393001   Vyšturkati Svazek: 4 Strana: 1139
Vyšturkati, vz Vyštuřiti.

393002   Vyšturmovati Svazek: 4 Strana: 1139
Vyšturmovati = šturmem dobyti, do- stati, erstürmen. — co, koho: pevnosť. Ros.

393003   Vyšturmovati dům Svazek: 10 Strana: 0504
Vyšturmovati dům = dobyti. Fel. 55.

393004   Vyštuřiti Svazek: 4 Strana: 1139
Vyštuřiti, vyšturati, vyšturkati, hinaus- stossen. — koho kam: za dvéře. Na Ostrav. Tč.

393005   Vyštušiti Svazek: 4 Strana: 1139
Vyštušiti, il, en, ení, vyštušovati = vy- štuchnouti. Vz Vyštuchati. — koho kam. Vyštušil ho za dvéře (vystrčil). Mor. Šd.

393006   Vyštvalec Svazek: 4 Strana: 1139
Vyštvalec, lce, m, = šibal, der Schalk,

393007   Vyštvalý Svazek: 4 Strana: 1140
Vyštvalý, gehetzt.

393008   Vyštvati Svazek: 4 Strana: 1140
Vyštvati, štvu, al, an, ání; vyštívati, vy- štvávati = štváním vyhnati, vypuditi, her- aushetzen, herausjagen; popuditi, an-, auf- reizen. — koho odkud (čím): psy zajíce, srnku z houští. Us. Boháč mu ho (chleba) nechtěl dat, kázal ho psami ven vyštvat. Sš. P. 19. Jsme z ráje vyštváni. Kká. M. z. 17. Hruza mě z síní vystvala. Msn. Er. 120. Vyštveš vlka z lesa (rozdráždíš odpůrce). Prov. — koho kam: na sebe. Ros. Vy- štval na něho psa. Us. Šd., Tč.

393009   Vyštverigať sa Svazek: 8 Strana: 0487
Vyštverigať sa = vyštverati se. Slov. Phľd. 1896. 626.

393010   Vyštvierati sa Svazek: 4 Strana: 1140
Vyštvierati sa = vyškrábati se, vylézti, hinaufkriechen. — kam. Keď si môhol v. sa na väžu, môžeš aj dolu. Dbš. Sl. pov. IV. 63.

393011   Vyštylovati Svazek: 4 Strana: 1140
Vyštylovati vinici (lépe: vytyčiti), aus- stängeln. Ros.

393012   Vyšubati Svazek: 4 Strana: 1140
Vyšubati; vyšubnouti, bnul a bl, ut, utí, hinausschieben, z něm. Šd., Tč.

393013   Vyšubati Svazek: 7 Strana: 1087
Vyšubati, auspeitschen. Vz Šubati

393014   Výšudaný Svazek: 10 Strana: 0504
Výšudaný = výšeuvedený. Us.

393015   Výšudatý Svazek: 10 Strana: 0504
Výšudatý = výšudaný. Sb. sl. 1901. 159.

393016   1. Vyšuditi Svazek: 4 Strana: 1140
1. Vyšuditi = vyšiditi. — co na kom. Na Ostrav. Tč.

393017   2. Vyšuditi se Svazek: 4 Strana: 1140
2. Vyšuditi se, na Slov. = vykáleti se, seine Nothdurft verrichten, sich ausleeren. Baiz. 285.

393018   Vyšúchání, n Svazek: 4 Strana: 1140
Vyšúchání, n., die Austretung, Aushöh- lung durchs Treten; die Abnützung durchs Tragen. Na Slov. Bern.

393019   Vyšúchaný Svazek: 4 Strana: 1140
Vyšúchaný; -an a, o, ausgetragen, ab- genützt (durchs Tragen). Na Slov. Bern.

393020   Vyšúchati Svazek: 4 Strana: 1140
Vyšúchati, vyšuchnouti, austreten, aus- höhlen; abtragen, durchs Tragen abnützen; langsam verfertigen; se, langsam heraus- gehen o. herauskommen; ausgetreten, ab- getragen werden. Bern. Kedi sa len už ráz vyšúcha. Bern. — se komu jak. Vyšúchla sa družbovi zpod pazuchy a šuch — bola už pri svojom milom popelvárovi. Dbš. Sl. pov. II. 11.

393021   Vyšuchnouti Svazek: 8 Strana: 0487
Vyšuchnouti. V-chla ven (z kuchyně) = odběhla. Phľd. 1896. 641.

393022   Vyšuchnúti Svazek: 4 Strana: 1140
Vyšuchnúti, vz Vyšúchati. — V. = vy- láti, vyšeptati. Na Slov. Bern.

393023   Vyšujtašovati co čím Svazek: 10 Strana: 0505
Vyšujtašovati co čím = vyšnorovati. Slov. Czam. Slov. 168. Sr. Šujtaš.

393024   Vyšukati Svazek: 4 Strana: 1140
Vyšukati, vyšukávati = vyhledati, vy- šťárati, ausfindig machen, ausstöbern. Us. Jg., Dch., Tč., Vck. — co. Řekněte vy hospodyni, každý kout by vyšukala. Kol. ván. 13. — co kde: na pudě, v komoře atd. — V. snopy = roubíkem klásky ze snopu omlátiti. Us. u Plaňan.

393025   Vyšulati Svazek: 4 Strana: 1140
Vyšulati, herausrollen, auskneten. — co odkud. Vyšulol sem listy celé z krucenky. Na Ostrav. Tč. — nač. Vyšulala všecko těsto na halušky. Ib. Tč.

393026   Vyšuliti Svazek: 4 Strana: 1140
Vyšuliti, il, en, ení = vyšiditi, pfiffig abgewinnen. — co na kom. Us. — V. = špatné vyprati. — co. Ona to prádlo jen vyšuli. U Žamb. Dbv. Cf. Vz Vyšušňati. — V. = vykuliti. U Brušperka. Mtl.

393027   Vyšulkati Svazek: 4 Strana: 1140
Vyšulkati = vyšulati. Na Slov. Bern.

393028   Vyšulovati Svazek: 4 Strana: 1140
Vyšulovati, vz Vyšulati. Na Slov. Bern.

393029   Výšum, u, výšumek Svazek: 4 Strana: 1140
Výšum, u, výšumek, mku, m. = vy- šumování, vyloupení, die Plünderung. Ros.

393030   Vyšumaniti Svazek: 4 Strana: 1140
Vyšumaniti, vz Vyšmaniti.

393031   Vyšumařiti Svazek: 4 Strana: 1140
Vyšumařiti, il, en, ení, vyšumařovati, durch Fiedelei erwerben. — si co. Us. — se, sich satt geigen. Us. Tč.

393032   Vyšumělosť, i Svazek: 4 Strana: 1140
Vyšumělosť, i, f., das Verbraustsein. — V., das Nüchernwerden, die Nüchternheit. L.

393033   Vyšumělý Svazek: 4 Strana: 1140
Vyšumělý prášek, ausgebranst. — V., der ausgetobt hat, nüchtern geworden.

393034   Vyšuměti Svazek: 4 Strana: 1140
Vyšuměti, ěl, ění, ausbrausen, ausgähren. — odkud. V-ly z hlav milé přeludy mla- dosti. Sldk. 585. Z opilství v. (vystřízvěti). L. Již mu v-lo z hlavy. Us. Tč.

393035   Vyšumiti Svazek: 4 Strana: 1140
Vyšumiti, il, en, ení; vyšumívati, brau- send machen, nüchtern machen. — se. Pivo se vyšumilo (vyčistilo se, usadilo se, aus- gähren, sich setzen). L. Les se vyšumil, je ticho (ausrauschen). Us. Tč.

393036   Vyšumniti Svazek: 4 Strana: 1140
Vyšumniti, il, ěn, ění, schön machen. — se. Musím se na veselí v., abych byla šumna (pěkna). Na Ostrav. Tč.

393037   Vyšumování, n Svazek: 4 Strana: 1140
Vyšumování, n., das Aufbrausen, das Aufsuchen. Vz Vyšumiti, Vyšumovati.

393038   Vyšumovaný Svazek: 4 Strana: 1140
Vyšumovaný, ausgebraust, ausgestöbert.

393039   Vyšumovati Svazek: 4 Strana: 1140
Vyšumovati, vz Vyšumiti. — V. = vy- šťárati, vyhledati, auffinden, ausfindig ma- chen, ausstöbern. — co. Vše vyšumuje. U Král Hrad. Šml., Kšť. U Nové Kdyně. Rgl. — V. = vyprázdniti, ausleeren, aus- rauben. — co: dům. Ze 17. stol. Posud v Pardubsku. V. kostel (vyloupiti, zloupiti). Ros. — V. = penu sebrati, den Schaum abnehmen, abschäumen. — co: med. Us.

393040   Vyšumovati Svazek: 8 Strana: 0487
Vyšumovati = vydrancovati. Město bylo od nich hrozně v-váno. 1689. Mus. 1894. 118. Vojáci všecko v-li. Kat. z Žer. II. 92.

393041   Vyšupanka Svazek: 10 Strana: 0678
Vyšupanka y, f. = vymrskané pole. Čes. 1. XV. 278.

393042   Vyšupati Svazek: 4 Strana: 1140
Vyšupati = vyšlehati, aushauen, auspeit- schen. — komu, Ros., koho. Us. — čím: prutem. Šd. — se kde: v krčmě, sich aus- tanzen (im Schleifschritt). Na Ostrav. Tč. Vz Vysupkati. — V. = vyšupiti. Na Slov. Bern.

393043   Výšupek Svazek: 4 Strana: 1140
Výšupek, pku, m. = šupanice, lupec, mrskání, der Staupbesen. D.

393044   Vyšupení Svazek: 4 Strana: 1140
Vyšupení, n., die Abschälung, Abschup- pung. Na Slov. Bern.

393045   Vyšupený Svazek: 4 Strana: 1140
Vyšupený; -en, a, o, abgeschält, abge- schuppt. Na Slov. Bern.

393046   Vyšupiti Svazek: 4 Strana: 1140
Vyšupiti, il, en, ení, vyšupovati, abschä- len, aushülsen, abschuppen. — co: orechy, hrách. Bern. — se, sich schuppen (šupiny, kůži tratiti). Na Ostrav. Tč.

393047   Vyšupkati Svazek: 4 Strana: 1140
Vyšupkati, vyšupkovati, Schleifschritte machen. — kdy čím. Hleď, jak při tajču (valčíku) nohama vyšupkuje. Na Ostrav. Tč. Vz Vyšupati.

393048   Vyšuřiti Svazek: 4 Strana: 1140
Vyšuřiti, il, en, ení, schief machen, wer- fen. — co. Slunce mokré desky vyšuřilo. Na Ostrav. Tč.

393049   Vyšustati Svazek: 4 Strana: 1140
Vyšustati, vyšustnouti = něco šustného jako prach, hrách, písek a p. vyhoditi. Na Ostrav. Tč.

393050   Vyšústati Svazek: 4 Strana: 1140
Vyšústati, vz Vyšoustati.

393051   Vyšustěti Svazek: 4 Strana: 1140
Vyšustěti, ěl, ění = šustem vyjíti, rau- schend hervorkommen. — odkud: z domu. — koho = vyšoustati, vypískati, tosend auslachen, auspfeifen. V.

393052   Vyšustiti Svazek: 4 Strana: 1140
Vyšustiti, il, ěn, ění = vyšlehati. — komu čím. Maminka mu v-la metlou. U Kr. Hrad. a j. Prk., Kšť. Cf. Vyšupati.

393053   Vyšustiti co Svazek: 7 Strana: 1087
Vyšustiti co, rauschend, singend kund geben, ano^Qotßo'elv. Lpř.

393054   Vyšustnouti Svazek: 4 Strana: 1140
Vyšustnouti, stnul a stl, utí, vz Vyšu- stati. — V., rauschend herauskommen. Bern. — V. = vyšoustnouti. V-stl ven = upláchl, utekl, lief davon. Mor. Šd. — kudy: dveřmi. Mor. Šd.

393055   Vyšustovati Svazek: 4 Strana: 1140
Vyšustovati = šustí odrhovati, die Blät- ter vom Kukurutzkolben abrupfen. Mor. Šd.

393056   Vyšuščati Svazek: 4 Strana: 1140
Vyšuščati = vyšustěti, aufhören zu rau- schen. Na Slov. Bern.

393057   Vyšuškaný Svazek: 7 Strana: 1087
Vyšuškaný, vz Vypškaný (dod.).

393058   Vyšuškati Svazek: 4 Strana: 1140
Vyšuškati = vyšeptati. Na Slov. Bern. Také na Mor.

393059   Vyšušňati Svazek: 4 Strana: 1141
Vyšušňati = špatně vyprati, schlecht auswaschen. — co. Jen to tak vyšušňala. U Kr. Hrad. Kšť. Cf. Vyšuliti. Na Plašte. Pck.

393060   Vyšušnavěti Svazek: 4 Strana: 1141
Vyšušnavěti, ěl, ění = přestati huhňati, aufhören zu näseln. Na Slov. Bern.

393061   Vyšušňaviti Svazek: 4 Strana: 1141
Vyšušňaviti, il, en, ení, durch die Nase aussprechen, aussagen. Cf. Vyhuhňati. Na Slov. Bern.

393062   Vyšuvěřiti Svazek: 4 Strana: 1141
Vyšuvěřiti, il, en, ení, vyšuvěřovati, schief machen, werfen. — kde. Desky na slunci vyšuvěřó (= vyšuvěří). Na Ostrav. Tč. — se. Ib. Tč.

393063   Vyšvábiti Svazek: 4 Strana: 1141
Vyšvábiti, il, en, ení = vystrojiti, okrá- šliti, aufputzen, ausschmücken. — co. Ros. — koho čím. Cyr.

393064   Vyšvácať Svazek: 8 Strana: 0487
Vyšvácať koho po líci. Phľd. 1896. 23. Cf. Vyšvacnúť.

393065   Vyšvácat komu čím Svazek: 9 Strana: 0387
Vyšvácat komu čím. Horen. 208.

393066   Vyšvácati Svazek: 7 Strana: 1087
Vyšvácati, vyšvácnouti = vytlachati; vybiti. Us. místy. Rgl. Vz násl.

393067   Vyšváciti Svazek: 4 Strana: 1141
Vyšváciti, il, en, ení = vysvatiti, vysvětiti, ausweihen. — V. někomu = vybiti, durch- prügeln. Vyšvácám ti, co se do tebe vejde. Us. na Mor. Vck., Šd.

393068   Vyšváciti. V. komu Svazek: 7 Strana: 1087
Vyšváciti. V. komu atd. polož do: Vy~ švácati.

393069   Vyšvacnúti Svazek: 4 Strana: 1141
Vyšvacnúti = vyšlehati. Na Slov. Bern.

393070   Vyšvandrykati se s kým jak: po Svazek: 4 Strana: 1141
Vyšvandrykati se s kým jak: po ně- mecku s p. lektorem (rektorem), sich satt plauschen. Na Mor. a Slov. Tč.

393071   Vyšvárati Svazek: 4 Strana: 1141
Vyšvárati = prutem vyšlehati, durch- schwippen. Na Slov. Phld. II. 2. 52.

393072   Vyšvárněti Svazek: 4 Strana: 1141
Vyšvárněti, ěl, ění, schön werden. To dívča tak v-lo a prve bylo tak špatné (ne- švarné, nehezké). Na Ostrav. Tč.

393073   Vyšvehlati Svazek: 4 Strana: 1141
Vyšvehlati = vyviklati. Mor. Šd.

393074   Vyšvehotati Svazek: 4 Strana: 1141
Vyšvehotati = vybleptati, ausplappern, ausplauschen. — co. — co na kom (vy- mluviti), abschwatzen. Us.

393075   Vyšvechtalosť, i, f Svazek: 4 Strana: 1141
Vyšvechtalosť, i, f., die Gehaltlosigkeit, Leere. Šm.

393076   Vyšvechtalý Svazek: 4 Strana: 1141
Vyšvechtalý = vyšeptalý, vyšetalý. V. propověď, gehaltlos, leer, inhaltsleer. Dch. V. hodiny (vychozené). Mor. Knrz.

393077   Vyšvechtati Svazek: 4 Strana: 1141
Vyšvechtati, ausreiben. Hodiny se v-ly. Šp. Vz Vyžvechtati.

393078   Výšvih Svazek: 4 Strana: 1141
Výšvih, u, m., v tělocviku, der Schwung, Aufschwung. Výšvih únožrno, zánožmo, der Wendeschwung, odbočmo, der Flanken- schwung, přednožmo, der Kehrschwung, přemetmo, roznožmo, z bradel. Tš. Vz KP. 1. 574., Čsk.

393079   Vyšvihání Svazek: 4 Strana: 1141
Vyšvihání, n. = vyšlehání, die Abpeit- schung. Us.

393080   Vyšvihaný Svazek: 4 Strana: 1141
Vyšvihaný; -án, a, o = vyšlehaný, ab- gepeitscht. Us.

393081   Vyšvihati Svazek: 4 Strana: 1141
Vyšvihati, vz Vyšvihnouti.

393082   Vyšvihávati Svazek: 4 Strana: 1141
Vyšvihávati, vz Vyšvihnouti.

393083   Vyšvihlinkati Svazek: 4 Strana: 1141
Vyšvihlinkati, vz Vyšvihliti.

393084   Vyšvihliti Svazek: 4 Strana: 1141
Vyšvihliti, il, en, ení = vyšviřinkati, auszwitschern, ausschreien. Ros.

393085   Vyšvihlý Svazek: 4 Strana: 1141
Vyšvihlý = člověk tence vyrostlý, schlank emporgewachsen. D. V. člověk, strom. Us. Šd.

393086   Vyšvihnouti Svazek: 4 Strana: 1141
Vyšvihnouti, hnul a hl, ut, utí; vyšvi- hati, vyšvihávati, vyšvihovati. — koho, komu (= zadek, vymrskati, abpeitschen, mit der Ruthe streichen). V. — komu co čím: oko bičem (šlehnutím vyraziti, mit der Peitsche o. Ruthe ausschlagen). — se. Ten se vyšvihl (vystrojil, sich aufputzen, sich aufstutzen, ausstaffiren)! Us. Hodiny se vyšvihly (ausschwingen). Šp. Us. — se kam: na koně (vyskočiti, sich aufschwin- gen). Nej., Ml., Šd. V. se na trůn. Bdl. Pri- pravil sa, vyšvihnul sa na kôň a prihrmel mezi panstvo. Mt. S. I. 54. Ľubosť devina je cit bez hlasu, vyšvihnúť nesmie sa nad zvyk času. Sldk. 300. V-hli sa na tátoša a leteli, leteli, až došli na jednu peknú lúčku. Dbš. Sl. pov. I. 288. To bol ostatní jejich cit svätejší, čo nad nízkosť zemskú vyšvihol sa. Lipa 315. Vyšvihla se rybka nad tichú vodičkú, smutno šuhajovi nad jeho Aničkú. Sl. ps. — se kam jak. Lehkým skokem Faeton vyšvihne se na vůz. Cimrh. Já se u rychlém cvalu na vůz se střelivem vy- švihnul. Tč. exc. — koho odkud. Vyšvi- hují se kopí z opuk šedých. Č. Vyšvihati kluka z postele. Us. Létavé ryby se z vody vyšvihují. Us. Šd. Vyšvihna se z prachu nízké školy začni zpívat podlé vyšší školy. Koubek.

393087   Vyšvihnouti se kam Svazek: 7 Strana: 1087
Vyšvihnouti se kam : k veliké moci Lpř. — co jak. V. nožičky do skoku. Nrd. Kosm. ps. 22.

393088   Vyšvihnutí Svazek: 4 Strana: 1141
Vyšvihnutí, n., vz Vyšvihnouti.

393089   Vyšvíkati Svazek: 4 Strana: 1141
Vyšvíkati, vyšvíknouti = vyšlehati. — co komu čím: bičem oko. — se = vy- strojiti se, sich aufputzen. Ta se dnes ňák vyšvíkla. Na Plašte. Prk.

393090   Vyšvíkati Svazek: 7 Strana: 1087
Vyšvíkati. Vz Vystřihnouti (dod.).

393091   Vyšviřinkati Svazek: 4 Strana: 1141
Vyšviřinkati, vyšvihlinkati = vykřičeti, vyvolati, auszwitschern. Ros.

393092   Vyšvitořiti Svazek: 4 Strana: 1141
Vyšvitořiti, il, en, ení. — se, sich aus- zwitschern. Laštovky se vyšvitořily. Us. — V. se = sich ausplauschen. Us. Tč.

393093   Vyšvjargati Svazek: 4 Strana: 1141
Vyšvjargati = vyšvárati, prutem vyšle- hati. Na Slov. Phld. II. 2. 52.

393094   Vyšvrčati Svazek: 4 Strana: 1141
Vyšvrčati = vycvrčeti, aufhören zu zir- pen (wie die Grille). Na Slov. Bern.

393095   Vyšvrkati Svazek: 4 Strana: 1141
Vyšvrkati, vyšvrknouti, knul a kl, utí, emporfliegen (rauschend). Chrúst, pták vy- švrkl. — odkud. Kameň z ruky vyšvrkl. Na Ostrav. Tč. — V. = vyšvrčati. Bern.

393096   Vyšvrlati Svazek: 4 Strana: 1141
Vyšvrlati, ausquirlen. — co. Mléko mu- síš dobře švrlať, abysi pěnu vyšvrlala. Na Ostrav. Tč.

393097   Vyta Svazek: 4 Strana: 1141
Vyta, y, m. V. Václav, vz Žer. Záp. I. 95., 140., 176. V. Zden. Ib. I. 170.

393098   Vytackať sa kam Svazek: 8 Strana: 0487
Vytackať sa kam. V-kal sa ako opitý do pitvora. Phľd. XII. 201.

393099   Vytackati se s kým kam Svazek: 7 Strana: 1087
Vytackati se s kým kam: ven, hin- austaumeln. Slov. Obky. I. 11.

393100   Vytáčaný Svazek: 10 Strana: 0505
Vytáčaný, tanec. Vz Brt. P. n. 962.

393101   Vytáčati Svazek: 4 Strana: 1141
Vytáčati = vytáčeti. Na Slov.

393102   Vytáčeč Svazek: 4 Strana: 1141
Vytáčeč, e, m. = vývrtka. Rk.

393103   Vytáčená Svazek: 4 Strana: 1141
Vytáčená. V-nou křesati (závitkovitě. Opp.: rovně, rovnou. Jeden kámen křeše se rovně, druhý vytáčenou). Vys.

393104   Vytáčení Svazek: 4 Strana: 1141
Vytáčení, n., das Herausdrehen, Aus- schleudern. Vz Vytočiti. V. závitů šroubu. ZČ. 24. — V. mlýnkování = odlučování šťávy cukrové od pevných součástek řepy (po případě syropu od cukru) silou odstře- divou, das Centrifugenverfahren, das Schleu- derverfahren. Pta., Šp. — V. medu v medo- metech = umělý výtok medu z buněk díla včelího na strojích odstředivých. Ktk.

393105   Vytáčeti Svazek: 4 Strana: 1141
Vytáčeti, vz Vytočiti.

393106   Vytáčivý Svazek: 4 Strana: 1141
Vytáčivý, sophistisch. Šm.

393107   Vytáčka Svazek: 4 Strana: 1141
Vytáčka, y, f. = vytáčení, die Ausdre- hung. — V. = výmluva, vytáčení-se z čeho, der Winkelzug, Ausweg, die Ausflucht. Jg. Chytal se vytáček; S vytáčkami se vytasiti. Dch. Na deset vytáček pomýšlel a ona na jedenáctou odpověděla (když druh druha chce ošiditi, ale ten se nedá). U Žamb. Dbv. Baba po mnohých vytáčkách řekla, proč přišla. Němc. Rozmrzelý nekonečnými v-mi. Pal. Děj. V. 2. 115. — V. = špatnější čásť obilí, která po vyčištění zůstane, das hin- tere Getreide; též víno, které pod čepem v nádobě se nadržuje, stáčka, der Zapfen- wein. Us. — Jg.

393108   Vytáčník Svazek: 4 Strana: 1142
Vytáčník, u, m., der Drehhaken. Šp.

393109   Vytaflovati Svazek: 4 Strana: 1142
Vytaflovati, austafeln, auslegen, barketi- ren. — co: pokoj. Vz Taflovati.

393110   Výtah Svazek: 4 Strana: 1142
Výtah, u, m. = vytažení čeho odkud i to, co vytaženo, das Ausziehen, der Auszug. Výtahy údů, die Ausstreckung. Ssk. — V. lidu, vojska (z pevnosti), der Auszug. Čsk. — V. knihy (summovník, krátké ob- sažení. V. )., der Auszug. V. z register. Klat. V. slov, z knihy. Rk. V. z knih po- zemních (extrakt knihovní) = úředně uči- něný výpis všeho, co o nějakém pozemku v knihách těch platného zaznamenáno jest (ceny, hypothek, služebností a jiných bře- men), der Grnndbuchsextrakt. S. N., J. tr. Ve výtahu. Šp. Dáti někomu nějaký spis u výtahu. J. tr. V. povinností, der Schul- digkeitsextrakt; v. z úlohy, der Rollenex- trakt; v. ze spisů, der Aktenauszug, z pro- tokolu, der Protokollauszug. Šp. Klavírní v. (z opery), der Klavierauszug. Us. V. ze spisu nějakého učiniti. V. z účtů. — V. = silnejší čásť něčeho chemicky dobytá, vý- tažek, vytaženina, výluh, tresť, extrakt, der Extrakt. Geist, die Essenz. V. koniklecový, klovatý, Rostl., aloesový, angusturový, an- jelikový, blínový, bodláčkový, bolehlavový, borkový, celidonový, cicvárový, etherový, černobýlový, čivní, devěsilový, duběnkový, durmanový, fernambukový, helmlocký, heř- mánkový, hořcový, hořkoňový, chmelový, chynový, indichový, ipekakuanový, lího- vodnatý, jalapový, jablečníkový, z jetele horkého n. vodního, kalendulový, kampeš- kový, kapradový, kaskarilový, kaštanový, z kaštanového dříví, katechuový, kávový, konopný, kozlíkový, křížkový, kulčibový, kvasiový, lišejníkový, měsíčkový, mydli- cový, myrhový, náprstníkový, ománkový, opiový, paldranový, pampuliškový, pelun- kový, pivní, podkovkový, puškvorcový, ra- barborový, vodnatý, řebříčkový, řešetlákový (Kreuzbeer-), rmenový, routičkový, rulíkový, rytový (Wau-), senesový tekutý, smetan- kový, šafránový, šalvějový, tabákový, tre- sťový ze semene škrkavičného, vraníokový, vrbový, zeměžlučový, z kořene čemeřice černé a bílé, z kůry (dubové, lýkovcové, svraskavé brasilské, vrbové), z listů oře- chových, z lišejníku islandského, z lýka krušinkového, z piva plzeňského, z pryzily červené, ze šlupek ořechových, z vraních ok. Kh. V. vodnatý, lihový. Nz. Roztok v-hu, die Extraktauflösung. — V. = dějství, jednání, část hry divadelní, der Akt. D. — V. = nůž, kterým skulinu v šindeli řezají, das Schindelzieheisen. Jg., Skv., D. — V. = další srůst ryb ve výtažních rybnících, das Strecken der Fische; též sám plod vý- tažní, ryby rostoucí, zvl. kapři až tří let, der Auszug, die Streckfische. Rybník na v. Do rybníků na v. sázeti. V. Vsází se do rybníka plodu na výtah 150 kop. Gl. 374. — V. = vytahovadlo, der Aufzug, die Auf- zugmaschine. Šp. — V. = řemen tahací obilí, mouku (ve mlýně). Us. Rgl.

393111   Vytahač Svazek: 4 Strana: 1142
Vytahač, e, m. = vytahovač, der Her- auszieher, Draht-, Kugelzieher. Us. Tč. Vz Vytahák.

393112   Vytahák Svazek: 4 Strana: 1142
Vytahák, u, m., vytahač = řemen, který obrtel vytahuje, das Ziehwerkzeug. Na Ostrav. Tč. — V. průpalky, der Brandrohrzieher. Čsk. — V. = ráček, parátko, vytahovák, der Kugelzieher. Šp.

393113   Vytáhání Svazek: 4 Strana: 1142
Vytáhání, n., vz Vytáhnouti.

393114   Vytáhaný Svazek: 4 Strana: 1142
Vytáhaný; -án, a, o, vz Vytáhnouti.

393115   Vytahavý Svazek: 4 Strana: 1142
Vytahavý, ziehend-, Zieh-.

393116   Vytáhlička Svazek: 4 Strana: 1142
Vytáhlička, y, f., rivularia, die Rivu- larie. V. černá, r. atra, rohatá, r. angulosa. Rstp. 1878.

393117   Vytáhlík Svazek: 4 Strana: 1142
Vytáhlík, a, m. = výrostek, der Junge, ein aufgeschossener Mensch. U Rychn. Črk.

393118   Vytáhliš Svazek: 10 Strana: 0505
Vytáhliš, e, m. = člověk vytáhlý, vysoký; nadávka (slombidlo). Slez. Vyhl. II. 4, 335.

