19001
Brniak Svazek: 5 Strana: 1073
Brniak, a, m., der Gepanzerte. Slov. Ssk.
19002
Brniar Svazek: 5 Strana: 1073
Brniar, a, m. =
brníř. Slov. Ssk.
19003
Brnicí Svazek: 5 Strana: 1073
Brnicí, vz Brněti. Bóh přikázal Mojžíšovi, aby kněz do chrámu nechodil jedné maje b. a zvučné zvoncě u rúcha svého, aby ho lid slyšal. Hus II. 168.
19004
Brničko Svazek: 5 Strana: 1073
Brničko, a, n., Brünnles, ves u Zábřehu; Pirnik, ves u Unčova. Vz S. N.
19005
Brníčko Svazek: 7 Strana: 1204
Brníčko, a, n =
louže, rybníček ve vsi. Rgl.
19006
Brnikov Svazek: 5 Strana: 1073
Brnikov, a, m., Brnkau, ves u Libochovic. Blk. Kfsk. 94., 337.
19007
Brníky Svazek: 5 Strana: 1073
Brníky, dle Dolany, něm. Brník, ves u Čer. Kostelce. Vz Blk. Kfsk. 526., Arch. III. 485., Tk. III. 95.
19008
Brninky Svazek: 9 Strana: 0020
Brninky, Brniny, jm. polí. Pck. Hol. 230.
19009
Brníř Svazek: 1 Strana: 0100
Brníř, e, m., kdo brně dělá. Aqu. Waffen- schmied.
19010
Brnířka Svazek: 5 Strana: 1073
Brnířka, y, f., die Waffenschmiedin, Frau eines Waffenschmiedes. Arch. IV. 64.
19011
Brnířov Svazek: 5 Strana: 1073
Brnířov, a, m., Přemirschen, ves u Nové Kdyně. Vz Blk. Kfsk. 129.
19012
Brnířský Svazek: 5 Strana: 1073
Brnířský, Panzerschmied-.
19013
Brnířství Svazek: 5 Strana: 1073
Brnířství, n., die Panzerschmiederei. Šm.
19014
Brnis Svazek: 7 Strana: 1204
Brnis, u, m. =
brništek Slov. Sl. sp. II. 78.
19015
Brnišov Svazek: 5 Strana: 1073
Brnišov, a, m., Brunschow, ves u Jílo- vého.
19016
Brniště Svazek: 5 Strana: 1073
Brniště, ě, n., Brims, ves u Mimoně. Blk. Kfsk. 1288.
19017
Brništek Svazek: 5 Strana: 1073
Brništek, u, m. =
brněj. Slov. Zátur Pod- perili (ozdobili) ho brništekom. Er. Sl. čít. 68
19018
Brništeka Svazek: 10 Strana: 0562
Brništeka, y, f., vz Zimozeleň. Čas. mus. V. 23.
19019
Brniti Svazek: 1 Strana: 0100
Brniti, il, ění, panzern. —
co čím: loď kovem (pobiti).
19020
Brniti se Svazek: 10 Strana: 0025
Brniti se
=
brň na se bráti. Msn. II. 169. a j.
19021
Brnk Svazek: 1 Strana: 0100
Brnk, u, m., zvuk ku př. ostruh. Koll. Das Klirren.
19022
Brnka Svazek: 7 Strana: 1204
Brnka, y, f, secundina, zastr. Rozk., Pršp. 48. 25.
19023
Brnkačka Svazek: 5 Strana: 1073
Brnkačka, y, f. =
brnkadlo. —
B. = zvláštní druh masa při kosti. U Nezamyslic. Bkř
19024
Brnkačka Svazek: 9 Strana: 0020
Brnkačka, y, f. =
vězení. Z b-ky někoho pustiti. Kukla. 4.
19025
Brnkadlo Svazek: 1 Strana: 0100
Brnkadlo, a, n., cimbálek, Hackbrett. Na Slov.
19026
Brňkalka Svazek: 5 Strana: 1073
Brňkalka, y, f., jm. pole v Jasené u Vy- zovic. Šd.
19027
Brnkať Svazek: 8 Strana: 0027
Brnkať. Nedám si
na nos b. Phľd. 1894. 257.
19028
Brňkati Svazek: 1 Strana: 0100
Brňkati, brnkati; brňknouti, knul, kl, utí; brňkávati = cvrnkati, klirren. —
čím: penězi (cvrnkati). Us. —
na co: na housle, na harfu. Jg. —
kam: Kámen brňkl
do okna, Jg. —
koho = ošiditi. Us.
19029
Brnkati Svazek: 10 Strana: 0562
Brnkati, brnknouti. Kača brnkla okolo
neho = spěšně šla, mihla se; Ona brnkla nosom do podvojí (padla). Slov. Phľd. XXII. 41., 42.
19030
Brnkati. — čím Svazek: 5 Strana: 1073
Brnkati. — čím. Poharmi si brnknime. Koll. Zp. II. 98. —
si. Ej co je to za pa- nenka, která sobě takto brnká? Koll. Zp
. II. 275.
19031
Brnkavě Svazek: 5 Strana: 1073
Brnkavě, pizzicato. Hud.
19032
Brnkavý Svazek: 5 Strana: 1073
Brnkavý, klirrend. Ssk.
19033
Brnklavosť, i Svazek: 5 Strana: 1073
Brnklavosť, i
, f., brummiges Wesen. Šm.
19034
Brňklavý Svazek: 1 Strana: 0100
Brňklavý, bublavý. Us. Klingend.
19035
Brnklavý Svazek: 5 Strana: 1073
Brnklavý, brummig. Šm.
19036
Brnkot Svazek: 8 Strana: 0536
Brnkot, u, m. Aby odpočinula si od toho věčného huriavku, od b-tu prázdnych rečí. Phľd. 1896. 486.
19037
Brnkot, u Svazek: 5 Strana: 1073
Brnkot, u
, m., das Geklirre. Us. Zátur.
19038
Brnky Svazek: 5 Strana: 1073
Brnky, dle Dolany, ves u Zdib. Tk. I. 87., III. 130., Tf. Odp. 267. —
B. = brunky. Ssk.
19039
Brnlenka Svazek: 5 Strana: 1073
Brnlenka, y, f.,
Urbánkova studánka, Brünnersteig, ves u Litomyšle.
19040
Brno Svazek: 1 Strana: 0100
Brno, a, n., něm. Brünn, lat. Bruna, mě. na Mor. —
Brňan, a. m., pl. -né. —
Br- ňanka, y, f. —
Brněnský n.
brnenský. Vz -ský. Staré B., předměstí brněnské, slove také: Klusov, a, m. Jg. O původu jména vz Gl. 12.
19041
Brno Svazek: 5 Strana: 1073
Brno. Vz S. N., Tk. VII. 410., I. 603., II. 533., III. 643., IV. 723., V. 236., VI. 346., Žer. Záp. II. 181., Tf. Odp. 141., 152., Sbn. 580., 588., Kram. Slov. 49., Tk. Z. 220., Sdl. Hrd. I
. 252., IV. 368. —
B., vrchol Radče. Krč. —
B., Berno, ves u Rochlic.
19042
Brňo Svazek: 5 Strana: 1073
Brňo, a, m. =
vůl připálené barvy. Mor. Brt.
19043
Brno Svazek: 8 Strana: 0027
Brno. Něm. Brünn ukazuje k dřívější vý- slovnosti Brino. Gb. H. ml. I. 292. — B. Máš ľeknice jak brno = silně naškrobené. Jicko. Brt. D
. II. 296.
19044
Brno Svazek: 9 Strana: 0020
Brno. O původu slova vz Mtc. 1900. 219.
19045
Brno Svazek: 9 Strana: 0429
Brno, o původu slova vz v Mtc. 1901. 14. nn. —
Na Brně, Birngasse v Bavorově v prus. Slezsku. Čes. 1. X. 192
19046
Brno Svazek: 10 Strana: 0025
Brno, vz Praha. Původ slova B. (Eburo- dunon ? brnije [bláto, hlína] ? brnija (brnění) ? Vz Mtc. 1903. 35.
19047
Brno Svazek: 10 Strana: 0562
Brno. Sr. Dvoř. Mor. 96. — Je jako brno = silný. Litom. 74.
19048
Brnola Svazek: 5 Strana: 1073
Brnola, y, m. a f., der Plauscher, die -rin. Ostrav. Tč.
19049
Brnoša Svazek: 5 Strana: 1073
Brnoša, dle Káča =
kráva brňavá, višňové barvy. Mor., slov. Brt. Hdž. Čít. XII. —
B. =
brbtavá žena. Brt. —
B. =
brnavé pole. Kld.
19050
Brnošek Svazek: 5 Strana: 1073
Brnošek, ška, m., os, jm. Mor. Šd.
19051
Brňou Svazek: 5 Strana: 1073
Brňou. Zabrň, kocurku, tomu dzicjatku, brňou, brňou, brňou, Jezulatku. Sš. P. 737.
19052
Brňous Svazek: 7 Strana: 1204
Brňous, u, m., rybník v Písecku.
19053
Brňov Svazek: 5 Strana: 1073
Brňov, a, m., Brniow, ves u Val. Mezi- říčí.
19054
Brňovják Svazek: 5 Strana: 1073
Brňovják, a, m., os. jm. Vck.
19055
Brnožil Svazek: 1 Strana: 0100
Brnožil, a, m. Passier. Th.
19056
Brnožiti Svazek: 1 Strana: 0100
Brnožiti, oni -ží, il, en, eni, brnoží- vati =
něco (z dřeva) dělati. —
co komu: Nádobí si b. Jg. Etwas aus Holz machen.
19057
Brnožiti Svazek: 5 Strana: 1073
Brnožiti = po domácku šukati, mnoho práce nevalné ceny dělati, geschäftig sein. Nz. Jen tak b-ží, k těžké práci už není. Us. u Kr. Hradce, u N. Bydž. a j. Kšť. U Krásné Hory. Lg.
19058
Brnožiti Svazek: 10 Strana: 0562
Brnožiti. B-žil jen tak něco po stavení (kutil). Turnov. Zvon
IV. 655.
19059
Brnoživosť, i Svazek: 5 Strana: 1073
Brnoživosť, i
, f., die Geschäftigkeit. Vz Brnožiti. Nz.
19060
Brnoživý Svazek: 5 Strana: 1073
Brnoživý, geschäftig. B. (prudká) 1. při Martě a rozjímavá mysl při Marii se tu rovně spatřují. Sš. J
. 187.
19061
Brnský Svazek: 9 Strana: 0429
Brnský = brněnský. Gb. Sov. 106·
19062
Brnula Svazek: 5 Strana: 1073
Brnula, y, f. =
brnoša. Slov. Hdž. Čít. XIII.
19063
Brnuše Svazek: 5 Strana: 1073
Brnuše, e, f. =
brnoša. Mor. a slov. Plk., Vck., Sl. spv. I. 27., Brt.
19064
Brny Svazek: 5 Strana: 1073
Brny, dle Dolany
= Brničko, Brünnles. PL.
19065
Brobulov Svazek: 5 Strana: 1073
Brobulov, a, m., samota u Písku.
19066
Broc Svazek: 5 Strana: 1073
Broc, e, m. =
brotec. Lpř. V MV. nepravá glossa. Pa.
19067
Broc Svazek: 10 Strana: 0025
Broc, e, f., z brot, morella, macella m. morella. R. vodň. 41. — Mš.
19068
Brocený Svazek: 1 Strana: 0100
Brocený. Vz Brotiti.
19069
Brocený Svazek: 5 Strana: 1073
Brocený, vz Brotiti.
19070
Broceti Svazek: 10 Strana: 0025
Broceti, nesprávné slovo. Tvůj ocel by se v ní brocel. Mark.
19071
Brocky Svazek: 5 Strana: 1073
Brocky, pl., v hornict., die Hiecke. Šm.
19072
Brocná Svazek: 5 Strana: 1073
Brocná, é, f., Brotzney, ves u Solnice. Blk. Kfsk. 885., Sdl. Hrd. II. 275.
19073
Brocno Svazek: 5 Strana: 1073
Brocno, a, n., Brotzen, Kleiu-Priesen, čes. také
Brožany, ves u Dubé. Arch. V. 550. Vz S. N., Tk. III. 271., Blk. Kfsk. 240., 318.
19074
Broček Svazek: 5 Strana: 1073
Broček, čku, m. =
malý brok. —
B., čka, m , os. jm. Šd.
19075
Bročíšek Svazek: 5 Strana: 1073
Bročíšek, ška, m., os. jm. Šd.
19076
Bročkar Svazek: 5 Strana: 1073
Bročkar, a, m., os. jm. Šd
19077
Bročnice Svazek: 7 Strana: 1204
Bročnice, e, f., vz Blšánka (2. dod.).
19078
Brod Svazek: 1 Strana: 0100
Brod, u, brodek, dku, m. B. = místo mělké, kde se voda přebřísti může, brodniee, vadum, Furth, die Wat. D. B. mělký, po bradu. Č. Přes řeku brodem jíti, přejíti, pře- jeti. V., Ros. B. pro koně. Us. Kolo mlýnské jde brodem (když pro zpáteční vodu volně se neotáčí). Vys. Pustiti se v brod = bro- diti. L. Utopiti koho v lýčeném brodu ( = oběsiti). Vz Trest, Oběsiti. Č. Vína v brod = hojně. L. —
B. = cesta k něčemu, der rechte Weg. Pohledám (ohledám) já brodu. Ros. (= o něco se pokusiti. Vz Štěstí, Od- vaha). Č. —
Místa: Český B. (Böhmisch- brod), gt. Českého Brodu, Německý B. (Dcutschbrod), Železný B. (Eisenbrod), Sviní B. (Nimburg), Višnový n. Vyšší B. (Hohen- fürth), Uherský B. na Mor. (Ungrischbrod), Bavorský B. (Furth), Chorvatský B. (v Pří- moří), Slavonský B., Turecký B., Sedmi- hradský B. —
19079
Brod Svazek: 5 Strana: 1073
Brod, cf. něm. Furt. Gb. Hl. 125., Listy filolog. VII. 14., Mkl. Etym. 20., Bž. 44., MV. Neokusiv brodu nepouštěj se u vodu. Bž. Při vodě na brodě, tam sa Janko smeje, ovce kozy pase, perko sa mu trase. Koll. Zp. I. 138. —
B., vsi u Sedlčan, u Zamle- kova, u Stříbra, u Budějovic a u Příbramě;
samoty u Humpolce, u Březnice a u Plas; něm. Bruck, ves v Chebsku; Prode, ves u Jaroměře. Tf. Odp. 289. —
Višňový Brod oprav v: Vyšní Brod (vz
Vyšní) n. Vyšno- brod. Cf. S. N.
B. Německý. Vz Tk. VII. 410., Tk. I. 603., II. 533., III. 643., V. 236.
B. Uherský. Vz Žer. Záp. I. 181.
B. Český. Cf. Tf. Odp. 385. O Brodech vz
v Blk. Kfsk. 1288., Tk. Ž. 220., Sdl. Hrd. I. 146., II. 54., 125., IV. 236. —
V Brodě Českém dělí se obyvatelstvo na přišlé a gothardskou vodou křtěné. Vz Sbtk. Krat. h. 269.
V Brodě Že- lezném postavili šibenici jen pro domácí; také tam nerádi slyší slovo
vůle. Proč? Ib. 17.
19080
Brod Svazek: 7 Strana: 1204
Brod. 11. stol. D. Gesch. 83.
19081
Brod Svazek: 8 Strana: 0027
Brod. O původu slova cf. Gb. H. ml. I. 61., 83. Kalné brody — valné lovy. Us. — B. = město. Ve šviháčině. Brt. D. II
. 520.
19082
Brodák Svazek: 1 Strana: 0100
Brodák, a, m., pták. -
Brodař, e, m., převozník, Faehrmann.
19083
Brodák Svazek: 5 Strana: 1073
Brodák, a, m., samota u Týna n. Vltavou. —
B., der Strandvogel, pták. Sl. les.
19084
Brodák Svazek: 7 Strana: 1205
Brodák. u. m. V b-ku se koupal. Kmk v Obz. 1886. 363.
19085
Broďák Svazek: 8 Strana: 0027
Broďák, u, m.= rybníček k brodění koní. Tvarožná. Hledík.
19086
Brodař Svazek: 5 Strana: 1073
Brodař. Koll. III. 32.
19087
Brodař Svazek: 7 Strana: 1205
Brodař, e, m. =
převozník, Fährmann. Koll. III. 32.
19088
Brodas Svazek: 1 Strana: 0087
Brodas, a, m. Bartvögel. Rk.
19089
Brodas Svazek: 9 Strana: 0017
Brodas v I. 87. za Bradárna oprav
v Bradas.
19090
Brodavý Svazek: 1 Strana: 0100
Brodavý. B. nohy (hnáty dopolu s na- hými bérci). Kr. Watbeine.
19091
Brodce Svazek: 1 Strana: 0100
Brodce, e, m., brody na řece. Vz Brod.
19092
Brodce Svazek: 5 Strana: 1073
Brodce, pl., něm. Brodetz, vsi u Dnespek a u Loun, myslivna u Dobříše; Brodze, ves v Jihlavsku;
B. Malé, Brodetz, Protzen, ves u Železného Brodu; Prödlas, ves u Ka- daně. PL. Vz S. N
., Tk. III. 49. 357
19093
Brodce Svazek: 7 Strana: 1205
Brodce, e, u. = potok u Louňovic. Ott. IV. 737.
19094
Brodec Svazek: 5 Strana: 1074
Brodec, dce, m., Brodetz, dvůr u Středo
- kluk; městečko u Starých Benátek;
B.
— Brodce Malé. PL., Tk. III. 121., IV. 723., V. 62., 105., VI. 346., Sbn. 447., 501., 509., 520., Blk. Kfsk. 1288.
— B., přítok Divoké Orlice. Krč.
19095
Brodec Svazek: 9 Strana: 0429
Brodec, dce, m., zdrobn. brod. Vz Gb. Slov. 106.
19096
Brodecký Svazek: 5 Strana: 1074
Brodecký mlýn u Středokluk.
— B.
, os. jm. Jir. Ruk. I.
102.
19097
Brodečno Svazek: 5 Strana: 1074
Brodečno, a, n., ves v Žatecku. Vz
Blk. Kfsk. 623.
19098
Brodek Svazek: 1 Strana: 0100
Brodek, dku, m., na Mor., něm. Prödlitz. —
2. B., vz Brod.
19099
Brodek Svazek: 5 Strana: 1074
Brodek, dku, m. =
malý brod. —
B.,
vsi u Libáně (vz Blk. Kfsk. 1288.) a u Pře- rova; Deutsch-Brodek, ves u Konic ; Prödlitz, ves u Víškova; něm. Viertel, ves u Nové Kdyně;
B. =
samoty u Miletína a u Lom- nice v Jičínsku; osada u Boskovic. PL, Tk. VII. 218., I
. 410., Žer. Záp. 1.167., S. N.
19100
Brodeň Svazek: 5 Strana: 1074
Brodeň, dně, f. =
nesvornosť, hádka, der Hader, Streit. Sš. I. 156.
19101
Broděna Svazek: 1 Strana: 0100
Broděna, y, f., drůbež vodní (husy, kachny). Us. Wassergeflügel.
19102
Broderie Svazek: 7 Strana: 1205
Broderie (= brodrí, fr.) =
vyšívané látky. Ott. IV. 738.
19103
Brodiaga Svazek: 5 Strana: 1074
Brodiaga, y, m. =
tulák, der Vagabund. Zbr. Lžd. 88., 89.
19104
Brodič Svazek: 1 Strana: 0100
Brodič, broditel, e, m., der Water.
19105
Brodič Svazek: 5 Strana: 1074
Brodič sukna =
postřikovač, der Tuch- scherer
? Brodidlo, a, n. =
brod. Hrb.
19106
Brodidlo Svazek: 7 Strana: 1205
Brodidlo, a, n. = hora. Pam. arch I. 343. —
B. =
jezírko, vesnický rybník. Mor. Hrb. Obr 14.
19107
Brodil Svazek: 5 Strana: 1074
Brodil, a, m. =
broditel. Šm.
19108
Brodisko Svazek: 5 Strana: 1074
Brodisko, a, n. =
brodiště. Loos.
19109
Brodiště Svazek: 1 Strana: 0100
Brodiště, ě, n., voda, kde se koně bro- dívají, brodnice, Schwemmort.
19110
Broditel Svazek: 5 Strana: 1074
Broditel, e, m.
= brodič. Broditi. Cf. Mkl. Etym. 20.—
co. Hly- boký potůčku, nebudu fa brodiť. Sl. ps. Teče voda studená, nesmím koně b
. Sš. P. 289.
— se kde: v krvi. Bart. Koně v řekách
na památku něčí b. Sš. P. 760.
— jak. Ve krvi až do sedel brodiechu. Výb. II. 11.
— (co) kde. V zločinech ruce b. Osv. V
. 759. Ktož ve cti, v zboží brodí. Smil. v. 1782. Ten móž v sv. písmě b
. Št. Kn. š. 142.
— kudy. Po černé roli, zem kypříce, brodí vesničané. Osv. V. 636. Co pak's tam robilo, dyž's
po vodince b-lo? Sš. P. 157. Nožky po rosičce brodí. Sš. P
. 362., 583
— se proč. Kdyby sa poctivosť na
vodě rodila, nejedna by panna pro ňu sa brodila. Sš. P. 498.
— se kudy kam. V ráj se brodiť krví. Kká. K sl. j. 214.
Přes bystrou vodičku mám-li k tobě b.? Sš. P. 309.
Brodivý. B. ptáci, grallae. Sl. les.
Brodný koráb =
rychlý, &oóc. Vký.
Brodovina, y, f. =
mělčina. Slov. Ssk.
Brodský, ého, m., os. jm. Mns. 1880. 254.
B. Simon. 1573. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 538., Jir. Ruk. I. 102.
B. Adam. Jir. Ruk. I. 102.
B. Jan. Vz Blk. Kfsk. 957. —
Brodské zahrady, Böhmischbroder Garten, několik domků u Čes. Brodu.
