4001   Astralit Svazek: 5 Strana: 0920
Astralit, u, m. Vezme-li se na místě části křemene kyselina borová, jeví sklo v tmavočervené půdě krásné krystallisace třpytu modrého a slove a. KP. IV. 583.

4002   Astrikánka Svazek: 5 Strana: 0920
Astrikánka, vz Astrachanka.

4003   Astrild Svazek: 7 Strana: 1187
Astrild, a, m., pták. Vz Brm. II. 2.150.

4004   Astro Svazek: 5 Strana: 0920
Astro, a, n., vz Aster. Rt., Dlj. 34.

4005   Astrod Svazek: 8 Strana: 0533
Astrod, u, m. = síla, kterou světla ne- beská v sobě chovají. Am. Orb. 52.

4006   Astrofotografie Svazek: 9 Strana: 0424
Astrofotografie, e, f., z řec. Vz Žv. VII. 140.

4007   Astrofysika Svazek: 8 Strana: 0007
Astrofysika, y, f., Astrophysik. Vstnk. II. 560.

4008   Astrofysikalní Svazek: 8 Strana: 0007
Astrofysikalní ústav. Stě. Kon. 106.

4009   Astrofysiologický Svazek: 10 Strana: 0006
Astrofysiologický. Zvon IV. 126.

4010   Astrognosie Svazek: 5 Strana: 0920
Astrognosie, e, f., z řec. = znalosť hvězd a souhvězdí, die Sternkunde, Astrognosie. Stč. Zem. 26., Nz., S. N.

4011   Astrografie Svazek: 10 Strana: 0006
Astrografie, e, f. z řec. = hvězdopis. Vz Krec. 21.

4012   Astrolab Svazek: 5 Strana: 0920
Astrolab, u, m., v mathem. astronomii, astrolabium, der Winkelmesser. Nz.

4013   Astrolog, a Svazek: 1 Strana: 0035
Astrolog, a, m., z řec, hvězdopravec — Astrologie, e, f. — Astrologický (zdo- mácnělo m. astrologijský).

4014   Astrologický Svazek: 8 Strana: 0007
Astrologický. A. věštby. Vz Zbrt. Pov. 99.

4015   Astrologie Svazek: 5 Strana: 0920
Astrologie, e, f., řec. = byla klamná nauka hvězdářská, která z postavení hvězd na nebi soudila na osudy jednotlivých lidí a na budoucí události veřejné. Km. Vz Schd. I.181., Sbn. 289., 414., 801., 942., Enc. paed. I. 386.—390., S. N., Kram. Slov. 22.

4016   Astrolologie Svazek: 7 Strana: 1187
Astrolologie. Spisy starší doby o ní. Vz D. Gesch. 278.

4017   Astrometeorologie Svazek: 8 Strana: 0007
Astrometeorologie, e, f. Stě. P. př. 101.

4018   Astronom, a Svazek: 1 Strana: 0035
Astronom, a, m., z řec, hvězdář. — Astro- nomie, e, f. = hvězdářství. — Astronomický (zdomácnělo m. astronomský, astronomijský).

4019   Astronomicky Svazek: 5 Strana: 0920
Astronomicky, astronomisch, řec. Určili a. velikosť oblouku. Mý. 5.

4020   Astronomický Svazek: 5 Strana: 0920
Astronomický, sternkundig, astrono- misch. A. zeměpis. Vz Enc. paed. I. 404.-407. A. zlom světla, Mj. 261., soumrak, nástroj, Us., chronometr, mikrometr, polední kruh, kvadrant, sextant, refraktor tabule, známky. S. N.

4021   Astronomie Svazek: 5 Strana: 0920
Astronomie, e, f. = hvězdářství, nauka, jež se zabývá pohyby těl nebeských, die Sternkunde, Astronomie. A. fysická. Stč. Zem. 130. A. pozorovací, beobachtende A., nautická či lodnická, nautische A.., prak- tická, praktische A., počítací, rechnende A., sfaerická, sphärische A., theoretická, theore- tische A. Nz. Cf. Kram. Slov. 22., Schd. I. 179., Enc. paed. I. 390.—404., S. N.

4022   Astronomie Svazek: 7 Strana: 1187
Astronomie. Vz Ukaz. 11., MP. 293. nn., Ott. VI. 355.

4023   Astronomie Svazek: 9 Strana: 0005
Astronomie. Čes. literatura o ní. Vz Jub. IIa.. 36-41.

4024   Astroskop Svazek: 5 Strana: 0920
Astroskop, u, m., das Sternrohr. S. N.

4025   Astrospektroskop Svazek: 5 Strana: 0920
Astrospektroskop, u, m., řec. = daleko- hled spojený se spektroskopem. Stč. Zem. 44., 151.

4026   Astrykán Svazek: 8 Strana: 0007
Astrykán, u, m. = astrachán. Kožich a-nem (šedým beránkem) lemovaný. Chod. Čes. I. V.238.

4027   Astrykánka Svazek: 7 Strana: 1187
Astrykánka, y, f. = astrachánka (če- pice). NZ. II. 24.

4028   -astý Svazek: 1 Strana: 0035
-astý, přípona adj.: bělastý, Mkl. B. 187., kyslastý (nakyslý).

4029   -astý Svazek: 5 Strana: 0920
-astý. Přidej: červenastý, černastý. Na mor. Val. Bart. Modrastý, plavastý, sivastý, jařabastý, hraňastý atd. Vz Brt. D. 154.

4030   Astyag-es, a Svazek: 1 Strana: 0035
Astyag-es, a, m., poslední medský král.

4031   Astyana-x, kta Svazek: 1 Strana: 0035
Astyana-x, kta, m., Hektorův syn.

4032   Astysie Svazek: 5 Strana: 0920
Astysie, e, f. = mužská neplodnosť.

4033   Asyl Svazek: 1 Strana: 0035
Asyl, u, m., útulek, Zufluchtsort.

4034   Asyl Svazek: 5 Strana: 0920
Asyl. Vz S. N., Kram. Slov. 22.

4035   Asyl Svazek: 7 Strana: 1187
Asyl. Vz Ott. II. 930. nn.

4036   Asylní Svazek: 5 Strana: 0920
Asylní, Asyl-, A. právo. Šmb. S. I. 380., Vz Vlšk. 337.

4037   Asymetrie Svazek: 1 Strana: 0035
Asymetrie, e, f., z řec. nesouměrnost Rk.

4038   Asymmetrický Svazek: 5 Strana: 0920
Asymmetrický = nesouměrný, asym- metrisch. Osv. I. 482.

4039   Asymmetrický Svazek: 10 Strana: 0006
Asymmetrický = nesymmetrický. Vot. 77.

4040   Asymptota Svazek: 1 Strana: 0035
Asymptota, y, f., z řec, nedopadnice (čára). Rk.

4041   Asymptota Svazek: 5 Strana: 0920
Asymptota. Přidej: Nz. Die sich nähernde, aber nie anstossende Linie; das Unerreich- bare. A. křivky. Stč. Dif. 165., S. N.

4042   Asymptotický Svazek: 5 Strana: 0920
Asymptotický, v math. úběžný. Stč. A. čára, Vnč. 106., rovina. Jrl. 266.

4043   Asynartetický Svazek: 5 Strana: 0920
Asynartetický = nedočleněný, asynar- tetisch. A. verš. Nz., S. N.

4044   Asyndet-on, a Svazek: 1 Strana: 0035
Asyndet-on, a, n., bezspoječnosť, když se souřadné části řeči Bez spojek vynášejí. Co svět koli dělá, povídá, hrozí, slibuje, poroučí, prosí, radí, nutí; on sebou nikam hnouti nedá. Kom. Vz Zk. Ml. II, str. 171.; Mk. Ml. 293.; Musejník 1844. str. 432.; S. N.

4045   Asyndeton Svazek: 5 Strana: 0920
Asyndeton. Přidej : die Verbindungslosig- keit, das Asyndeton. Vz také Jg. Slnosť. 71., KB. 239., Brt. S. 3. vyd. 186., Listy filolog. X. 195., 222., S. N. Pěkně mluví angel k ženám v asyndetech či větách ne- spojených. Sš.

4046   Asystolie Svazek: 5 Strana: 0920
Asystolie, e, f. = nepatrné stahování se srdce. Vz Slov. zdrav. 1. 18.

4047   -áš Svazek: 1 Strana: 0035
-áš. Přípona jmen podst.: rubáš. D. Vz Mkl. B. 343. -as, 1.

4048   -aš Svazek: 9 Strana: 0005
-aš: lantaš. Vz Lor. 36.

4049   -áš Svazek: 10 Strana: 0006
-áš přípona: dvacijáš, rabijáš. Dšk. km. 50.

4050   -aš, -áš Svazek: 8 Strana: 0007
-aš, -áš, příp. jmen osob.: Petras, Petráš, Vondráš. Vz- Kbrl. Sp. 11.

4051   Ašče Svazek: 10 Strana: 0006
Ašče = ? Dle Sf. Starož. II. 2 465. Pozn. 51. dialektická zvláštnost

4052   -ášek Svazek: 8 Strana: 0007
-ášek, příp. jmen osob.: Vonášek, Vondrá- šek, Malášek. Vz Kbrl. Sp. 11. a Kbrl. Dmžl. 13.

4053   Ašla Svazek: 10 Strana: 0006
Ašla vedle Asla.

4054   Ašský Svazek: 7 Strana: 1187
Ašský, vz Achský (2. dod.).

4055   -át Svazek: 1 Strana: 0035
-át. Číslovky v -át ukončené přibíraji e: osmdesát — osmdesáte.

4056   -at Svazek: 1 Strana: 0035
-at (att) přípona a) substantiv: svat; b) adj., vz -atý. Mkl. B. 184. —

4057   Ať Svazek: 1 Strana: 0035
Ať jest složeno z adversativniho a s en- klitickým ť= budiž. Gb. — 1. = aby (po imperativu časoslov chtění, rozkazování atd. spojka účelu a úmyslu). Řekni mu, ať jsem jde! Us. Kaž se lidmi, ať se nebudú tebú kázati. Výb. I, 843. Položte se proti němu vůkol, ať nelze jemu ujíti. Br. — Vz Kon- ditional. II Pozn..; Mkl. S. 80. — 2. Z po- čátku věty rozkazujíc, zapovídajíc. Ať s praesentem sloves končicích n. trvacich odpovídá imperativu jiných řečí; o druhé osobě vazby této se neužívá. Ať tu zůstane. Vz Nechať. Mkl. S. 781. Ať sem jde! Us. Ať mlčí. Ros. Ať mi nechodí z domu. Ml. Ať žije náš král. Ml. Vz Konditional. IV. 1., Pozn. 1. — 3. = kdyby, jestliže. Co ať nepřijde? Us. — 4. Zaříkajíc, zaklínajíc se: Ať mne Bůh tresce. Jg. Ať jsem lhářem! Ros. — Jg. — Pojí se a) s indikativem k vytknutí důvěry a jistoty, s jakou mluvicí děje vedlejšího a jeho vykonání očekává. Přineste ho ke mně, ať ho zabiji. Br. Vz Indikativ. — B) S konditionalem, když jest řeč o věci myšlené. Nezov přátel svých, ať by snad i oni nezvali tebe. Br. Služebníci bránili by mne, ať bych (abych) nebyl vydán židům. Čteni Nikod. (Č.). Zk. Ml. II. (str. 95.). — Ať spojujeme s praes. a dáváme jím na vědomí, že by se to, o čem mluvíme, mělo státi, n. že si přejeme, aby se to stalo, n. že se bo- jíme, aby se to nestalo. Mk.

4058   -át Svazek: 5 Strana: 0920
-át: exarchát (exarchat), mandát (mandat) atd., z lat.

4059   Ať Svazek: 5 Strana: 0921
Ať. Přidej v 2. ř. za Gb.: Cf. Bž. 35. V 7. ř. po Br. polož: Berla železná, niž zpurné, ať zniku nemají, potírej. Kom. Rci pánu svému, ať mi rúcho pošle. GR. Rci k tomuto kameni, ať bude chlebem. ZN. Pusť lid mój, ať mi obětuje na poušti. BO. — V. 15. ř. za Ml. přidej: Ať ti o nás péči jmají. Pass. 14. stol. Ať poznajú, zpievajú a p. Ž wit. 82. 19., 137. 5. — V 9. ř. zd. po Ros. přidej: — 5. Ve větách připouště- cích. Ať samoten, žiju klidně. Ziak. Ať déšť prší, neb sníh věje, nech se boží vůle děje. Brt. S. 3. vyd. 138. Vz Připouštěcí. — Cf. také Ht. Sr. rol. 64., Zk. Skk. 621.— V 6. ř. zd. za Br.: Co chceš, ať tobě učiním. Bj. Pride godina, ať oslaví se syn člověč. Ev. — V poslední ř. na 35. b. stránce: Ledva té hodiny dočeká, ať by se se svým chotěm pokochala. 15. stol. Mnč. R. 96. Potřebieť jest vám, ať bych já odešel. Hus III. 103.

4060   Át Svazek: 5 Strana: 0921
Át = hle, v Gemorsku na Slov. Dajme jim, át, chlieb se soľou, nech sa hostia s dobrou vôľou. Phld. III. 265.

4061   -at Svazek: 7 Strana: 1187
-at. Vz Gb. Ml. I. 60, Šf. III. 441.

4062   Ať Svazek: 7 Strana: 1187
Ať = ut, aby. Ev. olom. 112, 220., 120.

4063   -at, -át Svazek: 8 Strana: 0007
-at, -át, příp. jmen osob.: Holát, Malát, Velát, Mašat, Mašát, Pešát, Vz Kbrl. Dmžl. 13. a Kbrl. Sp. 11.

4064   At, atka Svazek: 9 Strana: 0424
At, atka = sem, tu. U Trstené. Mus. slov. H. 20.

4065   Ať by Svazek: 9 Strana: 0005
Ať by = a by. Proto mu mají zlé noviny praviti, ať by se lekl; Učiň, ať by tratil (nemocný). Maš. ruk. 192b. Též: aby. Ib. 206 a.

4066   Ať by Svazek: 10 Strana: 0006
Ať by místo aby. Odpusťte, ať by i otec odpustil vám. Ev. olom. XXXI. a j. Musí býti veliký milovník Kristův, ať by pustil se těch věcí. Chč. S. II. 142b. (I. 109a. )

4067   Ať bych Svazek: 10 Strana: 0006
Ať bych. Jáť bych nevzal tvého statku, ať bych pravdy nepověděl (i. e. za to, abych... ). NB. 27.

4068   At-e Svazek: 1 Strana: 0036
At-e, y, f., dcera Diova.

4069   -ata Svazek: 1 Strana: 0016
-ata/, vz Ae.

4070   -ata Svazek: 1 Strana: 0036
-ata. 1. Přípona nom., akk. a vok. pl. slov středních podlé ,Kniže' skloňovaných. Má se před ni kmenová samohláska skracovati ? cikaňata, začata? Pk. Ne, cf. knížata, — 2. ata přípona jmen vlastních: Hrozňata, Vr- bňata, Jir., Božata, Slavata. Mkl. B. 193.

4071   -ata Svazek: 7 Strana: 1187
-ata: lopata; Božata atd. List. fil. 1892. 253.

4072   -ata Svazek: 9 Strana: 0005
-ata koncovka nom., akkus a vok. pl. vzorce, kuře': kuřata. Gb. H. ml. III. 1. 421, 423.

4073   -aťa Svazek: 9 Strana: 0005
-aťa koncovka gt. sg. vzorce, kuře' na Lašsku a j.: kuřaťa. Vz. Gb. H. ml. III. 2. 421., 422., -ate, ete.

4074   -atách Svazek: 9 Strana: 0005
-atách koncovka lok. pl. vzorce, kuře': kuřatách. Us. Vz Gb. H. ml. III. 1. 421., 424., -atech.

4075   Atak, ? Svazek: 9 Strana: 0424
Atak, ?, ?., attacus, druh kobylek, zastr. Vz Gb. Slov. 19.

4076   Atakamit Svazek: 5 Strana: 0921
Atakamit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 152., Šfk. Poč. 274.

4077   Atakamit Svazek: 7 Strana: 1187
Atakamit, u, m., nerost. Ott. IL 939.

4078   Atalanta Svazek: 5 Strana: 0921
Atalanta, y, f. = oběžnice. Schd. I. 247.

4079   -atám Svazek: 9 Strana: 0005
-atám koncovka dat. pl vzorce, kuře': kuřatám. Us. Vz Gb. H. ml. III. 1. 421., 423., -atóm.

4080   Ataman Svazek: 1 Strana: 0036
Ataman, a, m., vůdce kozačky; v Ukrajně soudce veský. Jg.

4081   Ataman Svazek: 5 Strana: 0921
Ataman. Po Ukrajině přidej: a u Hu- culů. Vz S. N.

4082   -atami Svazek: 9 Strana: 0005
-atami koncovka instr. pl. vzorce, kuře': kuřatami. Us. Vz Gb. H. ml. III. 1. 421., 424, -aty.

4083   Atavism-us Svazek: 5 Strana: 0921
Atavism-us, a, m., lat. = podoba dědovi. Vz Slov. zdrav. 1. 18.

4084   Atavism-us Svazek: 10 Strana: 0554
Atavism-us, u, m. = vlastnosť dědit pojednou znaky některého vzdálenějšího předka. Zvon III. 651.

4085   Atavistický Svazek: 8 Strana: 0007
Atavistický, atavistisch. A. původ něčí (od atava). Cl. Zrůd. 13. a j.

4086   Atavistní Svazek: 10 Strana: 0006
Atavistní sklon. Nár. list. 1904. 31. 13. Sr. Atavistický v L Přisp. 7.

4087   Ataxie Svazek: 5 Strana: 0921
Ataxie, e, f., řec. = nelad v pohybu lid- ského těla. Vz Slov. zdrav. L, 18., S. N.

4088   -ate Svazek: 9 Strana: 0005
-ate koncovka gt. sg. vzorce, kuře': ku- řate. Us. Vz Gb. H. ml. III. 1. 421., 422., -ete, -aťa.

4089   -atě Svazek: 9 Strana: 0005
-atě koncovka nom., akkus. a vok. dualu vzorce, kuře': kuřatě. Vz Gb. H. ml. III. 1. 421., 423, -etě.

4090   -atech Svazek: 9 Strana: 0005
-atech koncovka lok. pl. vzorce, kuře': kuřatech. Vz Gb. H. ml. III. 1. 421., 423., -etech, -etích, -atoch, -atách.

4091   -átek Svazek: 8 Strana: 0007
-átek, příp. jm. osob: Havlátek. Vz Kbrl. Sp. 11.

4092   Atelektasie Svazek: 5 Strana: 0921
Atelektasie, e, f. = plsťnatosť plic. Slov. zdrav.

4093   Atelier Svazek: 1 Strana: 0036
Atelier (fr., ateljé), dílna umělcova. Rk.

4094   Atelierní Svazek: 10 Strana: 0554
Atelierní intimita. Nár. list. 1905 15. 13.

4095   Atelierový Svazek: 10 Strana: 0006
Atelierový. Jsou to zamítnuté skizzy, a-vé zbytky. Nár. list. 1903. č. 148. 13.

4096   Atelierový, A Svazek: 10 Strana: 0554
Atelierový, A. společnost Zvon VI. 285.

4097   Atelina Svazek: 8 Strana: 0007
Atelina m. jatelina. Brt. D. I. 12.

4098   Atell-a Svazek: 1 Strana: 0036
Atell-a,y, f., me. u Neapole. — Atellané; Atellští; Atellské frašky.

4099   Atellské Svazek: 5 Strana: 0921
Atellské frašky. Vz Vlšk. 381., S. N.

4100   -atem, -aťem Svazek: 9 Strana: 0005
-atem, -aťem koncovka instr. vzorce , kuře': kuřatem. Vz Gb. H. ml. III. I. 421., 422., -etem, -aťem.

4101   Atenčík Svazek: 7 Strana: 1187
Atenčík (Athenčík), Aťheňančík, a, m. = přezdívka spolupracovníkům čas. Athaenea, Nrd., Nár. listy.

4102   Ateny Svazek: 1 Strana: 0036
Ateny, vz Atheny.

4103   Atest-e Svazek: 1 Strana: 0036
Atest-e, a (e). n., (vz Arelate), mě. ve- netské.

4104   Athair Svazek: 5 Strana: 0921
Athair, u, m., hvězda. Schd. 1. 219.

4105   Athama-s Svazek: 1 Strana: 0036
Athama-s, nta, m., král orchomenský.

4106   Athamantin Svazek: 5 Strana: 0921
Athamantin, u, m., v lučbě: C48 H30 O14. Vz Šfk. 578.

4107   Athanasi-a Svazek: 1 Strana: 0036
Athanasi-a, e, f., z řec, nesmrtelnosť; jméno ženské (nesmrtelná). Rk.

4108   Athanor Svazek: 10 Strana: 0006
Athanor, u, m., z řec = chemická, al- chimistická pícka, což se vykládá: ne- smrtelný oheň. Vz Zach. Test. 139., 30., 144.

4109   Atheism-us Svazek: 1 Strana: 0036
Atheism-us, u, m., řec, bezbožectví. Rk. Atheista y, m.— neznaboh. Jg. — Atheiství, n. Kom.

4110   Atheismus Svazek: 5 Strana: 0921
Atheismus. Vz Enc. paed. I. 407., S. N.

4111   Atheistický Svazek: 5 Strana: 0921
Atheistický, gottleugnerisch, atheistisch. A. liberalismus. Hvls.

4112   Athen-a Svazek: 1 Strana: 0036
Athen-a, y, f., bohyně řec, Minerva.

4113   Athena Svazek: 5 Strana: 0921
Athena. Přidej. Vz Vlšk. 106., 223., 315., 10., 224., S. N.

4114   Athenae-um Svazek: 1 Strana: 0036
Athenae-um, a, n., Athenin chrám.

4115   Athenae-um Svazek: 5 Strana: 0921
Athenae-um, a, m. = vyšší škola. Vz Enc. paed. I. 408., S. N. — A., listy pro literaturu a kritiku vědeckou v Praze od r. 1883. Hlavní redaktor prof. T. Masaryk.

4116   Athenienský Svazek: 10 Strana: 0006
Athenienský m. athénský. Vstnk. XI. 669.

4117   Atheny Svazek: 1 Strana: 0036
Atheny, gt. Athen, f., pl., me. v Řecku. Athen. (Podlé: ,Žena'); — Athehan, a, m. Atheňané. — Athénský. -— Atheňanka, y, f.

4118   Atheny Svazek: 5 Strana: 0921
Atheny. V z S. N.

4119   Atherom Svazek: 5 Strana: 0921
Atherom, u, m. A. aorty = rozšíření a vředovatění stěn aorty. Čs. lk. V. 126. A. srdečnice a chlopní. 1b. IX. 343.

4120   Atheromatosní Svazek: 7 Strana: 1187
Atheromatosní zvrhlosť. Ott. V. 341.

4121   Athes-is Svazek: 1 Strana: 0036
Athes-is, a, m., řeka Etsch, Adige.

4122   Athese Svazek: 5 Strana: 0921
Athese, e, f., řec., opak these = popírání. Obz. 1884.

4123   Athlet Svazek: 1 Strana: 0036
Athlet, a, m., řec, zápasník. Rk.

4124   Athlet Svazek: 5 Strana: 0921
Athlet, a, m. = muž vyvinutého svalstva. A. římský a řec. Vz Vlšk. 48., 49., 56., 321., 374., S. N.

4125   Athletickomotocyklistský Svazek: 10 Strana: 0006
Athletickomotocyklistský. Nár. list. 1904. 17. 13.

4126   Athletický Svazek: 10 Strana: 0006
Athletický. A. cvičení, Nár. list. 1903. č. 94. 13., závody. 154. 13. Vz násl.

4127   Athletika Svazek: 10 Strana: 0006
Athletika, y, f. = umění zápasnické. Nár. list. 1903. č 154. 13. A. a sportovní hry. Ib. č. 284. 17.

4128   Athmický Svazek: 5 Strana: 0921
Athmický či výparní růže větrná. Stč. Zem. 620.

4129   Athmometr Svazek: 5 Strana: 0921
Athmometr, u, m. = výparoměr. Stč. Zem. 614.

4130   Athmometr Svazek: 10 Strana: 0006
Athmometr, U, m., = přístroj k měření tahu vzduchového. Vz KP. IX. 83.

4131   Athmosfaera Svazek: 10 Strana: 0554
Athmosfaera, y, f. Výzkum vyšších vrstev a-ry. Vz Vstnk. XIII. 684.

4132   Athmosfera Svazek: 1 Strana: 0036
Athmosfera, v, f., z řec, obor parní vů- kol země., Jg., parokruh, obor vzdušný. Rk. Athmosphäre. — Athmosfcľický. A. parostroj (u kterého hlavně tlak vzduchu působi), Vys., sraženina, Rk.

4133   Athmosfera Svazek: 5 Strana: 0921
Athmosfera. Přidej: A. elektrická. Mj. 373. Tlak jedné a-ry či zkrátka jedna a. Vz Šim. 3. A. co jednička tlaku vzduchu, váha její. Vz KP. II. 52., 57., 343., Mj. 106., Schd. 1. 79., S. N., Kram. Slov.

4134   Athmosferický Svazek: 5 Strana: 0921
Athmosferický, athmosphärisch. A. že- leznice, Mj. 124., KP. II. 92., NA. IV. 221., čára, Zpr. arch. IX. 12., stroj, KP. II. 339., tlak, ZČ. I. 401., vzduch, ZČ., Stč. Zem. 592., obal země, Stč. Zem. 557., srážky, Sté. Zem. 633., prach. Stč. Zem. 492., SP. II. 255., S. N.

4135   Atho Svazek: 1 Strana: 0036
Atho, gt. Athoa či Aihon, a, m., hora v Makedonii.

4136   Athos Svazek: 5 Strana: 0921
Athos, vz S. N.

4137   Athos Svazek: 9 Strana: 0005
Athos. Kněží na hoře Athosu. Vz Har. I. 274.

4138   Athoský Svazek: 5 Strana: 0921
Athoský. A. evangelium, jinak evangelium mariinské, 171 list u Grigorovice v Oděsse a 2 listy u Miklosiče (památka pannonská písmem hlaholským psaná). Ppl. Gr. strb. 7.

4139   Athrepsie Svazek: 5 Strana: 0921
Athrepsie, e, f., řec. = nedostatečná vý- živa těla. Slov. zdrav.

4140   -ati Svazek: 9 Strana: 0005
-ati koncovka dat. a lok. sg. vzorce , kuře': kuřati. Us. Vz Gb. H. ml. III. 1. 421., 422., -eti. — Inft. v aíi m. v -mouti (přijati m. přijmouti) obhajuje Vodička v Mus. 1894. 157.

