184001   Obedný Svazek: 8 Strana: 0242
Obedný (obědný). O. společnost (při obědě jsoucí). Phľd. 1893. 687.

184002   Obědný Svazek: 9 Strana: 0193
Obědný. Za pasení svině má dáti pastýři obědný groš a tři haléře. 1459. Věstn. uč. s??1. 1899. 29.

184003   Obědování Svazek: 2 Strana: 0207
Obědování, n. = obědvání.

184004   Obědovati Svazek: 2 Strana: 0207
Obědovati, bědováním oželeti, bejam- mern, — co, koho: syna, ztrátu. Us. Hý. — O., vz Obědvati.

184005   Obědovati Svazek: 7 Strana: 0005
Obědovati, vz Obědvati.

184006   Obědovice Svazek: 2 Strana: 0207
Obědovice, ves u Nechanic. PL.

184007   Obědovice Svazek: 7 Strana: 0005
Obědovice, dle Budějovice, Obiedowitz. Blk. Kfsk. 1375., Sdl. Hr V. 363.

184008   Obědový Svazek: 2 Strana: 0207
Obědový = obědní.

184009   Obedranec Svazek: 2 Strana: 0207
Obedranec, nce, m., otrhanec, otrapa, ein lumpiger Mensch. D.

184010   Obedraný Svazek: 2 Strana: 0207
Obedraný, abgerissen, zerlumpt. Us. VM V. padělaná glossa. Pa.

184011   Obedraný Svazek: 7 Strana: 0005
Obedraný, lacer. V MV. nepravá glossa.

184012   Obedrati Svazek: 2 Strana: 0207
Obedrati, vz Odratú

184013   Obedříti Svazek: 2 Strana: 0207
Obedříti, obyč. odříti.

184014   Obědvadlo Svazek: 2 Strana: 0207
Obědvadlo, a, n. = obědnice. Pass.

184015   Obědvání, n Svazek: 2 Strana: 0207
Obědvání, n., das Mittagsmahlen. Us. Mezi o-ním to mluvil. Kram. Maso k o. Tab. V hodinu o-ní přicházel. Zák. sv. Ben.

184016   Obědvati Svazek: 7 Strana: 0005
Obědvati. Obědovati. Koř. Luk. 17. 7. Vedlé toho i obědvati. Vz List. fil. 1884. 66., 1886 297., Bž. 33. Oběduje Hus II. 270. Poďte, obědujte. Ev. víd. 42. — co. Co budeme obědvať? Ohledance s česnekem (nic). Na Vsacku. Vck. — kde. Obědoval na hradě na velikém palácu. Let. 108.

184017   Obědvati Svazek: 9 Strana: 0193
Obědvati. Sr. Gb. H. ml. III. 2 325., 405.

184018   Obědvati, obědovati Svazek: 2 Strana: 0207
Obědvati, obědovati, obědovávati, oběd- vávati, mittagmahlen, zu Mittag essen, di- niren. Jdi ihned a oběduj ; obědujte; oběd- váchu. ZN. Pojď se mnu domů, abych obě- doval. Bj. — co: maso. Us. — s kým kde: u níž s králem obědvati budu. Br. Obědo váše v jeho domu. ZN. — kdy. Před po- lednem obědují, před večerem večeří. Kom. — jak. Obědval tam hostem (jako host). Kmp.

184019   Obědvě Svazek: 2 Strana: 0207
Obědvě, vz Obadva.

184020   Oběh Svazek: 7 Strana: 0006
Oběh peněz n. peněžný, prostředky oběhu (oběhové), Nz., vody, NA. V. 527., síly, Dk. P. 6., času, Lpř., krevní, vz Slov. zdrav., žloutkový, Dotterkreislauf, Exc, statků, Kzl. 35., měsíce synodický, dračí. Stč. Zem. 220. O. zdánlivý či planetarní. Ib. 167. Čas, doba oběhu. Us. Šp V oběhu býti; Du- bový les s dvacítiletým oběhem. Šp. Sne- sení oběhem, Beschluss per rollam, J. tr.; jíti oběhem, rolliren. Dch.

184021   Oběh, u Svazek: 2 Strana: 0207
Oběh, u, m., obchoz, ochoz, der Umlauf, Umgang, Umtrieb, Kreislauf. V. O. slunce, peněz, hvězdový, kola, Jg., krve, vz Schd. II. 302. a S. N., Puls; oběh závitku u to- čenice. Sedl. Něco dáti v oběh (in Umlaut setzen); z oběhu něco vzíti. J. tr., Er. Slo- vané v oběhu těch tří století se rozmnožili, im Verlaufe. Šf. Rozpr. 8.

184022   Oběhač Svazek: 2 Strana: 0207
Oběhač, e, m., der Umläufer. Jg.

184023   Oběhačka Svazek: 2 Strana: 0207
Oběhačka, y, f., die Umläuferin. Jg.

184024   Oběhati Svazek: 2 Strana: 0207
Oběhati, oběhnouti, hnul a hl, ut, utí; obíhati, oběhávati, oběhovati, um-, belaufen; durchs Laufen besorgen. Jg. — abs. Kolo pětkrát oběhlo (se otočilo). D. Hvězdy obí- hají. — co. Oběhám to za hodinu. Us. Měsíc oběhne slunce. Víd. list. On to vše oběhá (obstará). Ros. Býk oběhl krávu. Us. — se, rindern. Kráva se oběhla (odehrála, odehnala). D. — se s kým. Slunce se s měsícem o- běhne (setká). Troj.

184025   Oběhati jak kde Svazek: 7 Strana: 0006
Oběhati jak kde Krev prudce obíhala v žilách. Hrts. Obíhati v kruhu. Us. Sté Zem. 69.

184026   Obehled Svazek: 7 Strana: 0006
Obehled, u, m., die Rundsicht. Dch.

184027   Obehledník Svazek: 7 Strana: 0006
Obehledník, a, m., der Rundschauen. Dch.

184028   Obehlídka Svazek: 2 Strana: 0208
Obehlídka, y, f., die Umschau. Dch.

184029   Obehnac koho Svazek: 10 Strana: 0636
Obehnac koho = obeslati. Vz Brt. Slov.

184030   Obehnanec Svazek: 2 Strana: 0208
Obehnanec, nce, m., der Belagerte. L.

184031   Obehnání Svazek: 2 Strana: 0208
Obehnání, n., die Einfassung, Umgebung. O. kolím, Verpfählung, f., města (obložení, Berennung, f.) V. Ve válečném o. držeti. Šm.

184032   Obehnaný Svazek: 2 Strana: 0208
Obehnaný, obehnán, a, o, umgeben, um- fasst, belagert. Jg. — čím. Země vodou o ná. V. Město zdi o-nč. Kom.

184033   Obehnaný Svazek: 7 Strana: 0006
Obehnaný. Krajina se dvou stran mořem o-ná. Lpř.

184034   Obehnati Svazek: 2 Strana: 0208
Obehnati, obeženu nebo obženu, obežeň n. obžeň, obehnal, obehnán, áni; obháněti, ěl, ěn, ění; obhánívati = okolo hnáti, mu- treiben, herumtreiben; obklíčiti, umgeben, umringen, umschliessen. Jg. — Při čtyř- a šestibrázdním záhonu (nezoraném) vyženou se dvě brázdy, jedna nahoru, druhá dolu, a to slove obháněti, obehnati, a to dílo ob- hon; z jara se zorávají ostatní dvě nebo čtyři brázdy a to jmenuje se vyháněti, vy- hnati, výhon. Puch. Na Mor. ono rozhon, toto sklad. Mřk. — co. Zámek oblehl a obe- hnal. V. Ten hrad Moravané obehnali. Let. 160. Ciesař kázal všem lidem, aby ten sv. zástup obehnali (obstoupili). Pass. 827. — koho, co čím: město zdi, plotem, kolím, hrází, příkopem a valy, lidem válečným. V. Jg. — s čím. On musí daleko s dobytkem (nebo: dobytek) oblh. Ros.- koho kde: v zámku. Karyon. A nejprv Žižku v Kostelci obehnali. V. Císař Zikmund po veliké noci kázal obeh. pana Jana Roháče na hradě Sionu. Dvě kron. Aniž se na tak malém místě o dal. Mus.

184035   Obehniti Svazek: 2 Strana: 0208
Obehniti, hniji, il, ití, umfaulen. Jg.

184036   Obehnouti Svazek: 2 Strana: 0208
Obehnouti, nul, ut, utí; obhýbati, um-, überbiegen. — co okolo čeho : obruč okolo vědra. Jg. — koho - ošiditi, betrügen. — koho oč jak: lsti. Us.

184037   Oběhnouti Svazek: 2 Strana: 0208
Oběhnouti, hl, žení, umlaufen. — co. Us. — O., o zvířatech, bespringen. Rk.

184038   Oběhový Svazek: 7 Strana: 0006
Oběhový, Circulations-. O ústroje, pro- středky (oběhu). Us, Ssk.

184039   Obehraditi Svazek: 2 Strana: 0208
Obehraditi, il, zen, ení; obehrazorati, umzäunen. — co čím. Jg.

184040   Obehraný Svazek: 2 Strana: 0208
Obehraný, abgespielt. O. piano, karty. Dch.

184041   Obehráti Svazek: 2 Strana: 0208
Obehráti, obehráni, obehraji, hrál, án, ání, abgewinnen. — koho oč (beluchsen. Dch.). Obehrál ho v karty, Us., o dva tisíce zla- tých. Plk. — kde: v hospodě.

184042   Obehrýzti Svazek: 7 Strana: 0006
Obehrýzti, vz Obhrýzti.

184043   Obechvátiti Svazek: 7 Strana: 0006
Obechvátiti, umzüngeln, einschliessen. — co. Jezdectvo o-lo pěchotu. Dch. — co čím. Blesk postavu svým světlem o-til obrovskou. Čch. Bs. 125.

184044   Obechvěný Svazek: 10 Strana: 0216
Obechvěný. Ústa úsměvem o-ná. Čch. I. Pov. 44.

184045   Obechvívati Svazek: 7 Strana: 0006
Obechvívati, umrauschen. Dálný zpěv, jenž o-vá Hospodinův trůn Čch. Petrkl. 12.

184046   Obejatý čím Svazek: 10 Strana: 0636
Obejatý čím. Celá cesta trním o-tá. Rgl.

184047   Obejda Svazek: 2 Strana: 0208
Obejda, y, f., tulák, pobuda, Herumstrei- cher, Landläufer, Vagabund. Us.

184048   Obejda Svazek: 7 Strana: 0006
Obejda, také masc.

184049   Obejda Svazek: 8 Strana: 0242
Obejda. Chodí jako o. (nečinně). Nov. Př. 547.

184050   Obejdění Svazek: 2 Strana: 0208
Obejdění, n., zastr., das Umgehen. Veleš.

184051   Obejdovat Svazek: 2 Strana: 0208
Obejdovat', vz Mrzoutiti.

184052   Obejeti Svazek: 7 Strana: 0006
Obejeti, vz Objeti.

184053   Obejití Svazek: 2 Strana: 0208
Obejití, n., die Umgehung. Rk.

184054   Obejíti Svazek: 7 Strana: 0006
Obejíti. V Opav. obejsť Klš Obchoditi, circumire. Ž wit. 26. 7. — co, koho. Obešel ho mráz, Us., strach. Pass. 275., ZN. O překažku, Dch., řady vojska. Us. Obešla ho mdloba; Jak ho něco obejde, hned je všecek na nic. Us. Sd. Ta ženská mne obešla (uřkla). U Skuhrova. Smd. Štyroch obíde a piatemu nič nedá (skúpy). Slov Orl. IX. 247. Hrůza obchází člověka; Obejde ho sen. Dch. — kudy (kam). Kolem něho možno až na zad ku kormidlu obcházeti. Osv. I. 83. Obcházeti po náměstí. Us. Pdl. — se čím, s čím, s kým. Kdo s marnými lidmi obchodí (obcuje). Výb. I. 349. Kdo s uhlím obchodí, rnky se (= si) pobřidí. Slez. Tč. Žebráním sě obchodieše. Hr. ruk. 61, Chč. Kdož se s krotkostí obchodí, nad nepřátely vévodí. Exc. Jenž krádežem se obchodí. Ezp. 2321. Obchoditi se málem = na mále přestávati Zlin. Brt. D. 237. Já se o-dím s dobytkem = vedu obchod Ib. Čáry se obcházeti. Výb. I. 275. Kdo sě s mečem rád obchází (zachází). Hr. ruk. U. 271. Se mnú se obchodíš mile (obcuješ). Ib. B. 111. (141.). — jak. O-dím se, jak možu, sich fretten Brt. D 238. Obcházeli s sebou přátelsky a důvěrně. Mus. 1880. 223. Obe- jíti něco mlčením. Sbn. Že ji tak slavně obchodil (o ni se staral). Hr. ruk. 189. Ka- cieřsky se o-dí (chovají) Hr. ruk. 971. — kde. Tam dají se najíst, ale zde se člověk neobejde (nedostane ničeho). U Dobrušky. Vk. Jak se raška obéjde (pochodí a se obe- známí) v izbě, pěkně zpívá. Brt. D. 237. — co kdy. Záduší obchoditi mají prvý den po sv. Jiří, begehen. Z. d. op. — komu čím. Oči jí obešly krví (zalily se). Ib. Vk — se. Keď nenie, obejde sa Slov. Orl. IX. 246. Řezník se takto obchodí (obchod vede). Hr. ruk. SŘ. l. — se po čem. Obchodie se po řemesle (živí se jím). Hr. ruk 403. Kto se věrně po svej práci o-dí. Výb. II. 919.

184055   Obejití Svazek: 7 Strana: 0006
Obejití. J. tr. O. otázky. Mus. 1880. 505.

184056   Obejíti Svazek: 7 Strana: 1341
Obejíti. Máme den pamětný smrti jich se mší sv. budúcně obchoditi. Exc.

184057   Obejíti Svazek: 9 Strana: 0193
Obejíti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 336. — se čím. Tím statkem se obchodíce. 1482. Arch. XVI. 240. — jak. Vz Zát. Př. 234a.

184058   Obejíti Svazek: 10 Strana: 0216
Obejíti, obcházeti. Obchoditi se čím: kú- zlem, Pass. 295., žebráním. Hrad. 22b. — v čem. Obchodili sú v kožich, in pellibus (chodili). Gl. ol. 181b. — Vz Obchoditi.

184059   Obejíti, objíti Svazek: 2 Strana: 0208
Obejíti, objíti, obejdu, obejdi, obejda (ouc), obešel n. obšel, objíti; obchoditi, ob- cházeti, el, ení. O., jíti okolo, umgehen; do kola od jednoho k druhému, umgehen, he- rumkommen, kreisen; okolo hranic jíti, um- gehen, herumwandeln, herumgehen, begehen; jíti cestou delší, umgehen, Umweg machen; obklíčiti, obstoupiti, umgeben, umschliessen, einschliessen, umringen, umzingeln; opatřiti, verschaffen; ošiditi, podvésti, umgehen, hin- tergehen, betrügen. — abs. Kolo jednou obešlo (otočilo se). Kolo obchází. Než rok obejde. Jg. — koho, co. Obejdu přátely své. V. Ponůcky ob. V. Dům, zahradu ob. Ať obejde (obstará) 100 zl Otázku ob. Jg. Moře zemi obchází. Ý. Obešel celé město =scho- du. Jg. O. nepřítele, křídlo nepřítele. Us. Obešel nás, nedbá o nás. Na Slov. Ten kou- sek cesty také obejdu. Us. — někoho = ošiditi. Jg. — okolo čeho. Kalich obešel okolo stolu. Jg. Okolo dveří obcházeti. Jel. Aj obcháze junoše kol tvrda hrada. Rkk. 27. Vůkol trůnu obcházeti. Kom. — ke komu. Obejde k tobě zajisté kalich pravice Hospodinovy (i k tobě přijde). Br. — (se) čím, s čím. O. se s modlami. Chč. P. 126. a. Obcházeti s něčím. Št. Kněžié, ježto sě s boží službú obcházejí (funguntur). BO. Ať daleko řečí neobcházím. Vq. Tím se obejdu (vystačím). Us. Ob. se lstí. Kom., se s čáry. Leg. Chudou stravou se obchodím. Rad. zv. Ob. se lží, lžemi, s myšlénkou. D., Šm. — čím proti komu: moci proti stavům ob- cházeti. Kniha sněmovní kníž. opavského k r. 1646. — na čem: na mimochodníku. Bart, — se jak. Obejdu se bez toho, bez tebe. Us. Bez tvé pomoci se neobejdu. Ml. Nemoha se bez toho nyní slušně obejíti. Ht. Brus. 99. — co s kým, s čím. Obcházeli s nimi tribuny (akkus.). V. Domy se zbožím obcházeti. D. — koho, co komu. Obešel (zjednal) mu sto zlatých. Ros. Obch. si ně- koho (chtíti ho ziskati). Us., Jg. — kde. V7 městě obch. D. Dobropán slunce v na- okolku svém obchází spěšněji než v půl letě. Kom. U božích práviech neprávě se obchá- zeti bez pomsty nesešlo. BO. Andělé mezi námi obcházejí. Pass. 865. — kudy. Obchá- zel všude po pustinách (skoták za teletem). Aesop. — pro koho, pro co. Člověk pro zemi bojuje, pro ni obchází. V. — co jak dlouho. Londýn ani za celý den neobejdeš. Ml. — se. 1. Sobě pomoci, auskommen, aus- reichen, sich beliehen, begnügen, etwas ent- behren können. Já se již obejdu. Us. Zlý neví, čím se dobrý obchodí. Smil. prov. Můžete se jinde obejíti, já vám ničeho půj- čiti nemohu. Us. 2. Jitím se otříti, in Gang kommen, durch Gehen tauglich, glatt werden. Střevíce nebudou hnísti, až se obejdou. Jg. Když se brdo a paprsek obešly, to že dobré nádobí se chválí. Krok. — se oč, več (sta- rati se, sich bewerben, besorgen). Tázali se, kde by se o peníze objíti měli. Vrat. Pakliby se přespolní v žádné rukojmě při témž právě obejíti nemohl. Pr. měst. Rád by se někde asi o 3 zl. obešel. Ros., Ml. Obj. se o dílo. Pr. mest. O svou potřebu se obj. Reš. O od- pověď se obj. Jg. — se oč kde. O více se u pohana než u planého křesťana obejdeme. Jg. — se s kým = obcovati, umgehen. Leg. Vz Obchoditi.

184060   Obejíti. S Svazek: 8 Strana: 0242
Obejíti. S modlami se obcházel. Chč. m. s. III. 61. Cf. Objíti.

184061   Obejitý Svazek: 7 Strana: 0006
Obejitý šp. m. obešlý. Brs. 2. vd. 156.

184062   Obejmouti Svazek: 2 Strana: 0208
Obejmouti, obejmu, ul, ut, utí; lépe; objíti, objati, objal, objetí; objímati, ob- jímám (obímám), obchytiti, obsáhnouti, mezi ruce a ramena vzíti, na hrdlo se věšeti, k sobě a k srdci přituliti, umarmen, umfassen, um den Leib fassen, den Arm um den Nacken schlagen, umhalsen, umschlingen, umfangen, herzen, in die Arme schliessen; přijati, über- nehmen. Jg. — koho, co. Objal mne. Kom. O. hrdlo n. tělo milenky, Krok., děvče, Rkk. 62., svého obhájce, Sych., něčí kolena. Jg. Objal mne strach. L. — koho, se čím: oběma rukama, D., kolena něčí levicí. Plk. — koho čím oč. Objal ramenem o pás Marinu. Čes. Včela. — co kde. Jen ať ji přede mnou neobjímá. Ev. P. 216. Objíti úřad ve vlasti (přijíti, přijati). L. — co po kom: statky po otci. L. — se s kým, s čím. S korbe- lem se objímá (rád pije). Sych. — se proč. Objali se na rozchodnou, Jd., z lásky.

184063   Obejmouti Svazek: 7 Strana: 0006
Obejmouti. — co. Vzduch objímá celou zeměkouli naši. Mj. 106. Ať vás obejmu! Dch. — Ž wit. 47. 13. — co, koho čím. Láskou svou objímá celé lidstvo. Vlč. Dům plamenové objali dravými zhouby rameny. Osv. I. 377. Objal ji rameny. Vrch. — kde. V hrudi objímaje vlasť. Vrch. Myth. I. 185. — se več. Vz Nesporo (dod.) — se s čím. Tak se nocka sivá s dnem objala milo. Hdk. C 41. — co komu. Krk objímal mu límec Hrts. — jak. Křesťansky někoho o. Pass XIV. Břeh jezero objímal kol a kol Mcha.. Šml. I. 97. O. koho okolo pasu. Osv. I. 185.

184064   Obejmutí Svazek: 2 Strana: 0209
Obejmutí, n., lépe: objetí.

184065   Obejmutý Svazek: 7 Strana: 0006
Obejmutý; -ut, a, o, umarmt, umschlun- gen. Dbš. Sl. pov. I. 540. Provazem o-tý oblouk. ZČ. I. 271.

184066   Obejúch Svazek: 7 Strana: 0006
Obejúch = obou dvou. Slov. Rr. Sb.

184067   Obekati koho Svazek: 7 Strana: 0006
Obekati koho = obehráti, ošiditi. U N. Kdyně. Rgl.

184068   Obeknouti Svazek: 2 Strana: 0209
Obeknouti, vz Obemknouti, umklam- mern. — O. se na koho, osopiti se, an- brüllen. Na mor. Zlinsku. Brt.

184069   Obéknúť sa na koho Svazek: 7 Strana: 0006
Obéknúť sa na koho, anbrüllen. Zlin. Brt D. 237.

184070   Obekovati se Svazek: 2 Strana: 0209
Obekovati se, omlouvati se. Obekoval a zpouzel se. Lpř.

184071   Oběkrát Svazek: 7 Strana: 0006
Oběkrát, po o., po obakrát, beidemal. Rk.

184072   oběla Svazek: 7 Strana: 0006
oběla, y, f. = linda, populus alba, die Weisspappel. Rk.

184073   Obelasený Svazek: 7 Strana: 1341
Obelasený = obílený. Phľd. XII. 8. Slov.

184074   Obělaseti Svazek: 9 Strana: 0193
Obělaseti, el, ení. Obelasel ako šata (zbledl). Slov. Zát. Př 237a.

184075   Obělati Svazek: 7 Strana: 0006
Obělati = zběleti. Prádlo obělá. Us. Brt. D.

184076   Obelený čím Svazek: 10 Strana: 0636
Obelený čím. Člověk o-ný životem. Zvon VI. 85.

184077   Oběleti Svazek: 2 Strana: 0209
Oběleti, 3. os. pl. -ejí, el, ení. — komu jak. Vlasy mu nad sníh obělely, weiss wer- den. Lk.

184078   Oběleti Svazek: 7 Strana: 1341
Oběleti, dealbari. Ž. kl. 67. 15.

184079   Oběleti čím Svazek: 9 Strana: 0193
Oběleti čím: sněhem. Ž. klem. 67. 15.

184080   Obelha Svazek: 7 Strana: 0006
Obelha. Mkl. Etym. 163.

184081   Obelhán Svazek: 2 Strana: 0209
Obelhán, a, obelhány, pl., m., jm. polí u Přerova. Km.

184082   Obelhání Svazek: 2 Strana: 0209
Obelhání, n., das Anlügen. Kvač.

184083   Obelhaný Svazek: 2 Strana: 0209
Obelhaný , angelogen , belogen , ange- schwärzt. Jg.

184084   Obelhatel Svazek: 2 Strana: 0209
Obelhatel, e, m., der Lügner. Jg.

184085   Obelhati Svazek: 2 Strana: 0209
Obelhati, obolím (vz Lháti), obelži, hal, án, ání; obelhávati, an-, belügen. V. — koho: otce, učitele. Us. Obelhali = o někom lži mlu- viti, über Jemand Lügen reden. Jg. — kde. Dobří u pánův obelháni bývají. Plác. Od ne- přátel omluven a (před císařem, Jg.) obel- hán. V. Obžaloval jej a obelhal divně ku pánům a potom před králem tajně. Star. let. Vz Baer.

184086   Obelhavěti Svazek: 2 Strana: 0209
Obelhavěti, ěl, ění, lahm werden. Jg.

184087   Obelhaviti Svazek: 7 Strana: 0006
Obelhaviti. Jednoho sem o-vil, druhého do smrti zabil Hr. ruk. 383.

184088   Obelhaviti, il Svazek: 2 Strana: 0209
Obelhaviti, il, on, ení, lahm machen. — koho. St. skl., Pulk.

184089   Obelisk Svazek: 2 Strana: 0209
Obelisk, u, m., z řec., zvláštní druh aegypt- ských pomníkův; jest to čtyřhranný sloup z jediného kamene tesaný od základu zne- náhla se sužující a nejvýše v tak zvané py- ramidion vybíhající. Vz S. N.

184090   Obelisk Svazek: 10 Strana: 0216
Obelisk, u, m., vz Ott. XVIII. 529.

184091   Obělitel Svazek: 2 Strana: 0209
Obělitel, o, in., der Weisser. Jg.

184092   Oběliti Svazek: 2 Strana: 0209
Oběliti, il, en, ení, bílým učiniti, očistiti, vz Obíliti, weiss machen, reinigen. — koho čím. Sluhy chtčls svou krví o. Sš. Hc. 33. — O., zastříti, bemänteln. — co čím. Neusi- lujte různění svého nějakou napohledností obělovati. Sš. Oa. 7G.

184093   Oběliti Svazek: 7 Strana: 0010
Oběliti. Advokat tě oběluje, státní očer- ňuje a na konec dostaneš sivé šaty (krimi- nalské). Laš. Tč.

184094   Oběliti co Svazek: 7 Strana: 0006
Oběliti co Zima obělujíc vrchy. Č. Kn. š. 245.

184095   Obelnouti Svazek: 2 Strana: 0209
Obelnouti, ul, utí, rund um ankleben. L.

184096   Obelovati Svazek: 2 Strana: 0209
Obelovati, některou čásť rukopisu aneb textu za vsuvku pokládanou obelem (: , nebo - aneb *), znamením to nepravosti opatřiti, mit, dem Obelos versehen. — co. Jiní ruko- pisové čásť tu obelují. Sš. J. 136. Z řec.

184097   Obelstění Svazek: 2 Strana: 0209
Obelstění, n. List, f. Křivdu činíte a o. (fraudatio). ZN.

184098   Obelstíti Svazek: 2 Strana: 0209
Obelstíti, přelstíti, überlisten. Us. — koho čím: lží. Us.

184099   Obelstiti Svazek: 7 Strana: 0006
Obelstiti, obelstívati koho. St. Kn. š. 173.

184100   Obelstný Svazek: 7 Strana: 0006
Obelstný, überlistend. Dch.

184101   Obelúchaný Svazek: 7 Strana: 0006
Obelúchaný = šatstvem navlečený, aby zima nebylo. Ten je o.! Val. Vck. Cf. Za- belúchany, Zababúlaný.

184102   Obelžitel Svazek: 7 Strana: 0006
Obelžitel, e, m., šp. Vz -tel (konec).

184103   Obelživosť Svazek: 7 Strana: 0006
Obelživosť, i. f., die Schimpflichkeit. Šm.

184104   Obelživý Svazek: 7 Strana: 0006
Obelživý = ošemetný, lügnerisch, be- trügerisch Laš Tč.

184105   Obemčený Svazek: 7 Strana: 0006
Obemčený; -en, a, o, umschlossen. Mě- stecko bory o. Mkr.

184106   Obemhliti Svazek: 2 Strana: 0209
Obemhliti, il, en, ení, umnebeln. Jg.

184107   Obemklý Svazek: 10 Strana: 0216
Obemklý. Hradby byly o-klé. Škd. Od. 101.

184108   Obemknouti Svazek: 2 Strana: 0209
Obemknouti, obemknu (obetknu, obeknu), knul a kl (obetkl, obekl), ut, utí; obmykati = obsáhnu rukou n. pídí, umklammern, um- fassen, umschliessen. Co se může obeknouti. D. Jest tak štíhlá, že by se obeknouti, pře- štípnouti mohla. D. — co, koho čím: ru- kama. D. Obemknul neblahým objetím oltář. Měst. bož. - jak. Někoho v půly, D., v půli. — proč : z lásky.

