208001
Pagáž Svazek: 2 Strana: 0469
Pagáž, e, f. Aby volnější byl, p-ží se neobtěžuj. Kom. J. 487. Vz Pakáž.
208002
Pagážný Svazek: 10 Strana: 0242
Pagážný děcko = darebo! Přerov. Čes. 1. XIII. 279. Sr Pagáš v II. Přisp. 211, Pakáž.
208003
Page Svazek: 2 Strana: 0469
Page (páž), fr., v
z Páže.
208004
Pagina Svazek: 2 Strana: 0469
Pagina, y, f., lat., strana, stránka (knihy, listu), Seite, Blattseite
, f.
208005
Paginovati, co Svazek: 2 Strana: 0469
Paginovati, co: knihu (stránky zname- nati), die Seitenzahlen bezeichnen, paginiren.
208006
Págľo Svazek: 9 Strana: 0456
Págľo, a, n. =? Shrbený do págľa. Mus. slov. III. 7.
208007
Pagnet, u, m Svazek: 2 Strana: 0469
Pagnet, u
, m
., z fr. bajonnet, bodák.
208008
Pagoda, y Svazek: 2 Strana: 0469
Pagoda, y
, f., o sobě stojící chrám v jižní Asii naproti podzemním tamějším chrámům;
2. sochy bohů v těchto chrámech; 3
. nefo- remné figurky s pohyblivými hlavami a ru- kama. Vz S. N., KP. I. 107. Die Pagode.
208009
Pagrament Svazek: 8 Strana: 0266
Pagrament, u, m. =
pergamen. Val. Brt.
D. U. 517.
208010
Pagyritae Svazek: 7 Strana: 0173
Pagyritae, kmen slovan. Vz Šf. Strž. I. 236., 243.
208011
Pah Svazek: 7 Strana: 0173
Pah, u, m.
= rýha v šindeli, jarček, do něhož pri pokrývání súsední šindel sa za- strčí. Slov. Rr. Sb. Vz násl.
208012
Paha Svazek: 7 Strana: 0173
Paha, y, f. =
pah. Ten ostrý kraj zo šindla, ktorý sa vkládá do páhy iného šindla. Slov. Zátur. P. = podložka, die Diele Csk.
208013
Páha Svazek: 7 Strana: 1350
Páha, y, f.,
Schindelfalze, f
.
208014
Pahad Svazek: 7 Strana: 0173
Pahad, a, m., ambliopodus, m Šm.
208015
Pahál Svazek: 7 Strana: 0173
Pahál, u, m. =
veliký kus. Ukrojil si hodný p. chleba. Us. u N. Bydžova. Kšť.
208016
Pahél Svazek: 8 Strana: 0266
Pahél, u, m., vz Pahýl (3. dod.).
208017
Pahlas Svazek: 7 Strana: 0173
Pahlas = odraz vln vzduchových od blízkých stěn a předmětů. Mlt.
208018
Pahlať, i Svazek: 2 Strana: 0469
Pahlať, i
, f. Afterkrystall. Miner. 19.
208019
Pahlta Svazek: 7 Strana: 0173
Pahlta, y, m. =
žráč. Šd.
208020
Pahltiť Svazek: 7 Strana: 1350
Pahltiť, hastig essen. Slov. Ssk.
208021
Pahltivý Svazek: 7 Strana: 0173
Pahltivý =
pahltný. Ssk.
208022
Pahltný Svazek: 7 Strana: 0173
Pahltný =
žravý, gefrässig. Slov. P. ja- strab. Dbš. Sl. pov. VII. 84. (III. 85.).
208023
Pahnest Svazek: 10 Strana: 0242
Pahnest, u, m. =
pazneht. Opava. Mš. exc.
208024
Pahnosť Svazek: 7 Strana: 0173
Pahnosť, u, m. =
pahnozt. Zalezlo mě za p-sty. Mor. Šd. Máš p-sty jako ryle (dlouhé). Šd. Nemajte mi za zlé ani za p., že som stúpil pred vaší milosť. Ntr. II. 305. Umývaj tvár, též i ruky, ništ nešanuj vody; též když p-sty obrežeš, nebudeš mať škody. Slov. Tč. —
P., a, m. P.
Jos., 1735.-1848., čestný kanovník. Jir. Ruk. II. 72.
208025
Pahnostka Svazek: 7 Strana: 0173
Pahnostka, y, f. =
měsíček, calendula, die Ringelblume. Slb. 428.
208026
Pahnosty Svazek: 10 Strana: 0242
Pahnosty si stříhati (nehty). Slez. Vlasť. I. 192. Sr. Pahnozt v II. 469.
208027
Pahnozt Svazek: 2 Strana: 0469
Pahnozt, u, m., ve Slez., na Mor. a na Slov. =
pazneht, die Klaue, Pk., Zlob., Brt.;
nehet, Nagel, m. D., Tč., Klš., N1. Zašlo mi za pahnozty. Brt.
208028
Pahnoztky Svazek: 8 Strana: 0266
Pahnoztky, rostl., vz Słúnečko (3. dod.).
208029
Pahnůstka Svazek: 7 Strana: 0173
Pahnůstka, y, f. =
pahnostka. V Pod- luží. Brt.
208030
Pahnůztek Svazek: 9 Strana: 0211
Pahnůztek, tku, m., květina.
Mor
. Mus. ol. V. 73.
208031
Pahola Svazek: 2 Strana: 0469
Pahola = pachole. N
a Slov.
208032
Paholčok Svazek: 7 Strana: 0173
Paholčok, lečka, m. =
pacholíček. Slov. N. Hlsk. I. 124.
208033
Paholok Svazek: 7 Strana: 0173
Paholok, lka, m. =
pacholek. Slov. Phľd. III. 3. 253.
208034
Paholsky Svazek: 7 Strana: 0173
Paholsky =
pacholsky. Slov. Šohajíček hezký, drž sa po p., lepší si ty jeden, ako jiných sedem. Koll. Zp. I. 81.
208035
Pahon Svazek: 7 Strana: 0173
Pahon, u, m. = výrastok zpoza listov tohoročných vetvičiek. Slov. Rr. Sb.
208036
Pahor Svazek: 2 Strana: 0469
Pahor, u, m
. = pahorek. Zlob., Č., Ráj.
208037
Pahorčina Svazek: 7 Strana: 0173
Pahorčina, vz Pahořina.
208038
Pahorčitý Svazek: 2 Strana: 0469
Pahorčitý, hügelig. Tat
o země je p-tá
a planá (montuosa et campestris). BO.
208039
Pahorec Svazek: 7 Strana: 0173
Pahorec, rce, m. =
pahorek. Phľd. V. 51.
208040
Pahorek Svazek: 2 Strana: 0469
Pahorek, rku (pohorek, zastr.),
pahore- cek, čku, m
. Hügel,
m. BO. P
., vrch nižší než 600' (190 metrů). Tl. V
z Hora.
208041
Pahorek Svazek: 7 Strana: 0173
Pahorek. P-rky či těla čtveřičná (čásť hmoty mozkové). Šv. 39.
208042
Pahorek Svazek: 7 Strana: 1350
Pahorek. Cf. Mách. 4., 6., 7.
208043
Pahorek Svazek: 9 Strana: 0456
Pahorek. Ve Spišsku:
brežek, harb, harbek, kopeňec Sbor. slov. IV. 68.
208044
Pahorkovitý Svazek: 7 Strana: 0173
Pahorkovitý = pahorkovatý. Us. Lpř., Tě.
208045
Pahôrok Svazek: 9 Strana: 0211
Pahôrok, oku, m. =
maličko zvýšené místo pod domovní stěnou. Slov. Zát. Př. 280a Sr. Pahorek.
208046
Pahoří Svazek: 7 Strana: 0173
Pahoří, n., Hügelreihe, f. Šm., Loos.
208047
Pahořík Svazek: 7 Strana: 0173
Pahořík, u, m. = vršek u Vrčeně. Za P-ky = pole u Nov. Dvora na Plan. BPr.
208048
Pahořina Svazek: 2 Strana: 0469
Pahořina, y, f
.,pahorčitá krajina, Hügel- land, n.
— Pahorkatina, y, f.,
pahorko-
vina, pahorčina,
pahrbí,
pahrbina, pahořina, Hügelland, n. Š. a Ž. —
Pahor- čivý, hügelig. Aqu.
— Pahorkatý = pa- horčitý.
— Pahorkovatý, hügelig. Us.
— Pahorkový. P. země. BO. Hügelig.
— Pa- horní, pahorný (V.), Hügel-. P
. stráň. Dch.
208049
Pahostník Svazek: 7 Strana: 1351
Pahostník =
cizopasník. Slov.
Phľd.
208050
Pahostník Svazek: 8 Strana: 0266
Pahostník, a, m. = kdo z druhého žije, Schmarotzer, m. Phľd. XII. 317.
208051
Pahostný Svazek: 8 Strana: 0266
Pahostný, vz předcház. Pahostník. Ib.
208052
Pahovať Svazek: 7 Strana: 0173
Pahovať = páhy vystruhovať nástrojom pahovník řečeným. v z Páha. Slov. Zátur. —
P. nač = míti něco v úmyslu. U Počát. Kš.
208053
Páhovňa Svazek: 7 Strana: 0173
Páhovňa, ě, f. =
sýpka, der Schüttkasten. Slov. Bern.
208054
Pahovník Svazek: 7 Strana: 0173
Pahovník, u, m., vz Pahovať.
208055
Pahraba Svazek: 7 Strana: 0173
Pahraba, y, f. =
pahreba, der Glimm- haufen. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 261., Obyč. 54. Okolo kozuba sedia dobrí priatelia a v p-bě zapekajú fajočky. Ntr. V. 133.
208056
Pahraba Svazek: 8 Strana: 0266
Pahraba. Vyberali zemiaky (pečené) z p-by (na poli). Phľd. 1893. 153. (147.).
208057
Pahrahka Svazek: 8 Strana: 0266
Pahrahka, y, f., vz Pahraba, P. uhlíkov. Phľd. 1895. 26.
208058
Pahrán Svazek: 2 Strana: 0470
Pahrán, ě, f., krystal klamný. Schd. II. 14.
208059
Pahrb, u, pahrbek Svazek: 2 Strana: 0470
Pahrb, u
, pahrbek, bku,
pahrbeček, čku,
pahrbčíček, čku,
pahrbčík, u, m. = malý hrb, vršek, hůrka, kopec, Hügel, Höcker, m., Halde, Anhöhe, f. Kom., V., BO. Vz Hora. Nízký p. D. I tažechu (voje) tamo k pahrbu. Rkk. Pahrbkové a stráně k vrchu jdoucím popříkří (obvýšní, acclives) jsou, polozí (po- ložití, declives) zpět. Kom. J. 79.
208060
Pahrbčitosť Svazek: 2 Strana: 0470
Pahrbčitosť, i, f., Hügeligkeit, f. —
Pa-
hrbčitý, plný pahrbků, hügelig. D.
208061
Pahrbčivosť Svazek: 2 Strana: 0470
Pahrbčivosť, i, f., pahorčivosť, bradavič- nosť, Hügeligkeit, f. Rostl.
208062
Pahrbečkatý Svazek: 7 Strana: 0173
Pahrbečkatý = majíc
í pahrbečky. Rst. 459
208063
Pahrbečnatý Svazek: 2 Strana: 0470
Pahrbečnatý = pahrbčitý. Ssav.
208064
Pahrbeční Svazek: 7 Strana: 0173
Pahrbeční = na pahrbcích rostoucí. Rst. 459.
208065
Pahrbek Svazek: 2 Strana: 0470
Pahrbek, bku, m., vz Pahrb. —
Pahrb- kovatý, -vitý, hügelig, V.,
pahrbkový, Hügel-. Ben. V.
208066
Pahrbina Svazek: 10 Strana: 0643
Pahrbina, y, f. =
pahrbek. Hoš. Pol. I. 116.
Pahreb, u, m. Zemiaky na pahrebe péci. Čas. mus. V. 21.
208067
Pahrbisko Svazek: 7 Strana: 0173
Pahrbisko, a, n. = malý n. nehezký pa- hrbek.
208068
Pahrdina Svazek: 10 Strana: 0242
Pahrdina, y, f. = š
patný hrdina. Hlk.
X. 321.
208069
Pahreb Svazek: 7 Strana: 1351
Pahreb, u, m. = místo, kde oheň shořel a popel zůstal. Němc. II. 56.
208070
Pahreba Svazek: 2 Strana: 0470
Pahreba, y, f., hromada řeřavého uhlí. Na Slov. Plk.
208071
Pahriebka Svazek: 7 Strana: 0173
Pahriebka, y, f. =
pahreba. Veď ohník v p-bku sa obráti, tá potom dvojme za- hrieva. Phľd V. 282.
208072
Pahrobec Svazek: 2 Strana: 0470
Pahrobec, bce, m., vrch nevysoký. Ti, ješto jsú větší z jiných a jako hory neb pa- hrobci, jsú pochýleni od těch cest, kteréž vedou k blahoslavenství. St. 269.
208073
Pahrobek Svazek: 2 Strana: 0470
Pahrobek, bka, m
., dítě na sirobu naro- zené, sirobě, nachgeborenes Kind, Nachwaise. D. —
P., bku, m. = pahrbek, zastr. Pass.
208074
Pahrobek Svazek: 7 Strana: 0173
Pahrobek, bku, m. =
pahrbek. Ž. wit. 148. 9. (Anděl) na jednom vysokém p-bku ji postavil. Pass. mus. 490. Každá hora i p. Ev víd. 75.
208075
Pahrobky Svazek: 2 Strana: 0470
Pahrobky, pl., jm. kopečku a pole u Za- šové na Mor. Km.
208076
Pahrom Svazek: 2 Strana: 0470
Pahrom, obyč. Parom, a, m. = Perun. Na Slov.
208077
Pahřeb Svazek: 2 Strana: 0470
Pahřeb, i, f., pohořeliště, Brandstätte. Slov.
208078
Pahuba, y, f Svazek: 2 Strana: 0470
Pahuba, y
, f
. (zastr.), pohuba, záhuba, neštěstí, das Verderben. P-bu na někoho nésti; spěti v p-bu. Rkk. 17., 53., Výb. I. 49.
208079
Pahubný. P Svazek: 10 Strana: 0242
Pahubný. P. dcera,
nötig aľdrjXo?. Msn. II. 98.
208080
Pahvězdice Svazek: 7 Strana: 0173
Pahvězdice, e, f. =
padavice. Rk.
208081
Pahýl Svazek: 2 Strana: 0470
Pahýl, u,
pahýlek, lku, m.,
seschlý, ulá- maný stromek, že z něho málo nad pařez zbylo, der Stümmel, Stumpf. Přes p. pa- dnouti. Sych. —
P.
, osten na tmu, der Stachel (am Dorn). Planá jabloň má pahýly. Má p. v noze. —
P.,
pazour, die Kralle. Jg. P-ly (Stümpfe) slovou spáry jelení tuze ušla- pané. Šp. —
Pahýlatý, stachelig, krallig.
Jg. Šelmy mají prsty pahýlaté. Vz Pahýl. Krok.
208082
Pahyl Svazek: 7 Strana: 0173
Pahyl, vz List. fil. XII. 182. P. jelení. Brm. 1. 3. 144 —
P. doutníku. Mkrý., Dch. P-lky much, die Schwingkolbchen. Nz.
208083
Pahýl Svazek: 8 Strana: 0266
Pahýl, pahél, u, m. =
neúrodné pole. Slavk. Brt. D.
II.
359.
208084
Pahýl Svazek: 9 Strana: 0211
Pahýl. Je na pahýlu znát, že dub as mocný musil býti (ex ungue leonem). Artt. Uhl. 119.
208085
Pahýl Svazek: 10 Strana: 0242
Pahýl pupeční, Nabelstumpf. Ktt.
208086
Pahýlnatý Svazek: 9 Strana: 0211
Pahýlnatý kořen. Br. Hod. 303. Sr. Pa- hýlatý.
208087
Pahýlonohosť Svazek: 7 Strana: 1351
Pahýlonohosť, i, f. (stehno vyvinuto, dolení čásť zrůdná), peropus.
208088
Pahýlonohý Svazek: 7 Strana: 0173
Pahýlonohý. P-zí (plazi), peropoda, Stummelfüssler. Nz.
208089
Pahýlonoží Svazek: 10 Strana: 0242
Pahýlonoží, n. peropus. Ktt.
208090
Pahýlopaží Svazek: 10 Strana: 0242
Pahýlopaží, n., perobrachius. Ktt.
208091
Pahýloprstý Svazek: 7 Strana: 1351
Pahýloprstý plod, perodactylus.
208092
Pahýloručí Svazek: 10 Strana: 0242
Pahýloručí, n., perochirus. Ktt.
208093
Pahýlorukosť Svazek: 7 Strana: 1351
Pahýlorukosť, i, f (rámě vyvinuto, ostatní čásť zrůdná), perobrachius.
208094
Pahýlotělí Svazek: 10 Strana: 0242
Pahýlotělí, n., peromelus. Ktt.
208095
Pahýlovitý Svazek: 7 Strana: 0173
Pahýlovitý =
pahýlu podobný. P. ko- řeny.
208096
Pahýlovitý Svazek: 10 Strana: 0242
Pahýlovitý. Tbz. V. 9. 203.
208097
1. Pach Svazek: 2 Strana: 0470
1.
Pach, u, m.,
zápach, puch, Geruch (Wohl- o. Uibelgeruch), m.;
smrad, Gestank, m. Jg. — 2.
P., slabina, die Weiche, Dün- nung. Světoz.
208098
Pach Svazek: 7 Strana: 0173
Pach, u, m. Mkl. Etym. 230.
208099
Pach Svazek: 7 Strana: 0174
P
ac
holík. Št. Ku. š. 65., Cor. jur. IV. 3. 2. 429. P. poštovský, Postillon, m. J. tr. —
P., u, m. =
železná podložka ve mlýně. Vz Pachole. Rgl.
208100
Pach Svazek: 7 Strana: 1351
Pach, u, m., mansipa. Pršp. 69. 93. P. rukávu, Bausch. Ott. VI. 447.
208101
3. Pach Svazek: 8 Strana: 0266
3.
Pach či
parukáv (ženský) v XIV. a XV. stol. (byl to cíp na loktech). Vz Wtr. Krj.
L 45., 126., 200.
208102
Pách Svazek: 8 Strana: 0266
Pách, jm. kutnohorského potoku, z něm. Bach. NZ. IV. 27., Gb. H. ml. I. 423.
Pachatel. Bl. Gr. 323. praví: inepta vox.
208103
Pach Svazek: 10 Strana: 0242
Pach, u, m., Bausch. Nechoďte odraní, než s pachy v byritích šarlatních. Bech. — Rozb. T. 184.
208104
Pachae-us Svazek: 7 Strana: 0173
Pachae-us, a, m. P.
Jan Budinský. Jg. H. 1. 605., Jir. Ruk. II. 72., 390.
208105
Páchání Svazek: 2 Strana: 0470
Páchání, n., die Begehung, Misshandlung. D. P. hříchu. Har. —
P.
, skotačení, dovádění, das Hetzen, Schäckern. Děti, nechte již toho p. Mor. Hý.
208106
Pachatel Svazek: 2 Strana: 0470
Pachatel, e, m., der Thäter
, Verüber. P. skutku nešlechetného, Háj., zlých činův, Bel., nešlechetností. Dvě kron. — Jg. Vz Páchati.
208107
Pachatelka Svazek: 2 Strana: 0470
Pachatelka, y,
pachatelkyně, ě, f. Thä- terin, f.
208108
Pachatelství Svazek: 7 Strana: 0173
Pachatelství, n , schlechte Thäterschaft. Dch.
208109
1. Páchati Svazek: 2 Strana: 0470
1.
Páchati, páchám a páši,
zpáchati, páchá- váti, činiti, dělati, tropiti, hlavně o zlých skutcích, machen, thun; begehen, verüben. Jg. Strany časování vz Mazati. —
abs. Děti nepáchejte (nežertujte). Koťata páchajú. Na mor. Zlínsku. Brt. Na mor. Drahansku. Hý. —
co. Paštež své veselé. Ms. 1410. Jg. Dítě co pácháš (== děláš) ? Na Mor. Udatné skutky p. Troj. Mnoho dobrého p. Sch. P. zlé, ha- nebné skutky, V., Kom., vraždu, hřích, Us., oplzlosť, nečistotu, D., ukrutenství, hane- bnost', nešlechetnosti, nepravosť, Br., Jg., Rk. —
co jak. Oni neuposlúchali, ale
podlé obyčeje svého dřevnieho páchali. Bj. —
co s kým: hanebnosti, mrzkosti s někým p. D. Cizoložství s ní páchal. Štl. —
co nad kým. Sami vraždu nad sebú spáchámy. Rkk. Páchá nad ním ukrutnosť. Jel. Dci měl a nad ní přítelé velikú žalosť páší. Pass. 773. Ona nad vámi, což jí libo, páše. Pass. 835. Tak trýzň nad nimi pacháchu. Výb. II. 11. (Pass.). Co pášeš nade mnou?Výb. I. 80. — Leg. —
co komu: škodu pánům. Puch. —- kd
e. By v nás tak páchali mrtví (počínali si). Leg.—
co proč. Hřích k vůli ďáblu pášete. Štelc. —
co na kom: násilí. Ml.
208110
2. Páchati Svazek: 2 Strana: 0470
2.
Páchati = orati, ackern. Mužie pašú. Sněm. (Rkk. 69.). Slovo páchati m. orati nepřichází v žádné jiné památce jazyka če- ského ; nyní značí Čechům tolik co
dělati n.
činiti ve smyslu mravním: p. zlé, zločin. Kořínek. Ruské pachatb značí orati. Cf. Pa- chtiti se, namáhati se; aniž vyloučena jest možnosť, že v strčeš.
pachati značilo tolik co
těžiti,
pracovati hmotně vůbec. Vz Mus. 1878. 147. (Jir.). Cf. Pachtiti co (s kým). —
P.,
močiti, pičkati, harnen. Jakož uzříš, mnoho-li páše čili málo. Sal. 64. 3.
208111
1. Páchati Svazek: 7 Strana: 0173
1.
Páchati. Mkl. Etym. 230., List. fil. XII. 183. —
abs. Koťata,
děti páchajú = dovádějí. Mor. Brt. D. 245. —
co: bez- práví, Lpř., neřesti, Šmb , smilstvo, Št. Kn. š. 95., čertovy divy, Let. 288., hřiechy, Výb. II. 25., verše (s příhanou), Us. Pal., boje. Výb. II. 532. —
co s kým: smilstvo. 458 Št. Kn. š. 184., 90. —
co nad kým. A co pášeš sám nad sobú a nade mnú chudú ženú. Mst. 364. Nahlédala, co se tam nad synem p-lo. Sv. ruk. 170. —
co na kom. P-ny jsou na králích vraždy. J. Lpř. I. 20. Na lidu ukrutenství p. Us. Pdl. —
o čem. Ten pes o něm páše (naň doráží); Ten o ty peníze páše (dělá, naříká a p.). Mor. Knrz. —
P. s kým také = pohrávati, dováděti. Kočka ráda s dětmi páchá. Mor. Tr., Bkř.
208112
2. Páchati Svazek: 7 Strana: 0174
2.
Páchati. ,Mužie pašů' lze vyložiti = 1. pasou, 2. dělají, pracují, 3. orají, jako posud
v polštině. Na Mor. p. posud
dělati.
208113
3. Páchati Svazek: 7 Strana: 0174
3.
Páchati =
voněti. Hdž. Čít. 102. Cf. Páchnouti.
208114
Páchati Svazek: 7 Strana: 1351
Páchati v dialekt. Vz List. fil. 1892. 282., 366.
208115
Páchati Svazek: 9 Strana: 0211
Páchati. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2 364. O. pův. sr. Krok. 1897. 163. Mužie pású atd. (II. 470b. ), přidej: Pal. Děj. I. 1. 189.
208116
Páchati Svazek: 10 Strana: 0242
Páchati v Rkk. Sr. Jir. v Mus. 1878. 147., Bdl. Obr. LS. 23. - Pal. Děj. J. 1. 189., Jg.
v Kroku I c. 58. — Gb. Výkl. na čt. 9 — Mš.
208117
Páchati o čem Svazek: 8 Strana: 0266
Páchati o čem =
pracovati. Páše o to = hřmotí. N. Město. Brt. D. II. 359.
208118
Páchavec Svazek: 2 Strana: 0470
Páchavec, vce, m., paederia. Rostl. Stock- winde.
208119
Páchavice Svazek: 7 Strana: 0174
Páchavice, e, f. =
páchavec. Šm.
208120
Pácheň Svazek: 7 Strana: 0174
Pácheň, chně, f. =
zápach. Nrd.
208121
Pacher Svazek: 7 Strana: 0174
Pacher, chra, m
. P. Jak., farář 1723. Jg. H. 1. 605., Jir. Ruk. II. 72.
208122
Pachin-us Svazek: 2 Strana: 0470
Pachin-us, a, m., předhoří Sicílie. —
Pa- chinský.
208123
Páchla Svazek: 7 Strana: 0174
Páchla, y, f., paederia, die Päderie, rostl. Vz
Rstp. 825.
208124
Pachlop Svazek: 7 Strana: 0174
Pachlop, u, m. = sucháří se stromů les- ních napadalé; chlopiť n. chlupěť = padati, laš., das Sammelreisig, Klaubholz. Mor. a slez. Brt. D. 151., Šd.
208125
Páchlovitý Svazek: 7 Strana: 0174
Páchlovitý. P. rostliny, paederieae: pá- chla. Rstp. 825.
208126
Pachmayer Svazek: 10 Strana: 0242
Pachmayer Jos., spis., nar. 1864. Vz Ott. XIX. 26.
208127
Pachmayerová Svazek: 10 Strana: 0242
Pachmayerová Marie, spisov
.
208128
Pachnidlo Svazek: 2 Strana: 0470
Pachnidlo, a, n., voňavka, eine wohlrie- chende Sache, etwas Wohlriechendes. Slov. Koll.
208129
Páchník Svazek: 7 Strana: 0174
Páchník, a, m., osmoderma, brouk. P. černý, o. eremita, der Lederkäfer. Kk. Br. 194., Brm. IV. 107.
208130
Pachník Svazek: 8 Strana: 0266
Pachník, brouk. Cf. Klim. 26.
208131
Páchník Svazek: 9 Strana: 0211
Páchník =
kožopáchník.
208132
Páchník Svazek: 10 Strana: 0242
Páchník, a, m., osmoderma,
brouk. P. černý, o. eremita. Vz Ott. XVIII. 918., XIX. 27.
208133
Pachníř Svazek: 7 Strana: 1351
Pachníř, e, m., cassiana. Pršp. 33. 15.
208134
Páchnivosť Svazek: 7 Strana: 0174
Páchnivosť, i, f., das Faulen, der Ge- stank. Slov. Bern.
208135
Páchnivý Svazek: 7 Strana: 0174
Páchnivý, faul, stinkend. Slov. Bern.