4141   Ati Svazek: 9 Strana: 0005
Ati = ať. Zavřiž okna, ati by povětřie zlé nešlo. Maš. ruk. 208 b.

4142   Atili-us Svazek: 1 Strana: 0036
Atili-us, a, m., jméno rodu římského. -átko. Přípona jmen podst., před kterouž dlouhá kmenová, samohláska někdy se kra- tívá: hříbátko (v Jg.), zvířátko (v Jg.), lvi- čátko (v Jg.), ptačátko (v Jg.), čapátko, ho- látko, dítě — děťátko, kuřátko, selátko. Vz Tvoření slov. — Jg., Pk. Atlantský. A. moře, ocean. Atlantisch. Atla-s, nta, m., král mauritanský, jehož Perseus hlavou Medusinou v horu Atlas pro- měnil. — Pohoří v Mauritanii v sev. Africe. — 3. Atlas, u, m. a) látka hedvábná, hladká. A. těžký, lehký, bílý, černý, bavlněný, hed- vábný, lněný, šenilový, turecký. Šp., Kh. — b) Sbírka map zeměpisných. Učí se z atlasu. — Atlasový. A. stužka, atlaska. Atlas-.

4143   -atka Svazek: 8 Strana: 0007
-atka, příp. jmen osob.: Balatka, Janatka. Vz Kbrl. Sp. li.

4144   Atka Svazek: 9 Strana: 0424
Atka, vz předcház. At.

4145   Atlantka Svazek: 5 Strana: 0921
Atlantka, y, f. = měkkýš kýlonožec. A-ky, atlantida, mají skořápku do plochého, ostrým ústím opatřeného kotouče svinutou, do nížto se mohou skoro celé skrýti. A. obecná, atlanta Peronii. Vz Frč. 253.

4146   Atlantka Svazek: 7 Strana: 1187
Atlantka, y, f., atlanta, hmyz. Brm. IV 2. 299.

4147   Atlantský Svazek: 5 Strana: 0921
Atlantský telegraf. Vz KP. II. 261.—262. A. moře. Vz S. N.

4148   1. Atlas Svazek: 5 Strana: 0921
1. Atlas, sbírka map. Přidej: Vz Enc. paed. I. 409. Gt. také: atlantu. A. kapesní, názorný, historický, zeměpisný. Mus. 1880., 387. Us. — A. = nejvyšší obratel krční, na němž hlava leží. Slov. zdrav. I. 18. — A., hora. Vz S. N.

4149   2. Atlas Svazek: 5 Strana: 0921
2. Atlas, a, m., satyrus alcyone, jinak: okáč bělopásný, motýl. Stn. I. 23.

4150   Atlas Svazek: 7 Strana: 1187
Atlas v Africe. Vz Ott. II. 975

4151   Atlaska Svazek: 5 Strana: 0921
Atlaska, y, f. = atlasová stužka, das Atlasband. Rk.

4152   Atlasně Svazek: 10 Strana: 0554
Atlasně bílý, zbarvený. Us. Rgl

4153   Atlasový Svazek: 5 Strana: 0921
Atlasový, atlassen. Rk.

4154   Atlasový Svazek: 10 Strana: 0006
Atlasový. A. papír. Vz Ott. XVIII. 184.

4155   Atlus Svazek: 5 Strana: 0921
Atlus, a, m., z Hartlieb. Gl. 3.

4156   -atma Svazek: 9 Strana: 0005
-atma koncovka dat. a instr. dualu vzorce , kuře: kuřatma. Us. Gb. H. ml. III. 1. 421., 423.

4157   -atmi Svazek: 9 Strana: 0006
-atmi koncovka instr. pl. vzorce, kuře': kuřatmi. Gb. H. ml. III 1. 421., 424., -aty.

4158   Atmický Svazek: 5 Strana: 0921
Atmický, vz Athmický.

4159   Atmický Svazek: 8 Strana: 0007
Atmický. A. růže pro vlhkosť vzduchu. Vz Stč. P. př. 86.

4160   Atmometr Svazek: 5 Strana: 0921
Atmometr, vz Athmometr.

4161   Atmosfera Svazek: 1 Strana: 0036
Atmosfera, Vz Athmosfera.

4162   Atmosferický Svazek: 5 Strana: 0921
Atmosferický, vz Athmosferický.

4163   -atný Svazek: 1 Strana: 0036
-atný. Přípona jmen přídavných: dvoj- čatný, polovičatný. Rostl.

4164   Atoděti Svazek: 10 Strana: 0006
Atoděti (a + tobě + ti), etenim. Ž. wit (Mš. Slov. ) Cf. Atodie.

4165   Atodie Svazek: 5 Strana: 0921
Atodie = ecce, hle. A todie ty poznal jsi. Ž. wit. 138. 5. A todie ti (etenim) ne- pravedlností remeslníte. Ib. 57. 3., 24. 3. Cf. Atoti.

4166   -atoch Svazek: 9 Strana: 0006
-atoch koncovka lok. pl. vzorce, kuře': kuřatoch (dial. ). Vz Gb. H. ml. III. 1. 421., 423., -atech.

4167   Atol Svazek: 1 Strana: 0036
Atol, u, m., Lagunenriff. Š. a Ž.

4168   Atolly Svazek: 5 Strana: 0921
Atolly, ů, pl., m. = kruhové valy kora- lové kolem kuželovitých vrcholů podmoř- ských nakupené. Sté. Zem. 775. Cf. KP. III. 369.

4169   Atom Svazek: 1 Strana: 0036
Atom, u, m., z řec, nerozdílná věc, prvek, Jg., Rk., prvek, částice jednoduchá. Nz. — Atomový. A. tíže, číslo, theorie, objem. Nz.

4170   Atom Svazek: 5 Strana: 0921
Atom. Přidej: A. = nedělitelná, nej- menší n. základní částice hmoty. Schd. I. 23. Vz KP. IV. 43., Šfk. 731., Bř. N. 81., KP. IL 9., Šfk. Poč. 9. Der Urstoff, etwas Untheilbares. Atomy složité = molekuly. ZČ. I. 3., Bř. N. 81. A. dvojitý, der Dop- pelatom; a. plození, der Produktionsatom; váha atomu. Sl. les.

4171   Atom Svazek: 7 Strana: 1187
Atom. Vz Ott. IV. 982. nn.

4172   -atóm Svazek: 9 Strana: 0006
-atóm (-atům) koncovka dat. pl. vzorce , kuře': kuřatóm. Vz Gb. H. ml. III. 1. 421., 423., atám.

4173   -aťom Svazek: 9 Strana: 0006
-aťom koncovka instr. sg. vzorce, kuře: kuřaťom (dial. ). Vz Gb. H. ml. III. 1. 421., 422., -etem.

4174   Atom, u Svazek: 9 Strana: 0006
Atom, u, m. A. fysikalní, chemický, me- chanický, korpuskularni, dynamický. Vz Mtc. 1897. 371. nn.

4175   Atomický Svazek: 5 Strana: 0921
Atomický, Atom-. A. názor, theorie. ZČ. I. 3., 4.

4176   Atomičnosť Svazek: 7 Strana: 1187
Atomičnosť, i, f. Rm

4177   Atomism-us Svazek: 10 Strana: 0006
Atomism-us, u, m. = prvkosloví. Vz Krec. 11.

4178   Atomista Svazek: 10 Strana: 0006
Atomista, y, m, der Atomist. Krec. 11.

4179   Atomistický Svazek: 5 Strana: 0921
Atomistický, Atom-. A. theorie, učení. Sl. les., Mj. 11., Schd. I. 370., KP. IV. 32.

4180   Atomistika Svazek: 8 Strana: 0007
Atomistika, y, f., Atomistik = nauka o atomech. Vstnk. II. 277. Cf. Ott, II. 986.

4181   Atomový Svazek: 5 Strana: 0921
Atomový, Atom-. A. teplo, ZČ., váha, ZČ. I. 205., Šfk. Poč. 10., mocnosť, rov- nice, die Atomgleichung, mocnosť, die Atö- migkeit, Sl. les., číslo, Šfk. Poč. 10., objem. Schd. I. 373.

4182   Atomstvo Svazek: 8 Strana: 0007
Atomstvo, a, n. Ztk. 49. (3. vyd.).

4183   Atonie Svazek: 1 Strana: 0036
Atonie, e, f., řec, ochablosť. Rk.

4184   Atonie Svazek: 5 Strana: 0921
Atonie, e, f. = stav, ve kterém napia- tosti, stažitelnosti organům ubývá. A. střev, dělohy atd. Vz Slov. zdrav. I. 18., S. N.

4185   Atonon Svazek: 1 Strana: 0036
Atonon, řec, bezpřízvučný. Rk.

4186   Atoti Svazek: 5 Strana: 0921
Atoti = ecce. Cf. Atodie. A. vzdálil jsem se běže. Z. wit. 54. 8. a j.

4187   Atout Svazek: 5 Strana: 0921
Atout, u, m., na Zlínsku: rác. Brt. Vz Adut, ? tout.

4188   -atóv Svazek: 9 Strana: 0006
-atóv koncovka gt. pl. vzorce, kuře': ku- řatóv. Gb. H. ml. III. 1. 421., 423.

4189   Atr-eus Svazek: 1 Strana: 0036
Atr-eus, ea, m. — Atreovec: Agamemnon, Menelaos- oba synové Atreovi.

4190   Atracevanej Svazek: 9 Strana: 0006
Atracevanej = zatracovaný. Us. Hoř. 74.

4191   Atrament Svazek: 5 Strana: 0921
Atrament, u, m. = inkoust, die Tinte. Slov. — A. = koření. Db.

4192   Atresie Svazek: 5 Strana: 0921
Atresie, e, f. = srostlosť, die Verschlies- sung eines Kanals des Körpers, Atresie, der Atretismus. Čs. lk. VI. 270., X. 361., Slov. zdrav. I. 18., S. N.

4193   Atri-um Svazek: 5 Strana: 0922
Atri-um, a, n. = předsíň; v lékařství = předsíň srdce. Slov. zdrav. — A. u Kom., vz Enc. paed. I. 411.

4194   Atrialka Svazek: 5 Strana: 0922
Atrialka, y, f., třída Kom. školy Atria. Vz Enc. paed. I. 411.

4195   Atriens-is Svazek: 9 Strana: 0424
Atriens-is, ?, ?., lat. Školní a. = žák pomahající kalefaktoru (v XV. ? XVI. stol. ). Vz Wtr. Part. 478.

4196   Atrofický Svazek: 8 Strana: 0007
Atrofický, atrophisch. A. jádro. Vstnk. III. 383.

4197   Atrofie Svazek: 1 Strana: 0036
Atrofie, e, f., řec, úbytě. Atrophie.

4198   Atrofie Svazek: 5 Strana: 0922
Atrofie, e, f. = úbyt, die Schwindsucht. Čs. lk. Vz Slov. zdrav. I. 18., S. N.

4199   Atrolaktinový Svazek: 7 Strana: 1187
Atrolaktinový, A. kyselina. Vz Rm. II. 181.

4200   Atropamin Svazek: 8 Strana: 0007
Atropamin, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 16.

4201   Atropin Svazek: 5 Strana: 0922
Atropin, u, n., v lučbě, alkaloid při- pravený z rulíku, der Atropin. Nz., Nz. lk. Vz Šfk. 628., Čs. lk. I. 188., VI. 34., IV. 341., VII. 241., III. 141., IX. 125., IV. 85., Šfk. Poč. 578., Slov. zdrav. I. 19., S. N.

4202   Atropin Svazek: 7 Strana: 1187
Atropin. Vz Ott. II. 992., KP. VI. 609.

4203   Atropinovy Svazek: 5 Strana: 0922
Atropinovy, Atropin-. A. síran, atropi- num sulphuricum, schwefelsaures Atropin, das Atropinsulphat. Nz. lk. A. papír. Čs. lk. III. 141.

4204   Att-a Svazek: 1 Strana: 0036
Att-a, y, m., římský básník komoedii.

4205   Attache Svazek: 1 Strana: 0036
Attache (atašé, fr.), osoba úřední jsoucí (ve cviku) u vyslanectví. Rk.

4206   Attachement Svazek: 5 Strana: 0922
Attachement (attašman), u, m. = ve vo- jenství = přiděleni menšího zástupu k voji většímu i také menší ten zástup sám. S. N.

4207   Attal-us, a Svazek: 1 Strana: 0036
Attal-us, a, m., král pergamský.

4208   Attaque Svazek: 1 Strana: 0036
Attaque, fr., útok. — Attakovati = útok učiniti. Rk. —

4209   Attentat Svazek: 1 Strana: 0036
Attentat, u, m., násilí někomu učiněné; vražedný útok na někoho. Rk.

4210   Attentatník Svazek: 8 Strana: 0007
Attentatník, a, m. Nár. list. 1893. č. 344.

4211   Attest Svazek: 1 Strana: 0036
Attest, u, m., z lat., svědectví, vysvědčení.

4212   Atti-s Svazek: 1 Strana: 0036
Atti-s, da, m., pastýř frygický, jejž Cy- bele knězem svým učinila,

4213   Atticism-us Svazek: 5 Strana: 0922
Atticism-us, u, m. = snaha tvrdší formy jazyka jemnějšími nahraditi. Bdl. Cf. Attický, S. N.

4214   Attický Svazek: 1 Strana: 0036
Attický. Attická sůl -= vtipné n. štiplavé řeči. Attické mravy = uhlazené. Rk. A. ucho = jemné. Attisch.

4215   Attik-a Svazek: 1 Strana: 0036
Attik-a, y, f., krajina v střed. Řecku. V.

4216   Attik-us Svazek: 1 Strana: 0036
Attik-us, a, m., přítel Ciceronův.

4217   Attika Svazek: 5 Strana: 0922
Attika. Vz S. N. — 2. A., ve stavit., fr. attique, die Attika. Nz. A = výstavek na hlavní římse spočívající. Lehner.

4218   Attila Svazek: 1 Strana: 0036
Attila, y, m., panovník Hunnův; 2. krátký, ošňořený kabát uherský. Rk.

4219   Attirail Svazek: 5 Strana: 0922
Attirail, fr., ve vojenství slovou pochvy a vůbec jezdecká náčiní u delostrelectva a vozatajstva, das Geräth, die Zurrüstung. S. N.

4220   Attituda Svazek: 5 Strana: 0922
Attituda, y, f., fr. attitiide = postava těla, die Körperhaltung. Vz S. N.

4221   Attrakce Svazek: 1 Strana: 0036
Attrakce, e, f., lat., přítah, přitažení, pří- tažlivosť. Vz S. N.; Zk. Ml. 384. Vz Spo- dobení. Attraktion.

4222   Attrakce Svazek: 7 Strana: 1187
Attrakce. Vz Gb. Ml. II. 55., 167. 9.

4223   Attrakce Svazek: 9 Strana: 0006
Attrakce v lidové mluvě u Císařova na Mor. Vz Mtc 1899. 156. nn A. zvláštní. Vz Mus. fil. 1897. 145. Proti bolesti hlavě (= hlavy). Maš. ruk. 46 b. v Mus. fil. 1898. 209.

4224   Attrakce Svazek: 9 Strana: 0424
Attrakce ve spisovné řeči Palackého. Vz Mtc. 1901. 261.

4225   Attrakce Svazek: 10 Strana: 0006
Attrakce, e, f. Uč mě mazancóm (visí na: uč mě místo na: jísti) jísti. Smil. Přísl. (Mš. Slov. ).

4226   Attrakce Svazek: 10 Strana: 0554
Attrakce, vz Spodoba.

4227   Attribuce Svazek: 5 Strana: 0922
Attribuce, e, t., lat. = přidělení, die Beilegung, Verleihung.

4228   Attribut Svazek: 1 Strana: 0036
Attribut, u, m., vz Přívlastek.

4229   -aťu Svazek: 9 Strana: 0006
-aťu koncovka dat. a lok. sg. vzorce , kuře': kuřaťu (dial. ). Vz Gb. H. ml. III. 1. 421., 422., -eti.

4230   -atú Svazek: 9 Strana: 0006
-atú koncovka gt. a lok. dualu vzorce , kuře': kuřatú. Gb. H. ml. III. 1. 421., 423.

4231   -atý Svazek: 1 Strana: 0036
-atý. Přípona jmen přídavných, před níž se dlouhá kmenová samohláska krátívá. Pk. Taková jména přídavná odvozují se od jmen podstatných, od jmen přídavných ukonče- ných v -hý, -chý a -ný a od časoslov. Jí ukazuje se buď k více předmětům, aneb, je-li jeden předmět, na jeho velikosť; pojem kme- nového slova jest tedy vícekrát aneb ve své velikosti naznačen (takové adj. stoji tedy místo genitivu jakosti): jelen parohatý (velikých parohův), ryba hlavatá (veliké hlavy), T., houně — huňatý, Pk., bradatý, břichatý, okatý, ušatý, vlasatý, zubatý, hornatý, lesnatý, hvězdnatý, nosatý, skalnatý, srdnatý. Mkl. B. 184. Někdy vyjadřují taková adjektiva úbytek vlastnosti jednoduchým adjektivem vyslovené: dlouhatý (poněkud dlouhý); ple- skatý (ne zcela ploský); vrchatý, nahatý, Ht. — Znamenají také podobnost: klikatá cesta (jako klika), baňatý džbán (jako báň), pope- latá slepice, Ch,, čapatý (čáp), šíp — šipatý. Pk. — Od časoslov odvozená obsahují jen pojem časoslova: ležatý, nestydatý, stojatý. T. — -atý, jakožto přípona násobných číslo- vek přichází jen ve: dvojatý, trojatý.

4232   -atý Svazek: 8 Strana: 0533
-atý, příp. jmen lučebních: olovnatý (je-li v něčem mnoho olova). Am. Orb. 61. Vz -itý, -ný.

4233   -aty Svazek: 9 Strana: 0006
-aty koncovka instr. pl. vzorce, kuře': kuřaty. Vz Gb. II. ml. III. 1. 421., 424., -atmi, -atami.

4234   -atý Svazek: 9 Strana: 0006
-atý: špičatý atd. Vz Lor. 35.

4235   -atý Svazek: 10 Strana: 0006
-atý. Příponou -atý vytýká se menší míra vlastnosti. Vz Malatý, Hloupatý, Slabatý. Již. Čechy. Kub. v List. fil. 1902. 255. O je- jím významu vz v List fil. XXVII. 225.

4236   Aty-s Svazek: 1 Strana: 0036
Aty-s, a," m. (dle: ,Páv') n. gt. e (dle: ,Hráč'), m., syn Herculův.

4237   Au Svazek: 1 Strana: 0036
Au rozloženo z ú. Vz Ú. Místo historického au píše se nyní ve středu a na konci slov ou, na počátku ú.

4238   Au Svazek: 7 Strana: 1187
Au. Vz Gb. Ml. I. 19., 8. Na Chodsku. Vz List. fil. 1891. 41. nn.

4239   au Svazek: 8 Strana: 0007
au psávalo se: au, a\v. Gb. H. ml. I. 251. Je střídnicí za starší ú: súd saud; za starší dvojslabičné -a-u: naučtež (ve verši); za cizí au: hauff. Ib. 254. — au (ou) se mění v aj, e j: Hüttenrauch hutrajch hutrejch; střhněm. goukel, strč. kajklíř, nč. kejklíř. Ib. 256. — Ve XIV. století se au počíná a drží se do r. 1849. Ib. 260., 261. Za au, ou bývá ú, uo: doufati diífati duoffati. Ib. 264. Hanákům jest tato dvojhl. protivná a proto vyslovují v cizích jm. ou: loudo, Hous, Houpt; za slov. val. pauk, paučina mají pók, póčina. Brt, 1). II. 14.—15. Cf. ib. 35.,' 45., 68. V Brnenskú, u Litovle, Konic a Jevíčka jí není. Vz ib. 164., 111.

4240   Au Svazek: 8 Strana: 0007
Au = hle. Vz An (3. dod.). V Hačavsku. Phľd. 1894. 27.

4241   -au Svazek: 9 Strana: 0006
-au přípona 3. os. pl. praes. Vz -ú. — Koncovka a) instr sg. vzorce, ryba´: nad hlavou; b) gt. a lok. dualu vzorce, rvba': z rukou. Vz Gb. H. ml. III. 1. 176., 177., -ú, -ou, -ouch. — Ve slovech a) jihozáp. Čech (a jeho změny tam), vz Dšk. Vok. 51., b) u Císařova na Mor. vz Ces. 1. VI. 585.

4242   Au Svazek: 10 Strana: 0006
Au. Aniť křičí: Au, kněží, nechte toho! Rokyc. Post., Jg. Hist. 74.

4243   Au porteur Svazek: 5 Strana: 0922
Au porteur, fr. = na vlastníka, aut den Inhaber lautend. Kh.

4244   Aubková Svazek: 5 Strana: 0922
Aubková, é, f. A. Amalie. 1844, Vz Jg. H. 1. 530.

4245   Aubustiu Svazek: 5 Strana: 0922
Aubustiu, a, m. = Augustin. V Krkon. Kb.

4246   -auceji Svazek: 9 Strana: 0006
-auceji (-úceji): jsouceji dožádán. Vz Gb. H. ml. III. 2. 88.

4247   Aucknecht Svazek: 10 Strana: 0554
Aucknecht, a, m., z něm. Hausknecht. Nadával jako a. od Zeleného vola. Zvon VI. 106.

4248   Auctor Svazek: 1 Strana: 0036
Auctor, vz Auktor.

4249   -auda Svazek: 1 Strana: 0026
-auda. Přípona tato -vzata jest z latiny: košilanda, planila, vojanda, šalanda, kocanda, klofanda, palanda, Jir. J. — Vz -enda.

4250   Audiani Svazek: 5 Strana: 0922
Audiani, pl., bludaři. MH. 8.

4251   Audiatur Svazek: 1 Strana: 0036
Audiatur et altera pars, lat., ať se slyší též druhá strana (při soudech). Rk.

4252   Audience Svazek: 1 Strana: 0036
Audience, e, f., z lat., slyšeni u pano- vníka. Rk. A-ce žádati. Kom. A-ci někomu dáti. V. K audienci někoho připustiti. U a. býti. Us. A. míti. Us. — Audienční sál, síň.

4253   Audience Svazek: 5 Strana: 0922
Audience. Přidej: Potaz míti. Bart. 4. 15., tí. N.

4254   Audiometr Svazek: 8 Strana: 0533
Audiometr, u, m. Vz KP. VIII. 373., 481.

4255   Auditor Svazek: 9 Strana: 0424
Auditor, ?, ?., lat. A. školský v XV. a XVI. stol. Vz Wtr. Part. 156.

4256   Auditor, a, m Svazek: 1 Strana: 0036
Auditor, a, m., lat., posluchač; vojenský sudí. Rk. — J. tr.

4257   Auditori-um Svazek: 1 Strana: 0036
Auditori-um, a, n., lat., (dle ,Gymnasium'), posluchárna.

4258   Auditorský Svazek: 5 Strana: 0922
Auditorský, Auditors-. Rk.

4259   Auditorství Svazek: 5 Strana: 0922
Auditorství, n., das Auditoriat, Rk.

4260   Auditoř Svazek: 9 Strana: 0424
Auditoř, e, f. = auditorium. Wtr. Part- 788.

4261   Auditoř Svazek: 10 Strana: 0554
Auditoř, e, f., z lat. = posluchárna. Zvon VI. 164.

4262   Auditus Svazek: 5 Strana: 0922
Auditus, lat. = sluh. Vz Čs. lk. II. 160., IV. 22., 33., 77., 109., 118., 126., 134., 142., 149., 157., 236., 246., 253., 326., 387., 404., 414., VI. 98., IX. 159., X. 333.

4263   Auerbek Svazek: 5 Strana: 0922
Auerbek, vz Biber.

4264   Auersperger Svazek: 10 Strana: 0554
Auersperger V. Dr., prof. a spis.

4265   Auerswald Svazek: 10 Strana: 0554
Auerswald, red.

4266   Auerův Svazek: 8 Strana: 0007
Auerův. Auerňv hořák, A-ovo světlo. Us.

4267   Auerův Svazek: 9 Strana: 0006
Auerův hořák (žárové světlo) Vz KP. VIL 486.

4268   Auerův Svazek: 9 Strana: 0424
Auerův. Auerovo světlo. Vz Žv. IV. 190.

4269   Auf Svazek: 1 Strana: 0036
Auf, něm. Vzhůru (na kopec); vzhůru, vstaň (z lože); nu, nuže! (pobízení). Zůstal vzhůru, bděl, nespal, seděl celou noc. Bylo otevřeno, nebylo zavřeno. Měl na hlavě, přišel s pokrytou hlavou. Dejte na hlavu. Už jest vzhůru, procitl, probudil se, vstal. Šr. Zdali k rozkazu tvému vzhůru vzuáší se orlice? Br. — Krok z rady Lecha volen jest za kníže (dle rady, k radě, na radu, ra- dou). Mk.

4270   Aufang Svazek: 5 Strana: 0922
Aufang, aufung, u, m., eine Geldabgabe, zastr. V z Gl. 3.

4271   Aufdrukar Svazek: 7 Strana: 1187
Aufdrukar nepochybně druh (knihařú, kteří nápisy a rozličné okrasy na hřbet a desky knih vytlačovali. Orthův Nást. dějin J. Hradeckých I. 70.

4272   Auffank Svazek: 8 Strana: 0007
Auffank. A-ku či laudemia platilo se vrch- nosti 10° 0, kdykoli na př. selský statek pře- šel v jiné držení. L. posíl. I. 13.

4273   Aufgeber Svazek: 5 Strana: 0922
Aufgeber, něm. = zasylatel. Hnš.

4274   Aufgelegt Svazek: 1 Strana: 0037
Aufgelegt, něm. Často špatně se ho užívá. Lépe: vesel, dobré mysli, dobré vůle, dobré naděje, je v dobré míře. Jest rozmrzelý, roz- vrnělý. Student nemá chuti do učeni; dnes k tomu nejsem; tehdáž mi nebylo do toho. Š. Nejsem v dobré míře, nemám dobré chvíle, dobré hodiny; mám zlou chvíli, zlou hodinu, zlý den. Není mi do žertu, do smíchu, do tance. Mk.

4275   Aufhalten Svazek: 1 Strana: 0037
Aufhalten sich über etwas: zastavovati se na čem, nad čim. Mk.

4276   Aufid-us Svazek: 1 Strana: 0037
Aufid-us, a, m., řeka v Apulii.

4277   Aufiden-a Svazek: 1 Strana: 0037
Aufiden-a, y, f., město v Samniu.

4278   Auflehnen Svazek: 1 Strana: 0037
Auflehnen sich, zpěčiti se, zpěčovati se, vzepříti se, vzpírati se čemu n. komu, pro- tiviti se. V tom se nám zepřeli. Jg.

4279   Aufmerksam Svazek: 1 Strana: 0037
Aufmerksam machen, upozorniti; pozorna učiniti. Činím ho pozorna, ji pozornu, je po- zorno; v pl.: činím je (muž. a žen. rod.) po- zorny, je (n.) pozorna, Mk. Ostatně cf. Cítiti.

4280   Aufsässig sein Svazek: 5 Strana: 0922
Aufsässig sein, něm. = sedl naň, ulehl naň s hubú, jezdí po něm, smýká se na něho, osopuje se naň. Na Zlinsku. Brt.

4281   Aufšlák Svazek: 7 Strana: 1187
Aufšlák, aušlág, u, m., z něm. Auf- schlag, přirážka, poplatek z obilí. Arch. VIII. 24., IX. 606., 163., 194. a j.