19111
Broditi Svazek: 1 Strana: 0100
Broditi, 3. pl. — dí, broď, dě (íc), il, dění n. zení; brodívati = po vodě n. jiné tekutině choditi, waten; vodou voditi, schwem- men. — k
oho: koně, ovce. Us. —
se, koho kde po co, do čeho. Brodili
v krví po kolena, L. B. v hříších, v dostatcích, v ukrut- nosti (choditi). Jg. Tak že budou v krvi až Do břicha b. Br. Až do pasu vjedu brodíše. Výb. I. 68. Své bílé nožky v rose bRodí. Er. P. 74. —
kam: Brodíš jako
v moře. Flaška, Za starých
do vody jsou brodili aneb železo hořící brali. Vš. —
kudy: B. se bahnem, Sych., vodou po kolena. Ml., řekou, Rk. Třeba měla vodou b. až po pas. Er. P. 203. —
co čím: zemi krvi,
šp.
m. brotiti. —
proti komu: šp. m. brojiti.
19112
Broditi se v Svazek: 7 Strana: 1205
Broditi se
v řece
do pasa, do hrdla atd. 14 stol. Mus. 1889 448.
B. =
brojiti, štváti. Brodí lidé mezi námi. 1505 Wtr.
19113
Brodivec Svazek: 10 Strana: 0025
Brodivec, vce, m. =
brodivý pták. Dlouho- nohý b. Holb. I. 232.
19114
Brodivý Svazek: 1 Strana: 0100
Brodivý, watend. B. ptáci: volavka, čáp bílý, sluka, slípka, lyska, Š. a Ž.
19115
Brodivý Svazek: 9 Strana: 0020
Brodivý. B. ptáci, Stelzenvögel. Vz Šír. IV. 3. on.
19116
Brodky Svazek: 10 Strana: 0025
Brodk
y, pole u Červené Lhoty. Čas. mor. mus. III. 130.
19117
Brodky Svazek: 10 Strana: 0562
Brodky. Mládenci
chodia na brodky = hladajú si na nastávajúce fašiangy mladuchu.
Slov. Phľd
. XXII. 630.
19118
Brodmo Svazek: 1 Strana: 0100
Brodmo, brodě, watend. Šli jsme po lu- kách b. Us.
19119
Brodnatý Svazek: 1 Strana: 0100
Brodnatý, mit vielen seichten Stellen. Rk.
19120
Brodnatý Svazek: 9 Strana: 0020
Brodnatý. B. Mže. Mus. 1898. 272.
19121
Brodní Svazek: 9 Strana: 0020
Brodní, vz ? rodný.
19122
Brodnice Svazek: 7 Strana: 1205
Brodnice, Wasserstiefel, m. Fejérpataky.
19123
Brodniee Svazek: 1 Strana: 0100
Brodniee, e, f., brodiště, die Schwemme.
19124
Brodník Svazek: 8 Strana: 0027
Brodník, a, m., obec v Nitře. Phľd. XII. 248.
19125
Brodnosť Svazek: 7 Strana: 1205
Brodnosť, i, f., Tauchung. B. lodi. Ndf.
19126
Brodný Svazek: 1 Strana: 0100
Brodný, -ní, seicht, durchwatbar. V. B. potok.
19127
Brodošija lúka Svazek: 8 Strana: 0027
Brodošija lúka v Trenčíně. Phľd. XII. 248.
19128
Brodská Svazek: 9 Strana: 0020
Brodská, údolí u. N. Hrozenkova. Vck.
19129
Brodský Svazek: 7 Strana: 1205
Brodský Boh.
(Boh. Zahradník), nar. 1862., farář v Oběnicích, spisov. Vz Ott. IV. 739.
19130
Brodský Svazek: 8 Strana: 0027
Brodský =
chléb. Ve šviháčině. Brt. D. II. 520.
19131
Brodský Svazek: 9 Strana: 0020
Brodský. B. dekanat (Něm. Brod, Polná, Přibislav, Chotěboř). Vz Pal. Děj. I. 2. 244.
19132
Brodský Svazek: 10 Strana: 0025
Brodsk
ý Boh. (pseudonym Zahradníka), farář a spis
.
19133
Brody Svazek: 5 Strana: 1074
Brody, pl., Brodermühle, mlýn u Zdic; Prollas, ves u Podbořan, vz Blk. Kfsk. 615.; mě. v Haliči. Vz S. N.
19134
Brodziński Svazek: 5 Strana: 1074
Brodziński Kazimír, polský básník, 1791.—1835.
19135
Brogniartin Svazek: 5 Strana: 1074
Brogniartin, a, m., nerost. Vz Bř. N. 118.
Broh, u, m., vz Brh. Slez. Šd.
19136
Broh Svazek: 10 Strana: 0025
Broh,
bruh — stoh. Do brohů skládají slámu, řepu, brambory. Slez. Vyhl. II 264.
19137
Brochantit Svazek: 5 Strana: 1074
Brochantit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 153.
19138
Broche Svazek: 1 Strana: 0100
Broche, fr. (brož), silná jehla spínací, spinadlo. Rk. Busennadel.
19139
Brochura Svazek: 5 Strana: 1074
Brochura, vz Brožurka.
Broj. Za Výb. 1. přidej: 146., 550.
19140
Broj Svazek: 1 Strana: 0100
Broj, e, f, na Slov. broj, e, m. — Sr. roj, jako blesk — lesk (b-lesk).
B. —
množství, s vedlejším významem hemžení, hýbání, die Menge. Výb. I. —
B. = brojení, bouření. Ros. — Jg.
19141
Broj Svazek: 7 Strana: 1205
Broj, municulum. Pršp. 10.
19142
Broj Svazek: 10 Strana: 0025
Broj, e, m., Bataillon. Slov. Sbor. čes.
19143
Brojce Svazek: 5 Strana: 1074
Brojce, e, f., der Unruhestifter. Sš. Sk. 73. Vz Brojitel.
19144
Brojec Svazek: 5 Strana: 1074
Brojec, jce, m. =
brojce. Brojiti. Za Výb. I. přidej: 75., 862. —
se kde. Všichni andělé
okolo Boha sě brojiec slúžie jemu (se hemžíc). Pass. 959. Tolikéž jmám já vojí,
všudy lid sě vniž brojí. Alx. V. 1044. Všichni sě
u koní brojiechu. Dal. 54. 35. Kdež sě množstvie dobrých brojí; Kdežto se družina brojí. Smil v. 505., 1470. Ani sě
před králem brojie. Smil
v. 21. Zdáť mi sě, ežť ondeno stojie (tři panie), ežť sě
o nich liudé brojie. Mst. 226.
Nad ním se brojíce. Sv. ruk. 188.
— na koho kdy. Otec každého dne ráno i večer na mne brojil, lál. Koll. IV· 152. —
B. =
do-
váděti. Děcka broja ceły děň. Laš. Brt. D. 201.
19145
Brojiště Svazek: 1 Strana: 0100
Brojiště, ě, n.,
kde se kdo 1. brojí, Tum- melplatz,
2. zbrojí, Waffenplatz. Jg.
19146
Brojitel Svazek: 1 Strana: 0100
Brojitel, e, m., 1. der Stifter eines Uibels; 2. Unruhstiíter, Lärmer.
19147
Brojiti Svazek: 1 Strana: 0100
Brojiti, ím, 3. pl. -jí, broj, je (íc), il, ení; brojívati = nepokojně sobě vésti, sem tam běhati, unruhig sein, lärmen, treiben, schwär- men; vztekati se, bouřiti, toben, wüthen, rasen;
se = sem tam běhati, hin und her laufen, lärmen, bouřiti se, sich rotten, empören. Jg. — (
se)
kde,
mezi kým. Tak mezi národy brojil. Br. Sami mezi sebou se brojí a bouří. V. B. v
zemi. Proch. — (
se)
proti komu = bouřiti se. Br., Bern. —
s kým: s ženou (smilství páchati). L. —
nad kým = ukrutně s ním nakládati. L. —
se = rojiti se, hemžiti se, hýbati se. Výb. I. —
se kde = pohybovati se:
okolo krále. Troj. —
se z čeho = bouřiti se proč. Z čehož se obyvatelé brojili. Lupač. —
se kam. A jakž brzo se (toho) úrazu zhojí, i hned se
do Uher vzbrojí, Uhry pobil atd. Dal.
19148
Brojiti Svazek: 7 Strana: 1205
Brojiti =
dováděti. Mtc. XV. 190.
19149
Brojiti se Svazek: 10 Strana: 0025
Brojiti se =
rojiti se,
hemžiti se. Baw. Ar. v. 5747
., 3643.
19150
Brojivod Svazek: 5 Strana: 1074
Brojivod, a, m. =
vůdce rozbrojů či bouří, auctor seditionis. Sš. Sk. 266.
19151
Brojivý Svazek: 10 Strana: 0025
Brojivý kmet
. Tbz V. 1. 120.
19152
Brok Svazek: 1 Strana: 0100
Brok, u, broček, čku, m.; pl. broky. Broky na ptáky n. ptačí (Dunst, Vogelschrot), patentní, na zajíce n. zaječí; hrubé n. veliké (Hagel), malé n. drobné. Broky po ptácích stříleti. Broky vsypati. Šp. D. Pytlík, růžek, váček, čepička, hlaveň, hrotek, zátka na broky. Šp. — Prach a broky, co se stalo ? Puch. — Broky v trusce (v huti. Der Hagel). Rk. — Brok z něm. Brocke, střněm, brocke, stněm. proccho. Vz Mz. 118.
19153
Brok Svazek: 5 Strana: 1074
Brok, der Schrot. Srnčí broky, der Reh- schrot; dlouhý b., die Post, Sl. les., olověný. Šp. U dělostřelectva jmenují se broky 2, 4 i více lotů těžké kulky, jimiž se kartáče nadívají. Čsk. Vz S. N., KP. IV. 190. Ječmen jako broky. KP. V. 222. —
B. =
železo průbojem vyražené, der Putzen. Včř. 7. II. 34.
— B., a, m., psí jméno. Škd.
— B., os.
jm. Vz Blk. Kfsk. 1288.
19154
Brok Svazek: 7 Strana: 1205
Brok, u, m. =
drobný štěrk. U N. Bydž. Kšť.
19155
Brok Svazek: 8 Strana: 0027
Brok. Pšenice ťažká ako b. Phľd. 1893. 506.
19156
Brok Svazek: 9 Strana: 0020
Brok. Nasypu mu broků do těla, že ho budou po léta svrběti. Šml. VIL 243.
19157
Brok Svazek: 10 Strana: 0025
Brok
, u, m.
— drobný oblázek. Vz Vy- blokovati
19158
Brokárna Svazek: 1 Strana: 0100
Brokárna, y, f., Schrotgiessstatt. Us.
19159
Brokát Svazek: 1 Strana: 0100
Brokát, u, m., prokát, fr. brocart; Brokat. B. látka hedvábná zlatými n. stříbrnými nitmi protkaná. O původu vz Mz. 119. Starým Čechům takové látky sluly: zlatohlav a stří- brohlav.
Brokátový papír = barevný se vzorky zlatými a stříbrnými. S. N.
19160
Brokát Svazek: 8 Strana: 0027
Brokát (zlatohlav a stříbrohlav), v něm jsou zlaté a stříbrné květy vetkánv. XV. stol. Wtr. Krj. I. 112.
19161
Brókať Svazek: 10 Strana: 0025
Brókať =
broukati. Mtc. 1902. 441
19162
Brokátový Svazek: 5 Strana: 1074
Brokátový, Brokat-. B. koberec. Šmb. S. I. 533. Vz S. N.
19163
Brokátový Svazek: 8 Strana: 0027
Brokátový. B. stoupy = stoupy na bronz. Vz Ott. VIII. 46.
19164
Brokatý Svazek: 5 Strana: 1074
Brokatý, schrotartig. Ssk.
19165
Broknie Svazek: 7 Strana: 1205
Broknie, sarrochium, zastr. Pršp. 85. 47
19166
Brokoli Svazek: 5 Strana: 1074
Brokoli, brassica oleracea, botrytis cy- mosa, der Spargelkohl. Čl. 14., Dlj. 9.
19167
Brokolice Svazek: 10 Strana: 0562
Brokolice, e, f., vz Prokolice.
19168
Brokoun Svazek: 5 Strana: 1074
Brokoun, a, m. (žertem), die Kanonen- kugel. Rk.
19169
Brokovatí Svazek: 5 Strana: 1074
Brokovatí =
brakovati. Slov. Rr. Sb.
19170
Brokovina Svazek: 7 Strana: 1205
Brokovina, y, f. = látka na broky. Ott IV. 747
19171
Brokovka Svazek: 1 Strana: 0100
Brokovk
a, y, f. = brokovna. Rk.
19172
Brokovna Svazek: 1 Strana: 0100
Brokovna, y, f., pouzdro na broky, Schrotflasche. Rk.
19173
Brokovní Svazek: 1 Strana: 0100
Brokovní, Schrot-.
19174
Brokovnice Svazek: 1 Strana: 0100
Brokovnice, e, f., ručnice, Schrotbüchse. D.
19175
Brokovnice Svazek: 10 Strana: 0025
Brok
ovnice, e, f. =
ručnice. Vz Ott. XXII. 54b.
19176
Brokovnice. — B Svazek: 5 Strana: 1074
Brokovnice. — B. = zadnice, řiť. U Kutné Hory, u Třebonína a j. Olv.
19177
Brokovník Svazek: 5 Strana: 1074
Brokovník, u, m. =
růžek etc.
na broky. Vz Brok. Mz. Mkl.
19178
Brokový Svazek: 1 Strana: 0100
Brokový. B. náboj, váha, sloupec, rána, sedlo. Šp. Schrot-.
19179
Brokový Svazek: 5 Strana: 1074
Brokový. Ve b-vé věži lejí se z
olova broky s vysoka přes síto padajíce dolů a okrouhlosť v povětří při pádu tom samy sebou dostávajíce. Koll. Cestp. I. 69.
19180
Brokún Svazek: 5 Strana: 1074
Brokún, u, m., die Kanonenkugel. Slov. Ssk.
19181
Brokyňa Svazek: 5 Strana: 1074
Brokyňa, ě, f., das Merzschaf. Slov. Ssk. Vz Brakyně.
19182
Brom Svazek: 5 Strana: 1074
Brom, u, m. =
brudík, das Brom. Šfk. Ruk. 235., S. N., Schd. I. 296., Rosc. 37., KP. IV. 402., Šfk. Poč. 95., Čs. lk. II. 102., VII. 133., Slov. zdrav. 40., Šfk. 60., Kk. Fys. 72. B. = kapalina červenohnědá, která za obyčejné teploty v páry se měni a zápach odporný rozšiřuje. Blř. Vlastnosti, příprava bromu. Šfk. Ruk. 236., 965. B. a vodík (bromovodík), b. a kyslík, b. a chlor (chlorid bromnatý), b. a dusík. Šfk. Ruk. 238., 241., 244. —
B., samota u Týna nad Vltavou.
19183
Brom Svazek: 7 Strana: 1205
Brom. Cf. Ott. IV. 747. Otrava bromem a jeho sloučeninami. Vz Pelc. 461.
19184
Brom Svazek: 9 Strana: 0429
Brom, u, m. Sr. Vstnk. X 331.
19185
Brom Svazek: 10 Strana: 0025
Brom, u, m. Otrava bromem, bromismus. Ktr.
19186
Brom Svazek: 10 Strana: 0562
Brom, u, m. Sr. Vstnk. XIV. 575.
19187
Bromacetylen Svazek: 8 Strana: 0027
Bromacetylen, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 406.
19188
Bromal Svazek: 7 Strana: 1205
Bromal, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 341
19189
Bromamidofenol Svazek: 8 Strana: 0027
Bromamidofenol, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 4(51.
19190
Bromamidokresol Svazek: 8 Strana: 0027
Bromamidokresol, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 462.
19191
Broman Svazek: 5 Strana: 1074
Broman, u, m., v
lučbě. Čs. lk. X. 248.
19192
Broman Svazek: 10 Strana: 0562
Broman Zdeněk
, spis.
19193
Bromanil Svazek: 7 Strana: 1205
Bromanil, u, m , v lučbě. Vz Rm. II 96.
19194
Bromar Svazek: 5 Strana: 1074
Bromar, u, m. =
čtyřkrejcarák. Mor. Neor.
19195
Bromargyrit Svazek: 5 Strana: 1074
Bromargyrit, u, m., nerost. Šfk. Poč. 284.
19196
Bromargyrit Svazek: 7 Strana: 1205
Bromargyrit, u, m., či
bromit. Vz Ott. IV 747., 750.
19197
Bromathydrat Svazek: 5 Strana: 1074
Bromathydrat, u, m., v lučbě. Čs. lk
. IX. 21.
19198
Bromatologický Svazek: 10 Strana: 0025
Bromatologick
ý, z řec. =
potravoslovný. Slov nauč.
19199
Bromberg Svazek: 1 Strana: 0100
Bromberg, Bydhošť.
19200
Bromcykloheptadien Svazek: 10 Strana: 0025
Bromcyk
loheptadien, u, m., v lučbě Vstnk. X. 583.
19201
Bromhydrouracil Svazek: 10 Strana: 0025
Bromhydrouracil, u, m., v lučbě. Vstnk. XII. 55.
19202
Bromchloroform Svazek: 7 Strana: 1205
Bromchloroform, u, m. Vz Rm. I. 189.
19203
Bromičnan Svazek: 5 Strana: 1074
Bromičnan, u, m.
B-ny, bromsaure Salze. Sl. les. Vz Šfk. 100.
19204
Bromičný Svazek: 5 Strana: 1074
Bromičný, Brom-. B. kyselina. Nz., Sl. les., Sfk. Ruk. 242.
19205
Bromid Svazek: 1 Strana: 0100
Bromid, u, m. B. ammonatý, arsenový, draselnatý, ethylnatý, hořečnatý, kademnatý, rtutičnatý, rtuťnatý, sodnatý, strichninný, vápenatý, zinečnatý, železnatý, Kh.
19206
Bromid Svazek: 5 Strana: 1074
Bromid, der Bromid = sloučenina kovu s bromem. Blř. Vz
Šfk. 61
., 153., Bř. N. 86, Šfk. Ruk. 240., Šfk. Poč. 96., Čs. lk. VII. 344. B. stříbrnatý, das Bromsilber, Sl. les, draselnatý, das Bromkalium, Nz., for- mylový (bromoform), Bromoform, Sl. les., hořečnatý, das Brommagnesium. Ib. B. nitro- sylu. Šfk. Ruk. 344., Šfk. Poč. 238., 284. B. aethylenčitý, Šfk. Poč. 477., aethylnatý, 434., kademnatý, 271., methylnatý, 425., uhli- čitý. 428.
19207
Bromidrosa Svazek: 5 Strana: 1075
Bromidrosa, y, f. Čs. lk. X. 349., 350.
19208
Bromík Svazek: 5 Strana: 1075
Bromík, u, m. =
nikl, der Nickel. Sl. les.
19209
Bromin Svazek: 7 Strana: 1205
Bromin, u, m. B. uhličitý. Vz Rm. I. 188.
19210
Bromistý Svazek: 5 Strana: 1075
Bromistý. B. kyselina, die Uiberbrom- säure. Sl. les., Šfk. Ruk. 243.
19211
Bromit Svazek: 7 Strana: 1205
Bromit, u, m., vz předcház. Brom- argyrit.
19212
Bromkyan Svazek: 10 Strana: 0025
Bromk
yan, u, m., v lučbě. Vstnk. XII. 50.
19213
Brommaleinan Svazek: 8 Strana: 0027
Brommaleinan, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 406.
19214
Bromnatý Svazek: 5 Strana: 1075
Bromnatý. B. kyselina, die unterbromige Säure. Sl. les., Šfk. Ruk. 242. B. chlorid. Vz Brom.
19215
Bromnitrobenzol Svazek: 8 Strana: 0027
Bromnitrobenzol, u, m., v lučbě. Vstnk.
III. 461.
19216
Bromnitrosopran Svazek: 10 Strana: 0025
Bromnitrosopran, u, m, v lučbě Vstnk. XII. 47
19217
Bromnitrotoluol Svazek: 8 Strana: 0027
Bromnitrotoluol, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 462.
19218
Bromoctový Svazek: 7 Strana: 1205
Bromoctový. B. kyselina Vz Ott. IV. 750., Rm. I. 402.
19219
Bromoform Svazek: 5 Strana: 1075
Bromoform, u, m., vz
Bromid. Sl. les.
19220
Bromoform Svazek: 7 Strana: 1205
Bromoform, u, m., v lučbě. Vz Ott. IV. 188.
19221
Bromohydrat Svazek: 5 Strana: 1075
Bromohydrat, u, m. =
hydrat bromu, das Bromhydrat. Sl. les.
19222
Bromojantarový Svazek: 8 Strana: 0027
Bromojantarový. B. kyselina. Vstnk. III. 2.
19223
Bromojod, u Svazek: 5 Strana: 1075
Bromojod, u
, m. Zl. klasy. 1856. č. 16.
19224
Bromostříbrnatý Svazek: 10 Strana: 0025
Bromostříbrnatý papír. Ott. XXI. 878
.
19225
Bromovaný Svazek: 10 Strana: 0025
Bromovaný. B. látka. Vot. 71.
19226
Bromovati co Svazek: 8 Strana: 0027
Bromovati co. Vstnk. IV. 3.
19227
Bromovice Svazek: 5 Strana: 1078
Bromovice, dle Budějovice, ves u Klo- bouk.
19228
Bromovodík Svazek: 5 Strana: 1075
Bromovodík, u, m., der Bromwasserstoff Sl. les., Šfk. 119. Vz Brom, Sfk. Poč. 96.
19229
Bromovodíkový Svazek: 5 Strana: 1075
Bromovodíkový. B. kyselina, Brom- wasserstoifsäure. Sl. les., Šfk. Ruk. 239.
19230
Bromovský Svazek: 7 Strana: 1205
Bromovský Jos., nar. 1841., inženýr a továrník. Vz Ott. IV. 751.
19231
Bromový Svazek: 5 Strana: 1075
Bromový, Brom-. B
. voda, Sl. les., soli, Kk. Fys. 72., roztok. Us. Pdl.
19232
Brompikrin Svazek: 7 Strana: 1205
Brompikrin, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 192.
19234
Bron Svazek: 1 Strana: 0101
Bron, a, m. = broný, bílý kůň. Opak: vraný (černý). Výb. I. Der Schimmel. Jg.
Chybné u novějších: broň, ě. Jg. Vz Brůna, Bělouš.
