224001   Podbrdský Svazek: 9 Strana: 0228
Podbrdský okres. 1370. Uč. spol. 1897. VIII. 5.

224002   Podbrdy Svazek: 2 Strana: 0628
Podbrdy, dle Dolany, ves u Dobříše. PL.

224003   Podbreh Svazek: 7 Strana: 0282
Podbreh, u, podbrežek, zku, m., Bergfuss, m. Slov. Bern.

224004   Podbreží Svazek: 7 Strana: 0282
Podbreží, n , Ort unter dem Ufer, das untere Uter, die Ufertiefe. Dch.

224005   Podbroušený Svazek: 10 Strana: 0266
Podbroušený. Má jazyk dobře p-ný (špi- čatý, má dobrou vyřídilku). Zl. Pr. XXI. 86.

224006   Podbrudek Svazek: 10 Strana: 0266
Podbrudek, dku, m. = fabor vlající s nácviky pod bradou na prsou. Pr. Slez. Čes. 1. XII. 39. Sr. Podbradek.

224007   Podbrúsiti Svazek: 7 Strana: 0282
Podbrúsiti. Po nenáhlu všech (lidí) pod- brúsí (alias : všeckny zkusí. Sv. luk. 103.

224008   Podbrušec Svazek: 7 Strana: 0282
Podbrušec, šce, m., pl. p-šce při zabí- jačce = podbříšek, die Bauchspeckseite. Na již. Mor. Šd.

224009   Podbrušina Svazek: 7 Strana: 1358
Podbrušina, y, f. = řemen pod břichem koně. Slov. Phľd. XI. 695.

224010   Podbrušina Svazek: 10 Strana: 0649
Podbrušina, y, f. = řemen koni pod břicho. Mus. slov. IV. 50. Sr. Podbrušník v I. Přisp. 287.

224011   Podbrušník Svazek: 8 Strana: 0287
Podbrušník, vz Podbřišník.

224012   Podbřehy Svazek: 9 Strana: 0228
Podbřehy, trať na již. Mor. Seb. 190.

224013   Podbřemeněný Svazek: 2 Strana: 0628
Podbřemeněný, mit einer Last bedeckt, unterjocht. Novot.

224014   Podbřemení Svazek: 2 Strana: 0628
Podbřemení, n., bytí pod břemenem, die Unterwürfigkeit. Br.

224015   Podbřemeniti Svazek: 2 Strana: 0628
Podbřemeniti, il, ěn, ění, mit Last be- legen, unterjochen. Jg.

224016   Podbřezí Svazek: 7 Strana: 0282
Podbřezí, ves u Dobrušky; hájovna u Kolína; pole u Račiněvsi na Roudn. Cf. Sdl. Hr. 11. 68., III. 134., Rk. Sl.

224017   Podbřezice Svazek: 7 Strana: 0282
Podbřezice, Podbrezitz, ves u Vyškova.

224018   Podbřezky Svazek: 2 Strana: 0628
Podbřezky, pl., f., houby pod břízami rostoucí, ripuli. Žid.

224019   Podbřeža Svazek: 9 Strana: 0228
Podbřeža, pole pod břehem. Pck. Hol. 192.

224020   Podbřežnice Svazek: 2 Strana: 0628
Podbřežnice, e, f., hmyz pod břehem se zdržující. Ms. Brož.

224021   Podbřinka Svazek: 7 Strana: 1358
Podbřinka, y, f., glarus. Pršp. 16. 81. Rj : podbrynka.

224022   Podbřišan Svazek: 2 Strana: 0628
Podbřišan, a, m., heriodes, hmyz včelo- vitý. Krok.

224023   Podbříšek Svazek: 7 Strana: 0282
Podbříšek, regio hypogastrica. Nz. lk.

224024   Podbříšekk Svazek: 2 Strana: 0628
Podbříšekk šku, m., podbřišek, na Slov. podbřišina = zpodní břicho, Wampe, f. Sal. Podbřišky liščí, kuní, vlčí. Jg. — P., tlusté podbřiší, Speckbauch, m. P. nasolený. V. — Jg.

224025   Podbřiší Svazek: 2 Strana: 0628
Podbřiší, n., der Unterleib. Rk.

224026   Podbřiší Svazek: 7 Strana: 1358
Podbřiší, n., hypogastrium. Ott. IV. 677.

224027   Podbřiší Svazek: 9 Strana: 0228
Podbřiší, n. Vz Ott. XIV. 427.

224028   Podbřiškový Svazek: 2 Strana: 0628
Podbřiškový. P. liščí kožich, čuba, Wam- pen-. V. — Podbřišník, u, m., řemen pod- břišní u koní, Bauchriemen, m. Boč. — Pod- břišný, P. žíla. Unterleib-. Jg.

224029   Podbříškový Svazek: 7 Strana: 0282
Podbříškový. P. tepna, arterirt hypoga- strica.

224030   Podbříškový Svazek: 8 Strana: 0287
Podbříškový. P. futro, Kat. z Žer. I. 248., blána. Wtr. Krj. I. 150. P. kožich (liščí). Arch. XIII. 222., 236.

224031   Podbříškový Svazek: 10 Strana: 0266
Podbříškový. Bolesť pleteně p-vé, neur- algia plexus hypogastrici; zvýšená citlivosť pleteně p-vé, hyperaesthesia plexus hyper- gastrici. Ktt.

224032   Podbřišní Svazek: 7 Strana: 0282
Podbřišní, hypogastrisch, Unterbauch-, P. průtrž. Dch.

224033   Podbřišný. P Svazek: 10 Strana: 0266
Podbřišný. P. slabiny. Msn. II. 98., 309. Sr. Podbřišní v VII. 282.

224034   Podbřuší Svazek: 7 Strana: 0282
Podbřuší, n. = podbřiší. U Místka. Skd.

224035   Podbřušiua Svazek: 7 Strana: 0282
Podbřušiua, y, f. = podbřiší. Slov. Hol. 296.

224036   Podbuček Svazek: 8 Strana: 0287
Podbuček, místo u Náchoda. Hrš. Nách. I. 43.

224037   Podbučí Svazek: 7 Strana: 0282
Podbučí, n., Ort unter dem Buchenwald. Sl. les.

224038   Podbuční Svazek: 7 Strana: 0282
Podbuční, Podbutsccny, mlýn u Náchoda.

224039   Podbuděcký Svazek: 7 Strana: 0282
Podbuděcký Mlýn, Pillauer Mühle, mlýn u Konic na Mor.

224040   Podbůrka Svazek: 2 Strana: 0628
Podbůrka — podborovka.

224041   Podbuš Svazek: 7 Strana: 0282
Podbuš, e, m., os. jm Blk. Kfsk. 575.

224042   Podbuští Svazek: 9 Strana: 0228
Podbuští, ?., trať. Pck. Hol. 83

224043   Poďbuzek Svazek: 7 Strana: 0282
Poďbuzek, zku, m. = ryzec, houba. Šm.

224044   Podbůžek Svazek: 2 Strana: 0628
Podbůžek, žka, m., půlboh, Halbgott, m.

224045   Podceděnka Svazek: 7 Strana: 0282
Podceděnka, y, f. = nádoba, na níž ce- děnka leží. KP. V. 185

224046   Podcelný Svazek: 7 Strana: 0282
Podcelný, ého, m. Mlč. 211.

224047   Podceniti Svazek: 7 Strana: 0282
Podceniti, vz Podceňovati.

224048   Podceňovatel Svazek: 7 Strana: 0282
Podceňovatel, e, m., der Unter-, Gering- schätzer. Hlč.

224049   Podceňovati Svazek: 2 Strana: 0628
Podceňovati, lépe: nízko, málo, méně ceniti, unterschätzen.

224050   Podcepník Svazek: 7 Strana: 0282
Podcepník, u, m., ložisko, Lage einer horizontalen Welle. Hř.

224051   Podcestí Svazek: 7 Strana: 0282
Podcestí, n. = pole pod cestou. MzO. 1890. 128.

224052   Podcestky Svazek: 7 Strana: 0283
Podcestky, pl., f. = pole u Otaslavic, Pk., u Jamen na Písecku. Vz Podcestníky. BPr.

224053   Podcestníky Svazek: 7 Strana: 0283
Podcestníky, pl., m. = pole u Nekvasova na Nepom. Cf. Podcestky. BPr.

224054   Podcez Svazek: 7 Strana: 0283
Podcez, u, m., v pivovar. = pospod jsoucí pivo zkalené. Dch.

224055   Podcezovačka Svazek: 2 Strana: 0628
Podcezovačka, y, 1, dírkované prkno ve vystěrací kádi, das Abseihebrett. Suk.

224056   Podcibnosť Svazek: 8 Strana: 0287
Podcibnosť, i, f. P. rostliny, Hypostaminie. Am. Orb. 96.

224057   Podcibulí Svazek: 2 Strana: 0628
Podcibulí, n., štít, částka cibule. Rostl.

224058   Podcibulí Svazek: 7 Strana: 0283
Podcibulí, n., der Zwiebelkuchen. Nz., Rosc. 6.

224059   Podcínek Svazek: 7 Strana: 1358
Podcínek, nku, m. = podsíň. Vck.

224060   Podcísař Svazek: 7 Strana: 0283
Podcísař, e, m. Učinil krále anglického vikářem nebo podciesařím svého ciesařstvie. Kar. 55.

224061   Podcísaří Svazek: 10 Strana: 0266
Podcísaří, n. Učinil krále anglického vikářem n. p-řím svého císařství po vší Germanii. Kar. 55.

224062   Podcpati Svazek: 2 Strana: 0628
Podcpati = podecpati.

224063   Podcudky, ů Svazek: 2 Strana: 0628
Podcudky, ů, m., pl., co se říčicí vycoudí, schlechtes Korn, Ausreiterig, n. Plk.

224064   Podcuky Svazek: 7 Strana: 0283
Podcuky, pl., m. = krmě dobytku. Slov. Hdž. Slb. 86.

224065   Podcurknouti Svazek: 7 Strana: 0283
Podcurknouti krávy = na rychlo po- dojiti. U Kr. Hrad. Kšť.

224066   Podčaply Svazek: 2 Strana: 0628
Podčaply, dle Dolany, Potschappel, ves v Sasích. Vz S. N.

224067   Podčaply Svazek: 7 Strana: 0283
Podčaply, Podčap o. Kotzab, ves u Břez- nice; Podčap o. Počap, ves u Štětí; Pod- čapl, Počapel, Podschapel, vsi u Pardubic a u Berouna. PL.

224068   Podčápský Svazek: 9 Strana: 0228
Podčápský, vz Možný.

224069   Podčárkovati Svazek: 7 Strana: 0283
Podčárkovati = podškrtati. Těsnop. 33.

224070   Podčárnouti Svazek: 8 Strana: 0287
Podčárnouti = podtrhnouti. Slovo p. Světz. 1893. 722.

224071   Podčárový Svazek: 7 Strana: 0283
Podčárový tisk, unter der Linie. Kos. Ol. 1. 276.

224072   Podčeční Svazek: 8 Strana: 0290
Podčeční rozdíl. Vlč. Lit. 112.

224073   Podčeleď Svazek: 7 Strana: 0283
Podčeleď, i, f., Untergeschlecht, n. Ná- rodkové p-di thrácké. J. Lpř.

224074   Podčeledí Svazek: 7 Strana: 0283
Podčeledí, n.=podčeleď. Sl. les., Ssk.

224075   Podčelí Svazek: 2 Strana: 0628
Podčelí, n., místo pod čelem. Č.

224076   Podčelistní Svazek: 7 Strana: 0283
Podčelistní, infra-, submaxillaris. P. kra- jina, regio s.

224077   Podčelistní Svazek: 8 Strana: 0287
Podčelistní krajina. Hlav. 9.

224078   Podčelistní Svazek: 10 Strana: 0266
Podčelistní klání, neuraigia inframaxil- laris. Ktt.

224079   Podčelistný Svazek: 2 Strana: 0628
Podčelistný, unter dem Kinn befindlich. P. žlázy. Ssav.

224080   Podčepek Svazek: 2 Strana: 0628
Podčepek, čku, m., Lagerdaube, f. Šp.

224081   Podčepí Svazek: 8 Strana: 0569
Podčepí. Trúba v p. (rybníka). Arch. XV. 87.

224082   Podčepí, n., podčepky, pl Svazek: 2 Strana: 0628
Podčepí, n., podčepky, pl., f., vz Po- čepky, Zapfenbier, n. Již jest na podčepí. Prov. Jg. Kmetstvie, ježto juž p. slove. M. Býti na podčepí n. na počepí = in der Neige sein, prenesene — docházeti, mříti. Rozumějí se lidé starší, ješto sú již jako na p. a jsú již mrtvi světu. Chč. P. 120. b. (Hlr.) Vz Počepí.

224083   Podčepné Svazek: 8 Strana: 0287
Podčepné. Z p-ho dělán byl ocet. Mnč. Zás. 13.

224084   Podčepník Svazek: 7 Strana: 0283
Podčepník, u, m. = ložisko čepu, Zapfen- lager, n. Hř.

224085   Podčernalý. P Svazek: 9 Strana: 0228
Podčernalý. P. kúrka. Fisch. Hosp. 117

224086   Podčernilka Svazek: 2 Strana: 0628
Podčernilka, y, f., nejčernější mouka. Us. Dch.

224087   Podčernovský Svazek: 7 Strana: 0283
Podčernovský Mlýn u Hlinska.

224088   Podčervenalý čím Svazek: 10 Strana: 0266
Podčervenalý čím: krví. Msn. II. 432.

224089   Podčervený Svazek: 10 Strana: 0266
Podčervený ocas. Faust. 70.

224090   Podčeší Svazek: 2 Strana: 0628
Podčeší, ího, m., celník. BO., Bj. Vice- mundschenk, m. P. království českého. Vus. Vz S. N., Tk. III. 18.

224091   Podčeší Svazek: 7 Strana: 0283
Podčeší. Cf. Podkoní, List fil. 1884. 436. Jeden p. Pass. 299.

224092   Podčeší Svazek: 8 Strana: 0287
Podčeší. Toto slovo má již Bl. Gr. 102. za zastaralé.

224093   Podčešulka Svazek: 7 Strana: 0283
Podčešulka, y, f., calathea, rostl. Vz Rstp. 1484.

224094   Podčiešie Svazek: 7 Strana: 1358
Podčiešie = podčíšník. Cf. Podčeší.

224095   Podčím Svazek: 7 Strana: 0283
Podčím = pokud. Slov. P. som bol mladý. Sb. sl. ps. II. 1. 106.

224096   Podčiněný Svazek: 7 Strana: 0283
Podčiněný; -ěn, a, o, unterstellt; unter- worfen. P. národ. Šf. Strž. I. 341. Lid p-ný zákonu. Sš. II. 45., 36.

224097   Podčiniti Svazek: 2 Strana: 0628
Podčiniti, il, ěn, ění; podčíněti, ěl, ěn, ění; podčiňovati = podstaviti, unterthun, unterstellen, untersetzen. Reš. — co: skle- nici. Ms. kn. lék. P. zem = podmaniti, unter- jochen. Šf. — co kam. Ohně nepodčiňte pod drva. Bj. — co komu: duši rozumné. Měst. bož.

224098   Podčiniti co komu Svazek: 7 Strana: 0283
Podčiniti co komu. A slovům těm dle svého náhledu smysl pravý podčíněli. Sš. Sk. 160. P. sobě koho. Šf. Strž. II. 397.

224099   Podčísti. Vz Svazek: 2 Strana: 0628
Podčísti. Vz Čísti. — se v něčem = zmý- liti se. J. tr.

224100   Podčíšník Svazek: 7 Strana: 0283
Podčíšník, a, m.= podčeší, dvorní hod- nosť. Kká. Td. 26. Vz Ott. IL 612.

224101   Poddací Svazek: 2 Strana: 0628
Poddací = svěřený, untergeben, anver- traut. Pilnosť o spasení poddacích ovcí míti. Leg. P. dvůr. Schön. — P. = poddaný. P. poslušní býti mají prelatóm. Ms. O posílení sebe a svých poddacích. ZN. — Hus.

224102   Poddací Svazek: 7 Strana: 0283
Poddací pán. Výb. II. 1362. Aby k němu hleděli jako k svému p-mu. Ib. 769.— P.= poddaný. Ráčil se s p-cími srovnati. Krnd. 201. (200.). Aby se s ním sjednali p. Výb. II. 740. Cožkolivěk přikáže prelát, to má jeho p. učiniti z poslušenstvie; Aby p. ne- byli příčina k hřiechu svým prelátóm. Hus I. 87., 242.

224103   Poddací Svazek: 8 Strana: 0287
Poddací, poddáczie, jus emphiteuticum, alias Kaufrecht, n. Eml. Urb. 432.

224104   Poddačí Svazek: 2 Strana: 0628
Poddačí. Poprostež Boha za pána pod- clačího, za jeho paní i za jeho dítky. Chč.44G.

224105   Poddajnosť Svazek: 7 Strana: 0283
Poddajnosť, i, f., die Nachgiebigkeit. P. materialu. Dk. Aesth. 615.

224106   Poddajný Svazek: 7 Strana: 0283
Poddajný, nachgiebig. P. material. Dk.

224107   Poddaně Svazek: 2 Strana: 0628
Poddaně, poslušně, povolně, unterthänig, gehorsam. P. se míti, p. někoho poslouchati, V., prositi. Pr. měst.

224108   Poddanec Svazek: 2 Strana: 0628
Poddanec, nce, m., poddaník, der Unter- than. Pulk. 460.

224109   Poddanec Svazek: 7 Strana: 0283
Poddanec, nce, m., subditus. Na jiných svých p-cích. Ev. olom. 38.

224110   Poddanecký Svazek: 10 Strana: 0266
Poddanecký rozum = poddanský. Vest XII. 94. Sr. Foddanec.

224111   Poddání, poddání-se Svazek: 2 Strana: 0628
Poddání, poddání-se, die Unterwerfung. Dobrovolné p. města. Kom. Přípovědí je k p. se přivedli. Har. — P., poddanosť, die Unter- würfigkeit. Dipl. 1469. — P. kostelní, vz Podací.

224112   Poddaník Svazek: 2 Strana: 0628
Poddaník, a, m. = poddaný, der Unter- than. Šf.

224113   Poddanosť Svazek: 2 Strana: 0628
Poddanosť, i, f., podrobenosť, die Ab- hängigkeit, Unterthänigkeit. V p. koho uvésti (podmaniti); v p. podrobiti; k p-sti přinu- titi; v p. uvedený. V. K p-sti přivésti. Ka- ryon. V p-sti něčí státi. Br. V p. se dáti; v p-sti zůstávati; z p-sti propustiti, se vy- táhnouti. V. Dědičná p. V. Kde jest správce zlý a nešlechetný, tuť bývá také p. těžší. Sych. Jho p-sti snášeti. Sych. V p. židům upadli. Flav. P. jest obtížná, vz strany toho přísloví v: Chléb, Písař, Pouto, Řetěz, Služba, Svoboda. —- P., poslušnost, poníženost, Ge- horsam, Unterthänigkeit. P. slíbiti. V. Ve vší p-sti poručena se činím. Sých. P. ně- komu zachovati. Háj.

224114   Poddanský Svazek: 2 Strana: 0628
Poddanský, untergeben. P. dítě. Čít. P. advokat, pokladnice, závazek, stížnosť (pod- daných), závada, patent. J. tr.

224115   Poddanský Svazek: 7 Strana: 0283
Poddanský. P. poměry. Mus. 1880. 5l8.

224116   Poddanství Svazek: 2 Strana: 0628
Poddanství, n., stav obmezenosti a od- vislosti jednotlivce v poměru k moci státní, die Unterthänigkeit. — P. = poměr, v němž někdo podroben byl osobám, na něž jakožto vlastníky jistých pozemků přešla práva země- panská. Vz více v S. N.

224117   Poddanství Svazek: 7 Strana: 0283
Poddanství. Ct. Kram. slov.

224118   Poddanství, n. P Svazek: 10 Strana: 0266
Poddanství, n. P. lidu selského. Vz Ott. XIX. 999. nn.

224119   Poddanstvo Svazek: 2 Strana: 0628
Poddanstvo, a, n., die Unterthanen. Us.

224120   Poddaný Svazek: 2 Strana: 0628
Poddaný; poddán, a, o, unterworfen, aus- gesetzt. — P. sedlák, služebník. D. Drsnatou odpověď dávali, nelibou, nepoddanou. Bart. — v co. Ruka, která obleni, bude poddána v robotu. BO. Jižto mu biechu poddáni v robnú službu k jeho domu. Kat. 1629. Jsem mu z práva v službu poddán. O. z D., P. o zští. — čemu, komu: pádu (netrvalý). V., Kom. Velebnosť královská závisti pod- dána jest. Kom. J. 681. Všichni jsou smrti poddáni. Kom. Panování a moci někoho poddánu býti. V. P. mocem vyšším. Chč. 381. — komu jak: svou osobou. Řd. Jsa jim
poddán s tělem, s duší. Smil v. 1336. Poddán
býti komu s platy, v něčem. Chč. 381. — P., subst., der Unterthan, Untergebene, Lei- beigene. V. Vlastní p. (chlap). V. Dědičný p. V. Jací páni, takoví poddaní. Pán pří- kladný jest poddaným živé právo. Poslu- šenství poddaných jest největší sláva vrch- nosti. Lb., Jg. Kdo nikdy nebyl p-ným, zřídka bývá dobrým pánem. Č. P. věčitý (věčný), p. slobodného odchodu (freier, frei- zügiger Unterthan). Na Slov. Jakáž bývá vrchnosť, takoví také jsou i poddaní. Na- kládá s poddanými jako čáp s žabami. Vz Nemilosrdný. Lb., Jg. Vysrkuje mozek pod- daných svých. V. Když se páni rvou, pod- daní vlasů půjčiti musejí. V. Vz Vrchnosť. — Poddaní a jich vrchnosti, vz Rb. str. 270.

224121   Poddaný Svazek: 7 Strana: 1358
Poddaný proti pánu. Vz Sdl. Hr. VIII. 248.

224122   Poddaný komu Svazek: 7 Strana: 0283
Poddaný komu. Aby seděl na rúchu sobě p-ném (podloženém) a měkkém. Chč. P. Země jeho otci p-ná. Troj. Každá duše vyšší moci buď poddána. Št. Kn. š. 107. Aby jeden druhému vždy poddán byl po- slušenstvím. Ib. 101. Velim kratší cestu mají do nebes p-ní jiným ve jmě božie nežli ti, jimž sú poddáni. Št. Kn. š. 114.— P., der Unterthan. Cf. Zř. zem. Jir. 456.-457., 693., 696., Sdl. Hr. I. 16., 41., 90., 130., 183., 198., 235., II. 282., IV. 177., 276., 213., 258., V. 165., VI. 251.—257. Když stojí pán poddanými, stojí p-ní pánem. Němc. Utisko- váni, stížnost p-ných. J. tr.

224123   Poddaný. P Svazek: 10 Strana: 0649
Poddaný. P-ní: klášterní, korunní, krá- lovi, privilegovaní, propuštění na svobodu, stavovští, svobodničtí, zemští. Svobd. 149.