4282   Aufštejnéř Svazek: 5 Strana: 0922
Aufštejnéř, e, m., hrabě korutanský (Jindřich z Aufensteina 1309.—1310.). Dal. 171.

4283   Aufziusungsfaktor Svazek: 5 Strana: 0922
Aufziusungsfaktor, v math. = úročitel. Stč.

4284   Augenblick Svazek: 1 Strana: 0037
Augenblick. — Odešel před samým obě- dem. Mk.

4285   Augi-as Svazek: 1 Strana: 0037
Augi-as, a (c). m , král elidský, jehož stáje dlouho nevykydané Herakles jedním dnem vyčistil.

4286   Augit Svazek: 1 Strana: 0037
Augit, u, m. A. vláknitý, zrnitý. Che- micky sloučený jako amfibol. Bř.

4287   Augit Svazek: 5 Strana: 0922
Augit. Přidej: A. polouhranolový, hemi- prismatischer Augitspath, Amphibol; kluno- dělný, paratomer, Augitspath, Augit; oso- dělný, prismatoidischer Augitspath, Epidot, m. Nz. Vz Bř. N. 174., KP. III. 11., 198., Schd. II. 47., 48., S. N.

4288   Augment Svazek: 1 Strana: 0037
Augment, u, m., z lat., přimnožek, a) sla- bičný (augm. syllabicum), b) časový (augm. temporale).

4289   Augment Svazek: 10 Strana: 0006
Augment, u, m., z lat. = předpis ku množení kamene. Zach. Test 144.

4290   Augmentační Svazek: 5 Strana: 0922
Augmentační zásoby, Verstärkungs-, Vermehrungs-, S. N.

4291   Augšburk Svazek: 1 Strana: 0037
Augšburk, a, m., mě. v Bavorsku, lat. Augusta, Augsburg. — Augšburkský.

4292   Augšpurk Svazek: 5 Strana: 0922
Augšpurk, a, m., Augsburk. Vz S. N.

4293   Augur Svazek: 1 Strana: 0037
Augur, a, m., lat., ptakopravec.

4294   Augur Svazek: 5 Strana: 0922
Augur. Přidej: Vz Vlšk. 334., 340.

4295   August-us Svazek: 1 Strana: 0037
August-us, a, m., císař řím.

4296   Augusta Svazek: 5 Strana: 0922
Augusta, y, m. A. Jan, biskup bratrský, †13/1 1572. Vz Kram. Slov., Tf. H. 1. 3. vyd. 37., 47., 55., 65., Jg. H. 1. 530., Jir. Ruk. I. 24., Sb. H. 1. 227., Sbn. 909., 933., S. N., Sdl. Hrd. I. 20.-21.

4297   Augusta Svazek: 7 Strana: 1187
Augusta Jan. Vz Ukaz. 11., Ott. II. 1034. nn., Pyp. K. II. 535., Výb. II. 1393., 1443., Mus. 1845. 595.

4298   Augusta Svazek: 8 Strana: 0007
Augusta J. br. Cť. Bl. Gr. 287.

4299   Augusta Svazek: 9 Strana: 0006
Augusta Jan 1500. —1572. Vz Vlč. Lit I.. 378., 387., Flš. Písm I 294., Jub. II.

4300   Augustianský Svazek: 5 Strana: 0922
Augustianský kostel, klášter. Mus. 1880. 292., Blk. Kfsk. 772. Cf. Enc. paed. I. 416., S. N.

4301   Augustin Svazek: 1 Strana: 0037
Augustin, a, m.

4302   Augustin Svazek: 7 Strana: 1187
Augustin Fr. dr. a prof. v Praze. Mus. 1882. 426.

4303   Augustin Svazek: 10 Strana: 0006
Augustin. Augustine! Kočka dříme na komíně. Vz více ve Vyhl. II. 255.

4304   Augustin Svazek: 10 Strana: 0554
Augustin Fr. Dr, prof. a spis.

4305   Augustinář Svazek: 1 Strana: 0037
Augustinář, e, m., mnich řehole sv. Augu- stina. Augustiner.

4306   Augustini Svazek: 5 Strana: 0922
Augustini Mat. 1753. Vz Jg. H. 1. 531., Jir. Ruk. I. 136. — A. Štěpán. Ib.

4307   Augustov Svazek: 5 Strana: 0922
Augustov, a, m., Augustendorf, ves u Vranova.

4308   Augyn, u Svazek: 7 Strana: 1187
Augyn, u, m., jm. látky poloplátěné na sypky. Nár. listy.

4309   Auchenistr Svazek: 5 Strana: 0922
Auchenistr, u, m. = porodnický nástroj k přeříznutí těla plodu. Křž. Por. 628.

4310   Aujezdský Svazek: 5 Strana: 0922
Aujezdský Alex. 1561. Vz Jg. II. I. 531., Jir. Ruk. I. 9.

4311   Aukant Svazek: 9 Strana: 0424
Aukant, a, m. = asi žák mladší než trunkát, snad tercian. Vz Wtr. Part. 373.

4312   Aukce Svazek: 1 Strana: 0037
Aukce, e, f., z lat., dražba veřejná. Rk. Auktion.

4313   Auktor Svazek: 1 Strana: 0037
Auktor, a, m.. lat., původce něčeho; spi- sovatel. Rk.

4314   Auktorita Svazek: 1 Strana: 0037
Auktorita, y, f., z lat., vážnosť, důstoj- nost', váha. Us. Vz Autorita.

4315   Auktorita Svazek: 5 Strana: 0922
Auktorita, y, f = zvláštní moc, kterou kdo sobě víry a poslušnosti na jiných do- máhá. Vz Enc. paed. I. 422.—427.

4316   Auktoritář Svazek: 10 Strana: 0006
Auktoritář, e, m. Rozený a. Lit. I. 609.

4317   Auktorský Svazek: 5 Strana: 0922
Auktorský, Auktors-. A. úkon. Kos. 01. I. 207.

4318   Aula Svazek: 5 Strana: 0922
Aula, y, f., řec, dvůr, síň, Hof, Halle; posluchárna, der Hörsaal; shromaždovací síň, der Versammlungssaal, die Aula. Cf. Enc. paed. I. 427.

4319   Auli-s Svazek: 1 Strana: 0037
Auli-s, dy, f., mě. s přístavem v Boeotii.

4320   Aulík Svazek: 5 Strana: 0922
Aulík, a, m. A. z Třebnic. Vz Blk. Kfsk. 1208.

4321   Aumalit Svazek: 7 Strana: 1187
Aumalit, u, m., meteorit. Vz Osv. 1875,

4322   Aumara Svazek: 8 Strana: 0007
Aumara, y, i. = jarmara. 1580. Wtr. St. Pr. 183.

4323   Aunhoštský Svazek: 5 Strana: 0922
Aunhoštský Václ. 1607. Vz Jg. H. 1. 531., Blk. Kfsk. 1134.

4324   Aunullovati něco Svazek: 1 Strana: 0029
Aunullovati něco, zničiti, odvolati, Rk., zrušiti, annulliren.

4325   Auov Svazek: 5 Strana: 0909
Auov, a, m., Annadorf, ves u Tovačova.

4326   Aupický Svazek: 5 Strana: 0922
Aupický Jan. 1571. Vz Jg. H. 1. 531., Jir. Ruk. 1. 37.

4327   Aura Svazek: 5 Strana: 0922
Aura, lat., v lékařství = zvláštní pocit opovídající záchvat padoucí nemoci, a. epi- leptica. Čs. lk. II. 34. Vz Slov. zdrav. I. 19. — A. = líbý větříček. Har. II. 65.

4328   Aurat Svazek: 5 Strana: 0922
Aurat, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 360.

4329   Aureli-us Svazek: 1 Strana: 0037
Aureli-us, a, m., řím. jméno.

4330   Aurikule Svazek: 5 Strana: 0922
Aurikule, e, f. = podléska ouško, pri- mula auricuia. Vz Rstp. 1229., Čl. 70., Kram. Slov. 23.

4331   Aurin Svazek: 5 Strana: 0922
Aurin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 562.

4332   Auripigment Svazek: 5 Strana: 0922
Auripigment, u, m. = kaménka, nerost. Vz Bř. N. 228., KP. III. 65., Šfk. Poč. 191., Schd. I. 301., S. N., Kram. Slov.

4333   Aurofor Svazek: 7 Strana: 1188
Aurofor, u, m., Aurophor, přistroj dy- chací a osvětlovací, jenž umožňuje hasiči přístup do místnosti naplněných zkaženými plyny, protože přivádí čerstvý vzduch a zabezpečuje hoření a tedy i osvětlení oněch místností. Čerm. Kal. čes. has. 1885. 70.

4334   Aurora Svazek: 1 Strana: 0037
Aurora, y, f'., lat., jitřenka, zora. Rk.

4335   Aurumpant Svazek: 8 Strana: 0007
Aurumpant, u, m., z Armband. 16. stol. Mus. 1893. 60.

4336   Auryl Svazek: 5 Strana: 0922
Auryl, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 360.

4337   Auředníček Svazek: 9 Strana: 0006
Auředníček, čka, m. A. Ott. Vz Jub. II.

4338   Auředníček Svazek: 10 Strana: 0006
Auředníček Otak., nar. 1865., básník. Vz Flš. Písm. 712.

4339   Aus Svazek: 1 Strana: 0037
Aus, něm. Je konec, po všem; je potom, po všem veta; už mu odzvonili, odzpívali; už doklepal, veta po něm (umřel); už je po kázání, po hře, po divadle; už je prázdno. Dodělal, dobral, dočetl, dohospodařil, do- křičel, dokrejčil. Lhůta došla, vypršela; čas již prošel. Není posud konec, po všem; ještě nevyhrál. Půjdeme na procházku, vy- jdeme si. Byl dlouho z domu, pryč, mimo domov. Pořád vchází a vychází, chodí sem tam. Šr.

4340   Ausbrechen Svazek: 1 Strana: 0037
Ausbrechen. Strhnouti smích. Dal se v láni. Jal se nadávati. Rozplakala se. Mk.

4341   Ausbruch Svazek: 1 Strana: 0037
Ausbruch, něm., čabrňák, Sp., samotok. Vz Vino.

4342   Ausfall Svazek: 1 Strana: 0037
Ausfall. Soukromá bránka v hradbách, výpad. Choditi k řece výpadem. Sr.

4343   Ausführen Svazek: 1 Strana: 0037
Ausführen, způsobiti; erledigen vyříditi. Mk. -

4344   Ausgang Svazek: 1 Strana: 0037
Ausgang, není. Dnes si mohu (smím) vyjíti.

4345   Auskultace Svazek: 1 Strana: 0037
Auskultace, e, f., z lat., posloucháni. - Auskultant, a, m., posluchač; praktikant soudní; dříve také: čekatel professury.

4346   Auskultace Svazek: 5 Strana: 0922
Auskultace. Vz S. N., Kram. Slov. 24.

4347   Auskultant Svazek: 5 Strana: 0922
Auskultant učitelský. Vz Enc. paed. 1. 427., S. N., Kram. Slov.

4348   Ausläufer Svazek: 5 Strana: 0922
Ausläufer, něm : odstřelek, pobočník, výpustek, výběžek. Š. a Ž.

4349   Ausnahme Svazek: 1 Strana: 0037
Ausnahme. Byliny hbitě rostou a umí- rají kromě netřesku a, barvínku; ohne A.: všichni (vesměs). Mk.

4350   Ausnehmen Svazek: 1 Strana: 0037
Ausnehmen. To se krásně nese. Odtud se hudba příjemně poslouchá, sem hudba přij. zaznívá. — Vz Vyjímati se.

4351   Ausobský Svazek: 5 Strana: 0922
Ausobský Kar., psal 1838.—43. Vz Jg. H. 1. 531., 770.

4352   Ausoni-a Svazek: 1 Strana: 0037
Ausoni-a, e, f. Staré jméno Itálie.

4353   Auspejt Svazek: 1 Strana: 0037
Auspejt, u, m, z něm., Ausbeute, výtěžek, zisk (v horu.). Pr.

4354   Auspejt Svazek: 7 Strana: 1188
Auspejt. Arch. X. 201. a j. tam.

4355   Auspicie Svazek: 5 Strana: 0922
Auspicie, í, f., lat. = znamení, die Vor- bedeutung, Ahnung. Vz Vlšk. 342., S. N.

4356   Auspitz Svazek: 1 Strana: 0037
Auspitz, Hustopeč, e f.

4357   Auspitzer Svazek: 5 Strana: 0922
Auspitzer, tzra, m. A. Patricius. 1730. Vz Jg. H. 1. 531., Jir. Ruk. I. 38.

4358   Ausreitar Svazek: 5 Strana: 0922
Ausreitar, a, m., z něm. Ausreiter, eine berittene Polizei, die 1584. eingeführt wurde, zastr. Vz Gl. 3.

4359   Ausreytéř Svazek: 8 Strana: 0007
Ausreytéř, e, ni. Hrš. Nach. I. 198. Vz Ausreitar.

4360   Ausrichten Svazek: 1 Strana: 0037
Ausrichten. Co proti němu zvěde? Mk.

4361   Aussee Svazek: 1 Strana: 0037
Aussee, Úže, městys ve Štýrsku. S. N.

4362   Aussig Svazek: 1 Strana: 0037
Aussig, Ústí nad Labem. S. N.

4363   Austejlar Svazek: 8 Strana: 0007
Austejlar, a, m., horní úředník, z Aus- theiler. Snm. I. 391.

4364   Auster Svazek: 10 Strana: 0006
Auster, stru, m. (aoster), lat. — polední vítr. Ž. kap. 125. 4. (Mš. Slov. ).

4365   Australan Svazek: 7 Strana: 1188
Australan, a, Australec, lce, m., Austra- lier, m. Vlach.

4366   Australie Svazek: 1 Strana: 0037
Australie, e, f. n.Okeanie. Dělí se na pe- vninu (tato sluje také: Nový Holland) a. ostrovy, které dohromady také Polynesií sluji. Čtyři skupeniny ostrovův: a) pevninské blízko u pevniny jsoucí; b) Melanesie (tmavé o.): Nová Guinea, Nová Britannia, N. Irsko, N. Kaledonie atd.; c) Polynesie (mnohoostroví): Nové Seelandsko, Společenské souostroví; d) Mikronesie (drobné ostrovy): Karoliny, Mariany atd. Državy Australie: a) britské, a) celá pevnina s osadami: Nový Wales (Uels), země královnina, n. Queensland, Viktorie, jižní Australie, zapadní Australie, Tasmanie; ?) dvouostroví: Nový Seeland a ostrovy Fidji; h) francouzská: Nová Kaledonie, Společenské souostroví; c) španělské: Mariánské souostroví; d) liollandské: západní pobřeží Nové Guinee; e) Sev. amer. Unie; f) království Senduičské (domáci); g) nespořádané obce nevzdělaných Malajüv. Tl. 113., 116.- Vz S. N.; A.jižní, vz S. N. IV., 412. - Australien.

4367   Australský Svazek: 5 Strana: 0922
Australský. A. jazyky. Vz Šrc. 412., 435. A. školství, vz Enc. paed. I. 428., S. N.

4368   Austraten Svazek: 7 Strana: 1188
Austraten, u, m., v lučbě. Vz Rm II. 321.

4369   Austria-cos Svazek: 8 Strana: 0007
Austria-cos, ku, m., doutník. Us.

4370   Austrie Svazek: 9 Strana: 0006
Austrie, e, f. = ústřice. Prodával austrie. 1597. Mus. 1899. 35.

4371   Austrlitz Svazek: 1 Strana: 0037
Austrlitz, Slavkov.

4372   Austroslavism-us Svazek: 10 Strana: 0006
Austroslavism-us, u, m. Lit. I. 492., List. til. 1903. 387.

4373   Austský Svazek: 5 Strana: 0922
Austský Václ., 1548. Vz Jir. Ruk. I. 38.

4374   Ausweg Svazek: 1 Strana: 0037
Ausweg. Tu neni vyhnutí. A vidouce. nezbytí za milosť prosili. Tu na jiném ne- bylo nežli do lodi se vypraviti. Har. — Mk.

4375   Auszerdass Svazek: 1 Strana: 0037
Auszerdass, leč, leč že, jediné leč, kromě že, toliko že. nežli že. mimo to že, jen aby, jen toliko-li. Mk.

4376   Auszerhalb Svazek: 1 Strana: 0037
Auszerhalb. Krom vlasti zemřeli. Jel. Vně církve přebývá. Mk. Za, mimo, venku, ven, zvenčí, zvenku. Rk.

4377   Aušburk Svazek: 8 Strana: 0007
Aušburk vedle Augsburk. Gb. H. ml. I. 459.

4378   Aušpet Svazek: 8 Strana: 0007
Aušpet, u, m. = díl, tál, leux, z něm. Aus- beute. Arch. XII. 247.

4379   Aušpice Svazek: 9 Strana: 0006
Aušpice, dětská nemoc. Slez. Čes. 1. IX. 187.

4380   Aušpice Svazek: 10 Strana: 0006
Aušpice — neštovice. Slez. Vyhl. II. 205.

4381   Auštěcký Svazek: 5 Strana: 0922
Auštěcký Jos., prof. a spisov., † 23/71876. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 179., 200., Jg. H. 1. 531., Enc. paed. I. 431.

4382   Auštěcký Svazek: 9 Strana: 0006
Auštěcký J. Vz Jub. II.

4383   Authentický Svazek: 5 Strana: 0922
Authentický. Vz S. N.

4384   Authentika Svazek: 7 Strana: 1188
Authentika, pl. n = výtahy z novell zho- tovené namnoze od Irneria. Vz Ott. II 1077.

4385   Autheutický Svazek: 1 Strana: 0037
Autheutický, pravý, hodnověrný. Rk. Authentisch.

4386   Authrakolith Svazek: 7 Strana: 1188
Authrakolith, u, m , nerost. Chdt. 15

4387   Authrakolith Svazek: 8 Strana: 0007
Authrakolith v 2. dod. oprav v: Anthra- kolith.

4388   Autiph Svazek: 1 Strana: 0029
Autiph . . . vz Antif. . . .

4389   Auto cla fé Svazek: 1 Strana: 0037
Auto cla fé: soud za příčinou víry, in- kvisice. Rk.

4390   Autobiograf Svazek: 10 Strana: 0554
Autobiograf, a, m. Nár. list. 1905. 22. 13.

4391   Autobiografický Svazek: 10 Strana: 0554
Autobiografický. A. kresba. Zvon V. 510.

4392   Autobiografie Svazek: 1 Strana: 0037
Autobiografie, e, f., řec, vlastni životo- pis. Rk. Autobiographie.

4393   Autobiographia Svazek: 7 Strana: 1188
Autobiographia. e, f. Vz Jg. Slnosť. 95.

4394   Autodafovati Svazek: 5 Strana: 0922
Autodafovati = za příčinou víry sou- diti. Vz Auto da fé. Lpř. Děj. III. 52. (2. vyd.).

4395   Autodidakt Svazek: 5 Strana: 0923
Autodidakt, a, m., z řec. = samouk, kdo bez cizího zvl. bez školního návodu něčemu se naučil. Vz Enc. paed. I. 434., S. N.

4396   Autodidakt, a Svazek: 1 Strana: 0037
Autodidakt, a, , m., z řec, samouk. Rk.

4397   Autodidaktně Svazek: 10 Strana: 0554
Autodidaktně. Nár. list. 1905. 64. 13.

4398   Autograf Svazek: 5 Strana: 0923
Autograf, u. m., die Kopirmaschine; die Urschrift eines Buches, vom Verfasser selbst geschrieben (vlastnoruční spis, hl. podpis). Vz S. N.

4399   Autograf Svazek: 10 Strana: 0007
Autograf, u, m., z řec. = přístroj, který samočinně zaznamenává změny veličiny ča- sové. Strh. Mech. 11.

4400   Autograf, u Svazek: 1 Strana: 0037
Autograf, u, m., z řec, vlastnoruční spis. Rk. Autograph.

4401   Autografie Svazek: 5 Strana: 0923
Autografie, e, f., řec. = přetisk rukopisů, napsaných na papír. Vz KP. I. 400. Die Autographie.

4402   Autografoman Svazek: 5 Strana: 0923
Autografoman, a, m., řec. = náruživý sběratel autografu.

4403   Autografovaný Svazek: 5 Strana: 0923
Autografovaný; -án, a, o, autographirt. A. přednášky, autografem pořízené. Us.

4404   Autografovati Svazek: 5 Strana: 0923
Autografovati = vlastnoručně psáti, eigenhändig schreiben, autographiren; auto- grafem rozmnožiti. — co: přednášky.

4405   Autografující Svazek: 5 Strana: 0923
Autografující stroj, die Kopirmaschine. Stč. Zem. 562.

4406   Autogramm Svazek: 10 Strana: 0007
Autogramm, vz Autograf (zde).

4407   Autochton Svazek: 1 Strana: 0037
Autochton, a, m., z řec, tuzemec, Rk., praobyvatel.

4408   Autochtonnosť Svazek: 7 Strana: 1188
Autochtonnosť, i, f. L Ndr. Anthr. I. 3.

4409   Autoinfekce Svazek: 8 Strana: 0007
Autoinfekce, e, f., Autoinfektion, f. Vstnk. II. 558.

4410   Autokrat Svazek: 1 Strana: 0037
Autokrat, a, m., z řec, samovládce. Rk.

4411   Autokratický Svazek: 5 Strana: 0923
Autokratický, autokratisch. A. stát, unter einem Selbstherrscher. Mus. 1880. 511. Vz S. N.

4412   Autokratní Svazek: 10 Strana: 0007
Autokratní normální grammatika. Osv. 1896. 549.

4413   Autokrator Svazek: 5 Strana: 0923
Autokrator, a, m., z řec. = samovládce.

4414   Autokritičosť Svazek: 10 Strana: 0007
Autokritičosť. Zvon. IV. 223.

4415   Autokritik Svazek: 9 Strana: 0424
Autokritik, a, m. Mus. 1900. 489.

4416   Autokritik Svazek: 10 Strana: 0007
Autokritik, a, m. Osv. 1896. 732.

4417   Autokritika Svazek: 9 Strana: 0006
Autokritika, y, f. Pal. Pam. 331.

4418   Automat Svazek: 1 Strana: 0037
Automat, a, m., z řec, samohyb. Rk.

4419   Automat Svazek: 5 Strana: 0923
Automat. Přidej: A. = stroj, jenž vnitř- ním zřízením pohybován jsa počíná si tak, jako by byl tvorem živým, který sám bez cizí pomoci se pohybuje. A. požáru, der Feuerautomat. Us., S. N., Kram. Slov. 22.

4420   Automatický Svazek: 5 Strana: 0923
Automatický, automatisch. A. pohyb. Dk. P. 8.

4421   Automed- on Svazek: 1 Strana: 0037
Automed- on, onta m., spolubojovník Achil- leův.

4422   Automobil Svazek: 10 Strana: 0007
Automobil, U, m. z lat. a řec. = samo- hybný vůz, das Automobil, der Automobil- wagen, der Selbstfahrer. A. akkumulato- rový, benzinový, elektrický, lihový, parní. Vz Jind. 4.

4423   Automobila Svazek: 9 Strana: 0006
Automobila, y, f. z řeč. a lat. vz násl. Us.

4424   Automobilista Svazek: 10 Strana: 0007
Automobilista, y, m. = kdo jezdí na automobilu. Nár. list. 1903· 144. 3.

4425   Automobilistický Svazek: 10 Strana: 0554
Automobilistický ruch Us.

4426   Automobilka Svazek: 10 Strana: 0554
Automobilka, zdr. automobil. Nár. list. 1905. 131. 22.

4427   AutomoBilní Svazek: 9 Strana: 0006
AutomoBilní. A. povoz hnaný elektrikou, plynem a p. Nár. list. 1897. č. 269. 3.. Ott. XVI. 286.

4428   Automobilový. A Svazek: 10 Strana: 0554
Automobilový. A. jízda. Us.

4429   Automolit Svazek: 8 Strana: 0007
Automolit, u, m. (gahniť), nerost. Vz Ott. IX. 821.

4430   Automolith Svazek: 5 Strana: 0923
Automolith, u, m., nerost tmavozelený, černozelený, tmavomodrý, podobný spinelu. Vz Bř. N. 188.

4431   Autonomie Svazek: 1 Strana: 0037
Autonomie, e, f., z řec, samospráva. Rk.

4432   Autonomista Svazek: 9 Strana: 0006
Autonomista, y, f. = přívrženec auto- nomity, samosprávy. Pal. Pam. 603.

4433   Autonomně Svazek: 8 Strana: 0007
Autonomně něco vytvořiti. Wtr. Krj. I. 14.

4434   Autonomně Svazek: 9 Strana: 0006
Autonomně. A. stát říditi. Pal. Pam. 633.

4435   Autonomní Svazek: 5 Strana: 0923
Autonomní, autonom. A. moc, správa. Mus. 1880. 585. Vz S. N.

4436   Autopsie Svazek: 5 Strana: 0923
Autopsie, e, f., řec. = vlastní názor, die eigene Wahrnehmung, Autopsie. Znám to z a-e. Us. Vz S. N.

4437   Autopticky Svazek: 9 Strana: 0006
Autopticky. Zkušenosti a. nabyté (vlast- ním nazíráním) liší se od zpráv dle doslechu. Mus. 1897. 497.

4438   Autor Svazek: 1 Strana: 0037
Autor, vz Auktor.

4439   Autoreferát Svazek: 9 Strana: 0424
Autoreferát, u, m. = referát samého autora nějaké věci.

4440   Autorisace Svazek: 1 Strana: 0037
Autorisace, e, f., splnomocnení. Autori- satioin, Vollmacht.

4441   Autorisovati Svazek: 5 Strana: 0923
Autorisovati = zmocniti, oprávniti, be- vollmächtigen, ermächtigen, autorisiren. Kh. Autorisovaný překlad. Kos. Ol. I. 309.

4442   Autorita Svazek: 5 Strana: 0923
Autorita. Přidej: A. církve, MH. 2., od- borná, eine Fachautorität. Sl. les. Vz S. N.

4443   Autorita, y Svazek: 1 Strana: 0037
Autorita, y, f., z lat., základ, vážnosť, důstojnosť, vážná osoba. Rk. Autoritaet.

4444   Autoritářský Svazek: 10 Strana: 0007
Autoritářský horlivec. List. fil. 1903. 41.

4445   Autoritářství Svazek: 8 Strana: 0533
Autoritářství, n. Osv. 1896. 193. Bába = panna (loutka). Slov. Kal. S. 10. — B. Báby = hrušky. Ces. 1. V. 586. Bábika, y, f., vz Rožek (3. dod.). Babranina, y, f. = zfalšované zboží, po- krmy atd. Phľd. 1896. 527. Babucha, y, f. = zababušená (zahoulená) žena. Slov. Kal. S. 10. Baciti. Dítě bací, lozí (leze) po zemi. Slez. Čes. 1. VI. 143. Bačnosť, i, f. Cf. násl. Bačný. Bačný = pěkný, způsobný. Slov. Kal. S. 11. Badřinec, nce, m., Citronsäure. Am. Orb. 69. Badřinový. B. silice, Citronenöl. Am. Orb. 69. Bagančiar, a, m. = kdo nosí baganče. Slov. Čes. 1. VI. 87. Bagdad, a, m. = holub, columba curvi- rostra. Ott. XI. 511. b. Bahenka, y, f., paludina, plž. Ott, XL 502. b.

