433001   Žhářka Svazek: 5 Strana: 0822
Žhářka, y, f., die Brandstifterin, Feuer- legerin.

433002   Žhářský Svazek: 5 Strana: 0822
Žhářský, Mordbrenner-, mordbrennerisch. Ž. Jist, der Brandbrief.

433003   Žhářství Svazek: 5 Strana: 0822
Žhářství, n. = paličství, die Mordbren- nerei, Brandlegung. Pr. měst. Ž. = zločin proti bezpečnosti jmění, jejž spáchá ten, kdo podnikne skutek, z něhož dle jeho úmyslu na cizím majetku vzniknouti má oheň, třeba i oheň nevznikl aneb škody nezpůsobil. Vz S. N., Rb. 248. Anť mezi tím v podálí ž. a pustošení peleší. Koll. III. 433.

433004   Žhářství Svazek: 7 Strana: 1172
Žhářství. Tresty na ž. uložené v 16. st. Vz Wtr. Obr. II. 782. Žhavo = žhavě. Slov. Phl'd. VI. 252. — Ž., a, n., Gluth. Rk.

433005   Žhářství Svazek: 10 Strana: 0547
Žhářství, n. Chorobná náklonnosť k ž., Pyromanie. Ott. Slov. XX.

433006   Žhářstvo Svazek: 5 Strana: 0822
Žhářstvo, a, n., die Mordbrenner. Ros.

433007   Žhať Svazek: 9 Strana: 0419
Žhať = jihnouti. Sbor. slov. I. 60.

433008   Žhavák Svazek: 10 Strana: 0547
Žhavák, a, m. = žhavý muž. Vz Kšť. Poh. 228. Vz Žhavý.

433009   Žhavárna Svazek: 5 Strana: 0822
Žhavárna, y, f. = pole sluncem vypá- lené, vyschlé. U N. Paky. Vck.

433010   Žhavě Svazek: 5 Strana: 0822
Žhavě = palčivě, brennend. Ros. Kde zem slunce žhavěj' celuje. Čch. Mch. 35.

433011   Žhavěti Svazek: 5 Strana: 0822
Žhavěti, ěl, ění = žhavým se stávati, glühend werden. Mj. — abs. Drát žhaví. Mj. — jak. Červeně ž. Mj. 28.

433012   Žhavina Svazek: 9 Strana: 0419
Žhavina, y, f. = věc rozžhavená ku př. olovo. Nár. list. 1898. č. 6. 1.

433013   Žhaviti koho jak Svazek: 8 Strana: 0527
Žhaviti koho jak. Slasť strašlivá ji žhaví divoce. Černý Ccnci 85.

433014   Žhavo Svazek: 9 Strana: 0419
Žhavo, a, n. = vedro. Letní ž. Žeran. 57.

433015   Žhavokrevný Svazek: 5 Strana: 0822
Žhavokrevný, gluthvollen Blutes. Šm.

433016   Žhavolesklý dým Svazek: 10 Strana: 0547
Žhavolesklý dým. Msn. Od. 147.

433017   Žhavooký Svazek: 8 Strana: 0527
Žhavooký. Ž. otrokyně. Čch. Otr. 23.

433018   Žhavooký Svazek: 9 Strana: 0419
Žhavooký druh. Slád. Tayl. Col. 10.

433019   Žhavoplynný Svazek: 8 Strana: 0527
Žhavoplynný. Ž. směsice. Ztk. 54. (3. vyd.).

433020   Žhavorudý Svazek: 5 Strana: 0822
Žhavorudý, rothfunkelnd, rothglühend. Kv. 1881. Ž. klenot, Čch. Dg. 993., jiskra. Čch. Mch. 103. Ž. víno. Mkr.

433021   Žhavosť Svazek: 9 Strana: 0419
Žhavosť. Nejvíce ho mrzela na lidech ž. po penězích. Sá Kant. 10.

433022   Žhavosť (ne Svazek: 5 Strana: 0822
Žhavosť (ne: žžavosť, vz Žhavý), i, f., die biennende Beschaffenheit. Ros. Ž. že- leza. Us. Pdl.

433023   Žhavota Svazek: 5 Strana: 0822
Žhavota, y, f., die Gluth. Rk. — Ž., y, m., ein boshafter Mensch. Rk.

433024   Žhavotekutý Svazek: 8 Strana: 0527
Žhavotekutý. Z. látka. Ztk. 54. (3. vyd.).

433025   Žhavý Svazek: 5 Strana: 0822
Žhavý = palčivý, rozpalující, zündend, brennend; ne: zžavý (žéci, žhu, žžeš, žhou, žhavý; před a se h nemění v ž). Mk., Brs. 2. vyd. 279. Ž. slunce. Kká. Td. 79. — Ž. = žeřevý, žhnoucí, glühend, rothglühend. Ž. = rozpálený na 400—440 stupňů R do barvy červenohnědé až bílé. Vz S. N. Ž. vítr, D., pumy (koule, vz S. N.), Br., povětří. Plk. Jarota mu z žhavú zrakú pláše. Rkk. Ž. pec, der Glühofen. Vz S. N. Ž. plyny, Heiz- gase, Šim. 7., políbení, Mkr., rty, Čch. Bs. 142., zrak, Vrch., oči, Vrch., Hdk., Kká., slza, Vrch., Čch. Bs. 30., dech, Vrch., po- hled, Kká. K sl. j. 15., Hrts., Čch. Bs. 78., dým, Msn. Or. 124., skráň. Čch. Mch. 41. Ž. láska k rodné zemi, Mus. 1880. 363. V srdci žhavý hřích. Hdk. Bylo mu ulo- ženo, aby bosými nohami kráčel po žhavé radlici. Ddk. IV. 240. Ž. uhlí někomu na hlavu sypati (protivníka trestati). Us. Vck Stál jako na žhavém uhlí (netrpělivě). Us. Kfnk. Dostaneš žhavý uhel na jazyk (straší se dítě, lže-li). Us. Kšť. Ž. holka (bujná). — jak: do červena. Šp. — čím. Hlava bo- lestí žhavá. Nrd. Bld. 8. — do čeho. Je do toho, do práce ž. Us. Bda. — nač: na ženění. Jrsk. Ti byli na tu holku žhaví. U Rychn. Msk.

433026   Žhavý Svazek: 7 Strana: 1172
Žhavý. Domněnka o původně ž. stavu země. Krč. G. 21. Ž muž nenalezal pro hříšný život v hrobě pokoje a bloudil v noci v podobě ohnivého muže. Vz Mách. 159., 163., Programm novobydžov. gymn. za r. 1890. Žherský Frant. Cf. Pyp. K. II. 152.

433027   Žhavý. — po čem Svazek: 10 Strana: 0547
Žhavý. — po čem: po knihách. Jrsk. Zvon II. 37. (Jrsk. XXVI. 359. ) - Ž. muž (žhavák). Vz Kšť. Poh. 223.

433028   Žhery Svazek: 5 Strana: 0823
Žhery, dle Dolany, něm. Žher, ves u Č. Brodu. PL. Tk. III. 55., 136., V. 131., Blk. Kfsk. 374.

433029   Žheře Svazek: 5 Strana: 0823
Žheře, dle Budějovice. Tk. I. 410.

433030   Žhnoucí Svazek: 7 Strana: 1172
Žhnoucí, glühend. Ž. měď. Rm. I. 45.

433031   Žhnouti Svazek: 5 Strana: 0823
Žhnouti, žhnu, ul a žehl (žhl), žhla, o, utí = hořeti, tlíti, glühen. — abs. Železo žhne. D. Uhel, dokud žhne (ohnivý jest), řeřavý uhel slove. Kom. — čím. Co ohněm žhne. Ráj. — Boč., Hlas.

433032   Žhnouti Svazek: 9 Strana: 0419
Žhnouti, žhnu. Vz Gb. H. ml. III. 2. 258.

433033   Žhoucí Svazek: 5 Strana: 0823
Žhoucí = co žže. Ž. potok lávy. Koll. St. 718. Žhúcí oběť, das Brandopfer. Br. Ž. vedro, paprslek sluneční. Us. Pal. Železo je žhúce, treba kovať; Teba, ktorý si celú Rossiu žhúcim uměl rozplameniť slovom, vidím tu stáť vo nemej pokore. Zbř. Lžd. 81., 248. Oheň žhúcí vezmi jich. Gloss. 13. stol. Mus. 1879. 533. Ž. políbení, Kká., ústa. Kká. K sl. j. 193. Ž. oko, Cch. Bs. 56, zraky. Ib.97.

433034   Žhoucně Svazek: 10 Strana: 0547
Žhoucně buší horečka. Kká. Sion II. 195.

433035   Žhoucnosť Svazek: 5 Strana: 0823
Žhoucnosť, i, f. = žhavosť. Ž. sluneční, meteoru. Osv. I. 112., V. 3.

433036   Žhoun Svazek: 5 Strana: 0823
Žhoun, u, žhounek, nku, m. = řeřavý úhel, žhavý oharek, glühende Kohle. Byl vítr (při ohm), že žhounky na čtvrť hodiny létaly. Exc. — V již. Čech. také padající hvězda, die Sternschuppe, vyslovuje však se žounek. Č. Také na Slov. Hdk. Ono množství žhounků. Hdk. C. 257.

433037   Žhounek Svazek: 5 Strana: 0823
Žhounek, vz Žhoun.

433038   Žhov Svazek: 5 Strana: 0823
Žhov, a, m., míst. jm. Tk. I. 78.

433039   žhr Svazek: 8 Strana: 0527
žhr m. žr: ožhralý m. ožraly, žhráť, žhrout m. žráti, žrout, Gb. II. ml. I. 464.

433040   Žhráč Svazek: 5 Strana: 0823
Žhráč, e. m., lépe: žráč = veliký jedlík, ale také veliký pijan, ožrala, der Fresser, Säufer. Mor. Vck.

433041   Žhrádlo Svazek: 5 Strana: 0823
Žhrádlo, a, n., lépe: žrádlo. Mor. Vck.

433042   Žhrání Svazek: 5 Strana: 0823
Žhrání, n. = žrání (lépe), das Fressen. Mor. Vek., Tč. — Ž. = žření, hryzení, das Kneipen. Ž. míti. Na Hané. Bkl. Doztal ž. v žaludku. Na Ostrav. Tč.

433043   Žhráti Svazek: 5 Strana: 0823
Žhráti, lépe: žráti, fressen. Mor. Šd., Vck. Zavřela jich do chlévka a dávala jim žhráť. Také ve Slez. Šd. — co. Když chce kůň tvůj trávu žhráti. Pís. slez. Šd. — Ž. také = velice píti, saufen. Mor. Vck.

433044   Žhravka Svazek: 5 Strana: 0823
Žhravka, y, f. = žravka, die Fresserei. Na Ostrav. Tč. — Ž. = žření, štípání, hry- zení v břiše, das Kneipen. Ib. Tč. — Brt. D. 303.

433045   Žhravosť, i Svazek: 5 Strana: 0823
Žhravosť, i, f. = žravosť, die Gefrässig- keit. Na Mor. Tč. — Ž., die Bissigkeit, Gehässigkeit. Ž. proti někomu v sobě cho- vati. Na Ostrav. Tč.

433046   Žhravý Svazek: 5 Strana: 0823
Žhravý = žravý, gefrässig. Mor. Ž. prase. Tč. — Ž., bissig. Ž. pes. Na Ostrav. Tč. — Ž., přenes., bissig. — proti komu. Na Ostrav. Tč.

433047   Žhroč Svazek: 5 Strana: 0823
Žhroč, e, m. = žhráč, der Fresser, Säufer. Na Ostrav. Tč.

433048   Žhrodlo Svazek: 5 Strana: 0823
Žhrodlo, a, n. = žhrádlo. Na Ostrav. Tč.

433049   Žhrót Svazek: 7 Strana: 1172
Žhrót = žhrout. Dol. Brtch.

433050   Žhrout Svazek: 5 Strana: 0823
Žhrout, a, m., lépe: žrout. Mor. Vck.

433051   Žhrun Svazek: 5 Strana: 0823
Žhrun, a, m. = žrout. Na Ostrav., u Frýdka. Tč.

433052   Žhrunt Svazek: 7 Strana: 1172
Žhrunt, a, m. = žhrun, žrout. Ostrav. Šb. D. 60.

433053   Žhrút Svazek: 5 Strana: 0823
Žhrút, a, m. = žrout. Mor. (hl. v jižní Mor.). Šd.

433054   Žhrútný Svazek: 5 Strana: 0823
Žhrútný = žravý, gefrässig. Na Mor.

433055   žhř Svazek: 8 Strana: 0527
žhř m. žř: žgrzebie m. žřeb-. Gb. II. ml. I. 465.

433056   Žhu Svazek: 5 Strana: 0823
Žhu, vz Žéci.

433057   Žiaber Svazek: 5 Strana: 0823
Žiaber, bru, m., die Gaumengeschwulst der Pferde. Loos.

433058   Žiabrik Svazek: 5 Strana: 0823
Žiabrik, u, m. = žabřík. Slov. Ssk.

433059   Žiabry Svazek: 5 Strana: 0823
Žiabry = žabry. Ssk.

433060   Žiacky Svazek: 5 Strana: 0823
Žiacky = žácky. Slov. S Ondřiškom sa po ž. snášej. Koll. IV. 129.

433061   Žiača Svazek: 7 Strana: 1172
Žiača = žáče. Slov Ht. Sl. ml. 161.

433062   Žiačik Svazek: 5 Strana: 0823
Žiačik, a, m. = žáčík, žáček. Slov.

433063   Žiačťa Svazek: 7 Strana: 1172
Žiačťa = žáče. Slov. Ev. šk. III. 126.

433064   Žiadaný Svazek: 5 Strana: 0823
Žiadaný = žádaný. Slov.

433065   Žiadati Svazek: 5 Strana: 0823
Žiadati = žádati. Slov.

433066   Žiadavý Svazek: 5 Strana: 0823
Žiadavý = žádavý. Loos.

433067   Žiadba Svazek: 5 Strana: 0823
Žiadba = žadba. Slov.

433068   Žiaden Svazek: 5 Strana: 0823
Žiaden = žáden. Slov.

433069   Žiadný Svazek: 5 Strana: 0823
Žiadný = žádný. Slov.

433070   Žiadný Svazek: 7 Strana: 1172
Žiadný = žádostivý. Nenie som ž. tvojho chleba. Slov. Rr. Sb.

433071   Žiadon Svazek: 7 Strana: 1172
Žiadon = žáden, žádný. Slov. Ht. Sl. ml. 254.

433072   Žiadosť Svazek: 5 Strana: 0823
Žiadosť = žádost. Slov.

433073   Žiadostivý Svazek: 5 Strana: 0823
Žiadostivý = žádostivý. Slov.

433074   Žiadovati Svazek: 7 Strana: 1172
Žiadovati. Jal se na nich ž. (jinde: zta- zovati). 14. stol. Mus 1888. 104.

433075   Žiadový Svazek: 5 Strana: 0823
Žiadový, desiderativ. Slov. Ssk.

433076   Žiadza Svazek: 5 Strana: 0823
Žiadza, y, f. = žádosť. Slov. Čože nám chybí, aká ešte ž.? Čjk. 98. Rytýr sa len tak triasol od veľkej žiadzy a že bol lačný, i že ešte takô ovocia nevidel; Odpadala ľudom všetka ž. na jedla. Dbš. Sl. pov. I. 303., III. 27.

433077   Žiak Svazek: 5 Strana: 0823
Žiak = žák. Slov.

433078   Žial Svazek: 5 Strana: 0823
Žial = žal. Slov.

433079   Žialať Svazek: 7 Strana: 1172
Žialať = žialiť. Slov. Rr. Sb.

433080   Žialba Svazek: 5 Strana: 0823
Žialba = žalba. Slov.

433081   Žiale Svazek: 7 Strana: 1172
Žiale (Žaly), kopec u Brezna na Slov. ZObz XIX. 236.

433082   Žialiť Svazek: 5 Strana: 0823
Žialiť = želeti. Slov. Nežiaľ sa ty nič. Dbš. Sl. pov. VI. 32.

433083   Žialka Svazek: 5 Strana: 0823
Žialka, vz Žalka.

433084   Žiaľký Svazek: 5 Strana: 0823
Žiaľký, beklagenswerth. Slov. Ľud ľu- toval, jako žiaľkého slepca. Syt. Táb. 126. Franská država upadla do žial'kej mdloby, Let. Mt. S. X. 1. 33.

433085   Žialne Svazek: 5 Strana: 0823
Žialne = žalně. Slov.

433086   Žialno Svazek: 5 Strana: 0823
Žialno = žalno. Slov.

433087   Žialný Svazek: 5 Strana: 0823
Žialný = žalný. Slov.

433088   Žiaľo Svazek: 7 Strana: 1172
Žiaľo, a, n. S trávnou kosou na pleci, ako žiaľo novou. Slov. Phľd. VIII. 171. Cf. Žalo (dod.).

433089   Žiar Svazek: 5 Strana: 0823
Žiar = žár. Slov.

433090   Žiar Svazek: 7 Strana: 1172
Žiar, a, m, ves v Liptovsku na Slov. Rl. Pr. I. 64.

433091   Žiara Svazek: 5 Strana: 0823
Žiara = žára. Slov. S červánkami stotož- ňuje sa i zora čili žiara, pri západe slnka večernia, pri východe ale jutornia. Phld. V. 310.

433092   Žiarce Svazek: 8 Strana: 0527
Žiarce, míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 70.

433093   Žiare Svazek: 8 Strana: 0527
Žiare, míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 70.

433094   Žiarec Svazek: 5 Strana: 0823
Žiarec, rce, m., kopec na Slov. Let. Mt. VI. 2. 17.

433095   Žiariti Svazek: 5 Strana: 0823
Žiariti = žařiti. Slov.

433096   Žiarka Svazek: 7 Strana: 1172
Žiarka, y, f. = žiarená slaninka. Slov. Phľd. XII. 317.

433097   Žiarkan Svazek: 5 Strana: 0824
Žiarkan, a, m. = šarkan, drah. Vietor skučí a vlny sipejú, ako dvanásťhlavoví žiar- kani, keď jim kořisť drahá uchvátená. Slov. Phld. III. 467.

433098   Žiarlica Svazek: 5 Strana: 0824
Žiarlica = žárlica. Slov.

433099   Žiarlivosť Svazek: 5 Strana: 0824
Žiarlivosť, i, f. = žárlivost Slov.

433100   Žiarlivý Svazek: 5 Strana: 0824
Žiarlivý — žárlivý. Slov.

433101   Žiarmo Svazek: 7 Strana: 1172
Žiarmo = žárně. Pluh ten zlatom stkvel sa ž. Orl. III. 14.

433102   Žiarný Svazek: 5 Strana: 0824
Žiarný = žárný. Slov.

433103   Žiaroruch Svazek: 7 Strana: 1172
Žiaroruch, u, m. = stroj pohybovaný teplým vzduchem bez parostroje. Pokr. Pot. II. 216.

433104   Žiaroslava Svazek: 5 Strana: 0824
Žiaroslava, y, f. Ž. vienky vije. Phld. IV. 174.

433105   Žiarov Svazek: 8 Strana: 0527
Žiarov, a, m., obec v Hontě. Phľd. XII. 247.

433106   Žiarovce Svazek: 8 Strana: 0527
Žiarovce, obec v Tekovsku. Phľd. XII. 247.

433107   Žiarovito Svazek: 5 Strana: 0824
Žiarovito = žárovito. Slov.

433108   Žiarva Svazek: 5 Strana: 0824
Žiarva, y, f. Stkvejúca sa ž. nebeskej ozory. Slov. P. Tóth. Sl. bájesl. I. 76.

433109   Žiary Svazek: 8 Strana: 0527
Žiary, obec v Tekovsku. Phľd. XII. 217.

433110   Žiařivý Svazek: 5 Strana: 0823
Žiařivý = žářivý.

433111   Žiba Svazek: 8 Strana: 0527
Žiba — žiba! Tak se přivolávají husy. Phľd. 1893. 634.

433112   Žiba Svazek: 10 Strana: 0547
Žiba, y, f. = husa. Hra na žiby. Vz Slov. sbor. 1900. 180.

433113   Žíbatko Svazek: 8 Strana: 0527
Žíbatko, a, n. = housátko. Slov. Zátur. Cf. předcház.

433114   Žíberko Svazek: 5 Strana: 0824
Žíberko, vz Žíbro.

433115   Žibi Svazek: 5 Strana: 0824
Žibi. Na žibi, žibi! (volání na husy. Vz Husa). Mor. (kop.). Brt.

433116   Žibkov Svazek: 5 Strana: 0824
Žibkov, a, m., Žibkow, ves u Ml. Vo- žice. Vz Blk. Kfsk. 237.

433117   Žíbnouti někoho Svazek: 7 Strana: 1173
Žíbnouti někoho = dopáliti, udeřiti. Vz Žáhati, Žíhati Rgl.

433118   Žibohlavy Svazek: 5 Strana: 0824
Žibohlavy, dle Dolany, ves u Kolína. PL., Mus. 1880. 495.

433119   Žibota Svazek: 5 Strana: 0824
Žibota, y, m., os. jm. Pal. Děj. I. 348.

433120   Žibotice Svazek: 5 Strana: 0824
Žibotice, dle Budějovice. Ž. horní, Seiten- dorf, u Sosnové ve Slez. S. N. XI. 177.

433121   Žibôtkati Svazek: 5 Strana: 0824
Žibôtkati = štěbotkati? Slov. — kde. Húsky moje, ešte ste len ž-ly okolo mňa rozpasené, už ste vy mne sľubovaly milému niesť pozdravenie. Btt. Sp. 163.

433122   Žibrat Svazek: 8 Strana: 0527
Žibrat = hrýzti. Brt. D. II. 430.

433123   Žibrid Svazek: 8 Strana: 0527
Žibrid, a, m. = hora u Žiliny na Slov. Phľd. 1894. 122.

433124   Žibro Svazek: 7 Strana: 1172
Žibro, a, n. = larva vodního hmyzu. Slov. Rr. Sb.

433125   Žibro Svazek: 8 Strana: 0527
Žibro. NZ. III. 226.

433126   Žíbro, žíberko Svazek: 5 Strana: 0824
Žíbro, žíberko, a. n. = řídké síto, kte- rým se obilí po prvé čistí. Na vých. Mor.

433127   Žibrovat Svazek: 8 Strana: 0527
Žibrovat obití = fukarovati, vymlácené vyvívati. Brt. I). II. 439 — se = ubírati se s boku na bok jako žíbro na fukaře. Ib. 430.

433128   Žibrovati Svazek: 5 Strana: 0824
Žibrovati = chutně jísti, mit Appetit essen. Cf. Sežibrovati. Hleď, jak dobře ži- bruje. Mor. Šd., Vck. — se kde: v jídle (porypovati). Na mor. Val. Vck. — se = káceti se s vrchu. Mor. Brt. D. 303.

433129   Žíbrovati Svazek: 7 Strana: 1172
Žíbrovati, vz Žébrovati (dod.).

433130   Žibř Svazek: 5 Strana: 0824
Žibř, e, m. = řebřík. U Místka na Mor. Škd.

433131   Žibřid Svazek: 5 Strana: 0824
Žibřid, a, m., Sigfried. Ž. (husita), os. jm. Mus. 1884. 449. Ž. z Velechova Jindř. Vz Blk. Kfsk. 46., S. N. Ž. z Mostku a Kaplice. Vz S. N. (dod.). Sdl. III. 262., 279,

433132   Žibřid Svazek: 8 Strana: 0527
Žibřid. Odvozeniny vz v Kotk. 36.

433133   Žibřidec Svazek: 5 Strana: 0824
Žibřidec, dce, m., míst. jm. v Dolních Rakousích u Kamýka. Šb.

433134   Žibřidovice Svazek: 5 Strana: 0824
Žibřidovice, dle Budějovice, Hohensei- bersdorf, ves u Šumberka na Mor. Tč. — Ž. pusté, Wüstseibersdorf, ves tamtéž. — Ž., zaniklá ves ve Slez. u Hlučína, stály ještě r. 1425., později nikdy více o nich neděje se zmínka. Pk. 2. progr. 39. — Ž., Žibřidowitz, ves u Dol. Kralovic v Čásl. Vz Blk. Kfsk. 88.

433135   Žibřidovský Svazek: 5 Strana: 0824
Žibřidovský, ého, m., os. jm. Žer. Záp. I. 203.

433136   Žibřienka Svazek: 5 Strana: 0824
Žibřienka, y, f. = žibřinka. Hdž. Čít. 182. Jak náhle dostane ž. z vajca vyvinutá, chvostík, už ním zatrepotá a odplavá preč. HVaj. BD. IL 121.

433137   Žibřinka Svazek: 5 Strana: 0824
Žibřinka, žubřinka, y, f. = pulec, der Froschfisch, die Kopfkeule, der Vielfrosch. Plk. Vz Žibřienka.

433138   Žibule Svazek: 5 Strana: 0824
Žibule, e, f., lichotné jméno husí. Cf. Žibi. Mor. Brt.

433139   Žiburka Svazek: 7 Strana: 1172
Žiburka, y, f. Slov. Phľd. VIII. 271.

433140   Žiburka Svazek: 8 Strana: 0527
Žiburka, y, f. = pulec. Slov. Kal. S. 221. Cf. Žibřinka.

433141   Žic Svazek: 8 Strana: 0527
Žic = žíti. Běda toho bic, s kým mušime žic. Šariš. Phľd. 1895. 186.

433142   Žice Svazek: 5 Strana: 0824
Žice, e, žička, y, f. = lžíce, lžička. Us. Kšť., Brnt.

433143   Žíci Svazek: 5 Strana: 0824
Žíci, vz Žžíci, Žéci. Bž. 181.

433144   Žicnout Svazek: 8 Strana: 0527
Žicnout = udeřiti. Záp. Mor. Brt. D. II. 431.

433145   Žíč Svazek: 5 Strana: 0824
Žíč, e, f., něm. Sichs, ves u Chlumce v Budějov. PL. V Žiči zle by se vedlo tomu, kdo by obyvatelům řekl: doktoři. Vz Sbtk. Krat. h. 138.

433146   Žíčanskonaumburský Svazek: 5 Strana: 0824
Žíčanskonaumburský. Ž biskupství. Ddk. III. 142.

433147   Žičení Svazek: 5 Strana: 0824
Žičení, n. = dopřání, das Vergönnen. Bern.

433148   Žičený Svazek: 5 Strana: 0824
Žičený; -en, a, o, vergönnt. Vz Zičiti.

433149   Žičeti Svazek: 7 Strana: 1172
Žičeti, iterat. od žičiti v dial. Vz List. fil. 1892. 291. Žičiti. Mkl. Etym. 411. b. - co komu. Ž-la mu nevěstu (dohodila, schválila). Mor. Vhl. — komu čeho. Něžičí mi ani oka v hlavě. VSlz. I. 235. — se čím jak. Žičil se v tichosti zdarem svým. Pal Rdh. III. 284. (III. 31., 183.).

433150   Žičić Svazek: 10 Strana: 0547
Žičić = přáti. Opava a Ostrava. Šb. D. 59 Sr. Žičiti.

433151   Žičica Svazek: 5 Strana: 0824
Žičica, e, f., elymus, das Haargras. Ve Slez. Tč.

433152   Žičiti Svazek: 5 Strana: 0824
Žičiti (žitčiti, Pk.), il, en, ení; požičiti = dáti užiti, dopřáti, přáti, gönnen, vergön- nen, geben, gewähren. — komu co, čeho — přáti. Bern., Plk., Koll. Já mu toho žičím. Slez. Šd. Cudzím žiješ a nežičíš sebe (sobě). Kyt. 1876. 28. Miluj národ holubičí a len on zrast, slávu ti žičí. Ppk. II. 146. Ž. si = přáti si, hověti si. Hdž. Šlb. 82. Vodu čistú žič nemocným a chudobě. Hrbň. Rkp. Žič mi to; On mu nic nežičil; Pes ani kosti si nežičí; Ten lakota mu nežičí ani toho kúsku chleba. Na Ostrav. Tč. Preto Slovák, ktorý žičí svôjmu rodu život, kričí: Nechže žije slovenčina!; Nezáviď inému, čo žičíš sám sebe; Slovenstvo, to tvoja chvála! Cudzí ti i tu nežičú; trn si mu v oku a on bez mála Ukřižuj na tebä kričí. Č. Čt. I. 154., 277., II. 181. (Kdo) dobre žičí všetkému svetu, tomu sám Pánboh dá z neba kvetu. Phld. IV. 463. Vie, že aj seba zveličí tým, keď všetkým ľuďom žičí. Zátur. Háj. I. 41. Mnohí ti žičili tvoje vzmáhanie sa a len nestatoční vylievali si na tebe polievku závisti. Zátur. Priat. IV. 98. A vám tedy vlastnosť tuto žičím. Koll. ZN. 63. Či bys mi, ma milá, to peklo žičila? Za jiného bys šla, jiného lúbila? Koll. Zp. I. 115. Hubinky, jakovýeh zvyk bratrům Rusům žičil (do- přál). Koll. — se čím = užívati něčeho. Dlouho-li se tito Němci naším zbožím ž. budou? Háj. Duše lidská nadějí věčného dědictví božího se žičí; Když přednosti té, jíž žičíme, nad jinými dostihnouti se nám neudá. Sš. J. 21., II. 64. Žičila se vojska bezpečím a mírem. Hdk. Lum. V. 257. Jin- dřich Ptáčník vítězstvím lacině dobytým se žičil ve prospěch německolatinské cír- kevní vlády v Čechách. Sb. vel. IV. 11. Chodil jsem po městech a krajinách, žičil se hojně prachem archivů; Žičili se citem, že mohou dělati sobě krále a pána dle libosti; Chtěl zmocniti se stříbrných dolů kutnohorských, aby kacíři jimi žičiti se déle nemohli; Matiáš nedlouho žičil se kla- mem vítězství. Pal. Děj. I. LIV., IV. 2. 276., 486., 558. — se v čem: v sladkých snách. Koll. V konečném vítězství svém se žičíce a kochajíce. Sš. J. 287. — jak. Já mu to z cela srdca žičím. Na Ostrav. Tč. — nač. Na tento nový život tvůj ti všecko dobré žičím Na Ostrav. Tč. — s infinit. Děkuji paní kmotře velice, že sládkovi mému v příbytku a náčení svém pivo vařiti jest žičila. Sl. let. I. 288.

433153   Žičiti se Svazek: 10 Strana: 0547
Žičiti se = kochati se. Slov. Sbor. čes. 272.

433154   Žička Svazek: 5 Strana: 0824
Žička, y, f., vz Žice. — Ž. = litera ž.

433155   Žičkový Svazek: 5 Strana: 0824
Žičkový rým, který má na konci ž: lež — rež. Puch. 5., 6. Vz Žička (= ž.).

433156   Žičlivosť Svazek: 5 Strana: 0825
Žičlivosť, i, f., das Wohlwollen, die Gunst, Geneigtheit. Kde není poctivosti, není i ž-sti; U nás Slovanů najdeš ž., neb on tě pohostí. Na Ostrav. Tč.

433157   Žičlivý Svazek: 5 Strana: 0825
Žičlivý = přejný, wohlwollend, geneigt, gewogen, gönnend. Zátur. — komu. Otec jest svému děcku ž. Na Ostrav. Té. — v čem. Přítel poctivý je ti ve všem ž. Ib. Tč.

433158   Žičník Svazek: 8 Strana: 0527
Žičník, u, m. = lžičník. Dšk. Jihč. I. 6. — Ž., a, m. = obdarovaný; dlužník. Slov. Kal. S. 221.

433159   Žičný Svazek: 5 Strana: 0825
Žičný = žičlivý. U Kojetína. Bkř.

433160   Žičný Svazek: 10 Strana: 0547
Žičný vítr = příznivý. Msn. Od. 168. 35*

433161   1. Žid Svazek: 5 Strana: 0825
1. Žid, a, žídek, dka, židák, židík, a, ži- dáček, čka, m., der Jude, Israelit. Mladý žid : židovče, ete, n., žídek, dka, m., žídě, ěte, ži- ďátko, a, m. Cf. židačisko, židisko. Žid, pl. židé, vz é; v ob. ml.: židí. Ž, z Judaeus, přehlasovaním u v i a proměnou j v ž. Ht. Židé sobotu světí. Kom. Židem smrděti. D., Č. Křtěný ž., neobřezaný. Židie řekli. BO. Žid slul na Zlínsku prachel (prašivec), nyní slove pantáta. Brt. Jinde slul šmok, smrad. Bkř. Hneď tu hneď tam uderili na židov. Rtk. 33. A když jsem stárnul, visel (meč) na zdi při mém loži, jak nad věřícím židem přikázání boží, Kká. Td. 349. Vzal ho žid a žida čert (říká se, když někdo nemůže něco najíti). Zátur. Tím by se vy- trh' jako žid z prašiviny (nevytrhl by se, nepomoh by si). Us. Hlk Béře to po po- řádku jako čert židy. U Litomyš. Bda. S kraja, jak čert židy bere (nevybírej, ber po pořádku). Mor. Brt. Uctil ho jako žida jelitem (špatně). U Litomyš. Bda. Dělati si z někoho žida (šašky); Běží, jako čert k ži- dovi (rychle). Ib. Bda. Sluší mu to jako židovi flinta (nesluší); Má-li někdo mnoho peřin pod hlavou, říká se: Má toho jako žid ve hrobě; Žide, čert pro tě příde s ma- lovaným talířem bude tě učiť malířem. U Bydž. Kšť. Židy malovati či dělati = ve sněhu svou podobu vytlačiti. Kluk ma- loval židy a teď je celý zkřehlý. U Král. Hradce. Kšť. Židé mají dlúhý deň a krátkú noc, potřebujú k Amstrdámu peněz moc. Brt. L. N. II. 83. Krstený ž. Zbr. Lžd. 181. Tlačí se k tomu, jako ž. ke kropidlu, ke kropence. Sk. Žide, žide, čert za tebou ide, červenou čepicou po hlave ťa bije. Zbr. Báj. dod. 38. Koščičané, Lanžočané hovorá, že si žida za rychtářa nezvolá. Brt. L. N. II. 85. Neměl z říše důchodů leda daně z židův. Pal. Děj. IV. 2. 51. Ž. smradlavá, vypálená, ein pfiffiger Jud. Vz Rod. Prk. Křtěný ž. je nekřtěný křesťan. Hnš. Ješto biechu židu pokradli. Pass. 41. Mnoho jest bylo židóv a židovek, v nichž sú byli ďá- blové. Hus II. 104. Toho vždy očekávají, jako židé messiáše. Arch. IV. 90. Rozličné lidi z židuov a z pohanuov na vieru obra- covachu. Pass. 14. stol. Když pes spí, žid přísahá, nevěř. Brt. L. N. II. 335. Ten se mu vyhýbá, jako čert kříži, jako ž. vodě. Us. Ž. a veš jest jedna spřež. Us. Tč. Štír, had a žába, mnich, ďábel a bába, žid, Němec a h . . ., vše je to rovno. Lb. Žide, cosi za tebú ide s červenú paličkú, utne ti hlavičku; Žid smrad, kolovrat, má na zadku vinohrad (pokřik na židovské děti). Na mor. Val. Vck. Židé mají rabíny a nadrabíny (kněze). Pt. Židům kázati (dřímati; proto, že židé při modlitbě se kývají. Vz Spaní). Zachová, jako žid víru (špatně). D., Č. Žid křtěný, vlk chovaný, mnich z kláštera vyhnaný, všecko jednostejný (vše to stejné. Č.). Mus. Z kance na staro řezaného, žida křtěného, vlka doma chovaného, přítele třikrát míře- ného, řídko z toho bývá co dobrého. Rým. Se křtěným židem jen zas do vody; Pro pět židu rezavých! (Pro strach židovský! Vz výkřik); Žida zabiti (notně chybiti. Vz Chybování). Č. Prská jako ž. (Vz Hněvivý); Milujme se jako bratří a počítejme se jako židé. Pk. Hra na žida: Hoši vyvolí jednoho ze sebe, který se položí na znak jako mrtvý a jmenují ho židem. Ostatní zpívají jej ob- cházejíce: Žid nám umřel, pod policí omdlel, nedáme mu zvoniti, nebude-li nás honiti. Žide, vstaň a hoň nás! Ž. vstane a honí; koho chytí, ten je židem a hra se opakuje. U Bydž. Kšť. Písně o židech vz Er. P. 407. Pověry židů se týkající vz v Mus. 1854. 533. Vz o židech více v S. N., Rb. 275., Dal. Jir. 26., 83., 111., 113., 145., 146., Žer, Záp. II. 192, Tk. I. 630., II. 554., III. 664.. IV. 746., VI. 358., Tk. Ž. 82. — Ž. s vedlejším významem kramaření, obchodu, chytrosti, lichvy ano i šalby, der Jude, mit dem Neben- begriffe des Handels, Schachers, Wuchers, Betrugs; také křesťan v jednání tom židu podobný, tedy vůbec = lichevník, šibal. Židům vyměřen pořádek s strany kradených věcí a aby toliko na základy puojčovali. Žř. zem. Jir. Z. 1. Co tam, to tam, o to hlavy nelam, neb na to již žádný žid nic nepůjčí. V. Když žid půjčí na základ křesťanu. P. Sob. 116. Teď svět si přátel váží jako peněz židé. Kká. Td. 24. Nehospodyně všecko z domu vleče k židovi. L. Není žádnému dlužen jen židu a křesťanu (každému). Us. Kšť. Žid se všudy vecpe. Us. Šd. Cpe se jako žid na palérnu. Mor. Šd , Brt., Vck. Nebuď vtíravý jako ž. Us. Tč. Mouchu, psa a žida když dvakrát odeženeš, zase přijde. Brt. L. N. II. 334. Trhavý ž. Us. Rjšk. Nedělej žida a svez mne (nebuď jako žid, nebuď neochotným). U Kr. Hrad. Kšť. Žid je žid, aby šidil lid, a křesťan, aby ho trestal. Us. Dch., Bda. Máš prsteny (prstenů) jako polský žid (který je prodává). Slez. Šd. Ten ž. se dosť uzdíral kůže z lidu. Us Tč. Vrabec se vhnízdí, kde je dobře, žid, kde je co bráti. Mor. Tč. Má nápady starého žida (o chytrém). Na Hané. Bkř. Ž. s vrecem (s pytlem) chodí. Mor. Té. Židí dávají peňáze na úžery. Slov. Tč. Mnoho hluku a málo vlny, jako když ten ž. to prase stříhal. Duša Slávy v jarme lká a duch boží v nej vzdychá. Všade smrti duch pohanstva dusí lásku všekresťanstva; žid a pohan vrchom vládne a kresťanstvo iba na dne. Hrbň. Rkp. Pujděmy pod zamek na žida, un (on) ma moc peňazův, něch jich da Sš. P. 701. Jako podnes byl již i ten- kráte žid v pravém slova toho smyslu pe- něžníkem a obchodníkem; Tím stává se žid jednak vtělenou židovi spořivostí, ještě více však svou vybroušeností praktického roz- umu a zvláštní vychytralostí u vyřizování obchodu všeho druhu. Ddk. IV. 159. To je ž. (= člověk šibalský). Bdl. Mtc. 1880. 104. Židé, židáci! kupte si galána za štyry graj- cary, za dva ho dám ráda. Sš. P. 689. Leč práv leč křiv chudý kresťan, vždy žida bo- hatého učiní práva (právo, pravdu majícího, im Rechte seiend). Št. Nic mi nechybuje, dobre sa mi vodí, i ja orem a sejem, žid zberá úrody; Daj, žide, na rováš ..., vezmeš sukňu žene a mne nohavice. Zbr. Hry 91. Zo všetkého, čo sa zmele, ž. musí mať rebach. Zbr. Lžd. 67. Židí všetci podochnú i s námi (s pány) od hladu, nebude-li křesťanský ľud pracovati i na nich (na ně). Zbr. Haj. (dod. 61.). On sa bojí, neborák, že ho more zhltne. Neboj sa, môj židáčku, ty's aj naša spása, táta čistá Adria nechce khošer masa! Neboj sa, môj židáčku, dám ti na to zmenku (směnku): ešte budeš zbíjať dosť ľudí za pálenku. Vaj. Tat. a mor. 82. Každý ž. má se lichvy varovati. Hus I. 214. Žid se šalbě neučil, ale s ní se narodil; Křesťan skrze žida jako čert skrze babu (bývá ošizen); Co bylo a není, na to žid nepůjčí. C. Žid dá křesťanu tolik vydělať, jako dráteník pradleně. Když bude lev páteře píti (pěti) a had na ledu se hříti, tehdáž žid křesťanu bude příti a to ten, který tři oči v hlavě bude míti. Rým. Obilní ž. (kdo obilí na draho skupuje a chová). V. Oklamal mne hůře než žid. Ros. Je horší než ž.; jest pravý ž. Us., O. Z tebe by pět židů nadělal. Jg., Č., Lb. Kde je bída, hledej žida. Co bylo a není, na to z. nepůjčí. Bayer. Kdo jen po hospodách chodí, tomu pro žida se rodí. Tč. Sbírej a schovávej jako ž. hadry. Tč. Židí na žalobě u Boha. Abraham řeknul splačom: ,Zavrhnul si, Pane, semeno moje. Odjal si mu kráľa a otčinu'. „Miesto toho dal som mu všetky národy zeme ku de- dičnému vládnutiu". ,Jako pak by ovládli svetom'? „Peniazmi". ,A kde jich vezmú vyhnanci'? „Dve vlastnosti dal som len jim k vôli národom: ľudu pijanstvo, pánom skvosta chlipnosť. Potomci tvoji budú na- pájať ľud, pánom pomáhať vo večných ne- snádzach peniazmi.' Tým vcele boli uspo- kojeni zarmútení a k okázaniu vďačnosti svojej zaviedli hneď medzi sebou sbierku na chudobných kresťanov, čo potom i v no- vinách oznámiť nepremeškali a majú z toho chválu do dnešnieho dňa. Zbr. Báj. 55.—56. — Věčný ž., Ahasverus, který prý až do věčného soudu po světě toulati se musí, po- něvadž Kristu kříž nesoucímu nedal u svého domu odpočinouti. Jg. Vz o významu jeho Zosobnění. Chodí jako věčný ž.; Toulá se světem jako věcný ž, Us. Šd. — Židy, pl. = židovské město n. kotce v Praze, die Judenstadt, der Judentandelmarkt. V. Kdo věc kradenou v židech uptal. Zříz. Ferd. Všecko to v židech najde. Klat. Jíti do židů; Koupil to v židech. Us. Dch. Do židů. Bž. 83. V židech shořeli tři domové. Brt. S. 17. Pakli mi plniti nebudete, věztež, žeť na vás po poledni hned v židech zejtra vezmu. Arch. IV. 171. Dávám jemu tu vinu, že jsem zaň v židech a v křesťanech dal. Půh. I. 286. — Ž. = český tanec. Škd. exc. — Ž., u, m. = houba trpké chuti, ein Schwamm bitteren Geschmacks. U Litovle. 2. Žid, a, m., os. j ta. Ž. Matěj. Vz Blk. Kfsk. 1054., 1055.

