248001   Prlivý Svazek: 2 Strana: 1125
Prlivý, pálivý, brennend. Slov. Bern.

248002   Prlov Svazek: 2 Strana: 1125
Prlov, a, m., ves u Vyzovic u Uher. Hra- diště na Mor. PL.

248003   Prlovina Svazek: 9 Strana: 0259
Prlovina, y, f., trať. Pck. Hol. 118.

248004   Prlovsko Svazek: 9 Strana: 0259
Prlovsko, ?, ?., míst. jm. u Seninky na Mor. Vck.

248005   Prment Svazek: 7 Strana: 0494
Prment = saprment. Slez. Šd.

248006   Prmpelík Svazek: 7 Strana: 0494
Prmpelík, prmpel, a, m. = trpaslík, skrček. Slov. Er. Sl. čít. 69., 71.

248007   Prnati Svazek: 9 Strana: 0259
Prnati. Křik, soudy v obci, domě ne- prnej, začaté právně rovnej. Čes. 1. VII. 372.

248008   Prňčelník Svazek: 2 Strana: 1213
Prňčelník, a, m., der Vorfechter. Kinský.

248009   Prnda Svazek: 7 Strana: 0494
Prnda, y, m. a f., nadávka na již. Mor. Šd.

248010   Prně Svazek: 7 Strana: 0494
Prně, vz Prvně.

248011   Prní Svazek: 2 Strana: 1125
Prní, zastr. = první. Bž. 47.

248012   Prnice Svazek: 10 Strana: 0308
Prnice, e, f. = prula, bylina. Rozk. P. 714.

248013   Prník Svazek: 2 Strana: 1125
Prník, u, m. = perník.

248014   Prňkres Svazek: 2 Strana: 1216
Prňkres, u, m., u kamenopisců, die Pause. Dch. Vz Prokres.

248015   Prno Svazek: 2 Strana: 1125
Prno = perno. Zlob.

248016   Prňsečník, u Svazek: 2 Strana: 1218
Prňsečník, u, m., das Locheisen. P-kem dírky do řemenů, do kovu atd. se vyseká- vají. Vz Průboj. Prm.

248017   Prnúti Svazek: 2 Strana: 1125
Prnúti, zastr. =prnouti, prchnouti, fliehen. I by Němcem prnúti. Rkk. 38. — Výb. I. 38. 1. Pro, předložka s akkusativem. Lit. pra, lat. pro, řec. nqó, ind. pra. Mkl. aL. 69. Na Slov. pre, Ht., na Ostrav. pře. Tč. 1. O osobách k vytčení toho, co se jim ve prospěch, jim na ochranu, k nim z lásky a úcty činí, zu Jemandes Heil, Rettung, Besten, Jemanden zu Lieb, für. Pro nás těžce trpěl. Flaš. Vše pro Bůh rozdal (z lásky k Bohu). Pass. Pro vás se obětoval. Us. Pro Buoh prosí. NB. TČ. Co měl, to vše pro Bůh rozdal. Pass. Pro věčný Bóh umřieti. Kat. 2976. — 2. Vůbec k vytčení cíle a úmyslu, za kterým se co činí, wegen, um, für, zu, durch. Činí dobré skutky pro chválu světskou. Št. Bil se s ním sám pro uvarování krveprolití. V. Šla pro pivo. Us. -- 3. K vytčení příčiny, za kterou se co děje (= příčinou, za pří- činou), wegen, um, aus Ursache. Pro strach jsi utekl. Us. Proč (pro co) mnou strkáš? Svěd. Pro hanbu, pro dobrou vůli. Dch., Klš. Škody o to brali pro nezaplacení dluhu. Půh. II. 179. Pavel ušel z města tohoto pro dluhy. NB. Tč. Královna Marie pro navští- vení bratra svého přijela. Sl. Mňa pre tebä lajú. Slov. Ht. — 4. K vytčení vztahu = hledíce k čemu, co se dotýče, in Ansehung, in Betreff, was anbelangt, was betrifft. Pro mne si dělej co chceš. Jg. Pro mne a za mne. Us. Pro nme si buď živ, jak ti libo. Svěd. A byť nebylo pro kupce, že by jej byl zabil. NB. Tč. Kterak sě pro tu věc k nim zachovati jmáme podlé práva. NB. Tč. — Pozn. 1. Místo této předložky, které se nyní nad míru zhusta užívá a to beze vší potřeby, klade se často lépe pouze dativ : pro někoho (někomu) hlas dáti, pro svět (světu) žíti, pro hrob (hrobu) dozrávati, pro koho (komu) potřebným, prospěšným býti. Cf. Prosíme, žádáme naší chudé královně. Er. P. 74. V klášteře tvojí panence věnečků nevijou. Er. P. 176. Ach mamičko, mamko, komu mě chováš? Ach dceruško, dcerko, chovám mladému. Koll. (Prk.). — Pozn. 2. Po slovesech pohybování: jeti, jíti, poslati, plaviti a t. d. užívali naši předkové místo pro až do konce 15. stol. po, teprv začátkem 16. stol. objevovalo se po různu pro, až ko- nečně po vymizelo. Bdl. Obr. LS. 87. Poslal po jeptišku. Nenieť poč (= proč) tohoto světa milovati. Št. Po strážné poslati. Kat. 2805. Vz Po.- Zk. Skl. 206.-208., Zk. Ml. II. 27. — Pozn. 3. Kromě toho se této před- ložky zbytečně užívá a) m. genitivu: odbor pro literaturu (o. literatury), odbor pro tech- nickou lučbu (technické lučby), učitel pro franc. jazyk (u. f ran. jazyku), lékař pro dětské nemoci (dětských nemocí). — b) Místo: z, za k naznačení příčinnosti. Obžalovati, obviniti, koho z přečinu (pro přečin); peníz za zásluhu (pro zásluhu). — c) K naznačení cíle, konce, účelu místo: na, k, za: schránka pro listy (na listy); přimlouvati se, mluviti, hlasovati za něco. Tento lékař jest dobrý pro ženy, pro děti, také: k ženám, k dětem. Brs. 133. K hlavně po slovesných podstat- ných jménech: sekera na (k) štípání dříví; stolice na (k) dělání (řezání) řezanky; sbor ku vzdělávání řeči, jednota k stavění chrámu. Bs. — Pozn. 4. Nesprávně m. na k označení nějaké doby. Kalendář pro (na) rok 1880. Úkol pro (na) neděli. Účty pro (na) rok bu- doucí. Vrátila se mi spokojenosť pro (na) dlouhou dobu. Brs. 133. — Pozn. 5. Po slo- vech lék, lékařství, kapky, prášek ? ?. kla- deme určitěji proti s dat. ? od s genitivem. Lék proti zimnici, spále atd.; kapky od ko- lery, prášek od kašle. Ale předložka pro v těchto případech není špatna, sr. slova nahoře uvedená. — Pozn. 6. Ve smyslu ne- přátelském užíváme místo předložky této na s akkus. Byl to pro něho veliký trest m.: na něho. Cf. A tak jest dána pokuta veliká na ty, kteříž ... Št. N. 93. Ve smyslu přátelském jesti správná předl. k s dat.: Náklonnosť pro koho m.: ke komu. Neho- díme se pro sebe m.: k sobě. Brs. 134. -- Pozn. 7. Pro něco býti, frase moderní, místo níž lepší jest: za něco (za někoho) býti. Cf, Za jedno býti, za vlasť bojovati, státi za něco. Brs. 134. — Pozn. 8. Pro m.: k vůli, strany, vz tato slova. — Pro složené se slovesy znamená: 1. pohyb někudy jedním směrem, pohyb skrze něco, něčím, potom také dále z předmětu ven, od něho pryč, vedlé nějakého předmětu a nad něj, pohyb mimo něco, přes něco, v dél, před se, mezi něco, do vnitř něčeho, k učinění otvoru. Dveřmi tu věc pronesl. Jg. Skrze brdo tkadlci os- novu protahují. V. S úsilím k hradu cestu proklestil. Dal. Někoho propustiti, Háj., niť skrze ucho jehelné propraviti, Jg.. něco do všech krajin prohlásiti. Jg. Probiti železo, provésti někoho, prolomiti zeď, projeti. Mkl. Častá krápěj i kámen prorazí. Zdi hlavou neprorazíš. Šíré pole projížděli. Prožala obi- lím cestičku. Protáhnouti něco, pronásledo- vati někoho, prozříti k něčemu (= směr v dél, před se). Prodlabati, prohlodati, pro- ležeti, propáliti, proseděti, promačkati, pro- hnouti, proložiti, prokořeniti, promočiti, pro- vařiti, propláknouti (= směr mezi co, do vnitř něčeho). Dal. Pak srdce kopím pro- kláli. St. skl. A tak slonovi břich probode. Rd. zv. Oštípem někoho promrštiti. Háj. Hlavu mu proholili. Pass. Z domu ji pro- pustil. Za ženicha jej prohlásil. Když si vůkol vše prohlídaia. Vzal se sokol na křídla, proletěl do Krakova. Propuknouti, prohnojiti se (o vředu). — 2. Ze činnost skrze věc od částky k částce se táhne a což k ní nepřísluší, odděluje. Probírají to ovoce. Jg. Tu zlato probírali. Háj. Tím promývej ránu. V. Ovoce pročesati, něco prohlazovati, vepře prokrmiti, věnec kvítím proplétati. Zrak si propraviti. Kom. — 3. Ukazuje k plné skonalosti činu = z cela, z plna, tak však, že předmět konečně v skutek přichází aneb se ruší, ztrácí, maří aneb že se ho zhošťujeme. Celou noc probděl. Mkl. Peníze prožral, čas promlčel. Pročísti knihu, projíti díl světa; probědovati, proštěbetati den. Pro- hodovati statek. Prorok k chvále boží církev probudil. Br. Zločinec život pročině za milosť prosí. Kom. Při svou prosoudil. V. Statek svůj projísti, promrhati. V. Prohrátí, propiti, proměřiti, Mkl., propásti, prochoditi, prodě- lati, prospati něco. Prohospodařiti něco atd. -- Ponětí úmyslného něčeho se zhoštění za- hrnuto v: prodati zboží, provdati dceru, pronajati statek, propůjčiti, pronaložiti, pro- měniti, projinačiti. Statky své projednali. V. Vinici svou pronajme svým vinařům. Br. — 4. Menší n. větší míru děje. Světnici probí- liti, obilí promlátiti, prádlo proprati, ryby prosmažiti: projíti se, proběhnouti se, pro- třásti se. Ptáci se proletují. Tam jsme se prostáli. Dnes jsme se provezli, prospali. — 5. Místní opětování. Skrze páru kometovou hvězdy probleskují. Prokvítá šedinami hlava. Lidé promírají. Za Prahů se promodrujú vrsi. Rkk. Morní bolesti mezi lidmi proska- kovaly. Vz Zk. Skl. 74.-75, Mkl. S. 236., Pk. v Progr. slov. gymnas. v Olom. 1875. str. 13. a hlavně Tn. str. 87., 197. — Pozn. U jmen, s časoslov odvozených, ale ne ver- balných, mění se pro v prů: průběh, průlom, průřez, průhled, průduch, průchod, průměr, průmysl, průtah, průkop (Pk.), ale: prolo- mení, prořezání pronárod, atd.; někdy pak užívá se obojích tvarů: propověď a průpo- věď. Jg. Taktéž u adjektiv: průměrný, prů- myslový, průhledný. Pk. Ale: Prošvarný (= přešvarný) Jeníček. Us. — Pozn. Slo- ženo jsouc s adjektivy označuje zdróbnění: probělavý. Mkl. S. 364., Bž. 237. — Slovesa přechodná vůbec a nepřechodná pohybování (jíti, běžeti, jeti, skočiti, padnouti, sednouti, téci, plouti atd.) složená s předložkou pro řídí z pravidla akkusativ. Proběhl jsem vojska ta. Br. Procházel jsem zemi. Br. Pro- jížděl království své. V. Vz Zk. Skl. 87. Provolati, prohoditi, prozraditi, prohýřiti něco. Brt. — Neoddělitelná předložka pro mění se v pra: a) k naznačení předkův a potomkův: prababa, praděd, praotec, pra- strýc, pravnuk; na Slov.: prebaba, preděd, vz Pre. — b) K sesílení ponětí: pramladý, prastarý, praslepý. Vz Pře. — c) K nazna- čení původu: pramoc, prabůh.— d) V pra- por. Jg.

248018   Prnúti Svazek: 7 Strana: 0494
Prnúti. Cf. Oprnúti.

248019   2. Pro Svazek: 2 Strana: 1126
2. Pro, adv. = dříve, früher. Přiňď pro. Na Ostrav. Tč.

248020   Pro Svazek: 7 Strana: 0494
Pro, pre (uh.) v nářečí valašském bývá tam, kde se jinde užívá předložek na, po : Majú pro štyry měřice země. Díl pro dvě měřice. Kovárna pro křiváky. Má pro 12 měřic řepy (slov. po dvanásti měřicách). Oral úhor pro pohanku. Koš pro zemáky. Brt. D. 185. — P. složené se slovesy. Cf. Jurs. 23., 26. — 28., 30., 32. — Cf. List. fil. 84.—90.

248021   Pro Svazek: 7 Strana: 1370
Pro. Cf. D. Lehrg. 302., Gb. Ml. II. 145. U sloves. Cf. Brt. Ruk. 66.

248022   Pro Svazek: 8 Strana: 0321
Pro. Mám to pro památku místo: na p-tku. Záp. Mor. Brt. D. II. 288. Probamditi = probenditi. Světz. 1894. 586. b. Probaviti = prodloužiti. AlxM. 26. Proběhnouti. Prádlo se probíhá — jen z povrchní špíny pere a potom se odpírá atd. U Žleb. NZ. II. 613. Probírka. P. lesních stromů, Durchfor-
stung. f. Chdt. v Nár. list. 1893. č. 306. — P. = sklínka, Aussetzgläschen, n. Sterz. I. 357. Problem ve vědách neukončených jest 21 poznatek, jenž v dokonalém systemu nejvýše stojí a základem jest všeho vysvětlování, jest něčím, co dáno není, k čemu teprve vědecká práce směřuje. P. psychologie jest duše. Mus. 1894. 309. 312.

248023   Pro Svazek: 9 Strana: 0259
Pro předl. na Císařovsku. Vz Mtc. 1900. 145.

248024   pro Svazek: 9 Strana: 0259
pro- vyjadřuje gradaci: prozelenavý. Mtc. 1899. 225.

248025   Pro Svazek: 10 Strana: 0308
Pro. Vlasť ztracená pro Slovany, správně: Slovanům. Mtc. 1904. 395.

248026   Pro co rozdráždil Svazek: 10 Strana: 0309
Pro co rozdráždil Hospodina. Ž. kap. Č. 9. 13.

248027   Pro což Svazek: 2 Strana: 1130
Pro což to činíte = proč ? Půh. II. 10.

248028   Pro chňapnouti Svazek: 2 Strana: 1142
Pro chňapnouti, pnul a pí, ut, utí, sich verschnappen. D.

248029   Pro něho Svazek: 2 Strana: 1158
Pro něho, obyč.: pro něj, proň.

248030   Pro nic Svazek: 9 Strana: 0260
Pro nic = za žádnou cenu sebe větší. Vz Nic (zde ku konci).

248031   Pro páchati Svazek: 2 Strana: 1161
Pro páchati, propáchnouti, propuchati = prodechnouti, provanouti, sich verbreiten, durchathmen (vom Duft). Šm. — abs. Sýr propáchá, riecht durch. Šm.-- kudy. Pižmo propadní skrze krabičku. Šm.

248032   Pro sočiti Svazek: 2 Strana: 1177
Pro sočiti, il, en, ení (zastr.); prosočovati = prozraditi, verrathen. — koho. Ale sukně červená jej prosoči. Dal. 98. — koho komu. St. skl. — koho kde: před císařem. Pass. — na koho. Což naň prosočeno bylo. Kat. 85.

248033   Pro vždy Svazek: 7 Strana: 0519
Pro vždy, für allemal, für immerdar. Dch.

248034   Pro-ubrmaniti Svazek: 2 Strana: 1197
Pro-ubrmaniti, il, ěn, ění, durch das Schiedsrichteramt Schaden nehmen. Ros.

248035   2. Pro-uditi Svazek: 2 Strana: 1197
2. Pro-uditi, il, zen, ení, durchräuchern. — co. Maso drobet p. Ros.

248036   Pro-uhliti Svazek: 2 Strana: 1198
Pro-uhliti, il, en, ení, in Kohlen verwan- deln. — co: milíř.

248037   Pro-ukázání Svazek: 2 Strana: 1198
Pro-ukázání, n., die Bezeigung, Verwei- sung. Vz Proukázati.

248038   Pro-ukázaný Svazek: 2 Strana: 1198
Pro-ukázaný; -án, a, o, vz Prokázati.

248039   Pro-ukazatel Svazek: 2 Strana: 1198
Pro-ukazatel, e, m., der Vor-. Bezeiger.

248040   Pro-ukazatelka Svazek: 2 Strana: 1198
Pro-ukazatelka, y, proukazatelkyně, ě, f., die Vor-, Bezeigerin. Jg.

248041   Pro-ukázati Svazek: 2 Strana: 1198
Pro-ukázati, káži; proukazovati, stačí a dle V. a Br. lépe: prokázati. Vz Proká- zati. Vorweisen; darthun; erzeigen. — co: psaní. D. — co komu: česť, poslední službu. D. Ona se proukázala, jakou má hubu (= osvědčila se hubatou). Us. v Dobrušce. Vk. Ešče milá, ešče jednu proukaž mně lásku věrnú. Sš. P. 259. — se. A má lásko pro- ukaž se! Jak pak se mám proukázat a tebó si svět zavázat. Sš. P. 311. — se čím: měn- ným listem. Sych. P. se vděčným (dokázati). D.

248042   Pro-ukázka Svazek: 2 Strana: 1198
Pro-ukázka, y, f, vz Prokázka.

248043   Pro-undati Svazek: 2 Strana: 1198
Pro-undati = rozundati, zersplittern. — co: peníze. D.

248044   Pro-úročiti Svazek: 2 Strana: 1198
Pro-úročiti, vz Úročiti.

248045   Pro-utratiti Svazek: 2 Strana: 1198
Pro-utratiti, il, cen, ení; proutracovati, verschwenden. — co: statek. Us.

248046   Pro-uzlovatiti Svazek: 2 Strana: 1198
Pro-uzlovatiti, il, ěn, ění, durch u. durch knotig machen. Ros.

248047   Pro-užiti Svazek: 2 Strana: 1198
Pro-užiti, il, it, ití = protráviti, ver- zehren. — co z čeho. Co z těch peněz pro- užila . . . Us.

248048   Proalchimistovati co komu Svazek: 7 Strana: 0494
Proalchimistovati co komu. P-val mu dvě tůny zlata. Dač. I. 192.

248049   Proapatekařovati Svazek: 2 Strana: 1126
Proapatekařovati, durch die Apotheke- rei verlieren. — co. Ros.

248050   Proba Svazek: 2 Strana: 1126
Proba, vz Průba. Znamenání kolkem n. p-bou. J. tr.

248051   Probabilism-us Svazek: 2 Strana: 1126
Probabilism-us, u, m., lat. P. theore- tický, povrchní způsob pojednávání o vě- deckých úkolech a řešení jejich úloh, jenž na místě zřetele k důkladnosti založené na spolehlivých, veskrz dostačujících důvodech spokojuje se s pouhou pravděpodobností. Vz- S. N. Der theoretische P. d. i. die Methode, sich mit probablen (annehmbaren) Gründen für die Gewissheit zu begnügen ; er beruht auf dem Gedanken, dass die menschliche Er- kenntniss im besten Falle mit einem hohen Grade von Wahrscheinlichkeit sich zufrie- den stellen müsse. P. praktický a to ve smyslu širším v mravovědě jest soustava učící tomu, že, jsem-li maje jednati na roz- pacích, zda povinen jsem čili nic jistý úkon (mravný) vykonati aneb jej opominouti, úkonu však odložiti nemohu, smím se k ob- hájeni svobody rozhodnouti, že nejsem po- vinován jej vykonati, avšak jen tehdá, za- kládá-li se mínění svobodě nadržující na opravdovém a mocném důvodu nějakém a jde-li toliko o dovolenosť úkonu aneb opo- minuti jeho, ne však je-li činiti o užití pro- středku ku dosažení jistého cíle, za nímžto rozhodně a určitě mi jíti jest, der praktische P. im weitern Sinn in der Moraltheologie das System, wornach man im Falle der Un- entschiedenheit, ob eine Verpflichtung zu einer bestimmten Handlung o. Unterlassung bestehe o. nicht, sich zu Gunsten der Frei- heit für Annahme der NichtVerpflichtung ent- scheiden dürfe, wenn die zu Gunsten der Freiheit sprechende Ansicht sich auf einen ernsten, gewichtigen Grund stützt und es sich lediglich um die Erlaubtheit einer Hand- lung, nicht aber um die Anwendung eines Mittels zur Erreichung eines bestimmt zu verfolgenden Zieles handelt. P. tento prak- tický odporem stojí 1. tak zv. tutiorismu či mínění onomu, že vezdy, když se v úsudku, má-li se co státi čili nemá, kolísám a roz- pakuji, bezpečněji jest (pars tutior, tudíž i název tutiorismus) usouditi, že k tomu za- vázán jsem, a 2. tak zv. laxismu (soustavě rozvolněnosti), abych vždy místo dal svo- bodě a proto lišil závaznosti, nadržuje-li svobodě důvod nějaký byť i sebe slabší. Důvodem pak slabým a ne v pravdě prů- vodným slove onen, k němuž státi a jejž schváliti nemůže moudrý a svědomitý muž. — Soustava tato slove také: 1. probabilio- rismem, je-li pro svobodu více závažnějších důvodů a 2. aequiprobabilismem, pak-li jak svobodě tak i závaznosti stejně mocní na- kládají důvodové. (Sr. A. Müller theologia moralis. lib. I. §. 76-81. vyd. 2. z r. 1873.). Hý.

248052   Probabilita Svazek: 2 Strana: 1127
Probabilita, y, f., z lat., pravděpodob- nosť, die Wahrscheinlichkeit. vz S. N.

248053   Probabl Svazek: 2 Strana: 1127
Probabl, z fr. probable a to z lat. pro- babilis, průvodní, dokazatelný. Rk.

248054   Probádati Svazek: 2 Strana: 1127
Probádati, durchforschen. — co: histo- rické prameny. — P., vz Probůsti.

248055   Probádati Svazek: 2 Strana: 1137
Probádati, rathend fehlen. — co. Us.

248056   Probádati Svazek: 9 Strana: 0259
Probádati. Zdálo se, jakoby mělo p. se opět vše, co kdy bývalo na sporu = znova o to se hádati. Pal. Děj. V. 2. 428.

248057   Probádati co čím jak Svazek: 7 Strana: 0494
Probádati co čím jak. Praktickou stránku náboženství Štítný vlastním přemy- šlováním hlouběji, zřetelněji a prospěšněji p-dal. Mus. 1880. 469.

248058   Probanketovati Svazek: 2 Strana: 1127
Probanketovati, projísti, verschmausen. L.

248059   Probant Svazek: 7 Strana: 1370
Probant, u, m, = proviant. Snm. 1.518. Na str. 538. : profant.

248060   Probantovati Svazek: 2 Strana: 1127
Probantovati, durchsuchen, durchstöbern. — co komu: kapsy. Us. u Olom. Sd.

248061   Probarvený Svazek: 2 Strana: 1127
Probarvený papír, Naturpapier, n. Dch.

248062   Probarvený čím Svazek: 10 Strana: 0656
Probarvený čím. Mluva p-ná krkonoš- ským podřečím. Zvon VI. 95.

248063   Probatický Svazek: 7 Strana: 0494
Probatický. P. kázání (na zkoušku), Probepredigt. Pdl.

248064   Probatika Svazek: 2 Strana: 1127
Probatika, y, f., z lat., zkouška, kterou jistá potřebná schopnosť osvědčiti se má. Vz S. N.

248065   Probatoliti Svazek: 2 Strana: 1127
Probatoliti, il, en, ení, batole se ztráviti. Vz Batoliti se. — co: čásť svého věku. Puch.

248066   Probava Svazek: 7 Strana: 0494
Probava, y, f. = prodlení. Vz Probaviti. Šd.

248067   Probaviti Svazek: 2 Strana: 1127
Probaviti, il, en, ení, probavovati, zastr. = prodloužiti, verlängern, fristen. — co komu. Všecko mu p-vil. BO.

248068   Probaviti Svazek: 7 Strana: 0494
Probaviti, dirigere, říditi. (Hospodin) všecky jeho činy p-vil. Gen. 1. b. (Mus. 1890. 453.).

248069   Probdělý Svazek: 2 Strana: 1127
Probdělý, durchwacht. P. noc. Hdk. C. 50.

248070   Probděný Svazek: 2 Strana: 1127
Probděný; -en, a, o, durchwacht. P. noc. Jg. — čím : bolestí.

248071   Probděti Svazek: 2 Strana: 1127
Probděti, probdíti, bdím, ě1, bděn, ění, durchwachen. — co kde.. Probděl celé noci pod šerem bledé noci. Č. — co jak proč. Byl on probděl s duší vřelou na skoumání noc již celou. Sš. Bs. 89. — co čím: noc bolestí.

248072   Probečeti Svazek: 2 Strana: 1127
Probečeti, el, en, ení, durchblöken. — co: jehně, dítě celou noc p-čelo. Us.

248073   Proběda Svazek: 7 Strana: 0494
Proběda. Ženička křičí: Běda, p.! Sš. P. 648.

248074   Probednouti Svazek: 7 Strana: 0494
Probednouti = probuditi se. Mor. Knrz.

248075   Probědovati Svazek: 2 Strana: 1127
Probědovati, durchjammern. — co: celé dni. Us. — Gníd.

248076   Proběh Svazek: 2 Strana: 1127
Proběh, u, m. P-hy, pl., Streifereien, f. Dch. — P. = průběh. Vz Průběh.

248077   Proběhlec Svazek: 2 Strana: 1127
Proběhlec, hlce, m., proběhlý člověk, ein bewanderter, welterfahrener Mensch. Jg.

248078   Proběhlosť Svazek: 2 Strana: 1127
Proběhlosť, i, f., proběhnutí, die Ver- flossenheit. P. času.

248079   Proběhlý Svazek: 2 Strana: 1127
Proběhlý, který proběhl, vergangen, ver- flossen. P. čas. D. P. činže, verfallen. Us. Dch. — P., zkušený, erfahren. — v čem: v ře- mesle. Boč. Muž u mnohých věcech p. BO. — Sal.

248080   Proběhlý kudy Svazek: 10 Strana: 0308
Proběhlý kudy. Mrak po nebi p-hlý. Hall. 183.

248081   Proběhlý v čem Svazek: 7 Strana: 0494
Proběhlý v čem. Mus. 1880. 440., Výb. II. 783.

248082   Proběhnouti Svazek: 2 Strana: 1127
Proběhnouti, hnul a hl, utí; probíhati, proběhati, probíhávati = skrz něco běžeti, proniknouti, proraziti, projíti, durchlaufen, durchgehen, V.; p. se = unaviti se, též i během se posilniti, sich auslaufen, Bewe- gung machen. Jg. Vz Pro. — abs. Čas, rok, hodina probíhá; rána neproběhla (neprora- zila). Jg. Ještě několik dní proběhne. Us. — co: školu, knihy. Us. Zrak krajinu probíhá. Mráz ho probíhá. Dch., Hank. — kudy: skrze oheň. Ros. — co jak. Potok mno- hými oklikami krajiny probíhá. Berg. Potok tuto krajinu proudem probíhá. Dch. — kde s čím. Mezi tím s tím proběhnouti, unter- laufen. I). — v čem jak. Chceš-li v knihách těchto bez všeho úrazu probíhati. Proch. Jednak musí (církev) v pozemství probíhati dráhu svou. Sš. Sk. 32. — se. To jsem se proběhl. Proběhni se trochu. Us. — se s čím. Ten se s tou posélkou proběhl! Sych.

