95001   Jer Svazek: 8 Strana: 0137
Jer (?) znělo asi jako velmi krátce vyslo- vené u neb y a jeřík (?) jako velmi krátce vyslovené i. Jeřík měkčil jen k v č, g v ž, ch v š; souhlásek jiných neměkčil. Tedy v t?, bylo t a nikoli ť, tedy kost (pol. koáč, rus. kosť); východočes. kosť, západočes. a spisovné kost, Vz Gb. H. ml. I. 56. nn. Jer jest stříd- nicí 1. za pův. u, 2. za pův. -nn, -on; vzni- klo seslabením z o. Jeřík jest střídnicí za pův.: i, e, ě. Gb. ib. 56. Jak se mění jer a jeřík v době praslovanské a v době historické? Vz ib. 57. V češtině hlásky bývalé ? a ? dílem zanikají, dílem mění se v e (pohybné), někdy také v samohlásky jiné (pohybné): v za ?, i za ?, a za ? i za ?; někdy není za ně žádných střídnic. Gb. ib. 58., 59., 154. nn. Cf. Krok 1892. 293. nn., Jeřík (i doleji). Za pňv. slov. ? máme ve Spišsku a) tvrdé e: bednar, vjeter; b)o: ložka, von (v?n?.); e zdá se býti starší. Phľd. 1893. 431. V Gemersku je zastoupeno hláskou o. Phľd. 1893. 556. Dle Pastr. L. 96. je na Slov. m. ?: e, o, a (á).

95002   Jer Svazek: 8 Strana: 0552
Jer ok. r. 1440. Vz Mus. fil. 1896. 425. Cf. také List. fil. 1897. 110.

95003   Jer Svazek: 10 Strana: 0114
Jer. Za původné t máme na slov. Ska- licku tvrdé e; posel, ten atd. Vz Sbor. čes. 83.

95004   Jera Svazek: 9 Strana: 0095
Jera. jer. Vz Ott. XIII. 238.

95005   Jerace Svazek: 8 Strana: 0137
Jerace. Havlíkova j. (výklad o jerech). Čas. 1896. 357.

95006   Jeracní Svazek: 8 Strana: 0137
Jeracní pravidlo. Čas. 1896. 357.

95007   Jeraček Svazek: 6 Strana: 0511
Jeraček, čka, m., sam. u Jindř. Hrad.

95008   Jerarchie Svazek: 6 Strana: 0511
Jerarchie, e, f. = hierarchie. Buoh roz- dělil ve tři řády sbor andělský a to slovú tři j. Št. Kn. š. 118.

95009   Jerce Svazek: 6 Strana: 0511
Jerce. Sdl. Hr. II. 230., 231.

95010   Jerčany Svazek: 6 Strana: 0511
Jerčany, míst. jm. v Pražsku. Tk. I. 47., 58., 11. 263., V. 174., Blk. Kfsk. 945.

95011   Jerčiti Svazek: 6 Strana: 0511
Jerčiti. Víno jerčí, sůl suší, máslo měkčí.

95012   Jerej Svazek: 1 Strana: 0622
Jerej, e, m., mistus, ryba sumcovitá. Krok.

95013   Jeremiada Svazek: 1 Strana: 0622
Jeremiada, y, f. Nářek, žalozpěv Jere- miášův, jenž nad zbořením Jerusalema plakal. Podobný nářek. Rk.

95014   Jeremiáš Svazek: 1 Strana: 0622
Jeremiáš, e, m., prorok, Jeremias.

95015   Jeremiáš Svazek: 6 Strana: 0511
Jeremiáš Mik. a Václ. 1634. Jg. H. 1. 2. vd. 574., Jir. Ruk. I. 314. — J. Vojt. 1716. Vz Jir. Ruk. I. 314.

95016   Jeremiášovati Svazek: 10 Strana: 0114
Jeremiášovati = naříkati. Us.

95017   Jereš Svazek: 1 Strana: 0622
Jereš, rše, jerš, m. Vz Jelec.

95018   Jerevek Svazek: 6 Strana: 0511
Jerevek, vku, m., der Manganepidot, piemontesischer Braunstein. Šm.

95019   Jerhartice Svazek: 6 Strana: 0511
Jerhartice, dle Budějovice, Gersdorf, ves u Dvorce v Olom.

95020   Jercha Svazek: 6 Strana: 0511
Jercha atd., vz Jírcha. Slov. Bern.

95021   Jerich Svazek: 6 Strana: 0512
Jerich, u, m., das Gaisblatt. Tč. Sloupy ovité růžemi, jerichem a břečtanem. Němc. VI. 122.

95022   Jericha Svazek: 6 Strana: 0512
Jericha, y, f. = řeřicha. Mllr.

95023   Jericha Svazek: 8 Strana: 0138
Jericha z řeřicha a to z žerucha. Gb. H. ml. 1. 518.

95024   Jericho Svazek: 9 Strana: 0095
Jericho, a, n. = kozí list, rostl. Hoř. 99.

95025   Jericho, a Svazek: 1 Strana: 0622
Jericho, a, n., město v Palaestině, u Je- rusalema. Vz S. N. IV. 242. Růže z Jericha, jerišská, jeriská.

95026   Jerichov Svazek: 6 Strana: 0512
Jerichov, a, m., les u Kožlé. Pk.

95027   Jerka Svazek: 6 Strana: 0512
Jerka, Jarka, y, f., os. jm. D. ol. I. 578.

95028   Jerlín Svazek: 1 Strana: 0622
Jerlín, u, m., sophora, rostl. vikvovitá.

95029   Jerlín Svazek: 6 Strana: 0512
Jerlín, die Sophore. J. japanský, s. ja- ponica; plsťnatý, s. tomentosa. Rstp. 348.

95030   Jerlín Svazek: 10 Strana: 0596
Jerlín, u, m., sophora, rostl. motýlo- květá. Vz Ott. XXIII. 683.

95031   Jerlínovitý Svazek: 6 Strana: 0512
Jerlínovitý. J. rostliny, sophoreae: vo- nodrev, jerlín, palník, holoblizník, pucho- lusk. Vz Rstp. 346.

95032   Jermak Svazek: 10 Strana: 0114
Jermak, u, m. = jarmark. Ostrava. Šb. D 59.

95033   Jermaly Svazek: 6 Strana: 0512
Jermaly, dle Dolany, Ermelei, ves u Ka- plice.

95034   Jermark Svazek: 9 Strana: 0095
Jermark, u, m. = jarmark. Laš. 1557. Mus. fil. 1897. 202. Slez. Čes. 1. 1897. 464.

95035   Jermeník Svazek: 1 Strana: 0622
Jermeník, u, m., manganium. Rostl.

95036   Jermenka Svazek: 6 Strana: 0512
Jermenka, y, f., das Manganium. Šm.

95037   Jermičitý Svazek: 6 Strana: 0512
Jermičitý. J. siťaničník, natürliches Ar- senikmangan. Srn.

95038   Jermičnatý Svazek: 6 Strana: 0512
Jermičnatý, manganhältig. Šm.

95039   Jermičný Svazek: 6 Strana: 0512
Jermičný, manganisch. Šm.

95040   Jermík Svazek: 6 Strana: 0512
Jermík, u, m. = buřík, mangan, Mangan. Sl. les., Nz., Rst. 422.

95041   Jermolín Svazek: 6 Strana: 0512
Jermolín, u, m., der Zitrin. Šm. J. ne- pravý (český topas), falscher Zitrin. Šm.

95042   Jernau Svazek: 1 Strana: 0622
Jernau, Jaronov v prus. Slez.

95043   Jerník Svazek: 6 Strana: 0512
Jerník, u, m. = slanec, bříza nízká, be- tula nana. Rstp. 1412.

95044   Jerniti Svazek: 10 Strana: 0114
Jerniti. Minulať zima, jernít se čas. St. Ě. 52b. (Mš. ). Vz násl.

95045   Jerný Svazek: 10 Strana: 0114
Jerný, vz Jerní. J. teplo. St. É. (Výb. I. 657. 8. ).

95046   Jero Svazek: 8 Strana: 0138
Jero, a, n. — jaro. Z jera. Kts. 10.

95047   Jerob Svazek: 6 Strana: 0512
Jerob Jan. Blk. Kfsk. 340.

95048   Jerolím Svazek: 6 Strana: 0512
Jerolím, a, m., os. jm. NB. Tč. 278.

95049   Jeronym Svazek: 1 Strana: 0622
Jeronym, Jerolím, Jarolím z Hieronymus. — Jg.

95050   Jeronym Svazek: 6 Strana: 0512
Jeronym Pražský, mistr, 1379.—1416. Jg. H. 1. 2. vd. 574., S. N., Pyp. K. II. 540., Tk. III. 648., VII 50., Tf. H. 1. 3. vd. 54., Jir. Ruk. I. 314.—317., Sbn. 439., 443., 493., 753., Let. 16., 22., 470., 471. — J. (Jaroš), kněz pod obojí, f 1527. Jir. Ruk. I. 314.

95051   Jeronym Svazek: 8 Strana: 0138
Jeronym. Odvozeniny vz v Kotk. 21. Spisy mnicha J-ma pražského. Vz Mus. 1895. 442. nn. J. pražský. Vz Vlč. Lit. 114., 150.

95052   Jeronym Svazek: 9 Strana: 0095
Jeronym Pražský mistr. Vz Pal. Děj. III. 1. 41, 215. nn., Flš Písm. I. 159.

95053   Jeronym Svazek: 10 Strana: 0596
Jeronym mistr. Sr. Tk. Pam. I 482., Dolen. Pr. 197. s podob.

95054   Jeronys Svazek: 6 Strana: 0512
Jeronys z Libušina Adam. Blk. Kfsk. 476.

95055   Jerošín Svazek: 6 Strana: 0512
Jerošín. Z J-na Mik. SbN. 204.

95056   Jerový Svazek: 8 Strana: 0138
Jerový. J. pravidlo v Rkk. Cf. List. lil. 1896. 359. — J. e. Vz Jer, Jeřík, Gb. H. ml. I. 154.

95057   Jerový Svazek: 8 Strana: 0552
Jerový. J. pravidlo v Rkk. Vz Mus. 1896. 378.

95058   Jerš Svazek: 6 Strana: 0512
Jerš, e, m. = jelec. Mor. Bkř.

95059   Jeršice Svazek: 6 Strana: 0512
Jeršice, dle Budějovice, Jersitz, ves v Da- čicku.

95060   Jeršov Svazek: 6 Strana: 0512
Jeršov, a, m., Gerschdorf, osada u Ji- hlavy.

95061   Jeršpice Svazek: 6 Strana: 0512
Jeršpice Dolní a Horní, Unter-, Ober- Gerspitz, vsi u Brna. PL.

95062   Jertel Svazek: 8 Strana: 0138
Jertel = jetel. Doudl. Kts. 14., Dšk. Jihč. I. 9. — J. = věrtel, v odsuto. Dšk. Jihč. T. 27.

95063   Jerusalem Svazek: 1 Strana: 0622
Jerusalem, Jeruzalem, Jerusalém, Jeru- zalém, a, m. (ě, f., dle St. skl. ), mě. v Pa- laestině. Vz více v S. N.

95064   Jerusalem Svazek: 6 Strana: 0512
Jerusalem. V Jerusalemi. Ž. wit. 101. 22., 67. 30. Jeruzalem, jež ustavena jako město. Ib. 121. 3. V Jerusalemi ohraženém. Št. Kn. š. 138. Do města J-mě. Výb. 1. 274. Okolo J-mě. Pass. 286. — Cf. Kram. Slov., Rk. Sl. — J., Resek, sam. u Rochlic; něm. Jerusalem, ves u Milína. PL. — Cf. Tk. I. 610., II. 537., III. 648., IV. 5.

95065   Jerusalem Svazek: 9 Strana: 0095
Jerusalem v Praze byl dům pro kající ženy a pro kněžstvo spolu s kaplí Mar. Magdaleny vystavěný r. 1372. od Milice (mezi Bartolomějskou a Konviktskou ulici). Pal Děj. III. 1. 20.

95066   Jerusalemský Svazek: 1 Strana: 0622
Jerusalemský, jeruzalemský, jerusalém- ský, jeruzalémský. Vz více v S. N. IV. 246.

95067   Jerusalemský Svazek: 6 Strana: 0512
Jerusalemský. J. hruška, Mor. Brt., olej. Mllr. 73.

95068   Jerusalemský Svazek: 9 Strana: 0095
Jerusalemský. J. ječmen = vši. Vod- ňany. Kub 152. - J. ulice, dříve: Sedmi- hrady. Jrsk. XIX. 468.

95069   Jerusalemský Svazek: 9 Strana: 0441
Jerusalemský ostrov u Karlina, také: Kantonský. Vz Nár. list. 1901. č. 61. feuill.

95070   Jerusalemský Svazek: 10 Strana: 0114
Jerusalemský. J. ulice v Praze dříve: V Sedmihradech. Dolen. Pr. 511.

95071   Jerusalemsťví Svazek: 8 Strana: 0138
Jerusalemsťví, n. Smutil se Herodes a vše J. s ním. Ev. víd. 44. Mat. 2. 3. (Mnč.). Vz násl.

95072   Jerusalemství Svazek: 10 Strana: 0114
Jerusalemství, n. = úhrn všeho, co patří k Jerusalemu. Vz Gb. Slov.

95073   Jerusalemstvo Svazek: 8 Strana: 0138
Jerusalemstvo, a, n. Herodes se smútí i vše J. s ním. Ev. seit, 10. Mat. 2. 3. (Mnč.).

95074   Jeruše Svazek: 6 Strana: 0512
Jeruše, e, f., os. jm. D. ol. II. 15., 50., Pk. MP. 163.

95075   Jerúšek Svazek: 6 Strana: 0512
Jerúšek, ška, m., os. jm. Mor. Šd.

95076   Jeruzalem Svazek: 7 Strana: 1283
Jeruzalem. Okolo Jerusalemě. Výb. I 265. Do Jeruzaléma. Výb II. 1675.

95077   Jervin Svazek: 7 Strana: 1283
Jervin, u, m., v lučbě, narkot. prostře- dek. Vz Rm II. 389 , KP. VI. 613.

95078   Jeř Svazek: 1 Strana: 0622
Jeř, zastr. = jaro. Jir. — J., jař, jarní obilí, die Sommersaat. Pobral mi mé obilí jeř i ozim. Půh. Ol. 1412. — Gl. 82.

95079   Jeř Svazek: 6 Strana: 0511
Jeř, e, f. = jaro. Tak opět j. Št. Vz Jar.

95080   Jeř Svazek: 8 Strana: 0137
Jeř. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 21.

95081   Jěř Svazek: 10 Strana: 0114
Jěř, renitenta, Rozk. R. 72., renicenta. Rozk. P. 679. (Mš. ).

95082   Jeřáb Svazek: 1 Strana: 0622
Jeřáb, řeřáb, řežáb, žeráv, zorav, a, m., pták bahní, grus, der Kranich. V jeřáb a řeřáb střídají se ř a j a obé vzniklo ze ž: žeřáb. Gb. 111. 97. Stran jeřáb a žeráv vz tamtéž str. 93. Vz Souhláska. Jeřábí velmi pořádně létají. Kom. Řežábi, když letí, všichni řadem letí, vůdce následují. Rad. zv. J. kýhá. — J.. nástroj, kterým se těžké věci nahoru ta- hají, šlapací kolo. Der Krahn, Kranich, der Storchschnabel, die Winde, die Wagenwinde. Vz Jeřabí. J-bem táhnouti kamení, vodu, zboží na břeh z lodí. Ros. Kolo jeřabí. V. — J., sloup, na kterém dlouhé dřevo (váha) pohybuje se, majíc na konci okov k vážení vody. Die Ruthe am Brunnen. Bidlo u řeřábu. D. — J. = na korábu stěžeň. — J., jeřábek, bku, m., strom. J. obecný, die Eberesche, der Sperberbaum, Vogelbeerbaum; pýřitý; jeřáb oškeruše, der Speierling. Jg. Vz S. N. IV. 401. —402.

95083   Jeřáb Svazek: 6 Strana: 0511
Jeřáb. Cf. Bž. 52., Šrc. 50., Kram. Slov., S. N., Mkl. Etym. 275, 410., Rk. Sl, Šf. III. 564. J. korunatý n. chocholatý, balearia regulorum, šedý jihoafrický, grus Stanleyi, Holub. Vz Zorav. Neslibuj j-ba v nebi, dej raději sýkoru v ruce. Us. Bž. — J. = šla- paci kolo, zdvíhací stroj, zvedadlo, der Krahn. Horv. bokance, soha. Kpk. J. na vodu (v nádraží). NA. IV. 203. J. pojezdný, der Lauťkrahn. Zpr. arch. Otáčecí j. nástěnný, otáčecí j. na pilíře. Wld. J. kocábní, Boots- nákladní, Scheren-, kotevní, Anker-. Kpk. J. s dvojím přenosem. Vřeteno, rameno j-bu. NA. IV. 4. Cť. S. N. — J. = vidlovité dřevo, na němž ve vsi malý zvonek visí. U Hořic. Hk. — J. = stěžen. Plátno bílé tkáno tobě k větrníku, aby byl pověšen na řeřábě (velummalus). BO. Ez. 27. 7. — J., sorbus, der Speierling, rostl. Cf. List. filol. VIII. 99. J. oskeruch, s. domestica, der Speierling; obecný, s. aucuparia, der Lim- baum; j. muk, s. aria; j. břek, s. tominalis, der Elzbeerbaum. Rstp. 521. J. jasanovitý n. zvrhlý, s. hybrida, die Bastardebeeresche, der Bastardvogelbeerbaum. Sl. les. Cf. FB. 98., Slb. 518., Čl. 41, Čl. Kv. 358., Sbtk. Rostl. 53., 108., 172.-175., 327., KP. III. 308., Schd. II. 308., 467., Kk. 248., Rosc. 164., S. N., Mllr. 100. — J. = souhvězdí. Stč. Zem. 25.

95084   Jeřáb Svazek: 7 Strana: 1283
Jeřáb. Cf. Mkl. Etym. 410. a., Brm. II 3. 414., Mách. 66.

95085   Jeřáb Svazek: 8 Strana: 0137
Jeřáb, slov. jarab. J. z řeřáb a to z žeřáb. Vz Gb. H. ml. I. 518. — J. nábřežní k spou- štění železničných vagonů k lodi, aby se jich obsah do ní složil. Vz Ott. VIII. 37.

95086   Jeřáb Svazek: 9 Strana: 0095
Jeřáb, a, m., pták. Vz Ott. XIII. 239. — J., u, m., pirus aucnparia, strom. Ib. Jeřáby kvetly lonského roku jako mléko toť čáka, že sklidíme letos mnoho žita. Sá. Kant. 25. — J. ve strojnictví mlýnský, posuvný, po- břežní, pojezdný, na stěžni, skladištní, sle- várniční, stožárový, železniční. Vz rb. 240. — J. = svícen na louč. Hoř. 90.

95087   Jeřáb Svazek: 10 Strana: 0114
Jeřáb obecný, rostl. Vz Ott. XIX. 772a. — J. — váha. Vodu vážiti jeřábem. Kr. Městec. Čeč. 182.

95088   Jeřabáč Svazek: 6 Strana: 0511
Jeřabáč, e, m. = kostrbáč, rozcuchaný člověk. Na Polic. Kšá.

95089   Jeřabatěti Svazek: 1 Strana: 0622
Jeřabatěti, ěl, ění, jeřabatým se státi, strakatěti, gcsperbert werden; ježiti se, strup- pig werden. Jg.

95090   Jeřabatěti se Svazek: 6 Strana: 0511
Jeřabatěti se = čepýřiti se. č. Tr. Tkč.

95091   Jeřabatiti Svazek: 1 Strana: 0622
Jeřabatiti, il, cen, ení, jeřabaté činiti, gesperbert machen; ježiti, struppig machen.

95092   Jeřabatý Svazek: 1 Strana: 0622
Jeřabatý, gesperbert, bunt gefiedert; struppig. Chodí nevyspalý, celý jeřabatý. Er. P. 262.

95093   Jeřabatý Svazek: 8 Strana: 0137
Jeřabatý = kropenatý. Gb. H. ml. I. 108.

95094   Jeřabatý Svazek: 10 Strana: 0114
Jeřabatý. J. uhlí. 1597. Čes. list. XII. 314.

95095   Jeřábče Svazek: 1 Strana: 0622
Jeřábče, ete, jeřábě, ěte, n., jeřabátko, mladý jeřáb, junger Kranich. V.

95096   Jeřábek Svazek: 6 Strana: 0511
Jeřábek, das Haselhuhn. Cf. Frč. 350., Schd. 11. 461., KP. III. 349., Lisr. filol. VIII. 22.-23, S. N., Mkl. Etym. 275., Rk. Sl. Jako si, môj milý, cez tie hory prešol? Asnad ťa jarábok na krydlach preniesol? Sl. spv. I. 32. — J., der Pantograph. NA. V. 113. — J. Frant., dr. a prof. v Praze, nar. 1836. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 138., Šb. Dj. ř. 2. vd. 253., Pyp. K. II. 422., S. N.. Rk. Sl., Bačk. Př. 87., 93., 94., 140. — J. Jan, dr. práv v Praze, nar 1831. Vz Šb. Dj. ř. 253., S. N., Rk. Sl. — J. Ant. Fr., naroz. 1780., vikář; J. Petr Votročický, nar. 1783., probošt. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 574., S. N. — Jeřábkové, rodina knihtiskařská 1687.-1802. Jir. Ruk. I. 314 — J. Bartol. Blk. Kfsk. 991 — J. z Frankenleben. Sdl. Hr. IV. 85.

95097   Jeřábek Svazek: 7 Strana: 1283
Jeřábek pták Cf. Brm. II. 3. 59. — J. F. V. Cf. Bačk. Písm. I. 928. † 31/3 1893.

95098   Jeřábek Svazek: 8 Strana: 0137
Jeřábek pták. O pův. cf. Kotk. 160., 159.

95099   Jeřábek Svazek: 9 Strana: 0095
Jeřábek, pták. Vz Šír III. 141., Ott. XIIL 246, Ž. pod. CIV. 40. (coturnix, křepelka). — J. Jan, čes. právník, 1831. —1894.; Frant., prof. ? dramatik, 1836. —1893.; václ., čes. matnem, a prof., nar. 1845.; Ant., prof. a math. spis., nar. 1852.; likt., říd. učit. a spis., nar. 1859. Vz Ott. XIII. 246. nn., Jub. XIII.

95100   Jeřábek Svazek: 10 Strana: 0114
Jeřábek Fr. V. Dr. Vz Alm. IV. 30. až 34. — J. Luboš. Dr., spis. Sr. Zvon IV. 183. — J. Vikt. Kamil. Vz Nár. list. 1904. č. 277. 9.

95101   Jeřábek Svazek: 10 Strana: 0596
Jeřábek, bku, m. J. luční. Vz Žluťuch.

95102   Jeřábek, řeřábek, řežábek Svazek: 1 Strana: 0622
Jeřábek, řeřábek, řežábek, bka, m., malý jeřáb. — J.., pták z pokolení divokých kourův, tetrao bonasia, Haselhuhn, Rothhuhn. J. panský pták a chlapská potrava. L., Pk. Holub sedlský j. Rad. zv. Lepší holub v ruce, než j. na střeše. Mus. — J., na Slov. = tetřívek, Birkhuhn. — J. = nástroj k dělání podobizen v černě. Storchenschnabel. Č.

95103   Jeřaběti Svazek: 1 Strana: 0622
Jeřaběti, ěl, ění = jeřabatěti. Naše husy jeřabějí. Er. P. 284.

95104   Jeřabí Svazek: 1 Strana: 0622
Jeřabí, řeřabí, řežábí, od jeřába pochá- zející, Kranich-. J. zvuk, hlas n. kýhání, V., přirození. Rad. zv. — J.. či jeřabí kolo, kolo šlapací, samotížné, v kterém se chodí, když se něco nahoru táhne. Jg. Tritt-, Tret-, Schöpf-, Gangrad. Jg. — J., od jeřábu stromu, Sperberbaum-. — J., nůsek, nos, der Kra- nichschnabel.

95105   Jeřábí Svazek: 6 Strana: 0511
Jeřábí. Mkl. Etym. 275. Poslala bych proňho vtáčka j-ho, on by se mně stavil u křa zeleného. Sš. P. 467.

95106   Jeřabice Svazek: 1 Strana: 0622
Jeřabice, e, f., na Slov., jeřábek, Hasel- huhn.

95107   Jeřabina Svazek: 1 Strana: 0622
Jeřabina, y, f., řeřabina, jeřabinka, řeřa- binka, jeřáb, strom, bobkový strom, břek. Der Sperberbaum. D. J-ny bobky nesou. Kom. — J., pl. j-ny = jahůdky n. bobky jeřabové n. jeřabinové, Vogelbeere, Sperber- baumbeere. J-ny naléceti, do ok dáti. D. Strom jeřabinami vypeřiti. Šp.

95108   Jeřabina Svazek: 6 Strana: 0511
Jeřabina = jeřáb obecný, strom. Rst. 522, Hk. 248., List. filol. VIII. 29., Mllr. 21., 100. Je-li mnoho květu na j-nách, urodí se oves. Mus., Mkl. Etym. 275.

95109   Jeřabina Svazek: 7 Strana: 1283
Jeřabina proti blesku a ohni. Zbrt. 148.

95110   Jeřabina Svazek: 8 Strana: 0137
Jeřabina. Byla vysoká a štíhlá jako j. Sá. Kř. u pot. 52.

95111   Jeřabinka Svazek: 9 Strana: 0095
Jeřabinka, y, f. = kořalka z jeřabin. Nár. list 1898. č. 70. odp.

95112   Jeřabinný Svazek: 1 Strana: 0622
Jeřabinný, řeřabinný, jeřabinový, jeřa- binkový, řeřabinový, řeřabinkový. Sperber- baum-, Sperbeer-. J. jahody, voda, pecky, kyselina. Jg.

95113   Jeřabit Svazek: 10 Strana: 0596
Jeřabit se pro něco = ježiti, zlobiti se; Pes se j-bí zlostí. Litom. 47.

95114   Jeřabiti Svazek: 1 Strana: 0622
Jeřabiti, řeřabiti, il, en, ení = vlniti, kräuseln. Neřeřabí svých vod. Gníd. — se. Moře se řeřabí. D. — se kde. Vlna na hla- dině mořské se řeřabí a čeří. Krok., Jg.

95115   Jeřábník, u Svazek: 1 Strana: 0622
Jeřábník, u, m., řeřábník, pelargonium. Rostl.

95116   Jeřábolistý Svazek: 9 Strana: 0095
Jeřábolistý. J. tavola. Wlt. 30.

95117   Jeřábový Svazek: 1 Strana: 0622
Jeřábový, řeřabový, řeřábový, Kranich-. J. peří, chřtán n. hrdlo (dlouhé). — J. kolo, jeřabí kolo, vz Jeřabí. J. dřevo, vz Jeřáb. Das Sperberholz.