4446   Autoritářství Svazek: 9 Strana: 0006
Autoritářství, n. Vlč. Lit II. 1. 95.

4447   Autoritativně Svazek: 5 Strana: 0923
Autoritativně, autoritativ. Kaizl 178., 132.

4448   Autoritativní Svazek: 10 Strana: 0007
Autoritativní. A. výklad. Nár. list. 1903. c. 243. 17.

4449   Autorka Svazek: 5 Strana: 0923
Autorka, y, f. = spisovatelka, die Schrift- stellerin. Mus. 1880. 147.

4450   Autosuggesce Svazek: 8 Strana: 0007
Autosuggesce, e, f. Vz Mus. 1894. 451.

4451   Autotomie Svazek: 9 Strana: 0424
Autotomie, e, f., z řec. Vz Žv. III. 301.

4452   Autotomie Svazek: 10 Strana: 0554
Autotomie, e, f., z řec. = komolení sama sebe Rgl.

4453   Autotransfusa Svazek: 5 Strana: 0923
Autotransfusa, y, f. = výkon, kterým sc na témž člověku krev z méně důležitých ústrojů k jiným důležitým svádí. Vz Slov. zdrav. 1. 19.

4454   Autotypický Svazek: 10 Strana: 0007
Autotypický = prvopisný. Tří- a čtyř- barevný process a ký. Nár. list. 1902. é. 233. 2.

4455   Autotypie Svazek: 10 Strana: 0007
Autotypie, e, f., řec. = prvo-, samotisk. Barevná a. Nár. list. 1903. č. 131. 13. A. = způsob vyráběti pro knihtisk příhodné plotny přímo podle půltonových předloh... Vz Ott. 1086.

4456   Autotypní Svazek: 10 Strana: 0554
Autotypní reprodukce. Nár. list. 1905. 64. 13 Sr. Autotypický v III. Přisp. 7.

4457   Autoušek Svazek: 1 Strana: 0030
Autoušek, ška, m., Antoš; 2. pohodný.

4458   Autovelodrom Svazek: 10 Strana: 0007
Autovelodrom, u, m. Nár. list. 1904· 17. 13.

4459   Auvech Svazek: 10 Strana: 0007
Auvech. Auvech, to mě trudí. Dal. Hr. 3. 21. (M. Slov. ). Vz Ouvech.

4460   Auvergne Svazek: 1 Strana: 0038
Auvergne, Alverni-a, e, Arverni-a, e, f. Šf.

4461   Auxiliar-conti Svazek: 5 Strana: 0923
Auxiliar-conti = výpomocné účty, Hilfs- rechnungen. Kh.

4462   -av Svazek: 1 Strana: 0038
-av. Přípona jmen přídavných: laskav, ava, avo. Jg. Jména měst v -av jsou fem. a skloňují se podlé: Kosť: Čáslav, i, f. Vz Čáslav. — 2. av z u, vz U v av a Tvo- ření slov.

4463   -áv Svazek: 1 Strana: 0038
-áv. Přípona jmen podstatných: rukáv. D.

4464   -av Svazek: 5 Strana: 0923
-av (avB). Za Čáslav přidej: Také dle Daň: do Chrudimě, do Boleslavě. Vz tato slova. — Ku konci připoj. Vz: Stupňování, Mkl. aL. 181.. Vm. o Mkl. Hlask. 18., Listy filolog. III. 64.

4465   -av Svazek: 7 Strana: 1188
-av. Vz Gb. Ml. I. 61.

4466   -ava Svazek: 1 Strana: 0038
-ava. Přípona jmen podstatných a při- davných: Dobrava, Svatava, Vltava, Sázava, Jir., kolčava, pěnkava, laskava, Jg., D., Mkl. B. 222. Dálava = Dálka, mrákava (černý mrak). Brt.

4467   -ava Svazek: 5 Strana: 0923
-ava. Připoj : doubrava, pěnkava, Bž. 232., Opava, Otava. Arch. für. slav. Phil. VII. 4. 602. Cf. Brt. D. 144.

4468   -ava Svazek: 7 Strana: 1188
-ava. Vz Gb. Ml. I. 61.

4469   Ava Svazek: 7 Strana: 1188
Ava = ale. Slov. Šb. D. 79.

4470   -ava Svazek: 8 Strana: 0007
-ava, příp. jmen osob.: Jírava (z Jiří). Vz Kbrl. Sp. 11.

4471   Avaka Svazek: 5 Strana: 0923
Avaka, vz Abaka.

4472   Avakový Svazek: 5 Strana: 0923
Avakový, vz Abakový.

4473   Aval Svazek: 5 Strana: 0923
Aval, u, m. = záruka, ručení, že směnka bude zaplacena, die Wechselbürgschaft; kupecky. Kh.

4474   Avalovati Svazek: 5 Strana: 0923
Avalovati = ručiti za směnku, einen Wechselbrief mit unterschreiben, verbürgen; kupecky. Kh.

4475   Avance Svazek: 5 Strana: 0923
Avance, franc = předek, výhoda, prospěch, záloha, Vorausbezalung, Gewinn, Vortheil, Vorschuss; kupecky. Kh. Vz S. N.

4476   Avancement Svazek: 1 Strana: 0038
Avancement, fr. (avansman), postoupení, povýšení v hodnosti. Rk.

4477   Avancovati Svazek: 5 Strana: 0923
Avancovati = zálohu dáti, založiti, vor- schiessen; kupecky. Kh. — A. = postupo- vati, fortrücken, vorwärtsrücken.

4478   Avant Svazek: 1 Strana: 0038
Avant, fr. (avan), Napřed, zpředu; en a., ku předu. Rk.

4479   Avantgarde Svazek: 1 Strana: 0038
Avantgarde, fr., přední voj. Rk.

4480   Avantur Svazek: 5 Strana: 0923
Avantur, u, m., fr. = náhoda, štěstí, šťastná náhoda, dobrodružství. A-ry rytíře Bruncvíka. Vz S. N.

4481   Avanturiers Svazek: 5 Strana: 0923
Avanturiers, fr. = lodi kupecké podloud- nické; také lodi loupežné; šejdířský obchod s akciemi a papíry, Schleichhandelschiffe; Freibeuterschiffe; Schwindelhandel mit Aktien und Staatspapieren. Kh.

4482   Avanturin Svazek: 5 Strana: 0923
Avanturin, u, m. = křemen žlutý, čer- vený n. hnědý a lupénky slídy hustě pro- stoupený. Vz Bř. N. 184., Schd. II. 32., KP. III. 195., IV. 583., S. N.

4483   Avanturinový. A Svazek: 10 Strana: 0554
Avanturinový. A. barva. Rgl.

4484   Avanturovati Svazek: 5 Strana: 0923
Avanturovati = příliš se odvážiti, zu viel wagen; kupecky. Kh.

4485   Avanturový Svazek: 5 Strana: 0923
Avanturový obchod = na štěstí, na špekulaci, na náhodu, der Avanturhandel; kupecky. Kh.

4486   Avanza Svazek: 5 Strana: 0923
Avanza = avance; kupecky. Kh.

4487   Avanžovati Svazek: 5 Strana: 0923
Avanžovati, vz Avancovati.

4488   Avarie Svazek: 5 Strana: 0923
Avarie, e, f. = havarie.

4489   Avarové Svazek: 1 Strana: 0038
Avarové; znepokojovali roku 558.—802. Slovany.

4490   Avavrkú Svazek: 10 Strana: 0007
Avavrkú, zpěv holubí. Val. Čes. 1. X. 463.

4491   Avde Svazek: 1 Strana: 0038
Avde = zde. Na Slov.

4492   Ave Svazek: 1 Strana: 0038
Ave, lat., zdráv buď. A. Maria, zdrávas Maria. Rk.

4493   avě Svazek: 8 Strana: 0007
avě. Z ave se v odsouvá: právěti práěč, praěl. Laš. Brt, I). I. 110.

4494   -avec Svazek: 10 Strana: 0007
-avec přípona: pijavec, prskavec. Dšk. Km. 42.

4495   Avéch Svazek: 10 Strana: 0007
Avéch = ouvéch. Avéch nám otce ta- kého! Hrad. (Mš. Slov. ).

4496   Avenion Svazek: 1 Strana: 0038
Avenion, a, m., Avignon, a, m., město ve Francii.

4497   Aventure Svazek: 1 Strana: 0038
Aventure, fr. (avantýr), dobrodružství. Rk.

4498   Averbeck Svazek: 5 Strana: 0923
Averbeck Jan. 1590. Vz Jir. Ruk. I. 39.

4499   Avernus lacus Svazek: 1 Strana: 0038
Avernus lacus, lat., avernské jezero v Ital.

4500   Aversionalní Svazek: 5 Strana: 0923
Aversionalní summa = která se tomu vyplácí, kdo od svého práva na něco od- stoupil, die Abfindungssumme für irgend eine Verzichtleistung auf einen Anspruch. Kh.

4501   Aversní Svazek: 5 Strana: 0923
Aversní obchod, kupuje-li n. prodává-li se všecko do hromady bez výběru, Kauf und Verkauf in Bausch und Bogen, im Ganzen, der Aversionshandel. Kh.

4502   avi Svazek: 8 Strana: 0007
avi. Z avi se v odsouvá: lavice líijce, ru- kaica, prail. Laš. Brt. D. I. 110. Cť. Prý.

4503   -aví Svazek: 10 Strana: 0007
-aví přípona: bolaví, n. Dšk. Km. 24.

4504   -avice Svazek: 5 Strana: 0923
-avice, přípona. Doubravice. Pal. Rdh. I. 138.

4505   -avice Svazek: 10 Strana: 0007
-avice přípona: pijavice, blyskavice, chrá- stavice. Dšk. Km. 42.

4506   Avidita Svazek: 7 Strana: 1188
Avidita kyselin. Vz Rm. 183.

4507   Avignon Svazek: 5 Strana: 0923
Avignon, a, m. Tk. I. 601., III. 407., S. N.

4508   Avis Svazek: 5 Strana: 0923
Avis = aviso. Kh.

4509   Aviso Svazek: 5 Strana: 0923
Aviso = zpráva, oznámení, návěští, die Anzeige, der Bericht, das Aviso. Kh., Hnš., S. N.

4510   Avisovati Svazek: 1 Strana: 0038
Avisovati, z fr. aviser -= oznámiti, navě- sti dáti. Jg. Avisiren, melden, anzeigen.

4511   Avitický Svazek: 9 Strana: 0006
Avitický. A náhled Uhrů. Pal. Pam. 632.

4512   -avo Svazek: 7 Strana: 1188
-avo. Vz Gb. Ml. I. 61. Z avo se v od- souvá: pozdraovať. Vz V (dod.)

4513   Avšak Svazek: 1 Strana: 0038
Avšak, však, ale však, jest něm. jedoch, lat. verum tarmen, a stojí na začátku věty, ne teprv za prvním, jiným slovem. Lat. sed, řec. ???? = ale, vz Ale; autem, vero, řec. ďé = pak, vz Ale. Š. a Ž., Os. — ,Avšak' při- pouští platnosť první věty, při tom však i plat- nosť druhé věty stvrzuje. Ti rohové byli vy- socí, avšak jeden vyšší než druhý. Br. — Zk. Vz: Věta připouštivá, odporovací; Než.

4514   Avšak Svazek: 5 Strana: 0923
Avšak. Za Br. připoj: Kakž jest kolvěk tvá vina, však ť chci všecko odpustiti. Kat. 178. Hlédaj, sv. Jan Křstitel kaký byl svatý, však umřev nemohl do nebes. St. Uč. 116. b. Jenž (Salomon) zejmene bě věhlasný . . . ten však čtveru věc vyčítá, jež před jeho smyslem skryta. AlxV. 153. b. A. = nonne. Vz Avšako.

4515   Avšako Svazek: 5 Strana: 0923
Avšako, všako = nonne v Ž. wit. Za lat. nonne bralo se všako, avšako atp. nedo- rozuměním. Překladatel rozuměl tázacímu nonne jako zdvojené negaci, non a ne a pro ztlumočení jeho zvolil silně firmativní všako, avšako. Gb. ve vyd. Ž. wit. 213.

4516   Avšakž Svazek: 10 Strana: 0007
Avšakž = avšik, tamen. Mill. 37a.

4517   Avšakže Svazek: 10 Strana: 0007
Avšakže = nonne. A. upatřie všichni, nonne scient omnes. Otázka nonne má vý- znam věty kladné silně tvrdící. Ž. wit. 52. 5. (Mš. Slov. )

4518   Avšlag Svazek: 7 Strana: 1188
Avšlag, vz Aufšlák (2. dod.)

4519   -avý Svazek: 1 Strana: 0038
-avý, á, é n. -ivý, á, é. Přípony jmen přídavných, před nimiž se dlouhá kmenová samohláska někdy krátivá: hravý, laskavý, pečlivý. 1. Taková adjektiva odvozují se nej- více od časoslov a naznačují náklonnost k tomu, co v časoslově obsaženo jest: sto- navý (od stonati; ten, kdo snadno onemocní), žebravý, skákavý. Odvozují se od kmene infi- nitivu; místo -ati klade se -avý a místo-íti, -iti, -ěti klade se -ivý: hráti — hravý, chtíti — chtivý,y mámiti — márnivý, nedužeti —nedu- živý. Č. — 2. Někdy se 1 předkládá: urážeti — urážívý — urážlivý; stydlivý, bouřlivý, pichlavý. — 3. Některá se tvoří od času minulého: trpěl — trpělivý, snášelivý, mlče- livý, zdrželivý. Také vkládají n: trpěnlivý, snášenlivý, mlčenlivý, zdrženlivý. — 4. Ně- která se od jmen podstatných odvozují : po- věrek — pověrčivý, zahálka — zahálčivý, pamět — pamětlivý, péče — pečlivý; kreví— krvavý, pěna — pěnavý, slza — slzavý, tma — tmavý. Mkl. B , 221. — 5. Děje-li se od- vod od jména přídavného, znamená se umen- šení vlastnosti: bělavý, modravý, Č., červe- navý. Mkl. B. 221.

4520   -avý Svazek: 5 Strana: 0923
-avý. Přidej : Malavý (trochu malý), vel- kavý, širokavý, vysokavý, hrubavý, chlad- navý, temnavý, hłupkavý (přihlouplý) atd. Brt. D. 153.

4521   -avý Svazek: 9 Strana: 0006
-avý (-ivý) přípona u Husa oblíbená: be- kavý II. 263., bublavý L 313., buřavý III. 41. Cf Mus. 1898. 242., List. fil. 1900. 231.

4522   -avý Svazek: 10 Strana: 0007
-avý konc. Její vznik. Vz List. fil. XXVII 231.

4523   Axamít Svazek: 5 Strana: 0923
Axamít, vz Aksamit. — Aksamit, a, m., os. jm. Ign. A., vysl. prof. akadem. gymn. v Praze.

4524   Axamít Svazek: 9 Strana: 0006
Axamít Ign. dr. Vz Jub. II., Nár. list. 1899. č. 284. 2.

4525   Axamit Svazek: 10 Strana: 0554
Axamit Ign. Dr., prof a spis., 1819. až 10/10. 1904. Sr. Zl. Pr. XXI. 623. s podob., Programm praž. akad. gymn. na r. 1905 str. 21, Nár. list 1904. 280. 1. a jiné listy z též doby.

4526   Axamitný Svazek: 8 Strana: 0007
Axamitný. A. praporec. Štilť. 197.

4527   Axialní Svazek: 5 Strana: 0923
Axialní moment, SP. II. 70., poloha, Mj. 368., síla. Zpr. arch. VIII. 54., 56.

4528   Axinit Svazek: 5 Strana: 0923
Axinit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 170., Schd. II. 45., KP. III. 198.

4529   Axiom Svazek: 5 Strana: 0924
Axiom. Vz S. N.

4530   Axiom-a Svazek: 1 Strana: 0038
Axiom-a, ata, n., řec, zásada samozřejmá, uznaná pravda. Rk. Axiom.

4531   Axiomatický Svazek: 5 Strana: 0924
Axiomatický, grundsätzlich, axiomatisch. A. věta. SP. II. 47.

4532   Axlar Svazek: 5 Strana: 0924
Axlar, a, m. A. Pav. † 1714. Vz Jg. H. I. 531., Jir. Ruk. I. 40.

4533   Axlar Svazek: 7 Strana: 1188
Axlar Pavel. Cf. Mus. 1892. 334.

4534   Axlar Svazek: 8 Strana: 0007
Axlar Pavel Jos., kněz a spis. Vz Mus. 1895. 314.

4535   Axlar Svazek: 9 Strana: 0006
Axlar Pavel, kazatel, f 1714. Vz Vlč. Lit II. 1. 24.

4536   Axle Svazek: 10 Strana: 0007
Axle, e, f., něm. Šněrovačka s axlama (průramky). Čes. 1. XII. 282.

4537   Axolotl Svazek: 5 Strana: 0924
Axolotl, a, m. = mexický mlok, ambly- stoma mexicanum, der Axolotl. Frč. 310., Brm. Živ. zv. III. 2. 103., Schd. II. 489., Kv. 1869. 142.

4538   2. Ay Svazek: 1 Strana: 0038
2. Ay, vz Aj.

4539   Ay Svazek: 5 Strana: 0924
Ay psáváno m.: y (ý). Vz Listy filolog. II. 173. (Gb.).

4540   1. Ay = ý Svazek: 1 Strana: 0038
1. Ay = ý, vyskytuje se poprvé koncem 14. stol.: svatay, bayti. Ještě Konáč, Hájek z Libočan a Hájek z Hájku psali ay, ačkoliv již B. Optat (1533.) ey píše. Jir. Vz Ý. A.

4541   Aza Svazek: 1 Strana: 0038
Aza, aze, zastr. = a zda, zdali. St. skl.

4542   Azalein Svazek: 5 Strana: 0924
Azalein, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 560.

4543   Azalka Svazek: 5 Strana: 0924
Azalka, y, f., azalea, rostl. A. indijská. Dlj. 62., Rgl. Vz S. N., Krom. Slov. 24., Rosc. 138.

4544   Azalka Svazek: 7 Strana: 1188
Azalka, y, f, květina. Vz Ott. II 1123.

4545   Azazel Svazek: 5 Strana: 0924
Azazel (Azazil), a, m., dle knihy Heno- chovy jeden z 20 padlých andělů, jejž prý Rafael svázal a v temnosti uvrhl. Desold. Sv. Iren. I. 15.

4546   Azbuka Svazek: 1 Strana: 0038
Azbuka, y, f., slovanská n. kyrillská Abe- ceda. Též slabikář. Jg.

4547   Azbuka Svazek: 5 Strana: 0924
Azbuka. Přidej: Že se v starém zákoně počátkové a jakoby abeceda či a. božské nauky předkládali. Sš. II. 44. Vz o a-ce víc v KP. I. 301. a Enc. paed. I. 9., S. N., Kram. Slov. 24.

4548   Azbuka Svazek: 7 Strana: 1188
Azbuka. Cf. Ott. II. 1125.

4549   Azda Svazek: 1 Strana: 0038
Azda, zastr. = aspoň; zdaliž, což (Jir.). — Na Slov. = snad. A. si ho viděl. Us.

4550   Azda Svazek: 5 Strana: 0924
Azda. Za Jir. přidej: Azda (tázací) ruka Hospodinova neplna jest? BO. Azda lid ne- vědomý zahubíš? BO. Azda jste vy okla- máni? ZN. A. mnieš, bych tebe ostal?: Azda's ty také křesťan? Pass. 223., 828. — Ku konci připoj: Tak ho teda s panom Bohom len vyprav; azdaj (snad) sa len dák ve svete vypletie. Dbš. Sl. pov. I. 38. Vz Poctiti.

4551   Azda Svazek: 7 Strana: 1188
Azda mne potřebuješ? Výb. I. 317. Ne- cháte mi syna a. (aspoň) mrtvého. Sv. ruk. 189.

4552   Azdajný Svazek: 5 Strana: 0924
Azdajný, hoffentlich. Slov. Ssk.

4553   -ázgať Svazek: 5 Strana: 0924
-ázgať, přípona sloves intensivních: pa- lázgat = hylázgať (křičeti vespust), lomázgať (idem). Brt. D. 158.

4554   Azia Svazek: 5 Strana: 0924
Azia, e, f. = Asie. ZN.

4555   Azianové Svazek: 5 Strana: 0924
Azianové = ?siané. Epheščí sú A-vé. ZN.

4556   Azianský Svazek: 8 Strana: 0007
Azianský = asianský, asijský. Machb. 11. 13.

4557   Azimut Svazek: 5 Strana: 0924
Azimut, azimuth, u, m., slovo arab. = oblouk na obloze běžící od bodu jižního přes západ, sever a východ. Stč. Zem. 60. A. = dovrch, odklon obzorníkový, der Azimuth, Scheitelwinkel. Š. a Ž. Cf. Schd. I. 208., S. N.

4558   Azimutalní Svazek: 5 Strana: 0924
Azimutalní, Azimuthal-. A. kruh, kompas. Nz.

4559   Azin Svazek: 8 Strana: 0007
Azin, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 16.

4560   Azmodeus Svazek: 5 Strana: 0924
Azmodeus, a, m., vz Asmodej. A. zdávil šest mužóv Sáry, již sú pojímali pro krásu a prvú noc každý z nich chtěl smilniti. Hus I. 123.

4561   -ázňať Svazek: 5 Strana: 0924
-ázňať, přípona sloves intensivních: hy- lázňať (povykovati). Vz Brt. D. 158.

4562   -azný Svazek: 10 Strana: 0007
-azný přípona: hromazný. Dšk. Km. 17.

4563   Azobenzid Svazek: 5 Strana: 0924
Azobenzid, u, m., v lučbě, der Azobenzid. Nz.

4564   Azobenzoový Svazek: 7 Strana: 1188
Azobenzoový. A. kyselina. Rm. II. 142.

4565   Azofenin Svazek: 10 Strana: 0007
Azofenin, u, m., v lučbě. Vstnk. XI. 133.

4566   Azofenol Svazek: 7 Strana: 1188
Azofenol, u, m., v lučbě. Vz Rm. II 79.

4567   Azofenylen Svazek: 7 Strana: 1188
Azofenylen, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 280.

4568   Azohenzol Svazek: 5 Strana: 0924
Azohenzol, u. m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 538.

4569   Azoický Svazek: 5 Strana: 0924
Azoický, řec. = neoživený. A. útvary. Stč. Zem. 682. — A. břidlice. Krč. v Kv. 1884. 533.

4570   Azoimid Svazek: 8 Strana: 0007
Azoimid v lučbě: N3H. Vstnk. III. 13.

4571   Azolátka Svazek: 8 Strana: 0007
Azolátka, y, f. Vstnk. IV. 13.

4572   Azon Svazek: 5 Strana: 0924
Azon, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 464.

4573   Azoospermie Svazek: 5 Strana: 0924
Azoospermie, e, f., řec. = nedostatek živých, pohyblivých vlákének v semeni lid- ském. Slov. zdrav. I. 19.

4574   Azor Svazek: 5 Strana: 0924
Azor, a, m. = psí jm. Brt., Sd. — A., u, m. = druh kabátu. U Olom. Sd.

4575   Azot Svazek: 5 Strana: 0924
Azot, u, m. = dusík. Slov. zdrav. I. 19.

4576   Azoth Svazek: 10 Strana: 0007
Azoth. E znamená caleantum neboližto azoth, nebo vitrolium. Zach. Test. 129., 144.

4577   Azotit Svazek: 5 Strana: 0924
Azotit, u, m., v lučbě. A. boru, kalia, selenu. Vz Sfk. Poč. 56.

4578   Azoturie Svazek: 5 Strana: 0924
Azoturie, e, f., řec. = stav, ve kterém moč nesmírné množství dusíku obsahuje. Slov. zdrav. I. 19.

4579   Azovský Svazek: 1 Strana: 0038
Azovský. A. kozák, moře, loďstvo. A- zovisch.

4580   Azoxybenzol Svazek: 7 Strana: 1188
Azoxybenzol, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 45.

4581   Azoxybenzol Svazek: 8 Strana: 0007
Azoxybenzol, u, m. Vstnk. III. 460.

4582   Aztecké Svazek: 5 Strana: 0924
Aztecké stavby. Vz Aztekové, KP. I. 101., S. N.

4583   Azucarillo Svazek: 8 Strana: 0007
Azucarillo = tyčinky ku přípravě osvě- žující limonády. Nár. list. 1894. č. 160. inser.

4584   Azulin Svazek: 5 Strana: 0924
Azulin, u, m., v lučbě. Prm.

4585   Azulminový Svazek: 7 Strana: 1188
Azulminový. A. kyselina. Vz Rm. I 117.

4586   Azulmový Svazek: 8 Strana: 0007
Azulmový. A. hmota. Vstnk. III. 467.

4587   Azur Svazek: 5 Strana: 0924
Azur, u, m. = nebeská modrosť, blankyt, die Himmelsbläue, himmelblaue Farbe. A. nebes. Vrch.

4588   Azurit Svazek: 1 Strana: 0038
Azurit, u, m., Kupferlazur, obsahuje ty- též látky, které má malachit, ale v jiném poměru. Vz Malachit. Bř.

4589   Azurit Svazek: 5 Strana: 0924
Azurit. Dodej: Vz KP. III. 64.. Bř. N. 154., Šfk. Poč. 276., KP. IV. 141., 696., S. N.

4590   Azurný Svazek: 5 Strana: 0924
Azurný = modrý. A. nebe. Vrch. Vž násl.

4591   Azurný Svazek: 10 Strana: 0007
Azurný. A. klenba (nebeská), tma. Zr. Let. IV. 44., I. 103., Vrch.

4592   Azurový Svazek: 5 Strana: 0924
Azurový, v obec. ml. lazurový = blan- kytný, himmelblau. Oček a-vý svit. Čch. Bs. 96.