224124   Poddarsko Svazek: 7 Strana: 0283
Poddarsko, a, n., sam. u Žďáru.

224125   Poddašek Svazek: 2 Strana: 0629
Poddašek, šku, m., das Wetterdach. Slez. Tč.

224126   Poddašník Svazek: 8 Strana: 0287
Poddašník, u, m, zelina. Vz Zádušník (3. dod.).

224127   Poddati Svazek: 2 Strana: 0629
Poddati, 3. os. pl. dají n. dadí, daje a dada, al, án, ání; poddávati = pod něco dáti, untergeben, unterwerfen; sobě = po- drobiti, sich unterwerfen; se = v moc se dáti. — co (se) komu. Alx. Jemužto sě poddávámy. Kat. 2179. Soudu církve obecné p. V. Podejme boj proti nim. ZN. P. nepří- teli město. D., Flav. Poddej svou šíji jhu. Jel. Někomu statek p. (verleihen). D. P. se králi, D., se nepříteli, Sych., se soudu lid- skému. Jel. — kam, pod co: pod nohy. V. Nepřátelé pod tvú moc sě poddadie. Pass. 922. Poddal pod plen i děti jich i ženy. BO. Se pod obranu boží p. Ms. Bel. — koho sobě = podmaniti. V. — se komu v co. Poddali se mu v službu. Háj., V., Jel., Troj. Poddaj je v mrzkosť (despectio) našeho vě- zenie. BO. Ti k tomu svoliti nechtěli, aby se v německú moc poddali. Let. 106. Bych se já poddal v službu tobě, nebudu .... BO. U velikou bych se věc poddal. Výb. II. 42. Se vším královstvím v službu někomu se p. Výb. II. 42. Obvinil kněze Jana z 4 kop č., kteréž vzal na to, že jest p. Trčku měl zhojiti, a v to se poddal, jestliže by ho nezhojil, že jest neměl nic vzíti. Jdn. (Pr.). — se komu v čem. Jimž ona ni v čem sě nepodda. Dal. 28. — J. tr. — se k čemu. Poddávám se kostelu (církvi) k opravení. Št. — koho na co oč. Páni oddali (odkázali) strany na smlouvy přátelské. Pr. Kdožby se na přátely poddal o nějakou při (sich ihrem Schiedsgerichte unterwerfen.) Zř. F. I. D. XXIV. — se čeho. A Čím-li se kdo může lépe Bohu oplatiti, jen jakož on všeho se byl poddal pro ny k smrti. Št. — s infinit. Poddával jsem se podlé té smlúvy všemu dosti učiniti. 1515.

224128   Poddati. — koho Svazek: 7 Strana: 0283
Poddati. — koho. Poddá těpán pada- jícieho před nepřátely tvými. Hus I. 55. I poddal zámek ten úředník, komuž pán jej poručil. Let. 463. Nepodaj mne, ne tradas me. Ž. wit. 27. 3. (46. 4., 36. 7., 62. 11.) — se. Město se p-lo. Šb. F. Poddáš se (v dětské hře) ? Us. — se komu, čemu. Nebo Buoh otec synu svému súd veliký poddal. Krnd. 50. Však mi se musí p. Marg. v. 268. Vale- rial poddal (odevzdal) jeho atarostě Ypoli- tovi. Pass. mus. 428. P. se lenstvu, cierkvi, království ďáblovu, práci, hřiechu; Mój pán vše mi poddal; Smilný najprv svú duši poddá ďáblu. Št. Kn. š. 31., 32., 49., 89., 179., 116., 184. (18., 19.) — več. Jest mu službú poddáno. Pass. mus. 319. Aby mi se v též právo poddal. Výb. II. 42. V tu nečistú milosť poddadúc vešken svój úmysl. Št. Kn. š. 128. — se nač. Na smrť se poddal, bude-li mu jediné písmo okázáno na ten artikul. Arch. VIII. 340. — se k čemu. Za Št. polož: Kn. š. 2. K tomu on se ne- poddá (nedá se přemluviti). Us. Rgl. K míru se p. Šbr. — co kam. Martin to na právo poddává. NB. Tč. 8. — se komu proti komu. Mnoho pánóm protiv jedinému pánu svému poddali jsme se. Št. Kn. š. 18. — se čemu jak. Ktož by se nechtěl rád pod- dati zlým obyčejem té žádosti rozkoši? Št. Kn. š. 183. — co komu proč. Svú vóli pro Buoh p. starostě svému. Št. Kn. š. 130. — se čeho. Za Št. polož: Kn. š. 130. — se kdy. Neb rozum poddá se v tom těles- ném skutku tělesenstvi. Št. Kn. š. 67.

224129   Poddati co kam Svazek: 8 Strana: 0287
Poddati co kam. Aby jej (hřích) pod rozum poddali a v službu Bohu. Chč. m. s. III. 41. (V., Pass.).

224130   Poddatý na koho Svazek: 8 Strana: 0569
Poddatý na koho = podobný komu. Slov. Zátur.

224131   Poddědic Svazek: 2 Strana: 0629
Poddědic, e, m., der Nacherbe, slove ten, komu dle posledního pořízení něčího při- padnouti má dědictví, kdyby hlavní dědic ho nepřijal n. přijati nemohl. Vz S. N.

224132   Poddědictví Svazek: 8 Strana: 0287
Poddědictví, n., Nacherbschaft, f. Sterz. II. 375.

224133   Poddědiní Svazek: 7 Strana: 0283
Poddědiní, n. = pole pod dědinou. MzO. 1890. 128

224134   Podděkan Svazek: 2 Strana: 0629
Podděkan, a, m., Unterdechant, m. V.

224135   Poddělaný Svazek: 7 Strana: 0283
Poddělaný; -án, a, o. P. rukopis, unter- schoben, verfälscht. Šf. III. 173.

224136   Poddělati Svazek: 2 Strana: 0629
Poddělati, poddělávati, unterarbeiten, unterbauen. V. — co: dům = podezdívati. Ros. — co čím. Pref. — co kam: kola pod šráky. Kom. —P., interpoliren, fälschen, rus. Č.

224137   Poddělati Svazek: 9 Strana: 0228
Poddělati obuv = podraziti. U Košetic. Vchř. — P. = doplniti, interpolieren. — co jak. (Ten) starší vypravování Kosmovo vklá dáním zpráv z kláštera svého poddělával Pal. Děj. I. 1. 23.

224138   Poddělati něco Svazek: 7 Strana: 0283
Poddělati něco, interpoliren. Šf. III. 359.

224139   Poddělavač Svazek: 2 Strana: 0629
Poddělavač, e, m., měnitel v horší, Ver- fälscher, m. Šf.

224140   Poddělavač Svazek: 7 Strana: 0283
Poddělavač, e, m., Interpolator. Šf. III. 360.

224141   Poddělávaný Svazek: 9 Strana: 0228
Poddělávaný = doplňovaný. Pal. D j IV 2. 142. Vz Poddělati (předchází). ? Poddělávatel, e, m. Souvěký p. starých letopisů. Pal. Děj. IV 1. 443. P. kroniky Kosmovy. Ib. I. 1. 159. Vz násl.

224142   Poddělávka Svazek: 9 Strana: 0228
Poddělávka, y, f. = podrážka. U Košetic Wchř. Sr. Poddělati.

224143   Poddělávky Svazek: 2 Strana: 0629
Poddělávky, pl., m., střevíce s dřevěnými podešvy. Us. v Bechyňsku, u Bydž. Mý.

224144   Poddělavky Svazek: 8 Strana: 0287
Poddělavky, cf. Mejšle (3. dod.).

224145   Poddělení Svazek: 2 Strana: 0629
Poddělení, n. Unterabtheilung, f. Mrk.

224146   Poddělení Svazek: 7 Strana: 0283
Poddělení, subdivisio. Nz., Dk. Aesth. 469., Jd. 86.

224147   Poddělený Svazek: 2 Strana: 0629
Poddělený, unterabgetheilt. Dch.

224148   Poddělený Svazek: 7 Strana: 0283
Poddělený něčemu, untergeordnet. Šf. Strž. II. 266.

224149   Podděliti Svazek: 2 Strana: 0629
Podděliti, il, en, ení, poddělovati, unter- abtheilen.

224150   Podděliti co jak Svazek: 7 Strana: 0283
Podděliti co jak. Plinius Suevy na dvě větve podděluje. Šf. Strž. 1. 443.

224151   Poddělka Svazek: 2 Strana: 0629
Poddělka, y, f., rus., Interpolirung, f. Šf.

224152   Poddělka Svazek: 7 Strana: 0283
Poddělka. Šf. III. 361.

224153   Podděložný Svazek: 7 Strana: 0283
Podděložný, hypokotylní. Hg. 75., SP. II. 114.

224154   Poddenčiť Svazek: 9 Strana: 0228
Poddenčiť — přibitipoddenky (podděnky). Mus. ol. 1898. 113.

224155   Podděnek Svazek: 2 Strana: 0629
Podděnek, nku, m., truhlice (schránka, sklípek) mezi lopatkami kola vodního sevřená. Do p-ku kola korečního padá voda s ho- řejška a tak svou tíží kolo otáčí. Sedl. Die Sackschaufel.

224156   Poddeněk Svazek: 10 Strana: 0649
Poddeněk, ňku, m. = prkénko bednění korečníku, které tvoří dno korečku. Čes. 1. XV. 228.

224157   Poddení Svazek: 2 Strana: 0629
Poddení, n. = poddomí. Mor.

224158   Poddení Svazek: 10 Strana: 0266
Poddení, n. Platí rybníkového 13 gr., p-ho 2 denáry. Grundzins, od dno, Grund? Bdl. Gl. 238.

224159   Poddeník Svazek: 7 Strana: 0283
Poddeník, u, m. = podděnek. Sl. les.

224160   Poddeňkovati co Svazek: 10 Strana: 0266
Poddeňkovati co: vodní kolo (podděnky v něm dělati). Ces. 1. XI. 188. Sr. Podden- čiti v II Přisp. 228.

224161   Poddeňkovitý Svazek: 7 Strana: 0283
Poddeňkovitý, wurzelstockig. Šm.

224162   Poddesátník Svazek: 8 Strana: 0287
Poddesátník, a, m. Hrš. Nách. I. 81.

224163   Poddíl Svazek: 2 Strana: 0629
Poddíl, u, m., díl dílu, Unterabtheilung, f. Marek, Dch.

224164   Poddlužník Svazek: 7 Strana: 0283
Poddlužník, a, m., der Nachschuldner.

224165   Poddmýchati Svazek: 2 Strana: 0629
Poddmýchati, poddmýchnouti, poddmy- chovati, podfouknouti, unterblasen, unter- räuchern. — koho čím: svým kouřem = k své vůli nakloniti. Exc.

224166   Poddmýšilý Svazek: 2 Strana: 0629
Poddmýšilý, heimtückisch. Č. Vz Pot- měšilý.

224167   Poddolčí Svazek: 7 Strana: 0283
Poddolčí, n. = pole u Přerova. Pk.

224168   Poddomí Svazek: 2 Strana: 0629
Poddomí, n. = podloubí, die Laube. D.

224169   Poddoubí Svazek: 2 Strana: 0629
Poddoubí, n., ves u Turnova. PL.

224170   Poddoubnice Svazek: 2 Strana: 0629
Poddoubnice, e, f., poddoubník, u, m., der Eichschwamm, agaricus quercinus. D.

224171   Poddoubnice Svazek: 7 Strana: 0283
Poddoubnice. Cf. Rstp. 1907.

224172   Poddozorce Svazek: 7 Strana: 0283
Poddozorce, e, m., der Unteraufseher, v horn.. der Kratzenführer. Hrbk.

224173   Poddražice Svazek: 7 Strana: 0283
Poddražice, dle Budějovice. Poddraschitz, sam. u Starých Benátek.

224174   Poddražka Svazek: 10 Strana: 0266
Poddražka, y, f. = podkop, podrývání. V zloděj. mluvě.

224175   Poddrhnouti Svazek: 8 Strana: 0569
Poddrhnouti. Jestli vinný (jest), pod- drhneť se (potřese se?). 1440. Mus. fil. 1896. 269.

224176   Poddrhnúti se Svazek: 9 Strana: 0228
Poddrhnúti se = zatřásti se v nohou. Kdo by jed v krmi pustil, podlože (hospodář) tento kámen (echir) pod krmi, dajž Čeledi jísti; jestli (kdo z čeledi) vinný, poddrhneť se; jinýmť nic nebude. Maš. ruk. 292a.

224177   Poddružený Svazek: 7 Strana: 0283
Poddružený; -en, a, o, untergeordnet. P. (lomené) samohlásky. Ndr.

224178   Poddružiti Svazek: 2 Strana: 0629
Poddružiti, il, en, ení; poddružovati, unterordnen. — co čemu.

224179   Poddružnosť Svazek: 7 Strana: 0283
Poddružnosť, i, f., subalternatio. Psp.

224180   Poddružný Svazek: 7 Strana: 0283
Poddružný, untergeordnet. Psp., Šf. III. 629.

224181   Poddružný Svazek: 10 Strana: 0266
Poddružný, vz Podřadný.

224182   Poddružovací Svazek: 8 Strana: 0287
Poddružovací, subalternirend. Mark.

224183   Poddržák, u Svazek: 7 Strana: 0284
Poddržák, u, m., der Unterhalter beim Kammmacher. Šm.

224184   Poddržeti Svazek: 2 Strana: 0629
Poddržeti, el, en, ení; poddržovati. — co: něčí ruce poddržovati (podpírati), darunter halten, unterhalten. D.

224185   Poddubí Svazek: 2 Strana: 0629
Poddubí, n., ves u Černého Kostelce. PL.

224186   Poddubí Svazek: 7 Strana: 0284
Poddubí ves. S N. XI. 50., Blk. Kfsk. 533., Rk Sl. — P. = louky u Chuděnic. BPr. = O., ein Ort unter dem Eichenwalde. Dch.

224187   Poddůlanka Svazek: 8 Strana: 0287
Poddůlanka, y, f., trať v Leskovci ve Frýdecku. Vést. op. 1893. 11.

224188   Podduní Svazek: 8 Strana: 0287
Podduní, n. Které kury p. snášejí (ty za- bíjeli). 1701. Věst. op. 1893. 47.

224189   Poddusec Svazek: 8 Strana: 0287
Poddusec, sce, m., v lučbě. Am. Orb. 63.

224190   Poddůstojnictvo Svazek: 7 Strana: 0284
Poddůstojnictvo, a, n., die Unter-Offi- ziere, b. N. XI. 51 , Osv. I. 343.

224191   Poddůstojník Svazek: 2 Strana: 0629
Poddůstojník, a, m. P. přednější: seržant, strážmistr, šikovatel; ostatní se nazývají naprosto poddůstojníky n. vůdčími, závod- čími, svobodníky a desátníky (kaprály). Rť. Vz Důstojník.

224192   Poddutosť Svazek: 2 Strana: 0629
Poddutosť, i, f., die Konkavität. Jg.

224193   Poddutovypuklý Svazek: 7 Strana: 0284
Poddutovypuklý, concavconvex. Ssk.

224194   Poddutý Svazek: 2 Strana: 0629
Poddutý, konkav, hohl. P. zrcadlo. Hohl- spiegel. P. úhel, jehož sousední úhel zevnitř obrazce padá. Sedl. Koule okrouhlá, ze- vnitřní stranou vydutá, vnitřní stranou pod- dutá (prázdná) jest. Kom. J. 759.

224195   Poddužák Svazek: 7 Strana: 0284
Poddužák, u, m., blighia, die Blighie, rostl. Vz Rstp. 226.

224196   Poddužnělka Svazek: 7 Strana: 0284
Poddužnělka, y, f., pacaurina, die Pa- caurine, rostl. Vz Rstp. 857.

224197   Poddvorský Svazek: 7 Strana: 0284
Poddvorský mistr, Unterhofmeister, m. Šm., Loos.

224198   Poddvoří, ího, m Svazek: 2 Strana: 0629
Poddvoří, ího, m. (nové), Obersthof- meister, m. D.

224199   Poddvůrka Svazek: 2 Strana: 0629
Poddvůrka, y, f., louka pod dvorem. Koubl.

224200   Poddýmí Svazek: 2 Strana: 0629
Poddýmí, n., zastr., plat z dýmu n. ko- mínu, Abgabe vom Rauchfang. Pr. kut. To co pod dýmem t. j. pod komínem jest, tedy dům; tedy podymné n. dymné daň z komínů n. z domů. Daň tato byvši již za nejdávnějších dob mezi Slovany vybírána dokazuje, že Slo- vané již za nejstarších časů v stálých sed- liskách bydleli a ukládání daně na domy svědčí o neobyčejném stupni vzdělanosti kmenů slovanských v době starožitné. Již k r. 852. připomíná jí Nestor: dali jim od dymníku meč (překl. Er. 10.); k r. 859.: brali po popelici a veveřici od dymníku (ib. 12.). V polském listu r. 1278. se vykládá: a fumi- gacione, quod podymné dicitur. (Mucz. I. 77. 102.128.). Podeymovać znamená posud v pol- štině: někoho do domu přijíti, ubytovati. Cf. něm.: wer in der Mark gegutet ist und eigenen Rauch hat. (Grimm RA. 505.). Bdl. ad Tov. — P., chmury, požáry, podýmky, sejvary, střížaha, Šm., der Höhenrauch. Us.

224201   Poddýmí Svazek: 8 Strana: 0569
Poddýmí n. podýmné = daň z doma měst- ských placená. Kn. drn. 15. Cf. Skopné.

224202   Poddýmiti Svazek: 2 Strana: 0630
Poddýmiti, il, en, ení, podkouřiti, unter- räuchern. Ms. bib.

224203   Poddymky Svazek: 7 Strana: 0284
Poddymky, pl., m. = podplameník (jídlo). Slov. Hdž. Šlb. 86.

224204   Poddymní, -ný Svazek: 2 Strana: 0630
Poddymní, -ný = domácí, krotký, zahm. P. holubi. Res. — P., obecný, gemein. P. hřích. Plk. — P., n. = poddýmí.

224205   Poddymnice Svazek: 2 Strana: 0630
Poddymnice, e, f., der Rauchfangmantel. Us. Dundr.

224206   Poddymník Svazek: 7 Strana: 0284
Poddymník, u, m. -plášť u komína, der Rauchtangmantel. Nz.

224207   Poddymník Svazek: 8 Strana: 0569
Poddymník, u, m. = podplamenník. Slov. Zátur.

224208   Poddymník Svazek: 10 Strana: 0649
Poddymník, u, m. = malá režná n. ječná buchetka. Čes. 1. XV. 267.

224209   Poddymovati Svazek: 2 Strana: 0630
Poddymovati, naváděti, drážditi, reitzen. Poddymujeť satan, aby se oheň zapálil. Bart. 350. 31.

224210   Poddýnko Svazek: 2 Strana: 0630
Poddýnko, a, n., spodní dno, der untere Boden. Vký.

224211   Pode Svazek: 7 Strana: 0284
Pode, vz Pod.

224212   Pode dvorem Svazek: 7 Strana: 0284
Pode dvorem, mlýn u Prachatic.

224213   Poděbaby Svazek: 2 Strana: 0630
Poděbaby, dle Dolany, ves u Něm. Brodu.

224214   Poděbrad Svazek: 2 Strana: 0630
Poděbrad, a, m., odřifous, der Bartscherer. Rk.

224215   Poděbradka Svazek: 2 Strana: 0630
Poděbradka, y, f., česká čepice obyč. kožešinou vroubená, eine Mütze. Dch.

224216   Poděbradský Svazek: 7 Strana: 0284
Poděbradský. P. věk v Cech. Pal. Rdh. II. 528. nn. Píseň o starých pannách p-ských. Vz Sbtk. Krat. h. 87. P. jednota. Tk. VI. 354 — P. Jan, bakalár 1566. Jir. Ruk. II. 129.

224217   Poděbrady Svazek: 2 Strana: 0630
Poděbrady, dle Dolany, mě. v Čech., Podiebrad. Vz S. N. Jiří z Poděbrad, král český. Každému své Poděbrady (každý o své otčině rád mluví, Č.; 2. Každý miluje svůj podbradek. Pk. Vz Šťastný.) Č. — Poděbraďan, a, m. — Poděbradský. — Vz Tk. I. 620., III. 656., IV. 737., Tf. 243.

224218   Poděbrady Svazek: 7 Strana: 0284
Poděbrady. Dal. 153. Cf Pal. Rdh. II. 125., Arch. VII. 717., VIII. 599., Let. 8., 38., 69., 156 , 158., 178., 253., Rejstřík. Tk. VI. 353, 354., VII. 417., Tk. Žk. 224., Blk. Kfsk. CXLIX., Sdl. Hr. II. 279 , III. 206., IV. 40., V. 364, VI. 182., Bart. 150., Rk. Sl. Z P-brad Jiří. Slavín IL 164. Z P-brad Hynek, jeho syn. Cf. Tf. H. 1. 216., Jg. H. 1. 613., Jir. Ruk. 11. 127., ŠB. D. ř. 277., Pyp. K. II. 352., Ukaz. 60, Mus 1848. 13., 1872. 214.

224219   Poděbrady Svazek: 8 Strana: 0287
Poděbrady. Jiří z Poděbrad. Cf. Vlč. Lit. 274. Hynek neboli Jindřich z P. mladší. Vz Vlč. Lít. 264.

224220   Podebranina Svazek: 2 Strana: 0630
Podebranina, y, f., hnisání. Geschwür, n. Vz S. N.

224221   Podebraný Svazek: 2 Strana: 0630
Podebraný; -án, a, o, untergraben. P. zeď. — P., zjitřený, schwürig. P. vřed pro- trhl se, pukl. Us.

224222   Podebraný Svazek: 7 Strana: 0284
Podebraný, unterwühlt. Města němectvím p-ná Obz. 1886. 339.

224223   Podebrati Svazek: 2 Strana: 0630
Podebrati, podeberu; podbírati, podbírá- vati, podebrávati = podmílati, podkopati, untergraben; — se = podkopati se; hnojiti se, jitřiti se, medovati, eitern, schwären. — co. Voda podbírá (podmílá) břehy, Us., pí- sek. Br. P. dům. Kom., Ros. Králíci stavení podbírají. Br. P. včely (přehlížeti, plásty jim vyřezávati, zeideln). Plk. P. zeď. Alx. 1103. — co kde. Dolejšek (minor propositio syllogismi) podbírá podmět závěrku pod hořejškem (major). Marek. — co čím: hlavu vínem p. (opiti se). V. Ránu mastí p. — se. Rána, tvář se podebrala. Us. Odtud na Mor.: odbiračka, Eitergeschwür, n. Brt. — se komu. Podbírá se mi prst, nehet. Ros., D. — se komu kam: do komory (podko- pávati se). Ros. — co kam. Pod ten vše- obecný hořejšek podbírá nynější případ (sub- summirt). Sš. J. 166. — koho, nabírati, auf- ziehen. Mor. Brt.

224224   Podebrati Svazek: 2 Strana: 0630
Podebrati, při hře v karty podhoditi menší list ke škodě soupeřů. Us. Dch.

224225   Podebrati co Svazek: 7 Strana: 0284
Podebrati co. Pluh zemi podbírá. NA. IV. 68. — co jak. Znaky pod jednoty p. Pal. Rdh. I. 342. — se. P-rá se = obloha se od spodu vyjasnívá; boule od spodu hnisá. Brt. D. 249. — se nač. Já sa na to podberiem (pokusím se o to). Němc. VII. 116.

224226   Poděckovati Svazek: 2 Strana: 0630
Poděckovati, Kinderei treiben. Jg.

224227   Podecpati Svazek: 2 Strana: 0630
Podecpati, podecpávati, unter etwas stop- fen. D.

224228   Podeč Svazek: 7 Strana: 0284
Podeč = pod co. 1589.

224229   Poděčely Svazek: 2 Strana: 0630
Poděčely, dle Dolany, ves u Vys. Mýta. PL.

224230   Podéčky Svazek: 9 Strana: 0457
Podéčky, vz Vyléčky.

224231   Poděditi Svazek: 2 Strana: 0630
Poděditi, dil, děn, ění = zděditi, erben. co. Jg. — co na čem. Měl podaru, že na tom mnoho podědil == měl štěstí, že na tom mnoho získal. Us. pod Krkonš Kb. — se, dem Grossvater nachgerathen. Berg.

224232   Poděditi Svazek: 8 Strana: 0287
Poděditi. Bázlivec to nemá p. Kub. Rol. 106. Cť. Odplata (3. dod.).

224233   Poděditi po někom Svazek: 10 Strana: 0266
Poděditi po někom: Jrsk. XIII. 3. 17

224234   Podední Svazek: 2 Strana: 0630
Podední, n., der Bodensatz. — P., krou- žek u nádob okolo dna povysedlejší. Us. Dch.

224235   Podedvorský Svazek: 7 Strana: 0284
Podedvorský, rybník na Třeboňsku. BPr.

224236   Podehnati Svazek: 2 Strana: 0630
Podehnati, podeženu, hnal, hnán, ání; podhoniti, il, ěn, ění; podháněti, 3. os. pl. ějí, ěl, ěn, ění, unterhalb treiben. — koho = vyzvídati na něm. Us. — co. Soukenné bačkory p. = jen lehkou koží na obníček přišiti. Us. Dch. — co čím: pole vodou (močiti), wässern. Víd. list. P. nestálou skálu dřevy (podepříti). Vys. — P. = orati pod zrno, naměŠovati (druhá orba). Us.

