408001   Zastávání Svazek: 5 Strana: 0267
Zastávání, n., die Bestreitung, Vollen- dung. Bern. — Z., die Verwaltung, Ver- richtung, Bekleidung. Z. (vedení) úřadu. Us. Šp., Bern. — Z , das Stellvertreten. — Z., das Fürsprechen, Fürbitten. — Z., die Verteidigung. — Z., die Entschuldigung. Bern.

408002   Zastavaný Svazek: 5 Strana: 0267
Zastavaný; -án, a, o = zastavěný, ver- baut. Na Slov. Bern;

408003   Zastávaný Svazek: 5 Strana: 0267
Zastávaný; -án, a, o, bestritten, vol- lendet; verwaltet, verrichtet, bekleidet; ver- treten ; vertheidigt. Vz Zastávání, Zastávati. — jak. Mínění prudce, urputně z-né. Lpř.

408004   Zastavárenský Svazek: 9 Strana: 0398
Zastavárenský. Z. překupník. Kukla 164.

408005   Zastavárna Svazek: 5 Strana: 0267
Zastavárna, y, f. = ústav, kde se na zástavy peníze půjčují; na Slov. základnice; v Praze v obecné mluvě frc (z něm. Ver- satzamt), das Leihhaus, die Pfandleihanstalt, die Versatzanstalt, das Versatzamt. Dáti něco do frcu. — Vz S. N., Zástavna, Půj- čovna.

408006   Zastavární Svazek: 7 Strana: 1122
Zastavární, Leihhaus-. Z. oddělení zá- ložny. Us. Pdl.

408007   Zastavarnictví Svazek: 7 Strana: 1122
Zastavarnictví, n., das Leihamtswesen.

408008   Zástavář Svazek: 7 Strana: 1122
Zástavář, e, m. = kdo půjčuje peníze na zástavy. Kar. listy.

408009   Zastavati Svazek: 5 Strana: 0267
Zastavati = zastavěti, verbauen, ver- schliessen. Na Slov. Bern.

408010   Zastávati Svazek: 5 Strana: 0267
Zastávati, vz Zastati.

408011   Zástavba Svazek: 5 Strana: 0267
Zástavba, y, f., die Verbauung. Dch.

408012   Zástavce, e, zastavenec Svazek: 5 Strana: 0267
Zástavce, e, zastavenec, nce, zástav- ník, a, m. = do zástavy daný, der Geissel. Zlob., Čsk., J. tr. Nazpak poslal poslaníkov s tým, aby jich vojvodovia a pohlavári dali svojich synov za zastavencov. Sl. let. II. 8. — Vz Zástavník.

408013   Zástavec Svazek: 5 Strana: 0267
Zástavec, vce, m. = praporečník, der Fähnrich. Na Slov. Bern. — Z., der Geissel- steller. Slov. Ssk.

408014   Zástavec Svazek: 10 Strana: 0521
Zástavec, vce, m. = zástavce. Slov. Třeb. 15.

408015   Zástavečka Svazek: 5 Strana: 0267
Zástavečka, y, f. = malá zástavka.

408016   Zástavek Svazek: 5 Strana: 0267
Zástavek, vku, m. = zástrčka, kolík do skoby k zavírání dveří petlicemi. Us.

408017   Zástavek Svazek: 7 Strana: 1122
Zástavek = postranní prkno hnojníku. Nov. Vz Zástavka.

408018   Zastavenec Svazek: 5 Strana: 0267
Zastavenec, vz Zástavce.

408019   Zastavenec Svazek: 7 Strana: 1122
Zastavenec. Pršp. 83.

408020   Zastavení Svazek: 5 Strana: 0267
Zastavení, n., die Auf-, Ab-, Zurück- haltung. Z. posla. Na z. s někým se shle- dati, viděti. Br. — Z., die Station. Z. kří- žové cesty, die Kreuzwegstation; Z. činiti. Us. Dch. — Z., die Stillung. Z. krve, V., Ros., stolice (zatvrzení, die Leibesverstop- fung). Kom. — Z., die Hemmung, Stockung. Z. obchodu, stroje, Us., moče, V., živnosti. J. tr. Zastavování v mluvení. Jel. — Z., die Einstellung. Z. práva (neseděni na právě), die Gerichtshemmung, die Gerichtsfeier, der Stillstand der Gerichte o. der Gerichts- pflege. V. Z. práva morem, válkou. Zř. F. I. E. 38. Z. a přetržení práva. Vš. Jir. 212. A tu příčinu shledal Břetislav v z. obroku, jejž zavázali se dávati. Ddk. II. 350. Z. plavby vorů, Sperre der Flossfahrt, z. práce, der Stillstand, die Einstellung der Arbeit. Dch. Z. palby, die Einstellung des Feuers. Čsk. — Z., die Verpfändung. Z. statku. V. Z. základu, die Pfandbestellung. J. tr. Sa- muel z Hrádku dědictvie své i se vši zvolí, což k tomu příslušie, s plným panstviem dal Jindřichovi z Baštie k jmění, držení, prodání, zastavení a k učinění z toho, což by se jemu zdálo. Vš. Jir. 275.

408021   Zastavění Svazek: 5 Strana: 0268
Zastavění, n., die Verbauung, das Ver- bauen.

408022   Zastaveníčko Svazek: 5 Strana: 0268
Zastaveníčko, a, n. = večerní hudba pod okny, v obec. mluvě: štandrle z něm. Ständ- chen, die Serenade. D., Dch., Er. P. 288.

408023   Zastavenosť Svazek: 5 Strana: 0268
Zastavenosť, i, f. = vlastnosť zastave- ného. Vz Zastavený. Stat. 1871.

408024   Zastavenosť Svazek: 5 Strana: 0268
Zastavenosť, i, f., das Verbautsein.

408025   Zastavený Svazek: 5 Strana: 0268
Zastavený; -en, a, o, auf-, ab-, zurück- gehalten. Z. posel. — Z., gestillt. Z. krev. — Z., gehemmt. Z. moč (nadržená), Byl., stolice. Má v sobě z-né, leidet an Verstop- fung. Mor. Šd. Má v sobě z-né větry, ver- stockte Blähungen. Us. Šd. Nezastavený, ungehemmt, unaufhaltsam. Dch. — Z., ein- gestellt. Z. práva. Vz Zastavení. — Z., ver- pfändet. Z. statky (do zástavy dané). Ros. Z. dědictví pustiti a postúpiti. Vš. Jir. 215. — komu. Řimek z Čečelic dědiny své věnné od manželky své Anny sobě z-né prodal. Arch. III. 475. — jak. Má tu če- picu z-nú v 50 grejcaroch. Na Zlínsku. Brt.

408026   Zastavěný Svazek: 5 Strana: 0268
Zastavěný ; -ěn, a, o, verbaut. Z, prostor, Stat. 1871., ulice, pokoj (verstellt). Us. — čím. Ten pokoj je nářadím celý z-ný. Us.

408027   Zastavěti Svazek: 5 Strana: 0268
Zastavěti, vím, ejí, ej, ěl, ěn, ění = sta- vením zastíniti, zandati, verbauen, ver- schliessen; okryti, bebauen. D. — co (ko- mu): ulici, místo, vchod do dvora. Us., D. Zastavěl mu okna, Ros., Mus. 1880. 491., světlo. J. tr.

408028   Zastavidlo Svazek: 5 Strana: 0268
Zastavidlo, a, n., das Schutz-, Schleussen- brett. D.

408029   Zastavilka Svazek: 5 Strana: 0268
Zastavilka, y, f., die Haltstation. Vz Zástaviště. Us. Dch. A to byla první naše z. (tam jsme se po prvé zastavili). U Rychn. Ntk. — Z., y, f., hospoda u Dobrušky. PL.

408030   Zástaviště Svazek: 5 Strana: 0268
Zástaviště, ě, n., der Haltepunkt, die Haltestelle, die Haltstation. Dch., Čsk.

408031   Zastavitel Svazek: 5 Strana: 0268
Zastavitel, e, m., der Aufhalter, Hemmer, Verstopfer, Einsteller. Us. — Z., der Pfand- geber. Z. základu. Vz Zástavce. J. tr.

408032   Zastavitelka Svazek: 5 Strana: 0268
Zastavitelka, y, zastavitelkyně, ě, f., die Aufhalterin, Hemmerin, Einstellerin; Pfand- geberin. Vz Zastavitel.

408033   Zastavitelný Svazek: 5 Strana: 0268
Zastavitelný = mohoucí býti zastaven, aufhaltbar, hemmbar, einstellbar, verpfänd- bar. — Z. = mohoucí býti zastavěn, ver- baubar. Čásť rayonu z-ná. Stat. př. kn. 1874. 110. Z. plocha. Us.

408034   Zastaviti Svazek: 5 Strana: 0268
Zastaviti, stavím, stav, stavě (íc), il, en, ení; zastavovati. Vz Zastavěti. — Z. = za něco, někde postaviti, hinter etwas hinstellen, hinein stellen, zustellen, beisetzen, aufstellen, nachstellen; založiti, gründen, stützen; za- držeti, stehen machen, aufhalten, an-, zurück- halten ; něčemu překaziti, zabrániti, hemmen, verbieten, einstellen, Einhalt thun; staviti před co, vorsetzen, vorstellen, versperren; sta- nouti, stehen bleiben, Halt machen; pro ujištění někomu něco dáti, knihami zapsati, atd., verpfänden, versetzen, zum Pfande ge- ben; se = stanouti, stehen bleiben, Halt machen, still stehen, sich aufhalten; staviti se, zajíti, sich aufhalten, sich beim Jemand stellen, beim Jem. einsprechen, verweilen, einkehren, anhalten, verweilen, na Slov. z. se = opříti se, sich stemmen; protiviti se, sich widersetzen; přestati, einhalten, ab- lassen. Jg. — abs Dal z Us. Zastav! Kočí zastavil. Us. Dch. Zastavující vždy k svému statku přijíti móže; Úřad u desk byl by přetržen anebo zastaven. Vš. Jir. 222. — co, koho: hrnec, maso (k ohni přistavit!), síť (postaviti), památku (vyzdvihnouti), vůz, Mlýn, stroj, oheň, Us., vojsko, koně, vodu, řeku, Har., krev, Ros., moc něčí, pláč, ru- kojmě (postaviti), víru (slíbiti), V., žádosti, čas, hřích, Jel., hněv, Zlob., pole, Hodinky, statek, D., mládence (v zástavu dáti), Br., obchov, trh, oběh peněz, krčmu, řemeslo. Th. Aby tu krčmu zastavil (einstellen). Vl. zř. 300. Z. vlak, dílo, práci; šperk, kabát (do zástavy dáti), nepřítele, cestu, kolo, Us. Dch., další vydávání Časopisu, vyšetřování, válečné operace, Us. Pdl., proud žití, Mühl., palbu, Čsk., měchy, NA. IV. 174., proná- sledování, Šbm. D. II. 173., tažení, Šbm., práva, schůzky, klášterské statky, nepra- vosti, neřády, Dač. I. 250., 165., 259., 286., 341., víru a česť, NB. Tč., rybník, Arch. IV. 183., křivé a lehkomyslné přísahy. BR. II. 23. Ty mojo ohlašky nezastavíš. Co bym ja ohlašky zastaviala. Sl. ps. 226. Tam po- pod Branisko ceče voda bystro, nemožem ju zastavic; frajerečka pyšna za druhého išla, nemožem jej zabranic. Sl. spv. I. 14. Přisahání, šeredné lání a utrhání i v domích a při čeledi své aby to konečně zastavili. Cech. řád šev. opav. 1546. Moře se zdvi- hnulo, větry zastavilo; A jak na lúku při- jeli, vrané koně z-li; Že ovšem dceru jemu dá, jestli zastaví a zpětí potok, jenž Lide- čkem teče a sice dříve kuropění. Sš. P. 16., 190., 478. Nabíháno na legata, aby z-vil ta- kový neřád. Pal. Děj. III. 3. 68. Čas ně- který již minulý zastavil jsem službu svú jda s niem; Kto chce lúku, prodám nebo zastavím; Ten základ nesla Elška k židovce a z-la jej a vzala jest naň 12 zl. NB. Tč. 41., 164., 223. Aby z-li tance, kostky, krčmy, freje a jiné žertéře, kteréž prve svobodu měli za ciesaře. Let. 107. Poroučí (služeb- níkům) nehodným služby scestné zastavo- vati a je trestati. BR. II. 732. — čeho: kroků, šp. m.: kroky (co). Vz Za. Brt. Také pouze: stanouti. — co, se kam: stolek před lůžko, L., něco za sebe. Troj. Vojsko v šik z. D. Do stromu se mnoho větrů z. (opříti) může. Na Slov. Koll. Dva Turčané nemeškali, kusy k šianciám z-li, k zámku hned děla zatiahli. Sl. let. I. 281. Též k nám se z-vil. Osv. V. 761. Mě jest z-vil k Al- šovi ve stu hř. a z těch mě vyvadiť nechce; Mě jest z-vil k židóm v osmi hřivnách již na čtvrté léto. Půh. I. 377., II. 135. (II. 8., 32., 344., 583). — co na koho. Zastavovali na mne rybáři divné zálohy. Paproc. 1602. — co, se koho, v čem. Z. někoho v běhu, v chůzi (zadržeti). V. V kterýchžto 400 zl. zastavil jsem ves svou. Tov. 135. Ve čtení se zastavovati. Jel. Z se v práci. Vrch. Stravy se mu nedostávalo, tak že musil ně- které pány tam ve stravě zastaviti. Let. 2. Zápověď Páně, v níž soud nezřízení zasta- vuje. BR. II. 31. Mě jest a bratra mého zastavil v rukojemství ku p. Čeňkovi ve 40 hř. gr.; Z-vil mě v rukojemství za zá- stavu, jakož jest byl učinil na Jičíně; V tom z-la své věno muži svému; Já jeho v tom nikdy nezastavil. Půh. II. 287., 433., 438, 476., 585. (II. 505., 560.). — co jak: Svůj statek dskami, dluhem z. VI. Zř. 93., 43, Zř. F. I. S. 25., 26. Zastavíš-li komu dědiny své dskami v některém dluhu. Er. Kte- rýchžto půl páta tisíce zl. z-vil jsem a mocí tohoto listu zastavuji své vlastní dědičné zboží. Tov. 102., 135. Těch čtyř úřadóv nemá král z. žádnou věcí. O. z D. Z-li po druhý raz. Kyt. 1876. 20. Vlak pomalu za- stavoval. Hrts. Všem dovoleno jest statky tyto kostelům beze všeho odvolání z. Ddk. III. 151. Z-vil lúku v l? kopě; Že mu v tom (v 5? hř.) všetcek statek svój, což jměl, málo nebo mnoho, před sv. Margretú rok minul, před dvěma konšely zastavil; Že mu v tom dluze zastavuje tu zahradu šafranovú; On jest nám duom zastavil v tom, jestliby jeho Buoh neuchoval; I dával i za- stavil od toho zboží, jako se jemu zdálo, komuž chtěl, až do svej smrti. NB. Tč. 164., 220., 226., 263. A v těch peněziech již jme- novaných z-li jsme a postúpili a mocí tohoto listu zastavujeme Mařetice; Dvě stě hřiven groši širokých, v kterýchž jsme jemu z-li platu 20ti hřiven ve vsi naší Popovicích. List. Hradišt. z r. 1467. Tč. V těch 12 ko- pách míšenských z-li sme les. Arch. rychn. 1491. Zbožie dědicky z.; Slyším i shledá- vám, žes se ukrutně z-vil proti zákonům božiem a jeho svatým pravdám. Arch. II. 69., III. 369. Mocí tohoto listu jemu a jeho erbům zastavujem a zapisujem vsi. Ib. IV. 177. Z-vil mi v penězích ten dvór v Dobro- chově; Z-vil mi svój hrad ve 400 kopách gr.; Z-vil mi Sebranice v puolčtvrtě stě hř. gr. a toho zboží jest ode mne nevyplatil. Půh. I. 150., II. 196., 585. (I. 127., II. 51., 198., 205., 299). — co čím: lodí kotvami, Ler., V., dvéře stolicemi. Tolik hostinců, až by se jimi řeka z-la. Dch. Lidi otázkami zastavovati. Us. Němc. Každý z nich za- stavil rukojmiem svým duom svuoj. NB. Tč. 137. — co kdy, jak dlouho. V chůzi se z-vil, Vrch., ve spěchu. Kká. K sl. j. 208. Celý den se nezastavím, pak, že prý nic nedělám; V jízdě z.; Do božího rána ani jsem se nezastavil. Ddk. Ostatní nařízení zastavují všecky soudní pře na tak dlouho, dokud . . . Ddk. III. 152. Že jemu statek svój všecek z-vil v Olomúci tu chvíli, když zaň slíbiti jměl; Z-vil jsem mu v některé časy fojtství v 18 zl. NB. Tč. 220., 289. To aby ihned zastaveno bylo. Sedl. Rychn. 36. Z-vil zámky do života, do dvou životů, auf zwei Lebensalter. Gl. Zákon v den svá- teční všelijakého díla naprosto nezastavuje. RR. II. 52. 6. Někto zajisté do určeného času, do desíti let a výše nebo níže zasta- vuje. Vš. Jir. 208. Na zpáteční cestě z-vil se tam. Z. vedení práva po nálezu. J. tr. — co komu: koně, krev, Us., užitek. V., vedení práva, Zř. F. I. H. 20., zámky pří- chozím, Tov. 15., příjmy. D. Zástavy komu z. = zálohy učiniti. Dal. Biskupu službu boží z. (zapověděti). Háj. Řemeslo někomu z., Einem das Handwerk legen, podporu, Dch., plat, Us., cestu, Hrts., živnosť. Bart. II. 9. Počal zeman mlynárovi mlýn zasta- vovati. Sš. P. 794. Keď tento muž krvotoky zastavovať a liečiť chcel. Phld. III. 3. 284. Z-vil Čechům smíchy. Dač. I. 281. Než to pomním, že nás otec Jindřichóv z-vil Janu Školovi. Arch. l. 176. Jakož oni tuto pravie, abych já jim z-vil vieru svú a česť, tohoť nenie; A ten základ že jim zase z-vil; A to tobě zastavuji. NB. Tč. 142., 146 , 220. Služby jim zastavovali. BR. II. 403. Nálezové o moci zastavují moc tém toliko, kteříž na jiné mocí sahají; Moc jest zastavena násilie či- niciemu. Vš Jir. 151. — co, se proti ko- mu : pavézu. Jel. Z. se proti komu (proti- viti se). Plk. Proti kteréž summě já témuž pánu ves svou jsem z-vil. Faukn. 29. A jestli kto v celé této české zemi, jenž by věděl které kacieřstvie, aby sě na dvoře arcibiskupově ohlásil a tu sě z jména svého proti mně zastavil. Hus III. 276. — se. Emu, Jel., krev, D., voda, kolo se zastavuje. Us. Poběhlec nikde se nezastavuje. Kom. Dolový vítr se zastavil (netáhne dolem, když temperatura na dni a v dole v rovnováze jest). Vys. Vlak se z-vil; Celý den díla dosť, ani jsem se nezastavil. Us. Dch. Po- lané se z-li i strhla se bitva divoká. Ddk. 11. 380. Jezdec se z-vil. Posp. Nařízení dáno, aby se z-ly tance, kostky, krčmy, freje a jiné nešlechetnosti. Pal. Děj. III. 3. 281. Slunce se z-lo. BR. II. 77. b. Desky se za- stavují. Vš. Jir. 172. Zastavíc se reptali. Kom. Lab. — koho, co, se kde: na cestě. Jel. Z. se v díle. Kká. K sl. j. 233. Z-vil se v Praze na 3 dni u přítele. Us. Pdl. Kočár z-vil před domem. Us. Hrts. Tak se ztratila, jak živé stříbro. Ani se nezastavila, až doma. Dbš. Sl. pov. VIII. 78. Zastavte se pod okny, před vraty. Er. P. 326. Velká sa mi škoda stala: milého mi voda vzala; keď ho vzala, nech ho nesie, zastaví sa na kolese. Sl. spv. III. 105. Teprv při řece Cidlině z-vil se Boleslav na pochodě svém; Biskup Heřman z-vil u židů řezenských 5 drahocenných piáštů v 500 hř. stříbra. Ddk. II. 428., IV. 160. Praví, že jemu prve statek svój všecek zastavil v Olomúci tu chvíli, když zaň slíbiti jměl. NB. Tč. 220. Sv. Havel robotu na poli z-ví. Slez. Šd. Z-vil v Starém Městě službu boží za příčinou . . .; Jeda z Prahy z-vil se na Kaňku, v Malíně. Dač. I. 57., 178., 192. Polovici mu tím nahradil, že mu z-vil (= do zástavy dal) fojtství v městě Svítavách. Bdl. Kuoň sě před mu- žem z-ví. Anth. II. 60. Z-vují po vodách silnice. Arch. V. 394. Z-vil (ukradený) plášť v Benešově. Té. 5. Napomeňte jich, ať ta- kové řeči mezi sebou z-ví. Žer. 316. Pak- liby nevyplatil, tehdy základ úředníci v židech z. Vš. Jir. 326. Z-il to mezi kře- sťany i mezi židy; Z-vil ho v židech; Po- jičil jsem jemu perlového věnce a ten mi z-vil v židech. Půh. II. 98., 213., 433. Ano, kdyby se to jen na jednom zastavilo (= kdyby nebylo jiného, wenns bei Einem bliebe). Bs. Vk. Na tom místě jsme se zastavili. Vrat. Za- jíce v octě z. (nechať ležeti). Kn. kuch. V kostele služby boží z. Us. Z. se u kupce, u souseda. Zastavil se u nás na zpáteční cestě. Ml. Z. se při stavbě školní budovy. Us. — Jel. — se na čem. Zastavovati se na něčem = stanouti, zaraziti se s podive- ním aneb s nevolí. Br., J. tr. A poněvadž to domnění jest odjato, na kterémž se jest obec pražská zastavovala. List z r. 1532. Mus. 1880. 499. Na čemž žádný rozumný za- stavovati se nemá proč. Kom. Prax. p. VII. Neračte se na tom zastavovati. Bart. Smrť jeho, na níž se Petr málo před tím z-vil; Těmi pak slovy apoštol vstříc vychází těm, kteříž se na tom zastavovali, že proti vy- voleným nejedny těžkosti vznikaly. BR. II. 75. b., 638. a. — se s kým: s vojskem. Cchmel. Dvéře za dveřmi se otvíraly, všichni ho vítali, s každým musil se zastaviť, kaž- dému podati ruku. Več. Pov. Lipolt z-vil se se zástupy svými v jednom městě po- hraničném. Ddk. II. 138. Dyž se já s pa- nenkou zastavím, jedno dvě slovečka pro- mluvím. Čes. mor. ps. 93. Mě jest z-vil s ji- nými k Ondřejovi. Půh. I. 359. — se nad čím = zaraziti se, stanouti s podivením aneb s nevolí, sich worüber aufhalten, stutzig werden, sich woran stossen, tadeln. Zastavil se nad těmi slovy. Kom. Aby ten, kdožby tuto knižku buďto četl nebo slyšel, neměl se nad čím zastavovati. Kol. Předml. — odkud (jak): na míli od břehu z. Har. Žádný konvent nebo klášter ... nemůže bez povoleni královského nic od konventu ani od kláštera z., prodati atd. Zř. F. I. A. 19. (B. 16.). Zámky, města atd. nemáme od království bez rady vši země z. (Zříz. Ferd.). Pr. — se oč, o koho = zasaditi se, schützen, sich einer Sache annehmen. U zlatníka se zastav o svícny. Žer. L. I. 123. O něž (pravdy) jsme se z-vili (jichž jsme hájili); Protož tiemto písmem prosím, nejímaj sě toho, aby sě kde o to zastavoval, jakoby mu se křivda stala. Arch. I. 150., III. 297. Z. se o svobodu. Jel. Zastal se proti nim o Boha. Rvač. — co za koho Kterýžkoli z těžařů kterého strážného podal by neb přivedl urburéřům k učinění přísahy, tehdy ten těžař má díl druhý a třicátý za toho strážného z. v tom dolu, kdež strážným bude, protože bezpečněji jest na základu spolehnúti nežli na osobě postihati. CJB. 307. — se komu. Ženě květ se zastavil. Byl. Zastavuje se mu dech. Us. Šd. Z-ly se mu větry. Us. Šd. — se kde proč: u kupce pro zboží. Us. Zastav se u zlatníka o svícny = jsou-li hotovy ; pro svícny, abys je při- nesl. Brt. S. 3. vyd. 81. Člověk se pro sa- mou práci ani nezastaví. Us. Dch. V Plzni zastaveno se k vůli svěcení božího hodu vánočního. Ddk. II. 415. Že se vy na řeči mé urážíte, jistě žeť se není proč na ní za- stavovati. BR. II. 324. a. — nač: na oběd (= postaviti). Mor., Rjšk. — kde na kom kdy: v kole při muzice — přestati hráti právě, když jde chasník pro děvče k tanci, aby platil, chce-li, aby se dále hrálo. Us. Rjšk. — co komu zač. Kde chudoba chodí, všady kamen raní, že sa za chudobu žádný Nezastaví (nikdo ji nehájí). Sš. P. 783. Páni hrady zaň zastavichu. Dal. Jir. 156. A že jí plášť v tom snad za 20 gr. zastavil. NB. Tč. 146. On z-vil zaň svú pečeť a z toho jeho nevyvadil; Svú pečeť z-vil za Petra Futráže; Znaje se v tom, že je ke mně za to zastavil; Z-vil mu pečeť za správu i ne- chce jej odvaditi. Půh. I. 128, II. 79., 131., 467. (I. 305., II. 73., 602.).

408035   Zastaviti se k čemu Svazek: 10 Strana: 0521
Zastaviti se k čemu = dostaviti se. Hus. Er. III. 275.

408036   Zastaviti se kde Svazek: 7 Strana: 1122
Zastaviti se kde. Eva z-la se proti dřevu. 1450. Mus. 1884. 242. — se na čem. Poněvadž stavové na tom se zastavují, žeby . .. Výb. II. 1389.

408037   Zástavka Svazek: 5 Strana: 0270
Zástavka, zastávka, vz Zástava. — Zá- stavky = postranní prkna, aby hnůj z hnoj- níku nepadal. Us. Dch. — Z-ka, y, f., něm. Zastawka, osada u Brna a u Konic na Mor.

408038   Zastávka Svazek: 7 Strana: 1122
Zastávka, Haltestelle. Z. na dráze. Mour.

408039   Zastávka Svazek: 10 Strana: 0521
Zastávka, y, f. Nemíval nikdo s nimi ni řečí ni z-vek. Sá. Pr. m. I. 194.

408040   Zástavna Svazek: 5 Strana: 0270
Zástavna, y, f. = zastavárna, das Ver- satzamt. J. tr., Šp., D., Dch. Vz Zastavárna.

408041   Zástavně Svazek: 5 Strana: 0270
Zástavně. Nezástavně, ohne Einhalt. Dch. — Z., pfandweise. D.

408042   Zástavné Svazek: 5 Strana: 0270
Zástavné, ého, n., das Vadium. Dch.

408043   Zástavní, -ný Svazek: 5 Strana: 0270
Zástavní, -ný, Vorschub-. Z. prkénko (které vodu staví), Reš.; voda (která se staví). Dipl. 1420. Ž. síť (která při naháňce za lovci natažena jest, aby se zvěř před ní zastavovala), das Prellgarn, Prellnetz. Šp. Z. pošta, das Absatzpostamt. Šp. Z. kolo, das Herzrad. Šp. Nezástavný, unaufhaltsam. Dch. Z. přístav. S. N. XI. 59. — Z. štok, Gärbot- tich (v němž se pivo kvasí), m. D. — Z. = k zástavě, k základu se vztahující, Pfand-, Versatz-, pfändlich, Hypothekar-; zastavený, verpfändet. Z. osoba, Kom., statek, Ros., V., úřad, dluh, Us., lidé (kteří na zastave- ném komorním statku bydlí), Apol., pohle- danosť. listina, úpis, J. tr., kapitál, summa, půjčka, ústav, jistina, půjčovna, počet, Šp., lístek, der Versatzzettel, list, der Pfand-, Satzbrief, kniha (kniha zástav), das Pfand-, Satzbuch, věřitel, der Satzgläubige, vklad, die Satzpost, držení (držení něčeho v zá- stavě), der Pfandbesitz, držitel, der Pfand- besitzer, peníze či jistina, das Pfandkapital, zápis, die Pfandversehreibung, smlouva, der Pfandvertrag, závada, die Hypothekarlast. J. tr. Z. částečná ukázka, die Partialhypo- thekenanweisung, peněžna, die Hypotheken- bank. Nz. Z. listy statků státních, Domänen- pfandbriefe, z. listy hypoteční banky, Pfand- scheine der Hypothekenbank, věc, ein Pfand- stück, vlastník listu z-ho, Pfandbriefbesitzer, vydání listů z-ních, Pfandbriefausgabe, f., kupon z-ho listu, Pfandbriefcoupon, m., zlo- sování z-ních listů, Pfandbriefverlosung, f., z. přídavek, Pfandzulage, f., splácení půjček z-ních, Hypothekardarlehenstilgung, f., z. právo, das Pfandrecht, vz Právo, z. dům (vz Zástavna), das Pfandhaus. Šp. Odřekl se z-ho svého k Moravě práva. Pal. Děj. II. 1. 406. Kyjov zůstal až do 14. stol. buď přímo buď právem z-ním v držení téhož kláštera; Dále nebyla z. summa pro dceru Rudolfovu Jitku pojištěna na Rakousích. Ddk. III. 19., VI. 155. Páni z-ní držitelé vsi s jejím vším příslušenstvím toho ryb- níka užívali. List hradišť. z r. 1558. Tč. Z. dědina, z-ní poddaní, pán, Arch. II. 118., 403., 406., dědictví, statek. Vz Vš. Jir. 48., 215., 239. Dávaje tu ves s lidmi, s platem z nich, na niž výše jmenovaný list z. zní a svědčí. Faukn. 45. Ale že užitečnější zboží z-ná a zapsaná vyplatiti a vysvoboditi chtíce ty peníze jsme chovali. Tov. 162. — Z., dem etwas verpfändet wurde. Z. pán. Půh. ol. 1480. f. 143. (Gl. 382.).

408044   Zástavnica Svazek: 7 Strana: 1122
Zástavnica. e, f. Z-cou odráža a naráža sa voda na koleso. Slov. Phľd. XI. 466.

408045   Zástavnice Svazek: 5 Strana: 0271
Zástavnice, e, f. = zastavená ženská, eine Geissei. — Z. = zástavy držitelkyně, die Pfandinhaberin. — Z. = praporečnice, die Fähnrichin. Na Slov. Vz Zástavnička.

408046   Zástavnictvo Svazek: 5 Strana: 0271
Zástavnictvo, a, n., die Führerschaft. Slov. Bábele pak dal (čert) z. Sl. let. I. 94.

408047   Zástavnička Svazek: 5 Strana: 0271
Zástavnička, y, f., die Fahnenträgerin. Na Slov. Bábela bola medzi nami z-kou a hajtmankou. Sl. let. I. 94.

408048   Zástavník Svazek: 5 Strana: 0271
Zástavník, a, m., vz Zástavce, der Geissel. V. — Z. = zástavu mající, Pfandnehmer, Pfandinhaber, Pfandherr, m. — Z. = pra- porečník, der Fähnrich. Slov. Vz Zástava. Sl. let. 1. 33. Náhrobný kameň z-ka Martina Tanty. Ppk. I. 236.

408049   Zástavník Svazek: 7 Strana: 1122
Zástavník pentlový = kdo při svatbě cestu pentlí přepíná. Rgl.

408050   Zástavník Svazek: 8 Strana: 0502
Zástavník svatební = kdo nese zástavu, prapor. Gemer. Phľd. 1895. 577.

408051   Zástavník Svazek: 8 Strana: 0580
Zástavník zboží. Cf. Kn. drn. 3.

408052   Zástavnosť Svazek: 5 Strana: 0271
Zástavnosť, i, f. = základnosť, zástava, základ, die Pfandschaft. D.

408053   Zástavný Svazek: 5 Strana: 0271
Zástavný, vz Zástavní.

408054   Zástavôčka Svazek: 5 Strana: 0271
Zástavôčka, y, f. = zástavečka, malá zástava, ein Fähnlein. Pod hradom biela z. vlaje. Sldk. 130.

408055   Zastavovací Svazek: 5 Strana: 0271
Zastavovací, Einstellungs-, einstellend. Z. nařízení, Šp., stroj. Techn.

408056   Zastavovačka Svazek: 8 Strana: 0502
Zastavovačka, y, f. = baba, která zasta- vuje svatebčany, aby něco dostala. Čes. 1. V.

408057   Zastavovaná Svazek: 5 Strana: 0271
Zastavovaná, é, f., čes. tanec. Škd. exc.

408058   Zastavovaná Svazek: 10 Strana: 0521
Zastavovaná, é, t. Tančit s někým z-nou. Sá. Prost. m. II. 72.

408059   Zastavování Svazek: 5 Strana: 0271
Zastavování, n., die Einstellung. Z. stroje. Hrm. 111. — Z. pramene = sestavování jednotlivých vorů, až je jich tolik, že je jich dost, die Zusammenstellung der Prahme. Špd. — Vz Zastaviti.

408060   Zastavovati Svazek: 5 Strana: 0271
Zastavovati, vz Zastaviti.

408061   Zástavový Svazek: 5 Strana: 0271
Zástavový, Hemmungs-, Retentions-. Z. nádor, die Retentionsgeschwulst, boubel, -cyste, tvoření, die Hemmungsbildung. Nz. lk. — Z. = zástavní, Pfand-, Versatz-. L.

