tom špiniti). Sá. Upom. 175.

303852   Smoliti něco Svazek: 7 Strana: 0719
Smoliti něco = špatně dělati; mazati. Us. Rgl. — S. sebou = vrtěti, kroutiti se, nepokojně seděti Co sebou pořád smolíš? Mor. Vck., Brt. D. 266.

303853   Smolivec Svazek: 3 Strana: 0483
Smolivec, vce, m. S. starý a mladý, Smoliwetz, vsi u Kasejovic. Vz PL., S. N.

303854   Smolivec Svazek: 7 Strana: 0719
Smolivec, vce, m., Retinbaryt, m. Hř.

303855   Smolizna Svazek: 7 Strana: 0719
Smolizna, y, f. = půda černá, mazlavá. U N. Bydž. Kšť. Cf. Smolka.

303856   Smolka Svazek: 3 Strana: 0483
Smolka, y, f., vz Smola. — S., borová šiška, der Fichtenzapfen. — S., jméno krav. — S., osob. jménó. Vz S. N., Tk. III. 187. —- Hrozen dostává s-ku (počíná temněti). Čk. 313. — S. černá = půda černá, mastná. Cf. Bělizna. U Král. Městce. Pščk.

303857   Smolka Svazek: 7 Strana: 0719
Smolka dětská, meconium. Vz .Smola.— S. Frant., nar. 1810., Polák, advok., mnoho- letý předseda říšské rady ve Vídni Vz S N., Rk. Sl.

303858   Smolka Svazek: 8 Strana: 0371
Smolka, y, f., jm. koně. 1532. NZ. III. 103.

303859   Smolkov Svazek: 3 Strana: 0483
Smolkov, a, m., Smolkau, ves u Opavy. PL., Tč., S. N.

303860   Smolková Svazek: 10 Strana: 0379
Smolková M. A., učit. a spis. +6. /3. 1904. Vz Nár. list. 1904. 67. 2.

303861   Smolkovec Svazek: 9 Strana: 0300
Smolkovec, vce, m., dvůr u Stonavy. Věst. op. 1895. 17.

303862   Smolkový Svazek: 7 Strana: 0719
Smolkový, harzgallig. S. dříví. Sl. les. Cf. Smolák.

303863   Smolky Svazek: 10 Strana: 0379
Smolky, louky u Dl. Brtnice. Čas. mor. mus III. 142.

303864   Smolná Svazek: 3 Strana: 0483
Smolná, é, f., ves u Jevíčka na Mor., PL., Tč.

303865   Smolná Svazek: 7 Strana: 0719
Smolná, é, f. = báječné místo, kam se zavážejí samovrahové, jež země přijmouti nechce vyvrhujíc je. Na mor. Slov. Vck.

303866   Smolnář Svazek: 3 Strana: 0483
Smolnář, Smolnařiti atd. vz Smolař, Smolařiti atd.

303867   Smolnatka Svazek: 7 Strana: 0719
Smolnatka, y, f. = druh hrušek Slov. Rr MBš.

303868   Smolnatosť Svazek: 3 Strana: 0483
Smolnatosť, i, f., die Pechigkcit. Bern.

303869   Smolnatý Svazek: 3 Strana: 0483
Smolnatý, plný smoly, pechicht, pech- reich, Pech-. S. dříví. D. — Má s-té ruce — rád krade. Bern.

303870   Smolnica Svazek: 9 Strana: 0300
Smolnica, e, f. = tulačka. Slez. Lor. 78.

303871   Smolnice Svazek: 7 Strana: 0719
Smolnice, v předposl. řádce za Pech- kanne udělej:: — S. = pochodeň. S. u Ří- manův. Vz Vlšk. 152.

303872   Smolnice Svazek: 10 Strana: 0379
Smolnice, e, f., pixina. Rozk. P. 648. Sr. Smolenky. — S. = lněný pancíř smolou nebo dehtem napuštěný. Jrsk. XII. 334. Sr. Smolník.