224237   Podehnati Svazek: 7 Strana: 1358
Podehnati. Podháněti na koho = štváti, popichovati. Val. Slavě. 93.

224238   Podehnati na koho Svazek: 10 Strana: 0266
Podehnati na koho. Podháněti na ně- koho = štváti. Val. Čes. 1. XI. 179.

224239   Podehnouti Svazek: 2 Strana: 0630
Podehnouti, hnul, ut, utí = pod se kři- viti, založiti, biegen. — co: ruce. V., Kom.

224240   Podehřáti se čím Svazek: 10 Strana: 0266
Podehřáti se čím. Meč krví se podebřál. Msn. II. 377. Žhavým uhlím se podehříval. Litom 50.

224241   Podehtiti Svazek: 7 Strana: 0284
Podehtiti, il, ěn, ění, betheeren. Šm.

224242   Poděhus Svazek: 2 Strana: 0630
Poděhus, a, m., odřifous, der Bartscherer. Rk.

224243   Poděhusy Svazek: 2 Strana: 0630
Poděhusy, dle Dolany, hrad 1. v Budě- jovsku, 2. v Jičínsku. Vz S. N.

224244   Poděhúsy Svazek: 7 Strana: 0284
Poděhúsy, Poděhusy. Tk. V. 103., Tk. Žk. 224., Sdl. Hr. I. 208., III. 305, IV. 10., 145, V. 317., 351., Rk. Sl.

224245   Podech Svazek: 2 Strana: 0630
Podech, u, m., der Hauch, das Lüftchen. Dch. P. její (vesny) vanul. Sš. Bs. 31.

224246   Podechnouti Svazek: 2 Strana: 0630
Podechnouti, podechnu, podchnu, po- dechl a podchl, ut, utí; podýchati; pody- chovati, anhauchen. — nač. Větřík mdle na listí podychuje. Hlas. — P. = zdechnouti, scípnouti, krepiren, verenden. Jg.

224247   Podechnouti Svazek: 7 Strana: 0284
Podechnouti. Větřík libě podechuje. Šf. III. 93. — P. = zdechnouti. Nech psom tráva roste, keď kone podechnú. Slov. Rr. MBš

224248   Podej Svazek: 2 Strana: 0630
Podej, e, m., podaný dar, eine hinge- reichte Gabe. Poděkuj za podej. Us. — Po- dej, imperativ. Na podej dál hráti (odklá- dati). Č.

224249   Podejíti Svazek: 2 Strana: 0630
Podejíti, vz Podjíti.

224250   Podejíti Svazek: 10 Strana: 0266
Podejíti. Blud ho podešel = zmátl si cestu. Hoš. Pol. 140

224251   Podejitý Svazek: 2 Strana: 0630
Podejitý prst = podebraný. Vz Podchá- zeti. P. voda (která přetekla na luka). U Uh. Hradiště. Tč.

224252   Podejma Svazek: 9 Strana: 0228
Podejma, y, f. = část vozu, kterou jsou spojeny přední sniee. V Brezovici. Mus. slov. H. 8.

224253   Podejmouti Svazek: 2 Strana: 0630
Podejmouti, podejmu, mul, ut, utí; pod- jíti, podníti, (zastr. podjeti), podjal, podjat, podňat, jetí (zastr. podjatí), podnětí; podjí- mati, podnímati, podjímávati = pospodu vzíti, bráti, unter her nehmen, fassen, heben; zmocniti se koho, uchvátiti, napadnouti, be- fallen, angreifen, überfallen, sich bemächtigen, bemeistern. — abs. Musíš lépe podjíti. Ros. Vysoko podňal a nízko pustil. Č. M. 292. — co: práci (na se vzíti). Us. Závrať ho podjímá. Kom. Podjala mne bázeň, strach, radosť, Ros., nemoc, Šm., hrůza. Kom. Strach srdce podjal. V. P. strouhu (vyčistiti). Vys. P. trest, škodu. L. Nyní slezská komora soud zemský v Opolí podjímá (drží). Exc. Č. Načež panna cestu pro navštívení pří- buzné své podjala. Sš. L. 13. Podjal moji řeč = přejal, unterbrechen. T. Záb. Pov. 83. Tuhú válku s Vídeňskými podjal. Let. 178. Podjal boj proti králi egyptskému. BO. Pod- jeli sů boj mezi sobú. BO. — co kdy. IVa prvém slunce vzeští obojí sú boj podjeli. BO. — co koho čím: žílu nití, jehlou p. Ja., Sal. Žena lahodami svými ho podjala. Koc. P. někoho dary. Aqu. — co proč. Buď vám česť pro svůj jazyk úsilí p. Dal. — za koho co: smrť. St. skl. — se = zdvihnouti se, sich erheben, aufstehen; něco podstoupiti, auf (über) sich nehmen, sich einer Sache unterziehen. Jg. — se z čeho. Dievky podjemše sě (zdvihše se) z svého sboru, jedú bránit svého dvoru. Dal. 21. — se čeho. Všeho se podjali (podnikli), jakoby na pořádném sněmu jednali. Act. m. Ferd. Když pán podjal se úřadu. Sš. J. 71. P. se nové pouti apoštolské, kněžství svého, Sš. Mr. 1., 61., prací a trudů apoštolských, Sš. L. 1., skutku. Sš. Mt. 282. — Pozn. Pod- jíti = podníti, podjati, ne: podejíti, podejdu. Tedy ne: podešel se práce, nýbrž: podjal se práce. Bs. — se čeho v čem jak. V mnohých věcech vrchnosti naší královské všetečně ste se podjímali. Akt. m. Ford. Mnohých věcí se podjímá dle předpisu, ne- věda, proč to tak dělá. Marek. — se proti komu. Ale neodvážili se proti Pánu něčeho podjímati. Sš. Mr. 51. Avšak proti spojitosti se toho podjímají. Sš. L. 201. — se čeho kde. I povinen jest na popluží Páně práce se úsilně podjímati. Sš. Mt. Předml. — se čeho proč. Podjímati se všeho pro blaho a spásu svěřenců svojich. Sš. II. 351. — s infinit. Leč co Marek nyní vypravovati se podjímá, to je potěšiti musilo. Sš. Mr. 5tí. Kdo jiné kárati se podjímají, sami dřívěji k sobě přihlednouti mají. Sš. L. 75. Věci, které pan Suchý hájiti se podjal. Kos. Ol. I. 305.

224254   Podejmouti Svazek: 8 Strana: 0287
Podejmouti. Jestližeby škody které pod- jali a vzali. Půh. V. 183.

224255   Podejmouti co Svazek: 7 Strana: 0284
Podejmouti co. Ž. wit. 73. 3. To mne podjímá (interessiren). Dk. Jed tělo již podjal (angreifen). Posp. (Jelen) do lesových přiebytkóv teče, ano p-má jej péče. Esp 2358. Ale myška česť podejme, když jí lev život odejme. Esp 1205 — co kdy. V letu větry p-ly roucho. Č. Kn š. 339. — se čeho. P-mal se osvěty národu (staral se o ni). Št. III. 213. -- Dch., Zl. V., Šmb.— co proti komu: boj. Pass. — co odkud (zač). Podjal jej z stád ovčích, tollere. Ž. wit. 77. 70. Chtěl ji za ruku s země pod- jíti (podzdvihnouti). Sv. ruk. 189.— jak. Čeho nelze ujíti, musíš mužně podjíti. Lpř. Vysoko podňal a nízko pustil. Cf. Vítr. Lpř.

224256   Podejstviti Svazek: 8 Strana: 0287
Podejstviti. Tajný žiaľ rýchlejšie podej- stvuje rpůsobí) na telo. Phľd. 1894. 149., 1895. 615.

224257   Podejzna Svazek: 7 Strana: 0284
Podejzna, y, f, v horn., die Schwelle. Sm.

224258   Poděka Svazek: 2 Strana: 0631
Poděka, y, f., poděkování, Dank, m., Danksagung, f.

224259   Poděkovací Svazek: 2 Strana: 0631
Poděkovací, Danksagungs-.

224260   Poděkování Svazek: 2 Strana: 0631
Poděkování, n., der Dank, die Danksa- gung, das Bedanken. Jg. Píseň na p. D. P. z něčeho někomu učiniti. Kom., Háj., Har. II. 149. Nestojí to za p. Ros. Když se na- jedli, bez p. se vytratili. Sych. Bys koho do Říma donesl a tam jej dosti měkce nepo- sadil, všecko p. zmrháš. Vz Nevděčný. Lb. Když by který sirotek měl poručníka a prve, nežli by let došel, že by statek jeho jakž- koli, buď trhem nebo zápisem n. jináč od- cizen byl, dojda let nebude moci toho trhu neb zápisu odpírati, ani z toho statku po- háněti, než má o to hleděti k svému poruč- níku, jestliže jest jemu p. z poručenství ne- učinil (Darbringung des Dankes für die Führung der Vormundschaft, das Absoluto- rium). Pakli p. učinil, sám se zmrhal. Nál. 217. Služby boží na p. Dankgottesdienst. Dch. P. z úřadu, Abdankung, lépe: vzdání se, slo- žení úřadu. Vz násl.

224261   Poděkování Svazek: 7 Strana: 0284
Poděkování jim učinil od bratra Jana i od sebe (svým jménem). Výb. II. 1462.

224262   Poděkovati Svazek: 2 Strana: 0631
Poděkovati, danken. — komu: pozdra- vujícímu. Kom. Jak mne kdo pozdraví, tak mu poděkuji. Ros. — Svěd. — komu z čeho: někomu z přátelství. Plác. Knížeti z dobré rady poděkovali. Háj. Poděkoval z toho pánu Bohu. Bart. 1. 21. P. někomu z hospody. Pref. 401. Š. z toho (daru) po- děkoval. Výb. II. 53. Ciesař Maxencí jim z toho poděkova. Kat. 68. Ale dle Prk. Př. 9. Erben toto místo v Kat. špatně četl, jest prý tam: jim toho poděkova. — komu čeho. Vz předcházející poznámku. — komu, se zač. Bohu za udělenou pomoc. Sych., D. P. se za prokázaný vděk. Berg. — se. Poděkuj se, dává ti pozdravení. Sych. — se z čeho: z úřadu (= složiti úřad.). Us. Lépe: vzdáti úřad, Šb., Š. a Ž., vzdáti n. zříci se úřadu, složiti úřad, poněvadž p. se z úřadu znamená p. se za úřad, für ein Amt Dank sagen. Cf. Brs. 125. P. se ze služby, lépe: službu vypověděti. V. Vz Vzdáti. — se jak: ochotnou tváří. Troj. 51.

224263   Poděkovati Svazek: 7 Strana: 0284
Poděkovati, benedicere v Ž. klem. ve- směs, v Ž. wit. blahati vesměs. — komu z čeho. P-val z pozdravení. Wtr exc. Kdo nám z toho p-je? Arn. 1893. Aby jemu z jeho dobrodějstva p-li. 14. stol. List. fil. 1887. 262. Z toho vína se p-vav. Pass.

224264   Poděkovati Svazek: 9 Strana: 0228
Poděkovati. To bych se poděkoval (ne- udělám to a p. )! Us. Hoř. 93.

224265   Poděkovník Svazek: 7 Strana: 0284
Poděkovník, a, m. = povděčník. Slov. Bern.

224266   Poděkovný Svazek: 7 Strana: 0284
Poděkovný = po vděčný. Slov. Bern.

224267   Podél Svazek: 7 Strana: 0284
Podél, podýl = déle, delší čas. Zdržel se tam p. Mor. Knrz.

224268   Poděl Svazek: 7 Strana: 0284
Poděl, u, m. = podíl. Slov. Bern.

224269   Podél čeho Svazek: 2 Strana: 0631
Podél čeho: p. břehu jeli. Šm.

224270   Podel-Lhota Svazek: 7 Strana: 0284
Podel-Lhota, y, f, Unter-Lhota, ves u Čechtic. Vz Lhota Dolní.

224271   Podělání Svazek: 2 Strana: 0631
Podělání, n., vz Podělati. — P., poča- rování. U Příbora. Mtl.

224272   Podělaný Svazek: 2 Strana: 0631
Podělaný, aufgearbeitet, fertig gemacht. — P., bemacht, beschissen. Má podělané ctnůstky (je pln strachu). Prov., Jg., Šm. — P. koláč = namazaný. Na Mor. Mrk.

224273   Podělaný Svazek: 7 Strana: 0284
Podělaný. Má p-né nohy (= počarované, ochromí-li někdo na nohy nevěda od čeho). Slez. Šd.

224274   Podělati Svazek: 2 Strana: 0631
Podělati, podělávati = trochu dělati, ein wenig arbeiten; dělaje skončiti, odbyti, auf- arbeiten, abfertigen, fertig machen; poseati, podělati, bemachen, boscheissen, bebrunzen. Jg. — co: práci. Us. Nelze p., co nám ulo- žil. Sych. Sám to nepodělám (více nás do J té práce potřebí). Us. Brt. Mnoho toho za den podělal. Us. Ndk. Dítě plenky podělalo. Us. — se (kam). Dítě se podělalo (se po- scalo, posralo). Us. Ndk. Podělal se do kalhot. Us. — co čím: koláč sýrem = namazati. Mor. Mřk. — P. = počarovati. U Příbora. Mtl.

224275   Podělati co Svazek: 7 Strana: 0284
Podělati co. Vešken most zase podělali a opravili. Let. 85. Ktožť co p-lá, ihned mu zaplať. Št. Kn. š. 100. Cos p-lal (= udělal), že ti vyhřešili. Mor. Brt D. — kdy. Před velikonočními svátky jsme podělávaly (uklí- zely) a už je zase vše učazeno. Us. Plsk. — čeho. Tu tě podělal všech Němcuov a Rí- manuov, neb o nich toho plno jest; Tu tě odpustkuov podělal, ba na hlavu je po- lámal. Jel. Enc. mor. 42. pozn.— P. = po- čarovati. Má-li dobytče od zlého člověka poděláno, musí hospodař sousedovi ukrásti z voza svoreň a v ohni rozpáliti, v nápoji uhasiť a pak dobytčeti dáť píti a konečně svoreň zase na dřívější místo odnésti. Na Vsacku. Vck.

224276   Podělati co komu Svazek: 10 Strana: 0266
Podělati co komu. Nevím, co sme vám p-li = udělali. Val. Čes. 1. XII. 420., 467.

224277   Podělati komu Svazek: 8 Strana: 0287
Podělati komu = učarovati. Vck. Val. I. 97., 144.

224278   Podělávaný Svazek: 7 Strana: 0284
Podělávaný = opravovaný. P. samostřiely. Výb. II. 365.

224279   Podělávek Svazek: 9 Strana: 0228
Podělávek, vku, m. = drevák s koženým vrchem Křemže. Kub. 155.

224280   Podělávka Svazek: 8 Strana: 0287
Podělávka, y, f. = mazání na koláče, vdolky a p.: povidla, tvaroh atd. Brn. Brt. D. II. 480.

224281   Podělávky Svazek: 2 Strana: 0631
Podělávky, pl., f. = dřevěnky. V Táb.Ndk.

224282   Podělávky Svazek: 7 Strana: 0284
Podělávky mají dřevěný spodek a ko- žený svršek. Rjšk.

224283   Podelbí Svazek: 7 Strana: 0284
Podelbí, n. Z p. na někoho hleděti (za- mračeně, nedůvěřlivé). Us. Dch., Tč.

224284   Podělek Svazek: 2 Strana: 0631
Podělek, lku, m., die Robot, od podě- lati. Roboty, jenž se p-ky jmenují. Mus. 1854. 95. — P., dílu brání, dělení, Theilung. 1693.

224285   Podělek Svazek: 10 Strana: 0649
Podělek, lku, m. Nepovinné roboty a p-lky. 1515. Arch. XXH. 53.

224286   Podělenec Svazek: 2 Strana: 0631
Podělenec, nce, m., der Pfründler. Rk.

224287   Podělení Svazek: 2 Strana: 0631
Podělení, n. Betheilung, f. P. koho čím. Háj. Bratrské p. statku. Ros. P. do smrti, die Todttheilung. D.

224288   Podělený Svazek: 7 Strana: 0284
Podělený; -en, a, o, betheilt. — čím: odměnou. Šim. 166. — koho se čím (s kým). P. se kořistí. J. Lpř. Chci se tím p. se čtenáři. Pal. Rdh. I. 91. S nimiž mravy a jazykem se podělovali; Na kterémž (místě) národové obojího kmene sídly i obchodem vzájemně se podělovali Šf. Strž. I. 322., 441. — se s kým oč. O které se s vámi p-lím. Pal. Rdh. III. 117 , Kol. - se s kým s čím. S obědem s ní se p -lil, správně: obědem. Pk.

224289   Podelhotský Svazek: 7 Strana: 0284
Podelhotský Mlýn u Beneševa, PL., potok. Pam arch. I. 321.

224290   Podělitel Svazek: 2 Strana: 0631
Podělitel, e, m., Betheiler, m.

224291   Poděliti Svazek: 2 Strana: 0631
Poděliti, il, en, ení; podíleti, 3. os. pl. -ejí, el, en, ení; podělovati = podíl dáti, betheilen, Antheil geben, austheilen. Jg. — koho (gt. a akkus.) čím. Poděli každého koláčem jedním chleba a napraženým kobli- hem v oleji. BO. Chtě svých synů slušně p. Háj. Slaninami nás podělil. Sych. Bůh bo- lestmi je poděluje. Br. Strany nálezem, prá- vem p. (Bescheid ertheilen). V. Někoho od- povědí, výpovědí p. (ji dáti). Ros., Šm. Aniž by člověka podělil silou duchovou ku přemáhání všech obtíží, závad a překážek. Sš. J. 50. Úřady je podělil. Dal. 17. Tím (penězi) se svorně podělili. Arch. 1. ?64. Podělili se statky biskupa. Pal. III. 1. 204. Aby soudcové té pře s pilností povážili a je spravedlivou výpovědí podělili. Bdž. 137. — koho oč. Podělil jsem je o statky, o peníze. Jg., Šm. Podělili se o to dědicové. Jg. — co mezi koho. Něco mezi mnohé p. Berg. — se čím mezi sebou. Měli se spolu p. mezi sebou statkem svým. Svěd. — co komu (zřídka). Zk. — se s kým oč = poraditi se, sich berathen. U Rychn.

224292   Poděliti Svazek: 8 Strana: 0287
Poděliti. Poděliti mohu něčím několik lidí, ale nikoli jednoho. Tedy nikdy: Ten člověk podělen byl. Bl. Gr. 319. — se s čím jak. Tito so zlatem podelili sa na rovno. Dbš.

224293   Poděliti se na čem Svazek: 10 Strana: 0266
Poděliti se na čem. N. podílel se na té bitvě, lépe: byl účasten té bitvy. Mus. fil. X. 138.

224294   Podělka, y, f Svazek: 2 Strana: 0631
Podělka, y, f., die Portion. Rk.

224295   Podělkář Svazek: 2 Strana: 0631
Podělkář, e, m. = nádenník, Taglöhner. m. D.

224296   Podělkářka Svazek: 7 Strana: 0284
Podělkářka, y, f. = nádennice. Ehr.

224297   Podělkářsťví Svazek: 7 Strana: 0284
Podělkářsťví, n. = práce nádennická.

224298   Podělkovati Svazek: 2 Strana: 0631
Podělkovati, nádenničiti, tagewerken. gegen Taglohn arbeiten; z kusu pracovati, Stückwerken. D. P. u koho zač. Dch.

224299   Podělkový Svazek: 7 Strana: 0284
Podělkový = robotní. P. obec. Ehr.

224300   Podělkyně Svazek: 2 Strana: 0631
Podělkyně, y, f., die Taglöhnerin. Us.

224301   Podélmo, podýlmo Svazek: 2 Strana: 0631
Podélmo, podýlmo, po děl, der Länge nach, längs. Zlob. P. i na příč vláčeti. Puch.

224302   Podélmozubý Svazek: 7 Strana: 1358
Podélmozubý mlok, mecodon. Ott. VI. 810.

224303   Podélně Svazek: 2 Strana: 0631
Podélně, der Länge nach. Dch. Vz Po- délmo.

224304   Podélní, -ný Svazek: 2 Strana: 0631
Podélní, -ný, länglich, longitudinal. P. míle, údolí. Nz.

224305   Podělník Svazek: 7 Strana: 0284
Podělník, a, m., der Pfründler. Dch.

224306   Podélník Svazek: 8 Strana: 0570
Podélník, a, m., paramecosoma, brouk. P. černohlavý, p. melanocephalum. Vz Klim. 314.

224307   Podélník Svazek: 10 Strana: 0266
Podélník, u, m. P. při stavbách. Vz KP. IX. 279.

224308   Podélník, u Svazek: 7 Strana: 0284
Podélník, u, m. = podélné břevno, das Langjoch. Hrbk.

224309   Podělný Svazek: 2 Strana: 0631
Podělný. P. práce = snadná, kterou lze podělati. Us. na Mor. Mřk.

224310   Podélný Svazek: 7 Strana: 0284
Podélný. P. rozlehlosť, Längenausdeh- nung, zlomenina, -bruch, vlákna, -fassern, Sl. les., chvění (longitudalní), Mj., řez, -schnitt, Zpr. arch.. sfaerická aberrace, ZČ. III. 63., pohyb, Stč. Zem. 755., profil, osa, průřez. Us. Pdl.

224311   Podélný Svazek: 8 Strana: 0287
Podélný. P. či poledníkové hory, Meridian- gebirge. Am. Orb. 83.

224312   Podelok Svazek: 7 Strana: 0285
Podelok, lku, m = podělek. Slov. Rr. Sb.

224313   Podělování Svazek: 2 Strana: 0631
Podělování, n., die Betheilung. — čím. Bibl. Vz Poděliti.

224314   Poděložný Svazek: 7 Strana: 0285
Poděložný. P. mázdra, decidua vera. Nz. lk.

224315   Podelstiti Svazek: 2 Strana: 0631
Podelstiti, il, ěn, ění, podvésti, überlisten, verführen. Khýn.

224316   Podelstíti koho Svazek: 10 Strana: 0266
Podelstíti koho. Frant 36. 20.

224317   Podelší Svazek: 10 Strana: 0649
Podelší = drobet dlouhý. P. ruce. Zvon V. 338.

224318   Podeměstí Svazek: 10 Strana: 0266
Podeměstí, n. Msn II. 33.

224319   Podemladí Svazek: 7 Strana: 0285
Podemladí, n. = pole u Volyně. BPr.

224320   Podemlencí Svazek: 7 Strana: 0285
Podemlencí, n. = louky u Budětic. BPr.

224321   Podemlení, podemletí Svazek: 2 Strana: 0631
Podemlení, podemletí, n., das Unter- wühlen, Unterhöhlen. Jg.

224322   Podemlenina Svazek: 2 Strana: 0631
Podemlenina, y, f., unterwühlter Ort. Jg.

224323   Podemlený Svazek: 2 Strana: 0631
Podemlený; -en, a, o, podemletý, -et, a, o, unterwühlt, unterhöhlt. P-tý břeh, Puch., p-ná cesta. Aqu., Sych.

224324   Podemleti Svazek: 2 Strana: 0632
Podemleti, podmleti, podemlíti, podemlel, et a en, etí a ení; podmílati, unterwühlen, unterhöhlen. — co. Voda podemlela (pod- ryla) břeh. Us. Tichá voda břehy podmílá. Pro v. Jg. — co kde. Pod tebou povodeň zemi podmílá. Kom.

224325   Podemleti koho Svazek: 7 Strana: 0285
Podemleti koho (ve hře v karty) = podhoditi. P-lel ho a připravil o krále. U N. Bydž. Kšť.

224326   Podemletý Svazek: 2 Strana: 0632
Podemletý, unterwühlt, unterspült. P. břeh. Dch. Vz Podemlený.

224327   Podemlivý Svazek: 7 Strana: 0285
Podemlivý, unterwählend. P. proud. Msn. Oř. 62.

224328   Podemlýnský Svazek: 7 Strana: 0285
Podemlýnský = rybník na Třeboňsku. BPr.

224329   Podeň Svazek: 7 Strana: 0285
Podeň = od něj Výb. II. 1430.

224330   Podeň Svazek: 8 Strana: 0570
Podeň = pod něj. Ev. olom. 332. b. (r. 1421.)

224331   Podena Svazek: 7 Strana: 0285
Podena, y, f. = rákosník horní, pták. Brm. 11. 2. 228.

224332   1. Podenka Svazek: 2 Strana: 0632
1. Podenka, y, f. = poddeněk. Techn.

