315001   Stoa Svazek: 3 Strana: 0671
Stoa, e, i, u, o, i, ou, f., řec, sloup, pilíř; zvl. tak slula síň v Athenách, kde učil filosof Zeno a odkud i jeho žáci slouli stoikové vyznamenávající se chladnou myslí a odmítáním všech pocitův ; učení jich sloulo stoicismus. Rk.

315002   Stobarevně Svazek: 7 Strana: 0782
Stobarevně, hundertfärbig. Kká.

315003   Stobarevný Svazek: 7 Strana: 0782
Stobarevný, hundertfärbig. Č. Kn. š. 379., Čch. Mch. 46.

315004   Stobarvý Svazek: 7 Strana: 0782
Stobarvý = stobarevný. Čch.

315005   Stobka Svazek: 3 Strana: 0671
Stobka = stopka. Reš.

315006   Stobnice Svazek: 3 Strana: 0671
Stobnice, e, f., Stopnice mě. v Polsku. Vz S. N.

315007   Stobohovať Svazek: 7 Strana: 0782
Stobohovať = klíti. Slov. Ssk.

315008   Stobor Svazek: 3 Strana: 0671
Stobor, u, m., strsl. stobor?, columna, nsl. steber. Mkl. aL. 70., B. 91., Fk. 617.

315009   Stobořice Svazek: 7 Strana: 0782
Stobořice Tam pouštějí o posvícení mlhu v chlívku zavřenou a v rybníčku vaří jelita. Vz Sbtk. Krat. h. 107.

315010   Stobořice, Zdebořice Svazek: 3 Strana: 0671
Stobořice, Zdebořice, dle Budějovice, Stobořitz, ves u Klatov. PL.

315011   Stobranný Svazek: 7 Strana: 0782
Stobranný, hundertthorig. Lpř., KP.

315012   Stobůh Svazek: 10 Strana: 0397
Stobůh, boha, m. Kýho stoboha to vy- konau (-nal)! Slov. Phľd. XXIV. 340.

315013   Stocent Svazek: 8 Strana: 0383
Stocent, u, m. = tíže 100 centů. Am. Orb. 17.

315014   Stocentový Svazek: 7 Strana: 0782
Stocentový buchar, 100 Centner schwer.

315015   Stock Svazek: 10 Strana: 0397
Stock Jan, Dr, spis. Tob. 217.

315016   Stoček Svazek: 3 Strana: 0671
Stoček, čku, m., das Wachsstöckel. U Opav. Klš. — S., das Klötzchen zum Holzschnitte. Rk. — S., čka, m., der Para- lytikus, ein Gelähmter. Rk. — S. — shonek. Vz Stodola.

315017   Stoček Svazek: 7 Strana: 0782
Stoček, čku, m. = co bylo stočeno. KP. V 326.

315018   Stoček Svazek: 10 Strana: 0397
Stoček, čku, m-, rostl. z čeledi kokoří- kovitých Jrsk. XXIV. 185.

315019   Stočen Svazek: 3 Strana: 0671
Stočen, čně, f. (lépe: vodojem), das Bassin. Balbi. zem.

315020   Stočenák Svazek: 3 Strana: 0671
Stočenák, u, m., cochlospermum, der Schneckensamen. Rstp. 179.

315021   Stočeně Svazek: 3 Strana: 0671
Stočeně, zusammengedreht.

315022   Stočení Svazek: 7 Strana: 0782
Stočení, n., vz Stočiti. S. pupečníku. Kžk. 356.

315023   Stočenina Svazek: 8 Strana: 0383
Stočenina. S. praporu. Wtr. Krj. I. 285.

315024   Stočenka Svazek: 3 Strana: 0671
Stočenka, y, f. Uzená stočenka, gerollte Schinkenwurst. Us. Dch.

315025   Stočenosť Svazek: 3 Strana: 0671
Stočenosť, i, f., die Zusammendrehung. Ros.

315026   Stočený Svazek: 3 Strana: 0672
Stočený. Vz Stočilý. V. S. vlasy, ge- dreht, Us., člověk (křivě rostlý), D., řeč (zmodrchaná). Ros. — S., abgezapft. Ze s-ného sudu v prázdný se nepřelévá. Č. M. 170. Rst. Stáčené pivo.

315027   Stočený jak Svazek: 7 Strana: 0782
Stočený jak. Péro spiralně s-né. Pdl. Rovina v pravo s-ná. Rm. — kam. Vlasy na papilloty s-né. Hrts.

315028   Stočilý Svazek: 3 Strana: 0672
Stočilý = stočený, zusammengedreht, ge- wunden, gekrümmt. S. had. Br., V. S. a zatmělá odpověď. Nebo srdce tvoje není upřímé před Bohem, nébrž je s-lé. Sš. Sk. 100.

315029   Stočíselná Svazek: 10 Strana: 0397
Stočíselná obec = mající sto čísel. Rais. Lep. 9.

315030   Stočiště Svazek: 3 Strana: 0672
Stočiště, ě, n., das Becken, der Kanal. S. mořské. Nz. Povšechné s. Sš. I. 12.

315031   Stočiti Svazek: 3 Strana: 0672
Stočiti, il, en, en, ení; stáčeti, stáčej, el, en, ení; stočovati = svinouti, verdrehen, zu- sammendrehen, krümmeň; slíti, zusammen- gießen ; z nádoby čepem vypustiti, abzapfen, abziehen. Jg. co: provaz, Us., řeku. Br. Pivo, víno s., abziehen. Us. S. obilí (na řešetě čistiti). Dch. — co komu: mysl. Br. — co čím: pivo čepem. — co odkud kam: pivo, víno ze sudu do láhví. Ml. — se kam: v kolo. Ros.

315032   Stočiti Svazek: 7 Strana: 0782
Stočiti. — co: šroub. ZČ Šedé kníry stočil. Kká. Že by je zase s-ll (na jinou mysl obrátili) a zviklali. Výb. II. 1441. — co, se kam. Šátek mu s-li přes tvář. Vrch. Zrovna k nim se stočil; Hned frajtru Gontovi se s šeptem k uchu stočil. Kká. Td. 60., 272. Cesta v rokli se stáčí. Vrch. — co kde. Obilí na řešetě stáčeti. Us. Fč. Kol stromu se břečtan stáčí. Pdl. Šroub v matici s. ZČ. — koho v čem. Ty řeči mnohé u víře stočí (zviklají). 1525. — jak. S. Šroub do té míry, až ... . ZČ. I. 405. Opětně se stáčí jako had. Kká. S. zrak v šilhání. Vrch. Vítr prach v kotouč stáčí. Us. Pdl. Svůj chvost kolikrát stočí kolem těla. Vrch. Stranou se s. Kká. Péro spiralně se stáči. Rk. — se kudy. Ona divo sa izbou ztočí (zatočí). Vaj. Ttr. m. 119. — se po čem. Některé rostliny po slunci se stá- čejí. Kod. — co s kým: bitvu. 1651. Mus. 1891. 61.

315033   Stočiti Svazek: 10 Strana: 0397
Stočiti = přemoci — koho. Pozdě vržeš k Bohu oči, když tě již nemoc stočí. Baw. E. v. 884 — se s kým, čím —utkati se: mečem Baw. Ar. v. 3240.

315034   Stočka Svazek: 3 Strana: 0672
Stočka, y, f. — stočení, der Abfluss.

315035   Stočka Svazek: 10 Strana: 0397
Stočka, y, f. S. plátna. Strn. Pov. 138. Sr. Stůčka.

315036   Stočkovitý Svazek: 3 Strana: 0672
Stočkovitý zavalitý, untersetzt. S. člo- věk. Us.

315037   Stočky Svazek: 3 Strana: 0672
Stočky, pl., pivo na posled ze sudu vy- točené, špatné, zvětralé, V., slevky, počepky, pačepky. podčepky, die Neige, das Tropf- bier. Ktk. Nějakých mu štočků nalij. Dh. 80. — Štočky, schodky - drobné plevy a klásky, které podsíváním u prostřed řešeta se stáčejí, die Spreu im Siebe beim Reinigen des Getreides. Us. u Petrovie. Deh. Na Mor. Hý.

315038   Stočné Svazek: 3 Strana: 0672
Stočné, ého, n., die Kanalgebühr. Rk.

315039   Stočné Svazek: 7 Strana: 0783
Stočné = plat ze stok.

315040   Stočné Svazek: 7 Strana: 1386
Stočné = plat za připojení domovní stoky k hlavnímu kanálu v ulici. Us.

315041   Stod, a Svazek: 3 Strana: 0672
Stod, a, m., Stody, pl., die Dolany, něm. Stod, Staab, mě. v plzeňském kraji. Sm. Vz S. N.

315042   Stoďábel Svazek: 9 Strana: 0312
Stoďábel, bla, m., největší nadávka. Slez. Čes. 1 IX. 143.

315043   Stoďáblovati Svazek: 7 Strana: 0783
Stoďáblovati = říkati: Sto ďáblů ! Slez. Šd.

315044   Stodenní Svazek: 3 Strana: 0672
Stodenní, hundertägig. V.

315045   Stoderany Svazek: 7 Strana: 0783
Stoderany, dle Dolany, Stoder, v kra- jinských Alpách. Šf. Strž. II. 353.

315046   Stodílný Svazek: 7 Strana: 0783
Stodílný, hunderttheilig. S. teploměr (Celsiův). Stč. Zem. 496.

315047   Stodola Svazek: 3 Strana: 0672
Stodola, zdrobn. stodolenka, stodůlka, y, f. S. stavení k ukládání obili a lu- štěnin s pole sklizených, die Scheune, Scheuer. V. S. dřevěná, kamenná; kamenná má průduchy (prudušiny); ve stodole jest: perna (vz Perna), patra (vz Patra), Pt., mlat. Stodola má. dva přístodůlky (perny), jež od młatevně (mlatu) dole ohrazují straníte (též srub, srúbení, oplotny zvané). V obojím srúbení u prostřed upevněn jest, trám, pun- tový słúp, jenž podepírá patra. Nad patry jsou hambalky. Vrata bývají dvoje, přední a zadní, otáčejí se v dolním prahu na če- pech, zdířkú železnou obitých, běhúny zva- ných; horní prali jmenuje se helmo (nad- vrátí), v něm otáčí se čep dřevěný. K větším stodolám přistavena jest po boku jednoho přístodůlku plévňa (plevník) na plevy a ohrabky. Zboží (obilí) jako réž (žito), žito (pšenice) a jiné, ukládá se do přístodůlku v brstvu. Načiní na mdatě: cepy, hrábě a) řídké (-- posádní) b) husté; říčice a to a) ohrabečnica, b) hrachová, c) stokłasná, d) kú- kolná, e) prachová; ohrabeční koš, vějačka (lo- pata široká a hluboká), smrďenka (smítěnka), jíž se obilí sháňá. Cep skládá se z hůlky a z cepu (cepice), na obou jest na konci ohłavek, kteréžto ohlavky spojeny jsou svorou (svor- kou). Ohlavky přivázany jsou švihy (tenkými řemeny) v záhradky neboli zářezy (vruby). Když se mlátí, snopy položí se na sázku, stranujú se, obrátí a stranují zase. Snopy takto ostranované slovou stránky. Je-li obilí vazké nebo vůbec nepúščá, tedy se ještě hůlkou (roubíkem) snop kłasnuje. Když je ostranováno, snopy se rozhrabou a mlátí se na sázce od posáda na levo, potom se obilí obrátí a z nova mlátí, pak se vytřípá (vy- třísá), dlouhá sláma sváže se v otépky (ha- nácky oklípky), pomrvená se ještě přemlátí, aby neostaly kožuchy (kožíšky, zrno ve ple- vách) a sváže pak ve mňaténky (han. mrvénky). Ohrabky (rozdrtěné klásky a p.) osejú se na ohrabečnici a dají do koša ohrabečního. Obilí posádníma hrabiama shrne se na posád (na hromadu v pravém koutě zadním) nebo, mlatí-li se po obou stranách, do prostřed mlatu v hřebínek. Když je posád dosti veliký, nastane vítka (na větších statcích sbírka). Obilí vějačkou proti větru se háže, pak smr- ďénkú sháňá (t. j. všeliká neplecha s něho smítá), potom se odejme zadek (pozadek zadní), a předek (přední) se cúdí na říčicách po pořádku jak svrchu vytčeny byly počna od kúkolnice. Co říčicí přepadne, slove pod- říčičné (chudé zrní, semýško všeliké; to je drůbeři); na říčici zůstávají mimo dobré obilí shonky, stočky (klásky a j., které rukou se odstraňují a též drůbeři se dávají). Na mor. Zlínsku. Brt. Místo za stodolou: zástodolí, záhumní, der Riegel am Thore der Scheune: ramenáč, der Kamm in der Scheune: záhon. Sm. Nyní se obilí ve větších hospodářstvích stroji mlátí i čistí. Vz jednotlivá slova zde zaznamenaná ve slovníku. Obilí do stodoly svážeti. Kom. Ani sejí, ani žnú, ani v sto- dolách co chovají. M. Malá je stodůlka, ale je má! Us. Dch. Má hlavu jako stodolu (ne- ostříhanou). U Olom. Sd. Za našimi humny, za našum s-lum pleje dzěvče len; Za tó našó stodolenkó teče voda kolajenkó; Za Našimi humny, za našum s-dolum kvitne kvitkem rež; Stodolenka prázná, slunce do ní svítí; Stodolenka. prázdná, větr do ní věje, kerý dobrý galán, zdaleka se směje; Nepí, Janko, nepí, stodola ti letí; Co ste prodali z sto- doly, dejte groš do toboly; Naplní se vám s-la, zaraduje se tobola. Sš. P. 207., 287., 404., 503., 553., 650., 740. (Té.). S-lu mi v oboře obořiv. Půh. II. 435. V tom jsú obecně kněžie a zákonníci, jimž ač jsú plny s-ly, komory, špižierny i pivnice, ale žá- dost' vždy děravá nenie plna. Hus II. 271. Tmavé hody (vánoce bez sněhu) — světlé stodoly (malá úroda); Světlé hody (je-li sníh) — tmavé stodoly (= plné, veliká úroda). Hrš. Všecko bere jako desátková stodůlka. Pk. Studený máj v stodole (v za- hrádách) ráj. Jg. Nic ve stodole, málo v tobole (vz Chudoba); Převrhl před samou s-lou (nedojeda skácel. Upadne-li komu se lžíce před samou hubou. Vz Prah.). Č. Skládá před s-lou (obsc).

315048   Stodola Svazek: 7 Strana: 0783
Stodola. Mkl. Etym. 323. b. Moudrosť jako s. (stodolová = nemotorně se rozta- hující). Dch. Z pusté s-ly nevyletí chyba (= leda) sova (= z nevzdělaného, z pro- stého člověka nevyletí leda zase sprostota). Val. Vck., Slavč. 93. Kdo pre marnosť roz- množuje stoly, ten najvetšé vyprázňa s-ly. Slov. Tč. Široké brázdy, prázdné stodoly. — S. = čes. nár. tanec. Bačk.

315049   Stodola Svazek: 8 Strana: 0383
Stodola z sthněm. stadal. Gb. H. ml. I. 124., 407. Části s-ly na Mor. Vz Brt. D. II. 437. S. zdýlní a příční. Ib. Chybil se netoliko cíle na stodole postaveného, ale i vší celé s-ly. 151. Gr. 358. Bylo jim jak myši v ožral- cově stodole (špatně, tenť tam má málo). Kld. III. 45. Stará s. dobre horí (i stará žen- ská ráda se vdá). Phľd. XII. 40. Čisté ruky na poli něnaplňo stodoly. Slez. Nov. Př. 426. Čo že je z velkej stodoly, keď je prázdna? Slov. ib. 570.

315050   Stodola Svazek: 9 Strana: 0312
Stodola. Části stodoly slov.: dvě brány, holobumnica, kútnica, plevínec. Sbor. slov. III. 29. Z pusté s-ly vyletí sova, z hłupého člověka hłupé slova. Zát. Př. 17b.

315051   Stodola Svazek: 10 Strana: 0397
Stodola. Zařízení s-ly; s. s příčnými, smíšenými, podelnými mlaty, s mlaty v po- době kříže. V. KP. IX 411. nn., Ott XXIV. 141.

315052   Stodola Svazek: 10 Strana: 0665
Stodola, y, f. Její popis vz v Brt. Sl.

315053   Stodolář, e, stodolník Svazek: 3 Strana: 0672
Stodolář, e, stodolník, a. m., obyč. poklasný, der Scheuermeister. Bern., Rk.

315054   Stodolářka Svazek: 3 Strana: 0672
Stodolářka, y, f., die Scheuerneisterin. Jg.

315055   Stodolenka Svazek: 3 Strana: 0672
Stodolenka, y, f., vz Stodola.

315056   Stodolenka Svazek: 10 Strana: 0397
Stodolenka, y, f, tanec. Vz Brt. P. n. 848. Za stodolenkú, tanec. Ib. 937.

315057   Stodoli-us Svazek: 7 Strana: 0783
Stodoli-us, a, m. — S. Dan. z Požova. 1589. Jg. H. 1. 629., Jir. Ruk. II. 245.

315058   Stodoliska Svazek: 7 Strana: 0783
Stodoliska, pl., u. = les u Luhačovic. Sk.

315059   Stodolisko Svazek: 3 Strana: 0672
Stodolisko, a, n., špatná stodola, ab- scheuliche Scheuer. Bern.

315060   Stodolka Svazek: 9 Strana: 0312
Stodolka = stodůlka. Laš. Mus. fil. 1897. 207. Z prázdné s-le už nic se nevymlátí. Dač. II. 180.

315061   Stodolně Svazek: 3 Strana: 0673
Stodolně, ého, n., ein Getreidezins. Právu městskému s-ho a vážného za měsíc 32 zl. 1760., Gl. 323.

315062   Stodolní Svazek: 3 Strana: 0673
Stodolní, Scheuer-. S. vrata, Us., práce. Kouble.

315063   Stodolnice Svazek: 9 Strana: 0312
Stodolnice, e, f. = řešeto z proutí. Neto- lice. Kub. 157.

315064   Stodolník Svazek: 7 Strana: 0783
Stodolník, a, m. = duch a pán stodoly. Máš-li přinésti večer něco ze stodoly, řekni třikráte: ,Stodolníku bez brady, půjč mi sejto (nebo jinou věc, pro kterou jdeš)', aby ti to vydal. U Jilemn. Kšť. S., horreator. Veleš.

315065   Stodolník Svazek: 8 Strana: 0383
Stodolník = strašidlo. S. má kosti že- lezné, maso lidské a železnou zbroj. Chrání sýpky. U Žel. Brodu. Vz NZ. III. 32. — S. = nadávka čes. Bratřím, že ve stodolách se scházeli. Wtr. Živ. c. I. 51., 52. Cf. Jamník, Pivničník.

315066   Stodolník Svazek: 10 Strana: 0397
Stodolník, a, m. = hospodáříček bydlící v stodole Kšf. Poh. 38. Sr. Přístodolník.

315067   Stodolůvka Svazek: 7 Strana: 0783
Stodolůvka, y, f. = hruška kulovatá. Mor. Vck., Brt.

315068   Stodoraně Svazek: 3 Strana: 0673
Stodoraně, 1. kmen Slovami polabských, 2. kmen korutanských Slovanů. Vz S. N.

315069   Stodory Svazek: 7 Strana: 0783
Stodory. Dal. Jir. 194.

315070   Stodský Svazek: 7 Strana: 0783
Stodský, ého, m., os. jm. Mus. 1880. 37.

315071   Stodůlky Svazek: 3 Strana: 0673
Stodůlky, dle Dolany, ves u Prahy v okr. smíchovském; 2. něm. Stadeln, v bývalém král. Hvozdě. Vz S. N., Tk. I. 625., III. 50., 51., IV. 741.

315072   Stoechiometrie Svazek: 3 Strana: 0673
Stoechiometrie, e, f., z řec, oddíl vědy lučební k vypočítávání množství látek v slou- čeninách, náuka o rovnomocninách, die Ver- hältnisslehre der chemischen Verbindungen. Vz Šfk. 700., KP. IV. 32., 42., S. N.

315073   Stoffertit Svazek: 10 Strana: 0397
Stoffertit, u, m., nerost. Vz Vstnk. XI. 832.

315074   Stoh Svazek: 3 Strana: 0673
Stoh, u (zastr. stůh), stožec, žce. stožek, žku, stožeček, čku, m. Der Schober. Strsl. stog?, acervus, vlasky pertica, circa quam foenum congeritur. Das Wort hängt mit lit. stogis Dach, stind. srag und griech. öteyio nicht zusammen. Sthrněm. stakkr, Haufen, Heuschober. Mkl. aL. 70., B. 24. S. = kůpa n. hranice obilí řemeslně složená,. S., kůpa, brali, brh, broh, kuče, brožek. S. sena, pšenice, V., slámy, obilí (obilný), D.. ko- nopí. S. a Z. Obilí do stohu snášeti. Kom. Kakby mrzli klasi v stoze? Rkk. 64. V stoh masa nedějí. Mus. Trn v noze a myš v stoze, moucha v jíše atd. Vz Trn. Obilí do s-hu skládati, dávati; stohv při dvoře dělati. Břez. 189., 199. Vz KP. III. 237. Břicho tvé jako s. pšeničný, obložený lilijmi. Přísl. Šal.7. 2., Hus 111. 83. Dlouhá tyč ve slohu: stožár. Jg. Vz Postožek. O železných pod- stavcích stohu vz KP. III. 236. a o stozích ib. 237. — S. úlů = několik úlů pohro- madě jsoucích. Lš.

315075   Stoh Svazek: 7 Strana: 0783
Stoh, Mkl. Etym. 323. b. V MV. nepravá glossa. Pa. 48. Ve stoze, ve stohu. Gb. Ml. I. 75. Dlouhá tyč ve slohu oprav: ve stohu. Sena na lukách složili do stohů (= do ko- pek). Brt., Wtr. Led do stohů skládati. KP. V. 354. To je slovo jako s. (pevné, nezru- šitelné). U Rokyc. Fč.

315076   Stoh Svazek: 10 Strana: 0397
Stoh, n, m. Zařízení stohů. Vz KP. IX. 410, Ott XXIV. 144.

315077   Stoha Svazek: 7 Strana: 0783
Stoha, y, f. Vypadá jako s. (o hubeném). Mor. Rgl.

315078   Stoha Svazek: 8 Strana: 0383
Stoha, y, f. = stoh.

315079   Stohař Svazek: 3 Strana: 0673
Stohař, e, m , der Schobermacher. Šm.

315080   Stohař Svazek: 7 Strana: 0783
Stohař = zvedadlo na slámu. Us. Pdl.

315081   Stohlásek Svazek: 9 Strana: 0312
Stohlásek, ska, m., vz Sedmihlásek.

315082   Stohlasý Svazek: 3 Strana: 0673
Stohlasý, hundertstimmig. Sm.

315083   Stohlasý Svazek: 8 Strana: 0383
Stohlasý. S. vřava. Quis. Třš. 62.

315084   Stohlávek Svazek: 10 Strana: 0397
Stohlávek, vku, m., affodilus. Rostl. drk. 178a 1.

315085   Stohlavý Svazek: 3 Strana: 0673
Stohlavý, hundertköpfig. Us. S. bor. Hdk.

315086   Stohon Svazek: 3 Strana: 0673
Stohon, a, m., hyperia, kývoš. Krok. II. 245.

315087   Stohovati Svazek: 3 Strana: 0673
Stohovati = stohy dělati, do stohu sklá- dati, Schober machen. Břez. 189.

315088   Stohovati Svazek: 9 Strana: 0312
Stohovati obilí = do stohů skládati. Nár. list. 1898. č. 136. 4.

315089   Stohovina Svazek: 3 Strana: 0673
Stohovina, y, f. = žerdi, tyčky do vin- nice neb chmelnice, die Stangen. Stohovinu v lese sekati. Arch. 1. 356.

315090   Stohový Svazek: 3 Strana: 0673
Stohový, Schober-. Jg.

315091   Stohromů Svazek: 10 Strana: 0397
Stohromů. A na mne často hledíš jako s. Zvon IV. 58.

315092   Stohrotný Svazek: 3 Strana: 0673
Stohrotný, hundertspitzig. Dch.

315093   Stohubý Svazek: 3 Strana: 0673
Stohubý, hundertmäulig. Us.

315094   Stohubý Svazek: 10 Strana: 0397
Stohubý. S. bohyně = Fama, Pověsť. Vin. I 107.

315095   Stochleba Svazek: 3 Strana: 0673
Stochleba, y, m.. osob. jm. Šd.

315096   Stochlumý Svazek: 3 Strana: 0673
Stochlumý, hunderthügelig. Šm.

315097   Stochov Svazek: 3 Strana: 0673
Stochov, a, m., ves u Nov. Strašecí. Vz S. N.

315098   Stoicism-us Svazek: 3 Strana: 0673
Stoicism-us, u, m., der S. Vz Stoa.

315099   Stoikové Svazek: 3 Strana: 0673
Stoikové, vz Stoa,

315100   Stoikové Svazek: 10 Strana: 0397
Stoikové, vz Ott. XXIV. 139.

315101   1. Stoj Svazek: 3 Strana: 0673
1. Stoj, e, m., na Slov. = stání, der Standort. Ptáci stoje přestupují, proměňují. Bern. S. v tělocviku : v týle, základní spatný, o rukou (klikem n. vzporem), výkročný, pokos, rozkročný; na koni (o rameně, j o hlavě, o rukou), skřižný atd. Tš. Vz ; Bradla, Postoj, KP. I. 573.

315102   2. Stoj Svazek: 3 Strana: 0673
2. Stoj, e, m., osob. jm. Pal. Rdh. II. 125. Stoje. Vypijem to ze stoje = stojíce. Us. u Turnova. Zl.

315103   1. Stoj Svazek: 7 Strana: 0783
1. Stoj. Mkl. Etym. 319. b. S. v tělocv. o hlavě, Kopfstehen, n., o paži, Arm-, o před- loktí, Unterarm-, o týle, Genick-, o rukou, Händestand, m., přednožmo,Vorspreitz-, roz- kročný, Grätschelstellung, skřižný, Kreuz- stellung, spatný, Schluss-, úkročný, Seit- schritt-, únožmo, Seitspreitz-, výkročný,Vor- schritts-, zákročný, Rückschritts-, zánožmo, Rückspreitz-, rozporný, Zwang-. Rgl.

315104   3. Stoj Svazek: 7 Strana: 0783
3. Stoj! = stůj. Stoj tu! Mor. a slov. Šd.

315105   Stoj Svazek: 10 Strana: 0398
Stoj, e, m. Obilní s. = stoh. Zvon. III. 361.

315106   Stojací Svazek: 3 Strana: 0673
Stojací = stojící, Steh-, stehend. S. ho- diny, Stockuhr, oul, voda, Us., vážky. Bern. Na s. noze = hned. Bern. S. voda smrdí (lenivosť nic dobrého nečiní). Vz Práce, Lenost Bern., Lb. Vz Stojatý.

315107   Stojaćka Svazek: 8 Strana: 0383
Stojaćka, y, f. Obilí rostlo na s-čce = na stojato (val., slov. Brt, D. II. 390.). Štípali dříví na s-čce po létech (dolů) Brt. D. II. 327. S. = kytka, již mají mládenci o svatbě. Laš. Ib.

315108   Stojáček Svazek: 9 Strana: 0312
Stojáček, čku, m. = druh nose užívaného při pletení rohožek. Nár list. 1900. č. 86.

315109   Stojačka Svazek: 7 Strana: 0783
Stojačka, y, f. = vonička družbů. Slez. Šd.

315110   Stojačko Svazek: 8 Strana: 0383
Stojačko. Na s. píti. Wtr. St. Pr. 51. Cf. Stojačky.

315111   Stojačky Svazek: 3 Strana: 0673
Stojačky = stoječky, stehend. Slov.

315112   Stojačky Svazek: 10 Strana: 0398
Stojačky = stoje. Slov. Sbor. čes. 255.

315113   Stojadlo Svazek: 3 Strana: 0673
Stojadlo, a, n., das Geslell. Us. u Pe- trovic. Dch.

315114   Stoják Svazek: 3 Strana: 0673
Stoják, a, m., na Slov. lenoch, der Fau- lenzer. Cf. Stojko. — S. = prase zabité a opařené, geschlachtetes u. geputztes Schwein. Plk. — S., u, m., ul stojící, který má patro na patře, der Bienenständer. Vz Stojan. Všk. — S., náčiní stojaté k vyklepávání šatů, der Kleiderständer. S na deštníky, na hudebniny, na zbraň, der Parapluis-. Noten-, Gewehrständer. Dch. — S. — dlouhý, stojatý, nezavírající se nůž (opak: zavěrák), Us. Kts. — S. = stojatý les, stehender Wald. Šp. — S-ky, nohy ptáků, kteří ná- ležejí k lovu zvěři, die Beine, Ständer. Šp. — Vz Stojka.

315115   Stoják Svazek: 7 Strana: 0783
Stoják = stolička okrouhlou dierou opa- trená, v ktorej malé deti stať sa učia, Gängel- korb, m. Slov. Rr. Sb.

315116   Stoják Svazek: 9 Strana: 0312
Stoják, u, m. S. do něhož se sviják na čepík zavěšuje. Slov. Mus. 1848. II. 325.

315117   Stoják Svazek: 10 Strana: 0398
Stoják, u, m. = nůž atd. Dšk. Km. 29. — S. na mléko. Nár. list. 1904. 138. 9.

315118   Stoják Svazek: 10 Strana: 0665
Stoják, u, m. S. mlýnský = stojatý hřídel. Čes. 1. XV. 230. S. u šlapacího kola. 188 — S. = mlýnský kámen, měl-li léta prosto- pádná. Ib. 293.

315119   Stojan Svazek: 3 Strana: 0673
Stojan, u, m.. stojatá trouba vodní, z níž voda teče, die Steigeröhre. Ros. S. u ryb- níka, der Ständer. D. Stůj co stojan u vo- darny. — S. = podstavec, das Regal, Ge- stell«1, Stativ, der htänder, Aufsatz. S. na láhve, Šk., pod necky, pod úl. Us. S. na šatstvo, na tabuli, stolní, na květiny, ná- rožní (der Eckständer, u pomníku). Us. Dch. Stojan na ocet, olej a pepř, na sirky (Zündholzständer). Nf. S. k sušení jetele, rohatina. Mor. Šd. Zhlaví s-nu, der Štativ- kopf. Nz. S. v tělocvičně ku skoku, u bradel. Vz KP. 447., 462. S. vrátkový, die Haspel- stütze. Bc. — S-, úl, vz Stoják. Sn. Ležan. Všk. — S., a, m. = stoják, lenoch. Us. Hý. Honza Stojanů. V Doudlebsku. Hsp. — Na pastvě hrávají s-na. Každý z hráčů opatří se zašpičatělou holí. První zarazí ji do země a ostatní jeden po druhém hledí z určité vzdálenosti hul tu holí svou vyraziti. Komu se to podaří, utíká a ten, čí hůl zaražená byla, chytá ho. Chytí-li ho, musí ho nésti na zádech až na to místo, kde hůl byla zaražena; nechytí-li nebo neunese-li ho, musí kulhati t. j. skákati o jedné noze na patřičné místo. Hoch přinesený znova za- ráží hůl. Mý. — S., osob. jm.