208136
Pachnolith Svazek: 2 Strana: 0470
Pachnolith, u, m
., nerost. Bř. N. 128.
208137
Páchnoucí Svazek: 2 Strana: 0470
Páchnoucí,
načichlý, angewittert. Dch.
208138
Páchnoucí Svazek: 7 Strana: 0174
Páchnoucí vápenec, Frč. G. 47., dech. Us. Pdl.
208139
Páchnoucí Svazek: 10 Strana: 0242
Páchnoucí pot, osmidrosis, bromidrosis. Ktt.
208140
Páchnouti Svazek: 2 Strana: 0470
Páchnouti, chnul a chl, utí = zápach vydávati, zvl.
= smrděti, einen Geruch von sich geben, riechen, duften; übel riechen, stinken. Ros. —
abs. Mrtvý páchne. Us. Ni páchne ni smrdí. Prov. pol. Ani p. tam nesmí (ani se tam ukázati). Fuj ženo, člověčina páchne. Pov. 131. Čich vůně, jak co páchne, rozeznává. Kom. J. 327. —
komu z čeho. Páchne mu z úst (z bašty hází). D. Z hrdla jejich nic než samá vražda páchne. Kom. —
komu. Páchnou mu nohy. Us. Zlato mu páchne (má na ně laskominy), hat Appetit, Verlangen darnach. L. —
čím: zapáchati, nach etwas riechen, schmecken. Jg. Víno sudem páchne. Jg. Čím to páchne ? Sych. To hrdlem páchne (zde jde o krk). Kom. P. kozlem (jako kozel), Zlob., smrtí. Br. Hospodář má p. větrem a hospodyně dýmem. Č. Tělo hrobem páchne. Žal. P. čertovinou (býti dobrou kopou, šelmou nabíjenou). Us. Hý. Nezdvořilosť mrzutým grobiánstvím páchne. Kom. J. 842. Člověk světem pá- chnoucí. Kom. L. 134. Věc ta páchne myší. Zk. P. pýchou, lotrovstvím. Ros. Někam ani nohou nep. (nejíti). Us. —
po čem, šp. (german.) m
.:
čím. Brt. v Km. —
ke komu oč. On k ní o milosť páchl. Troj. —
kam — ukázati se, vyskytnouti se, wohin kommen, hingehen,
Schritt wohin thun. Jg.
Do mého domu ani nepáchni. D. K nám ani
přes práh p. nesmí. Sych., Ml. —
kam pod čím. Turci nikomu pod hrdlem do chrámu p. ne- dadí. V.
208141
Páchnouti Svazek: 7 Strana: 0174
Páchnouti. Mkl. Etym. 230., List. fil. XII. 182. —
čím. Vzduch mlékem páchne. Osv. V. 637. P. školou. Šml. Mluviti věci, které světem páchnou. Sá. Vzduch páchnul silnou vůní vosku i medu. Vlč. —
odkud. Ryba začíná p.
od hlavy. Dch. Truhlu mají z tlustiech desk tak misterně spojenú, že
z nie i žádný smrad p. (penetrare) nemóž. Mill. 33.
208142
Páchnule Svazek: 7 Strana: 0174
Páchnule, e, f., mohria, die Mohrie, rostl. Vz Rstp. 1779.
208143
Pacholátko Svazek: 2 Strana: 0471
Pacholátko, a, n., vz Pachole.
208144
Pacholci Svazek: 2 Strana: 0471
Pacholci, od pacholka, Knaben-, Knecht-. P.
mravy, způsoby, komplimenty (hrubé). L., Us
.
208145
Pacholcit Svazek: 9 Strana: 0211
Pacholcit. Když se začne synek p. (do- spívati. ) Horen. 59.
208146
Pacholče Svazek: 2 Strana: 0471
Pacholče, ete, n. = pachole. Sych.
208147
Pacholčí Svazek: 7 Strana: 0174
Pacholčí vor slove třetí vor. Us. Hk. Cf. Jehla. —
P. vůl (dospělý?). Arch. VIII. 470.
208148
Pacholčiti Svazek: 2 Strana: 0471
Pacholčiti, il, ení, pacholkovati, als Knecht dienen. D. —
zač: za mzdu. Měst. bož.
208149
Pacholčiti kde Svazek: 7 Strana: 0174
Pacholčiti kde. Mladší syn p-čil u strýce sedláka. Sk. —
komu z čeho: z úplatku. Skl. II. 78.
208150
Pachole Svazek: 2 Strana: 0471
Pachole, ete,
pacholátko, a, n.,
chlapec, výrostek, der Knabe, der junge Mensch. V. Malé p. V. Kůň brůna, žena Důra
, Janek pachole, řídko z toho trého co v hod bude. Prov., Jg. Každé pachole plno svévole. Č. —
P., služebník, der Diener, Page. Junge. V. Kdož by měl pět koní, může míti jedno p. Zříz. sněm. Petr Knaisl, někdy pachole Mikulášuov Višnin, chodí po vsech. Pč. 22. —
P.
u bednáře: klín (n. klínek, na který kyjankou tluče obruče utvrzuje, der Kloben. Dch.);
u truhláře, něm. Knecht an der Hobel- bank;
u sládků drouh, kterým se pivo vozí (Stange zum Bierziehen), nebo zátka podlouhlá čtyrhraná k paření sudů, Brühspund; ve
mlýně železné náčiní, jež se při tažení stavidla pod sochor podkládá, der Arm, das Knechtel; p. při
pile, der Hinterschemmel;
p.
zubaté = hospodáříček (pod oharek svíčky)
, der Licht- knecht
, -stecher;
dřevěný klín, Keil, m.;
zou-
vák (na Mor. N1.), der Stiefelknecht;
podložek z koudele, pod loktuši trávy, ein Polster von Werg;
v tiskárně, der Ballenknecht;
u ševce (malé, velké), der Stiefelprügel, také: dorážka. Vys., Šp. Vz také
Jg., Vys. (str. 195.). —
P., dřevěný háček, jímž se réva k zemi připe- vňuje. Čk. 185.
208151
Pachole Svazek: 7 Strana: 0174
Pachole =
chlapec. Sš. P. 31. Cf. Sdl. Hr. II. 56. —
P. ve mlýně. Cf. KP. V. 614. —
P. krejčovské, das Bügel-, Nahtel- holz. —
P. (zubaté), der Knecht beim Bau- gerüst. Nz. —
P., v horn., sedlo, der Hunt- rücken, -steg. Hrbk.
208152
Pachole Svazek: 8 Strana: 0266
Pachole = část vozu pod fasuňkem. Cf. Brt. D. II. 445.
208153
Pachole Svazek: 9 Strana: 0211
Pachole. O pův. sr. Krok. 1897. 163. ?., der Zeugende, der zum Zeugen bestimmte. Vz Prk. v Kuhn's Zeitschrift für vergl. Sprachforschung. 1898. 602.
208154
Pachole Svazek: 9 Strana: 0456
Pachole = topůrko, jehož pomocí děl- níci kusy ledu na vůz nakládají. Semer. 81.
208155
Pachole Svazek: 10 Strana: 0242
Pachole, e, n. =
malý sochor. Zvon IV. 122.
208156
Pacholec Svazek: 7 Strana: 0174
Pacholec, lce, m., der Senkknecht beim Weinbau. Šm.
208157
Pacholecí Svazek: 2 Strana: 0471
Pacholecí, Knaben-. P. pěsť, D., zvěřina, Cyr., seminář, das Knabenseminär. Hý.
208158
Pacholecký Svazek: 2 Strana: 0471
Pacholeck
ý, Knaben-. P. věk, Zlob., cvi- čeni. Cyr.
208159
Pacholectví, pacholetství Svazek: 2 Strana: 0471
Pacholectví, pacholetství, n. (vz
ts v
c), pacholecký věk, das Knabenalter. P. hříč- kami stráveno bývá. Kom. J. 235. Po dě- tinství nastane p. Hlas. Za našeho p.; od p. Nt. Při dvoře královském z p. vychovaný.
208160
Pacholek Svazek: 2 Strana: 0471
Pacholek, lka,
pacholeček, čka,
pa-
cholček, lečka, m.,
vyrostlý jonák, Bursche, m. Hrubého díla p. (vz Hrubý). Č., Lb. Vz Sprostý. Jest p. od Žamberka. Prov., Jg. Dívka p-ka a p. dívku . . . Bart. 343. 29. — Lom., Lb. Pam. kut. —
P.
, voják sprostý, Kriegsknecht, m. Viděli jsme na baštách plno p-ků německých. Vrat. —
P.
, sluha, koňák, Knecht, Fuhr-, Stall-, Pferde-
, Bauern- knecht. Jg. Jak by p-ci a děvky poslou- chati měli
, hospodářské knihy předpisují. Kom. J. 609. Rychtářů p. (biřic). V. P. od vozu, od koní (koňák), Jg., nájemný, sedlský, D., domácí (nádvorník), plavecký. Jg. —
P.,
sluha vrchního biřice. Tk. II. 293. —
P., u, m.,
zouvák, der Stiefelknecht. Us. u Pří- bora. Mtl. Vz Pachole. — P., der Bank- knecht. Skv. P. šroubový
, der Schraubknecht. Skv., Hk. —
Pacholci, plod rostl.: cineraria vulgaris. U Příbora. Mtl.
208161
Pacholek Svazek: 7 Strana: 0174
Pacholek. Mkl. Etym. 253. P. =
dospělý šohaj, mladý muž. Št. Kn. š. 116. Vz Če- ledín. —
P. =
sprostý vojín. Bart. 77. —
P., servus, Ev. víd. 70. a j., kdežto v Ev. ol. 300. a j.
služebník. Téhož smyslu jest
panoše v Ev. víd. 68., Ev. ol. 298. též má
sluha.
208162
Pacholek Svazek: 7 Strana: 1351
Pacholek. Hádanka. Vz Kůň (dod).
208163
Pacholek Svazek: 8 Strana: 0266
Pacholek = čestný název svobodného chas- - nika (Podluží); jinde — čeledín od tažného dobytka. Brt. D. II. 458.
208164
Pacholek Svazek: 9 Strana: 0211
Pacholek. To je nadělanej p. (ouborek). Hoř. 92.
208165
Pacholek Svazek: 10 Strana: 0643
Pacholek šroubový, truhlářské náčiní. Vz KP. XL 12. s vyobraz.
208166
Pacholenec Svazek: 7 Strana: 0174
Pacholenec, nce, m. =
pachole. V Pod- luží. Brt. L. N. II. 97.
208167
Pacholík Svazek: 2 Strana: 0471
Pacholík, a,
pacholíček, čka, m.,
pa-
cholisko, a, n. =
chlapec, pachole, pacho- lek, Knabe, Junger, m., Bürschchen, n., Junge, m.
P. ševcovský, Zlob., služebný, V., vo- jenský. Kom. J. 698. Malý, mladý p. V. P. při ceších = vyučenec, který do knihy to- varyšů zapsán není. Hanka. P. v horn., der junge Knappe, jenž snadnější práce vyko- nává. Kromě pacholíčkóv ode tří let. BO.
208168
Pacholíkový Svazek: 7 Strana: 0174
Pacholíkový. Bez plodu p-ho umřel jest (nemaje syna). Výb. I. 454.
208169
Pacholkování Svazek: 7 Strana: 0174
Pacholkování, n. Toto p. Slavjanův u ji- ných národů. Koll. III. 183.
208170
Pacholkovati Svazek: 2 Strana: 0471
Pacholkovati, vz Pacholčiti.
208171
Pacholský Svazek: 2 Strana: 0471
Pacholský, knechtisch. P. práce. Zlob.
208172
Pacholský Svazek: 7 Strana: 0174
Pacholský =
hodný, jadrný. Brt. D 245.
208173
Pacholství Svazek: 2 Strana: 0471
Pacholství,n., pacholský stav, die Knecht- schaft. D. — Jg.
208174
Pachometr Svazek: 2 Strana: 0471
Pachometr, u, m., tloušťkoměr, nástroj k měření tloušťky skla zrcadlového. S. N.
208175
Pachorec Svazek: 7 Strana: 0174
Pachorec, rce, m., der Waghals. Slov. Bern.
208176
Pächoriť sa Svazek: 7 Strana: 0174
Pächoriť sa =
namáhati se při malé síle (posměšně). Slov. Zátur. Chudobní ľudia sa darmo proti nim p, budú. N. Hlsk. II. 198.— Orl. VIII. 5., IX. 246., VI. 81. Na Val. =
durditi se, zlobiti se, zürnen. Vck., Brt. D. 245.
208177
Pächorlivo Svazek: 9 Strana: 0211
Pächorlivo. Vedomosti (časopis) hned v prvom článku p. sa vystatujú. Slov. Phľd. 1897. 120. Sr. Pächorlivý.
208178
Pachorlivosť, pachornosť Svazek: 7 Strana: 0174
Pachorlivosť,
pachornosť, i, f., die An- strengung; die Aufblähung, der Stolz; das Zürnen. Slov. Bern.
208179
Pachorlivý, pachorný Svazek: 7 Strana: 0174
Pachorlivý,
pachorný, angestrengt; aufgeblasen, stolz; zornig. Slov. Bern.
208180
Pachořiti se Svazek: 2 Strana: 0471
Pachořiti se, il, ení, pyšniti se, nadou- vati se, nafukovati se, stolzen, dick thun. Na Slov.
208181
Pachosta Svazek: 8 Strana: 0266
Pachosta, y, m. =
silný chlap. N. Město. Brt. D. II. 359.
208182
Pachov Svazek: 2 Strana: 0471
Pachov, a, m., mě. v Čech., Pakau. —
Pachovan, a, m
., pl. -né. —
Pachovský. Toť by se pilo, ne to Pachovské. Prov., Jg.
208183
Pachovec Svazek: 7 Strana: 0174
Pachovec, vce, m. =
pacholek. Vrchovci, dobrí ste p-vci. Pís. Rr. Sb.
208184
Pachovský Svazek: 7 Strana: 0174
Pachovský Jiří. Blk. Kfsk. 1036.
208185
Páchovský. To Svazek: 10 Strana: 0242
Páchovský. To
je p-ská řeč (nemístná). Wtr. Min. 15.
208186
Pachrb, pahrb Svazek: 2 Strana: 0471
Pachrb,
pahrb (zastr.) = pahrbek, collis, Hügel, m. BO., Výb. I. 19., Rkk. 17.
208187
Pachrh Svazek: 8 Strana: 0266
Pachrh =
pahrb. Pass. klem. 200. b.
208188
Pachŕňať Svazek: 7 Strana: 0174
Pachŕňať =
česati. Slov. Rr. Sb.
208189
1. Pacht Svazek: 2 Strana: 0471
1.
Pacht, u, m., z něm. Pacht a to z lat. pactum, nájem, vz Mz. 267. P. lázní, pře- vozní, polní, zahradní, doživotní. Šp. Nájem živnosti. Vz Nájem.
208190
2. Pacht Svazek: 2 Strana: 0471
2.
Pacht, u, m., násilné dýchání, das Keu- chen, starkes Athmen. Ros.
208191
Pacht Svazek: 9 Strana: 0211
Pacht. Má výhru v pachtu = pořád vy- hrává. Hoř. 92.
208192
Pachta Svazek: 7 Strana: 0174
Pachta, y, m., os. jm. Mus. 1880. 23., Blk. Kfsk. 266., Sdl. Hr. VI. 99.
208193
Pachtění Svazek: 7 Strana: 0174
Pachtění, n., die Anstrengung. Vz Pach- titi. Dch., Sš. Sk. 281. Noh i rukú střechúc od p. Št. Kn. š. 48.
208194
Pachtiti Svazek: 2 Strana: 0471
Pachtiti, il, ěn, ění,
pachtovati, zmítati, násilně hýbati, anstrengen. —
abs. Ten pachtí (zuří, tobt). Na Mor. —
čím. Aby tělem přílišně nehýbal a nepachtoval. V. Pachtují ním (medvědem), až ho porazí. Kron. mos. —
kdy. Ruce
v mluvení aby nepach- tile (dual) = neházely se, silně se nepohy- bovaly (zastr.). Výb. I. 782. —
co (s kým). Mnoho zlého spolu pachtí (páší). Bech. Svou zlou vůli pachtí (páše). Ib. —
za
čím = bažiti. Na Slov. Plk. —
se, namáhati se, lomoziti se
, táhati se, sich balgen, sich ge- waltig anstrengen, sich rackern, bemühen
, plagen. Jg., Troj. —
se s čím. Kom. Kůň se s nákladem pachtil. Zlob. —
se v čem. Nadarmo v službě boží se pachtuje. Duch. Koleda 96.
208195
Pachtiti Svazek: 9 Strana: 0211
Pachtiti. O pův. sr. Krok. 1897. 162., Kuhn's Zeitschrift für vergl. Sprachforschung. 1898. 602. (Prk. )
208197
Pachtivec Svazek: 7 Strana: 0174
Pachtivec, vce, m =
dychtivec. Vlk je p. Mt. S. I. 98.
208198
Pachtivý Svazek: 7 Strana: 0174
Pachtivý = dychtivý. Koza je p-vá. Hdž. Čít. 170.
208199
Pachtování Svazek: 2 Strana: 0471
Pachtování, n., gewaltsame Anstrengung
. P. rukou (házení). Jel. Tím svým bídným p-ním chleba sotva obhájiti mohli. Kom. Vz Pachtiti. Jg.
208200
Pachtovati Svazek: 2 Strana: 0471
Pachtovati, vz Pachtiti. —
P., najati, pachten. —
co zač,
na jak dlouho atd. Statek za mírnou cenu na 12 let pachtovati.
208201
Pachtovati Svazek: 7 Strana: 0174
Pachtovati. —
čím. V zimě dobré jest běhati, sebou hýbati, rukama i nohama p. Rgl. zdr. —
proti čemu. Ty proti obojiemu p-ješ (brojíš). Krnd. 66. Cf. Pachtiti.
208202
Pachtovati Svazek: 7 Strana: 1351
Pachtovati koněm =
uhnati, pachtiti 1510. Wtr. Obr. I. 520.
208203
Pachtovka Svazek: 7 Strana: 0174
Pachtovka, y, f., sam. u Staré Libně u Prahy. Rk. Sl.
208204
Pachtovné Svazek: 2 Strana: 0471
Pachtovné, ého, n., der Pachtzins, die Pachtabgabe. Rk.
208205
Pachtovní Svazek: 2 Strana: 0471
Pachtovní, Pacht-. P. výminky, smlouva, peníz, činže, věc, protokol, úrok. Šp. Vz Nájemní, Pacht.
208206
Pachtovník Svazek: 2 Strana: 0471
Pachtovník, a,
pachtýř, e, m.,
nájemník, der Pächter. Us. .
208207
Pachule Svazek: 7 Strana: 0174
Pachule, e, f. =
klín ze zástěry n. ze sukně, vyzdvižená zástěra n. sukně, v níž se něco nese. Na Val. a Vsacku. Trhám jablka do p-le. Vck. Po večeři dívka za- mete v jizbě, sebéře smetí do p. a vysype na křížných cestách. Brt. L. N. I. 209.
208208
Pachuť Svazek: 2 Strana: 0471
Pachuť, i, f., pochuť, Nachgeschmack, m. D.
208209
Pachutka Svazek: 7 Strana: 0174
Pachutka, y, f., das Nachessen, Dessert, der Leckerbissen. Po jídle dycky hledá jaké p-ky, něco na p-tku. Laš. Tč.
208210
Pachy Svazek: 2 Strana: 0471
Pachy, pl. (zastr.), přívěsky k rukávům pro ozdobu za starodávna užívané. Aqu. Die Manschettenkrause. Z něm. fachen, die Wolle auflockern. Gl. 212.
208211
Pachydermie Svazek: 7 Strana: 0174
Pachydermie, e, f., z řec. =
mohutnění kůže. Vz Slov. zdrav.
208212
Pachyle Svazek: 7 Strana: 1351
Pachyle, pl. =
opuchliny. Mtc. 1891. 292.
208213
Pachyn-um Svazek: 2 Strana: 0471
Pachyn-
um, a, n., mys v Sicilii.
208214
Paion Svazek: 7 Strana: 0174
Paion, u, m. = hymnus, jímž Řekové zvlášť Apollona vzývali, aby neštěstí od- vrátil (píseň prosebná) aneb za odvrácení neštěstí děkovali (chvalozpěv). Kvíčala.
208215
Pair Svazek: 2 Strana: 0471
Pair (fr., pér), a, m., člen panské sněmovny (v Anglii a ve Francii, i jinde). Rk. Vz S. N.
208216
Paj Svazek: 2 Strana: 0471
Paj, e, m., chlupaté, hrubé sukno, Boy, Fris. Rohn.
208217
Paj Svazek: 9 Strana: 0211
Pa
j = látka z příze bavlněné. 1597. Mus. 1899. 26.
208218
Paja Svazek: 7 Strana: 0174
Paja, dle Káča
=flanel. Slov. Bern.
208219
Pajác Svazek: 2 Strana: 0472
Pajác, e, m., der Bajazzo, šašek. Us.na Mor. Je
z něho hotový p
. Mor. Hý. Vz Paňác.
208220
Pajací Svazek: 2 Strana: 0472
Pajací, k pájání, Löth-. P. palice, Löth- kolben, m
. Techn.
208221
Pajač Svazek: 7 Strana: 0174
Pajač, e, m., der Löther. Šm.
208222
Pajačka Svazek: 2 Strana: 0472
Pajačka, y, f.
, das Löthbrett. Rk.
208223
Pajadlo Svazek: 2 Strana: 0472
Pajadlo, a, n., kus železa n. ocele v dre- věné rukověti zasazený
, jímžto pájka se za- hřívá, až se roztopí, der Löthkolben. Techn.
208224
Pajadlo Svazek: 7 Strana: 0174
Pajadlo. P-dla = více žerdek spojených k pověšování na ně rozličných věcí, stojan. P. u knihařů k sešívání sešitů; ševci věšejí na ně boty; Dvě pajadla postaviť a na ně žerdku a na tu prádlo pověsiť. Laš. Tč.
208225
Paja,e Svazek: 2 Strana: 0471
Paja,e
, f., vlněná sukně. Na Mor. u Klobouk. Bka. •
208226
Pajan Svazek: 7 Strana: 0174
Pajan, u, m., v z Paian.
208227
Pajasan Svazek: 2 Strana: 0472
Pajasan, u
, m.
, ailanthus glandulosa FB. 87. Götterbaum, m.
208228
Pajasan Svazek: 7 Strana: 0174
Pajasan. Cf. Rstp. 282., Čl. Kv. 327., Ott. I. 535., Rosc. 154., Mllr. 9.
208229
Pajati Svazek: 7 Strana: 0174
Pajati = přáti, ručkou po tváři hladiti (v dětské řeči). U Místka. Škd.
208230
Pájati, pajati Svazek: 2 Strana: 0472
Pájati, pajati, löthen. Presl
.
208231
Pajavec Svazek: 2 Strana: 0472
Pajavec, vce, m., negundo. Rostl.
208232
Pájavec Svazek: 7 Strana: 0175
Pájavec, der Eschahorn. Vz Rbtp. 217.
208233
Pajazzo Svazek: 10 Strana: 0242
Pajazzo, vz Bajazzo
208234
Pajda Svazek: 2 Strana: 0472
Pajda, y, m., dle
Despota, a f., kdo na nohu napadá, wer beim Gehen auf einen Fuss auffällt. Vz Pajdavec.
208235
Pajda Svazek: 7 Strana: 0175
Pajda, y, f. Šátek na pajdu zavázati (na babku). U Táb. Jdr. —
P. =
kořisť, Beute. U Místka. Škd. —
P., y, m., langsamer, un- geschickter grosser. Mensch. Starý p., alter Mensch, Kerl. Ib. Škd.
208236
Pajdák Svazek: 10 Strana: 0242
Pajdák, u, m. =
ženský vlněný šátek. Litom. 68.
208237
Pajdar Svazek: 7 Strana: 0175
Pajdar, a, m.,
os. jm. Rgl.
208238
Pajdati se Svazek: 2 Strana: 0472
Pajdati se, kulhati, na nohu napadati, lahm, krumm gehen. Ten se pajdá. Připajdal se, Us.
208239
Pajdavec Svazek: 2 Strana: 0472
Pajdavec, vce, m., pajdavý, der Hinkende, Hinker
, Humpier, Latscher, Krummfuss. Po- čkej ty p-če, já ti dám. Us. Hý.
208240
Pajdavý Svazek: 2 Strana: 0472
Pajdavý, pajdající se, v
z Pajdati, Pajdavec. Us.
208241
Pajdr Svazek: 7 Strana: 1351
Pajdr, u, m., compa, zastr. Pršp. 76 2001.
208242
Pajdrnožka Svazek: 7 Strana: 0175
Pajdrnožka, y, f. =
pajdavec. U Nov. Bydž. Kšť.
208243
Pajdulák Svazek: 9 Strana: 0211
Pajdulák, a, m. =
panák. Mor
. Čes. 1. X. 292.
208244
Pajdum Svazek: 9 Strana: 0211
Pajdum, u. m. = byl čepec se zlatými
kvítky. U Polné. Hoš. 99.
208245
Pajduš Svazek: 8 Strana: 0266
Pajduš, e, m. =
kdo má kolena k sobě. Brt. D. II. 359.
208246
Paje Svazek: 7 Strana: 0175
Paje. Sdl. Hr. II. 167.
208247
Paje Svazek: 10 Strana: 0242
Paje =
druh sukna (strč. ). Krok
1888. 271
208248
Páječ Svazek: 10 Strana: 0242
Páječ, e, m.
P. plynu (kulm, kulma?) KP. X. 120.
208249
Paječní Svazek: 7 Strana: 0175
Paječní sůl, das Löthsalz. Šm.
208250
Pajeď Svazek: 2 Strana: 0472
Pajeď, i, f.
(pajed, u, m., Plk.,
) =
nemoc maso sžírající, rak, sivý vlas, vřed (který až do kosti sžírá),
podjed; zvl.
červ na prstu (vidlák, na Slov. zánehtice), ein um sich fressendes Geschwür
, fressender Wurm. Kom. J. 116. P. dozrál. Sych. Jako p. (o člověku jízlivém). Ros.
, Lb. Vz Hněvivý. Pravá p. (zlá žena). Č. M. 528. —
P.,
nemoc dobytčí, (zhorek, hrdelnice), jíž jazyk uhnívá, Maul- seuche, f., Zungenkrebs, m. Ja.
208251
Pajed Svazek: 7 Strana: 0175
Pajed, a, m, =
jedlík. Slov. Nikdy ne- zabudnem na okružky chleba, ktorými si sýtil hladovitého p-da. Zát. Priat. IV. 107. (í. 8). —
P. =
pondrava. Z vajíčka vyliahne sa p., ktorý za 3 neb 4 roky v zemi kúše a zožiera bylinám korienky. N. Hlsk. IV. 174. (XIII. 213.). —
P., u, m. =
nemoc. Vz Slov. zdrav. — Cf. Mkl. Etym. 98.