224333   2. Podenka Svazek: 2 Strana: 0632
2. Podenka, y, f. P. virginská, trades- cantia, rostl. Schd. II. 153.

224334   2. Podenka Svazek: 7 Strana: 0285
2. Podenka Cf. Rstp. 1684.

224335   Podeňka Svazek: 7 Strana: 0285
Podeňka, y, f. = jepice. Us. Ktk., Brm. IV. 539.

224336   Poděnka Svazek: 9 Strana: 0228
Poděnka, y, f. = jepice. Ott. XIII. 237b.

224337   Podenní Svazek: 2 Strana: 0632
Podenní, co po den se děje, Tages-, tagesüblich. Dch. — P., der Grundzins? Platí rybníkového 13 gr., poddeního dva denary. 1(379. Gl. 238.

224338   Podenže Svazek: 7 Strana: 0285
Podenže, e, f, Unter-Ens (Oesterreich). Šd.

224339   Podenží Svazek: 9 Strana: 0228
Podenží, n. P. v Rakousku. Pal. Děj. I. 2. 44

224340   Podepěra Svazek: 2 Strana: 0632
Podepěra, y, f. — podpora, die Stütze. U Prostěj. Vychodil. Na Slov.

224341   Podepěra Svazek: 7 Strana: 0285
Podepěra. U N. Kdyně. Rgl. U každé sněti je p. Sá.

224342   Podepjatý Svazek: 7 Strana: 0285
Podepjatý; -at, a, o. Noha dřevem pode- p-tá. Nrd. Blld. 28.

224343   Podeplovati co Svazek: 7 Strana: 0285
Podeplovati co, darunterschwimmen. Mour.

224344   Podepnouti Svazek: 2 Strana: 0632
Podepnouti, pnul, ut, uti; podpíti, pod- piati, (zastr. podpěti), podpal, podpial, pod- pětí; podpínati, podpínávati, unterspannen. — komu co, čeho: koňům řemeny, Us., po- pruhův. Jg. — co čím: oblouk tětivou. Sedl. — koho (gt.) Dievky tu koňóv pod- pěchu. Dal. 25.

224345   Podepnutý Svazek: 7 Strana: 0285
Podepnutý; -ut, a, o = podepjatý. P. oblouk. NA. IV. 238.

224346   Podepření Svazek: 2 Strana: 0632
Podepření, n., das Unterstützen, Auf- lehnen, die Unterstützung, Auflehnung. Jg.

224347   Podepřený Svazek: 2 Strana: 0632
Podepřený; -en, a, o, unterstützt. Us.

224348   Podepřený čím Svazek: 7 Strana: 0285
Podepřený čím. Slabika souhláskou p-ná. Dk. Poet. 407. Moc právem p-ná. Vš. 299.

224349   Podepříti Svazek: 2 Strana: 0632
Podepříti, podepru, přel, en, ení; pod- pírati, stützen, unterstützen, stämmen, unter- spreizen, anlehnen; helfen. Jg. —- co, koho: dům, střechu, strom. Ros., kůl, boky, D., nemocného. Marno podpírati, co držeti nelze. Dch. — co čím: dům pilíři, Kom., podpo- rami. Kom. J. 538. — se čím, se nač. Na loket, loktem na stůl se p. P. se nač. Jel. Holí se p. Kom. — se oč. Rk. Strom se podpírá o strom, človek o člověka. Pk. — co komu. Kdo má cvoky, podpírá si boky. Č, M. 167.

224350   Podepříti Svazek: 8 Strana: 0287
Podepříti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 78.

224351   Podepříti co kam Svazek: 7 Strana: 0285
Podepříti co kam: hlavu do dlaní, Hrts., se ramenem v stěnu. Kká. — se čeho nač. A že ste se toho p-li na právo. Mus. 1880. 553. — se kde: na skále. Krnd. 160.

224352   Podepřitý Svazek: 2 Strana: 0632
Podepřitý, gestützt. — čím: mečem. Er. P. 81.

224353   Podepřitý Svazek: 9 Strana: 0228
Podepřitý plachtú. Mus. oi. 1898. 105.

224354   Podepsanec Svazek: 2 Strana: 0632
Podepsanec, nce, m. = podepsaný. D.

224355   Podepsání, n Svazek: 2 Strana: 0632
Podepsání, n., das Unterschreiben, Unter- fertigen. Us.

224356   Podepsaný Svazek: 2 Strana: 0632
Podepsaný; -án, a, o, unterschrieben. Us.

224357   Podepsati Svazek: 2 Strana: 0632
Podepsati, podpíši, piš, psal, án, ání; pod- pisovati, unterschreiben, unterzeichnen. V. — co: list, V., účty. Sych. — co čím na co. Na potvrzení toho list tento vlastní rukou podpisuji. V. — co, se kam. Podepsal ji- ného, jiné jméno pod list. Jg. P. se na list. Jg. — se k čemu. Podpisovali se k jejich novým artikulům. Kom. K tomuto listu jsem se podepsal a svou pečeť přitisknouti dal. (Z 17. stol.). Pr. — se v co: Podepsal se v konfessí. V. — se kde (čím). Vlastní rukou v něčem se p. (v listině). J. tr. Ve smlouvě vlastní rukou se podepsali. Er. — se čím, zač. P. se v listině svědkem n. za svědka. J. tr.

224358   Podepsiti Svazek: 2 Strana: 0632
Podepsiti, il, en, ení = podeptati. Slez. Tč.

224359   Podeptání Svazek: 2 Strana: 0632
Podeptání, n., potisknutí čeho nohou. Čásť vněšná chrámu dána bude pohanům k pošlapání, k p. a potlačení. Sš. Zj. 126. Vz násl.

224360   Podeptati Svazek: 2 Strana: 0632
Podeptati, nohou potisknouti, mit dem Fusse treten. Podeptáván a pošlapován bude Jerusalem. Sš. L. 194. Na Slez. Tč., Kiš. — co: trávu. Tě.

224361   Podeptati Svazek: 7 Strana: 0285
Podeptati = pošlapati. Koně mu p-li nohy. Laš. Brt. D. 249.

224362   Poděrák Svazek: 2 Strana: 0632
Poděrák, u, m.= houžník. Šp.

224363   Poděrák Svazek: 7 Strana: 0285
Poděrák = pověrák, das Pflugeisen. Sl. les. P., das Bankeisen. Šand. II. 86.

224364   Poděrák Svazek: 10 Strana: 0266
Poděrák, u, m. = čásť hoblice. Vz KP. XI. 2.

224365   Poděravěti Svazek: 2 Strana: 0632
Poděravěti, ějí, ěl, ění, löcherig werden. Jg.

224366   Poděraviti Svazek: 2 Strana: 0632
Poděraviti, il, en, ení, löcherig machen. Us.

224367   Poderka Svazek: 7 Strana: 0285
Poderka, y, f., physostomum, členovec. Brm. IV. 608.

224368   Podersam Svazek: 2 Strana: 0632
Podersam, vz Podbořany.

224369   Podervati co komu Svazek: 10 Strana: 0266
Podervati co komu: údy (poraziti, za- biti ho). Msn. II. 390.

224370   Podeřenie Svazek: 7 Strana: 0285
Podeřenie, n. = podezření. KRnd. 167. a j.

224371   Podeřiště Svazek: 2 Strana: 0632
Podeřiště, ě, n., ves u Netolic. PL.

224372   Podeřnuć Svazek: 9 Strana: 0228
Podeřnuć, podřinač = podříznouti. Slov. Lor. 76.

224373   Podeřnút Svazek: 2 Strana: 0632
Podeřnút = podříznouti, unterschneiden. — co čím: nožem. Na Ostrav. Tč.

224374   Podeřov Svazek: 7 Strana: 0285
Podeřov, a, m., Podeřow, mlýn u Stra- konic.

224375   Poděs Svazek: 2 Strana: 0632
Poděs, u, m., poděšení, ohromení, Bestür- zung, Panique, f Dch.

224376   Podeschlý Svazek: 2 Strana: 0632
Podeschlý, ein wenig treuge. P. lišej. Us. Dch.

224377   Podeschlý Svazek: 8 Strana: 0287
Podeschlý. P. dříví. 1665. Mtc. 1895. 141.

224378   Podeschnouti Svazek: 2 Strana: 0632
Podeschnouti, schnul a schl, utí; pod- sychati, von unten abtrocknen. Osypky po- deschlý. Lišej, když podeschne, loupá se. Ros.

224379   Podeschnouti Svazek: 7 Strana: 0285
Podeschnouti = zdola schnouti. Chmel podesychá. Us. Vck.

224380   Poděsilý Svazek: 2 Strana: 0632
Poděsilý, poděšený. Přiběhl všecek po- děsilý, bestürzt. Us.

224381   Podesiti Svazek: 2 Strana: 0632
Podesiti, il, šen, ení = postihnouti. Dal. (Jir.)

224382   Poděsiti Svazek: 2 Strana: 0632
Poděsiti, il, šen, šení; poděsovati =po lekati, ustrašiti, erschrecken. Přiběhl všecek poděšený. — koho jak. Na smrť ho po- děsil. Ros. — koho čím: zlou zprávou. — se. Us.

224383   Podesník Svazek: 10 Strana: 0266
Podesník, vz Slížence.

224384   Poděsný Svazek: 2 Strana: 0632
Poděsný, schaurig, schauervoll, schauder- haft. Dch.

224385   Podesraný Svazek: 2 Strana: 0632
Podesraný, bemacht. Chodí jako p-ný Sax. Us.

224386   Podesta Svazek: 2 Strana: 0632
Podesta, y, m., dle Despota, it. (z lat. potestas = moc) starosta obecní, purkmistr. Rk.

224387   Podestát někoho Svazek: 8 Strana: 0287
Podestát někoho = zastati. Dšk. Jihč. I. 13.

224388   Podestáti něco Svazek: 7 Strana: 0285
Podestáti něco = býti s něco. To on nemůže p. Us. u N. Kdyně. Rgl.

224389   Podestatka Svazek: 7 Strana: 0285
Podestatka, y, f. = pole (pod statkem) u Domažl. BPr.

224390   Podestlání Svazek: 2 Strana: 0632
Podestlání, n., die Ein-, Unterstreuung. V. Na p. (spodní peřinu) dává se prostě- radlo. Kom. J. 357.

224391   Podestlati Svazek: 2 Strana: 0632
Podestlati, podestelu, stlal, án, ání; po- destélati, podestýlati, podestlávati, ein-, unter- streuen, D., Unterbetten. V. — komu co, čím. P. koním slámu, Ros., lože slamou. Čes. Vč. P. čím. Bib.

224392   Podestlati jak Svazek: 7 Strana: 0285
Podestlati jak. Nemluvňátek těla ko- pytům svých koní podestýlá s chechtem. Kká. K sl. j. 132.

224393   Podestřený Svazek: 7 Strana: 0285
Podestřený; -en, a, o, untergebreitet. Šp. P. sláma. Pdl.

224394   Podestříti Svazek: 2 Strana: 0632
Podestříti, podestru, střel, en, ení; po- destírati, podstírati, podstírávati, unter- breiten. — co komu. Podstíral si žíni a popel. Br.

224395   Podestříti co pod co Svazek: 9 Strana: 0228
Podestříti co pod co. Št. Bes. 84.

224396   Podestýlati Svazek: 7 Strana: 0285
Podestýlati, vz Podestlati.

224397   Podešák Svazek: 10 Strana: 0649
Podešák, u, m. = tlustý trám v kolíbě, na němž Valaši své misky a hrnce ukládají. Čes. 1. XV. 172.

224398   Podešár Svazek: 10 Strana: 0649
Podešár, u, m. = tlustý trám v kolibě, na němž Valaši své misky a krnce ukládají, Čes. 1. XV. 172.

224399   Poděšenec Svazek: 2 Strana: 0632
Poděšenec, nce, m., der Bestürzte. Pl.

224400   Poděšení Svazek: 2 Strana: 0632
Poděšení, n., die Bestürzung. Us.

224401   Podešev Svazek: 2 Strana: 0632
Podešev, vz Podsev.

224402   Podešev Svazek: 7 Strana: 0285
Podešev. Cf. Mkl. Etym. 339. a.

224403   Podešev Svazek: 9 Strana: 0228
Podešev, dešve = nejnižší trám podélní na podezdívce. Val. Čes. 1. VII 367.

224404   Podeševkráječ Svazek: 10 Strana: 0649
Podeševkráječ, e, m. Wtr. Řem. 445.

224405   Podeševník Svazek: 9 Strana: 0228
Podeševník, a, m., calopus, brouk. P. pilorohý, c. serraticornis. Vz Klim. 520.

224406   Poděšín Svazek: 2 Strana: 0632
Poděšín, a, m., ves u Polné. PL.

224407   Podešlosť Svazek: 2 Strana: 0632
Podešlosť, i, f. Byl.

224408   Podešlosť Svazek: 7 Strana: 0285
Podešlosť. Bob otok ran nebo p. shání. Haj.

224409   Podešlý Svazek: 2 Strana: 0632
Podešlý, co podešlo, se vloudilo, unter- laufen, eingeschlichen, činila to s postran- ným ohledem nedověry u Zachariáše podešlé a potrestané. Sš. L. 21. Neváhal ihned ve svém p-lém stáří psáti. Sš.J. 7. P-lé novoty, unterlaufene Neuerungen. Sf. Rozpr. 375. P. blud, oslablosť, nelibosť, hořkosť, záští. Ohláš. — P. nežit (podebraný). Kruz. — čím: krví (zalitý). D. Oči, rána krví p. Byl. Byl jako krví p-lý. Vk.

224410   Podešlý Svazek: 7 Strana: 0285
Podešlý. V p-šlém (vyšším, pokročilém) věku, stáří. Šf. Strž. II. 88., 90. Tato úcta vlivem podešlých židů proměnila se ve snahu Pavla usmrtiti. Sš. Sk. 171. — P. = podebraný. Mám hlavu jako p-šlou. U Žamb. Dbv.

224411   Podešlý Svazek: 9 Strana: 0228
Podešlý. P. blud. Kom. Ohláš. 80.

224412   Podeštvati Svazek: 2 Strana: 0632
Podeštvati, vz Podštívati.

224413   Podešva Svazek: 2 Strana: 0632
Podešva, y, f. = podešev. Na Mor. Brt.

224414   Podešvalka Svazek: 7 Strana: 0285
Podešvalka, y, f., der Pantoffelstein. Šm.

224415   Podešví Svazek: 7 Strana: 0285
Podešví, n., několik domkův u Rožnova.

224416   Podešvianka Svazek: 9 Strana: 0228
Podešvianka, y, f., pole u Hrušovic. Věst. op. 1895. 16.

224417   Podešvice Svazek: 2 Strana: 0632
Podešvice, e, f., Pfund-, Sohlenleder, n., Sp., Brandsohle. Dch.

224418   Podešvice Svazek: 7 Strana: 0285
Podešvice: polovičník mastricht, hem- locká, zelená, vídeňská. Vz Matj. 46. P. klepaná, česká, chebská, válená, hlazená, lehká, těžká, vydělaná (kotvami, knoppern- gegerbt, tříslem) dubená. Šp. Továrna na p.; továrník, vyrábění p-vic. Šp. Na p-ci rozeznáváme: hlavu, krk, nohy (nožiny), pobřišnice, hřbet; nohy s pobřišnicí činí krajinu. Matj. 50., 51.

224419   Podešvice Svazek: 9 Strana: 0228
Podešvice, e, f., vz násl. Podšev.

224420   Podešvice Svazek: 10 Strana: 0266
Podešvice, e, f. = silný trám na zemi ležící, na kterém stojí stodola; p. humenční = oploteň. Vyhl. II. 311. Vz Podešev v II. Přisp. 228.

224421   Podešvicovy Svazek: 7 Strana: 0285
Podešvicovy, Sohlenleder-. P. průmysl, Šp , kroužky. Pdl.

224422   Podešvina Svazek: 7 Strana: 0285
Podešvina, y, f. = podešvice. Wld., Khl.

224423   Podešvisko Svazek: 7 Strana: 0285
Podešvisko, a, n.= špatný podešev. Bern.

224424   Podešvovať Svazek: 7 Strana: 0285
Podešvovať = podraziti, sohlen. Dala butky (botky) p Slez. Šd.

224425   Podešvový Svazek: 7 Strana: 0285
Podešvový, Sohlen-. Bern.

224426   Poděť Svazek: 7 Strana: 0285
Poděť = založiti, ztratiti. Poďéł sem kdesi křivák. Mor. Brt. D. 250. Slov. Bern.

224427   Podeťatý Svazek: 7 Strana: 0285
Podeťatý; -at, a, o, unten angehauen. P. Buk. Brt. P 11. 338.

224428   Podetkati Svazek: 2 Strana: 0632
Podetkati, podetkám, podtkám, podtká- vati, unterweben. Us.

224429   Podetknouti Svazek: 2 Strana: 0632
Podetknouti, knul n. kl, ut, utí; pod- týkati, se v čem = mýliti se. Div. z ochot.

224430   Podetnouti Svazek: 2 Strana: 0632
Podetnouti, podtnouti, ul, ut, utí; pod- títi, ťal, ťat, ětí; podtínati, podtínávati, unten abhauen, fällen, umhauen. Jg. — co: strom. Us. Smrť všecky podtíná. V. P. naději. Plk. Viděl muže drva podtínajícího. GR. — co kde: strom v korábu. D. — co čím: kosou. Mand.

224431   Podetnouti Svazek: 9 Strana: 0228
Podetnouti, podtinovati. Ezop. 103.

224432   Podetřieti Svazek: 10 Strana: 0266
Podetřieti = otupiti. Pel. XV.

224433   Podetříti Svazek: 2 Strana: 0633
Podetříti, podetru, třel, třen, ení; pod- tírati, unterreiben, -wischen. — koho: děti (čistiti). V. — se (o rybách), leichen. Ti kaprové se podetřeli. Ros.

224434   Podevdaný Svazek: 2 Strana: 0633
Podevdaný. P. dívka = padlá, gefallen (moral.) Us. u Kopidlna. Lpř.

224435   Podevdati se Svazek: 2 Strana: 0633
Podevdati se, zu Falle kommen. Vz Podevdaný.

224436   Podevítný Svazek: 2 Strana: 0633
Podevítný, neunhältig.

224437   Poděvousy Svazek: 2 Strana: 0633
Poděvousy, dle Dolany, ves u Staňkova v Plzeňsku. PL.

224438   Podevsí Svazek: 7 Strana: 0285
Podevsí, n. Na p. = pole na Zavlekomě; louka u Hradečic. Cf. Předevsí, Předves. BPr., Ntk.

224439   Podevstáti Svazek: 2 Strana: 0633
Podevstáti, vstanu, unterstützen. — koho v čem. Schön, exc.

224440   Poděvusy Svazek: 2 Strana: 0633
Poděvusy, dle Dolany, ves u Nespek. PL.

224441   Podevzdvihnúti Svazek: 10 Strana: 0266
Podevzdvihnúti. P-na mu lokte. Lék. B. 206b.

224442   Podevzíti Svazek: 2 Strana: 0633
Podevzíti, podevezmu, podevzal, vzat, vzetí = spodem vzíti, von unten nehmen, unterfangen. Jg. — co čím: žílu nití. Ja.

224443   Podex Svazek: 2 Strana: 0633
Podex, lat., zadnice, řiť, der Hintere. Rk.

224444   Podezdění Svazek: 7 Strana: 0285
Podezdění, n = podezdívka. Nz.

224445   Podezděný Svazek: 2 Strana: 0633
Podezděný; -en, a, o, untermauert. P. chodník. Brt.

224446   Podezdí Svazek: 10 Strana: 0266
Podezdí, n. Nádvorní p. Msu Od. 275.

224447   Podezdíti, podzdíti Svazek: 2 Strana: 0633
Podezdíti, podzdíti, il, ěn, ění, podezdí- vati, podzdívati. — co čím: jeskyni silnou zdí, untermauern, -bauen.

224448   Podezdívka Svazek: 7 Strana: 0285
Podezdívka. Je-li špatná p., co po celé chalupe? Us.

224449   Podezdívka, podezídka Svazek: 2 Strana: 0633
Podezdívka, podezídka, y, f., u dře- věných stavení spodní zeď, na kterou trámy se kladou, die Untermauer, der Unterbau. Us. u Jilemn. Hk.

224450   Podezíraní Svazek: 7 Strana: 0285
Podezíraní, n. = podezřívání. Posp.

224451   Podezírati Svazek: 7 Strana: 0285
Podezírati, vz Podezřívati, Podříkati (dod.).

224452   Podezíravosť Svazek: 7 Strana: 0285
Podezíravosť, i, f., die Argwöhnlichkeit. Šmb. 8. II. 170.

224453   Podezíravý Svazek: 7 Strana: 0285
Podezíravý, argwöhnisch. Smb.

224454   Podezřele Svazek: 2 Strana: 0633
Podezřele, verdächtig. — Podezřelivě, podezřivě, argwöhnisch. — Podezřelivosť, podezřivosť, k podezření sklonnosť,arg- wöhnisches Wesen, n., Argwohn, m. C. —

224455   Podezřelec Svazek: 10 Strana: 0266
Podezřelec, lce, m. Tbz. III. 2. 62.

224456   Podezřelivý, podezřivý Svazek: 2 Strana: 0633
Podezřelivý, podezřivý, argwöhnisch. —

224457   Podezřelosť Svazek: 2 Strana: 0633
Podezřelosť, i, f,, podezření, Verdacht, Arg- wohn, m. V ?. se dáti, sich verdächtig machen. D. — P., jakosť ta, když někdo v podezření má koho, die Argwöhnlichkeit. D.

224458   Podezřelosť Svazek: 7 Strana: 1358
Podezřelosť. Vyzdvihl je z domnění p-sti. Arch. XII. 299.

224459   Podezřelý Svazek: 2 Strana: 0633
Podezřelý,podezření působící, verdächtig, Verdacht erregend. Václ. VII P. svědek, D., žena, Lom., dobrodruh. Sych. Býti, státi se p-lým. Nt. — čeho: útěku. J. tr. Tiberius Sejana přílišné naděje podezřelého povznesl. Překlad Tacita. — v něčem. J. tr. V nepod- danosti p. Bianc. Vz Nepovlovnosť. — z čeho, šp. m. něčeho n. v něčem. Jv. — P., jiné v podezření mající, argwöhnisch. D.

224460   Podezřelý Svazek: 8 Strana: 0287
Podezřelý. Vždyť p-lým kdo jest, je vin- ným již. Bráb. 114.

224461   Podezřelý v čem Svazek: 7 Strana: 0285
Podezřelý v čem. Výb. II. 1653., Cor. jur. IV. 3. 1. 414.—415.

224462   Podezřen Svazek: 2 Strana: 0633
Podezřen, ě, f., osmunda. P. královská, o. regalis, rostl. FB. 3.

224463   Podezřen Svazek: 7 Strana: 0285
Podezřen. Cf. Čl. Kv. 76., Slb. 87., Rstp. 1777.

224464   Podezřen Svazek: 10 Strana: 0266
Podezřen, é, f., osmunda, rod kapradin. Vz Ott. XVIII. 918.

224465   Podezření Svazek: 2 Strana: 0633
Podezření, n., domnění, že někdo spáchal špatný skutek nějaký, der Verdacht, Arg- wohn. Vz S. N. V p. někoho míti; v p. bráti, vzíti (hádati); z něčeho podezřeni bráti (domýšleti se); v p. býti; na něm jest p. V. Měli v p. macechu, šp. prý m.: hádali na m-u; ale i ona frase jest dobrá, vz před- cházející frase. P. vzniklo. Dch. Václav všecko v p. maje obrátil se do kostela. Prot. 8. V žádné p. hříchu takového neupadl. Ler. V p. se dáti. Har. P. mimo se pustiti. D. K p. náchylný. Us. V p. padl, jakoby něco ob- mýšlel. Sych. Z p. se vyvésti, p. se očistiti. Sych. P. mnoho v pytel vchází. Prov., P. o někom míti. D. P. nabývati, v p. někoho uvrci, Šm., uvésti; jest, padá na někoho p.; vzešlo-li p. Nt.