315120   Stojan Svazek: 7 Strana: 0783
Stojan. Cf. Mkl. Etym. 319. b., Wtr. Obr. 535. S. ke kamnům, Ofenständer, Dch., stolku měřického, posouvací (u železniční výhybky), přiléhací (dva sloupy, kterými křídla vrat stavidlových k sobě přiléhají), NA., pojízdný a vřetenový (u soustruhu, vz Stojánek v dod.), ZČ., kulissový (na je- višti), Pdl., k čerpadlům, sprchavý (v láz- ních). Wld. — S., os. jm. D. ol. IX. 317. Vezme si Juru Stojanového (nevdá se). Val. Brt., Vck.

315121   Stoján Svazek: 8 Strana: 0383
Stoján, u, m. = část svijáku. Brt, D. II. 456 — S., obec ve Spišsku. Phľd. XII. 75., 553.

315122   Stojan Svazek: 9 Strana: 0312
Stojan, u, m., vz Pražec. — S., Stojany = běháky tetřeva, Us. Kub. 157. — S., a, m. = veřejný posluha. Us. Kub. 157. Sr. Sluníčkář

315123   Stojan Svazek: 10 Strana: 0398
Stojan, vz Výtokový. S. na knihy, noty, na květiny, sochy atd. Vz KP. XI. 180. Vyobraz. tab. XLVII.

315124   Stojan Svazek: 10 Strana: 0665
Stojan, u, m. S. při vrtání půdy. Vz KP XI. 301.

315125   Stojánek Svazek: 3 Strana: 0673
Stojánek, nku, m., malý stojan, ein klei- ner Ständer. V. S., kostra, žebra sluneč- níku, das Gestell. Dch , D. — S., stavec, kozlík vijakový, Garnstoek, m. — S , pod poklopem v knihtiskárně, der Schrank. Rohn. — S. v přádlu, das Seitenblatt am Spinn- rade. D. — S., nástroj, ve kterém se děti učí státi, der Gängelkorb. — S., stání..Dělá ráda stojánky (líná, všude se staví). Č. — S. = pivo, které kdo stoje pije. Džbánek s-nku. Us. Zb. — S., der Staubfaden, ve květech. I). — S., nka, m., osob. jm. Sd.

315126   Stojánek Svazek: 7 Strana: 0783
Stojánek na hodinky, doutníky, sirky. Us. Pdl. — S. (u soustruhu) pojezdný (po- suvný), fahrende Docke, či koník, Reitstock, m. Cf. Stojan (dod.). Včř. Z. II. 57. — S. u kolovratu. Rgl, Hk. Přadleny mají na stojánku (a to na kuželi) nastrčenu troubku lnu, koudele. Knrz. — S. Dojiti při s-ku (nedati nic k dojení). Ráda dojí při s-nku (je lenivá; aby nemusila jíti pro píci kra- vám, nedá jim nic). U Kr. Hrad., Chrud. Kšť., Hk.

315127   Stojánka Svazek: 3 Strana: 0673
Stojánka, y, f. = stání, vz Stojánek. Někde se vybírání peněz bez zasedání na s-ce stává. Šš. P. 718.

315128   Stojanka Svazek: 10 Strana: 0398
Stojanka, y, f. = co stojí, ku př. strom. Brt. Čít. 97.

315129   Stojanovice Svazek: 3 Strana: 0673
Stojanovice, dle Budějovice, Stojanowitz, ves u Sušice. Tf. 289.

315130   Stojanový Svazek: 8 Strana: 0577
Stojanový. S. obraz. Ott. XI. 940.

315131   Stojanův Svazek: 7 Strana: 0783
Stojanův. Vz Stojan (konec, dod.).

315132   Stojar Svazek: 3 Strana: 0673
Stojar, a, m., osob. jm. Šd.

315133   Stojata Svazek: 3 Strana: 0673
Stojata, y, m., osob. jm. 15 stol.

315134   Stojatě Svazek: 7 Strana: 0783
Stojatě. Chví-li se struna s. Mj. 206. Vz Stojato.

315135   Stojatě Svazek: 10 Strana: 0398
Stojatě. Žito nám rostlo s.; Na s. obilí prodati (nepožaté). Hoš Pol. I. 139.

315136   Stojatec Svazek: 7 Strana: 1386
Stojatec, tce, m. = přívrženec stojatého písma. Km. 1892. 214.

315137   Stojatí Svazek: 3 Strana: 0673
Stojatí, n. Pšenice vzrostla na s-tí. Us. u Jižné. Vrů. Vz Stojato.

315138   Stojatka Svazek: 3 Strana: 0673
Stojatka, y, f., irojhrolník, trigloehin, Dreizack, m. rostl. Slb. 182.

315139   Stojátko Svazek: 3 Strana: 0674
Stojátko, a, n., die Stellage. Šm.

315140   Stojato Svazek: 3 Strana: 0674
Stojato ve írasi: na stojatě dříví prodá- vati, in Stämmen, kupovati. Us., Er. P. 394. Mám ještě mnoho obilí na stojatě, stehen haben. Jg. Máme žito ještě na s. Us. Msk. Prodał obilé na s-to. Mor. Brt., Hdk. C. 357. Cf. Stojatí.

315141   Stojato Svazek: 7 Strana: 0783
Stojato. Pil na s. (stoje). Knrz.

315142   Stojatosť Svazek: 7 Strana: 0783
Stojatosť, i, f., Standhaftigkeit, f. Pevná s. (ku př. zatlučeného kolu). Dch.

315143   Stojatý Svazek: 3 Strana: 0674
Stojatý, stehend. S. voda, V., strom, Ros., brus, obilí, Us., žíla (v dolech), Hř.. hráze, stehender Damm, Bc, dříví (na sto- jatě). D. S. voda hnije a smrdí. Kom. S. hodiny. Ros., vážky, sloup, límec, lampa, žentour, kříž, Dch., jízda (když kdo jede na voze stoje, die Stehfahrt). Us. Tč. S. hosť (který, když mu zavdáno, dává se po- bízeti a nepije). Nezavdávej mu, je to s. host U Žamb. Dbv. S. obraz = socha. GR. Vz Stojací, Stojato.

315144   Stojatý Svazek: 7 Strana: 0783
Stojatý. S. kotel, parní stroj, Šim., šachta, NA., vlnění, vlna. Mj. 204. Na kulatou otázku odpověď dáti s-tou. Šml. St. fil.

315145   Stojatý Svazek: 8 Strana: 0383
Stojatý. Ze s-té vody a z dlouhé chvíle nerodí se nikdy nic kloudného. Čch. Kand. 16. S. plat (služba). Hrš. Nách. I. 255., 466., 281.

315146   Stojatý Svazek: 9 Strana: 0312
Stojatý plat = pevný. Vz Stojecí, Stanc.

315147   Stojatý Svazek: 10 Strana: 0398
Stojatý. Nalezl ho s-tého = stojícího. Kká. Sion. I. 221.

315148   Stojava Svazek: 7 Strana: 0783
Stojava. Stojí stojí s., nad s-vou morava, nad moravou měchy dují, nad měchami mlýny melú, nad mlýnami kuny hrajú, nad kunami dubina, v tej dubine zverina. Há- danka. (Opis člověka: nohy, břicho, plíce, zuby, zraky, vlasy, vši). Slov. Rr. MBš.

315149   Stojazyčný Svazek: 8 Strana: 0383
Stojazyčný = stojazyký. S. zmije. Vrch. Tryz. 203.

315150   Stojazyký Svazek: 3 Strana: 0674
Stojazyký, hundertzungig. S. fama, po- věsť. Hlš.

315151   Stojba Svazek: 3 Strana: 0674
Stojba, y, f. = stání, das Stehen. Slov.

315152   Stojček Svazek: 9 Strana: 0312
Stojček, čku, m. = koza na dříví. Lužice, Kub. 157.

315153   Stojčín, Stoječín Svazek: 3 Strana: 0674
Stojčín, Stoječín, a, m., něm. Stoitschen, ves u Počátek. Dch.

315154   Stojčov Svazek: 3 Strana: 0674
Stojčov, a, m., Stoitzen, ves u Dačic. PL.

315155   Stoje Svazek: 3 Strana: 0674
Stoje, šp.: vstoje. Stoje jest přechodník přítomného času slovesa státi. Stoje četl, stojíc mluvila, stojíce mluvili. Vz Státi (na začátku).

315156   Stojec Svazek: 3 Strana: 0674
Stojec, jce, m., der Figurant, Statist.

315157   Stojecí Svazek: 7 Strana: 0783
Stojecí, ího, n., vz Stanc (dod.).

315158   Stojecí Svazek: 7 Strana: 1386
Stojecí plat = stálý. Wtr. Obr. II. 12., 460. Arch. XII 462. stojící.

315159   Stoječko Svazek: 7 Strana: 0783
Stoječko = stoječky. Mluvil s ním na s. 1430. Wtr.

315160   Stojéčko. Na Svazek: 10 Strana: 0398
Stojéčko. Na s. mluviti. Wtr. exc. Sr. Stoječky.

315161   Stoječky Svazek: 7 Strana: 0783
Stoječky. To s. se dálo. Výb. II. 1581.

315162   Stojedenáctka Svazek: 9 Strana: 0312
Stojedenáctka, ?, f. = starý, šosatý kabát. Bukovsko. Kub. L. f. 1900 363.

315163   Stojeěky Svazek: 3 Strana: 0674
Stojeěky, adv. = stoje, stojíc, stehend, standweise. V. Příp. -?sk?.. Mkl. B. 280.

315164   Stojespal Svazek: 3 Strana: 0674
Stojespal, a, m., mlýn u Kouřimi.

315165   Stojespal Svazek: 7 Strana: 0783
Stojespal, a, m., os. jm. Wtr. Obr. 89.

315166   Stojeť Svazek: 3 Strana: 0674
Stojeť, i, f. = stání, bytování, stanoviště, der Bestand, die Dauer. Nedlúháť na světě lidskému životu s. Ms. 15. stol.

315167   Stojhněv Svazek: 3 Strana: 0674
Stojhněv, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. 125.

315168   Stojí hruščička Svazek: 10 Strana: 0398
Stojí hruščička, tanec. Vz Brt. P. n. 939.

315169   Stojíce Svazek: 3 Strana: 0674
Stojíce, Stojitz, ves u Přelouče. PL.

315170   Stojící Svazek: 10 Strana: 0398
Stojící = stojecí. S. plat (stálý). Li- stář 12.

315171   Stojím Svazek: 3 Strana: 0674
Stojím, vz Státi.

315172   Stojiní, stojení Svazek: 3 Strana: 0674
Stojiní, stojení, n. = stání, das Stehen. Na Ostrav. Tč.

315173   Stojino Svazek: 3 Strana: 0674
Stojino = stoje (-íc), stojeěky, stehend. S. ho vítal. Us. Cf. Mkl. B. 236.

315174   Stojisko Svazek: 7 Strana: 0783
Stojisko, a, n., Standpunkt, m. Loos. Vz Stojiště.

315175   Stojislavice Svazek: 3 Strana: 0674
Stojislavice, Stoyslawitz, ves u Ml. Vo- žice. PL.

315176   Stojiště Svazek: 3 Strana: 0674
Stojiště, ě, n., takový ókrslek lesa, který se sobě v létech nebo v drtúiu rovná, der Schlag. Um. les. — S., hlediště, Gesichts- punkt; stanoviště, der Standort. S. vozku. Dch.

315177   Stojiště Svazek: 7 Strana: 0783
Stojiště -= hlediště. Koll. St. XI., III. 115.

315178   Stojiště Svazek: 10 Strana: 0398
Stojiště, ě, n. = nezmýtěná čásť porostu ponechaná na pasece. Ott. XXIV. 149.

315179   Stojitka Svazek: 3 Strana: 0674
Stojitka, y, f., stojtka = silnější tyčka, o niž v ohradách dříví se opírá, by se ne- sesulo. Us. Č.

315180   Stojitosť Svazek: 3 Strana: 0674
Stojitosť, i, f., der Stillstand. Šm.

315181   Stojitý Svazek: 3 Strana: 0674
Stojitý = stojící, stehend. S. hvězdy, die Fixsterne. Jel.

315182   Stojitý Svazek: 9 Strana: 0312
Stojitý = stálý. S. vojsko. Pal. Děj. IV. 1. 434.

315183   Stojka Svazek: 3 Strana: 0674
Stojka, y, f., cvičení tělocviku. KP. I. 406. — S. v dolech = sloup v chodníku, der Stempel, Thürstockstempol. Hr., Bc. S. střední, der Mittelstempel. Bc. — S. ~- stovka, dial.

315184   Stojka Svazek: 7 Strana: 0783
Stojka v tělocv., Stehsprung, m. — S., y, m. = stojko. Mor. Na divadle: statista. Šd.

315185   Stojka Svazek: 10 Strana: 0665
Stojka, y, m. = postuvač, lenoch. Brt. Sl.

315186   Stojkat Svazek: 10 Strana: 0665
Stojkat = státi (v dětské řeči). Brt. Sl.

315187   Stojkati Svazek: 3 Strana: 0674
Stojkati. Stojkej = stůj! V dětské řeči. Mor. Šd.

315188   Stojko Svazek: 3 Strana: 0674
Stojko, a, m. stojnoha, y, m. = lenoch. Slov. Cf. Stoják.

315189   Stojlo Svazek: 7 Strana: 0783
Stojlo, a, n. = pražné hrniště, Roststadel. Hř.

315190   Stojme Svazek: 7 Strana: 0783
Stojme = stojmo, hned, gleich. Aby s. stúpal slúžiť Slov. Dbš. Sl. pov. II. 89.

315191   Stojmem Svazek: 7 Strana: 0783
Stojmem = stojmo, stojačky. Slez. Šd.

315192   Stojmír Svazek: 3 Strana: 0674
Stojmír, a. m., Stillfried, osob. jm. Pal.

315193   Stojna Svazek: 10 Strana: 0398
Stojna, y, f. (stádle) = místnost ku pra- žení rud. Vz KP. X. 143.

315194   Stojnoha Svazek: 3 Strana: 0674
Stojnoha, y, m. = stojko.

315195   Stojnosť Svazek: 7 Strana: 0783
Stojnosť, i, f., Stehbarkeit, f. S. lodi. Wünsch.

315196   Stojseč Svazek: 10 Strana: 0398
Stojseč, e, f., 6taSír], iofiivr], o boji me- čem. Msn. II. 123.

315197   Stojslav Svazek: 3 Strana: 0674
Stojslav, a, m., os. jm. Pal. Rdh. II. 125.

315198   Stojslava Svazek: 3 Strana: 0674
Stojslava, y, f., os.'jm. Pal. Rdh. II. 126. ."'.' Stok, u, m. — tečení dolů, též místo, kudy co teče, odtok, der Abfluss, Ablauf. S. vody. S. veliký, dlouhý. Us. Chřípěrni jako stokem sopel vytéká. Kom. — S., tečení do hromady i místo, kde co stéká, i co stéká, der Zusammenfluss. S-ky neči- stoty (nános). V. S. dvou řek. Us. S. smr- duté vody v lodi (nečistota), die Schiff- jauche, Grundsuppe. S. tříselní, die Ver- setzgrube. Šp., D. S. všeho zlého. V. Stoky na všecky rybníky v nové udělány, kte- rýmiž dostatek vody na rybníky se dohání. Břez. 238. Jest každý sněhu klok sám pe- strých perel stok. Sš. Sm. bs. 73. Vím já kraj, jest převysok, blahých slastí jest to stok. Sš. Bs. 42. Stok žil. Nz. lk. Budú znamenie na slunci a na mesieci a na hvěz- dách, na zemiech dav lid pro stok zvuku moře a pro tečenie (Lukáš 21.). Hus II. 7. — S. v pivováre atd., das Kühlschiff, der Kühlstock. S-ky chladicí, die Bierkühle, das Bierkühlschiff. Suk, Sp. S-ky srážeti, narážeti, die Kühlstöcke aufstellen. Sp. Na s-ky dávati, pumpovati, kühlschöpfen; s-ky (kaly) smetati, die Kühlstöcke abkehren, ze stoku házeti, weichausschiessen, weich- ausführen. Suk. S. máčecí, der Quellstock, Weichstock. Šp. S. tříselný, die Lohgrube. Sp. — S., trativod, rýha, Schwindgrube, f. D. S-ků velikých několik při tom dvořejest uděláno. Břez. 237. — S.; nával krve, der Blutandrang, die Kongestion. — S. == sbí- háni se, der Zusamicenlauf, die Scheide. Na stoku 5. a 6. století. Šf.— S., der Wasser- sack der Tabakspfeife. Šp.

315199   Stok Svazek: 7 Strana: 0783
Stok. Mkl. Etym. 348. a., Czm. 103. (stud- nica, pramen). Cf. násl.

315200   Stok Svazek: 8 Strana: 0415
Stok = krám. Š. ševcovský. Pras. Řem. 39.

315201   Stok Svazek: 9 Strana: 0312
Stok, u, m., čásť lisovnice. Ott. XVI. 103a.

315202   Stok Svazek: 9 Strana: 0333
Stok = stůl ku př. školní. 1614. Wtr. Part. 132 a j.

315203   Stok Svazek: 10 Strana: 0398
Stok vod = stékání. Kar. 9.

315204   Stoka Svazek: 3 Strana: 0674
Stoka, y, f. = stok, do hromady stečeni, sběhnutí, der Zusammenfluss. S. vod. V. — S. = jáma, die Grube. Kůže do stoky klásti. Šp. — V. — S., strouha, řečiště, der Zu- sammenfluss zweier Gewässer. V. Prostřed- ního moře stoka. St. skl. Vz Strouha. V Domažl. potok. Šb. Dlg. 18., Nl., Němc. - S, žlab, rýha, vantrok, das Gerinne in der Mühle. Nz. S. hořejší, náhon, der Zu- flussgraben. Šp. — S., odtok, strouha, jíž nečistoty atd. odtékají, der Abzugsgraben, -kanal. V. Řeka šesti stokami do moře se leje a vpadá. Kron. mosk. Strouhy a stoky u rybníků, aby' se vyčišťovaly. V. Jalová s. u mlýna (kterou zbytečná voda odpadá). D. S. nová udělána z rybníka Žáru, kudy by voda měla jíti na ta místa, kde rybnici vyměřeni jsou. Břez. 240. Stoku otevříti, vykliditi, proplachovati. Dch. S. vejčitá. Dch. — S., die Kloake, gemeinschaftliche Oeffnung des Afters, der Harn- und der Geschlechtsorgane. Nz. — S. mlíčná prsní, ductus thoracius. Krok. — Vz Štok.

315205   Stoka Svazek: 7 Strana: 0783
Stoka, Abzugsgraben, -canal. Kraj, dno, směr, hloubka, stěna s-ky. Sl. les. S. po- uliční, proplachovací, Zpr., odpadová, od- vodňovací, podomní, uliční. Us. Pdl. Cf. Vlšk. 72., 73., 75. — S. chladicí v pivo- váře. Zpr. arch. Vz Stok. — S. = potok. U Domažl. Němc., Jrsk.

315206   Stoka Svazek: 8 Strana: 0368
Stoka, y, f. = sluka. U Kroměř. Brt. D. II. 14.

315207   Stoka Svazek: 8 Strana: 0383
Stoka skořápky (výkrojek sifonalní). Ott. XI. 502.

315208   Stoka Svazek: 10 Strana: 0398
Stoka, y, f. Vz KP. IX. 315.

315209   Stokař Svazek: 3 Strana: 0674
Stokař, e, m., der Kanalräumer. Us. Sd.

315210   Stokesit Svazek: 10 Strana: 0398
Stokesit, u, m., nerost. Vz Vstnk. XI. 841.

315211   Stokholm Svazek: 10 Strana: 0398
Stokholm, a, m., Stokholmský. List. fil. IV. 144.

315212   Stoklas Svazek: 3 Strana: 0674
Stoklas, u, m., stoklasa, y, f., rostlina, sveřep žitný, bromus secalinus, die Trespe, der Mäusehafer. S. veliká, sveřep stepilý, b. giganteus (ke krmení). Jg. Kde metlice, uživí se slepice: kde stoklasa, uživí se pán i chasa. Prov. Kde roste s., živí se sedlák i chasa: „kde roste metlice, neuživí se ani slepice. 0. Kde s., má chléb pán i chasa, kde metlice, nemá hospodář ni slepice. Vz Hospodářský. Lb. Vz více v S. N., Kk. 110., FB. 12., Čl. Kv. 113., Slb. 143., 145.. Rstp. 1751.

315213   Stoklas Svazek: 7 Strana: 0783
Stoklas. Cf. Mllr. 26 , Mkl. Etym. 335. a. Stoklasa praví: Sedláče, živ se, já nesu, až se mi hřbet prohýbá. Bž. — S., a, m., os. jm. — S. Ed., nar. 1845., prof. v N. Městě u Vídně. Vz Tf. H. 1. 199., Rk. Sl.

315214   Stoklas Svazek: 9 Strana: 0312
Stoklas Ed., prof. a spis. + 16. /7. 1900. maje 56 let.

315215   Stoklas Svazek: 10 Strana: 0398
Stoklas Eduard, spis., 1815. —1900. Vz Ott. XXIV. 152.

315216   Stoklasa Svazek: 7 Strana: 1386
Stoklasa. Mokrem zvrhne se žito v sto- klasu; zaseje-li so s. do suché půdy, bude z ní zase žito. Mtc. XVI. 93.

315217   Stoklasa Svazek: 8 Strana: 0383
Stoklasa chleba natřásá. Brušp. Hledíková.

315218   Stoklasa Svazek: 10 Strana: 0398
Stoklasa Ivan, spis. — S. Jul., prof., spis., nar. 1858. Vz Ott. XXIV. 152.

315219   Stoklásek Svazek: 8 Strana: 0383
Stoklásek, ska, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

315220   Stoklaska Svazek: 3 Strana: 0675
Stoklaska, y, f., tŕebule lékařská, der Kerbel, anthriscus cerefolium. 81b. 580. — S. = síto k odstranění stoklasy, Trespen- sieb, n. — S., y, m, osob. jm. Hý.

315221   Stoklasný Svazek: 7 Strana: 1386
Stoklasný. S. obilí. Vz Stoklasa. Wtr. Obr. II. 275.

315222   Stoklasný Svazek: 8 Strana: 0383
Stoklasný. S. říčice. Brt, D. II. 437. Cf. Stoklaska.

315223   Stoknúť Svazek: 8 Strana: 0383
Stoknúť. Nemohol ani oka s. (zavříti). Phľd. 1894. 541. — Dle Kal. S. 169. na Slov. jinak: nastrčiti, navléci, obouti.

315224   Stoknúť Svazek: 9 Strana: 0312
Stoknúť komu prsten na prst = vstrčiti. Sbor. slov. V. 72.

315225   Stoknúť sa Svazek: 7 Strana: 0783
Stoknúť sa = spadnouti. Vyhodil zlatý prsten a ten stoknul sa jej na prst. Slov. Mt. sl. I. 55. 496*

315226   Stokočistič Svazek: 3 Strana: 0675
Stokočistič, e, m., stokaŕ, der Knnal- räumer. Vz Prňtočník.

315227   Stokolen Svazek: 7 Strana: 0784
Stokolen, lnu, m. = kolenec, Sparg. S nivní, spergula arvensis. Let. Mt sl. VIII. 1. 37.

315228   Stokolo Svazek: 7 Strana: 0784
Stokolo. Právě je toho s. vody (= právě to dostačuje). .Val. Vck., Brt. D. 269.

315229   Stokop Svazek: 7 Strana: 0784
Stokop, a, m., os. jm. Wtr. Obr. 89.

315230   Stokopka Svazek: 7 Strana: 0784
Stokopka (stokovka), y, f. = lesní stu- dánka pod vrchem Žďárem u Rokycan. Us. Fč.

315231   Stokorců Svazek: 7 Strana: 0784
Stokorců, os. jm. Wtr. Obr. 89.

315232   Stokorunný Svazek: 3 Strana: 0675
Stokorunný, mit hundert Kronen ver- sehen. Šm.

315233   Stokování Svazek: 7 Strana: 0784
Stokování, n., Anlagen von Canälen. Zpr. arch. XIX., Osv., Athen. III. 312.

315234   Stokovnictví Svazek: 7 Strana: 0784
Stokovnictví, n., das Canalwesen. Osv. 1885. 943., Zpr. arch. XIX. seš. 3., Athen. III. 311.

315235   Stokový Svazek: 7 Strana: 0784
Stokový, Cloaken, Canal- S. vody. Athen. III. 368. Otrava plynem stokovým, Cloaken- gasvergiftung.

315236   Stokový. S Svazek: 10 Strana: 0398
Stokový. S. cihly, pumpa, roura. Nár. list 1903. č. 148. 16., 1885. č. 107., KP. IX. 173.

315237   Stokrása Svazek: 3 Strana: 0675
Stokrása, y, f. = sedmikrása. Plk.

315238   Stokrastka Svazek: 9 Strana: 0312
Stokrastka, y, f., rostl. U Sebeše. Mus. slov. I. 86.

315239   Stokrát Svazek: 3 Strana: 0675
Stokrát, hundertmal. S-krát tisíc tisícův. V. Na stokrát koho pozdravovati. Rk. Ne jednou ale s. jsem mu to povídal. Us. Sd. Pán Boh daj s. na miesto toho. Slov. Dbš. 44. S. chci raděj umříti, než bez tebe živa býti, mé srdce rozmilé, ach k sobě vezmi mne; Zraněné je to moje srdečko a zraněné je na stokrát; Zkázal mně můj milé na s. dobró noc; Děkuju vám na s., že ste vy mě těžko vychovali; Přeškoda na s. mé kRve červené, že má být vylitá po trávě zelené. Sš. P. 75., 185., 222., 452., 592. (Tč.). Okenko zavřeš a dveře zatkneš, proto nic, budu chodívat, má rozmilá, s. víc. Sš. P.

315240   Stokrátdobrá Svazek: 7 Strana: 0784
Stokrátdobrá, é, f. = druh hrušek. Mor. Vck., Brt.

315241   Stokrótka Svazek: 10 Strana: 0398
Stokrótka, y, f. = stokrása Orava Sbor. slov. IX. 54.

315242   Stokusožertva Svazek: 7 Strana: 0784
Stokusožertva, stožertva, y, f. = heka- tomba. Vinař.

315243   Stokvětý Svazek: 7 Strana: 1386
Stokvětý, hundertblüthig. Vrch. F. II. 101.

315244   Stoky Svazek: 3 Strana: 0675
Stoky couků, die Netzgänge. S. N. Vz Stoka.

315245   Stoky Svazek: 8 Strana: 0383
Stoky. Do Stoků = trať na Frýdecku. Vést. op. 1894. 18.

315246   Stól Svazek: 3 Strana: 0675
Stól, u, m. (zastr.) = stolec, trůn. Výb. L, Kat. 1624., 1804. Vz Bdl. Obr. (2). 74. Strsl. stol?, thronus, sella. Koř. stl, stel ve stelja. Mkl. aL. 62., B. 8. Stúpi na stól oteň v slavně sněmě. LS. v. 48. — Ž. wit. 88. 30. — S. = stůl, mensa. Ž. wit, 22. 5. a j. - S., sedadlo, sedes. Ib. 92. 2.

315247   Stól Svazek: 7 Strana: 0784
Stól. Mathiáš jest dosáhl stola. Leg. o 12 apošt. Cf. Šf. III. 335. Na královském stole sedě; Chci jej svého stola ssiesti Mus. 1887. 212., 220.

315248   Stola Svazek: 3 Strana: 0675
Stola, y, f., vz Štola. — S., lavatera, die Lavatere. Slb. 640., Rstp. 134., Schd. II. 297. — S., v Jg. Slovn. chybně m.: fiola. Č.

315249   2. Stola Svazek: 3 Strana: 0967
2. Stola, y, f., stola, místy štula, z lat. Š. kněžská — dlouhá páska, kterou kněží přes sebe věší, die Stola. Rk. Štolou kněz manželům ruce váže. Ten nám š-ou ruce sváže. Er. P. 496. Zajdi ty tam pro faráře, co ty ruky štolú važe. Sš. P. 792. — Š. = plat od služby duchovní, ku př. ode křtu, pochování mrtvoly atd., die Stola, Stolage- bühr. Na faře štolu platiti. Vz Štolné. S. N.

315250   Stolany Svazek: 3 Strana: 0675
Stolany, dle Dolany, ves v Chrudimsku. Vz S. N.

315251   Stolárčina Svazek: 7 Strana: 0784
Stolárčina, y, f. = stolářské (truhlářské) řemeslo. Slov. Šd.

315252   Stolarňa Svazek: 7 Strana: 0784
Stolarňa, ě, f., Tischlerwerkstatt. Mor. Rgl.

315253   Stolář Svazek: 3 Strana: 0675
Stolář, V., stolař, D., e, m. = truhlář, der Tischler. Vz Tk. II. 549. Stolař prkna hobluje, lištami sjednocuje. Kom. J. 530. Stolár píli (pilou řeže). Slov. Dbš. 176. Stoláři, stoláři, dělajte mi truhlu velikú, širokú, co dva do ní lehnú, milý se svú milú; Stolář dělá ty truhličky, skovává do nich dušičky; Matička se jí tázala, chce-li stolářa. Sš. P. 86., 482. (Tč.).

315254   Stolařík Svazek: 3 Strana: 0675
Stolařík, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

315255   Stolařiti Svazek: 3 Strana: 0675
Stolařiti, il, ení, Tischler sein. Us.

315256   Stolářka Svazek: 3 Strana: 0675
Stolářka, y, f., die Tischlerin. D. Na Ostrav. Tč.

315257   Stolařka, y Svazek: 10 Strana: 0398
Stolařka, y, f., luka u Bzence. Čes. 1. XIII. 475.

315258   Stolařský Svazek: 3 Strana: 0675
Stolařský, Tischler-. D. Na Ostrav. Tč.

315259   Stolařství Svazek: 3 Strana: 0675
Stolařství, n., die Tischlerei. Jg.

315260   Stolářština Svazek: 3 Strana: 0675
Stolářština, y, ť. = stolařské řemeslo, das Tischlerhandwerk. U Olom. Sd.

315261   Stolataxa Svazek: 8 Strana: 0383
Stolataxa, y, f. = štolová taxa. NZ. III. 221.

315262   Stolauica Svazek: 3 Strana: 0675
Stolauica, e, f., die Tischlade. Slov. Dbš. 36.

315263   Stolaviční Svazek: 7 Strana: 0784
Stolaviční, éxató^vyog. Lpř.

315264   Stolba Svazek: 3 Strana: 0675
Stolba, y, mn., kočí, der Pferdeknecht, Kutscher. Us.

315265   Stolconoš Svazek: 3 Strana: 0675
Stolconoš, e, m., der Stuhlträger. Dch.

315266   Stolček Svazek: 3 Strana: 0675
Stolček, ečku, m. = stoleček, stolička, der Stuhl. Slov. Šd. Pod nohama s. uměle pobitý. Nitra 1878. 166.