393119   Vytáhlý Svazek: 4 Strana: 1142
Vytáhlý = veliký, ale slabý člověk. Vz Vytáhlík. Us. Kšť.

393120   Vytáhnouti Svazek: 4 Strana: 1142
Vytáhnouti, vytíhnouti, ul, ut, utí; (zastr. vytahu), táhl, tažen, ení; vytáhati, vytáhá- vati, vytahovávati, vytahovati = vyndati, vytrhnouti, vyrvati, aus-, herausziehen; vy- vléci, odříti, oddělati, stáhnouti, das Fell abziehen; sužovati, schinden, die Haut ab- ziehen, aussaugen; dověděti se, entlocken, auskundschaften; vybrati, vypsati, Auszug machen, ausziehen, herausschreiben; rozpí- nati, táhna zvětšiti, ausrecken, ausdehnen, ausweiten, ausziehen; vyzdvihnouti, aufzie- hen, heben; ven vydati, podati, herausstrek- ken; vyjíti, ausziehen, ausmarschiren, ab-, aufziehen, aufwinden. Jg. — abs. Vojsko již vytáhlo (odešlo). Us. Pták vytáhl, stand auf, stieg auf. Šp. Vytáhnouť! ausrücken! Čsk. On vytáhne, šp. m.: se vystěhuje. Brt. Ty znáš vytahovať (rozumy = vyzvídati)! Us. Šg. — co: vodu, louh, kůži, železo, ránu, D.. kotvě, sklenici n. korbel (vypiti), vlhkosť, vláhu, mokrosť (vysušiti), V., luk (napíti), Jg., meč, V., obočí, Jel., stavidlo. Us. V. plachty, boty, střevíce, rukavičky (rozšířiti); Sotva paty vytáhnu, hned uteče; číslo zástavního listu v.; motouz dobře v. Us. Dch. V. břímě. Nz. Kam Němec přijde, každý hřebík vytáhne. Šd. exc. Vytiahne šablu a přetiahne si ju po ocielke. Dbš. Sl. pov. I. 517. Pán do kapse sáhl, tři dukáty vytáhl. Ps. slez. Šd. V. těsto zavináčové. Šp. V. korouhev (aufhissen, aufziehen). Posp. V. kočárky (práti). U Přeštic. Lg. Sv. Juří vytáhnul kopiju a prohnal jí hlavu až na druhú stranu; Milý se obrátil, vytáli dvě pistole, dal ránu do koňa, druhou dal do sebe; Dyž sme tě, dudáčku, vytáhli, ničky nám zadudáš na dudy; Ach rybáři, rybáři, vytáhněte rybu mému srdcu libú; Jak po- najprv zatáhli, rybičku vytáhli; Já vytáhnu palášek a tebe probodnu. Sš. P. 40., 88., 152., 187., 694. (Tč). Čelo v. Jel. Enc. m. 12. Havéři vytáhli jakousi ženu mrtvou. Dač. TI. 22. Strom vláhu vytahuje. BR. II. 252. b. V. síť. ZN. —(co, koho) odkud. Někoho z vody, Us., meč z pošvy, V., hovado z kůže (oddělati). Ros. Div, že je z kůže nevytáhne (neodře). Ros. Ránu z ruč- nice; sud piva ze sklepa, D., něco z knih (vypsati), Ros., vodu z dolův, plech z olova, stříbro z rud. Vys. Psaní z kapsy. Us. Sotva paty z domu vytáhnu, už... Us. V. z města, z pevnosti. Us. Vody z bylin vytahovati. Slunce vytáhlo barvu z šatu. Šp. Když kněz Václav z Prahy vytěže. Dal. Plavené dříví z vody vytahovati. Us. Můj soused vytáhl dnes z bytu, šp. m.: odstěhoval, vystěhoval se. Slib z někoho v. (entlocken). Dch. Roz- umy z někoho vytahovati. Us. Šd. Vytáhl z bečky vína (mit dem Saugheber ausheben). Us. Šd. Je, jakoby ho z komína vytáhl (umazaný). Us. Šd. Vytáh šátek z kapsy. Er. P. 162. A když ju (z vody) vytáhli, žalostně plakali; A vytáhni z pošvy šablu a zetni mně moju hlavu; Za maló chvílu volala k Bohu, že vytahuje z krupice nohu; Vytáhne ho z pod lávky. Sš. P. 127., 532., 680., 745. (Tč). Nastane jemu zkoušeti ostří meče Petrova, jejž jsme počali již z pochvy vytahovati. Ddk. II. 445. Z knihy některá místa v. Mus. 1880. 290. Náboj z hlavně ručnice v. Šp. On ma z blata vytiahnul a ty si ma zase dnu strčil. Mt. S. I. 93. Z ro- dičů ničeho v. nemohli (dověděti se). Sš. J. 164. Pasovští z Malé strany vytáhli. Dač. I. 352. Kotvy z moře v. Pref. 502. Poně- vadž oni vedlé zákona hodně vola neb osla ze studnicě v svátek vytáhli sú, čím viece člověk z ďáblovy studnice v neděli móž bez porušenie svátku vytažen býti; Nebudú z propasti vytaženi; Až sú z marnosti světa tohoto vytaženi. Hus I. 121., III. 152., 156., 169. (Tč. ). Groš nespravedlivý sto jiných z kapsy vytáhne. Hkš., Tč. Dnes mě prof. N. vytáhl z latiny (zkoušel). Us. Kšť. — (co) kam: loď na sucho, D., na břeh. Lpř. Slov. I. 51. Vytáhl ho z bláta na sucho (pomohl mu z nouze). Prov. V. na picování (odejíti). Us. Zvon na věž vytáhnouti. Ml. V. k městu. Rk. Potom vytažechu na pole. Výb. II. 41. Vytáhli zbrojně na vrch řečený Špimberk. Dač. I. 50. Vytaže rybu na sucho. BO. V. na koho. Alx. 1121. Něco na světlo v. Us. Dobře věděl, že Honza mimo na proutky a do kostela nevytáhne z domu pat. Šd. exc. — co čím: vodu okovy, Us., štříbro kladivem na plíšky; sůl z kovů vodou destillovanou. Vys. Rybu udicí. Br. Kuchař maso hákem vytahuje. Kom. Barvivo zrnka líhem v. SP. II. 100. A nebol by ani kliešťami vytiahnul z neho, čoby len slova. Dbš. Sl. pov. I. 39. Skřipcem někoho v. Žer. 310. V. kůl vahou = pakou. Mor. Mřk. Ten člověk snažil se kouskem dřeva olovo ze svého masa v. Tč. exc. Ktož chce ne- utonouti, musí provázkem vytažen býti. Hus III. 153. — co komu: zub, Sych., rouhačům jazyk, Kom., pardus (vybiti). Us. Na horkou hlavu přikládejte studené obklady, aby mu palčivosť vytáhly. Us. Šd. — co na kom. Vytáhl na něm dukát, Pref., tajemství (do- věděl se ho). Us. A co na nás vytáhne žid ve Slovákoch, šak mi to vytáhnem dole na Hanákoch. Sš. P. 531. Oni že nechtěli na králi v. nic nového, ale ani co prosouditi starého. Pal. Děj. IV. 2. 336. (Přistoupili k Petrovi), aby na něm vytáhli, zdali by se Kristus z platu vytahoval. BR. II. 77. b. — kde. V šíř a v dál sukno na rámech v. Us. Kůži na prkně. Us. Kapři v tom ryb- níku se vytáhnou (vyrostou). V. Pod po- stelí vytahovati (mésti). U Rychn. Brv. — Kram., Háj. — komu za co: za vlasy, Šm., za uši, bei den Ohren beuteln, zerren. Dch., Šd. On ti vytahá za uši, jak se patří a sluší. Brt. P. 186. — kam proti komu: v cestu proti někomu v. Flav. V. do pole proti nepříteli. Us., Výb. II. 41. Češi r. 1166. v žoldu vévody Fridricha proti mladšímu Guelfovi válečně vytáhli. Ddk. IV. 214. — (se, co) v čem. Vodu z dolů v kožich vy- tahovati. Vys. — po čem. On časně vytáhl po svých (tajně ušel). Ros. — se odkud — vylézti, vysunouti se, sich herausziehen; nechtíti nésti, podíl míti, sich herausziehen o. entziehen, sich herausschreiben. V-ti se z něčí moci, z poddanosti a služebnosti; z povinnosti Bohu se v., V.; v. se z platu, z poslušenství, z práce. Br. Vytáhl se z toho co had z kůže. Pk. A tudy kde mohouce vytahovali se z poslušenství Římanů; Které dítě může se z poslušenství k rodičům vy- tahovati? Sš. L. 47. Jan Podivický poháněl horníky k soudu k svědomí, ale oni odpor učinili pravíce se v tom osvobozeni a tak se z toho vytáhli. Dač. I. 29. Ale jakmile naléháno na volení osob, ježto by měly ve skutek uvésti sněmovní nálezy, že se z toho vždy vytahovali. Pal. Děj. IV. 1. 106. Z pod- danosti světské vrchnosti se v. BR. II. 78. a. Provaz, jímž se pravda ze studně vyta- huje, již divno se přetrhl. Us. Tč. — jak. Něco mocí v. V. Stříbro na plíšky v. Vys. Úroky nad hlavní summu v-ti. Kom., Br., Plk. Vojáci v parádě v-hli. Br. Válečnou mocí do Vlach vytáhl. Har. Mezi jinými za mrtvého ho v-hli. Prot. 357. Poběhnem, lidi, s hákama, vytáhnem dudáčka s dudama. Sš. P. 152. Oba bratři v úmyslu nepřátelském vytáhli proti sobě. Ddk. IV. 110. Vojínové vytáhli s muzikou, Us., při zvuku trub a bubnů s rozvitými prapory. Čsk. V. svou osobou (osobně). Šf. Táboři a sirotci v-hli ku pomstě takovým chvatem, že jízdní jejich za den a noc jen jedním krmením projeli 21 mil. Pal. Děj. III. 3. 51. — proč, Kdyby veliký trn uvázl v nohu knězi aneb šíp v prsy, rád by viděl, ktokolivěk by jemu z lásky opatrně vytáhl. Hus I. 241. — co kudy. Radšej by si dal jazyk von tylom vytiahnúť, než by som mal také hřiešné slo- vo vypovedať. Lipa I. 64. — kdy (s kým). A tak mne dobří lidé za jisto zpravují, že chtie nocí vytáhnúti do Němec. Arch. V. 331. A dávámeť věděti, že sme v tuto so- botu minulú na pole vytáhli proti nepřáte- lóm. Ib. l. 370. Vytáhl tedy hned po veliké noci se silným vojskem ku hradu a těsně jej sevřel. Ddk. III. 53. — se = protahovati se, sich dehnen, strecken; vyrůsti, aufwach- sen. Vz V. se kde. Či ešte spíš? Nespím, ale sa ešte vytahujem. Dbš. Sl. pov. I. 43. — se proč. Povím ti, za kterou příčinou se vytahoval (sich aus einer Sache heraus- ziehen). Sych.

393121   Vytáhnouti co, koho Svazek: 7 Strana: 1087
Vytáhnouti co, koho Professor ho vy- táhl (vyvolal); V. plamen (knot), aufdrehen. Us. Pdl Já sem vytáhl dvě řady (na poli , von jen jednu (dodělal). U Kdýně Rgl. — odkud V-hše Daniele zdravého z jámy. Pož. 4. Nevytahuje se z žádné smrti. Let. 364 Národ z vlády řecké se vytáhl. Šf. Strž II. 267. — kam. Tu naň vytieže jinoch mladý. Alx.V. 1647. Vytiehnem jeho k nám. Pror. 5. b. — co čím: vzduch vý- věvou. Mj. 124. V. čárky tuší. Us. Pdl.

393122   Vytáhnutí Svazek: 4 Strana: 1143
Vytáhnutí, n., das Herausziehen, die Herausziehung, Ausziehung, der Auszug usw., vz Vytáhnouti.

393123   Vytáhnutý Svazek: 4 Strana: 1143
Vytáhnutý; -ut, a, o, aus-, herausgezo- gen, ausgeschrieben usw., vz Vytáhnouti. Pár šedivých vláskóv táhlo sa jej až dolu po zemi, ako biela za klbkom vytiahnutá nitka. Dbš. Sl. pov. I. 34. V. jazyk. Us.

393124   Vytahovací Svazek: 4 Strana: 1143
Vytahovací, Zieh-, Auszieh-. V. kleště, hák, Čsk.; v. táhlo se zacpávkou, Zugstange mit Stopfbüchse, v. trubka. Šp. V. koš. Čsk. V. kladivo, Streckhammer, stroj, das Streck- werk, D., kobyly, der Reckhammer, Techn., flastr, Us., stůl.

393125   Vytahovací Svazek: 10 Strana: 0505
Vytahovací stůl. Vz KP. XI. 121. s vy- obraz. na str. 122.

393126   Vytahovacka Svazek: 9 Strana: 0387
Vytahovacka, y, f. = žena zabývající se skládáním lajsek. Hoř. 211. Vz Lajska.

393127   Vytahovač Svazek: 4 Strana: 1144
Vytahovač, e, m. = kdo vytahuje, der Herauszieher. Us.

393128   Vytahovač Svazek: 7 Strana: 1087
Vytahovač řepy (náčiní), Rgl., kulí.

393129   Vytahováček Svazek: 4 Strana: 1144
Vytahováček, čku, m., der Zieher. V. = vytahovák, der Stöpselzieher, u ručnice, der Patronenzieher. Čsk. Lewův patentní v-ček k vytahování zátek. KP. V. 187. V. ko- mínku, der Pistonschliissel, Pistonzieher. Čsk.

393130   Vytahovačka Svazek: 4 Strana: 1144
Vytahovačka, y, f. = pradlena kočárků (holubinek). U Přeštic. Lg. — V., der Streif- bügel. Šp.

393131   Vytahovačky Svazek: 10 Strana: 0505
Vytahovačky = druh ženských punčoch; byly huněné z brunaté vlny. Val. Čes. 1. XII. 319.

393132   Vytahovadlo Svazek: 4 Strana: 1144
Vytahovadlo, a, n. = čím se něco vyta- huje, der Extraktionsapparat, das Ziehwerk- zeug. V. na vrtule, der Schraubenzieher; v. zápalců, der Brandröhrenzieher. Bur. V. kulí Langenbeckovo. Vz Nástroje k v-vání kulí. Cn. V. kulové, der Kugelzieher. Nz. lk. V. usní parní, der Lederdampfaufzug; v. na tření, der Friktionsaufzug. Šp. V. rů- žencové, na řepu (v cukrovaru). KP. V. 119., 56. V. ku vytahování sladu z humna na vá- lečku ku hvozdu, der Aufzug. Zpr. arch. VII. 59., IX. 113. V. kalíškové, der Pater- nosteraufzug. Prm. V. 26.

393133   Vytahovadlo Svazek: 8 Strana: 0487
Vytahovadlo v domech. Vz KP. VIII. 410. nn.

393134   Vytahovák Svazek: 4 Strana: 1144
Vytahovák, u, m. = nástroj k vytaho- vání, der Stöpselzieher (na Slov.: kroužel); der Ausziehhaken, Hülsenzieher beim Hin- terlader. Čsk. V. s pojišťujícím ústrojím. Wh. V. dvojitý či vidlitý, der Gabelschrau- benschlüssel. Čsk. V. řepy (táhlo), der Rü- benaufzug. Šp. V-vák šroubový, der Mund- loch-, Schraubenschlüssel (přístroj dělostřelci k tempování potřebný); v. (kančík), der Patronenzieher. S. N. XI. 228, 82., NA. IV. 115., III. 114., 117. (Pdl. ). V. koulí. Bur. Vz Vytahovadlo, Parátko.

393135   Vytahovák Svazek: 7 Strana: 1087
Vytahovák (meliva ve mlýně) naběrá- kový. V dopravuje melivo skoro v každém směru. Vz KP. V. 662.

393136   Vytahování Svazek: 4 Strana: 1144
Vytahování, n. = opětované vytáhnutí, wiederholtes Hinauf- o. Herausziehen. Vz Vytáhnutí, Vytáhnouti. V. látek, Digestion. Nz. lk.

393137   Vytahovaný Svazek: 10 Strana: 0505
Vytahovaný. V. kalhoty. Světz. 1886. 406.

393138   Vytahovati Svazek: 4 Strana: 1144
Vytahovati, vz Vytáhnouti.

393139   Vytahovati se jak kde Svazek: 10 Strana: 0505
Vytahovati se jak kde Vytahuje sa ako pes na pazderí. Slov. Phľd. XX1V 343.

393140   Vytahovátko Svazek: 4 Strana: 1144
Vytahovátko, a, n. = vytahovadlo.

393141   Výtahový Svazek: 9 Strana: 0388
Výtahový. V. most, Zugbrücke. Ott. XVII. 775a.

393142   Vytajiti Svazek: 4 Strana: 1144
Vytajiti, il, en, ení, offenbaren, enthüllen. — co komu. Já se, co je v mých ňádřích ukryto, pilně jiným v. chráním. Koll. I. 202.

393143   Vytajiti se Svazek: 8 Strana: 0487
Vytajiti se. Už vidím, že sa nevytajím (tajnosti neukryji). Vck. Val. I. 97., Brt. D. 11. 417.

393144   Vytajzlovat komu Svazek: 9 Strana: 0388
Vytajzlovat komu — vyhubovati. U Stu- dené. Vchř.

393145   Vytaktovati Svazek: 7 Strana: 1087
Vytaktovati, austactiren. Žáci nechť před zdvihem scházející doby vytaktují. Fr. Chlum. 18. Vytanouti, vz Tanouti. V-lo mu něco na mysl. Mour., Kos

393146   Vytáliti se Svazek: 4 Strana: 1144
Vytáliti se = vykrmiti se, ztučněti. — na čem. Aj to musely býť dobré postruh- níky, lebo sa na nich ta vytálil. Dbš. Sl. pov. I. 541.

393147   Vytaloupiti se proti komu Svazek: 10 Strana: 0505
Vytaloupiti se proti komu. Proti němu v-lo se veliké vojsko (vybralo se, vytáhlo). Faust. 172.

393148   Vytalousiti se na koho Svazek: 10 Strana: 0505
Vytalousiti se na koho. Když jel, v-sil se naň jelen (vyběhl, vyřítil se). Faust. 74. Sr. Vytaloupiti.

393149   Vyťalúpiti sa Svazek: 4 Strana: 1144
Vyťalúpiti sa = z nenadání se vyskyt- nouti, unversehens erscheinen. Na Zlínsku. Brt. Než on sa vyťalúpí (než on vyjde, se vyráčí, než on vyleze)! Mor. Šd.

393150   Vytancování Svazek: 4 Strana: 1144
Vytancování, n., das Austanzen, die Abnützung durchs Tanzen. Bern.

393151   Vytancovaný Svazek: 4 Strana: 1144
Vytancovaný; -an, a, o, der zur Ge- nüge getanzt hat. V. člověk = prohnaný, chytrák. U Něm. Br. Holk. — V., durchs Tanzen entkräftet. — V., durchs Tanzen abgenützt. Bern.

393152   Vytancovati Svazek: 4 Strana: 1144
Vytancovati, vytančiti, ganz o. zu Ende tanzen, ertanzen. — co: celou písničku. Us. V. někoho = prohnati. U Hrad. Kšť. Us. — Ros. — ci co: věnec, šátek. Ros. — se z čeho: z nemoci. Jg. — se s kým jak: do sytosti, do chuti, do vůle. Nitra VI. 215., Němc. Aby se na jeho útraty hodně v-li. Sá. Ta se vytancovala: jeden ji nevzal, dru- hej ji nechal. Us. Hnšk. — se kdy: při muzice, na posvícení. Us. — kudy. Keď tí z jednoho boku, skočil on na druhý bok; keď tí zo troch strán, umknul on štvrtou stranou. Aspoň jich trocha v-val po tých hriadkách. Dbš. Sl. pov. II. 85. (Šd. ).

393153   Vytancovati Svazek: 8 Strana: 0487
Vytancovati. Potom v-cují jeden tanec. Phľd. 1895. 459.

393154   Vytančiti koho Svazek: 10 Strana: 0505
Vytančiti koho = mnoho s ním tančiti. Vlasť. I. 32.

393155   Vytantovati co čím Svazek: 10 Strana: 0505
Vytantovati co čím = vylákati. Kněží lidské statky vytantují svou pošmúrností. Rokyc. Post. 29lb.

393156   Vytápati Svazek: 4 Strana: 1144
Vytápati = vytápěti, vz Vytopiti. Na Slov. Bern.

393157   Vytápati co čím Svazek: 9 Strana: 0388
Vytápati co čím. Máslo vytápala, va- rucú miešala. Čes. 1. VIII. 342. Sr. Vytepati.

393158   Vytápěcí Svazek: 4 Strana: 1144
Vytápěcí, Heitz-. V. roura, Wld., stroj. Prm.

393159   Vytápění Svazek: 4 Strana: 1144
Vytápění, n., das Ausheitzen. V. parou, die Dampfheitzung. Us. V. kotlů, Dch., síně, bytu. Us.

393160   Vytápění Svazek: 7 Strana: 1087
Vytápění budov. Vz KP. VI. 297. nn.

393161   Vytápěti Svazek: 4 Strana: 1144
Vytápěti, vz Vytopiti.

393162   Vyťapiť sa Svazek: 7 Strana: 1087
Vyťapiť sa = vydapiť sa. Slov. LObz. XVII. 129.

393163   Vytápnouti Svazek: 9 Strana: 0388
Vytápnouti = vynořiti se. Klc. v Mus. 1843. 81.

393164   Vytarabiti Svazek: 7 Strana: 1087
Vytarabiti zboží = vyložiti. Čce. Tkč.

393165   Vytarabiti se Svazek: 4 Strana: 1144
Vytarabiti se, il, ení = vyloudati se, langsam hervorkommen. Us. Jg.

393166   Vytarasiti Svazek: 4 Strana: 1144
Vytarasiti, il, en, ení; vytarasovati = taras vyházeti, die Terasse auswerfen, weg- schaffen, vykořeniti, vypleniti, vytlouci, aus- wurzeln, vertilgen, ausziehen, abschaffen. Ros. — V. = tarasem opatřiti, mit einer Terasse versehen. — co: zahradu, břehy, vodu. Us. Tč. — se = vytasiti, womit her- ausrücken, hervortreten, aus Licht bringen. — se s čím (na světlo s něčím přijíti). Ros.

393167   Vytárati Svazek: 4 Strana: 1144
Vytárati = vyklevetiti, ausplauschen, aus- plaudern. Na Slov. Bern. — se, sich aus- plauschen; vydrápati se, mit Mühe hinauf- kriechen. — kam: na horu. Škriabal sa ne- borák tou horou, až sa predca papokou horko ťažko vytáral na jednu lúku. Dbš. Sl. pov. I. 75.

393168   Vytarčiti se Svazek: 4 Strana: 1144
Vytarčiti se, il, en, ení, sich ausweinen o. ausheulen. U Olom. Sd.

393169   Vytarmarčiti Svazek: 4 Strana: 1144
Vytarmarčiti, il, en, ení, als Trödler gewinnen, erwerben. — si co. Po ta léta mnoho si vytarmarčil. Us.

393170   Vytarokovati Svazek: 4 Strana: 1144
Vytarokovati, austarokiren = tak hráti, že druh všecky taroky vydá. Us. Tč.

393171   Vytarovati co čím Svazek: 4 Strana: 1144
Vytarovati co čím: závažím. ZČ. I. 247. — co kde. Piknometr dáme na jednu misku vah a na druhé jej vytarujeme. Ib. 84.

393172   Vytasení, n Svazek: 4 Strana: 1144
Vytasení, n., vz Vytasiti.

393173   Vytasený Svazek: 4 Strana: 1144
Vytasený; -en, a, o, vz Vytasiti. V. meč, blankes Schwert. Šm.

393174   Vytasiti Svazek: 4 Strana: 1144
Vytasiti, il, en, ení; vytasovati = vytáh- nouti, vyndati, aus-, herausziehen; se = vyjíti, vyskytnouti se, předstoupiti, ausrük- ken, herauskommen, hervordringen. Jg. — co: kord, meč, Us., zbraň. Dch., Čsk. — co, se odkud. List z kapsy vytasiti, Ros., meč z pošvy vytasiti. Někdy se o oné věci milé něco z úst vytasie. Tkad. Uzříš ho z krčmy vytasě. Hr. rk. 379. Když se z nedojiepie vytasí nepřítel. Št. — co komu: oko, D., střeva. Koll. — co na koho: meč. — se. Ale snad v-sí se kněz a die... Hus I. 243., 471. — se s čím: s listem, Ros., s důvody, Sych., se svým míněním, s pe- nězi. Ml. Nechtěla se s pravdou v., lépe; nechtěla s pravdou ven. Mtc. IX. 184. V. se s myšlénkou, se svým úmyslem, s výmluvou. Dch. V. se někomu s nevinou. Sá. Kazimír mohl v. se s jakýms právem k Čechám; Ja- romír v-sil se s třemi listinami; Vladislav v-sil se se svým záměrem korunovačním. Ddk. II. 177., 309., III. 211. S barvou se v. Us. Tč. — se s čím (kde, na koho, proti komu). S plody básnickými před obecen- stvem se v. Mus. 1880. 482. Aby lidé sprostí a neučení s takovou výčitkou se na ně v. opovážili; Spisovatelé římští nejednou s ní (nenávistí) se vytasují; Aby se s pomluvami a úhonami proti Barnabáši a Pavlu v-li. Sš. Sk. 48., 126., 171. (Hý. ). Na východě slunce se vytasilo (vyšlo). Mtc. 1. 63. 14. — se na koho jak: s drsnými slovy. Us. Tč.

393175   Vytasiti co odkud Svazek: 8 Strana: 0487
Vytasiti co odkud. Ihned duši z něho v-si (vyrazil). Štilf. 193.

393176   Vytaškařiti Svazek: 4 Strana: 1145
Vytaškařiti, il, en, ení, ausfilutiren. — co na kom jak: peníze klamnými sliby.

393177   Vytatarovati Svazek: 4 Strana: 1145
Vytatarovati tatarem vyšlehati. — komu jak: po plecech. Na Mor. Šd., Tč.

393178   Vyťati Svazek: 4 Strana: 1145
Vyťati, vz Vytnouti.

393179   Vytáti Svazek: 4 Strana: 1145
Vytáti, taji (vz Táti), aufthauen. Když je tuhá zima a vytajú napřed chodníky, to bý- vají velké hlávky zelí. Slez. Šd.

393180   Vytatí Svazek: 4 Strana: 1145
Vytatí, n. = vytětí. Bern. V. oka. NB. Tč. 251.

393181   Vytáti Svazek: 8 Strana: 0487
Vytáti. Snad ňákej ženich do jara vytaje. Jimramov. Brt. D. II. 417.

393182   Vyťatý Svazek: 4 Strana: 1145
Vyťatý; -at, a, o, aus-, aufgehaut. V-tá facka. Us.

393183   Výtavek Svazek: 7 Strana: 1087
Výtavek, vku, m., Frischstück, n. Hř.

393184   Výtaz Svazek: 4 Strana: 1145
Výtaz, u, výtazek, zku, m. = tázání, die Anfrage, Interpellation. Výtaz ve při. Bel.

393185   Vytázání Svazek: 4 Strana: 1145
Vytázání, n., die Anfrage, Interpellation.

393186   Vytázání Svazek: 7 Strana: 1087
Vytázání tajemstvie. Krnd. 217. 515*

393187   Vytázaný Svazek: 4 Strana: 1145
Vytázaný; -án, a, o, ausgeforscht, inter- pellirt.

393188   Vytázati Svazek: 4 Strana: 1145
Vytázati, tázám, obyč. táži, tázej a taž; vytazovati, obyč. vytázati se, vytazovati se = vyptati se, aus-, abfragen. — co: příčiny smutku, Ctib., tajnú věc. O řád. ml. — se na kom. Bibl., Aesop. — se koho. Tu při tom má úředník každý tak se mieti a to opatřiti přísně se křesťana vytaže, tolikžli jest těch peněz. Arch. V. 478. — se nač. Na ty věci se vytazuje. V. — Br. — se koho (gt. ) o čem, nač. I o jiných artiku- lích náboženství se dítek vytazovali. Štelc. V-vati se koho nač. J. tr. — se jak: podlé pochopitelnosti pacholete. Kom.

393189   Vytázati se na kom. Na Svazek: 7 Strana: 1088
Vytázati se na kom. Na tobě se vy- tieži. Výb. II. 804. — se koho. Ať se tebe vytieži. Výb. II. 798. — se nač: na něčí skutky. Výb. II. 889., 890. — se o čem. Vz Tázati (dod.).

393190   Výtazek Svazek: 7 Strana: 1088
Výtazek, zku, m., das Ausfragen. Kto muož vypraviti v-zky lidí lstivých. Krnd. 215. Cf. List. fil. 1889. 293.

393191   Vytazovatel Svazek: 4 Strana: 1145
Vytazovatel, e, m., der Be-, Ausfrager. Brikc.

393192   Vytazovatelský Svazek: 4 Strana: 1145
Vytazovatelský = dotazovatelský, Nach- frage-.

393193   Vytazovati Svazek: 4 Strana: 1145
Vytazovati, vz Vytázati.

393194   Výtaž Svazek: 4 Strana: 1145
Výtaž, e, f., der Extrakt. Šm. V. ma- sová. Osv. I. 525. Vz Výtažek.

393195   Výtažek Svazek: 4 Strana: 1145
Výtažek, žku, m. = výtah, vytaženina, extrakt. Vz Výtah. Nz. V-žek sladový, der Malzextrakt. Dch. V. léčivý. Kodym. V-žek masný, der Fleischextrakt. Šp. V. kampeš- kový, borkový. Us. Ktzr. — V., der Aus- zug. Vz Výtah. Povahu v-žku nějakého list ku Galatům sice na sobě nenese. Sš. II. 4. V. ze spisu objemnějšího. Kos. v Km. 1884. — V. = výměnek, das Ausgedinge. D. — V. = zátoka, die Bucht, der Busen. Pulk. — Vý- tažky, pl. = len, který při vochlování v ha- chli zůstane, gehechelter Flachs. Us. Jg. — V., žka, m. = výrostek, ein junger, aufge- schossener Mensch. Dch.

393196   Výtažeň Svazek: 7 Strana: 1088
Výtažeň, žně, f., Aufzugsort. Hrbk.

393197   Vytažení Svazek: 4 Strana: 1145
Vytažení, n., das Herausziehen, extrakce. Us. — V., die Auswanderung. V. židů z Ae- gypta. Posp. — Vz Vytáhnouti.

393198   Vytažení Svazek: 7 Strana: 1088
Vytažení děcka, extractio, zákalu še- dého, e. cataractae.

393199   Vytaženina Svazek: 4 Strana: 1145
Vytaženina, y, f. = něco vytaženého, síla n. prvek z něčeho vytažený, ku př. z byliny, výtah, extrakt, der Extrakt, Extraktivstoff, Geist. Vz Výtah. Šp., Nz. lk. V. z krve. der Blutextrakt. Šp. V. masitá (masná), der Fleischextrakt. Čsk. V. tříslová, der Gerbe- extrakt. Šp. V. lihová. SP. II. 109.

393200   Vytažený Svazek: 4 Strana: 1145
Vytažený, heraus-, vorgezogen. V. rolí (vydřená). V. Lupeny kalichové přes zpodinu v-né u violek. Rst. 519. Vz Vytáhnouti.

393201   Vytažený jak: v Svazek: 7 Strana: 1088
Vytažený jak: v špičku. Em. I. 67.

393202   Vytažitelnosť Svazek: 4 Strana: 1145
Vytažitelnosť, i, f., die Streckbarkeit. Jg.

393203   Vytažitelný Svazek: 4 Strana: 1145
Vytažitelný, streckbar, dehnbar. D.

393204   Výtažka Svazek: 4 Strana: 1145
Výtažka, y, f. = výstřelní kořalka, der Vorlauf des Branntweines. Jg.

393205   Výtažna Svazek: 8 Strana: 0487
Výtažna, y, f. = vynášení mrtvoly z domu o pohřbe. Lišen. Brt.D. II. 417.

393206   Výtažně Svazek: 10 Strana: 0505
Výtažně. Svědectví jen v. uvésti (u vý- tazích) Vin. I. 146.

393207   Výtažní Svazek: 4 Strana: 1145
Výtažní, Auszugs-, Zieh-, Streck-. V-ní rejstřík, Mus., kolo, plod (ryby, vz Výtah), rybník (výtržný, potěrný). D. Jg. V. listina, die Ziehungsliste. Dch. Vz Výtažný.

393208   Výtažnice Svazek: 4 Strana: 1145
Výtažnice, e, f., die Ausgedingerin. Us. Jg.

393209   Výtažník Svazek: 4 Strana: 1145
Výtažník, a, m. = výmínkář, der Aus- gedinger. — V., der Extrakteur. Šp. — V. = člověk se vypínající, pyšný, der Stolzling. V Bukovsku. Jdr. — V., u, m. = rybník výtažní, der Streckteich. D. — V., Hobel zum Auszugtische. Skv.

393210   Vytažník Svazek: 7 Strana: 1088
Vytažník = lis na hotovení extraktů. Kod. Úv. 101.

393211   Výtažník Svazek: 8 Strana: 0487
Výtažník, u, m., Zugknopf, m. KP. VIII. 273.

393212   Výtažnina Svazek: 4 Strana: 1145
Výtažnina, y, f. = vytaženina. Na Slov. Ssk.

393213   Výtažnina Svazek: 8 Strana: 0487
Výtažnina. Am. Orb. 69.

393214   1. Výtažný Svazek: 4 Strana: 1145
1. Výtažný = tresťný, kompendiarisch. V. sloh. Jg. — V., Aufzugs-, Extraktions-. V. válec, der Extraktionscylinder, Šp., stroj, die Fördermaschine. Dch., Zpr. arch. IX, 12., 63. — V. obraz (= k vytahování), das Aus- zugsbild (zum Herausziehen).

393215   2. Výtažný Svazek: 4 Strana: 1145
2. Výtažný, ého, m. = pohodný, ras, der Schinder, Abdecker. Mor. Vck., Bkř., Kld.

393216   Výtažný Svazek: 8 Strana: 0487
Výtažný. V. elektrický stroj. KP. VIII. 421.

393217   Výtažok Svazek: 4 Strana: 1145
Výtažok, žku, m. = výtažek. Na Slov. Ssk.

393218   Vytčení, n Svazek: 4 Strana: 1145
Vytčení, n., die Aussteckung, Anführung. Vz Vytknouti. Zvláštního v. zasluhuje, že... Mus. 1880. 397. Krátké v. povahy časové. Ib. 1880. 478. (Pdl. ). Pro živější v. té my- šlénky. Sš. I. 58.