303873   Smolnice, e, smolnička, y Svazek: 3 Strana: 0483
Smolnice, e, smolnička, y, f., smolná louč, krbovka, das Kienholz. S-mi a ohněm házeti. Háj. — S., pochodeň, die Fackel. Ktk. — S., oděv smolený, das Pechwams. Vz Smolník. Háj. — Smolničky, hrušky, smoliny, kaménky. Šd., Jg. — S., knotovka smolná, lychnis viscaria, die Pechnelke, klebrige Lichtnelke. Vz Čl. 22., FB. 82., Čl. Kv. 314., Slb. 621., Rostl. 123. — S., Smolnitz, ves u Panenské Týnice. PL., Tk. I. 363., S. N. — S., die Pechkanne, posmešne der Cylinderhut. U Opav. Klš.

303874   Smolničí Svazek: 9 Strana: 0300
Smolničí, n. = smolné kousky dříví. Hoř. 82.

303875   Smolnička Svazek: 7 Strana: 0719
Smolnička, lychnis. Cf. Dlj. 56, 60. — S. = smolní proužek, Holzstieifen (im Holze). Sl. les.

303876   Smolniční Svazek: 10 Strana: 0379
Smolniční svit (od smolnice, Fackel. ). Tb«. V. 4. 314.

303877   Smolník Svazek: 7 Strana: 0719
Smolník, smolnice, Pechkranz. Vz S. N. XI. 170. — S., Sehmölnitz, městečko s bo- hatými báněmi železnými ve Spiši na Slov. Pokr. Pot. II. 62., Let. Mt. sl. I. 28. — S. = oděv S-kóv i koní dobychu. Dal. C. 11.

303878   Smolník Svazek: 8 Strana: 0371
Smolník, u, m., potok v Gemersku. Phľd. XII. 338.

303879   Smolník Svazek: 9 Strana: 0300
Smolník, pozemek na Hořicku. Hoř. 136.

303880   Smolník, u, smolníček Svazek: 3 Strana: 0483
Smolník, u, smolníček, čku, m., smolný věnec atd. k zapalování, der Pechkranz. D. — S., smolnice, smolný oděv starých Čechův, jistý druh pancíře, das Pechwams. Neměli s-kův ani prošivanic. Háj., Dal. 21. — S., klobouk smolný, der Pechhut. Háj. — Jg.

303881   Smolnitý Svazek: 7 Strana: 0719
Smolnitý, Pech-, pechicht. S. kvasnice, Pechbärme. Hý.

303882   Smolnomluno Svazek: 8 Strana: 0371
Smolnomluno, a, n. Am. Orb. 59. Cf. násl. Smolovina.

303883   Smolnosť Svazek: 9 Strana: 0300
Smolnosť dříví. Fisch. Hosp. 158.

303884   Smolnožka Svazek: 7 Strana: 0719
Smolnožka, y, f. = popelka Něm. Bách. I. 5. vd. 66.

303885   Smolný Svazek: 3 Strana: 0483
Smolný, smolnatý = smolu obsahující, plný smoly, pechicht, pechreich, Pech-. S. louč, pochodně (smolnice), D., plátno, Ros., oděv, odění, vz Smolník. Dal. Má s. ruce (rádo mu na nich přilípá = krade). Ros. — S., ze smoly, Pech-. S. olej. D. — S., ku smole podobný, Pech-, pechig. S-ná barva, pech- schwarz. V. — S. kniha = černá kniha, Bücher des Kriminalgerichtes. Gl. 316.

303886   Smolný Svazek: 7 Strana: 0719
Smolný. S. uhlí, rašelina, NA. V. 516., Stč. Zem. 697 , plamen, Mj. 34., vůně. Hdk. To je pohádka o smolných dubech (to není pravda; To je pravda, jako že je dub smolný). U Rokyc. Fč. S kniha či černá n. zločinných kšaftů. Wtr. Obr. 746.

