375001   Vlhlavy Svazek: 4 Strana: 0739
Vlhlavy, pl., Wihlaw, ves u Budějovic. PL.

375002   Vlhna Svazek: 4 Strana: 0739
Vlhna, y, f. = vlna, die Woge, zastr.

375003   Vlhnouti Svazek: 4 Strana: 0739
Vlhnouti, hnul a hl, utí, feucht werden V. — abs. Šat, zeď vlhne. Us. Vck. — kdy. Před deštěm a v zimě před kopným časem vlhnou kameně. Mor. Tč. — čím. Suché věci deštivým počasím rády vlhnou. Jg. V. parami. Us.

375004   Vlhnouti Svazek: 7 Strana: 1036
Vlhnouti. Cf. Mkl. Etym. 379. a. — čím. Oko vlhne radostí, slzami. Zr. — kde. Má víčka vlhla v obou vlahém dechu. JI.

375005   Vlhnouti Svazek: 8 Strana: 0469
Vlhnouti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 79., 66., 61.

375006   Vlhnutí Svazek: 4 Strana: 0739
Vlhnutí, n., das Feuchtwerden. Us. Bern.

375007   Vlhojev, u Svazek: 7 Strana: 1036
Vlhojev, u, m., Psychroskop. Osv. I. 285., Kod. Úv. 218.

375008   Vlhoměr Svazek: 4 Strana: 0739
Vlhoměr, u, m., das Hygroskop, Hygro- meter. V. strunový, z čapího nůsku, vla- sový. Ck. V. Saussureův, Danielův. Ck. Vz Vlhkoměr, Stč. Zmp. 617.

375009   Vlhomil Svazek: 7 Strana: 1036
Vlhomil, a, m., noterus, Weichschwimm- käfer. Kk. Br. 56.

375010   Vlhošť Svazek: 4 Strana: 0739
Vlhošť, ě, m., Wilhoscht, samota u Ouště; Wlhoscht, ves u Jičína. Vz Blk. Kfsk. 80., 786.

375011   Vlhota Svazek: 4 Strana: 0739
Vlhota, v. f. = vlhkosť. Jg.

375012   Vlhotina Svazek: 4 Strana: 0739
Vlhotina, y, f. = vlhkosť. Rostl. III. 90., 113. Tak je to dřevo vlhké od té v-ny tam venku. Mor. Šd.

375013   Vlhotný Svazek: 9 Strana: 0373
Vlhotný. V. noc. Slád. Rom. 44. Cf. Vlhký.

375014   Vlhotobol Svazek: 4 Strana: 0739
Vlhotobol, u, m., ascobolus, der Schlauch- werfer, rostl. V. otrubnatý, a. furfuraceus. Vz Rstp. 1938.

375015   Vlhotok Svazek: 10 Strana: 0484
Vlhotok (!), u, m. = rýma. Pohl.

375016   Vlhotoměr Svazek: 7 Strana: 1036
Vlhotoměr, u, m. = vlhoměr. Rk.

375017   Vlhoučký, vlhounký Svazek: 4 Strana: 0739
Vlhoučký, vlhounký, vz Vlhký. Vlch, u, m., arcium, zastr. Bhmr.

375018   Vlhovec Svazek: 7 Strana: 1036
Vlhovec, vce, m., molobrus, pták. Cf. Brm. II. 2. 405.—417., 746.

375019   Vlhovec Svazek: 9 Strana: 0373
Vlhovec, pták. Sr. Ott. XVII. 531a.

375020   Vlhý Svazek: 10 Strana: 0484
Vlhý. Vlhá hloub očí. Zr. Let. IV. 25.

375021   Vlchevec Svazek: 10 Strana: 0484
Vlchevec, vce, m. = vlchevník. Tbz. XVI. 114.

375022   Vlchevník Svazek: 4 Strana: 0739
Vlchevník, a, m. = čarodějník, der Zau- berer, ô /layeÚMV. SŠ. Sk. 96. (Hý. ).

375023   Vlchování, n Svazek: 4 Strana: 0739
Vlchování, n., die Zauberei. A takto je obloudil a omámil kouzly, kejkly a v-ním svojím. Sš. Sk. 96.

375024   Vlchovec Svazek: 4 Strana: 0739
Vlchovec, vce, m, osob. jm.

375025   Vlchovice Svazek: 4 Strana: 0739
Vlchovice, e, f. = čarodějnice, die Zau- berin, zastr. MV.

375026   Vlchvec Svazek: 4 Strana: 0739
Vlchvec, gt. vlchevce, m., zastr. = čaro- dějník, der Zauberer. Jg., Bž. 32. V MV. nepravá glossa. Pa.

375027   Vlchvec Svazek: 9 Strana: 0373
Vlchvec = čarodějník (zastr. ). Pal. Děj. I. 1. 212.

375028   Vlchvice Svazek: 7 Strana: 1036
Vlchvice, e, f., sagapeta, zastr. MV. Hank. Sb. 430.

375029   Vlchvice Svazek: 9 Strana: 0373
Vlchvice = čarodějnice (zastr. ). Pal. Děj. I. 1. 212.

375030   Vliať Svazek: 7 Strana: 1036
Vliať = vlíti. Slov. Orl. II. 8.

375031   Vlíbati Svazek: 4 Strana: 0739
Vlíbati, küssend beibringen, mittheilen, einküssen. — co komu. Dobrá mi rodička své jméno vlíbala. Mus. — kdy jak. Mluvo milá, hudbo velesladká, jižto z mládí v li- bem úsměchu vlíbala mně milovaná matka. Sš. Bs. 180. Když mne mátě chovala, ten- kráte mně v horkém citu lásku k vlasti vlíbala. Šd. exc.

375032   Vlíbati kam Svazek: 7 Strana: 1036
Vlíbati kam. V. na rty touhy žár, Kká., v ústa. Vrch.

375033   Vlibný Svazek: 7 Strana: 1036
Vlibný = v libosť se vluzující, příjemný. V. nápěv. Šml. v Osv. XII. 451.

375034   Vlibon Svazek: 7 Strana: 1036
Vlibon, tilos, rostl., zastr Pršp. 26.

375035   Vlíceti Svazek: 4 Strana: 0739
Vlíceti, el, en, ení, schleppen; se, sich schleppen, gehen. Vz Vléci.

375036   Vlíceti Svazek: 7 Strana: 1036
Vlíceti. Cf. Mkl. Etym. 379. b.

375037   Vlíci Svazek: 7 Strana: 1036
Vlíci, vz Vléci.

375038   Vlicovati Svazek: 4 Strana: 0739
Vlicovati, eiuvisiren. Čsk.

375039   Vlídně, vlidně Svazek: 4 Strana: 0739
Vlídně, vlidně, na Slov. vludně = lidsky, přívětivě, laskavě, dobrotivě, leutselig, freund- lich, sanftmüthig, menschlich, höflich. Vlídně, V., vlidně. Br. V. se k někomu chovati. Sych. A na jich prosbu v. pověděl. Sš. Sm. bs. 80. Vždycky v. jednali se svými pod- danými. Ddk. IV. 200. Kardinal vlídně nás přijal. Pal. Dj. III. 3. 73. I pes ne hned kousne, vlídně-li naň promluvíš. Hkš.

375040   Vlidno Svazek: 8 Strana: 0469
Vlidno = liáno. Je tam v.; v přisuto. Dšk. Jihč. I. 28.

375041   Vlídnosť Svazek: 7 Strana: 1036
Vlídnosť pána k sluhům. Kká. Td.

375042   Vlídnosť, vlidnosť Svazek: 4 Strana: 0739
Vlídnosť, vlidnosť, i, f. = přívětivosť atd., vz Vlídný, die Freundlichkeit, Huma- nität, Leutseligkeit, Höflichkeit. Jeho v. získala mu všechna srdce. Dch. Vlídnosť, kterou apoštolům prokazovali, nebyla leč vynucená a zištná. Sš Sk. 61. V-stí kaž- dému se zavděčíš. Č. Bez vší v-sti býti. V. V. každého člověka ozdobuje. Ros. — V., na Slov. titul školních učitelův. Vaše v. Plk.

375043   Vlídný Svazek: 10 Strana: 0484
Vlídný = příjemný. V. hlas. Slád. Cor. 116.

375044   Vlídný ke komu Svazek: 7 Strana: 1036
Vlídný ke komu. Vlídny jsouce k této vlasti. Msn. Or. 159. — v čem. Buď v mra- viech vlídný. Výb. II. 1165.

375045   Vlídný, vlidný Svazek: 4 Strana: 0739
Vlídný, vlidný (v-lid-ný, Pk. ); vliden, dna, o; vlídňoučký. V. = přívětivý atd., freundlich, human, leutselig, höflich, mensch- lich. Vz Vlídně. Vlídný, vlidný V. Na něco vlídným okem pohlížeti. Us. Dch. Šla de- putace česká děkovat za čestné a v. cho- vání se k nim. Pal. Děj. III. 3. 70. Více nežli sečí, získáš vlídnou řečí. Prov. Km., Šd. — ke komu. Laskav a vlíden buď ku všechněm. Kmp. Č. l16. V. všude dojde. Berg. V. odpověď atd. Us. — komu. Buď nižším vlídný. Kom. — čím. Kdo slovy jest vlídný nejsa k tobě z srdce upřímný, též ty podobně mu čiň. Kom. Katon pouč., Ros. — s kým. Jsú se všemi lidmi vlídní. Ms. (Č. ).

375046   Vlidský Svazek: 4 Strana: 0739
Vlidský dobytek = pronajatý lidem, aby z něho platili, an Andere um Geld vermie- thetes Vieh. Us.

375047   Vlichotit Svazek: 10 Strana: 0484
Vlichotit se u koho. Kká. Sion I. 263.

375048   Vlichotiti se Svazek: 4 Strana: 0739
Vlichotiti se, sich einschmeicheln. — kam. V-til se v jeho přízeň. Brt.

375049   Vlichotný Svazek: 4 Strana: 0739
Vlichotný, einschmeichelnd.

375050   Vlik Svazek: 8 Strana: 0469
Vlik m. vlk. Žďár. Brt D. II. 247.

375051   Vlíkati Svazek: 10 Strana: 0484
Vlíkati = slíditi. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 142. — Sr. Vléci.

375052   Vlíkavý Svazek: 4 Strana: 0739
Vlíkavý, schleppend. Us. Dch.

375053   Vlikna Svazek: 4 Strana: 0739
Vlikna, y, f., die Schlepperin. Jg.

375054   Vlíknouti Svazek: 4 Strana: 0739
Vlíknouti, vz Vléci.

375055   Vlina Svazek: 8 Strana: 0469
Vlina m. vlna. Žďár. Brt. D. II. 247.

375056   Vlinec Svazek: 4 Strana: 0739
Vlinec, nce, m., nerost, der Strahlspär- kies. Krok. II. 111.

375057   Vliněves Svazek: 4 Strana: 0739
Vliněves, vsi, f., Weisskirchen, ves v Měl- nicku. Vz S. N. Jindřich z Vliněvsi. Arch. III. 499. Cf. Blk. Kfsk. 1144.

375058   Vlinouti Svazek: 4 Strana: 0739
Vlinouti, ul, ut, utí = vlíti, eingiessen. — co kam: kapku do číše. Jg. — se. Jg.

375059   Vliňoves Svazek: 4 Strana: 0739
Vliňoves, vsi, f. = Vliněves. Vlínská Anna. Vz Blk. Kfsk. 883.

375060   Vlinský Svazek: 4 Strana: 0739
Vlinský, ého, m. V. z Vliněvsi, vládycká rodina česká. Vz S. N., Blk. Kfsk. 882., 883.

375061   1. Vlípati Svazek: 4 Strana: 0739
1. Vlípati, vz Vlepiti.

375062   2. Vlípati Svazek: 4 Strana: 0739
2. Vlípati = lpěti, lípnouti, váznouti, stecken o. kleben bleiben. — kam. Kla- divo vlípá do kamene. Plk. — čím kam. Smrť ve všecky svými ostrými vlípá zuby. Jel.

375063   Vlísati se Svazek: 4 Strana: 0739
Vlísati se = pochlebenstvím vetříti se, sich einschmeicheln. — čím kam (ke ko- mu, do čeho): do něčí přízně, do něčí milosti. Us. Tč. Některé se k nim vlísáchu Dal. 29. — jak. Utekl jest z města praž- ského a potom za glejtem zase se vlísal. Let. 212.

375064   Vlisovaný Svazek: 4 Strana: 0739
Vlisovaný = vtlačený, eingepresst. Šp.

375065   Vlisovati Svazek: 4 Strana: 0739
Vlisovati = vtlačiti, einpressen. Šp.

375066   Vlistovati Svazek: 4 Strana: 0739
Vlistovati = v listy zapsati, einregistri- ren. — co. Mus. VI. 189.

375067   Vlišiti Svazek: 4 Strana: 0739
Vlišiti, il, en, ení, vlišovati = zmenšiti, zbaviti; zastr. — čeho. Ale hledající Hospo- dina nebudú vlišeni všeho dobrého. Ž. wit. 33. 11.

375068   Vlítati Svazek: 4 Strana: 0739
Vlítati, vz Vletěti.

375069   Vlitava Svazek: 4 Strana: 0739
Vlitava, y, f. = Vltava.

375070   Vlíti Svazek: 4 Strana: 0739
Vlíti, vliji, vleji (zastr. vlém), vlij, (v ob. ml. vlí n. vlej), vleje (íc), il (zastr. vlel), it, ití; vlévati a vlívati, eingiessen, einflössen. — co, se kam (kde): pivo do konvice, Ros., víno do rány. Ras. Ilza u Pasova vlévá se do Dunaje. Ddk. VI. 21. Jakoby se jedna ústředna mluva či prařeč byla v ducha mluvce vlila; Leč jazykové ty ma- lichernosti nevlévají na smysl; Věc neoby- čejná vezdy podivnosť svou na mysl lid- skou vlívá znova; Vezdy skrytým ostane tajemstvím, jakou měrou působení božství na prospěch v moudrosti vlívalo; Kto v tvé stromy vleje živnou mízu? Sš. Sk. 20., 135., L. 40., 48., Bs. 188. (Hý. ). I vlil pánbuoh zase v mě dušičku (okřál jsem po nemoci). Arch. III. 41. (Šd. ). Řeka ta vlévala se do moře u přístavu efeského Panormus řeče- ného. Sš. II. 75. (Hý. ). — co kde jak. Kristus v církvi tajemným způsobem vlívá dary své milosti. Sš. II. 20. (Hý. ). — (kdy) proč. Druh na druha v životě k ukřepení a posileni nábožnosti blahodějně vlívá. Sš. I. 116. (Hý. ). — co čím. (Ještěrka) jedu jest plna a uštknutím svým jed vlévá. BR. II. 13. a. — se komu kam. Byla bych volala na svého tatíčka, ale sa mi vlila voda do srdečka. Sš. P. 126. — co odkud kam. Slunko od blankytu v kvítí oheň vlívá. Sš. Bs. 14. Bůh vlévá lásku v srdce naše. D. — V., Jel. Vím já, co se do něho vlévá (seč může býti). Č. Vodu do rybníka v. Horkou vodu na šaty v. Us. — co komu. Údům život v. Us. — čeho kam. Vlej naň vody (čásť, něco vody). Št.

375071   Vlití Svazek: 4 Strana: 0740
Vlití, n., das Eingiessen, die Eingiessung, der Einguss. Jel.

375072   Vlíti Svazek: 9 Strana: 0373
Vlíti. Vliž mu to klistrem v život, Maš. ruk. 194b., klistrem. Ib. 180b. (Mus. fil. 1898. 210. )

375073   Vlití, n. V Svazek: 10 Strana: 0484
Vlití, n. V. planety = vliv. 1585. Uč. spol. 1902. 21.

375074   Vlítnouti Svazek: 4 Strana: 0740
Vlítnouti, vz Vletěti.

375075   Vlitý Svazek: 4 Strana: 0740
Vlitý; vlit, a, o, eingegossen. Věc v. D. — kam. Voda do nádoby v. Us. — V. = vštípený, eingeflösst. — komu. Lidem ta vážnosť jako vlitá jest. Br. — kam. Rozum jest paprslek božské moudrosti v duše lid- ské vlitý. Byl. Jed vlitý v církev svatú. Chč. v Muš. 1880. 541.

375076   Vliv Svazek: 4 Strana: 0740
Vliv, u, m., šp. prý m.: působení, úči- nek, přičinění, moc a p., der Einfluss. V. míti na něco šp. prý m.: působiti v něco. Jaký v. ta věc má, šp. prý m.: jaký úči- nek má, jak působí. V., slovo prý nečeské m.: působiti v něco, přičiniti k něčemu. Tak povídají rozliční brusiči. Ale slovo vliv jest téhož kmene s dobrým slovem vlévání (vz toto) a dobře tvořeno, tedy můžeme i slova vliv dobře užívati, ovšem i ostatních slov a obratů nahoře uvedených. Slova vliv, vplyv a průziv jsou dobře tvo- řena. Jejich kořeny jsou: li(-jati), ply(-ti), zi(-jati, inf. zějati ve strb. a fontibus anti- quioribus alienus est. Mkl. Lex. ). Při tvo- ření subst. od těchto kořenův otevřených příponou í> zamezen hiat hláskou v (srov. (zabí-v-ati a zabí-j-eti m. -ati) jako v strb. izlivb, přilivb, slovin. liv, zaliv, doliv, naliv, počiv, nbulh. zaliv, mlrus. załyv, rus. zalivb, izvivB (koř. vi), počivB., adj. čivB, čes. zá- liv, příliv, odliv, doliv, doliv-ka; strbulh. pokryvb, nbulh. pokriv-B = čes. pokrývka, rus. podmyvb, naplyvB., proryvb, pol. na- płyv, vpłyv, hluž. kryv. Prk. V. okolí, púdy, vodstva, výšky. Stč. V. přítažnosti sluneční a měsíční, místní či lokalní. Stč. Zmp. 90., 543. Podléhati něčímu vlivu; vlivu nabývati. Mus. 1880. 263., 476. Vliv jeviti v něco, na něco. Nz. Cf. Brs. 2. vyd. 257. Měl veliký vliv (na něm se vše otvíralo a zavíralo. Prov. ). Pk. Za příkla- dem a vlivem německým rozdílové stavů již tehdáž ve vlasti naší určiti byli. Pal. Rdh. III. 103. Uhry zůstávaly prázdnými všeho cizího vlivu, mohouce tudíž vedlé přirození svého se zvelebovati; Jediné vli- vem Ekharda stalo se, že při biskupství se zachoval; Jaromír nedosáhl nikdy více moci a vlivu a zemřel úkladnou smrtí r. 1038. Ddk. II. 59., 61., 77. (140., 256., 261., 285., 466., IV. 79., 98., 187., 188. ). Leč onen list byl beze hlubšího vlivu; Jiní vyklá- dají ta slova o vniterném vlivu; Veškeren v. Pavlův při spisování evangelia Lukova byl prostředečný; Saduceové vlivem svo- jím ve vyšších kruzích nemálo mocni byli; Blastus tento jistě nějaký v. měl u krále; Muži ti nemalý na církev v. vyvírali. Sš. I. 155., II. 31., L. 3., 45., 146., Sk. 184. (Hý. ).

375077   Vlívati Svazek: 4 Strana: 0740
Vlívati, vz Vlíti.

375078   Vlivně Svazek: 10 Strana: 0484
Vlivně působiti. Nár. list. 1905. 71. 17.

375079   Vlivnosť Svazek: 10 Strana: 0676
Vlivnosť, i, f. V. jeho myšlének. List. fil. 1905. 443.

375080   Vlivný Svazek: 4 Strana: 0740
Vlivný, einflussreich. Všechna místa vlivná svými nášlapníky osadili. Sš. Sk. 46. (Hý. ).

375081   Vlivný Svazek: 8 Strana: 0469
Vlivný. V. ľud. Phľd. XII. 371.

375082   Vlivuplný Svazek: 10 Strana: 0484
Vlivuplný činitel. Nár. list. 1903. 144. 3.

375083   Vlk Svazek: 4 Strana: 0740
Vlk, a, m., vlček, čka, vlčák, a, m.; vlčice, e, f. (= vlčí samice); vlče, ete, vl- čátko, a, n. (mladý vlk). Vlk, pl. vlci, v ob. mluvě: vlci. V. slove také zimní slavík. Šp. Pol. vilk, rus. volk, srb. vuk; MV. vilk. Jg. V., kořen varg (lacerare), valk (trahere), skr. valka, varka, goth. vulfs, vulfas, strsl. vblkb, lit. vilkas, lat. lupus, řec. kvnoc, něm. der Wolf. Schl. Cf. Gb. Hl. 27., Šrc. 35., Fk. 397., 609., Bdl. Mtc. 1880. 10. U my- slivců slove: lesní pes. Šp. V. obecný, lu- pus vulgaris, černý, 1. Lycaon, bílý, hřívatý, mexický, 1. jubatus s. mexicanus. Vz S. N., Frč. 392., Schd. II. 401. V. stepní. Vz Schd. II. 501., 402. O dělání jam na vlky vz Zř. zem. Jir. 22. V. vyje. Kom. Železa, tenata na vlky. D. Vlk sápá (trhá), se těká (ist läufig); vlky lapati, honiti, loviti, stříleti, štváti; oštěp, pasť, lov, honba, truhlík na vlky; vytí vlků. Šp. V. s vlky vyje. Jeden je liška, druhý je vlk (nikomu z nich ne- věřiti). Dch. Od zlého člověka vzdaluj se jak ovca od vlka; Čo má masar v jatce zabiť, to v. neuchopí; Nesplodzuje vlk ba- rana ani medvěd vtáka; Ťažko ovci bojo- vať naproti vlkovi. Na Slov. Té. Jeden v. do mnohých ovec směle se oddává, nebo ví, že proti němu žádná nepovstává; Vlk v ovčí koži psoty namnoží. Na Mor. Tč. Kam's dal štyry ovce? Milý ty můj pane, přišel mně vlk na ně; Vrána liči (počítá, kolik pecnů) a na vilka křiči: Počkej vilku na maličku chvilku. Vilk nečeka, do lesa utěka. Sš. P. 133. 742. (Tč. ). Nikda vlk vlkovi nevyklal; Čo vlčko ham, to je už tam. Mt. S. I. 98.. Nebude z vlka bera- nina. Ib. I. 129. Čo je vlkovi najpodobnějšô? Vlčica. Nesúci iba vlkom na újesť. Ib. I. 139., 92. Chcel by mať aj vlka sytého, aj barana celého; I v. sytý i baran celý. Mt. S. Když v. zemře, nenosí ovce smutek. Hnš. Dravého vlka do vlastního ovčince pustiti; Jako hltaví vlci vrhli se rytíři na bezbranný lid. Ddk. II. 391., IV. 107. (Tč. ). Já mu jistě nic za zlé nemám, že nechtěl vlka kousat (do nebezpečenství se vydati). Žer. 17. Co nad vlky ukrutnějšího, co dravěj- šího? Žal. 116. Jakž sě k stádu vlk při- prne, každé skotě strachy trne. Anth. I. 34. Po uhersku vlka volati jest v útěku spásy hledati. Pal. Dj. III. 2. 442., III. 3. 306. Co jest nad vlky dravějšího? co obžernějšího? a co nesytějšího? Ż vlka hltavého ovečkou učiněn. BR. II. 45. a., 577. a. Narodil se's malý, abys mne učil vlky z kamnovce vy- hánět (vz doleji). Rubeš. Vlk sní i bratra svého. U Jižné. Vrů. Hltá (hlce) jako vlk; V. nehledí na vybrakované (béře, nač právě přijde); V. béře i brakované (sečtené, vy- brané, znamenané); Čekaj barane, ež tě vlci sežerú; Býváme jako mezi vlky. Ve Slez. Šd. Vojsko vlkem (jako vlk) po loupeži hnalo. Exc. Když pastýř před vlkem srší, toho se stádo rozprší. Alx. V. v. 264. (HP. 7. ). Vlk na ovce rád vždy vyje. Alx. (HP. 2. ). Ej já posielám vás jako ovce mezi vlky; Než jsú vlcie hltaví, psi kúsaví, svině ne- čisté; Běda, běda pastýřóm takým, v pravdě zlodějóm a lotróm a hltavým vlkóm; Ale ihned se vlcie ukáží, neb jako vlcie vzdvi- hnúce hlavu vysoko i vyjí. Hus I. 166., 301., 444., II. 170. (Tč. ). Jako v. se krade k bravu; Jak vlk, jenž zaskočen byv smečkou při zdechlině, se slepě na ni vrhá. Kká. Td. 78., 170. Přijdú mezi vás vlcie draví. ZN. Nedaj vlkom ovce pásti. Smil v. 1298. Kdež mníš všicku svú péči slože, chovaj se tu vlka z ovčí kože. Smil. Co u vlka v zubech, to mu Jirka dal; Vlk mezi ko- zami, čert mezi babami. Kal. Těžko be- rana s vlkem smířiti. Brt. Tu v. leží. Ctib. Hád. Sobě vlk ostronos, sobě ježek kade- řav; Učiň se ovcí a vlci hotovi; To nebyla ovce, co s vlkem se procházela; Běda ovcím, kde vlk soudcem; Když v. búdu rozháže před hromnicoma, po hromnicách ju zase musí budovat. Šd. Nepřizývej vlka ku po- moci; V. i nemocný stačí na ovci; Těžko vlku maso nejísti a bojovníku víno nepiti; Vlk koží platí; Zvykne-li vlk do stavadel choditi, tam brzo po stádu veta; Starý v. psům zábava; Kdyby vlků v lese nebylo, dávno by pastuchové hladem zemřeli. Pk. Kdo chce vlky zlapati, dej jim nejprv mrchu sápati; Ať přeskočil v. strouhu, nepřeskočí řeku (byť i jedno překonal, druhé nepře- koná); Nevyloudíš u vlka kože (vz Lakomý); Aby člověk vlkem nebyl, netřeba mu hned, aby měl čtyři nohy. Lb. Sytý v. se uspo- kojí, lakomec nikdy. Hkš. Ne proto vlka bijí, že je šerý, ale že ovce snědl; Člověk má býti člověka bohem a stal se druhého vlkem; Člověk člověku vlkem; Když jdeš k vlku na hody, měj psa s sebou; Drou kozy vrby a vlci kozy a vlky sedláci a sedláky židi a židy páni a pány juristi a juristy čerti. Prov. Tč. Kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti. Prov. Poruč vlku berana; Vlka do ovčína zamknouti; Vlka na kulhavém koni honiti; Kaž vlku orati, sytému sedláku se postiti (vz Chybování); Vše domů přijde, co vlci nesnědl (časem vše se objasní; n. o tom, kdo se velikou nadějí kojí. Vz Škoda). Co vlk schvátí, nerád vrátí; Vlk co vezme a uchvátí, nerad toho zase vrátí; A tys jakýs kostrbatý, co bys vlka viděl; Ježí se, jako by pět vlků viděl; Potkal vlka; Vlk na něho dechl; Vlci mu za ušima vyjí (Vz Leknutí); Má se co vlk v jámě (bídně; vz Bída, Chudoba); Tuť v. leží — a zajíc spí (tuť nebezpečenství a on nedbá); Vlka za uši držeti (na stopě čemu býti); Vlka za uši držeti a hady v klíně nositi nebezpečná věc (vz Nebezpečenství); Těžko vlka za ucho držeti; Drží vlka za uši (vz Nesnáze); Hladový jako vlk; Vlka by snědl; Pravé vlčí střevo (vz Hlad, Žrout); Uvidíme, čí v. kozu ponese (vz Vzdorný); Ať se octne, kde vlci vyjí! Třebas ho vlk vzal (vz Kletba); S vlky honil a krkavci ho snědí (vz Trest); Vem ho v. ! Huš tele na vlka (vz Výkřik); Ten tam, co by ho vlci snědli (vz Zmizení); Až se vlk s ovcí ožení (nikdy; vz Spíše); Onotě všelijak můj vlku (časové už nejsou, co byli, vz Čas); Loupež vlku vydírati (vz Pozdě); Usmíval se naň jako v. na šťávu (vz Smích); Vlka mini a v. do dveři (o čem nenadálém; vz Hrom); Vlk se zmíní a on v síni; Rozva- žuje si to jako vlk hvězdy (vz Hloupý); Skrotl co vlk v jámě (vz Skroení); Vyjí o něm vlci v lese (vz Kleveta); Vlky z mě- děnce (z kamnovce) vyváděti (šlakovati po tajném čím úmyslu, vz Tajemství); Vlku cestu do lesa ukazovati (vz Marný); O že- lezném vlku rozprávěti (o něčem nesrozu- mitelném); Jest na něho laskav jako vlk na berana (vz Nepříznivý, Nenávisť); Straní se od něho jako v. od sítí; Ba tak právě, tu v. leží (vz Uhodnuti); Můžť někdo tak mnoho štěkati, že vlka z lesa vyštěká (vz Váda); Budeš ty dotud štěkati, až na se vlka z lesa vyštěkáš (vz Výstraha); Bude moci dobře býti: kozy cely, vlci syti; Po- rovnání se učinilo, tak aby vlci syti byli a kozy v cele zůstaly (Sych. ); Dobře bývá, když jsou vlci syti a kozy celé; Tak suď, ať v. syt a koza cela (Smil); Jest z vlčího hnízda, nebude než v.; V. v rouše ovčím; Nevyloudíš u vlka kůže; Nelze jest než s lidmi lidsky býti a s vlky vlcky výti. Č. Ktož jest s vlky, musí vlcky výti. Št. 204. Hladový jako vlk; Dotud vlk vláčí, až ho také povlekou (vyvlekou. Vz Zločin). Vlk dotad nosí, až sám ponesen býti musí. St. skl. Vlk si vždy příčinu na berana najde. Milují se jako v. a beran. Rci vlku páteř a on vždy k ovci. Já vlku páteř a on vždy berana. Učí vlka páteřům a on by raději ovci (vz Zvyk). Vlk ovcí nenechá. V. Vlk od ovce utíká (o nemožné věci). Bern. Vl- kovi berana vydříti, vytrhnouti (o těžké věci). Bern. Vlk sněd komára řek: Vždyť jest lépe než nic. Mus. Není dobře stáda vlku poručiti. Vlkovi mluv: Nebe! on zuby vyčeří na tebe. (Cf. Pes jaký do chrámu, taký z chrámu). Koll. Vlk změní srsť, ale ne povahu. V. Nebude z vlka oráč. Z vlka ne brzo bude oráč a ze zemana žák. Z vlka nebude beran, ani ze psa ohař (slanina). Nebude ze psa slanina a z vlka beranina. Nebude ze psa slanina, ani z vlka ovca. Na Slov. Tč. Je s ním jako s vlky tanec (těžké pořízení). Us v Hradecku. Kšť. Darmo (těžko) vlkem orati. Věkem vlkem orati ne- budeš, an rohóv nemá. Mus. My o vlku a v. z lesa (a vlk za humny). Již kůži pro- dáváš a ještě vlk za humny. Vlka na se z lesa vyvolati. Netřeba vlku do háje uka- zovati cesty. Vlkovi ukazuješ horu (děláš, čeho netřeba). Bern. V. vlka neruje. Vlk s vlkem vyje. Lb. Musí tuhá a tvrdá zima býti, aby měl vlk vlka jísti (vz Zlý). V. V chřapavý zvon nezvoň, vlka na kulhavém koni nehoň. Mladé vlky krmiti (nevděčné). V. Chová mladé vlky. Z kance na staro řezaného, žida křtěného, vlka doma cho- vaného, přítele třikrát mířeného, řídko z toho bývá co dobrého. Kým. Beran vlku kalí vodu. Zkazil vlku vodu (pod ním stoje;. Mus. Co kůň a vlk zkousají, vůbec říkají, že se potom nerádo hojí. Vlk leže netyje (málo vyzahálíš). Vz Pracovitosť. Mus. V. tu nebéře, kde má mladé (tak lotři někteří mimo bydliště kradou). Prosí zaň Boha co vlk za kraví ocas. Leze co vlk (pes) po břiše. Vz Lstivý. Vlka po chodu (po srsti) poznáš. Vlk po srsti a beran po rounu poznán bývá, pták po peří a liška, že dlouhý ocas mívá. Rým. Známť vlka po rounu a po pazouřích. Ptáka po peří, vlka po srsti, člověka po řeči poznáš. Č. Sobo- lem vlka krýti (zlobu krýti lahodností). Viděl vlka (když kdo chřapí n. ochřapěl). Proto vlčka bijí, aby se starý vtípil (vz Mládí). Žid křestěný, vlk skrocený, to je nepřítel smířený; Každý v. jest šerý; Mol v drahém rouše, živá ryba na suše, vlci mezi kozami, žák mezi pannami, kozel v zahradě, Němec v české radě, muž to každý rozuměti, že ty věci bez škody nemohou býti. Šp. — V. = nesytý, obžerný, lakomý člověk, ein gefräs- siger o. geiziger Mensch. Ros. — V. = po- krytec, der Heuchler. To je v. v rouše be- ránčím. Kal. — V., vlky, pl. = kožich vlčí, der Wolfspelz. Kožich vlky podšitý. Reg. zd. — V. = šamrha dutá, která spagátem zatočená po zemi se točí hučíc, zastr. czyha (Mz. 135. ), der Kreisel. — V. = osní sto- lice, na níž bednáři douhy a obruče ostru- hují, die Schnitzbank. D., Kom. = V. u var- han, der Wolf. — V. u provazníka = kus dřeva homolovitého, jež na oblině má ně- kolik žlábků, do nichž niti se vkládají a s nímž pak k běhounu se postupuje; za ním se niti stáčejí, před ním, jsouce ještě od sebe odděleny, se pouze skrucují. S. N. VI. 1016. Vz Mrcmrc. Die Lehre. Aby stočo- vání stejněji se dělo, dává se mezi šňůry vlk. Techn. — V. = nástroj k tlučení vlny, aby vlákna lépe byla rozdělena, der Wolf. Techn. — V. = hák k vytahování něčeho ze studny, der Wolf. — V. = kolo mlýnské na svrchní vodě, na něž voda shůry nepadá, nýbrž jen do půl n. ještě do menšího dílu kola, das Sackschaufelrad, Kopfrad. Mlýn s takovým kolem slove také vlk. — V. = jáma v dolech, na vody, der Wassersumpf, -sack. Šp., Pam. kut. Tůně, požerák, topidlo, žump, žumpa, žumpník. Vys. — V. moř- ský = ryba, lupus marinus, canis carcharias, der Seewolf. — V. = lupenný řepík, die Klette. — V. = neužitečná, planá ratolesť na stromu, omlaď, vlček, panoha, stolo, der Schössling, Nebentrieb. V. suchý, vedlé kterého se kůra zelená a pak zarůstá; ta zarostlina se také zove suchý v., dürrer Knorren. Na Ostrav. Tč. — V. u svíce, zlo- děj = nerovný knot na svíci a vůbec kde co nějaké věci darmo užírá. Us. V. = kou- sek knotu, který do loje spadl a svíčku plaví, der Räuber. — V. = choroba ro- stlinná, sideratio. — V. řitní n. na zadku = zapálení od šoustání zadku chozením n. jezděním na koni, opruzení, der Wolf, in- tertrigo. Nz. lk., Reš., Kom. Chůzí vlka dostati. Us. Bkř. Tu má vlka. Bern. — V. = žravý vřed, rak, der Wolf, ein fressendes Geschwür, das Krebsgeschwür, ulcus exe- dens. V., Ras., Ja. — V. = kvas, červ, ne- moc dobytčí (ocas upadá), der Sterz- Quas- wurm. — V. břišní = vřed ohnivý, pryskýř lítý, oheň sv. Antonína, der Gürtel, die Blatterrose. — V. = krtice u koně od kolen až do kopyta. Db. — V. = počasná osu- tina na nose a na lících, lišej žravý. Vlk červeňovitý = počasná osutina mající tvar motýla a jevící se pouze ve tváři, lupus erythemados. Šel. — V. = dvojzub železný zahnutý, kterým se dřevo zachycuje, když se má na šindel přiříznouti. Hk. — V. = vlčí zub, špičák, der Schieferzahn. D. = V. = spousta železa na půdě peci. — V., souhvězdí. Stč. Zmp. 24. — Vz Vlček. —V., osob. jm. V. z Konecchlumí, V. z Kvítkova. Vz S. N., Blk. Kfsk. 1449. — V. Jos., spis. Vz Tf. H. 1. 195. O jiných V. vz Tk. (v rej- střících). — V., a, m., něm. Wlk, samota u Milevska. PL.