184109   Obemknutí, obeknutí, obetknutí Svazek: 2 Strana: 0209
Obemknutí, obeknutí, obetknutí, n., die Umspannung. Jg.

184110   Obemknutý Svazek: 7 Strana: 0006
Obemknutý, verschlossen. O. kel = dě- lohou jakoby pošvou obklíčený (kukuřice, rýže). Rst. 451.

184111   Obemřelý Svazek: 2 Strana: 0209
Obemřelý, obmrlý, moralisch todt. Bech.

184112   Obemřežiti Svazek: 2 Strana: 0209
Obemřežiti, il, en, ení, obemřežovati, um- gittern. Jg.

184113   Obemříti Svazek: 2 Strana: 0209
Obemříti, vz Mříti, absterben, moralisch todt sein. Bech.

184114   Obemšelý Svazek: 8 Strana: 0242
Obemšelý, bemoost. O. skála. Słow. Lit. Ven. 17.

184115   Obemšiti, obmešiti Svazek: 2 Strana: 0209
Obemšiti, obmešiti, il, en, ení, bemosen. Obemšený kámen. Jg.

184116   Obemžený Svazek: 2 Strana: 0209
Obemžený, umnebelt. Dch.

184117   Oběna Svazek: 7 Strana: 0007
Oběna, y, f., der Altar. Šm.

184118   Obendati Svazek: 7 Strana: 0006
Obendati = obdati, umgeben. Us. Cf. Prk. Stud. o dat. §. 4.

184119   Obenditi Svazek: 2 Strana: 0209
Obenditi, il, ěn, ění = ošiditi. — koho. Dch.

184120   Obenduľa Svazek: 10 Strana: 0636
Obenduľa = člověk ramenář. Brt. Slov.

184121   Oběnec Svazek: 2 Strana: 0209
Oběnec, nce, m., obojenec, obojúdec, Her- maphrodit, V. Rozb. 1841. VII.

184122   Oběnec Svazek: 8 Strana: 0242
Oběnec, nce, m. = hermafrodit. Ztk. 18. (3. vyd.).

184123   Oběnice, Obděnice Svazek: 2 Strana: 0209
Oběnice, Obděnice, Obienitz, ves u Se- dlčan. PL.

184124   Obentraut Svazek: 10 Strana: 0216
Obentraut Max rytíř, právník a spis., 1795. -1883. Vz Ott. XVIII. 530.

184125   Obepchati co čím Svazek: 10 Strana: 0216
Obepchati co čím = obecpati. Slov. Nár. sbor. 1902. 7.

184126   Obepjatý Svazek: 7 Strana: 0006
Obepjatý, umklammert. Mus. 1880. 147. Ramena kruhy o-tá. Vrch.

184127   Obeplutí Svazek: 7 Strana: 0006
Obeplutí, n., die Umschiffung. Mour.

184128   Obepnouti Svazek: 7 Strana: 0006
Obepnouti, obepíti, obepínati, umklam- mern. Dch. Kříž mocně obepíná slabá ruka. Osv. VI. 871. Druh druha v pasu těsně obe- pjali Vrch.

184129   Obepřísti Svazek: 7 Strana: 0006
Obepřísti, umspinnen, umgarnen. — co čím. Čch. Petrkl. 42.

184130   Obepsati Svazek: 7 Strana: 0006
Obepsati, umschreiben. — co čím: kruž- nici kružidlem.

184131   Obepsati co čím Svazek: 8 Strana: 0242
Obepsati co čím. Vck. Val. I. 100.

184132   Ober Svazek: 7 Strana: 0006
Ober, bra, m. = obr. Laš Tč., Alx.

184133   Ober Svazek: 7 Strana: 0006
Ober, u, m. = obírání. Us. Šd.

184134   Ober Svazek: 7 Strana: 1341
Ober = obr. Ž. kl. 32. 16.

184135   Ober Svazek: 8 Strana: 0242
Ober, obra, m., vz Obr (3. dod.).

184136   Oběrač Svazek: 2 Strana: 0209
Oběrač, e, m., Obstleser, Ableser, m. Jg.

184137   Oběračka Svazek: 2 Strana: 0209
Oběračka, y, f., Obstleserin, Ableserin, f. Jg. — O., vinobraní, die Weinlese. Na Slov. Bern.

184138   Oběračka Svazek: 7 Strana: 0006
Oběračka, die Weinlese. Slov. Hol. 332., Pokr. Pot. 66.

184139   Oberačka Svazek: 8 Strana: 0242
Oberačka, y, f., rostl. vz Divizna (3. dod.).

184140   Oběračka Svazek: 10 Strana: 0636
Oběračka, y, f. Tvrdé kopačky — ľahké oberačky (na vinníci). Sb. sl. VIII. 87.

184141   Oberačky Svazek: 8 Strana: 0242
Oberačky, f. = paběrkovaní. Phľd. 1895. 79.

184142   Oběradlo Svazek: 2 Strana: 0209
Oběradlo, a, n., náčiní k obírání ovoce. Koll.

184143   Oberaniti Svazek: 2 Strana: 0209
Oberaniti, il, ěn, ění (beranem otlouci). — co: břeh, umrammeln. Ros.

184144   Oberať Svazek: 7 Strana: 0007
Oberať = obírati. Slov.

184145   Oberea Svazek: 7 Strana: 0007
Oberea, e, f., oberea, brouk. O. očko- vaná, o oculata, zweipunktiger Weidenbock- käfer, lísková, o. linearis, das Haselböckchen, červenohlavá, o. erythrocephala. Kk. Br. 353., Brm. IV. 199., Šír II. 61.

184146   Oběrek Svazek: 2 Strana: 0209
Oběrek, rku, m., obyč. oběrky, pl., věci obrané, vybrané, ausgesuchte, abgesonderte Sache. L. — O., co po vybrání zůstává, po- sledky, paberky, ohryzky, ostatky, Reste, Uiberbleibsel, Auswurf, Nachlese. O-ky sbí- rati. L. — Jg.

184147   Oběrkář Svazek: 7 Strana: 0007
Oběrkář, e, m., der Nachleser des Weines. Bern.

184148   Oberkovať Svazek: 7 Strana: 0007
Oberkovať = paběrkovat Slov. Bern.

184149   Oběrky Svazek: 7 Strana: 0007
Oběrky = hrnce prodávači na trhu zbylé, které pak se prodávají na úkol. Mor. Brt. D. 237.

184150   Oberky Svazek: 8 Strana: 0242
Oberky (oběrky) = paběrky. Phľd. 1895. 79.

184151   Oberlati Svazek: 2 Strana: 0209
Oberlati, Ráj, oberliti, berlou opatřiti, mit Krücke, mit Seepter versehen.

184152   Obernice Svazek: 7 Strana: 0007
Obernice, vz Obornice.

184153   Oběrnouť Svazek: 7 Strana: 0007
Oběrnouť = obříznouti, obřínati = ob- řezovati. Laš. Tč.

184154   Oberon Svazek: 2 Strana: 0209
Oberon, a, m., král Elfů. Vz S. N.

184155   Oberrock Svazek: 2 Strana: 0209
Oberrock, něm., svrchní kabát, svrclmík. Sp.

184156   Oberský Svazek: 7 Strana: 0007
Oberský. O. vrata = hora u Smilova Hra- diště. D. ol. VI. ?80.

184157   Oberst Svazek: 2 Strana: 0209
Oberst, plukovník. — Oberstlieutenant, podplukovník.

184158   Oběruč Svazek: 7 Strana: 0007
Oběruč, mit beiden Händen. Rk., Loos.

184159   Oběručec Svazek: 10 Strana: 0216
Oběručec, čce, m., ambidexter. Mam. F. 85b. 2.

184160   Oběručka Svazek: 7 Strana: 0007
Oběručka, y, m., der Beidhändige. Rk.

184161   Oběruční Svazek: 2 Strana: 0209
Oběruční nůž, poříz, das Wirkmesser. Plk.

184162   Oběručník Svazek: 2 Strana: 0209
Oběručník, a, m., oběručný člověk, který oběma rukama stejně pracuje. Aqu.

184163   Oběručný Svazek: 2 Strana: 0209
Oběručný, obou rukou stejně užívající. Aqu. — O., oběruční. O. krutidlo. Na Slov.

184164   Oberučný Svazek: 7 Strana: 0007
Oberučný = silný. O. chlap. Slov. Zátur.

184165   Obervanec Svazek: 7 Strana: 0007
Obervanec, nce, m. = otrhanec Šd.

184166   Obervati Svazek: 7 Strana: 0007
Obervati. Já mám s žiežem eš, ti sú ne- jednomu o-li pleš! Výb. II. 32.

184167   Obervati, obrývati Svazek: 2 Strana: 0209
Obervati, obrývati, oškubati, ab-, aus-, berupfen, ausraufen. Jg. — koho. Tak ho obervali, že mu celého chlupu nenechali. Sych. — se, sich die Haare ausraufen. D.

184168   Obervě Svazek: 7 Strana: 0007
Obervě = obočí. Laš. Brt. D. 237.

184169   Obeř Svazek: 7 Strana: 0006
Obeř, e, f. = kořist. Bž. 73.

184170   Oběselec Svazek: 10 Strana: 0216
Oběselec, lce, m. = oběšenec. Vyhl. II. 290.

184171   Oběselec Svazek: 10 Strana: 0636
Oběselec, lce, m. = viselec. Vyhl. Slz. 14.

184172   Obesetý Svazek: 7 Strana: 0007
Obesetý; -et, a, o, umsäet. O. chrpou. Kká. K sl. j. 26., 188

184173   Obeschlý Svazek: 9 Strana: 0193
Obeschlý. O. strom, půda. Mtc. 1899. 224. Vz násl.

184174   OBeschnouti Svazek: 9 Strana: 0193
OBeschnouti. Klínek u radlice obesechl. Ces. 1. 1898. 171.

184175   Obesiaci Svazek: 2 Strana: 0209
Obesiaci. Položil jim rok k stání listem obesiacim. Bart. Vz Obselací.

184176   Oběsitel Svazek: 2 Strana: 0209
Oběsitel, e, n., der Aufhenker, Henker. L.

184177   Oběsiti Svazek: 2 Strana: 0209
Oběsiti, il, šen, ení; oběšovati, henken, erhenken, auf henken, er(hängen). Jg. — Vz stran přísloví: Brod, Konopí, Konopný. Krk, Kvítí, Noha, Provázek, Provazník, Rytířstvo. — co: křidélka oběsil = svěsil, liess hängen. Hanka exc. -- koho. By tě kat oběsil. V. — koho na čem (kde): zloděje na šibenici, V., GR., na dřevě: Mojž. Oběstež jej na ní (na šibenici). V. — co Čím (kde). Koltrami stěny o. (= obvěsiti). Hanka exc. Svú sě rukú musíš oběsiti. Dal. 37. A tiem lýkem na témž dubě jej oběsí. Dal. 60. O. koho provazem. D. — koho zač (ženu) za vrkoče. Pass. 341. — se. Co se má oběsiti, neutopí se. Ros. — se proč: pro chudobu St, skl.

184178   Oběsiti Svazek: 7 Strana: 0007
Oběsiti a obvěsiti. Bž. 47. — koho. St. Kn. š. 10., 168. — co kam O. obrázek na stěnu = pověsiti. Val. Brt. D.

184179   Oběsiti Svazek: 8 Strana: 0242
Oběsiti. Musel se dakdo o., keď tak duje. Slez. Nov. Př. 505.

184180   Oběsiti Svazek: 9 Strana: 0193
Oběsiti. Obesil sa kdosi, duje. Zát. Př. XIV. 224.

184181   Obeslanec Svazek: 7 Strana: 0007
Obeslanec, nce, m., der Beschiedene. Šm.

184182   OBeslanec Svazek: 9 Strana: 0193
OBeslanec, nce, m. Pal. Pam. 479.

184183   Obeslání Svazek: 7 Strana: 0007
Obeslání a sjezd kněžstva. Bart. 23. O. sněmu. Mus. 1880. 454

184184   Obeslání, n Svazek: 2 Strana: 0209
Obeslání, n., Vorladung, Beschickung. O. k nějakému shromáždění. Když se všickni na obeslání královské sešli. V. — O. ku právu, půhon Původ chce-li koho viniti, o-ni sobě na někoho od purkmistra vyžádej. Kol. 10. O. vychází, dává se, děje se. Faukn. Právní o. k odporu. 0. na svědky. D. O. vzíti na koho. V. Nedal se na o. najíti. Sych. O. na soud. Kom. O. na někoho sobě vyžádati. Pr. měst. Věci rozdílné více nežli jedny pod jedním obesláním neb jednou relací kdoby vedl, bude zdviženo. Pr. O. má býti patrné a světlé, tak aby ukázalo podstatu budoucí rozepře. Pr. — O., die Beschickung, die Aufforderung von Seite der Landrechtsbe- amten, dass Jemand, ohne vorausgegangene formelle Citation, vor Gericht erscheine. Vz více v Gl. 183.

184185   Obeslaný Svazek: 2 Strana: 0210
Obeslaný, obeslán, a, o; povolaný, po- zvaný, pohnaný. V. Der Belangte, Vorgela- dene, Geklagte. O-ný slove ten, na němž se od původa něčeho žádá. Kol. 9. O. jest ten, na koho se obeslání původu vztahuje a jenž odpovídá, a že by mu čím vinen byl, od- pírá. Blř. — proč kam. Hus pro své učení obeslán byl na sněm. Koll. Vz Obeslati. — O., vyvolaný, aufgeboten (zum Soldaten). Pr.
měst. —- Vz Žaloba, Obžalovaný, Obeslati.

184186   Obeslaný Svazek: 7 Strana: 0007
Obeslaný. Vz Cor. jur. IV. 3. 1. 409., 410., IV. 3. 2. 426.

184187   Obeslati Svazek: 2 Strana: 0210
Obeslati, obešli (obešlu), obešle (íc), obe- slal, obeslán ; obsýlati (zastr. obselati, obse- lovati), beschicken, zu sich bescheiden, vors Gericht fordern, belangen, vorladen, vor- rufen. Vl. zř. 30. Vinníky své obžalovati a obžalujíce prositi (mají), aby ote pánóv byli obesláni. O. z D. — co, koho kam (ke komu, před koho, do čeho): k sobě. Háj. Obeslav k sobě knížata. V., F. I. zř. Koho k svědomí (aby svědkem byl). Pr. Ke dvoru, ku právu. Jg. Před sebe ho obeslal. V. Arch. I. 160. O. před soud, Pr., před soudce, V., před právo, V., Kom, Jg., do rady, V., do soudu. Er. Král sněm obeslal. Čr. Král obe- slal administratora, aby před ním stál. Čr. Původ nebo žalobník slove, který jiného nebo jiné před právo obsýlá. Kol. 9. — z čeho. O. někoho z něčeho, wegen etwas klagen, belangen. Kol. 18. Teď ji z toho obsýlá. 1544. Poněvadž uterský den jest k tomu uložen, aby se lidé k témuž dni z toho, což náleží, obsílali. Zř. F. I. Ze škod útratných aby obsýlali. Zř. Ferd. I. J. V., Nál. 213. Z toho se neobsýlá, ale pohání. Zř. Ferd. Což se soudu o hrdlo a o česť do- týče, aby jeden každý toho vůli měl, z těch věcí před osobu J. M. K. aneb před soud zemský o. neb pohnati. Zř. F. I. A. VII. — proč. A když by pak mlynáři za slušnou potřebou obesláni byli. — koho čím, kým : knihou, vojnou (= jemu poslati), L., listem, poslem, Er., J. tr., Nz., posly. Troj. 343. — jak. Purkmistr jmá jej pod přísahú o. Sob. 13. — ku které době. Lid ke dni určenému o. Háj. Vz Čas. — koho čím kam. Země- třesením nás Bůh obesílá k činění pokání. Štelc O. koho listem k právu. Vš. — se s kým kam: před právo. Nežby se s kým před právo obsýlali a soudili. V. — koho oč. 0 to krále Priama obeslali. Troj. 343. Aby to jednali, oč jsou obesláni. Bart. — Bl. Obeslýchati, sich nach etwas umhören. D.

184188   Obeslati Svazek: 7 Strana: 0007
Obeslati. Obsílati. Výb. II. 1469. — čím. Listem o-ii pány. Půh. II. 343. Výstavu mnohými předměty o. Us. Pdl. — kdy kam. K večeru o-lal konšely do rathúsu. 1532. — oč. Tu jsme pány o-li o to. Půh. II 329. Konšelé aby o takovú věc byli do rathúsu o-ni. 1532. Mus. 1880. 497.

184189   Obeslati Svazek: 7 Strana: 1341
Obeslati. Obsýlati. Arch. XII. 197., Půh. V. 46., 228., 390.

184190   Obesnati Svazek: 7 Strana: 0007
Obesnati. Ten kabát mu neobesná = bude mu malý. U Chrud. Bačk. Výsk. 75.

184191   Oběsovati, oběšovati Svazek: 2 Strana: 0210
Oběsovati, oběšovati, vz Oběsiti.

184192   Obesrdcovitý Svazek: 7 Strana: 0007
Obesrdcovitý, obsrdcovitý, pericardius, herzförmig. Šm.

184193   Obestáti Svazek: 2 Strana: 0210
Obestáti, obestanu, al, ání = okolo čeho státi, sich umstellen, um etwas stellen. Jg. — koho. Baiz. — komu čím, okolo čeho. Žába se mu na jeho prsy zavěsila, tak až předními nohami okolo hrdla mu obestala. Lom.

184194   Obestati Svazek: 7 Strana: 0007
Obestati =obsáhnouti, umfassen. Pla- kala dzěvucha v tej novej komoře, že už jeji pasek obestać němože. Sš. P. 316.

184195   Obestati, obestanouti Svazek: 2 Strana: 0210
Obestati, obestanouti, trans. = obsá- hnouti. Na mor. Zlínsku. Brt. Že mne ne- obestaneš? Mřk.

184196   Obestaviti Svazek: 7 Strana: 0007
Obestaviti = obstaviti NA. III. 162.

184197   Obestí Svazek: 10 Strana: 0636
Obestí, n. — vetší usedlost. Brt. Slov.

184198   Obéstí, n Svazek: 2 Strana: 0210
Obéstí, n., veliký majetek. V Opav. Pk.

184199   Obestíniti Svazek: 7 Strana: 0007
Obestíniti = obstíniti. Dch.

184200   Obestlati Svazek: 2 Strana: 0210
Obestlati, obstlati, ostlati, obstýlati. — co čím: chlév slamou, Stroh streuen. Us.

184201   Obestlati co Svazek: 7 Strana: 0007
Obestlati co. Něžnou líc obestýlá vlasů měkkých světlá obruba. Čch. Petrkl. 32. — čím. Rukama je těsně obestlal (objal). Čch. Mch. 112. Kéž boží máť je pláštěm obestýlá. Čch. Sl. 102.

184202   Oběstranně Svazek: 7 Strana: 0007
Oběstranně, beiderseits. O. něco pře- stoupiti. Šf. Strž. I. 449,

184203   Oběstrannosť Svazek: 7 Strana: 0007
Oběstrannosť, i, f., die Beiderseitigkeit. Bern.

184204   Oběstranný Svazek: 7 Strana: 0007
Oběstranný, beiderseitig. Črm. 26.

184205   Obestřelý Svazek: 10 Strana: 0636
Obestřelý = zahalený, zastřelý. O. vědomí. Rgl.

184206   Obestření Svazek: 2 Strana: 0210
Obestření, n., das Bedecken, Umhüllen, die Deckung. — O., zastření, der Vorhang. O. divadla, die Kortine. Jel. O. rouškou. D.

184207   Obestřený Svazek: 2 Strana: 0210
Obestřený, obestřen, a, o, bedeckt, um- gehüllt. — čím: pokoj čalouny o-ný. Zlob. Síň koberci o-ná. Vrat. 56. Svět o-ný bar- vami a ulíčený. Kom.

184208   Obestřieti Svazek: 10 Strana: 0216
Obestřieti, cooperire. — co čím: bla- nami. Mill. 66. Oběšení, n. Vz Ott. XVIII. 533.

184209   Obestříti Svazek: 2 Strana: 0210
Obestříti, obestru, obestři, obestřel, střen a střín, ení; obestírati a obstírati = krýti, hüllen, bedecken. — se, co čím: stěny oponami, čalouny, Jg., černým suknem. V., rouškou. D. Což vše domyslem a pochyb- ností obstírá. Měst. bož. Se oblakem. Br. — co komu. Hlen obestře jazyk hovadu žlou- teničnému. Ja. — se čím proti komu: hněvem. Kom.

184210   Obestříti co Svazek: 7 Strana: 0007
Obestříti co. Aby oděnci tři stany o-li (obstoupili). 1619. Pal. Rdh. II. 283. — co komu. Černý mrak jí spánky obestírá. Čch. Bs. 45. — se čím. Mrákotou se duch můj obestírá. Čch. Bs. 59.

184211   Oběšák Svazek: 7 Strana: 0007
Oběšák, u, m. = les u Ovčár. BPr.

184212   Oběšenec Svazek: 7 Strana: 0007
Oběšenec Kdo nosí při sobě palec levé ruky o-ce, má štěstí. Us. Cf. Slov. zdrav.

184213   Oběšenec, nce Svazek: 2 Strana: 0210
Oběšenec, nce, m., der Erhängte. Kom. Oslové hrob mu (oběšenci) vyryjou, krtkové prstí přikryjou, havrani žalmy odpějou. Ho- leček. O pověrách o-ce se týkajících vz Kda. I. 266.

184214   Oběšení Svazek: 2 Strana: 0210
Oběšení, n. O. jest zadušení osidlem, při němž silou činnou jest vlastní tíže těla. Vz více ve S. N. Das Aufhenken, die Erhän- gung. Jg. O-ním odpraviti. V. O. zloděje, se. V. Uzřev, že širší rady není, zvolil sobě oběšení. Dal.

184215   Oběšení Svazek: 8 Strana: 0242
Oběšení. lira na ob. Vz Duf. .71.

184216   Oběšenky Svazek: 7 Strana: 0007
Oběšenky. V o-kách = les u Střechova. BPr.

184217   Oběšený Svazek: 2 Strana: 0210
Oběšený, gehängt, erhängt; stran poře- kadel vz: Konopí, Lyčený, Provazníkový.

184218   Oběšený Svazek: 7 Strana: 1341
Oběšený kopec (v Německém na Novo- městsku na Mor., na němž se kdysi pastvec oběsil. Brt. D. 161. Provaz z o-ho přináší štěstí. Us.

184219   Obešlík Svazek: 7 Strana: 0007
Obešlík, a, m., os. jm. Pk. Npj. 133.

184220   Obešlosť Svazek: 2 Strana: 0210
Obešlosť, i, f., Erfahrenheit, Vorsichtig- keit, f. Jg.

184221   Obešlý Svazek: 2 Strana: 0210
Obešlý, opatrný, vorsichtig. O. smysl, rozmysl. Jg. — St. skl. — O. obuv, obno- šená. Da. Když jest obešlá rosa, wenn der Thau 'vorüber ist. Na Mor. Mřk.

184222   Obešlý Svazek: 7 Strana: 0007
Obešlý = obezřelý. Nemáš-li smysla o-hó. Sv. ruk. 257. — v čem, s čím = znalý čeho, zkušený. Las. Brt. D. 237.

184223   Obešlý Svazek: 9 Strana: 0193
Obešlý. Obešlú řečí klamati. 1420. Pal. Děj. III. 1. 344.

184224   Oběšť Svazek: 2 Strana: 0210
Oběšť, i, m., Umkreis. V sedmém oběšti (in septimo circuitu). BO.

184225   Oběšť Svazek: 7 Strana: 0007
Oběšť oprav v: obeští. Cf. Příští, Záští, Úští, Výští. O., str. obeštie = obchodění, obejití, der Umgang. A když (u Jericha) po sedmém o. popi v trúby vztrúbichu. BO.

184226   Oběť Svazek: 2 Strana: 0210
Oběť, i, ť., m. obvěť, Gb. Hl. 112., vz Ob; slib nebo věc Bohu slíbená a oddaná, das Opfer. Vz více ve S. N. O. hovada, zápalná (zápal), V., žžená, vítězná, Par., suchá, Mojž., mokrá, za provinění, tučná, za mrtvé, za hřích, mše svaté, I)., pokojná, Jg., pernatá, Háj., zádušní, oltářní, Aqu., bohóm dlužná, Rkk. 20., sežžená. BO. Plavúcie oběti (liba- menta). BO. V theologii = přinesení a (úplné neb Částečné) zmaření vnějšího daru na vý- znam náboženského smýšlení k Bohu (kla nění-se, pokání, v děčnosti [t. j. prosby a díku]) spojené s důvěrou v milosť boží. FS. 44. Opfer, n., sacrificium. Dle látky (materie) rozvrhují se o-ti (mosaické) na krvavé a ne- krvavé. I. Oběti krvavé či zábitné, zákolné (Sš.), blutige O. o. Schlachto., s. cruenta, Ovoíai, hebr. zebachîm, rozdělují se zase na 1. zápalné, Brando., ô/.ó/.avora, hebrej. oloth, též: celopal, Sš. Sk. 217, celozápal, Sš. Ž. 93., zápal, Sš. Ž. 92. n. oběť celotná, Ganzo , hebr. kalil. Sš. Ž. 81. — 2. Mírné či po- kojné, Friedenso., s. eucharistica v. pacifica, ??????, hebr. šelamîm. — 3. Záhříšné, Sündo., s. pro peccato, hebr. chattaoth,též: záhře- šina, Sš. Z. 92., záhřišina, Sš. Z. 93., o. za hřích či za hříchy. Sš. Ž. 124. — 4. Závinné, Schuldo., s. pro delicto, hebr. ašamoth, též o. za viny. II Oběti nekrvavé či besbitné (Sš. Ž. 44.), unblutige O., s. incruenta, hebr. minchoth, byly buď 1. potravné či suché, jí- delně (Sš. Sk. 247.), rostlinné, bylinné (Sš. Ž. 85.), Speiseo., buď 2. pitné či mokré, též : nápojové (Sš. Sk. 217.), lijebné (Sš. Sk. 247.), lité Či litby (Sš. II. 273.), Tranko. — Dle obsahu pak rozeznáváme oběti: 1. boho- chvalné či o-ti chvály, Anbetungso. (ado- ratio); 2. děkovné či děkoslovné, Danko. (gratiarum actio); 3. prosebné, Bitto. (pre- catio, s. impetratorium); a 4. smírné, Ver- söhnungso., s. propitiatorium, též: slitovné. Sš. Z. 271., odhříšné, odhřešné, Sš. Ž. 97.'. 98.,ukojivé, Sš. I. 47. O. dočasná, nástinná, Sš. Ž. 78., ustavičná, Sš. 88., dokonalá, Sš. Ž. 91., účinlivá, Sš. Ž. 91., na kříži přine- sená, vykonaná, Sš. Ž. 87., starozákonná. Účinek, vztah o-ti, Sš.Ž. 78.; symbolický, ty- pický význam obětí starozákonných; pod- stata o-ti. Sš; I. 47. O. donésti, Sš. Ž. 87., přinésti, Sš. Ž. 88., vyzdvihnouti, Sš. Z. 91., zavrhnouti, Sš. Ž. 92., ustanoviti, Sš. Z. 87. Vzbuzovati ku přinášení o-tí a zápalů, Sš. Mr. 6. O. splniti. Jel. Hovado k oběti odlo- žené, oddané. V. O. na oheň klásti. Háj. O. za mrtvé dělati. Kom. O. činiti, konati, za- biti. V. Něco za o. přinésti. D. O. oběto- vati. Háj. O. na oltáři obětovati. Kom. O. na oltáři položiti. Kram. Syna na o. vydal. Pref. Něco v oběť dáti. Šm. Za o. se dáti. O-tí nešetřiti. Čert oběti pobere a oltář zů- stane (věno se utratí, ale žena zůstane). Lb. Oběť na oltáře nésti. Kat. 3203. Dcera pak klesla obětí (za oběť). Us. v Dobrušce. Vk. — Oběť přinésti ve smyslu tropickém, ein Opfer bringen, lépe: oběť učiniti; v o., za o. dáti n. přinésti. Ml.

