245001   Praerie, v Svazek: 2 Strana: 0878
Praerie, vz Prerie.

245002   Praerogativa Svazek: 2 Strana: 0878
Praerogativa, y, f., z lat., předchozí volba, die Vorwahl. — P., přednosť, právo k přednosti, das Vorrecht. Rk.

245003   Praes-es Svazek: 2 Strana: 0878
Praes-es, ida, m., lat., praesident, před- nosta, předseda, představený, starosta, der Präses, Präsident, Vorsteher, Vorsitzer.

245004   Praesen Svazek: 2 Strana: 0878
Praesen-s, ta, n., lat., přítomný (čas). Strbl, vezą, vez-e-ši, vez-e-t?, vez-e-m?, vez-e-te, vez-ąt?, strčes. uchýlila se toliko v některých koncovkách jako: v 1. os. sg. nahrazuje se nosové -ą hláskami jasnými a sice jednak hláskou -u. (nesu), které se poz- ději přehlasovalo v -i (miluji), jednak úplnou koncovkou -ám (povídám) atd. V 3. os. pl. -ąt? zaměnila v -ú(ť), pak v -ou a -í : nesąt? — nesú(ť) — nesou — milují. V 3. os. sg. otřela se koncovka -t? úplně, jako v 2. os. se otřelo i. V 1. os. pl. proměnilo se ? jako obyčejně v y, pak v e: nesem? — nesemy — neseme. — P. historické (vypravovací) jest praesens, kterého se užívá k vyjádření děje minulého hlavně za tou příčinou, aby děj ten se postavil jako přítomný před oči, aby se živěji vylíčil! S. N. Vz Mk. Ml. str. 304., Brt. S. §. 379.. Čas přítomný I. 159. a. — P. snahové, vz Brt. S. §. 377., Čas přítomný (I. 159. a.). — P. (gnomické, vz Brt. S.§.380., Čas (I. 159. a.). -— P. sloves trvacích o ději bu- doucím, vz Brt. S. §. 378., Čas (I. 159. a.). — Pozn. Dvouslabičná časoslova na -íti a -ýti mají v praesentu kromě infinitivu kořenovou samohlásku krátkou: píti ?-- piji, pij, pije (íc), šíti — šiji, číti — čiji, krýti — kryji. Mk!

245005   Praesenční Svazek: 7 Strana: 0410
Praesenční služba vojenská. Us. Pdl.

245006   Praesenční Svazek: 10 Strana: 0292
Praesenční plat, služba. Vz Ott. XX. 392.

245007   Praesens Svazek: 7 Strana: 0410
Praesens. Cf. Gb. Ml. II. 159. nn.

245008   Praesens Svazek: 7 Strana: 1365
Praesens Cf. Gb Ml. II 159., D. Lhrg. 159., 261.

245009   Praesent Svazek: 2 Strana: 0878
Praesent, u, m.. dar. das Geschenk.

245010   Praesentace Svazek: 2 Strana: 0878
Praesentace, e. f., vz Podací.

245011   Praesentační Svazek: 2 Strana: 0878
Praesentační listina, dekret podací, Präsentationsurkunde, f.. -dekret, n. Us. Hý.

245012   Praesentator Svazek: 10 Strana: 0292
Praesentator, a, m. =patron. Mtc. 1903. 286.

245013   Praesentatum Svazek: 2 Strana: 0878
Praesentatum, lat,, den podání (něja- kého spisu), podáno (dne 17. července 1873), vorgelegt, eingereicht.

245014   Praesentní Svazek: 2 Strana: 0878
Praesentní list. list přítomných (v ně- jaké schůzi), die Präsensliste.

245015   Praesentní Svazek: 7 Strana: 0410
Praesentní tvary. Cf. Gb. Ml. 137. nn.

245016   Praesentovati Svazek: 2 Strana: 0878
Praesentovati, präsentiren.

245017   Praeservativ, u Svazek: 2 Strana: 0878
Praeservativ, u, m.. z lat., chranidlo, das P. Šm.

245018   Praesident Svazek: 2 Strana: 0878
Praesident, a. m., z lat., vz Praeses

245019   Praesidi-um Svazek: 2 Strana: 0878
Praesidi-um, a, n., lat., předsednictví, sedění v předu, v čele, der Vorsitz, das Vorsteheramt,

245020   Praesumce Svazek: 2 Strana: 0878
Praesumce, e, f., z lat., domnění, die Präsumtion, Voraussetzung, Muthmassung; der Verdacht.

245021   Praetendent Svazek: 2 Strana: 0878
Praetendent, a, m., z lat., žadatel n. osobovatel trůnu, der Thronbewerber. Rk.