315267   Stolčík Svazek: 3 Strana: 0675
Stolčík, u, m., stolček, trůn. Oj ty živá kráso kam jsi se poděla, co jsi na křiván- ském s-ku seděla. Hdk. C. 52.

315268   Stolčín Svazek: 3 Strana: 0675
Stolčín, a, m., vz Stojčín.

315269   Stole Svazek: 7 Strana: 0784
Stole, e, f., trabasera, zastr., vor ? Rozk., trabeseta. Veleš.

315270   Stolebý Svazek: 3 Strana: 0675
Stolebý, hundertschädelig. Přišlo se k Ta- trám s-bým. Kmp., Mus. II. d 101.

315271   Stolec Svazek: 3 Strana: 0675
Stolec, lce, m. = malý stůl, Tischchen, n. V. Stolec měřický, der Messtisch. D. — S., sedadlo, stolice (zastr.), der Sessel, Stuhl. Mat. verb. — S., trůn, stolice (zastr.), der Thron, Stuhl. V MV. nepravá glossa. Pa. Přemysla na s. vsadili. Dal. A utvrdím s. jeho až na věky. BO. S dóstojné chvály,. BO. A na stolci starších chvalte jeho. Z. wit. 106. 32. Na nebi s. jeho. Ž wit, 10. 5., 44. 7., 88. 5., 88. 15, 102. 19., 9. 8., 88. 38. Jeho syn na stolec vznide. Dal. 122. S. biskupský. Dal. 137. — S. vdoví, der Witwensitz. Leg.

315272   Stolec Svazek: 7 Strana: 0784
Stolec. Sv. ruk. 234., Hr. rk. P. 550. — S. = stolička pod nohy, podnožka. Val. Vck., Brt.

315273   Stolec Svazek: 9 Strana: 0312
Stolec, lce, m. Střecha na stolec, u Chodů na vosla. Slez. Čes. 1. IX. 100. Vz Vosel (osel).

315274   Stoleček Svazek: 3 Strana: 0675
Stoleček, čku, m., malý stolek, das Tisch- chen. Us.

315275   Stoleček Svazek: 8 Strana: 0383
Stoleček, čku, m. Vyšívání na s-čky. NZ. IV. 230.

315276   Stolečky Svazek: 3 Strana: 0675
Stolečky = stoletý. S. kalendář. Na Hané. Bkř.

315277   Stolečna, y Svazek: 7 Strana: 0784
Stolečna, y, f., Schublade. Našel jsem to ve s-čně zemřelého pana děkana. Radní protok. kolínský E 18. ad 12. Oct. 1611. Vz Stolenice, Stolník (dod.).

315278   Stolečník Svazek: 10 Strana: 0398
Stolečník, a, m. = stolař, truhlář. Tk. M. r. 186.

315279   Stolečný Svazek: 9 Strana: 0312
Stolečný, vrch u N. Hrozenkova na Mor. Vck.

315280   Stolečství, n Svazek: 10 Strana: 0398
Stolečství, n., participatio. Ž. kap. č. 121. 3.

315281   Stolečuý Svazek: 3 Strana: 0675
Stolečuý = sídelný, Residenz-. S. hrad. Ráj 1. 40.

315282   Stolek Svazek: 3 Strana: 0675
Stolek, lku, m., das Tischchen. S. mé- řický, Sedl., šicí, D., na květiny, mycí, kočičí (zvláštní s. vedlé hlavního při jídle, das Katzentischel). Dch. S. na rozvalování barev. Šp. — S., sesle, židle, der Sessel, Stuhl, opak legat. Na Mor. a Slez. Tč., Pk., Klš., Mtl., Bkl.

315283   Stolek Svazek: 7 Strana: 0784
Stolek = dílna. Us.

315284   Stolek Svazek: 10 Strana: 0398
Stolek, lku, m. = stolička; stólek = malý stůl. Na stolku seděti. Sb. sl. 1901. 179.

315285   Stolek Svazek: 10 Strana: 0665
Stolek, lku, m. Konsolový s. s vyobraz. Vz KP. XI. tab. L.

315286   Stolení Svazek: 10 Strana: 0398
Stolení, n., atrium. Modlete se v s. sva- tém. Ž. pas. 28. 2. (Mš)

315287   Stolení, n Svazek: 3 Strana: 0675
Stolení, n. = jedení, hodování, das Essen, Mahl. Kom.

315288   Stolenica Svazek: 7 Strana: 0784
Stolenica, e, f. = stolečna, stolník, Schub- lade, f. Ukradomky s-cu odemknul. Slov. Dbš. Sl. pov. VII. 32.

315289   Stolenský Svazek: 7 Strana: 0784
Stolenský, ého, m., os. jm. Arch. VIII. 275.

315290   Stoleťák Svazek: 7 Strana: 0784
Stoleťák, a, m. = sto let starý. Šd.

315291   Století Svazek: 3 Strana: 0675
Století, n., das Jahrhundert. D. To se stalo v 5. století.

315292   Století Svazek: 7 Strana: 0784
Století. Je z předešlého s (konservati- vec). Us.

315293   Stoletka Svazek: 9 Strana: 0312
Stoletka, y, f., krčma v Praze. Kukla 130

315294   Stoletní Svazek: 3 Strana: 0675
Stoletní, hundertjährig. S. rok, rušení, proměny. Nz.

315295   Stoletnice Svazek: 3 Strana: 0675
Stoletnice, e, f., eine hundertjährige Frau. Jg.

315296   Stoletnický Svazek: 3 Strana: 0675
Stoletnický, ku stoletníku se vztahující. Scip.

315297   Stoletník Svazek: 3 Strana: 0675
Stoletník, a, m., hundertjähriger Greis. Hlas.

315298   Stoletný Svazek: 9 Strana: 0312
Stoletný, Hus I. 117. Sr. Stoletý.

315299   Stoletý Svazek: 3 Strana: 0675
Stoletý, hundertjährig. S. čas (století), V., památka, D., člověk, kalendář. Us. Zlo- řečené dietě s-té! Hus II. 359.

315300   Stoleve Svazek: 7 Strana: 0784
Stoleve, f.?, traba, zastr. Bhm.

315301   Stoleve Svazek: 10 Strana: 0398
Stoleve v VII. 784. oprav v: stolevé, sto- leví, n.

315302   Stoleví Svazek: 10 Strana: 0398
Stoleví, n., traba. Bhm. hex. 633.

315303   Stolhář Svazek: 3 Strana: 0675
Stolhář, e, m., arcilhář, der Erzlügner. Scip.

315304   Stoliberník Svazek: 9 Strana: 0312
Stoliberník, u, m. = tavolník, rostl. Us.

315305   Stolicář Svazek: 3 Strana: 0675
Stolicář, e, m., der Stuhlmacher. Techn.

315306   Stolice Svazek: 3 Strana: 0675
Stolice, e, f., stolička, y, f. S. = něco vůbec postaveného, aby na tom jiné sedělo, stálo, spočívalo, der Stuhl, das Gerüst. -?- S. = trámy, na kterých střecha leží, krov, vazba, všecka spojená dřeva na střeše, der Dachstuhl. Nz., V., D., KP. I. 207. S. ležatá, prázdná, skružová, stojatá n. stojací, vlaská, železná. Vz KP. I. 207.—211. S. vazebná, die Bindebank, práhová (verschwellter Dach- stuhl). Nz. — S., náčiní ku sedění, der Stuhl, Sitz, die Bank. Na Mor. s. = lavice. Šd. Části její: sedadlo, obrubeň, lenoch, nohy; s. ševcovská: třínožka; s. s lenochem jednoduchým: židle, židlice, židlička; s-ce s lenochem vycpaným a širokým: lenoška (opěrací s.). Š. a Ž. (Valter). S-ce (lavice) v kostele, V., kostelní, ve světnici, nosici (BO.), s. ku porodu. Us. Stolice učitelská (kathedra), Jel., s. učitelská prázdná nebo uprázdněná. J. tr. S. professorská, učitelská fysiky, jazykozpytu atd. (ne: pro fysiku atd. Bs.). S-ce chtí na lavice skákati. Reš. Po s-cích za stůl zasedati. Kom. S. točitá, der Drehstuhl. Dch. Byl bych hotov tu neb onu s-ci (učitejskou) přijati. Č. S. (= lavice) školní. Mor. Šd. Dej se s tou stolící dál. U Rychn. Tu pán hned vstal ze s-ce, vy- vedl ho ven za ruce, vyvedl ho ven ze dveří: Jdi sedláče, kam ti měří; Na zlaté s-ci stříbrnýma válci tam bych je (košile) válela; Posaďte se mládenci na červenej stolici (= lavici); Vynesú ti dvě s-ce, vy- prášá ti nohavice. Sš. P. 13., 87., 429., 571. (Tč.). S. bez nohy. Er. P. 238. Jiřík pod- razil s-ci pod Matúšem, až jest Matúš na zemi upadl; Matúš jest Jiříka nebožtíka hodil s-cí; Vstav ze stolice i řekl jest. NB. Tč. 96.; 251. S. ze slonových kostí. Jir. Anth. I. 119. S. kazatelná; Chudému diete: Ti stoj onde aneb sedni pod s-ci noh mých; Byla s. královstvie zbavena; V chrám vy- kupitel náš všed s-ce prodavačóv holubic převracel jest. Hus II. 86., 385., III. 1., 232. (Tč.). S. pod nohy. Us. Do stolic uvésti. Tov. k. 57. Blažený muž, jenž na s-ci po- skvirněné nesědal. Ž. wit. 1. 1. Posadiv se na třenohé stolici. Háj. Někomu s ci přede dvéře vyložiti (kázati odejíti). Bern. Mezi dvěma stolicemi seděti (ani jednoho ani druhého prospěchu nenabyti). Us. Kdo se dvou stolic chytá, na zemi sedá. Jg. Mezi dvěma stoličkami na zem padá. Vz Sedlo, Břeh. č. — Skrze stolice rozuměj dósto- jenstvie (úřad, moc) v duchovenstvie. Hus I. 453. S. prvotenství; Na s-ci Mojžíšově zasedli zákonníci a farisejové. Sš. Sk. 144., Mt. 300. A stvrdím stolici králevstvie jeho nad Izrahelem na věky; Milují prvá miesta u večeři a prvé s-ce ve zbořiech. Hus I. 174., II. 364. S. mizdřicí, die Fleischbank. Šp. S. na (k) dělání řezanky, ne: pro dě- lání. Bs. S. struhací (Schneidebank): obřez- nice, pořeznice, osní stolice, strýc, strýček, dědek, vlk, vlček, kozel, kozlík. Šp. S-ce řezací, kovací, mistrovská, hoblovací tru- hlářská, kolářská, hoblovací se skřipcem a podstavcem. Kh. Stolice polní n. skladací, der Feldsessel. — S. = krá?», die Bank, der Laden. S. masařskou držeti. Boč. — S. = trůn, stolec. Der Stuhl, Thron. Ž. wit. 9. 5., BO. Na s-ci seděti. ZN. S-ce císař- ská, kRálovská, knížecí, římská, papežská (= papež), biskupská. Na vyprázdněnou biskupskou s-ci dosedl Vojtěch. Sych. Na biskupskou s-ci dosaditi. JMti královské má býti připravena s. Gl. 323. Jeroboam seděl po něm na králové s-ci. BO. Stolici svou někde postaviti. Kn. — S. = sídlo, der Sitz, die Residenz. S. království českého, Praha. V., Br., Ž. wit. 88. 45. — S. soudná, der Richt-, Gerichts-, Richterstuhl, das Amt, die Instanz, Behörde. Pořad soudních (úřed- ních) stolic (pořad instancí); odvolání se k vyšším s-cím; ta věc jest již rozsouzena, rozeznána, rozhodnuta při první, druhé, třetí stolici soudní; úřad 1., 2., 3. s-ce. J. tr. Seděti na soudné s-ci; soudná s. boží; s. soudců (lavice). V. S. spravedlnosti. S-ci držeti. Bern. Nejvyšší s.; věc rozhodnuta jest ode všech soudných stolic. J. tr. Fojt vstav ze stolic i pověděl jest před radú naší takto; Protož Mikuláš na tu žalobu, kteráž před čtyřmi s-cemi v právě jest uči- něna, má odpovídati vedlé práva. NB. Tč. 117., 41. Synedrium, nejvyšší to náboženská soudná s. u židův. Sš. J. 26. Pravil před pány v s-cích, že Petr jest umřel. Půh. II. 271. Přídú před s-ci súdce; Jináť jest s. zemská (t. moc, jíž súdie lidé zemští) a jiná s. nebeská. Hus II. 66., III. 227. Státi (se- děti) na lapači — na soudné stolici. Vz Kleveta. Č. — S. vdovská — sídlo vdovské, der Witwensitz. Kroc. — S. noční, der Nachtstuhl. Na s-ci jíti. V, — S. = vyprázd- nění žalúdka, der Stuhl, Stuhlgang. Nucení ku nebo na s-ci. Nz. lk. S-ci míti; tvrdá, měkká s.; nečistota stolicemi vychází. V. S-ce neměti. D. To k s-ci pobízí a ponouká. Byl. — S. u zámku ručničného, die Studel. Bur. — S. na náboji = u kolářů žlábek z každé strany dlabu, v nějž čep zasedá, by se špice skrz náboj neprorazila. Us. Jg. — S., der Waldrossschwanz, rostl. Puch. — S., kraj v Uhřích, comitatus, Gespanschaft, f. S. nitranská. Us. A vy radní páni z tren- čanskej stolice, pusťte mně synáčka ... Sš. P. 569. — S. = hlavní město, die Hauptstadt, na Slov. Nz., Dač. I. 72.

315307   Stolice Svazek: 7 Strana: 0784
Stolice v sednici (židle). Us. Fč. Val. Vck. S vysokej stoličky na nízkú sem se- dla (špatné pochodila). Brt. N. p. 265. Dělá ze mne s-čku (lávku) = neváží si mne, jezdí po mně. Val. Vck. Svú matku posa- dil na s-ci pravé čistoty. Št. Kn. š. 71. Kdo na dvou stolicích sedí, snadno mezi nimi na zem padne. Lpř. Podtrhl mu s-čku = předešel ho. Us. Kšť. — S. vdovská = stav vdovský. Pakliby po smrti jeho (manželově) svú s-ci proměnila (se vdala). 1439. Z. d. krn. — S. = trůn. Šalomoun na s-ci do- sedl. Pož. 3. — S. soudní. Když v súdný den před stolici toho mocného súdce při- jdem, V nichž jest Buoh jako svú stolici ustavil, s niež súdí. Št. Kn. š. 5., 146. — S. ku potřebě přirozené. Výb. II. 1445. — S. = vyprázdnění žaludku. S. snětivá, bran- dig, krvavá, Blut-. S. slizovatá, syrovatečná, tuhá, řídká. Čistá žinčica bez klagu je ku zdraví na pluca i napraví zatvrdlú s-cu. Laš. Tč. Cf Slov zdrav. — S. na sou- struhu, die Knagge, vz Včř. Z. II. 65., u péra kočárového, Federstock, m., Pdl., optická, ZČ. III. 12., 75., v zámku. Pdl. S. řezací (hádanka): 1. Železný otec, dře- věná máma, slaměné dítě do kouta letí. 2. Má to boky dřevěné, zuby železné, střeva slaměné. Km 1886. 738. — S. = hrubá ovce s vysokými nohami. Mor. Brt.

315308   Stolice Svazek: 8 Strana: 0383
Stolice má čtyři rozkročené nohy (hůlky), lavice sedí na dvou prkenných podnožkách. Chod. NZ. III. 15. — S. řezací. Popis vz v Brt, I). II. 454. — S. Krov na s-ce a) sto- jatý, b) ležatý. Chod. NZ. IV. 206., 210. - S. = vyprázdnění střeva. Velice sc mu s-ce strlily (má behavku). Kat. z Žer. I. 9G.

315309   Stolice Svazek: 9 Strana: 0312
Stolice, vz Pražec. — S. = vydrovka (zpovědnice; pro svou formu) Us. Hoř. 213

315310   Stolice Svazek: 10 Strana: 0398
Stolice = vyprázdnění žaludku. S. hleno- vitá, hnisavá. Ktt. — S. střechy. Vz Krov. — S. uherská = župa (tak veliká, jako ku př. Korutany n. Slezsko n. Solnohrady). Vz Kál Slov. 43. — S. (židle) selská. Vz KP. XI. za str. 96. (vyobrazení), tab LXXVI. a násl.

315311   Stolice Svazek: 10 Strana: 0665
Stolice, e, f. Stojatá s. střechy. Vz KP. XI. 340.

315312   Stoličářka Svazek: 10 Strana: 0398
Stoličářka, y, f. = truhlářka. Zvon IV. 158.

315313   Stolíček Svazek: 10 Strana: 0398
Stolíček, čku, m. = měsíček, rostl. Slez. Ces. 1. XIII. 110.

315314   Stolička Svazek: 3 Strana: 0676
Stolička, y, f. = malá stolice. Vz Sto- lice. Das Stühlchen, die Bank. Postav si s-ku (Bank), zdvihni očka hore (vzhůru); A keď přišel domu, sednul na s-čku (na lavici), zalomil hlavičku; Kněže, milý kněže, ne- svazuj nás štolú, nebudeme spolu, svaž nás přes s-čku na malú chvílečku; Vedla jsem si, vedla, jako ze sta jedna, z vysokej s-y na nízkú jsem sedla. Sš. P. 147., 431., 495. (Tč.). S. ku kování koní. Us. Hk. Na dvou s-ách seděti (nestálým býti). V. Mezi dvěma s-kami na zem člověk padá. Bern., Č. Vz Stolice. — S-ky u vozu = dřeva spojující snice. Us. Jg. — S. = židle. Na morav. Zlínsku. Brt. — S., pod nohy, podnožní; podnož, podnožka, der Fussschemel. Us. — S. = zub třenovní, der Backen-, Mahlzahn.
Nz., V. S. třetí (zub moudrosti). Nz. lk. — S. niticí u tkadlce. Us. — S., rostlina, bli- vačka, přeslička zimní, equisetum hiemale, der Schafthalm. Rstp. 1766., Scnd. II. 327.

315315   Stolička Svazek: 7 Strana: 0784
Stolička Ferd., 1838.—1874 , dr., přírodo- zpytec. Vz Rk. Sl.

315316   Stolička Svazek: 8 Strana: 0384
Stolička, poduščica = čásť vozu mezi obratlem a rozvorou. Cf. Brt. D. II. 445. — S. = tlamka, u St. Hrozenkova kľamka, laš. pasčeha, dol. stolička = čásť pluhu v ojku. Brt. D. II. 447. — S. Hra na s-čky. Vz Duf. 98.

315317   Stolička Svazek: 10 Strana: 0398
Stolička u ručnice. Ott. XX. 1017. — S. = čtyřka (na školním vysvědčení). Zvon IV. 668. — S. = mezník, nyní se říká: sády. Hoš. Pol. II. 57.

315318   Stoličkář Svazek: 7 Strana: 1386
Stoličkář, e, m. = kdo dělá stolice. Mus. 1893. 97.

315319   Stoličkový Svazek: 9 Strana: 0312
Stoličkový. S. kolejnice. Ott. XIV. 546b, 547.

315320   Stoličkový Svazek: 10 Strana: 0398
Stoličkový květ (měsíčkový). Slez. Čes. 1. XIII. 109. Vz předcház. Stolíček.

315321   Stoličky Svazek: 10 Strana: 0398
Stoličky = hranice dříví v lese. Hoš. Pol. 143.

315322   Stoličná Svazek: 3 Strana: 0676
Stoličná, é, f., die Verschleisserin, Laden- sitzerin. Dch., Rk.

315323   Stoličník Svazek: 3 Strana: 0676
Stoličník, a, m., der Stuhlarbeiter. Tk. II. 549. — S., župan, der Gespan. Hanka.

315324   Stoličník Svazek: 10 Strana: 0665
Stoličník, a, m. S. dělal stolice. Wtr. Řem. 143.

315325   2. Stoličný Svazek: 3 Strana: 0676
2. Stoličný, ého, m., der Stuhl-, Komi- tatsrichter. Slov.

315326   1. Stoličný, -ční Svazek: 3 Strana: 0676
1. Stoličný, -ční = ku stolici se vztahu- jící, Stuhl-. S. sloupy. Um. les. — S. — ku stolici uherské náležející, Komitats-. S. pán (išpán), D., vrchnosť, soudná stolice, soudce, tabule, Koll., dům, Plk., lékař, chrám. — S. — soudný, Gerichts-, na Slov. S. den, dům, město, právo, shromáždění, stání, Bern., sudí, úřad. Rk. — S., stolická robota (ku spravování cest). Slov. Dbš. 77.

315327   Stoličný. S Svazek: 10 Strana: 0398
Stoličný. S. město uherské. Kál. Slov. 43. Sr. Stolice (zde).

315328   Stolidlo, a Svazek: 3 Strana: 0676
Stolidlo, a, n. = lehadlo. Aby s-dla, na nichž hosté při jídle spočívali, se neukálela. Sš. J. 215. (Hý.).

315329   Stolík Svazek: 3 Strana: 0676
Stolík, u, m., malý stůl. Vz Stůl.

315330   Stolík Svazek: 7 Strana: 0784
Stolík = příhrada v truhle, ve stole. Mor. Brt. D. 145.

315331   Stolík Svazek: 8 Strana: 0384
Stolík = zásuvka, šuple stolu. Chod. NZ. III. 14.

315332   Stolikoto Svazek: 7 Strana: 0784
Stolikoto = toliko. Zapisuje mu to do jeho s. života k jmění. Arch. VIII. 603.

315333   Stolín Svazek: 3 Strana: 0677
Stolín, a, m., Stollin, ves u Náchoda. PL.

315334   Stolina Svazek: 3 Strana: 0677
Stolina, y, f., spodek stolu, das Tisch- gestell. Mor. Šd. — S., die Tischplatte auf Gletschern. Nz.

315335   Stolinky Svazek: 3 Strana: 0677
Stolinky, dle Dolany, také Stvolinky n. Drmy, něm. Drum, městys v okr. úsťském. Vz S. N. j

315336   Stolinský Svazek: 3 Strana: 0677
Stolinský, ého, m., osob. jm. Pal. V. 2. 335.

315337   Stolinský Svazek: 7 Strana: 0784
Stolinský Mart. ze Zvoleňovsi, bakal. a učitel, † 1621. Vz Jir. Ruk. II. 245., Mus. 1888. 460.

315338   Stoliny Svazek: 7 Strana: 1386
Stoliny = řezaná sláma do bot (v zimě). Lib NZ. I. 547.

315339   Stolíř Svazek: 3 Strana: 0677
Stolíř, e, m., der Störer. S., ševcovský, der Störschuhmacher. Šp. Vz Štoléř.

315340   Stolíř Svazek: 7 Strana: 0784
Stolíř = řemeslník, který pracuje u zá- kazníka za stravu a denní mzdu, Störer. Šp.

315341   Stolíř Svazek: 8 Strana: 0384
Stolíř = řemeslník necechovní. Mus. 1894. 496.

315342   Stolístek Svazek: 3 Strana: 0677
Stolístek, stku, m., rostlina, myriophyl- lum, das Federkraut. S. klasnatý, m. spi- catum; přeslenatý, m. verticillatum. Jg., FB. 90., Čl. Kv. 335., Slb. 243.

315343   Stolístek Svazek: 9 Strana: 0312
Stolístek. Sr. Ott. XVII 929.

315344   Stolistenka Svazek: 8 Strana: 0384
Stolistenka, y, f. — stolistá růže. Ztk. 71. (3. vyd.).

315345   Stolistka Svazek: 3 Strana: 0677
Stolistka, y, f. = růže stolistá, die Centi- folie. Dch., Šd.

315346   Stolistka Svazek: 7 Strana: 0784
Stolistka. Č. Rž. I., Čch. Dg.

315347   Stolistní, -ný, -stý Svazek: 3 Strana: 0677
Stolistní, -ný, -stý, hundertblätterig. S. růže. D.

315348   Stoliti Svazek: 3 Strana: 0677
Stoliti, il, en, ení; stolívati — za stolem seděti a jísti, hodovati, tafeln, speisen. — abs. Dokud král stolí. Hus III. 20. — s kým. Knížata s králem stolila. V. Dů- věrně s ním stolí. Sš. Bs. 6l Zda jsme ne- stolili s tebou ? Sš. L. 136. S. s utrhačem; Ó kterak by bylo těžko se psem, se sviní a s hadem s. a z jedné mísy jiesti. Hus I. 231. — Br. — kde. Budou v království nebeském s. Skl. V. 102., Sš. L. 142. Do věděvši se, že stolí v domě farisea. Sš. L. 83. S-oval tedy na lůně Ježíšově. Sš. J. 217. S. u dvora královského. V. S nimiž v soudné světnici stolil. Skl. I. 324. —jak dlouho: do noci.

315349   Stoliti Svazek: 7 Strana: 0784
Stoliti. Když s-li. Výb. II. 1582. — s kým. S paní stolil při jídle. Wtr. exc. — kde. Neslušieť v posvátném miestě s. Výb. II. 287. Hřiešníci stoléchu s ním. B. mik. Mat. 9. 10.

315350   Stoliti kde Svazek: 8 Strana: 0384
Stoliti kde. S. v domu zákonníka. Bibl. Dob. Dur. 114. tí. s kým. Bibl. XV. stol. (List Hl. 1896. 81.).

315351   Stolivo Svazek: 3 Strana: 0677
Stolivo, a, n., das Tischgeräth, Service. Víd. list.

315352   Stolka Svazek: 3 Strana: 0677
Stolka (stolíka), adv. = toliko, nur, bloss, mor. Duchovním osobám plat roční s. do života jich ukázán býti má. Zř. zem. op. a rat. 1562.

315353   Stoľka Svazek: 7 Strana: 0784
Stoľka že som do vody nepadol (málem bych byl padl). Slov. Rr. Sb.

315354   Stolko Svazek: 3 Strana: 0677
Stolko, vz S toliko. Mus. 1880. 123. S. milostivý jest Buoh. Gh.

315355   Stolko Svazek: 7 Strana: 0784
Stolko. Hom. opat. 152. a. S. = toľko, na toľko. Czm. 103.

315356   Stolmíř Svazek: 3 Strana: 0677
Stolmíř, e, m., ves u Čes. Brodu.

315357   Stolné Svazek: 3 Strana: 0677
Stolné, ého, n., plat za stravu, das Kost- geld, Tafelgeld. D., J. tr.

315358   Stolné Svazek: 7 Strana: 0784
Stolné, ého, n. = plat za stolek (šev- covský) na ulici postavený. 16. stol. Wtr. Obr. 40.

315359   Stolné Svazek: 10 Strana: 0398
Stolné, ého, n. Půh. ol. III. 577.

315360   Stolní Svazek: 7 Strana: 0784
Stolní mistr, řeč, modlitba. Us. Pdl

315361   Stolní Svazek: 8 Strana: 0384
Stolní. Zboží biskupské či s.; S. role a grunty. 1566. L. posíl. I. 7., II. 78.

315362   Stolní, -ný Svazek: 3 Strana: 0677
Stolní, -ný == ku stolu náležející, Tisch-. S. náčiní, nářadí, deska, nádobí, D., stříbro, víno (lehké), pivo, rozmlouvání, přítel, sta- tek (1607.). S. statky, die Tafelgüter, bona mensae. Tov. k. 216., Žer. 337. S. lampa, ocet, pokryvka, Dch., prádlo. Šp. S. právo, právo ke stolu, der Tischtitel, J. tr., nůž. O výrobě s. nožů vz Prm. III. č. 18. Zámek opavský jest statek s. Žer. 337. S. sieň, ve- stibulum. BO.

315363   Stolnice Svazek: 3 Strana: 0677
Stolnice, e, f., stolní deska, die Tisch- platte. Šp. S. vydutá. Šp. — S. = stolna, jídárna, Speisezimmer, n. Ros.

315364   Stolnický Svazek: 3 Strana: 0677
Stolnický = ku stolníku se vztahující, Tafeldecker-, Truchsess-. S. úřad. Jg. Vz Stolnictvi.

315365   Stolnictví Svazek: 3 Strana: 0677
Stolnictví, n. = stolnický úřad, das Ta- feldeckeramt, Truchsessamt. Jg.

315366   Stolničiti Svazek: 3 Strana: 0677
Stolničiti, il, en, ení = stolníkem býti, Tafeldecker sein. C, KB. 310.

315367   Stolničiti s kým Svazek: 7 Strana: 0784
Stolničiti s kým = stolovati. Č. Kn. š. 91.

315368   Stolník Svazek: 3 Strana: 0677
Stolník, a, m. = kdo téhož stolu užívá, der Tischgenosse. S. neb strávníci. V. — S., kdo ku stolu slouží, der Tafeldecker, Truchsess, Speisemeister. Cf. Předstolí. Sš. J. 37., 40. Vrat. S. nejvyšší. Tk. III. 15., 16.

315369   Stolník Svazek: 7 Strana: 0784
Stolník, u, m. = stolečna. Náš starosta si dal dělati s. pod celým stolem. U Sku- hrova. Semerád J.

315370   Stolník Svazek: 8 Strana: 0384
Stolník, a, m. S. stůl k jídlu uchystal. Vrch. Rol. XXXII. 105. S. = krměnoš, dapi- fer, truksas. Čel. Pr. m. I. 795., II. 37., 39.