95118   Jeřábový Svazek: 6 Strana: 0511
Jeřábový. J. houba, boletus laricis. Mllr.

95119   Jeřábový Svazek: 9 Strana: 0441
Jeřábový. J. most. Ott. XVII. 775.

95120   Jeřábový. J Svazek: 10 Strana: 0596
Jeřábový. J. pánev slévačská. Ott. XXIII. 363.

95121   Jeřabý Svazek: 1 Strana: 0622
Jeřabý, jako jeřáb peřestý, sprenklicht. — Plk.

95122   Jeřabý Svazek: 6 Strana: 0511
Jeřabý kohout. Zlinsky. Brt.

95123   Jeřaď Svazek: 1 Strana: 0622
Jeřaď, i, f., puky, vruby z jara nasazené, jabřadky. Ms. z 15. stol. Neuer Trieb.

95124   Jeřátko Svazek: 1 Strana: 0622
Jeřátko, a, n. jehně jarní. Jährling. Rkp.

95125   Jeřavý Svazek: 1 Strana: 0622
Jeřavý = řeřavý, glühend. J. popel. Ms.

95126   Jeřavý Svazek: 8 Strana: 0138
Jeřavý z řeřavý a to z žeřavý. Gb. H. ml. I. 518.

95127   Jeře Svazek: 10 Strana: 0114
Jeře, řete, n. = letošní ovečka. Vz Gb. Slov.

95128   Jeřebina Svazek: 10 Strana: 0114
Jeřebina, y, f. = jeřabina. Vz Gb. Slov.

95129   Jeřecí Svazek: 9 Strana: 0095
Jeřecí, adj. k subst. jeře, ete = ovce toho roku rozená. Vařiž to s j cím lojem. Maš. ruk. 223b.

95130   Jeřeň Svazek: 6 Strana: 0511
Jeřeň, ě, f, Girschen, ves u Lubence. Tk. III. 174, V. 243., Blk. Kfsk. 624.

95131   Jeřeví Svazek: 6 Strana: 0511
Jeřeví, n. = uhlí. Kadidlnice, jižto je- řevie z oltáře naplní. BO.

95132   Jeřevie Svazek: 8 Strana: 0138
Jeřevie, carboues. Ž. kap. 17. 9. Vz Že- řevic.

95133   Jeřezany Svazek: 6 Strana: 0511
Jeřezany, dle Dolany, Jeseram, ves u Pohořelic v Brněnsku.

95134   Jeří Svazek: 8 Strana: 0552
Jeří a ozimí (ozim). Půh. VI. 199.

95135   Jeřice Svazek: 1 Strana: 0622
Jeřice, e, f. = jařice. — J., pták vrabcovitý.

95136   Jeřice Svazek: 6 Strana: 0511
Jeřice = jarní žito, secale cereale. Mllr. 96., Č. Tř. Tkč. — J., dle Budějovice, Gross- Geritz, ves u Hořic. Tk. V. 243., Blk. Kfsk. 1328., Sdl. Hr. II. 277., V. 361.

95137   Jeřičky Svazek: 6 Strana: 0512
Jeřičky, Klein-Geritz, ves u Smiřic. Sdl. Hr. IL 277.

95138   Jeřičný Svazek: 6 Strana: 0512
Jeřičný. J. káva (z jarého žita). Vz Kram. Slov. 59.

95139   Jeřicha Svazek: 1 Strana: 0622
Jeřicha = řeřicha.

95140   Jeřicha Svazek: 7 Strana: 1283
Jeřicha Cf. Č. Kn. Š. 262.

95141   Jeřík Svazek: 8 Strana: 0138
Jeřík. Vz Jer. J. (fa) ve Spišsku zaniká zanechávaje po sobě měkkost: cma (t?ma), ceľadz (celjad?); nebo zastoupen jest hlá- skou e, která změkčuje: dzeň (d?n?). Phľd. 1893. 429. J. v Gemersku, vz Phľd. 1893. 550. O j. na Slov. cf. Pastr. L. 83. nn.

95142   Jeřík Svazek: 10 Strana: 0114
Jeřík, u. m. Za původní l je u slov. Skalice všude e: ovec atd. Vz Sbor. čes. 81.

95143   Jeřina Svazek: 1 Strana: 0622
Jeřina = jařina.

95144   Jeřiřek Svazek: 8 Strana: 0138
Jeřiřek, čka, m., pták = jiřička. Kruml. Brt. D. II. 210.

95145   Jeřišno Svazek: 6 Strana: 0512
Jeřišno, a, n, Jeřischno, ves u Golč. Jeníkova.

95146   Jeřka Svazek: 1 Strana: 0622
Jeřka = hláska měkká jako: ď, f, ň, ř; odtud jeřkový rým, za výraz jeřku mající: loj—roj, voď—choď. Puch. Weicher Laut.

95147   Jeřmanice Svazek: 6 Strana: 0512
Jeřmanice, dle Budějovice, Jerschma- nitz, ves u Hodkovic. Blk. Kfsk. 537., 794.

95148   Jeřmany Svazek: 6 Strana: 0512
Jeřmany, dle Dolany, Iřinann, ves u Mo- helnice. D. ol. X. 134.

95149   Jeřní Svazek: 1 Strana: 0622
Jeřní, vz Jarní. — J., desátek, vz Jeř. Der Zehent von der Sommerfrucht. Půh. brn. 1581.

95150   Jeřní Svazek: 8 Strana: 0138
Jeřní = jarní. J. počasí. Št. N. — Gb. H. ml. I. 97.

95151   Jeřrub Svazek: 10 Strana: 0114
Jeřrub (?), u, m. = sekání jeři (sena, foeni)? Vz Gb. Slov.

95152   Jeřucha Svazek: 8 Strana: 0138
Jeřucha m. řeřicha. Žďár. Brt. D. II. 248.

95153   Jeřucha Svazek: 10 Strana: 0596
Jeřucha, y, f. místo: řeřucha. Hoš. Pol. II. 28., Brt. D. II. 248. Huj. Progr. 17.

95154   Jeřuška Svazek: 10 Strana: 0596
Jeřuška, y, f., vz Reřišnice rostl.

95155   Jes, a Svazek: 1 Strana: 0622
Jes, a, jesen, a, m., jelec, hlaváč, hlava- tice, der Alant (ryba); 2. die Alse, der Gold- fisch. — J. = chrt, zastr. Ms. 1588. Boč. — J., u, m., jesen, strom, die Esche. Puch.

95156   Jesan Svazek: 8 Strana: 0138
Jesan m. jasan, Doudl. Kts. 10.

95157   Jesať Svazek: 6 Strana: 0512
Jesať = plesati. Slov. Bern.

95158   Jeść Svazek: 6 Strana: 0512
Jeść = jísti. Jím, jíš, 3. pl. jeďo; jiď, jedla, -o, Las. Tč.

95159   Jesci Svazek: 8 Strana: 0138
Jesci = jisti. Mor. Mtc. 1895. 156.

95160   Jesek Svazek: 6 Strana: 0512
Jesek, sku, m. = drobný říčný písek, štěrk. U Dobrouč. Tkč. Velká voda nanesla na luka j. U Soln. Fch. Mám máslo jako j. (drobivé). 1b.

95161   Jeselný Svazek: 1 Strana: 0622
Jeselný = jeslový.

95162   Jesen Svazek: 1 Strana: 0622
Jesen, V., jasen, jasan, u, m., Aesche, Esche. J. stepilý, zakončitý, plaskoplodý, čtyřhranný, klínoplodý, ořecholistý, úzko- listý. Rostl. — J., a, m., vz Jes.

95163   Jeseň Svazek: 1 Strana: 0622
Jeseň, ě, f., jesen, u, m. = podzim, der Herbst. Kakby mrzli klasi v stozě, by vezdy jeseň byla? Rkk. 64. Jak sě množie tma v jeseň (tak rozmnoží se Tatar množství). Rkk. 50. Čas byl, kdy vytlačují hrozny vinné pod jeseň. Troj.

95164   Jesen Svazek: 6 Strana: 0512
Jesen. Mkl. aL. 75., Etym. 105. J. = jasan ztepilý, fraxinus excelsior. Rstp. 1037., Byl. 14. stol., Bartol., Mr., Bib, Mllr. 47., Slb. 373. V MV. nepravá glossa. Pa. — J. = jes, jelec, hlaváč, hlavatice, májová ryba. Šp., Frč. 288. — J. Pavel, čes. bratr, + 1594. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 56., Šb. Dj. ř. 2. vd. 253., Jir. Ruk. I. 315., Pyp. K. II. 358.

95165   Jeseň Svazek: 6 Strana: 0512
Jeseň, Gässing, ves u Podbořan; Gesseln, ves u Klášterce; Gösen, ves u Kadaně. PL., Blk. Kfsk. 1328.

95166   Jesen Svazek: 7 Strana: 1283
Jesen, idus, ryba. Cf. Brm. III. 3. 307. — J., druellus, rostl. Pršp. 25. 1.

95167   Jesén Svazek: 8 Strana: 0138
Jesén, u, m., vz Jaseň (3. dod.).

95168   Jesen Svazek: 9 Strana: 0095
Jesen, ?, m, idus melanotus, ryba má- jová (měkkoploutvá kaprovitá). Vz Ott. XIII. 272b.

95169   Jeseň Svazek: 9 Strana: 0095
Jeseň. O úslovích atd. vz Zát. Př. 227. XIV. 3.

95170   Jesená Svazek: 8 Strana: 0138
Jesená, é, f. = potok v Zemplínsku. Phľd. XII. 250.

95171   Jesenčany Svazek: 6 Strana: 0512
Jesenčany, dle Dolany. J. Veliké, Malé, Nové, Gross-, Klein-, Neu-Jesnitschan, vsi u Pardubic. PL., Sdl. Hr. 254.

95172   Jesenec Svazek: 1 Strana: 0622
Jesenec, nce, m., Tausendguldenkraut, zeměžluč, rostl. L.

95173   Jesenec Svazek: 6 Strana: 0512
Jesenec malý = čakánek, železnice, hla- váč tvrdý, charpa čakánek, centaurea sca- biosa. Rstp. 931., FB. 46., Čl. Kv. 204. - J. veliký = charpa zeměžluč, centaurea cen- taureum. Rstp. 929. — J., Jessenetz, ně- kolik domků u Rochlic; ves u Konic. D. ol. X. 506., I. 199.

95174   Jesení Svazek: 6 Strana: 0512
Jesení, n., Gesen, ves u Klatov. Blk. Kfsk. 180.

95175   Jesení Svazek: 7 Strana: 1283
Jesení, n. = osení, Saat, f. Mor. Rgl.

95176   Jeseni-us Svazek: 6 Strana: 0512
Jeseni-us, a, m. J. Joël, kněz 1785. Jir. Ruk. I. 318. — J. Pavel, vz Jesen.

95177   Jesenica Svazek: 8 Strana: 0138
Jesenica, e, f. = potok ve Zvolensku. Phľd. XII. 250.

95178   Jesenice Svazek: 1 Strana: 0622
Jesenice, ic, pl., m., Jechnitz, v kraji žateckém. Dle Budějovice.

95179   Jesenice Svazek: 6 Strana: 0512
Jesenice, dle Budějovice, Jechnitz, mé. v Žatecku; Jessenitz, vsi u Sedlce, u Čes. Skalice, u Jílového a u Milína. PL. — Tk. I. 610., III. 648., V. 243., Tf. Odp. 267., S. N, Rk. Sl., Blk. Kfsk. 1328., Sdl. Hr. I. 205., II. 277., IV. 130. -- Z J-nic J. Sbn. 502., Pyp. K. II. 324, S. N.

95180   Jesenice Svazek: 9 Strana: 0095
Jesenice, Z Jesenic Jan, dr. prav na konci XIV. a poč. XV. stol. zástupce a obrance Husův. Vz Ott. XIII. 273., Wtr. Vys. šk 10.

95181   Jesenice, e Svazek: 7 Strana: 1283
Jesenice, e, f. Arch. VIII. 440. — J., potok v Písecku.

95182   Jesenický Svazek: 9 Strana: 0095
Jesenický. J. hory = Jeseníky, Sudety. Bdl. Mor. 3. Vz násl.

95183   Jeseník Svazek: 1 Strana: 0622
Jeseník, a, Jeseníky, jesenické hory, das Gesenke, východ. čásť Sudetů. Vz S. N.

95184   Jeseník Svazek: 1 Strana: 0623
Jeseník, a, m., místní jm. Mus.

95185   Jeseník Svazek: 6 Strana: 0512
Jeseník, a, m, Gross-Jesseník, ves u Křence. Tk. 11. 537., III. 76., 112, Blk. Kfsk. 1163., Sdl. Hr. I. 79. -- J. = jihových. polovice mor. Sudet. Km. 1885. 11., S. N.

95186   Jeseník Svazek: 8 Strana: 0138
Jeseník, a, m. = potok v Trenčínsku. Phľd. XII. 250.

95187   Jeseníky Svazek: 9 Strana: 0095
Jeseníky, Gesenke, čásť vých. Sudet na hranici Mor. a Slezska. Vz Ott. XIV. 275.

95188   Jeseníky Svazek: 10 Strana: 0114
Jeseníky = východní část Sudet. Vyhl. I. 17.

95189   Jesenina Svazek: 1 Strana: 0623
Jesenina, y, f., dřevo jesenové, Eschen- holz. Jg.

95190   Jeseniště Svazek: 6 Strana: 0512
Jeseniště, ě, n.= jesenový les, der Eschen- tvald. Sl. les.

95191   Jesenka Svazek: 1 Strana: 0623
Jesenka, y, f., naháček, jesen, die Zeit- lose, rostl. Koll.

95192   Jesenka Svazek: 6 Strana: 0512
Jesenka, y, f. Pod Jesenkou = jasanový les u N. Kdyně. Rgl. — J., jm. feny. Škd.

95193   Jeseňka Svazek: 6 Strana: 0512
Jeseňka = naháček, ocún podzimní, Col- chicum autumnale, die Zeitlose. Rstp. 1577., Slb. 189., Mllr. 35. — J. = třevdava bílá, dictamnus albus, der Diptam. Rstp. 272.

95194   Jesenný, -ní Svazek: 1 Strana: 0623
Jesenný, -ní, Eschen-. J. strom = jesen. — J. = podzimní, Herbst-.

95195   Jesenokam Svazek: 1 Strana: 0623
Jesenokam, u, m., versteinertes Eschen- holz.

95196   Jesenolistý Svazek: 1 Strana: 0623
Jesenolistý, eschenblätterig.

95197   Jesenovatý, -ovitý Svazek: 1 Strana: 0623
Jesenovatý, -ovitý, eschenartig. J. rost- liny. Rostl. — Jesenovatý, z jesenu, Eschen-, Reš., lépe: jesenový. Jg.

95198   Jesenoví Svazek: 1 Strana: 0623
Jesenoví, n. Eschenwald.

95199   Jesenoviště Svazek: 1 Strana: 0623
Jesenoviště, ě, n., jasenoviště, der Ort, wo die Esche wächst. Rostl.

95200   Jesenovitý Svazek: 1 Strana: 0623
Jesenovitý, eschenartig.

95201   Jesenovka Svazek: 6 Strana: 0512
Jesenovka, y, f., die Eschenlauze. Lpř. Sl. I. 532.

95202   Jesenový Svazek: 1 Strana: 0623
Jesenový, z jesenu. Eschen-. J. kopí, dřevo. Reš.

95203   Jesenská Svazek: 9 Strana: 0095
Jesenská Růžena. Sr. Jub. XIIL, Ott. XIII. 276.

95204   1. Jesenský Svazek: 6 Strana: 0512
1. Jesenský = jesenní, Herbst-, herbst- lich. Slov. Bern.

95205   Jesenský Svazek: 6 Strana: 0512
Jesenský. Vz Jeseny. Jak se v kostele j. ztratily archandělu Gabrielu vážky. Vz Sbtk. Krat. h. 46.

95206   Jesenský Svazek: 9 Strana: 0095
Jesenský (Jessenius) Jan, lék. a spis., nar. 1566., popraven 1621. Vz Ott. XIII 276.

95207   2. Jesenský Jan Svazek: 6 Strana: 0512
2. Jesenský Jan. Vz Jessenius. — J. M- Dan., Slovák, básník, nar. 1675. Jir. Ruk. I. 318, Jg. H. 1. 2. vd. 574. — S. N. — J. Lad., učitel. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 574, S. N.

95208   Jeseny Svazek: 6 Strana: 0512
Jeseny, dle Dolany, Jesseney, ves u Se- mil. Vz Jesenský. Blk. Kfsk. 776, 802, Rk. Sl.

95209   Jesep Svazek: 1 Strana: 0623
Jesep, u, m., Schutter; Sandbank; rother Sandstein. Rk. Vz Hřbet, Korálový.

95210   Jesep Svazek: 6 Strana: 0512
Jesep. Mkl. aL. 76., Mkl. Etym. 334. J. = štěrk, Schutter. Vc. Pr. 51, Frč. G. 37. J. smíšenina hranatých kusů rozličných hornin spojených mezi sebou jinou horni- nou, tak zvaným tmelem. Vz více v Schd. II. 74. — J. = písčina, písky, die Sand- bank. Sl. les, Nz, Sš. Sk. 284. Jesepčí, vz Jesipčí. Jesepový. J. pískovec, útvar, ležaté meď- natých břidlic, rothes Todtliegende. Sl. les. Jesetr, rus. osëtr?, pol. jesiotr, lit. asé- tras. Z rus. Mkl. aL. 9., Etym. 105. V MV. nepravá glossa. Pa. J. malý, obecný. Frč. 300., Schd. II. 493.. KP. III. 378. O lovení jich vz v KP. III. 379., Kram. Slov., S. N., Rk. Sl. Jesetři vši, dichelestidae. Frč. 90., Brm. IV. 2. 60. Jesienka, y, í. = jeseňka, ocún. Slov. Němc. IV. 331 Jesíň, ě, f. = jeseň, der Herbst. Laš. Tč. Jesínky, dle Dolany, Gessing, ves u Bu- chova. Blk. Kfsk. 288., 630. Jesinný, Herbst-. J. počasí. Laš. Tč. Jesipčí — jesepčí. Jesepčí proutí na ko- šíky, které roste na jesepech i uprostřed řek. U Hořic. Hk. Jeskyň, ě, f. = jeskyně. Laš. Tč. Jeskyně. Mkl. aL. 57., Mkl. Etym. 101., Rk. Sl., Prk. Př. 29. J., spelunca. Ž. wit. 99., Pass. 312., Hr. ruk. 12. a. Cf. List. filol. VIII. 23. Sr. strb. jasktarca. Gb. J. chrá- mové (v Indii}, Lpř. Dj. 1. 23., anglické, moravské, Krč. G. 1008.; j. s krápníky, Tropfsteinhöhle. Sl. les. J. lotrova. Hus I. 300. Svá vlastní jeskyňka lepsí než sinajská hora. Us. Hkš. Čf. o j. Kram. Slov., S. N. — J., sam. u Lišova. Jeskyněc, ňce, m., der Höhlenberg. Šm. Jeskynětice, e, f., die Grottensäule. Šm. Jeskynětina, y, f., das Grottenwerk. Šm. Jeskynitý, voll Höhlen. Lpř. SI. I. 66. Jeskyňka, y, f., vz Jeskyně. — J. J-ky by té byly odnesly. Němc. VI. 354. Vz Je zinka. Jeskynní, Höhlen-. J. nález, Dch.; med- věd, ursus spelaeus; hyéna, hyaena spelaea ; lev, felis s.; vlk, canis spelaeus. NA. 684. Jeskyňový. J. klášter u Kyjeva. Kryšt. Jesle. Bž. 39., 223., Sv. ruk. 335., Ž. wit. Hab. 17., Kram. Slov., S. N. — J == jestli. Mor. Neor. Jesli, esli = jestli. Us. Jeslice, jesličky, vz Jesle. Jeslín, a, m. Sbn. 326. Jesiiště, ě, n. = jasliště, místo, kde jesle jsou: Let. Mt. Sl. VI. 2. 13. Jěslky. Kdyžs sě sprostným jěslkám vslo- nil. Pravn. v. 1459. Jesný = jasný. Šm. Jespak obecný, pelidna cinclus, triHga cinclua, der Alpenstrandläufer; bojovný, machetes pugnax, der Kampťhahn, Frč. 346., Schd. II. 471., Holub I. 231., Km. 1877. 269., křivozobý, pelidana subarquata, der bogenschnäblige Štrandläufer; islandský, triuga canutus, der isländische Strandläufer; malý, pelidana minuta, der kleine Strand- läufer; ploskozobý, limicola pygmaea, der kleine Sumpfläufer; šedý, pelidana Temminki, der Temminksstrandläufer ; písečný, calidris arennaria, der Ufersandling. Sl. les. Cf. S. N. Jesseni-us, a, m. (Jesenský) Jan, slavný lékař, 1566.—1621. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 80., Slavín 11. 281., Blk. Kfsk. 1328., S. N., Rk. Sl. - J. Pavel, br. čes. Jg. H. 1. 2. vyd. 574.

95211   Jesep Svazek: 7 Strana: 1283
Jesep. Pršp. 13.

95212   Jesep Svazek: 9 Strana: 0096
Jesep, spu, m. = písčitý nános při ohybu n. ústí vodotoku. Ott. XIII. 276.

95213   Jesepatý Svazek: 1 Strana: 0623
Jesepatý, plný jesepu. Us.

95214   Jeseter Svazek: 9 Strana: 0096
Jeseter, ryba. Vz Ott XIII. 276.

95215   Jeseterovitý Svazek: 10 Strana: 0114
Jeseterovitý. J. ryby. Vz Ott. XXII. 414

95216   Jesetr Svazek: 1 Strana: 0623
Jesetr, a, m. Stran původu vz Mz. 38. Ryba. Na Mor. pobrha, na Slov. krsek, aci- penser sturio, der Stöhr. V. Jeho měchýř vzdušný se suší a co rybí klí (Hausenblase) prodává; z jiker samic připravuje se kaviar. Vz S. N.

95217   Jesetrovitý Svazek: 1 Strana: 0623
Jesetrovitý, stöhrartig. J. ryby. Krok.

95218   Jesetrový Svazek: 1 Strana: 0623
Jesetrový, Stöhr-. J. jikry (z nichž dě- lají kaviar).

95219   Jesetří Svazek: 1 Strana: 0623
Jesetří = jesetrový.

95220   Jesetří Svazek: 10 Strana: 0596
Jesetří paštiky. Arch. XXVII. 327.

95221   Jesetřík Svazek: 7 Strana: 1283
Jesetřík, a, m., malý jesetr. ZObz.

95222   Jesetřina Svazek: 1 Strana: 0623
Jesetřina, jesetrovina, y, f., maso z je- setra, Stöhrfleisch. L.

95223   Jeschken Svazek: 1 Strana: 0622
Jeschken = Ještěd.

95224   Jeśi Svazek: 9 Strana: 0096
Jeśi, jesli = jest/i. Slez. Lor. 73.

95225   Jesinka Svazek: 9 Strana: 0096
Jesinka, y, f, potok u Tasova na Mor. Arch. XVI. 334.

95226   Jeska Svazek: 1 Strana: 0623
Jeska, y, f., miska u vah, Schale an der Wage. Ms.

95227   Jeskyňák Svazek: 1 Strana: 0623
Jeskyňák, a, m., Höhlenbewohner, Tro- glodyt. Mus.

95228   Jeskyňatý Svazek: 1 Strana: 0623
Jeskyňatý, höhlig, voll Höhlen. Rk.

95229   Jeskyně Svazek: 1 Strana: 0623
Jeskyně, ě, f., jeskyňka; gt. pl. jeskyň; vz -yně. J. rozsedlina s větším otvorem a s chodbami. Š. a Ž. Höhle, Grotte, Gruft. J. zahradní, poustevnická. Jg. V jeskyních skryl se lid. Br. V jeskyni se chovati. V. Utekl do jeskyně. Us. Do jeskyně vlézti, zalézti; v jeskyních se zabednili. Jg. V je- skyni bydlilo se. Kom.

95230   Jeskyně Svazek: 8 Strana: 0138
Jeskyně. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 96. nn.

95231   Jeskyně Svazek: 9 Strana: 0096
Jeskyně. Vz Ott. XIII. 278. nn.

95232   Jeskyně Svazek: 9 Strana: 0441
Jeskyně. Sloupská j. na Mor. Vz Mus. ol. 1899. 1.

95233   Jeskyňka Svazek: 9 Strana: 0441
Jeskyňka, y, f., vz Jezinka.

95234   Jeskyňky Svazek: 10 Strana: 0114
Jeskyňky, vz násl. Jezinky.

95235   Jesľ Svazek: 8 Strana: 0138
Jesľ= jestli. Mor. Brt. D. II. 221.

95236   Jesle Svazek: 1 Strana: 0623
Jesle, gt. jeslí, pl., f., jeslice, jeslic, jesličky, ček, f., pl. J. m. jedtle od jed (jedm = jím; jísti). Gb. Hl. 107. píše: Ku kmenovému d (t) přistupuje přípona s -tl se začínající; (d, t) ? tl- mění se v stl, t se vysouvá a zbývá sl: jed-tle — jestle — jesle. Cf. D. str. 202. a. na hoře. Dle Bž. Ml. §. 72: houd-s-tle = houstle = housle. — J., řebřík na píci, za nějž se dobytku píce zakládá, Futterraufe, die Krippe. V ovčírně na stěně: nástěnka. Dvojité o sobě stojící: párny, párník, párníky; kulaté: obchodníček. Šp. — On tu stojí jako hovado u jeslí. Háj. Sko- táci v jeslech, sviňáci v korytech pastvu podávají dobytku. Kom. V jeslech ho polo- žila. Br. Nechodí jesle za kravami (čeho komu třeba, hledati si musí). Ros. J. ke skotu ne- chodí. Mus., Šp. Vz Pracovitosť. Lepší bo- bová sláma, než-li prázdné j. Pk. — J., jesličky, figurky, atd. vyobrazující narození Kristovo v chlévě u vola a osla, Christ- kripplein, Krippenspiel. Jesličky stavěti. Jg. — J., souhvězdí na nebi, die Krippe. Mus.

95237   Jesle Svazek: 7 Strana: 1283
Jesle, jeslem, v jeslech. D Lhrg. 186 J., hum. ústav. Vz Ott. VI. 206.

95238   Jesle Svazek: 8 Strana: 0138
Jesle, přehlas. tvar. Gb. II. ml. I. 97. Cf. Jasle (3. dod.); Gb. Km.-i. 19. (strč. skloň.).

95239   Jesle Svazek: 9 Strana: 0096
Jesle. O skloň, sr Gb. H ml. III. 1. 362. O pořekadlech atd. vz v Zát. Př. 319. b.

95240   Jesle Svazek: 10 Strana: 0114
Jesle —- rebrík na píci. Je na vysokých jeslách = na chudobné stravě. Sbor. slov. VII. 110.

95241   Jeslicě Svazek: 9 Strana: 0096
Jeslicě. Položila ho v jeslici. Hus. Post. 13a. Sr. Jesle.

95242   Jesličkový. J Svazek: 10 Strana: 0596
Jesličkový. J. šalmaje. Zvon. V. 70.

95243   Jesličky Svazek: 7 Strana: 1283
Jesličky. Cf. Zbrt. 268

95244   Jesličky Svazek: 8 Strana: 0138
Jesličky a dramatické hry vánoční. Vz: Z časů dávných a našich. Naps. F. Vykoukal. 1893.

95245   Jeslky Svazek: 10 Strana: 0114
Jeslky, zdrobn. jesle. Vz Gb. Slov.

95246   Jeslový Svazek: 1 Strana: 0623
Jeslový, jeselný, jesličkový. Krippen-. Jg.

95247   Jesmin Svazek: 9 Strana: 0096
Jesmin, u, m. —jasmin. V jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 9.

95248   Jesně Svazek: 1 Strana: 0623
Jesně, strč.; jasně, Výb. I., licht, klar.

95249   Jesně Svazek: 10 Strana: 0114
Jesně, jestně, f. ? ferculum. Rozk. R 90., P. 1711. (MS. ). Dle Gb. Slov. = nějaké jídlo.