224466   Podezření Svazek: 7 Strana: 0285
Podezření. Hrozné p. v duši mé jak pekla záře svítiť počíná. Zr. Gris P. ne- umře, ač jestliže nevzroste. Tbz. Zlé p. jen smrť vykoření. Mor. Té.

224467   Podezření Svazek: 10 Strana: 0266
Podezření, n. V p. se dáti. Fel, 18.

224468   Podezřenovitý Svazek: 7 Strana: 0285
Podezřenovitý. P. rostliny, osmundaceae: podezřen. Vz Rstp 1777.

224469   Podezřený Svazek: 2 Strana: 0633
Podezřený; podezřen, a, o, verdächtig. P. věc, věk, Jel., žena, Lom., schůzky. Kartig.

224470   Podezřený Svazek: 7 Strana: 1358
Podezřený = podezřelý. Arch. X. 305 Půh. V. 219.

224471   Podezřený Svazek: 8 Strana: 0287
Podezřený = podezřelý. Lidi p-né zdví- hali. Arch. XIII. 296. Na str. 'i97. tamtéž stojí: podezřelé.

224472   Podezřený v čem Svazek: 7 Strana: 0285
Podezřený v čem. V tom krádeži jest obžalovaný pro utíkánie rychtářovi velmi p-řen. NB. Tč. 235.

224473   Podezříti Svazek: 2 Strana: 0633
Podezříti, ím, el, en, ení; podzírati, pod- hlédati, darunter schauen; podezření míti, Argwohn fassen. Jg. Jí jsem kázal páva (otráveného) na stůl nésti proto, aby ona slušně k smrti byla podezřiena. Biancof.

224474   Podezřívač Svazek: 7 Strana: 0285
Podezřívač, e, m., der Beargwöhner. Smolík. 174.

224475   Podezřívačství Svazek: 7 Strana: 0285
Podezřívačství, n., die Beargwöhnung.

224476   Podezřívaně Svazek: 10 Strana: 0266
Podezřívaně. K tomu p. dokládá. Wtr. Min. 129.

224477   Podezřívanec Svazek: 10 Strana: 0266
Podezřívanec, nce, m. Tbz. V. 4. 203.

224478   Podezřívání Svazek: 2 Strana: 0633
Podezřívání, n., též podhlídání, v theol. = buď docela bezdůvodná nebo nedosti odů- vodněná nedůvěra v ctnosť a vniternou po- čestnosť bližního, der Argwohn, suspicio teme- raria. MP. 203. Lépe: podezírání, vz Pode- zřívati.

224479   Podezřívaný Svazek: 10 Strana: 0266
Podezřívaný. Tbz. V. 4. 203.

224480   Podezřívati Svazek: 2 Strana: 0633
Podezřívati jest právě tak chybné, jako kdybychom říkali utřívati, upřívati atd. m.: utírati, upírati atd. Pročež užívejme místo chybného tvaru podezřívati správné formy: podezírati, tak jako i jiné složeniny slovesa zříti (pozříti, nazříti atd.) správně proměňu- jeme ve formy pozírati, nazírati atd. a nikoli pozřívati, nazřívati atd. Brs. 125. Vz Pode- zříti. — koho čím: donášením lží. Us.

224481   Podezřívati Svazek: 10 Strana: 0266
Podezřívati utvořeno od zřieti, jako zníti—zaznívati, hřmieti—zahřímati. Mš.

224482   Podezřívavec Svazek: 10 Strana: 0266
Podezřívavec, vce, m. = kdo podezřívá. Mus 1904. 27.

224483   Podezřívavosť Svazek: 7 Strana: 0285
Podezřívavosť, i, f. = podezřelivosť. Bdl.

224484   Podezřívavý Svazek: 7 Strana: 0285
Podezřívavý, verdächtigend. Dch.

224485   Podezřivě Svazek: 2 Strana: 0633
Podezřivě atd. vz Podezřelivé.

224486   Podezřivec Svazek: 2 Strana: 0633
Podezřivec, vce, m., podezřivý člověk, ein Angwöhnischer. Aqu.

224487   Podezřívka Svazek: 9 Strana: 0457
Podezřívka, y, f. Tbz. V. 52.

224488   Podezřívka Svazek: 10 Strana: 0266
Podezřívka, y, f. = podezření. Tbz. V. 5. 239.

224489   Podezřivosť Svazek: 2 Strana: 0633
Podezřivosť, i, f. = podezřelivosť. Ros.

224490   Podezřivý Svazek: 2 Strana: 0633
Podezřivý = podezřelivý. V.

224491   Podezřivý Svazek: 10 Strana: 0266
Podezřivý. Jungmann líčí J. Nejedlého jako závistivého, p-ho (podezírajícího). Lit. I. 611.

224492   Poděž Svazek: 7 Strana: 0285
Poděž, e, t = podjíždě. Na. Plas. BPr.

224493   Podežať Svazek: 10 Strana: 0649
Podežať = podpáliti. Brt. Sl.

224494   Podežmovať Svazek: 9 Strana: 0228
Podežmovať. P-val kurátka na hospode Slov. Vlč. Lit. slov. I. 69. Vz Dežmo\ati (VI. 42. ).

224495   Podežnouti Svazek: 2 Strana: 0633
Podežnouti, vz Podžínati.

224496   Podfikati Svazek: 2 Strana: 0633
Podfikati, podfikovati, podfiknouti, mrs- kati, šlehati, peitschen, schmitzen. Sixt.

224497   Podfilialka Svazek: 7 Strana: 0285
Podfilialka, y, f. = menší filialka. Čerm.

224498   Podfiliberky Svazek: 9 Strana: 0228
Podfiliberky, les na již. Mor. Šeb. 189.

224499   Podfišmistr Svazek: 8 Strana: 0287
Podfišmistr. XVIII. stol NZ. IV. 101.

224500   Podfortní Svazek: 7 Strana: 1358
Podfortní. Petr z P. Wtr. Obr. I. 80.

224501   Podfouknouti něco Svazek: 9 Strana: 0228
Podfouknouti něco. Čes. 1. VIII. 64., Charv. 55.

224502   Podfrcnutý Svazek: 2 Strana: 0633
Podfrcnutý, podnapilý, etwas berauscht. Koll.

224503   Podfrndžiť Svazek: 7 Strana: 0285
Podfrndžiť = ozdobiti. Slov. Bern.

224504   Podfuk Svazek: 7 Strana: 0285
Podfuk, u, rn. = krinolína (žertem). Us. Hk.

224505   Podfukem Svazek: 7 Strana: 0285
Podfukem = tajně, úskočné. Mor. Knrz.

224506   Podfukovati Svazek: 2 Strana: 0633
Podfukovati, podfouknouti, knul a kl, ut, utí; podfoukati = pospod foukati, unter- blasen. — 2. Nabádati, aufhetzen, anstiften. Jg.

224507   Podfukovati Svazek: 7 Strana: 0285
Podfukovati. Zlý vítr ho podfoukl (otekl). Us Sk

224508   Podgajsaný Svazek: 7 Strana: 0285
Podgajsaný = podkasaný. P. letnica. Slez. Šd.

224509   Podgeneral Svazek: 2 Strana: 0633
Podgeneral, a, m., Untergeneral, -feldherr, m.

224510   Podglagati Svazek: 7 Strana: 0285
Podglagati = glagem podpustiti, aby se srazilo. Val. Brt. L. N. I. 185.

224511   Podglaněný Svazek: 7 Strana: 0285
Podglaněný. P. louka vodou. Vz Glaň. a násl. Val. Brt. L. N. I. 226.

224512   Podglaniti Svazek: 7 Strana: 0285
Podglaniti = zaplaviti (louku, pole), über- schwemmen. Val. Vck.

224513   Podguří Svazek: 9 Strana: 0228
Podguří, n., čásť Orlova. Věst. op. 1895. 16.

224514   Podhabřin Svazek: 7 Strana: 0285
Podhabřin, a, m., sam. u Turnova.

224515   Podháčník Svazek: 9 Strana: 0228
Podháčník, u, m., vz Kanafot (zde).

224516   Podhačoví Svazek: 7 Strana: 0285
Podhačoví, n. = pole u Zašové na Val. Vck.

224517   Podháj Svazek: 7 Strana: 0285
Podháj, e, m., hájovna u Budějovic; pole u Stražkova. BPr. 465

224518   Podhajčí Svazek: 7 Strana: 0286
Podhajčí, n. (lid vyslovuje a krátce) = Podhajský Mlýn, Podhayčer Mühle, u Lnář, rodiště spisovatele tohoto slovníku. — P. = pole u Mojného, u Kroměříže, mlýn u Straž- kova BPr., Wrch.

224519   Podhájčí, n Svazek: 2 Strana: 0633
Podhájčí, n., podhájský mlýn, jm. mlýna u Lnář.

224520   Podhájek Svazek: 9 Strana: 0228
Podhájek, jku, m., samota na Slansku. Slan. 29., 81., 86.

224521   Podhájení Svazek: 7 Strana: 0286
Podhájení, n. = ohrazení kovu nějakým drživcem, aby mlno v něm se zdrželo. Kv. 1870. 308.

224522   Podhájený Svazek: 7 Strana: 0286
Podhájený; -en, a, o. P. kov, drát telegrafní. Vz Podhájení. Kv. 1870. 308.

224523   Podhájí Svazek: 2 Strana: 0633
Podhájí, n., vsi u Benešova, u Vltavo- týna, u Sedlčan, u Jičína, u Turnova. PL-

224524   Podhájí Svazek: 7 Strana: 0286
Podhájí, Podhay, také sam. u Benešova a u Turnova; mysl. u Loučína. PL., Rk. Sl. P. v Tábor. Vz Blk. Kfsk 151.

224525   Podhájiti Svazek: 7 Strana: 0286
Podhájiti, il, en, ení, podhajovati, vz Podhájení. P. kov. Kv. 1870. 308.

224526   Podhájka Svazek: 7 Strana: 0286
Podhájka, y, f. = isolovaná stolička k elektrickým pokusům. Kodym

224527   Podhajský Svazek: 7 Strana: 0286
Podhajský Mlýn, vz Podhajčí; Podhay, mlýn u Kostelce nad Lab.

224528   Podhajský Svazek: 10 Strana: 0266
Podhajský Vinc., lékař a spis., nar. 1837.; Jos. Dr., spis., 1838. —1873.; Vinc., č. pae- dagog, okres. škol. inspektor a spis., nar. 1840.; Jos., č. architekt, nar. 1858. Vz Ott. XIX. 1004. nu.

224529   Podhákovitý Svazek: 7 Strana: 1358
Podhákovitý, subcoracoideus.

224530   Podhal Svazek: 7 Strana: 0286
Podhal, u, m., tibouchina, die Tibouchine, rostl. Vz Rstp. 569.

224531   Podhalka Svazek: 7 Strana: 0286
Podhalka, y, f, michauxia, die Micbau- xie, rostl. Vz Rstp. 971.

224532   Podháňať Svazek: 7 Strana: 0286
Podháňať = podpichovati. Nechcu mlúviť, řekli by, že p-ňám. Zlínsky. Brt. D. 250.

224533   Podháňať na koho Svazek: 8 Strana: 0288
Podháňať na koho = poštívati. Val. Brt. D. II. 395.

224534   Podhanbiti Svazek: 2 Strana: 0633
Podhanbiti, il, en, ení; podhanbovati, beschimpfen. — koho čím. P. koho prstem pod nos. Háj.

224535   Podháněcí Svazek: 7 Strana: 0286
Podháněcí způsob, Bewässerungsmanier. Sl. les.

224536   Podhánění Svazek: 7 Strana: 0286
Podhánění, n. P. vodou, die Bewässerung. Nz. Voda k p., das Kieselwasser. Sl. les.

224537   Podháněný Svazek: 7 Strana: 0286
Podháněný; -en, a, o. P. louka, Be- wässerungswiese. Sl. les.

224538   Podháněti Svazek: 2 Strana: 0633
Podháněti, vz Podehnati.

224539   Podhání Svazek: 7 Strana: 0286
Podhání, n. = pole u Radimova. BPr.

224540   Podhárať Svazek: 7 Strana: 0286
Podhárať, von unten Brennen. Slov. Bern.

224541   Podharecký Svazek: 7 Strana: 0286
Podharecký. P. tavení, das Unterhar- zische Schmelzen der Erze. Šm.

224542   Podhaz Svazek: 8 Strana: 0288
Podhaz, a, m.= jiodhodek (podhozené dítě). Brušp. Hledíková.

224543   Podhazovati Svazek: 2 Strana: 0633
Podhazovati, vz Podhoditi.

224544   Podhažek Svazek: 2 Strana: 0633
Podhažek, žku, m., u tkadlce, der Unter- schuss, chybný kraj. Rk.

224545   Podhažek Svazek: 7 Strana: 0286
Podhažek, když při tkání útek zespod se neutkává, opak: výražek). Hk.

224546   Podhejlený Svazek: 9 Strana: 0228
Podhejlený. P. nos = červený. Čes. 1. IX. 112.

224547   Podhejtman Svazek: 2 Strana: 0633
Podhejtman, a, m. Unterhauptmann, m. V. Vz Tk. IV. 37., 210.

224548   Podhejtman Svazek: 9 Strana: 0457
Podhejtman. Tk. Žk. 42., Jrsk. XI. 183.

224549   Podhelemní Svazek: 10 Strana: 0266
Podhelemní čapka. Jrsk. III. 133.

224550   Podhéniča Svazek: 7 Strana: 0286
Podhéniča = pole u Lověšic. Pk., Km.

224551   Podheslí Svazek: 9 Strana: 0457
Podheslí, n. P. radící. Mtc. 1901. 315.

224552   Podheslí, n. P Svazek: 10 Strana: 0649
Podheslí, n. P.: Víra a věda. List. fil. 1905. 36.

224553   Podhlacenstvo Svazek: 8 Strana: 0288
Podhlacenstvo, a, n. Vz Am. Orb. 87.

224554   Podhlaholka Svazek: 9 Strana: 0228
Podhlaholka, y, f, míst. jm. u Rouštky na Mor. Vck.

224555   Podhlásky Svazek: 7 Strana: 0286
Podhlásky, pl., f., Podlaska, ves u Kosmo- nos. Vz Rk. Sl.

224556   Podhlavec Svazek: 7 Strana: 0286
Podhlavec, vce, m., podhlavnička, y, f. = polštář pod hlavu. Us. Kšá., Šd. Vz Pod- hlaví.

224557   Podhlavek Svazek: 2 Strana: 0633
Podhlavek, vku, m., podhlaví, das Kopf- kissen. Rk., Baiz.

224558   Podhlaví Svazek: 2 Strana: 0633
Podhlaví, n., podhlavnice, Kopfkissen, n. Ben.

224559   Podhlaví Svazek: 7 Strana: 0286
Podhlaví = zadek lodi. Sš.

224560   Podhlaviti Svazek: 2 Strana: 0633
Podhlaviti, il, en, ení, pod jednu hlavu sjednotiti, přivésti, vespolek spojiti, eins machen, in eins bringen, vereinigen. — co v kom. P. všecko v Kristu, co na nebi a na zemi jest. Sš. II.

224561   Podhlavní Svazek: 2 Strana: 0633
Podhlavní, Kopf-. P. poduška, peřinka. V., Kom. J. 571.

224562   Podhlavní Svazek: 7 Strana: 0286
Podhlavní závitek (podhlavnice ve způ- sobě závitku). Pdl. exc. P. zřez révy. KP. V. 163.

224563   Podhlavní Svazek: 8 Strana: 0288
Podhlavní. P. ryba. XVIII. stol. NZ. IV. 101.

224564   Podhlavnice Svazek: 2 Strana: 0633
Podhlavnice, e, f., podhlavnička, pod- hlavník, u, m. = podhlavek. Jg. — P. oltáře, arula, ohniště. — P., das Schnitzbrett bei der Schneidebank. Šp.

224565   Podhlavník Svazek: 7 Strana: 0286
Podhlavník, vz Podhlavnice. — P., astra- galus, Perlstäbchen an einem Säulencapitäl. Nz. V dělostřel. der Schusskeil. Čsk.

224566   Podhled Svazek: 2 Strana: 0633
Podhled, u, m. = podezření. Kom.

224567   Podhlédati, vz Svazek: 2 Strana: 0633
Podhlédati, vz Podhlídati.

224568   Podhlédavosť Svazek: 7 Strana: 0286
Podhlédavosť, i, f. = podhlídavosť. P. Dobrovského přidusila radosť jiných. Šf. III. 180.

224569   Podhlednouti Svazek: 8 Strana: 0288
Podhlednouti. Podhlídati koho = opo- vržlivě naň hleděti. Wtr. Živ. c. L 341.

224570   Podhlézení, n Svazek: 2 Strana: 0633
Podhlézení, n. = podezření. Gníd.

224571   Podhlezně Svazek: 2 Strana: 0633
Podhlezně, ě, f., zastr., der Theil des Fusses unter den Knöcheln. Ms.

224572   Podhlídač Svazek: 2 Strana: 0634
Podhlídač, e, m.,ein argwöhnischer Mensch. Cyr.

224573   Podhlídání Svazek: 2 Strana: 0634
Podhlídání, n., vz Podezřeni, das Arg- wöhnen. V.

224574   Podhlídání Svazek: 9 Strana: 0228
Podhlídání, n. = podezírání. Kom. Ohláš. 73.

224575   Podhlídání Svazek: 10 Strana: 0266
Podhlídání, n. Místo dověrnosti jest p., přesuzování, valchování jedněch druhých. Kom. Did. 6.

224576   Podhlídati Svazek: 2 Strana: 0634
Podhlídati (podhlédati) ; podhlízeti, pod- hlížeti, (zastr. podhlézeti), el, en, ení; pod- hlídnouti, podhlédnouti, podhlednouti, dnul a dl, ut, utí, untersehen. — koho — v po- dezření míti, in Verdacht haben. V., Kom., Br. — koho čím. On jako špehýř očima svýma nás šetřil a podhlídal. Trip.

224577   Podhlídavosť Svazek: 2 Strana: 0634
Podhlídavosť, i, f. Argwohn, m.. Miss- trauen, n. Kom.

224578   Podhlídavosť Svazek: 7 Strana: 1358
Podhlídavosť. Bedlivosť Vaše je p. Kom. L. 102.

224579   Podhlídavý Svazek: 2 Strana: 0634
Podhlídavý, podezřivý, k podezření ná- chylný, misstrauisch, argwöhnisch. P. je lstivý. Kom. J 816. Bohu se víc líbí dověrné srdce, nežli p. oko. Kom. Chválí se otevřená, dru- žobná i nepodhlídavá mysl Slovanův. Pal.

224580   Podhlinová Svazek: 8 Strana: 0288
Podhlinová, é, f., trať ve Frýdecku. Věst. op. 1893. 11.

224581   Podhlízeti Svazek: 2 Strana: 0634
Podhlízeti, podhlížeti, vz Podhlídati.

224582   Podhlóbí Svazek: 10 Strana: 0649
Podhlóbí, n. = podloubí. Brt. Sl.

224583   Podhlodaný Svazek: 7 Strana: 0286
Podhlodaný. P. zdraví, unterwühlt. Schz.

224584   Podhlodati Svazek: 7 Strana: 0286
Podhlodati, unternagen. — co čím: by- liny zuby. Mour.

224585   Podhlodek Svazek: 7 Strana: 1358
Podhlodek, dku, m , praxis. Pršp. 92. 45.

224586   Podhloubiti Svazek: 2 Strana: 0634
Podhloubiti, il, en, ení. — co: štolu, unterfahren, unterkriechen, untersetzen, ent- erben. Hř.

224587   Podhloží Svazek: 7 Strana: 0286
Podhloží, n. = pole pod hlohovou hrází. MzO. 1890. 128.

224588   Podhmat, u Svazek: 7 Strana: 0286
Podhmat, u, m., v tělocv., der Kamm- griff. Rgl.

224589   Podhnilek Svazek: 7 Strana: 0286
Podhnilek, lku, m., das Unterfaulte. Šp.

224590   Podhnilosť Svazek: 7 Strana: 0286
Podhnilosť, i, f., die Unteríäulniss. P. dříví. 1630.

224591   Podhniti Svazek: 2 Strana: 0634
Podhniti, podhnívati, von unten faulen. Us.

224592   Podhnízdě Svazek: 10 Strana: 0266
Podhnízdě, ěte, n. = ssele. Dšk. Km. 20.

224593   Podhnojiti Svazek: 2 Strana: 0634
Podhnojiti, il, en, eni; podhnojovati = spodem hnojiti, düngen. — kdy: po řepici. Puch. — P. se, podbírati se, schwären. Ta rána se podhnojuje. Ros.

224594   Podhnojiti Svazek: 9 Strana: 0228
Podhnojiti. Kdo hodně p-jí, tomu se ob- rodí. Hrub. 37

224595   Podhnutý Svazek: 7 Strana: 0286
Podhnutý, herabgebogen. Šp

224596   Poďho Svazek: 7 Strana: 0286
Poďho = hajdy. Slov. Prehodila vlňák pres seba a p. k pánu. Obky. I. 19.

224597   Podhod Svazek: 10 Strana: 0649
Podhod, u, m P. ve hře v karty. Rgl.

224598   Podhodek Svazek: 2 Strana: 0634
Podhodek, dka, m., podvržené dítě, ein unterschobenes Kind. U Opav. Klš. — P. = zmetek. Ib. Pk. — P., nezvedené dítě. U Opav. Klš.

224599   Podhoděnec Svazek: 7 Strana: 0286
Podhoděnec, nce, m. = podhodek, pod- vržené dítě. Mor. Brt. L N. II. 40.

224600   Podhoděný Svazek: 10 Strana: 0266
Podhoděný. Potvora p-ná (nadávka). Mod. kn. C 40. 132.

224601   Podhoditi Svazek: 2 Strana: 0634
Podhoditi, il, zen, ení: podházeti, el, en, ení; podhazovati, unterwerfen, unterschieben. — co komu: psaní, šp. prý m.: tajně, pod- tají hoditi; ale ona frase jest dobrá. Před- ložka pod ve složení se slovesy dodává vý- znam tajnosti, cf. podskočiti koho, podstr- čiti komu co. Brs. 126. Vz Pod. P. někomu dítě. Tč. — Vz Hoditi.

224602   Podhoditi co kam Svazek: 7 Strana: 0286
Podhoditi co kam: oheň v stodolu, do stodoly. Dch. — kdy. Stehlík v srpnu pod- hazuje (pelichá). U Potštýna. Ibl. P. se ve hře, schlecht ausspielen. Zkr.

224603   Podhoditi čemu Svazek: 9 Strana: 0228
Podhoditi čemu. Která věc se smyslům Člověka podhodí. Pal. Záp. I. 19.

224604   Podhodky Svazek: 2 Strana: 0634
Podhodky, pl., m. = neděle po hodech (po posvícení), mladé hody, Nachkirchweihe, f. Na vých. Mor.

224605   Podhodky Svazek: 10 Strana: 0266
Podhodky. Jíti někam na p. = slavnost po hodech, mladé posvícení. Val. Čes. XI. 178., 93.

224606   Podhodný Svazek: 2 Strana: 0634
Podhodný, worunter passend. — P. = pohodný.

224607   Podhodok Svazek: 8 Strana: 0288
Podhodok, dka. m. Vz Odměna. Mtc. 1894. 105.

224608   Podhodzenec Svazek: 7 Strana: 0286
Podhodzenec = podhoděnec. Slez. Šd.

224609   Podhoješín Svazek: 7 Strana: 0286
Podhoješín, a, m., Niederdorf, osada u Golčova Jeníkova.

224610   Podhojič Svazek: 7 Strana: 0286
Podhojič, e, m., Unterchirurg, m. J. tr.

224611   Podhojiti Svazek: 2 Strana: 0634
Podhojiti, il, en, ení; podhojovati, zho- jiti, heilen. Martini.

224612   Podhojiti se Svazek: 7 Strana: 0286
Podhojiti se. NB. Tč. 251. Když se p-jí, tehdy se stavěti bude (vyhojí). Arch. VIII. 80.

224613   Podhojiti se z čeho Svazek: 9 Strana: 0228
Podhojiti se z čeho. P-jiv se z ran svých uchýlil se. Pal. Děj. II. 2. 79.