375084   Vlk Svazek: 7 Strana: 1036
Vlk. Cf. Mkl. Etym. 380. a. a aL. 273., Kram. Slov., Hlb. II. 227., Brm. I. 535., 553.-564., Zbrt. 97., Mách. 43., 44., 59., 62., 161., 173., 180., 184. V. u Homera. Vz List. fil. IX. 97. Ohlédal se jako v. Let. 233. V. hl- tavý. B. mik. Matt. 7. 15. Už sem tě ne- viděl, jak vlci vyli (dlouho). Sláma. Put. V. i políčené lapá; V. vezme i cejchovanú ovci. Slez. Šd. V. z jámy vybera sě nerad uhodí zasě. Výb. II. 238. V. v rouše ovčím. Hkš. Co v. osiehne, nebrzo pustí. Smil. Brzo tesknosti dochází, kdo vlkem oře. Mark. V. zimu nezje (nesní; zima přijde, třebas pozdě). Němc. Vlka poznáš po srsti a mnicha po jeho chytrosti. Výb. II. 235. Z vlka nebude nikdy zvěřina. Črn. Zuz. 143. Čije vlka v žitě. Lpř. Nehnevaj vlka, zabije ti žriebä. Slov. Zátur. Vlka nohy krmí; Ještě vlka nezabili a už mu na kůži pili; Není vše v., co šerou barvu má. Bž. exc. Kdo se vlku vyhýbá, se lvem se po- tkává. Mark. Hra na vlka. Vz Brt. D. 175. Na ochranu dobytka před vlkem radilo se: Dej na 1. března dobytku sušené maso vlčí, po celý rok se mu dravec tento nepřiblíží. Us. Kšť. — V. = čechrací stroj na vlnu, na bavlnu. NA. IV. 30., 51. — V. stromu. V. tu jabloň žere. Slez. Šd — V. = vřed. V. hrtanový, lupus laryngis, loupavý, 1. exfo- liativus, nosu, 1. nasi, skvrnitý, l. maculo- sus. Ktt. exc. Suchý v. Vz Skřítek (2 dod.). — V. litiny (železo v peci vlkové v balvan slité). NA. IV. 173. Vz Palička (dod.). — V. = květ lopounu. Brt. -- V. = skála pod
vodou skrytá pltím nebezpečná. Rr. Sb. — V. běhá po obilí (vlní-li se hnáno jsouc větrem). — V., os. jm. Arch. VII. 726. V. Jiřík. Výb. II. 1274. V. kněz. Výb. II. 1200. V. = Volfgang. Kld. Rok. VI 225. — V. Jos Cf. Rk. Sl.

375085   Vlk Svazek: 8 Strana: 0469
Vlk. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 66. Opýtaj sa vlka, či na Boha verí, co zuby na teba vyškerí. Slov. Zátur. Prosí zaň Boha, co v. za kraví ocas; V. když chytí dobytče a kdcž- koli se dotkne, nasmradí všecko (tak utrhačný nakazí vše). Bl. Gr. 297., 303. V., zvíře věšticí. Vz Zbrt. Pov. 69. Vo vlku se zmíní a von stojí v síni. Heršpice. Rous. Nikda vlk vlkovi oka nevyklal. Slov. Nov. Př. 39. Vlk něbra- kuje. Slez. Ib. 53. To musí vľka udusiť (je-li jich mnoho na jednoho). Mor. NZ. V. 544. — Vlky = plody łopúnu. Brt D. II. 504.

375086   Vlk Svazek: 9 Strana: 0373
Vlk. Z vlka nebude baran; Vlka za uši držať; Vlka znát' po srsti; V. i z čítaného bere; V. má príčinu na ovcu; V. nepýta, ale chytá; I v. sa ľaká dupotu; V. sa na- sýti, lakomý nie; V. vlka nekole atd. Slov. Vz Zát. Př. 375a. Sr. ib. 9., 112a. Má vlka v žaludku (o žroutu). Fisch. Hosp. 47. — V. vodní — štika. Fisch. Hosp. 47. — V. (kolo- vrátek) = dětská hračka z provrtaného lísko- vého ořechu, roubíku v něm, niti a jablka nebo bramboru dole na roubíku napíchnu- tém. Vz Př. star. V. 50.

375087   Vlk Svazek: 10 Strana: 0485
Vlk. Darmo vlka proti srsti hladiti. V. leže netyje, a lenivé ruce štěstí nemají. 1573. Uč. spol. 1902. II. 11. Kdo se vlků bojí, ať do lesa nechodí. Zvon III. 541. Vlk, vběhne-li do cesty, vždy předpovídá zdar a štěstí. Mtc. 1. 1897, Obrz. 20. Vlka nohy kŕmia. Sbor. slov. VII. 133. Kdež mníš všicku svú péči slože — chovaj sě tu vlka z ovčí kóže. Flaš. Nepúšťaj vlka do košiaru. Rizn. 63. — V. či dejl = železný balvan v ohništi se utvořivší, z něhož se bušením vytlouká na kovadlině struska a tepá se ve tvar prodejný. Vz KP. X. 153. Vz Dejl v VI. 24. — V. = vřed. V. pří- jičný, lupus syphiliticus, prostý, 1. vulgaris. Ktt. — V. = tráva luční podobná lišejníku. Rgl.

375088   Vlkančice Svazek: 4 Strana: 0742
Vlkančice, dle Budějovice, Wlkantschitz, ves u Sázavy. PL.

375089   Vlkanec Svazek: 4 Strana: 0742
Vlkanec, nce, m., jm. místní. Vz Arch. III. 490.

375090   Vlkanec Svazek: 4 Strana: 0742
Vlkanec, nče, m., ves v Habersku v Čásl. Vz S. N.

375091   Vlkanka Svazek: 4 Strana: 0742
Vlkanka, y, f., Wlkanow, ves u Mile- tína. PL.

375092   Vlkanov Svazek: 4 Strana: 0742
Vlkanov, a, m., Wilkenau, ves u Ronš- perka; Wlkanow, ves u Haber. Tf. 260. — Z V-va, rodina patricijská. Vz S. N., Sbn. 920.. 928., 938. Cf. Blk. Kfsk. 1449.

375093   Vlkanovský Svazek: 4 Strana: 0742
Vlkanovský, ého, m., osob. jm. Vz Blk. Kfsk. 1449.

375094   Vlkánský Svazek: 7 Strana: 1036
Vlkánský = pocházející z Vlkančic. U Chocerad. Vk.

375095   Vlkatý Svazek: 9 Strana: 0373
Vlkatý. Vlk vlkatý. Sbor. slov. III. 136.

375096   Vlkava Svazek: 4 Strana: 0742
Vlkava, y, f., ves u Nymburka. Vz S. N. Vz Blk. Kfsk. 1449. — V., y, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

375097   Vlkobijce Svazek: 4 Strana: 0742
Vlkobijce, e, m,, ivsm/. tovu, -. V. Apollo. Ndr.

375098   Vlkoč Svazek: 4 Strana: 0742
Vlkoč, e, m., lupis (languor), zastr. Rozk.

375099   Vlkoč Svazek: 7 Strana: 1036
Vlkoč, v Pršp.: lupus.

375100   Vlkodav Svazek: 4 Strana: 0742
Vlkodav, a, m. = pes hafan, canis fami- liaris molussus, der Bullen-, Bärenbeisser. Ssav. Vz S. N.

375101   Vlkodav Svazek: 7 Strana: 1036
Vlkodav. Cf. Brm. I. 623.

375102   Vlkodav Svazek: 10 Strana: 0485
Vlkodav, a, m. = ukrutník. Slád. Rich. 139.

375103   Vlkodlačka Svazek: 4 Strana: 0742
Vlkodlačka, y, f., satirium, die Faun- blume, Bocksgeile, der Stendel. Šm.

375104   Vlkodlak Svazek: 4 Strana: 0742
Vlkodlak (na Slov. vlkolák, vrkolák), a, m. = chlupatý člověk, Haariger Mensch. Us. V. z vlk + dlak (tlak), jenž značí chlup, srsť. Jir. v Mus. 1863. 15. — V. = člověk, který jistým časem do vlka se proměniti a po čase opět člověkem býti uměl, der Wer- wolt, Wärwolf, Wehrwolf. D. V. = osoba, z níž v noci duch ve způsobe vlčí obchá- zel. Vz Jir. v Mus. 1863. 11. — V. = bůh polní, Faunus. MV. — V = strašidlo, larva pekelná, mrtvý z hrobu vstávající, u Srbů = upír, der Vampyr. Vz Jg., S. N. — V. = jisté zvíře, der Vielfrass. — V. = hltoň, žrout, der Vielfrass, grosser Esser. Jg. — V. = lakomec, lichevník, der Geizhals, Wucherer. U Místka. Škd. Na Slov. Plk. V Opavsku nadávka: Ty v-ku (=nezbedo)! Zkl., Klš.

375105   Vlkodlak Svazek: 7 Strana: 1036
Vlkodlak. Cf. Mkl. Etym. 380. a., Kram. Slov., Šf. Strž. I. 228., Koll. Zp. I. 419., 418., Mách. 43.—44., 55., 62., 180.—182., 183., 184.

375106   Vlkodlak Svazek: 8 Strana: 0469
Vlkodlak. Vz Phľd. 1894. 202. nu.

375107   Vlkodlak Svazek: 9 Strana: 0373
Vlkodlak. Vz Ott. XVI. 508a.

375108   Vlkodlak Svazek: 10 Strana: 0485
Vlkodlak, a, m. Sr. Vlasť I. 46.

375109   Vlkodlak Svazek: 10 Strana: 0677
Vlkodlak, a, m. Sr. Čes. 1. XV. 238.

375110   Vlkohltavý Svazek: 7 Strana: 1036
Vlkohltavý. V. pokolení, Mark.

375111   Vlkohryzený Svazek: 4 Strana: 0742
Vlkohryzený; -en, a, o, vom Wolfe an- gefressen. V. maso. 1357.

375112   Vlkochod Svazek: 7 Strana: 1036
Vlkochod, a, m. = Volfgang. Kld. Rok VI. 225. Vz Vlk (konec).

375113   Vlkojed Svazek: 4 Strana: 0742
Vlkojed, u, m. = rak vůkol sebe lepta- jící, vlk, vřed rozjedlý, pajed, červ, das Krebsgeschwür. Ja.

375114   Vlkojednec Svazek: 7 Strana: 1036
Vlkojednec, tragelaphus, monstrum, zastr. Pršp. 17.

375115   Vlkojedý Svazek: 4 Strana: 0743
Vlkojedý = rozjídavý, krebsartig, fres- send. V. vřed. Ja.

375116   Vlkolácký. Cf Svazek: 4 Strana: 0743
Vlkolácký. Cf. Vlkolák. Poznala, že je ve v-kých rukách. Dbš. Sl. pov. I. 205.

375117   Vlkolačný Svazek: 9 Strana: 0373
Vlkolačný = lačný jako vlk. Zát. Př. 73b.

375118   Vlkolák Svazek: 4 Strana: 0743
Vlkolák, a, m., vz Vlkodlak. Dbš. Sl. pov. I. 201.

375119   Vlkolinec Svazek: 7 Strana: 1036
Vlkolinec, nce, m., dědina v Liptovsku na Slov.

375120   Vlkomorný Svazek: 7 Strana: 1036
Vlkomorný, Wölfe tödtend. Lpř.

375121   Vlkoň Svazek: 4 Strana: 0743
Vlkoň, ě, m., osob. jm. NB. Tč.

375122   Vlkonáč Svazek: 7 Strana: 1036
Vlkonáč, e, m., vrch. Pam. arch. I. 262.

375123   Vlkonice Svazek: 4 Strana: 0743
Vlkonice, dle Budějovice, Wlkonitz, ves a) u Vimberka, b) u Horažďovic. Arch. III. 500.. PL., Tk. III. 50. Vz Blk. Kfsk. 38., 155.

375124   Vlkonín Svazek: 4 Strana: 0743
Vlkonín, a, m., ves. Tf. 287. — V., jm. lesa. Dch.

375125   Vlkonín Svazek: 7 Strana: 1036
Vlkonín. Pal. Rdh. II. 208.

375126   Vlkookosť Svazek: 7 Strana: 1036
Vlkookosť, i, f., volookosť, Bu-, Lyco- phthalmus.

375127   Vlkopesy Svazek: 4 Strana: 0743
Vlkopesy, Volfímce, Wolfschlinge, ves v Litomř. Vz Blk. Kfsk. 561.

375128   Vlkoprdy Svazek: 4 Strana: 0743
Vlkoprdy, dle Dolany, kopec u Rožnova na Mor.

375129   Vlkosovice Svazek: 4 Strana: 0743
Vlkosovice, dle Budějovice, Wlkosowitz, ves u Tábora. PL. Vz Blk. Kfsk. 850.

375130   Vlkoš Svazek: 4 Strana: 0743
Vlkoš, e, m., Wlkosch, ves a) u Kyjova, b) u Přerova. PL. — V., osob. jm. Tk. V. 145.. 178.

375131   Vlkoška Svazek: 4 Strana: 0743
Vlkoška, y, f. = strán a polnosti na ní u Vsetína. Vck.

375132   Vlkošov Svazek: 4 Strana: 0743
Vlkošov, a, m., Wilkischau, ves u Ma- netína, vz S. N.; Wilkischen, ves u Stříbra. PL. Vz Blk. Kfsk. 448.

375133   Vlkoun Svazek: 7 Strana: 1036
Vlkoun, a, m. = vakovec (dod.).

375134   Vlkouš Svazek: 4 Strana: 0743
Vlkouš, e, m. V. zubatý, anarrhichas lupus, ryba. Vz Frč. 297.

375135   Vlkouš Svazek: 7 Strana: 1036
Vlkouš = hltoň, karak, ryba v sev. Eur. a Amer. Vz Ott. II. 252.

375136   Vlkov Svazek: 4 Strana: 0743
Vlkov, a, m., Wolfsberg, ves u Podě- brad, vz S. N., Arch. III. 484.; Wilkau, ves u Horosed; Wlkau, ves u Vel. Meziříčí; Wlkow, vsi a) u Dubé, b) u Divišova, c) u Budějovic, d) u Veselého, e) u Nové Paky, f) u Chlumce n. Cidl., g) u Uhlíř. Janovic, h) u Rokycan, i) u Letovic. Vz Blk. Kfsk. 1449.

375137   Vlkov Svazek: 10 Strana: 0485
Vlkov, a, m., zaniklá ves ve Znojemsku. Vz Mtc. 1903. 37.

375138   Vlková Svazek: 4 Strana: 0743
Vlková, é, f., Wlkowa, samota u Smiřic; Schlesisch-Wolfsdorf, ves u Oder. PL. — V. z Kvítkova Alžběta. Vz Blk. Kfsk. 1449., 61.

375139   Vlkování Svazek: 4 Strana: 0743
Vlkování, n., vz Vlkovati.

375140   Vlkovatěti Svazek: 4 Strana: 0743
Vlkovatěti, ěl, ění. Strom vlkovatí = ve vlky vyrůstá, bekommt Räuber, Nebenschöss- linge. Kom. Did. Cf. Vlk. Tvář, nos v-tí, wird lupös. Nz. lk.

375141   Vlkovati Svazek: 4 Strana: 0743
Vlkovati = na vlku (stroji) vlnu čistiti, čechrati, mit dem Wolf (Maschine) die Wolle lockern. Vz Vlk. Techn.

375142   Vlkovatý Svazek: 7 Strana: 1036
Vlkovatý. V. stromy (mající vlky, Schöss- linge habend). Us.

375143   Vlkovec Svazek: 4 Strana: 0743
Vlkovec, vce, m., Wlkowetz, ves u Be- nešova v Budějovsku. PL.

375144   Vlkovice Svazek: 4 Strana: 0743
Vlkovice, dle Budějovice, Wilkowitz, ves u Plané; Wlkowitz, ves u Lišova; Mährisch- Wolfsdorf, ves u Fulneka. PL. Vz Blk. Kfsk. 657.

375145   Vlkovitý Svazek: 4 Strana: 0743
Vlkovitý, na způsob vlka, wolfsartig. — V. = žravý, nesytý, gefrässig. Ros.

375146   Vlkovna Svazek: 4 Strana: 0743
Vlkovna, y, f., vlkovina, jáma na vlky, Wolfsgrube, t. Us. Šp.

375147   Vlkovod Svazek: 7 Strana: 1036
Vlkovod, a, m., Wolfsführer, m. Rk.

375148   Vlkovský Svazek: 4 Strana: 0743
Vlkovský, Wlkowsky, dvůr u Milína. PL.

375149   Vlkovský dvůr Svazek: 4 Strana: 0743
Vlkovský dvůr, Leitoraischler Hof, dvůr u Litomyšle. PL. V. hájovna, Wlkauer Hegerhaus, na Mor. Tč.

375150   Vlkový Svazek: 4 Strana: 0743
Vlkový, Wolfs-. V. pec či kusová, der Stückofen. Nz. Obřezá se... na tej j istej vlkovej kose. Výb. I. 819. Lepšé sú zuby v-vé nežli jazyk ludský. Na Beskyd. Tč.

375151   Vlkový Svazek: 8 Strana: 0469
Vlkový. V. dráni. Bibl. Dob. Dur. 372.

375152   Vlkovyj Svazek: 4 Strana: 0743
Vlkovyj, e, m. = kdo při honbě na vlky napodoboval vytí vlků. Šp.

375153   Vlkozubec Svazek: 9 Strana: 0373
Vlkozubec. Z-bci, lycoodontidae, hadi nejedovatí. Ott. XVI. 503.

375154   Vlksa Svazek: 4 Strana: 0743
Vlksa, y, m., osob. jm. 15. stol.

375155   Vlksice Svazek: 4 Strana: 0743
Vlksice, dle Budějovice, ves v Milevsku. Vz S. N., Blk. Kfsk. 155.

375156   Vlků mlýn Svazek: 4 Strana: 0743
Vlků mlýn, Wolfsmühle, u Dačic. Tč.

375157   Vlky Svazek: 4 Strana: 0743
Vlky = lopún, lopuch, lappa, die Klette, rostl. Slb. 413.

375158   Vlkýš Svazek: 4 Strana: 0743
Vlkýš, e, m., Wilkischen, ves u Stříbra. Vz S. N., Blk. Kfsk. 358.

375159   Vln Svazek: 4 Strana: 0743
Vln, u, m. = vlnění, das Wogen. Vrch.

375160   1. Vlna Svazek: 7 Strana: 1036
1. Vlna. Cf. Mkl. Etym. 380. a. V. dlouhá, hladká, hlazená, kropenatá, kudr- natá, lesklá, mechová, mohairová, odstí- nová, na punčochy, přímá, přímovlasá, za- kudrnatělá, zefírová. Šp., NA. IV. 103. Pře- dení a tkání vlny v Čech. Vz Ott. VI. 427. — V. = jemná srsť při těle liščím. Brm. I. 683.

375161   2. Vlna Svazek: 7 Strana: 1037
2. Vlna, procella. Ž. kl. 148. 8. Mořské vlny hřbet či hřeben, dol, výška, délka. Mj., Stč. V. zvuková, její trvání, rozkmit, tvar; jednoduchá, vedlejší, výsledná. Dk. P. 20. V. ohně. Vrch. V. aetherové, vzdu- chové. Dk. Rychlosť, křížení, odraz, lom vln. Vz MS. 104., 105., 108., 111. V. za vlnou se honí. Vlas její padal bujnou vlnou dolů až k pasu; Hruď se nesla pyšnou vl- nou. Vrch. V. bez větru se nepohne (všecko má svou příčinu). Obz. Lid řídí své vlny vždycky tam, kde jeho oči větším leskem se oslňují. Schz. Budu jim na vodě psáti (marně). 1517. Konáč. Kde hřmí vlny boje. Vrch — Přenes. Bouřné ducha mého vlny. Osv. VI. 596.

375162   Vlna Svazek: 8 Strana: 0469
Vlna lana a unda. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 66., 79. V. (Welle) se bez větru nepohne (příčina). NZ. V. 542.

375163   Vlna Svazek: 9 Strana: 0373
Vlna. V. tenká, husté mlieko; Lepšie dať vlnu ako ovcu. Zát. Př. 375a.; Lépejiť jest vlnu dáti, nežli celé ovce zbýti. ??r. II. 88.

375164   Vlna Svazek: 10 Strana: 0485
Vlna. Predal (prodal) vlnu na beranovi. Mus. slov. VIII. 27.

375165   1. Vlna, vlnka, vínečka Svazek: 4 Strana: 0743
1. Vlna, vlnka, vínečka, y, f. = srsť ovčí. V. V., strněm. volla, lit. vilna, skr. urna (m. varnâ z vr = var, tegere), *í>oc, t (j mv, lana, die Wolle. Schl. V. jest druh vlasů či chlupů krátkých, měkkých, kade- řavých. Jg. V. zvířecí jest srsť, která svou kudrnatostí se hodí li předení a plstění; hlavně srsť ovčí a kozí. Vz S. N. Vlna = druh chlupů dlouhých měkkých více nebo méně zprohýbaných, hustých, snadno však oddělitelných. Rst. 515. Cf. Schd. II. 157. V. = ostřížené roucho. Exc. V. střižená (rouno), Reš., mrskaná, vymrskaná, vybitá, Ros, ovčí, kozí, Kom., dlaka (vlna málo ka- deřavá a tvrdší), Nz, hrubá, tenká, anglická, berlínská, hamburská, česaná, vyrovnaná, hebká, jadrná, dobře chumáčená, obecná, jednostřižná, dvoustřižná (podzimní, zimní), rozštěpená, splstěná, pružná, skroucená, hla- dová n. umořená, ostrá a stonkovatá, mastná, ploská, prymkářská (Posamentirwollgarn), harasová, kastorová, lesklá, odstínová, drs- natá, psí; nejspodnější na nohou ovcí: kajda; ušlechtěná, Šp., albanská, angorská, beranní, cápová (cápovice, Zakelwolle), skopová (Ham- mel-), červená, česaná, česká, čištěná, flaman- tinská, jará, jehněčí, jirchářská, kažmírská, kloboučnická, polská, kozí, letní, merinová, nečistá, ovčí, panská, praná, pěkná, pro- střední, pruská, se scíplých n. padlých ovcí, s lysinek, sprostá s ročňátek, střižná, srb- ská, uherská, vemenní, venkovská, vikunní (Lamm-), zastřižená, zdechlinná, zimní. Kh. V. hallská (Haller Wolle) na pletení noha- vek (sepředená bavlna). Šd. Chlupy od vlny. Reš. Trh na vlnu. D. Dílo z vlny. Reš. Práce s vlnou. D. Žok, hyžle (die Woll- kratze), prádelna na vlnu; chundel, vzor vlny; obchod s vlnou. Šp. Vlnu stříhati, čistiti, přebírati, česati (D. ), čechrati (Reš. ). Us. V. česá se (myká se) a krumpluje se, přede se od přadlí vlny. Kom. Vlnu šlehati, mrskati, bíti, sraziti, Us., tisknouti, barviti. Nz. V. se barví zelení jodovou. Vz Prm. III. č. 13. a násl. Vlna se valchuje, česá a přistřihuje. Š. a Ž. Klobouk z jadrné vlny, ze zadní vlny. Us. Šd. Jedú kupci od Hu- lína a ptajú sa, po čem vlna. Po dvacíti, po třicíti, poďte kupci kupovati. Brt. P. 28. Dobře, že pán Bůh svini vlny nedal, žeby jí čistě chovati neuměla. Mnoho výčesků (vřesku), málo vlny. Jest vlny na koze, jako chlupů na žábě. Jiný nové sobě vy- mýšlí otázky o vlně kozí. Jel. Enc. m. 6.. Více křiku nežli vlny. Žena silná hledala vlny a lnu a dělala jest v múdrosti rukú svú; ruku svú vztáhla k silnému dílu a prstové její drželi sú vřeteno. Hus III. 165. Je z každej vlny, ene z dobrej ni (říkají o ničemníkovi). U Opav. Klš. Vz Kozí, Hádka (daremná). Č. Otázky o vlně kozí. Jel. Vadí se o kozí vlnu. Us. Více mu jde o vlnu než o ovce; Dere s něho vlnu; V lepší vlně chodí (lépe si stojí) L. Z přední vlny člověk (pěkných mravův). Č. Ovce vlnu rostí a skrblík se postí pro jiného. Šd., Č. M. 56. — Myslivci říkají, že zajíc má vlnu, ostatní pak zvěř srsť (ale mluví i o zaječí srsti). Us. Jenž dává sníh jako vlnu, mlhu jako popel trúsí. Ž. wit. 147. 16. — V. na rostlinách = vlasy dlouhé, husté, měkké, ka- deřavé, rovně nebo přes kříž ležící, Wolle. Čistec vlnatý. Rostl., V., Cf. Kk. 101., 106., Schd. II. 273. — V. filosofická, lana philo- sophica, das Zinkoxyd, v lučbě. Nz. — V. skleněná, vz KP. IV. 583.

375166   2. Vlna, vlnka, vínečka Svazek: 4 Strana: 0744
2. Vlna, vlnka, vínečka, y, f., strněm. vëlla, skr. ?rmi, lit. vilnis, fluctus. Schl. V., koř. vl (vláti, váleti); v. = válená, pohnutá voda, val vody. Hš. V. = voda větrem zbou- řená. Jg. V. = zvláštní způsob hybu, při němž částky tělesa konají malé jakés dráhy v sobě uzavřené a ruch u jedněch povstalý sdílí se posloupně způsobem zcela obdob- ným částkám sousedním. V. povrchu kapa- lin; vlna strun a provazů, pružných tyčí, v pružném ústředí. Vz S. N. Zvuk vln. Ž. wit. 64. 8. Vlna vodná. Ib. Hab. 10. Vlna světelná, zvuková. Vz KP. II. 119., 275., 280. Vlny zvukové ohybné, Beugungswellen. Nz. lk. Vlny hrnoucí se, valící se, Sturz- wellen; pískové vlny, Sandwellen; rozčeřené vlny, aufgekräuselte Wellen; Vlny kloužou na břeh; Vlny se dmou; Voda vlny hází; Než vlnami dověje zvuk hodin (na věži); Proud se po peřeji vlnek dále valí; Voda vlny činí. Dch. Bylby kníže, vraceje se přes Řeznou, ve vlnách jejich bezmála o život přišel. Ddk. III. 29. Vlny vrou před bouří zmítavou. Shakesp. Tč. Velké vlny bily, lodi přikrývaly. Sš. P. 16. Vln divoký tlum. Hdk. Tichúčko prejala vlnka člnok z ruky sluhov a podala druhej, druhá ho podala tretej a tak si ho podávaly vlnky jedna druhej, tichúčko lahúčko, až si ho dopo- dávaly k jednomu ďalekému, ďalekému ostrovu. Dhš. Sl. ps. I. 34. Vlny vodní, mořské, V., šplíchající. Pt. Vlny vyhazo- vati, D., hnáti. Berg. Vlnami se sem tam zmítati. D. Moře se vlnami valí. Kom. Vlna za vlnú se válé. Rkk. Přelívání vln. Zlob. Vlny se obrážejí o lodí. D. V. stojatá (ve fysice, stehende Welle): vrch, plocha, délka, ohyb, ohýbání, žlábek, důl vlny (vln). Nz. Vlny ženských prsou; Úst svěží vlny; Rtů ladné vlny. Čch. Bs. 43., 45., 77. Hruď dvo- jicí vln svůdných po vypjatá; Ňader hebká vlna. Čch. Petrkl. 32., 33. — V. přenes. Vlnami starosti a péče se zmítati. V. Spí jako na vlnách (na vodě; pokojně). Us. Utichly vlny vášní, citů bouř. Stašek. — V., vlny klasův, vz Vlček.

375167   Vlnáč Svazek: 7 Strana: 1037
Vlnáč, e, m., epilachna, brouk. Šír. II. 63., Kk. Br.

375168   Vlnáč Svazek: 8 Strana: 0469
Vlnáč, e, m. = beran. Ve šviháčině. Brt. D. II. 520.

375169   Vlnáč, e Svazek: 9 Strana: 0373
Vlnáč, e, m., brouk. V. černožlutý, e. costae, mandelinkový, chrysomelina, prouž- kový, hieroglyphica. Vz Klim. 716.

375170   Vlnáček Svazek: 4 Strana: 0744
Vlnáček, čka, m., der Wolleträger, mo- týl. Šm.

375171   Vlňáček Svazek: 7 Strana: 1037
Vlňáček, čku, m. = vlněný šátek. Us. Vk.

375172   Vlnáčik Svazek: 9 Strana: 0373
Vlnáčik, u, m. = vlněný šátek. Phľd. 1898. 115. Sr. Vlňáček.

375173   Vlňačka Svazek: 8 Strana: 0469
Vlňačka (vounaška). y, ť. = hrubá zá- stěra žunská z vlny. V Hačavsku. Phľd. 1894. 127.

375174   Vlňák Svazek: 7 Strana: 1037
Vlňák, a, m. = beran. Val. Vck.

375175   Vlňanka Svazek: 4 Strana: 0744
Vlňanka, y, f.. wollenes Umhängtuch. Ve Slez. Tč. Vz Vlňunka.

375176   Vlnařský Svazek: 4 Strana: 0744
Vlnařský, Wollhändler-.

375177   Vlnařský Svazek: 7 Strana: 1037
Vlnařský průmysl. Vz Ott. VI. 167.

375178   Vlnařství Svazek: 4 Strana: 0744
Vlnařství, n., der Wollhandel.

375179   Vlnatěti Svazek: 4 Strana: 0744
Vlnatěti, ěl, ění; zvlnatěti, wollig werden. To sukno vlnatí (chlupatí). Ros.

375180   Vlnatice Svazek: 4 Strana: 0744
Vlnatice, e, f., argolasia, rostl. V. obecná, a. plumosa. Vz Rstp. 1549.

375181   Vlnatiti Svazek: 4 Strana: 0744
Vlnatiti, il, cen, ení = vlnatým činiti, chlupatiti, wollig machen. — co. Ros.

375182   Vlnatka Svazek: 4 Strana: 0744
Vlnatka, y, f., erineum, rostl. V. topo- lová, e. populinum, březová, e. betulinum, ruměnná, e. roseum. Vz Rstp. 1987.

375183   Vlnatka Svazek: 7 Strana: 1037
Vlnatka či mšice krvavá, schizoneura lanigera, hmyz. Brm. IV. 657.

375184   Vlnatka Svazek: 9 Strana: 0373
Vlnatka, y, f., mšice. Vz Ott. XVII. 834b.

375185   Vlnatka Svazek: 10 Strana: 0485
Vlnatka, y, f., schzioneura, mšice. Vz Ott. XXII. 990.

375186   Vlnatohlavý Svazek: 4 Strana: 0744
Vlnatohlavý, wollköpfig. V. zarkovín, lachnea eriocephala. Rostl. III. a. 120.

375187   Vlnatokvět Svazek: 4 Strana: 0744
Vlnatokvět, u, m., erianthus, druh trávy. Rostl. I. 265.

375188   Vlnatolistý Svazek: 9 Strana: 0373
Vlnatolistý netvarec, amorpha croceo- larata Wlt

375189   Vlnatolusk Svazek: 4 Strana: 0744
Vlnatolusk, u, m., trigonia, rostl. Rostl. I. 230. b.

375190   Vlnatoplodý Svazek: 4 Strana: 0744
Vlnatoplodý = vlnatý plod mající. V. javor, acer eriocarpum. Rostl. III. b. 207.

375191   Vlnatosť Svazek: 4 Strana: 0744
Vlnatosť, i, f., die Wolligkeit. Dch.

375192   Vlnatý Svazek: 4 Strana: 0744
Vlnatý, wollig, wollreich. V. stáda. Zlob. — V. sukno (hrubý vlas mající), wollig. — Vrba vlnatá, salix lanata, die Wollweide, D., čistec, rostl. Rst. 515.

375193   Vlnavý Svazek: 4 Strana: 0744
Vlnavý. K stáří on a ona k mládi v-vé vinou se rádi. Č. Růž. st. 38.

375194   Vlnba Svazek: 10 Strana: 0485
Vlnba, y, f. = vlnobití. Msn. Od. 83. a j.

375195   Vlněc Svazek: 4 Strana: 0744
Vlněc, ňce, m., nemoc, noli me tangere. Rozk.

375196   Vlnění Svazek: 4 Strana: 0744
Vlnění, n., das Wogen, der Wellenschlag, die Wellenbewegung, Undulation. Vz Vlniti. Theorie vlnění (světla); nauka o v.; výklad na v. Nz., KP. II. 119. Duch v. Ž. wit. 10. 7. Nárazné v. (při zemětřesení). Dch. V. citů. Čch. Bs. 65.

375197   Vlnění Svazek: 7 Strana: 1037
Vlnění mořského povrchu, Stč. Zem. 755., struny. MS. 119. — Schd. I. 91. V. ňader. Vrch.

375198   Vlnění Svazek: 10 Strana: 0485
Vlnění, n Vz Strh. Akust. 70., v. kapa lin 99., kruhové 79., podélné 75., příčné 72., stojaté 85.

375199   Vlněnice Svazek: 4 Strana: 0744
Vlněnice, e, f., ein wollenes Kriegskleid der alten Böhmen. Háj. r. 824.

375200   Vlněníčko Svazek: 4 Strana: 0744
Vlněníčko, a, n., wolliges Wesen. Byl. 212.

375201   Vlněníčkovatý Svazek: 4 Strana: 0744
Vlněníčkovatý = vlnatý, wollig (von Kräutern). V. paličky. Byl. 346.

375202   Vlněnka Svazek: 4 Strana: 0744
Vlněnka, y, f. = vlněný šat, ein wollenes Kleid.

375203   Vlněnka Svazek: 8 Strana: 0469
Vlněnka, y, f. = sukně vlněná ze sukna. Val. Brt. D. ÍI. 464., Vck. Val. I. 38.

375204   Vlněný Svazek: 4 Strana: 0744
Vlněný = z vlny dělaný, tkaný, aus Wolle, wollen. V. sukno, košile, dílo. Kom. V. šat, zboží, plsť, nohavky (Fusssocken), aksamit (poloaksamít, Plüsch). Dch. V-né látky: sukno, flanel, vatmol, mor, orlean, žinka, mohér, ribet, kažmír, damašek, astra- kán, plyš. Š. a Z. Ač můj kabát vlněný, není vyloupen, ale z mých mozolů koupen. Na Mor. Tč.