433162   Žid Svazek: 7 Strana: 1172
Žid. Cf. Mkl. Etym. 411. a., Bart. 17., 56., 145., 189 , 196., 197., Zbrt. 12., Mus. 1866. 155. (vypověděni jich z Prahy 1744. až 1748.), Výb. II 333., Arch. VII. 731. Židé v 15. a 16. stol. v Čech. Vz Wtr. Obr. I. 171.-213., 795., II. 902. U N Kdýně a j. sluje ž jouchl Rgl. Ano i ti lidé židé ne- věrní. Let. 427. Židé pražští. Tk. VIII. 547. Jak čert židy bere (po pořádku, bez roz- mýšlení něco dělati). Mor. Rgl. Ž krscený, vlk zkrocený. Slov. Rr. Sb. Židové všichni křiků. Hr. ruk. 245. Drží se toho jako ž. své víry. Us. Hra na umrlého žida. Cf. Km. 1887. 277. a 566., Brt. Dt. 125, 126 Dětská říkadla: 1. Žide, žide, hep hep hep, vem ty kůžky na chrbet a běž s nima do Rakús, tam ti dají chleba kus. 2. Já sem židáček z Vojkhovic, khupuju khůžičky z khozlovic, třebas byla za phůl phata. jenom když je dost chlupatá. 3. Kožky, rožky, starý krám a koření a u žida dru- hého nic nevoní. Km. 1886. 636. — Ž. s ve- dlejším významem atd. Z. půjčí v prednovie merici, sedlák vráti dve. Slov. Vck. Dá ti jako ž. kurvě (málo). Čce. Tkč. Ž. v osadě a štika v rybníce, to jedno. Kmk. Kdo sa u žida 20 roků živí, tomu aj čert sa diví. Val. Vck. Nedej bože, abych umřel, až za- platím, co sem dlužen, néprv Bohu, potom lidům, naposledy žehnám židům. Sš. P. 280. Spěš (spíše) od žida na pobožných pěsničkách vyzpívá, než od vás dostane. Brt. Jeden žid nedělá jarmarku. Bž. Bez jednoho žida bude jarmok. Slov. Orl. IX. 246. Tlačí se jako ž. na palírňu. Mor. Vhl. Had, ještěr a žába, kostelník a bába, žid, němčour a hovno, to vše sobě rovno. Us. — Ž. věčný. Cf. Ott. I. 484. — Ž. = že- brák, kocour (šmouha na bílené zdi). Laš. Wrch. Ta zeď je samý ž Nap — Ž. = fúsál, fasole bílá s černými fousy. Brt.

433163   Žid Svazek: 7 Strana: 1401
Žid. Je jich (tanečníků) kolem ní jako židů kolem archy. Světz. 1893. 327. c.

433164   Žid Svazek: 8 Strana: 0527
Žid. Ěekli mu židové. Ev. víd. 71. Job. 8. 52. a j. Židovský oděv v XV. stol. Vz Wtr. Krj. I. 295. Židé prijali příjmení r. 1787. Vz NZ. IV. 198. Vzal ž. a žida čert. Phľd. 1894. 195. Také lásku aj u žida nájdem. Phľd. 1894. 441. Ž. vidí krejcar v studni (= dobře po- zoruje). Šml. VII. 32. Zpovídá židy (sedě spí); Vodí židy do Amstrdamu (klímá). Brušp. Hle- díková. Tobě je po penězoch jak židovi po flintě. Mor. Čes. 1. V. 422. Hra na žida. Vz Puf. 84. — Ž. = špinavě bílý veliký bob (bug). ČT. Tkč.

433165   Žid Svazek: 9 Strana: 0419
Žid. Plural: Židové. 14. stol. Mus. 1900. 505. Ž., aby šálil lid; Ž. i dušu prodá; Židi privedú do bídy; Žid krstený, vlk zkro- tený; Žid to vzal a žida čert; Židze, čort po tebe idze; Ž. žida zastane; Ž. židovi brat atd. Vz Zát. Př. 382b. Sr. ib. 146. (o opatrném), 270. Jde po tom, jako ž. po stříbře (chtivě po tom sahá). Hoř. 119. Mala som frajerov ako žid korenia. Slov. Čes. 1. VIII. 339. Drží k ní, jako ž. k své víře. Sá. Ves. rom. 139 — Sr. Har. II 46. nn. Posměšky na židy ve Slez. Vz Čes. 1. IX. 146. Žida uder po ruke, a on sa chytí za hlavu. Mus. slov. II. 50. A pečenýho Žeda be's nechtěl (když někdo příliš mnoho žádá) ? Na Hané. — Ž. = brambory rozstrouhané, mlékem rozředěné, vejci zamíchané a pečené. Hoř. 185.

433166   Žid Svazek: 10 Strana: 0548
Žid. Dostaneš, až půjde ž. z puti (pouti = nikdy). Hauer 16. Má z toho radosť jako ž. z prašiviny, jako pes z měsíčku (malou). Čes. 1. XI. 269. Pristane mu to, jako židovi batoh (dobře). Mus. slov. VIII. 27. Pokři- kování na žida ve Slez. Vz Vyhl. II. 260. až 261. O právech dvorního žida ve středo- věku. Vz Ghet. 92. Na to, čo bude, nedá Žid nič, ale čo je; Buďme ako bratia, a plaťme ako židia. Sb. sl. VIII. 168. Žid v podání lidu slezského. Vz Náš dom 1898. 275. Tluče žida = dříme. Čes. 1. XV. 143. — Ž., tanec. Vz Brt. P. n. 841. — Ž. Hra na žida. Slez. Vz Vyhl. II. 248.

433167   Žída Svazek: 5 Strana: 0826
Žída, vz Žieda.

433168   Židáci Svazek: 5 Strana: 0826
Židáci (Na židákoch), místo u Nákla na Mor. Pk.

433169   Židácký Svazek: 5 Strana: 0826
Židácký, Juden-, jüdisch. Ros.

433170   Židáctvo Svazek: 5 Strana: 0826
Židáctvo, a, n. = židovstvo, das Juden- volk, die Juden, Judenschaft. Kde je ž., nastává bidáctvo. Mor. Tč.

433171   Židáček Svazek: 5 Strana: 0826
Židáček, čka, m., vz Žid.

433172   Židačisko Svazek: 5 Strana: 0826
Židačisko, a, n. = židisko.

433173   Židáčka Svazek: 5 Strana: 0826
Židáčka, y, f. = židovka. Slov.

433174   Židák Svazek: 5 Strana: 0826
Židák, a, m. = žid, s příhanou. Kká. Td. 211. V nebezpečenství a v protivenství chodím jako židák věčný. Pís. mor. Vz Žid. — Ž. = kus bukového n. jedlového Máta v lese ukradeného. Vleče ž-ka. Val. Brt. D. 303.

433175   Židák Svazek: 9 Strana: 0419
Židák = houba. Vz Kříšť.

433176   Židák Svazek: 10 Strana: 0548
Židák. Usaď na krčmu židáka, bude žobrák zo sedliaka. Rizn. 169.

433177   Židáky Svazek: 9 Strana: 0419
Židáky, pozemek. Pck. Hol. 182.

433178   Žid'as Svazek: 10 Strana: 0548
Žid'as, a, m. = žid. Chrud. Rgl.

433179   Žiďátko Svazek: 5 Strana: 0826
Žiďátko, a, n. = žídě.

433180   Židce Svazek: 5 Strana: 0826
Židce = řídce, měkce, dünn, nicht dicht, weich. Ros.

433181   Žídě Svazek: 5 Strana: 0826
Žídě, ěte, pl. -ata; žiďátko, a, n = mladý žid, das Judenkind.

433182   Žídě Svazek: 7 Strana: 1173
Žídě = sýkora parukářka. Šír. Pt.

433183   Židé Svazek: 10 Strana: 0682
Židé v XIV. a XV. stol. Sr. Wtr. Řem. 387., 957., Čel. Priv. I. 811.

433184   Žídě, v Svazek: 9 Strana: 0419
Žídě, vz Parukářka (sýkora).

433185   1. Žídek Svazek: 5 Strana: 0826
1. Žídek, dka, m., vz Žid.

433186   2. Žídek Svazek: 5 Strana: 0826
2. Žídek, dka, m., os. jm. Vz Blk. Kfsk. 1165. Ž. Vavřinec. Tk. III. 24. Ž. Vác. Va- vřinec. Tk. V. 265., VI. 39. Ž. Pavel. Vz Jg. H. 1. 659., Tf. H. 1. 3. vyd. 54., 60., Jir. Ruk. II. 375. Šb. H. 1. 311., Sbn. 647., 652.

433187   Žídek Svazek: 7 Strana: 1173
Žídek = nenasyta. VSlz. I. 237 — Ž. Pav. Cf. Pyp K.II. 336., Ukaz. 114., 78, D. Gesch. 197.. 202, 254, 265., 269., Tk VIII. 547.

433188   Žídek Svazek: 8 Strana: 0527
Žídek Pavel. Cf. Vlč. Lit. 222., 241., 276.

433189   Židek Svazek: 9 Strana: 0420
Židek Pav., nar. 1413. Vz Flš. Písm. I. 285.

433190   Žideľ Svazek: 5 Strana: 0826
Žideľ, dľa, m. = žejdlík, slov. Z. pa- ľonky. Zbr. Hry 84. Daj ty, krčmar, žideľ a krčmarka haľbu. Sb. sl. ps. II. 1. 96.

433191   Žídel Svazek: 5 Strana: 0826
Žídel, vz Žídla.

433192   Žídelka Svazek: 5 Strana: 0826
Žídelka, y, f. = žídla (malá truhla). Slez. Byla tam taká ž. a v ní múka. Slez. Šd. Vz Žídla.

433193   Židelka Svazek: 8 Strana: 0527
Židelka = truhla na mouku. NZ. III. 200.

433194   Žídelna Svazek: 9 Strana: 0420
Žídelna, y, f., pozemek. Pck. Hol. 30.

433195   Žídelnatý Svazek: 7 Strana: 1173
Žídelnatý. Ž. zem, ze které se prýští žídlo. Val. Slavč. 88.

433196   Žídelní Svazek: 5 Strana: 0826
Žídelní, -ný = zřídelní, Quellen-. Presl. Poč. rostl. Ž. voda, místo. Mor. Šd. Ž. ro- stliny = v žídlech, v zdrojích rostoucí, quel- lenbewohnend, fontinalis. Rst. 528. Vz Žídlo.

433197   Židelní Svazek: 7 Strana: 1401
Židelní stolice. Mus. 1893. 96.

433198   Žídelník Svazek: 5 Strana: 0826
Žídelník, u, m., dirca, das Lederholz. Ž. ohebný, d. palustris. Vz Rstp. 1312.

433199   Žídelný Svazek: 5 Strana: 0826
Žídelný, vz Žídelní.

433200   Žídenec Svazek: 5 Strana: 0826
Žídenec, nce, m. = žídě. Slov. Prepísal na prečistenie všetkým žídencom. Phld. IV. 122.

433201   Židenice Svazek: 5 Strana: 0826
Židenice, dle Budějovice, Schimitz, ves u Brna; Jundorf, ves u Brna. PL. V Ž-cích na rynko podli pernikářa vlezl židák na koze, Sš. P. 687. Vz Židenský.

433202   Židenský Svazek: 5 Strana: 0826
Židenský. Ž-ská děvčátka, prosím vás, odpusťte mně aspoň jedna z vás. Sš. P. 601. Vz Židenice.

433203   Židík Svazek: 5 Strana: 0826
Židík, a, m. = židák. Slov. Na čo púšťal sa ž. so mnou do hádky? Zbr. Lžd. 198.

433204   Židisko Svazek: 5 Strana: 0826
Židisko, a, n. = židačisko, škaredý žid, ein hässlicher, abscheulicher Jude. Us. Bern., Tč.

433205   Židisko Svazek: 9 Strana: 0420
Židisko, a, n. Šeb. 214.

433206   Židkosť Svazek: 5 Strana: 0826
Židkosť, i, f. = řídkost, měkkosť, die Flüssigkeit, dünne Beschaffenheit, Weich- heit. Ž. bláta. — Ž. žaludka = sklonnosť k hnití, fauliger Zustand des Magens. Ja.

433207   Židková Svazek: 5 Strana: 0826
Židková, é, f., ves u Hrozinkova na Mor.

433208   1. Židký Svazek: 5 Strana: 0826
1. Židký (zastr. židek, dka, o); kompar. židší. Ž. = řídký, ne hustý, tekutý, dünn- flüssig, dünn, weich. Jg. Rst. 528. Ž. bláto, V., jícha, D., masť, Br., kaše, Us., těsto. Ros. Ž. věci, Bls. 118., pokrm, Ktk., med, olej, slez. Šd. Ž. hlína (kterou lze dobře hutati). Us. Míra židkých věcí. Háj. Voda úkropu není židší. Prov. Židké věci snadno berou porušení. Sych. Genitiv ten záměru řídek a židek jest. Sš. Všelijak myšlénku na zrádce při tom co protivnou a židkou odstraniti volí. Sš. J. 235. Vlhkosť židká a zelená při oteklých nohách jest obiehala. Vš. Jir. 441. Z židkého nardu. BR. II. 179. b. Svině židká jí hovna. Hus II. 130. — Ž. = navlažený, vodou napojený. Mor. Brt. D. 303. — Ž. = hebký, ohebný, měkký, pružný, weich, zart, lind, elastisch. Ž. metla. Ros. Židká metla dobré dítky činí. Prov. Č. M. 409.

433209   2. Židký Svazek: 5 Strana: 0827
2. Židký, ého, m., os. jm. Ž. Petr. Tk. V.146.

433210   Žídla Svazek: 5 Strana: 0827
Žídla, y, žídle, e (na Mor. žigle), žídel, dle, f. = moučná truhla s víkem, na níž se seděti mohlo. Z střněm. Sidel, Sidele, lat. sedile. Mz. 379. Vz Žíhla.

433211   Židla Svazek: 7 Strana: 1173
Židla. Cf. Mkl. Etym. 411. b. U Úboče. Rgl. Ž., judaicus, kámen. Kozk., Pršp. 6 5.

433212   Židlati Svazek: 5 Strana: 0827
Židlati = špatně hráti, schlecht spielen. — nač. Ten tu na ten flašinet židlá. Us. u Rožďalovic.

433213   Žídle Svazek: 5 Strana: 0827
Žídle, e, židlice, e, židlička, y = stolice k sezeni, der Stuhl. V. Vz Stolice. — Ž. = zavěrací postel, eine Bettstatt zum Schies- sen. — Ž. = moučná truhla. Vz Žídla.

433214   Židle Svazek: 7 Strana: 1173
Židle. Cf Stůl (dod.).

433215   Židle Svazek: 8 Strana: 0527
Židle slove: legátka, legátko, lenoch, le- niušek, lenoxka, stolek, stolička, židlica, Brt. D. II. 436.; ze sthněm. sidila a to z lat. sedile. Gb. H. ml. I. 485. Židli trpěti = vězení. Tak se vykládá v Wtr. Živ. c. I. 390.

433216   Židle Svazek: 10 Strana: 0548
Židle gondolová, lubová, otáčecí, poduš- ková, prkenná, rákosová, schůdková, sklá- dací, ve slohu Ludvíka XIV., ve slohu gotickém. Vz KP. XI. 97. -102. s vyobraz. (taj). XXIII., XXIV. ).

433217   Židle Svazek: 10 Strana: 0682
Židle pletené, skládané, točité a mřežo- vané objevují se u větším poctu teprve od konce XV. stol. Wtr. Řem. 846.

433218   Židlice Svazek: 5 Strana: 0827
Židlice, e, f., vz Žídle.

433219   Židlicový Svazek: 5 Strana: 0827
Židlicový, Stuhl-.

433220   Židlíček Svazek: 5 Strana: 0827
Židlíček, čku, m. = žejdlíček, das Seidel- chen. Přiletěl k nim slavíček, dal jim vína ž. Sš. P. 694. Co osteček, to hroteček; co majiček, to židliček (i. e. mléka dá kráva). Slez. Op. týd. 1855. č. 17.

433221   Židlička Svazek: 5 Strana: 0827
Židlička, y, f., vz Žídle.

433222   Židlík Svazek: 5 Strana: 0827
Židlík, u, m. = žejdlík. Na Ostrav. Tč. Vz násl.

433223   Židlík Svazek: 8 Strana: 0527
Židlík. U Brušp. Mtc. 1895. 144.

433224   Žídlíkový Svazek: 5 Strana: 0827
Žídlíkový, Seidel-. Ž. pohár, ein Seidel fassend. Na mor. Val. Vck.

433225   Žídlíky Svazek: 9 Strana: 0420
Žídlíky, pl., m., pozemek. Pck. Hol. 167., Šeb. 192.

433226   Žídlina Svazek: 5 Strana: 0827
Žídlina, y, f. = žídelní místo, kde voda prýští. Vz Žídelní. Mám na louce samé ž-ny. Na Mor. a ve Slez. Šd. Je tu taká žultá zem a jsú tu samé žídliny. Slez. Šd. — Brt. D. 303. — Ž. = potůčěk u Štítiny na Opavsku. Šd.

433227   Žídlo Svazek: 5 Strana: 0827
Žídlo, a, n. = život, způsob žití, das Le- ben, die Lebensart. Ani bydla ani žídla nemá. Mt S. I. 87., Sb. sl. ps. I. 87. Veď som s jeho otcom chodil do školy a od tých čias znám celé bydlo a ž. Lipnického. Frsc. Zor. I. 8. — Ž. = zřídlo, pramen vody, die Quelle. Jg., Vck., Vký., Šd., Kam. Do vodojemu žídla vodu vysýlají. Sš. J. 161. Ta studně má dobré ž. Šd. A duch žízní po zdravotném žídle. Sš. Snt. 125. Věčné svěží ž. veškerého vědomí církve. Sš. J. 263. Ctnosti svatá, pravdo drahá, vy jste věčná žídla blaha. Štulc. I. 82. — Ž. = žahadlo, der Stachel. Mor. a Slez. Ž. včelí, vosí. Vck., Brt., Pk., Klš. Včela pustila mně ž. Šd. Had štípe jedovatým žídlem (jazýčkem). Na Zlínsku Brt. — Ž. Žídla = ramena u zadních kol vozu, mezi nimiž rozvora jest. U předních kol jsou snice. Mor. Vck.

433228   Žídlo Svazek: 7 Strana: 1173
Žídlo = hadí jazyk Mor. Mtc. XVI. 88.

433229   Žídlo Svazek: 8 Strana: 0527
Žídlo = rozsochy (zadní snice) vozu. Laš. Brt. D. II. 444.

433230   Židlochovice Svazek: 5 Strana: 0827
Židlochovice, dle Budějovice, Seelowitz u Brna. Vz více v S. N., Žer. Záp. I. 189., Tk. III. 95., IV. 746., Sdl. Hrad. II. 139.

433231   Židlov Svazek: 5 Strana: 0827
Židlov, a, m., Schiedel, ves u Mimoně. Vz Blk. Kfsk. 14., 775,

433232   Žídník, u Svazek: 5 Strana: 0827
Žídník, u, m., rostlina, penížek vinutý, starček, lysimachia nummularia, das Pfennig- kraut. Ja.

433233   Židnouti Svazek: 5 Strana: 0827
Židnouti, dnul a dl, utí = počínám žid- kým býti, měknouti, dünn, weich, flüssig werden. Ros.

433234   Židnoves Svazek: 5 Strana: 0827
Židnoves, vsi, f., Judendorf, ves u Ml. Boleslavi. PL.

433235   Židný Svazek: 5 Strana: 0827
Židný, beschwerlich. Zhnilému i krok ž. Slez. Šd. — Ž. = chtivý, begierig. Jsem toho ž. U Opav. Pk. — Brt. D. 303. —Ž. = žádoucí, vzácný. Kdyby mi pětku dal, jak mi jest židný krajcar, já bych toho nějed. Slez. Šd.

433236   Židný Svazek: 8 Strana: 0527
Židný. Zhnilému (línému) i krok židný. Mor. Čes. 1. V. 421.

433237   Židokřesťanský Svazek: 5 Strana: 0827
Židokřesťanský, jüdischchristlich. Z. sekta. Šmb. S. I. 515. Viděli v něm (v Mar- kovi) spojbu církve ž-ské s církví pohano- křesťanskou. Sš. Sk. 148.

433238   Židomil Svazek: 5 Strana: 0827
Židomil, a, m. = židovatel, der Juden- freund. Čirota nauky Kristovy v církvech galatských utrpěla od židův a ž-lů. Sš. II. 77.

433239   Židomil Svazek: 7 Strana: 1173
Židomil. Ž-lové = křesťané, kteří při- jali křest, ale více se drželi mosaismu. Exc.

433240   Židomilství Svazek: 7 Strana: 1173
Židomilství, n., vz. předcház.

433241   Židon Svazek: 9 Strana: 0420
Židon = žádný. Slov. Nár. list. 1897 č. 194. odp. feuill.

433242   Židořek Svazek: 5 Strana: 0827
Židořek, a, m., ein jüdischer Grieche. Sš. Sk. 136.

433243   Židouš Svazek: 5 Strana: 0827
Židouš, e, židoušek, ška, m. = židák. Us. Jg.

433244   Židova Svazek: 5 Strana: 0827
Židova, y, f. = židoviny, die Schläfe, zastr. Rozk.

433245   Židova brada Svazek: 5 Strana: 0827
Židova brada = Aron, bláznivec, Aro- nova brada, štiplavec, arum, rostl. Vz Slb. 224. Vz Židův.

433246   Židování Svazek: 5 Strana: 0827
Židování, n. = způsob židovského žití, die jüdische Lebensart. Že již konečně ž. zanechati potřeba; Aby ž. v ní (v církvi antiochejské) neobdrželo; Že sám zákon odsuzuje ž. jejich. Sš. II. 23., 25., 50.

433247   Židovatel Svazek: 5 Strana: 0827
Židovatel, e, m. = židovník, der Juden- anhänger. Ti židovatelé nauku svou nazý- vali evangeliem; Ti židovníci či ž-lé na tom stáli, že. . . .; Pavel na čas uhnul naléhání oněch ž-lů; Jeho (Petrova) ku ž-lům po- volnosť; Všecka vada a úhona Petrova tedy na tom oněm ž-lům povolování záleží; Aby tím spíše se ž-lé zásadám jeho poddali; Potírá nepravý těch ž-lů výmyslek; Marné chloubě ž-lů Pavel naproti staví pravou a podstatnou chloubu svou; Jak by se ž-lů Bludařů varovati měli. Sš. II. 9., 20., 23., 26., 27., 69., 172.

433248   Židovati Svazek: 5 Strana: 0827
Židovati = po židovsku žíti, nach Juden- art, jüdisch leben. — abs. Kterak pohany nutíš ž.? Sš. II. 22., 25.

433249   Židovce Svazek: 5 Strana: 0827
Židovce, dle Budějovice, Židowitz, ves u Roudnice.

433250   Židovče Svazek: 5 Strana: 0827
Židovče, ete, n. = žídě, junger Jude. Výb. I. 407. — Ž., druh psa, culper. Bhmr.

433251   Židovčence Svazek: 10 Strana: 0548
Židovčence = židovské děti. Slov. Sbor. slov. 1900. 183.

433252   Židovčin Svazek: 5 Strana: 0827
Židovčin, a, o, der Jüdin gehörig. Ž. čepec.

433253   Židovčina Svazek: 5 Strana: 0828
Židovčina, y, f. = židovština, die Juden- sprache. Šd. Zo ž-ny je písmo svatô pre- loženô do našej reči. Hdž. Čít. 227. — Ž., das Judenwesen.

433254   Židovec Svazek: 5 Strana: 0828
Židovec, vce, m. = židák, Puch., žid. U N. Kdýně. Rgl. — Ž. = židovatel. Tři- kráte mění název a jméno ž-ců. Sš. II. 175.

433255   Židovec Svazek: 7 Strana: 1173
Židovec tuhý = tamaryšek obecný, my- ricaria germanica, Myrikarie, f. rostl. 81. les. Cf. Židovník (dod.).

433256   Židovečka Svazek: 7 Strana: 1173
Židovečka, y, f., vz Židovka. Kos.

433257   Židověrec Svazek: 5 Strana: 0828
Židověrec, rce, m. = židokřestan. Sš. Sk. 134.

433258   Židověti Svazek: 5 Strana: 0828
Židověti, ěl, ění, ein Jude, jüdisch wer- den. Jg.

433259   Židovice Svazek: 5 Strana: 0828
Židovice, dle Budějovice, Jüdendorf, ves u Jablonce, vz Blk. Kfsk. 84.; Schiedowitz, ves u Bilína; Seidowitz, ves u Mostu, vz Blk. Kfsk. 209., 614.; Židowitz, ves u Ko- pidlna, vz Blk. Kfsk. 783 — Cf. též Tk. III. 34.

433260   Židovin Svazek: 8 Strana: 0527
Židovin, a, o. Židovina brána (kterou ži- dovka vystavěti dala). Kabt. 28.

433261   2. Židovina Svazek: 5 Strana: 0828
2. Židovina, y, f., židoviny = místa na hlavě mezi čelem a ušima, kde hlava jest židká, měkká, skráně, die Schlafe, Dünnen. V., Jel., Ž. wit. 131. 5. Mezi židovinami a nosem jsou líce. Kom. A pokoj ž-nám mým, et requiem temporibus meis. Gloss. 13. stol. Mus. 1879. 533.

433262   Židovina Svazek: 7 Strana: 1173
Židovina, tempus. Pršp. Ž-ny, cf. Žilo- vina (dod ).

433263   Židovina, z Svazek: 5 Strana: 0828
Židovina, z, f. = něco židovského ku př. zvyk, jüdische Gebräuche. — Ž. = smrad židovský, der Judengestank. D. Ta škola smrdí ž-nou. Us. Tč. — Ž., das Judenpack, Judengesindel. Dch. — Ž. = židovství; das Judenthum, die Judenschaft. Ros. — Ž. = žid, der Jude. Já mám kabát zas jiný, jen že visí na hřebíku u ž-ny. Er. P. 364. a. — Ž. = židovka, die Jüdin. Us. na Plaště. Prk. Ta smraďutá ž. zas mě ošidila. Mor. Šd. Seděla tam jakási stará ž. Ib. Šd. — Ž. = kořalka, der Schnapps. Mor. Tč., Škd. — Ž. = svízel, nepořádek. Na Plzeňsku. Prk. Přísp. 28.

433264   Židovinka Svazek: 5 Strana: 0828
Židovinka, y, f. = mladá židovka, eine junge Jüdin, das Judenmädchen. Rk.

433265   Židovinník Svazek: 5 Strana: 0828
Židovinník, u, m., myricaria, die Myri- karie, rostl. Ž. tuhý, m. germanica. Vz Rstp. 564., Slb. 556., Kk. 229.

433266   Židovinník Svazek: 9 Strana: 0420
Židovinník, u, m., vz Tamaryšek.

433267   Židoviny Svazek: 5 Strana: 0828
Židoviny, pl., f., yz Židovina, 2. — Ž. = židovské třešně. Vz Židovský.

433268   Židoviny Svazek: 8 Strana: 0527
Židoviny, pi., f., vz Strešně (3. dod.).

433269   Židoviny Svazek: 9 Strana: 0420
Židoviny, les na již Mor. Šeb. 189.

433270   Židoviti Svazek: 5 Strana: 0828
Židoviti, il, en, ení = židem činiti; se = židem se stávati, jüdisch werden, verjuden. Dal. 112. Uh. Hradiště brzy celé sežidoví. Us. Tč.

433271   Židovizna Svazek: 5 Strana: 0828
Židovizna, y, f. = židovčina. Slov. Bern.

433272   Židovka Svazek: 5 Strana: 0828
Židovka, y, f., die Jüdin. Us., D. Stará ž. rozsypala peří (= sněží). Us. Bkř. Je jak židovka (o křesťanské kupcové, která šidí). Us. Bkř. — Ž. = placatá čepice, eine flache Mütze. Hrts. — Ž. = ploštice ozdobná, slunečko brouk. Mor. Brt. — Ž. = samota u Nov. Města n. Met.

433273   Židovka Svazek: 7 Strana: 1173
Židovka. Trase sa mu ruka, jakoby bol se ž-kú spal. Slov. Rr. Sb.

433274   Židovka Svazek: 8 Strana: 0527
Židovka, tanec dle textu písně: Šla ži- dovka kolem krámu, koupila si marcipánu. Us.

433275   Židovky Svazek: 5 Strana: 0828
Židovky = karlata, slívy, eine Pflaumen- art. Us.

433276   Židovkyně Svazek: 5 Strana: 0828
Židovkyně, ě, f. = židovka. Ej nie som ja ž., z židovského pokolenia, Sl. ps. Šf. I. 123.

433277   Židovna Svazek: 5 Strana: 0828
Židovna, y, f. = židovský dům, chrám, škola, das Judenhaus, das Bethaus, die Juden- schule usw. Celý den sedí v ž-ně (v ž-vni. Us. na Mor. Šd.). Us. Kde pak jsi bejvával, kozle můj ? V židovni, im Judenbeisel, Sš. P. 743. Přišel jak sviňa do ž-vny. Slez. Tč. — Ž., samota u Milevska. PL.

433278   Židovna Svazek: 7 Strana: 1173
Židovna. Je to jako v ž-ně, v židov- ském kostele (hluk je tam). Us. Fč.

433279   Židovničí Svazek: 5 Strana: 0828
Židovničí, judaisirend. Cf. Židovník. Svár- livci ti byli stranníci ž. Sš. II. 158.

433280   Židovník Svazek: 5 Strana: 0828
Židovník, a, m. = židovatel. Sš. Sk. 184. Apoštol před ž-ky vystříhá. Sš. II. 150. Pavel neobřezání Tita tam (v soukromých schůzích) proti ž-kům šťastně provedl. Sš. Sk. 186.

433281   Židovník Svazek: 7 Strana: 1173
Židovník tuhý, tamaryška, myricaria germanica, Tamariske, f. Sl. les. Vz Žido- vec (dod.).

433282   Židovný Svazek: 5 Strana: 0828
Židovný, judaisirend. Ž-ní bludaři; Proč by nepokojitelé ž-ní odřezáni býti měli; Ta chtivosť slávy u bludařů těch ž-ných ovšem zjevna byla. Sš. II. 59., 69.

433283   Židovská Svazek: 7 Strana: 1173
Židovská, é, f. = mor. tanec. Brt.

433284   Židovská Svazek: 8 Strana: 0527
Židovská, é, f. = tanec. Vz Tanec mor. (3. dod.).

433285   Židovská Svazek: 10 Strana: 0548
Židovská, tanec. Vz Brt. P. n. 885. U Lišně. Vz Mtc. 1902. 236.

433286   Židovsko Svazek: 5 Strana: 0828
Židovsko, a, n., das Judenland. Bel. Rkp. 2.

433287   Židovsko Svazek: 9 Strana: 0420
Židovsko, a, n., les u Vsetína. Vck.

433288   Židovskokupecký Svazek: 9 Strana: 0420
Židovskokupecký. Ž. přepych. Šml. IX.

433289   Židovskoněmecký Svazek: 5 Strana: 0828
Židovskoněmecký, jüdischdeutsch. Stra- na ž. pracuje zimničním úsilím. Tč. exc.

433290   Židovsky Svazek: 5 Strana: 0828
Židovsky, jüdisch. Vzieti jmáte knihy Mojžíšovy, jimžto i rodale ž. říkají. NB. Tč. 204. Křesťan pohanky n. židovky nemá pojieti jedné ač by sě prve krstila. Hus I. 198.