408062   Zastěbnouti Svazek: 5 Strana: 0271
Zastěbnouti = zastehnouti. Na Slov. Bern.

408063   Zásteh Svazek: 5 Strana: 0271
Zásteh, zástěh, u, m., der Hinterstich, die Naht. Sal.

408064   Zastehati Svazek: 5 Strana: 0271
Zastehati, vz Zastehnouti.

408065   Zastehnouti Svazek: 5 Strana: 0271
Zastehnouti, hnul a hl, ut, utí; zaste- hati, zastehovati = zašiti, zaroubiti, ver-, zunähen, ein-, zu-, verheften, zuhäfteln, zu- nesteln. — co komu: košili. D. — co kde: díru na kabátě. Us.

408066   Zastehovací Svazek: 7 Strana: 1122
Zastehovací jehla, Stopfnadel.

408067   Zastěhovanec Svazek: 7 Strana: 1122
Zastěhovanec, nce, m. = kdo byl za- stěhován. S. N. I. 5.

408068   Zastehovati Svazek: 5 Strana: 0271
Zastehovati, vz Zastehnouti.

408069   Zastěhovati Svazek: 5 Strana: 0271
Zastěhovati = přestěhovati, übersiedeln, transportiren. — koho. Ros., Br. — se (pryč se odstěhovati), überziehen, irgendwohin ausziehen, übersiedeln. Ros., Tč. Kde se on tam (tak daleko) zastěhoval. Mor. Šd.

408070   Zastélati Svazek: 5 Strana: 0271
Zastélati, vz Zastlati.

408071   Zásteľný. Z Svazek: 10 Strana: 0521
Zásteľný. Z. plachta. Sbor. slov. 1901. 150.

408072   Zástěn Svazek: 5 Strana: 0271
Zástěn, u, m., das Schirmdach. Vz Zá- stěna. Čsk.

408073   Zástěna Svazek: 5 Strana: 0271
Zástěna, y, f. = zásłona, die Blende. Z. ke kamnům, die Ofenblende. Dch., Pdl., Čsk. Vyšívaná z. Zkr. — Z., die Koulisse. Za z-ny se podívati. Jalový rámec divadelní z-ny, der Blindrahmen der Koulisse. Dch. -- Z. = záštita, das Schirmdach, der Schirm. Čsk., NA. III. 89. Z. boční, die Seitenwehr. Čsk.

408074   Zastenati Svazek: 5 Strana: 0271
Zastenati, vz Zastonati.

408075   Zástěnek Svazek: 5 Strana: 0271
Zástěnek, nku, m. = čím se něco zastě- ňuje, was Schatten macht. — Z. = téz místo zastíněné, ein Schattenort. Jg. — Z. = místo za stěnou, der Platz hinter der Wand. L.

408076   Zástěnek Svazek: 7 Strana: 1122
Zástěnek, umbraculum. Pršp. 87.

408077   Zástění Svazek: 5 Strana: 0271
Zástění, n, = zástěnek. Jád.

408078   Zastěniti Svazek: 5 Strana: 0271
Zastěniti = zastíniti.

408079   Zástěnka Svazek: 7 Strana: 1122
Zástěnka, vz Zástěna. Šp.

408080   Zástěnkový Svazek: 7 Strana: 1122
Zástěnkový. Z. šlechta (drobná). Pyp. K. II. 174.

408081   Zastěňovati Svazek: 5 Strana: 0271
Zastěňovati, vz Zastíniti.

408082   Zástěr Svazek: 5 Strana: 0271
Zástěr, u, m., das Deckwerk, ve stavit. Čsk.

408083   Zástěra Svazek: 7 Strana: 1122
Zástěra. Cf. Mkl. Etym. 321. b. Z, ve- lamen. 15. stol. Zadní z. (okolek, odolek, kasanice, zástěra) a přední (zástěrka, šorec, fujenka) zastupují na Slov. místy sukni; mezi ně přidává se místy nevrapovaný díl (lecos). Vz NZ. I. 26. Z. řemeslnická, Us., oltářová, Hnoj., drátěná, Wtr. Obr. I. 288, 293., podpásní (pod brněním), Gürtelschurz, m. Lpř. Z. od vedra. Pož. 59. Rozváže-li se dívce z , vrátí se milý z vojny. U Bělohr. Bf. — Z. = chlupy na předním konci údu pohlavního srnek. Brm. I. 3. 171. — Z = zámysl atd. Z. nepravosti. Krnd. 79. Aby pod tou zástěrou zastřel jiné hanebnosti; Moudrou z-ru k zachování tajnosti vy- myslil. Výb. II. 1632., 1650.

408084   Zástěra Svazek: 7 Strana: 1399
Zástěra. Prát z-ry. O popeleční středu propíjejí ženy peníze obdržené od muž- ských, kteří nechtěli býti od nich rozpě- něným mýdlem pomazáni a to slove zá- stěry práti U Choltic. NZ. II. 193.

408085   Zástera Svazek: 8 Strana: 0502
Zástera. O z-rách (fěrtoších, kasankách. pásmicích, pásničkách) v XVI. stol. vz v Wtr. Krj. I. 504. Popis zástěry vz v Brt. D. II. 464. Z. má na Slov. v rozličných krajinách roz- ličná jména: fertucha, fertuška, fiertaška, fartuch, šurc, chusta, futa, futka, fujenka. Vz Sbor. slov. I. 45., 44. Z. na Slovensku jest sprostší druh zástěry do roboty. Z. biela, tmavá, čierna a kdy se která nosí, o tom vz Sbor. slov. L 44. Z. na hlavu = pokryvka. Slez. Věst. op. 1894. 8. Cf. Šatka (3. dod.).

408086   Zástěra Svazek: 9 Strana: 0398
Zástěra do práce, honosnější fiertoch. Její jména mimo již zaznamenaná: kuchárka, ku- chyňka, kynteš, záponka, pásom šata, ha- zoka, hrňačka, šata. Vz Sbor. slov. II. 45. — Z. = záslona. V kanceláři čalouník z-ry zavěsil. Pal. Záp. I. 168.

408087   Zástěra Svazek: 10 Strana: 0521
Zástěra, vz Přednice. — Z. = zastření Mlhy aneb jiná z. Hus. Er. I. Z. na hlavu = šatka, jejíž konce vázaly se v týle. Slez. Vz Vyhl. II. 187.

408088   Zástěra Svazek: 10 Strana: 0680
Zástěra, y, f. Z-ry slovenské. Vz Nár. sbor. XI. 14 nn.

408089   Zástěra, zástěrka, zástěrenka Svazek: 5 Strana: 0271
Zástěra, zástěrka, zástěrenka, y, f. = vše, čím se něco zastírá, od str v stříti, r se stupňovalo v ěr, vz R. Die Decke, der Vor- rang. — Z. hl. ženská s předu = pasnice, kasanka, předák, pasna, páseň, pásinka, přepasek, předstěra, přípaska; na Slov. rúbek, zrúbek, šata, zápona, záponka; na Mor. také zápaska, zapasnice, zapasnička, die Schürze, das Für-, Vortuch; z hrubé vlny: huňačka, V., Jg., Šp. Z., do které se dává natrhaná tráva: trhačka. Cf. Loktuše. Šp. Z. lepší v obecné mluvě: fěrtuch, z něm. Fürtuch. Z. lněná, bavlněná, hedvábná, plátěná. Šp. Z. mužská (kožená u kovářů, tesařů). Jg., Šm. Z. dehtovaná, Wld., lázeňská, Bade- schürze, z. usněná, das Schurzfell, z. lapací, die Fangschürze, Šp., náprsní, das Latzel- schürzchen. Dch. Cíp z-ry, der Schürzezipfel. Šp. Z-ru zavázati, přivázati, D., ohrnouti. Sych. Krade rád děvčatům zástěry; Platí děvčatům za zástěry. Us. TJ. Ta druhá bude plakať, až í budú slzy ja po zástěrce kapať. Brt. P. 10. Meškala, stála, vrávorala stierajúc slzy do zásterky. Phld. IV. 19. Z-ku v ruce mrviti (= ostýchati se). Němc. Deti pokryly sa za pec, do kúta, materi pod zásteru. Dbš. Sl. pov. VIII. 10. Zďaleka já poznám moju frajerenku : nosí ona vždycky zástěrenku tenkú. Sš. ps. 52. U nás pánu Bohu, keď zem sial (sel), roztrhla se zá- stera (a z nej vysypala sa samé skalie; proto na Slov. mnoho skal). Na Slov. Vz Sbt. Výkl. 63. Krása tělesná nic jiného nenie než z. ohavnosti. Hus III. 145. Pod zástěrou to urobili (tajně); Pod z-rou si to skryli; Přikryli si oni to z-rou. Mt. S. 94. Proto máme z-ry, abychom muže přikrývali = poklesky jejich zakrývali, tajily, jich nevyjevovaly, nevynášely. Na Roudn. Prk. Zavoněla mu zástěrka (zamiloval se). Us. TJ. Zmáčí-li si děvče perouc zástěru, dostane opilce. Us. Chtěl by i kozu, kdyby zástěru měla. Us. Co muž čtyrmi koňmi do domu doveze, žena nehospodyně v zástěře snadno ven vy- nese. Us. Šd. Více hospodyň v zástěrce roznese, než hospodář na voze přiveze. Us. Tč. Každá zástěrka ho plete. Vz Ne- stálý. Lb. Strašiti koho kovářskou zástěrou, vz Strach. Nebáti se. Č. Na každé zástěře uvázne (ženkyl, vz Fěrtoušek). Č. — Z. také = ženkyl. Rk. — Z. na oči, na hlavu, der Schleier. Jel. Mojžíš kladl zástěru na tvář svou. Br. Trhá šalbě s tváře z-ru. Puch. — Z. lodní = plachta, das Segel. — Z. = ne- duh oční, das Augenfell. Ms. bib., Ja. Vz Povlaka. — Z. = štětka, rodidlo samičí je- lení, dančí a srnčí zvěři, das Fruchtblatt, Feigenblatt, die Schürze. Šp. — Z. = zá- mysl, barva, plášť, der Vorwand, Anstrich, Deckmantel. Pod zástěrou, za zástěrou (na oko, na pohled, pod barvou, s obmyslem; tajemně). V. Pod zástěrou náboženství. Kom. Nenávisť k náboženství politických zástěr hledala. Kram. Z-rou býti něčí nešlechet- nosti. Plk. Pod zástěrou práva svůj hněv nad nimi provozuje. V. Jednaní pod zástě- rou. J. tr. Pod z-rou upřímnosti. Nz. Děje se to jako pod z-rou. Š. a Ž. Tak blbý není hřích, aby neuměl své údy zdobiť ctnosti z-rou. Shakesp. Tč. Filipp uměl kořistiti i za doby míru pod rozličnými z-rami. Lpř. Děj. I. 144. Jenž (zlolidé) pod zástěrou slibnou a tajemnou usilují. Sš. II. 117. Zá- stěrka a výmluva. Koule. Pod rozličnými z-rami a barvami ten povyk učinil. Bart. Což jsou za zástěru mívali. Bart. Ďábel vie, že ono (zrádné pokrytstvie) mnoho muože a sprostní lidé pro z-ru, kterú přikryto jest, nevelmi dobře ho spatřiti a poznati mohú. Hus III. 303. Vz Barva, Fěrtoch, Způsoba, Pří krov, Přikrytí.

408090   Zastěrač Svazek: 5 Strana: 0272
Zastěrač, e, m., der Verdecker.

408091   Zastěračka Svazek: 5 Strana: 0272
Zastěračka, y, f., die Verdeckerin.

408092   Zastěračný Svazek: 5 Strana: 0272
Zastěračný, Deck-. Budeš museti z-čným pláštěm v zlých věcech bývati. Reš.

408093   Zastěradlo Svazek: 5 Strana: 0272
Zastěradlo, a, n. = zástěra, die Decke, der Vorhang. Orb. p.. Krok.

408094   Zasťérati Svazek: 5 Strana: 0272
Zasťérati, vz Zastříti. Na Slov.

408095   Zástěrek Svazek: 5 Strana: 0272
Zástěrek, rku, m. = zástěra, die Schürze. Tkadl.

408096   Zástěrenka, y, f Svazek: 5 Strana: 0272
Zástěrenka, y, f., vz Zástěra.

408097   Zástěrka Svazek: 9 Strana: 0398
Zástěrka. Vzala si oči do z-ky (plakala; styděla se). Zát. Př. 33b. - Z., vz Zákryvka.

408098   Zástěrka, y Svazek: 5 Strana: 0272
Zástěrka, y, f., vz Zástěra.

408099   Zástěrkář Svazek: 5 Strana: 0272
Zástěrkář, e, m., der Schürzenjäger. HVaj. BD. I. 116.

408100   Zástěrkář Svazek: 8 Strana: 0502
Zástěrkář = nadávka měšťanům (že no- sili modré zástěry). NZ. III. 512.

408101   Zástěrkovitý Svazek: 5 Strana: 0272
Zástěrkovitý, schürzenartig. Šm.

408102   Zástěrkový Svazek: 5 Strana: 0272
Zástěrkový, Schürzen-. Z. ples (do něhož se berou zástěry). U Rychn. Gth.

408103   Zástěrkový. Z Svazek: 10 Strana: 0521
Zástěrkový. Z. protekce (ženská). Čes. 1. XII 197. — Z. krajka. Vz Krajka.

408104   Zástěrný Svazek: 5 Strana: 0272
Zástěrný = zastírající, Deck-, deckend. Tkad. — Z. = skrytý, tajný, verdeckt, my- stisch. Karyon.

408105   Zástěrový Svazek: 10 Strana: 0521
Zástěrový pruh. Nár. list. 1903. 168. 13.

408106   Zasteskávati Svazek: 5 Strana: 0272
Zasteskávati, vz Zastesknouti.

408107   Zastesklosť, i Svazek: 5 Strana: 0272
Zastesklosť, i, f. = těžkomyslnosť, die Schwermüthigkeit, Schwermuth, Melancholie, Trübsinnigkeit, Niedergeschlagenheit, der Trübsinn. Jg.

408108   Zastesklý Svazek: 5 Strana: 0272
Zastesklý = těžkomyslný, schwermüthig, trübsinnig, gemüthskrank, melancholisch, niedergeschlagen. D.

408109   Zastesknouti se komu Svazek: 7 Strana: 1122
Zastesknouti se komu. Prodá-li kdo krávu, nechť ji třikrát od ruky provazem šlehne, tož se jí nezasteskne; Když někdo někam odchází, ať cucne třikrát poleno, tož se mu nezasteskne. Val. Vck.

408110   Zastesknouti sobě n. si Svazek: 5 Strana: 0272
Zastesknouti sobě n. si, sknul a skl, utí; zasteskovati sobě, zasteskávati (zastý- skávati), zasteskovávati, vor Uiberdruss o. vor Verlangen sich etwas zu Herzen nehmen. Ben., Troj., Ros., Sych. Zasteskl si a umřel. Us. Teď nesmíš více od ní odejít, sice by si z-skla. Tyl. — si po kom: po věrném tovaryši. Plk. My po vás nezasteskli jsme si. Kká. Td. 206. Když se ti zaleskne (pr- stýnek), srdce si zasteskne po děvčátku. Čch. L. k. 44. — se komu kde, proč. Z-klo se mu po domovu. Ml. Z slo se mu po něm a hned umínil si, že musí otce svého navštíviť. Kld. I. 94. Princovi se brzo po sestrách z-klo. Němc. I. 20. Z-sklo se mu po vlasti. Us. Pdl. (Staral se o zábavu), aby se jim (princeznám) nezastesklo. Němc. I. 175. Pohané ti, jimžto se zastesklo při uky- daných bozích po věčném Bohu a po pravé službě jeho; Že se mu z-sklo pro obtíže a nesnáze s cestou spojené. Sš. J. 201., Sk. 156. — si proč, kde. Z-skl sobě na mysli. BO. Král Václav z-skl si proto. Dač. I. 32. — si s čím. Z-skli si s útratami a zmešká- ním. Čr. — kdy. Starý Vít často si při očekávání zasteskl. Us. Tč. — s inft. Za- stesklo se mi té nekonečné bídě poddánu býti. Sych.

408111   Zastesknutí Svazek: 5 Strana: 0272
Zastesknutí, n., das Sichzuherzennehmen, die Beängstigung.

408112   Zastesknutý Svazek: 5 Strana: 0272
Zastesknutý, beängstigt. Z. srdce = za- stesklé. Reš.

408113   Zasteskovati Svazek: 5 Strana: 0272
Zasteskovati, zasteskovávati, vz Zastesk- nouti.

408114   Zastěžovati si nad něčím Svazek: 5 Strana: 0272
Zastěžovati si nad něčím, ein wenig klagen. Us. Tč.

408115   Zastibiti Svazek: 5 Strana: 0272
Zastibiti, il, en, ení, zastibovati = za- strčiti, hinstecken. — co kam kdy: nůž na štědrý večer za poval z. Na Ostrav. Tč.

408116   Zastienič Svazek: 7 Strana: 1122
Zastienič. e, m , obumbrator. Pršp. 46.

408117   Zastihati Svazek: 5 Strana: 0272
Zastihati, vz Zastihnouti.

408118   Zastíhati Svazek: 9 Strana: 0398
Zastíhati = dosahovati, obsahovati. Za ten plac, co ten chlivek zastiha. Laš. Mus. fil. 1897. 442.

408119   Zastihnouti Svazek: 5 Strana: 0272
Zastihnouti (zastihnouti, V.), hnul a hl, ut, utí a tižen, ení; zastihati, zastihovati = postihnouti, najíti, nalézti, napadnouti, an- treffen, finden; dohoniti, einholen ; zaskočiti, in den Weg treten, eingreifen. Jg. — abs. Něčeho nechati tak, jak bylo zastiženo, etwas in statu quo belassen. J. tr. —koho. Z-hlo ho neštěstí. Dch. Odjeďme odtud dříve, než nás pomsta boží zastihne. Us. Tč. Podź, synečku, podž, zastihla mě noc. Na Ostrav. Tč. Už ho nezastihne (nedohoní). Us. — koho kde: doma. D., Ros., Jestliže by kto na statku byl půhonem zastižen. Zříz. Ferd. Z-hl ho u souseda. Us. Z. koho na řepě (při skutku). Mus., Bl. 297. Z. ně- koho ve hrachu. Us. Zloděje při krádeži, Us. Tč., někoho při přechovávání něčeho. Dch. Nedrž mi posla dlúho, aby mě ještě doma zastihl. Arch. IV. 9. Jestliže by koho půhon doma nezastihl a on ze země byl. Vl. zř. 94. Noc zastihla ho v pustých ho- rách. Dbš. Sl. pov. II. 50. — koho v čem: v hříších, Štelc., v krádeži, D., ve lži. Us. Ženu v skutku cizoložném z., Er., v cizo- ložství s někým. Dač. I. 48. — koho od- kud. Čechové Lipníky od hradu zastihli (zaskočili). Háj. — kdy: při skutku. Smrť jej zastihla v Italii r. 1183. Ddk. IV. 42.— jak. Kohož spravedlnosť božie zastihne bez pokánie, tam věčný pláč očima bude. Hus III. 149. — koho s kým. Z-hl svou ženu s Zdenkem. Dač. I. 66. — čím. Že někteří živí mají dnem soudným zastiženi býti. BR. II. 762. b. Někoho smrtí zastihnouti, Einen zu Tode quälen. Dch. Tížná kletba tvá z-hla žalem bídnou hlavu mou. Shakesp. Tč. Pů- honem někoho z. Vš. Jir. 194. Vz Z. kde. — čeho odkud. Idu, idu k jednom' klášteru, abych z-hla s nebe nesporů. Sš. P. 6.

408120   Zastihnutí Svazek: 5 Strana: 0272
Zastihnutí, n., die Erwischung, Ertap- pung, das Antreffen. Vz Zastižený, Zastih- nouti.

408121   Zastihnutý Svazek: 5 Strana: 0272
Zastihnutý; -ut, a o, erwischt, ertappt, angetroffen, gefunden. Bern. Vz Zastižený.

408122   Zastihovati Svazek: 5 Strana: 0272
Zastihovati, vz Zastihnouti.

408123   Zastílati Svazek: 5 Strana: 0272
Zastílati, vz Zastlati.

408124   Zástin Svazek: 5 Strana: 0272
Zástin, u, m. = stinné místo, eine schat- tige Stätte. — Z., die Beschattung, der Schutz. Pod z-nem jeho osoby. Měst. bož.

408125   Zástin Svazek: 7 Strana: 1122
Zástin. Cf. Mkl. Etym. 323. a. Z. lípy. Č. Kn. š. 374.

408126   Zástina Svazek: 5 Strana: 0272
Zástina, y, f. = kožená čapka, která se dává na hlavu vycvičeným dravým ptákům, aby nic neviděli, die Falkenkappe, Falken- haube. Šp. Z-nu smeknouti. NA. IV. 114. — Z. půdy = ochrana, záclona, die Bodenbe- schirmung. Sl. les.

408127   Zastinavý Svazek: 5 Strana: 0273
Zastinavý = stinný, schattig. Reš.

408128   Zástiné Svazek: 7 Strana: 1122
Zástiné, ého, n. = zákoutí. U Kojet. Wrch.

408129   Zástinek Svazek: 5 Strana: 0273
Zástinek, nku, m. = zástěnek ? Zapraží jest částka z-nku přede dveřmi. Krolmus.

408130   Zástinek Svazek: 10 Strana: 0521
Zástinek, nku, m. = zápraží, záhrobec. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 89.

408131   Zastínění Svazek: 5 Strana: 0273
Zastínění, n. = zaslonění, die Beschat- tung. Z. půdy, die Bodenbeschattung. Šp. Z. zraku lidského. Kap. Post. I. 102. V němž (rozumění) mnoho je z. z hlúposti i jiných přiekaz. Hus II. 432.

408132   Zastíněný Svazek: 5 Strana: 0273
Zastíněný; -ěn, a, o, beschattet, im Schat- ten stehend, schattig. — čím: klenbou stromů z-ný. Kká. Td. 88.

408133   Zastíněný čím Svazek: 7 Strana: 1122
Zastíněný čím. Čelo z-né chmurami. Schz. — Zákon zjevný, ne k rozumu z-ný. Hus III. 194.

408134   Zastíněný. Z Svazek: 10 Strana: 0521
Zastíněný. Z-ným okem na něco hle- děti. Vin. I. 278.

408135   Zastíniti Svazek: 5 Strana: 0273
Zastíniti, stěn, íně (íc), il, ěn, ění; za- stěňovati, zastiňovati = stínem zakryti, za- sloniti, zatemniti, ver-, über-, beschatten; chrániti, beschirmen, beschützen; prvními čarami obraz počíti malovati, Schattenrisse machen ; předestříti, vorwenden ; se = za- temniti se, beschattet werden, sich verfin- stern. Jg. — abs. Utírej svíci, aby knot nezastěňoval. Kom. Bůh zastiň = Bůh ucho- vej, zachraň. Us. — co. Měsíc slunce zastínil. Us. Les jej z-nil. Vrch. Aby je (neduživce) alespoň stín Petrův zastínil. Sš. Sk. 58 Oblaky slunce zastiňují. Us. Bůh té zastiň (chraň). Us. Vk. Kobylky veliké letěly jako vrabci, tak že slunce z-ly. Dač. I. 101. To zastíní (zabere) málo místa. Us. Vk. Z. něčí slávu. Lpř. Děj. I. 156. Země z-la měsíc. Jd. Mnoho tu dříví bylo, kteréž jej (potok Cedron) zastěňovalo; Jiskřička známosti boží, již temnosti přirozené dokonce nemohou za- stíniti. BR. II. 372. a., 298. a. — V., Br., Kom., Jel. — komu. Zastěňoval-li jsem komu. Kom. — co komu. Bůh mi vtip (zrak) zastínil. Aesop. Věci vezdejší krásu věčnou mi zastiňují. Kom. — co, koho se čím. Zastěňují smysly své psaním hloupým. Jel. Zastínilo se slunce měsícem. V. I ty se mi tu zastiňuj nějakou smlouvou. Wtr. exc. On svým rozumem všecko zastínil. Us. Tč. Lakomstvo pravdu grošem zastiení. Smil v. 672. Braň se, synečku, obuškem, já tě zastínu (z-ním) fěrtuškem. Sš. P. 586. Za8těůovachu křídloma milosrdie. ZN. Co do velkoleposti nedá se z. velehradská slav- nosť žádnou posud vídanou slavností cír- kevní. Sb. vel. I. 83. Moudrosť vínem se zastiňuje. V. Z. někoho tělem = chrániti. Berg., Kom. — kde kdy. Hospodine, sílo spasenie mého, z-nil jsi nad mú hlavú v den bojový. Ž. wit. 139. 8. — aby. Lupiny za- zastiňují zrak tvůj, aby toho neznamenal (vz Brániti). Kom. — jak. Mhly zastínio v spůsobě oblakův naše pole. Na Ostrav. Tč. — se. Pramen rudy se zastínil (přestal, zmizel). Vys. Jak se sám ku chvále zbli- žuješ, více se z-níš. Mor. Tč.

408136   Zastíniti. Z Svazek: 7 Strana: 1122
Zastíniti. Z zaslepení mysli lidské zná- mosť boží se zastiňuje. Pož. 58.

408137   Zástinný Svazek: 7 Strana: 1122
Zástinný, beschattend. Rk.

408138   Zastiňování Svazek: 5 Strana: 0273
Zastiňování, n., die Beschattung. Vz Za- stíniti.

408139   Zastiňovati Svazek: 5 Strana: 0273
Zastiňovati, vz Zastíniti.

408140   Zastiňovati Svazek: 8 Strana: 0502
Zastiňovati m. staršího zastěnovati ze stíniti. Gb. H. ml. I. 193.

408141   Zastíračka Svazek: 10 Strana: 0521
Zastíračka, y, f. Kličky a z-čky (za- stírání — se). Nár. list. 1905. 138. 1.

408142   Zastíradlo Svazek: 5 Strana: 0273
Zastíradlo, vz Zastěradlo.

408143   Zastírání Svazek: 5 Strana: 0273
Zastírání, n., vz Zastření, Zastříti.

408144   Zastírati Svazek: 5 Strana: 0273
Zastírati, vz Zastříti.

408145   Zastižení Svazek: 5 Strana: 0273
Zastižení, n.. die Erreichung, Ertappung usw., vz Zastihnouti.

408146   Zastižení Svazek: 8 Strana: 0502
Zastižení. Takové z. slova v písmě mož ve mnohých miestech býti. Chč. Mik. 442.

408147   Zastižený Svazek: 5 Strana: 0273
Zastižený; -en, a, o, erreicht, ertappt usw., vz Zastihnouti. — čím kde. Z. puo- honem v statky nebo na statku. Vz Zř. zem. Jir. E. 1. Deštěm někde z-ný. Us. Dch. Z strany lidí pobožných v tomto životě dnem soudným z-ných. BR. II. 582. — jak kdy. Vyvolení dnem páně živí z-ní s jinými vzkříšenými do oblaků jako na vůz slavný vzati budou. BR. II. 695.

408148   Zastkměti Svazek: 5 Strana: 0273
Zastkměti, ěl, ění. Neb (ženy) těžce zast- kmiec i almužny zapomniec a druhdy ci- zieho zadrúc, vše na rúcha nakládají. Št. Cf. Zatkměti.

408149   Zastkměti Svazek: 7 Strana: 1123
Zastkměti = shromážditi. Cf. tkáti, inten. tkýmazi, tkmieti. Za Št. polož: Kn. š. 103. 11.

408150   Zastkvění (se Svazek: 5 Strana: 0273
Zastkvění (se), n., vz Zastkvěti.

408151   Zastkvěti se Svazek: 5 Strana: 0273
Zastkvěti se, vz Zastkvíti se.

408152   Zastkvíti se Svazek: 5 Strana: 0273
Zastkvíti se, zastkvěti se, stkvěji a stkvím se, stkvěj se, stkvěl se, stkvění; zastkvívati se = světle se vyskytnouti, er- glänzen, glänzend erscheinen. V., Br., Kom. — se komu. Zastkvěla se sláva všemu
světu. Opsim. —jak. Zastkvěla se tvář jeho
jako slunce. Br. Vyndal svadlou růži a přál,
by se mu svěží barvou zaskvěla. Němc. I.
135. Blankyt se zastkví letem vlasatic. Vrch. Ve vší svojí kráse pánu zastkvívá se. Sš. Bs. 1. Krása tvoje zaskvívá se nad sličnotu panny. Sš. Bs. 37. Ve slávě se zaskvíti. Čch. Mch. 61. Zaskvěl se v nevídané kráse. Šml. I. 40. -- kde. Zaskví se nad ním roje hvězd. Nitra VI. 76. By před nimi se za- skvěl velkoměstským brusem Kká. Td. (Osv. V. 541.). První zlatý pruh vycházejí- cího slunce zaskvěl se nad temenem nej- vyšší hory. Šml. Slunce na východě se z-lo. Us. Tč. Ejhla naráz božský sa posel mne pred očma ukázal, i spanilý mnoho zaskvíval sa ve tvári. Hol. 10. Bílé roucho zaskví se na údech. Msn. Or. 132. Na čele bílém za- skvívá se stříbrný srp luny. Vrch. Jako při Addě, tak zaskvěla se i zde udatnosť česko- moravská. Ddk. III. 235. A světlo se za- skvělo v žaláři. Sš. Sk. 140. — čím: zlato- hlavem. Čch. Bs. 67. Zem se novým zaskví květem. Osv. VI. 55. Oltář zaskvívá se zlatem. Čch. Mch. 146. Zaskvej nad mým steskem milosti se leskem. Sš. Bs. 9. Z. se slávou. Šmb. Stř. II. 195. — kdy. Za jeho pano- vání zastkvěla se hvězda blahobytu aegypt- ského naposledy. Lpř. Děj. I. 28.

408153   Zástlona Svazek: 5 Strana: 0273
Zástlona, y, f. = záslona. Na Slov. Bern.

408154   Zastloniti Svazek: 5 Strana: 0273
Zastloniti = zasloniti. Na Slov. Bern.

408155   Zástmivka Svazek: 5 Strana: 0273
Zástmivka, y, f., die Abenddämmerung. Přijdu k tobu na z-ku. Na Ostrav. Tč.

408156   Zástodolí Svazek: 5 Strana: 0273
Zástodolí, n. = místo za stodolou, der Platz hinter der Scheuer. D.

408157   Zástodůlek Svazek: 5 Strana: 0273
Zástodůlek, lku, m. = zástodolí. Mor. Šd.

408158   Zástoj Svazek: 5 Strana: 0273
Zástoj, e, m. = místo, kde státi lze, der Standort. Us. — Z., špatně m.: předmět, D., Jg, věc, der Gegenstand. Kmp. Jednati přes zástoj, šp. m.: j. o předmětě (o věci). Sr. — Z. = vysvědčení, das Zeugniss, Attest. U Jižné. Vrů. — Z., die Rolle. Slov. Loos.

408159   Zástoj Svazek: 7 Strana: 1123
Zástoj = zastání. Má doma z. (syn ho zastává). U Kdýně. Rgl.

408160   Zástojky Svazek: 5 Strana: 0273
Zástojky, pl., m., funa, zast. Rozk.

408161   Zástojky Svazek: 7 Strana: 1123
Zástojky, fima, jídlo. Pršp. 67. 44.

408162   Zastoknouti Svazek: 8 Strana: 0502
Zastoknouti = zastrčiti. Zastoknul (ky- tôčku) za stužku klobúka. Phľd. 1893. 75.

408163   Zastoknúť Svazek: 5 Strana: 0273
Zastoknúť = zastrčiti (zašťouchnouti?), 307 einstecken. — co kam. Na ražeň zastokne slaninu. Mt. S. I. 182. A ružu zastokneš v svoj temný vlas. Phld. II. 426.

408164   Zastoknutý Svazek: 8 Strana: 0502
Zastoknutý = zastrčený. Kytôčka z-ta na jej hrudi. Phľd. 1896. 203. Cf. předcház.

408165   Zástol Svazek: 5 Strana: 0274
Zástol, u, m. = zástólí. Vyvádzame že- nicha a mladej nevesty zo z-la. Sl. let. VI. 289.

408166   Zástola Svazek: 7 Strana: 1123
Zástola, solea. 15. stol. Z., subucla. Bhm. Cf. List. fil. 1892. 390. Suto. Pršp. 91.

408167   Zástolé Svazek: 5 Strana: 0274
Zástolé, n., vz Zástolí.

408168   Zástolek Svazek: 5 Strana: 0274
Zástolek, lku, m. = zástolí. Sedl si do z-lku. Šd.

408169   Zástolí Svazek: 5 Strana: 0274
Zástolí, n. = místo za stolem, der Platz hinter dem Tische. V., Us. u Hostýna. Zmšk. A když Jiříka nebožtíka z zástolé pustili. NB. Tč. 96. Vstane ze zástolé. BN. Rychtář ho od oběda z z-lé do vězení vzal. Bart. Bohuslav z Michalovic ze z-lí vyskočil; V z. zrádce máte. Skl. V. 126., 132.

408170   Zástolí Svazek: 8 Strana: 0502
Zástolí. Vyvstal ze z. 1589. Kutn. šk. 44.

408171   Zástolí Svazek: 9 Strana: 0399
Zástolí. Té straně při zdí říkalo se z. a tu bylo čestné místo. Sdl. Hr. III 149.

408172   Zástolík Svazek: 5 Strana: 0274
Zástolík, u, zástolíček, čku, m. = kožené obložení cévky u kolovrátku, die lederne Aus- fütterung der Spinnradspulen. Us. — Z. = kolík k zastrčení něčeho. Us. u Berouna. Dch.

408173   Zastoliti Svazek: 5 Strana: 0274
Zastoliti, il, en, ení, zastolovati = za stůl posaditi, zum Tische setzen. — se. Spolu zasedli (apoštolé) či se z-li, když pán to učinil. Sš. J. 212.