375205   Vlněný Svazek: 9 Strana: 0373
Vlněný trh (na vlnu). 1498. Arch. XVI. 530.

375206   Vlněti Svazek: 4 Strana: 0744
Vlněti, ěl, ění, wollig werden. Ros.

375207   Vlniak Svazek: 8 Strana: 0469
Vlniak, u, m. = vlněný šátek. Slov. Sbor. slov. I. 48.

375208   Vlnice Svazek: 4 Strana: 0744
Vlnice, e, f., oxytropis, die Spitzfahne, rostl. Č. Kv. 385., Slb. 540., FB. 104.

375209   Vlnice Svazek: 8 Strana: 0469
Vlnice, e, f. = vlnivá čára. NZ. IV. 84.

375210   Vlnice Svazek: 10 Strana: 0485
Vlnice, e, f., oxytropis, rostl. Vz Ott. XVIII. 1021.

375211   Vlničkovatý Svazek: 4 Strana: 0744
Vlničkovatý = trochu vlnatý. V. květy. Rostl. III. 502.

375212   Vlničník Svazek: 4 Strana: 0744
Vlničník, a, m., der Wollspinner. Kon. o spr. 48. Vz Vlnař.

375213   Vlnienka Svazek: 7 Strana: 1037
Vlnienka, y, f. = ostnatá houba. Slov. ZObz. XXIII. 114., Pršp. 34.

375214   Vlnina Svazek: 4 Strana: 0744
Vlnina, y, f., das Wollzeug.

375215   Vlninář Svazek: 4 Strana: 0744
Vlninář, e, m., der Wollenzeugmacher.

375216   Vlnistý Svazek: 4 Strana: 0744
Vlnistý = co má na sobě mnoho vlny. V. ovca. Na Ostrav. Tč.

375217   Vlnistý. V Svazek: 10 Strana: 0485
Vlnistý. V. sukně. Msn. Od. 51

375218   Vlniti Svazek: 4 Strana: 0744
Vlniti, il, ěn, ění, zvlniti, vlnívati = vlnatiti. Ros. — V. = vlny (vodní) dělati, Wellen machen. — co. Vítr vlní vodu. Jg. — se. Voda, jezero, moře atd. se vlní. Jg.

375219   Vlniti se kde (jak Svazek: 7 Strana: 1037
Vlniti se kde (jak). Prsa jeho bílým pod hábitem v-la se v rozproudění hbitém. Hdk. Pod ním se vlnil pěnivý rej. Osv. Na níž (tváři) vous se vlnil zšedlý. Vrch. — se odkud kam. Vlasy z temena se vlní na rochetu. Hdk. Lesy v-ly se od Vltav- ských břehů po obou stranách výš až ku obzoru. Vrch. — kudy. Přes prsa v-ly se její vlasy; Naříkání v-lo se jeho celou. Vrch. Touhy slasť se vlní mladou krví. Kká.—jak. Hřbet hor mírně se vlní. Šml. — se čím. Těžkým vzdechem se ňadra v-la. Vrch.

375220   Vlnitý Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnitý = vlnatý, wollig; čeřitý, wellen- förmig, wogend, geweilt, wogig, Wellen-. V. proud, kraj, pohyb, kruh, nůž (Chartreuse- messer), vzduch. Dch.

375221   Vlnitý Svazek: 7 Strana: 1037
Vlnitý, wogig. V. plech, Pcl. 65., čára, vlas, Dk., krovky, Kk., kadeře, Hdk., moře, Hrts., krajina (vrchy pokrytá), Frč., oblouk mostní, NA. IV. 230., řez, Wellenschnitt.

375222   Vlnitý Svazek: 10 Strana: 0485
Vlnitý beran = vlnou obrostlý Škod. F. 22. — V. pohyb. Vz Vstnk. XIII. 296.

375223   Vlnivosť Svazek: 7 Strana: 1037
Vlnivosť, i, f., die Schwellkraft (des Tones). Rk.

375224   Vlnivý Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnivý, undulatorisch. V. otřesení. Nz. V. kadeře. Čch. Bs. 31.

375225   Vlnivý Svazek: 7 Strana: 1037
Vlnivý. V. pohyb, ZČ. III. 1., SP. II. 88., Mj. 191., plocha, ZČ. III. 3., vzduch, Čch., stroj Fesselův. Mj. 199.

375226   Vlnka Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnka, vz Vlna.

375227   Vlnkatý Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnkatý. Mezík v., mnium undulatum, druh medu ve křovinách. Mt. S. VIII. 1. 14.

375228   Vlnkovaný Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnkovaný; -án, a, o, wollig. V. plocha. Krok. III. 444.

375229   Vlnkovitý Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnkovitý = vlnitý, wollig. V. semeno.

375230   Vlnný Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnný = plný vln, wogenreich. Ž. wit. 148. 8., 106. 25. V. hory. Troj. — V. = na vlnu. V. trh, der Wollmarkt. D.

375231   Vlnobarvírna Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnobarvírna, y, f., die Wollenfärberei.

375232   Vlnobicí Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnobicí, wellenschlagend. V. stroj Háj.

375233   Vlnobitedlný Svazek: 9 Strana: 0373
Vlnobitedlný. Moře v-ných vod. Ezop. 18. 13.

375234   Vlnobitelný Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnobitelný, wellenschlagend, stürmisch. 1791.

375235   Vlnobití Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnobití, n. = bití vln, der Wellenschlag, die Brandung. Zdvihlo se v. Štl. Kdo po- chybuje, podobný jest v. mořskému. ZN. V. mořské, V., hrozné, ukrutné. Ros. Klátí se moře v-tím. Jel. — Mezi ustavičným mysli naší v-tím. Jel., Jg. V. skutečnosti. Mus. 1880. 273.

375236   Vlnobití Svazek: 7 Strana: 1037
Vlnobití. Po v. zas slunko svítí. Us. Vk. Kdo stojí na skále, nebojí se v. Sb. uč.

375237   Vlnobití Svazek: 8 Strana: 0469
Vlnobití = bití, čištění vlny. Arch. XIV. 456.

375238   Vlnobitnosť, -bitosť Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnobitnosť, -bitosť, i, f., stürmische Beweglichkeit. Scip.

375239   Vlnobitný, -bitý Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnobitný, -bitý = vlnící, se, zedmutý, bouřlivý, stürmisch, wogig. V. moře, V., bouře, Vinařický, život. Dch.

375240   Vlnobýl, u Svazek: 7 Strana: 1037
Vlnobýl, u, m., Wollkraut, n. Sl. les.

375241   Vlnočárnice Svazek: 9 Strana: 0373
Vlnočárnice, e, f., cymatophora, Wellen- träger, motýl. V. černopásná, dvojtečná, troj- tečná; asphalia, Wellenträger: březová, du- bová. Vz Stein. 97., Exl. 118.

375242   Vlnočárník Svazek: 7 Strana: 1037
Vlnočárník, a, m., cymatophora, motýl. Vz Kk. Mot. 175.—177.

375243   Vlnočárný Svazek: 9 Strana: 0373
Vlnočárný vlnopásník (motýl). Exl. 194.

375244   Vlnočes Svazek: 7 Strana: 1037
Vlnočes, u, m., Wollkrampler, m. Rk.

375245   Vlnočesač Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnočesač, e, m., der Wollkämmer. Jg.

375246   Vlnočesačka Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnočesačka, y, f., die Wollkämmerin.

375247   Vlnodárný Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnodárný, wollespendend. V. ovce. Zl. klasy. 1856. č. 20.

375248   Vlnodav Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnodav, u, m., der Wogenschwall. Pl.

375249   Vlnodělič Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnodělič, e, m. = kdo vlnu dle druhů dělí, der Wollsortirer. Dch.

375250   Vlnohar Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnohar, a, m., salamandra, zastr. Rozk. Hank.

375251   Vlnohar Svazek: 7 Strana: 1037
Vlnohar. V Hank. Sb. 68. a Pršp. 21. je vlnohatr, jinde vlnohad, salamandra.

375252   Vlnohatr Svazek: 10 Strana: 0485
Vlnohatr, a, m, salamandra (inter ser- pentes). Rozk. P. 505., R. 68. Jg. Čte: vlnohar.

375253   Vlnohlavec Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnohlavec, vce, m., der Wollkopf Šm.

375254   Vlnohlavka Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnohlavka, y, f., eriocaulon, der Eck- halm. V. štětinatá, e. setaceum, sedmihranná, e. septangulare. Vz Rstp. 1693.

375255   Vlnohlávkovitý Svazek: 7 Strana: 1037
Vlnohlávkovitý. V. rostliny, eriocau- leae. Ves. 1880. 4.

375256   Vlnohlučný Svazek: 7 Strana: 1037
Vlnohlučný, meerumrauscht. Lpř.

375257   Vlnohojný Svazek: 8 Strana: 0469
Vlnohojný. V. moře. Krok. 1893. 69.

375258   Vlnohustý Svazek: 10 Strana: 0485
Vlnohustý plášť. Msn. Od. 155.

375259   Vlnojev Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnojev, u, m., der Wellenapparat. Ck.

375260   Vlnokruh Svazek: 10 Strana: 0485
Vlnokruh, u, m. = kruh vln. Čch. I. Pov. 108.

375261   Vlnolom Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnolom, u, m., der Wellenbrecher. Zpr. arch. XI. 15., 16. Vz Vlnolomič.

375262   Vlnolomič Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnolomič, e, m. = vlnolom. Maják v-mič. Dch.

375263   Vlnoměr Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnoměr, u, m., cirometr, der Wollmes- ser. Vz S. N.

375264   Vlnoměr Svazek: 8 Strana: 0469
Vlnoměr. Cirometer oprav v: eriometer. Cf. Ott. VIII. 714. b.

375265   Vlnomil Svazek: 10 Strana: 0485
Vlnomil, a, m., jm. žabí. Msn. Hym. 91.

375266   Vlnoneslý, -nesný, -nosný Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnoneslý, -nesný, -nosný, wolltragend. V. ovce. Reš.

375267   Vlnonoška Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnonoška, y, f., lanigerus, plž. Krok. II. 125.

375268   Vlnopád Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnopád, u, m., der Wasserfall. Č.

375269   Vlnopásník Svazek: 7 Strana: 1037
Vlnopásník, a, m., acidalia, motýl, Kk. Mot. 269.-272, Šír, larentia. Brm. IV. 446.

375270   Vlnopásník Svazek: 8 Strana: 0579
Vlnopásník, a, m., cheimatobia, píďalka. Ott. XII. 124.

375271   Vlnopásník Svazek: 9 Strana: 0373
Vlnopásník, a, m., acidalia, Wellenspan- ner, motýl. V. černotečný, červenočárný, borůvkový, jitrocelový, kručinkový, hlino- žlutý, kostkovaný, křenový, lískový, kokr- helový, střemehový, měsíčkový, mateřídou- škový, mochnový, vřesový, sveřepový, švest- kový, svízelový, rezavý, pýrový, světlíkový; cheimatobia, Obstspanner: ovocný, podzimní; lobophora, Wellenspanner. · habrový, osyko- vý, vrbový; mesotype: šerokřídlý; cidaria: borůvkový, březový, dříšťálový, kopřivový, malinníkový, osykový, povázkový, syřišťový, šípkový, trnkový; hydrelia: hedvábitý, žluto- křídlý. Vz Stein. 142. nn, Ott. XV. 662.

375272   Vlnopěnný Svazek: 7 Strana: 1037
Vlnopěnný = vlnobitý, meerumspült. Lpř.

375273   Vlnopláštník Svazek: 7 Strana: 1037
Vlnopláštník, a, m., byrrhus, brouk. Brm. IV. 82., Kk. Br. 165.

375274   Vlnoplocha Svazek: 10 Strana: 0485
Vlnoplocha, y, f., Vz Strh Akust. 106. Vlnostroj. Ib. 92., 95., 93.

375275   Vlnoplynný Svazek: 7 Strana: 1037
Vlnoplynný, in den Wogen, im Meere schwimmend. Lpř.

375276   Vlnopralec Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnopralec, lce, m. (v Jg. Slov. chybně vlnopratec), der Wollwäscher. Rohn.

375277   Vlnořitník Svazek: 7 Strana: 1037
Vlnořitník, a, m., byturus, brouk. Vz Brm. IV. 81., Šír II. 63., Kk. Br. 160.

375278   Vlnořiťný Svazek: 9 Strana: 0373
Vlnořiťný bourovec (motýl). Exl. 100.

375279   Vlnoskok Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnoskok, u, m, fluctuatio, vlnění. Z. wit. 54. 23. Cf. Vlnobití.

375280   Vlnostřež Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnostřež, e, vlnostřižec, žce, m., der Wollscherer. Ctib. 11. 97., Ryt. kř.

375281   Vlnostřiž Svazek: 7 Strana: 1037
Vlnostřiž, e, = vlnostřižec, žce, m., Woll- scherer, m. Rk. Vlnostroj, e, m. Dk. Poet. 240.

375282   Vlnostřížce Svazek: 9 Strana: 0373
Vlnostřížce, e, m. Konáč. (Vlč. Lit. I. 345. )

375283   Vlnostřižka Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnostřižka, y, f., die Wollschererin. D.

375284   Vlnostřižný Svazek: 10 Strana: 0485
Vlnostřižný beran. Msn. Od. 138.

375285   Vlnotepec Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnotepec, pce, m. = mykač, vlnočesač. Vz Vlna.

375286   Vlnotiskárna Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnotiskárna, y, f., die Wollendruckerei.

375287   Vlnotvar Svazek: 7 Strana: 1037
Vlnotvar, u, m. = tvar podobu vlny ma- jící. V. horstva. Osv. I. 254.

375288   Vlnotvorný Svazek: 7 Strana: 1037
Vlnotvorný, Wellen machend. Dk. P. 107.

375289   Vlňovací Svazek: 4 Strana: 0745
Vlňovací stroj. Vz KP. I. 406.

375290   Vlnování Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnování = vlnění.

375291   Vlnovati Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnovati = vlniti, Wellen machen.

375292   Vlnovati Svazek: 10 Strana: 0485
Vlnovati. Jařica vlnuje (když již jest vyrostlá). Hoš. Pol. II. 55. Sr. Vlniti.

375293   Vlnovatý, -vitý Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnovatý, -vitý = na způsob vln vod- ních, wellenförmig. Ros. — V. = plný vlny, wollicht. V. peří. Krok. — V. = vlně po- dobný, wollähnlich. V. stélka hub. Rst. 515.

375294   Vlnovec Svazek: 7 Strana: 1037
Vlnovec, vce, m., eriodendron, Woll- baum, m. Rk.

375295   Vlňoves Svazek: 4 Strana: 0745
Vlňoves, vsi, f., Weisskirchen, ves u Měl- níka.

375296   Vlnovitý Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnovitý, wogig. V. krajina. Němc. Vz Vlnovatý.

375297   Vlnovka Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnovka, y, f. = flanel, das Flanell. Dch. — V., die Wellenlinie. Stč. Alois. — V. = chlupatá housenka, die Wollraupe. Teplý.

375298   Vlnovlásek Svazek: 7 Strana: 1037
Vlnovlásek, sku, m. = chlup vlny. NA. IV. 103.

375299   Vlnovláskový Svazek: 7 Strana: 1037
Vlnovláskový, wollhaarig. NA. IV. 104.

375300   Vlnovlasý Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnovlasý, wollhaarig. Šm.

375301   Vlnovlasý Svazek: 7 Strana: 1037
Vlnovlasý. V. lidé, ullotriches. Stč. Zem. 841.

375302   Vlnovna Svazek: 7 Strana: 1037
Vlnovna, y, f., Wollnerei (Locale). Dch.

375303   Vlnový Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnový = od vlny vodní, Wellen-. V. čárka, Mus., lázeň. Nz. lk. — V. = od vlny, Woll-. V. přádací stroj. Mus.

375304   Vlnozdmutý Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnozdmutý, durch Wogen angeschwol- len. Pl.

375305   Vlnoznalství Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnoznalství, n., die Wollkunde. Rk.

375306   Vlnozvučivý Svazek: 4 Strana: 0745
Vlnozvučivý, wellentönend. Vinař.

375307   Vlnožil Svazek: 7 Strana: 1037
Vlnožil, a, m., platurus, Plattschwanz, had. Brm. III. 450.

375308   Vlnožil Svazek: 8 Strana: 0579
Vlnožil, a, m., platurus, moř. had. Vz také Ott. XI. 1013.

375309   Vlnoživný Svazek: 7 Strana: 1037
Vlnoživný, im Meere genährt. Lpř.

375310   Vlnsko Svazek: 7 Strana: 1037
Vlnsko, a, n. = vlny. Hol. 143.

375311   Vlňunka Svazek: 4 Strana: 0745
Vlňunka, y, f. = vlňanka, wollenes Um- hängtuch, Plaid. Na Ostrav. Tč.

375312   Vloček Svazek: 4 Strana: 0745
Vloček, čku, m., die Flocke, floeculus. Lapání vločků, sbírání peří, das Flocken- lesen (der Kranken). Nz. lk.

375313   Vločka Svazek: 7 Strana: 1037
Vločka, y, f. = vloček. V. vlny. Msn. Or. 120., Sl. les

375314   Vločkovitý Svazek: 4 Strana: 0745
Vločkovitý = vláčkovitý, flockig. Nz lk.

375315   Vločkovitý Svazek: 8 Strana: 0469
Vločkovitý. V. massa. Vstnk. III. 255.

375316   Vločkovitý. V Svazek: 10 Strana: 0485
Vločkovitý. V. tma se již rozptyluje. Slád. Rich. 172.

375317   Vločkový Svazek: 7 Strana: 1037
Vločkový. V. stopka, pedunculus floc- culi.

375318   Vločkový Svazek: 10 Strana: 0485
Vločkový. V-vé a čechravé nanášení barev. Nár. list. 1903. 305. 13. V. hedvábí, Flockseide. Jind. 75.

375319   Vlodiště Svazek: 4 Strana: 0745
Vlodiště, ě, n., der Einschiffungsort. Šm.

375320   Vloditi Svazek: 4 Strana: 0745
Vloditi, il, ěn, ění, einschiffen. Úprava přechází v přístrojnosť, vlodí-li se na loď mužstvo. Kpk.

375321   Vloh Svazek: 9 Strana: 0374
Vloh. Pokora jest základ vlohu všech šlechetností. Št. Bes. 11.

375322   Vloha Svazek: 4 Strana: 0745
Vloha, y, f. = co v člověka přirozením vloženo, schopnosť, die Fähigkeit, Geistes- anlage, Kapacität, Naturgabe, das Talent. Nz. Jg., MV., St. skl.. Chmelen. V. = při- rozené nadání. S. N. V. přírodní. Sš. I. 124. (Hý. ). Ten hoch má dobré vlohy. Us. — V. = vášeň. (Kostečníci) jmají v sobě zlú vlohu. Hr. rk. 343. — V., vložka, y, f., v papírnickém obchodě = 5 složených čtvr- tek, eine Lage. Us.

375323   Vlohový. V Svazek: 10 Strana: 0485
Vlohový. V. psychologie. Vz Čad. 84.

375324   Vloch Svazek: 4 Strana: 0745
Vloch, a, m., osob. jm.

375325   Vlochuně, vlochyně Svazek: 4 Strana: 0745
Vlochuně, vlochyně, ě, f. Brusnice vlo- chuně, vaccinium uliginosum, Heidelbeere, f., rostl Vz Rstp. 985., Čl. Kv. 271., FB. 67.

375326   Vlokati Svazek: 4 Strana: 0745
Vlokati, einschlürfen. Us. Dch.

375327   Vlom Svazek: 4 Strana: 0745
Vlom, u, m. = vlomení, der Einbruch. D. V horn. zálom, vrub. Hř.

375328   Vlomca Svazek: 8 Strana: 0469
Vlomca, e, m. doporučují Phľd. 1893. 174. za Einbrecher. Cf. Vlomič.

375329   Vlomek Svazek: 4 Strana: 0745
Vlomek, mku, m. = vlom, der Bug. Šp.

375330   Vlomič Svazek: 7 Strana: 1397
Vlomič, e, m., Einbrecher, m Šd. Cf. Vlamač (2. dod).

375331   Vlomiti Svazek: 4 Strana: 0745
Vlomiti, il, en, ení; vlámati, vlamovati, einbrechen. — co kam: okna do jeskyně. Prof Trámy v zeď městskou vlomiti. Arch. IV. 249. V. díru do zdi. Tč. — se (komu) kam (jak): do domu. Ros. Vlámati se někomu do sklepa, na sýpku. Us. Šd. Mocí se do kostelu vlamují. Čr. Vlomil sa do toho = vložil se v to. Na Zlínsku. Brt.

375332   Vlomiti se več Svazek: 7 Strana: 1037
Vlomiti se več také = s chutí se dáti do něčeho. Brt. D. 285.

375333   Vlomoz Svazek: 10 Strana: 0485
Vlomoz = lomoz. Mš.

375334   Vloni Svazek: 4 Strana: 0745
Vloni, vz Loni, Dole. Už mi tak nebude, jak mi bylo vloni, vykvetla mi růža na suché jabloni. Sš. P. 471.

375335   Vloučiti Svazek: 4 Strana: 0745
Vloučiti, il, en, ení, vloučeti, el, en, ení, vlučovati, einverleiben, innig verbinden. Jg.

375336   Vloudil Svazek: 4 Strana: 0745
Vloudil, a, m., der Einschleicher. Dch. Vz Vloudilec.

375337   Vloudilec Svazek: 4 Strana: 0745
Vloudilec, lce, m. = vloudil. V našem listu také o takových podchozích v-lcích mluví. Sš. II. 17.

375338   Vloudilý Svazek: 4 Strana: 0745
Vloudilý, eingeschlichen. V. cizozemec. Kom. L. Pro v-lé liché bratry. Sš. II. 16.

375339   Vlouditi Svazek: 4 Strana: 0745
Vlouditi, vluď, dil, zen, ení (na Slov. děn, ění); vluzovati = chytře někam vpra- viti, hineinbringen, einlocken, einreden, ein- 258 schwatzen; se, sich einschleichen, einstehlen.
Jg. — co, se kam. Potravu do nemoc-
ného. L. Ctnosť do žáka v. (vpraviti). L.
Někoho v strasť v. St. skl. Do měst se
vluzují. Čr. Pojď, zde si zasedneme a nechť
se hudba v sluch nám vluzuje. Shakesp. Tč.
V. někoho v zákon (= v klášter). Hus 1.
429. Že nejeden bludař se v mysl a srdce
Kolešanů vluzuje. Sš. II. 191. Tito učitelé,
kteří se mezi Korinthské vloudili. BR. II
614. a. Se v co. J. tr. V. se v mysl něčí.
Štelc. V. se do Čech. Kom. V. koho do
lesa. L. Mnoho omylů do toho vydání se
vloudilo. Sych. V. se do někoho (přízeň
jeho si získati). V. V. se do dědictví. J. tr.
Vloudil se mezi ně. Br. Sen k mysli tou-
lavé se vluzuje. Jel. — se koho kam čím.
Hledí (jej) lahodnou řečí v. Dh. V. se řečmi
lahodnými v něčí přízeň. Us. V duši těles-
nými smysly se v. Jel. — se jak. Zvyk
zlý pomalu se vluzuje. Kom. Kradmo se v.
Us. Dch. — se s čím. S milostí nedověra
se vluzuje. Jel. — Kom.

375340   Vlouditi se odkud kam Svazek: 7 Strana: 1037
Vlouditi se odkud kam. Lpř.

375341   Vloukati Svazek: 4 Strana: 0746
Vloukati, vlukati = vlákati.

375342   Vloupání Svazek: 4 Strana: 0746
Vloupání, n., der Einbruch. Krádež v-ním, der Einbruchsdiebstahl. Dch. V. se zlodějů. Mus. 1880. 281.

375343   Vloupání, n Svazek: 10 Strana: 0485
Vloupání, n. Pojištění proti krádeži v-ním. Us.

375344   Vloupati Svazek: 4 Strana: 0746
Vloupati, vloupávati, einschälen. — co: díru. Jg. — co kam. Hrách mezi boby do jednoho hrnce v. Us. Tč. — se, ein- brechen. — se kudy kam. Vloupal se kamny do světnice. Us. — V. — odkud kam. V-li se ze zahrady do domu, na něho. Us. Vck. Vloupení, n. = vloupání. Dch. Vloupil, a, m., der Einbrecher. Us. Dch. Vlouzení, n., das Einlocken, die Ein- schleichung. Jg.

375345   Vlouzený Svazek: 4 Strana: 0746
Vlouzený; -en, a, o. V. zboží, einge- schmuggelt. U Solnice.

375346   Vlov Svazek: 4 Strana: 0746
Vlov, u, m., starker Zaunast. D. — V., a, m., Blov, Flöhe, Flahe, ves v Žatecku. Vz Blk. Kfsk. 722.

375347   Vlovina Svazek: 4 Strana: 0746
Vlovina, y, f. = vlov.

375348   Vloviti Svazek: 4 Strana: 0746
Vloviti, il, en, ení, vlovovati = lově ve- hnati, einjagen. Jg.

375349   Vložba Svazek: 7 Strana: 1037
Vložba, y, f. = sázka, Einsatz. Když se pouští ve hry opovážlivé (hazardní), kde o veliké jde vložky. Zbr. Mudr. II. 33.

375350   Vložek Svazek: 4 Strana: 0746
Vložek, žku, m., vložka, y, f., das Ein- satzstück, die Einlage. V. konopný, die Hanf- einlage, lněný. Šp. Všecko, co verš 14., 15. praví, za vložek berou. Vložka a vsuvka ta zdá se nejlépe přiléhati.. Sš. I. 39. Vz Vloha.

375351   Vložení Svazek: 4 Strana: 0746
Vložení, n., das Einlegen, die Einlegung. V. mezi něco (mezi bohy). D. V. v mysl, V., na stůl. Us. V. jmění = vklad, die Ein- lage. Us. Vz Vložiti. V. se v něco, die Da- zwischenkunft, das Dazwischentreten. Dch., J. tr. A od potvrzení, kteréž by král jeho Milosť dáti ráčil i od vložení vkladu do desk zemských obě straně společně mají zaplatiti. List z r. 1550. A to zboží jmáme osvobozovati od každého člověka za plná tři léta od desk v. List z r. 1482. (Tč. ). Ráčili byste přečísti na něm (srdci) napsaný můj vděčný úmysl a jisté v. k pilnému se napotom odsluhování za tak mnohá i prve i nyní mně činěná od V. M. dobrodiní. Žer. 15. V. žaloby a zapsánie v pohonné knihy; V-ní, zapsánie a prožalovánie žaloby. Vš. Jir. 404.

375352   Vložení Svazek: 7 Strana: 1037
Vložení rukou, das Handanlegen. Lpř.

375353   Vložení Svazek: 9 Strana: 0374
Vložení = vnitřní topení u kotlů lokomo- bilních. KP. IX. 6.

375354   Vložený Svazek: 4 Strana: 0746
Vložený; vložen, a, o, eingelegt, einge- schaltet, inne liegend. V. psaní, D., průpo- vědi. Us. V. archy, die Einlagsbogen. Dch. V. kroužek (zapuštěný), die Einlegescheibe. Šp. V. stafylom, das Interkalarstaphylom. Nz. lk. — kam. Žádosť od apoštola na Korinthské v-ná, aby ho za tyranna neměli. BR. II. 604. Trest na někoho v. Šb. Jho v-né na hlavu t. j. na vóli rozumu člověka, jest milovánie laskavé Boha nade všechny věci a blížnieho jako sě. Hus II. 54. — kde. Láska je len preveliké súžení, na mém srdci ťažký kameň v-ný. Ps. sl. 172. Protož všichni tito artikulové v těchto kni- hách vložení a vepsaní za zřízení, práva a nálezy obecní držáni a jmíni bez přerušení býti mají. Zř. F. I. A. III. — proč. Lid jízdný i pěší pro ochranu hradu pražského sem v-ný. Mus. 1880. 83.

375355   Vložený Svazek: 7 Strana: 1037
Vložený. Poznámka mezi to v-ná. Dch.

375356   Vložitel Svazek: 4 Strana: 0746
Vložitel, e, m., der Einleger. Jg.

375357   Vložitelka Svazek: 4 Strana: 0746
Vložitelka, y, f., die Einlegerin. Jg.

375358   Vložiti Svazek: 4 Strana: 0746
Vložiti, 3. pl. -ží, vlož, že (íc), il, en, ení; vklásti, vkladu, dl, den, ení; vkládati = v něco, do něčeho klásti, ein-, hineinlegen; vepsati, eintragen, einschreiben, einschalten; vštípiti, eingeben, einpflanzen, ans Herz le- gen, dem Gemüthe einprägen; říci, sagen, zuflüstern, ausstreuen; vstaviti, einschalten, einfügen; položiti, auf-, darauf-, hinlegen, setzen, aufsetzen. Jg. — abs. Aby budoucně každý kup dle bedlivého uvážení tu, kdež náleží, protokollován neb vložen byl. Pam. Val. Meziř. 133. — co (komu): kůži. D. Odpor kšaftu v. Pr. měst. V. odvolání z roz- sudku, die Berufung gegen ein Urtheil. J. tr. Vloži ci un (= on, Bůh), vloži taku staru babu, co ci něvyleze za tři dni na lavu. Sš. P. 309. Sulík odpor vložil; Ten díl, jakož otec Kateřinin vkládá jí a její muži Při- snakovi. Půh. I. 209., II. 237. (Tč. ). Chu- dobná děvečka rovně je dar boží, nevíš ty, synečku, co ti pán Bůh vloží. Sš. P. 309. — co, se kam (komu kdy; do čeho, k čemu, mezi co, v co, nač, před co, pod co, za co jak). V. něco do veřejných kněh. J. tr. V. dříví do kamen, peníze do zá- ložny, do psaní (do listu). Us. Dch. V. něco do truhly, Ros., tělo do hrobu (za vše- obecného pláče), něco do počtu, do paměti, do mysli (někomu), V., do knihy, do řeči, Jel., do kněh zemských (vepsati), Ros., měst- ských. Nál. Utržené peniažky vloží do vo- štin (er macht in Wachs). Dbš. Obyč. 102. Krupina, Krupina, neščasná dědina, ta mně mú mamičku do země vložila. Sš. P. 491. Do nich vložil ostatky svatých (do oltářů); Biskup každou neděli 12 denárů vložil do schránky u sv. ostatků; Při kladení kamenu základního vkládaly se některé ostatky v pouzdře uzavřené do základního kamenu nebo také pod práh. Ddk. III. 268., IV. 169., 260. (Tč. ). Byly schváleny a do desk zemských vloženy. Pal. Dj. IV. 2. 124. Vlo- žen jest ten prodej do desk zemských. Dač. I. 142. Zlaté ti žezlo chci do ruky vložiti. Shakesp. Tč. Potěšení moje švárné, kdy se s tebú srdce zejde! Ja zejde se v onej době, dy mě hrobař vloží k tobě. Sš. P. 294. V. se do něčeho (vz vložiti se v co) = o něco se opravdově přičiniti. Musím se již sám do toho vložiti. Ros. Úřad se do toho vložil. Ml. Kdybych se do toho sám ne- vložil, byli by pořád na stejné. Us. u Rychn. Neměl nižádného práva, do volby biskupa pražského se vkládati. Ddk. II. 458. Ne- bude vkládati se do věcí náležejících k víře a k církvi. Pal. Dj. III. 3. 194. Někoho k ně- komu do příbytku v. J. tr. Jej má svú rukú stieti a hlavu jemu mezi nohy vložiti. Arch. II. 91. Mezi Slovany osadníky ně- mecké vkládali. Sb. Lit. 20. I divíme se tomu, že ti lidé takovou věc o nás smý- šleli a mezi poddané naše vkládati smějí. Pal. Dj. V. 2. 470. Kosatec mezi prádlo (proti molům) v. Byl. Mezi listy obrázek v. Us. Mezi přátele se v. Dvě kron. Kdo mi to v mé srdce vloží? Hr. rk. 359. Někomu nějaká slova v ústa v. Kr. Kdo by se v tu starosť vložil. Skl. II. 98. Prosím, rač kázati ve dsky jemu vložiti; A nemá žádnému vkládáno býti, leč se najde, že sám prve to ve dskách měl. Tov. 61., 62. Ač by stav svój proměnila vdova která a muži vložila ve dsky. O. z D. A ten (výpis) v rejstra soudu komorního vložen býti má. Zř. F. 1. A. XVI. Dětem svým něco v dsky vložiti. Kn. rož. 43. Někoho v počet přátel v.; něco někomu v mysl, v paměť v.; Vkládám v lidi své učeni. V. V. něco někomu v srdce. Br. Pozemky v dsky zemské v. V.. Zříz. zem. Něco v kroniku v. Pulk. Vkládám mu to v uši (říkám). Jel. V. se v co = o něco se opravdově přičiniti; prostředníkem něčeho býti; vkročiti v něco. Br., Ros., Trip., Solf., Ctib. V to se stavové nevkládají, neb při tom toho zůstavují. Zř. F. I. A. VII. Ktož sě v jeho páteř vloží, tomuť tisúc hřiechóv složí. Hr. rk. 329. V české věci Ferdinand se nevkládal. Prot. 140. Prose mne, abych se v to vložil. Arch. II. 43. Píší o to, v to se mezi námi vkládajíce. Arch. IV. 404. (Šd. ). Cf. Přiskočiti v co. Aby se v to ne- vkládali a nepletli. V. Vrchnosť se v to vložila. Kom. V. se někomu v jeho práva. J. tr. Dopustili, aby taková věc ve dsky zemské vložena byla. Pal. Dj. V. 1. 317. Toto pak toliko pod způsobem přímluvy předkládám nevkládaje se vám v právo, které jako vrchnosť nad poddanými svými máte. Žer. 350. Lidé sobě stěžovali, že jim Jan Sošol dříve sekal a v ten les se vklá- dal. List z r. 1581. V rov tě vložila. Hr. rk. 123. Věci dvě dobré modlitebníkům potřebné v mysl vkládá; Aby Bůh ráčil v srdce jeho vkládati, co by měl mluviti. BR. II. 26., 662. (Šd. ). Věno manželce ve dsky vložiti věnným právem; Plat někomu ve dsky v. k věnnému právu; Nevložil po- honu ve dsky; On prorazil dietěti hlavu, že by mu prst v hlavu vložil. Arch. I. 145., 464., V. 322. (Šd. ). Bóh v to čisté tělo se vložil. Kat. 1954. Vložiti někomu něco v srdce. Št. N. 56. Vložil mu odpor v desky; Pan Jan vložil své ženě věno ve dsky zem- ské; Mé dědictví ve dsky vložil Smilovi Hvězdlickému; Jakož jest byl úmluvčí mezi mnú a Janem, aby mi zahradu ve dsky vložil; Zboží ve dsky vložiti svobodné a žádnému nezavázané. Půh. I. 180., II. 79., 183., 427. Hlavu káza své dievce vložiti v mošnu; Vložil jest u púto nohy mé. BO. Chce-li sám ruku vložiti v oheň, sám sebú bude vinen; Zdá se, že by ty řeči něco byly, vložiece v to matku božie; ale nic nejsú: ktož sebú Boha nectí, nemóž jeho skrze jiné ctíti. Hus II. 299., III. 150. Vlo- žili jsou je na káry; na knihy 2 prsty v.; něco na místo, na oheň, na hranici; co na koho (ruku = položiti; chopiti jej; bíti ho). V. Žádosť na někoho v. Sych. Někomu něco na srdce v. D. Vítr na Němce se vložil. Star. pís. Na někoho úřad v. Dač. I. 139., 345., Cyr. Naučiť bída kouzliti, když není co na zub vložiti. Č. N. 177. Kdyžby kdo koho pohonil a naň žalobu vložil. O. z D. Pakli pohnaný ve dsky na se vloží (in der Landtafel mit Bezug auf seine Person ein- tragen lässt) a před písařem osvědčí. Kn. rož. 38. Jmá to s právem vše na chudé v. Hr. rk. 343. Na cestu něco vložiti. Us. Dch. Pán Bůh těžký kříž na něho vložil. Us. Šd. Za celých šestnáct roků, co jsme byli s ne- božkou, nevložil jsem prsta na ni (nebil jsem jí). Us. Šd. Vložili naň kříž, aby jej nesl za Ježíšem. Sš. L. 209. (Hý. ). Na mě- sta daň vložili. Pal. Dj. V. 1. 211. Jaromír osobně vložil ruky své na biskupa našeho. Ddk. II. 255. Což's té vlny vzal? A on řekl: Jáť neviem, což jsú mi vložili na vůz. NB. Tě. 219. Ktož na koho útok vloží. Arch. III. 312. Vidělo-li by se jeho milosti božské kdy na nás bídy vložiti. BR. II. 11. a. Ktožby kolivěk kletbu na ně vložil, ten každý propadne do komory naší krá- lovské 10 zl. List z r. 1495. (Tč. ). Vloži na svú služebnici lavici vína. BO. Všecku pilnosť na to vložil. BN. Drva na rámě v. Rkk 19. Vz ramena vložichu bystrá kopie druzí prvým, tako druhým třetí. Rkk. 50. Vloží železné jho na tvé hrdlo, až tě i potře. Hus I. 57. Vložil pytle na dva sluhy; Od- vázavše oslíka a oslici jemu sú přivedli, rúcho své na ně vložili, spasitele vsadili a podlé něho sú šli; A když ji nalezne, vloží ji na rameně své. Hus I. 399., II. 124., 259. — čeho kam. Mladší síla do obchodu vlo- žila nového života šp. m.: nový život. Vz V. Brt. — Br., Kom., Jel. Pode vsie drva (stromy) vložie oběti bohóm. Rkk. 17. — co po kom. Mně měla paní Anna Kelmova vložiti po své dceři dva lány v 15 kopách. Půh. II. 288. — co oč. Kámen mlýnský vložen byl o hrdlo jeho. Sš. L. 165. (Hý. ). — co jak. Přímiřie pod základem v. Arch. I. 62. Mé věno drží, ježto mi mój muž z mi- losti vložil na všem, což tu v Pornicích má. Půh. I. 181. Na odpor tomu výkladu vkládá svůj výklad pravý. BR. II. 23. — co kde. Že jí spínadla před otcem jejím do měšce vložil. NB. Tč. 273. Vložíš jí (ženě) věno tu na Voticích. Arch. I. 171. Vloživ mi osm hř. gr. platu na svém zboží k věnné zástavě; Vložil jsem jeho ženě věno na svém zboží; Své i svého otce dě- dictví na Dambořicích Blažejovi vkládala. Půh. I. 251., 350., II. 17. (Tč. ). Br., Kom., Jel. V. před oči. V. V. za zadek, za hřbet (odložiti). V. — co proti čemu: odpor proti něčemu v. Pr. Proti němu vložil jsem odpor. Půh. II. 260., 49. — se čím kam. 258* Jaz se tiem v tvú milosť vložím. St. skl., Hr. rk. 175. — co kam proč. Abyste tento list náš pro věčnú paměť ve dsky zemské vložiti rozkázali. Zř. F. I. B. XVI. — koho kam z čeho. Když pojmeš ko- morníka na koho, tehda vlož jej ve dsky z té pře, z niež trój póhon. Kn. rož. 75.