433291   Židovský Svazek: 5 Strana: 0828
Židovský = židům náležitý, příslušný, Juden-, jüdisch. Ž. oděv, klobouk, písmo, země, Ros., národ, škola (také = škola, ve které je hlučno. Us. Ž. škola a had v ní. Dal. Jir. 113.), víra, D., jazyk. Klat., ná- boženství, Flav., pověry, Kom., svátek, Zlob., literatura, mince, němčina, vz S. N. Ž. stavby. Vz KP. I.115. Ž. koblúk, erb potomků pana Všeslava. Dal. Jir. 146. Ž. zahrada v Praze, synagoga. Tk. I. 238., 21., II. 216., 229., 304., V. 265. Ž. lázeň v Praze, Tk. II. 197., ž. rychtář, ib. 303., starší, ib. 304., ž, ulice, ib. 214., škola, ib. 211., 217., město. Tk. IV. 74. Ž. historie. Vz Sbn. 911. Ž. historie. Vz Sbn. 911. Ž. smůla (asfalt), der Asphalt, das Judenpech. Šp., Mllr. 18. Ž. kámen, der Judenstein. Mllr. 59. Židovským oštípem se živiti (lichvou, obchodem). Ros. Ž. daň (za pobyt, za zdržování-se v městě), J. tr., kotce, Jundentandelmarkt, m. Dch. Ž. nadívaný knedlík (šerimsl, der Cherimsel). Šp. Ječmen jako židovské vousy (špatný). V Doudl. Hsp. Ž. úroky (lichvářské), Šd., zázrak (kořalka), u Rychn. Hsp. Ž. chléb (macesy). Us. Kšť. Panny dozrávají spíše než ž. lichva. Mtc 1. 1880. Věc nejtvrdší spíš dá se změkčiť než srdce ž-ské. Shakesp. Tč. Jmá nevinnosť svú vedlé řádu a běhu svého ž-ho přísahú ž-skú dovésti; Kterými slovy a na desaterom-li božiem přikázánie, totižto na rodalích ž-ských, čili na čem jiném jmá židovka ta tu přísahu ž-skú učiniti a provésti. NB. Tč. 224.. 284. Vyvadil jsem ž. list; Dvě stě hř. ž-ho práva. Půh. I.233., 345. Ižadný o něm nemluvieše pro hrózu ž-sku. ZN. Vrah (nepřítel) židovský. BO. Ž. cierkev jako (gleichsam) pohrziena bieše dřieve než jest přišel Kristus. Hus III. 93. Je prolhaný jako ž. kůže = veliký lhář. Us. Kšť. Spustila naň židovskou (dobře mu vycin- kala. Vz Váda). Č. Kněžský peníz a židov- ská duše, vše do pekla kluše. Prov. Pro strach židovský! (Vz Výkřik). Č. Tetka ži- dovská (svině, ježto jí židé nezabíjejí, ne- jedí a tudy v uctivosti mají). Č. M. 671. Apoštolové pro strach ž. ne jednou se skrý- vali. Har. I. 110. — Ž., v botan. Ž. třešně n. višně, psí višně, mechuňka, mochyně, mor- ská višně, liščí jablíčko, physalis alkekengi. FB. 55., Čl. Kv. 232., Slb. 357., Dlj. 50., Nz. lk., Mllr. 79. Vz Židoviny. — Ž. ja- hody (balsamové jablko), momordica balsa- mica, der Balsamapfel, Jerusalemsapfel, Wun- derapfel, die Momordica. Mllr. 68. — Ž. jablko (rajské jablko), citrus decumana, der Paradiesapfel der Juden, der Judenapfel, die Pompelmus-Citrone, Juden-Citrone, Lumie, Judenpomeranze. Mllr. 34. Ž. hruška. Mor. Brt.

433292   Židovský Svazek: 7 Strana: 1173
Židovský masopust. Zbrt. 40. Ž. doktor (doktor je žid). Us. Fč. Ž. soud (když židé jsou souzeni). Výb. II. 324. Daně ž. v Čech. v 13. stol. Vz Pal. Rdh. II. 113 Ž. dluh. Arch. X. 478. Pro strach ž. (ze židů) se skryli. Ev. víd. Jan 7. 13, List. fil. 1886. 376. Ž. hřbitov, Tk. VIII. 145., 471 , rych- tář, 473., obec, 473., přísaha, 483., škola, 152., 471., zahrada, ulice, 547., klobouk ve středověku. Cf. Zbrt. Krj. I. 252. Ž. hrob (se skrčenou kostrou v něm). NZ. I. 112.

433293   Ži.dovský Svazek: 8 Strana: 0527
Ži.dovský. Ž. zrcadlo. Vz Mrš. 59., 61., 63. Ž. kámen (olivové barvy z Foenicie). Wtr. Krj. L 534. Bral to na ž-ské váhy (lehce). Šml. VIII. 144. Pro strach židovský. Tak v bi- blích. V kral. bibl.: pro strach židů. Vondrák. Spuren. 21., Mus. 1864. 147. Ž. nebo volské sluze = kořalka, Záp. Mor. Brt. D. II. 486. Ž. střešňa, vz Střešně (3. dod.).

433294   Židovský Svazek: 9 Strana: 0420
Židovský. Ž. úžera sožiera. Zát. Př. XVII. 34. Ž jména. Vz Zbrt. Bibl. 174. Ž. školy ve středověku. Vz Wtr. Part. 19. Z. ostrov v Praze, dříve Funkovský ostrov, později Hykyšův, od r. 1802. — 1814. Durazínský o., po r. 1814. Židovský, když jej koupil žid Mojž. Jerusalem. Vz Nár. list. 1901. č. 61. feuill.

433295   Židovský Svazek: 10 Strana: 0548
Židovský. Komora dusná jako ž. sklep v tarmarce. Zvon IV. 129.

433296   Židovství Svazek: 5 Strana: 0829
Židovství, n. = židovská víra, das Juden- thum, der Judenglaube. Ros. Ž. wit. 75. 2., BR II. 624. b. Kdo vás k ž. navodí. Sš. II. 58. V tom hledění k budoucnosti leží jádro a síla ž. Sš. J. 47. — Ž. = smýšlení, mrav a život židovský, das Judenthum. Na- opak všelijak ž. pílel jsem. Sš. II. 13.

433297   Židovstvo Svazek: 5 Strana: 0829
Židovstvo, a, n. = židé, die Juden, Juden schaft. Ros., Ž. wit. 113. 2., Mus. 1880. 23., J. tr. Barnabáš ze ž-stva pošlý. Sš. II.18. — Ž. = židovská země, das Judenland. V. Po všem ž-stvě želéchu Joziaše. BO. — Ž. = židovství. Br., Ben., V. Církev ze ži- dovstva. Sš. Sk. 123. Proti těm, jenž se honosili ž-vem a v něm sobě zakládali. Sš. II. 175.

433298   Židovščiti Svazek: 5 Strana: 0829
Židovščiti, pudicare, zastr. ZN.

433299   Židovština Svazek: 5 Strana: 0829
Židovština, y, f. = jazyk židovský, die Judensprache. Puch.

433300   Židožrout Svazek: 10 Strana: 0548
Židožrout, a, m., Judenfresser. Pokr. 1886. č. 23.

433301   Židstvo Svazek: 5 Strana: 0829
Židstvo, a, n. = Židy, židovské město, die Judenstadt. Zlob. — Ž. = židovstvo. Zlob., Bdl.

433302   Židstvo Svazek: 10 Strana: 0548
Židstvo, a, n. = židé. 1680. Schulz 102.

433303   Židula Svazek: 7 Strana: 1173
Židula, y, f. = židovina, židovka. Obli- zuje sa so ž-lou. Slov. Phd. VIII. 162

433304   Židův Svazek: 5 Strana: 0829
Židův, -ova, -ovo, dem Juden gehörig. Poněvadž ten člověk na smrtedlné posteli leže pravil, že židovi ty tři zlaté zpravil, nemá-li on narčenie židova prázden býti? NB. Tč. 23. — Židova brada, der Aron- stab. Mllr. 17., Let. Mt. S. VIII. 1. 21. Vz Židova. — Židův důl, les u Třebotína. Pk.

433305   Židův Svazek: 8 Strana: 0527
Židův. Židova brada. Vz Ščiplavec (3. dod.). Židovo třesení = rosol. Tvarožná. Hledík.

433306   Židuvčátko Svazek: 9 Strana: 0420
Židuvčátko, a, n. = žíďátko. U Sebeše. Mm. slov. II. 3.

433307   Židůvčin Svazek: 5 Strana: 0829
Židůvčin, a, o, der Jüdin gehörig. Ž. šat, syn. Na Ostrav. Tč., NB. Tč. Vz Ži- důvka.

433308   Židůvka Svazek: 5 Strana: 0829
Židůvka, y, f. = židovka. Na Ostrav. Tč.

433309   Židy Svazek: 5 Strana: 0829
Židy, vz Žid (konec), Židstvo.

433310   Žie Svazek: 8 Strana: 0527
Žie (u Beck. Zač) míst jm. na Špitálsku (v Karlíne). Ned. Zábran. 34.

433311   Žiebra Svazek: 5 Strana: 0829
Žiebra atd., vz Žebro.

433312   Žieda Svazek: 5 Strana: 0829
Žieda, y, f., špatné čtení v Kat. m.: žáda. vz toto.

433313   Žiediti se nač Svazek: 10 Strana: 0548
Žiediti se nač = toužiti po něčem, zastr. Pel XXXIII. Sr. Žediti se.

433314   Žiedlivý Svazek: 10 Strana: 0548
Žiedlivý, vzžedlivý.

433315   Žieňa Svazek: 7 Strana: 1173
Žieňa = ženka. Slov. Sokl. I. 362., Obr. Ps.

433316   Žieňátko Svazek: 7 Strana: 1173
Žieňátko, a, n.= ženka. Slov. Orl. VI. 89.

433317   Žierka Svazek: 7 Strana: 1173
Žierka, vz Žírka.

433318   Žierka Svazek: 8 Strana: 0528
Žierka = běhavka i u dětí. V Senici. Phľd. 1895. 444.

433319   Žiernictvo Svazek: 7 Strana: 1173
Žiernictvo, a, n , Mastwirthschaft Cf. Žírník. Veľké ž. provodzoval. Slov. Sokl. I. 353.

433320   Žierník Svazek: 7 Strana: 1173
Žierník, cf. Žírník. Striasli sa svojho domového ž-ka. Slov. Sokl. I. 353.

433321   Žieřivý Svazek: 10 Strana: 0548
Žieřivý, vz Žeřavý.

433322   Žieti Svazek: 7 Strana: 1173
Žieti, vz Žíti 4.

433323   Žieti Svazek: 9 Strana: 0420
Žieti, žmu, žma, žďal, žďat ždětie; za- niklo téměř a nahrazuje se slovesem ždí- mati. Vz Gb. H. ml. III. 2. 189. Vz Žíti 4. — Z. = žnouti. Vz Žíti 3. O časování sr. Gb H. ml. III. 2. 189.

433324   Žiezě Svazek: 5 Strana: 0829
Žiezě, f., sitis, der Durst. V žiezi. Ž. wit. 103. 11., 68. 22., 61. 5.

433325   Žiezě Svazek: 7 Strana: 1173
Žiezě. Ž. kl. 61. 5., 106. 33. a j., Pass. 302. Věč i jedné žiezě neměla k hřiechu. Pravn. 394.395. Žiezě trpění. 859. Žiezi kroci (krotím). 916. Mámť silnú žiezi po tobě. 1962. Mú žiezi hasil. 2067. Hladem, žiezi. 2717. Ve staré češtině vrch držela žieze, žiezný, žiezivý, žiezlivý, žiediti se, jakož nejhojněji se nalézá u Um. roud., ale nazpět až do legendy o Pilatu a Jidáši sto- povati se dá. V prvotním překladu bible části starší mají též žiezi a odvozená od- tud slova. Rovněž tak věc se má ve spi- sech Štítného. Naproti tomu žiezň s odvo- zenými odtud slovy obecno je v Rkk., V., Ev. olom., B. mik. a zejména ve spisech Mr. Jana Husi a potom napořád, až žiezě vyšlo ze zvyku atd. Jir. Mor. 77. (68.). Žiezí usvadli. Výb. I. 340 Bydla věčného žiezi trpie. Výb. 1. 1179.

433326   Žiezeň Svazek: 10 Strana: 0548
Žiezeň, vz Žízeň.

433327   Žieziti (se Svazek: 5 Strana: 0829
Žieziti (se), dürsten. Žiezila sě duše má. Ž. wit. 62. 2. Žiezila duše má. Ib. 41. 3. Žiezila o tě duše má. ŽPod. 62. 2.

433328   Žiezivě Svazek: 8 Strana: 0528
Žiezivě. Hladovitě a ž. pravedlnosti žá- dají. Krist. 38. a.

433329   Žiezivý Svazek: 5 Strana: 0829
Žiezivý, dürstig. Hladovití a žieziví. Ž. wit. 106. 5.

433330   Žiezivý Svazek: 7 Strana: 1173
Žiezivý, vz předcház.

433331   Žiezlivý Svazek: 7 Strana: 1173
Žiezlivý, vz Žiezě (dod.).

433332   Žiezlivý Svazek: 10 Strana: 0548
Žiezlivý, sitiens. Pat. Zim. 19a. 12. Sr. Žízlivý.

433333   Žiezn Svazek: 9 Strana: 0420
Žiezn, žiezň, i, f, sitis; nč. žízeň, zně, f. Vz Gb. H. ml. 1 371.

433334   Žiezněti Svazek: 7 Strana: 1173
Žiezněti. Ž. kl. 43. 3., 106. 5. a j

433335   Žiezněvý Svazek: 10 Strana: 0548
Žiezněvý = žíznivý.

433336   Žieznivý Svazek: 7 Strana: 1173
Žieznivý, vz Žiezě (dod.), Modl. 50. a.

433337   Žieznivý Svazek: 8 Strana: 0528
Žieznivý. V pekle vždy jsú ž-ví pitie. 1487. Krok 189«. 41.

433338   Žieznosť Svazek: 10 Strana: 0548
Žieznosť, vz Žíznosť, ubertas. Ž. pod. 35. 9.

433339   Žiezný Svazek: 10 Strana: 0548
Žiezný, vz Žíznivý.

433340   Žig Svazek: 5 Strana: 0829
Žig, interj. k označení žduchu do čeho. Udělal do rozplameněného uhlí kyjem žig žig tak, že hned plamen vyblknul. Na Ostrav. Tč. Žiga, y, m , os. jm., Sigmund. Šd.

433341   Žigan Svazek: 5 Strana: 0829
Žigan, a, m. = všudybyl, ein Mensch, der überall ist. Na mor. Val. Vck., Brt. D. 303.

433342   Žigati Svazek: 5 Strana: 0829
Žigati, žignouti, gnul a gl, ut, utí = šťouchnouti, udeřiti, píchnouti, stossen, schla- gen, stechen. Na Mor. Vck. — koho čím: nožem, kyjem, Tč,, čaganem, Brt., jehlou. Šd. — koho, kam. On mě žigl do oka prstem. Us. Šd. Ž. koho do boku. Vck. — Žignouti = fiknouti, říznouti, schneiden. Z. někoho, sebe nožem. Na Mor. Vck.

433343   Žigla, y, žigle Svazek: 5 Strana: 0829
Žigla, y, žigle, e, f. = žídla, truhla s přihrádkami na mouku a jiné potraviny, die Mehltruhe. Mor. a slez. Brt., Kd., Šd., Vck., Mřk.

433344   Žigle Svazek: 5 Strana: 0829
Žigle, e, f., vz Žigla.

433345   Žigle Svazek: 9 Strana: 0420
Žigle, e, f. Nedělní šaty bývají v žigli n. v truhle na komoře. Hořen. 363.

433346   Žiglo Svazek: 8 Strana: 0528
Žiglo, a, n. místo žahadlo. Slavkov. Brt. B. 11. 148.

433347   Žiglový Svazek: 5 Strana: 0829
Žiglový, Truhe-, Kasten-. Phld. I. 1. 29.

433348   Žigłať Svazek: 8 Strana: 0528
Žigłať. Zas žigľeš na tých husľech (o ne- milém hudci)? Jicko. Brt. D. II. 481.

433349   Žigmund Svazek: 5 Strana: 0829
Žigmund, a, m. = Zikmund. SI. let. VI. 213.

433350   Žignouti Svazek: 5 Strana: 0829
Žignouti, vz Žigati.

433351   Žignúť Svazek: 10 Strana: 0548
Žignúť = píchnouti jehlou. Také blecha žigne. Val. Ces. 1. XI. 273. Sr. Žigať, Žgar- núť.

433352   Žigotati Svazek: 5 Strana: 0829
Žigotati, hin und her schwingen. — čím komu kde: rozženou štípou někomu před očima ž., aby se rozplamenila. Na Ostrav. Tč.

433353   Žigýenúť Svazek: 10 Strana: 0682
Žigýenúť inten. slov. žignúť. Brt. Sl.

433354   Žih Svazek: 5 Strana: 0829
Žih, a, m., stilia (serpens), zastr. Rozk.

433355   Žiha Svazek: 5 Strana: 0829
Žiha, y, m. (Žiga), os. jm. Phld. IV. 147.

433356   Žíha Svazek: 5 Strana: 0829
Žíha, y, f. = prouh barevný, der Streifen. Jasná ž., tmavá ž. Šp. Hejže, už vidím! Ach, Bože, krása moja! Oheň, žiha, žižava číra, samý jas. Hdž. Čít. 133.

433357   Žiha Svazek: 7 Strana: 1173
Žiha = Sigmund. Kld. Rok III. 238.

433358   Žíha Svazek: 8 Strana: 0528
Žíha, y, m., vz Zikmund (3. dod.).

433359   Žíhací Svazek: 5 Strana: 0829
Žíhací = k žíhání sloužící, Glüh-, zum Brennen dienend. Ž. pec, pecník, Techn., Šp., Nz., trubice, KP. V. 97., plamen. Šmr. 27.

433360   Žihač Svazek: 5 Strana: 0829
Žihač, e, m. = kdo žíhá. Vz Žíhati. Bern.

433361   Žihadélko Svazek: 5 Strana: 0829
Žihadélko, a, n. = malé žihadlo. Us. Pdl.

433362   Žihadelný Svazek: 5 Strana: 0829
Žihadelný, stachelig. Ž. jazyk. Dch.

433363   Žihadlo Svazek: 5 Strana: 0829
Žihadlo, vz Žahadlo. — Ž. = chtivý a obratný člověk. To je ž. do práce. Us. U Kr. Hrad. Kšť.

433364   Žihadlo Svazek: 7 Strana: 1173
Žihadlo. Mkl. Etym. 406. b.

433365   Žihadlo Svazek: 8 Strana: 0528
Žihadlo. Měď n j. v ž-dle mořiti. KP. VIII. 221.

433366   Žihadlo Svazek: 9 Strana: 0420
Žihadlo, a, n. = hadí jazyk. Us. Mtc. 1897. 156. — Ž. = čihadlo. Řevnovice. Kub. L. f. 1900. 365.

433367   Žihadlo Svazek: 10 Strana: 0548
Žihadlo, a, n. = malé šídlo (hmyz). Č. Třeb. Čes. 1. XI. 36.

433368   Žihadlovitý Svazek: 5 Strana: 0829
Žihadlovitý, stachelartig. Ž. ssací ústroj. Us. Pdl.

433369   Žiháň Svazek: 5 Strana: 0829
Žiháň, a, m. = žhář, der Brandstifter. Slov. Lapajteže toho ž-ňa! Hdž. Rkp.

433370   Žíhana Svazek: 5 Strana: 0829
Žíhana, y, f. = kráva žíhaná, gestreifte Kuh. Us.

433371   Žíhaňa Svazek: 5 Strana: 0829
Žíhaňa, ě, f., kraví jm. Mor. Brt., Vck.

433372   Žíhaně Svazek: 5 Strana: 0829
Žíhaně, gestreift. Ros.

433373   Žíhanec Svazek: 9 Strana: 0420
Žíhanec, ???, ?., pilemia, brouk. Ž. plsť natý, p. hirsutula. Klim. 662.

433374   Žíhání Svazek: 5 Strana: 0829
Žíhání, n. = žahání, das Schöckern mit dem Licht. Slov. Bern. — Ž., die Glühung, v lučb. Nz.

433375   Žíhanina Svazek: 5 Strana: 0829
Žíhanina, y, f. = něco žíhaného, ku př. plátno, gestreifte Leinwand. — Ž. = spále- nina, etwas gebranntes. Rostl. III. b. 367.

433376   Žíhanosť Svazek: 5 Strana: 0829
Žíhanosť, i, f., das Gestreiftsein, die Streifen. Ros.

433377   Žíhaný Svazek: 5 Strana: 0829
Žíhaný = pálený, gebrannt, vz Žéci. Krok. — Ž. = prouhy mající, pruhovitý, gestreift. Ž. sukno, Us., kůň, Č., hyéna. Presl. Ž. usně, schattiges Leder. Šp.

433378   Žíhaný Svazek: 7 Strana: 1173
Žíhaný. Kolčavka černobíle ž-ná. Hlb. II. 483.

433379   Žiháreň Svazek: 8 Strana: 0528
Žiháreň, rně, ľ. = hrnčířská pec. Slov. Kal. S. 221.

433380   Žihata Svazek: 7 Strana: 1173
Žihata =jm. louky a návrší u Rakous. Vacarda.

433381   Žíhati Svazek: 5 Strana: 0829
Žíhati, žíhávati = páliti, brennen. — abs. Oheň žíhá. Hdž. Čít. 152. — koho čím. Žíhala ho vzpomínkami. Sá. — kdy. Co kropřivou má a chce býti, to hned na počátku bude žíhati (páliti). D. Vz Žíhlava. Ohnivé slzičky žíhají po nebi v němé té době. Nrd. — kde. Lásky plamen v duši žíhal mne. Vrch. Cítil, jak její krása žíhá milou duši jemu v ňadrech. Vrch. — co: rudy, Krok, porculán. Nz. — Ž. = prouhy dělati. Ros.

433382   Žíhati Svazek: 7 Strana: 1173
Žíhati. Mkl. Etym. 406. b. Ž. látku v rouře. Rm. I. 56. (45.).

433383   Žíhati. — odkud Svazek: 10 Strana: 0548
Žíhati. — odkud. Bystré hledy z ní (ženy) žíhaly. Sá. XIX. 131.

433384   Žíhávati Svazek: 5 Strana: 0830
Žíhávati, vz Žíhati.

433385   Žihavě Svazek: 10 Strana: 0548
Žihavě (kousavě) se zasmáti. Zl. Pr. XXII. 235.

433386   Žihavec Svazek: 5 Strana: 0830
Žihavec, vce, m., pardus. Aqu.

433387   Žihavice Svazek: 5 Strana: 0830
Žihavice, e, f. = žahavka, die Brennessel.

433388   Žíhavice Svazek: 7 Strana: 1173
Žíhavice, e, f. = palčivá horečka.

433389   Žihavice Svazek: 10 Strana: 0548
Žihavice, calentura. Ktt.

433390   Žíhavka Svazek: 5 Strana: 0830
Žíhavka = žáhavka, kopřiva (menší). Vz Žáhavka.

433391   Žíhavka Svazek: 7 Strana: 1173
Žíhavka. Cf. Č. Kn. š. 153.

433392   Žíhavkatý Svazek: 10 Strana: 0548
Žíhavkatý. Ty žíhavko žíhavkatá! Rais. Lid. 199.

433393   Žíhavo Svazek: 10 Strana: 0682
Žíhavo. Do žíhava něco rozpáliti. Brt. Sl.

433394   Žíhavosť Svazek: 5 Strana: 0830
Žíhavosť, i, f. = pálivost. Bern.

433395   Žíhavý Svazek: 5 Strana: 0830
Žíhavý, žihavý = žeřavý, glühend. Ž-vá koule. Zlob. — Žíhavý = bodlavý, špičatý, stachelig. Reš. Ž. hoře. Dch.

433396   Žíhavý v čem Svazek: 10 Strana: 0548
Žíhavý v čem. Žena žíhavá v řeči. Jrsk. XX. 1. 166.

433397   Žihla Svazek: 8 Strana: 0528
Žihla = každý zeměplaz, který štípe. Kotk. 160. Cf. Žíhle.

433398   Žihlav Svazek: 5 Strana: 0830
Žihlav, a, m., der Hundschlager. Slov.

433399   Žíhlava Svazek: 5 Strana: 0830
Žíhlava, žihlava, y, f. = žahavka, prlice, kopřiva, urtica, die Nessel. Slb. 257., Koll., v jihových. Mor. Brt. na Slov. Ž. hluchá či mrtvá, pálivá či živá, menší, větší. V čas počíná páliť, co má žihlavú býť (z mládí se trn ostří). Bern. Mládencom rozmarin, pa- nenkám ruža, fijalku ženám, ž-vu babám. Sl. spv. II. 71. Šuhajkova maňka (matka) však je to žena zlá, na vrchu na hlave roste jej ž. Sl. ps. 208. Dotkla sa ž. plotu, aby bola prípleta: taká sme my rodina (o dalekém příbuzenství). Mt. S. I. 89., Dbš. Obyč. 34. Perečko uvila z trnia a ž-vy. Polož si to, milý, treba na vrch hlavy ; Starý smrdí potom jak ž. plotom. Koll. Zp. I. 140., II. 334. Jako zpustlá nevzdělávaná zahrada, kde, když fialky a růže trhati chceme, tu nám ž. ruku popálí, tam zase trnina prsty po- krvaví. Koll. Hlas. 160. Tam rástlo bodliača a ž. Frsc. I. 15. Vz Žíhati. — Ž. = hora 3000' k východu od Teplic trenčanských. Pokr. Pot. 126.—132.

433400   Žihlavec Svazek: 10 Strana: 0548
Žihlavec, vce, m. = oheň. V zlodějské mluvě.

433401   Žíhlavečka Svazek: 5 Strana: 0830
Žíhlavečka, y, f. = malá žíhlava. Bern.

433402   Žíhlavka Svazek: 5 Strana: 0830
Žíhlavka, y, f. = malá žíhlava. Bern.

433403   Žíhlavník Svazek: 5 Strana: 0830
Žíhlavník, u, m. = plátno n. tkanina ze žíhlavy (kopřivy), das Nesseltuch. Na Slov. Dolu ten ž., dolu ten zlatý pás ž. držící, družbovi zlatý pás. Koll. Zp. I. 243.

433404   Žíhlavník Svazek: 9 Strana: 0420
Žíhlavník, u, m. Na ž. (Urticaria) ne- zdravý. Sbor. slov. V. 84.

433405   Žíhlavý Svazek: 5 Strana: 0830
Žíhlavý, glüheud. Ž. železo. Dch.

433406   Žihle Svazek: 5 Strana: 0830
Žihle, dle Budějovice, Schöles, mě. u Jechnic v Žatecku. Vz S. N., Blk. Kfsk. 208. Ze Žihel Mik. Tk. V. 87. V Žihlích bys lid pohněval, kdybys městem jeda koně za ucho držel. Vz Sbtk. Krat. h. 139.

433407   Žíhle Svazek: 5 Strana: 0830
Žíhle, ete, n. = hádě a i jiný zeměplaz uštikující, junge Schlange, die Schlangen- brut, das Gewürm. — Ž. = nepokojné dítě. Tys jako ž. Us. Č.

433408   Žihle Svazek: 7 Strana: 1173
Žihle. Jak tam stavěli radnici a jak za- střelili v lese divného ptáka. Vz Sbtk. Krat. h. 286.

433409   Žihlice Svazek: 5 Strana: 0830
Žihlice, dle Budějovice, Žichlitz, ves u Plas. PL.

433410   Žihłana Svazek: 8 Strana: 0528
Žihłana, žíhłavka, y, žížlavica, e, f., ze- hłana (uh.), urtica urens, rostl. Brt. D. II. 503.

433411   Žihłavka Svazek: 8 Strana: 0528
Žihłavka, vz Žihlana (B. dod.).

433412   Žihobce Svazek: 5 Strana: 0830
Žihobce, dle Budějovice, Žihobetz, ves u Horažďovic. Vz Blk. Kfsk. XVIII., 48., 49., 202., Pal. Děj. IV. 2. 383.

433413   Žihobce Svazek: 7 Strana: 1174
Žihobce z: Živohybice. Mus. 1889. 163.

433414   Žihobec Svazek: 5 Strana: 0830
Žihobec, bce, m. = Žihobce. Ze Ž-bce Jakub. Tk III. 420.

433415   Žíhon Svazek: 5 Strana: 0830
Žíhon, u, m., z chignon. Ž. = dlouhý pramen vlasů nezapletených (u ženských), Jg.; zadní vlasy nahoru česané, cop ze zadních vlasů do výšky stojící. Šp.

433416   Žihovaný Svazek: 5 Strana: 0830
Žihovaný = pruhovaný, gestreift, melirt. Ž. plátno, tykyta, D., tchoř. Krok II. 145.

433417   Žihovati Svazek: 5 Strana: 0830
Žihovati = pruhovati, streifen. — co: plátno. D.

433418   Žihravý Svazek: 10 Strana: 0548
Žihravý = rozpálený. Ž. pec. Humpol. Nár. sbor. VIII. 121.

433419   Žich Svazek: 5 Strana: 0830
Žich, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 128., Arch. I. 250. Žalovali na Žicha z Kelče. Pal. Děj. IV. 2. 348.

433420   Žicha Svazek: 5 Strana: 0830
Žicha, y, f. = životní síla. J. Pitro.

433421   Žicháček Svazek: 8 Strana: 0528
Žicháček, čka, m., vz Zikmund (3. dod.).

433422   Žichlice Svazek: 5 Strana: 0830
Žichlice, dle Budějovice, něm. Schichlitz, ves u Teplice, vz Blk. Kfsk. 862., 863. Žichlitz, ves u Plas, vz Blk. Kfsk. 358., 451. Cf. — Tk. I. 78.

433423   Žichlínek Svazek: 5 Strana: 0830
Žichlínek, nka, m. Sdl. Hrad. II. 282.

433424   Žichov Svazek: 5 Strana: 0830
Žichov, a, m., Schichhof, ves u Bilína; Sichhof, ves u Klatov; Žikau, ves u Sušice. Tk. I. 432., III. 117., Tf. Odp. 289. Vz Žíkov.

433425   Žichova Vesce Svazek: 5 Strana: 0830
Žichova Vesce, ves u Nadějkova. Dle Blk. také Pupinova Vesce. Vz Blk. Kfsk. 1222.

433426   Žichovec Svazek: 5 Strana: 0830
Žichovec, vce, m., Zichowetz, ves u Panen. Týnice; Žichovetz, ves u Vodňan, Vz Blk. Kfsk. 1195., 87.

433427   Žichovecký Svazek: 9 Strana: 0420
Žichovecký potok na Slansku. Slan. 7.

433428   Žichovice Svazek: 5 Strana: 0830
Žichovice, dle Budějovice, Žichowitz, ves u Horažďovic, vz Blk. Kfsk XX.. CXLIX.. Tk. I. 85., 417., 89. Smil z Žichovic. Arch. IV. 379. — Ž., dvůr u Uhlíř. Janovic. Vz Blk. Kfsk. 186.

433429   Žíjati Svazek: 5 Strana: 0830
Žíjati = žívati. Vz Žíti, 1.

433430   Žiji Svazek: 7 Strana: 1174
Žiji, vz Žíti. Žikati = často užívati hlásky ž Šd.

433431   Žijon Svazek: 8 Strana: 0528
Žijon, u, m. = žihon, účes vlasu. NZ. VI. 62.

433432   Žíka Svazek: 5 Strana: 0830
Žíka, ves u Uherska v Chrud. Vz Blk. Kfsk. 119.. 1155., Sdl. Hrad. I. 259., Tf. Odp. 289.

433433   Žikava n. Žikva Svazek: 8 Strana: 0528
Žikava n. Žikva, y, f. = území a potok v Tekovsku. Phľd. XII. 74., 555.

433434   Žikavka Svazek: 7 Strana: 1174
Žikavka, y, f. = hláska ž. Kmp. Gr. 30. Žikavý. Ž. slovo, v němž jest ž. Kmp. Gr. 123.

433435   Žikle Svazek: 5 Strana: 0830
Žikle, e, f. = žigle, žigla. U Hluboké. Jdr. Žíkov, a, m., dvůr u Rokycan. — Ž. = Žichov, ves u Sušice. Vz Blk. Kfsk. 109., 127., 128.

433436   Žil marka Svazek: 8 Strana: 0528
Žil marka. Truhláři dělali ž-ky pro zbroj (věšáky). XVI. stol. Hrš. Nách. I. 514., 79. Cf. Ž. v dod.

433437   Žíla Svazek: 5 Strana: 0830
Žíla, žilka, žilečka, žilčička, y, f. Žíla, instr. žilou; v pl. gt. žil, dat. žilám, lok. žilách, instr. žilami; v ostatních pádech po- držuje dlouhé í. Na Slov. žila. Ž. od ži (ží-ti), vz -la. Ž., vena, vlastně Sehne, lit. gisla. Mkl. aL. 271. Žíly v obec. mluvě = skoro každý válcovitý dlouhý ústroj těla, také šlachy, svaly; zvl. však jest ž. = céva vratnou krev obsahující. Vz více v S. N. Žíly = trubky či cévy v živočišném těle, v nichžto jisté vlhkosti a mízy se pohybují; zvl. cévy, v nichž krev obíhá, die Adern. Jg. Cf. Schd. II. 357. Žíly slovou cévy, kterými krev do srdce se vrací (žíly krevní, vény, venae, die Venen, Blutadern, Jhl.), Pž.; žíly, které tepají a krev od srdce do těla vedou, slují tepny, arteriae, die Puls-, Schlagadern. Jhl. Žíly mají u vnitř chlopně (klapky, které směrem proudu se otvírají). Vz Tepna. Pž. Ź. pulsovní, životní, bijící či bící, přívodné (přívodice, arterie, jimiž krev ze srdce se hrne, vz Arterie v dodatcích); krevní (V., odvodné, odvodice, venae, které krev odvodí a k srdci přivodí; cf. Schd. II. 360.); částečné žíly jsou: ž. srdeční (srdečnice, aorta), Herz-, věnečná (věnčitá, die Kranzvene, Nz,), hrdelní (pulsovní), ca- rotis, životní klíční, subclavia, panenská (ve stehně, rkp. ok. r. 1450., vena saphaena, Frauen-, Rosen-), jaterní, vena hepatica, ja- zyková, v. lingualis, křižovní (u koní), v. saphaena, die Schrank-), hrudičná, Gekrös-, pažná, zlatá (tekutá; jedna vnitřní, druhá ze- vnitřní), v. haemorrhoidalis, goldene A., slepá zlatá (když neteče), slezinná, křeční (oteklá, naběhlá), materní (z Jg.), lichá, paprskovitá, černá (Brandader, silná černá žíla na kýtě zvěři blízko pánve, která obyčejně se otvírá, aby z ní barva [krev] vytekla). Ž. královská či základní, basilica (vena), hlavová, cepha- lica (vena), dutá, cava (vena), pololichá, v. hemiazygos, osrdcová, v. pericardiaca, vrát- nice, v. portarum, růžová či zjevná, v. sa- phena, brzlíková, v. thymica, žíly pastelínu, die Haemorrhoidalvenen; zánět zlatých žil, die Haemorrhoidalphlebitis; krvácení ze zlaté žíly, der Haemorrhoidalfluss. Nz. lk. Šp. Ž. křečná (kročovitá, trudná), varix, Krampf-. Lk. Cf. Čs. lk. I. 136., II. 75.. 133., 254., III. 394., IV. 242., V. 9., IX. 406., X. 287. Z. pródušná třepila, trachea (arteria aspera). Sal. 116.15. Žíly bez krve, 110. 11. Ž. hlavní, pažná, 206. 29., třepilá, 110. 20., 117. 20., pličná, 207. 27., 28., trudná, 7. 30., ženská, 51. 1., podpaždní spodní, 206. 32., spaseňka, plícnice, sleznice (salvatella s. hepatica s. splenica), brunatná, černá, obecná, máteřiná. 206. 34., 35., 37. Kterýmž se materní žíly zacpaly. Byl. Krev hrčí, chlipí z žil. D. Žilou pustiti komu (krev). Lk. Hospodin pravý přetne žíly hříšných. Ž. wit. 128. 4. Ž. mu nabíhá. Us. Dch. Opatri jej žilu, fühle ihr den Puls; -Potrebno čím skorej seknúť žilu, Ader lassen. Zbr. Lžd. 97. Krev mi v žilách zmeděněla, zprahly všecky kosti těla. Koll. Zp. I. 347. Ž-u zatíti, otevříti. Reg. zdr. Ze žíly pustiti. Ms. bib. Krvácení žil; zánět, zapálení žil; ž. tepe. Šp. Zaťal mu žílu. Vz Nepřátelství. Lb. Znám ho, jak v něm každá žíla leží (skrz na skrz). V Kunv. Msk. Má nedobrou krev, třeba mu ji pustiti žilou (také = je potřebí zmrskati ho žilou, karabáčem, mrskačkou. Vz Konec). Mor. Šd. Krú (krev) nie voda, žily nie motúze (rodinné svazky nepretrháš jako motúze). Slov. Zátur. Kterému dítěti je znáti žilku přes nos, to brzy umře. Us. Vz Pouštění, Tlačidlo, Kleště. — Z. = krev v lilách, die Ader, das Blut in den Adern. Dobré žíly v něm či na něm není. Jg., Č., Sb. uč., Šd. Ani dobré žíly v sobě nemá. V. Nemá ani žíly od otce (nepodoben mu mravně). Nemá společenské žíly. Šml. Jestli ve vás jaká láska křesťanská, jaká dobrá žíla. BR. II. 668. a. — Ž. = cevy, ve kterých jiné mízy se pohybují. Ž. mlíčné (mlíčnice), Milch-, venae lacteae, vodní, vasa lymphatica, Wasser- adern, semení, Samenader, žluční, ductus biliares, Kom., D., Ssav. — Žíly =jiné části těla k žilám podobné, ač bez patrného ob- chodu vlhkosti. Ž. suchá = svazová, šlacha, struna, die Flachse, tendo; nerv, nervus, die Spannader, die Sehne, der Nerv. V., Br. Žíly vyjmouti. D. Svazové žil = svaly, myšky, musculi, Muskeln. V. Ani žilky ctnosti nemá. L., Šm. Někomu žílu natáhnouti (mnoho za něco žádati). Us. Žil, až si žíly přetrhal (mrhač). Č. Táhněte žíly, dokud jste živy. Nrd., Wtr. Životné žíly komu podvázati. Dch. Pane Bože pomáhej že a daj sily do každej žily (když se počíná práce). Slov. Zátur. Mně při tom trnuly žíly. Us. Šd. Uhodil (trefil) mu na žilu. Mt. S. I. 97. Má zmrštěnou (vymrštěnou) žílu ; Keď len okom pozrem po povážskom kraju, nuž mi všetky žilky v mojom srdci hrajú. Č. Čt. I. 119. Páni muzikanti hrajte, až to všecko řinčí, ať se mně žíly pod koleny nekrčí. Němc. Dr. pov. 19. Každá žilka ve mně hraje (zlostí, radostí, leknutím atd.). Us. Šd., Bkř. Vše mé žily ve hře byly, když si popri mně jela. Koll. Zp. II. 347. A večer, keď si ľahnem, až mi tak tie staré žily drnejú. Phld. V. 126. Žilami, laxis resonare fibris. Gloss. 14. stol. Mus. 1879. 533. Každá žilka v něm buší. Sá. Veškerými žilami své mysli máme se namáhati. Sš. Janko ím vedel na žilu trafiť; O tá milá hudba, len tak žilky v ňom preberala, Žily v ňom ihraly; Ale pánovi tomu nebars veselo žilky hrály. Dbš. Sl. pov. I. 53., 386., 502., VI. 61. Tesák svazové žíly pretne... Hol. 157. Ž-ly ve křídlech motýlích: ž. přední, podružná, vnější středová, vnitří středová, zadní, příčná, po- mocná. Stn. I. 7. Cf. Kk. Br. 6. — Ž. = co k žíle podobno. a) Prouhy táhnoucí se ve dřevě, v kameni atd., die Adern, Flader, das Geäder. Mramor ten, dřevo to má krásné žíly. Ž. železa = tvrdší misto v něm. Včř. Z. I. 6. — B) Tažení se něčeho na způsob žíly. Ž. vody, D., kovu, rudy, Ros , vz Bř. N. 102., 235., 336., 237., KP. III. 66. Die Ader. Malé a slabší conky slují žilami a) rudními (mají-li v sobě rudu), b) kamen- nými (není-li v nich rudy). Vz Conk, Hnízdo. Bř. Z. mocná, tenká, hnízdová, absätzig (která rudy veskrz nenese, nýbrž ve které rudy v ojedinělých hnízdech leží); ž. zlata, stříbra, kovu, rudy; po žíle stříbra hledati; ž. se tratí; na žílu přijíti; ž. železná, zlatá, stříbrná, kovová, rudonosná, žulová. Vys. Ž., der Gang: hlavní, der Hauptgang, po- boční, Neben-, odboční (odžilek), der Gang- trum, rudná, Erz-, jalová či bezrudná, tauber G , půlnoční, Mitternachts-, polední, Mittags-, východní, Morgengang, západní či večerní, Abend-, ležací či ležatá, sklonitá, příkrá či visací, stojací či stojatá, smíšená, křížná; Ž. mohutní (tloustne, břichatí), nimmt zu, thut sich auf; slábne (zúžuje se, ztenčuje se), verdrückt sich; se rozvětvuje (rozsošuje, rozštěpuje), gabelt sich; se odsazuje, setzt ab; se přehazuje, stürzt sich; žíly se zpro- vádějí (poboční žíly), die G. gefährten sich; se křižují, die G. kreuzen, schaaren sich. Hř. Ž. drnová, der Taggang, Šp., granátová, die Granatader. Dch. Ž. uhelná. Tč. Ž. rudná, kamenná, Gestein-, leštěnce olověného, as- faltová, zlatých a stříbrných rud. Krč. G. 191., 323., 571., 963. Výchoz žíly. NA. IV. 128. Sv. Matěj milý, otvírá zemské žíly. Šd. exc. — y) V rostlinství: cévy tekutinu n. vzduch zavírající (kornice, dřevnice, šťáv- nice či míznice, závitky — dle látek uza- vřených), vasa, Gefässe, n., Rostl.; také větvičky list na dél probíhající a jemu základ dávající (příční n. poboční slovou žebra), Adern, Fasern, V.; také vlásení na kořenu, fibrae, die Fasern. V. Ž. u rostlin žilnatých = svazek cév středolistím na dél běžící a ze zpodiny začínající, u rostlin bezžilých (mechů) ale čára složená ze sklípků těsných, více n. méně prodloužených, na dél listem běžící, der Nerv. Rst. 528., 76., 182. Cf. Kk. 26., Schd. II. 190. Sladká žíla = sladké dřevo. U Olom. Sd. — á) Ž. = článek mužský, konec, das männliche Glied; u jelena, daňka, srnce a kance také: třapec, die Brunstruthe. Šp. — t) Ž. = bič silný, řemenný, die Riemen- geissel; býkovec, tatar, der Ochsenziemer. Žilou hrochati (práskati), Us., mrskati. V. Vezmu žílu na tebe! Us. T., Vck. — Ž. = šlehačka z vrbového proutí upletená, jíž o velikonocích šlehají. Vz Šlehačka. Mor. Bkř., Džl., Šd.