248083   Proběhnouti co Svazek: 7 Strana: 0494
Proběhnouti co. P-hly oudy bázeň i stud. Osv. — čeho (neurčitou měrou). Ten toho už p-hl (zkusil)! Us. — kudy. Těleso p-hlo drahou AB. Trnutí po těle mu pro- bíhá. Vlč. Celá první řada probíhá vyzdvi- ženýma oněch dvou rukama. Sš. P. 732. — co čím: moře zrakem. Osv. — co jak. Skot v svých zvučných zvonců smíchu veselém probíhá stráně. Vrch.

248084   Proběhnutí Svazek: 2 Strana: 1127
Proběhnutí, n., das Durchlaufen. P. času, der Verlauf. D.

248085   Proběhnutý Svazek: 7 Strana: 0494
Proběhnutý. Prostor stejnoměrnou rych- lostí p-tý. Stč.

248086   Proběl Svazek: 2 Strana: 1127
Proběl, u, m., místo či prostor mezi slovy, řádky a sloupci se přejímajícími, užitím při tisku prostrček či přeložek povstalý a tudy bílý, der beim Buchdrucke durch die An- wendung der Spatien entstandene unbe- druckte, daher weisse Zwischenraum zwi- schen zwei auf einander folgenden Worten, Zeilen u. Kolumnen. P-ly jsou umu přista- vadla. Sš. Bs. 181.

248087   Probělalý Svazek: 2 Strana: 1127
Probělalý, hie und da weiss. P. vlas. Kos. Ol. I. 161., Ros.

248088   Probělávati se Svazek: 7 Strana: 0494
Probělávati se, weiss durchschimmern. — kde: v lese. Čch.

248089   Probělávati se kde Svazek: 10 Strana: 0308
Probělávati se kde. Klášter za hradbou se p-val. Zl. Pr. XXI. 200.

248090   Probělavý Svazek: 7 Strana: 0494
Probělavý, weisslich. Šm.

248091   Probělený Svazek: 7 Strana: 0494
Probělený. Neseme Mařenu p-nú. Sš. P. 770.

248092   Probělený Svazek: 9 Strana: 0259
Probělený cukr. Ott. XIV. 21.

248093   Probělený Svazek: 10 Strana: 0308
Probělený čím. Zahrada p-ná sněhovým (bílým) květem. Tbz. III. 2. 19.

248094   Proběleti Svazek: 2 Strana: 1127
Proběleti, el, ení, probělívati, hie u. da weiss werden. V.

248095   Proběliti Svazek: 7 Strana: 0494
Proběliti, hie und da weiss machen.

248096   Probenditi Svazek: 2 Strana: 1127
Probenditi, il, děn, ění = promrhati, vergeuden. — co s kým. Us.

248097   Proběrač Svazek: 2 Strana: 1127
Proběrač, der Klauber, Leser.

248098   Proběračka Svazek: 2 Strana: 1127
Proběračka, y, f., Klauberin, Leserin, f.

248099   Probéř Svazek: 2 Strana: 1127
Probéř, e, m., vz Průbéř.

248100   Probesedovati Svazek: 2 Strana: 1127
Probesedovati, durch-, verschmaussen. Jg. — co.

248101   Probice Svazek: 2 Strana: 1127
Probice, Probitz, ves u Fryšavy v Miku- lovsku na Mor. PL.

248102   Probicka Svazek: 9 Strana: 0259
Probicka, trať. Pck. Hol. 70

248103   Probide Svazek: 2 Strana: 1127
Probide! = probůh! Us. u Olom. Sd. *

248104   Probidova Svazek: 9 Strana: 0259
Probidova. ?., co's to udělal! Císař. Mtc. 1900. 145. Sr. Probide v II. 1127.

248105   Probierer Svazek: 7 Strana: 1370
Probierer, a, m., z něm. Arch. X. 289.

248106   Probíhaná Svazek: 7 Strana: 0494
Probíhaná, é, f., hra v míč. Nrd.

248107   Probíhaný čím Svazek: 7 Strana: 0494
Probíhaný čím. Dráha koňmi p-ná. Lpř.

248108   Probíhati Svazek: 2 Strana: 1127
Probíhati, vz Proběhnouti.

248109   Probíjačka Svazek: 2 Strana: 1127
Probíjačka, y, f., probíják, u, m. = probíječka.

248110   Probíják Svazek: 7 Strana: 0494
Probíják, slov. preboj, slez. dorník, hřeb, jímž díry se probíjejí. Us. Šd.

248111   Probíjecí Svazek: 7 Strana: 0495
Probíjecí kladivo. Us.

248112   Probíječka Svazek: 2 Strana: 1127
Probíječka, y, f., das Locheisen. Šp. P. u vorů. Klády ve vorech spojeny jsou p-kami. Us. Hk.

248113   Probíječka Svazek: 7 Strana: 0495
Probíječka u voru, stonek, vořina, ston, tyčka, na kterou se navlékají děrovaná dřeva ve vor, das Bind-, Durchschlagholz. Špd., Sl. les.

248114   Probíjedlo Svazek: 7 Strana: 0495
Probíjedlo, a, n. = probíječka. Vz Prů- boj. Včř. Z. II. 33.

248115   Probíjeni Svazek: 7 Strana: 0495
Probíjeni, n., das Vergeuden. Pusté p. snadno nabytého bohatství. Osv. I. 156.

248116   Probíliti Svazek: 2 Strana: 1127
Probíliti, il, en, ení, etwas durchweissen — co. Ros.

248117   Probírací, proběrací Svazek: 2 Strana: 1127
Probírací, proběrací, ausklaubend. P. hospodářství lesní slove, když každý rok potřebné kmeny z celého lesa vybíráme a porážíme, die Femelwirthschaft. Um. les.

248118   Probírač, proběrač Svazek: 2 Strana: 1127
Probírač, proběrač, e, m., der Klauber. P. vlny, der Wollleser. Rohu.

248119   Probíračka, proběračka Svazek: 2 Strana: 1127
Probíračka, proběračka, y, f, děvče vlnu probírající, čistící. Us. u soukeníků. Nvk

248120   Probírání Svazek: 7 Strana: 0495
Probírání. Věcné p.; P. otázky, látky, Us. Dch., dřeva v lese. Us.

248121   Probíraný Svazek: 7 Strana: 0495
Probíraný. P. otázka, ventilirte Frage. Dch.

248122   Probíratelný Svazek: 7 Strana: 0495
Probíratelný, durchprüfbar. Látka me- thodami vědeckými p-ná. Dk. Aesth. 489.

248123   Probírati Svazek: 2 Strana: 1127
Probírati, vz Probrati.

248124   Probíravý Svazek: 2 Strana: 1127
Probíravý, erörternd. Dch.

248125   Probiti Svazek: 2 Strana: 1127
Probiti, biji, bij, bije (íc), il, it, ití; pro bíjeti, el, en, ení = na skrze bíti, proraziti, durchschlagen, durchstechen, durchnageln, vergeuden; se = protlouci se, proniknouti, sich durchschlagen. Jg. — co: železo (pro- raziti), peníze, statek, jmění (promarniti). Us. Pověz pravdu, probíjíť hlavu. Na Slov. — co, koho čím: prkno hřebíkem, Us., koho mečem, L., kolem. V. — co komu. Tato slova srdce mi probila. L. — se kudy: skrze vojsko, Br., V., skrze meče. Kom. — se kudy kam: probil se stropem na loub. Hlas. Těžce probil se skrze hory k čistině. Plk. — co kdy. Probije svůj statek v mládí a v stáří bude tříti bídu. Us. — s adv. Rozkošně své jmění p. Dch.

248126   Probiti koho Svazek: 7 Strana: 0495
Probiti koho. Sama se p-la (mečem). Sš. P. 186. — co komu. Nechoď tam, pro- bijú ti hlavu. Sš. P. 372. — co čím. Ruce hřebími p-bichu. Hr. ruk. 355. — kde. Dal pro nás své tělo, na kříži p. Sš. P. 51. Slzy v tvrdém kamení jamky probíjajú. Mor. Hrb.; Sš. P. 585.

248127   Probitie Svazek: 2 Strana: 1127
Probitie = probití, proražení. Jako mrť nemóže kotem mieti p. u moři. Kat. 2800.

248128   Probitie Svazek: 7 Strana: 0495
Probitie. Dle Gb. má býti probytie. Vz Probytí.

248129   Probitný Svazek: 7 Strana: 0495
Probitný, durchschlagbar, -brechbar. P. hradba. Šf. Strž. I. 568.

248130   Probitý Svazek: 2 Strana: 1127
Probitý; probit, a, o, durchgeschlagen. — čím: hřebem. Jel,

248131   Probitý Svazek: 7 Strana: 0495
Probitý. P. ruce. Modl. 169. b.

248132   Probitý. Ty Svazek: 10 Strana: 0308
Probitý. Ty p. dítě (zlořečené, nešťastné)! Hruš. 158.

248133   Probizny Svazek: 7 Strana: 0495
Probizny, pl., f. = pole u Něm. Prus na Mor. BPr.

248134   Problafnouti něco Svazek: 7 Strana: 0495
Problafnouti něco = probleknouti. Us. Rgl.

248135   Problániti Svazek: 2 Strana: 1128
Problániti, il, ěn, ení = prosekati, pro- planiti, durch-, ausholzen. — co: les. Ros.

248136   Problázniti Svazek: 2 Strana: 1128
Problázniti, il, ěn, ění, problazňovati = promrhati, vernarren. — co: své peníze. D. -- P., problouditi. — P., někdy blázniti, zu- weilen närrisch thun.

248137   Probledělý Svazek: 2 Strana: 1128
Probledělý, blässlich. Plk.

248138   Probledlý Svazek: 7 Strana: 0495
Probledlý = probledělý. Šbr., Hlk.

248139   Problednouti komu Svazek: 10 Strana: 0308
Problednouti komu. Líčka jí probledala. Tbz. XVI. 306.

248140   Probleknouti Svazek: 2 Strana: 1128
Probleknouti, probleptnouti, ?roblebt- nouti, tnul a tl, ut, utí; problektati, pro- bleptati = proklábositi, proplesknouti, aus- schwatzen, ausplaudern. — se, sich ver- schwatzen. D. — co. On to problekl. Ros., D., Lom.

248141   Probleknouti Svazek: 9 Strana: 0259
Probleknouti. Něco na sebe p-kli. Dač. I. 243.

248142   Problem Svazek: 2 Strana: 1128
Problem, u. m., správněji problema, ata, n., z řec., záhada, úloha, das Problem, der Zweifel, die Streitfrage, Aufgabe.

248143   Problem Svazek: 7 Strana: 0495
Problem tří těles. Stč. Zem. 245., SP. II. 53.

248144   Problematický Svazek: 2 Strana: 1128
Problematický, záhadný, nerozhodnutý, pochybný, možný, problematisch, unentschie- den, zweifelhaft, möglich Rk. Vz S. N.

248145   Probleptaný Svazek: 10 Strana: 0308
Probleptaný = proleptaný, Vz Bleptati, Leptati a násl. Probleptati.

248146   Probleptati Svazek: 10 Strana: 0308
Probleptati, probleptnouti co: ausschwa- tzen. — P. = proleptati (vz předcház. Pro- bleptaný), zerbohren, zerfressen. Košťál od červů probleptaný. Jir. V. Mýto.

248147   Probleptnouti něco Svazek: 7 Strana: 0495
Probleptnouti něco, ausplaudern. Us. Rk.

248148   Problesk Svazek: 2 Strana: 1128
Problesk, u, m., ein durchstrahlender Glanz. Rk.

248149   Problesklý Svazek: 2 Strana: 1128
Problesklý, zum Vorschein gekommen. — kdy. Evangelium ve starém zákoně ?-1?. Sš. I. 111.

248150   Problesknouti Svazek: 2 Strana: 1128
Problesknouti, ul a kl, utí; probleskovati, probliskovati problštiti (zastr.), durchblitzen. — komu. Poledni bleskot problští sě tobě s večera. BO. (Job. 11.). — kudy. Skrze páru kometovou hvězdy probleskují. Krok. ..... kde. Ve slávě probleskuje a obráží se povaha vniterná. Sš. J. 22. — odkud (pro koho). Jednak probleskuje z prostoty té ta vroucná radosť. Sš. L. 31. Ale přece jasně probleskovala ze slov jeho jistá po- těcha pro apoštoly (= apoštolům). Sš. J. 255. — se, prosvítiti se, licht, hell werden; vyskytnouti se, na jevo přijíti, zum Vor- schein kommen.

248151   Problesknouti kde. Pod Svazek: 7 Strana: 0495
Problesknouti kde. Pod zelenou travou p-kuje voda. Osv. Vnuknutí, jež mu p-sklo v mysli. Šml. — čím. Řeka p-vala rozlitým stříbrem své hladiny. Jrsk. — kudy. Tma, jížto nepro-vala jediná hvězdička. Osv. Bílé stěny p-kují kyprou zelení. Mkr. — odkud. S nebes výsosti luna p-skuje. Bendl. I. 54.

248152   Probleštiti čím Svazek: 9 Strana: 0259
Probleštiti čím. Vochutnav meč i p-štil jím a zahnal (ďábla). 1507. Mus. fil. 1897. 140. Vz Problesknouti.

248153   Problouditi Svazek: 2 Strana: 1128
Problouditi, fehlen, irren. Abych nep-dil. Us. Kid. ván.

248154   Problouzniti co s kým Svazek: 7 Strana: 0495
Problouzniti co s kým. My mnohou noc jsme spolu p-li. Kyt. 1876. 56. Vz Blouz- niti.

248155   Probluz Svazek: 2 Strana: 1128
Probluz, ves u Král. Hradce. PL., Tf. 287.

248156   Probluz Svazek: 7 Strana: 0495
Probluz od Probluda. Pal. Rdh. I. 132.

248157   Probočený Svazek: 2 Strana: 1128
Probočený; -en, a, o, bauchig. P. klenutí. Schön, exc.

248158   Probočiti Svazek: 2 Strana: 1128
Probočiti, il, en, ení, vz Bočiti.

248159   Probodaný Svazek: 7 Strana: 0495
Probodaný; -án, a, o, durchstochen. Lpř., Osv. — čím: trním. Vrch.

248160   Probodavý Svazek: 2 Strana: 1128
Probodavý; -án, a, o, durchbohend. Us. Vz Probůsti.

248161   Probodení Svazek: 2 Strana: 1128
Probodení, n., probodnutí, die Durch-, Erstechung, Anspiessung. Poňadž neuzřím p. hřebového (clavorum). ZN.

248162   Probodník Svazek: 2 Strana: 1128
Probodník, u, m., nástroj kovářský kla- dívku podobný, jímž dírky do železa se probodují byvše dříve náražníkem naraženy, der Spitzhammer (?). Č.

248163   Probodnouti Svazek: 2 Strana: 1128
Probodnouti, vz Probůsti.

248164   Probodnouti Svazek: 2 Strana: 1140
Probodnouti, dnul a dl, ut, utí, prohádati = hádaje ztratiti, im Räthen irren, verlieren. -- co: dva zlaté. Us.

248165   Probodnutí Svazek: 7 Strana: 0495
Probodnutí, n., das Durchstechen.

248166   Probodnutý Svazek: 7 Strana: 0495
Probodnutý, durchstochen. Plody lišej- níku o jemně p-tém ústí. Nk. J.

248167   Probodný, probodavý Svazek: 2 Strana: 1128
Probodný, probodavý, durchbohrend. Srn.

248168   Proboha Svazek: 2 Strana: 1128
Proboha! na Slov. Preboha! vz Probůh.

248169   Proboj Svazek: 2 Strana: 1128
Proboj, e, m., vz Průboj

248170   Próboj Svazek: 9 Strana: 0259
Próboj, e, m. = probití, zájem ? k??ě. Který kůň má p. u nohy, tomu jej prořež horkým železem. Maš. ruk. 291b.

248171   Probojník Svazek: 7 Strana: 0495
Probojník, u, m. = probíječka. Trapl.

248172   Probojník Svazek: 9 Strana: 0259
Probojník, u, m., náčiní kovářské. 1490. Arch. XVI. 347.

248173   Probojovati Svazek: 2 Strana: 1128
Probojovati, durch den Krieg verlieren. Kos. — čím.

248174   Probolení Svazek: 2 Strana: 1140
Probolení, n., das Scheren.

248175   Proboření Svazek: 2 Strana: 1128
Proboření, n., der Durchbruch. Cesta ku p., grundlos. Dch.

248176   Probořenina Svazek: 2 Strana: 1128
Probořenina, y, f., der Durchbruch, die Ruine. Br.

248177   Probořiti Svazek: 2 Strana: 1128
Probořiti, il, en, ení; probořovati, pro- bourati, probourávati , durchbrechen, ein- reissen. — co: zeď, hradbu, stěnu. Us. Ro- jovníkova voda zástavu ženskou probořuje (= propravuje, projímá). O rozl. vody. - se. Postel se probořila. — se s kým. Pro- bořila se s ním podlaha. Ros. — se kudy: skrze podlahu. Ros. — se kam: do sněhu. D.

248178   Probořiti se kam Svazek: 7 Strana: 0495
Probořiti se kam. Město náhle do země se p-lo. Osv. — se komu. Komu se p-ří hrob, byl lakomec. Mus. 1853. 481.

248179   Probostfa Svazek: 9 Strana: 0259
Probostfa, probostfé, probostinka, probost- finké = pro božstvo, pro bůh. ?., to je pěkny. Císař. Mtc, 1900. 145. Sr. násl.

248180   Probostfinkové Svazek: 9 Strana: 0259
Probostfinkové = pro božstva, pro boha. Vz Probostfa. Císař. Mtc. 1899. 227.

248181   Probosti Svazek: 2 Strana: 1128
Probosti, zastr., vz Probůsti.

248182   Probostvo Svazek: 8 Strana: 0322
Probostvo, nebo probestev! = pro Boha! Přer. Brt. D. II. 374.

248183   Probošt Svazek: 2 Strana: 1128
Probošt, a, m., z lat. praepositus, der Vorgesetzte. V. Přijedechu proboštové synóv israelských. BO. — P., představený konviktu. Pam. arch. 1873. 804. — P., první hodno- stář při metropolitních a někdy i katedral- ních kapitolách. — P., první hodnostář při některých kollegiatních kostelích a kapitolách. — P., představený několika duchovních při některém znamenitějším kostele n. ve větším okrese žijících. Vz S. N. — P. kaply krá- lovské. V. — U p-šta peníze kladl. Půh. I. 265. Rád to učiním Antošte, z mokrého pole probošte! Dh. 148.

248184   Probošt Svazek: 7 Strana: 1370
Probošt. Jak p. si odfukuje. Holč. I. 33.

248185   Probošt Svazek: 8 Strana: 0322
Probošt = představený professorů univer- sitních, kollegiatů. Vz Mtc. 1895. 13.

248186   Probošt Svazek: 9 Strana: 0259
Probošt = opatrovník, direktor kolleje pro- fessorské. Vz Wtr. Živ. vys. šk. 42.

248187   Probošt Svazek: 10 Strana: 0309
Probošt. Má se dobře jako p. Us. Rgl.

248188   Probošter Svazek: 2 Strana: 1128
Probošter, a, m., bei den Literatenge- sellschaften der Ordner des Chores. Vz Gl. 276.

248189   Proboštov Svazek: 2 Strana: 1128
Proboštov, a, m., Proboscht, ves u Lito- měřic. — P., les. Vz Tk. III. 112. — P., Probstau, ves u Teplice. PL.

248190   Proboštovati Svazek: 8 Strana: 0322
Proboštovati. Sdl. Louň. 7.

248191   Proboštovati Svazek: 9 Strana: 0259
Proboštovati. Wtr. Živ. vys. Šk. 136., 164.

248192   Proboštský Svazek: 2 Strana: 1128
Proboštský, Probst-.

248193   Proboštství Svazek: 2 Strana: 1128
Proboštství, n., die Probstei. O p. praž ském vz Tk. II. 546., III. 657.

248194   Proboštura Svazek: 8 Strana: 0322
Proboštura, y, f. = proboštstvi. Wtr. St. Pr. 48.

248195   Proboštura Svazek: 9 Strana: 0259
Proboštura, y, f. = úřad probošta. Wtr. Živ. vys. šk. 43.

248196   Proboštův Svazek: 2 Strana: 1128
Proboštův, ova, ovo, dem Probst ge hörig. Půh. II. 232.

248197   Probouchati Svazek: 2 Strana: 1128
Probouchati, verpuffen (marné, vz Pro). Mnoho prachu p. Dch.

248198   Probourati Svazek: 2 Strana: 1128
Probourati, durchs Einreissen ein Loch machen. Ros. Vz Probořiti.

248199   Probouřiti Svazek: 7 Strana: 1370
Probouřiti život. Vrch. F. II. 289.

248200   Probouzení Svazek: 7 Strana: 0495
Probouzení, n., der Weckruf. Dch.

248201   Probouzeti Svazek: 2 Strana: 1128
Probouzeti, vz Probuditi.

248202   Probovati Svazek: 8 Strana: 0322
Probovati. Kdo probuje, nebanuje. Phľd. 1895. 188.

248203   Probrachy-s Svazek: 2 Strana: 1128
Probrachy-s, ea, m.: u-----------, ku př.: křivopřísežník.

248204   Probrakovati Svazek: 2 Strana: 1128
Probrakovati = probrati, aus-, durch klauben. — co: ovce. Ros.

248205   Probrání Svazek: 2 Strana: 1128
Probrání, probírání, n., vz Probrati.

248206   Probraný Svazek: 2 Strana: 1128
Probraný; -án, a, o, vz Probrati. P. věc. záležitosť. Us.

248207   Probratelný Svazek: 7 Strana: 0495
Probratelný, durchnehmbar, auswählbar atd. Vz Probrati. Dch.

248208   Probrati Svazek: 2 Strana: 1128
Probrati, beru, ber, bera (ouc), bral, án. ání: probírati, probírávati — vybrati, aus- klauben, auswählen; porozdílně bráti, nach und nach nehmen; bráním díru udělati, durchlöchern; p. se = někam proniknouti, prodrati se, sich durcharbeiten, durchdrin- gen, durchkriechen, sich aufraffen. Jg. — co: ovoce, víno, Ros., spis, rukopis, struny (in die Saiten greifen), listy, in dem Buche blättern, otázku, ventilliren, věc, eingehend erwägen, erörtern, knihu, durchblättern. Dch. P. vlnu (smetí z ní vybírati), ježky, Distel- körner, vši (ostny' z bodlákovitých rostlin), chrunty. Us. u soukeníku. Nvk. Voda pro- brala hráz (vyhloubila). Ros. — čeho: vína (porozdílně bráti). Ros. — se kudy. Kdo- koli mluvnicí tou se probral. Kos. Množstvím lidu se probral. Zlob. Životem bídně se pro- bírati. Šm. Voda skrze hráz se probrala. Us. — se kam: voda v štěrbiny hlíny se probrala. Hlas. — se. On se tam přece pro- bral (prodral). Ros. Probírá se (jasní se). Us. — se z čeho: ze sna, Leg., Br., z dří- moty, z lenivostí, Jg., z omráčení. Kom. Jako z těžkého sna probrav se. BO. P. se z vi- dění. Pass. 109. — Lom., Kram, — se komu. Probral se mi trochu zrak (počal jsem vi- děti). Kom. Probral se mi zrak (protřel). Dch. — se k čemu. Probírá se k času (jasni se). Ros. P. se k světlu rozumu. Kram. — co jak: důkladně. Dch. — se kudy kam : lesem k zámku, gelangen. — se (odkud) kde. Voda probírá se ze země na tom místě. Put. sv. 65. V knize se p. Dch. P. se ve strunách. Us. Co malým tiskem vyzNačeno, budiž probíráno ve třídách vyš- ších. Bž. — co čím: radou, clurchberathen. Dch.

248209   Probrati se kudy Svazek: 8 Strana: 0322
Probrati se kudy. Modro nebes probírá se mraky. Quis. Třš. 54.

248210   Probrati se z čeho (k čemu Svazek: 7 Strana: 0495
Probrati se z čeho (k čemu): ze spánku, Hrts., z duševní mrákoty, Tf., z proudu pocitů, Šml., ze svého omámení. Sá. Trvalo několik dní, nežli se z té rány probral. Jrsk. Na mžik dívka k síle životné probrala se z mdloby. Čch. Bs. 73. — co jak: hovorem, poradou, Dch., soustavně. Dch. — kde: dějepis ve škole. Us. P. se v knihách. Mus. Růženec mezi prsty pro- bírati. Sá. Levicí lehko v klávesích se pro- bírala. Šml.

248211   Probrázditi Svazek: 2 Strana: 1129
Probrázditi, il, ěn, ění; probrázdkati, durchfurchen. — co: pole. Ros.

248212   Probrázdkaný Svazek: 2 Strana: 1129
Probrázdkaný, gerinnelt. P. řápek.

248213   Probreptati Svazek: 2 Strana: 1129
Probreptati, herausplaudern. — co. Ani slova nemohl p. Ros.

248214   Probrkati se Svazek: 2 Strana: 1129
Probrkati se, sich durcharbeiten. — se kudy. Nástinem grammatiky jak tak se p. Kos. Ol. I. 68.

248215   Probrodiť se kam kudy Svazek: 10 Strana: 0309
Probrodiť se kam kudy: na tržiště krví francouzskou. Slád. Jan 21.

248216   Probroditi Svazek: 2 Strana: 1129
Probroditi, il, děn, ění a zen, ení; pro- brádéti, ěl, ěn, ění, durchschwemmen; se, durchwaten. Jg. — koho : koně. Us. — se čím: semotam se pískem sypkým probrá- děla. Č.

248217   Probrouliti se Svazek: 2 Strana: 1129
Probrouliti se, il, ení; probrulovati se = oči otevříti (s příhanou), die Augen auf- sperren. — Nežli se proboulí = nežli z-rána oči otevře. Us.

248218   Probrousiti Svazek: 2 Strana: 1129
Probrousiti, il, šen, ení; probrušovati = vybrousiti, schärfen, durchschärfen. — co: století. Kos. Ol. I. 21. — si co čím : rozum čtením knih. Kram.

248219   Probroušený Svazek: 2 Strana: 1129
Probroušený; probroušen, a, o, geschärft. — čím. Člověk světem probroušený, ein Weltmann. Šm.

248220   Probroušený Svazek: 7 Strana: 0495
Probroušený rozum. Pal. Rdh. I. 247.

248221   Probrtiti Svazek: 2 Strana: 1129
Probrtiti, il. cen, ení; brt učiniti, durch- bohren. Ros. — co čím.

248222   Probřesknouti Svazek: 10 Strana: 0309
Probřesknouti. Živosť tato v život sku- tečný probřeskla. Zr. Strast. 246.

248223   Probřinkati Svazek: 2 Strana: 1129
Probřinkati, probřinkávati = břinkaje ztratiti, durchklingeln. — co : peníze. Ros.

248224   Probříslo Svazek: 2 Strana: 1129
Probříslo, vz Povříslo.

248225   Probříslo Svazek: 7 Strana: 0495
Probříslo. Cf. Mkl. Etym. 386. a.

248226   Probřísti Svazek: 2 Strana: 1129
Probřísti, bředu, durchwaten. Vz Břísti. — co: řeku.

248227   Probřísti kudy Svazek: 7 Strana: 0495
Probřísti kudy: potokem. —kam: na druhý břeh. Us. Pdl.

248228   Probublati Svazek: 2 Strana: 1129
Probublati, heraus brummen. — co. Ros.

248229   Probubnovati co Svazek: 2 Strana: 1129
Probubnovati co: buben (bubnováním roztrhati, durchtrommeln). — čím: paličkou.