303887   Smolný Svazek: 7 Strana: 1383
Smolný S či černé knihy, do nichž krevní písař v mučírnách výpovědi a kšafty mučených zapisoval. Wtr. Obr. II. 755.

303888   Smolný Svazek: 9 Strana: 0300
Smolný. S. knihy, do nichž při právě útrpném písař krevní zapisoval výpovědi osob mučených, jakož i vůbec průběh a ortel pří hrdelních. Ott. XIV. 437b. - S. vrch a jezero = báječná místa na Mor, kam odváželi těla těch, kteří po smrti chodili. Mus. ol. V. 12.

303889   Smolný Svazek: 10 Strana: 0379
Smolný džbánek. Jrsk. XVII. 14. — S. = střevíce. V zloděj. mluvě.

303890   Smolobarvý Svazek: 8 Strana: 0371
Smolobarvý protáhlík, šídlec (brouci). Vz Klim. 170. Cf. Šídlec (3. dod.).

303891   Smoločerný Svazek: 9 Strana: 0300
Smoločerný, vz Těžkohřbetník.

303892   Smolohnědý Svazek: 8 Strana: 0371
Smolohnědý lejnomil, brouk. Vz Klim. 206.

303893   Smolokřídlý Svazek: 8 Strana: 0371
Smolokřídlý. Vz Svižnonožec (3. dod.).

303894   Smolomědec Svazek: 7 Strana: 0719
Smolomědec, dce, m., Kupferpecherz, n. Hř.

303895   Smolonohý Svazek: 8 Strana: 0371
Smolonohý hlubinník, korník (brouci). Vz Klim. 90., 161.

303896   Smolonohý Svazek: 10 Strana: 0379
Smolonohý hríb (hříbek), polyporus pi- cipes Slov. Vz Phľd. XXIV. 434.

303897   Smolopich Svazek: 7 Strana: 0719
Smolopich, a, m , Pechmeister, Kalfaterer, m Rk.

303898   Smoloroň Svazek: 3 Strana: 0484
Smoloroň, ě, f., silphium, die Silphie, rostl. S. obecná, s. therebinthinaceum. Rostl. 879.

303899   Smoloroň Svazek: 10 Strana: 0379
Smoloroň, ě, f, silphium, rostl. Vz Ott. XXIII. 170.

303900   Smološtítý Svazek: 8 Strana: 0371
Smološtítý lesklohlavec, brouk. Vz Klim. 197.

303901   Smolotely Svazek: 3 Strana: 0484
Smolotely, dle Dolany, ves u Milína.

303902   Smolotrh Svazek: 3 Strana: 0484
Smolotrh, u, m., der Harzriss. Šm.

303903   Smolov Svazek: 3 Strana: 0484
Smolov, a, m., ves u Domažlic. PL.

303904   Smolově Svazek: 7 Strana: 0719
Smolově, pechig. S. hnědý, černý. Kk. Br 33., 45.

303905   Smolovice Svazek: 3 Strana: 0484
Smolovice, trusky ze stříbrných bání. Šm.

303906   Smolovina Svazek: 3 Strana: 0484
Smolovina, y, f. = smolina, das Kien- holz. Slov. Bern.

303907   Smolovina Svazek: 8 Strana: 0371
Smolovina, y, f. Blesková síla ze smolo- vin vytřená. Am. Orb. 8.

303908   Smolovisko Svazek: 3 Strana: 0484
Smolovisko, a, n. = smolinisko. Slov. Bern.

303909   Smolovitý Svazek: 3 Strana: 0484
Smolovitý = smolovatý. S. nebo černé lesklé uhlí, die Glanz- o. Pechkohle. Dch.

303910   Smolový Svazek: 3 Strana: 0484
Smolový = smolný, Pech-, S. páry, Koll., klej, olej. Bern.

303911   Smolykati se Svazek: 7 Strana: 0719
Smolykati se = po zemi lézti (o dě- tech. U Huštěnovic. Tč.

303912   Smonšiti se Svazek: 3 Strana: 0484
Smonšiti se, smušiti se, il, ení, sich be- trüben. Ros. — se čím. Hanka Idyl. 233.