4593   Azurový Svazek: 8 Strana: 0007
Azurový. V. výšivky. Ccs. 1. V. 225.

4594   Azyg-os Svazek: 5 Strana: 0924
Azyg-os, u, m. = žíla lichá. Slov. zdrav. I. 19.

4595   Až Svazek: 5 Strana: 0924
Až, příslovce. V 9. ř. tohoto článku za Rkk.: Velmi krásný od pat až do vrchu. Bj. Mají toho až do Boha (mnoho, s do- statek). Us. Vck. — Na konci v ř. 17.: Král pokoj zachovati rozkázal až do vyslyšení pře. Čr. Až do súmraka. BO. Aže v den pokolenie; Až ty zhynú. Ž. wit. 60. 7., 17. 38. — II. Spojka. V řádce 8. za Kom.: Dotud něco praští, až se přelomí; Kázal ho tak dlouho bíti, až skonal. Brt. S. 3. vyd. 140. — Vř. 11. za Byl.: Horatius vojsko nepřátelské, až by most zřícen byl, zastavil; Čekali, až by rozešel se lid. Brt. S. 3. vyd 140. — V 17. ř. za D.: Rozlobili se, až ten spis i zapověděli. Čr. Toť mu dá velikú ránu, až by tam vložil celú vránu. Výb. II. 33. Některý padl, až nevstal; Zezulenka kuká, až se skála puká; Boj byl tak lítý, až u břehu moře krví se zardívalo; Škody staly se ve- liké, až teskno bylo o tom slyšeti. Brt. S. 3. vyd. 136. — Zhusta užívá se těchto vět ellypticky vztahem k zamlčené větě hlavní: Však až teskno mezi nimi se motati; Až mi té nedbalosti hněvno bylo; Až mi srdce trnulo na to hledě; Až Hanba bylo poslou- chati; Až hrůza na to patřiti. Brt. S. 3. vyd. 136. Jest mi až nedobře. Dch. — Jindy věta hlavní béře se na formu věty srovná- vací: Až se hory zelenají, jak zpívají. Ib. — V 30. ř. po (Č.): Prve než jest Abraham byl, až jsem já. Krist. 79. b. Dřéve než vynde, až zahyne. Ž. Kl. 128. b. Dřieve než šest dní pominu, až ztrati liuda třetinu. Alx. Ale dříve, nežli Oniáš do Syrie přijel, až král Seleukus umřel. Plác. Než se po- čalo jedno konati, až se jiné počalo s druhé strany kaziti. Dekr. jedn. brat. 1617. Prvě než si bit, až tě bolelo. Pass. Prvě než tráva zroste, až kóň umře. Smil. Než za- zpievá kokot, až mne třikrát zapříš. ZN. On to ještě mluvieše, až zástup přiblížil sě. ZN. Vz více příkladů v Jir. Nkr. 89. — Ve spojení s tak. Néni až tak horócné. V Bo- huslavsku na Mor. Neor. Dnes není až tak horko. Mor. Vck. — Až samo se sesilňuje. Šak tě sprovodím, až sprovodím. V Bohu- slavsku na Mor. Neor. Napomínal sem ho, až napomínal. Na mor. Val. Vck. Ty špato špatúcná, až špatúcná; To je veliké lum- pisko, až lumpisko; Šak já mu dám, až mu dám. Na Zlinsku. Brt. Oni sú hluši, až oni
sú hluši; Ej, dyby tak chtělo hodně pršat,
až hodně pršat. Brt. D. 170. — Až = at.
Zapni sa, až ti není zima. Až neupadneš!
Ponáhli sa, až ťa nečekám. Oni chceli, až
by to ostalo tak. Pověz mi, až vím. Brt.
D. 170. Na mor. Val., v jihových. Mor. Brt.
D. — Až = vždyť. Až on to byl! Mor. Vck.

4596   Až Svazek: 7 Strana: 1188
Až = už, a už. Kat. 170. Dřievě než kokot zapěje až třikrát Petr pána svého zapře. Ans. Než se domů navrátil, až otce ztratil. Brt. N. p. 615.

4597   Až Svazek: 8 Strana: 0007
Až. Ten až (= teprv) měl strachu. Až nej- krásnější to není (příliš krásné). Brt. D. II. 221., 291.

4598   Až Svazek: 9 Strana: 0006
Až Co bysme sa až toli starali (gra- dace) ? Mtc. 1899. 229.

4599   Až Svazek: 10 Strana: 0007
Až, Ve rčeních ne — až a pod. = již. Než jednu věc požřem, až na jinú hledíme. Cbč. S. I. 124b. Vz více v Chč. S. v Slovníku 2. — Až = takže; po záporu - v tom. Vz Baw. 431.

4600   Až až Svazek: 10 Strana: 0007
Až až. Bylo toho až až (mnoho). Us.

4601   Až i Svazek: 5 Strana: 0925
Až i. Za Svěd.: Jiní kněží ze vší téměř Prahy, až i opat slovanský, také přišli. Čr.

4602   Až. I. Příslovce Svazek: 1 Strana: 0038
Až. I. Příslovce, něm. bis. 1. O místě. Znamená místo, kde hnutí nějaké se končí n. končiti má a klade se s předložkami: do, k, na, po, pod, u, v, za, přes atd. Přišel až k městu. Us. Až p? krk ve vodě stál. Jg. Déšť nás až po kůži promočil. Všecku Asii až do Indie si podmanil. V. Vojsko přitáhlo až dvě míle od Athen. V. Až k vrchu. Rkk. Až po třetí vrch. Rkk. — 2. O čase. Znamená čas, kdež se jednání n. stav nějaký končí, též s předložkami: do, k, o, přes atd. Až do smrti. D. Až do poledne spáti. D. Až dotud. V. Přijdu až na druhý den. Ml. Až na sv. Až (vz Nikdy). Lb. Až do tohoto dne; až do té chvíle, hodiny. V. Až pod polední slunce. Rkk. Až na další rozkaz. Us. — Jg. II. Spojka. Složena z a že — až když,
quoad, donec, bis, omezuje děj hlavní tím,
že k době ukazuje, až do které děj hlavní
trvá. Pojí se a) s indikativem. Nepomine
pokolení toto, až se tyto všecky věci stanou.
Br. Do církve ho připustiti nechtěl, až prve
mezi jinými pokání činil. V. Kupec trži, až
strží. Kom. — Mkl. S. 80. — b) S kondi-
tionalem, bis. Buďte jim poddáni, až bych
zprávu dal císaři. Flaš. Vař, ažby změkl.
Byl. — V., D. — Zk. — Vz Konditional,
V.; Věta časová. — ,Až' ve větách účinkových
(vz Věta účinková) = tak že. Jí se staví
účinek hlavní věty za cil a vrch, až kam
hlavní děj dospěl. Zk. Ulekl se, až oněměl.
Háj. Zas tam prší, až tma, Lže, až se mu
od huby práší. T. Lekl jsem se, až se třesu.
D. — Až jest také moci ukazovací a stojí
v hlavních větách ukazujíc na vztažné spojky:
když, než, dříve než, prve než ve smyslu:
k té době právě. Dříve než jsme byli, až
(= už, schon) o nás péči měl. Jg. Než se
vypravili, až (= už) Němci vsi zapálili. Háj. —
(Zk.) Ale dříve, nežli Oniáš do Syrie přijel, až
(už) král Seleukus umřel. Plác. Než se po-
čalo jedno konati, až se jiné počalo s druhé
strany kaziti. Dekr. jedno, bratr. 1617. Pan
vladař byl na hradě pražském, a až (už) na
tom bylo, že do Vratislavě jeti měl. Břez.
Rožm. 163. (Č.). — Až, nevyznamenavá-li
tolik co: „tak že", a nemá-li se k skutečné
minulosti ukázati, pravidelně s časem
budoucím se pojí. Až budeš psáti, budu
čísti. Neopravuj, až vyslyšíš. Opilec slibuje,
ale polepší se, až se překuje. Loutenik hráti
nezačne, až dudy umlknou. — Až s časem
přítomným klade se jen ve všeobecných vý-
rocích z přezvědu činěných, kdež pak hlavní
věta obyčejně jest záporná. Zlému, až jest,
nevěříme. Podobně se to má i s „než" a
v záporných větách s „dokud, pokud". Týn,
208. Vz Až i.

4603   Až jeliž Svazek: 10 Strana: 0007
Až jeliž. Mne neuzříte, až jeliž přídu. Ev. olom. XXIX.

4604   Až potud Svazek: 9 Strana: 0424
Až potud. List. fil. 1901. 43.

4605   Až. Sr. Brt. Sl Svazek: 10 Strana: 0554
Až. Sr. Brt. Sl. 7.

4606   Ažanka Svazek: 5 Strana: 0925
Ažanka, y, f. A. (ožanka) kočičí, kočičí koření, teucrium marum (verum), das Amber-, Katzen-, Schlag-, Mastix-, Theriakkraut. Mllr. 104.

4607   Ažda Svazek: 5 Strana: 0925
Ažda = snad. Vz Azda. Slov. Němc. VII. 20., Ssk.

4608   Aže, až Svazek: 9 Strana: 0006
Aže, až. Ale spojuje věty. Má-li člověk nemoc v plicech, aže slina bude jako krev, toť jest dobré. Maš ruk. 177 b. — Výsledkové s důrazem Včas roste maso v hrdle a pře- kážě člověku velmi, až mluviti nemóž. Ib. 188 b

4609   Ažeť Svazek: 10 Strana: 0007
Ažeť = až, takže. Na tě praví hrozné činy, ažeť ciesař milosti nechce dáti. Baw. Ar. v. 1342.

4610   Ažio Svazek: 5 Strana: 0925
Ažio. Přidej: A. směnečné. Kaizl 154., 233. Vz S. N., Kram. Slov. 7. (Agio).

4611   Ažio Svazek: 7 Strana: 1188
Ažio. Vz Ott. II. 1140.

4612   Ažiotáž Svazek: 7 Strana: 1188
Ažiotáž. Vz Ott. II. 1141.

4613   Ažiový Svazek: 5 Strana: 0925
Ažiový, Agio-. A. příplatek. Kaizl. Vz S. N., Kram. Slov. 7.

4614   Ažť Svazek: 10 Strana: 0007
Ažť. Vařiž oman, ažť bude měkek. Vz Mš. Slov.

4615   B Svazek: 1 Strana: 0039
B jest dvojí: a) tvrdé: sliby, býti, byly; b) měkké, po kterém ě aneb i nasleduje aneb i vynecháno jest: běda, běh, hubiti, bíti, bit, hub (m. hubi, hubiž, imperativ). Ale tohoto rozdílu ve psaní a tisku, ba téměř ani v mluvení nyní u nás se nešetří; ovšem na Moravě a v Krkonoších. Jg. O měkčení vz Retnice. — Hledí-li se ku příbuzenstvu liter, stojí b mezi retnými u prostřed, jest střední souhláskou retní: v, f, b, p, m — a měkčeji sice než p, m, tvrději však než f a v zní. D. Tato příbuznosť činí, že jako ? jiných jazycích, tak i v českém jazyku někde jednoho z těchto písmen za druhé uží- vame. Jg. — Ve mluvě i vpíšme střídá se (vz Střídání) b: 1. s ostatními retnicermi a to a) s v: příbuzný m. přívuzný, jeřáb m. žeráv, serbus m. servus, Jg., Kb.; hlavně v obecné mluvě ve východ- ních Čech.: pabouk (pavouk), brabec — vrabec, nezbeda — nezveda, obroubiti — ovroubiti, bidle — vidle, Šb., Babor, bablna, pobříslo, břískat m. Bavor, bavlna, povříslo, vřískati, Jir., bedle, zubák, pabuza, babouk m. vedlé, zuvák, pavuza, pavouk, Kts., Bambeřice m. Vambeřice, Hš.; ve středních Čech.: břískat, břeštět, břeteno, zoubák, pabouk m. vřískati, vřeštěti, vřeteno, zouvak, pavouk. Šb. — Na- opak klade se v m. b: barva z něm. Farbe, hed- báv m. staršího hedbáb, skyva m. staršího skyba, Ht., hlavně ve východ. Čech. Vz V. — b) S p: oprať m. obrať z obvrať, ocháb- nouti m. ochápnouti. Ht. Hlavně v obecné mluvě ve východních a jižních Čechách: bavouk m. pavouk. Kts. Vz P. — Často b jako p se vyslovuje: hloupka m. hloubka, — c) S m: Komoň, písební m. koboň, pí- semní, Ht., Zk. ; zvláště v obecné mluvě ve východních Čech.: darebný, písebný, brabenec, tebnosť m. daremný, písemný, mravenec, temnosť, Šb., upříbný m. upřímný, Kb.; v jižních Čech.: brabenec, písebně m. mravenec, písemně. Kts. — d) S f: břeh, sr. z lat. frangere. Zk. — 2. S hrdelnicemi a to a) s k: klábositi a blabositi. — b) S g, h, ž: balamuta m. slov. galamuta, ????? — venio — honím — ženu. Zk. Místo b v Krkono- ších h: zhurcovať m. zburcovati. Šb. — c) S ch: drochet — drobet (nevzniklo-li drochet z trochu). — 3. S d: lat. ruber, čes. rudý. Ve východ. a středních Čech. m. d: svrběť — svěděti. Jir.

4616   B Svazek: 5 Strana: 0925
Na str. 39. a. v ř. sh. 15. vynech v a f, které jsou retozubné a ve 20. ř. za Jg. přidej : B jest dle proudu, za kterého se článkuje, hláskou jasnou a poněvadž se okamžitým přerytím proudu článkuje, hláskou okamžitou a vzhledem ku složitosti, jednoduchou a vzhledem ku měkkosti obojetnou (vz Ob- měkčování). Vz Gb. Hl. 20.—22. Při b sra- zeny jsou oba rty a proud musí si násilným jich roztržením cestu proklestiti, což se stává při b za nárazem mírnějším, při p za nárazem prudším. Gb. — Ib. ř. zd. 29. po Šb. přidej: brablc, brablenec, brstva, brstevník, břískať, břeščák, břed, břeteno, klebeta, skyba, pří- sbisko. Na Zlinsku. Brt. — Ib. ř. zd. 22. po: Vz P: babrať i pabrať. Na Zlinsku. Brt. — lb. ř. zd. 14. za Kts.: bramor, brablenec, darebný, pisebný. Na Zlinsku. Brt. — Ib. ř. zd. 9. za Šb.: grmle — brumle, zgłýňať vedlé zbłýňať: Na Zlinsku. Brt. — Ib. ř. zd. 5. ku konci přidej: O střídání b s p, v, f, d, m vz Gb. Hl. 93.—94. Kacamajka, dŕemeno, drpać = kacabajka, břemeno, drbać, gybza vedlé bybza (daremní věc). Mor. Brt. D. — Ib. ř. zd. 3. přidej: blízati proti lízati, breptati proti reptati, bahnice proti strb. agnica; v dialektických slovích: botka (stč. votka) a bacoun m. otka a ocún. Gb. Hl. 118. — Str. 39. b. ř. sh. 8. po Kts. přidej: B se odsouvá před n, í a z předložky ob, vz Gb. Hl. 111. a Mkl. aL. 233. — Cf. také S. N. — B. = h o pul tonu snížené, též hes. B-dur, b-moll. Mit. — B' (jotované) na Lašsku. Vz Brt. D. 98.

4617   B Svazek: 7 Strana: 1188
B. O přirážení b cf. Šf. III. 486., 529. O vsouvání (botnati — bobtěti atd.) vz ib. 475. Breptati (reptati), breptala atd. Dol. List. fil. 1891. 433. B v Chodsku. Vz List. fil. 1891. 47. — B semení v g ve slově grumle, pl. = drnkačka. Dol. Listy fil. 1891 433.

4618   B Svazek: 8 Strana: 0007
B souhláska původní. Vz Gb. H. ml. I. 303. li souhl. praslovanská. Vz ib. 310. V Zábř. mění se b v d: dřemeno, Brt. D. II. 129.; u Kojet. v/: brk — trk a ve v: honba — honva, ib. 47.; u Tišnova v m: rebník — rem- ník. Ib. 186. Také na Žďársku. Ib. 249. Tam také ve v. Bobrová — Vobrová. Ib. 249. V jihozáp. Čech. mění se v: p, m, v. Vz Dšk. Jihč. I. 22. Jeho změny na Zlínsku a
Kroměř. Vz v Brt, D. 1. 13., 16., II. 17. — B cizí 1. zůstává: bouda, bedna; 2. mění se a) ve v: barvíř, buvol, b) v p: fišpán, paleta, vz ib. 423. nn., panket, punt, Vel. Kal. 173., 149. B v chromeěském podřečí na Mor. Vz List. fil. 1894. 92. — B se přisouvá: botka, bacoun, oblízati, bahnice; se odsouvá ze sku- penin: bn, bt, bst. Vz Gb. H. ml. I. 421 a tyto skupiny. Přisouvá se na Žďár., Zábř., Kruml. (blízat), Brt. I). II. 129., 209., 249. Přisouvá a odsouvá se; v jihozáp. Cech. Vz Dšk. Jihč. I. 22. — í se psalo: b = bití; b =hrabij. Vz Gb. H. ml. I. 421. Jak V zní. Vz ib. 411. nu. b' v jihozáp. Čech. Vz. Dšk. Jihč. I. 22. Na Zlínsku a v Kroměř. ho není. Brt. D. I. 13., 16., II. 17.

4619   B Svazek: 9 Strana: 0006
Vz Ottův slovník. Změny b na Hořicku vz Hoř. 76., na Hornoostravsku vz v Lor. 21.

4620   B Svazek: 9 Strana: 0022
By m. bys v Bibl. Odstup to od tebe, aby to učiniti měl. 1. Moj. 18. 25. (Rozb. kral. 44. ).

4621   B Svazek: 10 Strana: 0007
B. Sr. Gebaurův Slovník.

4622   B Svazek: 10 Strana: 0009
Baňkář, e, m. — pes. V zloděj řeči.

4623   B Svazek: 10 Strana: 0010
Báňský. B. hodnoty, průmysl, společ- nost, trh. Nár. iist. 1903. č. 128. 17., č. 124. 5, č. 243. 17., č. 124 5.

4624   B Svazek: 10 Strana: 0554
Změny hlásky b v podřečí polnickém. Vz Hoš Pol. I. 34.

4625   B jakožto přídech Svazek: 1 Strana: 0039
B jakožto přídech se přiráží hlavně ve východních Čech.: blízati m. lízati, Šb., Kb., breptati — reptati. Jir. V Budějovicku a Opavsku jest po b slyšeti přídech j, když i následuje: holubjice. Ve východních Čech. a na Slov. ě naopak jako e se vyslovuje: běžet m. běžeti. U Litomyšle bj =d: dežet m. běžeti. Jir. Jména podstatná muž. rodu v b ukon- čená sklánějí se podlé prvního muž. sklo- nění a mají ve vokativu sg. raději e než u: dube, vz Vokativ. O lokalu vz Lokal. Jména pak rodu žen. sklánějí se podlé ,Kosť a Daň'. Jména přídavná po hlásce b (mimo to po: p, v, m, n, t, 1) přibírají v komparativu příponu: ější: blbý — blbější. Po b piš y ve slovostředí těchto slov: by (býti, byt, odbyt, nábytek, dobytek), bydlo, býlí, bystrý, babyka, kobyla, obyčej, bylina. Kz. — B na rakouských mincích znamená mincovnu Kremnickou. Rk. — Neumí ani a ani b. Us. Nezná b ani c. Us. — B ve spojení se samohláskou a jest příponou jmenotvornou, tak že značí — áb mužská, — ba pak ženská jména podstatná: jestřáb, svatba. Jg.

4626   B se vsouvá Svazek: 1 Strana: 0039
B se vsouvá: dlá-to, dlab-ati; drá-ti, drb-ati, drob-iti. Zk.

4627   B se vysouvá Svazek: 1 Strana: 0039
B se vysouvá a) ze skupeniny bn: hrnu m. hrbnu, hynu m. hybnu (vedlé zahubiti). Ht. — b) Pred -ti: strčes. hriesti, na Slov. podnes hriebsť. Ht. — c) V jižních Čech. ve středosloví: slomjidlo m. slombidlo. Kts.

4628   Ba Svazek: 1 Strana: 0039
Ba, traun, wahrlich, fürwahr, allerdings, ja wohl, freilich; ja sogar, ja selbst, ja auch, ja gar; vielmehr. — Klade se: l. Když odpověd na otázky s jakousi důvěrností stvrzujeme. Co pak na tom záleží ? Ba mnoho. Kom. Jest tam tma? Ba jest. Jg. — 2. Když výroky beze všeho pochybování se připouštějí. To je moudrý pán. Ba věru moudrý velmi. Us. — 3. Někdy mívá ráz ironický tali, že opak toho, co o kom mluvíme, na mysli máme. Ten náš soused, to je rozumný člověk? Ba to je kos! Us. — 4. Když od myšlénky slabší k silnější, od obecnější k jednotlivější postupujeme. Mnoho bylo způsobův učení, každá škola měla jiný, ba každý učitel jiný. Kom. Na plavné řece korábův užívají, ba i vorův! Kom. Kdo z přátel, ba kdo z ro- dičův? — 5. V obecné řeči stává také na počátku vět podmiňovacích. Ba kdyby moudrý byl, nikoliv by toho nemluvil. Us. — Zk.

4629   -ba Svazek: 1 Strana: 0039
-ba. Přípona jmen podstatných, před kterou se h v ž, ch v š, k v č mění, vz: h, ch, k. Zloba, orba, honba, svatba, družba, hanba, prosba, služba, D., Č., dlažba, hradba, hudba, chodba, kolba, sadba, choroba, chudoba, mdloba, siroba, útroba, věštba. Mkl. B. 215., 217. Před ni se kmenové samohlásky krátí:
sázeti -- sazba, šalba, vazba, lučba. Pk.
Vz: Tvořeni slov. — Od slov v -ba ukon-
čených tvořila se u starých jména přídavná
příponou ný (ne: -ní) : hudebný, prosebný. Šf.

4630   Ba Svazek: 5 Strana: 0925
Ba. V 6. ř.: Ba přisvědčuje vůli jiného- Poďme radši. Ba. — Ba ďácha! ba šmaka! Brt. D. 170. Ba ďábla! Ba čerta! Tč. Ten scházi! Ba scházi, staroščó! Mor. Neor. — V 8. ř.: Zdaliž jest toliko Bůh židův? Zdaliž také není i pohanův? Ba jistě i pohanův. Brt. S. 3. vyd. 120. — V 18. ř. po rodičův: Dříve třiceti let bude na stromě na sta, ba na tisíce ratolestí. Brt. S. 3. vyd. 120. Ukáži netoliko tři řádky, ale i deset, ba i více. Sturm. Ja by će vyvedla ba i přes celučký les. Sš. P. 381. — Ku konci ad 5. přidej: Ba by mi to Bóh dáti ráčil. Sat. — Cf. Jir. Nkr. 92.

4631   -ba Svazek: 5 Strana: 0925
-ba. Přidej: Vz Bž. 231. a v poslední řádce stůjž: -ný m. ný. Před -ba měnívá se n v m: hanba — hamba, a na Zlinsku v ň: hanba. Vz N. Nádba = naděje; Jaká mlaťba, taká plaťba, sečba. Brt. D. 144.

4632   -ba Svazek: 7 Strana: 1188
-ba. Cf. Gb. Ml. I. 61.

4633   Ba Svazek: 8 Strana: 0008
Ba = a. Dávají husám česnek ba mak sle- picím. Brt. D. II. 260. — No ba = ano, bo- dejť. Jsi z Velatic ? No ba! Tvarožná. Hledík.

4634   -ba Svazek: 9 Strana: 0006
-ba: modlidba, košba atd. Sr. Lor. 35., List. fil. 1900. 233.

4635   Ba Svazek: 10 Strana: 0008
Bagún, u, m. — vagon. Mor. a slez. Ned. list. 1886. 4. '7.

4636   Ba Svazek: 10 Strana: 0554
Ba = třebas atd. Vz Brt. Sl. 8.

4637   Ba arci Svazek: 9 Strana: 0006
Ba arci = ovsem. Us. Hoš.

4638   'ba, 'bě Svazek: 10 Strana: 0007
'ba, 'bě = oba, obě. Mš. Slov.

4639   Ba co Svazek: 9 Strana: 0007
Ba co! (Citoslovce).

4640   Ba ďasa Svazek: 5 Strana: 0931
Ba ďasa = ba čerta! Bdl.

4641   Ba hej Svazek: 5 Strana: 0932
Ba hej = ovšem. Na Slov.

4642   Ba smaka Svazek: 9 Strana: 0009
Ba smaka (citoslovce)! Šeb.

4643   Ba střela Svazek: 9 Strana: 0009
Ba střela (citoslovce)! Šeb.

4644   Ba-hle Svazek: 9 Strana: 0424
Ba-hle. Rokyc. Kl. 136a. (Mtc. 1901. 312. ).

4645   Baaky Svazek: 5 Strana: 0925
Baaky, pl. = znamení loděm ohněm, světlem atd. Baaken sind Zeichen durchs Feuer. Licht usw., nach denen die Schiffe zur Vermeidung von Unglücksfällen sich zu richten haben. Za to lodníci platí poplatek: baakové, das Baakengeld. Kh.

4646   Baal Svazek: 5 Strana: 0925
Baal (= pán), a, m., všeobecné jm. po- hanských bohův. Vz S. N., KP I. 112., Kram. Slov. 24.

4647   Baalství Svazek: 10 Strana: 0007
Baalství, n. — modlářství. Fel. 73. Vz Baal.

4648   Bába Svazek: 1 Strana: 0040
Bába, baba, demin. babka, Babička, y, ba- bice, e, f. — Baba, babice v horším smyslu se bére než bába. — Bába = stará matka; matka otcova n. ženina; baba vůbec stará žena. — B., stará žena, letitá, starostí zbědovaná, věkem sešlá žena, stařice, stará matica, anus, vetula, eine alte Frau, ein altes Weib. Cti- hodná babice; jedna stará babka. V. Letitá stařena (baba) bezzubá bývá. Kom. Čím dál, jako ona baba řekla, vždy hůře. Us. K čemu by starců, babek, mladic napomínati měl. Br. Zapomenula babka dědka plakati (opla- kává, co již dávno pominulo, vz Pozdě). Lb. Bábu pro peníze si bráti. Er. P. 278. — Vz Žena, Panna. — Baba, s příhanou. Baba skáče (nesluší to). Bern. Hle ta babice (die Vettel)! Us. To je baba! Us. Vědí to už i báby ve špitále. Báby na trhu už o tom mluví (vz Znání); Kde baby, tu hromady; Na dvoje bába hádala (vz Nejistota); Baba s vozu, kolům lehčeji (když práce odbyta, dluh zaplacen atd. vz Péče); Taž baba na témž voze (tak špatně nyní jako dříve). Vz Stejnost'. S babou i čert soud prohrál; Ve dvou babách vězí tři čerti; B. je třikrát horší než čert; Kam ďábel nemůže, tam babu pošle; Kde sám čert nestačí, tam starou babu strčí (nastraží); Co nemůž ďábel do- vésti, to babou vše hledí svésti, Č. Sto bab, sto nemocí; Staré babě hubu zašij, ona nosem štěbetá. Svárové mezi bratřími, čert mezi babami (= baby jsou svárlivé a zlomyslné); Bába jest třikrát horší než čert, věř tomu, že to není žádný žert. (Lom.); Kde jest kozel zahradníkem, stará, baba poručníkem, tam aby byl čert služebníkem. Lb. Uviděla bába kvas, zachtělo se ji po pečínku. Sk. Čert mezi babami (trn v noze). Rým. — Bába čarodějná. V. Čarodějné baby na hranici pálí. Kom. Jedna baba čarovala, z ječmene kroupy dělala (žertem; vz Čáry); Nepomohlo babě ani koření (čáry jí nepo- mohly). Jg., Lb. Dobře se tomu bytuje, komu babka čaruje. Pk. — B., s rozličným vztahem a vyznamenáním. Bába špitálná, e. Spitalweib; b. žebravá, ein Bettelw.; babka čelední, eine alte Dienerin, Troj.; kostelní, v sínci, e. Hallenw.; b. svíčková (se svíčkami), Kerzelweib, Lichtelweib; krupná (překupnice); b. na trhu, z trhu, ein Trödelweib. — Baba Jaga = u starých Slovanův bohyně snad války. Krok. — Zlatá bába, dobrý duch u starých Slovanův; bohyně porodu. Krok. — Bábu řezati = světiti středopostí. — Bába = žena. Moje b. Us. — Bába, bázlivec, Memme, Hase, Feiger, ein Weib. Jest b., strašpytel. D. Toť jest pravá b., bojácná b. Us. S babou za kamna, Jg., Lb. B. skáče (když bázlivec smělosti nabývá); I baba za zdí smělejší. Vz Bojácnosť. Č. — B. = pletkář, lehkověrný, Plauderer. Jest baba, babička. L. — Bába, babice, babka, babička = otcova n. matčina matka, avia, Grossmutter, Ahnfrau. Děd a bába. D. Bába po otci, po mateři. Václav chtěl vžiti tělo své milé babky (sv. Ludmily). Háj. — B. porodní. Die Wehfrau, Hebamme. Kom., Ros., V. Mezi mnohými bábami i dítě se ztratí (Cf. Mnoho kuchařů přesolí polívku). Bern. — Slepá bába či baba, hra dětská; na Slov. žmúrka, žmurky, kolembaba, blinde Kuh. Hráti na slepou bábu. Us. — Tys ostal babou aneb: dal jsem ti babu = poslední ránu, mezi dětmi, když se rozcházejí. Us. — B. okrouhlá = veliký koláč, Kugelhupf. Ros. — Bába = jídlo z housek smažené, Semmelbaba. Ros. Vše, co se na pekáči peče: b. bram- borová; litá bába (z vajec, smetany, sýra a mouky), Eierkuchen. B. tepla, horká (kobliha). B. s medem, Honigbeerten. V. Mlčel jako s teplou babou. Prov. B. maková, — B, jméno hor. B. Sichrovská. Podbaba (u Prahy). Zlob. — Báby == oblaka ke skalám podobné. Us. — Bába == zisk, výdělek, zvl. u sládků tak slove pivo pro sládka a jeho chasu povolené. Jg. — Utržil na bábu — byl bit. Lom. — B. — lúh u jirchářů, Afterlauge. Us.