95250   Jesniti Svazek: 1 Strana: 0623
Jesniti, zastr. = jasniti. Aqu.

95251   Jespa Svazek: 1 Strana: 0623
Jespa, y, f., místo u řeky, kde voda při- hazuje, Anspühlung; Schutter. Us.

95252   Jespa Svazek: 10 Strana: 0596
Jespa, y, f. V jespě vyklestek si činiti prokleštěním. 1492. Arch. XXII. 40.

95253   Jespák Svazek: 1 Strana: 0623
Jespák, a, m., tringa, pták slukovitý na jespách bývající, Sandläufer. Us.

95254   Jespák Svazek: 7 Strana: 1283
Jespák. Cf. Brm. II. 3. 305.—313.

95255   Jespák Svazek: 9 Strana: 0096
Jespák, pták. Vz Ott. XIII. 281., Šír IV. 82.

95256   Jespí Svazek: 7 Strana: 1283
Jespí, n.= místo v řece, kde voda při- hazuje. Wtr. Obr. II. 531.

95257   Jespiti Svazek: 10 Strana: 0114
Jespiti = nanášeti. — co: zemi, písek. Vz Gb. Slov.

95258   Jespový Svazek: 1 Strana: 0623
Jespový, Schutter-.

95259   Jest Svazek: 1 Strana: 0623
Jest, je, v minulém čase se vynechává. Napsal (jest) psaní. On tam (jest) dohodil. Vz Časoslovo, Býti. — Jest viděti hora, šp. Vz Infinitiv.

95260   Jesť Svazek: 9 Strana: 0096
Jesť = jísti; ne: jiesť. Dle Czambela. Zát. Př. (vzadu v opravách).

95261   Jestbor, a, m., os Svazek: 6 Strana: 0513
Jestbor, a, m., os. jm. D. ol. 1. 41., 49.

95262   Jestbořice Svazek: 6 Strana: 0513
Jestbořice, dle Budějovice, Jezboritz, ves u Pardubic. Sdl. Hr. I. 254.

95263   Jestčta Svazek: 6 Strana: 0513
Jestčta, y, m., os. jm. Pal. Rdh. 1. 121.

95264   Jestě Svazek: 10 Strana: 0114
Jestě, essentialiter. Mš. Slov.

95265   Jestem-ství, jestenství Svazek: 1 Strana: 0623
Jestem-ství, jestenství, -stvo, a, n., je- stestvo (Presl) = jestnosť, das Wesen. Scip.

95266   Jestětice Svazek: 6 Strana: 0513
Jestětice, dle Budějovice, Jeschtietitz, ves u Rychnova. Blk. Kfsk. 885., Sdl. Hr. I. 230., II. 277.

95267   Jesti Svazek: 1 Strana: 0623
Jesti = jest. Vz Býti.

95268   Jésti Svazek: 1 Strana: 0623
Jésti, zastar. = jísti.

95269   Jestibky Svazek: 10 Strana: 0114
Jestibky, pole u Červ. Lhoty. Čas. mor, mus. III. 133.

95270   Jestinoše Svazek: 7 Strana: 1283
Jestinoše, e, m., dapifer, zastr. Bhm.

95271   Jestivo Svazek: 1 Strana: 0623
Jestivo, a, n., Stoff des Realen. Rk.

95272   Jestkovice Svazek: 1 Strana: 0623
Jestkovice, pl., dle Budějovice, ves v rak. Slez. S. N.

95273   Jestkovice Svazek: 6 Strana: 0513
Jestkovice = Jezdkovice.

95274   Jestli Svazek: 1 Strana: 0623
Jestli, jestliže; jestliž, jestliť, jestližeť. St. češt. užívá též futura a konditionalu tvaru těchto: bude-li že, byloliby že. Brt. Ht. v Sr. m. 78. vykládá jest-li a jest-li-že za skráceniny z: jest-li to (co), že. Jest-li to, že (co) mi dovolíš, přijdu k tobě = jestli (jestliže) mi dovolíš, přijdu k tobě. Cf. Zk. Skl. 468. — Jestli, mor. jesli, esli a lesi (lesi já ťa nedostanu. Sš. 320. ) i lesti (lesti ťa hlava bolí. Sš. 605. ). Gb. Hl. 124. Místo jestliže stává vypuštěním spojky že pouhé: jestli. Zk. Skl. 470. Jest-li v přímých otázkách = lat. estne, D., Jg. Jestli živ otec váš? Br. Jestli možno? — V nepřímých otázkách = utrum, an, ob. Zeptej se, jestli je doma, jestli k nám přijde. Nemohlo rozeznáno býti, jestli v něm duše čili není. Jg. Spojka jestli, jestliže pojí se 1. s indikativem, a) když co podkládáme ukazujíce s větším důrazem ke skutečnosti. A jestliže již jest umřel, tobě jest pánem naším býti. Háj. Jestliže kde vody průtoku nemají, dmou se. Kom. Jestliže se neopatříš této noci, zítra zabit budeš. Br. — b) Když se čeho přísahajíce dovoláváme. Odříkám se cti, jestliže jsem to učinil. Svěd. — 2. S konditionalem. Jestliže by co je-
dovatého pili, nikoli jim neuškodí. Br. Ne-
pokládať Bůh svému lidu za zlou věc, jestliže
by kteří před nepřítelem utekli. Br. Vz více
příkladů v Zk. Skl. 469. Cf. také Ht. Sr.
ml. 78. — Pozn. 1. Vedlé jestli, jestliže uží-
váme -li. Vz -li. — Pozn. 2. Místo jestli,
jestliže klademe často chybně: pakli. Pakli
užíváme jen v druhé podmiňovací větě ozna-
čující opak první. Zk. v Skl. 469. píše o této
věci takto: Když se dvě věty podmiňovací
proti sobě kladou, vynáší se druhá spojkou
pakli, řídčeji spojkou jestliže pak, něm. wenn
aber, lat. sin, sin autem. Mluvil-li jsem zle,
svědectví vydej o zlém, pakli dobře, proč
mne tepeš? Br. Vz tam více příkladův.

95275   Jestli Svazek: 1 Strana: 0623
Jestli umřeš (Umřeš-li), pochováme tě, pakli neumřeš, nepochováme tě. Us. Špatně tedy: Pakli budeš střídmě živ, budeš zdráv m. Jestliže střídmě živ budeš neb Budeš-li střídmě živ. Vz Pakli. — Pozn. 3. Když se v druhé větě podmínka zprosta zapře, klade se: pakli nic, pakli ne. Bude-li tu který syn pokoje, odpočineť na něm pokoj váš; pakli nic, k vám se navrátí. Br. — Pozn. 4. Při spojkách: -li, jestli, jestliže ne- klademe ve větách hlavních žádné spojky souvztažné, jako se to v němčině děje, kde Hlavní věta počíná obyčejně od spojky so; když však v češtině souvztažné spojky po- třebí, klade se: tedy, tehdy, tu, avšak nikdy:: tak, jehož se v obecné mluvě po německu velmi zhusta užívá. Nepůjdeš-li se mnou, tak se budu hněvati šp. m. budu se hně- vati n. tehdy budu se hněvati. Vz Zk. Skl. 469. —470., Brs. 122., 173.

95276   Jestli Svazek: 7 Strana: 1283
Jestli. Cf. Gb. Ml. I. 183.

95277   Jestli Svazek: 8 Strana: 0138
Jestli. Cf. Brs. 3. vyd.

95278   Jestli Svazek: 9 Strana: 0096
Jestli. Bodejť, čekat až esli! Hoř. 84. J. s významem příslovečným na Cisařovsku. Vz Mrc. 1900. 347.

95279   Jestli Svazek: 10 Strana: 0114
Jestli, jestliže, -li ve spisovné řeči Pala- ckého. Vz Mtc. 1901. 377. Jestli, sr.: esi, esli, ešli, lesi, lesti.

95280   Jestli Svazek: 10 Strana: 0596
Jestli v podřečí polnickém: esi, esli, jesi, jesli, nejčastěji: esi. Vz Hoš. Pol. I. 113.

95281   Jestli. N Svazek: 6 Strana: 0513
Jestli. Na Val. eli, na Slov. a Mor. také leslli. Brt. V přímých otázkách Jestli to slovo vaše? Dal. 104. — Cf. Brt. S. 3. vd. 131., List. filol. IV. 309.

95282   Jestliže Svazek: 8 Strana: 0138
Jestliže. J. uznáno bude, že by v čem scesten byl. Arch. XII. 350. J-by po prvé klesl = klésku učinil. Půh. III. 575.

95283   Jestník Svazek: 7 Strana: 1283
Jestník, u, m., geculentum, zastr. Rozk., Pršp. 49. 48.

95284   Jestnosť Svazek: 6 Strana: 0513
Jestnosť. Lenz. Anthr. 242., Ztk.

95285   Jestnosť, jistnosť Svazek: 1 Strana: 0624
Jestnosť, jistnosť, i, f., pol. = bytnosť, jsoucnosť. Das Dasein, die Existenz.

95286   Jestný Svazek: 6 Strana: 0513
Jestný = jedlý. Slov. Bern.

95287   Jestný, jistný Svazek: 1 Strana: 0624
Jestný, jistný, pol. = bytný, jsoucí, existi- rend. L.

95288   Jestojska Svazek: 1 Strana: 0624
Jestojska, y, f., krmě, Speise. Žalt. vit.

95289   Jestojska Svazek: 6 Strana: 0513
Jestojska = esca. Ž. wit. 77. 30. V žalt. poděbrad.: krmie.

95290   Jestojska Svazek: 8 Strana: 0138
Jestojska, esca, pokrm. Neboť duše více platí než j. Ev. seit. 35. Mat. 6. 25. (Mnč.).

95291   Jestojský Svazek: 1 Strana: 0624
Jestojský, zastr., essentialis. Pass.

95292   Jestojsky Svazek: 6 Strana: 0513
Jestojsky, realiter. Bž. 216.

95293   Jestojsky Svazek: 9 Strana: 0096
Jestojsky umřel. Rozb. III. 732., 732.

95294   Jestojství Svazek: 1 Strana: 0624
Jestojství, n., zastr. = jestosť, die Wesen- heit, das Wesen.

95295   Jestojství Svazek: 9 Strana: 0096
Jestojství, n. Tvá duše me j. uzři. Rozb III 731.

95296   Jestosť Svazek: 1 Strana: 0624
Jestosť, i, f., zastr., bytnosť, když co jest, das Dasein; 2. to, co jest, das Wesen. Scip.

95297   Jestosť Svazek: 6 Strana: 0513
Jestosť. Bůh sám v sobě v své jestosti n. bytnosti ohrazuje všech dobrostí svrcho- vánie. BO.

95298   Jestota Svazek: 1 Strana: 0624
Jestota, y, f., das Wesen, zastr. Krok., Mark., Mus.

95299   Jestota Svazek: 6 Strana: 0513
Jestota = entitas, existentia, realitas, bytí. Dk., Psp. J., das reale Sein. Pal. Rdh. I. 338. J. boží. Hlv. — J. = ens, bytost, tö ov. Dk. Aesth. 407., Dch., Hlv. J. ide- alní, věcná, mravní. Psp. Poznání j-ty. Sš.

95300   Jestota Svazek: 9 Strana: 0096
Jestota, y, f. U Pal. někdy = obsah jinde das reale Sein. Pal. Pam. 412.

95301   Jestota Svazek: 10 Strana: 0114
Jestota, y, f. = jistota. Branšovice. Kub. List. fil. 1902. 248.

95302   Jestotnosť Svazek: 1 Strana: 0624
Jestotnosť, i, f., die Realität. Rk.

95303   Jestotný Svazek: 1 Strana: 0624
Jestotný, jistotu mající, wesentlich. — J. znak, potah. Mark., Krok. — J., což v pravdě jest, wirklich seiend, real. J. byt, moc. Mus. Jg.

95304   Jestování Svazek: 6 Strana: 0513
Jestování = existování, existence. Pán sobě vyšší bytosť a nadčasé ji připisoval. Sš. J. 144.

95305   Jestovati Svazek: 6 Strana: 0513
Jestovati, existiren. Hlv. Vz Vtomnosť. Židokřesťanství bude chtíti podlé pohano- kresťanství j. Sš. Sk. 175.

95306   Jestovky Svazek: 7 Strana: 1283
Jestovky, morfea, nemoc. Pršp. 62. 10. Rj.: jostovky.

95307   Jestřáb Svazek: 1 Strana: 0624
Jestřáb, a, m. (zastar. jastřáb), jestřábek, bka, něm. Habicht, lat. accipiter, dle S. N. slove astur palumbarius. Vz Gb. III. 64. J. pěnikavý, černý, peřestý, křepelčí, císařský. V. Fičí j. v oblacích. Jel. Před j-bem se krýti. Us. Utrhnouti se na chudé jako j. na kuře. Ctib. Běda té slepici, na kteréž se j. učí (o nových lékařích). Mus. Na co starý j. chodí, tím se lovem baví mladí. L. — Jg.

95308   Jestřáb Svazek: 6 Strana: 0513
Jestřáb. Jastřáb; BO., mor. Dšk. Koř. jad -|- reb? = koroptev. Bž 49. Cf. Šrc. 51., Sdl. Hr. III. 12., Kram. Slov., List. filol. VIII. 23., Mkl. Etym. 101. J. černo- hlavý, astur atricapillus; zpěvný, melierax musicus; j. gabar, melierax gabar; kobyl- kový, m. polyzonus. Frč. 363.,Brm. II. 624., 633., 634., 642., 643., S. N., Schd. II. 458. Strany přísloví vz Vrána. — J., Jasters- dorf, ves u Fulneka.

95309   Jestřáb Svazek: 7 Strana: 1283
Jestřáb. Cf. Slepinář (2. dod.). Mách. 9.

95310   Jestřáb Svazek: 8 Strana: 0138
Jestřáb, přehlasov. tvar. Gb. H. ml. I. 97. O pův. slova vz ib. 108., Čern. Př. 53.

95311   Jestřáb Svazek: 9 Strana: 0096
Jestřáb = slepičák, slepináŕ, holubář, po- chop. Vz Ott. XIII 282., Šír I. 61.

95312   Jestřábatý Svazek: 1 Strana: 0624
Jestřábatý, habichtsartig. L.

95313   Jestřábě Svazek: 1 Strana: 0624
Jestřábě, ěte, jestřabátko, a, n., mladý jestřáb.

95314   Jestřábec Svazek: 1 Strana: 0624
Jestřábec, bce, m. = jestřábek, pták, vz Jestřáb. Kleiner Habicht. — J., rostlina, jestřabí bylina, das Habichtskraut. J. horní, bradavníkový, kosmáček, pochybný, myší ouško, podokolkový, klasový, zední, blatný, velkokvětý, baldaškovatý. L. — Jg.

95315   Jestřabec Svazek: 10 Strana: 0114
Jestřabec, bce, m., louky a rybník u La- viček. Čas. mor. mus. III. 133.

95316   Jestřábecký Svazek: 6 Strana: 0513
Jestřábecký Valent. 1713. Jg. H. 1. 2. vd. 574.

95317   Jestřábek Svazek: 1 Strana: 0624
Jestřábek, bka, m., malý jestřáb.

95318   Jestřábek Svazek: 8 Strana: 0138
Jestřábek, bka, m., vz Krahujec (3. dod.).

95319   Jestřábek Svazek: 9 Strana: 0096
Jestřábek, bku, m., pozemek. Hoř. 135.

95320   Jestřáběti Svazek: 1 Strana: 0624
Jestřáběti, 3. pl. -bějí, ěl, ění, zjestřáběti = jestřabí povahu přijímati, zum Habicht werden. Jg. Když sova zjestřábí, výše lítá než sokol (pán z nuzníka těžký). Jg. Vz Jestřábiti.

95321   Jestřabí Svazek: 1 Strana: 0624
Jestřabí, Habichts-. J. přirození, nos; by- lina, Habichtskraut. Jg.

95322   Jestřabí Svazek: 6 Strana: 0513
Jestřabí oči pomstvú sa svieta. Ht. Sl. ml. 236. — J., ves u Jilemnice. Sdl. Hr. V. 241.— 245., Rk. Sl.; Habicht, ves u Olo- mouce; Jestřaby, ves u Vel. Biteše, u Bru- mova, u Tišnova. - J. Mlýn u Luhačovic. PL.

95323   Jestřábí Svazek: 9 Strana: 0096
Jestřábí. J. koš (k lapání dravého ptactva). Vz Ott. XIII. 283.

95324   Jestřabice Svazek: 1 Strana: 0624
Jestřabice, f., ves u Kyjeva na Mor. Mřk.

95325   Jestřabice Svazek: 6 Strana: 0513
Jestřabice, dle Budějovice, Jestřabitz, ves u Koryčan.

95326   Jestřabice Svazek: 6 Strana: 0513
Jestřabice, e, f. = jestřabí samice. Brt. L. N. I. 220.

95327   Jestřabina Svazek: 1 Strana: 0624
Jestřabina, y, f., jestřabí bylina, das Pestilenzkraut, Ziegenkraut. V.

95328   Jestřabina Svazek: 6 Strana: 0513
Jestřabina = štědřenec obecný, galega officinalis. Mllr. 49., 75., Rstp. 371., Rr. Sb., FB. 104., Čl. Kv. 384., Slb. 526., S. N.

95329   Jestřábiti Svazek: 1 Strana: 0624
Jestřábiti = jestřábem činiti, zum Habicht machen. — se = jestřáběti. Když se vrána zjestřábí, hleďte se ptáci (když chudý moci dostane, neumí jí než k tyranství užívati). Ros. — Jg.

95330   Jestřábiti se Svazek: 6 Strana: 0513
Jestřábiti se = zdvíhati se. Vlasy se mu jestřábí. Us. Tč.

95331   Jestřábnice Svazek: 6 Strana: 0513
Jestřábnice, e, f., pes accipitris, rostl. Byl.

95332   Jestřábník Svazek: 1 Strana: 0624
Jestřábník, a, m., myslivec honící je- střábem. Šp. — J., u, m. = jestřabina. Rostl.

95333   Jestřábník Svazek: 6 Strana: 0513
Jestřábník, u, m., hieracium, das Habichts- kraut, rostl. J. chlupácek, h. pilosella; zední, h. murosum. Rstp. 958. Cf. Kk 163., Schd. II. 281., FB. 38., Slb. 456., Čl. Kv. 171., Rosc. 130., S. N., Mllr. 54.

95334   Jestřábník Svazek: 8 Strana: 0138
Jestřábník, hieracium. Cf. Ott. XI. 274.

95335   Jestřábovec Svazek: 1 Strana: 0624
Jestřábovec, vce, m., der Habichtsstein. Rk. —

95336   Jestřábovitý Svazek: 6 Strana: 0513
Jestřábovitý, habichtsartig.

95337   Jestřábový Svazek: 1 Strana: 0624
Jestřábový = jestřabí. J. péro. Habichts-. Jg —

95338   Jestřábový Svazek: 6 Strana: 0513
Jestřábový. Sokolové oči, jestřábové peří, každá panna blázen, co pacholkům věří. Sš. P. 307. 400

95339   Jestřábsko Svazek: 9 Strana: 0096
Jestřábsko, ?, ?., míst. jm. u Hošťálkové na Mor. Vck.

95340   Jestřábský Svazek: 6 Strana: 0514
Jestřábský, vz Poustevník, Jir. Ruk. I. 318. -- J. Val Bern., nar. 1630., kněz. Vz Jir. Ruk. I. 318.

95341   Jestřabský Svazek: 7 Strana: 1283
Jestřabský Valent. Bern. Cf. Mus. 1889. 373. nn., Obz. 1890.

95342   Jestřábský Svazek: 9 Strana: 0096
Jestřábský Val, spis., 1630—1719. Vz Ott. XIII. 284

95343   Jestřabský Svazek: 10 Strana: 0115
Jestřabský, slez. spis. poč. XVIII. stol. Vyhl. I. 35.

95344   Jestřebec Svazek: 1 Strana: 0624
Jestřebec, bce, m., jm. místní. Mus.

95345   Jestřebí Svazek: 1 Strana: 0624
Jestřebí, n. Jastersdorf, v Přerovsku na Mor. Vz Gb. Hl. G4. — J., Habichtsstein, Hab- stein, mě. v Litoměřicku.

95346   Jestřebí Svazek: 6 Strana: 0514
Jestřebí, n., ves u Nov. Města n. Met., Habstein, městečko u Čes. Lípy; Hasslitz, ves v Jihlavsku; Jestřaby, ves u Velké Biteše; Jestřeby, ves u Blanska; J. Hrubé a Malé, Gross-, Klein-Jestřeby, vsi u Zá- břehu. — J. == Jestřabí, ves u Jilemnice. PL., Tk. I. 420., IV. 728.. VI. 349., Blk. Kfsk. 1328., Sdl. Hr. II. 277., IV. 105, V. 241.—246., S. N.

95347   Jestřebí Svazek: 10 Strana: 0115
Jestřebí, z jestřáb, Habicht-. Vz Gb. Slov.

95348   Jestřebí Svazek: 10 Strana: 0596
Jestřebí, n., jm. pole a louky. Hoš. Pol. I. 137.

95349   Jestřebice Svazek: 6 Strana: 0514
Jestřebice, die Budějovice, Jestřebitz, vsi u Dubé, u Bernardic a u Votic. Tk. III. 37., Blk. Kfsk. 1328., Rk. Sl.

95350   Jestřebnice Svazek: 6 Strana: 0514
Jestřebnice, les u Ledče. Pk.

95351   Jestřebov Svazek: 6 Strana: 0514
Jestřebov, a, m., Sperberdorf, ves u Be- rouna v Olom.

95352   Jestřibec Svazek: 6 Strana: 0514
Jestřibec, bce, m., pustá tvrz u Vys. Mýta. Tf. Odp. 289., Blk. Kfsk. 119., Sdl. Hr. I. 254.

95353   Jestřibice Svazek: 6 Strana: 0514
Jestřibice, ves v Tábor. Blk. Kfsk. 153.

95354   Jestřibský Svazek: 6 Strana: 0514
Jestřibský, os. jm. Vz Blk. Kfsk. 1328., 1466., Sdl. Hr. I. 254., V. 361.

95355   Jestva Svazek: 7 Strana: 1283
Jestva, y, f., species, zastr. Rozk., Pršp. 33. 91.

95356   Jeství Svazek: 6 Strana: 0514
Jeství, n., substantia. Z j. otcova uro- zen. Ž. wit. Athan. 226. b.

95357   Jestviska, y Svazek: 7 Strana: 1283
Jestviska, y, f., esca, zastr. Hank. Sb. 238.

95358   Jestvo Svazek: 1 Strana: 0624
Jestvo, a, n. = jestosť, das Wesen, das Seiende.

95359   Jestvo Svazek: 6 Strana: 0514
Jestvo, a, n., substantia. Z. wit. Athan. 227. a., Mkl. Etym. 105.

95360   Jestvování Svazek: 6 Strana: 0514
Jestvování, n., das Existiren. Ntr. VI. 355., Lipa- I. 164.

95361   Jestvovati Svazek: 6 Strana: 0514
Jestvovati, existiren, leben. Slov. Slo- venský národ jako j-val před dvěma tisíci let, tak j-vuje až do dnes. Ntr. VI. 358. Bezpečnosť bez sporiadaného práva j. ne- môže. Lipa I. 159. (Tam) večné svetlo jest- vuje. Dbš. Úv. 41. Aby samo sebou j-valo. Koll. III. 261. Místo toho často: trvati. Len tak bez krála trvajú. Slov. pov. 323 Len trvali ako mohli. lb. 338.

95362   Jesú Svazek: 6 Strana: 0514
Jesú = jsou, es sind vorhanden o. vor- räthig, jinak: sú na Slov. Najlacnejšie je vtedy, keď jesú peniaze. Slov. Zátur.

95363   Jesu Krist Svazek: 10 Strana: 0115
Jesu Krist, a, m. Vz Gb. Slov.

95364   Jesuita Svazek: 1 Strana: 0624
Jesuita, y, m., pl.: Jesuité, ův. Der Jesuit. — Jesuitism-us, u, m., z lat. Vz více v S. N. IV. 251. Vz Jezuita.

95365   Jesuita Svazek: 8 Strana: 0138
Jesuita. Nadávky: jezevec, ježivit, ježek, ježíšenec, jesuiter. Vz tato slova. J-té přišli do Prahy r. 1556. Wtr. Živ. c. I. 136.

95366   Jesuitar Svazek: 8 Strana: 0138
Jesuitar. Světz. 1895. 3.

95367   Jesuitć Svazek: 6 Strana: 0514
Jesuitć. Vz Blk. Kfsk. 1328., 1466., Sdl. Hr. II. 277., Kram. Slov., Rk. Sl. J. na gymnasiu akademickém v Praze. Zl. Jg. 12.-13., 151.

95368   Jesuité Svazek: 9 Strana: 0096
Jesuité. Vz Ott. XIII. 285. nn. Vlč. Lit. II. 1. 14. -22.

95369   Jesuiterové Svazek: 8 Strana: 0138
Jesuiterové = jesuité. 1558. Wtr. Živ. c. I. 149.

95370   Jesuitka Svazek: 8 Strana: 0138
Jesuitka, y, f. = řeholnice. Vz Wtr. Živ. c. 771.

95371   Jesuitský Svazek: 6 Strana: 0514
Jesuitský, Jesuiten-. J. knihovna, Mus. 1880. 113., sloh v stavit. Vz S. N

95372   Jesuitský Svazek: 9 Strana: 0441
Jesuitský. J. školy v XV. a XVI. stol. Vz Wtr. Part. 798.

95373   Jesukristova Svazek: 6 Strana: 0514
Jesukristova máti. Pass. mus. 370.

95374   Jesum Svazek: 6 Strana: 0514
Jesum = jesm, jsem, zastr. Bž. 36.

95375   Jesum Svazek: 7 Strana: 1283
Jesum = jsem, zastr. Hank. Sb. 204., 206.

95376   Jesus Kristus Svazek: 6 Strana: 0514
Jesus Kristus. Jm. Jesus, spojeno-li s Kristus, má ve všech pádech mimo nom. Jesu, tedy Jesu (Krista, Krista, Kriste, Kri- stem); ale raději užíváme: Ježíš Kristus. Bž. 113.

95377   Jesuskovati Svazek: 9 Strana: 0441
Jesuskovati = často uváděti jméno Ježíše, bědovati. Mtc. XXXI. č. 5. 105. a j. Sr. Na- jesuskovati se.

95378   Jesut Svazek: 6 Strana: 0514
Jesut =ješitno. Slov. Ssk.

95379   Jesutbořice Svazek: 6 Strana: 0514
Jesutbořice, míst. jm. Tk. V. 152.

95380   Jesutnosť Svazek: 1 Strana: 0624
Jesutnosť, zastar., nyní lépe: ješitnosť. Jg.

95381   Jesutný Svazek: 1 Strana: 0624
Jesutný = ješitný.

95382   Ješata, y, Ješek Svazek: 8 Strana: 0138
Ješata, y, Ješek, škn, Ješín, a, Ješina, y, m., vz předcház. Jan.

95383   Ješčba Svazek: 8 Strana: 0138
Ješčba, y, f., essontia, strč. Gb. H. ml. I. 372.

95384   Ješče Svazek: 1 Strana: 0624
Ješče = ještě. Kat.

95385   Ješče Svazek: 6 Strana: 0514
Ješče = ještě. Ž. wit. 36. 10. Cf. List, filol. 1878. 202.

95386   Ješče Svazek: 10 Strana: 0115
Ješče, ete, n. = mladý ježek, Vz Gb. Slov.

95387   Ješčech Svazek: 6 Strana: 0514
Ješčech = ještě jsem. J. se u matky ně- najedla chleba. Sš. P. 414.

95388   Ješčer Svazek: 6 Strana: 0514
Ješčer, a, m. = ještěr, draco. Z. wit. 103. 26. a j. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Ještěr, Listy filol. 1878. 202.