303913   Smontovati co Svazek: 7 Strana: 0719
Smontovati co, montiren. S. železnou střechu. Us. Pdl. 492*

303914   Smorák Svazek: 7 Strana: 0720
Smorák, u, m. = druh koláče. Na Hané. Bkř.

303915   Smořiti co Svazek: 10 Strana: 0379
Smořiti co = snísti. Sýr se jemu (ha- vranu) z úst vynoří, popadši jej liška smori. Baw. Ar. v. 828.

303916   Smosúravený Svazek: 8 Strana: 0371
Smosúravený = nepřívětivý, omrzlý, ne- chutný. V Liptove. Phľd. 189 k 84 Cf. násl.

303917   Smosúrený Svazek: 8 Strana: 0371
Smosúrený. S. čelo = povráskané. Phľd. 1894. 309. Cf. předcház.

303918   Smotací Svazek: 10 Strana: 0379
Smotací stroj. Ott. XX. 722b.

303919   Smotana Svazek: 7 Strana: 0720
Smotana, y, f. = smetana. Slov. Zátur., Loos.

303920   Smotati se s kým Svazek: 7 Strana: 0720
Smotati se s kým = pohádati se. Mor. Bkř.

303921   Smotečka Svazek: 7 Strana: 0720
Smotečka, y, f., Cigarette, f. Cf. Smo- tek. Šd.

303922   Smotek Svazek: 3 Strana: 0484
Smotek, tku, m., Büschel, Strähn. Přadza se na s-tky dělí. Na Ostrav. Tč. Pod prah kladou s. nití, když chtí někomu škoditi. Dh. 102. — S., cigaro, doutník. Slov. Hdk. Na Mor. Kd.

303923   Smotka Svazek: 7 Strana: 0720
Smotka, y, f., Cigarre, f. Slov. Loos.

303924   Smotlacha Svazek: 7 Strana: 0720
Smotlacha. Mkl. Etym. 194. - S. = plevel v obilí. To je samá s. Mor. Brt.

303925   Smotlacha Svazek: 10 Strana: 0663
Smotlacha, y, f. = ohnice, rostl. Brt. Sl. 434.

303926   Smotlacha, smotlaka Svazek: 3 Strana: 0484
Smotlacha, smotlaka, y, f., směsice ně- jakých pozadků jako koukole, plev, prachu. Sr. motloch, Haufen schlechten Zeugs; koř. met, jacere. Mkl. B. 289. Das Gemengsei. Kdo nečisté obilí zasívá, zase smotlachu sklidí. Kinský. Ten ječmen je samá s. Mor. Šd. Vz Smatloch. — S., cokoli špatného, etwas Schlechtes. Ctib. — S., člověk pro- tivný, nestydatý, ein widriger, unverschämter Mensch. Na mor. Zlínsku. Brt. Ty s-tlacho smotlachovský. Mor. Šd. — S., ochlasta, ein Saufbold. U Olom. Sd.

303927   Smotrcha Svazek: 7 Strana: 0860
Smotrcha, y, m. = nešika. Us. Brt.

303928   Smotřiti Svazek: 3 Strana: 0484
Smotřiti, il, en, ení, na Slov. — spatřiti, besehen, erblicken.

303929   Smoucení Svazek: 3 Strana: 0484
Smoucení, n. Nosovky a a e vznikly s-cením ze samohlásek plných a nosových souhlásek m a n tam, kde by tyto buď na konci slov aneb před jinými souhláskami měly státi a to a z původní tvrdé samo- hlásky a m nebo n, e z původní měkké samohlásky a m n. n. Bž. 9. Vz Nosovka.