19235
Bron Svazek: 5 Strana: 1075
Bron =
kůň bělavý. Alx. V. v. 1217. (HP. 30.). Za Výb. I
. přidej: 802., 1063. 26. Slov. Ssk. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Broný.
19236
Brón Svazek: 5 Strana: 1075
Brón, a, m. =
chroust. U Zábřehu. Brt.
19237
Broň Svazek: 5 Strana: 1075
Broň, ě, f. =
brnija, brnění, lorica, der Panzer. Chlpk. Sp. 205. —
B., drei, vier Ringe zum Auswaschen des Kessels. Slov. Ssk.
19238
Broň Svazek: 8 Strana: 0536
Broň šťastia. Phľd. 1897. 11.
19239
Broncit Svazek: 5 Strana: 1075
Broncit, u, m., nerost. Schd. II. 48. Vz Bronzit.
19240
Bronec Svazek: 5 Strana: 1075
Bronec, nce, m., os. jm. Arch. IV. 377., Žer. Záp. I. 259., Sdl. Hrd. II. 70.
19241
Bronec Svazek: 7 Strana: 1205
Bronec, arcano Pršp. 13. 87. Rj.: brdnecz.
19242
Bronet Svazek: 8 Strana: 0027
Bronet, zuvorkommen. Loos, Pastr. L. 104.
19243
Broněti Svazek: 1 Strana: 0101
Broněti, ěl, ění = žl
outn
outi. Žito,ovoce broní (wird gelb, Braun). Leška. Slivka se broní = zapaluje. Na Sl
ov.
19244
Broněti Svazek: 5 Strana: 1075
Broněti, ěl, ění, sich färben, Slov. Ssk., weiss werden. Šm.
19245
Bronchektasie Svazek: 5 Strana: 1075
Bronchektasie, e, f.,
rozšírení průduš- niček. Vz Slov. zdrav. 41., Čs. lk. I. 31.
19246
Bronchialní Svazek: 1 Strana: 0101
Bronchialní, z řec, průdušniční. Rk. B. katarrh. Bronchial-.
19247
Bronchie Svazek: 7 Strana: 1205
Bronchie, vz Průdušinka (dod.).
19248
Bronchitis Svazek: 1 Strana: 0101
Bronchitis, zánět průdušniček. Rk.
19249
Bronchofonie Svazek: 5 Strana: 1075
Bronchofonie, e, f. =
znění průdušniček. Vz S. N.
19250
Broncholela Svazek: 5 Strana: 1075
Broncholela, y, f.,
průtrž průdušnice. Vz S. N.
19251
Broncholith Svazek: 7 Strana: 1205
Broncholith, u, m, kamének v
prů- dušce. Ott. IV. 754.
19252
Bronchopneumonie Svazek: 5 Strana: 1075
Bronchopneumonie, e, f. Čs. lk. IX. 260.
19253
Bronchopneumonie Svazek: 10 Strana: 0025
Bronchopneumonie, e, f., řec. - zánět kolem úst? průdušinky. Vz Ott. IX. 922.
19254
Bronchotom Svazek: 1 Strana: 0101
Bronchotom, u, m., řezadlo na průduš- nice. Rk.
19255
Bronchotom Svazek: 5 Strana: 1075
Bronchotom, u, m.,
nástroj k proříznutí průdušnice. Vz S. N.
19256
Bronchotomie Svazek: 1 Strana: 0101
Bronchotomie, e, f., rozříznutí průduš- nice. Rk.
19257
Bronchotomie Svazek: 7 Strana: 1205
Bronchotomie, e, f, z řec. Vz Ott. IV. 754.
19258
Broničitec Svazek: 5 Strana: 1075
Broničitec, tce, m., der Nickelocher. Rk.
19259
Broničitka Svazek: 8 Strana: 0536
Broničitka, y, f., v lučbě. Am. Orb. 63.
19260
Broničnatka Svazek: 8 Strana: 0536
Broničnatka, y, f., v lučbě. Am. Orb. 63.
19261
Broník Svazek: 5 Strana: 1075
Broník, a, m., aspidophorus, der Panzer- groppen; b. hranatý, a. cataphractus, der Steinpicker. Brm. III. 3. 73.
19262
Broník Svazek: 8 Strana: 0536
Broník, u, m., Kickelmetall, n. Am. Orb. 46., 57.
19263
Broníkovaný Svazek: 5 Strana: 1075
Broníkovaný;
-án, a, o =
niklovaný, nickelisirt. Šp.
19264
Bronislava Svazek: 5 Strana: 1075
Bronislava, y, f., os. jm. Sv. B. (3/9).
19265
Broniště Svazek: 5 Strana: 1075
Broniště, ě, n., osada na Slov. u Bytče. Phld. IV. 317.
19266
Bronk Svazek: 8 Strana: 0027
Bronk, dle Mkl. z lat. bruclius. Čerň. Př. 51.
19267
Broňka Svazek: 8 Strana: 0027
Broňka, y, f. =
koflík. XVI. stol. Mus. 1893. 49.
19268
Bronka Svazek: 9 Strana: 0020
Bronka, y, f., jm. koně. Čes. 1. IX. 171.
19269
Bronkes Svazek: 10 Strana: 0562
Bronkes =
zlý. V zloděj. mluvě. čes. 1. XV. 46.
Brouskářství, n
. Čes. 1. XIV. 490.
19270
Bronov Svazek: 5 Strana: 1075
Bronov, a, m., Braunau, ves u Bilska ve Slez.
19271
Bronov Svazek: 8 Strana: 0027
Bronov, a, m. = Broumov. Mus. 1893. 250.
19272
Brontometr Svazek: 7 Strana: 1205
Brontometr, u, m. = meteorologický pří- stroj. Vz Ott. IV. 757.
19273
Brontosaurus Svazek: 7 Strana: 1205
Brontosaurus, a, m., plaz. Vz Ott. IV 757.
19274
Brontotheri-um Svazek: 7 Strana: 1205
Brontotheri-um, a, n. = zkamenělý rod mnohokopitníků. Vz Ott. IV. 757.
19275
Broný Svazek: 1 Strana: 0101
Broný n. bronný. B. kůň (belavý, weiss). Vz Br
on. D.
19276
Broný Svazek: 5 Strana: 1075
Broný =
belavý (t. j. kůň),
bělouš. Také na Slov. Ssk. Jenž ni vraný ani b. biechu. Sv. ruk. 16.
19277
Broný Svazek: 8 Strana: 0027
Broný, albus; mate se s braun = hnědý. Gb. 11. ml. I. 246.
19278
Broný Svazek: 10 Strana: 0025
Broný. Sú červení, a když sú staří, tehda sú broni. Luc. 51 Na str. 50: bílí.
19279
Bronz Svazek: 1 Strana: 0101
Bronz, u, m. Slitina různých kovův se základem mědi. Rk. 84% mědi, 11% zinku, 5% cínu. Vz Měď. Br. Die Bronze.
19280
Bronz Svazek: 5 Strana: 1075
Bronz. Vz Šfk. 331., S. N., Schd. II. 353. Mkl. Etym. 22. B. fosforový (který má pří- sadou fosfor), hliníkový, vz Schd. I. 337., Včř. Z. I. 11., chromový, Prm. IV. 136., bledožlutý, ohnivě žlutý, pomorančový, ze- lený, stříbrný, žlutý, měděný, karmozinový, fialový. Ktzr., KP. IV
. 303., 674., 225., bílý, KP. IV. 160., cinkový, 169., cinový, 673., kobaltový, 674., kostíkový, 511., ocelový, 510., sochařský, 165., starožitný, 158., šélový. 182., 674. B. aluminový, wolframový. Šfk. Poč. 295., 330.
19281
Bronzátko Svazek: 7 Strana: 1205
Bronzátko, a, n. = mince z bronzu. Us
19282
Bronzit Svazek: 5 Strana: 1075
Bronzit, u, m., nerost. Bř. N. 151., S. N.
19283
Bronzit Svazek: 10 Strana: 0025
Bronzit, u, m., nerost. Vz Mtc. 1903
. 48
.
19284
Bronzokřemíkový Svazek: 8 Strana: 0536
Bronzokřemíkový. B. vedení, Silicium- bronzleitung. KP. VIII. 358.
19285
Bronzovací Svazek: 1 Strana: 0101
Bronzovací prášek, zum Bronziren.
19286
Bronzování Svazek: 5 Strana: 1075
Bronzování, n., das Bronziren. Us. Pdl. Vz Včř. Z. I. 85., S. N., KP. IV.
150., 673., Prm. 1883. 89.
19287
Bronzovati Svazek: 1 Strana: 0101
Bronzovati něco = pohled bronzu natí- ráním dávati. Rk., zpěžovati. Šp. —
co: zboží, Us., bronziren.
19288
Bronzovina Svazek: 5 Strana: 1075
Bronzovina, y, f., die Bronzewaare. Rk.
19289
Bronzovitý. Zr Svazek: 10 Strana: 0025
Bronzovitý. Zr
. Čer. 341.
19290
Bronzovky Svazek: 5 Strana: 1075
Bronzovky, pl., f. =
bronzové hodiny, die Bronzeuhr. Šp.
19291
Bronzovna Svazek: 5 Strana: 1075
Bronzovna, y, f., die Bronzefabrik. Rk.
19292
Bronzovník Svazek: 5 Strana: 1075
Bronzovník, a, m., der Bronzemacher. Šm.
19293
Bronzový Svazek: 1 Strana: 0101
Bronzový, bronzen. B. Barva, BronzgelB.
19294
Bronzový Svazek: 5 Strana: 1075
Bronzový. B. doba, Krč. G. 1022., hodiny, vz Bronzovky, zrcadlo, NA. I. 27.
, nástroje, šperky staročeské. KP. I. 50. B. vypukliny. Koll. IV. 57. B. prášky. KP. IV. 156., 672.
19295
Bronzový Svazek: 8 Strana: 0027
Bronzový. B. doba. Cf. NZ. III. 471.
19296
Bronzový Svazek: 8 Strana: 0536
Bronzový. B. věci staré doby. Vz Sbor. slov. L 91.
19297
Bronzozelený Svazek: 5 Strana: 1075
Bronzozelený, bronzgrün. Us. Pdl.
19298
Brookit Svazek: 5 Strana: 1075
Brookit, u, m., nerost. Bř. N. 197., Šfk. Poč. 170.
19299
Brookit Svazek: 10 Strana: 0025
Brook
it, u, m, nerost. Vz Vstnk. XI. 823.
19300
Brosi-us Svazek: 5 Strana: 1075
Brosi-us, a, m. B. Václ. 1589. Vz Mus. 1884. 109.,
Jg. H. J. 2. vyd. 538., Jir. Ruk. I. 102.—104.
19301
Brositi Svazek: 1 Strana: 0101
Brositi, il, šen = vrhati, metati. —
se kam. Pohoří to brosí se
do moře (táhne se, zieht sich). Krok. Z rusk.
19302
Brosius Svazek: 7 Strana: 1205
Brosius Václ. Vz Mus 1892. 516.
19303
Brosius Svazek: 9 Strana: 0020
Brosius Vád. + 1613. Vz Flš. Písm. I. 398.
19304
Brosk Svazek: 1 Strana: 0101
Brosk, u, m., poupě stromu letního, die K
nospe. O původu vz Mz. 119.
19305
Brosk Svazek: 7 Strana: 1205
Brosk, proda. Pršp. 30. 16. Rj.: prosk
19306
Brosk Svazek: 8 Strana: 0027
Brosk, brozg, u, m. (collek.) = pupence na květ na stromech na podzim. Brt. I). II. 509. — B. =
puky na kvet, na zárod, a nie puky jalové, na list. Stromy sú samý b. (budú kvitnúť). Slov. Phľd. XII. 173.
19307
Bróskař Svazek: 10 Strana: 0025
Brósk
ař, e, m. B. prodává brousky, nože, vidličky. Záp. Mor. Mtc. 1901. 28., Brt. P. n. 1157. Sr. Brouskář.
19308
Broskev Svazek: 1 Strana: 0101
Broskev, skve, f., břeskev, skve, broskva, broskvička, y, f., z persica (z Persie). broskve: madlenky, metelky, pižmovky, šafránky. Am. Die Pfirsich.
19309
Broskev Svazek: 5 Strana: 1075
Broskev. Byl. 15. stol., Mkl. Etym. 11.
B., břeskev =
broskvoň obecná, persica vul- garis, die Pfirsich,
strom. B. plsťnatá, hladká či lysá. Vz Rstp. 475., FB. 101., Kk. 252., Schd. II. 307., Slb. 513., KP. III. 274., Čl. Kv. 374., Rosc. 165., Kram. Slov. 50., Mllr. 12. —
B.,
ovoce. B. krvavá či šafránová, die Blutpfirsich. Sl. les. B. zavařané. Hnsg. Břeskve, ořechy a jiné ovoce. Půh. II. 412., 355.
19310
Broskev Svazek: 9 Strana: 0020
Broskev. Broskve a tyranna moc není dlouho trvanlivá. Fisch. Hosp. 134.
19311
Broskevna Svazek: 5 Strana: 1075
Broskevna, y, f., das Pfirsichhaus. Rk.
19312
Broskva Svazek: 5 Strana: 1075
Broskva, vz Broskev.
19313
Broskvě Svazek: 10 Strana: 0025
Broskvě, persicus. Bhm. Lex. 235. Sr. Bukvě
19314
Broskvina Svazek: 5 Strana: 1075
Broskvina, y,
broskvině, ě, f.,
der Pfirsichbaum.
19315
Broskvina Svazek: 5 Strana: 1075
Broskvina, ě, f. =
broskvoň. Stojí v poli b-ňa, pod b-ňú děvčina. Sš. P
. 202.
19316
Broskvokam Svazek: 5 Strana: 1075
Broskvokam, u, m., der Pfirsichstein. Rk
.
19317
Broskvolistý Svazek: 9 Strana: 0020
Broskvolistý. B. bříza, betula persicifolia. Wlt.
19318
Broskvoň Svazek: 5 Strana: 1075
Broskvoň, ě, f
., der Pfirsichbaum. Rk.
— B., persica, die Pfirsich. Vz Broskev.
19319
Broskvoví Svazek: 1 Strana: 0101
Broskvoví, břeskvoví (V.), n., Pfirsich- bäume. V.
19320
Broskvovice Svazek: 1 Strana: 0101
Broskvovice, e, f., kořalka z broskví. Pfirsichbrantwein.
19321
Broskvovitý Svazek: 5 Strana: 1075
Broskvovitý, pfirsichartig. B. plod. Mou- rek.
19322
Broskvový Svazek: 1 Strana: 0101
Broskvový, břeskevný, břeskovný, bře- skvěný, břeskvový, Pfirsich-. B. strom, list, květ, Dřevo, pecka, jádro, kořalka. Jg., D. —
Břeskevný oheň, Druh prašivosti. J.
19323
Broskvový Svazek: 8 Strana: 0536
Broskvový. B. letní jablko. Kár. list. 1896. č, 299. Příl.
19324
Broskyňa Svazek: 5 Strana: 1075
Broskyňa, ě, f =
broskvoň. Slov. Slav. Hdž. Šlb. 84. Amygdalus persica. Bartol. Göm.
19325
Brosma Svazek: 7 Strana: 1205
Brosma, y, f., brosmius, ryba. Ott. IV 760, Brm. III. 3. 197.
19326
Brosmann Svazek: 7 Strana: 1205
Brosmann Ant. Jan, hud. sklad., nar. 1731. Srb. 71.
19327
Brost Svazek: 5 Strana: 1075
Brost, u, m. Brosty = puky na listnatých stromech. Slov. Rr. Sb., Ssk.
19328
Broš Svazek: 1 Strana: 0101
Broš, vz Broche.
19329
Bróšení Svazek: 9 Strana: 0020
Bróšení, n. =
brousek. Dones mi to b. U Císařova. Mtc. 1900. 344.
19330
Broška Svazek: 5 Strana: 1075
Broška, y, f., mlýn u Pacova.
19331
Brošování Svazek: 9 Strana: 0020
Brošování, ?., druh vazby knih. Vz Ott. XIV. 440. a.
19332
Brošovaný Svazek: 5 Strana: 1075
Brošovaný: -
án,
a, o, brochirt B. kůže. Šp.
19333
Brošurka Svazek: 1 Strana: 0101
Brošurka, y, f., z fr. brochure (brošýr), lépe tedy
než
brožurka. B. = sešitek, knížka menší (pouze sešitá n. slepená. Rk.), jen pro jist
ou Dobu psaná, zvláště politická. S. N.
19334
Brošurka Svazek: 5 Strana: 1075
Brošurka, y, f., vz Sešitka, S. N.
19335
Brošurkový Svazek: 10 Strana: 0025
Brošurk
ový boj Lit. I. 5.
19336
Broť, i Svazek: 5 Strana: 1075
Broť, i
, f., aus der Wunde strömendes Blut, geronnenes Blut. Krvavá b., der Blut- schmutz. Lpř.
— B.
= červená šťáva ku př. tyrská b., der Purpursaft. Kořínek, Ssk.
19337
Brotan Svazek: 1 Strana: 0101
Brotan, u, m., dřevinka, dřevník, boží dřevce, z řec.
?????????, abrotanum. Mz. 119. Aberraute, Stabwurz.
19338
Brotan Svazek: 5 Strana: 1075
Brotan. Byl. 15. stol. Vz Slb. 421., Sbtk. Rostl. 289.—290., S. N., Mkl. Etym. 1., Mllr.
17.
19339
Brotanový Svazek: 1 Strana: 0101
Brotanový. B. list, květ. Ros. Aberraute-.
19340
Brotec Svazek: 1 Strana: 0101
Brotec, tce, m., mařena Domácí, rostl. Aqu. Der Krapp, Färberröthe.
19341
Brotec Svazek: 5 Strana: 1075
Brotec, rubia tinctorum. Vz Rstp. 839., Kk. 169., S. N. —
B. Václ., děkan, 1715. Vz Jg. H. 1. 538., Jir. Ruk. I. 104. 357*
19342
Brotec v Svazek: 7 Strana: 1205
Brotec v Jg. H. 1. a v Jir. Ruk. chybně m,: Grotz. Vz Mus. 1891. 306.
19343
Brotice Svazek: 5 Strana: 1076
Brotic
e, e, f. B. Česká, Böhmdorf, ves u Chvalšin v Krumlovsku; B. německá, Per- schetitz, ves tamtéž.
19344
Brotinec Svazek: 5 Strana: 1076
Brotinec, nce, m., spermacoce, der Zahn- wirbel, rostl. Šm.
19345
Brotinka Svazek: 1 Strana: 0101
Brotinka, y, f., rostl., Kreuzblatt. Jg., Rk.
19346
Brotinka Svazek: 5 Strana: 1076
Brotinka, crucianella, das Kreuzblatt. Vz Slb. 483.
19347
Brotiti Svazek: 1 Strana: 0101
Brotiti, 3. pl. -ti, broť, tě (íc), il, cen, cení; brotívati = červeniti, krví postříkati, röthen; politi, befeuchten, begiessen. —
co
komu. Pot čelo mu brotil. Jg. —
co čím: zemi krví nepřátelskou brotil. Jg. —
co
v čem. Dlaň v krvi svých dítek brotil. Br. Svá léta v slzách brotíš. L.
19348
Brotiti Svazek: 5 Strana: 1076
Brotiti. An krví brocen. Sv. ruk. 286.
19349
Brotovcovitý Svazek: 5 Strana: 1076
Brotovcovitý. B· rostliny, spermacoceae: hlavoš, brotovec, rvotník, smrdeň. Vz Rstp. 791., 835.
19350
Brotovec Svazek: 5 Strana: 1076
Brotovec, vce, m., spermacoce, der Zahn- wirbel, rostl. B. tenký, s. tenuior. Vz Rstp. 835.
19351
Brotvan Svazek: 10 Strana: 0025
Brotvan, u, m., z něm. Bratpfanne Slov. Czam. Slov
. 142.
19352
BrouBa Svazek: 9 Strana: 0020
BrouBa, y, f. B. řízy. Besední ? 584.
19353
Broubiti Svazek: 1 Strana: 0101
Broubiti, šp. m. obroubiti, vroubiti. Jg.
19354
Brouci Svazek: 5 Strana: 1076
Brouci, Käfer-. B. závinka. Sl. les.
19355
Brouctvo Svazek: 5 Strana: 1076
Brouctvo, a, n., die Käfer. Rk.
19356
Brouček Svazek: 1 Strana: 0101
Brouček, vz Brouk.
19357
Brouček Svazek: 5 Strana: 1076
Brouček, čka, m. =
malý brouk. —
B. Adam, vz Blk. Kfsk. 966.
19358
Broučkiada Svazek: 9 Strana: 0429
Broučkiada, y, f. = vypravování o vý- pravě p. Broučka do měsíce, do XV. stol. Od Sv. Čecha. Vz Flš. Písm. 639
.
19359
Broučkov Svazek: 5 Strana: 1076
Broučkov, a, m., samota u Kouřimě.
19360
Broučkovský Svazek: 7 Strana: 1205
Broučkovský dvůr. Pam. arch. I. 154.
19361
Broučník Svazek: 1 Strana: 0101
Broučník, u, m., brouční závinka, Käfer-, Nymphenhülle. Um. les.
19362
Brougham Svazek: 10 Strana: 0025
Brougham (brúm, angl. ) = krytý vůz o dvou sedadlech. Ott.
19363
Brouhat se Svazek: 8 Strana: 0027
Brouhat se =
broditi se vodou, rosnou travou. Záp. Mor. Brt, D. II. 296.
19364
Brouchati se Svazek: 1 Strana: 0101
Brouchati se = brouzdati se, -
v čem, Rk., waten.
19365
Brouillon Svazek: 5 Strana: 1076
Brouillon (brulljón), u, m. =
náčrtek, zápiska, der erste schriftliche Entwurf, die erste Einschreibung in der Buchführung, kup. z fr. Kh. Vz S. N., Mkl. Etym. 22.
19366
Brouk Svazek: 1 Strana: 0101
Brouk, a, m., dříve brúk; brouček. B. od bručeti. Käfer. Šf. B. hrachový, bobový, brouček sv. Jana, ohnivý (muška), zlatý (zlatohlávek), mouční, obilní.