433438   Žíla Svazek: 7 Strana: 1174
Žíla. Cf. Mkl. Etym. 411. a., Ž. kl. 154. b. 13., Ott. V. 338. nn. Ž. boltcová, vena auricularis, bránicová, v. phrenica, bizli- ková, v. thymica, čelistní, v. maxillaris, čelní, v. frontalis, děložní, uterina, dutá, cava, hltanová, pharyngea, hrudní, mam- maria, konečná, terminalis, koutková, angu- laris, lícní, facialis, baccalis, lichá, v. azy- gos, loketní, ulnaria, měchýřová, vesicalis, mezilaločková, interlobularis, meziplícní, v. mediastinica, mezižeberní, interostalis, mo- zečková, v. cerebelli, mozková, cerebralis, nadočnicová, supraorbitalis, nejmenovaná, anonyma, nosová, nasalis, obratlová, verte- bralis, okružní, mesenterica, omozečnicová, meningea, panenská, saphena, patrová, pa- latina, podbradová, submentalis, podklíč- ková, subclavia, podpažní, axillaris, příční líce, transversa faciei, přípupeční, parum- bilicalis, pupeční, umbilicalis, ramenní, bra- chialis, řasová, ciliaris, středová sítnice, centralis retinae, skráňová, teroporalis, sle- zinná, splenica, sluchová vnitřní, auditiva interna, srdečníková. pericardiaca, středová hrdla, mediana colli, svalová, muscularis. štítová, thyreoidea, vaku slzního, sacci lacrimalis, víčková, palpebralis, zraková, opthalmica, žabí, ranina, žaludkooponová, gastroepiploica, žaludeční, gastriea, žlázy oční, glandulae lacrimalis, žlučníková, v. cystidis felleae, žvýkačová, v. masseterica; nastříknutí žil, Veneninjection, naduření žil, -Schwellung, pouštění žilou, Venaesec- tion, rozšíření žil, Venenerweiterung, stisk- nutí žil, -compression, uzavření žil, -ver- schliessung, ucpání žil, -verschluss, ústí žil, -mündung, rozvětvení žil, -Verzweigung, za- rostění žil, -obliteration, zhustlina krevní, žil, -thrombose. Ktt. exc. Já myslil, že mi lítostí puknou žíly. Us. O zlaté žíle vz Slov. zdrav. Jak se zhání na Mor. natažená žíla. Vz Mtc. XV. 293. — Ž. = krev v žilách. Aby na vlasť svou pamatovali, jestli v nich česká ž, jest. Slavata I. 300. Pustiti žílu někomu m.: krev. Brt. v Mtc. 1878. 35. — Ž. rychtářská. Vz Wtr. Obr. II. 8. — Ž v bot. Střední ž. listu hned od stopky sluje na Mor. hyčka Brt. D. 217. — Ž., gei- ziges, böses Weib. V. Vondrák.

433439   Žila Svazek: 8 Strana: 0528
Žila, y, m., převzdívka člověku neústup- nému, svárlivému. Val. Brt. D. II. 432.

433440   Žíla Svazek: 8 Strana: 0528
Žíla. Trefil mu na žilu (do živého). Phľd. 1895. 315. Krú nie voda, žily nie motúze. Slov. Nov. Př. 3(54. — Ž. kovů (Gang) = mineralní hmotou vyplněné rozsedliny neho skuliny ve vrstevních soustavách nebo i v balvanitých skalách. Ott. XI. 593.

433441   Žíla Svazek: 9 Strana: 0420
Žíla. Zaříkadlo na nataženou žílu. Vz Mus. 1859. 57., 58.

433442   Žíla Svazek: 10 Strana: 0548
Žíla. Levá ž. nejmenovaná, bezejmenná, vena anonyma sinistra, hrdelní (hrdelnice), v. jugularis, přímá, v. recta, růženná menší, v. saphena minor, zevní stydká, v. pudenda externa. Ktt. Roztažení žíly, phlebectasia. Vz Ott. XIX. 683.

433443   Žíla Svazek: 10 Strana: 0682
Žíla, y, f. Jen tahněte, žíly, dokud jste živy (pracuj ustavičně). Máj IV. 264.

433444   Žiláň Svazek: 5 Strana: 0832
Žiláň, a, m. = lakomec, der Geizhals. U Březové. Dfk.

433445   Žilana Svazek: 7 Strana: 1174
Žilana, y, f., deptar, zastr. Pršp. 34. 22

433446   Žílatý Svazek: 5 Strana: 0832
Žílatý, žílovatý, nervig, sehnig. Na Ostrav. Ž. ruka, noha. Tč. A zrutný žilatýma kameň zapopadna ramenma . . . Hol. 30.

433447   Žilavosť Svazek: 5 Strana: 0832
Žilavosť, i, f. = žilnatosť. Slov. Bern.

433448   Žilavý Svazek: 5 Strana: 0832
Žilavý = žilnatý. Bern. Zlá žena s žilavým krkem. Slov. Tč. — Ž. = lakomý, geizig. U Březové. Dfk., Brt. D. 303.

433449   Žilečka Svazek: 5 Strana: 0832
Žilečka, y, f., vz Žíla.

433450   Žilenec Svazek: 5 Strana: 0832
Žilenec, nce, m., samolus, der Bungen, rostl. Ž. blatný, s. Valerandi. Vz Rstp. 1235., Slb. 301.

433451   Žilia Svazek: 5 Strana: 0832
Žilia, a, n. = poschodia, patro. Slov. Hdž.

433452   Žilík Svazek: 5 Strana: 0832
Žilík, a, m., os. jm. Šd.

433453   Žilín Svazek: 5 Strana: 0832
Žilín, a, m., ves u Luhačovic. Tč.

433454   1. Žilina Svazek: 5 Strana: 0832
1. Žilina, žilna, y, f. = suchá žíla, nerv, der Nerve. Ž-ny zrakové, čichové, hlasové, jazykové. Krok. Ž-ny čitelné, nervi sensitivi, Sal. 209.15., hýbavé dobrovolné, motorische Willensnerven, 209. 17., hýbavé z přirození, motorische unwillkührliche Nerven. 209. 19. — Ras., Sal. — Ž. = žíla. Žilinu mečem přeťatou připáliti. Ras.

433455   2. Žilina Svazek: 5 Strana: 0832
2. Žilina, y, f., něm. Žilina, ves u Únoště; něm. Söhle, ves u Nov. Jičína na Mor.; mě. na Slov., něm. Sillein, v Trenčansku. PL., Vck., Pokr. Pot. I. 303. Čert stvoril dědinu v Pováží Žilinu, v Žilině chleba nie, len samé mrváně. Koll. Zp. I. 316.

433456   Žilinec Svazek: 5 Strana: 0832
Žilinec, nce,m. = žiliňan, obyvatel Žiliny. V Žiline pri Vahu mnoho Ž-cov zbili. Sl. let. I. 313. Č. Čt. II. 299.

433457   Žilinka Svazek: 5 Strana: 0832
Žilinka, y, f., říčka pod Žilinou a Rájcem na Slov. Šd.

433458   Žilinka Svazek: 9 Strana: 0420
Žilinka, y, f. Vyšívání na ž-ku. Mus. slov. I. 26.

433459   Žilinský Svazek: 8 Strana: 0528
Žilinský. Ž. šití (dvojité vytahování). Čes. 1. V. 227., Sbor. slov. I. 45.

433460   Žilistý Svazek: 8 Strana: 0528
Žilistý. Z. pravice (s naběhlými žilami). Phľd. 1895. 222.

433461   Žiliště Svazek: 5 Strana: 0832
Žiliště, ě, n. = domicilium, habitaculum, der Wohnort. Ppl. Gr. strb. 58. Kde bývaly kvetúce žilištia ľudské, teraz tam . . . Zbr. Lžd. 189. — Ž. = násada u žíly, bičiště, der Peitschenstiel. D.

433462   Žilka Svazek: 5 Strana: 0832
Žilka, vz Žíla.

433463   Žilka Svazek: 7 Strana: 1174
Žilka, Reitpeitsche. Wtr. Obr. I. 745.

433464   Žilka Svazek: 9 Strana: 0420
Žilka. Není v něm ž. dobrá. Hoř. 97.

433465   Žilkářka Svazek: 5 Strana: 0832
Žilkářka, y, f. = druh pily. Hk.

433466   Žilkovací Svazek: 10 Strana: 0548
Žilkovací strojky, válce. Rgl.

433467   Žilkování Svazek: 5 Strana: 0832
Žilkování, n , das Fladern. Us. Pdl.

433468   Žilkovaný Svazek: 5 Strana: 0832
Žilkovaný; -án, a, o, gefladert. Ż. dřevo- Us. — Ž., geadert. — jak. List jemně, kámen pestře ž-ný. Us. Pdl., Osv. I. 196.

433469   Žilkovatěti Svazek: 7 Strana: 1174
Žilkovatěti, ěl, ění, aderig werden. KP. V. 324.

433470   Žilkovati Svazek: 5 Strana: 0832
Žilkovati, fladern, ädern. — co: dřevo. Us. Pdl.

433471   Žilkovatosť Svazek: 5 Strana: 0832
Žilkovatosť, i, f. = žilkovitosť, die Ade- rigkeit.

433472   Žilkovatý, žilkovitý Svazek: 5 Strana: 0832
Žilkovatý, žilkovitý = plný žilek, ge- adert, aderig, faserig. Ž. dřevo, mramor, mázdřice oka. Ja.

433473   Žilkovina Svazek: 7 Strana: 1174
Žilkovina, y, f. Muchotvárka má ž-nu (lupeny zpod). Slov. ZObz. XXIII. 107., 137.

433474   Žilkovitosť, vz Svazek: 5 Strana: 0832
Žilkovitosť, vz Žilkovatosť.

433475   Žilkovitý Svazek: 5 Strana: 0832
Žilkovitý, vz Žilkovatý.

433476   Žilkovka Svazek: 8 Strana: 0528
Žilkovka, y, f., Adernsäge, f.Prům. mus. V.

433477   Žilkovský Svazek: 5 Strana: 0832
Žilkovský mlýn u Strážnice. Tč.

433478   Žilmarka Svazek: 7 Strana: 1174
Žilmarka, y, f. = věšák na zbraň. 1624. Kn. bílá I. 505. (Hrš).

433479   Žilmo Svazek: 5 Strana: 0832
Žilmo = žilami, aderweise. Tam je jíl jen ž. Um. les.

433480   Žilna Svazek: 5 Strana: 0832
Žilna = Žilina. Dobrovolná hnutí mají svou příčinu nejprve v žilnách, in den Nerven. Čes. hlas. 1808. 389.

433481   Žilnatě Svazek: 5 Strana: 0832
Žilnatě, aderig; nervig. Bern.

433482   Žilnatěti Svazek: 5 Strana: 0832
Žilnatěti, ěl, ění, aderig, nervig werden. Bž. 191., Ht. Sl. ml. 125.

433483   Žilnatina Svazek: 5 Strana: 0832
Žilnatina, y, f., nervatio, die Nervatur. Kk. 27.

433484   Žilnatka Svazek: 7 Strana: 1174
Žilnatka, y, f. Ž obecná, cixius nervo- sus, hmyz. Brm. IV. 642.

433485   Žilnatosť Svazek: 5 Strana: 0832
Žilnatosť, i, f., v rostl. = spořádání žil na listu, zdali totiž žíly běží obloukovitě a při tom více neb méně rovnoběžně s krajem anebo v čarách rovných od dola ku konci n. krajům, die Benervung, nervatio. Rst. 528.

433486   Žilnatožíhaný Svazek: 5 Strana: 0832
Žilnatožíhaný, aderiggestreift. Ž. dříví. Rostl. III. b. 83.

433487   Žilnatý Svazek: 5 Strana: 0832
Žilnatý, nervig, sehnig. Ž. paže. Hank. A ž-tým ramenom nebo (nebe) chce uchopit Sldk. 434. Strmo stúpajú žilnaté muža nohy. Ib. 582. A zas sa uhne, valašku vrhne, chmatne za koniec poriska, rukou ź-tou nad hlavu trhne, sekera v povetrí blýska. Ib. 24., Č. Čt. I. 285. — Ž. = žilovatý, cév- natý, aderig, gefässig. Ž. blána, cévnatka, choroidea, die Aderhaut, Gefässhaut. Nz. — Ž. = žilovatý. Ž. mázdra. Ssav. V rostl. = list aneb ústroj listovitě rozšířený žíly ma- jící, naopak bezžilý a pro rozdíl žebratý; nervosus, nervig. Rst. 528. — Ž. = kdo má žíly naběhlé, krampfaderig. V.

433488   Žilní Svazek: 7 Strana: 1174
Žilní, vz Žilný.

433489   Žilnice Svazek: 5 Strana: 0832
Žilnice, e, žilnička, y, f. = horká nemoc, tyfus, der Typhus. Na Mor.

433490   Žilníček Svazek: 5 Strana: 0832
Žilníček, čku, m., bylina žlutě kvetoucí v Krkon. Us.

433491   Žilnička Svazek: 5 Strana: 0832
Žilnička, y, f., vz Žilnice.

433492   Žilník Svazek: 9 Strana: 0420
Žilník, u, m. = vrbovka, rostl. Us.

433493   Žilnokřídlatec Svazek: 5 Strana: 0832
Žilnokřídlatec, tce, m. = žilnokřídlý hmyz, der Aderflügler. Sl. let., Sl. les.

433494   Žilnokřídlý Svazek: 5 Strana: 0832
Žilnokřídlý či blanokřídlý. Hmyzové ž-dlí, hymenoptera, die Hautflügler. Vz Frč. 162., Schd. II. 511., S. N., Nz. Vz Blano- křídlý.

433495   Žilný Svazek: 5 Strana: 0832
Žilný = žil, žilen se týkající, Nerven-. Ž. bradavička, D., uzlové. Hlas. Ž. důl, hory, báně, der Gangbergbau. Hř. — Ž. = žil krevních se týkající, Schlagadern be- treffend. Oduření ž. Ja. Ž. pleteň, větev, síť. Šp.

433496   Žilný Svazek: 7 Strana: 1174
Žilný. Ž. chlopně, Venenklappen, ka- ménky, -steine, Phlebolithe, krev, Venen- blut, krušec, -thrombose, krvácení, -blutung, otvor, -Öffnung, pleteň, -geflecht, plexus, síť, -netz, soustava, -system, stěna, -wand, šelesť, -geräusch, tep, -puls. Ktt. exc.

433497   Žilný Svazek: 8 Strana: 0528
Žilný. Ž. šelest. Vstnk. III. 474. — Ž. důl, Gangbergwerk, n. Ott. XI. 596. b.

433498   Žilný. Ž Svazek: 10 Strana: 0548
Žilný. Ž. pečeť rychtářská. 1600. Listář 60.

433499   -žilný, žilý Svazek: 5 Strana: 0832
-žilný, žilý, -nervis, -nervius, -nervatus, -nervig, -benervt: jedno-, dvoj-, troj-, čtyř-, pěti-, mnohožilný, když žily ze zpodiny listu vynikající na př. na listech hořcových, jitrocelových; třikrát-, pětkrát-, sedmkrát-, mnohokrátžilný, jestli 3, 5, 7 nebo mnoho žil nad zpodinou z hlavní žíly vyniká n. p. listy svidové, dřínové a p. Rst. 528.

433500   Žilobití Svazek: 5 Strana: 0832
Žilobití, n. = bití, klepání, puls žíly, der Puls. Krok, Ja. Vz S. N.

433501   Žilochod Svazek: 5 Strana: 0832
Žilochod, u, m. Ž. podloužní, v anat., der Pfeiladergang. Šm.

433502   Žilolistý Svazek: 5 Strana: 0832
Žilolistý, aderblätterig. Šm.

433503   Žilonosný Svazek: 5 Strana: 0833
Žilonosný, benervt, uervigerum. Ž. list, jehož žíly delné teprv z prostřední vynikají. Rst. 528.

433504   Žilosloví Svazek: 7 Strana: 1174
Žilosloví, n., Phlebologie.

433505   Žilosť Svazek: 5 Strana: 0833
Žilosť, i, f., die Lebenskraft, Lebhaftig- keit. Koubl. Hosp. 82.

433506   Žilostín Svazek: 5 Strana: 0833
Žilostín, u, m., u malířů, der Aderschein. Šm.

433507   Žilošice Svazek: 5 Strana: 0833
Žilošice, dle Budějovice, Schöllschitz, ves u Brna. PL., Tč.

433508   Žilotěž Svazek: 7 Strana: 1174
Žilotěž, e, m., vz Žďadlo.

433509   Žilov Svazek: 5 Strana: 0833
Žilov, a, m., Žilow, ves u Plzně. PL. Vz Blk. Kfsk. 358.

433510   Žilovaný Svazek: 5 Strana: 0833
Žilovaný; -án, a, o, gefladert. Ž. dřevo, nábytek. Us. Pdl.

433511   Žilovatě Svazek: 5 Strana: 0833
Žilovatě = žilnatě. Bern.

433512   Žilovatěti Svazek: 5 Strana: 0833
Žilovatěti, ěl, ění, grosse Adern be- kommen. Ros.

433513   Žilovati Svazek: 5 Strana: 0833
Žilovati, fladern, ädern. — co: prkno. Us. Pdl.

433514   Žilovatina Svazek: 5 Strana: 0833
Žilovatina, y, f., die Flechse, Sehne. Ras.

433515   Žilovatosť Svazek: 5 Strana: 0833
Žilovatosť, žilovitosť, i, f. = žilnatosť. Ras., Sal.

433516   Žilovatý Svazek: 5 Strana: 0833
Žilovatý, žilovitý = velké žíly n. mnoho žil mající, aderig, nervig, faserig. Ž. úd, Sal., chodidlo, Ras., maso (tvrdé). Ros. Chudý, ale ž. strelec. Syt. Táb. 249. Cf. Žilatý.

433517   1. Žilovice Svazek: 5 Strana: 0833
1. Žilovice, dle Budějovice, Žilowitz, sa- mota u Uherska. PL. — Ž., ves zaniklá v Chrudimsku. Vz Blk. Kfsk. 115., Sdl. Hrad. I. 259.

433518   2. Žilovice Svazek: 5 Strana: 0833
2. Žilovice, e, f., die Aderhaut. Sl. les. Ž. v oku. Mj.

433519   2. Žilovice Svazek: 10 Strana: 0548
2. Žilovice, lépe: cevnatka (oční). Cad. 12.

433520   Žilovický Svazek: 5 Strana: 0833
Žilovický, ého, m. Ž. Fr. Vz S. N.

433521   Žilovina Svazek: 7 Strana: 1174
Žilovina, y, f. = žilová hornina, Gang- gestein, n., Gangart, f. Hř. — Ž-ny = ži- doviny na čele. 1576. Wtr Obr. II. 788.

433522   Žilovitosť Svazek: 5 Strana: 0833
Žilovitosť, i, f., vz Žilovatosť.

433523   Žilovitý, vz Svazek: 5 Strana: 0833
Žilovitý, vz Žilovatý.

433524   Žilovský dvůr v Svazek: 5 Strana: 0833
Žilovský dvůr v Chrudimsku. Blk. Kfsk. 119.

433525   Žilový Svazek: 5 Strana: 0833
Žilový, Ader-. Ž. masť (na žíly). Us. Ži- lovou hned pospolu každý stuhne prehyb vazbou. Hol. 176. — Ž. koření, zelina == penízková vrbina, lysimachia, nummularia. Vz Slb. 298.

433526   Žílový Svazek: 7 Strana: 1174
Žílový kamení. NA. V. 567.

433527   Žilozpytec Svazek: 9 Strana: 0420
Žilozpytec, tce, ?., vz Požilník.

433528   Žilstvo Svazek: 5 Strana: 0833
Žilstvo, a, n., = všechny žíly v těle, die Adern, das Adersystem. Rostl.

433529   Žilstvo Svazek: 8 Strana: 0528
Žilstvo, a, n. Am. Orb. 101.

433530   -žilý Svazek: 5 Strana: 0833
-žilý, vz -žilný. Krátkožilý, kurzlebig. Dch.

433531   Žím Svazek: 5 Strana: 0833
Žím, a, m., Schima, ves u Milešova. Vz Blk. Kfsk. 25., 863. Z Žíma Mart. Tk. V. 162.

433532   Žima Svazek: 5 Strana: 0833
Žima, y, f. = zima. U Opav. Šd. Prindze na cebe ž., mráz. Sl. ps. 31.

433533   Žímati Svazek: 5 Strana: 0833
Žímati, vz Žíti, 4.

433534   Žimky Svazek: 5 Strana: 0833
Žimky, pl., m. = zapalička, olešník, oleš- níkové semeno, lomikámen, kretičky, tor- dyllium officinale, das Drehkraut, Cretischer Sesel, Zirmt, Zirmet. Mllr. 106.

433535   Žimla Svazek: 5 Strana: 0833
Žimla, y, f.= žemle, die Semmel. Na Ostrav. Tě.

433536   Žimný Svazek: 5 Strana: 0833
Žimný = zimný. Slov. — Ž. = studený, kalt. Podajže mi žimnej vody trošku. Ps. sl. 61.

433537   Žimorec Svazek: 5 Strana: 0833
Žimorec, rce, m. = zimomřivec ? A žiadon český odpadlý ž. nevníde do jej hrobu, aby oživený dubkom z neho nevyskočil. Hdž. Větín. 98.

433538   Žimorstvo Svazek: 5 Strana: 0833
Žimorstvo, a, n. = zimomřivost? V oné časy duchamorného ž-stva. Hdž. Větín. 61.

433539   Žimrovice Svazek: 5 Strana: 0833
Žimrovice, dle Budějovice, Žimrowitz, ves u Opavy. PL.

433540   Žimřivý Svazek: 5 Strana: 0833
Žimřivý. Slov. Vlkodlak to z vekov svetoborných, ž-vý len z krvochlipenia. Hdž. Rkp.

433541   Žimutice Svazek: 5 Strana: 0833
Žimutice, dle Budějovice, Žimutitz, ves u Vltavotýna. PL. Vz S. N., Blk. Kfsk. 1464., Sdl. Hrad. III. 308. Lipolt ze Žimutic. Arch. III. 188.

433542   Žíňák Svazek: 5 Strana: 0833
Žíňák, u, m. = žíněný provaz, Rosshaar- strick. Mor. Boč.

433543   Žinák Svazek: 9 Strana: 0420
Žinák, u, m. = sirovátka z ovčího odva- reného mléka bez smetany. Slov. Mus. 1848. II. 337.

433544   Žínání Svazek: 9 Strana: 0421
Žínání papíru = mačkání? Mus. ol. 1897. 86.

433545   Žínání Svazek: 10 Strana: 0682
Žínání, n. = sežaté vrchní listy bujného obilí; sežínání listů. Vz Brt. Sl.

433546   Žíňanky Svazek: 5 Strana: 0833
Žíňanky, pl., f., Klein-Žinian, ves u Be- nešova v Budějovsku. PL.

433547   Žíňany Svazek: 5 Strana: 0833
Žíňany, dle Dolany, Gross-Žinian, ves u Benešova v Budějovsku. Vz Blk. Kfsk. 151., Tk. I. 78.

433548   Žíňata Svazek: 10 Strana: 0548
Žíňata na koroptve = pletky. Vítějice. List. fil. 1902. 254. Sr. Žíně.

433549   Žínati Svazek: 5 Strana: 0833
Žínati, vz Žíti, žnu.

433550   Žíňatý Svazek: 5 Strana: 0833
Žíňatý, rosshaarig. Šm.

433551   Žincica Svazek: 8 Strana: 0528
Žincica = pivo. Ve šviháčině. Brt. D. II. 520.

433552   Žincula Svazek: 5 Strana: 0833
Žincula, e, f. = žnečka, die Schniiterin. Na Ostrav. Tč.

433553   Žinčice Svazek: 5 Strana: 0833
Žinčice, e, f., na Mor. a na Slov. = syro- vátka zvl. z ovčího odvařeného mléka se smetanou, z něhož se dělá brynza, Schaf- molken, Käsebrühe. Vz Žinčík. D., Koll., Brt., Šd., Dch. Nejistého původu. Mz. 379. Dle Mkl. z rumunského jazyka. Ž-cí léčí se na plíce choří v Rožnově a v Bystřici pod Hostýnem. Vck. Teplá ž. = syrovátka i s urdou (smetanou). Na mor. Val. Brt. Nebudem pít ž-ce. Kol. ván. 16. Bača náš, bača náš, nedaľs nám ž-ce, bodaj ti upadly do nej nohavice. Sl. spv. IV. 146. Ž-cu si vysreb, ale kotál coky. Syt. Táb. 263. Odtud idem na salaš, privítá mne bača náš, pri- vítá svého Janíka, dá ž-ce do čerpáka; Ty maj bydlo na salaši, kde bývajú i valaši, syr, bryndza i ž-ca, toho najez, napí sa. Koll. Zp. I. 331., 333. Pastýri varili ž-ci a robili syry; Jestli je s klagom namišána ž-ca, jest každému žaludku purgacia istá; Ž. se každému žaludkovi praje (přeje). Na Slov. Té. Výrazy o dobrej ž-ci: urda, zboj- nická; hustá, že v nej liźica bude stáť; planá je: psiarka. Zátur. — Ž. = žínka.

433554   Žinčice Svazek: 7 Strana: 1174
Žinčice. Vz Slov. zdrav.

433555   Žinčičář Svazek: 5 Strana: 0833
Žinčičář, e, m. = kdo churav jsa pije žinčici. Us. Šd.

433556   Žinčičný Svazek: 7 Strana: 1174
Žinčičný tvaroh (syrovátkový) Vz Ott. V. 3.

433557   Žinčík Svazek: 5 Strana: 0833
Žinčík, u, m. = syrovátka z ovčího od- vařenéno mléka bez smetany; žinčice = žincík i se smetanou. Slov.

433558   Žinčiti Svazek: 9 Strana: 0420
Žinčiti = zníti. Když žinčí v pravém uchu. Šeb. 226.

433559   Žindava Svazek: 5 Strana: 0833
Žindava, y, f., rostlina, sanicula, der Sa- nikel. Z. europská, s. europea. rnarylandská, s. maryrandica. Vz Rstp. 707., FB. 91., Čl. Kv. 336., Slb. 600., Mllr. 94., Byl. 15. stol.

433560   Žindava Svazek: 10 Strana: 0548
Žindava, rostl. Sr. Ott. XXII. 604.

433561   Žindavovitý Svazek: 5 Strana: 0833
Žindavovitý. Ž. rostliny, saniculeae. Vz Žindava, Jarmanka, Máčka. Sstp. 707.

433562   Žindr Svazek: 8 Strana: 0528
Žindr. Hra na žindr. Vz Duf. 103.

433563   Žindula Svazek: 9 Strana: 0420
Žindula, y, i. = pestře barevná kráva. Z. dá týdně krhanici smetany. Nár. list. 1897. č. 291. feuill.

433564   Žíně Svazek: 5 Strana: 0833
Žíně, ě (žíň, ě, zastr.), žíně. í, pl. = vlas koňský ze hřívy (z ocasu: vlásina, vlášení), das Rosshaar von der Mähne. — Ž. = každý dlouhý vlas koňský bez rozdílu, das Pferde-, Ross-, Schweifhaar. V pl. místy: žíňata. Žíněmi něco vycpati. Us. Továrna na pře- dení žíní. Dch. Žíně skládati k vypodobnění liter aneb obrazů. Koll. IV. 180. — Ž. = žíněná tkanina; Žíni nositi, na se vzíti. V. Žíní a pěnou mořskou se drbeme. Kom. Muž neznámý, v žíni oděný. Pal. Děj. IV. 1. 118. V žíně se obláčeti. Br. Bos v žíni před kříž šel. Pass. 814. Někdy by v prachu neb v popele a v žíni pokánie učinili. Hus I. 195. — Vz více o žíních v S. N. — Ž. v rostl. = chlupy žíním koňským podobné, crines, Pferdhaare. Rst. 528., 173. Cf. Kk. 132.

433565   Žíně Svazek: 7 Strana: 1174
Žíně. Cf. Mkl. Etym. 411. b., Ž. kl. 34. 13., 68. 12.

433566   Žíně Svazek: 10 Strana: 0548
Žíně, ěte, n., pl. žínata. Jihozáp. Č. Kůň má dlouhou hřibu (hřívu) a žíňata. Dšk. Km. 21. Sr. předcház. Žíňata.

433567   Žíně Svazek: 10 Strana: 0548
Žíně, pl., f. = provaz nevodem provle- čený. Čes. 1. XIV. 92.

433568   Žínec Svazek: 5 Strana: 0834
Žínec, nce, m. = žnec, der Schnitter. Na Ostrav. Tč.

433569   Žíneční Svazek: 5 Strana: 0834
Žíneční = od žíně, hären. Zlob.

433570   Žíněnatý. Ž Svazek: 10 Strana: 0548
Žíněnatý. Ž. přílba. Škod. II. 2 I. 62.

433571   Žíněnka Svazek: 5 Strana: 0834
Žíněnka, y, f. = matrace žíněmi vycpaná, Matratze von Rosshaaren. Us. — Z. = provaz z chlupů (ze žíní). Us.

433572   Žíněnkář Svazek: 5 Strana: 0834
Žíněnkář, e, m., der Matratzenmacher. Šm.

433573   Žíněnochustný Svazek: 5 Strana: 0834
Žíněnochustný (!) šešel = vlasinatý, ožíněný, innovcíc;. Vký.

433574   Žíněnorunný Svazek: 5 Strana: 0834
Žíněnorunný (!) leb = hustě ožíněný, hustožíněný, hustovlasinný, s chocholem hu- stých žíní, vlasin, imtáSaóoq. Vký.

433575   Žíněný Svazek: 5 Strana: 0834
Žíněný = ze žíní, von Rosshaar, hären. Ž. pytel, Kom., provaz, Pref., pás, sítko, Us., prým, klobouk, sukně, krajky, látka, Šp., matrace (žíněnka), chochol. Dch. Ž-ný rubáš. Jir. Anth. III. 60. Šat nosili ž-ný spávajíce na rohoži a kamen za podušku majíce; O bosých nohou a v ž-ném rubáši obcházel král všecky oltáře v městě. Ddk. II. 90., 152.

433576   Žingla Svazek: 5 Strana: 0834
Žingla, y, žingle, e, žinglička, y, f. = silná, tupá jehla s hrubým uchem, jíž se šňůrky navlékají, die Schnürnadel. Us. Kšá., Vck., Zkl., Rjšk., Džl. Cf. Žengle.— Ž. = dlouhá truhla s přihrádkami na mouku, die Mehltruhe. U Fryštátu. Cf. Žigla. — Žingla = vodní sídlo. Vz Šídlo. Na Zlinsku. Brt.

433577   Žingle Svazek: 5 Strana: 0834
Žingle, vz Zingla.

433578   Žinglička Svazek: 5 Strana: 0834
Žinglička, vz Žingla.

433579   Žinglovat Svazek: 10 Strana: 0548
Žinglovat botke = žinglí šněrovati. Lišeň. Mtc. 1902. 110.

433580   Žingor Svazek: 10 Strana: 0682
Žingor, a, m. = malý hubený člověk, Brt. Sl. Živnostenskoprávní kompetence. Wtr. Řem. 56.

433581   Žingor, a Svazek: 5 Strana: 0834
Žingor, a, m., os. jm. Mor. Šd., Vck.

433582   Žingora Svazek: 5 Strana: 0834
Žingora, y, f. Je pěkně zelená ta naša ž., padaly oříšky do našeho dvora Sš. P. 342.

433583   Žingura Svazek: 5 Strana: 0834
Žingura, y, f. = tenká, slabá ženská. Mor. Brt. D. 303.

433584   Žiní Svazek: 5 Strana: 0834
Žiní = žnou. NB. Tč. 105.

433585   Žiniak Svazek: 5 Strana: 0834
Žiniak, u, m., durchs Abkochen abge- nommener Milch erhaltene Molke. Slov. Ssk.

433586   Žinice Svazek: 5 Strana: 0834
Žinice, dle Budějovice, Žinitz, ves u Votic. Vz Blk. Kfsk. 238.

433587   Žínice Svazek: 5 Strana: 0834
Žínice, e, f. = žíněné roucho, ein Ross- haarkleid. Svléci ž-ci. Ž. wit. 34.13. Ž. rúcho. Ib. 68. 12.

433588   Žínice Svazek: 7 Strana: 1174
Žínice. Mkl. Etym. 411. b.

433589   Žinilka Svazek: 10 Strana: 0548
Žinilka = druh stužek, šňůrka nebo třáseň housenkovitě vinutá, z fr. chenille.

433590   Žinilkový. Ž Svazek: 10 Strana: 0548
Žinilkový. Ž. šátky, koberce, pokryvky. Rgl.

433591   Žínistý. Ž Svazek: 10 Strana: 0548
Žínistý. Ž. přílba (chocholem žíněným opatřená). Msn. II. 53., Od. 328.