303930   Smoucený Svazek: 3 Strana: 0484
Smoucený; -en, a, o, vz Smoutiti.

303931   Smoud Svazek: 3 Strana: 0484
Smoud, na Slov. smud, u, m., v obecné mluvě čmoud = smáha. S. m.: svoud. Mkl. L. 139. Smed, sved, die Senge. Ib. B. 37., 38. Der Brandgeruch, Dunst, Rauch, Dampf. S-em smrděti. S. z peci. Dusil nás smoud. L.

303932   Smoud Svazek: 8 Strana: 0371
Smoud (cmoud) z koř. smend- m. svend-. Cf. Gb. H. ml. I. 430.

303933   Smouditi Svazek: 3 Strana: 0484
Smouditi (na Slov. smuditi), čmouditi (vz Smoud), il, zen, zení, na Slov. děn, éni; smoudívati = čaditi, brenzlichen Geruch verursachen; kouř dělati, kouřiti, rauchen, Rauch machen, räuchern, uditi, räuchern; na ohni dusiti, dünsten; s malým třeskem shořeti, verpuffen. Jg. — co: maso (uditi), Us., tabák (kouřiti). Us. na Mor. — kde. Prach na ohni smudí (s malým třeskem hoří). Pr. Chym. Smoudí se (kouří se) v ku- chyni, v peci. Bern. — Jg.

303934   Smoudle Svazek: 3 Strana: 0484
Smoudle, smoudlina, smoudlosi, smoudlý, vz Smudle atd.

303935   Smoudnouti Svazek: 3 Strana: 0484
Smoudnouti, smudnouti, dnul a dl, utí, nach Rauch riechen. D.

303936   Smoudný Svazek: 3 Strana: 0484
Smoudný, plný smoudu, brenzlicht. S. pivo.

303937   Smoudřeti Svazek: 3 Strana: 0484
Smoudřeti, el, ení, klug werden. — čím: škodou jiných. Nej.

303938   Smoura Svazek: 3 Strana: 0484
Smoura, čmoura, šmoura, y, f., chmour, u, m. = záplava, blikava, der Lichtstreifen, die Röthe am Himmel, der Schein. Všechna tamto ráje zásoba v libé kvete krásot věč- ných smouře. Sš. Bs. 183.

303939   Smoutiti Svazek: 3 Strana: 0484
Smoutiti, smútiti, il, cen, ení; smucovati = skoliti, mutným učiniti, trüben; smíchati, mischen; zbouřiti, aufwiegeln; smutným uči- niti, betrüben; se = nepokojným býti, un- ruhig werden; zkaliii se, trüb werden; smutným býti, sich betrüben, trauern. Jg. Kat. 2491. — abs. Smútíš, lese. Hdk. — co, koho: vodu, pivo, zrak (zkaliti). Us. S. lid = 1. bouřiti, St. skl., 2. smutným či- niti. Tkad. Smútil si zemju. Z. wit. 59. 4. A vinného musi s. Dal. 9. — proč. S. se pro něco. Alx. 1134. Ot toho času poče králova s. za to. Kat. 359. — se. Smútili sú sě velmě. Hus II. 388. — se komu. Smútí se mi. Pokorný. — koho, se čím, kde. Smutista sě zarmúcením velikým. BO. S-til jsem Vás listem. ZN. Floribella se tím velice smoutila. St. skl. Srdce jeho v něm se smoutilo. V. S. se novinú. 1555. Na Ka- lúpku země celé smutí černá stužka. Hdk. C. 130.

303940   Smoutiti co Svazek: 7 Strana: 0720
Smoutiti co. Ta mě hróza velmi smúcie Mus. 1887. 216. Co se smúcíš? Hod. 88. a. Ande ju (paní) neznámost smúci. AlxV. 1893. Všecko tělo to smúti. Kar. 122. — se čím Nač tím břemenem se smútím Čch. Bs. 63. Čím se ty viece smucuješ. Hr. rk. 169. Sv. církev sv. Pavlem se často smucovala. I. Pass. 1395. Tú se řečí smucováše. Sv. ruk. 44. Nic se tiem nesmúcejte. Št. Kn. š. 2. — za kým. Vrátili sa a s-li za diavčaťom, akoby ho viac vidieť nemali. Dbš.