375359   Vložiti Svazek: 8 Strana: 0469
Vložiti. Vložte se v tu věc přátelským zpuosobem. Arch. XII. 148.

375360   Vložiti co komu Svazek: 10 Strana: 0485
Vložiti co komu. Každému ruce vklá- dají. Ev. olom. XXX.

375361   Vložiti co, se kam (kde, s kým Svazek: 7 Strana: 1037
Vložiti co, se kam (kde, s kým). V. víru v něco = uvěřiti něčemu. Brt. D. 285. Nemá, čo by na zub vložil. Rr. MBš. Vložte ruku k srdci. Vrch. V. se někomu do ře- mesla (totéž dělati, co on). Us. V hrubý balvan myšlénku v. Vlč. Také není nepo- dobné, že kníže s městy v můj úřad se vkládá Pal. Dj. V. 2. 273. Rendl při králi v to se vkládá; Ještě se v to vložte; Žá- daje, aby se v to vložil a vám rok položil. Arch. VII. 45., 418., VIII., 211., X. 94., 427. — koho komu kam: v objetí. Kká. — co kudy. Kolem lebky pozdní zář se v-la. Mcha.

375362   Vložka Svazek: 4 Strana: 0748
Vložka, y, f. = vložek, der Einsatz, die Einlage, das Zwischenstück, der Zwickel. Šp., Kšá., Prn. V. konopná, die Hanfeinlage. bavlněná, die Baumwolleinlage. Šp. V. kvě- tinová, Nf., kotlová, Kessel- (dává se do parních kotlů, aby se kotelní kámen na ní usazoval). Hrm. 51. — V. papíru = pět složených čtvrtek, eine Lage. Us. — Vložky. Deckeln zum Dazwischenlegen. Us. Dch. — V., die Parenthese, der Schaltsatz, vstavka, vsutá věta. Nz., Sš. Mr. 5. — V. knihtiskař- ská. KP. I. 336.

375363   Vložka Svazek: 7 Strana: 1037
Vložka klínovitá, NA. IV. 233., Pop- prova (do parního kotlu), Šmr. 21., bavl- něná do řemenů pryžových, Wld., do ko- šile, Dch., pod nemocného, Us., vrtáková či sklíčidlo = náčiní k držení a mimo to i k dobrému středění vrtáku ve vřeteně, das Bohrfutter; V. samostředná, selbstcen- trirendes Futter. Včř. Z. II. 44. V. na sou- struhu, das Zwischenrad. ib. 60. V. knihovní, Grundbuchseinlage. Pr. tr. V. hudební, mo- tetto. Dch. V. = vložený verš. Dk. Poet. 313. v. = píseň do jiné skladby vložená. Us. Pdl.

375364   Vložkový Svazek: 4 Strana: 0748
Vložkový. V. roucho, das Stopftuch. Nz. lk. V. plech. Šp.

375365   Vložní Svazek: 4 Strana: 0748
Vložní, ího, m. = vložník.

375366   Vložník Svazek: 4 Strana: 0748
Vložník, a, m. = ubytovník, der Quartier- meister. J. tr.

375367   Vložný Svazek: 4 Strana: 0748
Vložný, ého, m. = vložník. Rk.

375368   Vlstek Svazek: 4 Strana: 0748
Vlstek, stku, m. = libček, leuisticum. ligustra. Rkp. vodň.

375369   Vlše Svazek: 4 Strana: 0748
Vlše, e, f., murena, ryba, zastr. Rozk.

375370   Vlt Svazek: 4 Strana: 0748
Vlt ve vltořečný, undifluus. Bž. 32. Cf. násl.

375371   Vlť Svazek: 4 Strana: 0748
Vlť, i, f. = vlna, unda, die Woge, lit. valtis. Cf. Vltava. Šf., Bdl. Obr. 99.

375372   Vltati Svazek: 4 Strana: 0748
Vltati, hin und her schwenken, wogen. — čím. Voda stromy, balvany vltá, vlce. Na Ostrav. Tč. — se kdy. Voda se vltá, vlce v čas povodně i vyvlce se někdy přes břehy. Na Ostrav. Tč.

375373   Vltava Svazek: 4 Strana: 0748
Vltava, y, f. (dříve Vletava, snad i Vlta, Č. Dodt. ), lat. Vultava, Moldau, řeku v Če- chách. V. Aj, Vletavo, če mútíši vodu? Rkk. 71. Vz Dal. 15., 87., 121., KW., Tk. I. 628., II. 553., Čechy ve S. N. V. z vlt (vláti) a koncovky -av, -ava, -avo = undi- fluus, wasserreich. Šf. Cf. Vlť, Vltati a Bdl. Obr. 99., Vltavy. Co řekneš V-vě, donese to zítra do moře. Hnš. — V., Fulda. Slov. let. VI. 99. — V., os. jm. Pal. Rdh. I. 128.

375374   Vltava Svazek: 7 Strana: 1037
Vltava = řeka vodohojná. Mtc. XV. 218. Cf. Ott. VI. 54., 57.

375375   Vltava Svazek: 9 Strana: 0374
Vltava: Fuldaha 872., Wlitava XI. stol., Wltava XIII. st., r. 1320. Multavia, v 2. pol. XIV. stol. zase Wltava. O pův. vz Uč. spol. 1897. VIII. 6.

375376   Vltavan Svazek: 10 Strana: 0485
Vltavan, a, m. = Čech (bydlící při Vl- tavě) Mark.

375377   Vltavčan Svazek: 10 Strana: 0485
Vltavčan, a, m. = Čech, Pražan. Koll. v Pal. Záp. II. 165. Lépe: Vltavan.

375378   Vltavice Svazek: 4 Strana: 0748
Vltavice, dle Budějovice. V. dolní, Unter- Wuldau, ves u Plané; V. horní, Ober-Wul- dau, ves u Vimberka. Vz S. N.

375379   Vltavička Svazek: 7 Strana: 1037
Vltavička, y, f., zdrobn. Vltava.

375380   Vltavin Svazek: 4 Strana: 0748
Vltavin, a, o, Moldau-. Vyschlo lože Vltavino. Koll. I. 135.

375381   Vltavín Svazek: 9 Strana: 0374
Vltavín, u, m., nerost. Vz Mtc. 1899. 94., 1900. 189., Žv. IX. 177.

375382   Vltavotýn Svazek: 4 Strana: 0748
Vltavotýn = Týn n. Vltavou.

375383   Vltavsko Svazek: 4 Strana: 0748
Vltavsko, a, n. = vltavská župa v Be- chyňsku. Vz Tk. I. 628., S. N.

375384   Vltavsko Svazek: 9 Strana: 0374
Vltavsko, ?, ?., župa na pravém břehu Vltavy. Vz Pal. Děj. I. 2. 243.

375385   Vltavský Svazek: 4 Strana: 0748
Vltavský, Moldau-. V. břehy. Us. — V., ého, m., osob. jm. V. ze Schlangenfeldu, jm. rodiny patricijské. Vz S. N.

375386   Vltavský Svazek: 9 Strana: 0374
Vltavský. V. íakan = dítě rozpustilé. Mtc. 1901. 151

375387   Vltavský týn Svazek: 4 Strana: 0748
Vltavský týn, Vz Týn.

375388   Vltavý Svazek: 4 Strana: 0748
Vltavý = vlnivý, wogig. Když je povuď (povoď = povodeň), to potom se voda cela vlce (vitá), je vltavá. Na Ostrav. Tč.

375389   Vltba Svazek: 10 Strana: 0485
Vltba, y, f. = vlnění vody, vlny. V. kolem dna korábu houkala ryčno. Msn. II. 14. Pod ní v. se temní. 1b. 118. — Msn. Od. 106.

375390   Vltorozenka Svazek: 10 Strana: 0485
Vltorozenka, y, f. = Athena. Msn. II. 131., Od. 45.

375391   Vltořečný Svazek: 4 Strana: 0748
Vltořečný, zastr., na řeky bohatý, fluss- reich. Výb. I. 3. Dle Č. (v Dod. ) v. = vltavořečný, Vltavin. Dle Šf. od vlť (vz toto). Cf. Bdl. Obr. 99., Vltava.

375392   Vltořečný Svazek: 9 Strana: 0374
Vltořečný. V. Litava (souvisí s Vltava). Uč. spol. 1897. VIII. 5.

375393   Vltoříčný Svazek: 10 Strana: 0485
Vltoříčný proud Okeanu, v. vuu qôolo. Msn. Od. 178.

375394   Vlučiti Svazek: 4 Strana: 0748
Vlučiti, zastr. = vmrštiti, rychle vpra- viti; vluči = vpravila. Kat. 1558.

375395   Vlúčiti Svazek: 10 Strana: 0485
Vlúčiti, vz Vloučiti.

375396   Vlúčník Svazek: 7 Strana: 1037
Vlúčník, u, m. = závorka (v mluvn.). Slov. Hdž. Šlb. 45. 512

375397   Vlud Svazek: 7 Strana: 1038
Vlud, u, m., v šermíř., das Coulé. Čsk.

375398   Vlúdiť sa Svazek: 4 Strana: 0748
Vlúdiť sa, vz Vlouditi a p. Na Slov. Bern.

375399   Vlúdnosť Svazek: 4 Strana: 0748
Vlúdnosť, i, f. = vlídnosť. Na Slov. a na již. Mor. Šd.

375400   Vľudný Svazek: 7 Strana: 1038
Vľudný = vlídný. Slov. Phľd. VII 46.

375401   Vluka Svazek: 4 Strana: 0748
Vluka, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

375402   Vlulati Svazek: 4 Strana: 0748
Vlulati = uspati, einlullen. Kln. 207.

375403   Vlumati se kam Svazek: 4 Strana: 0748
Vlumati se kam = vlámati se. Na Ostrav. Tč.

375404   Vlumiti se Svazek: 4 Strana: 0748
Vlumiti se = vlumati se. Na Ostrav. Tč.

375405   Vluna Svazek: 4 Strana: 0748
Vluna, y, f. = vlna, die Woge. Zbúrila more a veliké vluny za nim vyhadzuvala. Dbg. Sl. pov. I. 134.

375406   Vlůni Svazek: 4 Strana: 0748
Vlůni. Až dá-li Bůh v. Vz Nevšímavý. Č. Vz Loni.

375407   Vlůni Svazek: 7 Strana: 1038
Vlůni jste kázali. Bart. 171.

375408   Vlunový Svazek: 4 Strana: 0748
Vlunový = vlnitý, wogig. Vz Vluna. Na Slov.

375409   Vlupati Svazek: 4 Strana: 0748
Vlupati, vylupati, vz Vloupati, vylou- pati. Na Ostrav. Tč.

375410   Vlupič Svazek: 4 Strana: 0748
Vlupič, e, m., der Einbrecher.

375411   Vluzovati Svazek: 4 Strana: 0748
Vluzovati, vz Vlouditi.

375412   Vlvko Svazek: 8 Strana: 0469
Vlvko m. vlhko, h v v. Brněn. Brt. D. II. 166.

375413   Vlvký Svazek: 8 Strana: 0469
Vlvký m. vlhký. Domžl. a mor. Šb. D. 47., 44., Brt. D. II. 166. Cf. Vlfký (3. dod.).

375414   Vlykací Svazek: 4 Strana: 0748
Vlykací = pohlcovací, Absorptions-. V. síla. Nz. Cf. Vlykavosť.

375415   Vlykání, n Svazek: 4 Strana: 0748
Vlykání, n. = pohlcování, die Absorp- tion, die Versehluckung. V. kyslíku. Šp.

375416   Vlykati Svazek: 4 Strana: 0748
Vlykati = pohlcovati, verschlucken, ab- sorbiren, einschlürfen. Šp., Dch. — co kam jak. Na jeden lyk to pivo do sebe vlykal. Na Ostrav. Tč. — něco do sebe (spoly- kati), einschlürfen, einsaugen. Dch., Bk. Ně- které hmoty paprsky do sebe vlykaji. Hrm. 5.

375417   Vlykati Svazek: 7 Strana: 1038
Vlykati. Něco do sebe dechem v.; Něco s dychtivostí do sebe v. Kod.

375418   Vlykavosť Svazek: 4 Strana: 0748
Vlykavosť, i, f. = vlykací síla, das Ab- sorptionsvermögen. Nz.

375419   Vlys Svazek: 4 Strana: 0748
Vlys, u, m. = prostřední čásť břevnoví nade sloupy mezi architravem a karnysem, pak i dlouhá, úzká prouha, táhnoucí se nahoře na stěně blíže stropu ve směru vo- dorovném, das Fries, franc. frise. Vz S. N., Vlšk. 6—8., 19., 23. Vlys postranný, das Seitenfriesstück (bei Thüren). Nz. Vlys ku- latých oblouků, obloučkový, das Rundbogen- tries. Šp. Obrazy pro vlysy a okrouhlé pole v loži. Dch. V. hlavní, veliký, nadokenní. Us.

375420   Vlysovací Svazek: 4 Strana: 0748
Vlysovací, Fries-. Šm.

375421   Vlysový Svazek: 4 Strana: 0748
Vlysový, Fries-. V. podlaha. Zpr. arch. XI. 41.

375422   Vlž Svazek: 4 Strana: 0748
Vlž, i, f. = matka křišťálová, die Mutter der Krystalle. Hlatí tyčkovce málokdy možna na vlži sedících vydobyti, poněvadž vlž jest velmi rozdrolivá a sypká. Krok. II. 113. — V. = mateční louh, die Mutterlauge, zastr. Kál.

375423   Vlžavný Svazek: 7 Strana: 1038
Vlžavný = vlhký. Laš. Brt. D. 285.

375424   Vlžec Svazek: 9 Strana: 0374
Vlžec, žce, m., helodes, brouk. V. lemo- vaný, h. marginata, malý, minuta, žlutoštítý, flavicollis. Vz Klim. 442.

375425   Vlžina Svazek: 4 Strana: 0748
Vlžina, y, f. = vlhkosť, die Feuchte. Krok. II. 177.

375426   Vlžník Svazek: 8 Strana: 0469
Vlžník, a, m., anacaena, brouk. V. dvoj- tečký, a. bipustulata, kulovitý, globosa, lemo- vaný, limbata. Vz Klim. 113.

375427   Vlžový Svazek: 4 Strana: 0748
Vlžový. Vlžové hmoty, das Muttergestein. Mus. IX. 209.

375428   Vłáčeník Svazek: 10 Strana: 0676
Vłáčeník, a, m. = kdo vláčí branami. Brt. Sl.

375429   Vm Svazek: 4 Strana: 0748
Vm-. Touto skupeninou počíná se jen několik slov složených s předložkou v: vmetati, vmísiti a p. Ht.

375430   Vmačkati Svazek: 4 Strana: 0748
Vmačkati; vmačknouti, knul a kl, ut, utí, eindrücken. — co kam čím: prstem zátku do láhvice. Šaty do truhly, v truhlu v. Us. Tč.

375431   Vmačknutí Svazek: 4 Strana: 0748
Vmačknutí, n., der Eindruck. Nz. lk.

375432   Vmáchnouti Svazek: 4 Strana: 0748
Vmáchnouti, mit breiter Seite hinein- schlagen. — čím kam: měchem do vody, sebou do plesa. Na Mor. Tč.

375433   Vmásti Svazek: 4 Strana: 0748
Vmásti, vmatu, átl, ten, ení = vplésti, einflechten, einwirren. — co kam (do čeho, V co). Vmátl ho do té bryndy a teď neví, jak ho vyvésti. — se kam. Na Mor. Tč.

375434   Vmastiti Svazek: 4 Strana: 0749
Vmastiti, il, štěn, ení, hineinschmieren. — co kam. Všecek lůj musíš do toho v., aby ti to nevrzalo. Vmastím ti jeden na hlavu, že budeš na mne zpomínat. Na Ostrav. Tč.

375435   Vmateřiti se Svazek: 4 Strana: 0749
Vmateřiti se, il, en, ení = zdomácněti, einheimisch werden. — kde. Ty byliny jsou u nás vmateřeny. Duš. 32. (Puch. exc. ).

375436   Vmatlati Svazek: 4 Strana: 0749
Vmatlati, hineinschmieren. — co kam. Svoje jméno na vysvědčení. Us. na Mor. Tč.

375437   Vmazati Svazek: 4 Strana: 0749
Vmazati, -zám a -ži, einschmieren, ein- salben. — co kam: hlínu do děr.

375438   Vmazati Svazek: 10 Strana: 0485
Vmazati, linire. V mazal bláto na jeho oči. Pat. Zim. 35b. 21.

375439   Vmáznouti Svazek: 7 Strana: 1038
Vmáznouti. Mlč, nebo ti jednu (ránu) vmáznu. Us. Kšť.

375440   Vmek Svazek: 7 Strana: 1038
Vmek, a, m., molus, ryba, zastr. Pršp. 16.

375441   Vměniti Svazek: 4 Strana: 0749
Vměniti, il, ěn, ění, vměňovati, einwech- seln. Jg.

375442   Vměsek Svazek: 4 Strana: 0749
Vměsek, sku, m., das Einschiebsel. V hud.

375443   Vmésti Svazek: 7 Strana: 1038
Vmésti, vz Vmetati.

375444   Vměstiti Svazek: 4 Strana: 0749
Vměstiti, hineinlegen, placiren. — co. Chtěli sice někteří tuto teprv cestu arab- skou v. Sš. Sk. 115. (Hý. ). — se, Platz haben, hineingehen. U Opavy. Klš. — se kam. Mám takého vola, čo sám si staju spraví, všetek sa do staje vmestí, len nohy mu von trčia. Mt. S. I. 134. Cf. Vměstnati.

375445   Vměstknati Svazek: 4 Strana: 0749
Vměstknati, vměstnati; vměstknávati, vměstnávati = vecpati, hineinbringen, ein- drücken, co, se kam: v nádobu. Us. V. něco do něčeho. Us. Rk. Ty vozy se do dvora ani v. nemohly. Tč. exc. Všecky (hosti) na stůl vměstná. Kká. Td. 336.

375446   Vměšný Svazek: 8 Strana: 0469
Vměšný. V. tíže (při směšování prvků platná), Mischungsgewicht, n. Am. Orb. 61.

375447   Vměšovati Svazek: 4 Strana: 0749
Vměšovati, vz Vmísiti.

375448   Vmetání Svazek: 4 Strana: 0749
Vmetání, n., das Hineinwerfen. V. plev na oheň. BR. II. 14. a.

375449   Vmetati Svazek: 4 Strana: 0749
Vmetati, -tám a -ci, vmetaje a vmece, tal, án, ání; vmésti, vmetu, tl, ten, ení; vmí- tati = vhoditi, hineinwerfen. — co. Tu král Matiáš jal se vmítati všeliké obtíže. Pal. Dj. V. 1. 166. — co kam: původce různic do žaláře. Kram. Kotvy do moře. Troj., V. Vmeci tě v sklepy. Kamaryt. — čím. Chvoštištěm vmetl smeti do jámy. Us. V. všecky u věžiu. Dal. 144. Některé zbil i vme- tal v jednu studnici. BO. Odpíráš pomoci vmietaje mi v to syna mého běhy. Arch. II. 29. Aby tato řeč nebyla vmítána v lidi. Pal. Dj. IV. I. 94. — kam jak. Do Vesuvu, hory ustavičně hořící, po hlavě sebou vme- tal. Jir. Ves. čt. 386.

375450   Vmetek Svazek: 4 Strana: 0749
Vmetek, tku, m., embolus. Nz. lk.

375451   Vmetek Svazek: 7 Strana: 1038
Vmetek ve větvích plícnice. Kžk. Por. 442

375452   Vmetek Svazek: 10 Strana: 0485
Vmetek, tku, m. V. plicní. Ott. XIX. 928a. V. vzdušný (vniknutí vzduchu do oběhu krevního), pneumathaemia. Ktt.

375453   Vmetkovitý Svazek: 7 Strana: 1038
Vmetkovitý. V. jádro, nucleus emboli formis.

375454   Vmetkový Svazek: 4 Strana: 0749
Vmetkový, embolisch. Nz. lk.

375455   Vmetkový Svazek: 7 Strana: 1038
Vmetkový. V. bleptavosť, embololalia, hlíza, e. Abscess (mozková, e. Gehirnabs.), mluva, embolophrasia, změknutí, e. Erwei- chung, zánět plic, e. Pneumonie Ktt. exc.

375456   Vmetkový Svazek: 10 Strana: 0485
Vmetkový. V. záhatě srdeční, embolische Herzinfarkte. Ktt.

375457   Vmetnutí Svazek: 4 Strana: 0749
Vmetnutí, n., embolia, das Hineinwerfen. Nz. lk. V. do hlavní tepny sítnice, embolia arteriae centralis retinae. Schb.

375458   Vmezeřený Svazek: 7 Strana: 1038
Vmezeřený, eingeschränkt. V. zánět. Vz Ott. V. 397.

375459   Vmezeřený Svazek: 10 Strana: 0485
Vmezeřený zánět plic, v. pojivo. Vz Ott. XIX. 922. V. (hnisavý) zánět jater, hepa- titis interstitialis; v. zánět svalu, myositis. Ktt.

375460   Vmignouti Svazek: 4 Strana: 0749
Vmignouti, hineinschwingen, -schlagen. — co kam: do ohně. Us. na Ostrav. Tč.

375461   Vmísení Svazek: 4 Strana: 0749
Vmísení, n., die Einmischung.

375462   Vmísiti Svazek: 4 Strana: 0749
Vmísiti, vměs, il, šen, ení; vmíchati, vmí- šeti, el, ení; vměšovati, einmischen, einmen- gen. — co, se kam. V. se v boj. Troj. — Plk. Něco k něčemu v. Krab. Vmísil se mezi ně, Br., St. skl., do rvačky. Sych., Jg. Pakli z úmysla které penieze měděné nebo olověné vměšoval by mezi dobré. Arch. III. 244. Arcikníže Albrecht nepoznán jsa mezi vojáky se vmísil naslouchaje jejich výkladům a rozmluvám. Ddk. Vmísila se (vložila se) do rozepře. Km. 1880. 414. Do listiny omyl se vmísil. Ddk. V. 260. Režnou mouku do ječného těsta v. Us. Tč. Neb se tak mnoho lidí dobrých i měst v to vmísí. Arch. IV. 387. V. se v něco. Chč. 379., J. tr. Spor o věno, v nějž později také císař Fridrich se vmísil, trval dále. Ddk. V. 149. Až pak do rozpravy se vmísil. Kká. Td. 326. Kterak škodlivě ta panovánie po- hanská vmiešena sú u vieru. Chč. (Mus. 1880. 539). — co kam čím, jak. Nikoli bez úmyslu vmísil markrabský notár Eliáš tato slova do zmíněné listiny. Ddk. V. 181. Ko- pisti vmísil svou zášť do lásky naší. Na Ostrav. Tč.

375463   Vmístati se Svazek: 4 Strana: 0749
Vmístati se = vejíti se, Platz haben. — kam. Semkněte se trochu, ještě dva se mohú mezi vás vmistať; Ta sklínka se mi do kapsy nevmisce. Na Ostrav. Tč.

375464   Vmístiti Svazek: 4 Strana: 0749
Vmístiti, einreihen. — co kam. Musíš ty hrnky všecky na policu vmistiti, všecky se tam vmistajú, Platz finden. Na Ostrav. Tč. Cf. Umístiti.

375465   Vmíšati Svazek: 4 Strana: 0749
Vmíšati, vz Vmísiti. Na Ostrav. Tč.

375466   Vmíšení, n Svazek: 4 Strana: 0749
Vmíšení, n., die Einmischung, Ingerenz. Dch.

375467   Vmítati Svazek: 4 Strana: 0749
Vmítati, vz Vmetati.

375468   Vmlasknouti Svazek: 4 Strana: 0749
Vmlasknouti, sknul a skl, utí. — co komu: hubičku, Jemanden einen Schmatz geben. Us. Dhn.

375469   Vmlčečky Svazek: 4 Strana: 0749
Vmlčečky = mlčečky. Tkadl. II. 41.

375470   Vmlouvavě Svazek: 10 Strana: 0485
Vmlouvavě. Jeho hlas zněl tak v. Zvon V. 725.

375471   Vmlouvavý Svazek: 10 Strana: 0485
Vmlouvavý ton. Zvon V. 725.

375472   Vmluviti Svazek: 4 Strana: 0749
Vmluviti, il, en, ení; vmlouvati = pře- mluviti v něco, bereden. — v co. Nedejte se v nic zvláštního vmluviti. Arch. 1520. — se kam, k čemu: k službě, k obědu. L. Mladý mnich vmluvil se před Hendricha. Dač. I. 168. Valouni v-li se do města Ko- stelce n. L. Dač. I. 221. Ke dvoru knížete se vmluvil. Ib. 158. Vmluviti se k někomu do služby. Na Ostrav. Tč.

375473   Vmluviti se več Svazek: 10 Strana: 0485
Vmluviti se več: v úřad (mluvením jej dostati). 1453. Hrubý 106.

375474   Vmočiti Svazek: 4 Strana: 0749
Vmočiti, il, en, ení; vmáčeti, 3. pl. -čejí, el, en, ení = namočiti, einweichen. — co kam: v ocet, něco do čeho v. Us. Jg. Nohy do potoka v. Us. Tč.

375475   Vmodliti Svazek: 4 Strana: 0749
Vmodliti, il, en, ení, einbeten. — kam: do pekla. 1559. D. exc. — se, sich ein- beten.

375476   Vmodřiti Svazek: 4 Strana: 0749
Vmodřiti, il, en, ení, einbläuen. Šm.

375477   Vmoknouti Svazek: 4 Strana: 0749
Vmoknouti, sich eintränken. — kam. Všecka voda do země vmokne; Namaž boty mastnotou a nechej je státi, až to vmokne do kože. Na Ostrav. Tč.

375478   Vmotati Svazek: 4 Strana: 0749
Vmotati, hineinhaspeln, einwickeln. — kam. V-la se niť do brda a všecko pásmo potrhala; Vmotal se mezi ně a včil neví, jak ven. Na Ostrav. Tč.

375479   Vmrštiti Svazek: 4 Strana: 0749
Vmrštiti, il, ěn, ění; vmrskati, vmrsk- nouti, knul a kl, ut, utí, einpeitschen. — co kam (v co, do čeho).

375480   Vmrviti Svazek: 4 Strana: 0749
Vmrviti, il, en, ení, vmrvovati. — co, čeho komu kam. V. sena do slámy kra- vám, slámy do hnoje. Na Ostrav. Tč.

375481   Vmrznouti Svazek: 4 Strana: 0749
Vmrznouti, zl, utí, einfrieren. Jg.

375482   Vmudrovati se kam Svazek: 4 Strana: 0749
Vmudrovati se kam. Vz Mudrovati. Vmudrujte se celí v zemský prach. Čch. Bs. 103.

375483   Vmutiti Svazek: 4 Strana: 0749
Vmutiti, il, cen, ení, vmucovati, hinein- zerstossen. — co čím kam: muťokem (Stössel) vmutila řepu do kobzolí pro pra- sata; Vinutí všecko do sebe. Na Ostrav. Tč.

375484   Vmydliti Svazek: 4 Strana: 0749
Vmydliti, il, en, ení, einseifen. — co kam (v co, do čeho). Celou libru mýdla v to prádlo, do toho prádla vmydlil. Us.

375485   Vmyk Svazek: 4 Strana: 0749
Vmyk, u, m. V. vrchní, spodní, obvinem; v-kem bůsti, Croisé stossen. Tš., KP. I. 559.

375486   Vmyk Svazek: 7 Strana: 1038
Vmyk, v šermíř., Hochkamm, m.

375487   Vmykovati Svazek: 10 Strana: 0485
Vmykovati, abominari. Rozk. 1842. 120.

375488   Vmysliti Svazek: 7 Strana: 1038
Vmysliti se na břeh řeky . . . Posp.

375489   Vmysliti se Svazek: 4 Strana: 0750
Vmysliti se, il, šlení se, sich hinein- denken. — se kam (do čeho). Hlas. V. se do něčího stavu. Us. Tč. Neníť snadno v. se náležitě do příběhův od Kozmy tuto vypravovaných. Ddk. II. 443. — v co. Hank.

375490   Vmýti Svazek: 4 Strana: 0750
Vmýti, vmývati se, sich einwaschen. Voda se vmyje do břeha a potom ho vymyje. Na Ostrav. Tč.

375491   Vmýtiti. — co jak Svazek: 4 Strana: 0750
Vmýtiti. — co jak. Dohadem jiní beze vší potřeby čtení Libyjanů v. usilovali. Sš. Sk. 72. (Hý. ).

375492   Vn Svazek: 4 Strana: 0750
Vn. Z této skupeniny souhlásek vysouvá se v: kynúti (kynouti) m. kyvnúti. Vz Vy- souvání souhlásek. Kt.

375493   vn Svazek: 8 Strana: 0469
vn. Z vn se v odsouvá: zníti m. zvníti, uškrnúti m. uškrvnúti, prní m. první. Vz Gb. H. ml. I. 438.

375494   Vnače, Vnačky Svazek: 4 Strana: 0750
Vnače, Vnačky, Natschung, ves u Jir- kova. PL. Vz S. N.

375495   Vnad Svazek: 4 Strana: 0750
Vnad, u, m. = vnada, návěští, naučení. Neb ot jeho řeči vnadu často měla utěšenie. Kat. 416. Vz Vnada.

375496   Vnad Svazek: 7 Strana: 1038
Vnad. Mkl. Etym. 210. b.

375497   1. Vnada Svazek: 4 Strana: 0750
1. Vnada, y, f. = nástraha, pokrm, kte- rýž se zvěři, ptákům a rybám nastrahuje, aby polapeny byly, esca, die Lockspeise, der Köder, Anbiss, das Geätz, Geäss. V. V., též zvířatům lesním, die Schleife, Wit- terung (bei Jägern). D. V. = vnadidlo, ná- straha, újeď. Pt. Udicí, na niž se vnada dává, ryby chytá rybář. Kom. V. ptákům. D. V-du nastražiti. Reš, Sych. V-du zasa- diti. Šp. V. v železech a pasti; jehla na vnadu. Šp. Lišku na újeď, na vnadu při- vésti; lišku na vnadě, na újedi chytiti; bouda při újedi, při vnadě; přivnaditi, při- vábiti, navnaditi na újeď, na nástrahu, na vnadu. Šp. Co v. na udici jsou statky a rozkoše světa. Hlkš. Chytrosť svou divně přihrazují jako jámu a osidla na zvěř a ptáky vnadou. Bls. 109. — V. = choutka, das Gelüste. Prostřed Sas přijide kněziu detinná vnada, i je sě se panici v řecě chla- diti. Dal. 87. (50 28. ). — V. přenes. = pů- vab, vab, der Lockreiz, Reiz, Anreiz, die Lockung. Vnady Rozkošného kraje jsou nad vyobrazení, übertreffen die Darstellung. Lum. 1855. 1094. An je lásky mocná jala vnada. Sš. Bs. 185. Všecky řeči a vnady k tomuto cíli strojené míjely se s účinkem. Pal. Dj. III. 3. 88. Čertovy vnady; v. hříchu; vnady a rozkoše těla rozehnati. V. Vnadu (dary) někomu poslati. Haj. Zlému vnadu dává. Kom. Tanec jest ďáblova v. Boč, Dvůr pro mne vnady nemá. Č. Vnadu někomu polo- žiti (nástrahy činiti). Č. Vnady ženy bujné, svěží. Šb. Stř. I. 488. Jeť hádankou to místo, proto v něm ta v.; Její lesk i vnada všech jaly zrak. Kká. Td. 22., 30. — V. = návěští, poučení, die Nachricht, Belehrung, zastr. Dá mu vnadu, kadyby ven z lesa vyjel. Výb. I. 189. Dětem vnadu dáti. Výb. I. 902. Sv. Prokop dá mu vnadu. Hr. rk. 21. Dámť mu čistou v-du. Dh. 114. Cf. Gb. v List. filolog. 1882. 114. — Kom., Dal., Har. — V. = obyčej, způsob, die Sitte, Ge- wohnheit, zastr. Po své velebné vnadě za stůl sěsti. Výb. I. 863., Kat, 1212. Dvůr po kněžskej vnadě. Výb. I. 1096. 29., Alx. V. v. 204. (HP. 5. ). Kak byl milostivý za mladu, doňadž nevzě horší vnadu. Alx. V. v. 1923. (HP. 46. ). —Dal. — V. = dráha, cesta, die Bahn. Slunce pošed v svej vnadě. Výb. 1. 157.