184227   Oběť Svazek: 7 Strana: 0007
Oběť, holocaustum, Ž. wit. 19. 4., victima, Ž. wit. Deut. 38., sacrificium, Ž. wit. 49. 14., oblatio, 39 7., votum. 55. 12. V MV ne- pravá glossa. Pa. Cf. Mkl. Etym. 388. O o. řím. a řec. vz Vlšk. 503. O-ti u pramenů. Vz Zbrt. 115. O. obětovati. Ib. 26. 7. O. úkropná, die Libation. Mour. Veliká o. pe- něžitá. Mus. 1880. 447. Stal se obětí ne- moci. Dch. O. Bohu vzdáti. Výb. II. 9. Za své hřiechy na všaký den o. jemu vzdá- vajíc svých modlitev. Št. Kn. š. 161. Ne z každé ruky příjemna Bohu o. Hkš.

184228   Oběť Svazek: 7 Strana: 1341
Oběť. Cf. Mkl. Etym. 388. a.

184229   Oběť Svazek: 8 Strana: 0242
Oběť. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 38. O o. cf. Zbrt, Pov. 162. O pův. cf. Dob. Dur. 316., 332.

184230   Oběť Svazek: 10 Strana: 0216
Oběť, i, f. Vz Ott. XVIII. 534. Smívání o-tí — souchotí. Vz Čes. 1. XII. 432.

184231   Oběta Svazek: 2 Strana: 0211
Oběta, y, f., oběť, die Gabe, das Ge- schenk, Opfer. Veleš.

184232   Obětavě Svazek: 7 Strana: 0007
Obětavě, opferwillig. Šml.

184233   Obětavec Svazek: 7 Strana: 0007
Obětavec, vce, m., der Opferwillige. Rk.

184234   Obětavný Svazek: 2 Strana: 0211
Obětavný, vz Obětavý.

184235   Obětavný Svazek: 7 Strana: 0007
Obětavný, vz Obětavý.

184236   Obětavosť Svazek: 2 Strana: 0211
Obětavosť, i, f. O. obecná. Šb. Lépe: obě- tivosť. Š. a Ž. Vz Obětavý. Die Aufopferung, Opferwilligkeit.

184237   Obětavý Svazek: 2 Strana: 0211
Obětavý, od obětati (Cf. Oběcati), ale po- něvadž tohoto slova již neužíváme, tedy lépe: obětivý (obětivosť), od oběť, i, jako příznivý od přízeň, nebo obětovný od obě- tovati, jako milovný od milovati. Os., Šb., Šm. Obětavný, šp. m. obětavý, obětivý, obě- tovný. Km. Vz Obětivý. Opferwillig.

184238   Obětavý Svazek: 7 Strana: 0007
Obětavý. O. snaha Stč. Zem. 157. — jak. Buďme do haléře o-vými. Klc.

184239   Obeťažeť sa Svazek: 8 Strana: 0242
Obeťažeť sa = ochuravěti zdvíháním ně- čeho těžkého. Phľd. 1896. 250.

184240   Obětěli Svazek: 2 Strana: 0211
Obětěli z dobré vůle. BO.

184241   Obětěti Svazek: 8 Strana: 0242
Obětěti. Věrou Abel obětěl. Bl. Gr. 197.

184242   Obětihojný Svazek: 10 Strana: 0217
Obětihojný háj = kde se konalo mnoho obětí. Škd. Od. 122.

184243   Obětichtivosť Svazek: 7 Strana: 0007
Obětichtivosť, i, f., die Opfersucht Bdl.

184244   Obětina Svazek: 7 Strana: 0007
Obětina, obětinka, y, f., die Opfergabe. Slovo toto utvořeno r. 1888. O-ny jsou jaksi kvitance z peněžních obětí a užíváme jich k rozličným praktickým účelům. Dle účelu jsou i rozličného tvaru a velikosti: o. visit- kové či navštěvenkové, veliké (zvací a p.), listové a telegrammové; dle barvy: bílé, četné (pohřební). O-ny počala Ústřední ma- tice školská vydávati r. 1885. a to jen vi- sitkové nazývajíc je Národními navštěven- kami. O. národní, matiční. Užíváme jich jako visitek, členských lístků, pozvánek atd. Psáti dopis, blahopřáti na o-ně; na- psati na o-ně heslo, verš, citat atd.; z o-tin rozličné věci, věnce víti, lepiti; o-ny do kvítí, do listí vplétati, k o-nám připlétati listí čerstvé, dělané; o-ny klásti do rakve, na rovy, házeti do hrobu. Kdo paměť mr- tvých obětinami světí, též zachraňuje ducha českých dětí. Obětinky za dušinky (za české děti, aby mohli choditi do čes. škol). Jako vůně ve květince, skryt je význam v obě- tince. Us M. Popelkova. Cf. Bačk. Národní obětiny. 1889. — Národní o. = polka F. Dvo- řaka.

184245   Obětinný Svazek: 7 Strana: 0007
Obětinný, opferwillig. O. podnikání, snaha, horlivosť. M Popelkova.

184246   Obětinovati Svazek: 7 Strana: 0007
Obětinovati = obětiny dávati, činiti, Opfer bringen. Na hrobech obětinujme (ku př. klaďme na ně věnce). Nové. Us. A. Kozlík.

184247   Obětinový Svazek: 7 Strana: 0007
Obětinový. Vz Obětina. O. hra, košíček, kresba, kříž, lyra, manšeta ke kytici, maska, monogramu), návrh, obraz, odbor, památ- ník, plán, pošta, průmysl, slavnosť, stan, štít, tombola, věnec, vějíř. Cf. Navštěven- kový. M. Popelkova.

184248   Obětisko Svazek: 7 Strana: 0007
Obětisko, a, n. = oběť. Čch. L. k. 13.

184249   Obětisko Svazek: 8 Strana: 0242
Obětisko v Čch. Leš. kov. 13. (vz dod.) není = oběť, nýbrž obětnice. Cf. -isko v dod. Místo celé zní: Věž ta vzpíná pod oblohu nový chrám, kde v o-sku dýmavém se slouží bohu našich časů, bohu zisku.

184250   Obětiště Svazek: 2 Strana: 0211
Obětiště, ě, n., der Opferplatz. Rk.

184251   Obětiště Svazek: 8 Strana: 0242
Obětiště. Cf. Zbrt. Pov. 32., 102.

184252   Obetíti Svazek: 7 Strana: 0007
Obetíti, vz Obetnouti.

184253   Obětivosť Svazek: 2 Strana: 0211
Obětivosť, i, f. Vz Obětavosť.

184254   Obětivý Svazek: 2 Strana: 0211
Obětivý, vz Obětavý. Obětivý od měkce zakončeného oběť, jako plesnivý od plíseň. Mk.

184255   Obětka Svazek: 2 Strana: 0211
Obětka, y, f., ein kleines Opfer. Rk.

184256   Obetkaný Svazek: 7 Strana: 0007
Obetkaný; án, a, o, umwoben. — čím: zlatem. Nrd. Bld. 22. — Hrts., Hlk. Cf. Rst. 451.

184257   Obetkati Svazek: 2 Strana: 0211
Obetkati, vz Otkati; Obetknouti.

184258   Obetknouti Svazek: 2 Strana: 0211
Obetknouti, knul a kl, ut, utí; obetknati; obtýkati, okolo nacpati, um-, vollstopfen. co: břich. L. — O. = obemknouti. — co čím: rukama.

184259   Obětlivosť Svazek: 7 Strana: 0007
Obětlivosť, i, f. = obětivosť Slov. Rr. Sb.

184260   Obětna Svazek: 10 Strana: 0217
Obětna, y. f. = obětnice. Msn. Od. 93.

184261   Obětní Svazek: 10 Strana: 0217
Obětní svíčky. Nár. list. 1903. č 243. 13. Vz Obětný. O. železná zvířata. Vz Čes 1. XIV. 228. nn.

184262   Obětní Svazek: 10 Strana: 0636
Obětní kameny na Slov. Vz Mus. slov. VII. 17.

184263   Obětnice Svazek: 2 Strana: 0211
Obětnice, e, f., oltář, Opferaltar, m., Opfertisch, m. V., BO. V pol. = slib. L. — O., osoba obětující. Kat. 3063.

184264   Obětnice Svazek: 7 Strana: 0008
Obětnice 1. oltář na oběti; 2. stůl (v první křesťanské církví), na který o mši kladl biskup dobrovolné dary věřících; 3. poklad- nice neb jiné náčiní v kostele postavené, do něhož věřící skládají ofěry k nábožným účelům. S. N. XI. 2. Domácí o. Msn. Or. 40.

184265   Obětník Svazek: 2 Strana: 0211
Obětník, a, m., Opferpriester. D., Kron. mos., V. — O., u, m., obětnice, Altar, m.

184266   Obětník Svazek: 7 Strana: 0008
Obětník řec. a římský. Vz Vlšk 503.

184267   Obětniště Svazek: 2 Strana: 0211
Obětniště, ě, n., der Opferherd, Opfer- platz, die Opferstätte. Rk. '

184268   Obětnosť Svazek: 7 Strana: 0008
Obětnosť, i, f., die Aufopferung (als Eigenschaft). Šm.

184269   Obetnouti Svazek: 7 Strana: 0008
Obetnouti, obetíti, umhauen — co čím: haluze sekerou. Laš. Tč.

184270   Obětný Svazek: 7 Strana: 0008
Obětný. O. dým, Vrch., Čch., hody, Mour., kámen, Mus., král, rex sacrorum, J. Lpř., miska, -schale, Lpř. Sl., předpisy, Sš. II 80., stůl, Pl. II. 463., zápal. Vrch.

184271   Obětný, obětní Svazek: 2 Strana: 0211
Obětný, obětní. Opfer-. O. chléb, víno, Jg., očista, Měst. bož., dar, řezník, V., ko- láček, Kom., dobytče, nůž, řád, D., kvas, pytlíček (der Klingelbeutel), Dch., sudec (vas). BO. Kněžie obětné úřady své kona- jíce. ZN. O. ráz, Opfercharakter, m. Svátost! ta o. ráz v sobě chová. Sš. I. 233. O. ho- stina. Sš. Z. 124. O. obřady, Opferceremonien.

184272   Obětová Svazek: 7 Strana: 0008
Obětová, é, f. = hora u Luhačovic na Mor. Šd.

184273   Obětová Svazek: 9 Strana: 0193
Obětová, é, í. = les na Provodovsku. Brt. P. n. 156.

184274   Obětovací Svazek: 7 Strana: 0008
Obětovací spis, přípis, Zueignungsschrift. J. tr.

184275   Obětovanec Svazek: 7 Strana: 0008
Obětovanec, nce, m., oblatus (v řeho- lích), der Geopferte. Šm., Bor. Děj. diec. 159 , Loos. O. = oblatus, zaslíbenec, budoucí mnich Mus. 1880. 466.

184276   Obětování Svazek: 7 Strana: 0008
Obětování se p. Ježíši. Mž 114 O. sama sebe, die Selbstaufopferung. Posp. O. zemi. Vz Ukaz. 58.

184277   Obětování, n Svazek: 2 Strana: 0211
Obětování, n. = konání oběti, das Opfern, die Opferung. Dobytče k o. D. — O. = dání, vynaložení k něčemu, die Aufopferung, Anbietung. D. — O. Krista pána, die Opfe- rung Christi, hromnice. Gl. 183.

184278   Obetovanina Svazek: 7 Strana: 0008
Obetovanina, y, f. = modložertvina. Po- hanské n. Sš. I. 156.

184279   Obětovaný Svazek: 2 Strana: 0211
Obětovaný; obětován, a, o, geopfert, geweiht. — komu. Dar Bohu o-ný. V. — k čemu. I kozí srsť k stánku obětována. Mus.

184280   Obětovati Svazek: 2 Strana: 0211
Obětovati = oběť činiti, konati, opfern; k nějaké zvláštní potřebě odkládati, daro- vati, darbringen, darbieten, darreichen, dar- strecken, aufopfern, widmen, schenken. Jg. — v čem (kde, kdy). Pohanští popi v há- jích obětovali. Kom. Obětoval mu ve hře také některé sto (prohrál). Ros. — komu za co. Bohóm za vícestvie. Výb. I. 18. Bohu za hřích. D. — kde (na čem). Na jeje vrše obětuj bohóm. Rkk. 20. Obětova oběť na oltáři. BO. — komu co. Kněžím desátky a prvotiny. Kom. Duši Bohu, se Bohu, ně- komu dar, V., život, někomu knihu (při- psati), D., komu nocleh. Us. (Bohóm) kra- vicu bujnú. Rkk. 21. — co kam. Noe obě- toval zápaly na oltář. Br. O. tělesné oběti na oltář. Chč. 374. — v co. Někomu v děk o. Šm Ob. skopce v oběť zápalnou. Gen. — co k čemu: k rozkazům. Šm. — z čeho. Neobětuj Bohu z neobřezaného křoví (neob- řezaného srdce). Mus. Obětují z nesprave- dlivě nabytého. Sš. L. 157. Obětováše z prv- ního příplodka svého stáda Abel. BO. — bez koho. Neobětuj bez matky (v skutcích mravný). Mus. — že, aby. O-val, že vyhrál, aby vyhrál. — čeho za koho: modliteb a mší za knížete, šp. m. co: modlitby a mše. — se za koho. Tak sě obětoval za ny (za nás). Smil v. 245. — jak. Obětovati voly a, ovce bez měry a bez počtu. Bj.

184281   Obětovati Svazek: 7 Strana: 1341
Obětovati. Cf. Mkl. Etym. 388. a.

184282   Obětovati co Svazek: 7 Strana: 0008
Obětovati co: mši, Dch., oběť. Ž. wit. 26. 7., 46. 14. — komu. O. prospěchy je- dnotlivců prospěchům celku. Mus. 1880. 529. O. Bohu oběti. Št. Kn. š. 138. O-li sú Bohu bohóm (bohů). Ž. kl. — kde Vól tvój buď o-ván před tebú. Hus I. 56. — co nač. Aby o-val kozu na oběť. Hus III. 74. O. mnoho na koho (vynakládati). Us Obětovavosť, i, f. = obětavosť. Koll. III. 49. Obětovavý = obětavý. Trok. 161., Loos

184283   Obětovati se komu j Svazek: 9 Strana: 0193
Obětovati se komu jak. O-val se Bohu pRavú oběti. XV. stol. Modl. ms. (Mus. fil. 1898. 56. ).

184284   Obětovník Svazek: 7 Strana: 0008
Obětovník, a, m. = kdo oběti přináší. Šmb. S. II. 139. Vz Obětník.

184285   Obětovník Svazek: 10 Strana: 0217
Obětovník, a, m Ev. ol. 154. 36.

184286   Obětovnosť Svazek: 2 Strana: 0211
Obětovnosť, i, f. Tím o. jeho tím větší váhy dosahuje; Krista v o-sti následovati. Sš. L. 179., 188. O-stí koho zachovati, zí- skati. Nt. Die Opferwilligkeit.

184287   Obětovný Svazek: 2 Strana: 0211
Obětovný, vz Obětavý. O. zmužilosť, srd- natosť. Dch.

184288   Obětovný Svazek: 7 Strana: 0008
Obětovný. O. nakladatel, národovec, vla- stenec, Us. Pdl., láska. Sš. II. 164.— jak: až k smrti. Sš. II. 133. Obětový. O. láska. Sš. Bs 203. a.

184289   Obětovný. O Svazek: 10 Strana: 0217
Obětovný. O. oběť. Ev. ol. XXIX.

184290   Obetříti Svazek: 7 Strana: 0008
Obetříti, abwischen. Požčaj (půjč) mně, má miuá, šátka hedbávného, až sa já obetřu z potu krvavého. Sš P. 130.

184291   Obětství Svazek: 7 Strana: 0008
Obětství, n, das Opferthum. Šm.

184292   Obětšeny Svazek: 7 Strana: 0008
Obětšeny (obvětšený), frequens. Martha pracováše v o-nej službě. Ev. víd. 85.

184293   Obevříti Svazek: 2 Strana: 0211
Obevříti, obevru, vřel, ení, obvařiti se, ein wenig sieden. Jg.

184294   Obezčestiť Svazek: 7 Strana: 0008
Obezčestiť, entehren. — co čím: nási- lím. Slov. Zbr. Hry 178.

184295   Obezčestiti co Svazek: 8 Strana: 0242
Obezčestiti co. Že Mazepa uniesol a o-stil jej dceru. Phľd. 1894. 537.

184296   Obezčlovečený Svazek: 7 Strana: 0008
Obezčlovečený = zmrzačený. Slov. Lípa III. 152.

184297   Obezčlověčiť koho Svazek: 7 Strana: 0008
Obezčlověčiť koho = zmrzačiti. Slov. Lípa III. 150.

184298   Obezdění Svazek: 2 Strana: 0211
Obezdění, í, n., vz Obezdíti, das Um- mauern. — O., obezděné místo, die Um- zäunung. V tom o. jest oltář. Pref.

184299   Obezdění Svazek: 8 Strana: 0242
Obezdění = hradby. Cel. Pr. m. I. 771.

184300   Obezděný Svazek: 2 Strana: 0211
Obezděný; obezděn, a, o, ummauert. O. dvůr, město. Jg.

184301   Obezdíti Svazek: 2 Strana: 0211
Obezdíti, il, ěn, ění; obesdívati, um-, einmauern. — co čím. Kázal jej pevnými zdmi obezdíti. Háj.

184302   Obezdívka Svazek: 7 Strana: 0008
Obezdívka, y, f., die Ummauerung. Hrm. 54., Dch. O. schodů. Šand. II. 60.

184303   Obezdříti co Svazek: 7 Strana: 0008
Obezdříti co = obezříti, betrachten, be- sehen. Na líce i na ruby všecko obezdřil. Laš. Tč. — se = obrátiti se. U Frýdka. Brt. D. 360.

184304   Obezdušit koho Svazek: 10 Strana: 0636
Obezdušit koho = zavražditi. Brt. Slov.

184305   Obezdušiti koho Svazek: 9 Strana: 0193
Obezdušiti koho = usmrtiti. Bystersko. Čes. I. VII 53.

184306   Obezhlavěti Svazek: 2 Strana: 0211
Obezhlavěti, ěl, ění, den Kopf verlieren. Jg.

184307   Obezhlaviti Svazek: 2 Strana: 0211
Obezhlaviti, il, en, ?ní (rus.) = stíti, enthaupten. Koll.

184308   Oběziny Svazek: 7 Strana: 0008
Oběziny, vz Obědiny.

184309   Obezlidněti Svazek: 2 Strana: 0212
Obezlidněti, ěl, ění, entvölkert werden. Jg.

184310   Obeznalosť Svazek: 2 Strana: 0212
Obeznalosť, i, f. O. v čem. O., obeznání se, Kenntnis, Kunde, f. Am. Jg. slovo toto zamítá.

184311   Obeznalý, čím Svazek: 2 Strana: 0212
Obeznalý, čím: čtením. Šm. — v čem, s čím: s poměry. Nt. Bewandert. Dch.

184312   Obeznámenosť Svazek: 7 Strana: 0008
Obeznámenosť, i, f. = obeznámení. Dk. Aesth 464.

184313   Obeznámený s něčím Svazek: 10 Strana: 0217
Obeznámený s něčím: s politickým ži- votem. Pokr. 1885. č. 72.

184314   Obeznámiti Svazek: 2 Strana: 0212
Obeznámiti, il. en, ení, bekannt machen. se, koho s čím, s kým. Us. Cf. Obeznati.

184315   Obeznati Svazek: 2 Strana: 0212
Obeznati, obeznávati = vyslíditi zvěř, das Wild der Spur nach ausspüren, Us. u Vorlíka; známého učiniti, bekannt machen. L. — se. Až se tam obezná. Jg. — se s kým, s čím. S učenými se tam obeznal. Tab. poes. O. se s knihou. Koll. (Poznati ji). — se v čem. Dch.

184316   Obezníti Svazek: 2 Strana: 0212
Obezníti, ěl, ěn, ění, obeznívati, um- tönen. D.

184317   Obezpečiti Svazek: 2 Strana: 0212
Obezpečiti, il, en, ení, sicherstellen. — co. Us. Rk.

184318   Obezpečnosť Svazek: 7 Strana: 0008
Obezpečnosť, i, f., die Sicherstellung. Slov. Phľd. VII. 96.

184319   Obezpeněžeti Svazek: 2 Strana: 0212
Obezpeněžeti, el, ení, peněz pozbyti, Geld verlieren. Jg.

184320   Obezpeněžiti Svazek: 2 Strana: 0212
Obezpeněžiti, il, en, ení, o peníze při- praviti, ums Geld bringen. Jg.

184321   Obezret Svazek: 7 Strana: 1341
Obezret (obezrzet), orizon. 15. stol. D. Gesch. 306. Pršp. 7.: obezrot.

184322   Obezřele Svazek: 7 Strana: 0008
Obezřele, vorsichtig. O. si počínati. Mus. 1880. 231.

184323   Obezřelosť Svazek: 2 Strana: 0212
Obezřelosť, i, í., opatrnosť. L. Vorsich- tigkeit, Umsicht, f.

184324   Obezřelý Svazek: 2 Strana: 0212
Obezřelý, opatrný, vorsichtig, umsichtig. L.

184325   Obezřelý Svazek: 7 Strana: 0008
Obezřelý. Us. J. Lpř.

184326   Obezření Svazek: 2 Strana: 0212
Obezření, n., das Umsehen. Umschauen, die Umsicht. Jg. Jehož o-ním běží nebe i země. U.M. Země v tvém obezření jest. BO. — O., horizont, obzor, der Gesichtskreis. Ze svého bytu mám veliké o. (vyhlídku). Syeh. — O., zastr. = tvář. Jir.

184327   Obezřenie Svazek: 7 Strana: 0008
Obezřenie, n. V MV. neprava glossa. Pa.

184328   Obezřet Svazek: 2 Strana: 0212
Obezřet, u, m., slovo novější, die Aus- sicht; Umsicht. Jg.

184329   Obezřetnosť Svazek: 7 Strana: 0008
Obezřetnosť, i, f. = obezřelosť. Rk.

184330   Obezřetný Svazek: 2 Strana: 0212
Obezřetný = obezřelý (opatrný). Prk. Př. k n. o tv. km. 30.

184331   Obezřetný Svazek: 7 Strana: 0008
Obezřetný. Dle Jg Napom. šp m.: pro- zřetelný, opatrný, obezřelý.

184332   Obezříti Svazek: 2 Strana: 0212
Obezříti, el, en, ení; obzírati, = opatřiti, ohledati, besichtigen, sehen. Jg. — co. Zá- hoj obzírá krajiny na vsie strany. Rkk. 7. Aby obezřel krajinu. Sych. — koho jak: s hněvem. Nov. Test., Novotný, Marc. — se o koho. Nikdo se o mne neobezře. Us. Rychn. — se na koho (ohlídnouti se). Holf. — se v čem. Nt.

184333   Obezříti Svazek: 7 Strana: 0008
Obezříti, conspicere. Ž. wit. 94 b. 4. — koho. Obezřev učedníky vůkol sebe sedící řekl Br. — kde. O se ve společnosti. Dk. Darmo plačem tým horám, darmo sa v nich obzerám. Sl. spv. IV 135. — čím. Obezři zrakem krále. Kar. 88. — jak. Obezři ho jasným zrakem. Výb. I 589 S němou zá- vistí obzírají nevídanou vnadu. Cch Bs. 73. Obzrelo sa slnko, obzrelo sa zpiatky. Phľd. VI. 280. — se. Obzri sa. Slov. Němc. VII. 13. — se oč. O mňa sa ani neobzreš. Sl. ps. č. 196. — kam. Porezala som sa, na teba obzerala som sa. Koll. Zp. II. 389. Ešte sa raz obzriet mám k tým zahradám. Sl. spv. II. 63. — odkud. Vše obzíral jako s vysoké skály. Zb. — se kudy. Obzírati se po světě. Us Tč.

184334   Obezříti koho Svazek: 8 Strana: 0242
Obezříti koho. Ježíš obezřev (circum- spexit) je hněvivě zamútil se. Ev. seit. 13. Luc. 6. 10. (Muč,).

184335   Obezřívati Svazek: 10 Strana: 0217
Obezřívati. Olom. žalm. 103. 32. (List. fil. XIII. 294. ). Sr. Obezřieti.

184336   Obezřívý Svazek: 2 Strana: 0212
Obezřívý, umsichtig, behutsam. Rk.

184337   Obezsileti Svazek: 7 Strana: 0008
Obezsileti, kraftlos werden. Slov. Phľd. III 2. 195.

184338   Obezslaviti Svazek: 2 Strana: 0212
Obezslaviti, il, en, ení, um den Ruhm bringen. Jg.

184339   Obezuběti Svazek: 9 Strana: 0193
Obezuběti, ěl, ění = zubů pozbyti. Mtc. 1899. 157.

184340   Obezvati se, obzývati se Svazek: 2 Strana: 0212
Obezvati se, obzývati se, sich der Reihe nach melden. L.

184341   Obezzubět Svazek: 10 Strana: 0636
Obezzubět = pozbyti zubů. Brt. Slov.

184342   Obezživotiti Svazek: 2 Strana: 0212
Obezživotiti, il, cen, ení (rus.), entleiben, — koho, se. Jg.

184343   Obežart Svazek: 7 Strana: 0008
Obežart. Na o. = opravdu. Laš. Brt. D. 237.

184344   Obežernosť Svazek: 2 Strana: 0212
Obežernosť, i, ť., Gefrässigkeit, f. Jg.

184345   Obežerný Svazek: 8 Strana: 0565
Obežerný večer = před vánočním postem. Slov. Zátur.

184346   Obežerný, obžerný Svazek: 2 Strana: 0212
Obežerný, obžerný, který se obžírá, ge- frässig. D.

184347   Obežert Svazek: 2 Strana: 0212
Obežert, bez žertu, im Ernste, ohne Spass. Na Mor. Jg.

184348   Obežertnosť Svazek: 2 Strana: 0212
Obežertnosť, i, f., opravdovost, Ernst. Na Mor. Jg.

184349   Obežertný Svazek: 2 Strana: 0212
Obežertný, opravdový, ernst. Na Mor.

184350   Oběžisvět Svazek: 2 Strana: 0212
Oběžisvět, a, m. = tulák. Llk., Us. v Opav.

184351   Oběžitý Svazek: 7 Strana: 0008
Oběžitý, abschüssig. O. pole (kde voda snadno stéká, Las. Tč., jež má na obě strany svah Brt. D. 237.).

184352   Obeživo Svazek: 7 Strana: 0008
Obeživo, a, n. = obíhající peníze, Um- laufswerth. Kzl. 263. Vz Banka v Ott.

184353   Oběžně Svazek: 7 Strana: 0008
Oběžně, per roliam. Dch. Vz Oběh (dod.)

184354   Oběžní Svazek: 2 Strana: 0212
Oběžní arch, der Kursbogen, Csk., ka- pitál, Umlaufkapital, m. Skř.

184355   Oběžní Svazek: 7 Strana: 0008
Oběžní, vz Oběžný.

184356   Oběžnice Svazek: 2 Strana: 0212
Oběžnice, e, f., der Planet, bludice, pla- neta. O. obíhá okolo slunce, obíhá slunce, točí se kolem slunce, krouží (se) okolo slunce; o. hlavní, vedlejší či poboční (družice, sou- putník, měsíc, souputnice, trabant), horní či hořejší, dolní či dolejší, vnitřní či nejbližší; o. menší či malé či oběžničky; o. vnější (äussere) či zevnější (veliké, nejvzdálenější); dráha oběžnic. Š. a Ž. Vz více v S. N.

184357   Oběžnice Svazek: 7 Strana: 0008
Oběžnice vnitřní: Mars, Merkur, Venuše, Země, vnější: Jupiter, Neptun, Saturn, Uran ; hořejší = vzdálenější od slunce než země ; dolejší = bližší slunci než zimě. Stč. Zem. 875 Cf. Schd. I. 244., Rk. Sl.