303941   Smouzenina Svazek: 3 Strana: 0484
Smouzenina, y, f. = smoud. Ros.

303942   Smouzený Svazek: 3 Strana: 0484
Smouzený, vz Smouditi.

303943   Smračený Svazek: 10 Strana: 0379
Smračený. S. brvy. Nár. list. 1903. č. 3. 13.

303944   Smračiti Svazek: 7 Strana: 0720
Smračiti, verdüstern. S. čelo. Č. Kn. š. 119.

303945   Smrad Svazek: 3 Strana: 0484
Smrad, u, m., vz Smrděti. Mkl. aL. 30. a také Mkl. B. 31. S., zlá vůně, puch, puch- nutí, der Stank, Gestank. V. S. věci spá- lené ; s. těžký, jedovatý; zlý s. od sebe dávati; s. (vítr) ze sebe pustiti; s. pod paždí n. pod paždím (prk). V. Z toho smradu až těžko jim bylo. Vrat. Tehdy krása tělesná bude smradem, libé tělo bude mrzké. Hus III. 13G. (III. 85.). Táhne se jako smrad. Us. Mrchový, mrší s. Us. Smrad, že by hůl státi mohla (že by jej člověk nožem krájeti mohl). Č. Kde husy, tu s. a štěbety, kde ženy, tu svár a klevety. Prov. Jg. Zmizel (vytratil se) jako s. (neví se kam.). Nezůstal po něm ani s. (zmizel). Kf. Skrze latrochy s-dy na- horu vyháněli (z dolů). Pam. kut. 246. S. leze po koutech. Us. — S., smrduté věci, die Fekalien. Mnoho suduov smradu z praků tam metali. 1422. Gl. 316. Vynes ven ty smrady. Mor. Šd. — S., a, m., člověk smrdící, Stänker, m. Ty smrade! Rada od smrada (špatná rada). Smrad smradlavá, líná. Vz Rod. Prk. — S., a, m. = kozel, der Bock. U Litovle. Kčr.— S., a, m. = žid, der Jude. Us. Mtl., Šd. — S., něco drobného, malého: děcko, kotě atd. Us. Šd. — S., pe- trolej. U Jižné. Vrů.

303946   Smrad Svazek: 7 Strana: 0720
Smrad. Cf. Šrc. 553., Mkl. Etym. 310., Mkl. aL. 4., Usmraditi. S., že by člověk padl. Us. Tkč. Má smradu (mnoho; velice mu to smrdi). Us. na Mor. Šd. — S. = tabák. Veď vy ani neviete iného, ako ten s. cmukať. Slov. Rr. Sb.

303947   Smrad Svazek: 8 Strana: 0371
Smrad. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 33., 64., 78. Zkapal, len s. (zlá pověsť) zostal po ňom. Phľd. 1894. 258.

303948   Smrad Svazek: 9 Strana: 0300
Smrad, palica môže stáť (že v něm hůl může státi). Zát. Př. XV. 216.

303949   Smrada Svazek: 7 Strana: 0720
Smrada, y, m. a f. = smradák, smradlena. Mor. Šd. — Pozn. ,Má smradu atd.' patří do smrad. Šd. Vz Smrad (dod.).

303950   Smraďa Svazek: 7 Strana: 0720
Smraďa, ě, m. a f. = smrada (dod ). Mor. Šd.

303951   Smrada Svazek: 9 Strana: 0300
Smrada, jm. špatného pole. Pck. Hol. 26.

303952   Smrada, y Svazek: 3 Strana: 0484
Smrada, y, f. Má s-du = má zlou před- tuchu (Ahnung), bojí se. U Olom. Sd.

303953   Smraďák Svazek: 7 Strana: 0720
Smraďák, a, m. = smradoch. Mor. a slez. Šd.

303954   Smraďák Svazek: 8 Strana: 0371
Smraďák = žid. 1604. Zbrt. Tan. 213.

303955   Smradák Svazek: 10 Strana: 0379
Smradák, u, m. = chlév. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141.