408174   Zástolní Svazek: 5 Strana: 0274
Zástolní = za stůl náležející, Tisch-. Z. roucho. Reš. Zastonati, stonám a stoni, ůněš, 3. pl. stoní; stonej a stoň, al, ání; zastonati = počíti stonati, zavzdychati, zalkati, erseuf- zen; počíti nemocným býti, erkranken, krank werden.— abs. A vzezřev k nebi zastonal. Br. Ani nezastonal a zemřel (nebyl nemoc- ným). Us. A o chvíľu i delá (děla) zanikly, najprem jedno, potom dve a potom veľa. Hrmelo to, až zem zastonala. Phld. III. 2. 143. — kde. Tedy opět Ježíš zastonav sám v sobě přišel k hrobu. Br. Zastoniž nade mnou všeliké pokolení. Sixt. — čím. Tedy Ježíš, když uzřel židy, ani plačí, zastonal duchem (byl pohnut). Br. — jak. I zastena (zastenal) pláčem holubiným (jako holubice). Rkk. Takým stonem zastená otec a máť. Msn. Or. 139. Bolně zastenati. Vrch. — proč: bolestí. Us. Tč. Treba mu zadať ránu ci- teľnú a náležite ju rozjatriť, až zastená bô- ľom. Phld. III. 344.— kdy. Oj Nitra, Nitra, keď ty zastonáš, hlas tvôj sa v dialky roz- razí. Č. Čt. II. 162.

408175   Zástolní Svazek: 7 Strana: 1123
Zástolní, ího, m. Z. = starší bratrství vinařského, že sedali před pokladnicí za zvláštním stolem. Wtr. Obr. II. 368.

408176   Zástolník Svazek: 10 Strana: 0521
Zástolník, a, m. = hosť. Faust. 150.

408177   Zastolování Svazek: 9 Strana: 0399
Zastolování, n. Jíti k z. = na svatební hostinu. Bukovsko. Kub. 159.

408178   Zástonek Svazek: 5 Strana: 0274
Zástonek, nku, m. = zastonání, vzdech, der Seufzer. Div. z ochot.

408179   Zastopiti Svazek: 5 Strana: 0274
Zastopiti, il, en, ení, zastopovati, když jelen stopu zadního běhu za stopu předního běháku sází, hinterlassen. Šp.

408180   Zastopovati Svazek: 5 Strana: 0274
Zastopovati, vz Zastopiti.

408181   Zastoupati Svazek: 5 Strana: 0274
Zastoupati, vz Zastoupiti.

408182   Zastoupenec Svazek: 5 Strana: 0274
Zastoupenec, nce m. = zastoupený, der Vertretene. Zlob.

408183   Zastoupení Svazek: 5 Strana: 0274
Zastoupení, n., die Vertretung, Proku- ration, Repräsentation, Substitution. Z. koho (hájení). V. Z. země. Us. Obeslání k z. D. Neb kdožby se listem komu k z. v soudu zapsal, podlé toho se každý zachovej. Zř. F. I. C. 17. Z. národu = repraesentace. Od- borné z., fachliche Vertretung, právnické z. Dch. Byl tam v z. otce svého lépe: zastu- puje otce svého. Us. — Vz Zastoupiti.

408184   Zastoupení Svazek: 10 Strana: 0521
Zastoupení, n. V z. starosty N. N. místo: za starostu. Brt.

408185   Zastoupenství Svazek: 5 Strana: 0274
Zastoupenství, n., die Repräsentanz. Z. obecní. J. tr.

408186   Zastoupený Svazek: 5 Strana: 0274
Zastoupený; -en, a, o, vertreten, reprä- sentirt, substituirt. Má už z-né místo (stojí na něm, aby tam nikdo nestanul) Us. Šd. — kde čím. Biblické epos v knize naší z-né zpěvem VII. z Milionova ztraceného ráje. KB. V. Království a země na říšské radě z-né. Pdl. — Vz Zastoupnutý.

408187   Zastoupiti Svazek: 5 Strana: 0274
Zastoupiti, stoupím, stup, stoupě (íc), il, en, ení; zastoupati, zastupovati = za něco stoupiti, zajíti, zakročiti, hinter etwas hin- schreiten, hintreten, hinüber treten; stoupiti před koho, aby vidín nebyl, vor Einen treten; do světla, do cesty se postaviti, ins Licht, in den Weg treten; brániti, zastávati, hájiti, vor Einen treten, vertheidigen, beschirmen, schützen; na místo jiného se postaviti, jej zastávati, vertreten, seine Stelle versehen; na se vzíti, auf sich nehmen; najíti, nalézti, antreffen. Jg. — abs. Kůň zastoupil (za pro- straněk). Ros. Pán Bůh zastup (zachraň). Us. Jelen zastupuje (stopu zadního běhu za stopu předního běhu sází). Šp. Kteroužkoli jistotu řádně ukáží pani z Gutsteina od mých předkův, chci já zastúpiti. Arch. IV. 52. Kdo sílu měl, zastupoval (bránil). Kom. — co, koho. Zastoupil ho, aby nebyl vidín. Ros. Z. dvéře. Ros. Z. koho (= hájiti, brá- niti). V,, Br. To vše zastupuji (na se beru). Br. Velbloud vozu místo zastupuje. Kom. Darmo to místo zastupuje. Jg. Potřeby něčí z. (na sebe bráti). Z. úřad (obyčejněji: spra- vovati. Š. a Z.). Z. zemi (jako poslanec). J. tr. Jen co noha zastoupne. Osv. I. 280. Z. nevod (vláčeti). Vz Nevod. Nechať nás právo naučí, mám-li já ty z. čili nic; Žid zastupuje žida zetě svého zabitého a od Oldřicha 4 zl. vzal. NB. Tč. 6., 224 Ponej- více hospodář ten, v jehož domě přístky se drží, službu tu zastoupá. Sš. P. 763. Pan Puška jistec zastupuje je; Jistec zastupuje své rukojmě a zná se k listu; Sazema ten dluh zastupuje; A když byla přede pány žaloba na úřadníky pro to zmeškání, tu jsú páni nalezli, aby to obmeškání Herart zastú- pil. Půh. 1.257., 261., II.320., 540. Správce statku ho zastúpil. VI. zř. 17., Zř. F. I. C. 22. — kam: za sloup. Ros. Jakoby za stěnu zastoupil. Prov. Ros. Již ve své slávě hyneš a jako za stěnu zastupuješ. Br., BR. II. 308. h. Jeden se za list skryje a druhý nemůž ani za dub zastoupiti. Č. — komu. Nezastupujte lidu mému, když by z města utíkati chtěli. Br. Kráva, kůň si z-pil (vstou- pí-li nohou za řetěz nebo za prostraněk). Us. Šd. — co komu: cestu, Kom., dvéře, Us., světlo, Troj., místo. Jg. Alebo ci (ti) jinša ta dzěvucha milša cestečku zastupovala. Sš. P. 222. Z-pil mi mú pečeť. Půh. II. 198. — komu kde: lidem v lesích (cestu) z., Us., Jr., Dch., na cestách, na silnicích z. Jg., Šm. — co, koho kde: koho v cestě (za- staviti). Troj. Z. někoho před právem, Ros., před soudem (hájiti). J. tr. Zastupuje ho u srdce (těžko mu u srdce). Us. Mark. Má jej pohnati trhem a doma, kdež ženu za- stúpi na její zbožie. Kn. rožm. 16. Aby jej v tom soudu z-li. Zř. F. I. S. 36. Korpo- race náboženské nemohly se před soudem světským samy zastupovati; Arcijahen z-val biskupa u věcech obyčejné správy. Ddk. IV. 273., 274. A v Petru moc cirkevná, v Janu láska zastoupena byla; Kdo místo otcovo u dědice zastoupá. Sš. Sk. 35., II. 44. Jiřík manželku svú zastúpil jest před právem na třech rocích a před čtvrtým právem tu ji opustil jest. NB. TČ. 214. Z. koho v smlouvě, v dluhu u práva, u hospodského (ručiti zaň), Plk.; v jistbě (najíti). Dal. 97. Ty, kteréž soudný den na světě živy za- stoupí (zastihne). Št. Kn. š. 23. — co, koho čím (kdy). Někoho v půtce vlastním tělem z. (chrániti). Pr. m. předm. Nohama kvítí zastoupati. Us. Tč. Císař zastupovati se tam dal dvěma syny svými; Dal se zastupovati strahovským mnichem. Ddk. IV. 51., 64. Něco svým hrdlem z. (za to ručiti). Br. Z. někoho svou přímluvou (chrániti). Štelc. Své svědomí odvodem, sein Gewissen mit dem Gegenbeweise. J. tr. — co, koho kdy : v nebezpečenství, v rozepři (hájiti), Ros., v práci (za něho pracovati). Us. V neděli ho zastupuj« žena. Us — koho stran čeho: stran statku N . . . Žer, — jak dlouho. Po dva měsíce zastupoval kaplan faráře. Ml. — (co) jak. Zastoupil jsem tu summu ze svých peněz (vydal, založil). L. Slibujeme ho z. svým nákladem a prací. Tov. 151. Ta věc tam byla málo, špatně zastoupena, war ver- treten, lépe: málo se vzdělává, pěstuje, bylo jí tam málo a p. Vz Brs. 2. vyd. 270. Zastup s zadu i z přiedu. BO. Otce Nemocna z-pil (nalezl, zastal). Dal. Jir. 121. Zastúpi úval na vzchod na pól. Rkk. 23.-- oč. Aby jich zastoupili před Bohem o jich dobré. Chč. 378. Jej páni jeho zastúpili o ty věci. Půh. II. 145. — odkud. Z. hříšně od hněvu bo- žího. Chč. 378. — koho v čem: v záleži- tostech zemských. Us. Z. někoho v něčem = ručiti za něho. Bart. II. 22., J, tr. Že on je v této věci z strany člověka svého za- stupuje. Mus. 1880. 142. A jestliže by jeho kto z toho rukojemstvie za ten mlýn na- řekl, že jeho v tom z. chce. NB. Tč. 28. Václav zastupuje Martina v tom póhonu. Půh. I. 307. Potom místo jeho v spravování lidu zastoupil. BR. JI. 7. a. — proti komu. Chceme tebe proti Hanušovi z NB. Tč. 53. V tom Jindřicha zastupuje proti Filippovi; Zastupuje svú ženu proti Jakúbkovi. Půh. I. 391. — proč. Zastoupil jej panským nálezem. Půh. I. 211. (II. 254., 344.). — s kým kam. Vinař s čeládkou do rázu zastoupí (do rázu se postaví, počne praco- vati). Art. vin. 1759. — se. On sám před soudem se zastupuje (hájí). Us. Kůň se za- stoupil (zastoupil za prostraňky). Plk.

408188   Zastoupiti koho Svazek: 7 Strana: 1123
Zastoupiti koho = doma zastihnouti Kn. tov. čl. 16. — se čím. Dřevěná ná- doba rozeschlá horkou vodou se zastoupí (srazí se, že pak už neteče) Brt. D 296.

408189   Zastoupnutý Svazek: 5 Strana: 0275
Zastoupnutý = zastoupený. Kůň, vůl má z-té (zastoupené, zastoupl nohou za provaz, za prostraněk). Mor. Šd.

408190   Zastouzeti Svazek: 5 Strana: 0275
Zastouzeti, vz Zastuditi.

408191   Zástpice Svazek: 7 Strana: 1123
Zástpice, millepisa. Pršp. 65. 86. Vz Zá- spire (dod.).

408192   Zastrabiti Svazek: 5 Strana: 0275
Zastrabiti, il, en, ení = zahojiti, heilen. Na Slov. Plk. — co komu. Ak ty mne to krídlo nedáš zastrabiť. Dbš. Sl. pov. VII. 84.

408193   Zastraboštiti Svazek: 7 Strana: 1123
Zastraboštiti, zastramožditi co = za- dělati, přikryti. Komoru haraburdím z. Na Hané. Wrch.

408194   Zastrájati Svazek: 5 Strana: 0275
Zastrájati, vz Zastrojiti.

408195   Zastrájeti Svazek: 5 Strana: 0275
Zastrájeti, vz Zastrojiti.

408196   Zastrakatěti Svazek: 5 Strana: 0275
Zastrakatěti, ěl, ění, scheckig, bunt werden. Us.

408197   Zastrakatiti Svazek: 5 Strana: 0275
Zastrakatiti, il, cen, ení = strakatým učiniti, scheckig, bunt machen. Jg. — se = zastrakatěti. Až se louky zastrakatí. Č. — co: desku. Us. Tč. — se kde. Ve vrbí se to zastrakatilo jako modrá šněrovačka a cíp bílého fěrtochu. Sá.

408198   Zástraní Svazek: 5 Strana: 0275
Zástraní, n., ves u Chotěboře, b) na Slov. nad Žilinou.

408199   Zastrašení Svazek: 5 Strana: 0275
Zastrašení, n., das Erschrecken, die Schreckung. Us.

408200   Zastrašenosť Svazek: 5 Strana: 0275
Zastrašenosť, i, f., das Geschrecktsein.

408201   Zastrašený Svazek: 5 Strana: 0275
Zastrašený; en, a, o = polekaný, er- schrekt, in Schrecken gesetzt. — čím: po- hrůžkou.

408202   Zastrašiti Svazek: 5 Strana: 0275
Zastrašiti, il, en, ení; zastrašovati, schrek- ken, in Schrecken setzen, einschüchtern. Us., V. — abs. Však nezastrášíte! Bange machen gilt nicht. Us. Dch. — koho: Ros., po- cestné. Sych. — koho, se čím. Napřed po- jatým domněním sám sebe zastrašíš. Kom. Z. Někoho přísností, ukrutností. Us. Pdl. — koho odkud: od ženění (odstrašiti). Us. Vz Postrašiti. — jak. Nedám se tak snadno zastrašiti. Us. Dch. — se. On ale zastrašiv se řekl. Sš. Sk. 120. — se čeho. Řeči té z-šiv se Felix pravil. Sš. Sk. 269.

408203   Zastrašovati Svazek: 5 Strana: 0275
Zastrašovati, vz Zastrašiti.

408204   Zástraž Svazek: 10 Strana: 0680
Zástraž, e, f. = deskový stav ve vodí (aby se opraly ovce před stříháním). Vz Brt. Sl.

408205   Zastražení Svazek: 5 Strana: 0275
Zastražení, n., die Beschützung, Be- setzung.

408206   Zastražený Svazek: 5 Strana: 0275
Zastražený; -en, a, o, geschützt, be- schirmt.

408207   Zastražiti Svazek: 5 Strana: 0275
Zastražiti, il, en, ení = ostříhati, be- wachen. — co. Zastražil všecky cesty, stezky mé. BO.

408208   Zástražník Svazek: 5 Strana: 0275
Zástražník, u, m. = hřebík na nápravě, der Hutnagel. Dch., Pdl.

408209   Zástražný Svazek: 5 Strana: 0275
Zástražný hřebík, vz Zástražník. Dch.

408210   Zástrček Svazek: 5 Strana: 0275
Zástrček, čku, m. = zástavek.

408211   Zastrčení Svazek: 5 Strana: 0275
Zastrčení, n., die Versteckung. — Z. = schování, die Versteckung, Verbergung. — Z = vstrčení, die Hineinfügung, Hinein- steckung. — Z. = zavření, die Ver-, Zu- riegelung.

408212   Zastrčený Svazek: 5 Strana: 0275
Zastrčený; -en, a, o = zandaný, ver- steckt. — Z. = schovaný, ukrytý, versteckt, verborgen. — co kde. Za pasem měl z-ný obuch. Us. Šd. — Z. = vstrčený, hineinge- fügt, hineingesteckt. — kam: do sena. — Z. = zavřený, zugeriegelt, verriegelt. Z. dvéře. — čím: závorkou. Vrata stýblem z-ná. Er. P. 255.

408213   Zastrčiti Svazek: 5 Strana: 0275
Zastrčiti, strč, strče (íc), il, en, ení; za- strkati, zastrkovati; zastrknouti, knul a kl, ut, utí; zastrkovati, zastrkovávati = za něco, někam, v něco strčiti, dahinter, hineinstecken o. schieben, stossen, einstecken, einschieben, aufstecken; založiti, zandati, schovati, ta- jiti, verstecken, verlegen, verbergen; za- vříti, vorschieben, vorstecken, zuschieben, zuthun, vorthun. Jg. — abs. Zastrč! Za- strčila's? Us. — co: peníze (schovati), zá- voru (dvéře závorou zavříti). V., Kom. Z. šavli, meč, bodák, dvéře. Us. Dch. — co kam: psaní za obraz, Us., meč do pošvy, prut do země, Us., něco do kouta. Ros. Z. vonici (kytku) za klobouk. Us. na Mor. Šd. Z. péro na klobouk, fajfku za pás. Us. Dch. Jestli gazděna na boží tělo z oltáře halouzkn ulomí a ji do lnu zastrčí, dobře se jí leu 307* urodí. Kld. II. 304. Tu obrúčku mi na hrdlo zastrkla. Dbš. Sl. pov. V. 84. Zastrčí ho v zemi a tancují okolo něho. Sš. P. 772. — co čím: dvéře sochorem, závorou, Us., díru čepem. Ros. Zamknu tě zámčiskem, zastrčím kolčiskem. Slez. hra. Šd. Kůň sedlem se z-čil. Db. Dvéře závorami zastrkala. BN. — kým. Všude jím zastrkují (ke všemu ho nastrkují, ke všem pracím atd). Ros., Solf. — co kde. Je to někde v seně, na půdě atd. zastrčeno. Us. Dch.

408214   Zastrčítko Svazek: 5 Strana: 0276
Zastrčítko, a, n., der Riegel. Šm. Lépe : zástrčka.

408215   Zástrčka Svazek: 5 Strana: 0276
Zástrčka, y, f., der Verschluss, Schub- riegel, Schieber, Schuber, Riegel. Z. u oken a p.: nasazená, aufgesetzt, zapuštěná, ein- gelassen, vložená, eingesteckt, krátká, dlou- há; z. špaletová, Espagnolett- o. Stangen- verschluss. Vz Včř. Z. I. 37, 41. Papírová z. do pecí. Vz Prm. III. č. 20. Z. u kamen, die Verschlussklappe. (Ve Slez. zacpávka, zatípka. Šd. Vz Zatípka). Šnd. II. 88. Z. dymní, der Rauchschuber; pravé postavení z-ky. Šp. Z prostřední, koncová, der Protz- riegel, čelní, der Stirnriegel. Čsk. Zámek se z-kou; z. ke dveřím, se šoupátkem, s kloboučkem; z. rovná, zahnutá, vratová, k oknům a p. Us. Pdl. Z., jíž se dle po- třeby průtahy tam, kde s komínem souvisí, přivírati n. otvírati, po případě i úplně za- vříti mohou, das Register, die Schieber. Hrm. 45., 46.

408216   Zastrčkový Svazek: 5 Strana: 0276
Zastrčkový závěr, vz Závěr.

408217   Zástrčník Svazek: 5 Strana: 0276
Zástrčník, u, m. = zatykač. D. exc.

408218   Zastrékať Svazek: 5 Strana: 0276
Zastrékať = zastříkati. Slov.

408219   Zastreť Svazek: 5 Strana: 0277
Zastreť = zastříti. Na Slov. Bern.

408220   Zastretý Svazek: 5 Strana: 0277
Zastretý = zastřený, zakrytý. Na Slov. — čím. A mesiačik bľado svieti krajom chmúrami z-tý. Č. Čt. I. 90. Len jedným oblôčkom, ktorý bol ustavične plátnom z-tý, nesmel ani kuknúť. Dbš. Sl. pov. I. 342.

408221   Zástrka Svazek: 10 Strana: 0521
Zástrka, y, f. = kus dřeva, kterým se zamyká dřevěný zámek přibitý na dvéře. Hoš. Pol. I. 146., II. 31.

408222   Zastrkadlo Svazek: 7 Strana: 1123
Zastrkadlo, a, n., vz Zastrkovátko.

408223   Zastrkadlo Svazek: 8 Strana: 0502
Zastrkadlo, a, n. = drzátko na péra oce- lová. Val. Brt. D. II. 422.

408224   Zastrkati Svazek: 5 Strana: 0278
Zastrkati, vz Zastrčiti.

408225   Zastrkati Svazek: 5 Strana: 0292
Zastrkati, zaštrknúť = zaštěŕkati. — jak. Zaštrkly ticho čaše. Sldk. 226. — komu kde kdy. V tom jej zaštrkajú vo vrecku tie trie oriešky. Dbš. Sl. pov. I. 441.

408226   Zastrkátko Svazek: 7 Strana: 1123
Zastrkátko, vz Zastrkovátko.

408227   Zastrkávati Svazek: 5 Strana: 0278
Zastrkávati, vz Zastrčiti.

408228   Zastrkovací Svazek: 5 Strana: 0278
Zastrkovací špruhle. NA. IV. 119.

408229   Zastrkováček Svazek: 5 Strana: 0278
Zastrkováček, čku, m. = nástrojek k za- strkování konců drátův u řešata. Hk.

408230   Zastrkovadlo Svazek: 5 Strana: 0278
Zastrkovadlo, a, n , der Schieber, Rie- gel. Nebudeš ma ani jeho, bude z tebe postr-, vystr-, zastrkadlo, starý hřeblo. Čes. mor. ps. 216.

408231   Zastrkovati Svazek: 5 Strana: 0278
Zastrkovati, vz Zastrčiti.

408232   Zastrkovati Svazek: 7 Strana: 1122
Zastrkovati se. Výb. II. 793. Z. ně- koho někam. Kom.

408233   Zastrkovátko Svazek: 5 Strana: 0278
Zastrkovátko, a, n., der Schuber. Šm.

408234   Zastrkovávati Svazek: 5 Strana: 0278
Zastrkovávati, vz Zastrčiti.

408235   Zástŕnek Svazek: 8 Strana: 0502
Zástŕnek, nku, m., vz Násep (3. dod.).

408236   Zastrnouti Svazek: 5 Strana: 0278
Zastrnouti, vz Zastrčiti.

408237   Zastróhnóť Svazek: 10 Strana: 0680
Zastróhnóť ołlůvko = ořezati tužku. Brt. Sl.

408238   Zastrojení Svazek: 5 Strana: 0278
Zastrojení, zastrájení, n., das Anschik- ken. Král na to všetko, aj na svoje zastrá- jame dávno už zabudol. Dbš. Sl. pov. I. 273.

408239   Zastrojený Svazek: 5 Strana: 0278
Zastrojený; -en, a, o, zubereitet, zuge- richtet, zugeschickt. Tam sú vždy z-né pre jakýchkoľvek jédla pocestných. Hol. 166.

408240   Zastrojený Svazek: 8 Strana: 0502
Zastrojený = upiatý; stranník. Phľd. XII. 667.

408241   Zastrojiti Svazek: 5 Strana: 0278
Zastrojiti, il, en, ení, zastrojovati. — co: plachty, síti = přichystati, aby se v čas potřeby rychle postaviti mohly, verlegen. Šp. — se = chystati se, sich anschicken. Ako sa tak hostí a zastrája, príde k nemu hladná myška. Mt. S. I. 51. Na tu svoju sestru ustavične si sťažovali a zastrájali sa jej zle nedobre, že ju zabijú; Ale že sa bála ohlásiť, keď počula, ako sa vadia a ako sa jej zastrájajú; Prosili ju za odpušte- nie, že sa jej nevinnej tak zastrájali; Kdo- koľvek mi toto spravil, mosí to smrťou zaplatiť, zastrojil sa rozhnevaný kráľ; V po- steli mu přišlo na um, k čomu sa bol za- strojil. Dbš. Sl. pov. I. 69., 72., 73., 272., IV. 12.

408242   Zastrojiti s inft Svazek: 8 Strana: 0502
Zastrojiti s inft. Zastrájal sa spálit de- dinu (strojil, připravoval se). Phľd. XII. 354.

408243   Zástrojnice Svazek: 7 Strana: 1123
Zástrojnice, e, f., das Ziehgatter. Rk.

408244   Zástromí Svazek: 7 Strana: 1123
Zástromí, n. = sad. Němc. Mus. 1889. 368.

408245   Zastromiti Svazek: 7 Strana: 1123
Zastromiti, il, en, ení = stromy vysázeti. ZObz. XXII. 90.

408246   Zastrouhati Svazek: 5 Strana: 0278
Zastrouhati, verschaben. — co čím: mandlemi a cukrem to zastrouhal (strouhá- ním posypal). Kon. Kolek na konci pořízem z. Na Ostrav. Tč. — co kam: těsto do polévky. Us. — se komu, drohen. Na Slov. Po bratrovi sa ani neobzreli, ale sa mu zle nedobre zastrúhali, že sa musejú nad ním vyvrchnovať. Dbš. Sl. pov. I. 292.

408247   Zastručený Svazek: 9 Strana: 0399
Zastručený. Když je rév z-nej. Šeb. 146.

408248   Zástruh Svazek: 7 Strana: 1123
Zástruh, u, m. = zastrouhnutí.

408249   Zastrupatělý Svazek: 9 Strana: 0399
Zastrupatělý nos. Slez. Čes. 1. VIII. 53. Sr. Zastrupatěný.

408250   Zastrupatěný Svazek: 5 Strana: 0278
Zastrupatěný; -ěn, a, o = plný strupů, grindig. Má hubu z-nú; Je vždy celý z-ný. Mor. Šd.

408251   Zastrupatěti Svazek: 5 Strana: 0278
Zastrupatěti, ěl, ění, grindig werden.

408252   Zastrupiti se Svazek: 5 Strana: 0278
Zastrupiti se = strupem obrůsti, sich verharschen. Rána se z-la. Us. Tč., Jg.

408253   Zástruž Svazek: 9 Strana: 0399
Zástruž, e, f, pozemek. Hoř. 136.

408254   Zástružek Svazek: 9 Strana: 0399
Zástružek, žku, m. K té zahradě při- dávám potok i (s) z-kem, s olším. Arch. XVIII. 361.

408255   Zastřapalec Svazek: 5 Strana: 0275
Zastřapalec, lce, m. = zastřapaný, kdo má střapaté vlasy, der Strobelkopf. U Uh. Hrad. Tč.

408256   Zastřapaný Svazek: 5 Strana: 0275
Zastřapaný, vz Zastřapalec.

408257   Zastřebati Svazek: 5 Strana: 0276
Zastřebati; zastřebnouti = trochu stře- bati, aufsaugen, aufschlürfen. — abs. Jak z-bnul, na líčka zblednul. Slez. ps. — (si) čeho: polévky. Jg. Přikusuj chlíb a mléka zastřebuj. Na Ostrav. Tč. Ti, čo viacej si zastrebli vína, chrapkajú si jako klady. Sldk. 34.

408258   Zastřečkovati někam Svazek: 7 Strana: 1123
Zastřečkovati někam = zaběhnouti (o kravách). Vck.

408259   Zastředění Svazek: 7 Strana: 1123
Zastředění, n. Z. úhlů, das Centriren der Winkel, Reduciren auf das Centrum. Nz.

408260   Zástředí, n Svazek: 5 Strana: 0276
Zástředí, n., metacentrum. Mj. 100. Z. kapaliny. ZČ. I. 298. Vz násl.

408261   Zástředivý Svazek: 5 Strana: 0276
Zástředivý = ode středu neb od osy od- vrácený, centrifugus, centrifugal. Z. kořínek kelový; z. květenství, jehož střední neb hoření květ dříve se rozvíjí nežli postranné čili dolení n. př. routa, šater, rožec (inflo- rescentia centrifuga). Vz Rst. 522.

408262   Zástředně Svazek: 10 Strana: 0521
Zástředně, excentrisch. Ráj. II. 306.

408263   Zástřední Svazek: 5 Strana: 0276
Zástřední, vz Zástředný.

408264   Zástředný, -dní Svazek: 5 Strana: 0276
Zástředný, -dní = za středem jsoucí, excentrisch. Z. směr, Rostl., kroužení. Ráj. Z. kel v semenech palmových. Rst. 521.

408265   Zastřeknouti Svazek: 5 Strana: 0276
Zastřeknouti = zastříknouti. Na Slov. Kto zasmeje sa, toho zastrekne vodou. Dbš. Obyč. 177.

408266   Zástřel Svazek: 5 Strana: 0276
Zástřel, u, m., zástřela, y, f., zástře- lek, lku, m. = střela, das Wurfgeschoss, der Pfeil, der Schuss. Postřelen jest do tváře tak, že zástřel uvázl mu v oku. Pal. Děj. III. 2. 107. A tu jest zbyl Žižka oka druhého zástřelem. Star. let. 96. — Z. = stře- lení zvl. šipkou, der Schuss, das Abschiessen, Anschiessen. Ńa zástřel. D. Rány zástřelu bývají obecně hluboké a úzké. Ras. — Z. = rána od zástřelu, die Schusswunde. Jimižto nepřátelóm svým smrtelné zástřely a rány činiechu. Troj. Od toho zástřelu pacholek umřel. NB. Tč. 105. — Zástřela = plat od zastřelení, zástřelné, das Schiess-, Schuss- geld. D.

408267   Zástřela Svazek: 5 Strana: 0276
Zástřela, y, f., vz Zástřel.

408268   Zástřela Svazek: 9 Strana: 0399
Zástřela. Smrtelná z. Chč. S. L 258.

408269   Zástřelčík Svazek: 5 Strana: 0276
Zástřelčík, a, m. = harcovník, der Plänk- ler, Tirailleur. Čsk.

408270   Zástřelek Svazek: 5 Strana: 0276
Zástřelek, lku, m., vz Zástřel.

408271   Zastřelenec Svazek: 7 Strana: 1123
Zastřelenec, nce, m. = zastřelený. Šd.

408272   Zastřelení Svazek: 5 Strana: 0276
Zastřelení, n., die Erschiessung. Hned- linko by byla přišla k z. Sá. (Osv. I. 182.).

408273   Zastřelení Svazek: 10 Strana: 0521
Zastřelení, n., vulnus, rána. Mill. 40a.

408274   Zastřelený Svazek: 5 Strana: 0276
Zastřelený; -en, a, o, erschossen. Ž. jelen. — čím: šípem, kulkou, broky. — kde: v lese atd. — Z. = postřelený an- geschossen. I nesen jest ten z-ný do domu k mateři. Tehdy pán jich poslal jednoho od sebe na dědinu k tomu z mu. NB. Tč. 105. — Z. rána = střelou učiněná. Sal.

408275   Zastřelený Svazek: 7 Strana: 1123
Zastřelený. Sv. ruk. M. 333. 16.

408276   Zastřeliti Svazek: 5 Strana: 0276
Zastřeliti, střel, le (íc), il, en, ení; za- stříleti, el, en, ení; zastřelovati = postřeliti, anschiessen; střelou zabiti, nieder-, todt-, erschiessen. —koho kam (postřeliti): mezi žebra, v bok. Troj. I z-lí Mikulíka z Krtel v samé čelo. Pč. 42. A v ty časy oblehl Žižka hrad Rábí a tu jest zastřelen do dru- hého oka. Dač. I. 14. Že málem krále v ruku zastřelichu. Alx V. v. 2125. (HP. 51.). Ako najlepšie kúpala sa, šuhaj namieril a naj- krajšiu diovku jej zastrelil do srdca. Dbš. Sl. pov. VIII. 26. — koho. Tys mne smr- telné zastřelil (postřelil). Troj. Z. (střelením zabiti) člověka, V., jelena, zvěř, D., holuba (také = zalhati si). Prov. Zastreliť ho, mie- šateľa jedov. Zbr. Lžd. 108. Číhá na ťa mysliveček, on ťa, myslím, zastřelí. Sš. P. 695. Dvaja otcovia a dvaja synovia šli na lov a zastrelili troch zajacov a keď sa de- lili, dostal každý jednoho. Jak to možno? (Bol otec, syn a vnuk). Na Slov. Šd. — koho čím: kulkou, broky, šípem. D. — koho kde. Kdo doma dojídá, na vojně ho nezastřelí. Prov. Z. někoho v lese, na cestě a p. Sš. P. 523. — koho jak. Z-li ho dle usnesení soudu. Us. Jan Vok. Řičan sám se zoufale zastřelil. Dač. I. 82. Zastrelím tě ako vrabca, Lipa I. 60., ako psa. Zbr. Hry 63. Zastřelil psa přes všecky prosby své rodiny. Trmal z-lil nechtě ujce svého. Dač. I. 205. — proč: pro pytlačení. — kdy: na vojně, Us., při krádeži. Us. — komu co. Pri Prešporku na Dunaji húsky sa perú. Vezmi, šuhaj, karabinčok, zastrel si jednu. Ja tie húsky nezastrelím, já tie húsky znám: to sú húsky mojej Zuzky, čo k nej chodievam. Sl. spv. IV. 121.

408277   Zastřeliti Svazek: 7 Strana: 1123
Zastřeliti. Ž kl. 63. 5. a 6.

408278   Zastřelka Svazek: 5 Strana: 0276
Zastřelka, y, f., ditiola, der Doppel- schleierling. Z. kořeňující, d. radicans. Vz Rstp. 1939.

408279   Zástřelky Svazek: 7 Strana: 1123
Zástřelky, pl., m., rybník u Rudy u N. Strašecí.

408280   Zástřelky Svazek: 9 Strana: 0399
Zástřelky, rybník na Slansku. Slaň. 8., 99.

408281   Zástřelné Svazek: 5 Strana: 0276
Zástřelné, ého, n. = plat od zastřelení, zástřela, das Schussgeld, der Schusslohn, die Schussgebühr. D., J. tr. Seznam, rejstřík, tabulka z-ho, Schusslohnregister, n., -tabelle, f. Šp.

408282   Zastřelovati Svazek: 5 Strana: 0276
Zastřelovati, vz Zastřeliti.

408283   Zastřelý Svazek: 5 Strana: 0276
Zastřelý = zastřený, skrytý, verdeckt. Chmel.

408284   Zastření Svazek: 5 Strana: 0276
Zastření, n., zastírání, die Verhüllung, Verdeckung, das Verstecken, Bemäntelung. V lázni roucha k z. místo mají. Kom. Z. škraboškou. D. — Z. = čím se co zastírá, zastěradlo, die Hülle, Decke, der Vorhang, Umhang. Ž. okolo něčeho. V. Z. očí. Kom. Přirovnání toho z., jímž dvéře stánku za- věšeny byly. BR. II. 759. b. — Z. = za- střené místo, verdeckter, verhüllter Ort. Divadlo otevřené jest, z. oponami se opíná. Kom. Vz Zastříti.