245022   Praetendovati Svazek: 2 Strana: 0878
Praetendovati, prätendiren, vorgeben, Anspruch machen.

245023   Praetense Svazek: 2 Strana: 0878
Praetense, e. f.. z lat., nároky na něco, die Prätension, Anforderung, der Anspruch.

245024   Praeterit-um Svazek: 2 Strana: 0878
Praeterit-um, a. n.. lat., čas minulý n. dokonaný, ona forma slovesa, která nám děj jakožto v minulosti zběhlý představuje. Vypravujeme-li však o dvou n. více v minu- losti zbehlých dějích a srovnáme-li je, tu potřebí nám bývá vysloviti, že jeden dříve nežli druhý minul, o jednom chceme říci, že v minulosti trval, o druhém naprosto jen, že se v minulosti děl, a o tretím, že se dokonal a hotov jest. K vyjádření těch a takových nuancí minulosti nestačil ovšem jediný minulý čas a nastala potřeba utvořiti si plusquam-perfectum, imperfectum a aoristy. Kde takových forem dostatek se vyvinul, v těch jazycích zbyl pro perfektum význam děje v minulosti skončeného, na př. řec. ?????????? znamená tolik jako něm. věta es ist aufgeschrieben worden, folglich steht es geschrieben. Latina nemajíc aoristu musila formy perfektu v dvojím smyslu užívati, totiž jako perfecta historického (vypravova- cího místo aoristu) a perf. logického. Pražné a mnohotvárné co do jakosti významu svého sloveso slovanské nemá takového zvláštního perf. logického, neboť jí tu poslouží každý aorist aneb minulý čas, utvořili jej od slo- vesa skonalého: napisa a napsal jest tolik jako řec. yéyqaqt. Gb. v S. N. Vz Čas mi- nulý (I. 159. b.), Brt. S. §. 381.-384.

245025   Praeteritio Svazek: 2 Strana: 0878
Praeteritio, vz Mk. Ml. 307.: Mus. 1844. str. 438.

245026   Praeteritum Svazek: 9 Strana: 0247
Praeteritum. Jednoduchá p-ta u Husa. Vz Progr. akad. gymn. na r. 1894. 28.

245027   Praeterovati koho Svazek: 10 Strana: 0292
Praeterovati koho, z lat. = pominouti.

245028   Praetext Svazek: 2 Strana: 0879
Praetext, u, m., z lat., záminka k ně- čemu, der Prätext, Vorwand, die Ausrede. Sub praetextu, pod záminkou. Br.

245029   Praetor Svazek: 2 Strana: 0879
Praetor, a, m., lat., u Římanů původně název konsulů, od r. 386. po zal. Říma v Římě úředník po konsulovi nejpřednější, jemuž poručeno bylo spravedlnosti vyko- návání. Vz S. N. Prätor, Vorgesetzter, Ober- richter.

245030   Praetori-um Svazek: 2 Strana: 0879
Praetori-um, a, n., příbytek praetorův, soudnice. Sš. J. 277.

245031   Praetori-us Svazek: 2 Strana: 0879
Praetori-us, a, m., bývalý praetor. — Praetorská stráž, praetoriani, osobní stráž starořímských císařův. Vz S. N.

245032   Praetori-us Svazek: 7 Strana: 0410
Praetori-us, a, m. P. (Vojnovský) Dav. 1586. Jir. Ruk. II. 135.

245033   Praetoriani Svazek: 10 Strana: 0292
Praetoriani = osobní stráž římských císařů. Vz Ott. XX. 394.

245034   Praetorovati Svazek: 7 Strana: 0410
Praetorovati = býti praetorem. J. Lpř.

245035   Praevalace Svazek: 7 Strana: 0410
Praevalace, e, f., z lat. = odškodnění, die Schadloshaltung, Erhohlung. Kh.

245036   Praevence Svazek: 2 Strana: 0879
Praevence, e, f., z lat. praeventio, přede- jití něčeho, uvarování něčeho, die Vorbeu- gung, Hinderung. P., sahání do cizích práv, přiosobí-li si vyšší duchovní právo, jež vlastně nižšímu duchovnímu náleželo. Vz S. N.

245037   Praeventivní Svazek: 9 Strana: 0247
Praeventivní ochrana. Ott. Říz. I. 35.

245038   Praflamendr Svazek: 9 Strana: 0247
Praflamendr, a, m., praflamendřice, e, f. Vz Flamendr.

245039   Praga Svazek: 8 Strana: 0307
Praga. Saltem ea dicta esse possunt, Pra- gam non solum limen, sed etiam catarractam posse significare, est enim catarracta liminis instar. Dob. Dur. 186., 190.

