230001   Pochybovaní u Svazek: 7 Strana: 0319
Pochybovaní u víře, Starek 200., o Bohu a jeho slovu, o pomoci božské. Pož. 65.

230002   Pochybovatel Svazek: 2 Strana: 0690
Pochybovatel, e, m. = pochybovač. Us. Dch.

230003   Pochybovatelství Svazek: 7 Strana: 0319
Pochybovatelství, n. = pochybovačnosi, die Zweitelsucht, der Skepticismus. Šm.

230004   Pochybovatelství Svazek: 10 Strana: 0272
Pochybovatelství, n. = skepticismus. Vz Krec. 13.

230005   Pochybovati Svazek: 2 Strana: 0690
Pochybovati pojí se: 1. s že. Nepochy- buji, že otec přijde. Us. — P. se spojkou a s konditionalem, v kteréžto příčině věta jak hlavní tak vedlejší záporné jsou. Nesluší po- chybovati, aby to pravé býti nemělo. Br. — Nebo jsou obě věty tvrdící. Pochyboval, aby z té země vyšel. Cap. (Zk.). — Pozn. Brt. ve S. §. 487. 3. P. 2. píše: Ke slovesu pochy- bovati věta vyjadřovací se pojí spojkou a s konditionalem; záporem ruší se pojem po- chybnosti, jímž konditional podmíněn jest, následuje tedy po nepochybovati spojka že. Pochybovali jsme, abychom tak snadně pro- puštěni byli. Nemálo o tom pochybuji, aby je svésti mohl. Nepochybuji, že jste nemálo toužili. Brt. Vz Konditional XIV. 8. — Po tvrdícím pochybování počíná se věta vedlejší se slovci tázacími. Aristoteles v pochybnosti zůstavil, jsou-li duše lidské nesmrtelné čili nejsou. V. — S pouhým infinitivem = du- bitare, Bedenken tragen. Nepochybujte se k Bohu obrátiti. Cap. — Zk. — Ostatně vz Pochybiti.

230006   Pochybovati Svazek: 7 Strana: 0319
Pochybovati. A přes to p-vali, aby to průchod míti mohlo. Žer. f. 16/b.

230007   Pochybovati Svazek: 8 Strana: 0293
Pochybovati. Kdo pochybuje, nebere. Her- špice. Rous.

230008   Pochybovati nad čím Svazek: 9 Strana: 0233
Pochybovati nad čím: nad prospěchem. Chč. (List. fil. 1898. 390. )

230009   Pochybovnosť Svazek: 2 Strana: 0690
Pochybovnosť, i, f. (nové), Zweifelsucht. Krok.

230010   Pochybovný Svazek: 2 Strana: 0690
Pochybovný, zweifelsüchtig. Jg. Vz Po- chybovačný.

230011   Pochycení Svazek: 2 Strana: 0690
Pochycení, n., das Ergreifen.

230012   Pochycený Svazek: 2 Strana: 0690
Pochycený; -cen, a, o, ergriffen. Ryt. kř.

230013   Pochycié śe Svazek: 9 Strana: 0233
Pochycié śe = vzchopiti se. Slez. Lor. 76.

230014   Pochyčiti Svazek: 7 Strana: 0319
Pochyčiti. Když se komu lov pochyčí. Výb. I. 176.

230015   Pochyčiti se Svazek: 2 Strana: 0690
Pochyčiti se (zastr.), zalíbiti se, zachtíti se, gelüsten. Výb. I. 176. — se komu. Lov se mu pochyčil. Mus.

230016   Pochyl Svazek: 10 Strana: 0272
Pochyl, u, m. = svah, stráň, Lehne? Volný p. stromy porostlý. Jrsk. XXVI. 74.

230017   Pochylen Svazek: 2 Strana: 0690
Pochylen, vz Pochylný.

230018   Pochýlený Svazek: 2 Strana: 0690
Pochýlený; -en, a, o, geneigt. — kam. Zvěř jest tělem i obličejem k zemi p-na. Anth. I. 145.

230019   Pochýlený Svazek: 7 Strana: 0319
Pochýlený. Stojí s p-nou hlavou. Cch. L. k. 85. — k čemu: k zlosti, BO, ku pravdě boží. Št.— čím kam: starostí ku předu, do předu p. Jrsk.

230020   Pochýliti Svazek: 2 Strana: 0690
Pochýliti, il, en, ení; pochylovati = na- kloniti, neigen. — se čím k čemu. Rána pochýlila se jinou cestou ? nosu. Ras. — se komu. Celý svět se mu pochýlil. Výb. — co, se kam. Kosti nosní pochybily se do vnitř. Lk. Den se pochýlil k západu. BO. Pochyl sě sem matičko. BO. P. se k mi- losrdí. BO. Oběti do hluboka pochylují (za- kopávají). Hugo. Smýšlení jich pochýlilo se ke zlému. BO. — se odkud. Nepochýliti se ot zákona ani na pravici ani na levici; Pochýlí se ote vzchoda slunce. BO. Brzo se pochýlíte z cesty, kterúž sem vám uká- zal. BO.

230021   Pochýliti co Svazek: 7 Strana: 0319
Pochýliti co: hlavu. Neč. — co, se kam (jak). P-lil skráň Žižka v dlaně obě. Čch. Bídné až do prachu jsem se p-lil. Výb. II. 539. — před kým. Pochyl před svatostí tváře. Čch. Mch. 74. — V 3. ř. za Výb. po- lož: , Alx. B. v. 225. (HP. 77.).

230022   Pochýliti se odkud proč kam Svazek: 8 Strana: 0293
Pochýliti se odkud proč kam. Nepo- chyluj se od něho ani na pravici, ani na levici pro věci libé ani pro odporné. Chč. S. 257.

230023   Pochýliti se ? Svazek: 9 Strana: 0233
Pochýliti se ? upadení. Modl. CXLVII. 111.

230024   Pochýlka Svazek: 7 Strana: 0319
Pochýlka, y, f, die Neigung nach vor- wärts. Šd., Sš. P. 369.

230025   Pochylný Svazek: 2 Strana: 0690
Pochylný, nakloněný, geneigt. Z p. bečky kvasnice vycházejí. Kom. — k čemu: k úsilí. St. skl. — P., snadný, leicht. To j'mu zdá se vše p-no. Výb. I. 1080.

230026   Pochylo Svazek: 10 Strana: 0272
Pochylo. Strom zrostl přímo, p lo, na šíř, na výš. Kom. Did. 69.

230027   Pochylosť Svazek: 2 Strana: 0690
Pochylosť, i, f., jakost pochylého, naklo- něnosť, nachýlenosť, náchylnosť, příchylnosť, sklonnosť, die Geneigtheit, Neigung, der Hang, propensitas. P. ke zlu, k zlému. Sš. I. 93, 121. P. hory, Senkung, f., Abhang, m.

230028   Pochylou Svazek: 2 Strana: 0690
Pochylou, v Krkonš. = nakloněně. Kb.

230029   Pochylý Svazek: 2 Strana: 0690
Pochylý, geneigt, schief. Strom pochylo vzrostl. Kom. — k čemu. Povaha k zlému p-lá. Mt. 96. Národ p. k blouznivosti. Sš. II. 192.

230030   Pochýř,puchéř Svazek: 2 Strana: 0690
Pochýř,puchéř, e, m., stupař,der Stampfer. Šp.

230031   Pochystati Svazek: 2 Strana: 0690
Pochystati, pochystávati, pomal u chystati, anfangen wenig einzurichten. Ros.

230032   Pochytiti Svazek: 2 Strana: 0690
Pochytiti, il, cen, ení; pochytati, pochyt- nouti, tnul a tl, ut, utí; pochycovati, fangen, ergreifen. — co, koho: štít, Bibl., zbraň, D., meč, toul. Br. Žádosť toho jej pochycuje. Troj. Tos toho tam pochytil (pochodil)! Dch. P. trochu té němčiny. Bož. Němc. P. koho, ver- schlingen, fressen. Leg. (Tč.). Oni by nás hned na vojnu pochytali. Er. P. 138. — co čím: rozumem, verstehen, fassen, begreifen, Jg., ústy. Jel. — co jak. Pochytil to v okam- žení, begriff es. Us.

230033   Pochytiti co Svazek: 7 Strana: 0319
Pochytiti co. Čím si p-til ten kašel, sich zuziehen. Dch. — co kde. Leccos ve světě p-til. Us. — co proč. Chtěl-liby kto pro královstvie nebeské čistotu těla p. Št. Kn. š. 68. — koho. Tehdy ty, již naň nastali, země p-tla (pohltila). Leg. o 12 apošt. 90, 93

230034   Pochýtka Svazek: 7 Strana: 0319
Pochýtka, y, f. = obyčejný oblek. U Vse- tína. Vck.

230035   Pochytka, y, pochytky Svazek: 2 Strana: 0690
Pochytka, y, pochytky, pl., f., der Fang. Býti na p-kách. Choditi na p-ky (na fatku živ býti). Zlob., Šm. Dobrá dnes bude p-ka. Č. Nár. b

230036   Pochytro Svazek: 7 Strana: 0319
Pochytro Na p. něco zachytiti = rychle. Slov Němc. VII. 242., Dbš. SI. pov. I. 201.

230037   Poihrávati s kým Svazek: 7 Strana: 0319
Poihrávati s kým: s ženami (pohrá- vati) Št. Kn. š 63. I keď lieha i keď vstáva, smeje sa i poihráva. Sl. ps.

230038   Poikile Svazek: 2 Strana: 0690
Poikile (stoa), y, f., z řec. ????????, pestrý — sloupová síň, síň na sloupích ležící a mal- bami ozdobená. Vz více v S. N.

230039   Poikylocythosa Svazek: 8 Strana: 0293
Poikylocythosa, y, f., v lékař. Vstnk. III. 474.

230040   Poiman Svazek: 7 Strana: 0319
Poiman, a, m. P. Frant., naroz. 1817., kněz. Jg. H. 1. 613., Šb. Dj. ř. 278., Rk. Sl.

230041   Poimon Svazek: 10 Strana: 0272
Poimon Fr., děk., spis., 1817. —1902. Vz Ott. XX. 15.

230042   Poin Svazek: 7 Strana: 0319
Poin = proň. Poslali poin. Arch. VII 611.

230043   Poindá Svazek: 10 Strana: 0272
Poindá = jindy. Val. Čes. 1. XI. 324.

230044   Poingoustovati Svazek: 7 Strana: 0319
Poingoustovati = inkoustem pomazati, mit Tinte beklecksen. Us. Rgl.

230045   Poinkoustiti Svazek: 9 Strana: 0233
Poinkoustiti zeď. Ces. 1. VII 301. Sr. Poingonstovať.

230046   Point Svazek: 2 Strana: 0690
Point (fr., poeh), u, m., bod. Ve hře v karty: oko, štych. S. N. — P., důraz, der Nachdruck. Hlavní pointa leží na slově není. Sš. I. 209. — P. ďhonneur (poen donör), věc, záležitost cti. Rk. — P., nic, na př. ve hře na biliardu. S. N. — P., jemný druh bruselských krajek. J. Děděček.

230047   Point Svazek: 7 Strana: 0319
Point. Jg. Slnosť. 157.

230048   Pointa Svazek: 7 Strana: 0319
Pointa, y, f., vysl. poénta. Vz Point.

230049   Pointovat Svazek: 8 Strana: 0293
Pointovat = v hazardní hře hráti proti bankéři. Lerm. II. 159.

230050   Pointovati Svazek: 10 Strana: 0272
Pointovati (poentovati) = vytečkovati, na určitý bod namířiti. Ott. XX. 16.

230051   Poiplí Svazek: 8 Strana: 0293
Poiplí, n. = krajina při řece Iplu. Phľd. XII. 75.

230052   Poískati Svazek: 7 Strana: 0319
Poískati = potiskati. Vz Vískati. Slov. Poískaj mi vlásky moje. Sb. sl. pov. II. 1. 95. Aby mu v hlavě poískala. Dbš. Sl. pov. II. 56.

230053   Poistiť Svazek: 7 Strana: 0319
Poistiť = pojistiti. Slov. Ssk.

230054   Poistivý Svazek: 7 Strana: 0319
Poistivý = pojistivý. Slov. Loos.

230055   Poistka Svazek: 7 Strana: 0319
Poistka = pojistka. Slov. Loos. 467*

230056   Poistné Svazek: 7 Strana: 0320
Poistné = pojistné. Slov. Loos.

230057   Poitalštěnec Svazek: 10 Strana: 0272
Poitalštěnec, nce, m. Hlk. XI. 57.

230058   Poitalštiti koho Svazek: 10 Strana: 0272
Poitalštiti koho. Zr. Nov2. 332.

230059   Poitiers Svazek: 2 Strana: 0690
Poitiers (Poatié), mě. ve Francii, dle Do- lany. Sv. (Brs. 44.).

230060   Poitou Svazek: 2 Strana: 0690
Poitou (Poatú z Pictavum), mě. ve Fran- cii, dle Slovo; gt. Poitou-a (Poatuva) lok. Poitou-i. Sv. (Brs. 45.).

230061   1. Poj Svazek: 2 Strana: 0690
1. Poj, e, m. (zastr.) == pojení, die Vereini- gung. S pojem = spolu, mitsammen. Tkad.

230062   2. Poj Svazek: 2 Strana: 0690
2. Poj, e, m., pití, potatio, das Trinken. Koř. pi. Cf. ná-poj. Mkl. aL. 138.

230063   Poj Svazek: 8 Strana: 0293
Poj = pojď. V Gemer. Jinde, pod'. Pastr. L. 150.

230064   Poj to Svazek: 9 Strana: 0233
Poj to = pod to. Blatná. Kub. 155.

230065   Pojachati Svazek: 2 Strana: 0690
Pojachati, vz Pojechati.

230066   Pojajkať Svazek: 7 Strana: 0320
Pojajkať, ein wenig wehklagen. Slov. Bern.

230067   Pojarčiti co Svazek: 10 Strana: 0651
Pojarčiti co. Voda p-la pole = nadělala járků. Brt. Sl.

230068   Pojařmiti co Svazek: 10 Strana: 0272
Pojařmiti co: zemi. Tbz. XI2. 7., V. 5. 7.

230069   Pojásati Svazek: 2 Strana: 0690
Pojásati, ein wenig frohlocken.

230070   Pojasniti Svazek: 7 Strana: 0320
Pojasniti, il, ěn, ění, pojasňovati, er- leuchten. — co čím: světýlkem. Šf. III. 302.

230071   Pojati Svazek: 2 Strana: 0690
Pojati si krávy, vz Pojímka. Na Mor. Brt.

230072   Pojatný Svazek: 7 Strana: 0320
Pojatný, begreifbar. Ssk.

230073   Pojatosť Svazek: 2 Strana: 0690
Pojatosť, i, f., zajatost myšlénkou proti pravdě, rozpačitost, Befangenheit, f. Novější slovo. V p-sti bludu. Měst. bož. P. v písme- nech a formách. Sš. J. 51.

230074   Pojatý Svazek: 2 Strana: 0690
Pojatý, vz Pojmouti. — čím: strachem, Žer. Sn. 21., žádostí, Vš., mámením. Ler.

230075   Pojatý zač Svazek: 7 Strana: 0320
Pojatý zač: za ženu p-tá. Lpř.

230076   Pojavec Svazek: 2 Strana: 0690
Pojavec, vce, m., negundo, rostl. javoro- vitá. Světoz.

230077   Pojaviť Svazek: 7 Strana: 0320
Pojaviť = prijavit. Slov. Rr. Sb.

230078   Pojazd Svazek: 7 Strana: 0320
Pojazd, u, m. = jízda. Slov. Zbr. Lžd. 160.

230079   Pojazyčiť Svazek: 10 Strana: 0651
Pojazyčiť si = poklepati, pohovořiti. Phľd. XXII. 36.

230080   Pojbuky Svazek: 2 Strana: 0690
Pojbuky, dle Dolany, ves u Ml. Vožice, Poibuk. PL.

230081   Pojčaný Svazek: 7 Strana: 0320
Pojčaný = půjčený. Priadla som tri roky na fiertuch široký, ešte poviedali, že je len p-ný. Sb. sl. ps. II. 1. 121.

230082   Pojčat Svazek: 2 Strana: 0690
Pojčat = půjčiti. Na Ostrav. Tč.

230083   Pojčat Svazek: 7 Strana: 0320
Pojčat, požičat, požčat = půjčiti. Slov.

230084   Pojčať Svazek: 10 Strana: 0272
Pojčať, pojčívati = půjčiti. — co komu Půh. brn. III. 249., Fagif. 44a. — čeho. Toho pojčiem (připouštím), že jest to tak. Hus. I. 172.

230085   Pojčený Svazek: 7 Strana: 0320
Pojčený = půjčený, propůjčený. Aby on múdrostí pánem Bohem jemu p-nú ta zbožie vedl. Arch. I. 218.

230086   Pójčěti Svazek: 7 Strana: 0320
Pójčěti, iterat. k pójčiti. Ž wit. 111. 5., Hugo 9. (List. fil 1884. 77.). Vlivem hlásky j v pójčiti a pójčěti vzniklo pak i pojí- četi vedlé požíčeti. Když pro lichvu lidé zlí pojíčejí. Št Uč. 142. b.

230087   Pojčiti Svazek: 2 Strana: 0690
Pojčiti = půjčiti. Cf. Pojičiti. Vz Půjčiti.

230088   Pójčiti Svazek: 7 Strana: 0320
Pójčiti, pójčovati = půjčiti, propůjčiti, donare. Pójč milostivě. Kar. 75. Jenž sě slutuje a pojčije (commodat). Ž. wit. 111. 5. Co mi ráčila p. Ev. olom. 36.

230089   Pojčka Svazek: 2 Strana: 0690
Pojčka, zastr. = půjčka.

230090   Pôjčky Svazek: 7 Strana: 0320
Pôjčky, pl. = poščky. Slez. Šd.

230091   Pojď Svazek: 2 Strana: 0690
Pojď, vz Pojíti, 1.

230092   Pôjd Svazek: 7 Strana: 0320
Pôjd, u, m. = podláž, podlaha, dlážka ve světnici. Slov Hdž. Šlb. 82. — P. = hůra, půda Poďme na p. Hdž. Čít. 129. Zásyp na p de. Zátur. Evička vybehla na p. Dus. Sl. pov. I. 232.

230093   Pôjd Svazek: 8 Strana: 0570
Pôjd, u, m. —půda (v domé). Slov. Zátur.

230094   Pojdať Svazek: 10 Strana: 0272
Pojdať - povídati. Vých. Č. Jrsk. XXU. 201.

230095   Pôjdik Svazek: 7 Strana: 0320
Pôjdik, u, m. = zdrobn. pôjd. Slov. Ev. šk. I. 20.

230096   Pojdomí, Podomí Svazek: 2 Strana: 0691
Pojdomí, Podomí, n., ves u Vyškova. Hý.

230097   Poje Svazek: 2 Strana: 0691
Poje = pojal, vzal; pojem = pojav; po- jemše = pojavše; pojemši = pojavši. Kat.

230098   Poječeti Svazek: 2 Strana: 0691
Poječeti, el, ení, ein wenig brausen; trochu naříkati, ein wenig jammern. Toms.

230099   Pojed Svazek: 2 Strana: 0691
Pojed, u, m., pojeď, i, f., otok dásní, Ge- schwulst des Zahnfleisches. Byl. Vz Podjed. — Pravá p. (zlá žena). Mus. Pojedení, n., das Abessen. Lakotné p. Štelc. Snědl to všecko na jedno p. Ezau pro jedno p. prodal své prvorozenstvie. ZN.

230100   Pojed Svazek: 7 Strana: 0320
Pojed. Vodnatelnosť této byliny v ústech držená otok dásní (kterému říkají vůbec pojed) odjímá. Háj. CXXV.

230101   Pojeden Svazek: 7 Strana: 0320
Pojeden. P. jabko = některé, sem tam některé. Laš P-dní ludé = někteří. UKy- jova. Brt. D. 251.

230102   Pojedině Svazek: 7 Strana: 0320
Pojedině, einheitlich. Vypravování nikde času, místa, osob i statků p. se nedotýka- jící, ale maní a nejistě v jalových toliko nějakovostech tápající. Pal. Rdh. II. 290.

230103   Pojedinělý Svazek: 7 Strana: 0320
Pojedinělý P. slovo, äna? eiotj/A,évov. Sš. I. 83

230104   Pojedinný Svazek: 9 Strana: 0233
Pojedinný. P. částky spisu, barc. Pal. Děj. III. 1. 25., 334. (V. 2. 116. )

230105   Pojedinok Svazek: 7 Strana: 0320
Pojedinok, nku, m. = souboj. Slov. Ssk.

230106   Pojedinosť Svazek: 2 Strana: 0691
Pojedinosť, i, f., die EiHzelnheit, der ein- zelne Fall. V jednotlivostech a p-stech se všeobecné pravidlo ukrývá a zahrnuje. Sš. L. 52.

230107   Pojediný Svazek: 2 Strana: 0691
Pojediný, einzeln. Ty příspěvky jsou v p-ných svazcích časopisu musejního v zná- mosť uvedeny. Mus. I. b. 89.

230108   Pojediný Svazek: 8 Strana: 0293
Pojediný = jednotlivý. P. název místní; P-ní Němci boli tam už prv. Phľd. 1892. 69., 1893. 291. (392.).

230109   Pojedky Svazek: 9 Strana: 0233
Pojedky {snědky, újmy) = housenky v dět- ské kůži. Vz Čes. 1 VIII. 93.

230110   Pojednání Svazek: 7 Strana: 0320
Pojednání. Cf. Jg H 1 728., Jg. Slnosť 92.. 162.

230111   Pojednání Svazek: 9 Strana: 0233
Pojednání, ?., tractatus. Pal. Děj. III. 1. 25

230112   Pojednání, n. P Svazek: 2 Strana: 0691
Pojednání, n. P., smíření, die Versöhnung. P. skrze smlouvce. Kom. — P., pořízení, Ver- handlung, f. P. o dědictví; věci dostavené k úřednímu pojednání. Sm. — P. = sou- stavné a zevrubné vystavení některé částky n. oddělení nějaké celé vědy (novější). Jg. Navrhují někteří jiná lepší slova: spis, roz- prava, rozbor, rozjímání (Ht. Brs. 278.), ale jest to vědecký terminus a může zůstati. Abhandlung, f,Traktat, m. P. úvodní; řeč v p. upravená. Šm. P. učené o něčem psáti.

230113   Pojednati Svazek: 2 Strana: 0691
Pojednati, pojednávati, jednati, smířiti, aus-, vergleichen, versöhnen. Kom. J. 911. — koho s kým. Pán na svět přišel, aby lidi s Bohem pojednal. Sš. J. 43. Byl jsem s ním pojednán. Mus. — se. Pojednali se = po- rovnali. Mor. Brt. Vz Pojednání. — P., po- říditi, vyříditi, ver-, ausrichten, ausführen, verhandeln. — c?. Pojednou to pojednám, čeho očekáváte. Sych. — čeho. A Čechové sjedše se do Prahy v témdni svých potřeb pojednali. Let. 201. — P. o něčem (novější), psáti, mluviti, eine Abhandlung schreiben, abhandeln. Ve spise tom pojednal spisovatel vědy přírodní, chybně m.: pojednal, jednal o vědách přírodních. Pojednávati něco šp. m.: pojednati, jednati o něčem, Us., něco roz- bírati, o něčem rozjímati, rozprávěti. Ht. Brs. 278. Vz Pojednání.

230114   Pojednati koho Svazek: 7 Strana: 0320
Pojednati koho = ku práci zjednati, najmouti. Us. Řezn. — s kým. S Franky pojednaval, unterhandelte. Št. Strž. II. 301. — zač. Dal jsem jí 300 kop na to a dosti málo za to p-la. Sdl. Hr. 1. 226.— o čem (jak) kde. O něčem vědecky p., Osv. 1. 520., na příslušném místě a zevrubně, ve svém díle, s velikou soudností, Us Pdl., světle a jadrně. Šf. — se = porovnati se. Mor. Brt. D. 251.

230115   Pojednati oč Svazek: 7 Strana: 1361
Pojednati oč. 1530. Arch. XI. 42

230116   Pojednavací Svazek: 2 Strana: 0691
Pojednavací, Verhandlungs-. P. akta.

230117   Pojednavatel Svazek: 2 Strana: 0691
Pojednavatel, e, m., der Verfasser einer Abhandlung. Rk.

230118   Pojedni Svazek: 7 Strana: 0320
Pojedni = někteří. P. rekli. Slov Orl. VIII. 246. Vz Pojeden (dod.)

230119   Pojedničkou Svazek: 2 Strana: 0691
Pojedničkou, vz Pojednou.

230120   Pojednotiti Svazek: 7 Strana: 0320
Pojednotiti = sjednotiti, einen. Bern.

230121   Pojednotlivě Svazek: 10 Strana: 0272
Pojednotlivě tam září poupata. Čch. Kv 152.

230122   Pojednotlivý. P Svazek: 10 Strana: 0272
Pojednotlivý. P. chumáče květu. Čch. Kv. 228.

230123   Pojednotný Svazek: 2 Strana: 0691
Pojednotný. P. jména, vz Počet.

230124   Pojednou Svazek: 7 Strana: 0320
Pojednou, auf einmal. Ne všecko p. Km. II. 330. Nemôž-li pojednú staviti všeho zlého obyčeje. Št. Kn. š. 98. — Ž. kl. (322).

230125   Pojednou, pojedničkou Svazek: 2 Strana: 0691
Pojednou, pojedničkou, jedenkrát, jed- nou, einmal, auf einmal. V. P. pic, podruhé nic. Prov., Jg. Vz Pic. — P., v jednom, týmž časem, zu gleicher Zeit, auf einmal. Toho můžeš přijíti jeden kventík p. Krab. — P., náhle, hned, flugs, sogleich, stracks, jählings. D. Jedeme, p. se kolo zlomí. Us. P. bylo hotovo. Us. Pojedničkou se k bitvě pořádně sšikují a zřádají. Ler. Pojednou z očí kamsi se podějí. Ler. — Kom. — P., snadno, brzo, leicht, bald. P. si nohu zlomíš. Správní lidé neberou se ledakdes p. co hřibové. Prov.

230126   Pojednouc Svazek: 7 Strana: 0320
Pojednouc = pojednou. Slov. a mor. Kdoby tři postavy p. něhodné udělal Pk. MP. 94

230127   Pojedšel Svazek: 7 Strana: 0320
Pojedšel, vz Poděčely.

230128   Pojedy Svazek: 2 Strana: 0691
Pojedy, dle Dolany, něm. Pojed, ves u Rož- ďalovic. PL.

230129   Pojedzení Svazek: 7 Strana: 0320
Pojedzení. Był chłop na dobrým p. = chutnalo mu. Laš. Brt. D. 2ol.

230130   Pojechati, pojachati Svazek: 2 Strana: 0691
Pojechati, pojachati = jíti, táhnouti pryč, gehen, ziehen. Jg. — kam. K nám pojechám, poprchává. Sych.—jak. Cválem, bez prodlení tam pojecháme. Puch., Sych., Šm., Tč.

230131   1. Pojem Svazek: 2 Strana: 0691
1. Pojem = pojím, vz Pojísti. Na Slov.

230132   2. Pojem Svazek: 2 Strana: 0691
2. Pojem, u nebo lépe pojmu, m., no- vější, ponětí, pomysl, Begriff. Představa spo- jením rozmanitostí povstalá sluje p. nebo ponětí. Marek. P. jest představa podstatné jednostejnosti v podané rozmanitosti. Blř. P., ponětí jest myšlénka sama o sobě prosta všeho názoru. Blř. Obsah a rozsah pojmu. Dle hojnosti obsahu jsou pojmy: jednoduché n. složené. Dle hojnosti rozsahu jsou pojmy: jednotlivé (jedinečné) n. obecné (universalní). Dle jakosti jsou pojmy: 1. souhlasné n. svorné, 2. sporné. — Pojmy různé (různorodé), stejno- rodé (srovnatelné). P. odtažený, srostlý, pod- řaděný, nadřaděný; pojmy seřaděné, souřadné, rovnomocné n. záměnné; p. nižší n. užší, vyšší n. širší, dobrý, zřejmý, zřetelný (co do hloubky), zřetelný (co do šířky), jasný. Jd. 6 a násl. P. střídný, Wechsel-, střední, Mittel-, první, Unter-, hromadný, Collectiv-, menší, Unter-, hlavní, Haupt-, obměnný, vzá- jemný, Wechsel-, přípravný, Elementarbe- griff. Hš. P. daný, utvořený, základní; pojmy shodné (übereinstimmende B.); pojmy z konců protivné (diametral entgegengesetzt), tvarem rozdílné, krajní. Nz. P. tvarný, lichý; p. o jed- nosti. Šm. P. logický, psychický; pojmy vše- obecné, zvláštní; rodové, druhové, individu- alné; apriorické, aposteriorické (n. empirické n. zkusné) n. pojmy dozvědu a přezvědu; analytické a synthetické; smyslové (empi- rické), nadsmyslové (transcendentné); kladné (positivně, affirmativné) a záporné (negativné); absolutné, relativné, korrelativné. Dastich v S. N. Zjemnění a ztenčení pojmu, Sš. II. 304; p. čeho zvýšiti, Sš. II. 311; hleděti ku pojmu, jenž se kryje ve slově. Sš. II. 322. Nepořádným býti a chleba darmo jísti, poj- mové příbuzní jsou. Sš. II. 288. Dotčení pojmové se vespolek podmiňují. Sš. II. 303. Dle jiných slovo tu znamená obecný p., jehož částečným dílem jest nauka. Sš. II. 334. P. obmezenější tu na mysli má apoštol, Sš. II. 339; od záporných pojmů ku kladným pře- jíti, Sš. II. 343; slova ta v jeden p. splý- vají, Sš. II. 361; slovo vezdy k tomuto pojmu se připíná; slovo ?????, když se slovem láska, ????, přichází, vezdy značí dogma- tický p. křesťanské víry. Sš. II. 403. Prů- hledna jest nám osnova pojmů jeho. Sš. Z. 3. Obojí p. ten vytknouti, Sš. O. 162; obojí p. svědka a diváka tuto splývá, Sš. Ž. 144; slovo rozbroj i p. výše postavených nepra- vostí v sobě obsahuje, Sš. O. 163; slovem kvílíce se p. slova vzplačte zvyšuje a zostřuje, Sš. O. 172; a rozprostraňuje tím p. slova svědčíme, Sš. O. 265; tím p. ten všeobec- nosti nabývá, Sš. O. 267; p. slova toho ne- jednou ještě v listu jeho prozvukuje. Sš. O. 325. Slovo či raději p. věřiti rozličné stupně připouští. Sš. J. 41. P. rodový. Sš. J. 98. O božství pravého p-mu nemajíce. Sš. Mt. 92. Proto sv. Jan ještě jednou novou větou onen p. o Logu opětuje. Sš. J. 13. Jazy- kové staří obojí p. jedním slovem vynášejí. Sš. L. 21. Otřeni a seslabení p-mu. Sš. II. 248. (Hý.). P. o věci míti; v p. uvésti (in eines zusammenfassen). Th. Casto můžeme slovo pojem jinými slovy nahraditi. On nemá o té věci ani pojmu = nemůže si ani po- mysliti, jaká to věc, nemá pomyšlení, zdání o té věci atd. Brs. 127. Vz více v S. N.