408285   Zastřený Svazek: 5 Strana: 0277
Zastřený; -střen, a, o, verhüllt, ver- deckt, verschleiert. Z. místo. Jel. Enc. 29. Z. battarie. NA. III. 160. Z. lešení. Kom. — čím: krovem. Troj. Okna záslonami z. Us. Očka brvou hebce z-ná. Čch. Bs. 67. — jak. Stěny černě z-né. Dch. Vz Zastříti.

408286   Zastřený Svazek: 10 Strana: 0521
Zastřený hlas. Zvou III. 696.

408287   Zástřešek Svazek: 5 Strana: 0277
Zástřešek, šku, m. = slaměné závěšky na okraji a v rozích slaměných střech. Mor. Šd., Sd. Cf. Přístřešek.

408288   Zastřešení Svazek: 8 Strana: 0502
Zastřešení, n. = zacpání stříží. Let. 668. (Gb. H. ml. I. 325.).

408289   Zástřeší Svazek: 5 Strana: 0277
Zástřeší, n. = římsa okna či oken, z. okenné, římsa okenná, vypuštění nad okny, tlie Fensterverdachung. Nz. Dobré svedomie je studnicou, keď smädneš, palicou, keď upadáš, z-ším, keď ta slnce páli a napokon je ti poduškou v smrti. Lipa 388.

408290   Zástřeší Svazek: 7 Strana: 1399
Zástřeší, u. = spodní okraj střechy. Na Hané NZ. II. 150.

408291   Zástřeší Svazek: 9 Strana: 0399
Zástřeší, n. = spodní kraj střechy. Na Hané. Čes. 1. VIII. 316.

408292   Zastřešiti Svazek: 5 Strana: 0277
Zastřešiti, il, en, ení, zastřešovati, über- dachen, überdecken. Na Slov. Té. — co čím: střechu, chlév došky.

408293   Zástřešník Svazek: 8 Strana: 0502
Zástřešník, u, m. = zastřižený došek spodního nejmenšího šáru. Brt. D. II. 433.

408294   Zástřežek Svazek: 8 Strana: 0502
Zástřežek, žku, m. Vz Zástřešník (3. dod.).

408295   Zástřežka Svazek: 5 Strana: 0277
Zástřežka, y, f., vz Plucha.

408296   Zastříbřiti Svazek: 5 Strana: 0277
Zastříbřiti, il, en, ení, zastřibřovati, ver- silbern. — co čím: krejcar živým stříbrem. Us. Tč.

408297   Zastříci Svazek: 5 Strana: 0277
Zastříci, vz Zastřihnouti.

408298   Zastřiel Svazek: 9 Strana: 0399
Zastřiel. A tu jest zbyl (Žižka) oka dru- hého zastřielem. Chron. boh. an.

408299   Zástřih, u Svazek: 5 Strana: 0277
Zástřih, u, m., der Einschnitt (mit der Schere). Dch.

408300   Zastříhati Svazek: 5 Strana: 0277
Zastříhati, vz Zastřihnouti.

408301   Zastřihnouti Svazek: 5 Strana: 0277
Zastřihnouti, hnu, hni, hna (ouc), ul, ut, utí; zastříci (zastřihu, zastr.), střihl, žen, ení; zastříkati, zastříhati, zastřihovati = začíti stříhati, mit der Schere anschneiden ; křivě stříhati, verschneiden, verstutzen. — abs. Již zastřihl (počal stříhati). Us. On rád zastřihuje (křivě stříhá). Us. — co: sukno (vlasy mu postříhati). Klat. Máme len, ječmen, oves pěkný, jakoby ho zastřihl. Us Šl. — čím. těmi nůžkami snadno za- střihneš. Us. — co kde: opálený knot na svíčce. Us. Dch.

408302   Zastřihovati Svazek: 5 Strana: 0277
Zastřihovati, vz Zastřihnouti.

408303   Zástřik Svazek: 5 Strana: 0277
Zástřik, u, m., der nach dem Zeideln gesammelte Honig. Rk.

408304   Zastříkání Svazek: 5 Strana: 0277
Zastříkání, n., das Bespritzen. Vz Za- stříknouti.

408305   Zastříkaný Svazek: 5 Strana: 0277
Zastříkaný; -án, a, o, bespritzt. Vz Za- stříknouti.

408306   Zastříkati Svazek: 5 Strana: 0277
Zastříkati, vz Zastříknouti.

408307   Zastříknouti Svazek: 5 Strana: 0277
Zastříknouti (na Slov. zastřeknouti), stříknu, stříkni, stříkna (ouc), knul a kl, ut, utí; zastříkati, zastřikovati (na Slov. zastřekovati) = až někam stříknouti, po- stříknouti, bis hinter hin-, be-, ver-, an- spritzen. — co: oheň. Us. Tč. — co komu: oči. Ros. — co komu kam. Zastřikujeme mu studenou vodu do nosu. Tab. lid. — (koho) čím: vodou. Stará liška prišla k nemu a že jej nedal jiesť, zastrickla mu oči blatom. Mt. S. I. 451. — kdy kam Krev zastříkla při této vraždě až na dvéře. Bes. ml. — odkud (kam). Z nové stří- kačky zastříkneš až na vrchol věže. Us. Tč. Ze stříkačky někoho vodou z. Us. Tč.

408308   Zastřikovati Svazek: 5 Strana: 0277
Zastřikovati, vz Zastříknouti.

408309   Zástříl Svazek: 5 Strana: 0277
Zástříl, a, m. (špatným čtením Němců proměněno v Zástrizl m Zastrziel) = Zá- strizl. Onšuov jest člověk z Zastřiel. NB. Tč. 271.

408310   Zastříleti Svazek: 5 Strana: 0277
Zastříleti, vz Zastřeliti.

408311   Zastřísněný Svazek: 10 Strana: 0680
Zastřísněný. Je z-né = na vodě chytá se led. Vz Brt. hl.

408312   Zastříšiti Svazek: 5 Strana: 0277
Zastříšiti a zastřížiti, il, en, ení; zastři- šovati, zastřižovati = stříší (stříží) zakryti, mit Grundeis verstopfen. Jg. — se = po- kryti se stříší; zacpati se jí. Voda se za- střišuje. D. — kde. Voda na rybnících už se zastřišuje. Us.

408313   Zastřišovati Svazek: 5 Strana: 0277
Zastřišovati, vz Zastříšiti.

408314   Zastříti Svazek: 5 Strana: 0277
Zastříti, stru, střeš, zastrou, zastři, stra (ouc), střel, en a ín, ení; zastírati = při- stříti, zakryti, zahaliti, tajiti, zudecken, verhüllen, verhängen; brániti, beschirmen, bedecken; se = zakryti se, sich be-, ver- decken; brániti se, sich decken, sich schüt- zen; vymlouvati se, sich entschuldigen, vor- ' schützen, vorwenden, zum Vorwand neh- men. Jg. — co, koho: tvář, D., okno, postel, Ros., rozum. Šm. Zastírá mne Bůh chrání. Kom. Muž nemá zastírati hlavy. BR II. 563 a. Láska zastierá množstvie hřiechov. ZN. Jádro myšlénky zastírati. Kos. Ol. I. 81. Štít železný zastíráše pleci jeho. Bj. Hrůza smysly z-la. Msn. Or. 53. Opona svatyni zastírala. BR. II. 760. — co, koho, se čím: tvař rouškou, škraboškou, oponou okno, D., něco pláštěm (tajiti), Us., svůj blud štítem, se pavezou, se výmluvou, Jel., se kým (vymlouvati se), co jménem božím (omlouvati). Br. A jestliže by se tím listem zastíral, ten list nemá mu nic platen býti. Zř. F. I. E. 5. Nemocemi a jinými planými výmluvami se z-li. Skl. 1049. Tím se vždy zastíral (vymlouval). V. Z. se přízní císařskou. Š. a Ž. Lživě nemocí se z. J. tr. Strom haluzemi zastírá okno. Us. Šd. Z-la si tváře dlaněma, rukama. Vlč., Šml. I. 109., Mcha. Zámok, domy, kostoly i väže čier- nym suknom zastierať kázali a plače bolo dosť; Ukryla ho do kútika a zastrela zá- sterkou. Dbš. Sl. pov. VIII. 34., L 254. Nic sobě v tom za pomoc berúce, ani jakým právem se zastírajíce. Mtc. 1882. 100. Za- střela si oči zástěrkou a plakala. Sa. Stará. žena se chvílemi zastavovala, zastírala oči rukou a vyzírala, kde se objeví boží muka. Sá. Z n. lid. 4. Z. okno rouškou. Z-la si dlaňú oči a plakala. Již. Mor. Šd. Tím byla zastřena příčina k válce. Ddk. VI. 14. Šití tě zastřeli. Msn. Or. 91. Pan Lev tím se vždy zastíral, že měl od krále Vladislava potřebné kvitance. Pal. Děj. V. 2. 420. Za- stírá pán apoštoly příkladem Davida; Tím se židé zastírati nemohou; Kteří (židé) své starého zákona zevrubné zachovávání pří- kladem Jakoba apoštola zastírali. Sš. L. 71., I. 111., II. 23. Ať potom nikdo svého bludu v té straně jménem Dobrovského nezastírá. Šf. I. 100. Čechové právy a svobodami svými se zastírají. Dač. I. 85. Ale on brá- nil se toho učiniti zastíraje se kvitancí. Bart. I. 4. Aby se žádný nemocí, žádný v zemi nebytiem zastierati nemohl ani vymlúvati; Poručníci povinni jsú sirotkom zbožie po- stúpiti, ničímž se nezastierajíce. Vš. Jir. 82., 374. Když člověk zastíraje se vyvolením svým službami v církvi zřízenými pohrdá; Jako kdyby někdo nechtěl orati, seti atd., zastíraje se tím, že Bůh bez toho jej může opatřiti; Ačkoli se příkladem Eliášovým zastíráte. BR II. 16. a., 16. b., 237. a. Ani helmem ani štítem sě zastru. Pass. 985. By to svým pláštěm z-la. Alx. HP. 2. Jako dřevo neb štěp křivý, rozložený a hustý listím zastierá, že nemož světlo slunečné paprslkóv pustiti k tomu stromu; Také nynie holubice nebrzy ukáže koho, neb jest již chamradím zbožie zastřieno okno. Hus I. 126., 449. — co komu. Mnoho by bylo plátna jmieti, by chtěl každému ústa za- střieti. Prov. Smil. Sadol si a ona vyšla von do kuchyne po polievku, len čo mu zastrela a položila pre seba aj pre neho tanieriky. Dbš. Sl. pov. II. 72. A v tom obém za- stieraji cestu duchu svatému, jakoby řekli. Hus í. 462. — se. Zastřela se již mysl jeho. Ddk. VI. 212. — kde. Dítě v kolébce plachtou z. Us. Tč. Zde však zrak jeho byl zastřen. Ddk. V. 352. Toliko ti, kteří hypo- thesu tuto vymyslili, před světlem sobě zastírajíce slovo tito ku Trifomovi a Ty- chikovi táhli. Sš. Sk. 232. — kdy. V tu hodinu Olibrius poče pláčem oči své zastie- rati. Pass. mus. 320. — co kam. O chviľku aj kázala malému Peterkovi na stôl zastreť. Ďbš. Sl. pov. VI. 880.

408315   Zastříti Svazek: 7 Strana: 1123
Zastříti. Ž. kl. 84. 3. — se čím: roz- kázáním. Bart. 120., 214.

408316   Zastříti Svazek: 7 Strana: 1399
Zastříti. Žádným právem se proti to- muto zápisu zastírati nemají. Arch. XII. 430.

408317   Zastřitý Svazek: 5 Strana: 0278
Zastřitý = zastřený. Mor. — čím. Okno je stromem z-té. Mor. Šd.

408318   Zástřizl Svazek: 5 Strana: 0278
Zástřizl, a, m., Zastrzisl, ves u Zdounek na Mor. Tov. 5. Vz Žer. Záp. II. 192. (Bdl. vyd.), S. N, Sdl. 12, 127. Vz Zástříl.

408319   Zástřižek Svazek: 5 Strana: 0278
Zástřižek, žku, m. = zástřih. Do papíru z-ky dělati. Us. Tč.

408320   Zastřížiti Svazek: 5 Strana: 0278
Zastřížiti, vz Zastrčiti.

408321   Zastřížiti Svazek: 9 Strana: 0399
Zastřížiti = stříží pokryti. Ledy z-ly potok. Brloh. Kub. L. f. 1900. 365.

408322   Zástudeň Svazek: 5 Strana: 0278
Zástudeň, dně, f., thorus, zastr. Rozk.

408323   Zástudeň Svazek: 7 Strana: 1123
Zástudeň, chorus, zastr. Pršp. 7. 49.

408324   Zastudeňati Svazek: 5 Strana: 0278
Zastudeňati, Kälte verspüren. — koho kam, kde. Zastudeňalo mne v ruku, v nohy, v prsty, na zádech, na noze. Mor. Šd.

408325   Zastuděně Svazek: 5 Strana: 0278
Zastuděně, erkältet. Bern.

408326   Zastudění Svazek: 5 Strana: 0278
Zastudění, n. = zastuzení. Bern.

408327   Zastuděniti Svazek: 5 Strana: 0278
Zastuděniti, il, ěn, ění = zastuditi. Na Slov. Bern.

408328   Zastuděný Svazek: 5 Strana: 0278
Zastuděný = zastuzený. Bern.

408329   Zastuditi Svazek: 5 Strana: 0278
Zastuditi, il, zen, ení (na Slov. děn, ění); zastouzeti, el, en, ení; zastuzovati, erkälten, erkühlen. — co, koho. Že tě máma neza- studila (= bodejž tě kozel vzal)! U Král. Hrad. Kšť. Kvočna všechna vejce z-la (na nich neseděla). U Král. Hrad. Kšť. Z. se. Us. — si co: žaludek. — čím: chladným větrem. — kde: ve sklepě.

408330   Zástudní Svazek: 7 Strana: 1123
Zástudní, n. = pole za studní v Zádve- řicích. MzO. 180.

408331   Zastukati Svazek: 5 Strana: 0278
Zastukati, aufstöhnen, zu klagen anfan- gen. — kde. Dítě v kolébce z-lo. Na Ostrav. Tč.

408332   Zástul Svazek: 5 Strana: 0278
Zástul, u, m. = zástol, za stolem, okolo stolu. To je tam (v hospodě) zástul pánů. Plný z. jich tam sedí. Slez. Šd.

408333   Zastůł Svazek: 10 Strana: 0680
Zastůł = zástolé. Vz Brt. Sl.

408334   1. Zástup Svazek: 5 Strana: 0278
1. Zástup, u, m. = hromada lidu, ein Haufen, eine Schaar, Heerschaar. Št. Kn š. 3. Jeden ze z-pu. V. Lidu nesčíslný z. Kom. Byl zástupem lidu obklopen ; Lid přišel v hlučných, celých, plných z-pech, in hellen Haufen; v z-py působiti; z. lidstva se roz- proudil. Us. Dch. Z. včel. Vrch. Hospodin z-pů, dens sabajuth, Herr der Heerscharen. Dch., Mž. 63., Šd. Mnohočíslný z. lidu. Sš. J. 100. Hospodinem zástupů sloves. BR. II. 27. b. Aby po nižádném zástupu od poznané pravdy nepoblúdil. Hus I. 187. Lepší svorná hrstka malá než nesvorný z. Us. Šd. — Z. = hromada vojska, eine Schar, Rotte, Legion, Kolonne, Armee, ein Korps. Angol- ských z-pů vojsko. V. Když se stanovie proti mně z-py, nevzbojí se sirdce mé. Ž. wit. 26. 3. Se zdi proti zástupům římským bojoval. Flav. Vyrazi se zástupem. Rkk. K bitvě vyvedení z-pové. Kom. Hlavní z., das Gros; Velké zástupy nepřátel, grosse Feindesmassen. Dch. Válečný z.; Z. polní pohyblivý (mobilní), Feldtruppe, z. doplňo- vací (Ergänzungsabtheilung). Čsk. I. 5. 27. Z. vybraných žoldnéřů. Ddk. II. 294. Bedřich bojoval v prvním z-pě. Ib. IV. 29. A tu už kypí bitka. Slýchať lomoz, až sa zem otřiasa. Zástupy sa mútia ako chmáry, keď sa perný sype z nich ľadovec Zbr. Hry 251. Žiadnej kázne vo zástupe tvojom. Zbr. Lžd. 229. Velký zástup družiny sebral. GR. Hrozna jest cierkev sv. zlým duchóm; a jest zřie- zena jako vojenský z., když í. každý věrný v cierkvi řád svój právě zachovává. Hus III. 73. Před z-pem první bývaj. Alx. Anth. Jir. I. 3. vyd. 35. — Troj., Jel., Vrat. — Z. při tělocviku. Z. na pravo, na levo utvo- řený. Tš. Vz KP. I. 426. — Z. = sbor, ein Chor. Z. zpěvákův. Kom. — Z., a, m., osob. jm, Pal. Rdh. I. 128.

408335   Zástupa Svazek: 5 Strana: 0279
Zástupa, y, f. = zastoupení, die Vertre- tung. Není za to žádná z-pa. Us. Dch. — Z., y, m. Z. Jakub. Vz Blk. Kfsk. 107., 1045.

408336   Zástupce Svazek: 5 Strana: 0279
Zástupce (na Slov. zástupec), e, m. = kdo někoho zastupuje neb zastává, obzvl. s ponětím ochrany, der Vertreter, Verthei- diger, Anwalt, Prokurator, Fiskus, Amts- verweser, Rechtsfreund, Stellvertreter, Vogt, Beistand, Mittelsmann Vz S. N. Z. právní, Us., zboží pozůstalého, manželky, D., měst- ský, obecni (poslanec), lidu, koruny, statní, Šm., zmocněný, zplnomocněný. Nz. Z-cem někomu býti. Pešín Našla v něm horlivého z-ce. Sych. Z-cové z soudu od stran vyžá- daní. Vz Zř. zem. Jir. B. 37. Z. komory či koruny, der Fiskus; z. v úřadu, der Amts- verweser; vrchní státní z., Generalprokura- tor. J. tr. Z-ce někomu dělati. Dch. Z. města či městský, der Stadtanwalt, z. místní, der Lokalvertreter. Šp. Buď do Říma přijeti, buď z-ce za sebe vysiati; Břetislav a z-pci větve moravské s Uhry vyjednávali; Kde nebylo právního z-pce, byl ustanoven pro- kurator. Ddk. II. 258., III. 20., IV. 312. Jeho z. má list plniti. Půh. II. 141.

408337   Zástupcův Svazek: 5 Strana: 0279
Zástupcův, -ova, -ovo, dem Vertreter usw. gehörig. Vz Zástupce. Obyčejně byl pod ochranou stojící také pohrobištěm ro- diny zástupcovy. Ddk. IV. 273.

408338   Zástupčí Svazek: 5 Strana: 0279
Zástupčí právo, das Vertretersrecht. D. V z Právo.

408339   Zástupčí Svazek: 10 Strana: 0521
Zástupčí, ího, m. = zástupce. Mezi dě- kanem a Václavem z Žeravic a jeho z-čím páni nalezli. Půh. olom. III. 486.

408340   Zástupec Svazek: 5 Strana: 0279
Zástupec, pce, m. = zástupce. Bern.

408341   Zástupecky Svazek: 5 Strana: 0279
Zástupecky = zástupnicky. Bern.

408342   Zástupecký Svazek: 5 Strana: 0279
Zástupecký = zástupnický. Bern.

408343   Zástupectví, n Svazek: 5 Strana: 0279
Zástupectví, n. = zástupnictví. Bern.

408344   Zástupek Svazek: 5 Strana: 0279
Zástupek, pku, m. = malý zástup, ein kleiner Haufen. Ros.

408345   Zastúpení Svazek: 5 Strana: 0279
Zastúpení, vz Zastoupení.

408346   Zastúpenstvo Svazek: 5 Strana: 0279
Zastúpenstvo, a, n., die Repräsentanz. Slov. Loos.

408347   Zastúpený Svazek: 5 Strana: 0279
Zastúpený, vz Zastoupený.

408348   Zastupitel Svazek: 5 Strana: 0279
Zastupitel, e, m., pl. -lé = zástupce. Mus. Z. říše, D., konsulův (prokonsul). Chmel. Při- rozený jaksi z. práv vlastních. Ddk. II. 362,

408349   Zastupitelka Svazek: 5 Strana: 0279
Zastupitelka, y, zastupitelkyně, ě, f., die Vertreterin. Vz Zástupkyně.

408350   Zastupitelský Svazek: 5 Strana: 0279
Zastupitelský, Vertreter-. Z. sbory měst. Vlč.

408351   Zastupitelství Svazek: 5 Strana: 0279
Zastupitelství, n., die Vertretung, Re- präsentanz, Anwaltschaft. Vz Zastupitelstvo. J. tr., Dch. Idea z. náměstnosti spoléhá ne- toliko na .... Sš. II. 125. Z. statní. J. tr.

408352   Zastupitelstvo Svazek: 5 Strana: 0279
Zastupitelstvo, a, n. = sbor zastupující zájmy tříd, stavů, obvodů atd., od nichž jeho členově jsou voleni Z. národní, obecní, okresní. Vz více v S. N. Z. spolku. Dch.

408353   Zastúpiti Svazek: 5 Strana: 0279
Zastúpiti, vz Zastoupiti.

408354   Zástupka Svazek: 5 Strana: 0279
Zástupka, y, f. = jinoznačné slovo (rčení), jinoznač, der Tropus. Nz.

408355   Zástupka Svazek: 7 Strana: 1123
Zástupka = náhradek, Surrogat, n. Pr. tr.

408356   Zástupka Svazek: 10 Strana: 0521
Zástupka, y, f. = zastupování, Z. v úřadě. Zl. Pr. XXI. 590.

408357   Zástupkyně Svazek: 5 Strana: 0279
Zástupkyně, ě, f. = zastupitelka. Na- lézti v kom z-ni přemocnou Sš. Sk. 292.

408358   Zástupné Svazek: 5 Strana: 0279
Zástupné, ého, n. = plat substituční, die Substitutionsgebühr, das Stellvertreter - geld, das Reengagirungskapital. Čsk.

408359   Zástupně Svazek: 5 Strana: 0279
Zástupně = houfně, häufig, haufenweise. Zlob., Bern.

408360   Zástupně Svazek: 9 Strana: 0399
Zástupně. Byl by chtě! z. (s velikým zástupem) jeti. Leg. (Flš. Písm. I. 46. ).

408361   Zástupnice Svazek: 5 Strana: 0279
Zástupnice, e, f., die Vermittlerin, Für- sprecherin, Beschützerin, Vertheidigerin. Bern., Půh II. 323.

408362   Zástupnický Svazek: 5 Strana: 0279
Zástupnický, Vertreter-. Bern.

408363   Zástupnictví Svazek: 5 Strana: 0279
Zástupnictví, n. = zastupitelstvo. Osv. I. 345., Čsk. Z. zemské; působnost z. ŘZ. 1850. č. 1. §. 6., 9.

408364   Zástupnička Svazek: 5 Strana: 0279
Zástupnička, y, f. = zástupnice. Bern.

408365   Zástupník Svazek: 5 Strana: 0279
Zástupník, a, m. = zástupce, zastupitel. Půh. II. 323., Žer. Má se navrátiti na jistce i na z-ka. Půh. II. 610. Tu jej zastúpil z. Půh. I. 386. — Z. vojenský = poručík, der Lieutenant. Mus., Vrat. Z. důstojnický od r. 1869. šarže mezi poručíkem a šikovatelem, která se uděluje těm kadetům, kteří zkoušku důstojnickou dobře odbyli, der Officiers- stellvertreter. Vz S. N., Osv. I. 344. Admi- rálův z., der Viceadmiral. Čsk.

408366   Zástupný Svazek: 5 Strana: 0279
Zástupný = místo něčí zastupující, stell- vertretend. Z perfektum. Ndr. — Z. = k za- stoupení se vztahující, Vertretungs-. Z. právo. D. — Z. = houfní, Haufen-, Schar-. Pulk. Z. shromáždění lidu, massenhafte Volksver- sammlung. Lum. 1855. 1095.

408367   Zástupný Svazek: 7 Strana: 1123
Zástupný, stellvertretend. Z. tvary. Ndr. 360. Z. dostiučinění Kristovo za hříchy lid stva. Hlv. — Z. = houfní. Lid valil sě v zá- stupných (silných) tlúščích. Pravn 1065. An z-ná jich hrdla seče. Mark. — Z. kůň = který mnoho dokáže. Lib. NZ. I. 457.

408368   Zastupovací Svazek: 5 Strana: 0279
Zastupovací, Vertretungs-. J. tr. Z. pře (pře o zastoupení). J. tr. Z. zřízení, die re- präsentative Verfassung. J. tr.

408369   Zastupování Svazek: 5 Strana: 0279
Zastupování, n., das Vertreten, die Ver- tretung. Osv. I. 344. Pře o z. (vz Zastupo- vací) ; plnomocenství k zastupování. J. tr. Na něho náležela dohlídka a za překážek, biskupa zašlých, z. ho ve výkonech kněž- ských. Ddk. III. 43.

408370   Zastupovatel Svazek: 5 Strana: 0279
Zastupovatel, vz Zastupitel.

408371   Zastupovati Svazek: 5 Strana: 0279
Zastupovati, vz Zastoupiti.

408372   Zástupový Svazek: 5 Strana: 0279
Zástupový. Z. kněz. Bj.

408373   Zástupství Svazek: 5 Strana: 0279
Zástupství, n., die Vertretung. Slovy těmi neruší se z. Páně v nebesích. Sš. J. 257.

408374   Zastuzení Svazek: 5 Strana: 0279
Zastuzení, n., die Verkältung. Z. ža- ludku. Us.

408375   Zastuzenina Svazek: 5 Strana: 0279
Zastuzenina, y, f., die Verkühlung. Rk.

408376   Zastuzený Svazek: 5 Strana: 0279
Zastuzený; -en a, o, verkältet, verkühlt. Člověk zastuzeného žaludku (kdo tajností neumí zachovati). Ros., D. Z. otok nerád splaskne. Sych.— Z. = zamořený, zamrklý. Oba jsou jako zastuzeni. U Král. Hrad. Ty kluku zastuzená (nadávka)! V Kunv. Msk.

408377   Zastuzený Svazek: 7 Strana: 1123
Zastuzený kus = opozděný. N. Bydž. Kšť.

408378   Zastydati Svazek: 5 Strana: 0279
Zastydati, vz Zastydnouti.

408379   Zastydění Svazek: 5 Strana: 0279
Zastydění, n. = zahanbení. Bern. Vz Zastyditi.

408380   Zastyděný Svazek: 5 Strana: 0279
Zastyděný = zahanbený. Bern.

408381   Zastyděti se Svazek: 5 Strana: 0279
Zastyděti se, styď, dě (íc), dění, sich zu schämen anfangen, erröthen, ein wenig sich schämen. — abs. Zastyďte sě. Ž. wit. 34. 4. Ale, ale, že se nezastydíš! Us. Šd. Ale mohl bys se z. Us. Šd. — se čeho. Zastyďte se svého nerozumu. Sš. Bs. 204. Toho sě posel zastyděl. Pass. 170. Zastyďte se takých řečí. Rkk. 53. — proč. Zastydíte se pro zahrady, kteréž.... Br. — Bib. — zač. Za nic se nezastydíš. Lom. — že. Za- styděl se, že při činu byl polapen. Us.— Br. Vz Chváliti. — čím. Tím se Hektor velice zastyděl Troj. 320. — kde. Ten nestyda ani se nezastydí před poctivými lidmi. Us. Šd. — s inft. Říci však se ne- zastydím, že mi kniha jediná nade vše jest milená. Nitra VI. 37.

408382   Zastyděti se čeho Svazek: 8 Strana: 0502
Zastyděti se čeho v Rkk. Vz Mus. 1896. 265.

408383   Zastyditi Svazek: 5 Strana: 0280
Zastyditi, il, ěn, ění = zahanbiti, be- schämen. — koho čím: pokáráním. Na Ostrav. Tč. — se čeho. Takého skutku bys se mohl zastyditi. Ib. Tč. — se nad čím Ib. Tč.

408384   Zastydlý Svazek: 5 Strana: 0280
Zastydlý, erkaltet. — v čem: u víře.

408385   Zastydnouti Svazek: 5 Strana: 0280
Zastydnouti, dnul a dl, utí; zastydati = zastuditi se, erkalten, erkühlen, abkühlen, kühler werden. — kdy: v zárodku. Tkad.— se = zastyděti se, sich schämen, beschämt werden. — kde. Pešín. Ať se nezastydnem na soudě. Hank. — se zač. Zastydl by se za sobeckou chtivosť. Němc.

408386   Zastydnutí Svazek: 5 Strana: 0280
Zastydnutí, n., die Erkältung. — Z., das Kaltkochen. Šp.

408387   Zastydnutý Svazek: 5 Strana: 0280
Zastydnutý; -ut, a, o, erkältet. Lipa, daj nám kvetu, liek z neho navarí Boh, že z-té srdce sa rozjarí. Sldk. 494., Č. Čt. I. 115.

408388   Zastýskati si Svazek: 5 Strana: 0280
Zastýskati si, zu klagen anfangen, ein wenig klagen. Us. Tč. Dyž se tam dostane, vod matky přes pole, ona si nezastýská. Čes. mor ps. 217.

408389   Zásudek Svazek: 5 Strana: 0280
Zásudek, dku, m., thesis, der Nachsatz. Marek., Nz.

408390   Zásudek Svazek: 8 Strana: 0502
Zásudek, dku, m., vz Návěta (zde).

408391   Zasúdiť Svazek: 8 Strana: 0502
Zasúdiť= zakliti. Mor. Hledík.

408392   Zásudský Svazek: 9 Strana: 0399
Zásudský ze Šlevízu. Vz Flš. Písm. 499.

408393   Zásucha Svazek: 5 Strana: 0280
Zásucha, y, f., die Dürre. Rk.

408394   Zasuji Svazek: 5 Strana: 0280
Zasuji, Zasouti.

408395   Zásuk Svazek: 7 Strana: 1123
Zásuk, u, m., festuca; macula, poskvrna. Beze všeho z-ka byla. Sv. Mař. v. 138.

408396   Zasúkati Svazek: 5 Strana: 0280
Zasúkati = zasoukati. Na Slov. — co kam. Chytí kytlu a skoro po samu řiť hu jej hore zasúkal. Na Slov. Šd.

408397   Zasukovaný Svazek: 5 Strana: 0280
Zasukovaný ; -án, a, o = zauzlený. Z. tkanička. Mor. Šd. Vz Zasukovati.

408398   Zasukovati Svazek: 5 Strana: 0280
Zasukovati = zauzliti; zamotati, zaplésti, schlingen, verwirren, verknüpfen, einen Kno- ten machen, knöteln. Mor. Šd., Sd., Vck. — se komu. Z-la se mne šňůrka. Rozvaž mi to, nějak se mi to z-lo. Us. Šd.

408399   Zásun Svazek: 7 Strana: 1123
Zásun, u, m. = zasunutí; šoupka, Riegel. Šd.

408400   Zasun uti Svazek: 7 Strana: 1123
Zasun uti oprav v: zasunouti.

408401   Zasunuti Svazek: 5 Strana: 0280
Zasunuti, ul, ut, utí; zasouvati = za- strčiti, zatáhnouti, vorziehen, vorschieben, vorrücken und verdecken. — co: oponu, dvéře. L. — se čím kde. Víčka závojem dlouhých řas zasunula se nad očima. Čes. Vč.

408402   Zasuoubiti Svazek: 5 Strana: 0260
Zasuoubiti (ze zaslíbiti, l se změnilo v n. Gb. Hl. 96., Bž. 52.), snub, snoubě (íc), il, en, ení; zasnubovati = k manželství připo- věděti, vertrauen, versprechen, verloben. — koho, se komu (si). Z. se muži, sich mit einem Manne vet loben. J. tr. Z. si ženu, mit einem Weibe sich verloben. J. tr. Z. někomu dceru. Lpř. Děj. I. 35., Lpř. Slov. I. 93. Přijmiž tedy hůl i prsten, buda zasnouben církvi pražské ; Jemu z-bil král jedinou svou dceru Gertrudu. Ddk. II. 223., III 22. Vla- dislav sám žádal byl zasnouben býti vnu- kyni její, starší Albrechtově dceři. Pal. Děj. III. 3. 261. Když pozván budeš na svatbu t. Kristovu, jenž jest choť cierkvi svaté, sobě ji zasnúbi v a vyvoliv, nesedaj na prv- niem miestě. Hus II. 364. Z. svou dceru někomu, D., Sych., Lom., si pannu, Břez., ženu. Háj. — koho k čemu: pannu k man- želství. V. Anna byla k manželství z-na. Dač. 1.176. Z-na jest k manželství Filippovi. Ib. I. 194. — se za koho. Háj. — koho, se s kým, vazba novější a méně správna. Jv. Ota svinibrodský se s Mathildou z-bil. Ddk. II. 117. (II. 160., III. 203). Z. dceru svou s někým. J. Lpř., Rk., Ml. — kdy. Heřman r. 1083. s Jutou se z-bil. Ddk. II. 279. — si koho jak. Kristus vtělením svo- jím z-bil si lidstvo co choť svou. Sš. J. 60. — se komu čím jak. Vezmi ode mne tento prsten, kterým se tobě na věky z-ji. Němc. I. 155.