245040   Prága Svazek: 10 Strana: 0292
Prága, y, f., dědina ve stolici novohrad- ské. Vz Mus. slov. VIII. 15.

245041   Pragát Svazek: 2 Strana: 0879
Pragát, vz Brokát.

245042   Pragátový Svazek: 2 Strana: 0879
Pragátový, von Seidenstoff.

245043   Pragism-us Svazek: 8 Strana: 0307
Pragism-us, u, m. = řeč pražská. Mtc. 1896. 5.

245044   Pragma Svazek: 2 Strana: 0879
Pragma, gt. pragmata, n., z řec, skutek, čin, děj, die That.

245045   Pragmatický Svazek: 2 Strana: 0879
Pragmatický, z řec, zkušený, znalý něčeho, kundig. P. dějepis, jenž po vypsání dějů podává též úvahy o nich. Slova ta mají p. důraz. Sš. I. 225. P. sankce z r. 1713., zákon, jímž se pořádala posloupnost' v zemích rakouských a dle něhož se mohla vláda děditi i po přeslici. Rk. P. hypotheka. Šp. Vz Rk. (Kapesní Slovník), S. N.

245046   Pragmatika Svazek: 2 Strana: 0879
Pragmatika, y, f., z řec. P. služební. Sp.

245047   Pragmatism-us Svazek: 2 Strana: 0879
Pragmatism-us, u, m., dějepisectví, při kterém se k dějům i úvahy připojují. Rk.

245048   Pragnieř Svazek: 10 Strana: 0292
Pragnieř, e, m., eculeus (equuleus, koník). Rozk. P. 1988.

245049   Práh Svazek: 2 Strana: 0879
Práh, gt. prahu, m. V pádech nepřímých sg. a v celém pl. vždy krátké a, Mk., Č., Bž. 79., D.; také: prah, u, m. Na Moravě: prah. Brt., Hý. Pk. myslí, že není proč prah dloužiti, leč že vyslovujeme práh, aby- chom rozeznávali práh od prach. — P., pražec, žce, Jg., prážek, žku, podval. Šp. P. slove u dveří spodní část' obložení. Vz S. N. Die Schwelle, Unterschwelle, Thür- schwelle, Sohle. Na praze. BO. P. dveří, vz Dvéře. Práh u dveří spodní. V. Tesař činí prah. Dal. Přes p. jíti, přejíti; s prahu někoho pozdraviti (něčeho jen krátce se dotknouti). Jg. Snad nezůstanete (jen) na prahu, pojďte přec dál; Ty, byl u vás včera N. N.? Ne, ani o náš p. (dům) ne- zavadil. Us. Hý. Na p-hu býti (blízko); od samého p-hu života (od počátku); přes p. z domu vyjíti. V. Aby o p. nezavadil, nohy pozdvihni. Kom. Nikam přes práh (nesluší vynášeti, co se doma děje). Ros. Od té doby přes p. jsem k nim nepáchl. Sych. Nesmí k nám přes p. páchnouti. Sychl. To převyšuje můj prah (rozum), geht über meine Sphäre. Dch. Jsme tu na prahu věku nového. Sš. L. 14. Mnohé prahy již pře- kročil (nezná hanby, jako pes). Bern. Vz Nestydatý. Č. Pod nízký p. často páni velicí sklánějí se. Pulk. Jest na prahu (má smě- lost', ironicky, Jg., dle Lb. = odhodlaný). Vlečeš-li otce ku prahu, povedou tě tvé dítky přes práh. Šp. K věčnému prahu se dostati (= umříti). Vz Smrť. Č. U prahu skácel (upadne-li komu s lžíce něco před samou hubou). Vz Stodola. Č. Prah u domu nejvyšší hora. Pk. Slunce mu na p. svítí (o šťastném). Dch. — P., v stavení vodním, spodní trám, der Grundbaum. Jg. Při stav- bách vodních spojovadlo pilot po délce. KP. Vz Kráče. P-hy čepem a dlabem spojiti. KP. P. ve mlýně vyhraněné dřevo, na kte- rém leží podvaly hranice mlýnské. Die Haupt-, Grundschwelle, der Fachbaum. — P-hy žlabové u jezu, die Fluderschwellen. Prah níže půl druhého lokte pod cejch položiti. Vys. — P. říční, skála v řece, přes kterou voda teče, die Schwelle des Wasserfalls. Šm. Prahy, několik vodopádů po sobě. Š. a Ž. — P., v horn., die Gruben- sohle. Bc.