95389   Ješčerčí Svazek: 6 Strana: 0514
Ješčerčí plod. Hrad. 12. a.

95390   Ješčerka Svazek: 6 Strana: 0514
Ješčerka. Pass. 336.

95391   Ješčerový Svazek: 9 Strana: 0096
Ješčerový, draconis. Vz Ž. pod. Pat 159, Ještěrový.

95392   Ješčerův Svazek: 10 Strana: 0115
Ješčerův, týkající se ještěra. Vz Gb. Slov.

95393   Ješčeřice Svazek: 10 Strana: 0115
Ješčeřice, e, f. = ještěrka. Vz Gb. Slov.

95394   Ješčeřičí Svazek: 10 Strana: 0115
Ješčeřičí = ještěrčí. J. zárodek. List. fil. V. 202.

95395   Ješčeřičí Svazek: 10 Strana: 0596
Ješčeřičí, viperarum. J. zárodci. Pat. Zim. 2a. l6.

95396   Ješčí Svazek: 6 Strana: 0514
Ješčí = žravý. Slov. Ssk.

95397   Ješěeřičí Svazek: 6 Strana: 0514
Ješěeřičí zárodek. Čk.

95398   Ješek Svazek: 6 Strana: 0514
Ješek, ška, m. = Jašek, os. jm. Pal. Rdh. I. 121., Tk. I. 610., Tk. II. 537., IV. 111., V. 243. — J. = Jan. Pal. Rdh. II. 91.

95399   Ješek Svazek: 7 Strana: 1283
Ješek, ška, m., vz Jan (2. dod.). J. z Rož- ďalovic. Výb I. 1183.

95400   Ješetice Svazek: 6 Strana: 0514
Ješetice, dle Budějovice, Jeschetitz, ves u Votic. Blk. Kfsk. 238., Sdl. Hr. IV. 370.

95401   Ješík Svazek: 6 Strana: 0514
Ješík, a, m., os. jm. Arch. III. 490.

95402   Ješík Svazek: 7 Strana: 1283
Ješík, a, m.,vz Jan (2. dod ).

95403   Ješín Svazek: 6 Strana: 0514
Ješín, a, m., Jeschin, ves u Velvar. Tk. I. 87., III. 50., 51., Blk. Kfsk. 1328. — J. Pavel, nar. okolo r. 1590. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 32., Šb. Dj. ř. 2 vd. 253 , Jg. H. 1. 2. vd. 574., Jir. Ruk. I. 319., Hš. Dodatky (I. č. 50.) k Jg. H. 1., S. N., Rk. Sl.

95404   Ješín Svazek: 9 Strana: 0096
Ješín z Bezděze Pav., právn. ? spis. v 2. pol. XVI. stol. Vz Ott. XIII. 297.

95405   Ješina Svazek: 7 Strana: 1283
Ješina J. Cf. Bačk. Písm. I. 188.

95406   Ješina Svazek: 9 Strana: 0096
Ješina Jos., spis., 1824. —1889. Vz Ott. XIII. 297.

95407   Ješit Svazek: 1 Strana: 0624
Ješit, jesit, jesiut, zastr. = marný, bez výsledku, vergeblich, leer, eitel. V ješit — prázdno, marně, darmo, eitel, umsonst. Boha v jesit nejmenujte. St. skl. V ješut by chra- brosť, udatenstvie. Rkk.

95408   Ješiť Svazek: 6 Strana: 0514
Ješiť, i, f. = ješuť. Boha v ješiť (nadarmo) nejmenujte. Hr. ruk. 273. Vz Ješuť, Mkl. Etym. 5.

95409   Ješit Svazek: 9 Strana: 0441
Ješit. Jenž nevzal v ješit duše mé. Hod. XIV. stol. Mus. fil. VII. 90.

95410   Ješita Svazek: 8 Strana: 0138
Ješita, y, m. = ješitník, Dünkling, m. Sterz. I. 711. b.

95411   Ješita Svazek: 9 Strana: 0441
Ješita, y, f. Vrch. (Mus. 1890. 493. ).

95412   Ješitbor Svazek: 6 Strana: 0514
Ješitbor, a, m., os. jm. D. ol. I. 152. a j., Pal. Rdh. I. 121.

95413   Ješitboř Svazek: 6 Strana: 0514
Ješitboř, e, f., Schüttwa, ves u Ronš- perka.

95414   Ješitenství Svazek: 1 Strana: 0624
Ješitenství, n., ješitnosť, marnosť. Výb. I.

95415   Ješitenství Svazek: 6 Strana: 0514
Ješitenství. Výb. I. 348., 293., 340. J. toho světa. Žvt. otc. 56. a, Z toho j. ho tresk- tal. Pass. mus. 384. Kdež jest mnoho snóv, tudiež mnoho j. BO. Vz Ješutenství.

95416   Ješitenství Svazek: 8 Strana: 0138
Ješitenství. Slovo to má již Bl. za za- staralé. Bl. Gr. 102.

95417   Ješitně Svazek: 6 Strana: 0514
Ješitně = marně. J. sílu svú jsem ztrá- vil. BO. Vz Ješutně.

95418   Ješitněti Svazek: 1 Strana: 0624
Ješitněti, ěl, ění = marněti, eitel werden. Jg. —

95419   Ješitněti Svazek: 6 Strana: 0514
Ješitněti. Tedy veškery ostatní mohut- nosti ješitněji. Sš. II. 119.

95420   Ješitník Svazek: 7 Strana: 1283
Ješitník, a, m. = člověk ješitný. Us. Rgl.

95421   Ješitniti Svazek: 1 Strana: 0624
Ješitniti, eitel machen. Jg.

95422   Ješitno Svazek: 1 Strana: 0624
Ješitno, ješitně = darmo, vergeblich. Tu sien ješutno v Tatary teče. Rkk. Jar. 83. Vsak se vsě jesiutně děje. St. skl. Jesiutně Boha vzývati. St. skl.

95423   Ješitnosť Svazek: 1 Strana: 0624
Ješitnosť, i, f., ješitenství = marnosť, prázdnosť, lat. vanitas, něm. Eitelkeit. Kde jest mnoho snů, tu jest mnoho ješitenstvie. Leg. Biskup ho často z ješitenstvie trestal. Pass.

95424   Ješitnost Svazek: 6 Strana: 0514
Ješitnost doprovází krásu jako stín světlo. Us. Zeyer. Vz Ješutnosť.

95425   Ješitnost Svazek: 9 Strana: 0441
Ješitnost'. XIV. stol. Mus. fil. VII. 94.

95426   Ješitný Svazek: 1 Strana: 0624
Ješitný (strč. ješiutný) z jašiťsa = blázněti. — J. = marný, daremný, eitel. J. člověk, zámysl, slovo, muž, chvála, smích, vášně, srdce. Leg., Hus., Tkadl. Světské, ješitné chvály hledá. Leg. O ješitných věcech mluviti. Leg., Hus. V tělesné kráse slovutná a ve všech svých mravích ješitná. Leg. — J. = prázdný, leer. Bohaté pustil j-né. Hod. sv. Mář. —

95427   Ješitný Svazek: 6 Strana: 0514
Ješitný. Bž. 17., Mkl. Etym. 5. J. chvála, Pass. mus. 281., 451., 384., ZN., oltář (sacri- legum), BO.. věc. Bj. Nespravedlný jsi a všech svých činuov j-ný. Pass. 667. Vz Ješutný.

95428   Ješiut Svazek: 1 Strana: 0624
Ješiut (v ješut), na zmar. Jir. Vz Ješit.

95429   Ješiutně Svazek: 8 Strana: 0138
Ješiutně = ješitně. List. fil. 1895. 105.

95430   Ješkov Svazek: 6 Strana: 0514
Ješkov, a, m., Jeschkesdorf, ves u Ka- plice.

95431   Ješkovice Svazek: 6 Strana: 0514
Ješkovice, dle Budějovice, Jäschkowitz, ves u Opavy; Jeschkowitz, vsi u Častolo- vic, Blk. Kfsk. 51., a u Víškova. PL., D. ol. III. 3.

95432   Ješna Svazek: 6 Strana: 0514
Ješna, y, m., os. jm. Tk. VI. 84.

95433   Ješně, ě Svazek: 7 Strana: 1283
Ješně, ě, f., farculum, zastr. Rozk.

95434   Ješov Svazek: 1 Strana: 0624
Ješov, a, m., místo v Olomoučtě, Alttisch. Mus.

95435   Ješov Svazek: 6 Strana: 0514
Ješov, a, m., Jeschow, ves u Litovle.

95436   Ješovice Svazek: 6 Strana: 0514
Ješovice, dle Budějovice, Jaispitz, mě. ve Znojemsku; Jeschowitz, ves u Štětí. Blk. Kfsk. 240.

95437   Ještě Svazek: 1 Strana: 0624
Ještě, v obec. mluvě eště, na Slov. ešče. Vz J. — J. = posud, posavad, až posavad. Dnes j. živ. Ještě nepřišel. Cos j. tu? V. Vymlouvá se, an ho j. neviní. Nevýskej, ještěs nepřeskočil. Ještě mu brky nedorostly a už chce létati. Neví j., kam pěnkava nosem sedá. Skončils? J. ne. Us. — J. = již, schon. Jakob j. v životě matky od Boha milovaný. L. — J. = znamená přidání, zmnožení, více, dále, nochmals, noch weiter, noch mehr, ferner noch. J. tím více se ho bál. Br. Nabral si ještě více synů a dcer. Br. J. něco přidali. D. U komp. = lat. etiam. Gajus doctus est, Titus etiam doctior, Titus ještě učenější. Kos. Jest j. větší než byl. — J. = nad to, k tomu ještě, anobrž, und noch dazu, oben drein, ja was noch mehr ist. J. k tomu. V. Aniž mají na tom dosti, ale že ještě mají za to. Br. Ty pak miluješ zkaziti město, a to ještě hlavní město v Israeli. Br.

95438   Ještě Svazek: 6 Strana: 0514
Ještě. Mkl. aL. 289., Etym. J. = posud. Ještě bych se nedivil, že . . . Sá. — J. = nad to atd. A ty se j. ptáš? Šml. Ba co ještě! Us. Šd. J. bych řekla, že . . . Št. Kn. š. 18. — J., noch. J. to ujde. Us. Pdl.

95439   Ještěd Svazek: 1 Strana: 0624
Ještěd, a, m., hora u Liberce, něm. Jeschken, Jeschkenberg. Vz více v S. N.

95440   Ještěd Svazek: 7 Strana: 1283
Ještěd. Cf. Ott. VI. 20. b.

95441   Ještěd Svazek: 9 Strana: 0096
Ještěd, a, m., Jesohengebirge, pohoří v sever. Čechách. Vz Ott. XIII. 297.

95442   Ještěnce Svazek: 6 Strana: 0515
Ještěnce == ještěrka. Us. Tkč.

95443   Ještěr Svazek: 1 Strana: 0624
Ještěr, a, m. (zastr. ješčer), die Eidechse. — Ještěři = 1. štítnatí, 2. šupinatí či praví, 3. kroužkovití, 4. veleještěři, 5. vodní, 6. lí- tající. S. N. — J., jedovatý, zlý had, die Natter, Otter. V. — J. = drak, saň, Der Drache, Lindwurm — J. = nemoc koňská, myš, der Koller. Kůň má ještěra. D. — J., hadové koření, kuří noha, ďáblík, die Drachen- wurz. D., Jád. — J., znamení nebeské, der Scorpion. Troj. — Vz Plazi.

95444   Ještěr Svazek: 6 Strana: 0514
Ještěr. Cf. Listy filol. VIII. 25., Mkl. Etym. 81., 101., 425., gf. III. 561. Ještěři, saurii, die Echsen: 1. kroužkovití, amphis- baenidae: hadoještěřík ; 2. krátkojazyční, brevilinguia: a) slepýši, scincoidei: slepýš, scink; b) blavoři, ptychopleurae, blavor; 3. červojazyční, vermilingues: chamaeleon; 4. tlustojazyční, grassilingues a) agamy po- křovní, dendrophilae: drak létací, leguan; b) agamy pozemní, humivagae: ropušník; c) gekoni, ascalabotae: geko; 5. klanojazyční, fissilingues, a) ještěrky, lacertae: ještěrka; b) ameivy, ameivae : ameiva; c) varani, mo- nitores: varan. Vz Frč. 322.—327. Ještěr ozdobný, s. polydaedalus; kruhoocasý, zonu- rus, Gürtelechse; ryhoboký, zonurida, Seiten- falter; hrabavý či scink, scincoides, Wühl- echse; okružnatý, chlamydosaures Kingii, Krausenechse; trnorepý, uromastix, der Dorn- schwanz; rohohlavý, corythophanes, der Kan- tenkopf; přeslenatý, cyclurus, Wirtelschwanz; drsnohlavý, amblyrhinchinus, der Höcker- kopf; kroužkovitý, annulatus, die Ringel- echse. Brm. III. 160., 193., 194., 198., 218., 224., 237., 242., 244., 272. Cf. Schd. II. 481., 483., Kram. Slov , S. N. Vleče sa ako slepý jašter. Sb. sl. ps. I. 98. — J. = drak. Ve- liký j. (draco). BO. Hledí jako jašťur. Slez. Šd. — J. = peršan, peltram, artemisia dRacunculus, Rosttl. Vz Mllr. 17., násl.

95445   Ještěr Svazek: 8 Strana: 0138
Ještěr přehlás. z jaštěr, strč. ješčer. Vz Jaštěr, Gb. H. ml. I. '98.

95446   Ještěr Svazek: 9 Strana: 0096
Ještěr, a, m. Vz Ott. XIII. 298.

95447   Ještěrče Svazek: 1 Strana: 0625
Ještěrče, ete, n., ještírče, ještěrčátko, ještírčátko = mladý ještěr. Jel.

95448   Ještěrčí Svazek: 1 Strana: 0625
Ještěrčí, Eidechsen-, Ottern-. J. plemeno, Br., pokolení, D., žluč (jed), jed (Otterngift). V. — J. huba = zlá. Us. — Vz Ještěrka.

95449   Ještěrčí Svazek: 6 Strana: 0515
Ještěrčí pelyněk, artemisia dracunculus. Dlj. 29. Vz Ještěr (dod., konec).

95450   Ještěrčí Svazek: 9 Strana: 0096
Ještěrčí. J spolek proti rytířskému řádu německému. Vz Pal. Děj. IV. 1. 324.

95451   Ještěrka Svazek: 1 Strana: 0625
Ještěrka, y, f., ještěřice, die Eidechse. V Opav. jašťurka, což by přehlasovaně znělo: ještirka. Pk. J. obecná (zelená, sivá), vodní, živorodá, chlumní, tmavá, zelená. S. N. Ještěrky nejsou jedovaté. — J. = zmije, die Natter, Viper, v. J. jedovatá, vlaská (křeček). Jg. — J. == nevděčný, jedovatý jako zmije. Je- štěřice zrádná. Hlas. — J. jezerní, ryba. L. — J. = malé dělo. L.

95452   Ještěrka Svazek: 6 Strana: 0515
Ještěrka, vz Ještér. Na Zlinsku iščerka, Brt., na Slov. jašterica. Hdž. Čít. 182. Cf Šf. III. 561 J. obecná, lacerta agilis; ze- lená, 1. viridis; živorodá, zootoca vivipara, die Bergeidechse; pestrá, I. muralis, die Mauereidechse. Frč. 326., S. N., Brm. III. 177., 181., Schd. II. 481. J. vodní, scink. Byl. 15. stol. J. zrnitá, hatteria punctata, die Brückenechse; obojková, die Halsband-; perlová, 1. ocellata, Perl-; kornatá, helo- derma horridum, Eskorpion. Brm. III. 155., 172., 183., 190. Ani ma ta nedaj, kde sú dve sestrice. akoby's ma dala medzi jašte- rice. Sb. sl. ps. II. 1. 60. Od j-ky do po- stýlky, od hada k doktoru, od štíra do hrobu. Us. Kšť. J-ky vystříhají Člověka spícího před hadem ocáskem ho čmýrajíce. Mus. 1853. 489. Když mloci z vody vy- kukují a ještěrky do děr zalézají, čeká se déšť. Mor. Tč. J. maličká, ale má zuby ostré. Us. Bž. — J. = řemínek, jímž ko- ženky u kolenou se zavazují. U Domažl. Jrsk. — J. = malé čiperné děvče. Ty j-ko! Us. Olv. — J. = souhvězdí. Stč. Zem. 25.

95453   Ještěrka Svazek: 7 Strana: 1283
Ještěrka. Pověry o j-kách vz v Mtc. XVI. 89.

95454   Ještěrka Svazek: 9 Strana: 0096
Ještěrka. Vz Ott. XIII 300. J. v podání lidovém záp. Mor. Vz Mtc. 1897. 156. Je jako j. (děvče mající jazyk jako meč). Hoř. 123.; děvče čiperné. Us.

95455   Ještěrka Svazek: 10 Strana: 0115
Ještěrka, y, f. Její kousnuti má se za nebezpečné. Lid říká: Po ještěrce jako po ostré sekyrce. Kšť. Lid. 10.

95456   Ještěrkovitý Svazek: 1 Strana: 0625
Ještěrkovitý, eidechsenähnlich. Rk.

95457   Ještěrkový Svazek: 1 Strana: 0625
Ještěrkový, Eidechsen-.

95458   Ještěrný Svazek: 6 Strana: 0515
Ještěrný, Eidechsen-. J. shoule. Pl. I. 170.

95459   Ještěrobijce Svazek: 6 Strana: 0515
Ještěrobijce, e. m., der Drachentödter. NA. I. 21.

95460   Ještěroletoun Svazek: 8 Strana: 0552
Ještěroletoun, a, m., plaz. Am. Orb. 106. Také: křídloprsťák, pterodactylus. Ib. 77.

95461   Ještěronožec Svazek: 6 Strana: 0515
Ještěronožec, žce, m. = kdo má ještěří nohy.

95462   Ještěrorybka Svazek: 6 Strana: 0515
Ještěrorybka, y, f., elops, der Eidech senfisch. Šm.

95463   Ješterořep Svazek: 6 Strana: 0515
Ješterořep, u, m., saururus, der Eidech- senschwanz, rostl. J. nicí, s. cernuus. Rstp. 1456.

95464   Ještěrořepovitý Svazek: 6 Strana: 0515
Ještěrořepovitý. J. rostliny, saurureae: kalatka, ještěrořep, touleň. Rstp. 1455.

95465   Ještěrovitý Svazek: 1 Strana: 0625
Ještěrovitý, k ještěru podobný, eidechsen- artig. —

95466   Ještěrový Svazek: 1 Strana: 0625
Ještěrový, Eidechsen-, Vipern-, Drachen-. J. hlava, ocas. Troj.

95467   Ještěrový Svazek: 6 Strana: 0515
Ještěrový jazyk. BO.

95468   Ještěří Svazek: 1 Strana: 0625
Ještěří, Vipern-. J. jazyk. Jel.

95469   Ještěří Svazek: 6 Strana: 0515
Ještěří zrak, Kká., národ. ZN.

95470   Ještěřice Svazek: 1 Strana: 0625
Ještěřice, e, f. = ještěrka.

95471   Ještěřík Svazek: 10 Strana: 0115
Ještěřík, a, m Vz Ott. XX. 940.

95472   Ještěřisko Svazek: 6 Strana: 0515
Ještěřisko, a, n., abscheuliche Eidechse. Šm.

95473   Ještěřitý Svazek: 6 Strana: 0515
Ještěřitý, Eidechsen-. J. užovka, coluber saurita, die Eidechsennatter. Sl. les.

95474   Ještětice Svazek: 6 Strana: 0515
Ještětice, vz Jestětice.

95475   Ještětický Svazek: 6 Strana: 0515
Ještětický, ého, m., os. jm. Vz Blk. Kfsk. 1328.

95476   Ještírče Svazek: 1 Strana: 0625
Ještírče, ete, n. = ještěrce.

95477   Ješto Svazek: 1 Strana: 0625
Ješto. Vz Ježto.

95478   Ješto Svazek: 10 Strana: 0115
Ješto, vz Ježto.

95479   Ještoj Svazek: 9 Strana: 0096
Ještoj'= ješto jest. St. Bes. 19., 35. aj.

95480   Ješuť Svazek: 6 Strana: 0515
Ješuť, i, f. = ješiť, vanitas, vanum. V MV. nepravá glossa. Pa. Člověk j-ti podoben; Všecka j. Ž. wit. 143. 4.; 38. 6. V j-tech svých. Ž. wit. Deut. 21. Aby nejmenoval jméne jeho v j. Hrad. 118. b.

95481   Ješuta Svazek: 6 Strana: 0515
Ješuta, y, m., os. jm. Šd.

95482   Ješutenství Svazek: 6 Strana: 0515
Ješutenství, n., vanitas. Neuzře j. Ž. wit. 118. 37. — Pass. 384.

95483   Ješutně Svazek: 1 Strana: 0625
Ješutně, ješutno = marně. Rkk. 49. Vz Ješit, Ješitno.

95484   Ješutně Svazek: 6 Strana: 0515
Ješutně = marně. Ktož j. Boha vzývá. Hr. rk. 273. Vše se j. děje. Alx. í Ješutnosť. Vzdvihni kámen j-sti od tvého
j srdečka dveří. Hr. rk. 139. Pan Opatrný
klade do textu žádosť m.: kámen.

95485   Ješutnosť Svazek: 7 Strana: 1283
Ješutnosť, vanitas. Ž. kl. 4. 3., 30. 7.

95486   Ješutný Svazek: 6 Strana: 0515
Ješutný, vanus. V MV. nepravá glossa. Pa. J. chvály, Pass. 451., zdraví člověčí. Žk. 91. a. J-tni syni člověčí. Ž. wit. 61. 10.

95487   Ješutný Svazek: 7 Strana: 1283
Ješutný, vanus. Ž.Z. kl. 5. 10., 61. 10. a j.

95488   Jetaiba Svazek: 6 Strana: 0515
Jetaiba, y, f. = kurbaryl obecný, hyme- naea Courbaril, Rostl. Rstp. 461.

95489   Jetel Svazek: 1 Strana: 0625
Jetel, e, m., dětel, jetélek, jetýlek, tri- folium. Der Klee. J. m. dětel, j změkčeno z d. Vz Souhláska, Gb. Hl. 107. V již. Čech. jertel, vz r. J. višňový, nivný, prostřený, zvrhlý (bílý), plazivý, červenavý, nachový, rolní (šedivý), chlumní (žlutý, horský), pod- horní, křivolaký, luční n. brabantský (červený, paličkovatý), jahodnatý n. jahodový, švédský, zelený, Jg., Kh., Šp., bilý (koníček), brázděný, hlinožlutý, nitkovitý. Ihl. Zelený jako dětel (jako brčál). Pastva na jeteli. J. sekati, kositi, sušiti, síti, přehrabávati, kopiti, voziti, mlátiti, na půdu skládati. Jetelem krmiti. Kráva je- telem se nadula. J. dobrá píce. Us. — J. kyselý n. zaječí (modrohlávek), Sauerklee. D. — J. kozí (mlíčník), der Geisklee. Um. les. Širokolistý kozí d. Kozí dětel černý n. oby- čejný, chlupatý, křovatý. — J. matky boží, svaté Maří, kuří noha. — J. hořký. D., Reš.

95490   Jetel Svazek: 6 Strana: 0515
Jetel, jetelík. Mkl. Etym. 41. Na Polič- sku, v Plzeňsku: jetel, e, f. Kšá., Prk. Cf. Jatelina, Jetelina, Dětelina, Kuničina, Kun- čina, Ščudlovina, Ščudlek, Šcudlina (mor.). Dětel polní či kyselý n. zaječí = šťavel ky- selí), oxalis acetosella. Rstp. 262. J. kozí (čilimník, štědřenec), laburnum vulgare, der Bohnenbaum. Ib. 355. Luční j. (červený, paličkovatý, jetelina, sturek, koničina), tri- folium pratense, der Klee. Ib. 364. J. vodní (trojlistník, třílistník, j. horký, trojice vodní, trojan vodní, bobrek, vachta trojlistá), meny- anthes, der Bitterklee. Ib. 1082. J. žlutý, medicago lupulina; švédský, trifolium hy- bridum ; červený (štýrský), t. pratense; bílý, t. repens; růžový či nachový či letní, t. incarnatum; černý (šťavel), oxalis tropae- oloides. Us. Pdl., Sl. les., Rt., Dlj. 48. J. sečný, der Mähklee. Šp. — Cf. Slb. 542., Čl. 29., Čl. Kv. 380., Schd. II. 310., FB. 103., KP. III. 261., Sbtk. Rostl. 40., 270.— 273., Kk. 255., 177., Kram. Slov., Rosc. 131., 167., S. N., Mllr. 68., 75., 107.

95491   Jetel Svazek: 7 Strana: 1283
Jetel chmelový, kamenný, kosmatý, lu- skový, obrovský, růžkový, růžový. Rgl. Cf. Č Kn. š. 260. Pověry o něm vz v Mtc. XVI. 91. J. tří-, čtverlistý atd. co zamilova- ným znamená. Vz Mtc. 1892. 197.

95492   Jetel Svazek: 8 Strana: 0138
Jetel, strč. dětel, mor. jatel. Gb. H. ml. I. 105. — J. = datel strakapoun. Mtc. 1893. 303. Vz Datel (3. dod.).

95493   Jetel Svazek: 9 Strana: 0096
Jetel. Čtverolistý pro štěstí, petilistý děti jisty, šestilistý pro neštěstí. Hoř. 90.

95494   Jetel Svazek: 10 Strana: 0115
Jetel bílý či plazivý, červený či brabant- ský, nachový či růžový, zvrhlý či švédský. Vz Ott. XIX. 709. J. čtyřlistý — hoch jistý, pěti- děti, šesti- štěstí. Žel. Brod. Čes. 1. XIII. 28.

95495   Jetela Svazek: 10 Strana: 0596
Jetela, y, f. = dřevěná nádoba, do níž se slévá mléko nebo žinčica. Čes. 1. XV. 173.

95496   Jetelenka Svazek: 9 Strana: 0096
Jetelenka, y, f. J. ovčí = jetel plazivý. Mor. Mus. ol. III. 136.

95497   Jeteleť Svazek: 6 Strana: 0515
Jeteleť, i, f., der Kleeblattzug, Zierathen in Gestalt von Kleeblättern. Šm.

95498   Jetelice Svazek: 1 Strana: 0625
Jetelice, e, jetelička, y, f., keř, die Besen- pfrieme. Um. les.

95499   Jetelice Svazek: 6 Strana: 0515
Jetelice = vítečník, janofit, janovec me- tlatý, corema, der Besenginster. Rstp. 353.

95500   Jetelíček Svazek: 1 Strana: 0625
Jetelíček, vz Jetel.

95501   Jeteličný Svazek: 1 Strana: 0625
Jeteličný = jetelní. J. semeno. Um. les.

95502   Jetelík Svazek: 6 Strana: 0515
Jetelík, u, m., vz Jetel. J. housenkovitý, scorpirius vermiculatus. Dlj. 52.

95503   Jetelina Svazek: 1 Strana: 0625
Jetelina, dětelina, y, f., na Mor. jatelina, na Slov. ďatelina = jetel, der Klee. Hříbatům d-nu dávati. Ja. D-nu síti. Koll. Vz Jetel.