4649   Baba Svazek: 5 Strana: 0925
Baba, vz Bába.

4650   Bába Svazek: 5 Strana: 0925
Bába. V 2. ř.: B., vetula, lit. boba, skr. b?b?. Mkl. aL. 104. Cr. Šrc. 242., 252. V Rusku b. = každá vdaná ženska. Osv. 1886. 1. seš. — Ř. 14. za Er. P. 278.: Neber sobě, můj synečku, pro peníze babu, kde s ňú půjdeš, šohajíčku, pro velikú haňbu? Sš. P. 667. Dávali mi starú babu, že by som ju miloval, vrabci žitko vyzobali a já by som plevy bral. Koll. Zp. I. 272. A ja nechcem starú babu, s tou sa nechcem za- bávať, ja si vezmem mladé dievča, čo mňa bude rádo mať. Sl. spv. I. 39. Potkáš-li starou babu, znamená to neštěstí. Kld. Staršieho netreskci, ale pros jeho jakožto otcě, mladcóv jakožto bratří, babek jakožto matek, mladiček jakožto sestřiček. ZN. Bába přede, Bůh jí nitku vede. Sb. uč. — B. = babička, die Grossmutter. Báby i strýci rovně se dělí. Cod. jur. IV. 3. 1. str. 384. — Ř. 15. za: s příhanou: Přijela baba z města, přivezla tři koše novin. Cf. Babí (klepy). Babo, dej rady, guter Rath ist theuer. Pk. Staré babe dejme hrabe, aby s něma hrabala. Sš. P. 668. Stará b. dudlavá. Sš. P. 145. Jedna baba z Pataloha, druhá baba z Treště, čert je hodil do potoka, ony jsou tam ještě. U Rychn. Anoť repce baba pochukujíc. Št. Kn. š. 9. Baby kúzelné. Vz Sbtk. Rostl. 27., Cod. jur. IV. 3. 2. 403. B. kostelní. Tk. III. 69., 211. — B., babička, paní bába, bába pupkořezná, žena babicí, babice, žena položná, die Hebamme. Vz Enc. paed. L 436., Slov. zdrav. 20. — Str. 40. b. ř. sh. 9. za Us.: B. polní, obilní. Vz Sbtk. Rostl. 25., 26., 62. — B. = vokrapek, kdo naposled uhodí cepem. U Kvasin. — B. = (veliká) buchta. Napečo vám babiček. Mor. Neor. Us. — Ib. ř. 18. Mlčel jako s teplou bábou (ne: babou, ač by tak mělo býti; mělo by to jiný smysl). Č. A zrovna to hned s teplou bábou vy- řídila (za čerstva). Us. Vk. B. z mrkve, ruská, polská. Šp. — Ib. ř. 18. za Zlob.: B., hora u Jince. Krč. v Kv. 1884. 441. Baba či Hora babčina, na Mor. Km. Velká Baba, hora v Příbramsku; Malá Baba. Krč. — Baba, jm. polní na Mor. Brt., Pk. — Baba, ves v Litoměř. Vz Blk. Kfsk. 846. — Baba, samota u Vlašimi a Dobříše; myslivna u Kosmonos. PL. — B., hora. Tk. II. 264., III. 50. — Ku konci článku. Die Weissbrühe, das Gerbefett. Šp. Vz Promočiti. — B. = strašák v poli, aby se ptáci báli, die Vogelscheuche. Slov. Zátur. — B. = nástroj k tlučení země, panna, beran, die Ramme. NA. III. 147., Čsk. Na Slov. Ssk. — B. = přivázání pavuzy od žebřiny k žebřině. Přivázati do baby, na babu. U Hořic. Hk. — Baby = zemní čme- láci. U Vítkova u Písku. Šg. — B. Bude pršeti, baby jedou na jarmark (říkají, dě- lají-li se při dešti žblabuně na vodě). U Sol- nice. Frch. — Baby = veliké, nazelenalé zimní hrušky. Na Hané. Vck., Brt. — B. = závada, der Haftstein. Sl. les. — B. = zátka z hadrů, jíž se zacpávají kamna, aby teplo komínem neucházelo. Na mor. Val. Vck., Brt. D. 198. — B. = převařené pivo, das Schwarzbier. Suk. — Baba, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 117., B., y, f., os. jm. ženské. Pal. Rdh. I. 118.

4651   Baba Svazek: 7 Strana: 1188
Baba. Dětská říkadla na babu a dědka vz v Brt. Dt. 115. — B. = žena. Všichni domů toužíme a rádi bychom se s svými ba- bami a hospodářstvím shledali. Sdl. Hr. VII. 144. — Baby = mračna Cf. Mách. 62.

4652   Baba Svazek: 8 Strana: 0008
Baba = vdaná ženská vůbec a manželka zvláště. Laš. Brt. D. II. 459. — B. spříhanou. B. ve v (ve) společnosci kvitek, na ulici angel, doma čert; Kdze b. rondzí, tam len čert plondzí. Phľd. 1895. 186., 188. Jaká taká b., kedz ju bozká (boská), ta je rada, Phľd. 1895.187. — B. = r y sokij koláč. Slov. Phľd. 1893. 522. — B. = tupější konec vejce. NZ. II. 603. — B. = druh, kožichů v XVI. stol. AVtr. Krj. I. 458. — B. = pozadní, vytrolený len. Zábř. Brt, D. II. 441. — B. Šátek na babu vázaný. Duť. 22. Vz Babka, — B. u kuželny, vz Oploták (3. dod.). — B. = pni sudu piva atd. Vz Matka. — B. = potok v Novohradskú na Slov. Vz Phľd. XII. 246.

4653   Bába Svazek: 8 Strana: 0008
Bába. Objevení se báby znamení nešťastné. Vz Zbrt, Pov'. 100. — B. Vz Babička (3. dod.). — B., tanec. Vz Tanec čes., 3. dod. — B. k do- lévání = jedenáctý sud, z kterého sládek daně neplatí, nadávek. NZ. III. 220. — B. = hadr zabalený na starém koštěti n. na holi, kterým se capouch ucpával. Na Chodsku. NZ. II. 651. — B. a Děd = báj. bytosti. Podává J. J. Hanuš. Pojedu. Učené společn. 1864.

4654   Baba Svazek: 9 Strana: 0006
Baba, bába = stará zena. Staré bábě leda hrábě. Mus. ol. 1898. 101. Baba ráda se vdá. Vz Zát. Př. 88. b. Jiná přísloví a pořekadla o babách vz ib. 85. b. — B. klevetná. Pří- sloví a pořekadla vz v Zát. Př. 52. b., 29. b. — B. = žena, která na hradech (župních) opatrovala prádlo, šatstvo, stolní náčiní atd. Vz Pal Děj. I. 2. 258. — B. = porodní žena. Že tě bába nepřetrhla! Hoř. 124. — B. Baba = bázlivec. B. skáče = se osměluje. Zát. Př. 29. b. To je baba chlap. Mtc. 1899. 37. Král baba (Bedřich Falcký). Éezn. Rad. pr. 67. — B. Baba = husa plemenice. Plz. 118. — B. Bába = sud piva dávaný sládku z várky šestnácti sudů. 1685. Uč. spol. 1897. III. 5. Když sládkovi jeho bába nestačí, točí z panských
sudů (sobě). Fisch. Hosp. 71. — B. Baba
z kozubu, Ofenlochstöpsel. Zát. Př. 287. a. — B. Bába = jméno stráně a lesa u Křenovic, Vleh., kopce u Zlína. Mus. ol. XI. 31., Pck. Hol. 50. — Bába = oheň pasáků přikrytý chvojím, aby hodně čmoudil (u Tábora); slav- nost před obžinkami (Kutná Hora). Kub. 150. — V Hornoostravsku není rozdílu mezi bába a baba. Lor. 70.

4655   Baba Svazek: 9 Strana: 0424
Baba, y, f. = dolívka ? pivováre. Př. star. VI. 174.

4656   Baba Svazek: 10 Strana: 0554
Baba. Srv. Brt. Sl. 8. — B. metallová = arcibaba. Us. Rgl. — Dětská hra na Bílou babu ve Slez. Vz Vlasť. 1. 130. — B., vz Dolívka.

4657   Baba, bába Svazek: 10 Strana: 0007
Baba, bába = stará žena. Přejde-li bába přes cestu, po které jede vozka, svrhne se mu vůz. Baba je třikrát horší nežli čert, věř tomu, že to není žádný žert. Mtc. 1. XXXI. 6., 10. Baba aji čerta přechytruje. Čes. 1. XIII. 381. Bába zaříkávajíc nemoc mluví: Já bába po Bohu, pomohu, co mohu, a to, co nemohu, ponechávám Bohu. Ib. 1897 (XXXI. ) č. 4. 126. - B. Slepá bába (hra). Vz Čes. 1. XII. 219., 262. V Opavsku: Bila baba. Hauer 10. Hra na bilu babu, na opilu babu. Vz Vyhl. II. 245. — B. = dračka, která poslední peří dodrává. čes. 1. XI. 84. — B. = loutka. Slov. vzáj. I. 19. — Bába = Černá kuchyně· válcovitá poduška, na níž paličkují krajky. Bolesl. Čes. 1. XIII. 88.

4658   Babáčka, y Svazek: 10 Strana: 0554
Babáčka, y, f. = žena babáková. Brt. Sl. 8. Sr. Babák (muž báby porodní), Babčáčka,

4659   Babáčkova Svazek: 5 Strana: 0926
Babáčkova Dorota. Blk. Kfsk. 994.

4660   Bábačky Svazek: 5 Strana: 0926
Bábačky, pl., f., abgefallenes Obst. Slov. Ssk.

4661   Babák Svazek: 1 Strana: 0040
Babák, a, m. — bubák. Na Mor. —

4662   Babák Svazek: 5 Strana: 0926
Babák, a, m., samota u Písku; mlýn u Vel. Meziříčí. PL. — B. = bubák. Šm. — B., os, jm. Sš. P. 615.

4663   Babák Svazek: 8 Strana: 0008
Babák, u, m. = lopuchový květ. U Chrasti. NZ. III. 109.

4664   Babák Svazek: 9 Strana: 0006
Babák, a, m. = muž, jehož ženou jest po- rodní bába. Hoř. 137.

4665   Babák Svazek: 10 Strana: 0554
Babák E., spis.

4666   Babáky Svazek: 5 Strana: 0926
Babáky Horní, Ober-Babakow, samota u Hlinska; B. Dolní (Babák), Unter-Babakow, ves u Hlinska. PL.

4667   Babalka Svazek: 10 Strana: 0007
Babalka, y, f., zdrobnělé, bába'. Dšk. Km. 31.

4668   Babaluma Svazek: 7 Strana: 1188
Babaluma, y, f. = puchr. U Nalžova Rgl.

4669   Baban, a Svazek: 1 Strana: 0040
Baban, a, m., kdo si vzal babu za ženu. Č.

4670   Babánek Svazek: 5 Strana: 0926
Babánek, nka, m., os. jm. Šd. B. Frant. Vz Jg. H. l. 531.

4671   Babař Svazek: 5 Strana: 0926
Babař, e, m. = baban. — B., der Weiber- narr. Slov. Ssk.

4672   Babátko Svazek: 5 Strana: 0926
Babátko, a, n. = děťátko, kleines Kind. U mor. Březové. Brt. v Osv. 1884. V kolísce húšká se b. Brt. L. N. II. 109. Pojď dě- ťátko, pojď babátko! Nrd. Bld. 11. Cf. Bábě. — B. = panenka, loutka. Slov. Rr. Sb.

4673   Babce Svazek: 5 Strana: 0926
Babce, dle Budějovice, samota u Berouna.

4674   Babcova Svazek: 10 Strana: 0007
Babcova, y, f., jm. louky. Sbor. slov. VII. 114.

4675   Babčáčka, y Svazek: 10 Strana: 0554
Babčáčka, y, f. = žena babákova. Brt. Sl. 8. Sr. Babáčka.

4676   Babčák Svazek: 8 Strana: 0008
Babčák, a, m., mlýn. rybník v Senově ve Frý decku. Vest. opav. 1893. 6. — B., a, m. = muž porodní báby. Tvarož. Hledík.

4677   Babčatový Svazek: 10 Strana: 0007
Babčatový. B. knedlíky. Nár. list. 1898. č. 216. Sr. Babče.

4678   Babče Svazek: 7 Strana: 1188
Babče, ete, n. = sýkora lužní a mlynářík Šír. Pt.

4679   Babče Svazek: 9 Strana: 0006
Babče, ete, ?., babičce, e, babička, babčinka, babka, ?, f., pták = mlynářík (sykora).

4680   Babče Svazek: 10 Strana: 0007
Babče, ete, n., jinde papse = peckovité ovoce. Nár. list. 1898. č. 216.

4681   Babčeti Svazek: 1 Strana: 0040
Babčeti, el, ení = babkou se stávati, altweibisch werden; 2. krabatiti se, scvrkati se, einschrumpfen. Jablka babčejí. Us.

4682   Babčí Svazek: 9 Strana: 0006
Babčí, n. Na Babčí = pozemek. Pck. Hol. 182.

4683   Babčice Svazek: 5 Strana: 0926
Babčice, e, f. = mosazný kroužek, do něhož se na vestě haklík zapíná. B. a haklík na zapínání. Na mor. Val. Vck. Vz Babka. — B., dle Budějovice, Babschitz, ves u Tá- bora; Babtschitz, ves u Benešova v Budě- jovsku. PL.

4684   Babčice Svazek: 7 Strana: 1188
Babčice, e, f. = sýkora Šír. Pt. — B. = háček a očko z drátu Cf. Brunclek (2. dod.).

4685   Babčice, e Svazek: 9 Strana: 0006
Babčice, e, f., vz předcház. Babče. — B. = babka kovadlinka, na které naklepá- vají kosy a srpy. Mus. ol. 1898. 101.

4686   Babčička Svazek: 5 Strana: 0926
Babčička, y, f., ein Bund Flachs. Slov. Ssk. — B. = babčice. Do b-ky zapíná sa háčik. Slov. Rr. Sb.

4687   Babčinka Svazek: 7 Strana: 1188
Babčinka, y, f. = sýkora uhelníček. Šír Pt.

4688   Babčinka, y Svazek: 9 Strana: 0006
Babčinka, y, f., vz předcház. Babče.

4689   Babčiti Svazek: 1 Strana: 0040
Babčiti, il, en, ení, babkou činiti; se = babčeti.

4690   Babčovie Svazek: 7 Strana: 1188
Babčovie, n. = výrostky zo stromových koreňov. Slov. Rr. MBš.

4691   Babčura Svazek: 10 Strana: 0007
Babčura, y, f. = babka (brouk). Dšk. Km. 11.

4692   Bábě Svazek: 1 Strana: 0040
Bábě, ěte, n., babátko = děvče. Na Slov. —

4693   Bábě Svazek: 5 Strana: 0926
Bábě, ěte, n., pl. babata. Na mor. Val. = panna, loutka, die Puppe. Vck.

4694   Babec Svazek: 1 Strana: 0040
Babec, bce, m. S příhanou — stará panna, alte Jungfer; stařena. To je babec!

4695   Babec Svazek: 8 Strana: 0008
Babec, bce, m. == dědek. Brt. D. II. 291.

4696   Babečka Svazek: 5 Strana: 0926
Babečka, y, f. = babička.

4697   Babečkář Svazek: 5 Strana: 0926
Babečkář, e, m. = babař.

4698   BáBečko Svazek: 9 Strana: 0007
BáBečko, a, ?., loutka. Děti si samy dě- lají b čka, panenky atd. Šeb. 44.

4699   Babečníky Svazek: 10 Strana: 0007
Babečníky, pole u Přibyslavic Čas. mor. mus. III. 130.

4700   Babéice Svazek: 8 Strana: 0008
Babéice, e, babka, nákovka = kovadlinka na koni (stolička o třech nohách), na němž se kosy kovají. Brt. I). II. 453. — B. = troj- hranné pluky mezi bombíky na župici. Val. Tck. Val. I. 29.

4701   Babel Svazek: 5 Strana: 0926
Babel, a, m. = Babylon.

4702   Babela Svazek: 5 Strana: 0926
Babela, y, f., os. jm. Šd.

4703   Babělétákový. B Svazek: 10 Strana: 0554
Babělétákový. B. pavučiny (babí léto) Brt. Sl. 8.

4704   Bábelský Svazek: 7 Strana: 1188
Bábelský zmatek. Pal. Rdh. 1. 65.

4705   Bábenček Svazek: 5 Strana: 0926
Bábenček, nečka, m., ein Knäbchen; Püppchen. Slov. Bern.

4706   Bábenec Svazek: 1 Strana: 0040
Bábenec, nce, m. = chlapec. Na Slov.

4707   Bábenee Svazek: 5 Strana: 0926
Bábenee, nce, m. = baba. To je b.! Slov. Ssk.

4708   Babení Svazek: 1 Strana: 0040
Babení, n., pomáhání ku porodu. — B., babictví. Učiti se b. Jg. Hebammenkunst, Geburtshilfe.

4709   Babení Svazek: 9 Strana: 0007
Babení, n. = čepení. B. nevěsty. Vck. Svat. 71.

4710   Baběnice Svazek: 5 Strana: 0926
Baběnice (Paběnice), dle Budějovice, Ba- benitz, ves u Jesenic. PL.

4711   Babenka Svazek: 5 Strana: 0926
Babenka, baběnka, y, f. = zdrobnělé baba, stařenka, babička. Mor. Brt. L. N. II. 109., Šd. Už baběnka umřela, co oplatky nosila. Sš. P. 608. Také Slov. Rr. Sb. — Baběnky, druh hub, eine Pilzart. Bauer.

4712   Babenka Svazek: 8 Strana: 0008
Babenka, y, f., vz Babička (3. dod.).

4713   Baběnky Svazek: 7 Strana: 1188
Baběnky, spurta, zastr., houba? Rozk.. Pršp. 34. 36.

4714   Baběti Svazek: 1 Strana: 0040
Baběti, ím, ěl, ění. Šm., Jg. Již počíná b. Jg. Altweibisch werden.

4715   Babětín Svazek: 5 Strana: 0926
Babětín, a, m., Babuthin, ves u Bene- šova (Bensen) u Č. Lípy.

4716   Babí Svazek: 1 Strana: 0040
Babí, Altweiber-. B. tanec a déšť ranní netrvalé. L. B. plemeno chytré. Pk. B. léto, babské léto, svatováclavské léto; v lidu také: příze panny Marie, předivo trpaslíků. Jg. — S. N. — B. večer = večer před štědrým večerem. Us. — B.: dryák (skočec menší), jahoda (čípek), hněv (jehlice), ucho (jitrocel), vejce, zub = byliny. Jg. — B. hora — čásť Tater. Jg. — B. kout, severo- západní strana, B. kout se zatahuje. Us. Boskov.

4717   Babí Svazek: 5 Strana: 0926
Babí. Ř. o. za Jg.: Něm, der Sommer- faden. Dch. B. léto = předjesení, der Vor- herbst. Sl. les. B. léto teplé sluneční počasí po sv. Václavě, léto svatováclavské; také vláčka či předivo malounkých pavoučků (aranea obtextrix), po polích a křovích toho času se táhnoucí a větrem lítající. Vz S. N. Divoké husy na odletu, konec babímu létu. Moravan 1875. Vz Er. P. 94. Babích klepův ani na svini neobjedeš. Us. — B. pes = chlpatá húsenica (housenka), ktorá sa, ako sa jej človek dotkne, do kotúčky zkrčí. Je potravou kukačky. Krčí sa ako babij pes. Slov. Zátur. — Ř. 8. za Jg.: B. jahoda = čípek, streptopus amplexifolius, der Knoten- fuss, rostl. Vz Čl. Kv. 127., FB. 20., Slb. 193. B. jahoda, der Mäusedorn. Slov. Ssk. B. hněv 1. = lopuch plsťnatý, kodáčí, lo- poučí, veliký n. vysoký n. hořký lupen, babí kořen, řepík hořký n. větší, lappa major, arcticum, die grosse Klette, Ross-, Spinnen- klette, Klettenwurzel, Mllr. 15., Sl. les., Kram. Slov. 24.; 2. = babí kořen, jehlice, ononis spinosa, die Hauhechel, das Hackel-, Hechel-, Harn-, Stachelkraut. Mllr. 74., Slb. 537., Čl. Kv. 378., Rstp. 356., Sl. les., Rosc. 167. FB. 102. — B. zub = šupinovatý kořen, podbílek, kyčelnice, neboj se, smetaník, la- thraea squamaria, L., dentaria bulbifera, die Schuppen-, Georgen-, Mai-, Zahn-, Bleiwurzel. Mllr. 59., Slb. 302., 696., Rstp. 1160., Ol. Kv. 247., FB. 59. — B. kapsy = penízek, kokoška, běta suchá, selská horčice, taška, pastusi tobolka, thlaspi arvense, bursa pa- storis, das Hirtentaschel, rostl. Mllr. 105. — B. květ, bartsia alpina, rostl. Čl. Kv. 246. B. brucho = šalvia lúčnia, salvia pratensis. Slov. Rb. Sb. B. listí (na Hané: psí jazýček) = jitrocel, der Wegerich. U Mor. Ostravy. Wrch.

4718   Babí Svazek: 7 Strana: 1188
Babí Hora v Bezkyd. TI. M. 7. - B. list = jitrocel větší, plantago major. Skar. Babí souhvězdí, leto. Vz Mách. 61., 79.

4719   Babi Svazek: 8 Strana: 0008
Babi, f. = babička. Slovo nové. Světz 1893. 613.

4720   Babí Svazek: 8 Strana: 0008
Babí plesk. Vz Vajčák (3. dod.) — B. bruch, bukvica, betonica off., rostl. Brt, D. II 500. — B. zub. Vz Zub (3. dod.). — B. hněv jehličí, řepík, ononis spinosa, rostl. Brt, D II. 505. — B. list, vz Volí ucho. — B. uši Vz Volí ucho (3. dod.). — B. rúch, babské rúcho, bukvica, vlčí chvost, rapáňa, šalvia pratensis, rostl. Brt, D. II. 507.

4721   Babi Svazek: 9 Strana: 0007
Babi = bába. Ve vých. Č. Čes, 1 X. 62.

4722   Babí Svazek: 10 Strana: 0007
Babí. B. léto, za stara prý babí vlek. Také: příze n. nit p. Marie. Jest to tkanivo drobných pavouků. Sr. Nár. list. 1903. 277. 4. Koho se babí léto letíc dotýká, bude šťasten. Čes. 1. XII. 22. Je-li první den babího léta jasný, bude teplý podzimek. — B. kout = severozápad (studený). Čes. 1. XII. 22. — B. lom — hora u Brna. Mršt. Obrz. 111. — B. ucho — jitrocel. Vz Jazýček. Hauer 10. — B. pupek, vrch u Domažlic, čes. 1. XII. 384.

4723   Babí Svazek: 10 Strana: 0554
Babí léto. Sr. Kšť. Poh. 13.

4724   Babí. B. strúha Svazek: 9 Strana: 0424
Babí. B. strúha. Reg. I. z r. 1249. Mus fil. VII. 146.

4725   Babi, babi, babi Svazek: 10 Strana: 0554
Babi, babi, babi = volání na housata Slov. Phľd. XXIV. 344. Sr. násled. Babika

4726   Babí Gora Svazek: 5 Strana: 0927
Babí Gora znamená vůbec Tatry neboli Karpaty jakož i zvláště mnohé jednotlivé vrchy jakožto částky Tater. Bačk. Pís. I. 409.

4727   Babí Hora Svazek: 5 Strana: 0927
Babí Hora. Vz Sdl. Hr. IV. 352., S. N., Babí Gora.

4728   Babí Kout Svazek: 8 Strana: 0008
Babí Kout, hora v Krkonoš. Světz. 1893 254. c.

4729   Babice Svazek: 5 Strana: 0926
Babice, dle Budějovice, Babitz, vsi u N. Brodu, u Čechtic, u Přestic, u Dnespek, u Rosic, u Adamova, u Olbramovic, u Mor. Budějovic, u Hranice, u Šternberka, u Uher. Hradiště; Gross-Babitz, samota u Votic, vsi u Chlumce a u Říčan; B. Malé, Klein-Babitz, samota u Chlumce, ves u Říčan; Pobitz, ves u Teplé (u kláštera); Wabitz, ves u Ho- stouně. — Cf. Tk. I. 439., II. 421., V. 64. — Cf. Blk. Kfsk. 1280., Sdl. H. I. 126., II. 34., IV. 215., 345. — Babice, e, babička, y, f. = pavouk, který dělá babí léto na podzim. Na Ostrav. Tč.