315371   Stolník Svazek: 9 Strana: 0312
Stolník, u, m. = zásuvka stolní. U Polné. Huš. 100.

315372   Stolny Svazek: 3 Strana: 0677
Stolny, y, f. = stolnice. Ros.

315373   Stolný Svazek: 3 Strana: 0677
Stolný, ého, m. = stolník. Sš. J. 40. — S., osob. jm. Slez. Šd.

315374   Stolohorský Svazek: 8 Strana: 0384
Stolohorský. S. kraj. Mus. 1893. 458.

315375   Stolohyb Svazek: 3 Strana: 0677
Stolohyb, u, m., das Tischrücken. Rk.

315376   Stolohyb Svazek: 7 Strana: 0784
Stolohyb, u, m . Tischrücken, n. Rk.

315377   Stolochod Svazek: 3 Strana: 0677
Stolochod, u, m. = stolohyb.

315378   Stolokojenec Svazek: 7 Strana: 0784
Stolokojenec, nce, m., Tischgenosse, m. Stč. Luň. 10.

315379   Stolokol Svazek: 7 Strana: 0784
Stolokol, u, m., Tafelrunde, f Rk.

315380   Stolořadí Svazek: 3 Strana: 0677
Stolořadí, n. = řada stolů, die Tisch- reihe. Mus. 8. 277.

315381   Stolová Svazek: 7 Strana: 0784
Stolová, é, f. = jídelna. Slov. Cf. Czm. 103.

315382   Stolová Svazek: 8 Strana: 0384
Stolová (síň) = jídelna. Phľd. 1892. 750., 1893. 319., 1894. 319.

315383   Stolovací Svazek: 7 Strana: 0784
Stolovací, Schmaus-. Lpř.

315384   Stolování Svazek: 3 Strana: 0677
Stolování, n. = stolení, jedení, hodování, das Schmausen, Tafeln. Jg. Jisté v králov- ství božím s. Sš. Sk. 7., 136. (Hý.). — S. = nastolení, inťhronisace, die feierliche Besitz- nahme des päpstlichen Stuhles oder eines bischöflichen in der Hauptkirche (meist mit der Konsekration verbunden) Hý. Den s. sv. Petra (svátek), Bart., Petri Stuhlfeier, festum cathedrae s. Petri, Doppelfest u. z. 1. am 22/2 zum Andenken an die Gründung des Bisthums Antiochien durch Petrus u. 2. (von der ganzen Kirche gefeiert) am 28/1 zum Andenken an die Gründung des Bis- thums Rom, sowie an die thatsächliche Ein- führung des Petrus in den Primat der Kirche. Cf. Stól. Hý. — S. = pracování za mzdu a jídlo mimo dílnu v bytu najimače, die Stör. Šp.

315385   Stolovati Svazek: 3 Strana: 0677
Stolovati, vz Stoliti.

315386   Stolové Svazek: 3 Strana: 0677
Stolové, ého, n. — plat ze stolu n. krámu či řemesla, die Handwerkssteuer, das Stand- geld.

315387   Stolověda Svazek: 7 Strana: 0784
Stolověda, y, f., Gastrosophie, f. Rk.

315388   Stolovina Svazek: 3 Strana: 0677
Stolovina, y, f. = stolová truhelka, die Tischlade. Rozm. o vč. 72.

315389   Stolovka Svazek: 3 Strana: 0677
Stolovka, y, f., v již. Čech. — ubrus, Tischtuch, n. Kts.

315390   Stolovna Svazek: 3 Strana: 0677
Stolovna, y, f. = stolnice, der Speise- saal. Knob. — S. = stolovina. Slov. Plk.

315391   Stolovní Svazek: 10 Strana: 0665
Stolovní pes. Škod. II2. II. 213.

315392   Stolovnica Svazek: 8 Strana: 0384
Stolovnica, e, i. = stolenice, zásuvka. Kal. H. 169.

315393   Stolovnice, e, stolovnička Svazek: 3 Strana: 0677
Stolovnice, e, stolovnička, y, f. — strávnice, die Kostgängerin. Slov. Bern. — S., die Kostgeberin. Slov.

315394   Stolovník Svazek: 3 Strana: 0677
Stolovník, a, m., der Tischgenosse. Dch., Kos. Ol. I. 312. — S. = strávník, der Kost- gänger. Slov. Plk. — S., der Kostgeber. Slov. Bern.

315395   Stolovník Svazek: 8 Strana: 0384
Stolovník, u, m. = svatební koláč. Vz NZ. III. 156.

315396   Stolovský Svazek: 7 Strana: 0784
Stolovský, ého, m. Dr. Ed. V. St. Vz Bačk. Př. 172.

315397   Stolový Svazek: 3 Strana: 0677
Stolový, Tisch-, Tafel-. S. pivo, koncert (vz Seslový), Us., kolo, kulečník, Dch., deska, das Tischblatt. Nz. Vz Stolní.

315398   Stolový Svazek: 7 Strana: 0784
Stolový. S. hora = souhvězdí. Stč. Z. 25.

315399   Stolový Svazek: 8 Strana: 0384
Stolový. S. izba = jídelna. Phľd. 1894. 489.

315400   Stolůvka Svazek: 3 Strana: 0677
Stolůvka, y, f., das Tischtuch, die Tisch- decke, ubrus. Na Mor. Mtl., Šd., Kda. Vz Stolovka.

315401   Stolz Svazek: 10 Strana: 0398
Stolz Ant., spisov.

315402   Stolzit Svazek: 3 Strana: 0677
Stolzit, u, m., nerost. Vz S. N.

315403   Stolzit Svazek: 10 Strana: 0398
Stolzit, u, m. = olověná ruda. Vz KP. IX. 176., Ott. XXIV. 151.

315404   Stomakake Svazek: 7 Strana: 0784
Stomakake, y, f. = hniloba úst. Vz Slov. zdrav. 356.

315405   Stomatoplastika Svazek: 10 Strana: 0398
Stomatoplastika, y, f., z řec. = umělé napravování nějakého defektu na ústech. Vz Ott. XIX 846.

315406   Stoměstský Svazek: 10 Strana: 0398
Stoměstský. S. Kreta (mající sto měst). Škod. II2. 42.

315407   Stoměstý Svazek: 8 Strana: 0577
Stoměstý. S. Kreta. Naše doba IV. 564.

315408   Stomila Svazek: 7 Strana: 0785
Stomila, y, f. = stonavá ženská. Slov. Rr. Sb.

315409   Stomillionový Svazek: 7 Strana: 0784
Stomillionový národ. Koll. III. 114.

315410   Stomílový Svazek: 9 Strana: 0312
Stomílový. S. krok. Nár. sbor. 1901. 70.

315411   Stomlacha Svazek: 7 Strana: 0784
Stomlacha, y, m. = skoták. Laš. Brt. D. 269.

315412   Stomlachovať se Svazek: 7 Strana: 0784
Stomlachovať se = skotačiti, paludo- vati se. Mor. Brt. D. 269.

315413   Stomlet Svazek: 3 Strana: 0677
Stomlet, u, m., arbutus, zastr. Veleš.

315414   Stomocí Svazek: 8 Strana: 0384
Stomocí, vz Spuřeček (3. dod.).

315415   1. Ston Svazek: 3 Strana: 0677
1. Ston, u, stonek, nku, m. = stonání. Vždycky stonky, nikdy zvonky, chleba nikdy spořeji (o tom, kdo pořád stoná a přece ne- umírá). Ros. Časté stonky, jisté zvonky (smrť). Č. Vždycky (samé) stonky (konky), nikdy zvonky (o skuhravém a nemocným se dělajícím. Vz Nemoc). C. M. 300. Ze strun ryk se rozetřás, až pak v stoně shas. Po- korný. Když nesli Slovensko zabité, kolik as vzdýchalo stonů? Hdk. C. 68. Srdce pro- rve ston. Hdk. C. 28. Uchlácholte naše věčné s-ny. Sš. Snt. 163.

315416   2. Ston Svazek: 3 Strana: 0677
2. Ston, u, obyčejněji stonek, nku, sto- neček, čku, m. = pařez, der Klotz. Um. les., Ros., čtib. — S., pen stromu, vystupuje-li vzhůru, der Stamm. Us. (u Turn.). — S., drouh, tyč, kyj, oklestek, haluz, der Knüttel, Prügel. S. u vozu = ouvín. Sny vory svá- zati. Us. — S. u rostlin, caulis, der Stengel, onen díl, jenž nosí listy, květy, plody a po- travu kořenem přijatou do listů rozvádí a částečně přeměňuje. Čl. S. — osa, která listy nese vůbec, zvl. osy hlavní na zemi poléhající jako u plavuní. Čl. Kv. XXVII. S., cormus, der Stamm, všeobecný výraz pro hlavní díl rostlin vzhůru rostoucí. Rstp. 52., 62., 176., 497. S-kové podzemní (které v obyčejné mluvě od kořenů se nerozezná- vají) jsou: 1. cibule, 2. hlíza n. bambulina (Knollen, tuber), ku př. u bramborů, 3. od- děnek vlastní, jenž mrcásky kořenové vy- hání. Vz Odděnek. Čl. S-ky dostávati. S. nadzemní a) lodyha (u bylin, zelin): stéblo, stvol, b) kmen (ustromů a křů). S. přímý, po- ložený, popínavý, ovíjivý (opíetavý). Š. a Ž. Hruška bez s-ku, Stämpel. Škd. — Stonek, péro ještě nevyvinuté. Brt. Špatněs kachnu, slepici atd. oškubala, je plna stonků. Us. Hý. — S. = plachta. Gabriel plachtu či ston podestlal mu pod hlavu. Sš. Ob. 329. (Hý.). — S. = kostnatá částka z odrhnutého péra. Us. Šd. — S-nek, nka, m. = člověk hloupý, necitelný, der Klotz. Kom.

315417   1. Ston Svazek: 7 Strana: 0784
1. Ston. Cf. Mkl. Etym. 350. a. S. větrů, Vrch., Osv., mroucích. Čch. S. bôlu dral se z něho. HVaj.

315418   2. Ston Svazek: 7 Strana: 0784
2. Ston = drouh. Vz Vořina.

315419   2. Ston Svazek: 8 Strana: 0384
2. Ston. Mnohý stonek tepruv utne, když se ubode oň. Tov. (Vlč. Lit. 215.).

315420   Ston krivka Svazek: 8 Strana: 0384
Ston krivka, y, f., vz Stončák (3. dod.).

315421   Stonač Svazek: 3 Strana: 0678
Stonač, e, stonácek, čka, m. = vzdy- chač, der Aechzer, Seufzer; ein kränklicher Mensch. Bern. Vz Stonálek.

315422   Stonačka Svazek: 3 Strana: 0678
Stonačka, y, f., die Acchzerin ; ein kränk- liches Weib. Bern.

315423   Stonák Svazek: 8 Strana: 0384
Stonák, a, m., vz Sejček (3. dod.).

315424   Stonálek Svazek: 3 Strana: 0678
Stonálek, lka, m. = stonavý. stejskálek, stonač, der Aechzer. To je s. Ros.

315425   Stonání, n Svazek: 3 Strana: 0678
Stonání, n. = vzdychání, lkáni, nářek, das Seufzen, Stöhnen, Aechzen. Aby slyšel s. svázaných. Ben. V. S. a kvílení zatra- cencův. Jel. Kdyby byla (facka) od paj- mámy, dala bych se do s., ale že je od mi- lého, snesu já ju z lásky jeho. Sš. P. 114. I uslyšal s. jich. BO. — Ž. wit. 78. 11. a j., Br., V. — S., nedušivení, nemoc, das Kran- ken. V. S. ku porodu (bolesti). S. na sle- zinu, D., na krev (červená nemoc). Ja.

315426   Stonař Svazek: 3 Strana: 0678
Stonař, e, m., osob. jm. Pal. Rdh. II. 125.

315427   Stonařov Svazek: 3 Strana: 0678
Stonařov, a, m., Stannern, mě. u Ji- hlavy. Tč.

315428   Stonásobně Svazek: 3 Strana: 0678
Stonásobně někomu něco nahraditi, hun- dertfach. V.

315429   Stonásobný, -bní, V Svazek: 3 Strana: 0678
Stonásobný, -bní, V., sternásobný, hun- dertfach, -fältig. Ros.

315430   Stonat Svazek: 8 Strana: 0384
Stonat znamená na Kroměřížsku a v okolí sténati a nikoli churavěti. Brt. D. II. 31.

315431   Stonati Svazek: 3 Strana: 0678
Stonati, stonám, stoni (stůněš, ě, ěme, ěte, stoní a v obec. mluvě stůňou), stonej (stoň, zastr.), stonaje a stoně (íc), al, ání; stonávati = vzdychati, lkáti, stöhnen, äch- zen, seufzen; nemocným býti, krank sein, kranken, kränkeln. Jg., Kat. 1909. — abs. Plačíc a stoníc. Št. N. 102. Stonící, gemen- tes. BO. Stóně nemocný. BO. Povídali, že sem umřel, já sem ešče nestonal, ešče byla duše v těle, už mně gajdoš gajdoval. Sš. P. 668. Jedni zdvihajú druzí stonajú. Kda. Zranění stoní. Br. Těžkotě nestonat' (ne- vzdychati), když bolí. Tíže stůně (vzdychá), než ho bolí. Ros. Vždycky stůně (nemocen jest). V. Ctnosť nestonává. Č. M. 23. On více stůně, nežli zdráv jest. V. — jak dlouho. Přes všecku noc stoníc (lkajíc) svých hříchů plakali. Leg. — čím: srdcem (lkáti). St. skl. S. padoucinou. U Rychn. S. tyfem, Kos. Ol. I. 145., mdlobu. Alx. Stůně dlouho chorobou srdečnou. Us. Dch. Vz Vzestonati, Rozne- moci se. — jak. S. na smrť. Žer. I. 95. Budou s. stonáním. BO. S. v slzách. Leg., St. skl. — na co: na nemoc, V., Br., Lk., na červenku, Vrat. 109., na francouzskou, Ler., na božec, Kom., na oči, Bern., na sle- zinu. D. Již-li opět chudý národ český na chorobu neblaženou stůně ? Sš. Bs. 198. Stůně na zdravou nemoc, na krajíc chleba. Us. Kšá. Kdo na lásku v srdelénku stůně. Hdk. C. 51. S. na zimnici. Žer. L. I. 90. — k čemu: k dítěti. V. Stůně k rozumu (ještě ho nemá). Us. Kšá. — po čem: po dítěti. Lk. Král David po něm (po Kristu) stonal (vzdychal). Kat. 1909. S. po někom srdcem (= toužiti). Alx. Ach, po mojí mamelunce srdénko mi stůně Hdk. C. 66. — od čeho: od úrazu, od neštovic. Us. Nemoc, od níž stůně, jest hadavosť. Sš. II, 338. Vz Nedu- žeti. — s adv. S. těžce, přetěžce, nebez- pečně. V. Leží tam, tuze stůně. Sš. P. 394. — kde. Ti, jenž zde pod panstvím smrti stonají. Sš. I. 66. Stonó hospodyně po celé dědině. Sš. P. 612. S. pod břemeny (vdy- chati). Chč. 449. — proč. Pro tebe s. ne- budu. Er. P. 232. Pro tu vojnu proti Ře- kom srdcem stonal. Alx. — kdy. Za časté s-li. Žer. Záp. II. 42. Ve čtvrtek bude sto- nati, v pátek bude umírati, v sobotu bude umrlá. Sš. P. 665. Třikrát v roce stonal. Ml.

315432   Stonati Svazek: 7 Strana: 0784
Stonati, stóňu, stóněš; stoni; stóně, sto- ňúc; nčes. stůňu, stůňou. Gb. Stoníc. Št. Kn. š. 300. 47., Pass. 625. - abs. S. ano nebolí. Smil. Jide od nie velmi stóně. Mus. 1887. 218. — čím (proč). Stoníc pro hroznú tesknosť. Št. Kn. š. 24. Paris pro ni proti Řekům srdcem stonal. AlxV. v. 789. (HP. 20.). Živým srdcem stoně. Sv. Mař. v. 332. Ňadro tvoje srdcem stoná. Vrch.

315433   Stonati Svazek: 7 Strana: 1386
Stonati v dialekt. List fil. 1892. 363.

315434   Stonati Svazek: 9 Strana: 0312
Stonati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 358. — S. na Val. = sténati; ve smyslu chu- ravěti tam neznámo. Čes. 1. X. 303. Stůně s hlavou. Císař. Mtc. 1900. 146.

315435   Stonati jak Svazek: 10 Strana: 0398
Stonati jak: k smrti. Zr. Let. III. 95.

315436   Stonava Svazek: 3 Strana: 0678
Stonava, y, f., Steinau, ves v rak. Slezsku ve Frištátsku. Vz S. N.

315437   Stonavač Svazek: 3 Strana: 0678
Stonavač, e, m. = stonač. Bern.

315438   Stonavačka Svazek: 3 Strana: 0678
Stonavačka, y, f. = stonačka. Bern.

315439   Stonávati Svazek: 3 Strana: 0678
Stonávati, vz Stonati.

315440   Stonavě Svazek: 3 Strana: 0678
Stonavě, seufzend, ächzend; kränklich. Ros.

315441   Stonavec Svazek: 3 Strana: 0678
Stonavec, vce, m. = stonač. Bern.

315442   Stonavka Svazek: 7 Strana: 0785
Stonavka, y, f. = řeka v Těšínsku. Sláma. Put. 221.

315443   Stonavost Svazek: 3 Strana: 0678
Stonavost, i, f. = stonavka. Bern.

315444   Stonavý Svazek: 3 Strana: 0678
Stonavý = stonící, vzdychající, stöhnend, seufzend. Ros. Příp. -vý (-v?). Mkl. B. 219. — S., často nemocný, kränkelnd, kränklich. S. člověk, V., Kom., Nz. lk.

315445   Stonavý Svazek: 7 Strana: 0785
Stonavý, languens. Bieše některaký s. Lazaň. Ev. víd. 28.

315446   Stonba Svazek: 7 Strana: 0785
Stonba, y, f. = ston, stonání. S. slep- cova. Sldk. 480.

315447   Stončák Svazek: 7 Strana: 0785
Stončák, u, m. = houba. Mor.

315448   Stončák Svazek: 8 Strana: 0384
Stončák, u, m. = stonkůvka, pestre, pe- sterc, polyporus frondosus, houba, Brt. D. II. 512.

315449   Stonče Svazek: 3 Strana: 0678
Stonče, ete, n. = mladé ptáče, které do- stává stonky. Mor. Šd.

315450   Stonče Svazek: 7 Strana: 0785
Stonče, vz Lopače.

315451   Stončiak Svazek: 7 Strana: 0785
Stončiak, u, m. = druh hub. Slov. Ssk.

315452   Stončiti se Svazek: 3 Strana: 0678
Stončiti se, il, ení = stonky dostávati, Stoppeln, Federn bekommen. Husy, kachny se s-čí. Mor. Šd.

315453   Stonec Svazek: 8 Strana: 0384
Stonec, nce, m. = človek stonavý. Slov. Zátur.

315454   Stonek Svazek: 3 Strana: 0678
Stonek, nka, m. = člověk hloupý, syrový, necitelný, der Klotz. Kom. Vz Ston.

315455   Stoněk Svazek: 3 Strana: 0678
Stoněk, ňka, m. = stonavý, nemocný člo- věk, kränklicher Mensch. Us. Č.

315456   Stonek Svazek: 7 Strana: 0707
Stonek, nku, m. Pohanka a konopě dá- vají se na poli po čtyřech snopcích k sobě zrním vzhůru, aby vyschly, což sluje sta- viání do slonků. Val. Brt.

315457   Stonek Svazek: 7 Strana: 0785
Stonek, nku, m. — S. u rostlin. Vz Ston, 2.. Rosc. 183. — S. = trn, ozub, der Dorn. Čsk. Puška se stonkem. NA. III. 104. — S. = čtyři táčky postavené na poli vedle sebe klasy vzhůru. Staviať do stonků. Vz Táčka. Brt.

315458   Stonek Svazek: 8 Strana: 0384
Stonek, nka, m., vz Chlebce (3. dod.). — S. = záda rukávců. Brt. D. II. 463.

315459   Stonek Svazek: 8 Strana: 0384
Stonek, nku, m. Vz Stan, Opľéčko (3. dod.). — S. péra: kostrnka (val.), ostrnka (han.), ostenka (laš.), stonka, ostonka (kyjev.), papěrka, piperka, pimpěrka (brněn.), tintěra (Tišň.), spýn (slez.), špeněk (dol.), spýnek (Jicko), stopka (Zlín.), šesérka (Mlatcova). Brt. D. II. 496. — S., druh hlati. Am. Orb. 89.

315460   Stonek Svazek: 10 Strana: 0398
Stonek, nku, m. Kiel. Sr. Ston 2., Ott. XXIV. 164.

315461   Stonek Svazek: 10 Strana: 0665
Stonek, nku, m. (stánek) = oplečko. Brt. Sl. 157.

315462   Stonící Svazek: 10 Strana: 0665
Stonící, languens. Pat. Zim. 37b9.

315463   Stoniš Svazek: 3 Strana: 0678
Stoniš, e, m., osob. jméno. Us. Šd.

315464   Stonit, u Svazek: 10 Strana: 0398
Stonit, u, m., třaskavina. Ott. XXIV. 166.

315465   Stonka Svazek: 8 Strana: 0384
Stonka, y, f., vz Stónek (3. dod.).

315466   Stonka Svazek: 10 Strana: 0398
Stonka, y, f. = fňukaňa. Sr. Stoněk.

315467   Stonkati Svazek: 9 Strana: 0312
Stonkati = sténati. Val Čes. 1. X. 303.

315468   Stonkolis Svazek: 3 Strana: 0678
Stonkolis, u, m., die Klotzpresse. Šm.

315469   Stonkovatěti Svazek: 3 Strana: 0678
Stonkovatěti, ěl, ění = stonky dostávati, kielen, Kiele bekommen. — abs. Husa ston- kovatí. Ros.

315470   Stonkovatý, stonkovitý Svazek: 3 Strana: 0678
Stonkovatý, stonkovitý = co má mnoho stonků, kiclig, Kiele habend. S. husa, kachna slepice. Ros.

315471   Stonkovka Svazek: 7 Strana: 0785
Stonkovka, y, f. = druh hub. Slov. Ssk.

315472   Stonkový Svazek: 7 Strana: 0785
Stonkový = k stonku se vztahující, Sten- gel-. SP. II. 114 — S. puška. Vz Stonek. NA. III. 104.

315473   Stonkový Svazek: 8 Strana: 0384
Stonkový. S. sklenice. Vz Mrš. 107., 121.

315474   Stonkůvka Svazek: 7 Strana: 0785
Stonkůvka, y, f. = houba. Mor.

315475   Stonky Svazek: 7 Strana: 0785
Stonky. Vz Ston, 1.

315476   Stonky Svazek: 9 Strana: 0312
Stonky = vyčnívající pne vymýtěného lesa Uh. Brodu. Mus. ol. IV. 32.

315477   Stonný Svazek: 7 Strana: 0785
Stonný = stanavý, stonící. Keď tie spevy víchor s-ný priveje mi k uchu. Slov. Tóth. B. 118.

315478   Stonoh Svazek: 3 Strana: 0678
Stonoh, a, m. — stonožka. Ms.

315479   Stonoha Svazek: 7 Strana: 0785
Stonoha, y, m. = klamač, šejdíř. Slov. Dbš. Sl. pov. VIII. 38.

315480   Stonohý Svazek: 3 Strana: 0678
Stonohý, hundertfüssig. S. žížala, stellio.

315481   Stonorodý Svazek: 10 Strana: 0398
Stonorodý šíp (stony působící). Msn. Od. 356.

315482   Stonouti Svazek: 3 Strana: 0678
Stonouti, nu, nul, utí = utonouti, ertrin- ken. — kde: v moři. Br. S. v řece. Alx. 1126. S-li jsou Bratří v Moravě pod horou sv. Hypolita. Dač. I. 10.

315483   Stonožka Svazek: 7 Strana: 0785
Stonožka. Cf. Odb. path. III. 919., Brm. IV. 684., Hlb. Rejstř. XXXIV, Baruška, Ovečka, Strnožka, Rk. Sl.

315484   Stonožka, stonůžka Svazek: 3 Strana: 0678
Stonožka, stonůžka, y, f. S-ky, myria- poda, die Tausendiüssler, členovci: 1. mnoho- nožky, chilognatha, die Zweipaarf'üssler, vz Mnohonožka; 2. stonožky, chilopoda, die Sko- lopendriden, a) s-ky krátkonohé: s. svítivá, geophilus electricus, kousavá, scolopendra morsitans, obrovská, sc. insignis, škvorová, lithobius forficatus; b) s-ky dlouhonohé, vz Strašník. Vz Frč. 126 -130., Schd. II. 527., S. N. S. s klepety, blýskavá, kousavá, polní. Jg. — S. = sviňka, oniscus asellus, die Assel. Plk. V MV. nepravá glossa. Pa. — S. = beruška, millepes. Ja.

315485   Stonožky Svazek: 10 Strana: 0398
Stonožky, myriopoda. Vz Ott. XXIV 166. nn.

315486   Stooběť Svazek: 3 Strana: 0679
Stooběť, i, f., die Hekatombe. Puch. Cf. Stovolizna, Stožertva.

315487   Stooký Svazek: 3 Strana: 0679
Stooký, hundertäugig. Us. S. svět (po- mlouvačný). U Žamb. Dbv.

315488   Stoosmadvacaterka Svazek: 7 Strana: 0785
Stoosmadvacaterka, y, f., nota. Zv.

315489   Stoostroví Svazek: 7 Strana: 0785
Stoostroví, n. Lpř. Sl. I. 196.

315490   Stopa Svazek: 7 Strana: 0785
Stopa. Cf. Státi Šf. III 488. — S. = šlepěje. Stopa zavřená, vz Zavřený. — S. přímky, Durchstosspunkt, roviny, die Trace. Jrl. 425., Jd. Geom. II. 3. S. = průsečnice roviny prostorové s rovinou průmětnou. S. nárysná, půdorysná. NA. V. 54. — S. verše. Stopy protilehlé, jednotvárné, střídné, Dk. Poet. 228., dvoj-, troj-, čtyř- atd. -dobé, stejnodobé, rovnomocné, korrespondující, 229., stoupavé, klesavé, zdvižné, klesné, 231 , irrationalné či nezměrné, 234., rhyth- mické či časoměrné, dynamické, přízvučné či siloměrné, 235., přerušené, zkrácené či kusé, 243., podstatné, 248., jeano-, dvoj-, troj-, víceslové, 253., kusoslové. 254. Cf. Vor. P. 19.

315491   Stopa Svazek: 7 Strana: 1386
Stopa = bod, v němž přímka seče ro- vinu; je-li přímka k rovině kolmá, nazývá se bod ten její patou. Sold. 19.

315492   Stopa Svazek: 8 Strana: 0384
Stopa. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 81.

315493   Stopa Svazek: 10 Strana: 0398
Stopa veršová. Vz Ott. XXIV. 169.

315494   Stopa, stopka, stopečka, stopička Svazek: 3 Strana: 0679
Stopa, stopka, stopečka, stopička, y, f. S. od sto (sto-jím), p jest vsuto. Šf. — S., spodek nohy (chodidlo, ploska, šlapa, die Fusssohle). Ros. Bosý jako s. Na mor. Dra- hansku. Hý. — S., krok, jedno šlapnutí, šlepěje, der Tritt, Schritt. Stopy (kroky, Proch.) mé sčetl jsi. Br. Do pekla náhlá stopa. Dal. Pevně s-py zaraziti. Dch. Ne- moha své nohy s-py na zemi postaviti; Ani bude odpočinutie s-pě nohy tvé. Hus I. 57., 58. — S., šlepěje, místo n. znamení, kde se stoupilo, sled, výtisk spodní části nohy n. běhu, die Fährte, Spur, der Fussstapfen. Vz Sled. S. zvěři, jelení, zadní n. zpáteční, Us., lodí, D., přední, do lesa, dopadná, studená (které pes už nečije), natřená jelení (nátěr), ostrá (na kameni, das Bleizeichen), zmarená, rozsazená, zavřená, pernaté zvěři, záryp (s. v měkké půdě), čistá, stará (která na čich psův už nepůsobí; opak s. nová, cf. s. studená), vyvětralá, zvětralá, čerstvá n. svěží, dávná, barvená. Šp. S. u myslivců: šlak, šlap, sled, tora. Šp. Po stopě jíti. V. Pes znova stopu hledá. Pes znamená s-pu (stopuje), přehání s-pu; pes kolísá se po s-pě; s-pu dělati, držeti (po ní ustavičně jíti, die F. fortbringen); vzíti (anfallen, an- nehmen, aufnehmen, když psi po ní dále hledají); zalomiti (zu Holz richten, stopu psem nalezenou větvemi přikryti), ztratiti (verschiessen), ložní (der Schlosstritt, když s. v jelením loži jest); pes po s-pě dobře táhne, jde; psa po přední s-pě nechati hle- dati; vodiče (psa) upraviti, cvičiti na přední a zpáteční s-pu; s-pu najíti; pes hraje na čerstvou s-pu; s-pu zmařiti; s-py se zba- viti. Šp. Také přijde na stopu tu (stane se mu totéž, er kommt auch an die Reihe). Us. Zb. Nezůstaviti žádných stop; beze stopy. Dch. S. v písku na stezičkách. Hdk. C. 50. Na nepravé s-pě býti; Na ohlas toho jména jde stopou kletba. Dch. Ztratil se beze s-y. Dch. Naleznúti zaječí stopu. Hus 11. 66. S-py svých noh postavie ve vodách. BO. — Přeneseně. Po s-pě jiného jíti (následovati ho); syn chodí po s-pě otcově; s-pou otce svého kráčeti; na něčí s-pu nastoupiti; na s-pu přijíti. V. Něčí s-pu najíti; něčí s-pou jíti. Lom. V něčí s-pu nastoupiti. Sych. Ně- čemu býti na s-pě, s-pu míti (něco číti). D. Má kancelář na velikou stopu zařízenou. Kos. Ol. I. 93. — S. =jízva, die Narbe, der Narbenfleck. Zůstaly mu s py na těle po léčení rány. Ras. — Ja. — S. = míra, stře- víc, noha, der Fuss, Schuh. Sedm stop zdélí. V. Stopa lépe než střevíc. Os. Šest stop činilo sáh, stopa 12 coulů. Us. S. vídeňská, pařížská, anglická, pruská; S. činí 316 deci- metru; ? stopa činí 01 Q metru. Krychlová s. = 31 6 krychl. decimetrů n. 003 krychl. metru. Vz Metr. — S. = noha kružidla, der Schenkel. Ráj. — S. (stupa) = dřevěný moždíř na tlučení maku atd. = okrouhlý špalek, v němž díra jest asi do polovice, kteráž na dně železem kována jest, der Stampf- trog. Us. u Prostějova. Přkr. — S. = noha ve verši, takt, der Versfuss, Takt, das Me- trum. Jistý počet a pořádek dlouhých a krátkých zvuků slove stopa n. noha. Jg. S. měroslovná n. veršová, vz Mk. Ml. 313.; Zk Ml. II. 186.; Sš. 3., 7., KB. 3., 4. - S., v botanice. S. kuří, primula veris, Us., lvová, leontopetalon. V. Stopán, a, m., der Centumvir. V. Stopanský, Hundertmann-. Stopanství, n., das Centumvirat. Jg. Stopčínky, pl., f., druh hrušek u Rož- nova. Šd. Stopečička, y, f., pedicellus, nejspodnější díl stopky. Rst. 497. Vz násl. Stopečka, y, f., vz Stopa. — S., pedi- cellus , das Blüthenstielchen, předposlední rozvětvení stopky rozvětvené, květy nesoucí. Obyčejně slove tak poslední rozdělení stopky. Rst. 86., 90., 497. Vz Stopka, Stopečička. Stopečkatý, stopečkovaný, kurzgestielt. Rst. 497. Stopečnatý, stielartig. S. květy. Rostl. Stopečný = stopkový, bestielt. Stopěj, e, f. — stopa, noha, šlapěje. S-je tvé nebudú poznány. Žalt. wit. 76. 20. Pře- dobréť jest starších s-jí následovati, ač jsú dobře předešli. Sen. ms. Stopěje noh mých snabděl jsi. BO. Stopený; -en, a, o, ertränkt. Stopička, vz Stopa. Stopina, stupina, y, f., u ohňostrojců zapalovadlo, nit zapalovací, od stupa, kou- del, die Stopine. Mz. 411., Bur. Stopiště, ě, n., v hutn., der Spurherd. Šm. 1. Stopiti, il, en, ení = potopiti, unter- tauchen, ersäufen, ertränken; se, ertrinken, ersaufen. — koho, se kde: v moři, Vrat., ve vodě. Har., Kram. S-pilo se 16 hasplé- řóv. Dač. I. 124. Plavci na moři se stopí. Záv. Proto šípy vražednických střel v je- dech smrtných na nás kněží stápí; Jež (hora) stápí v nebesích své témě. Sš. Bs. 184., 190. Nepřátely jejie v moři stopil. Hus III. 4. — kam. Stop mne v propasť smrti. Sš. J. 203. 2. Stopiti, il, en, ení = roztopiti, roze- hříti, zerschmelzen, zerlassen. — co kde s čím. Soličník stříbřitý s boraxem v brylku s. Pr. Chym. 3. Stopiti, erwärmen, heizen. — co: svět- nici. Čern. — čím: uhlím. 4. Stopiti, il, en, ení = po stopě jíti, nach der Spur gehen. — co. Něčí chod s. Sych. Vz Stopovati. 1. Stopka, vz Stopa. 2. Stopka (stobka, stopka), y, f., v obec. mluvě tenký ústroj na rostlině nesoucí na konci svém buď čepel listu, neb květ n. plod; v přírodopise větvička, která jest podporou květu, pedunculus, der Blüthen- stiel, Rst. 197., Jhl. Vz více v S. N. Třešně na obdélných stopkách visí. Kom. Stopka ve hroznu. D. Květy na stopkách. Rostl. S-kou opatřený, gestielt. Nz. lk. - S., vz Držadlo. — S. u noty, der Notenstiel. Hud. — S , ve mlýně svrchní díl vřetena, jenž ve kypřici vězí, der Mühleisenkopf. Jg., Prm. IV. 199. — S. = petrklíč. U Příbora. Mtl. — S. husí, mochna husí, potentilla anserina. U Rožnova. Bayer. — S. kočičí, rostlina, gnaphalium, das Katzenpfötchen.