95504   Jetelina Svazek: 6 Strana: 0515
Jetelina černá, modrá. Slb. 525., 533. — Koll. Zp. I. 296. Vz Ďatalina, Čtverolisrá j. nalezená před Jiřím znamená štěstí. Kld. Vyšívání na jetelinku na Mor.

95505   Jetelina Svazek: 8 Strana: 0138
Jetelina, mor. jatelina, slov. ďatelina. Vz Gb. II. ml. I. 105.'

95506   Jetelinisko Svazek: 6 Strana: 0515
Jetelinisko, a, n. = jeteliště. Zlínsky. Brt.

95507   Jetelinka Svazek: 9 Strana: 0096
Jetelinka, ?, f. Červená (lesní) j. = čičo- rečka, rostl. Mor. Mus. ol. III. 136. — J. = národní tanec. Vz Ott. XIII. 301.

95508   Jetelinka, y Svazek: 7 Strana: 1283
Jetelinka, y, f. = mor. tanec. Vz Brt. N. p. I. 301.

95509   Jetelisko Svazek: 6 Strana: 0515
Jetelisko, a, n., das Kleefeld ; schlechter Klee. Šm,

95510   Jeteliště Svazek: 1 Strana: 0625
Jeteliště, děteliště, ě, jetelinisko, das Kleefeld. Puch.

95511   Jetelka Svazek: 9 Strana: 0096
Jetelka, y, f. = jm. kraví. Nár. sbor. III. 87.

95512   Jetelka Svazek: 10 Strana: 0596
Jetelka, y, f. = jetel. Čtyř-, pěti-, šesti- jetelka. Šum. Rgl.

95513   Jetelka, y, f Svazek: 6 Strana: 0515
Jetelka, y, f., sam. u Libně. — J. = jetel, der Klee. Rk.

95514   Jetelní Svazek: 1 Strana: 0625
Jetelní, -ný. J. seno, píce, Klee-. Zlob.

95515   Jetelnička Svazek: 9 Strana: 0096
Jetelnička, y, f. = pole s jetelem. Pur- karec. Kub. L. f. 1900. 359.

95516   Jetelnisko Svazek: 6 Strana: 0515
Jetelnisko, a, n. = jeteliště. Olom. Sd.

95517   Jetelotravný Svazek: 10 Strana: 0115
Jetelotravný. J. směska. Nár. list. 1903. č. 127. 5.

95518   Jetelování Svazek: 1 Strana: 0625
Jetelování, n., die Kleefütterung. Svob.

95519   Jetelováti Svazek: 1 Strana: 0625
Jetelováti, jetelem krmiti, mit Klee füttern. Us. -

95520   Jetelovina Svazek: 1 Strana: 0625
Jetelovina, y, f., jetelová sláma. Puch. Kleestroh.

95521   Jetelovitý Svazek: 1 Strana: 0625
Jetelovitý, kleeartig. Rostl.

95522   Jetelovitý Svazek: 10 Strana: 0115
Jetelovitý kříž. Vz Kol Her. I. 221.

95523   Jetelovka Svazek: 6 Strana: 0515
Jetelovka, y, f., euclidia. J. menší, větší, motýl. Kk. Mot. 247.

95524   Jetelovka Svazek: 9 Strana: 0096
Jetelovka, y, f., motýl. Vz Exl. 158.

95525   Jetelovna Svazek: 1 Strana: 0625
Jetelovna, y, f., Kleekammer. Rk.

95526   Jetelový Svazek: 1 Strana: 0625
Jetelový. J. list, semeno, sláma. Us. Klee-.

95527   Jetelový Svazek: 6 Strana: 0515
Jetelový. J. pastva. Sk. Cesta je zarůstlá travou j-vou, abych nemob za svou mjilou. Sš. P. 659.

95528   Jetěně Svazek: 6 Strana: 0515
Jetěně (Dětaň), Gödesin, ves v Žatecku. Blk. Kfsk. 86.

95529   Jetenovice Svazek: 6 Strana: 0515
Jetenovice, dle Budějovice, Jetenowitz, ves u Horažďovic.

95530   Jeter Svazek: 1 Strana: 0625
Jeter (děver, svak, svakr, švakr), bratr man- želův; manželka jeho: jetrva, jetřev. Pt. Schwager.

95531   Jeter. Kom Svazek: 6 Strana: 0515
Jeter. Kom. Orb.

95532   Jetětice Svazek: 6 Strana: 0515
Jetětice, dle Budějovice, Jetietiz, ves u Bernardic. Blk. Kfsk. 649., 650.

95533   Jetev Svazek: 1 Strana: 0625
Jetev, v obec. mluvě m. větev. Vz Větev.

95534   Jetev Svazek: 6 Strana: 0515
Jetev. Mkl. Etym. 387.

95535   Jetev Svazek: 7 Strana: 1283
Jetev, tve, f. = větev. Mkl. Etym. 387. b.

95536   Jetev Svazek: 8 Strana: 0138
Jetev = větev, v odsuto. Dšk. Jihč. I. 27.

95537   Jetev Svazek: 10 Strana: 0115
Jetev. Sr. Jetví

95538   Jeti Svazek: 1 Strana: 0625
Jeti. Přehlasovaný kmen jed z jad obje- vuje se jen ve tvarech kmene přítomného času: jed-u, -eš, -e, -eme, -ete, -ou; jeď, jeď-me, jeď-te; jed-a, -ouc a -ouce; ve tvarech
kmene inft. zaniká d vysouváním: je-ti, je-v,
je-1, je-to, někdy i je-no (zastr. ). Příčina toho
jest makavá, vezmeš-li do úvahy, že by infini-
tivné tvary dle jed tvořené tak zněly, jako
u bezsponového jím, totižto: jísti, jed, jed-1
a jed-e-no. Jen v obec. češt. slýcháme stále
infinitiv ject m. jes-t z jed-t a jís-t u jím. (Dle
Bž. m. jed-s-t; s vsuvné k odklizení nelibé
skupeniny dt; ds smísí se v c: ject. Slovenčina
místo slovesa toho užívá zvratných: niesť sa
(na koni) a viezť sa (vehi). Ht. Sr. m. 310.
Fut.: pojedu; ne: budu jeti. Sup. jet. O strčes.
časování vz Kt. 89. — J. = jeti na (ve) voze,
vozem, fahren; bráti se kam, sich begeben,
gehen, fahren, reisen; běžeti, rennen, laufen,
schnell gehen; jezditi, 3. pl. dí, jezdi, -dě
(íc), il, děn, ění; jezdívati = často jeti, oft
fahren, reiten; cestovati, reisen; rutschen,
wetzen; pojímati se, reiten; dle vůle s někým
nakládati, auf einem herumreiten. Jg. — abs.
Jeď. Us. Kam pak zase jedeš (běžíš)? Us.
Kdo maže, ten jede. Šp., Jd. Nemocný as
pojede (umře), wird abfahren. Dch. — co.
Jel jsem veliký kus cesty. Nt. — koho:
koně, šp. m. na koni. Také Brs. 95. a Ht.
v Bruse 278. tuto vazbu zamítají. — na čem.
Jeti na koni; Jeti na pěším, na apoštolském
(koni). V. Na lodi. Jg. Jede Janek na koníčku.
Prov. Jg. J. na voze. Alx. Na zlatém koníčku
do nebe jeti. Er. P. 5. Jezditi na brůně, na oslu,
na holi. D. Dievka na koni jezdieše. Dal. 8. Na
tom se ustavičně jezdí. V. Na hřbetě čím,
někomu na hřbetě jezditi = dle vůle s ním
nakládati. Vz Hřbet. — kam (do čeho, za
kým, na co, v co, proti komu, ke komu,
pro co). Jeti do ciziny, Jg., do Ríma. Dal.
Jeli mu do pole. Us. Ti svatí jezdili jsou
a to do Říma k otci svatému. Bart. Kr. 182.,
23. J. za bratrem. Jg. Koníčky do mlýna j.
Er. P. 290. Už do vojny jedeme. Er. P. 450. Na projíždku jeti. Jg. Jeti na koráb (na mizinu). V., na medvěda, na zástupy nepřátel (proti nim táhnouti), Us., na pravou, na levou ruku, Rf., na lov, Anth. I. 162., na picování, Let. 110., na korunovanie, do města na kvas. Let. II. 269. Zemané na svůj groš na vojnu jedú. Hos. 83. Pojedeme na hon do pole. Er. P. 480. Čarodějnice jezdí na lysou horu (na pometle, na ožehu). L. Purkrabí kdyžby na meze jeti měl, tehdy původ má poň přijeti. VI. zřízení 384. V bláto jeli. Us. Jeďte v hora. Er. P. 480. Z domu pro kořisť jeli. Alx. 1105. Jeti proti nepříteli, Vrat., proti vodě. Us. Patron jezdí po (= pro) sladkou vodu, po zboží. Pref. 50. Vz Po. Jezditi pro drahé koření. Jedu pro zboží do Prahy. Er. P. 28., 481. Jeti ku Praze. Us. Lékař k ne- mocným jezdí. Us. Vojáci jedou k horám. Er. J. k městu. Alx. 1102. — za čím. Vůz za vozem jede. Us. Za niem (jede) ves lud. Rkk. 36. — komu. Huba mu jede (rychle mluví). Jg. — kudy (po čem, čím, přes co, skrze co). J. po zemi, po vodě (plaviti). Us. Po břehu na koních jeli. Vrat. Po hrázi. Er. P. 330. Po kraji jezditi. J. tr. J. branou, Us., horami, Pref. -343., hájem. Sš. P. 543. Jezditi po cestách, Sš. P. 39., po loviech. Výb. I. 440. Jezditi po moři, V., po cizích krajinách, po světě. Har. Jeti polem, lesem, krajem. Us. Můj milý jede silnici bílou za jinou milou. Er. P. 192. J. mimo něčí dům, po stráni, podlé sousedovy zahrady. Us. Cestou přes pole j. V. Jezditi světem (cesto- vati), Hlas., starými cestami (vz Cesta). Plk. J. přes pole, V., přes les, přes kraj. Jg. Jeti skrze město. Jg. — po čem. Po hlase jel. Anth. I. 162. Dobytek po sobě jezdí (pojímá se). Us. Po někom jezditi (pomlou- vati ho). Ten po jednom pořád jezdí. Us. Panská láska po zajících jezdí. Jg. — jak (po čem, čím, v čem, oč, s čím). Stráže jedou po tlupách. Har. II. 252. Vesele po svém jede. St. skl. IV. 214. Jeti krokem, cvalem, tryskem. Šp. Můj milý jede od Prahy domů čtyřmi koníčky. Er. P. 101. Jeti poštou. Penězi, dary na někoho jeti (porušiti ho). Svědectvím tím na nás jede. L. Dobrým větrem rychle jsme jeli. Har. Jede svou hlavou (dělá po své hlavě). L. J. někam zlým úmyslem. Žer. Záp. II. 90. J. řadem, Har. II. 16., kradem, St. skl. V. 9., skokem k moři. Vrat. Cizími saněmi nejezdi. Č. V tisících jede. Vz Pyšný, Lb. J. v chumáči. Csk. V. mnoha koních jezdí. V. Jezditi o závod. Šp. Čtyřmi koňmi jezditi. Ml. Jezditi po zadku. Us. Po jednom jezditi. Rf. Jeti s velikou slávou, Chč. 305., s velikú pýchu. Kat. 215. — s kým, s čím. Jeti s vojskem. Us. S koňmi do pole j. Er. P. 432. J. někam se synem, Us., se sousedem, s vozem. Rk. Pojedeni pro ně s kočárem. Er. P. 422. — odkud. Jeli jsme právě od lesa. Aby nikdo ze země nejezdil na žoldy proti zemi. Pr. Vz Hody. — v čem: ve voze. Us. — proč. Z kratochvíle někam jeti. Us. Z něčího přikázání někam j. Kat. 214. — kdy. J. někam dnem i nocí (instr. času). Anth. I. 71. Po vyřízení všech věcí jel (lépe: vyřídiv, všecky věci). Vrat. — kam na jak dlouho: na týden. Č. — s inft. Protož spěšně král jel spokojiti těch věcí. Br. — se supin. Jel brodit koní. Šp. — aby. Jel do města, aby sestru navštívil. — s adv. Jel dále, zpět, pryč, jinam, zpátkem atd. Us.

95539   1. Jetí Svazek: 1 Strana: 0626
1. Jetí, n. — jízda, das Fahren, Reiten. — Us.

95540   2. Jetí Svazek: 1 Strana: 0626
2. Jetí, n. J. (zajetí) koně, člověka. Die Arrestirung, widerrechtliche Gefangennahme. Kn. Rož. — Gl. 82. Z jetie jeden póhon: právo pohoniti jako z plena. Kn. rož. 160.

95541   Jeti Svazek: 6 Strana: 0515
Jeti. O tvarech vz Bž. 209., List. filol. 1883. 112., 1878. 203., Mkl. Etym. 78. O tva- rech na Dolní Bečvě vz List. filol. 1887. 384. Slovesa tohoto také u Březové na Mor. nemají: Šiéł s vozom n. na voze. Vjézol sa na voze. Osv. 1884. 59. Brt. — abs. Jel, ani se neohledl. Us. Obrať a také pojedeš, umgekehrt ist auch gefahren. Dch. — na 400* čem. Lež jezdí na dluzích. Mour. — Cf. Sš. P. 531., 754. — za kým. Hořké bylo mé vzdychání, když jsem je vidíval jezdiť za ni. Sš. P. 396. — kam. Jedu orat za vodičku. Sš. P. 244. J. do cizích zemí, na západ slunce. Výb. II. 40., 43. A ona jela k němu na jeho hrad. Půh. II. 46. J. na koho, Dal. 74., v stráž. Pč. 27. By na lov jieno. Pil. 6. (Vz Listy filol. 1883. 113.). — kudy (odkud, kam). Jmá tú cěstú j. Dal. 23. Péro jezdí po papíře. Us. Hrts. Po vo- dách jezditi. BO. Předse dále cestou svou k Tachovu jeli. Anth. II. 372. Jel po roz- ličných zemiech na královské dvory. Výb. II. 40. Když jel cestú sám. Žk. 180. Když jel přes hory od Kroměříže. NB. Tč. 24. Mnohým nevěra sě zdieše, že Míšeňský u mále po zemi jezdieše. Dal. 169. Po něčem smyčcem j. Mj. — po čem (čím, kam). Jel po něm nožem (hnal se). Us. Jel po svých potřebách do Opavy. NB. Tč. 204. Moji lidé jeli po nich do Štitbořic chtějíce pannu zase vzíti. Půh. II. 291. Král jel po svém vojšče. Výb. II. 43. Jeho syn jezdil po služ- bách. NB. Tč. 33. Závisť po lidech jezdí. Sá. — jak. Jak zapřáhl, tak jede. Km. Jel pod plachtou, Mour., do kola. Ur. J. po svých (jíti pěšky). Us. Kčr., Mour. Jeďte s Bohem! Sš. P. 514. Zítra ráno jedechu pravú mocí k Praze; Oznámeno, aby žádný nejel na sněm pod milostí královskou. Let. 31., 381. Přes markrabino přikázánie jezdil do mého lesa; Slíbil mi cestu učiniti, aby moji lidé podlé toho mohli jezditi. Půh. II. 281., 310. Jezdil v poselství o tu bulu. Hus II. 113. Jezdiechu vši v jednom slúpě. Alx. V. v. 1260. Dle List. filol. 1885. 274. má se čísti: jež diechu. Jezdí za pacholka. Us. Brt. Se škodú tam jeli. Alx. V horku vez plášť s sebou, v dešti sám pojede (plášť). C. M. 253. — na čem jak daleko za kým. Štyry míle na kobyle za mnú jel. Sš. P. 643. — odkud kam. Aby věděli falešní ledi (lidé), že jedu od panenky. Sš. P. 276. Jel od svého úřadu k jeho súdóm. Půh. II. 78. — proč. Mají pro mne j. konima třiceti; Pojete! Pro keho?; Sv. Petr jede k nám na červený vejce. Sš. P. 423., 731., 773. Jel k němu na lékařstvie. NB. Tč 199. Jezdil ke mně pro obilí. NB. Tč. 68. Na služby ven jezdili z země. Exc. A hanbú nesmě k svým j. Dal. 43. — kdy. K městu jsem noci jel. Mcha. V puostě jel do Rakús. Let. 114. Na den ráno jeli jsme asi na míli vlaskou po rovině. Har. I. 104. — proti komu. Ty jezdíš pořád proti ní (slovy na ni míříš). Us. Proti někomu j. Dal. 73. — za kým. NB. TČ. 239. — se supin. Jeden jel s žalobníkem ohledávat těch vin. NB. Tč. 64.

95542   2 Jetí Svazek: 6 Strana: 0516
2 Jetí = zajímání a vězení člověka, též zajímání dobytka. O jetí koně, člověka. Kn. rož. čl. 209. Pobral mi mé peníze a jal mě bez Boha a bez práva a za to j. mosil sem dáti 150 hř. Půh. 1. 161. Pro tvé sv jetie tebe proši. Pravn. 957. Nedal nás v j. Ž. wit. 123. 6. (125. 1.). Cf. Zř. zem. Jir. 453., 691.

95543   Jeti Svazek: 7 Strana: 1283
Jeti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 103. Pojedeš-li pomalu, dojedeš. Us. By na lov jeno. Výb. I. 175. Nedala mu pokoje a s ním se jezdila (muchlala, tělesně obcovala). 1580. Wtr. K někomu j. o rozmluvenie věcí po- třebných. Arch. IX. 143., XII. 135. Jev do .. Půh. IV. 23.

95544   Jéti Svazek: 7 Strana: 1283
Jéti = jíti, jmouti, capere. Ž. kl. 105. 46.

95545   Jeti Svazek: 8 Strana: 0138
Jeti. O pův. slova cť. Gb. H. ml. I. 39., 42.

95546   Jěti Svazek: 9 Strana: 0096
Jěti, nč. jeti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 133. Jel, v jihozáp. Čech. jíl. Dšk. Vok. 19. Ten tam od dvou zlatek nepojede. Us. Císařov. Mtc. 1900. 143.

95547   Jéti Svazek: 9 Strana: 0096
Jéti = jíti, jmouti. Gb. H. ml. III. 2. 454.

95548   Jeti jak Svazek: 10 Strana: 0115
Jeti jak. Jel, jakoby vítr chtěl dohoniti. Tbz. VlII. 368. Sr. Mš. Slov.

95549   Jetie Svazek: 7 Strana: 1283
Jetie, n., captivitas. Ž kl. 34. 8. a j.

95550   Jetišov Svazek: 6 Strana: 0516
Jetišov, a, m., Jettischau, ves u Volyně. Blk. Kfsk. 877.

95551   Jetmar, a Svazek: 6 Strana: 0516
Jetmar, a, m., os. jm. Sd. — J. Jos., kněz a prof. Jg. H. 1. 2. vyd. 574. — J. (Blažek), mlýn u Soběslavě.

95552   Jetonice Svazek: 6 Strana: 0516
Jetonice, dle Budějovice, Jettonitz, ves u Čáslavě. Blk. Kfsk. 460.

95553   Jetrev Svazek: 1 Strana: 0626
Jetrev = jatrev.

95554   Jetrník Svazek: 1 Strana: 0626
Jetrník = jatrník.

95555   Jetrva Svazek: 1 Strana: 0626
Jetrva, vz Jeter.

95556   Jetřich Svazek: 1 Strana: 0626
Jetřich, Dětřich, a, Jetříšek, ška, m., Theodoricus; Dittrich. (Gl. ). Nejsi Jetřichem Berúnským, by z tebe oheň pálil a šel jako z výhně od kováře. Ctib.

95557   Jetřich Svazek: 10 Strana: 0596
Jetřich z Dětřich. Huj. Progr. 15.

95558   Jetřichov Svazek: 6 Strana: 0516
Jetřichov, a, m., Dittersdorf, ves u Un- čova. — J. = Jetřichova Ves (Jetřichoves) u Pacova. Sdl. Hr. I. 5.

95559   Jetřichova Svazek: 6 Strana: 0516
Jetřichova Ves, Dittersdorf, ves u Opa- tova v Litmš. Sdl. Hr. IV. 370.; Jetřicho- wetz, ves u Pacova. Blk. Kfsk. 557., Rk. Sl.

95560   Jetřichovice Svazek: 1 Strana: 0626
Jetřichovice, pl., dle Budějovice, ves se zámkem v Táborsku. Vz S. N.

95561   Jetřichovice Svazek: 6 Strana: 0516
Jetřichovice, dle Budějovice (od Je- třicha. Pal. Rdh. I. 134.), Jetřichowitz, ves u Sedlce; J. Prední a Zadní, Vorder-, Hinter-Dittersbach, vsi u České Kamenice. PL., Blk. Kfsk. 1328., Sdl. Hr. IV. 341., S. N., Rk. Sl.

95562   Jetřiš Svazek: 6 Strana: 0516
Jetřiš, e, m., os. jm. Žer. Záp. 15., 44., 230.

95563   Jetříše Svazek: 6 Strana: 0516
Jetříše. Sdl. Hr. IV. 174.

95564   Jetřiti Svazek: 1 Strana: 0626
Jetřiti = jitřiti.

95565   Jettmar Svazek: 9 Strana: 0096
Jettmar Jos., čes. chem., nar. 1855 Vz Ott. XIII. 302.

95566   Jetví Svazek: 10 Strana: 0115
Jetví, n. Věnec z dubového jetví. Praž. nov. 1818. 145. Sr. Lit. I. 850.

95567   Jetý Svazek: 8 Strana: 0138
Jetý. J. robota (opak pěší). Val. Brt. D. II. 361.

95568   Jetýlek Svazek: 1 Strana: 0626
Jetýlek, lépe: jetélek, vz Jetel. Jg.

95569   Jetýlek Svazek: 10 Strana: 0596
Jetýlek, lku. m. Hledání j-lků. Vz Čes. 1. XIV. 394.

95570   Jetýlkový Svazek: 6 Strana: 0516
Jetýlkový. J. sůl (kyselina) k odstranění inkoustových skvrn z prádla. Vz Kram. Slov.

95571   Jetýlkový Svazek: 10 Strana: 0115
Jetýlkový. J. krajky. Vz Krajka.

95572   Jetzlau Svazek: 1 Strana: 0626
Jetzlau, Jezlov u Jihlavy na Mor.

95573   Jeuišovice Svazek: 6 Strana: 0510
Jeuišovice, dle Budějovice, Jenschowtz, dvůr u Milevska; vsi u Vys. Mýta, u Ce- chtic a u Mělníka; Jentschowitz, ves u Tur- nova. PL., Arch. III. 490.. Tk. 1. 81 , III. 7., V. 43., Blk. Kfsk. 1328,' Sdl. Hr. I. 254., IV. 370, Rk. Sl.

95574   Jev Svazek: 1 Strana: 0626
Jev, dříve jav, u, m., jevo, n. = světlo, jasnosť, patrnost', Licht, Offenbarkeit. Aby vše mi bylo jevo, chtěl mne vésti. Koll. — Užívá se ho jen v těchto způsobech mluvení: v jev, na jev, na jevo, na jevu, na jevě = otevřeně, veřejně, patrně, jasně, klar. offen- bar, sichtbarlich. Potom rozmyslně v jev vyjde lev. Puch. Na jevo něco vynésti, dáti, vydati (na světlo, na den). Na jevo přijíti. D. Tajné věci na jevo (na světlo) vyjdou. Kom. To co pohřbeno, zase na jevo vyná- šeti. V. Na jevo nedáti (tajiti). V. Na jevo vyjíti, choditi, přijíti. D. Nyní vyšli (přišli, V. ) na jevo hříchové tvoji. Br. Věc vyjde na jevo. Něco v něčem na jevo staviti: zá- kony v knihách. Br. — Na jevě, na jevu, na jevo býti. Na jevě ukázána postava oku, ježto však nebyla vlastnie postava té věci. Št. Hřích tvůj na jevě jest. Štelc. Rozkoší svo- bodno na jevě užívati. V. Byl na jevě v tom dráždění sebe. Št. — Na jevě, na jevu, pro- tiva spaní. Což ve snách počal, na jevě do- konal. Živ. Karla IV. Ve sně-li toto čili na jevě mluvíš. Pass. 1009. — Leg., Háj., St. skl. — Na jevě = pod nebem. Ne pod stře- chou, ale na jevě. L.

95575   Jev Svazek: 6 Strana: 0516
Jev. Mkl. Etym. 101. J. přírodní, životní, Msr., miznoucí, j. ducha. Dk. Aesth. 86., 477. Vniterné jevy ducha. Msr. Něco na jev pronésti. Dch. J. duchový. Sš. J. 142. Až to přišlo do jeva. Us. Vk. — Počal mysliti, ve sně-li se tomu toto děje čili na jevě. Pass. mus. 366.

95576   Jev Svazek: 8 Strana: 0138
Jev. Na jevě. Gb. H. ml. I. 98.

95577   Jeva Svazek: 6 Strana: 0516
Jeva, y, f. = Eva. Val. Vck.

95578   Jevany Svazek: 6 Strana: 0516
Jevany, dle Dolany, Jewan, ves u Gern. Kostelce. Blk. Kfsk. 526.

95579   -jévať Svazek: 6 Strana: 0516
-jévať přípona sloves III. tř. = -ívati, -ávati: viďévať, seďévať, slyšévat, klečévať, hořévať. Na mor. Slov. Brt. D. 155.

95580   Jevdoška Svazek: 1 Strana: 0626
Jevdoška, y, f., pták slukovitý.

95581   Jevě Svazek: 6 Strana: 0516
Jevě, vz Javo.

95582   Jevellit Svazek: 6 Strana: 0516
Jevellit, u, m. = odrůda meteorového železa. Osv. V. 11.

95583   Jevellit Svazek: 7 Strana: 1283
Jevellit, u, m., meteorit. Osv. 1875. 11.

95584   Jevení Svazek: 6 Strana: 0516
Jevení se síly = silojev, die Kraítäusse- rung. Sl. les.

95585   Jevený Svazek: 6 Strana: 0516
Jevený; -en, a, o, bekannt gemacht, offen- bart. Brn.

95586   Jevičko Svazek: 1 Strana: 0626
Jevičko, a, n., místo v Brněnskú, Ge- witsch. Vz vice v S. N.

95587   Jevíčko Svazek: 6 Strana: 0516
Jevíčko, a, n., Gewitsch, mě. u Mor. Třebové. V J-čku vešlo se jen půl věže do města. Vz Sbtk. Krat. h. 168. — Tk. IV. 728., V. 243., Žer. Záp. I. 42., S. N., Rk. Sl.

95588   Jevidlo Svazek: 6 Strana: 0516
Jevidlo, der Schauplatz. J. povídky. Dk. Aesth. 424.

95589   Jevina Svazek: 6 Strana: 0516
Jevina z Roudnice, 1672.—1730. Jir. Ruk. 1. 319. — Fr. Vikt. J. Mus. 1873. 455.

95590   Jeviněves Svazek: 6 Strana: 0516
Jeviněves, vsi, f., Jeniowes, ves u Vel- trus.

95591   Jevisko Svazek: 1 Strana: 0626
Jevisko, a, m., Erscheinung.

95592   Jeviš, e Svazek: 6 Strana: 0516
Jeviš, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.

95593   Jevišovice Svazek: 1 Strana: 0626
Jevišovice, pl., dle Budějovice, Jaispitz u Znojma. Mus. Vz S. N.

95594   Jevišovice Svazek: 6 Strana: 0516
Jevišovice. Půh. II. 274., Tk. IV. 212., Tk. Ž. 7., Sdl. Hr. I. 27., II. 85., S. N.