208252
Pajeď Svazek: 7 Strana: 0175
Pajeď =
palčivosť. Brt. D. 245.
208253
Pajediť Svazek: 7 Strana: 0175
Pajediť =
hněvati, zlobiti. Brt. D. 245.
208254
Pajediti se Svazek: 2 Strana: 0472
Pajediti se, hvěvati se, erbost sein. Na Slov. Plk.
208255
Pajeditosť Svazek: 7 Strana: 0175
Pajeditosť, pajednosť, i, t. =
zlobivosť. Slov. Bern.
208256
Pajeditý Svazek: 7 Strana: 0175
Pajeditý, pajedný = zlobivý. Slov. Bern.
208257
Pajedla Svazek: 10 Strana: 0243
Pajedla, pl., n.
P. ovcí (místo, kde se ovce napájejí). Msn. II. 239.
208258
Pajedlí Svazek: 7 Strana: 0175
Pajedlí, n., les u Velenova. Cf. Pabučí. BPr.
208259
Pajedlivý. P Svazek: 10 Strana: 0243
Pajedlivý. P. žena aj z anděla čerta spraví. Sbor. slov. VIL 131.
208260
Pajedlo Svazek: 7 Strana: 0175
Pajedlo,
s, n., der Löthkolben. Hř.
208261
Pajedný Svazek: 2 Strana: 0472
Pajedný, hltavý, fressend. Na Slov.
208262
Pajedný Svazek: 7 Strana: 0175
Pajedný =
štiplavý, ostrý (křen). Brt.
208263
Pajedovať Svazek: 10 Strana: 0643
Pajedovať = hněvati. Spiš. Sbor. slov. IX. 50.
208264
Pájení Svazek: 10 Strana: 0243
Pájení, n. =
letování. Vz Ott. XIX. 34.
208265
Pajer Svazek: 7 Strana: 0175
Pajer,
pajar, a,
pajíř, e., m. = kdo zho- tovuje paje. Na mor. Slov. Šd.
208266
Pajerek Svazek: 7 Strana: 0175
Pajerek, rku, m. =
znak písma. Šf. III. 196.
208267
Pajeta Svazek: 2 Strana: 0472
Pajeta, y, f.,
bouda s proutěnými stranami a šindelem n. došky krytá. Na Slov. Bož. Němc.
208268
Pajeta Svazek: 7 Strana: 0175
Pajeta. V p-tách seno uschovávají. Němc. IV. 360.
208269
Pájeti Svazek: 7 Strana: 0175
Pájeti, el, en, ení, löthen. Hř. Cf. Kram. Slov.
208270
Pájeti Svazek: 7 Strana: 1351
Pájeti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 288.
208271
Pajha Svazek: 7 Strana: 0175
Pajha, y, m. =
pajda. U Uh. Hrad. Tč.
208272
Pajhati Svazek: 7 Strana: 0175
Pajhati =
pajdati. U Uh. Hrad. Tč.
208273
Pajcha Svazek: 9 Strana: 0211
Pajcha, y, f. =
pýc
ha. 1512. Arch. XVII 219. ;
208274
Pajchovati Svazek: 2 Strana: 0472
Pajchovati, sechteln. —
co: lněné plátno i. e. vyprané věci ve vřelém louhu močiti
, aby částky barevné se rozpustily. Techn.
I. 262.
208275
Pajchovati se Svazek: 7 Strana: 0175
Pajchovati se =
kliditi se. Pajchuj se. Na Klat. Na Plassku: bajchuj! BPr.
208276
Pajchovňa Svazek: 2 Strana: 0472
Pajchovňa, hanácky pýchovňa, stoudev o 3 nohách, v níž se prádlo
sváří (hanácky
pýchuje). Na Mor. Brt., Mtl. Na Slov.
paj-
choveň, vně, f. Plk.
208277
Pajinačiti Svazek: 10 Strana: 0243
Pajinačiti =
falšovati. Mark. Neujalo se.
208278
Pájka Svazek: 2 Strana: 0472
Pájka, y, f., jistá vlněná tkanina
, der Boy, Fries. Pájky dcerám na dvoje sukně. Ms. Č. O původu vz Mz. 101. —
P. Sloučenina dvou částí olova a jedné části cínu jest p. plechařská. P. z mosazi a cinku. S. N. Vz KP. IV. 179. Schnellloth, n. P. zlatnická, Goldschlagloth, n. Presl. Vz Pájení v S. N. Dělati řetězy bez pájky (bez letování). Krok. Loth zum Löthen.
208279
Pájka Svazek: 7 Strana: 0175
Pájka = kov,
kterým se jiné kovy pájí, das Loth. P. měkká (směs cínu a olova), Weich-, Sennelloth, tvRdá (mosazem), das Hart-, Schlagloth, Rychlá, Schnell-, mosazná, Messing-, Šp , Včř.,
Z. 1. 11., 16.,
Kk. Fys. 52., klempířská. Šfk. Poč. 317., Schd. 1. 350.
208280
Pájka kovů Svazek: 9 Strana: 0211
Pájka kovů: bílá, polobilá, žlutá atd
KP. VII. 358.
208281
Pajkadlo Svazek: 2 Strana: 0472
Pajkadlo, pajkovadlo, a, n. = pajadlo. Rk.
208282
Pajkoklí Svazek: 7 Strana: 0175
Pajkoklí, n., der Lothleim. Šm.
208283
Pajkoš Svazek: 7 Strana: 0175
Pajkoš, e, m. =
nezdobník. Slov. Bern.
208284
Pajkošiti Svazek: 7 Strana: 0175
Pajkošiti =
nezdobili. Slov. Bern.
208285
Pajkošnosť Svazek: 7 Strana: 0175
Pajkošnosť, i, f. =
nezdobnosť. Slov. Bern.
208286
Pajkošný Svazek: 7 Strana: 0175
Pajkošný =
nezdobný. Slov. Bern.
208287
Pajkovať Svazek: 10 Strana: 0643
Pajkovať. Kráva pajkuje, keď nechce žrát žiadný krm, ale čaká na lepší. Liptov.
Sbor. slov. IX. 43.
208288
Pajkovní Svazek: 7 Strana: 0175
Pajkovní prkno, das Lothbrett, u skle- náře. Šm.
208289
Pajmáma Svazek: 2 Strana: 0472
Pajmáma = panímáma, vz í.
208290
Pajmámin Svazek: 7 Strana: 0175
Pajmámin, a, o, der Frau Mutter ge- hörig. Us.
208291
Pajmatka Svazek: 8 Strana: 0266
Pajmatka m. paň-matka. Dšk. Jihč. I. 14., Mus. 1864. 52.
208292
Pajování Svazek: 7 Strana: 0175
Pajování, n. =
pavování. Slov. Pokr. Pot. II. 202.
208293
Pajovati Svazek: 7 Strana: 0175
Pajovati = pavovati. Slov. Na zlato p. N. Hlsk. IV. 246. — Er. Sb.
208294
Pájovka Svazek: 8 Strana: 0266
Pájovka, y, ť. = něj. ženský oděv. Chod. Ces. 1. V. 238. i
Pajzák, u, na. =
nůž. P. bráti (hra). Mor. Vz NZ. III. 26.
208295
Pajový Svazek: 7 Strana: 0175
Pajový =
flanelový. Slov. Bern.
208296
Pajsan, a Svazek: 10 Strana: 0643
Pajsan, a, m., z fr. =
zloděj. Šum. Rgl.
208297
Pajšlák Svazek: 9 Strana: 0211
Pajšlák, u, m. Zlatý p. Dač. L 362.
208298
Pajštiek Svazek: 2 Strana: 0472
Pajštiek, zastr.,
pýštěk, u, m., labellum, Lippchen, n. (demin. od pysk). Aqu.
208299
Pajt Svazek: 7 Strana: 0175
Pajt, u, m., z něm. Beute =
krádež, lup. Vyšli v noci na p. Na Hané Wrch., Bkř. Ten chytil p.
= dobře pochodil. U Král. Hrad. Kšť.
208300
Pajta Svazek: 7 Strana: 0175
Pajta, y, f., asi z rumun. Brt. = na sa- laši dřevená bouda korou pokryta pro ovce postavená vedlé valachovy koliby. Je-li p. ohrazená pleteným plotem košinovým, říká se jí košár. Na mor. Val. Vck. Pajta roz- dělena jest napříč třemi struňgami (lésami, bránkami) ve dvé. Zadní části, kde se shá- nějí ovce před dojením, říká se
honěnica. Po dojení struňgy se rozhradí a ovce po- hybují se volně po celé pajtě. Brt. L. N. I. 183. Cf. Mkl. Etym. 230. —
P. =
cha- lupa (opovržlivě). — To sú pajty (ranty, věci)! U Star. Jičína. Vhl.
208301
Pajtáš Svazek: 7 Strana: 0175
Pajtáš, e, m. =
tovařiš, der Geselle. Slov. Koll. Zp. I. 22. — U N. Kdyně na- dávka. Ty p-ši! Rgl. —
P. =
nastrojený panák. Brt. D. 245.
208302
Pajtášiť Svazek: 7 Strana: 0175
Pajtášiť (o-, při-) =
nastrojiti. Val. Brt. D. 245.
208303
Pajtata Svazek: 10 Strana: 0243
Pajtata, y, m. =
pantata. Domžl. Čes. 1. XII. 380.
208304
Pajtati Svazek: 7 Strana: 0175
Pajtati, pajtovati (z něm. beuten. Cf. Pajt.) =
kořistiti, krásti, stehlen. —
co kam. P-la ořechy
do kapsy a napajtovala (nacpala) si jich plné kapsy. Us. Črn. Na Strážnicku. Šd.
208305
Pajz Svazek: 7 Strana: 1351
Pajz, m
= běh. V jednom pajzi = v běhu ustavičném, bez oddechu. Val. Slavč. 37.
208306
Pajzáci Svazek: 10 Strana: 0243
Pajzáci = Pasečáci v Ledečsku (že chodí do panského lesa na dříví). Čes. 1. XI. 405.
208307
Pajzačina Svazek: 10 Strana: 0643
Pajzačina, y, f. =
klukovina. Brt. Sl.
208308
Pajzák Svazek: 2 Strana: 0472
Pajzák, a, m., z fr. paysan,
sedlák, der Bauer. —
P.,
nadávka sedlákům. Jir. —
P., u, m
., starý obyč. nůž bez péra, stará tupá kudla, ein altes, ordinäres
, schlechtes, stumpfes Taschenmesser. U Olom., Sd., na mor. Zlínsku. Brt. - Hý.
208309
Pajzák Svazek: 7 Strana: 0175
Pajzák, a, m. =
zloděj. Us. Vlk., Olv., Rjšk.
208310
Pajzati Svazek: 7 Strana: 0175
Pajzati, pajznouti, pajzovati =
krásti. Cf. Pajzák. Us. Rgl. Může-li co pajznóť, šak toho nenechá. Neor. Cikán pajzne, co mu do ruky přijde. Us. Kšť. —
P. =
velmi utíkati. Val. Vck., Brt. — Cf. Pajzovati.
208311
Pajzem Svazek: 2 Strana: 0472
Pajzem = mentem, šmahem, rundweg. Všecko pajzem. Na mor. Zlínsku. Brt.
208312
Pajzon Svazek: 7 Strana: 0175
Pajzon, a, m.
= pajzák. Us. Hk. U Do- mažlic Rgl.
208313
Pajzovati Svazek: 7 Strana: 0175
Pajzovati, vz Pajzati.
208314
Pajzovati Svazek: 7 Strana: 1351
Pajzovati =
utíkati. Val. Slavč. 37.
208315
Pajzovati, pajzati. — co Svazek: 2 Strana: 0472
Pajzovati,
pajzati.
— co, tupým nožem pižlati, mit stumpfem Messer schneiden. Us. u Olom. Sd.
— Hý.
208316
Pajzýnati Svazek: 7 Strana: 0175
Pajzýnati = utíkati. Val. Vz Pajzati. Brt D.
208317
Pajžanka Svazek: 2 Strana: 0472
Pajžanka, y, f., ephippium, hmyz. Krok.
208318
Pajžek Svazek: 2 Strana: 0472
Pa
jž
ek, žka, m., assida, hmyz. Krok.
208319
1. Pak Svazek: 2 Strana: 0472
1.
Pak
, vz Věta odporovací, spojovací, Bž. 25.
P. se k
lade: 1.
když se slova n. věty jednoduše proti sobě staví, něm. hin- gegen, aber, lat. autem. Tu ,???' následuje. Těžko se mnohým zalíbiti, všechněm pak zhola nemožné. V. Povolně mluviti budu, vy pak poslouchejte. Flav. I nazvu syny tvé lidem svatým, ty pak slouti budeš městem vzácným. Br. Kdo uvěří, spasen bude, kdož pak neuvěří, bude zatracen. Br. — 2.
V roz- pravách, když se od jedné věci k druhé pře- chází, und, nun, hierauf, übrigens, aneb se docela nepřekládá. A po malé chvíli jiný vida jej řekl: I ty z nich jsi: Petr pak řekl: Ó člověče
, nejsem. Br. Tehdy Ježíš vzal ty chleby a rozdával učedlníkům
, učedlníci pak sedícím. Br. — 3.
Když se věci a činnosti, jak za sebou běží, vyčítají, ferner
, hierauf
, darauf. Brada mužská předně pýřím, pak fousy se kryje. Kom. J. 251. Tu se sbíhá s:
tož,
potom, teprv, naposledy. Někteří tu síň měřili, pak se nesnadili a měřili z novu. Kom. Tak tesař učí se nejprv dříví sekati, pak tesati, tož obrubu dělati, pak chaloupku neb stodolu uměti postaviti
, teprv domy, věže atd. — 4.
V otázkách, když se tomu, což jich pří- činou jest, naproti staví, doch
, also. Co pak zlého učinil tento? Br. A kde pak se ten kámen béře? Kom. Nač pak to umění jest? Kom. Co pak chceš víc? Svěd. Jaký pak oni těch věcí základ mají? Kom. —
Pozn. Někdy se k sesílení přidává
přece, aber dennoch, trotz dem. Oni pak přece naň dotírali. Br. — Zk. Skl. 553. -- Vz ještě: Ale, By, Avšak.
208320
2. Pak Svazek: 2 Strana: 0472
2.
Pak
, u, m.. der Pacht. Mám pole v paku. Us. u Bolesl. Jg.
208321
3. Pak Svazek: 2 Strana: 0472
3.
Pak, u, m., nádavák, náčiní pivovarské, die Bierschuffe. D., Rohn. Vz Paka.
208322
Pak Svazek: 7 Strana: 0175
Pak, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124. — P., u, m., der Pacht. U Domažl. Rgl.
208323
Pák Svazek: 7 Strana: 0175
Pák, u, m.,
páčik = čmelák, mädák, bombus terrestris. Slov. Rr. Sb.
208324
Pak Svazek: 7 Strana: 1351
Pak, denn. Vz D. Lhrg. 275.
208325
Pak Svazek: 8 Strana: 0266
Pak. Toto slovo jest na Val., Laš. a Slov. neznámo. Brt. D. L 55.
208326
Pak Svazek: 9 Strana: 0211
Pak. Našla jste ho? Ale
kde pak (ne- našla)! Us. Hoř. 85. Vz předcházející: Kde pak.
208327
Páka Svazek: 2 Strana: 0472
Pák
a, y, ť.,
krátí á v
a v instr. sg., v gt., dat., lok. a instr. pl. Vz
á v
a. —
P.,
sochor n. jiné náčiní k páčení. Der Hebebaum, Hebel. P. jest neohebná tyč aneb vůbec neohybné těleso v nějakém bodu podepřené, v něž působí dvě síly (závaží), z nichž jedny je v jednom, druhé pak v opačném směru táhnouti se snaží. S. N. Páčidlo, zdvihadlo, zdvihák
, podvaha, podvážka; u plavců : drouch, váha. Šp. Páka na zuby Clus-ova, Carabelli-ova, vz Nástroj na zuby. Cn. P. postranní Simonova, vz Ná- stroje k operaci píštěle pochvoměchýřové. Cn. P. mathematická, fysická (skutečná), stroj- nická; p. jedno-, dvou-, rovno-, nerovno- ramená, přímá, křivá n. zakřivená, jednoduchá n. základní, složitá n. složená, vidlová (Ga- belhebel), vz Hever; rameno páky. Nz. P. zaúhlená n. lomená (Winkelhebel), vz S
. N., vahotvárná, šlapací (podnožka)
. Sedl., dře- věná, železná,mosazná, Ck., pouštěcí, der Auslasshebel. Sp. Vz KP. II. 21.—23. Pakou zdvíhati, vyvraceti, vz Páčiti. —
P., p
o-
hnutka,
důvod. Nt. Všecky páky se hýbají, pohybují, alle Hebel spielen. Dch.
208328
Paka Svazek: 2 Strana: 0472
Paka, y, f., mě. v Čech. u Hořic. Paka Nová, P. Stará. Byli jsme na Paky. Us. u Paky. Vz S. N. Dle jiných: Paká, é, f
., dle
Nová. Jedu do Paké. —
Packý. — P., coelogenys paca, morce. Frč. 386., Schd. II. 417. Vz S. N. — P.
, nandavák, čerp, Bierschaufel, f. (v pivo- váře). Suk. Vz Pak, 3.
208329
1. Paka Svazek: 7 Strana: 0175
1.
Paka, alpaka, auchenia paco. Brm. I. 3. 88. 2.
Paka, mě. Blk. Kfsk. 536., 778., Sdl. Hr V. 364, Rk. Sl.
208330
Páka Svazek: 7 Strana: 0175
Páka. Mkl. Etym. 224., MS. 16., Schd. I. 43.—45. P. vratná, Reversir-, Šmr. 125., hlomozní, NA. III. 99., doteková, přímo- čárná, úhlová (lomená), tlaková, přemítací. ZČ. I. 20., 76, 91.
P. ruky = hřbet. Slov. Vz Zpakrukou, Ručina (dod.), ale zde opsal p. Šd.: paka. Cf. Kram. Slov. —
P. =
čásť dud. Vz Brt. N. p. III. str. XI.
208331
1. Paka Svazek: 7 Strana: 1351
1.
Paka, hlodavec amer. z čeledi morčat. Vz Ott. V. 489. —
P. Byl v Paké Arch. XI. 179.
208332
Pakafr Svazek: 2 Strana: 0473
Pakafr, u, m. Kamphroide. Presl.
208333
Pakáně Svazek: 2 Strana: 0473
Pakáně, ě, f., nepravá káně. Presl.
208334
Pakanka Svazek: 7 Strana: 0175
Pakanka, y, f. = ořech ořešáku olívko- tvaRého. Vz Rstp. 1389.
208335
Pakatel Svazek: 2 Strana: 0473
Pakatel, e, m.,
šp. m. bakatel z fr. ba- gatelle — maličkosť, Pfifferling. S.
N-, Us.
208336
Pakatel Svazek: 7 Strana: 0175
Pakatel. Do p-la ne, radši do čtvrťáku mi nalejte. Val. Vck.
208337
Pakáž Svazek: 2 Strana: 0473
Pakáž, e, f., v obec. mluvě m. bagáž z fr. bagage: 1
. zavazadla, Gepäck, n., Tr
oss, m.; 2., špatné zboží, schlechte Waare; 3. špatný lid. S. N.
208338
Pakážský Svazek: 8 Strana: 0266
Pakážský. Pakáž p-ská (velmi veliká pa- káž). Dolnobeč. Brtch.
208339
Paket, u Svazek: 2 Strana: 0473
Paket, u
, m., z fr. paquet, balík, balíček. V
z Uzel.
208340
Paketovati Svazek: 7 Strana: 0175
Paketovati železo, paketiren. Hř.
208341
Paketový Svazek: 7 Strana: 0175
Paketový. P. železo, das Pakeiteisen. Hř.
208342
Pakfong Svazek: 2 Strana: 0473
Pakfong, u, m.
, kovová slitina,
54
% mědi
, 29% cinku a 17% niklu. Vz Měď. Bř., Schd. II.
54
. P
. je zkažené čínské olovo pak-tong. V
z Šfk.
331.
, KP. IV. 127.
208343
Pakfonky Svazek: 7 Strana: 0175
Pakfonky, pl., f. =
pakfonové hodinky, Pakfonguhr. Šp.
208344
Pakfoun Svazek: 9 Strana: 0211
Pakfoun, u, m., ou m. o. Jibozáp. Čech. Dšk. Vok. 49.
208345
Pakfuntový šp Svazek: 2 Strana: 0473
Pakfuntový šp. m. pakfongový, von P
ak
- fong.
Ať jsem p-vý, není-li to pravda. Us. u Něm. Brodu. Všk.
208346
Pakien Svazek: 7 Strana: 0175
Pakien, u, m. = javor habrolistý, acer tataricum. Vz Rstp. 216.
208347
Pakla Svazek: 7 Strana: 0175
Pakla, y, f. P. tabáku;
paklička sirek. Na Hané. Wrch.
208348
Paklassičnosť Svazek: 7 Strana: 0175
Paklassičnosť, i, f., die Afterklassicität. Pyp. K. I. 147.
208349
Paklen Svazek: 10 Strana: 0243
Paklen, u, m. Vz Ott. XIX. 38.
208350
Paklenek Svazek: 7 Strana: 0175
Paklenek, nku, m. =
paklen. Rstp. 216.
208351
Paklenica Svazek: 7 Strana: 0175
Paklenica, e, f., vrch v Dalmatsku. Šd.
208352
Pakli Svazek: 2 Strana: 0473
Pakli, něm. wofern aber, wenn aber, lat. sin. Touto spojkou často začínají někteří buď jedinou nebo první větu podmínečnou ku př. Pakli by tě kdo pohoršil, promiň mu. Správně mluví se: Pohoršil-li by tě kdo, nebo: Jestliže tě někdo pohoršil, promiň mu.
,Pakli´ užívá se v přesné prose toliko v druhé větě pod- mínečné
, naznačující opak prvé, čelící proti jiné již uvedené podmínce, která tedy po- ložena jest protivou prvé podmínky ať větou vyjádřené ať v jednotlivém některém výrazu věty se tající. Kos. Nebo dle Brt. S. §. 501.: ,Podmiňovací věta čelící proti jiné, již uvedené podmínce, spojkou
pakli se uvádí. Klásti od- porovací spojku
pakli za prosté -
li v jedno- duchém souvětí podmínečném nesprávno jest.' Místo
pakli, ač zřídka, klade se také:
jestliže pak. Dostane-li se ti pochvaly, těš se tomu; pakli ne, nermuť se. Dáš-li mi krejcar, dám ti jablko; pakli nedáš, také já ničeho ti nedám. (Us.) Mluvil-li jsem zle, svědectví vydej o zlém; pakli dobře, proč mne tepeš? Br.
Jestli dobré, co císař přikazuje, plň rád vůli jeho;
pakli zlé jest, odpověz řka. Chč. 38?. Budete-li hledati Hospodina, naleznete jej;
pakli jeho ostanete
, ostane vás. BO. Když umře člověk nemaje syna, jeho dědina na dceru spadne; nemá-li dcery, tehdy jeho bratřie budú po něm ji jmieti, pakliby i bratří nejměl . . . Št. Kn. o obec. věc. Libí-li sě
, poď; pakliť se nelíbí jíti se mnú, ale bydli zde. BO. Slitují-li se nad námi, živi budeme; pakli ny budú chtieti zbiti, ale umřem. Bj. Budete-li živi podlé těla, zemřete; pakli duchem umrtvíte tělesné žádosti, živi budete. Budeš-li míti mnoho, dávej hojně; pakli málo, i z toho rád udílej. Bude-li se pánům zdáti, souditi budou; pakli nic, káží jim ku prvnímu právu státi. Brt. S. §. 501. Laně jak do leče a tenat na soškách rozpjatých vpadne
, zapletena a zabita bývá, pakli vyvázne, pospíší utéci. Kom. J. 425. Deštík jestliže kapaje dolů zmrzne, dělá se krupobití, pakli se zahřeje příliš, rudu n. rez. Kom. J. 52. Ty, jestližeť statek hojně k rukám jde, potřebným zase po- dávej, pakli ne, i z malička uděluj, jestli ne štědře, aspoň ochotně. Kom. J. 849. V prvé nebo jediné větě podmínečné dobře se užívá toliko slůvka -
li nebo
jestliže, je
stli: Vz Jestli a hlav. Pozn. 2.
208353
Pakli Svazek: 7 Strana: 0175
Pakli. Budú-li se v tom čase moci přá- telsky smluviti, dobře; pakli by se v tom čase nesmluvili . . . Arch. VIII. 552. a tam tak často. Jestliže k odporu požene, dobře; pakli nepožene, při ztratí; Činil-li jsem co 458* dobrého, poznáte, pakli jsem co zle činil. Výb. II. 823., 1253. Vyvedú-li to, tehdy chvála Bohu; pakii nevyvedú. . . . Půh. II. 221. Následuje-li Krista v ctnostech, tehda právě píše; pakli protivně živ jest Kristovi, tehda lživě píše; Budeš-li se svých hřie- chuov na zpovědi tajiti, Buohť je zjeví; p. je budeš zjevovati, Buohť je skryje; Při- káže-li pán co, ješto proti sv. písmu nenie, poddán buď sluha pánu; pakli co protivného přikazuje . .. Neb bude-li krásny, tožť bo- lesť, aby se jiné nechopil; bude-li škaredý, tož tesknosť. Hus I. 408., III. 184., 222, 269. A snadť jim nenie tak na mysli; p. jim tak jest, jistěť jest zle. Št. Jestliže mu zbývá, to od něho dovezmi, pakli se mu nedostává, dodaj mu; Bude-li přijato, bude se král radovati, pakli nebude, móžem toto pověděti, že . . . Arch. VIII. 179., 345. Po- věděl-li jsem zle, zle uživu, pakli dobře, proč mne tepeš? Drk. 161. b. —
Poznam. Místo
pakli stává:
ale-li. Ale staví-li co zlého ... Hus I
. 409.
208354
Pakli Svazek: 7 Strana: 1351
Pakli. Stane-li se to, dobře, pakli ne- stane
. . . Arch. IX. 227.
208355
Pakli Svazek: 8 Strana: 0266
Pakli. Učiníš-li dobré, vezmeš odplatu, pakli učiníš zlé, hřiech tvój bude. Chč. m. s. III. 38.
208356
Paklíč Svazek: 7 Strana: 0176
Paklíč, e, m
., der Nachschlüssel. Us.
208357
Pakliditi Svazek: 10 Strana: 0243
Pakliditi, reconciliari. Mam. V. Není li to chyba m. pokliditi. Mš.
208358
Paklík Svazek: 2 Strana: 0473
Paklík, u, m., z něm. Packel, vz Uzel. Balík, svazek něčeho.
208359
Paklik Svazek: 10 Strana: 0243
Paklik =
pakli, zdali. Dšk. Km. 26.
208360
Pakliže Svazek: 2 Strana: 0473
Pakliže, vz Pakli.
208361
Pakloub Svazek: 7 Strana: 1351
Pakloub, u, m., pseudarthrosis.