303956   Smradakov, a, m Svazek: 3 Strana: 0484
Smradakov, a, m., Smrdak, Dörfel, ves u Mimoně. PL.

303957   Smradař, smradář Svazek: 3 Strana: 0485
Smradař, smradář, e, m., der Stänker; s příhanou: jirchář, Gerber, Zid, Jude, m. Tk. II. 235., 381. S-ři byli trojí: koželuzi (Lederer), jircháři či bělokožci a štumfaři. Vz Tk. II. 373.

303958   Smradaře Svazek: 7 Strana: 1383
Smradaře = Jircháře v Praze. Wtr. Obr. II. 53.

303959   Smradařský Svazek: 3 Strana: 0485
Smradařský, Gerber-. S. ulice v Praze. Vz Tk. II. 235.

303960   Smraďatka, y Svazek: 3 Strana: 0485
Smraďatka, y, f., sírová lázeň, Leopolds- thal, u Buchlovic na Mor. Tč., S. N.

303961   Smraďatý Svazek: 7 Strana: 0720
Smraďatý = smradlavý. Slez. Šd.

303962   Smradavec Svazek: 8 Strana: 0371
Smradavec, vce, m. Vz Am. Orb. 60.

303963   Smraďavka Svazek: 7 Strana: 0720
Smraďavka, y, f. = sírové lázně pod Buchlovem na Mor. Šd.

303964   Smradavka, smradavka Svazek: 3 Strana: 0485
Smradavka, smradavka, y, f., smradlavá voda, smradlavlca, smrďavka, das Schwefel wasser. Us. u Třeboně.

303965   Smrádě Svazek: 3 Strana: 0485
Smrádě, ěte, n., der Stänker. Puch.

303966   Smraděna Svazek: 7 Strana: 0720
Smraděna, y, f. = smradlavá ženská; židovka. Na Hané. Bkř.

303967   Smradění Svazek: 10 Strana: 0379
Smradění, n., fedatio. Rozk. P. 1304.

303968   Smraděnka Svazek: 10 Strana: 0379
Smraděnka, y, f. S obilí s-kó plevel sháněti (nějaká vějačka). Čes. 1. XII. 457.

303969   Smradíce Svazek: 3 Strana: 0485
Smradíce, e, f., cochlearia draba, lžičník, rostl. Pr. Flora 132.

303970   Smradidlo Svazek: 7 Strana: 0720
Smradidlo, a, n. = smradlavá věc To je s., na kadidlo. Us. Mor. Šd. — S. = smraďák. Šd.

303971   Smradina Svazek: 10 Strana: 0379
Smradina, y, f. = penízek rolní (rostl. ).

303972   Smradina, smradinka Svazek: 3 Strana: 0485
Smradina, smradinka, y, f., rybíž černý, rostl, i ovoce, ribes nigrum, der schwarze Johannisbeerstrauch, die Bockbeere. Rostl. 685.

303973   Smradinec Svazek: 7 Strana: 0720
Smradinec, nce, m , Stinkkraut, n. Rk.

303974   Smradiště Svazek: 7 Strana: 0720
Smradiště, ě, n. = smradlavé místo.

303975   Smraditel Svazek: 3 Strana: 0485
Smraditel, e, m., der Stänker. Vz Smrad.

303976   Smraditelka Svazek: 3 Strana: 0485
Smraditelka, y, f., die Stänkerin. Jg.

303977   Smraditi Svazek: 7 Strana: 0720
Smraditi. Mkl. Etym. 310.

303978   Smraditi čím Svazek: 9 Strana: 0300
Smraditi čím. Kdo jimi (pomyjemi) smradí. Kom. Ohláš. 185.

303979   Smraditi, il Svazek: 3 Strana: 0485
Smraditi, il, zen, ení a děn, dění; smra- dívati = smrad činiti, Gestank machen, ver- ursachen. — abs. Nesmraď! Co tu pořád smradíš? Us. Šd. — čím. Kuřidlem včelaři smradí. Rozm. o vč. — kde. Často sprave- dlnost naše před Bohem smradí a nám se zdá stkvoucí a vonná. V. — se kde, stin- kend werden. V jezerech vody se smradily. Us. — kdy. V stáří duch krátí a smradí se. Kom.