433592   1. Žínka Svazek: 5 Strana: 0834
1. Žínka, y, f. = žíněná n. harasová látka k mytí, žíně, härener Lappen, Müller- tuch. Dch. Źínkou se mýti. Us. — Žinka, na Slov. — provaz zvl. žíněný, ein Strick, besonders von Rosshaar. Ž. na udici. Orb. p. Ž. z lýka. Koll. Oko na žínke. Zátur. Zlorečený, kto nosí česť do trhu a s nepria- teľom otčiny sa mieri (míří) — žínku zrad- covi, nie meč a ostrohu. Sldk. 129. Oj už ti na kŕčok zavesujú žinku. Ppk. II. 67. A ja zpustím ťa ďnu po žinke. Dbš. Sl. pov. VIII. 24. Zhyň tedy, podliak! Žinku mu na šiju! Zbr. Lžd. 240. Lapiac ho, žinkou ho obesili na tom istom mieste; Vojevodu té krajiny, vyvedúc na vysoký vrch, žinkou zavesili. Sl. let. II. 10. Ze žil na ne žinky uvážú a zkusujú, zdáliž na prvý by ne- puknuly nátah. Hol 18. Dala z jednej žŕdi na druhú pretiahnuť zlatú žinku a na ňu zlaté vajce vyvesiť. Mt. S. I. 53. — Žínka = šňůrka, eine Schnur, ein Schnürchen. V jiho- vých. Mor. Mužská košila zavazuje se pod krkem na čtyři žínky. Brt. L. N. II. 118. Počkaj, ty škrjatku (ďablíku), povím mame (mamě), roztrhls mi žínku u krku. Z Hro- zenkova. Tč.

433593   2. Žínka Svazek: 5 Strana: 0834
2. Žínka, y, f. = ožínka, das Abgrasen des Getreides im Frühjahr. Mor. Zlob.

433594   3. Žínka Svazek: 5 Strana: 0834
3. Žínka m.: ženka, vz Žena. Č.

433595   1. Žínka Svazek: 7 Strana: 1174
1. Žínka. Mkl. Etym. 411. b.

433596   Žínka Svazek: 8 Strana: 0528
Žínka = tenký pruh mosazný n. stříbrný as 2 palce široký a 8 palců dlouhý. U Plzně. Škar. 14.

433597   Žínka Svazek: 10 Strana: 0548
Žínka lesní. Vz Panna. — Ž., y, f. - tka- nice, jíž se uvazuje ház. Slov. Nár. sbor. XI. 4.

433598   Žinkle Svazek: 5 Strana: 0834
Žinkle, e, f., bylina bezlistá. Us.

433599   Žinkov Svazek: 8 Strana: 0528
Žinkov, ze Žizenkov. Čern. Př. 32.

433600   Žinkovice Svazek: 5 Strana: 0834
Žinkovice, dle Budějovice, Žinkowitz, ves u Nepomuka.

433601   Žinkovice Svazek: 7 Strana: 1174
Žinkovice z : Žiženkovice. Mus. 1889 162., Osv. 1886. 916

433602   Žinkovice Svazek: 8 Strana: 0528
Žinkovice, ze Žizenkovice. Čern. Př. 32.

433603   Žinkovka Svazek: 7 Strana: 1174
Žinkovka, y, f., potok u Žinkov. Ott. VI 83. a.

433604   Žinkový Svazek: 5 Strana: 0834
Žinkový, dle Dolany, Žinkau, městečko u Nepomuk. Vz Blk. Kfsk. XXIII., CL., Sdl. Hrad. 9.180., S. N., Tk. IV. 16. Původně: Žizenkov. Bavorov z Zinkov. Arch. III. 484.

433605   Žinkovy Svazek: 7 Strana: 1174
Žinkovy z : Žiženkovy. Osv. 1886. 916 , 1887. 37.

433606   Žinocký Svazek: 5 Strana: 0834
Žinocký, ého, m., os. jm. Mor. Šd.

433607   Žinočka Svazek: 5 Strana: 0834
Žinočka, y, f. = malá žinka, kurzer Strick. Na Slov. Koll. Zp. I. 281.

433608   Žíňovitý Svazek: 5 Strana: 0834
Žíňovitý = k žíni podobný, criniformis, pferdehaarähnlich, rosshaarartig. Ž-té trny dlouhé tenké kaktusu. Rst. 528. Ž. vlas. Krok.

433609   Žíňovka Svazek: 5 Strana: 0834
Žíňovka, y, f. = žíněnka, die Matraze. Čsk.

433610   Žíňový Svazek: 5 Strana: 0834
Žíňový, Rosshaar-. Ž. húně. Pass. 959.

433611   Žintice Svazek: 5 Strana: 0834
Žintice, e, f. = žinčice. Slov. Šd., Brt. P. 182.

433612   Žinu Svazek: 5 Strana: 0834
Žinu, eš, e = ženu. Na Ostrav. Tč.

433613   Žinva Svazek: 5 Strana: 0834
Žinva, y, f., koňská nemoc. Abb. 46. (Jg. Slov.).

433614   Žinýrovati Svazek: 5 Strana: 0834
Žinýrovati, genieren, z franc., m. pře- kážeti (komu), ostýchati se (koho). Šr. To mne žinýruje (to mi překáží, vadí, jest v cestě).

433615   Žipanský Svazek: 5 Strana: 0834
Žipanský, ého. m. Ž. z Dražíce, patric. rodina v 16. stol.Vz S. N. (dod.).

433616   Žipota Svazek: 5 Strana: 0834
Žipota, y, f. (PL.), Žipotín, a, m. (Tč.), Leibelsdorf, ves u Mor. Třebové.

433617   Žipotín Svazek: 5 Strana: 0834
Žipotín, a, m., vz Žipota.

433618   Žír Svazek: 5 Strana: 0834
Žír, u, m. = krmení, vykrmení, žrádlo, die Mästung, das Futter, die Baummast. Cf. Žírati od žráti. Mkl. aL. 131. — Šp., Škd., Vck., NA. IV. 89. Ž. poloviční, die halbe Mast, čtvrteční, die Viertelmast, celý. Škd. Ž. padlý, die Fallmast. Sl. les. Zemáky s plévami pohančenými vařené a roztlučené, jež se dávají dobytku. Vck. Hnáti svině na žír (na žaludy, na bukvice). Vz Žalud. D., Šd. Nechati dobytek na ž. (na krmení). Us. Hk. Když je na poli dost žíru, strnadel ne- stojí o sedláka. Brt. Ze stromovia máme krm pre statok, ž. pre svine. Hdž. Čít. 194. Dvorná sviňa učinila v lese na žíru známosť s divým kundrákom. Zbr. Baj. (dod. 48.). Vepř zo žíru (z pastvy na žír). Dbš. Sl. pov. VIII. 11. Vesna, panna Vesna, bohdaj si priniesla statku, zemi žíru, obci pravdy, míru, nám dobrého chýru v obci tej. Phld. IV. 462. Ž. podzemní = kořínky, hmyz a houby, které černá zvěř vyryje, die Erd- mast. Šp. — Ž. = žrádlo drůbeři, zrní, das Hühnerfutter. Na Zlínsku. Brt., Bdl., Dch. — Ž., a, m., psí jméno. Škd. exc.

433619   Žír Svazek: 7 Strana: 1174
Žír. Mkl. Etym. 411. b.

433620   Žíŕ, e Svazek: 5 Strana: 0835
Žíŕ, e, f., die Gluth, Dch., v tempovním otvoru shrapnelů, podpal, die Anfeuerung. S. N. XI. 228.

433621   Žíra Svazek: 5 Strana: 0835
Žíra, y, f., jm, rolí v Jasané u Vyzovic.

433622   Žírač Svazek: 10 Strana: 0548
Žírač, e, m. = lakomec Dšk. Km. 48.

433623   Žíradlo Svazek: 5 Strana: 0835
Žíradlo, a, n., das Fresswerkzeug: kousací (kusadlo), ssací (sosadlo). Nz. — Ž. = leptadlo, das Aetzmittel. Nz. lk.

433624   Žirafa Svazek: 5 Strana: 0835
Žirafa, y, f., fr. giraf, it. giraffa, špan. girafa, střlat. giraffa (camelopardalis giraffa), die Giraffe; základem jest arab. zarrâfah. Mz. 379. Vz o ní více v S. N., Frč. 382., Schd. II. 429. — Ž., souhvězdí. Vz Stč. Zmp. 25. — Ž. = ženská veliká dlouhého krku. Us. Kšť.

433625   Žirafa Svazek: 7 Strana: 1174
Žirafa. Cf. Hlb. II. XXXVI.

433626   Žiralina Svazek: 8 Strana: 0528
Žiralina, y, f. Am. Orb. 69.

433627   Žirant Svazek: 5 Strana: 0835
Žirant, a, m. = převodce (směnky), der Girant. Skř., Ktk.

433628   Žiratar Svazek: 5 Strana: 0835
Žiratar, a, m. = rubopisník, der Giratar. Ktk.

433629   Žírati Svazek: 5 Strana: 0835
Žírati, ve složených: požírati, vyžírati, dožírati atd.

433630   Žírati Svazek: 7 Strana: 1174
Žírati. Cf. Mkl. Etym. 63. a.

433631   Žirav Svazek: 9 Strana: 0420
Žirav, u, m. = váha nestejných ramen na vážení vody. Slez. Čes. 1. IX. 104. Sr. předcház. Žerob.

433632   Žirav Svazek: 10 Strana: 0548
Žirav, u, m. = váha nestejných ramen, z nichž kratší zatíženo jest kamenem, delší má žerďku s kbelem (okovem), kterým se voda váží. Slez. Vyhl. II. 312.

433633   Žirava Svazek: 5 Strana: 0835
Žirava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 128.

433634   Žíravec Svazek: 5 Strana: 0835
Žíravec, vce, m., der Alkalit. Šm.

433635   Žíravina Svazek: 5 Strana: 0835
Žíravina, y, f. = leptadlo, alkali, ätzender Stoff, das Alkali. Dch., Šp., Mj. 29. Ž. stálá, festes A., těkavá, flüchtiges A., zemná či mineralná, mineralisches A., rostlinná, vege- tabilisches A. Nz. Ž-ny pravé, eigentliche Alkalien. Nz. Ž-ny rostlinné, alkaloidy, die Alkaloide. Nz. Druh ž-vin, die Alkalienart, množství ž-ny, der Alkaligehalt, sůl ž-vin, das Alkalisalz, kov ž-vin, das Alkalimetall. Šp. Smutek pro věc nezměnitelnou jest ž-nou spíše nežli lék. Shakesp. Tč. Vz ještě Šfk. 175., Šfk. Poč. 249., Kk. 10., KP. IV. 387., 446., Schd. I. 322., 324.

433636   Žíravina Svazek: 7 Strana: 1174
Žíravina. Cf. Ott. I 886.

433637   Žíravinný Svazek: 5 Strana: 0835
Žíravinný, Alkali-, Ž. (alkalické) kovy, žírokovy, die Alkalimetalle. Nz.

433638   Žíravosť Svazek: 5 Strana: 0835
Žíravosť, i, f. = alkaličnosť, die Alkalität, Nz., síla žíravá, die Aetzkraft. Šp.

433639   Žíravý Svazek: 5 Strana: 0835
Žíravý = žeřavý, glühend. Pr. Chym. — Ž. = žravý, leptavý, ätzend, fressend. Ž. ka- mínek, Pr. Chym., natron. Nz. Ž. kámen, lapis causticus, vápno, der Aetzkalk, louh, Aetzkalilauge, draslo, Aetzkali, natron, Aetz- natron, Nz., ammoniak, Aetzammoniak, Šp.; ž. louh sodnatý a draselnatý (v mýdle), Stč. Al.; ž. chuť. Mj. 34. — Ž. = hltavý, lakotný, habsüchtig. Us.

433640   Žíravý Svazek: 7 Strana: 1174
Žíravý. Cf. Mkl. Etym 63. a. Ž. vřed, lupus.

433641   Žirčiněves Svazek: 5 Strana: 0835
Žirčiněves, vsi, f. = Žireč, něm. Schurz, v Královéhradecku. Ddk. III. 31., Tk. I. 124., 15., 76.

433642   Žírec Svazek: 5 Strana: 0835
Žírec, rce, m., Žiretz, ves u Volyně. PL. Cf. Sdl. Hrd. II. 227., 231., Tk. III. 50.

433643   Žireč Svazek: 5 Strana: 0835
Žireč, rče, m. (od Žirka, Pal. Rdh. I. 132.), Schurz, mě. u Králové Dvora a Ž. starý, Alt-Schurz, ves tamtéž. PL. Vz S. N., Blk. Kfsk. 1464.

433644   Žiren Svazek: 5 Strana: 0835
Žiren (Syren, Zyren), a, m. Ž. Vít, mistr. Tk. V. 153.

433645   Žiretice Svazek: 5 Strana: 0835
Žiretice, dle Budějovice, míst. jm. Arch. III. 499.

433646   Žirfalk Svazek: 5 Strana: 0835
Žirfalk, a, m., z gyrofalcus, der Geier- falk. Gl. 391.

433647   Žiritva Svazek: 8 Strana: 0528
Žiritva, y, f., obec v Zemplín. Phľd. XII. 76., 555.

433648   Žírka Svazek: 5 Strana: 0835
Žírka, y, f. = žření v břiše, červenka, Bauchgrimmen, n. Slov. Plk. Na Zlínsku při dobytku táž nemoc, která při člověku hryzení, moření slove. Brt., Kld. 272., 216. Mám žírku (žření, Bauchzwicken). Us. Šd. Mořilo mne to dlouho, a jak mě ta ž. vy- mořila, usnul jsem. Us. Tč. Nejde-li krev, je ž., pakli jde, je červenka, rothe Ruhr. Na mor. Val. Vck. Proti žírce (die Kolik) užívají lidé tlučeného pepře ve vodě. Na Ostrav. Tč. Ž. = nemoc kravská: kráva dostane vředy do střev, přestane žráti a bije sebou o zem. Dává se jí proti tornu bilá kořalka s křídou. Na mor. Val. Vck. — Ž. hnilá, obyčejné nemoc včelí. Vz S. N. XI. 318. — Ž., die Fresserin, Esserin. Huba malá dírka, ale velká žírka. Us.

433649   Žírka Svazek: 7 Strana: 1174
Žírka. Cf. Hryzení.

433650   Žirmunti Svazek: 7 Strana: 1174
Žirmunti, Zirmunti župy polabských Srbů před Labem. Šf. Strž. II. 621.

433651   Žírna Svazek: 7 Strana: 1174
Žírna, y, f = řárna. Hnoj.

433652   Žírna Svazek: 10 Strana: 0548
Žírna, y, f. = žárna (VII. 1168). Sypou kuřidlo do žíren kaditelnic. Zr. Kom. 82.

433653   Žírné Svazek: 5 Strana: 0835
Žírné, ého, m. = plat ze žíru. D. Vz Právo.

433654   Žírné Svazek: 7 Strana: 1174
Žírné, ého, n., Mastabgabe, f., Mastgeld, n. Sl. les.

433655   Žírnej Svazek: 8 Strana: 0528
Žírnej = uřícený, zardělý. Dšk. Jih č. I. 11.

433656   Žírnice Svazek: 5 Strana: 0835
Žírnice, e, f., die Fresserin. Ta kráva je dobrá ž. Slez. Šd. Cf. Žírník.

433657   Žírník Svazek: 5 Strana: 0835
Žírník, a, m., der Fresser. To prase je dobrý ž. Slez. Šd. — Ž., der Tyran. Slov. Ssk. — Ž. = pastýř dobytka na žíru, der Masthirt. D., Koll. St. 152.

433658   Žírnodědinný Svazek: 10 Strana: 0548
Žírnodědinný. Ž. Larissa. Msn. II. 42.

433659   Žírnokrmý Svazek: 10 Strana: 0548
Žírnokrmý kozel, ^at^scp^?. Msn. Od. 208.

433660   Žírnopažitný Svazek: 10 Strana: 0548
Žírnopažitný polouk. Msn. Od. 92.

433661   Žírnotělý. Ž Svazek: 10 Strana: 0548
Žírnotělý. Ž. potvora (tuleň). Msn. Od. 92.

433662   1. Žírný Svazek: 5 Strana: 0835
1. Žírný = tučný, úrodný, fett, fruchtbar. Loos. Cf. Žír = zrní (žrádlo drůbeži). Ž. osení, Msn. Or. 155., krajina, Čch. Mch. 50., u Chocně. Ktk. Zbudily sa vody Váhu, na breh sa vyvalily a niesli poliam žírny, vlhký nanes. Sldk. Mart. 4. Ž. země (úrodná). Výb. I. 4. Jenže pride s pleky s Čechovými v sieže žírné vlasti přes tri ŕeky. LS. v. 17. Ž. uhlí, Fettkohle Hř. Cf. Bdl. Obr. 67. a Mus. 1878. 147. — Ž. = k žíru, k pastvě náležející, Mast-. Ž. právo, stromoví (duby buky, kaštany, lísky), svině. — Ž. = žravý, fresegierig, gefrässig. D. Ž. dobytek (krmivý, gefrässig), na mor. Val. Vck,. To je ž. kus (prase, dobře žere). Mor. Šd. Ž. krávy, svině. Tč., Dch., Koll. St. 152., Brt. D. 303. Tak by ihneď žírna obohútnica zhltla žijúcé všetko, čo zem, povetrí a čo morská rovnina dává; ešte by svú ukrotiť nevládala dosti lakotnosť. Hol. 34. 2. Žírný = žeravý, glühend, hitzig. V již. Čech., Kts. Ž. železo. D. — Ž., wild, rasend. Puchm.

433663   1. Žírný Svazek: 7 Strana: 1174
1. Žírný. Ž. vlasti. Šf. Strž. I. 572.

433664   2. Žírný Svazek: 7 Strana: 1174
2. Žírný. Mkl. Etym. 409. b. Žiro. Cf. Kram. Slov.

433665   Žiro Svazek: 5 Strana: 0835
Žiro, a, n. = rubopis, indossace. Vtk.

433666   Žirokov Svazek: 5 Strana: 0835
Žirokov, u, m., vz Žíravinný. Nz.

433667   Žiroň Svazek: 5 Strana: 0835
Žiroň, ě, f., mollinedia, die Mollinedie, rostl. Ž. vejčitá, m. ovata. Vz Rstp. 1383.

433668   Žiroslav Svazek: 5 Strana: 0835
Žiroslav, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 128.

433669   Žirota Svazek: 5 Strana: 0835
Žirota, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 128., 134.

433670   Žirotice Svazek: 5 Strana: 0836
Žirotice. Tk. II. 554.

433671   Žirotín Svazek: 5 Strana: 0836
Žirotín, a, m., od Žiroty. Pal. Rdh. I. 134. Vz Žerotín. Plichta ze Ž-na, †1322. Dal. Jir. 164., 181.

433672   Žirotka Svazek: 7 Strana: 1174
Žirotka, y, f., ves. D. olom. VI. 40.

433673   Žirov Svazek: 5 Strana: 0836
Žirov, a, m., Žirow a) ves, b) samota u Pelhřimova. PL. Cf. Blk. Kfsk. 485., Sdl. Hrd. IV. 376., Tk. III. 36.

433674   Žirovati Svazek: 5 Strana: 0836
Žirovati na někoho peníze, giriren.

433675   Žirovice Svazek: 7 Strana: 1174
Žirovice, ves. D. olom. II 359.

433676   Žirovina Svazek: 5 Strana: 0836
Žirovina, y, f. = prvek obojetný, Ethal. Pr. Chym. II. 74.

433677   Žirovní Svazek: 10 Strana: 0548
Žirovní a kassovní spolek. Nár. list. 1905. 29. 13.

433678   Žirovnice Svazek: 5 Strana: 0836
Žirovnice, e, f., Serowitz, mě. u Počátek. Vz S. N., Tk. VI. 358., IV. 746., Tk. Ž. 4., Sdl. Hrd. III. 308., IV. 376., Blk. Kfsk. XXII., CXLIX.

433679   1. Žirovnický Svazek: 5 Strana: 0836
1. Žirovnický, ého, m., os. jm. Ž. Václ. Vz S. N., Jg. H. 1. 659., Šb. H. 1. 311.

433680   2. Žirovnický Svazek: 5 Strana: 0836
2. Žirovnický. Ž. hamry, Eisenhammer, samota u Počátek. PL.

433681   Žirovnický Svazek: 9 Strana: 0420
Žirovnický V. Sr. Jub. XXXVI.

433682   Žirovnický Svazek: 10 Strana: 0548
Žirovnický V. Tk. Pam. I. 501.

433683   Žírový Svazek: 10 Strana: 0548
Žírový účet. Nár. list. 1903. 144. 5. Sr. Giro.

433684   Žíry Svazek: 7 Strana: 1174
Žíry, pl., m. = louka u Jasané. MzO. 1890. 181.

433685   Žířený Svazek: 5 Strana: 0835
Žířený; -en, a, o, vz Žířeti. Ž. soda = pálená, kalcinirte Soda, kosti (kostěná čerň, spodium), das Spodium. Šp.

433686   Žířeti Svazek: 5 Strana: 0835
Žířeti, el, ení, glühen. Dch., Čsk. Železo žíří. Us. — kde. Ohně plápol se v něm zňal a v něm žířel. Kv. Rozkoš ve mně bleskem zory žíří. SŠ. Snt. 38.

433687   Žířeti Svazek: 7 Strana: 1174
Žířeti. Cf. Mkl. Etym. 409. b. Žířina, y, f., potok. Kosmas.

433688   Žiřík Svazek: 8 Strana: 0528
Žiřík, u, m., v lučbě. Am. Orb. 8., 6G.

433689   Žířiti Svazek: 7 Strana: 1174
Žířiti = páliti. Pdg. 1886. 141.

433690   Žířiti Svazek: 9 Strana: 0420
Žířiti. Žíri mu tá voda, to povetrie (svědčí). Slov. Zát. Př. 63b.

433691   Žířitý Svazek: 8 Strana: 0528
Žířitý. Z. sloučeniny. Am. Orb. 67.

433692   Žislav Svazek: 5 Strana: 0836
Žislav, a, m., os. jm. Hol. 296.

433693   Žismondin Svazek: 8 Strana: 0528
Žismondin, u, m., Gismondin, v miner Sterz. I. 1102.

433694   Žistný Svazek: 10 Strana: 0548
Žistný m. zištný. Kbrl. Džl. 6.

433695   Žiškati Svazek: 5 Strana: 0836
Žiškati = mrkati, zwinkern. — čím: očima. — Ž. = slabě hořeti, doutnati, schwach brennen. Oheň žišká. Sláma do ohně strčená žišká. Na mor. Val. Vck.

433696   Žišov Svazek: 5 Strana: 0836
Žišov, a, m., Žišow, ves u Veselého v Tá- borsku. Vz S. N., Blk. Kfsk. 657., Sdl. Hrd. III. 308., IV. 335.

433697   Žišpachy Svazek: 5 Strana: 0836
Žišpachy, dle Dolany. Sdl. Hrd. IV. 157.—159.

433698   Žištný Svazek: 10 Strana: 0548
Žištný. To mi není nic ž-ho. Wtr. exc. Sr. Zištný.

433699   Žiť Svazek: 5 Strana: 0836
Žiť, i, f. = žití, život. Er. ad. Kat. 2066. Ale dle Gb. nejistá oprava rukopisného: ryty.

433700   Žiť Svazek: 7 Strana: 1401
Žiť v Kat 206G. Cf. Ryť (2. dod.)

433701   Žitálko Svazek: 7 Strana: 1174
Žitálko, a, n. = malé, chatrné žito. Nov.

433702   Žitava Svazek: 5 Strana: 0836
Žitava, y, f., mě. v Lužici, Zittau. Dal. Jir. 139. Vz více v S. N. Tk. L 202., II. 554., III. 664., IV. 746., V. 265., VI. 358., Tf. Odp. 290., Tk. Ž. 228. Ze Žitavy Petr. Sbn. 124., 130.

433703   Žitavák Svazek: 5 Strana: 0836
Žitavák, a,. m. = mlýnský kámen, ein Mühlstein. Vz Žernov. Šp.

433704   Žitavan Svazek: 5 Strana: 0836
Žitavan, a, m., der Zittauer. Vz Žitava. Na řece Nise pobili Ž-ny ukrutně. Pal. Děj. IV. 2. 529.

433705   Žitavec Svazek: 10 Strana: 0548
Žitavec, vce, m., strašidlo. V Chrudim. Čes. 1. XIV. 429.

433706   Žitavky, pl Svazek: 5 Strana: 0836
Žitavky, pl., f., druh jablek v Klatov. Pm.

433707   Žitavsko Svazek: 5 Strana: 0836
Žitavsko, a, n. Tk. IV. 747.

433708   Žitavský Svazek: 5 Strana: 0836
Žitavský, ého, m., os. jm. Ž. Šebast. † 1720. Vz S. N. Z. Daniel. Tk. IV. 677., 695. Ž. Petr. S. N. Ž. Mart., Šťastný a z Domsdorfu, vz Blk. Kfsk. 1110., 1092., 107.

433709   Žitbořice Svazek: 5 Strana: 0836
Žitbořice, dle Budějovice, Žitboritz, ves u Slavkova. Té.

433710   Žitec Svazek: 5 Strana: 0836
Žitec, tce, m., jm. kopce u Nesvačil. Krč. v Kv. 1854. 312. — Ž., rothe Kornblume. Zlob.

433711   Žitečko Svazek: 5 Strana: 0836
Žitečko, a, n., vz Žito.

433712   Žitek Svazek: 5 Strana: 0836
Žitek, tka, m., os. jm. Šd. Ž. Ant., kněz a bás., nar. 1795. Vz S. N. (dod.), Šb. H. 1. 311.

433713   Žitel Svazek: 5 Strana: 0836
Žitel, e, m.= obyvatel, der Bewohner. Gníd. 22.

433714   Žitel Svazek: 7 Strana: 1174
Žitel, colonus, obyvatel. Č. Kn. š. 103., 183., Mus. 1887. 119. (z 13. stol.).

433715   Žitenice Svazek: 5 Strana: 0836
Žitenice, dle Budějovice, Žitenitz, Schüt- tenitz, ves u Litoměřic. Vz S. N., Blk. Kfsk. 469., 470., Sdl. Hrd. I. 220., IV. 312., Tk. I. 630., III. 70., V. 153., Tk. Ž. 228.

433716   Žitěnín Svazek: 5 Strana: 0836
Žitěnín, a, m. = Žitetín.

433717   Žiteninky Svazek: 5 Strana: 0836
Žiteninky, pl., f., ves zaniklá v Jičínsku. Blk. Kfsk. 783.

433718   Žitetín Svazek: 5 Strana: 0836
Žitetín (Žitěnín), a, m., ves u Jičína. Vz Blk. Kfsk. 721., 774.

433719   Žitevnice Svazek: 5 Strana: 0836
Žitevnice, e, f., granarium. Vocel.

433720   Žitevnice Svazek: 7 Strana: 1174
Žitevnice, e, f, granarium. Hank. Sb. 183.

433721   Žithola Svazek: 5 Strana: 0836
Žithola, y, f. Okolo Kr. Hradce hrozívají dětem, aby neplouhaly obilí, že v něm sedí Ž., která je chytí a jim cvočků do zadku natluče. Sbtk. Rostl. 25., Kšť.

433722   Žithola, y Svazek: 10 Strana: 0548
Žithola, y, f. = divá žena, která se v žitě zdržovala a ho chránila. Vz Košť. Poh 109. Vz Žitný.

433723   1. Žíti Svazek: 5 Strana: 0836
1. Žíti, živu, živeš, imper. živ(i), přech. živa (ouc), žil, žil, živení; místo těchto ná- ležitých tvarů máme pozdější novotvary podlé I. 7.: žiji, žij (v obec. ml. ží), žije (íc), ití; dosud zachováno: živucí; žívati (ve slože- ných, vz Žívati). Vz Gb. v Listech filol. 1883. 123., 454., Bž. 187. Žíti m. živti od živ (živ jsem, živu býti), v před t vypadlo, vz V, Šrc. 199,-202. — Ž. = živu býti, leben; požívati, užívati (obyč. bezpravně), gemessen. Vz Žití. Kat. 2677., 3224. Živúcí. Ž. wit. 55. 13. — abs. Člověk žije. Jg. Ží! na Slov. (v Čech. obyč.: zdráv buď). Jg. Žiti — sebe mučiti, přece nechce se umříti. Pk., Lpř. Žíť anebo zhynúť. Us. Šd. Slo- vanský národ jak žije a tyje, wie er leibt und lebt. Us. Tč. Naše svaté toto budiž heslo: zastat sebe, jiného nechať žíť. Ntr. I. 133. Budeme se brániť, kým žijeme. Klčk. Zb. III. 51. Nej žije kráľ! Dbš. Sl. pov. I. 35. Hej, Slované, ještě naše slovanská řeč žije. Pís. Pomni, tak sa časy menia: tys' žil, my teraz žijeme. Taký, hľa los dietok zeme! Btt. Sp. 78. Ja som sa už vyžil, nechce sa mi ďalej ž. Phld. Už Slovensko vstáva, putá si strháva: hoj rodinka mila! hodina odbila, žije matka Sláva. Sl. ps. S mrtvými mrtvý nech sa oberá, to ľúbi život, co žije. Sldk. 355. Ale Tatra preto stojí, i Váh sa vždy valí, a Slováci žijú, ač jim z hniezda mlaď vybrali. Ppk. II. 190. Pracujeme do úpadu, od rána až do večera, a preca sotva že žijeme; Od tých, čo žili, učme sa žíť; V podtatránskom milom kraji, tu je to len radosť žiť! tu sa cítim jako v ráji, tu chcem okom krásu piť! Č. Čt I. 65., II. 218., I. 264. Už nežije (= umřel). Tkč. Kdo se ne- narodil a žije (anjel)? Mt. S. I. 139. Jak žil, tak sa mal, čertu slúžil, čert ho vzal. Sk. Ten nežil, po kom pěkná pověsť nezůstala. Us. Ešte starý pán Boh žije. Zátur. Ty budeš žiť, ja budem hniť (říkává starší mladšímu). Zátur. Jak živeš. tak slyneš; Bohatství hnije a chudoba žije. Šd. exc. — co: dlouhý život žíti. Us. Erasmus žil v skutku život dvojí. Jel. Enc. m. VI. Žije život sladký. Mt. S. I. 57. Každý svoje pole žije = užívá, Val. Brt. D. 303. — komu, čemu. Z. světu, sobě lépe než: pro svět, pro sebe. Bs. Žije si ako pavuk. Mt. S. I. 99. Svým drahým věrným žil a sobě jen. Exc. Vlasti žij a nejen sobě, lidstvu žij, ne vlasti jen. Štulc. I. 87. Vlasti ž. Er. P. 367. Žij velikým věcem. Osv. I. 56. Žije si hoďa pán. Mt. S. I. 99. Kde mi milá žije. Sl. spv. I. 11. Žije-li pak ti ešte i otec? Zbr. Lžd. 65. Cudzím žiješ a nežičíš sebe. Kyt. 1876. 28. Kto národu žil, s národem žiť bude! Btt. Sp. 145. Žili toliko rodinám svým a blahým účinkům pokoje. Ddk. II. 421. Ži člověčenstvu, buď
věrný národu. Č. Ct. II. 163. Oj, šliapal
diabol tisíc liet to semä, bral vieru, jazyk,
národnosť i zvyky: my stojíme a jazyk náš
nám žije. Phld. V. 3. Já chci své vlasti a
císaři žíť. Koll. Zp. I. 380. Žij mi, otec môj,
žij zdravý, spokojný. Zátur. Vinš. I. 14.
Bratři styďme se již ž. jenom sobě, žijme
zasvěcený vlasti život celý. Klc. — kde: V prsích mých černé péče žily. Plk. Ž. mezi loupežníky. Us. Ž. ve vyhnanství. Us., Lpř. Děj. I. 89. Žil více pod oblohou než pod střechou. Šml. Tatry, vy přijměte nás v té úzkosti, u vás chceme žíti a složit kosti. Pís. V dušách našich tvoja duša žije, ač kosti tvoje v zemi ležia. Ppk. I. 53. Jak tu môžeš pokojne žiť? Čjk. 18. Víno, víno budem piti, pokial na tom svete budem žiti. Lipa I. 96. Josef žil pro ně v úkrytu; Žije ve mně Kristus. Sš. Sk. 78., II. 23. Jméno jeho ve věčné paměti národa žilo. Smb. S. II. 118. Keby som ja mala za teba íst (jíti), nežiadala bych si na svete žíť. Sl. ps. 363. Žijte spolu v této poušti. Vrch. Kanec posud žije divoce v Europě. Osv. VI. 552. Mám žiť vo svete, ako hudú, nepovedať pravdu ľudu? Čjk. 77. Dokial vo mne duša na tom svete žije, dotial moje srdce za môj národ bije. Slav. 51. Pod oblôčkom mojím malá zahradôčka, v nej sa ja tešievam od rôčka do rôčka; v nej sa ja tešievam, v nej si milo žijem, z pestrých, vonných kvietkov pekné vence vijem. Č. Čt. I. 62. Zil mladý tento párik medzi sebou dobre a pekne, lebo sa rád mel. Mt. S. I. 56. A v tom domku budeme si žiť jak v raji, sami dvaja. Btt. Sp. 30. Rád by som sa i ja naučiť, ako ľudia vo svete žijú; Žil si on v tej osobytnej chyži ticho ako muška. Dbš. Sl. pov. I. 89., 274. Milujem ťa, dievča, myslím o spôsobe, bych ťa niekdy dostal, mohol žit pri tobe. Sb. sl. ps. II. 1. 123. Jích popoly dávno už čierna zem tam kryje, ale jích meno posial v piesni ľudu žije. Chlpk. Sp. 10. Bulo dobre — ale dávno: žil na svete Slovák slávno; oj, žil si on vo svobode jako ryba v tichej vode. Chlpk. Sp. 48. Keby mi pán Boh dal, co si já vinšujem, potom by věděla, že na svete žijem. Koll. Zp. I. 85. Kterak se ti tam žije? Kterak se ti u nás žije? Us. Sd. Nepřestávejte dobře činiti, nebo časem svým budete ž. v nebesích. Hus III. 300. V siech že vlastech luda mnoho žive. Rkk. 45. U nás žiješ, našim bohům se modli. Hkš. Chceš-li cti nabyti, nesmíš na jednom místě žíti. Bž. exc. — čím. Ž. myšlénkou. Vrch. Myth. I. 218. On slávou žije. Shakesp. Tč. Člověk žije dušou. Hdž. Čít. 220. Napečú presný kus chleba a celý týždeň žijú ním. Phld. III. 2. 138. Chudobný chlebom žije jako pán najvetší. Na Slov. Tč. Lží svět žive. Bž., Lpř. Slepička po zrnečku klove a tím syta žive. Šd. exc. — z čeho: z cizých mozolů. Us. An spravedlivý z víry žije. Sš. II. 30. Zil v Čechách ze svého údělu. Ddk. III. 217. Čo je láska, to ja neviem; však kde býva, to vám povím: Býva ona v srdci dolu, tam si žije z túžby, z bôľu. Čjk. 51. Každý ho omiká, každý z něho žije. Koll. Zp. II. 370. Žije enem z tých polapků (co polapá, ukradne). Slez. Sd. Čo jim dobrí ľudia nadělili, z toho žili; Však sa mi už tajiť nebudete, z čeho žijete. Dbš. Sl. pov. I. 168., III. 70. Svet už raz taký je, z chu- dobného každý žije. Zbr. Báj. (dod. 48.). Jurka začne domu jiť, že sa mu už nechce piť, že nechce viac z vína žiť. Mt. S. I. 213. Z čoho sa najlepšie žije, o to najviac pečuje (hledá pohodlného žití). Zátur. — jak. Žijou jako pes a kočka (nesvorně). Pk. Ž. bez starosti. Ml. Ž. s kým v dobrotě. Rd. zv. Štěstí s neštěstím ob jeden dvůr žive. Č. Každý žije o svém umě. Č. Běda tomu, kdo nepořádkem žije v domu. Pk. Mnohý člověk čerstvě žije. Jd. Ž. způsobem prvo- tinným, jednotvárným, Lpř. Děj. I. 141., ve svornosti, Šmb. S. II. 276., se sousedem v dobrém přátelství, Us., do větru (sorglos), Us. Šd., po baronsku (jako baron, skvěle, dobře), Us. Kšť., blaze, v míru, nepořádně, labužnicky, Us. Pdl., jako pán, Šd., na něčí útraty, vesele, bezstarostně, pohodlně, lehko- myslně, v pokoji, v okolnostech příznivých, nepříznivých, s někým ve shodě, Us. Pdl., o chlebě a vodě, o suchém chlebě, Us., po p dňa na deň tak žijeme, bo si spolu rozumieme. Na Slov. Tč. A ja pojdem do tej Siberie, kde člověk o hladě a smedě žije; Povedá, že chce v lásce stálej se mnou ž.; Göthe žil v bezmanželství aneb raději v mimořádném manželství. Koll. Zp. I. 115., 309.; Koll. IV. 250. Žijú spolu na vieru, na veru (na slub, jako manželé, ale nejsú sesobášeni); Jak kto žil, tak aj umiera. Dbš. Obyč. 32., 107. A tak žili spolu šťastlive, žijú až podnes, ak nepomreli; Kráľ sám chcel už len pri pokoji si žiť. Dbš. Sl. pov. I. 48., VII. 69. Kto jako žil, tak mriet musí!; Tak žili ti ľudíci, malí, zakrpelí, v porobe sa rodili, a v porobe mreli. Btt. Sp. 76., 142. Choc je chorý, musí ísť, choc je mrtvý, musí prísť; tak sa stane, tak ma byť, nemôžem bez neho žiť Č. Čt. II. 88. Aby duch jeho (člověka) pravým životem ž. mohl Ne, abychom podlé těla žili; Žili tu dle svého spůsobu; Lidé, kteří žijí proti víře; Žili podlé zá kona. Sš. J 106., I. 86., II. 3., 35., 98 Chceš-li v pokoji žíti, musíš slepý, hluchý a němý býti; V hanebném sobectví a v chab- nosti ž. Kmp. Č. 155., 134. Ryba rybou, pták ptákem a člověk člověkem žije. Č. Budem sa usilovať, by som vždy tak žil, žeby otec radosti veľkej po mne dožil. Zátur. Vinš I. 15. Rad by na daromnici žiť (aby mu iný poslúžil za darmo); Mladý nevie múdre žiť, starý vie, ale sa mu nesladí; Každý národ musí žiť životem vlastním, lebo to je jeho sladkosť, to je jeho vlastná mať, vlastný dom; Divno, že v poddanstve a v nevoľnictvie žil Slovák svoj živoť nepo- rušene; Tak žime, aby bolo i chleba i neba; Jednoducho ž a jiesť. Zátur. Kdo žije svo- bodné, spává lahodně. Té. Lépe se ctí umříti, nežli s hanbou žíti. Us. Tč. Prostě-li žiješ. sta let dožiješ. Brt. S. 31., Proch., Šd. Žij bez hluku a přilož ku psaní ruku. Hkš. Žije vlk po vůli, ale vyje přes vůli. Bž. Nechtěj ž. sám pro sebe, nezrodilť si se sám od sebe! Bž. exc, Pk. — s kým. Ani s tebou nemohu ž., ani bez tebe býti (praví děvče chudobnému ženichu). Us. S lidmi ž. a se světem. Kká. Td. Se sousedy žil v přátelství. Ddk. IV. 97. Ona s mužem nežije. Us. Šd. Jak za dobře s každým žiješ, hoden si pe- chvaly. Mor. Tč. Jak má kapusnú polievku, s tím najlepšej žije. Slov. Tč. A keď si i vezmeš jednu z tých bohácek, ver s ňou žít nebudeš ani jeden ruoček. Ach Bože muoj, prebože muoj, čo mám činiť? Ako način s mrcha mužom na světě ž.? Koll. Zp. I. 8., 263. Lipa! z halúz tvojich napá- rame lyká, nech roda kmen s kmenom svorne žiť privyká!; Vypáčil si driečné dievča za ženu a žil s ňou statočne v pokoji. Č. Čt. I. 115., II. 479. Svatba sa minula a Janko so ženou len žili ako žili. Dbš. Sl. pov. I. 465. S dobrými skutky dobře se žije. Tč. Kdo chce s vlky žiť, musí s nima výť. Us. Šd. — v čem. Cf. Ž. kde. Žiješ v upomínce mé. Osv. 1. 56. Ž. v Kristu pobožně. Mř. 13. Ž. v poměrech obmezených. Hrts. Arbs. 47. Žila jen ve mně a jen pro mne. Ib. 48. Abys beze vší strasti a péče žil ve mně. Mž. 107. Ty si sal naše mladistvé city, my sme v tužbách tvojich žili. Č. Čt. 11. 143. Jest zákon jediný, v němž všichni žijem. Vrch. — zač. Žili a mreli za svoju otčinu. Č. Čt. I. 115. — na čem Sirota od malička žije na milostinach almužnách. Hdž. Čít. 110. Jest tu v krajine jeden človek, ktorý má na deň kremä tri groše a ešte aj z tých jeden vracie, druhý požičiava a iba na tom tretom sám žije. Dbš. Sl pov. II. 94. — proč. Vz Žíti jak (konec). Pro čin a lidstva spásu žijme. Osv. VI. 298. Žij pre siroty, Tomášu jediný. Sldk. Syt. Táb. 290. Ž. pro sebe a vlasť, lépe: sobě a vlasti. Vz nahoře. — kdy. Za jeho panování žil Petrarka. Ml. Ukrojte si u nás, abyste v nemoci dlúho žili (praví hospodyně, když podává chléb). Brt. L. N. II. 37. Lidé, kteří třemi stoletími před námi žili. Ht. V městě hlavním žilas po svá mladá leta. Kká. Td. 355. Bez tebe (lásky) v tesknosti žiju v svý mladosti. Er. P. 124. Žil v poušti v dávných časech. Vrch. Tak oni žili za čas, kým ona . . . Dbš. Sl. pov. VI 58 — jak dlouho. V hlavním městě dlouhou dobu žila. Kká. Td. 66 Žije, žije duch slovanský, bude ž. na věky, hrom a peklo, marné vaše proti nám jsou vzteky. Pís. Sam. Tomašík. Každý národ celá sto- letí žil. Vlč. Ž. věků věkem. Čch. Bs. 64. Každá krása len chvíločku žije. Ntr. V. 2. Rodičia žijú od rokov už v hneve. Vaj. Tat. a mor. 25. Aby bláhou prostou zmaru od věků žil do věků. Sš. Bs. 21. Ž. osmnácté jaro. Hrts. On žije až posavád, Hol. 53., posud. Z našich (srdcí) nevyhasne (láska), kým žijeme letá, ej, ba ani do konca sveta. Sl. spv. I. 1. Ty dobu tak krátunkú žiješ. Ppk. I. 60. Žij, aspon kým rod slovenských ľudí k žitiu sa z tohto zabitia prebudí. Sldk. Syt. táb. 290. Ozdobujž vás Hospodin, že- byste v láske manželskej po všecky dni života vašeho žili k radosti rodičům a v pří- klad celému priateľstvu; Pred polnocou vyndi pod holé nebe a čítaj hviezdy: čím viac jich načítáš, tým viac rokov žiť budeš; Žili roček, žili i dva, požehnal jim pán Boh syna. Sb. sl. ps. I. 163., 172., II. 1. 87. Bude žiť, kým bude jedna vrana kvákať; Bude žiť ešte dva roky po smrti (žertovně). Zátur. Žil dlouho a umřel skoro. Us. Šd. — od čeho. Dítě žije od šťávy matčiny. Novější vazba. Jg. Ž. od mléka. Us. — čeho = užívati, požívati, gebrauchen, gemessen. Ji- ného zbožie ž. chtěl. St. skl. Cuzieho nic nechtěl ž. Hr. rk. 45. Poďme a živme sbo- žie (fruor). BO.