248230   Probudilosť Svazek: 7 Strana: 0495
Probudilosť, i, f., die Aufgewecktheit. Mus. 1880. 277.

248231   Probudilý Svazek: 2 Strana: 1129
Probudilý, munter. Rohn.

248232   Probuditelnosť Svazek: 2 Strana: 1129
Probuditelnosť, i, f., die Erweckbarkeit. Jg.

248233   Probuditelný Svazek: 2 Strana: 1129
Probuditelný, erweckbar, erwecklich. Us.

248234   Probuditi Svazek: 2 Strana: 1129
Probuditi, buď, budě (íc), il, zen, ení; probouzeti, (ou stupňováno z u. Gb. Hl. 140.), el, en, ení; probuzovati = ze sna vyburco- vati, aufwecken ; ponoukati, nabádati, auf- muntern, wecken. Jg. — co, koho, se: víru, Pešín,, mysl, paměť něčí. V. Že nový život se probuditi má. Sš. Sk. 18. — koho, se z čeho. Jdu, abych ze sna p-dil jej (La- zara). Sš. J. 183. Probuďte se ze sna. Er. P. 473., V. P. někoho ze spaní. Er. P. 224., Sych., V. — co, koho k čemu: k životu pobožnému, Eus., k pokání, Br., k činění. Kom. Prorok k chvále boží církev probu- dil. Br. — čím k čemu: něčím někoho k vděčnosti. Br. — čeho. Lidu judského probuzuje. Plk. Církev k chválení Boha všech probudivši. Br. — kdy. V tu hodinu jsem se probudil. Jg. Za noc dvakrát jsem se probudil. Ros. P. se před východem slunce. Ml. — koho, se čím: hlukem. D. Hrůzou jsem se p-dil. Pref. 424.

248235   Probuditi Svazek: 8 Strana: 0322
Probuditi. Co by mu povala nad hlavou horela, neprobudí sa. Slov. Nov. Př. 607.

248236   Probuditi koho, se z čeho (več Svazek: 7 Strana: 0495
Probuditi koho, se z čeho (več). Chodí trubač po dědině, milého mi ze sna probudzuje; P-la modré oči ze spaní. Sš. P. 238., 397. Tisíc růží z poupátek se v ži- vot probouzelo. Kyt. — k čemu. K novému životu se p. Us. Nebe, země, dílo tvé, k lásce probuzuje srdce mé. Sš. P. 66. — co komu: mysl. Lpř. — kdy. S bílým dnem se p. Vlč. V pološeru dne se p. Us. — kde. P. v lidu vědomí národní, Us., ducha vlasteneckého. Mus. Venku den se p-zel. Sá. Pýcha a hněv v ní p-ly sílu. Vrch. — se jak. Láska ještě prudčeji se p-la. Osv.

248237   Probudný Svazek: 2 Strana: 1129
Probudný, snadný probuditi, leicht zu wecken, weckbar. Neprobudné jest spanie vaše (v hrobě). Ms.

248238   Probudu Svazek: 2 Strana: 1129
Probudu, vz Probyti.

248239   Probůh Svazek: 2 Strana: 1129
Probůh = pro Bůh, starý akkusativ m.: pro Boha, který se v tomto slově a v na kůň atd. ndržel. Ale probůh! co potom V Sych. Probůh chudým dávati (darmo). Jg Vz Mezislovce.

248240   Probuchnouti Svazek: 7 Strana: 0495
Probuchnouti, hervorplatzen. P. v náhlý smích. Dk.

248241   Probůj Svazek: 2 Strana: 1129
Probůj, oje, m., proboj, klín, der Keil. Reš.

248242   Probújať co Svazek: 10 Strana: 0309
Probújať co = prohýřiti. Val. Čes. I. XIII. 77.

248243   Probůjník Svazek: 2 Strana: 1129
Probůjník, u, m., der Stämpfel. Puchm.

248244   Probumbati Svazek: 2 Strana: 1129
Probumbati, vertrinken. —- co kde. Celé jmění v hospodě probumbal.

248245   Proburáceti co čím Svazek: 10 Strana: 0309
Proburáceti co čím: hory jízdou. Kká. Sion. II. 184. Vz Buráceti.

248246   Probůsti Svazek: 2 Strana: 1129
Probůsti (zastr. probosti), bodu, bodl, den, dení; probodnouti, ul, ut, utí; probo- dati, probodávati, probádávati, probádati, probodovati = veskrz bodnouti, proraziti, prohnati, propíchnouti, proklati, durchste- chen, durchbohren, niederstossen, niederste- chen, erstechen. V. — koho, se čím: kor- dem. Ros., tulichem. V., dýkou, Šm., pěti ranami. Jel. — co komu čím: břicho. Us. Uši si probodají. Ler. — proč: z platu, ze msty. — kde: v radnici, na ulici.

248247   Probůsti se nač Svazek: 9 Strana: 0259
Probůsti se nač. Spadl a na meč se probodl. Ezop. 356.

248248   Probušník Svazek: 2 Strana: 1129
Probušník,. u, m., die Schlagmaschine. Bavlnu p-ky nakypřiti. Světoz.

248249   Probuzenec Svazek: 7 Strana: 0495
Probuzenec, nce, m., der Erwachte. Dch.

248250   Probuzení Svazek: 2 Strana: 1129
Probuzení, n., das Auf-, Erwecken, die Erweckung, Aufmunterung. Br. To k p. a k pilnosti sloužiti má. Br. P. mysli. Jel.

248251   Probuzeníčko Svazek: 2 Strana: 1129
Probuzeníčko, a, n., eine kleine Auf- munterung.

248252   Probuzenosť Svazek: 2 Strana: 1129
Probuzenosť, i, f., das Aufgewecktsein. Někoho v p-sti udržovati, wach halten. Dch.

248253   Probuzenský Svazek: 9 Strana: 0459
Probuzenský. P. historik (z doby našeho probuzeni). Vlč. Lit. II. 172.

248254   Probuzenský Svazek: 10 Strana: 0309
Probuzenský. Naše doba p-ská (ve které jsme se probudili, vzkřísili k novému životu). Mus. 1903. 1.

248255   Probuzený Svazek: 2 Strana: 1129
Probuzený, aufgeweckt. P. mysl. Vz Pro- buditi.

248256   Probuzování Svazek: 2 Strana: 1129
Probuzování, n., die Weckung, Aufmun- terung. Kom.

248257   Probuzovaný Svazek: 2 Strana: 1129
Probuzovaný; -án, a, o, geweckt. Jel.

248258   Probuzovati Svazek: 9 Strana: 0259
Probuzovati. Ld. 27. Vz Probuditi.

248259   Probylov Svazek: 2 Strana: 1129
Probylov, a, m., ves u Vorlíka. PL.

248260   Probýř Svazek: 2 Strana: 1129
Probýř, e, m., vz Průbéř.

248261   Probyšúcný Svazek: 2 Strana: 1129
Probyšúcný, profuturus. Št. Vz Bž. 208., 171. Přip. -?n?. Mkl. B. 151.

248262   Probyšúcný Svazek: 7 Strana: 0495
Probyšúcný = užitečný, zastr. Gb. Vz Probytečný.

248263   Probytečně Svazek: 7 Strana: 0495
Probytečně = užitečně, zastar. Slúžil (Ježíš) ném (nám) všem hřiešným vděčně, trojím činem p. Bož. umuč. v. 288.

248264   Probytečný Svazek: 2 Strana: 1129
Probytečný = užitečný, nützlich. St. P-čná jest rytá modla (quod prodest). BO. -- komu. Sobě probytečna býti mohú zvieřata (sibi prodesse). BO. — P., pragmatický, pragmatisch. D., Mark.

248265   Probytečný Svazek: 7 Strana: 0495
Probytečný, zastar. P. zboží; Prosté po- ložení písma zabíjí, točiž neprobytečný roz- um člověku dává, ale duch živí, točiž spa- sitelný rozum ostavuje. Pass. mus. 478., 486. P. lékař. Pravn. 1810. — Za Št. polož: Kn. š. 210. 255.

248266   Probytek Svazek: 2 Strana: 1129
Probytek, tku, m., probytečný užitek, prospěch. Vký., Sm., Br.

248267   Probytek Svazek: 7 Strana: 0495
Probytek. Pravn. 2763.

248268   Probyti Svazek: 2 Strana: 1129
Probyti (zastr.), budu, byl, bytí, pro- bývati = prospěti, nützen. — abs. Tvá česť probude. Výb. I. 167. Kdež sotně probude (obstojí) svatý. Smi! v. 2095. — komu. Kristus nám nic neprobude (proderit). ZN. Co nám probude, zabím-li bratra? BO. Ale když kto zle dobude, tomuť nerádo probude. St. skl. — komu nač. Aby svátosť probyla mně na spasenie. Modl. ms. — s kým — obcovati, verkehren. Kdo s pány probývá, v rozum, prospívá. Č. M. 323.

248269   Probytí Svazek: 7 Strana: 0495
Probytí, n. = užitek, der Nutzen, zastr. P. mieti Kat. 2800. Vz Probitie (i dod.), List. fil. IX. 319.

248270   Probyti Svazek: 8 Strana: 0322
Probyti, prodesse. Často v bibli; dle lat. tvořeno. Dob. Dur. 598. Cožkoli jest ode mne, tobě probude. Ev. víd. 58. Mat. 15. 5. Nebo co probude člověku... Ib. 131. Luc. 15. 36.

248271   Probyti Svazek: 9 Strana: 0259
Probyti. V II. 1120. za Modl, polož: CV., CVI.

248272   Probyti komu Svazek: 7 Strana: 0495
Probyti komu. Za St. skl. polož: Hr. ruk. 397. Ona s ním bude, kakž jiej kolivěk probude. Pravn. 1582. Nejmilejší věci ne- probudú jim. Pror. Isa. 44. 9. Ješto jest jim neprobylo. Pror. Jer. 16. 19. Jenž (dobré) mu na věky probude. Hr. ruk. 67. a.

248273   Probývání, n Svazek: 2 Strana: 1129
Probývání, n., das Durchdringen. P. či prostoupání útroby mysli a všech mohut- ností našich duchem Kristovým. Sš. I. 83.

248274   Probzdíti Svazek: 2 Strana: 1129
Probzdíti, dím, děl, zděn, ění =prohý- hýřiti, prožrati, verprassen, verschwenden. — co : celé své jmění p. Ros. — s kým kde.

248275   Procalec Svazek: 2 Strana: 1129
Procalec, lce, m., proutkovec, der Porzel- lanspath, nerost. Min. Dle dodatků v Jg. Slov.; dle Šm.: prochalec.

248276   Procancellari-us Svazek: 2 Strana: 1129
Procancellari-us, a, m., místokancléř, S. N.

248277   Procandati Svazek: 2 Strana: 1130
Procandati = prohýřiti. Us. -- co: své jmění.

248278   Procapati Svazek: 2 Strana: 1130
Procapati, capáním roztrhati, durchtreten. — co : střevíce. Ros.

248279   Procapovati si Svazek: 7 Strana: 0495
Procapovati si = cápavě choditi. Vlasť 1888. 754.

248280   Procárati se kudy Svazek: 8 Strana: 0322
Procárati se kudy: ulicemi. Nár. list. 1896. č. 273. Ned. záb.

248281   Procas Svazek: 9 Strana: 0259
Procas, u, m. = korouhev. Jen v borovici která jako p. na věži se houpá. Sá. Povíd 322.

248282   Proce Svazek: 8 Strana: 0572
Proce = proč se. Svojanov. Čes. 1. VI. 185. Cf. Č.

248283   Proce Svazek: 9 Strana: 0259
Proce = proč se. P. nechal tlouct. Hoš. 120 P. utopil? Čes. 1. X. 68. Vých. Čech.

248284   Procediti Svazek: 2 Strana: 1130
Procediti, ceď, il, zen, ení, na Slov. děn, ění; procezovati, durch-, ausseigen, seihen, Flüssigkeiten läutern, filtriren; vergiessen. — co: krev, slzy. Dch. — co kudy: skrze šátek, Byl., polívku cedníkem. Us.

248285   Procediti Svazek: 7 Strana: 0495
Procediti své svědomí. Hus I. 449.

248286   Procedovati Svazek: 2 Strana: 1130
Procedovati, z lat., verfahren. Žer. — v čem P-val soudce v té věci. V.

248287   Procedura Svazek: 2 Strana: 1130
Procedura, y, f., z lat., řízení, zvl. soudní, die Verfahnrngsweise, der Rechtsgang. Rk.

248288   Procechovati Svazek: 2 Strana: 1130
Procechovati, propiti, durchzechen. V. ~ co s kým. • Procek, cka, m. = Prokop. Berg.

248289   Procek Svazek: 7 Strana: 0495
Procek z Třebnúševsi. Výb. II. 385. — Arch. VIII. 601.— P. Malý z Cetně. 1520. Jir. Ruk. II. 144.

248290   Proceleusmati-cus Svazek: 2 Strana: 1130
Proceleusmati-cus, ka, m.: u u u u ku př.: neviděla.

248291   Proceltit Svazek: 10 Strana: 0309
Proceltit = prodati. V zloděj. mluvě.

248292   Procemperovati Svazek: 2 Strana: 1130
Procemperovati, abhobeln, abschleifen, vycepovati. — koho kde. By ho dal na školách drobet p. Kos. Ol. I. 303.

248293   Procenění Svazek: 2 Strana: 1130
Procenění, n., vycenění, der Werthan- schlag, die Schätzung, Abschätzung, der Preis.

248294   Proceněný Svazek: 2 Strana: 1130
Proceněný ; -ěn, a, o, taxirt, angeschla- gen, geschätzt.

248295   Procení Svazek: 9 Strana: 0259
Procení = proč jsem. P. nebyl vojákem. Hoš 117.

248296   Procenilý Svazek: 2 Strana: 1130
Procenilý = proceněný. Ob. pan. 24.

248297   Procenitelný Svazek: 2 Strana: 1130
Procenitelný, schätzbar. Us.

248298   Proceniti Svazek: 2 Strana: 1130
Proceniti, il, ěn, ění; proceňovati = cenu ustanoviti, feilbieten, bieten, anschlagen. V. -- co: zboží. Sych. Procenila je tři sta zlatých. V. — zač. BO. Zač se procení, za to se nekupuje. Ros. Ten jináč nedá, než zač procení (?. o skoupých, 2. o svéhlavých). Prov., Č., Lb. Vz Neústupný.

248299   Proceniti co komu Svazek: 7 Strana: 0495
Proceniti co komu. I p-ní ji (knihu) jednomu, jenž . . . Žvt. otc. 55. b. — zač. Kupte si galána! Za čtyry p-ním, za dva ho dám ráda. Sš. P. 689.

248300   Procentní Svazek: 2 Strana: 1130
Procentní, Percentual-. P. přídavek, pří- platek, srážka p.

248301   Procento Svazek: 2 Strana: 1130
Procento, a, n., z lat. pro centum, úroky ze sta (zlatých). Rk., Stč. Alg. 94. Úročiti 3, 4, 5 zl. ze sta; 5 procent úroků bráti. P. laudemialní. J. tr.

248302   Procentoměr Svazek: 7 Strana: 0495
Procentoměr, u, m., Procentmesser, m. Šp.

248303   Procentovati Svazek: 9 Strana: 0259
Procentovati = procenta vypočítávati. Osv. 1897. 624.

248304   Procentový Svazek: 7 Strana: 0495
Procentový, Procent-. P. přirážka, ob- sah, -gehalt, sazba, -satz, číslo (setinné), -zahl, účet, počet (Stč. Nár. 26.), Šp., lího- měr. Mj. 104.

248305   Procentualní Svazek: 7 Strana: 0495
Procentualní, Procentual-. P. poplatek. Šp.

248306   Proces Svazek: 2 Strana: 1130
Proces, u, m., z lat. proeessus, výkon, způsob, jakým se něco děje, das Vorschrei- ten. — P. = pře, rozepře, spor právní n. soudní, der Process, der Rechtsstreit, Rechts- Handel. Rk. P. právní, Kom., soudní p. práva. V.

248307   Procesati Svazek: 9 Strana: 0259
Procesati. P-sal bych mu bradu. Ezop. 223.

248308   Procesí Svazek: 9 Strana: 0459
Procesí, n. = triumf. Ezop. 278. 9.

248309   Procesija Svazek: 7 Strana: 0495
Procesija, e, f. = processí. V Podluží. Brt. D. 257.

248310   Procesije Svazek: 10 Strana: 0309
Procesije = processí. Pulk. Lobk. k. 33.

248311   Process Svazek: 7 Strana: 0495
Process, das Vorschreiten. P. odkysličo- vací choroby. SP. II. 131., 263. — P., Rechts- handel. Já s tebou (tomu) udělám krátký p. (rozhodnu hned). Us. Rgl. 478*

248312   Process Svazek: 9 Strana: 0259
Process. Po processu mají lidé rozum a doktoři peníze. Hoř. 121.

248313   Processí Svazek: 7 Strana: 0496
Processí. Vz Zbrt 290.

248314   Processí Svazek: 8 Strana: 0322
Processí. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a. 40. Místy: prosecí, procesií, proceství. Čern. Př. 41.

248315   Processí Svazek: 10 Strana: 0309
Processí, n. Choďá mu črevá (střeva, ža- ludek) s processijú (má hlad, škrká mu v nich). Rizn. 178.

248316   Processi, f Svazek: 2 Strana: 1130
Processi, f. a n., z lat. processio, v již. Cech. procesií, jinde proceství, Kts., na Ostrav. procesyja (e, i, u, i, ú). Tč. P., průvod s obřady církevními, ochoz, půchod, die Pro- cession, feierlicher Aufzug, der Umgang. Rk., Dch. P. řádné, mimořádné, veřejné, sou- kromé ; obecné, zvláštní. S. N. Slavnou p. učiniti. V. Orštka jde s processím. Žaludek jde mi s processím (sr. Střeva ve mně hla- dem křehotají). Sych. Však mu brzo půjde huba s p-ím (bude mu kručeti v břiše, vy- hladoví). U Rychn. P. v Praze, vz Tk. IV. 499.

248317   Processně Svazek: 9 Strana: 0259
Processně nezpůsobilý. Ott. Říz. I. 158.

248318   Processní Svazek: 9 Strana: 0259
Processní právo. Ott. Říz. I. 4., 7. P. způsobilosť. Processfähigkeit. Ib. 155.

248319   Processovati se s kým Svazek: 10 Strana: 0309
Processovati se s kým Zr. Nov. 301.

248320   Processualista Svazek: 9 Strana: 0259
Processualista, ?, m., z lat. Ott Říz. I. 5.

248321   Processualní Svazek: 9 Strana: 0259
Processualní poklések. Ott. Říz. I. 8.

248322   Procestí Svazek: 10 Strana: 0309
Procestí, n. = processí. Dšk. Km. 6.

248323   Procestovati Svazek: 2 Strana: 1130
Procestovati = projíti, durchreisen; ce- stuje ztratiti, reisend duchbringen. Jg. —• co: kraj, Mus., peníze. — čeho. Ten pro- cestoval krajin (neurčitým počtem).

248324   Proceství Svazek: 7 Strana: 0496
Proceství, vz Processí.

248325   Procestyrovati se s kým Svazek: 2 Strana: 1130
Procestyrovati se s kým, processiren. Vávra se s basou procestyruje. U Jilemn. Kld. ván.

248326   Procezení, procezování Svazek: 2 Strana: 1130
Procezení, procezování, n., die Durch- seihung. D.

248327   Procezenina Svazek: 2 Strana: 1130
Procezenina, y. f., die durchseihte Flüs- sigkeit. Ras.

248328   Procezený Svazek: 7 Strana: 0496
Procezený; -en, a, o, durchgeseiht. Us.

248329   Procezovati Svazek: 2 Strana: 1130
Procezovati, vz Procediti.

248330   Proci Svazek: 9 Strana: 0259
Proci = proč jsi. P. ho utopil? Slov. Čes. 1. X. 68.

248331   Prociclati Svazek: 2 Strana: 1130
Prociclati = propatlati, propiclati, ver- spilden, vergeuden. — co : peníze, čas. Jg.

248332   Procíděnosť Svazek: 2 Strana: 1130
Procíděnosť, i, f., čistota, nezkalenosť, neporušenosť, die Lauterkeit, Echtheit. Sš. Oa. 88.

248333   Procifko Svazek: 9 Strana: 0259
Procifko = proti. Ve Spišsku na Slov. Sbor. Slov IV. 91.

248334   Procikániti Svazek: 2 Strana: 1130
Procikániti, il, ěn, ění, verschachern (wie ein Zigeuner).

248335   Procintati Svazek: 2 Strana: 1130
Procintati, hloupě prodělati, verschustern. — co. Dch.

248336   Procísko Svazek: 7 Strana: 0496
Procísko, a, n. = korouhev, která se nosí při processí. U Bydž. Kšť.

248337   Procit Svazek: 2 Strana: 1130
Procit, u, m., procítění, das Erwachen. Hlas.

248338   Procítěně Svazek: 10 Strana: 0309
Procítěně. Krajinný prospekt p. namalo- vaný. Zvon V. 558.

248339   Procítění Svazek: 10 Strana: 0309
Procítění, n. Teplé p. umělcovo. Nár. list. 1903. é. 222. 13.

248340   Procítěnosť Svazek: 7 Strana: 0496
Procítěnosť, i, f. = procítění. Nár. listy.

248341   Procítěný Svazek: 7 Strana: 0496
Procítěný; -ěn, a, o, durchgefühlt. P. bol, Mus., přednes. Us.

248342   Procítěný Svazek: 10 Strana: 0309
Procítěný, expergestus, Eozk. R. 83., expergefactus. Rozk. P. 1297.

248343   Procítilý Svazek: 2 Strana: 1130
Procítilý, kdo procitl, probuzen jest, der aufgewacht ist. Lex. vet.

248344   Procítiti Svazek: 7 Strana: 0496
Procítiti, vz Procitnouti.

248345   Procitlý Svazek: 2 Strana: 1130
Procitlý, erwacht. Dch.

248346   Procitlý Svazek: 7 Strana: 0496
Procitlý. Až procitlý všude Čech v svých se pozná pokladech. Štulc I. 174. Snažení národní opět p-lé. Pal. Rdh. II 492. — z čeho: ze sna, ze mdlob.

248347   Procitnouti Svazek: 2 Strana: 1130
Procitnouti, cítl, utí; procítiti, il, těni; procitovati — probuditi se, er-, aufwachen. Jg. — abs. Svědomí jeho procitlo. Jg. — koho. Abyste nebudili ani kázali procítiti zmilelici. BO. — z čeho : ze sna, BO., Pass., Byl., Reš., Kat. 856., Sš. I. 131., z lenivosti. Jg. — od čeho : od sna procitl (sen jej pro- budil). V. P. od šustu. V. k čemu: k práci. Us. Prociť k soudu svému. Pešín. Inhed k tobě procítí (surget). BO. — po čem. Noe pro- citl po víně. D. — proti komu. Procítla zuřivosť jeho proti mne. Kram. — čím: nadějí. Hdk. C. 29.

248348   Procitnouti Svazek: 7 Strana: 0496
Procitnouti. Cf. Mkl. Etym. 357 Pro- cítiti 1. durchfühlen, 2. procitnouti. (Št. Kn. š. 131). — co jak. S přísnou opravdovostí prociťuje každý dojem až ke dnu. Mus. 1880. 274 — z čeho. Když z toho vidění procítíš. Krnd. 165. P-tnouti z mdloby. Čch. Bs 87. Za Pass. polož: mus. 366. — kdy. Třetí den po veliké bolesti procítila ta žena. Hus II. 180.

248349   Procitnouti Svazek: 9 Strana: 0259
Procitnouti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 243.

248350   Procitnutí Svazek: 7 Strana: 0496
Procitnutí, n. = procítění, procit. Mus.

248351   Prociutiti Svazek: 2 Strana: 1130
Prociutiti, zastr. = procitnouti, probu- diti se. Jir.

248352   Prociviti se čemu Svazek: 2 Strana: 1130
Prociviti se čemu, protiviti se. Půh. II. 625.

248353   Prociž Svazek: 2 Strana: 1130
Prociž, zastr. = pročež.

248354   Proclit-is Svazek: 7 Strana: 0496
Proclit-is, y, f. = zánět konečníku. Vz Slov. zdrav.

248355   Procme Svazek: 10 Strana: 0656
Procme = proč jsme P. utekli. Hoš. Pol, II. 86.

248356   Procmírati Svazek: 2 Strana: 1130
Procmírati, verpritscheln. — co. Dch.

248357   Procný Svazek: 2 Strana: 1130
Procný = nevrlý, protzig, frostig, Mür- risch. Na Slov.

248358   Procótnót Svazek: 10 Strana: 0309
Procótnót = procitnouti. Místy na Mor. Šb. D. 44.

248359   Procou Svazek: 8 Strana: 0572
Procou (smutní) = proč sou. Svojanov. Čes. 1. VI. 187. Cf. Č.

248360   Procpati Svazek: 2 Strana: 1130
Procpati, cpám a cpu, durchstopfen. Jg. — co čím kde.

248361   Procpati se kudy Svazek: 7 Strana: 0496
Procpati se kudy, sich durchdrängen. P. se skrze zástup. Us.

248362   Procrkaný. P Svazek: 7 Strana: 1370
Procrkaný. P. voda, Sickerwasser. Tch. 1889. 78.

248363   Procrkati Svazek: 7 Strana: 0496
Procrkati, procrčeti = prosrknouti, durch- sickern. Šp.

248364   Proctnouti Svazek: 7 Strana: 0496
Proctnouti = procitnouti. Mor. Rgl.

248365   Procul-us Svazek: 2 Strana: 1130
Procul-us, a, m. Sempronius P., zname- nitý právník římský z dob Caligulových, Claudiových a Neronových. Rs.

248366   Proculej-us Svazek: 2 Strana: 1130
Proculej-us, e, m. P. C. Varro Muraena,. řím. rytíř, důvěrník císaře Augusta, horlivý podporovatel věd. Rs.

248367   Procundati Svazek: 2 Strana: 1130
Procundati = promrhati, vergeuden, — co : peníze, jmění. Us.

248368   Procura Svazek: 2 Strana: 1130
Procura, vz Prokura.

248369   Procutiti Svazek: 2 Strana: 1130
Procutiti, zastr. = procítiti. Kat. 856., 1094.

248370   Procválati Svazek: 2 Strana: 1130
Procválati, durchrennen. — co: les. — se = proběhnouti se, sich auslaufen. Ros.

248371   Procvičiti Svazek: 2 Strana: 1130
Procvičiti, il, en, ení, durchüben. — co, koho. Jg.

248372   Procvičiti se v čem kde: ve Svazek: 7 Strana: 0496
Procvičiti se v čem kde: ve škole. Us. — co na čem: pravidlo na příkladech. Us. Pdl.