393219   Vytčený Svazek: 4 Strana: 1145
Vytčený; -en, a, o, ausgesteckt; auf-, angeführt. V. účel. Us. Mimo samohlásky posud vytčené. Bž. 7. Vz Vytknutý.

393220   Vytéci Svazek: 4 Strana: 1145
Vytéci, v obec. mluvě vytect, vz Téci; vytekati, vytěkati, vytíkati, vytékati; vyte- kávati, vytékávati, vytěkávati = ven téci, ausfliessen, ausströmen, ausrinnen, verflüch- ten; vyběhnouti, herauslaufen. Jg. — abs. Voda vytekla. D. Džbán vytěká (teče z něho). Us. — odkud. Vyteká vodička z potôčka bystrieho. Sl. ps. 350. Řeka z ráje vytieká. Alx. H. v. 20. A tak z Kolína vytekúce na ně i porazie je i vezmú 15 vozuov. Let. 156. Uřezal se a vyteklo hned krvi jak z vola. Us. — na koho proč. V boj na někoho vytéci = vyraziti. Troj. — odkud (kolik, kde čím, kam). Vyteklo z ní vody s hra- decký sud pivní. Dač. I. 124. Ta voda na cestě ze sudu neopatrností vytekla. Har. I. 171. Oni vyteku na ně z města. Let. 129., 76. — kudy. Cisterna pěti rourkami vyteče. Kom. L. 45. — komu. Díva sa, dobre mu oči nevytečú. Mt. S. I. 105.

393221   Vytéci kam Svazek: 7 Strana: 1088
Vytéci kam. Tatařie často vytiekají na tu vlasť temnú. Mill. 126. — jak. Řeka širocě vytieká. Anth. I. 3. vd. 34.

393222   Vytečení Svazek: 4 Strana: 1145
Vytečení, n., das Ausfliessen, der Aus- fluss.

393223   Vytěčka Svazek: 7 Strana: 1088
Vytěčka, y, f., les u Opatovic. D. ol. VII. 794.

393224   Vytečkování Svazek: 4 Strana: 1145
Vytečkování, n., das Auspunktiren.

393225   Vytečkovaný Svazek: 4 Strana: 1145
Vytečkovaný; -án, a, o, auspunktirt. V. čára. Us. Pdl.

393226   Výtečně Svazek: 4 Strana: 1145
Výtečně = zřejmě, určitě, bestimmt. V. něco stanoviti. Marek. V. národní věda. Osv. I. 67. — V. = znamenitě, besonders, ausge- zeichnet. Tarquinia vyhnali a ten den potom v. slavili. V.

393227   Výtečnický Svazek: 4 Strana: 1146
Výtečnický, Koryphäen-. Dch.

393228   Výtečnický Svazek: 10 Strana: 0505
Výtečnický. V. rodina (čes. výtečníků). Hlk. X. 301.

393229   Výtečnictví Svazek: 4 Strana: 1146
Výtečnictví, n., die Vorzüglichkeit. Hvls.

393230   Výtečnictvo Svazek: 4 Strana: 1146
Výtečnictvo, a, n., Sommitäten. Dch.

393231   Výtečník Svazek: 4 Strana: 1146
Výtečník, a, m., der sich auszeichnende, Matador. Nz., Pal. Rdh. III. 120. Odborný v., die Fachkapacität. — V., u, m. = kru- čínka metlová, janovec, genista scoparia. Slb. 528.

393232   Výtečníkovati Svazek: 4 Strana: 1146
Výtečníkovati = býti výtečníkem. Vlč. Tužb. 51.

393233   Výtečnosť Svazek: 4 Strana: 1146
Výtečnosť, i, f. = určitosť, die Bestimmt- heit. — V. = znamenitosť, zvl. s ponětím síly, velikosti n. jiné přednosti, die Vorzüg- lichkeit. Jg. V. v něčem = mistrovství, die Meisterschaft. Nz. — V. s ponětím sličnosti, krásy, slušnosti, anmuthige Gestalt, Zierlich- keit, Schönheit, Schlankheit. V. V. a okrasa života. Jel. V. a krása. Kom.

393234   Výtečný Svazek: 4 Strana: 1146
Výtečný = vytknutý, vyměřený, bestimmt. — V. = znamenitý, patrný, zvl. s vedlejším ponětím síly, velikosti, zrůstu n. jiné přednosti, vorzüglich, ausgezeichnet. D. V. jonák, V., lidé, řečník, Kom., plod země, život, Br., zboží, Pass., povaha, Šml., známka pokroku ve škole, prospěch ve škole. — čím: du- chem. Nz., Pal. — v čem. Nz. Jak v-čna byla církev ta římská ve všech údech. Sš. I. 23. — V., s ponětím pěknosti, ozdobný, sličný, krásný, anmuthig, zierlich, schlank. V-čné tváři byla. V. V. řeč. D. V. krása těla. Jel. V. panna, Ben. V., kvítek. Ros. Bylť Sigmuno postavy v-čné. Pal. Děj. III. 3. 265. Aj, ty krásný jsi, zmilelý moj a vý- tečný. Hus III. 23. — čím. Podobou v-čný, herrlich an Gestalt. Lpř. Sl. 6.

393235   Vytejceť Svazek: 7 Strana: 1088
Vytejceť = všude slíditi NZ. I. 455.

393236   Vytejkač Svazek: 8 Strana: 0487
Vytejkač, e, m. 1649. Čel. Pr. m. I. 603.

393237   Vytejkač Svazek: 9 Strana: 0388
Vytejkač, e, m. = kdo za doby desátku prohlížel mandele na poli a ustanovoval, kolik jich se má odvézti faráři. U Polné. Hoš. 102.

393238   Vytejkati Svazek: 4 Strana: 1146
Vytejkati, vz Vytýkati. Us.

393239   1. Výtek Svazek: 4 Strana: 1146
1. Výtek, u, m. = výtok, der Ausfluss. Na již. Mor. Šd.

393240   2. Výtek Svazek: 4 Strana: 1146
2. Výtek, tku, m. = vytknutí, die Ab- steckung, das Ende.

393241   Vytěkač Svazek: 4 Strana: 1146
Vytěkač, e, m. = vybíhač, die Heraus- laufer. Jg.

393242   Vytékání Svazek: 4 Strana: 1146
Vytékání, n., das Ausfliessen.

393243   Vytékati Svazek: 4 Strana: 1146
Vytékati, vytékávati, vz Vytéci.

393244   Vyteklý Svazek: 7 Strana: 1088
Vyteklý, ausgeflossen. V. kapalina. ZČ.

393245   Vyteknúti Svazek: 7 Strana: 1088
Vyteknúti = vytýčiti, vztýčiti. J. P. Vz Vytknouti.

393246   Vyteku Svazek: 4 Strana: 1146
Vyteku, vz Vytéci.

393247   Vytelení Svazek: 4 Strana: 1146
Vytelení, n. = otelení. — V., die Aus- kalbung. Bern.

393248   Vytelený Svazek: 4 Strana: 1146
Vytelený; -en, a, o = otelený, als Kalb geworfen, ausgekalbt. — V. kráva, eine Kuh, die nicht mehr kalbt. Dch., Bern. Kráva v-ná k zabití jest. Kom.

393249   Vytelienka Svazek: 7 Strana: 1398
Vytelienka, y, f. = otelená kráva. Slov. Zátur.

393250   Vytěliti Svazek: 4 Strana: 1146
Vytěliti, il, en, ení, vytělovati, ausschei- den, exkorporiren. — odkud. Jakož jsou vypuštěni, vysvobozeni a vytěleni z kníže- ctví krnovského. Z. d. opav.

393251   Vyteliti Svazek: 10 Strana: 0505
Vyteliti. Když sedlák najímá novou čeleď, říká se, aby se dobře vytelil, aby ho to nemrzelo. List. fil. 1902. 254. Vz Telení.

393252   Vyteliti se Svazek: 4 Strana: 1146
Vyteliti se, il, en, ení; vytelovati se = přestati teliti se, abkalben. — V. se = ote- liti se. Už se kráva v-la. Us. Bern.

393253   Vyteliti se Svazek: 7 Strana: 1088
Vyteliti se. V-lil se jim zadek (snopy vzadu na voze naložené vypadly). Us. Nov. — co odkud. Než to ze sebe v-lí (vypraví, poví). Lib. NZ. I. 542.

393254   Vytemeniti Svazek: 4 Strana: 1146
Vytemeniti, il, ěn, ění = pramen vyvésti, Quelle graben. — co: vodu. Č. — se, her- vorquellen. Voda se v-la. Us. Tč.

393255   Vytemnati Svazek: 4 Strana: 1146
Vytemnati, finster werden. — kdy. Jak na večer vytemná, už se setmí. Na Ostrav. Tč.

393256   Vytemniti se Svazek: 4 Strana: 1146
Vytemniti se, il, ěn, ění, vytemňovati, hell werden. Už se vytemnilo. Us.

393257   Vytenčelosť Svazek: 4 Strana: 1146
Vytenčelosť, i, f., die Dünnewerdung, Magerkeit.

393258   Vytenčelý Svazek: 4 Strana: 1146
Vytenčelý = zhubenělý, dünn, mager ge- worden. Reš.

393259   Vytenčení Svazek: 4 Strana: 1146
Vytenčení, vz Vytenčiti.

393260   Vytenčenosť Svazek: 4 Strana: 1146
Vytenčenosť, i, f. = vybroušenosť, zten- čenosť, die Verfeinerung. Nz.

393261   Vytenčený Svazek: 4 Strana: 1146
Vytenčený; -en, a, o, dünn, mager ge- macht; vybroušený, verfeinert. Ridzí Ma- ďar, jehož v-né mravy naše nedotkly sa ešte. Lipa 36.

393262   Vytenčený Svazek: 7 Strana: 1088
Vytenčený. V. písmeno i. Mus. 1842. 255.

393263   Vytenčeti Svazek: 4 Strana: 1146
Vytenčeti, ejí, el, ení, dünn, mager werden. Us.

393264   Vytenčiti Svazek: 4 Strana: 1146
Vytenčiti, il, en, ení; vytenčovati, dünn, mager machen; vybrousiti, verfeinern. — co. Myšlení tělo vytenčuje. Kon. — co čím: železo kladivem.

393265   Vytentočkovati Svazek: 4 Strana: 1146
Vytentočkovati = vykroutiti, vyvésti, učiniti, vymodrchati, herausbringen, vermit- teln, irgend wie machen. Však on to nějak vytentočkuje. Us. Vz Vytentotiti.

393266   Vytentotiti Svazek: 4 Strana: 1146
Vytentotiti, vytentovati = vytentočkovati (říká se, když člověk okamžitě náležitého slovesa neví, kterého by měl ve větě užiti, ein Flickwort). Us. Tč. Vz Vyonačiti.

393267   Vytepání Svazek: 4 Strana: 1146
Vytepání, n., vz Vytepati.

393268   Vytepaný Svazek: 4 Strana: 1146
Vytepaný; -án, a, o, vz Vytepati.

393269   Vytepati Svazek: 4 Strana: 1146
Vytepati, tepám a tepu; vytepávati = vytlouci, herausschlagen, herausprügeln. — co, koho (čím): holí. Us. Pakli toho neu- činíte, přijdeme a vytepeme vás. BO. A no- voměští vidúce, že odporu nemají, vyskočí na rynk a vytepú rathúz (vyplenili). Let. 51. — co odkud: snopy ze stodoly (= vy- hoditi), hochy z jizby. Us. Tč. — se kdy odkud. Žižka teprv v noci před štědrým dnem z vojska králova se vytepal. Pal. Děj. III. 2. 134.

393270   Vytepati Svazek: 10 Strana: 0505
Vytepati vsi (vybiti, vydrancovati). Lbk. 40.

393271   Vytepati se z něčeho Svazek: 8 Strana: 0487
Vytepati se z něčeho (protlouci se). Bl. Gr. 313.

393272   Výtepek Svazek: 4 Strana: 1146
Výtepek, pku, m., die Zurechtweisung, Massregelung. Úřední v. Dch.

393273   Vytěpený Svazek: 4 Strana: 1146
Vytěpený; -en, a, o, vz Vytěpiti. Mor- tuus est Žižka, zrádce v-ný. Chron. v. coll, pr. Hfl. I. 87. Staková vytěpená kurvo, což zastáváš lotry? Cf. Zvyjebený.

393274   Vytěpený Svazek: 9 Strana: 0388
Vytěpený. V. zrádce. Tk. Ž. 215.

393275   Vyteperiti se odkud Svazek: 10 Strana: 0505
Vyteperiti se odkud = vybrati se. Ta potvora z jeskyně se v-la. Sbor. slov. 1900. 139.

393276   Vytepeřiti se Svazek: 4 Strana: 1146
Vytepeřiti se = vydrápati se, erglim- men, ersteigen. — se kam: na koně. Koll. Vľkolák sa vyteperil hore. Dbš. Sl. pov. I. 205.

393277   Vytěpiti Svazek: 4 Strana: 1146
Vytěpiti, il, en, ení; vytěpati = vyvléci, vynésti, herausschleppen, heraustragen. Jg. — se odkud: z chaloupky (vylézti). Ros. — se kde: na posteli (povstati). — se s čím = vytasiti se, herausrücken. Ros.

393278   Vytepleti Svazek: 4 Strana: 1146
Vytepleti, ejí, el, ení = vystydnouti, aus- kühlen. Jídla vyteplejí. Ros.

393279   Vytepliti Svazek: 4 Strana: 1146
Vytepliti, il, en, ení; vyteplovati = vy- chladiti, kalt machen. Us. — V. = zahřáti, erwärmen. Až se venku trochu vyteplí. Us. Tč.

393280   Výtěr Svazek: 4 Strana: 1146
Výtěr, u, m. = hadr k vytírání, der Wisch- hader; 2) co se z čeho vytře, špína s nádobí atd., der Schmutz. — V. = obilí z pohrabin vymlácené. V Kunvald. Msk.

393281   Výtěr Svazek: 7 Strana: 1088
Výtěr = obilí z klasů bez mlácení vy- trousené. Vhl. Vz Výtrol.

393282   Vytěrací Svazek: 4 Strana: 1146
Vytěrací, Auswisch-. V. houba. Vod.

393283   Vytěrač Svazek: 4 Strana: 1146
Vytěrač, e, m., der Auswischer, Ausrei- ber. Jg. Slov.

393284   Vytěrač Svazek: 7 Strana: 1088
Vytěrač = kus kůže n. plátna atd. k vy- tírání. Vchř.

393285   Vytěráček, čku Svazek: 4 Strana: 1146
Vytěráček, čku, m. = ručníček, jímžto kalich se vytírá, purificatorium.

393286   Vytěračka Svazek: 4 Strana: 1146
Vytěračka, y, f. = mědlice. — V., der Wischlappen. — V., die Auswischerin, Aus- reiberin.

393287   Vytěradlo Svazek: 4 Strana: 1146
Vytěradlo, a, n., vytíradlo, vytěrátko, a, vytěrák, vytírák, u, m. = čím se co vytírá, der Wischer, Auswischer, Wischstock. V. k ručnici, u děla. Jg. Vytěrák štětinový, der Borstenwischer, kotlový; v. k vytírání plameníku, der Ausstreicher (zum Reinigen der Gasbrenner). Čsk. Vytěrák, jímž se po výstřelu vývrt děla čistí. NA. III. 93., 97.

393288   Vytěrák Svazek: 4 Strana: 1147
Vytěrák, u, m., vz Vytěradlo. — V. = prut na konci koudelí obalený k čistění hlavně ručnice, der Wischer. Škd. exc, S. N. XI. 287.

393289   Vytérati Svazek: 4 Strana: 1147
Vytérati = vytírati. Vz Vytříti. Na Slov.

393290   Vytěrátko Svazek: 4 Strana: 1147
Vytěrátko, a, n., vz Vytěradlo. — V. = k vytírání per, der Federwischer. Us. Pdl.

393291   Výtěrek Svazek: 4 Strana: 1147
Výtěrek, rku, m. = čím se co vytírá, výtěr; 2) co se z čeho vytře, špína, der Schmutz. V. z ručnice. Ros.

393292   Výtěrek Svazek: 9 Strana: 0388
Výtěrek, rku, m. = podolek u košile. Seb. 171.

393293   Vyterigati Svazek: 4 Strana: 1147
Vyterigati = odstěhovati, übersiedeln. — koho kam. Už jsme ho na hřbitov v-li. Na Mor. Vck.

393294   Výtěrka Svazek: 4 Strana: 1147
Výtěrka, y, f. = hadr k vytírání prachu z koní, třepačka. Mor. Kd., Bkř. — V. = věchet. U Kvasin. — V. = vytěrátko, der Federwischer. Hs. — V. = snop, který se už jednou mlátil a potom se ještě jednou mlátí. Z výtěrek není pěkné zboží. Na Ostrav. Tč.

393295   Výtěrky Svazek: 4 Strana: 1147
Výtěrky, ů, pl., m. Po tření lnu pozů- stalé odletky slovou babinami a jiné špatné, ničemné výtěrky pazdeřím. Us. Dch.

393296   Výtěrňa Svazek: 8 Strana: 0487
Výtěrňa, ě, f. = výtěrky z vozu při svá- žení obilí. Záp. Mor. Brt. Ď. II. 417.

393297   Výtěrné Svazek: 4 Strana: 1147
Výtěrné, ého, n. = výtěrné obilí. Vz Vý- těrný.

393298   Výtěrný Svazek: 4 Strana: 1147
Výtěrný, Wisch-, Reib-. — V. obilí = které se při skládání ve stodole vytrolí. Jg.

393299   Vytesání, n Svazek: 4 Strana: 1147
Vytesání, n., das Aushauen, Bilden durchs Hauen. Us.

393300   Vytesaný Svazek: 4 Strana: 1147
Vytesaný; -án, a, o, ausgehauen, durchs Hauen gebildet. V. kámen, kříž, socha. Vz Vytesati.

393301   Vytesařiti Svazek: 4 Strana: 1147
Vytesařiti, il, en, ení = tesařstvím vy- dělati, als Zimmermann verdienen.

393302   Vytesati Svazek: 4 Strana: 1147
Vytesati, tesám a teši, tesej a teš; vy- tesávati, vytesovati, vytesovávati, vytesává- vati = tesáním vydlabati, utvořiti, způso- biti, aus-, einhauen, auszimmern. = co: koryto, Ros., skálu, Har., sochu, obraz. D. — co komu: hrob. Br. — co z čeho: so- chu z kamene. Bk., Us. V. ze dreva orudie. BO. Stojí tam beze hnutí jako z kamene v-ná. Ddk. Když vytesáno bylo z kamene umučení Krista pána. Pal. Děj. V. 1. 43. — co kudy: stesku po skále. Har. — co kde: pevnosť ve skále. Har. — co kam: nápis v kámen. Us. Skály, v něž zvláštní znamení jako šípy, kříže, kola vytesána byla. Ddk. IV. 141. — jak. Sloup v uhelnici v., win- kelrecht. Vys. Skruže z hruba v. Vys. — co čím: sekerou, nosatcem. Šp. V roze- chvělé duši hbitým dlátem mlžné sochy vy- tesával sen. Kdk.

393303   Vytesávání Svazek: 4 Strana: 1147
Vytesávání, n., das allmählige Aushauen.

393304   Vytesávaný Svazek: 4 Strana: 1147
Vytesávaný; -án, a, o, allmühlig ausge- hauen.

393305   Vytesávati Svazek: 4 Strana: 1147
Vytesávati, vz Vytesati.

393306   Vyteskliti Svazek: 4 Strana: 1147
Vyteskliti, vyteskniti, il, ěn, ění = te- skněním obdržeti, bangend gewinnen. — si co: smrť. Ros. — se z čeho. Ros. — se jak do sytosti.

393307   Vyteskniti Svazek: 4 Strana: 1147
Vyteskniti, vz Vyteskliti.

393308   Vytěsnati Svazek: 4 Strana: 1147
Vytěsnati, vytěsnávati, verdrängen. — co. Klín klín vytěsnává. Sk.

393309   Vytěsniti Svazek: 10 Strana: 0505
Vytěsniti kov kovem. Vot. 160.

393310   Vytěsňování Svazek: 10 Strana: 0505
Vytěsňování skupin cukerních v hydra- zonech. Vstnk. XIV. 195.

393311   Vytěšený Svazek: 4 Strana: 1147
Vytěšený; -en, a, o, hocherfreut. Kráľ bol veľmi v-ný; Aničke nebolo treba viacej vedeť, v-ná podala Jankovi ruku. Dbš. Sl. pov. I. 7., 149.

393312   Vytěšiti Svazek: 4 Strana: 1147
Vytěšiti, il, en, ení, vytěšovati, hoch er- freuen. Us. Cf. Vytěšený.

393313   Vytěthati Svazek: 4 Strana: 1147
Vytěthati = vyjíti, vyšmaťhati se, her- ausgrätscheln. — se odkud: z domu. Ros.

393314   Vytětí Svazek: 4 Strana: 1147
Vytětí, n., das Aushauen. V. oka. NB. Tč. 251. Sekera že jest již připravena, ano- brž kořenu k vytětí a zkažení jich přilo- žena, BR. II. 13. b.

393315   Vytevříti Svazek: 4 Strana: 1147
Vytevříti, vru, vři, el, en, ení; vytvírati, na Slov. = (zavřením) vyloučiti, ausschlies- sen. — koho odkud (z čeho). Koll. I. 66.

393316   Vytevřiti Svazek: 7 Strana: 1088
Vytevřiti. Odkudž je Římané v-li. Šf. Strž. I. 382.

393317   Výtěžek Svazek: 4 Strana: 1147
Výtěžek, žku, m. = užitek, der Nutzen, Erlös, die Losung. V. kamenného uhlí, die Ausbeute. J. tr., Rk. Seznam, výkaz, účto- vací kniha, povinnosť k odvádění výtěžku mléčného. Šp. V-ky báňské, Bergwerkspro- dukte. Nz. Větší v. cukru, die Zuckeraus- beute, v. z převozů, der Uiberfuhrsnutzen, výtěžek z plácadla, der Pantschtafelnutzen; v. mléčný (užitek z krav), Laktizin, čistý v., der Nettoertrag; v. šťávy, die Saftaus- beute; v. žní, der Erntegewinn; v. másla, die Butterausbeute. Šp. V. pustiti, den Ge- winn fahren lassen. Dch. Bez mrvení a ob- dělávání polí na přiměřený v. z půdy dou- fati nelze. Tč. exc. V. obdrženého vítězství, zajatci, byli ještě r. 1176. za otroky prohlá- šeni. Ddk. IV. 217.

393318   Výtěžek Svazek: 7 Strana: 1088
Výtěžek. Šf. III. 227. Výtěžky filosofie. Mus. 1887. 541.

393319   Vytěžení Svazek: 4 Strana: 1147
Vytěžení, vz Vytěžiti. — V., zastr. = vytažení.

393320   Vytěžení Svazek: 7 Strana: 1398
Vytěžení (vytažení) jazyku. Půh. V. 119.

393321   Vytěžený Svazek: 4 Strana: 1147
Vytěžený, vz Vytěžiti. V. ruda. Us. Pdl. — V., zastr. = vytažený.

393322   Vytěžitelnosť Svazek: 4 Strana: 1147
Vytěžitelnosť, i, f., die Ertragsfähigkeit. Šm.

393323   Vytěžiti Svazek: 4 Strana: 1147
Vytěžiti, vytížiti, il, en, ení; vytěžovati, vytěžovávati = vydělati, vyzískati, gewinnen, durch Handel erwerben; prodejem dostati, bekommen, einnehmen, lösen. — co na čem: na obilí. Ros. — Sych. — co zač: za vý- vratě. Sych. — co odkud: 100 zl. z mlýna, Zlob., rudu z dolu. Ze zboží mnoho peněz v.; Z role úrodné se vytěží na stravu i na dáňku dosť pro rodinu pořádnou. Us. Tč. Z neočekávané události vytěžil prospěchu co možná největšího. Ddk. V. 86. Co kdo z dobytka vytěžil, to zase na sůl a na jiné zpotřeboval. Er. sl. čít. 45. — co čím: roz- umem. Theat. div.

393324   Výtěžnosť Svazek: 4 Strana: 1147
Výtěžnosť, i, f., die Einträglichkeit, Er- giebigkeit. KP. V. 91.

393325   Výtěžný Svazek: 4 Strana: 1147
Výtěžný, Ausnützungs-, einträglich. Dch. V. řemeslo, země. Us. Tč. — V. trouby, Förderungs-. V. trouby (u kessonu). Zpr. arch. XII. seš. 2 str. 19.

393326   Vytchnoutí Svazek: 4 Strana: 1147
Vytchnoutí = vytknouti, ausrenken. — si co kde: nohu na kameni, ruku. Na Mor. Šd., Tč.

393327   Vytchnutí Svazek: 4 Strana: 1147
Vytchnutí, n., vz Vytchnouti.

393328   Vytchnutý Svazek: 4 Strana: 1147
Vytchnutý; -ut, a, o, vz Vytchnouti.

393329   Výti Svazek: 4 Strana: 1147
Výti, vyji, vyj, vyl, vytí a vyní, heulen. Vz Bíti, Šrcl. 109. — abs. Vlk, pes vyje. Háj., V. Vlk hladovitý jsa, vyje. Kom. Vyje jako vlk. Us. Šd. Vyje jako kulich. Slez. Šd. Každý jinak vyje. Kom. — s kým. Kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti. Prov. Nemoha jinak vyje tedy s vlky. Stnk. 283* — proč: trápením. Br. — kdy. Neb jim vůkol chvíli všelikou vyjí psi a mioukají kočky. Koll. I. 306. — na koho. Vlk na ovce rád vždy vyje. Alx. (Anth. Jir. I. 32. ). — jak. Žije vlk po vůli, ale vyje přes vůli. Hkš. Vichr dul a země v třesu vyla! Koll. I. 139.

393330   Vytí Svazek: 4 Strana: 1148
Vytí, n., das Heulen. V. vlků, psů. Us. V. psí, V., vlčí, Kom., kalousovo v. Sych.

393331   Výti Svazek: 7 Strana: 1088
Výti. Cf. List. fil. X. 454. - abs. Když pes vyje, vidí smrť (někdo umře). Us. Brtv. — kam. Co vlk v nebe vyješ. 1525.

393332   Výti Svazek: 9 Strana: 0388
Výti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 207.

393333   Vytiahnutý Svazek: 8 Strana: 0487
Vytiahnutý. Na deske v. (umrlý). Phľd. 1894. 372.

393334   Vytiehnouti Svazek: 10 Strana: 0678
Vytiehnouti — vytáhnouti. 1432. Arch. XXII. 40.

393335   Vytiekati Svazek: 10 Strana: 0505
Vytiekati = výpady činiti, útočiti, inva- dere. Baw. T. v. 471., J. v. 56. Často vy- tiekají na tu vlasť, invadunt. Mill. 126.

393336   Vytieže Svazek: 4 Strana: 1148
Vytieže = vytáhl. Výb. I. 1121. 33.

393337   Vytíhnouti Svazek: 4 Strana: 1148
Vytíhnouti, vz Vytáhnouti.

393338   Vytíkati Svazek: 7 Strana: 1088
Vytíkati, vz Vytéci.

393339   Vytínač Svazek: 4 Strana: 1148
Vytínač, e, m., der Aushauer.

393340   Vytínání Svazek: 4 Strana: 1148
Vytínání, n., das Aushauen, Aushacken. Us.

393341   Vytínati Svazek: 4 Strana: 1148
Vytínati, vz Vytnouti.

393342   Výtinek Svazek: 4 Strana: 1148
Výtinek, nku, m., ausgehauenes Stück. Dělá do stromů výtinky a pak vcechuje jméno. Na Ostrav. Tč.

393343   Vytípati se Svazek: 4 Strana: 1148
Vytípati se = vypárati se, vystrojiti se, sich fertig, bereit machen. Ros.

393344   Vytiplati Svazek: 4 Strana: 1148
Vytiplati = vypiplati, uměle vyživiti, vychovati, künstlich aufziehen. Us. Kšť.

393345   Vytírač Svazek: 4 Strana: 1148
Vytírač, e, m. = vytěrač.

393346   Vytíračka Svazek: 4 Strana: 1148
Vytíračka, y, f. = mědlice. — V. = vy- těračka.

393347   Vytíradlo Svazek: 4 Strana: 1148
Vytíradlo, vz Vytěradlo.

393348   Vytírák, vytěrák Svazek: 4 Strana: 1148
Vytírák, vytěrák, u, m., v horn., der Bohrlochwischer. Zhlk. — V., vz Tkadl- covství.

393349   Vytírání Svazek: 4 Strana: 1148
Vytírání, n., das Auswischen. Vz Vy- tříti. V., noh. BR. II. 227.

393350   Vytíraný Svazek: 4 Strana: 1148
Vytíraný; -án, a, o, wiederholt ausge- wischt. Vz Vytříti.

393351   Vytíratel Svazek: 7 Strana: 1088
Vytíratel, e, m,, vz Vytěrač. Lpř. Sl. I. 78.

393352   Vytírati Svazek: 4 Strana: 1148
Vytírati, vz Vytříti.

393353   Vytírátko Svazek: 4 Strana: 1148
Vytírátko, a, n., vz Vytěradlo.

393354   Vytírka Svazek: 7 Strana: 1398
Vytírka, y, f. = červené sukno na cho- moutě podsedního formanského koně. Jrsk. NZ. II. 373.

393355   Vytírka Svazek: 9 Strana: 0388
Vytírka, y, f. = červné sukno na chomoutě podsedního koně. Jrsk. XXII. 249.

393356   Vytírka Svazek: 10 Strana: 0505
Vytírka, y, f. = čím se co vytírá. — V. = červené sukno na chomoutě. Rgl.

393357   Výtírka, vytírka, výtěrka Svazek: 4 Strana: 1148
Výtírka, vytírka, výtěrka, y, f. = čím se co vytírá, čistí, výtěr, das Wischtuch, der Wischlappen. Us. Jg.

393358   Vytíř Svazek: 4 Strana: 1148
Vytíř, e, m., lépe: vikéř, das Dachfen- ster. U Plaňan.

393359   Vytisícovati koho komu Svazek: 4 Strana: 1148
Vytisícovati koho komu = do tisíc dáblů nadati, tausendmal zum Henker schik- ken. Tč.

393360   Výtisk Svazek: 4 Strana: 1148
Výtisk, u, m. = vytisknutí i co vytisk- nuto, der Abdruck, Abzug. Jg., Nz. V. těla ve sněhu, v písku; v. obrazu, písma (vý- tištěk), Jg., knihy, Šm., nádavkový či ná- dávkem (Gratisexemplar). J. tr. Dal nám po výtisku. V. archu, v obec. ml. obtah. Nz. Jediný v., Unicum (einer Druckschrift). Dch. — V. = zahnání (nepřítele odněkud), das Debusquement. — V. = stlučené máslo, die Butter. Na mor. Valaš. Vck.

393361   Vytiskač Svazek: 4 Strana: 1148
Vytiskač, e, m., der Auspresser, Ab- drucker. Us. Jg.

393362   Vytískať Svazek: 9 Strana: 0388
Vytískať. Kto nevytiska, nevyzíska. Mus. slov. II. 49.

393363   Vytiskati Svazek: 4 Strana: 1148
Vytiskati, vz Vytisknouti.

393364   Výtisklivě Svazek: 10 Strana: 0505
Výtisklivě, ausdrücklich. V tom písmu v. stálo, že... Nár. list. 9. /2. 1901.