Brouci užiteční : střevlíci, hrobařík, slunéčko atd.;
škodliví: chroust, zlatohlávek, roháč, b. vodní, kožojed, červotoč, kovářík, krasce borový, b. moučný, nosatci, lykožrouti (korovci), tesaříci, man- delínky. Š. a Ž. Brouk bručí, bzučí. Jg. Tintily
vantily, kočička brouk (šišky
vrou). D. Larvy
brouků jsou pondravy. Pt. Ty
jsi jako brouk = broukavý, mrzutý. — Vz Hmyz. —
B. = dítě. Ubohý b. (brouček). Us. Milý broučku. Puch. —
Brouci, vz
Hmyz.
19367
Brouk Svazek: 5 Strana: 1076
Brouk. Brouci, coleoptera. Sl. les., Schd. II. 506., Frč. 181. Broukům na Mor. říkájí: chrobáci n. škrobáci, babóci (na Hané), bra- báci n. vrabáci (u Litovle). Brt. B. mateční, der Mutterkäfer, vraždivý, Mord-, moučný (potemník moučný), tenebrio molitor, Mehl-, brouci čtyřčlenní, tetramera (Vierzeher, Brm. IV. 147.), viergliedrige Käfer, různo-, ne- stejnočlenní, ungleichgliedrige, heteromera, sosáčnatí, rhynchophora. Sl. les. Brouci ne- stejnočlenní, trojčlenní, pětičlenní, pilorozí, plovací, úzkokřídlí, černokřídlí, čtyřčlenní, dlouhorozí, kratkokřídlí, krátkorozí, krko- nosní, kyjorozí, listorozí (chrobáci, lamelli- cornia, Blatthornkäfer. Brm. IV. 86.); b. hrachový, hřibový, lanýžový, moučný. Vz Schd. II. 507.—511. Brouček svatojanský, lampyris, nocticula. Kk. Br. 224. B. musejní (ve sbírkách). Kram. Slov. 50., Schd. II. 508. B. chřestový. Dlj. 89. B. bukový, der Buchenprachtkäter, ruprestis viridis. Škd. B-ci různonártní, heteromera, Verschieden- zeher. Brm. IV. IV. 132, Má brouky (praví se o rozpustilcích). Sd., Bkř.
19368
Brouk Svazek: 9 Strana: 0020
Brouk se skládá z hlavy, štítu a trupu. Klim. VIL
19369
Broukač Svazek: 1 Strana: 0101
Broukač, e, broukal, broukavec, vce, m., Murrer, Schnurrer. Johanit.
19370
Broukal Svazek: 5 Strana: 1076
Broukal, a, m., vz Broukač.
19371
Broukala Svazek: 5 Strana: 1076
Broukala, y, m. =
broukal. U Olom. Sd.
19372
Broukati Svazek: 1 Strana: 0101
Broukati, brouknouti, knul, kl, utí; bru- četi, oni -čí, bruč, če (íc), el, ení; bručívati, broukávati = knurren, summen, sumsen. Vz Bručeti. —
kde komu. Bručí mu
v břiše. Zlob. —
na koho = bublati, schnarchen, murren. Us., Jir. dh.
— čím. Apol.
19373
Broukati Svazek: 5 Strana: 1076
Broukati. Pán Bůh brouká (hřmí). Us. Jrsk. —
jak. B-li jsou
do noty čápi mu- drlanti. Čch. Bs. 170. —
si. Dítě si brouká. Us. B. si u Olom. = něčeho úsilně a drze se domáhati; dováděti. Sd. —
jak odkud. Hrom
z dáli broukal temně. Čch. Mch. 74.
19374
Broukavec Svazek: 5 Strana: 1076
Broukavec, vz Broukač.
19375
Broukavosť Svazek: 5 Strana: 1076
Broukavosť, i, f. =
bublavosť, nevrlosť. Dk. P. 126.
19376
Broukavý Svazek: 1 Strana: 0101
Broukavý člověk (bublavý). Jg., Ros., D. Brummend, mürrisch.
19377
Broukes Svazek: 10 Strana: 0026
Brouk
es =:
zlý. V zloděj. řeči.
19378
Broukomil Svazek: 10 Strana: 0026
Brouk
omil, u, m., Käfersammler. Hol. Met. II. 125.
19379
Broul Svazek: 1 Strana: 0101
Broul, e, broulík, a, m., kdo broulí. Zlob. Gaffer.
19380
Broulati Svazek: 5 Strana: 1076
Broulati = brouliti.
19381
Broulík Svazek: 5 Strana: 1076
Broulík, a, m., vz
Broul.
— B., os. jm.
19382
Broulík Svazek: 7 Strana: 1205
Broulík Frant, nar. 1852., čes. pěvec operní. Vz Ott. IV. 764.
19383
Brouliti Svazek: 1 Strana: 0101
Brouliti, 3. pl. -lí, il, ení; broulati, brou- lívati, broulávati = zevlovati, vyvalenýma očima hleděti
, oči vybouliti, gaffen, lugen. Ros. —
kam: do knihy. Jg. —
na koho. Us. —
čím: očima. Ros.
19384
Broum Svazek: 5 Strana: 1076
Broum, a, m. B. z Chomutovic, z Miře- tic. Sdl. Hrd. IV. 368.
19385
Broumky Svazek: 7 Strana: 1205
Broumky, pl, f. =
broumovské sukno. Wtr. Obr. I. 572.
19386
Broumov Svazek: 1 Strana: 0101
Broumov, Brounov, Brunov, a, m., mě. v Čechách, něm. Braunau. —
Broumovský. B. opat, gymnasium. —
Broumovan, a, m., pl. -né.
19387
Broumov Svazek: 5 Strana: 1076
Broumov od Brouma. Pal. Rdh. I. 133. Vz S. N. —
B ., něm. Brumov, ves u Tiš- ňova. Cf. Tk. I
. 603., III. 92., 96., 165., 230., IV. 723., V. 236., Žer. Záp. II. 181., Tf. Odp. 7. B. v Čech. vz Blk. Kfsk. 1288., Tk. Ž.
104.
19388
Broumovice Svazek: 5 Strana: 1076
Broumovice, dle Budějovice, ves u Ne- ustupova. Vz Blk. Kfsk. 1288., Sdl. Hrd. IV. 368.
19389
Broumovský Svazek: 7 Strana: 1205
Broumovský. B. sukno. Arch. pam. II. 212.
19390
Broumy Svazek: 5 Strana: 1076
Broumy, dle Dolany, Braum, ves u Kři- voklátu. Vz Blk. Kfsk. 675.
19391
Brous Svazek: 9 Strana: 0020
Brous, u, m. =
brus, brousek. Jihozáp. Cechy. Dšk. Vok. 54.
19392
Brousati Svazek: 1 Strana: 0101
Brousati, něm. schroten. Šm.
19393
Brouse Svazek: 10 Strana: 0026
Brousek v chlebě, také ještě: kalounek, kalunka, kanička, jedlička.
19394
Brousek Svazek: 1 Strana: 0101
Brousek, sku, m., kleiner Schleifstein. B. na žabky, na
nože očkovací, na n
ožíky
atd. Vz Nástroj zahradnický. Cn. Čert neví, kde má ženská b. C. Kde má ženská p
oslední br
ousek? (Na břiše, ježto nabr
ousivši nůž
o kamna obyčejně o
zástěru na břiše jej otírává). Č.
Pouzdro na b. u sekáčů: t
oulec, tulejka. D. Ostatně vz
Brus.
19395
Brousek Svazek: 8 Strana: 0027
Brousek na broušení kos:
bramor, ka- mének, kamýšek, oselka, osla (val., laš.). Brt. D. II. 453.
19396
Brousek Svazek: 9 Strana: 0020
Brousek měkký, tvrdý. Vz KP. VIL 238.
19397
Brousicí Svazek: 1 Strana: 0101
Brousicí stroj, kámen. Šp.
Ne: brousící. Vz -cí. Zum Schleifen gehörig.
19398
Brousič Svazek: 1 Strana: 0101
Brousič, e, m., brusič, vz -ič. Der Werzer.
19399
Brousidlo Svazek: 5 Strana: 1076
Brousidlo, a, n. =
brusidlo. Rk.
19400
Brousírna Svazek: 1 Strana: 0101
Brousírna, y, f. = brusírna, Schleifmühle, Schleife.
19401
Brousiti Svazek: 1 Strana: 0101
Brousiti, 3. pl. -sí, brus, br
ouse (íc), il, sen n. šen, ení; br
ousívati = ostřiti, schärfen, schleifen, wetzen. —
co: nůž, hubu. —
co čím: tupé věci brusem. Kom. Rozum cvičením. Vz Cvičení. Č. —
co kde: na kameni, V., Br.; si vtip na někom. Šm. — Ml. — (
si)
co na co, na koho. Nůž na ně brousí. Er. P. 385. B. si zuby
na pečeni, Us., na někoho, Kom.; meče na sebe, Kom.; si Hubu na ja- blka b. Ml. —
co o co, o koho. Jazyk si o něj brousí, Us., Ctib., hubu. D. —
se kde. Tu se mravnosť nejlépe
v nás brousí. Kom. —
se nač = naději sobě k tomu dělati. Také se mně toho dostane, nač se brousím. Kom.
19402
Brousiti Svazek: 5 Strana: 1076
Brousiti. Vz Mkl. Etym. 23. —
abs. Brousicí prášek, das Schleifpulver. Sl. les. Tetřev brousí, balzt. Posp. Vz Km. 1877. 267. —
co: své literarní plody. Kká. —
kde. Kde celý den brousíš (chodíš, běháš) ? Us. Kšt., Sd. —
co oč jak. Svůj vtip o něco b. Smil I. 42. B-me zrcadlo o zr- cadlo až
do lesku. ZČ. III. 39. B. něco
na kulato,
na podobu kulatou. Osv. I. 666.
19403
Brousiti Svazek: 9 Strana: 0020
Brousiti =
toulati se. Kde pořád brousíš ? Us. Vchř. Brúsila po trávě = hledali jí. Šeb. 9.
19404
Brousiti proti komu Svazek: 10 Strana: 0026
Brousiti proti k
omu = se
chystati, jej napadati. Fel. 48.
19405
Brouska Svazek: 5 Strana: 1076
Brouska, y, f., der Schliff. Rk.
19406
Brouskář Svazek: 10 Strana: 0026
Brousk
ář, e, m =
kdo brousí nože, nůsky a p. Čes. 1. XI. 370., Brt. P. n. 1157.
19407
Brouskati Svazek: 5 Strana: 1076
Brouskati = choditi za milou; také a hl. o psech. U Humpolce. Krjk.
19408
Brouskovatý Svazek: 1 Strana: 0101
Brouskovatý, klihovatý, zákalcovitý. B. chléb, schliefig. Us.
19409
Brouskový Svazek: 7 Strana: 1205
Brouskový. B. břidlice. Ott IV. 669.
19410
Brousník Svazek: 7 Strana: 1205
Brousník, u, m., louka u Třeboně. Arch. VIII. 482.
19411
Broušení Svazek: 1 Strana: 0101
Broušení, vz Brousiti. — 2. Křik tetřeva tokajícího. Šp.
19412
Broušení Svazek: 5 Strana: 1076
Broušení, n., das Schleifen. B. kovů, vz Včř. Z. I. 82., čoček, KP. II. 150., vkusu, Osv. I. 375., skla. KP. IV. 589. —
B. = zvláštní ton, který vydává tetřev tokaje; jest to střídavé svrčení, podobné zvuku při slabém ale čerstvém b. kosy a netrvá déle než několik sekund. Škd. exc.
19413
Broušení, n. B Svazek: 10 Strana: 0562
Broušení, n.
B. povrchu předmětu. Vz KP. XI. 54.
19414
Broušenosť Svazek: 5 Strana: 1076
Broušenosť, i, f. B. rozumu, die Schürfe des Verstandes. Dch.
19415
Broušený Svazek: 1 Strana: 0101
Broušený. V. Jsi jako b-ná motyka, Jg. —
na co: Na
obě strany
b. (šibal, pochleb- ník). Jg., Lb. B. sklo. Us. Vz Brousiti.
19416
Broušený Svazek: 5 Strana: 1076
Broušený; -
en,
a, o. B. sklenice, Us. Pdl., drahý kámen (Juvel). Sl. les.
19417
Broutková Svazek: 5 Strana: 1076
Broutková, é, f., samota u Karlina.
19418
Brouzati se Svazek: 5 Strana: 1076
Brouzati se = brouzdati se.
19419
Brouzdanice Svazek: 1 Strana: 0101
Brouzdanice, e, f., blátivá cesta, kothiger Weg, Gequatsche.
19420
Brouzdati Svazek: 1 Strana: 0101
Brouzdati, brozdati, waten. —
se kde: ve vodě. Jg. —
se s kým. Us.
19421
Brouzdati se Svazek: 5 Strana: 1076
Brouzdati se. Z broditi se. Vz Gb. Hl.
140., Bź. 50. —
kudy: sněhem, vodou. Us. Rgl.
19422
Brouzditi se Svazek: 5 Strana: 1076
Brouzditi se =
brouzdati se. Bž. 50.
19423
Brov Svazek: 5 Strana: 1076
Brov od
brovek, vku, m. =
brav,
vy- miškovaný kanec. Ostrav. Tč.
19424
Brovek Svazek: 10 Strana: 0026
Brovek, vz Bravek.
19425
Brovna Svazek: 5 Strana: 1076
Brovna, y, f. = das Ast-, Klaubholz. Klopotil se celý den vyvážením broven. Světz. 1871.
19426
Brovnisko Svazek: 9 Strana: 0020
Brovnisko, ?, ?., jm. pastviska; B-ska, jm. polí. ?ck. Hol. 61., 166., 204.
19427
Brový Svazek: 1 Strana: 0102
Brový, bérový, od bru. B. květ, Jád., kaše. Byl. Fench-.
19428
Brový Svazek: 5 Strana: 1076
Brový, Fensen-. Loos.
19429
Browna Svazek: 5 Strana: 1076
Browna, y, f., der Murmelfisch. Šm.
19430
Brozánky Svazek: 5 Strana: 1076
Brozánky, pl., f., Prosanken, ves u Te- plice (Blk. Kfsk. 1288.), u Mělníka a v Hra- decku (Blk. Kfsk. 885.). Mikuláš z B-nek. Arch. IV. 498. Z B-nek Lev Sigm. 1619. Jg. H. 1. 2. vyd. 538., Jir. Ruk. 1.
104.
19431
Brozany Svazek: 5 Strana: 1076
Brozany, dle Dolany, Brozan, městečko u Terezína, ves u Pardubic. PL., Arch. IV. 175. Vz S. N., Tk. IV. 180., V. 222., Blk. Kfsk 1288. (u Terezína), Sdl. Hrd. I. 39., 55.
19432
Brozd, brozg Svazek: 5 Strana: 1076
Brozd, brozg, u, m. =
zárodek pupence na stromech. Z jara se olamují větvičky dubové s brozgem hovězímu dobytku. Val. Černý drozd zobal brozd. Píseň. Brt. D. 201.
19433
Brozdati Svazek: 1 Strana: 0102
Brozdati se, vz Brouzdati se.
19434
Brozdavý Svazek: 5 Strana: 1076
Brozdavý, wie aufthauender Schnee. Rk.
19435
Brozditi Svazek: 5 Strana: 1076
Brozditi, il, ění =
choditi, brouzdati se. Na Plaště, u Klatov. BPk. Ty pořád jen brozdáš a nic neděláš. U Kdyně. Rgl. —
se kam,
jak. Skot líné na pastvu se brozdie. Kká. Td. 176. —
B. =
brázditi. —
co čím: pluhem záhony. Ostrav. Tč.
19436
Brození Svazek: 5 Strana: 1077
Brození, n., das Waten. Šm. Vz Broditi.
19437
Brozenič Svazek: 5 Strana: 1077
Brozenič, e, m., os. jm.
19438
Brozenín Svazek: 9 Strana: 0429
Brozenín, a, m. =
bydlící při brodě. Vz Gb. Slov. 107.
19439
Brozený Svazek: 5 Strana: 1077
Brozený; -
en,
a, o, geschwemmt. Šm.
19440
Brozg Svazek: 5 Strana: 1077
Brozg, vz Brozd.
19441
Brozna Svazek: 5 Strana: 1077
Brozna, y, f., der Ort über dem Teich- damme. Rk.
19442
Brozouliňko Svazek: 10 Strana: 0026
Brozouliňk
o =
brzoulinko. Dšk. Km 33.
19443
Brož Svazek: 5 Strana: 1077
Brož, vz
Brožek.
— B.
, os. jm. Mus. 1880. 872., Pal. Rdh. I. 118.
19444
Brož Svazek: 7 Strana: 1205
Brož, e, m ,
B. Jos, nar. 1844., učit. v Praze a čes. kartograf. Vz Ott. IV. 777.
19445
Brož Svazek: 8 Strana: 0027
Brož, e, m., os. jm., z Ambrož. Exc.
19446
Broža Svazek: 8 Strana: 0027
Broža, Brože, Brožek, Brožík, Brožka, Brožnák, Broužek. Vz Ambrož (3. dod.).
19447
Brožák Svazek: 5 Strana: 1077
Brožák, a, m., samota u Mirotic.
19448
Brožan Svazek: 5 Strana: 1077
Brožan, a, m.. B. Melichar. Vz
Blk. Kfsk. 957.
19449
Brožané Svazek: 5 Strana: 1077
Brožané = Broďané. NB. Tč. 69.
19450
Brožanovská Svazek: 5 Strana: 1077
Brožanovská Anna. Vz Blk. Kfsk. 614.
19451
Brožany Svazek: 5 Strana: 1077
Brožany, dle Dolany, Brotzen, ves u Dubé.
19452
Brože Svazek: 5 Strana: 1077
Brože Rehoř. Vz Blk. Kfsk. 1037.
19453
Brožek Svazek: 1 Strana: 0102
Brožek, žku, m., malý stoh, Schober ; Druh sítí k lapání zvěři. Šp. —
B., a, m., Brož, e, m. = Ambrosius. Gl.
19454
Brožek Svazek: 5 Strana: 1077
Brožek, žku, m., vz Brh. —
B.,
a, oprav v: B., žka. Cf. také: Rehek zahradní. Brm. II. 2. 141.
19455
Brožek Svazek: 7 Strana: 1205
Brožek pták. Cf. Brm. II. 2. 141.
19456
Broží Svazek: 10 Strana: 0026
Brožík Václav šlechtic, mal. Vz Alm. XI. 127. -130.
19457
Brožík Svazek: 7 Strana: 1205
Brožík Václav, nar. 1851 , čes. malíř Cf. Ott. IV. 778., Rk. Sl. —
B. Frant., spis. Vz Bačk Př. 19 , Slavín č. 35.
19458
Brožiti Svazek: 5 Strana: 1077
Brožiti, il, en, ení =
znamenati, bedeu- ten. To broží něco zlého. U Místka na Mor. Škd.
19459
Brožko Svazek: 5 Strana: 1077
Brožko, a, m.
= Ambrož. Ssk.
19460
Brožkovná Svazek: 5 Strana: 1077
Brožkovná, é, f., samota u Černého Ko- stelce.
19461
Brožovací Svazek: 10 Strana: 0026
Brožovací. Stroj b. a kartonážnický Nár
. list 1902. č. 233 2.
19462
Brožovský Svazek: 7 Strana: 1205
Brožovský A Fr. Vz Ukaz. 20.
19463
Brožurka Svazek: 1 Strana: 0102
Brožurka, vz Brošurka.
19464
Brpta Svazek: 5 Strana: 1077
Brpta, y, f. =
brepta. Mor. Šd.
19465
Brptář Svazek: 5 Strana: 1077
Brptář, ě, m. =
brepta. Slov. Dbš. Obyč. 42.
19466
Brptati Svazek: 5 Strana: 1077
Brptati = breptati. Mor. Šd.
19467
Brptavý Svazek: 5 Strana: 1077
Brptavý =
breptavý. Mor. a Slov. Šd.
19468
Brptoň Svazek: 5 Strana: 1077
Brptoň, ě, m. =
brepta. Mor. Šd.
19469
Brptoš Svazek: 5 Strana: 1077
Brptoš, e, m. =
brepta. Slov. Dbš. Obyč. 42.
19470
Brsať se Svazek: 5 Strana: 1077
Brsať se =
brchati se. Na Mor. u Klo- bouk. Brt.
19471
Brsina Svazek: 1 Strana: 0102
Brsina, y, f., plochá pastvina v údolí, Us. Wiesenthal, Hutweide im Gebirge. Rk.
19472
Brskov Svazek: 5 Strana: 1077
Brskov, a, m., Brskau, ves u Polné. Blk. Kfsk. 933.
19473
Brslen Svazek: 1 Strana: 0102
Brslen, u, m., mor. bršlen, Spindelbaum. V obec. mluvě: b. sprostý, brsníl, kněžské čepičky, kvadrátky; na Slov. kněží múď, kapucínské semínko, popové moudí. B. bra- davičnatý, širokolistý, nízký, ježatý, úzkolistý, obvejčitý. Jg.
19474
Brslen Svazek: 5 Strana: 1077
Brslen, euonymus, der Spindelbaum. Vz Mkl. Etym. 21. B. sprostý, e. europaeus, bradavičnatý, e. verucosus, širolistý, e. lati- folius. Vz Rstp. 296.—297., Čl. Kv. 328., Kk. 232., FB. 88., Sbtk. Rostl. 187.—188., Slb. 494., Schd. II. 305. Brsniel. Rosc. 157., Mllr. 45.
19475
Brslenka Svazek: 7 Strana: 1205
Brslenka, y, f., potok v
Přibislavsku. Ott. VI. 52.
19476
Brslenkář Svazek: 5 Strana: 1077
Brslenkář, vz Brslenky.
19477
Brslenkář Svazek: 9 Strana: 0020
Brslenkář, e, m. =
sedlák. Mus. 1851. 134.
19478
Brslenky Svazek: 1 Strana: 0102
Brslenky, pl., f., kožené kalh
oty sedlské. — Brslenkář, e, m. = sedlák, Bauer.
19479
Brslenovitý Svazek: 1 Strana: 0102
Brslenovitý. B. rostlina, spindelbaum- artig. Rostl.
19480
Brslenovitý Svazek: 5 Strana: 1077
Brslenovitý. B. rostliny, celastrineae, eunymeae: brslen, zimokeř, mayten, tuko- strom. Vz Rstp. 294., Kk. 232., Slb. 494., Rosc. 157.
19481
Brslenový Svazek: 1 Strana: 0102
Brslenový. B. les, strom, list, dřevo. Spindelbaum-.