208362
Pakloub Svazek: 10 Strana: 0243
Pakloub, u, m., pseudoarthrosis, falsches Gelenk. Ktt.
208363
Pakna Svazek: 7 Strana: 0176
Pakna, y, f.
= podkladní deštička u pod- pěry. Mor. Bkř.
208364
Paknecht Svazek: 10 Strana: 0643
Paknecht, a, m., z něm. Badeknecht.
Wtr. Řem. 556.
208365
Páknouti Svazek: 2 Strana: 0473
Páknouti, vz Páchnouti (ukázati se někde, někam vyjíti). Dal.
208366
Pakobylka Svazek: 2 Strana: 0473
Pakobylka, y, f. P-ky, phasmodea, čle- novci rovnokřídlí v horkých zemích. P. vy- záblá, bacillus Rosii. Frč. 144.
208367
Pakobylka Svazek: 10 Strana: 0243
Pakobylka, y, f., phasmodea. Vz Ott.
XIX. 676.
208368
Pakohylka Svazek: 7 Strana: 0176
Pakohylka. Cf. Brm. IV. 579.-581., Ott. III. 75.
208369
Pakoměřice Svazek: 7 Strana: 0176
Pakoměřice, Pakomieritz. Tk. VI. 353., Blk. Kfsk. 519., Let. 84., Rk. Sl.
208370
Pakoměřice, Pakomilice Svazek: 2 Strana: 0473
Pakoměřice, Pakomilice, ves u Sedlce. PL., Tk. II. 544., S. N.
208371
Pakomil, a Svazek: 7 Strana: 0176
Pakomil, a
, m., os. jm. Pal Rdh. I.124.
208372
Pakomilice Svazek: 7 Strana: 0176
Pakomilice z: Pokoměřice. Mus. 1889. 166.
208373
Pakomír Svazek: 8 Strana: 0266
Pakomír, a, m. Odvozeniny vz v Kotk. 28.
208374
Pakoní Svazek: 10 Strana: 0243
Pakoní kůže (z pakoně). Holb. I. 243.
208375
Pakor Svazek: 7 Strana: 0176
Pakor, u, m., chrysophyllum, das Gold- blatt, rostl. Vz Mllr. 33., Rstp. 1019.
208376
Pakorunáč Svazek: 7 Strana: 0176
Pakorunáč, e, m., vz Pětihrotec (dod.).
208377
Pakos Svazek: 7 Strana: 0176
Pakos. Má šátek na p.
= na babku. U Králové Městce. Psčk.
208378
Pakoslav Svazek: 2 Strana: 0473
Pakoslav, a, m., Pokeslau, ves v Chebsku. PL.
208379
Pakoslav Svazek: 7 Strana: 0176
Pakoslav, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124., D. ol. III. 177., List. fil. XII. 185., Arch. VII. 716., Rk. Sl.
208380
Pakoslav Svazek: 8 Strana: 0266
Pakoslav, a, m. Odvozeniny vz v Kotk. 28.
208381
Pakosník Svazek: 2 Strana: 0473
Pakosník, u, m., Rhomboide. Rk.
208382
Pakosť Svazek: 7 Strana: 0176
Pakosť = škoda atd. Sv. ruk. 87. P. ne- malá ; Polomiv je bez pakosti. Alx. V. v. 2091., 1443. (HP. 51., 35.). Zlého ducha p-stí bývají ty nemoci. Št. Kn. š. 308. Boha po- rodila bez pakosti. Vyb. I. 331. Kaká sě hřiešnici p. stala. Hr. ruk. 303. Často mdlý (slabý) p-sti činí mocnějšímu; Tvój život (muši) příklad p-sti (jest). Ezp. 729., 1770. —
P. =
nezbednosť. Vz Cákal, Kamberk (dod.). —
P.
, exostosis, výkosť. P. pod- nehtová, e. subungualis, chrustavičitá, e. cartilaginea. Cf. Drk. hry. 251.
208383
Pakosť Svazek: 7 Strana: 1351
Pakosť, i, f. =
ško
da,
zlé, protivenství, Unheil, Schaden, Widerwärtigkeit Zlého ducha p-stí bývají ty nemoci. Št. Kn. š 308. 21. (Ottokar) zahynul v boji s pakostí. 15. stol. D. Gesch. 273.
208384
Pakosť, i Svazek: 2 Strana: 0473
Pakosť, i, f.,
co na opak jest, věc, řeč, verkehrtes Zeug, n., Verkehrtheit, f. Troj. —
P.,
škoda, protivnosť, zlé, Schaden, m., Wider- wärtigkeit, f., Unheil, n. Jg., Výb. I. 1116., St. skl. Kat. 3164. —
P.
, pokosí, pokostka, beinartiger Uiberzug. Zubové jsou tvrdou pakostí potaženi. Plk., Ssav. —
P.,
zatvrdlá přischlá kůže na hřbetě dobytka. Us. u Hořic. Hk. —
P.
, Firniss. Us. Hanka.
208385
Pakosta Svazek: 2 Strana: 0473
Pakosta, y, m
., je
de
n ze záškodní chasy při vojště, der Trossbube. Pís. tab. —
P.,
kdo má pakpstnici, der Gichtbrüchige. Zlob. —
P.
, v již. Čech.
lakomý hltoun, Geizhals, ?. Kts. —
P.
, pakostivý, der Tändler. Na Mor.
208386
Pakosta Svazek: 7 Strana: 0176
Pakosta, y, f, Pakosta, sam. u Dobříše. —
P.
, y, m., os. jm. Arch. VII. 498., VIII. 598., Blk. Kfsk. 1127. —
P. Václ. Vz Bačk. Př. 46., 74.
208387
Pakosta Svazek: 9 Strana: 0211
Pakosta Vojt. Sr. Jub.
XXIII.
208388
Pakosta Svazek: 10 Strana: 0243
Pakosta Vojt., spis., 1846. —1892. Vz Ott. XIX. 38.
208389
Pakosta Svazek: 10 Strana: 0643
Pakosta, y, m. =
kazič. Brt. SI.
208390
Pakostění Svazek: 7 Strana: 0176
Pakostění, n., exostosis. P. pánve. Kžk. Por. 236.
208391
Pakostěti Svazek: 7 Strana: 0176
Pakostěti =
trnouti. Zpakostěla mu noha. Mor. Rgl.
208392
Pakostiti Svazek: 2 Strana: 0473
Pakostiti, il, ěn, ění = škoditi, Schaden, Unheil anrichten, na Mor., Bkř.,Výb. I. 257.; v již. Čech.: lakomě hltati, geizen (Kts.). Kde nenie spravedlnosti, častokrát lotříkové pakostí. Hugo. —
komu čím. Krčmář má mnoho zlostí, jimiž své duši pakostí. St. skl. — se = hmožditi se, truditi se, piplati se, sich womit abgeben, etwas thun, treiben. —
se čím. Čím se tu pakostíš? Us. na Mor. —
P.
, v nebezpečenství býti, in Gefahr sein. Veleš.
208393
Pakostiti Svazek: 7 Strana: 0176
Pakostiti. Když silný mdlejšímu p-stí; Nepakosť sebe menšímu. Ezp. 436., 756. Cf. List. fil. XII. 184.
208394
Pakostivý Svazek: 2 Strana: 0473
Pakostivý, kdo se rád pakostí, der gern was treibt, thut. Us. na Mor. —
P.,
pakost- nicí neduživý, gichtbrüchig. Sal. 172. 27.
208395
Pakostivý Svazek: 10 Strana: 0243
Pakostivý, noxius,
škodlivý. XV. stol. Zahr. 45.
208396
Pakostněti Svazek: 2 Strana: 0473
Pakostněti, ěl, ění, pakostí se povláčeti, mit Beinkruste sich überziehen. Jg.
208397
Pakostnice Svazek: 2 Strana: 0473
Pakostnice, e, f.,
pokostnice, nemoc po kostech chodící, lámání v kostech, kloubích a článcích, panna, dna, die Gicht. V., Hus., Rkp. lék., Sal. 87. 32., 33.; 107. 39.; 194., 25
. P. na ruce, na noze. Ras. Rozstonal se na p-ci. Sych. Položila ho p. Sych. Štětková voda jest dobrá, kdo má p. Čern. —
P.,
zi- mnice ranná, Wundfieber
. Sal., Ja. —
P.,
druh anglické nemoci, když boule na kostech neb na kloubích rostou, D., die Knollsucht, der Zwiewuchs. D. Lék proti p-ci, od p-ce. Us.
208398
Pakostnice Svazek: 7 Strana: 0176
Pakostnice. Sbtk. Rostl. 291., Kram. Slov., Slov. zdrav., Rk. Sl.
208399
Pakostničí, pakostničný Svazek: 2 Strana: 0473
Pakostničí, pakostničný, Gicht-. P. lámání, Kn. lék., otoky. Rostl. —
P., co z pakostníku jest, Nachtschatten-. P. voda
. O rozl. vod. —
Pakostník, a, m.,
záškodník, pakosta, Trossbube, -junge
. D. —
P., u, m.,
nadmutí, pakostnice, Aufblähung, f.; lilek sladkohořký, Solanum dulcamara, bittersüsser Nachtschatten. Jg.
208400
Pakostničník Svazek: 7 Strana: 0176
Pakostničník, a, m.,
paralyticus. B mik. Mark. 2.
208401
Pakostník Svazek: 7 Strana: 0176
Pakostník, a, m., der Gichtkranke. Ktt. exc.
208402
Pakostnosť Svazek: 2 Strana: 0473
Pakostnosť, i, f.,
pakostnice, die Gicht, das Gliederweh. Byla to p. a dnavosť. Sš. J. 83.
208403
Pakostný Svazek: 2 Strana: 0473
Pakostný; pakosten, stna, o = špatný, zlý, škodný, schädlich. Výb. I. 1131. 34, Reš. P. práce. Us.
208404
Pakostný Svazek: 7 Strana: 0176
Pak
ostný. Cf. List. fil. XII. 185. Jež
se jiným zdá p-no, tiem jmu by velmi radostno. Alx. V. v. 2018. (HP. 49.).
208405
Pakostov Svazek: 7 Strana: 0176
Pakostov, a, m
. = vrch u Dlouhé Vsi a u Olešníka na Hlubocku. BPr.
208406
Pákostroj Svazek: 2 Strana: 0473
Pákostroj, e, m., Hebelwerk, n., Hebel- vorrichtung, f. Bc.
208407
Pakostroj Svazek: 8 Strana: 0266
Pakostroj, vz Dotýkavý (3. dod.).
208408
Pakoš Svazek: 7 Strana: 0176
Pakoš, e, m., os. jm. Arch. VIII. 493.
208409
Pakoška Svazek: 7 Strana: 0176
Pakoška, y, f. =
trojhranný, pleskatý knoflík na župicích valašských. Val. Vck. Jinde mají na pravé straně přišité olověné bombíky, na
levé pak p-ky. Vck., Brt. L. N. I. 172.
208410
Pakotiť Svazek: 10 Strana: 0643
Pakotiť, pikotit = dopodrobna hľadať. Mus. slov. V. 93.
208411
Pakovací Svazek: 2 Strana: 0473
Pakovací, Pack-. P. papír, balicí. Rk.
208412
Pakovač Svazek: 2 Strana: 0473
Pakovač, e, m., balič, der Packer. Rk.
208413
Pakovati Svazek: 2 Strana: 0473
Pakovati, z něm. packen, skládati. —
co. Pakuj (skládej) už své věci. Us. — se. Pakuj
se = varuj, vari, kliď
se
, táhni. D
. Pakuješ! (tu vypouští
se zájmeno zvratné jako ve rčení: stěhuješ! hybaj!). Brt
. — Pakuj svou cestou. U Rychn. Pakuj
ze stavení. Tč.
— P., pachtovati, vz Pak, 2. Us. v Bolesl.
208414
Pákovitý Svazek: 7 Strana: 0176
Pákovitý, hebelartig. Šm.
208415
Pákovitý Svazek: 10 Strana: 0243
Pákovitý kloub, ginglymus. Ktt.
208416
Pákový Svazek: 7 Strana: 0176
Pákový, Hebel-. P. zkoušedlo, NA. III. 132., obtížení (záklopky), ústrojí, Hrm. 34., 39., přístrojí. Mj. 136, 112.
208417
Pákový. P Svazek: 10 Strana: 0243
Pákový. P. nůžky. Ott. XVIII. 511. P lis na výzdobu vzorkovaných cementových dlaždic s různými formami. Nár. list. 1904. 135. 22.
208418
Pakoza Svazek: 7 Strana: 0176
Pakoza, y, f., nemorhoedus. Vz Brm. I. 3. 275.
208419
Pakoza Svazek: 8 Strana: 0266
Pakoza. Vz Ott. X. 303.
208420
Pakrál Svazek: 10 Strana: 0243
Pakrál, e, m. Zr. Zahr. 58.
208421
Pakrálík Svazek: 7 Strana: 0176
Pakrálík, a, m., lagidium, die Hasen- maus. Vz Brm I. 2 475.
208422
Pakrálík Svazek: 10 Strana: 0243
Pakrálík, a, m., lagidium. Vz Ott. XIX. 38.
208423
Pákrát Svazek: 10 Strana: 0643
Pákrát m. párkrát. Huj. Progr. 17.
208424
Pakresba Svazek: 7 Strana: 1351
Pakresba, y, f., Copie, f. Tch. 1889. 47.
208425
Pakrlík Svazek: 10 Strana: 0643
Pakrlík, u, m.
P. utahuje lůžka mlýn- ských čepů. Vz Čes. 1. XV. 228.
208426
Pakruchta Svazek: 7 Strana: 0176
Pakruchta, y, f. P. chrámová. Hnoj.
208427
Pakrup Svazek: 7 Strana: 1351
Pakrup, u, m. = nepravý záškrt, Pseudo- croup.
208428
Pakruposní Svazek: 7 Strana: 1351
Pakruposní, pazáškrtový, psoudocrupös.
208429
Pakrystaly Svazek: 2 Strana: 0474
Pakrystaly, m., pahráně
, krystaly klamné, Afterkrystalle. V
z S. N
.
208430
Pakřestník Svazek: 7 Strana: 0176
Pakřestník, a, m. = menonit. Hnoj.
208431
Pakřídlo Svazek: 7 Strana: 0176
Pakřídlo, a, n., der falsche o. kleine Flügel, Eck-. Nz.
208432
Pakřtěnec Svazek: 7 Strana: 0176
Pakřtěnec, nce, m., der Anabaptist. Šm.
208433
Pakt Svazek: 7 Strana: 0176
Pakt, u, m., z lat. pactum, der Pacht, Vertrag. Udělati s kým p.; Z paktu pra- covati. Laš. Tč.
208434
Paktol-os, a Svazek: 2 Strana: 0474
Paktol-os, a
, m., řeka v Lydii. V
z S. N
.
208435
Paktovati s kým oč Svazek: 7 Strana: 0176
Paktovati s kým oč, paktiren. Vz Pakt. Tč.
208436
Pakudlanka Svazek: 10 Strana: 0243
Pakudlanka, y, f., mantispa, hmyz síťo-
křídlý. Vz Ott. XIX. 39.
208437
Pakůň Svazek: 2 Strana: 0474
Pakůň, gt. pakoně, m., das Gnu, cato- blepas gnu. Frč. 381.
208438
Pakůň Svazek: 7 Strana: 0176
Pakůň. Cf. Brm. I. 3. 298., 302., Hlb. XXXII. (rejstřík).
208439
Pakušovitý Svazek: 9 Strana: 0456
Pak
ušovitý. P. prasata. 1653. U Vyšk. Boč. (Vstnk. X. 103. ).
208440
Pakůže Svazek: 2 Strana: 0474
Pakůže, e, f. Afterleder, n. Rk.
208441
1. Paky Svazek: 2 Strana: 0474
1.
Paky =
pak, zastr. Jir. Vz Bž. 216.
208442
Paký Svazek: 2 Strana: 0474
Paký =
převrácený, zlý, verkehrt. Člověk paký byl
. Výb. I. 205.
208443
1. Paky Svazek: 7 Strana: 0176
1.
Paky. V tu dobu o. král řecký stáše na 'ný straně řeky. Alx. V. v. 2286. (HP. 55.).
Paky vedlé
opaky, retrosum. Mkl. aL. 74.
208444
Paký Svazek: 7 Strana: 0176
Paký = opačný. Slov. Ssk.
208445
Paky Svazek: 10 Strana: 0243
Paky = však. Mark. Neujalo se.
208446
2. Paky, vz Svazek: 2 Strana: 0474
2.
Paky, vz
Paka.
208447
Pal Svazek: 2 Strana: 0474
Pal, u, m., pálení, das Brennen. Zlob. —
P.
, snět, der Brand
. P. na žitě
. L
. Na studený p. umříti. Plk. — Jg.
208448
Pal Svazek: 7 Strana: 0176
Pal =
pálení. P. slunka, Osv., sluneční, SP. II. 128., studu, Čch. Mch. 108., oka, Čch. Bs. 77. Slnko palom páli. Vaj. T. m. 48. P. pušiek. Orl. II. 204.
208449
1. Pál Svazek: 7 Strana: 0176
1.
Pál =
povídal. Vz Pám. Zkr.
208450
2. Pál Svazek: 7 Strana: 0176
2.
Pál, u, m.
= plamen v peci. Laš. Brt. D. 245.
208451
Pal Svazek: 9 Strana: 0212
Pal =
hýbaj! Slez. Lor. 76.
208452
Páľ Svazek: 9 Strana: 0212
Páľ. Jie ako na páľ (akoby pálil; o žrou- tu). Slov. Zát. Př. 72b. _ p. —
Pavel. Slov. Nár. list. 1897. č. 194.
208453
Pala Svazek: 2 Strana: 0474
Pala, y, f., z lat. palaestra, klacek, jímž se míč tluče, cukačka. Us
. u N. Brodu. Všk.
208454
Pala Svazek: 7 Strana: 0176
Pala, y, f. =
veliká, silná hůl. Cf. Palice, List. fil. XII. 186. —
P., y, m. =
člověk s velikou hlavou. Slez. Šd. —
P. =
Pavel. Prss. —
P., os. jm. Tk. V. 70, 87.
208455
Páľa Svazek: 7 Strana: 0176
Páľa =
vedro, die Hitze. Slov. Tu zima, tam p. zdravie moje borí. Slav. 78. — Phľd VIII. 242., IV. 420. —
P. =
pálenka Us. Nov.
208456
Pala Svazek: 8 Strana: 0266
Pala, Pála, y, m. =
Pavel.
208457
Pála Svazek: 10 Strana: 0243
Pála =
hlava. Dostaneš na pálu = ne- dostaneš nic. Hauer 13.
208458
Palác Svazek: 2 Strana: 0474
Palác, e, m.,
z lat. palatium, dům krá- lovský n
. knížecí, zámek, hrad, síň slavná, der Palast. Jg., V. P
. královský. V
. P. (krá- lovský dům) jest velebný chrám, dům. Kom. J. 626. —
P. v již. Čech.
plac, veliká prostora, Platz, m
. Kts.
208459
Palác Svazek: 7 Strana: 1351
Palác = mazhauz v prvním patře. Wtr. Obr. I. 488.
208460
Palác Svazek: 8 Strana: 0266
Palác, u (nyní -e), m. V. Kal. 159., 280. a j.
208461
Palác Svazek: 9 Strana: 0212
Palác =
mázhaus, Vz toto (zde).
208462
Palác Svazek: 10 Strana: 0243
Palác =
besídka nad dveřmi ve světnici, odkud se vypravovaly pohádky. Litomyšl. Česk. 1, XIII. 253. —
P. = příhrada u stropu starých světnic, na niž se dávaly kolovrat a jiné věci, někdy tam i spávali. Litom. 61
.
208463
Palacgovať sa Svazek: 7 Strana: 0176
Palacgovať sa =
toulati se. Val. Brt. D
. 245.
208464
Pálací Svazek: 2 Strana: 0474
Pálací, k pálání sloužící. P
. pec, Flamm- ofen. Techn. II. 467.
208465
Pálací Svazek: 10 Strana: 0243
Pálací (pudlovaci) pec. KP. X. 153., Ott. XX. 961.
208466
Palacinka Svazek: 10 Strana: 0243
Palacinka = ? Slov. Czam. Slov. 127.
208467
Palacký Svazek: 7 Strana: 0176
Palacký, ého, m., os. jm.
P. František, historiograf král. českého, nar. v Hodslavi- cích u N. Jičína na Mor. 14. června 1798., zemř. v Praze 26. květ. 1876. Vz Tf. H. 1. 215., Jg. H. 1. 605., Šb. Dj. ř. 273., Slavín I. 3. nn., S. N., Rk. Sl. Bačk. Pís. I. 104., 322., 333., Zl. Jg. 70., 206., 255.-257., 260., 263., 264.— 282., 285., 288, 336., 344., 353, 410., Pyp. K. 1. 4., 132., II. 544., Mus. 1879. 378., Ukaz. 105., Tf. Mtc. 294., Bačk. Př. 183., Bačk. Písm· 930. —
P. Jiří, otec pře- dešlého. Vz Jg. H. 1. 605. —
P. Jan, dr. fil. a práv, mim. prof. zeměpisu na univer. české, nar. v Praze 10/1030. Vz Tf. H. 1. 166., 167., Sb. D. ř. 273., S. N , Rk. Sl., Stč. Zem. 816., Ukaz. 106., Tf. Mtc. 294., Bačk. Př. 106., 117.
208468
Palacký Svazek: 9 Strana: 0212
Palacký Fr. Vz Mtc. 1898. 331. nn., Jub. XXIII., Př. star. VI. 41. nn., Flš. Písm. 582. Fr. Palackého řeč spisovná. Vz Mtc. 1901. 1. nn. - P. Jan Dr. Sr. Jub. XXIII.
208469
Palacký Svazek: 10 Strana: 0243
Palacký Fr. Vz Ott. XIX. 39 nn., Čad. 122., 125. (134. ), Vlč. Lit. II. 2. 38. nn. (hl. 51. ) a na str. 42. další zprávy o jeho liter. činnosti, Lit. I. 928., II. 66., 864. Fr. Pa- lackého vlastní životopis. Vyd. Mar. Čer- vinková-Riegrová. 1885. —
P.
Jan, dr, prof. a spis., nar. 10. /10. 1830. Vz Ott. XIX. 71. mn.
208470
Palacký Svazek: 10 Strana: 0643
Palacký Fr. a Jan. Sr. Tk. Pam. I. 489., Dolen. Pr. 489., 620.
208471
Palácový Svazek: 2 Strana: 0474
Palácový, Pallast-. Haj.
208472
Palácový Svazek: 7 Strana: 0177
Palácový. P. budova, Osv., revoluce. Šmb.
208473
Palač Svazek: 7 Strana: 0177
Palač, e, m., os. jm. Arch IV. 461. —
P. =
palič. Slov. Bern.
208474
Palač Svazek: 8 Strana: 0266
Palač, e, m. =
palič. Slov. Phľd. 1891. 661.
208475
Paláček Svazek: 8 Strana: 0266
Paláček, čka, m., vz Pavel (3. dod.).
208476
Palačina Svazek: 10 Strana: 0243
Palačina, y, f.
P. tvrdého dřeva Mtc. 1902. 28.
208477
Palačinky Svazek: 7 Strana: 0177
Palačinky, pl., f
. = omeletta. P. jaho- dovým lekvárom naplnené. Slov. Sokl. I. 194.
208478
Pálačka Svazek: 7 Strana: 0177
Pálačka, y, f. =
louč,
tříska,
dračica: hoblovačka, mor. Knrz.; chrastí ku podpa- lování. U Ronova. Rgl. —
P. =
žíhavka. Brt. D 245. —
P. =
palička. Slov. Bern. —
P. dříví =
štípání. Slov Němc.
208479
Palačka Svazek: 8 Strana: 0266
Palačka, y, f., rostl., vz Prlina (3. dod.).
208480
Palačov, a Svazek: 2 Strana: 0474
Palačov, a
, m., Palzendorf, ves u Nov. Jičína na Mor. PL.
208481
Palada Svazek: 7 Strana: 0177
Palada, y, f. =
násyp, břeh. Koll. Cest. I. d. hl. IV.
208482
Paladicitka Svazek: 8 Strana: 0266
Paladicitka, y, f., v lučbě. Am. Orb. 63.
208483
Paladičnatka Svazek: 8 Strana: 0266
Paladičnatka, y, f., v lučbě. Am. Orb. (>3.
208484
Paladin Svazek: 10 Strana: 0243
Paladin, a, m. Hal. 173.
208485
Paladovati se Svazek: 7 Strana: 0177
Paladovati se =
okouněti, k práci se nemíti. Mor. Brt., Tc.
208486
Paladrán Svazek: 7 Strana: 0177
Paladrán =
vysoký příkrý kopec. Val. Vck., Brt. D. 245.
208487
Paladran, u Svazek: 2 Strana: 0474
Paladran, u
, m.,
paladrana, y, f., široký dešťový plášť, ein weiter Regenmantel, it. palandrana, fr. balandran. 1616. Gl. 212.; Kom. J. 512.
208488
Paladria Svazek: 7 Strana: 0177
Paladria. Bošáčané, čo robíte? Paladria paladra. Keď to pole nezorete? Činča-ra-ra-ra! Obr. Ps.
208489
Paladzgovať sa Svazek: 7 Strana: 1351
Paladzgovať sa =
potloukati se. Val. Slavč. 91.
208490
Palaearktický Svazek: 7 Strana: 0177
Palaearktický. P. kraj. Krč. G. 1030.
208491
Palaeofytologie Svazek: 7 Strana: 0177
Palaeofytologie, e, f., z řec.
= nauka o rozvoji a stavu bylinstva dřívějších věků. Stč Zem. 693.
208492
Palaeognost Svazek: 7 Strana: 1351
Palaeognost, a, m. Gb.
208493
Palaeognost Svazek: 9 Strana: 0212
Palaeognost, a, m. Mus. 1900. 421.
208494
Palaeograf Svazek: 10 Strana: 0643
Palaeograf, a, m., z řec Nár. list. 1906. 69., 13.
208495
Palaeografie Svazek: 7 Strana: 0177
Palaeografie, e, f., z řec. =
dřevní pí- semnictví, Paläographie. Nz.
208496
Palaeografie Svazek: 9 Strana: 0212
Palaeografie v zemích čes. Vz Zbrt. Bibl. 164. —174.
208497
Palaeografie Svazek: 10 Strana: 0243
Palaeografie, e, f., z řec
P. = nauka o starých písmech a jejich vývoji. Vz Ott. XIX. 74.
208498
Palaeolithický Svazek: 7 Strana: 0177
Palaeolithický =
starokamenný. P. doba. Brt. Čít. pro IV. tř. 190., Stč. Zem. 737.
208499
Palaeolithický Svazek: 8 Strana: 0266
Palaeolithický. P. doba. Cf. NZ. III. 259., 471.