433724   2. Žíti Svazek: 5 Strana: 0838
2. Žíti, žiji, il, it, ití; na Slov. žouti, žuji, ul, ut, utí= žvýkati, kauen. — co kde, čím: zuby, Hil., v zubích. Med. bib.

433725   3. Žíti Svazek: 5 Strana: 0838
3. Žíti, strb. žeti; strč.: žňu, žňeš; žni; žně, žňúc-; žal, žěli; žat (sup.); v jazyce pozdějším jsou i tvary praesentní podlé vzoru tohoto žnu, žneš, žni, žna (žal, žat, žetí); žínati, ve slož žínávati. Vz Gb. v Listech paedag. 1885. 136. Za příčinou zřetelnosti říká lid žnouti, poněvadž žíti znamená také něco jiného. Vz Gb. Úv. 35. Inft. také žati. Imper. žaj = žni. Na Mor. Sš. P. 556. (Mtc. 1879. 146.). Cf. Píti (pnu), Jíti (jmu). - Ž. = srpem trávu, obilí řezati, schneiden, ernten, herbsten. Žeti, demeto, lit. gen?ti, Bäume beschneiden, hauen. Mkl. aL. 271. — abs. Pusť srp svůj a žni. Br. Kdo chce žíti, musí síti. Prov. Kto chce žiť, nech sa kýva. Mt. S. I. 121. Už sme sa nažali, hrstí naváľaly, ktože jich pováže, keď šuhaj nemože? Žni- meže, len žnime, azda keď dožneme, tamto na úvratech šuhajka najdeme. Sl. ps. 135., Koll. Zp. I. 308. Žnimeže ho, žnime, kade ho dožneme, hned domov puojdeme. Koll. Zp. I. 306. Pojďte žat, pojďte žat (volá křepelka)! Er. P. 24., HVaj. BD. I. 179. No ale prečo by si nechcela prsten tento odo mňa vziať? Preto, žeby som žať nevedela, kde som prv nevedela siať. Ntr. V. 62. Iný bude žať, čo vy sejete. Zbr. Hry 28. Žaj srpečku, žaj. Sš. P. 556. Žnite, devčata, žnite. Brt. P. 94. Príroda nám celá hlási: Ten, kto seje, bude žať. Slav. 27. Ej žala já, žala, urezala já se, pre teba, šuhajku, oj zerala (ohlídala, ohlížela) ja se. Koll. Zp. I. 302. Křepelka volá: Pět peněz, pojďte zať sem na mez! Us. Tč. Pomáhej Vám pán Bůh žíti (již ve 14. stol. žencům přávali). — co. Což bude síti člověk, foť i žíti bude. V. Co naseješ, to budeš jísti. V. Anička maličká, kde si bola, źe si sa tak všetka urosila? Bola som v hájíčku, žala som travičku. Sl. ps. Jak živa sem, můj synečku, hrachu ne- zala. Pís. mor. Nad Kostelcem je černý les, žalo tam pět panen oves; Hdo tu trávu žnúti budě, to ten prsten nosiť budě; Vem srpečky, prošvarná děvečko, pujdzemi ho (hrach) žať; Zelená se, má děvečko, mýho otca hrach, až uzraje, má děvečko, budeme ho žať; Dy travičku žala, všeckých pět prstů si požala. Sš. P. 94., 168., 539., 605. Kdo vám tu trávu kázal žíť? Kázal nám otec a máti, travy zelené nažati. Er. P. Za- sial som žitko, nebudem ho žať, miloval som dievča, nemôžem ho vziať. Sl. spv. 181. Nasial som žitko, nebudem ho žať, miloval som dievča, nebudem ho brať. Koll. Zp. I. 308. Išlo dievča trávu žati, panskú lúku vy- žínati. Ib. III. 81. Nebolo jich nikde vídať, len jednoho pšenicu žať. Lipa II. 312. Nasél sem ti, moja milá, na dolině hrach, půjdeme ho zítra ráno, moja milá žať. Jak živa sem, můj synečku, hrachu nežala, ani cepa, ani srpa v ruce neměla. Pck. Ps. 39. Ej moja milá, zelená pohanka, kdože teba bude žať?; Ej moje milé, čierné oči, kdože s vámi bude spáť?; Takú som si vybral robotnicu, že vie žati žito i pšenicu; Žalo, diovča, žalo raž, žalo šošovičku, kosák sa jej vysmikol, po- rezal ručičku; Jedna žala tatarečku, druhá žala proso, jedna byla v žltých čižmách, druhá byla boso; Ej žítko, žítko, žítko bě- lavé, kde ťa bude, žíko, žati, keď já budu v gliedě státi? Koll. Zp. I. 73., 251., 302., 309., 372. — co kde. Obilí na poli. Ros. Tam žnou ženci. Us. Žalo, dievča za po- tôčkem, keď nažalo, naviazalo, dokola sa obzeralo. Sl. spv. IV. 125. Žaly jsou travičku nad strouhou; Abys mi na louce žala. Er. Ps. 154., 481. Žalo dievča trávu nedaleko Temešváru. Ht. Sl. ml. 220. Žalo dívča, žalo trávu nedaleko Velehradu (vinohradu). Sš. P. 189., 538. Žala sem já, žala podlé leni- vého, až sem sa dožala chládku ... Ib. 556. Na záhumní trávu žala, palce sobe urezala; Ráda všetko robím, najradčej žnem v poli, trebas má chrbatík od shýbánia bolí; Pole, širé pole, pokial si moje? Až po ten chod- níčok, kde zne muoj Janíčok. Koll. Zp. I. 294., 300. Žnieš tu, ježtos nesál. M. — jak. Žali ženci po snopě (každý snop). Brt. P. 149. Nechce von mně můj srpeček dobře žiť. Sš. P. 627. Žala by já, žala na širokú postať, keby já věděla, komu sa mám dostať. Koll. Zp. L 300. Žnimeže len, žnime od kraja do kraja, azda si vyžneme švár- ného šuhaja. Koll. Zp. I. 301., Sl. spv. VI. 208. Žaly sme pšeničku od konca do konca, ktorá z nás dostane švárneho mládenca? Sl. spv. II. 77. Obilí se žne a) na pokos = po záhoně od úvrati k úvratím, b) na postať = napříč záhonem od brázdy k brázdě. Na Brněnsku, Tišnovsku aj. postati říkají: jána. Žnou na jáně (na jany). Postať (jana) za- stupuje se po každé znova. c) Na hosera = na kostno, šikmo k brázdě. Mor. Brt. Vz Postať, Pokos. Jako seješ, tak budeš žať. Mt. S. I. 123. Jak budeš síti, tak budeš žíti. Mt. S. I. 121. — komu. Žala by ja, žala, žitko farárovi, keby mi daroval sobáš fra- jarovi. Sb. sl. ps. II. 1. 43. Išlo děvča žito žať zemskému pánovi a jemu sa zazdaly jeho bielé nohy. Koll. Zp. I. 303. Byla ona v hájíčku, žala kravám travičku. Sš. P. 302. Drží mi roboty, ješto by mi měli žíti a vo- ziti. Půh. I. 293. — čím. Srpem se žne, kosou se seká (kosí).,Us. Srpem pšenici na záhoně ž. Us. Tč. Čim budem žať? čím budem žať ? Srpem! srpem! (Tak zpívá plot- níček). Pck. P. 114. — kdy. Obilé na chléb toho měsíce (června) žínává se. Part. Dříve musím síti a pak žíti. Us. Na Lopeníku po- máhají si o žních na vzájem. Při měsíčku sejde se i 30 pacholkův a děvčat s gajdošem. Popíjejíce darovaného jim od gazdy pále- ného a vesele prozpěvujíce za hodinu požnoú celé pole. Tomu se říká: Žac na mesjaček = žetí za světla měsíčního. Brt. L. N. II. 111. Časem svým źiti budeme. Dch. Račil mi Buh mily ščesci dać, dnes sem sel a možu dnes i žać. Sš. P. 19. Co síti budeš v mládí, to žíti budeš v stáří. Mž. 6. Žala som travičku na Jana maličku, porezala som sa na moju ručičku. Koll. Zp. I. 18. Již pozná duše, že co bude kto zde sieti, to bude po smrti žieti. Hus III. 111. Kdo záhy seje, záhy žne. Pk. — co kam. V širém poli roste travička zelená, kam ju žne, tam ju žne tá moje milená. Sl. ps. 304. — odkud. Oni neorali, nesiali, ale žat a žiť chceli z ho- tového. Let. Mt. S. IX. 1. 42. My sme sa s horkosťami a žiaľom uspokojili, ale z hor- kostí a žiaľu budú žať budúci šťastnější potomci naši. Phld. IV. 81. — Vz Bruh, Čubík, Hasákovati, Hóser, Hrabcovati, Hrsť, Jána, Janovač, Kolek, Křížalka, Mandel, Matka, Náklad, Podlomek, Podmandelník, Pokládka, Pokos, Postať, Réthar, Soška, Stonek, Šopka, Táčati, Táčka (snad i v do- datcích), Km. 1885. 5., 6.

433726   4. Žiti Svazek: 5 Strana: 0839
4. Žiti (žieti), strb. žeti, žBma comprimere zaniklo v češtině a nahražuje se svým ite- rativem žímati. Zbytek: žďal mu ruku. Us. Jg. (žď- místo žž-). Vz Gb. v List. filolog. 1883. 136., Ždímati.

433727   5. Žíti Svazek: 5 Strana: 0839
5. Žíti = užívati. Vz Žíti. 1.

433728   Žití Svazek: 5 Strana: 0840
Žití, n. = živobytí, das Leben. Vz Žíti, 1. Ž. naše české, národní, Mus. 1880. 155., 273., spolkové, společenské, Us. Pdl.; ž. citové, Osv. I. 65. Co mi je po jeho žití! Us. Šd. Celé jeho ž. a dýchaní. Dch. Prozírá k čas- nému ž. Kristovu. Sš. II. 200. Žití svár a spor; Ó rci, kam cílí ten divý chvat, jejž nazývame žití? Vrch. My všetci nádejeme sa — ty tiež nezúfaj! Niet, pre mňa nieto tu žitia; ja umrem, vidno, tak musí byť. Phld. IV. 527. Som v svete bez sveta, som živá bez žitia; sprosť ma (mne), mocný Bože, sprosť ma živobytia. Sl. ps. 126. S malým spokojen býti je ščastlivé žití. Na Slov. Tč. Vlas sivý sú kvieťa iného žitia, hlava se chýli do země rozvitá. Ppk. I. 57. S Bohom! Daj Bôh ti veselšieho žitia! Vaj. Tat. a mor 173. Spi sladko, máti! veď tvoja dcéra s duchom tvojím ide žitím; anjel tvôj ju pred biedou zastiera štítom cnosťami obitým. Č. Čt. I. 224. Hojže Bože, jak to bolí, keď sa junač roztratí po tom šírom sveta poli na chlebovej postati; každý svojou pošiel stranou hnaný žitia nevoľou; Hojže Bože, jak to morí, keď žitie už uchodí. Č. Čt. II. 135., 136. — Ž., der widerrechtliche Genuss einer Sache, bezprávné užívání. Když žaluje z žití. Kn. rož. čl. 141. Cf. Žití v Č. Do- datcích k Jg. Slovníku.

433729   1. Žíti Svazek: 7 Strana: 1174
1. Žíti. Cf. Mkl. Etym. 411. b., Sf. III. 546., List. fil. 1892. 120. — co. Živu (piji) kozí mléko radši. Ezp. 1343. — jak. Ž. chudě, zchuda. Us. Vk. Ž. z ruky do úst. Mour. Žijú jak cigáni. Slez. Šd. Jako žil, tak sa mal, čertu slúžil, čert ho zal (vzal). Slov. Rr. Sb. Žije, len že je to žitie jako nežitie. Orl. VI. 319. Žije ene samýma figloma. Slez. Šd. Žili spolu jako sto květů (svorně). Němc. — kdy. Lidé, kteří třemi stoletími před námi žili. Ht. Skup. 10. 2.— kde. Celá rodina žije na jednom chlebě (společně). Slov. Rr. Sb. 3. Žíti Cf. Mkl. Etym. 409. a., Gb. Ml. I. 153., 156., Ev. olom. 165., List. fil. 1892. 363.

433730   5. Žíti Svazek: 7 Strana: 1175
5. Žíti = požívati. Cf. Ž. kl. S 260 a K. I. 19 , II. 20.

433731   Žití Svazek: 7 Strana: 1175
Žití = jmění. Sv. ruk. S. 260.

433732   1. Žíti Svazek: 8 Strana: 0528
1. Žíti. Co žije, časem hyne. Brab. 81. Tak žime, aby bylo i chleba i neba. Phľd. 1894. 196. — z čeho. Z čoho žiješ, toho sa drž. Phľd. 1893. 702.

433733   3. Žíti Svazek: 8 Strana: 0528
3. Žíti, žnu. Sup. žat. Pass. 293. (Gb.). Zla m. žala. Brt. D. I. 103. O tvarech v Brněn. vz Brt. D. II. 174.

433734   1. Žíti Svazek: 9 Strana: 0420
1. Žíti, živu, nč. žiji. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 155., 217. Žiť ty, a já už hniť. Zát. Př. VII. 137. — jak dlouho. Bude žiť dva roky po smrti. Zár. Př. 383a. — jak: z dnes na zajtra. Ib. Žil jak svatí v nebi (příjemně). Šml. X. 50. Žil sám jako pavouk v koutku. Jrsk. XVIII. 72. — z čeho: z runa, nic z barana (ne z kapitalu, jen z úroků); Ž. z toho, čo robí. Ib. — proč: pre meno božie. Ib. — na čem. Mně na tom nežije = nezáleží. Hoř. 97. — nač: na peníze = z peněz, z hotového. Mtc. 1899. 225.

433735   3. Žíti Svazek: 9 Strana: 0420
3. Žíti, žel a žíl m. žal. Jihozáp. Č. Dšk. Vok. 12. Žíti má se spíše o tři dni dříve než o dva později. Fisch. Hosp. 20.

433736   3. Žíti Svazek: 10 Strana: 0548
3. Žíti, žnu. Každý žne pro sebe (vydě- lává). Čapk. Most. 57.

433737   Žíti jak Svazek: 10 Strana: 0548
Žíti jak. Žil tak, jako sviňa (krátko a dobře). Rizn. 172. Žije z ruky do huby. Mus. slov. IV. 28. Žije, jak pes s kočkou (ne- svorně). Us. A všichni žili svatým životem. Zr. Brand. 100. Žije, jak tluček (punček) v masle, vrana v sosňu, žaba pod kameněm; žije na tych deset prstů, od dněskajška do zytřka. Slez. Vlasť. I. 238., 239.

433738   2. Žíti, žmu Svazek: 8 Strana: 0528
2. Žíti, žmu. O časov. r. 1440. Cf. Mus. fil. 1896. 450. Nezaniklo v češtine, jak se tvrdí v List. fil. 1883. 136., neboť podnes se slýchá v již. Čech. ku př. vyžmi to. Mus. lil. 1896. 450.

433739   Žitici Svazek: 7 Strana: 1175
Žitici = oddíl polabských Srbů. Šf. Strž II. 622.

433740   Žitín Svazek: 5 Strana: 0840
Žitín, a, m., Žitín, ves u Nepomuk. Vz Blk. Kfsk. XXIU. Otík z Žitína. Arch. IV. 166.

433741   Žitislav Svazek: 5 Strana: 0840
Žitislav, a, m., os. jm. Let. Mt. S. VI. 2. 65.

433742   Žitiště Svazek: 5 Strana: 0840
Žitiště, ě, n. = strniště žitné, das Korn- stoppelfeld. Dch.

433743   Žitivrat Svazek: 5 Strana: 0840
Žitivrat, a, m., Saturnus. MV.

433744   Žitívratce Svazek: 7 Strana: 1175
Žitívratce, e, m , der Wiederhersteller des Menschenlebens. Vc. Lab. 265.

433745   Žiťkářka Svazek: 5 Strana: 0840
Žiťkářka, y, f., die Adernsäge. Skv.

433746   Žitko Svazek: 5 Strana: 0840
Žitko od žíto, žítko od žito (Cf. kráva = kravka, houba — hubka, žíto — žitko; klas — klásek, čas — čásek, hlas — hlásek, žito — žítko. Pk.), a, n., das Korn. Kakby zrálo ž. v poli. Rkk. Mlynář sedí na kolesi a vodičku mu žitko nosí. Prov. Na Slov. Vz Žito.

433747   Žitková Svazek: 5 Strana: 0840
Žitková, é, f., osada u St. Hrozenkova na Mor. Tč.

433748   1. Žitký Svazek: 5 Strana: 0840
1. Žitký, lépe: židký, dünn, flüssig. — Z. = navlažený, vodou napojený. Mor. Brt. D. 303.

433749   2. Žitký Svazek: 5 Strana: 0840
2. Žitký = živý, lebendig. Mor. D. .

433750   2. Žitký Svazek: 7 Strana: 1175
2. Žitký = svěží, čerstvý, frisch. Ž. klo- básy. Na Vsacku. Vck.

433751   1. Žitký Svazek: 9 Strana: 0420
1. Žitký = vlhký. 1641. Čes. 1. VII. 284.

433752   Žitlík Svazek: 8 Strana: 0528
Žitlík, u, m. = nějaký šat. Vzal tam (zlo- děj) ž., kabát a nohavice (1534.); Zitlík a no- havice zedral. Hrš. Nách. I. 314. — Tři žitlíky mřeňů. Ib. 368.

433753   Žitmíř Svazek: 5 Strana: 0840
Žitmíř = Žitomíř.

433754   Žitná Svazek: 5 Strana: 0840
Žitná, é, f., na Mor. režná (kořalka), der Kornbrantwein. Šd. — Ž. = samota u Bu- benče; něm. Žitna, ves u Netolic. PL.

433755   Žítňa Svazek: 8 Strana: 0528
Žítňa, statek v Trenčín. Phľd. XII. 341.

433756   Žitňačky Svazek: 5 Strana: 0840
Žitňačky, pl., f. = druh hrušek na Mor. Brt. L. N. II. 112. Vz Žitnice.

433757   Žiťňák Svazek: 9 Strana: 0420
Žiťňák, a, m. = vrabec domácí. U Loučky na Mor. Mus. ol. III. 118.

433758   Žitňan Svazek: 5 Strana: 0840
Žitňan, a, m., os. jm. Phld. V. 17., 337.

433759   Žitnavka Svazek: 5 Strana: 0840
Žitnavka, y, f., die Mäuse-, Taubgerste; der Fuchsschwanz. Rk.

433760   Žitnavka Svazek: 7 Strana: 1175
Žitnavka = druh jablek U N. Kdýně. Rgl.

433761   Žitné Svazek: 5 Strana: 0840
Žitné, ého, u., der Getreidezoll. Er. Seg. 52. — Ž. = pečivo z pšeničné mouky, das Gebäck von Weizenmehl. U Olom. Šd.

433762   Žitné Svazek: 7 Strana: 1175
Žitné (sitne), clo. 11. stol. D. Gesch. 81.

433763   Žitnica, e Svazek: 7 Strana: 1175
Žitnica, e, f., granaria. Pršp. 28. Ž. = žitná (= pšeničná) sláma. Slov. Rr. Sb. Ľud volá klasnaté trávy žitnicami alebo žitničkami. Slov. ZObz. XXIV. 81.

433764   Žitnice Svazek: 5 Strana: 0840
Žitnice, e, žitnička, y, f. = obilnice, sýpka, na Mor. picník, der Korn-, Schutt-, Getreide- boden, Speicher. Mat. verb. — Ž. = sveřep drsný, bromus asper, eine Art Trespe. Slb. 145. Ž., květina rostoucí u vody. Kačinec a žitnica rostou u vody. Mor. Brt. L. N. II. 20. — Ž., pl., f., druh hrušek sladkých — žitňačky. Mor. Brt., Vck., Džl. — Ž. = vy- rostlé veliké jádro s černou pokožkou na žitě, mor. na rži, die Kornmutter. Hdž. Čít. 200.

433765   Žitník Svazek: 5 Strana: 0840
Žitník, a, m. = brouk žitný, der Korn- käfer, Schuster. Koubl. Ž., zabrus gibbus. Vz Hrbáč osenní. Kv. 1869. 96. — Ž., u, m. = žitnice. Reš.; 2. žitný bochník, das Kornlaib. Leg. — Jg. — Ž., a, m., os. jm. Mor. Vck.

433766   Žitnílek Svazek: 7 Strana: 1175
Žitnílek, lka, m., Getreidekäfer, m. Rk.

433767   Žitnisko Svazek: 5 Strana: 0840
Žitnisko, a, n. = žitniště, žitiště, pole po žitě, das Kornstoppelfeld; na Mor. das Weizenstoppelfeld. Cf. Žito. Sd., Šd., Brt., Tč. Aj oramy, oramy susedove ž. Sš. P. 516.

433768   Žitniščo Svazek: 7 Strana: 1175
Žitniščo = žitnistě. Slov. Rr. Sb.

433769   Žitniště Svazek: 5 Strana: 0840
Žitniště, ě, f. = pole Žitné, der Kornacker, das Kornfeld; žitiště, vz toto. Cf. Žitnisko.

433770   Žitnosť Svazek: 5 Strana: 0840
Žitnosť, i, f., die Kornbeschaffenbeit. Ž. chleba. Ros.

433771   Žitný Svazek: 5 Strana: 0840
Žitný = co od žita n. ze žita jest, Korn- (na Mor. Weizen-). Ž. půda, rok, D., otruba, chléb, role, Us., desátek, Dipl. 1723., hon, pleva, kraj, mouka (režná, výražek), strniště (žitiště). Šp. Od plodu žitného. Ž. wit. 4. 8. Ź. nivy, Čch. L. k. 59., žitno zreno, Ev., krajina, NA. IV. 66., sveřep (bromus seca- linus, die Trespe, Korntrespe), Mllr. 26., král (největší klas v žitě, obyčejně hluchý). U Smidar. Kšť. Utrhol si on žitný klas. Sl. ps. 112. Hež vrany na dvě strany, najžit- nějšie zrnečko přijdzě mezi vámi. Kopan. mor. Brt. L. N. II. 166. Budeš-li ješče lítati, budu na tebe lícati; nalícám na tě žitné klas, dostanu tebe brzo zas. Sš. P. 250. Načo sa máš ovsem pásť, když máš žitnú múku. Na Slov. Tč. Tvár moja, kvitni mi ružičkou, budem ťa umývať tou žitnou ro- sičkou sbieranou za rána, kým slnce nevynde na sv. Jana; U mojej materi žitný chlieb na stole, u tvojej, šuhajko, ovsený v komore. Koll. Zp. I. 18., 230. Kolik žitného zrnka do sv. Kiliána (8/7) urostlo, tolik už ostane; prší-li toho dne, bude žito korýtkové. Na Zlinsku. Brt. Kdo květ žitný zí (sní), nebude míti nikdy hladu. Na mor. Val. Vck. — Ž. ulice v Praze. Vz Tk. II. 243.

433772   Žitný Svazek: 7 Strana: 1175
Žitný Ž. prasátko (skřeček). Slov. Rr. Sb. Svätosť oltářní v zpósobě žitné (ze žitné mouky). Krnd. 186.

433773   Žitný Svazek: 8 Strana: 0528
Žitný. Z. matka = námel. Slov. Kal. S. 221.

433774   Žitný Svazek: 9 Strana: 0420
Žitný. Ž. střecha = pokrytá došky ze žitné slámy. Pavl. Konp. I. 70. Ž. semeno (jakou chce míti půdu). Vz Pšeničný. Ž. květ, vz Třešňový. Vytři si fúzy žitnou hlinkou (lejnem). Zát. Př. 248a.

433775   Žitný. Ž Svazek: 10 Strana: 0548
Žitný. Ž. panna = vybájená bytosť malé postavy, která prý chodí žitem a chrání pole před škůdci. Místy nechávali státi kousek obilí po celé žně, aby se tam ž. panna mohla skrývati. Kšť. Lid. 17., Poh. 109. Sr. Žithola.

433776   1. Žito Svazek: 5 Strana: 0840
1. Žito, žíto (cf. (Sitoc), žitečko, žitko (vz toto), a, n. V již. Čech. žíto. Kts. Ž. m. živB- to od žíti m. živti. — Ž = vůbec obilí. V., Háj. Ž., frumentum, das Getreide. Ž. wit. 64. 14., Byl. 15. stol., Ppl. Gr. 36., Bž. 67. Keď na podletia dorostá obilia jakôkolvek, to všetko menuje sä žito a kraj, kde rastie žito, menuje sä žitva. V Liptove žitom len samú raž menujú. Hdž. Čít. 199. Kdo má mnoho žita, ať si myši nasadí, kdo mnoho peněz ať se soudí. Č. — Ž., nyní secale, der Roggen, das Korn, mor. réž, rýž. Vz Rstp. 1759., 1708., 1998., Mllr. 96., FB. 13., Čl. Kv. 115., Slb. 174., 178., Čl. 155., Kk. 111., 113., 76., Schd II. 265., KP. III. 247., Vlšk. 106., S. N. Ž. pospolité, s. cereale Ž. námelné (ze kterého se mnoho namele). Us. Črk. Ž. labradorské, azovské, montaňské či alpské, alandské, šampaňské. Us. Jaré ž., Sommerkorn. Dch. Z. potuchnuté (zatuchlé). Zátur. Pyšné ž. = pěkné. Brt. L. N. II. 66. Ž. snětivé, sypné (které mnoho sype), svížné (svazné = s tenkým stéblem). Us., Šp. Budeš bit jako ž. Us. Ž. nevydává, D., nesype, platí. Žítu spadlo. D. Ž. jaré a ozimé, vz S. N., trsnaté, vlaské; snop ž a; dobrý rok, opálka na z.; na ž-ě jsme měli schodek, proměřili jsme. Šp. Když se to žítko v poli vymetalo, tehdá mě ještě děvče milovalo. Er P. 200. Za tím naším háječkem zraje pěkně žito: můj milej je daleko, je mi h přec líto. Er. P. 117. Čí to husičky, či to pozobaly nám žito, pozobaly nám jaré, ešče nebylo zralé. Sš. P. 298. Jiní žito zpodsíval já bych plívy bral: nemysli si, moje milí abych si tě vzal. Er. P. 200. Já byl bych ja za blázenka, abych si ťa vzal: ptáci žito vyzobali a já plevu bral. Sš. P. 332. Lepí je žitečko nežii oves: lepší je mládenec nežli vdovec. Er. P. 279. Děvčata užívaj žita k věšťbě, vz Er. P. 79.—80. Žitem lid se léčí, vz Mus. 1853. 476., 1855. 329. (Sbtk Rostl. 307.—308.). Ž. lehlo (větrem, deštěm) Us. Husa v žitě (o ženské hloupé, ale zá možné). Us. Dch. Pluk ruský za plukem jak žito porážel. Kká. Td. 121. Kděkolvek s ji nými budeš, máš míť starosť všecku, abys komu místo žita nepredával sečku. Na Slov Tč. Ž. nemá rádo, když mu za krk teče (když prší do klasů). Na Zlinsku. Brt. Kedy že to žitko zejde; Čtyry jámy žita máme Sl. ps. Šf. I. 49., II. 58. Ej žitko, žitko žitko belavé! Kto ťa bude, žitko, žati, kac já budem v gliedě státi?; Korheľ (pijan prepil ž. ešte na koreni; Utrhni si, lasto- vienko, žita klas, ej, abys mohla po tém širém poli létať zas; Kto si dievča vezme žitko zralé níže Belehradu; Čie že je to jarnie žitko pod horami? Vybili ho vranné koně podkovami; Zelené žitko do kolena vezmi ma milý na kolena: zelenuo žitko zakvítává, už ma muoj milý zanecháva; Roži (rže) málo, žita nišť, ako že sa ty, Janičku, oženíš?; Už tie žítka požínajú, už nám živnosť odberajú; Len si ty, šuhaj, žítko vymlať, len že mně, šuhaj, siaťa navrať; Mlynár sedí na kolese, vodička mu štěstie nese, donese mu žita, pšena, bude variť jeho žena; Lepšiá frajerka než žita mierka. Koll. Zp. I. 91., 287., 299., 304, 305., 308, 337, 339. Půl druhého mta žita. Půh. II. 242. Přikazuji vám, abyste mi pomohli a dali každý z vás z lánu kbelec žita. Arch. IV. 170. Byl tiše jako prasátko v žitě (neříkal nic). Hnšk. Z toho žita nebude mouka (= marná práce)! Bdl. Striehne, ako žito na plachte (má pozor ako na žito, jež suší na plachtě); Suržica ja pšenica so žitom hned zasiatá. Slov. Zátur. Prší-li na sv. ducha jsou klepany žita. U Kr. Hrad. Kšť. Sv. Markyta hodila srp do žita (vede žence do žita = v tu dobu počínají se žně). Us. Žitu (rži) sníh adventní neprospěje: adventní sníh sežírá chléb; Při dvou světlech (když jest měsíc ve dne na obloze) nesej žita, bude snětivé; Je-li mnoho šípinek, urodí se réž; Réž se urodí, je-li na březách mnoho barušek (řas semenných); Réž nejlépe seti mezi Františkoma serafským a Borgiou (4/10 — 10/10); Žito Havlovo (16/I0), Urbanův oves (25/5)), hříbě červnovo: z toho trého bude málo dobrého; Je-li hojně hložinek, urodí se žito; jsou-li flekovity, padne na žito ruda. Na Zlinsku. Brt. Sníh sv. Ondřeje vzešlému žitu nepřeje. Us. Šd, Tč. O sv. Anně žitečko sa nažne. nech si žitko zožne. Sl. spv. II. 70., III 85., VI. 220., I. 181. Už si žitko sežal. Sl. ps. 272. Nemúdry je, kto prechádza ze žita do viky. Na Slov. Tč. Nazdory behali po žitách, v žitách. Sl. let. VI. 343. Kdo pre žito rež opúščá, málo mívá v jámě. Mor. Tč. Pán Boh Nás požehnaj, aj tie naše volky, čo nám navozili žita do stodôlky. Phld. IV. 470. Ľudia mi vravia, že som daromný, že mi je žitko drobné za humny. Čjk. 54. Kdeže mi to žitko zasial? Mt. S. I. 13. Preto na- zvali této najužitočnejšie rastliny žitom, že sä z toho žije; Ráno kosili naši súsedi žito, jarninu a polovinu; Jaro, milé jaro, veru si mi jarô, a to leto hotuje nám žito. Hdž. Čít. 199., Šlb. 14., 18. Z žita pečem koláče (mlácení o sedmeru). Slez. Šd. Pamatujte si to, mlátíte-li žito (mlácení o šesteru). Ib. Šd. Chléb ze rži, koláče ze žita, to je pravda naležita (obyč. závěrek pohádek ve Slez.). Šd. Kopu žitečka nažala: kopu ozimého, kopu jarého; Tam hore pod polodně, kdze moj milý žitko žne; Žitečko, obili pěkně se zeleni, Janovšči pacholci žebraka zabili; Žito na poli požali, a mňa ešte nepýtali. Sš. P. 527., 557., 699., Koll. Zp. I. 69. Pod horou žitečka sú, moje myšlénky kde sú? Na druhej dědinečke pri mojej frajerečke; Zasial som žitko, zošiol mi ovos, dobre si gazda zemičku povoz, dva razy povoz, tretí raz úhor, potom si zasej pšeničku v úhor; Nebojte sa, chlapci nebojte sa hladu, už je Mor. Je-li o sv. Jiří tak vysoké žito, že se v něm havran skryje, bude úrodný rok na obilí. Tč. Na sv. Petra a Pavla zlomí se žitu kořínek a ono zraje dnem i nocí. Tč. Je-li hojně třešní, dobře i žitu bude. Tč. I černá půda bílé žito rodí. Hkš. Žito dvě neděle se zelená, dvě neděle se metá, dvě neděle odkvetá, dvě neděle se zamlečuje a dvě neděle usýchá. Bž. Ž. sej třeba do po- pela, jen když v svůj čas. Tč. Ž. mu na zádech roste (dobře se mu daří. Vz Štěstí). Jg., Č. Urbanův oves, žíto Havlovo, řídko bývá z toho co dobrého. Rým. (Vz Štědrý). Havlovo žito, Urbanův oves, co z toho bude, potom mi pověz. Šp. Pro Havlovo žito a Urbanův oves netřeba stodol přistavovati. Pk. Když jest v žitě stoklasa, má hospodář chleba i chasa, je-li v žitě metlice, nemá hospodář ani slepice. Jg., Šp. Když je ž. plesnivé, bylo orání lenivé. Šp. Za moje žito ještě mě bito; Když záhy trn rozkvetá, záhy se ž. vymetá. Pk. — Ž. = pšenice, der Weizen. Na Mor. a Slov. Brt., Kd, Mřk., Škd, Tč. Ž. bezvousé, bílé slove holica holé), fúsaté (vousaté) sluje ostnaté. Mor. Vck. — Ž. svatojanské = námel, die Roggen- mutter, das Mutterkorn, secale cornntum. Rstp. 1760. — Ž. myší, hordeum murinum, las Mäusekorn. D. — Ž. turecké = pohanka, polygonum fagopyrum, das Heidekorn. Kom. J. 127. Místy také hl. na Mor. a Slov. = kuku- rice, der Kukurutz. — Ž. nebeské = manna.