303980   Smraditý Svazek: 9 Strana: 0300
Smraditý, S. týrání (spojené se smradem). Čes. 1. VIII. 85.

303981   Smradivý S Svazek: 10 Strana: 0379
Smradivý S. svíčka. Wtr. Str. 33.

303982   Smradla Svazek: 7 Strana: 0720
Smradla, y, f. = smradlavina; kořalka. Slov. N. Hlsk. I. 176.

303983   Smradlačka Svazek: 9 Strana: 0300
Smradlačka, y, f., rostl. Vz Mus. ol V. 112

303984   Smradlák Svazek: 7 Strana: 0720
Smradlák, u, m., pole u Zašové. Pk. - S.= čertinec, assa foetida. Val. Brt. D. 266. — S , a, m. = smraďák. Mor. Šd

303985   Smradlatý Svazek: 10 Strana: 0379
Smradlatý. Dšk. Km 19.

303986   Smradlavá Svazek: 9 Strana: 0300
Smradlavá, é, f., les u N. Hrozenkova na Mor. Vck.

303987   Smradlavcovitý Svazek: 3 Strana: 0485
Smradlavcovitý. S. rostliny, olacineae. Vz Rostl. 185.

303988   Smradlavě Svazek: 3 Strana: 0485
Smradlavě, stinkend. Us.

303989   Smradlavě Svazek: 7 Strana: 0720
Smradlavě polož před: Smradlavec.

303990   Smradlavec Svazek: 3 Strana: 0485
Smradlavec, vce, m., smraďoch, der Stän- ker. Bern. — S., olax, das Stinkholz. S. cej- lonský, o. zeylanica. Rostl. 185.

303991   Smradlavec Svazek: 10 Strana: 0379
Smradlavec, vce, m. vz Lnička (rostl. )

303992   Smradlavice Svazek: 3 Strana: 0485
Smradlavice, e, f., ein stinkender Brant- wein. Bern.

303993   Smradlavina Svazek: 7 Strana: 0720
Smradlavina. Také v Čech.

303994   Smradlavina, y Svazek: 3 Strana: 0485
Smradlavina, y, f., ein stinkendes We- sen. Bern.

303995   Smradlavka Svazek: 3 Strana: 0485
Smradlavka, y, f. = smradinka.

303996   Smradlavka Svazek: 7 Strana: 0720
Smradlavka, y, f., puticia, solfatar — rozsedlina vydychující kyselinu uhličitou a sírovodík. Stč. Zem. 783., NA. V. 541. — S., Stinkfarbe, f. Šp. — S. = smrdutá věc. Káď na s-ku, Stinkbottich, m. Šp.

303997   Smradlavník Svazek: 3 Strana: 0485
Smradlavník, u, m., foetidia mauritanica. Plk.

303998   Smradlavosť Svazek: 3 Strana: 0485
Smradlavosť, i, f., stinkende Beschaffen- heit. S. úst (smrad), stinkender Mund. Bern.

303999   Smradlavosť Svazek: 9 Strana: 0300
Smradlavosť řeky. 1618. Mus. 1898. 22. Vltava (vedrem) ? s-sti jsouc přivedena. Mus. 1898. 22.

304000   Smradlavý Svazek: 3 Strana: 0485
Smradlavý = smrdící, smrad působící, stinkend. Příp. -av? (-lav?). Mkl. B. 223. S. voda, lež. Us., V., Kom.