208500
Palaeolog Svazek: 7 Strana: 0177
Palaeolog, a, m.,
der Alterthümerfor- scher. z řec. —
P. Jakub. Vz Mtc. 1875. (od Jir.), Mus. 1888. 216.
208501
Palaeologie Svazek: 2 Strana: 0474
Palaeologie, e, f
., z řec., Alterthümer- kunde, f. Vz S. N.
208502
Palaeontolog Svazek: 7 Strana: 0177
Palaeontolog, a, m. =
znalec zkamenělin.
208503
Palaeontologický Svazek: 2 Strana: 0474
Palaeontologický, palaeontologisch.
P. ráz útvaru silurského, út. Devonského, uhlí kamenného, út. permského, triasu, jurského útvaru, liasu, doggru, malmu. Vz Krč. 356., 474., 496., 578., 610., 658. 665., 671., 677.
208504
Palaeontologický Svazek: 7 Strana: 0177
Palaeontologický. Vz ještě Krč. G. 826. 857. P. věda. Stč. Zem. 717.
208505
Palaeontologie Svazek: 2 Strana: 0474
Palaeontologie, e, f., řec., Beschreibung der Fossilien, Uiberreste der Vorzeit, nauka o zkamenělých zvířatech a rostlinách či nauka o zkamenělinách. Schd. II
. 86., vz S. N., KP. III. 42.
208506
Palaeontologie Svazek: 9 Strana: 0212
Palaeontologie. Čes. literaturu o ní
vz v Jub. IIb. 30. — 40.
208507
Palaeontologie Svazek: 10 Strana: 0243
Palaeontologie, e, f., z řec. Vz Ott. XIX. 76. -82. —
P. rostlinná.
Ib. 82. —85.
208508
Palaeotropický Svazek: 7 Strana: 0177
Palaeotropický. P. říše rostlinná. Stč. Zem. 819, 823.
208509
Palaeotyp Svazek: 7 Strana: 0177
Palaeotyp, u, m. =
prvotisk. Rk. P-py české. Vz Hš. Dod. 1. 12. č. 73.
208510
Palaeotyp Svazek: 10 Strana: 0243
Palaeotyp, u, m., z řec. =
prvotisk.
208511
Palaeozoický Svazek: 7 Strana: 0177
Palaeozoický, palaeozoisch, z řec. P. okres. Krč. ve Kv. 1884. 641. P. či prvo- horní skupina útvarná; p. útvar. Stč. Zem. 682., 691.
208512
Palaeozoický Svazek: 8 Strana: 0266
Palaeozoický. P. zbytky zvířecí. Vstnk. II. 576. P. skupina geologických útvarů. Vz Ott. X. 20.
208513
Palaeozoologie Svazek: 7 Strana: 0177
Palaeozoologie, e, f., z řec. = nauka o rozvoji a stavu živočíšstva dřívějších věků. Stč. Zem. 691.
208514
Palaestina Svazek: 2 Strana: 0474
Palaestina, y, f., země v záp. Asii. Vz S. N. —
Palaestinslcý.
208515
Palaestra Svazek: 2 Strana: 0474
Palaestra, y, f., z lat.,
cukačka, liskačka (na míč). Rk.
— P. u Řeků a Římanů čásť gymnasia, zvl. ta, kde se
athletové cvičili v zápasech. S. N.
208516
Palaestra Svazek: 7 Strana: 0177
Palaestra = levatra, liskačna, lopatka, žujka, z střlat. balestra = balista. List. fil. XII. 187.
208517
Palaestra Svazek: 7 Strana: 1351
Palaestra Cf. Čabák (dod.).
208518
Palaestra Svazek: 8 Strana: 0266
Palaestra, z střlat. balistra a to z řec.
ßciXXfiv házeti. Čern. Př. 78.
208519
Palaestrovati koho Svazek: 7 Strana: 0177
Palaestrovati koho =
bíti. U Nové Kdyně. Rgl.
208520
Palafoxia Svazek: 7 Strana: 0177
Palafoxia, e, f., květina. P. hnědočer- vená, p. texana. Dlj. 49.
208521
Palagraf Svazek: 8 Strana: 0266
Palagraf m. paragraf. List. til. 1893. 466.
208522
Palagram Svazek: 7 Strana: 1351
Palagram, a, m.
= nadávka. Ty p-me jeden! Val. Slavč. 56.
208523
Paľagrám Svazek: 8 Strana: 0266
Paľagrám, a, m. =
nezbeda, flamendr. Val. Brt. 1). 11. 360.
208524
Palahta Svazek: 8 Strana: 0266
Palahta, Palachta, y. f., míst. jm. na Slov. Phľd. 1895. 157.
208525
Palach Svazek: 2 Strana: 0474
Palach, u, m.,
palaší, n., na Mor., druh rákosu na bažinách, rákos jinak na Mor. šašina, na Slov. šachor, scirpus palustris. Rohr, Schilf, n. Jg., Pk., Kd., Brt, FB. 17. Žito jako p. (silné a vysoké stéblem); žito to je sám p. Us. na Mor. Hý.
208526
Palach Svazek: 7 Strana: 0177
Palach, eleocharis. Vz Rstp. 1699., Slb. 121., 225., 168., Čl. Kv. 99. —
P. = na rybnících srostlé kořání rakosu a jiných vodních rostlin, po němž lze choditi. U Ji- čína. Hk. Cf. List. fil. XII. 187. —
P. =
veliký kus. Vyžrali mu p. jetele. Us. u Kr. Hrad. Kšť.
208527
Palach Svazek: 7 Strana: 1224
Palach = dala jsem. Sl. spv. II. 11.
208528
Palachar Svazek: 8 Strana: 0266
Palachar, pal´ašník, a, m. =
rákosník (pták). V Podluží. Mtc. XVIII. 244., Brt. D. II. 496.
208529
Palachovat Svazek: 9 Strana: 0212
Palachovat s
trop =
palachem poklásti. Us. Hoš. 99.
208530
Palachovitý Svazek: 8 Strana: 0266
Palachovitý. P. rostliny. Am. Orb. 97.
208531
Palachový Svazek: 2 Strana: 0474
Palachový, rákosový, von Rohr, Schilf. Vz Palach. Us. na Mor.
208532
Palachový Svazek: 7 Strana: 0177
Palachový. Sš. P. 686.
208533
Palais Svazek: 2 Strana: 0474
Palais (fr., palé), palác. Rk.
208534
Palakovec Svazek: 10 Strana: 0274
Palakovec, vce, m., pastviště u Závodu
na Slov. Mus. slov. VII. 87.
208535
Palalůčkový Svazek: 10 Strana: 0243
Palalůčkový. Zánět plic p-vý (pro- sáklivý), pneumonia pseudolobularis.
Ott. XIX.
208536
Palamed-es, a n Svazek: 2 Strana: 0474
Palamed-
es, a n
. ea, m., řecký rek za války trojské. Vz S. N.
208537
Paláňati Svazek: 7 Strana: 0177
Paláňati =
křiče nadávati někomu, schrei- end aufheissen, Val. Vck.,
povykovati, hulá- kati, Lärm machen. Mor. Brt. D. 158. Cf. Palázgati.
208538
Palanda Svazek: 2 Strana: 0474
Palanda, y, f
.,
lehací lavice n.
pavlačka pacholků n. pasáků u stropu, kde se spí, die Britsche, das Hängebett. Jg. —
P. v horn. =
lešení, jež si dělá horník ve výšce pracující. Us. Č. Die Arbeits-, Ortsbühne, die Bühne. Hř.
208539
Palanda Svazek: 10 Strana: 0243
Palanda, vz Moranec v VI. 1024. —
P. =
vězení. V zloděj. mluvě. Vz násl. Palanka.
208540
Palanda Svazek: 10 Strana: 0643
Palanda, y, f. =
tahák. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 47.
208541
Palandák Svazek: 7 Strana: 0177
Palandák, a, m. =
kdo mnoho na pa- landě leží, lenoch. Šp.
208542
Palandrovať Svazek: 7 Strana: 0177
Palandrovať =
pomateně mluviti, po- bíhati. Val, Brt. D. 245.
208543
Palánek Svazek: 7 Strana: 0177
Palánek, nku, m. = sam. u Kyjova. —
P. = první patro domu menšího rozměru. Mor. Džl
. — P., nka, m., os. jm. Arch. III. 537.
208544
Palánek Svazek: 8 Strana: 0266
Palánek, nka, m., vz násl. Pavel.
208545
Palang Svazek: 10 Strana: 0243
Palang, u, m. =
plot z desek. Slov. Czam. Slov. 127.
208546
Palánk Svazek: 10 Strana: 0643
Palánk, u, m. =
ohrada zo stiepaného dreva. Mus. slov. VII 66
.
208547
Palanka Svazek: 10 Strana: 0243
Palanka, y, f. =
vězení. V zloděj.
mluvě. Sr Palanda, Taufes.
208548
Palánka Svazek: 10 Strana: 0643
Palánka, y, f., Pfahlwerk zur Befestigung.
Mus. slov. VII 65.
208549
Palanka, y, f Svazek: 2 Strana: 0474
Palanka, y
, f
., zámek. Heř. hr. Černína Denník. (Jir. Anth. IL).
208550
Palanky Svazek: 7 Strana: 0177
Palanky,
Palánky, pl., f. = čásť hory Květnice u Tišnova na Mor.; les u N. Bu- kové na Počátecku. Blk. Kfsk. 850.
208551
Palankýn Svazek: 7 Strana: 0177
Palankýn, u, m. =
nosítka K
. Adámek.
208552
Palankýn Svazek: 10 Strana: 0243
Palankýn. Hedbávný p. (v hradě krá- lovském). Čch
. I. Pov. 26.
208553
Palanta Svazek: 10 Strana: 0243
Palanta, y, f. =
podlaha v stajni z okre- saných trámov. Horní Orava. Čes. 1. XIV. 223.
208554
Palantikovati Svazek: 2 Strana: 0474
Pal
antikovati, v Krkonš.
— toulati
se, herumschweifen. Kb.
208555
Palaprý Svazek: 8 Strana: 0266
Palaprý m. paraplý, přesmyk. Brn. Brt. D. II. 167.
208556
Palár Svazek: 2 Strana: 0474
Palár, a, m
., vinopal, Brantweinbrenner,
m. Slov. C.
208557
Palárik Svazek: 9 Strana: 0212
Palárik Jan f 1870. Sr. Vlč. Lit. slov. I. 232., 277.
208558
Palárik Svazek: 10 Strana: 0243
Palárik Jan, kněz a spis. slov., 1822. až 1870. Vz Ott. XIX. 87.
208559
Palárik, a Svazek: 7 Strana: 0177
Palárik
, a
, m., os. jm.
— P. Jan, spis. slov., nar. 1822. Vz Tf. H. 1. 200., Slavín I. 61., Pyp. K. II. 474., Rk. Sl.
208560
Palarňa Svazek: 7 Strana: 0177
Palarňa, ě, f. =
palírna. Slez. Šd., Tč.
208561
Paľař Svazek: 7 Strana: 0177
Paľař, e, m. =
palár. Mor. a slez. Šd., Brt. D. 245.
208562
Palas Svazek: 7 Strana: 0177
Palas, a, m. =
vinopal. Slez. Šd.
208563
Palas Svazek: 8 Strana: 0266
Palas, a, m., vz násl. Pavel.
208564
Palas, u Svazek: 2 Strana: 0474
Palas, u
, m., v
z Palasek.
208565
Palasatý Svazek: 2 Strana: 0474
Palasatý nůž, ohne Spitze. Us. Jg.
208566
Palasek Svazek: 2 Strana: 0474
Palasek, sku,
m., pníček strmící ze ze
mě, dünner Stamm. Uraziti nohu o p. Marek. — P.
, obušek, klacek, Prügel,
m. Hrušky palaskem klátiti. Us. (u Branné)
. — Jg.
208567
Palásek Svazek: 8 Strana: 0266
Palásek, ska, m., vz násl. Pavel.
208568
Palasek Svazek: 10 Strana: 0243
Palasek, sku, m. = sceptr,
ay. fjTttQnv. Msn. Od
272.
208569
Palaska Svazek: 7 Strana: 0177
Palaska, y, f
. = louka u Spál. Poříčí.
BPr.
208570
Palasor Svazek: 2 Strana: 0474
Palasor, u, m. = parazol. U Olom. Sd.
208571
Palastiť Svazek: 7 Strana: 0177
Palastiť = harvasiť, larvasiť, pálázgať (šramotiti, křičeti). Mor. Brt. D. 245.
208572
Palaš Svazek: 2 Strana: 0474
Palaš, na Slov.
paloš, e
, m., dlouhá šavle jezdců, Pallasch, m. D.
208573
Palášek Svazek: 7 Strana: 0177
Palášek, šku, m.
= zdrobn. palaš. Sš. P. 694.
208574
Palaší Svazek: 7 Strana: 0177
Palaší, Anička z Téna, nechoď do mléna, ve mléně straší, skoč do palaší. Sš. P. 673.
208576
Palašina Svazek: 7 Strana: 0177
Palašina, y, f. =
rákos, tresť. Mllr. 18.
208577
Palášiti Svazek: 7 Strana: 0177
Palášiti =
pelášiti. Prss. Obr. 83.
208578
Palaška Svazek: 2 Strana: 0474
Palaška, y, f.,
rákoska, spanisches Rohr. Na Mor. Vz Palach.
208579
Palašníček Svazek: 7 Strana: 0177
Palašníček, čka, m., motacilla hippolais, der Spottvogel. Šm.
208580
Palašník Svazek: 7 Strana: 0177
Palašník, a, m. =
pták. Vz Palašníček. V Podluží. Brt. L. N. II. 18. P. slídě v mo- čálech po rybách počítá si svou kořisť: Ryba, ryba, rak, rak, čík, čík (jm. ryby). V Podluží. Brt. L. N. II. 18., Km. 1886. 378., Brt. D. 55.
208581
Paľašník Svazek: 8 Strana: 0266
Paľašník, a, m., salicaria turdoides, vz předcház. Palachar.
208582
Palát Svazek: 7 Strana: 0177
Palát, u, m. =
palác (Palatium). Vký.
Lépe: palác. Vz Palata. —
P., a, m., os. jm. Vck.
208583
Palat Svazek: 8 Strana: 0266
Palat, a, m., vz násl. Pavel.
208584
Palata Svazek: 2 Strana: 0474
Pal
ata, y, f. =
palanda. Na
mor. Zlínsku. Brt
. — P.
, palác. Ó Sione svatý, vyjdi od p-ty ve stříc svému pánu. Sš. Bs. 13. Cf. Palota,
208585
Palata Svazek: 7 Strana: 0177
Palata =
palanda. Tč. Mládež spí v létě na palatě pod kolnou. Brt. L. N. II. 108. —
P. Malá a
Veliká, sam. u Smíchova. — Cf. Palota.
208586
Palata Svazek: 8 Strana: 0266
Palata, y, f. = hořejší čásť předku tkadl- covského stavu. Brt. D. II. 455.
208587
Palata Svazek: 9 Strana: 0456
Palata = bývalá ohrada na
rohu Kočičí ulice a
Podskalské třídy. Semer. 82. (Na Palatě).
208588
Palatalismus Svazek: 7 Strana: 0177
Palatalismus slovanský. List. fil. VI. 176., VIII. 159.
208589
Palatalka Svazek: 7 Strana: 0177
Palatalka, y, f. =
sykavka (hláska). Šf. III 567.
208590
1. Pálati Svazek: 2 Strana: 0474
1.
Pálati, pálávati = hořeti, pláti, roz- pálenu býti, fla
mmen, flackern, lodern. — Cokoli se zejme, to nejprv tlí, potom hoří; pak plápolá a pálá. Kom. Pec, oheň pálá. L. —
kudy. Oheň záhřebem (otvore
m peci) pálá. Sych. —
čím: ohněm, milostí. L. P. láskou. Ka
m. Horúcim ohně
m p. GR. Také vyznávači jeho nějaký
m hněve
m proti nim p. smějí. Sš. L. 73. —
kam. Oheň k oblakům pálá. Sych. Oheň
na vás pálá. Br. —
odkud:
z peci. Us. Ohnivý plamen z úst jeho pálal. Ko
m. Z úst jejich vycházel (in marg. pálal) oheň. Br. —
do čeho. Která čím koho ví víc do sebe pálati láskou. Gníd. — k
de. Žádosť jako oheň
v srdci pálá. BO.
208591
2. Pálati Svazek: 2 Strana: 0474
2.
Pálati,
pálávati, z obilí na opálce prach neb plévy větre
m čistiti, reinigen, schwingen, wannen. V
z Opálati. Kom.
— co k
omu. Mrtvému koni pozdě oves pálati. Č.
208592
1. Pálati Svazek: 7 Strana: 0177
1.
Pálati. Vz. Mkl. Etym. 235., Zapálati. Zraky pálající. Čch. Bs. 87.
— kde. V dáli pálá hvězda. Sládek. Osv. 1872. 37.
Na stěně tam v jarých barvách pálá svatební hod. Čch. Mch. 9.
208593
2. Pálati Svazek: 7 Strana: 0177
2.
Pálati =
potřásati. Hrách v hrnci p., aby se nepřipálil. Us. Rgl.
208594
Pálati Svazek: 9 Strana: 0212
Pálati, ardere. Zaniká. Gb. H. ml. III. 2. 326.
208595
Palati-um, a Svazek: 2 Strana: 0474
Palati-
um, a
, n., pahorek v starém Římě.
208596
Palatin, a, m Svazek: 2 Strana: 0474
Palatin, a
, m., královský ná
městek vUhřích. Rk. V
z S. N.
208597
Palatinat Svazek: 2 Strana: 0474
Palatinat, u, m., úřad palatinův. Šf.
208598
Palatiť Svazek: 7 Strana: 0177
Palatiť = paratiti, plísniti, schelten. Slov. Sb. sl. ps. I. 108.
208599
Palátka Svazek: 7 Strana: 0177
Palátka, y, f.
= luka u Výrova na Plas. BPr.
208600
Palava Svazek: 2 Strana: 0474
Palava, y, f., rostl. slézovitá. Rostl.
— P.,
208601
Pálava Svazek: 7 Strana: 0177
Pálava, y, f. =
pálení v nitru, v člověku. Slez. Šd., Brt. D.
208602
Páľavo Svazek: 10 Strana: 0643
Páľavo. Je tam
p = palčivý, studený vítr. Brt. Sl.
208603
Palavský Svazek: 7 Strana: 0177
Palavský. P. vrchy na jihových. Mor. S. N. XI. 54., Hrb. Obr. 7.
208604
Pálavý Svazek: 7 Strana: 0177
Pálavý =
palčivý. Je tam dnesaj ukrutně p-vo; Ten větr je p.; Mají tam p-vú ko- řalku Slez. Šd.,
Brt. D. 245. P. oheň. Osv. VI. 677.
208605
Pálavý Svazek: 8 Strana: 0266
Pálavý. P. vřed. Duf. 26.
208606
Palázgat Svazek: 7 Strana: 0177
Palázgati =
paláňati (dod.). Vck., Brt. D. 158.
208607
Palazgřiť Svazek: 7 Strana: 0177
Palazgřiť =
palázgati. Mor Brt. D
.
208608
Palazor Svazek: 7 Strana: 0177
Palazor, u, m. =
deštník. Kde sa škra- beš v takový nečas bez p-ru bosky (říkají chlubnému mluvkovi). Val. Vck. Cf. Para- sol. U Nezamyslic palacour. Bkř.
208609
Palba Svazek: 7 Strana: 0178
Palba pořadmo, Gliederfeuer, četmo, Zugs-, Čsk., z boků či flanková. NA. III. 146. P-by dým. Kká.
208610
Palba, y, f Svazek: 2 Strana: 0474
Palba, y,
f. P. všeobecná, jednotlivá, Rf., rychlá, Dch., trvalá, stálá (andauernd), čle- nová, Gliederfeuer, oddílová, Salven-, různo- palba Einzelnf., soustředěná, concentrirtes F. Čsk. K palbě na počesť! General-Decharge
! Palbu
— zastav! Feuer
— einstellen! Čsk.
208611
Palcát Svazek: 7 Strana: 0178
Palcát. Psáti komu p-tem. Dch. — Cf. Vlšk. 409., 414, Rk. Sl.
208612
Palcát Svazek: 7 Strana: 1351
Palcát rychtářský, též
regiment; také =
kladivo jako znamení moci desátníka, pade- sátníka a čtvrtního hejtmana městského. Wtr. Obr. II. 10., 26.
208613
Palcát Svazek: 8 Strana: 0266
Palcát =
biják, palice. Wtr. Krj. I. 279. -
208614
Palcát Svazek: 9 Strana: 0212
Palcát měl podobu zaťaté pěsti
a železný klaničník z délí d
vou pídí držící (válečné kladivo). Vz Tom. 218.
208615
Palcát, u, m Svazek: 2 Strana: 0474
Palcát, u,
m.,
zbraň na způsob palice po- bitá hřeby. KB. 310., S. N. Žižka kněze sám svým palcátem zabil. V. Vojenský
p. V. P-te
m naň udeřil. Koc. Dle Hrš. (Vz K
m. II. n. b. 119.) byl p. těžká železná koule, upe- vněná dvěma i tře
mi kruhy ku dřevišti (vz Cep) 2—3 stopy dlouhé
mu. P-tu užívali nej- prve vůdcové, potom jízda a konečně i čásť pěchoty. Der Fausthammer, Streitkolbe. Musíš p-tem do toho, po dobrém to již nepůjde. Us. Hý. Zblízka p-ty odrážejíce. Kom. J
. 713.
208616
Palcátník Svazek: 7 Strana: 0178
Palcátník, a, m., der Keulenträger. Lpř.
208617
Palcátový Svazek: 7 Strana: 0178
Palcátový, Keulen-. P. hřeb. Mus. 1880. 600.
208618
Palcatý Svazek: 7 Strana: 0178
Palcatý. P. kolo, das Zahnrad. Tč.
208619
Palcatý, palcovatý Svazek: 2 Strana: 0474
Palcatý,
palcovatý, grossdaumig; zollig. Rk.
208620
Palce Svazek: 10 Strana: 0243
Palce =
sádlo jadrné z hořejších útrob prasat. Us. Nár. list 1901. č. 337. odp.
Vz Útěnky.
208621
Palcéř Svazek: 7 Strana: 0178
Palcéř, e, m. = vlasy přední části hlavy, caesaries. U Místka. Škd. Cf. Drk. hry 126.
208622
Palcéř Svazek: 7 Strana: 1351
Palcéř, caesaries. Bhm. —
P. = zvláštní účes mužské kštice.
208623
Palcéř Svazek: 8 Strana: 0266
Palcéř, z strhněm. balzer. Gb. H. ml.
I. 423.
208624
Palcéřík Svazek: 9 Strana: 0212
Palcéřík = Anežka, souložnice Ota- kara II. (že mívala vlasy stříhané na způsob mužského palcéře). Pal. Děj. II. 1. 43.
208625
Palcíř Svazek: 7 Strana: 0178
Palcíř, e, m.
= les u Kolvína v Příbrm. Krč. v Kv. 1884. 437.
208626
Palcování Svazek: 7 Strana: 0178
Palcování, n. = kladení palců (prstů), prstoklad, der Fingersatz. Vz Palcovati. Hudby neznalý směje se: Já jsem také uměl hrát na housle, dokud nenastalo p. Na Plasku. BPr.
208627
Palcovati Svazek: 7 Strana: 0178
Palcovati = palce (prsty) klásti při hře na některém hudebním nástroji. Vždyť ještě neumíš p. Na Plas. BPr. Vz Palcování. Výše na věži jest veliká dřevená klaviatura, na níž lze p. jako na pianě. Ekert. I. 156.
208628
Palcovice Svazek: 7 Strana: 0178
Palcovice, e, f. =
rukavice s palcem. U Stankov.
208629
Palcovní Svazek: 7 Strana: 0178
Palcovní, kozelec, kotrmelec, při němž hoši za palce nohou se drží. Rgl.
208630
Palcový Svazek: 2 Strana: 0474
Palcový, od palce (prstu), Daum-. P. nehet. Krab. —
Palce mající. Stopečky jednopalcové. Rostl. — P., Zoll-, zollig. P. měřítko, Zollstab, m. Jedno-, dvoupalcový. Us.
208631
Palcový Svazek: 7 Strana: 0178
Palcový, Daumen-. P. bříško, -ballen, rýha, -furche. Nz. lk. Mach v p. poloze, der Speichhieb. Čsk. P. hmat. Rgl. P. ru- kavice (s dvěma odděleními pro palec jedno a druhé pro ostatní prsty). Us.
208632
Palcucha Svazek: 2 Strana: 0475
Palcucha, y, f., chirogalus, Katzenmacki, ssavec. Krok.
208633
Palcucha Svazek: 7 Strana: 0178
Palcucha. Cf. Brm. I. 246.
208634
Palčák Svazek: 7 Strana: 0178
Palčák, u, m., Maischvorrichtung. Šp.
208635
Palčaky Svazek: 7 Strana: 0178
Palčaky, dle Dolany, několik domkův u Vsetína.
208636
Palček Svazek: 2 Strana: 0475
Palček = paleček. Vz Palec. Dal.
208637
Palčéř Svazek: 7 Strana: 0178
Palčéř, e,
palčeřík, u, m., der Tituskopf (účes). Šm., Rk.
208638
Palčice Svazek: 2 Strana: 0475
Palčice, ves u Ledče. PL. — P.,
potoční pepř, Wasserpfeffer, m., rostl. Zlob.
208639
Palčice Svazek: 7 Strana: 0178
Palčice, Paltschitz. Blk. Kfsk. 1381., Rk. Sl.
208640
Palčík Svazek: 2 Strana: 0475
Palčík, u, m., u hodinářů, der Schlagnagel. Rk.
208641
Palčíky Svazek: 7 Strana: 0178
Palčíky, pl. =
rukavice. Cf. Palcovice.
208642
Palčín Svazek: 8 Strana: 0267
Palčín, a, m. = kopec u Zvolena. BZv. 18.
208643
Palčina Svazek: 2 Strana: 0475
Palčina, y, f. = pavučina. Vz Palk. U Opav. Klš.
208644
Pálčivě, palčivě Svazek: 2 Strana: 0475
Pálčivě, palčivě, hitzig, brennend. V. Vyniklo p. slunce nad mračna. Sych.
208645
Palčivka Svazek: 2 Strana: 0475
Palčivka, y, f.,
palčivá, horká zimnice, Brennfieber, n. P. plícní (nákaza); zápal prsní, nakažlivý, Lungenseuche, f. Ja. — Jg.
208646
Palčivo Svazek: 2 Strana: 0475
Palčivo, a, n.,
horko, parno, vedro, bren- nende Hitze. Šm.
208647
Palčivosť Svazek: 2 Strana: 0475
Palčivosť, i, f.,
horkosť, die Hitze. V. P. slunce. Kr. Mosk. P. v životě, v plících. Jg., v ústech. Lk.
208648
Palčivosť Svazek: 7 Strana: 0178
Palčivosť kůže, das Hautbrennen.