408403   Zasupati Svazek: 5 Strana: 0280
Zasupati, anfangen zu schnauben, ein wenig schnauben. Ros.

408404   Zasupěti Svazek: 10 Strana: 0521
Zasupěti. Urputně naň z-pěl. Zvon V. 572. Vlak z-pěl. Us.

408405   Zasupiti se Svazek: 5 Strana: 0280
Zasupiti se, il, en, ení. — v čem. Zpil se v hněvě (elatus in ira). BO.

408406   Zasurmiti Svazek: 5 Strana: 0280
Zasurmiti, il, en, ení, zasurmovati = zazníti, ertönen, erdröhnen. Na Slov. Z-la trúba. Šd. Zasurmujte nám ešte raz, trúby, ku večnej sláve cez brány záhuby. Sldk. 145. Zasurmily surmity, volajú do, zbroje: povstal tábor, do šikov svijajú sä voje. Chlpk. Sp. 8.

408407   Zasušení Svazek: 5 Strana: 0280
Zasušení, n., die Eintrocknung.

408408   Zasušený Svazek: 5 Strana: 0280
Zasušený; -en, a, o, eingetrocknet. Při- hnané prase bývá zasušené, proto hned ne- žere. Slez. Šd.

408409   Zasušilý Svazek: 5 Strana: 0280
Zasušilý, eingetrocknet. Z. byliny. Kn. lék.

408410   Zasušiti Svazek: 5 Strana: 0280
Zasušiti, il, en, ení; zasoušeti, el, en, ení; zasušovati = trochu usušiti, trocknen machen, auftrocknen. — co: hlínu, dříví, Us.; člověka (zhubeniti, mager machen, ab- zehren, austrocknen). Reš. Súchotiny tě za- sušte. Tkad. — se. Košile se už z-ly. Us. Tč.

408411   Zasušování Svazek: 5 Strana: 0280
Zasušování, n., die Eintrocknung. Z. rány. Db.

408412   Zasušovati Svazek: 5 Strana: 0280
Zasušovati, vz Zasušiti.

408413   Zasutí Svazek: 5 Strana: 0280
Zasutí, n. = zavalení, zasypání, der Ein- sturz, die Verschüttung. Vz Zasouti.

408414   Zasutiny Svazek: 5 Strana: 0280
Zasutiny, pl., f. = rum, zříceniny, der Schutt. V.

408415   Zasutý Svazek: 5 Strana: 0280
Zasutý; -ut, a, o, verschüttet, einge- stürzt. Vz Zasouti, Zasunouti.

408416   Zasutý Svazek: 7 Strana: 1123
Zasutý. Tvrz opravuje a plot okolo ní dělá z-tý. Arch. VII. 363. Věci z-té vet- chostí času odhrabují. Wtr.

408417   Zasutý Svazek: 9 Strana: 0399
Zasutý. Z. plot = plaňkový. Jrsk. XXII. 71.

408418   Zásuv Svazek: 7 Strana: 1123
Zásuv = přihrádka, Schublade. Z. stolní. Us. Rgl., Dhnl., Herm. Pr. z 144. a j. Z. dymní (registr) u parního kotlu. Zpr. arch. Z. uzavírací a vypouštěcí u vodovodu. ib. — Z. = hláska etc. Cf. Jg. Slnosť 24., Šf. III. 464., Přisouvání.

408419   Zásuva, zásuvka Svazek: 5 Strana: 0280
Zásuva, zásuvka, y, f. = věc k zasu- nutí sloužící, závora, zásuvka, zástrčka, zá- vlačka, der Schieber, Schuber. Us. Hvl., Hrm. Zásuvka = zástrčka dymní, der Rauch- schieber. Šp. Z. v zámku. L. Stavidlová zá- suvka. Prm. Zásuvka = tyč posuvná u vý- hybky železničné, NA. IV. 199., tyč, kterou do dutého sloupu zasouvati n z něho vy- souvati lze. ZČ. I. 236. Cf. Šoupátko. — Z. = hláska v zásloví pripojená, der am Ende einer Silbe zugefügte Laut. Bž. 35. Z-ky máme jen několik příkladů ve staré češtině a ve mluvě obecné. Ve strč. zasouvá se j k záslovnému e (é): zejspanie, Mst., nejmálo, Alx., jejéj (m. jejé), paniej m. panie, město velikéj, vsuli na svéj hlavy (Zj. sv. Jana) Zvláštní způsob z-ky jest opakování náslovné souhlásky v zasloví: jej m. ji, žež m. že, ses m. se; v obec. mluvě zez m. ze n. z (zez Plzně). Obecná mluva zasouvá: j, n, c, čímž vznikají ohyzdné tvary: tentoc, tenton, tentonon, tentononc, tenhlen, ten- hlene, tenhlejc, zdravějc, vícejc atd. Bž. 51.

408420   Zásuvka Svazek: 5 Strana: 0280
Zásuvka, vz Zásuva.

408421   Zásuvka Svazek: 10 Strana: 0521
Zásuvka stolu. Vz KP. XI. 115.

408422   Zásuvkový Svazek: 5 Strana: 0280
Zásuvkový, Schieber-. Z. proštěpec, die Schieberpincette. Nz. lk.

408423   Zásuvný Svazek: 5 Strana: 0280
Zásuvný, verschiebbar. Šm.

408424   Zásuvný Svazek: 8 Strana: 0502
Zásuvný. Z. okenice, J. Prousek, okno. Sterz. II. 790.

408425   Zasväcený Svazek: 5 Strana: 0280
Zasväcený = zasvěcený. Na Slov.

408426   Zasvájeti Svazek: 5 Strana: 0280
Zasvájeti, vz Zasvojiti.

408427   Zásvatbí Svazek: 8 Strana: 0502
Zásvatbí = starosvata? Nevěsta, z. a dru- žička, Vykl. Svat. 67.

408428   Zasvätenec Svazek: 5 Strana: 0280
Zasvätenec, nce, m. = zasvěcenec. Na Slov. Pri opravdových z-coch tejto vedy. Toth. Sl. báj. I. 22.

408429   Zasvätení Svazek: 5 Strana: 0280
Zasvätení, n. = zasvěcení. Na Slov. Po- dajme si ruky ku z-niu svojrodoľubosti. Syt. Táb. 371.

408430   Zasvätený Svazek: 5 Strana: 0280
Zasvätený = zasvěcený. Na Slov. — do čeho: si do všetkých vecí z-ný. Zbr. Lžd. 17. — komu. Kostol bol z-ný sv. Marti- novi. Sl. let I. 215.

408431   Zasvätiti Svazek: 5 Strana: 0280
Zasvätiti = zasvětiti. Na Slov. Vz Za- světiti.

408432   Zasvávolíti si Svazek: 5 Strana: 0280
Zasvávolíti si, il, ení = zadováděti si, ein wenig Muthwillen treiben. Nech ho, ať si trochu (na chvilku) z-lí. Mor. Šd. Vz Zasvévoliti.

408433   Zasvěcenec Svazek: 5 Strana: 0280
Zasvěcenec, nce, m., der Eingeweihte. Us. Z-cům v tajnosti eleusinské přísně bylo zapověděno nezasvěcencům cokoli z nich vyzrazovati. Kos. v Km. 1884.

408434   Zasvěcení Svazek: 5 Strana: 0280
Zasvěcení, n , die Weihung, Einweihung. Z. kostela. Us. Z. konati. Dch.

408435   Zasvěcenka Svazek: 5 Strana: 0280
Zasvěcenka, y, zasvěcenkyně, ě, f., die Eingeweihte. Nl.

408436   Zasvěcený Svazek: 5 Strana: 0281
Zasvěcený; -cen, a, o, geweiht, geheiligt, geboten (zu feiern), Feier-. Z. svátek, Us., den, V., slavnosť. Br. Včera byl z-ný den, kaj sa můj milý poděl? Sš. P. 604. — komu. Čas práci z-ný. Us. Chrám z-ný službě boží. NI. Z-ní bohům živočichové. Lpř. Děj. I. 29. Oltář sv. Vojtěchu z ný. Ddk III. 47. — jak: tajemně z. Dch. Místo na chrám z-né. Dch. Kaple na jméno sv. Klimenta z ná. Anth. Jir. I. 3. vyd. IV.

408437   Zasvěcený več Svazek: 7 Strana: 1123
Zasvěcený več: v tajemství. Us. Pdl.

408438   Zasvěcovací obřad Svazek: 10 Strana: 0521
Zasvěcovací obřad, Einweihungscere- monie. Holb. I. 115.

408439   Zasvěcování Svazek: 5 Strana: 0281
Zasvěcování, n., die Heiligung U Říma- nův a Řeků vz Vlšk. 518.

408440   Zasvěcovati Svazek: 5 Strana: 0281
Zasvěcovati, vz 1. Zasvětiti, 2. Zasvítiti.

408441   Zasvědčiti Svazek: 5 Strana: 0281
Zasvědčiti, il, en, ení; zasvědčovati = svědectvím zatvrditi, mit Zeugniss erhärten, bezeugen, bekräftigen. — co. — sobě (ně- čího svědectví se dokládati, Jem. zum Zeu- gen nehmen). Puch. — si co kým. Herakles zasvědčil si slib (Augiův) synem Augiovým. Cimrhl. Myth. 241.

408442   Zasvědčovati Svazek: 5 Strana: 0281
Zasvědčovati, vz Zasvědčiti.

408443   Zasvěděti Svazek: 5 Strana: 0281
Zasvěděti, ěl, ění = začíti svěděti, an- fangen zu jucken. — koho kde. Něco mne zasvědělo na ruce.

408444   Zásvět Svazek: 5 Strana: 0281
Zásvět, u, m. = zasvícení, das Erleuch- ten, Licht, der Schein. Div. z ochot. — Z. = dračka, der Lichtspan. D.

408445   Zásvěta Svazek: 5 Strana: 0281
Zásvěta, y, f. = zasvícení. Z. budouc- nosti. Phld. I. 1. 11.

408446   Zásvětí Svazek: 5 Strana: 0281
Zásvětí, n., das Jenseits. Ó světice tam v z.! Sš. Sm. bs. 23.

408447   Zasvětiti Svazek: 5 Strana: 0281
Zasvětiti, svět, tě (íc), il, cen, ení; za- svěcovati = svatým učiniti, heilig erklären heiligen, zum Fest machen; slaviti, ein Fest feiern. Jg. — co : svátek, D., sňatek, Ddk. III. 78., den, slavnosť, Br., šichtu (jí nedě- lati, nepracovati), Vys., školu. Us. — co, se komu: svátek Bálovi. Br. Někomu chrám. Ml. Z. se Bohu, Lpř. J., se studiu, život svůj vědám, práci. Us. Pdl. Nevěděl, komu kostel z. Ddk. II. 245. Slušná teda vec, aby sme tento pamätný deň z-li Bohu. Zbr. Lžd. 57. Ale nám zasvätilo (keď pre dažď polniu prácu nemôžu konať a tak tedy musejú akoby svätiť). Na Slov. Zátur. Dceru zasvětíte hoři. Čch. L. k. 35. Žije rodu v pa- měti, kdo se rodu zasvětí. Nitra VI. 65. — čím. Svátky zvoněním z. (slaviti). Kos. Patriarcha zasvätí svätými bohumilý sľub obriadami. Zbr. Lžd. 50. Obětováním se žertva Bohu zasvěcuje. Sš. H. 170. — se kam. Z. se do něčeho, Lpř. Děj. I. 133., někoho do hospodářství. Šml. I. 56. — kdy. Vidí se tu, že den nedělní hned za apo- štolů jest zasvěcen. BR. II. 453. a. — Z. = oheň rozdělati tam, kudy by zvěř vyraziti mohla, verfeuern. Šp.

408448   Zasvětiti Svazek: 5 Strana: 0281
Zasvětiti = zasvítiti. Na Slov. Bern.

408449   Zasvětiti koho več Svazek: 7 Strana: 1123
Zasvětiti koho več: v tajemství. Us. Pdl. — kdy jak. Dne 30. června budou církevním řádem a požehnáním zasvěceny základy. Us. Pdl.

408450   Zasvětliti se Svazek: 5 Strana: 0281
Zasvětliti se, licht werden. — kde. Za- světlilo se na horách. Ostrav. Tč.

408451   Zásvetní Svazek: 5 Strana: 0281
Zásvetní = zásvětový. Šm.

408452   Zásvětný Svazek: 7 Strana: 1123
Zásvětný. Z. oběť. Mlč. 101.

408453   Zásvětný Svazek: 8 Strana: 0502
Zásvětný. Z. řeky. Mus. 1895. 216.

408454   Zásvětný. Z Svazek: 10 Strana: 0521
Zásvětný. Z. průvodkyně (na druhém světě jsoucí). Vlč. Lit. II. 2. 69.

408455   Zásvětový Svazek: 5 Strana: 0281
Zásvětový = za světem jsoucí, hinter der Welt befindlich, jenseits gelegen. Z. kon- činy. Ráj.

408456   Zasvévoliti Svazek: 5 Strana: 0281
Zasvévoliti, il, ení, ein wenig Muthwillen treiben. Drobet si z. Us. Ten si zasvévolil! Kká. Td. 275. Vz Zasvávoliti.

408457   Zasvícení Svazek: 5 Strana: 0281
Zasvícení, n., vz Zasvítiti.

408458   Zasvícený Svazek: 5 Strana: 0281
Zasvícený, vz Zasvítiti.

408459   Zasvidřiti Svazek: 5 Strana: 0281
Zasvidřiti, il, en, ení, eindrillen. Šm.

408460   Zasvinění Svazek: 5 Strana: 0281
Zasvinění, n. = znečištění, die Beschmut- zung.

408461   Zasviněný Svazek: 5 Strana: 0281
Zasviněný; -ěn, a, o = znečištěný, be- schmutzt, besudelt, verunreinigt. Z. ruce, papír. Us. Zasviniti, il, ěn, ění = znečistiti, zama-
zati, beschmutzen, besudeln, verunreinigen.
í D. — co čím: papír inkoustem. — kde:
ve škole, se v kaluži. Us.

408462   Zásvist Svazek: 5 Strana: 0281
Zásvist, u, m. = zasvistnutí, zahvízdnutí, záhvizd. Us. Šd. Vz Zasvistěti.

408463   Zasvistěti Svazek: 5 Strana: 0281
Zasvistěti, zasvištěti, 3. os. pl. -stí, ěl, ěn, ění; zasvistnouti, stnul a stl, utí = za- hvízdati, lospfeifen, zu pfeifen anfangen. — na koho. L. — komu čím kde. Střela zasvistěla okolo ucha. Č. — odkud (kam). Naň to z vlastních šiků střely zasvištěly. Kká K sl. j. 204 Z hlavní černých 300 kulek zasvištělo. Kká. Td. 269. — kudy jak. Svist (das Murmelthier) zasvistne no- som z hlboka, zasvistnú i ostatní a už tí tam. Na Slov. Šd.

408464   Zasvistnouti Svazek: 5 Strana: 0281
Zasvistnouti, vz Zasvistěti.

408465   Zasvištěti Svazek: 5 Strana: 0281
Zasvištěti, vz Zasvistěti.

408466   Zásvit Svazek: 5 Strana: 0281
Zásvit, u, zásvitek, tku, m. = zasví- tání, die Dämmerung, das Aufleuchten, der Schimmer, der Lichtblick, Strahl. Mus. 1880. 261., Dch., Kká. Š. 77., Td. 100. Z slunce. Č. Z. blesků, Kká. K sl. j 160., naděje, štěstí. Šml. I. 101. Poslední z. zapadajícího slunce. Šmb. Nad dvermi luny zásvitok sa jakby v nápis krúži, valí. Phld. IV. 23. Ani zhasiť jejich zásvit nezná chmúra, ani búra; jejich zásvit: láska k rodu, k ľudstvu atd. Phld. IV. 574.

408467   Zasvítání Svazek: 5 Strana: 0281
Zasvítání, n. = svítání, dnění. Vz Zá- svit.

408468   Zasvítati Svazek: 5 Strana: 0281
Zasvítati, vz Zasvitnouti.

408469   Zasvítávání Svazek: 5 Strana: 0281
Zasvítávání, n., das allmählige, wieder- holte Dämmern. BR. II. 290. b.

408470   Zasvítávati Svazek: 5 Strana: 0281
Zasvítávati, vz Zasvitnouti.

408471   Zasvítění Svazek: 5 Strana: 0281
Zasvítění, n. = zasvícení. Na Slov. Bern.

408472   Zasvítiti Svazek: 5 Strana: 0281
Zasvítiti, svítím, svěť, svitě (íc), il, cen, ení; zasvěcovati = počíti svítiti, zu leuchten anfangen, erglänzen ; světlem oblesknouti, rozsvítiti (Kat. 680.), beleuchten, licht ma- chen, erhellen. — abs. Zasvítilo slunéčko. Ros. Kolik blesků zasvítilo a zarazilo. Nitra VI. 306. Když slnko jistoty zasvieti? Kyt. 1876. 15. — kde. Duše krásná v krásné tváři zasvítí. Krok. Zasvěť tvář nad sva- tyní svou spuštěnou. Br. Mor ho! Krikla družina slovänská od razu, a meč zasvietil v pästi každému vítäzu! Chlpk. Sp. 8. Jasně se zasvítí (prstýnek), krásně se zatřpytí před oltářem. Čch. L. k. 46 A v kostele zasvítilo se. Dbš. Sl. pov. VIII. 6. — čím. Zasvěcuje očima mysli mé paprslek s hůry. V. Z. někomu štípou. Na Ostrav. Tč. - - komu (co). Lucernu nám sám zasvěcuješ (rozsvěcuješ). Žalm. Někomu z., Einem heim- leuchten. — se, licht werden, zu leuchten anfangen. Divný kometa zasvítil se. V. Když jsi se mi zasvítila. Kom. Oko její se zasví- tilo. Plk. — se kudy. Zasvěcuje se blý- skání po nebi. Ps. — se komu. Len teraz sa mu zasvietilo, erst jetzt sah ers ein, be- griff er's Mt. S. I. 107. — komu kudy kam. Zasvieť mi, mesiačku, štítom do komory. Ht. Sl. ml. 230. — kde jak. Zasvieť že jasne okolo (zorničko), dosť už tej noci, dosť bolo. Frsc. Zor. I. 3. — (odkud) kam. A od Matry až na Tatry zasvietily moje vatry. Chlpk. Sp. 51. Zažnite fakle! zasvietil ľudu von z tmy podlosti, von zo tmy bludu. Sldk. 492. A ani biely deň na mnä neza- svietil, už som ja ten zločin zločinom od- vetil. Chlpk. Sp. 33. Kde (ve věži) ani ľen slunko na ňu nezasvieti. Ib. 31. Keď slniečko vyjde na vrch hory zlatej, veselo zasvieti do krajiny zakliatej. Phld. IV. 467.— kdy. Len kedy netedy slniečko zasvieti. Čjk. 48.

408473   Zasvítiti čím Svazek: 10 Strana: 0521
Zasvítiti čím: zlatem. Zl. Pr. XXII. 50.

408474   Zasvitnouti Svazek: 5 Strana: 0282
Zasvitnouti, tnul a tl, utí; zasvítati, za- svítávati = pocíti svítati, zabřesknouti se, anfangen zu tagen, hell o. licht werden. — abs. Zasvítává. V. Zasvitl spásy čas. Msn. Or. 112. Když zasvitávalo. BR. II. 290. b. Na tretí den ráno ešte všetek svet spal; bo práve len počalo zasvitávať. Dbš. Sl. pov. VI. 57. — (komu) kde. Zasvitne radosť v očích vdoviných. Č. Na horách už za- svitlo, už brzy slunce vyjde. Us. Tč. Z-tlo mu v hlavě, es ging ihm ein Licht auf. Dch. — komu. Z-tlo mu, es ist ihm ein Licht aufgegangen. Dch. Až mi zasvitne den věčně jasný. Mž 102. Již nezasvitne nám tvůj upřímný pohled. Pká. Pravda rozumu jejich zasvitla. Sš. Sk. 280. — od- kud (komu). Z té milostné tváře zasvitlo knížeti tmavohnědé oko. Němc. I. 77. Když zasvitla z oblak jasná slunce tvář. Msn. Or. 27. — kdy. Po dlouhé pouti zasvitne mu paprs'ek ve vlastní duši. Vrch. Myth. I. 218. Teprve v posledním roce života Vla- dislavova zasvitla mu zase hvězda svobody. Ddk. III. 246. — jak. Ach svitaj, svitaj svitaníčko! Ach, zasvítalo ale málo, ešce sa devče nevyspalo. Pck Ps. 10. Oko z-tlo mu bleskem. Čch. Hvězda císařova ještě jednou v plném lesku měla zasvitnouti. Ddk. II. 333. — kam. Ledvaže však nad modré temeno hor brunatné slunce rudě zasvitnulo. Mcha. — odkud. Zoře zasvítá z temnosti. Chmel. — čemu kdy. Zasvítá češtině naší po tak dlouhé mrákotě. Sych.

408475   Zasvitnouti čím Svazek: 10 Strana: 0521
Zasvitnouti čím. Z-tla svými kavčími zraky. Zvon III. 599.

408476   Zasvojiti Svazek: 5 Strana: 0282
Zasvojiti, il, en, ení, zasvájeti, ejí, el, en, ení, zasvojovati = osvojiti, sich zueig- nen. Jg.

408477   Zasvojovati Svazek: 5 Strana: 0282
Zasvojovati, vz Zasvojiti.

408478   Zasvoriti Svazek: 5 Strana: 0282
Zasvoriti, il, en, ení, zasvorovati, ein- klammern. Slov. Ssk. Cf. Zasvorkovati.

408479   Zasvorkovati Svazek: 5 Strana: 0282
Zasvorkovati = svorkou spojiti, einklam- mern. Vz Zasvoriti. — co: cep. V již. Mor. Šd. Prevesí pušku přes pleco, zasvorkuje psov kupových (m. psy) a odchádza do hor hustých. Mt. S. I. 56.

408480   Zasvorovati Svazek: 5 Strana: 0282
Zasvorovati, vz Zasvoriti.

408481   Zasvrbění Svazek: 5 Strana: 0282
Zasvrbění, n., vz Zasvrběti.

408482   Zasvrběti Svazek: 5 Strana: 0282
Zasvrběti, ěl, ění; zasvrbívati, zu jucken anfangen. — koho. Zasvrbělo mne něco. Eos. Až mě to hned z-lo. Slez. pís. Šd. Z-lo mě oko. Us. Z-la mne ruka, dal bych mu rád pohlavek. Us. Tč. — kde: na ruce, na noze atd. Z-lo mě na dlani, dostanu pe- níze. Us. Tč. V nose ho zasvrbělo (mrzelo ho to). Mt. S. I. 111

408483   Zasvrbívati Svazek: 5 Strana: 0282
Zasvrbívati, vz Zasvrběti.

408484   Zasycení Svazek: 5 Strana: 0282
Zasycení, n., die Ersättigung. Rk.

408485   Zasycený Svazek: 5 Strana: 0282
Zasycený; -en, a, o, satt.

408486   Zasycovati Svazek: 5 Strana: 0282
Zasycovati, vz Zasytiti.

408487   Zasyčeti Svazek: 5 Strana: 0282
Zasyčeti, syč, syče (íc), el, ení; zasy- kati, zasyknouti, zasyčívati, loszischen, an- fangen zu zischen. — kde. Zasyčel had v křoví, na stráni atd. — na koho. Husa na ni zasyčela. Us. — Z. = zascati, an-, bepissen, voll pissen. Na Slov. Plk.

408488   Zasyčeti Svazek: 7 Strana: 1123
Zasyčeti. Z-čel vandrák za dveřmi (za- žebral). U N. Bydž. Kšť.

408489   Zasyčeti Svazek: 9 Strana: 0399
Zasyčeti. A dech jí na rtech zasyk mra- zem. Slád. Tayl. Col. 57.

408490   Zasýchati Svazek: 5 Strana: 0282
Zasýchati, vz Zaschnouti.

408491   Zasykanec Svazek: 5 Strana: 0282
Zasykanec, nce, m. = uscaný, ein be- brunzter Mensch. Na Slov. Koll.

408492   Zasykati Svazek: 5 Strana: 0282
Zasykati, vz Zasyčeti. — Z., versprit- zen. — co čím : oheň vodou. Na Mor. Tč.

408493   Zasyknouti Svazek: 5 Strana: 0282
Zasyknouti, vz Zasyčeti.

408494   Zasyknouti Svazek: 8 Strana: 0502
Zasyknouti = zasyčeti. — odkud. Z jeho úst zasyklo ošklivé slovo. Světz. 1894. 598. — jak. Zasykla smíchem. Rais. Rod. 20.

408495   Zasýlací Svazek: 5 Strana: 0282
Zasýlací, zasylací, Speditions-. Z. závod. Dch.

408496   Zasýlač Svazek: 5 Strana: 0282
Zasýlač, zasylač, e, m. = zasylatel, der Aufgeber, Ver-, Einsender, Spediteur. Skř., Šp. Z. mezimístní, der Zwischenspediteur. Šp.

408497   Zasýlání Svazek: 5 Strana: 0282
Zasýlání, n., die Einsendung, Spedition, Verfrachtung. Šp.

408498   Zasýlatel Svazek: 5 Strana: 0282
Zasýlatel, zasylatel, e, m. = zasylač.

408499   Zasylatelský Svazek: 5 Strana: 0282
Zasylatelský, zasylatelský = dopravčí, dopravní, Speditions-, Kommissions-, Ver- sendungs-. Z. závod, obchod, das Spedi- tionsgeschäft. Skř., Dch. Z-ské místo (pro obchod zasylatelský), der Speditionsplatz, účet, zboží. Šp.

408500   Zasýlatelství Svazek: 5 Strana: 0282
Zasýlatelství, zasylatelstvl, n., das Ver- sendungs-, Speditionsgeschäft. Šp.

408501   Zasýlati Svazek: 5 Strana: 0282
Zasýlati, vz Zaslati.

408502   Zásylka Svazek: 5 Strana: 0282
Zásylka, y, f., die Sendung, Spedirung, Spedition, Versendung. Z. poštovní, die Postsendung. Us. Z. ukázkou, na ukázku; z-u dostati, chystati, vyříditi; z. došla, byla dodána. Us. Dch. Z. peněžná, Geldrimesse, f., Geldsendung, f., směnečná, die Rimesse, z. hotových peněz, die Barsendung. Šp. Z. kněh, zboží; z-ku něčeho učiniti, objednati. Us. Kniha stojí se zásylkou po poště 2 zl., bez z-ky 1 zl. 80 kr., lépe: kniha stojí po poště (poštou)..., kromě pošty 1 zl. 80 kr.; Předplatitel přeje sobě z-ku každého sešitu zvlášť, lépe: žádá, aby se mu poslal každý sešit zvlášť; Když z. zboží v pravý čas ne- dojde, lépe. když zboží odeslané v pravý čas nedojde. Šb., Š. a Ž.

408503   Zásylkový Svazek: 5 Strana: 0282
Zásylkový, Speditions-. Z. kniha. Skř.

408504   Zasyp Svazek: 5 Strana: 0282
Zasyp, vz Zásep.

408505   Zásyp Svazek: 7 Strana: 1123
Zásyp = kaménky se skal se oddrobu- jící. Us.

408506   Zásyp Svazek: 10 Strana: 0521
Zásyp, u, m. = prostora, ve které se čerstvé ovoce dává na lísky, za sušení pře- bírá a roztřiďuje. Vz KP. IX. 429.

408507   Zásyp Svazek: 10 Strana: 0680
Zásyp, u, m. Z. při vodních stavbách. Vz KP. XI. 307.

408508   Zasýpací Svazek: 5 Strana: 0282
Zasýpací, zasypací, Streu-. Z. prášek, das Einstreupulver. Rstp. 1772. Z. kámen, lapis babtistae, der Taufstein. Nz. lk.

408509   Zasypání Svazek: 5 Strana: 0282
Zasypání, n., die Verschüttung. Us. Dch.

408510   Zasypanisko Svazek: 5 Strana: 0282
Zasypanisko, a, n., der Zuschüttungs- ort. Slov. Ssk.

408511   Zasypaný Svazek: 5 Strana: 0282
Zasypaný; -án, a, o, bedeckt, verschüt- tet. Kto slovom zná zasypané otvárať hroby, mohyly? Čjk. 66. — čím: dráha sněhem zná. Us. Dch.

408512   Zasypati Svazek: 5 Strana: 0282
Zasypati, sypám a sypi (zastr. zaspu), sypej, syp (zastr. spi), al, án, ání; zasýpati, zasypávati = sypaje naplniti, okryti, ver- schütten, voll schütten, zufüllen, anschütten, überschütten, verstürzen, nasypati, vor- streuen, vorschütten. Jg. — co: díru, jámu, studnici. D. Potupa tě zasypej! Dch. — co, koho, se čím: pískem, rumem, zemí, D.; ránu práškem; koho pracemi, dary; se sně- hem, Us., se dluhy (příliš se zadlužiti, mit Schulden sich belasten). Kom. Z. rumem a prstí. Pref. 279. Ta si nedá pěknými slovy oči zasypať. Us. Němc. II. 23. Pochovali nám ho, čiernou zemou zasypali. Na Slov. Šd. — co kam: prášek do ran, Byl., prá- šek v ránu. Ve mlýně na koš z. Us. Šd. Všichni s tou věží do vody se z-li. Kron. hrad. Tč. Do vody zasype se mouka. Šd. — co komu (zasypati): zvěři, slepicím, koni, ptákům obilí. Us. Vz Zásep. — jak. Proč, kalino, stružinkarni nezasépáš ? Sš. P. 437. Proč, kalino, neprokvétáš, jahůdkama ne- zasépáš? Sš. P. 322. — kdy kde. Teprv po půl noci jsme zasýpali ve mlýně na koš. Us. Šd.

408513   Zasýpati Svazek: 5 Strana: 0283
Zasýpati, vz Zasypati, Zaspati.

408514   Zasýpati Svazek: 7 Strana: 1123
Zasýpati, obdormire. Z. kl. 43. 23.

408515   Zasypátko Svazek: 5 Strana: 0283
Zasypátko, a, n. = zasýpati prášek. Rstp. 1772.

408516   Zasypavač Svazek: 10 Strana: 0521
Zasypavač, e, m. Z. studní. Tbz. V. 9. 67.

408517   Zasypávati Svazek: 5 Strana: 0283
Zasypávati, vz Zasypati.

408518   Zasypávka Svazek: 5 Strana: 0283
Zasypávka, y, f. = zasypávání prázd- ných prostor zemí, die Verschüttung. Us. Pdl.

408519   Zásypek Svazek: 9 Strana: 0399
Zásypek, pku, m. Musí se svým z-kem do mlýna. Nár. list. 1897. 27. /4. odpoi. Vz Zásep.

408520   Zásypka Svazek: 10 Strana: 0521
Zásypka, y, f. = zasypávání. Nár. list 1903. 143. 2.

408521   Zásypní Svazek: 5 Strana: 0283
Zásypní, Schutt-, Z. účet, die Schütt- rechnung.

408522   Zasypnouti Svazek: 5 Strana: 0283
Zasypnouti, vz Zaspati.

408523   Zásypný Svazek: 7 Strana: 1123
Zásypný. Z. jalovina, Versatzberg, v horn. Hrbk.

408524   Zasypovati Svazek: 5 Strana: 0283
Zasypovati, vz Zaspati.

408525   Zasýřiti Svazek: 7 Strana: 1123
Zasýřiti někoho = sýrem opatřiti. Us.

408526   Zásyt Svazek: 5 Strana: 0283
Zásyt, u, m. = zasycení, die Ersättigung, das Sattsein. L. Ve Slez. Šd.

408527   Zasytění Svazek: 5 Strana: 0283
Zasytění, n. = zasycení. Na Slov. Bern.

408528   Zasytěný Svazek: 5 Strana: 0283
Zasytěný = zasycený. Na Slov. Bern.

408529   Zasytiti Svazek: 5 Strana: 0283
Zasytiti, il, cen, ení; zasycovati = na- sytiti, sättigen, ersättigen. — co: hlad. Chmel. — koho, se čím. Ano srdce utě- šením a veselím se zasycuje a naplňuje. Sš. Sk. 170. Mám hlad a nemohu se ničím z. Us. Šd. Pořádem by jedl, není ho možná ničím z. Mor. Šd.

408530   Zasytlý Svazek: 5 Strana: 0283
Zasytlý = kdo v jídle do pravé míry přišel, když byl po delším Hladovění ně- jaký čas mnoho jedl. Na Zbirově. Lg.

408531   Zásytnosť Svazek: 7 Strana: 1123
Zásytnosť, i. f., Sättigungscapacität. Šd.

408532   Zásytný Svazek: 7 Strana: 1123
Zásytný, sättigend. Šd.

408533   Zaszumiała zielona dobrava Svazek: 10 Strana: 0521
Zaszumiała zielona dobrava, tanec na Těšínsku. Vz Brt. P. n. 973.

408534   Zaša Svazek: 5 Strana: 0283
Zaša, podlé Báča, osob. jm. Mor. Šd.

408535   Zašacení Svazek: 5 Strana: 0283
Zašacení, n., die Bekleidung.

408536   Zašacený Svazek: 5 Strana: 0283
Zašacený; -cen, a, o, ver-, bekleidet, mit Kleidung versehen. — jak. Ten je na mnohá léta z-cen. Us.

408537   Zašafraniti Svazek: 5 Strana: 0283
Zašafraniti, il, ěn, ění, mit Safran an- machen o. würzen. — co: polívku. Us.

408538   Zašachrovati Svazek: 7 Strana: 1123
Zašachrovati, vz Začachrovati. Pdl.

408539   Zašalování Svazek: 5 Strana: 0283
Zašalování, n., die Verschallung. Zpr. arch. VII. 62.

408540   Zašalovati Svazek: 5 Strana: 0283
Zašalovati = zabedniti, přepažiti, ver- schallen. Us. — co čím: komoru prkny. Zpr. arch.