393365   Vytisknouti Svazek: 4 Strana: 1148
Vytisknouti, ul, ut, utí a tiskl, tištěn, ění; vytiskati, vytiskávati, vytiskovávati, vy- tiskovati = vytlačiti, aus-, herausdrücken, auspressen; vyloučiti, vystrčiti, zatínati, her- ausstossen, herausdrücken, verdrängen, weg- treiben, wegjagen; vytýkati, vorwerfen, ab- drucken, abprägen. Jg. Řeč se slávská mluví všudy tuto v nářečích všech rovnohotově, v dokonalejší však obnově, tak že každý nezvuk vytisknuto. Koll. I. 278. — co: dvéře, stěnu, pečeť, D., knihy. V., peníz (raziti), Har., obraz, Šm., nepřítele. Dch. — co, koho odkud: olej ze semene, Jg., ně- koho ze země, V., z úřadu, D., z krajiny. Háj. Čeština němčinou ze škol a úřadů vy- tištěna byla. Us. Pdl. Vojsko ze země v. Mus. 1880. 451. Čechové statečné v ně sko- čili, z jich vozuov je vytiskli. Dač. I. 22. V. někoho ze dvora. Arch. I. 163. Mě odtud vytiskl a pobral mi mé obilé jař i ozim pravú mocí; Mě vytiskl z mého věna proti mé vóli pravú mocí. Půh. I. 150., II. 213 (Kněz dobrý) sv. slovo, jenž jest siemě v zemi t. j. v srdci zaorává a z plev zrno vytiskuje, to věz, že pravdu od nálezkóv lidských a ode lži dělí. Hus II. 199. — co komu čím. V. Někomu oči něčím v. = vytýkati mu co. Mus. — co jak: mocí. D. Slova, na nichž záleží, většími literami vy- tištěna bývají. Sš. II. 68. Právě v tomto případě dal vytisknouti cizí text s pominu- tím všelikých různo čtení textu. Ddk. 179. V. někoho ze země s velikým krveprolitím. Har. — co kde: na srdci, V., na papíře. Us. — co, koho kam: do nejzadnější kra- jiny, Br., něco do vosku. Us. Slovany ta- mější dílem zbivše, dílem za Tatry vytisk- nuvše. Sš. II. 3. — V.

393366   Vytisknutí Svazek: 4 Strana: 1148
Vytisknutí, n. = vytlačení, die Heraus- drückung. — V. = vystrčení, vytlačení, die Ausstossung, Verdrängung. V. nepřítele ze země. — V., der Abdruck. Kniha k v. od- daná. 1598. Mus. 1880. 161.

393367   Vytisknutý Svazek: 4 Strana: 1148
Vytisknutý; -ut, a, o, aus-, herausge- drückt. V. citron. — V. = vystrčený, vy- tlačený, ausgestossen, verdrängt. — odkud. Nepřítel ze země v-tý. Us. — V = otisk- nutý, abgedrückt. Kniha v-tá = vytištěná. Us.

393368   Vytiskovati Svazek: 4 Strana: 1148
Vytiskovati, vz Vytisknouti.

393369   Výtisky Svazek: 10 Strana: 0505
Výtisky = veřejně. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 142.

393370   Vytísněný Svazek: 7 Strana: 1088
Vytísněný; -ěn, a, o = vytlačený. V. kov. Rm. 150.

393371   Vytísniti Svazek: 4 Strana: 1148
Vytísniti, il, ěn, ění = vytlačiti, ver-, herausdrängen. Dch.

393372   Vytísniti co odkud Svazek: 7 Strana: 1088
Vytísniti co odkud: prvek ze slouče- niny. Rm. 4. (150.).

393373   Vytisnúť Svazek: 8 Strana: 0487
Vytisnúť = vytlačiti, — co odkud kam. Vůz z doliny na rovnú cestu v. Phľd. XII. 3«.

393374   Vytisnúti Svazek: 4 Strana: 1148
Vytisnúti, ul a sl, ut, utí = vytisknouti, hinausdrücken. — koho kam. Maďaři Slo- vákov do hôr nevytisli. Sl. let. III. 116. — odkud: ze země. Na Ostrav. Tč.

393375   Vytisnutý Svazek: 4 Strana: 1148
Vytisnutý; -ut, a, o = vytisknutý, hin- ausgedrüekt, verdrängt. — odkud. Boriš v-tý z prestolu uhorského; Z čoho povstala vojna medzi ním a z trônu v-tým ujkom Stefanom. Mt. S. VIII. 53., 55.

393376   Vytisnutý Svazek: 10 Strana: 0505
Vytisnutý. Od velkej roboty má oči v-té ako rak. Mus. slov. IV. 66.

393377   Výtištěk Svazek: 4 Strana: 1148
Výtištěk, tku, m. = výtisk. D. V. knihy.

393378   Vytištění Svazek: 4 Strana: 1148
Vytištění, n. = vytisknutí. V. češtiny z úřadů. V. vojsk ze země. Mus. 1880. 27. — V. knihy.

393379   Vytištěný Svazek: 4 Strana: 1148
Vytištěný; -ěn, a, o = vytisknutý. List tamtéž v-ný, náleží položiti do roku 1090. Ddk. II. 331. Vz Vytisknouti.

393380   Vytištitel Svazek: 4 Strana: 1148
Vytištitel, e, m., der Verdränger. Hank. exc.

393381   Vytíti Svazek: 4 Strana: 1148
Vytíti, vz Vytnouti.

393382   Vytížiti Svazek: 4 Strana: 1148
Vytížiti = vytěžiti. — co. Aby něco v-žil. U Nové Paky.

393383   1. Výtka Svazek: 4 Strana: 1148
1. Výtka, y, f. = vytknutí a to, čím se co vytýká, znamení, das Zeichen, Signal, die Signalstange. Jg., Nz. V horách zastr- kují do sněhu výtky, aby pocestní s cesty nezbloudili (slámu, ratolesti, proutí atd. ). Us. — V. = trať, die Trace. Čsk. — V. = vytknutí, vyznamenání desátku, die Konsi- gnation der Zehendgebühr. Us. — V. = ne- dostatek, vada v účtech, der Mangel, die Bemängelung. V-ky vydati, vyhledati, vy- šetřiti, podati, učiniti; od výtek upustiti; náhrady z výtek. Šp. Vysvětlení výtek. Nz. Výtky v účtech činiti, eine Rechnung bemängeln; výtky na výtky, Superanmer- kungen, Supermängel. J. tr., Nz. Odpověď na výtky, die Mängelerläuterung; výtky účetné, Rechnungsbemängelung; Druhé v-ky či výtky z odpovědi na výtky, Supermän- gel. Šp. — V. = vytýkání, výčitka, der Vorwurf, die Rüge, Ausstellung. V. Trpěti v-ky vlastního svědomí. Krok. V-ky někomu pro něco činiti. Šp. Že páni Moravané stavy král. českého velice stíhají a jim výtku v tom, což poněkud na ně náleží, činí. Skl. 145. Někomu něco výtkou pokládati, einem etwas tadelnd vorhalten. Dch. Zprosta a stroho v-ky své jim (Galatům) vůči klade; A chováním svojím Pavlovi námětek dal k té, o niž tu běží, výtce či domluvě; Petr se nebál u samého soudu... výtkami těmi proti židům obrátiti se; Konečně naň smí- tali výtku, že...; Výtky sobě činěné nejen od sebe odvozoval, nýbrž tytýž na protiv- níky svoje umítal; On jim plnou měrou vrací výtku tu. Sš. II. 9., 23., 47., 75., 88., 89. (Hý. ). — V. = vytčení, zaostření, die Hervorhebung. Nz. Dokládá pro silnější výtku své ujištěnosti. Sš. I. 135. — Po výtce, výtkou = zvláště, vorzugsweise, xar' tšo/ýv. Nz. Hrad v nejstarších právních pa- mátkách po výtce znamená Prahu. Pal. A těm po výtce mělo se nauky té dostati. Sš.

393384   2. Výtka Svazek: 4 Strana: 1149
2. Výtka, y, f. = choroba nohy koňské. Db. Lékařství pro vejtku. Rk. Kd.

393385   Výtka Svazek: 7 Strana: 1088
Výtka zvonková (na domku hlídače že- lezničního). NA. IV. 203.

393386   Výtka Svazek: 7 Strana: 1398
Výtka. Leč je lehčeji činiti výtky a mohlo by se mi staré pořekadlo připome- nouti: Zoile, fac melius. Exc.

393387   Výtka Svazek: 8 Strana: 0487
Výtka, y, f. = hájička na poli. Záp. Mor. Brt. D. II. 417.

393388   Vytkalčiti Svazek: 4 Strana: 1149
Vytkalčiti, il, en, ení, vytkalcovati = jako tkadlec si vydělati, als Weber ver- dienen. — si co. Us. Tč.

393389   Vytkání, n Svazek: 4 Strana: 1149
Vytkání, n., die Aufwebung, Abwe- bung, die Beendigung des Webens, das Aufweben, Verbrauchen durchs Weben. Bern.

393390   Vytkaný Svazek: 4 Strana: 1149
Vytkaný; -án, a, o, aufgewebt; abge- webt.

393391   Vytkat Svazek: 7 Strana: 1088
Vytkat = vybiti. Val. Brt. D. 290.

393392   1. Vytkati Svazek: 4 Strana: 1149
1. Vytkati, vytkávati = tkané párati, das Gewebe trennen. Ros. — V. = jako tkadlec vyhotoviti, protkati, tkáním vyobra- ziti, ausweben, auswirken; tkáním zpotře- bovati, auf-, verweben, aufwirken; vydělati, webend verdienen. — co: přízi (zpotřebo- vati). Us. — si co (vydělati). — co čím: roucho zlatem. Us. — co kde: na kol- trách. Zlob. Války na čalounech v. V.

393393   2. Vytkati Svazek: 4 Strana: 1149
2. Vytkati, vz Vytknouti.

393394   Vytkatí Svazek: 4 Strana: 1149
Vytkatí, n. = vytkání. Na Slov.

393395   Vytkatý Svazek: 4 Strana: 1149
Vytkatý = vytkaný. Na Slov.

393396   Vytknouti Svazek: 4 Strana: 1149
Vytknouti, knul, ut, utí; (zastr. vytku), vytkl, tekl, vytčen, ení; vytkati, vytýkati, vy- týkávati = prostrčiti, herausstechen, heraus-, ausstecken; vyndati, ausstecken, ausneh- men; vyvinouti, verrenken; vyraziti z čeho, aus der Lage bringen; vystrčiti, vysaditi, vymknouti, hervorrücken, hervorragen las- sen, hervorstrecken; tyčkami atd. vyzname- nati, vyznačiti, vyměřiti, ab-, ausstecken, ausmessen; vybrati, vykázati, herausstechen, herausheben, auswählen, ausheben, be-, aus- zeichnen; na oči vystaviti, okázati, unter die Augen stellen, sichtbar machen, zeigen, darthun, erweisen; kárati, vytýkati, rügen, vorrücken, vorwerfen, vorhalten; týkáním dobyti, durch Berührung erhalten. Jg. Cf. Upředstirati. — co: čep (vyndati), Us., mez- níky, meze, hranice (vyznačiti), D., V., de- sátek (vykázati), vady, J. tr., Zlob., ležení. Ros., cíl. Kom., Br., prapor (vytáhnouti), Šm.; chyby, bludy, provinění (kárati, před- hazovati). V. Vytče (= vytkl, vystrčil) Zde- slav dlúhé dřevce i na dřevci tuří hlavu. Rkk. 43. V. pec (zátku z peci vytáhnouti), okno (vyndati, ausheben; neb Slováci ne- mají oken, jež by otvírali). Na Ostrav., v Bezkyd. Tč. V. nějakou věc jako pravou, prospěšnou, nebezpečnou; v. příklad, plachtu (aufhissen), články (die Punktationen ab- stecken). Dch. V. ležení, hradbu (abstecken), průrys (profiliren). Čsk. Vytýkal (= pozdvi- hoval) kameně, najde-li hlíst pod nimi; ka- meně ve vode, najde-li raky. Na Ostrav. Tč. Koník se mu potkol, Janík hlavu vytkol. Sl. ps. Šf. I. 138. Opat Jarloch neumí o pa- nování Vladislavově nic jiného zvláště v., nežli že.... Ddk. III. 294. Aby vytknul nízký stav zákona; Aby vytknul začátek a první dobu zázračného skutku toho. Sš. II. 54., Sk. 19. (Hý. ). — co odkud čím: kámen ze zdi, Zlob., článek z kloubu (vy- vinouti), V., někoho z domu (vyloučiti). Na Slov. Smrť je ze sna vytkla (vyrazila). Puch. V. si nohu z kloubu. Db. Smrtí tak náhlou a nenadálou zdál se běh světa vy- tknut z koleje své. Pal. Děj. IV. 1. 367. — co komu: sobě nohu, Vck., Ruk. kd.. Ros., ruku (vyvinouti), D., někomu cíl, Kom., vady, chyby, bludy (kárati), V., svémysl- nosť. Kom. Nějakou dráhu si v. Ddk. V. 342. V. nadějím svým meze. Dch. Že jim obor činnosti a jejich k apoštolům a k bis- kupské moci apoštolské poměr náležitě vy- tknut byl. Sš. Sk. 139. (Hý. ). Hanbu ně- komu v. Jel. Že pak císař, čímž mu král vytýká. Skl. I. 266. Vytýkati někomu vady. Us. Zde místo vytknuto jest i cnostem ne- známým a skrytým. Koll. I. 245. — co proti komu: kopí. St. skl. — co kudy: prst skrze díru protknouti, prostrčiti. L. — co, koho kde: před světem (okázati). L. V následujícím verši vytýká se konečně vítězství jeho (křesťanství). Sš. I. 169. Vy- tkněte znamenie v zemi, zatrubte v trúbu. BO. V. místo v knize znamením. Us. Udá- losti v protokolu v. J. tr. — co komu čím. Vytýkala jí tím oči, že byla bezdět- kyně. Kom. Vytýkati někomu něčím oči (vorwerfen). Št. Kn. š. 89. 14., Let. 72., Arch. I. 381., BR. II. 602. b., 317. a. Pole kolíky vytknouti, abpfählen. Sl. les. Slovem tím se vytýká pobožnosť. Sš. L. 39. Jej drbe, bode, ačkoliv mu ničím hany hodným vytknouti nemůže. Kom. Vytkla mu na oči tím ukrutným rozkazem jeho. Plác. Nevy- týkejte knížatům službami svými. Plác. V. někomu oči chromotou, krádežem, Jel., ma- teří (že byla z země cizí). Pont. o stát. Těmi třemi oddíly vytýká se veškerá vele- rada. Sš. Sk. 46. Vdova má býti, aby ižádný neměl, čím by jí oči vytýkal. Št. V. komu oči zločinem, ihm es vor die Augen rücken. J. tr. — proč. Proto v. chceme na po- chvalu Vladislava, že... Ddk. V. 113. — jak. V. někomu něco v oči (= vyčítati), D., v příkladech (ukázati). Bs. V. něco čísly, mit Ziffern ausdrücken, beziffern. J. tr., Nz. V. něco slovně, Šp., určitě (präcisiren), zvláště (besonders hervorheben), ostře, výslovně (ausdrücklich), zejména (namentlich). Dch. Pavel vůči Atheňanům nevědomosť vytýkal. Sš. Sk. 211. Neb půhonové někteří lidi k lehkosti připravují a to k takové, že špatnější jim potom v oči vytkne. Arch. II. 174. Něco za životní úlohu sobě vy- tknouti. Osv. I. 130. — co kdy. To bu- deme moci při r. 1187. zvláště v. Ddk. III. 220. Kozma zpravil se poselství svého vy- týkaje mezi jiným knížeti za přítomnosti Vladislava, že... Ddk. II. 423. Buď chtěl Pavel ještě před určením místa povahu církve v. Sš. I. 159. Leč myšlénku tu apo- štol teprve nyní při obratu na manžely určitěji vytýká. Ib. II. 135. (Hý. ). — se nad koho čím: nade všecky lidi všemi zvláštnostmi: jménem, oděvem... Chč. 446.

393397   Vytknouti co odkud Svazek: 7 Strana: 1088
Vytknouti co odkud: společného či- nitele z mnohočlenu. Hra. — jak. V. něco se zvláštním důrazem. Schz.— si co zač: za úlohu. Sbn.

393398   Vytknutí Svazek: 4 Strana: 1150
Vytknutí, vytýkání, n. Vz Vytknouti. Vytknutí nohy, ruky, kloubu, Ros., zánožní kosti, Ja.; důkazu, Trest, zák.; vytýkání čeho, čím komu (vz Vytknouti); vytýkání obdržeti. V. Číselné v. věci, ziffermässige Darstellung; v. předmětu, jednání. Dch. V. ceny číslem, die Werthbezifferung. Určité v. věci. Stč. Zmp. 593. Oběma stranám mu- selo tedy záležeti na určitějším v. a vý- kladu míru vídeňského. Ddk. VI. 154. Vz Vytknouti.

393399   Vytknutý Svazek: 4 Strana: 1150
Vytknutý; -ut, a, o, verrenkt. V. noha, ruka. Ros. — V., schwebend. V. lešení, schwebendes Gerüst, das Ausschussgerüst. Lešení v-té z oken. Nz. — V., bestimmt, vorgesetzt. V. meze, cíl, Kom., dráha, Us., hraničná čára, die Demarkationslinie, J. tr., články, die Punktationen. Dch. O způsobu, jakým se vytknutého účelu státu nejlépe a nejsnáze domáhati lze, jedná jak věda tak i praktický život. Kř. Stat. 1. — jak. Zadržalosť číslem vytknutá, bezifferter Rück- stand. J. tr. Vz Vytčený.

393400   Výtkový Svazek: 10 Strana: 0505
Výtkový soud. Vz Pochvalný zde.

393401   Výtlaček Svazek: 4 Strana: 1150
Výtlaček, čku, m., das Ausgedruckte, der Abdruck. Jg., Šm.

393402   Výtlaček Svazek: 8 Strana: 0487
Výtlaček = výhnětek. Sterz. II. 931.

393403   Vytlačení Svazek: 4 Strana: 1150
Vytlačení, n. = vyšlapání, die Heraus-, Austretung. V. vína. — V. = vytištění, vy- šlapání, die Auspressung durchs Treten. — V. = vytisknutí, die Abdrückung, der Ab- druck. V. ve vosku. — V. = vytištění, das Abdrücken, der Abdruck. V. knihy. Bern. — V., das Ausdrücken. V. dveří. D.

393404   Vytlačení Svazek: 7 Strana: 1088
Vytlačení, das Verdrängen. V. jich ze země. J. Lpř.

393405   Vytlačený Svazek: 4 Strana: 1150
Vytlačený; -en, a, o = vyšlapaný, aus- getreten. V. víno. V. — V., durchs Treten ausgepresst, ausgetreten. V. šlépěj. V. ozdoba na deskách knihy, gepresste Verzierung. Dch. — V. = vytisknutý, abgedruckt (in Wachs). — V. = vytištěný, abgedruckt, ver- legt. V. kniha. Bern.

393406   Vytlačiti Svazek: 4 Strana: 1150
Vytlačiti, tlač, če (íc), il, en, ení; vy- tláčeti, vytlačovati; vytlačovávati = vytisk- nouti, aus-, herausdrücken, auspressen; vy- vrci, vybortiti, eindrücken, aufdrängen; vy- strčiti, zahnati, hinwegdrücken, wegtreiben, wegjagen; tisk obrazu n. knihy učiniti, ab- drucken; na horu vytisknouti, heraufdrük- ken. — co: mléko (vydojiti); knihu, V., peníz, D., okno, dvéře, vůz. Us. Děvucho, děvucho, porachuj chodničky, coch jo (co sem já) tam vytlačil k tobě do světničky. Brt. P. 154. Koně zapřihejte, voze vytlačujte, pro paní jeďte. Sš. P. 755. Koně vyvaďujte, koče vytlačujte a pro ňu jeďte. Sš. P. 756. Koně vyvádějte, kočár vytláčejte, pro paní jeďte. Brt. P. 45. Už Valaši slúnečko vy- tláčajú (už slunečko na Valaších vychází). Na Mor. Brt. — co, koho odkud (čím): mízu z hroznů lisem, olej z oliv, Kom., rukama, Plk., čeřenem, mocí, D., někoho z úřadu. Us. Zvěř z lesa v. Us. Šp. Pakli sobě bude tušiti, že ho z pole vytlačí. Abr. z G. II. 164. Svými koňmi i svým dobyt- kem i hříbaty mně a mým chudým lidem vytlačuje a vytráví, kdež co máme. Půh. II. 34. Samými dukátmi stolíček vytlačím. Mt. S. Těžko z kamene olej v. (od lakomce něco dostati). Prov. — co kudy: skrze šat (šťávu). V. — co komu: slzy komu z očí. Berg. — co kam: vůz do vrchu. Us. Jg. — kdy. V 11. století počala hřivna vytla- čovati (verdrängen) Karlovu libru. Ddk. IV. 147. — kde. A ja ti ďakujem za tvoje choděnia, že si mi vytlačil chodník predo dverma. Sl. ps. 278.

393407   Vytlačiti co odkud Svazek: 7 Strana: 1088
Vytlačiti co odkud: nepřítele z posta- vení, Us. Pdl., národ z jeho sídel. Tk. V-čí i z kameňa vodu. Rr. Sb. — kam (kudy). V. rourou vodu do výše. Us. Pdl. Vytlačil Karthagiňany na úzké krajiště. J. Lpř. V. nepřítele za řeku, za hranice. Us. Pdl.

393408   Výtlačky Svazek: 4 Strana: 1150
Výtlačky, pl., m. = pokrutiny zbylé z bu- ráku, z řepy po dobytí cukru v cukrovarech, Oelkuchen, Presslinge, Kuchen. Vz Kk. 151., 242. V-ky (mláto) řepové. Šp., KP. V. 66. Vz Patěsky. — V. = zbytky znečistěného vosku při lisování. Ktk.

393409   Výtlačky Svazek: 10 Strana: 0505
Výtlačky, vz Rakyja.

393410   Výtlačník Svazek: 4 Strana: 1150
Výtlačník, u, m., der Drückstahl. Šp.

393411   Výtlačný Svazek: 4 Strana: 1150
Výtlačný, Druck-. V. vodovod, das Druckwerk (bei der Wasserleitung), Dch., trubovod, die Druckleitung, ventil, prostor nad pístem (u ssací pumpy). Zpr. arch. XI. 19., XII. seš. 1., VIII. 102. (Pdl. ).

393412   Vytlačovač Svazek: 4 Strana: 1150
Vytlačovač, e, m., der Detrusor. Nz. lk.

393413   Vytlačovač Svazek: 7 Strana: 1088
Vytlačovač moče, d. urinae.

393414   Vytlačovačka Svazek: 7 Strana: 1088
Vytlačovačka, y, f. V. čajového zboží (formička ku krájení těsta na ně). Vz KP. V. 692.

393415   Vytlačovadlo Svazek: 4 Strana: 1150
Vytlačovadlo, a n. = tlakostroj, das Druckwerk. Šp.

393416   Vytlačování Svazek: 4 Strana: 1150
Vytlačování, n., vz Vytlačení, Vytlačiti. — V., verlorenes Treiben (když se jedno- tlivé části lesa vymýtí, aby se zvěř v jiném pomezním lesním okresu soustředila). Šp.

393417   Vytlačovati Svazek: 4 Strana: 1150
Vytlačovati, vz Vytlačiti.

393418   Vytlachání Svazek: 4 Strana: 1150
Vytlachání, n., das Ausplauschen. V. tajemství.

393419   Vytlachaný Svazek: 4 Strana: 1150
Vytlachaný; -án, a, o, ausgeplauscht. V. novina, zpráva, tajemství. Us.

393420   Vytlachati Svazek: 4 Strana: 1150
Vytlachati, vytlampati, vytlachávati, vy- tlampávati = tlacháním vymluviti, dostati, herausplappern, herausschwatzen, erschwat- zen; vyklevetati, ausplappern, ausschwatzen. — co na kom, od koho: peníze. Ros. — komu co, nač: v. si nové šaty, na nové šaty. Ros. — co (vybleknouti). Jg. Ona všecko vytlachá, kde co uslyší. Us. Tč. — se kde s kým: ve stodole, u lesa se sou- sedem. Us. Tč.

393421   Výtlak Svazek: 10 Strana: 0505
Výtlak, u, m. Bagger s v-kem. Jind. 5.

393422   Vytlampati Svazek: 4 Strana: 1150
Vytlampati, vz Vytlachati.

393423   Vytlapaný Svazek: 8 Strana: 0487
Vytlapaný = vychozený. V. cesta. Světz. 1895. 490. c.

393424   Vytlapati Svazek: 4 Strana: 1150
Vytlapati, austrampeln. — co kudy: chodník přes bláto. — se odkud: z bláta. Us. Tč.

393425   Výtlasek Svazek: 4 Strana: 1150
Výtlasek, sku, m., výtlasky = daremné povídání, tlachy, unnützes Geschwätz. Us. Jg. Nech těch výtlasků. U Žamb. Dbv.

393426   Vytlaskati Svazek: 4 Strana: 1150
Vytlaskati; vytlaskovati, vytlaskávati. — koho čím: rukama, jazykem (tlaskáním vypuditi, herausklatschen, ausklatschen). L. — si co nač: šaty, na šaty (tlaskáním do- stati, erklatschen, erplappern). Ros. Vytlas- kovati někomu co = vytýkati, vorrücken, vorwerfen. Us.

393427   Vytlení Svazek: 4 Strana: 1151
Vytlení, n., die Abglimmung, Abflacke- rung, Verzehrung durchs Glimmen. — V., das Ausglimmen. — V. = vypálení, das Ausbrennen. — V. = zhnití, das Verwesen, Verfaulen, Vermodern. Bern.

393428   Vytlený Svazek: 4 Strana: 1151
Vytlený; -en, a, o, abgeglimmt, abge- flackert, durchs Glimmen verbrannt. — V. = vypálený, ausgebrannt. — V. = zhnilý, verwest, verfault. — V. = vyschlý, vermo- dert. Bern.

393429   Vytleskati Svazek: 10 Strana: 0505
Vytleskati. Klaka umění jeho do široka v-la. Zvon V. 509.

393430   Vytleti Svazek: 4 Strana: 1151
Vytleti (Bern. ), el, ení, vytlíti (Č. ), el, ení, vytlívati, abglimmen, abflackern, ab- lodern, glimmend verbrennen; aus-, ver- glimmen, aufhören zu glimmen; vypálenu býti, ausbrennen; zhníti, verwesen, Bern.; tlením vyhynouti, na mrť přijíti, ganz ver- morschen, verschwinden. — abs. I kořen té nenávisti vytlel. Jak to vytlí (verglimmt), zhasne samo. Us. Tč. — kdy. Časem pařez i kořeny vytlejí. Us. Č. — za kým. Bude tvoje srdce vytlievati za mnú. Slez. ps. Č. — od čeho: od hněvu. Bern. — komu. Vytlete mu tělo. Bern. — komu odkud. Už mu z brucha vytlelo. Mt. S. I. 111. — kde. Hej, padly, by hriecha surovosť vytlela na nich. Sldk. 233. — se komu kam. Práchno tlelo v kapse a vytlela se mi ďúra do ní. Na Ostrav. Tč.

393431   Vytletí Svazek: 4 Strana: 1151
Vytletí, n. = vytlení. Na Slov.

393432   Vytletý Svazek: 4 Strana: 1151
Vytletý = vytlený. Na Slov.

393433   Vytlmočiti Svazek: 4 Strana: 1151
Vytlmočiti = vytlumočiti. Mor. Tč.

393434   Vytloskať Svazek: 10 Strana: 0505
Vytloskať. Za flašu toho v-la (vypila). Phľd. XXII. 361.

393435   Vytlouci Svazek: 4 Strana: 1151
Vytlouci, vz Tlouci; vytloukati, vytlu- kovati, vytloukávati, vytlukovávati = tluče- ním vypuditi, vyhnati, herausschlagen, schla- gend hinaustreiben, verjagen, auspochen; uprati, ubiti, tüchtig auswalken, durchprü- geln; tlučením vypraviti, vyraziti, ein-, auf- schlagen, einwerfen, einstossen; toulati se po demích, obcházeti, durchstreichen, hau- siren; tlučením zpotřebovati, schlagend ver- brauchen. Jg. — abs. Pořád nekde vytlou- káš (běháš). Us. Msk. — co, koho: dvéře, okna, Ros., dům {vybiti, vypleniti, Zlob.; prohledati, V. ), domy vytloukati (po nich se toulati), hospody. Us. Pořád vytlouká lidi (chodí dům od domu, aby něco dostal). Us. Vck. Dům od domu vytloukaje žebro- tou se živiti. Záv. Všecky hřebíky vytlouci (zpotřebovati). D. Vytlouci někoho = vy- biti. Ros. Vytloukati někoho = obtěžovati, žebroniti. Mor. Brt., Vck. Kolej vytloukli. V. Pěchota vytloukla klášter sedlecký. Dač- I. 250. Chodí leda vytloukat lidí (po že- brotě). Us. Šd. — co, koho odkud: z domu, nepřítele z města, hřebíky z prkna. Ros. Vytloukati z něčeho zisk. Dch. Král vy- tloukal politický kapitál z národnosti. Ddk. VI. 179. — co čím: kladivem. — co komu: okna (kamením). Ros., zuby. Us. Tluč hlavou o zeď, nic si nevytlučeš. Us. Vytloukali sousedům truhlice. Mus. 1880. 33. V. si něco = dobyti, získati. Us. Vck. — čeho (cf. Jmouti s infinit., Spodobení) kdy. V tom vojáci domu jejího vytloukati počali. V. — co na kom. Vytloukl (vyžebronil, vymohl) to přece na něm. Us. Tč., Vck. Na jalové krávě vytloukl by tele. Mor. Šd., Tč., Vck. Že jsi skúpá a lakomá, mluvíme směle, spíše bysme starej krávě vytlúkli těľa (tele), než z tebe jeden paták. Slez. Šd. — komu, se jak. Někomu po hlavě v. (vybiti). Us. Tč. S boží pomocí přece se jaksi vytlučeme. Us. Tč.

393436   Vytlouci co komu Svazek: 8 Strana: 0487
Vytlouci co komu. Vytĺkať dakomu oči (býti mu na pohoršení). Phľd. 1894. 550.

393437   Vytlouci odkud Svazek: 7 Strana: 1088
Vytlouci odkud. Jedni druhé z pastvin v-kali (mocí vyháněli). Šf. Strž. 1. 315. — se kdy. Při výslechu v-kali oba (vymlou- vali se). Us. v zloděj. řeči.

393438   Vytloukač Svazek: 4 Strana: 1151
Vytloukač, e, m. = pořadník. Lpř.

393439   Vytloukal, a, m Svazek: 4 Strana: 1151
Vytloukal, a, m., der Landstreicher, Va- gabund. Mor. Šd.

393440   Vytloukání Svazek: 7 Strana: 1088
Vytloukání paliček na pruty. NA. V. — dělání vyvýšenin, prohlubenin, rýh a p. do tenkých železných ploten, das Treiben. Vz Včř. Z. II. 14.

393441   Vytloukání, n Svazek: 4 Strana: 1151
Vytloukání, n., vz Vytlučení, Vytlouci. V. hřebíku z desky. Us. V. hospod, die Kneiperei. Us. Dch. V. sudlic, die Nach- mauerung. Nz.

393442   Vytloukaný Svazek: 4 Strana: 1151
Vytloukaný, vz Vytlučený, Vytlouci.

393443   Vytloukati Svazek: 4 Strana: 1151
Vytloukati, vz Vytlouci.

393444   Vytloustnouti Svazek: 4 Strana: 1151
Vytloustnouti, stnul a stl, utí, fett, feist werden. — abs. Vepře krmíme, dokud ne- vytloustnou. Vod. Jak přinde na dobrý byt, v-ne. Tč.

393445   Vytlučení Svazek: 4 Strana: 1151
Vytlučení, n., das Aus-, Herausschlagen; Einwerfen, Abprügeln. Bern. Vz Vytlouci.

393446   Vytlučený Svazek: 4 Strana: 1151
Vytlučený; -en, a, o, aus-, herausge- schlagen; eingeworfen, abgeprügelt, abge- bläut. V. liz = vylízaný, ausgeschlagene Lecke; v. parohy (lýka zbavené). Šp.