248373   Proč Svazek: 2 Strana: 1130
Proč, zastr. proče, na Slov. prečo = pro če — pro co. Vz Co. Přidá-li se ž, e nevy- padá : pro-če-ž, pročež. Proč ? na Opav. ří- kají : čemu ? Čemu ? To tému = Proč ? Proto. Klš. 1. V přímých otázkách, weshalb ? warum ? Proč se to stalo ? Ros. P. se směje ? Us. Proč bych se nesmál? Us. Proč? (Táže-li se kdo zvědavě, odpovídá se: Pro slepičí kvoč, nebo: Pro starý kvoč, pro mladá ku- řata nebo: Pro slepičí kvoč, aby stará ne- kvokala, když nemá proč (Lb.) nebo: aby stará nekvokala, že nemá oč (na mor. Zlinsku. Brt., Vz Zvědavý. Č. Každé proč má své zač. Dch. -- 2. V nepřímých otázkách. Nevím, proč nepřišel. Us. Není se ho proč báti. Kom. Není tedy, proč na něj reptati. Br. Dítě praví: Bito jsem, ale nepoví proč. Mus. III. d. 47. Na čemž žádný rozumný zasta- vovati se nemá proč. Kom. Pr. 7. Mám proč (se hněvati, se domnívati atd.). Dch. I ne- nieť proč odkládati mladým do starosti tiem, což dobré jest. Št. N. 128. 14. I neměls se j mne proč styděti. Abr. z G. Ještě až posud j nemáme proč na vás naříkati. Ib. Máš-li proč, hleď toho právem. Půh. II. 575. — 3. Pročež tázací. Pročež tedy říkáš Jakobe (jakž můžeš říci) ? Br. — 4. Pročež = proto. Pročež neobyčejné poměry předcházejí. Kom. Pročež díky a chválu Bohu vzdávejme. Har. Vz Proto, 3. — 5. Pročež = proč, pro co, vztažné, propter quod. Všecko jemu učinil, pročež jej pohnal byl. Půh. II. 529.

248374   Proč Svazek: 7 Strana: 0496
Proč. Ad 1. Každé p má své proto. Us. Kšť., Vrch. Kdyby a p., p. a kdyby jsou samé chyby. Us. Němc.

248375   Pročajovati Svazek: 9 Strana: 0259
Pročajovati. V tom čaji moc p-juje. Mtc. 1900. 148.

248376   Pročastovati Svazek: 2 Strana: 1131
Pročastovati, vz Pročestovati.

248377   Proče Svazek: 8 Strana: 0322
Proče. Cf. Mus. 1896. 238.

248378   Pročechrati co Svazek: 2 Strana: 1131
Pročechrati co: peřiny, durchlockern. Ros.

248379   Proček Svazek: 2 Strana: 1131
Proček, čka, m. = Prokop.

248380   Proček Svazek: 8 Strana: 0322
Proček, čka, m., vz násl. Prokop.

248381   Pročelí Svazek: 2 Strana: 1131
Pročelí, n., zastr. = průčelí. Vz toto.

248382   Pročernávati kde Svazek: 9 Strana: 0459
Pročernávati kde. Na jeho rukou žíly se p-ly. Tbz. IV. 1. 196.

248383   Pročerstvavý Svazek: 7 Strana: 0496
Pročerstvavý = něco málo čerstvý. Na Hané. Wrch.

248384   Pročerstvěti Svazek: 2 Strana: 1131
Pročerstvěti, ěl, ění, sich erfrischen. Ros.

248385   Pročerstviti Svazek: 2 Strana: 1131
Pročerstviti, il, en, ení, erfrischen. Reš. — co čím.

248386   Pročervenalý Svazek: 10 Strana: 0309
Pročervenalý. P. střecha, obličej, tvář. Tbz. V. 6. 369., V. 4. 83., XVI. 321. Pleť žaravě p-lá. Rais. Sir. 158.

248387   Pročervenati Svazek: 10 Strana: 0309
Pročervenati, pročervenávati čím. Půda krví pročervenávala. Tbz. XVI. 167. — komu. Oči jí pročervenávaly. Ib. XVI. 306.

248388   Pročervilý Svazek: 2 Strana: 1131
Pročervilý, červy prolezlý, wurmig. Apol.

248389   Pročesati Svazek: 2 Strana: 1131
Pročesati, pročesnouti, pročísnouti, snul a sl, ut, utí; pročesávati, durchkämmen. — komu co: sobě vlasy. Us. P. ovoce (pro- brati, durchklauben, -pflücken). Ros.

248390   Pročestovati Svazek: 2 Strana: 1131
Pročestovati, pročastovati, durch Trak- tiren verschwenden. — co: své jmění. Jg.

248391   Pročet Svazek: 7 Strana: 0496
Pročet, čtu, m. = chyba v počtu, Rech- nungsfehler, m., rus. Šd.

248392   Pročetlosť Svazek: 2 Strana: 1131
Pročetlosť, i, f., die Belesenheit. Dch.

248393   Pročetlý Svazek: 7 Strana: 0496
Pročetlý, belesen. Rk.

248394   Pročevily Svazek: 2 Strana: 1131
Pročevily, dle Dolany. Protschewil, ves u Březnice. PL. Vz Tk. ???. 38., 46.

248395   Pročež Svazek: 2 Strana: 1131
Pročež, vz Proč.

248396   Pročež Svazek: 9 Strana: 0259
Pročež chtějíc. Pal. Záp. I. 13.

248397   Pročichlý čím Svazek: 10 Strana: 0309
Pročichlý čím. Bílý Obr. 169.

248398   Pročichnouti Svazek: 2 Strana: 1131
Pročichnouti, chnul a chl, utí, vystyd- nouti, ein wenig kühl werden. P-chne tam nebo p-ne mu tam. Ros.

248399   Pročin Svazek: 7 Strana: 0496
Pročin, u, m. = pročina. Msn. Or. 62.

248400   Pročina Svazek: 2 Strana: 1131
Pročina, y, f., pročinění, das Verbrechen, die That. Kdyby ho nařekl pro zlodějství neb pro jinou p-nu. Ms. pr. pr. 192.

248401   Pročinění Svazek: 2 Strana: 1131
Pročinění, n. = hřích, přečin. V. P. proti obci. Th.

248402   Pročiniti Svazek: 2 Strana: 1131
Pročiniti, il, ěn, ění, prodělati, durch- arbeiten; přečiniti, zaviniti, zhřešiti, sich vergehen, versündigen. — co. Leg. P. život (proviniti, vinou ho pozbyti, verwirken). Kom. — co proti komu. Což jsú koli proti tvé milosti p-li. Let. 174.

248403   Pročísti Svazek: 2 Strana: 1131
Pročísti, čtu, četl, čtla, o, čten, ění, pro- čítati, durchzählen; sich im Zählen irren, durch Zählen verlieren ; durchlesen ; durch das Lesen verlieren. Jg. — co. Pročetl celý čas. Us. Když pročitachu list, radovali sú se. ZN.

248404   Pročísti se kam Svazek: 7 Strana: 0496
Pročísti se kam. Pročetl se až k den- ním zprávám. Us. Rgl.

248405   Pročistitel Svazek: 2 Strana: 1131
Pročistitel, e, m., der Reiniger, Säuberer.

248406   Pročistitelka, y, pročistitelkyně Svazek: 2 Strana: 1131
Pročistitelka, y, pročistitelkyně, ě, f., die Reinigerin, Säuberin. Us. Jg.

248407   Pročistiti Svazek: 7 Strana: 0496
Pročistiti, durchreinigen, filtriren.

248408   Pročistna Svazek: 7 Strana: 0496
Pročistna, y, f., Filtriranstalt. Dch.

248409   Pročistný Svazek: 7 Strana: 0496
Pročistný, Filtrir-, Filtrirungs-. Dch.

248410   Pročištěný Svazek: 10 Strana: 0309
Pročištěný výraz. Nár. list. 1903. č. 298. 13.

248411   Pročišťující Svazek: 2 Strana: 1131
Pročišťující lékařství, die Purgirarznei.

248412   Pročítač Svazek: 7 Strana: 0496
Pročítač, e, m. (typ.), Aufpasser, m. Rk.

248413   Pročítati Svazek: 7 Strana: 0496
Pročítati, vz Pročísti.

248414   Pročiž Svazek: 9 Strana: 0259
Pročiž, vz Čiž.

248415   Pročka Svazek: 8 Strana: 0322
Pročka, y, m., vz násl. Prokop.

248416   Pročkomet Svazek: 7 Strana: 0496
Pročkomet, a, m., os. im. D. ol. X. 23.

248417   Pročpěti Svazek: 2 Strana: 1131
Pročpěti, ěl, ění, durch u. durch einen Geruch nach etwas bekommen. — čím: sla- ninou. Kos. Ol. I. 255.

248418   Pročsi Svazek: 10 Strana: 0309
Pročsi. Jsme stvořeni pročsi (pro něco) dalšího. Kom. Did. 30.

248419   Pročtenosť Svazek: 2 Strana: 1131
Pročtenosť, i, f., die Belesenheit, šp. m.: pročetlosť, sčetlosť, zběhlosť (v knihách). Brs. 134., 145.

248420   Pročtený Svazek: 2 Strana: 1131
Pročtený, belesen, šp. m.: pročetlý, se- četlý, zběhlý (v knihách). Brs. 134., 145. — P., durchgelesen. P. kniha.

248421   Pročtveřiti Svazek: 2 Strana: 1131
Pročtveřiti, il, en, ení = prohráti, ver- spielen, durchbringen. — co. Kos.

248422   Pročurati Svazek: 7 Strana: 0496
Pročurati statek = propiti. Us. Šd.

248423   Prodačný Svazek: 7 Strana: 0496
Prodačný list, Verkaufsurkunde. 1489. Soud. kn. opav.

248424   Prodaj Svazek: 7 Strana: 0496
Prodaj = výměna skutečných hodnot za peníze. S. N. IX. 574. Chlop jak robu odřel, vzal kožu a šel s ňum na prodaj. Slez. Šd. Máme na prodej, máme tady dobré zboží, co se na něm hezky leží. Sš. P. 446. Kupec p-jem a ne zbožím se živí. Č. M. 329. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 419.—423, IV. 3. 2. 436. — P. Na Prodaji, les a paseka v Po- leně. BPr.

248425   Prodaj Svazek: 8 Strana: 0322
Prodaj. Kdyby bylo v p., dal bych za to 30 kop. Arch. XIII. 473.

248426   Prodaj, prodej Svazek: 2 Strana: 1131
Prodaj, prodej, e, m. a f., prodaje, e, f. = prodání. P., strsl. vl. pro-da-j-?, koř. da, j přídech, po němž odpadá přípona -?. Mkl. B. 2. P. jest smlouva, jížto někdo jistou věc za určitou cenu jinému pouští. Vz více v S. N. Der Verkauf, die Feilbietung, Ver- äusserung. P. od ruky, D., veřejný (dražba), na lhůty, na úvěr, na čas, malý, drobný, po drobnu, podrobný, jednotlivý, za hotové, z ruky do ruky, exekuční, v malém, na hrubo, na drobno (Detailverkauf), v malých částkách, u velikém, svěřený, vz Prodati; kniha, bilance, denník, rejstřík, místo pro- dejů ; příjem, účet, odměna z prodejů; ná- klad na prodej ; kup a p. s volným dodav- kem ; na p. něco vystaviti, feilbieten. Sp. P. ryb na váhu, od oka. Us. P. z volné ruky, von freier Hand, p. hybný, rühriger V., po ulicích, Strassen-, úřad drobného pro- deje, das Verschleissamt; p. skla, Glasnie- derlage; zboží p-jem odbyti, die Waare los- schlagen ; sešlo z toho p-je ; člověk se při p-ji nutí. Dch. Maso jsem k p-ji měl. NB. Tč. P. věcí svěřených. Sortimenthandel, m.; p. loketního zboží, Schnitthandel; p. různého zboží, gemischte Waarenhandlung; p. ná- poje, der Ausschank; p. dříví, der Holzver- schleiss; p. zboží kořenného, die Specerei - waarenhandlung; vytáčeti na p., ausschen- ken. J. tr. Na p. něco nésti. Er. P. 9. Bylo dosť místa p-jňm těch věcí jinde na trzích. Sš. J. 43. Jest ta věc na prodej? Ros. Ten dům je v prodeji = prodává se. Us. Hý. To jest na p. J. tr. Není mi to na p. Bern. Což jest na prodaji. V. Koupě na p. jest. Kom. Na p. něco vyložiti, dáti, provolati, in Ver- schleiss setzen. V. Ku prodeji vyložiti; na p. kupovati; na prodaj vyložený; p. pro- volaný ; p. statku v pokutě propadeného ; p. udělati. V. Víno na p. míti. Řezník maso do jatek na prodaj vykládá. Kom. Měj se ku p-ji, pokud obilí přiskakuje. Sych. Ten mlýn jest z ruky na p. Us. P-jem toho do- stal n. pozbyl. Ros. P. předsevzíti. Pr. P. vykonati, způsobiti. HGB. Art. 343. Má často zuby na prodej (říká se o smíšku). U Něm. Brodu. Všk. V p-ji a koupi obchod vésti. V. Statek do p-je vyhlásiti. Berg. Sprave- dlivým trhem a prodajem něco prodati. Dipl. 1409. Kteřížby se s nimi o p. a koupi porovnali. Nar. o h. a k. Pakliby kdo pro příčinu obdarování za méně a laciněji pro- dal něco, nežliby stálo, mocný (giltig) jest prodaj. CJB. 367. Kolikrát pak hubenější záplatú dílové prodávají se příčinu darování, neníť pochybno, že prodaj má moc, ist gil- tig. CJB. 369. Na p. něco roznášeti. Sych. Ku p ji něco svěřiti (p. svěřený). J. tr. Jestliže by společník při p-ji mlčel, to za povolení počteno bude. Er. Zde jsou žitné chleby na prodej. Us. P-jem někomu něco přepustiti. Šm.— Vz více v S. N. a: Trh, Koupě.

248427   Prodajce Svazek: 2 Strana: 1131
Prodajce, e, m., der Verkäufer. Vinař.

248428   Prodajce Svazek: 7 Strana: 0496
Prodajce trhu. Arch. VIII. 538. a j.

248429   Prodajen Svazek: 10 Strana: 0309
Prodajen, jna, o, vz Prodajný. 1473. Mš.

248430   Prodajka Svazek: 9 Strana: 0259
Prodajka, y, f., rostl. Mor. Mus. ol. V. 72.

248431   Prodajna Svazek: 2 Strana: 1131
Prodajna, y, f., das Verkaufslokale. Sm. Vz Prodejna.

248432   Prodajnosť Svazek: 2 Strana: 1131
Prodajnosť, i, f., die Verkäuflichkeit. P, zboží. Us.

248433   Prodajný Svazek: 7 Strana: 0496
Prodajný, feil. NB. Tč. 164., Hus I. 80. P. věci nosili. Hus I. 132. Jmám p-né čtvery škorně. Hr. rk. 371. P. soudce. Us.

248434   Prodajný Svazek: 7 Strana: 1370
Prodajný = prodávající, vendens. Ježíš najide v chrámě p-né ovce i voly atd. Mnč. Ev. 62. J. 2. 14.

248435   Prodajný, prodejný, -ní Svazek: 2 Strana: 1132
Prodajný, prodejný, -ní = na prodaj jsoucí, verkäuflich, feil. Všeliké věci p. V. P. služby. V. P. zboží. Šp. Má duši pro- dajnú. BO. Což tu p-ného vidím. Smil v. 704. Sklad p-ného zboží. Od Některých dob a sice hned ještě za republiky římské měšťanství římského práva p-no bylo. Sš. Sk. 256. — P., k prodaji se vztahující, Ver- kaufs-. P. cena, lístek, položka, místo (tržiště), listina, Verkaufsurkunde, ředitelství, faktor- ství, náklad. Šp., J. tr. — P., co snadno prodati lze, co dobré jest, was leicht ver- kauft wird, leicht abgeht. Vínu prodajnému břečtanu netřeba (nemusí se dáti na dům •znamení, že se tam víno prodává; lidé i bez toho o něm se dovědí). Jg. A tak ti pro- davači bývali jsú připuzeni tu p-nú rudu za mnoho menší cenu, nežli jest stála, prodati. CJB. 317.

248436   Prodajový Svazek: 2 Strana: 1132
Prodajový, ku prodeji se vztahující, Ver- kaufs-. P. cena, kniha, odměna, summa, účet. Sp. Vz Prodajný.

248437   Prodajství, n Svazek: 2 Strana: 1132
Prodajství, n., Verkäuferei, f. Šm.

248438   Prodaliště, e Svazek: 2 Strana: 1132
Prodaliště, e, f., die Verschleissstätte. P. státních úplatků. Trest. zák.

248439   Prodalý Svazek: 2 Strana: 1132
Prodalý dům = prodaný. Výb. I. 1048.

248440   Prodalý Svazek: 7 Strana: 0496
Prodalý = prodaný. P. dům. Výb.I.1048.

248441   Prodanec Svazek: 2 Strana: 1132
Prodanec, dance, m., prodaný, der Ver- kaufte. Aqu.

248442   Prodanec Svazek: 10 Strana: 0309
Prodanec, nce, m. Něčí p. a otrok. XVI. stol. Uč. spol. 1905. II. 31.

248443   Prodání Svazek: 2 Strana: 1132
Prodání, n., das Verkaufen. P. po kusu. P. domu. NB. Tč.

248444   Prodaný Svazek: 2 Strana: 1132
Prodaný; -án, a, o, verkauft. P-nou věc kupci dodati. J. tr.

248445   Prodara Svazek: 2 Strana: 1132
Prodara, y, f., aralia, Wiesenanis, m.

248446   Prodara Svazek: 7 Strana: 0496
Prodara. Cf. Rstp. 770.

248447   Prodara Svazek: 10 Strana: 0309
Prodara, v bot. Vz aralia v Ott

248448   Prodarebačit něco Svazek: 10 Strana: 0657
Prodarebačit něco = promarniti. Brt. Slov.

248449   Prodarečkovati Svazek: 2 Strana: 1132
Prodarečkovati = prodarovati.

248450   Prodaremkovati Svazek: 2 Strana: 1132
Prodaremkovati, unnütz verlieren. — co : peníze. Vrat.

248451   Prodarovati Svazek: 2 Strana: 1132
Prodarovati, verschenken. — co. V., Apol.

248452   Prodarovitý Svazek: 2 Strana: 1132
Prodarovitý. P. rostliny, araliaceae, epheu- artige Pflanzen : břečtan. Čl. 55.

248453   Prodarovitý Svazek: 7 Strana: 0496
Prodarovitý. Cf. Rstp. 767.

248454   Prodašice Svazek: 2 Strana: 1132
Prodašice, dle Budějovice, ves u Libáně.

248455   Prodatel, prodavatel Svazek: 2 Strana: 1132
Prodatel, prodavatel, e, m. = proda- vač. J. tr.

248456   Prodati Svazek: 2 Strana: 1132
Prodati, dám, dej, daje (íc), dal, án, ání; prodávati = za peníze dáti, verkaufen ; pro- nésti, prozraditi, verkaufen, verrathen. Jg. — abs. Prodá, kdo dá víc. D. Nedá se p. (chytrý; 2. už rozumí poněkud některému jazyku). C. Byl mocen svého držení prodati i pronajíti. Půh. I. 194. Jak jsem koupil, tak prodávám (povídám, jak jsem slyšel). Mus. Již jsme prodáni (zrazeni). Ros. — co. Co koupí, jak by našel, co prodá, jak, by zahodil. Sk. P. chléb a koupiti nůž. Šml. Prodal chléb, koupil nůž. U Litom. Dř. P. cicánek = dítě odstaviti. Místy prý zavěšují dětem matky, když je odstavují, šňůru se stříbrným penízkem na krk a odtud ono rčení. Us. u Olom. Sd. Jinde: prodal cic. P. zboží, víno, dříví, D.; liščí ocas prodá- vati — pochlebovati, V., lelky (nic nedělati). Us. P. masti na rány. Kom. L. 20. On všecko prodá. Us. Kupované věci prodávati. V. Jazyk svůj prodávati (mluviti za peníze, jak kdo chce). Bern. Prve kůži prodáváš, nežlis medvěda zabil. Jg. — co komu. Prodal duom svuoj jednomu spolmněštěnínu. NB. Tč. Prodal mi dědictví s podáním kostelním. Půh. II. 308. — kde. Ten prodával po vsech. Půh. II. 90. — co proč. Na jeho řeč prodala jsem své zboží. Půh. II. 284. Ješto jsem pro ni svój plat i svój dvór pro- dal. Půh. I. 240. P. kozy pro velikou nouzi. Er. P. 411. — co proč kam. A z řevni- vosti prodali Josefa do Egypta. Sš. Sk. 77. — co komu zač. Prodal mi to za zlatý. Jg. Zač se to prodává ? Us. P. za hotové peníze. Ml. Svou poctivosť za kus chleba prodá., Stl. P. doubek za soudek. Er. P. 388. Úradník paní přede pány poznal, že ten les za peníze prodán byl. Půh. II. 618. Prodal jsem Pavlovi kus sukna za 100 zla- tých. To seděni za podsedek kúpil a zase za podsedek prodáno. NB. Tč. — co jak (co nač, od čeho, po čem, v čem, čím, s čím, pod čím, pod co, z čeho do čeho, na čem, v co, k čemu, s adv.).: plátno na loket, víno na váhu, D., na cenu (feil- schen). D. P. na kusy, Ml.; něco na malou míru n. váhu p. Er. P. něco od ruky. D. Pivo od čepu (v malém). Sp. P. po kuse, D., po drobnu (im Detail). J tr., Šp.P. v kusích, D., v malém, J. tr., v celku. Sp. P. přiházkou (dražbou), Řd., dražbou. J. tr. P. s ziskem, se škodou. D. P. víno pod čepem (v malém). Jg. P. něco na drobno, na hrubo, na kilogrammy, na vědra. Us. Polské halíře na hřivny p. Let. 98. P. něco na krejcárky. Er. P. 456. Kteříž dary boží prodávají neb kupují na penězích neb na jiných ďařích. Hus. 1. 401. P. něco po troj- níčku. Er. P. 387. Hokyně ať ptákuov ne- prodávají pod pokutú 5 grošů. Arch. plz. 1493. Budeš prodán nepřátelóm v robotěze a v robotnice. BO. Rád bych toho koně prodal hřebcem a ne později valachem. Us. P. něco pod cenou. Us. Aby vlnu trhem koupil a postavy z ní trhem prodával. Sedl. Rychn. 39. Což jsem prodal trhem šafářovi. Půh. II. 115. Skrze to musil své zboží p. svú velikú škodú (zum Schaden). Půh. II. 180. Mocí listu tohoto mocně pravým trhem prodá- vám. Arch. I. 154. P. něco tajně, ve ve- řejné dražbě, s výdělkem. Us. Všk. Mnohý prodává draze a chodí naze. Pk. Draho pro- dávej a spravedlivě měř. Pk. To zboží dráže n. výše někomu p. Půh. II. 84. Prodal mi lán k dědině; Prodal mi Kvačíce k věrnému právu; Prodal mi ve Zhoři dvuor k dědi- ctví. Půh. I. 223., II. 520., 219. Cf. Prodej. P. pod odhadní cenu, J. tr., pod palec (tajně, k ujmě druhého). č. P. něco z ručky do ručky. J. tr. — kdy. Kdoby statek před rozsudkem prodal etc. Er. To prodal již od 20 let. Půh. I. 203. — co od čeho. 'Žádný konvent nemuož bez povolení královského nic od konventu zastaviti, prodati, dáti ani směniti. Zř. F. I. A. 19.

248457   Prodati abs Svazek: 7 Strana: 0496
Prodati abs. Buoh přikázal vše pro- dadúc chudým dáti. Pass. Opatrně vážíš, než prodáváš (bedlivě uvažuješ, co říci chceš). Šml. I. 10. — co. Zuby prodávati (rád se smáti). Us. Vhl. — co komu. Jedni dru- hým grunty prodávají. 1579. Už je toho masopustu na mále, komu me te staré dívky prodáme ? Sš. P. 690. — kde. Kdyby černé očička v krámkách prodávali, věru by jich děvčátkům chlapci kupovali. Sš. P. 252. (253.). — zač. Mosaz p. za zlato, čistec za střiebro. Št. Kn. š. 173. P. někoho za otroka. J. Lpř. Prodala dcerušku za míšen- ské jabka. Sš. P. 675. Za mamon se pro- dává i katu. Osv. I.593. Prodal to za po- hlavek (lacino). Us. Šd. — jak. Prodávati na krejcárky, Us., na předplacení, Pr. 1884. 88., exekučně. Pr. Prodal by rád, třebas zadarmo. Šml — nač. Na smrť prodán jsa. Výb. I. 354. Nehodí se (galán) světu, ani dobrým lidom, já ho musím prodať na vépalky židům. Sš. P. 689. — co od sebe (jak, kdy). V. Vrše prodal od sebe a man- želky své r. 1603. dvůr ten Danielovi My- dlářovi. Arch. pam. 1877. 827. R. 1593. p. Petr Vok prodal od sebe a manželky své prostřednictvím Jindř. Doudlebského pan- ství helfensteinské p. Jindřichovi. Mus. 1880. 227.

248458   Prodavací Svazek: 2 Strana: 1132
Prodavací, Verkaufs-, Verschleiss-. P. sklad, eine Niederlage. Trest. zák.

248459   Prodávací Svazek: 7 Strana: 0496
Prodávací cena. Nz.

248460   Prodavač Svazek: 2 Strana: 1132
Prodavač, e, m., der Verkäufer. V. P. chleba, V., lidí, Bern., ryb, knih, Kom., po domech. Us. P. cení, kupec trží. Kom. Pro- davači jest každá kráva telná, když takovou míti chceme. Č. Lže jako p. masa. Pal. IV. 2. 64. Pokoutní p. Dch. P. ve drobném, Deitailverkäufer. Vz Prodati. Dch. — Vz Trh, Koupě.

248461   Prodavač Svazek: 7 Strana: 0496
Prodavač. Cf. Cor. jur. IV. 3. 2. 436., Hus II. 313., Št. Kn. š. 176. — P. = přední zub (žertem). Ztratí-li děvče p-če, těžko se provdá. U Bydž. Kšť.

248462   Prodavačka, y Svazek: 2 Strana: 1132
Prodavačka, y, f., die Verkäuferin. -- P., síť ku prodávání ryb, das Handnetz. Us.

248463   Prodavačský Svazek: 10 Strana: 0309
Prodavačský stánek. Kká. Sion II. 5.

248464   Prodávající Svazek: 7 Strana: 0496
Prodávající. Vz Vš. 164., 465.

248465   Prodávání Svazek: 2 Strana: 1133
Prodávání, n., das Verkaufen. P. a ku- pování, V., p. soli, der Salzschank. D.

248466   Prodávání Svazek: 9 Strana: 0259
Prodávání. Úsloví atd. vz Zát. Př. XI. odst. 7.

248467   Prodávárna Svazek: 7 Strana: 0496
Prodávárna, y, f., Geschäftslocale, n., Verkaufshalle, f. Dch., Rgl. Vz Prodejna.

248468   Prodavatel Svazek: 2 Strana: 1133
Prodavatel, e, m. = prodavač. P. sukna. NB. Tč.

248469   Prodávavý Svazek: 2 Strana: 1133
Prodávavý, verkauflustig. Plk.

248470   Prodavce Svazek: 7 Strana: 1370
Prodavce, e, m. = prodavač. Půh. V. 186.

248471   Prodavce Svazek: 8 Strana: 0572
Prodavce, e, m. A kdyžby se výpověď od nás prodavcí jim kupitelům stala. Kn. drn. 87.

248472   Prodavce Svazek: 10 Strana: 0309
Prodavce, e, m. = prodavač.

248473   Prodavčí Svazek: 10 Strana: 0309
Prodavčí. Ani p-čí byli v toho zboží držení. Půh. ol. III. 630. (r. 1447). Sr. Pro- davce.

248474   Prodáviti Svazek: 2 Strana: 1133
Prodáviti, il, en, ení = promačkati, durch- drücken, durchquetschen. — co kudy: skrze roušku smažené žloutky. Lék. kn.