230133   Pojem Svazek: 7 Strana: 0320
Pojem = představa zahrnující v sobě všecky jednotlivé věci, kterým z jistých důvodů se dostalo společného jména na př. strom. Sb. uč. P. aesthetický, přesný, psy- chologický, Dk., mlhavý, Mus., neslučný, dobrý, na vzájem vztažný, vyměřující, výměřený, Jd. 14., 16., 80., předvětný, průhledný, spletený, zamotaný, rozpojný, výlučný, spojný, sjednatelný, souhlasný, zaměnečný, Dach. I. 24., 26., 29., 32., 33., soujemný, complexus, Psp , výměrový. Vch. Ar. II. 36

230134   Pojem Svazek: 8 Strana: 0293
Pojem. Kde ti chybí p. právě, v čas pravý slovo přijde na odbyt. Vrch. F. L 87.

230135   Pojem Svazek: 10 Strana: 0272
Pojem = představa sama o sobě. Krec. 4.

230136   Pojemce Svazek: 10 Strana: 0272
Pojemce, e, m. P. země (Poseidon, jenž zemi pojímá, obtéká). Msn. II. 244., Hym. 66.

230137   Pojemnosť Svazek: 7 Strana: 0320
Pojemnosť, i, f. = chopnosť, das Begriffs- vermögen. Nz.

230138   Pojemný Svazek: 2 Strana: 0692
Pojemný, možný k pojetí, fassbar, greif- bar. — v co. Kůň v uzdu p. V.

230139   Pojemný Svazek: 7 Strana: 0320
Pojemný práh, aquaeductus limen. 1414.

230140   Pojemovna Svazek: 7 Strana: 0320
Pojemovna, y, i., die Begriffsschule, Schule für den Begriffsunterricht. Am.

230141   Pojemový Svazek: 2 Strana: 0692
Pojemový, pojmový, Begriff-. P. úsudek. Krok.

230142   Pojenec Svazek: 2 Strana: 0692
Pojenec, nce, m., der Verbündete. Dch.

230143   Pojení Svazek: 2 Strana: 0692
Pojení, n., napájení, das Tränken. — 2. Spojování, das Verbinden, die Fügung. V. P. slov. Kom.

230144   Pojení Svazek: 7 Strana: 0320
Pojení kovů trvalé (teste, unlösliche Ver bindung): sváření, spájení, tmelování, pře- hybování, nýtování; volné (dočasné, lösbare V.): šrouby, klíny, rozpěráky, svorníky, sponami, čepováním, přeplátováním. Vz Včř Z. 1. 15. nn.

230145   Pojenosť Svazek: 7 Strana: 0320
Pojenosť, i, f. = spojenosť. Slov. Bern.

230146   Pojesenní Svazek: 8 Strana: 0293
Pojesenní, adj. P. slunce. Lerm. II. 55.

230147   Pojesť Svazek: 7 Strana: 0320
Pojesť = pojísti Mor. Poď p. Pk. Ps. 10.

230148   Pojésti Svazek: 2 Strana: 0692
Pojésti, zastr., vz Pojísti.

230149   Pojestný Svazek: 7 Strana: 0320
Pojestný, essbar. Slov. Ssk. P. ovocie, ZObz. XXIV. 221, olej. Ib 205

230150   Pojesuitský Svazek: 7 Strana: 0320
Pojesuitský, nachjesuitisch. P. doba. Schz.

230151   Poješčerník Svazek: 7 Strana: 1361
Poješčerník, a, m., ibiceus. Pršp. 18. 10

230152   1. Pojeti Svazek: 2 Strana: 0692
1. Pojeti, pojedu, jeď, jeda (ouc), el, po- jeto, jetí, fahren, reiten, schiffen. — abs. Kam pojedeš, že koně sedláš ? Sych. AŽ po- krmím, pojedeme. Sych. Již brzo pojede. Us. Až pojede (=bude umírati). Šm. — s kým, s čím. Pojeď s námi. Us. Pojede s hnojem na pole. — kam. Pojedeme k Jičínu, do Prahy, na pole. Us. Maje, než dlužen, málo víc, pojede do Drbalovic (bude se drbati za ušima). Lom. — odkud jak. Nechval kmotře hodův, až z nich pojedeš se ctí domů. Šm. Cf. Jeti.

230153   2. Pojeti Svazek: 2 Strana: 0692
2. Pojeti (zastr.), pojíti, vz Pojmouti.

230154   1. Pojetí Svazek: 2 Strana: 0692
1. Pojetí, n., od pojeti (pojedu), das Zu-, Fortfahren, -reiten, -schiffen. Po malém p. zastavil. Us.

230155   2. Pojetí Svazek: 2 Strana: 0692
2. Pojetí, n., od pojmouti. P. za manželku. Kom. Pravé věci pojetí (pochopení) vědo- mosť jest. Kom. J. 357. — P., ponětí (nov.), der Begriff, die Idee.

230156   2. Pojetí Svazek: 7 Strana: 0320
2. Pojetí, die Auffassung, Conception. Dk. P. 104., Aesth. 530., Dcn. P. pravdy, Hlv., přírody. Dch. — P, der Einbegrift. S p-tím nákladů do počtu. J. tr.

230157   Pojetý Svazek: 7 Strana: 0320
Pojetý, befahren. P. koňmi. Lpř.

230158   Pojev, u, pojevek Svazek: 2 Strana: 0692
Pojev, u, pojevek, vku, m., die Erschei- nung. Rk.

230159   Pojevení Svazek: 7 Strana: 0320
Pojevení, n. = objevení. Od času prv- ního p. na divadle dějin. Šf. Strž. II. 40.

230160   Pojeviti Svazek: 7 Strana: 0320
Pojeviti. — se kým, čím. Ke smíru ochotným se p-vil; Naděje klamnými se p-ly. Šmb. S. II 233., 288. - kde (kdy). Ve svalech kolem rtů p-vil se smích. Tbz. Plukové bulharští před Byzancí se p-li. Šmb. Nápisy na penízech v rozličné době se p-ly; Pod tímto jménem v historii se p li, Národ ten pod tímto jménem teprva okolo r. 94. př. Kr. v dějinách se p-vuje; Za císaře Proba Vandalové na pomezí Gallie spolu s Burgundy se p-li; Najednou v Mo- ravě se p-li. Št. Strž. I. 25., 95 , 379., 454., 463. a j často. — jak. V jakých formách jméno to se p je. Šf Strž. II. 30.

230161   Pojevovati se Svazek: 2 Strana: 0692
Pojevovati se = objeviti se. Šf. Rozpr. 25.

230162   Pojeza Svazek: 7 Strana: 0320
Pojeza, y, f. Dobrá p. = chutné jídlo. Val. Brt. D 251.

230163   Pojezd Svazek: 9 Strana: 0233
Pojezd, u, m. = dvorská robota. Pal. Pam. 497.

230164   Pojezd, půjezd Svazek: 2 Strana: 0692
Pojezd, půjezd (Plk.), u, m., pojíždka, y, f., pojezdy, pl., jízda, cesta, die Reise, Hinfahrt, der Ritt, das Fahren, Hinfahren, das Zuführen. Ty p-dy do Prahy mne mnoho stojí. Ros. Za příčinou dalekých p-dů do Hispanie v dluhy zavadil. V. O ustavičných svých p-kách znáti dává. Břez. 105. — P. vojenská, der Vorspann. Us. Zb. — P., das Gespann, der Wagen. Krásný p. nebeský. Ráj.

230165   Pojezda Svazek: 2 Strana: 0692
Pojezda, y, f., povoz, povinnosť posky- tovati povozy ku potřebám dvoru. S. N., Vký. Tomuto výkladu odpírá Bdl. v Gl. 243. pravě: Aber letzteres (povoz), hergeleitet von vezti, voz, vůz (der Wagen), bezieht sich nur auf Beistellung von Wagen, während die pojezda dem Etymon nach sich nur auf berittene Dienste beziehen kann; es war dies jene Verpflichtung der Unterthanen, vermöge welcher sie Pferde für das Gefolge des Kö- nigs, für die öffentlichen Kuriere beizustellen und selbst Kurierdienste zu leisten hatten.

230166   Pojezda Svazek: 7 Strana: 0320
Pojezda. Pal. Rdh. II. 256.

230167   Pojezda Svazek: 9 Strana: 0233
Pojezda, y, f. Co se robot, jízd i všech pojezd dotýče. 1517. Arch. XVII 242.

230168   Pojezdčík Svazek: 10 Strana: 0272
Pojezdčík, a, m. Uprostřed kolotoče vyčnívá dřevěná podoba p-ka s bičem v ruce. Nár. list. 1887. č. 181.

230169   Pojezdenství Svazek: 2 Strana: 0692
Pojezdenství, n., pojezdnictví, Wirth- schaftsbereiterstelle, f. Puch.

230170   Pojezditi Svazek: 2 Strana: 0692
Pojezditi, il, ěn, ění, pojížděti, ějí, ěl, ění, lange herumfahren, -reiten. — co. Myslí, že musí každý den celou dědinu pojezditi = zběhati, belaufen. Us. Hý. — kudy. A oni pojezdíce okolo něho a nemajíce kde koňuov vázati, museli do vsi jeti. Let. 58. Zle p. = pochoditi, übel ankommen. Plk.

230171   Pojezdka Svazek: 2 Strana: 0692
Pojezdka, y, f. = pojíždka.

230172   Pojezdná Svazek: 2 Strana: 0692
Pojezdná, é, f., manželka pojezdného, Wirthschaftsbereitersgattin, f. Us. Hý. — P., troubení na p-nou. Vz Pojezdný (na konci). Hý.

230173   Pojezdné Svazek: 2 Strana: 0692
Pojezdné, ého, n., jízdné, jízdní plat, od jízdy, das Rittgeld. Rk.

230174   Pojezdné Svazek: 7 Strana: 0320
Pojezdné poštovní, das Postrittgeld. J. tr

230175   Pojezdnictví Svazek: 2 Strana: 0692
Pojezdnictví, n. = pojezdenství. Šm.

230176   Pojezdník Svazek: 2 Strana: 0692
Pojezdník, a, m. = pojezdný. Rk. — P., projízdce, der Pferdebereiter. Šm.

230177   Pojezdný Svazek: 2 Strana: 0692
Pojezdný (půjezdný, pojízdný, k pojezdu se hodící, gut fahrend, fahrbar. P. vůz, loď, Us., cesta. Sych. — p., ého, m., subst., hospo- dářský úředník, který po dvorech, po polích pojíždí, Wirthschaftsbereiter, m. Jg. — P., der Bereiter. Aby najali p-né, kteří by sil- nice okolo Prahy projížděli a záškodné chase loupežnictví zastavovali. Skl. V. 164. — P., myslivec, který troubí jedním tonem na za- čátku, tři rázy opakuje a hrubším tonem končí. Takové troubení se nazývá troubení na pojezdnou. Šp.

230178   Pojezdný Svazek: 7 Strana: 0320
Pojezdný, Lauf-. P. jeřáb, Zpr arch., žentour. Us. Pdl — P., ého, m. Cf. Sdl. Hr. III. 206. P. = představený lovčím a hajným za starodávna. Sdl. Hr. VII. 151.

230179   Pojezdný Svazek: 8 Strana: 0293
Pojezdný. P-ná osvětlovací zařízení (elek- trická). KP. VIII. 204.

230180   Pojezdný Svazek: 10 Strana: 0651
Pojezdný, ého, m. 1525. Arch. XXII 60.

230181   Pojezdový Svazek: 2 Strana: 0692
Pojezdový, Fahrzeugs-, Wagen-. L.

230182   Pojezek Svazek: 10 Strana: 0272
Pojezek, zku, m. P. u rybníka. Arch. XXI. 132.

230183   Pojezení Svazek: 10 Strana: 0651
Pojezení, n. Na jedno p. snědl celú hus; Byl na dobrém p. = chutnalo mu. Brt. Sl.

230184   Pojezerník Svazek: 2 Strana: 0692
Pojezerník, a, m. (nové), jezeřan, See- anwohner, m. Krok.

230185   Pojezerný Svazek: 2 Strana: 0692
Pojezerný, See-. P. rostliny, Rostl., osad- níci. Krok.

230186   Pojezovitský Svazek: 7 Strana: 0320
Pojezovitský = po jezovitech zbylý. P statky. Pyp. K. II. 83.

230187   Poježiti Svazek: 7 Strana: 0320
Poježiti = pohněvati. Bern.

230188   Poježiti se komu Svazek: 10 Strana: 0272
Poježiti se komu. Vlasy se mu p-ly (postavily). Tbz. XIII. 252.

230189   Pojhránie Svazek: 10 Strana: 0272
Pojhránie, n., collusio. Rozk. P. 1434., R. 84.

230190   Pojhranov Svazek: 7 Strana: 0320
Pojhranov, a, m., ves Arch. IV 175., 189., Sdl. Hr. I 256.

230191   Pojhrávánie Svazek: 7 Strana: 0320
Pojhrávánie, n., illusio. Ž. wit. 78. 4., 103. 26. Vz Poihrávati.

230192   Pojhrávati s kým Svazek: 10 Strana: 0272
Pojhrávati s kým. Pulk. Lobk. k. 9. — kým, super quem ludere. Pror. ol. 42b. Isa. 57. 4.

230193   Pojícný Svazek: 2 Strana: 0692
Pojícný, v Krkonš. = kdo mnoho pojídá, žroutný, jícný, hltavý, gefrässig. Kb. Také na Mor. Hý., Brt. — P. jídlo, které se chutě jí, schmackhaft. Brt.

230194   Pojičený Svazek: 7 Strana: 0320
Pojičený = půjčený. Arch. II. 492.

230195   Pojíčeti Svazek: 7 Strana: 0320
Pojíčeti, pojičiti. Vz Pójčěti. O tom, jak Bóh pojíčí, chci pověděti. Hus III. 200. — čeho. Když kto pojičé peněz. Št. Kn. š. 174. — komu. Menším bude milosrdenstvie pojičeno. Št Kn. š. 151. — komu jak nač proč. Potřebného v jeho núzi založiti pojičiec jemu ve jmě Boha, ale ne na lichvu. Neb když pro lichvu lidé zlí pojičejí, tehdy velim viece, ktož móž, má pro Buoh dru- hému pojičiti. Št. Kn. š. 258., 259.

230196   Pojičiti Svazek: 2 Strana: 0692
Pojičiti (zastr.), vz Půjčiti.

230197   Pojička Svazek: 10 Strana: 0272
Pojička, y, f. = půjčka. Um. roud. 1021., Rozk. P. 2184.

230198   Pojídač Svazek: 9 Strana: 0233
Pojídač, e, m. P. kuchyňských odpadků. Slád. Lear. 56.

230199   Pojídání Svazek: 2 Strana: 0692
Pojídání, n., jedení, das Essen. Br. Vz Pojedení. — P., mlaskání, das Schmatzen. Ros.

230200   Pojídat Svazek: 10 Strana: 0651
Pojídat = povídati. Brt. Sl.

230201   Pojídati Svazek: 2 Strana: 0692
Pojídati, vz Pojísti.

230202   Pojídátka Svazek: 2 Strana: 0692
Pojídátka, pl., n., Essbesteck, n. Šm.

230203   Pojidka Svazek: 7 Strana: 0321
Pojidka, y, f. = konfekty Zbrt. Poct. mr. b9.

230204   Pojidlo Svazek: 2 Strana: 0692
Pojidlo, a, n., pojivo, vazadlo, svazek, das Bindungsmittel. Šm.

230205   Pojídlo Svazek: 8 Strana: 0293
Pojídlo, a, n. Pospasy, Nachtisch, z lat. post pastum = po jídle; domácí slovo pro desert jest pojídla. Čern. Př. 61.

230206   Pojíkati se po kom Svazek: 2 Strana: 0692
Pojíkati se po kom = něčí slova uště- pačně opakovati. Rk. Vz Pohýkati.

230207   Pojilup Svazek: 7 Strana: 0321
Pojilup, u, m., gazania, die Gazanie, rostl. Vz Rstp. 923.

230208   Pojimač Svazek: 2 Strana: 0692
Pojimač, e, m., der Nehmer, Aufnehmer. L.

230209   Pojímač Svazek: 10 Strana: 0273
Pojímač, e, m. P. prasnic = kanec. Msn. Od. 163.

230210   Pojimačka, y Svazek: 2 Strana: 0692
Pojimačka, y, f., die Nehmerin, Auf- nehmerin. L.

230211   Pojímání Svazek: 2 Strana: 0692
Pojímání, n., das Umfassen, Umgreifen. P. ženy (ženění se), das Heirathen. — P., tělesné obcování, die Begattung. P. ovec, Puch., ptáků, Us., manželů. Rad. zvíř. P. se u větších ptáků: tok. Šp.

230212   Pojímání Svazek: 7 Strana: 0321
Pojímání, die Auffassung. P. umělecké, Tš, aesthetické, kontemplativní, mathema- tické, naturalistické, nevytříbené, patholo- gické, theoretické, Dk. Aesth. 29., 44., kon- kretní, realní předmětův básnických. Tf. H. I. 11.

230213   Pojímaný Svazek: 2 Strana: 0692
Pojímaný, gefangen genommen. Jg.

230214   Pojimatelnosť Svazek: 2 Strana: 0692
Pojimatelnosť, i, f., die Empfänglichkeit. Vz Učebný.

230215   Pojimatelný Svazek: 2 Strana: 0692
Pojimatelný, erfasslich. Šm.

230216   Pojímatelný čím Svazek: 7 Strana: 0321
Pojímatelný čím. Tony uchem p-né. Mj.

230217   Pojímati Svazek: 2 Strana: 0692
Pojímati, vz Pojmouti, Pojíti.

230218   Pojímavosť Svazek: 2 Strana: 0692
Pojímavosť, i, f., chopnosť, po-; chápavosť, Begriffsvermögen, n. Šm.

230219   Pojímavosť Svazek: 10 Strana: 0273
Pojímavosť a ponímavosť. Mark. a Hyna. Vz Cad. 114.

230220   Pojímavý Svazek: 2 Strana: 0692
Pojímavý, empfänglich, Dch., fassend. Šm. P. srdce. Šm.

230221   Pojímky Svazek: 2 Strana: 0692
Pojímky, pl., m., řetěz, na který se uváže (pojme) kráva n. vůl za rohy; k řetězu pak přivázán jest provaz, za který se dobytče vede. Mor. Brt.

230222   Pojinačiti Svazek: 2 Strana: 0692
Pojinačiti, il, en, ení, pojinačovati, ändern. — co. Marek. P. písmo. Šm.

230223   Pojindy Svazek: 7 Strana: 0321
Pojindy = jindy. Val. Vck.

230224   Pojinší Svazek: 7 Strana: 0321
Pojinší Straky a p. (=jiní) ptáci. Mor. Brt. D 168

230225   Pojinúc Svazek: 10 Strana: 0651
Pojinúc = jindy Brt. Sl.

230226   Pojískati Svazek: 2 Strana: 0692
Pojískati, lausen. Kulda.

230227   Pojiskřiti Svazek: 7 Strana: 0321
Pojiskřiti, funkelnd machen. P. hlavy vln Čch. Bs. 28.

230228   Pojislovce Svazek: 9 Strana: 0458
Pojislovce, e, n. = conjunctio. Bdl. v Kn. rožm. str. 63. pozn. 5.

230229   Pojíst Svazek: 7 Strana: 0321
Pojíst, u, m. = pojišťovací listina, authen- tika. Hnoj. 61. Vz Pojistina.

230230   Pojistce Svazek: 2 Strana: 0692
Pojistce, e, m. = pojistitel.

230231   Pojistebné Svazek: 9 Strana: 0233
Pojistebné, ého, n. Platí p-ného po jednom čberu ovsa. 1490. Arch. XVII. 291.

230232   Pojistebný Svazek: 9 Strana: 0233
Pojistebný oves. Př. star. V. 60. Sr. Po- jistebné. Prý = dávaný za dříví povolené vytápění jedné jistby.

230233   Pojistěnka Svazek: 7 Strana: 0321
Pojistěnka, y, f. = pojistka. P-u vydati. N. Hlsk. XVII. 8.

230234   Pojísti Svazek: 2 Strana: 0692
Pojísti (zastr. pojésti), pojím, pojez, jedl, den, ení; pojídati, nach einander auffressen, aufzehren, aufessen; ein wenig essen; zu Ende essen, abessen. Jg. Vz Jísti. — abs. Hodně pojídá (chutná mu). Šm., D. Pojezte a napijte se. Us. Máte-li co pojésti. V. Až pojedí. Již pojedli. Us. — co (všecko). To mi všechno pojíme. Ros. Pojez něco prve. Us. Ráno marnotratnosť skvostně snídá, o po- lednách ohryzky pojídá. Zabranský. — jak. Pojedl jsem s chutí. Har. — čeho (čásť neurčitou měrou). Brt. Ten toho pojedl. P. chleba. Br., Pref. Biskup potom ječného chleba pojedl. Pass. 614.

230235   Pojísti Svazek: 7 Strana: 0321
Pojísti. Dobrá to nemoc, která dá p. Bž. exc. Dobrá bolesť, dyž dá pojesť. Mor. Brt. — čeho jak. Pojed toho chleba s chutí. Výb. I. 1175 , 1176.

230236   Pojísti co Svazek: 9 Strana: 0233
Pojísti co. Hlava m? bolí, v boku m? kole: čo sa navarí, všetko sa pojí. Mus. slov. III. 27.

230237   Pojistina Svazek: 7 Strana: 0321
Pojistina, y, f. = pojišťovací listina. Hnoj. 61. Vz Pojist.

230238   Pojistitel, pojistce Svazek: 2 Strana: 0693
Pojistitel, pojistce, e, m., der Versiche- rer. Rk.

230239   Pojistitelna Svazek: 2 Strana: 0693
Pojistitelna, y, f. = pojišťovna. Rk.

230240   Pojistitelna Svazek: 7 Strana: 0321
Pojistitelna. J. tr., Nz.

230241   Pojistiti Svazek: 2 Strana: 0693
Pojistiti, pojisť, il, štěn, ení; pojišťovati = jisté, nepochybné učiniti, ubezpečiti, ver- gewissern, bestätigen, beglaubigen, beschei- nigen, zusichern, betheuern, versichern, as- sekuriren, V.; zápisem n. rukojmětmi utvr- diti, durch Bürgen, Wechsel, Verschreibung versichern. — co : smlouvu. D. — čeho. Příkladové toho pojišťují. Kram., Štr. Nebu- zardan toho pojišťuje. Br. — co proti čemu: dům, úrodu, stodolu, osení proti ohni, kru- pobití. Us. — co čím. Víru svou tělem a duší Krista Pána pojišťovali. Štelc. Něco zá- pisem p., rukojměmi. — co kde: dluh na statcích. Us. Pojišťování na statcích. V. — co komu nač. Nikomu nic na obec nep. Er.

230242   Pojistivý Svazek: 2 Strana: 0693
Pojistivý, pojišťující, versichernd, Sicher- heits-. P. kahan Davyův, zámyčka. Techn. Vz Pojišťovací.

230243   Pojistka Svazek: 2 Strana: 0693
Pojistka, y, f., die Polize. Dch., Hý.

230244   Pojistka Svazek: 7 Strana: 0321
Pojistka = pojišťovací, pojistný list. Nz. — P., die Hypothek. Dch exc. Vz Pojištka.

230245   Pojistka Svazek: 8 Strana: 0293
Pojistka. Olověné, šroubové p-tky při ve- dení elektrického proudu. Vz KP. VIII. 183. nn.

230246   Pojistka Svazek: 10 Strana: 0273
Pojistka, y, f. Sicherung. P. u ručnic. Vz Ott. XXII. 59a.

230247   Pojistné Svazek: 2 Strana: 0693
Pojistné, ého, n., die Assekuranzgebühr, -prämie. J. tr.

230248   Pojistní, -ný Svazek: 7 Strana: 0321
Pojistní, -ný, Sicherheits-. P. summa, -betrag, J. tr., ventil, ZČ., oblek hasičský. NA. IV. 19. — P. = pojícný. Laš. Brt. D. 251.

230249   Pojistník Svazek: 2 Strana: 0693
Pojistník, a, m., der Assekurant. Rk.

230250   Pojištěnec Svazek: 2 Strana: 0693
Pojištěnec, nce, m., der Versicherte, Assekurirte. Dch., Stč. Alg. 191.

230251   Pojištění Svazek: 7 Strana: 0321
Pojištění života, Lebensversicherung. Sl. les. Cf. Kram. Slov.

230252   Pojištění Svazek: 10 Strana: 0273
Pojištění, n. Vz Ott. XX. 19. P. požární, životní. Nár. list. Vz KP. XL 449. nn.

230253   Pojištění, n Svazek: 2 Strana: 0693
Pojištění, n., stvrzení, die Versicherung, Bestätigung, Betheuerung, Bescheinigung, Bekräftigung, Gewähr. V. P. udělati. V. Skrze přísahu p. činiti. Br. Na písemné p. založili nás penězi. Sych. — P., ujištění, ubezpečení, asselcurace, die Versicherung, Assekuranz. P. slove smlouva, kterouž se jedna strana za- vazuje, zajisté podmíňky, které druhá strana vyplniti má, státi za škodu, způsobenou této na jejím jmění zlou nějakou náhodou bez vlastní viny. Při p. je pojištěnec a pojišťovatel (je osoba jednotlivá n. společnost' akciová). P. dobrovolné, nucené; p. lodí proti nehodám na moři, proti ohni, pro případ úmrtí, proti tělesným úrazům na železnicích, proti krupo- bití, p. dobytka. Vz S. N. P. pro krupobití. J. tr. P. náhrady, škody. Spolek ku pojištění dobytka. Dch.

230254   Pojištění, n. P Svazek: 10 Strana: 0651
Pojištění, n. P. na život, na dožití, proti pohromám živelním, na úmrtí. Rgl.

230255   Pojištěný Svazek: 2 Strana: 0693
Pojištěný, -štěn, a, o, versichert, asse- kurirt. Jg.

230256   Pojištěný kde Svazek: 7 Strana: 0321
Pojištěný kde. Jistina na živnosti knihovně p-ná. Pr.

230257   Pojišťka Svazek: 2 Strana: 0693
Pojišťka, y, f., jistina, zástava, základ, die Hypothek. Na p-ky peníze dáti. Dch. — P., pojistné, die Versicherungsgebühr; listina pojišťovací, die Polize. P-ku zaplatiti, do- stati. Us. Hý.

230258   Pojišťovací Svazek: 2 Strana: 0693
Pojišťovací, vz Pojistivý. P. ústav (po- jistitelna), list, smlouva, spolek, J. tr.: trubice (roura), zámyčka (záklopka, Ventil), Nz., spo- lečnost, cena, náhrada. Šp.. Listy p. mohou se převoditi rubopisem. Šp.

230259   Pojišťovací Svazek: 7 Strana: 0321
Pojišťovací parokotel, svítilna či kaha- nec, Sicherheitslampe, Zpr. arch., přístroj Blackův. Wld. P. jednota. Vz Mus. 1829. II. 62

230260   Pojišťovací Svazek: 7 Strana: 1361
Pojišťovací ústavy. Vz Ott. VI. 178.

230261   Pojišťovací Svazek: 9 Strana: 0233
Pojišťovací ventil, jímž přebytečná pára uniká. KP. IX. 12., 16.

230262   Pojišťovačka Svazek: 2 Strana: 0693
Pojišťovačka, y, f. Versicherungsvorrich- tung, f. Tpl.

230263   Pojišťovadlo Svazek: 7 Strana: 0321
Pojišťovadlo, a, n., der Sicherheitsappa- rat. Šp.

230264   Pojišťování Svazek: 2 Strana: 0693
Pojišťování, n., die Versicherung. Vz Po- jištění. Pojišťovaný; -án, a, o, versichert.

230265   Pojišťovatel Svazek: 2 Strana: 0693
Pojišťovatel, e, m., aer Assekurant, Ver- sicherer. J. tr.

230266   Pojišťovatelka,y, pojišťovatelkyně Svazek: 2 Strana: 0693
Pojišťovatelka,y, pojišťovatelkyně, ě, f., die Versichererin. Jg.

230267   Pojišťovati Svazek: 2 Strana: 0693
Pojišťovati, vz Pojistiti.

230268   Pojišťovna Svazek: 2 Strana: 0693
Pojišťovna, y,f., die Versicherungsanstalt. P. proti škodám z ohně. Brandschadenver- sicherungsanstalt, f. Dch.

230269   Pojišťovnictví Svazek: 9 Strana: 0233
Pojišťovnictví, n. Nár. list. 1898. č. 180.

230270   Pojitel Svazek: 7 Strana: 0321
Pojitel, e, m., der Verbinder. Bern

230271   1. Pojiti Svazek: 2 Strana: 0693
1. Pojiti, 3. os. pl. -jí, poj, poje (íc), il, en, ení; pojívati, zusammenfügen, verbinden, fügen, gatten, gesellen. — co v co: v hro- madu. V. — co kde. Pod jednou hlavou úzce poje nás. Ráj. — co, koho, se s kým, s čím. Předložka do s genitivem se pojí. Jg. Koho s Bohem p. Br. Oni s bezbožníky se tovaryší a pojí. Kram. Jediná-liž mluva přelíbezná Moravana s Čechem nepojí? Sš. Bs. 168. Daremné s těmi věcmi příliš se p. a vázati. Š. a Ž. — se čím. Dobrá přízeň se jednomyslností pojí. Plk. — se. Ptáci se pojí (pojímají). Zlob. — se ke komu, sich anschliessen. Us. — se čím v co. O divné dí hudbě stará báje, jížto pojí směs se pravěka v sladkozvukou harmonii ráje. Sš. Bs. 184. — se kde. Dvě věci v té svátosti se pojí, slovo a živel n. věc hmotná. Br.

230272   2. Pojiti Svazek: 2 Strana: 0693
2. Pojiti = napájeti, tränken. — koho: krávy, bravy, skot. Br. — koho z čeho. A z bystřiny rozkoši tvé pojiti budeš jie. Ps. ms. — Vz Napájeti.

230273   Pojití Svazek: 2 Strana: 0693
Pojití, od pojdu, původ, počátek, die Ent- stehung, Herkunft, der Ursprung, das Ge- schlecht. V. Od čerta má počátek a pojití. Apol. Ten tak slavný národ odkudby své p. měl? Háj.