208649
Palčivý Svazek: 7 Strana: 0178
Palčivý =
horký. P. slza, Šml., Msn. Or. 77., slunce, Mour., ústa, Kká., dlažba, Zpr. arch. VIL 57., bolesť. —
P. = glühend . P. zraky. Kká. —
P. přenes. P. výčitky. Šml., Vrch.
208650
Pálčivý, palčivý Svazek: 2 Strana: 0475
Pálčivý, palčivý =
horký, pálící, hitzig, brennend. P. mráz, Dch., horko, vedro, ne- štovice, Kom. J. 316
., červený otok, V
., zi- mnice (horká nemoc, hlavnička),V., Dvě Kron., nežit, Har., prašivina. Kom. —
P.
, perný, V.,
žahavý. Rostl. Kapanina chuti palčivé. Chym. —
P.,
hořavý, brennbar, brennend. Ros. P. žízeň, Hlas., věc. P. písek. D. — P.,
zapalovací, Brenn-. P. sklo. Orb. p. — Jg. — P. otázka, jest řčení moderní; metafora v něm
obsažená není proti duchu jazyka, dle zná- mého pořekadla: Co tě nepálí, nehas. Brs. 122.
208651
Palčlivý Svazek: 2 Strana: 0475
Palčlivý = palčivý. Dch.
208652
Palčlivý Svazek: 9 Strana: 0212
Palčlivý. P. horka. Ld. 61.
208653
Palda Svazek: 8 Strana: 0267
Palda, y, m., vz násl. Pavel. — P., y, f. —
palicovitá hůl. Kotk. 46.
208654
Paldán Svazek: 7 Strana: 0178
Paldán, u, m.
= pelun, kozalec, artemisia, Wermuth. Vz Rstp. 903., Mllr. 17.
208655
Paldekýn Svazek: 8 Strana: 0267
Paldekýn, u, m. =
látka na sukně. XVI. stol. Wtr. Krj. L
396.
208656
Paldekynový Svazek: 7 Strana: 1351
Paldekynový ornat. 1433. Wtr. Obr. 1. 462., Mus. 1893. 100.
208657
Paldekýnový Svazek: 8 Strana: 0267
Paldekýnový. P. čepec = z
paldekýnu (hedvábí orientalského). Wtr. Krj. I. 84., 108.
208658
Paldera Svazek: 8 Strana: 0267
Paldera, y, m., vz násl. Pavel.
208659
Paldra Svazek: 7 Strana: 0178
Paldra, y, m., os jm. Arch. II. 203., I. 353., Sdl. Hr. V. 299.
208660
Paldran Svazek: 2 Strana: 0475
Paldran, u, m., valeriana, Baldrian, m. Jád.
208661
Paldrán Svazek: 7 Strana: 0178
Paldrán. Cf. Rstp. 847.
208662
Paldrian Svazek: 8 Strana: 0267
Paldrian, u, m., vz Paldrán. List. fil. 1893. 393.
Palečky či
klaničky vozu. Vz Brt. D. II. 444. Cf. Palec.
208663
Paldrian Svazek: 10 Strana: 0243
Paldrian, u, m. Na p-nu kočky rády se válejí. Nár. list. 1902. é. 218. 3.
208664
Palební Svazek: 7 Strana: 0178
Palební, Feuer-. P. čára. NA. III.
172.
208665
Palec Svazek: 2 Strana: 0475
Palec, lce,
paleček, čku, m.,
prst u ruky, lat. pollex, něm. Daumen, m. V. Vz Prst. Do palce se říznouti. Sych. Sklenice jest tak ve- liká, že by ji palcem vytlačil = malá. U Lito- myšle. Bda. Palcem tiskneme. Kom. J. 262. Něco pod p. prodávati (pod ruku, podtají, tajně, na ujmu druhého). Jg., č. Ani za palec (=nic. Ani za nehet). V. Vz Nic. Č. Bere pod p. (vz Porušený soudce). Č. Palce ně- komu podmazati. Mus. Nemám těch, co se palcem pohánějí (peněz). Us. u Deštné. Blk. Mučili ho a vložili mu palce pod tetivu. Pč. 26. Vložili mu palce pod tetivu, aby pravil a dal peníze. Pč. 26. —
P. u nohy, nožní, die grosse Zehe. Kom. J. 257. V p. se uraziti. V. Někomu na palce stopovati (utlač
ovati). —
P. =
prst (zastr.), der Finger. Kopec na paměť v palcích (v prstech, v hrsti) snosichu. Dle Jir. vydání: A ku Praze líc na paměť kopec snosichu. Dal. 118. — P.
, penis. Velmi jej žádost' pátého palce k těm mladým mniškám táhla jest. BN. —
P. =
coul, Zoll, m.
P.
lépe než coul. Os. Nůž dva palce široký. Us. P. činí 2,63 centimetru. Vz Centimetr. —
P., pl.
palce u kola mlýnského, der Kamm, Prm., Zahn, Daum. Jg. Palečky v kladnici upevněné. Us. Vys. P. u vozu, aby fasuněk do kola se nesvezl, der Däumling. Palečky při řebři- nách jsou to co klanice při hnojníku. Us.
208666
Palec Svazek: 7 Strana: 0178
Palec. Mkl. Etym. 230. V MV. nepravá glossa. Pa P.
u ruky. Články, klouby palce. Zůstal jako p. u ruky (tuhý). Us. Dostal ho pod palec (pod svou moc). Us. Vk. Však já tě vezmu pod p. (přiškřípnu tě). V Kunv. Msk. Palec-li mu zkřivíš, křičí a dáš mu pěstí za ucho, mlčí. Lpř. Jaký pán! p. mu vylízá ze špíny. Us. Brt. —
P. =
prst. Na Plasku. Má jenom čtyry palce na pravé ruce. BPr. Také u Loun, Kš. Z palce obra poznáme. Us. —
P. ekliptický (12. díl průměru tělesa zatmělého); jím měří se ve- likosť částečného zatmění. Stč. Zem. 218.
208667
Palec Svazek: 7 Strana: 1351
Palec. Padlo mu to pod
p.
(dostal to). Bílov. Coel. viv. 11.
208668
Palec Svazek: 10 Strana: 0243
Palec někomu podmazati (podplatiti ho). Rokyc. Post 180. Ženatý pod palec (na půl kola). Litom. 73.
208669
Palec Svazek: 10 Strana: 0643
Palec, lce, m. Za to nebudem ani palcom na nohe kývať. Mus. slov. IV. 100.
208670
Paleč Svazek: 2 Strana: 0475
Paleč, e, m., Gross-Paletsch, ves u Slaného. PL.
208671
Paleč Svazek: 7 Strana: 0178
Paleč, lče, m., os. jm. 1525. Pal. Rdh. I. 124., Děj. III. 1. 94., Rk. Sl., Hus Post. 80. —
P., Gross-Paletsch, ves u Zlonic. Rk. Sl., Blk. Kfsk. 183.
208672
Paleč Svazek: 10 Strana: 0243
Paleč. Štěp. z Palče, vrstevník Husův, spis. Vz Ott. XIX. 90., Mus. 1905. 129.
208673
Paleček Svazek: 2 Strana: 0475
Paleček, čku, m., vz Palec. —
P.
, čka, m., králíček, střízlík (pták). —
P.
, příjmí české. —
P.
, Klein-Paletsch, ves u Slaného. PL.
208674
Paleček Svazek: 7 Strana: 0178
Paleček. Arch. VIII. 3., 13., Tk. V. 253. —
P. Jan, šašek krále Jiřího. Vz jeho kusy či artikule ve Výb. II. 1339. nn., Sbtk. Výkl. 22., Sbn. 559., 830., Hš. Dod. II. 17., Pyp. K. II. 308., Rk. Sl. —
P., milovník žertu a pravdy. Časopis 1841.—1846. Vz Bačk. Písm. I. 833., Rk. Sl. Vychází opět.
208675
Paleček Svazek: 7 Strana: 1351
Paleček, čka, m. =
střízlík pták. V Čech. a na Oslavansku. Mtc. 1893. 234.
208676
Paleček Svazek: 9 Strana: 0212
Paleček
, čka, m. Vz Mlynářík (sýkora).
208677
Paleček Svazek: 10 Strana: 0243
Paleček Ant. prof. a spis.
208678
Palečice Svazek: 2 Strana: 0475
Palečice = palčice. Ja.
208679
Palečice Svazek: 7 Strana: 0178
Palečice. Cf. Rstp. 1258.
208680
Palečka Svazek: 7 Strana: 0178
Palečka, y, f., tulostoma, der Spund- stäubling, houba. Vz Rstp. 1964.
208681
Palečka Svazek: 9 Strana: 0212
Palečka,
pálka, y, f. = palaestra. Horaž. Kub. 155
208682
Palečkovati Svazek: 2 Strana: 0475
Palečkovati = šiditi ve hře, füchseln Kom. Za vrch, přisau! nevyhraje, hrob (= hrom) ho zab, proč palečkuje. Dh. 118. —
se = potulovati se, herum schlendern. MM.
208683
Palečkovec Svazek: 2 Strana: 0475
Palečkovec, vce, m., cynodon, das Hunds- zahngras. Rostl.
208684
Palečkovec Svazek: 7 Strana: 0178
Palečkovec. Cf. Rstp. 1726., Slb. 147., Mllr. 76.
208685
Palečkovský Svazek: 7 Strana: 1351
Palečkovský. P. scena. Hvlč. I. 183.
208686
Palečkův Svazek: 7 Strana: 0178
Palečkův Mlýn u Dolních Kralovic.
208687
Palečkův Svazek: 7 Strana: 1351
Palečkův. P-kovy artikule. Vz D. Gesch. 271.
208688
Paleční, palečný Svazek: 2 Strana: 0475
Paleční, palečný, Daumen-. P. prst, Sal., kolo, Kammrad, n. V., Sych.
208689
Palečnice Svazek: 2 Strana: 0475
Palečnice, pl., f.,
šroub ku stlačování palců. Die Daumenschraube, Handschelle. P-ce, šrouby železné s vydutými hřeby na palce, jichž se užívalo při trápení k docílení výpovědi. Toto vám zase za odpověď a na- učení místně dáváme, že dotčený J. Michal po již vystálem p-cemi tázání nicméně za tři téhodny u vězení zdržán býti má. Arch. z r. 1643. Dali ho do p-ce. Skl. 108. (Zb.). — Ros. —
P.
, pouta na ruce, železa, die Hand- fessel, -schelle. Kom. J. 668. V. Do palečnic vzíti. Jg. V palečnicích je vedli. St. let.
208690
Palečnice Svazek: 7 Strana: 0178
Palečnice, dactylis glomerata, rostl. tráva. Slov. Rr. Sb., Mllr. 81., Let. Mtc. S. VIII. 1. 18. —
P. =
dírka, klapka na píšťale? Slov. Má (píšťala) p-cu zvučnú. Hol. 361.
208691
Palečnice Svazek: 7 Strana: 1351
Palečnice = nástroj, jímž mučenému palce rukou a nohou stiskali; jiný druh tiskl ce- lého člověka ke zdi nebo k prknu. Vz Wtr. Obr. II. 753.
208692
Palečník Svazek: 2 Strana: 0475
Palečník, u, m. V sekernictví a hornictví malá dřeva (čepy), které od palců palečniho hřídele pozdvihována bývají, die Däumlinge. Rohn. —
P.,
paleční kolo, Kammrad, n. Sedl. —
P.,
peprník, pepř potoční, polygonum hydropiper. FB. 30. Vz Palečice. —
P.,
čásť rukavice na palec, Däumling, m.
208693
Palečník Svazek: 7 Strana: 0178
Palečník v klanici, der Anschlagdaumen. Sl. les. —
P., rostl Cf. Čl. Kv. 161., Slb. 255., Rstp. 1258., Mllr. 81. —
P. = coulník, coulová míra, der Zollstab. Čsk., Šd. —
P. = podlouhlá buchta, längliche Buchte. Šp. —
P. u knihy = vyčnívající lístek na některý list přilepený k snadnějšímu hle- dání. Bor. 289.
— P. = mučicí nástroj. Dvor.
208694
Palečný Svazek: 7 Strana: 0178
Palečný, vz Paleční.
208695
Palečský Svazek: 9 Strana: 0212
Palečský rybník na Slansku. Slan. 7.
208696
Palejs Svazek: 2 Strana: 0475
Palejs, u, m., drahokam z rodu rubínův. Kat
. 979.
208697
Palejstra, y Svazek: 7 Strana: 0178
Palejstra, y
, f., vz Palaestra, Palka.
208698
Palejta Svazek: 9 Strana: 0212
Palejta, y, f. = číslovaný lístek. Legrúti táhli p-ty. Šeb. 288.
208699
Palek Svazek: 7 Strana: 0178
Palek, lka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.
208700
Palek Svazek: 8 Strana: 0267
Palek, lka, m., vz násl. Pavel.
208701
Palemník Svazek: 2 Strana: 0475
Palemník, a, m., rod veverů
, sciurus pal- marum. Jg.
208702
Palena Svazek: 7 Strana: 0178
Palena, y, f., brandfärbiges Schaf. Slov. Ssk.
208703
Palenčárna Svazek: 7 Strana: 0178
Palenčárna, y, f. =
palírna. Zbr.
208704
Pálenčený Svazek: 7 Strana: 0178
Pálenčený; -
en,
a, o, Branntwein-, P. bočka. Slov Syt. Táb. 74.
208705
Pálenčený Svazek: 9 Strana: 0212
Pálenčený n. vinný sud =
opi
lec Zát. Př. 72b.
208706
Pálenčiar Svazek: 7 Strana: 0178
Pálenčiar, a, m.
= pálenkář. Slov. Šd., Phľd 1. 2. 72.
208707
Pálenčička Svazek: 7 Strana: 0178
Pálenčička, y, f. =
pálenka. Slov. Orl. VIII. 3., Sokl. II. 400.
208708
Pálenčička Svazek: 8 Strana: 0267
Pálenčička, y, f. =
hriato. Slov. Čes. 1.
V. 251.
208709
Pálenčisko Svazek: 7 Strana: 0178
Pálenčisko, a, n. =
kořalisko. Slov. N. Hlsk. IV. 50, Phľd. VII. 122., LObz XIX. 271.
208710
Pálenčiti Svazek: 7 Strana: 0178
Pálenčiti =
vodku píti. Slov. Rl. Pr. I. 65.
208711
Pálené Svazek: 2 Strana: 0475
Pálené, ého, n. i. e. víno. Vz Pálenka.
208712
Pálené Svazek: 8 Strana: 0267
Pálené =
kořalka. P. spáč, víno skáč. Slez. Nov. Př. 142.
208713
Pálené Svazek: 10 Strana: 0243
Pálené, ého, n. =
kořalka. Nenie väščieho blázna, ako p. Rizn. 62.
208714
Pálenec Svazek: 2 Strana: 0475
Pálenec, nce, m.,
pučálka, Prägelerbsen, f. Ros.
208715
Pálenečný Svazek: 8 Strana: 0267
Pálenečný =
kořaleční. P. nákaza, sud. Phľd. 1896. 183., 1894. 234.
208716
Pálení Svazek: 2 Strana: 0475
Pálení, n., das Brennen, der Brand. V. Vz Páliti. P. v kuchyni
, die Küchenfeuerung. P. světel, tabáku. Sych. P. v krku, žáha, na Mor. chlista, das Sodbrennen. Šm., Hý. — P.
, žhářství, das Mordbrennen. Pálením se mstíti. Pr. měst. P. vápna, cihel, D
., vod, V., kořalky. Us.
Jg. Hlíny užíváme k p. cihel,
lépe: ze hlíny pálíme cihly. Km. O p. uhlí vz KP. III. 324.
208717
Pálení Svazek: 7 Strana: 0178
Pálení rud, KP. IV. 66., Jidáše, kadidla, Hnj. 258.; světských žádostí. Št. Kn. š 129.
208718
Pálení Svazek: 8 Strana: 0267
Pálení. P. ohňů na hrobech. Vz Zbrt. Pov. 163.
208719
Pálení Svazek: 9 Strana: 0456
Pálení, n. =
pálenka. 1620. Mus. 1843. 1
75.
208720
Páľení Svazek: 10 Strana: 0643
Páľení, n. =
žáha. Brt. Sl.
208721
Pálení, n. P Svazek: 10 Strana: 0243
Pálení, n.
P. hliněného zboží. Vz KP. X. 202. nn.
208722
Pálenica Svazek: 8 Strana: 0267
Pálenica, e, f. =
palírna. Phľd. 1895. 603.
208723
Pálenica Svazek: 10 Strana: 0243
Pálenica, e, f., vrch v Gemersku na Slov. Vz Sb. sl
. 1901. 165.
208724
Pálenice Svazek: 2 Strana: 0475
Pálenice, e, f., BranntweinbreNnerei, f.
208725
Pálenice Svazek: 7 Strana: 0178
Pálenice. V p-ci: pec, kotlík, rúry, túnka, sudy, slad, zaprava. Hdž. Šlb. 85. —
P. = kus země vypálené, neporostlé. Brt. D. 245.
208726
Pálenice Svazek: 9 Strana: 0212
Pálenice =
místo, kde se něco páli. Kadlč. 158. —?., vrchu Tisovce. Sbor. slov. III. 144.
208727
Pálenice Svazek: 10 Strana: 0243
Pálenice, e, f
. = palírna. 1620. Hrubý. 201.
208728
Pálenička Svazek: 7 Strana: 0178
Pálenička, y, f, die Brantweinbrennerin; -verkäuferin: -säuferin. Bern.
208729
Páleník Svazek: 2 Strana: 0475
Páleník, a, m., der Brenner; vápeník, der Kalkbrenner. Us. Dch.
208730
Páleník Svazek: 7 Strana: 0178
Páleník, rybník u Úlibic. Blk. Kfsk. 536.
208731
Páleník Svazek: 8 Strana: 0267
Páleník okatý = alchymista. Wtr. St. Pr. 23.
208732
Pálenina Svazek: 2 Strana: 0475
Pálenina, y, f., něco páleného, gebrannte Sache. P-nu roztluc na kusy. Techn. II. 307.
208733
Pálenina Svazek: 7 Strana: 0178
Pálenina = pole (suché) u Kakovic na Volyňsku.
208734
Pálenina Svazek: 8 Strana: 0267
Pálenina, y, f. = les nad Šišmou u Dřevo- hostic. Našinec. 1893. č. 82.
208735
Páleniny Svazek: 7 Strana: 0178
Páleniny, pl., f., ves u Těšina. —
P. = rybník u Strakonic. BPr.
208736
Páleniska Svazek: 7 Strana: 0178
Páleniska, pl., n. = jm. polností na Vse- tíně. Vck.
208737
Páleniště Svazek: 2 Strana: 0475
Páleniště, ě, n. = spáleniště, Brandstätte. Jg-
208738
Pálenka Svazek: 2 Strana: 0475
Pálenka, y, f., pálené víno. Pálenka je válenka. Prov. H. Luž. Kál., Č. M. 139. Na Mor. převzdívají pálence či kořalce takto: ajznpónka, bílá, br!, bramboria, bramfulie, brblena, brynda, cifirinda, čistá, čmrňa, ďábel, dobrá na otrávení červa, dobrá na žaludek, frflena, gaist, grňa, hnojůvka, infanteria, jed, káča, kalhotová, kanálie, kajsr-kéniglich, kmotra motalka, krátká sedmikyjová, kvit, lóženná, medicína, mozolenka, mrcha, my- dliny, neřád, ode zdi ke zdi, oléček (= ole- jíček), ona, ošklivá, pára, pěsničky, plátenná, plátno, politika, potvora, pravá prostějovská, rebelija, samorežná, serovátka, sivá, sláma, smradlavina, smradlena, šedá, šmaja, šma- tlavá, šnába, šnitlich, šrajbrovka (na Valaš- sku), švinda, tato, trósilka, truť, utréch, vatapunč, volské slzy, zednická, židovina. Vymazal v Koledě 1876. 4. seš. str. 160. Baccharia, patália, rasovina, reberia, tram- talena. Mor. Hý. V Čech.: gramatika (Šml.), motalka, paradina (v Krkonš.), niti, od rohu k rohu, špagát, přepust, břečka atd., vz
Kořalka. Židovský zázrak. U Rychn. Hsp.
P. či hořalka, původně víno pálené (der
Branntwein), jest tekutina líh
ovatá, pálením
(žžením, destillováním) kvašených cukernatin
nabytá. Vz více v Šík. 682. P. (kořalka) jako
zloděj, ani nevíš, kterak se vkradla. Prov.
Kál. —
P.,
palírna, Brantweinhaus
. Puch. —
P., jména krav. Us.
208739
Pálenka Svazek: 7 Strana: 0178
Pálenka. Mkl. Etym. 235. P.: mastika, mora, motání, myšina, nepravosť, opičí kapky, rumka, těrkelica, parádina (v Krkonš.), pa- talie, scalena, sem tam. Us. Cf. Strcalka, Strcula, Strkula, Svěcená voda. P. z jahod, z malin, z ostružin, slivovice ze švestek, borovička, třešňová, koňak (cognac). Vz KP. V. 479. nn., Rstp. 246. Výroba p-ky z ovoce, vz KP. V. 778. nn. Taký pálen- čený farár! Nekáže o Kristu pánu, jako ho židia mučili, lež vždy len o tej pálenke a o tom pijanstve. Syt. Táb. 117. —
P. =
kráva přecházející z černa do červena, že se barvou podobá popálené kůrce. Polič. Kšá. —
P. = les a luka u Proseče; louka u Novosed na Stran. BPr.
208740
Pálenka Svazek: 9 Strana: 0212
Pálenka: besnica, čečina, Čertovica, ne- šťastnica, sečka, strcuľa, strcuľka. Zát. Př. 220b. Vz ještě ib. XIII. 1. h. — P. Míti na někoho p-nku (dopal, s kopce). Buděj. Kub. 155.
208741
Pálenkáriť Svazek: 7 Strana: 0179
Pálenkáriť, Branntwein brennen; Brannt- weinhändler sein. Slov. Bern.
208742
Pálenkárstvo Svazek: 7 Strana: 0179
Pálenkárstvo, a, n. =
kořalečnictví. Slov. Phľd. I. 2. 84.
208743
Pálenkář Svazek: 2 Strana: 0476
Pálenkář, e, m., Branntweinbrenner, -hän- dier
. Slov. Bern.
208744
Pálenkářka Svazek: 2 Strana: 0476
Pálenkářka, y, f., die Branntweinbren- nerin
, -Händlerin. Na Slov
. Bern.
208745
Pálenkový Svazek: 7 Strana: 0179
Pálenkový, Branntwein-. P. mor. Hdž., Phľd.
208746
Pálenkový Svazek: 10 Strana: 0243
Pálenkový kotlík. Sbor. slov. 1901. 96.
208747
Pálenový Svazek: 7 Strana: 0179
Pálenový, Branntwein-. P. kotel. Slov. Sl. let. III. 79.
208748
Páľensko Svazek: 8 Strana: 0267
Páľensko, a, n. =
kořalka. Javorník uh. Brt. D. II. 360.
208749
Palenta Svazek: 9 Strana: 0212
Palenta, y, f.
—jídlo z těsta (také s trn- kami). Vz Šeb. 109.
208750
Pálený Svazek: 2 Strana: 0476
Pálený; pálen, a, o, gebrannt. P. měď, cinobr, V.; liška (der Brandfuchs), která má přičernalou kůži a krk a břicho modré i černé běháky
, Šp.; víno (kořalka
, pálenka) n.
pálené, ého, n., pálená, é, f. D. P. káva. Us. — Vz Páliti. —
P.,
chytrý, raffinirt. Ten je pálený. Us. Dch. To je p-ná myš. Us. u Sedlce. Šg.
208751
Pálený Svazek: 7 Strana: 0179
Pálený. P. hlína, Mus. 1880. 371., ma- gnesia, Kk. Fys. 77., cukr. KP. V. 22. — P., kráva = kráva připálená, připalistá. Mor. Brt.
208752
Pálený Svazek: 9 Strana: 0212
Pálený. Utržil za pole 500, ale p-ných (cihel). Hoř. 92. To je p. kostelník (chytrý, ten se nedá ošiditi). Hoř. 118.
208753
Palepa Svazek: 2 Strana: 0476
Pal
epa, y, f.,
hlava, der Kopf. U Příbora. Mtl.
208754
Palepa Svazek: 7 Strana: 0179
Palepa se nejmenuje
hlava, nýbrž:
huba,
ústa, der Mund, das Maul. Laš. a Slez. Jdi a proś: dostaneš buď do p-py lebo po p-pě (übers Maul). Tč. Plivni kurvě do p-py, řekne, že prší. Slez. Tč.
208755
Palermo Svazek: 2 Strana: 0476
Palermo, a, n., mě. v Sicilii. Vz S. N. —
Palermský, pl. -ští
.
208756
Palérna Svazek: 7 Strana: 0179
Palérna, y, f. =
palírna. Na již. Mor. Šd.
208757
Palesák Svazek: 10 Strana: 0643
Palesák, u, m. = plot pri ceste. Liptov. Sb. sl. IX. 46.
208758
Palések Svazek: 7 Strana: 1351
Palések, sku, m.
Na P-sku, v
Paléskách = pole, paseky na Vyzovsku. MzO. 1890. 127.
208759
Palések Svazek: 9 Strana: 0212
Palések, sku, m., kopanice. ?ck. Hol. 141.
208760
Paleska Svazek: 2 Strana: 0476
Paleska, y, f
.,
mří
že
dřevěná v rybnících, hölzernes Gitterwerk in den Teichen. P-ku ve splave stavěti, aby ryby neodcházely. Chmel.
208761
Palesky Svazek: 7 Strana: 0179
Palesky, pl., m. =
proutky. V Podluží. Brt. D. 245.
208762
Palestra Svazek: 2 Strana: 0476
Palestra, vz Palaestra, Patka.
208763
Páleška Svazek: 7 Strana: 0179
Páleška, y, f., místo v Mal. Hontu na Slov. Let. Mtc. sl. VI. 2.
13.
208764
Palet Svazek: 7 Strana: 0179
Palet, u, m. =
paleta, barviště, barev- nička. Kom. Orb.
208765
Paleta Svazek: 2 Strana: 0476
Paleta, y, f., vz Boletta. —
Deštička s bar- vami. Rk. Vz Mz. 2G8.
208766
Paleta Svazek: 7 Strana: 0179
Paleta, y, m. —
P. Jos., naroz. 1795., kněz. Jg. H. 1. 605.
208767
Paletina Svazek: 7 Strana: 0179
Paletina, y, f., ves. D. ol. II. 84.
208768
Paletot Svazek: 2 Strana: 0476
Paletot, a, n. (paltó), fr., lehký svrchník. Rk
.
208769
Pálevosť Svazek: 9 Strana: 0212
Pálevosť =
palčivost. Takovó mám p. Císařov. Mtc. 1899. 42.
208770
Palhanec Svazek: 7 Strana: 0179
Palhanec, nce, m., Palhanetz, ves u Opavy.
208771
Palhoj Svazek: 7 Strana: 0179
Palhoj, e, m., os. jm. Km. 1882. 378.