95595   Jevišovka Svazek: 9 Strana: 0096
Jevišovka, y, f., přítok Dyje. Bdl. Mor. 11.

95596   Jeviště Svazek: 1 Strana: 0626
Jeviště, ě, n., místo, kde se co jeví. Der Schauplatz, die Bühne. J. v divadle, místo, na kterém herci hrají. Když spisovatel své obrazy na jeviště v život uvedené spatří. Mus. Něco na jeviště přivésti. Nz. Proměna na jevišti, Verwandlung auf der Bühne. Dch. Zcela nové a vkusné j. s mnohými dekora- cemi staví se již v místnostech Sokola u Bílé růže. Pokrok 1870. č. 51. (Zk. )

95597   Jeviště Svazek: 6 Strana: 0516
Jeviště dějin, dějinné, Lpř. Dj. I. 12., Dch., historické, Šmb., válečné. Dch. J. divad. řecké a řím. Vz Vlšk. 28., 29., 31., 32., 36.

95598   Jevišťovy Svazek: 10 Strana: 0115
Jevišťovy. J. dekorace, obraz. Nár. list. 1902.

95599   Jevitel Svazek: 1 Strana: 0626
Jevitel, e, m., der Offenbarer.

95600   Jevitelka Svazek: 1 Strana: 0626
Jevitelka, jevitelkyně, ě, f., die Offen- barerin.

95601   Jeviti Svazek: 1 Strana: 0626
Jeviti, 3. pl. -ví, jev, -vě (íc), il, ven, vení; jevíváti = jevným činiti, offenbaren, bekannt machen, ans Licht geben. Jg. — co: srdce, radu, Jg., radost'. — co, se kde (komu). Bůh se jim v mracích jevil. Jevil na sobě lásku pro přátely. — co kdy. Jevil při tom soustrasť. Jevil v tomto případě strach. — co kde čím. Jevil před ním vážnými slovy své naděje. — co proti komu. Jevil proti tomu nechuť. Us.

95602   Jeviti Svazek: 8 Strana: 0138
Jeviti přehlas. z javiti.

95603   Jeviti co Svazek: 6 Strana: 0516
Jeviti co: účastenství v něčem, náklon- nosť k něčemu, Us. Pdl., činnosť nějakou, změnu. Dch. — se. Jeví se toho potřeba. Us. — co, se kde. Nádhera j-la se v do- mech, v oděvu, při chrámech. Lpř. Dj. I. 29., 30. Ve výrazu obličeje jeho j-la se ne- dočkavosť. Šml. Spojivosť jeví se jen u velmi malé vzdálenosti částic. Mj. 12. Účinek ten jeví se na povrchu. Osv. I. 484 — se čím. Všecko tam se skutkem jeví. Čch. Bs. 62. Kristus jevil se člověkem i Bohem (ne: co Bůh). Brt. S. 3. vd. 64. a. — se (komu) jak. Ten plyn jeví se jim škodlivým. Kod. To jeví se účinkem jiného. MH. 4. Jméno Karla jeví se tu ve formě král. Jir. Svět v jiných barvách se mu jevil. Vrch. — od- kud. Jevíť se z celého způsobu zřetelně táž povaha básnického líčení. Jir. Anth. I. 32.

95604   Jevivo Svazek: 6 Strana: 0517
Jevivo, a, n., Stoff, worin sich etwas offenbart. Šm.

95605   Jevně Svazek: 1 Strana: 0626
Jevně, öffentlich. Méně škodí, kdo jevně škodí.

95606   Jevník Svazek: 10 Strana: 0115
Jevník, a, m., publicanus, zjevný hříšník. Jir. Rozpr. 50a. (Ev. ol. ).

95607   Jevnohříšník Svazek: 6 Strana: 0517
Jevnohříšník, a, m., öffentlicher Sünder. Šm.

95608   Jevnokvětý Svazek: 6 Strana: 0517
Jevnokvětý. J. rostliny.

95609   Jevnosnubec Svazek: 6 Strana: 0517
Jevnosnubec, bce, m. = jevnosnubná rostlina. Hg. 93.

95610   Jevnosnubný Svazek: 1 Strana: 0626
Jevnosnubný. J. rostliny, phanerogama, v nichž údy plodící na jeve jsou. Rostl.

95611   Jevnosnubný Svazek: 6 Strana: 0517
Jevnosnubný. J. rostliny. Cf. Čl. 172., Kk. 43., 68., Slb. XLII., Rosc. 2. 50., 85.

95612   Jevnosnubný Svazek: 9 Strana: 0096
Jevnosnubný. J. rostliny, phaneroga- meae. Vz Ott. XIII. 305.

95613   Jevnosnubstvo Svazek: 1 Strana: 0626
Jevnosnubstvo, a, n., phanerogamia. Rostl.

95614   Jevnosť Svazek: 1 Strana: 0626
Jevnosť, i, f., zjevenosf, veřejnosť, die Offenbarkeit. L.

95615   Jevnotkaný Svazek: 6 Strana: 0517
Jevnotkaný, klargesponnen. Šf. III. 623.

95616   Jevný Svazek: 1 Strana: 0626
Jevný, jeven, vna, vno; jevně, jevno = neskrytý, zjevný, patrný, öffentlich, bekannt, offenbar. Jevným býti. Jevná to věc. L. — J. = veřejný, öffentlich. J. místo, silnice, cesta, rada, večeře, osoba (v úřadu posta- vená), písař, list. Jg. — Šíje plná, prsy jevné, ruka bílá. L.

95617   Jevo Svazek: 1 Strana: 0626
Jevo, vz Jev.

95618   Jevo Svazek: 6 Strana: 0517
Jevo, cf. Javo.

95619   Jevoběh Svazek: 8 Strana: 0552
Jevoběh, u, m. Am. Orb. 32.

95620   Jevonásobný Svazek: 8 Strana: 0138
Jevonásobný, offenbar zusammengesetzt, Mark. (Krok 1896. 8.).

95621   Jevosloví Svazek: 6 Strana: 0517
Jevosloví, n. Dk. Aesth. 663., 95.

95622   Jevový Svazek: 8 Strana: 0138
Jevový. J. konsens. Mtc. 1895. 79.

95623   Jevozpyt Svazek: 1 Strana: 0626
Jevozpyt, u, m. (nové). J. lékařský, Sym- ptomatologie, Krankheitslehre. Rk.

95624   Jevy Svazek: 1 Strana: 0626
Jevy, zastr. = jevný. Ros.

95625   Jeweilig Svazek: 1 Strana: 0626
Jeweilig, něm. Kdož toho času jest neb bude. J. Taxe: sazba, která kdy bude. Der j. Hausbesitzer: ten, kdo dům kterého času má. Er. J., časem, čas po čase; počasný, pochvilný. Rk.

95626   1. Jez Svazek: 1 Strana: 0627
1. Jez, vz Jísti.

95627   2. Jez Svazek: 1 Strana: 0627
2. Jez, u, m., jezek, jízek, zku, m., na Slov. hať. Das Wehr, Wasserwehr. J. hrá- zový, třený, Jg,, mlýnský, Mühldamm, sru- bový, se vraty; se splavy, se vraty a sta- vidly; základní (vždy pod vodou stojící). Vys. S. N. IV. 266. Jezem vodu na mlýn hnáti. Us. Jez n. stav, kterým se voda nahání. Br. Jez bíti, vycejchovati, vysoko držeti, jez k cejchu srovnati, jez zvýšiti. Vys. Jezu po- výší-li kdo nad starý způsob, má jej zase zrušiti. Pr. — J. na úhoře (pletení přes řeku k zadržení ryb). L. Cf. Slup. Ein Fischwelir, eine Fischflechte. — Vz Stav a více v S. N.

95628   Jez Svazek: 6 Strana: 0517
Jez = hráz jdoucí na přič řekou, potokem, aby vodu nadržovala. Blř. Vz Kram. Slov., Mkl. Etym. 102., List. filol. VIII. 27. J. mlynný. Pil. a. J. záplavný, NA. IV. 251., stavidlový. Schleusen-, Sl. les., česlicový, Nadel-, s hrazidly točivými, W. mit dreh- baren Stautafeln, pohyblivý, hmotný, fest. Zpr. arch. O j. a hradbách na vodách. Vz Zř. zem. Jir. 691.

95629   Jez Svazek: 9 Strana: 0096
Jez. J. hradidlový, Dammbalkenwehre, hradlový čili Poiréeův, Nadelwehre, poklo- pový, Klappen-, ponořený, Grund-, pohyb- livy, stavidlový, Schützen, vynořený, Uiber- fallwehre. Vz Ott. XIII. 307.

95630   Jez Svazek: 10 Strana: 0115
Jez, u, m. Mám v hlavě, jakoby tam bylo mlýnské kolo a hučí mi to jako jez. Zvon III. 276.

95631   Jeza Svazek: 9 Strana: 0096
Jeza = jeda (přechod, od jísti), dial. Gb H. ml. III. 2. 133.

95632   Jezabelka Svazek: 9 Strana: 0096
Jezabelka. Hyběť mu bude od j-ky i od nevěstky líté. Rozb. III. 723.

95633   Jezabelka Svazek: 10 Strana: 0115
Jezabelka, y, f. = potupný název pro ženu pyšnou, zlou; z Jezabel. Vz Gb. Slov.

95634   Jezabellový Svazek: 6 Strana: 0517
Jezabellový, isabellgelb. Rst. 422.

95635   Jezara Svazek: 6 Strana: 0517
Jezara, y, f., louka u Lnář.

95636   Jezárko Svazek: 10 Strana: 0115
Jezárko, a, n., m. jezírko, jméno pole. Dšk. Km. 32.

95637   Jezaslav Svazek: 6 Strana: 0517
Jezaslav, a, m. = Geiza, os. jra. Slov. Zbr.

95638   Jezbák Svazek: 6 Strana: 0517
Jezbák, a, m., druh sluky, eine Schnepfe. Šm.

95639   Jezbera Svazek: 6 Strana: 0517
Jezbera, y, m., os. jm. Šd. — J. Frant. J., nar. 1829., býv. učitel rus. jazyka na technice praž. Vz Šb. Dj. ř. 2. vyd. 253., Rk. Sl., S. N. O jiných J. vz v Blk. Kfsk. 1329., Sdl. Hr. V. 119.

95640   Jezbera Svazek: 9 Strana: 0096
Jezbera Fr., doc. ve Varšavě, spis., nar. 1829. Vz Ott. XIII. 308.

95641   Jezberka Svazek: 6 Strana: 0517
Jezberka, y, f., sam. u Holešovic u Prahy.

95642   Jezberovský Svazek: 6 Strana: 0517
Jezberovský z Kolivé Hory. Sdl. Hr. II. 54.

95643   Jezbeřice Svazek: 8 Strana: 0138
Jezbeřice z: Jestbořice. Čern. Př. 32.

95644   Jezbina Svazek: 1 Strana: 0627
Jezbina, y, f., obyč. v pl. = skály pod vodou n. na pastvištích, Felsstücke. Us. Prach. Snad z: jezvina. Č.

95645   Jezbina Svazek: 6 Strana: 0517
Jezbina. Svtz. 1885. 294., List. filol. VIII. 27.

95646   Jezbiny, pl Svazek: 6 Strana: 0517
Jezbiny, pl., f., Jesbin, ves u Jaroměře. Sdl. Hr. II. 214.

95647   Jezbor Svazek: 8 Strana: 0138
Jezbor, a, m., os. jm. Odvozeniny vz v Kotk. 21.

95648   Jezbořice Svazek: 6 Strana: 0517
Jezbořice, dle Budějovice, dříve také: Ješitbořice, Ješutbořice, Šitbořice, nyní také Jestbořice, něm. Jezbořitz, ves u Pardubic. S. N. X. 279.

95649   Jezd Svazek: 1 Strana: 0627
Jezd, u, m. = jetí, ježdění, jízda. Fahrt, Ritt. J. nepřátelský, nápad, Anfall. Jezdy činiti na někoho. Jg. — J., běh planet. Kat.

95650   Jezda Svazek: 1 Strana: 0627
Jezda, y, f., zastr. = jízda.

95651   Jézda Svazek: 6 Strana: 0517
Jézda. Hr. rk. 197., Hus III. 277., GR.

95652   Jezda Svazek: 8 Strana: 0138
Jezda = jízda. Prosil, aby jej vjezdu od- pustil. GR. Nov. 86. 25.

95653   Jezda Svazek: 10 Strana: 0115
Jezda, y, f., potok, přítok Moravy. Arch XX. 521.

95654   Jezdárna Svazek: 6 Strana: 0517
Jezdárna, vz Jízdárna.

95655   Jezďátko Svazek: 1 Strana: 0627
Jezďátko, a, n., Räderstuhl.

95656   Jezdcový Svazek: 6 Strana: 0517
Jezdcový. J. číslo, numerus equitatus. Ol. Deut. 17. b. Muž na kárách jezdcových, vir bigae equitum. BO.

95657   Jezdcův Svazek: 1 Strana: 0627
Jezdcův, Reiter-.

95658   Jezdčí Svazek: 1 Strana: 0627
Jezdčí, Reiter-.

95659   Jezdčí Svazek: 6 Strana: 0517
Jezdčí, ho, m., der Jockey. Posp.

95660   Jezdčík Svazek: 6 Strana: 0517
Jezdčík, a, m., der Jockey. Dch.

95661   Jezdec Svazek: 1 Strana: 0627
Jezdec, dce, m. J. na koni, na voze, na vodě, der Reiter, Reisige, Fahrer, Herum- segler. Jg. Dobrým jezdcem býti. Us. J. po- větrný, der Luftsegler L. J. nedělní, svá- teční, Sonntagsreiter. Šp. J., kterýž na koni jede. V. Pěší a jezdci. Kůň okrocen bývá, aby se řídil jezdcem. Kom. Klusák jezdce hmoždí. Kom. Lehký j. Vz Chevauxleger. Bur. Jezdec dobře svírá, hat einen guten Schluss. Šp. Houf jezdců. Jezdce ze sedla sraziti. Jezdce švec pozdraví, pěšímu se klaní (tento trhá boty). Šp. Nebezpečno dostati koně po smělém jezdci. Pk.

95662   Jezdec Svazek: 6 Strana: 0517
Jezdec, eques. Ž. wit. Moys. 19., Alx. V. 1384. Pěší jezdci (dat.) netovaryší. Us. Bž. — J. = závaží u Mohrových vah. ZČ. I. 299.

95663   Jezdec Svazek: 7 Strana: 1283
Jezdec, vz Kůň (dod.).

95664   Jezdec Svazek: 9 Strana: 0096
Jezdec. Hra jezdce (šachová). Vz Přír. kn. šach. Kober. 21. —26. — J. soustruhu = posunovateinv čep soustruhu. Vz KP. VIL 227., 229.

95665   Jezdec Svazek: 10 Strana: 0596
Jezdec čili koník u soustruhu. Vz Ott. XXIII. 737. s vyobraz. na str. 739.

95666   Jezdecí Svazek: 1 Strana: 0627
Jezdecí, jezděcí, jízdecí, Reit-, Fahr-. J. robota (tažná, která se jezděním koná). J. stráž, opak: pěší. Zlob. J. kůň. Sych.

95667   Jezděcí Svazek: 9 Strana: 0096
Jezděcí živnosť (provozovaná jízdou; opik: pěší) Adám. 6.

95668   Jezdecké Svazek: 6 Strana: 0517
Jezdecké, ého, n., das Rittgeld. Dch.

95669   Jezdecký Svazek: 1 Strana: 0627
Jezdecký, jezdecky. Reit-. J., co k je- zdění na koni patří. J. kůň, sedlo, uzda, Ros., V., pacholek, D., nauka, L., řád, V., zbroj, pás, plášť, dřevce, D., cesta, bota, Čsk., píseň, Rk., Jg. — J., jezdců. J. prapor, tlupa, boj. Nt. — Jezdecky = na koni. J. přijel. Háj. Přitáhli j. i pěšky. V.

95670   Jezdecky Svazek: 6 Strana: 0517
Jezdecky. J. do kláštera jede. Dal. C. 42.

95671   Jezdecký Svazek: 6 Strana: 0517
Jezdecký. J. stolice, Reitstuhl, škola, potřeby, oděv, Dch, socha. NA. I. 94. — J. = jezdců. J. průvod, sbor, cvičeni, do- stihy, útok, Us. Dch., divise. Čsk.

95672   Jezdectv Svazek: 6 Strana: 0517
Jezdectvo, vz Jízda.

95673   Jezdectví Svazek: 1 Strana: 0627
Jezdectví, n., jezdecké umění, die Reit- kunst. Ros., J.

95674   Jezdectví Svazek: 9 Strana: 0096
Jezdectví, n. Vz Jízda, Ott. XIII. 310.

95675   Jezdectvo Svazek: 1 Strana: 0627
Jezdectvo, a, n. = jezdcové, kavalerie, die Reiterei, Kavallerie. J. 1. záložní: kara- binéři, kyrysníci; 2. těžké: dragoni, někdy i huláni; 3. lehké: husaři, huláni, kozáci, myslivci jízdní, spahové. S. N. J. těžké neb řadové a lehké. Těžké j. působí šokem (choc, fr. = násilný náraz). Jinak těžké: kyrysníci, dragoni; lehké: husaři, střelcové jezdečtí, švališaři (vz Chevauxleger), kozáci; prostředně těžké: huláni. Vz Švadrona. Rf. V Rakousku skládá se j. z 41. pluků (pluk o 6 škadronách s kmenem škadrony dopl- ňovací) dragonů, husarů a hulánů. O oděvu a zbrani jízdy vz Čsk. I. 5. 31.

95676   Jezdečká Svazek: 6 Strana: 0517
Jezdečká, y, f., die Reiterin. Sm.

95677   Jezdek Svazek: 6 Strana: 0517
Jezdek, dka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.

95678   Jezděnice Svazek: 1 Strana: 0627
Jezděnice, e, f., das Herumreiten, Herum- fahren. To byla j., než jsme tam dojeli. Us.

95679   Jezdenice Svazek: 6 Strana: 0517
Jezdenice, dle Budějovice, Hwiezdonitz, ves u Benešova v Buděj.

95680   Jezděný Svazek: 1 Strana: 0627
Jezděný, jetý, ujezděný, zugeritten, zu- gefahren. J. kůň (na kterém se již jezdilo).

95681   Jezděti Svazek: 10 Strana: 0115
Jezděti = jezditi. — kam. Mezi lidi ne- mohu j. Púh. brn. II. 310. (Mš. ).

95682   Jezdidlo Svazek: 6 Strana: 0517
Jezdidlo, a, n. = kdo pořád se smýká; v mechanice = jazýček, péro, které sem tam jezdí.

95683   Jezdík Svazek: 8 Strana: 0552
Jezdík, u, m. = malý ohnutý kousek pa- píru, který se klade na strunu, aby při jejím tetelení-se po ní jezdil. Am. Orb. 30

95684   Jezdilec Svazek: 7 Strana: 1283
Jezdilec, lce, m , Landfahrer, m. Výb II. 587., D. Gesch. 166.

95685   Jezdilec Svazek: 9 Strana: 0096
Jezdilec, lce, nebo: lantfaréř, e, m., Land- fahrer. XV. stol. Flš. Písm. 1. 243.

95686   Jezdilý Svazek: 1 Strana: 0627
Jezdilý, kdo mnoho jezdil. J. rytíř. Tkadl. Bereist.

95687   Jezdinský Svazek: 6 Strana: 0517
Jezdinský Jeron. Vítosl., naroz. 1787., učitel. Jg. H. 1. 2. vd. 574.

95688   Jezdinský Svazek: 10 Strana: 0596
Jezdinský Jos., spis.

95689   Jezdírna Svazek: 1 Strana: 0627
Jezdírna, y, f. = jízdárna.

95690   Jezdírna Svazek: 9 Strana: 0096
Jezdírna, y, f. Dle Věst. VI. 30. lépe: jezdiště. Sr. -írna.

95691   Jezdisko Svazek: 1 Strana: 0627
Jezdisko, a, n. = jezďátko.

95692   Jezdiště Svazek: 1 Strana: 0627
Jezdiště, ě, n., jízdárna, Reitbahn. Us.

95693   Jezditi Svazek: 1 Strana: 0627
Jezditi, vz Jeti.

95694   Jezdítko Svazek: 6 Strana: 0517
Jezdítko, a, n., der Räderstuhl. Rk.

95695   Jezdivý Svazek: 1 Strana: 0627
Jezdivý, reitlustig. — J., těkavý, běhavý, läufig. D.

95696   Jezdivý Svazek: 6 Strana: 0517
Jezdivý. J. listy = dvouřadé, v pošvách na dél složené, v každé řadě jimi se objí- mající jako u kosatců. Čl. Kv. XX.

95697   Jezdkovice Svazek: 6 Strana: 0517
Jezdkovice = Ježkovice, ves v Opav- sku. Šd., S. N.

95698   Jezdkyně Svazek: 1 Strana: 0627
Jezdkyně, ě, f., Reiterin. Rk.

95699   Jezdmistr Svazek: 1 Strana: 0627
Jezdmistr, a, m., Rittmeister. Bur.

95700   Jezdmo Svazek: 1 Strana: 0627
Jezdmo, rittweise. Rk.

95701   Jezdná Svazek: 6 Strana: 0517
Jezdná, é, f., Gesna, ves u Ulice v Pl- zeňsku.

95702   Jezdné Svazek: 6 Strana: 0517
Jezdné, ého, n. = jízdné.

95703   Jezdnice Svazek: 1 Strana: 0627
Jezdnice, e, f. = jízdárna. Rk.

95704   Jezdnožť Svazek: 6 Strana: 0517
Jezdnožť. A j. počechu slyšeti hřímánie, et ecce. BO.

95705   Jezdný Svazek: 1 Strana: 0627
Jezdný, zastar. =jízdný.

95706   Jezdný Svazek: 9 Strana: 0096
Jezdný, ého, m. Kubík j. 1494. Arch- XVII. 383.

95707   Jezdovice Svazek: 6 Strana: 0517
Jezdovice, dle Budějovice, Jesowitz, ves v Jihlavsku.

95708   Jeze Svazek: 7 Strana: 1283
Jeze, e, f., perereda, zastr. Veleš.

95709   Jězě Svazek: 10 Strana: 0115
Jězě, ě, f. = báječná zlá bytost ženská. Vz Gb. Slov.

95710   Jezekuce Svazek: 8 Strana: 0138
Jezekuce — exekuce. Dšk. Jihč. I. 45., 49. Cf. List. fil. 1896. 160. (m. ekzekuce, k vy- suto).

95711   Jezenec Svazek: 9 Strana: 0096
Jezenec, ???, ?., přívrženec Jěziův. Hus. Post 212a.

95712   Jezenka Svazek: 10 Strana: 0115
Jezenka, y, f. = báječná zlá bytost 'ženská. Vz Gb. Slov. a Jezinka v II. Př. 441. a VI. 518

95713   Jezera Svazek: 6 Strana: 0517
Jezera, pl., n., Gesera, ves u Slavkova. Tam je mnoho pometlářů, na každém konci jeden a ostatní uprostřed. Vz Sbtk. Krat. h. 168. — J. = Isara, die Iser, řeka te- koucí z hor tyrolských do Bavor. Sl. let. VI. 39.

95714   Jezerce Svazek: 10 Strana: 0115
Jezerce, e, n.. zdrobn. jezero. Gb. Slov.

95715   Jezerci Svazek: 6 Strana: 0517
Jezerci, větev Slovanů peloponneských. Šf. Strž. II. 653.

95716   Jezerec Svazek: 6 Strana: 0517
Jezerec, rce, m. J. strojni v horn., der Zeugteich. Šm.

95717   Jezerka Svazek: 1 Strana: 0627
Jezerka, pl., n., jméno míst, polí; studánky pod Vyšehradem.

95718   Jezerka Svazek: 6 Strana: 0517
Jezerka, studnice pod Vyšehradem. Vz S. N., Tk. I. 29.

95719   Jezérko Svazek: 1 Strana: 0627
Jezérko, a, n., vz Jezero.

95720   Jezérko Svazek: 6 Strana: 0517
Jezérko, vz Jezero.

95721   Jezerná Svazek: 8 Strana: 0138
Jezerná, é, ť. = území v Liptove. Phľd. XII. 250.

95722   Jezernatěti Svazek: 1 Strana: 0627
Jezernatěti, ěl, ění, zum See werden. Jg.

95723   Jezernatý Svazek: 1 Strana: 0627
Jezernatý, jezera mající, seereich. Jezer- natá země. Jg.

95724   Jezerné Svazek: 1 Strana: 0627
Jezerné, ého, n., místo v Uhřích, Feke- tetó. Plk.

95725   Jezerní Svazek: 1 Strana: 0627
Jezerní, -ný, See-. J. ryba, řása, V., voda, břeh, D., rostlina, Rostl., stěna v Šumavě.

95726   Jezerní Svazek: 6 Strana: 0517
Jezerní stráň, Dch., osady, Stč. Zem. 738., hloub, Kyt, dno, Us., potvora. Trok. 33. Ká ti je jazerná strela? Was fehlt dir denn zum Guckguck? Slov. Sb. sl. ps. I. 90. Do sta jazerných striel! Ntr. VI. 348. J. pole = bařinaté lesy mezi orlickými a bystřickými horami v Čechách. Krč. J. Hora, Osser; J. Hřbet, Seerückenberg, my- slivna. Čechy I. 31., 32., 89.

95727   Jezerní Svazek: 8 Strana: 0138
Jezerní stěna na Šumavě. Šml. I. 9.

95728   Jezerní Svazek: 9 Strana: 0096
Jezerní hora = Prsa matky boží. Čechy I. 12.

95729   Jezernica Svazek: 8 Strana: 0138
Jezernica, e, f., potok v Turci. Phľd. XII. 250.

95730   Jezernice Svazek: 6 Strana: 0517
Jezernice, e, f., také Jezerník, a, m., Jesernik, ves u Hranic. D. ol. I. 261. a j.

95731   Jezerník Svazek: 6 Strana: 0517
Jezerník, a, m., vz Jezernice. — J., der Seeanwohner, Dch., Seeaufseher. Šd. — J., u, m., udora, die Udore, rostl. J. západní, u. occidentalis. Slb. 227.

95732   Jezerník Svazek: 7 Strana: 1283
Jezerník, a, m. = ryba. U Kroměř. Rgl.

95733   Jezernina Svazek: 1 Strana: 0627
Jezernina, y, f., obere Terziarformation.

95734   Jezerny Svazek: 6 Strana: 0517
Jezerny, pl., lesní okrslek u Rožnova.

95735   Jezerný Svazek: 6 Strana: 0517
Jezerný, vz Jezerní. — J., ého, m., údolí v Karlovicích na Val. Vck.

95736   Jezero Svazek: 1 Strana: 0627
Jezero, a, n., jezérko, jezírko, a, n., der See, Landsee. V Tatrách jmenují se horská jezera oka. Vz S. N. IV. 267. J., pleso. J-ra při ústí řek a na pobřeží: benátky, výlivy, laguny, limany (u černého moře), zátoky, haffy (u baltického moře). J. vnitrozemské. Csk. J. stepní, občasné (periodické), solné. Š. a Ž. Dno j-ra. Nz. Reky, jestliže kde průtoku nemají, dmou se a v jezera se roz- lévají. Kom. Na jezerách (m. jezeřích) vz -ách. Rybář v jezeře a v rybníku loví. Kom. Jezera 1. největší: Kaspické v Asii, Luta Nzige v Africe, kanadská v Americe; 2. v Europě: finská (Ladoga, Oněga, Sajma, Jlmeň); v Skandinavii: venerské; kaspické hraničí s Europou; 3. v Rakousku: blatenské, neziderské, gardské, bodamské (na hranici); 4. v Asii: Mrtvé moře, Van, Kaspi, Aral, Balkaš, Bajkal; 5. v Africe: Čad, Luta Nzige, Ujiji; 6. v Australii: Torrens; 7. v Americe: Kanadská jezera, Titikaka (nejvyšší na celé zemi, 12. 000 stop nad hladinou mořskou). Tl. — J. pramenité, říčné, pleso. Odrůdy jezer: močál (bahno), slatina (močál v Ho- rách). Tl. — J. bezedné = lakomec. Vz Ne- syta. Lb. — J. neuhasitelné = peklo. V.