315495   Stopař Svazek: 9 Strana: 0312
Stopař, e, m, polygraphus, brouk. S. tmavonohý, p. grandicola, obecný. Klim. 627.

315496   Stopař Svazek: 9 Strana: 0462
Stopař, e, m. = kdo hledá po stopě. Nár. list. 1901. č. 248.

315497   Stopčák Svazek: 7 Strana: 0785
Stopčák = zhlavec, poduška ze stopek (ostenek) husích, jež se dává na spodek do hlav. Val. Vck.

315498   Stopčena Svazek: 8 Strana: 0384
Stopčena, y, f., vz Stopčák (3. dod.).

315499   Stopčenka Svazek: 9 Strana: 0312
Stopčenka, y, f. = peřina z husích stopek. Mus. ol. 1898. 116. Vz Stopčena.

315500   Stopečkovitý Svazek: 8 Strana: 0384
Stopečkovitý. S. řapíček. Čl. Zrůd. 27.

315501   Stopečnaté Svazek: 8 Strana: 0384
Stopečnaté. Byl s nádorem s. spojen. Schb. Nád. 9. L. Stopiti. — koho odkud kam. S oře do prachu ho dolu stopí (srazí). Vrch. Rol. XVII—XXII. 191.

315502   Stopečné Svazek: 10 Strana: 0665
Stopečné, ého, n., druh jablek. Brt. Sl.

315503   Stopěj Svazek: 7 Strana: 0785
Stopěj. Stúpaj u mé s-je; Kdo má krátkú s-ji, je rychlý. Výb. I. 318, 958.

315504   Stopelestní Svazek: 7 Strana: 0785
Stopelestní, éxar óí^vyos. Lpř.

315505   Stopěna Svazek: 7 Strana: 0785
Stopěna, y, f. = kravské jm. Mor. Brt.

315506   Stopený Svazek: 10 Strana: 0398
Stopený = chytrý. V zloděj. mluvě.

315507   Stopený v čem jak Svazek: 7 Strana: 0785
Stopený v čem jak. Meče dravčím chtí- čem s-né až k jilci v krvi. Kká. K sl. j. 66.

315508   Stopěrunsky Svazek: 9 Strana: 0312
Stopěrunsky = zatrapený. Slez. Lor. 78.

315509   Stopěrunt Svazek: 9 Strana: 0312
Stopěrunt, a, m. = safienf. Slez. Lor. 78..

315510   2. Stopiti Svazek: 8 Strana: 0384
2. Stopiti. Jak sa sňali stopí (sejde). Phľd. 1893. 469.

315511   3. Stopiti co čím Svazek: 7 Strana: 0785
3. Stopiti co čím. Mladosť, ty zápolom ztop mrtvosti sňahy. Sldk. 314.

315512   1. Stopiti co, koho Svazek: 7 Strana: 0785
1. Stopiti co, koho. Stop tě vlna. Vrch. S-li je. Pal. Děj. V. 2. 69. Potopa stopila všecky. BR. II. 110. b. Povodeň s-la na 2000 lidí. Dal. 105. Hněv ochladí se vskoře, nenávisť nestopí ani moře. Lpř. — kde. Šavli v hrdlech jim ztopil; V krvi nepřá- telské zášť ztopí. Kká. Td. 246., 290. V číši z-la se poslední studu čásť. Čch. Bs. 30. Peníze jeho se v moři s-ly. Č. Dej, ať ne- jsouce na těle ztopeni kají se. Hus. II. 284. — kam. V jejichž moře (slz) ztopil tyran celý národ v haně. Čch. Mch. 76. — co, se čím. Ochechule vlnami ztopil. GR. Zrak slzou se mu ztopil; Ruměncem se zto- pil (zarděl se). Kká. Pot mu proudem stopil skráně. Vrch.

315513   1. Stopiti se kam Svazek: 10 Strana: 0398
1. Stopiti se kam. Když tvůj pohled v oko mé se stopil. Kvap. Lib. 90.

315514   2. Stopka Svazek: 7 Strana: 0785
2. Stopka = běhoun na přezmenu, der Läufer an der Schnellwage. U Nov. Bydž. Kšť. — S. = udice, das im Hefte o. Griffe steckende Ende eines Werkzeuges, die An- gel. Šp. — S. mozková, pedunculus cerebri.

315515   Stopka Svazek: 8 Strana: 0384
Stopka, y, ť., vz Stonek (3. dod.). U houby stopka, také klúbek, snět, nožka, kloubek; na ní jo klobúk (čepička, hlavička). Brt. D. II. 51Ó. — S. kuří, vz Petrův (3. dod.).

315516   Stopka Svazek: 9 Strana: 0312
Stopka husí, v bot. Vz Čes. 1. VIII. 54.

315517   Stopka Svazek: 10 Strana: 0665
Stopka, y, f. = obili. V zloděj ml. Čes 1. XV. 48. Sr. Skejš

315518   Stopkastý Svazek: 7 Strana: 0785
Stopkastý = stopkatý. Slov. HVaj. BD. II. 88.

315519   Stopkati Svazek: 7 Strana: 0785
Stopkati = šlapati. S seno. U Star. Jič Vhl.

315520   Stopkatý Svazek: 3 Strana: 0680
Stopkatý, gestielt, stopkou podepřený. S. květy, plody. Rst. 497.

315521   Stopkatý. S Svazek: 10 Strana: 0398
Stopkatý. S. bradavice. Nár. list. 1903. č. 250. 20.

315522   Stopkovitě Svazek: 8 Strana: 0384
Stopkovitě. Zpodina s. zúžená. 01. L. Jos. 7.

315523   Stopkový Svazek: 3 Strana: 0680
Stopkový, stopeční, blüthenvielständig, na stopce připevněný. S. listeny. Rst. 497.

315524   Stopkový Svazek: 10 Strana: 0398
Stopkový. S. čerň, substantia nigra pe- dunculi. Ktt.

315525   Stopkovýtrusný Svazek: 7 Strana: 0785
Stopkovýtrusný. S. houby. Rosc. 70., Ott. V. 805.

315526   Stopkovýtrusný. S Svazek: 10 Strana: 0398
Stopkovýtrusný. S. houby. Vz Ott. XXIV. 169.

315527   Stopní Svazek: 3 Strana: 0680
Stopní, Spur-. S. pes. Um. les. III. 188. Vz Stopný.

315528   Stopnice Svazek: 3 Strana: 0680
Stopnice, vz Stobnice.

315529   Stopník Svazek: 7 Strana: 1386
Stopník, a, m., stapiga, serpens, zastr. Pršp. 22. 15.

315530   -stopný Svazek: 3 Strana: 0680
-stopný, -füssig. Jedno-, dvou-, tří-, čtyr-, pěti-, šesti-, vícestopný verš. Nz.

315531   Stopomíra Svazek: 3 Strana: 0680
Stopomíra, y, f., vz Stopný.

315532   Stopovat Svazek: 3 Strana: 0680
Stopovat', e, m., der Spurgänger. Dch.

315533   Stopovatel Svazek: 3 Strana: 0680
Stopovatel, e m. = stopovač. S. pravdy. Kos. OL I. 125.

315534   Stopovati Svazek: 3 Strana: 0680
Stopovati = po stopě jíti, nach der Spur gehen. — koho: zajíce, Us., myšlénku. Nz. — koho kde: zvěř před lesem, v lese. Šp. — komu na co: na palce. Vz Palec. Č.

315535   Stopovati co jak Svazek: 7 Strana: 0785
Stopovati co jak. Dychtivým okem každý jeho krok s-la. Šml.

315536   Stopovej Svazek: 10 Strana: 0665
Stopovej = schovaný. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 47.

315537   Stopoví Svazek: 10 Strana: 0398
Stopoví, n. = stopy. Msn. Od. 294.

315538   Stopový Svazek: 3 Strana: 0680
Stopový. Zvěr má svou stopovou dráhu (cestičku, po které zvěř na pastvu chodí). Der Wechsel Šp. Vz Stopa.

315539   Stopuý Svazek: 3 Strana: 0680
Stopuý, Fuss-. S. míra, stopomíra, das Fussmass. Nz. Vz Stopní.

315540   Stopyšice Svazek: 7 Strana: 0785
Stopyšice, pl., míst. jm. Tay. Bš. 56.

315541   Stor Svazek: 3 Strana: 0680
Stor, strdi. stor? ve slově prostor, spa- tium. Koř. ster: str?ti. Mkl. L. 70

315542   Stora Svazek: 3 Strana: 0680
Stora, y, f., jeseter, sturio, der Stör. Plk.

315543   Stora Svazek: 10 Strana: 0398
Stora (store, stór), y, f. = druh záslony zvl. vzorkované, shrnovací v celé okenní šíři. Krajková s. Nár. list. 1904. č. 22. 4., Ott. XXIV. 170.

315544   Storaký Svazek: 3 Strana: 0680
Storaký = sterý, hunderterlei. U Opavy. Klš. S-ho řemesla. Slov. Dbš. 63.

315545   Storamenný Svazek: 3 Strana: 0680
Storamenný, hundertarmig. Us.

315546   Storamý Svazek: 7 Strana: 0785
Storamý = storamenný. Kuzmány.

315547   Storax Svazek: 3 Strana: 0680
Storax, u, m., vonná pryskyřice sturače pospolitého aneb balsam tekutý ambroně americké a indijské. Vz S. N., Šfk. 530., Rstp. 1403., 1404.

315548   Storaz Svazek: 3 Strana: 0680
Storaz = stokrát, hundertmal. Slov. Ps. sl. 187., Hdk. C. 53.

315549   Storazí Svazek: 9 Strana: 0312
Storazí = stokrát. Slov. Čes. 1. VII. 48.

315550   Storazno Svazek: 9 Strana: 0312
Storazno = storazí. Slez. Čes. 1. IX. 202.

315551   Storcovati se kam Svazek: 7 Strana: 0785
Storcovati se kam. Na bryčce na se- dátku nehrubě pohodlném s-val sa vzhůru do kopce. Kos. (Km. 1885. 115.).

315552   Storch Svazek: 9 Strana: 0312
Storch Fr. dr. Sr. Jub. XXX.

315553   Storch Svazek: 10 Strana: 0398
Storch Fr. Dr., prof., čes. právník a spis., nar. 1850. Vz Ott. XXIV. 171.

315554   Storka Svazek: 7 Strana: 0785
Storka, y, f. = stotina. Slov. Loos.

315555   Storkan Svazek: 3 Strana: 0680
Storkan, a, m., osob. jm. Jg.

315556   Storno Svazek: 10 Strana: 0398
Storno, a, n. = odpis položky (peněz do knih ku př. záložny zapsaných), za niž ne- bylo po jejím zapsáuí přijato peněz. Nár. list. 1903. č. 337. 4. Vz násl.

315557   Stornovati Svazek: 10 Strana: 0398
Stornovati zápis položky. Vz předcház. Storno. S. (z it. ) v účetnictví = vyrovnati položku omylem n. špatně do knih za- psanou fiktivní protipoložkou stejně velikou, aby nastal předešlý stav. Ott. XXIV. 172.

315558   Storočie Svazek: 7 Strana: 0785
Storočie, n. = století. Lipa, Ssk.

315559   Storoční Svazek: 7 Strana: 0785
Storoční, Säcular-. Ssk.

315560   Storočnice Svazek: 7 Strana: 0785
Storočnice, e, f., saeculum. Kalousek.

315561   Storoký Svazek: 3 Strana: 0680
Storoký = stoletý.

315562   Storola Svazek: 10 Strana: 0398
Storola, y, f. = stodola. Dšk. Vz Huj. Progr. 15.

315563   Storublový Svazek: 8 Strana: 0384
Storublový. S. papier. Phľd. 1894. 333.

315564   Storučec Svazek: 3 Strana: 0680
Storučec, čce, m. =; storukovník. Rk.

315565   Storukáč Svazek: 7 Strana: 0785
Storukáč, e, m. = storukovník. S. Bria- reus. Hý.

315566   Storukán Svazek: 3 Strana: 0680
Storukán, a, m. = storukovník. Rk.

315567   Storukán Svazek: 8 Strana: 0577
Storukán = storukář. Hanš. Neb. 41.

315568   Storukovník Svazek: 3 Strana: 0680
Storukovník, a, m., ein hundertarmiger Riese. Nej.

315569   Storuký Svazek: 7 Strana: 0785
Storuký. Lpř., Koll. St. 770.;

315570   Storuký, storukatý Svazek: 3 Strana: 0680
Storuký, storukatý, hunderthändig. S. obrové.

315571   Storytíník Svazek: 3 Strana: 0680
Storytíník, a, m. zastr. = setník, cen- turio. Hus II. 42.

315572   Stoříšek Svazek: 3 Strana: 0680
Stoříšek, šku, m., klinopád, patchové koření, calamintha clinopodium Spenner. FB. 6l., Čl. Kv. 255., Slb. 331., Rstp. 1177.

315573   Stosáhový Svazek: 3 Strana: 0680
Stosáhový, hundertklafterig. Pl., Šd.

315574   Stosil Svazek: 3 Strana: 0680
Stosil, u, m. = všehoj, panax, rostl. Rk.

315575   Stoskovice Svazek: 3 Strana: 0680
Stoskovice, dle Budějovice, Tessvitz, ves u Znojma. Vz Stošikovice.

315576   Stoskyp Svazek: 3 Strana: 0680
Stoskyp, a, m., hectocotylus. hlísta plas- kotělá. Krok. II. 518.

315577   Stoss Svazek: 7 Strana: 0785
Stoss Maxim. Rud., farář 1770. Cf. Mus. 1891. 105.

315578   Stostopový Svazek: 10 Strana: 0398
Stostopový. S. hranice. Msn. II. 416. Sr. Stostopný v VIL 785.

315579   Stostopý Svazek: 7 Strana: 0785
Stostopý, 100 Fuss lang o. breit o. tiet. Lpř.

315580   Stostupnitý Svazek: 3 Strana: 0680
Stostupnitý n. setinný teploměr, der Cen- tesimalthennometer. Nz.

315581   Stošikovice Svazek: 3 Strana: 0680
Stošikovice, dle Budějovice, něm. Tess- witz, ves u Znojma. Vz Stoskovice.

315582   Stošky Svazek: 7 Strana: 0785
Stošky, pl. = vrch v Mal. Hontu na Slov. Orl. II. 227., Let. Mt. sl. VI. II. 6.

315583   Stotáček Svazek: 3 Strana: 0680
Stotáček, čku, m., 1100 zlatého, krejcar, ein Kreuzer. Us.

315584   Stoterý Svazek: 3 Strana: 0680
Stoterý, hunderterlei. Ros.

315585   Stotina Svazek: 3 Strana: 0680
Stotina, y, f., šp. m.: setina, piíp. -ina. Brs. 2. vd. 238. Stý — stina — setina. Cť. Šestina, Desítina. Ten má stotin, tomu zle není (jmění na sta). U Petrovic. Dch.

315586   Stotinář Svazek: 3 Strana: 0680
Stotinář, e, m., ein Reicher. Vz Stotina. U Petrovic. Dch.

315587   Stotinka Svazek: 8 Strana: 0384
Stotinka, y, f. S. koruny (mince = halíř). Phľd. XII. 372.

315588   Stotinný Svazek: 3 Strana: 0680
Stotinný. S. váha (setinná), die Centimal- wage. Vz Stotina.

315589   Stotíř Svazek: 7 Strana: 1386
Stotíř, e, m., centuris, zastr. Pršp. 37. 5.

315590   Stotisíc Svazek: 3 Strana: 0680
Stotisíc, e, m. (jen druhá čásť se skloňuje).

315591   Stotisícina Svazek: 3 Strana: 0680
Stotisícina, y, f., das Hunderttausendtel (000001).

315592   Stotisíckrát Svazek: 3 Strana: 0680
Stotisíckrát, hunderttausendmal. Já vás na s. pozdravuj. Us. Sd.

315593   Stotisícový Svazek: 8 Strana: 0384
Stotisícový. S. vojsko. Vlč. Lit. 126.

315594   Stotka Svazek: 3 Strana: 0680
Stotka, y, f., šp. m.: setka, das Hundert. Nz — S., stovka, eine Hundertguldennote. Us. na Policku. Kšá. U Petrovic. Dch.

315595   Stotka Svazek: 9 Strana: 0312
Stotka m. stovka, analogií dle, pětka, de- sítka´. Mus. 1898. 358.

315596   Stotně Svazek: 7 Strana: 0785
Stotně = stonásobně, hundertfach. Al- mužna je vrecko, v němž se s. rozmnožuje všecko. Na Bezkyd. a Slov. Tč.

315597   Stotník Svazek: 7 Strana: 0785
Stotník, a, m. = setník. Slov.Loos.

315598   Stotník Svazek: 9 Strana: 0312
Stotník, a, m. = centurio (soudní úředník). Sbor. slov. II. 5

315599   Stotožnění, stotožňování Svazek: 3 Strana: 0680
Stotožnění, stotožňování, n., vz Sto- tožniti. Účinek s. jest slití totožných hlásek v jednu: padesát. S. nalézáme pouze ve staré češtině a to jenom v několika málo příkladech. Bž. 38. Vz Stožňování.

315600   Stotožniti Svazek: 3 Strana: 0680
Stotožniti, il, ěn, ění, stotožňovati, iden- tificiren. Cf. Stožniti. — co (s čím). S. se s Bohem. Krok. Soudce stotožňoval zločin a prečin, lépe: kladl přečin za rovný zlo- činu. Sb. Vz Totožnosť.

315601   Stotožniti Svazek: 7 Strana: 0785
Stotožniti. Šf. Strž. I. 412., Dk. Rozb. f. 39.

315602   Stotožňování Svazek: 7 Strana: 0785
Stotožňování, n. Cf. Ndr. 48.—52.

315603   Stotuří Svazek: 10 Strana: 0398
Stotuří zbroj (mající cenu sta turů). Škod. II2. 121.

315604   Stotý Svazek: 7 Strana: 0785
Stotý = stý. Rk.

315605   Stotý Svazek: 8 Strana: 0384
Stotý, správně: stý.

315606   Stotyr Svazek: 3 Strana: 0680
Stotyr, a, m. = centurio, zastr. Rozk. Cf.

315607   Stou Svazek: 8 Strana: 0384
Stou = stôl. V Čade. Slov. 1893. 372.

315608   Stouavka Svazek: 3 Strana: 0678
Stouavka, y, f. = stonavost, stonání, die Krankheit, Kränklichkeit. Slov. Bern.

315609   Stoub Svazek: 3 Strana: 0680
Stoub, u, m., v horn., der Stempel, Bol- zen. Hř., Bc.

315610   Stoubení Svazek: 3 Strana: 0680
Stoubení, n. = stavění stoubů, das Stem- pelsetzen, der Stempelschlag. Hř.

315611   Stouboví Svazek: 3 Strana: 0680
Stouboví, n. = řada stoubů, varhany, die Orgel. Hř. Stoucí = slovský. Přišli jsme o pár set stoncích. U Žamberk. Msk. Čí". Stovský.

315612   Stoudek Svazek: 3 Strana: 0680
Stoudek, dka, m., osob. jm. Mor. Šd.

315613   Stoudev Svazek: 3 Strana: 0680
Stoudev, dve, stoudve (zastr. stoudva, y, f.), stoudvice, e, stoudvička: pozdější: stoudev, stoudve atd. = káď, kadečka. Na mor. Zlínsku štangla, Brt., jinde na Mor. štangl, štandl. Us. Hý. Die Stande, der Ständer. O původu vz Mz. 313. S. vodní. V. Stoudve vodou naplniti. Proch., Br. Do s-ve vody naliti. Us. Šest jest stoudví ka- menných v Galileji postavených. Sš. P. 7tí, Hus II. 33. S. kamenná beroucí v se po mírách dvou neb třech. Sš. J. 37., Hus II. 3tí. Naplňte stúdvy vodú. Hus II. 33.

315614   Stoudev Svazek: 7 Strana: 0785
Stoudev. Vz Mkl. Etym. 324.

315615   Stoudně Svazek: 3 Strana: 0680
Stoudně = se studem, stydlivě, scham- haft. V., Šf. S. mluviti.

315616   Stoudnosť Svazek: 3 Strana: 0680
Stoudnosť, i, f., stydlivost, stud, die Schamhaťtigkeit, Verschämtheit. Us. Dch.

315617   Stoudný Svazek: 3 Strana: 0680
Stoudný = stydlivý, schamhaftig, ver- schämt. V.

315618   Stoudný Svazek: 9 Strana: 0312
Stoudný. Způsobem stoudným budou moci sobě vzajemně předstírati vady pozorované. Pal. Děj. III. 2. 195.

315619   Stouha Svazek: 3 Strana: 0680
Stouha, stužka, stužička, y, f. = čím se co stahuje, obtáčka, die Nestel, der Senkel, das Band. V. S., gt, pl. stuh. Jg. Viděl s-hy a plény a potnici soukromí položenou Sš. J. 295. Stouhami uzly stahujeme. Kom. — S. = pentle, das Band. Pref., Baiz., Orb. p. Stužkami věnec okrášliti. Vz Stužka.

315620   Stouha Svazek: 7 Strana: 0785
Stouha. Mkl. Etym. 351. a.

315621   Stouha Svazek: 8 Strana: 0384
Stouha, y, f. = řemínek, kterým se ko- ženky u kolenou stahují. Plzeň. Oestr. Mon. (Böhmi.) I. 415.

315622   Stouhati Svazek: 3 Strana: 0680
Stouhati, vz Stužiti.

315623   Stouhel Svazek: 3 Strana: 0680
Stouhel, hlu, m. = stouha. S-hlem něco povázati. Slov. Nitra. 339.

315624   Stouhovatělosť Svazek: 3 Strana: 0680
Stouhovatělosť, i, f., die Fasiation, zpo- tvořilosť, jíž kmeny n. větve oblé pobočným srostáním nabývají tvaru rozšířeného smač- knutého, jakto hlavně ukazuje nevadlec hře- benatý. Rst. 497.

315625   Stouhovitý Svazek: 3 Strana: 0681
Stouhovitý, bandförmig, stouze úzké po- dobný na př. prostřední ušet pysku dolej- ního muďatek. Též list čárkovitý dlouhý a plichý. Rst. 497.

315626   Stouchovna Svazek: 3 Strana: 0681
Stouchovna, y, f. = železo, na němž se dírky vykovávají; na větší díry: rohatina. Us.

315627   Stouchý Svazek: 3 Strana: 0681
Stouchý, hundertöhrig. S. pověsť. Hněvk.

315628   Stoulení Svazek: 3 Strana: 0681
Stoulení (stúlení), n. = stažení, das Zu- sammenziehen. S. ruky. Ms. bib.

315629   Stouliti Svazek: 3 Strana: 0681
Stouliti (stúliti), il, en, ení; stouleti, el, en, ení; studovati, stoulívati. stulovávati = svinouti, zusammenwinden; stisknouti, za- vříti, zusammen-, zudrücken, schliessen, zu- schliessen; pod se vinouti, hängen lassen, unter sich stecken; báti se, ostýchati se, kořiti se, sich demüthigen. Jg. — abs. Ten stoulí (bojí se, ostýchá se). Ros. Tak že všeliká pochybenství se tu odmlčeti a s. musejí; Vyřídiv Gabriel poselství svoje s-lil a očekával Sš. II. 76., L. 19. — co: plátno (svinouti), Ros., hubu, ústa, oči, Us., pysky, Rk., rty (stisknouti, zavříti). Bylina ta rány stuluje. Jg. Pes stoulí ocas, když se bojí (pod se svíjí). Tudy téch několik lépe smý- šlejících se odmlčelo a s-lo ústa. Sš. J. 135. (Sk. 49.). Stul svá ústa a se zastyď přece. Sš. Srn. bs. 49. Stulil kabelku, kviky (o tom, kdo hanbou umlkl). Vz Mlčení. C, Výb. 1. 938. Rozumný stulí své rty; Nezatvrdíš srdce svého, ani ruky stulíš, ale otevřeš ji chudému. BO. — co komu. A hledí aspoň ústa s. těm, jimž ode Pána kázati veleno bylo. Sš. Sk. 48. — proč. Druzí se odmlčí a ze strachu antikrista s. budou. Sš. Zj. 430. — co, se kam: ucho k zemi s. St. skl., Alx. 1097. Stulil se pod houni. Us. — se. Rána se stulila (stáhla). Ja. — se kde. Lvíčata stulují se v peleších svých. Br. — co nad čím: ústa. Ben. — co, se jak (v co). Ruka v pěsť se stulí. Št. N. 203.

315630   Stouliti (co k čemu Svazek: 7 Strana: 0785
Stouliti (co k čemu): pysky k smíchu, Koll. Zp. II. 115., ústa k líbání. Kká. Stul (hubu), appone silentium. Bhm.

315631   Stoupa Svazek: 3 Strana: 0681
Stoupa (zastr. stúpa), stoupka, y, f. O pů- vodu vz Mz. 78. Gt. pl. stup. S., strsl. stapa, pol. stepa, cf. stapiti, gradi, calcare, strhněm, stamph, staph, Fussstapfe. Cf. Stopa. Mz. 78., Mkl. L. 99. S., nástroj, kterým se něco silou stlouká, jako kladivo čtverhranné, jímž rudu tlukou, der Quetscher, Stampfer, Poch- stempel, ve valchách der Schliesser. S. pu- chýřská. V. Rudy stoupami tlouci; s. suchá (k puchování rudy bez vody, das Trocken- pochwerk ; mokrá, das Nasspochwerk. Šp.). Vys. S. je ležatá; s. stojatá = píchák, das Spichholz. Us. Stojí tam jako s. (= jako sloup, nepohnutý). Us. na mor. Drahansku. Hý. Věděli, pod jaké s-py se dostali (do jaké tísně). Ehr. Vz KP. IV. 61., 468. - S., dřevěný moždíř, der Stampftrog. Na Mor. místy stopa, stupa. Mák tlouci ve stoupě. Ječmen ve stoupě klasnovati (opichovati). Na Mor. Hý. Ženská tlustá jako s. Us. Má prdel jako s-pu (velikou). Us. S. na tlačení oleje ze lněného semene. Mor. Kd. S. v lé- kárně. Dch. — S., moždíř, der Mörser. Milý, nestřílej stoupou v nebe (nehroz zpozdile. Vz Vyhrůžka)! Č. — S. = celý stroj, jímž se co těžkého stlouká, ku př. ruda (stoupa havíř- ská), puchýrna, stupník, das Stampfwerk, die Stampfe, das Pochwerk. Nz., Prm. V. č. 1. 4., D. S. železné (hamry). Balbi. Stoupa na usně, die Lederstampfe. Šp. S. mlýn- ská (stoupy, stupník, ve kterém se ječmen otlouká, opichuje), die Stampf-, Graupen- mühle. V. Ječmen ve stupách opíchaný. V. Obilí ve stoupách pichem opíchati. Kom. Blázna by y stoupě zopíchal, jiný nebude. Prov. Jg., Č. M. Nebude on jinakčí, by ho v stoupě zopíchal. Č. Blázen bláznem zů- stane, by ho třebas v stupách opíchal. Reš. V s-pách se ječmen od povrchní slupky olu- puje. Vys.

315632   Stoupa Svazek: 7 Strana: 0785
Stoupa. Mkl. Etym. 324. a. Má nohy jako stoupy (silné). Na Plzeň. Brtv.

315633   Stoupa Svazek: 8 Strana: 0384
Stoupa. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 47.

315634   Stoupací Svazek: 3 Strana: 0681
Stoupací, Steig-. S. trouba, Techn., síla (die Steigkraft der Quelle usw.), kolo (das Steigrad), Dch., Nz.

315635   Stoupadlo Svazek: 7 Strana: 0785
Stoupadlo, a, n., vz Stoupátko. NA. III. 63.

315636   Stoupání Svazek: 3 Strana: 0681
Stoupání, n., das Steigen. S. rtuti ve tla- koměru Vz KP. II. 59. S. vody. Us.

315637   Stoupání Svazek: 7 Strana: 0785
Stoupání, děje, představy, Dk., mzdy, Kzl., teploty, Stč., agia, kursu, ceny, tlaku vzdušného atd. Us. Pdl.