248475   Prodávka Svazek: 2 Strana: 1133
Prodávka, y, f. = prodávání, die Feil- bietung. J. tr.

248476   Proděckovati Svazek: 2 Strana: 1133
Proděckovati, durch Kindereien verlie- ren. — co: čas. Us. Dch.

248477   Prodeč Svazek: 8 Strana: 0322
Prodeč, dče, f. ?, pole ve Spiši. Phľd. XII. 75., 551.

248478   Prodechnouti Svazek: 2 Strana: 1133
Prodechnouti, chnul a chl, ut, utí = veskrz dechnouti, durchhauchen, durchblasen. — co čím. Bůh prodechl citem prach (člo- věka). Č.

248479   Prodej Svazek: 2 Strana: 1133
Prodej, vz Prodaj.

248480   Prodejce Svazek: 2 Strana: 1133
Prodejce, e, m., der Verkäufer. Rk.

248481   Prodejiště Svazek: 2 Strana: 1133
Prodejiště, ě, n., die Verkaufsstätte. Rk.

248482   Prodejna Svazek: 2 Strana: 1133
Prodejna, y, f., die Waarenhalle, Kauf- halle, der Bazar, das Waarenhaus. Dch. Vz Prodajna.

248483   Prodejna Svazek: 9 Strana: 0259
Prodejna. Nár. list. 1898. č. 312., č. 75.

248484   Prodejní Svazek: 10 Strana: 0309
Prodejní sdružení továrníků. Nár. list. 1903 č. 16. 13. Ústřední p. kancellář. lb. 1905. 131. 23.

248485   Prodejník Svazek: 7 Strana: 0496
Prodejník, u, m. = kniha prodejů, Ver- kaufsbuch, n.

248486   Prodejný Svazek: 2 Strana: 1133
Prodejný, vz Prodajný.

248487   Prodejový Svazek: 2 Strana: 1133
Prodejový, vz Prodajový.

248488   Prodejový Svazek: 7 Strana: 0496
Prodejový. Nz.

248489   Prodejový. P Svazek: 10 Strana: 0309
Prodejový. P. saisona. Nár. list. 1903. č. 257. 21.

248490   Prodejství Svazek: 2 Strana: 1133
Prodejství, n., die Verkäuferei. Rk.

248491   Prodekan Svazek: 7 Strana: 0496
Prodekan, a, m. = kdo předešlého roku na universitě byl dekanem.

248492   Prodělač Svazek: 10 Strana: 0309
Prodělač, e m. Rais. Lep. 513.

248493   Prodělanec Svazek: 2 Strana: 1133
Prodělanec, nce, m., v Krkonš., kdo své jmění zmařil. Kb.

248494   Prodělání Svazek: 2 Strana: 1133
Prodělání, das Durcharbeiten. Jg. — P., škoda, der Verlust. Strany přísloví vz: Bláto, Cibule, Čert, Déšť, Dno, Doklepati, Oska, Fík, Holičky, Chlebíček, Kahánek, Kolečko, Konec, Koráb, Koště, Kůň, Kvas- nice, Kyj, Málo, Medvěd, Mlátiti z čeho, Náklonek, Pánvička, Póčepí, Poslední, Psí, Roh, Ryba, Struna, Svině, Uhlí, Váha, Vo- mizín, Zelí, Zimnička.

248495   Prodělati Svazek: 2 Strana: 1133
Prodělati, prodělávati = veskrz něco dě- lati, prostrčiti, protlačiti, durchmachen, -ar- beiten, -graben, aufarbeiten; škodu vzíti, verlieren, einbüssen, zu kurz kommen, ein- schustern, Schaden leiden. V. — co: díru, V., cestu, Har., zemi (propracovati, proorati). Us. Mějme spolu, co vyděláš, však škodu sám, co proděláš. Vz Vtipný. Lom. P. školu, šp. m. : projíti; úlohu, šp. m.: propraco- vati, vypracovati, udělati. — co čím: roucho drahým kamením, Stylfr., díru nožem, ne- bozezem. — co kdy. Ten v životě již mnoho prodělal, šp. m.: zkusil, zažil, zhlídl, schodil atd. Vz tato slova. Brs. 134. — co kudy, kde: cestu sněhem, v lese, lesem p. Dch. — co, čeho na čem: jmění své na koních p. Ten na těch koních prodělal peněz ! Na tom jsem prodělal. Sych. Co sem proďál na žitě, vylehlo mi na vovse (získal jsem na ovse). V Krkonš. Kb. Lépe vydě- lati na mlátě (blátě) než prodělati na zlatě. Pk. Ty (50 kop) měl na mém hradě p. (pro- stavěti) a tím jej opraviti. Půh. II. 394. Vz Přinésti co.

248496   Prodělati Svazek: 7 Strana: 0496
Prodělati. Slad větřivě prodělávati. Zpr. arch. VII. 30.

248497   Prodělati Svazek: 10 Strana: 0309
Prodělati. To jsem já p-lal s sebou místo: toho jsem byl též účasten, při tom jsem byl také. Věst. XII. 96. Brt. P. s někým zápasy m. podstoupiti a p. Mus. 1905. 457.

248498   Prodělek Svazek: 2 Strana: 1133
Prodělek, lku, m., ztráta, škoda, prodě- lání, der Verlust. Us. Veliký p. a škoda zna- menitá. Reš. Nemohu vám to dáti s p-lkem. Us. Cf. Výdělek.

248499   Prodéliti Svazek: 7 Strana: 0496
Prodéliti = prodloužiti. Sš. II. 109.

248500   Proděliti Svazek: 7 Strana: 0496
Proděliti čáru. Dk.

248501   Prodění Svazek: 2 Strana: 1133
Prodění, n., das Durch-, Aufstechen. P. ucha, nežitu. Ras.

248502   Prodeptati Svazek: 2 Strana: 1133
Prodeptati, deptám a depci = prošla- pati, durchtreten. — co: hlínu. L.

248503   Proděrač Svazek: 2 Strana: 1133
Proděrač, e, m. P. na dyksy. v hutn., der Formstosser. Šm.

248504   Proděravělý Svazek: 10 Strana: 0309
Proděravělý plášť. List. fil. 1903 58.

248505   Proděravení Svazek: 7 Strana: 0496
Proděravení, n., die Perforation. P. roury močové nástrojem, Nz. lk., střeva, chlopně (Klappen-).

248506   Proděravění Svazek: 10 Strana: 0309
Proděravění, n. Zánět pobřišnice p-ním, peritonitis perforativa. Ktt.

248507   Proděraviti Svazek: 2 Strana: 1133
Proděraviti, il, en, ení, durchlöchern. — co. Vřed proděravil střevo. Lk.

248508   Proděraviti co Svazek: 9 Strana: 0259
Proděraviti co. Ezop. 349.

248509   Proděravivý Svazek: 10 Strana: 0309
Proděravivý vřed, ulcus perforans. Ktt.

248510   Proděrkovati Svazek: 2 Strana: 1133
Proděrkovati, durchlöchern.

248511   Proděrovadlo Svazek: 7 Strana: 0496
Proděrovadlo, a, n., perforatorium.

248512   Proděsiti Svazek: 2 Strana: 1133
Proděsiti = probodnouti, prokláti, durch- bohren. — co čím. P. něčí prsy železnými rožny. Kat. 2982.

248513   Proděsiti Svazek: 7 Strana: 0496
Proděsiti oprav v: prodesiti. Jir. Mor. 51.

248514   Prodeslav Svazek: 7 Strana: 0496
Prodeslav, ě, f., míst. jm. Km. 1886.27.

248515   Prodětý čím Svazek: 10 Strana: 0309
Prodětý čím. Kůže rákosinou p-tá. Msn. Od. 88. Vz Proditý.

248516   Proděvačka Svazek: 2 Strana: 1133
Proděvačka,. y, f., die Schwenkseide (u prýmkáře). Šm.

248517   Proděvadlo Svazek: 2 Strana: 1133
Proděvadlo, a, n., čím se co prodívá, ein Werkzeug zum Durchstechen. — P., masť ku prodění nežitu, Ziehpflaster, n. P. z majek a loje kozlového. Ras.

248518   Proděvák Svazek: 2 Strana: 1133
Proděvák, u, m., der Lochbohrer. Rk.

248519   Proděvavý Svazek: 7 Strana: 0496
Proděvavý = prodívavý. Rhaz. I. 27., 45.

248520   Proděvčený Svazek: 2 Strana: 1133
Proděvčený; -ěn, a, o. P-ná = zasnoubená, nupta. MV. Ct. Prodívčiti.

248521   Proděvčený Svazek: 7 Strana: 0496
Proděvčený. Sv. ruk. V. 1. 250.

248522   Prodchlý čím Svazek: 10 Strana: 0309
Prodchlý čím: vůní pažitů. Svět. knih. 420. 69.

248523   Prodchnouti Svazek: 2 Strana: 1133
Prodchnouti, vz Prodechnouti.

248524   Prodchnutý Svazek: 7 Strana: 0496
Prodchnutý; -ut, a, o, durchhaucht. — čím: vůní, Kká., láskou k vlasti. Us. Celek organickým životem p. Ndr. Slova vášní p-tá. Šbr. Národ ve všech vrstvách svých myšlénkami pokroku p-tý. Vlč.

248525   Prodievčiti Svazek: 7 Strana: 0496
Prodievčiti, violare. B. mik. Cant. 8. 5.

248526   Prodik-os Svazek: 2 Strana: 1133
Prodik-os, a, m., řec. filosof, žil v 5. stol př. Kr. Vz S. N.

248527   Prodírati se Svazek: 2 Strana: 1133
Prodírati se, vz Prodrati se.

248528   Proditec Svazek: 7 Strana: 0496
Proditec, tce, m., jubaea, die Jubäe, rostl. Vz Rstp. 1635.

248529   Prodíti Svazek: 2 Strana: 1133
Prodíti, ději, díl, děn a dín a dit, ění: prodírati = protrhnouti, otevříti, prostrčili. durch-, aufthun, durchstechen; — se, pro- trhnouti se, aufbrechen. — co: neštovici, nežit. Ros. Hlizu mástka proděje. Lék. kn. — co čím: nežit nožem, Ja., ucho jehlou Us. — se. Samo se to prodílo. Ros.

248530   Prodíti Svazek: 7 Strana: 0496
Prodíti rány. Ezp. 1974.

248531   Proditý Svazek: 2 Strana: 1133
Proditý, prodit, a, o, aufgebrochen. P. nežit. V.

248532   Prodívání Svazek: 2 Strana: 1133
Prodívání, n., das Aufbrechen, Durch- stechen. P. hliz a nežitóv. Ras.

248533   Prodívaný Svazek: 2 Strana: 1133
Prodívaný; -án, a, o, aufgebrochen, durch- gestochen. P. nežit. Us.

248534   Prodívati Svazek: 2 Strana: 1133
Prodívati, vz Prodíti.

248535   Prodívavý Svazek: 2 Strana: 1133
Prodívavý, Aufbruch-, durch-, autbre- chend. P. věci, Ras., Ja., masti. Us.

248536   Prodívcení Svazek: 2 Strana: 1133
Prodívcení, n., porušení panny, die Ent jungferung. Bibl. Cf. Proděvčený.

248537   Prodívčená Svazek: 10 Strana: 0309
Prodívčená, nupta. Vít. Voc. I. 250.

248538   Prodívčiti Svazek: 2 Strana: 1133
Prodívčiti, il, en, ení, devirginare, ent- jungfern. Bibl. — koho. Žádosť okrasy pro- dievčila jest (porušila) mladičku. BO. Ekkl. 20. 2. Cf. Proděvčený.

248539   Prodlabati Svazek: 2 Strana: 1133
Prodlabati, prodlubati, prodloubati, pro- dlabávati, prodlabiti, prodlabovati, aus-, durchhöhlen, durchlöchern (besond. mit einem Stemmeisen). Ros. — co čím: hřídel dlátem.

248540   Prodleně Svazek: 2 Strana: 1133
Prodleně, prodlouženě, verzögert. Nepro- dleně to má oznámiti. Apol. Šel neprodleně. Plk.

248541   Prodlení Svazek: 2 Strana: 1133
Prodlení, n., dlení, meškání, die Ver- weilung, der Verzug, Anstand. Bez p. V. Bez p. na něco sáhnouti. Zř. F. I. C. 300. Přijeď bez p. Er. P. 477. Úroky z p., Ver- zugszinsen. J. tr. P. s nebezpečím spo- jeno jest, Gefahr haftet am Verzuge. J. tr. Dáno mu p. Aesop. — P., prodloužení, prů- tah, die Frist, Verzögerung, der Aufschub, dilatio. S teskností snáší i maličké chvilky prodlení. Kom. Žádal do dne třetího p. Háj. Dejte nám za tři dni p. GR. Zaplatím bez zmatku a odporu i dalšího p. všelikého. Faukn. 33. P. uprositi, um Erstreckung bitten. CJB. 421. Nechtí žádati p., aby meškán byl soud. CJB. 397. V tom již žádného p. ne- bude. Arch. I. 31. Bóh jest p. dnóv tvých. BO. V p. času něco učiniti. Sš. J. 40. Chceš-li p. svému zdraví. Žk. 424. Nebť jest to zdraví p. Smil v. 1694. P. vzíti. Háj. Dej hněvu p. Jel. P. míti, trpěti odložení míti. VS, P., prodloužení, die Verlängerung, Fristung. P. života. Jel. V p. času i čerstvý človek léný bývá. Jel. — P., čas, der Zeitraum, Augenblick, die Zeit, Frist. I v tomto p., v kterém mluvíme. Jel. — P., mora, slove v právnictví zavinění záležející v tom, že někdo povinnosti své v čas nedostál. Vz více v S. N.

248542   Prodlení Svazek: 7 Strana: 0496
Prodlení = prodloužení. V p. času, Brig. 3. a., našich životóv. Hus I. 84. Přej mi zdravie p. Sv. Mař. v. 377.

248543   Prodlení Svazek: 10 Strana: 0309
Prodlení dlužníkovo, mora. Vz Ott. XX. 731.

248544   Prodleníčko Svazek: 2 Strana: 1134
Prodleníčko, a, n., krátké prodlení, der Verzug. Č.

248545   Prodlenosť Svazek: 2 Strana: 1134
Prodlenosť, i, f., prodlouženosť, die Auf- ziehung, der Vorschub. P. času.

248546   Prodlený Svazek: 2 Strana: 1134
Prodlený; prodlen, a, o = prodloužený, verlängert, verzögert, erstreckt. V p. čase. Koc., Br. Žeby nás v p. čase hněv pominul. V. Soudové velmi prodlení. Br. Prodlenějším časem i to se opatří. Žer. K dovedení pro- dlenějšího času. Šf. II. 4.

248547   Prodlený Svazek: 7 Strana: 0496
Prodlený. V prodlenějším čase. Výb. II. 1439. K tomu p-nějšího času zapotřebí bylo. Šf. Strž. II. 4. V prodleném času ji (historii) zase přehlídl. Abr.

248548   Prodléti Svazek: 2 Strana: 1134
Prodléti, prodlíti, el, ení; prodlévati, prodlívati — meškati, zögern, säumen, an- stehen, zaudern, verziehen, harren, D.; pro- dloužiti, verzögern, verlängern, fristen, er- strecken. Jg. Vz Dlíti. — něčím, s něčím: pomocí, V., Reš., odpovědí, pokáním, Sych., soudem, Solf., s pomstou. Br., D. Dosti dlouho se s tím prodlévalo. D. Avšak ta- kovým perkmistra nařízením nikterakž pro- dléváno býti nemá. Soud zemský nemá s na- učením prodlévati. Nar. o h. a k. A tu pána opět pošta došla, aby příjezdem svým do Vídně neprodléval. Břez. 187. P. bitvou do rána. Bart. 4. 18. Prodlévati něčí smrtí. Žal. 149. Neprodlévej tím do jitra. Št. K. š. 100. Prodlil-liby pak pán n. rytířský člověk zá- platou kterýmkoli obchodníkům, to buď na hejtmana toho kraje vznešeno. Bdž. 159. — oč. Lépe o jeden den prodlíti než dlouhou hanbu nésti. Žer. L. I. 28.— v čem. Prodli v službě bohóm. Rkk. 20. Na jak dlouho prodlí tělo vaše v tmavém rovu? Sš. Bs. 202. — se jak. Prodlilo se daleko na den. Bart. 4. 27. — s inft. Dlouho přijíti (přijati) ho prodléval. Prodlévá vrátiti se. Us., Br. — co, čeho komu = prodloužiti: života, Job., času. Br. Pročež Daniel všed prosil krále, aby prodlel času k oznámení výkladu toho králi. Br. Dan. 2. 10.

248549   Prodléti Svazek: 7 Strana: 1370
Prodléti. Prodlívá se vrátiti. Arch. XII. 133.

248550   Prodleva Svazek: 2 Strana: 1134
Prodleva, y, f., der Aufschub, die Ver- zögerung, die Frist, Šm.

248551   Prodlevač Svazek: 2 Strana: 1134
Prodlevač, e, m., der Säumer, Zauderer. V.

248552   Prodlevadelný Svazek: 2 Strana: 1134
Prodlevadelný, dilatorisch, Frist-, Er- streckungs-. Všecky odpory prodlevadelné před odpovědí k žalobě takéž položeny buďte. CJB. 391.

248553   Prodlévání Svazek: 2 Strana: 1134
Prodlévání, prodlívání n. meškání, das Zögern, die Zögerung. Bez p .Us. — P., pro- dloužení, die Verzögerung, Fristung, der Aufschub. Mučí mne p. Jel. P. života zlo- čince. Jel. — Vz Prodlení.

248554   Prodlévavý Svazek: 2 Strana: 1134
Prodlévavý, säumig, zauderhaft. P. ko- chání, delectatio morosa. MP. 54.

248555   Prodlina Svazek: 7 Strana: 0497
Prodlina, y, f. = proníženina na poli. Mor. Brt. D. 257.

248556   Prodlíti Svazek: 2 Strana: 1134
Prodlíti, dlím, il, dlen, ení; prodlévati, prodlívati = prodloužiti, delší učiniti, ver- längern, fristen, verzögern, V.; prodléti, säu- men, zögern, verweilen, sich aufhalten. Jg. Koř. dbl, sr dblina, dblje = longitudo; dbl spoléhá na tvaru del; sr. dlbgb z delgb. Mkl. aL. 52. — komu čeho. Prodliž mi života, lír. Toho jsem proto prodlil, aby potomní věděli, kterak se jest válka ta po- čala. Let. 31. Hospodin prodlívá lidem zdraví. Výb. II. 32. Tak snad prodlíš svého času (věku). Žk. 426. Prodlí-liť Bůh mého zdravie. Žk. 481. To vše v jeho moci jest, p. toho i vzieti. Smil v. 131. — co: Rozmnožím a prodlím dny tvé. Tkad. Prodlil smrť jeho. Jel. P. při. Solf. Vz Přibrati. —(komu) čím. P. řečí až do půl noci. Br. Že jsi mu životem prodlil. Aesop. — jak dlouho. Pakliby nálezu přísežní nemohli nikoli vy- líčiti, tehdá do naší neb komorníka našeho přítomnosti buď prodleno. CJB. 285. P. pří- merie do roka. Arch. I. 35. Tentokráte sv. Pavel prodlil rozmlouvání svoje až do půl noci. Sš. Sk. 233. Vz P. čím. — čeho k če- mu: života něčího k psotě p. Aesop. — se. Prodlil se život jeho. Boč. Mohl bych o tom mluviti, ale prodlilo by se (byloby dlouhé). V. Přebývání mé zde se prodlilo. V. Hoře mně! Kak sě je prodlilo me obydlé. Št. N. 242. — se komu s čím. Prodlilo se jim od Římanů s pomocí. V. P. 404. — s inft. Před císaře přijíti prodlil jest (meškal) drahně dlouho. Plk.

248557   Prodlíti Svazek: 2 Strana: 1134
Prodlíti, vz Prodléti.

248558   Prodlíti Svazek: 7 Strana: 0497
Prodlíti, prolongare. Ž. wit. 119. 5., 128. 3. — abs. Prodlí se dnové. Dik. II. 36., BO. Již musím konec učiniti, neb jsem již prodlil. Hus II. 165. Aby prodleni byli dnové tvoji. Hus I. 54. Když se jich pří- jezd prodlil. Výb. II. 1131. — co: modlitbu. Hus I. 304. — čeho. Prodlí-li Buoh tvého zdravie. Výb. I. 925., II. 13., Hr. rk. 433. P. času. Št. Kn. š. 187. — čím (jak dlouho). Ježíš prodlil jest odpovědí. Hus I. 310. Až do měsíce srpna tažením prodlil. Výb. II. 1192. — se jak dlouho. A ta věc se pro- dlila asi za hodinu. Let. 371. — koho v čem. Rač ho ve zdraví p. Pass. mus. 410. — s čím: s bitvou. Bart. 223. — o čem. Něco jsem tuto prodlil o milosr- denství a zdá mi se, že nevelmi zle, neb jest nesmierné. Hus I. 298.

248559   Prodlíti čím Svazek: 7 Strana: 0497
Prodlíti čím. A ona tiem (zaplacením dluhu) prodlévala. NB. Tč. 199. Jestliže by se vzdluže záplatú prodléval. Výb. II. 1224. — kde: vedle někoho, Kká. Td., při něčem. Mus. — se komu. Když mi se vězení prodlévalo. Bart. 242. — čeho. Aťby (Bůh) ráčil mých dní p. Ezp. 2286. P. rač nám všech daní. Wtr. exc.

248560   Prodlívání Svazek: 2 Strana: 1134
Prodlívání, n., vz Prodlévání.

248561   Prodlívati Svazek: 2 Strana: 1134
Prodlívati, vz Prodleti a Prodlíti.

248562   Prodlivosť Svazek: 2 Strana: 1134
Prodlivosť, i, f., zdlouhavosť, die Lang- samkeit.

248563   Prodlivý Svazek: 2 Strana: 1134
Prodlivý, zdlouhavým zögernd, säumend. P-vým krokem (jíti). Č.

248564   Prodlo Svazek: 7 Strana: 0497
Prodlo, a, n. = prádlo. Laš. Tč.

248565   Prodlouhlý Svazek: 7 Strana: 1370
Prodlouhlý, länglich. P. pohyb (kolo- toče). Holč. I. 117.

248566   Prodlouhlý Svazek: 10 Strana: 0309
Prodlouhlý lépe: prodloužený. Mš. Sr. Obilouhlý.

248567   Prodloužeč Svazek: 2 Strana: 1134
Prodloužeč, e, m. = prodlevač, prota- hovač, der Verlängerer. L.

248568   Prodlouženec Svazek: 2 Strana: 1134
Prodlouženec, nce, m., tanaecium, rostl. Rostl.

248569   Prodloužení Svazek: 2 Strana: 1134
Prodloužení, n., die Verlängerung. S tesk- ností snáší i maličké prodloužení (prodlení). Kom. Bez p. = hned. P. lhůty, díla, času, D., věku, Aqu., výsady. J. tr.

248570   Prodloužení Svazek: 7 Strana: 0497
Prodloužení v math., průtah. Jde-li po sobě několik čísel dle téhož pravidla, která na několika napsaných viděti jest, nazna- čuje se jejich opakování tečkami nebo zna- ménkem &c (et caetera; 0·78989.. ), což p-ním nebo průtahem nazýváme. Šim. 11. P. měrné. Pek. 29.

248571   Prodlouženina Svazek: 2 Strana: 1134
Prodlouženina, y, f., die Verlängerung, das Verlängerte. Krok.

248572   Prodlouženosť Svazek: 2 Strana: 1134
Prodlouženosť, i, f., die Verlängerung, Länge. P. Času. V.

248573   Prodloužený Svazek: 2 Strana: 1134
Prodloužený; prodloužen, a, o, verlän- gert. P. věk. V. P. čas nebylo o něm zmínky (slechu). Sych. P. šišky. Rostl. P. věk ne- bývá vždy člověku k užitku. Plk. V tak p-ném času namluvili vás. V. P-ného života si žádati. Žal. Národové v p-ném čase mnohým proměnám podléhají. Šf. Rozpr. 10.

248574   Prodloužený Svazek: 7 Strana: 0497
Prodloužený. P. čára, ulice, lhůta, ho- dina (vyučovací taneční), Us. Pdl., mícha, Osv. I. 416., krovky, Kk. Br. 6., buňky. Kk. P. v osten. Kk. Br. 5. Nosatci mají hlavu p-nou v chobot či zobák n. nosec. Ib. 4.

248575   Prodloužile Svazek: 9 Strana: 0259
Prodloužile. Na to psaní p. odpovědi žádané dávati neráčíte. Holic. 58.

248576   Prodloužilosť Svazek: 2 Strana: 1134
Prodloužilosť, i, f. = prodlouženosť. Co jest po p-sti života, když jest bídný a žalostný. Plk. — Ros.

248577   Prodloužilý Svazek: 2 Strana: 1134
Prodloužilý, dlouho se táhnoucí, váhavý, verlängert, langwierig, langsam. Ros. P. vojna, D., život, věk. V.

248578   Prodloužilý Svazek: 7 Strana: 0497
Prodloužilý. P. forma časoslova. Šf. III. 485.

248579   Prodloužilý Svazek: 9 Strana: 0259
Prodloužilý. Někoho při dobrém zdraví za mnohá p-lá léta zachovati. Holic. 15. aj.

248580   Prodloužitel Svazek: 9 Strana: 0259
Prodloužitel, e, m. P. Beneše minority (jeho kroniky). Pal. Děj. III. 2. 82.

248581   Prodloužitelný Svazek: 2 Strana: 1134
Prodloužitelný, was verlängert werden kann, verlängbar. Techn. Vz Prodlužitelný.

248582   Prodloužiti Svazek: 2 Strana: 1134
Prodloužiti, dluž, dlouže (íc), il, en, ení; prodlužovati — delší dělati, verlängern; pro- tahovati, na dlouhý loket měřiti, verlängern, in die Länge ziehen, aufschieben, verweilen, aufziehen, erstrecken, fristen. V. — se. Vojna se prodlužuje. Us. Prodloužilo by se připo- mínání (dlouho by trvalo). Plk. — co: život, V., něčí věci, D., směnku. Dch. — čeho : dnů svých p.; Kdož jest středmý, prodlouží života. Br. čemu. Takto by se čas tomu velmi prodloužil. Výb. — čím (o čem, co). P. dnem (poodložiti). Reš. P. cestu zachá- zením-si. Us. Něco slovy, řečí p. V. Ale neprodlužuje o tom mnohou řečí k pozna- menáním přistoupím. V. Ale já, abych při- vozováním mnohých důvodů neprodloužil (um nicht weitschweifig zu werden), krátce to obsáhnu a zavru. V. — co kdy. Boj proti hříchu jenom za života časného se prodlužuje. Sš. I. 71.

248583   Prodloužka Svazek: 2 Strana: 1135
Prodloužka, y, f., Prolongement, n., franz. Apparat am Piano zum Nachklingen des Tones. Dch.

248584   Prodloužnosť Svazek: 2 Strana: 1135
Prodloužnosť, i, f. = prodloužilosť. Ros.

248585   Prodloužný Svazek: 2 Strana: 1135
Prodloužný = dlouhý, lang, weitschich- tig, langwierig. P-ní artikulové. Akt. m. Ferd. Že by velmi p-né bylo to vyčítati. V.