95737   Jezero Svazek: 6 Strana: 0517
Jezero, lit. ežeras, pr. assaran. Mkl. aL. 7., 9., 268. Cf. KP. III. 357., Vlšk. 497., Mkl. Etym. 105. J. = stojatá voda většího objemu povstalá, nadržená od přírody beze všeho umělého přispění. Blř. V MV. pravá glossa. Pa. J-ra vodná, stagna aquarum. Z. wit. 106. 35. J. říčné = kterým řeka protéká. J. Lpř. J. pramenité, buď do kte- rého voda řekou ani nevtéká ani nevytéká aneb z kterého voda řekou vyteká, ale ře- kou do něho nevtéká. Blř. Cf. Kram. Slov. J. vodné. Žk. 95. a. Jezerečko vyschlo, rybky vyskákaly; U našeho j-ra stojí lipka zelená; Okolo Mutěnic hluboké jazero, ono nezamrzlo, rybáři ho lovjá, aj drobné ry- bičky, co po kraju choďá. Sš. P. 299. 369., 373. Ta strúha zavierá v sobě dvě jezeře, Martinov a Tišina jmenované. List. hrad. 1482. Té. Vysušovatel jazier. Dbš. Úv. Z. — J. = skály u Skryj. Jsfk. V J-rách, sam. u Sudoměřic. — J, ves u Benešova v Bu- děj., Blk. Kfsk. 560., Sdl. Hr. IV. 302.; my- slivna u Kralovic, u Roudnice a u Ada- mova; mlýn u Dobříše; ovčárna u Lubence. PL.

95738   Jezero Svazek: 7 Strana: 1283
Jezero. Cf. Mách. 9., 141. J-ra v Čech. Vz Ott. VI. 89. — J. = rybník v Písecku. V Jezerech, Seefelder. Řvn. 217.

95739   Jezero Svazek: 8 Strana: 0138
Jezero, a, n., příkop ve Frýdecku. Věst. op. 1893. 8.

95740   Jezero Svazek: 9 Strana: 0096
Jezero. Vz Ott. XIII. 311. nu.

95741   Jezerohorský Svazek: 6 Strana: 0518
Jezerohorský Potok, Osser-Bach. Cechy I. 32.

95742   Jezeroplavný Svazek: 6 Strana: 0518
Jezeroplavný, seebefahrend. J. loď. Kuzmány.

95743   Jezerský Svazek: 1 Strana: 0627
Jezerský, Sec-. J. kraj, Seekreis. J. víno. Rk.

95744   Jezerský Svazek: 6 Strana: 0518
Jezerský, sam. u Humpolce. — J. Mlýn u Sedlce.

95745   Jezerstvo Svazek: 1 Strana: 0627
Jezerstvo, a, n., Menge von Seen. Rk.

95746   Jezerstvo Svazek: 6 Strana: 0518
Jezerstvo, a, n., die Seemenge. Dch.

95747   Jezerůvka Svazek: 6 Strana: 0518
Jezerůvka, y, f. = druh zakyslých hru- šek. Mor. Brt.

95748   Jezeřan Svazek: 1 Strana: 0627
Jezeřan, a, m. Der Secamvohncr. Jg.

95749   Jezeřany Svazek: 6 Strana: 0517
Jezeřany, dle Dolany. Michal z J-řan. Arch. III. 488.

95750   Jezeřenín Svazek: 10 Strana: 0115
Jezeřenín, a, m. = bydlící při jezeře. Gb. Slov.

95751   Jezeřina Svazek: 6 Strana: 0517
Jezeřina, y, f. = jezero. Labuť vážně v j-ny bezdné pluje. Pl. I. 106. (25.).

95752   Jezeřinka Svazek: 6 Strana: 0517
Jezeřinka, y, f., die Fee. Rk.

95753   Jezeřisko Svazek: 1 Strana: 0627
Jezeřisko, a, n., špatné jezero, ein häss- licher Landsee. L.

95754   Jezeřisko Svazek: 8 Strana: 0552
Jezeřisko, a,'n. Vz Mus. fil. 1896. 474.

95755   Jezeřiště Svazek: 1 Strana: 0627
Jezeřiště, ě, n., sumpfiger Platz, Seeort. Rk.

95756   Jezeřiště Svazek: 6 Strana: 0517
Jezeřiště, ô, n., das Seebett. Sl. les., Pl. I. 68.

95757   Jezeřitý Svazek: 1 Strana: 0627
Jezeřitý, kalužitý, sumpfig. J. důl.

95758   Jezev Svazek: 7 Strana: 1283
Jezev, m., cocodrilianus, zastr. Rozk.

95759   Jezevcový Svazek: 1 Strana: 0627
Jezevcový, jezovcový, jezevčí, Dachs-. J. kůže, sádlo, pes. Jg. Vz Jezevčí.

95760   Jezevče Svazek: 1 Strana: 0627
Jezevče, ete, n., mladý jezvec, ein junger Dachs.

95761   Jezevčí Svazek: 1 Strana: 0627
Jezevčí, Dachs-. J. díra, brloh, doupě, jáma; tlučka, kůže (jezevčina), sádlo, vidle, hák, měch, pes (jamnik), lov, trouba n. díra. kleště. Šp. Vz Jezvec.

95762   Jezevčí Svazek: 6 Strana: 0518
Jezevčí štětec, Tš., slídník, NA. IV. 114., kýta, předek. Šp. J. sádlo. Vz Slov. zdrav.

95763   Jezevčice Svazek: 6 Strana: 0518
Jezevčice, e, f., die Dachsin. Šp.

95764   Jezevčík Svazek: 6 Strana: 0518
Jezevčík, a, m., der Dachshund, Dachsel, canis familiarias vertagus. Brm. I. 631. J. na vydry či skotský, canis familiaris ver- tagus scoticus, der Otterhund. Ib. I. 635.

95765   Jezevčík Svazek: 9 Strana: 0096
Jezevčík, pes. Vz Ott. XIII. 321.

95766   Jezevčina Svazek: 1 Strana: 0628
Jezevčina, y, f., kůže jezevčí, Dachs- schwarte, Šp.

95767   Jezevčina Svazek: 10 Strana: 0115
Jezevčina, y, f. = poloha na Konské hoře u Ivnína na Berounsku. Čes. 1. XII. 431.

95768   Jezevčiti Svazek: 1 Strana: 0628
Jezevčiti, dächsein, u myslivců.

95769   Jezevec Svazek: 6 Strana: 0518
Jezevec, vz Jezvec.

95770   Jezevec Svazek: 8 Strana: 0138
Jezevec, strč, jezvec. O tvarech cť. Gb. H. ml. I. 162. Je jako j. (o skoupém); Ztrávil by svoje vlastní sádlo jako jezvec (o závisti- vém). 'Nár. list. 1894. č. 155. odp. feuill. — J. = jesuita. Wtr. Živ. c. I. 151.

95771   Jezevec Svazek: 9 Strana: 0096
Jezevec, meleš taxus, šelma z čeledi kun. Vz Ott. XIII. 322.

95772   Jezevečník Svazek: 6 Strana: 0518
Jezevečník, a, m. J-ci či bandikuti, salta- toria. J. nosatý, perameles nasuta; pásko- vaný, p. fasciata. Brm. I. 2. 581.-582.

95773   Jezevečník Svazek: 10 Strana: 0115
Jezevečník, a, m., parameles. Vz Ott. XIX. 211.

95774   Jezhov Svazek: 6 Strana: 0518
Jezhov, a, m., ves. Arch. I. 530.

95775   Jezík Svazek: 7 Strana: 1283
Jezík, u, m., jezika, jezina, y, f., ryba. U Kroměř. Rgl.

95776   Jezina Svazek: 6 Strana: 0518
Jezina, y, f., Jesau, ves u Jihlavy. Také Jezov. PL.

95777   Jezinka Svazek: 1 Strana: 0628
Jezinka, y, f., zlostná, zlá žena, ein böses Weib. Us.

95778   Jezinka Svazek: 6 Strana: 0518
Jezinka. J-ky = druh vil. J. jsou dobré, ale rády děti k sobě vábí, do vody stahují a víly a vodníky z nich vychovávají. Us. Džl. — J. = žena zlostná, zlá. Us. Listy filol. VIII. 35.

95779   Jezinka Svazek: 7 Strana: 1283
Jezinka, y, f. = Jedubaba. Vz Mách. 66, 131.

95780   Jezinka Svazek: 9 Strana: 0441
Jezinka, y, f. = jtskyňka, lesní panna. Vz Čes. 1. X. 207.

95781   Jezinky Svazek: 10 Strana: 0115
Jezinky (Jeskyňky) = zlé lesní panny unášející děti. Vykrmují je a potom po- jídají atd. Vz Kšť. Poh. 127.

95782   Jezírečko Svazek: 6 Strana: 0518
Jezírečko, a, n., vz Jezero. Pošla dě- večka do j-čka pro vodu studenu. Sš. P. 629.

95783   Jezírka Svazek: 1 Strana: 0628
Jezírka, pl. = jezerka. U Řenčova.

95784   Jezírka Svazek: 6 Strana: 0518
Jezírka, pl., u., myslivna u Jachymova; jm. luk a polí u Dubčan, Pk.; sam. u Mníška

95785   Jezírko Svazek: 6 Strana: 0518
Jezírko, vz Jezero. J. slzní, der Thräuen- see. Šv. 59. — J., sam. u Vys. Mýta; my- slivna u Adamova (vz Jezero); ovčárna u Morkovic. PL.

95786   Jezírko Svazek: 7 Strana: 1283
Jezírko, a, n., vesnický rybník. Mor. Hrb. Obr. 14.

95787   Jezivo Svazek: 1 Strana: 0628
Jezivo, a, n., na Mor. = jídlo, pokrm, die Esswaare.

95788   Jezlín Svazek: 10 Strana: 0596
Jezlín(!) u, m. = talíř. Pohl.

95789   Jezmaso Svazek: 7 Strana: 1283
Jezmaso, a, m , os. jm. Wtr. Obr. I. 88.

95790   Jezmera Svazek: 10 Strana: 0115
Jezmera, y, f. Stará j. Sá. XX. 149.

95791   Jezmice Svazek: 6 Strana: 0518
Jezmice, dle Budějovice, Jesnitz, vea u Hluboké. Arch. II. 468., Blk. Kfsk. 351.

95792   Jezná Svazek: 6 Strana: 0518
Jezná, é, f., Gesna. Vz Jezdná.

95793   Jezna Svazek: 7 Strana: 1283
Jezna, y, f. = jizba, Essstube, f. Toto slovo zavrhl již Tomsa ve své grammatice.

95794   Jezní Svazek: 1 Strana: 0628
Jezní, co k jezu náleží, Wehr-. J. spád, klády. Č.

95795   Jezní Svazek: 6 Strana: 0518
Jezní průplav. Dch.

95796   Jezný Svazek: 8 Strana: 0138
Jezný. Ve svém vozíku měl sem své koně jezný. 1549. Mus. 1894. 406.

95797   Jezný Svazek: 9 Strana: 0096
Jezný = dozorce nad jezem. Nár. list. 1897. č. 263. 2.

95798   Jezoměr Svazek: 6 Strana: 0518
Jezoměr, u, m. = míra jezu, kámen, der Heimstock, Mahl-, Sicherpfahl. Nz.

95799   Jezovčí Svazek: 6 Strana: 0518
Jezovčí = jezevčí. Us. J. Vrch u Skryj. Jslk. J. sádlo. Mllr. 20.

95800   Jezovčiny Svazek: 6 Strana: 0518
Jezovčiny, pl., f. = vrch u Nové Huti u Berouna. Jsfk.

95801   Jezově Svazek: 6 Strana: 0518
Jezově, čtě, n. = ryba, der Steinbärsch- ling. 1531. J. z Chocně.

95802   Jezové Svazek: 6 Strana: 0518
Jezové, ého, n., Jesowey, ves u Mimoně. Také Jezvá. Blk. Kfck. 14., 775.

95803   Jezovec Svazek: 1 Strana: 0628
Jezovec, vz Jezvec.

95804   Jezovec Svazek: 8 Strana: 0138
Jezovec, vz Jezevec. — J. = jezuita. Čern. Př. 83.

95805   Jezovice Svazek: 6 Strana: 0518
Jezovice, dle Budějovice, Gesowitz = Jezdovice.

95806   Jezovický Svazek: 6 Strana: 0518
Jezovický Mlýn, Jesuitenmühle, mlýn u Jihlavy.

95807   Jezovitky Svazek: 9 Strana: 0096
Jezovitky, trať v Kobylí na Mor. Šeb. 189.

95808   Jezovitský Svazek: 6 Strana: 0518
Jezovitský. J. stavby. Vz KP. I. 174.

95809   Jezový Svazek: 6 Strana: 0518
Jezový, Wehr-. J. stavba. Us. Pdl.

95810   Jezový Svazek: 10 Strana: 0115
Jezový. J. konstrukce. Nár. list. 1903. č. 159. 6.

95811   Jezti Svazek: 1 Strana: 0628
Jezti = jísti.

95812   Jezuita Svazek: 1 Strana: 0628
Jezuita, y, m., pl. Jezuité; jezuvíta, je- zuvít, Kom., jezovita, jesuita, vz toto. — Je- zuitský, jezovitský = jesuitský. J. řád, klášter, kostel, prášek, ulice (v Praze, nyní Karlova). Jg. Měli bychom psáti jesuita atd., ale slovo jezuita již zdomácnělo. Cf. musika — muzika, Teresie — Terezie, Jezule, Jezus.

95813   Jezuitář Svazek: 10 Strana: 0115
Jezuitář, e, m. = jesuita. Řehole j řů. Světz. 1895. 3.

95814   Jezuitsky Svazek: 10 Strana: 0115
Jezuitsky něco dělati. Jrsk. XXV. 47.

95815   Jezuitský Svazek: 10 Strana: 0115
Jezuitský sloh barokní. Dolen. Pr. 194.

95816   Jezukrist, a Svazek: 6 Strana: 0518
Jezukrist, a, m. ZN., Pass. 283.

95817   Jezukristův Svazek: 8 Strana: 0138
Jezukristův. Slovo Jezukristovo. Chč. S. 13., 14.

95818   Jezule Svazek: 1 Strana: 0628
Jezule, ete, jezulátko, a, n., das Christ- kindlein. To dítě je jako j. vystrojeno. Jg.

95819   Jezule Svazek: 6 Strana: 0518
Jezule. Krásný jako J. (o dítěti). Us. Brt.

95820   Jezupán, a Svazek: 6 Strana: 0518
Jezupán, a, m. Pro J-na! U Dobrušky. Vk.

95821   Jezus Svazek: 1 Strana: 0628
Jezus. Jezus Kristus, gt. Jezu Krista, dat. Jezu Kristu, akkus. Jezu Krista, vok. Jezu Kriste, lok. v Jezu Kristu, instr. Jezu Kristem. Br. Vz Ježíš.

95822   Jezus Svazek: 7 Strana: 1283
Jezus Kristus, gt. Jezu Krista. D. Lhrg. 169.

95823   Jezusek Svazek: 6 Strana: 0518
Jezusek, ska, m., der Heiligenfresser. Šm.

95824   Jezusek Svazek: 8 Strana: 0138
Jezusek, ska, m. Jezusku markote (výraz podivu)! Tkč.

95825   Jezusmine Svazek: 10 Strana: 0115
Jezusmine svatej! Dšk. Km. 51.

95826   Jezuvě Svazek: 1 Strana: 0628
Jezuvě, ěte, n., ryba, Steinbärschling. D.

95827   Jezuvité Svazek: 8 Strana: 0138
Jezuvité, vz Jesuité.

95828   Jezva Svazek: 1 Strana: 0628
Jezva, y, f., zastr. = jizva.

95829   Jézva Svazek: 7 Strana: 1283
Jézva, y, f., vulnus, rána. Ž. kl. 68. 27.

95830   Jezvá, é, f Svazek: 6 Strana: 0518
Jezvá, é, f. = Jezové.

95831   Jezvé Svazek: 6 Strana: 0518
Jezvé, ého, n., Neustadtel, městečko u HoRní Police. Blk. Kfsk. 269., 845.

95832   Jezvec Svazek: 1 Strana: 0628
Jezvec, zevce, v obec. mluvě: jezevec, jezovec, vce, m., z čeledi medvědovitých, meleš vulgaris, der Dachs. Jezevče, ete, n., mladý jezvec. J. europský, indijský, labra- dorský. Pes na jezevce. Jg., Šm. Sochorec, lov, sklopec, vidle, kleště, pasť, hák na je- zevce. Šp. J. vyšel, vyváží, vylízá ze svého brlohu, doupěte, ze své trouby. J-ce vyko- pati, vyliti, štváti, lapati, dobývati, stříleti. J. je pevný (nemůže se honiti). Dokopati se j-ce. Nastane-li jih (odměk), vyleze j. ze svého brlohu. Šp. — J. = jesuita. Nebojme se Žižky krále, nechť ho čert zval i s Jezovci, nechť jdou za ním papeženci. 1G91. Gl. 82.

95833   Jezvec Svazek: 6 Strana: 0518
Jezvec starší tvar, druhotvar: jezevec. Jir. contra Bž. 86. Na vých. Mor. jazvec. Brt. J., meles taxus, šelma kunovitá. Vz Frč. 390., Schd. II. 398., KP. III. 348., Kram. Slov., S. N., Mkl. Etym. 102., Rk. Sl. J. australský = drapoš popelavý. Ves. IV. 183. = J., ves, snad Jezovice. D. ol. VIII. 520.

95834   Jezvec Svazek: 10 Strana: 0115
Jezvec. Jezovec když o Hromnicích leze z díry, poleze za měsíc zas do jámy. Ott. Kal. 1904.

95835   Jezvecový Svazek: 6 Strana: 0518
Jezvecový = jezevčí. Šd.

95836   Jezvečí Svazek: 6 Strana: 0518
Jezvečí = jezevčí. Šd.

95837   Jezvečina Svazek: 6 Strana: 0518
Jezvečina, y, f. = jezevčina. Šd.

95838   Jezvený Svazek: 6 Strana: 0518
Jezvený. J. tělo; J. nemóž zbýti svých ran. Hr. ruk. 327., 297.

95839   Jézvený Svazek: 7 Strana: 1283
Jézvený, vulneratus, raněný. Ž. kl. 87. 6.

95840   Jezvený Svazek: 9 Strana: 0096
Jezvený. J. rána. Modl. LVII.

95841   Jezvený, jezvina, jezvitý Svazek: 1 Strana: 0628
Jezvený, jezvina, jezvitý, zastr. = jizvený, jízvina, jizvitý. Jg.

95842   Jezvice Svazek: 6 Strana: 0518
Jezvice, e, jezvička, y, f. = jazvice, Šd.

95843   Jezvina Svazek: 6 Strana: 0518
Jezvina, y, f., Jezwin, sam. u Sedlčan. Sdl. Hr. IV. 80.

95844   Jezvina Svazek: 7 Strana: 1283
Jezvina, y, f., hora v Písecku.

95845   Jezviny Svazek: 6 Strana: 0518
Jezviny, pl., f., Jezwin, ves u Jistebnic; sam. u Benešova v Buděj.; Jezwina, ves u Sedlčan. PL.

95846   Jezviti Svazek: 10 Strana: 0115
Jezviti = jízviti. Gb. Slov.

95847   1. Jež Svazek: 1 Strana: 0628
1. Jež, vz Jenž. — J. = že, dass. To mi také z písma známo, jež bylo v té straně město. St. skl.

95848   2. Jež Svazek: 1 Strana: 0628
2. Jež, e, m., zastar. = ježek, vz toto.

95849   1. Jež Svazek: 6 Strana: 0518
1. Jež = že. Uslyšav, jež . . Pass. 14. stol. Nežásej sě, j. mě uvidíš. 14. stol. Mnč. T. 19. — J. = až. Vybírala sobe, j. sobě pře- brala. Sš. P. 382. — J., vz Ježto.

95850   2. Jež Svazek: 6 Strana: 0518
2. Jež =ježek. MV.

95851   1. Jež Svazek: 7 Strana: 1283
1. Jež = quia, quod, poněvadž. Ale j. hrubý bieše. Výb. I. 309. Uslyšě, j. má Ježíš přijíti z židovstvie. Ev. víd. 69. (220.).

95852   Jež Svazek: 8 Strana: 0138
Jež. Drží to jako pes ježa (kto niečo len tak leda bolo drží). Slov. Phľd. XII. 253. Vz Ježek.

95853   1. Jež Svazek: 10 Strana: 0115
1. Jež — ježek. Má na hlavě takého ježa (má ježatou hlavu). Hauer 11.

95854   2. Jež Svazek: 10 Strana: 0115
2. Jež. Povědichu, jež by Ježíš šel (aby) Ev. olom. XXXI.

95855   Ježa Svazek: 9 Strana: 0096
Ježa, dle Bača = hněvlivec. Slov. Zát. Př. 36. a.

95856   Ježabatý Svazek: 6 Strana: 0518
Ježabatý = ježatých vlasů. U Rychn.

95857   Ježák Svazek: 1 Strana: 0628
Ježák, a, m., živočich. Seeigel. Ježáci, echinaria. Krok.

95858   Ježák Svazek: 6 Strana: 0518
Ježák, u, m. = válec hřebíky pobitý k drcení hrud, die Zackenwalze. Šm.

95859   Ježák Svazek: 7 Strana: 1283
Ježák, a, m., macrobita, zvíře. Pršp. 12. 77.

95860   Ježák Svazek: 9 Strana: 0096
Ježák, a, m. = hvězdýš. Mus. 1849. III. 125., 126.

95861   Ježákokam Svazek: 1 Strana: 0628
Ježákokam, u, m., echinolithon, zkame- nělina živoka. Krok. Echinolith.

95862   Ježanec Svazek: 1 Strana: 0628
Ježanec, nce, m., diodon, ryba. Krok. Igelfisch.

95863   Ježanec Svazek: 9 Strana: 0096
Ježanec, ???, ?., Igelfisch. Mus. 1849. IV. 63.

95864   Ježanec. — J Svazek: 6 Strana: 0518
Ježanec. — J., echinospermum, der Igel- same, rostl. J. skrivený, e. deflexum. Slb. 363. Vz Ježenec. — J., diodon, der Igel-, Stachelfisch. Šm.

95865   Ježanka Svazek: 1 Strana: 0628
Ježanka, y, f., echinochloa, druh trávy. Rostl. Stachelgras.

95866   Ježatec Svazek: 6 Strana: 0518
Ježatec, tce, m. = tvor ježatý: kanec. Dch.

95867   Ježatice Svazek: 1 Strana: 0628
Ježatice, e, f., echinaria, druh trávy. Rostl.

95868   Ježatka Svazek: 1 Strana: 0628
Ježatka, y, f., Stachelgras. Presl.

95869   Ježatka Svazek: 6 Strana: 0518
Ježatka, echinochloa. J. kuřínoha, e. crus galli; obilná, e. frumentacea. Vz Rstp. 1718., FB. 7., Slb. 164., Čl. Kv. 101.

95870   Ježatka Svazek: 9 Strana: 0096
Ježatka, rostl. sr. Ott. XIII. 324.

95871   Ježátko Svazek: 10 Strana: 0115
Ježátko, a, n. = ješče. Vz Gb. Slov.

95872   Ježatosť Svazek: 7 Strana: 1283
Ježatosť, i, f., Struppigkeit, f. Us.

95873   Ježatý Svazek: 1 Strana: 0628
Ježatý, bodlatý, Stachel-. J. svině, vlasy (vstávající vzhůru, emporstehend, struppig). Jg. —

95874   Ježba Svazek: 6 Strana: 0518
Ježba, y, f. = ježbanec, ryba. Šm.

95875   Ježce Svazek: 1 Strana: 0628
Ježce, ete, ježčátko, a, m., mladý ježek.

95876   Ježčátko Svazek: 10 Strana: 0115
Ježčátko, a, n., zdrobn. ježek. Pror. ol. 29a. 1. Isa. 34. 15.

95877   Ježče Svazek: 6 Strana: 0518
Ježče, ete, n. = mladý ježek. Ježek vzcho- val ježčata. BO.

95878   Ježčí Svazek: 1 Strana: 0628
Ježčí = ježkový, Igel-.

95879   Ježčilý Svazek: 1 Strana: 0628
Ježčilý = bodlatý, stachlig. Rk.

95880   Ježďať Svazek: 8 Strana: 0138
Ježďať = jezditi. Kojet., Týnec. Brt. D. II. 55., 100.

95881   Ježďat Svazek: 10 Strana: 0596
Ježďat = jezditi. Brt. Sl. 133.

95882   Ježdění Svazek: 1 Strana: 0627
Ježdění, n. Das Fahren, Reiten, Reisen. J. na koni. Vlk od šoustání z jezdění na koni jest. Dobytka po sobě jezdění (pojí- mání). Reš. — Jg.

95883   Ježdíček Svazek: 10 Strana: 0115
Ježdíček, čka, m. zdrobn. ježdík. Vz Gb. Slov.

95884   Ježdík Svazek: 1 Strana: 0628
Ježdík, a, m., ryba bodavá, Stachelbars. J. říčný, mořský.

95885   Ježdík Svazek: 6 Strana: 0518
Ježdík = ježík ostnitý, ježovka, diodon hystrix, der Jagdfisch, Sl. les., acerina vul- garis, die Schrolle, Frč. 294., Brm. III. 3. 48., Mkl. Etym. 101.; obecný, Ševčík, ace- rina cernua, der Kaulbarsch; žlutý, acerina Schraetzer, der Schrätzer. Brm. III. 3. 48., 49. J. mořský. Vz Schd. II. 502.

95886   Ježdík Svazek: 9 Strana: 0096
Ježdík = ševčík, acerina vulgaris, rybka. Vz Ott. XIII. 324. — J., kissophagus brouk. J. štětinatý, ?. pilosus. Vz Klim 626.