315638   Stoupanice Svazek: 3 Strana: 0681
Stoupanice, e, f. = stoupání. Obtížná s., beschwerliche Steigerei. Dch.

315639   Stoupárna Svazek: 10 Strana: 0398
Stoupárna, y, f., vz Puchérna. Ott. XXIV. 178.

315640   Stoupati, v Svazek: 3 Strana: 0681
Stoupati, vz Stoupiti.

315641   Stoupátko Svazek: 3 Strana: 0681
Stoupátko, a, n. — podstavek, der Unter- lagsschiimel. Nz., KP. I. 447.

315642   Stoupavost Svazek: 3 Strana: 0681
Stoupavost', i, f., die Steigkraft. Rk.

315643   Stoupavý Svazek: 3 Strana: 0681
Stoupavý, scandens, steigend. Nz. 1k.

315644   Stoupěj Svazek: 3 Strana: 0681
Stoupěj, vz Stúpej.

315645   Stoupek Svazek: 3 Strana: 0681
Stoupek, vz Stupek.

315646   Stoupenec Svazek: 3 Strana: 0681
Stoupenec, nce, m. = následovník, der Gefährte, Anhänger. Reš., V. Mnoho s-cüv míti. D

315647   Stoupenec Svazek: 7 Strana: 1386
Stoupenec, potomek. S. staré rodiny. Pfleger VI. 13.

315648   Stoupenectvo Svazek: 3 Strana: 0681
Stoupenectvo, a, n., die Anhängerschaft. Dch. Vz Stoupenstvo.

315649   Stoupení Svazek: 3 Strana: 0681
Stoupení, n. — krocení, das Treten, Auf- treten, Steigen, der Schritt, Tritt, Nevolným s-ním se zmrhala. Us. — S. — vstoupení boží, svátek na nebe vstoupení Páně, das Fest Himmelfahrt Christi. Us. Hý. Na boží s. prší-li, chybí jeden obrok (buď lidem, buď dobytku). Prov. Hrš.

315650   Stoupenka Svazek: 9 Strana: 0312
Stoupenka, y, f. = stoupenk?ně. Učená s. té školy. Hrub. Cic. Dob. 60

315651   Stoupenkyně Svazek: 7 Strana: 0785
Stoupenkyně, ě, f. = následovnice. Vz Stoupenec. Mus. 1880. 153.

315652   Stoupenství Svazek: 3 Strana: 0681
Stoupenství, n. = tajné, důvěrné přá- telství, die Bundesfreundschaft. V.

315653   Stoupenstvo Svazek: 3 Strana: 0681
Stoupenstvo, a, m. = stoupenci, die An- hänger. Mach.

315654   Stoupenstvo Svazek: 8 Strana: 0384
Stoupenstvo. Quis. Ifig. 88.

315655   Stoupený Svazek: 8 Strana: 0384
Stoupený. S. sukno (barevné). Cf. Sukno.

315656   Stoupilce Svazek: 3 Strana: 0681
Stoupilce, lce, m., der Anhänger, Partei- gänger. Sm.

315657   Stoupiti Svazek: 3 Strana: 0681
Stoupiti, stup, stoupě (íc), il, en, ení; stoupati, stoupávati, stupovati = kročiti, schreiten, treten, auftreten, steigen. Jg. Stou- piti, stapiti. Vz Mz. 314., Mkl. aL. 99. — abs. Stupaj, stupaj, jenom nedupaj. Č. Děj toho dramatu nechce stoupati. Dch. Stoupá mzda, odbyt, poptávka. Us. Všk. — komu čeho = postoupiti. Vz Sstoupiti. Stúpil mi lidí závadných, že jsem pro ně súdy měl; Což Hlaváč dskami ukázal, toho jemu Hy- nek má stúpiti; Aniž mi je tvrze tak stúpil, jakož mi měl stúpiti; Tu jest jemu jednoho dvora stúpil; Aby mně mého platu stúpil. Půh. I. 179., 315., 336., 354., 373. (Tč.). — kam. Do šlepějí noh mých stoupáš. Br., Háj. S. do bláta, do vody, do cesty. Bern. Víno mu stoupilo do hlavy; Stoupati do prudkého vrchu. Dch. Kristus stúpiv do pekla vzletěl jest na nebesa. Hus III. 119. Nižádný do toho pekla nestúpil. Hus I. 18. S. někomu do poctivosti (dotknouti se jeho cti, uraziti ho). Slov. Dbš. 81., Er, Sl. čít. Stoupiti v manželství, D., někomu v cestu. Já se ti vysmeju, stúpna ti za záda. Sš. P. 239. Stup můj Ježíši do srdce mého, najdeš tam, najdeš Jesu napsáno. Sš. P, 70. — (komu) na co; na loď, na koně, Bern. Stoupati někomu na patu, na nohu. Us. Hý. S-ati ševci na krk (obuv šmaťhati). Us. Sd. Tam ju na zem svalil, na tělo jí stoupil, víc než jaký tyran rukama ju krou- til; Staré brablec zajíkavec stópil jí na pravé palec; Stoupla sem na kameň. Sš. P. 136., 697., 735 (Tč.). Stúpíš tamo na miesto. Rkk. 21. — odkud: s koně, Bern., s hory. Us. S nebe stúpil, ponížil se a z Marie panny narodil se. Sš. P. 67. Až jeho (Anti- kristovým) ponúcením (= ponukem) oheň s nebe stúpil jest. Pass. 11. (Hý.). Že by mi měl s toho stúpiti. Půh. II. 606. — jak: složeným krokem s. Ms. Bel. Anna pak toho bez mé vuole jinému stoupila (= postou- pila). Vz Sstoupiti. Půh. IT. 501. Že mi měl mého s pod základem podlé panského vy- rčení. Půh. II. 607., 606. — čeho zač. Ho- donína stúpil (= sstúpil) za půl druhého sta hř. gr. za markrabínu milosť. Půh. II. 114. — se s kým. Chci těmi dskami dovésti, kde se tetka má se svými syny stúpila ; Stúpila se s otcem mým. Půh. II. 439. (Tč.). — k čemu. Ona má jemu ku pomoci vyložiti a s., ačby jemu tamto co sešlo. Půh. IT. 67. Přibenice mi měly k boření stúpeny býti. Arch. III. 12. (r. 1437.). -- v čem (kde, čeho komu, kam). Stúpi kněžna v běle- stvúci řizě, stúpi na stól oteň v slavně sněmě. LS. v. 47. (Ten) dvor jich vlastní otec Bedřich stúpil otci vněmu v tom dluze; Tři hřivny platu, ješto Damon Ganzar stú- pil mému otci v penězích. Půh. 300., 299. — kdy. Ej v onen dávný čas Ježíš stoupil na lodičku. Sš. P. 16. -- kde. Má na meziříč- ském zboží stúpiti 40 kop platu ua usedlém. Půh. II. 143. Vz S. v čem. — po čem. Pro něžto, nestúpíš-li po mé řeči . . . Pass. 21. (Hý.) — odkud proč. Já jsem pro vy s nebe stúpil. Pass. 16. (Hý.). — dle čeho. Prokni stúpi rozenia — dle svégo. LS. v. 46. — s adA'. Stup, paní, stup ty doleji. Sš. P. 109. Stúpi Záboj najnížeje dolóv. Rkk. 8. — za kým = jíti, Jemanden nach- treten. D. kam (pod co) s kým. Us.

315658   Stoupiti Svazek: 7 Strana: 0785
Stoupiti, stoupnouti, pnul a pl, ut, utí. Cf. Mkl. Etym. 324. a. — abs. Teplota, tlak (vzdušný), voda, cena atd. stoupá. Us. Pdl. Představa stoupá. Dk. — kam. S-pil k jinochu, Kká , v dól. Výb. II. 2. — komu
nač: na odpor. Wtr. — odkud (kam jak). Z mechů stoupá vůně opojivá. Vrch. Le- hounkou nožkou stoupá z vln na břeh. Osv. VI. 940. — v čem: v slávě, Kká., v ceně, Kzl., v létech. Bkř. — kudy. Měsíc p

315659   Stoupník Svazek: 3 Strana: 0682
Stoupník, u, m. = tlukaíllo, biják, der Stampfer, Nz., die Stampfmühle, Šm. Vz Stoupa. — S., die Steigtreppe am Wagen. — S., a, m. Dva lány ve Vodunci měla mi vyložena býti od stúpníků Zikmundových z Račic. Půh. II. 307.

315660   Stoupno Svazek: 3 Strana: 0682
Stoupno, a, n., něm. Staupen, ves u Čes. Lípy. PL.

315661   Stoupnutí Svazek: 7 Strana: 0786
Stoupnutí, n., vz Stoupiti.

315662   Stoupovní Svazek: 3 Strana: 0682
Stoupovní, Stampf-. Šp.

315663   Stoupový Svazek: 3 Strana: 0682
Stoupový. S. tříslo, gestampfte Lohe. Sp.

315664   Stoupy Svazek: 3 Strana: 0682
Stoupy, pl., die Stampfmühle, samota u Pacova. PL.

315665   Stoústý Svazek: 8 Strana: 0384
Stoústý. S. Fama. Nár. list. 1896. č. 181. odp.

315666   Stoužiti Svazek: 3 Strana: 0682
Stoužiti, il, en, ení, stužovati = toužeji zavázati, fester binden, knüpfen, zusammen- ziehen. Zlob. — co čím: motouzem. Us.

315667   Stoužitka Svazek: 3 Strana: 0682
Stoužitka, y, f., centuplum, zastr. Veleš.

315668   Stovák Svazek: 3 Strana: 0682
Stovák, u, m., vz Stovka. Na Mor. Sd.

315669   Stovaryšiti, stovařišiti Svazek: 3 Strana: 0682
Stovaryšiti, stovařišiti, il, en, eni; sto- varyšovati, zusammengesellen. — koho, se. To nás stovaryšilo. V. Nerovní nedobře se stovaryšuji. Kom. — koho, se s kým. V., Br. S takými se stovaryšuj, co sú tobě rovni. Us. Tč. Stovařiž se (spoj se) s ní. BO.

315670   Stovařišení Svazek: 3 Strana: 0682
Stovařišení, n., die Vergesellschaftung, Verbrüderung, Verbindung. Řekli jsú, že by Kristus jako čarodějník měl moc pro s. s ďábly. Hus II. 101.

315671   Stovečka Svazek: 9 Strana: 0312
Stovečka, y, f. = stovka (zdrobn. ). Mtc. 1899. 227.

315672   Stověk Svazek: 7 Strana: 0786
Stověk, u, m., saeculum. Staré slovo.

315673   Stověk Svazek: 7 Strana: 1386
Stověk, saeculum. Bhm. Fl 16., Pršp. 3. 34.

315674   Stověký Svazek: 3 Strana: 0682
Stověký, hundertjährig. Us. Šd.

315675   Stověký Svazek: 10 Strana: 0398
Stověký strom, Zr. Nov*. 124., dub. Tbz. V. 1. 12.

315676   Stoveselní Svazek: 10 Strana: 0665
Stoveselní loď. Škod. II2 II. 163.

315677   Stověžatý, stověží, stověžitý, sto- věžný Svazek: 3 Strana: 0682
Stověžatý, stověží, stověžitý, sto- věžný, hundertthürmig. S. Praha. Dch.

315678   Stovka Svazek: 3 Strana: 0682
Stovka, y, f., ein Hunderter, Hundert- guldennote. Us. Vz Stotka. — Zkázal mu, by ten ječmen posíkl a dal do stovek. U Rychn.

315679   Stovka Svazek: 9 Strana: 0312
Stovka, y, f. = sezení obecního výboru. Slez. Lor. 79.

315680   Stovka Svazek: 10 Strana: 0398
Stovka, y, f, jm. stoleté kavárny v Praze Zapadl do stovky. Praha 200. — S. = revír. Slez. Vyhl. II. 291. To je v mojí stovce (pravil hajný). Vyhl. Slz. 46.

315681   Stovkový Svazek: 7 Strana: 0786
Stovkový = co stovku stojí. Us.

315682   Stovolí Svazek: 7 Strana: 0786
Stovolí, n. = hekatomba. Lpř.

315683   Stovolizna Svazek: 3 Strana: 0682
Stovolizna, y, f., eine Hekatombe, pol. Vz Stooběť, Stožertva.

315684   Stovský Svazek: 3 Strana: 0682
Stovský, od slovky. Mohl vydělati sta stovské, hundert über hundert. Us. u Bělohr.

315685   Stozáhybový Svazek: 8 Strana: 0384
Stozáhybový = mající sto záhybů. S. suknica. Phľd. 1895. 214.

315686   Stozlatový Svazek: 10 Strana: 0398
Stozlatový. S. bankovka. Tbz. V. 9. 83.

315687   Stoznova Svazek: 7 Strana: 0786
Stoznova = znova. Vz Znova.

315688   Stoznu Svazek: 3 Strana: 0682
Stoznu = znova, z počátku. U Jilemn.

315689   Stozraký Svazek: 3 Strana: 0682
Stozraký, hundertäugig. Dch.. Šm.

315690   Stozrník Svazek: 3 Strana: 0682
Stozrník, u, m.. rostlina, radiola Dill., das Strahlkraut. Kk. 242., FB. 86. Čl. Kv. 324., Slb. 629. S. lenovitý. Presl.

315691   Stozrník Svazek: 10 Strana: 0398
Stozrník, u, m., radiola, rostl. Vz Ott. XXI. 35.

315692   Stozrnko Svazek: 7 Strana: 0786
Stozrnko, vz Stozrno. Mllr. 54.

315693   Stozrno, stozrnéčko, stozrníčko Svazek: 3 Strana: 0682
Stozrno, stozrnéčko, stozrníčko, a, n., hroznová bylina, ambrosia, die Wild- salvei, das Traubenkraut, V.; hrozníček, che- nopodium botrys, das Traubenkraut. D.

315694   Stožár Svazek: 3 Strana: 0682
Stožár, u, m., od koř. stag (ztrnouti, tr- četi, strměti; sr. Fk. I. 247., II. 683.), k ně- muž patří i stog?,, stoh. Prk. Př. — S. = dlouhá tyč ve stohu, der Schoberbaum. Jg. — S., tyčka ku šplhání. KP. I. 509. —S. — vratidlo se stojacím, ve hranici jsoucím hří- delem, v němž jsou páky, kterými dělníci hřídel otáčejí, das Wellenrad. Vys. Stožárem trámy na střechu tahati. — S., stěžeň (na lodi), der Mastbaum. D.. Nz. S. výhlední, der Aussichtsmastbaum. Dch. Vz Stežen.

315695   Stožár Svazek: 7 Strana: 0786
Stožár. Mkl. Etym. 324. a.

315696   Stožár Svazek: 8 Strana: 0384
Stožár. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 4-1.

315697   Stožarec Svazek: 10 Strana: 0399
Stožarec, rce, m., zdrobn. stožár. Msn. Od. 34.

315698   Stožárnatý Svazek: 3 Strana: 0682
Stožárnatý, mastenreich. Šm.

315699   Stožární Svazek: 3 Strana: 0682
Stožární = stožárový.

315700   Stožároví Svazek: 3 Strana: 0682
Stožároví, n., das Mastwerk. Šm.

315701   Stožárový Svazek: 3 Strana: 0682
Stožárový, Schoberbaum-. — S. - prosto- pádný (jako stožár stojící), senkrecht. Sedl.

315702   Stožec Svazek: 3 Strana: 0682
Stožec, žce, m., městys v Dolních Ra- kousich. Pal. Děj. II. 1. 35.

315703   Stožek Svazek: 3 Strana: 0682
Stožek, žka, m., oddíl Visly, vsi u Sko- čova. Tč.

315704   Stožertva Svazek: 3 Strana: 0682
Stožertva, y, f., das Hundertopfer. Šm. Vz Stooběť, Stovolizna.

315705   Stožice Svazek: 3 Strana: 0682
Stožice, ves u Vodňan.

315706   Stožisko Svazek: 7 Strana: 1386
Stožisko, a, n. = malý stoh. Dol. Brtch.

315707   Stožiště Svazek: 7 Strana: 0786
Stožiště, ě, n. = kopiště, okoliště, čer- viště, Schoberfleck, m. Sl. les.

315708   Stožniti Svazek: 3 Strana: 0682
Stožniti, il, ěn, ění, stožňovati, identifi- ciren. Cf. Stotožniti. — co s čím (proč). Nedobře Epafrodita někteří stožňovali s Epa- frou; Nevědomosť pohanů, pro kterou vý- tvory umy s bytostí božskou stožňovali; Eusebius Filippa jáhna s Filippem apošto- lem stožňuje. Sš. II. 171, Sk. 210., 243. (Sš. J. 83., Sk. 36., L 1., 64., 101. - Hý.).

315709   Stožňování, n Svazek: 3 Strana: 0682
Stožňování, n., die Identificirung. Pro takové křesťanů se židy s. Sš. Sk. 195.

315710   Stpice Svazek: 3 Strana: 0682
Stpice, e, f, špice, die Spitze. Nomencl. Skryta jest v tom ostrá s. Boč. exc. To jest ostrými stpicemi tyčeno a otrněno. Ib. — S. v kole, radius, die Radspeiche. Lex. vet., Bj. Ktož mi toho pojičí, aby byly popsány řeči mé v knihách železnú rafií (stilo ferrco) v olověnú stpici (lamina) neb dlátem vyryty na skřemeni (in silice). Job. 20., 24., BO.

315711   Stplice Svazek: 7 Strana: 1386
Stplice, e, f., dropa, plod, zastr. Pršp 26. 31.

315712   Str Svazek: 3 Strana: 0682
Str, kořen slov: zástěra, prostírám, pro- stor, strana atd. Bž. 31.

315713   str Svazek: 8 Strana: 0384
str. V str s přisuto: strakař, strnož. Dšk. Jihč. I. 41.

315714   Stra čeňka Svazek: 3 Strana: 0683
Stra čeňka, y, f. = stračka, stračí nůžka, der Rittersporn. Mor. Jg.

315715   Strab Svazek: 3 Strana: 0683
Strab, u, m. = zakrnělý (také mladý) strom. Na Hané. Bkř.

315716   Strab-o Svazek: 3 Strana: 0683
Strab-o, ona, m., řec. geograf, f ok. r. 24. po Kr. Vz S. N.

315717   Straba Svazek: 3 Strana: 0683
Straba, y, f. = surma, sklenec, das Spiess- glas, der Spiessglanz. Šp.

315718   Straba Svazek: 7 Strana: 0786
Straba, y, m., vl. jm. Dal. 20. 11. — S. Jak. Jg. H. 1. 629.

315719   Strabec Svazek: 8 Strana: 0384
Strabec, bce, m., v lučbě. Am. Orb. 63.

315720   Strabeniee Svazek: 3 Strana: 0683
Strabeniee, pl., ves u Zdounek na Mor. Tč.

315721   Strabičitec Svazek: 3 Strana: 0683
Strabičitec, tce, m., die Spiessglasblume. Šm.

315722   Strabičitka Svazek: 8 Strana: 0384
Strabičitka, y, f., v lučbě. Am. Orb. 63.

315723   Strabičnatka Svazek: 8 Strana: 0384
Strabičnatka, y, f., v lučbě. Am. Orb. 63.

315724   Strabík Svazek: 3 Strana: 0683
Strabík, u, m. = straba. Rk.

315725   Strabík Svazek: 8 Strana: 0384
Strabík, u, m., Antimon. Am. Orb. 56.

315726   Strabíkovec Svazek: 8 Strana: 0384
Strabíkovec, vce, m., Antimonglanz. Sterz. I. 2-20.

315727   Strabíkový, strabový Svazek: 3 Strana: 0683
Strabíkový, strabový, Spiessglas-. Šm.

315728   Strabinec Svazek: 7 Strana: 0786
Strabinec, nce, m. = antimonový okr, Antimonocker. Hř.

315729   Strabism-us Svazek: 3 Strana: 0683
Strabism-us, u, m., z řec, šilhání.

315730   Strabiti Svazek: 3 Strana: 0683
Strabiti, íl, en, ení, zastr., posud na Mor., ve Slez. a na Slov. = hojiti, občerstviti, heilen, erfrischen. Cf. Ustraba, strslov., re- creatio; kořen strb. Mkl. B. 33, — koho k čemu. Dívka v útrpné ji strabí k no- vému rozkvětu lásce. Sš. Bs. 59. — čím. (Duši) nebeskou strabí ovlahou. Sš. Snt. — se. Rána se jitří, celí, strabí. Us. Pk.

315731   Strabiti Svazek: 7 Strana: 0786
Strabiti. Mkl. Etym 322. a.

315732   Strabivec Svazek: 3 Strana: 0683
Strabivec, vce, m., nerost. Vz Schd. II. 57.

315733   Strabivec Svazek: 8 Strana: 0384
Strabivec, vce, rn. S. hranolový, Antimon- baryt, -blfithe. Sterz. I. 220.

315734   Strabo Svazek: 7 Strana: 0786
Strabo Jak., mistr, městský písař, † 1582. Vz Jir. Ruk. II. 246.

315735   Strabobarvý Svazek: 3 Strana: 0683
Strabobarvý, spiessglasgrau. Šm.

315736   Strabočiti Svazek: 3 Strana: 0683
Strabočiti = nástrahu staviti, aufstellen. — co. Zas tam něco s-čí, až to dolů sletí. Kdo to tam nastrabočil? Mor. Šd.

315737   Straboch Svazek: 7 Strana: 0786
Straboch, a, m., os. jm 15. stol.

315738   Strabovati, strahovávati Svazek: 3 Strana: 0684
Strabovati, strahovávati = hlídati, be- wachen, Bern., číhati, im Hinterhalte sein, Jemanden auflauern. — abs. Chodil s jinými k Helfenburku strahovat. Pč. 39. Lehal v domě strahuje. BN. — co: neřády, jako lúpeže atd. Arch. III. 251., r. 1424. — proti čemu: proti panskému nálezu. Arch. II. 508. — na koho, nač. Bylo tam několik nepřátel, jenž na činy Paně strahovali. Sš. J. 84. Když jsem se dověděl, že on s mateří naší pře- býval, strahoval jsem naň a tak jsem je u bratra svého v jistbě o půl noci spuolem zastal. NB. Tč. 274. S. na kupce, na vozy, na Budějovické. Pč. 23., 43., 48. — kde. S-li v Krsově lese. PČ. 7. S-li nad Chval- šinami. Pč. 40. - po kom. Markrabě mí- šenský strahovav po Václavovi II. dal jej chytiti. 1192. Pal I. 2. 94. — S., pod tají zbrojně se chystati na někoho. Abych mu odpustil, že jest na mne byl s-val. Kašp. Šlik. Ms. 1448. Aby žádný na žádného ne- strahoval 1415.

315739   Strabový Svazek: 3 Strana: 0683
Strabový = strabíkový.

315740   Strabyšov Svazek: 7 Strana: 0786
Strabyšov, a, m. = míst. jm. D. ol. VI. 331.

315741   Straceně, Stracenec, Stracení, Stra- cený Svazek: 3 Strana: 0683
Straceně, Stracenec, Stracení, Stra- cený, vz Ztraceně atd.

315742   Stracenuška Svazek: 7 Strana: 0786
Stracenuška, y, f. = stračka květina. V Podl. Brt

315743   Stracenuška Svazek: 8 Strana: 0384
Stracenuška m. stračínuška. Gb. II. ml. I. 525. Jinak: stračí nožka, stračička atd. Vz Stračí nožka (3. dod.).

315744   Strackotín Svazek: 3 Strana: 0686
Strackotín, a, m., něm. Tracht, ves u Hu- stopeče (Auspitz). Pal. 1. 2. 257.

315745   Stracovati Svazek: 7 Strana: 0786
Stracovati, vz Ztratiti. Bern.

315746   Stracstvo Svazek: 3 Strana: 0683
Stracstvo, a, n., der Luxus, zastr. St. skl. II. 209.

315747   Strač Svazek: 3 Strana: 0683
Strač, e, m., osob. jm. Pal. Radh. II. 125.

315748   Stráča Svazek: 3 Strana: 0683
Stráča (dle Káča), strace, e, stračena, y, f. = strakatá kráva, eine scheckige Kuh. D.

315749   Stračací Svazek: 7 Strana: 0786
Stračací = stračí. Slov. Bern.

315750   Strače Svazek: 3 Strana: 0683
Strače, ete, n., stračátko, a, n. = mladá straka.

315751   Stráče Svazek: 10 Strana: 0399
Stráče, ete, n. = mladá straka. S. Rozk. P. 220, R. 60.

315752   Stračec Svazek: 3 Strana: 0683
Stračec, čce, m., picus, der Specht, — S. = Sytivratův syn, picus, Saturni filius. V MV. nepravá glossa. Pa.

315753   Straček Svazek: 3 Strana: 0683
Straček, čka, m., datel malý, kleiner Rothspecht, picus minor. Pdy.

315754   Stračena Svazek: 3 Strana: 0683
Stračena, y, f., strakatá kráva, eine scheckige Kuh. Us. Brt., Škd. Helekám, he- lekám, kde trávy naflekám na naší ločině (lučině) tý naší s-ně. Sš. P. 525.

315755   Stračena Svazek: 7 Strana: 0786
Stračena = strakula, strakuša. Hádanka: 1. Látanička látaná, nikde jehlú nepchaná. — 2. Látané, pantané, jehlú netýkané. Km 1886. 738. — S. = jm. kozí. Mor. Brt.

315756   1. Stračí Svazek: 3 Strana: 0683
1. Stračí, co straky jest, Elster-. S. ště- betání. Br., hnízdo, péro, zpěv. Ros. — V botanice: s. noha (nůžka, nožka) = ko- monice, melilotus, der Steinklee. — S. nůžka, brunatná fiola, vaccinium hyacinthus. Reš. — S. nůžka, bacis, Bacillen. V. — S. nůžka, posledník, primula veris. Aqu. — S. nůžka zemská, s. hnízdo, sium falcaria, die Sichel- möhre, das Sichelkraut. — S. nůžka, inula crithmifolia. — S. nůžka mořská, crithmum maritimum. Sternb. — S. jahoda, pstroček dvoulistý, smilacina bifolia. FB. 20., Slb. 192. — S. nožka, delphinium pubescens, der Rittersporn. Na Ostrav. Tč. -- S. nožka, srpek, critamus agrestis. Na Beskydech. Tč. — S. noha, echinophora, die Stacheldolde. Rstp. 760. — S. noha, tytan, srpenec, fal- caria Rivini, die Sichelmerke. Rstp. 715,, 760. — S. důl. Vz Tk. II. 274.

315757   2. Stračí Svazek: 3 Strana: 0683
2. Stračí, n., Stratschen, ves u Stětí. PL.

315758   Stračí Svazek: 3 Strana: 0730
Stračí, n. = stroučí. U Opavy. Klš.

315759   Stračí Svazek: 7 Strana: 0786
Stračí ocas = býkovec obec, daphne mezereum. Skar. S. oko = kuří oko, Elster- auge, clavus.

315760   Stračí Svazek: 7 Strana: 1386
Stračí mluva Na Slov. Cf. NZ. II. 91.

315761   Strači Svazek: 8 Strana: 0384
Strači. S. nožka, stračička, stracenuška, sračka, ptáčky, zajíčky, randlíčky, paprčá nožka (uh.), botečky, pantojlíčky, ostružka, boží nohavičky, svalník, delphinium. Brt. D. II. 502. rostl. — S. ocas (dle podoby listu), dívčí dřevo, vlčí lýko, podvečírka (protože prý jen večer voní), daphne mezereum, rostl. Brt. I). II. 502. — S. mluva. Cf. NZ. III. 330.

315762   Stračí Svazek: 9 Strana: 0312
Stračí nožka. Vz Krok 1897. 3.

315763   Stračí Svazek: 10 Strana: 0399
Stračí nožka, nožička, rostl. Vz Stračka zde.

315764   Stračička Svazek: 3 Strana: 0683
Stračička, y, f., stračí nožka, kozí brádka, pána Boha nohavičky, vz Stračka.

315765   Stračička Svazek: 8 Strana: 0384
Stračička, y f. Vz Stračí (3. dod.).

315766   Stračin Svazek: 3 Strana: 0683
Stračin, a, o, der Elster angehörig, Elster-. S. pohřeb. Sš. P. 698.

315767   Stračín Svazek: 7 Strana: 0786
Stračín, a, m. = kopec. Pam. arch. I. 171.

315768   Stračina Svazek: 7 Strana: 0786
Stračina, y, f. = strakatá koza. Prss. — S. = úzká dolina ve Spiši na Slov. Sokl. I. 52.

315769   Stračinky Svazek: 7 Strana: 0786
Stračinky, pl., f. = dolina u Uh. Ska- lice. Let. Mt. sl. VIII. 2. 23.

315770   Stračka Svazek: 3 Strana: 0683
Stračka, y, f. = straka malá — S., stra- katosť. Kůže stračkami skropená, scheckige Flecke. Kron. tur. — S., bylina, ostrožka polní, svalník královský, rytířská ostroha, na Mor. sračka (Hý.), delphinium consolida, der Feldrittersporn. Čl. 12., Jg., Kk. 207., FB. 71., Čl. Kv. 281., Slb. 669., Rstp. 21. — S. == stračí nožka, srpenec, critamus, die Sichelmöhre. Slb. 587., 669. — S., zapalice, isopyrum, die Muschelblume. Slb. 672. Vz Stračí.

315771   Stračka Svazek: 7 Strana: 0786
Stračka, zdrobn. straka. Volakde s-kám rozdával (o umouněných dětech; na Mor.: Krmil vrány). — S. rostl. Cf. Slov. zdrav. 453. — S. = fizole. Vz Orlíčkový (dod.). Brt. — S. = údolí a potok u Zašové na Val. Meziříčsku. Vck., Pk.

315772   Stračka Svazek: 10 Strana: 0399
Stračka či Straka, y, f. = studánka u Tach- lovic. Čes. 1. XI. 314. — S., delphinium, rostl Stračka vysoká, d. elatum: ostrožka; s. polní, d. consolida: botečky, boží nohavičky, drábský trafik, fiola brunátná, ftáčky, kačka, kozí (brada, pysk), můří nožka, ostrožka, pan- toflíčky, paprčá nóžka, polní vorlíček, rand- líčky, sračka, stracenúška, stračička, stračí (nožka, nožička), svalník (královský, pro- střední), výzolník, zajíčky; s. znamenaná, d. Ajacis: ostrožka královská, svalník krá lovský; s. révolistá, d. staphisagria: hnidoš, kapucínské semeno, myší pepř, ostrožka, všivec, všivá bylina. Vz Čes. 1. XIV. 175.