19482
Brslenový Svazek: 5 Strana: 1077
Brslenový, Spindelbaum-. B. dřevo, das Pfaffenkappenholz. Šp.
19483
Brslice Svazek: 5 Strana: 1077
Brslice, e, f. =
kozí noha, aegopodium, rostl. Vz FB. 91. Vz Břšlice.
19484
Brslice Svazek: 10 Strana: 0026
Brslice, e, f
., fula (fructus arborum)
. Rozk. R. 70, P. 618
.
19485
Brslínek Svazek: 5 Strana: 1077
Brslínek, nku, m. =
brslen, euonymus. Mllr. 45.
19486
Brslůvka Svazek: 8 Strana: 0027
Brslůvka, v, f., jm. lesa na Mor. Půli. III. 641.
19487
Brsněk Svazek: 7 Strana: 1205
Brsněk, brsněl, u, m., fuzale, zastr. Bhm., Rozk.. Veleš.
19488
Brsniel Svazek: 5 Strana: 1077
Brsniel =
brslen. Sv. ruk. 320. b.
19489
Brsniel Svazek: 9 Strana: 0429
Brsniel, u, m. =
brsnil, Spindelbaum. Vz Gb
. Slov. 107.
19490
Brsnielový Svazek: 9 Strana: 0429
Brsnielový, od brsnílu. B. květ. Vz Gb. Slov. 307.
19491
Brsníl Svazek: 1 Strana: 0102
Brsníl, u, m. = brslen. Lex. vet.
19492
Brsnil Svazek: 5 Strana: 1077
Brsnil. Vz Rstp. 297.
19493
Bŕsť Svazek: 5 Strana: 1077
Bŕsť =
břísti. Slov. Brod je, kädial mô- žeme bŕsť. Hdž. Šlb. 38. V Dolní Oravě na Slov. Šb. D. 73. Cf. Listy filolog. 1883. 111.
19494
Bŕsť Svazek: 8 Strana: 0027
Bŕsť =
břísti. Slov. Pastr. L. 85.
19495
Brstevnica Svazek: 10 Strana: 0026
Brstevnica, e, f. =
vrstevnice. Val. Čes
. I. XI. 324.
19496
Brstevnice Svazek: 9 Strana: 0020
Brstevnice, e, f. =
vrstevnice. Val. Čes. L X. 38.
19497
Brstevník Svazek: 5 Strana: 1077
Brstevník, a, m. —
vrstevník. Na Zlín- sku. Brt. —
B. = kdo dělá brstvy (vrstvy). Na Hané. Bkř.
19498
Brstevník Svazek: 10 Strana: 0562
Brstevník, a, m. =
vrstevník. Hoš. Pol. I. 29 Sr. Huj. Progr. 16.
19499
Brstva Svazek: 1 Strana: 0102
Brstva = vrstva. Rk.
19500
Brstva Svazek: 5 Strana: 1077
Brstva =
vrstva. Bkř. V brstvy zboží (obilí) do přístodůlků ukládati. Na Zlín- sku. Brt.
19501
Brstviti Svazek: 10 Strana: 0026
Brstviti,
brstvovati —
vrstviti. —
CO k
de. Obilí
v humenci
. Slez. Vyhl. II. 311.
19502
Bršený Svazek: 5 Strana: 1077
Bršený; -
en,
a,
o. B. červ, med. Vz Červ, Med. Brt.
19503
Bršík Svazek: 5 Strana: 1077
Bršík, a, m., lucioperda volgensis, der Berschik. Brm. III. 3. 45.
19504
Bršlän, u Svazek: 5 Strana: 1077
Bršlän, u
, m., zum Samen gelassener Flachs. Slov. Ssk.
19505
Bršleň Svazek: 5 Strana: 1077
Bršleň, ě, f. =
ptačí zob, rostl. U Ho- stýna. Zkl.
19506
Bršľica Svazek: 8 Strana: 0027
Bršľica, vz Andělíčka (3. dod.). —
B.,bršoľ (las.),
karhátek, aegopodium podagraria, rostl. Bit. D. II. 499.
19507
Bršlice Svazek: 1 Strana: 0102
Bršlice, e, f., kozinka. Gersch. Brk.
19508
Bršlice Svazek: 5 Strana: 1077
Bršlice, e, f. =
brslice. Čl. Kv. 337., Slb. 54.
19509
Bršlice Svazek: 7 Strana: 1205
Bršlice, e, f., aegopodium, rostl. Ott. I. 257.
19510
Bršlin Svazek: 5 Strana: 1077
Bršlin, u, m. =
brslen, der Spindelbaum. Ostrav. Tč.
19511
Bršť Svazek: 1 Strana: 0102
Bršť, ě, f., rostl., Bärwurz. Jg., Rk.
19512
Bršť Svazek: 5 Strana: 1077
Bršť =bolševník obecný, heracleum sphon- dylium, rostl. Vz Rstp. 746., Čl. Kv. 342., FB. 93., Mkl. Etym. 11. —
B., m., pol. barść, rus. borść, die Bartschsuppe. B. pol- ský, maloruský. Šp.
19513
Brštice Svazek: 5 Strana: 1077
Brštice, e, f., criophorum. Val. Vck.
19514
Brštík Svazek: 5 Strana: 1077
Brštík, a, m. B. bradavičnatý, umbrina cirrhosa, der Umber. Brm. III. 3. 86. —
B., ein Mensch, der nicht kalt u. nicht warm ist. —
B.
, u, m., dünne Bartschbrühe. Šm.
19515
Brštík Svazek: 10 Strana: 0562
Brštík, a, m.
B. bradavičnatý
, umbrina cirrhosa, ryba. Vz Ott. XXII. 719a.
19516
Brština, y Svazek: 5 Strana: 1077
Brština, y
, f., elende Bartschsuppe. Šm.
19517
Brt Svazek: 1 Strana: 0102
Brt, u, m., brť, i, f.,
díra v stromě, již včely jako úlu užívají. — B. na včely -=
včelnice. Reš. a na Mor. —
B., otvor v úlu. Zlob. Vz víc v Gl. 12. Flugloch.
19518
Brť. Vz Svazek: 5 Strana: 1077
Brť. Vz
Mkl.
Etym. 11. B. na větvi, die Asthöhle. V brtích stromů. Sš., Č
. M. 129. I ten-li med pije, ježto na brti leze? Smil.
19519
Brták Svazek: 9 Strana: 0429
Brták, a, m., z brt, os. jm. Vz Gb. Slov 107
.
19520
Brtáň Svazek: 5 Strana: 1077
Brtáň, é, m. =
brepta. Slov. Dbš. Obyč. 42.
19521
Brtce Svazek: 5 Strana: 1077
Brtce, pl., ves u Jistebnice.
19522
Brtče Svazek: 5 Strana: 1077
Brtče, pl., ves v Chrudim. Vz Blk. Kfsk. 1154.
19523
Brtedlník Svazek: 1 Strana: 0102
Brtedlník = brtník, medvěd, Ros., Ho- nigbär.
19524
Brtes Svazek: 1 Strana: 0102
Brtes, a, m., pták, skalník, kamenár, srkavec, střesolka, Weisskelchen. Jg.
19525
Brtev Svazek: 9 Strana: 0020
Brtev, tve, f. =
brt. Brtve neb úly di-
vokých včel. Sedl. Hr. VIL 151.
19526
Brtický Svazek: 5 Strana: 1077
Brtický Beneš. Vz Blk. Kfsk. 1264.
19527
Brtiti Svazek: 1 Strana: 0102
Brtiti, il, cen, cení, brtívati = vrtati, bohren.
19528
Brtná Svazek: 5 Strana: 1077
Brtná, é, f., ves u Křelovic. Tk. III. 36., Blk. Kfsk. 222., Sdl. Hrd. IV. 255., 276.
19529
Brtné Svazek: 8 Strana: 0027
Brtné od nich (i. e. rolí) odprodal. Půh. IV. 517.
19530
Brtní Svazek: 5 Strana: 1077
Brtní, vz
Brť. B. včela, die Waldbiene, med, der Beuten-, Waldhonig. Sl. les., Šp.
19531
Brtnice Svazek: 5 Strana: 1077
Brtnice, e, f. =
brtní včela. Vz Brtní. —
B. =
doupnák, divoký holub. —
B., Brt- nitz, ves u Jesenic, samota u Vlašimě; Pirnitz, městečko v Jihlavsku; B. Malá či Brtnička, Klein-Pirnitz, ves u Třebíče; B. Dlouhá, Lang-Pirnitz, ves u Dačic; B. Nová, Neu-Pirnitz, ves u Třebíče. PL. Vz S. N., Sdl. Hrd. IV. 61.
19532
Brtnice Svazek: 9 Strana: 0429
Brtnice na Mor. O původu slova vz Mtc. 1901. 45.
19533
Brtnický Svazek: 5 Strana: 1077
Brtnický. B. předměstí, Pirnitzer Vor- stadt Iglau. B. Ondř. Vz Blk. Kfsk. 1288.
19534
Brtnický Svazek: 7 Strana: 1205
Brtnický =
včelařský. B. právo. Pk. 39. —
B. Ladislav, nar. 1858., prof. v
Kr. Hradci, básník. Vz Ott. IV. 781.
19535
Brtnický Svazek: 10 Strana: 0562
Brtnický L., spis
19536
Brtnictví Svazek: 5 Strana: 1077
Brtnictví, n. =
včelařství, die Bienen- zucht. Nz
.
19537
Brtnictví Svazek: 9 Strana: 0020
Brtnictví, n. = divoké včelařství (bez úlů). Mus. ol. 1897. 44.
19538
Brtníček Svazek: 5 Strana: 1077
Brtníček, čka, m., os. jm. Šd.
19539
Brtnička Svazek: 8 Strana: 0027
Brtnička, potok na záp. Mor. Mtc. 1895. 334.
19540
Brtnička Svazek: 9 Strana: 0020
Brtnička, osada v Třebíčsku u lidu: Brničky, Malá Brtnička, Malé Brničky, Malé Brtničky, Brnička. Vz Mus. ol. XIII. 166.
19542
Brtník Svazek: 1 Strana: 0102
Brtník, a, m., včelař, Beutner; 2. neohra- baný člověk, Flegel; 3. medvěd, který brti slídí. Honigbär. Jg.
19543
Brtník Svazek: 5 Strana: 1077
Brtník, a, m., mlýn u Zbraslavic.
19544
1. Brtník Svazek: 8 Strana: 0027
1.
Brtník, a, m., custos apum. 1057. Mtc. 1895. 134.
19545
2. Brtník Svazek: 8 Strana: 0027
2.
Brtník Ant., hospodářský spisov, † 1894.
Brn v dod., chybně m. bru, od Ber, bru. Vz Ber. Flš.
19546
Brtno Svazek: 5 Strana: 1077
Brtno, a, n. = samota u Jistebnic.
19547
Brtný Svazek: 5 Strana: 1077
Brtný, ého, m. =
brtník, der Zeidler. Rk.
19548
Brtomil Svazek: 5 Strana: 1077
Brtomil, a, m. = Bartoloměj. Slov. Němc. IV. 424.
19549
Brtoška, y, m Svazek: 5 Strana: 1077
Brtoška, y,
m,
os. jm. Let. Mt. S. IV. 2
. 68., V. 340.
19550
Brťov Svazek: 5 Strana: 1077
Brťov, a, m., ves u Boskovic na Mor. V Brťově na Mor. měli jen jednoho koně. Jak ho užívali a krmili? Vz Sbtk. Krat. h. 147. V B-vě na Mor. krmili chrousta k ví- deňské výstavě; při hodech plouli v dížích po rybníce; štěpovali studně na komín a dělali příkopy na zimu do zásoby, jež na půdě sušili, z jara pak je každému dle po- třeby rozdávali. Vz o tom Sbtk. Krat. h. 147.
19551
Brťovy Svazek: 5 Strana: 1077
Brťovy, dle Dolany, vsi u Boskovic a u Mor. Třebové. PL.
19552
Brťový Svazek: 5 Strana: 1078
Brťový strom, der Beutenbaum. SI. les.
19553
Brtva Svazek: 5 Strana: 1078
Brtva, y, f. =
Nová Ves, ves u Do- brušky. Vz Sdl. Hrd. II. 55, Blk. Kfsk. 682.
19554
Brtvář Svazek: 7 Strana: 1205
Brtvář, e, m., =
brtník. Sdl. Hr. VII. 151.
19555
Brtvín Svazek: 5 Strana: 1078
Brtvín, a, m. B. z Ploskovic Jan. 1540. Jg. H. l. 2. vyd. 538., Šb. H. 1. 2. vyd. 232., Jir. Ruk. I. 104.
19556
Brtvy Svazek: 5 Strana: 1078
Brtvy, dle Dolany, Brtew, ves u Bělo- hradu. Vz Blk. Kfsk. 592., 792.
19557
Brty Svazek: 5 Strana: 1078
Brty, dle Dolany, ves u Klatov. PL. —
B. v Chebsku. Blk. Kfsk. 632.
19558
Brů Svazek: 7 Strana: 1205
Brů. Je jich tam jako brů (brouků?). U Kr. Hrad. Kšť.
19559
Brucel Svazek: 8 Strana: 0027
Brucel, brunclík, brusľak, prucel, prucník, pruslak, prsljak. Slov. NZ. III. 403.
19560
Bruceľ Svazek: 9 Strana: 0020
Bruceľ, brucľák, brunclik, brusľák, dřieč- nik, náprsník, prsliak, pruceľ, prucník, pru- sl'ák, vesta, vista = mužský lajblík, živůtek. Sbor. slov. II. 44., 124.
19561
Brucin Svazek: 5 Strana: 1078
Brucin, u, m., der Brucin, v lučbě. Nz., Šfk. 627., S. N., Šfk. Poč. 579.
19562
Brucin Svazek: 7 Strana: 1205
Brucin, u, m , v lučbě Vz Rm. II. 388.
19563
Brucinka Svazek: 7 Strana: 1205
Brucinka, y, f. =
Bruska, Brusnice, potok Prahou tekoucí. Vz Ott. IV. 811.
19564
Brucit Svazek: 5 Strana: 1078
Brucit, u, m. =
kys
ličník hořečnatý, nerost. Vz Šf. 197., Šfk. Poč. 265., Bř. N. 197., S. N.
19565
Brucko Svazek: 5 Strana: 1078
Brucko. Brucko, brucko, gořalenko má, včerás byla v zlatým soudku a dnes seš juž v mém žaloudku. Sš. P. 647.
19566
Bruclák Svazek: 8 Strana: 0536
Bruclák, u, m. Vz Bručel (3. dod.).
19567
Brucl'ák Svazek: 10 Strana: 0026
Brucl'ák, u, m
. Na Slov.: brucčel', brun- clík, driečnik, lajblík, náprsník, prsliak, pruceľ, pručník, prusľak, vesta, vista. Czatn
. Slov 219
.
19568
Bruclek Svazek: 7 Strana: 1205
Bruclek, vz Bruclík. NZ. I. 378.
19569
Bruclek Svazek: 8 Strana: 0027
Bruclek z Brustfleck. Vz Plech (šat), Wtr. Krj. I. 460.
19570
Bruclek Svazek: 9 Strana: 0429
Bruclek, u, m =
vesta mající vzadu touž látku jako v předu. Litom. Př. star. V. 8.
19571
Bruclík Svazek: 5 Strana: 1078
Bruclík, u, m, =
kabátek ženský, mužské vestě podobný. Vz
Prslík. Ostrav. Tč.
19572
Brucok Svazek: 7 Strana: 1205
Brucok, u, m. Chudý jako b. (Brodsack) na felábě. Mor. Brt.
19573
Brucovina Svazek: 5 Strana: 1078
Brucovina, y, f. =
brucin. Rst. 401.
19574
Bructerové Svazek: 1 Strana: 0102
Bructerové, rův, m., kmen germanský při Emži.
19575
Bruča Svazek: 5 Strana: 1078
Bruča, dle Bača =
bručal. Mor. Šd.
19576
Bručadlo Svazek: 7 Strana: 1205
Bručadlo, a, n., Brummkreisel, m. Dr. Jordan.
19577
Bručák Svazek: 5 Strana: 1078
Bručák, vz Bručál.
19578
Bručal Svazek: 1 Strana: 0102
Bručal, bručák, a, m., člověk bručivý, bručák, Murrkopf, Brummer. Us.
19579
Bručál. — B Svazek: 5 Strana: 1078
Bručál. — B., geotrupes stercorarius,
hovnivál. Na Hané. Sbtk.
19580
Bručán Svazek: 5 Strana: 1078
Bručán, a, m. =
bručál. BPk.
19581
Bručať Svazek: 5 Strana: 1078
Bručať =
bručeti. Slov. Ssk.
19582
Bručavý Svazek: 10 Strana: 0026
Bručavý, sr. Bručivý. Mš.
19583
Bruček Svazek: 5 Strana: 1078
Bruček, čku, m. Už je na bručku (už má vyhráno). Na Zlínsku. Brt.
19584
Brůček Svazek: 5 Strana: 1078
Brůček, čku, m. =
malý brok.
19585
Bručeti Svazek: 1 Strana: 0102
Bručeti, -či, če (íc), bruč, el, ení, bručí- vati. Vz Broukati = bučeti, bzučeti, summen, knurren, sumsen, brummen. Brouk bručí. Kom. Bručí co medvěd. Us. —
kde. V břiše to bručí. Kom. —
na koho. Us. —
čím: nosem. —
kam: do vousův. —
k čemu: k zpěvu.
19586
Bručeti Svazek: 5 Strana: 1078
Bručeti. —
abs. Prase bručí. Us. Brt. Ten bručí (o opilci). Us. Sn. Co je už pryč, to nebručí. U Rychn. Msk. —
si kudy. Cestou si bručel. Vrch. —
kde. Šactvo na něm jen bručelo (chodil upiatý). U Rychn. Msk.
19587
Bručidlo Svazek: 5 Strana: 1078
Bručidlo, a, n. =
bručál. Prk. Přísp. 22.
19588
Bručiti Svazek: 1 Strana: 0102
Bručiti=pučiti se, zelenati se. V.
19589
Bručivec Svazek: 7 Strana: 1205
Bručivec, vce, m., batrachus, ryba indij- ská. Brm. III. 3. 139.
19590
Bručivý Svazek: 5 Strana: 1078
Bručivý, brummend. B. medvěd. Hrts.
19591
Bručna Svazek: 1 Strana: 0102
Bručna, y, f., žena bručivá. Us. Brum- merin.
19592
Bručna Svazek: 5 Strana: 1078
Bručna. —
B. =
chlupatá zimní čepice. U Stankova. —
B., samota u Plzně.
19593
Bručna Svazek: 7 Strana: 1205
Bručna, y, m. a f. =
kdo pořád bručí, Murrer, m. Us.
19594
Bručný Svazek: 8 Strana: 0027
Bručný =
bujný. Záp. Mor. Brt. D. II
. 297.
19595
Brudec Svazek: 8 Strana: 0536
Brudec, dce, m., Bromsäure, f. Am. Orb. 63.
19596
Brůdek Svazek: 1 Strana: 0102
Brůdek, lépe: brodek, vz Brod.
19597
Brůdek Svazek: 5 Strana: 1078
Brůdek, dku, m., mlýn u Ml. Boleslavě. PL. —
B., hájovna u Březnic; samota u Loun; něm. Viertel, ves u Nové Kdyně (vz Brodek).
19598
Brůdek Svazek: 10 Strana: 0026
Brůdek
, dka, m., les u Čáslavic. Čas
. mor. mus. III
. 130.
19599
Brudík Svazek: 1 Strana: 0102
Brudík, u, m., bromium.
19600
Brudík Svazek: 5 Strana: 1078
Brudík, u, m., vz Brom.
19601
Bruditi, něco Svazek: 1 Strana: 0102
Bruditi, něco = pokáleti, beschmutzen.Rk.
19602
Brůdka Svazek: 10 Strana: 0562
Brůdka, pl., n. V Brůdcích, pole. Sum. Rgl.
19603
Brůdňa Svazek: 8 Strana: 0027
Brůdňa, ě, f. = místo, kde se dobytek brodí. Olom. Brt, D
. II. 297.
19604
Brudnatěti Svazek: 5 Strana: 1078
Brudnatěti, ěl, ění, schmutzig werden. Slov. Ssk.
19605
Brudnatý Svazek: 5 Strana: 1078
Brudnatý =
špinavý, schmutzig. Slov. Bern.
19606
Brudný Svazek: 1 Strana: 0102
Brudný, brudnatý, břidný, Bern, schmutzig.
19607
Brudný Svazek: 5 Strana: 1078
Brudný, luridus, schmutzig braun. B. barva = hnědá do zelenava a žlutava. Rst. 401.
19608
Brudný Svazek: 5 Strana: 1078
Brudný = plný břudu, břidký, schmut- zig. Ostrav. Tč. Také na Mor. a ve Slez. Tč. Takovou methodou učitelé ti korunu vědy válejí v brudném blátě pochotí těles- ných. Čas. duch. 1879. 449.
19609
Brudovatý Svazek: 1 Strana: 0102
Brudovatý, skalnatý. Čf. Brdo. Jg.
19610
Brudovatý. — B Svazek: 5 Strana: 1078
Brudovatý. —
B. =
brudnatý. Slov. Bern.
19611
Bruh Svazek: 5 Strana: 1078
Bruh, gt. brohu, m. =
brh,
stoh. Laš. Brt. Sláma, seno v brohu; Kobzole jsou v brohu (v zemi uložené). Vrch., Klš., Zkl.
19612
Bruh Svazek: 10 Strana: 0026
Bruh, vz Broh.
19613
Brůha Svazek: 8 Strana: 0027
Brůha, vz Ambrož (3. dod.).
19614
Bruch Svazek: 8 Strana: 0027
Bruch, vz Břicho. Slov.
19615
Bruchaj Svazek: 5 Strana: 1078
Bruchaj, e, m. =
břicháč. Slov. Duchaj, ak si b. Zátur.
19616
Brucho Svazek: 5 Strana: 1078
Brucho, a, n. =
břicho. Slov.
19617
Brucho Svazek: 9 Strana: 0020
Brucho =
břicho. Ces brucho prejde i rúcho (o opilci). Phľd. 1897. 498.
19618
Brucho Svazek: 10 Strana: 0026
Brucho rz
břicho. Nech zkazí se radšej b. ako jedlo (vravieva pažravec). Rizn. 64.