248586   Prodlovati Svazek: 7 Strana: 1370
Prodlovati = prodlužovati, zastr. Veleš.

248587   Prodluha Svazek: 2 Strana: 1135
Prodluha, y, f., elongatio. Smet. astron. 59.

248588   Prodluhovati Svazek: 10 Strana: 0309
Prodluhovati. Fagif. 40a. Vz Prodloužiti.

248589   Prodluž Svazek: 2 Strana: 1135
Prodluž, i, f. = prodlouženina.

248590   Prodlužan Svazek: 2 Strana: 1135
Prodlužan, a, m., sipunculus, červ. Krok.

248591   Prodlužen Svazek: 7 Strana: 0497
Prodlužen, žně, m., tanaecium, das Ta- naecium, rostl. P. pnulý, t. jaroba. Vz Rstp. 1212.

248592   Prodlužený Svazek: 2 Strana: 1135
Prodlužený; prodlužen, a, o, verschuldet. P. statek. Ros.

248593   Prodlužilosť Svazek: 2 Strana: 1135
Prodlužilosť, i, f., zadlužilosť, das Ver- schuldetsein Jg.

248594   Prodlužilý Svazek: 2 Strana: 1135
Prodlužilý = zadlužilý, prodlužený.

248595   Prodlužitel Svazek: 7 Strana: 0497
Prodlužitel, e, m., der Verlängerer, Fort- setzer Kosmas a p-lé jeho. Šf. Strž. II. 428.

248596   Prodlužitelný Svazek: 2 Strana: 1135
Prodlužitelný = prodloužitelný, ver- längbar. Krok. — P , verschuldbar. P. statek.

248597   Prodlužiti Svazek: 2 Strana: 1135
Prodlužiti, il, en, ení; prodlužovati, ver- schulden. — co: svůj statek. Jg. — se, viele hulden machen. V.

248598   Prodlúžiti co komu Svazek: 7 Strana: 0497
Prodlúžiti co komu = dáti na úvěr. V Podluží. Brt D. 257.

248599   Prodlužititelnosť Svazek: 2 Strana: 1135
Prodlužititelnosť, i, f., die Verlängbar- keit. — P., die Verschuldbarkeit.

248600   Prodlužka Svazek: 7 Strana: 0497
Prodlužka, y, f., die Verlängerung. Vch. Ar. 42.

248601   Prodlužovací Svazek: 2 Strana: 1135
Prodlužovací, Verlängerungs-. Šm.

248602   Prodlužovatel Svazek: 8 Strana: 0322
Prodlužovatel, e, m. P. kroniky. Vlč. Lit. 9.

248603   Prodlužovati Svazek: 2 Strana: 1135
Prodlužovati, vz a) Prodloužiti, b) Pro- dlužiti.

248604   Prodlý Svazek: 2 Strana: 1135
Prodlý = minulý. Po tom pak času pro- dlém tu milosť jim učinil. Zb. exc, Bl. (Aug.).

248605   Prodmouti Svazek: 2 Strana: 1135
Prodmouti, dmu, ul, ut, utí, prodýmati, durchblasen, durchhauchen. — co. Reš.

248606   Prodmychati Svazek: 2 Strana: 1135
Prodmychati; prodmychnouti, chnul a chl, ut, utí, durchblasen, durchhauchen. — co čím. Ve varhanách dchnutím jediným vítr mnohé řady píšťal prodmychne. Ráj.

248607   Prodnívati se Svazek: 2 Strana: 1135
Prodnívati se, rozednívati se, šeřiti se, tagen, Tag werden. — abs. Ajta! již se pro- dnívá, zoře již se usmívá. Sš. Bs. 22.

248608   Proďobaný Svazek: 8 Strana: 0322
Proďobaný. P., díra. Phľd. 1896. 260.

248609   Prodoktořiti Svazek: 2 Strana: 1135
Prodoktořiti, il, en, ení, verarzneien. D.

248610   Prodol, u Svazek: 2 Strana: 1135
Prodol, u, m., jm. polí u Petrovic. Dch.

248611   Prodolovati Svazek: 10 Strana: 0309
Prodolovati = dolováním pozbyti. — co: peníze. Hol. I. 266.

248612   Prodouchati Svazek: 10 Strana: 0309
Prodouchati = proudouvati, profukovati. — co. Vítr všecko prodouchá. Brt. Čít. 189.

248613   Prodouti Svazek: 2 Strana: 1135
Prodouti, ul, ut, uti, produnouti — pro- vát», provanouti, durchwehen. — co. Celé chování se jeho duchem svatým prostoupeno a produnuto bylo. Sš. 345.

248614   Prodrahnit Svazek: 10 Strana: 0657
Prodrahnit cestu = dráhu na ni upraviti. Vz Brt. Sl.

248615   Prodrápati Svazek: 2 Strana: 1135
Prodrápati, drápám a drápi, eš atd., pro- drápnouti, pnul a pl, ut, utí, prodrápiti, il, en, ení; prodrapovati, durchkratzen; se, sich durchdrängen, durcharbeiten. — se kudy (po čem) k čemu. Puch.

248616   Prodrati Svazek: 2 Strana: 1135
Prodrati, deru, dral, drán, ání; prodírati = naskrze dráti, až díra, durchreiben, durch- wetzen, durchlöchern; p. se — protlačiti se, sich durchdrängen, sich durch andere durch- arbeiten, durchbrechen, durchdringen. D , Jg. — co čím: chůzí boty p., Us., procházkami podešvy. Sych. — co komu. Strach pro- dral (otevřel) mi oči. L. — se. Ven se pro- dral. D. — se kam. Voda do sklepa se prodrala. Jg. -— kudy. Prodral se skrze trní. Jg. — se k čemu (čím). Svatokupec- tvím k tučné praebendě se prodral. Sych. P. se k úřadu, k papeži. Sych. — se odkud. S jedné strany prodraly se žhavé paprsky. Němc.

248617   Prodrati se kam Svazek: 7 Strana: 0497
Prodrati se kam. Soucit prodral se v její srdce. Vrch. — se kudy. P. se skrze řady nepřátelské, Posp., s namáháním vět- vemi. Osv. Slunce p-lo se mlhy clonou. Vrch.

248618   Prodrbati Svazek: 2 Strana: 1135
Prodrbati; prodrbnouti, bnul a bl, ut, utí, durch-, aufkratzen, durchreiben. Ros. — co čím.

248619   Prodrbnouti Svazek: 2 Strana: 1135
Prodrbnouti, hnul, a hl, ut, utí = drh- nutím díru udělati, durchscheuern. — co. Děvečka, když talíře prodrhne, vdáti se může. Prov. Ros.

248620   Prodrndati Svazek: 2 Strana: 1135
Prodrndati = promrhati, verschleudern. D.

248621   Prodrobiti Svazek: 2 Strana: 1135
Prodrobiti, il, en, ení, prodrobovati, durchbröckeln. — co. — P. hlas, koloriren, Triller schlagen. Jg.

248622   Prodrobniti Svazek: 2 Strana: 1135
Prodrobniti, il, ěn, ění, peníze proměniti, Kleingeld wechseln. Us. Dch.

248623   Prodrom-us Svazek: 2 Strana: 1135
Prodrom-us, u, m., z řec., předchůdce, Vorläufer, m. — P., úvod n. předběžná roz- prava, proprava, Vorrede, vorläufige Abhand- lung. Š. N. Cf. Propaedeutika.

248624   Prodroužiti Svazek: 2 Strana: 1135
Prodroužiti, prodrúziti, il, en, ení = drouhem postrčiti, probodnouti, durchste- chen. — koho čím: mečem, Št., Výb. I. 468., nožem. Pulk. Vida dva, ana činíta proti Bohu, prodrúžil je svú rukú. St. N. 95. Cf. Drouh.

248625   Prodrtiti komu co Svazek: 10 Strana: 0309
Prodrtiti komu co: přílbici mečem). Msn. II. 220.

248626   Prodružiti Svazek: 7 Strana: 0497
Prodružiti koho mečem. St. Kn. š. 168. 10.

248627   Prodržalý Svazek: 7 Strana: 0497
Prodržalý, ersessen. Arch. I. 441. Vz Prodržtti.

248628   Prodržati co Svazek: 9 Strana: 0259
Prodržati co. P-žal kobylí pole = trpěl po 3 léta a 18 neděl, že kobyly tam cho- dily a tím pole za jeho držení se stalo polem kobylím. Bdl. v Kn. rožm. str. 108. pozn. 8.

248629   Prodržeti Svazek: 2 Strana: 1135
Prodržeti, el, en, ení, ersitzen (i. e. die Verjährungsfrist). O. z D. — co: kobylé pole. Kn. rož. 294. Tak dávno držel a léta prodržel; Když ve dskách má a léta pro- držal, nemá jemu odpovídati; Léta p. po- kojná. Pňh. ??. 331., 446., 550.

248630   Prodřenina Svazek: 10 Strana: 0309
Prodřenina, y, f. = prodřené místo. Us.

248631   Prodřený Svazek: 2 Strana: 1135
Prodřený; -en, a, o, durchgerieben. P. díra. Pass.

248632   Prodřepnouti Svazek: 7 Strana: 0497
Prodřepnouti, vydřepnouti něco = vy- klábosti. U N. Kdýně. Rgl.

248633   Prodřímati Svazek: 2 Strana: 1135
Prodřímati, dřímaje promeškati, ver- schlummern. D.

248634   Prodříti Svazek: 2 Strana: 1135
Prodříti , dru, dřel, dření; prodírati, durchreiben. — co : boty. Prodřev (protrh) střechu korábovú. BO. — co do čeho čím: chůzí díru do bot. — se. Us. Vz Prodrati.

248635   Prodříti Svazek: 7 Strana: 0497
Prodříti, dirumpere. Ty si prodřel stud- nice, Ž. wit. 73. 15.; interrumpere. Prodřel opoku. Ž. wit. 77. 15.

248636   Proďubati Svazek: 2 Strana: 1135
Proďubati; proďubnouti, ďubl, ut, utí = proklovati. durchpicken, -hauen. — co čím kam Vlaštovky proďubaly pyskem díru do oule. Rozm. o včel.

248637   Producent Svazek: 2 Strana: 1135
Producent, a, m., z lat., dobyvač, vy- raběč, výrobce, zejména vzdělavatel surovin, opak: konsument. Der Erzeuger. S. N. — P., v právnictví, kdo ve přech důkaz vede, dokazovatel. S. N. — P., ukazatel nějaké listiny. S. N.

248638   Produch Svazek: 2 Strana: 1135
Produch, u, m. = průduch, vz toto. — P., bahnisko, der Morast. — P., propadlina
od mokra, Schlucht, ť. Na Mor. Bkř., Brt. -- P. vodní, mázdřice zarozená z plynutí vody do oka. Vz Sal. 18.

248639   Próduch Svazek: 7 Strana: 0497
Próduch. Cf. Ž kl. (329.).

248640   Produch Svazek: 8 Strana: 0322
Produch. Cf. Úvar (3. dod.).

248641   Próducha Svazek: 10 Strana: 0309
Próducha, y, f., catharacta. Rozk. R. 62.

248642   Produkce Svazek: 2 Strana: 1135
Produkce, e, f., z lat. productio, dělání, vyrábění něčeho, co dříve vůbec aneb aspoň v takové způsobe nebylo, jak se nám to nyní objevuje. Vz více v S. N. Die Pro- duktion, Erzeugung; dobývání plodin. Rk. — P., provozování, die Aufführung, Darstellung. P. divadelní, hudební. S. N.

248643   Produkční Svazek: 10 Strana: 0309
Produkční vzrůst. Nár. list. 1903. č. 284. 21. P. cvičení. Us.

248644   Produkovati Svazek: 2 Strana: 1135
Produkovati, z lat., ukázati něco, vyrá- běti, dobývati, erzeugen; představovati něco, aufführen, darstellen. Rk.

248645   Produkt Svazek: 2 Strana: 1135
Produkt, u, m., z lat., výrobek, plodina, ovoce, das Erzeugniss, Produkt; der Ertrag Rk.

248646   Produkt Svazek: 10 Strana: 0309
Produkt zemědělský. Nár. list. 1903. č. 177. 3.

248647   Produktivní Svazek: 2 Strana: 1135
Produktivní, z lat., plodní, výrobní, vy- rábějící, produktiv, hervorbringend, schaf- feud; úrodný, fruchtbar. Rk. P. kapital -- jistina, jež vkládá se do nějakého závodu k dobývání nových statků. S. N.

248648   Produktivnosť Svazek: 7 Strana: 0497
Produktivnosť, i, i., Productivität, f. P. lierarní. Us. Pdl.

248649   Produktivnosť Svazek: 10 Strana: 0309
Produktivnosť, i, f. = schopnosť vytvo- řiti v dané době určité množství hodnot národohospodářských. Vz Ott. XX. 732.

248650   Produnouti, vz Svazek: 2 Strana: 1136
Produnouti, vz Prodouti.

248651   Produšení, n Svazek: 2 Strana: 1136
Produšení, n., die Beseeltheit. Šm.

248652   Produševnělosť Svazek: 2 Strana: 1136
Produševnělosť, i, f., oživení, die Be- lebung. Tš.

248653   Produševnělosť Svazek: 8 Strana: 0322
Produševnělosť. P. celého zjevu. List. fil. 1894. 61.

248654   Produševnělý Svazek: 8 Strana: 0322
Produševnělý. P. tělo. List. -fil. 1894. 55. Baudel. 15.

248655   Produševnělý Svazek: 10 Strana: 0309
Produševnělý, beseelt. P. obličej. Čch.

248656   Produševnění Svazek: 7 Strana: 0497
Produševnění, n., die Belebung. P. látky. Bdl. ŽŠf. 86. — Dk.

248657   Produševněnosť Svazek: 7 Strana: 0497
Produševněnosť, i, f. = produševnělosť. Dk. Aesth. 92.

248658   Produševněný Svazek: 2 Strana: 1136
Produševněný; -ěn, a, o, beseelt. P. tě- lesnosť. Tš.

248659   Produševněný Svazek: 7 Strana: 0497
Produševněný. Dch., Vch. Důk. 62. P. zjev, vtip, Dk., výraz tahů. Vrch.

248660   Produševniti, il Svazek: 2 Strana: 1136
Produševniti, il, ěn, ění, durchgeistigen, beseelen. Dch. — co čím.

248661   Produtí Svazek: 2 Strana: 1136
Produtí, n., das Durchwehen, Durchbla- sen. Jg.

248662   Produtý Svazek: 2 Strana: 1136
Produtý; produt, a, o, od prodouti, pro- duji = profouknutý, durchweht. — P., dutý, hohl, ausgehöhlt. — kde. Srdce jest na obou stranách p. Berg. Muchomůrka jest v pro- střed p. — Jg.

248663   Prodůvoditi Svazek: 2 Strana: 1136
Prodůvoditi, il, ěn, ění = předůvoditi, promudrovati. Ros.

248664   Prodychati Svazek: 2 Strana: 1136
Prodychati, durchathmen. — co.

248665   Prodýmati Svazek: 2 Strana: 1136
Prodýmati, vz Prodmouti.

248666   Prodýraati Svazek: 8 Strana: 0322
Prodýraati = prokouřit. — co. Len. 53.

248667   Prodyšnosť Svazek: 7 Strana: 0497
Prodyšnosť, i, f., Undichtheit, Dampf- lässigkeit. Šmr. 46. P. pístu, šoupátka. Šmr. 134.

248668   Prodyšný Svazek: 7 Strana: 0497
Prodyšný, undicht, dampflässig. P. spára. Šmr. 146. Neprodyšná bránice. Kvř.

248669   Proeezovací Svazek: 2 Strana: 1130
Proeezovací pytel, Durseih-. Techn. Vz Procediti.

248670   Profanace Svazek: 2 Strana: 1136
Profanace, e, f., z lat., zneuctění, zhano- bení, zejména předmětů náboženských a cír- kevních, užívá-li se jich k účelům světským aneb docela nemravným. S. N.

248671   Profanní Svazek: 2 Strana: 1136
Profanní, z lat. profanus, světský; ve smyslu potupném, sprostý, nemravný, ha- nebný. Vz S. N.

248672   Profanovati co Svazek: 10 Strana: 0309
Profanovati co = znestětiti, profanieren. Zr. Leg. 63.

248673   Profant Svazek: 2 Strana: 1136
Profant, u, m., z Proviant, spíže, zastr. Aby peněžitou pomoc na skoupení p-tň uvo- lili. Žer. — P., přípřež, der Vorspann. Na mor. Zlínsku.

248674   Profant Svazek: 7 Strana: 1370
Profant. Vz předcház. probant.

248675   Profantiti Svazek: 10 Strana: 0309
Profantiti = promrhati. — co; své jmění. Nár. list 1902. č. 260. 9.

248676   Profantmistr Svazek: 2 Strana: 1136
Profantmistr, a, m., z Proviantmeister. Žer. Vz Profant.

248677   Profantovati Svazek: 9 Strana: 0259
Profantovati město, z něm. verprovian- tieren. 1467. Mus. 1899. 235.

248678   Profentiť Svazek: 7 Strana: 0497
Profentiť, profentovať si nad kým = dělati se přednějším. Val. Brt. D. 257.

248679   Profer Svazek: 2 Strana: 1136
Profer, a, m., zastr. = žid, der Jude. V.

248680   Profes Svazek: 2 Strana: 1136
Profes, a, m., z lat., zákonník, který slib jevný učinil, der Ordensbruder. Jg. P. řádný, mimořádný. Vz více v S. N.

248681   Professí Svazek: 2 Strana: 1136
Professí, f., professe, e, f., slib řádu učiněný, Ordensgelübde, n. — P., povolání, stav, řemeslo, živnosť, zaměstnání, der Stand, Beruf, die Profession. S. N., Jg.

248682   Professionalně Svazek: 10 Strana: 0309
Professionalně něco dělati. Nár. list. 1904., 349. 13.

248683   Professionista Svazek: 2 Strana: 1136
Professionista, y, m., dle Despota, z lat., řemeslník, živnostník, der Professionist, Hand- werker, Gewerbtreibender.

248684   Professní Svazek: 7 Strana: 0497
Professní dům (professů). Nár. listy.

248685   Professor Svazek: 2 Strana: 1136
Professor, a, m., z lat. od profiteor, qui professus est, titul učitelů na vysokých a středních a těmto podobných školách. P. řádný a mimořádný. Vz více v S. N. P. na gymnasiu, na realce, n. lépe: při gymnasiu atd. nebo p. gymnasia atd. Brs. 104.

248686   Professor Svazek: 8 Strana: 0322
Professor. Oděv p-rů v XV. stol. Vz Wtr. Krj. I. 226.

248687   Professor řádný Svazek: 10 Strana: 0309
Professor řádný, mimořádný, veřejný, skutečný, titulární, supplující, honorovaný, Vz Ott. XX. 733.

248688   Professorka Svazek: 2 Strana: 1136
Professorka, y, f., die Professorin.

248689   Professorová Svazek: 2 Strana: 1136
Professorová, é, f., Professorsfrau, f.

248690   Professorovati Svazek: 7 Strana: 0497
Professorovati, Professor sein. Jir. Ruk. II. 124, Mus. 1880. 420., Pyp. K. II. 144.

248691   Professorský Svazek: 7 Strana: 0497
Professorský, Professoren-. P. sbor. Us.

248692   Professorství Svazek: 9 Strana: 0259
Professorství, n. Tk., Pal. Pam. 67.

248693   Professura, y Svazek: 2 Strana: 1136
Professura, y, f., professorství, n. Professur, f.

248694   Professůrek Svazek: 2 Strana: 1136
Professůrek, rka, m. Kos. Ol. I. 163.

248695   Proffant Svazek: 8 Strana: 0322
Proffant, vz Profant. 1566, L. posíl. II. 74.

248696   Profiant Svazek: 7 Strana: 0497
Profiant, u, m. = proviant. P. do mě- sta vnésti. Žer. 18.

248697   Profiantmistrovství Svazek: 8 Strana: 0322
Profiantmistrovství, n. Čel. Pr. m. I. 603.

248698   Profičeti Svazek: 7 Strana: 0497
Profičeti, profičívati, profukovati, hin- durchschwirren, schwirrend hindurchdringen Lpř.

248699   Profiknouti Svazek: 2 Strana: 1136
Profiknouti, knul a kl, ut, utí = (hloupě) prodělati, marně utratiti, probrati, verlieren. — co: 100 zlatých. Us. Kšá.

248700   Profil Svazek: 2 Strana: 1136
Profil, u, m., z fr., kolmý průrys čili prů- řez předmětu se strany spatřeného, das Profil. S. N. En p., v průrysu. Rk. Vz Průrys.

248701   Profil Svazek: 9 Strana: 0259
Profil, u, m. Jíti na p. (za děvčetem). Jrsk. XXII. 201.

248702   Profilování Svazek: 7 Strana: 0497
Profilování, n., die Profilirung. Pdl.

248703   Profilovaný; -án Svazek: 7 Strana: 0497
Profilovaný; -án, a, o, profilirt. P. oblouk, Pdl, žebra. Method. 1885. 117.

248704   Profilový Svazek: 7 Strana: 0497
Profilový, Profil-. P. papír, Hs., kámen (u dráhy). Zpr. arch.

248705   Profiltrovaný Svazek: 7 Strana: 0497
Profiltrovaný = procezený. P. voda. Us. Pdl.

248706   Profiltrovati Svazek: 2 Strana: 1136
Profiltrovati = procediti, durchseihen. — co skrze co. Vys.

248707   Profit Svazek: 2 Strana: 1136
Profit, u, m., z fr., zisk, výdělek, výtěžek, užitek, prospěch, der Gewinn. Vortheil, Er- werb, Profit.

248708   Profit Svazek: 10 Strana: 0309
Profit. V II. Přísp. 259. Profil oprav v: Profit.

248709   Profitovati něco Svazek: 2 Strana: 1136
Profitovati něco, zisk míti z něčeho, vy- těžiti, získati něco, gewinnen, Nutzen ziehen, Vortheil haben, profitiren. S. N.. Rk.

248710   Proflakovati Svazek: 2 Strana: 1136
Proflakovati, durchpeitschen. — koho. Us. Jg. — se, herumstreichen, herumstöbern. Ten se tu ustavičně p-kuje. Us. u Rohoznic.

248711   Proflámovati Svazek: 7 Strana: 0497
Proflámovati celý den, durchbringen. Us.

248712   Proflandati Svazek: 2 Strana: 1136
Proflandati,proflundati = promrhati. Šm.

248713   Proflekati Svazek: 2 Strana: 1136
Proflekati; profleknouti, knul a kl, ut, utí = protlouci, durchhauen, durchschlagen; se = protlouci se, proprati se, prosekati se, sich durchhauen, -schlagen. Ros.

248714   Proflundati Svazek: 7 Strana: 0497
Proflundati = promrhati. Šm.

248715   Proforet Svazek: 7 Strana: 0497
Proforet, u, m. = zásoba. 17. stol. Blk.

248716   Proformaniti, il Svazek: 2 Strana: 1136
Proformaniti, il, ěn, ění, als Fuhrmann Schaden nehmen. — co: své jmění. Ros.

248717   Proforteliti Svazek: 2 Strana: 1136
Proforteliti, il, en, ení, profortelovatí = svým fortelem škodu vzíti, durch seine List zu Schaden kommen. Ros. — co.

248718   Profos Svazek: 2 Strana: 1136
Profos, v obec. mluvě profous, profůs, a, m., z fr. provos a to z lat. praepositus, poddůstojník hodnosti strážmistrovské, stráž- ce vězení vojenského pro důstojníky, stráž- mistry a kadety, der Profos, Žuchtmeister, Arrestaufseher, Stockmeister. Dán p-vi. S. N.

248719   Profoukati Svazek: 2 Strana: 1136
Profoukati; profouknouti, knul a kl, ut, utí; profukovati, durchblasen, -wehen. — abs. Větříček profukuje. Zlob. — co: Ty šaty vítr snadně profoukne. Ros. — kudy. Vítr skulinami p-kuje. Us.

248720   Profoukati co Svazek: 7 Strana: 0497
Profoukati co. Kalhoty profukovati = bzdíti. Us. Rgl. — kudy. Profukuj, vě- tříčku, dolinečkú. Sš. P. 323. — kde. Při jednej dolině větr p-kuje. Sš. P. 140. — co čím: rouru parou. Us. Pdl. — jak. Vítr studeně p-val. Us. Posp.

248721   Profous Svazek: 7 Strana: 0497
Profous, vz Profos, Wtr. Obr. 284., 331.

248722   Profous Svazek: 8 Strana: 0322
Profous, u, m. = bob bílý s černými fousy u kle. CT. Tkč.

248723   Profrajmarčiti Svazek: 7 Strana: 1370
Profrajmarčiti = profrejmarčiti. Arch. IX. 413. Profrejovatí. Že jeden cahel profrejo- val. Arch. XII. 59.

248724   Profrcati Svazek: 9 Strana: 0259
Profrcati = proprděti, utratiti. - co: všechno dědictví. Ezop. 287.

248725   Profrcati co Svazek: 9 Strana: 0459
Profrcati co = marným šukáním pro- marniti

248726   Profrceti Svazek: 9 Strana: 0459
Profrceti = probzdíti Ezop. 287. 18.

248727   Profrejmarčiti Svazek: 2 Strana: 1136
Profrejmarčiti, il, en, ení, lépe: směniti, ver- o. eintauschen, verkaufen. V., D.

248728   Profrejmarčiti Svazek: 7 Strana: 0497
Profrejmarčiti polož před Profrejovati.

248729   Profrejmarčiti Svazek: 8 Strana: 0322
Profrejmarčiti. Abych Sycov p-čil p. Ilburkovi na jeho statek (vyměnil). 1539. Arch. XI. 25.

248730   Profrejovati Svazek: 2 Strana: 1136
Profrejovati, verbuhlen, vergeuden. — co: celé své jmění. Us.

248731   Profrnditi Svazek: 7 Strana: 0497
Profrnditi = utratiti, promrhati. P. celý statek. U N. Kdýně. Rgl.

248732   Profukovačka Svazek: 7 Strana: 0497
Profukovačka, y, f., přístroj ve sklárně. Rgl.

248733   Profukovadlo Svazek: 7 Strana: 0497
Profukovadlo, a, n. P. ucha, Ohrenluft- douche, f.

248734   Profukovati Svazek: 7 Strana: 0497
Profukovati, vz Profoukati.

248735   Profús Svazek: 10 Strana: 0309
Profús, a, m. To je starý p. (zkušený čověk). Mus. slov. VI. 110. Sr. Profos II. 1136.

248736   Profus.ní Svazek: 8 Strana: 0322
Profus.ní, lat. P. krvotok = vytékající, zevní k. Čas. čes. lék. 1888. 52.

248737   Profylaktika Svazek: 2 Strana: 1136
Profylaktika, pl., n., z řec., profylak- tické prostředky = léky, jimiž předejíti se má nějaká choroba. Vz S. N.

248738   Profylaxa Svazek: 2 Strana: 1136
Profylaxa, y, f., z řec, předběžné opa- tření k zamezení nemocí. S. N.

248739   Progát Svazek: 9 Strana: 0259
Progát = brokát. Hoř. 212.

248740   Progécat Svazek: 10 Strana: 0657
Progécat majetek = prohospodařiti. Brt. Sl.

248741   Proglotyda Svazek: 7 Strana: 0497
Proglotyda, y, f. = dospělý článek ta- semnice. KP. V. 533.

248742   Proglvať co Svazek: 10 Strana: 0309
Proglvať co = proklovati. Val. Čes. 1. XII. 273.

248743   Prognathní Svazek: 7 Strana: 0497
Prognathní = šikmozubní. Stč. Zem. 841.

248744   Prognosa Svazek: 2 Strana: 1136
Prognosa, y, f., z řec., předvídání a tu- díž i předpovídání průběhu nemoci. Vz S. N. Die aus der Diagnose resultirende Vorher- sagung, wie eine Krankheit verlaufen wird, Vorkenntniss, Vorbedeutung, f.