4730   Babice Svazek: 7 Strana: 1188
Babice, e, f. = pálená sova. Šír. Pt. — B. = náčiní mlýnské. Wtr. Obr. II. 575

4731   Babice Svazek: 8 Strana: 0008
Babice = druh buchet. Slez. NZ. IV. 498. B., vz Jíva (3. dod.).

4732   Babice Svazek: 9 Strana: 0007
Babice, e, f., vz Sova

4733   Babice, a Svazek: 1 Strana: 0040
Babice, a, n., bába. — B., hrušky.

4734   Babici Svazek: 5 Strana: 0926
Babici bába = babička porodní. Us. Rgl.

4735   Babický Svazek: 1 Strana: 0040
Babický. B. knihy (o babení). J. Hebarzt-.

4736   Babictví Svazek: 1 Strana: 0040
Babictví, n., babické umění. Vz Babení.

4737   Babictví Svazek: 5 Strana: 0926
Babictví, n. = náuka o babení či pomá- haní při porodu, jež vykonávají ženy, k tomu účelu zvláště vycvičené a vzdělané. Vz Bába, Enc. paed. I. 436.—441., S. N.

4738   Babicula Svazek: 9 Strana: 0007
Babicula, y, f = porodní bába. Lor. 70.

4739   Babič Svazek: 1 Strana: 0040
Babič, e, m., porodní lékař, Hebarzt.

4740   Babiččin Svazek: 5 Strana: 0926
Babiččin, a, o, der Grossmutter gehörig.

4741   Babiččin Svazek: 9 Strana: 0007
Babiččin. Babiččiny rukávy = kostival Hoř. 107.

4742   Babička Svazek: 1 Strana: 0040
Babička, y, f., stará žena; baba (v ro- dině, matka otcova n. matčina); porodní bába, Jg. Vz Bába,

4743   Babička Svazek: 5 Strana: 0926
Babička, die Grossmutter, na Mor.: sta- renka. Brt., Mřk. B. (porodní) od babiti. Cf.: tráviti — travička. — B., vz Babice (pavouk). — B. = čtyřhranná, podlouhlá buchta. Vz Bába. Ve Vsetíně. Vck. B-ky jésti. Sš. P. 708. — B., něm. Baby, ves u Náchoda; Bamberg, ves u Kaplice. PL. Cf. Blk. Kfsk. 530, 655., 846., Sdl. Hr. III. 301.

4744   Babička Svazek: 7 Strana: 1188
Babička, y, f. = výměnkářka. Na Žďár- sku. NZ. I. 198. — B. = sýkoru (modřínka). Šír. Pt. — B. = rybník v Písecku.

4745   Babička Svazek: 8 Strana: 0008
Babička: starenka (iih.), stařenka (zl., laš. vsac), stará máma (Lanž.), babička (klob. a brod.), baběnka (Brumov), bába (Jemnice). babka (Litov.). Brt. D. II. 460. — B. = bá bovka. Brt. D. II. 472.

4746   Babička Svazek: 8 Strana: 0008
Babička, y, f., alauda cristata, pták. Mor Buděj. Brt. D. II. 492.

4747   Babička Svazek: 9 Strana: 0007
Babička, y, f., vz předcház. Babče, Mo- dřinka a Parukářka.

4748   Babička Svazek: 9 Strana: 0424
Babička, y, f. = výměnkářka. Př. star. IV. 45.

4749   Babička Svazek: 10 Strana: 0007
Babička, y, f. B. zlatá = chléb. Na Zbi- rovsku. Al. Velich. (Mš. ).

4750   Babička, y, f. B Svazek: 10 Strana: 0554
Babička, y, f. B. polní, lesní = chudobka. Šumava. Rgl.

4751   Babičky Svazek: 5 Strana: 0927
Babičky, pl., f., Klein-Babitz, samota ve Voticku.

4752   Babiereň Svazek: 8 Strana: 0008
Babiereň, rně, f. = babovina (3. dod.). Babík, u, m., vz Vajčák (3. dod.). Bábika. Prikazovala b-kám, aby pokojne e držaly a starého otca nekopaly. Phľd. 1895. 308.

4753   Babietka Svazek: 5 Strana: 0927
Babietka, y, f. = bambitka. Slov. Rr. Sb.

4754   Bábik Svazek: 9 Strana: 0007
Bábik, vz Rožek.

4755   Bábika Svazek: 5 Strana: 0927
Bábika = Alžběta. Slov.

4756   Babika, y Svazek: 10 Strana: 0554
Babika, y, f Na babika (volání na hou- sata)! Phľd. XXIV. 344. Sr. předcház. Babi.

4757   Babikrovka Svazek: 5 Strana: 0927
Babikrovka, y, f. = kokořík. Šm.

4758   Babimostka Svazek: 9 Strana: 0007
Babimostka, pl., ?., jm. pozemku Pck. Hol. 166.

4759   Babín Svazek: 1 Strana: 0040
Babín, a, m. Musil to v Babině slyšeti. Vz Klevetář.

4760   Babin Svazek: 5 Strana: 0927
Babin, a, m., vsi u Kamenice nad L. a u Horažďovic. PL. Cf. Blk. Kfsk, 850., Sdl. Hr. IV. 174.—176.

4761   Bábin Svazek: 5 Strana: 0927
Bábin, a, o = bábě náležející, der alten Frau gehörig. — B., Hebammen-. Néni vina má, ani bábina, a je vinen panáček, že mně solil jazéček, chce se mně vína. Sš. P. 650.

4762   Bábin Svazek: 10 Strana: 0554
Bábin, a, o. Už je babino (dítě) = už spí. Šumava. Rgl.

4763   Babina Svazek: 5 Strana: 0927
Babina, y, f., vrch v Mal. Hontu na Slov. Let. Mtc. S. VI. 2. 6. — B., samoty u Tur- nova a v Chotěborsku; vsi u Plas, Ústí n. L a Litoměřic. Vz Babiny.

4764   Babina Svazek: 5 Strana: 0927
Babina atd. = bavlna. Bern.

4765   Babina Svazek: 8 Strana: 0008
Babina, y, f., obec na Zvolenskú. Phľd. OI. 246.

4766   Babina Svazek: 9 Strana: 0424
Babina, y, f. = porodní bába, zastr. Vz Gb. Slov. 23.

4767   Babina Svazek: 10 Strana: 0554
Babina, y, f. = cucky z lnu, které se dávají v zimě do oken místo mechu. Litom. 65. Sr. Babiny v V. 927.

4768   Babince Svazek: 5 Strana: 0927
Babince, pl., m. = obálenka, obalené, za- vité, otočené vlasy. Vdané a závitky za- plétají vlasy kolem hlavy v babince. Na mor. Val. Vck.

4769   Babindol Svazek: 8 Strana: 0008
Babindol, a, m., obec na Nitransku. Phľd. XII. 246.

4770   Babinec Svazek: 1 Strana: 0040
Babinec, nce, m., předsíň u kostela. Jg., Rk. Na Slov. žebračnice. Kirchenhalle.

4771   Babinec Svazek: 5 Strana: 0927
Babinec Přidej: žebračka. — B. = kopka, hromádka sena; veliké babince slují kopy. Na mor. Val. Vck., Brt. Seno do babinců skládati. Nl. — B. = potůček u Náměště. Šd. — B., vz Babince. Vck.

4772   Babinec Svazek: 9 Strana: 0007
Babinec, ???, ?., jm. pole. Pck. Hol. 112.

4773   Babinec Svazek: 9 Strana: 0424
Babinec, nce, m. = zbabělec, ženkýl, wei- bischer Mensch, zastr. Vz Gb. S!ov. 23.

4774   Babinec Svazek: 10 Strana: 0007
Babinec, nce, m. — zbabělec. Jakýs b. a pravý ženkyl. Rokyc. Post. 136b. — B. = bahn. Dšk. Km. 42.

4775   Babinec Svazek: 10 Strana: 0554
Babinec, nce, m. = kopka sena; obalena (úprava vlasů žen vdaných). Brt. Sl. 8.

4776   Babinek Svazek: 5 Strana: 0927
Babinek, nka, m. = kopec u Vsetína.

4777   Babiněti Svazek: 1 Strana: 0040
Babiněti, ěl, ění = babou, zbabělým se stávati. Cyr.

4778   Babiněti Svazek: 5 Strana: 0927
Babiněti. — čím. Vojsko prací prospívá v zmužilosti, ale zahálkou v ní krsá a babiní. Abr.

4779   Babinetl Svazek: 5 Strana: 0927
Babinetl, a, m. = baba. Us. Bvř.

4780   Babiněves Svazek: 5 Strana: 0927
Babiněves, vsi, f., byla ves v Sedlčansku. Tk. III. 130.

4781   Babinka Svazek: 5 Strana: 0927
Babinka, y, f., samota u Kamenice nad L. PL. — B. = babička.

4782   Bábinka Svazek: 5 Strana: 0927
Bábinka, y, f. = Barbora. Us. — B., jm. jedné z nejstarších čes. mušlí. Barrande.

4783   Babinka Svazek: 9 Strana: 0007
Babinka, y, f. = babička (Stach? Král. ). Kub. 150. Ve vých. Č. Čes. 1. X. 62.

4784   Babinský Svazek: 1 Strana: 0040
Babinský, babě příslušný. B. domnění. Hus. Altweibisch.

4785   Babinský Svazek: 5 Strana: 0927
Babinský, altweibisch. Kteří vedlé do- mněnie babinského mnie, by hřiechóv byli prázdni, když sě zpoviedají, ale z úmysla hřiechu nevypustie. Hus II. 142.

4786   Babinský Svazek: 9 Strana: 0007
Babinský. To mu bylo b-skou pohádkou (jakou povídávají staré baby). Šml. IV. 100.

4787   Babinství Svazek: 1 Strana: 0040
Babinství, -stvo, a, n., babinský věk., mrav. Us. Altweiberei.

4788   Babintstvo Svazek: 8 Strana: 0008
Babintstvo, a, n. místo babinstvo, t pri- suto. Gb. H. ml. I. 397.

4789   Babiny Svazek: 1 Strana: 0040
Babiny, pl., f. = špatný len, který při tření od trdlice odletí. Jg. — B., co při dě- lání louči odpadne. Babinami svítiti. Us. Abfall-.

4790   Babiny Svazek: 5 Strana: 0927
Babiny. Za Jg. přidej: Druh koudele zvl. provazníkům, das Schwingwerg. Us. Hk. — B., vsi u Plas, Ústí n. L. a Litoměřic. Vz Babina, Tk. I. 363. Cf. Blk. Kfsk. 227., 534.

4791   Babireň Svazek: 7 Strana: 1188
Babireň, rně, f., babilonus, ryba, zastr. Rozk.

4792   Babiren Svazek: 9 Strana: 0424
Babiren(?) Pršp. Vz Mus. fil. VIL 149.

4793   Babisko Svazek: 1 Strana: 0041
Babisko, a, n., Babizna, grosses oder ab- scheuliches Weib.

4794   Babiti Svazek: 1 Strana: 0041
Babiti, bim, il, eni; babívati. — koho: děti (při porodu bráti). M. M., Lk. Als Heb- amme heben, nehmen. — Při čem : při po- rodu. Reš. — se = babiněti. Jg.

4795   Babiti Svazek: 7 Strana: 1188
Babiti. Manželé mají býť vespolek otvo- ření, proti každému pak jinému zatvoření a mlčeliví, aby nikdo okolo nich nebabil (jako baba neslídil?). Slov. Záb. Múdr. živ II. 108. — B. = hrsti lnu prostěračkám roz- hazovati (pro mužské platí to za posměšné). U Jičína. NZ. I. 374.

4796   Babiti. — koho Svazek: 5 Strana: 0927
Babiti. — koho. Žena, ježto dietky babí. BO. — kde. Bude vám u mne trochu b. Kos. 01. I. 31.

4797   Babiti komu Svazek: 10 Strana: 0007
Babiti komu = jako porodní bába slou- žiti. Val. Čes. 1. XII. 388.

4798   Babitín Svazek: 5 Strana: 0927
Babitín, a, m., byla ves v Litoměř Vz Blk. Kfsk. 53

4799   Bábivý. B Svazek: 10 Strana: 0554
Bábivý. B bába = bába porodní. Litom. 43

4800   Babizna Svazek: 1 Strana: 0041
Babizna, y, f., s příhanou (baba). To je b., hleďte! Us. Vz Babisko.

4801   Babiznosť Svazek: 9 Strana: 0007
Babiznosť, i, f = vlastnosť bab. Všecka b. od ní odstoupila. Šml. IV. 133.

4802   Babják Svazek: 7 Strana: 1188
Babják, a, m. = muž, jehož ženou je babka. Val. Km.

4803   Babka Svazek: 1 Strana: 0041
Babka, y, f., stařice; bába v rodině, ein altes Weib, Ahnfrau, Grossmutter. Vz Bába. — B. mžik, vz Bába slepá. — B., malý uher- ský peníz, denár, šarapatka, ein Heller. Ani (zlámané) babky nemám (vz Chudoba). Us. Do Babky zaplatiti. Za babku nestojí, si ho neváži. Něco za babku koupiti, dostati (vz Lacino). Us. Kdo se narodil k babce, nedostane se ke groši. Us. Do babky se trefilo (= do trój- niku zaplatiti. Vz Důkladnost'.). Č. Za babku by kozu i přes Tatry hnal. Us. Přilož babku k babce, budou kapce (krpce). Bern., Pk. Babky aby nebrali dráže nežli po malém penízi. V. kal. 437. — B. = železo, na kte- rém se srp, kosa atd. klepá, das Dängeleisen. — B., malá kovadlina, das Nageleisen, hře- bovna. — B., skobka k spínani lodních dřev, Klammer; háček ku spínani šatů, Häftel. — B., hák, na kterém srdce zvonu visí. — B. v čí- hařství deska s provrtaným okem na svor- ník. Us. — B., kořen stromu, der Stock. Do- bývati babky. B. chmelná, Hopťenpflanze; bramborová (sazenice), vinná (kořen: na ni se štěpuje, Čk., 189.), Rebschoss, Rebstock. Víno vyráží od babky. Us. — B., vrba, která se klesti. — B., co se přede, Kratzel. B-y z koudele dělají se. Us. — B., kra ledová, Eisscholle. — B., řídký oblak. — B., žabka, Rebenmesser. V. — B. šátek na babku uvá- zati. — B. v botanice: 1. jitrocel, celnik; 2. babyka. Us. — B. nejmenší sýkora. — B. = 1. chroust, Maikäfer, 2. roháčka, Weibehen des Hirschkäfers. — B. -= loutka, Puppe. Plk. — B. = svrchní plocha kamen. Doucha.

4804   1. Babka Svazek: 5 Strana: 0927
1. Babka. Ř. 2. B. = bába porodní. Mor. Brt. Neor., Brt. D. 198. — Ř. 4. po Heller: B. = špatný haléř uherský do zemí českých sněmem nepřipuštěný. Brt. Ani babky tam není = nic. Bdl. Oj, kebych ju mohôl predať za dve babky, ochránil bych si dom i role i statky. Sl. spv. II. 52. Pil by víno kolébač, kupil si ho za babku, vylil si ho za lavku. Sš. P. 510. Babky mince po malém penízi toliko brány býti mají. Zř. zem. V. 17. Kúpil si ho za babku. Sš. P. 510. B. k babce, budú plné kapce. Slov. Tč. A my jsme měli u něho čtyři babky a ty nám dal. NB. Tč. 93. — Ř., 14. po 437.: — Babky = peníze vůbec. Ten má babky. Us. — Ř. 17. za hřebovna: B. = malá kovadlinka svrchu čtyřhranná a plochá, ze zpodu ve hrot při- ostřena a do krče zaražená, na níž se kosy a srpy kladívkem naklepávají. Vz předchá- zející význam. Us. Hk. B. = špalíček s důlkem, do kterého se při nýtování klade hlava do- sedací nýtu, aby se nerozbila, když se za- vírací hlava nýtu stlouká, der Stöckel. Vz Nýt, Včř. Z. I. 18. — Ř. 18. za Häftel. B. = matice, do niž se haklík zapíná. Brt. D. 198. Šroubek a b., die Schraubenmutter; Háček a b. Tč. Vz Babčice. — Ř. 21. za svorník přidej: nebo hřebík, v níž se upevňuje žehle n. tyčka se sítí. — Ř. 24. za Rebstock dej: Vz Řez. V násl. ř. za Us.: — B. = zakrnělý strom. Us. Psčk. B-ky = stromy, které se ve výšce 7—8 střevíců sřezávají, aby vy- hnaly mnoho větví, Kopfheister. Sl. les. — Ř. 26. za přede: babtička lnu, obvláček, že- mlička. Hk. — ad B v botanice: B. vodní = jitrocel vodní, žabník, lopatka, lžíce pan- ská, alisma plantago, plantago aquatica, das Froschkraut. Mllr. 10., Slb. 226., Rstp. 1241. — B. —javor babyka, černý klen, acer cam- pestre. Rstp. 216. — ad B. = sykora. B. = sykora lužní, parus palustris, die Sumpf- meise. Ves. IV. 75., Sl. les. — ad B. = chroust, plzník, przník, melolontha vulgaris, der Maikäfer, Eckerschäfer, Kauzkäfer. Sl. les., Brt, Kk. Br. 187., Mllr. 18., KP. III. 313., 314. — B. Mraky beránky, klesnou-li níže, stávají se většími a slovou babkami. Stč. Zem. 626. — B. = jm. feny. Šd. — Babky, Hundspflaumen. Najedl se babek. U Počát. Jdr. — B. = bábovka. Vz Bába. V Kruml. Bauer. — B. = koláč s přehrnutým krajem. V Plasku a Klat. Plk. — B. = vrch u Příbrami, lesnatý vrch u Černošic. Krč. — B., samota u Kaplice. PL. — B. = mistička (skok ploského kamene po vodě, hodí-li se z pošika po vodní hladině). Na Zlinsku. Brt.

4805   2. Babka Svazek: 5 Strana: 0927
2. Babka, y, m., os jm. B. Jiřík, Jeroným, Jan. Vz Žer. Záp. I. 177., 189., 183., II. 9. B. ryt. Joachym. Blk. Kfsk. XXII., 2. B. Vavřinec. Tk. V. 72. B. Václ. Tk. VI. 86.

4806   Babka Svazek: 7 Strana: 1188
Babka = babička, Grossmutter. B. jeho (sv. Ludmila). Kar. 113. — B. = žena. Vz. Baba. Babkou slove Slezanka, když se vdá. Sláma. Put. 181. — B. = sýkora uhelníček, parukářka, modřínka, mlynářík. Šír. Pt. — B. = rybník v Písecku. — B. = kracka. U Jičína. NZ. I. 372. — Na babku zavřít. NZ. II. 147. Cf. Vodbička. — Babky = moučné jídlo z pšeničné mouky. Wtr. Obr. I. 718 — Babky v hor. Russmugel. Hrbk.

4807   Babka Svazek: 8 Strana: 0008
Babka = babička, matčina matka. Vz Ba- bička (3. dod.). Pah.III.216. a j. —B. = po- mahačka k porodu. 1438. List. fil. 1895. 142. — B. = bábovka. Brt. D. II. 472. — B., z Babčice (3. dod.). — B., vz Vajčák (3. dod.). — B. = malá mince. B. k babce, budú nohavice, aj kapce. Slov. Phľd. XII. 28. — B. = hruška. CT. Tkč.

4808   Babka Svazek: 9 Strana: 0424
Babka = babička. 1417. Mšín 10.

4809   Babka Svazek: 10 Strana: 0008
Babka, y, f. = babička. Sv. Ludmila, b. jeho. Kar. 113. -— Babky lopuší = kulaté chytlavé plody lopuchy. Mor. Kmk. — B. = háček, jímž se zapínala u krku mužská ko- šile. Slez. Vyhl. II. 180. — B. růžová, im- mortella, rostl. U Domažl. Čes. 1. XI. 383.

4810   Babka, y Svazek: 10 Strana: 0554
Babka, y, f = stará kráva. Chod. Hruška. — B. = čásť kolovratu. Mus. slov. VII. 58. — B. = dání něco prachu ručničního do střepu, zapálení ho a vyhození do povětří, ein Speiteufel. D. v Jg. Slov. I. — B. blysk, babí blysk, blýskavé kvítí, rostl. Vz Orsej zde. — B. Kar., sochař. Sr. Zl. Pr. XXII. 275.

4811   Babkár Svazek: 7 Strana: 1188
Babkár, a, m. = nestálý objednatel. Slov. N. Hlsk. III 371.

4812   Babkatý Svazek: 9 Strana: 0007
Babkatý. Babka b tá (nadávka)! Rais. Pot. 38.

4813   Babkov Svazek: 5 Strana: 0927
Babkov, a, m., ves jihozáp. od Žiliny na Slov. Šd.

4814   Babkování Svazek: 5 Strana: 0927
Babkování, n. V dolsku slovenském zvou to (medvěda voditi) b-ním, že mají při tom šátky na zad uvázané jak babky. Sš. P. 732.

4815   Babkování Svazek: 10 Strana: 0008
Babkování, n. = tlachání bab. To je pouhé b. Fel. 24. Pozn.

4816   Babkování Svazek: 10 Strana: 0554
Babkování, n. Chodění v úterý maso- pustní za maškary po babkování (vybírání slaniny atd. ). Sr. Brt. Sl. 9.

4817   Babkovati: někoho Svazek: 1 Strana: 0041
Babkovati: někoho = za blázna míti; škádliti. Rk., Jg.

4818   Babkovitý Svazek: 5 Strana: 0927
Babkovitý. B. dřevo (zababčilé), Holz von alten Stöcken. Sl. les.

4819   Babkovník Svazek: 10 Strana: 0554
Babkovník, a, m. = kdo chodí po bab- kování. Brt. Sl. 9. Sr. předcház Babkování.

4820   Bablah Svazek: 5 Strana: 0927
Bablah, u, m., das Bablach. Východo- indijský, africký b. Šp.

4821   Bablah Svazek: 7 Strana: 1188
Bablah = lusky několika druhův akacií. Vz KP. VI. 633.

4822   Bablati Svazek: 5 Strana: 0927
Bablati = špatně upraviti, uvařiti,schlecht zurichten. — co: jídlo. Mor. Brt.

4823   Babler Svazek: 5 Strana: 0927
Babler, a, m. B. Tomáš. 1550. Vz Jg. H. 1. 531., Jir. Ruk. I. 40.

4824   Bablunitka Svazek: 5 Strana: 0927
Bablunitka, y, f., bullaria, der Ballen- sporling, rostl. B. obecná, b. umbelliferarum. Rstp. 1293.

4825   Babníček Svazek: 9 Strana: 0007
Babníček, čku, m. Upekla jsem na b-ček buchet. V Padolí. Jrsk. XXIII. 378. Zdrobn. bábuík.

4826   Bábník Svazek: 5 Strana: 0928
Bábník, u, m. = pekáč na buchty (báby), die Buchtenbratpfanne. Us. Bvř.

4827   Babobouřný Svazek: 9 Strana: 0424
Babobouřný. B. lyra. Havl. Nár. sbor. 1901. 38.

4828   Baboča Svazek: 5 Strana: 0928
Baboča, e, f., ves v Uhřích. Šd.

4829   Babočena Svazek: 8 Strana: 0008
Babočena, y, f. = babučina. Brť. D. 11.291.

4830   Babočka Svazek: 1 Strana: 0041
Babočka, y, f., Nymphenfalter.

4831   Babočka Svazek: 5 Strana: 0928
Babočka, y, f., vanessa, der Eckflügler. Frč. 181., Brm. IV. 385. B. paví oko, v. io, das Pfauenauge, jejíž ostnitá housenka žije na kopřivách, Frč. 181.; b jilmová, v. polychlo- ros, der Rüsterfalter, die grosse Blaukante, Sl. les., Brm. IV. 387., Šír, síťkovaná, v. levana, die Landkarte, der Netzfalter; b. bílé C, v. C. album; b. bílé V, v. V album; b. vrbová, v. xanthomelas; b. admiral nebo b. číslovaná, v. atalanta; b. bodláková, v. cardui, der Distelfalter; březová či osyková (černopláštník), v. antiopa, der Trauerman- tel, Espenfalter; chmelová (paví oko denní), v. io, der Pfauenspiegel; kopřivová, v. ur- ticae, die kleine Blaukante, der kleine Fuchs. Stn. I. 15., 16., Brm. IV. 385.—387., Kram. Slov. 15. B. denní, meruzalkovä, rakytní- ková. Kk.

4832   Babočka Svazek: 9 Strana: 0007
Babočka, y, f. = motýl. Vz Stein. 15., Exl 48. -50.

4833   Baboch Svazek: 5 Strana: 0928
Baboch, a, m. = stará baba. V Třebo- níně. Olv.

4834   Babók Svazek: 5 Strana: 0928
Babók, a, m. = brouk. Na Hané. Brt.

4835   Babolcovitý Svazek: 5 Strana: 0928
Babolcovitý. B. rostliny, pistiaceae: ba- bolec. Nz., Rstp. 1668.

4836   Babolec Svazek: 5 Strana: 0928
Babolec, lce, m., pistia, der Wassersalat. B. obecný, p. stratiotes. Vz Rstp. 1669.

4837   Babolec Svazek: 10 Strana: 0008
Babolec, lce, m., pistia, rostlina. Vz Ott. XIX 798.

4838   Baboleky Svazek: 5 Strana: 0928
Baboleky, dle Dolany, ves u Letovic. PL.

4839   Babolink Svazek: 7 Strana: 1188
Babolink, a, m. = vlhovec rýžový, pták. Brm. II. 2. 406.

4840   Bábolka Svazek: 5 Strana: 0928
Bábolka, y, f. = loutka, Cf. Bábě. B-ku nastrojiti, slamou vycpati. Na Slov. Dbš. Sl. pov. III. 13., Sb. sl. ps. I. 174., Rr. Sb.

4841   Babóňat Svazek: 8 Strana: 0008
Babóňat = lelkovati. Brn. Brt.D. II. 291.

4842   Baboněk Svazek: 1 Strana: 0041
Baboněk, ňku, m. Einbildung, Hirnge- spinst. Však těchto modloslužebností a ba- boňkův pominu. Zyg. Vz Boboněk.

4843   Babor Svazek: 1 Strana: 0041
Babor; Babory. Lépe: Bavor, a, m.; Ba- vory.

4844   Babor Svazek: 5 Strana: 0928
Babor = Bavor. Us. Ssk., Bern.

4845   Baboračka Svazek: 5 Strana: 0928
Baboračka, y, f., čes. tanec. Škd., S. N.

4846   Baborák Svazek: 5 Strana: 0928
Baborák, u, m. = český tanec. Škd., S. N. — B., samota u Neveklova. PL.

4847   Baborák Svazek: 7 Strana: 1188
Baborák, u, m. = červená zástěra se žlutými prouhy. .U Křimic. Hra.

4848   Baborcký Svazek: 10 Strana: 0008
Baborcký = bavorský. B. pomezí. Dšk Km. 37.

4849   Baborelka Svazek: 5 Strana: 0928
Baborelka, y, f. = baborolka. Ostrav. Tč.

4850   Baborka Svazek: 1 Strana: 0041
Baborka, y, f., červený, podlouhlý bram- bor. Rostl.

4851   Báborka Svazek: 5 Strana: 0928
Báborka, y, f., Schutzengel, ves u Hod- kovic. PL.

4852   Baborka Svazek: 8 Strana: 0008
Baborka, y, f. = pásek na dolením okraji sukně. V Blatech. Nár. list. 1894. č. 223. 2. — B. = pentle ozdobená zrcátky a jinými cet- kami, kterou se nevěsta při čepeni zdobí. Již. Čechy. Vykl. Svat. 111.