19619
Brucho Svazek: 10 Strana: 0562
Brucho, a, n. Babie b., salvia pratensis. Slov. Phľd. XXII. 575.
19620
Bruchoň Svazek: 5 Strana: 1078
Bruchoň, ě, m. =
břicháč. Slov. Ssk.
19621
Bruchopasník Svazek: 9 Strana: 0020
Bruchopasník, ?, m. = břichopásek. Zát. Pr. 73. b.
19622
Bruchoplytvy Svazek: 5 Strana: 1078
Bruchoplytvy, pl., f., die Bauchnossen. Slov. Ssk.
19623
Bruchorečnický Svazek: 8 Strana: 0027
Bruchorečnický kúsok. Slov. Phľd. 1893. 379.
19624
Bruchosluha Svazek: 5 Strana: 1078
Bruchosluha, y, m., der Bauchdiener. Loos.
19625
Bruchovina Svazek: 5 Strana: 1078
Bruchovina, y, f., der Wiederkäuer- magen. Slov. Ssk., Loos.
19626
Bruchovský Svazek: 9 Strana: 0020
Bruchovský. Pan B. = břicho. Zát. Pr. 69. a.
19627
Brúk Svazek: 1 Strana: 0102
Brúk, vz Brouk. —
Bruk, u, m. S b-em (bručením, bruče) se naň osopil. Us.
19628
Brúk Svazek: 10 Strana: 0026
Brúk =
brouk. Rozk
. P
. 527
.
19629
Bruka Svazek: 7 Strana: 1205
Bruka, y, f., ventosa, zastr. Veleš.
19630
Brukát Svazek: 5 Strana: 1078
Brukát, u, m. =
brokát. Má fěrtušek z b-tu, plnó kapcu dukátů. Sš. P. 660.
19631
Brúkati Svazek: 1 Strana: 0102
Brúkati, vz Broukati.
19632
Brukev Svazek: 1 Strana: 0102
Brukev, kve, f., Kohlrübe. Puch. —
Bru- kvový, Kohlrüben-.
19633
Brukev Svazek: 5 Strana: 1078
Brukev, brassica gongyloides, b. caulo- rapa, řepné zelí. Vz Rstp. 85., KP. III. 269., Slb. 689., Čl. 14., Čl. Kv. 298., Kk. 214., Schd. II. 292., FB. 77., Rosc. 145., Kram. Slov. 50., Mllr. 25., Mkl. Etym. 22. B. pozdní, ránná (bílá vídeňská a anglická, modrá anglická), obrovská (bílá a modrá). Rt. B. nadívaná, zadělaná. Hnsg.
19634
Brukev Svazek: 10 Strana: 0562
Brukev, kve, f., brassica gongylodes: bředovka, kaleráb, kedlub, kedluben, ke- dlubna, keleráb, kerluben, řepné zelí.
li. obecná, b. oleracea: kapusta obecná zelice. Vz Čes. 1. XIV. 374.
19635
Brukot Svazek: 5 Strana: 1078
Brukot, u, m., das Gesumse. Us.
19636
Brukvový Svazek: 5 Strana: 1078
Brukvový, Kohlrüben-. Rk.
19637
Brúm Svazek: 5 Strana: 1078
Brúm, a, m., os. jm. B. z Bielé. Arch. III. 188. — Pal. Rdh. I. 118.
19638
Brumaisl Svazek: 1 Strana: 0102
Brumaisl, u, m.
, z něm. Brummeisen, drnkačka, V., břindačka. D. V již. Čechách: hobza, u mor. Slováků: brumle a grmle. Brt., Kts. Vz Brnčadlo.
19639
Brumaisl Svazek: 5 Strana: 1078
Brumaisl. Oprav
hobza v
kobza a při- dej : brnkačka, brumlačka.
19640
Brumajzl Svazek: 9 Strana: 0020
Brumajzl, u, m. =
doutník (ve vězeních). Kukla 150.
19641
Brumal Svazek: 5 Strana: 1078
Brumal, a, m. = kdo hraje na brumajsl. U Kostelce n. Orl. Ktk.
19642
Brumbál Svazek: 1 Strana: 0102
Brumbál, a, m. = chrobák, Mistkäfer.
19643
Brumbál Svazek: 8 Strana: 0027
Brumbál, a, m. =
brumbdr, chrobák. Dšk. Jihč. I. 9.
19644
Brumbár Svazek: 5 Strana: 1078
Brumbár, a, m. =
chroust, babka. U Ji- lemn. —
B. =
brumlavý člověk. BPk.
19645
Brumbár Svazek: 8 Strana: 0027
Brumbár =
brumbál. Vz Brumbál.
19646
Brumbár Svazek: 8 Strana: 0536
Brumbár, u, m. = malý, kulovatý před- mět; suché lejno na stehnách hovězího do- bytka; kulaté děcko; zemáková kulička (se semenem). Již. Čech. Črmk.
19647
Brumbera Svazek: 5 Strana: 1078
Brumbera, y, m. =
kdo rád lihové ná- poje pije. U Počát. Jdr.
19648
Brumbeřiti Svazek: 5 Strana: 1078
Brumbeřiti, il, ení =
lihově nápoje rád píti. U Počát. Jdr.
19649
Brumejzl Svazek: 8 Strana: 0027
Brumejzl, u, m. =
drndačka, z Brumm- eisen. Zbrt. Tan. 240.
19650
Brúmka Svazek: 5 Strana: 1078
Brúmka, y, f., os. jm. Pal. Rdh. 1. 118. Cf. Brúm.
19651
Brumla Svazek: 5 Strana: 1078
Brumla, y, f. =
brumle. Slov. Ssk.
19652
Brumlačka Svazek: 5 Strana: 1078
Brumlačka, y, f., das Brummeisen. Vz Brumaisl. Km.
19653
Brumlák Svazek: 5 Strana: 1078
Brumlák, a, m., der Brummbär, Murr- kopf; der Batzen, ein halber Groschen. Rk.
19654
Brumlák Svazek: 8 Strana: 0027
Brumlák či
osnovák, druh kolovratu. ČT. Tkč.
19655
Brumlal Svazek: 5 Strana: 1078
Brumlal, a, m., der Murrkopf. Rk.
19656
Brumlas Svazek: 10 Strana: 0562
Brumlas, jm.
louky. Hoš. Pol. I. 135.
19657
Brumlati Svazek: 1 Strana: 0102
Brumlati, brumlám a brumli; brumlávati, brummen, murmeln. —
ke komu. Sám k sobě brumlá. Us. —
na koho. Rk.
— kam: do vousů.
19658
Brumlavý Svazek: 1 Strana: 0102
Brumlavý, brumtavý, brumlák, Ch., brummig.
19659
Brumle Svazek: 1 Strana: 0102
Brumle, e, f., na Slov. = drndačka, vz Brumaisl, BrnčaDlo.
19660
Brumlovati Svazek: 5 Strana: 1078
Brumlovati =
hráti na brumli. U Pří- bora. Mtl.
19661
Brumov Svazek: 5 Strana: 1078
Brumov, a, m., městečko v Kloboucku na Mor. Vz S. N., Tk. IV. 212.
19662
Brumovka Svazek: 9 Strana: 0020
Brumovka, y, f., potok na Mor. Bdl. Mor. 12.
19663
Brumta Svazek: 5 Strana: 1078
Brumta, y, m. =
bručál. Us. Kšá.
19664
Brumtáč Svazek: 7 Strana: 1205
Brumtáč, e, m., Brummer, m. Rgl.
19665
Brumtala,y Svazek: 5 Strana: 1078
Brumtala,y
,m. =
brumtal. U Olom. Sd.
19666
Brumtati Svazek: 5 Strana: 1078
Brumtati, murmeln, brummen. Us. Sd.
19667
Brumtati Svazek: 7 Strana: 1205
Brumtati, murren. Rgl.
Brumtavý, murrend, mürrisch. Rgl
19668
Brůna Svazek: 1 Strana: 0102
Brůna, y. f., bron, a, m., broný kůň, sivka (Šp.), bělouš, Schimmel. Letos přijel sv. Martin na brůně (na bílém koni = na- padl sníh). Us. Vz
Bělouš, Bron. —
B., druh palečníku, hřebenového kola ve mlýně, Kammrad mit Doppelter Verkämmung. Vys.
19669
Bruna Svazek: 5 Strana: 1078
Bruna, y, f., samota u Bechyně; mlýn u Humpolce. PL —
B. = brána, die Egge. Slez. Sd.
19670
Brůna Svazek: 5 Strana: 1078
Brůna. Skořicová b., der Zimmetschimmel, Čsk., Braunschimmel. Mkl. Etym. 22. Cf. Broný. —
B. = prvý stojatý líčník na hří- deli vodního kola při heveru. Prm. IV. 270.
19671
Brůna Svazek: 7 Strana: 1205
Brůna, y, f., ein in späten Jahren noch heirathendes Weib. V. Vondrák.
19672
Brunastý. B Svazek: 10 Strana: 0026
Brunastý. B
. voda. Sb. sl. 1901. 162.
19673
Brunát Svazek: 1 Strana: 0102
Brunát, u, m.,
barva hnědá; 2.
červec, červená barva, Purpur. Jako b. červený. Ros.; 3.
jemná tkanina tmavé barvy. Gl.
19674
Brunát Svazek: 5 Strana: 1079
Brunát. Hr. rk. 333.
19675
Brunátek Svazek: 5 Strana: 1079
Brunátek, tka, m., der Landfrosch. Rk., Šm.
19676
Brunátěti Svazek: 1 Strana: 0102
Brunátěti, brunátněti, oni -tějí, ěl, ení = brunatným se státi. Jg.
19677
Brunátiti Svazek: 1 Strana: 0102
Brunátiti, brunatniti, il, ěn, ění = bru- nátné činiti. L.
19678
Brunátník Svazek: 5 Strana: 1079
Brunátník, u, m., der Braunstein. Slov. Ssk.
19679
Brunátnost Svazek: 1 Strana: 0102
Brunátnost, i, f.. brunátná barva, braune Farbe, Braunröthe. V.
19680
Brunátný Svazek: 1 Strana: 0102
Brunátný, brunátný, brunátový, brunáten, tna, tno = hnědý, červený, s mnohým černým promíchaný, braun, veilchenbraun (V.). Jg. Na brunatno něco smažiti. Us. B. Dívka. L. — B. barva, jasně červená, šarlatová, červ- cová. V., Br., Ros., purpurn, purpurroth. - B. fiola = stračí nůžka, Reš.; b. mečík = b. či modré lilium, kosatec. Jg.
19681
Brunatný Svazek: 5 Strana: 1079
Brunatný. Mkl. Etym. 22. B. = nachový namodralý, purpurroth. Rst. 401.
19682
Brunatný Svazek: 8 Strana: 0027
Brunatný, z střhněm. brůn. Mkl.
19683
Brunatý Svazek: 5 Strana: 1079
Brunatý = brunátný. Ssk.
19684
Brunavý Svazek: 5 Strana: 1079
Brunavý, etwas grau. Slov. Ssk.
19685
Bruncel Svazek: 10 Strana: 0026
Bruncel, cla, m.,
brunclík, a, m.
— malý člověk, trpaslík. Hauer 10
. Také na Slov. Czam. Slov. 135
.
19686
Bruncifský Svazek: 5 Strana: 1079
Bruncifský. B. Blanina u Olom. Km.
19687
Brunclák Svazek: 7 Strana: 1205
Brunclák, vz násl. Brt. Sv. 19.
19688
Brunclek Svazek: 5 Strana: 1079
Brunclek, u, m. =
vesta s úzkým sto- jatým obojkem (límcem), obyč. červená nebo modrá, lemovaná zelenými šňůrami; na pravé straně jsou světlé knoflíky pakfonové nebo z cínového plechu a pod podšívkou haklíky k zapínání, jichž neviděti. Na mor. Val. Kol. ván. 197., Vck., Brt.
19689
Brunclek Svazek: 7 Strana: 1205
Brunclek je bez límce, modrými, zele- nými n. žlutězelenými šňůrkami lemovaný a na prsou po obou stranách šňůrkami též barvy jako lemování vyšitý. Na pravé straně je hustá řada kovových, lesklých knoflíků pouze k ozdobě, neboť b. málo kdy se za- píná a zapíná-li se, děje se to na vespod u kraje přišité haklíky a babčice (háčky a očka z drátu). Val. Slavě. 66.
19690
Bruncľek Svazek: 8 Strana: 0027
Bruncľek, vz Kordule (3. dod.).
19691
Brunclík Svazek: 1 Strana: 0102
Brunclík, a, m., burclík, Tümmler (holub); 2. babka, chroust. Us. — Jg.
19692
Brunclík Svazek: 7 Strana: 1205
Brunclík, vz předcház.
19693
Brunclík Svazek: 8 Strana: 0027
Brunclík, vz Bruel (nahoře).
19694
Brunclík Svazek: 10 Strana: 0562
Brunclík, a, m. =
malý tlustý chlapec. Slov. Phľd. XXIV. 344.
19695
Brunclík — B Svazek: 5 Strana: 1079
Brunclík — B., u, m. =
vesta bez obojku (límce) v okolí rožnovském. Kld. I. 46.
19696
Brunclovati Svazek: 5 Strana: 1079
Brunclovati =
bručeti, durditi se. Ty se nabruncluješ! U Kr. Hrad. Kšť.
19697
Bruncveikar Svazek: 5 Strana: 1079
Bruncveikar Stilf. 1625. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 538., Jir. Ruk I. 104.
19698
Bruncvík Svazek: 1 Strana: 0102
Bruncvík, Brunšvík, a, m., Brunšvicko, a, n., něm. Braunschweig. — Bruncvík, Brunšvík, Brunsvík, a, m., Braunschweiger. — Brunšvický, bruncvický. Jg.
19699
Bruncvík Svazek: 5 Strana: 1079
Bruncvík, a, m., syn Štillfridův, báječný kníže český. Vz S. N., Kram. Slov. 50., Sbn. 187., 271., 272., Jir. Ruk. I. 105 —
B. Zachar. 1570., kněz a spisov. Vz S. N., Jg. H. 1. 2. vyd. 538., Jir Ruk. I. 105.
19700
Bruncvík Svazek: 7 Strana: 1205
Bruncvík, a, m. Vz Zbrt. 284, Ott. IV. 792 , Pyp. K. II. 536.
19701
Bruncvík Svazek: 8 Strana: 0027
Bruncvík. Vz Vlč. Lit. 23.
19702
Bruncvík Svazek: 8 Strana: 0027
Bruncvík Zachar., farář. Vz Mus. 1893. 264.
19703
Bruncvíkův Svazek: 7 Strana: 1205
Bruncvíkův. B-kova socha pod praž- ským mostem. Vz Ott. IV. 793.
19704
Brunčák Svazek: 10 Strana: 0562
Brunčák, u, m. =
houkadlo (hračka dětí). Čes. 1. XV. 144.
19705
Brunčál Svazek: 5 Strana: 1079
Brunčál,
brunčár, a, m. =
brundibál. Kutn. Koř. brek.
19706
Brunčeti Svazek: 1 Strana: 0102
Brunčeti, el, ení = vučeti, bzíti, summen. Lešk.
19707
Brunčeti Svazek: 10 Strana: 0562
Brunčeti. Čamrda si brunčívá (točíc se). Brt. Čit. 87.
19708
Brundibál Svazek: 5 Strana: 1079
Brundibál,
brundivár, a, m. =
hovnivál brouk. Na záp. Mor. Kurz., Brt.
19709
Brunditi Svazek: 1 Strana: 0102
Brunditi, brundívati = durditi se, D., schmollen.
19710
Brundivál Svazek: 10 Strana: 0026
Brundivál, a,
m. =
hovnivál. Dšk. Km. 51
19711
Brundivál, a Svazek: 1 Strana: 0102
Brundivál,
a, m. =
brumbál.
19712
Brundusi-um Svazek: 1 Strana: 0102
Brundusi-um, a, n. (Brundisiura), nyní Brindisi, starožitné město v Kalabrii s pří- stavem, odkud do Řecka se přeplavovali. —
Brunduský.
19713
Brunel Svazek: 5 Strana: 1079
Brunel, u, m., vz Brynel.
19714
Brunelkový Svazek: 5 Strana: 1079
Brunelkový, Brünellen-. B. omáčka k moučnému a žemlovému pudingu, dort. Šp.
19715
Brunelky Svazek: 5 Strana: 1079
Brunelky, pl., f., Brünellen, franz. Pflau- men aus Brignoles. Šp.
19716
Brunéřov Svazek: 5 Strana: 1079
Brunéřov,a, m., také
Pruneřov, Brunners- dorf, ves v Kadaňsku. Vz S. N.
19717
Brunet Svazek: 1 Strana: 0102
Brunet, fr. (bryné), hnědý, snědý. Rk.
19718
Brunetka Svazek: 1 Strana: 0102
Brunetka, y, f. (brynetka), snědá dívka, černovlasá. Rk. Vz Brunet.
19719
Brůniti Svazek: 10 Strana: 0026
Brůniti. Soudruhové tichou slaň (moře) veslem b-li (tepali, brázdili) hladkým
. Msn. Od. 184.
19720
Brunka Svazek: 5 Strana: 1079
Brunka, y, f., brunia, die Brunie, rostl. B. uzlokvětá, b. nodiflora. Vz Rstp. 312. —
B. =
bránka, das Pförtchen. Na Ostrav. Tč.
19721
Brunkati Svazek: 5 Strana: 1079
Brunkati = broukati, bručeti, hubovati. —
na koho. Pantáta by na ně brunkal. U Chotěboře. Kol. ván. 49.
19722
Brunkovitý Svazek: 5 Strana: 1079
Brunkovitý. B. rostliny, bruniaceae: brunka, stávka. Vz Rstp. 311.—312.
19723
Brunky Svazek: 5 Strana: 1079
Brunky, pl., m.
= brunaví (voli). Slov. Ssk.
19724
Bruno Svazek: 5 Strana: 1079
Bruno, a, m. Dal. 89., S. N., Tk. I.
603., Jir. Ruk. I. 105. B. Kartusian 1526. Jg. H. 1.
2. vyd. 538.
19725
Bruno Svazek: 8 Strana: 0027
Bruno, zaniklá ves na Mor. Mtc. 1896. 45.
19726
Brunolill Svazek: 10 Strana: 0026
Brunolill, u, m. =
nátěr na nábytek. Čes
. nov
. 16
. /5. 1895.
19727
Brunoř Svazek: 5 Strana: 1079
Brunoř, e, m. =
brunař, der Eggen- macher. Ostrav. Tč.
19728
Brunoša Svazek: 5 Strana: 1079
Brunoša, e, f., schwarzbraune Kuh. Slov. Ssk.
19729
Brunov Svazek: 5 Strana: 1079
Brunov, a, m., vz Broumov.
19730
Brünování Svazek: 5 Strana: 1079
Brünování = připravování železných věcí na povrchu, aby nerezavěl (u zbraní = da- maskování). Kram. Slov.
19731
Brunovice Svazek: 5 Strana: 1079
Brunovice, dle Budějovice, Braunsdorf, u Krnova.
19732
Brunšov Svazek: 8 Strana: 0027
Brunšov, a, m. = čásť Dobřichovic na pra- vém břehu Berounky. Ott. VII. 718.
19733
Brunšperk Svazek: 5 Strana: 1079
Brunšperk, a, m., Braunsberg, mě. v Olo- moucku = Brušperk. Vz toto.
19734
Brunšvicko Svazek: 5 Strana: 1079
Brunšvicko, a, n., vz Bruncvík, S. N.
19735
Brunšvický Svazek: 10 Strana: 0026
Brunšvick
ý. Žer
., Bodl.
19736
Brunšvík Svazek: 1 Strana: 0102
Brunšvík, vz Bruncvík.
19737
Brunta Svazek: 7 Strana: 1205
Brunta, y, m. =
bručál, bručna. B. roz- brundaná (nadávka). ČT. Tkč.
19738
Bruntál Svazek: 1 Strana: 0102
Bruntál, u, m., mě. v Slezsku, Freuden- thal. Zlob.
Bruntálský. Zlob.
19739
Bruntal Svazek: 5 Strana: 1079
Bruntal, a, m., Freudenthal, mě. ve Slezsku. Vz S. N.
19740
Bruntala Svazek: 5 Strana: 1079
Bruntala, y, m. a f. =
nespokojený člověk, ein Unzufriedener. U Přerova. Bkř.
19741
Bruntati Svazek: 5 Strana: 1079
Bruntati, brummen. U Místka. Škd.
19742
Bruný Svazek: 5 Strana: 1079
Bruný =
vraný. B. koníček. Sš. P. 775.
19743
Brunžiti Svazek: 5 Strana: 1079
Brunžiti, il, ení, summen wie die Bienen. Plk.
19744
Brus Svazek: 1 Strana: 0102
Brus, u, brousek, sku, brouseček, čku, m.; osełka, oslička (brus sekáčů); Schleif-, Wetzstein. B. vodní (který vodou se táhne), točicí, hrubý, jemný, ostrý n. brousek na břitvy, na nože, na zrcadla, nehvizdský, ka- menický, francouzský, pro brusiře skel, tru- hlářský. Šp. — Brusem tupé věci brousíme. Kom. To bude brousek pro její jazyk (bude moci klevetiti). Us. Z brusu nový (zcela n.). D. Lom na brusy. Šp. —
Brus n. brousek jazyka č
es
kého ( kniha, v které se chyby opra- vují).-
B. mýdla, asi půl kilogramu. V Kla- tovsku. —
B. v chlebě, klihovatina, zakalec, der Schlief.
19745
Brus Svazek: 5 Strana: 1079
Brus, vz Mkl. Etym. 23. B. ležatý (ležák), liegender Schleifstein. Šp. O
brusech vz Včř. Z. I. 82. —
B. =
vybroušené mravy. Velkoměstský b. Kká. Td. —
B jazyka, řeči. B. má býti strážcem ryzosti jazykové. Ale b. má rozeznávati novoty vzniklé v ja- zyce bez cizího vlivu a vzniklé cizím vlivem. Druhé má vymítati bezohledně i z jazyka spisovného i z mluvy živé, prvé jen z ja- zyka spisovného a to ještě obmezeně. Vz Koř. 41., 42. O brusech jazyka českého vz v Listech paedag. II. 75.—77. a v Enc. paed. I. 781.—786. (Lpř.). Novější větší brusy jsou tyto dva: B. jazyka českého, který sestavila kommise širším sborem Matice české zřízená. 2. vyd. V Praze 1881. B. jazyka čes. Sepsal M. Hattala. V Praze 1877. —
B. v chlebě. Přidej: Zákal, pentlička. —
B., a, os. jm. Vz S. N. B. z Mohelnice. Sdl. Hrd. I. 22., III. 137., IV. 47. B. ze Zahrádky. Ib. 129.