375498   2. Vnada Svazek: 4 Strana: 0750
2. Vnada, y, m., osob. jm. Tč.

375499   Vňáda Svazek: 4 Strana: 0750
Vňáda = vnada. Na Slov. Tč.

375500   Vnada Svazek: 7 Strana: 1038
Vnada. Mkl. Etym. 210. b. — V. = pů- vab. Vnada žen. Hdk. — V. = obyčej. Sv. ruk. K. IV. 1. By súdil podlé jich rady, podlé této země vnady. Arn. 753. Vnadný. List. fil. IX. 113. V. dívka, Šml., úsměv. Hrts.

375501   Vnadec Svazek: 4 Strana: 0750
Vnadec, dce, m., amphithoë, kývoš. Krok. II. 245.

375502   Vnadec Svazek: 8 Strana: 0469
Vnadec, dce, m., deleaster, brouk. V. dvoj- barvý, d. dichrous, Leachův, Leachi. Vz Klim. 247.

375503   Vnadění Svazek: 4 Strana: 0750
Vnadění, n., die Köderung.

375504   Vnaděný Svazek: 4 Strana: 0750
Vnaděný, geködert.

375505   Vnadící Svazek: 4 Strana: 0750
Vnadící, anreizend. Dch.

375506   Vnadidlo Svazek: 4 Strana: 0750
Vnadidlo, a, n. = vnada. Mus. XI. 287. Otakar přiměřenými v-dly snažil se získati v Německu Jindřicha. Ddk. VI. 181.

375507   Vnadiště Svazek: 4 Strana: 0750
Vnadiště, ě, n,, v obec. mluvě chybně: mladiště = místo, kde vnada zvěři se klade, die Witterung auf Thiere. Jg.

375508   Vnaditi Svazek: 4 Strana: 0750
Vnaditi, 3. pl. -dí, -vnaď, -dě (íc), il, ěn, ění; vnadívati = na vnadu chytati, ko- dern, locken, körnen, körren, kirren, ätzen, ein Aas legen. — co, koho; ryby. Rohn., Dbš. Pov. VII. 42. Aby mu každý rok že- leza vnadil. Slov. let. V. 244. Zas bys novou oběť vnadil. Kká. Td. 237. — čím. Vnaď krále vynášením jí, chval ctnosti její a vnady. Shakesp. Tč. Apoštolé zbožím nevnadili. Hus I. 429. — koho k čemu: k milosti. V. Bohatství vnadí k nešlechetnosti. V., Kom. — koho kam. Pořád ho k sobě vnadí (= vábí). Us. Aby Němců do Čech nevnadil. Háj. S pánem se nevaď, psa proti srsti nehlaď a frejíře do domu nevnaď; pán tě upéře, pes tě zžíře a frejíř ženu zlíže. Rým. — V. v svůj dům. Rad. zv. Dci na otce vnadieše = vnadila, nástrahy činila. Výb. I. 95., Dal. 18. — co kudy jak. Národ římský po rozlehlých svých krajinách ji (lásku) všemi způsoby podpíral a vnadil. Puchm. — se = učiti se po vnadě jíti, cvičiti se, sich üben, lernen. Cf. Vnada. Trn se z mladu ostře pučí, sám se vnadí štěnec rúčí. Alx. V. v. 309. (HP. 8. ).

375509   Vnadivec Svazek: 4 Strana: 0750
Vnadivec, vce, m., brosimum, rostl. ko- přivovitá. Rostl. I. 260. b.

375510   Vnadivec Svazek: 10 Strana: 0485
Vnadivec, vce, m., piratinera, rostl. Vz Ott. XIX. 767.

375511   Vnadnosť Svazek: 4 Strana: 0750
Vnadnosť, i, f. = vnada, der Reiz (Eigen- schaft). V. zpěvu. Sych. V. mladistvé po- stavy. Hš.

375512   Vnadný Svazek: 4 Strana: 0750
Vnadný = vábný, vábivý, plný vnady, reizend. V. bohatství, zvuky. Ráj. Tato věc má cosi vnadného do sebe. Us. Dch. Stret- něm milú, ju polúbím, stisněm jej ruky vnadné. Sl. ps. Šf. II. 152. V spanilosti plyne vnadná celá její postava. Č. V. tělo. Vrch. V čistou náruč vnadnou zemi jímá. Kká. Td. 220. — V. (zastr. ) = cvičený, způ- sobný, obvyklý, známý, geübt, kundig. V. pes, slídník. St. skl., Alx. V. v. 2314. (HP. 56. ). — kde: v některém domu. Výb. I. 1094.

375513   Vnadný jak Svazek: 10 Strana: 0485
Vnadný jak. Dívka vnadná jako májový den. Hrlš. Hus. 88.

375514   Vnadoplný Svazek: 4 Strana: 0750
Vnadoplný, reizvoll, charmant. V. kráska. Chmelen.

375515   Vnaduplný Svazek: 10 Strana: 0485
Vnaduplný zjev. Zr. Nov2 171., Zr. Fant. pov. 83. Sr. Vnad.

375516   Vnadý Svazek: 9 Strana: 0374
Vnadý = vnadný. Ld. 51. Neujalo se.

375517   Vnáhle Svazek: 4 Strana: 0750
Vnáhle, plötzlich. Bž. 216., Aqu. Neb mohlyby nám tak vnáhle ty smyšlené věci ukázány býti. Arch. IV. 117.

375518   Vnáhle Svazek: 7 Strana: 1038
Vnáhle. Ž. kl. 44. 10.

375519   Vnáhle Svazek: 8 Strana: 0469
Vnáhle. V. přijde. Ev. víd. 133. Marc. 13. 36.

375520   Vnárodnění Svazek: 4 Strana: 0750
Vnárodnění, n. = vtělení do národu, die Aufnahme in die Nation. Hý. Obřízkou se vsynění a v., vdětění do lidu božího dálo. Sš. L. 26. (Hý. ).

375521   Vnárodniti se u koho Svazek: 4 Strana: 0750
Vnárodniti se u koho, nationalisiren. Mus.

375522   Vnarov Svazek: 4 Strana: 0750
Vnarov, a, m., Urowitz, ves u Vimberka. PL.

375523   Vnášeč Svazek: 4 Strana: 0750
Vnášeč, e, m., der Einträger (dělník ve skelních hutěch). Šm.

375524   Vnášení Svazek: 7 Strana: 1038
Vnášení délek na přímku. Jrl. 42.

375525   Vnášený Svazek: 7 Strana: 1038
Vnášený na veřejnosť. Dk. esth. 477.

375526   Vnášeti Svazek: 4 Strana: 0751
Vnášeti, vz Vnésti.

375527   Vnášitel Svazek: 7 Strana: 1038
Vnášitel, e, m. Koll. IV. 172.

375528   Vnať Svazek: 4 Strana: 0751
Vnať, i, f., lépe než obecné nať, radix enim est adv. vně. Kom. píše všude vnať. Pod sebe kořeny, nad sebe v. mocně hnala. Kom. Did. Seménko vždycky nejprv kořen dolů pouští a teprv zhůru vnať. Ib. — Mt. S. X. I. 47.

375529   Vnať Svazek: 7 Strana: 1038
Vnať. Ppk. II. 130. Cf. Kyst (dod.).

375530   Vňať Svazek: 8 Strana: 0469
Vňať = nať. Phľd. 1892. 611., 1805. 301.

375531   Vňatka Svazek: 7 Strana: 1038
Vňatka všeckého kvíťa matka. U Blat- nice na Mor. MzO. 1890. 80.

375532   Vňatka Svazek: 8 Strana: 0469
Vňatka, y, f. Kobylí v., mentha silvestris. Slov. a mor. Mtc. 1894. 19., 205.

375533   Vňatý Svazek: 7 Strana: 1038
Vňatý, receptus. V. V. 8. Duše obkličuje a proniká hmotu, ale sama jí obsažena a vňata (pojata) není. Hlv. 220.

375534   Vnavní Svazek: 4 Strana: 0751
Vnavní, vz Navný.

375535   Vně Svazek: 4 Strana: 0751
Vně, adv. = venku, aussen, draussen, heraussen. V. Vžeň do kostela, kteří jsou vně. Sych. Jednák vně (t. j. před domem), jednák na ulicech. Prov. V. prostý (jako ostěra), v. připevněný (prašníky na vněšné straně nitek). Rst. 515. Jak doma, tak v. mezi cizími. V. Vně. krom vlasti býti. D. Už je vně = umřel. U Domažl. Zl. Doma i vně co jest se dálo. Bart. Úředník v. usta- novený, exponirter Beamte. J. tr. Vně na malém dvorečku přes noc ležeti jsme mu- seli. Har. II. 17. Doma nebo vně umříti. Dh. 10. Ten, jenž skrze okna a mřieže hledí, to, což se v. děje, vidí, ale on vidien nemóž býti; Abych nalezla tě vně t. abych tě člověkem učiněného zevně viděla. Hus III. 29., 93. (Tč. ). Vnitř hliněný, vně mě- děný; Knihy, ježto byly psány i vnitř i vně. BO. Vně okáči, doma krti slepí jsme. Prov. Šd. — S genitivem. Jedna ale v. jich jsouc okolo nich pochází. Sš. P. 728. Vévoda Leo- pold II. meškal právě tenkrát vně země. Ddk. IV. 46. (IV. 25. ). To se stalo v. ko- stela. Cf. Mkl. S. 516. V. města = krom města. D. — Poznam. Vně užívají mnozí chybně ve smyslu adv. vnitř, innerhalb. — S předlož. S lidmi vně z církve přebývají- cími. Br. Petr stál u dveří vně. Br. Vně z země. Vš. Když prosí vně o nevěstu u za- vřitých dveří, tedy zpívají vzájemně vně i vnitř sobě odpovídajíce. Sš P. 426. — V. zůstati = venku (nevjíti; 2. nepřijíti). Zlob. — Od vně, lépe: z venku, z venčí. Jg. Jádro s klem od vně patrným. Rostl. Vz Ven.

375536   Vně Svazek: 7 Strana: 1038
Vně. Mkl. Etym. 396. b , Gb. Ml. II. 148. Co se dálo doma i v. Bart. 230. Jsa v. s pannami. Št. Kn. š. 5. Káza jiným v. ostati. 1450. Mus.

375537   Vně Svazek: 9 Strana: 0374
Vně na Císařovsku neznámo. Mtc. 1900. 149.

375538   Vněd Svazek: 4 Strana: 0751
Vněd = vjed, vjev. Dal.

375539   Vněditi Svazek: 10 Strana: 0485
Vněditi, vz Vniediti.

375540   Vnedojípě Svazek: 4 Strana: 0751
Vnedojípě, vz Nedojípka.

375541   Vněchlup Svazek: 4 Strana: 0751
Vněchlup, u, m., danais, die Danais. V. vonný, d. fragrans, okrouhlolistý, d. rotundi- folia, rostl. Vz Rstp. 803.

375542   Vněchlupka Svazek: 4 Strana: 0751
Vněchlupka, y, f. = vněchlup.

375543   Vněchmat Svazek: 7 Strana: 1038
Vněchmat, u, m., v tělocv. Rgl.

375544   Vnějšek Svazek: 4 Strana: 0751
Vnějšek, ška, m. = vnější strana, die Aussenseite. Dle vnějška sobě podobní. Us. V. číše. Sš. L. 118.

375545   Vnější Svazek: 4 Strana: 0751
Vnější = co vně jest (z venku, z venčí, ze- vnitřní, vz toto), Aussen-, äusserlich. Vlastně jest to kompar. Č.; opak vnitřní. Mk., Výb. I. 652. Vnitřní i vnější. Št. Mysl vyletuje z myšlenie vnitřnějšieho ke vnějšiemu. Ms. Kdo by jen v těch věcech vnějších poslu- šenstvie držal. O 7 vstup. V. znakové ne- rostův. Krok. V. proměny. Bž. 223. V. úhel, der äussere Winkel. Nz. V. člen. Stč. Alg. 88. Zbaviv se takto vnějších nepřátel jal se Vratislav přihlížeti k opravě zemí vlast- ních; V. znamení tohoto potvrzení, podání totiž korouhve. Ddk. II. 203., III, 10. (Tč. ). V. členy srovnalosti (t. externi). Šim. 80. V. oběžnice, Stč. Zmp. 166., lesk. Mus. 1880. 437. — Poznam. Někdy špatně ve smyslu vnitřní: Nástroje vnější: plíce, žaludek, střeva atd.

375546   Vnější Svazek: 7 Strana: 1038
Vnější dějiny, politika, J. Lpř., statky, Kzl., slovo, smysly. Hlv. Léky pro poru- šenie vnitřní i v. Št. Kn. š. 9.

375547   Vněkloubní Svazek: 4 Strana: 0751
Vněkloubní = klouby vně mající. V. živočichové, exomera. Ssav. 52.

375548   Vnelkovláčkovitý Svazek: 7 Strana: 1015
Vnelkovláčkovitý = velkoklkatý, gross- flockig. Šp.

375549   Vněm Svazek: 4 Strana: 0751
Vněm, u, m. = vnímání. Tužby a vněmy. Kapras O spaní a snu.

375550   Vněm Svazek: 8 Strana: 0469
Vněm není = vnímání. Vnímání jest čin- nosť, jíž vněmů nabýváme. Krejč. Psych. 67.

375551   Vněm Svazek: 9 Strana: 0374
Vněm, u, m. Souřadí vněmů. Mus. fil. IV. 324.

375552   Vněmnosť Svazek: 4 Strana: 0751
Vněmnosť, i, f. = vnímavosť. Sš. J. 73. a.

375553   Vněmný Svazek: 4 Strana: 0751
Vněmný = vnímavý. Cf. Vněmnosť.

375554   Vněmový Svazek: 9 Strana: 0374
Vněmový. V. soudruží.

375555   Vněnitka Svazek: 4 Strana: 0751
Vněnitka, y, f., vněnitec, tce, m., exo- stemma, die Exostemme. V. karybejská, e. caribaeum, úzkolistá. e. angustifolium, dlouho- květá, e. longiflorum, květnatá, e. floribun- dum, chocholíkatá, e. corymbiferum, peruv- ská, e. peruvianum, rostl. Vz Rstp. 801.

375556   Vněobjadří Svazek: 4 Strana: 0751
Vněobjadří, n., äusseres Samenweiss, exospermium. Rst. 515., 138., Kk. 55.

375557   Vněobplodí Svazek: 4 Strana: 0751
Vněobplodí, n., epicarpium, die Aussen- haut = vněšný povlek plodu, jenž shoduje se s pokožkou listovou a často obzvláště s plodů dužnatých dá se sloupnouti. Rst. 515., 142., Kk. 56. Cf. Obplodí.

375558   Vněplodí Svazek: 4 Strana: 0751
Vněplodí, n, exocarpium. Vz S. N.

375559   Vněplodný, -plodý Svazek: 4 Strana: 0751
Vněplodný, -plodý, exocarpeus, plody vně mající. V. lůžko. Rostl. I. 77. a.

375560   Vněřadý Svazek: 4 Strana: 0751
Vněřadý = vně řady mající. V. okvětí. Rostl. III. 6.

375561   Vnes Svazek: 4 Strana: 0751
Vnes = dnes, heute. Us. na Plašte. Prk.

375562   Vnesení Svazek: 4 Strana: 0751
Vnesení, n., das Hineintragen. Kdežby která byla vnesena, má toho v. užiti (wo- hin eine heimgeführt würde). Zř. zem. op. rat. 1502. Od andělů do nebe v. BR. II. 263.

375563   Vnesený Svazek: 4 Strana: 0751
Vnesený; -en, a, o, hineingetragen. V. míra. ZČ. 20.

375564   Vneska Svazek: 8 Strana: 0469
Vneska m. dneska, U Porub. Phľd. 1893. 369.

375565   Vneslav Svazek: 4 Strana: 0751
Vneslav, a, m., osob. jm. Rkk. 50.

375566   Vněsmyslný Svazek: 10 Strana: 0485
Vněsmyslný prostor (samosobný, prosto- bytný, původni, opravdový). Purk. Vz Čad. 127.

375567   Vnésti Svazek: 4 Strana: 0751
Vnésti, vnesu, vnes, -sa (ouc), sl, sen a šen, ení; vnositi, il, en, ení; vnášeti, 3. pl. -šejí, šej, šeje (íc), el, en, ení; vnášívati, hineintragen, eintragen, ein-, hineinbringen. Jg. — co. Čert ho tam vnesl. Us. Šd. Vnes neb vlož neb vtiehni prst svój siem a viz rucě mé. (Jan 20. ). Hus II. 155. — co kam (na čem; do čeho, nač, v co, nad co, mezi co, k čemu): do domu, do hrobu, V., zboží do lodí, něco do kněh, D., někoho do nebe (= 1. chváliti. V.; 2. vznésti. Jel. ). Rád by ho na rukou do nebe vnesl. Vz Donésti. Č. V. něco na dům radní. Har. Něco na sklo. Ms. alch. Kdo vás v tento život vnesl. Jel. — Kom. V. nad výsosť země. Rukov. sv. Aug. Peníze mezi lidi v. J. tr. Něco k soudu v. Šp. V. do veršů rozmanitosť. Nz. Válka do Moravy vnesena byla. Ddk. II. 294. Do letopisů paměti vná- šeti. Kom. Sukno do komnaty vnesl. NB. Tč. 178. Statek, na který je (žena) vnesena t. j. statek ten, na který se vdala a věno jí pojištěno bylo. Tč. exc. Zisku nespra- vedlivého nevnášej v příbytek. Mor. Tč. Nového cosi vnášíš v uši naše. Sš. Sk. 203. K jednej ctnej vdově v duom ho vnesli. Pass. mus. 344. Lsti své a lúpeže požitky nazývají, když lúpež vnesena bude v ko- moru. Hus III. 194. Takové penieze mezi lidi vnášel. V. Statek mně znamenitý, ve- liký pokraden jest a k nim vnesen. Arch. IV. 70. Stejné díly na přímku v. Us. Tím vneseny k nám vzory nové. Anth. I. 3. vd. IV. — kam jak. Z toho srozumiete, jaké neobyčejné poselstvie s pohruožkami na nás přišlo jest a vneseno. Arch. III. 306. — co kam s kým. Stánek svědectví vnesli otcové naši s Josuem do državy pohanů. Sš. Sk. 86. (Hý. ). — co kudy. Neroďte břemen nositi v neděli, aniž vnoste skrzě brány jeruzalemské. Hus I. 114. — koho čím: chválou. Tkad.

375568   Vnésti Svazek: 7 Strana: 1038
Vnésti. — co kam jak. Na rukou, v ná- ručí bych tě do nebe vnesla. Šml., Kká. — co kudy. Ruda vnáší se otvorem. NA.

375569   Vněšní Svazek: 7 Strana: 1038
Vněšní, vz Vněšný.

375570   Vněšník Svazek: 4 Strana: 0752
Vněšník, a, m. = člověk vně čeho jsoucí, der Auswärtige. Církev boží více rostla a u v-ků (jinověrců) vážnosti nabývala. Sš. Sk. 59. (Hý. ).

375571   Vněšnosť Svazek: 4 Strana: 0752
Vněšnosť, i, f., die Aeusserlichkeit, Aus- senseite. Na mnoze ve v-stech zákona za- tonuli. Sš. J. 27. (Hý. ).

375572   Vněšný Svazek: 4 Strana: 0752
Vněšný, rus. = zevnitřní, der äussere. V. srovnalosť úsudkův. Marek. V. kalich hlaváčův. Rst. 515. V. náměty. Sš. Mt. 12. V. úcta. Sš.

375573   Vnetěše Svazek: 4 Strana: 0752
Vnetěše, pl. Mates ze Vnetěš. Arch. IV. 344.

375574   Vnětev Svazek: 10 Strana: 0485
Vnětev, tve, f. = větev. Us. Mš.

375575   Vněti Svazek: 10 Strana: 0485
Vněti = vjeti. Proti otci u boj nevněl. Dal. 53. 14.

375576   Vnětí, n Svazek: 4 Strana: 0752
Vnětí, n., einzelne Empfindung, percep- tio. Nz.

375577   Vněústí Svazek: 4 Strana: 0752
Vněústí, n. = otvor vněšné blány va- ječné, jestli vejce dvojnásobnou blanou opa- třeno, exostoma, der äussere Eimund. Rst. 515.

375578   Vněveč Svazek: 4 Strana: 0752
Vněveč, v něveč = v něco. Zdaliby ty věcí tak zašlé vněveč lepšieho byly ještě uvedeny. Arch. II. 33.

375579   Vnevidky Svazek: 10 Strana: 0485
Vnevidky = nevidky, clam, furtim, im- provise. Ž. witt. (Rozk. 1842. 121. ).

375580   Vněvoliti Svazek: 4 Strana: 0752
Vněvoliti, il, en, ení = s nevolí vyhnati. — koho kam. A ledva mne ta moja ma- cička v-la ven (alias: vyhnala kyjem). Sš. P. 208. Ledva mne ta moje matička vně- volila v len (= proti mé vůli přijměla, při- nutila, abych plela len). Sš. P. 208.

375581   Vněvýtrusí, n Svazek: 4 Strana: 0752
Vněvýtrusí, n., exosporium. Vz S. N.

375582   Vniče Svazek: 4 Strana: 0752
Vniče, zastr. = vnikla. Kat. 937. — V., pl., Wnitsch, dvůr a myslivna u Křivoklátu. PL.

375583   Vnide Svazek: 4 Strana: 0752
Vnide, zastr. = vejde. Kat. 682., 3409.

375584   Vnidu Svazek: 4 Strana: 0752
Vnidu, zastr. = vejdu. Vz Vejíti.

375585   Vniediti Svazek: 10 Strana: 0485
Vniediti = učiti, naučení dáti. Sr. vňada = naučení. 1476. II. Jir. Mýto. Dod. 69. 1. (Mš. ).

375586   Vnieti Svazek: 10 Strana: 0485
Vnieti, vz Vnímati.

375587   Vnik Svazek: 4 Strana: 0752
Vnik, u, m. = vniknutí, der Einbruch. Jg. V. vody. Dch. — V. = úzký průchod; tenká sítka na ptáky, ein Vogelnetz. L.

375588   Vnikání Svazek: 4 Strana: 0752
Vnikání, n., das Eindringen, die Ende- mose. Šp Matornější v. v podstatu nauky. Sš. II. 10.

375589   Vnikavě Svazek: 7 Strana: 1038
Vnikavě, vnikavo. V-vo o otázkách pre- hovoriť. Phľd. II. 127.

375590   Vnikavec Svazek: 4 Strana: 0752
Vnikavec, vce, m., oxiporus, hmyz. Krok. II. 251.

375591   Vnikavosť Svazek: 4 Strana: 0752
Vnikavosť, i, f., die Eindringlichkeit. Dch.

375592   Vnikavý Svazek: 4 Strana: 0752
Vnikavý, eindringlich, einsehneidend. Dch.

375593   Vniklý Svazek: 4 Strana: 0752
Vniklý, eingedrungen, eingebrochen. V-lé vody. Dch. — kam (odkud). Voda ze stok do sklepů vniklá. Us. V lůno jedno- tlivých rodin vniklý zásadní spor mezi trů- nem a oltářem; Zapotřebí bylo vypuzení Bavorů do země vniklých. Ddk. V. 201., 283. (Tč. ).

375594   Vniknouti Svazek: 4 Strana: 0752
Vniknouti, knul a kl, utí; vnikovati, vni- kati; vnikávati = do vnitř se dostati, sich eindrängen, eindringen; vpadnouti, dostati se, přijíti, fallen, ein-, hinein-, verfallen, gerathen. — kam (s kým z čeho). Do těch zemí vnikl. V. do čeho. Br. S vojskem do města v. Us. S vozy do lesa vniknouti. Us. Z protivenství někdy člověk i v zou- falství upadne a vnikne. Tkad. V. v něco. Tkad., Leg. Vniknouti v boj. Troj. Pakli věci vniknou v mysl. Jel. Poláci měli v. do severní Moravy. Ddk. V. 296. V. v něčí srdce, v ducha činohry. Dch. V ducha úlohy své (role) v. Nz. Epištolu a evangelium čti každý srozumitelně a hleď v. v jich smysl. Ddk. IV. 287. Ve známosť v. Kos. Ol. I. 72. j Smrť v celé člověčenstvo vnikla; Tím více vniknouti může v tajemství boží; Odtud ony smutky vnikly v tok můj prudký. Sš. I. 63., II. 196., Bs. 18. (Hý. ). V takovúto jsme smlúvu vnikli a vstúpili; A ten, ktož ot nich to zbožie přijme, ten má také v ta ve všecka práva svrchu psaná v. Arch. I. 199., IV. 374. (šd. ). V. v slib. Št. N. 37. Byli-li skutečně vnikli lichoapoštolé mezi Galaty. Sš. II. 4. (Hý. ). V. ku předu. Dch. Neb když jsú s vozy do lesa vnikli, tu se vozové zaměstnali, že každý chtěl jeden před druhým býti. Let. 82. Jenom náhlá noc zabránila, že zároveň s nepřítelem ne- vnikl do města. Ddk. III. 235. — kam jak. Tím Pavel vniká v počátky veškerého dě- jinstva podlé dvojího směru jeho; Avšak poněvadž skrze křest pohané se židy v jed- notu vnikli; Řeč ta hluboko vnikla v utrobu posluchačů tu přítomných. Sš. I. 61., II. 45., Sk. 29. Mocí tohoto listu vnikáme i vstu- pujeme... Arch. III. 241. Noví apoštolé (humanismu) sami ještě velmi povrchně v opravdovou humanitu vniklí. Mus. 1880. 477. — odkud kam Jindřich měl sobě na řízeno, s jižní strany v. nepřátelsky do této polské provincie. Ddk. II. 84. — kam s kým kdy. Úmluvy, ve kteréžto Bůh vnikal za stara s lidem israelským. Sš. II. 98. — kam kudy. Sníh vnikne přes tu nejmenší špárku do jizby. Na Ostrav. Tč. Kdež jsem jinoch vnikal drahou těsnou v člověčenstva doby starobylé. Sš. Bs 189. (Hý. ). Příkopem a branou do hradu v.

375595   Vniknouti Svazek: 9 Strana: 0374
Vniknouti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 249. Vnikovati. Št. Bes. 81. — več: v chu- dobu = upadnouti. Maš. ruk. 22b.

375596   Vniknouti kam Svazek: 7 Strana: 1038
Vniknouti kam. (Kateřina) vniče opět v oblečenie. Kat. 939. — kam čím. Krása vnikala paprsky svými v jeho smysly. Vlč.

375597   Vniknutí Svazek: 4 Strana: 0752
Vniknutí, n., der Einbruch. V. vody do sklepu. Us. Dch.

375598   Vnímací Svazek: 7 Strana: 1038
Vnímací prostředek (oko, ucho). ZČ. III. 1.

375599   Vnímací Svazek: 10 Strana: 0677
Vnímací ústrojí mlýnské = na které síla elementární (vody, větru) nebo i ani- mální tvora (tvora) bezprostředně působí (t. j. kola). Vz Čes. 1. XV. 227.

375600   Vnímač Svazek: 7 Strana: 1038
Vnímač, e, m. = vnímatel. Dk.

375601   Vnímadlo Svazek: 7 Strana: 1038
Vnímadlo, a, n., Perceptionsapparat, -mittel. Vch. Ar. II. 52.

375602   Vnímání Svazek: 4 Strana: 0752
Vnímání, n.. die Perception. Auffassung. Dk. P. 8., 71. Vz Vnímati. V. uhlíku. Vz Schd. 11. 223.

375603   Vnímání Svazek: 7 Strana: 1038
Vnímání aesthetické. Dk.

375604   Vnímaný Svazek: 7 Strana: 1038
Vnímaný; -án, a, o, percipirt, aufgefasst. V. pocity. Dk.

375605   Vnímatel Svazek: 4 Strana: 0752
Vnímatel, vnímatel, e, m., der Percipient, Empfänger, Auffasser. — V., přijímatel, recepteur, die Kraftmaschine, Umtriebs- maschine. Nz.

375606   Vnímatelka Svazek: 4 Strana: 0752
Vnímatelka, vnimatelka, y, f., die Empfän- gerin, Auffasserin. Č. Jez. 181.

375607   Vnímatelnosť Svazek: 4 Strana: 0752
Vnímatelnosť, vnimatelnosť, i, f, die Perceptionsfähigkeit. Bůh v schopnosti a v-sti k spáse klamati se nemůže.

375608   Vnímatelný Svazek: 4 Strana: 0752
Vnímatelný, vnimatelný, apprehensibel. Rk.

375609   Vnímati Svazek: 4 Strana: 0752
Vnímati, vnímávati, vníti (vejmu) = do vnitř hráti, in sich fassen, pereipiren, auf- fassen, aufnehmen (einen Eindruck), begrei- fen, hineinnehmen. — co: sladké zvuky. Č. — co čím: zrakem. — co kam. V ma- terskou svou utrobu vnímáš všechnu žalobu. Sš. Bs. 2. — se proti komu = zpouzeti se. St. skl.

375610   Vnímati co kde Svazek: 7 Strana: 1038
Vnímati co kde. Krásotu vnímáme pouze na předmětech složených. Dk.

375611   Vnímavé Svazek: 7 Strana: 1038
Vnímavé. Jako smysl podobně i rozum chová se při poznání předem v. Hlv. 46

375612   Vnímavosť Svazek: 4 Strana: 0752
Vnímavosť, i, f. = schopnosť ku vnímání, die Empfänglichkeit, Receptivität, Fassungs- fähigkeit. Šf., Nz., Pal. V. smyslů. Mus. Bystrá v. Dch. Znal Kristus v. pohanů. Sš. I. 140. V. usně. Šp. Vnitřní v. Dk. P. 111.

375613   Vnímavý Svazek: 4 Strana: 0753
Vnímavý = rád vnímající, empfänglich, fassend. V. duch, mysl. Mus. I880 363., 146., 486. — pro co. Srdce pro krásoty při- rozenosti v. Kamar.

375614   Vnislav Svazek: 4 Strana: 0753
Vnislav, a, m., osob. jm.

375615   Vnísť Svazek: 8 Strana: 0469
Vnísť (nikoli vníť) = vejíti, vjeti. Vnišiel = vešel i vjel. Slov. Kal. S. 203.

375616   Vniter Svazek: 4 Strana: 0753
Vniter, vnuter, drin, im Innern. Na Slov. Koll. I. 345.

375617   Vniterně Svazek: 4 Strana: 0753
Vniterně, vz Vnitřně.

375618   Vniterní Svazek: 4 Strana: 0753
Vniterní, vz Vnitřní.

375619   Vniternosť Svazek: 4 Strana: 0753
Vniternosť, i, f., die Innigkeit. Nz. Učení všecka zavírám, v-sti želejí. Slov. ps. (Tč. ). Vz Vnitřnosť.

375620   Vniterný Svazek: 7 Strana: 1038
Vniterný, vz Vniterní.

375621   Vnití Svazek: 4 Strana: 0753
Vnití, n., das Eingehen. Sal.

375622   Vníti Svazek: 4 Strana: 0753
Vníti = vjíti, vz Vejíti. Hr. rk. 468., Bž. 50. Nenieť dóstojen sěm vníti. Pass. 29. (Hý. ). Dvaja zostali pri bráne a druhí vnišii dnu (dovnitř). Lipa. 338. Tak vnišel ako dáky duch. Mt. S. I. 96. — kam. Nedá mu vníti u vaše domy. BO. A to jemu jmá ve dsky vníti. aby toho žádný přietel nemstil. Arch. II. 91. Pane, staloť se jest, jakož's přikázal, a ještě miesto jest, v něž mohú zvaní vníti. Hus II. 255. Vnišol do hostince. Dbš. Sl. po v. I. 3 — V., vz Vnímati.

375623   Vníti Svazek: 7 Strana: 1038
Vníti. Vynda kaž všem vóbec v. Výb. II. 30. — kam. A kak-li tam móž v. co nezřiezeného. Št. Kn. š. 60. Otvorte nám dvere, veru vnideme k vám. Koll. Zp. I. 239. — čím kam. Sv. křstem v jednotu sv. křesťanstvie v. Št. Kn. š. 27.

375624   Vníti Svazek: 8 Strana: 0469
Vníti. Cf. Gb. H. ml. I. 379.

375625   Vnitr Svazek: 4 Strana: 0753
Vnitr, u, m., nové m.: vnitř, vnitřek. Ve vnitru. Mus. VIII. 436.

375626   Vnitrák Svazek: 8 Strana: 0469
Vnitrák, a, m., vz násl. Vňutr.

375627   Vnitrný Svazek: 7 Strana: 1038
Vnitrný = vnitřní.

375628   Vnitro Svazek: 4 Strana: 0754
Vnitro, adv., lépe: vnitřnosť, vnitřek. Jg. Ministerium vnitra. J. tr. Zdáť se, že směr této vojenské silnice byl z vnitra země přes Hranice. Ddk. IV. 133. Tataři po všech těchto cestách zaplavovali v. Moravy. Ddk. V. 227. (Tč. ).

375629   Vnitroasijský Svazek: 9 Strana: 0374
Vnitroasijský. V. poušť. Mus. 1897. 411.

375630   Vnitrobunečně Svazek: 8 Strana: 0469
Vnitrobunečně. V. někde žíti. Vstnk. II. 531.

375631   Vnitrocírkevní Svazek: 4 Strana: 0754
Vnitrocírkevnívěci, innerkirchliche Fra- gen. Dch.

375632   Vnitroeuropský Svazek: 4 Strana: 0754
Vnitroeuropský, inneneuropäisch. V. krajiny. Šb. Stř. I. 385., II. 58.

375633   Vnitrokloubní Svazek: 4 Strana: 0754
Vnitrokloubní, v zool. endomerida, pl. Nz.

375634   Vnitrokmenný Svazek: 7 Strana: 1038
Vnitrokmenný. V. samohláska. Ndr.

375635   Vnitrokosťový Svazek: 10 Strana: 0485
Vnitrokosťový nádor, endostosis. Ktt., Ott.

375636   Vnitroměstský Svazek: 10 Strana: 0485
Vnitroměstský. V. doprava (vnitř města). Nár. list. 1905. 7. 2.

375637   Vnitromíškový Svazek: 7 Strana: 1038
Vnitromíškový, intrafollicularis.

375638   Vnitromolekularní Svazek: 10 Strana: 0485
Vnitromolekularní přitažlivost'. Vot. 204.

375639   Vnitromořský Svazek: 7 Strana: 1038
Vnitromořský. V. ostrov, pelagisch. Nz.

375640   Vnitromozkový Svazek: 7 Strana: 1038
Vnitromozkový, intracerebralis.

375641   Vnitrooční Svazek: 7 Strana: 1038
Vnitrooční, endoptisch. V. tlak na oko Ott. IV. 942.

375642   Vnitrooční Svazek: 8 Strana: 0469
Vnitrooční. V. tlak, nádor, Schb. Nád. 5., 9., choroba. Phľd. IX. 429.

375643   Vnitroplodý Svazek: 8 Strana: 0469
Vnitroplodý. V. lišejník. Vz Ott. VIII. 604.

375644   Vnitropolitický Svazek: 7 Strana: 1397
Vnitropolitický. V. poměry. Nár. list. 1893

375645   Vnitropolitický. V Svazek: 10 Strana: 0485
Vnitropolitický. V. krise, situace. Nár. list. 1903. 177. 5., 154. 17.