393447   Vytlučený Svazek: 9 Strana: 0388
Vytlučený. V. cesta = vyjetá. Hoř. 96.

393448   Výtlučna Svazek: 7 Strana: 1088
Výtlučna, vytlukárna, y, f., Ausschlag- platz, m. Hrbk.

393449   Výtluk Svazek: 4 Strana: 1151
Výtluk, u, m., výtluka, y, f. = díra v cestě od kola, klut, zádrha, ein Loch im Geleise vom Rade eingedrückt. Us. Jg.

393450   Výtluka Svazek: 4 Strana: 1151
Výtluka, y, f. = výtluk. — V., y, m., der Erpresser. To je chlapec v., on všecko na druhých vytluče. Na Ostrav. Tč. Vz Vy- tlouci.

393451   Výtluka Svazek: 7 Strana: 1088
Výtluka, y, m. a f. = obejda, syčák. U Modletína. Neud.

393452   Vytluka Svazek: 10 Strana: 0505
Vytluka, y, m. = kdo šuká, shání se v troubě po jídle. Litom. 25.

393453   Vytlukač Svazek: 4 Strana: 1151
Vytlukač, e, m., vz Vytloukač. — V., der Schmarotzer. Bern.

393454   Vytlukačka Svazek: 4 Strana: 1151
Vytlukačka, y, f., die Schmarotzerin. Bern.

393455   Vytlukárna Svazek: 7 Strana: 1088
Vytlukárna, vz Výtlučna (dod.).

393456   Vytlúkati Svazek: 4 Strana: 1151
Vytlúkati = vytloukati. Na Slov.

393457   Vytluknutí Svazek: 4 Strana: 1151
Vytluknutí, n. = vytlučení. Na Slov.

393458   Vytluknutý Svazek: 4 Strana: 1151
Vytluknutý = vytlučený. Na Slov.

393459   Vytlukovati Svazek: 4 Strana: 1151
Vytlukovati, vz Vytlouci.

393460   Vytlumočiti Svazek: 4 Strana: 1151
Vytlumočiti, vytlumačiti, il, en, ení, vy- tlmočiti, verdolmetschen. Ros. — co komu kde. Us. Tč. Vytlumočil nám pravdu o Bohu. Sš. J. 26. (Hý. ). — co odkud. Přímě po- bídky k snažení vědeckému ze stanov sv. Benedikta v. nelze. Šb. S. I. 384.

393461   Vytlustnouti Svazek: 4 Strana: 1151
Vytlustnouti = vytloustnouti. Tč., Ros.

393462   Vytmelení Svazek: 4 Strana: 1151
Vytmelení, n., das Verkitten. V. zubů, das Plombiren, die Plombirung. Dch. V. ssavic. Čermk.

393463   Vytmelený Svazek: 4 Strana: 1151
Vytmelený; -en, a, o, verkittet, plombirt. V. zuby. Bs.

393464   Vytmeliti Svazek: 4 Strana: 1151
Vytmeliti, il, en, ení, vytmelovati, ver- kitten, plombiren. — co: zuby. Us. V. mlýn- ské kameny. Vz Prm. 1878. č. 2.

393465   Vytnouti Svazek: 4 Strana: 1151
Vytnouti, tnu, tni, ul, ut, utí, vytíti, tni, ťal, ťat, tětí; vytínati, vytínávati = vyseknouti, gänzlich aushauen. — co: štufu. Vys. V. oko. NB. Tč. 251. Ponajprv zaťali, ivoro vyťali, po druhé zaťali, samu krev vyťali. Sš. P. 144. Jej vytíná a spaluje. BR. II. 13. b. Přišlo poludnie a král vyťal nádhernú hostinu. Dbš. Sl. pov. I. 272. — co, se odkud, jak: strom z kořen, z kořene, Ros., se z dluhův. V. Meč vytne z těla ducha. Kká. Td. 350. — co komu: pohlavek, po- liček, facku, faňoru (dáti), ein Kopfstück, eine Ohrfeige geben, versetzen. V. Tolik ho bil, že mu vytnul krev, vytnul mu oko. Us. Zatočil se a zasmál se, vyťal facku té pa- nence; Nechtěla mu rejdovat, on jí vyťal facku. Sš. P. 114., Čes. mor. ps. 222. Vůz překotili a samýmu oko vyťali. NB. Tč. 251. Oko mu vyťali. Tč. 13. — kde. A než ten rok přišel, spolusúsedu našemu před jeho domem oko vyťali. NB. Tč. 251. Rozkáza podlé oltáře svému rovu dól vytieti. Výb. II. 2., Ap. Š. 26.

393466   Vytnouti co Svazek: 10 Strana: 0505
Vytnouti co = provésti. Pudem poslech- nout, jak to dnes p. farář vytne. Litom 57.

393467   Vytnutí Svazek: 4 Strana: 1152
Vytnutí, n. = vytětí. Vz Vytnouti.

393468   Vytnutý Svazek: 4 Strana: 1152
Vytnutý; -ut, a, o, vz Vytnouti, Vyťatý.

393469   Výtoč Svazek: 4 Strana: 1152
Výtoč, e, m. Váha vozová s pohyblivým mostem neb výtočem. Exc.

393470   Výtoč Svazek: 8 Strana: 0487
Výtoč, e, m. Najčistejšie biele pláště sa odložia k domácej spotrebe a na predaj, čer- nej-ie idú do v-ča. Obz. 1893. 6.

393471   Výtoček Svazek: 4 Strana: 1152
Výtoček, čku, m. = vývrtek, dřevo ne- bozezem vyvrtané. V Bystersku. Sn. — V. = výmluva, die Ausrede. Kdo věřiti nechce, vezdy v. a výmluvu nalézá. Sš. J. 108.

393472   Vytočení Svazek: 4 Strana: 1152
Vytočení, n. = vykroucení, die Aus-, Herausdrehung; stočení, die Abzapfung; vý- mluva, die Ausrede. Us.

393473   Vytočený Svazek: 4 Strana: 1152
Vytočený; -en, a, o = vykroucený, aus-, herausgedreht. V-ný šroub, roura válcovitě v-ná, těleso na soustruhu v-né. ZČ. 24., 34., 72. (Pdl. ). V. cukr. Šp.

393474   Vytočený Svazek: 7 Strana: 1088
Vytočený. Korbel z dřeva na soustruhu v-ný. Bart. 254.

393475   Výtočiště Svazek: 4 Strana: 1152
Výtočiště, ě, n., der Ausflusspunkt. Dch.

393476   Vytočiti Svazek: 4 Strana: 1152
Vytočiti, toč, če (íc), il, en, ení; vytáčeti, ejí, ej, eje (íc), el, en, ení; vytočovati, vy- točívati, vytočovávati = toče vyndati, vyvi- nouti, herausdrehen, herauswinden; toče díru udělati, durchs Drehen ein Loch machen, ausdrehen; vykroutiti, verdrehen, verrenken, ausdrechseln; něco tekutého ven točiti, ab- aus-, verzapfen, auslassen; prosíti, aussie- ben; proliti, vergiessen, abzapfen; se = toče se vyjíti, vyváznouti, vyvinouti, vykrou- titi se z čeho, sich herausdrehen, heraus- kommen, durchbrechen. Jg. Vytáčeti = mlýnkovati, centrifugiren. Pta. — co: díru, Ros., úd, oči. D. Denně vědro piva vytočiti. D. V-čiti pilu (nazpět klikou táhnouti, aby se znova na jiné prkno zavedla, zurück- führen, -drehen den Klotzwagen). Šp., Vys. V. víno, pivo, ausschenken. Us. Rádi bychom tě také jednou vytáčeli = s tebou tančili; Hádali se, kterou má vytáčeti (k tanci vzíti). Sá. Hoj, vyľetel sokol z tisovýho ľesa, letí vozvýš, letí, vytáča koľesa. Chlpk. Sp. 116. Vykrúca, vytáča tak nitku. Mt. S. I. 112. Tu sú jemu škodu velikú učinili, vína něco vytočili a něco vypili. Sl. let. III. 37. Prútek se otočil a čtyry másy vína vytočil. Slez. Šd. — co komu odkud (kam). Nechám skrúcenie mysli, jenž jest mohla z něho všecku paměť v. (exeutere, vyraziti). Ep. Pog. str. 30. V. nůž z ruky. D. Střeva z něho na suché dřevo v. Háj. Ze dřeva koflík. Vys. Z pacholete krev. V. — co, koho, se čím, jak, s kým, odkud. Svou lstí jako ocas ze všeho se v. umějí. BR. II. 861. Řečmi někoho ze smyslů v. Tkad. Ze všeho lstí, chytrostí (Ros. ) se v. Us. Jak do vojny přijela, kordem si v-la. Sš. P. 117. Vytočil se se svými z lesa. Háj. Lichvář z tebe i krev v-čí. Na Mor. Tč. Dříve řekne, že ano, pak se z toho vytáčí, Ausflüchte ma- chen, sich herausschrauben. Dch. Tak dlouho se točili, až se ven ze dveří vytočili. Svěd. 1569. Maso, z něhož krev není vytočena. Arch. III. 224. Dal ze sebe krev v. na ob- mytie vašich nečistot. Chč. 609., 611. — co komu: sobě ruku, D., někomu víno. Us. Nadarmo se o to komorníci zasazují, chtiece těch 15 grošóv starostovi v. a k sobě obrá- titi. Vš. Jir. 398. Mlynkova peče kolace, že se ji dcera vytače (vytáčí). Sš. P. 429. — se. Posel přes prach překrača, pani se vytača: dybys, pani, vědzěla, tanca bys něchala. Sš. P. 188. Spadl mně klapet na rameno, nemohu se v-čit. Slez. Šd. On se nevytáčí (nevymlou- vá). Kká Td. 230. — (se kde) s kým. Už sa tam s ňú chlapci v kole vytáčajú, jinši za ňu krávy poklúzajú (poklízejí). Vytočil sa s ňú nazpátek, měla v ruce bílý šátek. Sš. P. 372. Janku, s Annou zatáčej, Ferdo, s Márou vytáčej (při tanci). Jir. Ves. čt. 16. — jak. Vytáčeti pivo na prodej, ausschenken. J. tr. Vytáčela ženskou lstí svou zlobu. Vrch. To by si musel ruky až po lokte vytočiť. Lipa I. 95. Zpívá a Zuzana zehnutá se také podlé té nuty (noty) vytáčí a pokyvuje. Slez. Šd. Ona (to) zaslechla, ven vyskočila, v zeleném venečku, v zlatém prstenečku se vytočila. Sá. P. 756. Šroub vytočen jest z válce z tvrdé oceli. ZČ. 23. Na koni se vytočil, meč mu z pošvy vyskočil, milej do boku skočil. Sš. P. 85. — kdy. Letos v ma- sopustě statně vytáčel (tančil). U Rychn. Ntk. Vytáčeti v řeči, sich ausreden. Us. Šd. Představuje si, jak ji budou hoši večer při muzice vytáčet. Sá. Vytočil včera o trhu přes tři vědra vína. Us. Šd. — co (komu) kde: v mučírně klouby. Kom. V. na sou- stru (na soustruhu) = vysoustruhovati, V., na řešetě = prosíti. D. Štyry stoly přesko- čila, na pátém sa vytočila; Pod tym oře- chem slavna muzika, vytača se tam (pod ořechem) švarna Anička. Sš. P. 131., 752. Utrhač po ulicách před všeckými tvé čreva vytočí. Na Slov. Tč. Inší dívky krávy na- pájajú, ale tú našu v kole vytáčajú. Brt. P. 86. — co, se kam. Cesta do kopce se vy- táčí. Us. (Sokol) vytočil sä hore k tym bie- lým oblakom. Chlpk. Sp. 116. Mnoho děl před radnici v-li. Bart.

393477   Vytočiti Svazek: 7 Strana: 1088
Vytočiti, ausdrehen (vnitř ubrati), aus- drehen (vně ubrati). Vz Včř. II. 56. — co kam. V-čit (vytáhl) vozy na vrch. Výb. II. 266. — jak. V. šroub do té míry, že .. ZČ. — čím: nebozezem. Wtr.

393478   Vytočiti Svazek: 7 Strana: 1398
Vytočiti Že jest vytočil (vymluvil na něm) list mému otci. Půh III. 474.

393479   Vytočiti Svazek: 8 Strana: 0487
Vytočiti. Vytočovati: Háj. Herb. 387. a. Vytáča ju v tanci. Phľd. 1895. 385). — co od- kud : súkno z barvy = vytáčeti sukno na válec nad kotlem s košenilovou barvou zavě- šený. Val. Brt. D. II. 417.

393480   Výtočka Svazek: 4 Strana: 1152
Výtočka, y, f. = nábojní zděř, die Büch- se in der Nabe des Rades. Us. — Výtočky = plevní prach, der. Spreustaub, D.; Cen- txifugenrückstände. Šp. — V. = výmluva, die Ausflucht. V-ky dělati. Us. Jg.

393481   Výtočný Svazek: 4 Strana: 1152
Výtočný, Ausfluss-. V. (výtoková) trouba, kohoutek, otvor. Šp.

393482   Výtok Svazek: 4 Strana: 1152
Výtok, u, m. = vytékání, též kudy co vytéká, der Ausfluss, Erguss, die Ausströ- mung, das Ąusfliessen. V. vody. D. Ov-cích vodních u Římanů a Řeků vz Vlšk. 73. Trouba výtoku, das Auslaufrohr, rychlosť výtoku, die Ausströmungsgeschwindigkeit, otvor v-ku, die Ausströmungsöffnung, množ- ství v-ku, die Ausflussmenge, ústí výtoku, die Ausflussmündung. Šp. Modré oči přednosť mají, barva ta tě v. boží. Koll. I. 386. — V. = plynutí, ubíhání vnitřních tekutostí. V. z materníků, der Mutterfluss. Ja. V. se- mene, chamu, polluce, die Pollution, der Samenfluss.

393483   Výtok Svazek: 7 Strana: 1088
Výtok = plynutí atd. V. z uší. Vz Slov. zdrav. 410., Kram. Slov. V. z cíblu, čmýry, hnisu, talovu, Eiterfluss, ztráveniny, chy- morrhoë.

393484   Výtok Svazek: 10 Strana: 0505
Výtok z ucha, Ohrenfluss, otorrhoea. Ktt.

393485   Výtoka Svazek: 4 Strana: 1152
Výtoka, y, f., na Slov. = výtok.

393486   Vytokáriť Svazek: 7 Strana: 1088
Vytokáriť = vysoustruhovati, ausdrech- seln. Slov. Phl'd. VI. 26.

393487   Vytokati Svazek: 4 Strana: 1152
Vytokati = přestati tokati, abbalzen. — se, genugsam balzen. Tetřev se již v-kal. Ros.

393488   Výtokový Svazek: 4 Strana: 1152
Výtokový = výtočný, Ausfluss-. V. roura, NA. IV. 10., kohoutek, der Ausflusshahn, trouba, das Ausflussrohr. Šp.

393489   Výtokový Svazek: 10 Strana: 0505
Výtokový otvor roury, KP. IX. 81, sto- jan samočinně se vyprazdňující. Nár. list, 1903. 134. 21.

393490   1. Výton Svazek: 4 Strana: 1153
1. Výton, u, m. = co vytone, se vyplaví, das Ausgeschwommene. Krásy nebes to jsou výtony. Sš. Snt. 129.

393491   Výtoň Svazek: 4 Strana: 1153
Výtoň, vz Výton, 2.

393492   Výton Svazek: 8 Strana: 0487
Výton, teloneum. telonium. Eml. Urb. 307. a j. Na výtonu pod Vyšehradem. XV. stol. Čel. Pr. m. 1. 255.

393493   Vytoň Svazek: 8 Strana: 0487
Vytoň. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 82.

393494   Výtoň Svazek: 10 Strana: 0505
Výtoň. Clo ze dříví platilo se dřívím, které vytínáno bylo z každého voru, odtud: Výtoň Dolen. Pr. 460.

393495   2. Výton, u Svazek: 4 Strana: 1153
2. Výton, u, výtoň, i, f. = místo, kde se dříví vyplavuje nebo naplavuje, náplavka, die Holzschwemme, der Umschlagplatz, Auf- schwemmungsplatz. Ros., Zlob., Ros. Z tbnu. Gb. Hl. 141. — V. = plat, který se na vý- toni dává, die Wassermauth. Aby jedniem sjezdem byl rok složen o výton. Arch. I. 387. Stav panský nemá býti povinen žád- nými cly, mýty a výtony. V. Odpověděli Táborští Pražanům pro výton, na který měli zápis od císaře. Gl. 374. Při vtoku Botiče do Vltavy měla kapitula Vyšehrad- ská výton čili úton ze dříví tudy plave- ného, od čehož pochází posavadní název místa. Tk. II. 240. Ferdinand I. vykázal r. 1558. klášteru ročních 20 kop z výtoně či vodního cla na Vltavě. Ekert. Posv. místa Prahy I. 427. — V. = přístav, der Hafen. D. V. Die Docke, grosser gemauerter Wasser- behälter, darin Schiffe auszubessern. Nz. — V. = místo, kde se třísky kladou, die Spän- lage.

393496   Výtonidlo Svazek: 8 Strana: 0487
Výtonidlo, a, n., Docke, f. Sterz. I. 685. a. Vz Dok (3. dod.).

393497   Výtonidlový Svazek: 8 Strana: 0487
Výtonidlový, Dock-. V. písčina. Sterz. I. 685.

393498   Výtonné Svazek: 7 Strana: 1088
Výtonné, ého, n. = mýto vodní, Wasser- mauth, f.

393499   Výtonní Svazek: 4 Strana: 1153
Výtonní, Schwemm-. V. dříví, D., clo, důchod. Zlob.

393500   Výtonník Svazek: 7 Strana: 1088
Výtonník, a, m. = dělník na výtoni. Wtr. Obr. II. 471., 482.

393501   Výtonník Svazek: 10 Strana: 0678
Výtonník, a, m. = mýtný u výtonu (vý- toni). Wtr. Řem 932.

393502   Vytonouti Svazek: 4 Strana: 1153
Vytonouti, ul, utí = vyplynouti, auf die Wasseroberfläche kommen, das Oberwasser gewinnen, auf-, emportauchen. — abs. Po- čkej, až to vytone. Us. Sd. — odkud: z vody. Rk. Jediný zlomek, který nám po tisíci letech z doby oné vytonul. Anth. Jir. I. 3. vyd. 4.

393503   Vytonouti kam Svazek: 7 Strana: 1088
Vytonouti kam. Celý spis posud na světlo nevytonul. Šf. III. 169. (186.).

393504   Výtoňovací Svazek: 8 Strana: 0487
Výtoňovací společnost', Dockgesellschaft, f. Sterz. I. 685. a.

393505   Výtoňský Svazek: 8 Strana: 0487
Výtoňský, ého; m., Dockmeister, m. Sterz. I. 685. a.

393506   Vytonulec Svazek: 4 Strana: 1153
Vytonulec, lce, m., ein Schiffbrüchiger. Šm.

393507   Vytonulý Svazek: 4 Strana: 1153
Vytonulý, vz Vynořilý.

393508   Výtop Svazek: 4 Strana: 1153
Výtop, u, m. = topení, zátop, die Heit- zung.

393509   Výtopa Svazek: 4 Strana: 1153
Výtopa, y, f. = zátopa, die Springfluth, Uiberschwemmung. V.

393510   Výtopek Svazek: 4 Strana: 1153
Výtopek, pku, m. = vytopení i čím se vytápí, das Ausheitzen; Holz atd. — V. = kárání, trest, bití, der Rüffer, Rüppler, Putzer, Reisser. Jg., Dch. V. dáti, dostati. Vz Domluva. Č., Šd. Dal mu notný v. (vy- vadil se s ním). Lb. Chtěl v-ku se vyhnouti. Osv. 1880. Přál mu řádného v-pku. Kos. 01. I. 134., 187.

393511   Vytopenec Svazek: 4 Strana: 1153
Vytopenec, nce, m. = vodou vytopený, der Uiberschwemmte. Plk., Šd.

393512   Vytopení Svazek: 4 Strana: 1153
Vytopení, n., die Ertränkung, Ersäufung; das Schmelzen, Ausschmelzen, die Ver- schmelzung; die Ausheitzung, Erwärmung. Bern. Vytopení pokoje. Us. Vz násl.

393513   Vytopený Svazek: 4 Strana: 1153
Vytopený; -en, a, o, ertränkt. Bern. — V. = zatopený, mit Wasser überschwemmt. V. mlýn, předměstí, louky. Us. — V., ge- schmelzt. Slováci kov z nidy v-ný naliali do dlhých kusov... Dbš. Sl. pov. II. 39. — V., geheitzt, erwärmt. Sedí ve vytopené světnici. Us. Šd. — jak. Kvasírna na 12 až 14° C. v-ná. KP. V. 177. (Pdl. ).

393514   Vytopený. V Svazek: 10 Strana: 0505
Vytopený. V. máslo = převařené. Strn. Poh. 120.

393515   Vytopil Svazek: 4 Strana: 1153
Vytopil, a, m., osob. jm.

393516   1. Vytopiti Svazek: 4 Strana: 1153
1. Vytopiti, top, topě (íc), il, en, ení; vytápěti, ějí, ěj, ěje (íc), ěl, ěn, ění; vyto- povati, vytápívati, vytopovávati = vodou vy- liti, vyhnati, hubiti, vyhladiti, mit Uiber- schwemmung heraustreiben oder ausrotten, ersäufen, ertränken; zatopiti, überschwem- men. — abs. Voda vytápí. Us. — co. Řeka vytopila město. Ros., Jg. V. krajinu. D. V. mlýn. Us. Šd. — co, koho odkud čím: sysla vodou z díry v. Us. Pitím duši z sebe vytopil. V. Cožby kolivěk vodou vytopeno bylo. 1577. Tč. Voda svým silným tokem hory v-la. Vys. — koho kde: sysly na poli v. Ros. Toho roku Morava v Hradišti všecka luka v-la. Us. Tč. — se. Šachta se vytopila. Vys.

393517   2. Vytopiti Svazek: 4 Strana: 1153
2. Vytopiti = vypéci, ausbraten; horkem rozpustiti, zerlassen; vyhříti, aus-, durch- heitzen. — co: sádlo, L., husu, krok; lázeň, světnici, Ros., pec. Us. — co čím: světnici dřívím, uhlím, rašelinou. — komu = vyhu- bovati, vybiti, durchsprügeln. Us.

393518   Výtopna Svazek: 4 Strana: 1153
Výtopna, y, f., das Heizlokale, hypocau- stum u Římanův a Řeků vz Vlšk. 51.

393519   Výtopnosť Svazek: 8 Strana: 0487
Výtopnosť. V. světnice. 1520. Kutn. šk. 1.

393520   Výtopný Svazek: 7 Strana: 1088
Výtopný, ausheitzbar. V. pokoj. Us.

393521   Výtopný Svazek: 10 Strana: 0505
Výtopný. V. plocha. Nár. list. 1905. 354. 14.

393522   Vytopování Svazek: 4 Strana: 1153
Vytopování, n., vz Vytopení, Vytopiti. V. dědin, luk, wiederholte Uiberschwemmung. Vš. Jir. 451.

393523   Vytopovati Svazek: 4 Strana: 1153
Vytopovati, vz Vytopiti.

393524   Vytorit Svazek: 7 Strana: 1088
Vytorit = vystopovati, ausspähen. Val. a laš. Brt. D. 290. Cf. Tora.

393525   Vytoroyať Svazek: 8 Strana: 0487
Vytoroyať, vz Vytořiti.

393526   Vyťoť Svazek: 4 Strana: 1153
Vyťoť = vytíti, vytnouti. Na Ostrav. Tč.

393527   Vytoulati se Svazek: 4 Strana: 1153
Vytoulati se, genug herumschweifen. Již se dosť v-lal. Ros. — kde: v lesích, po lesích, po světě. — co = touláním nabyti. Chtiec odpustky vytúlati, druhdy rozsypú hotové. Št.

393528   Vytouliti Svazek: 4 Strana: 1153
Vytouliti, vytuliti, il, en, ení; vytulovati = vykuliti, vyvaliti, herauswälzen. — co: pysky — se = vyloupiti se, vytasiti se, vy- jíti, hervorkommen. — se s čím: se svými listy. Ros. — se z čeho (vyjíti, vyskočiti). St. skl.

393529   Vytouliti Svazek: 7 Strana: 1088
Vytouliti. Opět ten žid ze všech sě v-lil. Sv. ruk. 168.

393530   Vytoužení Svazek: 4 Strana: 1153
Vytoužení, vz Vytoužiti.

393531   Vytoužený Svazek: 4 Strana: 1153
Vytoužený, ersehnt. V. ráj. Vlč.

393532   Vytoužiti Svazek: 4 Strana: 1153
Vytoužiti, il, en, ení, erklagen. — si co. Ros. Verných duší túženie vytúži si len trá- penie. Sl. ps. 59. — co na kom. Co jsem si přál, to jsem na něm vytoužil. Mor. Tč. — se = přestati toužiti, sich satt klagen, aufhören zu klagen. Plk.

393533   Vytoužiti Svazek: 8 Strana: 0487
Vytoužiti. Vytúžiť sa pred kým — po- stěžovati si mu. Phľd. 1896. 276.

393534   Vytovaryšiti Svazek: 4 Strana: 1153
Vytovaryšiti, il, en, ení, ausschliessen. — koho odkud: od sebe, ze společnosti. Us, Tč.

393535   Vyťpati Svazek: 4 Strana: 1153
Vyťpati = vycpati, ausstopfen. Na Ostrav. Tč.

393536   Vytra Svazek: 4 Strana: 1153
Vytra, y, f., v tkadl. = tenké loučky, do nichž se třtiny při dělání paprsků upevňují. Krok III. 305.

393537   Vytracení Svazek: 4 Strana: 1153
Vytracení, n., vz Vytratiti.

393538   Vytracený Svazek: 4 Strana: 1153
Vytracený; -en, a, o, vz Vytratiti.

393539   Vytráceti Svazek: 4 Strana: 1153
Vytráceti, vz Vytratiti.

393540   Vytracovati Svazek: 4 Strana: 1153
Vytracovati, vz Vytratiti.

393541   Vytragati Svazek: 4 Strana: 1153
Vytragati, vytrakati, mühsam aus-, her- ausschleppen, expediren. U Olom. Šd. — se (s čím). Než on se vytragá; Než on se s tím vytragá. Na již. Mor. Šd.

393542   Vytrachtovati Svazek: 7 Strana: 1088
Vytrachtovati = pohostiti. U Kdýně. Rgl.

393543   Vytralagať Svazek: 7 Strana: 1088
Vytralagať = vytrlinkať. Slov. Rr. Sb.

393544   Vytralý Svazek: 4 Strana: 1153
Vytralý = vytrvalý, zastr. Rkp.

393545   Vytrandati Svazek: 4 Strana: 1153
Vytrandati = vynésti, vyzvoniti, aus- plaudern. — co. Ten mluvka, co slyší, to vytrandá. Us. Kšť.

393546   Vytrápení Svazek: 4 Strana: 1153
Vytrápení, n., vz Vytrápiti.

393547   Vytrápený Svazek: 4 Strana: 1153
Vytrápený; -en, a, o, vz Vytrápiti.

393548   Vytrápiti Svazek: 4 Strana: 1153
Vytrápiti, il, en, ení; vytrapovati=trá- pením vymoci, durch Marter, durch Qual erpressen, abdringen. — co na kom. Kom. — co od koho. Kon. — co čím: hrůzou, mocí. Brikc. — koho jak: až do pláče, do unavení, bez milosrdenství. Us. — se kde. Us. Tč.

393549   Výtrata Svazek: 4 Strana: 1154
Výtrata, y, f. = úbytek, ubití, die Schwen- dung (von Flüssigkeiten). Šp. V. při výčepu nápojů, der Schwendungsverlust. Dch.

393550   Vytratění Svazek: 4 Strana: 1154
Vytratění = vytracení. Na Slov. Bern.

393551   Vytratěný Svazek: 4 Strana: 1154
Vytratěný = vytracený. Na Slov. Bern.

393552   Vytrati Svazek: 4 Strana: 1154
Vytrati = vytrvati, zastr.

393553   Vytratiti Svazek: 4 Strana: 1154
Vytratiti, trať, tě (íc), il, cen, ení; vy- tracovati, vytratívati, vytracovávati, nach und nach verlieren. — co odkud: z kapsy peníze. Us. — se, sich verlieren, verschwin- den, verduften, sich verziehen, sich unbe- merkt entfernen, in die Brüche geben. Dch. Ty obyčeje se už vytratily; Voda se v-la; Kouř se v-til; Jmění jeho se v-tilo. Dch. Sama spravedlnosť se v-la. Ddk. V. 78. V-til se jak smrad. Hosté se už v-li. Us. — se odkud. V. se ze světnice. Us. Drobné pe- níze z natržené kapsy se mu v-ly; V-til se ze společnosti; To se mi z paměti v-tilo; Teplo z pokoje se v-lo. Dch. Všeci ze svět- nice, z domu ven se v-tili. Us. Šd., Něm. Vytrácí se z domu živnosť. Sk. To se mi z mysli už dávno v-lo. Us. Pdl. Že máš paměť dosti věrnou, z níž by se ti nevytra- tilo jedno, než bys doučil se druhému. Pdg. III. 2. 91. — se kdy. To časem vše se vy- tratilo. Us. — v čem. Ten smrad v kouři se v-til. Us. Dch. — se jak kde. Zář zví- řetníku uprostřed jsouc nejjasnější vytrácí se na okrajích do šera nebe nočního. Stč. Zmp. 198. Vytratili se brzy všeci jeden po druhém z jizby. Us. Tč. Mohovitosť po ku- sech se v-la. Sych. Voda do kapky se v-la. — se kam. Voda do holého dna se v-la, Krok, čím: vykuřováním-se.

393554   Vytratiti co (odkud Svazek: 7 Strana: 1088
Vytratiti co (odkud). V, něco z pa- měti. Lpř. Jídlo požité zase v. (vydáviti). Výb. II. 759. — se jak. V-til se jeden po druhém. Hrts.

393555   Vytratiti se jak Svazek: 9 Strana: 0388
Vytratiti se jak. V-til se jak smrad, jak čoud z lucerny, Tům. Ml. 263., jak voda z koše. Jrsk. XXIII. 372.

393556   Vytratiti se jak Svazek: 10 Strana: 0505
Vytratiti se jak. V-la se po prstech lehounce jako duch (odešla). Zvon IV. 92.

393557   Výtrava Svazek: 4 Strana: 1154
Výtrava, y, f. = výživa, der Unterhalt, die Zehrung. Dostal peníze na v-vu. Us. v Krkonš. Č.

393558   Vytrávělý Svazek: 8 Strana: 0487
Vytrávělý. V. pivo = vyvětralé; v. řepa = šatnavá, Záp. Mor. Brt. D. II. 418.

393559   Vytrávení, n Svazek: 4 Strana: 1154
Vytrávení, n., vz Vytráviti.

393560   Vytrávený Svazek: 4 Strana: 1154
Vytrávený; -en, a, o, verdaut. Hus má v-né vole, v-ný žaludek. Us. Šd.

393561   1. Vytráviti Svazek: 4 Strana: 1154
1. Vytráviti, il, en, ení, vytravovati = ztráviti, aufzehren, ganz verzehren; vyten- čiti, zchuditi, erschöpfen, auszehren; jídlo ztráviti, verdauen; se, sich erschöpfen, aus- zehren, entkräften, schwächen. Jg. Slov. — co čím. Všecku píci přes zimu dobytkem v-vil. Ros. -- co. Všecku potravu jsme v-li. Ler. Není tedy divu, že vytrávivše brzy okolí plzeňské vojáci rozbíhali se do dalších krajů na picování. Pal. Děj. III. 3. 124. Zhojna jsme si vedli, až jsme vše vytrávili (snědli). Har. II. 22. Tu na mých lidech ležel a je v-vil a za to jim po dnešní den nic nedal. Půh. II. 315. — (co) komu: statek. Žer. To ti v-ví žaludek. Us. Šd. Tu ležel, až mi všechno vytrávil, což jsem měl obilé. Půh. I. 166. Pelyňka mu dobře v-ví. Mus. — se z čeho. Už sa i unavili, zo všetkého vytrovili a ešte len putovali. Dbš. Sl. pov. I. 226. V. se z peněz, z dostatků. Us. — co čím: pitím, obžerstvím. Us.