245050   Práh Svazek: 7 Strana: 0411
Práh. Cf. Mkl. Etym. 258., List. fil. XIII. 186. Báti se cizího prahu (do cizího bytu vejíti). Us. Hrš. Zajíce na prahu chytiti (upadnouti). U Rokycan. Fč. Na venkově s večera sedávají sousedé na prahu na kou- sek řeči. Osv. 1889. č. 7. Cizí prahy pře- lézati = žebrati. Us. Osv., Dch. Domácí pán klopýtnul přes vlastní p. (o tom, kdo po- chybil v něčem, v čem se zná). Osv. Jen za prahem domácím náležíme sobě. Sk. Ostá- vejte zdravé, vy domovné prahy, nekročia viac ces vás moje biele nohy. Lipa II. 263. Na praze stála, pekná sa zdála, poboskal som ju, ona sa smála. Obr. Ps. Představa klesla pod prah védomí; p. popudu. Dk. P. 12., 30. P. dráždivosti. NA. V. od. II. 8. Na prahu úst našich sedí povzdech. Vrch. — P. železniční = dřevěné trámce, na nichž koleje jsou připevněny. Zpr. arch. P. v hor- nictví = půlka okrouhlé klády ploskou stra- nou dolů položená, na níž se staví věnec. NA. IV. 136. P. u vrat stavidla. NA. IV. 255. — P. říční. Vz Šf. II. 154. Prahy, porogy Dněpra, jsou velké skály na řece Dněpru, přese které voda jako přes prahy s velikou silou dolů padá. Hý. Ss.

245051   Práh Svazek: 8 Strana: 0307
Práh. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 33. Výklad slova práh (catarracta et limen) vz v Dob. Dur. 426.

245052   Práh Svazek: 9 Strana: 0247
Práh slepý = podešev. Vz toto slovo.

245053   Prah, šp Svazek: 2 Strana: 0879
Prah, šp. m. pra-, Ur-, Erz-. Tam prah (pra) nic není. Prahšelma m. prašelma. Jg. Šm. Vz Pra-.

245054   Praha Svazek: 2 Strana: 0879
Praha, y, f., strč. Praga, lat. Praga, něm. Prag, na Slov. též Prahy: byl v Prahách. Plk. Pro práh městu vzdějte Praha. Dal. 15. Na mostě Prazě (lok. bez předložky). Bž. 63. Vz Lokal. Jeti do Prahy, z Prahy. Us. Zlatá P., matička P., stověžatá P.; P. má tolik věží co dní do roku. Na Mor. Hý. V Praze se zdržovati. V Praze blaze, kdo má peníze. Není Řím ani Praha jednoho roku vystavěna. Nejeden den P. ustavena. Smil. Tam má n. měl svou Prahu; Tam byla jeho P-ha (tam byl vesel, šťasten). Č., Zkr., Msk., Fch. Vz Šťastný. V Praze nekaždému blaze. 0. Až pojede P. okolo. Vz Nikdy. Lb. Stará Praha (Újezd v Praze). Vz více Tf. 391., Tk. Dějepis Prahy, S. N. — P., městečko u Varšavy. Jg. — P., čásť dolního Ůjezda v Litomyšelsku. PL. — Pražan, a, m., der Prager, pl. -né; méně uctivě: Pražák, a, m. — Pražanka, y, f., méně uctivě: Pražka, die Pragerin. - Pražský, prager.

245055   Praha Svazek: 7 Strana: 0411
Praha od pražiti, sengen. Tk. I. 4. Krč. odvádí od prahů, které byly nad Prahou u Bráníka. Vz Práh (konec v dod.). P. od prahu: Limen sum: parvo magnum te limine nomen, magna viris, gestis maxima, Praga traho. 1614. Wtr. Obr. 489. Cf. Arch. VIL 717. Nové Město založeno Karlem IV. roku 1348. Praha (Nové a Staré město) soojena roku 1519., ale 1528. zase se oddělila. Vz Výb. 11. 1273. nn. Nastavěl si celé Prahy zlatých nadějí do budoucnosti. Šml. Foukej zase proti Praze (říkají tomu, kdo něco hloupého řekl nebo učinil). U Chlumce v Jič. Kšť. Město svaté, veleslavná Praho, slávy naší nedobytná straho. Sš. Bs. 186. Ukázati někomu Prahu (vzíti něčí hlavu od zadu do dlaní a vyzdvihnouti ho). Us. Fč. Vešlo v přípovídku, že P. jest špitál vší říše (německé, že do ní vše se hrne). V 16. stol. Wtr. Obr. 141. Cf. Arch. VIII. 600., Ukaz. 61.— P. = horský hřeben mezi Příbramí a Rokyc, Krč., vrch v Písecku. P. = les u Týna nad Vlt, pole u Hor. Brízy na Plz., u Jamen na Pís. a j. BPr. — z Prahy Jeroným, vz Jeroným pražský. — z Prahy Jan, 1435. Jir. Ruk. II. 135. — z Prahy Vavř. Šb. Dj. ř. 2. vd. 278. — P. Ondřej. 1612. Wtr. Obr. 85.