375646   Vnitropupí Svazek: 4 Strana: 0754
Vnitropupí, n., omphalodium, der Nabel- grund, der Grubengrund. Nz.

375647   Vnitrorakouský Svazek: 4 Strana: 0754
Vnitrorakouský, innerösterreichisch. V. země: Rakousy dolní a horní, Salcbursko, Tyroly s Vorarlberkem, Štýrsko a Koru- tany. Kř. Stat. 5., Ddk. VI. 54.

375648   Vnitrosdílný Svazek: 4 Strana: 0754
Vnitrosdílný. V. znamení (na železných drahách), das Interkommunikationssignal.

375649   Vnitrosloví Svazek: 7 Strana: 1038
Vnitrosloví, n. Jir.

375650   Vnitroslovný Svazek: 7 Strana: 1038
Vnitroslovný. V. mezera (jsoucí u vnitř slova). Mš., Dk. Poet. 212.

375651   Vnitroucho Svazek: 7 Strana: 1038
Vnitroucho, a, n., das innere Ohr. Zá- nět v-cha, Otitis interna s. media (mázdřiv- čitý, diphtheritica, tuberkulosní, tubercu- losa, záškrtový, crouposa).

375652   Vnitroveršný Svazek: 7 Strana: 1038
Vnitroveršný rým. Dk. Poet. 415.

375653   Vnitrozemec Svazek: 4 Strana: 0754
Vnitrozemec, mce, m., der Binnenländ- ler Dch.

375654   Vnitrozemí Svazek: 4 Strana: 0754
Vnitrozemí, n., das Binnenland. Šb.

375655   Vnitrozemí Svazek: 10 Strana: 0485
Vnitrozemí, n. Slád. Rich. 166., Kubl. 136.

375656   Vnitrozemní Svazek: 4 Strana: 0754
Vnitrozemní jezero, der Binnensee. Dch. V. hory, Mittellandsgebirge. Nz. Vz Vnitro- zemský.

375657   Vnitrozemský Svazek: 4 Strana: 0754
Vnitrozemský = vnitrozemní, mittellän- disch, Binnen-. V. clo, jezero, moře, obchod, plavba. Nz. V. teplota, žár, podnebí, kra- jiny, voda. Stč. Zmp. 508., 509., 552., 619., 749.

375658   Vnitř Svazek: 4 Strana: 0753
Vnitř (z v-n-j-utř, kdež n předsuto po předložce, vz Prk. Př. 15. ); suč. vňutř, Bž 10.; u Opavy posud. Klš.; adv = do věci, v prostřed čeho, do něčeho, in das Innere, hinein, herein, einwärts. Všed v. Ben., Br. V. — V. = ve věci, u prostřed čeho, innen, inwendig, innerlich, innerhalb. Chléb má střídu v. dírkovanou; Zevnitř kůra, v. lyka jsou. Kom. V. i zevnitř lichota. Prov. Mus. Povrch je hezký, ale u v. to nestojí za nic. Dch. Při tolikerých živlech rozkladu u v. i zevně byla nejnutnější potřeba toho Ddk. IV. 117. Jen zevnitřní nebývá u vnitř týž. Shakesp. Tč. Vnitř hoříc, zevnitř mrznouc. Žer. 311. Byl u vnitř plac prázdný až do druhé zdi. V. Když pravě sami se v. spa- tříme, shledáme v pravdě, že větčie strana z nás křesťanóv modloslúžením jest zprz- něna; To bývá zjevně, neb v. hlasem neb jinými znameními čitedlnými; Ač ten, jenž jest zevnitř nás člověk, boří se a hyne, však ten, jenž v. jest, obnovuje se den ote dne; Hledáš-li kterého miesta vysokého neb miesta svatého, v. daj chrám Bohu; Aniž jest pochybenie, by ho v. nenaučil milo- stivý spasitel, jakož ho zevnitř naučil; Hlas ovčí jest: Budete hřiechóv zbaveni! v. hl- tánie žádosť, aby dali penieze; Ten vás v. navštievě vydá svědectvie o mně. Hus I. 168., 93., 11. 7., 304., 11. 164., 169., 195. (Tč. ). — S genit., innerhalb. V. kostela. V. Shřielo se srdce mé vniutř mne. Žalt. wit. 38. 4. (Č. ). V. i zevnitř města. Har. V. země ne- sluší jeho ovšem hledati; Spojili se někde v. země, snad u Plzně; Loupežné zástupy uherské tak často v. země své spatřovali; Prost jsa všeliké starosti u v. říše; Obce Zábřeh atd. u vnitř této kotliny; Listinami zjištěných dat o silnicích u v. země máme ovšem velmi pořídku; Odpůrci způsobil ne- pokoje u v. vlastní říše jeho. Ddk. II. 85., 132., 145., IV. 97., 127.; 135., VI. 113. — Se subst. s předložkou v. V. v domě. Ros. Přijel v. do vlasti. BO. — V. má moc sub- stant. a pojí se s předložkou. U v. nás jest. Kram. U vnitř pukající (jako měchýříky orlíčkův, vomějův); u v. prostý (jako ostěra sleziníkův); u v. připevněný (jako prašníky na svých nitkách). Rst. 515. V., z v., od v (z vnitř liší se od: zevnitř = z venku). Všecky tyto věci zlé pochodí z vnitř. V., z vnitřku. Br.

375659   Vnitř Svazek: 7 Strana: 1038
Vnitř. Mkl. Etym. 222. a., Gb. Ml. II. 148. V. málo kde na Mor. se užívá, říká se: ve stavení, jablko v sobě červené, cítil v sobě bolesť, bolelo v něm a p. Brt. D. 285.

375660   Vnitřek Svazek: 4 Strana: 0753
Vnitřek, třku a třka, m. = vnitřní čásť, das Innere, Inwendige. V. kůže. Šp. Do v-ka hleděti. V. Všecky tyto zlé věci po- cházejí z v-ku. Br. U v-ku. Br. Do v-ku, k v-ku země. Šm. Do vnitřka země. Dch. V. osoby. Sš. L. 118.

375661   Vnitřeně Svazek: 4 Strana: 0753
Vnitřeně = vnitřně. Sl. ps. Šf. II. XIII.

375662   Vnitřchmat Svazek: 7 Strana: 1038
Vnitřchmat, u, m., v tělocv. Rgl.

375663   Vnitřku Svazek: 4 Strana: 0753
Vnitřku = vnitř. D.

375664   Vnitřně Svazek: 4 Strana: 0753
Vnitřně, na Slov. vniterně uvnitř, vnitř, inwendig. Vnitřně a zevnitřně. Reš.

375665   Vnitřní Svazek: 4 Strana: 0753
Vnitřní = co vnitř jest, u Opavy vňutřný, Klš., na Slov. vniterný, der innere, innwen- dige. Vnitřní místo, úd (jako srdce), myšlení, moře (středozemní), V., hnutí, vnuknutí, pu- zení, D., smysly, Kom., úhel. Sedl. V. bouře mnou zmítá. Jg. V. sloh nerostu složených. Vz Bř. N. 51. V. kůra, die Innenrinde; v. ozubení, die innere Verzahnung. Šp. V. příbuznosť dějů, Lep. Děj I. L, ústrojí státu, Kř. Stat. 2., oběžnice, důvodnosť, Stč. Zmp. 166., 628., stav, byt říše, zmatky, rozbroje, Šb. Stř. II. 40., 168.. nepokoj, cena spisu, život. Mus. 1880. 64., 367., 425. Vnitřní po- chody: myšlení, cit a j.; appercepce, vní- mavosť, napětí. Dk. 1., 111., síla. Us. V. planosť řeči, die innere Haltlosigkeit der Rede; jazyk vnitřního jednání úřadů, innere Verkehrssprache der Aemter. Dch. V su- didla; Chtěl se zbaviti nepřátel vnitřních již proto, že od cizích nebyl bezpečen. Ddk. II. 155., 405. (Tč. ) Pro jeho vniterné vnu- kání, die innere Eingebung. Proch. Dj. bibl. I. 10. V. členové srovnalosti, t. interní. Šim. 80., Stč. Alg. 88. Ministerium vnitra nebo minist. věcí nebo záležitostí vnitřních. J. tr. Okraje vniterné oděvu toho podšity jsou damízem a výložky či lemůvky stužkami pěkně obtaženy. Sš. P. 761. Jen lesklá jména mají knížat, za slávu zevní vnitřní klopotu. Shakesp. Tč. Vniterný ukon du- chový. Sš. J. 72. (Hý. ). V-ho pak očištění dáti nemohu. BR. II. 13. b. Proto k naší nemoci příslušie, aby náš čich i v. i ze- vnitřní bodla, bolesť trápila....; Zjevná věc jest, že jeho (boží) milosrdenstvie jest, jemu v. a věčné; Protož jako proti zevnitř- ním cizím nepřátelóm, též také proti vnitř- ním domácím duší nepřátelóm učte se pilni býti; Bude tam bolesť bez konce i v. v duši i zevnitřní na těle; Pokušenie některé jest v., jako když má člověk od těla hnutie k smilstvie, ano ho nižádná věc k tomu nevábí; Jsú i klécaví, že žádosti v. pravé k Bohu a k dobrým skutkóm nemají. Hus I. 293.. 294,, 468. II. 47., 87., 255.

375666   Vnitřní Svazek: 7 Strana: 1038
Vnitřní pohnutí, Šbr., statky, Kzl, slovo, smysly, Hlv., souvislosť, Ndr., dřevo, Kern-, Mour., ústrojí obce, J. Lpř.. politika, Osv., svoboda, Dk., struktura, ZČ., hodnota ně- čeho, Pdl., lékař, Let. 71., a duchovní člo- věk. Bart. 175. Akkusativ v-ho předmětu. Křn. 3. vd. 156. Léky pro člověčie poru- šenie vnitřnie i vnějšie; Kdyby svoje v. oči odvrátili od věcí tohoto světa. Št. Kn. š. 9., 46., 143.

375667   Vnitřnosť Svazek: 4 Strana: 0753
Vnitřnosť, i, f., na Mor. vňutřnosť, Klš., na Slov. vnuternosť = jakosť vnitřního, die Innigkeit. D. — V. = vnitřek, das Innere, Inwendige. — Vnitřnosti = vnitřní částky těla, střeva, drob, ťmláyyva, lat. viscera, die Eingeweide. V. = ústroje čidlové, dychací, zažívací, močové, pohlavní, krevní, vz tato slova a S. N., Droby. V. člověka, hovada, Ros., zvířecí. V-sti žertvy (věštění z nich u Římanů), vz Vlšk. 517. A v-sti mé po- hnuly se ve mně. Pís. Šal. 5. 4. Tak mi líto zástupu toho, až se ve mně v-sti po- hybují. BR. II. 69. b. — V-sti = části vět- šího celku, ku př. u tkadlcovského stavu: cívka, člunek a p., u stroje: kotel, řemeny, kola a p. U Žamb. Dbv.

375668   Vnitřnosť Svazek: 7 Strana: 1038
Vnitřnosť. O použití dobytčích v-stí. Vz KP. VI. 480.

375669   Vnitřnost Svazek: 9 Strana: 0374
Vnitřnost. Lázně hýbá v-stí (sg. ). Maš. ruk. 208a.

375670   Vnitřnostiny Svazek: 8 Strana: 0469
Vnitřnostiny, šp m.: útroby. Krok. 1892. 369.

375671   Vnitřnostný Svazek: 4 Strana: 0754
Vnitřnostný = co u vnitř jest, innerlich. V. semena žabinců či řas. Rst. 515.

375672   Vnitřplodník Svazek: 4 Strana: 0754
Vnitřplodník, u, m., endocarpon, rostl. lišejník. Rostl. I. 274. a.

375673   Vnitřplodný Svazek: 4 Strana: 0754
Vnitřplodný = plod vnitřku mající, endo- carpeus. Rosti. I. 77. a.

375674   Vnitřvýtrusí Svazek: 8 Strana: 0469
Vnitřvýtrusí, n. V. hub, endosporium. Vz Ott. XI. 690. b.

375675   Vniutornosť Svazek: 7 Strana: 1038
Vniutornosť, i, f. = vnitřnosť. Slov. N. Hlsk. III. 359.

375676   Vniutro Svazek: 4 Strana: 0754
Vniutro-, Binnen-. Na Slov. Ssk.

375677   Vniuž Svazek: 7 Strana: 1038
Vniuž štěnec. Jdš. v. 24.

375678   Vniuž, vniž Svazek: 4 Strana: 0754
Vniuž, vniž, zastr. = jako. Jir., Výb. I. 46., 145., 163. Cf. Vňuž, Vniž. Bž. 216.

375679   Vniveč Svazek: 7 Strana: 1038
Vniveč Cf. List. fil. 1883. 255., Zápor II., D. Lhrg. 213.

375680   Vniveč Svazek: 9 Strana: 0374
Vniveč t. j.: v-ni-v-čež z. v-ni-vb-čežb. Sr. Čež a Gb H. ml. III. 1. 464. V.: v-ni-ve-č. Ib. 468.

375681   Vniveč (ne Svazek: 4 Strana: 0754
Vniveč (ne: v nivec), akkusativ; vni- včem, lok. Zde jest předložka v zdvojena: v-ni-ve(v)-č ( č = če = co) = v nic, in Nichts. D., T., Bž. 55. V. něco obrátiti. D., Solf. Proti sv. Petru vnivčemž zvítěziti nemohl. Leg. V. se neplésti. Arch. II. 239. (Šd. ). Ach, veru že nás zlostná macocha na vni- voč priviedla. Na Slov. Dbš. Pov. IV. 50.

375682   Vnivoč Svazek: 7 Strana: 1038
Vnivoč = vniveč. Slov. Zátur.

375683   Vnivoč Svazek: 8 Strana: 0469
Vnivoč. Pobúchal, pomlátil, na vnivoč obrátil. Slov. Nov. Př. 611. Cť. Vniveč.

375684   Vniž Svazek: 4 Strana: 0754
Vniž, vniuž, zastar. V. = ve kterouž, in welche. Vniužto dobu se súmrači. St. skl. V. i. e. měru = jako, als wie. V. pták = jako pták. St. skl. Oklučiuce ny vňuž vlci ovce. Rkk. V. vůl = jako vůl. Výb. I. 145., 163. Jazyk mají vniž meč v sobě; Vniž roj; Kdaž jsú měkci vniž mák zralý; Pyrop svieti vniž plameň; Mútě sě (piesek) vniž moře samo. Alx. V. v. 210. (HP. 6. ), v. 1044., v. 1092. (HP. 27. ), v. 1551. (HP. 38. ), v. 2179. (HP. 53. ).

375685   Vniž Svazek: 8 Strana: 0469
Vniž, vňuž, sieut; vlastně akkus. sg. fern, v-ňu-že, vňuž i. e. mieru, quo modo. Vz Gb. H. ml. I. 378.

375686   Vnočiti Svazek: 4 Strana: 0754
Vnočiti (stupňováno z vniknouti, Gb. Hl. 141. ), il, ení, zastr. = vraziti, doraziti, ein- dringen. — kam. Ač který pes k němu vnočí. Alx. V. v. 1626. (HP. 39. ). Na nebe má oči a do blata vnočí. Prov. Tč. Hlavu do stěny v. Na Ostrav. Tč. To husté jich (těch slov) opětováni má slova ta tím hlou- běji v., vhloubiti do útroby naší. Sš. J. 108. (Hý. ). Vsie sě vzmuži, vsie v Tatary vnoči. Rkk. 50. — kam jak. Vojmír vnoči na ně chrabrú rukú. Rkk. 23. Obouma nohama do hnoja v.; S pravdou na koho v. Na Ostrav. Tč.

375687   Vnočiti Svazek: 7 Strana: 1038
Vnočiti. Šf. III. 461., Ž. kl. 32. 15.

375688   Vnočiti Svazek: 10 Strana: 0485
Vnočiti = vtrhnouti. Když lev vnočí ve stádo koz neb ovec. Msn. II. 181.

375689   Vnohy Svazek: 7 Strana: 1038
Vnohy = ten tam. Prásk motykú a v nohy s pola. Mor. Brt. D. 285. Pršp. 66.

375690   Vnorky Svazek: 7 Strana: 1038
Vnorky, pl., f., bucolitre, zastr. Rozk.

375691   Vnoření Svazek: 4 Strana: 0754
Vnoření, n., die Immersion. J. tr.

375692   Vnořený Svazek: 4 Strana: 0754
Vnořený; -en, a, o, eingetaucht. — kam: do vody. Us.

375693   Vnořený v Svazek: 7 Strana: 1038
Vnořený v chmury; v myšlénkách. Vrch.

375694   Vnořiti Svazek: 4 Strana: 0754
Vnořiti, il, en, ení = pohřížiti, eintau- chen; vkrásti se, sich einschleichen. Jir. — co kam. Hlavu do vody v., eintauchen, einsenken. Tč. — se kam. Gore ptencem, k nimže zmija vnori (hoře ptákům, k nimž zmije vnoří). LS. v. 95. Vz Bdl. Obr. 139. Pan Tadeáš jen v obraz sousedky se vno- řil; Ve chladné proudy se vnoří. Kká. Td. 32., 88.

375695   Vnořiti co, se kam Svazek: 7 Strana: 1038
Vnořiti co, se kam. Vnoř se v duše hlubinu Jbl. Oko vnořil na dno její. Vrch. Svůj zrak v něco v. Osv. V. 757. K citatu z Rkk. přidej: Vz Osv. 1886. 384., 605. Se jest vynecháno, jak se i jinde často stává, nebo: k nimže čti: k nimž se.

375696   Vnosení Svazek: 4 Strana: 0754
Vnosení, n., das Hineintragen.

375697   Vnosený Svazek: 4 Strana: 0754
Vnosený; -en, a, o, eingetragen. Bern.

375698   Vnositel Svazek: 4 Strana: 0754
Vnositel, e, m., der Eintrager. Jg.

375699   Vnositi Svazek: 4 Strana: 0754
Vnositi, vz Vnésti.

375700   Vnoska Svazek: 4 Strana: 0754
Vnoska, y, f., ein eingeschobener Satz. Cvičení mluvnická jsou: přeměnky, periody se vnoskami atd. Kom. Cf. Věta, Vsuvka.

375701   Vnotie Svazek: 7 Strana: 1038
Vnotie. Mnohý bohatý král v. (tak v rkp.; nejasně. Er. čte: v tě!).

375702   Vnouče (šp Svazek: 4 Strana: 0754
Vnouče (šp. vnouče), ete, n., vz Vnuk.

375703   1. Vnouček Svazek: 4 Strana: 0754
1. Vnouček, vz Vnuk.

375704   2. Vnouček Svazek: 4 Strana: 0754
2. Vnouček, čka, m., osob. jm.

375705   Vňouk Svazek: 9 Strana: 0374
Vňouk, a, m. = vnuk. Jihozáp. č. Dšk. Vok. 55.

375706   Vnoukati Svazek: 4 Strana: 0754
Vnoukati, vnouknouti, eingeben, einflös- sen (ins Herz). Dch. — co komu. Us. Tč. Cf. Vnuknouti.

375707   Vnov Svazek: 7 Strana: 1038
Vnov, v nově, neu, neuerdings. Rk.

375708   Vnově Svazek: 4 Strana: 0754
Vnově, von neuem, neuerdings. Kterýžto mlýn jsme nyní v. ustavili; Abychom jim jeden jarmark v. vysaditi ráčili. Listy z let 1482. a 1651. (Tč. ). Vedena jest voda stru- hami v. zdělanými. Dač. II. 3. Své v. zí- skané apoštoly. BR. II. 40. b. V. krstiť = z nova křtíti. Slov. let. III. 119.

375709   Vnově Svazek: 8 Strana: 0470
Vnově. Mistře, v. chtěli tě tam židé ka- menovati. Ev. vid. 68. Joh. 11. 8. V. volený. V. Kal. 30. a j.

375710   Vnovo Svazek: 7 Strana: 1397
Vnovo = vnově. Slov Kľ.V. 131.

375711   Vnucení Svazek: 4 Strana: 0754
Vnucení, n., das Aufdringen. Us.

375712   Vnucenosť Svazek: 4 Strana: 0754
Vnucenosť, i, f., die Aufgedrungenheit. Dch.

375713   Vnucený Svazek: 4 Strana: 0754
Vnucený; -en, a, o, aufgedrungen. Toto vnucené nástupnictví bylo příčinou svrchu dotčených schůzek. Ddk. III. 88.

375714   Vnucovati Svazek: 4 Strana: 0754
Vnucovati, vz Vnutiti.

375715   Vnuča Svazek: 7 Strana: 1038
Vnuča, aťa, n. = vnouče. Slov. Sokl. II. 266.

375716   Vnučátko Svazek: 4 Strana: 0754
Vnučátko, a, n., vz Vnuk.

375717   Vnúče Svazek: 10 Strana: 0485
Vnúče, ete, n., vz Vnouče, Vnuk. Št.

375718   Vnuček Svazek: 4 Strana: 0754
Vnuček, čka. m., vz Vnuk.

375719   Vnučka Svazek: 4 Strana: 0754
Vnučka, vz Vnuka.

375720   2. Vnuk Svazek: 4 Strana: 0755
2. Vnuk, u, m. = vnuknutí, die Einge- bung. Milosť vnuku vniterného; Proroci vnukem ducha sv. mu předpovídali; Kdo si všímá toho vnuku vniterného, ten při- chází ke mně. Sš. Sk. 136., 237., J. 110. (Hý. ).

375721   Vnuk Svazek: 7 Strana: 1038
Vnuk. Cf. Mkl Etym. 396. b., Mkl. aL. 79., Bž. 51., Cor. jur. IV. 3. 1. 447.

375722   Vnuk Svazek: 8 Strana: 0470
Vnuk. V. boží = kněžské dítě. XVI. stol. Wtr. Živ. c. 647.

375723   1. Vnuk (ne Svazek: 4 Strana: 0754
1. Vnuk (ne: vňuk), a, vnouček (zastr. vnuček), čka, vnučiček, čka, m., vnouče, ete (zastr. vnúče), vnoučátko, a, n. = syn mého syna nebo dcery, der Enkel. V., MV. Vnuk v obecné mluvě, taky na Mor. Tč. Otec stojí, syn mu visí, vnúče po svete robí bláznov (peň, hrozen, víno). Mt. S. I. 139. Čo pradedo ztratil, v. navrátí. Na Slov. Tč. V. Joziášův. BR. II. 6. b. Od svých vnúčat. Půh. II. 405. To písmo móž i vnú- čatóm sě dostati. Hus I. 54. — V. = sy- novec, synovkyně, neť, der Neffe, die Nichte. O ty můj milý synu a vnuku! já jsem tvé matky bratr a tobě ujec vlastní. Biancof. 96.

375724   2. Vnuka Svazek: 4 Strana: 0755
2. Vnuka, y, f. = druh knedlíků v mlíce vařených, die Nocke. D. Vlasky: gnocco. Jg.

375725   1. Vnuka Svazek: 7 Strana: 1039
1. Vnuka = vnučka. Sv. ruk. 318., Alx. V. v. 2., 13.

375726   1. Vnuka, vnučka, vnučička Svazek: 4 Strana: 0755
1. Vnuka, vnučka, vnučička, y, f. = synova n. dceřina dcera, vnukyně, die En- kelin. V. — V. = synovkyně, neť, die Nichte. Jedna vaše vnučka má býti korunována královnu. Biancof. 108. Nebo jmieše vnuku jeje. Alx. M. v. 32. (HP. 90. ). Vz Vnuk.

375727   Vnukání Svazek: 4 Strana: 0755
Vnukání, n,, die Eingebung. Slovem bo- žím nerozumí vniterná v.; Naučí pak duch sv. vnitrným v-ním a neviditelným vléváním pravdy; V-ním ducha sv. se říditi. Sš. J. 94., 236., II. 61. (Hý. ). Někteří v. ďáblovu to přičítají. BR. II. 127. h. Z božího vnu- kání (vnuknutí). Kom. Vnitřní, přirozené v. D.

375728   Vnukaný Svazek: 4 Strana: 0755
Vnukaný; -án, a, o, eingegeben (in den Sinn, ins Herz). Dle smyslu duchem svatým v-ného. Sš. II. 61.

375729   Vnukatel Svazek: 7 Strana: 1039
Vnukatel, e, m., der Eingeber, Einflü- sterer. Rk.

375730   Vnukati Svazek: 4 Strana: 0755
Vnukati, vz Vnuknouti.

375731   Vnukly Svazek: 8 Strana: 0470
Vnukly, eingegeben. V. píseň. Zvič. Mlt. 13.

375732   Vnuknouti Svazek: 4 Strana: 0755
Vnuknouti, knul a kl, ut, utí; vnukati, vnoukati, vnukávati, vnukovati = znamení dáti, kynouti; v mysl dáti, učiti, Jg.; vnik- nouti, eindringen. — čím: okem (znamení dáti). V. — komu čím (aby). Tím nám vnuká, abychom nad jeho rodinou drželi ruku. Sych. Vnukali jim, aby milovali spra- vedlnost'. V. — co komu (v mysl dáti): radu. V. V. někomu lásku. Us. Dch. Tento neobyčejný muž vnuknul našemu Břetislavu mnohou dobrou myšlénku; Čím těžší pří- stup k lásce, tím prudčeji oheň vnuknul milujícímu syn Veneřin; Jemu teprve ta idea musela býti vnuknuta. Ddk. II. 105., 108., V. 352. Ježíš spasitelná myšlení nám vnuká: Prorok vyučoval jenom to, co mu duch sv. vnukal; Duch sv. vnuká nám modlitbu tu dětinnou, vroucnou a něžnou. Sš. L. 178., I. 124, II. 46. (Hý. ). Což vám ďábel vnuká, to s chutí mluvíte. BR. II. 331. a. — jak. Ješto skrze ducha sv. byl prorokovi slova ta vnuknul. Sš. L. 60. — Ros, Jel, Reš. — kam. Abychom v pokoj a mír vnuknúce. Záp. vol. Jiř. za spr. (Č. ). — co kam. Dobré v srdce v. Kor. V žá- dosť v. Jel. Do útlého srdce všechny ctnosti vnukala. Us. V každou z nich tvá ruka obraz slunka vnuká. Sš. Bs. 2. — s inft. Nebo zlí duchové vnukají hříchy činiti. V. — že. Volá nás vnukaje nám, že nadarmo nebojujeme. V. Jako by mu byl duch boží vnuknul, že... Ddk III. 119. — co komu kam: do srdce. Us.

375733   Vnuknouti Svazek: 7 Strana: 1039
Vnuknouti. List. fil. XI. 325.

375734   Vnuknutí Svazek: 4 Strana: 0755
Vnuknutí, n.. die Eingebung, Inspira- tion (vdechnutí, v mysl vmítání). Z tvého v. V. Z vlastního v. (sám od sebe). D. Z do- brého v. mu pověz své příčiny. Us. Tč. Duch sv. pravil k Filippovi vnitrním vnuk- nutím. Sš. Sk. 103. Tři jsú věci, jimiž plní se hřiech: v-tie, libosť a přivolenie; buď pamětí neb tělestnými čichy. Hus I. 347. V. božské. Němc. Z božího v. to pochází. Ros. — V. = co vnuknuto jest, das Eingeflösste, der Gedanke. Dobré v. mu na srdce přišlo. Kram. — Solf., Boč.

375735   Vnuknutý Svazek: 4 Strana: 0755
Vnuknutý; -ut, a, o, eingegeben, inspi- rirt. V. myšlénka. Us. Dch.

375736   Vnukovství Svazek: 4 Strana: 0755
Vnukovství, n., die Elnkelschaft (vlast- nosť vnukova). Bern.

375737   Vnukovstvo Svazek: 4 Strana: 0755
Vnukovstvo, a, n., die Enkel.

375738   Vnukový Svazek: 4 Strana: 0755
Vnukový; vnukův, -ova, -ovo, dem Enkel gehörig. Jel.

375739   Vnukyně Svazek: 4 Strana: 0755
Vnukyně, ě, f. V. Vz Vnuka.

375740   Vnukyně Svazek: 7 Strana: 1039
Vnukyně. Let. 388., Výb. I. 433.-434.

375741   Vnušiti Svazek: 4 Strana: 0755
Vnušiti, il, en, ení, vnušovati = v uši pojati, pustiti, řj'wTí«C"etfi9-«ř. — co. Vnušte slova moje; Aby vnušili slova, co jim říci hodlá. Sš. Sk. 23. (Hý. ).

375742   Vňut Svazek: 10 Strana: 0677
Vňut, vnitřák, a, m. = vňutr v I. Přisp., Brt. SI. 565.

375743   Vnuter Svazek: 4 Strana: 0755
Vnuter = vnitř, einwärts, hinein. Na Slov.

375744   Vnuterne Svazek: 4 Strana: 0755
Vnuterne = vnitřně. Na Slov.

375745   Vnuterní Svazek: 4 Strana: 0755
Vnuterní = vnitřní. Na Slov.

375746   Vnuternosť Svazek: 4 Strana: 0755
Vnuternosť, i, f. = vnitřnosť. Na Slov.

375747   Vnutiti Svazek: 4 Strana: 0755
Vnutiti, vnuť, tě (íc), il, cen, ení; vnu- covati, vnutívati, einnöthigen, aufdringen, einzwingen. Jg. — co, se komu (jak). Protestanté proti vší mluvitosti slovu tomu vnucují smysl... Sš. II. 57. (Hý. ). V. ně- komu něco domlouváním. Us. Chtěl mu v. domnění, že... Dch. Když nechce, co byste se mu vnucoval. Us. Šd. Vnutil mi to. Us. Vnucuje se nám myšlénka, zdali...; Se strany české přímo mu vnucena příležitosť ku provedení zásady tuto vyslovené. Ddk. III. 271., IV. 81. (Tč. ). Víru Kristovu pře- moženým násilím v. Šb. Stř. II. 278. — co komu proč. Jenž do ruky mi vnutil meč vám ku odporu. Kká. Td. 290. — koho kam. Blk. Vnutil si to do hlavy, že.... Dch. Vz násl.

375748   Vnutkati Svazek: 4 Strana: 0755
Vnutkati, vnutkávati = vnucovati, auf- zwängen, aufnöthigen. — co kam. Vnut- kali do mne opojnou bryndu. Sych. — se jak kam. V. se mocí (v něco) = vetříti se.

375749   Vnutkati Svazek: 9 Strana: 0374
Vnutkati se več. Dač. II. 57.

375750   Vnutkati co komu Svazek: 7 Strana: 1039
Vnutkati co komu. Své nářečí jim v-li. Šf. Strž. II. 324.

375751   Vnutnati Svazek: 4 Strana: 0755
Vnutnati, dringend einprägen. Šm.

375752   Vnútornie Svazek: 4 Strana: 0755
Vnútornie = vnitřní. Na Slov. Turci mali (měli) vplyv na v. záležitosti jejich. Lipa 158. Kde počína sa marnosť, tam pře- stává cena v-ná. Lipa 375.

375753   Vnútornosť Svazek: 4 Strana: 0755
Vnútornosť, i, f. = vnitřnosť. V. země. Na Slov. Tč.

375754   Vňutr Svazek: 7 Strana: 1039
Vňutr, a, m. = kanec, valach, volek o jednom varleti (špatně vyřezaný). Slez. Šd. Cf. Fňutr.

375755   Vňutr Svazek: 8 Strana: 0470
Vňutr, a, m. = vnitrák, brdvek, býček, který má vnitru přirostlé maso, tajnou vadu. Laš. Brt. D. II. 411.

375756   Vnutrek Svazek: 4 Strana: 0755
Vnutrek = vnitřek. Na Slov.

375757   Vňútri Svazek: 4 Strana: 0755
Vňútri = vnitř. Na Slov. Ssk.

375758   Vnútriť Svazek: 9 Strana: 0374
Vnútriť = něco podšití. Sbor. sloy. I. 194.

375759   Vňútro Svazek: 4 Strana: 0755
Vňútro = vnitro. V již. Mor. Šd.

375760   Vňútroby Svazek: 7 Strana: 1039
Vňútroby, pl., f. = vnitřnosti. Slov. Rr. Sb. V. země. Ev. šk. III. 163.

375761   Vnutř Svazek: 4 Strana: 0755
Vnutř = vnitř. Ž. wit. 108. 18.

375762   Vnutř Svazek: 7 Strana: 1039
Vnutř, intra, Ž. kl. 102. 1., intus. Ž. kl. CMD. 25., Mkl. Etym. 222. a.

375763   Vnutřek Svazek: 7 Strana: 1039
Vnutřek, intus. Ž. kl. 44. 14.

375764   Vňutřní Svazek: 10 Strana: 0485
Vňutřní. Št. Ř. Vz Vnitřní.

375765   Vňutřnosť Svazek: 10 Strana: 0485
Vňutřnosť, vz Vnitřnosť.

375766   Vňuž Svazek: 7 Strana: 1039
Vňuž. Anth. I. 3. vd. 34., Bož. umuč. 65.

375767   Vnuž, vňuž Svazek: 4 Strana: 0755
Vnuž, vňuž. vz Vniž. Tak bolesťú ohra- zena bieše vňuž (= jako) temným oblakem. Hr. rk. 119., 117. Of. Hr. rk. 33., 83., 101., 117., 119., 153. aj., Rkk. 50., Zk. skl. 491.

375768   -vo Svazek: 4 Strana: 0755
-vo, přípona jmen podstat. rodu střed.: píti — pi — pi + vo, pali — vo, steli — vo. D., Č. Střevo. Bž. 231.

375769   Vo Svazek: 4 Strana: 0755
Vo- v násloví m: o, kde v jest přídechem: vobaliti, voběd, vobilí atd., vz: Obaliti, oběd, obilí atd.. O, V, Gb. Hl. 118.

375770   Vo Svazek: 4 Strana: 0755
Vo, předložka m.: v, ve. Kup mi, matko, koníka, mír vo vlasti zaniká. Sl. ps. Tč.

375771   -vo Svazek: 7 Strana: 1039
-vo, přípona. Cf. Gb. Ml. I. 61.

375772   VO Svazek: 8 Strana: 0470
VO. Z vo se v odsouvá: ozher m. vozher, oda, oly m. voda. voly (záp. od Buděj.). Us. Kts. Oskový. Lobk. 85. (Gb. H. ml. 1. 439.).

375773   Vo Svazek: 9 Strana: 0374
Vo! Volání na voly, aby stanuli. Šeb. 123.

375774   Vobal Svazek: 8 Strana: 0470
Vobal. Strop na vobal = z půvalů slamon otočených a lepenkou zamazaných. Chod. Vz NZ. IÍ. 618.

375775   Vobálka Svazek: 10 Strana: 0485
Vobálka, y, f., vz Kabřinec.

375776   Vobalmo Svazek: 10 Strana: 0485
Vobalmo síct. Dšk. Km. 26.

375777   Vobalový Svazek: 8 Strana: 0470
Vobalový, V. strop. Chod. Vz předcház. Vobal a NZ. IV. 210.

375778   Vobdal Svazek: 8 Strana: 0470
Vobdal, a, m. = cáp. Jevíčko. Mtc. 1893. 307.

375779   Vobden Svazek: 10 Strana: 0485
Vobden = ob den, každý druhý den. Us. Dšk. Km. 51.

375780   Vobdzindky Svazek: 8 Strana: 0470
Vobdzindky — brinda, patoky; d vsuto. Dšk. Jihč. I. 16.

375781   Vobec Svazek: 4 Strana: 0755
Vobec, bce, m. = obec. Item v., kteráž k nadepsanému dvoru přísluší. Arch. V. 566.

375782   Vóbec Svazek: 4 Strana: 0755
Vóbec = vůbec. Vš. Jir. 116. Protož ve- ríme všem vóbec dobrým lidem. NB. Tč. 288. Vyznáváme tiemto listem ovšem v., ktož jej uzřie aneb čtúc slyšeti budú. List z r. 1461. K tej otázce najdříve diem kaž- dému vóbec... Hus I. 471.