230274   1. Pojíti Svazek: 2 Strana: 0693
1. Pojíti, pojdu (nyní: půjdu), pojď (v obec. mluvě: poď), pojdiž, pojda (ouc), pošel, pojití. Vz Jíti. Imperativy pojď a přijď zavrhuje Ht. v Brs. 242., 251.—253., maje je za vý- mysly mudrujících kazimluvců našeho věku. Ht. dovolává se autority Jungmannovy proti Erbenovi a Zikmundovi, ale Jg. napsal v článku Pojdu: pojd, v obec. mluvě: pod. Kromě toho dovolává se Rkk., kde prý v Jaroslavu ve v. 220. psáno jest: Za mnú poďte, mužie, kto tak smýšlie. Ale ve vydáních Kořínko- vých z r. 1870. a 1873. a ve vyd. Vymazalově z r. 1879. čteme: Za mnú pojďte, mužie. V Bibli kralické čteme ovšem: poď, přiď (ku př. v Zje- vení sv. Jana XXII. 17.), ale také: přijdiž, ib. 17. Přijdiž tedy pane Ježíši. Ib. ????. 20. Kromě toho vyslovuje lid skutečně pojď, ku př. u Německého Brodu, kde i chybně říkají: nechojď. (Km.). Cf. Prk. v Archivu für slav. Philologie. 1877. str. 701. Jsou tedy pojď a přijď tvary dobré. — P. = jíti, kráčeti, gehen; zhynouti, ein-, vergehen, zu Grunde gehen; nezůstati, aufgehen; původ, počátek míti odkud, herkommen, abstammen, ent- stehen, erwachsen; jednati se, sich handeln, gehen, Jg. — abs. Nemůžeme-li tudy, pů- jdeme jinudy. Prov. Pojďme. Pojď sem. — Stromy pošly (zahynuly). Us. Potěr pošel, (zahynul). Sych. Čas pošel (pominul). D. — Právě pojde (nic nezůstane). D. — Pojde svár, různice. D. Veliký křik pojide a na- stane. Pass. 817. Oči jeho již byly pošly (bělmem), tak že neviděl. L. — kam (nač). Půjdu na odpočinutí, Us., s pravdou na světlo. Us. Půjde na mou hlavu, čehokoli se dopustí. Jel. — s kým. Za chvilku s tebou půjdu. Us. S vámi pojíti (zahynouti) volím. Sych. — kam (do čeho bez čeho): do besedy, do díla. Us. Nepůjde to po druhé do líčky ani do vrše. Prov. Bez platu do díla nepůjde. Jg. Pošel do chaty (umřel). Us. u Rožnova. Kd. — za kým. Za mnú pojďte mužie. Rkk. 220. Půjdu za ním. Kom. Pod' za mnou. V. — proč. Daleko pro výmluvu nepůjdeš. Prov. — kde: v čele vojska. Us. — odkud, z čeho: z divadla, Us., ze světa půjdeme. Kom. Z chu- doby pošel. Pulk. Pošel z rodu slavného. Troj. Co z toho pojde? Sych. Z toho nepojde žádný užitek. D. P. z koho. Alx. 1112. Tobě z toho česť pojde. Hl. — koho kde. Na ta- kovém (strašném) místě člověka pojde strach. V Kunvaldsku. Msk. — proti komu = táh- nouti. Dal. — čím: nákazou, horkem, hořem, Jg., hladem pošel, Plk., úbytěmi. Kos. Ol.117. Oči mu bělmem, L., mrákotou pošly. Plk. Klodoneus pošel jest rodem od kniežat. Pass. 506. Duše květ by pošel rudou spály. Sš. Bs. 183. Bojím se, že tebú toho královstvie zkaženie pójde. Hl. — od čeho. Jedna od druhé pojde (nic nezůstane). Us. Dvě od dvou pojdou (ruší se, zdvíhají se); sedm od sedmi pojde (ruší se, zdvíhá se). Nz. Od koho to pošlo? Ros. Pošel (zahynul) od přílišného se hnání. Us. — za koho : za muže půjdu (vdám se), za muž. L. — komu. Oko mu pošlo (bělmem mu zašlo). L. To mu dobře půjde. Us. — komu k čemu. Častokrát svú pravdu jedna strana řečí podobnú a výmluvnú přede pány vyvede, tak, že jiej to k zisku panským nálezem pojde (zum Vortheil ausschlagen). O. z D. — (komu) v co. Napnula zraky proti otvoru a v sloup pošly jí oči. Česk. včel. Půjdu v boj. — koho. Slzy ho pošly. D. Hrůza mne pošla. Us. Pošel ho mráz. Us. Msk. — komu čím. Oči mu bělmem pošly. L. — podlé čeho. Nepůjde podlé jejich vůle. Br. — se sup. Pojďme spat. Sych. Pojďte žat (= pět peněz. Volání křepelčí). D. — oč. Nepůjde tu o málo. Us. — s adv. Dobře, zle půjde (se povede, pochodíme). Us.

230275   2. Pojíti Svazek: 2 Strana: 0694
2. Pojíti, vz Pojmouti.

230276   1. Pojiti Svazek: 7 Strana: 0321
1. Pojiti, cf. Mkl. Etym. 254. — co čím. Různé kmeny pojí jednou páskou. Vrch. — se več. Tisíc hlasů p-lo se v plesný vír. Vrch. — se k čemu jak. Ke slovu před- stavu p. Us. Pdl. K tomu se pojí záliba, nelibosť Dk. Aesth. 26. Ve skutečnosti pří- jemnosť ku kráse větší nebo menší měrou se pojívá. Dk. Aesth. 8. Záliba pojí se ku krásnu bez výminky či naprosto. Dk.

230277   Pojití Svazek: 7 Strana: 0321
Pojití. Domnění o p. Slovanů; Své p. od Ěímanů povozovali. Šf. Strž. I. 29., II. 319.

230278   1. Pojíti Svazek: 7 Strana: 0321
1. Pojíti. Pojď. Bj. Poď, Hus I. 426., Dal. 161 , zlinsky. Brt. Imper. podiemy, Ž. wit. 94 b. 6., podiem 94 b. 1., poydiete 45. 9, 64. 5. a 16., 82. 5., 94 a. 6., podte 33 12. — abs. Okna pošla, jsou pošlá (ne- průhledná). Us. Rgl. Buďto měření pojde nebo nepojde. Jd. Geom. I. 4. Už pošel (umřel; potupně). Us. Zl. Nebe i země pojdú, ale slova má nepojdú. (Luk. 21.). Hus II. 8. — koho. Hrůza mě pošla, es schauderte mich. Posp. — kam (jak). Podiž ke mně, má choti! Výb. II. 21. Ktož sú dobře činili, pojdú do života věčného; Ale s hrozným strachem, v hrozné hanbě na ten súd pojdú; Ktožť pravdu činí, po- jdeť na javu k světlu. Št. Kn. š. 15., 23., 85. — kde. Pojděm, pojděm, Buoh před námi Výb. II. 24. — odkud (kde, kam jak) Od lovčího pošla řeč, jakoby .... Sbr. Aby jí z toho nepošla lítosť. Sá. Z čeho jednomu radosť pochází, druhému žalosť pojíti musí. Sá. To pohoršení všecko z něho pošlo. Us. Šd. Kristus od otce pošel věč- ným a nevystižným zplozením. Sš. J. 257. Že odtud zavedení na pravo i na levo pošla i podnes pocházejí v křesťanstvu. 1512. Mus 1883 364. Když má které ovoce býti, najprv musí pojíti z kořene; Ty modlitby z přie- mého úmysla nepošly; Když z toho súdu do pekla pojdú; Stav panenský pošel z ne- bes; A čím viece z pravé milosti pojde poslu- šenstvie. Št. Kn. š. 7., 11., 24., 71., 107. — od čeho. Od zlata oči pocházejí. Us. Bž. — za čím. Kdo chce čeho dojiť, musí za tím pojíť. Us. Brt. — nač. Pojdú na zatracenie. Št. Kn. š. 113. Vše pojde na výměnek (on vše pohltí) Sá. — s inft. Ja pôjdem s chlapci sa ihrati; Ja pôjdem kvieťa si sbierati; Ja pôjdem s chlapci tancovati Sl. spv. II. 57. (Sd).

230279   2. Pojiti koho odkud Svazek: 7 Strana: 0321
2. Pojiti koho odkud. Z čeho un jich p. bude (koně)? Z pěkné puténky. Sš. P. 754.

230280   1. Pojíti za čím Svazek: 8 Strana: 0293
1. Pojíti za čím. Kdo chce čeho dojit, musi za ty m pojiť. Mor. NZ. V. 541.

230281   Pojítko Svazek: 7 Strana: 0321
Pojítko, a, n. = pojidlo, das Bindemit- tel. Dch., Šmb, Pr. tr., Wrch.

230282   Pojitna Svazek: 7 Strana: 1361
Pojitna, y, f., contractus. Pršp. 65 81.

230283   Pojitosť Svazek: 7 Strana: 0321
Pojitosť, i, f., die Bindekraft. Dch.

230284   Pojitří Svazek: 7 Strana: 1361
Pojitří, n. = ráno. Pušk. 147.

230285   Pojitřní Svazek: 2 Strana: 0694
Pojitřní, ranní, Morgen-.P. růže ruměncem stkvějí se líce panenské. Č.

230286   Pojitý Svazek: 9 Strana: 0233
Pojitý. Ona byla vdova p-tá (pocházející) z Běléj. Vých. Čech. 1. VII 447.

230287   Pojivka Svazek: 10 Strana: 0273
Pojivka, y, f. Zánět p-ky cevní uzlovitý či tuberkulosní, perivasculitisnodosas. tuber- culosa; uzlovitý zánět p-ky lůžkotepenní, periarteriitis placentaris nodosa. Ktt.

230288   Pojivo Svazek: 2 Strana: 0694
Pojivo, a, n., pojidlo, Bindungsmittel, n. Rk.

230289   Pojivo Svazek: 7 Strana: 0321
Pojivo těla = látka obyč. vláknitá, která poviéká a víže ústroje a jich součásti. Stff. Enc. p I. 268.

230290   Pojivo Svazek: 10 Strana: 0273
Pojivo, a, n. Hnisavý zánět p-va mezi pohrudnici a stěnou hrudní, peripleuritis; zánět p-va kol svalu bederního, peripsoitis. Ktt.

230291   Pojivosť Svazek: 7 Strana: 0321
Pojivosť, i, f., die Bindekraft. Šm.

230292   Pojivový Svazek: 7 Strana: 0321
Pojivový, Binde-. P. tkanivo. NA. V. od. II. 6.

230293   Pojivový Svazek: 10 Strana: 0273
Pojivový. Zánět p-ho obalu žil, peri- phlebitis. Ott. XIX. Jemná p-vá blánka, myolemma. Ktt.

230294   Pojivý Svazek: 2 Strana: 0694
Pojivý, bindend. Rk.

230295   Pojivý Svazek: 7 Strana: 0321
Pojivý. P. moc prvků, Al. Jandouš, síla pravoslavné víry. Osv. I. 217.

230296   Pojízda Svazek: 7 Strana: 1361
Pojízda, vz Pojezda.

230297   Pojízdný Svazek: 2 Strana: 0694
Pojízdný. P. peníze, das Rittgeld. Gl.

230298   Pojízdný Svazek: 7 Strana: 0321
Pojízdný plat, vz Pojezdné. P. stojan u soustruhu, dráha, stolky. ZČ. I. 22., 207., 228., III. 18.

230299   Pojízdný Svazek: 7 Strana: 1361
Pojízdný opatroval silnice proti loupež- níkům Wtr. Obr. II. 154. P. = který po kraji k tomu přihlížel, aby se berně pořádně vybírala. 1530. Snm. I. 380. — Polož před : Pojížděti.

230300   Pojízdný P Svazek: 10 Strana: 0273
Pojízdný P. stříkačka, motor. Nár. list. 1904 135. 21., 141. 21.

230301   Pojíždění po Svazek: 10 Strana: 0273
Pojíždění po polích. Us.

230302   Pojížděti Svazek: 2 Strana: 0694
Pojížděti, ějí, ěl, ění, ein wenig weifer fahren, reiten, schiffen, oft, ein wenig hin und her fahren, reiten, schiffen. Jg. — abs. Abych v čas do nádraží přijel, musíš pojíž- dět (chvilkami čerstvěji jeti, mitunter rascher fahren. — za kým. Pojížděj za ním, jinak zůstaneme příliš zpátky. Us. Hý. — kudy. Pojíždí po hospodářství. Ros. Vz Pojezditi.

230303   Pojíždka Svazek: 2 Strana: 0694
Pojíždka, vz Pojezd.

230304   Pojíždka Svazek: 7 Strana: 0321
Pojíždka, Bor. 523., der Botenritt, Jr. tr., die Kavalleriepatrouille. Čsk. Polož před : Pojíždník.

230305   Pojíždník Svazek: 2 Strana: 0694
Pojíždník, a, m., Reitknecht, Bereiter, m. Vz Pojezdník.

230306   Pojka Svazek: 2 Strana: 0694
Pojka, y, f. = spojka. Ros.

230307   Pojka Svazek: 7 Strana: 0321
Pojka, y, f. = lipnice, plumbago, die Bleiwurzel, rostl. Mllr. 81.

230308   Pojka Svazek: 10 Strana: 0273
Pojka (!) y, f. = ssací papír. Pohl.

230309   Pojmať Svazek: 7 Strana: 0321
Pojmať = pojmouti. Slov. Bern.

230310   Pojmení Svazek: 2 Strana: 0694
Pojmení, n., pojmenování, jméno, die Be- nennung, der Name. Obojí to p. prichodí v žalmu druhém. Sš. J. 36.

230311   Pojmenování Svazek: 2 Strana: 0694
Pojmenování, u., die Benennung, f. Pán od větška činí p. Sš. J. 90. — P. = jmeno- vatel. Stč. Alg. 25.

230312   Pojmenovaný Svazek: 2 Strana: 0694
Pojmenovaný; -án, a. o, benannt. P. čísla (konkretní). Stč. Alg, 3.

230313   Pojmenovaný Svazek: 7 Strana: 0321
Pojmenovaný. P. číslo. Cf. Ott. I. 102.

230314   Pojmenovatel Svazek: 7 Strana: 0321
Pojmenovatel, e, m., der Namengeber. Šm.

230315   Pojmenovati Svazek: 2 Strana: 0694
Pojmenovati, benennen. P. ze jména. Háj. — koho. On ho jináč nepojmenuje, než . . . Ros. — čím: jménem. D. — co dle, podlé čeho. Nt.

230316   Pojmenovati co jak: ze Svazek: 7 Strana: 0321
Pojmenovati co jak: ze jména, namen- tlich. J. tr.— čím: názvem. Mour. P. úhel třemi písmeny. Us. Pdl.

230317   Pojměti Svazek: 7 Strana: 0321
Pojměti. Ale sv. Pavel potom pojměl mnoho truda v tom. Alx. Anth. I. 3. vyd. 35. Toliko již tuh pojměvši. Hr. rk. 171. Ač zde mosejí pojmieti práce; Nechtiec i jedné pracičky p. Št. Kn. š. 122., 128.

230318   Pojměti Svazek: 8 Strana: 0293
Pojměti. Aby ráčil v tom pojmieti malého strpení. Arch. XI. 26.

230319   Pojměti, poměti, pomíti Svazek: 2 Strana: 0694
Pojměti, poměti, pomíti, pojměji, po- jměl, poměl, pojmín, pojměn, pojmění; po- jměvati = na čas, poněkud míti, eine Zeit lang haben. Jg. — co, koho. Pojměji roz- ličné bídy. V. Pojměla muže na krátkou dobu. Sych. — se, co kde. Mají toho česť a chválu, poměvše v boji práci malú. Dal. Poměješ se dobře na hodech (budeš se míti).Us. — čeho. Pomějem dobré vůle (veselí). Štelc. — koho s kým. S sebú jej pojmieva. St. skl. V. 57. — čeho v čem. Nechť ještě podržím se světa, pojměji své vóle v tomto neb v tomto. Št. 127.

230320   Pojminulý Svazek: 2 Strana: 0694
Pojminulý, vergangen. P-lého roku. Sl.

230321   Pojmoschopný Svazek: 7 Strana: 0322
Pojmoschopný. P. představa. Dk. Aesth. 310.

230322   Pojmosloví, n. P Svazek: 10 Strana: 0273
Pojmosloví, n. P. mluvnické. Nár. list. 1904. 196. 13.

230323   Pojmoslovný Svazek: 7 Strana: 0322
Pojmoslovný důkaz jsoucnosti boží. Dk. Dj. fil. 51.

230324   Pojmotřída Svazek: 7 Strana: 0322
Pojmotřída, y, f., die Kategorie. Šm.

230325   Pojmotvorba Svazek: 7 Strana: 0322
Pojmotvorba, y, f., die Begriffsbildung. M8r. 51.

230326   Pojmotvornosť Svazek: 7 Strana: 0322
Pojmotvornosť, i, f., die Begriffsbild- samkeit. Msr. 45, 5., Athen. III. 178.

230327   Pojmotvorný Svazek: 7 Strana: 0322
Pojmotvorný, Begriffe bildend. P. mo- hutnosť. Dk. P. 107.

230328   Pojmouti Svazek: 2 Strana: 0694
Pojmouti (aby dělil pojíti, říká lid pojíti — pojdu, pojmouti — pojmu, vz Gb. Uv. 35. a Jmouti; srov. též Píti, 2. na str. 562. II. dílu slov.), pojmu (půjmu), pojmi, pojma (mouc), mul, ut, utí; pojíti (zastr. pojeti), pojati, pojmu, pojal, pojav, pojat, pojetí; pojímati = vzíti, bráti, nehmen, hinnehmen; zahrnouti v jedno, mitbegreifen, umfassen; chytiti, chopiti, fassen, fesseln, ergreifen; ženiti se, vdávati se, heirathen; vymysliti, denken; pochopiti, auffassen. Jg. Vz Pojmouti se. — co, koho. Pojal Ježíš Petra a Pavla. Bib. Strach, hněv, V., blud ho pojal. D. P. koně (uzdu mu dáti; 2. na pastvě svázati. Mtl.). Šm. Králova milosť má dsky otevříti, pojma najvyššího komorníka. O. z D. Pře- mysl Margaretu poje, po nie věně Rakúsy obje. Dal. 149. P. myšlénku. Dch. Po jeho smrti pojem jeho dceru Šebor, držal to zboží bez překazy. Půh. II. 347. Kterýž z knapuov pojal by ženu. Sedl. Rychn. 7. P. muže, BN., ženu. BO. Pojeli sú těžký boj. BO. — koho odkud, z čeho. Pojmi nás z této nouze. Ojíř. Pojala ho smrť ze světa (se světa. Jel.). Troj., Vrat. — co, koho ke komu, k čemu. Pojmef (cizí král) k sobě lidi jazyka svého. Dal. Král Annu k manželství pojal. Mus., Jel. Pojal k němu náklonnosť. Šm. Každý nápadní vodu na svém gruntu muož ji pojíti k své potřebě. Vl. Zř. 475. Ať nás pojme k sobě zemské po porobě (kdy). Sš. Bs. 12. Buoh pojem k sobě na horu Mojžieše, zjevil jemu to. Št. 302. Pojali k sobě Duchoně a šli k Netolicóm. Pč. 42. Pojal nenávisť k němu. Dch. — koho jak. Helenu bez odporu pojma přivede na lodí. Troj. —koho, se s kým, s čím. P. koho s sebou. V. Ženu s příchovkem. D. Kohout se slepicí, holub s holubici, samec s samicí se pojímá (se páří). D. Mě s sebů pojal do Počenic. Půh. II. 422. Pojíti s sebú syna. Lvice s levhartem pojímali se spolu. GR. Pojem s obú tisíc mužóv udeřil na město. BO. Muži s ženami se pojímají (v manželství berou; tělesně obcují). Mand., Jád. — Flav., Koc. — co, koho kam (do čeho, mezi co, v co, nač): peníze do počtu. V., J. tr. Něco do smlouvy. V. Koně do vozu (zapřá- hati). D. Syna božího mezi stvoření těmi slovy pojímajíce. Trip. Něco mezi stálé ná- lezy p. Sych. Poj mouce v počet i ten rok. Plk. V jednu spřež je pojali. Kom. Koně, někoho, žádosti v uzdu. V., Jel., Br., Sych. Statek v království p. (konfiskovati). Zříz. Ferd. Jakož se přihází, že některý písař ně- kolik svědků společně v jedno svědomí pojme a zapíše. Zř. F. I. (Služebníci) se v to ne- pojímají. Zř. F. L Biřic jednu vládyku pojal v cizoložství. GR. Nahého přiodieti, v dóm pocestného pojieti. Št. 286. Komuž věřím, toho pojmu s sobú v radu. Dal. 110. V to pojímajíce (počítajíce). J. tr. Tehdy pojal ho ďábel do sv. města. Opět pojal ho ďábel na horu vysokou velmi. Sš. Mt. 53. — co, koho nač. Jazyk na uzdu p. Koll. Někoho na radu p. Šm., Dal. Pojímat' koně na uzdu (nebo prostě pojímat koně = uzditi, zäumen). Us. u Přer. Kd. Ktož pojme komorníka pražského na póhon, má právo od něho dáti 3 haléře. Kn. rož. 1. Kůň na se pojímá uzdu. Db. Pojal dceru mú na svój díl a na pravú polo- vici. Půh. II. 399. (Anděl) v libodychém ho- voru pojal duši na horu. Sš. Bs. 6. Vz P. koho k čemu. — (co, koho, se) čím. Po- jatý snem, strachem, láskou, krásou, V., mi- lostí, prchlivostí, marností. Jel. Pojímá di- vením, setzt in Erstaunen. Jel. P. čtoucího rozkoší. Jel. Nemohla radostí se pojíti (obco- vati). L. Něco smysly p. Bs. P. někoho ně- komu otčimem. Št. O věc. obec. 84. Máteř pojem sobě ženú. Výb. I.174. — koho proč: ženu pro statek p. Štelc. Kteří ji pro chlipnosť pojímali. Chč. 411. Radů (instr. příčiny) otce svého pojal dceru jednoho kniežete. Pass. 512. S obecnú radú jinú ženu pojal. GR. — koho zač: za manželku, Kom., za ženu, za muže, za manžela. GR., V. Toho za choť pojala. Kat. 284. P. koho za muž. Dal. 14. A ihned ju sobě za knieniu poje. Dal. 70. Dříve kladl se dativ ženě (m. ženu). Pojal sobě ženě. Vz Dativ (I. 214. a. ř. sh. 12.). — co kde. Ryl příkopy sobě bez mé vuole přes mé dědictví a na mém vodu pojal. Půh. II. 409. Jak způsob člověka sám v sobě pojal (vy- myslil). Kom. J. 21. — kdy. V létech do- spělých pojímají se (v manželství berou). Ctib. Po jeho smrti pojem jeho dceru Šebor. Půh. II. 347. — koho kam od koho. Kristus pojem své apoštoly na horu od lidu obec- ného, radil jim. Št. 302. — co komu. Pojal (vzal) mi hynst i neplatil mi ho po dnešní den. Půh. II. 362. — se = bráti se v man- želství, heirathen: tělesně obcovati, pářiti se, sich paaren, begatten. Husy, slepice, ptáci se pojímají. Us. P. se, o ptácích: pářiti se; o psech a skotu: honiti, běhati, honcovati, pobíhati, hárati se; o sviních: boukati, chrouti se; o kočkách: mroucati, mrňoukati se; o kozách: prskati, bekati se; o zajících: honcovati, ramlovati se; o rybách: tříti se; o liškách: kaňkovati se. Šp.

230329   Pojmouti Svazek: 9 Strana: 0233
Pojmouti zlý úmysl proti někomu. Us.

230330   Pojmouti co, koho Svazek: 7 Strana: 0322
Pojmouti co, koho. Pojal ho hněv k ci- zozemcům, Vrch., žal, Hdk.: pojala ho malo- myslnost, Lpř, bázeň, lítosť. Pdl. Srdce lítosť pojímá. Osv. P. obraz (o umělci). Dk. P. vdovu. Št. Nižádný nás nepojal (= ne- najal). Hus II. 61. A což ciuzi nepojechu, to vše po nich tvoji vzěchu. Alx. Anth. I. 3. vd. 34. — k čemu. P. ženu k manžel- ství. Dač. I. 125., NB. Tč. 192., Št. Kn. š. 63. Pojmu si je k službě své. Dch. — jak. P. něco způsobem básnickým, Tf., idealně, geometricky, Mj. 10., prostorově, časově, Dk. Aesth. 163., věc beze všech příměsků, jak jest. Dk. V tom smyslu pojímal aka- demii Purkyně. Dk. Každá čočka pojímá paprsky v jasný obraz jen v jisté šíři. Mj 280. Pojímati se manželsky, Št. Kn. š. 65., nezřiezeně, jakožto mladý starú babu pro penieze. Hus III. 204. — kam. Smrť p-la ho ve svou náruč. Hrts., Osv., Pk. P. ně- koho stranou. Osv. I. 274. Obecné mínění v sebe pojal. Dch. P-li ho na křídla. Sš. P. 20. Že své pojme k sobě. Št. Kn. š. 22. — koho čím komu kam. Pojal dlouhým políbením ji po celý život v duši svou. Šml. I. 18. Muže, kteréhož jim otčimem pojme. Št. Kn. š. 84. Dlouhým pohledem p-la obraz ve svou duši. Šml. I. 106. — se proč. Již najméně se lidé pro chválu boží pojímají, pro plod a pro výstrahu zlého, a najviece pro libost tělestnú a pro zbožie; Jedni pojímají se pro chlipnosť Hus I. 200, III. 204. — koho zač. P. ně- koho za ruku, Osv. Hrts., pannu za man- želku. BR. II. 613. b. Aby ji za hospodyni pojal. Pass. Liubuše jej za muž poje. Dal. — co, koho več: v opovržení, Mus. 1880. 12., v uzdu. Jrsk. — za kým. Potom tě pojmu (do nebe) za sobú. Hr. rk. 363. — s inft. Mňa tancovať pôjmite! Sl. ps. 231

230331   Pojmově Svazek: 7 Strana: 1361
Pojmově, begrifflich. Vstnk. 1893. 215.

230332   Pojmový Svazek: 7 Strana: 0322
Pojmový, begrifflich, Begriffs-. P. slovo (pojmoznačné), Nz., výměr, Kzl. 364., před- stava, význam, Dk., jádro, Mus. 1880. 431., zvuk, důvod, Vch. Ar. I. 38., II 2., stře- disko či ústředí — centrum, řeč, begriff- liche Spr., poznání, b. Erkenntniss, určení, Begriffsbestimmung. Ktt. exc.

230333   Pojmoznačný, vz Svazek: 7 Strana: 0322
Pojmoznačný, vz Pojmový (dod.). Nz.

230334   Pojmutí Svazek: 2 Strana: 0695
Pojmutí, n. = pojetí. Us.

230335   Pojník Svazek: 7 Strana: 1361
Pojník, u, m. = dělítko (ve psaní). Světz. 1883. 226.

230336   Pojniky Svazek: 7 Strana: 0322
Pojniky, dle Dolany, míst. jm. na Slov. Lčk. Sz. 35.

230337   Pojný Svazek: 7 Strana: 0322
Pojný, bindend. P. vlákno. Athen. III. 67.

230338   Pojomocnina Svazek: 7 Strana: 0322
Pojomocnina, y, f. P. atomů, molekul. Al. Jandouš.

230339   Pojslovce Svazek: 2 Strana: 0695
Pojslovce, e, n., nyní lépe: spojka.

230340   Pojslovce Svazek: 7 Strana: 0322
Pojslovce. Et jest p. Koll. St. 483.

230341   Pôjsť Svazek: 7 Strana: 0322
Pôjsť, herkommen, abstammen; gehen, kommen. Slov. Loos.

230342   Pôjt Svazek: 7 Strana: 0322
Pôjt, u, m. = pôjd. Slov. Pokr. Pot II. 288.

230343   Pojte Svazek: 10 Strana: 0273
Pojte = pojďte. Vz Jíti. Místy: poďte. Us. Mš.

230344   Pojte, hoši, na vinici Svazek: 8 Strana: 0293
Pojte, hoši, na vinici. Vz Tanec čes. (3. dod.).

230345   Pojžičiti komu co Svazek: 10 Strana: 0273
Pojžičiti komu co = půjčiti. Půh. brn. III. 103.

230346   Pók Svazek: 2 Strana: 0695
Pók, a, m.=pavouk, die Spinne. Na Hané. Brt. — P. — pouk, pouch. Jsem již jako p. (najedený). Na mor. Drahansku. Hý.

230347   Pok Svazek: 7 Strana: 0322
Pok, a, m. P. (Poděbradský) Václ., nar. 1829., spisov. Vz Tf. H. 1. 146., Šb. Dj. ř. 278., Sdl. Hr. V. 364., Rk. Sl.

230348   Pok Svazek: 10 Strana: 0273
Pok Václ., spis., 1829. —1898. Vz Om XX. 22.

230349   Pokáceti Svazek: 2 Strana: 0695
Pokáceti, vz Pokotiti.

230350   Pokač Svazek: 7 Strana: 0322
Pokač, e, m. = bezová bouchačka; tlusté děcko. Mor. Neor.

230351   Pokačkovati se Svazek: 7 Strana: 0322
Pokačkovati se = pokaziti se. Svatba se p-la. Mor. Vck., Brt. D. 251.

230352   Pokad Svazek: 2 Strana: 0695
Pokad, vz Pokud. Let. 16.

230353   Pokade Svazek: 9 Strana: 0233
Pokade = pokud. Mus. ol. 1898. 113.

230354   Pokadeřavělý Svazek: 2 Strana: 0695
Pokadeřavělý, kadeřavý, kraus. Č.

230355   Pokadeřavěti Svazek: 2 Strana: 0695
Pokadeřavěti, ěl, ění, kraus werden.

230356   Pokaditi Svazek: 2 Strana: 0695
Pokaditi, il, děn, ění, eine Zeit lang räu- chern, Ros.; znečistiti, posrati, bemachen. Us. Hý.

230357   Pokaditi kam: na Svazek: 10 Strana: 0273
Pokaditi kam: na korunu (kadidlem pokouřiti). Kar. 94.

230358   Pokaditi koho čím Svazek: 7 Strana: 0322
Pokaditi koho čím. Pak pokadiece jeho kaděním. Výb. I. 575., Kar. 74.

230359   Pokahlovati Svazek: 2 Strana: 0695
Pokahlovati, špatně práci udělati, ver- pfuschen. Jg.

230360   Pokáchati Svazek: 2 Strana: 0695
Pokáchati, jako kačer vzkřiknouti, auf- schnattern. Jg.

230361   Pokaj Svazek: 2 Strana: 0695
Pokaj, e, m., pokání, die Busse. Rozpa- čitosť v podnikání p-je má pominouti. Sš. L. 51.