19746
Brus Svazek: 7 Strana: 1205
Brus jazyka českého. Cf. Tf. Mtc. 287.
19747
Brus Svazek: 8 Strana: 0027
Brus. O původu slova cf. Gb. H. ml. I. 75. —
B. = poloha v Poděbr. 1748. NZ. III. 520.
19748
Brus Svazek: 10 Strana: 0562
Brus: bavorský, český, francouzský, kulatý, ležatý. Us. Rgl
B. otáčecí, nehybný (ležák). KP. XI. 32. s vyobraz. —
B. jazyka českého. Vz Tk. Pam. I. 223., Památník na oslavu padesátiletého
panov- nického jubilea Jeho Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I. V Praze 1898. str. 18., 39., List. fil. 1905. 448.
19749
Brusací Svazek: 5 Strana: 1079
Brusací = brusní. B. kámen. Mor. Brt.
19750
Brusácký Svazek: 5 Strana: 1079
Brusácký, Schleifer-. Šm.
19751
Brusáctví Svazek: 5 Strana: 1079
Brusáctví, n., das Schleiferhandwerk. Šm.
19752
Brusadlo Svazek: 5 Strana: 1079
Brusadlo, a, n. =
brusidlo, brusník, brus- nice, korýtko, der Schleiftrog. Šp., Sl. les. Vz Brusnice.
19753
Brusák Svazek: 5 Strana: 1079
Brusák, a, m., os. jm. —
B., vz Brusič.
19754
Brusárna Svazek: 1 Strana: 0102
Brusárna, y, Schleifmühle.
19755
Brusař Svazek: 1 Strana: 0102
Brusař, e, m., kdo brusy prodává. Schleifť- steinhändler. Ros.
19756
Brusař Svazek: 10 Strana: 0562
Brusař, e, m. = panák stavený od po- kušitelů k peci, když se měly péci koláče,
aby sázející je do peci se opozdil a tím koláče dostaly brousek. Vz Čes. 1. XIV. 331.
19757
Brusařský Svazek: 5 Strana: 1079
Brusařský, Schleifen-. B. řemeslo. Us.
19758
Brüsau Svazek: 1 Strana: 0102
Brüsau, Březová, é, f.
19759
Brusec Svazek: 5 Strana: 1079
Brusec, sce, m. =
utěrák. Nohy bruscem utírati. Hr. rk. 223.
19760
Brusek Svazek: 5 Strana: 1079
Brusek, sku, m. =
brousek. Ostrav. Tč.
19761
Brusel Svazek: 1 Strana: 0103
Brusel, sla, m., mě. Brüssel v Belgii. —
Bruselan, a, m. —
Bruselský. Cf. Brysl.
19762
Brusevnice Svazek: 5 Strana: 1079
Brusevnice, e, f. =
brusírna. Rk.
19763
Brusický Svazek: 5 Strana: 1079
Brusický, Schleifen-; Sprachverbesserer-. B. cech. Kos. 01. I. 11.
19764
Brusictví Svazek: 5 Strana: 1079
Brusictví, n., das Schleiferhaudwerk. Šm., Kos. Ol. I. 85.
19765
Brusič Svazek: 1 Strana: 0103
Brusič, e, brusák, a, brusník, a, m., R
os., brusíř, Schleifer.
19766
Brusič Svazek: 5 Strana: 1079
Brusič. —
B-či = grammatikáři, již se snaží z jazyka odkliditi vady všeho druhu. Vz Brus. Šd.
19767
Brusič Svazek: 8 Strana: 0027
Brusič. Brusiči skla, Vz Mrš. 256.
19768
Brusič Svazek: 10 Strana: 0562
Brusič. Dušnosť b-čů, Schleiferasthma. Ktt.
19769
Brusička Svazek: 5 Strana: 1079
Brusička, y, f., die Schleiferin.
19770
Brusička Svazek: 8 Strana: 0536
Brusička =
stolice brusu. Již. Cech. Črmk.
19771
Brusičský Svazek: 10 Strana: 0026
Brusičský papír. Vz Ott
. XV1II
. 185
.
19772
Brusičstvo Svazek: 5 Strana: 1079
Brusičstvo, a, m., die Schleifer; Sprach- verbesserer Kos. Ol. I. 60.
19773
Brusidlo Svazek: 1 Strana: 0103
Brusidlo, a, n., brusnice, Us., Schleiftrog.
19774
Brusidlo Svazek: 5 Strana: 1079
Brusidlo, vz Brusadlo. —
B., der Schleif- apparat, die Schleifmaschine. B. na usně, Lederschleifmaschine, Šp., na pilu, Säge-, Sl. les., všestranné (universalní) americké. Vz Včř Z. II. 78.
19775
Brusidlo Svazek: 7 Strana: 1205
Brusidlo, lapsorium. Pršp. 93. 72.
19776
Brusidlo, a Svazek: 10 Strana: 0562
Brusidlo, a, n. =
šňupavý tabák z Bavor dopravovaný. Zl. Pr. XXII. 259.
19777
Brusík Svazek: 5 Strana: 1079
Brusík, u, m. =
malý brus.
19778
Brusina Svazek: 5 Strana: 1079
Brusina, y, f., das Schleifpulver, der Schleifstaub;
b-ny, pl., die Schleifspäne. Šp. B-ny olejné, der Oelschmutz. Šp. Vz Bru- sinky (konec).
19779
Brusinčí Svazek: 9 Strana: 0429
Brusinčí, n. = lodyhy brusnic. Čes. 1. X. 396.
19780
Brusinčí Svazek: 10 Strana: 0026
Brusinčí ostrov = kde rostou brusiny. Jrsk
. XII 317.
19781
Brusinkář Svazek: 9 Strana: 0020
Brusinkář, e, m., =
sběratel brusinek. Čes. 1. IX. 420.
19782
Brusinkový Svazek: 5 Strana: 1079
Brusinkový, Preiselbeer-. B. kořalka, Sl. les., kompot. Včk.
19783
Brusinky Svazek: 1 Strana: 0103
Brusinky, pl., f., brusina, brusnice, e, f., v obyč. mluvě brusliny, něm. Preiselbeere. Také: borůvky červené, kyselinky. Jg. — —
Brusiny, pl., f., odpadky od brusu, Schleif - staub. Jg.
19784
Brusinky Svazek: 5 Strana: 1079
Brusinky, brusnice obecná, vaccinium vitis idaea. FB. 67. Vz Brusnice, Mllr. 21., 109., Rosc. 139., Mkl. Etym. 23.
19785
Brusinky Svazek: 9 Strana: 0429
Brusinky. Hodí se ? němu, jako b. ke zvěřině. Šml. VI. 86.
19786
Brusírna Svazek: 1 Strana: 0103
Brusírna, y, f., vz Brusárna.
19787
Brusíř Svazek: 1 Strana: 0103
Brusíř, e, m., vz Brusič.
19788
Brusířský Svazek: 5 Strana: 1079
Brusířský, Schleifer-. B. břidlice. NA. V. 674. Vz Brusický. Kos. 01. I. 12.
19789
Brusířství Svazek: 5 Strana: 1079
Brusířství, n. = brusictví. Stat. př. kn. 1877. 35.
19790
Brúsiti Svazek: 5 Strana: 1079
Brúsiti = brousiti. Ssk.
19791
Bruska Svazek: 5 Strana: 1079
Bruska. Tk. II.
261., IV. 723., Tk. Ž. 45., 49., 51. —
B. =
druh hlíny. Db
. — B. mečová, die Brust, der Theil des Degens zwischen dem Griff und dem Stichblatt. Škd. exc. —
B. =
Brusnice, potok vznikající ze studánky sv. Vojtěcha v zahradě kláštera břevnovského. Vz Kv. 1885. 574., Brusnice, Tk. I. 603.
19792
Bruska Svazek: 7 Strana: 1205
Bruska, y, f, potok, pův. Bruznica. D. Gesch. 67., Ott. VI. 86. a, Vz Brucinka (2. dod.).
19793
Bruská brána Svazek: 5 Strana: 1080
Bruská brána v Praze. Tk. II. 97.
19794
Brúskati se Svazek: 5 Strana: 1080
Brúskati se, herumstreichen. Kde se tam zase brúská? Na již. Mor. Šd.
19795
Bruska,y Svazek: 1 Strana: 0103
Bruska,y
, f., místo, kde se brusy lámou. Schleifsteinbruch. V. — V Praze: Na Brusce (u starých zámeckých schodův, dole).
19796
Bruskosť Svazek: 1 Strana: 0103
Bruskosť, i, f, kvapnosť, rychlosť. D. Schnelligkeit.
19797
Bruský Svazek: 1 Strana: 0103
Bruský, prudký, spěšný, schnell. B. potok, Háj., v Praze, vz Bruska.
19798
Bruslačok Svazek: 5 Strana: 1080
Bruslačok, čku, m. = bruclíček. Koll. Zp. II. 84.
19799
Brusľak Svazek: 8 Strana: 0027
Brusľak, vz Brucel (nahoře).
19800
Bruslařský Svazek: 1 Strana: 0103
Bruslařský spolek, Eisklub. Rk.
19801
Brusle Svazek: 1 Strana: 0103
Brusle, í, pl., f, kosle, kraple, k luštka želízka, Die Schlittschuh. V zimě jezdíme, klouzáme se po ledě na bruslích, koslích, želízkách. B. si připnouti, uvázati, odvázati, někomu za peníze půjčiti, si vypůjčiti, někomu na led nésti. -
B. = mě. Brüssel. Vz Brusel.
19802
Brusle Svazek: 5 Strana: 1080
Brusle, také
lyžky, kluzle. Mark. Vz Č. Výb. 311. B. na kladkách, die Rollschuhe; běh na bruslích, der Schlittschuhlauf. Dch. —
B., vz Brüssel.
19803
Brusle Svazek: 7 Strana: 1206
Brusle. Na bruslích jezditi. Vz Krapliť sa. Kraple.
19804
Brusleček Svazek: 5 Strana: 1080
Brusleček, čku, m. =
kordulka, živůtek. Mor. Brt. Vz Bruslek.
19805
Bruslek Svazek: 1 Strana: 0103
Bruslek, u, m., z něm. Brustfleck, ve vých. Čechách druh sedlské vesty.
19806
Bruslek Svazek: 8 Strana: 0027
Bruslek, u, m. =
vesta; b. ženský =
kor- dule. Slez. Věst. opav. 1894. č. 4. str. 8., 9.
19807
Bruslení Svazek: 5 Strana: 1080
Bruslení, n., das Schleifen auf Schlitt- schuhen. Dnes je b., heute ist Schleiftag; b. o závod, das Wettschlittschuhschleifen. Dch.
19808
Bruslenky Svazek: 5 Strana: 1080
Bruslenky, pl.,
f. =
brusinky. Slez. Šd.
19809
Bruslice Svazek: 5 Strana: 1080
Bruslice, e, f. =
brusnice.
19810
Bruslič Svazek: 5 Strana: 1080
Bruslič, e, m., der Schlittschuhlaufer. Ssk.
19811
Bruslinčí, n Svazek: 10 Strana: 0026
Bruslinčí, n
. Květiny
z b. Rais. Zap. vlast. 311
.
19812
Bruslinka Svazek: 10 Strana: 0562
Bruslinka, y, f. místo:
brusinka. Hoš. Pol. II. 158.
19813
Brusliny Svazek: 5 Strana: 1080
Brusliny, vz Brusinky. Sb. D. 14.
19814
Brusliti Svazek: 5 Strana: 1080
Brusliti = na bruslích jezditi. Us. BPk.
19815
Brusmanice Svazek: 9 Strana: 0020
Brusmanice, e, f. =
chlupatá čepice bez stinidla. Čes. 1. IX. 320.
19816
Brusna Svazek: 10 Strana: 0026
Brusna, y, ť. =
klepna. Kbrl. Džl. 15.
19817
Brusňák Svazek: 10 Strana: 0562
Brusňák, u, m. =
lívanec po celý plech se švestkami na povrchu
. Brt. Sl. 28.
19818
Brusnanka Svazek: 10 Strana: 0026
Brusnank
a, y f
., potok na Zvolensku na Slov. Sb
. sl
. 1902
. 44
.
19819
Brusné Svazek: 5 Strana: 1080
Brusné, ého, n., Brusney, ves u Mšena.
19820
Brusní Svazek: 1 Strana: 0103
Brusní. B. kámen, Schleifstein.
19821
Brusnice Svazek: 1 Strana: 0103
Brusnice, e, f. = brusidlo; 2. vz Brusinky.
19822
Brusnice Svazek: 5 Strana: 1080
Brusnice, e, f. =
stolice (kom), podložka, na níž leží točitý brus. Vz Brusadlo. Sn. —
B., vaccinium, die Heidel-, Preiselbeere. B. obecná, v. vitis idaea, die Grandbeere, Preisel- beere, holokvětá, v. corymbosum, běloplodná, v. stamineum, pensylvanská, v. pensylvani- cum, borůvka, v. myrtillus, vlochuně, v. uliginosum (lochyně, šálenka, mechynka, b. bařinná, die Bruch-, Turkelbeere. Sl. les., Odb. path. III. 731.). Vz Rstp. 983. B., klikev, v. oxycoccos, die Sumpf-, Moosbeere. Sl. les. — Cf. Schd. II. 286., S. N., FB. 67., Kk. 195., Slb. 386., Čl. 90., Čl. Kv. 270., Mllr. 21., 109., Brusinky, Listy filolog. VII. 14. —
B., Prausnitz.
B. Německá, Deutsch- Prausnitz, ves u Trutnova;
B. Dolní, Nieder- Böhmisch-P.,
B. Horní, Ober-Böhmisch-P., vsi u Olešnice u Hostinného. Cf. Tk. II. 533., III. 119., 192., IV. 528., V. 236., Blk. Kfsk. 1288. —
B., potok. Vz Bruska. Dal. 101., Tk. IV. 72., Tk. Z. 49.
19823
Brusnice Svazek: 7 Strana: 1206
Brusnice, e, f, vz Brucinka (2. dod.), Bruska, Mus. 1892. 273.
19824
Brusnicoví Svazek: 10 Strana: 0026
Brusnicoví, n. =
brusnicové keře. Dšk. Km. 6.
19825
Brusnicovitý Svazek: 5 Strana: 1080
Brusnicovitý. B. rostliny, vaccinieae. Nz. Vz Brusnice, Rosc. 138.
19826
Brusničják Svazek: 5 Strana: 1080
Brusničják, u, m., vaccinium vitis idaea. Slov. Bartol. Göm.
19827
Brusniční Svazek: 5 Strana: 1080
Brusniční, Preiselbeer-. Šm.
19828
Brusník Svazek: 5 Strana: 1080
Brusník, u, m., vz
Brusadlo.
19829
Brusníř Svazek: 5 Strana: 1080
Brusníř, e, m. Sdl. Hrd. III. 37.
19830
Brusnoha Svazek: 10 Strana: 0026
Brusnoha, y, f. Ty b-ho (nadávka)! Jisk. XXV. 97.
19831
Brusny Svazek: 5 Strana: 1080
Brusny, vsi u Tišňova a u Bystřice nad Hostýnem.
19832
Brusný Svazek: 5 Strana: 1080
Brusný les u Netolic. Mus. 1880. 600., Dch. —
B. země (trypel). Kř. 77.
19833
Brusný. B Svazek: 10 Strana: 0562
Brusný. B. dříví (celuloidové).
Us. Rgl
19834
Brusov Svazek: 5 Strana: 1080
Brusov, a, m., Prause, ves u Litoměřic.
19835
Brusovatý Svazek: 1 Strana: 0103
Brusovatý, schliefig. B. Chléb.
19836
Brüssel Svazek: 1 Strana: 0103
Brüssel, vz Brusel, Brysl, Brusle.
19837
Brussel Svazek: 5 Strana: 1080
Brussel. Vz S. N.
19838
Brusselský Svazek: 7 Strana: 1206
Brusselský. B. sukno. Vz Zbrt. Krj. I. 229.
19839
Brustfleck Svazek: 1 Strana: 0103
Brustfleck, něm., náprsník. Šp.
19840
Brustľak Svazek: 8 Strana: 0027
Brustľak (Jicko) = bruncľek. Brt. D. II. 513.
19841
Brustriegel Svazek: 5 Strana: 1080
Brustriegel, něm., rozpěra, rozpěrák, rozpírka, rozvůrka, prsník. Us.
19842
Brusy Svazek: 5 Strana: 1080
Brusy, pl., m., ves u Chrudimě a u Stra- konic (vz Blk. Kfsk. 353.); něm. Pruss, ves u Žatče (vz Blk. Kfsk. 509.); les u Čele- chovic, skála a pole u Troubek. Pk., Tf. Odp. 288.
19843
Bruškvorec Svazek: 8 Strana: 0027
Bruškvorec, vz Šišvorec, (3. dod.).
19844
Brušovec Svazek: 5 Strana: 1080
Brušovec, vce, m., ves u Nového Města v Brnensku.
19845
Brušovský Svazek: 5 Strana: 1080
Brušovský, ého, m., os. jm. Žer. Záp. I
. 52.
19846
Brušperák Svazek: 5 Strana: 1080
Brušperák, a, m.
= člověk potrhlý, hloupý. Us. v kraji Novojílském. MU.
19847
Brušperk Svazek: 5 Strana: 1080
Brušperk, a, m., Braunsberg, mé. na Mor. u Příbora. Cf. Brunšperk. B. leží uprostřed světa; B-ští kopali uhlí, ale nechali toho, aby se neprokopali až do Ameriky; Jak se stalo, že mají každý týden čtvrtek ? Vz Sbtk. Krat. h. 148.
19848
Bruštinky Svazek: 8 Strana: 0027
Bruštinky =
brusinky. ČT. Tkč.
19849
Brut-us Svazek: 1 Strana: 0103
Brut-us, a, m. L. Junius B. vyhnal z Ríma krále Tarquinia; M. Junius B. zavraždil s ji- nými Caesara,
19850
Brutalita Svazek: 1 Strana: 0103
Brutalita, y, f. z lat., zhovadilosť, hrubosť. Brutalität. —
Brutalní, zhovadilý, sur
ový, hrubý. Rk. Brutal.
19851
Brutavosť Svazek: 5 Strana: 1080
Brutavosť, i, f., mürrisches Wesen. Šm.
19852
Brutavý Svazek: 1 Strana: 0103
Brutavý, broukavý, bublavý, Us., mürrisch.
19853
Brutfana Svazek: 8 Strana: 0027
Brutfana, y, f. =
plechový pekáč, z něm. Bratpfanne. NZ. IV. 10.
19854
Brutnák Svazek: 1 Strana: 0103
Brutnák, u, m., rostl., Borretsch.
19855
Brutnák Svazek: 5 Strana: 1080
Brutnák, borago, der Borretsch. B. obecný, b. officinalis. Vz Rstp. 1109., Kk. 180., Slb. 362, Čl. Kv. 229., FB. 54., Schd. II. 290., Rosc. 134., Mllr. 24.
19856
Brutnákovitý Svazek: 5 Strana: 1080
Brutnákovitý. B. rostliny, boragineae, borretschartig: kostival, pilát, užanka lé- kařská, plicník, hadinec, kamýka lékařská, brutnák, pomněnka, otočník. Vz Kk. 179.
19857
Brutnákový Svazek: 5 Strana: 1080
Brutnákový, Borretsch-. B. list, salát. Šp.
19858
Bruttiové Svazek: 1 Strana: 0103
Bruttiové, bydleli v nejjižnější Italii. —
Bruttijský.
19859
Brutto Svazek: 1 Strana: 0103
Brutto = z hrubá; netto
= z čista. Brutto- und Nettogewicht: hrubá a čistá váha. J. tr — Váhu píšeme z hruba, z té odčítáme taru t. j. to, co váží nádoba n. obálka, v níž jest zboží, a co zbývá, to jest čistá váha (netto) samého zboží. S. N.
19860
Brutvan Svazek: 5 Strana: 1080
Brutvan, u, m., něm. Bratpfanne. Mor. Neor.
Brúzgati se = brouzdati se. Na již Mor. Šd.
19861
Brutvanky Svazek: 10 Strana: 0562
Brutvanky =
střevíce. Slez. Vlasť. I. 231.
19862
Brutvaňoky Svazek: 9 Strana: 0020
Brutvaňoky, ů, m., nějaké jídlo pečené na brutvanu. Těšín. Ces. 1. VIII. 376. Vz B utvan (V. 1080. ).
19863
Brüx Svazek: 1 Strana: 0103
Brüx, Most, u, m.
19864
Bruzda Svazek: 9 Strana: 0429
Bruzda, y, f. =
brázda. Těšín. Vest. op. 1895. 21.
19865
Bruzda Svazek: 10 Strana: 0026
Bruzda, y, f. =
poutec na hlavě Sr. Přindil, Přinděl. Val. Čes. 1. XI 116. U Tě- šína. Vyhl. II
. 194.
19866
Bruzdiť Svazek: 1 Strana: 0103
Bruzdiť = o někom zle mluviti, nach- reden, verleumden. Llk.
19867
Bruzovičky Svazek: 8 Strana: 0027
Bruzovičky, skup. chalup u Bruzovic ve Frýdecku. Věst. op. 1893. 6.
19868
Bruzovka Svazek: 8 Strana: 0027
Bruzovka, y, f., potok u Bruzovic ve Frý- decku. Věst. opav. 1893. 6.
19869
Brůža Svazek: 8 Strana: 0027
Brůža, dle Bača, z Ambrož. Kbrl. Sp. 9.
19870
Brůžek Svazek: 5 Strana: 1080
Brůžek, žka, m. B. L. Vz Jg. H. l
. 2. vyd. 538.
19871
Brůžek Svazek: 8 Strana: 0027
Brůžek, žka, m., vz Ambrož (3. dod.).
19872
Bružín Svazek: 5 Strana: 1080
Bružín, a, m., míst. jm. Sdl. II.
210.
19873
Bružstvinný Svazek: 6 Strana: 0158
Bružstvinný =
družstvu přináležející. Práva d
. Kos v Km. 1884. 675.