208772
Palchoveň Svazek: 7 Strana: 0179
Palchoveň, vně,
palchovňa, ě, f. =
pý- chovna, zvárka. Rr. Sb., Ssk.
208773
Paliarka Svazek: 7 Strana: 0179
Paliarka, y, f., sam. u Smíchova.
208774
Palibrada Svazek: 8 Strana: 0267
Palibrada, y, f. = zelí po sladku (žertem). Brt. D. II. 479:
208775
Palica Svazek: 8 Strana: 0267
Palica. P. má dva konce (i s druhé strany se střílí). Phľd. 1894. 441. P. vše zez hury bije. Šariš. Phľd. 1895. 378. So psom si hraj a p-cu v ruke drž. Slov. Nov. Př. 33. Už se mu palička ohładiła (už navykl žebrotě). Mor. NZ. V. 541. — P. =
znak rychtářského práva. Vz Hůlka (3. dod.). —
Palice, hora u Čes. Třebové. Tkč.
208776
Palice Svazek: 7 Strana: 0179
Palice = hůl. Nesl boty na p-ci. Kld. Přinesl sám na sebe p-ci. Lpř. Přišiel sem v holej palici (s holýma rukama, bez groše). Slov. Rr. Sb. Jakú si kto palicu zasadil, s takou bude bit. Phľd. III. 437. Postavíme tam chlapa s palecó. Sš. P. 674. Kdo je dřív než buh (buch)? Palice, jížto se tluče, jež dělá buch. Mor. Brt. Na Slov. právním znamením rychtářovým byla hůl (palice), bez které nevyšel. Proto říká Slovák : Knäz hrozí peklem a rychtář p-cou (holí, právním jeho znamením). Slov. Němc. —
P. ježková — durman obecný, datura stramonium, der Stechapfel. Rstp. 1132., Mllr. 40. —
P. =
klas. Cf. Č. Kv. XXIV., Slb. XLIV., Rosc. 96.
208777
Palice Svazek: 9 Strana: 0212
Palice. Já se s lotry; o palici dráti ne- budu. Arch. XVI. 58. Úsloví vz
v Zát. Př. 342b. Dostal pol palice = píchli ho ku př. štětkou. Phľd. 1897. 179.
208778
Palice Svazek: 10 Strana: 0243
Palice, e, f. Akú si kto p-cu (hůl) za- sadil, takou bude bitý; Rád ho, ako pes palicu (hůl). Rizn. 62., 176. — P. na hlazení holubinek (čepců). Vz Čes. 1. XI. 169. s obraz. —
P. =
choroba pyje, paraphimosis. Ott. XIX. 445. —
P.
Ant., učit. a spis., nar. 1840. Vz Ott. XIX. 105.
208779
Palice, e, palička Svazek: 2 Strana: 0476
Palice, e,
palička, y, f. Dříve a posud na Mor. a na Slov. —
hůl, kyj, Stock, m., Stange, f.
P. pastýřská
. Aqu.
P., hůlka na procházku, Stock. Na Ostrav. Tč. —
P.
, na Slov.
rána holí, Stockschlag
, m. Dali mu 20 palic
. Plk. Uderenim 24 palic prestupnika karhati (trestati). Na Slov
. —
P.,
kyj s ně- jakým sukem n. bakulatou násadou na konci, Kolben, Schlegel, m., Keule, f. Zblízka p-cemi (kyji) odrážejíce. Kom
. J. 718. Kyj palicu málo kdy zadrží (slabší silnějšího malo kdy přemůže.). Rkk. 22. Padá z kyje na palici (ze zlého v horší, z bláta do louže). Trefil jsem z kyje na palici. V. Chtěje se kyji vyhnouti, trefil jsem na palici. Ros. Za pý- chou palice chodí. Us
. Trefil kyjem na pa- lici (přišla kosa na kámen). Jg. Proti palici není šermu. Č., Lb., Bart. Vz Moc. Utiš se, vždyť slovo není p-ce (chlácholíme tak toho, jejž jsme slovem urazili). Us. v Kunv. Msk. Přinesl sám na sebe p-ci. Vz Trest, Neštěstí. Č. Tak se tou řečí pojednou omráčil, jakoby na něj s palici z lesa vyskočil. Vz Leknutí. Č. Mnozí dali sobě dětem tu palici vzíti, na stará kolena musili nouzi a psotu tříti. Kaž- dému bláznu se p. jeho libí. Ale proti tomu zase sluší blázny palicí holiti. Reš. Nedávej bláznu palice (nerozumným moci a vlády). č., V. Nevaď se s bláznem o palici (v čem kdo se kochá, neber mu toho). Ros. Dostal blázen palici. Mus. Musím tam jíti, by p. lítaly. Mus. Má úštipky co palice (hrubé). Sych. Psy p-ci za zvěří honiti. Klín p-cí doháněti (násilí užívati). Jg. Pod něčí p-cí býti (pod mocí). Na Slov. Dřevěná p. V. P. má dva konce. Mt. S. Vz S. N. —
P.
k roz- ličné potřebě a tudy rozličného tvaru, der Schlägel.
P. na hlínu, der Stampfschlägel. Podlahu p-cí nabíjeti (beranem). Kom. J. 551. Drvoštěp palicí klín dohání a štípá. Kom. 7
. 529.
P. na dláždění (beran), der Boden- schlägel. V. P. železná ve mlýně, der Perl- hammer
. P. na hroudy.
P. k hmoždíři (tlou- ček), der Stössel, Schlägel, die Mörserkeile, der Stämpel. V. P. na buben, der Trommel- schlägel. P-čky na klaviru (klávesy), die Döcklein, Tangenten. P. u dveří, der An- klopfer; na krajky (Klöppel); u mydláře. Pistillchen, n.; na hlinku u hrnčíře, Thon- schläger; u koláře, Schlägel; u plechaře, das Fausteisen; u kloboučníka, Schlagholz, n. ; k letování, die Löthkolbe. Jg. P. ruka- vičkářská, die Wendespindel; p. u nabíjedla, der Setzer am
Ladzeuge
. Bur. P. k štípání, truhlářská (malá, prostřední, veliká), kyjanka, ka
menická (malá, veliká), bednářská, sochař- ská; klempířská, na maso
. Šp. —
P.,
vše,
co na konci tlusté jest, ku př.
kotrba, der Hirn- schädel. D. Ten chlapec má tvrdou p-ci (s příhanou) = hlavu. Vz Neústupný
. Lb. Máš seno v palici. Us. Tč. Má svou (tvrdou) palici. Us. Všk., Brt. P. na klobouk, Hut-, na čepce
, Hauben-
, kloboučnická, Rollstock; ježková, Igelkolben, m., špendlíčí (hlavička), Stecknadelkopf; u jilců. P
., jelení hlava. Šp., Boč. —
P. =
otok nádobí mužského n. žen- ského, die Geschwulst der Scha
mtheile. Jád. —
P.
sýra = bochník, Käselaib, m. —
P. na jeteli, makovici, lnu. D. Vz Pálka. Kopf, Knopf, m., Samenähre
, f. —
P.,
šá
ch, je klas mající vřeteno dužné
, tlusté a masité. Schd. II. 207., Kk. 39.
P. vodní (na rákosí), Rohr- kolbe. V. Z rákosí bezsukého (na něm p-ky rostou), podřezaného rohože dělají. Kom. J. 140. —
P., u planých stromů uříznutá větev, která se oštěpovala. Us. u Hořic. Hk.
208780
Pálící Svazek: 2 Strana: 0476
Pálící, der brennende. Vz Páliti. P. dřiví ve smyslu něm. Brennholz
šp. m. palivo. Hý.
208781
Pálicí Svazek: 9 Strana: 0212
Pálicí dříví (borové atd. ). 1492. Arch. XVII. 446.
208782
Palicokvětné Svazek: 2 Strana: 0476
Palicokvětné rostl., spadiciflorae
, Kol- benblütjer: aron blamatý
, puškvorec
, oro- binec. Čl. 143.
208783
Palicokvětý Svazek: 7 Strana: 0179
Palicokvětý. P. rostliny, spadiciflorae. Vz Rosc. 104.
208784
Palicokvětý. P Svazek: 10 Strana: 0243
Palicokvětý. P. rostliny. Sr. Ott. XXIII. 753.
208785
Palicovať koho Svazek: 8 Strana: 0267
Palicovať koho. Phľd. XII. 690. Býti holí oprav v: bíti.
208786
Palicovati Svazek: 2 Strana: 0476
Palicovati = palicí býti, mit dem Knittel prügeln. Na Slov. —
se, müssig herum- schwärmen. Us. u Olom. Sd.
208787
Palicovati Svazek: 7 Strana: 0179
Palicovati. býti oprav v.
bíti.
208788
Palicovatý Svazek: 2 Strana: 0476
Palicovatý, klobig.
208789
Palicovitý Svazek: 7 Strana: 0179
Palicovitý, keulenartig. P. sloup. NA. I. 162.
208790
Palicový. P Svazek: 10 Strana: 0243
Palicový. P. rána (holí). Nár. list.
1885. č. 169,
208791
Palicuška Svazek: 2 Strana: 0476
Palicušk
a, y, f., claviger, ein Käfer (Runkengleime. Oken).
208792
Palič Svazek: 2 Strana: 0476
Palič, e
, m.,
kdo něco pálí, der Brenner.
P. vína, der Branntweinbrenner. V. — P.,
žhář, Mordbrenner, Brandstifter, Feuerleger, Brandleger
, Brenner
, m. V. P-či ohně kladli. V. P-če na hranici pálí. Kom. J. 669. — P., Police, Politz, ves u Čes. Lípy. PL.
208793
Palič Svazek: 7 Strana: 0179
Palič. Mkl. Etym. 235., Cor. jur. IV. 3. 2. 429. P. piva. Let. 246. —
P. =
paličák. To je p. dubová. U Klat. BPr.
208794
Paličáč Svazek: 10 Strana: 0243
Paličáč, e, m. =
tvrdohlavec. Dšk. Km. 49. Sr. Paličák.
208795
Paličačka Svazek: 9 Strana: 0456
Paličačk
a, y, f. =
tvrdohlavá ženská. Jrsk· X. 115.
208796
Paličák Svazek: 2 Strana: 0476
Paličák
, a, m
., tvrdohlavec, der Starr- kopf. Us. Dch., Všk.
208797
Paličán Svazek: 9 Strana: 0212
Paličán, a, m. =
paličák, tvrdohlavec. Jičín. Kub. L. f. 1900. 361.
208798
Paličant Svazek: 7 Strana: 0179
Paličant, a, m.,
=
paličák. Us. Nov.
208799
Paličatka Svazek: 2 Strana: 0476
Paličatka, y, f., masaris. Bienenwespe. Krok.
208800
Paličatka Svazek: 7 Strana: 0179
Paličatka březová, cimbex betulae, Bir- ken-, Knopfhornwespe. Brm. IV. 368.
208801
Paličatka Svazek: 7 Strana: 1351
Paličatka = pilatka vosa. Vz Ott. V. 371.
208802
Paličatka Svazek: 10 Strana: 0243
Paličatka, y, f
., cimbex, druh
vos. Ott. XIX. 739.
208803
Paličatý Svazek: 2 Strana: 0476
Paličatý, bezrohý, ohne Hörner. P. do- bytek. Kouble. —
P.
= paličák.
208804
Paličatý Svazek: 7 Strana: 0179
Paličatý verš. Dk. Poet. 392.
208805
Paliček Svazek: 8 Strana: 0267
Paliček, čka, m., vz násl. Pavel.
208806
Paličen Svazek: 2 Strana: 0476
Paličen, čně, ř., jone, kývoš. Krok.
208807
Paličenka Svazek: 2 Strana: 0476
Paličenka, y, f., corynephorus, tráva. Rostl.
208808
Paliči Svazek: 2 Strana: 0476
Paliči, Brenner-.
P. loď, Brandschiff, n. Rk. Vz Paličný.
208809
Paličiar Svazek: 7 Strana: 0179
Paličiar, a, m., der Stockträger. Mt. S. I. 182.
208810
Paličisko Svazek: 7 Strana: 0179
Paličisko, a, n. =
veliká n. nehezká pa- lice. Us.
208811
Palička Svazek: 2 Strana: 0476
Palička, y, f.,
která pálí, die Brennerin. —
P.,
žháŕka, die Mordbrennerin
, Feuerle- gerin. Us. —
P.,
paroh jelení a srnčí, je-li ještě měkký a chraplavý. Šp. Kolben. —
P., vz Palice
, Pálka.
208812
Palička Svazek: 7 Strana: 0179
Palička =
hůlka. Mor. a slov. Ak nebudú hrušky padať, budeme ich ráňať paličkami. Koll. Zp. I. 154. Už sa mu p. ohladila (uvykl žebrotě). Rr. Sb. Já biedný žebráčík, muoj priatel mesiačik, priatelka p., stodola kapsička. Koll. Zp. I. 353. —
P. v bot. Cf. Palice, Slb. 225., Rstp. 1652. P., uva. 1402. Děvčat jako p-ček na jete- lišti (mnoho). Šml. P. česneku. Us. P. = květná stopka s pukem na př. narcissu, tulipánu. Brt. D. 245. —
P. náčiní k tlu- čení. P. na štěrk. Us. Pdl. Jí, jako když p-mi tluče (mlátí = s chutí). U Kr. Hrad. Kšť. —
P. litiny =
dejl,
vlk, die Kuppe. Vz Včř. Z. I. 5. Kujné železo, jehož nabylo se
v ohništích, rozděluje se na paličky, které se vytloukají na pruty. NA. IV. 175. —
P. =
husí stehno (pečené). U Domažl. Rgl.
208813
Palička Svazek: 8 Strana: 0267
Palička, vz Krosno (3. dod.). —
P. =
upe- čené husí stehno. Také na Žďársku. Nár. list. 1894. č. 128. odp. feuill. — P. =
jetelinová hlávka. Brt. D. II. 509.
208814
Palička Svazek: 9 Strana: 0212
Palička. Děvčat je jako paliček na
je- telišti. Šml. IV. 47. Výši
vky na p-čky v Liptovskú. Mus. ol. I. 26.
208815
Palička Svazek: 10 Strana: 0643
Palička, y, f. =
húlka? Měchy (k lo- vení ryb) na paličku vzdéli a na šieř sta- věti.
1492. Arch. XXII. 40.
208816
Paličkář Svazek: 2 Strana: 0477
Paličkář, e, m., nadávka bednářům. Us. Jg. —
P.,
jelen n. srnec, který má měkké parohy, vz Palička. Der Kolbenhirsch, Kol- benbock. Šp. —
P., bubeník. Us. vojenský v Praze. Kda.
208817
Paličkatý Svazek: 8 Strana: 0267
Paličkatý. P. stvol jetele. Rais. Rod. 4.
208818
Paličkování Svazek: 2 Strana: 0477
Paličkování, n., doba p-ní, die Kolben- zeit, slove doba, v které mají jeleni a srnci měkké parohy. Šp.
208819
Paličkování Svazek: 9 Strana: 0212
Paličkování krajek. Vz Ott. XV. 26.
208820
Paličkovaný Svazek: 2 Strana: 0477
Paličkovaný. P. práce
, drhaná
, Klöppel- arbeit. Šp.
208821
Paličkovaný. P Svazek: 10 Strana: 0243
Paličkovaný. P. krajky. Vz Krajka, Nár. sbor. VIII. 22.
208822
Paličkovati Svazek: 2 Strana: 0477
Paličkovati, drhati, klöppeln. Šp.
208823
Paličkovati Svazek: 7 Strana: 0179
Paličkovati. Len už paličkuje = dostává paličky (hlavičky). U N. Kdyně. Rgl.
208824
Paličkovatý, paličkovitý Svazek: 2 Strana: 0477
Paličkovatý, paličkovitý, paličky ma- jící, kolbig, schlägeiförmig. Rostl.
208825
Paličkovice Svazek: 2 Strana: 0477
Paličkovice, e, f. P. nachová, claviceps purpurea, purpurrothes Keulenköpfchen. Čl. 183. Dle FB. 10. corynephorus.
208826
Paličkovice Svazek: 7 Strana: 0179
Paličkovice nachová = námel, svatojan- ské žito, houba námelová, poněvadž způ- sobuje chorobnou proměnu semeníku obilí, das Mutter-, Hungerkorn, der Mutterkorn- pilz. Sl. les., Pta. Cf. Rstp. 1742., Slb. 129., Odb. path. III. 867., Rosc. 66.
208827
Paličkovice Svazek: 7 Strana: 1351
Paličkovice, claviceps, houba. Ott. V. 627. —
P.
, corynephorus. Ott. V. 662.
208828
Paličkovitý Svazek: 7 Strana: 0179
Paličkovitý, keulchenförmig. P. nabu- bření, Ves. I. 71., tykadla. Stn. I. 11. Cf. Slb. XLIV.
208829
Paličkový Svazek: 2 Strana: 0477
Paličkový. P. kořen = rákosový. Db. Kolben-, Schlägel-.
208830
Paličnatka Svazek: 2 Strana: 0477
Paličnatka, y, f. P. šupinatá
, coryne squa- mata. Frč. 37.
208831
Paličnatý Svazek: 7 Strana: 0179
Paličnatý = palicí opatřený, kolbig. Rst. 459.
208832
Paličné Svazek: 2 Strana: 0477
Paličné, vz Paličný
.
208833
Paličník Svazek: 2 Strana: 0477
Paličník, a, m., kdo palici nosí, der Keulenträger, Kolbenführer, -schläger. Háj. —
P., lictor, nepravá glossa v MV. Pa.
208834
Paličník Svazek: 7 Strana: 0179
Paličník, a, m. = lictor. V MV. nepravá glossa. Pa. —
P., corynetes, brouk. Vz Kk. Br. 235., 236. —
P., u, m. P. chocho- latý, srha klubičná, žíznačka obecná, dac- tylis glomerata, das Knäuelgras. Sl. les. —
P., paličný nebozez, der Kolbenbohrer. Hř.
208835
Paličník Svazek: 9 Strana: 0212
Paličník černorohý, c ruficornis, modrý, coeruleus (brouk). Vz Klim. 465.
208836
Paličný Svazek: 2 Strana: 0477
Paličný, k palici se vztahující, Brenner-, Brand-.
P. loď, Brander
, m., Brandschiff, n. Zlob. —
Paličné, óho, n., Brandschatzung, Brandsteuer, f.
208837
Paličný Svazek: 7 Strana: 0179
Paličný list, der Brandbrief. Dch. —
P. toul, calopodium, die Kolbenhülle, v bot. Nz.
208838
Paličoun Svazek: 7 Strana: 0179
Paličoun, a, m. =
paličák. V záp. Čech. BPr.
208839
Paličský Svazek: 7 Strana: 0179
Paličský. P. list, vz Paličný, článek, řečník, řeč. Dch., J. tr.
208840
Paličský, palický Svazek: 2 Strana: 0477
Paličský, palický, žhářský, mordbren- nerisch. D.
208841
Paličství, palictví Svazek: 2 Strana: 0477
Paličství, palictví, n., Mordbrennerei, f., das Brandstiften. Us.
208842
Palidé Svazek: 7 Strana: 0179
Palidé =
bídníci. Šml.
208843
Palidlo Svazek: 2 Strana: 0477
Palidlo, a, n., prsk u vápenné peci, das Zündloch. Us.
208844
Palidlo Svazek: 7 Strana: 0179
Palidlo =
palivo. Arch. VIII. 519.
208845
Paľihuba Svazek: 8 Strana: 0267
Paľihuba, y, f. =
polévka chudačka. Val. Brt. D. II. 360.
208846
Palihubašidibřuch Svazek: 7 Strana: 1351
Palihubašidibřuch =
chudačka. Žertem. Slavč. 12.
208847
Pálicha Svazek: 7 Strana: 0179
Pálicha, y, f., cargota, die Brennpalme, rostl. Vz Rstp. 1619., Palipalma (dod.).
208848
Palík Svazek: 2 Strana: 0477
Palík, u, m., der Ballen. B. měl 20 pod- stavů. Gl. 213.
208849
Palík Svazek: 8 Strana: 0267
Palík, a, m., vz násl. Pavel, Sl. Sp. II. 110.
208850
Palík, u Svazek: 9 Strana: 0212
Palík, u
, m. P.
kme
ntu = 56
stuk.
Mus. 1899. 125.
208851
Palikur Svazek: 2 Strana: 0477
Palikur, a, m., myothera, der Ameisen- vogel. Krok.
208852
Palilogie Svazek: 2 Strana: 0477
Palilogie, e, f., řec., bezprostředné i pro- středné opakování slov, opětování: a) na začátku věty: Beneš, Beneš v předu jede atd. b) U prostřed věty: Ajta odporníci
všickni, všickni zbraně odmítají. Svob. — c) Na konci věty atd. Vz Zk. Ml. II. 168. a cf. Mk
. Ml. 292.
208853
Palilogie Svazek: 7 Strana: 0179
Palilogie, oprav v:
Palillogie. Vz Dlúho- pustý, Střebropěnný, Vonný, Epanastrofa. Jir. Nkr. 61., 69., Bdl. Obr. 36.
208854
Palimbacchi-us Svazek: 2 Strana: 0477
Palimbacchi-
us, a, m.(antibacchius):------ sázíme.
208855
Palimpsest Svazek: 2 Strana: 0477
Palimpsest, u, m., rukopis pergamenový, jehož původní spis byl setřen, aby znova na něm se psalo, codex rescriptus. Vz S. N. Vz KP. I. 270.
208856
Palimpsesty Svazek: 7 Strana: 0179
Palimpsesty. Sbn. 98., Vlšk. 283.
208857
Palín Svazek: 7 Strana: 0179
Palín, u, m., artemisia absynthium. Göm. Bartol, Dbš. Obyč. 67.
208858
Palina Svazek: 7 Strana: 0179
Palina, y, f., der Wermuth. Slov. Loos.
208859
Palina Svazek: 8 Strana: 0267
Palina, rostl. Phľd. XII. 565.
208860
Palina Svazek: 9 Strana: 0456
Palina, y, f., artemisia absynthium. Sbor. slov.
III. 51.
208861
Palindrom Svazek: 2 Strana: 0477
Palindrom, u, m., z řec.
náhv, nazpět a (fyd/foc, běh; nazpět běžící, jest odrůda há- danky, v níž slovo v před i v zad se čte. KB. 315., 224. Vz S. N.
208862
Palindromus Svazek: 7 Strana: 0179
Palindromus. Cf. Jg. Slnosť. 159.
208863
Palingenesa Svazek: 7 Strana: 0179
Palingenesa, y, f., řec. =
znovuzrození. Kv. 1843.
208864
Palingenius Svazek: 7 Strana: 0179
Palingenius Jeron., farář. Jg. H. 1. 606., Jir. Ruk. IL 73.
208865
Palinur-us Svazek: 2 Strana: 0477
Palinur-
us, a, m.
, veslař Aeneův. —
Pa-
linur-um, a, n.,
předhoří v Lukanii.
208866
Palipalma Svazek: 7 Strana: 0179
Palipalma, y, f., caryota, Brennpalme, f. gm. Vz Pálicha (dod.).
208867
Palír Svazek: 2 Strana: 0477
Palír, a, m., z fr., mluvčí, pův. parléř, KP. I. 203.
, člen cechu stavebního jsoucí mezi mistrem a tovaryšem, jenž za nepří- tomnosti mistrovy stavby řídí, S. N., dozorce zedníků.
208868
Palíreň Svazek: 10 Strana: 0643
Palíreň, rně, f. =
palírna. Hoš. Pol. I. 11.
208869
Palírna Svazek: 2 Strana: 0477
Palírna, y, f., na Mor.,
vinopalna. Bdl. Die Branntweinbrennerei. Cpe se jako žid na p-nu (= mermomocí). Na Mor. —
P.
, místnost, v které kořalka se prodává, Brannt- weinhaus
, n. D.
208870
Palírna Svazek: 10 Strana: 0243
Palírna, y, f. Má hlavu v palirni (opilec), Slez Vlasť. I. 237.
208871
Palírník Svazek: 2 Strana: 0477
Palírník, a, m., vinopalník, Branntwein- brenner. Na Mor.
208872
Palirovati Svazek: 2 Strana: 0477
Palirovati = polirovati, leštiti, poliren. Cyr.
208873
Palisandrový. P Svazek: 10 Strana: 0643
Palisandrový. P. dřevo (brasilské). Rgl.
208874
Palísek Svazek: 10 Strana: 0643
Palísek, sku, m. =
kožich. V zloděj.
ml. Čes. 1. XV. 47.
208875
Palissádový Svazek: 7 Strana: 0179
Palissádový, Palissaden-. P. buňky = kolmo na povrch listu postavené, válcovité. SP. II. 114.
208876
Palissady Svazek: 2 Strana: 0477
Palissady, pl., f., kolí, ohrada z kolů. Rk. Palissade. Vz Štacheta
, S. N.
208877
Palist Svazek: 2 Strana: 0477
Palist, u, m., přívěsek listovitý, u dolejší částky listu jsoucí. Šk. P-sty slovou lístky po obojí straně hlavního listu vyvinuté. 8. N. Řapík rozšiřuje se nezřídka u spodu po obou stranách v menší neb větší lístky, jež p-sty nazýváme, stipulae, Nebenblätter. Schd. II. 189. Vz Kk. 32
., S. N.
208878
Palist Svazek: 7 Strana: 0179
Palist. Cf. Čl. Kv. XXIV., Slb. XLIV., Rst. 459., Rosc. 12.
208879
Palístečnatý Svazek: 7 Strana: 0180
Palístečnatý, vz Palístkatý.
208880
Palistěnství Svazek: 7 Strana: 0180
Palistěnství, n. —
polození a ústrojnosť palistů. Rst. 459.
208881
Palistěný Svazek: 7 Strana: 0180
Palistěný = z palistů složený. P. pu- pen. Rst. 459.
208882
Palístkatý Svazek: 7 Strana: 0180
Palístkatý,
palístečnatý = palístky opa- třený. Rst. 459.
208883
Palistnatý Svazek: 2 Strana: 0477
Palistnatý, afterblätterig. Vz Palist. Jg.
208884
Palistový Svazek: 7 Strana: 0180
Palistový =
palistu náležející. Rst. 459.
208885
Palistý Svazek: 7 Strana: 0180
Palistý, feuerfärbig. Slov. Ssk.
208886
Paliště Svazek: 7 Strana: 0180
Paliště, é, n. =
místo, kde se něco pálí, ku př. svíčičky v kostele, der Brennplatz. Dch., Sbtk. Krat. h. 33.
208887
Palitebný Svazek: 2 Strana: 0477
Palitebný, verbrennlich
. P. látka. Techn. II. 305.
208888
Palitelný Svazek: 7 Strana: 0180
Palitelný, verbrennlich. Lpř.