230362   Pokájanie Svazek: 7 Strana: 0322
Pokájanie, n. = pokání. Slov. Oddal sa na p. Dbš. Sl. pov. VII. 43.

230363   Pokájati sa Svazek: 7 Strana: 0322
Pokájati sa = pokáti se. Slov. Phľd. Vl. 244., 226.

230364   Pokajný Svazek: 2 Strana: 0695
Pokajný, Buss-. P. křest. Sš. J. 58.

230365   Pokakánek Svazek: 2 Strana: 0695
Pokakánek, nka, m., posránek, ein be- schissenes Kind.

230366   Pokakání, n Svazek: 2 Strana: 0695
Pokakání, n., die Bemachung. Jg.

230367   Pokakaný Svazek: 2 Strana: 0695
Pokakaný; -án, a, o, beschissen, bemacht. P. dítě. Us.

230368   Pokakati Svazek: 2 Strana: 0695
Pokakati, bekacken, bemachen. — co. Dítě peřinku pokakalo. — se kde: v ko- lébce.

230369   Pokakati Svazek: 7 Strana: 0322
Pokakati, vz Popapati (dod.).

230370   Pokal Svazek: 2 Strana: 0695
Pokal, u, m., pokálení, pokálenosť, skvrna, das Besudeln, Besudeltsein, die Mackel. P. mravní. Sš. I. 350.

230371   Pokál Svazek: 2 Strana: 0695
Pokál, u, m., z lat. poculum, nádoba ve- liká picí, číše, ein Pokal. D.

230372   Pokal Svazek: 7 Strana: 0322
Pokal' = pokud. Slov. Daromná, muoj milý, naša verná láska, p. nám nebude v ko- stole ohláška. Koll. Zp. I. 229.

230373   Pokál Svazek: 7 Strana: 0322
Pokál Cf. Mkl. Etym. 16.

230374   Pokáľať Svazek: 7 Strana: 0322
Pokáľať, vz Pokláti.

230375   Pokálati Svazek: 2 Strana: 0695
Pokálati = poskákali, poběhnouti (jako telata, krávy), fortspringen, -laufen, nach ein- ander laufen, rennen. Přímo tam pokálají. Ros.

230376   Pokalení Svazek: 2 Strana: 0695
Pokalení, n., das Trüben, Getrübtsein.

230377   Pokálení Svazek: 2 Strana: 0695
Pokálení, n., das Besudeln, Beschmutzen, die Besudelung. V.

230378   Pokalený Svazek: 2 Strana: 0695
Pokalený; pokalen, ena, o, getrübt. P. voda, Jg., oči (zakalené). Lék. knih.

230379   Pokálený Svazek: 2 Strana: 0695
Pokálený; pokálen, a, o = pomazaný, beschmutzt, besudelt. — kde: v tváři, na tváři, po tváři. Ros.

230380   Pokáleti Svazek: 2 Strana: 0695
Pokáleti, 3. os. pl. -ejí, el, ení = poma- zati, ukáleti, zkáleti, besudeln, beschmutzen, beflecken, beschmieren. — komu co čím. Pokálel si šaty polívkou. Sych. — se čím, od čeho. P. se blátem. Ros. Kdo zachází se smolou, pokálí se od ní. Ros. P. se hří- chem. Sš.

230381   Pokaličenie Svazek: 10 Strana: 0651
Pokaličenie, n. Vz Obarasiť, Pokaličiti v d. VII.

230382   Pokaličiti Svazek: 7 Strana: 0322
Pokaličiti, il, en, ení = zmrzačiti, zbě- dovati, zraniti, poškoditi Slez , mor. a slov. Klš , Šd., Ntr. VI. 339., Dbš. Sl. pov. I. 508., Loos.

230383   Pokaliti Svazek: 2 Strana: 0695
Pokaliti, il, en, ení; pokalovati, trüben, trüb machen, verunreinigen. — co čím: vodu tyčí, koupáním se. — se, na Slov. podělati se, sich bemachen, beschmutzen. Jg.

230384   Pokaliti Svazek: 7 Strana: 0322
Pokaliti něčí slávu, radosť něčím. J. Lpř.

230385   Pokalopovati Svazek: 2 Strana: 0695
Pokalopovati, gallopiren. Ros.

230386   Pokalupovati Svazek: 2 Strana: 0695
Pokalupovati, vz Kalupovati.

230387   Pokalvinčiti koho Svazek: 10 Strana: 0273
Pokalvinčiti koho. Tbz. V. 6. 59.

230388   Pokalvinělec Svazek: 10 Strana: 0273
Pokalvinělec, lce, m. Tbz. V. 6. 50.

230389   Pokalviniti Svazek: 7 Strana: 0322
Pokalviniti, il, ěn, ění, kalvinisch ma- chen; se, kalvinisch werden. Us. Šd.

230390   Pokalvinštěný Svazek: 10 Strana: 0273
Pokalvinštěný kněz. Tbz. V. 6. 29.

230391   Pokamenovati Svazek: 7 Strana: 0322
Pokamenovati, alle steinigen. Bern.

230392   Pokan Svazek: 7 Strana: 0322
Pokan, u, m. = krevnice kanadská, san- guinaria canadensis, das Blutkraut, rostl. Vz Rstp. 61.

230393   Pokančený čím Svazek: 10 Strana: 0273
Pokančený čím = uviazaný. Zvon III. 708.

230394   Pokančiti Svazek: 2 Strana: 0695
Pokančiti, il, en, ení = kaňkami poma- zati, pokaňhati, bekleksen, besauen. — co čím: papír inkoustem. Us.

230395   Pokaňhaný Svazek: 10 Strana: 0273
Pokaňhaný psací stůl (inkoustem). Zvon III. 423. Sr. Pokančený.

230396   Pokání Svazek: 7 Strana: 0322
Pokání. Nechce Buoh, by kto přijal p. těžšie než snésti móž. Št. Kn. š. 31. Každý má trpěti p. za hřiech. Ib. 182. P. čiň od té zlosti své. Hus 1. 342. Po zpovědi p. mu dal (uložil něco, aby se kál). Hr. ruk. 19. Odvykati hříchu nejlepší p. Hkš., Sb. uč.

230397   Pokání Svazek: 8 Strana: 0293
Pokání. Dá se na p., ako čert na milosť (o zlém). Slov. Nov. Př. 536.

230398   Pokání, n Svazek: 2 Strana: 0695
Pokání, n., lítosť, žel, die Reue, Busse. P. jest zlého pykánie. Št. Kn. šest. 231. P. z hříchů činiti, V., Dač., dělati, V., Br., Št. N. 36., Chč. 637., 638; na p. se vydati, Br., Sš. L. 180., na p. se dáti. Sych. P. vésti. Jel. P. činiti z bludů svých. Bart.239. Svr- chované p. Sš. J. 301. V p. vstoupiti. V. Ku p. někoho napomínati. Kom. Nastoupiti na cestu p. Cestou p. jíti. P. pravé, Dal., ve- řejné. Us. P. činiti zač. Rk. Od p. odstou- piti. Chč. 638. Ku p. někoho vésti. Chč. 638. Když hřiešný učiní p. ze všech hřiechóv svých. Hus. I. 33. Pozdě po smrti p. činiti (pozdě bycha honiti). Č. Drahou p. k mi- losti dojíti. Sš. J. 68. Svätosť p. Us. Hý. — P., kajicí skutkové či cvičení-se kajicníka v dokonalosti na záslužných skutcích. S. N. P. někomu uložiti; uložené p. vykonati; za p. pět otčenášů se pomodliti atd. Us. Hý. —

230399   Pokánice Svazek: 2 Strana: 0696
Pokánice, e, f., která pokání činí, die Büsserin. Pass. 327.

230400   Pokáník Svazek: 2 Strana: 0696
Pokáník, a, m., der Büser. Pass. 561.

230401   Pokaniti Svazek: 2 Strana: 0696
Pokaniti, vz Pokančiti.

230402   Pokanlivosť Svazek: 7 Strana: 0322
Pokanlivosť, i, f. = kajícnosť. Slov. Bern.

230403   Pokanlivý Svazek: 7 Strana: 0322
Pokanlivý = kající. Slov. Bern.

230404   Pokanník Svazek: 7 Strana: 0322
Pokanník = pokáník. Pass. mus. 352.

230405   Pokanný Svazek: 2 Strana: 0696
Pokanný, kající, kajícný, pokajný, Buss-, bussfertig. Opět a opět má býti pokanná zpo- věď. St. 338. A nebudu chtieti p-né práce nésti.Št. 263. 4. Jáť nevědě, zbude-liť ten dluhu hodinného n. pokanného, ktož netbavě řieká. O 7 vstup.

230406   Pokanný Svazek: 7 Strana: 0322
Pokanný, poenitentialis. Znamením p-ho kříže. Ev. olom. 2.

230407   Pokanouti Svazek: 2 Strana: 0696
Pokanouti, kanouc téci, tröpfeln. Ros.

230408   Pokantriť Svazek: 7 Strana: 0322
Pokantriť, vernichten. Slov. Loos.

230409   Pokapaný Svazek: 7 Strana: 0322
Pokapaný, beträufelt. Voskem p. Us. Šp.

230410   Pokapati Svazek: 2 Strana: 0696
Pokapati, kapám a kapu; pokapovati, pokapávati, betröpfeln, beträufeln; začíti kapati, anfangen zu tröpfeln; poscepeněti, krepiren, fallen. Jg. — abs. Bude pršeti, již pokapává (začíná kapati). Us. Ten sou- dek pokapává (drobet kape). Us. Pokapaly ovce, mouchy (poscepeněly, Us.; z husta na Slov.) — co čím: inkoustem. Ros. Pokapal si kalhoty voskem.

230411   Pokapati Svazek: 8 Strana: 0293
Pokapati. Peniaze p-ly (zmizely). Phľd. 1894. 375. Mnohé zvyky už p-ly (vymizely). Slov. Čes. 1. V. 259. Pokap už dóm = pojď. Brt. D. II. 326.

230412   Pokapati Svazek: 10 Strana: 0273
Pokapati, pokápnouti. Us.

230413   Pokapkati Svazek: 7 Strana: 0322
Pokapkati, betröpfeln. Bern.

230414   Pokapovati Svazek: 7 Strana: 0322
Pokapovati, vz Pokapati.

230415   Pokar Svazek: 7 Strana: 0322
Pokar, u, m. = pokara. Lpř.

230416   Pokara Svazek: 2 Strana: 0696
Pokara, y, f., pokárání, der Tadel. Us. Bf.

230417   Pokarabáčovati Svazek: 2 Strana: 0696
Pokarabáčovati, alle nach einander geis- sein, peitschen. Ros.

230418   Pokárání Svazek: 2 Strana: 0696
Pokárání, n., die Züchtigung. D.

230419   Pokárati Svazek: 2 Strana: 0696
Pokárati, ein wenig züchtigen, schelten. V. — koho. Kom. -— koho čím: slovem, zrakem. — koho kde proč: žáka ve škole před ředitelem, u přítomnosti ředitele pro nedbalosť, za příčinou nedbalosti jeho po- kárati. Us.

230420   Pokarhať Svazek: 7 Strana: 0322
Pokarhať = pokárati Slov. Šd., Bern.

230421   Pokarhať koho Svazek: 8 Strana: 0293
Pokarhať koho. Phľd. 1894. 660. — sa s kým = svaditi se. Ib. 1895. 742.

230422   Pokárný Svazek: 7 Strana: 0322
Pokárný, Straf-. P. list. Šmb.

230423   Pokárný Svazek: 7 Strana: 1361
Pokárný trest. Hus.

230424   Pokarpati Svazek: 7 Strana: 0322
Pokarpati, vz Pokorpati.

230425   Pokartáčovati Svazek: 2 Strana: 0696
Pokartáčovati, ein wenig bürsten.

230426   Pokartiti Svazek: 2 Strana: 0696
Pokartiti, ěl, ěn, ění, pohatiti, verderben. — co komu. Us. — se, verdorben werden, misslingen. Ros.

230427   Pokasovati co Svazek: 10 Strana: 0273
Pokasovati co: něčí podolky. Chč. S. II. 193b. Vz Kasati.

230428   Pokassirovati Svazek: 2 Strana: 0696
Pokassirovati, z něm. kassiren, pokaziti, zrušiti; peníze zmrhati, verthun. Ros.

230429   Pokašlati Svazek: 2 Strana: 0696
Pokašlati, pokašlám a pokašli; pokašlá- vati, hüsteln. Pořád pokašlává. Us.

230430   Pokašlávání Svazek: 2 Strana: 0696
Pokašlávání, n., das Hüsteln. Us.

230431   Pokáti se Svazek: 2 Strana: 0696
Pokáti se, pokaji se, pokám se, ál, al, ání, litovati, do sebe jíti, büssen, Busse thun. — abs. Musí z toho, nepokaje-li se, těžký počet vydati. V. Dal jsem jie čas, aby sě pokála. ZN. — se čeho. Svých hříchů se pokáli. Leg. Když zhřešíš, pokaj se toho. Cato. Když sě poká svého hřiecha. Dal. 131. Zloději svých se hřiechuov pokáše dobří byli. Pass. 42. Když sě poká svého hřiecha, přijde mu božie útěcha. Dal. 131. Pokáli se svých vražd. ZN.

230432   Pokati se Svazek: 7 Strana: 0322
Pokati se. Št. Kn. š 21., 82. a j. - čeho. A svých vin se pokajúce. Hr. ruk. 47. Kakož se mohu toho p. Sv. ruk. 175. — jak. Běda nám, nepokajem-li se s obú stranú. Hus I. 307. Pokáv se zdě plně. Št. Kn. š. 21.

230433   Pokáti se čeho Svazek: 9 Strana: 0233
Pokáti se čeho: svých Hříchů. Chč. S. I. 205.

230434   Pokatoličiti Svazek: 2 Strana: 0696
Pokatoličiti, il, en, ení, katholisch ma- chen. Šm.

230435   Pokatoličiti Svazek: 7 Strana: 0322
Pokatoličiti. Šmb., Mus, Pal. Rdh. III. 149.

230436   Pokatovati Svazek: 2 Strana: 0696
Pokatovati, nach einander peinigen, hin- richten. — co. Všecko to pokatoval. — se s kým= jej katovati, peinigen. Ros.

230437   Pokavad Svazek: 2 Strana: 0696
Pokavad, vz Pokud, Dokud.

230438   Pokavčiti Svazek: 2 Strana: 0696
Pokavčiti, il, en, ení, černými kapkami pokáleti, schwarz beflecken, bekleksen. — co čím: knihu inkoustem. Us.

230439   Pókavka Svazek: 10 Strana: 0273
Pókavka, y, f. = bouchačka ze žluté hlíny. Kojet. Ces. 1. XII. 152., Hoch. 100.

230440   Pokaz Svazek: 2 Strana: 0696
Pokaz, u, m., pokázka, y, f., pokázání, das Zeigen, Erweisen. Mnoho zakázky, málo pokázky. Reš. (Multa praecipiunt, pauca ex- pediunt. Kinský). Jg. — P. celní, die Bol- lette, Anweisung. Celní p-ka na zboží, die Waarenbollete. J. tr.

230441   Pokaz Svazek: 7 Strana: 0322
Pokaz = porušení. Kristus bez pokazu pečetí vyšel (z hrobu). Zrcd. 9. a.

230442   Pokaza Svazek: 2 Strana: 0696
Pokaza, y, f., pokazení, das Verderbniss, die Mackel. Pulk. Květina ta mrazy p-zu vzala. U Ml. Bolesl.

230443   Pokaza Svazek: 7 Strana: 0322
Pokaza. List. fil. 1884. 76. Kdyby se jaká p. stala na tomto listě. Arch. VII. 676.

230444   Pokázání Svazek: 2 Strana: 0696
Pokázání, n., die Darstellung, Erweisung, Bezeigung. Jg.

230445   Pokázaný Svazek: 2 Strana: 0696
Pokázaný; -án, a, o, prokázaný, bezeigt. Dobrodiní někomu p-né. Reš. — P., uká- zaný, gezeigt, angezeigt. P. cesta. Č.

230446   Pokazatedlně Svazek: 7 Strana: 1361
Pokazatedlně, ě, f., algama, zastr. Rozk , Pršp. 85. 36.

230447   Pokázati Svazek: 2 Strana: 0696
Pokázati, pokáži, pokaž, al, án, ání;po- kazovati= ukázati, dopustiti, aby pohleděl, zeigen, vorzeigen, darstellen; dovésti, doká- zati, zeigen, beweisen, erweisen, darthun; trestati, strafen, ahnden. Jg. — Pojme posly, aby pokázal, kde se škoda stala. Kn. rož. čl. 252. — co, se komu. Hovora se jim po- kázal. Dal. Tuť se jemu črt pokázal. Žk.193. Pokázal mi potok vody čisté. ZN. Škody p. Zř. F. I. Když pokáže své kněžství, jemu se oznámí. Jdn. A toho ničím nepokázal. Vl. zř. 526. Ješto by to slušně pokázati mohli a bylo to zjevně vědomo. Zř. F. Stavte město, kdežto vám pokáži. Dal. Když noc hvězdy pokáže. Troj. P. příčiny, Šm., svou ??????. Zř. F. — co, se kde: při soudu. Zř. F. Ten hrdinstva ni v čemž nepokázal. Dal. 114. Což neskoná, však to pokáze v svém chtění. Alx. Tu se na nich pokáza div krásný. Kat. 2122. — co do koho kde. To se do nich před námi pokáže. Akt. m. Ferd. — co proti komu. Nepokáže-li žalobník proti obžalovanému svědomí. Pr. kut. — co, koho čím. To mnohými věcmi a příčinami poka- zuji. Krab. Důvody něco p. O Vald. Pokáže listem, že má v listě lesy medlovské (be- weisen) ; Chci to listem královým p. Půh. II. 484., 505. Pán pokaž sirotčím právem. Kn. rož. čl. 126. Pokáží jeho věží (budou trestati). Št. — co na koho = dokázati. Bart. 1. 12. Skutek ten na Sexta pokázali. Ms. Cerron. Na kohožby se to pokázalo a provedlo. Zř. F. A. V. — se = ukázati se. Kat. 3500.

230448   Pokázati Svazek: 7 Strana: 0322
Pokázati, ostendere, Ž. wit. 79.4., 90.16., Kn. rož. 128.; se, apparere. Ib. 17. 16. — abs. Snadno mluviti, ale těžko p. Wtr. — co. Ten prsten posud p-zují. Výb. I. 291. — co, se komu. Pokažte nám své listy. Dal. 121., Mus. 1880. 490. (r. 1515.) Pokaž mi toho proroka. Výb. II. 32. (Nemocní) po- kazují všem své súdy. Bož. umuč. v. 26. Pokáza sě jednej ženě (Kristus). Sv. ruk. 73. Když sem se tobě p-zal. Výb. I. 423. — se kde jak dlouho. Šimon celý rok u městě se nepokáza. Výb I. 279. — co nač (čím). To chci p. mým životem na tvój život (na důkaz pravdy souboj pod- niknouti). Řád pr. z. §. 17., 18. Město Gaza tu hrdosť na sě pokáza. AlxV. v. 2097. (HP. 51). Jak den sě na svět pokáza. AlxV. v. 11. (HP. 60). — se. To se p. může. Bart. 96. A i to se jest p-lo, že . . .; Jak se to svědomí p-lo. 1535. Mus. 1883. 144.

230449   Pokázati Svazek: 8 Strana: 0293
Pokázati své právo. Arch. XIV. 70. Toho ničím nepokázal. Arch. XIII. 3.

230450   Pokazba Svazek: 2 Strana: 0696
Pokazba, y, f., pokažení, pokaženosť, das Verdorbensein, die Verdorbenheit, Verderbt- heit. P. vůle. Sš. I. 30.

230451   Pokazilý. P Svazek: 10 Strana: 0273
Pokazilý. P. stříbro. Pror. (Mš. ).

230452   Pokaziti Svazek: 2 Strana: 0696
Pokaziti, pokaž, kaze (íc), il, žen, žení, porušiti, zhoršiti, verderben, schlecht machen, verwüsten. Jg. — co: dříví, papír, nůž, D., hodinky, Us., město. Har. Tys to více po- kazil, než zlepšil. Ros. — co, koho, se čím. Krajinu ohněm pokaziti. V. Mládež příkladem zlých se pokazila. Sych. P. soudce dary (porušiti). Ros. — koho na čem, na kom. P. někoho na mravích. Hlas. Pokazil na něm pán Bůh lékaře. Šm. — si co: něčí přízeň. Dch.

230453   Pokázka Svazek: 2 Strana: 0696
Pokázka, vz Pokaza.

230454   Pokázkový Svazek: 7 Strana: 0323
Pokázkový účet, Bolletenrechnung. Šp.

230455   Pokazování, n Svazek: 2 Strana: 0696
Pokazování, n., das Zeigen. Není potřebí dalšího na to p. Verweis, m. Akt. m. Ferd.

230456   Pokazovaný Svazek: 2 Strana: 0696
Pokazovaný; -án, a, o, gezeigt, bezeigt, erwiesen. Jg.

230457   Pokaždékrát Svazek: 2 Strana: 0696
Pokaždékrát = po každé, jedesmal. Ros.

230458   Pokaždosť Svazek: 7 Strana: 1361
Pokaždosť, i, f., Jedesmaligkeit, f. Kunz.

230459   Pokaždý Svazek: 2 Strana: 0696
Pokaždý, který vždy bývá, jedesmalig. Jakosť tedy citu v pokaždém úkazu jeho. Mus. III. a. 94.

230460   Pokaželý Svazek: 8 Strana: 0293
Pokaželý = pokažený. P. voda. Kat. z Žer. II. 52.

230461   Pokaženec Svazek: 10 Strana: 0273
Pokaženec, nce, m. = pokažený člověk. Tbz. II. 416, III. 36.

230462   Pokažení Svazek: 2 Strana: 0696
Pokažení, n., das Verderben, die Beschä- digung, Verderbtheit, Zerrüttung, das Ver- derbniss. Jg. P. zdraví, D., města, Reš., slunce a měsíce (zatmění). Troj. P. těla, srdce. D.

230463   Pokaženosť Svazek: 2 Strana: 0696
Pokaženosť, i, f. = pokažení. Jg.

230464   Pokažený Svazek: 2 Strana: 0697
Pokažený; pokažen, a, o, porušený, ver- dorben, verletzt. P. krev, dům, hodiny, D.. přirození, Kom., svědomí, svět. Us. — čím: dobrým bydlem p. V. Slavnosť deštěm p-ná, verregnetes Fest. Dch. — v čem: v mra- vích. Us. Jg.

230465   Pokdákati Svazek: 2 Strana: 0697
Pokdákati, ein wenig gackern. Sš. B. 196.

230466   Pokdákati si Svazek: 7 Strana: 0323
Pokdákati si = poklábositi si. Ty si všude p-káš. Us. Kšť.

230467   Pokdy Svazek: 2 Strana: 0697
Pokdy. Míti p., Müsse haben. Us. Sd. P. si udělati. Us. Hy.

230468   Pokejdovati Svazek: 2 Strana: 0697
Pokejdovati, ein wenig dudeln. Ros. Na Mor. pogajdovati. Hý.

230469   Pokejkléřiti Svazek: 7 Strana: 0323
Pokejkléřiti = pokejklovati.

230470   Pokejklovati Svazek: 2 Strana: 0697
Pokejklovati, ein wenig gaukeln. Ros.

230471   Pokejovati Svazek: 2 Strana: 0697
Pokejovati, kyjem pobiti, knitteln. Jg.

230472   Pokel Svazek: 2 Strana: 0697
Pokel, pokud, so lange als, so weit als; dokel = dokud. Na Ostrav. Tč.

230473   Pokel Svazek: 7 Strana: 0323
Pokel. Také Slez. P. syneček z vojny nepřijede. U Rožnova.

230474   Pokěla Svazek: 9 Strana: 0233
Pokěla = pokud. Slez. Lor. 76.

230475   Pokeranum Svazek: 7 Strana: 1361
Pokeranum, vz Barragan (2. dod.).

230476   Pokerúc Svazek: 7 Strana: 0323
Pokerúc = po keréj a) = po každé když, kdykoli. P k nám přídeš, dycky tak poví- dáš. Brt. N. p. I. 130. P. ju (pentlu) zaplé- tala, přežalostně zaplakala. Pk Ps. 20. P. som prišla, hlasom nariekala. Sb. sl. ps. H. 1. 67. Mor. a slez. Brt. D. 175. — b) ně- kdy. Byľs-i už p. na Vsetíně?

230477   Pokeslav Svazek: 7 Strana: 0323
Pokeslav, a, m., oprav v: P., é, í.

230478   Pokeslav, Pakoslav Svazek: 2 Strana: 0697
Pokeslav, Pakoslav, a, m., Pokeslau, ves v Chebsku. PL.

230479   Pokiaľ Svazek: 7 Strana: 0323
Pokiaľ = pokud. Slov. P. v ich hrsti dušu nevypustí; P. v ohni nezahynem. Koll. Zp. 8., 40.

230480   Pokial Svazek: 10 Strana: 0651
Pokial na vás je, so všetkVmi ľuďmi pokoj majte. Phľd. XXIV. 426.

230481   Pokiaľkoľvek Svazek: 7 Strana: 0323
Pokiaľkoľvek = pokudkolvěk. Slov. Ev. šk. H. 233.

230482   Pokimrnosť Svazek: 2 Strana: 0702
Pokimrnosť, i, f., pošmournost, finsteres Wesen.

230483   Pokinový Svazek: 8 Strana: 0293
Pokinový. P. kabát. Arch. XIV. 441.

230484   Pokjan Svazek: 8 Strana: 0293
Pokjan = až pokud. Slov. NZ. V. 547.

230485   Poklábositi Svazek: 2 Strana: 0697
Poklábositi, il, ení, ein wenig klatschen. Ros.

230486   Poklackovati se Svazek: 7 Strana: 0323
Poklackovati se, herumschlankeln. Šm.

230487   Poklacovati čím Svazek: 10 Strana: 0273
Poklacovati čím: rukou. Jrsk. XII. 105., XX. 2. 307. Vz Poklátiti.

230488   Poklačiti co Svazek: 9 Strana: 0233
Poklačiti co = potlačiti. Již. Mor. Šeb. 54.

230489   Poklad Svazek: 7 Strana: 0323
Poklad, pokladeček. Alx. Anth. I. 3. vd. 36 P, aerarium. V MV. nepravá glossa. Pa. P-ček latinských vědomostí mých valně se rozhojnil. Kos. P. jazyka. Osv. I. 45. Chrám velikými p-dy ozdobil. Pož. 3. Čistota panenská jest drahý p. Št. Kn. š. 73. Z písma aby duchovní perly u p-diech srdce svého schovali. Št. Kn. š. 4. P-dů dobývání. Vz Sbtk. Rostl. 175.—176. Co má činiti, kdo p. zdvíhá. Vz Mus. 1854. 533., 1885. 48. Kdy se p-dy otvírají? Vz Mus. 1853. 471 (?). P. pozná se po světélku. Zbrt. 218. Málo dbej o p-dy, máš-li přátel ohrady. Hkš. exc. Cf. Jg H. 1. 728. Poma- hačka vybírajíc brambory vyhrabe si dolík a tam brambory schová, potom paběrkujíc najde p. U Bydž. Kšť. — P., a, m., os. jm. Tk. V. 122.

230490   Poklád Svazek: 7 Strana: 0323
Poklád, u, m. = položené obilí. Že sbirá kláske a zatim vetahoje hned' z pokládo. Mor. Neor.

230491   Poklad Svazek: 7 Strana: 1361
Poklad. P-dy jak povstaly. Vz Mách. 158, 161., 166.

230492   Poklad Svazek: 8 Strana: 0293
Poklad. Hledání zakopaných a zakletých p-dů. V z Phľd. 1895. 123., Mtc. 1895. 251., Vck. Val. I. 166.

230493   Poklad Svazek: 8 Strana: 0570
Poklad (peníze) vděčnost vzkřísí i mstu odloženou. Bráb. Vrch. 120.

230494   Poklad Svazek: 9 Strana: 0234
Poklad. Hledání a vyzdvihování p-dů. Vz Mus. ol. VIII. 4. nm, XIII. 73, Nár. sbor. III. 91., Chorv. 154.

230495   Poklad, u, pokládek Svazek: 2 Strana: 0697
Poklad, u, pokládek, dku, m. P., na- shromážděné množství drahocenných věcí n. hotových peněz, zvl. pak ukryté a jme- novitě v zemi schované; také i jediná věc veliké ceny, der Schatz. S. N. P. zemský, vratký, nejistý, marný, stálý, nestálý, jistý, bytelný, hybný, pomíjelivý, světský, nebeský; p-dy sbírati; p-dů nepíleti, hleděti; za p. něco pokládati; po p-dech se sháněti; sna- žení se o p-dy nebeské. Sš. Mt. 98., 100. V rukou Páně složeni veškeří p-vé blaže- nosti a spásy. Sš. J. 171. P. králový. BO. Jenž p. v nebi bude míti. M. Zlato na p. schované. Br. Zanechati po sobě velikých pokladův. Háj. Úředník nad p-dy. V. P-dy skládati. V. Věděl, co má na p-dích. V. P. obecní. Har. P-dy kopati; p-dň dobývati. D. P-dy shromažďovati. Šm. Skříně na p.; p. státní, zemský. Šm. Kde milosť, tu oči; kde bolesť, tu ruka; kde poklad, tu srdce. Smil. Dával pán Bůh poklad, proč jsi ne- uměl bráti? Pk. — P., vše, co nám drahé a milé jest. S. N. Mňj poklade (můj zla- toušku, mé poupátko). D. — P., věc svěřená, zastr. Jir. — P., místo, Tide co položeno, schováno, skrýše, der Bewahrungsort. Peníze i dražší nádoby ukryl pod zemí do p-du. Ms. Vynáší větry z p-dň svých. Štelc.

230496   Pokladac Svazek: 2 Strana: 0697
Pokladac, e, m., kdo pokládá, šidí, klame, šibal, podvodník, der Betrüger, Schwindler. Kom. J. 923., V. Takoví p-či, jenž plátce býti nechtějí, peníze zapírají. V. Takový p. některé o peníze položí, tuto a tamto vy- věří, tomuto nic nedá atd. Reš. Zdvihajíc zloděje, násilníky, žháře, vražedlníky a p-če. Pam. kn. ol. 1517. f. 189. (GL). Lísati se chytrým šibalům (pokladačům) náleží. Kom. J. 923.

230497   Pokládací Svazek: 2 Strana: 0697
Pokládací plátna, Legelinnen. Šm.

230498   Pokladacký Svazek: 2 Strana: 0697
Pokladacký, šibalský, betrügerisch. Ža- lán.

230499   Pokladactví Svazek: 2 Strana: 0697
Pokladactví, n., šibalství, Betrügerei, f.

230500   Pokladač Svazek: 7 Strana: 0323
Pokladač. Ti p-či lidští. Wtr. exc Má-li takovému p-či věříno býti. NB. Tč. 144. Vyb. II. 399, Břez. (Mus. 1880. 442).

230501   Pokladač Svazek: 9 Strana: 0234
Pokladač, e, m. (Kazitel mince) trestán buď jakž na p-če náleží. 1423. Pal. Děj. III. 1. 518.

230502   Pokladač Svazek: 10 Strana: 0273
Pokladač, e, m. = kdo něco pokládá, pavimentator. Tk. M. r. 185. — P. = vůl, jenž zadní nohy zvolna klade, na zadní čásť nohy stoupaje. Deštná. Mš.