184358   Oběžnice Svazek: 10 Strana: 0217
Oběžnice. Vz Ott XVIII. 53ß.

184359   Oběžnicový Svazek: 7 Strana: 0008
Oběžnicový, Planeten-. O. tvar (splo- štěný), pohyb. Stč. Zem. 160.

184360   Oběžnička Svazek: 7 Strana: 0008
Oběžnička, y, f, vz Oběžnice. Stč. Zem. 234., 269.

184361   Oběžničný Svazek: 2 Strana: 0212
Oběžničný, planetarisch, Planeten-.

184362   Oběžník Svazek: 2 Strana: 0212
Oběžník, u, m., oběžný list, vz Oběžný.

184363   Oběžník Svazek: 10 Strana: 0217
Oběžník, u, m. = koňská pochva k zadr- žování vozu; řemen běžící od náhřbetníku pod hyžděmi přes stehna, jež objímá. Ott. XX. 14.

184364   Oběžniště Svazek: 2 Strana: 0212
Oběžniště, ě, n., dráha oběžnic, die Pla- netenbahn. Rk.

184365   Oběžnosť Svazek: 7 Strana: 0008
Oběžnosť, i, f., der Cours im Geldwesen. Rk.

184366   Obežnouti, obžiti, obžati Svazek: 2 Strana: 0212
Obežnouti, obžiti, obžati, obžal, obžat, obžetí; obžínati. — co čím: obilí srpem, ab- mähen.

184367   Oběžný Svazek: 2 Strana: 0212
Oběžný, Umlauf-. O. čas vlasatice, Krok, peníz, kapitál, list, hodnota. Šp. O. list úřadů světských, slove též cirkulář, o. list úřadu duchovních čili konsistoří kurrenda.

184368   Oběžný Svazek: 10 Strana: 0217
Oběžný. Pahorek o-ný na strany všecky. Škod. II. 2. 47.

184369   Oběžný, -ní Svazek: 7 Strana: 0008
Oběžný, -ní. O. doba, die Umlaufsperiode, J. tr., cesta Sš. I. 4. — kde. Název o-ný mezi bludaři, geläufig Šf. III. 187

184370   Obežralec Svazek: 2 Strana: 0212
Obežralec, lce, m., kdo se obžírá, ein Fresser. Vz Obžera.

184371   Obežralkyně Svazek: 7 Strana: 0008
Obežralkyně, ě, f., die Fresserin. Bern.

184372   Obežralosť Svazek: 2 Strana: 0212
Obežralosť, i, f., obžernosť Gefrässigkeit, f. Jg.

184373   Obežralý Svazek: 2 Strana: 0212
Obežralý, obžerný, žravý, žrout, nesytý, vlčí střevo, gefrässig, schwelgerisch. V. O. člověk jest mordéř života svého. Rad. zv. Hubatí že obežralí jsou, smýšlí se. Kom.

184374   Obežrati Svazek: 2 Strana: 0212
Obežrati, obežeru, obžeru; obžírati = ob- kousati a sežrati, umfressen, an-, be-, ab- fressen. Jg. — co. Všechnu pečeni obežral. Ros. Myši kůru obežraly. Um. les. — kde. Rak nemoc, kteráž okolo sebe obžírá.V.— se v čem: v krmích. Leg. — se čeho. Roz- ličných se pokrmův obežrav. Pass.

184375   Oběžsvět Svazek: 10 Strana: 0217
Oběžsvět, a, m. = tulák. Slez. Vlasť. I. 235.

184376   Obhadzovačka Svazek: 7 Strana: 0008
Obhadzovačka, y, f., die Maurerkelle. Slov Ssk.

184377   Obhadzovaný Svazek: 8 Strana: 0242
Obhadzovaný. O. steh (smykovaný). Vck. Val. I. (u vzorku za str. 40.).

184378   Obhajba Svazek: 7 Strana: 0008
Obhajba, y, f. = obhájení. Uč. Nov. 1884. 261.

184379   Obhajba Svazek: 10 Strana: 0217
Obhajba, obhajoba, y, f. Nár. list. 1902 č. 72. odp. Dle Mus. fil. VIII. 288. slovo

184380   Obhájce Svazek: 2 Strana: 0212
Obhájce, e. m., zástupce, der Verthei- diger, Beschirmer. V., Br. O rodu a sklo- nění vz -ce. Pravdy obhájcem býti se snaží. Kom. O. nevinných. Jg. Vdova ne jakožto pravá paní, ale jakožto dobrá o. držala jest po muži odumřené věci. Brikc. pr. m. 18. 15. O. mé pře. Kom. Obh. při starších če- ských soudech, vz Pr. 18G9. str. G33. a násl.

184381   Obhájce Svazek: 7 Strana: 0008
Obhájce, m. a f. Bž. 71. O. katolicismu proti jinověrcům. Mus. 1880. 470.

184382   Obhájce Svazek: 10 Strana: 0217
Obhájce, e, m. Vz Ott. XVIII. 538.

184383   Obhájcovský Svazek: 10 Strana: 0217
Obhájcovský titul. List. fil. 1904. 253.

184384   Obhajdes Svazek: 10 Strana: 0636
Obhajdes, a, m. = tulák, poběhlík. Phľd XXIV. 479.

184385   Obhajduchovať Svazek: 7 Strana: 0008
Obhajduchovať = obtančiti, herumtan- zen. Slov. Před popravou o-val si Janošík ještě čtyřikrát šibenici. Pokr. Pot. II. 110. Ešte on dvarazy stép o-val. Sb. sl. ps. II. 1. 88.

184386   Obhájení, n Svazek: 2 Strana: 0212
Obhájení, n., das Vertheidigen, der Schutz, die Beschirmung. V. K o. pře mé. Pešín. O. komu čeho. Háj. Vz Obhajování.
Obbajitel, e, m., obhájce, der Beschirmer.

184387   Obhajitelka Svazek: 2 Strana: 0212
Obhajitelka, y, obhajitelkyně, ě, f., die Beschützerin. Kom.

184388   Obhájiti Svazek: 2 Strana: 0212
Obhájiti, il, en, ení; obhajovati; ochrá- niti, zastávati, beschützen, vertheidigen, ver- fechten. — co, koho, čeho: svých pod- daných, Sokol, svých svobod, Kram., pravdy, nevinnosti. Jg. Chcú tě smrti o. Sš. P. 40. (Král)... ráčil jest práva obhajovati. Zř. F. I. B. XI, — koho, co, čeho čím (genit. obyčejnější, Brs. 114.). On ho svou pravicí obhajuje. Br. Pokoj o. Kom. Město váleč- ným ramenem o. Cyr. Mocí zbraně o. Kom. Táboru mečem o. Br. Tím svým bídným pachtováním chleba sotva obhájiti mohli. Kom. — koho před čím: před úklady ďá- belskými. Ojíř. Ty věci před nastávající sta- rostí obhajují. Reg. zdr. - koho čím proti komu. D. Bohactvím proti smrti se obh. Pr. man. — čeho pro co. My zajisté pro svou vlasť a pro naše životy toho obhajujíc bojovati budeme. Háj. — koho při čem. Někoho při něčem chrániti a obhajovati. Apol.

184389   Obhájiti. — koho čeho Svazek: 7 Strana: 0008
Obhájiti. — koho čeho. Chceš-li v Boha uvěřiti, chcu tě tej sanuti smrti o. Sš. P. 40. — se komu kde. Na hradě nepřáte- lům se o. Abr. 238.

184390   Obhájka Svazek: 9 Strana: 0193
Obhájka, y, f. Zbraní jen ? o-ce užívali. Pal. Děj. 1. 1. 82.

184391   Obhajkyně Svazek: 2 Strana: 0212
Obhajkyně, ě, f., ochranitelkyně, die Be- schützerin. Jg. Obhájný, obhajující, abwehrend. O. vojna.
Kom. Dřevní Slované provodili raději život
o-ný nežli podmanivý. Mus.

184392   Obhájný Svazek: 7 Strana: 0008
Obhájný. Za Mus. polož: Šf. I. 577., II. 522. O-mi slovy něco zastírati. Šf. O. do- klad pro rukopis. Gb.

184393   Obhajoba Svazek: 10 Strana: 0217
Obhajoba, y, f, špat. m. obhajování. Mus. fil. X. 297. Vz Obhajba zde.

184394   Obhajovací Svazek: 2 Strana: 0212
Obhajovací, Vertheidigungs-. O. řeč. Us.

184395   Obhajovač Svazek: 7 Strana: 0008
Obhajovač, e, m. = obhajovatel.

184396   Obhajovačský Svazek: 7 Strana: 0008
Obhajovačský, Vertheidiger-. Gb.

184397   Obhajování Svazek: 2 Strana: 0213
Obhajování, n., die Verteidigung. V. O. (v právn.) jest vůbec zastupování, zastá- vání toho, kdo žalobou soudní jest stíhán, zvl. jest zastávání obžalovaných ve věcech trestních. Vz více v S. N. Z o. modloslužeb- nosti. V. Ta voda jest dobré o. před h...- zami. Čern. O. práva. Václ. XXXI.

184398   Obhajovatel, e, m Svazek: 2 Strana: 0213
Obhajovatel, e, m., der Verfechter. Obhajovatelka, y, obhajovatelkyně ě, f., die Verfechterin. D.

184399   Obhajovati Svazek: 2 Strana: 0213
Obhajovati, vz Obhájiti.

184400   Obhákovati Svazek: 7 Strana: 0008
Obhákovati, umhaken. Šm.

184401   Obhal Svazek: 2 Strana: 0213
Obhal, u, m., die Hülle, Rk.

184402   Obhaliti Svazek: 2 Strana: 0213
Obhaliti, il, en, ení; obhalovati, umhüllen, umdecken. — co čím. Vz Haliti.

184403   Obhalka Svazek: 7 Strana: 0009
Obhalka, y, f. = blána sklípkatá, čnělko- nosná, die Fruchtknopfdecke. Vz Rst. 451.

184404   Obhalovací Svazek: 7 Strana: 0009
Obhalovací, zur Umhüllung bestimmt. Lpř.

184405   Obháňač Svazek: 7 Strana: 0009
Obháňač, e, m = kdo obhání. O. = pes pastýřský. Dbš. Sl. pov. VI 80.

184406   Obháňačka Svazek: 7 Strana: 0009
Obháňačka, y, f. = obhánění, hon. Čkžk. I. 76.

184407   Obháněti Svazek: 2 Strana: 0213
Obháněti, vz Obehnati.

184408   Obháněti co kde Svazek: 10 Strana: 0636
Obháněti co kde = sháněti. Pořád někde něco o-ní. Rais. Lid. 177.

184409   Obháňka Svazek: 2 Strana: 0213
Obháňka, y. f., der Umtrieb. Rk.

184410   Obhárati Svazek: 2 Strana: 0213
Obhárati, vz Obhořeti.

184411   Obházeti Svazek: 2 Strana: 0213
Obházeti, vz Obhoditi.

184412   Obházka Svazek: 2 Strana: 0213
Obházka, v, f., der Anwurf. Us. u Místka. Mtl.

184413   Obhazovať Svazek: 7 Strana: 0009
Obhazovať stěnu = obmítati. Brt. D. 237.

184414   Obhlásiti Svazek: 10 Strana: 0217
Obhlásiti, obhlašovati co. NB č. 28.

184415   Obhled Svazek: 2 Strana: 0213
Obhled, u, m., hledění vůkol, die Um- sicht. Jg. Pod o. vzíti. Obraz na o. vysta- viti. Šm. — O., okolek, obezření, horizont, der Gesichtskreis. 1). To jeho o. přesahuje. Šm.

184416   Obhled Svazek: 7 Strana: 0009
Obhled. Jíti na obhledy, sich etwas an- sehen gehen; auf Brautschau gehen. Us. Šd., Vrch., Tbz.

184417   Obhled Svazek: 10 Strana: 0217
Obhled. Obhledy = zkoumání jmění že- nichova nebo nevěstina od rodičů nevěsti- ných nebo ženichových. Vyhl. II. 69. Vz VI. 9.

184418   Obhlédať Svazek: 7 Strana: 1341
Obhlédať ohnišče = prohlédnouti hospo- dářství rodičů nevěstiných a pozorovat ne- věstu. Brt. Sv. 3.

184419   Obhlédati koho Svazek: 7 Strana: 0009
Obhlédati koho. Obhlídne-li šestinedělka svatebníky, seperou se n. vůz se jim zvrátí. Mus. 1853. 475. — se kudy: po obzoru. Us. Pdl. Co ho obhlédlo = co se mu uzdálo. Laš. Brt. D. 237.

184420   Obhlédati, obhlídati; obhlížeti Svazek: 2 Strana: 0213
Obhlédati, obhlídati; obhlížeti, el, en, ení; obhlédávati, obhlédnouti (obhlíd- nouti), dnul a dl, ut, utí, vůkol hleděti, umschauen, umsehen, ersehen, ausersehen; seznámiti se, přivyknouti, zkusiti, sich um- sehen, gewöhnen. Jg. — koho = uhranouti, beschreien. Někdo to dítě obhlídl. Ros. — co komu (podlé čeho). Andělé podlé bo- žího poručení každému místo obhlédli. Kom. Si něco obhl. Rk. Někomu zem o. (nalézti). Br. — se. Až se trochu obhlídne (si při- vykne). Ros. — se kde. Až se ve světě, mezi lidmi obhlídne (něco zkusí). Ros. — Jg.

184421   Obhlédavý Svazek: 2 Strana: 0213
Obhlédavý, umhersehend. Jg.

184422   Obhlédlý Svazek: 7 Strana: 0009
Obhlédlý, auserlesen. Mor. Měl už ne- věstu o-dlú. Brt. D.

184423   Obhledně Svazek: 10 Strana: 0217
Obhledně, umsichtig. O. něco zkoumati (opatrně). Krok I. d. 121.

184424   Obhlednosť, obhlídnosť Svazek: 2 Strana: 0213
Obhlednosť, obhlídnosť, i, f., obhled- nutí, die Umsicht. Měst. bož.

184425   Obhlédnouti, obhlídnonti Svazek: 2 Strana: 0213
Obhlédnouti, obhlídnonti,vz Obhlédati.

184426   Obhledný Svazek: 7 Strana: 0009
Obhledný, periskopisch. Nz

184427   Obhledný Svazek: 10 Strana: 0217
Obhledný. Místo zevšady o-dné. Msn. Od. 205.

184428   Obhledný, obhlídný Svazek: 2 Strana: 0213
Obhledný, obhlídný, opatrný, umsichtig, klug. Baiz. Obhlídati, vz Obhlédati.

184429   Obhlenec Svazek: 7 Strana: 0009
Obhlenec, nce, m., griffithia, die Griffi- thie, rostl. Vz Rstp. 1869. Obhliadať = obhlédati. Slov. Loos.

184430   Obhliadný Svazek: 7 Strana: 0009
Obhliadný = obhledný. Slov. Loos. Obhlídka, v, f., die Be-, Um-, Rund- schau. J. tr., Šd.

184431   Obhlídka Svazek: 10 Strana: 0217
Obhlídka, y, f. O. vojenská (je-li vše v pořádku). Vz Ott. XVIII. 540.

184432   Obhlídkový. O Svazek: 10 Strana: 0217
Obhlídkový. O. četa. Stan. I. 264.

184433   Obhlídnutí Svazek: 2 Strana: 0213
Obhlídnutí, obhlédnuti, das Um-, Er-, Ausersehen. Jg.

184434   Obhlídný Svazek: 7 Strana: 0009
Obhlídný, umsichtig, klug. Šm.

184435   Obhlobně Svazek: 10 Strana: 0636
Obhlobně, bní. pl., f. = obruba u studny. Vz Brt. Slov.

184436   Obhlodati Svazek: 2 Strana: 0213
Obhlodati, abnagen. — co čím. To myš svým zoubkem obhlodala. Us. Vz Ohlodati.

184437   Obhloubiti co Svazek: 8 Strana: 0242
Obhloubiti co: pramen. Mtc. XVIII. 229.

184438   Obhloubný Svazek: 2 Strana: 0213
Obhloubný, etwas tief. Ros.

184439   Obhmyzati Svazek: 2 Strana: 0213
Obhmyzati, al, án, ání, oblézati.Lex. vet.

184440   Obhoditi Svazek: 2 Strana: 0213
Obhoditi, il, zen, ení; obházeti, el, en, ení, obhazovati, um-, bewerfen. — co okolo koho. Obhodil plášť okolo sebe. Jg. — co, se čím: pláštěm. Jg. Zeď maltou ob., an-, bewerfen, berappen. Us. Hý.

184441   Obholiti Svazek: 7 Strana: 0009
Obholiti -= oholiti. Us. Tč.

184442   Obhomolý, obhomolovitý Svazek: 2 Strana: 0213
Obhomolý, obhomolovitý,etwas konisch. Rostl.

184443   Obhoňky Svazek: 7 Strana: 0009
Obhoňky = holce, obrážený ječmen, hrubé kroupy. Us. Rgl.

184444   Obhonný Svazek: 7 Strana: 0009
Obhonný, vz Othonný.

184445   Obhor Svazek: 7 Strana: 0009
Obhor, u, m., das Umfurchen. Rk.

184446   Obhorať Svazek: 7 Strana: 0009
Obhorať = obhořeti. Laš. Tč.

184447   Obhořalý Svazek: 2 Strana: 0213
Obhořalý (zastr.), obhořelý, opálený, osmáhlý, abgebrannt, herum verbrannt. Kláda obhořalá. Jg. — od čeho: od slunce obh.D.

184448   Obhořčiti Svazek: 2 Strana: 0213
Obhořčiti, il, en, ení, obhořčovati, hoř- kostí naplniti, napustiti. Obhořčilo se srdce mé. Ms.

184449   Obhoření, n Svazek: 2 Strana: 0213
Obhoření, n., das Um-, Abbrennen. Klo- bouk pro stín a proti obh. (od slunce). V.

184450   Obhořenina Svazek: 2 Strana: 0213
Obhořenina, y, f., obhořelé místo, der abgebrannte, versengte Ort. Byl.

184451   Obhořeti Svazek: 2 Strana: 0213
Obhořeti, el, ení, obhárati; obhořívati, obhárávati, vůkol hořeti, umher brennen, abbrennen. Jg. Kláda obhorela, dúm obho- rel. Berg. — od čeho: od slunce. Kom. čím: sluncem. Gern., Lk. — jak. Nohy jim obhořaly až do kosti. Bart.

184452   Obhou Svazek: 2 Strana: 0213
Obhou, u, m. O. při orání, vz Obehnati (na začátku).

184453   Obhoustný, obhoustlý Svazek: 2 Strana: 0213
Obhoustný, obhoustlý, etwas dicht. O. sítko,1591., jícha. Kuch. kn.

184454   Obhovor Svazek: 2 Strana: 0213
Obhovor, u, m., opis, obtlumočení, Um- schreibung, Paraphrase, f. Ku komu prosby ty přinášel, dokládá Pavel nějakým o-em. Sš. Ž. 46. O-em a opisem nejakým Draví. Sš Ž. 71. — Mark. log. 199.

184455   Obhovor Svazek: 7 Strana: 0009
Obhovor, u, m. Vz Jg. Slnosť. 55., 82.

184456   Obhovorný Svazek: 7 Strana: 0009
Obhovorný = opisný. O. způsob. Sš.

184457   Obhozený Svazek: 2 Strana: 0213
Obhozený, vz Obhoditi.

184458   Obhrabati Svazek: 7 Strana: 0009
Obhrabati, umrechen. Bola by som vás ja zlatom o-la, sriebrom obsypala. Slov. Sl. spv. IV. 149.

184459   Obhrada Svazek: 2 Strana: 0213
Obhrada, y, f., Umzäunung, umzäunter Platz. Rk.

184460   Obhradí Svazek: 2 Strana: 0213
Obhradí, n. Glacis. Rk.

184461   Obhradí Svazek: 8 Strana: 0242
Obhradí, n. O. hradu Ostravy. Pras. Těš. 86.

184462   Obhradit Svazek: 8 Strana: 0242
Obhradit = vypraviti, poříditi. Debe mně to tam někdo o-dil. Zábř. Brt. I). II. 350.

184463   Obhraditi Svazek: 2 Strana: 0213
Obhraditi, il, zen (v obec. mluvě : -žen), ení, umzäunen, einfrieden, vermachen. Je- richo bieše obhrazeno. BO. — co: pole. Jg. — co čím: město zdí. Us. — Pass.

184464   Obhradný Svazek: 7 Strana: 0009
Obhradný, Futter-. Slov. Ssk.

184465   Obhraniti Svazek: 2 Strana: 0213
Obhraniti, il, ěn, ční. — co, vermarken. Ros.

184466   Obhranný Svazek: 7 Strana: 0009
Obhranný, rundum kantig. Kv. 1842

184467   Obhrazený Svazek: 7 Strana: 0009
Obhrazený, umschanzt. Vz Rst. 451.

184468   Obhrčovec Svazek: 7 Strana: 0009
Obhrčovec, vce, m, byrsonima, rostl. Vž Rstp. 210.

184469   Obhrdnút koho Svazek: 7 Strana: 0009
Obhrdnút koho = pohrdnouti kým. Slov. N. Hlsk. XXI. 80.

184470   Obhrknouti Svazek: 7 Strana: 0009
Obhrknouti, umstellen, umzingeln. Jak přišel dom, hned ho děti o-ly. Us. Šd. — Hol. 310., Brt. D. 237.

184471   Obhrnouti Svazek: 2 Strana: 0213
Obhrnouti, nul, ut, utí, obhrnovati, okolo hrnouti, umthun, umhäufen. Jg. — co čím: stromy zemí. Jg. Obhrnou tebe nepřátelé tvoji náspem. Sš. L. 185. — co (se) okolo čeho. Zem okolo stromů. Jg. Obhrnuli se muži okolo toho domu (schlossen es ein). Gen. — co komu čím kdy. Voda v plavbě mi obhrnujíc ústa protivně mokem. Krok. — Jg-

184472   Obhrnovať koho Svazek: 7 Strana: 0009
Obhrnovať koho. Strach mě o-val = obcházel. Laš. Brt. D. 237.

184473   Obhroublosť Svazek: 2 Strana: 0213
Obhroublosť, i, 1, obhrublosť = obhroub- nosť. Jg.

184474   Obhroublý Svazek: 7 Strana: 0009
Obhroublý. O. svazek, Jir, tělo, Osv. I. 260., slova. Ib. 1886.

184475   Obhroublý čím Svazek: 9 Strana: 0193
Obhroublý čím. Básnický plod formou o-blý. Mtc. 1899. 56.

184476   Obhroublý, obhrublý, obhroubný Svazek: 2 Strana: 0213
Obhroublý, obhrublý, obhroubný, gröblich. O. sukno, obyčeje, kniha. Jg. Ob- hrable, etwas grob. Brt.

184477   Obhroubnosť Svazek: 2 Strana: 0213
Obhroubnosť, i, f., hrubosť, Gröblichkeit, f. Jg.

184478   Obhroubný Svazek: 2 Strana: 0213
Obhroubný, obhrubný, náhrubý, něco hrubý, gröblich, etwas dick. O. strava (Rad. zv.), plátno. O. litera, šíje koňská. Ja. O. člověk. Us. Slovy čím výše tím obhrubněj- šími. V.

184479   Obhroubný Svazek: 7 Strana: 0009
Obhroubný. O. dříví (ne drobné). Výb. II. 1614., V.

184480   Obhrubiti Svazek: 7 Strana: 0009
Obhrubiti = obroubiti Slov. Bern.

184481   Obhruškovitý Svazek: 2 Strana: 0213
Obhruškovitý, birnförmig. O. bobule u lilku. Rostl.

184482   Obhryzek Svazek: 7 Strana: 0009
Obhryzek, zku, m.. das Abgenagte; Kern- gehäuse. Us. Tč. Vz Ohryzek.

184483   Obhryzený Svazek: 2 Strana: 0213
Obhryzený, ohlodaný, unmaget. Us.

184484   Obhrýzti Svazek: 2 Strana: 0213
Obhrýzti, obhryzu, zl, zen, zení: obhry- zati; obhryzovati, vůkol hrýzti, be-, um- nagen. V. — co čím. Koza obhryzla stro- meček, myška zoubkem syreček. Us. — co okolo čeho. Pes obhryzl maso okolo kosti. Jg.

184485   Obhřebenka Svazek: 7 Strana: 0009
Obhřebenka, y, f., lophocolea, der Kamm- kelch, rostl. Vz Rstp. 1818.

184486   Obhřebenka Svazek: 9 Strana: 0193
Obhřebenka, y, f., lophocolea, rostl. Vz Ott. XVI. 339.

184487   Obhubec Svazek: 7 Strana: 0009
Obhubec, bce, m., gastonia, die Gastonie, rostl. Vz Rstp. 770.

184488   Obhustlý Svazek: 7 Strana: 0009
Obhustlý, etwas dicht, halbdicht. Dch.

184489   Obhústný, obhouštný, obhustlý Svazek: 2 Strana: 0213
Obhústný, obhouštný, obhustlý. O. jícha. Kn. kuch. 1591. Obhvězdný, um die Sterne gehend. Krok. Obcházecí pochod, Umgehungsmarsch, m. Dch. Obcházení, n., chození okolo, die Um-
gehung, Begehung. D. Bez o. někam se ubí-
rati (bez zápolí. Kom.) Jg. O. peněz. Jel.
O. = úřadu hledání. Kom.

184490   Obchádzaný Svazek: 10 Strana: 0636
Obchádzaný člověk = nevšímaný. Phľd. XXIII. 679.

184491   Obchádzať Svazek: 7 Strana: 0009
Obchádzať = obcházeti. Slov. Bern.

184492   Obcházanica Svazek: 7 Strana: 0009
Obcházanica, e, f. = kaše s krví (co zůstane od jelit, z jelit vyběhlá) usmažená. Val. Vck. U Star. Jičína. Vhl.

184493   Obcházečka Svazek: 9 Strana: 0193
Obcházečka, y, f. = žena oznamující občanům pohřeb něčí. Jrsk. XXII. 234.

184494   Obcházečka Svazek: 10 Strana: 0217
Obcházečka, y, f. Vesnická o., která mrtvoly umývala, do rakví strojila a také obcházela příbuzné a známé, oznamujíc úmrtí i čas pohřbu. Jrsk. XXVII. 167., XXII. 234.

184495   Obcházení Svazek: 7 Strana: 0009
Obcházení = obcování. Důvěrné s ně- kým o. Mus. 1880. 96.

184496   Obcházení Svazek: 7 Strana: 1341
Obcházení, n., obcházka, y, f. = zbylá nádivka jelitová. Ta se peče a má totéž jméno. Na Hané. Wrch.

184497   Obcházeti Svazek: 2 Strana: 0213
Obcházeti, vz Obejíti.

184498   Obcházka Svazek: 2 Strana: 0213
Obcházka, y. f., obcházeni, der Rund- | gang, die Begehung, der Umgang. Dch. S Hlučné o-ky po náměstí. Puch. Obcházkami a bezcestím šlakovati budu po nich. Čes. včei. — 0., der Kreuzgang. Reš.

184499   Obcházka Svazek: 7 Strana: 0009
Obcházka hudební, der Zapfenstreich; O-ku činiti, einen Umzug, eine Musterung halten. Dch., Lpř. Nemocní ob-kou léčení, ambulatorisch behandeln, behandelte Kranke. Dch. O. vojenská. NA. III. 79. S o-kou. Vz Jg. Slnosf. 79.

184500   Obcházka Svazek: 8 Strana: 0242
Obcházka (obcházanice), y, f. = zbytek nádivky jelitové; na Jicku jí říkají nevlezlo, gt. -a, t. j. co nevlezlo do jelit. Brt. D. II. 479.