248745   Prognostik-on Svazek: 2 Strana: 1136
Prognostik-on, a, n., znamení, dle něhož souzeno bývá na budoucí události; někdy sama výpověď o budoucích událostech. S. N. Das Vor-, Anzeichen, die Vorbedeutung.

248746   Prognostika Svazek: 2 Strana: 1136
Prognostika, v obec. mluvě: pranostika, y, f., z řec., předpovídání budoucích počasů a věcí z hvězdnatosti nebeské, die Prognostik, Vorhersagungskunst. Ros. P-ky spisovati. V.

248747   Prognostikář Svazek: 2 Strana: 1136
Prognostikář, v obec. ml. pranostikář, e, m., kdo z běhu planet a hvězd o budou- cích věcech hádá. V. Hvězdář hvězd běh uvažuje; p. jejich působení, vlévání a účinky. Der Astrolog. Kom. J. 778.

248748   Prognostikování Svazek: 7 Strana: 0497
Prognostikování, vz Pranostikování.

248749   Prognostikovati Svazek: 2 Strana: 1136
Prognostikovati, z hvězd hádati, stern- deuten, aus dem Lauf der Sterne wahrsagen. Něčí smrť p. V.

248750   Program Svazek: 2 Strana: 1136
Program, u, m. (správně: programma, gt. programmata, n., dle Slovo), z řec., se- znam n. přehled na př. nějaké slavnosti, se- znam předmětů, které se v divadle, v kon- certě, v některé schůzi atd. provozovati n. vyřizovati mají (p. divadelní, koncertní atd.), das Programm, die Einladungsschrift zu einer Feierlichkeit; soubor zásad, kterými se vláda, nebo zástupcové lidu n. rozličné strany k do- sažení svých účelů říditi chtějí, das Pro- gramm ; p. školní, správa o škole s vědeckým pojednáním, gelehrte Schulschrift. Vz S. N. P. sestaviti, sepsati, schváliti, vydati.

248751   Program Svazek: 7 Strana: 0497
Program = pořádek, rozvrh.

248752   Programm Svazek: 10 Strana: 0309
Programm hloubka. Osv. 1896. 370.

248753   Programmově Svazek: 10 Strana: 0309
Programmově něco činiti. Osv. 1896. 461.

248754   Programmovosť Svazek: 10 Strana: 0309
Programmovosť, i, f. Hospodářská p. Nár. list. 1903. č. 128. 17.

248755   Programmový Svazek: 10 Strana: 0657
Programmový. P. píseň. Zvon VI. 86

248756   Progresse Svazek: 2 Strana: 1136
Progresse, e, f., z lat. progressio, postu- pování, pokračování, posloupnost, die Fort- schreitung. — P., posloupnosť, v mathem. poradí čísel či vůbec veličin, jimžto pravi- delně přibývá (p. vzestupná) nebo ubývá (p. sestupná). Je-li v takové řadě difference či rozdíl dvou po sobě jdoucích členů stálý (t. j. jeden a týž pro všecky dva sousední členy), slove p. arithmetickou; pakli jest jejich podíl či kvotient stálý, tedy slove p. geometrickou. Šfk. v S. N. — P. v hudbě, stupňové překládání základního nápěvu neb krátké zpěvné věty při témž hlasu. Vz S. N. Die Progression.

248757   Progressisté Svazek: 2 Strana: 1137
Progressisté, ů, m., z lat. P. = přívrženci politických n. státohospodářských stran, je- jichž účelem jest mírný pokrok, die Pro- gressisten. S. N.

248758   Progressivní Svazek: 2 Strana: 1137
Progressivní, z lat., postupovati, po- stupný, progressiv, fortschreitend. Rk. P. daně (při kterých summa poplatku nezůstává v stejném poměru ku předmětu dani po- drobenému), die Progressivsteuer. Vz S. N.

248759   Progressivnosť Svazek: 7 Strana: 0497
Progressivnosť, i, f., das Fortschreiten. Kzl 348.

248760   Proh Svazek: 7 Strana: 0497
Proh, u, m. = práh. Leží pod prohem. Sš. P. 775. — Slez. Tč.

248761   Proháč Svazek: 7 Strana: 0497
Proháč, e, m. = druh jablek. U Neza- myslic. Bkř.

248762   Prohajdákati Svazek: 2 Strana: 1137
Prohajdákati = promrhati, vergeuden. Na Slov. Koll.

248763   Prohakmatiti Svazek: 2 Strana: 1137
Prohakmatiti, il, cen, ení, verpfuschen. Ros. — co.

248764   Prohalabaliti Svazek: 2 Strana: 1137
Prohalabaliti, il, en, ení,verpfuschen. Ros.

248765   Prohampejsovati Svazek: 2 Strana: 1137
Prohampejsovati, hampejsem promrhati, verludern. D. — co: celé své jmění.

248766   Prohandlovati Svazek: 2 Strana: 1137
Prohandlovati, z něm., lépe: prokupčiti, durch den Handel verlieren; směniti, ein- handeln, vertauschen. Jg. — co s kým.

248767   Proháněti Svazek: 2 Strana: 1137
Proháněti, vz Prohnati.

248768   Prohánitel Svazek: 7 Strana: 0497
Prohánitel, e, m. P. koňů, der Rosse- tummler, -sporner. Lpř.

248769   Proháňka Svazek: 10 Strana: 0309
Proháňka dětí (po hříšti). Hlk. X. 275.

248770   Prohárati Svazek: 2 Strana: 1137
Prohárati, vz Prohořeti.

248771   Prohašteřiti Svazek: 2 Strana: 1137
Prohašteřiti, il, en, ení = provaditi, verhadern. D.

248772   Proházený Svazek: 7 Strana: 0497
Proházený. Hlava sněhem p-ná (pro- šedivělá). Hrts.

248773   Proházeti Svazek: 2 Strana: 1137
Proházeti, vz Prohoditi.

248774   Proházka Svazek: 2 Strana: 1137
Proházka, y, f., prohazování, der Durch- wurf, das Durchwerfen. — P., die Interjec- tion, das Zwischenwort, zastr. Ros.

248775   Prohazovač, e, m. P Svazek: 2 Strana: 1137
Prohazovač, e, m. P. sněhu, der Schnee- räumer. Šm.

248776   Prohazovačka Svazek: 7 Strana: 0497
Prohazovačka rudní, Erzdurchwerfsieb. Hř.

248777   2. Prohazovačka, y Svazek: 2 Strana: 1137
2. Prohazovačka, y, f. P. sněhu = pro- hazování, das Wegräumen. — 3. P., die Schneeräumerin.

248778   1. Prohazovačka, y, f Svazek: 2 Strana: 1137
1. Prohazovačka, y, f., der Durchwurf. P. drátěná, síto na písek (z rámu a drá- těné mříže), das Durchwurfsieb. Kk., Techn., Koukati p-kou (býti ve vězení). U Turn. Zl.

248779   Prohazovati, vz Svazek: 2 Strana: 1137
Prohazovati, vz Prohoditi.

248780   Prohbí, vz Svazek: 2 Strana: 1137
Prohbí, vz Prohyb.

248781   Prohejsati Svazek: 2 Strana: 1137
Prohejsati, prohejskati= prohýřiti, ver- geuden. — co: čas, jmění, D., statek. Ros. Ten provejskal a prohejskal statek. Prov. Jg.

248782   Prohemzalý Svazek: 2 Strana: 1137
Prohemzalý, durchkrochen. P. zvěřina (červy). Ros.

248783   Prohemzati Svazek: 2 Strana: 1137
Prohemzati = prolézati, durchkriechen, durchwühlen. — co: červi zvěřinu p-li. Us. — se = prolézti.

248784   Proheroltovati Svazek: 2 Strana: 1137
Proheroltovati = jako herolt prohlásiti, als Herold verkündigen.

248785   Prohibitiv Svazek: 2 Strana: 1137
Prohibitiv, u, m., imperativ zakazovací, vz Rozkazovací.

248786   Prohibitivní Svazek: 2 Strana: 1137
Prohibitivní, z lat., zbraňovati, verbie- tend, prohibitiv. P. system: zřízení ochran- ného cla za cizozemské zboží, das Prohibi- tivsystem, d. i. handelspolitisches System, welches in dem Verbot o. der sehr hohen Besteuerung gewisser ausländischer Waaren ein Mittel sieht, die einheimische Industrie zu heben. Rk.

248787   Prohl Svazek: 7 Strana: 0497
Prohl Baltazar ze Sibenhirtu. 1562. Jg. H. 1. 615.

248788   Prohladnouti Svazek: 2 Strana: 1137
Prohladnouti, dnul a dl, utí, prohlado- věti, ěl, ění = vyhladověti aushungern. Jg.

248789   Prohlas, u Svazek: 2 Strana: 1137
Prohlas, u, m., der Ausruf; die Verstei- gerung. Ros. A mne povlovným povolá do vnitra p-sem. Sš. Bs. 36.

248790   Prohlásiti Svazek: 2 Strana: 1137
Prohlásiti, il, šen, ení; prohlašovati = provolati, kund machen, ver-, ankündigen, publiciren; p. se = provolánu býti, dáti se slyšeti, kund, bekannt werden. Jg. — co: statek = provolati ku prodeji, feilbieten. Ros. P. konkurs. — co kde: ve všech krajích. Ros. — co, koho za co: za utr- hače, Sych., za nevinného. Kram. Za zále- žitosť zemskou něco p. Pr. Což Jan sám za věc nemožnou p-sil. Sš. Sk. 37. —co skrze co: skrze veřejný list, Us., skrze biřice statky. Ros. — se. Prohlásili se, že statky své projednají. Sych. Prohlásil se, že chtěl dáti za to 1000 zlatých. Ros. — se proti čemu. Šm. — se v něčem. J. tr. — se o něčem. J. tr., Řd. Takto se Pán o slávě p-sil. Sš. J. 37. — co, koho čím: svatým. Us. Vk. Že hlasem trouby zákon p-li. Sš. Sk. 89. — se s čím, etwas laut werden lassen. Dch.

248791   Prohlásiti co Svazek: 7 Strana: 0497
Prohlásiti co: amnestii. Us. Pdl. — co zač: za lež, za zákon, Mus., nemoc za hlav- ničku, Us., sňatek za neplatný, Šmb., slib za vynucený. Us. P. něco za článek víry. MH. 2.

248792   Prohlášení Svazek: 2 Strana: 1137
Prohlášení, n., prohlašování, die Aeus- serung, Deklaration, Kundmachung, Bekannt- machung, Aufbietung, das Aufgebot, der Ausruf. P. společnosti kommanditní. Šp. Prohlašování činiti se mají. Šp. Prohlášení- se s jedné strany proti tomu i s druhé strany. J. tr. P. písemní. P. vydati; p. za vinného. Šm.

248793   Prohlášený Svazek: 2 Strana: 1137
Prohlášený; -en, a, o, verkündet, bekannt gemacht, landkundig. D.

248794   Prohláška Svazek: 2 Strana: 1137
Prohláška, y, f. — prohlášení, ohláška. P. odvratná, die Gegenäusserung. J. tr.

248795   Prohláška Svazek: 7 Strana: 0498
Prohláška manželská. Bor., Brt. P. II. 479.

248796   Prohláškový Svazek: 2 Strana: 1137
Prohláškový, ku prohlášce se vztahující. P. list (listina úřední o stalých se prohláš- kách), der Verkündschein. Us. Hý.

248797   Prohlášní Svazek: 2 Strana: 1137
Prohlášní list, der Verkündschein. Us. Dch.

248798   Prohlašování Svazek: 2 Strana: 1137
Prohlašování, n., vz Prohlášení.

248799   Prohlašovaný Svazek: 2 Strana: 1137
Prohlašovaný; -án, a, o, vz Prohlášený.

248800   Prohlavky Svazek: 7 Strana: 0498
Prohlavky, jm. pozemků na Slov.

248801   Prohled Svazek: 2 Strana: 1137
Prohled, u, m., prohlednutí, die Durch- sicht, Beschau, der Durchblick. P. lesem. Us. — P. k výdělku, die Aussicht auf Gewinn. Víd. lis. — P., prominutí, Nachsicht, f. Bez p-du. D.

248802   Prohled Svazek: 7 Strana: 0498
Prohled. K p-du zbraň! Visitirung des Gewehrs! Čsk.

248803   Prohlédací Svazek: 9 Strana: 0259
Prohlédací sklo. 1588. Sdl. Hr. XI. 151.

248804   Prohledací n. prohlídací Svazek: 2 Strana: 1137
Prohledací n. prohlídací sklo (ku pro- hledání se hodící), Fernglas, n. Us. — P., průhledný, durchsichtig. P. kámen, V., ná- stroj. Kom.

248805   Prohledač Svazek: 2 Strana: 1137
Prohledač, e, m., der Durchseher. Jg. — P., zběhlý v prohledačtví, der Sehe- künstler. Slov.

248806   Prohledačka Svazek: 2 Strana: 1137
Prohledačka, y, f., die Durchseherin.

248807   Prohledačský, prohledacký Svazek: 2 Strana: 1137
Prohledačský, prohledacký = optický, optisch. P. umění.

248808   Prohledačství, prohledactví Svazek: 2 Strana: 1137
Prohledačství, prohledactví, n., die Optik, Sehe-, Schaukunst. V p. zběhlý. Kom. J. 769.

248809   Prohledání Svazek: 2 Strana: 1137
Prohledání, n., das Durchsuchen, die Durchsuchung, Untersuchung. P. rudy, die Erzprobe. Šm., J. tr. — Kom.

248810   Prohledání Svazek: 2 Strana: 1137
Prohledání, das Durchsehen, die Durch sicht.

248811   Prohledaný Svazek: 2 Strana: 1137
Prohledaný; -án, a, o, durchgesucht.

248812   Prohledárna Svazek: 2 Strana: 1137
Prohledárna, y, f., das Schauamt. D.

248813   Prohlédařství Svazek: 2 Strana: 1137
Prohlédařství, n. = prohledačství. Zlob.

248814   Prohledati Svazek: 2 Strana: 1138
Prohledati, prohledávati, durchsuchen. — co: dům, někomu kapsy. Jg.

248815   Prohlédati Svazek: 2 Strana: 1138
Prohlédati, vz Prohlédnouti.

248816   Prohledávací Svazek: 7 Strana: 0498
Prohledávací, Durchsuchungs-. P. právo. S. N. I. 13.

248817   Prohledávatel Svazek: 7 Strana: 0498
Prohledávatel, e, m. = prohledač. Lpř.

248818   Prohledávka Svazek: 2 Strana: 1138
Prohledávka, y, f., die Untersuchung. Býti na p-ce. Us. Dch. Vyjíti na p-ku, auf der Suche sein. Dch.

248819   Prohlédavosť, prohlídavosť Svazek: 2 Strana: 1138
Prohlédavosť, prohlídavosť, i, f., die Durchsichtigkeit. D. —P., die Vorsichtigkeit.

248820   Prohlédavý. P Svazek: 7 Strana: 0498
Prohlédavý. P. zkušenost. Šf. Strž. I. 365.

248821   Prohlédavý, prohlídavý Svazek: 2 Strana: 1138
Prohlédavý, prohlídavý = kdo daleko hledí, fern-, durchsehend; opatrný, vorher- sehend, vorsichtig, V., Br. — P., promíje- jící, nachsichtig. D. — P., prohledací, durch- sichtig. Víd. list., D.

248822   Prohledčivosť, průhledčivosť Svazek: 2 Strana: 1138
Prohledčivosť, průhledčivosť, i, f., die Durchsichtigkeit. Jg.

248823   Prohledčivý, průhledčivý Svazek: 2 Strana: 1138
Prohledčivý, průhledčivý = prohledný, průhledný, durchsichtig. Reš. P. okno, tě- leso. Sedl.

248824   Prohledek Svazek: 2 Strana: 1138
Prohledek, dku, m., přesáhající krajky, der Vorschuss (an der Kleidung). Šm.

248825   Prohleden Svazek: 2 Strana: 1138
Prohleden, dnu, m., artopharus, krystal, průhledná odrůda křemene. S. N.. KP. III. 195., SS. Zj. 388. Bergkrystall, m.

248826   Prohleden Svazek: 7 Strana: 1370
Prohleden, dnu, m., calcophanus, ká- men. Pršp. 5. 91.

248827   Prohledenka Svazek: 8 Strana: 0572
Prohledenka, měkkýš. Cf. také Ott. XI. 994.

248828   Prohleděti Svazek: 2 Strana: 1138
Prohleděti, ěl, ění, naskrze hleděti, durch- sehen. Obraz pod siviem prohledící. Berg. se v čem, na čem. Však by se někdo v tom (na tom) prohleděl = hledě by se ztratil, sich versehen, über dem Sehen ver- gessen. Ros.

248829   Prohleditelnosť, prohleditosť, i Svazek: 2 Strana: 1138
Prohleditelnosť, prohleditosť, i, f., die Durchsichtigkeit. Jg.

248830   Prohleditelný, prohleditý Svazek: 2 Strana: 1138
Prohleditelný, prohleditý, durchsichtig. P. kůže, Sal., obálka. Krok.

248831   Prohledítko Svazek: 7 Strana: 0498
Prohledítko, a, n., Diopter. Svahoměrné p., Nivellirdiopter, Nz., horské, Berg-. Sl. les.

248832   Prohledlosť Svazek: 2 Strana: 1138
Prohledlosť, i, f., die Durchsichtigkeit. Šm.

248833   Prohledlý Svazek: 2 Strana: 1138
Prohledlý =prohledčivý. P. víno. O štěp. 57.

248834   Prohlédnosť, prohlídnosť, průhled- nosť, i Svazek: 2 Strana: 1138
Prohlédnosť, prohlídnosť, průhled- nosť, i, f., die Durchsichtigkeit. Berg. exc.

248835   Prohlédnout. P Svazek: 10 Strana: 0309
Prohlédnout. P. neznamená ještě koupit. Máj. III. 39.

248836   Prohlédnouti Svazek: 2 Strana: 1138
Prohlédnouti, prohlídnouti, hlédl a hlídl, ut, utí; prohlédati, prohlídati, prohlédávati, prohlídávati, prohlížeti, prohlížeti, el, en, ení; prohlízívati, prohlížívati = otevra oči hle- děti, sehend werden, aufschauen, sein Ge- sicht wieder bekommen, die Augen öffnen; srozuměti, ersehen; pozor míti, die Augen aufthun, Acht haben; na skrze viděti, hle- děti, durchsehen; spatřiti, na něco se podí- vati, popatřiti, besehen, besichtigen, be- schauen, beaugenscheinigen; spořádati, ord- nen, mustern. Jg. — abs. Slepý prohlédl. Ros. Již jsem prohlédl (porozuměl). Kos. Kdo neprohlídá a neotvírá oči, musí měšcem dotahovati. Prov. Ten šat, obraz, prsten atd. juž pěkně prohlédl = nabyl čištěním původního lesku a krásy. Us. u Olom. Sd. — co. Kdo bystrý vtip má, spěšně věc pro- hlídne. Kom. Prohlédl domy králův, V., svět, D., dílny řemeslníkův = navštíviti. Kom. P. pamětné věci, vojenské přípravy, Kram., svůj dům (spořádati). Ros. P. nějakou věc, knihu, svou švarnou osobu. Us. Dch. P. něčí rukopis, Bž., příbytek. J. tr. -- čeho: klášterů, šp. m.: kláštery. Brt. Vz Pro. — (co) čím. Očima kdo neprohlédá, prohledne měšcem. Prov., Rb. P. myslí. V. Na všecky strany očima p. V. Prohledše očima pozdvihli se. Bart. 269. — nač. Moudrý člověk na to všecko prohlidá. .Reš. Na bu- doucí věci p. V. Na něčí prosbu. Th. — k čemu. K cíli. Kom. Ke konci a cíli, k ob- hájení vlasti, k věnu ženy, k budoucím vě- cem, V., k všeobecnému dobrému. Th. Více k nevine každého než k darům prohlížej. Pr. Prohlédajic k tomu, Že jest toho mezi jinými potřebami znamenitě potřebí. Zř. F. I. A. 14. Sám název ten prohlédá k úvodným slovům knihy té; Více k lidské jeho bytosti prohlédá ; Že ku člověčenství Páně prohlédá ; Sv. Petr nemohl tu leč jediné ku posvětě vniterné prohlédati; Petr mohl také ku mravům a potřebám církví prohlédati; Lukáš toliko k látkám, ne pak k dobám prohlé- dal ; Tu musíme více k úmyslu než ku počtu prohlédati; Prohlédají k obnově chrámu předsevzaté od Heroda. Sš. Sk. 1., 6., 25., 30., 117., L. 97., 177., J. 44. (Hý.). Prohlé- dáme-li ku povaze jeho (Pavlově) horoucí a k horlivosti jeho; Při výroku tom sv. Pavel prohlidá toliko k slovům; Pavel pro- hlidá při strastech k žalmu. Sš. Sk. 170., 210., 279. (Hý.). Prohlédajíc k čemu. J. tr. P. k obhájení vší křesťanské říše. V. P. k okolkům, auf Verhältnisse Rücksicht neh- men. Bart. 2. 12. Prohlédaje k sešlosti věku i na to. Skl. — k čemu jak. K jazyku spisovnému s úctou prohledá. Kos. O1.I. 36. Zákoník ten podlé pýchy své neprohlédli leč ku pouhému slov zvuku; Bylo jim ulo- ženo, dokonalou pílí k zachovávání zákonu prohlédati. Sš. L. 119., 11. — co, k čemu v čem, kde, proč, kdy. V předešlém verši prohlidá k božskému Páně bytí; Ovšem při ní k fariseům lakomým prohlédaje; Duch svatý záměrem a účelem při spisování oněch míst od Mojžíše prohlédal k budoucnosti; Jakož i duch boží v onom výroku písmovém přede všim k tomuto pohanů povolám pro- hlídal; Dokona jejich úmysly i v povaze i v původu prohlídal; Pán prohlédal skutek jeho (Jidášův) zřetelně v okolnostech, v zá- měru, v pramenu a v následcích; Abychom ve službě svojí k Bohu a k církvi sv. pro- hlédali; Bůh toliko ku mravům či ku mravní hodnosti při soudech prohlidá. Sš. J. 62., L. 155., I. 57., 111., J. 126., 238., Sk. 106., 128. (Hý.). Že k ni (k církvi římské) veškery církve ostatní pro výtečnejší přednosť její p. mají; Při soudě onom Kristovi svěřeném bude Pán p. ke skutkům. Sš. I. 23., Sk. 131. (Hý.). — aby. Židé zajisté u věci té velice choulostiví byli vezdy a všudy prohlídajíce, aby nějaké poskvrnění nezaběhlo. Sš. J.40. (Hý.). — co skrze co komu Ráj. Skrze prsty co komu p. (promíjeti, nachsehen). Us.

248837   Prohlédnouti Svazek: 7 Strana: 0498
Prohlédnouti, providere. Ž. wit. 15. 8. — abs. Granát p-dne (broušením se za- leskne). Us. Zhlk. Tys p-dl (když se umyl)! Us. — nač: na věci budoucí. Arch. VIII. 554. — k čemu: k osobám. Bart. 121. Prohlédna ku prvním řečem. Krnd. 163. P-dalo se při tom též k tomu, aby . . Sš. P. 721. — jak. Bedlivě k něčemu p. KB. VI. Prohlížeti někoho od paty až k hlavě. Us. Pdl.

248838   Prohlednutelnosť Svazek: 2 Strana: 1138
Prohlednutelnosť, i, f. = prohleditel- nosť.

248839   Prohlednutelný Svazek: 2 Strana: 1138
Prohlednutelný = prohleditelný.

248840   Prohlédnutí, prohlídnutí Svazek: 2 Strana: 1138
Prohlédnutí, prohlídnutí, n., das Auf- schauen, Oeffnen der Augen, das Vorsehen, die Besichtigung; das Versehen.

248841   Prohlédnutý Svazek: 2 Strana: 1138
Prohlédnutý ; -ut, a, o, durchgesehen. Jg.

248842   Prohledný Svazek: 10 Strana: 0309
Prohledný. Oko p-né (které vše pro- hledne, hned pozná). Tbz. V. 1. 302.

248843   Prohledný, průhledný Svazek: 2 Strana: 1138
Prohledný, průhledný = prohledčivý, průhledčivý = skrze co se hleděti, viděti může, durchsichtig. P. okno, těleso, Us. P. jako křišťál. Us. — P., Begehungs-. P. kom misse. Dch.

248844   Prohledovati Svazek: 2 Strana: 1138
Prohledovati, vz Prohlédnouti.

248845   Prohlesnouti Svazek: 2 Strana: 1138
Prohlesnouti, snul a sl, utí, v známosť veřejnou vejíti, u veřejnosť se dostati, be- kannt werden. — čím proč. Pro něž sú viece prohlesli jeho (sv. Marka) kostela dra- hotú. Výb. II. 5. 6. — o kom. Také o něm prohleslo, že malířem byl. Sš. L. 2. — kam. Aby záměr jejich prohlesl a prohlukl do lidu. Sš. L. 195. (Hý.).

248846   Prohlesnouti kam Svazek: 7 Strana: 0498
Prohlesnouti kam. Aby poznání v lid p-slo. Sš. I. 30.

248847   Prohlíd Svazek: 10 Strana: 0309
Prohlíd, u, m. = prohlídko. Chodí mnoho kupců na prohlíd. Rais. Lep. 45.

248848   Prohlídací Svazek: 2 Strana: 1139
Prohlídací, vz Prohlédací. Dch.

248849   Prohlídati Svazek: 2 Strana: 1139
Prohlídati, vz Prohlédnouti.

248850   Prohlídati nač Svazek: 9 Strana: 0259
Prohlídati nač. Prohlídaje na vaši pří- mluvu. 1630. List. 74.

248851   Prohlídavosť, vz Svazek: 7 Strana: 0498
Prohlídavosť, vz Prohlédavosť. Písařská p. Mš.

248852   Prohlídavý Svazek: 2 Strana: 1139
Prohlídavý = prohlédavý. P. makovice. Us. Km.

248853   Prohlídčivý Svazek: 2 Strana: 1139
Prohlídčivý, vz Prohledčivý.

248854   Prohlídka Svazek: 2 Strana: 1139
Prohlídka, y, f., prohlížení, die Besich- tigung, Nachschau, Beschau, Untersuchung. P. vojska, die Truppenschau, Musterung, Revue, domu, bytu, die Haussuchung, vše- obecná, die Landesstreifung, místní, der Lo- kalaugenschein, lékařská, ärztliche Visiti- rung; kráčel p-kou, er passirte Revue. Dch., Čsk. - P., das Guckloch im Vorhange. Dch.

248855   Prohlídka Svazek: 7 Strana: 0498
Prohlídka masa, spisu, soudní, Us., mr- tvol, Todtenbeschau. Šv. K p-ce zbraň! Visitirung des Gewehrs!

248856   Prohlídkový Svazek: 8 Strana: 0322
Prohlídkový. P. oddíl vojska. Nár. list. 1894. č. 93. 4.

248857   Prohlídnouti Svazek: 2 Strana: 1139
Prohlídnouti, vz Prohlédnouti.

248858   Prohlížeč Svazek: 10 Strana: 0309
Prohlížeč, e, m. P. mrtvol. Slád. Třík. 26.

248859   Prohlížení Svazek: 2 Strana: 1139
Prohlížení, n„ die Be-, Durchsehung. Vz Prohlídka. — P., die Nachsicht. D.

248860   Prohlížený Svazek: 2 Strana: 1139
Prohlížený; -en, a, o, durch-, be-, vor-, nachgesehen. Jg.

248861   Prohlížeti Svazek: 2 Strana: 1139
Prohlížeti, vz Prohlédnouti.

248862   Prohlížitel Svazek: 2 Strana: 1139
Prohlížitel, e, m., der Beschauer. Šm. P. mrtvých, der Todtenbeschauer. Us.

248863   Prohlížka Svazek: 10 Strana: 0657
Prohlížka, y, f. = prohlídka. Vz Brt. Sl.

248864   Prohlodati, prohlodávati Svazek: 2 Strana: 1139
Prohlodati, prohlodávati = prohrýzti, durchnagen. — co čím: myš kůži svými zoubky prohlodala. Us.