433777   Žito Svazek: 7 Strana: 1175
Žito. Cf. Mkl. Etym. 411. b., Mllr. 96., Rosc. 108., Kram. Slov. Ž., siligo. Sv. ruk. 322. Letos je pěkné žito (zrní); Letos sú pěkné (pěkná) žita (obilí na poli, na sto- jato). Tak i ostatní obili (collect). Val. Slavě. 7.3. Ž. jako kafe (krásné) Lib. NZ. I. 546. Sto mtóv žita. Ev. olom. 287. Drobné ž. = pšenice, turecké ž. = kukuřice. U Uh. Skalice. Rr. Sb. Žit lány kvetoucí. Světz. 1889. 26. Mletí žita. Vz KP. V. 622 Ž. bez strachu visí do prachu (sucho mu neublíží) a oves třeba do vody, však ve svém ob- dobí. Exc. — Hádanka. V červeném se to narodí, v zeleném to roste a v bílém to umře (žito = pšenice). Brt. Dt 154., Km. 1886. 753.

433778   Žito Svazek: 8 Strana: 0528
Žito. Šak nám ž. neprší (nesmíme vyha- zovati)] Phľd. XIV. 190. Koste jako žito po dešti. Šml. VII. 219. Ž. musí být dříve bito a pak mleto, aby byl z něho chléb (pílí a utrpením dochází se k blahobytu). Nár. list 1894. č. 169. odp. feuill.

433779   Žito Svazek: 9 Strana: 0420
Žito dva tydne zchodí, dva sa perí, za dva sa sype, za dva kvitne, za dva sa vy- plňuje a za dva ešte zraje (zrie). Zát. Př. 196a. Hruda žitu byža (chyža); Keď žito kvitne, cesto redne. Ib. Ž. ešte neprší = ne- vypadává z klasů. Us. Korec žita stál r. 1679. ä 1 zl. Fisch. Hosp. 361. Ž., farre. XIV. stol. Mus. 1901. 250.

433780   Žito Svazek: 10 Strana: 0548
Žito, secale. Sr. Ott. XXII. 749.

433781   2. Žito, a Svazek: 5 Strana: 0842
2. Žito, a, m., os. jm. Ž. Jindř. Tk. IV. 747. Ž. Hensl. Tk. V. 84., 85.

433782   Žitodárný Svazek: 10 Strana: 0548
Žitodárný. Ž. země. Msn. II. 34.

433783   Žitohojný Svazek: 7 Strana: 1175
Žitohojný, korn , weizenreich. Lpř.

433784   Žitojed Svazek: 5 Strana: 0842
Žitojed, a, m., alęrjot^c, der Getreide- verzehrer, Brodesser. Lpř. Slov. Žitojedný, Getreide, Brod essend. Vz Žitojed.

433785   Žítok Svazek: 8 Strana: 0529
Žítok, tku, m. = žloutek. Slov. Phľd. XII. 567.

433786   Žitomil Svazek: 7 Strana: 1175
Žitomil, a, rn., y/kóóito?, getreideliebend. Lpř.

433787   Žitomíř Svazek: 5 Strana: 0842
Žitomíř, nyní Štolmíř, ves u Čes. Brodu. Vz S. N., Dal. Jir. 48,, Tk. I. 408., III. 73., V. 265.

433788   Žitomířský Svazek: 5 Strana: 0842
Žitomířský dvůr. Dal. Jir. 47. Vz Zito- míř.

433789   Žitonice Svazek: 5 Strana: 0842
Žitonice, vz Řitonice. Ž. dvůr, vz Blk. Kfsk. 844.

433790   Žitorodný. Ž Svazek: 10 Strana: 0548
Žitorodný. Ž. Báčka. Phľd. XXII. 652.

433791   Žitoví Svazek: 5 Strana: 0842
Žitoví, n., slove v některých krajinách spodek snopu, jinde říkají řiť, řítí, řítoví. Us. Hk.

433792   Žitovitý Svazek: 9 Strana: 0420
Žitovitý. Ž. došek = dlouhý, mající delku slámy. Slez. Čes. 1. IX. 106. Sr. Hlavatý.

433793   Žitovky Svazek: 7 Strana: 1175
Žitovky = žitné ouhrabky. Ž dobytku dáti. U Rokyc. Fč.

433794   Žitovlice Svazek: 5 Strana: 0842
Žitovlice, dle Budějovice, Žitaulitz, ves u Rožďalovic. Vz Blk. Kfsk. 306., Tk. V. 145.

433795   Žitovlický Svazek: 5 Strana: 0842
Žitovlický ze Slivna. Sdl. I. 199.

433796   Žitva Svazek: 5 Strana: 0842
Žitva, y, f. = žatva. Kuzmány. — Ž. — kraj, kde roste žito, die Weizengegend. Vz Žito a tam citat z Hdž. — Ž. = řeka ve Slov. V Podtatransku (padá) Váh, Nitra, Žitva, Hron a Ipeľ do Dunaja. Č. Ct. II. 366. Malá riečka, ktorá v tom kúte nad Zlatými Moravcami sa steká a pri Nových Zámkoch do Nitry sa vlieva. Č. Čt. II. 349. (Hol. 264.).

433797   Žitva Svazek: 8 Strana: 0528
Žitva, y, f., potok v Nitran. Phľd. XII. 555.

433798   Žitvatín Svazek: 8 Strana: 0528
Žitvatín, a, m., obec v Komárne. Phľd. XII. 555., 74.

433799   Žitý Svazek: 9 Strana: 0420
Žitý m. žatý (žnouti). Gb. H. ml. III. 2. l18. Živěti. Živosť těla je duše, že jí živí (živa jest). Hus I. 335.

433800   Živ Svazek: 5 Strana: 0842
Živ, vz Živo, Živý.

433801   Živa Svazek: 5 Strana: 0842
Živa (zastr. Siva), y, f. = bohyne obilí, Ceres. VMV. nepravá glossa. Pa. — Ž. = bohyně života lidského i přírodního. Krok, Rk. Bohyňa Ž., Živena požehnávala jim v lete živnosť a úrody. Dbš. Pm. 6. Zdraví buďte vtáčatka, všetky dobré bôžatka, zdravá Živa, Živena matka naša milená. Sl. spv. IV. 140. — Ž., Živěna, Ceres, planeta. Nz. — Ž., vz Zoja.

433802   Živa Svazek: 7 Strana: 1175
Živa. Šf. Strž. I. 72., Vc. Lab. 255., Mách. 35., 60 Žívati. Krnd. 169. 1. Cf. Žíti, 1.

433803   Živáček Svazek: 5 Strana: 0842
Živáček, čka, m., animal, lebendes Wesen. Doma není ani živáčka (ani živé duše); Ži- váček to nepozná (= nikdo). Na Zlinsku. Brt. Na mor. Val. Vck.

433804   Živačiti se Svazek: 5 Strana: 0842
Živačiti se, il, en, ení = bídně se živiti. Na Zlinsku. Brt. D. 303.

433805   Živák Svazek: 5 Strana: 0842
Živák, a, m., vz Živáček. Brt. D. 303.

433806   Živán Svazek: 5 Strana: 0842
Živán, a, živáň, e, m. = kdo z cizího se živí, lupič, zloděj, zbojník, der Dieb, Strasüen- räuber; pytlák, der Raubschütz. Na Slov. Světz. 1880. 354., Hdk. C. 68., Zátur., Loos. Boli v tom na ozaj len živáni t. j. živeň, poživeň, poživenia sebe na cudzom majetku hledajúci. Dbš. Obyč. 83. — Ž. = nuzař, Hungerleider. Plk.

433807   Živaňa Svazek: 5 Strana: 0842
Živaňa, ě, f., munteres Mädchen. Slov. Ssk.

433808   Živánek Svazek: 5 Strana: 0842
Živánek, nka, m. = malý, mladý živan. — Ž. = živáček. Není tam ani ž-ka. Rgl. On neušetří ani živanka. Shakesp. Tim. Ath. 7.

433809   Živanice Svazek: 5 Strana: 0842
Živanice, dle Budějovice, Živanitz, ves u Bohdanče. Arch. IV. 175., Sdl. Hrad. I. 259.

433810   Živanský Svazek: 5 Strana: 0842
Živanský, ého, m., os. jm. Pdl.

433811   Živánstvo Svazek: 8 Strana: 0528
Živánstvo, a, n. = krádež. Slov. Kal. S. 221.

433812   Žívati Svazek: 10 Strana: 0548
Žívati = požívati. Pták běhá toho dřeva (stromu), jehož horkosti často žívá, vitat avis taxum, quam gustu saepe probavit. Baw. E. v. 2501.

433813   Živatko Svazek: 5 Strana: 0842
Živatko, a, m. = zvířátko. Keď si teraz pomyslíme, že takô ž. predsa svoj cucák musí mať. Slov. Hdž. Čít. 188.

433814   Živcohořkel Svazek: 5 Strana: 0842
Živcohořkel, e, m., der Fetting (aus Feldspath und Bittererde bestehende Stein- art). Šm.

433815   Živcovitý Svazek: 7 Strana: 1175
Živcovitý, feldspathartig. Ž. nerosty. NA. V. 508.

433816   Živcový Svazek: 5 Strana: 0842
Živcový, vz Živec. Ž. čedič. Krč. 969.

433817   Živě Svazek: 5 Strana: 0842
Živě = čerstvě, ochotně, snažně, bedlivě, lebendig, frisch, lebhaft. Ž. o něco se při- činiti, malovati, k zbroji sáhnouti, V., něco činiti, Ros., k něčemu se míti, Br., o něčem psáti, Mus., někomu něco představovati. Kram. Ujavše se ž. instrukcí té. Skl. II. 39. Ž. něco cítiti. Koll. St. VIII. Ž. řeč svou rozprouditi; Mluví tak živě, že se to podobá vádě; Ž. odmlouvati, odporovati, někomu něco představovati. Us. Dch. Ž. něco vy- pravovati. Us. Rozkvět ž. kypící. Osv. V. 826. Ž. něco líčiti. Sbn. Vlastní samočinnosť duše každou věc hlouběji a živěji do pa- měti vtiskne. Koll. IV. 59. Čo sa ž. v srdci roztvára. Zátur. Podobné důvody a ohledy přemítány současně ještě živěji u národu polského. Pal. Děj. III. 3. 53.

433818   Živec Svazek: 5 Strana: 0842
Živec, vce, m„, nerost, der Feldspath, obsahuje kyselinu křemičitou a kysličníky hlinitý a draselnatý; odrudy živce: adular, měsíček, srostlice karlovarská, oligoklas. Bž. Ž. sklový, empyrodoxer Feldspath o. Ryakolith, přímodělný, orthotomer F. o. überh. Feldspath, mnohobarevný, polychro- matischer F. o. Labrador, čtvrtihranolový, tetartoprismatischer F. o. Albit. Nz. Moučka ze živce ku hnojení. Prm. IV. 154. Ž. dra- selnatý (orthoklas), obecný, sodnatý (oligo- klas), vápenatý (labradorit). Vz Bř. N. 180., 181., 179., Schd. II. 43., KP. III. 9., 197., IV. 298., S. N., Schd. I. 338., Tvrdokam, Šfk. 209. — Ž., Saybusch, mě. v Haliči. Šd.

433819   Živec Svazek: 7 Strana: 1175
Živec. Frč. G. 43., Chdt. 5 , 7., Kram Slov.

433820   Živec Svazek: 10 Strana: 0549
Živec, vce, m, nerost. Vz Vstnk. XI. 839.

433821   Živěcnatka Svazek: 5 Strana: 0842
Živěcnatka, y, f., cressa, rostl. svlačco- vitá. Rostl. I. 247. b.

433822   Živečnatý. Ž Svazek: 10 Strana: 0549
Živečnatý. Ž. žíla. Vstnk. XI. 716.

433823   Živel Svazek: 5 Strana: 0842
Živel (zastr. živl), vlu a vla, m. = jedno- duché části látky, kterých více rozložiti nelze, prvky věcí, das Element, der Ur-, Grundstoff. Pr. Chym. — Ž. = částice, z nichž všecka aneb aspoň jistá tělesa složena jsou; také přeneseně. Čtyři živlové starých zpytatelů přírody: oheň, povětří (vzduch), země a voda. Vrchní živel, oheň. V. Ž. životní, das Lebenselement, Dcn., šlechtický, kněžský, církevní, politický, obchodnický, kulturní, společenský, lyrický, epický; Obyvatelstvo Hispanie ze živlů velice různorodých se skládalo. Šmb. S. I. 396., 478., II. 281., 120. Ž. slovanský, Osv. I. 161. Ž. cizí. Us. Spo- jení přerozdílných živlů národních. J. Lpř. Ž. aesthetický, Dk. P. 137., mravný, světský, vněšný, zevnější, padký, dočasný, hmotný, vidomý, Sš. Sk. 211., II. 24., popisný (v básni). Mus. 1880. 153. Škoda živlem učiněná (ži- velní). J. tr. Uvádění vypravovacího živlu. Dk. P. 58. Melodie jest prvním podstatným živlem hudby. Zv. Př. K. I. 21. Voda jest ž. vidomý křestu svatého; Duch sv. živlem vody obnovu v člověku působí; Voda jest ž., v němž křesť se děje; Jaký ž. v církvi římské panoval ?; An v Římě živlové řecký, východní a římský v jednotu splývali; Víru považuje co živel, v němž nyní se pohybuje; Pod živly světa jsme podrobeni byli; V bož- skočlověckém organismu (v církvi) živel vidomý a nevidomý, zemský a nebeský, božský a lidský se pronikají. Sš. J. 49., 28., I. 14., 147., II. 29., 44., 134. Dějinami če- skými hned od počátku stopovati lze anta- gonismus živlu českého a německého. Mus. 1880. 75. Živel a věc hmotná jest voda. Štr. K živlom, pod živlami. ZN. Živlové horkostí se rozboří. Hus II. 13. — Ž = něco živého, živý tvor, lebendes Geschöpf, zastr. Bel. Ale na Mor. posud. Vck. To jest můj živel (= bez toho žíti nemohu). Us. Živlům ze služby děkovati (umírati. Vz Smrť). C.

433824   Živel Svazek: 7 Strana: 1175
Živel. Cf. Kram. Slov , Pož. 394. — Aby vládl člověk vším živlem (reptili). Ev. olom.

433825   Živel Svazek: 8 Strana: 0528
Živel. Živly vzbouřit snáze jest než živly vládnout, Brab. 35.

433826   Živelně Svazek: 10 Strana: 0549
Živelně. Dnes nějak živelněji to zatřáslo se v něm. Zvon IV. 10.

433827   Živelní, -n Svazek: 5 Strana: 0843
Živelní, -ný, od živlu k živlu se vztahu- jící, elementarisch. Ž moc, Byl., těleso (zá- kladní). Sedl., oheň (těla spalující), Solf., částka (základní), D., kamení, Br., vítr. Háj. Ž. voda. Har. II. 183. Ž. škoda (živlem uči- něná), J. tr., pohroma, nehoda, Dch., věc, Cap. Jaké věci ž. k tomu vzal; Z toho ka- mení živelného, hmotného a tělesného. BR. II. 119., 209. a.

433828   Živelník Svazek: 7 Strana: 1175
Živelník, a, m., Elementbewohner, m. Rk.

433829   Živelnosť Svazek: 5 Strana: 0843
Živelnosť, i, f., urstoffliche Beschaffenheit. Kos., Čern.

433830   Živelstvo Svazek: 5 Strana: 0843
Živelstvo, a, n. = soubor živlů, die Ele- mente. Am.

433831   Živeň Svazek: 5 Strana: 0843
Živeň, vně, f. = poživeň, poživa, poživina, výživa, obživa. Slov. Šd. Vz Živán.

433832   Živen Svazek: 10 Strana: 0549
Živen, vna, o = živný, živý. Samo tělo živno se ukázalo, caro viva. B. ol. Levit. 13. 11.

433833   Živena Svazek: 5 Strana: 0843
Živena, vz Živa.

433834   Živěna Svazek: 7 Strana: 1175
Živěna. Cf. Zbrt. 200. Ž., animal. 15. st. D. Gesch. 288.

433835   Živěnec Svazek: 5 Strana: 0843
Živěnec, nce, m., nerost křeman, der Cerit. Miner.

433836   Živení Svazek: 5 Strana: 0843
Živení, n. = krmení, chování, výživa, die Ernährung. Lakotú hřešie, když přebierá potřebu jeda viece neb pije, než je potřebie tělu k ž. Hus II. 240. — Ž = žití, das Leben. Ten hrob za mého ž. bude mé utěšení. Hr. rk107.

433837   Živení Svazek: 7 Strana: 1175
Živení = život. Ž. kl. 65. 9.

433838   Živěničitý Svazek: 5 Strana: 0843
Živěničitý = živěník obsahující, cerosus. Presl. Živěničný = ze živníku, cericus. Presl.

433839   Živeník Svazek: 5 Strana: 0843
Živeník, u, m. = prvek kovový, cezium. Pr Chym. 193.

433840   Živeník Svazek: 8 Strana: 0528
Živeník, u, m., cerium, prvek. Am. Orb. 59. Cf. Cerium v Ott. — V díle V. 843. stojí chybně cesium.

433841   Živenství Svazek: 7 Strana: 1175
Živenství. Jenž jest položil duši mou k ž., qni posuit animam meam ad vitam. Žalt. (Šf. III. 340.).

433842   Živený Svazek: 5 Strana: 0843
Živený; -en, a, o, genährt, gefüttert. Ž. větrem, ávLftOTQeeýc, v moři, ahoZęeęrjc. Lpř. Slov. Děti na smrť za vlasť vysielala, v ních súc Bohom živým živená. Hdž. Rkp. Prácou rúk ž. Slav. 48. — Ž. = živý. St. skl.

433843   Živeohukva, y Svazek: 5 Strana: 0842
Živeohukva, y, f., der Feldspathporphyr. Šm.

433844   Živhost Svazek: 5 Strana: 0843
Živhost, a, m., os. jm. Pal. Rdh. 1. 128.

433845   Živhosť Svazek: 5 Strana: 0843
Živhosť, ě, f., Žiwhosť, ves u Neveklova. Vz S. N., Tk Ž. 228., Pk. I. 439., IV. 747., Blk. Kfsk. 155.

433846   Živice Svazek: 5 Strana: 0843
Živice, e, f. = pryskyřice, smola jehlič- natých stromů, das Harz, Baumharz. Byl., Hk., Kom., Tč., Sk., Šd., Vck. Stromy vy- pocují ž-ci. Kom. Ž. smrková zove obyčejně smola. Tč. Z hor tuhý dechot zo živice sa vyrútil jak vetra val. Phld. IV. 7. Povraz ž-cou nasmolený. Hol. 121. — Ž. = zemská smola, asfalt, das Erdpech, der Asphalt, Bi- tumen. Nz. V cehnickém hnědém uhlí jest hojnosť ž ce. Kál. Vz KP. III. 147. — Ž. = voda ze soli opocené, Salzwasser, n. Mor. Vck. Je to slané jak ž.; Ta polévka je slaná jako ž. Brt. Šd., Vck. — Ž. = životní síla. Nemá ž-ce; též: nemá křenu, břinku. Na Mor. Brt. D. 303. Má živici = sílu, je silák. Šd. — Ž. = kopřiva žihavka. Laš. Brt. D. 303.

433847   Živící Svazek: 5 Strana: 0843
Živící, ernährend. Z. rostlina, na níž rostliny příživné od její šťávy žijí. Rst. 528. Ž. síla sena, ovsa (výživnosť). Šim. 81.

433848   Živicovec Svazek: 5 Strana: 0843
Živicovec, vce, m., der Bituminit. Ž. tuhý. Dch.

433849   Živicový Svazek: 5 Strana: 0843
Živicový = od živice, harzig. Vz Živice. Ž. zápach. Syt. táb. 252. Ž. strom jest jedla, sosna a smrk. Us. Tč.

433850   Živič Svazek: 5 Strana: 0843
Živič, e, m., der Ernährer. Šd.

433851   Živíček Svazek: 9 Strana: 0420
Živíček, čku, m. = řeřavý uhel. Hoš. 150.

433852   Živička Svazek: 5 Strana: 0843
Živička, y, f., die Ernährerin.

433853   Živičnatka Svazek: 5 Strana: 0843
Živičnatka, y, f., cressa, rostl, svlačcovitá. Rostl. I. b. 175.

433854   Živičnatý Svazek: 5 Strana: 0843
Živičnatý, bituminös. Dch., Zlat. kl. 1855.

433855   Živičný Svazek: 5 Strana: 0843
Živičný = k živici se vztahující, Harz-. Ž. kůra sosny. Ráj. Ž. hmota. Vz Schd. II. .68.

433856   Žividlo Svazek: 5 Strana: 0843
Žividlo, a, n. = krmidlo, der, Nährstoff. Hodnota ž-dla, der Nährwertel. Šp.

433857   1. Živina Svazek: 5 Strana: 0843
1. Živina, y, f. = živná látka, žividlo ku př. v poli pro rostliny. Rjšk. Ze země i ze vzduchu ž nu v sebe ssaje. Bdl. v Mtc. 1881. 78. Ž-ny = sloučeniny, které jedno- tlivé části těla nahrazovati mohou aneb o sobě dýchání umožňují. Ž. dusičnaté, bezdusičné. KP. V.18., 19.

433858   2. Živina Svazek: 5 Strana: 0843
2. Živina, y, f., Žiwina, ves u Rychnova. PL.

433859   3. Živina Svazek: 5 Strana: 0843
3. Živina, y, f. = živé maso (vojenské, divoké), wildes Fleisch. Slov. Ssk.

433860   Živio Svazek: 5 Strana: 0843
Živio (živila, živilo, pl. živili) = vivat! ať žije! sláva! I vítajú ho a ž. volajú. Sldk. 124. Živio náš najjasňejší císar Fraňo Josef I.! Zivili Slovenci! Phld. II. 1. 11.

433861   Živitel Svazek: 5 Strana: 0843
Živitel, e, m., pl. ž-lé, der Ernährer, Brodgeber. Us. Dch.

433862   Živitelka Svazek: 5 Strana: 0843
Živitelka, y, živitelkyně, ě, f., die Er- nährerin, Brodgeberin. Je ž-kou snaživé mládeže. Cimrh. Myth. 75. Vlasť jest živi- telkyně svých dítek, jenž jim pokrmu a ná- poje s radostí poskytuje. J. Nej.

433863   Živitelkyně Svazek: 5 Strana: 0843
Živitelkyně, vz Živitelka.

433864   Živitelna Svazek: 5 Strana: 0843
Živitelna, y, f. Ž. chudých, die Armen- versorgungsanstalt, das Armenhospital. Dch.

433865   Živitelný Svazek: 7 Strana: 1175
Živitelný. Bez ž-né rosy srdce usýchá. Pyn. K. II 227.

433866   Živitelstvo Svazek: 10 Strana: 0549
Živitelstvo, a, n. Ž. města = obyvatelstvo Msn. Od. 94.

433867   Živiti Svazek: 5 Strana: 0843
Živiti, živ, živě (íc), il, en, ení; živívati = krmiti, stravovati, vychovávati, nähren, ernähren, unterhalten; nezabiti, na živu ne- chati, am Leben lassen, schonen, nicht töd- ten, das Leben schenken; se = živnosti dobývati, hledati, z čeho živ býti, die Nah- rung suchen, sich nähren, leben; síliti se, pokrm bráti, růsti, sich nähren, Nahrung nehmen. Jg. — abs. Mohl zabiti i ž. Bj. — koho, co. Bůh všecky živí. Otec řekl sy- nům, aby šli na službu, že jich nemá jak živiti. Brt. S. 107. Kdo to stačí ž. pět hlad- ných krků? Šd. Buděš mě, dcero, ž., jak něbudu mocť robiti. Sš. P. 118. Ej, dievča z Pribyliny, ej nech ťa pán Bóh živí! Ej za tebou som chodil dve letá, tri zimy. Sl. spv. V. 180. Nech ťa Boh živí, zakiaľ budú slivy, a keď budú čerešne, potom nech ťa Čert vezme. Sb. sl. ps. I. 121. O živ cára, Bože! Hdž. Rkp. Po hlave ma bijú, pod kamene dajú, cez vodu a oheň prejdem, nožmi ma režú a predsa celý svet živím (chlieb)! Mt. S. I. 134. Kde ty, ja všude s tebou: táto teba bude ruka živiť. Zbr. Lžd. 37. Boh živ ťa, decko! Čo on živí, žije. Phld. IV. 365. Ž. různice. Lpř. Děj. I. 87. Rozejde se s hlavní vodou mlýnská strouha, která živí a žene mlýn. Wtr. v Osv. 1884. Nech vás pán Bôh živí, tatíčko môj drahý! Zátur. Vinš. I. 15. Už začali kosiť trávu, bude mať roháč potravu i kravička, čo ťa živí, oba si to zaslúžili. Zátur. Po- roučímť tebe jemu, aby tě jako syn matku živil a opatroval! BR. II. 379. a. Kázal zlú dceru ž. BO. Ó blázne! kterak bude pak se a tě nájemník ž.? Hus I. 445. Ne pole, ale nivy hospodáře živí. Tč. Důvěřuj se v Boha, un (on) se o tebe stará, on živí vrabce, krkavce, komára. Slez. Op. týd. 1885. č. 21. — Ž. koho = na živě, při životu ne- chati, nezabiti. Móžte mě sto let ž. Kat. 1521. Sedmkrát z ohně vyskočil a klekaje prosil, aby jej ž-li a oni bez milosti cepy bili ženouce do ohně, až zabili a tak upálili. Bls. 66. Poručil svým, aby ho živili. V. Král hrozil, že psa, kočky ž. nebude (ni- koho). Mor. Brt. I (ani) jednoho neživichu. Dal. Jir. 12. Bijte, zabijte, žádného neživte. Pís. hus. Prosi, aby mě živil. BO. Rač mé nebožku (nebohou) ž. Hr. rk. 391. Neživte chuda ni bohatého. Dal. 118. Ni stara ni mlada ž. Dal. 97. — Kom. — koho, se s kým s čím. On ho i s dětmi živí. Ros. Co se s ním živíš? Us. Aby se s dětmi ž. mohli. Chč. 451. Poněvadž mateře jmieti nechceš, abych sě s ní živil, jáť tomu ne- mohu nic učiniti. NB. Tč. 142. — koho, se čím: chlebem, Berg., se kupectvím. V., žebrotou, masem, Us.; rodinu prací svých rukou ž. Ml. Kdo se svou prací živí, o krá- deži nic neví. Prov. Bohatí se diví, čím se chudí živí. Rým. Hovada se bylinami živí. Sych. Živí se řemeslem, kupectvím. Hus I. 282. Ž. se jehlou. Šp. Ž. se ořechy jest prý šp. m.: od ořechův; ale ona vazba jest zcela dobra; cf s ostatními příklady. Ž. se obilím, Št., mlékem. Br., Kom. Ž. se dů- chodem úrody. Kom. Ž. se lupem. Us. Ži- vili sa mäsom a rybami. Sl. let. II. 6. Zá- štím se ž. Msn. Or. 75. A nad to přece (Pavel) rukama sebe a jiné svoje spolupra- covníky živil. Sš. Sk. 241. Mnohý bohatý živi se krví nuzných. Hš. Sl. 140. Posadil ju pod dubem: Živ se tady, má panenko, bukvú, žaludem. Cf. Žalud. Sš. P. 367. Nová právnická škola theorematy svými ž-la ta- kovéto přeceňování. Ddk. III. 230. Slovania najviac, ž-li sa kašou a rostlinami. Č. Čt. II. 381. Ptaným (vyžebraným) chlebem se ž. Kld. Ž. se rolnictvím. Us. Ohříval se sněhem a živil se vůni (byl na váhách). Vlč. Každý vlasti se darmi živil. Hol. 374. Mouřenínů nemalý díl samým tím pokrmem se živí; Raději svýma rukama se živil. BR. II. 12. b., 447. a. Sprostým pokrmem se živil. Pass. mus. 280. Jímž by tělo živil. Pass. mus. 280. Jímž by tělo živil. Št. Kn. š. 6. Chlebem nebeským a vodú ze skály za 40 let se živil. Hus III. 4. Každý ptáček svým se nosem živi. Bž., Pk. Kupec se ne- živí tím, co prodá, ale jak prodá. Tč. Živ se tím, co tvá země dává. Tč. exc. Vz In- strumental. — se. Živí se, jak může. Ros. On se sám živí. Kdo se chce živiti, hladem neumře. Us. Já ledva sama se živím. Dbš. Sl. pov. VIII. 24. Oráč seje semena, aby se ž. mohli. Čt. Kn. š. 4. — se jak: na fatku. V. S bídou a nouzí se živíme. Ros. V bídě a nouzi se ž. Jg. Ž. se dobře, po- ctivé, pracně, bídně, chudobně, nuzně. Us. Ž. někoho na obecní útraty. Us. Počestně jsú se živil. 1515. Živil sa ako vedel po psote a biede; Nebožiatka boly veľmi chu- dobné a živily sa len ta psote; Títo ľudia si pokojne žili a poctive sa živili. Dbš. Sl. pov. I. 239., III. 88., I. 432. Že jsem se ke každému ochotně měl a pracně živil. BR. II. 614. b. Krista, jenž živí všechny svaté v milosti. Hus I. 329. Bohatý sa diví, ako sa chudobný živí; chudobný sa živí snadne, bohatý sa nazdá, že kradne. Na Slov. Šd. —- koho, se z čeho, odkud (neudáváme-li pokrm přímo, nýbrž pramen, z něhož vý- živu čerpáme. Umění, remeslo a p. výživu poskytující klademe do instrumentalu pro- středku). Živí se z práce svých rukou. Kom. Us. Ž. se z výnosu polí, z cizích mozolů, Sych., z hospodářství. Šml. I. 27. Jeničky už potom iba z toho živily sa, čo bohatým ľudom z neďalekého mesta šaty praly. Dbš Sl. pov. IV. 20. Z toho, čo v pamäti, v rozume máme, duch, srdce sa má živiť. Zátur. — co, se kde. On nic nemá, jen se tak při něm živí. Ros. Útlý cit ve svém srdci ž. Gníd. V obyvatelstvu cit národní ž. Šmb. S. I. 191. Naději v srdci ž. Šmb. Pod srdcem té matka živila. Msn. Or. 143. Filip nic nejměl jest, aniž sě jměl čiem mezi lidmi ž.; Tu jest Jiřík prosil pána, aby sě jemu odpustil živiti na tom purk- rechtu s mateří svú. NB. Tč. 145., 142. Musím najíti kostel, nemohu sě u něho ži- viti. Hus I. 445. — co komu. Bože, živ mi moju tetušku premilú. Zátur. Vinš. I. 23. — koho proč. Pro hrdinskou jeho zmužilosť jej živil (neusmrtil). Flav. Ž. koho pro Boha (milostivě zachovati) Dal., Tov. k. 210. — se jak dlouho. Živili se celý rok bramborami. Us. Moje vrúcna žiadosť iné slovo nemá len to, aby nám vás pán Bôh dlho živil. Zátur. Vinš. I. 16. Děkuju vám, otče milý, že ste mne dotad živili, už nebudete. Sš. P. 455. Dokavad ji pán Bôh ž. bude. Pam. Val. Meziř. 191. Neb Bóh. pravý, živý na věky věkoma živí. Výb. II. 9.

433868   Živiti Svazek: 8 Strana: 0528
Živiti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 73. — koho. Jako otec zkřísí mrtvého i oživí, taktéž i syn, které chce, živí (oživuje). Ev. víd. 67. Joh. 5. 21.

433869   Živiti koho Svazek: 7 Strana: 1175
Živiti koho. Ž. kl. 70. 20.. 118. 17. a j. Ž. lačného. Št. Kn. S. 254. 17. Nižádného neživiti (na živu nechati). Let. 68., Arn. 1875. — se z čeho. Z vaření piv se ž Výb II. 1435. — se kde Kdyby se mohl jinde za jiným pánem ž. (u jiného pána). Arch. VII. 667.

433870   Živiti koho Svazek: 10 Strana: 0549
Živiti koho. Nech ťa pán Boh živí, dokiaľ budú slivy, a keď budú čerešne, nech ťa čert vezme. Slov.

433871   Živjovati Svazek: 5 Strana: 0844
Živjovati = provolávati: živjo. — komu kde. Bez přestání mu tam živjovali. Šd.

433872   Živko Svazek: 5 Strana: 0844
Živko, a, m., os. jm. Slov. Šd.

433873   Živkom Svazek: 10 Strana: 0549
Živkom mravci (mravenci) hada jedli (za živa, ještě žil a už ho jedli). Liptov. Sbor. slov. IX. 47., Phľd. XXIV. 484.

433874   Živkovič Svazek: 5 Strana: 0844
Živkovič, e, m., os. jm. Pokr. Pot. I. 372.

433875   Živký Svazek: 5 Strana: 0844
Živký = vazký, měkký, mokrý, feucht, nass, weich. Od některého pekaře jest chléb živký, od jiného srchký (suchý, drobí se). Na mor. Val. Vck., Brt. D. 303.

433876   Živlen Svazek: 8 Strana: 0528
Živlen, u, m. = třetí doba tvoření-se koulo- tvarů. Vz Am. Orb. 71., 84.

433877   Živlenec Svazek: 5 Strana: 0844
Živlenec, nce, m. Červenec — dobrý ž. Kld.

433878   Živločet, u Svazek: 7 Strana: 1175
Živločet, u, m., Atomzahl, m. Rk.

433879   Živloměrství Svazek: 5 Strana: 0845
Živloměrství, n., die Aequivalentlehre, Stöchiometrie. Presl., Loos. Chym. 10.

433880   Živlosť Svazek: 7 Strana: 1175
Živlosť, i, f.. elementum. Pod ž-stmi světa byly smy. Ev. olom. 98.

433881   Živlotvar Svazek: 8 Strana: 0528
Živlotvar, u, m. Am. Orb. 71.

433882   Živlověda Svazek: 5 Strana: 0845
Živlověda, y, f. = nauka o živlech, die Lehre von den Elementen. Dch., Kodym.

433883   Živlový Svazek: 5 Strana: 0845
Živlový = živelní, Element-. Ž. voda. Krab.

433884   Živlový Svazek: 9 Strana: 0420
Živlový. Ž. libost', úd. Alx. Nách. CLXI.

433885   Živlovzdorný Svazek: 5 Strana: 0845
Živlovzdorný = živlům vzdorující, den Elementen trotzend. Havelka.

433886   Živlozpyt Svazek: 5 Strana: 0845
Živlozpyt, u, m. = fysika. Kodym.

433887   Živlý Svazek: 10 Strana: 0549
Živlý. Životným n. živlým..., aetherea, vitali (aura) vescitur. Gl. roudn. 28a. Není-li m: živý. Prk.

433888   Živňák Svazek: 5 Strana: 0845
Živňák, a, m., os. jm. Šd.

433889   Živnatosť Svazek: 5 Strana: 0845
Živnatosť, i, f. = živná moc, die Lebens- kraft.

433890   Živně Svazek: 5 Strana: 0845
Živně, betriebsam. Ž. se míti, si počí- nati. Jg. — Ž., Lebensbedarf darbietend. Ryba hledá, kde je hlouběji, a člověk, kde mu živněji. Č. M. 228.