230503   Pokladačka Svazek: 7 Strana: 0323
Pokladačka, y, f. = podvodnice. Bern.

230504   Pokladačný Svazek: 2 Strana: 0697
Pokladačný = pokladacký. P. rádce, či- nění. Reš.

230505   Pokladačský Svazek: 2 Strana: 0697
Pokladačský = pokladačný.

230506   Pokladačství Svazek: 7 Strana: 0323
Pokladačství. Cf. Sdl. Hr. III. 246. až 251.

230507   Pokládajíčnosť, i Svazek: 2 Strana: 0697
Pokládajíčnosť, i, f., pohledávajičnosť, die Forderung. Ros.

230508   Pokládání Svazek: 2 Strana: 0697
Pokládání, n., vz Pokládati.

230509   Pokládání Svazek: 7 Strana: 0323
Pokládání obrazu barvou. Us.

230510   Pokládaný Svazek: 2 Strana: 0697
Pokládaný; -án,a, o,ausgelegt. - čím: stříbrem.

230511   Pokládati Svazek: 2 Strana: 0697
Pokládati, al, án, ání; poklásti, pokladu (zastr.), kladl, den, dení (cf. Položiti) = klásti něco na něco, hinlegen, hinstellen, hinsetzen; zmíniti se, praviti o čem, erwäh- nen, anführen; souditi, za to míti, domní- vati se, vydávati se, ceniti, mezi co počítati, vážiti si, dafür achten, glauben, achten, be- haupten, schätzen, zu-, anrechnen; ustano- viti, rozepsati, zaraziti, festsetzen, ausschrei- ben (den Landtag); klamati, šiditi, podvá- děti, betrügen; připisovati, přivlastňovati, zuschreiben, zueignen, beilegen; pohledávati, fordern, suchen; úklady činiti, nachstellen; vydávati se, sich ausgeben; obětovati se, sich erbieten. — co. Kde kůže lvová platna býti nechce, tam liščí břevno pokládej (= klaď. Si nequis Marte, utere arte). Prov., Jg. P. sněm (ustanoviti, rozepsati), lidi (šiditi), V., život (obětovati), Bibl., peníze (platiti). Žer. Aby žádný z obyvatelů království českého žádných sněmův a sjezdů krajských a obec- ních bez povolení JKM. nepokládal. Zř. F. L A. V. — co čím kde. Boudu tu po zemi prkny pokladli. Pref. Obilí srpem, kosou p. Kouble. Světnici prkny p. Us. Jakož oni dny určité mají jmenovati, kteréž od staro- dávna dskami jsou pokládány. Vl. zř. 91. P. někoho svůdcem (svůdci). Výb. I. 201. Vz Klásti, Instrumental. — kde. Své důsto- jenství před tebou pokládám. Pulk. Tu jsem býval na všech rocích, jakož on námi po- kládal. Půh. II. 44. — co, se, koho kam (do čeho, nač, mezi co, več). Oule do vozu, do slámy pokladl. Rozm. o vč. Ostrovy ty dáleji od nás pokládají. Ler. Vinu na krále p. Troj. Se na zem p. V. Léky na rány p. Kas. Oni sebe v svých jměniech najsvědomější jsú; prve nežli ti na to vydání počnú na jiné pokládati, aby všecka obec najprve na ně položila, co každý z nich má dáti. A to proto, aby žádný sám na ně nepokládal (příjmy a daň z nich udávati, fatiren, angeben, taxiren). Arch. IV. 442. On na mne pokládá (číhá). Ros. Ruku na hlavu něčí p. Nt. Mezi přední díla něco p. Jel. Než roky k přísahám v jiné časy po- kládají než páni. Vš. Več se pokládal (obě- toval atd.)? Plk. — co v čem. Pokládám v tom svou radosť, svůj užitek, Jel., svou naději. Us. Přikázání lidská v rovné váž- nosti jako božská p. Br. Že duch svatý ně- které osoby v rodu Kristovu p. ráčí. BR. II. 5. b. Smysl svůj v něčem p. Štr. On tu chuť v kyselé soli pokládá (myslí, že v ní jest). Toms. — (se) o čem. Níže o tom se pokládá (mluví). Har. Někteří o Epenetu, jiní o Lukáši, jiní o jiných pokládali. Sš. I. 364. — co jak. Nikdo neřekne, žeby titul ten těm, kteří jsou v Římě, jenom na bílo v listě onom se pokládal. Sš. L. 4. — co komu (k čemu). P. sobě půst. Lom. Jako pravici svou sobě ho pokládá. Rvač. Dlouhý věk si pokládá (myslí, že bude dlouho živ). Rad. zvíř. Základ dobrý k času budoucímu sobě p. Br. Pokládajíce sobě viece bohóv. Hus. I. 12. — se na kom = podpírati. L. —- (komu) co, koho zač. Někoho za uče- ného p., D., něco za hřích, za provinění, za zlé, D., za hanbu, V., za bláznovství. Br. Za těžké si něco p. Kom. Zle činiti za nic nepokládají. V. Tak však se vymiňuje, že obyvatelé ti za cizozemce se nepokládají. Zř. F. I. Také prodání za neužitečné se po- kládá. CJB. 369. P. něco za slušnosť, za těžkou věc. Kom. J. 228., 905. Něco za česť si p., D, Kom.; se za šťastného. D. Něco za svou povinnosť p., Kram., Šm., za vý- hodu. Ml. Rovně za nic jako psů sobě jich pokládají. Vrat. Ty koně pokládám za 24 hřivny. To žito pokládámy za hřivnu a osm grošů platu; Tu škodu pokládámy za tři sta hř. Půh. I. 164., II. 242., I. 183. P-dá se za jisté. Dch. Mátě s dítětem za té doby se za jedno pokládají. Sš. L. 38. Pokládá se za zemana, za rytíře (vydává se). Ros. — čeho zač. Toho všeho pokládá šest a dva- ceti hřiven; Toho p-dám za pět tisíc hř.; Toho všeho p-dám dvě stě hř.; Toho p-dám škod skrze to dvě sté hř.; Toho p-dám úžit- kóv, ješto odtud vzal, za 60 hř. Půh. I 128., 163, 179., 236., II. 21. — se kde. Calamus mezi třtinami vonnými se pokládá. Byl. — co komu kde. Na tom statku mnoho tisíc si pokládá (pohledává). Ros. — s inft. Právo a spravodlivosť se k nim (domům) míti po- kládali. Apol. Někteří ho pokládají býti bratrem Karlovým. Plác, — co komu nad koho. Každému nad druhého obzvláštnosť nějaká se pokládá. Har. — že. Smutku že se mají varovati, pokládá Cicero. Jel. Nelze p., že . . . Dch. — s adv. Vysoce si pľ V.

230512   Pokládati Svazek: 7 Strana: 0323
Pokládati. — abs. Jakož p-dá jeden mudrc. Št. Kn. š. 43. Jakž učitelé práva p-daji. Kol. 3. — co. Sv. Jan p-dá jeden příklad. Št. Kn. š. 99. Protož p. ráčíme toho rok. 1528. P. žito = séci. — co čím: výkres barvami, něco kameny, Us. Pdl., stůl jídly. Psp. — kde (o čem) Hlava třetí, v níž se p-dá o jednotě. Bart. 14. Ty tři věci v dnešním evangelium nám se po- kládají. Dik. II. 63. Jakož sv. Jan pokládá v knihách zjevení tajného. Št. Kn. š. 60. — v čem. Slyšel, v čem tu neupřímnosť p-dá. Bl. 166. — oč. A tak lidi p-jí (připravují) o jich statky. Krnd. 46. — co komu. Sjezdů ti nepokládali. Skl. I. 179. P-dal mu to vysoce. Mus. 1880. 10. — co komu zač, koho zač Toho p-dám za 66 hř. gr. Půh. II. 95. Neb se některé věci málo vážné za vic vážné p-dají a též zase více vážné za méně 1512. Mus. 1883. 364. Pánbu mi to za hřích nepokládej. Us Brnt. — se s kým = tělesně obcovati. Vz Slib (dod.). — s inft. P-li tu věc čeliti proti majestatu jim danému. Skl. I. 327.

230513   Pokládati Svazek: 7 Strana: 1361
Pokládati. Kdež té škody pokládá za 50 kop groši. Arch. X. 552.

230514   Pokládati Svazek: 8 Strana: 0294
Pokládati. Mluví, jak dyby p-dal (o tom, kdo příliš hlasitě mluví). Jicko. Brt. D. II. 367.

230515   Pokládati co Svazek: 10 Strana: 0273
Pokládati co: louku = kositi. Us.

230516   Pokládavosť Svazek: 2 Strana: 0698
Pokládavosť, i, f. .= podvodnosť, betrü- gerisches Wesen. Jg.

230517   Pokládavý Svazek: 2 Strana: 0698
Pokládavý, podvodný, klamavý, betrüge- risch. Jg.

230518   Pokladek Svazek: 2 Strana: 0698
Pokladek, dku, m., vejce, pouch, pouchle atd., das Nestei. Vz Podklad. Us. u Chocně, u Nezamyslic na Mor. Ktk., Bkř.

230519   Pokladek Svazek: 7 Strana: 0323
Pokladek. E p. pod slipkó be (by) okrad. Mor. Neor.

230520   Pokladina Svazek: 2 Strana: 0698
Pokladina, y, f., poklad obilí. Vz Hrsť. U Opav. Klš.

230521   Pokladina Svazek: 10 Strana: 0273
Pokladina, vz Loh.

230522   Pokladisko Svazek: 2 Strana: 0698
Pokladisko, a, n., ein Schlitzchen. Kos. Ol. 1. 36.

230523   Pokladiště Svazek: 2 Strana: 0698
Pokladiště, ě, n., sklad, die Niederlage, Legstätte. Museum české jest p. národní. Mus.

230524   Pokládka Svazek: 2 Strana: 0698
Pokládka, y, f. = pokladina, der Schwa- den. Mor.

230525   Pokládka Svazek: 7 Strana: 0323
Pokládka. P-dky = beránci oblaka. Mor. Brt. D. 252.

230526   Pokládka Svazek: 8 Strana: 0294
Pokládka obilí na záhonu. Mtc. 1895. 350.

230527   Pokladlý Svazek: 2 Strana: 0698
Pokladlý, pokládaný, belegt. — čím. Městečko v ulicích svých dřívím p-lé. Lesl. leg. 157.

230528   Pokladna Svazek: 2 Strana: 0698
Pokladna, y, f., vz Pokladnice.

230529   Pokladna Svazek: 9 Strana: 0234
Pokladna. Popis nedobytných a ohni- vzdorných p-den. Vz KP. VIL 494. nn.

230530   Pokladná Svazek: 10 Strana: 0273
Pokladná, é, f. Paní p. = choť poklad- níka. Kbrl. Džl. 15.

230531   Pokladna, y Svazek: 10 Strana: 0273
Pokladna, y, f., vz Ott. XX. 23.

230532   Pokladnář Svazek: 2 Strana: 0698
Pokladnář, e, m., vz Pokladník.

230533   Pokladnář Svazek: 7 Strana: 0323
Pokladnář, e, m., der Kassenmacher. Dch.

230534   Pokladní Svazek: 7 Strana: 0323
Pokladní úpis, zpráva, poukázka, Skř., vůz. NA. III. 101.

230535   Pokladní Svazek: 9 Strana: 0234
Pokladní trám na mostě tvoří základ. Mus. ol. 1898. ??.

230536   Pokladní, -ný Svazek: 2 Strana: 0698
Pokladní, -ný, Schatz-. P. komora, V., peníze, D., úpis, list, kancléř, Sd., Lpř., Ktk., list (poukázka), Šp., dóm (domus aerarii). BO. Vz Pokladový.

230537   Pokladnice Svazek: 7 Strana: 0323
Pokladnice. Vždyť nám víc a více svět ten celý v p-dny a režné pytle dělí. Hdk. Dřev. Cf. Jg. H. 1. 728. — P. = veliká ko- stelní svíčka (snad z nějaké veřejné poklad- nice placená). 1305. Emler Regesta.

230538   Pokladnice Svazek: 7 Strana: 1361
Pokladnice = svíčka. Reg. IV. 33.

230539   Pokladnice, e, pokladna, y, poklad Svazek: 2 Strana: 0698
Pokladnice, e, pokladna, y, poklad- nička, y, f., místo n. nádoba, kde se pe- níze a jiné toho druhu poklady uschovávají; také samy zásoby peněz; konečně ve větších hospodářstvích, jmenovitě v státním, zname- nají se jménem p. i orgány, jež jmění takové přijímají, přechovávají a vydávají. Vz S. N. Die Schatz-, Tressekammer, Lade, Kasse, Sparbüchse. Vz Poklad. Státní pokladnice pro príjmy a výdaje. Pro příjmy: úhrnkovč (brutto) a prebytkové (netto, do nichž čisté přebytky se odvádějí). P. úhrnkové: berní a důchodkové; přebytkové: sběrací, zemská hlavní a vedlejší p., ústřední státní p. ve Vídni. Pro výdaje: p. pro císařský dvůr, pro ministerium záležitostí zahraničních, vše-
obecná p. komorní, všeobecná p. pro dluhy
státní, hlavní p. policejní, hlavní p. pro umo-
ření státního dluhu, p. poštovní, p. poštov-
ních ředitelství, p. loterní, p. hornická atd.
Vz více v S. N. P. pro výdaje, pro vydání,
ne: výdajní n. výdajová. Škarda. P. scho-
vací (Depositenkasse), hromadná, Kumulativ-
kasse, p. snůšek a sbírek, Konkurrenzkasse,
stavovská zemská p., J. tr., obecní, V., ře-
meslnická, pro chudé, D, sirotčí, Sych.,
otevřená, zavřená, mistrovská (Meisterlade),
mistrů, tovaryšská, Šp., hospodářská, po-
mocná, Unterstützungs-, hliněná, železná, Šm.,
vyměňovací, banková, Er., vojenská, polní
operační, Rf., bratrská (k podporování ne-
mocných, sešlých n. k úrazu přišlých děl-
níkův, jich vdov a sirotkův), Vys., obětní,
Us., nákladní (Aufwands-), kontribučenských
fondů, vedlejší n. poboční, říšská, záložní,
městská, spolková, jednoty, záložny, záložní,
směneční (Verwechslungs-), vdov, celní. Šp.
Do pokladnice přijíti, přicházeti, vcházeti;
p-ci vybrati, vyprázdniti; p. prázdná, vy-
prázdněná. J. tr. Závěra, stav, opatrovnictví,
správa, pořádání, povinovanosť, odevzdání,
přijetí, přehlížení, skontrování p-ce; hoto-
vosť, hotové peníze, zbytek, schodek, pře-
bytek, zásoba, zůstatek v p-ci; výkaz o stavu
p-ce, výkaz (kniha) stavu pokladničního, pla-
cení z p-ce, spojení pokladnic, peníze z p-ce;
na obecní p-ci příliš mnoho se žádá; naří-
diti, přikázati p-ci, aby vyplácela; p-ci ode-
mknouti, zamknouti, zavříti, prohlížeti, pořá-
dati, skontrováti; klíč od p-ce někomu vzíti;
vzíti, přijati k sobě peníze z p-ce, vyzdvih-
nouti si peníze z p-ce; zbývá v p-ci. Šp.
Za chudým chodí, říkávají, pámbů s poklad-
ničkou (= o chudého se Bůh stará). U Rychn.
Msk. Má stará ( = žena) je hospodyně = po-
kladnice. U Kunv. Msk. — P., hrb, der
Höcker. P-ci s sebou nosí (hrbatý). Č. — P.,
die Schatzmeisterin. D.

230540   Pokladnický Svazek: 2 Strana: 0698
Pokladnický, Schatzmeister-. P. úřad. Jg.

230541   Pokladnický Svazek: 7 Strana: 0323
Pokladnický, Cassa-. P. práce, -geschäft. J. tr.

230542   Pokladnictví Svazek: 2 Strana: 0698
Pokladnictví, n., das Schatzmeisteramt. D.

230543   Pokladniční Svazek: 7 Strana: 0323
Pokladniční přebytek, hotovosť. Us. Pdl.

230544   Pokladniční, -ný Svazek: 2 Strana: 0698
Pokladniční, -ný, Kassa-. P. denník, peníze, stav, poukázka, skontrování, ukázka, úředník, závěrka, J. tr., hodiny, instrukce, kniha, kontrolor, likvidace, místnost, dozorce, list, položka, práce, praktikant, skříně, skon- tro, služba, soustava, ředitel, saldo, truhla, rozpočet, úřad, účet, věc, výsledek, vyrov- nání, závěra, zápisník, peníze. Vz Kassovní. Šp.

230545   Pokladník Svazek: 2 Strana: 0698
Pokladník, a, m., der Kassier, Schatz- meister, Rentmeister, Ladenvater, Seckel- meister. V. — P., kdo pokladny dělá, po- kladnář. Vz ??. II. 374., 381.

230546   Pokladníková Svazek: 2 Strana: 0698
Pokladníková, é, f., žena pokladníkova, vz Pokladnice.

230547   Pokladníkův Svazek: 2 Strana: 0698
Pokladníkův, -ova, -ovo, Schatzmeisters-.

230548   Pokladnosť Svazek: 2 Strana: 0698
Pokladnosť, i, f., daň, poplatek, die Schat- zung. Šm.

230549   Pokladný Svazek: 2 Strana: 0698
Pokladný. Ve svatyni starého zákona byl p. stůl, Schaubrodetisch, m. Sš. J. 236.

230550   Pokladobažný Svazek: 9 Strana: 0234
Pokladobažný. P. srdce. Phľd. 1897. 103.

230551   Pokladovna Svazek: 2 Strana: 0698
Pokladovna, y, f = pokladna. Šm.

230552   Pokladový Svazek: 2 Strana: 0698
Pokladový, Schatz-. P. dóm (aerarium). Vz Pokladní. BO.

230553   Pokladozpyt Svazek: 7 Strana: 0323
Pokladozpyt, u, m Koll. IV. 161.

230554   Poklamati Svazek: 2 Strana: 0699
Poklamati, oklamati, ošiditi, betrügen, täuschen. — kým. Poklamala tebú panna. BO. Poklamává Bohem. Boč. exc.

230555   Poklamati kým Svazek: 7 Strana: 0323
Poklamati kým. Židé tak Kristem po- klamovali, deluserunt. Zrcd. 1. A odejda jím poklamává. Št. Kn š. 132

230556   Poklání Svazek: 2 Strana: 0699
Poklání, n., das Stechen. Us. Vz Pokláti.

230557   Poklanice Svazek: 7 Strana: 0323
Poklanice, e, f., lacistema, rostl. Vz Rstp 1450.

230558   Poklanicovitý Svazek: 7 Strana: 0323
Poklanicovitý. P. rostliny, lacistemeae: poklanice. Rstp. 1449.

230559   Poklánka Svazek: 7 Strana: 0323
Poklánka, y, f. = pole u Husince. BPr.

230560   Poklas Svazek: 8 Strana: 0294
Poklas, u, m. Dej boliacu cely p., chce od tebe tež i podklad. Slez. Nov. Př. 167.

230561   Poklasí Svazek: 7 Strana: 0323
Poklasí, n., die Aehrenlese. Laš. Tč.

230562   2. Poklasné Svazek: 7 Strana: 0323
2. Poklasné Kde králové sejí, tam po- klasných čeká práce veliká. Us. Hk.

230563   Poklasnice Svazek: 10 Strana: 0273
Poklasnice, e, f. = byt poklasného. Nár. list. 1901. č. 352.

230564   Poklasnický Svazek: 2 Strana: 0699
Poklasnický, Oberdrescher.- P. služba. Us.

230565   Poklasnovati koho Svazek: 9 Strana: 0234
Poklasnovati koho (zatřepati jím ? ?. ). Eozb. III. 723.

230566   Poklasnovati, poklasňovati Svazek: 2 Strana: 0699
Poklasnovati, poklasňovati = roubí- kem omlátiti klasy u vymlácené otepě v zadu, abklopfen. Jg.

230567   1. Poklasný Svazek: 2 Strana: 0699
1. Poklasný, Aehren-.

230568   2. Poklasný Svazek: 2 Strana: 0699
2. Poklasný, ého, m., dle Nový. Scheuer- meister, m. P. dohlíží, aby klasy dobře se vymlátily.

230569   Poklásti Svazek: 7 Strana: 0323
Poklásti, zusammenlegen; hinlegen. Bern.

230570   Poklásti Svazek: 10 Strana: 0273
Poklásti, vz Pokládati.

230571   Pokláti Svazek: 2 Strana: 0699
Pokláti, pokoli, pokůleš, e, eme, ete, po- kolí, pokol, poklal, poklán, ání; pokálati, poklávati, stechen. — koho (čím kam): kopím v život. Let. Všetko spalo, jako by ich bol poklal. Ht. Sl. 181.

230572   Pokláti Svazek: 7 Strana: 0323
Pokláti. — co kdy. Aby tie stromy za tri mesiace porúbal a pokľal. Dbš. Sl. pov. I. 77. — čím. Býk, kráva, vól može p. svými rohami Glč. II. 225. Thoas jeho kopím pokla. Troj. 1186.

230573   Poklátiti Svazek: 2 Strana: 0699
Poklátiti, il, cen, ení, nach einander o. ein wenig schütteln. — co čím: ořechy tyčkou. — se, watscheln. Brzo-li se poklá- tite (půjdete)? Ros.

230574   Poklebetiti Svazek: 7 Strana: 0323
Poklebetiti = poklebiti (násl.). Bern.

230575   Poklebiti Svazek: 7 Strana: 0323
Poklebiti, il, en, ení = pomluviti. Ty ňa (mne) p-tíš. Brt. N. p. I. 164

230576   Poklecati Svazek: 2 Strana: 0699
Poklecati, poklecovati, poklecávati pokul- hávati, hinken. Ten kůň poklecuje. Ja.

230577   Pokleče Svazek: 2 Strana: 0699
Pokleče = poklekl, a, o, zastr. Kat.

230578   Poklečení Svazek: 2 Strana: 0699
Poklečení, n., vz Pokloniti.

230579   Poklečeti Svazek: 2 Strana: 0699
Poklečeti, el, ení, eine Zeit lang knien. — si kde. Ten si ve škole poklečel!

230580   Pokléčka Svazek: 2 Strana: 0699
Pokléčka, vz Poklička.

230581   Poklečmo Svazek: 10 Strana: 0273
Poklečmo stanul. Msn. II. 139.

230582   Poklejiti Svazek: 2 Strana: 0699
Poklejiti, poklejovati, vz Klejiti.

230583   Poklek Svazek: 2 Strana: 0699
Poklek, u, m. = klek. Čsk.

230584   Pokleknouti Svazek: 2 Strana: 0699
Pokleknouti, knul a kl, utí; poklekati, poklekávati, niederknien. — Poklekni dále. Ros. — na co. Poklekli na kolena a modlili se. Ros., Sych. Poklek na koleně prosieše. ZN. — kde. Poklekl před císařem. V. — jak. Nahýma nohama poklek Bohu se po- modlil. Pass. 280.

230585   Pokleknouti na čem Svazek: 7 Strana: 0323
Pokleknouti na čem. (Kateřina) po- kleče na svú kolenú. Kat 158. Na modlit- vách poklekna. 14. stol. Živ. Jež. — kam: k zemi. Mcha. Máj. 5. vd. 30. — jak: řa- dou. Nrd. Blld. 33.

230586   Pokleknutí Svazek: 2 Strana: 0699
Pokleknutí, n., der Kniefall. Dch.

230587   Poklekotati Svazek: 2 Strana: 0699
Poklekotati, klekotám, klekci, ein wenig klappern, rauschen.

230588   Pokléměti Svazek: 2 Strana: 0699
Pokléměti, ěl, ění, sich aufhalten. Ros. — kde, při čem na čem. Na Ostrav. Tč.

230589   Poklemžeti Svazek: 2 Strana: 0699
Poklemžeti, vz Klemžeti.

230590   Poklení Svazek: 7 Strana: 0323
Poklení, n , maledicta. Vz Pokleti. Pror. Dan 9 11.

230591   Poklenouti Svazek: 2 Strana: 0699
Poklenouti, ul, ut, utí, ein wenig wölben. Ros.

230592   Poklep Svazek: 7 Strana: 0323
Poklep, u, m. = poklepnutí na prsou atd., die Percussion. Nz. lk. Vz Slov. zdrav. Prozkoumal poslechem a poklepem útroby těla lidského. Obz. 1880.

230593   Poklep Svazek: 10 Strana: 0273
Poklep, u, m. Lékařský p. (perkusse). Vz Ott. XX. 24.

230594   Poklep Svazek: 10 Strana: 0651
Poklep, u, m. P. chodidly, patami. Rgl.

230595   Poklepač Svazek: 2 Strana: 0699
Poklepač, e, m., der Beklopfer; Klatscher. Jg.

230596   Poklepačka Svazek: 2 Strana: 0699
Poklepačka, y, f., die Beklopferin; Klat- scherin. Puch.

230597   Poklepati Svazek: 2 Strana: 0699
Poklepati, poklepávati; poklepnouti, pnul ? p], ut, utí, wenig, klopfen, schlagen. — koho: nepřítele, souseda (pomlouvati). Us. Hý. — komu nač. Poklepal mu na ramena. — si s kým (promluviti, poklevetiti). Rk. — se kde. Po lónu sě poklepachu. Dal. 39.

230598   Poklepati co komu Svazek: 7 Strana: 0324
Poklepati co komu: šíji. Vrch.

230599   Poklepovač Svazek: 2 Strana: 0699
Poklepovač, e, m. = poklepač. Rk.

230600   Poklepový Svazek: 10 Strana: 0273
Poklepový zvuk, Perkussionsschall; psaní na kůži k označení hranic p-vých a posle- chových, dermographia. Ktt.

230601   Pokles Svazek: 9 Strana: 0234
Pokles. ?. prodeje není valný. Mus. 1899. 121. ?. (poklesnutí) v učení. Wtr. Vys. šk. 51.

230602   Poklesati Svazek: 2 Strana: 0699
Poklesati, vz Poklesnouti.

230603   Poklesávat čím Svazek: 10 Strana: 0273
Poklesávat čím: únavou. Zl. Pr. XXI. 572. Sr. Poklesnouti.

230604   Poklesavosť Svazek: 2 Strana: 0699
Poklesavosť, i, f., Hinfälligkeit, Schwach- heit, f.

230605   Poklesavý Svazek: 2 Strana: 0699
Poklesavý, kdo poklesává, schwach, hin- fällig.

230606   Poklések Svazek: 7 Strana: 0324
Poklések grammatický. Mus. 1880. 331.

230607   Poklések, poklísek Svazek: 2 Strana: 0699
Poklések, poklísek, sku, m. = po- kléska, der Fehler. P. mladosti. D. P. z ne- dopatření; p-ku se dopustiti. Nt. Staly se veliké p-ky. Dch. Vz Pokléska.

230608   Poklesení Svazek: 2 Strana: 0699
Poklesení (zastr.) = poklesnutí, das Strau- cheln.

230609   Pokléska Svazek: 7 Strana: 0324
Pokléska = chyba atd. Šf. III. 236. Do- pustil se hojných p-sek a bludův. Pal. Zda by tě pohnaný k některé p-sce přivésti mohl. Vš. 51. Cf. Poklések.

230610   Pokléska, poklíska Svazek: 2 Strana: 0699
Pokléska, poklíska, y, f., poklesnutí, das Straucheln. P. koně, das Stolpern. Us. P-ky činiti. Dal. — P., chyba, blud, omyl, der Fehltritt, Fehler, das Gebrechen, Ver- gehen. Jg. Na p-ku něčí něco činiti. Ros. Své p-ky míti. Kram. I pobožní lidé bez p-ky nejsou, Štelc. Smutná to p. lidské mysli. Sš. I. 29.

230611   Pokleslosť Svazek: 2 Strana: 0699
Pokleslosť, i, f., das Straucheln, der Fall. Us.

230612   Pokleslý Svazek: 2 Strana: 0699
Pokleslý, etwas gesunken, gefallen. Cír- kev p-lou napraviti. Br.

230613   Pokleslý Svazek: 10 Strana: 0273
Pokleslý. Povoz bokem p-lý. Čch. II. Pov. 24.

230614   Poklesniti Svazek: 7 Strana: 0324
Poklesniti, il, ěn, ění, ganz behauen, beschneiden. Bern.

230615   Poklesnouti Svazek: 2 Strana: 0699
Poklesnouti, snul a sl, utí (dříve: po- klesení) , poklesati; poklesávati = trochu klesnouti, potknouti se, etwas straucheln, sinken, fallen, gleiten; pochybiti, poblouditi, zhřešiti, straucheln, sündigen, fehlen. — abs. Člověk snadno poklesne. Ros. — kde. Na místě kluzkém p. a upadnouti. V. — komu. Nohy mu poklesly. V. — se = klesnouti, stolpern, straucheln;pochybiti, fehlen. Tobiáš vyšel a poklesl se. Br. Někdy i kůň na čty- rech nohách se poklesne. V. — (se) v čem: v řeči, Reš., v slovu se p. V. V učení svém poklesnouti aneb se v něčem omýliti. Str.

230616   Poklesnouti. — abs Svazek: 7 Strana: 0324
Poklesnouti. — abs. Umění p-lo. Šmb. — komu. Paměť mi p-sá. Vrch. — več: ve mdloby, Čch., v spánek. Mllr., Kká. — se, labi. Ať sě p-sne noha jich. Ž. wit. Deut. 35. Ač se kdy poklesne jedna noha. Št. Kn. š. 120.

230617   Poklesnutí Svazek: 2 Strana: 0699
Poklesnutí, n., das Straucheln. Jg.

230618   Poklestiti Svazek: 2 Strana: 0699
Poklestiti, il, štěn, ění = na pořád kle- stiti, aushauen. — ??. Oldřich 1016. rozkázal mnoho lesův okolo Prahy p. a zapáliti. V. — čím: sekerama.

230619   Pokleti Svazek: 7 Strana: 0324
Pokleti, vz Poklnouti

230620   Poklevetati Svazek: 2 Strana: 0699
Poklevetati, poklevetám a pokleveci, ein wenig klatschen. — si s kým: v hospodě, na procházce. Us.

230621   Poklíbati Svazek: 7 Strana: 0324
Poklíbati, vz Poklouti.

230622   Poklice Svazek: 2 Strana: 0699
Poklice, e, f., novější = poklička. Sych., Berg. — P. u děla, die Kapelle. Burian.

230623   Poklice Svazek: 8 Strana: 0294
Poklice = kulatá deska, discus. Sterz. I. 682. P., puklice z pukla umbo. Gb. H. ml. I. 259. V. puklice vězí střlat. bucula, Buckel. Mtz. 284.

230624   Poklíceti se Svazek: 2 Strana: 0699
Poklíceti se, klecavě kam jíti, forthumpen. Ros.

230625   Poklicovka P Svazek: 7 Strana: 1361
Poklicovka P-ky, calyptrae, plži. Vz Ott. V. 70.

230626   Pokličanka Svazek: 2 Strana: 0699
Pokličanka, y, f., opercularia, živočich studenokrevný z holožilců, Deckelthierchen, n. Krok.