184501   Obchendovati Svazek: 10 Strana: 0636
Obchendovati = dvořiti se děvčeti. Phľd. XXIV. 480.

184502   Obchlustati Svazek: 7 Strana: 0009
Obchlustati = obházeti, omítnouti, an- werfen. O. zeď. U Brušperka Mtl.

184503   Obchod Svazek: 7 Strana: 0009
Obchod = obcházení. Cizí slovce, pokud o. mají v knihách. Mus 1880. 48. Byl jsem na o-dech = v čas jubilejní z chrámu do chrámu n ke křížům. U Příbora. Brt. D. 237. — O. = posluha, die Bedienung. Cf. Obchodzovati Na Hané. Bkř. — O. = živ- nosť. Jakým o-dem tam bude (jakou živ- nosť bude tam provozovati) ? Zlínsky. Brt. Aby shlídl mravy a o-dy lidské. Pož. 232. — O. = tržba. O. bankovní Us. Pdl. Zboží o-dem dostávati. J. tr Šafrán za příčinou obchodu pěstovati. Us. O. ten již nešel přes jich ruce. Šf. Při moři se o. s kožemi vedl. Sš. Sk. 122. V o-du-li opravdu dbáš, více vyděláš. Sbor. uč. O o. řím. a řec vz Vlšk. 503. — O. = porticus, síň. Chodieše Ježíš v chrámě, v o-dě Šalamúnově, ostúpichu jej židové. Ev. víd 34.

184504   Obchod Svazek: 7 Strana: 1341
Obchod. Dějiny o-du v Čech. Vz Ott. VI. 173., 428. nn. — O. = processí. Aby o. celý s vigiliemi na týž den se mšemi zá- dušními slúžen a činěn byl. Arch IX. 425. a j.

184505   Obchod Svazek: 8 Strana: 0242
Obchod. O. europsky. Vz Ott. VIII. 917. — O. = porticus, síň, Ev. vid. 73. J. 10. 23. — O. (záp. Mor), ochod (han.) = kravské při- rození. Brt. D. II. 350.

184506   Obchod Svazek: 8 Strana: 0252
Obchod, stagnum. K. cap. 106. 305. — O., vz Obchod (3. dod.).

184507   Obchod Svazek: 9 Strana: 0193
Obchod absolutní, relativní a pomocný. Ott. Říz. I. 96. O. čím. Sr. předcház. Obejíti se. — O. = obcování. Lidé v o-du milí. Jg. (Mus. 1871. 338. ).

184508   Obchod Svazek: 10 Strana: 0636
Obchod, u, m. Dějiny řemesel a o-du v Čechách ve XIV. a XV. stol. Sepsal Z. Winter. V Praze 1906. — O. = perioda. 1587. Čes. 1. XV. 29.

184509   Obchod, u, obchodek Svazek: 2 Strana: 0214
Obchod, u, obchodek, dku, m. O., z ob- choditi. O., chození okolo, otáčení-se, ob- cházka. Bibl. Der Umgang, Umlauf. O. krve (obíhání). L. Zemřeli sú na púšti pro přě- dlúhý o. cěsty (circuitus). BO. — O., obchá- zení od jednoho k druhému, Umgang, m. Roční o. statků (objíždka). L. — O., pro- cessí, der Umgang, die Procession. O. okolo kostela. O. pohřební. O. čili supplikace (u Ří- manův). L. Mají o. a mši zádušní za ty duše činiti. Chron. Igl. 33. (Gl. 183.). O. za mrtvé. 1522. — O., obcování, spolek, der Umgang, Verkehr, die Gesellschaft. O. míti s kým (obcovati). D., Har. — O., živnosť. Das Ge- werbe, Geschäft, die Verrichtung, Hanthie- rung, der Verkehr. Jg. Všeliký o. Dch. O. vésti. D. Jaký o. vede? Ros. Krádežem svůj o. vedeme (myši). Rad. zv. Spolčení v o-dích. Br. Hospodářství jest nejlepší o. Cyr.V tom vedu o. (tím se živím). Har. Jméno, vlasť i o. jsme zapsali. Har. Války za o. míti. Flav. O. má v měnění peněz. Jg. — O., kupčení, tržba. Geschäft, Gewerbsgeschäft, n , der Handel, die Handlung. Poněvadž ob- chod souvisí s obchoditi a obcházeti a tato slovesa s předložkou s pojíme (obcházeti s něčím), tedy je prý vazba obchod s ně- čím lepší vazby: obchod v něčem. Obchod s jedem, J. tr., s obilím, s barvami, s hed- vábím, se suknem, Dch., s obilím, D., s pa- pírem. Jg. O. s knihami, s věcmi uměleckými. Pr. Ale také vazba obchod v něčem je dobra dle anologií: V koních kupčiti a ob- chod vésti. V. V knihách kupčiti. V. Kup- čiti ve víně, ve stříbře, v železe, v suknech. Br. Handlovati v koních, knihách, V., ve dříví. D. Tedy i: O. v železe, D, v potra- vinách (Viktualienhandlung), v osadnickém zboží (Kolonialwaarenhandlung), ve vínech, v hračkách, v ovoci a plodinách (Obst- und Früchtenhandel), ve skle, Dch., v loketním zboží, v kožich (kožený), Us., ve zboží smí- šeném, J. tr., Nz., v obilí. Jg. Vede obchod v krátkém zboží (krade). Us. u Kunv. Msk. V tom vedu o. Har. V prodeji a koupi o. vésti. V. Obchod vésti v nějakém zboží. Dl. 1746. Méně obyčejné jest dle Brs. 114.: o. vésti něčím o. kožemi, vz Obchoditi se. — O. kupecký, kramářský, prostředniční. Balb., Jg. O. zahraniční n. mezinárodní (velko- kupec, kupec, obstaravatel), vnitrozemský, pobřežný, zámořský, mezizemní (Zwischen- handel), činný, trpný, podomovní, S. N., vý- vozný, průvozný (Durchfuhr-H.), Nz., od- sylatelský (Speditions-H.), po zemi, po moři, stolový (Stand-H.), svobodný, J. tr., živý (jistý, výnosný), Šp., kněhkupecký (vz Kněh- kupec), podludný (Schleich-). O. přívozní, peněžnický, obstaravatelský (Kommissions-), vlastní, malý, drobný, ochablý, volný, pe- něžní, s listinami úvěrnými, ve zboží různém, poloviční, přespolní, zahraniční, s cizími ze- měmi, clo cizozemska, domácí, hlavní, ve velkém, podomní, v droždí, dovážecí (Import-). O. od domu k domu, dodávací (Lieferungs-), na podíl, solní, zasylatelský, směnný(Tausch-), směneční, ve směnkách, se směnkami, ve zboží materialném, ve zboží kuchyňském, kořenném. Šp. O. pivní, Biergeschäft, niťař- ský, Zwirnhandel. Dch. O. vésti, J. tr., V., míti v něčem. Šp. Dáti, pustiti se v ob- chody; vyzvati k o-du. Nz. Svoboda, stav o-du; ministerium tržby a o-du; o. vésti způsobem směnečním; o. po domích provo- zovati. J. tr. Všeliké živnosti a obchody váznou. J. tr. O-dem peníze obrátiti. Nz. Živo, mrtvo v obchodech; o. kaziti; něco z o-du vzíti. Šp. O. vyříditi, obstarati, zří- diti; o-dy za hotové peníze; o. z ruky do ruky; tíseň v obchodech; o. vedoucí; správa, správce o-du; zkušenosť v o-du. Sp. O. stojí, lépe: vázne; o. postupuje, lépe: se zmáhá; o. jde, lépe: kvete. Vst. Všechen o. je za- ražen; obchody se mu daří; obchod klesá. Dch. O. tržební. O. městský, städtisches Handelsgeschäft. Václ. III., Pr. 1861. 26. O. neprospívá, jde na zkázu, jde zpět; zákon o o-du; uvázati se v o.; poměr, řízení, ztráta, znalec o-du; úrok z o-du. O. vzdělati (em- porheben). Er. Obchodem něco od sebe dáti. Er. Vzdal jsem se všeho o-du s tímto domem (přestal jsem s ním kupčiti). Bs. Má svůj vlastní o. a krám. Lom. Po domích o. vésti. D. Kdožby se škodou o. vedl? Kom. Jeho o. není hrubě valný. D. O o-du vůbec vz KP. I. 70., S. N. V. 952. O o-du v Čechách, vz S. N. II. str. 315. B. VI., Tk. II. 390.-414. O dějepise obchodu v Čechách vz S. N. II. 315. C. Vz Spojba, der Verkehr. — O., ob- cházení, zacházení, der Umweg, Umgang. Šel s nimi v ?. lesy i horami, aby ze zadu napadl na silného vraha. Mus. — O. zadní, koneční střevo, der After, Afterdarm, Mast- darm. O. vyšlý. Byl. — O., zaměstnání, Be- schäftigung. Vlastní ženský o. jest s pře- divem od lnu aneb vlny zacházeti. V. abc. 55. Císařové takovému o-du (šití, přádlu atd.) dcerky své dali vyučovati. Ib. 56.

184510   Obchodek Svazek: 7 Strana: 0009
Obchodek, das Geschäftchen. Dch. Vz Obchod.

184511   Obchodidlo Svazek: 2 Strana: 0214
Obchodidlo, a, n., místo k obchození, der Wandelplatz, Umgang. Život náš jest všech psot o. Mudr.

184512   Obchodilosť Svazek: 2 Strana: 0214
Obchodilosť, i, f., ošumělosť. O. šatu. Abgetragenheit, f. Jg.

184513   Obchodilý Svazek: 2 Strana: 0214
Obchodilý, ochodilý, abgetragen. O. šaty (ošumělé). D.

184514   Obchodiště Svazek: 2 Strana: 0214
Obchodiště, ě, n., der Handelsplatz. Rk.

184515   Obchoditel Svazek: 2 Strana: 0214
Obchoditel, e, m., der Umgeher. L.

184516   Obchoditelka, y, obchoditelkyně Svazek: 2 Strana: 0214
Obchoditelka, y, obchoditelkyně, ě, f., die Umgeherin. Jg.

184517   Obchoditi Svazek: 2 Strana: 0214
Obchoditi, il, zen, ení, obcházeti, el, ení; vz také Obejíti. — O., choditi okolo čeho, umgehen; obchod vésti, hanthieren, Gewerbe treiben, handeln; něco chozením otříti, abnützen; ostarati, besorgen. — co. Řeka horu obchodí. Háj. O. pohřeb, L.; boty, šaty. Jg. Obchodí mne to = baví. Šm. Řeka obchodí všecku mouřenínskú zemi. BO. — koho. Slabota mne obchodila. Na mor. Zlinsku. Brt. — co proč: zdi pro vy- šetření míst slabých o. L. — se s čím. Kdo se s mečem rád obchodí, ten od meče často schodí. D. Ktož sě s krotkostí obchodí (spo- kojí). Alx. 1116. Kdo se s moudrostí obchodí. Cat. Chudou se stravou obchodím se (spo- kojím se). Rad. zv. Kdo se vnitř s nená- vistí obchodí a milosť zevnitř ukazuje. Mudr. Sv. Martin nechtě se již déle s světem o. Pass. 984. Kterak se mnú lstivě obchodí. Pass. 793. — se čím: loupežem se o. Zříz. marg. mor. Kterou komu přirození živnosť uložilo, tou se obchoď, netáhna se výše. Mudr. O. se žebráním. Chč. 448. Zlý neví, čím se dobrý obchodí. Č. 35 O se čáry. Výb. I. 275. Čím se obchodíš, že žádného nedo- statku nemáš? GR. Co já činím V čím se obchodím, že své mladosti, krásy a mladých let bez úrody stavím? BN. — v čem. Ob- chodili sú v húněch, v kožiech. ZN. —- se po čem. Věrně se po švej práci obchodí. GR. — s adv. Ty se hubeně obchodíš. Zk. 296.

184518   Obchoditi Svazek: 7 Strana: 0009
Obchoditi, vz Obejíti.

184519   Obchoditi Svazek: 8 Strana: 0565
Obchoditi. Jakož se tiem o-dí (obchoduje). Tov. kn. 6.

184520   Obchoditi Svazek: 9 Strana: 0193
Obchoditi. Ale opatrně se s ní (s pravdou) obchodí. Chč. S. L 435.

184521   Obchoditi čím Svazek: 7 Strana: 1341
Obchoditi čím. Lúpežem se obchodili. Arch. X. 322.

184522   Obchoditi čím Svazek: 10 Strana: 0217
Obchoditi čím. Živiti se a o. kupectvím. Lbk. 16. O. se lží. Rokyc. Post. 75a. — v čem. Sr. Obejíti, Kupčiti.

184523   Obchoditý Svazek: 10 Strana: 0217
Obchoditý. Ö. kamna = která lze obejiti, od stěny postavená. Val. Čes. 1. XII. 228.

184524   Obchodkář Svazek: 7 Strana: 0009
Obchodkář, e, m , der Geschäftelhuber. Dch.

184525   Obchodně Svazek: 7 Strana: 0009
Obchodně, kaufmännisch. O. vzdělaný. Vz Obchodnicky.

184526   Obchodněpolitický Svazek: 10 Strana: 0217
Obchodněpolitický. U. ucelení říše, Nár. list. 1903. č. 291. 21., styk. Ib. 1904. 293. 17.

184527   Obchodněpolitický Svazek: 10 Strana: 0636
Obchodněpolitický. Nár. list. 1905. 326. 21.

184528   Obchodní Svazek: 2 Strana: 0215
Obchodní, Handlungs-, Handels-. O. ko- mory (obchodní a živnostenské komory), politika, právo, sjezdy, soudy, vědy, vz S. N., jednatel, kniha, účet, dopisování (dopi- sování u věcech obchodních), obvod, živnosť, spolek, zákon, dům, místo, obyčej, zvyk, senat, smlouva, pohledanosť, základ, dluhy, J. tr., věc, zboží, bylina, rozvaha, list, stav, správce, místnost', spojení, kapitál, dopis, společník, pravomocnosť, záležitosť, společ- nosť, váha, dohodce, spojení, poměr, pro- středky, cena, hodnota, rejstřík, odbor, město, soustava, příkazník, přítel, dopisovatel, ná- řadí, náklad, potřeby. Šp. Sklad obchodních a kupeckých knih. Dch. O obchodních znám- kách vz Prm. 1878. č. 3. O. jednání, zá- konník, řízení (Handelsgeschäft). Skř. O. čas, běh, závod. HGB. Vz Tržební.

184529   Obchodní Svazek: 7 Strana: 0009
Obchodní svět, Kř. Stat. 4., národ, Pdl., lidé, dráha, Commercialbahn, noviny. Dch. Cf. Pr. tr. 120, 134.

184530   Obchodní Svazek: 7 Strana: 1341
Obchodní literatura. Vz Ott. VI. 354. O. komory. Vz ib. 174.

184531   Obchodní Svazek: 10 Strana: 0217
Obchodní právo, knihy, soud, zákon atd. Sr. Ott. XVIII. 541. nn. O. cesty (staré) ve Slez., z Moravy. Vz Vlasť. III. 171., 198.

184532   Obchodní Svazek: 10 Strana: 0636
Obchodní cesty a cla v Čechách ve XIV. a XV. stol. Vz Wtr. Řem. 99., 100., 101., 351., 368.

184533   Obchodnice Svazek: 2 Strana: 0215
Obchodnice, c, f., die Handelsfrau. Jg.

184534   Obchodnický Svazek: 2 Strana: 0215
Obchodnický, obchodníku náležející, k ně- mu se vztahující, Kaufmanns-, Handels-. O. živnosť, Ros., soud, řad, J. tr., spolek, váha, stav, Šp., loď, Us., škola, stav. S. N.

184535   Obchodnicky Svazek: 7 Strana: 0009
Obchodnicky = obchodně. Us. Pdl.

184536   Obchodnictví Svazek: 2 Strana: 0215
Obchodnictví, n., obchodnická živnosť, obchod, das Gewerbe, die Handelschaft, Kauf- mannschaft. Ros.

184537   Obchodnictvo Svazek: 2 Strana: 0215
Obchodnictvo, a, n., obchodníci, die Ge- schäftswelt. Dch.

184538   Obchodníček Svazek: 2 Strana: 0215
Obchodníček, čku, m., řebříčky ovčí na seno. Us. Dch. Vz Jesle.

184539   Obchodničiti s čím Svazek: 8 Strana: 0242
Obchodničiti s čím: s kožkami. Phľd. 1893. 67.

184540   Obchodníčka Svazek: 8 Strana: 0242
Obchodníčka, y, f. O. při svatbě = umy- vačka, zváčka, kuchařka, které peřin nevy- dávají, dokud si jich ženich nevyplatí. Vz Phľd. 1895. 593.

184541   Obchodník Svazek: 2 Strana: 0215
Obchodník, a, m. V. O., který se nále- žitostmi prokázal, ob. prokázalý, osvědčený. Er. O. ve víně nebo: s vínem? Nejlépe: vinař. O. v železe nebo: se železem? Nejlépe: že- lezník. O. v mouce nebo: s moukou? Nej- lépe: krupař, moukař. O. ve skle = sklenář. Dejme tedy slovo učiněné z pojmenování věci koncovkou: -ař, -ář nebo -ník. Vz tyto přípony. Ostatně vz Obchod (s něčím, v ně- čem). Pečlivosť pořádného obchodníka. HGB. Vz Kupec, Rb. str. 269. Stran přísloví vz Hříva.

184542   Obchodník Svazek: 10 Strana: 0217
Obchodník, a, m. Přijde-li o. do domu se zbožím a položí je na lože, zůstane mu ležeti, neprodá ho; vypadne-li mu náhodou z ruky, bude míti na ně dobrý odbyt. Mtc. 1. 1897. 61.

184543   Obchodník Svazek: 10 Strana: 0636
Obchodník, a, m. O. lesů = kdo chodí na obchoze kdo les obchází, aby ho střáhl. 1566. Arch. XXII. 257. - O. v dříví (= s dřívím). Tk. Pam. II. 280.

184544   Obchodnosť Svazek: 2 Strana: 0215
Obchodnosť, i, f., skrbnosť, die Kargheit, Jg.

184545   Obchodný Svazek: 2 Strana: 0215
Obchodný, obchodu se týkající, Gewerbe-, Handlungs-. O. umění, Kon., tovaryšstvo. Reš. — O., skrbný, geizig, karg. Ryt. kř.

184546   Obchodomilovný Svazek: 7 Strana: 0009
Obchodomilovný, handelliebend. Šm.

184547   Obchodosloví Svazek: 7 Strana: 0009
Obchodosloví, n, die Handelskunde. Šm

184548   Obchodospis Svazek: 7 Strana: 0009
Obchodospis, a, m, der Geschäftsauf- satz. Šm.

184549   Obchodovati Svazek: 7 Strana: 0009
Obchodovati = obchod vésti. Nár. list. 1884. č. 225.

184550   Obchodovati po Svazek: 8 Strana: 0242
Obchodovati po souši. Mtc. 1895. 30.

184551   Obchodový Svazek: 7 Strana: 0009
Obchodový = obchodní. O. obvod, mo- ralka. Kzl. 196., 137 , Ssk.

184552   Obchodoznalství Svazek: 2 Strana: 0215
Obchodoznalství, n., die Handelskunde. Rk.

184553   Obchodvedoucí Svazek: 7 Strana: 0009
Obchodvedoucí, ího, m., der Geschäfts- führer. Us. Dch.. Pdl.

184554   Obchôdzka Svazek: 7 Strana: 0009
Obchôdzka = obchůzka. Slov. Loos.

184555   Obchodzovati koho Svazek: 7 Strana: 0009
Obchodzovati koho = obsluhovati. Vz Obchod Slez. Šd.

184556   Obchop Svazek: 8 Strana: 0565
Obchop, u, m. — objetí, amplexus. Vz Mus. fil. 1896. 474.

184557   Obchopiti Svazek: 2 Strana: 0215
Obchopiti, il, en, ení; obchopovati, ob- jati, umfassen, umfangen. — co. Zlosť ob- chopila jeho úmysl. Št. — co čím: ránu baňkou. Lk.

184558   Obchovati koho Svazek: 7 Strana: 0009
Obchovati koho, verpflegen. Rk.

184559   Obchoz Svazek: 2 Strana: 0215
Obchoz, i, f., ochoz, objití, oběh, okolí, okršlek, der Umgang, Umlauf. V., Lom. — O. okrouhlá, der runde Umgang. V. —- O., okolek, okolky, Umschweif, m. — O. Který myslivec by šel na obchoz dnem prve (aby zvěř vyslídil). Klat.

184560   Obchoz Svazek: 10 Strana: 0217
Obchoz. Honiti zajíce s tenaty v o-zích. 1513. Arch. XIX. 222,

184561   Obchozelý Svazek: 7 Strana: 0009
Obchozelý = obchodilý. O. župan. Wtr. exc.

184562   Obchození Svazek: 2 Strana: 0215
Obchození, n., conversatio, Umgang, m. Bohové, jichžto nenie s lidmi. obch. BO.

184563   Obchozený Svazek: 7 Strana: 0009
Obchozený; -en, a, o, Antiquen-. O. zboží. Šm.

184564   Obchozný Svazek: 7 Strana: 0009
Obchozný prodej, prodavač - podomovní. Obt. O. schůze, Wanderversammlung. Dch.

184565   Obchrániti Svazek: 7 Strana: 0009
Obchrániti, obchraňovati. beschützen. Šm.

184566   Obchrániti co Svazek: 10 Strana: 0217
Obchrániti co: svět. Rozb. I. 144.

184567   Obchůd Svazek: 7 Strana: 0009
Obchůd, chodu, m., der Umgang, ob- cházka. Laš. Tč.

184568   Obchůdce Svazek: 2 Strana: 0215
Obchůdce, e, m., obchodník. Víd. list.

184569   Obchudlý Svazek: 7 Strana: 0009
Obchudlý, verarmt; abgemagert. Má o. volky. Slez. Šd.

184570   Obchudnouti Svazek: 2 Strana: 0215
Obchudnouti, dnul a d1, utí, arm werden. Jg.

184571   Obchudnouti Svazek: 7 Strana: 0009
Obchudnouti,verarmen; abmagern. Krávy v zimě o-dnou Slez. Šd.

184572   Obchúknutý Svazek: 7 Strana: 0009
Obchúknutý, angehaucht. Slov. Ako kvietok na úsvite rosou o-tý. Klčk. V. 196.

184573   Obchůzka Svazek: 2 Strana: 0215
Obchůzka, y, f., obcházení, die Ronde (Runde). — O. = hlídka z pěchoty složená, Infanterie-Patrouille. Čsk. O. vojenská. Bur., Čsk. O. noční, die Nachtronde, o. denní, die Tagr., Čsk., okolní, die Streifpatrouille. Dch.

184574   Obchůzka Svazek: 7 Strana: 0009
Obchůzka. O-ku činiti. J. tr. O. hlídek. Kká. Td. 315.

184575   Obchůzkov Svazek: 7 Strana: 0010
Obchůzkový obchod, Hausier-. Us. Rgl.

184576   Obchůzkový Svazek: 9 Strana: 0193
Obchůzkový. O. hostina (po obchůzce účastníkům obchůzky připravená). Mtc. 1899. 53.

184577   Obchvátiti Svazek: 7 Strana: 0010
Obchvátiti. Představa jaksi obchvaco- vala pravdu. Masaryk.

184578   Obchybati Svazek: 7 Strana: 0010
Obchybati co čím: kamením, hnojem = obházeti, umferfen. Laš. Tč.

184579   Obchycení Svazek: 2 Strana: 0215
Obchycení, n., das Umfassen. V.

184580   Obchytiti Svazek: 2 Strana: 0215
Obchytiti, il, cen, ení; obchycovati, ob- jati, umfangen, umarmen, umfassen, fassen. — koho. St. skl. Malé místo mnoho lidí obchytí. Mand. — koho, co čím; rukama. Biancof. Paní rukama objav a obchytiv s ní na truhle poslehl. BN. — co v co. Ji v své ruce dobře obchytil. BN. — jak: s pláčem. Výb. II. 56.

184581   Obi Svazek: 7 Strana: 0010
Obi = obá. Slov. Na čo si sa vydávala, keď si málo perin mala; trafí býti velká zima, zamrzneme obi dvaja Sl. spv. III. 88

184582   Obícka Svazek: 2 Strana: 0215
Obícka, y, f., obec, kleine Gemeinde. Jg.

184583   Obícka Svazek: 7 Strana: 0010
Obícka, sam. u Richmburka. — O. = obec, obecní pozemky; louky u Leskovic a u Střechova v Tábor. — O-ly = lesy u Dubu u Kloušovic v Tab. — Na O-kách = pole n Sadské a St. Kolína, BPr., ulice v N. Bydžově. Kšť.

184584   Obícný Svazek: 7 Strana: 0010
Obícný = žrout. Laš.: obistný Brt. D. 238.

184585   Obícný Svazek: 9 Strana: 0193
Obícný = objícný.

184586   Običnosť Svazek: 7 Strana: 1341
Običnosť, i, f., consuetudo. Pršp. 84. 24.

184587   Običnosť Svazek: 10 Strana: 0217
Običnosť v VII 1341. za Obchodní oprav v: obyčnosť.

184588   Običov Svazek: 7 Strana: 0010
Običov, a, m., vz Obcov.

184589   Običtov Svazek: 7 Strana: 0010
Običtov, a, m , Običtau, ves u Žďáru v Brn.

184590   Obid Svazek: 2 Strana: 0215
Obid, u, m., pohled, m. obvid (viděti). Gb. Hl. 112. V obid — v obvid, in conspectum. St. skl. 2. 27.

184591   Obid Svazek: 7 Strana: 0010
Obid Však tě ona málo před tiem viděla v o. lidem všem. Hr. ruk. 115. — O., gt. oběda, m. = oběd. Laš., slez., slov. Klš , Šd. Už je o hotový; Jdeme od oběda. Laš. Tč. Vař, ženičko, vař obid, to bych ja juž hrubě jid (jedl). SS. P. 503

184592   Obida Svazek: 2 Strana: 0215
Obida, y, f. (zastr.), ublížení, uražení, Be- leidigung, f., Unrecht, n. St. skl. — O., m., na Slov., pohoršitel, ubližitel.

184593   Obida Svazek: 7 Strana: 0010
Obida, y, f. Gf. List. filolog. XI. 337 , Opida (dod.). Die Schmach. Ssk., bv. ruk. An. 216. V Z. wit. mrzkosť. Položili sú mě v o-du sobě. Ž. kl. 87. 9. Vobida, op- probrium. Rozk. 83. Byl-li který apoštol s ním, ješto tu o-du činili Nad ním. Sv. ruk 169.

184594   Obida Svazek: 7 Strana: 1341
Obida, y, f., abominatio. Ž. kl. 87. 9. Cf. Mách. 83.

184595   Obida Svazek: 8 Strana: 0242
Obida. Položen jest tuto v obidu a na vzkříšení. Ev. seit. 8. Luc. 2. 4.

184596   Obida Svazek: 9 Strana: 0193
Obida ho zašla (nouze). Slov. Zát. Př. 209a.

184597   Obida Svazek: 10 Strana: 0636
Obida, y, f. = škoda. To znamená škodu anebo obidu. Phľd. 1902. 388.

184598   Obídek Svazek: 2 Strana: 0215
Obídek, dku, m., malý oběd, kleines Mit- tagsessen. Us.

184599   Obiden Svazek: 7 Strana: 0010
Obiden, dna, m , os. jm. Pal. Rdh. I 124.

184600   Obídení Svazek: 8 Strana: 0242
Obídení = obejití. O. zákonitej vrchnosti. Phľd. XII. 395.

184601   Obidenice Svazek: 7 Strana: 0010
Obidenice, vz Obděnice.

184602   Obíděti Svazek: 7 Strana: 0010
Obíděti, el, ění = bídnym se státi

184603   Obíditi koho Svazek: 7 Strana: 0010
Obíditi koho = bídnym učiniti.

184604   Obiditi koho Svazek: 10 Strana: 0217
Obiditi koho. Židé Ježíše jako lotra obi- dichu. Um. rajhr. 134. Vz Obidovati.