393562   2. Vytráviti Svazek: 4 Strana: 1154
2. Vytráviti, il, en, ení, vytravovati, ver- giften. — koho čím: myši jedem. Us. Šd.

393563   Vytráviti Svazek: 8 Strana: 0487
Vytráviti = spotřebovati. S věrtel soli v-vil. Arch. XIII. 257.

393564   Výtravka Svazek: 4 Strana: 1154
Výtravka, y, f., die Beize? Plech do v-ky položití. Techn. II. 189.

393565   Vytŕčati sa Svazek: 4 Strana: 1154
Vytŕčati sa = chlubiti se, vystrkovati na odiv. — s čím. Bolo sa ti vytŕčať s tou píšťalkou ? či to každá straka má o tom ve- dieť? Dbš. Sl. pov. III. 46. — kde. Po ulici vytŕčala sa. Ib. II. 40.

393566   Vytrčelý Svazek: 4 Strana: 1154
Vytrčelý, hervorgewachsen, hervorge- schossen. — odkud. Druhá forma na způsob vlka (větve) ze kmene jazykového v-lá. Kos. Ol. I. 38.

393567   Vytrčení Svazek: 4 Strana: 1154
Vytrčení, n., die Ausstreckung, Her-, Hervorreckung. Vz Vytrčiti.

393568   Vytrčený Svazek: 4 Strana: 1154
Vytrčený; -en, a, o, ausgestreckt, her- vorgereckt.

393569   Vytrčeti Svazek: 4 Strana: 1154
Vytrčeti, el, en, ení, hervorschiessen, hervorragen. Vz Vytrčelý.

393570   Vytrčiť Svazek: 9 Strana: 0388
Vytrčiť nohy = zemříti. Zát. Př. 191b.

393571   Vytrčiti Svazek: 4 Strana: 1154
Vytrčiti, il, en, ení, vytrčovati = vystr- čiti, ausstecken, hervorrecken. — co. Tam má sova hniezdo. A šelma nechce hlavu vy- trčiť, co bych na ňu strelil. Dbš. Sl. pov. I. 93. Drak vytrčil tri druhé hlavy, z ktorých strašne plameň šibal. Dbš. Sl. pov. I. 5. — co kam. V tom buchlo, až celá hora ozvala sa a liška vytrčila kopitá do neba. Dbš. Sl. pov. VI. 79., Mt. Sl. I. 90. Slimák, slimák, vytrč rožky na parožky, ak nevytrčíš von, spálime ti dom. Mt. S. I. 159., Dbš. Obyč. 135. — co na koho: zadnici. Us. Šd. — se. Chiba ti raz počujem, ako kebi volačno za- šuštálo. Vitrčim sa ponad kladu a... Na Slov. v Hronecku. Šd. — co čím. Č.

393572   Vytrčovati Svazek: 4 Strana: 1155
Vytrčovati, vz Vytrčiti.

393573   Vytrčpán Svazek: 7 Strana: 1088
Vytrčpán, u, m. = ostrožka, Rittersporn. Slov. Hdž. Čít 199.

393574   Vytrdlovaný Svazek: 4 Strana: 1155
Vytrdlovaný len, gebrochen. Us.

393575   Vytrdlovati Svazek: 4 Strana: 1155
Vytrdlovati. — co: len (vylámati, bre- chen). Us. — se, sich satt springen, sich satt tanzen. Us. Šd. — se kdy. O já se při té české muzice jaktěživ dosť v-val. Tyl. — se s kým. Us.

393576   Vytrefiti Svazek: 4 Strana: 1155
Vytrefiti, vytrefovati = vyhověti, Genüge thun. — komu (nač). Ros. Na jméno mu v. nemohli (nadávali mu). Us. Dch.

393577   Vytresci Svazek: 4 Strana: 1155
Vytresci, vz Vytrestati.

393578   Vytréskání Svazek: 4 Strana: 1155
Vytréskání, n. = vytřískání. Na Slov. Bern.

393579   Vytréskaný Svazek: 4 Strana: 1155
Vytréskaný = vytřískaný. Na Slov. Bern.

393580   Vytréskati Svazek: 4 Strana: 1155
Vytréskati = vytřískati. Na Slov. Bern.

393581   Vytrestání Svazek: 4 Strana: 1155
Vytrestání, n., die Abstrafung, Züchti- gung. Us. Dch.

393582   Vytrestaný Svazek: 4 Strana: 1155
Vytrestaný; -án, a, o, abgestraft, ge- züchtigt. Us. V. zloděj.

393583   Vytrestati Svazek: 4 Strana: 1155
Vytrestati, trestám a tresci; vytrestávati = potrestati, potrestáním naučení dáti, stra- fen, abstrafen, züchtigen. — koho, co: ně- koho, Ros., výstupky. Kom. — koho čím proč: metlou pro neposlušnosť.

393584   Vytrézvenie Svazek: 8 Strana: 0487
Vytrézvenie, n. = vystřízlivění. Phľd. 1896. 196.

393585   Vytrézveti Svazek: 4 Strana: 1156
Vytrézveti = vystrézveť. Na Slov.

393586   Vytrézvěti Svazek: 8 Strana: 0488
Vytrézvěti. Já som vytrézvel. Phľd. 1893. B98.

393587   Vytrgati Svazek: 4 Strana: 1156
Vytrgati = vytrkati. Na Slov. Bern.

393588   Výtrh Svazek: 4 Strana: 1156
Výtrh, u, m. = vytržení, das Heraus- reissen. Sš. Sk. 191. — V. = výtah, od- chod, der Ausmarsch. Čsk.

393589   Výtrh Svazek: 9 Strana: 0388
Výtrh, u, m., Entzückung. Pal. Vz Vztrh.

393590   Vytrhací Svazek: 4 Strana: 1156
Vytrhací, Reiss-. V. kleště, die Reiss- zange. Jg.

393591   Vytrhač Svazek: 4 Strana: 1156
Vytrhač, e, m., der Aus-, Herausreisser. — V. = vyškubač, der Abpflücker, Ab-, Ausrupfer, Ab-, Auszupfer. — V., der Ent-, Hin-, Wegreisser, Wegführer. — V., der Aus-, Herauszieher. — V., der Zer-, Durch- reisser. — V., der Herausreisser, Retter. — V. = vyběhač, der Hervorbrecher. Bern.

393592   Vytrhačka Svazek: 4 Strana: 1156
Vytrhačka, y, f., die Ausreisserin, Her- ausreisserin, Abpflückerin atd., vz Vytrhač. — V. = vytrhání. Bern.

393593   Vytrhání Svazek: 4 Strana: 1156
Vytrhání, n., das Aus-, Herausreissen. V. dlažby. Zpr. arch. IX. 41. V. vlasů. Us. — V., das Abpflücken, Ausrupfen der Fe- dern. — V., das Abpflücken der Blumen usw. — V., die Entreissung. — V., das Ausziehen. V. bramborů. — V., das Zer-, Durchreissen. — V., die Entreissung, Ret- tung. — V., das Ausreissen, Hervorbrechen. Bern.

393594   Vytrhať sa Svazek: 8 Strana: 0488
Vytrhať sa — vyjasniii se. Slov. Zátur.

393595   Vytrhati Svazek: 4 Strana: 1156
Vytrhati, vz Vytrhnouti.

393596   Vytrhávač Svazek: 4 Strana: 1156
Vytrhávač, e, m., vz Vytrhač.

393597   Vytrhávačka Svazek: 4 Strana: 1156
Vytrhávačka, y, f., vz Vytrhačka.

393598   Vytrhávání, n Svazek: 4 Strana: 1156
Vytrhávání, n. = občasné vytrhání.

393599   Vytrhávaný Svazek: 4 Strana: 1156
Vytrhávaný = občasně vytrhaný.

393600   Vytrhávati Svazek: 4 Strana: 1156
Vytrhávati, vz Vytrhnouti.

393601   Vytrhlý Svazek: 7 Strana: 1088
Vytrhlý kněz (od církve odpadlý). Výb. II. 755.

393602   Vytrhněchu Svazek: 4 Strana: 1156
Vytrhněchu = vytrhli, zastr. Kat.

393603   Vytrhnouti Svazek: 4 Strana: 1156
Vytrhnouti, ul, ut, utí; (zastr. vytrhu, žeš), trhl, tržen, ení; vytrhati, vytrhovati, vytrhávati, vytrhovávati = vyvrci, vytáh- nouti, aus-, herausreissen, aus-, herausrau- fen; vyznačiti, aus den anderen herausneh- men, auszeichnen; vybrati se, vyjíti, vytáh- nouti, ausziehen, ausrücken, ausmarschiren, ausfallen, wohin einfallen; se = tržením se odloučiti, sich herausreissen, reissen; vyjíti, sich herausreissen, den Ort verlassen. Jg. — abs. Vojsko již vytrhlo. Us. Dch. Vozka zapadl až po nápravy a nemohl vytrhnouti. Us. Džl. — co, koho: kořen, Jel., zub. Ros., trávu, vlasy, nahý meč. V., NB. Tč. 243., Výb. II. 44., strom. Kom., niti. D. Od- pusťte, že vás vytrhuji. Us. Bůh vytrhne tě. Ž. wit. 51. 7. Nevytrhuj mne! Us. Dch. Nasela sem si ešče třetí (záhon), vytrhaly ho vaše děti. Sš. P. 224. Mají konopi po- skonných i hlavatých 15 záhonův vytrhati; Ktožby nuož svój neb meč obnažil neb vy- trhl. Arch. V. 555, 206. — jak kudy. Jestližeby kteří ze své vuole dřieve toho sněmu kterým krajem této země chtěli se vytrhnúti. Arch. II. 285. — co jak: s ko- řenem. V. Vlasy i s pltí (pletí) v. Kat. 2371. V. něco z kořen. BO., Hus II. 61. Protož tvůj (meč) a ten tvým snad ponuknutím, ač ne tvú rukú, totiž vytržen z nožnic má býti. Hus I. 177. — (co, koho, se komu) odkud. V. meč z pošvy, někoho z nebez- pečenství (života, Sych. ), ze služebnosti, z mysli, V., z práce, ze sna (náhle probu- diti, vyrušiti, toto lépe), Us., z něčí moci. Us. V. se někomu z rukou; někomu slovo z úst. Us. Huse brk z křídla v. Vytrhl mu trn z nohy (= zbavil ho veliké starosti). D. Dvéře z kování v. Osv. I. 82. Vrah nám sladké matky zvuky z ňadier chce v. Kyt. 1876. 29. V. se z hoře svého. Osv. I. 179. Vytrhl mu trn z nohy a vstrčil do své (uvalil na sebe cizí starosť). D. Někoho z poklidu mysli v. (vyrušiti); V. se ze svo- lení mistrů; V. se z dumání. Us. Dch. V. říši z rozervanosti a slabosti, se z podruží, z poddanství, někoho z bídy, ze závislosti. Šb. S. II. 123., 130., 139., 255. (Pdl. ). Veru niet človeka na svete, čo by ho z tej ne- moci vytrhol. Dbš. Sl. pov. I. 380. V. (vy- rušiti) se ze ctení. Vlč. Schytralý sa ten menuje, kdo sa múdre z nebezpečenství ven vytrhuje. Na Slov. Tč. Vytrhše z ležení, položili se o sobě polem za dvě míle již- něji; Soběslav trůnu zbavený vytrhl z hradu svého Skály. Ddk. II. 224., IV. 27. (Tč. ). Pohany z modlářství v. Ib. III. 98. A Bůh vytrhnul jej ze všech ouzkostí. Sš. Sk. 77. Aspoň hrstku rodné země chci z těch jícnů vytrhnouť! Srdce v. ze všech svazků lásky rodinné. Čch. L. k. 51., Mch. 50. Jiné obce o to se zastaňte a vytrhla-liby se která obec z úmluv těchto, buď od jiných na- pravena; Nad jiné zběhlým jsa ve všech těch věcech, neměl by vytrhovati se z nich; Všem svým zapověděl co nejpřísněji vy- trhovati se z řad a vrážeti do obydlí pro kořisti; Z ležení toho vojsko vytrhlo se do 400 branných na picování; Kněží pak všichni aby pod ně slušeli a jich poslušni byli a jestližeby který z toho se vytrhl, aby žád- nému to trpíno nebylo. Pal. Děj. III. 3. 176., 3. 243., IV. 2. 557., V. 1. 159., 1. 167. (Šd. ). Mathiáš z království čes. vytrhl. Dač. I. 221. Ze soužení v. Kom. Kteřížby z poslu- šenství mistróv našich vytrhli; Jestližeby se kto vytrhl z těch obú stranú a z jich jednoty. Arch. I. 205., II. 252. Poněvadž sou se vytrhli ze všech stavů, čeho se k nim páni stavové nápotom nadáti mají? Žer. 324. Jakmile se poměry společenské z dávné své jednoduchosti jmou vytrhovati. Jir. Anth. I. 3. vyd. VI. Bůh, kterýž umí rady nepřátel rušiti, své pak z nebezpe- čenství vytrhnouti. BR. II. 10. a. Pán Bóh váš mezi vámi jest, za vás proti protiv- níkóm vašim bude bojovati, aby vytrhl vás z hynutie; Z jeho ruky nemóž nižádný co vytrhnuti. Hus I. 180., 227. V. z města. Žžk. 9. Jak ju gdes byl vytrhl z lesa. Alx. B. v. 169. (HP. 76. ). I z druhého sudu čep vytrhl. Jir. Ves. čt. 390. Z huby mu to vy- trhl. Ros. V. z města, z ležení. Zlob. Vo- i jáci z řádu, z šiku vytrhují. Zlob. Z my- šlének se v. Us. Vytrhlo se mu slovíčko z úst. Reš. — kam. Nepřítel vytrhl do pole. Ros., Ml. Vojska vytrhla na pole. Troj. Vytrhl z bláta na sucho (vyšel z ne- bezpečenství). Prov. V. Nepřítel vytrhuje až k městu. D. V. proti nepříteli. Br. A města na pole vytrhla. Arch. II. 149. Ale i Moravané sami vytrhli do země české a dobyvše zde hradu vrátili se s bohatou kořistí nazpět. Tu hle vytrhnul již Petr uherský do krajiště východního pouštěje plen. Ddk. II. 85., 131. (Tč. ). Aniž nač ji- ného čekají, než abychom vojensky vytrhli do pole. Pal. Děj. IV. 1. 240. Vytrhnut si do pole, už se nerozmýšlej. Hkš. Pražané vytrhli do pole proti Koldovi. Pal. Děj. IV. 1. 58. Císař Karel vytrhl valně proti Turkům. Dač. I. 133. A také bránie meči tomu, aby proti hřiechu nebyl vytržen. Hus I. 179. — se v čem jak. Vytrhnul se v tom proti právu (proti právu to předsevzal). Ros. — co komu: zub, jazyk, Ros.; v. někomu brky (zkrotiti ho). D. Papež Miku- láš II., vytrhnuv volbu nejvyšší hlavy kře- sťanství rukoum světským a nižšího ducho- venstva vznesl právo její na sbor kardina- lův. Ddk. II. 210. V. někomu oči. Šb. Kto ny vrahóm vytrže? Rkk. 35. — se. Šev se vytrhl. Plk. Tím by se vytrh' jako žid na prašivině (málo by si pomohl). U Něm. Br. Hvlk. Tu se drobet vytrhl Erasmus a mluví o osobě své. Jel. Enc. m. 48. — se komu n. od koho. Ros., Dch. — co komu, se kde. Rohoži komu pod nohama v. (tvrdý člověk). Č. Že potom ten čechel, když se byl u obojka vytrhl, Sedlákova opravovala. NB. Tč. 9. Čep u sudu vytrhl. Jir. Ves. čt. 390. Vz V. co na koho. — jak kam s kým. V. s celou mocí do pole, s vojskem. Ml. Pan Jetřich i s svým lant- fridem vytrhl polem. Let. 157. Vytrhnul s velikou prudkostí do krajiště míšeňského; Břetislav s vojskem sotva do země vytrh- nuv jal se ihned kraje pustošiti. Ddk. II. 276., 352. (Tč. ). — kam kdy. Roku 1028. vytrhnul s četnými vojsky do sousedních končin; Neočekávaje jiných vytrhnul již v únoru r. 1042. do pole. Jindřich v-hnul s ním v září nepřátelský do Uher; Odtud za příhodnou příležitosti v. mohl až k samé Odře; Dne 11/1 vytrhli odtamtud a to nej- prve k Piačenze. Ddk. II. 95., 145., 206., 353., III. 265. (Tč. ). Chtěl v. o svátcích svatodušních. Ib. II. 226. A Jindřich, syn muoj, tuto středu bohdá odsavad v. má. Arch. III. 380. — co na koho. Pakliby kto meč neb jinú braň na koho vytrhl a pozdvihl. Arch. I. 213. Meč na někoho v. Hus I. 402. Nóž na mě vytrhl přede pány. Půh. II. 157. Meč pravdy na zlé v. Chč. 450. — kdy kudy. Boleslav týmž časem branami polskými do země vytrhnul. Ddk. II. 417. — proč. Duchovní toliko meč, jenž jest slovo božie, v zabitie života starého vytrhuj. Hus I. 173. V. někomu na pomoc. Let. 122. A chystají se jim ku pomoci na pole vytrhnouti. Pal. Děj. IV. 1. 57. — koho v čem: v díle, v práci (stören). Dch. Pakli by který z nich aneb kdo jiný kte- rékoli strany v čem se vytrhl, takový má býti trestán podlé velikosti viny. Pal. Děj. III. 3. 234. — co o čem, zač. Jest i du- chovní i tělestný meč: onen kněžóv a ten rytieřóv; onen o cierkvi a tento za cierkev má vytržen býti, ale k ponuknutie kněž- skému. Hus I. 177. — (se) nad koho. Který by nad jiné v. se opovážil. Skl. II. 109. Zákonníci sluli sú ti, kteříž nad obce vytrhše sě zvláštním obyčejem i rúcho sú měli zvláštnie i obyčeje jiné. Hus II. 282.

393604   Vytrhnouti. — abs Svazek: 7 Strana: 1088
Vytrhnouti. — abs. Raději v-hl (ode- šel) a vše zanechal. Jrsk. — co: meč, vi- brare, Ž. kl. 7. 13., evaginare. 1b. 36. 14. Cf. Vytřásti meč a List. fil. 1884. 273. — koho odkud: z nouze, z psoty, Pož. 141., od zatracení. Mž. 66. (44.). V-hl nás z úst ďáblu. Št. Kn. š. 187. — co na kom. Na těch volech můžeš do roka stovku v. (vy- dělati). U Kruml. Plsk. — se čím. Tím se v-hl (sobě pomohl). Us. Kšť.

393605   Vytrhnutí Svazek: 4 Strana: 1157
Vytrhnutí, vytrhování. V. ze sna, ze spaní. Ja. Donucen byl ku kvapnému v. zprávou, že.... Ddk. VI. 55. Vz Vytrh- nouti, Vytržení.

393606   Vytrhnutý Svazek: 4 Strana: 1157
Vytrhnutý, vz Vytržený.

393607   Vytrhovač Svazek: 9 Strana: 0388
Vytrhovač, e, m. V. řas, Epilationsap- parat. Ktt.

393608   Vytrhování Svazek: 4 Strana: 1157
Vytrhování, n. = občasné vytržení, zeit- weiliges Herausreissen, Störung. Vz Vytrh- nouti.

393609   Vytrhovati Svazek: 4 Strana: 1157
Vytrhovati, vz Vytrhnouti.

393610   Vytrieliť Svazek: 7 Strana: 1089
Vytrieliť = něco špatného bez rozmyslu vyvésti. Slov. Zátur.

393611   Vytrieliť Svazek: 8 Strana: 0488
Vytrieliť= úprkem vyběhnouti. Slov. Kal. S. 203.

393612   Vytrímavý Svazek: 7 Strana: 1089
Vytrímavý = vytrvalý. Slov. Ssk.

393613   Vytrknouti Svazek: 4 Strana: 1158
Vytrknouti, knul a kl, ut, utí; vytrhati, vytrkovati, mit den Hörnern ausstossen. — co komu: oko. Us. — (koho) odkud: z chléva. Ros. Koroptve vytrkly z křoví (náhle vyletěly). Jnda.

393614   Vytrkotali Svazek: 7 Strana: 1089
Vytrkotali = vyplkotati, prozraditi, aus- schwatzen. Val. Vck.

393615   Vytrlín Svazek: 4 Strana: 1158
Vytrlín, a, m. Než černý ohavník tátoša dá sa hľadať; na hrubém Vytrlíne i najde. Hol. 56.

393616   Vytrlinkať Svazek: 7 Strana: 1089
Vytrlinkať = vytralágať = vyškrabati se, vylézti někam. Slov. Rr. Sb. V-li sa na vrch. Čkžk. X. 39.

393617   Vytrmácení, n Svazek: 4 Strana: 1158
Vytrmácení, n., die Abrackerung, das Sichabplagen.

393618   Vytrmácený Svazek: 4 Strana: 1158
Vytrmácený; -en, a, o, abgeplagt, ab- gerackert. V. člověk. Us. Tč. — čím: pra- cemi, chůzí.

393619   Vytrmáceti se Svazek: 4 Strana: 1158
Vytrmáceti se, el, en, ení, sich abmü- den, abplagen, abrackern. — čím: chůzí. Us.

393620   Vytrmati sa Svazek: 4 Strana: 1158
Vytrmati sa = vytrmáceti se. Na Slov. Bern.

393621   Vytrnění, n Svazek: 4 Strana: 1158
Vytrnění, n., die Reinigung von Dornen, die Wegschaffung der Dornen. — V., die Verzäunung mit Dornen. Bern.

393622   Vytrněný Svazek: 4 Strana: 1158
Vytrněný; -ěn, a, o, von Dornen gerei- nigt. — V. = otrněný, mit Dornen besetzt. V. zahrada. Us.

393623   Vytrniti Svazek: 4 Strana: 1158
Vytrniti, il, ěn, ění, vytrňovati, von Dornen reinigen, ausdornen; otrniti, mit Dornen verzäunen, besetzen. Bern., Šp.

393624   Vytrňovati Svazek: 4 Strana: 1158
Vytrňovati, vz Vytrniti.

393625   Výtrol, u, výtrolek Svazek: 4 Strana: 1158
Výtrol, u, výtrolek, lku, m. — co se vytrolí, das Brösel, der Griesel. — V. = vytrolené obilí, das ausgefallene Getreide. Us. Dch.

393626   Výtrolek Svazek: 4 Strana: 1158
Výtrolek, vz Výtrol.

393627   Vytroliti Svazek: 4 Strana: 1158
Vytroliti, il, en, ení; vytrolovati = tro- lením vymnouti, vymletí, ausreiben. — co: obilí. — se kde kdy. Obilí se mu na mlatě při skládání vytrolilo. Obilí se mu již na poli vytrolilo. — se odkud čím. Obili z klasů jízdou, třesením, skládáním se vytrolilo. Us. — Vytrolil se z hospody, sich davon trollen, davon trampeln. Us. Tč.

393628   Výtrolky Svazek: 4 Strana: 1158
Výtrolky, ů, pl., m. = výtrol. D., Mý.

393629   Vytropiti Svazek: 4 Strana: 1158
Vytropiti = vytrápiti, ausquälen. Na Ostrav. Tč. — se, genug treiben. Ti kluci se tam dosť v-li. Us. V. se, haufenweise ausziehen. Ros.

393630   Vytrotiti, v. se Svazek: 4 Strana: 1158
Vytrotiti, v. se = vytropiti = houfně vyjeti, vyjíti. Ros.

393631   Vytroubení Svazek: 4 Strana: 1158
Vytroubení, n., die Ausposaunung, Be- kanntmachung mit der Trompete. Us.

393632   Vytroubený Svazek: 4 Strana: 1158
Vytroubený; -en, a, o, ausposaunt, mit der Posaune (Trompete) bekannt gemacht. V. ztráta nějaké věci.

393633   Vytroubiti Svazek: 4 Strana: 1158
Vytroubiti, trub, troubě (íc), il, en, ení; vytrubovati, vytrubovávati = troubením ozná- miti, ausblasen, austrommeln; na troubu vyraziti, hráti, ausblasen, blasend vortra- gen; vyobcovati, mit Trompetenschall exili- ren, verweisen; troubením nabyti, durchs Blasen gewinnen, erlangen. — abs. Pastý- řové vytrubují. Us. Šd. — co: hodiny. Ros. Vytroubí nejtěžší kusy. Us. V-bil po- slední zvuk. Us. Tč. On všecko v-bí (poví). Us. Vytroubil (vypil) 3 litry piva. Na Mor. Brt. — jak: po hodinách vytrubovati. Ros. — co, koho odkud: z vojska = za ne- poctivého vyhlásiti, vyobcovati. Ros. Ho- diny s věže v. — komu. Už vám peklo vytrubuje. Kyt. 1876. 27. — sobě co, nač: šaty, na šaty; sobě hůl na záda. Us. — co komu. V-bili mu poslední = pochovali ho. Us. Tč. V-bili mu kabát = ukradli (žer- tovně). U Kr. Hrad. Kšť. — co kam. On všecko do světa v-bí (poví, vyklevetí, aus- plauschen). Us. Tč., Dch. Tu práve zase na všetky strany vytrubovali, že kdo na tu čerešnu vynde. Dbš. Sl. pov. I. 145. — kde. Ponocný v městě již druhou hodinu vytrubuje. Us. Tč. On zase u hospody, na návsi vytrubuje (nečinně stojí, se dívá). Us. Vrů. — co kdy. Hlásný každou noc, každé noci vytrubuje. Us. Tri holby pálenky každý deň vytrúbi (vypije). Sl. spv. II. 52.

393634   Vytroubiti Svazek: 10 Strana: 0505
Vytroubiti = tajně vytáhnouti. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 142. — koho. Pastýř vy- trubuje dobytek. Hamz. 55.

393635   Vytroufati čemu Svazek: 4 Strana: 1158
Vytroufati čemu. Neumí tomu v. = nemá k tomu vloh. U Litomšl. Bda.

393636   Vytrousení Svazek: 4 Strana: 1158
Vytrousení, n., die Ausstreuung, Aus- schüttung; der Verlust durch Ausstreuung. Vz Vytrousiti.

393637   Vytrousený Svazek: 4 Strana: 1158
Vytrousený; -en, a, o, ausgestreut, aus- geschüttet; durchs Ausschütten ausgefallen. V. obilí. Cf. Výtrol, Vytrousiti.

393638   Vytrousiti Svazek: 4 Strana: 1158
Vytrousiti, trus, trouse (íc), il, sen, ení a šen, ení; vytrusovati a vytrušovati = trou- šením vysypati, ausstreuen, aussprengen; roztrousiti, potratiti, verstreuen, verlieren; se = vytroušenu býti, zerstreut werden; vyjeti, vyjíti, odjeti, sich verlieren, sich ver- streuen, einer nach dem anderen weggehen. Jg. Slov. — co. Vytrousil pět dukátů (ztra- til). Us. Staňková každé pírečko uschová- vala, co slípky nebo husy vytrousily. Sk. Vše v-sil, co měl zamlčeti (pověděl). Us. Tč. — co, se odkud: obilí z pytle, Ros., peníze z kapsy, Dch., Šd., Rk.; se z ká- zání. Jg. Jakoby tě Morana z kabely byla v-la (porodila, přinesla). Ehr. — kam: pe- níze na zem. Us. — se komu. Už se mi to v-lo (i. e. z paměti). Us. Vck. — se jak: po málu. Ros.

393639   Vytrousiti co Svazek: 9 Strana: 0388
Vytrousiti co = ztratiti. Čes. 1. X. 137.

393640   Vytroušení, vytroušený Svazek: 4 Strana: 1159
Vytroušení, vytroušený, vz Vytrou- sení atd.

393641   Vytrovení Svazek: 4 Strana: 1159
Vytrovení, n. = vytrávení. Na Slov. Bern.

393642   Vytrovený Svazek: 4 Strana: 1159
Vytrovený = vytrávený, vyprázdněný, zbavený, entblösst. Na Slov. — z čeho: z peněz, z vina. Jg.

393643   Vytroviti Svazek: 4 Strana: 1159
Vytroviti = vytráviti. Na Slov. — V. = vyprázdniti, zbaviti. — koho z čeho. Dlhá cesta v-la ho pomaly z peňazí. Dbš. Slov. pov. VII. 57.

393644   Vytrpění Svazek: 4 Strana: 1159
Vytrpění, n., das Ertragen, Erdulden, Ausstehen, Leiden, Dulden, die Duldung, Erduldung, Ertragung. Bern. Cf. Snášeti, Vystáti.

393645   Vytrpení Svazek: 9 Strana: 0388
Vytrpení za jiné. Vz Zát. Př. VIII. D. odst. 5. a).

393646   Vytrpěný Svazek: 4 Strana: 1159
Vytrpěný; -ěn, a, o, erduldet, ertragen, gelitten, ausgestanden. Us. Cf. Vystálý, Snášeti. V. bolesti, muka. Us. Vz Vytrpěti.

393647   Vytrpěti Svazek: 4 Strana: 1159
Vytrpěti, ěl, ěn, ění; vytrpívati, vytr- povati = trápení vystáti, přetrpěti, strpěti, snésti, erleiden, ausstehen, aushalten, aus- dauern. — abs. Už vytrpěl, už ho nic ne- bolí (už umřel). Us. Tč. — co: všelikou muku, Jel., trest, pokutu. D. — Har., V. — co za koho. Br. — kdy: ve službách mnoho v. Vrat. — co komu = prominouti. Solf. — co kde. Člověk neví, co všecko na světě vytrpí. Us. Tč. Na půdě své vlasti Čechové 80 bojů vytrpěli. Koll. I. 139. Všecka jeho muka jsi v duchu v-pěl s ním soucitně. Vrch. — kdy proč. Což jsem už skrze vás za ten čas vytrpěl! Us. Tč. Jak já mnoho jsem už v životě pro svůj národ musel vytrpěti. Koll. I. 182. Matěj Vladiš pro něho mnoho v. musil. 1650. Tč. — koho v čem. Sotva mne v tej řeči vytrpěli (pře- trhli mi řeč). Bart.

393648   Vytrpěti co zač Svazek: 7 Strana: 1089
Vytrpěti co zač: za hříchy. Mž. 121.

393649   Výtrpy Svazek: 7 Strana: 1089
Výtrpy, pl, m. Má s tebú v. (soužení). Val. Brt. D. 290.

393650   Vytrsťovati Svazek: 4 Strana: 1159
Vytrsťovati, mit einem Rohre abprü- geln. Na Slov. Bern.

393651   Vytrškati Svazek: 4 Strana: 1159
Vytrškati = odděliti, vybrati, ausschei- den, auswählen, trennen. Vz Trškati. Na mor. Valaš. Vck.

393652   Vytrtalý Svazek: 4 Strana: 1159
Vytrtalý = vypitvaný. Ros.

393653   Vytrtati Svazek: 4 Strana: 1159
Vytrtati = vypitvati. Ros. — V. = vy- biti, durchprügeln. Na mor. Valaš. Vck.

393654   Výtruba Svazek: 4 Strana: 1159
Výtruba, y, f., die Reklam. Vz Vytru- bování. Reklam machen, vytrubovati. Dch. — V., y, m., os. jm. Šd.