375783   Vóbec Svazek: 7 Strana: 1039
Vóbec Výb. II. 24, 30., Alx. V.

375784   Vobec Svazek: 10 Strana: 0485
Vobec, bce, rn. = obecný pozemek; obecný les. Hoš. Po. I. 145.

375785   Vobecnica Svazek: 10 Strana: 0485
Vobecnica, e, f., j m. louky. Hoš. Pol. 145.

375786   Vobecník Svazek: 9 Strana: 0374
Vobecník, u, m. = obecní les. Us. Hoš. 101.

375787   Vobeček Svazek: 9 Strana: 0374
Vobeček. Na V-ku, trať u Bukoviny v Turnovsku. Př. star. V. 120.

375788   Voběd Svazek: 4 Strana: 0756
Voběd, u, m., v obecné mluvě = oběd. Mus. 1847. 532. (z r. 1455. )

375789   Vobědník Svazek: 7 Strana: 1039
Vobědník, u, m., vz Ušník (dod.).

375790   Vobejdout Svazek: 8 Strana: 0470
Vobejdout = obejíti. Oestr. Mon. (Kom.) I. 494,

375791   Voběsilpivo Svazek: 7 Strana: 1039
Voběsilpivo, a, m„ os. jm. Wtr. Obr. 89.

375792   Vobida Svazek: 7 Strana: 1039
Vobida, y, f., opprobrium, zastr. Rozk.

375793   Vobíhanica Svazek: 8 Strana: 0470
Vobíhanica, e, f. = smažená krev s krou- pami. Heršpice. Rous.

375794   Vobisace Svazek: 8 Strana: 0470
Vobisace, e, f., lat, = vykání. Bl. Gr. 243.

375795   Vobiš Svazek: 4 Strana: 0756
Vobiš, e, m., osob. jm. Šd.

375796   Voblakomiti se Svazek: 4 Strana: 0756
Voblakomiti se =oblakomiti se, ulako- miti se. Us. u Rychn.

375797   Voblanov Svazek: 7 Strana: 1039
Voblanov, a, m., rybník na Hlubocku. Vz Ott. VI. 90.

375798   Voblátek Svazek: 9 Strana: 0374
Voblátek m. oblásek. Hoř. 77.

375799   Voblaty Svazek: 4 Strana: 0756
Voblaty, vz Oploty, ves.

375800   Vobleč Svazek: 10 Strana: 0485
Vobleč, e, f. = oblek. Dšk. Km. 8. Vz Uoblečka v I. Přisp. 470., Hruš. 20., 54.

375801   Voblečka Svazek: 8 Strana: 0470
Voblečka, y, f., vz Oplečí (3. dod.).

375802   Vobleza Svazek: 7 Strana: 1039
Vobleza, y, m , vz Vobšosta.

375803   Voblice Svazek: 4 Strana: 0756
Voblice, e, f. štepinka. Vezmu-li voblici, hned tě praštím. U Nepoměřic. Rč.

375804   Vobliza Svazek: 7 Strana: 1039
Vobliza, y, m., os jm. Wtr. Obr. 87.

375805   Voblízka Svazek: 4 Strana: 0756
Voblízka, y, f. Má voblízku = oblízačku. U Rychn. Msk.

375806   Voblížhuba Svazek: 9 Strana: 0374
Voblížhuba = mlsoun. Čes. 1. X. 394.

375807   Voblouček Svazek: 10 Strana: 0485
Voblouček, čka, m. V-čky a plod štičí jsem rozsadil do rybníků. Arch. XXI. 448.

375808   Vobluhy Svazek: 4 Strana: 0756
Vobluhy, dle Dolany, Wobluch, samota u Dnespek.

375809   Voblunov Svazek: 4 Strana: 0756
Voblunov, a, m.. Oblanov, Weigelsdorf, ves v Jičínsku. Vz Blk. Kfsk. 938., 939.

375810   Vobnož Svazek: 4 Strana: 0756
Vobnož, vz Obnož. A před te naše (vor unserem Haus) u lože (u louže) rozkvětajó tam dvě růže, jedna je bílá, druhá červená a majó pěkný vobnože. Sš. P. 466.

375811   Voboječník Svazek: 10 Strana: 0485
Voboječník, a, m. = obojetník. Zliv. List. fil. 1902. 253

375812   Vobora Svazek: 4 Strana: 0756
Vobora, vz Obora. U vobory, jm. polí u Čer. Janovic. Pk.

375813   Voborka Svazek: 9 Strana: 0374
Voborka, y, f.. pozemek Hoř. 136.

375814   Voborník Svazek: 4 Strana: 0756
Voborník, a, m., osob. jm. Us. Šd.

375815   Voborník Svazek: 9 Strana: 0374
Voborník Jan. ' Sr. Jub. XXXIV.

375816   Voborny Svazek: 4 Strana: 0756
Voborny, Woborny, samota u Planice.

375817   Vobory Svazek: 4 Strana: 0756
Vobory, vz Obrovice.

375818   Vobořil Svazek: 4 Strana: 0756
Vobořil, a, m., Wobořil, mlýn u Ml. Vo- žice. — V. = osob. jm.

375819   Vobr Svazek: 9 Strana: 0374
Vobr, u, m. = bob. Hoř. 76.

375820   Vobr Svazek: 10 Strana: 0485
Vobr, a, m. = obr. Baw. T. v. 680.

375821   Vobranní Svazek: 4 Strana: 0756
Vobranní list. Vz Zr. zem. Jir. C. 29., Obranný. Má žádali v-ho listu. Arch. V. 21.

375822   Vobratany Svazek: 4 Strana: 0756
Vobratany, dle Dolany, ves v Tábor- sku. Vz Blk. Kfsk. 878.

375823   Vobratečka Svazek: 10 Strana: 0486
Vobratečka, y, f. = hůl na obracení ovsa. Hoš. Pol. 145.

375824   Vobrázek Svazek: 4 Strana: 0756
Vobrázek, zku, m., v obec. mluvě m.: obrázek, vz Obraz. Hanačko, děvečko, srdce moje, můj zlaté v-ko. Sš. P. 601.

375825   Vobraziti Svazek: 4 Strana: 0756
Vobraziti, il, en, ení, abbilden. — se kde. Až v-zí se Kristus ve vás. Sš. II. 46.

375826   Vobrecht Svazek: 7 Strana: 1039
Vobrecht, u, m. Od v tů a česání (sukna). Orth. Nást dějin jindřhr. II. 45.

375827   Vobrh Svazek: 8 Strana: 0470
Vobrh, u. m. = ovrh, ovržení (stěn), ob- mítka. Chod. NZ. II. 646.. III. 393.

375828   Vobrlík Svazek: 8 Strana: 0470
Vobrlík, u, m. = obrtlík (zavíradlo), dřívko asi 2 dm. dlouhé, otáčející se upro- střed volně kolem čepu zaraženého do veřejí. Chod. NZ. IV. 316.

375829   Vobrok Svazek: 7 Strana: 1039
Vobrok = obrok. Us.

375830   Vobrovský Svazek: 4 Strana: 0756
Vobrovský, ého, m., osob. jm.

375831   Vobrtnouti Svazek: 7 Strana: 1039
Vobrtnouti. On se naň v-tl s koněm (obrátil). Wtr. Obr. 109.

375832   Vobruč Svazek: 10 Strana: 0486
Vobruč = klíční kosť. Volyně. Čes. 1. XIII. 126.

375833   Vobrůvek Svazek: 10 Strana: 0486
Vobrůvek, vku, m. Na V-ku, louka u Vel. Skalice. Př. star. VII. 55.

375834   Vobrvaň Svazek: 4 Strana: 0756
Vobrvaň, ě. f., Obrvaně, ves v Čáslav - sku. Vz Blk. Kfsk. 696.

375835   Vobrynda Svazek: 9 Strana: 0374
Vobrynda, y, m. = opilec Us. Vchř.

375836   Vobřev Svazek: 4 Strana: 0756
Vobřev = lýkový provaz. Vký. Vz Obrev.

375837   Vobřeznice Svazek: 8 Strana: 0470
Vobřeznice, e, f., vz Obřeznice.

375838   Vobřeznice Svazek: 10 Strana: 0486
Vobřeznice, vz Obřeznice v VII. 25., II. 243.

375839   Vobřidí Svazek: 4 Strana: 0756
Vobřidí, n. (Obřit, Obřic), ves Litoměř. Vz Blk. Kfsk. 855.

375840   Vobsedlati Svazek: 4 Strana: 0756
Vobsedlati = osedlati, satteln. — co komu: koně. Sš. P 173.

375841   Vobstarati Svazek: 4 Strana: 0756
Vobstarati = obstarati, v obec. ml. Sak ona se ti ta mázdřička, po tom nehoji vob- stará (budeš tam míti zase kůži jako dříve). Us. u Kunvald. Msk.

375842   Vobstáti Svazek: 4 Strana: 0756
Vobstáti = obstáti. Já se vojny nebojím, já sem malej, vobstojím. Us.

375843   Vobšosta Svazek: 7 Strana: 1039
Vobšosta, y, m. = vobleza, kdo se po- řád k někomu lísá, by něco dostal. Mor Neor.

375844   Vobtěžkalý Svazek: 10 Strana: 0486
Vobtěžkalý. V. děvečka (obtěžkalá, těhotná). Dšk. Km. 12.

375845   Vobučí Svazek: 9 Strana: 0374
Vobučí = obočí. Jihozáp. Č. Dšk. Vok. 47.

375846   Vobučí Svazek: 10 Strana: 0486
Vobučí, n. = obočí. Dšk. Km. 6.

375847   Vobuj Svazek: 8 Strana: 0470
Vobuj, e, f. místo obuv, r v j. Zďár. Brt. D. II. 249.

375848   Vobuje Svazek: 10 Strana: 0486
Vobuje sukno (= oboje, obé) je hadr. Dšk. Km. 9.

375849   Vobůrky Svazek: 8 Strana: 0470
Vobůrky = borůvky. Záp. Mor. Brt. D. II. 412.

375850   Vobutí Svazek: 10 Strana: 0486
Vobutí, n. = obuv. Dšk. Km. 6., Hruš. 159.

375851   Vobzobati co Svazek: 8 Strana: 0470
Vobzobati co. Ten to v-bál (za to trpěl). Heršpice. Rous.

375852   Vobžerák Svazek: 10 Strana: 0486
Vobžerák, a, m., nadávka. Čes. 1. XIV. 477.

375853   Vobžinky Svazek: 4 Strana: 0756
Vobžinky, vz Obžinky.

375854   Voć Svazek: 9 Strana: 0374
Voć = váti, 1. os. sg. věju (o obilí). Slez. Lor. 80.

375855   Vocabularia Svazek: 7 Strana: 1039
Vocabularia 15. stol. Vz D. Gesch. 304.

375856   Vocačky Svazek: 10 Strana: 0486
Vocačky = okurky nakládačky. Již. Č. List. fil. 1902. 253.

375857   Vocaď Svazek: 4 Strana: 0756
Vocaď = odsud. Us.

375858   Vocáď Svazek: 8 Strana: 0470
Vocáď = odsud. Tišn. Brt, D. II. 197.

375859   Vocadky Svazek: 8 Strana: 0470
Vocadky = odsud. Kruml. Brt. D. II. 220.

375860   Vocadle Svazek: 9 Strana: 0374
Vocadle = odsud. Dšk. Vok. 56.

375861   Vocadník Svazek: 10 Strana: 0486
Vocadník, u, m. V. vrat = odsadník, patník. Hoš. Pol. II. 35.

375862   Vocádok Svazek: 8 Strana: 0470
Vocádok = odsud. Brněn. Brt. D. II. 176.

375863   Vocáďtok Svazek: 8 Strana: 0470
Vocáďtok = odsud. Tišn. Brt. D. II. 197.

375864   Vocáchnout Svazek: 10 Strana: 0486
Vocáchnout = uschnouti. Ouboč. Rgl.

375865   Vocajď Svazek: 9 Strana: 0374
Vocajď = odsud. Dšk. Vok. 56.

375866   Vocajdle Svazek: 9 Strana: 0374
Vocajdle = odsud. Dšk. Vok. 56.

375867   Vocápek Svazek: 10 Strana: 0486
Vocápek, votápek, pku, m. = škraloup na kávě. Hluboká. List. fil. 1902. 253.

375868   Vocas Svazek: 4 Strana: 0756
Vocas, vz Ocas.

375869   Vocasa Svazek: 4 Strana: 0756
Vocasa, n., pl. = vexace, dlouhé řeči, lange Reden. Us. u Počátek. Lidé u notářů a j. často říkají: Co mi taková v-sa dělat budeš! Zl.

375870   Vocasatice Svazek: 10 Strana: 0486
Vocasatice, e, f. = druh obrysu svštlíku v lomenici. Čes. 1. XV. 38.

375871   Vocasatý Svazek: 7 Strana: 1039
Vocasatý oděv. Bavor. Post. 1. 212.

375872   Vocásek Svazek: 4 Strana: 0756
Vocásek, ska, m., osob jm. Vz Blk. Kfsk. 965. — V., vz Ocas.

375873   Vocásek Svazek: 10 Strana: 0486
Vocásek havraní, rostl. Čes, 1. XIV. 74.

375874   Vocáska Svazek: 7 Strana: 1039
Vocáska, y, f. = plevel v ovse, má zrnko s ocáskem. Mor. Brt.

375875   Vocaska Svazek: 9 Strana: 0374
Vocaska, y, f. = plachta na trávu. Krkon. Kub. 158.

375876   Vocel Svazek: 4 Strana: 0756
Vocel, vz. Ocel. — V., a, m., os. jm. V. Jan Eraz., nar. 1803., †1871., prof. a spi- sovatel. Vz S. N.. Tf. 11. 1. 114.. 115., 124.. 154., 155., 166, 170., 178., Šb. H. l 305. Jg., L. 652. — V. Jan a Řehoř, vz Blk. Kfsk. 1450.

375877   Vocel Svazek: 7 Strana: 1039
Vocel Jan Er. Cf. Rk. Sl., Tf. Mtc. 300., Zl. Jg. 373., Ukaz. 113., Slavín I. 84., Mtc. 1876. 76.—117. (od Šmýdka), Bačk. Př. 107., 142., Bačk. Písm. I. 703., 933., Pyp. K. I. 6., II. 548., Osv. 1875. 196., 286., 357., 430. (jakožto básník) a v některém z prvních tří seš. Našich vzorů.

375878   Vocel Svazek: 9 Strana: 0374
Vocel Jan E. Sr. Jub. XXXIV., Flš. Písm. 593.

375879   Vocel Svazek: 10 Strana: 0486
Vocel Jan Eraz. Sr. Čes. Včela 1846., Osv. 1875. (V. Šmídek), Mus. 1903. 1. —13., List. fil. 1903. 380., Lit. II. 358, 879., Tk. Pam. I. 499., II. 524.

375880   Vocel, m Svazek: 8 Strana: 0470
Vocel, m. Brt. D. II. 281.

375881   Vocelka Svazek: 4 Strana: 0756
Vocelka, y, m., osob. jm.

375882   Vocet Svazek: 7 Strana: 1039
Vocet = ocet. Us. Prodávala v. (nevdala se). Hnšk. — V. Jos., nar. 1823., spis. Vz Rk. Sl.

375883   Vocet Svazek: 8 Strana: 0470
Vocet, vz Ocet (i 3. dod.).

375884   Vocet Svazek: 10 Strana: 0486
Vocet = sušené ovoce, zvl. hrušky a švestky uvaří se s troškou všeho koření a jí se studené. Šťávy uvaří se více a při jídle dávají se do ní k ovoci tak zvané ořechy. Sladký v. připravují ze švestek, mandlí a hrozinek, které se vaří s praženou moukou, perníkem a šťávou z koření (bobkového listu, česneku a citronové kůry). Vz Čes. 1. XI. 301.

375885   Vocíď Svazek: 9 Strana: 0374
Vocíď = odsud. Jihozáp. Č. Dšk. Vok. 58.

375886   Vociferát Svazek: 9 Strana: 0374
Vociferát, a, m. = zpěvák. Wtr. Part. 179.

375887   Vocílka Svazek: 10 Strana: 0486
Vocílka, y, f., vz Ocílka.

375888   Vocinky Svazek: 9 Strana: 0374
Vocinky, pl. m. = zbytky jídla. Blatná. Kub. L. f. 1900. 364.

375889   Vocky Svazek: 9 Strana: 0374
Vocky (liace). Na zubadle (udidle) pri- pravené sú v. V Trstené. Mus. slov. II. 22.

375890   Voclavičky Svazek: 9 Strana: 0374
Voclavičky, pozemek ve Slez. Lor. 82.

375891   Vocoudit Svazek: 10 Strana: 0486
Vocoudit = odsouditi. Us. Kšť. Lid. 2.

375892   Vocoun Svazek: 9 Strana: 0374
Vocoun, u, m. = ??? (v květu: naháč). Hoř. 108.

375893   Voctář Svazek: 4 Strana: 0756
Voctář, e, m., der Essigmacher, -händler. Us. — V., e, m., osob. jm.

375894   Vocud Svazek: 10 Strana: 0486
Vocud = odsud. Us. Mš

375895   Vocudle Svazek: 9 Strana: 0374
Vocudle = odtud Us Dšk. Vok 56.

375896   Voč Svazek: 4 Strana: 0756
Voč, i, f., Wotsch, ves v Kadaňsku u Klá- šterce. Vz S. N., Blk. Kfsk 104.

375897   Vočadla Svazek: 4 Strana: 0756
Vočadla, del, pl., n., Wočadla, samota u Ml. Vožice.

375898   Vočadlo Svazek: 4 Strana: 0756
Vočadlo, a, m., os. jm. V. Jan, prof. a spis., naroz. 1814. Vz S. N., Tf. H. 1. 175., 178, Sb. H. 1. 306.

375899   Vočadlo Svazek: 9 Strana: 0374
Vočadlo Jan. Sr. Jub. XXXIV.

375900   Vočák Svazek: 8 Strana: 0470
Vočák, u, m. = špičák (zub). Duf. 21.

375901   Vočapek Svazek: 9 Strana: 0374
Vočapek u cepu, vz Očepek. Dšk. Vok. 26.

375902   Vočazdra Svazek: 8 Strana: 0470
Vočazdra = vůčihledě. Brt. D. 1. 110. (Laš.; d vsuto. Gb.).

375903   Vočehovský Svazek: 4 Strana: 0756
Vočehovský, ého, m, os. jm. Vz Blk. Kfsk. 1262.

375904   Vočechov Svazek: 4 Strana: 0756
Vočechov, a, m., vz Očihov.

375905   Vočelice Svazek: 4 Strana: 0756
Vočelice (Očelice), hrad. Vz Blk. Kfsk. 682.

375906   Vočepák Svazek: 8 Strana: 0470
Vočepák, u, m. = veliký koláč pomazaný povidly, posypaný mákem a vykládaný man- dlemi a hrozinkami. U Horažď. NZ. III. 49.

375907   Voči Svazek: 4 Strana: 0756
Voči, v obec. ml., vz Oko.

375908   Voči Svazek: 7 Strana: 1397
Voči. Pohřebený v. světu. Chč. m. s. III. 17.

375909   Voči Svazek: 8 Strana: 0470
Voči = vůči. V. Lackov. Phľd. 1895. 229.

375910   Vočihledě Svazek: 10 Strana: 0486
Vočihledě. Us. Mš. Vz Vůčihledě.

375911   Vočichoviee Svazek: 4 Strana: 0756
Vočichoviee, dle Budějovice, vz Očiho- vec.

375912   Vočitka Svazek: 4 Strana: 0756
Vočitka, y, m., os. jm. V. Fr., † 1797 hudeb. Vz S. N.

375913   Vočkař Svazek: 8 Strana: 0470
Vočkař, e, m. = kdo léčí očka na zvěř a ptáky. Us. Nár. list. 1894. č. 189. odpol. feuil.l

375914   Vočko Svazek: 9 Strana: 0374
Vočko, a, n. = petlice. Bibl. (Čes. 1. VIII. 206. )

375915   Vočkovati Svazek: 4 Strana: 0756
Vočkovati, vz Očkovati.

375916   Vod Svazek: 4 Strana: 0756
Vod, u, m. = vodění, vedení, die Füh- rung, Leitung. Po vodu koně. Výb. I. 96., Dal. — V., lépe: vodič, ku př. u Woltayova sloupu, der Leiter. Jg., Plk.