315773   Stračkovitý Svazek: 7 Strana: 0786
Stračkovitý. S. rostliny, senecionideae. S. N. V. 151.

315774   Stračný. — k čemu Svazek: 3 Strana: 0683
Stračný. — k čemu. Ke vší zlosti s. Výb. L 924.

315775   Stračonka Svazek: 3 Strana: 0683
Stračonka, y, f., osada u Istebné ve Slez. Tč.

315776   Stračov Svazek: 3 Strana: 0683
Stračov, též Strakotín, a, m., ves u Ne- chanic Vz S. N.

315777   Stráda Svazek: 3 Strana: 0683
Stráda, y, m., osob jm. Pal. Rdh. II. 125.

315778   Strádajicný (šp Svazek: 3 Strana: 0683
Strádajicný (šp. m.: strádající. Jg.), leidend, duldend. Čl. Slov. ps. III. 127.

315779   Strádal Svazek: 3 Strana: 0683
Strádal, a, m. = strádalec.

315780   Strádalec Svazek: 3 Strana: 0683
Strádalec, lce, m. = trpitel. Sš.

315781   Strádaly Svazek: 3 Strana: 0683
Strádaly, dle Dolany, dvůr u Kašper- ských Hor.

315782   Strádání Svazek: 3 Strana: 0683
Strádání, n. = trpění, das Leiden, Krank- sein. Těžké s. Výb. I. 922. Hřích s-ním pře- moci. Hus. III. 186. — S., pohřešování bo- lestné, žádání, schmerzliches Entbehren, der Verlust Které ženie matka vnitř oteče pro strádánie muže, ta vaři atd. Jád.

315783   Strádanlivý Svazek: 3 Strana: 0683
Strádanlivý = strádání podrobený, stra- datelův. S. Kristus. Sš Sk. 279.

315784   Stradatel Svazek: 3 Strana: 0683
Stradatel, e, m., trpitel, der Leidende, der Entbehrer. S-lům dává trpělivost. Sš. II. 91. — S., žadatel, pohřešovatel. Dobrých věcí ne s. (non cupitor), ale vladař. Zrc. moudr.

315785   Stradatelný Svazek: 3 Strana: 0683
Stradatelný, vz Strádanlivý. Zda Kristus s-ným jest. Sš. Sk. 276.

315786   Strádati Svazek: 3 Strana: 0683
Strádati, strádávati — nemocným býti, trpěti, kränkeln, leiden, Schmerzen leiden, dulden, ausstehen; něco trpně pohřešovati, trpěti nedostatkem něčeho, leiden (durch Ent- behrung), entbehren, verlangen. Jg. — co: protivenství (trpěti). Výb. I. 597. Křivdu národ náš již dlouho strádal bývaje vždy jenom za podnoží. Sš. Bs. 165. S-dám ho- dinku poslední. Lomn. -- kdy. Synové ná- roda ve vyhnanství s-li. Kos. 01. I. 240. Pěti roky před svou smrtí počal s. (nemoc- ným býti). Tabl. pam. — kde, proč. Od- souzen byv strádal v žaláři. MP. Ač mnozí v starém zákoně pro pravdu boží strádati a trpěti musili. Sš. Sk. 66. — zač. Raduje se, že »a ně (Kološany) může s. Sš. II. 203. — čeho : chleba. Br., St. skl. — čeho kde: v srdci, Us., ve svém trápení. Kor. Čeho žádá, toho ve všem strádá. T. — čeho jak. čeho vroucím srdcem a myslí strádáš. Us. Nedostatkem potravy něčeho s. Pal. — s inft. A mne cti zbaviti strádá. St. skl. Cf. Postrádati.

315787   Strádati Svazek: 7 Strana: 0786
Strádati. Mkl. Etym. 324. b. — kde. By vrabovým okem hledal, málo by na světě strádal. Homl. v. 456., 457. — čeho. Msn. Or. 18. Jsem milosti s-jíc. 15. stol. Zlá žena milosti strádá. Ezp. 2510. Dietete's na Boze žádal. Již jeho nebudeš s. Sv. Mař. v. 206. S. budú milosti boží. Ol. — čím: hladem, nedostatkem, neduhy, vál- kami, zimou. Šmb. S. II. 106., 95, II. 97., 115. — komu proč. Steskem mi s-lo srdce. Čch. Živ. — jak. Horúcim srdcem strádal. Hr. rk. 201. — od čeho. Tito od nich mnoho s-li; Tyto země náramně s-ly od jejich vpádů. Šf. Strž. I. 504, II. 161.

315788   Strádati nač Svazek: 9 Strana: 0312
Strádati nač. Těžce strádal jsem na očí. Pal. Záp. I. 233.

315789   Strádavosť Svazek: 3 Strana: 0684
Strádavosť, i, f. =: sklonnosť ku strádání. leidende Beschaffenheit. S. života = trpný způsob života nedostatkem dobra, po kterém toužíme. Pal

315790   Strádavosť Svazek: 7 Strana: 0786
Strádavosť. Pal. Rdh. I. 403.

315791   Strádavý Svazek: 7 Strana: 0786
Strádavý, kränkelnd; entbehrend. Byt náš božný a s-vý. Pal. Rdh. I. 425.

315792   Stradba Svazek: 3 Strana: 0684
Stradba, y, f. = strádání, strsl. strad?ba passio. Mkl. B. 214.

315793   Stradeblný Svazek: 3 Strana: 0684
Stradeblný = strašlivý, hrozný, furcht- bar. Svaté a s né jme jeho. Žalt. wit. 110. 9.

315794   Straděj Svazek: 3 Strana: 0684
Straděj, e, m., osob. jm. Šd.

315795   Straďiště Svazek: 9 Strana: 0312
Straďiště, ě, n., vrch v Rokycansku. Plz. 13.

315796   Stradiště, Strážiště, ě, n Svazek: 3 Strana: 0684
Stradiště, Strážiště, ě, n., Stradischt, ves u Manetína. PL.

315797   Stradně Svazek: 7 Strana: 0786
Stradně, cf. Stradný. Koll. IV. 206.

315798   Stradný Svazek: 3 Strana: 0684
Stradný, armselig, verloren - S. = pracný. S. čas, die Schnittzeit. Srn., Jg.

315799   Stradoba Svazek: 8 Strana: 0384
Stradoba, y, i. = nouze. Slov. Zátur.

315800   Stradoba Svazek: 9 Strana: 0312
Stradoba, y, f. Mal ho doniesť na s-bu (o bázlivém). Zát Př. 30a.

315801   Stradoim Svazek: 8 Strana: 0384
Stradoim, vz Švec (3. dod.).

315802   Stradonice Svazek: 3 Strana: 0684
Stradonice, dle Budějovice, ves 1. v Slán- sku, 2. u Libochovic, 3. v Berounsku. Vz S. N., Tk. 1. 87., III. 660.

315803   Stradonice Svazek: 9 Strana: 0312
Stradonice. V Arch. XVIII. 57. psáno r Stradovnice (z r. 1498. ).

315804   Stradonický Svazek: 8 Strana: 0384
Stradonický. S. mohyly. Vz NZ. IV. 182.

315805   Stradouň Svazek: 3 Strana: 0684
Stradouň, ě, f., ves u Vys. Mýta. Vz S. N.

315806   Stradov Svazek: 3 Strana: 0684
Stradov, a, m., hrad v Chrudimsku. Vz S. N. — S., ves u Kaplice.

315807   Stradovnice Svazek: 3 Strana: 0684
Stradovnice = Stradonice v Berounsku. Vz S. N.

315808   Stradúcí Svazek: 7 Strana: 0786
Stradúcí čas, tempus tribulationis. Mus. 1887. 221. Cf. Strádati.

315809   Straduna Svazek: 7 Strana: 0786
Straduna, y, f. = potok u Osoblahy. VSlz. III. 24.

315810   Straehoňovice Svazek: 3 Strana: 0685
Straehoňovice, dle Budějovice, ves u Telče. Tč.

315811   Straehovice Svazek: 3 Strana: 0686
Straehovice, ves a) u Vodhan, b) u Hajdy. PL.

315812   Strafovati Svazek: 3 Strana: 0684
Strafovati, z něm., pokárati, trestati. Výb. I. 961.

315813   Straha Svazek: 3 Strana: 0684
Straha, y, f. = stráž, die Wache. Na Mor. a Slov. Bern. Město svaté, veleslavná Praho, slávy naší nedobytná straho! Sš. Bs. 186.

315814   Strahl Svazek: 10 Strana: 0399
Strahl Ludv., učit. a spis, nar. 1854. Vz Ott. XXIV. 182., Tob. 217.

315815   Strahnouti Svazek: 7 Strana: 0786
Strahnouti, vz Strahovati.

315816   Strahov Svazek: 3 Strana: 0684
Strahov, a, m., Strahau, samota u Semil. PL. — S., Strahof, ves u Veseřic. — S., též Sion, klášter v Praze. Vz Tk. I. 625., II. 549., III. 660., IV. 741., S. N. Že na tom miestě stráž měli, tomu lesu Strahov vzděli. Dal k. 36. Cf. Rkk. 30. v. 1., 30.

315817   Strahov Svazek: 7 Strana: 0786
Strahov = strážnice. Lšk. — S. = polní hřbet u Libně. Krč.

315818   Strahovák Svazek: 3 Strana: 0684
Strahovák, a, m., kdo stráž má, der Wächter. Vký. — S., mnich kláštera stra- hovského.

315819   Strahování, n Svazek: 3 Strana: 0684
Strahování, n., das Wachen. Rd. zv.

315820   Strahovatel Svazek: 3 Strana: 0684
Strahovatel, e, m., vz Strachovanec.

315821   Strahovati Svazek: 7 Strana: 0786
Strahovati. Mkl. Etym. 293., Pal. Rdh. I. 186. — nač. Na nás strahují. Arch. VII. 374.

315822   Strahovati Svazek: 8 Strana: 0384
Strahovati. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 31.

315823   Strahovice Svazek: 3 Strana: 0684
Strahovice, dle Budějovice, něm. Stran- dorf, ves v Opavsku. Vz S. N.

315824   Strahovitý Svazek: 3 Strana: 0684
Strahovitý = bedlivý, wachsam. Tkadl.

315825   Strahovně Svazek: 3 Strana: 0684
Strahovně = strážně, wachsam. Slov. Jg.

315826   Strahovník Svazek: 3 Strana: 0684
Strahovník, a, m. = strážce, der Wäch- ter. Slov. Bern.

315827   Strahovný Svazek: 3 Strana: 0684
Strahovný = strážný, wachsam. Slov. Bern.

315828   Strahovský Svazek: 10 Strana: 0399
Strahovský klášter. Kol. Her. I. 22., 23. — S. ulice, nyní Nerudova — S. pseu- donym K. E. Tupého.

315829   Strach Svazek: 3 Strana: 0684
Strach, u, m., ze srch (sršeti), t jest vsuto. 6b. Hl. 121., 147. Strsl. strahl., koř. srh, vom Sträuben deR Haare, t vsuto, r stupňováno v ra. Mkl. B. 31., 33. S. = cit nepříjemný, povstalý z přítomného nebezpečenství. Jg. S. je zvýšený stupeň bázně, když zlé, jehož se bojíme, již na nás dotírá anebo neodvrat- ným se jeví. S. N. S. = nepokoj mysli pro zlo buď skutečně buď jen domněle nás ohrožující. Hý. Metus, die Furcht, Angst, der Schrecken. Hý. Náramný s. Dch. S. pa- nický (= nenadálé zděšení. Ve válce s Ti- tany Pan prý tak silně troubil na lasturu, že Titani domnívajíce se, že veliký obr na ně přichází, strachem utekli). Cimrhanzl. S. náhlý (panický). Čsk. S. zimniční. Dch. V (u) velikém s-chu býti; s-ehem se po- hnouti, se třásti, zblednouti, zmrtvěti, tr- nouti, dřevěněti, ztrnouti, zdřevěněti, se bouřiti, se kormoutiti, poraženu n. zkor- moucenu býti, mříti, při sobě nebyti, ztr- nulý; pro s. nevěděti co dělati; přišel naň s.; náramný s.; s-chem pojatu býti; kdožby při tom soudu neměl s-chu s bázní; s-chu někomu nahnati, s-chu nahnání; s. veliký udělati; s-chem naplniti; s. uvésti, pustiti na někoho; z kohož strach jde; s. odložiti, složiti, odvrci; s-chu koho zbaviti, osvobo- diti; s komu odníti; se s-chem = bázlivě, s-chem odehnati (odstrašiti;; bez s-chu. V. Nebezpečenstvím bez s-chu vstříc jíti; Obr jest k s-chu. Kom. Připadne na ně s.; zveličil jej k s-chu nepřátelům. Br. S. dostávali, lépe: s je jímal a p. Km. S. někomu činiti; Jímá ho strach; Je toho až s. (mnoho); S. ho po- chází ; Naskočila mu strachem husí kůže ; S. se naň plížil. Dch Nespravedlivý člověk od strachu zemírá. Us. Tč. Ten člověk je ku s-chu (jde z něho s.). U Rychn. Msk. V libém ochrany tvé stínu beze s-chu od- počinu; Když bude na mne ďábel žalovat, tenkrát se budu strachem třást; A šel k tej najmladší dceři a vcházel v s-chu do dveří; Hrnek od hrachu, to je do strachu, to je tomu tak. Sš. P. 68., 70., 119., 744. (Tč.). Veliký jej s. obide. Pass. 412. S. všecken mimo sebe pustiti. Sš. L. 10. Ďábel vy- pouští s., ale s. jeho plach jest; Ví, koho s-chem přitlumiti. Sš. Oa. 208., II. 140. (Hý.). Velikým s-chem nevěděl si jaké rady. Abr. z Gt. S. byl na křesťanech. Vz Na. Aby jich s. odrazil, srdce u vieře upokojil. Hus II. 145. S. po všem ležení, aniž kdo srdce měl zůstati a brániti se. V. S. na někom bývá. Bart. V nemoci a straše. ZN. Spadl s. na všecky lidi. BO. S. vykořeniti; Ku s-chu mi to jest. Jel. Napadl ho s.; s. míti; stra- chem dohnati, odskočiti. D. S-chem chřad- nouti ; pouští ze sebe s.; Nebojíme se jich, neb z nich nejde s. Sych. S. veliký na li- dech, mezi lidmi, mezi lidem, v lidu. Ros. S. tvář jeho proměnil. Háj. S. mne obklíčil (obstoupil), když jsem od práva obeslán byl. Sych. V tom s-chu jsme se k pevnosti blí- žili. Vrat. S. mezi lidem vznikl. Kram. Budu ti hned k službám, mám z tebe strach (iro- nicky). Us. Až je z toho s. Šm. Srdce naše s-chem ustávalo. Vrat. S. omračný (ein pa- nischer Schr.). Rk. S. udeři v Polany; s. z hrdl jich vyraze skřeky. Rkk. S. mě za tebe bére (bojím se o tebe). Ms. asc. Spadni na ně bázeň a s. Moys. 16. Máua od s-chu podělané (= nebojím se)! Mor. Šd. Že se bylo čemu s. strachem podívati. Bart. S. i jim by ze vsia lesa. Rkk. 23. Se strachem vešel, lépe: strachuje se vešel. Pk. Jde mi z tebe strach, jako z pečeného vrabce (co z loň- ského sněhu; jako z krajíce chleba; co by mne blecha ukousla). Jg. Lb. Vz Nebáti se. Horší s. než sama bída. (Vz Kára). Kdo se s-chu bojí, nechoď do lesa. Ros. S. má ve- liké oči (a nízký chvost. Tč.); S. se smrti rovná; S. velká věc a smrť holé nezdraví; Kdo s chy mře (umírá), nezasluhuje na hřbi- tově místa (prdě mu odzvání); Z malého pána malý s. (vz Vyhrůžka); Pro strach ži- dovský (vz Výkřik)! Č. Mnoho hluku, málo strachu. Dch. Kdo strachem umírá, tomu prdem vyzvánějí. Ft. S. z něho jde, tak je zarostlý — má vysázených pět vousů devíti řadami. Sk. Má tolik s-chu, jak mladé prase (žádný). Slez. Tč. Strany přísloví vz ještě: Břitva, (krt, Dýchati tence, Houser, Hrách, Koleno, Krev, Měchýř, Oheň, Osyka, Řiť, Smrť, Srdce, Stín, Strelec, Vítr, Vydra, Zá- stěra a hlavně : Bojácnosť, Leknutí. Když pak byl večer toho dne, kterýž jest první po sobotě, a dvéře byly zavřeny, kdež byli učedlníci shromážděni pro s. židovský. Jan 10. 19. Strach židovský (starý překlad če- ský, teprv později: s. pro bázeň židů) =. strachování se židův (předmětný gl.); kdyby tento gt. někomu vadil, můžeme jinak říci: proto že se báli židův (= pro strach židův, židovský). Šm. S. hospodinův. Výb. I. 59. — Pl., s-chy, s-chové. Jdou na něho strachy. Nejdou mi strachy z něho. Us. Pro strachy noční; Omladné ženy v své bolesti a po porození dítěte mají strachy, že sú velmě hnuly svým přirozením; Doktorové sv. písma, jenž s-chy od pravdy pobiehají a nesmějí jí mluviti. Hus III. 38., 115., 1. 445. To jsou s-chy! Strachové jsou prachové. Sš. L. 208. Je ve s-chách (bojí se). U Rychn. Lidé s-chy utíkali. Jsou to jen s-chy na Lachy, das sind nur Schreckenberger.. Dch. S-ové (ter- rores) tvoji smútili mě. Ž. wit. 87. 17. Vz předcházející přísloví: Kdo strachy atd. — S. čeho. S. rozbití lodí. Kom. Pro strach krále; s. smrti od sebe pustiti. Har. Pro s. meče. Br. S. nouze. Jel. Pro strach svých vrchních nic proti nám před se bráti ne- směli; Strachem smrti zmámeni byli. Brt. S. 2. vd. 35., Har. II. 84. Pro s. Arabů (gt. obj.) puštěni jsme nebyli. Har. II. 84. Arci- biskup Miliče do žaláře vsadil, potom však
pro strach lidu zase vypustil. Prot. 18. Uro-
dí-li se dietě, strach mrtvého neb jinak ne-
zdařilého; Petr zapřel Krista pro s. smrti.
Hus III. 269., II. 145. S. smrti zavrci. Jel.
Strachem smrti tak zmámeni byli, že, živ-li
jest čili mrtev, žádný nevěděl. Mitr. 112. Tou
řečí se kníže velice potěšil, s. smrti od sebe
pustil. Bar. I. 7. S. nejistoty ho trápil. Dch.
S. smrti mne zjímá. Kom. S. nenávisti, zá-
visti, potupy atd. V. — s akkus. S. mě jest
velmi. S. mě odjeti (akkusat. předmětu vněj-
šího). Brt. S. 2. vd. 20. — S. z čeho. Mám
z tebe i\. Z malého pána malý strach. Brt. S.
2. vd. 61. Strachovati se z čeho, tedy i: strach
z něčeho. — S. před čím; strachovati se
před čím, tedy i: strach před čím, ale lépe:
s. čeho, cf.: lat. metus mortis, řec. <t<aßo?
O-avárov, franc. erainte de la mort, it. timore
di morte; ale něm. die Furcht vor dem Tode.
Vz Ostrach (čeho, V.). Cf. S. Hospodinóv
svatý. Ž. wit. 18. 10. — S. oč. S. o chle-
bíček; Pořád měli s. o zimu a nyní máme
mrazů dosť. Dch. — S. (jest) =jest se čeho
báti, es ist zu befürchten, zu besorgen, wer
weiss. Vz stran vazby: Báti se. Jistě s.,
aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu. Br. S., že
mne nepředěsíte. Br. S., že na nás pomsta
dolehne. Ler. S., žeby stěžka kdo odtud
zdráv vyšel. Bart. S., že zví to král. Ben.
Strach, by slunce nesvítilo (na daremné po-
hrůžky tak se říká)! 0. Strach, by se nebe
nesbořilo (a skřivánky nepotlouklo. Vz Vy-
hrůžka)! Vz Nepatrný. C. Až se s. dívati
tomu. Smil v. 899. Strach, by mi rybníku
nevypálil! Ros. Strach, že ti to neučiním
(na naduté a mdlé rozkazy se říká). Jg. — S., personifikace (zosobnění). Kdo na moři býval, ten i Strach vídal. Pk. Strach vrahóm vyrazí z hrdel skřeky. Rkk. 13. — S., a, m., oscb. jm. Tk. IV. 642.

315830   Strach Svazek: 7 Strana: 0786
Strach. Cf. Mkl. Etym. 324. b. To by bylo strachu, jako v pytli hrachu (nebojíme se); S. jsem nechal doma; Nestojí mi to ani za s.; Nevěděl s-chy kam se poděti. Us. Tkč. S. na tom býti musí, kdož jest zlého svědomí. Bart. 78. S. bývá špatný rádce. Pal. Rdh. III. 176. Z toho šel s. veliký všem Němcům. Pal. Děj. III. 3. 304. Tu spade s liudi na všě. Alx. V ta doba (každý) bez s-chu mohl se křesťanem na- zývati. Št Kn. š. 13. Ani kula ani prach neudělá mi žáden s., jak je Pambů se mnou. Us. Brt. S. časem více může nežli přiro- zení. V. Kdo o strachu neví, ten vítězí. Us. Bž. S. vytvořil si první bohy. Hš. exc — Plur. S-chové tvoji smútili mě. Ž. wit. 87 17. — čeho. Pro s. zboží toho (o ně). Ezp. 2915. Pro s. veliké hřímoty. Výb. II. 4. — zač. Těm přicházie s. a bázň za sbožie. Št. Kn. š. 29. — s akkus. Strachť mě jest, byť z toho neměl viece ztráty. Št. N. 237. 35. - S. jest. S. se na něho podívat (tak je bídný). Us Šd. Kdyby se ta věc měnila, s. jest nových ruoznic. Arch. VIII. 265. Je s., aby těmi marnostmi ne- zašli v hřiech. Št Kn. š. 143. Kdožť který z těch sedmi úhlavných v obyčej vezme, tuť jest s., byť nebyl tu hřiechem smrtedl- ným. Št. N. 142. 37.

315831   Strach Svazek: 8 Strana: 0384
Strach. S. vždycky povahu má zajíce. Vrch. Kol. XVII.— XXII. 183. Strachem vadli; I spadl nemalý s. Táborských (před Táb.) na oby- vatele království. Břez. Font. V. 347., 426. — S., vrch na Slov. u Skleného v Turci. Phľd. 1891. 637.

315832   Strach Svazek: 8 Strana: 0577
Strach. S. je zdrojem, zkad se zpupnost napájí. Bráb. Vrch. 18.

315833   Strach Svazek: 9 Strana: 0312
Strach ho naháňa. S. ho obišiel. S. horší než beda. Strachy väčšé ako laky. Strach má sto očí. S. mrcha. S. sa smrti rovná. V strachu ako na britvách. Od strachu mal umreť. S. väčší ako mátoha, ako treba atd. Slov. Vz Zát. Př. 364a. Kdo se strachem radí se, zdravé rady nenabude nikdy. Pal. Děj. IV. 2. 333. Leč strachy jeho byly prachy (zbytečné). S. je nemoc špatrého svědomí. Sml. I. 59., IV. 97. Nebojí sa, keby len strachu nemal. Mus. slov. II. 25. — čeho. Toho člo- věka jest strach pro tu dlúhú nemoc (za toho, o toho člověka). Maš. ruk. 169b. (Mus. fil. 1898. 209. ). — Sr. Brus matič. 3. vyd.

315834   Strach Svazek: 10 Strana: 0399
Strach. Nikdo by se nebal, keby strachu nemal (neměl). Rizn. 170. S. horší host než mor. Tbz. III. 1. 21. Strach — mrcha. Phľd. XXIV. 340. Já sa nebojím, len mám s. Mus slov. IV. 79. S. jest zlých skutků průvodcem Slád. Jan 88. Pudí nás k záští to, co častý s. budí. Ib. 20. — S. = rybník u Fryštátu. Vstnk. X. 559. — S. personifikovaný jako osoba Msn II. 70.

315835   Strachaly Svazek: 3 Strana: 0685
Strachaly, dle Dolany, Strachel, ves u Čes. Lípy. Tk. III. 35.

315836   Strachino Svazek: 3 Strana: 0685
Strachino (strakýno), dobrý tučný sýr italský S. N.

315837   Strachkov Svazek: 3 Strana: 0685
Strachkov, a. m. = Straškov, ves v Ra- kovn. Tk. I. 375.

315838   Strachkvas, a Svazek: 3 Strana: 0685
Strachkvas, a, m., osob. jm. Vz S. N., Pal. Rdh. 125., Dal. k. 30.

315839   Strachlivý Svazek: 3 Strana: 0685
Strachlivý, který má strach, furchtsam, ängstlich. Na Ostrav. Tč. Cf. Strašlivý.

315840   Strachlivý Svazek: 7 Strana: 0786
Strachlivý = strašný, strach působící. Ta maškara měla s-vé oči. U Kdýně. Rgl.

315841   Strachno Svazek: 8 Strana: 0384
Strachno = strašno. U Domžl. Šb. 1). 19.

315842   Strachný Svazek: 9 Strana: 0312
Strachný = strašný. Domažl. Kub. 157.

315843   Strachojot Svazek: 10 Strana: 0399
Strachojot, a, m. = kdo má strach před hláskou j (místo g). Vin. I. 192.

315844   Strachojov Svazek: 3 Strana: 0685
Strachojov, a, m., ves u Jimramova na Mor. Tč.

315845   Stracholec Svazek: 7 Strana: 0786
Stracholec, lce, m. = pečivo (druh ko- láče z pšenice). Wtr. Obr. 718.

315846   Strachomorna Svazek: 3 Strana: 0685
Strachomorna, y, f., die Schreckens- schlucht, Wolfsschlucht. Srn.

315847   Strachoň Svazek: 3 Strana: 0685
Strachoň, ě, m., osob. jm. Šd.

315848   Strachoplodný Svazek: 7 Strana: 0786
Strachoplodný, furchterregend. Dk.

315849   Strachopód Svazek: 8 Strana: 0384
Strachopód, a, m., vz Tuhýk (3. dod.).

315850   Strachopouz Svazek: 8 Strana: 0384
Strachopouz, a, m., vz Rehek domácí. (3. dod.).

315851   Strachoprd Svazek: 9 Strana: 0312
Strachoprd, a, m. = bázlivec. Slov. Zát. Př. 31a.

315852   Strachopud Svazek: 7 Strana: 0786
Strachopud, a, m. = strašpytel. Slov. Zátur.

315853   Strachopúd Svazek: 9 Strana: 0312
Strachopúd, a, m. = bázlivec. Slov. Zát Př. 31a.

315854   Strachorodný Svazek: 3 Strana: 0685
Strachorodný, furchtgebärend. Šm., Dch.

315855   Strachostivo Svazek: 7 Strana: 0786
Strachostivo, furchtsam. Pozrela naňho s. HVaj. BD. II 133.

315856   Strachoš Svazek: 3 Strana: 0685
Strachoš, e, m., parthenope, korýš. Krok. II. 247.

315857   Strachot Svazek: 7 Strana: 1386
Strachot, a, m , dracontipa, serpens, zastr. Pršp. 22 16.

315858   Strachota Svazek: 3 Strana: 0685
Strachota, y, f. = sv. Methud (šp. pre- klad, nebo Method nesouvisí nikterak s lat, metus, nýbrž jest řecké). Také: Hrůza, Hroz- nata. Hý., Bdl., S. N. Pěkná povětrnosť na Crhu a Strachotu usnadňuje z jara robotu. Kda.

315859   Strachota Svazek: 10 Strana: 0399
Strachota. Na Cyrila Strachoty vyžeň svině za ploty. Vyhl. II. 32.

315860   Strachotice Svazek: 3 Strana: 0685
Strachotice, dle Budějovice, Rausenbruck, městys u Znojma. Tč.

315861   Strachotina Svazek: 10 Strana: 0399
Strachotina, y, f. = rozbitý barák, stará rachota. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII 88.

315862   Strachotinka Svazek: 7 Strana: 0786
Strachotinka (Methodka), y, f. = studně u Viškova. Proch.

315863   Strachotka Svazek: 7 Strana: 0786
Strachotka, y, f. = bázlivá ženská. Slov. Dbš Sl. pov. III. 80.

315864   Strachotky Svazek: 10 Strana: 0665
Strachotky (Strachotka, pl., n. ?) VS-kách = pole u Pacova. Čes. 1. XIV. 441.

315865   Strachov Svazek: 7 Strana: 0786
Strachov, a, m. = dvůr u Kralup na Velvar.

315866   Strachování Svazek: 3 Strana: 0686
Strachování, n., die Befürchtung, Furcht. Zpozdilé s. Dch.

315867   Strachovaný Svazek: 3 Strana: 0686
Strachovaný, gefürchtet.

315868   Strachovati Svazek: 3 Strana: 0686
Strachovati, fürchten. Kako veliké množ- stvie sladkosti tvé juž jsi skryl strachujícím tebe. Ž. wit. 30. 20. V tom Kroiměřížského žena s-la s čeledí svou. NB Tč. 248. — se. Kterak já nebo druhý nemáme se s., jenž nesmíme se proti zjevným nepřátelom pravdy postaviti?; Ale jsúce svedeni ti druzí z obce s-li jsú se. Hus I. 233., II. 101. — se čeho. Br.„ Pass., Mudr. S. se smrti, D., soudu, V., nepřátel. Flav. Strachuj se Hospodina všecka země. Ž. wit. 32. 8. Strašný mnohým mno- hých se strachuje. Mudr. 110. Čiň dobře a žádného se Nestrachuj. Kmp. Lidé s-chují se velmě zabití tělestného, ale málo tbají duchovního; Věrní nemají se angelóv s. ; S-jme se pádu; Neroď se s. utrpenie. Hus 1. 158., II. 136., 221., 111. 123. Ktož se strachují jinie, padne na ně snieh. BO. — z čeho. Nestrachuj se z příští Pána. Solf. — před čím. Všecka (zvěr) se strachuje před mou tváří. Rad. zv. Ale lépe: se čeho. -- se oč. Us. O život ne s. Dch. — se proč. Jakož oni též i my pro nedostatek viery se Vchujeme; Nemuť se srdce vaše ani stra- chuj pro svú smrť a pro puotky budúcie. Hus 11. 212., 207., 49. (Tč.). - se nad čím = diviti se strachuje se). A strachovachu sě všickni, kteříž sú ho slyšeli, nad mú- drostí a nad odpoviedkami jeho. (Luk. 2.). Hus II. 27. — s inft. A já sě také proň nestrachuju umřieti. Leg. Svých hlav ne- strachovali se pod meč nadchýliti. Brt. S. 108. Strachují se ztratiti zbožie. Hus II. 356. — Strany vazby vz také: Báti se.