248865   Prohloubání Svazek: 7 Strana: 0498
Prohloubání, n. = prohloubení. P. látky. Dk. P. 110.

248866   Prohloubaný Svazek: 7 Strana: 0498
Prohloubaný = prohloubený, vertieft. Dk.

248867   Prohloubati Svazek: 2 Strana: 1139
Prohloubati, prohloubiti, il, en, ení, durchhöhlen. — co. — P,, hloubaje něco ztratiti. Ros. — se, sich vertiefen. — v co. Dch.

248868   Prohloubení Svazek: 7 Strana: 0498
Prohloubení, n., die Vertiefung. Mus., Stč.

248869   Prohloubenosť Svazek: 7 Strana: 0498
Prohloubenosť, i, f., die Vertiefung. Mus.

248870   Prohloubený Svazek: 7 Strana: 0498
Prohloubený; -en, a, o, vertieft. Us. Pdl.

248871   Prohloubiti Svazek: 2 Strana: 1139
Prohloubiti, vz Prohloubati.

248872   Prohloubka Svazek: 2 Strana: 1139
Prohloubka, y, f., vz Prohlubeň.

248873   Prohloublý Svazek: 7 Strana: 0498
Prohloublý = prohloubený. P. obraz. NA. I. 12.

248874   Prohloupiti Svazek: 2 Strana: 1139
Prohloupiti, il, en, ení; prohloupívati, prohloupati, etwas dummes anstellen, dumm handeln. — abs. P-pil pán. Vz Ztřeštěný. Lb. — čím. Jich rozum pýchou prohloupá. Čas. duch. XII. 731.

248875   Prohlouplosť Svazek: 7 Strana: 0498
Prohlouplosť, i, f., dumme Handlung, thörichter Beschluss. Lpř.

248876   Prohltati Svazek: 2 Strana: 1139
Prohltati, prohltnouti, tnul a tl, ut, utí = polykati, schlucken. Když nemocný už p. může. Talii. lid.

248877   Prohltiti Svazek: 7 Strana: 0498
Prohltiti, verschlingen. — co kdy. Ja- kož mnozí blázni v svátky neb o maso- pustě propí, p-tí tak mnoho, že ... Št. Kn. š. 53. (136.).

248878   Prohlub Svazek: 2 Strana: 1139
Prohlub, i, f., die Tiefe. Hank.

248879   Prohlúb Svazek: 7 Strana: 0498
Prohlúb = prohlubeň, profunditas. P. rozmrzla. Dial. Bhm. 352.

248880   Prohlubeň Svazek: 2 Strana: 1139
Prohlubeň, bně, prohlubně, ě, pro- hlubnička, prohlubina, y, f., hluboký dal, zvl. pod vodou, požeradlo, die Tiefe, grosse Grube bes. im Wasser, der Strudel, Schlund. V. P. v Dunaji, Plk., na rybníce. D. Upadnouti do p-bně. V. P. ho zhltila. Br. P. se nad ním zavřela. Ur. Z p-bně ně- koho vychvátiti, Bern., vytáhnouti. — Vz Voda. — P., studnice, zdroj, die Quelle, der Born, Schöpfbrunnen. Orb. p., Ctib. — P. v pohořích: údolí podélné, údolí příčné, kotlina, jeskyně, propast, die Vertiefung, Tiefe, Kluft, der Abgrund. Aqu., Kram., Tl. — P., prosekaná díra v ledě, das Eisloch, die Wuhne. P-bně dělati, vysekati, D.; p-bní na- dělati, Háj., nasekati, by jimi vzduch rybám přicházel. Us. V p-bni (na řece zamrzlé) ryb hledal. V. Polekaly ryby, že prohlubeň za- mrzla. Sych. — Prohlubina, v lisu klínovém díra v kládě vydlabaná, do které se okřín s jádrem zasazuje, die Kammer bei der Keil- presse. Tech. 3. 158.

248881   Prohlubeň Svazek: 7 Strana: 0498
Prohlubeň = studnice. P-bně jest hlu- boká a neteče z nie. Hus III. 55. — P. očí (oční), Hdk., týlní, Hk., mozková. Hlv. 244.

248882   Prohlubení Svazek: 2 Strana: 1139
Prohlubení, n., die Vertiefung. Dch.

248883   Prohlubenina Svazek: 7 Strana: 0498
Prohlubenina, y, f. = prohlubina. Stč. Zem. 469.

248884   Prohlubený Svazek: 2 Strana: 1139
Prohlubený; -en, a, o, vertieft. P. žlábek. Němc.

248885   Prohlubina Svazek: 7 Strana: 0498
Prohlubina, y, f., die Vertiefung. Vz Prohlubeň.

248886   Prohlubinka Svazek: 2 Strana: 1139
Prohlubinka, y, f., eine kleine Vertie- fung, das Grübchen. Krok. Vz Prohlubeň.

248887   Prohlubiti Svazek: 2 Strana: 1139
Prohlubiti, vz Prohloubati.

248888   Prohlubník Svazek: 2 Strana: 1139
Prohlubník, u, m., hlubník, pluh, jenž kypři za záhonkářem spodek na 16 ctm. hloubky a šířky, der Vertiefungspflug. Us. Sp., Hk. P. americký, vz KP. III. 229.

248889   Prohlubnotoký. P Svazek: 10 Strana: 0309
Prohlubnotoký. P. řeka. Msn. II. 379.

248890   Prohlubnovodý Svazek: 10 Strana: 0309
Prohlubnovodý proud. Msn. II. 128.

248891   Prohlubný Svazek: 2 Strana: 1139
Prohlubný, plný prohlubní, voll Tiefen, Abgründe. Bern.

248892   Prohlubovací Svazek: 2 Strana: 1139
Prohlubovací roura, Absenkröhre, f. (beim Bohren eines artesischen Brunnens). Šm.

248893   Prohlubování Svazek: 7 Strana: 0498
Prohlubování = podrývání půdy pro- hlubníkem. NA. IV. 73. Vz násl.

248894   Prohlubovati, vz Svazek: 7 Strana: 0498
Prohlubovati, vz Prohloubati.

248895   Prohlubovírný Svazek: 10 Strana: 0309
Prohlubovírný okean. Msn. Od. 157.

248896   Prohluk Svazek: 2 Strana: 1139
Prohluk, u, m., durchdringender Lärm. Šm.

248897   Prohluknouti Svazek: 2 Strana: 1139
Prohluknouti, knul a kl, utí = v zná- most vejíti, bekannt werden. — kam. Tato zpráva v lid prohlukla. Měst. bož. Věc ta v národ p-kla. Sš. L. 132., J. 126. Aby záměr jejich prohlukl do lidu; A p-kla do širého světa domněnka. Sš. L. 195., I. 120. (Hý.). Vz Prohlesnouti.

248898   Prohlukovati Svazek: 9 Strana: 0259
Prohlukovati. Ld. 30. Vz Prohluknouti.

248899   Prohmat Svazek: 2 Strana: 1139
Prohmat, u, m., promáknutí, der Durch- griff. Šm.

248900   Prohmatati Svazek: 2 Strana: 1139
Prohmatati, prohmatnouti, tnul a tl, ut, utí, durchgreifen. Ten klobouk je již celý p-ný, durch vieles Greifen abgenüzt. Šm.

248901   Prohmatati něco Svazek: 7 Strana: 0498
Prohmatati něco. Brt. N. p. I. 300.

248902   Prohmožďovač Svazek: 7 Strana: 0498
Prohmožďovač, e, m., écrasseur. Rgl.

248903   Prohmyzelý Svazek: 2 Strana: 1139
Prohmyzelý, prohemzalý, červy prolezlý, durchwühlt. P. zvěřina. Ros.

248904   Prohnanec Svazek: 2 Strana: 1139
Prohnanec, nce, m., hnanec, der Schieb- ling. J. tr.— P. = prohnaný člověk. Vz Prohnaný. Šm.

248905   Prohnanost Svazek: 2 Strana: 1139
Prohnanost, i, f., drbanost, Gerieben- heit, f. Tomu hledí p. z očí. Us. Ft.

248906   Prohnaný Svazek: 2 Strana: 1139
Prohnaný; prohnán, a, o, durgetrieben. — kde. Brázdy v rolí prohnané. ReŠ. — P. člověk = chytrý, lišák, drbaný, mazaný, schlau, gerieben, raffinirt. D. P. šejdíř, Hoch- stapler, m.,Dch., lhář (sedmilhář), potluka (Gauner). Šm.

248907   Prohnaný Svazek: 7 Strana: 1370
Prohnaný. P. clo (prohnal dobytek a cla neplatil). Wtr. Obr. II. 479.

248908   Prohnati kudy Svazek: 7 Strana: 0498
Prohnati kudy. P. někoho rovinou. Lpř. Po nebi mračna se prohánějí. Us. — kdo. Ptáci ve vzduchu se p-nějí. Us. Pdl. — co komu jak. Prohnal jí hlavu ež na druhú stranu. Sš. P. 40.

248909   Prohnatý Svazek: 2 Strana: 1139
Prohnatý = prohnaný. — čím: mečem. Mor. pís.

248910   Prohnatý Svazek: 7 Strana: 0498
Prohnatý mečem. Sš. P. 117.

248911   Prohnědlý. P Svazek: 10 Strana: 0309
Prohnědlý. P. olšoví, rákosí, papír, tvář. Tbz. V. 9. 26. a 232., III. 2. 215., II. 3 413. P. prsť. Ib. XVI. 208.

248912   Prohněsti Svazek: 2 Strana: 1140
Prohněsti, prohnísti, hnětu, hnětl, ten, ení, durchkneten, durcharbeiten. — co: těsto, D., — čím: rukama. — P., hnětením díru udělati, durchkneten, durchreissen. — co.

248913   Prohnětení Svazek: 2 Strana: 1140
Prohnětení, n., die Durcharbeitung. P. těsta. Šm.

248914   Prohnětený Svazek: 2 Strana: 1140
Prohnětený, -ěn, a, o, uhnětený, prová- lený, durchgearbeitet, durchgeknetet, P. těsto. Sm.

248915   Prohnětený Svazek: 10 Strana: 0657
Prohnětený = prokletý. Brt. Sl.

248916   Prohněvati co Svazek: 7 Strana: 0498
Prohněvati co. Služebníci nechtějí k stolu jíti, ale pokoutkujíce se prohně- vají třebas oběd i večeři, schmollend ver- säumen. V.

248917   Prohnil Svazek: 2 Strana: 1140
Prohnil, u, m., nemoc koňská, když se podbírá noha za spodem, die Durchfäule. Kůň má ?-1?. Ja. — P., rak v kosti, der Knochen-, Beinfrass Ja.

248918   Prohnilosť Svazek: 9 Strana: 0259
Prohnilosť dřeva. Nár. list. 1898. č. 271.

248919   Prohnilý Svazek: 2 Strana: 1140
Prohnilý, durgefault, abgelegen. — kde. Již jest na dvou místech ?. Ros.

248920   Prohniti Svazek: 2 Strana: 1140
Prohniti, hniji, il, ití: prohnívati, durch- faulen. — abs. ' Již všechen prohnívá. Us.

248921   Prohnojený Svazek: 8 Strana: 0322
Prohnojený. P-né povahy (prohnilé). Wtr. St. nov. 196.

248922   Prohnojiti Svazek: 2 Strana: 1140
Prohnojiti,il,en,ení;prohnojovati, durch- düngen. — co čím: pole dobrou mrvou. — se = projitřiti se, durcheitern, eiternd durch- dringen. Rána se prohnojila. Šm.

248923   Prohnouti Svazek: 2 Strana: 1140
Prohnouti, hnu, ul, ut, utí; prohýbati, prohybovati, ein-, zurückblegen. — co čím: železný prut rukou. — se čím. Stromy ovocem se prohýbají. D. Obilí tíží klasův, člověk břemenem se prohýbá. — se přes co. Pres potok můsteček prohýbá se. Er. P. 197.

248924   Prohnouti se čím Svazek: 7 Strana: 0498
Prohnouti se čím: smíchy. Sá. Prsa se jim prohýbala steskem. Hlk. — co komu. Ostatní ho přebírajú, záda mu prohýbajú. Sš. P. 688. — se kam (kde). Do hor p-bají se průsmyky. Tl. M. 13. Větve pod sněhem k zemi se p-bají. Us. Pdl.

248925   Prohnouti se kde. Pod Svazek: 9 Strana: 0259
Prohnouti se kde. Pod něčím se pro- hýbati. Us.

248926   Prohnutě Svazek: 7 Strana: 0498
Prohnutě, gebogen.

248927   Prohnutí Svazek: 7 Strana: 0498
Prohnutí, n., die Biegung. P. kostí le- bečných, Křž. Por. 284.

248928   Prohnutina Svazek: 7 Strana: 0498
Prohnutina, y, f., die Biegung. P. rohu. Cch. Dg.

248929   Prohnutozobní, -zobý Svazek: 7 Strana: 0498
Prohnutozobní, -zobý, mit gekrümm- tem Schnabel. Msn. Hes.

248930   Prohnutý Svazek: 2 Strana: 1140
Prohnutý; -ut, a, o, gebogen. P. poříz, u bednáře, das Krummeisen. Šm.

248931   Prohnutý Svazek: 7 Strana: 0498
Prohnutý. P. hřbet horský, J. Lpř., krok, eingebogen. Posp. Oblouk dolů p-tý. NA. IV. 242.

248932   Prohnutý Svazek: 7 Strana: 1370
Prohnutý. S p-tým křížem, kreuzhohl, v tělocv. Rgl.

248933   Prohoblovati, co Svazek: 2 Strana: 1140
Prohoblovati, co: prkno (hoblováním díru do něho udělati), durchhobeln. Ros.

248934   Prohodenec Svazek: 9 Strana: 0459
Prohodenec, nce, m. = probodnutý Tbz. IV. 2. 371.

248935   Prohoditi Svazek: 2 Strana: 1140
Prohoditi, il, zen, ení, na Slov. děn a ění; prohazovati, prohozovati; proházeti, el, en, ení; proházívati = skrz něco hoditi, durchwerfen, V.; hoditi, hin-, vor-, aufwer- fen; pronésti, promluviti, dazwischen, hin- werfen, sagen, fahren lassen, aufwerfen, vor- bringen. Jg. — co: zemí, D., cestu (sníh s ní odkliditi), Us., Er. P. 153., obilí (há- zením čistiti). D. P. sníh, připomínku, zprávu. Dch. Kdykoli se šprým nějaký p-dil. Us. Tě. Příležitě tu propovídku prohodil. Sych. Také blázen někdy něco dobrého prohodí. Sych. -- čeho. P. o něčem slova, šp. m.: slovo. Brt. — co jak. Žertem pravdu pro- hoditi neškodí. Č. Prostořekým jazykem něco p. Sych. — co o čem, o kom. Vz P. čeho. Us. — co kudy: člunek skrze osnovu. Us. Písek skrze prohazovačku p. — co komu. Dobytku trochu slámy p. (hoditi). Bern. — co kdy. Některá slova v rozpráv- kách p. Jg. P. něco mezi řečí. Ml. Za řeči to p-dil. Us. Obilí se musí časem prohazo- vati. Šm. — co čím. Doma leccos hubou p. Plk. P. lopatou sníh, obilí. Šm. — co pro koho: slovíčko pro někoho p. Sych. — že. P-dil, že tam také byl. Us.

248936   Prohoditi Svazek: 9 Strana: 0259
Prohoditi. Dobytým tesákem za ním házel a byl by ho p-dil a ranil. Sdl. Hr. V. 135.

248937   Prohoditi co Svazek: 7 Strana: 0498
Prohoditi co : slovo, fallen lassen, Dch , člunek. P. pec = 1. zkusiti několika koláči n. jiným pečivem, zda-li jest dosť rozpá- lená, aby se v ní péci mohlo; 2. při hře v karty prvním hodem zkusiti, jak asi jsou trumfy rozděleny. Us. Kšť. — co čím: moukou, auswerfen. U perník. Šp. — co komu. Prohoď mi to = vyměň. Us. vojen. P. si hospodářství (vyměniti). U Řeporyj. Otm.

248938   Prohoditi co komu Svazek: 10 Strana: 0309
Prohoditi co komu. Aby mu lazebník na jeho groš p-dil kněžskou pleš. Světz. 1895. 27.

248939   Prohodivka Svazek: 2 Strana: 1140
Prohodivka, y,f.,propovídka, der Spruch. Víd. list.

248940   Prohodivý Svazek: 2 Strana: 1140
Prohodivý, projectivus. P. síla, Sedl.

248941   Prohodovati Svazek: 2 Strana: 1140
Prohodovati =prokvasiti, verschmausen. — co: statek, V., čas, D., pozůstalosť. Sych. — čeho. Ten prohodoval peněz (neurčitou sum- mou). Us.

248942   Prohodovati Svazek: 8 Strana: 0322
Prohodovati. Prohodujte v radosti svátek vaší mladosti. Kolc. 29.

248943   Prohodovný Svazek: 2 Strana: 1140
Prohodovný, hýřivý, marnotratný, pras serisch. 1575.

248944   Prohokynařiti Svazek: 2 Strana: 1140
Prohokynařiti, il, en, ení, durch Uiber- kauf verlieren. Jg. — co.

248945   Proholdovati Svazek: 2 Strana: 1140
Proholdovati = touláním utratiti, durch- schwärmen. — co: vše. Ros.

248946   Proholdovati co Svazek: 9 Strana: 0259
Proholdovati co: peníze (utratiti). Dač. II. 62.

248947   Proholenec Svazek: 2 Strana: 1140
Proholenec, nce, m., proholený, ein Ge- schorener. D. —? P., kněz, ein Priester. Boč. ms.

248948   Proholenec Svazek: 7 Strana: 0498
Proholenec. Bosák p. Krnd. 94.

248949   Proholený Svazek: 2 Strana: 1140
Proholený; -en, a, o, geschoren. Us.

248950   Proholený Svazek: 7 Strana: 0498
Proholený. Ty všetečko p-ná (bosáku s proholenou hlavou); Hlava až k uším p-ná. Krnd. 59., 29.

248951   Proholiti, il Svazek: 2 Strana: 1140
Proholiti, il, en, ení, durchscheren. — co: bradu Us. — co komu: knězi hlavu. Leg. Inhed sobě pleš proholi (o knězi). Zk. 405. Korunu (pleš) p. Háj. r. 1065.

248952   Proholubařiti Svazek: 2 Strana: 1140
Proholubařiti, il, en, ení, durch Tauben- liebhaberei verlieren. Ros. — co. Us.

248953   Próhon Svazek: 7 Strana: 0498
Próhon, u, m. = průhon. Vš. 312.

248954   Prohon Svazek: 8 Strana: 0322
Prohon = průhon, pascua communia. Eml. Urb. 432.

248955   Prohonění, n Svazek: 2 Strana: 1140
Prohonění, n., das Durchtreiben. Us.

248956   Prohoněný Svazek: 2 Strana: 1140
Prohoněný; -ěn, a, o, vz Prohnati.

248957   Prohoniti Svazek: 2 Strana: 1140
Prohoniti, vz Prohnati.

248958   Prohopkovati něco Svazek: 7 Strana: 0498
Prohopkovati něco, vertanzen. Lpř.

248959   Prohoř Svazek: 2 Strana: 1140
Prohoř, e, f., ves u Žlutice v Chebsku. PL.

248960   Prohořčiti Svazek: 2 Strana: 1140
Prohořčiti, il, en, ení = ztrpčiti,durch u. durch bitter machen, durchbittern. Šm.

248961   Prohořelina Svazek: 2 Strana: 1140
Prohořelina, y, f., propálenina, das Durchgebrannte. Šm.

248962   Prohořelý Svazek: 2 Strana: 1140
Prohořelý = propálený, durchgebrannt, P. strop. Šm.

248963   Prohořeti Svazek: 2 Strana: 1140
Prohořeti, el, ení; prohořívati, prohárati, prohořovati, durchbrennen. — abs. Strop prohořel. Přel, kdo při volbě nebyl zvolen. Na mor. Zlínsku. Brt, — kudy. Oheň již oknem p-vá. Šm.

248964   Prohořknouti Svazek: 7 Strana: 0498
Prohořknouti, durch und durch bitter werden. Šm.

248965   Prohospodařily Svazek: 8 Strana: 0322
Prohospodařily. P. polský šlechtic (který prohospodařil). Osv. 1896. 445.

248966   Prohospodařiti Svazek: 2 Strana: 1140
Prohospodařiti, il, en, ení, verwirth- schaften. — co. Vz Prohodovati.

248967   Prohoukati Svazek: 2 Strana: 1140
Prohoukati, prokouknouti, knul a kl, ut, utí, prohukovati, vergirren. Ros.

248968   Prohouknouti Svazek: 7 Strana: 1370
Prohouknouti statek = promarniti. Lib. NZ. I. 456.

248969   Prohouliti Svazek: 10 Strana: 0309
Prohouliti, prohovlívati se = vyjasniti se. Zvon IV. 656.

248970   Prohoupati Svazek: 7 Strana: 0498
Prohoupati, durehschaukeln. P. si pérka (pochodem). Us. Dch.

248971   Prohousti Svazek: 2 Strana: 1140
Prohousti, hudu, houdl, hudení, durch Musik verlieren. — abs. Tušíms prohoudl. Ros. — co. Us.

248972   Prohousti se kam Svazek: 7 Strana: 0498
Prohousti se kam = hudbou na cestu si vydělávaje někam přijíti. Mour.

248973   Prohovořiti Svazek: 2 Strana: 1140
Prohovořiti, il, en, ení = promluviti, sagen, vorbringen. — co čím: čas marným tlacháním p.

248974   Prohození Svazek: 2 Strana: 1140
Prohození, n., das Durch-, Hinwerfen.

248975   Prohozený Svazek: 2 Strana: 1140
Prohozený; -en, a, o, hingeworfen. P. slova. Dch.

248976   Prohra Svazek: 7 Strana: 0498
Prohra. Výhra a prohra na jedněch sa- ních jezdívají. Bž. exc.

248977   Prohra, y, f Svazek: 2 Strana: 1140
Prohra, y, f., der Verlust im Spiel. Stč. Alg. 189.

248978   Prohrabati Svazek: 2 Strana: 1140
Prohrabati, prohrábnouti, bnul a bl, ut, utí, durscharren. — co čím: kamna po- hrabáčem (aby popel spadl do popelníku). Us. — P scharrend durchsuchen. — co. Všecky kouty p-bal a přece ničeho nenašel. Us. Ft,

248979   Prohrabati. — se kde. Ve Svazek: 7 Strana: 0498
Prohrabati. — se kde. Ve své paněti se p-bávati. Šml. Star. f.

248980   Prohrábka Svazek: 2 Strana: 1140
Prohrábka, y, f., eine durchgescharrte Stelle. Rk. P-ku v lese učiniti (prohrabe-li se vrstva stlaní). Us. Ft.

248981   Prohralý. P Svazek: 10 Strana: 0309
Prohralý. P. peníze = prohrané. 1527. Mus. 1905. 435.

248982   Prohraná Svazek: 2 Strana: 1140
Prohraná, é, f., das Verspielen, der Ver- lust. Již jest má p-ná. Ros.

248983   Prohránek Svazek: 2 Strana: 1140
Prohránek, nku, m. = prohra. V Po- licku. Kšá.

248984   Prohrání Svazek: 2 Strana: 1140
Prohrání, n., das Verspielen, prohra. P. v sázce, das Verwetten. D.

248985   Prohraný Svazek: 2 Strana: 1140
Prohraný; -án, a, o, verspielt. P. hra. Us.

248986   Prohráti Svazek: 7 Strana: 0498
Prohráti. Jak kdo prehrá, nerád vidí, keď sa kdo vysmívá. Slov. Tč. — co kdy v čem. Korec žita, který v předešlé noci na něm v kartách prohrál. Sá.

248987   Prohráti Svazek: 8 Strana: 0322
Prohráti. Nesadíš — neprohráš. ČT. Tkč.

248988   Prohrávání Svazek: 2 Strana: 1141
Prohrávání, n., das Verspielen. D.

248989   Prohrávati Svazek: 2 Strana: 1141
Prohrávati, vz Prohráti.

248990   Prohrknouti Svazek: 2 Strana: 1141
Prohrknouti, knul ? kl, utí, prohrkati, hrkem se valiti, durchrauschen, durchrieseln. Jg. — kam jak. Pröhrkla mu k srdci krev valem. Č. — odkud. Voda ze země p-kla.

248991   Prohŕňat si co Svazek: 7 Strana: 0498
Prohŕňat si co: čelo (od potu utírati). Zlinsky. Brt. D. 257.

248992   Prohrnouti, prohrnovati Svazek: 2 Strana: 1141
Prohrnouti, prohrnovati, durchschüren. — co: mouku, uhlí. Us. Prohrňáł si čelo (bylo mu horko). Mor. Brt. — co čím.

248993   Prohrnutí Svazek: 2 Strana: 1141
Prohrnutí, n. P. sněhu, der Schneebruch. Dch.

248994   Prohromovati Svazek: 2 Strana: 1141
Prohromovati, durch Fluchen verlieren. Dch.

248995   Prohrřáti Svazek: 2 Strana: 1140
Prohrřáti, hraji, hrál, a prohrati, hrám, hral, án, ání; prohrávati, verspielen, den Kürzeren ziehen, Haar lassen müssen, ver- wetten, verlieren, sachfällig werden. Jg. — abs. Nehrej, neprohráš. Prov., Rb., Jg. Kdo prohlídne, prohraje. D. — co: statek, při, V., bitvu (ztratiti, Rs.), soud, sázku, D., pe- níze, pole. Us. — co jak. Na jedno posezení hromadu peněz prohrál. Sych. P. buď ne- stáním (ob contumaciam) aneb prosouzením. Vl. zř. 29. — v co: v sázku. D. — v čem: v sázce, Srn., ve hře. P. v kartech. Er. P. 365. a. Prohrál jest to v 80 groších. Pč. 5. — co oč. Sedlák o oko kobylu prohrál. Č. 142. — kde. Která strana na soudu prohraje. Sych. — při čem. Při tak nestejné zbrani prohraješ, lépe: se zbraní tak nestejnou. — si co: prsty, sich wund spielen. Šm.

248996   Prohršel Svazek: 8 Strana: 0322
Prohršel, vz Prohršle. Vck. Val. I. 130.

248997   Prohršle Svazek: 2 Strana: 1141
Prohršle, e, f., prohršlí, n., na Ostrav. Tč., prohršlo, a, n., u Opavy, Pk., Klš., vz Přehrští.

248998   Prohryznouti Svazek: 2 Strana: 1141
Prohryznouti, znul, ut, utí; prohrýzti, hryzu, zl, zen, ení; prohrýzati, durchna- gen. — co). Myš prohryzla střevíc. — se kam kudy. Myši do almary, prknem, skrze prkno se prohryzly. — Prohryzlo se to přece = prozradilo, verrieth sich. Ros.

248999   Prohřátí Svazek: 2 Strana: 1141
Prohřátí, prohříti, hřeji, hřál a hříl, hřit •a hřán, hřití a hřání; prohřívati, durchwär- men. — co kde: peřinu na kamnech. — co čím: postel teplými cihlami. — se. Ros.

249000   Prohřátý Svazek: 7 Strana: 0498
Prohřátý = prohřitý. Duše láskou p-tá. Vrch. Myth. I. 218.