408541   Zašamitati Svazek: 5 Strana: 0283
Zašamitati, vz Zašamotati.

408542   Zašamotati Svazek: 5 Strana: 0283
Zašamotati, zašamitati, hin und her schwingen. — čím: metlou. Na Ostrav. Tč.

408543   Zašamotiti Svazek: 5 Strana: 0283
Zašamotiti = zamluviti, verreden; od- byti, schnell abfertigen, abmachen? Na Slov. — co. On to už potom len tak z-til. Mt. S. I. 108. Opytuje sa zahradníka, že čo to, prečo to; ale ten mu to len tak voliak z-til, že to nič. Dbš. Sl. pov. VII. 44. Nože, robte dačo, veď vy to dakedy i tak z. môžete. Dbš. Obyč. 14.

408544   Zašancování Svazek: 5 Strana: 0283
Zašancování, n. = ohrazení, die Ver- schanzung.

408545   Zašancovaný Svazek: 5 Strana: 0283
Zašancovaný = ohrazený, verschanzt.

408546   Zašancovati Svazek: 5 Strana: 0283
Zašancovati = ohraditi, ver-, umschan- i zen. V. — se čím: valy. Kom.

408547   Zašanovati Svazek: 5 Strana: 0283
Zašanovati, z něm. schonen, verschonen. Na Mor. a Slov. Tč., Klčk. V. 114. Ak šatu nezašanuješ, ona ťa nie (čo sa nosí, to sa derie). Pořek. Zátur. Požičky nezašanujú (majitela vecí požičaných, ktoré sa mu derú). Pořek. Zátur.

408548   Zašantati se Svazek: 5 Strana: 0283
Zašantati se = šantaje se zajíti, zalézti, hinkend wohin kommen, sich verkriechen. Kdo ví, kam se zašantal. Ros. — si co kde: kalhoty, šaty v blátě, nass machen. — co: trávu = pošlapati, zertreten. Us. Tč.

408549   Zašantročení Svazek: 5 Strana: 0283
Zašantročení, n., vz Zašantročiti. Osv. I. 192.

408550   Zašantročený Svazek: 5 Strana: 0283
Zašantročený; -en, a, o, vz Zašantro- tročiti. Šd.

408551   Zašantročiti Svazek: 5 Strana: 0283
Zašantročiti, il, en, ení = zašachrovati, zapartikovati, zakramařiti, verschachern, ver- tändeln, verpartiren, verlegen; na Mor. také: promarniti, vergeuden, verludern, durch- Bringen. — co: cizí peníze, ženino věno, svůj majetek (promrhati). Mor. Šd. Z. věc (zakramařiti). Kšá. — co komu. D., Sych., Vck. — co kam. České vzácné památky do ciziny z. Dch. Korunu sv. Štěpána do Němec z-čil. MP. On by to rad do horou- cích pekel z-čil. Us. Tč. — co kde: v Něm- cích. Us. Tč.

408552   Zašarlatiti Svazek: 5 Strana: 0283
Zašarlatiti, il, cen, ení = šarlatem obar- viti, bescharlachen, scharlachroth färben.

408553   Zašarovati Svazek: 5 Strana: 0283
Zašarovati, z něm. schüren. — kde: pod kotlem. Ros. — se. Saně se zašaro- valy (svezly). Us. Rjšk.

408554   Zašarpati Svazek: 5 Strana: 0283
Zašarpati, vz Zašarpnouti.

408555   Zašarpnouti Svazek: 5 Strana: 0283
Zašarpnouti, pnul a pl, utí, zašarpati, anfangen zu reissen, zu zupfen, zu raufen, raufend abreissen. Jg. Slov. — koho zač: za šaty. Na Ostrav. Té.

408556   Zašastati Svazek: 5 Strana: 0283
Zašastati, hinwerfen, hinschleudern. — co kam: písek do vody. Na Ostrav. Tč.

408557   Zašaškovati Svazek: 5 Strana: 0283
Zašaškovati, ein wenig Possen treiben, scherzen. Us. — s kým.

408558   Zašatění Svazek: 5 Strana: 0283
Zašatění = zašacení. Na Slov. Bern,

408559   Zašatěnosť Svazek: 7 Strana: 1123
Zašatěnosť, i, f. = ošatenosť. ZObz. XXII. 156.

408560   Zašatěný Svazek: 5 Strana: 0283
Zašatěný = zašacený. Na Slov. Bern.

408561   Zašatěný Svazek: 8 Strana: 0502
Zašatěný. Chodil lepšie zašatený. Phľd. 1893. 81.

408562   Zašatiti Svazek: 5 Strana: 0283
Zašatiti, il, cen, ení = ošatiti, beklei- den, mit Kleidern versehen. — koho jak. Z-til ho, jak se patří, náležité. Na mor. Val. Vck. Nemá ani len toľko, aby sluhov svo- jich (své sluhy) dobre z. mohol. Klčk. Zb. IV. 15. Hneď sa korunka jasno pozlatí, hneď sa zas v biely nestín zašatí. Sldk. 271. — koho komu. Těšila sa, ako bude priasť a tkať a deti si zašatí. Dbš. Sl. pov. VIII. 11.

408563   Zašatriti Svazek: 7 Strana: 1123
Zašatriti = zašatiti, bekleiden. Slov. Orl. VIII. 107.

408564   Zášč Svazek: 5 Strana: 0283
Zášč, e, f. = záščí, záští. Na Mor. Šd. Mezi lidmi mnoho těžkých záščí jest. Arch. III. 453.

408565   Zaščákati Svazek: 5 Strana: 0283
Zaščákati = zacákati, bespritzen. = co čím: vodou. U Uh. Hrad. Tč.

408566   Zaščati Svazek: 5 Strana: 0283
Zaščati = zascati. Na Slov.

408567   Zaščebetati Svazek: 5 Strana: 0283
Zaščebetati = zaštěbetati. Na Ostrav. Tč.

408568   Zaščekati Svazek: 5 Strana: 0283
Zaščekati = zaštěkati. Na Slov. a na Mor. Tč. Bern.

408569   Zaščepiti Svazek: 5 Strana: 0283
Zaščepiti, vz Zaštěpiti.

408570   Zaščerčeti Svazek: 7 Strana: 1123
Zaščerčeti = zaščerkati. Tak mně zuby z-ly Slez. a mor. Šd.

408571   Zaščerkati Svazek: 5 Strana: 0283
Zaščerkati, ein wenig rasseln. — čím kde: ořechami (ořechy) v míšku, penězi v kapse. Na Ostrav. Tč.

408572   Záščí Svazek: 5 Strana: 0283
Záščí, n. = záští. List z r. 1449. Mus. 1880. 404.

408573   Zaščigutati Svazek: 5 Strana: 0283
Zaščigutati, zu schluchzen anfangen. Na Ostrav. Tě.

408574   Záščik Svazek: 10 Strana: 0521
Záščik, u, m. = záští. Hoš. Pol. I. 146.

408575   Zaščikati Svazek: 5 Strana: 0284
Zaščikati, zaščiknouti, ein wenig ab- zwicken — co čím: kvítko nehty. Na Ostrav. Tč.

408576   Záščip Svazek: 8 Strana: 0502
Záščip, u, m. Má na něho z-py = s kopce. N. Město. Brt. I). II. 422.

408577   Zaščit Svazek: 10 Strana: 0521
Zaščit, u, m. = ? Odkúpil mi mé dědictví od z- ta. Půh. ol. II. 539. — Mš.

408578   Zaščkati Svazek: 5 Strana: 0284
Zaščkati, zaščknouti = zaščigutati. Za- ščkal, kdosi na něho myslí. Na Ostrav. Tč.

408579   Zaščkati. Z-lo Svazek: 10 Strana: 0521
Zaščkati. Z-lo dítě sedmkrát (zaštkalo). Ev. olom. 125.

408580   Zaščoglať Svazek: 10 Strana: 0680
Zaščoglať = zatáhnouti. Z. za kločku. Vz Brt. Sl.

408581   Zaščuknouti Svazek: 8 Strana: 0502
Zaščuknouti, vz Začknouti, Zaščiknouti. Phľd. 1894. 376.

408582   Zaščuřiť se Svazek: 10 Strana: 0521
Zaščuřiť se = zaštířiti se. Smíš. 1905. 19.

408583   Zašebetať Svazek: 10 Strana: 0521
Zašebetať= šebetavě promluviti. Rais. Lid 182.

408584   Zašedivělý Svazek: 5 Strana: 0284
Zašedivělý, ein wenig grau. Z. sukno.

408585   Zašedivěti Svazek: 5 Strana: 0284
Zašedivěti, ěl, ění, ergrauen, grau wer- den. Vlasy mu již zašedivěly.

408586   Zašel Svazek: 5 Strana: 0284
Zašel, vz Zajíti.

408587   Zašelestění Svazek: 10 Strana: 0521
Zašelestění křídel. Zvon IV. 711.

408588   Zašelestiti Svazek: 5 Strana: 0284
Zašelestiti, il, ění, zu rauschen, rasseln, prasseln anfangen, ein wenig rauschen usw. — čím. Vítr listím z-til. Us. Pdl. — jak. Topolové listí tiše zašelestilo. Us. Tč. — kde. V lese zašelestilo (zašumělo). Us. Tč.

408589   Zašelmovati Svazek: 5 Strana: 0284
Zašelmovati, anfangen Schelm zu nen- nen. Ros.

408590   Zašemotiť Svazek: 8 Strana: 0502
Zašemotiť = zmateně, nesrozumitelně pro- mluviti. Slov. Zátur.

408591   Zašemotiti Svazek: 5 Strana: 0284
Zašemotiti, il, cen, ení — ukryti, po- másti. Slov. — co kde: v řeči. Koll

408592   Zašemotiti Svazek: 9 Strana: 0399
Zašemotiti. Len tak z-til (hovořil maně, abv s pravdou ven nemusil). Zát. Př. 123b.

408593   Zašemrati Svazek: 5 Strana: 0284
Zašemrati, murrend übertäuben. —koho. Us. — Z., ein wenig lispeln. — Z., ein we- nig kribbeln. — Z., zu murren anfangen, ein wenig murren.— nad čím, proti komu. Na Ostrav. Tč.

408594   Zášenčí Svazek: 7 Strana: 1123
Zášenčí, n. = pole v Prlově. MzO. 1890. 180.

408595   Zašepotati Svazek: 5 Strana: 0284
Zašepotati = zašeptati. Mkr. Dobre je! zašepotal Jano. Lipa 338.

408596   Zašeptání Svazek: 5 Strana: 0284
Zašeptání, n, das einmalige Lispeln.

408597   Zašeptati Svazek: 5 Strana: 0284
Zašeptati, zašeplávati, zu zischeln an- fangen, ein wenig zischeln. — co komu kam: do uší. Us. Tč.

408598   Zašeptati Svazek: 5 Strana: 0284
Zašeptati, šeptám a šepci; zašeptávati zašeptnouti, zu lispeln, zu flüstern anlan- gen. — co komu. Ros. Dík mu z-li. Čch Mch. 28. Zašeptá si. Vrch. Myth. J. 218. — kam. Něco někomu do ucha, v ucho z. Us. Tč — jak. Z. něco pro sebe. Šml. I. 50. Rtové první slůvko maní z-li. Čch Bs. 60. Modlitbu ze hloubi srdce z la. Čch. Dg. (Kv. 1884. 487.). Z něco sotva slyšitelně. Hrts. — kdy. Ta jedna dcera z-la hned při hostině mužovi: Vidíš . . . Kld. 197.

408599   Zašeptnouti Svazek: 5 Strana: 0284
Zašeptnouti, vz Zašeptati.

408600   Zašeptnutí Svazek: 5 Strana: 0284
Zašeptnutí, n. = zašeptání. Hrts.

408601   Zášer Svazek: 5 Strana: 0284
Zášer, u, m , die Dämmerung. Hdk. C. 41. Z. hájů. Hlk. Z. k pouti zval. Hdk. L. Kv. 53.

408602   Zášer Svazek: 7 Strana: 1123
Zášer = zákal šedivý, grauer Staar. Pr. tr.

408603   Zášera Svazek: 5 Strana: 0284
Zášera, y, f. = zášer. Šd.

408604   Zašerediti Svazek: 5 Strana: 0284
Zašerediti, il, ěn, ění = šeredným uči- niti, hässlich machen. Dch.

408605   Zašermicovati Svazek: 5 Strana: 0284
Zašermicovati, vz Zašermovati.

408606   Zašermovati Svazek: 5 Strana: 0284
Zašermovati, zašermicovati, ein wenig Scharmützeln, fechten. — komu čím kde: ohněm okolo huby. Ros. Z. komu mečem. Kom. — s kým. Hlk. S. I. 82. — jak. Do povětří z., einen Stoss in die Luft machen. Dch.

408607   Zašeřelý Svazek: 10 Strana: 0680
Zašeřelý. Z. stezka. Máj. IV. 198.

408608   Zašeřený Svazek: 8 Strana: 0502
Zašeřený = začarovaný. V Gemer. Phľd. 1893. 555.

408609   Zašeřeti Svazek: 5 Strana: 0284
Zašeřeti, el, ení = zašeřiti se = šerým se státi, grau, dämmerig werden. — komu. Jednomu slunce svítí a druhému ani měsíc nezašeří. Brt. Skl. 99.

408610   Zášeří Svazek: 5 Strana: 0284
Zášeří, n., die Dämmerung. Tč. Z. bájí. Šml. 1. 17. Stinné z. palem a keřů. Jrsk. Sem prosvítá mi dolin z-řím kraj ve zlatě. Kká. Š. 9.

408611   Zašeřiti Svazek: 5 Strana: 0284
Zašeřiti, il, en, ení = šerým učiniti, grau, finster, dämmerig machen. — se = zašeřeti. Již se nebe z-lo, bude brzy tma. Us. Tč. Tu sa ti mu opozďaleka zašereje svieca. Dbš. Sl. pov. 1. 274.

408612   Zašetřiti Svazek: 5 Strana: 0284
Zašetřiti, ersparen, vz Šetřiti. — si čeho. Šm.

408613   Zášev Svazek: 5 Strana: 0284
Zášev, švu, m., der Hintertisch, die Hinter- naht. Dch., Tč.

408614   Zaševcovati si Svazek: 5 Strana: 0284
Zaševcovati si, ein wenig schustern. Us. Šd.

408615   Zaševeliti Svazek: 5 Strana: 0284
Zaševeliti, il, en, ení = zašustěti, ein wenig rauschen, zu rauschen anfangen. Z-ly lístky stromov. Phld. II. 381. Starcovo oko blyslo, bajúzy z-ly sa. HVaj. BD. II. 134. — kde. Za chrbtom z-lo krovie. Phld. III. 1. 9.

408616   Zaševeliti Svazek: 7 Strana: 1123
Zaševeliti. Zefír kvítím z-li. Čch. Sl. 90.

408617   Zašianať Svazek: 7 Strana: 1399
Zašianať = ušetřiti, z něm. schonen. — koho. Slov. Phľd. XII. 705.

408618   Zašibati Svazek: 5 Strana: 0284
Zašibati, Hinschieben. — co odkud kam: šindely ze střechy na zem. Na Ostrav. Tč. — Z , eilig hinkommen, hineilen. — kam kdy. Za půl hodiny do města zašibal. Na Ostrav. Tč.

408619   Zašibnouti Svazek: 5 Strana: 0284
Zašibnouti = zašvihnouti, lospeitschen, losschlagen. Na Slov.

408620   Zašibřinkovati se kam Svazek: 5 Strana: 0284
Zašibřinkovati se kam = zatoulati. Mor. Šd.

408621   Zašígati Svazek: 5 Strana: 0284
Zašígati = zašíjeti. Vz Zašiti.

408622   Zašij kovati Svazek: 8 Strana: 0502
Zašij kovati koho a poličkovati. Chc. S. 75.

408623   Zášijek Svazek: 5 Strana: 0284
Zášijek, jku, m. = zadní čásť hlavy, der Hinterkopf. Sádlem porostlí zášijkové a lalokové. Chč. P. 155. a — Z. = nášijek, pohlavek (udeření za šíji), das Kopfstück, die Ohrfeige. Z-ky dávati komu = pohlav- kovati ho. Br., V., Hus I. 393. — Z. = tajná výmínka, der Hinter-, Rückhalt. Upřímnosť beze všech zášijkóv. Tkad.

408624   Zášijek Svazek: 7 Strana: 1123
Zášijek = pohlavek. Sv. ruk. 373. Po- čachu z-jky jej bíti Výb. II. 406.

408625   Zášijek Svazek: 8 Strana: 0502
Zášijek. K GR. přidej: Nov. 15.

408626   Zašijkování Svazek: 7 Strana: 1123
Zašijkování, vz Zašijkovati. Výb. II.1424.

408627   Zášijkovati Svazek: 5 Strana: 0284
Zášijkovati = za šíji bíti, pohlavkovati, ohrfeigen. V. — koho. Bl., Pešín., Br. Aby velikost zjevení mne nepovýšila, dán mi jest osten satanóv, aby mě zášij koval. Hus I. 351. - Cf. Zášijek.

408628   Zášík Svazek: 5 Strana: 0284
Zášík, u, m. = maso za šíjí. Us. u Tá- bora. Ndk.

408629   Zášik Svazek: 7 Strana: 1123
Zášik = zášijek. Dal mu z., až mu krk luskl. 1539. U Loun. Wtr Obr. II. 54.

408630   Zašikování Svazek: 5 Strana: 0284
Zašikování, n., vz Zašikovati.

408631   Zašikovati Svazek: 5 Strana: 0284
Zašikovati = zaslati. Jinam z. V. — koho. Ros., BR. II. 444. a., Pr. měst. - Z. = dohoditi, obstarati. — komu co. Za- šikuj nám pacholka. Us. Kšť. — Z., šp. m. zášijkovati. Lom. — co čím. Ty věci zá- šikují mysli naše nadějí (naplňují). Ryt. kř.

408632   Zašíleti po kom Svazek: 10 Strana: 0521
Zašíleti po kom Zraky jeho z-ly po ženštině. Tbz. XIII. 290.

408633   Zašilhati Svazek: 5 Strana: 0284
Zašilhati, zašilhovati, hinschielen, an- schielen. — na koho. Us. Podkomoří na něj zašilhav dí. Kká. Td. 107. — jak: na jedno oko. Us. Tč. — k čemu. Us.

408634   Zašilhovati Svazek: 5 Strana: 0284
Zašilhovati, vz Zašilhati.

408635   Zašimati Svazek: 5 Strana: 0284
Zašimati = zašimrati, zaškrábati. — se kdy kde. Když se komár v únoru za uchem zašimá, poběhneš v březnu ke kam- nům s ušima. Č. M. 442.

408636   Zašimoniti Svazek: 5 Strana: 0284
Zašimoniti, il, ěn, ění. — čím kdy. Šimon Lomnický svými bystrými verši dvor- skými při té svatbě z-nil. Mus. 1880. 242.

408637   Zašimrati Svazek: 5 Strana: 0284
Zašimrati = zaškrábati, ein wenig krab- beln, kratzen. — koho, kde kdy. To slovo ,soudný den' mě trochu v svědomí z-lo. Shakesp. Tč. Když tě v únoru zašimrá ko- már za ušima, poběhneš jistě v březnu ke kamnům s ušima. Pran. Tč. Vz Zašimati.

408638   Zašinouti Svazek: 5 Strana: 0284
Zašinouti = zahnouti, ver-, abbeugen, ablenken. Ros. — co kam (k čemu).

408639   Zašípání Svazek: 5 Strana: 0284
Zašípání, n., vz Zašípati.

408640   Zašípaný Svazek: 5 Strana: 0284
Zašípaný; -án, a, o = ušpiněný, uma- zaný, beschmutzt, beschmiert. Na Mor. a Slov. Mtl., Vck, Bern.

408641   Zašípati Svazek: 5 Strana: 0284
Zašípati, zašipávati = ušpiniti, umazati, beschmutzen, beschmieren, besudeln. — co čím, se Na mor. Val. Vck. Také na Slov. Bern.

408642   Zašipěti Svazek: 8 Strana: 0502
Zašipěti = zasyčeti. Phľd. XII. 481.

408643   Zašiplati Svazek: 5 Strana: 0285
Zašiplati = zamazati, verschmieren. — si co čím: ruce smolou. - co kde: v blatě. Na Ostrav. Tč.

408644   Zašišlati Svazek: 5 Strana: 0285
Zašišlati, ein wenig zischeln. Jg.

408645   Zašišmati Svazek: 5 Strana: 0285
Zašišmati = zašpiniti, beschmutzen. — co: plátno. Sych. — Z. = zachuchliti, za- kaliti, trüben. Je tam zašišmáno, bude pr- šeť. U Rychn. Ntk.

408646   Zašiti Svazek: 5 Strana: 0285
Zašiti, šiji, šij, šije (íc), il, it, ití; zaší- vati = šitím spraviti, sešiti, ver-, zunähen, verheften, V.; všíti, ein-, vernähen, einhäf- ten. — abs. Už se to nedá zašiti, už je to na krupici (rozemleto, roztřepeno). Us. Dch. Spadlo z višne dievča pyšné, rozdrapilo kasaničku, zašili sme. Sl. spv. IV. 133. — co: něco roztrhaného, V., kabát, díru. Ros. Zašij dírku, dokud malá, snad bys pak zá- platy nenašel (odstraň závadu, dokud je malá. Cf. Principiis obsta); Zašij dírku, než se dál roztrhne. Us. Dch. — co komu. Přišívá-li někdo něco na sobě, zašije prý si paměť. Us. Kšť., Mus. 1883. 474. Úst lidem z. nelze. Aby všem ústa zavázal a zašil, musilby mnoho plátna míti. Mlčí, jakoby mu ústa zašil. Us. — co kam: do pytle, peníze do šatů. D. — co kde. Zašívati dírky v šatě, v prádle. Us. Ten chtěl býť kaplanem a potom zašíval míšky za špitá- lem. Čes. mor. ps. 216. — co čím: řeme- nem. Výb. II. 59. — co jak dlouho. Po dva dny šatstvo zašíval. Ddk. IV. 214.

408647   Zašití Svazek: 5 Strana: 0285
Zašití, n., die Ver-, Zu-, Einnähung. Vz Zašiti. Poctivý a nábožný oděv i zašití měli a kdež šli, všudy se vážně měli. Bls. 129.

408648   Zašitý Svazek: 5 Strana: 0285
Zašitý; zašit, a, o, vernähet, zugenähet. Z. čert. Us. — kam: do pytle. Kom. — kde. Peníze v kabátě z. Har. Toť by v tom byl čert (ďas) zašitý. Sm. Je v Něm rarach zašitý. Us. Šd. A já mám zelinky v kabátě zašité. Sš. P. 397.

408649   Zašitý Svazek: 7 Strana: 1123
Zašitý. Jsi jako z. (němý). Brt. — čím: niťmi.

408650   Zašívačka Svazek: 5 Strana: 0285
Zašívačka, y, f., die Flickerei. Pro dne- šek je té z-ky už dosť. Us. Šd.

408651   Zašívati Svazek: 5 Strana: 0285
Zašívati, vz Zašiti.

408652   Zašivavěti Svazek: 9 Strana: 0400
Zašivavěti od koho. Mus. ol. 1898. 119.

408653   Zašívka Svazek: 5 Strana: 0285
Zašívka, y, f. = zašívání i něco zašíva- ného, das Einnähen und das Eingenähte. Ta z. už se zase roztrhla. Us. Šd.

408654   Zaškamrati Svazek: 5 Strana: 0285
Zaškamrati, zu brummen anfangen, ein wenig brummen. — na koho. Na Ostrav. Té.

408655   Zaškarboutiti se Svazek: 5 Strana: 0285
Zaškarboutiti se, il, ění = mračiti se, sich verziehen, einwölken. Nezaškarboutí-li se, půjdeme na cestu. Us. Dch.

408656   Zaškaredění Svazek: 5 Strana: 0285
Zaškaredění, n., vz Zaškarediti se.

408657   Zaškareděný Svazek: 5 Strana: 0285
Zaškareděný, vz Zaškarediti se.

408658   Zaškarediti Svazek: 5 Strana: 0285
Zaškarediti, il, ěn, ění = poškarediti, za- nečistiti, zohyzditi, bässlich machen, verhäs- slichen, verhunzen, beschmutzen, beflecken, besudeln. — co, se. Na Mor. Šd. — se na koho (jak), finster, mürrisch anschauen, ansehen, saueres Gesicht machen. D., Eos. Zamračenou tváří na někoho se z. Sych. Otesánek se na ni z-dil a povídá. Er. Sl. čít. 23. Tak hovorí a takú prednáša radu. Naňho se zaškarediv lúty reče naproti Bon- dor. Hol. 295. — se nad čím. Us Tč.

408659   Zaškatulkovati Svazek: 10 Strana: 0521
Zaškatulkovati něco někam = do škatulek zařaditi. Mus. 1904. 485.

408660   Zaškemrati Svazek: 5 Strana: 0285
Zaškemrati, zu betteln, flehen anfangen. — kde. Z-al někdo v síni. Us. Špň.

408661   Zaškeřiti se Svazek: 5 Strana: 0285
Zaškeřiti se, il, ení = zasmáti se plač- tivě, nucené, gezwungen o. weinerlich lachen, schmunzeln. Cyr. Když ho pochválím, za- škeří se. D.

408662   Zášklaba Svazek: 5 Strana: 0285
Zášklaba, y, f. = záplava na obloze. Ehr. Vz Záškleba. — Z. = prouh oblaků při zá- padu slunce. Viděls včera tu z-bu ? U Rychn. Msk. Vz Záškleba.

408663   Zášklava Svazek: 5 Strana: 0285
Zášklava, y, f. = zášklaba. U Kr. Hrad. Kšř.

408664   Záškleba Svazek: 5 Strana: 0285
Záškleba, y, f. = prouh oblaků, ein Wulkenstreif gegen Abend vor einem Regen. Z. se táhne, bude pršeti. Us. — Z. = zá- plava die Morgen- o. Abendröthe. Ros. Vz Zášklaba. Je-li z. žlutá, hádají lidé na déšť, pakli červená, na větry. U Počátek. Jdr.

408665   Záškleba Svazek: 10 Strana: 0680
Záškleba, y, f. = rudý průsvit mezi mračny od zapadajícího slunce. Čes. 1. XV. 143.

408666   Zašklebený Svazek: 7 Strana: 1123
Zašklebený. Vypadá to u vás jaksi z-né (smutné). Prss. Gaz. 36.

408667   Zašklebiti se Svazek: 5 Strana: 0285
Zašklebiti se, il, ení; zašklebovati se, den Mund verziehen, anfangen zu grinsen, zu greinen Mrknuv z-bil se. Kká Td. 49. — na koho. Rk. — jak. Smrť se strašli- vým hrozně zašklebila smíchem. (Zde jest jedno se vynecháno: zašklebila se s smí- chem. Vz Se). Ráj. -- se při čem. On vy- zunkne pohárek té hořké, ani se při tom nezasklíbne. Us. Šd. — Z. se = zasvítávati, lieht werden. Již se zašklebuje. Ros.

408668   Zašklebiti se nač Svazek: 10 Strana: 0680
Zašklebiti se nač. Máj. IV. 42.

408669   Zášklebka Svazek: 5 Strana: 0285
Zášklebka, y, f., vz Záškleba.

408670   Zaškludnúti Svazek: 5 Strana: 0285
Zaškludnúti, vz Zaškudnúti.

408671   Zaškňourati Svazek: 5 Strana: 0285
Zaškňourati, ein wenig winseln. Kmk.

408672   Zaškňouřiti se Svazek: 5 Strana: 0285
Zaškňouřiti se, il, ení = zaškeřiti se. — se nad čím. MM. — se kde. Dítě v ko- lébce zaškňouřilo se. Tč.

408673   Zaškňúřenec Svazek: 5 Strana: 0285
Zaškňúřenec, nce, m , der Sauersichtige. Mor. Šd.

408674   Zaškňúřený Svazek: 5 Strana: 0285
Zaškňúřený, mürrisch, sauersichtig. Šd. Mor.

408675   Zaškobrtati Svazek: 8 Strana: 0502
Zaškobrtati. Pes se jenom z-tal a bylo hned po něm. Kld. III. 19. Zaškobrtnút = klopýtnouti. Nár. list. 1896. č. 203. odp. feuill.

408676   Zaškobrtati se někam Svazek: 5 Strana: 0285
Zaškobrtati se někam, wohin rollen, rollend gelangen. Kam se to až z-lo! Mor. Šd.

408677   Záškoda Svazek: 5 Strana: 0285
Záškoda, y, f. = zaškození i to, co za- škozuje, das Schaden u. was Schaden bringt, das Schädliche, die Schädlichkeit. Jg.

408678   Zaškodění Svazek: 5 Strana: 0285
Zaškodění, n. = zaškození. Slov.

408679   Záškodí Svazek: 5 Strana: 0285
Záškodí, n. = záškoda. Čechové vrace- jíce se měli sice některé nesnáze s králem polským o žold a záškodí, ale konečně uspokojeni jsou. Pal. Děj. III. 3. 127.

408680   Záškodí Svazek: 9 Strana: 0399
Záškodí. III. 3. 127. oprav v: III. 2. 271.

408681   Zaškoditi Svazek: 5 Strana: 0285
Zaškoditi, il, zen, ení; zaškozovati, Scha- den bringen, schaden. — abs. Nepomůže, nezaškodí (neuškodí). Jg. Nikemu ja neve- rila, že by ľubosc (libosť, láska) zaškodzila. Sl. ps. 64. — komu. Sama som ja, sama svetu neverila, že by mladým ľuďom láska zaškodila. Sl. ps. 114. Aj vám nejaká po- moc by nezaškodila. Dbš. Obyč. 13. Takéto jedla sa odporúčajú chorým na prse ale ani zdravým nezaškodia. Mt. S. X. 1. 43. — kdy. Ale to aj veľká ľúbosť dakedy za- škodí. Dbš. Sl. pov. I 438. — s infinit. Pozorlivosť v každej veci mati (míti) neza- škodí, nebo mnohých nepozornosť ku po- tupe vodí. Na Slov. Tč. Nezaškodí i s prá- telom opatrně chodiť. Na Slov. Tč. Doznali sme sa o jednej veci, ktorú vedeť tebe ne- zaškodí. Zbr. Lžd. 51. — Z. = začíti zahá- leti. Cf. Záškodní. Ros.

408682   Záškodně Svazek: 5 Strana: 0285
Záškodně = škodně. Na Slov. Bern.

408683   Záškodní, dný Svazek: 5 Strana: 0285
Záškodní, dný = škodu činící, Schaden verursachend o. Bringend, schädlich. To je rozpustilé, z-né dievče. Zátur. Háj I. 36. Koza je z-ná. Hdž Čít. 170. — Z. = zahá- lející, müssig. Z. sládek, pacholek, tovaryš. Ros. — Z. člověk, škodou jiného se živící, loupežný, ein schädlicher Mensch, der An- dere in Schaden bringt, vom Raube, von Erpressung aller Art lebt, Br., Flav. Aby najali pojezdné, kteříby silnice okolo Prahy projížděli a z-né chase loupežnictví zasta- vovali. Skl. V. 164. — Z. lid u vojska = zadní chasa, Tross, m. Br., Kom., D. — Z. list = úpis náhrady za škody neb ná- klady, eine Urkunde, in welcher der Ersatz aller Schäden und Auslagen versprochen wird, die Vergütungsurkunde, Verscbrei- bung zur Schadloshaltung. Gl. 382 , Arch. I. 214., Č. Dod., Sdl. Hr. III. 238. List jeho z. mám a toť jsú škody bohdá spravedlivé. Záp. měst. 1448. Z. list. Listina z r. 1486. Mus. 1880. 411. — Z. peníze. Ze z. peněz skrze pohony zemské nechtí súditi. Půh. II. 619.

408684   Záškodnice Svazek: 5 Strana: 0286
Záškodnice, e, f. = škodařka, Schaden- macherin; ein Weib aus dem Trosse, die Räuberin, Br. Trávnice, trávnice, v poli z-ce, ale ste do domu dobré robotnice. Koll. Zpiev. I. 293. — Z. = klenutá konírna, V z-ci jsou koně záškodní anebo jak by- chom řekli: vybrakovaní. Sdl. Hrd. III. 9.

408685   Záškodnice Svazek: 10 Strana: 0680
Záškodnice, e, f. = zámecká konírna. 1556. Arch. XXII. 159., 160.

408686   Záškodnícký Svazek: 8 Strana: 0502
Záškodnícký. Z. radost Phľd. 1893. 387.

408687   Záškodnictvo Svazek: 7 Strana: 1123
Záškodnictvo, a, n. = záškodníci. N. Hlbk. II. 233.

408688   Záškodník Svazek: 5 Strana: 0286
Záškodník, a, m = záškodní člověk, der Schädiger, Schadenstifter, Rauber. Osopí se na zahradníka: Co to tu máš za z-kóv, čo mi takýto nečin robia? Dbš. Sl. pov. VI. 84. — Z. = zahaleč, der Müssigganger. Ros. — Z. vojenský, pakostník, zaškodní chasa, der Trossbube. D. — Vz Záškodní.

408689   Záškodnosť Svazek: 5 Strana: 0286
Záškodnosť, i, f. = škodnosť, die Schäd- lichkeit. Ros.

408690   Záškodný Svazek: 5 Strana: 0286
Záškodný, vz Záškodní.

408691   Záškolský Svazek: 5 Strana: 0286
Záškolský = za školou bydlící, hinter dem Schulgebäude wohnend. Us. Msk.

408692   Záškorník Svazek: 7 Strana: 1123
Záškorník? Mor. Mtc. XV. 317. a.

408693   Zaškortati Svazek: 5 Strana: 0286
Zaškortati, zaškortávati, zu gurren an- fangen. — kde. Myš v díře zaškortala

408694   Zaškořupiti Svazek: 5 Strana: 0286
Zaškořupiti = zaškořepiti, mit einer Rinde oder Kruste überziehen. Na Ostrav. Tč. — se, überkrusten. Jak neumyješ ren- dlíka, zůstane skorupa a on se zaškořupí. Na Ostrav. Tč.