230627   Poklička Svazek: 7 Strana: 0324
Poklička k dymní rouře, Büchse zur Rauchröhre. Pdl. Ten hrnec příhodnou po- kličku našel, calumniator sicophantam. Výb. II. 1636. Každý hrneček má svou p-čku. — Babička tě držela ještě pod p-čkou (nebyls ještě na světě), když se to stalo. Us. Kšť. Kladli příčiny pod p-čku a zjevně nic. Let. 358.

230628   Poklička Svazek: 8 Strana: 0294
Poklička, vz Poklice. — P. = vodorovně běžící hrázka dole na bidlech, kde probíhá osnova. NZ. IV. 38.

230629   Poklička, půklička, poklíčka Svazek: 2 Strana: 0699
Poklička, půklička, poklíčka (zastr. pokléčka), pokličička, y, f. Vz Skřidla, Poklika. Der Deckel, die Stürze, Stülpe. P. na sud, na hrnec. V. P-ku na hrnec dáti. Us. P-kou přikryti. D. P-ky z hlíny lípati. Kom. Kdo ví,co v hrnci vře, když je pod p-kou. Ros., Č. Dobře se ta p. hodí k tomu hrnci a sýr k chlebu. V. K tomu hrnci dosti té p-ky. V. Hodna p. toho hrnéčka. Us. P-ku na hrnec dáti, položiti, sundati. Us. P. na bradavku pružcová n. z kosti slonové ne- vápenné. Cn. — Pod p-kou = skrytě, tajně, geheim, verdeckt. V. To jest ještě pod p. Vz Mlčelivý. Č. Třetí rota dvorská baňkáni a lhářů, kteří pod p-kou zdvořilosti po jiných špehy nesou. Vod. Něco někomu pod p-kou svěřiti, říci. V. Pod p-kou jinak = pod zá- stěrou, pod zámyslem. Pod přikrytím p-kou. V. Pod p-kou tam cos hrají. Č. Nedrží pod p-kou. S. a Ž. Pod p-ku se smáti. Šm. Zvě- děla pod pokličkou, že strýc pojede na trh. Us. — P-ky = malé, kulaté, sladké hrušky, eine Art Birnen. Us.

230630   Pokličkování Svazek: 10 Strana: 0273
Pokličkování, n. = zatajováni. Us.

230631   Pokličkovati Svazek: 2 Strana: 0699
Pokličkovati, vz Kličkovati.

230632   Pokličky Svazek: 9 Strana: 0234
Pokličky = skály u Mšena. Čes. 1. VI. 567.

230633   Pokličník Svazek: 2 Strana: 0699
Pokličník, u, m., thylacium, rostlina. P. stkvělý, africký, jinolistý, houslový. Rostl.

230634   Pokličník Svazek: 9 Strana: 0234
Pokličník, pukličník, u, m., věšák na po-, puklice. Us.

230635   Poklíčniti Svazek: 2 Strana: 0699
Poklíčniti, forte legendum: poklícniti, cf. poklíceti se — dilabi. Lex. vet.

230636   Poklid Svazek: 2 Strana: 0699
Poklid, u, m., čistota,pořádek, die Sauber- keit, na mor. Zlínsku poklud. Brt. P. jeví hospodiňku, nešvara ukáže sviňku. Korunka. P. domu (poklízení), — P. ve filos. týž stav se strany duše, co jest pokoj se strany těla. Hš. Vz více v S. N. P. mysli. Šm. Někoho z p-du vyrušiti, vytrhnouti. Dch. Ze svády p. činiti. — P., odklad, der Aufschub, An- stand, die Frist. P. v starém právu českém — odklad soudu, na nějž strany sporné samy dobrovolně se shodnou. Vz S. N. P., odložení pře se strany původa a pohnaného na jistou dobu, nebyla-li žaloba u soudu již prožalo- vána. Vz více o tom v Pr. 1869. str. 629., Vš. 567. Než když se strany snesou, pokli- dové několikeří ku přem půhonným a obe- slaným vzíti se mohou. Faukn. Mnohokráte se trefuje, že strany do jistého času poklid neberou ani někdy k svým přem stojí . . . A protož aby takoví p-dové do určitých časů bráni byli. Zř. F. I. Poručník může hojemství bráti, p-dy dělati. Nál. 216. Poklicí činily (klízely) buď strany samy, buď dobří lidé (hadší, ubrtnané). Bdl. Dán jim p., ale práva nedali; Učinil se mnú p.;P. jsú vzali na to, z čehož jeho pohnal kněz Štěpán. Půh. I.117., II. 355., 488. P. vzíti ku přem. Každý p. jest z dobré vůle, z nouze a práva žádný. Vš. Jestliže původu i pohnanému nezdá se pře jich, aby k soudu přišla, čekati mohou, sami mezi sebou p. učiniti do druhého soudu. Vš. Vz více v Gl. 243. — P., die für den poklid gezahlte Taxe. Tov. kap. 83. — P., příměří, pokoj, usmíření, die Aussöhnung, der Ver- gleich, Friede. V. Strany učinily p. (smířily se, než k žalobě přišlo, ač půhon podán byl). Vz Půhon. Pr. A když se dva o póhon a při smluví, tedy přijdúce před úřad a pány, oznámí jim, že jsú se smluvili a písař dí: dajte po- klid. Tov. kap. 83. Půhonové k vymazání přišli nebo p. na ně dán, nebo skrze uvolení ano i svědomí dání k svému skončení přišli. Žer. Po kterémžto p-du sedí jako kohouti uklibaní. Kram. Úmysl krále jest zemi svou poklidem pokojným držeti. Troj. Na tu smlouvu sú p. učinili. Půh. I. 387. Když po- honí projdú tej při, tehdá otveď se ku p-du, jakž nejdále môžeš. Kn. rož. 85. — P. do- bytka = uklizení, nakrmení, die Verpflegung. Máte děvčata již po p-du ? Sych. Právě v p. se to stalo. Jg., Šm.

230637   Poklid Svazek: 7 Strana: 0324
Poklid = čistota atd. Jsou před pokli- dem. Us. Vk. Až do p-du řepných polí. Prss — P. = pokoj, Ruhe. P. duševní, Vlč., vnitřní, Stárek, hluboký noční. Osv. Tou- lati se bez p-du. Hdk. — P. = odklad. Vz Vš. Jir. 59., 465., 404., Kn. dr. LV., Bdl. Obr. 149., Zř. zem. 466., Kn. rož. 128.

230638   Poklid Svazek: 8 Strana: 0294
Poklid = odklad. Abyste o to p. vzali; p. o pře. 1531. Arch. XI. 87.

230639   Poklid Svazek: 8 Strana: 0570
Poklid. Vz Kn. drn. LV.

230640   Poklida Svazek: 2 Strana: 0700
Poklida, y, f. = poklid, poklizení. Kukla. — P., y, m., působce poklidu, míru. Der Friedensstifter. Buď rádce hlúpého lida, buď duši s tělem p-da, ty je zjednej brzo přijda. Stará pís.

230641   Poklidec Svazek: 8 Strana: 0294
Poklidec, dce, m. = poklid. Aby asa skrze tu (světskú moc) nějaký p. mohli mieti. Cč. S. 183.

230642   Pokliditi Svazek: 2 Strana: 0700
Pokliditi (pokluditi, na Mor.), il, zen, ení; poklízeti, 3. os. pl. -ejí, el, en, ení; poklizo- vati = čistiti, säubern, reinigen, räumen, auf-, wegräumen; (dobytek) krmiti, das Vieh füttern, verpflegen; smířiti, upokojiti, beru- higen, Ruhe machen; odstraniti, wegschaffen, hinrichten. Jg. — Zejtra budeme poklizeti (čistiti). Us. — co (komu). Ptáku klec, Sych.; p. pokoj, Ros., dobytek (nakrmiti), Ja., věci zemské p. (smířiti, utišiti). St. skl. Jdi kravám poklizeti (hnůj kydati). Us. Mi- lostivě vše poklidí. Alx. — za koho. Jinší za ňu krávy poklúzajú. Mor. p. 372. — koho (gt.) s kým. Já s malým počtem toho Adama a těch panoší Michalových poklidím (odstra- pím). Solf. P. se a kým (smířiti). BO., Pč. 45. — co, se kde. P. v pokoji (vyčistiti vše). Us. Lidé se poklidili v domích svých (šli na odpočinek). Troj. P-la se válka. Troj.

230643   Pokliditi Svazek: 9 Strana: 0234
Pokliditi. Dítě se p-lo (podělalo). XVI. stol. Rozb. II. 185. — se s kým = srovnati. Chč. (List. fil. 1897. 399. )

230644   Poklidné Svazek: 2 Strana: 0700
Poklidné, ého, n., die Taxe, welche für den poklid gezahlt wurde, 1—2 groše. Tov. P. na ten póhon dali. Půh. ol. 1412. Vz Poklid.

230645   Poklidně Svazek: 7 Strana: 0324
Poklidně, ruhig. P. odpověděti, Vlč., něco vyslechnouti, namítati, o něčem pře- mýšleti. Šlm.

230646   Poklidno Svazek: 2 Strana: 0700
Poklidno, ruhig. Jest tu nepoklidno pro blechy. Har.

230647   Poklidnosť Svazek: 2 Strana: 0700
Poklidnosť, i, f.,pořádnost', čistota, Rein- lichkeit, f.

230648   Poklidný Svazek: 2 Strana: 0700
Poklidný, čistý, čistotný, sauber, rein. P. žena. Ros. — Poklidným duchem něco nésti, snášeti (tichým, mírným, ruhig). Mus. — P. knihy, die Bücher, in welche die poklidy eingetragen wurden. Tov. kap. 82.

230649   Poklidný Svazek: 7 Strana: 0324
Poklidný = klidný, ruhig. Osv. I. 279. P. slovo. Čch. Drancování p-ných měst; Do- mácnosť vrátila se znovu do p-ných kolejí. Šml. — na čem: na svědomí. Šml.

230650   Poklidný Svazek: 8 Strana: 0294
Poklidný. P. štěstí, Čch. Otr. 48., líce, hřebec. Vrch. Rol. XXIII.—XXIX. 31., 165.

230651   Poklidný Svazek: 8 Strana: 0570
Poklidný. P. kniha. Půh. brn. 1459. fol. 132. b.

230652   Poklika Svazek: 2 Strana: 0700
Poklika, y, f. = poklička. BO.

230653   Poklikev Svazek: 2 Strana: 0700
Poklikev (zastr.) = poklička. Bibl.

230654   Poklikev Svazek: 7 Strana: 0324
Poklikev, cacabus. Který má spolek p. s hrncem. Sir. 13. 3.

230655   Poklímati Svazek: 2 Strana: 0700
Poklímati, poklimovati = podřimovati, nicken, schlummern. Us. — abs. Loučilo se se dnem slunko mroucí, poklimoval sladký ptactva zpěv. Sš. Bs. 186. — čím. Ale jsou, jenž nespí, avšak poklimují světem a roz- košemi jeho. Sš. II. 129. Vz Klímati, Kle- měti, Klemžeti.

230656   Poklímati v Svazek: 7 Strana: 0324
Poklímati v dřímotě. Kod.

230657   Poklimkávati Svazek: 7 Strana: 0324
Poklimkávati, nicken. Ustavičně p-val hlavou. Kos.

230658   Poklinač Svazek: 2 Strana: 0700
Poklinač, e, m., der Flucher. Nekázané p-če živy užhli. BO.

230659   Poklínání Svazek: 2 Strana: 0700
Poklínání, n.,proklínání, die Verfluchung, der Fluch. Ústa plná p. Žalm. P. mateřino. BO.

230660   Poklínání Svazek: 9 Strana: 0234
Poklínání, n. Když ve zlou řeč, v p. svůj jazyk rozprostrou. Št. Bes. 103. Aby byli u věčné p. všemu lidu. Chč. S. I 104.

230661   Poklínati Svazek: 2 Strana: 0700
Poklínati, vz Poklnouti.

230662   Poklinkati Svazek: 2 Strana: 0700
Poklinkati, ein wenig klingeln. — P., popiti (nové), ein wenig über das Maass trinken. Jg.

230663   Poklípati Svazek: 2 Strana: 0700
Poklípati, těžce se pohybovati, jíti, schwer gehen. Ros.

230664   Poklipkávati Svazek: 7 Strana: 0324
Poklipkávati, vz Klipkati. Ospalý p-vá očima. Slov. Zátur.

230665   Poklísek Svazek: 2 Strana: 0700
Poklísek, vz Poklések.

230666   Poklíska Svazek: 7 Strana: 1361
Poklíska, vz Pokléska. Wtr. Obr. II 708.

230667   Poklíska, y Svazek: 7 Strana: 0324
Poklíska, y, f., vz Pokléska. Dač. I. 3

230668   Poklíti, v Svazek: 7 Strana: 0324
Poklíti, vz Poklnouti, Poklouti.

230669   Poklívati Svazek: 7 Strana: 0324
Poklívati, vz Poklouti.

230670   Pokliz Svazek: 2 Strana: 0700
Pokliz, u, m., poklizení, die Beruhigung ; Abfütterung. Har.

230671   Pokliz Svazek: 9 Strana: 0234
Pokliz. Har. II. 24.

230672   Poklizeč, e, m Svazek: 2 Strana: 0700
Poklizeč, e, m., der Aufräumer; Abfüt- terer (des Viehes). Us. Jg. — Poklizečka, y, f., die Aufräumerin; Abfütterin. Us. Jg.

230673   Poklizení Svazek: 2 Strana: 0700
Poklizení, od pokliditi. Vz násl.

230674   Poklízení Svazek: 2 Strana: 0700
Poklízení, od poklizeti, das Aufräumen, Abfüttern (des Viehes). — P., smíření (recon- ciliatio), die Versöhnung. BO.

230675   Poklizený Svazek: 2 Strana: 0700
Poklizený; -en, a, o, aufgeräumt; abge- füttert. P. pohon, die durch freundschaftliche Uibereinkunft beider Theile zurückgezogene Klage. Půh. brn. 1459. Gl.

230676   Poklizeti Svazek: 2 Strana: 0700
Poklizeti, vz Pokliditi.

230677   Poklízeti Svazek: 9 Strana: 0234
Poklízeti. O tvarech vz Gb. H. ml. III 2. 337. — P. = bíliti. Hoř. 93.

230678   Poklmnúť Svazek: 7 Strana: 0324
Poklmnúť, vz Klmnúť. Slov. Phľd. VII. 151.

230679   Poklnouti Svazek: 2 Strana: 0700
Poklnouti, nul, ut, utí; pokleti, pokleji, el, en, et, ení, etí; poklínati, fluchen, ver- fluchen. — abs. Coť to tomu činí dobrého, z svých úst břidká slova vypustiti, láti, pro- klínati? Št. 65. — koho. St. skl. Ktož po- klíná svého otce i mateře, uhasne jeho světlo prostřed temnosti. BO. P. Boha (zlořečiti). BO. Potom rozjeviv Job ústa svá pokle svój dom. BO. Poklň mi jej odtud. Br. — se, zaklínati se, betheuern. Výb. I. 693. Vz Zaklínati, Proklínati.

230680   Poklnouti Svazek: 7 Strana: 0324
Poklnouti. — co, koho. Nepoklneš-li jméne jeho. Pass. 353 Těch každého po klíná sám král nebeský. 14. stol. List. fil. 1887. 262. Boha poklínati Hr. ruk. 273. Knížete nebudeš poklínati, non maledices. Zlomek strč. exodu. 22. 28. — čím. Pakli jménem jeho kto přisahá aneb poklíná sebe. St Kn. š. 108.

230681   Poklnouti Svazek: 9 Strana: 0234
Poklnouti čemu. Poklnu žehnání vašemu. Chč, (List. fil. 1898. 476. )

230682   Poklofati Svazek: 2 Strana: 0700
Poklofati, vz Poklouti.

230683   Poklochtiti Svazek: 7 Strana: 0324
Poklochtiti = povařiti (opovržlivě). Bern.

230684   Poklon Svazek: 7 Strana: 0324
Poklon, u, m. = poklona. Zvon přizýval k Bohu na poklon. Č. Kn. š. 338.

230685   Poklona Svazek: 2 Strana: 0700
Poklona, y, f-, česť někomu prokázaná, úklona, die Neigung, Beugung, das Kom- pliment. Kde se mnoho poklon dělá, tam úpřímnosť odletěla. Km. Biskup do Jerusa- lema na p-nu přišel. Pass. 895. P-nu někomu činiti; s p-nou. V. P. před svátostí. Bart. P-ny dělati, strouhati. Us., Hý. P-ny někomu šoustati, váleti. Šm. P. nucená. D. S p-nou se modliti (pokorně). V. P-nu někomu sklá- dati, šp. m.: činiti. Rk. — P., poddanosť. Tento lid bez zákona a bez práv jest a p-ny žádné nezná. Mudr. — P., byla pomoc, daň mimořádná k svatbě královské, při koruno- vání atd. Pal. Děj. I. 2. 283. Dle Gl. 245. nejspíše ta dávka, která později poctou slula.

230686   Poklona Svazek: 7 Strana: 0324
Poklona. S p-nou před Bohem se ko- řiti. Pož. 58. — P. = socha n. kříž v poli. Č. T. Tkč.

230687   Poklonář Svazek: 2 Strana: 0701
Poklonář, e, m., poklonkář, der Kompli- mentenmacher, -Schneider, Komplimentist, Dch., Kratzfüssler. Šm.

230688   Poklončí Svazek: 2 Strana: 0701
Poklončí, ího, m., zastr., kdo poklony činí. der Huldigung darbringt. P., der sich Ver- beugende, jener, welcher um die Entlassung eines Unterthanen aus dem bisherigen Hörig- keitsverbande bat; es war gewöhnlich der Schulze jenes Grundherrn, unter welchen der zu Entlassende kommen sollte. Tov. k. 192., Kn. dr. p. 100. (Gl. 245.). Má p-čího posta- viti a tím má vyvésti podlé zemského oby- čeje. Půh. ?. 383.

230689   Poklončí Svazek: 9 Strana: 0234
Poklončí, m. Sr. Pal. Děj. V. 1. 269. i pozn.

230690   Poklončí Svazek: 10 Strana: 0651
Poklončí, ího, m. Poddaného vybaviti z moci pána buď p-cím anebo listem. 1479. Arch. XXII. 30.

230691   Poklonění Svazek: 7 Strana: 0324
Poklonění, n. Vaši milosti službu svú vzkazujem s p-ním. NB. Tč. 216.

230692   Pokloní Svazek: 7 Strana: 0324
Pokloní, n., die Rinne. P. ve střeše. Slov. Bern.

230693   Poklonič Svazek: 2 Strana: 0701
Poklonič, e, m., der Anbeter.

230694   Poklonička Svazek: 2 Strana: 0701
Poklonička, y, f., socha n. kaplička svatých. V Krkonš. Vz Pokloniště. — P., die An- beterin.

230695   Pokloniště Svazek: 2 Strana: 0701
Pokloniště, ě, n., die Statue o. Kapelle der Heiligen. Vz Pokloniěka. V Krkonš. Jg.

230696   Poklonitel Svazek: 2 Strana: 0701
Poklonitel, e, m.= poklonář.

230697   Pokloniti Svazek: 2 Strana: 0701
Pokloniti, il, ěn, ění; pokláněti (zastr.), ěl, ění; pokloňovati, neigen. — co: hlavy po- klonichu. Kat. 1488. Každému pokloní hlavu. Dal. 147. — čeho. Každý proti němu vstal a hlavy poklonil. GR. — se komu: Pokloní se bohóm. Rkk. 7. P. se knězu. Rkk. 40. — se k čemu: k zemi. Kom. — se kde: před oltářem. Us. — s adv. P. se hluboce, hlu- boko. D. — se jak. Počestným poklečeniem se p. Pass. 698.

230698   Pokloniti co Svazek: 7 Strana: 0324
Pokloniti co. P-nil (Kristus) hlavu. Sv. ruk. 296. — čeho. Má hlavy p. Výb. I. 599., Ezp. 2061. P-niv své hlavy. Výb. II. 507. Král dievce hlavy p-nie. KM. v. 71. — se komu, adorare. Asn. 3. P. se Bohu pokorně. Št. Kn. š. 187. P. se někomu v kolenou. Vlč. — jak. P. se obřadně, dvorně. Vlč. — kdy. P. se (modliti se) v deň slaven. Ev. — se komu z čeho. Arnosť p-ni sě jemu z toho. Arn. 718. — se proč. Aby pro jméno Ježíše každé ko- leno sě p-lo. Hus. I. 109

230699   Pokloniti se Svazek: 8 Strana: 0294
Pokloniti se, adorare. Často v strč. Mus. 1895. 312. Když mi ho (srdce) p-níš. Arch. XIV. 366.

230700   Poklonka Svazek: 2 Strana: 0701
Poklonka, y, f., der Knix, das Buckerle. Dch.

230701   Poklonkář Svazek: 2 Strana: 0701
Poklonkář, e, m. = poklonář.

230702   Poklonkářství Svazek: 10 Strana: 0273
Poklonkářství, n. Ponížené p světským auktoritám. Lit. I. 545.

230703   Poklonkování, n Svazek: 2 Strana: 0701
Poklonkování, n., das Koplimentiren. Šm.

230704   Poklonkovati Svazek: 7 Strana: 0324
Poklonkovati = poklony dělati, Com- plimente machen. Žid p-kuje. Jakubec Muz. Zemänia sa naň hnevali mysliac, že načby sa mal človek slabému p., keď tento tak tancovať musí, ako sa mu zahudie. Klčk. Zb. III. 16 (slov).

230705   Poklonkovati komu Svazek: 9 Strana: 0234
Poklonkovati komu. Slád. Caes. 96.

230706   Poklonník Svazek: 7 Strana: 0324
Poklonník, a, m. = poklonkář. Slov. Bol veľkým p-kom ženského sveta. Orl. XI. 226. Chrám plný p-kuov. Zbr. Lžd, 93.

230707   Poklonný Svazek: 2 Strana: 0701
Poklonný, mit der Verbeugung begleitet. Šm.

230708   Poklop Svazek: 7 Strana: 0324
Poklop u pístu, der Kolbendeckel, válce, Cylinder-, Šmr. 73., 77, vývěvy, ZČ., na čep, Schilddeckel, Čsk., skleněný. Mus. P., jehož užívají při nasypávání hráze. NB. IV. 188. — P., a, m., os. jm. — P. Jan, učitel v Praze, spisov. Vz Tf. H. 1. 200., Šb. Dj. ř. 278., Rk. Sl.

230709   Poklop Svazek: 9 Strana: 0234
Poklop. Tříhranný otvor na půdu (v lo- menici) slove na Hané sklopec n. schlopec, ve Slez. sklop, na Chodsku poklop. Čes. 1. VIII. 316. P. v síni = otvor ve stěně, který se okenicí zašupoval. Hoř. 285.

230710   Poklop Svazek: 10 Strana: 0273
Poklop, u, m. = pomalované prkno v lo- menici stavení. Litom. 60. — P. Jan (Ro- jický), spis., nar. 1839.; Jos., spis., 1841. až 1868. Vz Ott. XX. 24

230711   Poklop, u, poklopec Svazek: 2 Strana: 0701
Poklop, u, poklopec, pce, poklůpek, pku, klopec, pce, sklopec, pce, m. Šp. P., vše, čím se něco poklopuje, víko, dvéře atd., die Klappe, Thür, der Schlag, Deckel. Jg. — P., dvéře zapadací, zdvihací (na půdu, u sklepa, u senníku atd., otvírají se lehmo, die Fall- thüre). D. P. u holubníku (pomeč), D.; u dýmky (víčko), Us., u studny. Plk. P., ležaté dvéře nad ústím šachty, v šachtě, Vys.; u vern- dlovky, das Verschlussstück, Čsk., okenice u žlabu při kolách na svrchní vodě, aby voda na kola nešla, nýbrž přes ně v čas potřeby. Vys. Kdo na mne otevře vrata, já naň i poklop (hrubiána ještě hruběji odbý- vám). Šm. P. za někým přiraziti. Dch. Vz Závora. — P., ohrada královny včel. Lšk. — P. u mlýna, stavidlo, Schutzbrett, n. — P.,
vykéř ve střeše, der Schlag, Kaffer. V. — P., v knihtiskařství, der Tiegel. Techn. III. 434. — P. hřídelní, der Schilddeckel (v dělo- střel.). Bur. — P. větrní, v horn., der Wetter- satz. Bc. — P., nástroj chytací, sklon, tru- hlička, skřínka, Falle, f. Pt. P. na ptáky, sykory (padák), D., na kuny (tlučka), na jezevce (sochorec). Šp. Ptáky do p-cc chytati. Us. Pod p. ptáky chytati. Brt. — P., u kalhot, sklopec, der Hosenlatz. Us. — P. u semen některých rostlin, die Samenklappe.

230712   Poklopec Svazek: 8 Strana: 0294
Poklopec železný, vypouklý kryl rytířům lůno. Wtr. Krj. I 249.

230713   Poklopec Svazek: 9 Strana: 0234
Poklopec u kalhot, vz Klapák.

230714   Poklopec Svazek: 10 Strana: 0273
Poklopec kalhot, lašsky: lacek, vratka, dverka. Čes. 1. XI. 115., Vyhl. II. 193.

230715   Poklopenec Svazek: 2 Strana: 0701
Poklopenec, nce, m., eudesmia, rostl. myr- tovitá. Rostl.

230716   Poklopie Svazek: 7 Strana: 1361
Poklopie. Olovo na p. ve vodárnách. Wtr. Obr. I. 528.

230717   Poklopiti Svazek: 2 Strana: 0701
Poklopiti, il, en, ení; poklopovati, liber- um-, zustürzen, zudecken, stülpen. — co: hrnec, nádobu, D., misku, Br.; dvéře, okno vrata (klopením přihraditi, přikryti), Us., vodu (poklopem zahraditi, vz Poklop). Vys. — co čím: hrnec pokličkou. Vys.

230718   Poklopka Svazek: 2 Strana: 0701
Poklopka, y, f. = poklůpek, das Deckel- chen. P. mozková, valvula cerebri.

230719   Poklopka Svazek: 7 Strana: 0324
Poklopka, eustegia, der Deckelschorf, houba. Vz Rstp. 1951.

230720   Poklopka, y Svazek: 10 Strana: 0273
Poklopka, y, f. = dřevěná příložka na oknech, die Schlagleiste. Vz Ott. XX. 24.

230721   Poklopkář Svazek: 2 Strana: 0701
Poklopkář, e, m., der Schlagleistenhobel. P. s plátkem. Skv.

230722   Poklopkář Svazek: 10 Strana: 0273
Poklopkář, e, m. — hoblík. P. bez plátku, s plátkem. Vz KP. XI. 5.

230723   Poklopkovati Svazek: 8 Strana: 0294
Poklopkovati = klopkami opatřiti. P. střevíce. Sterz. I. 182.

230724   Poklopné Svazek: 2 Strana: 0701
Poklopné, ého, n., plat od poklopu. Schlag-, Vogel-, Taubenschlaggeld. P. platiti. Zlob.

230725   Poklopní Svazek: 7 Strana: 0324
Poklopní teneto, das Fallnetz. Rgl.

230726   Poklopnitý Svazek: 2 Strana: 0701
Poklopnitý, chlopnitý, valvularis, klappig. P. plody. Rostl.

230727   Poklopný Svazek: 2 Strana: 0701
Poklopný, Schlag-, Klappen-.

230728   Poklopovati Svazek: 2 Strana: 0701
Poklopovati, vz Poklopiti.

230729   Poklopový Svazek: 7 Strana: 0324
Poklopový hrbolek, tuberculum epiglot- tidis.

230730   Poklopový Svazek: 9 Strana: 0234
Poklopový jez, při němž se voda zdýmá poklopy otočenými z pravidla kolem osy vodorovné, sestrojenými ze dřeva a ze že- leza. Ott. XIII. 308.

230731   Poklosí Svazek: 2 Strana: 0701
Poklosí, n. (poklasí?), die A ehren-, Nach- lese. Choditi na p. Ve Slez. Tč.

230732   Pokloučí Svazek: 7 Strana: 1361
Pokloučí za právo dědině má slibovati. Arch. X. 344.

230733   Pokloudný Svazek: 2 Strana: 0701
Pokloudný, trochu kloudný. V Poličsku Kšá.

230734   Poklouti Svazek: 2 Strana: 0701
Poklouti, pokluji, ul, ut, utí; poklíti, po- kliji, il, it, ití; poklinouti, ul, ut, utí; poklvati, poklovati, pokluvati, poklívati, poklubati, po- klíbati, poklofati, ein wenig bicken (picken). mit dem Schnabel hauen; tüchtig bicken. Jg. — koho. Slepice kuře cizí poklofuje. Jg. — Chodí jako poklvaný kohout (pošfí- paný. Říká se o melancholických). Ros. — Jg-

230735   Poklouzati Svazek: 2 Strana: 0701
Poklouzati; poklouznouti, znul a zl, utí, pokluzovati, ein wenig schleifen, hinglitschen. — kde. I huska někdy na ledu poklouzne. Č. M. 71. — čím. Poklouzl nohou. D. — v čem. V tom trochu poklouzl (pochybil, sich versprechen). Ros. — se = poklouznouti, pošinouti se, ausglitschen. Snadně se poklouz- nouti můžeš. Jel. Poklúzly sú sě stúpěje naše. BO. Již jsem se poklouzal (na ledě do syta najezdil). Hý.

230736   Poklouzati Svazek: 7 Strana: 0324
Poklouzati. Velbloud poklúzší s vršku rozčesl se. Výb. II. 1026. — se. Ti, ač se kdy i poklúznú. Št. Kn. š. 123.

230737   Poklouzlý Svazek: 2 Strana: 0701
Poklouzlý, kdo poklouzl, poklesl se. P-lých stará padení opravovati. Ms. 14. stol.

230738   Poklovati Svazek: 7 Strana: 0324
Poklovati, vz Poklouti.

230739   Poklubati Svazek: 2 Strana: 0701
Poklubati, vz Poklouti.

230740   Poklubec Svazek: 2 Strana: 0701
Poklubec, bce, m., vz Kloubec. Mý.

230741   Poklubec Svazek: 7 Strana: 0324
Poklubec, vz Kloub.

230742   Pokľuckávať Svazek: 10 Strana: 0651
Pokľuckávať = podřimovati. Na roh stola p. Phľd. XXII. 42.

230743   Poklučovať Svazek: 7 Strana: 0324
Poklučovať = pokučovať. Bern.

230744   Poklud Svazek: 2 Strana: 0701
Poklud, vz Poklid.

230745   Pokluda Svazek: 2 Strana: 0701
Pokluda, y, f., poklizení, das Aufräumen. Za p-du platiti. Na Ostrav. Tč. — P., poklid dobytka. U Opav. Klš. Vz Poklid.