95887   Ježdisko Svazek: 9 Strana: 0096
Ježdisko, a, n. = ježdík (ryba; s pří- hanou). Vym. Poh. 8.

95888   Ježďula Svazek: 8 Strana: 0138
Ježďula, y, f. = běhula. Han. Brt, D. II. 324.

95889   Ježe Svazek: 6 Strana: 0518
Ježe, ete, n. = ježče. Šm.

95890   Ježe Svazek: 8 Strana: 0138
Ježe. Místo ježe je odsutím ež, 'že, 'ž'. Vz Gb. H. ml. I. 152.

95891   Ježec Svazek: 6 Strana: 0518
Ježec, žce, m. = dyvorec, caucalis arven- sis. Rr. Sb.

95892   Ježečí Svazek: 10 Strana: 0115
Ježečí loj. Lék. B. 223b.

95893   Ježejč Svazek: 6 Strana: 0518
Ježejč, e, m. = ježák. Šm.

95894   Ježek Svazek: 1 Strana: 0627
Ježek, vz Jez.

95895   Ježek Svazek: 1 Strana: 0628
Ježek, žka, zastr. jež, e, m., na Mor. jehlák, v Opav. íž (Pk. ), dravec z čeledi ježkovi- tých, erinaceus, der Igel, Sauigel, Schwein- igel. J. ostnatý n. pichlavý, Pt., krátkouchý, dlouhouchý, Jg., europsky, ušatý. S. N. Je- žovi jsou ostny místo srsti. Kom. Má vlasy
jako ježek (o neučesaném). Jg. Ježe pro
droždí poslati (o nevracejícím se, neboť j.
toliko ovoce, ale nikoli co tekutého nésti
může). L., Jg. Jest věru věc těžká, pěstí za-
biti ježka. Č. Milý Ježku, nekol(Ne do korda
pane Horda. Vz Vyhrůžka). L., Č. Lapil ježka,
lapá ježky (spálil se, překvapil se se škodou;
2. hněvá se). Jg., Ros., Č., Lb. Vz Nedůtklivý.
Ježí se co j. (hněvá se). Č. Ty ježi! (hněvivý
jako jež). Pk. — J. mořský, ryba, Seeigel.
Vz Ostnokožci. — J. = jídlo z telecích jater,
vajec a housek, mandlemi protykované a pe-
čené, der Igel, Pudding. D., Jg. — J., houba,
Stachelschwamm. — J., vochle na len nej-
hustší. Us. — J. válečný, der Igel. Bur. —

95896   Ježek Svazek: 6 Strana: 0518
Ježek, i/lvog, strněna, igil, lit. ez?s. Mkl. aL. 268, Etym. 106. Na Slov. a v Podluží posud jež. Brt. J. bezocasý, obecný. Frč. 393. Cf. Schd. IL 394., Kram. Slov., S. N. Z ježa chce preukázať velkého medveda. Slov. Tč. Bode jako j. Us. Ježkem (jako j.) o soupeře se otíral. Kos., Osv. 1884. 9. Hlavu měl jako jež (rozcuchanou). Us. J. má bodliny a svině štětiny, zlosyn Najde zlosyny a dobrý nebude bez družiny. 1467. Jošt z Rožm. Jestliže příliš kvapíš, snadno ježka lapíš; Tobě j. kadeřav. Bž. exc. — J. = plod lopuchy. Hází-li se někomu na kabát, vola prý nouzi; jinak prý oznamuje mladíkovi, kolik bude míti milenek. U Nov. Bydž. Kšť. — J. = lešení k sušeni jetele. Us. NA. IV. 85. — J. = snopy v jehlan složené. U Boskov. Jsk. — J. Ježky ve vlně, Distelkörner. Us. u soukenníků. Nvk. Vz Probírati co. — J. = náčiní včelařské k od- buňkování plástů, die Stachelwalze, der Wabenigel. Ve vých. Čech. Všk. — J. == zubatý, pichlavý válec ku kypření půdy, die Stachelwalze. J. dvojatý. Šp., NA. IV. 75., Pta. — J. válečný, der Igel. Čsk. Aby ty mezery ježky (železnými špicemi) hustě na- bitými zacpati dali. Skl. Sl. 328. — J. = druhý ležatý líčník na hřídeli vodního kola při heveru. Prm. IV. 270. Cf. KP. V. 120. — J = koláč, lůžko, der Mutterkuchen. Nz. lk., Kš., S. N. — J., hájovna u Tře- boně; sam. u Kamenice nad Lab.; hamry u Rokycan. PL. — J. Jan, katecheta čes. vyšší realky v Praze. Vz Tť. H. 1. 3. vd. 172, 196., Bačk. Př. 48., 77., 129., 145., 167., 174. — J. ze Strojetic. Blk. Kť-k. 599.

95897   Ježek Svazek: 8 Strana: 0138
Ježek. Má pichláče jako j. (koho se ostatní bojí). Ví j., nač má pichláče (posměšek zmůže někdy více než dobré slovo). Na Žd'ársku. Nár. list, 1894. č. 155. odp. feuill. — J. = hu- stá vochle hl. na konopí, 1748. NZ. III. 406. — J. = jesuit. Wtr. Živ. c. I. 151.

95898   Ježek Svazek: 8 Strana: 0552
Ježek, žku, m. = ostnafý válec na upra- vování polí. Vz Ott. XI. 661. b. — J. = knoflík lopuchu. U Ces. Brodu. Nár. list. 1896. č. 244. feuill.

95899   Ježek Svazek: 9 Strana: 0096
Ježek, erinaceus. Vz Ott. XIII. 324. — J. Jan, čes. lékař, nar. 1844.; Jos., spis., nar. 1848.; Jan, kněz a spis., nar. 1849.; Vál, žurnalista, nar 1863. Vz Ott. XIII. 325., Jub. XIII. — J. ježky = trhané n. kjájené kousky vaječného těsta velikosti asi tří hrachů. Hoř. 184.

95900   Ježek Svazek: 9 Strana: 0441
Ježek, žka, m. = dětská hračka v Pošu- maví z koudele a napíchaných do ní ovesných zrn. Vz Př. star. V. 49.

95901   Ježek Svazek: 10 Strana: 0115
Ježek (na Klatovsku: svět) = dárek dětem na sv. Mikuláše udělaný z dřívek a jablek; j. bohatěji okrášlený sluje králem. Vz Čes. 1. XI. 120. — J. Nad trejbem na železí je j. mající v čele palce a táhnoucí kladnici a kámen. Čes. I. XI. 179 — J. = vlk, plod lopuchy. Val. Čes. XIII. 371.

95902   Ježeli Svazek: 6 Strana: 0519
Ježeli == jestliže. Slov. Ht. Sl. ml. 262. 1 ježeli sa niekdy stane, že.. Phld. IV. 4.

95903   Ježená Svazek: 6 Strana: 0519
Ježená, é, f., Jesau, ves v Čáslavsku Blk. Kfsk. 1098.

95904   Ježenec Svazek: 1 Strana: 0628
Ježenec, nce, m., echiochilon, rostl.

95905   Ježenec Svazek: 6 Strana: 0519
Ježenec, nce, m. = strošek, echinosper- mum, der Igelsame. Mllr. 42. Vz Ježanec.

95906   Ježení Svazek: 1 Strana: 0627
Ježení, n., na Mor. = jedění, das Essen. Chmela.

95907   Ježení Svazek: 10 Strana: 0115
Ježení, n. J, vlasů, horripilatio. Ktt.

95908   Ježenka Svazek: 6 Strana: 0519
Ježenka, y, f. = ježice. Šm.

95909   Ježenka Svazek: 10 Strana: 0115
Ježenka, y, f = ježice, f. k ježek. Jako j. by se zsápali. Rokyc. Post. 86.

95910   Ježený Svazek: 1 Strana: 0628
Ježený, vz Ježiti.

95911   Ježibaba Svazek: 1 Strana: 0628
Ježibaba, y, f., báječná bytosť západ, a sever. Slovanů znamenající bohyni zimy, naproti Babě Zlaté, bobyni léta. Vz více v S. N.

95912   Ježibaba Svazek: 6 Strana: 0519
Ježibaba, místy na Slov.: Jenžibaba. Koll. Zp. I. 397. J. = Zima. Sbtk. Rostl. 175. J. co by za bytnosť byla, těžko určiti. Koll. Zp. 1. 420. J. = báječná osobnosť jezdící v černých, zkázu nesoucích mRacích. Hdk. C. 378. J-by jsou stRygy aoplavé, gambaté čili pyskaté, nos jako hrnec ma- jící, bydlejí v hájích a jeskyních; Čechům jsou též známy, jen že u nich Jagababa, Jahodababa slují. Koll. Zp. I. 420. Cf. Ja- gababa, Bosorka. J. běžela na ožehu za ním. Koll. Zp. I. 421. Jenžibaba, staRá baba, tu máš zub kostený, daj mi zaň železný. Ib. 1. 12.

95913   Ježibaba Svazek: 9 Strana: 0096
Ježibaba, Jedubaba, Jezinka = báječná bytosť ženská. Vz Ott. XIII. 326. Je zlostná jako J. Zát. Př. 3. A

95914   Ježibaba Svazek: 10 Strana: 0115
Ježibaba, y, f. = žena zlostná a pomsty chtivá. Sr. Sb. sl. 1901. 37., Brt. Čít. 180.

95915   Ježibabeľ Svazek: 6 Strana: 0519
Ježibabeľ, a, m. Slov. V tom domě bý- vali troja ludia: jedna Ježibaba, jej muž J. Dbš. Sl. pov. I. 38., Dbš. Úv. 15.

95916   Ježibabel Svazek: 7 Strana: 1283
Ježibabel na Slov. Vz Mus. 1889. 366., Mách. 210.

95917   Ježice Svazek: 6 Strana: 0519
Ježice, e, f. = ježčí samice.

95918   Ježík Svazek: 1 Strana: 0628
Ježík = ježdík.

95919   Ježík Svazek: 6 Strana: 0519
Ježík, a, m. J. skvrnitý, diodon tigrinus, der Stachelfisch, ryba. Frč. 284., Schd. II. 494., Ves. IX. 25. — J. = ježek. Us. Šd.

95920   Ježík Svazek: 7 Strana: 1283
Ježík. Cf. Brm. III. 3. 359.

95921   Ježina Svazek: 1 Strana: 0628
Ježina, y, f. Igelstachel. Presl.

95922   Ježina. — J Svazek: 6 Strana: 0519
Ježina. — J. = plod malenníku ježiníku, die AckerbRombeeRe. Vz Rstp. 495. — J., das Igelfleisch. Bern.

95923   Ježiník Svazek: 6 Strana: 0519
Ježiník. Malinník j., rubus caesius, der Brombeerstrauch. Rstp. 494., 01. 44., FB. 101., Čl. Kv. 372.

95924   Ježinník Svazek: 9 Strana: 0096
Ježinník. Vz Ott. XIII 326.

95925   Ježísenky Svazek: 7 Strana: 1283
Ježísenky! K označení podivení. Mor. Rgl.

95926   Ježíš Svazek: 1 Strana: 0628
Ježíš, e, Ježíšek, ška, m., z Jesus, ž z z a z z s; v obec. mluvě: Ježiš. Kts. J. v ži- dovském jazyku lékaře n. opatrovníka zna- mená, který nemocné hojí a opatruje. Scip. Pán Ježíš Kristus. Pane Ježíši (Jezu) Kriste. Vz Jezus. Ježíšek,. jezulátko. Christkindel. Dch. Nadělení Ježíška. Jména Ježíš —ke kamnům nejblíž. Č. — Ježíšův, ova, o. Ježíšův život, Ježíšova víra. — Vz o něm více v S. N. IV. str. 269. a násl. Že skratka IHS původ jediné v písmě řeckém vzala, vykládá Prk. v Časopise pro katol. duchovenstvo 1876. str. 360. -366.

95927   Ježíš Svazek: 6 Strana: 0519
Ježíš. Cf. Rk. Sl. Je-li na jméno Ježíše voda v koleji, setři pilně píce a ojedi; Na jméno Ježíš ke kamnům běžiž. Kld.

95928   Ježíš Svazek: 7 Strana: 1283
Ježíš. Krev pána J-še = kohoutky, by- lina. V Krkonš. Šb. D. 32.

95929   Ježíš Svazek: 10 Strana: 0115
Ježíš. Jména Ježíš, ke kamnům nejblíž. Ott. Kal. 1904.

95930   Ježíš Svazek: 10 Strana: 0596
Ježíš. Na mona (jméno) Ježíšku peci najblíž. Sb. sl. VIII. 84.

95931   Ježíš Kristus Svazek: 9 Strana: 0096
Ježíš Kristus. Vz Ott. XIII. 326. nn. Na jméno Ježíše zima je naše. Us.

95932   Ježíšek Svazek: 6 Strana: 0519
Ježíšek, vz Ježíš. — J. = frajtr, závodčí, Gefreiter. Us. vojen, v Praze. Kld.

95933   Ježíšek Svazek: 10 Strana: 0115
Ježíšek, ška, m. J-ška viděti (dopíjeti do dna. Na dně byl obrázek J-ška). Často vídal J-ška (rád popíjel). U Klatov. Gabriel. (Mš. ).

95934   Ježíšenec Svazek: 8 Strana: 0138
Ježíšenec, nce, m. = jesuita. Wtr. Živ. c. I. 137.

95935   Ježíšenky Svazek: 10 Strana: 0596
Ježíšenky. V VII. 1283. chybně: Ježí- senky. Sr. Ježísmantes v VI. 519.

95936   Ježíškote Svazek: 9 Strana: 0096
Ježíškote! Rub. 39. Vz Ježíšmantes v VI. 519.

95937   Ježíškův Svazek: 10 Strana: 0596
Ježíškův. J-kova štědrosť. Zvon. VI. 100.

95938   Ježíšmantes Svazek: 6 Strana: 0519
Ježíšmantes, výkřik nepříjemně dotče- ného a p. Us.

95939   Ježíšmarija Svazek: 9 Strana: 0097
Ježíšmarija. Křičel na J-ju. Horen. 241. a j.

95940   Ježíšmarjovati Svazek: 9 Strana: 0097
Ježíšmarjovati = volat Ježíš, Maria. Šeb. 252.

95941   Ježíšovat se Svazek: 10 Strana: 0596
Ježíšovat se = zaklínati se Ježíšem. Litom. 25.

95942   Ježíšovo Svazek: 6 Strana: 0519
Ježíšovo mládí. Jir. Ruk. I. 320.

95943   Ježiti Svazek: 1 Strana: 0628
Ježiti, 3. pl. -ží, jež, -že (íc), il, en, ení, ježívati. — J. = bodiny, štětiny, chlupy atd. zdvíhati, Stacheln, Borsten, Haare usw. in die Höhe richten, emporsträuben, emporheben; se, sich borsten, sträuben; hněvati se, zpouzeti se, sich entrüsten, in Harnisch kommen. — co. Ježek bodliny, kočka chlupy ježí. — se. Nech psa, když se ježí. Kočka, pták se ježí. Us. — se komu čím kde. Strachem se mu vlasy na hlavě ježí. Jg. — se na koho. Pán na sluhu, kočka na myš se ježí. Us. — se oč. O ledacos, o leda slovo se ježí. Počal se o to j. Žer. — se proti komu. Papr. — se pro co kde: pro pravdu přede všemi se ježil. Us.

95944   Ježiti Svazek: 6 Strana: 0518
Ježiti, il, žen, ení = poštívati, hetzen; zlobiti. Slov. Bern.

95945   Ježiti Svazek: 6 Strana: 0519
Ježiti. Za Žer. polož: Záp. I. 174.

95946   Ježiti Svazek: 10 Strana: 0115
Ježiti (vl. jěziti), esurire, comedere cupere, hladověti. Hospodine, ježím. Hymn. (rkp. univers, knih. praž. ).

95947   Ježiti se Svazek: 9 Strana: 0441
Ježiti se. Ježí se jako ježek (popudlivý). Rybay.

95948   Ježítkokam Svazek: 6 Strana: 0519
Ježítkokam, u, m., balanites, der Eichel- stein. Šm.

95949   Ježivité Svazek: 8 Strana: 0138
Ježivité = jesuité. Wtr. Živ. c. I. 151.

95950   Ježivý Svazek: 1 Strana: 0628
Ježivý, sträubig. Rk.

95951   Ježka hora Svazek: 1 Strana: 0628
Ježka hora, Jeschkenberg. Th. Vz Ježky.

95952   Ježko Svazek: 9 Strana: 0097
Ježko, a, m. = člověk vlasů ježatých. Zát. Př. 66. a.

95953   Ježková Svazek: 6 Strana: 0519
Ježková, é, f., os. jm. Vz Blk. Kfsk. 1329.

95954   Ježkovat co Svazek: 10 Strana: 0596
Ježkovat co: klády, které činily stěny chalupy = zabíjeti do nich klíny, aby se na nich omítka držela. Brt. Sl. 181.

95955   Ježkovcokam Svazek: 6 Strana: 0519
Ježkovcokam, u, m., echinites, der Igel- stein. Šm.

95956   Ježkovec Svazek: 1 Strana: 0628
Ježkovec, vce, m. Seeigel. Rk.

95957   Ježkovice Svazek: 6 Strana: 0519
Ježkovice. Sdl. Hr. II. 277.

95958   Ježkovice Svazek: 10 Strana: 0596
Ježkovice, e, f. = ježčí kůže. Rgl.

95959   Ježkovitý Svazek: 6 Strana: 0519
Ježkovitý, igelartig. J. bRanky, brány. NA. IV. 74., 75.

95960   Ježkovský Svazek: 6 Strana: 0519
Ježkovský Dvůr u Soběslavě. Mus. 1880. 445.

95961   Ježkový Svazek: 6 Strana: 0519
Ježkový. J. hlava, palice = durman, da- tura stramonium, der Dollapfel. Mllr. 40. Nešel, kdyby ho j-vou palici vyháněli. Ehr.

95962   Ježkový Svazek: 8 Strana: 0138
Ježkový. Šel na to S j-vou palicí (s po- směškem). Na Zdársku. Nár. list. 1894. č. 155. odp. feuill.

95963   Ježkový Svazek: 10 Strana: 0115
Ježkový válec. Us.

95964   Ježkový, jezový Svazek: 1 Strana: 0628
Ježkový, jezový; ježkův, ježův, a, o; ježí, ježčí. Igel-. J. kůže (ježovina), přirození. Jg. Nemáte ježkové palice? (j. palice = vycpaná kůže ježková na tyčce, kterou dříve psy z kostelů vyháněli. Ptává se pak ten, kdo poprvé do cizího bytu vstupuje anebo přichází-li příliš často ke komu). Jg., Č. Pilnu býti čeho, co chrt ježkové palice. Jg. Má hlavu jako ježkovou palici (rozcuchanou). Sych.

95965   Ježkův Svazek: 6 Strana: 0519
Ježkův, -ova, -ovo. Pro j-vy oči, to sem se lekla! Cf. Pro pět ran do hlavy! Pro pána krále! Us. u Žamb. Dbv.

95966   Ježkův Svazek: 9 Strana: 0097
Ježkův. Ježkovo korení = kuklík. Hoř. 108.

95967   Ježky Svazek: 1 Strana: 0628
Ježky v ústech ovčích (špičky n. vrásky blíže hrdla, Ja., Jg., nebo v ústech kravských, der Polyp. Us. — J. = ježdík. — J. cizozemský, jezovec, das Stachelschwein. L. — Ježky, šišky, prasata, na Mor. paštrky, Mutterkuchen- stücke. Ja. — Vz více v S. N. IV. str. 268.

95968   Ježký Svazek: 1 Strana: 0629
Ježký. Ježka hora, lépe: Ještěd. Vz toto.

95969   Ježlátko Svazek: 6 Strana: 0519
Ježlátko, a, n., vz Ježle.

95970   Ježle Svazek: 1 Strana: 0629
Ježle, e, f. Stieldolde, v bot. Rk.

95971   Ježle Svazek: 6 Strana: 0519
Ježle, der Samenhalter, Blütenboden, die Erweiterung des Stengels der Compositae, worauf die Blüthen stehen. Nz. Cf. Slb. XLII. Kk. 39.. 161., Schd II. 208., 280., Rst. 423.

95972   Ježli mnie ty dziewcze rada masz Svazek: 10 Strana: 0115
Ježli mnie ty dziewcze rada masz, tanec v Těšínsku. Vz Brt. P. n. 974.

95973   Ježná Svazek: 6 Strana: 0519
Ježná, é, f., ves. Arch. IV. 35.

95974   Ježník Svazek: 8 Strana: 0139
Ježník, a, m. = věžník pes. U Domažl. Čern. Př. 51.

95975   Ježník Svazek: 10 Strana: 0596
Ježník, a, m., hora a osada v Opavsku Vlasť. III. 141.

95976   Ježonky Svazek: 8 Strana: 0139
Ježonky, vrch. a paseka ve Frýdecku. Věst. opav. 1893. 8.

95977   Ježov Svazek: 1 Strana: 0629
Ježov, a, m., ves u Kyjeva na Mor. Mřk.

95978   Ježov Svazek: 6 Strana: 0518
Ježov, a, m., Jesau. Vz Jezina.

95979   Ježov Svazek: 6 Strana: 0519
Ježov, a, m., Ježow, ves u Doln. Kralo- vic; Jeschow;, vsi u Kyjova a Švihova; myslivna u Černého Kostelce; J. Velký a Malý, Gross-, Klein-Jeschow, vsi u Mladé Vožice. J., bývalá tvrz u Hrusic. S. N. X. 252., Tk. I. 406., 408., III. 73., V. 243., IV. 370, Rk. Sl.

95980   Ježovatý Svazek: 10 Strana: 0115
Ježovatý. J. stránka povahy něčí (drsná). Ner. Nár. list. 1886. č. 135.

95981   Ježovcokam Svazek: 6 Strana: 0519
Ježovcokam, u, m., hysterolithus, der Venusstein; lapis hystricinus, der Stachel- schweinstein. Šm.

95982   Ježovec Svazek: 1 Strana: 0629
Ježovec, vce, m., hystrix, Stachelschwein. Ssav.

95983   Ježovec Svazek: 8 Strana: 0552
Ježovec, vce, m., echinus, hvězdýš. Am. Orb. 76.

95984   Ježovice Svazek: 6 Strana: 0519
Ježovice, dle Budějovice, Ježowitz, ves u Uhlíř. Janovic. — J. = Ječovice. Blk. Kfsk. 91.

95985   Ježovina Svazek: 6 Strana: 0519
Ježovina = strupy, boláky na hubě ovcí. Val. Brt. L. N. I. 187., Vck.

95986   Ježovina, y Svazek: 1 Strana: 0629
Ježovina, y, f., ježková kůže, die Igelshaut. D. —

95987   Ježovitý Svazek: 1 Strana: 0629
Ježovitý, igelartig. Krok.

95988   Ježovka Svazek: 1 Strana: 0629
Ježovka, y, f., echinus, Seeigel. Krok. J. vlaská.

95989   Ježovka Svazek: 6 Strana: 0519
Ježovka, y, f., hosp. u Dobříše; kaplička u Sedlce. — J. J-ky, echinoidea = mořští ježkové. 1. J. pravidelné, regularia: j. tur- banová, cidaris metularia; korunová, c. co- ronata; česká, c. Sorignetti; jedlá, echinus esculentus; obecná, e. saxatilis; obrovská, acroeladia mamillata; 2. nepravidelné, irre- gullaria: j. srdcovitá, spatangus purpureus; teplická, micraster cor anguinum; klenutá, ananchytes ovata; kamenouhelná, palechinus gigas. Vz Frč. 48.-52., Schd. II. 539.

95990   Ježovka Svazek: 7 Strana: 1283
Ježovka. Cf. Brm. IV. 2. 433.-445., Ott. V. 358

95991   Ježovka Svazek: 8 Strana: 0139
Ježovka, eocidaris atd. Vz Ott. VIII. 648. a., 447. b.

95992   Ježovkový Svazek: 6 Strana: 0519
Ježovkový, Seeigel-. Šm.

95993   Ježovky Svazek: 9 Strana: 0097
Ježovky, třída ostnokožců. Vz Ott. XIII. 335. nn. Ježunky, pozemek ve Slez. Lor. 82.

95994   Ježovlasý Svazek: 1 Strana: 0629
Ježovlasý, mit gesträubten Haaren. Mus.

95995   Ježovský Svazek: 6 Strana: 0519
Ježovský. J. jablko. Mor. Brt. — J. Dvůr u Pacova. — J., os. jm. Blk. Kfsk. 1329., Sdl. Hr. I. 40., II. 253., IV. 273.

95996   Ježovy Svazek: 1 Strana: 0629
Ježovy = ježkový.

95997   Ježovy Svazek: 6 Strana: 0519
Ježovy, ves v Písecku. Blk. Kfsk. 449.

95998   Ježto Svazek: 1 Strana: 0629
Ježto, lépe než: ješto, od jenž, jež, stalo se as od pol. 14. stol. neohybným ve všech rodech a číslech. Ht. v Sr. ml. 242. píše: V druhé polovici 14. stol. objevuje se již i nesklonné ježto a to předně na místě nomi- nativu, potom i m. jiných pádů (vz Jenž). Ne- pohubujte pokorných, ježto sú chudí duchem. Št. Kdo jest, ježto by mi odpíral? Br. I pravil všem, ježto tu byli. Br. Vz Jenž. Tvarem je ježto nom. sg. neutr. Ht. tamtéž. Ve spojení se zájmeny on, ona, ono stojí místo zájmena vztažného který, jenž. Věřitele máš, ježto ho (kteréhož) nemůžeš oklamati. Jel. Vz Jenž, Ht. Brus 177. a násl. — Ve spojení se zá- jmenem to stojí m. což. Toho léta v české zemi jednak ustavičně déšť pršel, ježto lidé z toho (z čehož lidé) velmi tesklivi byli. Zk. 100. Vz Věta příčinná, připouštěcí, omezovaci. Ježto přijalo na sebe i povahu spojky (Jir. ) a klade se: 1. o místě = kdežto, wo. Přišed k tělu tu, ježto visel jeho syn, počal velikým hlasem volaje plakati. Pass. — J. = odkud. V 15. stol. Vz Mtc. 1876. str. 149. Mš. — 2. O příčině, da, weil. Vidím tě moudrého zpívati, i hodněť já mám plesati, ježto s ra- dujícími radovati se máme. Nebo jsem se bál tebe, ježto jsi člověk přísný. Br. — 3. Ve větách připouštěcích ač, obwohl, obgleich. Bije se se mnou, ježto jsem mu nic neudělal. Něco se do sněmu připsalo, ježto o tom lidé nevěděli. Arch. I. 91. Druhý Vlach dobude kordu, pozadu raní ho, ježto mu Václav ani slova neřekl. Proč mne stále tupíš, ježto jsem ti neublížil? — 4. Staví výrok proti výroku. Nešlechetný nešlechetnosti obmýšlí, ježto šlechetný obmýšlí šlechetné věci. Br. Když se lesní kosatec do zahrady přesadí, počíná valně kvésti, ježto se při jiných lesních bylinách téměř odporno věc spatřuje. Byl., T.

95999   Ježto Svazek: 6 Strana: 0519
Ježto. Já jsem, j. jsem. Št. Mluvíš to, j. tobě nesluší. BO. — Ve spojení s on. Páni všichni, j. jich (jichž) pečeti jsú při tomto listu ... Tov. 27. Vzali berni z mého člo- veka, j. jeho (jehož) v držení byl mój otec. Půh. I. 255. — J. = kde. Městiště, j. sól dělají. BO. — J. = kdy. Když den přichá- zíše, j. se měli bíti. Výb. II. 43. — J. pří- činné. J. dieš, že by(s) se prve smrti nadál, tohoť nebylo jest v mém srdci. Chč. — Pozn. J. náměstka vztažná všech rodů. Vz Brt. S. 3. vd. 143. — Pozn. J. uvozuje věty ä) příčinné, vz Brt. S. 3. vd 131., b) při- pouštěcí, vz ib. 138. 1. Cf. také: Připouštěcí.

96000   Ježto Svazek: 7 Strana: 1283
Ježto. Gb. Ml. I. 183. J. jednu umrlú vzkřiesil. Výb. I. 265.