184605   Obidný Svazek: 2 Strana: 0215
Obidný, zastr., beleidigend. O. slova. Na Slov.

184606   Obidný Svazek: 7 Strana: 0010
Obidný, schmachvoll. Slov. Ssk

184607   Obidova Svazek: 7 Strana: 0010
Obidova, y, f.= lesnatá hora u Lysé Hory na Mor Tč.

184608   Obidová Svazek: 8 Strana: 0242
Obidová, é, f., hora ve Frýdecku. Vést, op. 1893. 11.

184609   Obidovati, koho Svazek: 2 Strana: 0215
Obidovati, koho = k nevoli drážditi, zum Unwillen reizen. Na Slov.

184610   Obidství Svazek: 2 Strana: 0215
Obidství, n. = obižstvo. Č. Jg. praví: Omylem, myslím, m. obižství.

184611   Obiduvať Svazek: 7 Strana: 0010
Obiduvať = unavovati, obtěžovati. — koho Slov. Zátur.

184612   Obidva Svazek: 7 Strana: 0010
Obidva = obadva. Vz Obi Obidvoma rukama. Slov. Hol. 205.

184613   Obidvaja Svazek: 7 Strana: 0010
Obidvaja = obadva. Slov. Ntr. V. 7, Koll. 1. 239.

184614   Obidvojaký Svazek: 7 Strana: 0010
Obidvojaký. Teraz tu mi budete o-ci (obadva) deň aj s nocou. Slov. Dbš. Sl. pov. VI. 67.

184615   Obidvoje Svazek: 7 Strana: 0010
Obidvoje = oboje Slov. Ev šk. II. 238.

184616   Obidvojo Svazek: 7 Strana: 0010
Obidvojo = obadva. Slov. Sl. spv. V. 194. Mušime zahynuć o Sb. sl. ps. II. 1. 37.

184617   Obiedňa Svazek: 7 Strana: 0010
Obiedňa, ě. f., die Messliturgie. O. slo- vanská. Let Mt. S. X. 1. 32

184618   Obieliť Svazek: 7 Strana: 0010
Obieliť = oloupati, abschälen O. vajco. Slov. Dbš. Sl. pov. VII. 13.

184619   Obietka Svazek: 7 Strana: 0010
Obietka, y, f. = malá oběť. N. Hlsk. 11. 3

184620   Obih Svazek: 2 Strana: 0215
Obih, u, m., hojnost, požehnání, Uiberfluss, m. Výb. I. 43. Dlúho obih mezi ludem ktvieše. Rkk. 45. Budou jeho (stříbra) obiheni mie- vati. Háj. Bude Bohu ve veselosti sloužiti všelikým obihem oplývaje. Sš. Oa. 197. Váš o. jejich nedostatku vyhověj. Sš. I. 356.

184621   Obih Svazek: 7 Strana: 0010
Obih. Č. Rž. LXVI, Koll. St. 67 V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. List. filol. XI. 338., Mkl. Etym. 218., Obiženství, Na Laš. ob- chod, hojnosť. Tč. Letos něbudźe žodného oběha a kaj neni oběha, tam je chudoba; kaj obih panuje, tam člověk dycky cozi zarobí. Laš. Tč. Obih je pánem bohatství. Laš. Tč. Odplatí o-hem činiúcím pychosť. Ž. kl. 30. 24

184622   Obih Svazek: 7 Strana: 1341
Obih, u, m. Cf. Ž. kl. 30. 24.

184623   Obíhání Svazek: 2 Strana: 0215
Obíhání, n., das Umlaufen. Trip. 43. — O., prošení, Bewerbung. Trip.

184624   Obíhání Svazek: 7 Strana: 0010
Obíhání země kolem slunce. Stě. Zem. 100.

184625   Obíhati Svazek: 2 Strana: 0215
Obíhati, plýtvati, abundare. Vz Obih. Bibl. Obíhá neb plýtvá v zlosti (abundat in malo). BO. Jedli sú do sytosti i roztyli sú sě, obí- hajíce z bohatstvie tvé dobroty. BO. Když v tom pití obihováchu, utěšichu sě. BO.

184626   Obíhati Svazek: 2 Strana: 0215
Obíhati; oběhnouti, hnul a hl, ut, utí, um- laufen. — Kolo obíhá (točí se). D. — co: Tvůj dům v noci obíhající. Lom. — v čem. Obíhá to v ústech, v rukopisu. Šm. — kolem čeho. Země kolem slunce obíhá. — kudy: krev žilami (v žilách) obíhá. Rk. Vz Oběhati.

184627   Obihati Svazek: 7 Strana: 0010
Obihati, obihnúti, abundare. Obihá neb plýtvá. B. mik. Sir. 21. 15. Dvoje pokolenie obihá v hřieších. Ib. Sir. 23. 3.

184628   Obíhavě Svazek: 9 Strana: 0193
Obíhavě někoho (v domě) přijmouti = okolo něbo pořád se toče a p. Horen. 300

184629   Obíhavosť Svazek: 10 Strana: 0217
Obíhavosť, i, f. O. zlata. Nár. list. 1904. 24. 17.

184630   Obíjek Svazek: 7 Strana: 0010
Obíjek, jku, m., v cukrovar., der Kap- penstock. Šm.

184631   Obíjeti Svazek: 2 Strana: 0215
Obíjeti, vz Obiti. O. se = odrážeti se, straniti se. Tkačata sě země české obíjiechu, neb sě kněze Soběslava stydiechu. Dal. 116.

184632   Obil Svazek: 2 Strana: 0215
Obil, i, f., zastr., obilí, die Frucht, das Getreide. Solf.

184633   Obilář Svazek: 2 Strana: 0215
Obilář, e, m., obilní překupník, Getreide- händler; s příhanou, der Kornjude. D.

184634   Obílčí, n Svazek: 2 Strana: 0215
Obílčí, n., blánička velmi útlá a tenká. Rostl. Das Schafhäutchen.

184635   Obilé Svazek: 10 Strana: 0217
Obilé, n. = obilí. Nemají ani vína ani o. Mill. 46. a j

184636   Obílený Svazek: 7 Strana: 0010
Obílený; -en, a, o, getüncht. O dům. Us. Pdl.

184637   Obilí Svazek: 2 Strana: 0215
Obilí, í, n. (obilé, zastr.; obílí, obílé, V.; na mor. Zlínsku posud obilé, ale v městech tamtéž obilí. Brt.), obilíčko, a, n. — O., trávy mající v klasu mnoho zrn moučnatých. Vz Schd. II. 263. Das Getreide. O.: pšenice, žito (rež, ječmen, oves, proso, pohanka. Kom., V.,Pt. O. ozimné (ozim), jarní (jařina), Jg., ja- rina (jař), rýže, kukuřice, polská manna, špalda (tří-, jednozrná, fouska, anglická), ječmen (dvou-, šestiřadý), obecný, plevel. Šp. Které mnoho sype: plenné, pliné, plinné; za mokra svezené: hniličky (navezl si hni- liček); snětivé, muškovité, nemlácené. Sp. Obilné mušky o. vyhryzají. Kom. Setí, kaz (koukol), D., V., hlídač obilí. Sp. O. po úhoru; řad, hrsť, kýše sekaného obilí: pokos, pokosek; požatého obilí: pokladky. Sp. Obilí pěkně, špatně, hubeně stojí, Jg., chytá pražmu (dostává zrní). D. O. se urodilo, neurodilo, leží v řadech. Jg. Plouhati se v obili. Jg. Aby od koukole o. udušeno nebylo, pletí potřebí jest. Kom. O. sklízeti, Br., hromáž- diti, svážeti, mlátiti, vymláceti, klepati, vy- klepávati, V., na vůz naložiti; domů dová- žeti (svážeti), voziti; do perny skládati n. vrstviti (metati, odmítati, pohazovati, Da., Hý.). D. O. dobře sype n. korcuje; o. na kýších n. v hrstech; o. se vlní, se klátí, lehá, dozrává (dochází; obilí dojde. Us. Brt.), sloupkovati (dostává klas); o. do stohu dá- vati; o. kliditi; o. bujně roste, kyne. Šp. O. prodati ještě zelené, das Getreide auf dem Halm verkaufen. O. vrstviti = odmítati. Us. na Mor. Hý. Hojnější vždy obilí na sousední roli. Č. Vz Dvůr, Kráva, Nahodí-li se mezi zralým obilím při žetí ještě klásky kvetoucí, to znamená hlad. Kda. O o. a nemocech jeho vz KP. III. 244., 249. — O., v dalším smyslu též: hrách, čočka atd. Již má všecko o. doma. O. luštinaté. Reš. — O., v užším smyslu = vymlácená zrna. O. suté, das Schüttgetreide, Korn., Reš., osepní na zrně, D., těžké, (pšenice, žito, ječmen), V., měkké (oves), tvrdé n. zimní (jako ječmen, hrách, vika). Jg. Ob. říčicí cíditi, Kom., prohazovati. D. O. půjde nahoru, dolů šp. m. přiskočí, při- platí, spadne atd., vz následující. O. v trhu přiskakuje, V., připlácí, D., Ros., na obilí přiráží, Jg., obilí (s obilí) spadá. Zlob. Při- skakuje cenám ob. Sp. Přiskočí-li obilí neb uskočí čtyři groše (1503.) Er. Než sejde-li obilí neb přiskočí méně čtyř grošův. (?503.) Er. O. na trhu skupovati (1G50.). Er. Na o. mnoho přitahovati (1650.). Er. O. vzrostlo (stojíc na stojatě, ležíc na hrstech. Da.). Us. Ob. draho. V. Obchod v obilí, Jg., J. tr., s obilím. O. strojiti (ve mlýně, nakropo- vati), mlíti, šrotovati. Jg. Zápověď vyvážení obilí. J. tr. O. k setí. Šp. Cena o., lichva v obilí. J. tr. O. přední n. předek, zadní n. zadek n. zadnina n. zaděnek n. pozadek; nevýmelné (které málo mouky v sobě má); námelné, z něhož se mnoho mouky namele; vypadalé: strolky, sdrolky, výtrol; nesporé, námelné, špatné n. špatina. Šp. Zdvíž, setí, zásoba, cena obilí; sklad na o.; o. přemítati, přehazovati, na čisto vymlátiti, váti, vyváti, vyvíti; o. opálati, na opálce přehazovati, aby se z něho prach a plevy vyfoukaly (Mřk.); o. na draho chovati (čekati, až bude dražší); o. v slámě;ocet z o. Šp. Kdo pole pluží, obilí draží. Sp. Pustí-li mužský žen- skou po předku přes lávku, přidraží obilí. Kda. Obilé, kteréž ssuté (ausgedroschen) k svému pokrmu chovala, O. z D. Vz více v S. N. — O. pomocné, das Getreide, welches als pomoc d. h. als Abgabe, Steuer abgelie- fert wurde. Tak že nám i našim potomkuom rži deset mtuov etc. kromě pomocného obilí tak řečeného nad první starodávní platy vy- dávati mají. Priv. Tov. f. 101. — O. a po- travy, vz Rb. str. 269. — O. na mor. Zlinsku také = zboží. Brt.

184638   Obilí Svazek: 7 Strana: 0010
Obilí Cf. List filol. XI 339., Mkl. Etym. 218. Na záp. Mor. o. = ozimé žito. Brt. Z obilé i z jarého i z ozimého. Půh. 11.21. Osení na Mor. śoći či śaći Chodí na śoću. Brt Km. 1885. 5. O se sype (= metá). Na vých. Mor. Obilí se na Mor. žne 1. na po- kos, 2. na postať, 3. na hósera. Vz tato slova a Žénaní, Janovač, Pokládka, Súržica, Polovník, Spolica, Troják, Žíti a hlavně Km 1885 5 —7. Snopy z perny vzaté se oklepávají, pak se rozvazují, klasy se při- hrabují a mlátí se z první slámy či na tvrdo; pak se obilí obrátí a mlátí se z druhé slámy či na měkko: pak se obilí ze slámy vytřásá a sláma v otýpky se váže Tč. O. za kosou bráti (hned vázati). Us. Tkč. Cf. Obilí jako břeh (= krásné). Us. Vhl. Na černej roli o. se rodí. Us. Brt — O. = vymlácená zrna. O. tvrdé: žito, pšenice a ječmen. O množiti (= seti) Laš. O. dalo míru. Cf. Sivo, Pšenice, Žito, Réž, Ryž, Holica, Straňák Rychlík, Tatarka, Genget, Těnkél, Chlopka, Čočka, Kukuřice, Cha- chrňa a hl. Km. 1885. 5.—7. O. má se síti, když měsíce přibývá Mus. Useti o.= hustě naseti. U Kr. Hrad. Kšť. Stroje mlýnské ku třídění a čistění o.: síta, magnetové pří- stroje ku vybírání kaménků, taráry (vě- traky), koukolník, stroje obrušovací, kar- táčovací. Vz KP. V. 623. nn.

184639   Obilí Svazek: 8 Strana: 0242
Obilí. Prečo má obilie krátke klasy ? Slov. Vz NZ. III. 30. Pověry o něm vz v Zbrt. Pov. 162.

184640   Obilí Svazek: 9 Strana: 0193
Obilí. Pověry týkající se o. Na Vyzov Vz Mus. ol. XII. 112.

184641   Obiliar Svazek: 7 Strana: 0010
Obiliar, a, m., der Getreidehändler. Slov. Loos.

184642   Obilice Svazek: 8 Strana: 0242
Obilice, zdrobnělé obilí = obilíčko. Hus. Slova toho neschvaluje Bl. Gr. 178. pravě: O. je jakoby řekl: troška nějaká obilí, ne- mnoho.

184643   Obilíčko Svazek: 2 Strana: 0216
Obilíčko, a, n., das (liebe) Getreide. V.

184644   Obiliny Svazek: 7 Strana: 0010
Obiliny, f. = druhy obilí. Mor. Rgl., Šd.

184645   Obíliti Svazek: 2 Strana: 0216
Obíliti (oběliti, zastr.), il, en, ení; obělo- vati, vůkol bílým učiniti, umweissen; zbíliti, pobíliti, beweissen, übertünchen, überweissen. Jg. — co čím. Zima vrchy, doly oběluje sněhem. Us. Zeď vápnem. — se. Chce se o. (omyti, vymluviti, sich weiss brennen). D. — se čím. Blud svůj ohlašuje, příkladem se brouka oběluje. Puch. Vz Bíliti.

184646   Obilka Svazek: 2 Strana: 0216
Obilka, y, f. O. jest plod obilných druhův a trav vůbec, jehož oplodí se semenem z tuha sloučeno jest. Čl. O., caryopsis, Kornfrucht, f., jest plod nepukavý, nadokvětný, jedno- pouzdrý, jednosemenný, s obplodím z jed- noho listu složeným, na semeno těsně přiro- stlým. Kk. 58., 113. Vz Schd. 211. Vz Nažka, Plod. O., proso, oves, rýžová zrnka, žito, pšenice, ječmen. O. okornatěná, okoralá, po- dlouhlá, široká, tupá, špičatá, nahá, úzká. Cl.

184647   Obilka Svazek: 7 Strana: 0010
Obilka, die Korn-, Grasfrucht. Cf. Čl. Kv XXIII.. Rst. 451.. Rosc. 93.

184648   Obilna Svazek: 2 Strana: 0216
Obilna, y, f., obilnice, der Speicher. 1(508.

184649   Obilná Svazek: 2 Strana: 0216
Obilná, jméno borového kopce u Krhové na Mor. Km.

184650   Obilnářka Svazek: 9 Strana: 0193
Obilnářka, y, f = pracovnice ? parní mlatičky. Již. Mor. Šeb. 153.

184651   Obilnatý Svazek: 10 Strana: 0636
Obilnatý. O. pole. Rais. Lop. 332.

184652   Obilně Svazek: 2 Strana: 0216
Obilně, hojně, obižně, reichlich. Duch sv. v prvotné církvi rozličných darů o. uděloval. Sš. Ž. 21.

184653   Obilné Svazek: 2 Strana: 0216
Obilné, ého, n., daň z obilí, das Korn- geld. D.

184654   Obilní Svazek: 2 Strana: 0216
Obilní = obilný, Getreide-. O. míra, Zlob., kořen, Svob., muška, Berg., mlýn, Sedl., ob- chod, cena, lichvář, obchodník, míra, desátek (BO.), osep, J. tr., o. půda, ocet, pole, náklad, slupina, trh, počet, řešeto, říčice, kosa, zá- soba, váha, osyp, tržní protokol, Šp., sýpka, kámen (der Getreidestein), vz S. N., pře- kupník (vz Obilář). — Vz Obilný.

184655   Obilní Svazek: 7 Strana: 0010
Obilní. Cf. List filolog. XI 339., Mkl. Etym. 218. O. trh, lichva, J. tr., věž, KP. V. 229., rostliny, Dch., hospodářství, NA. IV. 112., plod, Ž. wit. 4. 8 glossa, zrno. Št. Kn. š. 28.

184656   Obilnice Svazek: 2 Strana: 0216
Obilnice, obilnice, e, f., stodola, die Scheune, V.; sýpka, obročnice, žitnice (na Mor. píčník). Der Speicher, Schüttboden, Kornboden, die Kornkammer, das Schütt-, Kornhaus. V. O. zemská. Skl. 705. Semeno již jest v o-ci. Br. Obilí do sýpek (obilnic) nosí. Kom. Obecné o-ce a sýpky v městech. V. — O., truhla obilná, der Kornkasten. D. — O., jáma na obilí. Na Slov. Kd.

184657   Obilnictví Svazek: 7 Strana: 0010
Obilnictví, u., der Getreidebau. Nz.

184658   Obilníček Svazek: 2 Strana: 0216
Obilníček, čka, m., obilný červ, curculio, granarius, der schwarze Kornwurm, der Korn- reuter, Kornkäfer. Jg.

184659   Obilník Svazek: 2 Strana: 0216
Obilník, a, m., obchodník s obilím, der Getreidehändler. Tk. II. 405. — O., obroční, der Kastner. Reš.

184660   Obilník Svazek: 10 Strana: 0636
Obilník. Aby býval (písař) na obilnici a k o-ku aby přihlédal. 1525. Arch. XXII. 82.

184661   Obilnina Svazek: 7 Strana: 0010
Obilnina, y, f. = obilní rostlina. Am., Nár List 1883. č. 119.

184662   Obilnina Svazek: 10 Strana: 0217
Obilnina, y, f. O., stébelniny, cerealia. Vz Ott. XVIII. 543.

184663   Obilný Svazek: 2 Strana: 0216
Obilný, obilný, co k obilí náleží, Getreide-, Frucht-. O. bohyně (Ceres), pléva, lopata, truhla, kupec, žid, trh, lichva, lichevník, míra, V., zrno, Har., vidle, Kom., snop, Solf., úroda, semeno, Háj., písař, Mus., zásoba, stoh. Jg. Pomoc (daň) o-ná i peněžitá. Skl. 744. Ze v dobrém a obilném kraji sedí a dědiny s poplužím veliké mají. Skl. 706. — O., hojný, mnohý, reichlich, häufig. Naplněna jest duše naše rúhání obilných. Hod. sv. Máří. — O. růže, chrpa, modrák, Jg., cen- taurea, Kornblume, f. — O. myš, skřeček, Kom., V., circetus, Hamster, m. — O. moucha n. muška n. červ, curculio, Kornwurm. V. Mušky o-né obilí vyhryzají. Kom. Obilovina, y, f., látka klíčením obili se zplozující. Čas. techn. I. 57. Obin, u, obinek, nku, m., die Binde. Obinadlo, a, n., obinadélko, obinátko; za- vazadlo, die Binde. Ránu obinadlem obvá- zati. Ras. O. vlněné anglické 6—15 loket dlouhé, lněné, k pouštění, hedvábné. Vz Nástroj k pouštění žilou. Cn. — O., omluva, die Beschönigung. Ctib. Obinouti, nul, ut, ntí; obinovati = oba- liti, einwickeln, einhüllen. — o co. Mohl by se o prst ob. D. — co okolo čeho. Obinul by (jinde: obvinul by) ho okolo prstu. D. — koho, co čím (kde): koho plénkami. D. Obinuv své nohy lýky. Dal. .12. Vzemše tělo, obinuchu je prostěradly, jakož obyčej jest židóm hřiesti sě (sepelire). ZN. Zavazadlem ruku od vrchu prstóv ob. Sal. Nohu obina- dlem od kolena až do kýty a tresla o. Sal. 0. koho pláštěm. BO. Rámě zlámal jsem a tedť nenie obinuto ani ovázáno rúchami a v pleny obinuto a v prostěradla. — co v co. Obinu tělo v příkrov čistý. ZN. — se čeho m. obminouti se čeho, čeho ujíti, vyhnouti se, ausweichen, entkommen. C. Chtěli bychom vždy rozkoší a všeho se obinúti, což jest s prací. St. Nelze se o. světla. St. Obinušt, a, m., obinuští, n., obalení (zastr.), Umhüllung. Aqu. Odpověď dáti, mluviti bez o-šta (bez obalu). Ctib. Obinúti = obinouti. Obinutí, n., vz Obinouti. Die Umwicklung. Sal. Obinutý, umwickelt, Sal. — v čem. Ten v králově krzně obinut meč jmieše. Dal. 141. Vz Obinouti. Obírání, n., das Abnehmen, Abklauben. O. kosti, stromu, husy. Jg. — ()., loupení, die Beraubung, Plünderung. Jsou stráž k obí- rání lidu. Har. — O., volení, Erwählung, f. O. pomocníka, přátel, králův. — O., zachá- zení, Behandlung. O. své s něčím míti. Kom., Let., Ras. Obírati, vz Obrati. Obírka, y, f., jméno lesa u Lipníka na Mor. Km. — O., obírání. Obiti, obiji, il, it; ití; obíjeti, el, en, ení = bíti okolo, um-, beschlagen; zbíti, abprügeln; dolů bíti, strhovati, abschlagen. Jg. — co. O. dům, aby vedlejší neshořel (střechu mu strhnouti). Háj. Ořechy o. Vítr listy obíjí. Jg. O. ječmen, zámek. Bednář obíjí káď, kadečku, bečku atd. — opatřuje obruči, be- schlagen. Us. Hý. — co komu: hubu. L. — koho: psa (otlouci). D. — co čím: vůz kožemi, Jg., truhlu plechem. Ros. O. střechu olovem. Har. I. 153. Něco kolmi, obručemi o. Us. — co s čeho: ovoce se stromu, Rk., šindele se střechy. Háj. — se čeho (varo- vati se, vyhýbati se). Opatrná rozšafnosť všeho sě obíjie. což by překažno bylo. Št. N. kř. 201. Vz Obíjeti. Obití, n., das Beschlagen. O. prkny, kolím, Us., stěn damaškem, papírem L. — O., sbití, das Abschlagen, Abdecken. Ob. domu (když hoří). Jg. Obitý; obit, a, o, beschlagen. — čím: kolím, Troj.; střecha šindelem obitá (pobitá). — Dům obitý (když střecha strž- ena). Jg.

184664   Obilný Svazek: 7 Strana: 0010
Obilný, ého, m. Úředníci na panství byli: hejtman, obilný, polesný. Sdl. Hr. I. 42.

184665   Obilný. O Svazek: 10 Strana: 0217
Obilný. O. pocty (účty). Uč. spol. 1903. XIII. 33.

184666   Obilový Svazek: 7 Strana: 0010
Obilový = obilní. O. měch. Laš. Brt. D.

184667   Obinadlo Svazek: 7 Strana: 0010
Obinadlo, obvinadlo. Bž. 47. O. nato- čené, navinuté, vyhrnovací (pěstek), Sl. les., kotvicovité, kalikově, muslínové, k pouštění. Ud. Cf. Slov. zdrav.

184668   Obinadlo Svazek: 7 Strana: 1341
Obinadlo. Cf. Mkl. Etym. 389. b.

184669   Obinadlo Svazek: 10 Strana: 0217
Obinadlo jednozávitkové, mullové, škro- bové, organtinové, flanelové atd. Vz Ott. XVIII. 544. O. na hlavu ve formě čepice (čepicovitý obvaz hlavy), mitra Hippocratis. prosté oční, monoculus, o. ve formě maltan- ského kříže, signum melitense, Malteser- kreuz; přeložení o-dla. Ktt.

184670   Obinkati koho Svazek: 7 Strana: 0010
Obinkati koho = obehráti. Slm.

184671   Obinouti Svazek: 7 Strana: 0010
Obinouti = obvinouti. Bž. 47., Sv. ruk. SR. 394., B. 336. ř. 2., 4.; 337. ř 16. — se čím. Král obinul sě jest pytlem. Pror. Isa. 37. 1. —več. Tělo v prostěradlo obinuvše. Krist. 103. b. (Josef) obinu je (tělo) v čisté plátno. Koř. Mat. 27. 59. — se čeho. Aby se mohl nebezpečenstvie o. Zjev. sv. Brig. Žádaje se o. smrti. St. Kn. š. 271. Bóh jest kakás upřiemnosť a nelze se jí i jednomu o. Št.

184672   Obinouti Svazek: 8 Strana: 0242
Obinouti m. obvinouti. Ote. 61. b. Všeho toho obina se jediné tu pravdu povieda. Chč, S. 182.

184673   Obinutý Svazek: 7 Strana: 0011
Obinutý = obvinutý. GR.

184674   Obir Svazek: 7 Strana: 0011
Obir = obr. Ž. wit.

184675   Obir Svazek: 8 Strana: 0242
Obir, vz Obr (3. dod.).

184676   Obírač Svazek: 8 Strana: 0242
Obírač, e, m. Räuber, m. 1174. Věst. op. 1893. 48.

184677   Obíračka Svazek: 7 Strana: 0011
Obíračka, y, f. = obírka. Rk. — Dostal samou o čku = drobné věci, drobné ovoce, drobné ryby. Rgl.

184678   Obíračky Svazek: 10 Strana: 0217
Obíračky, pl., f., Weinlese. Pal. Záp. II. 233.

184679   Obíralka Svazek: 7 Strana: 0011
Obíralka, y, f. = zlodějská peleš. Je tu jako na o-ce Us. BPr„ Dik.

184680   Obirv Svazek: 8 Strana: 0242
Obirv, u, m., funiculum. Ž. glos. 104. 11.

184681   Obiřmovati koho Svazek: 7 Strana: 0011
Obiřmovati koho, firmen. Us. Šd.

184682   Obisc Svazek: 10 Strana: 0636
Obisc, e, m. = dom. V Hrušově na Slov. Čas. mus. IV. 4.

184683   Obisk Svazek: 7 Strana: 0011
Obisk, u, m., das Nachsuchen. Šm.

184684   Obiskati Svazek: 7 Strana: 0011
Obiskati, nachbuchen, nachforschen. Šm.

184685   Obísť Svazek: 7 Strana: 0011
Obísť = obejíti. Slov. Orl. VIII. 71, Ht. SI. ml. 166.

184686   Obístný Svazek: 7 Strana: 0011
Obístný = obícný.

184687   Obistvo Svazek: 7 Strana: 1341
Obistvo, a, n. = obižstvo, obih. Ž. kl. 30. 24.

184688   Obiš Svazek: 7 Strana: 0011
Obiš, e, m. = vrch nad Drozdovem v Be- roun. Krč.

184689   Obišovce Svazek: 7 Strana: 0011
Obišovce, pl. = železniční stanice v Šá- ryši na Slov. Šd.

184690   Obit Svazek: 7 Strana: 0011
Obit, u, m., z lat. obitus, slavné pohřební obřady před mrtvolou v chrámě. Rk. Sl.

184691   Obitažel Svazek: 7 Strana: 1341
Obitažel, bipartitus. Pršp. 13. 91.

184692   Obitek Svazek: 7 Strana: 0011
Obitek, tku, m. = oklestek, ein Knittel. Slez Bylo by třá na něho vzať obitek. Šd. U Star. Jičína Vhl.

184693   Obítka Svazek: 7 Strana: 0011
Obítka, y, f. = malá obět. Č. Kn. š. 155

184694   Obitý čím Svazek: 7 Strana: 0011
Obitý čím. Síň koberci a čalouny o-tá (potažená). Výb. II. 1127.

184695   Obizd Svazek: 7 Strana: 0011
Obizd, u, m. = objezd U Opav. Klš.

184696   Obiznúti Svazek: 7 Strana: 0011
Obiznúti, abundare. Údolé obiznú žitem. Ž. wit. 64. 14. Cf. Ž. wit. 235.

184697   Obiženství Svazek: 7 Strana: 0011
Obiženství. Ryt. 107. a. Daj mu o. (v ji- ném rukop. chybně: obživenství). 15. stol. Mnč. R. 41. Vzendú právo a o. míra; O u věžiech tvých. Ž. wit. 71. 7., 121. 7. Krmě poslal jim v o.; Paměť o. Ž kl. 77. 25., 144. 7. V o. svém. Ž. Pas. 29. 7.