245056   Praha Svazek: 7 Strana: 1365
Praha. Na Prazě = na hradě pražském ; u Prazě, v městě Praze, zastr. Mus 1892 354

245057   Praha Svazek: 8 Strana: 0307
Praha, vz Praga a Práh (3. dod.). Dovíš se, zač je v Praze máslo (pohrůžka). Nov. Př. 620.

245058   Praha Svazek: 9 Strana: 0247
Praha, českých měst matka i hlava. 1420. Pal. Děj. III. 1. 379.

245059   Praha Svazek: 10 Strana: 0292
Praha. Vz Ott. XX. 397. nn. Libuša Prahu od prahu jménem nazvala. 1589. Čes. 1. XII. 464- Popis Prahy z r. 1589. od Bl. Jičínského. Vz Čes. 1. XII. 564. —470. U jeho matky byla má P. (tam jsem byl rád). Čes. 1. XI. 368.

245060   Prahanebně Svazek: 10 Strana: 0654
Prahanebně někomu na cti utrhati. Slád. Jindř. 95.

245061   Prahlať Svazek: 2 Strana: 0879
Prahlať, i, f., Afterkrystall, m. Kal.

245062   Prahlec Svazek: 2 Strana: 0879
Prahlec, hlce, m., prahlý len. Vz Prahlý. L.

245063   Prahlec Svazek: 9 Strana: 0247
Prahlec, hlce, m., phryganophilus, brouk. P. červenoštítý, ph. ruficollis. Klim. 505.

245064   Prahlík Svazek: 2 Strana: 0879
Prahlík, u, m., druh lnu, kratší sice, ale na jádro dobrý len. V Želivsku. Sř. Cf. Prahlý.

245065   Prahlina Svazek: 2 Strana: 0879
Prahlina, y, f., prahlé místo, ein dürrer Ort. Zlob.

245066   Prahlosť Svazek: 2 Strana: 0879
Prahlosť, i, f., suchosť, die Dürre. Jg.

245067   Prahloupoučký. P Svazek: 10 Strana: 0654
Prahloupoučký. P. hlouposť. Rais Lid 44.

245068   Prahloupý Svazek: 7 Strana: 0411
Prahloupý, stock-, erzdumm. Us.

245069   Prahlupák Svazek: 10 Strana: 0292
Prahlupák, a, m., erzdummer Mensch. Čapk. Most. 85.

245070   Prahly Svazek: 2 Strana: 0879
Prahly, dle Dolany, Pröhl, ves v Ka- daňsku. PL.

245071   Prahlý Svazek: 2 Strana: 0879
Prahlý, suchý, dürr. P. len, pražec, len hledivý n. zřelý, jest rannější len, z něhož rádo semeno na poli padá, der sehende Flachs. D. Cf. Prahlík.

245072   Prahlý Svazek: 7 Strana: 0411
Prahlý. List. fil. XIII. 184.

245073   Prahmota Svazek: 2 Strana: 0879
Prahmota, y, f., der Urstoff. Č.

245074   Prahmota Svazek: 7 Strana: 0411
Prahmota. Rm. 2., KP. V. 9., Stč. Zem. 269, 681.

245075   Prahnouti Svazek: 2 Strana: 0879
Prahnouti, hnul a hl, utí = volným horkem se páliti, schnouti, dorren, dürre werden; toužiti, žádati, sich sehnen, wor- nach schmachten, begehren. Jg. — čím. Země prahne horkem. V. P. žízní. Br., Ros., Sych., Lk. P. žizní, Hynouti hladem, nýti láskou. Šm. Prahnulo tužbou oko její. Ráj. V létě horkem prahne všecko a umdlévá. Kom. D. 72. — od čeho. Prahnou ústa od mluvení. Br. P. od horka. Jg., Šm. - po čem: po boji (toužiti). Mus. — čeho. Prahnu tebe jako káně deště. L. — s inft. Prahne (žádá) oko zříti něco. Ráj. Prahnul býti rov- ným v síle věčnému. Ráj. — kdy. V žiezni prahnúce. BO.