315869   Strachovec Svazek: 3 Strana: 0686
Strachovec, vce, m. trať polní v oboru jemnickém. Mšk.

315870   Strachovice Svazek: 7 Strana: 0786
Strachovice. Ze S-vic Adam Jindř. 1619, Jg. H. 1. 629., Jir. Ruk. II. 246.

315871   Strachovisko Svazek: 7 Strana: 0787
Strachovisko = strašpytel. On je také s. Slez. Šd., Brt. D. 145.

315872   Strachovisko, a, strachoviště Svazek: 3 Strana: 0686
Strachovisko, a, strachoviště, č, n. prachem natřené kusy papíru pověšené vedlé zalomené zvěři. Šp.

315873   Strachovitý Svazek: 8 Strana: 0384
Strachovitý = bázlivý; jinde: strašlivý. Nejsme s-ti. Alx. Nách. k. XXXVII.

315874   Strachovláda Svazek: 9 Strana: 0462
Strachovláda chátry. Tk. Žk. 148.

315875   Strachovský Svazek: 7 Strana: 0787
Strachovský z Strachovic Ad. Jindř. Vz Strachovice (dod.). — S. Jos , nar. 1850., sochař. Vz Rk. Sl.

315876   Strachovský Svazek: 10 Strana: 0399
Strachovský Jos., sochař, nar. 1850. Vz Ott. XXIV. 184.

315877   Strachozvuký Svazek: 3 Strana: 0686
Strachozvuký — strašného zrnku, schreck- lich tönend. S. střela (blesk). Sš. Bs. 29.

315878   Strachúň Svazek: 7 Strana: 0787
Strachúň, ě, m. = strašpytel. Slov. Phľd. III. 558.

315879   Strachuplný Svazek: 9 Strana: 0312
Strachuplný chvat. Artt. Uhl. 94.

315880   Strachviti se Svazek: 7 Strana: 0787
Strachviti se, abhorrere. 14. stol. Jgć. XIV. 14

315881   Strailivá Svazek: 8 Strana: 0385
Strailivá. Na Hané. Brt. D. II. 33.

315882   Strájeti Svazek: 7 Strana: 1386
Strájeti v dialekt. List. fil. 1892. 289.

315883   Straka Svazek: 3 Strana: 0686
Straka, y,f.; stráče, ete, n.; divoká: strakapoun. Sp. Pica candata, die Elster, pták zpěvavý z čeledi havranů. Vz S N., Frč. 356., Schd. 11. 447., MV. S. m.: sraka, t jest vsuto. Gb. H1. 121. Strsl. svraka, pica, rus. soroka. Svraka ze svorka, koř. sverk. příp. -a. Mkl. L. 85., B. 33. S. zlodějská, Us. Hý. Krade jako s. Us. S. štěbece, ště- betá, řehoce. Kom. Klevetný jako s. Us. Dbš. Ten kněz káže strakám a vranám (nikdo ho neposlouchá). U Žamberka. Dv. Přinesl toho jako s. na ocase (málo). U Rychn. Ani tolik mu nedal, co by straka na ocase od- nesla. Sk. Kde se vzal, tu se vzal, jakoby ho s-ky na kři vyseděly. U Litomyšle. Dř. Straky, vrany, já mám kupců, ty sa v mojej krvi kucú; Pojedeni taky, zapřichnem straky, panenko milá; S. rehoce v černém potoce. Sš. P. 165., 643., 696. Jeptišky hodiny řie- kají latině jako straky. Hus I. 367. O tom
netřeba každej strace vedieť; S-ku na kole
ukázať. Mt. S. Když na koho počnou straky
řehotati, jižť i vrány kváčí. Vz Pomluva,
Mus. S. svých skoků nechati nemůže (zloděj
krásti nepřestane a p.). Vz Zvyk. V., Č. S.
ze kře a dvě (tři) v keř (= sotva jedna
práce odbyta, již jsou tu jiné. Vz Práce);
Já o strace, on o vráně (já o hruškách, on
o slívách. Vz Nedorozumění); S. přiletěla
(řehoce), dostaneme hosti; Ukazuje (maluje)
mi s-ku na vrbě (věcí nejistou mne těší;
2. dluh platí poukazuje k osojbě nejisté. Vz
Půjčka, Nejistota, Sliboval.). Č. T(> je s. na
vrbě (velmi daleké a nejisté). ('., Šp. Když
ras mrchu dře, vrány obletujíce volají: Náš.
náš, náš, náš! Ale s. nedaleko na stromě
sedíc, domnívá se míti větší právo i ozývá
se: Švagre, nechte toho! švagre, nechte toho!
Na mor. Zlínsku. Brt. Kam má s. ocas obrá-
cený, odtud přijdou hosté. Klda, — S. tu-
recká, der Dorndreher, der graue Würger.
Us. — S. — strakatý kůň. die Schecke, stra-
katá kráva n. houba, scheckig. Jg. — S.
u kameníků (lamačů pískovce) = vrstva druhá,
ležící pod zelinkou. Us. U Hořic. Hk. — S-ky
----- vejce rozličně malovaná, U Krumlova,
Bar. — S., y, m., osob jm., dle Despota, — S , samota u Nové Bystřice.

315884   Straka Svazek: 7 Strana: 0787
Straka. Cf. Mkl. Etym. 336. a., Šrc. 69., Brm. II. 2. 487., 490., Káča (2. dod.), Mach. 8. (183.). Představenému není-li učitel po- volným, trýzní ho, ba i ze služby vystr- kuje, tak že stojí jako s. na kole (netrvale). Zbr. Múdr. živ. II. 43. Sedí jako s. v hnízdě (za pecí). Us. Vk. Nabíráš toho jako s. na ocas (málo; když se nakládá hnůj). Brt. S. když na dvoře rapoce, tam dostanou hosti. Němc. IV. 421. Přiletí-li s. na zahradu, zvě- stuje hosti. Mus. Více v Mus. 1853. 488. Sedne-li s. na stavení a nad obyčej křičí, bude prý v tom domě mrzutosť Mus. Každá s. od svého jazyka zhyne. Lpř. Znáti s-ku po ocase. Pk. Proč s. na jiný keř uletěla? Protože do toho naneřádila. Č. M. 510. — Hádanka: Bielo je, nie je deň; čierno je, nie je noc; zeleno je, nie je tráva; chvost má, nie je kráva. Slov. Šd. Hra na straku. Nár. listy. 22/111885. Nrd. — S. = strakatá kráva (vz Stračena), kachna, strakatý kůň. Us. - - S. = skvrna, Fleck. Ta kráva má na hřbetě samé straky. U Star. Jič. Vhl. — S. = sekera. Us. vinařský. Bl. 173. — S., y, m., os. jm. 1550. Arch. VIII. 604., Let. 515. — S. Jan, 1743.—1808., kazatel. Jir. Ruk. II. 246., Jg. H. 1. 629. — S. Jos. Frant., farář 1743. Jir. Ruk. II. 246., Mus. 1891. 106. — S. Vil. Tf. H. 1. 179., Rk. Sl.

315885   Straka Svazek: 8 Strana: 0384
Straka. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 79., 34. Je jako s. (vše béře). Us. Nár. list. 1894. č. 155. odp. feuill. Jedna s. (milenka) s kola a devať na kôl. Phľd. 1894. 442. Neobzeraj sa po strakách. Slov. Nov. Př. 574. S. jako pták věštící. Vz Zbrt. Pov. 68., 71. — S. = velikonoční vejce různě zbarvené pomocí vo- sku. U Netolíc a j.NZ. IV. 323., 335. — S. = slepičí jméno. OT. Tkč.

315886   Straka Svazek: 9 Strana: 0312
Straka. Sr. Šír ?. 85. Po strakách sa obzerať. Jedna s. s kola, deset na kolo. S. ta vyrapotala. Na koho straky, na toho i vrány. Zat. Př. 364a. Přiletí-li s. záhy na podzim ke vsi, bude brzy sněžiti. Čes. I. IX. 254. Keď s. na dome krakoce, gazdina sa povadia. Sbor. slov. IV. 48.

315887   Straka Svazek: 10 Strana: 0399
Straka, pica caudata, pták. Vz Ott. XXIV. 186 Straky povážajú a strnádky bráňa (o špatném hospodářství). Sbor. slov. VII. 132 Schopnosti strak. Vz Čes. 1. XII. 94. Nemalujte straky (netlachejte, nelžete). Jrsk. XII 264. — S. = topor, sekera. V zloděj. mluvě. — S., vz Stračka. — S. Jan, mal. a stavit. na sklonku XV. stol.; S. Adolf Vil., spis. + 1872. — S. Albin, pseudonym Jana Wagnera Sr. Ott. XXIV. 186.

315888   Strakač Svazek: 3 Strana: 0686
Strakač, e, m. = strakoš, kůň strakatý, vz Straka, — S. = sýček, lanius excubitor, der Neuntödter. Bern.

315889   Strakáč Svazek: 3 Strana: 0686
Strakáč, e, m. S. habrový, endromis ver- sicolor, der Birkenspinner. Km. — S., osob. jm. Šd.

315890   Strakáč Svazek: 7 Strana: 0787
Strakáč, e, m., clerus formicarius (Sl. les.), Buntkäfer. Vz Pestrokrovečník. Sl. les. — S., eudromis, motýl. Kk. Mot. 117.

315891   Strakáč Svazek: 8 Strana: 0385
Strakáč, e, m., vz Ťuhýk (3. dod.). — S. = kocour. Slád. Mak. 76.

315892   Strakáč Svazek: 9 Strana: 0312
Strakáč, e, m., motýl. Vz Stein. 72., Exl. 104.

315893   Strakáček Svazek: 3 Strana: 0686
Strakáček, čku, m., bob strakatý, eine scheckige Bohne. D. Vz násl.

315894   Strakačina Svazek: 10 Strana: 0399
Strakačina, y, f. = suchá haluz. Slov. Pohľd. XXIV. 542.

315895   Strakačka Svazek: 7 Strana: 0787
Strakačka, vz Stračka. Brt.

315896   Strakačka, y Svazek: 3 Strana: 0686
Strakačka, y, ť., fazole strakatá, eine bunte Bohne. Na mor. Zlínsku. Brt. Vz Stra- káček.

315897   Strakačov Svazek: 3 Strana: 0686
Strakačov, a, m., myslivna u Tábora.

315898   Strakál Svazek: 7 Strana: 0787
Strakál = strakáč. Mor. Brt. D. 142.

315899   Strakal Svazek: 10 Strana: 0399
Strakal, a, m. = druh holubů. Us. Bgl.

315900   Strakaletna Svazek: 3 Strana: 0686
Strakaletna, y, ť., stráň porostlá lesem. U Pustiměří. TJ.

315901   Strakalistý Svazek: 10 Strana: 0665
Strakalistý = strakatý. Brt. Sl.

315902   Strakamakatě Svazek: 7 Strana: 0787
Strakamakatě se míti = všelijak (žer- tem). Jak se máte? Tak s., jako bychom se ani neměli. U Kr. Hrad. Kšť.

315903   Strakamakatý Svazek: 7 Strana: 0787
Strakamakatý = divoce strakatý (žert.) S. šátek. U Kr. Hrad. Kšť. U Kdýně. Rgl.

315904   Strakaňa Svazek: 7 Strana: 0787
Strakaňa, ě, f. = ovce strakatá. Mor. Brt.

315905   Strakapoun Svazek: 7 Strana: 0787
Strakapoun = moták. Šír. Pt.

315906   Strakapoun Svazek: 7 Strana: 1386
Strakapoun = maškara o masopustě chodící, měla oděv strakatý ze samých zá- plat, hanzbuřt. Vz NZ. II. 74.

315907   Strakapoun Svazek: 8 Strana: 0385
Strakapoun, a, m., vz Ťuhýk (3. dod.)

315908   Strakapoun Svazek: 9 Strana: 0312
Strakapoun, vz Moták.

315909   Strakapoun, strakopoud Svazek: 3 Strana: 0686
Strakapoun, strakopoud, a, m. di- voká straka. Vz Straka. Jinak: picus, der Specht. Kom. Vz Strakopoud.

315910   Strakapúd Svazek: 9 Strana: 0312
Strakapúd, u Rožn.: tuhýk menší. Mus. ol. III. 117.

315911   Strakař Svazek: 8 Strana: 0385
Strakař m. trakař, s přisuto. Dšk. Jihč. I. 41.

315912   Strakaté Svazek: 3 Strana: 0686
Strakaté, scheckig. Us.

315913   Strakatěti Svazek: 3 Strana: 0686
Strakatěti, ěl, ění, scheckig werden.

315914   Strakatí Svazek: 3 Strana: 0686
Strakatí .= strkati, nadívati. — co nač : na struny zuby. Smrč.

315915   Strakatina Svazek: 3 Strana: 0686
Strakatina, y, f., die Buntfärbigkeit. Us. Šd.

315916   Strakatina Svazek: 7 Strana: 1386
Strakatina = jednoduché křížkové vy- šívání, obyč. černé, na rukávci. Mor. a slov. NZ. 11. 26.

315917   Strakatistý Svazek: 7 Strana: 0787
Strakatistý = strakatý. Val. Brt. D 154.

315918   Strakatiti Svazek: 3 Strana: 0686
Strakatiti, il, cen, cení, schecken, spren- geln. — se čím. Louka kvítím se strakatí. Us.

315919   Strakatnice Svazek: 9 Strana: 0312
Strakatnice, e, f. = smežná žena. Mor. Mus. 1848. II. 326.

315920   Strakatobarevný Svazek: 7 Strana: 0787
Strakatobarevný. S křidlice. Koll. IV. 39.

315921   Strakatosť Svazek: 3 Strana: 0686
Strakatosť, i, ť. —- pestrosť, die Scheckig- heit. S. rostlin (choroba). Rostl.

315922   Strakatý Svazek: 3 Strana: 0686
Strakatý - peřestý, gescheckt, scheckig, bunt. Přípona -atý (-at?). Mkl. B. 184. Satý psík; Jak bylo po roce, přišla dcera k matce, přinesla jí draguňátko v s-tém kat- tance; Měla babička s-tú krávu, vzala ko- šíček, šla jí na trávu; Močila konopě hla- vaté, chytila kačátko s-té. Sš. P. 132., 316., 607., 680. (Tč.). S. kůň. Ja. — čím. Stra- katé bílými prouhy věže. Har. Schody pěk- nými bílými pruhy a pasy s. Har. I. 17. Mramor prouhami s. jest. Har. — S. pole = které není všude sněhem přikryto. Šp.

315923   Strakatý Svazek: 7 Strana: 0787
Strakatý. Cf. Mkl. Etym. 336. a. S. tlach. Jar. Sl. 7. Smídlu, kameň do vody, s-tá byla (= dostál jsem slovu a dále se o to nestarám, nebo: Bud z ticha, jinak se nám oběma zle povede). Val. Slavč. 40. — jak. List zeleně a žlutě s-tý. Us. Pdl. — S. Karel, 1804.—1868., čes. pěvec. Vz Rk. Sl., Srb 132., Slavín II. 18. — S. Jan, nar. 1835., dr. práv a notář v Praze. Vz Rk. Sl., S. N.

315924   Strakatý Svazek: 7 Strana: 1386
Strakatý Jan dr † 10/6 1891.

315925   Strakatý Svazek: 8 Strana: 0385
Strakatý. O pův. cf. Gb. H. ml. L 79. Je s. jako žába = pihovatý. Us. Nár. list. 1894. č. 219. odp. feuill. Brambory na strakato lou- pali (slupku jen z části sloupali). Nár. list. 1894. č. 349. odp. — S., vz Tanec mor. (3. dod.).

315926   Strakatý Svazek: 9 Strana: 0312
Strakatý Jan dr. Sr. Jub. XXX.

315927   Strakatý Svazek: 10 Strana: 0399
Strakatý, tanec. Vz Brt. P. n. 963. — S. Pobodla ho s-tá kráva (o poplašeném).
Vlasť I. 236. — S. Kar., pěvec, 1804. —1868.; S. Jan Dr., notář, spis. 1835. -1891. Vz Ott. XXIV. 188.

315928   Strakavě Svazek: 3 Strana: 0687
Strakavě -- strakaté. Slov.

315929   Strakavina Svazek: 3 Strana: 0687
Strakavina, y, f. = strakatina. Slov. Bern.

315930   Strakavitel Svazek: 3 Strana: 0687
Strakavitel, e, m., der Buntmacher, Schecker. Slov. Bern.

315931   Strakaviti Svazek: 7 Strana: 0787
Strakaviti, bunt machen. Bern.

315932   Strakavosť Svazek: 3 Strana: 0687
Strakavosť, i, ť. = strakatosť. Slov.

315933   Strakavý Svazek: 3 Strana: 0687
Strakavý = strakatý. Slov.

315934   Strakavý Svazek: 7 Strana: 0787
Strakavý. Mkl. Etym. 336. a. S. fěrtoch. Koll. Zp. I. 285.

315935   Straklenka Svazek: 7 Strana: 0787
Straklenka, y, f. = stračka, strakatá slepice. Us. u N. Bydž. Kšť.

315936   Strako Svazek: 7 Strana: 0787
Strako, a, strakoš e, m. = volské jméno. Mor. Brt.

315937   Strako v Svazek: 3 Strana: 0687
Strako v, a, m., osada u G. Jeníkova. — S., něm. Strokelle, ves u Litomyšle. PL.

315938   Strakomakatý Svazek: 9 Strana: 0312
Strakomakatý = strakatý. Hoř. 91.

315939   Strakoncký Svazek: 10 Strana: 0399
Strakoncký = strakonický. Dšk. Km. 38.

315940   Strakonice Svazek: 3 Strana: 0687
Strakonice, dle Budějovice, Strakonitz, mě. v Čech. Vz více v S. N., Tk. I. G25., III. 660.

315941   Strakonice Svazek: 7 Strana: 0787
Strakonice. Cf. Pal. Rdh. II 126.-127.

315942   Strakonický Svazek: 3 Strana: 0687
Strakonický, Strakonitzer-. S. dudy. Strakoničtí dudáci. Č. S. mistr, der Grand- prior des Maltheser Ordens. Vz Gl. 323. S. převor. Tk. IV. 741.

315943   Strakonický Svazek: 7 Strana: 0787
Strakonický. O s. dudácích vz Sbtk. Krat. h. 107. S. mistr, Grossmeister des Malteserordens, poněvadž tam sídlil. Pal. Děj. II. 2. 419. — S. Jan. 1547. Jg. H. 1. 512., 629., Jir. Ruk. II. 246.

315944   Strakonožka Svazek: 8 Strana: 0385
Strakonožka, y, f., ovce, Rommer, m. Sterz. II. 724.

315945   Strakopoud Svazek: 7 Strana: 0787
Strakopoud, picus. Cf. Brm. II. 507., 512.

315946   Strakopoud (lépe Svazek: 3 Strana: 0687
Strakopoud (lépe než: strakapoud, stra- kapoun), a, m., strakopoudek, dka, m., pták z rodu jestřábův, lanius colluris, der roth- köpfige Würger, grosse rothe Neuntödter. S. malý, lanius spinitorquus, slov. strakoš, der Dorndreher. 1807. — S., datel, picus, der Specht, Baumhacker. Kom., V. S. ze- lený, p. viridis, der Grünspecht, popelatý, p. cinereus, der Blauspecht. V., Jg. — S., datel, šluna. V., Kom. S. veliký, prostřední a malý, picus major, medius, minor. Frč. 360.

315947   Strakoš Svazek: 3 Strana: 0687
Strakoš, e, m. = strakatý živočich (pes, kůň, pták atd.). D. Příp. -š (-šj?). Mkl. B. 340. — S. — tuhík. Na Mor. Mtl., Nl.

315948   Strakoš Svazek: 7 Strana: 0787
Strakoš, vz Strako (dod.). Také strakatý holub. Brt.

315949   Strakoš Svazek: 8 Strana: 0385
Strakoš, e, m., vz Ťuhýk (3. dod.),

315950   Strakoš Svazek: 9 Strana: 0312
Strakoš, e, m., vz Belořiť (pták). — S. = bažant pestřé barvený. Mus. ol. 1897. 84.

315951   Strakošek Svazek: 8 Strana: 0385
Strakošek, ška, m. = skalník, saxicola, pták. V Podluží. Mtc. XVIII. 214.

315952   Strakota Svazek: 3 Strana: 0687
Strakota, y, f. = strakatosť. MM.

315953   Strakota Svazek: 8 Strana: 0385
Strakota, Hadrů s. Kká. Puš. Roz. 60.

315954   Strakotín Svazek: 3 Strana: 0687
Strakotín, a, m. = Stračov.

315955   Strakotítko Svazek: 10 Strana: 0399
Strakotítko, a, n. = strakatá cícha. Dšk. Km 38.

315956   Strakoud Svazek: 3 Strana: 0687
Strakoud, u, m., der Syenit, kámen. Am.

315957   Strakoun Svazek: 3 Strana: 0687
Strakoun, a, m., jm. strakatých volů, telat. Us. Jg. '

315958   Strakovský. S Svazek: 10 Strana: 0399
Strakovský. S. akademie v Praze. Vz Ott XXIV. 191.

315959   Strakule Svazek: 7 Strana: 0787
Strakule, e, f., dendrocitta, pták. Brm. II. 2. 506. — S., vz Stračena. Také Slez. Šd.

315960   Strakule Svazek: 9 Strana: 0312
Strakule, e, f. = strakatý bob. Již. Mor. Šeb. 106.

315961   Strakuša Svazek: 7 Strana: 0787
Strakuša. e, f, vz Stračena. Také slov. Pokr. Pot. II. 76.

315962   Straky Svazek: 3 Strana: 0687
Straky, něm. Strak, ves u Loučína; něm. Stroka, ves u Teplice. PL.

315963   Stralky Svazek: 3 Strana: 0687
Stralky, dle Dolany, myslivna u Ryma- řova na Mor. Tč.

315964   Stralsund Svazek: 3 Strana: 0687
Stralsund, a, m., mě. v pruském Po- moří. - Stralsunďan, a, m. — Stralsundský.

315965   Stram Svazek: 7 Strana: 0787
Stram, u, m. Krivice (sane), ktoré na vrchu spojené sú hrubším oplenom na dvoch nízkych stranách upevněným. Slov. DŠk. II. 272.

315966   Stramať se Svazek: 3 Strana: 0687
Stramať se = styděti se, zdráhati se, sich scheuen; ostýchati se, zögern. U Opavy. Klš., Ltk. Vz Stramota. — se čeho. Ne- stramá se ludí. Pk.

315967   Stramchý Svazek: 3 Strana: 0687
Stramchý, ého, m., vrch v Klatovsku. Am.

315968   Stramin Svazek: 3 Strana: 0687
Stramin, u, m., z lat. stramen, jemný kanafas na koberce, der Stramin. Rk.

315969   Stramlať sa Svazek: 7 Strana: 0787
Stramlať sa = hrabati se někam jako na trní. Mor. Brt. D. 269.

315970   Stramota Svazek: 3 Strana: 0687
Stramota, y, ť. = hanba, ostýchavosf, die Schande, Scheu. Byla mu s. opomínat ho (ostýchal se). Vz Stramati se. U Opavy. Klš., Pk.

315971   Stramota Svazek: 7 Strana: 0787
Stramota, y, m. = rufian. 15. stol. Jgć. Arch. XI. 87.

315972   Stramotný Svazek: 7 Strana: 0787
Stramotný = smutný. Slov. Ssk.

315973   Stramovnice Svazek: 9 Strana: 0312
Stramovnice, e, f,, u tkadlcovského stavu bočná dreva s pravá i s leva, která krosnu dolů upevňujú, aby sa nerozhegal. Sbor. slov. III. 31.

315974   Strampouchy Svazek: 3 Strana: 0687
Strampouchy, dle Dolany, Strampouch, ves u Čáslavi. PL

315975   Stran Svazek: 7 Strana: 0787
Stran = dílem, partim. S. sladkostí mi- losti pohnut, s. milostí chudoby přitržen, nejchudšímu dal své rúcho. Ev. ol. 7. — S. = stranou, se strany. Stran, strany, s strany, stranu. Cf. Gb. Ml. II. 146. Ne- choj ty, má milá, vedľa koňa, budú ľudia vravet, že si moja; ale že ty hybaj strán chodníčka, budú ľudia vravet, že's sestřička. Slov spv. IV. 122.

315976   Stráň Svazek: 7 Strana: 0787
Stráň. Mkl. Etym. 321. b. — S. = pole u Zlína a j. Pk., sam. u Mšece.

315977   Stráň Svazek: 8 Strana: 0385
Stráň. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 34.

315978   Stran Svazek: 9 Strana: 0313
Stran = za. Ježíš jide stran moře gali- lejské. Rozb. III. 734.

315979   Stráň Svazek: 10 Strana: 0399
Stráň Alex. (Hubáček Gust. ), dr., spis., nar. 1857. Ott. XXIV. 193.

315980   Stráň, ě, stránka, y, stráně Svazek: 3 Strana: 0687
Stráň, ě, stránka, y, stráně, ě, f. jedna strana (bok) hory, úbočí, die Berg- lehne, Halde, Seite, das Thalgehänge, der Abhang, Ablall. Jg. Cf. Stěna. S. = pro- středně příkré úbočí hory. S. povlovná, ge- linder Abh., příkrá, jäher, steiler Abh. S. výslunná, na výsluní, die Sommerlehne. D. Vzhoru na stráň. Rkk. S. strmá. Nz. S. vypuklá (konvexe), proláklá (konkave Bö- schung). Š. a Z. Na příkré s-ni pohorí. Sš. II. 149. Vz Hora. — S. = břeh nízkým stro- movím porostlý, hájek. Us. u Čáslavi.

315981   Stran, strany Svazek: 3 Strana: 0687
Stran, strany, m.: se stran, se strany, lépe než stranu. O význame vztahovém vy- skytuje se ve střední době naší literatury vedlé předložky o vazba strany (= s strany) s yenitivem, kteréžto strany nyní z valné části o vytlačilo. S. (s genit.) = co se týče, hledíce k čemu, vzhledem, in Rücksicht, in Ansehung, in Betreff, wegen. Dle Mkl. S. 569. označuje to, vedlé čeho, stranou čeho co jest, v příčině čeho (proč) se co děje. Neměli ne- dostatku strany vody. Br. Bůh bude bíti hříšníka i strany těla i strany duše. V. Aby proti němu něco našli s strany království. Br. Do jistých let strany desátku . . . po- někud milosť jest učiniti ráčil. Nar. o h. a k. Předně čteno psaní strany nějakých berní. Vš. Strany pak po smrti pečetění... Nar. o h. a k. Dostal jsem onehdy psaní od JM. strany držení sněmu. Žer. Ráčí porou- četi s-ny těch vyslaných čeledínů; S-ny pa- liče zůstáno, aby byl mučen. Žer. Záp. II. 13., 48., 120., 121. Že chce toho mstíti, co jsou učinili s strany těch vězňův. Let. 447. Aby rozbili stany stran vlasti ffaroth, e re- gione Phthahiroth. Zlomek staročes. exodu 14. 2. List. filol. 1880. 130.). Protivil se schválce vší obce z strany pastýře. 1560. Gl. 311. Strany Krista. . . BR. 11. 5. b. A tak ještě v břiše jsa každý člověk urodie se i s strany těla i s strany ducha, ač sě ještě ven na svět z břicha neurodil; Pak tuto s strany duše znamenaj pilné, člověče. Hus II. 233.. 111. 144. (Tč.). Pak s strany toho, ktož najímá, neviem, by mohl jinak hodně najíti, Hus. Ďáblové strany nás nic neobmý- šlejí než záhubu. Kom. -- Místo strany klademe také: pro, o. Není třeba daleko jiti pro příklad. O něco se s někým snésti. Jv. Kterak jest o ten kšaft? Svěd. Dal jsem o to výstrahu. Let. Prosím, ať jest o to ko- nec. Arch. Což by o ty věci rozkázali, aby se stalo. Vz O (s lokalem. B 3.: vůbec o vztahu ; O s akkus. 10. Pozn.). Vz také Strana, Ht. Ml. 51., Předložka, Prositi.. Km. III. 179.

315982   Strana Svazek: 7 Strana: 0787
Strana. Mkl. Etym. 321. b. S. = plocha atd. Strany mnohoúhelníku. Vz Jd. Geom. I. 21.—29., II. 22. S. obrazce. Šln. I. 21. Stranu tvrdou, měkkou přejíti (omlátiti). U Kr. Hrad. Kšť. — S. = krajina atd. V MV. nepravá glossa. Pa. 48. Jsme na modré straně (tak lid v Opavsku nazývá pruský kraj podlé budek bělomodrých, které tam na pruské straně stávaly. Sláma. Put. 397. — S. = způsob atd. Náš chléb jest, když jeho některú stranu zaslúžíme. I má modlitva své strany tři zvláštie. Št. Kn. š. 154., 188., 284. 31. Já vám to jinú stranú vynahradím. Brt. D. 269. — S. Strany, stran atd. Stranu (= stran) toho sněmu. Bart. 129. Stran statku někoho zastupovati. Žer. Strany těla byl nejkrásnější. Abr. 1. 80. Člověk s strany těla k tomu jest.... Kom. — S. = oddálení. Nechte klevet na straně. Wtr. exc. Stranou státi, něco dáti. Dch. Nemocné, trudné na stranu sázej. Výb. II. 30. Hněv na stranu pustiti. Mst. 104. Jiných novin ponechávám na straně (ne- zmiňuji se o nich). Arch. VII. 106. Kto k tomu příčinu dal, toho nyní v straně zanechávám. Arch. IX. 105. Chtiece všech věcí na stranu odložiti; Aby jich spolu nevadili, po stranách řeči nosíce. Výb. II. 1210., 1423. — S. ve při. Pakli která s. býti nemohla, aby miesto sebe s plnú mocí poslala. S-nám rok položen. Arch. IV. 289., VIII. 479. Kterúž stranu peniez súdí, druhá sě na prázdno trudí. Alx. Maje (súdce) vláští milosť k jedné straně. Št. Kn. š. 146. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 435. nn., IV. 3. 2. 443. — S. stejně smýšlejících. S. náboženská. Vck. Leč by suobú stranú velmě stálí byli. Št. Kn. š. 1. V tom po větší straně (hlasují- cích) má jíti. Výb. I. 1001. Padnú ot strany tvé. Ž. kl. — S. = ti, kteří k sobě jakkoli náležejí. S. vojenská. NA. III. 43 — S. = díl atd. Ananias s svú ženú Safirú, pro- davše svůj statek i přinesli v obec, ale ně- kterú stranu sobě zachovali. Št. Kn. š. 137.

315983   Strana Svazek: 7 Strana: 1386
Strana, S-ny či boky = roviny omezu- jící nhran, šp. m.: stěny. Sold. 18. — Tehdy tělo hřiecha zkaženo jest, t j. v té straně, kdež jest jeho moc a prospěch v hřiechu byl. Chč. m. s. III. 25.