224614   Podhol Svazek: 7 Strana: 0286
Podhol, u, m., knightia, die Knightie, rostl. Vz Rstp. 1289.

224615   Podhola Svazek: 7 Strana: 0286
Podhola, y. m. = podholenec, der Ge- schorene. Šm.

224616   Podholenec Svazek: 2 Strana: 0634
Podholenec, nce. m., ein Geschorener. 1522.

224617   Podholenky Svazek: 2 Strana: 0634
Podholenky mu pobral. Pč. 46.

224618   Podholený. P Svazek: 10 Strana: 0266
Podholený. P. hlava. Jrsk. III. 4. — kde. Pán vlasů nad čelem i nad týlem vysoko p-ných. Jrsk. XII. 339.

224619   Podholiti Svazek: 2 Strana: 0634
Podholiti, il, en, ení; podholovati, unter- scheren. Br. S vysoka podholený (komu vy- soko na mysli). Prov. Ros. — co: vlasy. Br., Jg.

224620   Podhôľný Svazek: 7 Strana: 0286
Podhôľný. P. dolina (pod holí ležící). Slov. Or;. VI. 71. Vz násl., ZObz. XXIII. 116.

224621   Podhôľný. P Svazek: 8 Strana: 0288
Podhôľný. P. rostliny (na holích rostoucí). Phľd. 1893. 467.

224622   Podholský Svazek: 7 Strana: 0286
Podholský. P. krajina = úpatní, Basis- region, v Karpatech. Nz.

224623   Podhomolí, n Svazek: 7 Strana: 0286
Podhomolí, n., něm. Podhomole, sam. u Kostelce nad Orl.; vrch v Písecku.

224624   Podhon Svazek: 2 Strana: 0634
Podhon, u, m., podlaha na konci lodi do výšky jdoucí. Us. Dch.

224625   Podhončistý Svazek: 2 Strana: 0634
Podhončistý, výnosný, ausgiebig. Slov.

224626   Podhončivý Svazek: 7 Strana: 0286
Podhončivý = podhončlivý. Keď obilie razom nerastie a nezraje, ale jedny steblá skôr, druhé za nimi: vtedy je žito, raž, jačmeň p-vý. Slov. Rr. Sb. Cf. Podhonek. Na již. Mor. Šd.

224627   Podhonek Svazek: 2 Strana: 0634
Podhonek, nku, m., klas později vzešlý, Nachwuchs beim Getreide, m. Us.

224628   Podhonek Svazek: 8 Strana: 0288
Podhonek, nku, m., vz Podhončlivý (3. dod.), Odnož.

224629   Podhora Svazek: 2 Strana: 0634
Podhora, y, f., ves u Mnichova Hradiště.

224630   Podhora Svazek: 7 Strana: 0286
Podhora, sam. u Neveklova a u Břez- nice; mlýn u Plzně, u Bolešin, u Zvěstova. U P-ry = les u Ševětína. BPr. P., dvůr u Libochovic. Cf. Rk. Sl.

224631   Podhoráci Svazek: 2 Strana: 0634
Podhoráci, pl., m., u Holešova, u Zábřehu na Mor. Kda. Vz Podhorák.

224632   Podhoráci Svazek: 8 Strana: 0288
Podhoráci ve vých. Čech. Oestr. Mon. (Böhm.). 1. 493. P. na Mor. = obyvatelé pa- hrbkovité krajiny od Přestavlk a Staré Vsi k Bystřici a Holešovu. Brt. D. II. 111.

224633   Podhoračka Svazek: 2 Strana: 0634
Podhoračka, y, f., Thalbewohnerin, f. Jg.

224634   Podhorák Svazek: 2 Strana: 0634
Podhorák, a, m., der Unterberger, Thal- bewohner. Pl.

224635   Podhorák Svazek: 7 Strana: 0286
Podhorák, a, m. sam. u Neveklova.

224636   Podhorčí Svazek: 7 Strana: 0286
Podhorčí, n = pole u Lověšic na Mor.

224637   Podhorec Svazek: 7 Strana: 0286
Podhorec, rce, m., der Thalbewohner. Šm., Loos.

224638   Podhorka Svazek: 7 Strana: 0286
Podhorka, y, f. = pole a luka u Tře- benic na Litomyšl. BPr.

224639   Podhorky Svazek: 7 Strana: 0286
Podhorky, pl., f., Podhorker Mühle, mlýn u Řenčova; pole u Louček. Pk.

224640   Podhorná Svazek: 2 Strana: 0634
Podhorná, é, f., ves u Kostelce n. Orl.

224641   Podhorní Svazek: 2 Strana: 0634
Podhorní, Thal-. P. rostliny. Rostl. — P. stroj n. mlýn (druhé složení pod hořej- ším, prvním jsoucí), das untere Mahlgerüst. Us. P. složení, zweiter Mahlgang, žlab, zweites Gerinne. Šp. — P., ího, m., vrchní horní mistr, Oberbergmeister, m. D.

224642   Podhorní Svazek: 7 Strana: 0286
Podhorní rorýs, cypselus melba, der Felsensegler, Sl. les., pěnkava. Brm. II 2. 321. P. Mlýn u Nov. Strašecí, u Uher. Brodu, u Nov. Města nad Met, u Kostelce nad Orl.

224643   Podhorový Svazek: 9 Strana: 0228
Podhorový, míst. jm. u Mikulůvky na Mor. Vck.

224644   Podhorsko Svazek: 7 Strana: 0286
Podhorsko, a, n., Unterwald. Koll. IV. 20.

224645   Podhorský Svazek: 2 Strana: 0634
Podhorský, unter dem Berge befindlich. Rk.

224646   Podhorský Svazek: 7 Strana: 0286
Podhorský = mlýn u Polné; rybník u Olešníka na Hlub.: P. Mlýn, Podhorner Mühle, mlýn u Čestic; Na P-ských, pole u Pečtk Poblatných. PL., BPr. — P., ého, m., os. jm. P. Václ. Blk. Kfsk. 716.

224647   Podhorský Svazek: 7 Strana: 1358
Podhorský. P. různořečí (mor.). Vz Šb. D. 40.

224648   Podhorský Svazek: 10 Strana: 0266
Podhorský Jos., spis., 1868. -1901. Vz Ott. XIX. 1006.

224649   Podhoryč Svazek: 7 Strana: 0286
Podhoryč, e, m., nabalus, rostl. Vz Rstp. 959.

224650   Podhoř Svazek: 7 Strana: 0286
Podhoř, mlýn a dvůr u Tábora.

224651   Podhoř Svazek: 9 Strana: 0228
Podhoř, e, f., vedle Podhoří, n. Gb. H. ml. III. 1. 171.

224652   Podhořák Svazek: 9 Strana: 0228
Podhořák, a, m. = podhorák. Mus ol. 1898. 113.

224653   Podhořalý Svazek: 2 Strana: 0634
Podhořalý, unten angebrannt. Zlob.

224654   Podhořanka Svazek: 7 Strana: 0286
Podhořanka, y, f., ryba. Brm. III. 3. 334.

224655   Podhořanka Svazek: 8 Strana: 0288
Podhořanka = placka obecná, alausa vulgaris, Alse, f., ryba. Vz Placka. Sterz. I. 795.

224656   Podhořanky Svazek: 7 Strana: 0286
Podhořanky, Hledseb, ves u Veltrus. Bik. Kfsk. 124.

224657   Podhořanský Svazek: 7 Strana: 0286
Podhořanský, knihtiskař 1791. Jir. Ruk. II. 130.

224658   Podhořany Svazek: 7 Strana: 0286
Podhořany. Blk. Kfsk. 1387., Sdl. Hr. I. 256., Rk SI.

224659   Podhořelý Svazek: 2 Strana: 0634
Podhořelý, unterbrannt. P. trám. Jg.

224660   Podhořeti Svazek: 2 Strana: 0634
Podhořeti, el, ení; podhořívati, podho- řovati, unten her brennen. Ros.

224661   Podhoří Svazek: 2 Strana: 0627
Podhoří, n., Podboř, e, m., ves u Be- chyně.

224662   Podhoří Svazek: 2 Strana: 0634
Podhoří, n., vz Podhořina. Ros. — P., ves u Čes. Dubu a u Troje u Prahy. PL.

224663   Podhoří Svazek: 7 Strana: 0286
Podhoří, něm. Podhoř, dvůr a hosp. u Sedlčan; Podhorn, ves u Hranic na Mor.; paseky u Zašové na Mor. P. v Hrad. Blk. Kfsk. 1062. Cf. Rk. Sl.

224664   Podhořice Svazek: 2 Strana: 0634
Podhořice, ves u Malče.

224665   Podhořina Svazek: 2 Strana: 0634
Podhořina, y, f., podhoří, n., pata hory, krajina pod horou n. pod horami, die Unter- berggegend. Pl. Udělá oltář u ?-ří, ad ra- dices montis. Jir. exc.

224666   Podhořovice Svazek: 7 Strana: 0286
Podhořovice. Arch. VIII. 599., Rk. Sl.

224667   Podhostýní Svazek: 9 Strana: 0228
Podhostýní, ?., pozemek Pck. Hol. 195.

224668   Podhotovený Svazek: 2 Strana: 0634
Podhotovený, šp. dle něm. unterfertigt m.: podepsaný, Šr., níže psaný. Rs. — Pod- hotoviti, dle něm. P. spis, lépe: podepsati.

224669   Podhoubí Svazek: 2 Strana: 0634
Podhoubí, n., u hub tkanivo bunečné skládající se z bělavých vláken, podobných řídké pavučině. S. N., Kk. 72., Schd. II. 257.

224670   Podhoubí Svazek: 7 Strana: 0286
Podhoubí, mycelium, das Wurzelgeflecht. Sl. les., Rosc. 61. Vz Podplísní.

224671   Podhoubí Svazek: 8 Strana: 0570
Podhoubí. Houby vytvářejí vegetativní ústroje v podobě p. (mycelium); je to druh stélky a tvaru paprskovitého. P. pučivé, čer- pavé, připínací. Vz Ott. XL 687. a,

224672   Podhouště Svazek: 10 Strana: 0649
Podhouště, ě, n. = paroustev, ryba. Rgl.

224673   Podhrabáč Svazek: 2 Strana: 0634
Podhrabáč, e, podhrabáček, čku, m., pohrabáč, hřeblo, der Schürhaken. Reš.

224674   Podhrabati Svazek: 2 Strana: 0634
Podhrabati, podhrabám a -bu; podhra- bovati, podhrabávati, unterscharren, unter- graben. V. — co: seno. V. — co komu. Králíci mu to podhrabali. Us. — se. Krá- líkové se tam podhrabali. Ros. — Jg.

224675   Podhrabie Svazek: 10 Strana: 0266
Podhrabie. Kat. 15. (Mš. ).

224676   Podhrabka Svazek: 2 Strana: 0634
Podhrabka, y, f., ramovka, das Hacken (des Weinberges etc.).

224677   Podhrabník Svazek: 10 Strana: 0266
Podhrabník =? Wtr. Min. 42.

224678   Podhrad Svazek: 7 Strana: 0287
Podhrad, u, m, mlýn u Ml. Vožice, u Smiřic a u Mšena; Pograth, ves u Chebu; Friedrichshof, dvůr u Ml. Boleslavě; Chlu- metz, městečko u Sedlčan. PL., Rk. 81. — P., a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

224679   Podhráď Svazek: 9 Strana: 0228
Podhráď, e, f., vedle Podhradí, n. Gb. H. ml. III 1. 171.

224680   Podhradba Svazek: 10 Strana: 0649
Podhradba, y, f. podkop. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 47.

224681   Podhradčany Svazek: 7 Strana: 0287
Podhradčany. Tk. V. 100.

224682   Podhradec Svazek: 7 Strana: 0287
Podhradec, dce, m. Na P-ci = pole u Šipouna. BPr.

224683   Podhradí Svazek: 2 Strana: 0628
Podhradí, n. = podbradek, das Unterkinn. Sal.

224684   Podhradí Svazek: 2 Strana: 0634
Podhradí, n., místo pod hradem, u paty hradu, die Vorstadt, Unterburg. Tk. I. 620., IL 122., Plk., Háj., Bž. 238. Vz S. N. — P., ves 1. u Budějovic. 2. u Bakova, 3. u Čá- slavi, 4. u Písku, 5. u Skutče (Richenburg), 6. u Uher. Hradiště., 7. u Jičína.

224685   Podhradí Svazek: 7 Strana: 0282
Podhradí, n. = podbradek. Nz. lk.

224686   Podhradí Svazek: 7 Strana: 0287
Podhradí u Budějovic a u Jičína me- stečka. — Cf. Blk. Kfsk. 1387., Sdl. Hr. I. 2., 75., V. 364., Rk. Sl.

224687   Podhradí Svazek: 9 Strana: 0228
Podhradí, slov. ves blízko mor. hranic. Vz Sbor. slov. III. 1. 3. nn.

224688   Podhradiště Svazek: 7 Strana: 0287
Podhradiště, ě, n., sam. u Kostelce nad Orl.

224689   Podhraditi Svazek: 2 Strana: 0634
Podhraditi, il, zen, ení; podhrazovati, von unten befestigen. Ros.

224690   Podhradky, pl Svazek: 2 Strana: 0634
Podhradky, pl., m., jm. lesa u Petrovic. Dch.

224691   Podhradní Svazek: 7 Strana: 0287
Podhradní = rybník u Ml. Vožice. BPr. P. Mlýn, Podhrader Mühle, mlýn ü Zbra- slavic.

224692   Podhradní Svazek: 10 Strana: 0266
Podhradní řetízek udidla. Ott. XIX. 724.

224693   Podhradský Svazek: 7 Strana: 0287
Podhradský, was unterhalb des Schlosses ist. Šm. — P., ého, m., sam. u Krumlova; rybník u Čáslavě. PL., Blk. Kfsk. 1051.— P. Václ. Blk Ktsk. 666. P. z Vlčí Hory. Sdl. Hr. VI. 63 , 87.

224694   Podhradský Svazek: 9 Strana: 0228
Podhradský Jos, spis Vz Vlč. Lit. slov. I. 183., 236., 271.

224695   Podhradský Svazek: 10 Strana: 0267
Podhradský majer. Čes. 1. XI. 296.

224696   Podhráz Svazek: 10 Strana: 0649
Podhráz, u, m., tussilago, rostl. Brt. Sl.

224697   Podhrázecký Svazek: 7 Strana: 0287
Podhrázecký Mlýn u Bystřice nad Ho- stýnem.

224698   Podhrází Svazek: 7 Strana: 0287
Podhrází, n., sam u Třeboně a u Že- bráka; mlýn u Votic; Podhraz, mysl. u Bělo- hradu, továrna u Horažďovic; Podhrazy, sam. u Sušice: Podrazermühle, mlýn u Kra- lovic v Plžň. PL.

224699   Podhrází Svazek: 10 Strana: 0267
Podhrází, n. Kázal p. zaplésti a kame- ním zametati. 1488. Arch. XIX. 244.

224700   Podhrázka Svazek: 7 Strana: 0287
Podhrázka, y, f., Podhrazer Mühle, mlýn u Loun.

224701   Podhráznice Svazek: 7 Strana: 0287
Podhráznice, e, f. = pozemky u Mužetic. BPr.

224702   Podhrázník Svazek: 9 Strana: 0233
Podhrázník. Vz Klim. 739.

224703   Podhrazníkov Svazek: 9 Strana: 0229
Podhrazníkov, a, m., pole. ?ck. Hol. 197.

224704   Podhrázný Svazek: 7 Strana: 0287
Podhrázný = pod hrází jsoucí. P. mlynář. VSlz. I. 200.

224705   Podhrázský Svazek: 7 Strana: 0287
Podhrázský Mlýn u Olešné v Brněn., u Rajhradu a u Zlaté Studně. Cf. násl. P. rybník u Prčic; Na P-ské, louka u Sedlce na Plzeň. BPr

224706   Podhrázy Svazek: 7 Strana: 0287
Podhrázy, dle Dolany, mlýn u Mladotic na Plasku, také: Podhrázský mlýn. BPr.

224707   Podhrbolový Svazek: 7 Strana: 0287
Podhrbolový. P. telisko, corpus sub- thalamicum.

224708   Podhrdelník Svazek: 7 Strana: 0287
Podhrdelník, u, m. = řemen na uzdě pod hrdlem. Laš. Tč. Vz Podhrdlek.

224709   Podhrdlačky Svazek: 9 Strana: 0229
Podhrdlačky, vz násl. Podrlačky.

224710   Podhrdlek Svazek: 2 Strana: 0634
Podhrdlek, delku, m., předek hrdla, Gur- gel, f. V. — 2. Řemen koňský n. dobytčí pod hrdlo, Kehlriemen, m. I).

224711   Podhrdlek Svazek: 7 Strana: 0287
Podhrdlek, lat. soda. Sv. ruk 313. P., podhrdlí = podbradek vepřový. Val., laš Brt. D. 250. P , Der Unterhals, die Halsgrube. Ssk.

224712   Podhrdlek Svazek: 7 Strana: 1358
Podhrdlek = pohlavek. Dal mu p., že s něho čepec spadl. Wtr. Obr. I. 741. — P., soda. Pršp. 77. 17

224713   Podhrdlek Svazek: 8 Strana: 0288
Podhrdlek = rána pod hrdlo. Mnohý obdržel p. Světe. 1893. 26. a.

224714   Podhrdlí Svazek: 2 Strana: 0634
Podhrdlí, n., podhrdlek, die Kehle. Slov.

224715   Podhrdlí Svazek: 10 Strana: 0267
Podhrdlí, n., vz Lieskovka, Ovar (lašsky. Vyhl. II. 201. ).

224716   Podhrnouti Svazek: 2 Strana: 0634
Podhrnouti, nul, ut, utí; podhrnovati, unterhäufen, unterscharren. — co komu. Podhrnula si sukni.

224717   Podhrnutý Svazek: 2 Strana: 0634
Podhrnutý; -ut, a, o, unterhäuft, -scho- ben. Us.

224718   Podhrobský Svazek: 7 Strana: 0287
Podhrobský, ého, m., sam. u Milína.

224719   Podhrouziti Svazek: 2 Strana: 0634
Podhrouziti, il, žen, ení, untertauchen. Us.

224720   Podhrouziti Svazek: 7 Strana: 0287
Podhrouziti. U Dobrušky: podhruziti. Vk., na Hané: podhroziti. Bkř.

224721   Podhroziti se Svazek: 8 Strana: 0288
Podhroziti se = pohroužiti se. Týnec. Brt. D. II. 97.

224722   Podhrudka Svazek: 2 Strana: 0634
Podhrudka, y, f., syrovátka vykapaná, Molke, f. Am.

224723   Podhrudníček Svazek: 2 Strana: 0634
Podhrudníček, čka, m., canapellus, pták. Aqu.

224724   Podhrudník Svazek: 10 Strana: 0267
Podhrudník, u, m., vz Náprsník. Ott. XIX. 1007.

224725   Podhřebenka Svazek: 2 Strana: 0634
Podhřebenka, y,f.,chimacra,hmyz. Krok.

224726   Podhřebenný Svazek: 7 Strana: 0287
Podhřebenný, infraspinatus. Nz. lk.

224727   Podhřebenový Svazek: 10 Strana: 0267
Podhřebenový, infraspinatus. Ktt.

224728   Podhřívadlo Svazek: 7 Strana: 0287
Podhřívadlo, a, n., der Fubswärmer. Šm.

224729   Podhříženec Svazek: 7 Strana: 0287
Podhříženec, nce, m. = rým s krátkým nadrymkem a s dlouhým podrymkem. Šm.

224730   Podhřížený Svazek: 2 Strana: 0634
Podhřížený; -en, a, o, potopený, unter- taucht.

224731   Podhřížiti,il Svazek: 2 Strana: 0634
Podhřížiti,il, en, ení = potopiti. — koho. untertauchen. Us.

224732   Podhubek Svazek: 2 Strana: 0634
Podhubek, bku, m., podhrdlek, Kehl- riemen, m. D.

224733   Podhubí Svazek: 7 Strana: 0287
Podhubí = podplísní, das Unterlager der Pilze, das Schwammgewebe. Nz., Ssk.

224734   Podhubí Svazek: 8 Strana: 0288
Podhubí, n. = oděv pod bradu, pod ústa. Wtr. Krj. I. 254.

224735   Podhubí, n Svazek: 2 Strana: 0634
Podhubí, n., das Untermaul. Rk.

224736   Podhuckati Svazek: 2 Strana: 0634
Podhuckati, pobádati, hetzen. Slov.

224737   Podhuckati koho proti komu Svazek: 10 Strana: 0267
Podhuckati koho proti komu = poštvati. Slov. Czam. Slov. 150. Vz násl.

224738   Podhuckávánie Svazek: 10 Strana: 0267
Podhuckávánie = ponoukání, štvaní. Na jeho p. Slov. Sbor. čes. 38. Vz předcház.

224739   Podhuilý Svazek: 7 Strana: 0286
Podhuilý, untergefault. Šp.

224740   Podhumní Svazek: 7 Strana: 0287
Podhumní, n. Na P-ních = pole u Ko- márova na Soběsl. BPr.

224741   Podhůra Svazek: 7 Strana: 0287
Podhůra, y, f., sam. u Kr. Hradce a u Chrudimě.

224742   Podhůrka Svazek: 7 Strana: 0287
Podhůrka, y, f., samota u Přelouče a u Chrasti. Cf. Rk. Sl.

224743   Podhůrník Svazek: 9 Strana: 0229
Podhůrník, u, ?., rybník u Hruš. Věst. op. 1895. 16.

224744   Podhuří Svazek: 2 Strana: 0634
Podhuří, n., ves u Nepomuka, PL.; jm. starého, pohanského pohřebiště u Vávrovic nedaleko Opavy. Pk.

224745   Podhůří Svazek: 7 Strana: 0287
Podhůří, n. = podhoří. Sdl. Hr. VII. 218. P. šumavské. Čechy I. 81. P., čásť Karpat. Tl. M 7. P. = rovina mezi lesními horami. Sdl. Hr. V. 117.

224746   Podhůří, n Svazek: 8 Strana: 0288
Podhůří, n., trať u Frýdka. Věst. op. 1893. 11.

224747   Podhušknút Svazek: 9 Strana: 0229
Podhušknút = poštvati, navésti. Mus. ol. 1898. 113.

224748   Podhvězdí Svazek: 2 Strana: 0635
Podhvězdí, n., der Ort unter den Sternen. Č.

224749   Podhynště Svazek: 2 Strana: 0635
Podhynště, ěte, n., mannus (kůň). Bhmr.

224750   Podchaluzec Svazek: 8 Strana: 0288
Podchaluzec, zce, m., v lučbě. Am. Orb. 63.

224751   Podcházeti Svazek: 2 Strana: 0635
Podcházeti, vz Podejíti se.

224752   Podcházeti odkud, Z Svazek: 10 Strana: 0267
Podcházeti odkud, Z rozepří podchází bezbožnosť. Kom. Ces. 215. Vz Podjíti.

224753   Podcházeti se Svazek: 2 Strana: 0635
Podcházeti se — podbírati se Podchází se mi prst. Us. Sml., Dl.

224754   Podchlebák Svazek: 7 Strana: 0287
Podchlebák, u. m. = kúsok konopného plátna k prestieraniu na slamienky, do kto- rých vyvalený chlieb sa dáva. Slov. Rr. Sb.

224755   Podchlípěti Svazek: 2 Strana: 0635
Podchlípěti, ěl, ění, herabhängen. Us.

224756   Podchlípiti Svazek: 2 Strana: 0635
Podchlípiti, il, en, ení, pod se schlípiti, unter sich herabhängen lassen. — co: ocas. Jg.

224757   Podchlíplý Svazek: 2 Strana: 0635
Podchlíplý ocas. Krok. — ne: podchlíp- nutý, unter sich gekrümmt. Jg.

224758   Podchlípnouti Svazek: 2 Strana: 0635
Podchlípnouti, pnul a pl, utí, unter sich gekrümmt werden. Jg.

224759   Podchlumí Svazek: 2 Strana: 0635
Podchlumí, n., prostor pod chlumem, die Gegend unter dem Hügel. Na p-í v šíř sě ľozstúpichu. Rkk. 50. Cf. Podnebesie. — P., ves u Dobrušky.

224760   Podchmat Svazek: 2 Strana: 0635
Podchmat, u, m., v tělocviku. Vz KP. I. 47G.

224761   Podchmat Svazek: 7 Strana: 0287
Podchmat, der Untergriff. Čsk.

224762   Podchmeliti, il Svazek: 7 Strana: 0287
Podchmeliti, il, en, ení, podchmelovati, mit Hopfen anmachen. Šm. — se = opiti se. Bern.