208889
Páliti Svazek: 2 Strana: 0477
Páliti,pal, pále (íc), il, en, ení;
pálívati, od pláti, Šf., horkostí dojímati, cit bolestný působiti, brennen; ohněm
tráviti, ničiti, durch das Feuer verzehren, brennen; ohněm změ- niti
, čistiti
, mittelst des Feuers hervorbrin- gen
, verwandeln
, reinigen
, brennen; nítiti
, zünden, brennen; stříleti, u Brušperka na Mor. = řezati, schneiden. Mtl. Také = rychle běžeti, schnell laufen. Us. —
abs. Slunce tuze pálí. Horko, až pálí. V. Kopřiva, oheň pálí. Us. (Na Slov.: Kopřiva prhlí). Co kopřivou má a chce býti, to hned na počátku bude páliti (žíhati). Jg. Pálí jako kopřiva. Us. Páliti a pleniti. Blesk pálí. Kom. To sklo pálí (zapaluje). Us. Jakby pálil (wie ein Lauffeuer). D. Lže, jakby pálil. Což on pálí (lže). Ros. Jakoby pálil (dělá, odbývá to, utíká atd., vz Spěch). Č. Pal! Feuer! Čsk. Ten pálí = utíká. Us. Ene pal! paltě! =jen táhni, táhněte odtud. Us. u Opavy. Klš. —
co, koho. Horký písek pálí nohy. Us. Co tě nepálí, nehas. Koho nepálí
, nechť nehasí. Když tě nepálí, nehas. Jg. P. zločince
, někomu boky (mučiti ho), olej, svíčky, máslo, kávu, Us., hromnici
, Sych.
, tabák (kouřiti), uhlí, vápno, cihly, vesnice, města, Jg., vodu (destillovati), rudu, kyz, zlato, stříbro (= či- stiti). Vys. Darmo světlo páliti (darmo hlu- chému zpívati, břeh orati). V. Dobrého ne- pálí (bojí-li se kdo něco horkého do rukou vzíti n. spálil-li se, říká se žertem: Dobrého nepálí; načež ten odpovídá: a zlého nesmí). Č. Pálí ho to co turecký pepř. Vz Mrzeti. Lb.
P. míč
= palaestrou tlouci, cukati. Us. u Chrud., Kd., u N. Brodu. Všk. — (
co)
na čem,
kde. Pepř pálí na jazyku. Us. Žháře na hranici p. Kom. J. G69. Před nimi na zdoru kázal (knihy) p. na svém
dvoře. Bls. 11. —
na co: Něco na prach a popel p. Peyt. P. pivo na žžené víno. V. Byliny na popel p. Har. II. 195. P. na někoho (stří- leti). Us. Dch. —
co k čemu, kde. U Ko- lína uhlí k horám
se pálilo. —
co komu: bohům
oběti p., Jg., lidem vesnice. Nač si páliti hubu? Dch. —
co s čím: zlato se sirou. Vys. —
co v co: něco bohům
v oběť. Jg. A vosk nebes králi v žertvu díků pálí. Sš
. Bs. 20. —
co kde (v čem): v peci dříví, Us., uhlí v lese. Vys. Ež nepálí oběť v dneš- niem
slunci. Rkk. 20. Když na to pomyslím, každý mne posud v očích pálí. Us. u Rychn. — co kde, nad kým. I pálili nad ním ka- didlo velikým snaženstvím. BO. —
jak. Slunce
nad podivení pálí. Ler. Něco
na hladko p. Nz. —
co z čeho. Ze slívových pecek nápoj p., Sych., ze dříví uhlí, Vys.; ze střelby p. (stříleti). —
kam (do čeho). Nepřítel pálí do pevnosti
bez přítrže. Jg. Kompliment do někoho p. L. —
za kým, po čem. Obě strany kartáči po sobě pálily. Kram. Ten za ním pálil (běžel). Za děvčaty, po děvčatech p. (honiti se). Sych. Pálí za tou holkou (má ji rád, chodí za ní). Us. u Písku a jinde. Šp. —
se, brennen. Co se tu pálí? Us. Nepáliti se, když Bůh jiným žehná. Kom. —
koho, s
e,
co čím: uhlím, železem, Us.; se žádostí panování p. (hořeti). Jel. P. něčí prsy pochodněmi. Výb. II. 19. Ohněm ho pálila
pod nohy. K. poh. II. 94. Horkem se dítky paří a pálí. Ler. Nepřestá- vachu páliti peci kluky a kúdelí a smolú a chrastem. Br. Pálili jí (Dorotě) tělo vroucím nístějem. Sš. Bs. 67. Rána pálí palmem. Us. na Mor. Brt. — Vz Palovati.
208890
Páliti Svazek: 7 Strana: 0180
Páliti. Mkl. Etym. 235. —
abs. Pálicí sklo (čočka, lupa). Us. Rgl. —
koho kde. Věc ta velice ho
na srdci pálí. Sa. —
co komu: bohům žertvy. J. Lpř. Je se jemu zemi p. Výb. II. 41. —
jak. Pálí, jako kopřiva. Pk Slunce pálí jako žhavá pec. Osv. I. 88. —
kam (odkud). Kam to pá- líš (běžíš)? Us. Dch. S hradeb
do, na ne- přítele p. Us. Tvé oči p-ly mne
v nitro mé. Vrch. Zrak jeho jí pálil do duše. Osv. —
se s kým. Nechtěl se s nimi p.; K čemu se s ním pořád pálím? Sá. —
se oč. Ne- stojí to za to, aby se člověk o to pálil. Us Sd.
208891
Páliti Svazek: 8 Strana: 0267
Páliti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 78. Kdož by ohněm pálil (o žháři). Arch. XIII. 274. Pálí ho
v kapce krejcar (musí jej pro- biti). Kld. III. 103.
208892
Páliti Svazek: 9 Strana: 0212
Páliti. Jen
se spal (opovaž se to udě- lati) ! Esi pak nepálí souzením (neníli žhářem,
že jest mu souzeno jim býti). Hoř. 92.
208893
Pálivina Svazek: 2 Strana: 0478
Pálivina, y, f., hmota pálivá
, žhavá, Brenn- stoff, welcher zündet. Jg.
208894
Pálivka Svazek: 7 Strana: 0180
Pálivka, y, f. =
žíhavka, Brennessel, f. Na Hané. Wrch.
208895
Palivné Svazek: 7 Strana: 0180
Palivné, ého, n, Beheitzungspauschale. d. Rk.
208896
Palivní Svazek: 8 Strana: 0267
Palivní, vz Palivný. P. dřevo. Vz Ott. VIII. 12. b.
208897
Palivný Svazek: 7 Strana: 0180
Palivný, Brenn-. P. dříví. Šp.
208898
Palivo Svazek: 2 Strana: 0478
Palivo, a, n.,
co se pálí, Feuerungsmate- rial, n., Dch., Brennmaterial, Brennstoff. P. mineralní, mineralischer o. fossiler Brenn- stoff. Hr. Vz S. N. Dříví k palivu, Brenn- holz. Pref. Potřebným palivem na zimu se zásobiti. Sych. Povolení, výměrek paliva na jedna kamna. Nz.
P. snášeti; rozešli se do lesů pro p. Nt. —
P.
, Palliwo, ves u Pří- brami. PL.
208899
Palivo Svazek: 7 Strana: 0180
Palivo. Vz Sdl. Hr. VI. 68., Kram. Slov.
208900
Palivo Svazek: 7 Strana: 1351
Palivo, a, n P. pevné, tekuté plynné; přirozené, umělé. Vz
KP. VI. 282. nn.
208901
Palivo Svazek: 9 Strana: 0212
Palivo: dříví, ????, piliny, plyny, pe- trolej, rašelina, tříslo, uhlí
atd
. KP. IX. 2.
208902
Palivo Svazek: 10 Strana: 0243
Palivo pevné: anthracit, briketa, dřevo,
koks, rašelina uhlí;
tekuté: benzin, líh, olej, petrolej;
plynné: svítiplyn, plyny z vysokých pecí, generatorní, vodní. Vz Ott. XIX. 108.
208903
Pálivost Svazek: 2 Strana: 0478
Pálivost, i, f.,
horkost, Hitze, f. V
. P. slunce, Br
., ohně, Jg., moře, Čern. —
P., Brennbarkeit. — Jg.
208904
Palivový Svazek: 9 Strana: 0212
Palivový. P. dříví. Čes.
1. VIL 459.
208905
Pálivý Svazek: 2 Strana: 0478
Pálivý, palčivý, pálící, hitzig, brennend.
P. vítr, neštovice, nemoc, čas, kyslík. Jg. —
P.
, hořavý, brennbar.
208906
Pálivý Svazek: 7 Strana: 0180
Pálivý, Brenn-. P. dříví. Kosmogr. 57 a.
208907
Palizor Svazek: 8 Strana: 0267
Palizor, u, m., z parasol. Us. Dšk. Jihč. I. 48. a j. (r a
I se přesmykly).
208908
Palk Svazek: 2 Strana: 0478
Palk, u, m. = pavouk. U Opavy. Klš.
208909
Palka Svazek: 7 Strana: 0180
Palka, y, f. =
hůlka. Us. místy. Rgl.
208910
Pálka Svazek: 7 Strana: 0180
Pálka =
makovice. U Olom. Sd. —
P., Brennerei. Ssk.
208911
Palka Svazek: 8 Strana: 0267
Palka, y, m., vz násl. Pavel.
208912
Pálka Svazek: 10 Strana: 0643
Pálka, y, f. =
plánka, rozštěpené dřevo. Mus. slov. VII 65. 41*
208913
Pálka, y, palička Svazek: 2 Strana: 0478
Pálka, y,
palička, y, f.,
palice malá, hlavička na hřebíku, na špendlíku, na jeteli, na lnu. Kölbchen, Köpfchen, Keulchen. Na Mor. Ani co by stálo za špendlíkovú pálku sem mu nevzal. Brt., Hý. Nemá za špendlí- kovou pálku ničeho (co by za nehet vešlo, do oka padlo). —
P.,
opálka. —
P.,
pálení. Ros. —
P.
, přílišná lež; když kdo lže, jakoby pálil. Erzlüge. Ros. —
P.
, hlava. Us. vojenský v Praze. Kda.
208914
Pálkaaquo Svazek: 9 Strana: 0212
Pálka» y, f. =
hůlka. Trestní p. Slov. Zát. Př. 249b. — P. hrnců =
pále
ní. Slov. Čes. 1. IX. 327. — P. Vz předcház. Pálečka. — P. =
hlavička, knoflík. Flašečka visela za putlinu na páłce; Vem si hůlku s bíłú páłkú. Val. Čes. 1. X. 135.
208915
Palko Svazek: 7 Strana: 0180
Palko, a, m. =
Pavel. Slov. Bern.
208916
Pálkov Svazek: 7 Strana: 0180
Pálkov, a, m. = pole u Vel. Boru; louka u Zavlekomě. BPr.
208917
Palkovati Svazek: 2 Strana: 0478
Palkovati míč, vz Páliti. Us. u Chrud. Kd.
208918
Palkovice Svazek: 2 Strana: 0478
Palkovice, Palkowitz ves u Místka na Mor. PL.
208919
Palkovič Svazek: 7 Strana: 0180
Palkovič, e, m., os. jm.
P. Jiří, prof. reči a lit. české na evan. lyceu v Prešpurce, 1769.— 1850. Vz Tf. H. 1. 99., 176., 186., Pal. Rdh. I. 65.—71., Back. Písm. I. 80, 174, 203., 217., 220., Jg. H. 1. 606., Šb D. ř. 273., List. fil. VIII. 246., Rk. Sl., Tf. Mtc. 4., 66., 99., Bačk. Písm 930., 21. Jg. 51., 73 , 95., 96., 102 -112., 131 , 195., Pyp. K. II. 544. —
P. Jiří, 1763.-1835., probošt. Vz Šb D. ř. 273., Pyp. K. II. 544.
208920
Palkovič Svazek: 8 Strana: 0267
Palkovič Jiří. Cf. Vlč. Bás. 69.
208921
Palkovič Svazek: 9 Strana: 0212
Palkovič Jiří. Vz Vlč. Lit. slov. I. 31., 277., Jub. XXIII, Flš. Písm. 563.
208922
Palkovič Svazek: 9 Strana: 0456
Palk
ovič Jiří. Vz Vlč. Lit.
II. 303. nn.
208923
Palkovič Svazek: 10 Strana: 0243
Palkovič Jiří, spis., 1763. —1835. Vz Ott. XIX. 110., Vlč. Lit. I. 318, Lit. I. 644., 929., II. 28., 869., Phlď. XI., 93, Bílý Obr. 96.
208924
Palla Svazek: 7 Strana: 0180
Palla, y, f. = čtverhranná tuhá pokryvka lněná, kterou se mezi mší kalich pokrývá. Špch. 11.
208925
Palla Svazek: 9 Strana: 0212
Palla =
padla. P. a umrela. Brt. P. n. 15.
208926
Palla Svazek: 10 Strana: 0243
Palla Hynek, čes. hud., 1837.
—1896. Vz Ott. XIX. 110.
208927
1. Palla-s Svazek: 2 Strana: 0478
1.
Palla-s, dy, f., řec, lat. Minerva, bohyně. Vz S. N.
208928
2. Palla-s Svazek: 2 Strana: 0478
2.
Palla-
s, nta, m., Řek.
208929
Pallad Svazek: 7 Strana: 0180
Pallad,
palladík, u, m., das Pallad, Palla- dium, v lučbě. Nz., Hř.
208930
Palladi-um Svazek: 2 Strana: 0478
Palladi-
um, a, n., řec., obraz Palladin. Vz S. N., Palla-s. —
P., obraz zázračný vůbec, Schutzbild, n. Rk. —
P. (Pd.
= 53, pallad, palladík), kov platinový. Šfk. 370
., KP. IV. 268., S. N.
208931
Palladi-um Svazek: 7 Strana: 0180
Palladi-um, a, n. Cf. Šfk. Poč. 367., Schd. I. 263.
208932
Palladi-um Svazek: 9 Strana: 0456
Palladi-um, a, n. Sr. Vstnk. X. 334.
208933
Palladi-um Svazek: 10 Strana: 0243
Palladi-um, a, n., v
lučbě. Vz Vstnk. XII. 589.
208934
Palladičitý Svazek: 7 Strana: 0180
Palladičitý kysličník, das Palladiumoxyd. Nz.
208935
Palladík Svazek: 8 Strana: 0267
Palladík, u, m., palladium, prvek. Am. Orb. 58.
208936
Palladnatý Svazek: 7 Strana: 0180
Palladnatý kysličník, das Palladium- oxydul, soli, Palladiumoxydulsalze, Nz., cyanid, Cyanpallad. Nz.
208937
Palladovodík Svazek: 10 Strana: 0243
Palladovodík, u, m., v lučbě. Vz Vot. 6.
208938
Pallah Svazek: 10 Strana: 0243
Pallah, a, m. = černonohá antilopa. Hol. Met. I. 440.
208939
Pallasit Svazek: 7 Strana: 0180
Pallasit, u, m., meteorit. Osv. 1875. 13.
208940
Pallaska Svazek: 2 Strana: 0478
Pallaska, y
, f., pallasia. Rostl.
208941
Palláš Svazek: 10 Strana: 0644
Palláš, e, m. Po večeri uložili mladých (novosnoubenců) na p.
Phľd. 1902. 386.
208942
Pallene Svazek: 2 Strana: 0478
Pallene, y, f., půlostrov macedonský.
208943
Palli-um Svazek: 2 Strana: 0478
Palli-
um, a, n
., z lat., odznak arcibis- kupů v církvi katolické
, jehož však toliko papež udílí, das Pallium, eine Auszeichnung der Erzbischöfe in der kath. Kirche. Jest to úzká stuha či páska z bílé vlny prsten- kovitě utkaná, tak že otvorem lze hlavu prostrčiti, se šesti černými kříži hedvábnými a z části i na prsa a záda sáhající (Aichner Comp. jur. eccl.). Hý
. Vz S. N.
208944
Palliativní Svazek: 2 Strana: 0478
Palliativní prostředek, chlácholivý, ko- nejšivý, Besänftigimgsmittel, palliativ.
P. prostředky, palliativa (remedia), slovou léky jenom na krátký čas ulevení nemoci půso- bící. S. N., Rk.
Pallilogie, e, f., řec., vz Epanastrofa.
208945
Pallička Svazek: 7 Strana: 1351
Pallička, y, f.
= malá palla v kostele, druh prádla pod monstranci. Wtr. Obr. I. 447.
208946
Pallilogie Svazek: 7 Strana: 0180
Pallilogie oprav v Palillogie a vz toto u Brt. N. p. III. str. CXX.
208947
Palma Svazek: 2 Strana: 0478
Palma, y, f., gt. pl. palem, vz E;
pal- mička, y, f., palma, die Palme. P. datlov- ník, kokosovník, sagovník indický, rotan dračí, p. královská, p. nízká, vějířovník (Bř. N. 268.), stínovník n. p. stínidlová
. Čl. 140. P. olejová, sagová, datlová, kokosová, pnivá, lentarovitá, šupinoplodá, maldivská, vz S. N., guinejská, voskonosná, vějiřnatá či eu- ropská, areková. Vz Schd. II. 269., Kk. 119—121., KP. I. 18. P., ohýbá-li se (kři- ví-li se), tím mocněji na výš (zhůru) roste. Kom. J. 116. Stromům listí opadává kromě pryskyřicovitým, které se pořád zelenají jako pušpan, tis, bodlavá palma. Kom. J. 110. P. bodlavá (ostrolist, vodolist). D. — P.
, věte
v palmová, Palmzweig, m. Dobyti palmy ví- tězství. Jel. Má palmy vítězné. Kom. Od země až do vrchu dveří chembínové a p-my zdělány byly. Br. — P.
, míra délky,
píd', die Palme.
Jg.
208948
Palma Svazek: 7 Strana: 0180
Palma. P. dúmovité, prstákovité, sagovní- kovité, kokosníkovité, arekovité. Vz Rstp. 1608.—1649. P. mořská či maldivská, lo- doicea Sechellarum. S. N. XI. 505. Cf. Hlb. XXXII. (rejstřík), Rosc. 106., 105., Rk. Sl. P. hanácká = vrba, poněvadž jí Hanáci mnoho sázeli. Brt. Osv. 1884. 34. —
P. víry. Mus. 1880. 151. P-u zdržení obdržeti. Kar. 100. —
P. = jm. feny. Škd. —
P., y, m., os. jm. —
P. Sixt Močidlanský, nar. 1569,, knihtisk, a spisov. Jg. H. 1. 606., Jir. Ruk. II. 73., 390., Šb. D. ř. 273., Sbn. 948.
208949
Palma Svazek: 7 Strana: 1351
Palma, gt. pl. jen palm. D. Lhrg 184.
208950
Palma Svazek: 9 Strana: 0212
Palma, gt. pl. palm, nč. palm i palem. Gb. H. ml. III. 1. 180. = P.
—jehněd. Hus I. 393.
208951
Palma Svazek: 10 Strana: 0243
Palma, y, f., rostl. Vz Ott. XIX. 121.
208952
Palmare Svazek: 2 Strana: 0478
Palmare, e, n., palmari-um, a, n., odměna advokatům a jiným zástupcům právním za jejich práci. Vz S. N.
208953
Palmarní Svazek: 7 Strana: 0180
Palmarní účet. Vz Palmare. Pr.
208954
Palmellovitý Svazek: 7 Strana: 0180
Palmellovitý. P. rostliny, palmellaceae. Vz Rosc. 55.
208955
Palmetta Svazek: 7 Strana: 0180
Palmetta, y, f. = druh ozdobných vý- kresů, k nimž se béře obrys od listů palmy jakožto základ. S. N. XI. 20., Prm. IV. 196., 184., NA. I. 15., Osv. 1878 387.
208956
Palmin Svazek: 7 Strana: 0180
Palmin, a, o. Lětorosli palminy (rato- lesti palmy). Anth. Jir. I. 3. vd. XL.
208957
Palmirový Svazek: 7 Strana: 0180
Palmirový, P. kyselina. Vz Rm. I 429., Slov. zdrav. P. aldehyd. Rm. I. 349. P. list, Frč., klenutí. NA. I. 68.
208958
Palmitan Svazek: 7 Strana: 0180
Palmitan, u, m., palmitinsaures Salz. Nz.
208959
Palmitan Svazek: 8 Strana: 0267
Palmitan stříbrnatý atd. Vstnk. III. 8., IV. 18.
208960
Palmitin Svazek: 2 Strana: 0478
Palmitin, u, m. C6 H5 03 . 3C32 H31 03 = C102 H98O12, nerost. Vz Šfk. 491.
208961
Palmitin Svazek: 10 Strana: 0243
Palmitin, u m. = tuk založený na kyse- lině palmovité. Ott. XIX. 120.
208962
Palmitinový Svazek: 7 Strana: 0180
Palmitinový. P. kyselina, Palmitinsäure. Nz.
208963
Palmitolový Svazek: 7 Strana: 0180
Palmitolový. P. kyselina. Rm. I. 446.
208964
Palmiton Svazek: 7 Strana: 0180
Palmiton, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 363.
208965
Palmo Svazek: 2 Strana: 0478
Palmo. Pálí palmem. Na mor. Zlínsku. Brt.
208966
Palmobarvý. P Svazek: 10 Strana: 0243
Palmobarvý. P. víno. Msn. Od. 23.
208967
Palmorodý Svazek: 2 Strana: 0478
Palmorodý, palmenerzeugend.
208968
Palmoví Svazek: 2 Strana: 0478
Palmoví, n., Palmenwald, m. Cyr. —
P., Palmenzweige. V.
208969
Palmovitý Svazek: 7 Strana: 0180
Palmovitý, palmenartig. Rk.
208970
Palmovka Svazek: 7 Strana: 0180
Palmovka, y, f., továrna u Karlína. Rk. Sl.
208971
Palmovna Svazek: 7 Strana: 0180
Palmovna, y, f., das Palmenhaus. Dch., Rgl.
208972
Palmový Svazek: 2 Strana: 0478
Palmový, Palm-. P. stromoví
, Jg., olej
, tuk, Nz., kyselina, S. N., větev, ratolesť, ovoce, strom, D., město (Palmyra), BO., les, háj, Us., listy, vz KP. I. 268. Jsou jako p. špalek tvrdí, ani nemluví. Jer. 10. 5.
208973
Palmový Svazek: 7 Strana: 0179
Palmový, Wermuth-. Slov. Loos.
208974
Palmový Svazek: 7 Strana: 0180
Palmový tuk, Palmbutter, Nz., cukr. KP. V. 28
208975
Palmový. P Svazek: 10 Strana: 0243
Palmový. P. cukr, máslo, olej, víno. Vz Ott. XIX. 120. 16*
208976
Palmundovati Svazek: 2 Strana: 0478
Palmundovati, zastr. = odsouditi, ze strněm. balmunden = verurtheilen. Vz Gl. 213.
208977
Palmyra Svazek: 2 Strana: 0478
Palmyra, y, f., mě. v Syrii. Vz S. N. —
Palmyřan, a, m., pl.- né. —
Palmyrský.
208978
Palna Svazek: 2 Strana: 0478
Palna, y, f., Brennerei, f. Rk.
208979
Palně Svazek: 7 Strana: 0180
Palně, brennend. Vz Palný. Osv. I 91.
208980
Palnice Svazek: 2 Strana: 0478
Palnice, e, f., hitziges Fieber. — P.
, acalypha. Rostl.
208981
Palnice Svazek: 7 Strana: 0180
Palnice, das Brennkraut, rostl. Vz Rstp. 1332.
208982
Palnicovitý Svazek: 7 Strana: 0180
Palnicovitý. P. rostliny, acalypheae: palnice, bazanka, sajor, petlinka, chabara, oslep, ubrusník, střemchovec. Rstp. 1332.
208983
Palník Svazek: 2 Strana: 0478
Palník
, u, m., zápalník, der Zünder, die Lunte, Zündschnur. P. bezpečný, der Sicher- heitszünder. Hř. — P.
, anagyris. Rostl.
208984
Palník Svazek: 7 Strana: 0180
Palník stéblový, der Zündhalm (Raket- schen). Hř. —
P., die Anagyris, rostl. Vz Rstp. 349., Ott. II. 231.
208985
Palnooky Svazek: 7 Strana: 0180
Palnooky, brandaugig, entbrannten Au- ges. Šm.
208986
Palnosť Svazek: 7 Strana: 0180
Palnosť, i, f. = s
íla palná, die Brenn- krait. Šp.
208987
Palný Svazek: 2 Strana: 0478
Palný,pálící,zapalující, brennend,Brenn-, zündend. P. dřevo, zrcadlo, zbraň. L., Rk. —
P., horký, pálící, heiss, brennend. —
čím. Oči bolem palné. Mus.
208988
Palný Svazek: 7 Strana: 0180
Palný = zapalující. P. hranice, Kká., slunce sengend, Dch., žár. Vrch. Na dcéru p. hodiac zrak. Phl'd. VI. 255. —
P. =
horký. To je dnes palno! Us. Vlk P. pí- sek, žízeň, poušť, Vrch., vedro, Gluthitze. Dch — P. touha, tužba. Vrch., Osv., Dk.
208989
Palo Svazek: 2 Strana: 0478
Palo, a, m
., Palko
= Pavel. Slov.
208990
Paľo Svazek: 7 Strana: 0180
Paľo, a, m. =
Pavel. Sb. sl. ps. II. 1. 91. —
P., vz Pulec (dod.).
208991
Paloch Svazek: 2 Strana: 0478
Paloch, u, m., palcát. U Příbora na Mor. Mtl.
208992
Paloch Svazek: 7 Strana: 0180
Paloch = krajíc, veliký kus. Vz Kus. U N. Kdyně. Rgl.
208993
Palojina, y Svazek: 2 Strana: 0478
Palojina, y
, f., Paraffin, n. Presl.
208994
Palomek Svazek: 2 Strana: 0478
Palomek, mku, m., nerost, Disklasit. Miner.
208995
Paloň Svazek: 7 Strana: 0180
Paloň, ě, m. =
opálený vůl. Mor. Brt.
208996
Palonín Svazek: 2 Strana: 0478
Palonín, a, m., Pollein, ves u Mohelnice
na Mor. PL.
208997
Palonínský Svazek: 7 Strana: 0180
Palonínský. Jaké nohy mají P-šti? Vz Sbtk. Krat. h. 190.
208998
Paloš Svazek: 7 Strana: 0180
Paloš = bílá hůl asi metr dlouhá. Na mor. slov. Vck. —
P. =
palaš. Mkl. Etym. 230. Nebojím sa, ubráním sa, také p. mám. Pk. Bs 38. Ostrý p Koll. Zp. I. 22. P. = šavle ověnčená stužkami; na špici je za- bodnuto jablko omotané rozmarinou. S pa- lošem takovým chodívají šohaji v hody po dědině s muzikou a vybírají od děvčat dárky. P-šem stínají také barana. Slov. Vck.
208999
Paloš, e, palošík Svazek: 2 Strana: 0478
Paloš, e
, palošík, u, m., na Slov., =
palaš. Na paloše se vyvolati. Plk.
209000
Palota Svazek: 2 Strana: 0478
Palota, y, f
.,
palotka, síň k tanci určená. Slov. Hdk. —
P., palác. Na Slov.