184698   Obiženství Svazek: 7 Strana: 1341
Obiženství, n., abundantia. Ž. kl. 77. 25. a j

184699   Obiženství, obiženstvo Svazek: 2 Strana: 0217
Obiženství, obiženstvo (zastr.), a, n., hojnosť, Fülle, Uiberfluss. Ps. ms. O. všech věcí (copia rerum). BO. Vz Obižnosť.

184700   Obižiti Svazek: 7 Strana: 0011
Obižiti chybně z lat. abundare. Ž. wit. 236.

184701   Obižně Svazek: 2 Strana: 0217
Obižně, hojně, reichlich. Otplati o. činícím pýchu. Ps. ms. O. líčí stav chromce toho. Sš. Sk. 168. Vz Obižný.

184702   Obižně Svazek: 8 Strana: 0242
Obižně hodovati. Krist. 67. a.

184703   Obižník Svazek: 2 Strana: 0217
Obižník, a, m., boháč, ein Reicher, im Uiberfluss Lobender. Ž. kap. 72., 12.; 122., 1.

184704   Obižnosť Svazek: 2 Strana: 0217
Obižnosť, i, f., obiženství, (zastr.), obili, hojnosť, Troj., Bibl. (Jir.). Bude jim dána veliká obižnosť. BO. O-sti obecné bez miery (communes copias immensas); Obilné o-sti ot něho nepotřebuj; Všeho dobrého o. BO. Z o-sti srdečné ústa mluvie. ZN. — O., Prägnanz. V řeckém textu stoji: Vešla my- šlénka v nich t. j. vešla v ně a zůstávala v nich. Jest to praegnance či o. slohu. Sš. L. 96. Vz Obižný.

184705   Obižnosť Svazek: 7 Strana: 0011
Obižnosť obilé. Kar. 88., Výb. I. 589. Pro o. věci někomu sloužiti. Hus I. 57.

184706   Obižný Svazek: 2 Strana: 0217
Obižný (zastr.) = hojný, reichlich. O. mi- losť. Výb. I. 586., ZN. Učiní tě hospodin obižna (abundare te faciet). BO. Slovo, smysl věta, vazba o. — taková, jež celou řadu my- šlének plodí. Obižné a hojné světlo jest oznakem osvěty. Sš. Sk. 253. Uživá slov o-ných. Sš. J. 5. Slova ta žalmová mají smysl o. (prägnant). Sš. J. 43. — čeho. Ústa tvá" o-na byla zlosti. Ž. kap. 49., 19.

184707   Obižný Svazek: 7 Strana: 0011
Obižný. O. rok = úrodný. Laš. Tč. O milosť. Kar. 84., Výb. I. 586. Cf. List filol. XI. 338 — čím. Země zlatem obižná Kar. — O. = oběžný, gangbar. O. peníze. Laš. Tč.

184708   Obižství, obižstvo Svazek: 2 Strana: 0217
Obižství, obižstvo, a, m., zastr., hojnosť. Jg. O. míra (hojnosť pokoje); Pamět o-va sladkosti tvé. Ž. kap. 71., 7.; 144., 7.

184709   Obižstvo Svazek: 7 Strana: 0011
Obižstvo, abundantia. V o-vu, Ž. wit. 77. 25., v o-stvie. Ž. kap. 77. 25

184710   Objadří Svazek: 7 Strana: 0011
Objadří, n. = obsemenní, perispermium, die Samenhülle. O. jednoduché, plénka. Nz. Cf. Rst. 451.

184711   Objarka Svazek: 2 Strana: 0217
Objarka, y, f., druh pšenice, přesevačka, která se jeden rok na zimu a pak ob rok na jaro sívá. Us., C.

184712   Objařiti Svazek: 7 Strana: 0011
Objařiti, il, en, ení, objařovati, erfrischen. Dch. O. štěpy. Knrz.

184713   Objasnění Svazek: 2 Strana: 0217
Objasnění, n., das Erhellen, die Um- strahlung, Aufklärung. Jg. O. (vysvětleni) dáti. Nt.

184714   Objasnění Svazek: 7 Strana: 0011
Objasnění. Jd. 3. vd. 83. O. nabyti. Mus. 1880. 504.

184715   Objasněný Svazek: 2 Strana: 0217
Objasněný, -sněn, a, o, erhellet, aufge- klärt, umstrahlet. Jg.

184716   Objasněný Svazek: 7 Strana: 0011
Objasněný. Čeho třeba na o-nou věci. Šml.

184717   Objasnitel Svazek: 2 Strana: 0217
Objasnitel, e, m., der Erleuchter. Auf- klärer. Jg.

184718   Objasnitelka, y, objasnitelkyně Svazek: 2 Strana: 0217
Objasnitelka, y, objasnitelkyně, ě, t., die Erleuchterin, Aufklärerin. Jg.

184719   Objasniti Svazek: 2 Strana: 0217
Objasniti, il, ěn, ění; objasňovati=osví- titi, umstrahlen; vysvětliti, erläutern. — co: temné žaláře. Pník. — co komu: nějaké pravidlo. — co čím. Objasnilo slunce cha- loupku světlem. Nej. O. Věc podobenstvím. Něco příklady. Měst. bož. — kde. V těchto listech objasňují se nauky a pravidla mravů. Sš. Mt. 1.'

184720   Objasniti Svazek: 7 Strana: 0011
Objasniti. — co: stanovisko. Dk. Pří- klad věc lépe o-sní. Us. Pdl. — čím. Něco několika slovy o. Us. Pdl.

184721   Objasňovací Svazek: 7 Strana: 0011
Objasňovací, erläuternd. O. soud. Dk. Děj. fil. 6.

184722   Objatí Svazek: 7 Strana: 0011
Objatí, n. = objetí. Šd. Strom na dvoje o hrubý. Mor. Tč.

184723   Objatný Svazek: 7 Strana: 0011
Objatný, umfassbar. Slov. Loos Vz Ob- jetný.

184724   Objatosť, i Svazek: 2 Strana: 0217
Objatosť, i, f., die Umarmung. Jg.

184725   Objatý Svazek: 2 Strana: 0217
Objatý, umfasst, umarmt. Vinula se k ob- jatým kolenům.Plk.

184726   Objatý Svazek: 7 Strana: 0011
Objatý. O. verše. Dk. Poët. 310. — čím. (Buoh) trojicí o-tý. Sv. ruk. 49.

184727   Objav Svazek: 7 Strana: 0011
Objav, u, m. = objev. Slov. Loos.

184728   Objava Svazek: 7 Strana: 0011
Objava, y, f. = objeva, objev. Dbš. Úv. 33.

184729   Objaviti Svazek: 7 Strana: 0011
Objaviti = objeviti. Slov. Loos.

184730   Objazd Svazek: 7 Strana: 0011
Objazd = objezd. Slov. Loos.

184731   Objazyčna Svazek: 7 Strana: 0011
Objazyčna, y, f, v lodnic., die Schwalpe, bei einem aus mehreren Stücken gemachten Maste diejenigen Stücke, welche um die Zunge desselben liegen. Šm.

184732   Objed Svazek: 2 Strana: 0217
Objed, z ob a, jed (vz Jísti), obyč. oběd.

184733   Objeda Svazek: 8 Strana: 0242
Objeda, y, m. = kdo mnoho jí. Han. Brt. D. II. 350.

184734   Objédati sě Svazek: 2 Strana: 0217
Objédati sě = přílišně, jísti, obežírati se. Neobjédati se aneopíjeti. Št. N. 224. 31. Cf. Opíjeti se.

184735   Objedek Svazek: 2 Strana: 0217
Objedek, dku, m., objedí, n., objedená věc, zbytek od jídla, Überbleibsel, umnagle Reste. Jg. Smrduté po červích objedí. V.

184736   Objedek Svazek: 10 Strana: 0636
Objedek, dku, m. O-ky zz zbytky žrádla dobytčího. Arch. XXII. 192.

184737   Objedena Svazek: 2 Strana: 0217
Objedena bude země, umfahren. BO. Vz Objeti.

184738   Objedení Svazek: 9 Strana: 0193
Objedení, n. = přeplnění jídlem, obžerství. Nemoc náhlá bývá od přílišného o. nebo opití. Maš. ruk. 182a.

184739   Objedí Svazek: 8 Strana: 0242
Objedí. Nadělal (Antikrist) z ní (viery) o. ďábelských; A my jako o. jeho co dieine k tomu. Chč. S. 216., 250.

184740   Objedky Svazek: 7 Strana: 1341
Objedky = zbytky sena ze žlabu vyho- zeného. Mnč. Zás. 9.

184741   Objednací, objednavací Svazek: 2 Strana: 0217
Objednací, objednavací, Bestell-, Be- stellungs-.

184742   Objednaný Svazek: 2 Strana: 0217
Objednaný, vz Objednati. O. nocleh. Bož. Něm. Bestellt.

184743   Objednatel, e, m Svazek: 2 Strana: 0217
Objednatel, e, m., der Besteller. Mus. IL c. 287.

184744   Objednatelka, y, objednatelkyně, ě, í Svazek: 2 Strana: 0217
Objednatelka, y, objednatelkyně, ě, í., die Bestellerin.

184745   Objednati Svazek: 2 Strana: 0218
Objednati, objednávati, zjednati, opatřiti, obstarati, bestellen, verschaffen. Jg. — koho, co. O. pomoc prostrannou. V. Rukojmě hodné o. Pr. O. neduh, lépe: ostarati (pflegen). Jg. — co komu: milosť. Br. Hleď, abys někde sobě to objednal. Ros. — co jak. Objednati něco v slušné ceně. Nar. o. h. a k. — co u koho, při kom čím: dopisem, listem. J. tr. — co na kom. Bib., Rk. — co jak: práci na úkol (verakkordiren)., Šp.

184746   Objednávací Svazek: 7 Strana: 0011
Objednávací, Bestellungs-. O. kniha. Šp.

184747   Objednávatel Svazek: 7 Strana: 0011
Objednávatel, e, m., vz Objednatel. Lpř.

184748   Objednávka Svazek: 7 Strana: 0011
Objednávka, y, f., die Bestellung Kniha o-vek; o-ku provésti, effektuiren Us. Dch. Vz Zakázka.

184749   Objedně Svazek: 10 Strana: 0217
Objedně, ě, f., hostia. Rozk. P. 2221.

184750   Objedok Svazek: 10 Strana: 0217
Objedok, dku, m. Keď ti nestačí na obed, kup si len na o. Rizn. 171. (zdrob. oběd).

184751   Objedovati Svazek: 2 Strana: 0218
Objedovati, v obec. mluvě již. Čech. objedvať. Vz Obědvati. Kts.

184752   Objedy Svazek: 7 Strana: 1341
Objedy, descilia, plod. Pršp. 27. 59.

184753   Objedza Svazek: 8 Strana: 0242
Objedza (objeza), y, f. = lahůdka, Val. Brt. D. II. 479.

184754   Objedziny Svazek: 7 Strana: 0011
Objedziny, pl , f. = objedky, odpadky při krmení. Slov Aby mu o. odkladal. Dbš Sl. pov I. 117. Dobytku dáva sa bez miery hned viac, hned menej a preto mnoho sena ide do o-zin a dobytok býva predea chudý. N. Hlsk. II. 242.

184755   Objechati Svazek: 2 Strana: 0218
Objechati = obejíti, objeti, umgehen, um- fahren. Us.

184756   Objechati Svazek: 7 Strana: 0011
Objechati mýto vozem. Laš Tč.

184757   Objekce Svazek: 2 Strana: 0218
Objekce, e, ť., z lat., námitka. Rk. Ein- wurf, m., Einwendung, Objektion. f.

184758   Objekce Svazek: 10 Strana: 0217
Objekce, e, f., z lat. = námitka. Kom. Did. 96.

184759   Objekt Svazek: 2 Strana: 0218
Objekt, u, m., z lat., předmět. Rk. Vz Předmět. Gegenstand, Vorwurf, m., Sache, f.

184760   Objektiv Svazek: 2 Strana: 0218
Objektiv, u,m., dalekohled, das Fernrohr. 8. N.

184761   Objektiv Svazek: 7 Strana: 0011
Objektiv = předmětnice u drobnohledu. Mj.

184762   Objektivace Svazek: 7 Strana: 1341
Objektivace, e, f. Stč Luň. 91.

184763   Objektivace Svazek: 8 Strana: 0242
Objektivace, e, f., z lat. Tak prý je před- stava o teple o. změněné temperatury po- vrchu těla. Krejč. Psych. 38.

184764   Objektivita Svazek: 2 Strana: 0218
Objektivita, y, f., objektívnosť, předmět- nosť. Rk. Objektivität, Gegenständlichkeit, f.

184765   Objektivní Svazek: 7 Strana: 0011
Objektivní. O city, smysl, Dk. P. 122., 18., dějiny, Lpř. Dj I. 2., právo Pdl. exc.

184766   Objektivní Svazek: 10 Strana: 0217
Objektivní řízení (soudní, nesměřující k určité osobě, nýbrž jen proti samému spisu tištěnému). Vz Ott. XVIII. 545.

184767   Objektivní, -ný Svazek: 2 Strana: 0218
Objektivní, -ný, z lat., předmětný, před- mětový. Rk. O. sklo, bezbarevné, Objektiv- glas. Dch. O. kritika (pouze k věci a nikoli k osobě se táhnoucí). O. řízení trestní (v Ra- kousku), o tom vz v 8. N. V. 958. b.

184768   Objektivnosť Svazek: 7 Strana: 0011
Objektivnosť, i, f., die Objektivität. Mus. 1880. 156.

184769   Objektivovati se kde Svazek: 7 Strana: 0011
Objektivovati se kde. V zrcadle jazyka duch národa nejvěrněji se zračí, objektivuje. Šf. III. 163.

184770   Objeli co Svazek: 7 Strana: 0011
Objeli co: mýto. Us. Tč — jak. Ob- jížděje ve stu koních své houfy napomínal. Anth. II. 363.

184771   Objelřiti Svazek: 7 Strana: 0011
Objelřiti = objitřiti. Nedráždi bolesti drbáním, ať se neobjetřie. Výb. I. 634.

184772   1. Objem Svazek: 2 Strana: 0218
1. Objem, u, m., (ne: gt. objmu, vz -cm, Pojem), tělnosť, tělný obsah, der Umfang des Körpers. Sedl. O. jezera toho na tisíc honů kladou. Čas. kat. O. vztažitý, atomický, theorie objemu. Nz. O objemech, dle kterých se tekutiny a pevniny slučují. Vz Šfk. 747. O stáří a objemu rostlin vz Schd. II. 23G. Ostrov má 2000 krokův v objemu. Nt.

184773   2. Objem Svazek: 2 Strana: 0218
2. Objem = objav. Objemši řekla. Ctib. h. 16.

184774   Objem Svazek: 7 Strana: 0011
Objem = velikosť prostoru, který věcí nějakou jest zaujat, das Volumen. Panýrek. Řada tonů, kterou má nějaký nástroj hu- dební, slove o. jeho. Mj. O pojmu, der Um- fang. Psp. O. atomový (molekularný), Rm. 77, hlasu lidského, Mj.. Zv. Př. kn. II. 2., měrný, ZČ. l. 447., slabiky, Dk. Poet. 330., výbuchu. NA. III. 163 — O. = objetí. Če- kávala ho s o-mami Vaj T. m. 40.

184775   Objemce Svazek: 2 Strana: 0218
Objemce, e, m., der Uibernehmer. Rk., L.

184776   Objemek Svazek: 7 Strana: 0011
Objemek, roku, m , die Umarmung. Loos.

184777   Objemka Svazek: 7 Strana: 0011
Objemka, y, f. = objímka. Zpr. arch. VIII. 67.

184778   Objemnice Svazek: 2 Strana: 0218
Objemnice, e, ť., Umfanglinie, Peripherie, f. Rk.

184779   Objemnosť Svazek: 7 Strana: 0011
Objemnosť, i, ť, der Umfang Dch.

184780   Objemný Svazek: 2 Strana: 0218
Objemný, umfangreich, voluminös. Dch.

184781   Objemný Svazek: 7 Strana: 0011
Objemný spis, svazek. Us. Pdl. O. čára, die Umfangslinie. Šp. O. vůle (extensivní). Dk. Aesth. 341. O. palba, das Embrassiren. Čsk.

184782   Objemoměr Svazek: 2 Strana: 0218
Objemoměr, u, m., Volmuinometer. O. Sayův, Koppův, Regnaultův. Ck. Vz Prm. III. č. 20., 19.

184783   Objemoměr Svazek: 7 Strana: 0011
Objemoměr Gay-Lussacův. ZČ. I. 309., Mj. 103 Cf. Potopiti se jak (dod).

184784   Objemový Svazek: 7 Strana: 0011
Objemový. O. míry, ZČ. I. 14., jednička. Rm. 8. Rourku dle o. dílců rozděliti. Mj. 90.

184785   Objéračka Svazek: 10 Strana: 0636
Objéračka, y, f. = žena obírající zelí na strouhání. Brt. Slov.

184786   Objesniti Svazek: 7 Strana: 0011
Objesniti = objasniti, zastr. List. filol. 1878. 204

184787   Objesniti Svazek: 7 Strana: 1341
Objesniti = objasniti. Ž. kl. 103. 15.

184788   Objésti Svazek: 2 Strana: 0218
Objésti = objísti.

184789   Objetévka Svazek: 7 Strana: 0011
Objetévka, y, cladostephus, der Schweif- faden, rostl. Vz Rstp. 1867.

184790   Objeti Svazek: 2 Strana: 0218
Objeti, objedu, objel, et, etí; objížděti, ěl, ční; obježďovati = jeti okolo na něčem, umfahren, umreiten, umschiffen; delší cestou jeti, umfahren; vůkol jezditi, projeti, um- fahren, herumreiten, herumsegeln; jetím mi- nouti, umfahren. Objedena bude země. BO.— koho, co: město, ostrov, svět, Jg., vojsko. Us. Loď z kratochvíle nás objela. Pref. 501. Všechen svět vůkol objel. Ler. Objížděl hejt- many. V. Objeli nás. Vrat., Cyr.— co čím. Svůj osud koněm neobjedeš. Č. Co komu souzeno, to koněm neobjede. Č. 1?. — na čem: na lodi. 8m. — si. Objel (zajel) si. Jg. — co ke komu s čím jak. Cesta, kterouž jsme dosti opodál s nemalou těžkostí k cí- saři s lidem válečným objeti musili. Acta m. Ferd. — kudy. Objížděl po městech. Záv. Po kraji. J. tr. Okolo města objížděti. V.

184791   1. Objetí Svazek: 2 Strana: 0218
1. Objetí, n., das Umfassen, die Umar- mung, Umfassung. V. V o. někoho držeti. Šm. Strom tlustý víc než vůbětí (v objetí). Pref. 29. — O., obsáhnutí, objem, der Um- fang. V okrouhlosti neb objetí svém. Scip.

184792   2. Objetí Svazek: 2 Strana: 0218
2. Objetí, n., das Umfahren, die Umfah- rung. Jg.

184793   1. Objetí Svazek: 7 Strana: 0011
1. Objetí. Chladné smrti o Vrch. O. zá- pasné. Lpř. Dub půldruhého o. Wtr. Ten strom jest několik sáhů v o. Har.

184794   Objetky Svazek: 2 Strana: 0218
Objetky, ů, pl., m., tenata veliká, grosse Forstnetze. L., Šp.

184795   Objetnosť Svazek: 2 Strana: 0218
Objetnosť, i, f., obsáhlosť, Umfassungs- fähigkeit, f. L. — O., Volumen, n. L.

184796   Objetný Svazek: 2 Strana: 0218
Objetný, umfassend, umfassbar. Rk.

184797   Objetřiti Svazek: 2 Strana: 0218
Objetřiti (zastr.) = objetřiti se. Bolesť se objetří. Výb. I. 634.

184798   Objetý Svazek: 2 Strana: 0218
Objetý vůz, überfahrener Wagen. Dch.

184799   Objetý Svazek: 9 Strana: 0193
Objetý. Nadával jako starý objetý ky- risník. Řezn. Gol. 22.

184800   Objev Svazek: 2 Strana: 0218
Objev, u, m., objevení, Entdeckung, f. Balb.

184801   Objeva Svazek: 7 Strana: 0011
Objeva, y, f. = objev. Šm.

184802   Objevce Svazek: 9 Strana: 0193
Objevce, e, m. O. něčeho. Mus. 1897. 555.

184803   Objevek Svazek: 2 Strana: 0218
Objevek, vku, m., objevená věc, eine neue Entdeckung. Mus. ???. 432.

184804   Objevení Svazek: 2 Strana: 0218
Objevení, n., odkrytí, vynesení na jevo věci dosavad neznámé, ač ode dávna trva- jící, na rozdíl od vynálezu, t. j. vymyšlení věci nové, které dosavad nebylo. S. N. Die Entdeckung. O. východní Indie. Světoz. Za objevením těchto důvodů snad bez mnohé tíže přisvědčíme. Měst. bož. I 219. Hned při svém (jeho) o. se.

184805   Objevený Svazek: 7 Strana: 0011
Objevený; -en, a, o, verkündet, entdeckt. Šm.

184806   Objevitel Svazek: 2 Strana: 0218
Objevitel, e, m., der Entdecker. O. no- vých krajin. Světoz. — Objevitelka, y, ob- jevitelkyně, ě, f., die Entdeckerin, Offen- barerin. L.

184807   Objeviti Svazek: 2 Strana: 0218
Objeviti, il, en, ení; objevovati, entdecken; verkünden. — co. Kolumbus objevil Ame- riku. Marek. O. tajemství, L., slávu, chválu něčí. Jg. — co komu. Čtenářům něco o. Měst. bož. Harfa smrť svému pánu objevila. Č. — co na kom, na čem. Zlobu svou na sobě objevili. Měst. bož. — se kdy, kde. Hvězda v té době se objevila. Ml. Ve sklepě se mu objevila. Objevila se mu ve snách.

184808   Objeviti se Svazek: 10 Strana: 0217
Objeviti se, vz Vyskytnouti se.

184809   Objeviti se čím Svazek: 7 Strana: 0011
Objeviti se čím. Hrozným se mi obje- vil. Lpř. Sl.

184810   Objevivosť Svazek: 2 Strana: 0218
Objevivosť, i, f., Entdeckungslust, m. Rk.

184811   Objevna Svazek: 7 Strana: 0011
Objevna, y, f. = monstrance. Hnoj.

184812   Objevník Svazek: 2 Strana: 0218
Objevník, a, m., der Entdecker. Rk.

184813   Objevný Svazek: 8 Strana: 0242
Objevný. O. výprava = která má něco objeviti. Krok. 1894. 329.

184814   Objevný. O Svazek: 2 Strana: 0218
Objevný. O. cesta. Entdeckungsreise. Dch.

184815   Objeza. e, objedza Svazek: 10 Strana: 0636
Objeza. e, objedza, y, f. zz lahůdka. Val. Brt. Slov.

184816   Objezd Svazek: 2 Strana: 0218
Objezd, u, m., Um-, Rundfahrt, f., Um- sehiffung, f.. Umritt, m. O-dy jako správce činiti. L. -- O., obvod, Umfang, m. Město v objezd sedm mil činí. Us. — O., die Pa- trouille. O. konati. Šm.

184817   Objezd Svazek: 7 Strana: 0011
Objezd, u, m. List. fil. 1878. 204., Brt. D. 237.

184818   Objezda Svazek: 7 Strana: 0011
Objezda, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 124., D. ol. I 1096.

184819   Objezda Svazek: 7 Strana: 1341
Objezda = objeda, jídlo. Slov. Phľd. X. 123.

184820   Objezděný kůň Svazek: 2 Strana: 0218
Objezděný kůň, jezdecký,ein Reitpferd, ein gerittenes Pferd. Dch., Čsk.

184821   Objezditi Svazek: 7 Strana: 0011
Objezditi, umreiten. Vz Jezditi. Rk.

184822   Objezdník Svazek: 2 Strana: 0218
Objezdník, a, m., kdo v čas honby koňmo za psy jezdí a pozor na stopu má. Sp.

184823   Objezdný Svazek: 2 Strana: 0218
Objezdný, ého, m., der Bereiter. Dch. — O., co objeti lze, umreitbar, umfahrbar, um- schiffbar. L.

184824   Objezky Svazek: 10 Strana: 0636
Objezky, pl., m. = objediny. Brt. Slov.

184825   Objezný Svazek: 9 Strana: 0193
Objezný = objícný. Mus. ol. 1898. 111.

184826   Obježiti Svazek: 2 Strana: 0218
Obježiti, il, en, ení, struppig machen. Č.

184827   Objícný Svazek: 7 Strana: 0012
Objícný = žravý, gefrässig. Mor. Wrch., Vck. Já nejsem objícný, ale chutná mi, při- jdu-li z pole. Šd.

184828   Objícný Svazek: 9 Strana: 0193
Objícný = objezný, obícný — žraví.

184829   Objídač Svazek: 2 Strana: 0218
Objídač, e, m., der Beesser. L.

184830   Objídati Svazek: 2 Strana: 0218
Objídati; objísti, objím, jedl, den, ení, ab-, umessen, umnagen. — co : okurky. Sych. Housenky objedly strom (listí). Jg. — co jak: maso do kosti o. Jg. — se, obezrati se, sich überfressen. Když se člověk velmi objí aneb opí, Rkp. lék.; 2) = ohrýzti se, sich umnagen. Us.

184831   Objídati Svazek: 7 Strana: 0012
Objídati. Vz Objiesti (dod.). Dala sa mi objésť šočovice. Koll. Zp. II. 59. Objedí se a opijí a obžerú Hus I. 432. Když se kdo objí, dostane červenou nemoc. Us. Na Mor.

184832   Objídlý Svazek: 7 Strana: 0012
Objídlý = objícný. Mor. Knrz.

184833   Objieden Svazek: 7 Strana: 0012
Objieden = kdo se přejedl. Slov. Rl. Pr II. 218 Vz násl.

184834   Objiesť sa Svazek: 7 Strana: 0012
Objiesť sa = přejísti se, sich überessen Vz Objídati. Keby sme viacej jedli objiedli bysme sa; Či sa budete objiedať a obžierať? Slov. Rl. Pr. II. 218.

184835   Objiesti Svazek: 9 Strana: 0193
Objiesti. Hus I. 329. Vz předcház. Ob- jedení.

184836   Objímací Svazek: 7 Strana: 0012
Objímací, Fassungs-. O. prostor (diva- dla), Dch., průkop. NA III.— 164.Cf. Rst. 451

184837   Objímačka Svazek: 7 Strana: 0012
Objímačka y, f, u pernikářů, die Mandel- form. Šp.

184838   Objímání Svazek: 2 Strana: 0218
Objímání, n., v obec. ml. obímání, die Umfassung, Umarmung, Liebkosung. V. Jehož i (těla) bylo v životě milé o-ní, ale na smrti naň ohyzdné pohledění. V.

184839   Objimatelný Svazek: 2 Strana: 0218
Objimatelný, umfänglich. Rk.

184840   Objímati Svazek: 2 Strana: 0218
Objímati, vz Obejmouti.

184841   Objímátko Svazek: 7 Strana: 0012
Objímátko, a, n., Gegenstand der Um- armung. Lpř. Sl. II. 69.

184842   Objímavka Svazek: 2 Strana: 0218
Objímavka, y, f., lectia. Rostl. z řádu hub.

184843   Objímavý Svazek: 2 Strana: 0218
Objímavý člověk, který rád objímá. — O. list, úd, umfassend. Rostl.

184844   Objímavý Svazek: 7 Strana: 0012
Objímavý, umfassend. O rýmy, verše. Dk. Poet. 417., 310. O. list, amplexicaulis, Nz., Čl. Kv. XXIII, Slb. XLIV., Rst. 451

184845   Objímek Svazek: 2 Strana: 0218
Objímek, mku, m., die Umarmung. Rk.

184846   Objímka Svazek: 2 Strana: 0218
Objímka, y, f., v hornictví, das Gehäuse. Bc.

184847   Objímka Svazek: 7 Strana: 0012
Objímka = dutý válec, jenž na tyč na- vlečen jsa ji objímá. ZČ. I. 174. — KP. V. 289. O na posuvné stínítko, mosazná u li- belly. ZČ III. 11., I. 293. Hřídel v o-ce otačivý. ZČ. O. ku spojování rour vodo- vodnych. Zpr arch.