230746   Pokluditi se Svazek: 2 Strana: 0701
Pokluditi se = pomířiti se. Výb. I. 1079. 16. Vz Pokliditi.

230747   Pokludný Svazek: 2 Strana: 0701
Pokludný, dobrý k pokludě, der das Vieh gut pflegt. U Opav. Klš.

230748   Poklukovati se Svazek: 2 Strana: 0701
Poklukovati se, dlouho se klukovati, toulati, eine Zeit lang liederlich thun, schlan- kein. Ros.

230749   Poklůpek Svazek: 2 Strana: 0701
Poklůpek, pku, m, der Fahrdeckel, v horn. Bc. Vz Poklop.

230750   Poklůpek Svazek: 8 Strana: 0294
Poklůpek, pku, m., epiglottis, pružná chrustavka listovitá. Vz Ott. VIII. 661.

230751   Poklůpek Svazek: 10 Strana: 0273
Poklůpek, pku, m. Zánět p-ku, epiglottis. Ktt.

230752   Poklůpkový Svazek: 9 Strana: 0458
Poklůpkový. P. lžička, Epiglottisspatel Ktt.

230753   Poklus Svazek: 2 Strana: 0701
Poklus, u, m., klus, trop, der Trablaut. Km. Poklusem! Čsk. Vz Povel, KP. I. 573.

230754   Poklus Svazek: 10 Strana: 0651
Poklus, u, m., Lauf. P. zrychlený, Schnell- lauf, trvalý, Dauerlauf. Rgl.

230755   Poklusiti Svazek: 2 Strana: 0701
Poklusiti, il, ení; poklusati, poklusáni, pokluši, al, ání; poklusávati, traben. — abs. Jezdec, kůň poklusává. — kam. Počkej, teď poklušeš do lesa za otcem. Us. Hý.

230756   Pokľúzat Svazek: 8 Strana: 0294
Pokľúzat = pohlížeti. Dyby byl zabitky p-zal (kdyby si byl řezník hleděl zabíjení). Brt. I). II. 418.

230757   Poklúzati Svazek: 2 Strana: 0701
Poklúzati, pokludzati = poklizeti, na vých. Mor. Vz Pokliditi.

230758   Pokluzký Svazek: 2 Strana: 0701
Pokluzký, glatt, schlüpfrig. Dch.

230759   Pokluzlý Svazek: 7 Strana: 0324
Pokluzlý, wer ausgeglitscht ist. P-lým ruky podej. Výb. I. 595., Kar. 93.

230760   Pokluzlý Svazek: 9 Strana: 0234
Pokluzlý. P-lých stará padení opravo- vati. XV. stol. Modl. ms. (Mus. fil. 1898. 185. )

230761   Pokluznouti Svazek: 7 Strana: 0324
Pokluznouti, vz Poklouzati.

230762   Pokluzovati Svazek: 10 Strana: 0273
Pokluzovati, labi. Mam. A. 27b.

230763   Pokluzovati si Svazek: 2 Strana: 0701
Pokluzovati si, schleifend sich Kurzweil schaffen. Dch.

230764   Poklvalka Svazek: 9 Strana: 0234
Poklvalka, y, f. = poklička. Písek. Kub. L. f. 1900. 361.

230765   Poklvati Svazek: 7 Strana: 0324
Poklvati, vz Poklouti.

230766   Poklýska Svazek: 7 Strana: 0324
Poklýska, lépe: poklíska, vz Pokléska.

230767   Poklznúť Svazek: 7 Strana: 0324
Poklznúť = poklouznouti. Slov. N. Hlsk. XXI. 278., Ssk.

230768   Pokmasač Svazek: 7 Strana: 0324
Pokmasač, e, m. = kdo pokmásá za vlasy, kudli někoho. Mor. Brt. L. N. II. 93.

230769   Pokmásati Svazek: 7 Strana: 0324
Pokmásati = poškubati, potahati. Mor. P-sal mi šaty. Brt D. 222. Pokmasovati = znenáhla kmásati. Brt

230770   Pokmíniti co Svazek: 10 Strana: 0273
Pokmíniti co = kmínem posypati. P. placku. Čes. 1. XIV. 145.

230771   Pokmitati čím Svazek: 10 Strana: 0273
Pokmitati čím: prsty (rychle pohybovati) Jrsk XXVI. 446.

230772   Pokmotřený Svazek: 8 Strana: 0294
Pokmotřený. P. dítě = kmotrovstvím spřízněné. Pečírkův Kalend. 1896. 65. b.

230773   Pokmotřiti se Svazek: 7 Strana: 0324
Pokmotřiti se = skmotřiti se. Phľd. IV. 74., Prss.

230774   Pokněžiti Svazek: 2 Strana: 0702
Pokněžiti, il, en, ení, zum Priester machen; se, Priester werden. Jg.

230775   Pokněžněný Svazek: 2 Strana: 0702
Pokněžněný, geforstet.

230776   Pokničaný Svazek: 2 Strana: 0702
Pokničaný = pokrčený. U Příbora. Mtl.

230777   Pokničati Svazek: 2 Strana: 0702
Pokničati = pokrčiti. U Příbora. Mtl.

230778   Pokníkati Svazek: 2 Strana: 0702
Pokníkati, eine Zeit lang wimmern. — se s kým (podrážditi se), einander necken. Ros.

230779   Pokníra Svazek: 7 Strana: 0324
Pokníra, y, m. = lícoměmík. 1424.

230780   Poknířenec Svazek: 2 Strana: 0702
Poknířenec, nce, m., člověk zasmušilý, pokrytec. Ms. 15. stol.

230781   Pokníření Svazek: 2 Strana: 0702
Pokníření, n., mürrisches Wesen. 1410.

230782   Poknířenství Svazek: 2 Strana: 0702
Poknířenství, n., pokníření, zamračenosť v tváři, finsteres, sauertöpfisches Wesen, Výb. 1. 343.

230783   Poknířile Svazek: 7 Strana: 0324
Poknířile se mieti. Krnd. 33.

230784   Pokniřile Svazek: 8 Strana: 0294
Pokniřile se míti. Wtr. Živ. c. I. 51.

230785   Poknířilý Svazek: 2 Strana: 0702
Poknířilý, 'pošmourný,posupný;potmělý, potměšilý, pokrytský, finster, trüb, mürrisch; gleisnerisch, tückisch, heuchlerisch. Nyní ale šla otázka ta jen z p-lého a zazlitého srdce. Sš. 187.

230786   Poknířilý Svazek: 7 Strana: 0324
Poknířilý. P. mluvení. Krnd. 31. a.

230787   Poknířiti, pokňuřiti Svazek: 2 Strana: 0702
Poknířiti, pokňuřiti, po-, zamračiti, po- supiti, pošmouřiti, verfinstern, finster ma- chen; přetvářiti, verstellen, Hý. — co: tvář, čelo. Hý. — se = licoměrniti, šmouřiti se, na oko se stavěti, pokrytcem býti, gleissnen, heucheln. Us. Hý.

230788   Poknířiti se Svazek: 10 Strana: 0273
Poknířiti se. Rokyc. Post. 380.

230789   Poknísati Svazek: 7 Strana: 0324
Poknísati, ein wenig bewegen, schau- keln. Bern.

230790   Pokniuřenstvie Svazek: 2 Strana: 0702
Pokniuřenstvie, n. = pokrytství, zastr. Jir.

230791   Poknížiti Svazek: 2 Strana: 0702
Poknížiti, il, en, ení, zum Fürsten machen, fünsten. Zlob.

230792   Pokňoukati Svazek: 2 Strana: 0702
Pokňoukati,pokňoukávati, ein wenig win- seln, wimmern.

230793   Poknourati Svazek: 2 Strana: 0702
Poknourati, vz Kňourati.

230794   Pokňučeti Svazek: 7 Strana: 0324
Pokňučeti, vz Kňučeti. P. si = pofňu- kati si. U Kr. Hrad. Kšť.

230795   Pokňurník Svazek: 7 Strana: 0324
Pokňurník, a, m., hypocrita. Neroďte býti jako p-ci smutní. Ev. olom. 221. P-ci, dobře prorokoval o vás. Isaiáš. 231.

230796   Pokňurný Svazek: 2 Strana: 0702
Pokňurný, pošmourný, finster. Jg.

230797   Pokobiti se Svazek: 2 Strana: 0702
Pokobiti se, il, ení = posupiti se, an- schnarchen. P. se na koho. Plk. — se komu. To sě Uhróm nepokobi (nepokobilo) = ne- zdařilo. Dal. Zajieciu sě na nich dobře po- kobi. Dal. 178. — Výb. I. 1()7.

230798   Pokocat se Svazek: 10 Strana: 0273
Pokocat se = pomazliti. Úpice. Zedn.

230799   Pokočkovati se s kým Svazek: 2 Strana: 0702
Pokočkovati se s kým (povaditi se, po- prati se, sich katzbalgen). Ros.

230800   Pokodkodákati Svazek: 7 Strana: 0324
Pokodkodákati, ein wenig gacksen. Bern.

230801   Pokochání Svazek: 2 Strana: 0702
Pokochání, n., die Ergötzung. Dch.

230802   Pokochati Svazek: 2 Strana: 0702
Pokochati = pomilovati, lieb gewinnen, lieben. — koho. L. — se v čem = radosť míti, sich in etwas ergötzen. V něčí krví se p. Troj. — se s kým.

230803   Pokoinivý Svazek: 9 Strana: 0234
Pokoinivý. Ld. Neujalo se.

230804   Pokoj Svazek: 2 Strana: 0702
Pokoj, e, m., koř. ki v po-či-ti, requiescere, odpočinouti, stupňováním pokoj. Schl, Gb. Hl. 144., Mkl. B. 3., 4. — P., onen stav ně- jaké věci, když místa svého nemění, die Ruhe. Nechej kordu s pokojem (ležeti). Cyr. Toho zboží u p-ji nechati. Půh. II 285. Já to držela tři léta. v p-ji. Půh. I. 376. Prosím jich, vono to tam (na půdě) není s p-jem (není nepovšim- nuto, mnozí toho užívají). Us. v Dobrušce. Vk. — P., odpočinutí, Ruhe, f. V. Nemá ve dne v noci pokoje. Us. Žádného p je nemíti. V. P-je od starosti neměti. V. P. si dáti. V. Nedá p-je, až . . . Us. Nech ho na p-ji. D. Dej si pokoj. Ros. Dali jsme tomu (té věci) p. Br. Mysl moje nemá p-je. Us P-je užívati. V. Na p. se dáti. D. P. odníti. Us Dejte pokoj těmto lidem. Na p. se dáti, na p. jíti; ani psům pod lavicí nedá p-je (Vz Nesvorný, Neposeda. Č., Lb.). Šm. O rozdílu mezi: pokoj, poklid, mír, příměří vz Jg. slovník. O to p-je míti jsem nemohl. Bl. Gr. 351. Býti bez p-je. Dch. Na p. odejíti. Vz Umříti, Smrť. Č. — P., stav příjemný, tichý, libý, der Friede, die Ruhe. Poženu vás, nedáte-li po-
koje. Sych. Nechte mne s pokojem, Bart.,
na p-ji; dejte mi p. D. Nedá pokoje. Jel.
Nechte mne na p-ji, mám na pilno. Sych.
P. o to mám, ich bin deshalb ausser Sorgen.
Kom., Br. Dej mu, pane, p. věčný. L. Dej
mi s tím p. Šm. P-je milovný, prostý, zba-
vený. Šm. Dej mi svatý p. Ml. Dám já tomu
svätý pokoj. Mt. S. Dej si dobrý p. Dej si
s tím člověkem dobrý p. Na Mor. Sd. Pokoje
nabyti, zur Ruhe kommen. Us. Dch. Ne-
dalo mu to (pokoje). Dch. Ty se mnú vždy
s p-em stoj. Dal. 112. Vešken svět o to stoji,
chtě rád bydliti v p-ji. Smil v. 789. Mamulko,
Franta mi nedá p-je a já sem tomu ráda.
Slez. Tč. Jdi si raději lehnout, ať je z tebe
p. Us. u Solnice. Proste jeho, ať mne v p-ji
nechá. BN. Jaj ženičko moja, dajže mi p-ja.
Ht. Sl. 217. Žen s p-jem nechali. Bart. So-
liman jej s p-em zanechal. Sl. Uh. 1. 96. — P., nepřítomnost vády, sváru, rozbroje, násilí dobré srozumění, die Ruhe, der Friede. Vý- borná je věc p. v domě. I). Rušitel, soudce p-je. P. mezi stranami učiniti. Nech lidí na p-ji. Us. Aby jeden k druhému p. zachoval. V. Dobrý- p. míti. V. Dotud jeden v p-ji bydlí, dokud se sousedům jeho líbí. Prov. V p-ji živu býti. V. Panen s p-jem nechati. Sych. Dejte mi s tím p. Sych. Ten nedá p-je. V. Jedno minouti, druhé svinouti, k třetímu pomlčeti, cesta ku pokoji. Č. Lepší kus su- chého chleba s pokojem, nežli bochník v roz- broji. Č. Mé měli s p-jem nechati. Půh. I. 351., II. 503. Na p. se dáti. Kos. Ol. I. 98. Když oni mu dají p., on dá dva (o mírné povaze). U Olom. Sd. Každý rád o p. stoj, toť jest vždycky smysl mój. Smil v. 807. Kdež môžeš, jednej ku pokoji. Smil v. 779. P. o majestat byl. Čr. Nech je p. o to, co se stalo. Čr. Raději chtie světský p. mieti s nimi. GR. Podniknouti a přijmouti pokoj a jednotu. Bart. — P., nepřítomnost vojny, der Friede. Mír a p ; p. udělati, zříditi, způsobiti, utvr- diti; v mír a p. něco uvésti; p. do času (příměří). V. P. skrze posla se žádá. Kom. P. před nepřáteli. Br. P. učiniti, Har., pevně uložiti. Troj. Blíží se k pokoji; podával na ně p. Sych. Všel s nimi v p. Flav., Sych. P. vypověděti (vojnu ohlásiti). V. Zrušení p-je; sjezd, jednání o p.; uvésti vojsko v míru n. ve způsob p-je; plat na čas, v čas p-je, za- vření p-je (ujednáni, udělání, Kmp., vz doleji); smlouvání o p.; čas p-je. J. tr. P. zjednati, D., Th. O p. rokovati. Us. P. uzavříti, Troj., Skl., ale obyčejněji: učiniti, způsobiti, zjed- nati, umluvjti, uložiti, v pokoj s někým vejíti. Brs. 179. Činícím pokoj (facientibus). ZN. P. vyprositi. Sš. P. učiniti mezi sebou. Háj. Moha užiti p-je, neobláčej se do zbroje. Č. Lepší trocha v p-ji, než na vojně hojnosť. Č. Kdo chce p-ji (kdo chce žíti v p ji), nečiň zmínky o boji; Kdo chce p-ji, hotov se k boji. Č., Lb. Kdo chce pokoje, hotov se do boje. Dch. Pro p. zbraň nosí. Vz Svárlivý. Lb P. v zemi upraviti. Dal. 157. P. od nepřátel. Hus. I. 41. P. činí bohatství, chudoba p. Vz Pokora. — S p-jem, v p-ji = pokojně, friedlich, ruhig. Poselství s p. od sebe propustil. V. Vz Rb. str. 270. — P., místo k bydlení v domě, jizba, světnice, sál, das Gemach, Zimmer, die Stube, der Saal. P. spací (ložnice), k jídlu (jídárna), ke čtení (čítárna), ku psaní (pí- sárna), pro knihy (knihovna, knihárna), pro přednášky (posluchárna), pro sněm (sněmov- na), soudní, radní, školní, besední, hostinský, taneční (tančírna), vysléchací, zimní, letní, přední, zadní, vedlejší n. postranní, p. veliký (haluzna), pro čeládku (čeledník), pro čeládku ve dvoře (ratejna, ratajna), světnička vedlé velké světnice; výstupek, přístěnek. Š. a Ž. (Walter). P. ženský, Plk., tajný (záchod). V. V jednom p-ji s někým býti. V. P. vytopiti. Žer. Do svých p-jů vešla. Troj. P. k učení. Kom. Z síně do p-jů vcházení jest. Kom. Přebývá v prostranném p-ji. Sych. P. o dvojích podlahách. Sych. Některú zbroji svú zamekl v jednom p-ji na Levnově. Půh. II. 97. Nesmí z p-je; leštitel p-jů. Dch. P. návštěvní, Rk., sedací, psací, dětský, pod střechou; p. za- říditi, nábytkem opatřiti; p-je v jednom po- řadí. Šm. — P. in böhm. UibeRsetzungen deutscher Rechtsquellen = dem deutschen ,Friede' (Umzäunung, ohrada). Nebo takoví na kraji sedící p. obecní mají učiniti na své peníze. Pr. měst. 135. — P. v kostelích, das Asylrecht der Kirchen. Gl. 245.

230805   Pokoj Svazek: 7 Strana: 0324
Pokoj. Cf. Kojiti. Šf. III. 554. P. = od- počinek Má p.; leží, odpočívá v p-ji; ode- šel k p-ji, na p.; nebude tam míti pokoje (o mrtvém). Us. Tkč. Kdo se práce bojí, nepřijde k p-ji. Us. Tč. — P. = stav pří- jemný atd. P. = nezbouřenosť mysli žádnou vášní a žádným chtíčem, dobrá s Bohem a s bližním míra, klidnosť duše pocházející z povědomí oprostěnosti od hříchův a tre-
stův a vlévající tak v chování-se s bliž-
ními, že se všemi pokoj udržuje. Sš. II. 63.
A já vždycky, co to je, že to nedá p-je,
denk mir immer, was das ist, dass mein
Sinn die Ruh' vermisst. Dch. Ať mne ne-
chá při p-ji; Ať nám dá už o to p. Wtr.
exc. Kdo sobě s p-jem stýská, najde pří-
činy ku pokoji. Dvrsk. Hledím, aby bylo
všecko s p-jem. Us. Vk. Někoho za p-jem
nechati. U Hostýna. Frt. Zimmerhackl. P.
budiž tomu domu; P. s vámi. Hnoj. Teď
ale p.! Us. Jich dušem v nebesiech daj p.
věčně; Dajť Boh zdravie v tvém p-ji. Výb.
II. 14., 35. Tam je slabé učení, kde p-je
není. Us. Tč. Svätý p. a láska je nado
všetko. Dbš. Sl. pov. II. 49. Nižádný nemá
pravého p-je, kdo nemá p-je s Bohem. Hus
I. 469. Nechaj mne již s pokojem! Pass.
mus. 321. Neb v onom království božím
jest p. rozkošný; P. mój vám dávám, osta-
vuji. Št. Kn. š. 50., 131. — P. = neprí-
tomnosť vády atd. Rozjeli se v p-ji každý
domuov. Let. 131. Daj p , máš druhý (daj
p. a já ti dám dva). Slez. Šd. Ktož by
nám dal p., dali bychom jemu dva. NB. Tč.
106. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 4l4., 417. — P. = nepŘítomnosť vojny, pax. Ž wit. 33. 15. P. v Čechách. Vz Let. 163., 171., 180. Za pokoje, zur Zeit des Friedens. Dch. Tu musili Němci prositi o p., rukojmě dáti. Tk. Ten neví, jak milý jest p., kdo neza- kusil vojny. Bž exc. Vojna nezná práva, silou panuje, p. kde zůstává, křivdy zbra- ňuje. Koll. Zp. I. 389. — P. = světnice, cubile. Ž. wit. 35. 5. — P., os. jm., akk. Pokojho. D. ol. 20.

230806   Pokoj Svazek: 7 Strana: 1361
Pokoj = nepřítomnosť násilí atd. Lépe míti s hrsť s pokojem než obě ruce plny s úsilím. Us.

230807   Pokoj Svazek: 8 Strana: 0294
Pokoj. Jedno minouti, druhé svinouti, k třetímu pomlčeti — cesta k p-ji. Šml. I. 35. Daj mi pokoj, já ti dám dva. Mor. NZ. V. 541.

230808   Pokoj Svazek: 9 Strana: 0234
Pokoj. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 347b.

230809   Pokoj Svazek: 10 Strana: 0273
Pokoj. Třikrát běda tomu, kdo pokoj člověku vyštve z domu (z duše). Tbz. V. 1. 327. Kdo chce p-ji, ať nevyzývá k boji. Wtr. Min. 60.

230810   Pokoj Svazek: 10 Strana: 0651
Pokoj. Dom za sto a p. za tisíc. Mus. slov. VI 109.

230811   Pokojedárce Svazek: 7 Strana: 0325
Pokojedárce, e, m. Sš. II. 98.

230812   Pokojedárný Svazek: 2 Strana: 0703
Pokojedárný, friedenspendend. Sš. Hc. 139.

230813   Pokojík Svazek: 2 Strana: 0703
Pokojík, u, m , pokojíček, čku, m., ein kleines Zimmer, Zimmerchen, eine Zelle. P. mnišský. — Jg.

230814   Pokojík Svazek: 7 Strana: 1361
Pokojík, gt. také: -a. D. Lhrg. 169.

230815   Pokojitel Svazek: 2 Strana: 0703
Pokojitel, e, m., der Beruhiger, Friedens- stifter. V.

230816   Pokojitelka, y, pokojitelkyně Svazek: 2 Strana: 0703
Pokojitelka, y, pokojitelkyně, ě, f., Friedensstifterin, f. Jg.

230817   1. Pokojiti Svazek: 2 Strana: 0703
1. Pokojiti, il, en, ení =pokoj, mír, po- klid jednati, pokojným činiti, ruhig machen, beruhigen, beschwichtigen, zufrieden stellen; řešiti, trösten. Jg. — co, koho: dítě (tišiti, chlácholiti; 2. trochu mlékem napojiti), strany sobě odporné, V., věřitele (jim platiti). Us. Ta bylina ukládá ? pokojí bolení hlavy. V. To, co na odporu jest, pokojiti a rovnati. V. Trh spravovati a p. Št. 88. — koho kdy: v hnutí mysli, v žalosti. V. — koho, se čím. Tím se pokoj, že Bůh vše řídí. Br. Trojím se činem nepokojí země. BO. Dítě hračkami p. — se s kým. Ktožť pokojí sě s Bohem neb s bližními. Št. 288.

230818   Pokojiti co Svazek: 7 Strana: 1361
Pokojiti co: zemi. Arch. X 257.

230819   Pokojiti koho čím Svazek: 8 Strana: 0294
Pokojiti koho čím: penězi (řádně pla- titi). Kat. z Žer. 1. 26.

230820   Pokojitý Svazek: 2 Strana: 0703
Pokojitý, pokojný, Friedens-. P. hostina. Sš. I. 234

230821   Pokojná Svazek: 7 Strana: 0325
Pokojná, é, f. = komorná, das Kammer-, Stubenmädchen. Šd. Vz Pokojová, Pokojská.

230822   Pokojně Svazek: 2 Strana: 0703
Pokojně, s pokojem, ruhig. P. živu býti, V., spáti, D., sobě vésti. V. — P , tiše, sanft. P. odpovídati. Kom. — P., bez hádky, fried- lich, friedfertig. Lidé p. živi býti by mohli. Že sú léta p. vydrželi. Tč.

230823   Pokojnice Svazek: 2 Strana: 0703
Pokojnice, e, f., die Mieths-, Zimmerfrau.

230824   Pokojník Svazek: 2 Strana: 0703
Pokojník, a, m., der ein Zimmer gemie- thet hat, der Inmann. Gl. 24G. — P., ein Friedfertiger. Jg.

230825   Pokojník Svazek: 7 Strana: 0325
Pokojník, der Friedfertige. Abyste vši- chni p-ci k spasení věcnému přivedeni byli. 1602. — P. podruh, Inmann. Wtr. Obr. 16.

230826   Pokojník Svazek: 8 Strana: 0294
Pokojník, a, m. = nájemník v universitě v XVI. a XVII. stol. Světz. 1893. 26. b.

230827   Pokojnosť Svazek: 2 Strana: 0703
Pokojnosť, i, f., pokoj, die Ruhe, Stille, Friedfertigkeit, Genügsamkeit. D. P. mysli. Ros. V p-sti zůstávati. Br.

230828   Pokojný Svazek: 2 Strana: 0703
Pokojný; pokojen, jna, o = pokoj zacho- vávající, krotký, tichý, ruhig, still. P. moře, V., spaní, dítě. — P., bez péče, ruhig. P. život vésti; p-né mysli býti. V. P. svědomí. — P., skrovný, spokojený, genügsam. D. — v čem: v mysli. Us. — P., pokoje milovný, friedsam, friedfertig, friedlich. V. P-ná slova k nim mluvila. Háj. — P., válkou nestížený, friedlich, Friedens-. P. stav nejžádostivější jest. Kom. Válečné i p-né věci. Jel. P. léta, vz Léta. Půh. II. 274. — P., jur., bez od- poru, ohne Einrede. P. vydržení let měst- ských (ruhiger Besitz der Verjährung). D.

230829   Pokojný Svazek: 7 Strana: 0325
Pokojný = bez péče. P-ho života ani zlato ani drahé kameni nedává. Výb. II. 1604. Obličej jmajú p-ný. Alx.V. — P. = míru milovný. P. pán. Št. Kn. š. 170. — P. = bez odporu. Jeden každý při p. dr- žení a užívání gruntuov zůstati má. 1579.

230830   Pokojomalba, y Svazek: 10 Strana: 0273
Pokojomalba, y, f. Nár. list. 1903. č. 215. 1. Lépe: malba pokojů.

230831   Pokojov Svazek: 2 Strana: 0703
Pokojov, a, m.,Pokojau, ves u Žďáru v Br- něnsku. PL.

230832   Pokojová Svazek: 7 Strana: 0325
Pokojová, é, f. = pokojná. Šd.

230833   Pokojovice Svazek: 2 Strana: 0703
Pokojovice, dle Budějovice, ves u Tře- bíče na Mor. PL.

230834   Pokojový Svazek: 2 Strana: 0703
Pokojový, Zimmer-. P. dvéře. St. skl.

230835   Pokojská Svazek: 7 Strana: 0325
Pokojská, é, f. = pokojná. Us. Pdl., Nár. listy.

230836   Pokojský Svazek: 7 Strana: 1361
Pokojský, ého, m., Zimmerwärter. Us.

230837   Pokokrhati Svazek: 2 Strana: 0703
Pokokrhati, ein wenig krähen. Ros.

230838   Pokoktati, pokoktávati Svazek: 2 Strana: 0703
Pokoktati, pokoktávati, ein wenig stot- tern. ROS.

230839   Pokolébati Svazek: 2 Strana: 0703
Pokolébati, vz Pokolíbati.

230840   Pokolebenice Svazek: 7 Strana: 0325
Pokolebenice, e, f. A v Moravě kdys, jakož praví, kopu farář dával od kolébky, protož převzděli tomu platu cunabulales, česky p. Hus I. 144.

230841   Pokolebnice Svazek: 9 Strana: 0234
Pokolebnice v VIL 325. dle Flš. v Mus. 1898. 246. chybně m. pokolební.

230842   Pokoledovati na koho Svazek: 2 Strana: 0703
Pokoledovati na koho (koledu mu za- zpívati, ihm die Koleda singen).

230843   Pokolenek Svazek: 2 Strana: 0703
Pokolenek, nku, m., die Kniegegend. Hý. Od p-ku až k hrdlu. 1520.

230844   Pokolení Svazek: 2 Strana: 0703
Pokolení, í, n., co z jednoho kolena, článku lidské rodiny vyjde, rod, plémě, stupen, das Geschlecht, der Stamm, die Abstammung. Z p. až do p. zvěstovati budem chválu tvou. Ctib. Pokrevní v p. vzhůru vstupujícím a dolů sestupujícím; pokrevní p. vstupujícího a sestupujícího. J. tr. P. vzhůru vstupující (předkové): otec, děd, praděd atd.; dolů sestupující (ne: dolů vstupující. Er.): syn, vnuk, pravnuk atd. (potomkové). Pt. P. po- bočné; v přímém p. od někoho pocházeti. J. tr. P. mužské, ženské. Nz. P. po straně přeslice n. vřetena, p. po přeslici n. po vře- tenu (ženské); po meči (mužské). J. tr. P. bezvěré, převrácené. Sš L. 95. O p. lidském vz více v KP. I. 4. 6. 9. — P., summa všech z jednoho kolena pocházejících, der Stamm. Dvanáctero p. israelské. D. Z jiného p., kmene. V. Urozeného p. Pulk. — P., summa všech rodem neb jinak příbuzných, podobných, rod, das Geschlecht, die Gattung, Art. Všecko lidské p. V. Rozličná p. ptactva. Ros. P. ještěrčí. Jel. Sestero p. hub jest. V. Jediničký ve svém pokolení. V. Závisť má troje p., téžť jest i o hněvu. Št. 122. P. podlé svých čeledí by zpytáno. BO. Parmy dvojího p. mají. Ler.

230845   Pokolení Svazek: 7 Strana: 0325
Pokolení. Cf. Mkl. Etym. 124. Z p. na p. přecházeti. Anth. I. 3. vyd. III. P po- hlavní, nepohlavní. Rosc. 72.

230846   Pokolení Svazek: 8 Strana: 0294
Pokolení. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 77.

230847   Pokolení Svazek: 9 Strana: 0234
Pokolení = obor. Prospěl toliko v epickém p. Pal. (Pal. Pam. 336. )

230848   Pokolenní, -ný Svazek: 2 Strana: 0703
Pokolenní, -ný, Stamm-, Geschlecht-. Jg.

230849   Pokolenový Svazek: 2 Strana: 0703
Pokolenový, Geschlecht-. P. znaky. Presl.

230850   Pokolensky Svazek: 2 Strana: 0703
Pokolensky lézti (po kolenou). Na Slov.

230851   Pokoli Svazek: 2 Strana: 0703
Pokoli, vz Pokláti.

230852   Pokolíbati Svazek: 2 Strana: 0703
Pokolíbati, pokolébati, ein wenig wiegen. — koho. Pokolíbej to dítě. Us.
Pokolísati, ein wenig schaukeln Slov.

230853   Pokolinsko Svazek: 9 Strana: 0234
Pokolinsko lézti. Němc. III. 260.

230854   Pokoliti Svazek: 2 Strana: 0703
Pokoliti, il, en, eni, bepfählen. Ros. Pokolomaziti, il, en, ení, theerig machen. D.

230855   Pokoliti koho kam čim Svazek: 10 Strana: 0273
Pokoliti koho kam čim: k zemi ruč- nicí = sraziti. Tbz. V. 5. 13.

230856   Pokoľko Svazek: 7 Strana: 0325
Pokoľko = po kolika. Slov. Ht. Sl. ml. 195, Rl. Pr. II. 227.

230857   Pokolomútiti koho Svazek: 8 Strana: 0294
Pokolomútiti koho = pomásti a p. Phľd. 1893. 578.

230858   Pokolvar Svazek: 2 Strana: 0703
Pokolvar, u, m., černý pupen, schwarze Brandblatter. Slov. nov. 1856. 338.

230859   Pokolvar Svazek: 8 Strana: 0294
Pokolvar, u, m., carbunculus = pekelní oheň, čierny pluzgier, mrcha pupä (ulcus ma- lignum), úmorník. Phľd. 1894. 493.