408695   Zaškoudlosť Svazek: 5 Strana: 0286
Zaškoudlosť, zaškudlosť, i, f.= hubenosť, die Magerkeit. Jg. Neměl on ani touchy o zlobě a duchové z-sti nepřátel Kristo- vých ; Více ještě ta mravná z. a ztyřelosť jeví se v tom, že již Nyní na Krista číhají ti, jenž lid k němu vésti měli. Sš. J. 85., Mr. 31.

408696   Zaškoudlý Svazek: 5 Strana: 0286
Zaškoudlý, zaškudlý = hubený, mager. Z. dobytek. Kom. Nejedni od církve od- štěpení vykladači to na podání církve kato- lické obracují, starodávné, z-dlé šípy na ni vychrlujíce. Sš. Mr. 32. — jak. Filosofie celá z-dlá nad míru v ošumělém rouše scholastickém Pal. Děj. IV. 1. 376.

408697   Zaškoudnouti Svazek: 5 Strana: 0286
Zaškoudnouti, dl, utí = zhubeněti, ma- ger werden. Us., Št.

408698   Zaškouliti Svazek: 5 Strana: 0286
Zaškouliti, il, ení = zašilhati, zahleděti, ein wenig schielen, schief ansehen — na koho. Oko jeho zlostně na nás zaškoulilo. Koll. Zn. 143. Ešte raz naň zaškúli. Lipa II. 265. Kňahiňa milo pozrela na Popelvára; ale Železný Mních len zaškúlil naňho a po- viedal. Dbš. Sl. pov. VI. 49. — čím. Okom zaškúlil, ako z polovice šialený. Klčk. Zb. III. 111. — jak. A kedy nekedy na to, ako jastrab na holuba, krivým okom zaškúli. Klčk. VI. 49. Bratova zle, nedobre zaškú- lila naň. Dbš. Sl. pov. III. 69.

408699   Zaškov Svazek: 7 Strana: 1123
Zaškov, a, m., obec v Oravě na Slov.

408700   Záškraba Svazek: 5 Strana: 0286
Záškraba, y, f. = poskvrna dobré po- věsti, befleckter Ruf. Us. — Z. = záškleba. To je dnes z.! U Bydž. Kšť.

408701   Zaškrabání Svazek: 5 Strana: 0286
Zaškrabání, n., das Verkratzen. Vz Za- škrabati.

408702   Zaškrabaný Svazek: 5 Strana: 0286
Zaškrabaný; -án, a, o, verkratzt. Vz Zaškrabati.

408703   Zaškrábati Svazek: 5 Strana: 0286
Zaškrábati; zaškrábnouti, bnul a bl, ut, utí; zaškrabovati, zu kratzen anfangen, ein wenig kratzen; verkratzen. — abs. Někdo tu zaškrábal. Us. — co čím: nožem. Z. ně- koho pazourem. Us. Tč. Na kraji štít pre- pichá i ľavý pod rebrami ostrým bok za- škrábne hrotom. Hol. 145. — koho, se kde. Z-bal se za uchem, na noze atd. Us. Šd.

408704   Záškrabek Svazek: 5 Strana: 0286
Záškrabek, bku, m. = zaškrábnutí, der Kratzer, Ritz. Z. nožem učiniti. Berg.

408705   Zaškrabkati Svazek: 5 Strana: 0286
Zaškrabkati = zaškrábnouti. Na Slov. Bern.

408706   Zaškrábnouti Svazek: 5 Strana: 0286
Zaškrábnouti, vz Zaškrábati.

408707   Zaškrábnutí Svazek: 5 Strana: 0286
Zaškrábnutí, n., der Ritz.

408708   Zaškrábnutý Svazek: 5 Strana: 0286
Zaškrábnutý; -ut, a, o, geritzt.

408709   Zaškrabovati Svazek: 5 Strana: 0286
Zaškrabovati, vz Zaškrábati.

408710   Zaškračiti Svazek: 7 Strana: 1123
Zaškračiti = zaškvařiti. Mor. Km. 1886. 408.

408711   Zaškrátaný Svazek: 8 Strana: 0502
Zaškrátaný = umouněný. Z. kominár. Phľd. 1895. 463.

408712   Zaškrati Svazek: 10 Strana: 0521
Zaškrati = zaškrtiti. Chtěla ji z. Kn. praž. arch. č. 1155. fol. B. 5. r. 1553. Wtr.

408713   Zaškrcení Svazek: 5 Strana: 0286
Zaškrcení, n., die Erdrosselung. Br.

408714   Zaškrcený Svazek: 5 Strana: 0286
Zaškrcený; -en, a, o, erdrosselt. Vz Za- škrtiti.

408715   Zaškrcovati Svazek: 5 Strana: 0286
Zaškrcovati, vz Zaškrtiti.

408716   Zaškrčení Svazek: 7 Strana: 1123
Zaškrčení. Vz Slov. zdrav.

408717   Zaškrčenina Svazek: 7 Strana: 1123
Zaškrčenina, y, f., contractio. Ott. II. 178.

408718   Zaškrčkovati Svazek: 7 Strana: 1123
Zaškrčkovati. Cf. Škrčkovati. Mor. Šd.

408719   Zaškrečání Svazek: 5 Strana: 0286
Zaškrečání, vz Zaškrečati.

408720   Zaškrečati Svazek: 5 Strana: 0286
Zaškrečati, vz Zaškřečeti.

408721   Zaškrený Svazek: 10 Strana: 0680
Zaškrený = tvrdý náhlým oschnutím. Z. půda. Vz Brt. Sl.

408722   Zaškreti Svazek: 7 Strana: 1123
Zaškreti = zakrněti. Pšenica zaškrela. Slov. LObz XIX. 213. a. j.

408723   Zaškreti Svazek: 8 Strana: 0502
Zaškreti = suchem zakrněti. Len (vzešlý) zaškrel. Phľd. 1893. 154.

408724   Zaškretý Svazek: 5 Strana: 0286
Zaškretý; -et, a, o. Vidiac v Pohorskom srdce nie z-té, odporné a neprístupné. Zátur. Nápr. 68. Darmo's prúdy slz a krve znoja na nevďaku lieval z-tú. Phld. IV. 155.

408725   Zaškretý Svazek: 7 Strana: 1123
Zaškretý = zaschlý, zamlklý. Zrno obilné je suchotou z-té. Slov. Rr. Sb.

408726   Zaškrhotati Svazek: 5 Strana: 0286
Zaškrhotati = zacinkati, erklingen, schep- pern. — komu kde. Jí však v opasku pe- níze z-ly. Kld. II. 164.

408727   Zaškriataný Svazek: 5 Strana: 0286
Zaškriataný; -án, a, o = zaškřítaný. Na Slov.

408728   Záškrk Svazek: 10 Strana: 0521
Záškrk, u, m. = záškrt. Hoš. Pol. 146.

408729   Zaškrkati Svazek: 5 Strana: 0287
Zaškrkati, zaškrknouti = škrk udělati, aufrülpsen; zu gurren, schnarren anfangen; einen Strich machen. Ros. — abs. Jenom to zaškrklo, už visel ze šatů cár. Mor. Šd. — čím kde: na stěně, na něčem drsném, aby to škrčelo, na škrkačce (Ratsche); škrkačkou (sirkou) na stěně. Na Ostrav. Tč.

408730   Zaškrndati se někam Svazek: 5 Strana: 0287
Zaškrndati se někam = zajíti někam. Kdo ví, kam se zaškrndali. Us. u Smidar. Kšť.

408731   Zaškrobení Svazek: 5 Strana: 0287
Zaškrobení, n,, vz Zaškrobiti.

408732   Zaškrobený Svazek: 5 Strana: 0287
Zaškrobený; -en, a, o, gestärkt. Z. plátno, prádlo. Us. Šd.

408733   Zaškrobiti Svazek: 5 Strana: 0287
Zaškrobiti, il, en, ení, zaškrobovati, ein wenig stärken, steifen. — co čím: prádlo pšeničným škrobem. Us.

408734   Zaškrobotati Svazek: 5 Strana: 0287
Zaškrobotati = dudlati, mrmati. Na Slov. Bern.

408735   Zaškrobovati Svazek: 5 Strana: 0287
Zaškrobovati, vz Zaškrobiti.

408736   Zaškrouhati Svazek: 5 Strana: 0287
Zaškrouhati, zaškrouchati, zaškroukati, zaškroupati, zaškroutati = počíti škrouhati, losknurren, losrumpeln. Ros.

408737   Zaškrouchati Svazek: 5 Strana: 0287
Zaškrouchati, vz Zaškrouhati.

408738   Zaškroukati Svazek: 5 Strana: 0287
Zaškroukati, vz Zaškrouhati.

408739   Zaškroupati Svazek: 5 Strana: 0287
Zaškroupati, vz Zaškrouhati.

408740   Zaškroutati Svazek: 5 Strana: 0287
Zaškroutati, vz Zaškrouhati.

408741   Záškrt Svazek: 5 Strana: 0287
Záškrt, u, m. = nemoc hrdla, zahrtušení, nadutí hrdla, bolení n. zapálení hrdla, žába v hrdle, die Halsentzündung, Halsgeschwulst, Hautbräune, häutige Bräune, schleimiger Kroup, Frosch. V. Z. = místní zánět sliz- nice hrtánu, při čemž se na povrchu sliz- nice vyměšuje syrovatečný mok, který rychle se sráží a ve způsobe mázder od sliznice odloupnouti se dá: croup, angina membra- nacea, laryngitis crouposa, häutige Bräune. Obyč. nazývá lid z-tem onen zánět sliznice dýchadel, při kterém výměšek do dužniny sliznice se usadí a který bývá příznakem všeobecného onemocnění, tato však nemoc sluje mázdřivkou, difteritis. Vz S. N. Záškrt u dětí: tipec dětský, prým; zahrtušení. Ja. Z. = zaklíčení krku; n koní: kach, kech, sopel, soplivice, soplarosť. Kůň má kach, kůň kachá; u sviní: prým. Šp. Lýkovec lé- kařský potřebuje se v záškrtu. Rostl. Ne- pravý z., Pseudocroup. Nz. lk. Z. dostati, na z. zemříti. Us. Tč.

408742   Záškrt Svazek: 7 Strana: 1123
Záškrt. Cf. Slov. zdrav., Kram. Slov., Chrčávka Z. hrtanu, hrtanový, Rachen- croup, Kehlkopfbräune, mandlí, Mandel- bräune. Šv. 97.

408743   Zaškrtati Svazek: 5 Strana: 0287
Zaškrtati, kritzeln. — čím: pérem. Us. — Z. = škrtaje zamazati. — co. Vše z., aby se to nemohlo čísti. Us.

408744   Zaškrtati se Svazek: 7 Strana: 1123
Zaškrtati se okolo někoho, sich ein- schmeicheln. Laš. Wrch.

408745   Záškrtek Svazek: 5 Strana: 0287
Záškrtek, tku, m. = zaškrcení. Us. Šd.

408746   Zaškrtení Svazek: 5 Strana: 0287
Zaškrtení, n. = zaškrcení. Na Slov.

408747   Zaškrtěný Svazek: 5 Strana: 0287
Zaškrtěný; -ěn, a, o = zaškrcený. Na Slov.

408748   Zaškrtiti Svazek: 5 Strana: 0287
Zaškrtiti, Škrť, tě (íc), il, cen, ení; za- škrcovati = uškrtiti, zardousiti, erwürgen, erdrosseln, stranguliren. V. — koho. Ros., BR. II. 83. a. Smiluj sa, skry dakde ma. Tu idú. Zaškrtia ma, ubijú, rozsápu. Zbr. Lžd. 29. Pes zaškrtil kuře. Us. Kuna všecky kury zaškrtila. Us. Tč. Sultan dal všechny své bratry z. Dač. I. 187. Z. zajíce. Sldk. 54. Ale v tom vpálila stará stryga do izby a len ak zaškrtit tak zaškrtit vtáčä. Dbš. Sl. pov. V. 43. — co: mlýn. Vys. Vz Mlýn. — koho kdy: ve spaní. — čím: rukou, provazem, šatem. Us. — proč. Dobrého od radosti nezaškrtl Mt. S. I. 105.

408749   Záškrtka Svazek: 5 Strana: 0287
Záškrtka, y, f., die Bremse. Vz Brzda. Šp.

408750   Záškrtní Svazek: 5 Strana: 0287
Záškrtní = kruposní, croupös. Nz. Ik.

408751   Záškrtomázdřivčitý Svazek: 10 Strana: 0521
Záškrtomázdřivčitý zánět, croupös diphtheritische Entzündung. Ktt.

408752   Záškrtový Svazek: 7 Strana: 1123
Záškrtový = záškrtní, crouposus. Z. blána, kapavka, Tripper, zánět žaludku, c. gastritis. Ktt. exc.

408753   Záškrtový Svazek: 10 Strana: 0521
Záškrtový kašel, Crouphusten; z. zánět sliznice průdušniční, tracheitis crouposa. Ktt.

408754   Zaškrubiti Svazek: 5 Strana: 0287
Zaškrubiti = zaškrobiti. Na Ostrav. Tč.

408755   Zaškřečený Svazek: 10 Strana: 0521
Zaškřečený. Z. věc = zastaralá, zasezelá. Val. Čes. 1. XIV. 151.

408756   Zaškřečeti Svazek: 5 Strana: 0286
Zaškřečeti, el, ení, zaškřekati, zaškřek- nouti, vz Zaškřečeti. Skřečeti. — abs. Drů- bež zaškřečala. Us. Šd. — kde. Jak žáby na stromech zaškřekajú, déšť přivolajú. Na Ostrav. Tč. Keď domov dochádzala, zaškre- čal kohút na pante. Dbš. Sl. pov. VI. 14. Len čo ukázala sa vo dverách, starý kohút zaškrečal na smetisku a celý kŕdel sliepek hnal sa útokom na Annu. HVaj. BD. II. 31.

408757   Zaškřehotati Svazek: 5 Strana: 0286
Zaškřehotati, anfangen zu quacken, ein wenig quacken. — abs. Zaškřehotala žába. — kde: v rybníce a p.

408758   Zaškřeknouti Svazek: 5 Strana: 0286
Zaškřeknouti, vz Zaškřečeti.

408759   Zaškřípati Svazek: 5 Strana: 0286
Zaškřípati, vz Zaskřípati.

408760   Zaškřipcovati Svazek: 5 Strana: 0286
Zaškřipcovati, einkneipen. — komu co kdy. Před r. 1848. ještě místy zlodějovi prsty z-li, aby se přiznal. Na Ostrav. Tč.

408761   Zaškřipění Svazek: 5 Strana: 0286
Zaškřipění, n , vz Zaškřipěti.

408762   Zaškřipěti Svazek: 5 Strana: 0286
Zaškřipěti, ěl, ění, zu knarren anfangen, ein wenig knarren. — abs. Nemazané kolo z-lo. Us. Tč. — čím: zuby. Us. Tč. — kde. Cosi mi mezi zuby z-lo. Us. Tč. — jak. Z očí mu blisly dve strely, zuby divo za- škripely. Btt. Sp. 82.

408763   Zaškřipiti Svazek: 5 Strana: 0286
Zaškřipiti, il, en, ení, einquetschen. — co komu kde: prsty mezi dveřmi. Na Ostrav. Tč.

408764   Zaškřipnouti Svazek: 5 Strana: 0287
Zaškřipnouti = zaškřipiti. Bern.

408765   Zaškřítaný Svazek: 5 Strana: 0287
Zaškřítaný; -án, a, o. Opice zaškriataná a na nic hodná (nadávka). Dbš. Obyč. 45., Mt. S. I. 117.

408766   Zaškřítati Svazek: 5 Strana: 0287
Zaškřítati = zašpiniti, beschmutzen, be- flecken, besudeln. Na Slov. Plk.

408767   Záškub Svazek: 10 Strana: 0521
Záškub, u, m. Z-by svalstva v celistvosti, paramyoclonus multiplex; mžikové z-by jednotlivých svalů, tic convulsiv. Ktt.

408768   Zaškubání Svazek: 5 Strana: 0287
Zaškubání, n., vz Zaškubati.

408769   Zaškubaný Svazek: 5 Strana: 0287
Zaškubaný; -án, a, o, vz Zaškubati.

408770   Zaškubati Svazek: 5 Strana: 0287
Zaškubati, zaškubnouti, bnul a bl, ut, utí, ein wenig zupfen, rupfen. — (koho zač): za šat. Us. Za provaz zaškubnouti. Us.

408771   Zaškubati čím Svazek: 10 Strana: 0521
Zaškubati čím. Vlnění krve z-lo jeho očima. Zvon IV. 53.

408772   Zaškubnouti Svazek: 5 Strana: 0287
Zaškubnouti, vz Zaškubati.

408773   Zaškubnutí Svazek: 5 Strana: 0287
Zaškubnutí, n., der Ruck.

408774   Zaškubnutý Svazek: 5 Strana: 0287
Zaškubnutý; -ut, a, o, gezupft.

408775   Zaškučati Svazek: 5 Strana: 0287
Zaškučati = zaskučeti. Na Slov. Bern.

408776   Zaškudliti Svazek: 5 Strana: 0287
Zaškudliti, il, en, ení = zakudliti. Mor. Šd. Vz Zaškoudliti. — komu: koni (roz- puštěné sádlo do rány mu líti). Šm.

408777   Zaškudlosť Svazek: 5 Strana: 0287
Zaškudlosť, i, f. = zaškoudlosť.

408778   Zaškudlý Svazek: 5 Strana: 0287
Zaškudlý = zaškoudlý, hubený, zakrsalý. Vz Zaškoudlý.

408779   Zaškudlý Svazek: 7 Strana: 1123
Zaškudlý = zarostlý, vousatý. Val. Vck., Slavč. 89. Vz Škuť.

408780   Zaškudnúti Svazek: 5 Strana: 0287
Zaškudnúti, zaškludnúti = zhubeněti. Št. Vz Zaškoudnouti.

408781   Zaškudnúti Svazek: 9 Strana: 0399
Zaškudnúti. Št. Bes. 86.

408782   Zaškúliti Svazek: 5 Strana: 0287
Zaškúliti, il, ení, anfangen zu schielen, ein wenig schielen. Na Slov. Bern.

408783   Zaškúliti Svazek: 8 Strana: 0502
Zaškúliti. Len kedytedy zaškúlil, keď... Phľd. XII. 546. Z-lil akosi na susedku (za- šilhal, po straně na ni se podíval). Phľd. 1896. 570.

408784   Zaškutiti Svazek: 5 Strana: 0287
Zaškutiti, il, cen, ení = něco vyvésti, an- stellen. — co. Ten škutina zase cosi za- škutil. Slez. Šd. — komu. Ty děvuchy mně něco z-ly. Ib. Šd.

408785   Záškvara Svazek: 5 Strana: 0287
Záškvara, y, f. = mrzutosť, hádka, svár, der Verdruss, die Stänkerei, das Aergerniss. Na Mor. a ve Slez. Vck., Pk., Škd. Zrobil jsem na dědině nějakou z-ru s pacholky. Slez. Šd. Matka králova na jeho ženu měla z-ru (měla na ni zlé, zaškvařené oko). Kld. I. 187. Je to s tím senem z., jak to zmokne, shnije to. Slez. Šd. — Z., y, m. = kdo něco zaškvařil, zavinil, na vzdory udělal. Slez. Šd.

408786   Záškvary Svazek: 8 Strana: 0502
Záškvary, pl., f. = paskudy, nezbednosti. Z. vyváděti. Laš. Brt, D. II. 422.

408787   Zaškvaření Svazek: 5 Strana: 0287
Zaškvaření, n., Zaškvařiti.

408788   Zaškvařený Svazek: 5 Strana: 0287
Zaškvařený; -en, a, o, vz Zaškvařiti. — — Z., raunzig, verweint. Z. dítě. Na Ostrav. Tč.

408789   Zaškvařiti Svazek: 5 Strana: 0287
Zaškvařiti, škvař, ře (íc), il, en, ení; zaškvařovati = zapražiti, einkröschen, ein- schmoren, einrösten. — co kam: do jídla (usmažiti). Ros. — kde co: trubku sklennou u thermometru z. (zaliti, zaletovati), ver- schmelzen, verlöthen. Hlas. — komu: koni (rozpuštěné sádlo atd. do rány mu líti). Ros. — co komu čím. Dej koni z. ránu cukrem a sirou. Db. — Z. = zaviniti, dopustiti se, verschulden, sich vergehen. — co. Člověk když něco zaškvaří nebo něco neslušného učiní. U Opavy. Pk. — co komu. Ti dva si cosi z-li (naznačuje zavinělou nemravnosť). Také: Už mají zaškvařeno. Mor. Šd. — se na koho = zaškvařenýma očima na někoho pohleděti, böse, finster anschauen. Na Ostrav. Tč.

408790   Zaškvařiti Svazek: 8 Strana: 0502
Zaškvařiti. Čím věc (více) z-li (nezbed- ností učinili), tým miľejší byľi. Laš. Brt. D. II. 422.

408791   Zaškvařovati Svazek: 5 Strana: 0288
Zaškvařovati, vz Zaškvařiti.

408792   Zaškvířiti Svazek: 10 Strana: 0521
Zaškvířiti. Vrabci z-li v doskách. Zl. Pr. XXII. 98.

408793   Zaškvrčati Svazek: 5 Strana: 0288
Zaškvrčati = zaškvrčeti. Na Slov.

408794   Zaškvrčeti Svazek: 5 Strana: 0288
Zaškvrčeti, vz Zaškvrknouti.

408795   Zaškvrknouti Svazek: 5 Strana: 0288
Zaškvrknouti; zaškvrčeti, el, ení, anfan- gen zu kreischen, quicken; prasseln, schwir- ren. Chlapec primknul sä hlavou ku svieci a tu mu vlasy oškvrkly, že len tak zaškvr- čalo, skvŕk, skvŕk urobilo. Hdž. Šlb. 40.

408796   Zaškvrknouti Svazek: 9 Strana: 0399
Zaškvrknouti. Ty krůpěje (horké) kůži z-knou. Har. II. 254.

408797   Zaškvrněti Svazek: 7 Strana: 1123
Zaškvrněti = zakrsati. Mor. Rgl

408798   Zaškvrniti Svazek: 5 Strana: 0288
Zaškvrniti = zaskvrniti.

408799   Zaškytati Svazek: 5 Strana: 0288
Zaškytati; zaškytnouti, tnul a tl, utí, losschluchzen, den Schlucken haben. Ros.

408800   Zaškytnouti Svazek: 5 Strana: 0288
Zaškytnouti, vz Zaškytati.

408801   Zašlahati Svazek: 5 Strana: 0288
Zašlahati = zašlehati. Vz Zašlehnouti.

408802   Zašlahnouti Svazek: 5 Strana: 0288
Zašlahnouti = zašlehnouti.

408803   Zášlap, u, zášlapek Svazek: 5 Strana: 0288
Zášlap, u, zášlapek, pku, m., zášlapa, y, f. = zatknutí, záskoka, úraz koruny ko- pyta, když si kůň sám, nebo když mu jiný nu ni šlápne, der Kronentritt, Nageltritt, Huttritt. Čsk. Ten kůň má z. Kos.. Ja. Z jednoduchý, hluboký. Vz více v S. N. — Z. = ranění spodku nohy zabodnutím ně- jaké věci, der Nageltritt. Ja. — Z., když jelenu táhnoucímu místy travou zarostlými špičky trávy, které mu mezi spáry uvázly, do jeho stopy na otevřené půdě spadnou, der Einschlag. Šp.

408804   Zašlapání Svazek: 5 Strana: 0288
Zašlapání, n., die Ver-, Niedertretung.

408805   Zašlapaný Svazek: 5 Strana: 0288
Zašlapaný; -án, a, o, ver-, niedergetreten, durchs Treten verdorben. Z tráva. — kam: do bláta. lis. — čím: nohama.

408806   Zašlapati Svazek: 5 Strana: 0288
Zašlapati, vz Zašlapnouti.

408807   Zašlapati co: podlahu Svazek: 10 Strana: 0521
Zašlapati co: podlahu = ušpiniti. Čes. 1. X. 419. — se. Když se kůň zašlápne (podkovou nohu si odře). Mtc. 1902. 120.

408808   Zášlapce Svazek: 7 Strana: 1123
Zášlapce, e, m., Niedertreter, Schädiger. To nejsou zástupcové, nýbrž z-cové lidu. Tč. exc.

408809   Zašlapiti Svazek: 5 Strana: 0288
Zašlapiti, vz Zašlapnouti.

408810   Zašlapnouti Svazek: 5 Strana: 0288
Zašlapnouti, pnul a pl, ut, utí; zašla- piti, il, en, ení; zašlapati, zašlapovati, za- šlapávati = šlapáním zandati, nieder-, zu-, eintreten; zatajiti, unterdrücken; zabiti, todt treten. Jg. — co: semeno, věc nějakou. Us. Z. něco = zatutlati, zatajiti. V. — koho (šlapáním usmrtiti). Us. Zašlapilo (místy v obec. mluvě: zašloupilo) mne to (nemoc mne jala). Us. Pozor, abychom jeden dru- hého nezašlapli (pravil kohout mezi koňmi). Us. Bayer. — koho kde : v tlačenici, v trávě atd. — jak: nemilosrdně. Us. — co kam: do bláta, Kos., D., semeno do země. D. = komu co: ptáka (usmrtiti), Ros., oči (dary oslepiti), Plk., Šm., Č. M. 578., si nohu. D. — co čím: nohama. — si co kam: trn v nohu. Ja. — se. Kůň se zašlapuje (za- sekává se). Kos., Šm.

408811   Zašlářiti Svazek: 5 Strana: 0288
Zašlářiti, il, en, ení, verschleiern. Koll. Zněl. 109.

408812   Zašleh Svazek: 5 Strana: 0288
Zašleh, u, m., vz Zášmig.

408813   Zášleh Svazek: 8 Strana: 0502
Zášleh, u, m. Z. té kultury mísí se do kultury ... NZ. III. 75.

408814   Zášleh Svazek: 10 Strana: 0521
Zášleh, u, m. Poslední z-hy zapadajícího slunce. Nár. list. 1903. 141. 13.

408815   Zašlehati Svazek: 5 Strana: 0288
Zašlehati, vz Zašlehnouti.

408816   Zašlehati komu čím kam Svazek: 10 Strana: 0522
Zašlehati komu čím kam. Zašlehl mu karabáčem do obličeje. Tbz. V. 5. 209.

408817   Zašlehávati Svazek: 5 Strana: 0288
Zašlehávati, vz Zašlehnouti.

408818   Zašlehnouti Svazek: 5 Strana: 0288
Zašlehnouti, hnul a hl, ut, utí; zašle- hati, zašlehávati, zašlehovati = zašvihnouti, einen Knall wie die Peitsche geben; zasá- hnouti šlehaje, peitschend treffen, erreichen; zahnati šleháním, wegpeitschen. — abs. Bič zašlehl. Ros. Oheň zašlehl. Us. — koho: slepici (šlehnutím usmrtiti). Tak som bledol od tej doby, jako ma zašlahly blesky krá- sných očí Mileny mojej. Lipa 320. — koho čím kam. bičem do oka. Us. — koho od- kud: husy s pole (zahnati). Us. — (co) kam. Déšť obili do země zašlehal (zatloukl). Us. Oheň zašlehoval až nad střechu, až na zahradu k stodole. Us. Tč. Keď zašlahaly v duši jeho plameny pomsty. Phld. III. 2. 203. — se komu. Zašlehl se mu bič (za- mátl, zadrhl se). Ros. — kudy. Zábřesk myšlénky zašlehl mým mozkem. Hrts.

408819   Zašlehovati Svazek: 5 Strana: 0288
Zašlehovati, vz Zašlehnouti.

408820   Zašlejch Svazek: 5 Strana: 0288
Zašlejch, u, m. Má n nás pět dní za- šlejch (= jsme mu dlužni za 5 dní práce). V Kunval. Msk.

408821   Zašlemovati Svazek: 5 Strana: 0288
Zašlemovati = zahleniti, zalepiti, ver- schleimen, verschleminen. — si co čím: žaludek. Ros. — se. Trouby se zašlemovaly.

408822   Zašli Svazek: 5 Strana: 0288
Zašli, vz Zaslati.

408823   Zašlichtovati Svazek: 5 Strana: 0288
Zašlichtovati = šlichtou zamazati, schlich- ten. — co: osnovu Us. Tč.

408824   Zašlosť Svazek: 5 Strana: 0288
Zašlosť, i, f. = minulosť, die Vergangen- heit. Řeči mistrovy v z-sti lidu křesťanského. Pal. Děj. IV. 1. 424. Z-sti jsem neznal, bu- doucnosti netušil. Slov. Tč. Zdravím vás zašlosti, přišlosti. Nrd. Kosm. bs. 37. Útrpně z. někomu skrývati. Čch. Mch. 70. — Z. = zvetšelosť, časem pokaženosť, die Verkommen- heit. Bůh vida stvoření svého pro hřích těžký zašlosť; Však Bůh nesmírné milosti lituje lidské zaslosti. Kanc. A věru máte Boha z čeho chváliti, že se Vám ještě v ta- kové z sti milosť okázala. Pal. Děj. V. 2. Stav pohanské z-sti; Mravná z. pohanstva; An ale Pavel líčil z, zamřelosť a zkázu. Sš. 1. 131., 153., II 93. (Hý.). — Z. = ne- pravost, das Vergehen. Hříchy i nepravosti i mnohé zlé z-sti. Pís. br. 300. V z-stech našich. Kom. Kšaft 15. — Z. = zadlužilosť, znuzilosť, die Verschuldung, der Nothstand. 1552., Zlob., Jg.

408825   Zašlosť Svazek: 9 Strana: 0399
Zašlosť domu (sešlosť). Kor. jes. 32.

408826   Zašlosť Svazek: 10 Strana: 0522
Zašlosť města. Arch XX. 299.

408827   Zašlundrati Svazek: 5 Strana: 0288
Zašlundrati, nass machen. — co kde: šaty v rose, ve vodě. — se. Us. Tč.

408828   Zašlý Svazek: 5 Strana: 0288
Zašlý = který zašel, vergangen, verlau- fen. Z. bludice. Mcha. — kam: do lesa. Us. Slunce za horu z. V hřiechy zašlý. Hus I. 436.— odkud: od své dokonalosti z.V. — Z. — přestalý, minulý, vergangen, vor- übergegangen, verwichen. Z. láska. D. Z. děje, Kká., čas, Čch. Petrk. 58., sláva, Kká., mladosť. Btt. Sp. 31. Kdo mi vrátí zašlé doby, co jich mladosť zmárnila? Na Slov. Tč. Z. doba, Osv. V. 760, věk. Mcha., Mus. 1880 154. Kdo by je chtěl znova obžalovati pro tyto zašlé věci svrchupsané? Arch. I. 196. — Z. = zvetšelý, časem pokažený, ver- altet, verblichen, abgerieben, entfärbt, ab- genützt, verfallen. Z. hory, ein in Verfall gekommenes Bergwerk. Hř. Z. strom, Sl. les., oko. Db. Vidouce zemi tak zašlou. Pal. Děj. III. 3. 231. Pro uspokojenie krále již dosti z-ho. Arch. LV. 470. To okno je celé zašlé (naběhlé). Us. Šd. Leč pomni, že malby zašlé se obnovují. Sš. Srn. bs. 198. Z. barva, slova (zastaralá), Us., malba, peníz, Sych., řád vojenský. Zlob. — čím: měď rzi zašlá. Br. Konvice špínou zašlá. Oči mdlobou za- šlé. St. skl. II. 30. — Z. = počatý, začatý, vzešlý, zavedený, zběhlý, stalý, angefangen, vorgefallen. Zlob. Z. pře, rozepře. Apol. Věc zašlá (trvající, nedokonaná), hangende An- gelegenheit. J. tr. Aby zmatky zašlé opra- voval. Let. 172. — kdy. Různice za předků našich z. Zlob. Ana mu smrť Tiberia mezi tím zašlá závadu zavalila. Sš. Sk. 114. — proti komu. Potahové proti zločinci zašlí (vyskytlí). — s kým. Z té pak veliké s Pavlem zašlé proměny. Sš. II. 16.

408829   Zašlý čím Svazek: 8 Strana: 0502
Zašlý čím. Dluhy z. a obtížený. XV. stol. Čel. Pr m. II. 79.

408830   Zašmariti Svazek: 5 Strana: 0289
Zašmariti, il, en, ení, zašmarovati, hin- schmeissen, hinwerfen. Slov. — co, koho kam. Kobyla mňa až k vám z-la. Dbš. Obyč. 72.

408831   Zašmarovati Svazek: 5 Strana: 0289
Zašmarovati, verschmieren. — co čím : řemeně špekem. Na Ostrav. Tč. — Cf. Za- šmariti.

408832   Zašmatlati Svazek: 5 Strana: 0289
Zašmatlati, zašmatlávati, krumm gehen, die Schuhe niedertreten. Ten hoch zašma- tlává (drobet šmatlá). — co (něco zandati, hinthun, vertragen). Ros. Z. trávu (zadupati, zertreten). Us. Tč. — se kam = šmatlavě dojíti. Vz Šmatlati. Us. Tč.

408833   Zašmejkati Svazek: 5 Strana: 0289
Zašmejkati, hinziehen, hinzerren, hin- schleifen. Cf. Smýkati. Us. — co. Někam jsem si šatek zašmejkl a nevím kam, ver- worfen, verlegt. Us. Dch. — s kým. A tak se mnou zašmejkal (mnou otočil, hat mich herumgedreht), co jen mohl nejvíce. Kol. ván. 49.

408834   Zašmelcovati Svazek: 5 Strana: 0289
Zašmelcovati = šmelcem zaliti, ver- schmelzen. Ros. — Z. = pokáleti, beschmut- zen. — co: šat. Ros.