245076   Prahnouti Svazek: 8 Strana: 0307
Prahnouti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 83.

245077   Prahnouti Svazek: 10 Strana: 0292
Prahnouti. Má duše v tej suchotě zprahla jest. Um. roudn. 1964.

245078   Prahnouti čeho Svazek: 9 Strana: 0247
Prahnouti čeho. Sám pak vlády prahna. Slád. Bouře. 16.

245079   Prahnouti po čem Svazek: 7 Strana: 0411
Prahnouti po čem, Šml., Hlk Cf. Mkl. Etym. 251., List. fil. XIII. 183.

245080   Prahora Svazek: 7 Strana: 0411
Prahora. Cf. Chdt. 12., 20., Frč. G. 52.

245081   Prahorní Svazek: 2 Strana: 0880
Prahorní, Urgebirgs-. P. jádra hor ně- meckých, česká vysočina, břidlice, ostrovy. Vz Krč. 248., 249., 260., 273., 333., KP. III. 42.

245082   Prahorní Svazek: 7 Strana: 1365
Prahorní kruh okolo Čech. Vz Ott. VI 9.

245083   Prahorský Svazek: 7 Strana: 0411
Prahorský = prahorní. P. Alpy. Kř. 18.

245084   Prahory Svazek: 2 Strana: 0880
Prahory, pl., f., das Urgebirge. P. slovou nejstarší skalní útvary na povrchu země.Vz více v S. N. P. balvanité skládají se hlavně z hornin žulovitých. P. břidličnaté skládají se z ruly, svoru a břidlice hlinité. Bř. Vz Bř. N. 254., 255., Krč. 225., 242., 243., 253., 274., 340., 344., Schd. II. 98.

245085   Prahory Svazek: 10 Strana: 0292
Prahory = nejspodnější část kůry zemské. Vz Ott. XX. 129.

245086   Prahoušel Svazek: 2 Strana: 0880
Prahoušel, šle, f., přehrští, hrsť, der Gauf. D. S p-šel, eine Hand voll. Kts. Vz Přehršť.