230860   Pokolvar Svazek: 9 Strana: 0234
Pokolvar. Naň přikládají paradajky. Phľd. 1898. 502.

230861   Pokomoliti Svazek: 7 Strana: 0325
Pokomoliti, alles o. ganz stutzen. Bern.

230862   Pokon Svazek: 2 Strana: 0703
Pokon, u, m. = konec, das Ende. Výb. I. 179. Na pokon se přece splní má vůle. Koll. — KB.

230863   Pokon Svazek: 7 Strana: 0325
Pokon. Cf. Mkl. Etym. 115. Na pokon, in finem. Ž. wit. 9. 19. V ž. poděbr.: na skončení. Že on i mrtvé i živé bude i na pokon súdě. Výb. I. 179. Já bych byl šťa- sten ještě na p Osv. VI. 941. Na p. byla knížečka do Francie zavezena. Jel. Enc. m. XI.

230864   Pokonání Svazek: 7 Strana: 0325
Pokonání, n. Vyzval ho k priatelskému p. (věci). Slov. Orl. II. 206.

230865   Pokonání Svazek: 9 Strana: 0234
Pokonání, n. = konec života. P. na životě toho člověka. Maš. ruk. 169a.

230866   Pokonání Svazek: 10 Strana: 0273
Pokonání. Citat v II. Přisp. 234. jest v: Lék. B. 169a.

230867   Pokonati Svazek: 2 Strana: 0703
Pokonati, pokonávati, zu Stande bringen, beendigen. — co (čeho) mezi kým. Naději se, že toho mezi nimi pokorním. Rkp. Mus. To pokonali (ukončili). Schön. P. nepřítele (přemoci, polsky). L. — koho čím (pře- moci, polsky): slovy. L. — se s kým = povaditi. Šm., Rk.

230868   Pokonati Svazek: 8 Strana: 0294
Pokonati. A když toho pokona. AlxV. 2001. — P. koho s kým = porovnati. Phľd. 1895. 311.

230869   Pokonati kde Svazek: 7 Strana: 0325
Pokonati kde. Kterak jste u nás p-li (pochodili)? NB. Tč. 219.

230870   Pokonávanie Svazek: 8 Strana: 0294
Pokonávanie, n. = jednání. Závěrečné p. Phľd. XII. 389., 312.

230871   Pokonávka Svazek: 7 Strana: 0325
Pokonávka, y, f. = pokonání. V prá- cach a p-kách svojho povolania. Slov. Dle záverečnej pokonávky pripadlo mestu platit 81000 zl. Sl. let. VI. 123.

230872   Pokonávka Svazek: 9 Strana: 0234
Pokonávka = námluvy a p. Phľd. 1898. 240.

230873   Pokončiti Svazek: 2 Strana: 0704
Pokončiti, il, en, ení, nach einander be- endigen. Jg.

230874   Pokonický Svazek: 7 Strana: 0325
Pokonický, ého, m., os. jm. Arch. VIII. 411.

230875   Pokonně Svazek: 7 Strana: 0325
Pokonně = posledně, na pokon, konečně. Slov. Phľd. VII 40.

230876   Pokonno Svazek: 7 Strana: 0325
Pokonno = pokonně. Už hasne oko, p. hruď dýše. Phľd. V. 2. — Vaj. T. m. 35.

230877   Pokonný Svazek: 2 Strana: 0704
Pokonný, -ní (zastr.), poslední, der letzte. P. ráz. Pís. slov.

230878   Pokop Svazek: 2 Strana: 0704
Pokop, u, m., die Mine.

230879   Pokopati Svazek: 2 Strana: 0704
Pokopati, pokopávati, trochu kopati, ein wenig graben, aufgraben.— co: řepu, bram- bory, cukrovku. Na Hlinsku. Všk. — kde. Pokopej také na tom záhoně. Us. — P., zakopati, ver-, eingraben. — co kde kam. Tělo s droby v chlévě jsem pokopal. GR. Pokopa je pod terebintem. BO. P. něco v zemi, Ctib., pod zem. Ms. pr. pr.

230880   Pokopati Svazek: 7 Strana: 1361
Pokopati. V zemi někoho p. = zakopati. Arch. XI. 255.

230881   Pokopati Svazek: 9 Strana: 0234
Pokopati = zakopati. Když šafář nechtěl hřivnu p. Št. Bes. 1. ?. něco také = poka- ziti. Hoř. 93.

230882   Pokopati koho v Svazek: 8 Strana: 0294
Pokopati koho v zemi. GR. Nov. 111. 14.

230883   Pokopiti Svazek: 7 Strana: 0325
Pokopiti, alles oder ganz ausschneiden.

230884   Pokopky Svazek: 7 Strana: 0325
Pokopky, pl. = výkopky. Laš. Wrch.

230885   Pokopní Svazek: 2 Strana: 0704
Pokopní, Minen-. P. průchod. D.

230886   Pokopný Svazek: 7 Strana: 0325
Pokopný = podkopní. P. práce. Pyp. K. II. 228.

230887   Pokora Svazek: 2 Strana: 0704
Pokora, y, f., poníženosť, tichost, die Dc- muth. P. stojí naproti pýše. Hš. P. jest do- brovolné ponížení mysli. Výb. I. 757. P. jest mysli své ponížiti vidúce své nedostatky. Št. N. 215. P. v theol.= uznávání své vlastní mdloby a úplné od Boha odvislosti. MP. 136. Aby, nevieš co, shromáždil kto šlechetnosti, bez p-ry ztratil by vše. Št. P-ru na sobě ukazovati; p. ducha, srdce; p-ru činiti. V. Jíti někomu v pokoru (pokořiti sej mu). Dal., St. skl. Tys mi pokora (ale ne!). Šm. P. mi- losti, pýcha dochází žalosti. Č. P. mlčkem se omlouvá, č. P. činí pokoj, pokoj činí bohatství, bohatství činí pýchu, pýcha činí válku, válka činí chudobu, chudoba zase pokoru. C, Rým. Kde síla a moc nestačuje, p. pomáhá. Č. S největší p-rou někoho po- zdraviti. Kram. P. poctivosti, pýcha pádu. Lb. P. náhrdlek panenský. Sk. Protož daj srdce pokoře. Smil v. 1232. Proto syn otciu (otci) v p-ru jide. Dal. 90. P. je šperk pa- nenský. Km. Vz o pokoře více v St. N. 217. Strany přísloví vz: Chváliti, Klas, Koupě, Kůň, Pokorný, Pole, Pýcha, Víno, Výška. — P., ve strslov. právě způsob, jímž mohl vrah upokojiti pokrevné zabitého a osvoboditi se od jich pomsty. Vz S. N., G1. 240. P-ry bývají, když vraždy smluví. Št.

230888   Pokora Svazek: 7 Strana: 0325
Pokora. P. nezáleží v tom, aby vzne- šenec nevěděl a nepriznával se k vzneše- nosti své, nýbrž jí neužíval leda ke spáse lidské. Sš J. 216. Vyššiemu sebe pokořiti se nevždy bývá pravá p. Hus III. 148. P. a přívětivosť získá častěji více než meč a násilí. Us. P. mocnějšího přemáhá; P. stěnu proráží; Ctnosť a p nemá místa u dvora; P. všude projde. Bž. exc — P., patientia, trpělivost P-ru měj ve mně. Ev. olom. 300. — P. = smutek. Celý rok býti na pokoře (nositi smutek) Slov. Němc. — Št. Kn. š. 20., Mtc. 1880. 48. — P., y, m , os. jm. Blk. Kfs 477.

230889   Pokora Svazek: 8 Strana: 0294
Pokora. Církevní p. byla mu uložena = musil jíti v lehkém oděve a bos maje na krku pichlavé halže a nesa v rukou pruty; musil obcházeti kostely (v místě jsoucí) a přišed ku vratům těch kterých kostelů byl tam od kněží žalmy odříkávajících za přítomnosti lidu oněmi pruty mrskán. Věst. op. 1892. 6. — P. = smutek. Phľd. 1895. 27.

230890   Pokora Svazek: 9 Strana: 0234
Pokora jest mladé ctižádosti řebříkem. Slád. Caes. 35. P. — zlatá komora. Zát. Př. IV. 502.

230891   Pokoradz Svazek: 7 Strana: 0325
Pokoradz, e, f. = dědina u Rymavy na Slov.; je starobylé pohrobiště Slovanov, kde podnes slovanské popelnice vynachád- zajú. Slov. Sb. sl. ps. II. 1. 96.

230892   Pokorčiti se Svazek: 2 Strana: 0704
Pokorčiti se, poškorpiti se, pohádati se, in Zank gerathen. V Táborsku. Kolář.

230893   Pokoren Svazek: 10 Strana: 0273
Pokoren, rna, o, vz Pokorný.

230894   Pokorka Svazek: 2 Strana: 0704
Pokorka, y, f. = pokora. — P., y, m. a f., pokorný človek. Div. z och.

230895   Pokormoutiti Svazek: 2 Strana: 0704
Pokormoutiti, betrüben. — koho čím. Všech pokormoutil tou novinou. Jg. — se nad čím. Ros.

230896   Pokorná Svazek: 7 Strana: 0325
Pokorná Jar. Jg. H. 1. 613.

230897   Pokorně Svazek: 2 Strana: 0704
Pokorně, s pokorou, ponížené, demühig. P. prositi, V., Kom., sobě vésti. V.

230898   Pokorně Svazek: 7 Strana: 0325
Pokorně trpěti. Št. Kn. š. 35. (17., 28). — Hus II. 319.

230899   Pokorní Svazek: 2 Strana: 0638
Pokorní, unter der Rinde befindlich.

230900   Pokorníce Svazek: 2 Strana: 0704
Pokorníce, e, f., pokorná sestra, eine De- müthige. Kalina.

230901   Pokornický Svazek: 2 Strana: 0704
Pokornický, sehr demiithig. Br.

230902   Pokorníčkování Svazek: 7 Strana: 0325
Pokorníčkování, n., das Demüthigthun. Plazivé p. a otroctví. Koll. III. 178.

230903   Pokorník Svazek: 7 Strana: 0325
Pokorník, a, m., der Kreuzträger (aus Busse). Bern.

230904   Pokorný Svazek: 2 Strana: 0704
Pokorný, pokoren, rna, o, krotký, poní- žený, tichý, demüthig, demuthvoll. V. P. jest ten, kdo při vší své dokonalosti málo o sobě myslí. Blř. P-ného a tichého ducha býti. V. P. duch, srdce, žádosť, V., prosba. Us. Ně- koho p-ného učiniti (pokořiti). V. Pyšným se pán Bůh protiví, pokorným dává svou milosť. Prov. P. slovo hněv ukrocuje. P. srdce jest nejdražší poklad. Km. Buď pokoren. BO. Strany pořekadel vz Tichý, Ovce. — čím: srdcem. Výb. I. 701., V. — ke komu: k li- dem. St. skl. — kde. Kdo nechce na světě p-ným býti, má slušně ode všech potupen býti. Vz Pokora. Lb. -- komu. Zk. — proti komu: proti Bohu. Št.

230905   Pokorný Svazek: 7 Strana: 0325
Pokorný hlas. Us. Dělati se p-ným. Dch. Jako beránek velmě jsa p-ren. Hus III. 217. Čím pokornější, tím líbeznější. Lpř., Bž. exc. — čím: srdcem. Hus 1. 167., 316., II. 315., Luk z Pr. — ke komu. Buďme k mi- lému Kristu p-ni Hus II. 48. — proč. číra kdo jest pokornější z větčie lásky. Hus I 152. - P., ého, m., os. jm. Cf. Blk. Kfsk. 1388. P. Frant 1819 Jg. H. 1. 613. — P. V. Jg. H. 1. 613. — P. Rudolf, spisov., 1853.—1887. Vz Tf. H. 1. 134., 146., Pyp. K. II. 545., Bačk. Př. 20, 25., 52 , 81., 130., Rk. Sl. — P. Mart., řed. obec. real. gymn v Praze, naroz. v Kr. Hradci 1836. Vz Tf. H. 1. 189., 190., 193., 194., 200., Šb. Dj. ř. 278., Bačk. Př. 161., 166., Rk. Sl.

230906   Pokorný Svazek: 8 Strana: 0294
Pokorný. Kdo příliš jest p-ren, ten za blázna jmín bývá. GR. Nov. 126. 22.

230907   Pokorný Svazek: 9 Strana: 0234
Pokorný Mart., Rud. a j. Sr. Jub. XXIV. P. Mart. f 31. /1. 1900.

230908   Pokorný Svazek: 10 Strana: 0273
Pokorný Gotth., hud., 1733. —1802.; Martin, gymn. řed. a spis., 1836. —1900., vz Alm. XI. 177. —181.; Rudolf (sr. také Flš. Písm. 709. ); Jos., spis., nar. 1866.; P. Pikulík Jos., č. samouk, nar. 1842. Vz Ott. XX. 25. nn. — P. Bedřich, prof. a spisov. — P. Fr., spis.

230909   Pokorovačka Svazek: 7 Strana: 0326
Pokorovačka = žena mrtvého pokořu- jící, das Trauer-, Klageweib. Šd. Cf. Vy- kládačka.

230910   Pokorovať Svazek: 8 Strana: 0294
Pokorovať = smutek nositi. Phľd. 1895. 27.

230911   Pokorpati Svazek: 7 Strana: 0326
Pokorpati, pokarpati = látati, flicken. U Místka. Škd.

230912   Pokoruvačka Svazek: 7 Strana: 0326
Pokoruvačka, y, f. = pokorovačka. Šd.

230913   Pokorúvať Svazek: 8 Strana: 0570
Pokorúvať. Cf. Pokorovať.

230914   Pokoření Svazek: 2 Strana: 0704
Pokoření, n., die Demüthigung.

230915   Pokořeniti Svazek: 7 Strana: 0325
Pokořeniti, würzen. Us.

230916   Pokořený Svazek: 2 Strana: 0704
Pokořený; -en, a, o, gedemüthigt. Jg.

230917   Pokořený čím več Svazek: 7 Strana: 0325
Pokořený čím več. Obce válkou po- kořené v porobu. J. Lpř.

230918   Pokořistiti Svazek: 2 Strana: 0704
Pokořistiti, il, stěn, ění, pokořistovati, ein wenig beuten. Ros. Vz Kořistiti.

230919   Pokořitel Svazek: 7 Strana: 0325
Pokořitel, e, m., der Bezwinger. Šmb.

230920   Pokořiti Svazek: 2 Strana: 0704
Pokořiti, il, en, ení; pokořovati, ponížiti, snížiti, zkrotiti, rohy sraziti, demiithigen. — koho. V. — se. Rozvážlivý raději se po- koří. Kom. — se komu: Bohu, Háj., po- ručníkovi. Sych. P. se vyššímu. Háj. — Dal., Ros. — se proti komu. Proti JMC. se po- kořili. Akt. Ferd. -- se před kým. Musil se před ním p. Háj. Pokoř duši před záko- nem Páně. Sš. Bs. 181. — se s kým. Lépe p. se s tichými, nežli plen děliti s pyšnými. BO. — se pod co: pod mocnou ruku boží. Br.

230921   Pokořiti Svazek: 7 Strana: 0325
Pokořiti. Pokořovati. Ž. brn. 34. 14. Pokořívati. Ž. wit. 34. 14. — se před kým. Št. Kn. š. 48. — koho čím več. Vz Po- kořený. — se čím jak. Pokořil se poslu- šenstvím až k smrti s otcova trónu bož- ského na takú nízkosť. Št. Kn. š. 20. — Hus II. 365.

230922   Pokořovací, H Svazek: 2 Strana: 0704
Pokořovací, Huldigungs-. Šm.

230923   Pokořování Svazek: 7 Strana: 0326
Pokořování, n., vz Pokorovati Domácí na znak p. odějí se do nejchatrnějších obleků. Slov. Pokr. Pot. I 32.

230924   Pokořovati Svazek: 2 Strana: 0704
Pokořovati, želati, smutek míti, trauern. Na Slov. Hdk.

230925   Pokos Svazek: 2 Strana: 0704
Pokos, u, m., pokosení, sečení trávy n. obilí, das Mähen, Hinlegen. L., Boč. ex ms. 1628. — P. na Mor. jeden řad sečené trávy, co po kose zůstává, die Mahd. Obilí leží na p-sích. Jak se já mám zelenať (tráva), dy už sem na p-si. Mor. pís. 204. (Zb.). P., obilí za kosou na zem položené, dlouhé obilí klade se na zem pokladinami. Vz Pokladina. Pk. Na p. žati (po záhoně) Mor. Brt. Dělati malé, velké p-sy; malým, velkým p-sem séci, sekati. Us. na Mor. Hý. — Na pokos = kosmo, schräg. Větev ostrým nožem na p. sříznouti. Vaň. Sukno na p. stříhnouti. Us. U bednářů: dno na p. sřezati = skositi, obřezati. Šp. Šátek na p. uvázaný (na babku). Chrud. Kd. Vz Pobok.

230926   Pokos Svazek: 8 Strana: 0294
Pokos, u, m. = proschlé seno. Val. Vck. Val. I. 20.

230927   Pokos Svazek: 10 Strana: 0273
Pokos. Na pokos šátek vázati, jinde: na placku. Jrsk. XXII. 200. Sr. Sacký.

230928   Pokos v Svazek: 7 Strana: 0326
Pokos v tělocv. Dvojchmat pokos, der Querzweigriff, roznožiti pokos, quergrät- schen. Čsk.

230929   Pokose Svazek: 2 Strana: 0704
Pokose, jm. polí u Kojetína. Km.

230930   Pokosený Svazek: 7 Strana: 0326
Pokosený;-en, a, o, ahgemäht P. tráva. Us.

230931   Pokositi Svazek: 2 Strana: 0704
Pokositi, il, en, ení, abmähen. — co: trávu. Kouble.

230932   Pokositi Svazek: 7 Strana: 0326
Pokositi, pokosovati — jak. Dobře ko- senka pokosuje, keď mu milenka pobrusuje. Brt P. II. 408. — co kam. Můj houfec p-sil mi k zemi (srubal). Kká. Td. 282. — se s kým = pohádati. Slov Rr. SB

230933   Pokosky Svazek: 2 Strana: 0704
Pokosky, pl., m., kupky sena, U Kostelce n. O. Ktk.

230934   Pokosmatěti Svazek: 2 Strana: 0704
Pokosmatěti, ěl, ění, rauh und zottig werden. Jg. Cf. kosm, kosm? a kosma, kor. kos + m?, capillus, vlásek. Mkl. B. 232., 233. (Hý.).

230935   Pokosmatiti Svazek: 2 Strana: 0704
Pokosmatiti, il, cen, ení, zottig machen. Us.

230936   Pokosné Svazek: 7 Strana: 0326
Pokosné, ého, n., der Mäherlohn. Rk., Loos.

230937   Pokosní Svazek: 8 Strana: 0294
Pokosní. P. plášť jeptišek. XVI. stol. Mus. 1894. 507.

230938   Pokosnice Svazek: 2 Strana: 0704
Pokosnice, e, f., die Schräg-, Gehrunga- schneide. Skv.

230939   Pokosnice Svazek: 9 Strana: 0234
Pokosnice, e, f. = náčiní kolářské. Ott. XIV. 536b.

230940   Pokosnice Svazek: 10 Strana: 0273
Pokosnice, e, f. P. na přiřezávání v úhlu. Vz KP. XI. 12. s vyobrazením.

230941   Pokosník Svazek: 2 Strana: 0704
Pokosník,u, m., das Schrägmass. P.hybný, langes Sch. Skv., Hlk.

230942   Pokosník Svazek: 10 Strana: 0273
Pokosník, u, m. = nástroj truhlářský k přenášení libovolných úhlů. Vz KP. XI. 8.

230943   Pokosný Svazek: 2 Strana: 0704
Pokosný, k pokosu se vztahující, Mahd-. P. místo. — P., na způsob kosy dlouhý a v jednom konci úzký, nakřivený, schräg. P. rukávy. Ros.

230944   Pokost Svazek: 2 Strana: 0704
Pokost, u, m. (z pol.), fermež, der Fir- niss. P-sty smyslem nejširším zoveme teku- tiny, jež v tenké vrstvě na plochu kteroukoli- věk natřeny jsouce vysychají a lesklou tvrdou povlaku zůstavují, která předmět takto po- vlečený obaluje a chrání. Toho druhu jsou na př. roztok křemanu draselnatého (vodní sklo), roztok pyroxylinu či střelné bavlny, vařený olej lněný, roztoky pryskyřic. Ale užším smyslem zoveme p-sty toliko a) vy- sychavé oleje aneb roztoky pryskyřic v nich, p-sty mastné (fette Firnisse); b) roztoky pry- skyřic v tekutinách těkavých, p-sty prysky- řičné č. laky (Harzfirnisse, Lacke). Tyto pak jsou buď líhovaté (weingeistige Lacke) aneb terpentinové (Terpentinlacke). Laky z oleje (Oelfirnisse) jsou oleje vysychavé, pro ry- chlejší vysychání a tvrdnutí slizu zbavené. Šfk. 536., 502. P. knihtiskařský, pouze li- hový, siličnatý, Šfk. 502., 537., ryzý (Gold- firniss), leptací (při měďopisectví), lakový, lněný, Techn., kočární, kopalový, k pozla- cováni, mastixový, mineralní, na nábytek, olejový, ořechový, podzlatní, pryskyřicový, šelakový, španělský, terpentinový, zlatý, Kh., čalounový, damarový, hlaťový, jantarový, lesklý. Šm. Vz Fermež, Lak. P-stem něco natříti, potírati, napustiti. Šm.

230945   Pokosť Svazek: 2 Strana: 0705
Pokosť, i, f., die Beinkruste. 8m.

230946   Pokostář Svazek: 2 Strana: 0705
Pokostář, e, m., der Firnisssieder. Techn.

230947   Pokostářka Svazek: 2 Strana: 0705
Pokostářka, y, f., die Firnisssiederin.

230948   Pokostářský Svazek: 2 Strana: 0705
Pokostářský, Firnisssieder-.

230949   Pokostářství,n Svazek: 2 Strana: 0705
Pokostářství,n., die Firnisssiederei.Techn.

230950   Pokostečný Svazek: 2 Strana: 0705
Pokostečný, Beinhäutchen-. Vz Pokostka. P. nadutí. Ja. P. vodnatelnosť. Hý.

230951   Pokostice Svazek: 2 Strana: 0705
Pokostice, e, f. = pokostka. Ssav.

230952   Pokostiti Svazek: 2 Strana: 0705
Pokostiti, il, ěn, ění, pokostovati, firnis- sen. Techn.

230953   Pokostivý Svazek: 2 Strana: 0705
Pokostivý, pokostovitý, firnissartig. Rostl.

230954   Pokostka Svazek: 2 Strana: 0705
Pokostka, y, f., mázdřice kostní, die Bein- haut. Krok.

230955   Pokostněti Svazek: 2 Strana: 0705
Pokostněti, ěl,ění, mit einer Beinkruste sich überziehen. Šm.

230956   Pokostní Svazek: 2 Strana: 0705
Pokostní, Bein-. P. stříl, der Beinhaut- krebs. Ja.

230957   Pokostní Svazek: 8 Strana: 0294
Pokostní v. pakostní. Hus. Post, 172. b., Háj. Herb. 368.

230958   Pokostnice Svazek: 2 Strana: 0705
Pokostnice, e, f., pakostnice, die Gicht, dna. P., že po kostech se tluče. Hus.

230959   Pokostnice Svazek: 8 Strana: 0294
Pokostnice, e, f. = pakostnice. V. Kal. 368. b.

230960   Pokostnice Svazek: 9 Strana: 0234
Pokostnice. Za Hus v II. 705. polož: II. 376.

230961   Pokostník Svazek: 2 Strana: 0705
Pokostník, a, m., kdo má pakostnici, ein Gichtischer. Hus.

230962   Pokostník Svazek: 8 Strana: 0294
Pokostník, a, m. = pakostník. Hus. Post, 172. b., Háj. Herb. 368.

230963   Pokostování Svazek: 2 Strana: 0705
Pokostování, n., potahování pokostem či fermeží. S. N. Vz násl.

230964   Pokostovaný Svazek: 7 Strana: 0326
Pokostovaný; -án, a, o, überfirnisst. P. papír Mj. 126.

230965   Pokostovati Svazek: 2 Strana: 0705
Pokostovati, fermežiti, mit Firniss be- streichen, überfirnissen. Techn.

230966   Pokostovitý Svazek: 2 Strana: 0705
Pokostovitý, firnissartig. Rostl.

230967   Pokostový Svazek: 2 Strana: 0705
Pokostový. Firniss-. P. měchýř, die Fir- nissblase, barva. Šm.

230968   Pokosty Svazek: 7 Strana: 0326
Pokosty, vz Šf. Poč. 497., Schd. II. 404., Kram Slov., Mkl Etym. 254., Rk Sl.

230969   Pokosty Svazek: 10 Strana: 0651
Pokosty či fermeže. Vz KP. XL 439.

230970   Pokošarovať Svazek: 7 Strana: 0326
Pokošarovať, vz Košarovati, Pokošeřiti. Dbš. Sl. pov. III. 33.

230971   Pokošeřiti Svazek: 2 Strana: 0705
Pokošeřiti, il, en, ení, stádem ovcí po- hnojiti pase je na některém poli, pferchen. Na Slov. Vz Hnojiti.

230972   Pokošin Svazek: 8 Strana: 0294
Pokošin, a, m. = látka harasu podobná. Wtr. Krj. I. 116.

230973   Pokošinový Svazek: 8 Strana: 0294
Pokošinový. P. plátno. XV. stol. Wtr. Krj. I. 145. Cf. Pokošin.

230974   Pokošinový. P Svazek: 10 Strana: 0651
Pokošinový. P. peřina. Wtr Řem. 869. Sr. Pokošin v I. Přisp.

230975   Pokoštovati Svazek: 2 Strana: 0705
Pokoštovati, vz Pokusiti, Okusiti.

230976   Pokoštovati Svazek: 9 Strana: 0234
Pokoštovati. Chtěli ho p. (zkoušeti). Ezop. 166.

230977   Pokotáceti se Svazek: 2 Strana: 0705
Pokotáceti se, el, ení, sich weilenweise niederlegen. Us.

230978   Pokotaliti Svazek: 2 Strana: 0705
Pokotaliti, pokutaliti, il, en, ení; poko- táleti, pokutáleti, el, en, ení; pokotalovati, pokutalovati, wälzen, fortrollen. — co, čím. On to (tím) pokutaluje. Ros.

230979   1. Pokotiti Svazek: 2 Strana: 0705
1. Pokotiti, il, cen, ení; pokáceti, el, en, ení, převrhnouti, poraziti, umstürzen, um- werfen. — co, koho. Vítr kmeny pokácel. — se, padnouti, dahinfallen. Kom. — co čím. Stromy sekerou pokáceli.

230980   Pokotiti Svazek: 7 Strana: 0326
Pokotiti. Čbán sě dolóv s hory pokoti Hr rk. 389.

230981   Pokotiti Svazek: 8 Strana: 0294
Pokotiti. Ranou (ho) v mrchy (mrtvoly) s kone pokotí (srazí). Kub. Rol. 61., 64. aj.

230982   2. Pokotiti se Svazek: 2 Strana: 0705
2. Pokotiti se, il, ění, mladé poroditi jako kočka, Junge werfen. Ovce se pokotily. Plk.

230983   Pokouknouti Svazek: 2 Strana: 0705
Pokouknouti, knul ? kl, utí; pokoukati, pokukovati, ein wenig gucken, schauen, nach-, begucken. — kde. On za tou zdí pořád po- kukuje. Us.

230984   Pokouknouti po něčem Svazek: 10 Strana: 0273
Pokouknouti po něčem = všímnouti si čeho. Hamz. 63.

230985   Pokoupati Svazek: 2 Strana: 0705
Pokoupati, ein wenig o. nach einander baden. — koho. Jg. — se kde: v rybníce. Us.

230986   Pokoupení Svazek: 7 Strana: 0326
Pokoupení, n., der Zusammen-, Ankauf. Šp.

230987   Pokoupiti Svazek: 2 Strana: 0705
Pokoupiti, kup, il, en, ení; pokupovati, von etwas viel o. allerlei kaufen. Až to po- koupírn. Us. Dch. — co kde zač. On všecku zvěř na trhu za drahý peníz pokoupil. — co odkud. Obilé ze vsie Sýrie, kudyž jest táhl, kázal pokúpiti. BO.

230988   Pokoupiti Svazek: 7 Strana: 0326
Pokoupiti Když kto pokúpí některú věc sám všicku; P. vše obilé. Št. Kn. š. 173. Sova mnoho p-la. Č. Kn. š. 87. — čím Svú krvjú mnoho duš pokúpi. Výb. II. 4., Leg. o 12 apošt. Pokousání. Vz Kram. Slov.

230989   Pokoupiti co Svazek: 9 Strana: 0234
Pokoupiti co. Všecko p-pil. — čeho. Ten toho p-pil = mnoho, neurčitou měrou. Us.

230990   Pokouření Svazek: 10 Strana: 0273
Pokouření, n. Nacpal večerní p. (z dýmky). Rais. Lep. 248.

230991   Pokouřeníčko Svazek: 10 Strana: 0273
Pokouřeníčko, a, n. Rais. Koř. 83.

230992   Pokouřiti Svazek: 2 Strana: 0705
Pokouřiti, pokuřovati, nach einander, ge- nug rauchen. — si čeho. Pokuřme si trochu duhanu. Na Ostrav. Tč.

230993   Pokousati Svazek: 2 Strana: 0705
Pokousati, pokousám a pokouši; pokous- nouti, snul a sl, ut, utí; pokusovati, pokuso- vávati, beissen. Ten ani nepohryze, ani ne- pokouše (přemlouváme-li koho, zvl. k ne- dovoleným věcem). Vz Přemlouvání. Č. —- koho kde, co komu. Pes na noze ho po- kousal, pes nohu mu pokousal. Us.

230994   Pokoušce Svazek: 2 Strana: 0705
Pokoušce, pokušitel, e, m., der Versu- cher. Rk.

230995   Pokoušení Svazek: 2 Strana: 0705
Pokoušení, n., škádlení, die Versuchung, Neckerei. D.

230996   Pokoušený Svazek: 7 Strana: 0326
Pokoušený, der versuchte. Kdo hřeší víc, pokušitel aneb p.? Shakesp. Tč.

230997   Pokoušeti Svazek: 2 Strana: 0705
Pokoušeti, vz Pokusiti.

230998   Pokoušeti Svazek: 9 Strana: 0234
Pokoušeti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2 338.

230999   Pokoušivý Svazek: 10 Strana: 0651
Pokoušivý pocit. Rgl.

231000   Pokouška Svazek: 2 Strana: 0705
Pokouška, y, f., der Versuch. P. zločinu, o zločin; ničeho nenechati bez p-ky. J. tr.