4853   Baborolka Svazek: 5 Strana: 0928
Baborolka, y, f. Mochyně baborolka, physalis, Alkekengi, die Judenkirsche, rostl. Slb. 358, Mllr. 79.

4854   Baborov Svazek: 1 Strana: 0041
Baborov, a, m. Mšsto v Čechách. Jg.

4855   Baborovský Svazek: 10 Strana: 0554
Baborovský J. Dr., spis.

4856   Báborštice Svazek: 5 Strana: 0928
Báborštice, jm. pole u Zlina. Pk.

4857   Baboř Svazek: 8 Strana: 0008
Baboř, e, m., jm. holubí. ČT. Tkč.

4858   Baboš Svazek: 5 Strana: 0928
Baboš, e, m., volské jm. Mor. Brt.

4859   Babouk Svazek: 1 Strana: 0041
Babouk, a, m. (ne: pavouk) = mrzout. — Ostatně v obec. mluvě také m. pavouk.

4860   Babouk Svazek: 5 Strana: 0928
Babouk. — 2. B., u, m. = pampeliška, smetanka, der Löwenzahn. U Skryje. Kál. — B., mlýn u Telče.

4861   Babouk Svazek: 8 Strana: 0008
Babouk, a, m. = brouk. Brt. I). II. 291., Dšk. Jihč. I. 23.

4862   Babouk Svazek: 10 Strana: 0008
Babouk, a, m. = stařena. V zlodějské řeči. Babouš, e, f. = Barbora. Dšk, Km. 50.

4863   Babouk Svazek: 10 Strana: 0554
Babouk, a, m. = baba. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 46.

4864   Babourek Svazek: 5 Strana: 0928
Babourek, rka, m. = babička. Žertovný šestiměr: Bába, babec, bábička, babinka, babizna, babourek. Zkr.

4865   Babous Svazek: 1 Strana: 0041
Babous, a, m. S opovržením, starý ošklivý muž n. taková bába. Šm. Alter, hässlicher Mann.

4866   Babová Svazek: 5 Strana: 0928
Babová, é, f. Z B-vé. Sdl. Hr. III. 132.

4867   Bábovice Svazek: 5 Strana: 0928
Bábovice, e, f. = pekáč na buchty. Vz Bábník, Bábovnice, Bábovka. Na již. Mor. Džl.

4868   Babovizeň Svazek: 5 Strana: 0928
Babovizeň, zně, f. = dědictvo po bábě. Slov. Rr. Sb.

4869   Bábovka Svazek: 1 Strana: 0041
Bábovka, y, f., pekáč na báby (buchty) Bratpfanne; 2. druh hrušek.

4870   Bábovka Svazek: 5 Strana: 0928
Bábovka... — B. = pečivo z bábovky, okrouhlé, obyčejné vroubkované, der Kugel- hupf. Us. Dch., Brnt., Bvř. — B. = pečivo jiné. Křehké, hnětené těsto posype se cu- krem, na to zase těsto a perník a na to zase těsto a hrozinky. U N. Kdyně. Psčk. — B. = hora u Dobŕíva. Krč. ve Kv. 1884. 440.

4871   Bábovka Svazek: 10 Strana: 0554
Bábovka pečivo: císařská, kynutá, polé- vaná, třená, zavinutá. Exc. Rgl.

4872   Babovnica Svazek: 8 Strana: 0008
Babovnica, e, f. = pekáč na baby (bá- bovky), u Myjavy; v Turci babieren. Phľd. 1895. 444.

4873   Bábovnice Svazek: 5 Strana: 0928
Bábovnice, e, f. = pekáč na bábovky (buchty). Vz Bábovka, Bábovice, die Ku- gellupfform. Dch.

4874   Bábovnička Svazek: 5 Strana: 0928
Bábovnička, y, f. = bábovnice. Rr. Sb.

4875   Bábovník Svazek: 5 Strana: 0928
Bábovník, u, m. = bábovnice. Dch., Rr. Sb.

4876   Babožeň Svazek: 5 Strana: 0928
Babožeň, žně, m = mladý muž mající starou ženu. Bauer, Srn.

4877   Babráckosť Svazek: 8 Strana: 0008
Babráckosť, i, f. = nerozhodnosť a p. Phľd. 1894. 247.

4878   Babráč Svazek: 1 Strana: 0041
Babráč, e, m. = mazač. Na Slov. Sudler.

4879   Babrač Svazek: 5 Strana: 0928
Babrač, e, f., die Sudlerei. Slov. Ssk.

4880   Babračka Svazek: 5 Strana: 0928
Babračka, y, f. = babranice. Na Slov. Ssk. Mor. a slez. Šd. Mně ta b. (mazačka) nechutnala. Koll. IV. 277.

4881   Babrák Svazek: 5 Strana: 0928
Babrák, a, m. = babrač. Slov. Slav., Ssk. — B. = tlachal. Jah, ty si len taký b., idem ja sám (opáčiť). Erb. Slov. čít. 70., Sak.

4882   Babrák Svazek: 9 Strana: 0007
Babrák, a, m. = hlupák. Slov. Zát. Př. 24. b.

4883   Babranice Svazek: 1 Strana: 0041
Babranice, e, f., mazanice. Na Slov. Su- dlerei.

4884   Babranice Svazek: 8 Strana: 0008
Babranice, e, f. = uměle připravený, špatný, nezdravý nápoj. Slov. Phľd. XII. 421.

4885   Babranina, y Svazek: 10 Strana: 0554
Babranina, y, f. Slov. Phľd. XXI. 214. Sr. Babranice.

4886   Babraniny Svazek: 8 Strana: 0008
Babraniny vystaviti. Phľd. 1893. 509.

4887   Babrati Svazek: 1 Strana: 0041
Babrati, al, án, ani; babrávati = mazati, piplati, sudeln, wühlen. — co: jídla. Bern. — se v čem : v blátě. Bern. (v knize. L.) — se s čím: Co se s tím babřeš? Bern.

4888   Babrati Svazek: 5 Strana: 0928
Babrati = špiniti. Němc. VII. 228., Ssk. Také na Mor. u Brušperka. Mtl. — B. se v něčem = přebírati se v něčem měkkém, piplati se. Brt. D. 198., 248. Slov. Ssk. V jídle (s nechutí jísti). Brt.

4889   Babrati sa s čím Svazek: 10 Strana: 0554
Babrati sa s čím. Kto sa s múkou babre, nuž sa mu prilepí voľačo z nej na ruky. Slov. Sb. Sl. VIII. 168.

4890   Babravý Svazek: 5 Strana: 0928
Babravý = piplavý, schmierig. B. robota, oračka. Ostrav. Tč.

4891   Babriť Svazek: 9 Strana: 0007
Babriť sa s kým = zlobiti se. Zát. Př. 252 b.

4892   Babriti Svazek: 5 Strana: 0928
Babriti = babrati. Slov. Hdk. C. 376., Němc. VII. 52.

4893   Babrlička Svazek: 10 Strana: 0554
Babrlička, y, f., zdrobn. Barbora. Počkej Johanes, však ty dostaneš, že's nám polámal B- čku! Us. Rgl.

4894   Babroniť sa Svazek: 10 Strana: 0554
Babroniť sa, inten. slovesa babrať sa. Brt. Sl. 9.

4895   Babroš Svazek: 5 Strana: 0928
Babroš, e, m. = babrák. Slov. Ssk.

4896   Babrotina Svazek: 5 Strana: 0928
Babrotina, y, f., das Sudelding. Slov. Ssk.

4897   Babrotiny Svazek: 10 Strana: 0008
Babrotiny, pl., f Skysnuté b. Slov. Sbor čes. 126.

4898   Babry Svazek: 5 Strana: 0928
Babry, pl., m., die Pantscherei. U Místka. Škd.

4899   Babŕzgať sa Svazek: 7 Strana: 1188
Babŕzgať sa v jídle = nechutně se pře- hrabovať. Val. Slavě. 87.

4900   Babŕzgať sa Svazek: 10 Strana: 0554
Babŕzgať sa = babrať sa v něčem. Brt. Sl. 9.

4901   Babsko Svazek: 5 Strana: 0928
Babsko, a, n. = baba škaredá. Plk., Ssk.

4902   Babský Svazek: 1 Strana: 0041
Babský; babsky, po babsku (Altweiber-, altweiberísch). — B. klevety, básně, bajky, V.; umění (bab porodních), Jg.; člověk (bá- zlivý) b. léto = babí. Jg. Babsky si počí- nati. Ros. Vz Bába.

4903   Babsky Svazek: 5 Strana: 0928
Babsky, altweibisch. Us.

4904   Babský Svazek: 5 Strana: 0928
Babský. Přidej: B. roucho = luční šal- věj. Na jihových. Mor. Brt. v Osv. 1884. 60. B. šturc = plavuň, lycopodium clava- tum; ucho = šalvěj přeslenatá, salvia glu- tinosa, rostl. Slb. 86., 328. B. skála = horský hřbet u Vejvanova. Krč. B. léto. Ssk.

4905   Babský Svazek: 8 Strana: 0008
Babský. B. rúcho, vz Babí rúch (3. dod.). — B. střevíc = bačkora. "VVtr. Krj. I. 490.

4906   Babský Svazek: 9 Strana: 0007
Babský. Ranní déšť, b. pláč (netrvá dlouho). Mus. ol. 1898. 101.

4907   Babský. B Svazek: 10 Strana: 0554
Babský. B. srdce (neudatné). Zl. Pr. XXI. 207. B. pes = housenka přástevníka medvě- dího. Brt. Sl. 9.

4908   Babství Svazek: 1 Strana: 0041
Babství, n., věk babský. Dočkala se b. Jg. — B., počínání si babské, zbabelosť. D.

4909   Babstvo Svazek: 1 Strana: 0041
Babstvo, a, n. = báby; babství. Zlob.

4910   Babščo Svazek: 5 Strana: 0928
Babščo, a, n. = babsko. Slov. Keď stará ohava b. prišla, s tú sa už snadno poradily. Dbš. Sl. pov. VIII. 72. — Rr. Sb.

4911   Babšička Svazek: 8 Strana: 0008
Babšička, y, f., vz Čečetka (3. dod.).

4912   Babtice Svazek: 5 Strana: 0928
Babtice, dle Budějovice, ves na Slov. Let. Mt. S. VI. 2. 13.

4913   Babtička Svazek: 1 Strana: 0041
Babtička, v, f., malá babka lnu. Puch. Ein Gänschen, Handvoll Flachs.

4914   Babtisteri-um Svazek: 5 Strana: 0928
Babtisteri-um, a, m. = chrám křestný. Vz KP. I. 129.

4915   Babučina Svazek: 5 Strana: 0928
Babučina, y, f. = pavučina. Us. místy. Má čepičku z b-ny. Čes. mor. ps. 199.

4916   Babučina Svazek: 8 Strana: 0008
Babučina, y, f. = pavouk. Záp. Mor. Brt, D. II. 291.

4917   Babuchna Svazek: 5 Strana: 0928
Babuchna, y, f. = stařenka, altes Müt- terchen. Mor. Plk., Bauer.

4918   Babuin Svazek: 5 Strana: 0928
Babuin, a, m., cynocephalus babuin, der Babuin, opice. Brm. I. 134.

4919   Babula Svazek: 5 Strana: 0928
Babula, babula, babula (volaní na husy. Vz Husa). Mor. Brt. — B. = babule, husa (v dětské řeči). Na již. Mor. Šd. Na Slov. Ssk. V Ostrav. Tč. — B. = babuša. Brt.

4920   Babula Svazek: 8 Strana: 0008
Babula, y, f., vz Plosa (3. dod.).

4921   Babulatý Svazek: 8 Strana: 0008
Babulatý = mající babulu, lusku. B. kráva. Vz Babula (3. dod.). Brt. D. II. 517.

4922   Babule Svazek: 1 Strana: 0041
Babule, e, f. = husa. Na Mor.

4923   Babulenka Svazek: 5 Strana: 0928
Babulenka, y, f. = husa. Kázala mně máti b-ky hnáti, tam dole po dole k mina- řovej vodě. Sš. P. 538. Hele, húsky, hele, hele babulenky, veď už sníčok ide na vaše očenky. Slav. 127.

4924   Babuliátko Svazek: 5 Strana: 0928
Babuliátko, a, n. = housátko. Slov. Rr. Sb.

4925   Babulice Svazek: 8 Strana: 0008
Babulice, e, f. = okrouhlá skála. Phľd. 1895. 734.

4926   Babulík Svazek: 5 Strana: 0928
Babulík, a, m., os. jm. Mor. Šd.

4927   Babulinka Svazek: 5 Strana: 0928
Babulinka, y, f. = bobulka (bez). Slb. 488.

4928   Babulinka Svazek: 8 Strana: 0008
Babulinka, bobulka, móďátko, sambucus racemosa, rostív Brt, D. II. 507.

4929   Babúliť Svazek: 10 Strana: 0554
Babúliť = ukrucovati, ovinovati (šátkem). Slov Phľd. XXIV. 344.

4930   Babulka Svazek: 5 Strana: 0928
Babulka, y, f.= babulenka, husa (v dět- ské řeči). Na Zlinsku, na jihových. Mor. Brt. — B. = bez horský, lesní, červený, sambucus racemosa, der Bergelhorn. Sl. les., Slb. 488. — B., die Pustel. Sl. les.

4931   Babulka Svazek: 8 Strana: 0008
Babulka. Šátek pod bradu zavázaný je na b-lku. Brněn. Brt, D. II. 466. — B., vz Babulinka (3. dod.).

4932   Babúňať Svazek: 7 Strana: 1188
Babúňať = ohledávať, prohlížeť; hřmotiti. Nap.

4933   Babunský Svazek: 5 Strana: 0928
Babunský. Ten statuk není ani tak krutý a ohrozitelný, ani tak babunský a příšero- vidný. Št. III. 146.

4934   Babúr Svazek: 7 Strana: 1189
Babúr, a, m. = převzdívka dítěti Vinc- kovi, Barboře. Mor. Brt. D. 144.

4935   Baburence Svazek: 5 Strana: 0929
Baburence, pl., m. = kočičky, Baum- kätzchen, Palmzweige. Slov. Ssk.

4936   Baburiatka Svazek: 5 Strana: 0929
Baburiatka, pl., n. = baburence. Slov. Ssk. — B. = housátka. Vz Babuliatko. Slov. Rr. Sb.

4937   Baburky Svazek: 5 Strana: 0929
Baburky, pl., f. = baburence. Slov. Ssk. — B. = housátka. Slov. Rr. Sb.

4938   Babury Svazek: 5 Strana: 0929
Babury, pl., f. = housata. Slov. Rr. Sb.

4939   Babuš Svazek: 5 Strana: 0929
Babuš, e, m., os. jm. Na Slov. Šd. — Babuš, babuš, babuš (volání na husy)! Cf. Babula. Slov. Mt. S. I. 152., Dbš. Obyč. 162.

4940   Babuša Svazek: 5 Strana: 0929
Babuša, podlé Káča = babička. Mor. — B. = Barbora. Slov. Ssk. Mor. Brt. D. — B. = husa. Slov. Ssk. — B. = kozí jm. Na Mor. Brt. — B. = kráva červená, babu- šistá, s bílou hubou babušnatá. Mor. Brt., Vck. — B. = způsob vázání ženského šátku. Vz Babka. Mor. Kld. Měla šátek na babušu zavázaný. Slez. Šd. Vz násl. — B. = děvče, má-li hlavu do šátku zavitou. Ostrav. Tč. — B., fussilago farfara, der Huflattig, rostl. Slb. 449.

4941   Babuša Svazek: 8 Strana: 0008
Babuša, e, f., vz Běl' (3. dod.).

4942   Babuša Svazek: 9 Strana: 0007
Babuša, e, f., vz Mlynářík (sýkora), Ba- buše.

4943   Babuša Svazek: 10 Strana: 0008
Babuša. Děvuchy vážou šátky pod krkem n. v týle na b-šu, staré ženy na babku Slez Vyhl. II. 190.

4944   Babušánek Svazek: 9 Strana: 0007
Babušánek, nku, m. = balšánek. Na mor. Slov. Mus. ol. VIL 11.

4945   Babušanka Svazek: 5 Strana: 0929
Babušanka, y, f. = šatka, kterou se hlava ženšká v okolí rožnovském shora dolů pod bradou do týla zavazuje; hlava tak zavázaná jest hlava babušená. Mor. Kld. I. 16.

4946   Babušatý Svazek: 1 Strana: 0041
Babušatý = chocholatý. B. slepice. Us.

4947   Babuše Svazek: 1 Strana: 0041
Babuše, e, f. = babička. Pam. Kut.; 2. Barbora.

4948   Babuše Svazek: 9 Strana: 0007
Babuše, e, f. = svinský bob; fazole ku- latá, červená a bílá. Hoř. 88., Brt. Cf. před- cház. Babuša.

4949   Babuše Svazek: 10 Strana: 0554
Babuše, e, f. = hubka? Jako kdyby někdo vzal do jedné ruky vocel a do druhý oblátek, tloukl tím kamenem o vocel, jak by dlouho chtěl, tak aby se všech stran pršaly jiskry, oheň bez ba buše, prachu nebo troudu míti nebudeš. Čes. 1. XIV. 299.

4950   Babušistý Svazek: 5 Strana: 0929
Babušistý. B. kráva. Vz Babuša. Brt. D. 198.

4951   Babušiti Svazek: 5 Strana: 0929
Babušiti, il, en, ení = šatkou zavázati. Vz Babušenka. Č. Čt. II. 385.

4952   Babuška Svazek: 5 Strana: 0929
Babuška, y, f. = černá ovce s bílým pruhem přes nos a přes hlavu. Mor. Brt. — B. = babuše, rostl. Mllr. 108. — B. = sý-
kora, parus caeruleus. Na Zlinsku. Brt. — B. = Barbora. Mor. Škd.

4953   Babuška Svazek: 7 Strana: 1189
Babuška, y, f. = skřivánek, fazole ku- latá, červená a bílá. Brt. — B. Vázání šátku na b-šku = pod bradou se cípy zamotají a vzadu zavážou. Mor. a slov. NZ. II. 28.

4954   Babuška Svazek: 9 Strana: 0007
Babuška, y, f., vz Parukářka (sýkora).

4955   Babušnatý Svazek: 5 Strana: 0929
Babušnatý. Vz Babuša.

4956   Babůvka Svazek: 5 Strana: 0929
Babůvka, y, f. = bábovka, der Kugel- hupf. Us. Kšá. — B. = druh pekáče. Vz Pekáč. Mor. Brt. — B., druh hrušek. Mor. Brt.

4957   Babyka Svazek: 1 Strana: 0041
Babyka, y, f., na Slov. černý klen, strom, Feldahorn; 2. — babička, na Slov.; 3. loutky, Koll.; 4. housenčí hnízdo. Koll.

4958   Babyka Svazek: 5 Strana: 0929
Babyka, y, f., rostl. Přidej: javor ba- byka, acer campestre. Vz Schd. II. 298., FB. 87., Slb. 645., Kk. 231., Čl. 62., Čl. Kv. 328., Rstp. 216., S. N., Rosc. 155.

4959   Babyklevítka, y Svazek: 7 Strana: 1189
Babyklevítka, y, m., Schwätzer. Pal. Rdh. II. 280.

4960   Babylon Svazek: 1 Strana: 0041
Babylon, a, m., nyní Bagdad, a, m. Král z Babylona. Kat. 2684. — Babyloňan; -loň- ský. B. zmatek, věž, zajetí, vrba, hodiny, kože (hermelín). S. N. — Babylon také = zmatek, nesmysl. Rk. Babylonská věž = ne- pořádek. Jg. — Babylonie, e, f.

4961   Babylon Svazek: 5 Strana: 0929
Babylon = zmatek. Kdo mně z toho babylona pomůže? Kos. 01. I. 288. — B., samota u Nových Zámků, u Nechanic, u Su- šice, u Loun, u Golč. Jeníkova, ves u Do- mažlic. PL. Cf. Blk. Kfsk. 909.

4962   Babylon Svazek: 7 Strana: 1189
Babylon = vrch v Semil. Mzr. 4., 24.

4963   Babylonie Svazek: 5 Strana: 0929
Babylonie, e, f. = nížiny při dolním běhu řek Eufrata a Tigrida. Vz S. N.

4964   Babylonský Svazek: 5 Strana: 0929
Babylonský. B. věž, KP. I. 112., talent, loket. ZČ. I. 12. Noc je dlouha, jako stín b-ské věže. Dř. B. vrba = smutková etc. Vz S. N.

4965   Babylonština Svazek: 10 Strana: 0008
Babylonština, y, f. = babylonská řeč. Báb. 27. Bacili. Nežli Vilém, císař starý, opustil ten svět, chtěl tvary bytostí těch poznat okem, které věda, tichým krokem kráčíc v hloubku zpytování, sama žasnouc objevila jako chorob, smrti stroje, jimž se člověk těžce brání Koch tu před císařem stoje ukazoval drobnohledem souchotin bacilla předem Starý císař, mdlým zře okem, podivil se nad živokem. Bacillus v té vážné chvíli představit se honem pílí: „Ave Caesar Imperator, můj rod ze živého žije, barba blanca, triumphator, žerem také dynastie... " Dr. Albert.

4966   Babyloun Svazek: 10 Strana: 0554
Babyloun, a, m., vrch u Domažlic. Rgl.

4967   Bác Svazek: 1 Strana: 0041
Bác, a ležel. Bác, tu to leželo. D.

4968   Bác Svazek: 1 Strana: 0041
Bác, e, m., dřevěné podešvy, které se ke kůži řemínky přivazují. Us. Zbirov.

4969   1. Bác Svazek: 5 Strana: 0929
1. Bác, plums! Děj v minulosti rychle nastupující vyjadřuje se zvláštními slovci onomatopojskými: bác, błk,brdúc. Běží, běží a na jednúc bác do błata (spadl). Mor. Brt. D.

4970   2. Bác Svazek: 5 Strana: 0929
2. Bác, e, m. Vz Dřevěnek. — B. = buchta z bramborův a mouky. U Příbr. L. Šbk. Vz Bacan, Bachanec.

4971   1. Bác Svazek: 9 Strana: 0007
1. Bác. Vzal kámen a bác do vokna. Hoř. 87. Prosí bác na kolena (pad na ko- lena). Mus. ol. XII. 111.

4972   2. Bác Svazek: 9 Strana: 0007
2. Bác, e, m. = jídlo, řídké těsto na- strouhanými a vytlačenými brambory zadě- lané a na vymaštěném pekáči upečené; na- strouhané syrové brambory s krví smíchané a potom pečené (hluchec, trepec).

4973   Bác Svazek: 10 Strana: 0554
Bác, e, m = papuč. Brt. Sl. 9.

4974   Báca Svazek: 5 Strana: 0929
Báca, m., dle Báča, os. jm. Mor. Šd. — B., f., dle Káča, der Schlag, Dal mu bácu. U J. Hrad. Mtš. Dostaneš od tatulka baču. Ostrav. Tč.

4975   Bacák Svazek: 5 Strana: 0929
Bacák, a, m., os. jm. Mor. Šd.

4976   Bacaké zvířátko Svazek: 10 Strana: 0008
Bacaké zvířátko. Sb. sl 1901. 154

4977   Bacalka Svazek: 5 Strana: 0929
Bacalka, y, f. = malá hospoda, ein klei- nes Wirthshaus. Je šenkýřem jen v bacalce. Us. u Sadské. Kšt. — B., druh hrušek.

4978   Bacan Svazek: 5 Strana: 0929
Bacan, a, m. = bocan, der Storch. U Místka. Tč. — B., u, m. = bác (buchta). Cf. Báč, Toč. U N. Kdyně. Psčk. U Staň- kova. Na Hané = sprostá buchta. Brt.

4979   Bacaný Svazek: 7 Strana: 1189
Bacaný. Dostaneš bacané (bití), budeš-li plakati. Slez. Šd.

4980   Bacati Svazek: 5 Strana: 0929
Bacati, vz Baciti.

4981   Bacati koho čím Svazek: 1 Strana: 0041
Bacati koho čím, (uděti=tloucí, schlagen).

4982   Báce Svazek: 8 Strana: 0008
Báce, pi., ť. = papuše. Zábř. Brt, D. II. 470.

4983   Bacgati Svazek: 5 Strana: 0929
Bacgati = stechen. Slov. Rk.

4984   Bacch-us Svazek: 1 Strana: 0041
Bacch-us, a, ni., lépe než: Bachus. l.Bůh vína u Řekův a Římanův; 2. víno; 3. tlustý člověk. To je b.!

4985   Bacch-us Svazek: 5 Strana: 0929
Bacch-us, a, m., vz Vlšk. 27., 28., 32., S. N.

4986   Bacchanale Svazek: 7 Strana: 1189
Bacchanale, e, n. = balletní tanec.

4987   Bacchant Svazek: 1 Strana: 0041
Bacchant, a, m., hulač ke cti Bacchově těkající ; též masopustnik. Jg. — Bacchan- tovati, bacchovati = veselé žíti. — Baccha- nali-a, i, n., pl. = slávnosť Bacchova (dle: , Gymnasium').

4988   Bacchant Svazek: 5 Strana: 0929
Bacchant, a, m. B-ti, v Čechách = bě- houni, potulující se studenti, klerici. Vz Enc. paed. I. 463.—467., S. N.

4989   Bacchantský Svazek: 5 Strana: 0929
Bacchantský, bacchantisch. Pdl.

4990   Bacchický Svazek: 5 Strana: 0929
Bacchický = bujný, üppig. Lpř.

4991   Bacchoctitel Svazek: 5 Strana: 0929
Bacchoctitel, e, m. Koll. St. 605.

4992   Bacchovati Svazek: 5 Strana: 0929
Bacchovati = slavnosť Bacchovu slaviti, ßax%ev?iv. Lpř. Bacchovník, a, m. = bacchant. Lpř.

4993   Bacchus Svazek: 7 Strana: 1189
Bacchus. Cf. Zbrt. 283.

4994   Báci Svazek: 9 Strana: 0007
Báci = těžké střevíce, dřeváky. Plzeňsko. Plz. 118, Kub. 150.

4995   Bacidlo Svazek: 7 Strana: 1189
Bacidlo, a, n., u vozu železničného. Geis- slová J.

4996   Bacík Svazek: 7 Strana: 1189
Bacík, u, m = bytí. Dáti někomu b. Us. Rgl.

4997   Bacili Svazek: 5 Strana: 0929
Bacili, a, m., bacillus. B. cholerový (bakterie). Vz Slov. zdrav. 20.

4998   Bacili Svazek: 8 Strana: 0008
Bacili, a, m. O pyogenních vlastnostech b-la tyfového. Pod. dr. Iv. Honí. 1893. O b. cf. Vstnk. III. 255.

4999   Bacili Svazek: 9 Strana: 0424
Bacili, a, m. Tuberkulosní b. Vz Žv. I. 126.

5000   Bacilka Svazek: 8 Strana: 0008
Bacilka, y, f., jm. šatlavy pro neměšťany. 1733., JsZ. IÍI. 415.