433891   Živnosť Svazek: 5 Strana: 0845
Živnosť, i, f. = život, lebendige Beschaf- fenheit, das Leben. Přirození člověku krát- kého času živnosti na světě dopřálo. V. Člověk ze země ž. má. V. Duchkova žena při živnosti zůstati jmá (am Leben). NB. Tč. dod. 6. Znamenati nemohli, by v něm jaká z. (Leben) byla. BN. Údom puojčena jest ž. v mém těle. BN. Tejž vsi užívati mohla až do života svého, dotud, pokudž by jí pán Bůh živnosti na tomto světě po- příti ráčil. 1536. Ž-sti do sebe neukázal. Št. Kn. š. 163. — Žer., Ojíř., Ottersd. — Ž. = čas života, živobytí, Lebzeiten. Císa-
řem za živnosti otce svého učiněn. V. Aby
žádný nesměl prositi za žádný úřad zemský
za ž-sti kteréžkoli osoby. Zř. F. I. A. XXXI.
Královny české toho věna do své živnosti
mají užívati, lb. A. XL. Za ž-sti ještě krále
Václava. Bld. 50. Ještě za ž-sti své man-
želky. Mus. 1880. 245. Statek, kterýžby mu
po ženě přišel na čemžkoli, může, komuž
se jemu líbiti bude, za ž-sti své dáti. Vc.
Str. d. pr. 24. Že jí bude vydávati 30 slepic
až do ž-sti její. Sdl. Hrd. I. 226. Za ž-sti
otce korunován jest; Myslil, aby byl pánem
země české za ž-sti ještě krále Vladislava.
Bart. On mnohokrát zde býval za živnosti
pana Bařického i po jeho smrti; Tu jemu
Varhaník sliboval za živnosti otce svého
plátce býti, na kterýžto jeho slib a řeč že
jest ten základ propustil. NB. Té. 50., 134.
Za ž-sti své. Kn. Dokud jsem v živnosti
(na živě) byl. BN. Purkrabí má ten zámek
do své ž-sti spravovati tak jako pán. Zř.
F. I. B. XXX. Syny k témuž vedu, aby se
k vám tak zachovali v mé živnosti a nad
to po mé smrti; Za ž-sti krále Václava
slavné paměti; A to za krále Václava živ-
nosti 9 neb 10 let; Dokud nás a jeho ž-sti
nejdále stávati bude; Ještě v svej ž-sti
přivolal nás k sobě; Dává plnou moc, aby
své všecko zboží mohl dáti i poručiti, ko-
muž chce, v živnosti nebo na smrti (bei
Lebzeiten). Arch. I. 74., 172., 180., 202.,
420., II. 447. — Háj., Plác, Mudr., Jel. — Ž. = die Nahrhaftigkeit. D. — Ž. = to, co živí; potrava, nápoj; co k zachování života tělesného náleží, Nahrung, Speise u. Trank, Lebensmittel, der Unterhalt, die Lebens- bedürfnisse, das Brod. Krev plícím ž. dává. Krab. Ž-stí hojně opatřený. V. Olbram maje posýlati jemu ž., tomu dosti neučinil. Bls. 11. Dobývati si ž-sti rukama svýma. Kom. Řemesla, která živnosti a oděvu dobývají. Kom. Zahálčivostí ž-sti nedobudeš. Sych. Hynouti na ž-sti. D. Péče o ž. (o obživení). Ž-sti nemíti (chudým býti). V. Dostatečnou ž-stí koho opatřiti. D. Mohu přirovnati. . . lásku k té vlhkosti, jížto kořen i kmen, majíc svú živnosť, roste. Št. Ž. sobě vyhle- dávati. Us. Chodil sem tam, hledal nějakú ž., ale nikdy nenašel. Slez. Šd. Hledám chleba, své živnosti, pomůž mně, Bože, s vysosti. Sš. P. 14. Tak nashromáždili, co bylo k živ- nosti. Tč. exc. Ovociny našiel ku svojej ž-sti, ale je sám a sám vo veľkej úzkosti. Zátur. Má svoju roličku, ktorú dľa vôle môže obrábäť a nepotrebuje sa do cudzého kraja za ž-sťou tulať. Zátur. Priat. II. 33. Poněvadž ž. braly krajiny jeho od něho. Sš. Sk. 146. Pro ochranu lidí, kteříž v uher- ské zemi po ž-stech svých často bývají. Sl. let. V. 74. Ž., výživu si nadobývať, sich erwerben. Hdž. Šlb. 87. Bylať nouze mezi lidmi a drahota obilí a jiné ž-sti; Pro chu- dobu v noci nádeničiti a mletím mouky sobě ž. a peníze na knihy hledati musel. Koll. IV. 106., 178. Bojovný duch národu počal opět zvykati hrůznému řemeslu vá- lečnému a hledati v něm až i ž. vezdejší. Pal. Děj. II. 1. 5. Aby chudí lidé ž. jmieti mohli na věčné časy. NB. Tč. 206. Což jsem měl na živnosť (na výživu) tobě dáti?; Kdyžby mu času od dobývání ž-sti zbý- valo. BR. II. 67. a., 729. b. Pilná ruka všude ž-sti dobude. Sb. uč. — Ž. = pro- středky k dosažení toho, čeho k zachování života tělesného potřebí jest: řemeslo, obchod atd., die Nahrung, das Gewerbe, der Nah- rungszweig. Jg. Z. ve smyslu nejširším — každá činnosť k výdělku směřující, mlu- víme tedy o ž. rolníka, horníka, lékaře atd. V užším smyslu vylučuje se z pojmu ž. vý- roba prvotní: rolnictví, chov dobytka, do- lování atd., jakož i vědecká činnosť úřed- níka, advokata a působení umělce. V nej- užším smyslu staví se ž. naproti obchodu a zahrnuje tedy řemeslo, tovarnictví a ko- nání mechanických služeb a prací. Vz více v S. N. K dobré ž-sti přijíti; ž. spraviti; o všecku ž. přijíti. V. Dobrou ž. míti. D. Pěknou, skrovnou ž. míti. Sych. Na ž-stech hynouti. Zlob. Z. obchodní, Us., městská. Václ. III. Oni sami pavující kverkové v živ- nostech jich odtud, by znamenitého vzrůstu a obohacení nadáti se mohli. Nar. o h. a k. Velkou ž. vésti (kupeckou). V. Špatné jsou nyní ž-sti. On má mnoho tisíc v ž-sti. Ros. Plat ze ž-sti. D. Otec svým dětem ž. pouští. Us. Ž. stravovnická. Er. Ž. vsazená, řemeslo vsazené (živnosť s nemovitostí nějakou spo- jená, radicirt). J. tr. Z. neprospívá, jde na zkázu, jde zpět; ž. provozovati, zákon o živ- nostech ; uvázati se v ž.; poměr, ztráta, znalec, stav ž-sti; úrok ze ž-sti. J. tr. Ž. svobodná; právo k ž-sti. Šp. Ž. stavebné. Vz KP. I. 185. Majitel ž-sti (živnostník); řízení ve příčině ž-stí; přípravy k vedení živnosti; živnosti svobodnické, freisässliche Nahrungen; ž. kommercialní, Kommercial- gewerbe. J. tr. Ž. hostinská, Gastwirth- schaft. Dch. Místo živnosti, das Geschäfts- lokale. Nz. Ž. kupecká, osobní ž., das Per- sonalgewerbe, městská, städtisches Gewerbe, povolena, koncessionirtes G.; opovědění ž. doprovozovací, das Transportgewerbe; provozování ž-sti, der Gewerbbetrieb, dů- chod, výdělek ze ž-sti, das Erwerbseinkom- men; ž. zanedbati, propachtovati, vzdáti, zaraziti, zavříti. Šp. Aby si hleděl ž-sti. Us. Šd. Ktorou komu osud ž. uložil, na té maje dosti tou se obchod netáhna se výše. Brt. S. 150. Nie je to zora budúcej slávy, keď z neštěstia si blaženosť spraví umná ž. nášho ľudu? On v púšti stojí a v nebi žije! Ntr. V. 22. Poznali, že by jim s ve- likou prací a meškáním při živnostech jejich bylo, kdyby pro takové peníze k vrchnosti choditi museli; Aby toho břemena sproštěni býti mohli, jelikož se tím v živnostech svých obmeškávají; Aby daleji tou příčinou na živnostech nehynuli. Pam. Vel. Meziř. 92., 105., 192 V nějakou ž. se dáti. Reš. Ž. ně- komu zastaviti, vésti, Bart., Nz., složiti. Bart. Když by který let došel a ž. pro- voditi chtěl; Chtiece tomu, aby se lidé do téhož městečka Kostelce s lepší chtivostí a ochotností osazovali a živností svých tím pilnější byli. 1595. Exc. Šd. Již míní své ž-sti hleděti, kdež by sě jemu zdálo, buďto v miestě, v miestečku neboli ve vsi. NB. Tč. 288. Kteříž majíce v nadepsaném městě mezi námi živnost a byt svůj počestně jsú se živili. 1515 Mus. 1880. 490. Člověk za- hálčivý a živnosti své nepilný. V. Živnosti máme svobodné. Dh. Vz Hospodářství; stran přísloví Myš a víc o ž-stech v S. N. Písně o ž-stech vz v Čes. mor. ps. 238. a násl., v Er. P. 384.—408. — Ž. = místo, grunt, statek, na kterém se z. provozuje, das Gut, Haus und Hof, der Grund. Statek aneb ž. Ojíř. Místem v krajích mají velké živnosti. Kos. Sedlská ž. Us. Na Zlínsku — domek s polem. Brt., dle Bkř. i jinde na Mor. Ž. je statek 80—90 korců polí. U Kr. Městce. Psik. Ž. = selské hospodářství asi 100 měr = celolán; 3/4 živnosti = 75 měr, '/2 živnosti = 50 měr, '/4 živnosti = 25 měr; Oženil se na pěknou ž.; Prodal svou ž. Us. u Veselí n. Luž. až k Týnu n. Vlt. Jdr. My živnosti nemáme, jenom naše dobrý meno. Er. P. 259. b. Žeby jistý plat dá- vati musil, ješto jináče dosti v tvrdém a neúrodnem kútě na malej živnosti sedí. Sl. let. V. 329. Na lékaře vynaložili všecku ž. (statek). BR II. 231. b. Ž. bez louky — pytel bez mouky. Ehr.

433892   Živnosť Svazek: 7 Strana: 1175
Živnosť = čas života Za ž-sti krále. Bart. 10. Za ž-sti jeho; Elena ten kříž za své ž-sti dnem i nocí při sobě mívala. Výb. II.. 852 , 1118. V jeho ž-sti nejsme povinni jiného krále mieti. Arch. IX. 83. Za své ž-sti na nás uprosil. Jb. 303. Dokud v ž-sti jsem ; Až do své ž-sti. Arch. X. 274. 416. Dřevo ž-sti (života). 16. stol. Jgć. XIV .1. 28 — Ž , Nahrhaftigkeit. Ž. mouky. Šv. 142. — Ž. = výživa, potrava Nesla sem za synem ž. do města. St. Jič. Vhl. Jiesti a píti pro ž. tělesnú; Z. svou odtavad maje. Výb II. 933.. 997. A nim (dobytkem) svú ž. vedú. Ib. 1025. — Ž., das Gewerbe. Ž. městské. Wtr. Obr. I. 98.

433893   Živnosť Svazek: 8 Strana: 0528
Živnosť = strava, pokrm. Musí ž. kupovat. Nevystačíme se ž-sťú do nového. Jicko. Brt. D. II. 486.

433894   Živnostě Svazek: 7 Strana: 1175
Živnostě, pl. = pole u Bratřejova. MzO. 1890. 181.

433895   Živnostenskoprávní Svazek: 10 Strana: 0549
Živnostenskoprávní poměr. Nár. list. 1904. 93. 2.

433896   Živnostenskořemeslnický Svazek: 10 Strana: 0549
Živnostenskořemeslnický. Nár. list. 1904. 30. 4.

433897   Živnostenskotechnický Svazek: 10 Strana: 0549
Živnostenskotechnický obor. Nár. list. 1904. 18. 3.

433898   Živnostenský Svazek: 5 Strana: 0846
Živnostenský, živnostnický = co se živ- nosti týká nebo k ní se vztahuje, Gewerbs-, Gewerbe-, gewerblich. Ž. řád, společenstvo. Vz S. N. Ž. banka pro Čechy a Moravu, daň, Gewerbesteuer, dozorce, der Gewerbs- inspektor, knihovna, kommisse, komora, Ge- werbekammer, list, Gewerbeschein, museum, oddělení, patent, pokuta, policie, pomocník, právo, řád, rada, rejstřík, sjezd, Gewerbe- tag, soud, stanovy, stav, svoboda, škola, úřad, úředník, volnost, výbor, výrobek, vý- stava, vzdělanosť, die Gewerbskultur, zá- kon, závod. Po živnostensku, gewerbsmäs- sig. Us. Dch., Šp.

433899   Živnostenský Svazek: 7 Strana: 1175
Živnostenský. Ž. policie nad pekaři a mlynáři v Čech. v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II. 253. nn.

433900   Živnostenský Svazek: 9 Strana: 0420
Živnostenský soud. Ott. Říz. I. 4., 110.

433901   Živnostenství Svazek: 5 Strana: 0846
Živnostenství, n., das Gewerbewesen. Šp. Vz Živnostnictví.

433902   Živnostní Svazek: 5 Strana: 0846
Živnostní = živnosti přináležející, ge- werblich, Gewerbs-, Gewerbe-, Erwerb-. Ž. příprava, podnikatelství, Trest. zák., studie, věda. Šm. Ž. daň, die Erwerbsteuer, Dch., právo, die Gewerbsberechtigung, Šp., zá- visť, der Brodneid. Dch.

433903   Živnostnický Svazek: 5 Strana: 0846
Živnostnický, Gewerbe-. Ž. soud, řád. J. tr. Ž. výrobek, das Gewerbeprodukt, kurs či běh, der Gewerbekursus, Šp., právo, die Gewerbsberechtigung. Vz Živnostenský.

433904   Živnostnictví Svazek: 5 Strana: 0846
Živnostnictví, das Gewerbswesen. Cf. Živnostenský. Zpr. arch. VIII. 25.

433905   Živnostník Svazek: 5 Strana: 0846
Živnostník, a, m. = kdo nějakou živ- nost provozuje, der Gewerbemann, Erwerbs- mann, Gewerbetreibende. Mus. Ž-ci: l. do- byvatelé plodin: horníci, lesnici, zahradníci, rolníci, vinaři, chmelaři, včelaři, lovci, ry- báři atd.; 2. vyrabitelé výrobkův: a) řeme- slníci: mlynáři, pekaři, soukeníci, krejčí, ševci, jircháři, kováři atd. (řemeslo jejich činí malý průmysl); b) továrníci (velký průmysl); 3. obchodníci (malo- a velkoob- chodníci) Tl. Cf. Živnosť.

433906   Živnostnina Svazek: 5 Strana: 0846
Živnostnina, y, f.= potravina. Let. Mt. S. IX. 1. 58.

433907   Živnouti Svazek: 5 Strana: 0846
Živnouti, vnul a vl, utí; oživnutí = po- čínám živ býti, anfangen zu leben. Ros.

433908   Živnůstka Svazek: 5 Strana: 0846
Živnůstka, y, f. = malá živnosť, obži- vení, stateček, das Gewerbchen, kleine Na- hrung, die Wirthschaft. Skrovná a chudá ž. V. Ž-ku svou opustiti. Br. — Ž. = čeho k životu potřebí jest, der Lebensunterhalt. Krvavou prací ž-ky dobývati. Sych.— Ž., y, m. = břichopásek, fatkář, der Parasit, Schmarotzer. V. U Místka na Mor. Škd. — Ž. Jan. Vz Blk. Kfsk. 965., 988., 1036.

433909   Živný Svazek: 5 Strana: 0846
Živný = život mající, živý, oživený, be- lebt, lebend, lebendig. L. Duše živná. BO. — Ž. = životní, oživující, zum Leben gehörig, Lebens-, belebend. Ž. moc, Plk., síla, Hlv., proud, Dch., paprsek, Čch. L. k. 59., krev, Kos. Ol., duch, dech. Vrch. Ž. síla vábí ondy k činům novým. Bs. ml. Pravý pokrm a pravý nápoj tělu člověka sílu živnou dává. Sš. J. 114. — Ž. = živící, krmící, nährend, Nahrung gebend, nahrhaft. Ž. moc, Ros., pokrm. Plk. Ž. ovoce, Dch., mléko, součástky pokrmu, šťáva, Us., Bdl., mouka, Dch., věci, Nz., obilí, přírodniny, látky, Osv. I. 525., 626., žloutek. Ves. I. 82. Věci živné aneb potrava. Ler. Živnou všemu po- travu dávaš. Hol. Živná moc pokrmu pře- stává časem a se ztrácí. Sš. J. 103. — Ž. = k zachování života náležející, Nahrungs-, zum Lebeusunterhalt gehörig. V živných věcech žena muže svého pomocnicí jest. V. Ž. stav. D. Aby všemi živnými věcmi náležitě opatřen byl. Břez. 236. Živnými věcmi se nezanášeti. BR. II. 238. — Ž. = snadnou živnost poskytující, Unterhalt ver- schaffend, nahrhaft. To město jest velmi ž. Us. Ž. nivy, půda, Dch., Osv. V. 637., řeka, Kls., krajiny. Šf. Rozpr. 1865. 378. — Ž. = kdo se pilně, rád živí, betriebsam. Obyvatelé živní, možní jsou. V. Ž. ruka. Němc.

433910   Živný Svazek: 7 Strana: 1175
Živný = živý. Samo tělo živno se uká- zalo (caro viva, živé maso). B. olom. Lev. 13. 11. — Ž. = osvěžující. Ž. ticho noci = básníka osvěžující, občerstvující tvorstvo. Č. Rž. LXXIV - Ž. = potok, přítok Bla- nice u Prachatic. Nov.

433911   Živný Svazek: 8 Strana: 0528
Živný. Z. polévka (zasmažená máslem). Val. Brt. D. II. 486.

433912   Živo Svazek: 5 Strana: 0846
Živo = živě. Živo a hlučno bývalo při těchto kvasech. Ddk. IV. 251. Má, co by si len duša ž. zažiadala v ňom. Mt. S. 1. 91., Sb. Sl. ps. I. 91., Dbš. Sl. pov. III. 25. Ostatně vz Živý. — Ž. s predložkami a p.: na živě, na živu = živ, am Leben. Na živě býti. Ros., D., Sš. P. 598., Zlob. Dodati někoho na živě = živého. Není on nic na živě (umřel). Má rodiče na živě. Us. Dnes jsme na živě a zejtra kdež? Vz Smrť. Lb. Na živu někoho nechati. Dch. A pokud by možno bylo, na živě aby odsýláni byli. Žer. 333. Len ma nahaj na žive. Sb. sl. ps. II. 1. 95. — Za živa = živý, lebendig, bei le- bendigem Leibe. Za živa hrob si udělal, V., se tam dostal, Kom., byl pochován, D., byl upálen. Br. Za živa v Bystřici, po smrti v nebi (Mtc. S. I. 99., Koll. IV. 168.; slov. pořekadlo); Pitvání za živa (zvířat), die Vivisektion. Dch. Za živa hnije; byl za živa odřen. Us. Nie dám za živa z vás kožku párať. Dbš. Sl. pov. I. 551. Kto za živa planý bol, aj na pohrabe mu zlá slota bude. Mt. S. I. 90. Katariena, Katariena, akú si smrť zaslúžila ? Či na kusy posekati či za živa zahrabati? Radš' na kusy pose- kati, jak za živa zahrabati. Sb. sl. ps. II. 1. 101. Játra v sobě popálil a pohnojil, tak že ještě za živa od něho šly. Žer. 1591. Tebe červi roztočia za živa. Zbr. Hry 20. Někteří (světí) za živa dřieni, jiní za živa pohrabáni byli; Aby mezi chudé almužny za živa dával; Věrný milovník boží dává chudým za živa. Hus III. 288., I. 451., 452. Lépe jest nepřátelům po smrti nechati, nežli u přátel za živa hledati; Za živa čiň dobře, po smrti nebude možno (času nebude). Šd. exc. — Na živo někomu něco představiti (živě). Zlob., Kram. Stražiti na živo (je-li vnada na udici živá). NA. IV. 120. — Jak živo, co živo = vždy, sein Lebetag immer. To jak živo tak bývalo. Jak živo to tak bývalo. Zlob. To je jaktě živo, das ver- steht sich selbst; od jak živa, von jeher. Dch. Toť je jak živo ('svatá pravda, ano, v odpověděch). Vck., Brt., Šd. To jak živo nebude. Us. Šd. To už tak od jak živa bý- valo. Us. Šd. — To je do živa, das ist zu arg, zu sehr; pověděl mu do živa, hat ihm stark zugesetzt. Dch. — V živě někoho nésti (= živého). U Olom. Sd.

433913   Živobýl Svazek: 5 Strana: 0847
Živobýl, e, m., rostl. americká, jejíž listy se stahují a zavírají, dotkneš-li se jich, mi- mosa, die Sinnpflanze. D.

433914   Živobyt Svazek: 5 Strana: 0847
Živobyt, u, m. = živobytí, Lebzeiten. Za živobytu jeho. Sněm. Apol. Za ž-tu mu- žova. Sš. I. 75. — Šf. Str. II. 90., Mus. 1876. 64. — Ž. = život, das Leben, der Lebenslauf. Ž. v slabosti stráviti. MM. V ži- vobytu zůstávají. Skl. I. 132. Principalka sama ještě v živobytu zůstává. Praž. list z r. 1638. O ž-tu něčím se pronésti. Skl. V. 196. V blahý tento ž. musel jsem se vydobyt. Sš. Bs. 14.

433915   Živobytí Svazek: 5 Strana: 0847
Živobytí, živobytíčko, a, n. U starých kromě instr. někdy obě slova se skloňovala : za svého živabytí, Hugo; k živubytí, Smrž.; v takovém živubytí. Ms. — Ž. = život, das Leben. Dlouhé ž. V. Ž. živočišné, rostlinné. Rostl. Starý i ž. syt; tuhé ž. D. Ž. své v nebezpečenství vydávati. Sych. Ž. těžce uhájiti při malém výdělku. Dch. Jen když na tom ž. hájím. Us. Vk. S tvojím ž-tím smrť za rovno chodí. Na Slov. Tč. Ale toľko je isté, jednoduchá spokojnosť s je- dlom a ž-tím že dává rokov hojnosť. Zátur. Ti lidé jen ten to ž. vytloukají (bídně žijí). Us. Kšť. Za mého mladého živobytíčka. Km. 1884. Abelovi shasla ž. svíce. Tč. exc. Jednotvárnost mladého mého živobytíčka. Kos. Nezapomenu toho do konce ž. (obyč.: do nejdelší smrti. Brt.). Us. Buď vždy střídmý v jídle, v pití, prodloužíš své ž. Sb. uč., Hkš. Kvapné jedení a pití ukracuje živobytí. Sb. uč. — Ž. = způsob života, das Leben, die Lebensart. Ten by tu mohl míti hedbávné ž. Us. Šd. Sedací ž, D., strastné, psí ž. vésti. Vz S. N. — Ž. = čas života, der Lebenslauf, die Lebenszeit, Lebezeit. Do ž. něčeho užívati. Arch. rychm. Ještě za ž. otce svého. V. Po celé ž. se bědoval. Jg. Do ž. Har. — Ž. = živnosť, die Nahrung, der Erwerb. Na tom statku jest zlé ž. Jg. Jde na své ž. (krást). Us. On má v tom domě po celý rok své ž. (obživu), Lebens- erwerb; Není díla, není ž.; Buď pracovita, to bude tvoje ž., Existenz; Takové daně a žádné ž. Dch. Honiti ž. (živnosť vyhledá- vati). U Olom. Sd. To je člověk do ž. Us. Msk. Chceš, Aničko, mojú býti? Ja ti kú- pím ž. Sš. P. 158. — Ž. = strava, die Kost, Nahrung. V Želivsku. Sř. Jídla moučná a mléčná a zemáky jsou hlavním ž-tím našeho lidu. Na Zlinsku. Brt. Dokonce nechci, aby si tatínek za své peníze kupoval ž.; Já mu nosím každý den ž.; Mám tři krejcary na ž. Us. u Rychn. a j.

433916   Živobytí Svazek: 7 Strana: 1175
Živobytí = menší statek. Na Žďársku. Ptn. 35.

433917   Živobytí Svazek: 10 Strana: 0682
Živobytí, n. Ž. je vlastně nepřetržitou otročinou. Máj IV. 205.

433918   Živobytíčko Svazek: 5 Strana: 0847
Živobytíčko, a, n., vz Živobytí. Ehr.

433919   Živobytně Svazek: 5 Strana: 0847
Živobytně = jsoucně, lebend. Ros.

433920   Živobytník Svazek: 5 Strana: 0847
Živobytník, a, m., der Lebende. Ros.

433921   Živobytnosť Svazek: 5 Strana: 0847
Živobytnosť, i, f. = jsoucnosť, život, das Leben. Ros. Za jeho ž-sti (živobytí). Wtr. Kteréž vinice za ž-sti své užívala. List z r. 1667. Tč.

433922   Živobytnosť Svazek: 9 Strana: 0420
Živobytnosť = život. Pokusil toho za ž-sti své. Dač. II. 371.

433923   Živobytný Svazek: 5 Strana: 0847
Živobytný = živý, lebendig, Ros.; čilý, lebhaft, lebenskräftig, ßiwöifioc. Zlob., Lpř. Slov.

433924   Živobytný Svazek: 8 Strana: 0528
Živobytný výdělek (na živobytí). Mus. 1894. 496. Ž. podmínka. Ztk. 10. (3. vyd.).

433925   Živobytný ve Svazek: 9 Strana: 0420
Živobytný ve vsi Proseči (bydlící). Čes. 1. VII. 405.

433926   Živocký Svazek: 5 Strana: 0847
Živocký, ého, m., os. jm. Mor. Šd., Vck.

433927   Živoctvo Svazek: 7 Strana: 1175
Živoctvo, a. n , die lebendigen Ge- schöpfe. Rk.

433928   Živoček Svazek: 5 Strana: 0847
Živoček, čka, m. = malý živok. Vz Ži- vok.

433929   Živočerstvý Svazek: 5 Strana: 0847
Živočerstvý, lebensfrisch. Usmívavé ž. Italie. Koll. III. 276.

433930   Živočí Svazek: 5 Strana: 0847
Živočí = od živoka. Thier-. Rostl. I. 158. b.

433931   Živočich Svazek: 5 Strana: 0847
Živočich, a, m (zastr. životčich; na Slov. také živočuch); pl. -chové; živočišek, ška, m. D. Živočich lépe než životčich. Jg. Ž. = živý tvor, animal, das Thier, lebendiges Ge- schöpf. Ž. = každý tvor, který žije a čije totiž čidly svými vtisky vnějšího světa při- jímá a proti nim působí (reaguje). S. N. Cokoli životem a citem a hnutím obdařeno jest, ž-ch jest. Kom. Ž. čtvernohý, dvénohý, létavý, povětrný (ptactvo), plovající, vodní, zeměplaz, pitomý (skrocený), zemský, V., štípavý. Ž-ové skrocení či domácí, divocí. Tl. Ž-chové dělí se na 1. obratlovce (Rück- grat- u. Wirbelthiere: ssavci, ptáci, oboj- živelníci, ryby); 2. členovce (Glieder-: hmyzy, pavouky, korejše); 3. slimejše (Schleim-: měk- kýše, červy, hvězdýše, polypy, slizníky a nálevníky). Pt. Cf. Schd. II. 315., Frč. Ži- vok, živočich žije, preto sa volá živočich, že čije, čuje život. Hdž. Čít. 219. Indovia nejedia mäso; tak i Slovania najviac živili sa kašou a rostlinami a živočuchy nerádi zabíjali, vyjmúc pri obetách. Medzi Slováky jesto i teraz dosť ľudí, ktorí by za svet ani len chrústa nezabili. Č. Čt. II. 381. Při- rozená bázeň jest každému živočichu t. j. živé věci jenž čije, jako: člověku, hovadu, psíku, myšce atd.; Člověk má rozum, jímž zná dobré i zlé a tiem jest přesáhl všecky živočichy t. j. všecky věci, jenž jsú živé a mají čich, jímž mohú číti. Hus I. 59., II. 129.

433932   Živočich Svazek: 7 Strana: 1175
Živočich. Cf. Mkl Etym. 411. b.

433933   Živočichnosť Svazek: 5 Strana: 0848
Živočichnosť, i, f. = živočišnosť, zastr. Ms. bib.

433934   Živočichný Svazek: 5 Strana: 0848
Živočichný = živočišný, zastr. Ms. bib.

433935   Živočichopis Svazek: 7 Strana: 1175
Živočichopis, u, m , Zoologie Vz Jg. Slnosť. 94.

433936   Živočichopisný Svazek: 5 Strana: 0848
Živočichopisný, zoographisch. Nz.

433937   Živočichosloví Svazek: 5 Strana: 0848
Živočichosloví, n. = živočichozpyt. Osv. I. 558.

433938   Živočichospis Svazek: 5 Strana: 0848
Živočichospis, u, m., zoografie, die Zoo- graphie. Nz.

433939   Živočichotvar Svazek: 5 Strana: 0848
Živočichotvar, u, m. = tvar živočicha některého jevící se na hmotě nerostní, Zoo- pseudomorphose. Vz Bř. N. 53.

433940   Živočichozpyt Svazek: 5 Strana: 0848
Živočichozpyt, u, m. = zoologie, die Zoologie. Cf. Živočišnictví. Nz.

433941   Živočichozpytný Svazek: 5 Strana: 0848
Živočichozpytný = zoologický, zoolo- gisch. Nz.

433942   Živočistvo Svazek: 5 Strana: 0848
Živočistvo, živočišstvo, a, n. = živoči- chové, das Thierreich, die Thiere. D.

433943   Živočíše Svazek: 5 Strana: 0848
Živočíše, ete, n. = mladý živočich, zví- řátko, animalculum. Kom. Did.

433944   Živočíšek Svazek: 7 Strana: 1175
Živočíšek, ška, m., zdrobn. živočich. Kos.

433945   Živočišeti Svazek: 5 Strana: 0848
Živočišeti, el, ení, ein Thier werden. Sm.

433946   Živočiší Svazek: 5 Strana: 0848
Živočiší, Thier-, thierisch. Ž. tělo. Rybay.

433947   Živočišiti se Svazek: 9 Strana: 0420
Živočišiti se = stávati se živočichem. Mus. 1849. III. 117. Sr. Živočišeti.

433948   Živočišna Svazek: 5 Strana: 0848
Živočišna, y, f. = prazvířena, die Ur- thierwelt. Am.

433949   Živočišnictví Svazek: 5 Strana: 0848
Živočišnictví, n. = živočichozpyt. Nz.

433950   Živočišnosť Svazek: 5 Strana: 0848
Živočišnosť, i, f., thierische Beschaffen- heit. Rostl. I. 105. a., Frč. 15. Električnosť buzená ž-stí. Mj. 460.

433951   Živočišný Svazek: 5 Strana: 0848
Živočišný = od živočicha, k živočichu náležející, thierisch, Thier-. Ž. moc, teplo, neduh, Ja., Ssav., přirozenosť, Us., sliz, sý- rovina. Nz. Ž. električnosť, thierische Elek- tricität, uhel, die Thierkohle, bílkovina, das Thieralbumin, zásady, Thierbasen, mastnota, Thierfette, fibrin, Thierfibrin (vláknina živo- čišná), kameny, zoogene Gesteine. Nz. Ž. očkovaní, animalische Impfung, Dch., hno- jivo animalisches Düngungsmittel. Šp., pitva, die Zootomie, Nz. lk., břidlice (obsahující mnoho živočišných látek), Ktk., zahrada, Thiergarten, strava, animalische Kost. Osv. I. 197., 627.

433952   Živočišný Svazek: 7 Strana: 1175
Živočišný. Ž. barviva, vz KP. VI 207. nn., cizopasník (v povrchních částech těla, Epizoon, ve vnitřních částech těla, hlísty, Entozoon), jedy, Thiergifte lázeň (zvířecí), Thierbad, Ktr. exc., sbírky, Mus. 1851. 3 3., ústroje. Vz. Enc. paed. I. 267 Živočišský, Thier-, animalisch. Rk.

433953   Živočíšstvo Svazek: 5 Strana: 0848
Živočíšstvo, vz Živočistvo.

433954   Živočišstvo Svazek: 7 Strana: 1175
Živočišstvo. Mus. 1849. 3. 115., 1849. 4. 44.

433955   Živočiti Svazek: 5 Strana: 0848
Živočiti = živořiti. Na Mor. Bkř.

433956   Živoční, -čný Svazek: 5 Strana: 0848
Živoční, -čný = od živoka, thierisch. Ž. hmota. Rostl., Kv. 1870. 212. Ž. buňka. Kodym.

433957   Živodárnosť Svazek: 5 Strana: 0848
Živodárnosť, i, f. Pán mluví o ž-sti chleba. Sš. J. 103.

433958   Živodárný Svazek: 5 Strana: 0848
Živodárný, Lebens-, belebend. Ž. moc chleba, eucharistie, šťáva, jednota, svátost, milosť. Sš. J. 103.., 114., 234., 262., 292., II.129.

433959   Živoder Svazek: 5 Strana: 0848
Živoder, a, živodříč, e, m, = ras, der Schinder. Šm., Rk.

433960   Živodříč Svazek: 5 Strana: 0848
Živodříč, e, m., vz Živoder.

433961   Živohlav Svazek: 5 Strana: 0848
Živohlav, u, m,, pilotypus, zastr. Rkp. vodň.

433962   Živohoušť Svazek: 7 Strana: 1175
Živohoušť, dříve Živohošť u Knína na Vltavě. Pal. Rdh II. 209. Živoch. Mkl. Etym 411. b.

433963   Živohra Svazek: 10 Strana: 0549
Živohra, y, f. Linda. — Lit. I. 802.

433964   Živohybice Svazek: 5 Strana: 0848
Živohybice, dle Budějovice. Tk. III. 85.

433965   Živoch Svazek: 5 Strana: 0848
Živoch, a, m. = živok, lebendes Wesen. Dch., Hlv. 76. Každý ž. své pastvy hledá. Šd.

433966   Živochárna Svazek: 5 Strana: 0848
Živochárna, y, f., zoologisches Kabinet. Šm.

433967   Živochopis Svazek: 7 Strana: 1175
Živochopis, u, m. = živočichopis. Rk.

433968   Živochtivě Svazek: 5 Strana: 0848
Živochtivě, lebendig u. begierig. Kká.

433969   Živok Svazek: 5 Strana: 0848
Živok, a, živůček, čka, m. = živočich. V Mat. verb. nepravá glossa. Pa., St. skl., Rostl. Ž. = tvor živoucí. Čl. Všeliký ž. rozeznává věci příjemné i odporné. Dk. Konečne vynde z pupy pekný, smižný letá- čik, lepka, motýl, pekný to živôček oproti hnusnej húsenici. Hdž. Čít. 188. Vidíme na zemi živočichy alebo živoky malé i veliké. Hdž. Šlb. 16. Mušky, červíčky, zeměplazy a jiné živoky vkládali živé do skleničky. Koll. IV. 277. — Ž. = tvor život mající buď rostlina, buď živočich, ein organisches, sich nährendes Wesen, Pflanze oder Thier. Rostl., S. N.

433970   Živokam Svazek: 5 Strana: 0848
Živokam, živokokam, u, m., der Biolith. Krok., Šm.

433971   Živokohubný Svazek: 5 Strana: 0848
Živokohubný, lebende Wesen vernich- tend. Šm.

433972   Živokokrevný Svazek: 5 Strana: 0848
Živokokrevný, sanguinisch. Šm.

433973   Živokopis Svazek: 5 Strana: 0848
Živokopis, u, m. = živočichopis. Bkr. Šd.

433974   Živokosloví, n Svazek: 5 Strana: 0848
Živokosloví, n. = živočichopis. Šm.

433975   Živokrása Svazek: 7 Strana: 1175
Živokrása, y, f. Cf. Jg. Slnosť. 45.

433976   Živolice Svazek: 5 Strana: 0848
Živolice, e, f., der Orthit (miner.). Šm.

433977   Živolika Svazek: 5 Strana: 0848
Živolika, das Genre. Vz Životolika. Slov. Maloruské krajoliky a ž-ky. Koll. III. 436.

433978   Živolikářství Svazek: 5 Strana: 0848
Živolikářství, n., die Genremalerei. Na Slov. Malír v ž. téměř světoznámý. Koll. III. 396.

433979   Živomila Svazek: 5 Strana: 0848
Živomila, y, f., Theresie. Dch.

433980   Živona Svazek: 9 Strana: 0420
Živona, y, f. = živočich, animal. XV. stol. Rozb. II. 194.

433981   Živonín Svazek: 5 Strana: 0848
Živonín, a, m., Žiwonín, ves u Mělníka. Vz Blk. Kfsk. 199. — Ž. Malý, Klein-Žiwo- nín, samota tamtéž. PL.

433982   Živoohnový Svazek: 9 Strana: 0420
Živoohnový květ = sirkový. Sbor. slov. I. 200., V. 87.

433983   Živooký Svazek: 5 Strana: 0848
Živooký, sUno)\j, bystrooký, mit lebhaf- tem Auge, lebhaft. Lpř. Slov.

433984   Živopis Svazek: 5 Strana: 0848
Živopis, u, m., die Biographie; v rus. die Malerei. Šm.

433985   Živopisec Svazek: 5 Strana: 0848
Živopisec, sce, m., rus., der Maler. Mezi slavjanskými ž-sci stojí Ondřej Schiavoni na největším stupni dokonalosti. Koll. III. 110.

433986   Živopisný Svazek: 5 Strana: 0848
Živopisný, malerisch. Okolí záhřebské ž-né. Koll. III. 44.

433987   Živopitva Svazek: 5 Strana: 0848
Živopitva, y, f., die Vivisektion. Dch.

433988   Živopitvec Svazek: 5 Strana: 0848
Živopitvec, tevce, m., der Vivisektor. Dch.

433989   Živoplodný. Ž Svazek: 10 Strana: 0549
Živoplodný. Ž. země. Msn. II. 381.

433990   Živoplot Svazek: 5 Strana: 0848
Živoplot, u, m. = živý plot, lebender Zaun. Tyto zelenolesklé ž-ty blahovonným jasmínem ověnčené. Koll. III. 154.

433991   Živorát Svazek: 7 Strana: 1175
Živorát. a, m. = slabé, neduživé dítě. U St. Jič. Vhl.

433992   Živoriak Svazek: 5 Strana: 0849
Živoriak, a, živořivec, vce, m. = kdo živoří ? Vz Živořiti. Jeho pekná duša oškli- vila si tieto vzorce živoriakov. Slov. Phld. III. 1. 8.

433993   Živorník Svazek: 5 Strana: 0849
Živorník, u, m., barsamita (herba), zastr. Rozk.

433994   Živorník Svazek: 7 Strana: 1176
Živorník, u, m., balsamita, rostl., zastr. Pršp 31. 48.

433995   Živornosť Svazek: 5 Strana: 0849
Živornosť, i, f. = živosť? Slov. Keby slovenčina táto sä do moci českej, pružna- tej ž-sti bola dostala. Hdž. Větín 94.

433996   Živorodě Svazek: 8 Strana: 0528
Živorodě. Z. se množiti. Ott. XI. 397. a.

433997   Živorodný Svazek: 5 Strana: 0849
Živorodný = živý plod rodící, lebendige Junge gebärend. Kom. J. 164.

433998   Živorodý Svazek: 7 Strana: 1176
Živorodý = živorodný. Ž. bahenka. Ott. III. 77.

433999   Živorodý Svazek: 8 Strana: 0528
Živorodý. Ž. hadi, ovovivipara. Ott. XI. 518. b.

434000   Živorozenec Svazek: 5 Strana: 0849
Živorozenec, nce, m. = živý novoroze- nec. Bdl.