393655   Výtruba Svazek: 8 Strana: 0488
Výtruba, y, m. = žvastal, novinkář. Záp. Mor. Brt. D. II. 418.

393656   Výtrubec Svazek: 4 Strana: 1159
Výtrubec, bce, m., das Schallstück. Pí- šťaly s výtrubcem. Mus. VIII. 184.

393657   Výtrubek Svazek: 4 Strana: 1159
Výtrubek, bku, m. = násada u trouby, das Mundstück. Šp.

393658   Výtrubek Svazek: 7 Strana: 1089
Výtrubek u pumpy = krátká roura, kterou voda z hlavní roury vytéká. Us. Uk.

393659   Vytrúbiti Svazek: 7 Strana: 1089
Vytrúbiti, vz Vytroubiti.

393660   Vytrubování Svazek: 4 Strana: 1159
Vytrubování, n. = občasné vytroubení. — V., die Reklam. Cf. Výtruba.

393661   Vytrubovati Svazek: 4 Strana: 1159
Vytrubovati, vz Vytroubiti. Vytrucovati, z něm. austrotzen = vy- vzdorovati, vzdorováním nabyti. — si co: šatlavu. Ros. — co na kom, od koho. Us. — čím: pláčem. Us. Tč. Vz Truco- vati.

393662   Vytruditi Svazek: 10 Strana: 0505
Vytruditi = pokárati. Hluboká. List. fil. 1902. 254.

393663   Vytruhlařiti Svazek: 4 Strana: 1159
Vytruhlařiti, il, en, ení, als Tischler erwerben. — si co. Us.

393664   Vytruhovač Svazek: 4 Strana: 1159
Vytruhovač, e, m., der Ausposauner. Bern. — V., der Reklammacher. Dch.

393665   Vytruchliti Svazek: 4 Strana: 1159
Vytruchliti, il, en, ení, trauernd errei- chen. — si co. Ros.

393666   Vytrumfovati Svazek: 4 Strana: 1159
Vytrumfovati, den Trumpf ausspielen. — komu jak. Dobře mu v-val, gehörig antworten. Us. Tč.

393667   Výtrus Svazek: 4 Strana: 1159
Výtrus, u, m., vz Výtrusek. V-sy bak- terií; pohyblivé n. rejdivé v-sy řas. SP. II. 267., 99. (Pdl. ). V. drobný, microsporon; v. trvalý, die Dauerspore. Nz. lk. V. u rost- lin, vz Výtrusek.

393668   Vytrus Svazek: 7 Strana: 1089
Vytrus. Cf. Slov. zdrav. 410., Rosc. 25., 46., 52., 54., 61., 74., 78., Hg. 179., NA. V. od. 2. 31., 32.

393669   Výtrusek Svazek: 4 Strana: 1159
Výtrusek, sku, výtrusky, sků, pl., m., výtrus, u, m. = co se vytrousilo, das Ver- streute. Ros. U rostlin tajnosnubných malá zrna kelní podobající se drobnému prášku, die Samenkörner, Sporen, sporae (bei krypto- gamischen Gewächsen). Nz. Vz Schd. II. 258., 259., Rst. 519., S. N., Čl. Kv. XXX., Kk. 12., 60., 82., 95. Chocholovité výtrusky na travách, die Federbuschsporen der Grä- ser, dilophospora graminis. V některých ze- mích objeveny byly též na žitě a na pše- nici. Pta. Vz Výtrus.

393670   Vytrusiti Svazek: 4 Strana: 1159
Vytrusiti, il, en, ení, vytrusovati = trus pustiti, sich ausleeren. — se kam. Holub na stůl se vytrusil. Us. Tč.

393671   Výtrusnatý Svazek: 4 Strana: 1159
Výtrusnatý, Sporen-. V. lupen, das Sporenblatt, sporophyllum; v. skvrna, das Sporenfleckchen, macula fructifera. Nz.

393672   Výtrusnice Svazek: 4 Strana: 1159
Výtrusnice, e, f. = u rostlin tajnosnub- ních schránka, v níž se výtrusy vytvořují a před vyprášením přechovávají, sporan- gium. Vz Schd. II. 259., Čl. Kv. XXX., Kk. 60., 86., Nz., Rst. 519. Die Frucht krypto- gamischer Gewächse.

393673   Výtrusnice Svazek: 10 Strana: 0505
Výtrusnice. Sr. Ott. XXIII. 901.

393674   Výtrusnicový Svazek: 8 Strana: 0488
Výtrusnicový. V. plodnice. Ott. XI. 689.

393675   Výtrusný Svazek: 4 Strana: 1159
Výtrusný, Sporen-. V. prášek u hub. Us. Pdl. V-né rostliny, sporophyta, die Sporenpflanzen. Vz Kk. 12., 60., 72., S. N. XI. 287.

393676   Výtrusný Svazek: 7 Strana: 1089
Výtrusný. V. plodnice. Hg. 179 , Rosc. 50.

393677   Výtrusonosný Svazek: 4 Strana: 1159
Výtrusonosný, sporentragend. Rst. 519. V. plod. S. N. X. 37.

393678   Výtrusorodný Svazek: 4 Strana: 1159
Výtrusorodný, sporenerzeugend. V. látka. Rst. 519.

393679   Výtrusový Svazek: 4 Strana: 1159
Výtrusový, Sporen-. V. brylka. Rst. 520.

393680   -výtrusý Svazek: 4 Strana: 1159
-výtrusý, sporig. Jedno-, čtyř-, mnoho- výtrusý. Rst. 520.

393681   Vytruštění Svazek: 7 Strana: 1089
Vytruštění grgu (vykroucení). Slov. Ev. šk. 11. 162.

393682   Vytruštiti Svazek: 4 Strana: 1159
Vytruštiti, il, ěn, ění = vyvinouti, vy- kroutiti, ausdrehen, ausrenken. Na Slov. — si co: ruku. Plk. Grg (krk) si dám v. Zátur.

393683   Vytrúť Svazek: 4 Strana: 1159
Vytrúť = vytráviti, vergiften. — co od- kud. Fabriky všecky ryby z řek vytruly. Na Ostrav. Tč.

393684   Vytrúzniti Svazek: 4 Strana: 1159
Vytrúzniti, il, ěn, ění = vymrtviti, ab- tödten, abkasteien. Na Slov. Bern.

393685   Vytrvačný Svazek: 7 Strana: 1089
Vytrvačný. Tvary slov zůstávají vytr- vačnými. Jir. Mor. 76.

393686   Vytrvale Svazek: 4 Strana: 1159
Vytrvale, ausdauernd, mit Ausdauer. V. pracovati, studovati. Us. Pdl.

393687   Vytrvalec Svazek: 10 Strana: 0678
Vytrvalec, lce, m. Máj. IV. 188.

393688   Vytrvalosť Svazek: 4 Strana: 1159
Vytrvalosť, i, f., die Ausdauer, Stand- haftigkeit. Neumorná v. Dch. S velikou v-stí pracovati, boj vésti. Us. Pro stálosť a v. jeho v slibech; Obezřetná činnosť a v. Ddk. II. 248., III. 172. (Tč. ). V. při víře, v modlitbě, v dobrém; dar v-sti. Sš. Sk. 166., L. 113., II. 154. (Hý. ).

393689   Vytrvalost Svazek: 9 Strana: 0388
Vytrvalost. Vz Zát. Př. 139. nn., IX. odst. 4.

393690   Vytrvalosť Svazek: 10 Strana: 0505
Vytrvalosť všecko zmůže. Tbz. V. 4. 337.

393691   Vytrvalý Svazek: 4 Strana: 1159
Vytrvalý, ausdauernd, beharrlich, stand- haft, haltbar, perennirend. V. pracovník, Us. Pdl., ovoce (haltbar), Dch., rostliny (perennirend). Dch. Vz Kk. 17., 37. V. kvě- tiny. Dlj. 56. V-lým přátelům svým dovede se náležitě odsloužiti; V-lé sjednocenosti nyní nejvýše třeba bylo. Ddk. II. 250., III. 23. (Tč. ). Strany pořekadel vz: Neústupný. — v čem: v práci. Us. Zmuž se, buď sil- ným u věrnosti, v-lým v oddanosti. Ddk. VI. 144. — při čem: při práci. Us. — Vz Vytrvati.

393692   Vytrvání Svazek: 4 Strana: 1160
Vytrvání, n., die Aushaltung, Verhar- rung, Ausdauer. Us. Bern.

393693   Vytrvání Svazek: 8 Strana: 0488
Vytrvání, n. Na vytrvaňnú mnoho zaleži. Slez. Nov. Pŕ. 112.

393694   Vytrvanlivý Svazek: 8 Strana: 0488
Vytrvanlivý. Slovač (= Slováci) je tam v práci v-tá. Phľd. 1895. 355.

393695   Vytrvati Svazek: 4 Strana: 1160
Vytrvati, vytrvávati = vydržeti, vyčkati, ausdauern, aushalten; vystáti, dotrvati, aus- stehen, aushalten. — abs. On tak dlouho nevytrvá. Ros. Tu třeba v., da heisst es ausharren. Us. Dch. Kdo vytrvá, přetrvá. Us. Šd. — co. Rok to přece vytrvá. Us., Ros. Přetajemná životná ta žíla vytrvává ale všecky hromy. Sš. Bs. 171. Vytrvává mnoho rozličných díl robotný oráč. Vš. — jak dlouho (kde, v čem). Z milosti boží v tom vytrvají až do dne soudného. Sš. II. 154. Ze při něm vytrvá věrně až do smrti. Ddk. III. 288. To přes zimu vytrvá. V. On tři léta u něho vytrvá. Sl. let. I. 304. Ne- vytrváš u mne do Havla. Arch. rkv. — kde jak dlouho (s kým): v práci, při práci, u práce. Při věci v. Us. Dch. Slibuje v. věrně při naší straně. Ddk. VI. 6. II. 349. — v čem (s kým). V. v dobré shodě s knížetem českým; Rudolf jej vyzval, aby v svém odporu vytrval. Ddk. II. 420., VI. 143. Vy ale jste, jenž jste v-li se mnou v pokušeních mojich; Abychom v dobru v. mohli. Sš. L. 199., I. 61., II. 32. (Hý. ). — proti čemu: proti útoku. Dch. — proč. Nemoha dáleji hladem v. vzdal se. Dač. I. 305. Jak kdo pro nemoci nebo mdlobu těla v. může (v postu). Br. — jak. V. až do těch hrdel a statků. Dch.

393696   Vytrvávati Svazek: 4 Strana: 1160
Vytrvávati, vz Vytrvati.

393697   Vytrvavý Svazek: 4 Strana: 1160
Vytrvavý, ausdauernd, geduldig. Vz Vytrvalý. Na Ostrav. Tč

393698   Výtrysk Svazek: 4 Strana: 1160
Výtrysk, u, m. = vodomet, die Wasser- kunst. Svět.

393699   Vytryskati Svazek: 4 Strana: 1160
Vytryskati, vytrysknouti, sknul a skl, ut, utí, vytryskovati, hervorspritzen, -quel- len, -strahlen. — abs. Voda vytryskla. Us. Dch. Ó vodo skúpa! kde si v hľbce zeme? vytryskni! Phld. III. 1. 55. Zda oko jen či srdce tvé ji (slzu) vytrysklo. Drf. — komu (kam). Vytryskly dívce slzy, jako když jaro nad Vislu se chýlí. Brodz. Pot mu vy- tryskl na skráň. Vrch. — kde. Pod ním v-val pramen. Kká. Td. 88. Pramen u paty hory vytryská. Sš. Sk. 105. — odkud. Z oka slza vytryskne. Sládek. — odkud kam jak. Z oblaků na vše strany vytryskaly husté paprsky různým směrem diamantů. Čch. Mch. 69.

393700   Vytryskati. Při Svazek: 7 Strana: 1089
Vytryskati. Při té upomínce v-skla mu slza z oka. Hrts., Osv.

393701   Vytrysklý Svazek: 10 Strana: 0505
Vytrysklý. Bol z hluboka v-sklý. Zvon VI. 117.

393702   Vytrýznať sa Svazek: 7 Strana: 1089
Vytrýznať sa = dohadovati, dohovárať sa. V Oravě na Slov. Rl. Pr. II. 7.

393703   Vytrýzniti Svazek: 4 Strana: 1160
Vytrýzniti, il, ěn, ění; vytryzňovati = vytrápiti, vysouziti, genug züchtigen. Ros. — koho čím. Us. Tč.

393704   Výtrž Svazek: 4 Strana: 1160
Výtrž, e, f. = výtržnosť, der Excess, Frevel, die Gewaltthätigkeit. Johan. Celou noc musí být u výtrži, aby nezaspala. U Ry- chnova. Pořád jsem ve výtrži s tou matu- ritou. Ib. Dhn. Pořád je Stasinka ve v-ži (vytržena, rozčilena). U Chocerad. Vk. Ja- kou jsem z toho dělávala v. svému muži, když jsem na dlouho odešla a doma všecko hynulo. Ib. Vk. Cf. Výtržek.

393705   Výtrž Svazek: 7 Strana: 1089
Výtrž, e, f. = nížina na poli, kudy voda stéká, Ausbruch. V-že se zasypávají. U Ko- jet. Wrch.

393706   Výtrža Svazek: 4 Strana: 1160
Výtrža, e, m., osob. jm. Šd.

393707   Výtržek Svazek: 4 Strana: 1160
Výtržek, žku, m. = co z celku vytrženo ku př. částka z velikého pojednání, der Ausriss. Dch., Šd. — V. = výtržnosť, die Ausschweifung, Gewaltthätigkeit, der Auf- lauf, Excess. V. učiniti. Knst. Pakliby kdo v. v zemi učinil a jakou bouřku, aby ta- kový česť, hrdlo i statek ztratil. Zř. F. I. B. VI. Neřádný v. Žžk. 9. Přikazujíce, aby všech v-ků nechajíce stáli v kompaktatech; Kdo koli dopustí se v tom v-ku aneb stran- nosti, ztratí česť. Pal. Děj. IV. 2. 304., V. I. 395. (Šd. ). Aby ti výtržkové, což se dějí v království, ostaveni byli. Arch. IV. 471.

393708   Vytrženec Svazek: 7 Strana: 1089
Vytrženec, nce, m., der Exaltirte. SP. I. 360.

393709   Vytržení Svazek: 4 Strana: 1160
Vytržení, n., das Herausreissen, die Her- ausreissung. V. se ze závislosti. Šb. Jestliže tvá milosť také k v. na pole strojí se proti p. Koldovi. Pal. Děj. IV. 1. 57. V. mysli, exstasis, die Exstase, Begeisterung, Verzük- kung, Entzückung. V. U v-ní mysli býti (nadšený, roznícený, velmi pohnutý). Us. U v. přijíti. Kram. Je u v-ní. Vz Opilý. Us. Přivésti někoho do v., in eine Entzückung versetzen; Člověk je jako u v-ní. Dch. Že jsem přišel u v. mysli. Sš. Sk. 251. V., výtrh, záchvat, vzchyt mysli = nějaké přitlumení a potištění nižšího a světského vědomí a oproštění od ohrad a vazeb jeho (záporná stránka vzchytu) a spolu pozdvižení vyššího vědomí, když člověku vyšší svět se k na- zírání dává a pravdy věčné se vyjevují (kladná stránka vzchytu). Sš. Sk. 123. Byli jako u v. ducha. BR. II. 217. b., 600. a. Vz Vytrhnouti

393710   Vytrženosť Svazek: 4 Strana: 1160
Vytrženosť, i, f. = vytržení. — V. ze sna, das Aufwachen. — V. mysli, z mysli (vytržení), die Betäubung, Ver-, Entzückung.

393711   Vytržený Svazek: 4 Strana: 1160
Vytržený; -en, a, o, vz Vytrhnouti. Hnáti k někomu s vytrženým mečem. Troj. Uzří, ano moře za ním, uzří angela, an stojí s vy- trženým mečem. GR. Potom syn spolumě- štěnína našeho s mečem v-ným přiběhna ranil jest Řehoře v hlavu. NB. Tč. 243. Nebo stáli lidé zlí na rynku na Starém městě dvěma řadami s kordy v-mi. Let. 73. V-ný zrak. Čch. Bs. 88. — v čem: v mysli. Ler. — odkud: z mysli, entzückt. V. Národ slávou otců nevěnčený z života knih list je vytržený. KB. 2. vyd. 3., Vc. — čím kdy: na modlitbě myslí vytržená. Ob. pan.

393712   Vytržený Svazek: 7 Strana: 1089
Vytržený v. (blázen). Krnd. 200.

393713   Vytržiti Svazek: 4 Strana: 1160
Vytržiti, il, en, ení; vytržívati = stržiti, kaufen; zpeněžiti, na peníze přivésti, zu Geld bringen, Geld lösen. — co: dům. Ros. Málo něco vice, než ho stojí, vytržil. Ros. — co za co. Za dva voly 60 zl. vytržil.
Ros. — co od koho, odkud. Jak draho
jsi dneska to žito od něho vytržil? Us. Tč. Z toho gruntu nevytrží se už 2000 zl. Us.

393714   Vytržiti co Svazek: 10 Strana: 0505
Vytržiti co = koupiti. 1514. Arch. XXI. 25.

393715   Výtržka Svazek: 4 Strana: 1160
Výtržka, y, f., výtržek, žku, m. = vý- tržnosť, die Ausschweifung, Ausschreitung. Pam. kut. Aby výtržek ižádných nebylo. Arch. I. 213. — V., die Störung, Unter- brechung. Někoho bez výtržky nechati mlu- viti. Sá. v Osv. I. 178. V. = vytržení z práce, die Zerstreuung. Johan.

393716   Výtržka Svazek: 9 Strana: 0388
Výtržka, y, f. = vytržení. V. vody hrází. 1510. Arch. XVII. 127.

393717   Výtržka Svazek: 9 Strana: 0464
Výtržka, y, f. = vytržení. V. vody hrází. 1510. Arch. XVII. 127.

393718   Vytržkať Svazek: 7 Strana: 1089
Vytržkať = vytrhnouti, vyraziti. Ťažko jich bude z kŕdla v. Slov. Rr. Sb.

393719   Výtržně Svazek: 4 Strana: 1160
Výtržně = proti právu a řádu, gewalt- sam, widerrechtlich, frevelhaft, frech. Ačby pak kdo chtěl svévolně a v. tomu kterým- koli obyčejem na překážku býti. Arch. I. 253. Že na kníže v. sáhl a něco zranil. V. V. se chovati, něco činiti. Uvázal-li by se kdo v čí grunty v. Zř. F. I. C. XVII.

393720   Výtržník Svazek: 4 Strana: 1160
Výtržník, a, m. = výtržný člověk, der Excedent. Frevler. Jan Aug., Sláma, Sych., Dch. Zlomyslný v. Sych. — V. = z mysli vybíhající, der Schwärmer, Unsinnige. Mus. II. 2. a. 127.

393721   Výtržnosť Svazek: 4 Strana: 1161
Výtržnosť, i, f. = vytržení se z obyčej- nosti, z pořádku, ze slušnosti, z práva, die Ausschreitung, Ausschweifung, Zügellosig- keit, der Excess. Jg., Dch. Nestydatým šep- táním učinili v. v chrámu Páně. Sych. V. v něčem učiniti. J. tr. Povážlivá v.; Odbo- čiti až k v-stem. Us. Dch. Staly se v-sti. Kká. Td. 323. Odevzdal Spytihněva za pří- činou hrubých v-stí švakrovi svému pod přísný dohled. Ddk. III. 172. Vz Právo. — V. = sažení na jiného n. na statek jeho, moc, násilí, der Frevel, die Gewaltthätigkeit, Handanlegung, Eigenmächtigkeit. Jakož jsem ho obeslal do soudu viniti jej chtěje z v-sti. Faukn. 80. Co se v-sti dotýče, nalézá se vůbec za právo, aby tito artikulové za v. byli. Item. Najprve kdožby na čí grunty zbrojně přišel neb přijel a na těch gruntech jakou škodu učinil. Zř. F. I. Q. XIV. V. pro řeči nemá činěna býti; V-sti pokuta; V-sti kdoby se dopustil; O v-sti strany nesmluví- li se; Při v-sti je-li více osob; Skrze v. umře-li kdo; Za v. co se u práva pokládá? Vz Kol. Jir. N. L., XXV., S. XL, XII., XV., XIII., N. XVIII. V-sti se dopustiti, V., proti někomu. Žer. Za v. se pokládá: kdo by na gruntech cizích škodu činil, na koho zbraně dobyl, jej bil, zranil, s koně strhl, posla sbil, listy mu odjal atd. Pr. měst. O v-stech vz Gl. 375., Zř. zem. Jir. Q. 14., 20. — V. = vytržení z mysli. Vz Vytržení. Mus. — V. = opovážlivosť, die Kühnheit, Keckheit, Ver- gessenheit. Ros. — Vz Rb. 274.

393722   Výtržnosť Svazek: 7 Strana: 1089
Výtržnosť. Cf. Cor. jur. IV. 3. 2. 449., Sdl. Hr. I. 84., 139.—142., 152., 215., 247., V. 82., 135., 232.—235., 291., 292.

393723   Výtržný Svazek: 4 Strana: 1161
Výtržný = kdo se vytrhuje z řádu, sluš- nosti, práva, frevelhaft, zügellos, excessiv. V. dokazování něčeho, die Demonstration. Sl. les. V. skutek; něco výtržného proti ně- komu přečiniti. V. V-ný člověk. Br. Jakož v království tomto nezpůsobové a neřádové od v-ných lidí povstávají. Zř. F. I. A. XXIV. V. pře puohonné kdy slyšány bývaly. Vz Zř. zem. Jir. Q. 12. V. uvázání v cizí grunty. Vz Ib. C. 17. Císař táhl na takové v-né lidi, aby je zkrotil. Haj. 1368. V. dokazování čeho, eine Demonstration zur Schreckung u. drg. J. tr. Kněží že nebudou nic výtrž- ného před se brati. Cr. Neposlušné a v-né lidi trestali. Arch. I. 214., Zř. F. I. Vz Ne- způsob.

393724   Výtřas Svazek: 4 Strana: 1154
Výtřas, a, m., ein Ruhmrediger. — V., osob. jm. Mor. Šd.

393725   Výtřasa Svazek: 4 Strana: 1154
Výtřasa, y, m., ein Prahler. D.

393726   Vytřásadlo Svazek: 4 Strana: 1154
Vytřásadlo, vytřasadlo, a, n. = stroj k vy- třásání obilních zrn ze slámy, der (Stroh-) Schüttler. Mláticí stroj s v-dlem. Dch. Vz Vytřesadlo. Vytřásání, n., vz Vytřásti. V. plachet. Šp.

393727   Vytřásadlo Svazek: 7 Strana: 1088
Vytřásadlo. Cf. Výtřasky.

393728   Vytřasadlo Svazek: 10 Strana: 0505
Vytřasadlo, a, n, hospodářské náčiní k vytřásání něčeho.

393729   Vytřasadlový Svazek: 10 Strana: 0505
Vytřasadlový. V. klika stroje. Nár. list. 1903. č. 136., 1904. 135. 22.

393730   Vytřásaný Svazek: 4 Strana: 1154
Vytřásaný; -án, a, o, vz Vytřásti.

393731   Vytřásati Svazek: 4 Strana: 1154
Vytřásati, vz Vytřásti.

393732   Vytřásávati Svazek: 4 Strana: 1154
Vytřásávati, vz Vytřásti.

393733   Výtřaska Svazek: 4 Strana: 1154
Výtřaska, y, f. = drobná, vytřesená slá- ma, kurzes Stroh. Us.

393734   Výtřaska Svazek: 10 Strana: 0505
Výtřaska, y, m. = taneční mistr. Jrsk. XX. 2. 308.

393735   Výtřaskový Svazek: 10 Strana: 0505
Výtřaskový. Vz Mlátička.

393736   Výtřasky Svazek: 4 Strana: 1154
Výtřasky, gt. — sek, pl., f. = vidle s dlou- hými rohy k vytřásání obilí ze slámy, roha- tiny, die Streu-, Stroh-, Schüttgabel. Jg., Hk., S. N. V. 378., Ktk., Dřk.

393737   Výtřasky Svazek: 7 Strana: 1088
Výtřasky = zrno, malé kousky slámy a klasky ze slámy v stodole vytřesené. Us. Fč.

393738   Výtřasník Svazek: 10 Strana: 0505
Výtřasník, u, m. = přístroj hospodářský. Us.

393739   Vytřásniti Svazek: 4 Strana: 1154
Vytřásniti, il, ěn, ění, ausfransen. Dch.

393740   Vytřasovati Svazek: 4 Strana: 1154
Vytřasovati, vz Vytřásti.

393741   Vytřásti Svazek: 4 Strana: 1154
Vytřásti, vytřísti, třesu, třes, třesa, třásl, třesen, ení; vytřásati, vytřísati, vytřásávati, vytřasovati = z něčeho ven třásti, aus-, her- ausschütteln, herausbeuteln, ausrütteln; tře- sením vysypati, ztratiti, probrati, vyčistiti, oklepati, ausschütteln, schüttelnd verlieren, ausrütteln, abbeuteln, abschütteln, ausleeren; hodně protřásti, tüchtig herumschütteln, her- umbeuteln, herumzausen. Jg. Slov. — co, koho: slámu, Ros., roucho (vyčistiti, vy- klepati). Reš. V. trávu, Šd., měšec. Pam. 3. 128., Listy filol. 1883. 120. Vytřásati faldy = tančiti. Na Polick. Kšá. Náš Srb sa sberá, dymku vytriasa, napcháva. Sldk. 173. V. koho = 1) měšec mu vyprázdniti, den Beutel leeren, Us., 2) vybiti, abprügeln. L. Vytřásla mne zimnice. Us. V. meč, effundere. Ž. wit. 34. 3. — co odkud: peníze z kapsy, z py- tlíku, mouku z pytle, Ros., něco z vozu. Nedá se to z rukávu v. (stojí to práci). Us. Potom ju chytil a z kože ju vytriasol. Dbš. Sl. pov. I. 17. Maj (měj) za jisté, že i kosti z tvej kože vytrase. Na Slov. Tč. Dobre už tam dušu z nás nevytriasly. Dbš. Sl. pov. I. 565. Na bílý šátek vytřásáme brouky z mechu. Kk. Br. 13. — koho jak: za uši (vytahati). Ros. — co čím: slámu výtřas- kami. Us. Ros. — co komu: kapsu (na něm vyhráti, im Spiel abgewinnen). Ros. — sobě = vyskočiti sobě, springen, tanzen, sich abschütteln. Ros. — se — vytřesenu býti. Hrách se vytřásá (vypadává). D. V. se = potřásti se. Ros. — co, se kudy. Vytřásati se, svou řiť po krčmách, po muzikách.

393742   Vytřásti se z čeho Svazek: 7 Strana: 1088
Vytřásti se z čeho: z hříchů = vyzpo- vídáti se. K. Nov. 1888. 77.

393743   Vytřebiti Svazek: 4 Strana: 1155
Vytřebiti, il, en, ení, vytřebovati = vy- pleniti, vykořeniti. Vký.

393744   Vytřelčiti Svazek: 4 Strana: 1155
Vytřelčiti, lépe: vystřelčiti. Us.

393745   Vytřelosť Svazek: 4 Strana: 1155
Vytřelosť, i, f. = vytřenosť, die Glatt- heit, Ausfeilung. V. jazyka. Šm.

393746   Vytřelý Svazek: 4 Strana: 1155
Vytřelý = vybroušený, abgerieben, glatt, ausgefeilt. Krok. Sloh jednající o záležito- stech zemských i obecných, již naskrze český, byl dosti vytřelým. Pal. Děj. IV. 1. 376. (Šd. ). Vz Vytřený.

393747   Vytřelý Svazek: 7 Strana: 1088
Vytřelý duch. Vc. Lab. 32. V. a sroz- umitelné přeložení knihy. Šf. III. 365. (Sf. Strž. I. 529.).

393748   Vytření Svazek: 4 Strana: 1155
Vytření, n., das Auswischen, Auslöschen, Ausradiren usw., vz Vytříti. Pro v. jednoty a spojitosti všech ctností. Sš. II. 63. V-ní jiker, Ves. IV. 68., ryby. Us. Pdl.

393749   Vytřený Svazek: 4 Strana: 1155
Vytřený; -en, a, o, ab-, ausgewischt, ausgestrichen, ausgelöscht, ausradirt usw., vz Vytříti. V. stůl. Us. Meč v-ný (vybrou- šený, nahý) ponesou před králem. Bck. II. 1. 231. Bezděčná milosť a v-ná (umělá) čer- venosť (vše jedno). Č. M. 238. Cf. Vytřelý.

393750   Výtřep Svazek: 7 Strana: 1088
Výtřep, u, m. = vytřepání. Šd.

393751   Vytřepání Svazek: 4 Strana: 1155
Vytřepání, n., das Ab-, Ausschütteln; das Flachsbrechen; das Abprügeln, Abpuffen. Vz Vytřepati.

393752   Vytřepaný Svazek: 4 Strana: 1155
Vytřepaný; -án, a, o, ab-, ausgeschüt- telt, zerbrochen, gebrochen; abgeprügelt, abgepufft. V. peřina, pokryvka. Us. Vz Vy- třepati.

393753   Vytřepati Svazek: 4 Strana: 1155
Vytřepati, vytřepávati = vytřásti, vyči- stiti, auspochen, ausklopfen; vyplácati, fest schlagen. — co: kožich. Ros., sukni. Us. V. pytel. Šp. V. dítě (vychovati). U Olom. Sd. Havran švihnul pravým krídlom a vytrepal oblok (okno). Dbš. Sl. pov. I. 560., Mt. S. I. 181. Co ví, vše vytřepá (vyklevetá, aus- posaunen, ausklatschen). Ros. — co čím: sukni prutem. L. — komu = vytlouci, ab- prügeln. Us. V. klukovi (beuteln). Dch. Zima mu hodně v-la. Us. Šd. — komu za co: za vlasy (vytahati, zausen). Us. Vytřep mu za uši. Us. Šd. — co odkud kam. Drobty z kapsy na zem v. Us. Tč., Třepe jím, vy- třepal by z něho duši. Us. Šd. To se nedá hned v. z rukávu (učiniti). Us. Šd. V. sukni z prachu. Us. — jak kam. Mouku přes síto do díže v. Na Ostrav. Tč. — se, aus- gebeutelt werden; uzdraviti se, wieder ge- nesen (na Hané. Bkř. ); vymluviti se, sich ausplauschen. Us. Tč.

393754   Vytřepati Svazek: 9 Strana: 0388
Vytřepati někoho ze spaní = vyburcovati. Wtr. Part. 376.

393755   Vytřepati komu Svazek: 8 Strana: 0487
Vytřepati komu = vykrákati. Bl. Gr. 224.

393756   Vytřepávání Svazek: 4 Strana: 1155
Vytřepávání, n. = občasné vytřepání. V. prachu z kožicha atd. Us. Pdl.

393757   Vytřepávati Svazek: 4 Strana: 1155
Vytřepávati, vz Vytřepati.

393758   Výtřepek Svazek: 4 Strana: 1155
Výtřepek, pku, m. Dostal v., er bekam einen Zauser. Dch.

393759   Vytřepetati se Svazek: 4 Strana: 1155
Vytřepetati se, vytřepávati se, aufhören zu flattern. Us.

393760   Vytřepiti Svazek: 4 Strana: 1155
Vytřepiti, il, en, ení; vytřepovati = tře- pením vytáhnouti nitky, herausfasern, aus- fasern, faserig machen; natřepiti, wenig o. viel auffasern. Jg. — co. D., Ros. — se komu. Šátek se jí vytřepil, čím: častým nošením. Us.

393761   Vytřesadlo Svazek: 4 Strana: 1155
Vytřesadlo, a, n., vz Vytřásadlo (při mláticím stroji). Dch.

393762   Vytřeskati Svazek: 4 Strana: 1155
Vytřeskati, vz Vytřesknouti.

393763   Vytřesknouti Svazek: 4 Strana: 1155
Vytřesknouti, vytřísknouti, knul a kl, ut, utí; vytřeskati, vytřískati, vytřeštiti = tře- skem vyraziti, vybouchnouti, herausknarren, knarrend herausfahren; s třískáním vytlouci, ausschlagen, ausprügeln; vyláti, aushunzen, ausmachen. Jg. Slov. — abs. Plyn v-kl. — komu. Vytřískali mu (vybili, Ros., Vck., Šd., Dch., Sd.; 2) vyláli). Ros. — co komu: okna (vytlouci). — koho odkud čím: chvo- štištěm z domu. Vytřískali mu kyjem. Er. P. 356. — co se kde. Vytřískali v hospodě okna. Us. V. se na cestě, po cestě ve voze. Us. Tč.