224763   Podchmelničí Svazek: 9 Strana: 0229
Podchmelničí, ?., pozemek. Pck. Hol. 170.

224764   Podchod Svazek: 7 Strana: 0287
Podchod, u, m. Cf. Podjezd. Zpr. arch. VIII. 41.

224765   Podchodniča Svazek: 7 Strana: 0287
Podchodniča, pole u Lověšic. Pk.

224766   Podchodničí Svazek: 10 Strana: 0267
Podchodničí. Patřím už na p. (hřbitov). Přerov. Čes. 1. XIIÍ. 279.

224767   Podchomoutník Svazek: 7 Strana: 0287
Podchomoutník, u, m, das Kummet- kissen. Šm.

224768   Podchozí Svazek: 7 Strana: 0287
Podchozí. Mluví v listu o p-zích vlou- dilcích. Sš. II. 17.

224769   Podchromiti Svazek: 7 Strana: 0287
Podchromiti, il, en, ení, podchromovati, lähmen. Zbr. Báj. (dod. 13.).

224770   Podchrtě Svazek: 2 Strana: 0635
Podchrtě, ěte, n., succinctus (pes). Rozk.

224771   Podchrtí, n Svazek: 7 Strana: 1358
Podchrtí, n., succinctus. Pršp. 19. 57.

224772   Podchrustavkový Svazek: 7 Strana: 1358
Podchrustavkový, subchondral.

224773   Podchumení Svazek: 7 Strana: 0287
Podchumení, n., dvůr u Bystřice pod Hostýnem.

224774   Podchvátiti Svazek: 2 Strana: 0635
Podchvátiti, il, cen, ení, unterfangen. Us.

224775   Podchvostina Svazek: 2 Strana: 0635
Podchvostina, y, f., řemen podocasní pod koně, der Schwanzriemen. Kom.

224776   Podchvostina Svazek: 7 Strana: 0287
Podchvostina= podocasník. Vz Farkaš.

224777   Podchvostnia Svazek: 9 Strana: 0229
Podchvostnia mucha (o všudybylovi). Slov. Zát. Př. 32a.

224778   Podchvostník Svazek: 7 Strana: 0287
Podchvostník, u, m. = podchvostina. Šm., Bern.

224779   Podchybati co komu Svazek: 7 Strana: 0287
Podchybati co komu, unterwerfen, -schieben. Laš Tč.

224780   Podchycené Svazek: 2 Strana: 0635
Podchycené, unterstützt; betrogen. Jg.

224781   Podchycení Svazek: 2 Strana: 0635
Podchycení, n., podjetí, das Unterfangen, die Unterstützung. — P., ošizeni, oklamání, Betrug, m. Ros.

224782   Podchycenosť Svazek: 2 Strana: 0635
Podchycenosť, i, f. = podchycení. Ros.

224783   Podchycený Svazek: 2 Strana: 0635
Podchycený; -cen, a, o, unterfangen, un- terstüzt; betrogen. Ros.

224784   Podchycovati Svazek: 2 Strana: 0635
Podchycovati, vz Podchytiti.

224785   Podchycovati co Svazek: 10 Strana: 0267
Podchycovati co (brzo) = chápati. Val. Čes. I. X. 464.

224786   Podchýliti Svazek: 2 Strana: 0635
Podchýliti, il, en, ení = skloniti. — co kam. Svaté mučedlnice svých hlav nestra- chovaly sě pod meč podchýliti. St. 205.

224787   Podchyt Svazek: 7 Strana: 0287
Podchyt, u, m = podchycení. Phl'd. VI. 252.

224788   Podchytač, e, m Svazek: 2 Strana: 0635
Podchytač, e, m., der Auflaurer, Auf- passer, Bauernfänger. Dch., Koll.

224789   Podchytavý. P Svazek: 10 Strana: 0649
Podchytavý. P. otázka. Phľd. XXIV. 259.

224790   Podchytek Svazek: 7 Strana: 0287
Podchytek, tku, m. = podchycené slovo, aufgegriffenes Wort. Laš. Tč.

224791   Podchytiti Svazek: 2 Strana: 0635
Podchytiti, il, cen, ení;podchycovati, podchytati, podchytávati, unter-, auffangen, unterstützen. Jg.— co: zeď (podepříti), Us., psaní, list. Sm. Rád bych také něco pod- chytí (něčemu se přiučil, něco pochytí). Na Mor. Brt. — co čím: ruku bolavou (rou- chem). Sal. — koho v čem: v řeči. Plk. — koho = podskočiti, ošiditi, betrügen. Ros. — Jg.

224792   Podchytiti co čím Svazek: 7 Strana: 0287
Podchytiti co čím: slemeno stojkami. NA. IV. 135.— koho kdy, kam. jak. Ty v pádu kroky naše podchycuj. C. Kn. š 231. Stůjte a nepodchycujte se pode jho služebnosti. Sš II. 54. Někoho pomocně p. Dch — kde: pilíře v základech. Schz. — co. On sa krejčířem neučil, ale on to ře- meslo podcbytl (o samouku). Brt. D. 250.

224793   Podi-um Svazek: 2 Strana: 0635
Podi-um, a, n., z řec., v římském cirku nejdolejší široká řada sedadel pro nejvzác- nější osoby, nyní na divadle přední čásť jeviště ležící před oponou. S. N. P. ve ško- lách a jinde, místo vyvýšené s katedrou, tabulí atd. pro učitele atd.

224794   Podigač Svazek: 7 Strana: 0287
Podigač, e, m. = lano n. kladkostroj, jímž rahmt podél btěžně v poloze vodorovné se zdvíhají Horv. Kpk.

224795   Podiktovati Svazek: 7 Strana: 0287
Podiktovati, zu Ende, vollends dikti- ren. — co: německý text komposice. Kos. P-val tři archy, volldiktiren. Us.

224796   Podíl Svazek: 2 Strana: 0635
Podíl, u, m. = díl, Antheil, Theil, m. P. otcovský n. materský, bratrský, Jg., řádný, mimořádný, jen naznačený n. poznačený, skutečný, částečný. Nz. Vz S. N. Obchod na p. Nz. P. každého akcionáře ve jmění společenském, při společnosti akciové; p. za udáni. Šp. P-ly mezi někým klásti (rov- ným dílem děliti). Jg. Cizoložňata nemají právem dětinského podílu. Sych. Na rovný p. knížectví své rozdělil. V. Tenť jest p. člověka zlého. Br. Něco za svůj p. zvoliti; býti něčemu za p., v p. Kom. Dostalo se mu za p. D. To v p. mu připadlo. Měst. bož. Zvěři za p. se dostati. Jg. Podíl v zisku i ztrátě, Antheil an Gewinn u. Verlust. HGB. Art. 250. Co vypiji a sním, to, že jest můj podíl, vím. Č. P. svůj (čásť dědictví) bráti. Us. — P. na něčem míti, šp. m.: v něčem. Jg. — P. na něčem bráti (na radosti, na zármutku, Theil nehmen), šp. m.: v něčem, Jg., účastnu něčeho býti, účastna se činiti, míti v něčem m. něčeho účastenství, svůj díl, Kazimluv; účastniti se čeho. Bs. O frasi této vz článek v Mus. 1837., o genitivu pak podílu bráti vz Bráti, I. 92. a. ř. sh. 22. — P., Quotient, m. P. jen naznačený, skutečný, čá- stečný. Smol.

224797   Podíl Svazek: 7 Strana: 0287
Podíl. P. chudobní, Armenportion. J. tr. P. spolkového užitku (dividenda): řádný, mimořádný. Šp., J. tr. Statek na podíly klásti. Kol. Dostalo se mi to v p. Dch. Do- nesla mísu koláčů na p. = na podělení. Slez. Šd. P. řetězce (v math.). Šim. 115. Obchod na p., Participationsgeschäft. Šp. Cf. Cor. jur. IV. 3 2. 431.

224798   Podílčí Svazek: 2 Strana: 0635
Podílčí list, cedule, vz Dílčí.

224799   Podíleč Svazek: 2 Strana: 0635
Podíleč, e, m., der Betheiler.

224800   Podíleti Svazek: 2 Strana: 0635
Podíleti, vz Poděliti.

224801   Podílí, n Svazek: 8 Strana: 0288
Podílí, n., vz Oseník (3. dod.).

224802   Podílina Svazek: 7 Strana: 0287
Podílina, v, f. = podíl (dividenda). Slov. Šd.

224803   Podílně Svazek: 2 Strana: 0635
Podílně, theilweise. Zlob.

224804   Podílnice Svazek: 2 Strana: 0635
Podílnice, e, f., die Theilnehmerin. Jg.

224805   Podílnický Svazek: 2 Strana: 0635
Podílnický, Aktionär-. Dch.

224806   Podílnictví Svazek: 7 Strana: 0287
Podílnictví, n., die Theilnehmung. Pr. tr.

224807   Podílník Svazek: 2 Strana: 0635
Podílník, a, m., der Theilnehmer.

224808   Podílník Svazek: 7 Strana: 0287
Podílník, der Theilbesitzer, -haber, Aktionär. Dch , Lpř. P. bankovního závodu. Schz. P. společného lesa, der Mitmärker. Sl. les.

224809   Podílnosť Svazek: 2 Strana: 0635
Podílnosť, i, f.,Theilbarkeit, Betheiligung, Antheil, m. P. v něčem míti. Dch.

224810   Podílnosť Svazek: 7 Strana: 1358
Podílnosť = distributivnost Vz Gb. Ml. II. §. 378. 2.

224811   Podílný Svazek: 2 Strana: 0635
Podílný, theilbar; theilnehmend, bethei- ligend. P. list, Anteilschein. Rk. P. pivovár, Aktienbräuhaus. Dch. — P., snadno k po- dělání, vz Podělati, leicht verrichtbar, gut von Statten gehend. Tam je zem p-ná (dobře se oře). Oračka, vláčka p-ná (dobře se dělá). Na Mor. Brt.

224812   Podílný Svazek: 7 Strana: 0287
Podílný P. počet (spolkový). P. číslovky, numeralia distributiva. Křn. P. zem (která se dobře oře), oračka (které ubývá). Mor. Brt D. 250.

224813   Podíloměrství Svazek: 2 Strana: 0635
Podíloměrství, n., Feldtheilungskunst, Feldmesskunst, f. Rk., Sedl.

224814   Podílový Svazek: 7 Strana: 0287
Podílový, Participations-. P. účet (účet na podílí. Šp. P. soustava. Athen. III. 227.

224815   Podim Svazek: 7 Strana: 0287
Podim, u, m. = podzim. Mor. Brt. D. 108.

224816   Podima Svazek: 8 Strana: 0288
Podima, y, f. = podnížka. Phľd. XII. 175.

224817   Podima Svazek: 9 Strana: 0229
Podima = podlôžka k vyvýšeniu oja (u vozu). V Trstené Mus. slov. H. 21.

224818   Podindosant Svazek: 7 Strana: 0287
Podindosant, a, m., der Nachindosant. Pr. tr.

224819   Podindosatář Svazek: 7 Strana: 0287
Podindosatář, e, m., der Nachindosatar. Pr. tr

224820   Podirad, a Svazek: 7 Strana: 0287
Podirad, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

224821   Podisť Svazek: 7 Strana: 0287
Podisť = podejíti. Slov. Bern.

224822   Podistým Svazek: 7 Strana: 0287
Podistým = zajisté. Slov. Orl. XI. 113., Phl'd. VI. 267. 465*

224823   Podišiar Svazek: 7 Strana: 0288
Podišiar, u, m. = police (z desky na stěně visící) na nádobí. Slov. Němc. VII. 185., Zátur., Dbš. Obyč. 57 , Ssk., Mkl. Etym. 254.

224824   Podíti Svazek: 2 Strana: 0635
Podíti, poději, děl, ěn, ění; podívati = zůstaviti co kde, pohoditi kdes, dáti kam, hinthun, wo hinthun, wo lassen. — co. Ne- vím, kam jsem to poděl. Har. Poděl sem kdesi křivák (založil, ztratil), nemožu ho na- jít. Na mor. Zlínsku. Brt. Kde si ty knižky podil (ztratil) ? Us. na Ostrav. Tč. — Háj., Troj. — co kam. Poděla jsem ji (krásu) do širých polí. Er. P. 154. — se = dostati se kam, přijíti kam, mizeti, díti se kde, wo- hin gerathen, hin kommen, V.; povésti se, ergehen. Nevím, kam se poděl. D. Kam se to as podělo? Us. Dch. Nevím, kam se ty věci poděly. Us. Potešenie moje, kde (=kam) si se podělo ? Anth. Brt. 88. (Koll.). Kde se ty věci poděly? Na Ostrav. Tč. — Br., Sych., Har. — se komu. Kam se mi klobouk po- děl? Us. Kam se jí její muž poděl? Lom. — se kam s čím. Kam se poději s pohaně- ním svým? Br. Kam se s takovým hospo- dařením (tak hospodaře) poděješ? Ml.

224825   Podíti Svazek: 7 Strana: 0288
Podíti. — co. Kam's svého pána poděla? Er. P. 486. 21. Kam's pak oči poděl (že's toho neviděl)? Ehr. Ej škoda mého man- žela! Kde sem ho smutná p-la? Sš. P. 664. Kam jste vieru i česť podieli? Troj. 191. b. — čeho. Kam jste (Cechové) poděli své lvové síly? Jir. exc. — se Kam se poděje. ML. 3. b. Kterak nemám naříkati, dyž se nemám kam p.; Ach kaj (kam) se poděju ubohá sirota. Sš. P. 25., 492. — co, se komu. Nevěděl, kam jsou se mu poděli. Bart. 77. Zelený štvrtku, kdes klíče poděl? Poděl sem je, podél sv. Jiří. Sš. P. 770. — se proč. Kam se poději hanbou, žalem a bolestí? Mž. 88.

224826   Podiv Svazek: 2 Strana: 0635
Podiv, u, m., podivení, das Erstaunen, die Verwunderung. Paní ku podivu silná. V. Jest to ku p-vu. Us. Jest mi k p. D. Ku p. tam lidu bylo. Ros. Jiným ku p. býti. V. V tom se sami sobě ku p. líbíme. V. Člověk ctnostný až ku p. Kom. Ku p. chváliti. V. Ku p. pěkný. D. Ku p. krásný, malý; ku p. se potvořuje. Šm. Podivukrásný šp. m. ku podivu krásný; podivu mohl by býti genitiv n. dativ, ale se žádným z těchto dvou pádů krásný se nepojí, ovšem dobře: podivuhodný.

224827   Podiv Svazek: 7 Strana: 0288
Podiv. Vjel do nich strach i podiv. Kká. Td. 199. Jest věru s p-vem, že ... Mus. 1850. 367. Shledal k nemalému podivu, že ... Ves. I. 55. To mi bylo na p. Us. Vk. Ale to je do p-vu, co ten člověk dělá. Laš. Tč. Událosť ta způsobila veliký p. Us Dch. Pane Bože bez p-vu (říkají, když se někdo tuze diví). U Dobrušky. Vk.

224828   Podiva Svazek: 2 Strana: 0635
Podiva, y, f., věc podivná, Abenteuer, n. Zlob.

224829   Podiva Svazek: 8 Strana: 0288
Podiva. Kto vie, čo by boly tie p-vy (voli) porobily. Phľd. 1891. 432. — P., os. jm. u Kosmy.

224830   Podiva Svazek: 10 Strana: 0649
Podiva, y, m. = podivín. Zl. Pr. XXIII. 99.

224831   Podivadlo Svazek: 7 Strana: 0288
Podivadlo, a, n. = divadlo. Vábil ľud k p-dlu. Slov. Hol. 362

224832   Podívaná Svazek: 2 Strana: 0635
Podívaná, é, f., die Schau, Schaustellung, das Schaugepränge. Dch. Přišel jsem na p-nou. Us. Kniha na p-nou. Dch. Jídla pro p-nou. D. Na p-nou jíti, Zlob., býti. Něco na p-nou dáti. Sych. Tam byla p. Jg.

224833   Podívaná Svazek: 7 Strana: 0288
Podívaná. To byla hrozná p. Čch. Věc na p-nou, das Schaustück. Lpř. To bude dnes p.: v Holešově budou věšeť a utráceť (o jarmace punčochy a v hospodách peníze)! Us.

224834   Podívaná Svazek: 9 Strana: 0229
Podívaná. P. je zadarmo. Šml. V. 67.

224835   Podívání, n Svazek: 2 Strana: 0635
Podívání, n., pohledění, spatření, das Sehen, die Schau. P. hoden. D. Něco ku p. nositi. V. To stoji za p. Bolestné na ni p. Sych. Kratochvilné jest naň p. Sych. Roz- koš z p.; je na to odtud pěkné p.; pěkné p. činiti, působiti. Šm. P. dojemné. Bož. Něm.

224836   Podívanice Svazek: 2 Strana: 0636
Podívanice, e, f. Spektakelstück, n.

224837   Podívanka Svazek: 10 Strana: 0267
Podívanka, y, f. Půjdeme, abychom užili p-ky na Prahu. Rais. Vlast. 340. Sr. Podí- vaná.

224838   Podívati Svazek: 7 Strana: 1358
Podívati. Podívaj takové věci (všimni se). Arch. IX. 121.

224839   Podívati se Svazek: 2 Strana: 0636
Podívati se, anschauen, ansehen, sehen, nachsehen. Jg. Podiv sa m.: podívej se. Na vých. Mor. a v již. Čech. Podívejte se = hleďte! Až mílo jest se p. Sych. Rád se po- dívám, kdo zruší mou radu. Kom. — na co: na hodiny. D. Bolestné jest se naň po- dívati. Sych. Podívej se na vinnici. Ros., na dvůr, na pole. Us. — čím kam (v co, do čeho). Milému se podívám pěkně okem v oko. Nár. pís. P. se někomu do očí, se do světa, Sych., do zahrady. Us. — čemu. Jest se tu čemu (nač) p. Har. Bylo se čemu se strachem p. Bart. Podíváni se posledním věcem jich. Br. Divům Boha se podívám, Br., kumštům. Db.

224840   Podívati se Svazek: 7 Strana: 0288
Podívati se. To bychom se podívali! Dch. Podívaj sa ho, už ide. Brt. D — Po- dívati — dávati. Kde to p-váš? Mor. Brt. D. 250.

224841   Podívčiti si Svazek: 2 Strana: 0636
Podívčiti si, die Jungfrauschaft gemessen. Pověz děvčico, budeš-li moja V Ej budu, budu, ale to ne včil; počkej šohajku, až si podiv- čím. Sš. P. 228.

224842   Podívčiti si Svazek: 7 Strana: 0288
Podívčiti si. Vyprosila si, že ešte aspoň do roka si p-čí. Dbš. Sl. pov. 1. 65. Ta si už málo p-čí, bude brzo svatba. Phl'd. VI. 30.

224843   Podiven Svazek: 7 Strana: 0288
Podiven, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124., Rk. Sl.

224844   Podivená Svazek: 7 Strana: 0288
Podivená, é, f. Je to s p-nou. Us. Vk. Nikomu nebude s p-nou, že .. KB. IV.

224845   Podivení Svazek: 2 Strana: 0636
Podivení, p. -se, die Verwunderung. V. S p-ním býti; on jest jim ku podivu a s p-ním; hodný p. V. Jest mi to s p-ním. Sš. J. 67, Reš. Plní, naplňuje nás to podi- vením. Dch. P. menší větším p-ním pomíjí; I musilo by to na p. u nás vyjíti, že . . .; Musilo p. to náramno, bezpřímno a svrcho- váno býti; Zena z p. svého nad slovy těmi nevyšla; Učeníci prese všechno p. svoje se neosmělili Pána tázati se; Nikodem vysly- šev slova Kristova p. své nad nimi proje- vuje. Sš. J. 90, 112., 124., 73., 48. Jest s velikým podivením, že . . . Bart. Ruka mi pojednou nad p. otekla. Ler. Což bylo mnohým k nemalému p. Čr. I bylo jim to s p-ním, kudy jsou to naši zvěděli. Cr. Tak v p. byl Geriones maje noh mnoho, war Ge- genstand der Bewunderung. V. Při nás (nám. Akt. m. Ferd., u nás, tamtéž) jest to s ne- malým p-ním. Sych. S p-ním na něco hle- děti; pro p. D. Ku p. mnoho ryb jsme vi- děli, Har. Ježto nám taková věc do vás jest s nemalým p-ním. Er. Bylo to ku p., lépe, není-li to účelné: bylo se čemu diviti. Podivením strnouti. Šm. Vz Podiv.

224846   Podivení Svazek: 7 Strana: 0288
Podivení. Tím způsobil obecné p. Mus. 1880. 448. S p-ním se zastavil. V.

224847   Podivení Svazek: 8 Strana: 0288
Podivení. Jest nám to s nemalým p-ním. 1639. Mus. 1894. 130. — P. (han.) = sníček; asplenium trichomanes, rostl. Brt. D. II. 500.

224848   Podivení Svazek: 9 Strana: 0229
Podivení, n. = slezinník červený, rostl. Mor. Mus. ol. III. 136.

224849   Podivice Svazek: 2 Strana: 0636
Podivice, ves u Ledče; ves u Vyškova na Mor. PL., Tk. I. 406.

224850   Podivice Svazek: 7 Strana: 0288
Podivice. Arch. VIII. 398, Blk. Kfsk. 702., Rk. Sl.

224851   1. Podivín Svazek: 2 Strana: 0636
1. Podivín, a, m., divný člověk, divous, Sonderling, m. Jg.

224852   2. Podivín Svazek: 2 Strana: 0636
2. Podivín, a, m., něm. Kostel, mě. v Br- něnsku. Vz S. N.

224853   Podivín Svazek: 7 Strana: 0288
Podivín, mě. v Brněnsku. Jaké zajíce jídají Podivínští? Jak škádlívají podivínské židy? Co tam povídá býk? Vz Sbtk Krat. h. 195.

224854   Podivína Svazek: 2 Strana: 0636
Podivína, y, f., podivná věc. Rozejděte se všecky zlé podivíny, ostudiny atd. (ří- kání na nádchu). Er. P. 512.

224855   Podivínka Svazek: 2 Strana: 0636
Podivínka, y, f., ein sonderbares Weib. Bož. Něm.

224856   Podivínský Svazek: 7 Strana: 0288
Podivínský, absonderlich. P. návyky. Vlč. — P, vz Podivín.

224857   Podivínství Svazek: 2 Strana: 0636
Podivínství, n. Sonderlingswcise, f.

224858   Podiviti Svazek: 2 Strana: 0636
Podiviti, il, ení, in Verwunderung setzen. — koho. Podivujete mě čím dále tím více. Toť leda čarujete! Kos. 01. I. 165.

224859   1. Podiviti Svazek: 7 Strana: 0288
1. Podiviti, mirificare. Podivi milosrdie tvé. Ž. wit. 16 7.

224860   Podiviti se Svazek: 2 Strana: 0636
Podiviti se, podivovati se, sich verwun- dern. — se čemu. Nemálo se tomu podivil. Reš. Okusiv stolník víno podivil se dobrotě a výbornosti jeho. Sš. J. 40. P. se otplatě. Kat. 1520. Velicě sě podivi dievčiemu zdraví. Dr. v. 66. — se nad čím. Podivili jsme se nad takovou tupostí. Žer. Záp. II. 47. — se jak. Strachy se (král) podivil (obstu- puit). BO. — V. P. se, že . . . Vz Chváliti.

224861   2. Podiviti se čemu Svazek: 7 Strana: 0288
2. Podiviti se čemu. Její kráse se p-vil. Pass. mus. 319. Jest se čemu p. nad leností obyvatelův. Har.

224862   Podivně Svazek: 2 Strana: 0636
Podivně, wunderbar. Bůh ho p. zacho- val. Flav. P. se tam dostal. Ros.

224863   Podivně Svazek: 7 Strana: 0288
Podivně, len by se p. na to díval. Dch.

224864   Podivnochvosť Svazek: 7 Strana: 0288
Podivnochvosť, a, m., zvíře kunovité. J. Purk.

224865   Podivnosť Svazek: 2 Strana: 0636
Podivnosť, i, Wunderbarkeit, Sonderbar- kejt, Seltsamkeit, f. I)., Jg. Činí to více pro S p. Šm. P. věcí tu vyjádřených je (Řeky) urážela. Sš. J. 82. Podivnůstka, y, f., ein Koriosum. Podivný; podiven, vna, vno, wunderbar, befremdlich, fremd, sonderbar, wunderlich, wundersam, seltsam, abenteuerlich, Wunder-. P. věc, V , moc, D.. vidění, příhoda, člo- věk, dítě, zvíře. Jg. Podivným způsobem se to stalo. Ros. V obličejích podivná jest roz- ličnosť. Kom. Strany pořekadel vz: Svatba, Věk.