184848   Objímkové Svazek: 2 Strana: 0219
Objímkové spojení, v horn., die Muffver- bindung. Bc.

184849   Objínalosť Svazek: 2 Strana: 0219
Objínalosť, i, f., die Bereifung. Jg.

184850   Objínalý Svazek: 2 Strana: 0219
Objínalý, jíním obrostlý, bereift. O. lu- pení. Ja.

184851   Objínati Svazek: 2 Strana: 0219
Objínati, jíním se povléci, bereift werden. Lupení objínalo. Ja.

184852   Objísti Svazek: 7 Strana: 0012
Objísti, vz Objídati, Objiesť.

184853   Objísti Svazek: 7 Strana: 1341
Objísti, vz Objídati. — se čeho: ovoce. 16. stol. Wtr. Obr. II. 203.

184854   Objísti se čím Svazek: 10 Strana: 0217
Objísti se čím: chlebem. Hus I. 329.

184855   Objistiti Svazek: 2 Strana: 0219
Objistiti, il, ěn, ění. — co. Rk. Vz Ji- stiti.

184856   Objistiti Svazek: 9 Strana: 0193
Objistiti = zajistiti. Smlouva o-la mu pomoc 2000 kopinníků. Pal. Děj. III. 1. 76. Aby si o-stil kralování. Ib. 88.

184857   Objištěný Svazek: 7 Strana: 0012
Objištěný; = -ěn, a, o. Úroky zapsané anebo jinak o-né. Výb. II. 369.

184858   Objíti Svazek: 2 Strana: 0219
Objíti, vz Obejíti, 2. Obejmouti.

184859   Objítření Svazek: 2 Strana: 0219
Objítření, n., das Schwären, die Ent- zündung, Eiterung. O. rány. Ras. O. míška slzného. Ja.

184860   Objitření Svazek: 7 Strana: 0012
Objitření Čs lk.

184861   Objítřený Svazek: 2 Strana: 0219
Objítřený, schwürig. Jg.

184862   Objítřiti Svazek: 2 Strana: 0219
Objítřiti, il, en, ení; objitřovati, objítří- vati, schwürig machen. Lékařstvie objietřu- jící. Sal. — se, jítřiti se, schwürig werden. Rána se objítřila. L. Rána, kterážto se ob- jitřuje, s těžkostí se uzdravuje. Ottersd. — koho, anreizen. Da.

184863   Objitřiti Svazek: 7 Strana: 0012
Objitřiti, vz Objetřiti.

184864   Objitřivý Svazek: 7 Strana: 0012
Objitřivý, Eiterungt,- O. lék Nz. lk.

184865   Objizd Svazek: 7 Strana: 0012
Objizd, jezdu, m , die Umfahrt. Vz Ob- jezd. Laš. Tč.

184866   Objížděč Svazek: 2 Strana: 0219
Objížděč, e, m., der Rossbereiter. Rohn.

184867   Objíždění Svazek: 2 Strana: 0219
Objíždění, n., die Umfahrimg, Umreitung, Bereitung. Jg.

184868   Objíždění Svazek: 7 Strana: 0012
Objíždění = co se objíždky tyče, Berei- sungs-. O. zpráva, náklady. J. tr. Vz násl.

184869   Objížděný Svazek: 7 Strana: 0012
Objížděný ; -ěn, a, o, umfahren , umschifft. Šm.

184870   Objížděti Svazek: 2 Strana: 0219
Objížděti, vz Objeti.

184871   Objíždka Svazek: 2 Strana: 0219
Objíždka, y, f., objíždění, Umweg im Fahren o. Reiten. O. vojenská, Kavallerie- Patrouille. Us., Čsk. O. po kraji. J. tr. Vz Objezd.

184872   Objíždkový Svazek: 7 Strana: 0012
Objíždkový, Bereisungs-. O. náklady. Nz. Vz Objíždečný.

184873   Obkaličeti Svazek: 7 Strana: 0012
Obkaličeti, el, ení, verwundet, zum Klip- pel werden. Slov. Klčk. VI. 73

184874   Obkaličiti Svazek: 2 Strana: 0219
Obkaličiti, il, en, ení, raniti, verwunden. Slov. Šf.

184875   Obkališí Svazek: 2 Strana: 0219
Obkališí, n., vnější kalich skládá se buď z patrných listů, buď se naskytuje ve tvaru suchomázdřitého kraje. Kk. 45.

184876   Obkasati Svazek: 7 Strana: 0012
Obkasati, ringsum aufchürzen. Šm.

184877   Obkeckat co Svazek: 10 Strana: 0636
Obkeckat co: jablka (tyčkou srážeti). Slov. Phľd. XXIV. 420.

184878   Obklad Svazek: 2 Strana: 0219
Obklad, u, m., obložek, der Umschlag, das Gebräme. 0. okolo ženského roucha. Ženská sukně s o-dem. Reš. — O. v lékařství. O. jíchovitý (teplý = náhřiva), studený, suchý. S. N. Vz Obkladek.

184879   Obklad Svazek: 8 Strana: 0242
Obklad (oklad), u, m. = loukotě v kolo spojené. Brt, D. II. 443.

184880   Obkládací Svazek: 7 Strana: 0012
Obkládací, Umschlag-. O desky. Zpr. arch. XI. 40.

184881   Obkládačí Svazek: 10 Strana: 0217
Obkládačí zdivo. KP. IX. 281. Na str. 282.: obkladné.

184882   Obkládačka Svazek: 10 Strana: 0217
Obkládačka, y, f. = obkládací cihla. Jind. 15.

184883   Obkládání Svazek: 2 Strana: 0219
Obkládání, n., das Umlegen, Umschlagen. — O., obruba, die Einfassung. V.

184884   Obkládání Svazek: 10 Strana: 0636
Obkládání stěn dřevem. Vz KP. XL 242.

184885   Obkládaný Svazek: 7 Strana: 0012
Obkládaný, eingefasst, garnirt. — čím: zlatem, zeleninou. Us. Dch.

184886   Obkládaný Svazek: 7 Strana: 0049
Obkládaný, lange, oft aufgeschoben. Slib po dlouhý čas o-ný. Šml. I. 55.

184887   Obkládati Svazek: 2 Strana: 0219
Obkládati; obklásti, obkladu, kladl, den, dení; obložiti, il, en, ení; (obložovati) = okolo něčeho klásti, herum-, umlegen, überziehen; zadělati, vsaditi, umfassen, besetzen; lemo- vati, säumen; bíti, prügeln. — co, koho r- bíti. L. Obkládati koho = dohromady sesa- zovati. Us. Dch. — komu co: teplé víno, krupky. D. — co čím. Okrajek vejci o. D. Něco drahým kamením, zlatem. Zlob. Nohy vinným droždím. Jg. Někoho dary. Kom. Vz Obložiti.

184888   Obkládati — abs Svazek: 7 Strana: 0012
Obkládati — abs. Zvěř honěná obkládá, když v kole krouží a do místa se vrací, odkud byla vyhnána. Zl. kl. 1856. č. 18. — co. Gloriola obkládala jeho hlavu. Hrts.

184889   Obkladek Svazek: 2 Strana: 0219
Obkladek, dku, m. O. je lékařský náči- nek, jímž lék po delší dobu působící vně se přiloží k chorobným částem těla. Užíváme ho k mírnění zánětu, k utišení křečů, k roz- hánění opuchlín atd. Skládá se z látky lé- čivé buď tekuté, buď jíchovité, buď suché. Vz S. N. Der Umschlag. O. na ránu, na bo- lavý úd. D. Přičiniti kořenné o-ky. Ja. O. komu dáti. — O., obruba, lem, založení,po- dolek, die Einfassung, der Saum. Reš., Jg. Vz Obklad.

184890   Obkladek Svazek: 7 Strana: 0012
Obkladek = výdešcí, pažba dveří, das Thürfutter. Nz. — O-ky, Umschläge, vz Slov. zdrav. O. ledové. Us.

184891   Obkladní Svazek: 2 Strana: 0219
Obkladní, Umschlag-. O. šátek.

184892   Obkladný Svazek: 10 Strana: 0217
Obkladný. Vz předcház. Obkládací.

184893   Obklasný Svazek: 7 Strana: 0012
Obklasný = okolo klasu jsoucí. O. list. Rst.

184894   Obklásti Svazek: 2 Strana: 0219
Obklásti, vz Obložiti.

184895   Obklaziti Svazek: 8 Strana: 0242
Obklaziti = ohraditi, circumdare. Kázal sruby příkopem okopati a zdí z země a z ka- mene o. Břez. Font. V. 385.

184896   Obklejka Svazek: 7 Strana: 0012
Obklejka, y, f., naematelia, der Schleim- deckling, houba Vz Rstp. 1942

184897   Obklekati Svazek: 7 Strana: 0012
Obklekati, herumknieu Bern.

184898   Obklepkati, obklepkávati Svazek: 2 Strana: 0219
Obklepkati, obklepkávati, umklopfen; na Slov. pomlouvati, bereden. Koll.

184899   Obklestiti Svazek: 2 Strana: 0219
Obklestiti, vz Klestiti.

184900   Obklíčení Svazek: 2 Strana: 0219
Obklíčení, n., objetí, Umfassung, Umar- mung. V tvém přesladkém o. O. města, oble- žení, die Um-, Einschliessung. V. O. nepříte- lem. Dch.

184901   Obklíčenie Svazek: 7 Strana: 0012
Obklíčenie = opásánie, cinctorium. Asn. 4.

184902   Obklíčenosť Svazek: 2 Strana: 0219
Obklíčenosť, i, f., der Blockadezustand. Rk.

184903   Obklíčený Svazek: 2 Strana: 0219
Obklíčený; obklíčen, a, o, umgeben, ein- geschlossen, umschlossen. Jg. — čím. Obo- rem dvořanův o., Kom., tmou, těžkostmi, nebezpečenstvím, starostmi, péčemi, zármut- kem, bolestmi srdce, žalostí, hořem, V., nemocí, bídou, břemenem, Pulk., Kom., houfy nepřátelskými, Jel., rozumem, stra- chem. Pass. Obklúčeni jsmy lutými vrahy. Rkk. 54. Amerika ostrovy vůkol o-ná. Ler.

184904   Obklíčí Svazek: 8 Strana: 0243
Obklíčí, enklava, Einschlussgebiet, n. Sterz. I. 774.

184905   Obklíčiti Svazek: 7 Strana: 0012
Obklíčiti. Toho, jehož všecka nebesa nemohú o. Št. Kn. š. 72. Tak ji o-lo, že sebou nemohla hnouti (tak ji nemoc sesla- bila). Č. T. Tkč. Sbor ludský obklučí tě. 2. wit. 7. 8. — čím. Byla spaním o-na. Us. Vk. Rozumem jsa neobklíčen (neobsažen; Bůh). Výb. I. 352. Vším jste dětství mé o-li Osv. V. 636. O někoho válkou. Šmb. S. I. 528.

184906   Obklíčiti Svazek: 7 Strana: 1341
Obklíčiti. O-čí tě nepřátelé kolkolem. Ev. ol. 288.

184907   Obklíčiti, oklíčiti Svazek: 2 Strana: 0219
Obklíčiti, oklíčiti (zastr. okliučiti, oklu- čiti), il, en, ení; obkličovati, obkličovávati = obehnati, obstoupiti, obtáhnouti, zavříti, oble- hnouti, obležením súžiti, umgeben, umschlies- sen, umziehen, umzingeln, umringen. V. — co, koho. Obkličují mne bolesti smrti. Br. Tesknost!, strach mne obkličuje. Jel. O. ne- přítele. D. Obklúčúce ny vňuž (= jako) vlci ovce. Rkk. 50. Obklíčil mne zármutek a tru- chlení. Br. Smutek a nuzie obklíčí jej. BO. Seberúce sě otočie i obklíčie ny. BO. — Har., Flav., V. — co komu: stádo sousedu, dům. Us. — co čím: město vojskem, lidem válečným. V. Dům lidmi. D. Jeho múdrosť nemóž umem obklíčiti ni rozumem. Kat. 518. — Se sousedy zloděje pro krádež v lese, za lesem. atd. obklíčili. Us. Město dle pra- videl o.

184908   Obkličování Svazek: 7 Strana: 0049
Obkličování, n. Ruční stroj na o. sladu. Dch. Vz Odkličovadlo.

184909   Obkliesnit co Svazek: 10 Strana: 0636
Obkliesnit co: palici (hůl) = oklestiti. Sb. sl. VIII 105.

184910   Obklik Svazek: 2 Strana: 0219
Obklik, u, m., obvod, okršlek, Umkreis, m. Moře i všecko, což v jich o-ku lpí. Smrť Jer. rk. 1410.

184911   Obklízeti Svazek: 10 Strana: 0217
Obklízeti = obsluhovati. — koho, Kld. II. 173.

184912   Obkloniti Svazek: 2 Strana: 0219
Obkloniti, il, ěn, ění; obkláněti, ěl, ění, obklonovati, nachýliti, geneigt machen. — koho. Schön.

184913   Obklop Svazek: 2 Strana: 0219
Obklop, u, m., obklopení, Decke, f. Chře- stáč maje na ocasu o. Ld. 1821.

184914   Obklopení Svazek: 7 Strana: 0012
Obklopení, n, die Umzingelung, Umrin- gung Lpř.

184915   Obklopený Svazek: 7 Strana: 0012
Obklopený; -en, a, o, umzingelt. — čím: mořem, meerumschlungen, hádkami, ohněm. Lpř. Dům o-pen jest zahradou. Us. Pdl. O-pen jest bludy. Hus II. 184.

184916   Obklopiti Svazek: 2 Strana: 0219
Obklopiti, il, en, ení; obklopovati, um- ringen, umhüllen, bedecken. — co. Soumrak lesy obklopuje. Č.

184917   Obklopnice Svazek: 2 Strana: 0219
Obklopnice, e, f., stěna, která římsy (trámy neb břevna, na které se strop klade) při- krývá. Us. u Branné.

184918   Obklopovací Svazek: 8 Strana: 0565
Obklopovací přeřadovač, Fallkoppenum- schalter, m. KP. VIII. 351.

184919   Obkloubní Svazek: 10 Strana: 0217
Obkloubní oedem. Slov. zdrav. 275a.

184920   Obklovina Svazek: 7 Strana: 0012
Obklovina, y, f, perispermium, druh bílku semennového, das Perisperm. Vz Rst. 451., Nz

184921   Obkľučiti Svazek: 7 Strana: 0012
Obkľučiti = obklíčiti. Ž. wit. 7. 8.

184922   Obkľuda Svazek: 7 Strana: 0012
Obkľuda, y, f = obklízení das Auf- räumen. Slez. Je té o-dy hojně. Šd, Brt. D.

184923   Obklukatec Svazek: 7 Strana: 0012
Obklukatec, tce, m , myriococcum, das Tansendkorn, houba. Vz Rstp. 1960.

184924   Obklusati co Svazek: 10 Strana: 0636
Obklusati co: kupy sena (oběhnouti). Rais. Lop. 235.

184925   Obkoledovati Svazek: 7 Strana: 1341
Obkoledovati vsi. NZ. 1893. 521.

184926   Obkolený Svazek: 7 Strana: 0012
Obkolený; -en, a, o = obklíčený, dokola obstoupený, eingeschlossen Slov. Orl. VIII. 178.

184927   Obkolesený Svazek: 7 Strana: 0012
Obkolesený; -en, a, o = obkolený. Slov. Zo všetkých strán o-ni. Dbš. Sl. pov. II. 64 — Phľd. VI. 122.

184928   Obkolesený Svazek: 8 Strana: 0565
Obkolesený; sen, a, o. Ako vlk o-ný psami. Phľd. 1896. 639.

184929   Obkolesiti Svazek: 7 Strana: 0012
Obkolesiti = obklíčiti. Slov. Let. Mt. S. IX 1. 46

184930   Obkolitě Svazek: 7 Strana: 0012
Obkolitě = okoličně. Val. Brt. D. 238

184931   Obkonati Svazek: 7 Strana: 0012
Obkonati. My téj práce sami neobkonáme (neuděláme) U Star. Jičína. Vhl.

184932   Obkop Svazek: 2 Strana: 0219
Obkop, u, m., v horn., der Umbruch. Rk.

184933   Obkop Svazek: 10 Strana: 0636
Obkop, u, m. = pohostenie po vykopávanie zemáků. Phľd. XXIV. 755.

184934   Obkořínčí Svazek: 7 Strana: 0012
Obkořínčí, n. = příkrov blánovitý, který kořínek kelový u trav okličuje, die Wurzel- scheide. Rst. 451.

184935   Obkotec Svazek: 7 Strana: 0012
Obkotec, tce, m., nageia, die Nageia, rostl. Vz Rstp. 1417.

184936   Obkouleti Svazek: 7 Strana: 1341
Obkouleti. Pasák obkuluje (koulí) vej- cem na pastvě kolem krav, aby se mu ne- rozbíhaly. Mor. Brt.

184937   Obkousati Svazek: 2 Strana: 0219
Obkousati, obkousám a obkouši, al, án, ání; obkusovati, objísti, obhrýzti, umbeissen, benagen. V. — co: koláč. Ros. — čím: To myš svým zoubkem obkousala.

184938   Obkovaný Svazek: 7 Strana: 0012
Obkovaný; -án, a, o, ringsumgefesselt. O. ve tuhých putách. Hol. 390

184939   Obkráčeti Svazek: 2 Strana: 0219
Obkráčeti, el, en, ení; vz Obkročiti, il, ení; obkračovati, umschreiten. —- co: pole. Jg.

184940   Obkráčeti Svazek: 7 Strana: 0012
Obkráčeti = okolkovati, Umschweife ma- chen Us. Sd

184941   Obkráčka Svazek: 7 Strana: 0012
Obkráčka, y, f. = doorávání posledních dvou brázd. U Hořic. Hk.

184942   Obkrádání Svazek: 7 Strana: 0012
Obkrádání, n , das Bestehlen. O. hospo- dářů od čeládky. Pož. 304.

184943   Obkrádati Svazek: 2 Strana: 0219
Obkrádati, vz Okrásti.

184944   Obkrádlý Svazek: 7 Strana: 0012
Obkrádlý = ne příliš dlouhý. O. sukně. U Chodů Rnd. 164, Rgl.

184945   Obkrajek Svazek: 2 Strana: 0219
Obkrajek, jku, m., co se obkrájelo,der Umschnitt, Abfall vom Umschneiden. Č.

184946   Obkrájeti Svazek: 2 Strana: 0219
Obkrájeti, el, en, ení; vz Obkrojiti, il, en, ení; obkrajovati, rund herum abschnei- den. — co čím: shnilé maso nožem. Vz Krájeti.

184947   Obkrají Svazek: 7 Strana: 0012
Obkrají, n., das Nebengebäude Šm.

184948   Obkrásti Svazek: 2 Strana: 0219
Obkrásti, vz Okrásti.

184949   Obkrátlý Svazek: 10 Strana: 0217
Obkrátlý. Měla sukni o-lou kanafasku. Nár. list. 7. /9. 1900.

184950   Obkratochvíliti Svazek: 2 Strana: 0219
Obkratochvíliti, il, en, ení, Jemanden umtändeln. Vš.

184951   Obkraviny Svazek: 7 Strana: 0012
Obkraviny, pl., f., Schalstücke. U Bruš- perka. Mtl.

184952   Obkres Svazek: 2 Strana: 0219
Obkres, u, m., der Umriss. Rk.

184953   Obkresliti Svazek: 7 Strana: 0012
Obkresliti, il, en, ení, obkreslovati, ab- zeichnen. Us. Kutn.

184954   Obkreslovaeí Svazek: 8 Strana: 0243
Obkreslovaeí papír. Sterz. II. 8.

184955   Obkresní Svazek: 7 Strana: 0012
Obkresní, obkresový, periphaerisch. Rst. 451.

184956   Obkríknuť sa Svazek: 8 Strana: 0243
Obkríknuť sa = rozkřiknouti se. Ako to macocha počula, hneď sa o-kla. Sal. P. 344.

184957   Obkročák Svazek: 2 Strana: 0219
Obkročák, u, m., der Bogenzirkel. Šp. — O., jistý tanec v Chrud. a Hradecku. Us. Také na Viškovsku. Mrk.

184958   Obkročák Svazek: 7 Strana: 1341
Obkročák, u, m. = druh kočáru, Wurst, f.

184959   Obkročák Svazek: 8 Strana: 0243
Obkročák = tanec u Nimb., s nohy na nohu. NZ. III. 436.

184960   Obkročákový Svazek: 8 Strana: 0565
Obkročákový krok. Čes. 1. VI. 230. Cf. Oblročák (tanec).

184961   Obkroček Svazek: 7 Strana: 1341
Obkroček, čku, m. = obkročák (před- chází). Mus. 1888. 386.

184962   Obkročený Svazek: 7 Strana: 0012
Obkročený; -en, a, o, umschritten.

184963   Obkročí Svazek: 7 Strana: 0012
Obkročí, n. = opětující se řada výkonů při rozmanitých chodech. Us. v tělocv.

184964   Obkročitelný Svazek: 7 Strana: 0012
Obkročitelný, umschreitbar. Dbš. Úv. 61.

184965   Obkročiti Svazek: 2 Strana: 0219
Obkročiti, il, en, ení; obkročovati, um- schreiten. — koho, co: sud, kámen, koně, vůz, strouhu. Jg. Vz Obkráčeti.

184966   Obkročitý Svazek: 2 Strana: 0220
Obkročitý, co se obkročuje. O. vůz (Wurst). Jg.

184967   Obkročka Svazek: 10 Strana: 0217
Obkročka, y, f. = okroč. Us.

184968   Obkročně, obkrokem, obkročmo Svazek: 2 Strana: 0220
Obkročně, obkrokem, obkročmo, mit ausgespreizten Füssen. O. na koních jezditi. Us.

184969   Obkročník Svazek: 2 Strana: 0220
Obkročník, u, m., die Wurst. Vz Obkľo- čitý.

184970   Obkročný Svazek: 7 Strana: 0012
Obkročný rým. Rjšk

184971   Obkročný. O Svazek: 10 Strana: 0217
Obkročný. O. ramena kola mlýnského. Čes. 1. XI. 187. Obkročné hmatadlo, der Dick-, Greifzirkel, Taster. Jind. 79.

184972   Obkroěákový Svazek: 9 Strana: 0193
Obkroěákový otoč(otočení-se), krok. Čes. 1. VI. 558., 385.

184973   Obkrojek Svazek: 2 Strana: 0220
Obkrojek, jku, m., v geometrii der Ring. Sedl. — O., co se obkrojilo, vz Obkrajek.

184974   Obkrojiti Svazek: 2 Strana: 0220
Obkrojiti, il, en, ení; obkrájeti. el, en, ení; obkrojovati, obkrajovati, umschneiden. — co čím. Lípu mečem obkrojil. Plk. Chléb no- žem o. Us. Vz Obkrájeti.

184975   Obkrok Svazek: 2 Strana: 0220
Obkrok, u, m. Obkrokem obkročně, s roztaženýma nohama, Vz Obkročně.

184976   Obkroť Svazek: 7 Strana: 0012
Obkroť = obkrojtti Laš. Tč.

184977   Obkrouhlý Svazek: 7 Strana: 0012
Obkrouhlý, rundlich. Bž. 237.

184978   Obkroutiti Svazek: 7 Strana: 0012
Obkroutiti, il, cen, ení, umwinden. — co. Také vlasy mala, dunaj o-la. Č. Čt. I. 128. Koho o svoj malíčok okrútiť. Orl. VI. 231.

184979   Obkroužiti Svazek: 2 Strana: 0220
Obkroužiti, il, en, ení; obkružovati, kolem kroužiti, abrunden. — co: hrnec; mravy (uhladiti).— se. Hrnec se obkroužil = pukl, praskl okolo dna. Us. Dch.

184980   Obkroužiti Svazek: 7 Strana: 0012
Obkroužiti. O-žil bych kraj povážský. Hdk. C. 25.

184981   Obkrslek Svazek: 2 Strana: 0220
Obkrslek, u, m. = okršlek. Hod. sv. Máři.

184982   Obkrtek Svazek: 7 Strana: 0012
Obkrtek, tku, m. = nepodařené pečivo Laš. Brt.

184983   Obkryti Svazek: 2 Strana: 0220
Obkryti, vz Krýti. — co čím: rouškou (zakryti), bedecken.

184984   Obkřídliti Svazek: 7 Strana: 0012
Obkřídliti, il, en, em, beflügeln. Hdk.

184985   Obkřiknouti koho jak Svazek: 10 Strana: 0217
Obkřiknouti koho jak: hlasem velikým. Dal. P. 13.

184986   Obkřovený Svazek: 7 Strana: 0012
Obkřovený; -en, a, o, umbuscht. Dch.

184987   Obkřtaltovati Svazek: 8 Strana: 0243
Obkřtaltovati. Někoho okasati a o. Bl. Gr. 312.

184988   Obkus Svazek: 7 Strana: 0012
Obkus, u, m. = co se obkusuje. Dostal křídlo na o. U Králové Městce. Kšť.

184989   Obkuska Svazek: 7 Strana: 0013
Obkuska, y, f. = dřevěná, vyřezávaná dýmka. Val. Vck., Brt. D.

184990   Oblácený Svazek: 2 Strana: 0220
Oblácený, blátem umazaný, nečistý, ko- thig, unrein. Na své bludné o-né stezky po- vyzýváš s nebe boží blesky. Sš. Bs. 1*81.

184991   Oblaciněti Svazek: 2 Strana: 0220
Oblaciněti, ěl, ění = laciným se státi, v ceně padnouti, wohlfeil werden. Na Mo- ravě oblacinělo, v Čechách však obilí na ceně přiskakuje. Sych. — komu. Věci světské, jakž kto bude je volně mieri, oblacinějí jemu, jichžto, donidž je neměl, velmi žádal. Št. Člověk pokorú právě se poznaje, oblaciní sám sobě. 0 7 vstup. — na čem. Súdem pravdy na své mysli oblacinějí. 0 7 vstup.

184992   Oblaciněti Svazek: 9 Strana: 0193
Oblaciněti, ěl, ěni. VII. 220. za Št. polož: Bes 110. Dej, ať nám pro tě o-ciněji všecky věci. Modl. ms. XV. stol. (Mus. fil. 1898 188. ').

184993   Oblaciněti komu Svazek: 7 Strana: 1341
Oblaciněti komu. Št. (Hk.)

184994   Oblaciniti se Svazek: 2 Strana: 0220
Oblaciniti se, il, ění = oblaciněti. Výb. I. 757., 29.

184995   Oblacněti Svazek: 2 Strana: 0220
Oblacněti, ěl, ění = oblaciněti, wohlfeil werden; špatným se státi, schlecht dünken, Kdyby věděli, že já vše vizi a vše viedie a vše mohu a ze všeho súd učiním, vše by jim oblacznielo (oblacnělo), co jest na světě a viece by se báli pro mne hřešiti než pro lidi. Boč. exc.

184996   Obláč Svazek: 2 Strana: 0220
Obláč, e, obláček, čku, m., svazek lnu neb třicátý díl kloubu, ženině, eine Flachs- reiste. O. lněný. D. — Obláček lnu okolo kužele ku předení, obáslo, Rockenvoll. Berg., í Jg. — Obláček, vz Oblak. Wölkchen, n. V.! Vz také Oblák.

184997   Obláč Svazek: 7 Strana: 0013
Obláč. Cf. Sdl. Hr. IV. 258.

184998   Oblač Svazek: 7 Strana: 1341
Oblač lnu. 1569. Hrš. Nách.

184999   Obláč Svazek: 8 Strana: 0243
Obláč, oblacz, oblaczeg, alias pondera stuppae. Eml. Urb. 483. O. = 1/12 žemničky lnu. 1748. NZ. III. 406., Kat, z Žer. II. 40.

185000   Oblače Svazek: 7 Strana: 1341
Oblače, e, f., stupar, zastr. Veleš.