393764   Vytřesknutí Svazek: 4 Strana: 1155
Vytřesknutí, n., vz Vytřesknouti.

393765   Vytřesknutý Svazek: 4 Strana: 1155
Vytřesknutý, vz Vytřesknouti.

393766   Vytřeščení, n Svazek: 4 Strana: 1155
Vytřeščení, n. = vytřeštění. Na Slov. Bern. U Opav. Klš.

393767   Vytřeščený Svazek: 4 Strana: 1155
Vytřeščený = vytřeštěný. Na Slov. Bern.

393768   Vytřeščiti Svazek: 4 Strana: 1155
Vytřeščiti, vz Vytřeštiti. Na Slov. Bern. U Opavy. Klš.

393769   Vytřeštělý Svazek: 4 Strana: 1155
Vytřeštělý = vytřeštěný. V. oči, stier- blickend, stierer Blick. Šm.

393770   Vytřeštěně Svazek: 10 Strana: 0505
Vytřeštěně zříti. Zvon III. 76.

393771   Vytřeštění Svazek: 4 Strana: 1155
Vytřeštění, n., das Herausstrecken, Her- auswälzen der Augen. — V., das Erstau- nen, die Verwunderung. Vz Vytřeštiti.

393772   Vytřeštěný Svazek: 4 Strana: 1155
Vytřeštěný; -en, a, o, heraus-, hervor- gestreckt, herausgewälzt. V. oko = vypou- lené, vyvalené, das Glotzauge. Nz. lk. — V., erstaunt, verwundert. Zrak se koulí divě vytřeštěn; V. zrak. Čch. Bs. 81., Mch. 71. V. pohled, verstörter Blick, stierer Blick. Dch., Nz. lk. V-nýma zrakoma pohlížel za družkou zmizelou. Stňk. O sl. her. 75.

393773   Vytřeštiti Svazek: 4 Strana: 1155
Vytřeštiti, il, ěn, ění, vytřešťovati = zblázniti, närrisch machen; vyvaliti, heraus-, hervorstrecken; podiviti se, erstaunen, sich verwundern; vytlouci, zer-, herausschlagen; škodu vzíti, Schaden nehmen (na Mor. ). Jg., Tč., Mtl. — abs. Dej pozor, ať nevytřeštíš (škody nevezmeš). Na Ostrav. Tč. U Bruš- perka. Mtl. — co: okno = vytřísknouti, zer- schlagen. Vz Vytřesknouti. V. oči, Vrat., zraky (hervorglotzen). Nrd. Bld. 26., Dch. Chudobný človek len oči vytřeštil, kde sa vzal u neho taký velký a pyšný boháč. Dbš. Sl. pov. I. 126. (Šd. ). — koho = zblázniti. — co na koho: oči = vyvaliti. Vrat., Ros., St. skl., Klš., Šd. — co na koho proč odkud. Vytřeštil na mistra leknutím temné oči z líce pobledlého. Čch. L. k. 32. — se z čeho = vyblázniti se. Rk. Vz Vytřesk- nouti.

393774   Vytřeštiti Svazek: 7 Strana: 1088
Vytřeštiti oči. Cf. Mkl. Etym 361.

393775   Vytřeštiti co jak Svazek: 10 Strana: 0505
Vytřeštiti co jak. V-štil oči jako jazvec (vyvalil). Rizn. 175.

393776   Vytřeti Svazek: 4 Strana: 1156
Vytřeti = vytříti. Na Slov. Bern.

393777   Vytřetí Svazek: 4 Strana: 1156
Vytřetí, n. = vytření. Na Slov. Bern.

393778   Vytřetý Svazek: 4 Strana: 1156
Vytřetý = vytřený. Na Slov. Bern.

393779   Vytřézvělý Svazek: 7 Strana: 1088
Vytřézvělý = vystřezvelý. Koll. III. 307.

393780   Vytříbení Svazek: 4 Strana: 1157
Vytříbení, n., die Reinigung, Ausbil- dung, Vervollkommnung, Verfeinerung.

393781   Vytříbenosť Svazek: 7 Strana: 1088
Vytříbenosť, i, f., Vollkommenheit, Ver- feinerung. V. názorů, Dk., vkusu.

393782   Vytříbený Svazek: 4 Strana: 1157
Vytříbený; -en, a, o, gereinigt, verfei- nert, polirt, ausgebildet. V. vzdělanosť, la- tina, duch. Mus. 1880. 268., 480., 486. (Pdl. ). V. úsudek, vkus. Rk. — čím. Povaha zku- šenostmi v-ná. Us. Pdl. Životní zkušeností v-ný rozum. Šml. I. 38.

393783   Vytříbiti Svazek: 4 Strana: 1157
Vytříbiti, il, en, ení = tříbením odstra- niti, vyčistiti, reinigen. — co. Ta morová rána město vytříbila (vyhubila). Ros. — co, se odkud. Takové zlé z domu svého v. Reš. Že sme se ze všeho všudy vytříbili a vytrávili. 1621. Nách. 161. — co s krze co. Krab. — koho v čem, k čemu, aus- bilden. Tč.

393784   Vytříbiti Svazek: 7 Strana: 1088
Vytříbiti koho hl. ve hře v karty = obehráti. Lib. NZ. I. 456.

393785   Vytříbiti co odkud Svazek: 10 Strana: 0505
Vytříbiti co odkud. Ty by's ze mne v-bil střeva i plíce. Poč. XVIII. stol. Čes. 1. XII. 17.

393786   Vytříbiti koho z čeho Svazek: 8 Strana: 0488
Vytříbiti koho z čeho. Když z peněz nás v-bí. Kat. z Žer. I. 226.

393787   Vytříditi Svazek: 8 Strana: 0488
Vytříditi, declassieren. Sterz. I. 656. a.

393788   Vytřiesti Svazek: 10 Strana: 0505
Vytřiesti, vz Vytřísti, Vytřásti.

393789   Vytříknouti Svazek: 4 Strana: 1157
Vytříknouti = vystříknouti. Us. Ty si mě uštípla, až mi krev vytříkla. Nár. ps. 89.

393790   Vytřímati Svazek: 4 Strana: 1157
Vytřímati, aushalten. — jak kde. Až do konce u muziky v.; V tom domě člo- věk nevytřímá (nevydrží). Slez. Tč.

393791   1. Vytřípati Svazek: 4 Strana: 1157
1. Vytřípati = vytýkati, vorhalten, vor- werfen. — co komu. Mor. Brt., Vck. Pro- síme českou intelligenci, aby nežehrala na papeže římské a nevytřípala jim, že oni liturgii slovanskou v národě českoslovan- ském zničili. MP. v Čas. duch. 1882. 224.

393792   2. Vytřípati Svazek: 4 Strana: 1157
2. Vytřípati = vytřásati, beuteln, her- ausschütteln. — co kde. Pes ve světnici v-pal blechy. V již. Mor. Šd.

393793   2. Vytřípati Svazek: 8 Strana: 0488
2. Vytřípati. Vymlácené obilí v. (vytře- pati, aby zrno vypadalo). Brt. D. II. 438.

393794   Vytřiřitek Svazek: 4 Strana: 1157
Vytřiřitek, tku, m., der Arschwisch. D.

393795   Vytřískání, n Svazek: 4 Strana: 1157
Vytřískání, n., vz Vytřesknouti.

393796   Vytřískaný Svazek: 4 Strana: 1157
Vytřískaný; -án, a, o, vz Vytřesknouti.

393797   Vytřískati Svazek: 4 Strana: 1157
Vytřískati, vz Vytřesknouti.

393798   Vytřísniti Svazek: 4 Strana: 1157
Vytřísniti = vykáleti, von sich geben, sich ausleeren. D.

393799   Vytřísti Svazek: 4 Strana: 1157
Vytřísti, vz Vytřásti. Ž. wit. 34. 3.

393800   Vytříšiti Svazek: 4 Strana: 1157
Vytříšiti = v tříš proměniti, zu Grund- eis machen. Us.

393801   Vytříti Svazek: 4 Strana: 1157
Vytříti, tru, třeš, trou, tři, tra (ouc), třel, en, ení; vytírati, vytírávati = třením vy- dobyti, vymnouti, vytroliti, aus-, heraus- reiben, herausbröckeln; třením vyčistiti, rein reiben, aus-, abreiben; vyhladiti, glatt reiben, abreiben; třením vyhubiti, zničiti, odstraniti, aus-, wegreiben, durchs Reiben vernichten, wegbringen; třením vypotře- bovati, vymazati, verschmieren, verreiben, durchs Reiben verbrauchen. — co: sud, ručnici, sklenici, Ros., koně, nos, V., mluno, cín, oči, hubu. Us. — co odkud: zrna z klasů, Ros., nenávisť ze srdce. L. V. obraz se stěny. L. Jediné ten jest mój pravý přítel, který z duše mé hriechy neb poskvrny vytierá. Hus I. 154. — si co od čeho. Milý pijan sa o chvilu preberá a vy- tiera si oči od blata. Dbš. Sl. pov. I. 543. — co čím: sklenici štětkou, nos šátkem, něco houbou. Kom. Zuby prstem v. Us. Tč. A špižírna jakoby skřipím vytřel po té svatbě. Bl. 298. Kouty někým vytírati (všecky práce mu ukládati). Us. Šd. Přietel poskvrny duše mé naučením atd. vytierá. Hus II. 334. — co komu: zrak = 1. škodou moudrým učiniti, 2. ošiditi. Jg., Dch., Bkř., Šd., Kšá., Kfnk. — si co. Vytri si len zuby. Lipa I. 73. Zjedzte ma, vľčky, zjedzte, už ma môj milý nechce; vytri si, vľčko, zuby, už ma môj milý lúbi. Sl. sp. II. 64. — co kam: masť na ránu. Všecku barvu na ty stolice vytřel. Us. V. někomu něco do očí = vy- čisti. Us. Vck. — co kde: obilí na poli, něco na zemi v. Ros. Cf. Vytroliti. — se = ryby se vytřely (jikry vydaly), die Fische haben ausgeleicht, haben abgestrichen. D. Pivo se vytřelo (vyčistilo, sich klären). Ros.

393802   Vytříti co čím Svazek: 7 Strana: 1089
Vytříti co čím: pastvy dobytkem (vy- pásti). Wtr. exc. — co komu. Pastvy do- bytku našemu vytírá (vypasuje). Wtr. oxc. — se. Potoky sa vytierajú (když se led trhá a jde). Slov. Němc. IV. 422.

393803   Vytřízvěti, lépe Svazek: 4 Strana: 1158
Vytřízvěti, lépe: vystřízvěti, nüchtern werden. Na Slov. a Mor. Sd. — komu. Až vytriezvi ti hlava bludom rozpilá. Sldk. 585.

393804   Vytřpytiti se Svazek: 7 Strana: 1089
Vytřpytiti se, aufglänzen. Na nebi v-tí se z nenadání hvězdička. Kod. Mtc. 1. č. 63. 134.

393805   Vytučený Svazek: 4 Strana: 1161
Vytučený, vz Vytučiti.

393806   Vytučený Svazek: 8 Strana: 0488
Vytučený = tučný, vykrmený. V. telo. Phľd. 1895. 736.

393807   Vytučiti Svazek: 4 Strana: 1161
Vytučiti, il, en, ení = vykrmiti, fett mästen. — koho čím: svini ječmenem. Koll.

393808   Vytůčka Svazek: 4 Strana: 1161
Vytůčka, y, f. = vytáčka, die Ausflucht. Což holá prázná jest v. Sl. L. 183.

393809   Vytučnění, n Svazek: 4 Strana: 1161
Vytučnění, n., die Ausmästung.

393810   Vytučněný Svazek: 4 Strana: 1161
Vytučněný; -en, a, o, ausgemästet. V. vepř. NA. IV. 105.

393811   Vytučněti Svazek: 4 Strana: 1161
Vytučněti, ějí, ěl, ění = vykrmiti se, fett, feist werden. Ros.

393812   Vytučniti Svazek: 4 Strana: 1161
Vytučniti, il, ěn, ění = vykrmiti, aus-, auffüttern, ausmästen. — koho: prase atd. Us.

393813   Vytuhlý Svazek: 4 Strana: 1161
Vytuhlý, dichter, fester geworden. V. země (už ne řídká, rozmočená), Us. Šd. Vz Vytuhnouti.

393814   Vytuhnouti Svazek: 4 Strana: 1161
Vytuhnouti, hnul a hl, utí; vytuhovati = hutosti nabyti, steif werden. — čím. Vy- tuhla košile mrazem. Ros. Bláto větrem vytuhlo. Us. Šd.

393815   Vytuhýkati Svazek: 4 Strana: 1161
Vytuhýkati, herauskrächzen (wie die Todteneule). — koho. Když ťuhýk (kalous) ťuhýká, pokaždé někoho vyťuhýká (vyvolá někoho, že umře). Ros. — Jg.

393816   Vytuchnouti Svazek: 4 Strana: 1161
Vytuchnouti, chl, utí = stuchlosti po- zbyti, den dumpfigen Geruch, die Dumpfig- keit verlieren. Ros., Tč. — kde: na slunci, na větru. Us. — V. = zhasnouti, vyčich- nouti, ztratiti se, auslöschen, verduften, sich verlieren. — kde. V těchto kamnech uhlí tak hned nevytuchne. Us. Šd., Vck. V-chnul v srdciach vám zápal poezie. Sldk. 585. — odkud. Tento, Prieč' vytuchol z pamäti ľudu. Sl. let. II. 201.

393817   Vyťukati Svazek: 4 Strana: 1161
Vyťukati, vyťukávati, ausklopfen, aus- schlagen. — co. Listy aniž stromová ľahkým sa nehýbaly váním, len prepelička časom nočné vyťukávala pesne. Hol. 321. — koho odkud čím: ze světnice klepáním na okno. Us. Šd.

393818   Vyťulápiť Svazek: 7 Strana: 1089
Vyťulápiť = něco hloupého pověděti. Mor. Brt. D. 291.

393819   Vytúlati Svazek: 4 Strana: 1161
Vytúlati, vz Vytoulati.

393820   Vytulikati Svazek: 4 Strana: 1161
Vytulikati, auspfeifen. — co jak. Jak on tu pěsničku na svoji píščalce pěkně vy- tuliká. Na Ostrav. Tč.

393821   Vytúliti Svazek: 4 Strana: 1161
Vytúliti, il, en, ení, vytulovati, vz Vy- touliti.

393822   Vytunka Svazek: 4 Strana: 1161
Vytunka, y, m., osob. jm. Šd.

393823   Výtupa Svazek: 4 Strana: 1161
Výtupa, y, f. = vytupení, die Stumpf- machung. Slov. Bern.

393824   Vyťupati Svazek: 4 Strana: 1161
Vyťupati = vybiti. U Místka. Mtl. — V. = vysekati, aushauen. — co čím odkud, kde: sekyrkou chamruzí v lese, z lesa. Na Ostrav. Tč.

393825   Vytupení Svazek: 4 Strana: 1161
Vytupení, n., das Stumpfmachen.

393826   Vytupení, n Svazek: 4 Strana: 1161
Vytupení, n., das Stumpfwerden.

393827   Vytupený Svazek: 4 Strana: 1161
Vytupený; -en, a, o, stumpf gemacht. V. nůž. Us.

393828   Vytupěti Svazek: 4 Strana: 1161
Vytupěti, ějí, ěl, ění, vytupnouti = tu- pým se státi, stumpf werden. — abs. Ten nůž vytupěl. Us.

393829   Vytupiti Svazek: 4 Strana: 1161
Vytupiti, il, en, ení, vytupovati = tupým učiniti, stumpf machen. — co čím: nůž ře- záním. — se. Us. — co komu: břitvu. Us. Dch.

393830   Výtupně Svazek: 4 Strana: 1161
Výtupně = potupně. Na Slov. Bern.

393831   Výtupník Svazek: 4 Strana: 1161
Výtupník, a, m. = potupník, hánce, der Schmäher. Na Slov. Bern.

393832   Výtupnosť, i Svazek: 4 Strana: 1161
Výtupnosť, i, f. = potupnosť, hánlivosť. Na Slov. Bern.

393833   Vytupnouti Svazek: 4 Strana: 1161
Vytupnouti, vz Vytupěti.

393834   Vytupnutí, n Svazek: 4 Strana: 1161
Vytupnutí, n. =vytupení. Bern.

393835   Vytupnutý Svazek: 4 Strana: 1161
Vytupnutý; -ut, a, o = vytupený. Bern.

393836   Výtupný Svazek: 4 Strana: 1161
Výtupný = potupný, hánlivý. Na Slov. Bern.

393837   Vytupovati Svazek: 4 Strana: 1161
Vytupovati, vz Vytupiti.

393838   Vyturnajiti Svazek: 4 Strana: 1161
Vyturnajiti, il, en, ení, durchs Turnieren erhalten, erturnen. Ros.

393839   Vyturnirovati Svazek: 4 Strana: 1161
Vyturnirovati = vyturnajiti.

393840   Vytuskať koho kam Svazek: 10 Strana: 0505
Vytuskať koho kam: do pitvora (vy- tisknouti, vytlačiti). Slov. Phľd. XXIV. 149.

393841   Vytušení Svazek: 4 Strana: 1161
Vytušení, n., vz Vytušiti. — V., sich durchs liederliche Leben zuziehen.

393842   Vytušený Svazek: 4 Strana: 1161
Vytušený; -en, a, o, vz Vytušiti. Us. Tč.

393843   Vytušiti Svazek: 4 Strana: 1161
Vytušiti, il, en, ení; vytušovati = od- dechnouti sobě, Athem schöpfen. Ros. — V. = přestati tušiti, aufhören zu ahnden, zu glauben. Bern.

393844   Vytušiti něco Svazek: 9 Strana: 0464
Vytušiti něco. Nár. list.

393845   Vytušovati Svazek: 4 Strana: 1161
Vytušovati, vž Vytušiti.

393846   Vytutati Svazek: 4 Strana: 1161
Vytutati, austuteln, austrinken (o dětech). — co odkud. Dítě všecko mlíko z hrnečka v-lo. Na Ostrav. Tč. On celý grunt vytutal (= propil). Ib. Tč. 284

393847   Vytužení Svazek: 4 Strana: 1162
Vytužení, n., vz Vytužiti.

393848   Vytúžení Svazek: 4 Strana: 1162
Vytúžení, n., vz Vytoužiti, Vytoužení.

393849   Vytužený Svazek: 4 Strana: 1162
Vytužený, vz Vytužiti.

393850   Vytúžený Svazek: 4 Strana: 1162
Vytúžený, vz Vytoužený, Vytoužiti.

393851   Vytúžiť Svazek: 8 Strana: 0488
Vytúžiť, vz Vytoužiti (3. dod.).

393852   Vytužiti Svazek: 4 Strana: 1162
Vytužiti, il, en, ení, vytužovati, abhärten, aussteifen, steif machen. Us. — co: tělo, čím: cvičením, tělocvikem, koupáním. Us.

393853   Vytúžiti Svazek: 4 Strana: 1162
Vytúžiti, vz Vytoužiti.

393854   Výtvar Svazek: 4 Strana: 1162
Výtvar, u, m. = vytváření i co vytvářeno, die Ausgestaltung, Abbildung, das Gebilde, Bildwerk, plastisches Kunstwerk. Vz Vý- tvarek, Výtvarný. Dch., Sš. I. 103., Mus. 1880. 263., Nz. lk. V. solní, hlatí. Mus. Vý- tvar kovový, umělecký, obraznosti, umělství (umění pěkného), přírody. Nz.

393855   Výtvara Svazek: 4 Strana: 1162
Výtvara, y, f. = vyrobení, vytvoření ně- čeho, die Mache. Dch.

393856   Výtvara Svazek: 7 Strana: 1089
Výtvara, y, m. = člověk vybíravý. Mor. Bkř.

393857   Vytvárač Svazek: 4 Strana: 1162
Vytvárač, e, m., der Abbilder, Vorsteller. Vz Vytvárati. — V., der Aussperrer. Bern.

393858   Vytváračka Svazek: 4 Strana: 1162
Vytváračka, y, f., die Abbilderin. — V., die Aussperrerin. Bern.

393859   Vytvárati Svazek: 4 Strana: 1162
Vytvárati, vz Vytvořiti. — V. = vytví- rati, vytevříti. — koho odkud: z domu = před ním dvéře zavříti, ihn aussperren. Na Slov. Tč. Vz Věšeti.

393860   Vytvárati si Svazek: 7 Strana: 1089
Vytvárati si = vybírati si. Mor. Bkř.

393861   Výtvarce Svazek: 4 Strana: 1162
Výtvarce, e, m. = vytvářce. Sš. I. 103., Nz.

393862   Výtvarek Svazek: 4 Strana: 1162
Výtvarek, rku, m., vz Výtvar.

393863   Výtvarnice Svazek: 4 Strana: 1162
Výtvarnice, e, f. = výtvarná číslice stromu, třída tvaru stromu, die Baumform- klasse. Sl. les. V. stromu (tvořítková číslice stromu), die Baumformzahl. Ib.

393864   Výtvarnický. V Svazek: 10 Strana: 0505
Výtvarnický. V. monografie. Nár. list. 1903. 347. 10. — Zvon V. 784., VI. 204.

393865   Výtvarnictví Svazek: 4 Strana: 1162
Výtvarnictví, n. = výtvarství, výtvarné umění, die Bildnerkunst, Bildnerei, plastische Kunst, Plastik. Nz., Osv. 1878. 896.

393866   Výtvarník Svazek: 4 Strana: 1162
Výtvarník, a, m. = výtvorce. Nz.

393867   Vytvárniti Svazek: 4 Strana: 1162
Vytvárniti a vytvárniti, il, ěn, ění; vy- tvářňovati = vytvořiti, vytvářeti, abbilden. — koho. Ros. — co čím. Kdo křesťanské povolání ctnými skutky vytvářňuje. Scip.

393868   Výtvarnosť Svazek: 4 Strana: 1162
Výtvarnosť, i, f., die Darstellung, Ge- staltung, Darstellungsgabe. Dar v-sti. Dch. — V., die Abbildlichkeit. Jg.

393869   Výtvarný Svazek: 4 Strana: 1162
Výtvarný, bildend, Bildungs-, Bild-, pla- stich. V. umělec. Vz Výtvarce, Výtvarník. Mus., Dch., Nz. V. dílo umělecké, das Bild- werk, plastisches Kunstwerk. Vz Výtvar, Výtvarek. Nz. V. zákon, das Bildundsge- setz. Jrl. 426. — V. = k vytváření se vzta- hující. V. krasouma, Krok, smutnohra, Jg., umění (obrazné, prostorné: stavitelství, so- chařství, ornamentika a malířství). S. N.

393870   Výtvarný Svazek: 8 Strana: 0488
Výtvarný. V. umění: stavitelství, sochař- ství a malířství. Ztk- 122. (3. vyd.).

393871   Výtvarný Svazek: 9 Strana: 0388
Výtvarný. V. umění. Vz Jub. IVc. 1 —84.

393872   Výtvarný Svazek: 9 Strana: 0464
Výtvarný. V. umění. Vz Jub. IVe. 1. —84.

393873   Výtvarství Svazek: 4 Strana: 1162
Výtvarství, n., vz Výtvarnictví. Nz.

393874   Vytvářce Svazek: 4 Strana: 1162
Vytvářce, e, vytvářeč, e, m. = vytvo- řitel, der Bildner, Bildkünstler, Darsteller, Plastiker.

393875   Vytváření Svazek: 4 Strana: 1162
Vytváření, n., das Bilden, die Abbildung, Erzeugung. V. nádob římských. Vz Vlšk. 147. V. výrobků. Kos. Ol. I. 23. V. po- vahy. Dk. P. 163. — V. = obraz, podoba, das Bild, Bildniss, die Abbildung. Bern. — V., die Vorstellung. Bern. Vz Vytvářiti.

393876   Vytváření Svazek: 10 Strana: 0505
Vytváření v cihlářství = práce, kterou připravené hlíně dodáváme určitého tvaru. Vz KP. IX. 129. nn.

393877   Vytvářený Svazek: 4 Strana: 1162
Vytvářený obraz = vytvořený, abgebil- det. V. stélka strupovitá terčovky zeleno- lesklé a kružnaté. Rst. 520. — V. = před- stavený, vorgestellt. Bern. Vz Vytvářiti.

393878   Vytvářeti Svazek: 4 Strana: 1162
Vytvářeti, vz Vytvořiti.

393879   Vytvářitel Svazek: 4 Strana: 1162
Vytvářitel, vytvařitel, e, m. = výtvarce. D. Cf. Vytvárač.

393880   Vytvářitelka, vytvařitelka Svazek: 4 Strana: 1162
Vytvářitelka, vytvařitelka, y, f. = vy- tváračka. Us. Bern.

393881   Vytvářitelkyně Svazek: 7 Strana: 1089
Vytvářitelkyně, ě, f. = vytvářitelka. Pat. Rdh. I. 381.

393882   Vytvářiti Svazek: 4 Strana: 1162
Vytvářiti, il, en, ení, vytvařovati = vyo- braziti, živě vymalovati, abbilden, abschil- dern. — koho. Ros. — V. = představovati, vorstellen. — co. Chcem, abys knížatskú osobu vytváril. Na Slov. Bern. — V. = zna- menati, bedeuten, vorstellen. Co to má v. Bern. Vz Vytvořiti. — se = ulíčiti se. Ros.

393883   Vytvářivý Svazek: 4 Strana: 1162
Vytvářivý = výtvarný, darstellend, pla- stisch. Rk.

393884   Vytvařovač Svazek: 4 Strana: 1162
Vytvařovač, e, m., vz Vytvářce.

393885   Vytvařovatel Svazek: 7 Strana: 1089
Vytvařovatel, e, m. Darsteller, m. Č. Kn. š 285.

393886   Vytvařovati Svazek: 4 Strana: 1162
Vytvařovati, vz Vytvářiti.

393887   Vytvírač Svazek: 4 Strana: 1162
Vytvírač, e, m. = kdo vytvírá, der Aus- sperrer, Ausschliesser.

393888   Vytvíračka Svazek: 4 Strana: 1162
Vytvíračka, y, f., die Ausschliesserin.

393889   Vytvírati Svazek: 4 Strana: 1162
Vytvírati, vz Vytevříti a Vytvárati.

393890   Výtvor Svazek: 4 Strana: 1162
Výtvor, u, m. = výtvar, das Erzeugniss, Werk, Produkt, Gebilde, die Leistung. V. uměni, Vlč., umělecký, Mus. 1880, 427., du- chovní. Anth. Jir. I. 3. vyd. VI. V. obraz- nosti. Dch. (Ty básně) jsou v. hry a ne práce. Sš. Proč tvůj v. má hruď lidu pražiť? Sš. Snt. Marný snů v. Č.

393891   Výtvora Svazek: 4 Strana: 1162
Výtvora, y, f. = výtvara, výtvar. V. ducha. Phld. I. 1. 4.

393892   Výtvorce Svazek: 8 Strana: 0488
Výtvorce, e, m. V. věci. Ztk.106. (3. vyd.).

393893   Výtvorek Svazek: 4 Strana: 1162
Výtvorek, rku, m. = výtvor. Svět, dílo jsa boží, jeho vývodek a v. Sš. J. 19. (Hý. ).

393894   Vytvorenie Svazek: 8 Strana: 0488
Vytvorenie. S v-ním dosavadních úrad- níkov (s vyloučením). Phľd. 1895. 680.

393895   Vytvorený Svazek: 8 Strana: 0488
Vytvorený = vyloučený. Ostatné obyva- telstvo bolo v-né z tých dobrodení. Phľd. XII. 323.

393896   Výtvorně Svazek: 10 Strana: 0505
Výtvorně něco ušlechtiti. Jg. v Ráj. 8 258.

393897   Výtvornosť Svazek: 4 Strana: 1163
Výtvornosť, i, f. = plodnosť, die Pro- duktion, die Produktivität. Nz. lk., Dch. Básnická v. Dch. — V. = přílišná pilnosť v dělání něčeho, die Künstelei. L.

393898   Výtvorný Svazek: 4 Strana: 1163
Výtvorný, schöpferisch. V. síla (výtvor- nosť). Dch. — V. = výtečný, výborný, vy- hledaný, umělý, künstlich, kunstreich, ziere- risch. L. Vz Výtvarný.

393899   Vytvoření Svazek: 4 Strana: 1162
Vytvoření, n., die Bildung, Gestaltung. Dch.

393900   Vytvořenina Svazek: 10 Strana: 0505
Vytvořenina, y, f. = vytvořená věc, das Gebilde. Masar. Stud. 21.

393901   Vytvořený Svazek: 4 Strana: 1162
Vytvořený; -en, a, o, gebildet. Vz Vy- tvořiti. Dch.

393902   Vytvořič Svazek: 4 Strana: 1162
Vytvořič, e, m. = vytvárač. Bern. — V., der Auschliesser.

393903   Vytvořička Svazek: 4 Strana: 1162
Vytvořička, y, f. = vytváračka, vytví- račka, Bern.

393904   1. Vytvořiti Svazek: 4 Strana: 1162
1. Vytvořiti, il, en, ení; vytvářeti, el, en, ení; vytvořovati, vytvařovati, vytvářívati, vy- tvořovávati, vytvařovávati = tvořením způso- biti, erzeugen, bilden, gestalten, ab-, aus- formen, nachahmen, nachäffen, darbilden. Jg., Dch., Nz. — co: něčí písmo, D., něčí osobu. Kom. V. hlásku. Bž. 15. O všetkom si po- rozprávaj, čo vytvoril žitia beh. Phld. III. 3. 281. — si co. Us. — co odkud: dobré ze zlého. Ráj. Potvoru ze mne vytvořili. Plk. Krystaly vytváří se z tekutin, když... ZČ. I. 249. — co, koho jak: v slovanském kroji. Us. Něco ze vnitra v-řiti, von innen herausgestalten. Dch. Nevytváraj tak na lahko milého (neměj ho za nepatrnou věc). Sl. ps. 70. Něco po jiném v. Us. Těleso, které se vytvořilo na pravidelný tvar. ZČ. I. 249. Snad obrazotvornosť má jen na licho si je vytváří. Šbr. Zaj. kr. Vác. 201. — co čím. Vytvařoval pospolné povstání proni- kavým vřeskem. Č. V. myšlénky své látkou, jazykem. Kos. Ol. I. 23. Vz Vyformovati. Obraz zrcadlem v. ZČ. III. 38. — kde. Tak se stalo, že vytvořil v důmyslu svém mnoho bytostí na zemi. Cimrhl. Myth. 3. Potřeba v nich (v synech a dcerách) obličej Páně denně vytvarovati. Sš. II. 50. V. co na kom. Pam. kut. Paprsek odrazem na přední ploše v-ří obraz. ZČ. III. 37.

393905   2. Vytvořiti Svazek: 4 Strana: 1162
2. Vytvořiti, il, en, ení; vytvořovati = vytevříti, aus-, heraussperren, ausschliessen. Na Slov. — koho. Vytvořil mne jako psa. Bern. — koho odkud: ze společnosti. Plk. Vz Vytvárati.

393906   Vytvořiti Svazek: 8 Strana: 0488
Vytvořiti = vyloučiti. Kremničianku v-ril zo svojej protekcie. Phľd. XII. 689.

393907   Vytvořivý Svazek: 4 Strana: 1163
Vytvořivý, schaffend, formend. Šm.

393908   Vytvořování Svazek: 4 Strana: 1163
Vytvořování, n., die Erzeugung. V. čar a ploch druhého stupně. Čas. math. X. 275.