224866   Podivný Svazek: 7 Strana: 0288
Podivný. Jest mi p-vno, že ... Dch. P-né, vz Jg. Slnosť. 46.

224867   Podivný Svazek: 8 Strana: 0288
Podivný. P. věc. Dle Bl. Gr. 325. ničemné slovo; p. jest prý = drobet divný.

224868   Podivočelosť Svazek: 2 Strana: 0636
Podivočelosť, i, f., divokost, Wildheit, f. Jg.

224869   Podivočelý Svazek: 2 Strana: 0636
Podivočelý, divoký, wild. D.

224870   Podivočeti Svazek: 2 Strana: 0636
Podivočeti, el, ení, wild werden. Jg.

224871   Podivočiti Svazek: 2 Strana: 0636
Podivočiti, il, en, ení, wild machen. Jg.

224872   Podivoj Svazek: 7 Strana: 0288
Podivoj, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124., Výb. I. 318.

224873   Podivoký Svazek: 10 Strana: 0267
Podivoký = drobet divoký. Hoš. Pol. 149.

224874   Podivous Svazek: 10 Strana: 0649
Podivous, a, m. = podivín. Zvon VI. 349.

224875   Podivovati se Svazek: 10 Strana: 0267
Podivovati se, vz Podiviti se.

224876   Podivuhodnosť Svazek: 7 Strana: 0288
Podivuhodnosť, i, f., Bewunderungs- würdigkeit. Stč. Z. 748.

224877   Podivuhodný Svazek: 7 Strana: 0288
Podivuhodný, bewunderungswürdig. Mus. 1880. 147.

224878   Podivukrásný, šp Svazek: 2 Strana: 0636
Podivukrásný, šp. m.: ku podivu krásný. Vz Podiv.

224879   Podíž Svazek: 2 Strana: 0636
Podíž, vz Podjíždě.

224880   Podiž Svazek: 8 Strana: 0570
Podiž = pojdiž, jdi. Arch. XV. 542.

224881   Podížďka Svazek: 2 Strana: 0636
Podížďka, y, f. m.: podjížďka, u Olom., jinde: podliščka, das Wagenrischt, Wagen- rietscheit. Na Mor. Kd. Má býti dle Mřk. podíšťka z poddeštička, poddeska, protože má podobu desky, ploského dřeva. Vz Pod- jíždě.

224882   Podížka Svazek: 2 Strana: 0636
Podížka, y, f, vz Podjíždě. — P. na máslo, Schmalzdöse, f. D.

224883   Podížka Svazek: 7 Strana: 0288
Podížka, y, f., die Döse. P. na máslo. Sl. les.

224884   Podjahen Svazek: 2 Strana: 0636
Podjahen, hna, m., Subdiakon. Vz S. N.

224885   Podjahenský Svazek: 2 Strana: 0636
Podjahenský, Subdiakons-. Jg.

224886   Podjahenství Svazek: 2 Strana: 0636
Podjahenství, n., das Subdiakonat. Scip.

224887   Podjáhlový Svazek: 7 Strana: 1358
Podjáhlový, submiliar.

224888   Podjahní Svazek: 2 Strana: 0636
Podjahní, n., učedlnictví, první stupeň služby u českých bratří. D.

224889   Podjahní Svazek: 7 Strana: 0288
Podjahní. Hořek. 13. b., List. fil. 1884. 436.

224890   Podjahní Svazek: 9 Strana: 0229
Podjahní, m. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 173.

224891   Podjamie Svazek: 9 Strana: 0229
Podjamie, ?., role u Podhradí. Sbor. slov. L 6.

224892   Podjariť Svazek: 7 Strana: 0288
Podjariť = začíti. Slov Ssk.

224893   Podjarní Svazek: 2 Strana: 0636
Podjarní, Frühlings-. P. čas. Jg.

224894   Podjaří Svazek: 7 Strana: 0288
Podjaří, n., der Vorfrühling. Dch.

224895   Podjařina Svazek: 9 Strana: 0229
Podjařina, y, f. = hoši do 18. roku. Na již. Mor. Šeb. 68.

224896   Podjařmenice Svazek: 2 Strana: 0636
Podjařmenice, e, f., oslice pod jarmem chodící, oslice tahounice, die Zugeselin. Sedě na oslici a na oslátku mláděti p-ce. Sš. Mt. 278.

224897   Podjařmený Svazek: 7 Strana: 0288
Podjařmený; -en, a, o. P. zvíře, das Jochthier. Lpř.

224898   Podjařmiti Svazek: 7 Strana: 0288
Podjařmiti, il, en, ení, unterjochen. — co: zemi Sl. let. II. 24.

224899   Podjaseň Svazek: 7 Strana: 0288
Podjaseň = podjeseň. Slov. Dbš Sl. pov. III. 33. a j.

224900   Podjatě Svazek: 7 Strana: 0288
Podjatě, befangen. P. na někoho po- hlížeti. Šml.

224901   Podjati, vz Svazek: 2 Strana: 0636
Podjati, vz Podejmouti.

224902   Podjatost Svazek: 2 Strana: 0636
Podjatost', i, f., Befangenheit, f. Dk.

224903   Podjatosť Svazek: 7 Strana: 0288
Podjatosť. Šml., J. tr.

224904   Podjatý Svazek: 2 Strana: 0636
Podjatý, unterwühlt. P. most (stržený). Zlob. — P., befangen. — čím: bázní, Us., milostí, Aesop, dary, Plk., láskou, náruži- vostí. Th. — v čem. J. tr.

224905   Podjatý Svazek: 7 Strana: 0288
Podjatý. P. soud (interessovaný), vní- matel, Dk Aesth. 12., 28. P. mysl; Hleděti na něco p-tým okem Dk — čím. P-ti jsme strachem. Výb. II. 1483.

224906   Podjavor Svazek: 10 Strana: 0649
Podjavor, u, m. = grun u Dovalova. Mus. slov. VIII. 9.

224907   Podjavorinský Svazek: 8 Strana: 0288
Podjavorinský. P. Ludmila, spisovatelka. Phľd. 1892. 213., 1891. 92., 265.

224908   Podjazyčí Svazek: 7 Strana: 0288
Podjazyčí, n, die Unterzungengegend. Nz. lk

224909   Podjazyčí, n Svazek: 2 Strana: 0636
Podjazyčí, n., maso pod jazykem. Us. Vz Podjazyk.

224910   Podjazyčnice Svazek: 8 Strana: 0288
Podjazyčnice, e, f. = žíla podjazyčná, Feifelader, f. Sterz. I. 897.

224911   Podjazyčný Svazek: 2 Strana: 0636
Podjazyčný, co pod jazykem jest. P. žlázy. Ssav.

224912   Podjazyk Svazek: 2 Strana: 0636
Podjazyk, u, m., místo pod jazykem. Lex. vet.

224913   Podjazykový Svazek: 7 Strana: 0288
Podjazykový, sublingualis. Nz. lk.

224914   Podjazykový Svazek: 9 Strana: 0229
Podjazykový čiv, nervus hypoglossus. Ott. XIII. 133b. P. řasa, bradavka jazyka. Ib. 133a.

224915   Podjazylkový Svazek: 7 Strana: 0288
Podjazylkový, infrahyoideus. P. krajina.

224916   Podjed Svazek: 2 Strana: 0636
Podjed, u, m., podjeď, i, f., vřed se pod- jídající, pajed, rak, fressendes Geschwür, n. Sr. stsl. jed, jadb = venenum. Mkl. B. 34. 35. P. v ústech, housenky, žába, houby na chřtánu, zhorek, pajed, hrdelnice, štětky, morni pryskýř. Jg. Kdo má p-dy, tomu jásna opuchnou, zuby se hýbou a krvácejí. Na Mor. Brt. Maulseuche, f. P. v kosti, Bein- frass, m. Jg.

224917   Podjedení Svazek: 2 Strana: 0636
Podjedení, n., das Unteressen. Jg.

224918   Podjedí Svazek: 2 Strana: 0636
Podjedí, n. = podjed. Na Mor. Bkř. — P., der Grünspan. Na Mor. Mřk.

224919   Podjedinoha Svazek: 9 Strana: 0229
Podjedinoha, y, m. = kdo jiným nohy podjídá (závistivý). Slov. Zát. Př. 126a.

224920   Podjedlí Svazek: 9 Strana: 0229
Podjedlí, n, paseky u Albr. Věst. op. 1895. 16.

224921   Podjedly Svazek: 7 Strana: 0288
Podjedly, několik domkův u Příbora.

224922   Podjedním Svazek: 2 Strana: 0636
Podjedním se oznamuje chybně m.: zá- roveň, spolu se oznamuje. Brs. 125.

224923   Podjednou m Svazek: 8 Strana: 0288
Podjednou m. pojednou, d vsuto. Dšk. Jihč. I. 16.

224924   Podjedy Svazek: 2 Strana: 0636
Podjedy, ův, pl, m., podjed, kurděj. Schar- bock, m. D.

224925   Podjem Svazek: 2 Strana: 0637
Podjem, u, m., na Slov., náčiní k zdví- hání vozu, hever, die Wagenwinde. Plk.

224926   Podjem Svazek: 7 Strana: 0288
Podjem = podjímání, podjetí, die Sub- sumtion. Nz., Sš. (II. 159., Sk. 187.).

224927   Podjemník Svazek: 7 Strana: 0288
Podjemník, u, m. = kološní zdvíhadlo, der Gichtaufzug, v hutn. Hř.

224928   Podjemný Svazek: 2 Strana: 0637
Podjemný most (zdvihací), Fallbrücke, f. D.

224929   Podjesen Svazek: 2 Strana: 0637
Podjesen, a, m., podjeseň, ě. f., zastr., podzim, der Herbst. Troj. Měsíce p-na. BO.

224930   Podjesen Svazek: 7 Strana: 1358
Podjesen, autumnus. Bhm.

224931   Podjesení Svazek: 10 Strana: 0267
Podjesení Doba p. Msn. II. 398. Sr. Podjeseň.

224932   Podjesenný Svazek: 2 Strana: 0637
Podjesenný. Herbst-. Zralost' p-ná, ma- turitas autumni. BO.

224933   Podjestřebí Svazek: 7 Strana: 0288
Podjestřebí, n., Podprdy, Podjestřab, sam. u Čes. Dubu. Cf. Rk Sl.

224934   Podještěďák Svazek: 9 Strana: 0229
Podještěďák, ?, ?., obyvatel pod Je- štědem. Nár. list. 1897. č. 291.

224935   Podjeti Svazek: 2 Strana: 0637
Podjeti, podjedu, el, et, etí; podjížděti, ěl, ěn, ění, unterfahren. Podjeli jsme. Br. — co : město. — Jg.

224936   Podjetí Svazek: 2 Strana: 0637
Podjetí, n., das Unterfassen, Heben, Er- greifen. P. se o novou budovu, Versuch ein neues Gebäude aufzuführen. Sf. Rozpr. 390. Vz Podejmouti. — P., das Unterfahren.

224937   Podjetí Svazek: 7 Strana: 0288
Podjetí se práce, die Unternehmung. Sf. III. 227. — P., vz Podjem (dod ).

224938   Podjetí Svazek: 7 Strana: 1358
Podjetí, n, sublatio. Pršp. 83. 78.

224939   Podjez Svazek: 7 Strana: 1358
Podjez, u, m. = náčiní kolářské. Wtr. Obr. I. 588. — P., ipocryta, zastr. Rozk.

224940   Podjezd Svazek: 2 Strana: 0637
Podjezd, u, m., podjetí, das Unterfahren: der Unterweg, die Auffahrt (in einem Hause). — P„ nájezd, nepřátelské vtržení, Streiferei, f. Krok. '

224941   Podjezd Svazek: 2 Strana: 0637
Podjezd', vz Podjíždě.

224942   Podjezd Svazek: 7 Strana: 0288
Podjezd, u, podjezdek, dku, m., die Unter- fahrt (am Quai z B ), der Schwiebbogen = místo, kudy se může podjížděti. Čch. Pt. 59. P. = přikrytá kolna nebo návratí, jímžto se do dvora vjíždí, podjíždí Slez. Šd. P. k vodě pod nábřežím (čapadlo) vyklenutý. Stat. př. kn. 1877. 99. P na voru, vz Válec.

224943   Podjezd Svazek: 8 Strana: 0288
Podjezd = časť vrat, kudy vozy podjíž- dějí, časť pro chodce ustanovená slove dverca. I slez. NZ. III. 195.

224944   Podjezdný Svazek: 2 Strana: 0637
Podjezdný kočár, unterläufige Kalesche. Rk.

224945   Podjezerní Svazek: 7 Strana: 0288
Podjezerní šero. Nrd. Blld. 16.

224946   Podjezerní Svazek: 8 Strana: 0288
Podjezerní. P. koryto rýnské. Mus. 1893. 453.

224947   Podjezeří Svazek: 2 Strana: 0637
Podjezeří, n., die Gegend unter einem See. Rk.

224948   Podjezí Svazek: 7 Strana: 0288
Podjezí, n., die Hinterbeetung beim Wehrbau. Nz.

224949   Podjícnový Svazek: 8 Strana: 0288
Podjícnový. Ott, XI. 392.

224950   Podjídati Svazek: 7 Strana: 0288
Podjídati, unterfressen. Šm.

224951   Podjiedať Svazek: 8 Strana: 0570
Podjiedať = na kořenu pod zemí hlodati. Zátur.

224952   Podjíma Svazek: 2 Strana: 0637
Podjíma, y, f., die Wagenwinde. Vz Pod- jíždě, Podjern.

224953   Podjímání Svazek: 2 Strana: 0637
Podjímání, n., vz Podejmouti. P. otázek, vz Otázka. Jako ve větách tázacích (vz Otázka), tak i ve větách vztažných relati- vem leckdy se podjímá věta podřízená. Při- vedou mne k ulici, v níž pravili, že manželé bydlejí. Dělejte cokoli míníte, že by vám nejlépe prospělo. Vidím zde zdi bělostkvoucí, kteréž pravili mi. že alabastrové jsou. Brt. S. §. 515. Cf. Ndr. §. 923.

224954   Podjímání Svazek: 7 Strana: 0288
Podjímání, vz Tázací.

224955   Podjímaný Svazek: 7 Strana: 0288
Podjímaný. P. sklo, das Uiberfangsglas. Nz.

224956   Podjimatel Svazek: 2 Strana: 0637
Podjimatel, e, m., der Unternehmer. Rk.

224957   Podjímati Svazek: 2 Strana: 0637
Podjímati, vz Podejmouti.

224958   Podjímavý Svazek: 2 Strana: 0637
Podjímavý, von unten hebend; ergrei- fend.

224959   Podjistbie Svazek: 7 Strana: 0288
Podjistbie, u Tk. V. 69.

224960   1. Podjíti Svazek: 2 Strana: 0637
1. Podjíti, podejdu, podešel, podšel, jití, (zastr. podešlí); podchoditi, il, zení; podchá- zeti, el, ení = jíti až pod něco, přiblížiti se až k čemu (někdy s vedlejším vyznamenáním tajnosti, chytrosti, odporu, moci atd.), bis unter etwas hingehen, anrücken, sich an- nähern, ankommen; sich hin-, einschleichen, überrumpeln, erwischen; slepým se stávati, blöde werden; podbírati se, unterlaufen, schwären; zaliti se, überschwemmt werden. Jg. — abs. Kdo nemůže podjíti, musí pod- lézti. Prov. Aby pohoršení nepodcházela. Kom. Rána podchází (podbírá se). V. Rů- znice a nesvornosti aby nepodcházely (se nevluzovaly). Kom. — co, koho. Když mě- síc slunce podejda na místo slunce se po- staví. Kom. P. nebezpečenství (podniknouti). Roterod. Otčen. Příliš dle latiny: periculum subire. Jg. Naši louku voda podešla (zalila). Mřk. — kam. Vece Cech, podejděm pod tuto horu. Dal. 7. Slunce pod znamení raka podešlo. Troj. ?— v co: v rozličné ne- upřímnosti a pokrytství p. Radislav pro hanbu musí v tu řeč podjieti. Dal. 48. Byla pak již podešla v stáří. Sš. L. 43. — (koho) čím. Polené v zemiu vnidú, Čechy je bojem podjidú. Dal. 113 Rána krví podešla. D. Louka vodou podešla (se zalila). Jg. Sena vodou podešla. Let. 462. Zvykem podešel obyčej ošklivý. Kom. — co s kým: boj s někým p. Plk. — komu. K blesku vy- cházejícího slunce sovám oči podcházejí (slepnou). Apol. Podchází mu hlava (pod- bírá se). Ros. — kde skrze co. Jak prav- divě skrze kázně opuštění všichni v kře- sťanstvu neřádové podešli. Kom. — čeho. Však toho časa dojde, že vnuk pomstí děda svého. Dal. — co za koho : smrť. Alx. 1109.

224961   2. Podjíti Svazek: 2 Strana: 0637
2. Podjíti, vz Podejmouti.

224962   Podjití Svazek: 2 Strana: 0637
Podjití, n., das Daruntergehen, Anrücken. — P., podkradení se, das Einschleichen. — P., podlití, das Unterlaufen mit Blut. Ms.

224963   Podjíti Svazek: 7 Strana: 1359
Podjíti. Aby jim někdo klíčuov nepod- šel (neodcizil). Arch. IX. 222.

224964   Podjíti Svazek: 10 Strana: 0267
Podjíti. (Žaluje naň), že z jeho dvoru podchází jemu voda skrze zeď do sladovny. Arch. XXI. 192.

224965   Podjíti co Svazek: 7 Strana: 0288
Podjíti co. Podejdem škodu nemalú. Alx. V. v. 2360. (HP. 57.). — več. Kázal mu v smrť ůsilnú p. Bož. umuč. v. 362.

224966   Podjíti čeho Svazek: 8 Strana: 0288
Podjíti čeho. Hotova jsem toho p. Arch. XIV. 136.

224967   Podjízd Svazek: 8 Strana: 0288
Podjízd, u, m.= podjezd (kůlna). Cf. Ná- vratí (3.dod.).

224968   Podjízek Svazek: 2 Strana: 0637
Podjízek, zku, m , die Unterwehr. Us.

224969   Podjízek Svazek: 10 Strana: 0649
Podjízek, zku, m. = kameni pod jezem naházené, aby voda jezu nepodmílala. Vz Čes. 1. XV. 226.

224970   Podjížď Svazek: 9 Strana: 0229
Podjížď u pluhu: podješť podjíšť, podýšť, podjíždě (podlíšť). Jihozáp Čechy. Dšk. Vok. 36.

224971   Podjíždě Svazek: 2 Strana: 0637
Podjíždě (na Mor. podjížda), podýždě, ě, podjezď, podjížď, podníž, podnéž, po- díž, e, podjížďka, podnížka, podtížka, podížka, y, f., příční dřevo u pluhu pod hřídelem n. u vozu pod rozvorou, které voj vzhůru drží, das Reibscheit. Us. Dch. Vz Podíždka.

224972   Podjíždě Svazek: 7 Strana: 0288
Podjíždě. Ci. Válec, Podlištka, Podlišť.

224973   Podjíždí Svazek: 10 Strana: 0267
Podjíždí, n. = podjížď. Dšk. Km. 6.

224974   Podjížditi Svazek: 7 Strana: 0288
Podjížditi, das Heu unterfahren, damit es nicht nass werde. Šm.

224975   Podkabátek Svazek: 2 Strana: 0637
Podkabátek, tku, m., kamisola, Unter- rok, m. Rohn.

224976   Podkabátí Svazek: 10 Strana: 0267
Podkabátí, n. Vyndal housle z p. Jrsk. XVII. 6.

224977   Podkabliosť Svazek: 8 Strana: 0288
Podkabliosť, i, f. P. rostliny, hypopetalie, hypocorollie. Vz Am. Orb. 96.

224978   Podkabování se Svazek: 2 Strana: 0637
Podkabování se, n., poddanosť, poslu- šenství, die Unterthänigkeit, der Gehorsam. I nyní mluví o p. Sš. O. 211.

224979   Podkacinský Svazek: 7 Strana: 0288
Podkacinský .Mlýn u Milína.

224980   Podkaditi, il Svazek: 2 Strana: 0637
Podkaditi, il, děn, ění, unterräuchern. — koho. Ros. — čím. Tč.

224981   Podkachlí Svazek: 7 Strana: 0288
Podkachlí, n , der Ort unter dem Ofen. Bern.

224982   Podkal Svazek: 7 Strana: 0288
Podkal, u, m. = podkalená louka, pod- kalené seno, das Brackwasser. U N. Kdyně.

224983   Podkalený Svazek: 9 Strana: 0229
Podkalený. P. seno. Nár. list. 1898. č. 83. Vz Podkaliti.

224984   Podkaliti Svazek: 2 Strana: 0637
Podkaliti, il, en, ení; podkalovati, unter- schwemmen. — co: louku. Plk. — co kde. Voda trávu na louce podkalila. Ros.

224985   Podkaliti Svazek: 7 Strana: 0288
Podkaliti. Bolesť nám dni p-lí. Č. Kn. š. 231.

224986   Podkamní, n Svazek: 2 Strana: 0637
Podkamní, n., kouzeň, místo pod kamny. D.

224987   Podkancléř Svazek: 2 Strana: 0637
Podkancléř, e, m., zástupce kancléře, Unterkanzler, m.

224988   Podkancléří Svazek: 7 Strana: 0288
Podkancléří, n. Vz List fil. 1884. 436.

224989   Podkantoří Svazek: 7 Strana: 0288
Podkantoří, n., subcantor. Tk. III. 230.

224990   Podkapí Svazek: 2 Strana: 0637
Podkapí, n., okap, die Träufe. Us.

224991   Podkapitán Svazek: 7 Strana: 0288
Podkapitán, a, m., der Untercapitän. Šm.

224992   Podkarpatský Svazek: 9 Strana: 0229
Podkarpatský. P. mluva. Vlč. Lit. II. 1. 209.

224993   Podkasáček Svazek: 2 Strana: 0637
Podkasáček, čku, m., der Schlcppträger, nástroj. Dch.

224994   Podkasalec Svazek: 2 Strana: 0637
Podkasalec, lce, m. = podkasalý.

224995   Podkasalý Svazek: 2 Strana: 0637
Podkasalý,podkasaný, aufgeschürzt. Maje p. bedra. Ben. V.— P., opovážlivý, hotový, gerüstet, verwegen. Reš. P. lotr. Jg.

224996   Podkasání Svazek: 2 Strana: 0637
Podkasání, n. = přepásání. BO.

224997   Podkasaný Svazek: 2 Strana: 0637
Podkasaný; podkasán, a, o, aufgeschürzt. Chodí p-ná. Jg.

224998   Podkasaný Svazek: 9 Strana: 0229
Podkasaný. Vy jste p. šibal. Šml. III. 100.

224999   Podkasati Svazek: 2 Strana: 0637
Podkasati, podkasám a podkaši; podka- sávati, podkasovati = podpásati, podhrnouti, podzvihnouti šaty, auf-, umschürzen. — co čím. Východní národové podkasují oděvy své pasem okolo beder. Sš. L. 12(5. (Žakov- stvo) chce laiky pod sě hrózú p. Hus. 1. 8. —- co, koho komu: sobě sukni. Puch. Ně- koho sobě p. = podmaniti, sich unterwer- fen. Kom. Stojte podkasavše bedra svá oble- čeni v pancier spravedlnosti. ZN. Stranu pod obojí p. chtěl. Čr. — se. Panna se podka- sala. Us. — koho pod co. Atheňané všecky Reky pod se p. chtěli. V. — Let., Kom. Pod svou moc. Ler.

225000   Podkasati co kam (jak Svazek: 8 Strana: 0288
Podkasati co kam (jak). Všecko p-sal jest pod svú moc. Chč. S. 273. Bojem koho p. Alx. Nách. k. XXXIII.