375917   Vod Svazek: 7 Strana: 1039
Vod, ductio. Slepý slepému vod dává. Ev. olom. 232.

375918   Vod Svazek: 8 Strana: 0470
Vod. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 84.

375919   1. Voda Svazek: 4 Strana: 0756
1. Voda (zastr. vůda), vodka, vodička, voděnka, vodinka, y, f., vodice (zastr. vodica), e, f. V., skr. uda, řec. v<)'t»i>, lat. unda, goth vatô, strněm. wazar. aqua, das Wasser. Schl. Cf Šrc. 152., 181. Voda, aqua. Z. wit. 17. 12. V. jest těleso kapalné (a skládá se z kyslíku a vodíku. Tl. ); čistá v. jest bez barvy, bez chuti a bez zápachu; voda dešťová; pramenitá nebo říčná jest měkká, je-li skoro tak čistá jako dešťová; tvrdá, obsahuje-li v sobě tvrdé částky: vápno, sádru atd.; léčivá n. mineralní (kyselky, horká, slaná, sirnatá); mořská; voda ve vzduchu jeví se ve způsobě páry, deště, mhly, mračen; voda ve tvarech pevných je: sníh, jíní, kroupy, led; v. nasycená (nero- stem), krystalisační (která je ve krystalech v tuhém stavu), slaná (rapa). Bř. N. 109., 110. Of. Šfk. 68., Schd. II. 135., 232., KP. III. 88., 40., 355., 355., 364. Voda plynná (vodní pára), meteorická. Stč. Zmp. 486., 536. V. činí prameny, studny, potůčky, po- toky, říčky, řeky, veltoky, jezera, moře, močály, bahniska atd. Us. V. stojatá, sto- jací (mrtvá), tekoucí (živá), mořská, jezerní, Us., říční, potoční, studničná, V., matičná (Grundwasser). Us. Živá či pramenitá, V., vz Sbtk. 78., 79., 144. (v. živá také = v. oživující a voda mrtvá = v. mrtvící. Cf. Umřel hladnou smrtí. KB), rourní, dešťová (nebeská, nestálá, nápadní, dešťovice; rybník o nebeské vodě: dešťové a sněhové; mlýn nebeský = o nebeské vodě), sladká (opak: slaná, mořská), mineralní (kovná), dobrá, špatná, horká, teplá, vlažná, studená, pitná, k pití, hašená, Jg., překapaná, vstříkaná, pouhá, svrchní n hořejší, spodní n. dolejší, nadržená, vymývací, Nz., sněhová, vřelá, kalná, zmrzlá, svěcená, S. a Z. (Valfer); va- řící, vroucí, čerstvá, stálá, odražená, ostu- děná, mastná, ohřatá, překapaná (prosto- čistá, přeháněná, přepařovaná, destillovaná), slaná (solní, Sool-), sanytrová, veliká (po- vodeň), u mlýna nachytaná, nadržená (zá- stava), zbytečná, napájecí (k napájení), pozdější, das Nachwasser, nasáknutá, das Sickerwasser, solná, Salzwasser, shnilá, Faul- wasser; jistá, kyselá, zdravá, nezdravá, mdlá, vypařená ( = překapaná), čistá, nečistá, špi- navá, sražená (niedergeschlagen), bahnitá, spotřebovaná, kyselinu solnou obsahující, v trubách zemdlená, (do něčeho) pojatá, auf- genommen, bezsolná, čištěná, lučebně čistá, přirozená, mělká, hluboká, sražená, odtéka- jící, sádrovitá, alkalická, draselnatá, kyselinu sirkovou obsahující, sirková, čpavková, k pro- vozování něčeho, Betriebs-, k vymáčení (ma- cerační), Mazerations-. Šp. Voda pozemská, kontinentalní, vnitrozemská. Stč. Zmp. 746., 748., 749. Voda vrchovičná; z vrchoviska). V Kunv. Msk. V.. podzemní, šachtovní. Us. V. zpáteční, dolová (Šfk. 326. ), vystouplá. Vys. Mineralní ku př. bilínská, ferdinand- ská, mariánská či z mariánských lázní, fran- tiškova z františ. lázní či františkolázeňská, karlovarská (mlýnská, z náměstí, teresián- ská, vřídlová, zámecká), gleichenberská, selterská, zaječická (Seidschützer). Kh. Vody mineralné jsú: šťavice, kyslé vody, kvasné vody, mädokýše, mädočky, mädačky. Dbš. Obyč. 67. V-du píti; o vodě a chlebě žíti (špatně). Při vodě vychovati (bez kojení). V. vře, klokotem vře. Ve vodě vařiti. Us. Vodou skropiti, pokropiti, zakropiti, politi, mokřiti, napojiti, vymyti, obmyti, vyčistiti; obmytí vodou (křesť); u vodě se koupati: vodou se omyti, umyti, zmýti; vyšplechtati se vodou; ve vodě máčeti. V. V-u na něco líti, vodou něco politi. D. Vody do rybníka napustiti. D. Pustiti vodu na louku. Vodu někam po trubách vésti. Us. Není hoden, aby mu střevíce zul, aby mu vody podal. V. Není hoden vody mu podati (není tak hodný jako on). Us. Vodu vážiti, tahati hákem, v putně nositi. Us. Vody nabrati. Rkk. Vodu zkaliti. Jak živ nikomu vody nezkalil (neublížil). Kram. Sběh, sbíhání, shánění, sražení, scházení, sjití, stok vody. D. V. do země vniká a z ní se prýští; ze zmrzlé vody je led, ze zmrzlé mhly jino- vatka. Pt. Kapka, číše, putna vody; vodu cmírati; v. na paření, k mytí; čistý jako voda. Us. Slunce vodu pije; vodu pustiti, spustiti; nedostatek, chudosť, síla, hojnosť, ztráta, stav, hladina, sloup, obsah, jímavosť, kapka, stáčka, náliv (Aufguss) vody (vod). Nz. Objem, opatření, zásoba, vážení, přívoz vody. Šp. Vodu s omytých bramborů slíti, abgiessen; něco s vodou míchati, vodou zadělati; Letos je o vodu zle, an Wasser arge Noth; Miska pod květník na pro- teklou vodu; Voda pro potřebu, das Nutz- wasser; To je dření s tím nošením vody; Hody z pouhé vody, ohne Saft und Kraft; Nemusíte daleko pro vodu, máte ji u huby: Naber, navaž vody; Dříví plavené, syrové, nevyschlé, vodou napité špatně hoří; Hnáti vodu stroji do kašny, do domu; Udělal to jen z jedné vody na čisto (povrchně, ne- dbale); Vodu hřáti; v. do trouby vstoupá, stroje utáhnouti nemůže; voda proráží, se blýská; vodu čerpati, táhnouti, tlačiti, po- hotově míti, trhnouti, odtrhnouti (abbrechen), hnáti, do-, přivážeti; do čerstvé vody něco dáti, vodou sklenice vypláchnouti; ve vodě ležeti; kůže ve vodě ochabují; kůže v čer- stvé vodě máchati atd. Šp. Vodu hraditi, nadržovati, zpítiti (zpět vésti), pouštěti, odváděti, odraziti; vodou stádo napájeti; vodou topiti, stroj hnáti; v. se vaří (úva- rem, klokotem, klokočkem), se čistí; jest nouze o vodu; jímavosť, nasáklivosť vody; měch, štoudev, káď. putna, sud, konev, džbán, kotel, vědro, kadečka, hrnek, koryto atd. na vodu; spád, spousta, výška (malá, nejmenší, největší, obyčejná, pravidelná prů- řezní), paprsek vody. Šp. Počkej len, mly- nárka, urobím ti škodu, stanem na mlýnicu, odrazím ti vodu. Mt. S. 1. 20. V. se stává nezdravému zřiedlem zdravia. Na Slov. Tč. Máme daleko na vodu. šla na vodu. Slez. Šd. Dobrá v., eine Heilquelle. Us. Šd. Voda čistá jako sklo. Us. Šd. Manča je na vodě (= šla pro vodu). V Kunv. Msk. V. je tak potrebná jako krv v člověčom alebo zvie- racom tele. Na Slov. Tč. Voda zdravá se zjevila, kterouž se mnoho lidí zhojilo. Břez. 162. I taky vody jsou na ty oba rybníky vyměřeny. Ib. 241. Vod rozvodnění vymlou- valo před právem nestojícího; Vodu ná- padní na gruntu svém každý k své potřebě mohl pojíti; Vody na gruntech svých užívej, jakž umíš, ale zase ji do toku starého pou- štěj. Vz Zř. zem. Jir. D. 40., E. 23, 24. Beru ťa, vodičko, pěti prstama a pátú dlaňú, aby švarní pacholci chodili za ňú. Sš. P. 760. Odbudem to krátce z jedné vody na čisto. Ehr. Nežádá vody = umřel. Bdl. To je jako vodu do řeky nositi (marno). Jrsk. Býl volom (volum) na vodu. Na Zlínsku. Brt. Z nohavic mu v. crčela. Sk. Nevydělá si ani na vodu, co jí v chlebě sní. U Lito- myšle. Dř. Jest jako v. v koši (nestálý). U Litomšl. Bda. Voda mu teče do prdele (do bot = je mu zle). Us. Nalila jí přes cestu kou- zelné vody. Km. 1883. 31. Otři se dělanou vodou a bude ti hned dobře. U Kr. Hrad. Kšť. Pan pater sám měl oči na vodě, když kázal (slzel). U Rychn. Aby komorníka načíranou vodou politi mohl; Odkud tedy máš vodu živou ? Pij z této vody; napiti se živé vody; Pramen vody vytryskající do života věčného; V. lepší, vydatnější; V. živá, životodárná, živorodná, obživující a ohrozující k životu věčnému, běžná, ži- voucí; V. člověka očerstvuje, úrodnými činí země a krajiny; Vykládá jí povahu vody klada ji naproti povaze obyčejné vody; Mocnosť, sílu, vytrvalosť a dosah působnosti oné vody poznati; Vody užiti; V. ve vodometech vysoce vypryskuje, vy- tryská a vyskakuje; A kormoutila se voda; Hnutí, vzprysknutí, zkormoucení a vzvírání vody; Vodu do vření a vzvírání uvésti; Čímž účinkové vody se z přirozeného běhu vyjímají a v řadu nadpřirozených kladou. Ss. Sk. 105., 63., 67., 68, 80, 82, 83, 161. (Hý. ). Aby jemu vodu k užitku rybníkuov udělaných přes pole sedlákuov a súseduov svých vedl; Voda svacená (svěcená), krsti- tedlná. Arch. II. 178, III. 454. (Šd. ). Právo k dešťové vodě, k vedení vody (vodní), jus aquae ductus. Vz Právo. O vodě a činnosti její skalotvorné vz Krč. 37. Kyselé vody u Libwerdy. Vz Krč. 329. Šlo dievča na vodu, cez pánovu zahradu; Vyndú na stud- ničku, kde celá dedina čerpáva si pitnú vodu; Nestojí to za glg (= hlt) vody. Dbš. Obyč. 7, 24, 46. (Šd. ). Leteli ponad hory a doly, až zastáli pri studničke, kde Anička vodu brala; Musel byt už veľmi smädný, lebo si hneď v prvom dome vody pýtal, aby sa mu dali napiť; Že iba tam dostane vody piť; Podajže mi, dievka moja, trochu vody, podaj; Za to dostal kúštičok chleba, co mu nebolo ani na trirazy do úst, a vody toľko, že si ledva konec jazyka ovlažil; Bola som práve vtedy na vodu. Dbš. Slov. pov. I. 154., 189., 205., 265, 442. Aby mi jeho milosť poslala lahvičky plné vodou. Sl. let. II. 11. Ty vodu piješ, já víno. Pal. Dj. III. 3. 265. Dievča na kvet vodu ločká. Sl. ps. 88. Šuhajkova láska a moja sloboda naše milování jako v koši voda. Sl. ps. Šf. II. 126. Je jako vodou nalitý (= slabý a bez barvy, churavý, nabubřený). Mor. Šd. Co sem sa pod okny nastal, studenéj voděnky naptál, nechtěla má milá stati, studenéj voděnky dáti; Voděnka studená jako led. Brt. P. 20., 15. Aj ta voda není čistá, na- pršalo do ní lista; Neměl mu kdo pro vo- děnku jíti, šla mu pro ňu jeho stará máti; Až té voděnky nabere, holuby se mne se- žene; Pívo, vínko dobré, vodička najlepší; Nejsem naučena z poharů pijati, než sem naučena k voděnce lihati. Sš. P. 3., 6., 92., 145., 147. (Tč. ). A ty jez ten chlib s vodum (s vodou). Sš. P. 787. Sedí jako nad slivami vodu měříc. Ctib. Hd. Ta sklenice je čista jako voda. Šd. Na sv. Jana idě voda do žbána nebo: Na sv. Jan vody dej žbán. Slez. Šd. Števanko rástol ako z vody a bol pekný ako panička. Dbš. Pov. VII. 74. Piš jeho slova na vodě. Hkš. V. rybám dal Bůh. Bž. Blahoslavená v. rozumu nekalí. Bž. V. je dobra hlavě. Bž. Nejlacinější lék v., kdo mu rozumí; V. mladým, víno starým; Nech piva, pij vodu, nečiň kapse škodu. Prov. Šd., Č. Plíce krm větrem, žaludek zemí, kůži vodou, srdce ohněm a dobře bude. Č. Raději pij vodu v radosti nežli med v žalosti; Nezvou vola, aby pivo pil, ale aby vodu vozil; Jez chleba a pij vodu, nepřijdeš na chudobu; Máš li chléb a vodu, nemáš hladu. Prov. Tč. Ohně nelze upáliti, vody utopiti, větru udusiti a pravdě zahynouti; Slovo vypustiv, vodu rozliv, nikdy nechytíš; Těžka shoda s ohněm voda; V. všecko opere krom černé tváři a zlého jazyka. Hkš. Nelievaj vodu do potoka. Mt. S. I. 119. Krev není voda; Márna práca košom vodu načierať. Mt. S. I. 129., 119. Kapka vody vínu neuškodí. Vz Neštěstí. Lb. V říčici vodu nositi (V. ); Do Dunaje vodu nositi; Dříví do lesa, vodu do řeky nositi; Vodu v stoupě tlouci, s ohněm míchati; Vodu na váze a vítr loktem měřiti: Vody měří, vítr lapají (vz Marný); Jemu se zdá, že jest moře do ko- lenou, ale zvíť, když mu se v hrdlo vody nalije (vz Marnotratný); Které vody nejprv dojde, tu pije (dospělá panna i z nižšího stavu ráda béře); Vody by mu nepodal (když se někdo někomu rovná, jako by s ním na bratrství píti chtěl, an druhý špat- nosť jeho proti sobě vida ani by mu vody nepřipil); Vodu vař, zůstane voda, nedáš-li krup, nebude kaše (vz Chybování); Až se v. s ohněm shodne (vz Nikdy); Teče mu v. do střevíců, do huby (vz Nesnáze); V. nehodí se ani do bot, neřkuli do břicha. (Vz Víno). Č. U nás není v. kmotrou. Sk. Pili kradené vody (o smilných). Lom. Čím kdo více vodu pije, tím víc žízní v sebe lije. Lom. Sytý vody doteče. Mus. Jak se zhyzdíš jednou vadou, nesmyješ se žádnou vodou. Rým. Slibuje hory doly a když k skutku přijde, nepodáť vody (neučiní nic dobrého). Na Tábor vodu vésti (vz Vésti co kam) = nadarmo pracovati. V. Dotud se dčbánkem pro vodu chodí, až mu se ucho utrhne. Do moře vody přilévati (vz Marný). D. Do lesa dříví nikdá nevoz, a do moře vody nenos. Břeh orati, písek vázati, vodu hrabati. Rád by ho na lžíci vody uto- pil. V. Utopil by ho na lžíci vody; Voda úkropu není řidší (vz Podobný). Beran vlku kalí vodu. Svině když kaliště mají, na či- stou vodu nedbají. Lom. Má řeči co vody (mnoho). Zazobal vole a již má řeči co vody. Sych. Skočil by pro něho do vody (do ohně). Š. a Z. Duben hojný vodou, říjen pivem a vínem. Tč. Když slunce táhne vodu, vytahuje prý zároveň mnoho žab, hadů atd., kteří potom časem svým s de- štěm zase spadávají. Mus. Když slunce vodu táhne, bude pršeti. Us. Brt. Dívky odchá- zejí na nový rok (ze služby) a nastupují (do služby) ten den před třemi králi světit vodu; i když chasa na staré službě zůstane, odchází přece ty dni na svobodu. Na Zlín- sku. Brt. Vz Sečka. Zdáli se o kalné vodě, onemocní někdo buď z domu nebo z rodiny. Na mor. Valaš. Vck. Od šesti hodin do půl noci voda mrtví, od půl noci do šesti hodin žije. Kda. Strany pověr o vodě na sv. tři krále svěcené vz Mus. 1855. 182. — V., zvl. shromážděná voda buď tekutá bud stojatá = studna, potok, řeka, rybník, louže, jezero, moře atd. V. tekoucí: pramen, potůčky, po- toky, řeky, veletoky; stojatá: studny, ná- držky, rybníky, jezera. Tl. Kolo na vodě (vodní, mlýnské); brus, který se vodou (kolem) táhne; v. hučí, šumí; na vodu se dáti (plouti); po vodě jeti, jezditi, voziti se (plaviti se); bitva na vodě; po zemi i po vodě pospíchati. V. Voda běží, se valí, se hrne. D. Utopil se ve vodě, padl do vody. V. na mlýn. D. V. do moře vchází. Har. Pod vodou plouti. Kom. Po vodě k děvě kytice plyne. Rkk. Po vodě pustiti (aby ploulo), Us., se vézti. Har. Loď proti vodě táhnouti. Voda podbírá, podmílá, podrývá břehy, v. má prudký tok, teče; vody při- bývá, ubývá. Us. Práce mu jde čerstvě jako voda; Nadháněti někomu vodu na mlýn; Čas ubíhá jako voda; V. roste, odpadává, padá; Šlo to jako po vodě; On bere všecko jako veliká v. Dch. V. odpadní, odtékající. Šp. Spád, průtok, přítok, přívoz, přivádění, tok vody; voda mělká, hluboká; vodu dr- žeti, hraditi. Šp. Rozhraní vod, předěl, die Wasserscheide. Š. a Ž. Pramen, zřídlo vody. Vovu na mlýn vésti. Us. Cesta po vodě, der Wasserweg. D. V. jest veliká, malá. V. šustí, Kom., se rozmáhá, Kram., písek sadí. Har. Vody v řece přibylo, ubylo. D. Vojsko na vodě. Kom. Voda zpěněná pod jezem; proud vody. Pila, mlýn, kolo na vrchní (spodní) vodu; lednice při spodní (vrchní) vodě (vz Mlýn); voda spodní, která od spodu na kolo teče (mlýn spodní vody, se spodní vodou, mlýn na spodní vodu; kolo na spodní vodu, se spodní vodou; žlab na spodní vodu); v. malá (potoční; mlynář na malé vodě); v. dobrovolná (která bez pře- kážek, bez stavidel na kola jde jako u lod- ních mlýnů; kolo na dobrovolné vodě, kde voda proudí bez jezu a žene kolo na spodní vodě. Snad by bylo lépe: volná voda?). Vys. Vodu, kde teče, proudem; kde se točí, vírem a kotlinou (hlubinou); kde sama se požírá, požeradlem (prohlubní; kde bezedná jest, propastí nazývej. Kom. Vodu zbyteč- nou z rybníku, z náhonů žlabem jalovým pouštěti. Vys. Právo k vedení sobě vody, spád vody, škoda od vody, cesta po vodě. J. tr. Vodu kdo vážiti může (smí), může i k studnici choditi; Kdo má právo k vodě, má právo k stezce, ale však ne k cestě (Rb. ); Vody nápadní neboližto dešťové při starobylém způsobu a užívání zachovávány buďte. Pr. Kde v. svobodný odpad měla. Er. V. naráží na lopatky kola mlýnského; vodou podháněti; výhon proti vodě, popříč vody. Nz. Voda tekoucí na souši a) dle velikosti: pramen, potůček, potok, řeka (vz Řeka), veletok; b) dle hloubky mělká, hluboká. Tl Mlynář na velké vodě; voda na práhu (v žlabě před stavidlem). Vys. V. vratní v hornictví, voda na hlubině šachty ze skal podzemských nashromážděná; voda hořejní nazývá se vodou drnovou; vodu temniti, temeniti = vodu v šachtě hřadou příčnou staviti. Am. Moje milé jahody spadly ste mi do hlubokej do vody; Voda mu byla po pažie. Mt. S. I. 12., 62. Ťažko je plavit proti bystrej vodě. Na Slov. Tč. Velká v. ve svém běhu málo zvuku činí. Mor. Tč. Povídá se a voda běží. U Žamb. Dv. Voda teče, aby nebyla ryba bez vody (řeč se mluví, aby huba nestála). U Žamb. Dbv. V. nemá trámů (říká žid). Chlapec roste jako z vody. Us. Šd. Po lichých žla- bech kalná voda teče. Němc. Má zuby jako na vodě (hýbají se mu). U Žamb. Kf. Stůl stojí jako na vodě (hýbe se, špatně stojí). U Rychn. Ptřk. Dnes jsem spal, jakoby mě do vody hodil. Us. Už je za horičkou za vysokou, za vodičkou za hlbokou; za horou za vysokou, za vodou za hlbokou. Ht. Sl. ml. 201. Zapisuje Puotovi... se všemi mě- stečky, rybníky, s mlýny, s vodami; Toho všeho spolu, lesu, městiště i toho, což v. topí za jeden lán má míti; Že sú jim ne- chtěli pomoci příkopa toho dělati, kterýmžby ta voda scházeti měla; Ten rybník mají naháněti tak, aby byl pln vodú; Kdyby na rybník vodu hnal a škoda se stala na tom rybníce; Aby ryby nahoru nešly proti vodě; Trúby opravoval, aby v. na město šla do pivováru; A co se pak dotýče ruoznice, kteráž jest mezi týmiž stranami o vodu spádní s polí lemuzských; Aby týž Male- šovský rybníky, kteréž má staré, držal podlé starodávnieho drženie, vodami netopě výše, poněvadž hrázemi dobrými nejsú opatřeny; A což se pak hráze dotýče a toku vody; Po zemi i po vodě; A na té veliké baště, kterúž Turci majú na vodě Sávě. Arch. I. 534., II. 322., IV. 207., 211., 212., 260., 271., 307., 314., 469., V. 330. (Šd. ). Vody tekoucí i netekoucí. List z r. 1477. Pustila sa cvá- ľajúci dolu vodou a prišla k domu... Vtedy on už bol za horami za vodami; A tak ím tá priaca z pod rukú ako voda išla. Dbš. Slov. pov. 217., I. 401., 539. Na statcích panských vzniklo mnoho nových cel po vodách i po zemi. Pal. Dj. V. 2. 30. Ó lásko, lásko, buď mezi námi, jako ta vodička mezi břehami. Ps. slez. Šd. Všetky sľuby i slo- víčka vzala dunajská vodička, vzala, vzala, zamútila a mně žialu narobila; Má svojú milú z druhéj strany vody; Stála kačka na ľade po kolena ve vode; Koničky som bro- dzil, len ma milý pán Boh do vodenky sho- dzil; Ťažko je rybičke hore vodou (= proti vodě) plavať; Mám za vodou frajerečku, mám za vodou za hlbokou a za horou za vysokou; Ceče voda, ceče voda, ale smutná. Sl. ps. 32., 43., 46., 75., 156., 197., 208. (Šd., Tč. ). Dunaju, Dunaju, vodička tekúcá; Pri brodě na vodě koně vodu pijú; Mala som frajera, to je pravda jistá, ale mi ho vzala ta vodička bystrá. Sl. ps. Št. II. 44., 47., 125. (Šd. ). Vody na potoce, až luloce a ve studni, až dudní. Kda. Dybych věděla, můj nejmilejší, že si ty za vodú; Za vodu, vodičku, za voděnku, hraje si má mila s ho- luběnku. Čes. mor. ps. 81., 149. Já bych si chodila, jak ryba po vodě, včela po vče- línku; Na prušánských dolinách voděnka sa točí; Čí to husičky na tej vodě chodíja sobě po slobodě? Brt. P. 7., 49., 85. (Šd. ). Jak sa's milý kúpal, dyž ťa voda vzala?; Dyž barvínek kvetl, levandule zrála, vzala mi ho voda, voděnka z Dunaja; Já se nezastavím, já jsu voda prudká, co jednó zachvátím, více nenavrátím; Vodo, voděnko studená, navrať mně mó miló, esli mně jí nenavrátíš, namluvím si jinó; Byla bych volala na svého bratříčka, dyž mia zalévala dunajská vo- dička; Hojte (= jděte) husy po vodince a hledejte sobě pastevnice; Pusť husičky po vodince, ony poplavú k tvojí matince; Její bílé ruce vodú plavú prudce; Šel dudáček hráti na hody a padl pozpátek do vody; Černú pantlú krk zatáhla, po vodince je (dítě) pustila; Dolů, synu, dolů vodú (plyň) a já ešče pannú budu; Kaj ty jeděš, můj Janičku? Jedu orať za vodičku; Přes bystru vodzičku mam-li k tobě brodić?; Ten ka- meň ve vodě v povod se obrati, tvůj vinek zeleny vic se nevrati; Bystra voda vyliva, všecky lučky přikryva; Voděnku vypila, kaliska nechala; V. lužová; Pijte, chlapci, pijte víno, nech ta voda teče mimo. Sš. P. 98., 116, 117., 127., 133., 145., 152, 156., 157., 244., 309., 378., 439., 532., 593., 651. (Tč. ). Mnoho vody ujde, než vy to doká- žete. Koule. Takým sa robí, akoby vody ani zmútit nevěděl. Na Slov. V. nejradši s kopca běží. Ve Slez. Šd. My spolu (dr- žíme) jako ryba s vodou (rus. ). Šd. Každý rád na svůj mlýn nahání vody; Ráda kočka ryby jí, než do vody nechce; Peníze má za vodou a chtějí mnoho od přívozu; Neiděš s kožichem do vody (slez. ); Puštěn koráb na vodu, dán v ruce boží; Stojatá voda hnije (smrdí, zapáchá). Šd. To je voda na můj (váš) mlýn. Šd., Č., Pk. Púšťá vodu na svůj mlýnek. Slez. Šd. Darmo proti vodě plouti. Pk. Voda a zloba nemá stání. Pk. Voda jest dobrá služka ale zlá paní; Sejdou se vody s vodami a lidé s lidmi; Kam vodě dolů, tam teče. Tč. I v. má zuby; Oheň a voda dobří jsou sluhové ale zlí pánové. Hkš. Nechati vodu běžet a kámen ležet. Behajíc ako ryby po vode. Mt. S. I. 87. Hej od vody (vz Odehnati)!; Ohledal mu vody (vz Výprask); Přišla voda, zavři vrata (vz Výstraha); O té veliké vodě (vz Dávno); Voda, kam se odhradí, tam teče (vz Hloupý). Lb. Tiché vody břehy podrývají. Č. Tichá v. břehy myje (ryje, láme, podmílá, pod- rývá, bere). Mus. Tichá v. bývá hluboká; V. tichá podrývá břehy, neboť hlubší bývá; Víří se ráda v. tichá. Jg. Ještě dotud mnoho vody uteče (uplyne, odběhne; vz Čas). Vodu, která uplynula, mlynáři nepouštějí na mlýn; Co spomůže vodu bíti?; Stojatá voda ráda se zsmradí (hnije a smrdí); Darmo proti vodě plouti, plovati (vz Marné počínání); Tichá v. břehy podmílá, prudká před se běží; Buďsi voda kalná, jen když se mele; Při samičké vodě mlýn (ironické divení)! vz Výkřik; Jde mu všecko co z vody (vz Štěstí); Co by se po něm v. slehla; Jakoby kámen do vody (do moře) vhodil (vřítil, uvrhl); ztratil se jako sůl ve vodě (vz Zmi- zení); Ohledal mu vodu (vz Trest); Jde to jako z vody (vz Kámen, Snadnosť). Č. Ja- koby se voda po něm zavřela (ten tam). Ros. Utekl se v kožichu do vody. Hraje jistého, nejde s kožichem do vody. Sych. Chodí celý pod vodu puštěný (smutný, sklo- pený). Umí dobře s ručnicí pod vodou. Tec voda, kam pán káže, třebas na makovici (buď si, když tak pán praví, byť pak byla pouhá lež). Mus. Tec voda, kam pán káže (dějž se boží vůle). Jako voda, kam jí dolů, tam teče. Mus. Což přeběhlo a jako s vo- dou preč uteklo. V. V malé vodě malé ryby bývají. (Malá ryba idě z malej vody. Na Slov. Tč. Z malej vody malé ryby. Mt. S. I. 127. ). Blaze rybám u vodě. Má se jako ryby ve vodě (dobře) U veliké vodě velké ryby. Ros. U vodě ptáky lapati (nemoudře jednati). V. Pustil se na vodu bez vesla; Mlynář sedí na kolesi a vodička mu žítko nosí. Š. a Z. (Valter). Čím jsou vody kal- nější, tím jsou lovy valnější; Kam voda má spád, tam teče. Šp. Ne vždy hody, také někdy vody. Tč. Vodopis Čech, vz v S. N. II. str. 315.; Rb. 274. Na veliký pátek ráno, než vyjde slunce, jizba se zamete a smeti vyhodí se dolů vodou, aby blechy vymi- zely. U Vyzovic na Mor. Šd. Na sv. Matěje voda břehy omeje. Šd. Voda již kvete (když o sv. Bartoloměj v podzim ozelená jsouc znamením, aby se lidé už nekoupali). Sk. O božím těle do vody směle. Na Zlínsku. Brt. Na sv. Alexeje (17/3) s hor se v. prou- dem leje; Teče-li v úterý masopustní voda koleji, bude úrodný rok na len. Tč. Do sv. Jiří jest všecka v. jedovatá, proto se v ní nemá nikdo koupati; O sv. Janě Křtiteli jest prý voda prašivá, proto se do toho dne nemá nikdo koupati. Mus. Strany pověr o vodě vz Mus. 1855. 184. — V. = judicium aquae, das Wasserordale. Kn. rož. Po někte- rých žalobách na vodu mecíc. Št. Pod nimi svatocudná voda. Rkk. 73. Zkouška vodou dělá se při loupeži atd. Ddk. V. 240. Přejíti
přes tekoucí vodu jisté hloubky a šířky,
judicium aquae frigidae. Ddk. IV. 240. — V. = tekutina k vodě podobná. V. voňavá, kolínská, pálená n. žžená, ječná, židovských višní, Čern., Us., silná, zlatnická, žravá, pro- žeravá, prožerací, ostrá, loučicí (lučavka), D., ammoniová, anatherinová na ústa, Bi- nelliova, božská, cíděcí, dehtová, hořká, jodnatá, kemptenská, karmelitská, k líčení, kmínová, královská, lavandulová, leptavá, mědná, myrtová, na skvrny, na ústa, oční modrá, opijová, orientská, pomarančí, pro stěnice, sirnatá, sirovodíková, solná, slezská, strontnatá, spikanardová, tisícokvětá, ústři- cová. Kh. Voda bromová, hygroskopická, okysličená. Vz Šfk. 61., 71., 74., Br. N. 87., 110. V. bobkovišňová, pekelná. Vz Rstp. 482., 1622., Kk. 253. V. čpavá, zásaditá (jako zásada), bromová. Nz. V. barytová, bílivá, cementová, chlorová, sirnatá, sirovodíková, vápenná. Vz KP. IV. 386., 442., 145. a 622.. 440., 596. a 626., 628., 415., 374., Šfk. 58. V. kyslíkem nasycená, větrná, sedlická, so- dová (sodovka), hořčíková, goulardská. Vz Čs. lk. 1. 188., II. 157. a IX. 94., I. 304., V. 331., 410., IV. 155. V. hořkomandlová, z rostlin mandloňovitých, zubní milánská. Ib. H. 18., IV. 197., 309. Voda odhlenivá, Dephlegmationswasser, v. ze dřeva francouz- ského (lignum guajacum) proti dnavé ne- moci. Dch. Voda krystalová, das Krystall- wasser, v lučbě. Nz Vz Šfk. 73. V. kysel- natá, Säurewasser, otrubná. Kleien-, kamen- cová, Alaun-. Šp. Vody Robertské (konden- sační vody, z odpařované šťávy cukrové se vyvíjející). KP. V. 95. V. hydratová. KP. V. 13. V. krášlicí; v. k mytí vlasů: athen- ská rozmarinová, královny anglické. Prm. III. č. 12. V. klihová, Leim-. Vz Prm. IV. č. 24. (str. 286). V. medová (medovina, med pitný dětem, hydromelinfantium, Kinder- säftchen, Kindermeth). Nz. lk. V. železnatá či ocelková. Š. a Ž. Vody kořenné, Bitter- quellen, sirné (smradlavka), Schwefelquelle. S a Ž. V. povětrná (meteorická, das Meteor- wasser). Nz. lk. V. sádrovitá, gypshaltiges W., alkalická, draselnatá, kalihaltiges, alka- lisches W. Šp. V silná (rozředěná kyselina dusičná). Vys. V. hořkomandlová sehnaná, v. z horkých mandlí sehnaná, concentrirtes Bittermandelwasser; a. antihysterica foetida, v. smradlavá, stinkendes Wasser; a. aroma- tica spirituosa, v. aromatická líhovaná, v. k posilnění plodu a. aurantii florum, voda z květu oranžového, Pomeranzenwasser; a. calcis, voda vápenná, Kalkwasser; a. carmi- nativa, v. větrová, blähungtreibendes Was- ser, Windwasser; a. carm. regia, v. větrová králova; a, castorei, v. ze stroje bobrového č. bobrová; a. cerasorum nigrorum, voda třešňová, Kirschwasser; a chlori, v. chlo- rová, chlor tekutý (voda solíková), Chlor- wasser; a. cinnamomi simplex, voda sko- řicová prostá, einfaches Zimmtwasser; a. cinnam. spirituosa, v. skořicová líhovaná, geistiges Zimmtwasser; a. chochleariae, v. lžičníková, Löffelkrautwasser; a. creosoti, v. kreosotová, Kreosotwasser; a. destillata simplex, voda destillovaná čili překapaná prostná, destillirtes Wasser; a. fragorum,
v. jahodová; a. hydrosulphurata, v. sírovo-
díkem nasycená, Schwefelwasserstoffwasser;
a. laurocerasi, veda bobkotřešňová, Kirsch-
lorbeerwasser; a. persicae foliorum, voda
z listu broskve; a. petrosilini, v. petrželová;
a. phagadaenica decolor, voda leptavá neb
spudivá n. fagadaenická bezbarvá; a. pha-
gadaenica lutea, voda leptavá fagadenická
žlutá, starodávná voda proti lišejům; a. plum-
bica, v. olověná, Bleiwasser, a. rosarum, v.
růžová čili růžená, Rosenwasser; a. rubi
idaei, v. malinová, Himbeerwasser; a. Gou-
lardi, v. Goulardova, Goularďsches Wasser;
a. vulneraria acida Thedenii, Thedenova v.
na rány, Theden'sches Wundwasser. Nz. lk.
Vz Voda, Vodička. — V. = tekutina, vlhkosť
v těle živočišném. V. krevní, srdeční, moč
(vodu pustiti, ucediti), s vodou (na vodu)
jíti; v. porodní. Jg. Dělá, jakoby v něm ani
vody ani krve nebylo (nevšímavý). Č. Voda
se sbíhá v ústech. Lk. V. v žaludku. Vz
Vstoupiti komu odkud kam. Bieše vodú
telný. Hod. Vody plodové, das Geburts-
wasser. Nz. lk. — V. hnojní = hnojnice. — V. červená (neduh ovcí). Ja.

375920   2. Voda Svazek: 4 Strana: 0761
2. Voda, y, m., osob. jm. Vz Blk. Kfsk. 1143.

375921   Voda Svazek: 7 Strana: 1039
Voda. Cf. Mkl. Etym. 393. a., MS. 314., Šfk. Ruk. 103., Kram. Slov., Rosc. 36., Krč. G. 68.—70., Rk. Sl., Mách. 10., 39., 40., 141., 168. V., mare, Ž, kl. 23. 2. (obyč.), aqua. Ib. V. tekúcie. Ž. wit. Rozbor vody (analysa), Šfk. Ruk. 104., synthesa vody, 104., 107. (ponderalná, volumová), fysické vlastnosti vody, 109., v. chemicky vázaná, 113., krystallová, 114., pramenitá, 124, při- rozená, 124., říčná, 127., mořská. 128. V. běhutá či tekoucí, bezbarvá, kapalná, prů- hledná, průzračná, studničná, tekutá. Us. V. křestní, křticí, křtitelná, kropicí, pože- hnaná, tříkrálová, žehnaná. Hnoj. O vodě a činnosti její skálotvorné. Krč. G. 7. nn Mechanické účinky dešťové a říčné vody. Ib. 38. Všeobecné účinky vody na zemi. 37. Činnosť vody říčné, 43., mořské, 51.—53. Chemické účinky mořské vody. 56. Che-
mický rozbor mořské vody. 56. Účinky
vody skalami prosakující. 65. O vodě, o je-
jím složení, její vlastnosti, přísady. Vz KP.
V. 502. V. v pekařství, KP. V. 681., v my-
dlářství. VI. 19. U každého stavidla složi-
tého rozeznává se v. vrchní, t. j. výše le-
žící voda před stavidlem a v. spodní, t j.
voda za stavidlem na druhém konci jeho,
jejíž hladina jest níže než předešlé. NA. IV.
255. Co sem si nažala včéra, dneskaj, vše-
cko mně žebrala v. česká. Val. Vck. Za-
hnal mě až k vodě (do úzkých). Us. Svedl
na ně vody mořské. Jir. Anth. Člun u vo-
dách sě plazí. Alx. Však mě v. nesebere
(nestane se mi nic zlého). Us Bkř. Na vodu
jíti = pro vodu. Mor. Kd. Vodu pije ža-
bička. Brt. N. p. I. 287. Nepustiti někoho
k vodě (něco mu překaziti). Us. Je mi, jako
vodě v koši (nevím, kam dříve). ČT. Tkč.
Byl, jakoby ho do vody hodil, nejedl, ne-
pil. U Rokyc. Fč. Nepochybuji, že jiným na
vodě psáti budu (marně). 1507. Wtr. Us.
Rgl. Kěrak nemám plakat a smutná naříkat
o věneček svůj; spadnul mi do vody, do
vody studenej, kdo mi půjdě pruň? Pís.
slez. Šd. Voda je sice doktorka bez diplomu ,
ale více dokáže než všecky lékařské fa-
kulty. Šml. Dyť v. není kmotřenka (říkají,
když kdo ze skromnosti odmítá čistý ruč-
ník, talíř a p.). Obz. Začátek vody konec
chleba (říkají mlynáři, když při velké vodě
mlíti nemohou). Us. Kšť. Kdo chce čistou
vodu, jdi pro ni ku pramenu. A zbožie
(jmění) jde (přibývá) jako z vody. Výb. I.
173. Z jara korec vody — věrtel bláta; na
podzim věrtel vody, korec bláta. Us. Kšť.
Čistú vodu pán Bůh stvořil, by všem zdraví
zachoval. Pís. Šd. V. mladým, víno starým.
Rr. MBš. Jez chléb a pij vodu, nepřijdeš
na chudobu. Obz. Měkká voda tvrdý kámen
hlodá. Slez. Šd. V. je dobrá hlavě; Blaho-
slavená voda, ta rozumu nekalí; Kudy v.
jednou tekla, poteče opět. Bž. exc. V. ži-
vota. Cf. KP. V. 394. Vodou tříkrálovou
kropí ve staveních, aby tam nehořelo; Kdo
se myje vodou z měděnce, tomu prý lidé
nepřejí. Us. u Bydž. Kšť. — Hádanky.
1. Když vody nemá vodu pije a když vodu
má, víno pije (mlynář). Mor. Brt —2. Běží
to k potoku, od roka do roku, a vždycky
do předu a nikdy do zadu, pověz mi pro-
roku, co je to? Brt. Dt. 153, Km. 1886.
753. — 3. Jedno běží, druhé leží, třetí se
na to dívá a nad tím hlavou kývá (voda
tekutá — kamení — vrba u vody). — 4.
Jedno praví: běžme! druhé praví: ležme!
A třetí: kývejme hlavama (voda, kamení,
šáší ve vodě). Brt. Dt. 156. — V. = loď.
Sedla v Hamburku na vodu. Kv. 1889. č. 5.
— V. = tekutina k vodě podobná. V. chlo-
rová. Kk. Fys. 72., Schd. I. 294. Vodička
z tabáku (v mokváčku). Rgl. — V. porodní.
Vz Kžk. Por. 11., 49. — V., pl., n. = bahnitá
místa. Půjdeme na voda. U Hořic. Hk. — V. bílá = množství nepatrných měkkýšův
a korýšů, jimiž se voda až zbarvuje a jež
jsou hlavní potravou velryb. Osv. 1886.

375922   Voda Svazek: 8 Strana: 0470
Voda. Nehodno ho jo, okrem duše; iba do vody hodiť; V. nenio dobrá ani v čižmě. Slov. Zátur. V. má tenký pysk (všade se prodere). Phľd. 1893. 700. Není blaha bez vody. Vrch. F. II. 121. I voda v žízni chutnější jest vína. Vrch. Rol. XXXI. 37. Kam vodě dolů, tam teče; Které vody nejprv dojde, tu pije (o vdavků chtivé); V., kam jí prokopá, tam poteče (tak lze i lidi vésti). Bl. Gr. 295., 297., 316. Roz- koší nápoj vody čerstvé jen jest zemdlenému, ale smrtí tomu, kdo v její vlny vrhá se (každá přílišnosť škodí). Brab. 65. Zdá-li se o veliké vodě, samá mrzutosť. Us. Tkč. Dy prši do božího hrobu, bude bida o vodu. Slez. Nov. Př. 452. Vodu pijem, vodu jiem, kým že čer- tom živ budem (stěžující si na samé polívky); Nazdal by si sa, že nevie vody zamútiť. Slov. Nov. Př. 440., 510. Napij se vody, neuděláš kapse škody; D\ť voda néni kmotřenka (když kdo šetří čistého talíře, ubrusu atd.). Mor. NZ. V. 514., 546. Ctění vody v Herálecku v Cech. Vz NZ. III. 342. Jiné pověry o ní vz v Zbrt. Pov. 169. — V. = moř. Brt, I). II. 412. — V. Z vody do vody = jakési jídlo, jakási kořenná moučná polévka. Žďár. Nár. list. 1894. č. 156. odp. feuill. — V. Vodu vozit. Vz Tanec mor. (3. dod.). — V. Stará Voda = říčka ve Vratimově na Frvdecku. Věst, op. 1894 19.

375923   Voda Svazek: 9 Strana: 0374
Voda ani v čižmě nedobrá; V. dľa spadu tečie; V. len pre žaby, pre baby; Malá v., malé ryby; V. má tenký jazyk, pysk (všudy vniká); V. mladým, víno starým; V. prvý liek; V. rozum nepomúti; V. stojatá smrdí; Veľká voda, veľké ryby; Vody málo zväčší oheň; Mutnej vody sa boj; Od vody sa vši ľažú (líhnou); Nezaslúži stanej vody; Dotedy ujde věľa vody; Na vodu bez vesla; (Na- bírať) vodu deravou nádobou; Vodu do Du- naja, do koša liať; Vodu káže, víno pije; Vodu piť — dlho žiť; Vodu prelievat; Vodu z kameňa nevytisneš atd. Slov. Zát. Př. 375. Sr. ib. 70., 220b., ??. odst. 1. i), 119b. (klamná), 151. (marná práce). A tak voda, kam pán káže, téci musí Sdl. Hr. VIII. 55. V. jest královna živlů. Fisch. Hosp. 60. Má oči na vodě (kalné, churaví); Řeč se mluví, voda teče (říká se, lže-li někdo); Stůně na vodu (moč). Hoř. 96. Už je z vody (z ne- bezpečenství). Hoř. 121. V. nejlepší doktor. Us. Jde mu to co z vody (snadno). Rybay.

375924   Voda Svazek: 9 Strana: 0463
Voda. Každému dal pán, pro něhož dříví plavili, před početím plavby na pivo, jak plavci říkali: na první vodu; Když zapíjeli ? podzimu poslední vodu, tu si nevedli již tak vesele. Seiner. 100.

375925   Voda Svazek: 10 Strana: 0486
Voda. Přišel jako velká v. (náhle a vše opanoval). Hlk. VI. 30. Večer uteče jako v. (rychle). Nár. sbor. VIII. 19. Bylo slov jako vody a všecka špinavá. Zvon III. 124. V. slabé břicho duje, mnohá nemoc po ní pluje. Sbor. slov. 1900. 121. Uvidím, jak to všecko půjde dołů vodú = vyjde v niveč Val. Čes. 1. XIII. 77. Dy prši do božiho hrobu, budě bida o vodu. Slez. Vlasť I. 212. Bázeň hysterických před vodou, hydro- phobia hysterica. Ktt. Kdo na vodě rád přestává, zdraví, rozum zachovává Ib. Vodu piješ, vodu jiš, čimže čreva naplníš. Šariš. Rizn. 167. V. jednemu vezme, druhému dá. Ib. 170. — V. života, v níž zlato jest roz- puštěno, aqua auri. Zach. Test. 144., 152. — V. = lidé. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XV. 48.

375926   Voda červená Svazek: 4 Strana: 0761
Voda červená, Rothwasser, městečko v Olom. Vz S. N.

375927   Voda dobrá Svazek: 4 Strana: 0761
Voda dobrá, ves v Čásl. Vz Blk. Kfsk. 694.; ves Táb., vz ib. 850.

375928   Voda kalná Svazek: 4 Strana: 0761
Voda kalná, Trübenwasser, ves v Jič. Vz Blk. Kfsk. 938., 1239.

375929   Voda kamenná Svazek: 4 Strana: 0761
Voda kamenná, Steinwasser, ves v Ža- tecku. Vz Blk. Kfsk. 1149., 1153.

375930   Voda odolená, Odolka Svazek: 4 Strana: 0761
Voda odolená, Odolka, ves u Prahy. Vz Blk. Kfsk. 502.

375931   Voda stará Svazek: 4 Strana: 0761
Voda stará, ves v Písecku. Vz Blk. Kfsk. 335.

375932   Vodáckat Svazek: 10 Strana: 0486
Vodáckat. V VII. 1039. voditi oprav v: choditi. Voďál = oddělal. Hoš. Pol. II. 18.

375933   Vodackati Svazek: 4 Strana: 0761
Vodackati. Chorlavé decko bolo by ho mohlo v tuto hodinu v. sem i tam. Lipa II. 369. (Šd. ). Za sebou ho vodí, vodácka (klame). Mt. S. I. 112.

375934   Vodáckati Svazek: 7 Strana: 1039
Vodáckati = sem tam voditi hl. bez- účelně. Slov. Šd.

375935   Vodácký Svazek: 4 Strana: 0761
Vodácký, Wasserträger-, Wasserleiter-, Wasser-. V. sekera, vůz. Ros.

375936   Vodáctví Svazek: 4 Strana: 0761
Vodáctví, n., die Wasserträgerei, -leite- rei. Jg.

375937   Vodačka Svazek: 4 Strana: 0761
Vodačka, y, f., die Wasserträgerin, -lei- terin. Jg.

375938   Vodák Svazek: 4 Strana: 0761
Vodák, a, m. = vodař, sluha při vodárně, der Wasserleiter, Brunnenmeister. Ros., Tk. II. 389., Šp., Tč., Kšá. — V. = kdo vodu váží, der Wasserschöpfer, -zieher. — V. = kdo vodu nosí, prodává, der Wasserträger, -Verkäufer. — V. = kdo vodu pije, der Was- sertrinker. — V., Wodak, a) samota u Bělé, b) mlýn u Ledče. PL. — V., a, m., osobní jm. — V., u, m. = nádržka na vodu, der Wasserbehälter. Mor. Šd.

375939   Voďák Svazek: 4 Strana: 0761
Voďák, u, m. = vodějka, provaz, na kte- rém se dobytek na pastvu vodí, das Leitseil. Us. u Chrud., u Bydž. Hk., Mý.

375940   Vodák Svazek: 7 Strana: 1040
Vodák, Brunnenmeister. Cf. Rourník (dod.), Wtr. Obr. 247. - V., hydrous, brouk. Vz Kk. Br. 65., Brm. IV. 59. — V., u, m. = vodou zadělaný rohlík. U N. Bydž. Kšť.

375941   Vodák Svazek: 8 Strana: 0470
Vodák, a, m., plulydrus, brouk. V. černavý, berolinensis, hnědožiutý, testaceus, hrotuo- hrudní, sternospina, menší, melanocephalus, naš -divělý, <rriseseens, příbuzný, affinis, rezavý, ferrugineus, tmavočelý, froutalis, tmavohlavý, coaretatns. Vz Klim. 111.

375942   Vodák Svazek: 9 Strana: 0374
Vodák, a, m. = znamení nebeské. Co za něho činiti a Čeho se varovati. Vz Rozb. II. 192. — V. = kdo donášel robotníkům vodu. Čes. 1. IX. 5.

375943   Vodák Svazek: 9 Strana: 0374
Vodák, a, m. = beran vedoucí stádo. Louny. Kub. 364.

375944   Vodáků Svazek: 4 Strana: 0761
Vodáků mlýn, Wodakische Mühle, u Ště- pánova na Mor. Tč.

375945   Vodan Svazek: 4 Strana: 0761
Vodan, a, m. = bůh pohanský. Krok. — V. = Neptun. — V., u, m. = vodičnatan, das Hydrat. Vodan železničný (hnědel). Pr. Chym. Nz.

375946   Vodan Svazek: 7 Strana: 1040
Vodan. Cf. Kram. Slov, Sldk. 231. — V., hydraena, brouk. Vz Kk. Br. 69.