408835   Zašmieriť Svazek: 7 Strana: 1123
Zašmieriť = zašmariti. Slov. Rr. Sb.

408836   Zášmig Svazek: 5 Strana: 0289
Zášmig, zášmih, u, m. = zářez, zášleh. Vz Zašmihnouti.

408837   Zašmigati Svazek: 5 Strana: 0289
Zašmigati, ein wenig peitschen, zu peit- schen antangen. — co čím : bičem, prutem komáry. Na Ostrav. Tč.

408838   Zášmih Svazek: 5 Strana: 0289
Zášmih, vz Zášmig.

408839   Zašmihnouti Svazek: 5 Strana: 0289
Zašmihnouti = zášmih učiniti, einen Schmitz, Streich thun. Šd.

408840   Zašmikovať Svazek: 7 Strana: 1123
Zašmikovať, zašmiknúť = zastrčiti. Šablu do pošvy z. Rl. Pr. II. 277.

408841   Zašmodrchati něco Svazek: 5 Strana: 0289
Zašmodrchati něco = zamotati a na Mor. zaplésti, verfitzen. — co. Zašmodrchal bavlnu tak, že není k potřebě. Us. Kšť.

408842   Zašmóranec Svazek: 9 Strana: 0399
Zašmóranec, nce, m. = zašmouraný. Mtc. 1899. 227.

408843   Zašmouhaný Svazek: 5 Strana: 0289
Zašmouhaný; -án, a, o, gestreift. Z. nebe (plno dlouhých oblaků, voll Streifwolken). Mor. Tč.

408844   Zašmouhati Svazek: 5 Strana: 0289
Zašmouhati, streifen. — co. Us. — se kde: na tváři (myje se šmouhy udělati) Us. Tč. Nebe se z-lo. Vz Zašmouhaný.

408845   Zašmouhlý Svazek: 5 Strana: 0289
Zašmouhlý, finster, trübe. Šm.

408846   Zašmouraný Svazek: 5 Strana: 0289
Zašmouraný, beschmiert, beschmutzt. Z. dítě. Us. Sd. Z. jako kominář, Šd., jako va- keša. Mor. Brt.

408847   Zašmourati Svazek: 5 Strana: 0289
Zašmourati, besudeln, verschmieren. — co čím: papír tužkou. Na Ostrav. a na Mor. Té.

408848   Zašmouřenec Svazek: 5 Strana: 0289
Zašmouřenec, nce, m. = zašmouřený, ein finsterer Mensch, der Sauertopf. Jg.

408849   Zašmouření Svazek: 5 Strana: 0289
Zašmouření, n., vz Zašmouřiti.

408850   Zašmouřený Svazek: 5 Strana: 0289
Zašmouřený; -en, a, o = zašmouraný. Mor. Zkl. — Z. nebe — zamračené, trüb, umzogen. Jg. Z. člověk = zasmušilý, za- mračený, düster, unfreundlich. Ros.

408851   Zašmouřiti Svazek: 5 Strana: 0289
Zašmouřiti, šmuř, il, en, ení; zašmouří- vati, zašmuřovati, umwölken, verfinstern. Jg. — se, Ros., koho. Rk.

408852   Zašmuděný Svazek: 7 Strana: 1123
Zašmuděný = zasmuděný. Vekom z-ný hrad. Orl. VIII. 132.

408853   Zašmudlaný Svazek: 7 Strana: 1123
Zašmudlaný = zašmúraný = umazaný. Z učeň. Orl. X. 75.

408854   Zašmudlovat, zašmudlat se Svazek: 9 Strana: 0399
Zašmudlovat, zašmudlat se = umazati se. U Polné. Hoš. 160. 102.

408855   Zašmudlovati Svazek: 5 Strana: 0289
Zašmudlovati = zamazati. — co. Us.

408856   Zašmulaný Svazek: 5 Strana: 0289
Zašmulaný = umazaný? Nebol by špatný šuhaj, keby nebol tak z-ný. Lipa I. 244.

408857   Zašmúriť co Svazek: 10 Strana: 0522
Zašmúriť co: oči = přivříti a p. Slov. Nár. sbor. 1902. 4.

408858   Zašňapiť si kam Svazek: 10 Strana: 0522
Zašňapiť si kam. Z. si do prsta = za- říznouti. Slov. Phľd. XXIV. 544.

408859   Zašnejdrovati čím Svazek: 5 Strana: 0289
Zašnejdrovati čím. Vz Šnejdrovati.

408860   Zašněrovaný Svazek: 7 Strana: 1123
Zašněrovaný, eingeschnürt.

408861   Zašněrovati Svazek: 5 Strana: 0289
Zašněrovati, zu-, ein-, verschnüren. — koho, se: děvče. Ros. — se čím do čeho: Zašněrovala se ženklí do nové šněrovačky. Us.

408862   Zášnorec Svazek: 10 Strana: 0522
Zášnorec, rce, m. Šlehl, až mu z. ulíti. Čes. 1. XII. 112.

408863   Zašňupanec Svazek: 5 Strana: 0289
Zašňupanec, nce, m. = ušňupanec. Mor. Šd.

408864   Zašňupati Svazek: 5 Strana: 0289
Zašňupati, mit Schnupftabak bestreuen, beschmutzen, verschnupfen. — co: šátek. Us. Tč. — si, eine Prise nehmen. Us. Šd.

408865   Zašňupkati Svazek: 5 Strana: 0289
Zašňupkati, zašňupkovati, zašňupkávati, schnalzen mit den Fingern. Ros.

408866   Zašohákati Svazek: 5 Strana: 0289
Zašohákati = zaplašiti. — koho: sle- pice. Vz Šohákati. Z. na slepice. U Kostelce n. O. Ktk.

408867   Zašomrati Svazek: 8 Strana: 0502
Zašomrati = zabručeti. Medvěd z-mral. Phľd. 1895. 5.

408868   Zašoptěti Svazek: 5 Strana: 0289
Zašoptěti = nabobtěti, anschwellen. Na Slov.

408869   Zašoškati si Svazek: 10 Strana: 0522
Zašoškati si = pošeptati. Sr. Šuškati. Mtc. 1902. 125.

408870   Zašoulati Svazek: 5 Strana: 0289
Zašoulati = zaváleti, rund wärgeln, ver- wärgeln.

408871   Zašoupati Svazek: 5 Strana: 0289
Zašoupati, zašoupnouti, hin-, zuschieben. — co čím: otvor prknem zašoupnouti. Us. Pdl.

408872   Zašoupnouti Svazek: 5 Strana: 0289
Zašoupnouti, vz Zašoupati.

408873   Zašourati Svazek: 5 Strana: 0289
Zašourati = zašťárati, stören, stüren. — kde. Ros.

408874   Zašoustati Svazek: 5 Strana: 0289
Zašoustati; zašoustnouti, stnul a stl, ut, utí, anfangen zu streichen, zu reiben, zu wetzen. — kde. Něco tu zašoustlo. Us. — čím: nohou, einen Fusskratzer machen. — co = šoustáním zandati, odstraniti, strei- chend wohin thun; zamésti (pokoj), abkehren, abwischen. Jg.

408875   Zašoustnouti Svazek: 5 Strana: 0289
Zašoustnouti, vz Zašoustati.

408876   Zašová Svazek: 5 Strana: 0289
Zašová, é, f., Zaschau, ves u Val. Mezi- říčí. Vck.

408877   Zašovice Svazek: 5 Strana: 0289
Zašovice, dle Budějovice, Zaschowitz, ves v Třebíčsku. Jg.

408878   Zašovský Svazek: 5 Strana: 0289
Zašovský, Zaschauer. Ty z-ské zvony, ony pěkně zvoní. Sš. P. 210.

408879   Zašpačkovati Svazek: 5 Strana: 0289
Zašpačkovati = počíti mluviti jako špa- ček, anfangen wie ein Staar zu plappern; začíti špačky rozvazovati, žertovati, anfan- gen zu scherzen, ein wenig scherzen. Ros.

408880   Zašpalkovati komu co Svazek: 5 Strana: 0289
Zašpalkovati komu co: ústa = špalek mezi zuby strčiti, aby huby nezavřel, spillen, eine Spille einlegen. Na Ostrav. Tč.

408881   Zašpasovati Svazek: 5 Strana: 0289
Zašpasovati, lépe: zažertovati. — s kým.

408882   Zašpatěný Svazek: 5 Strana: 0289
Zašpatěný; -ěn, a, o, verschlechtert. Hol. 83. Vz násl.

408883   Zašpatěti Svazek: 5 Strana: 0289
Zašpatěti, ěl, ění, schlecht werden, sich verschlechtern. Šm.

408884   Zašpatiti Svazek: 5 Strana: 0289
Zašpatiti = špatným učiniti, schlecht, hässlich machen, verschlechtern, verschmie- ren. — co, koho. Když sa do čeho dáš a nezvíš, čo je, zašpatíš i tu věc i jméno tvoje. Na Slov. Tč. Co jednoho ozdobuje, druhého zašpatí. Na Slov. Tč. — kde. On se u mne velice zašpatil; A to ho tam velice zašpa- tilo Us. Šd. — čím. Když sa trním jednúc zem zašpatí, ťažko potem zlé koreně rylom klčovať. Na Slov. Tč. Zlý člověk i dobré místo zlým žitím zašpatí. Mor. Tč.

408885   Zašpatněti Svazek: 5 Strana: 0289
Zašpatněti, ěl, ění = špatným se státi, sich verschlecntern, schlecht werden. Za- špatnělo obilí. Zašpatněl dobytek. Ros.

408886   Zašpejliti Svazek: 5 Strana: 0289
Zašpejliti, il, en, ení, verspeilen. Šm.

408887   Zašpendliti Svazek: 5 Strana: 0289
Zašpendliti, il, en, ení; zašpendlovati, zuspändeln. — co čím: šátek velikým špen- dlíkem. Jg., Šd. Já naše dvírečka pantlama zavážu, pantlama zavážu, špendlíkem za- špendlím. Sš. P. 290.

408888   Zašpetnouti Svazek: 5 Strana: 0289
Zašpetnouti, tnul a tl, utí, mucksen. — čím. Stydno jim je Čechy slouti, češtinou jen zašpetnouti. Mus.

408889   Zašpicovati Svazek: 5 Strana: 0289
Zašpicovati, zuspitzen. — co čím: olůvko, klínek nožem. Us. Tč.

408890   Zašpičatělý Svazek: 5 Strana: 0289
Zašpičatělý, zugespitzt. Z. list, knoflík, Us., rourka, Mj. 128., kůl. Us. — jak: ostře. Us. — kde. Na obou koncích z-lá jehlice. Pdl. 308

408891   Zašpičatění Svazek: 5 Strana: 0290
Zašpičatění, n., die Zuspitzung.

408892   Zašpičatěný Svazek: 5 Strana: 0290
Zašpičatěný; -ěn, a, o, zugespitzt. Z. list. Us., Nz.

408893   Zašpičatěti Svazek: 5 Strana: 0290
Zašpičatěti, ějí, ěl, ění: zašpičatívati, spitzig werden. — Obilí již zašpičatívá. Ros.

408894   Zašpičatiti Svazek: 5 Strana: 0290
Zašpičatiti, il, těn, ění; zašpičaťovati, spitzig machen, zuspitzen. — co: sloup. D. — co čím: tužku nožem. — komu.

408895   Zašpičatívati Svazek: 5 Strana: 0290
Zašpičatívati, vz Zašpičatěti.

408896   Zašpičaťovati Svazek: 5 Strana: 0290
Zašpičaťovati, vz Zašpičatiti.

408897   Zašpihlaný Svazek: 5 Strana: 0290
Zašpihlaný, vz Špihlati. — kam. Nůž do pecna z-ný. Mor. Šd.

408898   Zašpihlati Svazek: 5 Strana: 0290
Zašpihlati, vz Špihlati. — kam: nůž do chleba z. Mor. Šd.

408899   Zašpihovati Svazek: 5 Strana: 0290
Zašpihovati, zašpižovati, zaspížiti = po- travami zaopatřiti, mit Lebensmitteln ver- sehen. — co: pevnosť. Ros. — se na zimu. Us.

408900   Zašpikovati Svazek: 5 Strana: 0290
Zašpikovati = protýkati, fett machen. — co čím: zajíce špekem. Us — Z. = zan- dati, zadělati, zumachen, verstopfen. Nabije (do rány) zašpikuj, aby nemohlo vypadnouti ani vytéci. Db.

408901   Zašpilkovati Svazek: 5 Strana: 0290
Zašpilkovati = špilkem jelito na konci prostrčiti (aby nic nevyteklo). Mor. Šd.

408902   Zašpincovati s kým Svazek: 5 Strana: 0290
Zašpincovati s kým = nabírati ho, zu foppen anfangen.

408903   Zašpindifikovati Svazek: 8 Strana: 0502
Zašpindifikovati si po právnickú (chytře pojednati ?). Nár. list. 1896. č. 105. feuill.

408904   Zašpinění Svazek: 5 Strana: 0290
Zašpinění, n., die Besudelung, Beschmut- zung. Z. prádla.

408905   Zašpiněný Svazek: 5 Strana: 0290
Zašpiněný; -ěn, a, o, besudelt, beschmutzt. Z. ruce, prádlo. — čím : blátem, inkoustem atd.

408906   Zašpiniti Svazek: 5 Strana: 0290
Zašpiniti, il, ěn, ění = pokáleti, be- schmutzen, beflecken, besudeln. — co V., Ros., Kom., Br. A potom je to sprostý člověk: nič nevie; i keď bozká ruku, len zašpiní ju nekľuda. Phld. IV. 9. — si co čím: košili blátem.

408907   Zašpintati Svazek: 5 Strana: 0290
Zašpintati = zašpiniti. Na Slov.

408908   Zašpláchati Svazek: 5 Strana: 0290
Zašpláchati, zu plätschern anfangen. — čím jak. Vesele z-la ryba vodou Er. Sl. čít. 16.

408909   Zašplechati Svazek: 5 Strana: 0290
Zašplechati, zašplechovati = zašpláchati. — kde: ve vodě. Us. Tč.

408910   Zašplechnouti Svazek: 5 Strana: 0290
Zašplechnouti, vz Zašplíchati.

408911   Zašplechtati Svazek: 5 Strana: 0290
Zašplechtati, anfangen zu plätschern. — oč proč. Hron sa zas valí k skale od skaly,
zašplechtal o breh k rozchodu. Sldk. 317.

408912   Zašplechtati si s kým Svazek: 10 Strana: 0522
Zašplechtati si s kým = pohovořiti. Rais. Lep. 181.

408913   Zašplíchati Svazek: 5 Strana: 0290
Zašplíchati; zašplichnouti, zašplechnouti, chnul a chl, ut, utí, schwenken. — abs. Až vlny zašplíchaly. Osv. 1884. 5. — co komu čím: oči vodou (zamrskl, zapleštil, versprit- zen). Ros. — se. Kapr ve vodě se zašplichl. — kdy čím. Zjavisko hrozné: v búrach rozbrojov brat brata krvou z-chal svojou. Č. čt. II. 174. — kde: ve vodě. Us. Tč.

408914   Zašplochtati kudy Svazek: 10 Strana: 0522
Zašplochtati kudy. Hladinou cosi z-lo. Tbz. XIII. 416.

408915   Zašplouchnutí Svazek: 10 Strana: 0522
Zašplouchnutí, n Z. vody. Rais. Lid. 174.

408916   Zašpoulený Svazek: 9 Strana: 0399
Zašpoulený. Z. ústa. Arb. Dom. 38.

408917   Zašprtati Svazek: 5 Strana: 0290
Zašprtati, zašprtnouti, zu scharren an- fangen. Na Mor. — abs. Kura zašprtala, zrnečko vyšprtala. — kde čím: v zemi nožkami. Us. Tč. Z., flink hinkommen — kam. Stařenka z-la k sousedce. Na Mor. Té. Hle! kde (kam) až se to zašprtlo (do- stalo)! Mor. Šd.

408918   Zašprtnouti Svazek: 5 Strana: 0290
Zašprtnouti, vz Zašprtati.

408919   Zašprymovati Svazek: 5 Strana: 0290
Zašprymovati = zažertovati. Vrat. — kde s kým. Us. Tč.

408920   Zašpuliti Svazek: 5 Strana: 0290
Zašpuliti, il, en, ení. — co: hubu, rümp- fen. Us.

408921   Zašpuňkaný Svazek: 5 Strana: 0290
Zašpuňkaný = blátem zaházený. Na Hané. Bkř.

408922   Zašpuntovati Svazek: 5 Strana: 0290
Zašpuntovati = zatkati, ver-, zuspünden. — co: sud. Ros. — co čím: sklenici zát- kou. Us.

408923   Zašramotiti Svazek: 5 Strana: 0290
Zašramotiti, il, cen, ení, Lärm, Getöse machen.— kde. Na půdě něco z-lo. Us. — Z. = zandati, zaštrachati, verlegen. — co kam. Kams to z-la? Us. Kšť.

408924   Zašramovati Svazek: 5 Strana: 0290
Zašramovati, anfangen zu hauen, Schram- me zu machen, verschrammen, v horn. Ros., Šp.

408925   Zašraňkovati Svazek: 5 Strana: 0290
Zašraňkovati, verschränken. — co: úvo- zy. V. — co čím: obraz železnou mříží z. V.

408926   Zašromotati Svazek: 5 Strana: 0290
Zašromotati = zašramotiti. — komu. Tu mi zašromocú flašky. Nitra VI. 349.

408927   Zašroubiti Svazek: 9 Strana: 0399
Zašroubiti. I z-lo se pak kacířství tomu velice přísně (zakročilo se proti němu). Sá. V. 112.

408928   Zašroubování Svazek: 5 Strana: 0290
Zašroubování, n., die Verschraubung.

408929   Zašroubovaný Svazek: 5 Strana: 0290
Zašroubovaný; -án, a, o. verschraubt.

408930   Zašroubovati Svazek: 5 Strana: 0290
Zašroubovati = šroubem zatáhnouti, zu , ein-, verschrauben. — co kam (do čeho). D. Matky (šroubu) pevně na desku z. Us. Pdl. — jak: pevně. Us. — čím. Otvor zá- šrubem z. NA. III. 97.

408931   Zášrub Svazek: 5 Strana: 0290
Zášrub, u, m., vz Zašroubovati.

408932   Zašrubovati Svazek: 5 Strana: 0290
Zašrubovati = zašroubovati. Mor. Tč.

408933   Zašrúfovati Svazek: 9 Strana: 0399
Zašrúfovati do víka křížek = zašroubo- vati. Již. Mor. Šeb. 281.

408934   Zášť Svazek: 5 Strana: 0290
Zášť, i, f, lépe: záští. Jg. Vz Záští. Z. plemenná, Us. Pdl., národní, náboženská. Mus. 1880. 483. Dobrotou z. bude přemo- žena. Hdž. Rkp. Uhnízdila se v srdcích se- ster z. proti ní, neboť jí štěstí záviděly. Němc. I. 97. Jakou ten má na tebe zášť. Mor. Šd.

408935   Zášť Svazek: 7 Strana: 1123
Zášť, šp. vz Krok (nový) III. 125., 259.

408936   Zášť Svazek: 8 Strana: 0502
Zášť. Z. je velký netvor. Boušk. 77.

408937   Zášť Svazek: 9 Strana: 0399
Zášť, ě, f. vedle zášti, n. Gb. H. ml. III. 1. 171. Sr. Náruč, podnož, snídaně, záduš

408938   Zaštabarcovati Svazek: 5 Strana: 0290
Zaštabarcovati = zabouchati, zabouřiti, zu rumpeln anfangen, lärmen. — kde. Cosi na půdě z-lo. Na Ostrav. Tč. — nač: na dvéře. Mor. Šd.

408939   Zašťákati Svazek: 5 Strana: 0290
Zašťákati = začákati, zacákati, besprit- zen. — co čím: vodou. Mor. (na Strážn.). Šd.

408940   Zašťan Svazek: 5 Strana: 0290
Zašťan, a, m. = uscaný, der Brunzer. Na Slov. Plk.

408941   Zašťan Svazek: 9 Strana: 0399
Zašťan, a, m. = bázlivec. Zát. Př. 31a.

408942   Zašťanice Svazek: 5 Strana: 0290
Zašťanice, e, f., die Brunzerin. Na Slov. Plk.

408943   Zaštarcovati Svazek: 5 Strana: 0290
Zaštarcovati = zaštercovati.

408944   Zášťastný Svazek: 5 Strana: 0290
Zášťastný = přešťastný, überglücklich.

408945   Zaštať sa Svazek: 7 Strana: 1123
Zaštať sa = zascati se. Slov. Zátur.

408946   Zašťavělosť Svazek: 5 Strana: 0290
Zašťavělosť, i, f., die Bitterlichkeit, Säuer- lichkeit. — Z. = zlosť. Plk.

408947   Zašťavělý Svazek: 5 Strana: 0290
Zašťavělý = zakyslý, zahořklý, bitterlich, säuerlich. — Z. == zlý, hněvivý, erbittert, erbost. Plk.

408948   Zašťavěti Svazek: 5 Strana: 0290
Zašťavěti, ěl, ění = zahořknouti, zaky- seleti, bitterlich, säuerlich werden ; zazliti se, erbittert werden. Us.

408949   Zašťávlý Svazek: 5 Strana: 0290
Zašťávlý, säuerlich, säuerlichpikant, säuer- saftig. — Z. = zašťavělý, zakyslý, angenehm säuerlich. — Z. dřevo = vodou natáhlé, durch- nässt, vom Wasser durchdrungen. Us.

408950   Zaštěbetati Svazek: 5 Strana: 0290
Zaštěbetati, zu schnattern, zu plauschen anfangen, ein wenig schnattern. — abs. Husy z-ly. — kde s kým: ve škole. Us.

408951   Zaštěbetati Svazek: 9 Strana: 0464
Zaštěbetati. Slavík z-tal. Tbz. IV. 1. 26.

408952   Zaštěbotati Svazek: 5 Strana: 0290
Zaštěbotati = zaštěbetati. Hlč.

408953   Zaštěhotati Svazek: 5 Strana: 0290
Zaštěhotati = zazpívati, Jossingen, an- schlagen. Slavík zaštěhotal. Č.

408954   Zaštěhotati Svazek: 7 Strana: 1123
Zaštěhotati. Když láska v srdci mocně z-tá Č. Kn. š. 194.

408955   Záštěk Svazek: 9 Strana: 0464
Záštěk, u, m. Psí z. Tbz. IV. 2. 9.

408956   Zaštěkání Svazek: 5 Strana: 0290
Zaštěkání, n., das Aufbellen.

408957   Zaštěkati Svazek: 5 Strana: 0290
Zaštěkati; zaštěknouti, knul a kl, utí; zaštěkávati, losbellen, zu bellen anfangen, ein wenig bellen. Psi zaštěkali. Us. — na koho. Ros. Zaštěkla (zakřikla) na mne jako fena. Us. Šd. Pes na žebráka zaštěkal. Us. Tč. — kde. Pes na dvoře, v lese zaštěkal. Us. Šd. — odkud. S které strany pes za- štěkne, s té strany přijde ženich. Kld. II. 285.

408958   Zaštěkávati Svazek: 5 Strana: 0291
Zaštěkávati, vz Zaštěkati.

408959   Zaštěknouti Svazek: 5 Strana: 0291
Zaštěknouti, vz Zaštěkati.

408960   Zaštěknutí Svazek: 5 Strana: 0291
Zaštěknutí, n , das Aufbellen, der Bel- fer.

408961   Zaštemovati Svazek: 5 Strana: 0291
Zaštemovati, stimmen. Stařenka má kolo- vrátek a staříček husle; staříček se (= si) zaštemuje a stařenka šustne. Slez. Šd.

408962   Záštěp Svazek: 5 Strana: 0291
Záštěp, u, m. = zaštěpení, i co zaštěpeno, die Einimpfung, das Eingeimpfte. Us.

408963   Záštěpce, e, zaštěpitel Svazek: 5 Strana: 0291
Záštěpce, e, zaštěpitel, e, m. = zaště- pící, der Einimpfer, Anpflanzer, Errichter, Gründer. Jg.

408964   Záštepek Svazek: 9 Strana: 0399
Záštepek, pku, m. Z. u nohavic = srdiečko pod rozporkom z červeného sukna červenou šňůrečkou zaštepované. Sbor slov. II. 123.

408965   Zaštěpení Svazek: 5 Strana: 0291
Zaštěpení, n., das Pfropfen.

408966   Zaštěpený Svazek: 5 Strana: 0291
Zaštěpený; -en, a, o, gepfropft, einge- pflanzt, eingewurzelt. — kde. Strom pod okjenkem z-ný. Sš. P. 275. Slova v srdci z-ná. Sl. ps. 67. Křesťanství v krajinách těch z-né. Šmb. S. II. 271.

408967   Zaštěpiť Svazek: 8 Strana: 0502
Zaštěpiť. Na Golgotě svojou krvou z-pil ľudstvo. Phľd. 1896. 711.

408968   Zaštěpitel Svazek: 5 Strana: 0291
Zaštěpitel, e, m., der Einimpfer; An- pflanzer. Rk.

408969   Zaštěpiti Svazek: 5 Strana: 0291
Zaštěpiti, zaštěpovati, zaštípiti, il, en, ení = vpustiti, vkořeniti, einimpfen, ein- pfropfen, einpflanzen. — co: broskev. Tabl. poes. — co komu: neštovice. Koll. Chcela svojmu pacholiatku od lékara drobnice dať zaštepiť. Lipa I. 375. — co kam. Hodlaje nebe na zem zaštěpiti. Sš. J. 48. Z-pí sem jazyk způsob jiný. Čch. L. k. 23. Aby byl (milenec) do mého srdca zaščípen. Mor. Brt. Révek hruškový do jeřabiny z. Tč. — kde. Aby tím snáze napomínka jeho se v nich zaštěpila. Sš. II. 48. Uhlíř vyhlobil z kláta klín a medvědovy dlapy v buku zaštípil. Kld. II. 57. Výrok v hrudi a mysli z. Sš. II. 69. — kdy. Nová úmluva na seslání ducha sv. zaštěpena byla. Sš. II. 24. — se. Když se neštovice zaštěpují. Us. Tč.

408970   Zaštepovati Svazek: 5 Strana: 0291
Zaštepovati, versteppen. — co. Us. Tč.

408971   Zaštěpovati Svazek: 5 Strana: 0291
Zaštěpovati, vz Zaštěpiti.

408972   Zaštěrběti Svazek: 5 Strana: 0291
Zaštěrběti, ěl, ění = štěrbivým se státi, schartig werden. Jg.

408973   Zaštěrbiti Svazek: 5 Strana: 0291
Zaštěrbiti, il, en, ení = štěrbinu udělati, schartig machen; potlouci něco hliněného (Ros.), zerschlagen (Geschirr); zaviniti, ver- schulden. — co. Ros.

408974   Zaštercovati Svazek: 5 Strana: 0291
Zaštercovati, zastarcovati = počíti šter- covati, anfangen zu poltern. Jg. — se = štercováním někam zajíti, sterzend wohin kommen, gerathen. Ros.

408975   Zaštěrčeti Svazek: 5 Strana: 0291
Zaštěrčeti = zaškrhotati. U Rožn. Tč.

408976   Zaštěrchati Svazek: 8 Strana: 0502
Zaštěrchati = zatřepati. Potom zaštěr- chají pokladnicí. Duf. 122.

408977   Zaštěŕkati Svazek: 5 Strana: 0291
Zaštěŕkati, zu rasseln anfangen, ein we- nig rasseln. — čím: řetězem. — kde; pe- nězi v kapse. Mor. Tč.

408978   Zaštěrkování Svazek: 5 Strana: 0291
Zaštěrkování, n., vz Zaštěrkovati.

408979   Zaštěrkovaný Svazek: 5 Strana: 0291
Zaštěrkovaný = štěrkem zasypaný, ge- schottert. Us. Šd.

408980   Zaštěrkovati Svazek: 5 Strana: 0291
Zaštěrkovati = štěrkem zasypati, schot- tern. Šd.

408981   Zaštětiti Svazek: 5 Strana: 0291
Zaštětiti, il, ěn, ění, ve vodním stavi- telství, verbürsten. Nz.

408982   Záští Svazek: 5 Strana: 0291
Záští, n., lépe než zášť, i (ě, Plk.), f. Jg. Z = zajití s kým v nepřátelství (zastr.). Mus., Boč., Ms. pr. kut. Z od zašestí n. zašetí od zastar. trpn. příčestí šest čili šed, a, o (m. šed-t) slovesa jíti. Bř. 210. Záští od zajíti jako příští od přijíti. Pal. Radh. I. 187. Cf. Pal. Děj. IV. 1. 467., Zajíti, 1. U starých Čechův: opověděné nepřátelství (die Fehde). S. N. Psaní o z. mezi Jindř. z Dubé a Malovcem z Pasova. R. 1413. Z. obecné, die öffentliche, z. zvláštní, die pri- vate Fehde. Kteří jsou zjímáni pro obecné z., mají ihned propuštěni býti, a kteří jsou vězňové zjímáni pro svá zvláštní z., to má dobrými lidmi ohledáno býti. Arch. I. 247. — Z. = zajití, zahynutí, konec, interitus, der Untergang. Bibl. — Z. = kyselosť, ne- návisť, zastaralý hněv, der Groll, Hass, die Gehässigkeit, Feindschaft, Feindseligkeit, Erbitterung. NB. Tč. 243., J. tr. Častá záští a kyselosti mezi sebou mívali; věčné z.; v z. s někým býti; vzbudivše mezi sebou veliké z. V. Z. národní, Osv., plemenné. — Šmb. V z. někoho míti; záštím kypěti; pro- puklo z.; pojali z. k sobě; slova záštím napuštěná. Us. Dch. Mají z. mezi sebou. Míti k někomu z. Ros. Z. zastarati se ne- dopustíš. Kom. V z. u někoho uběhnouti; z. řečí na sebe uvaliti. D. Hrobové z. Rvač. Míti z. na koho. Rk. Srovnali se o všeliká záští, kteráž jsou obapolně mezi stavy. Václ. I. Patrno učeníkom bylo také již tenkráte ono z., jakým se proti panu jeho nepřátelé spikli a shlukli. Sš. J. 44. Znamenavše roz- ličné záštie a nechuti, kteréž jsú mezi námi a měšťany byly. List z r. 1447. Té. Dávní z. mezi sebou měli. Kn. Záští vyhne se každý nedráždě nikoho, nedělaje se nikomu nepřítelem. Kom. Slovo dá slovo a záští hotovo.

408983   Záští Svazek: 7 Strana: 1124
Záští. Cf. Šf. III. 502., 548., Arch. VII. 637.

408984   Záští Svazek: 8 Strana: 0502
Záští. Cf. Gb. H. ml. I. 512.

408985   Záští, n. Z Svazek: 10 Strana: 0522
Záští, n. Z. zvracuje srdce v kámen. Tbz. V. 6. 104.

408986   Zaštícení Svazek: 5 Strana: 0291
Zaštícení, n. = ochrana, der Schutz. Hank. Modl. 51.

408987   Záštik Svazek: 5 Strana: 0291
Záštik, u, m. = maso vepřové v kotli va- řené, obvar. U Sadské. Hk.

408988   Zaštiknouti Svazek: 5 Strana: 0291
Zaštiknouti, zaštknouti, knul a kl, ut, utí = zaštípnouti, zwickend anfassen. — kde. Ovce na tom suchopalu mnoho neza- štikne. Jg. — koho (= zaštípnouti, todt- beissen). Jg. — si co čím. Lebo si zaštikol prst kohútkom, že mu krev z neho sa liala ako voda. Lipa I. 107. — koho čím: ži- hadlem. Tč.

408989   Zaštilipati Svazek: 5 Strana: 0291
Zaštilipati = zvuk štilip vydati (o vrab- cích). Vrabec z-pal. Us. Kšť.

408990   Záštip Svazek: 5 Strana: 0291
Záštip, u, m. = záští, vroubek. Ta má na něho záštipy. Mor. Knrz.

408991   Záštip Svazek: 7 Strana: 1124
Záštip = maso pod křídly husími. U N. Bydž. Kšť.

408992   Zaštípati Svazek: 5 Strana: 0291
Zaštípati; zaštípnouti, pnul a pl, ut, utí; zaštipovati = štípáním zahnati, zwickend vertreiben, verzwicken; usmrtiti, todtzwik- ken, todtbeissen; štípna ujíti, zwickend anfassen. — koho: kohout domácí cizího zaštípal. Ros. — čím: ostrým zobákem. Klín, dřevo sekerou z , aufspalten. Mor. Tč. — co. Nic nezaštípl (nevydělal). Puch. — koho kde. Cosi mne zaštíplo na rameně, v noze, v hlavě. Us. Šd.

408993   Záštipek Svazek: 5 Strana: 0291
Záštipek, pku, m. = sádlo pod křídly drůbeže. Us. Vz Zaštípnutí.

408994   Zaštípený Svazek: 5 Strana: 0291
Zaštípený; -en, a, o, vz Zaštípiti. Sš. P. 275.

408995   Zaštípený Svazek: 7 Strana: 1124
Zaštípený = vychytralý, všemi mastmi mazaný. Ten je z. Val. Vck.

408996   Zaštípený Svazek: 8 Strana: 0502
Zaštípený. To je člověk hadím ocasem z-ný. Vck. Jal. I. 108.

408997   Zaštípiti Svazek: 5 Strana: 0291
Zaštípiti = zaštěpiti.

408998   Záštiplně Svazek: 7 Strana: 1124
Záštiplně na někoho pohlížeti. Nár. listy 1892. č. 196. Příl.

408999   Záštíplný Svazek: 10 Strana: 0522
Záštíplný. Z. štvanice. Nár. list. 1904. 73. 1., Zvon III. 511.

409000   Zaštípnouti Svazek: 5 Strana: 0291
Zaštípnouti, vz Zaštípati.