19874
Brv Svazek: 1 Strana: 0103
Brv, i, f., brva, y, f., brvička; brvy, obrvy, srsť krátka na kraji víček očních. Ssav. — — B. = obočí, Augenbrauen. Nasupiti brv (rus. = zamračiti se). V brv zákonům, právu = nav vzdory. L. V brvi = do obličeje, do očí. Šm. — Sr. slov. brbvb, skr. bhrü, řec.
?-???-?, strněm. brava. Schl., lit. bruvis; Braue. Fk. 143. -
Brv, chlup tuhosti a krát- kosti brvy, Rostl., kurzes Haar, Z
otte.
19875
Brv Svazek: 5 Strana: 1080
Brv. Očka brvou lehce zastřená. Čch. Bs. 67. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Mkl. Etym. 23. B. v bot. = chlupy obyč. stejně dlouhé na kraji ústroje plochého jsoucí a obyč. odstávající: listy netřesku obecného, die Wimpern. Rst. 401.
19876
Brva Svazek: 5 Strana: 1080
Brva, vz
Brv.
19877
Brva Svazek: 6 Strana: 0158
Brva, gt. pl. drev i drv. Bž. 104. D. =
stromy, dříví k pálení (palivo) i na stavění
. Us. u Vamb. a na Mor. Dr
. Kalousek, KNrz. Řekl jsem d. někdy vinnému prútí. Št
. Kn. š. 6
. Vz Dřevo.
19878
Brva Svazek: 8 Strana: 0027
Brva, o původu slova cf. Gb. H. ml. I. 63.
19879
Brvatý Svazek: 5 Strana: 1080
Brvatý = obrvený, brvami opatřený, cili- atus, wimperig. Rst. 401. Vz Brvitý.
19880
Brvénce Svazek: 9 Strana: 0020
Brvénce, e, n. =
neotesaný trámec, malé brvno. Mus. ol. 1898. 101., 156. Také:
brvénco, brvénko, brveno.
19881
Brvénco Svazek: 9 Strana: 0020
Brvénco, ?, ?., vz předcház. Brvénce.
19882
Brvenka Svazek: 5 Strana: 1080
Brvenka, y, f.
= mechovka brvnatá, měk- kýš. B. rosolová, alcionidiurn diaphanum, vlásková, serialaria lendigera. Vz Frč. 196.
19883
Brvenka Svazek: 7 Strana: 1206
Brvenka, y, f. B. rosolová Vz Ott. I. 752.
19884
Brvénko Svazek: 9 Strana: 0020
Brvénko, ?, ?., vz předcház. Brvénce.
19885
Brveno Svazek: 9 Strana: 0020
Brveno, ?, ?., vz předcház. Brvénce.
19886
Brví Svazek: 5 Strana: 1080
Brví, n. =
brv. Kká. K sl. j. 64.
19887
Brvička Svazek: 5 Strana: 1080
Brvička, vz
Brv.
19888
Brvínko Svazek: 5 Strana: 1080
Brvínko, a, n. =
břevno. Slov. Ssk.
19889
Brvisko Svazek: 5 Strana: 1080
Brvisko, a, n., grosse Augenbrauen. Šm.
19890
Brvitonožec Svazek: 5 Strana: 1080
Brvitonožec, žce, m., berosus. B. žluto- nohý, b. aericeps, tmavohnědý, b. luridus. Kk. Br. 67.
19891
Brvitý Svazek: 1 Strana: 0103
Brvitý. B. nohy, lupeny (které mají brvy). Jg., Krok, Rostl., Haarig.
19892
Brvitý Svazek: 5 Strana: 1080
Brvitý, gewimpert, ciliatus. B. list = na kraji odstálými, často dlouhými chlupy jako brvami porostlý. Čl. Kv. XVIII., Slb. XL.
19893
Brvnatý Svazek: 5 Strana: 1080
Brvnatý =
brvami opatřený, starkbrauig. Vz Brvitý.
19894
Brvní Svazek: 5 Strana: 1080
Brvní, Augenbrauen-. Šm.
19895
Brvno Svazek: 5 Strana: 1080
Brvno, a, n. =
břevno, trám. Slov. Vz Mkl. Etym. 21. Tu vidí tri veliké brvná. Dbš, Sl. pov. I. 382.
19896
Brvnový Svazek: 5 Strana: 1080
Brvnový = na brvna, Balken-. B. sekera = kladnice. Slov. Bern.
19897
Brvoblan Svazek: 5 Strana: 1080
Brvoblan, u, m., eperua, die Eperua, rostl. B. srpatý, e. falcata (die Wallaba. Šp.). Vz Rstp. 460. Usně vydělaná tříslem b-nu srpatého, vallabou, das Wallabaleder.
19898
Brvodrápník Svazek: 8 Strana: 0536
Brvodrápník, a, m., trichonyx, brouk. B. rýhoštítý, t. sulcieollis. Vz Klim. 265.
19899
Brvokrový Svazek: 8 Strana: 0536
Brvokrový. Vz Svižnonožec, Klim. 202.
19900
Brvolaločník Svazek: 8 Strana: 0536
Brvolaločník, a, m. dasyglossa, brouk. B. čilý, d. prospera. Vz Klim. 141.
19901
Brvonoška Svazek: 5 Strana: 1080
Brvonoška, y, f., chaetophora, der Borsten- träger, rostl. B. štěrbákovitá, ch. endiviae- folia, ozdobná, ch. elegans. Vz Rstp. 1877.
19902
Brvonožec Svazek: 8 Strana: 0536
Brvonožec, žce, m., berosus, brouk. B. tmavohnědý, b. luridus, znakoštítý, signati- collis. Vz Klim. 116. — B., dasycerus, brouk. B. brázděný, d. sulcatus. Ib. 322.
19903
Brvonožka Svazek: 1 Strana: 0103
Brvonožka, y, f., Borstenträger. Rk.
19904
Brvorýžec Svazek: 9 Strana: 0020
Brvorýžec, žce, ?., chaetocnema, brouk. B. b onzový, červenonohý, červenotlapý, měďový, modrokrový, rudozlatý, stlačený, suchý, úzký, zahradní, zlatozelený, zprahlý. V/ Klim. 700.
19905
Brvoústec Svazek: 8 Strana: 0536
Brvoústec, stce, m., leucoparyphus, brouk. B. chrástavý, 1. silphoides. Vz Klim. 179.
19906
Brvy Svazek: 1 Strana: 0103
Brvy, vz Brv.
19907
Brya-s Svazek: 1 Strana: 0103
Brya-s, nta, m., Dariův syn; kromě toho jméno i jiných mužův.
19908
Brýborat Svazek: 1 Strana: 0103
Brýborat, v již. Čechách = vrávorati, taumeln. Kts.
19909
Brycí Svazek: 10 Strana: 0026
Brycí jablka, nuces muscatorum
. Mill. 111. 10 (Mš. )' Sr. Brici.
19910
Bryčka Svazek: 1 Strana: 0103
Bryčka, y, f., ein leichter Reisewagen. Us.
19911
Bryčky Svazek: 5 Strana: 1081
Bryčky římské. Vz Vlšk. 258.
19912
Bryď Svazek: 9 Strana: 0020
Bryď, ě, m. (o člověku) =
hnusník, oškrda, špata. Slov. Zát. Pr. 65. b. Cf. Břiď, Břiďák.
19913
Brýda Svazek: 5 Strana: 1081
Brýda, y, f. =
lať spojující konce řebřin vozu, aby se neroztahovaly, rozpěrák. U Fry- štátu. Džl. —
B., y, m. =
tlachal, der Schwätzer. U Místka. Škd.
19914
Brýda Svazek: 7 Strana: 1206
Brýda = stará ženská, kráva, kobyla. Lib. NZ I. 456.
19915
Brydký Svazek: 5 Strana: 1081
Brydký =
škaredý. Slov. Slav.
19916
Brydlák Svazek: 5 Strana: 1081
Brydlák, a, m., os. jm. Mor. Šd.
19917
Brydnuć Svazek: 5 Strana: 1081
Brydnuć, brydnu =
břednúť. Ve Frý- decku. Brt. D.
19918
Brydnúc Svazek: 7 Strana: 1206
Brydnúc =
broditi se. Ostrav. Sb. D. 61
19919
Brydoš Svazek: 9 Strana: 0020
Brydoš, e, m. =
člověk umazaný. Slo
v. Zát. Pr. 223. a.
19920
Brydoška Svazek: 9 Strana: 0020
Brydoška, y, f. = ž
ena umazaná. Slo
v. Zát. Pr. 223. a.
19921
Brydovati Svazek: 5 Strana: 1081
Brydovati = ustavičně něco mluviti, schwätzen. U Místka. Škd.
19922
Bryga Svazek: 5 Strana: 1081
Bryga, y, f. =
že
rď. Vzal na něho brygu. St. Jič. Brt. D. 201.
19923
Bryga Svazek: 10 Strana: 0026
Bryga, y, ť. =
velmi riedka kulaša, ako polievka. Orava. Sb. sl. 1901. 181 Srv
. Bryja v V. 1081. a násl.
19924
Brych Svazek: 8 Strana: 0027
Brych, a, m., os. jm., z Brikcí. Kbrl. Sp. 14.
19925
Brýcha Svazek: 8 Strana: 0027
Brýcha, y, m., os. jm., z Brikcí. Kbrl. Sp. 14.
19926
Brychati Svazek: 1 Strana: 0103
Brychati, chám a ši = stříkati, spritzen, fliessen. —
z čeho. Krev z něho bryše. Rokyc.
19927
Brychcín Svazek: 8 Strana: 0027
Brychcín, a, m., os. jm., z Brikcí. Kbrl. Sp. 14. Cf. Brichcín.
19928
Brychta Svazek: 8 Strana: 0027
Brychta, y, m., os. jm., z Brikcí. Kbrl. Sp. 14.
19929
Bryja Svazek: 5 Strana: 1081
Bryja, dle Káča =
pokrm z vařeného ovoce (jablková, hrušková, ze sliv, cheb- zinek). U Opavy. Klš. B. = lízačka povidlová. Na Val. Brt. Sedí jako měch bryje. Laš. Brt. —
B. =
kaše. Vz Bryť.
19930
Bryja Svazek: 10 Strana: 0026
Bryja tvarohová (toleRanc). Slez. Vyhl. II 203 Sr. Bryga.
19931
Bryk Svazek: 5 Strana: 1081
Bryk, a, m., die Brike. Šm.
19932
Bryka Svazek: 1 Strana: 0103
Bryka, y, f., bryk, u, m., z něm. Bricke, Pricke, muraena. Vz Mz. 120.
19933
Bryka Svazek: 5 Strana: 1081
Bryka, y, f. =
bryčka. Ostrav. Tč.
19934
Brykač Svazek: 10 Strana: 0026
Brykač, e, m. =
bručoun, mumlač a p. Rais. Lep. 333.
19935
Brýkati Svazek: 1 Strana: 0103
Brýkati; bryknouti, nul a kl, utí = kři- četi, quäken, schreien. Volavý jíkavec brýká. Us. —
nad kým,
na koho. L.
19936
Brykati Svazek: 10 Strana: 0026
Bryk
ati =
bručeti, mumlati a p
. Rais
. Lep 515
.
19937
Brykcí Svazek: 1 Strana: 0103
Brykcí, vz Brikcí.
19938
Bryknouti na koho Svazek: 9 Strana: 0020
Bryknouti na
koho. Jilm. Bes. 1871. 626.
19939
Brykole Svazek: 1 Strana: 0103
Brykole, brykule, e, f., z fr. bricole (vz Mz. 120.) = vrtochy, na Slov. mátoha, Spuck, Grille, Mucke, Schrolle. D. Míti v hlavě bry- kole. Us. To mi dělá mnoho brykolí. Us. K čemu tolik brykolí? D. Proč si děláš brykole? Sych.
19940
Brykulant Svazek: 5 Strana: 1081
Brykulant, a, m. = kdo dělá brykule. U Rychn. Brv.
19941
Brykule Svazek: 5 Strana: 1081
Brykule, vz Brykole. B., cavyky, Spon- ponaden. Ten s tím nadělá b-lí. Us. Dch.
19942
Brykulka Svazek: 9 Strana: 0020
Brykulka, y, f. = přídavek ? národní písni. Žišov. Kub. L. f. 1900. 357.
19943
Bryky Svazek: 5 Strana: 1081
Bryky, pl., m.
= žerty. Slov. Hdk. C. 376.
19944
Brykyš Svazek: 8 Strana: 0027
Brykyš, prukyš, e, m. = sukno nizozemské. Wtr. Krj. I. 115., 396.
19945
Brykýškový Svazek: 5 Strana: 1069
Brykýškový. B. sukno. Wtr. v Osv. 1885. 1073.
19946
Brykyšník Svazek: 9 Strana: 0020
Brykyšník, a, m. Koupil víno od b-ka. Cf. Brykyš. Br. St. 17.
19947
Brykyšový Svazek: 5 Strana: 1081
Brykyšový. B. sukně se spínadly. Dač. I. 362.
19948
Brykyšový Svazek: 8 Strana: 0028
Brykyšový. Vz předcház. B. pláštík. Wtr. Krj. I.
152.
19949
Brýl Svazek: 1 Strana: 0103
Brýl, a, m., brlooký, Schieler; 2. libého vzezření, liebäugig. V.
19950
Brýlač Svazek: 5 Strana: 1081
Brýlač, e, m., der Blinzler. Šm.
19951
Brýlař Svazek: 1 Strana: 0103
Brýlař, e, m., kdo brýle prodává, Brillen- händler.
19952
Brýlati Svazek: 1 Strana: 0103
Brýlati, šilhati, schielen, blinzen. —
na koho (zamilovaně). Us. —
do čeho: Do knihy. Us.
19953
Brylatý Svazek: 5 Strana: 1081
Brylatý, v botan., klumperig, schollig. Sl. les. B. =
složený ze zrn dosť velikých nepravidelných, nakopených řídko v škůrku nepřetrženou slitých. Rst. 427,
19954
Brýlavosť Svazek: 1 Strana: 0103
Brýlavosť, i, f., Uibersichtigkeit.
19955
Brýlavý Svazek: 1 Strana: 0103
Brýlavý, kdo brýlá, schielend.
19956
Brýlavý Svazek: 5 Strana: 1081
Brýlavý. Mkl. Etym. 10.
19957
Brýle Svazek: 1 Strana: 0103
Brýle,
Vz Brejle.
19958
Brýle Svazek: 5 Strana: 1081
Brýle, í, pl.,
f. =
svora či spoj žebřin (napřed a vzadu). U Uh. Hrad. Té.
19959
Bryle Svazek: 8 Strana: 0028
Bryle = dvě oka v pohunku pluhu. Brt. D. II.
447.
19960
-brylečný Svazek: 5 Strana: 1081
-
brylečný, -massulatus, -klümpig. Dvojbr., u vstavače; čtyrb. (poněvadž bryla pelová rozdělena jest na brylky 2 nebo 4. Est. 401.
19961
Brylena Svazek: 5 Strana: 1081
Brylena, y, f. =
kráva, mající okolo očí lysky jako brýle. Mor. Brt. Vz Brylistý.
19962
Brylistý Svazek: 5 Strana: 1081
Brylistý. B. kráva =
brylena. Mor. Brt.
19963
Brylka Svazek: 5 Strana: 1081
Brylka, y, f. B. pylová (pollinodium), pyl v pouzdře prášníkovém do jedné massy srostlý nebo spojený jako u vstavočovitých, die Blüthensraubmasse (Sl. les.). Čl. Kv. XVIII., Kk. 49., Rosc. 88., Rst. 401. Vz Bryla.
19964
Brýlka Svazek: 5 Strana: 1081
Brýlka, y, f., die Liebäuglerin, Schie- lerin. Slov. Ssk., Šm.
19965
Brylka Svazek: 10 Strana: 0026
Brylk
a, y, f., pollinarium, v bot
. Vz Ott
. XX
. 120.
19966
Brylkonosný Svazek: 5 Strana: 1081
Brylkonosný. B. rostliny. Vz Brylka. Hg.
19967
Bryllový Svazek: 7 Strana: 1206
Bryllový. Brillen-. B. pouzdro. Wtr. Obr. I. 558.
19968
Bryła Svazek: 5 Strana: 1081
Bryła = břiła. Val. Brt. D. 201. B. = všechen pel vstavačovitých dohromady, massa, der Klumpen. B. výtrusová, massa sporacea, die Sporenmasse. Rst.
211., 401.
19969
Brým Svazek: 5 Strana: 1081
Brým, u, m. Sosna brým, pinus nigricans. Rstp. 1434.
19970
Brymburák Svazek: 9 Strana: 0429
Brymburák, u, m. =
veliký knoflík na vestu. Jrsk. XXII. 228., IV
. 185.
19971
Brymburák Svazek: 10 Strana: 0026
Brymburák, u, m
. =
veliký knoflík u vesty. Vých
. Cech. Jrsk
. XXII. 228
.
19972
Brynčt Svazek: 1 Strana: 0103
Brynčt, vz Brinšt.
19973
Brynda Svazek: 1 Strana: 0103
Brynda, bryndička, y, f. — slévky, špatný nápoj, Gepantsche, Gesäufe. O původu vz Mz. 120. Sr. pol. brud, břyd = špína, Šf. Bryndu do sebe líti. Us. Býti v bryndě, se- děti v bryndě (in der Tinte, Tunke, Wäsche sitzen). D. Jsme v pěkné bryndě! D., Č. Vz Nesnáze, Trampoty. To pivo, vino jest brynda. Us. Přivésti někoho do bryndy. Rk. Bývá tam často pan Brynda s Laňkvarou (bryndáni piva; vz Podobný. Lb.). Ros., Č. —
B., y, m. =
motlacha, Sprachmenger. D. —
B., y, f.,
špatná kuchařka, Pantscherin.
19974
Brynda Svazek: 7 Strana: 1206
Brynda, y, f., vz Kočvarda, Ločperdina (dod.)
19975
Brynda Svazek: 8 Strana: 0028
Brynda, ze špan. brinda = nápoj. Čern. Př. 63.
19976
Brynda Svazek: 10 Strana: 0562
Brynda, y, m. = kdo rozlévá nebo se něčím polévá. Pacov. Čes. l. XIV. 50.
19977
Bryndač Svazek: 1 Strana: 0103
Bryndač, e, bryndal, a, bryndálek, lka, bryndáleček, čka, m., cmíral; bryndačka, bryndalka, y, f., Pantscher; -rin.
19978
Bryndáček Svazek: 5 Strana: 1081
Bryndáček, čku, m. =
cintáček, slinták (dětem). Us. Rgl., Msk., Ktk.
19979
Bryndák Svazek: 10 Strana: 0026
Bryndák, a, m
. = bryndal. Dšk
. Km
. 28
.
19980
Bryndal Svazek: 5 Strana: 1081
Bryndal,
bryndálek, vz Bryndač.
19981
Bryndálek Svazek: 8 Strana: 0028
Bryndálek, lku, m. =
slintáček. Duf. 21.
19982
Bryndanice Svazek: 1 Strana: 0103
Bryndanice, e, f., máchanice, šplíchání, Manscherei, das Gepantsche. D.
19983
Bryndanina Svazek: 5 Strana: 1081
Bryndanina, y, f., die Pantsche. Us. Ssk. Vz Bryndanice.
19984
Bryndati Svazek: 1 Strana: 0103
Bryndati, bryndávati, vz Brynda; pant- schen; nápoje kaziti, míchati. —
co: pivo, víno. Us. -
co čím: pivo vodou. — B.
se = šplíchati se, máchati se, cmírati se, mähren, manschen. Jg. -
se kde: ve vodě. Us., Sych.
19985
Bryndati Svazek: 9 Strana: 0020
Bryndati =
tlachati. Bryndá, ani neví co. Hoř. 123.
19986
Brynďátko Svazek: 10 Strana: 0026
Brynďátk
o, a, u. = slintáček. Dšk. Km
. 34.
19987
Bryndovaný Svazek: 9 Strana: 0020
Bryndovaný. B. víno. Sr. Bryndati. Arch. XVIII. 392.
19988
Bryndza Svazek: 1 Strana: 0103
Bryndza, brinza, y, brynze, e, f., Schaf- käse, umísený ovčí sýr na salaších v Tatrách. D. Dle Mz. 120. z rum. brěnzě = sýr.
19989
Bryndza Svazek: 5 Strana: 1081
Bryndza. Hořká nsše brynza. Č. M. 147. Cf. —
Brynza, Mkl. Etym. 23., Sl. sp. 173.
19990
Bryndza Svazek: 9 Strana: 0020
Bryndza. Horká jeho b. (nemá toho, čím se chlubí). Vz o tom v Zát. Pr. 161. b. V V. 1081. oprav nošše v: naše.
19991
Bryndzař Svazek: 5 Strana: 1081
Bryndzař, e, m. =
brynzař.
19992
Bryndzařka Svazek: 5 Strana: 1081
Bryndzařka = brynzařka.
19993
Bryndziar Svazek: 5 Strana: 1081
Bryndziar, a, m. =
brynzař. Slov. Šd.
19994
Bryndziareň Svazek: 8 Strana: 0536
Bryndziareň, rně, f. =
dílna k výrobe bryndzy. Slov. Kal. S. 19. Cf. Bryndzárna.
19995
Bryndziarský záv Svazek: 9 Strana: 0429
Bryndziarský zá
vod (s bryndzou). Sbor. slov. III. 127.
19996
Bryndzovník Svazek: 5 Strana: 1081
Bryndzovník, u, m. =
brynzový koláč, Brinsenkäsekuchen. S mamičkou a b-ky sa rozlúčiť. Chlpk. Dram. 51.
— Mt. S. I. 72.
19997
Bryndzový. B Svazek: 5 Strana: 1081
Bryndzový. B
. halušky. Sl. sp. 115.
19998
Brynel Svazek: 1 Strana: 0103
Brynel, brinel, brunel, u, m., tuhá látka, obyčejně vlněná, černá, zvláště na ženské střevíce, Rk., z něm. Brünell. B. francouzský, hedvábný, vlněný. Šp.
19999
Brynel Svazek: 5 Strana: 1081
Brynel, u, m
. či lastink. Vz Matj. 67,
20000
Brynelky Svazek: 5 Strana: 1081
Brynelky, pl., f.,
střevíce z brynelu. Us.