245087   Prahoví Svazek: 10 Strana: 0292
Prahoví, n. = práh. Msn. Od. 325.

245088   Prahový Svazek: 2 Strana: 0880
Prahový, Schwellen-. P. kámen = zá- kladní. Jg.

245089   Prahový Svazek: 7 Strana: 0411
Prahový. P. prkno, Pdl., ctnosť, virtus cardinalis. 15. stol. Mus. 1881. 31.

245090   Prahřeben Svazek: 7 Strana: 0411
Prahřeben, u, m., der Hauptkamm im Gebirge. Phl'd. IV. 252.

245091   Prahubený Svazek: 2 Strana: 0880
Prahubený, sehr mager, zaundürr. Dch.

245092   Prahůdky Svazek: 7 Strana: 1365
Prahůdky = masopustní zábava na Chod- sku. Vz NZ. II. 68

245093   Prahuť Svazek: 7 Strana: 1365
Prahuť, i, f. = prahnutí, vedro, Hitze. V Krkonš. Šb. D. 32.

245094   Prahuť Svazek: 9 Strana: 0247
Prahuť, i, f. Venku byla p. = slunce pra- žilo. V Krkon. Rais. Pot. 140.

245095   Prahútky Svazek: 9 Strana: 0247
Prahútky. Choditi na p. = na tác. Jiho- záp. Čech. Dšk. Vok. 44.

245096   Prahvozd Svazek: 2 Strana: 0880
Prahvozd, u, m., der Urwald. Dch. Vz Hvozd.

245097   Prahvozd Svazek: 7 Strana: 0411
Prahvozd, u, m., Urwald, m. Šm.

245098   Prach Svazek: 7 Strana: 0411
Prach. Cf. Šrc. 130., List. fil. XIV. 96. Str. 880. b. 4. ř. sh. za atd. polož: poradil se s Vaňkem, práskl do bot, vzal nohy na ramena, upláchl. Brs. 151. P. povětrný či meteorický, Luftstaub, Sl. les, meteoritní, Stč. Zem. 256.; paličkový (pyl z paliček rostlinných, z tyčinek). Rgl. exc. Dělati kolem sebe p. a tum (nadělati mnoho hluku). Us. Dhnl. Na p. spáliti. Let. 371. Včely zla- tým prachem halí domek celý. Jakbc. v Osv. Povaliti něco v p. Osv. Prachem se vléci. Vrch. Na p. něco rozdrtiti. Zr. Vyhlédni oknem ven, prachy-li to idú nebo Turci jedú. Sš. P. 147. Nasel v dějepisech o něm prachu. Koll. I. 345. Měl peníze, ale už jsou v prachu (pryč). Slez. Šd. Strachy jeho byly prachy. Šml. I. 55. Toho (oř) brzo složí do prachu. Č. Rž. XCIV. Už je dávno prach a popel (umřel). Tkč. Več-li se koli (tělo) obrátí leč v prsť leč v prach, leč v páru kakú. Št. Kn. š. 28. Březnový p. nad zlato. Němc. IV. 442. — P. střelní. P. bezdymný (jeho se v rakous. vojště po prvé r. 1890. užívalo). P. lovecký, myslivecký, chumá- čový. NA. III. 130. Druh, zásoba prachu; p. bouchá. Čsk. Má mnoho prachu (lže). Us. Cf. Šfk. Poč. 235., Schd. 1. 323., Wtr. Obr 791. — Prachy = neduh. Cf. List. fil. XIV. 162.

245099   Prach Svazek: 8 Strana: 0307
Prach- m. Pra-: prachbába, prachmálo atd. mylným spojením s prach. Dšk. Jihč. I. 37., Gb. H. ml. I. 462.

245100   Prach Svazek: 8 Strana: 0307
Prach. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 33., 78. Neublížil nikomu ani jako slncu p. Phľd. 1894. 675.

245101   Prach Svazek: 9 Strana: 0247
Prach. To je prachu (když někdo lže). Hoř. 118. Čo by len p. v slnci (v světle slunečném oknem pronikajícím) = nic. Mus. slov. III. 36. - P. = práh. Us. místy. Hoš. 163.

245102   Prach Svazek: 10 Strana: 0292
Prach. Co se v prachu plazí, bude vždy nenáviděti to, co ve výši se vznáší. Zr. Čer. 73. Prach se zdvíhal, jako když jede čer- tova svatba. Tbz. V. 6. 343. - P. Má p. = sílu. To dalo prachu = práce. Us. Hlavn. 18. — P. Fr., č. zoolog, 1839. -1863. Vz Ott. XX. 532.

245103   Prach, u, prášek Svazek: 2 Strana: 0880
Prach, u, prášek, šku, prášeček, prá- šíček, čku, prášíčíček, čku, m., lit. para- kas. Schl. P., strsl. ?r??h?, koř. prch (prch- nouti), r v ra, vz r. Mkl. B. 31. Vz Gb. Hl. 147. P., cokoli drobného na moučku setře- ného, drť, der Staub, Malm, das Gestübe, Pulver. Jg. V MV. nepravá glossa. Pa. Vz S. N. P. sluneční, Toms., diamantový, zlatý, broncovací, Techn., mlýnský, V., plevný, Jg., z raků spálených, Byl., prášek pro žaludek, pro kámen, D , pro pocení, pro dávení, pro větry, pro německé myší, zubí, Jg., semenní (pýl), D., mělný, kyprý, sypký, Šp., hojicí, na vlasy (pudr), na zuby. Us. P., drobné uhlí, die Lösche. Šp., Kd. P. celivý. Sal. 92. 8., 96. 20. P. Hlavní rostící a posilující. Sal. 91. 35., 92. J. P. rostivý masa. Sal. 232. 4. P. ku sce- lení. Sal. 66. 2., 170. 25. P. na smasení rány. Sal. 96. 11. P. zbraňující. Sal. 168. 2. P. scelistivý. Sal. 233. 37. Mrak, chuchel p-u; písek, tabák jako p. (drobnoučký); vír z p-chu; lezení v p-u. Šm. Kartáč na p.; Kotouč p-chu se proti mně hnal, valil. Us. Hý. P. dělati (prášiti); p-chu požříti nedati (odpočinutí); na p. spáliti; p., který od pilníku odchází (tříska, opilky); muže své nějakými p-chy trávily. V. P. s něčeho setříti. Us. Tak velice práší, až se nad námi p. zavírá. Br. Mhla ote pracha. Rkk. Oči p-chem zasypati; p-chu do očí naházeti, (zaslepiti). Bern. P-chu se na- polykati. D. V p-chu a blátě života se šmý- rati. Kram. V p., na p. se obrátiti. Ros. Na p. setříti, roztříti. D. Dům na p. se spálil (cele shořel). Sych. Na p. pokažený; na p. zkaziti; vše p-chem zkaziti; kořen na p. stlouci. P-chu Nadělati, Staub aufwirbeln. Dch. Pro p. ničeho neviděti. Alx. 1118. Valí se p. jako oblak. Dch. Do p-chu vymésti, snísti, vylízati (cele). Na Slov. Z p-chu se pozdvihl. Br. V p-chu ležeti; z p-chu se sebrati. Bern. P. se zdvihá. Us. Udělal se z prachu, germanismus m.: utekl, odstranil se, odešel, ukázal paty, zmizel atd. Vážíme si ho jako prachu v očích. Č. Nasypal mu p-chu do očí (ošidil ho). Jg., Č. Vz Lstivý. — P., prášek, prášíček, prášínek, vl. malý, nepatrný prach,, troška, málo něčeho, hrstka, ždibec, ždibínek, das Stäubchen, Atomchen, die geringe Menge, das Bischen, Bröcklein. Hý. Ani prášku; ani za prach, ani za mák (nic). D. Pracha maka nic (pranic). Na Mor. Brt. P. mak tomu nerozumí (ani trošku). Prášek, prášínek mouky, soli, trávy, mléka, másla. Us. Hý. Maminka vás prosijou (prosí), abyste jim půjčili prášek mouky atd. Na Mor. Hý. Vz Poprašek. — P., smetené otruby a odpadky z mouky. Us. — Prachy, které zůstanou kromě plev, ohrabek a shonků při čištění obilí, krmí se vepřový dobytek. Us. Da., Klš. — P. pernatý, nejdrobnější peří ptačí, prašné peří, die Haar-, Flaumfeder, der Feder- staub, Flaum. V. P. nejjemnější peří ptáků s nepatrným brčkem a bez ostnu; též peří puchové, jež jest u ptáků pod peřím krycím. S. N. Peřina z prachu. Us. P. husí. — P. ručničný, puškový, střelný (smudnik), das Schiesspulver. P. střelný jest smíšenina ledku draslového č. salpetru (75%), sýry (12%) a uhlí (lískového, 13%). Vz S. N., Bř., Šfk. 147., KP. IV. 460., Tk. II. 378. P. ru- čničný, dělový, trhavý. S. N., Čsk. P. do děl (dělový), do skal (skalní), k trhání skal (trhavý, trhací), praskavý, moučný, zrnitý, Kh., třaskavý n. nárazný (Perkussions-), Nz., bouchavý, pánvičkový (zápalný, podpal), drobnozrný, drobného zrna, Šp., bílý, KP. IV. 474., Schultzův, KP. IV. 477., horní, trhací. Hř. P. v sudech V. S nabití p-chu; p-chu s (jednu) ránu. Jg. Zrno, zrnění, síla, druh, množství, zkouška, zbytek, zásoba p-chu. Šm. Růžek, toulec, míra, sítko, zátka na prach. Sp. Varovati se s čím jako s pra- chem puškovým před jiskrou. Ctib. Mnoho p-chu vystříleti. Sych. P. nasypati; p. vzplanul, bouchá; kouř z p-chu. Šp. Trhání skal pra- chem. Us. Člověk prudkého p-chu (popud- livý). Č. Střílí bez p-chu (lže). Č. Nevymy- slil prach. Vz Hloupý. Č. Nemá prachu. Vz Bojácnosť. Č. Už tě na p-chu (= má smělost' v botách). Č. Mnohý má p. na pánvičce ale žádný v laufu. Hnš. Žene jako když p. za- pálí (utíká o překot). U Litomš. Bda. Má prach v nose (úskočný). Č. Chlumeckým p-chem prášiti (lháti). Jg. P. a broky! P. a broky do tebe! To stálo p-chu. To mi dalo p-chu (práce, namahání)! Na Mor. Hý. Za- voněl p., mnoho p-chu vystál (byl v bitvě). Nestojí ani za vystřeleni p-chu (za nic). Bern. — Prachy, ův, m., pl., neduh osuté kůže, prchly, práchnivosť, prašivosť, prašivina, chrásta, svrab, die Räude. Ja, V MV. praši (prasi), gt. prachov, allopecia, der Grind, nepravá glossa. Pa. — P., prachem = do- cela, cele, pra-, ganz, Grund-. Prach šedivý. Zlob. P. sestaralý, zlý, lenivý, Zlob., pra- chem starý. Us. Není tam prach ničehož. Us. Všichni prachem zahálíme. Plk. Vše na p. zkaženo. Zlob. P. máku rozumu nemáš. Sych. Na něm jest vše na p. zkaženo. Šm. Už byl prach samý večer. Us. v Kunv. Msk. A když nemá prachem ničehož už k dílu (pranic). U Rych. Prach nic, prachšelma atd. Vz Prah (konec).

245104   Prach zatra Svazek: 10 Strana: 0292
Prach zatra (klení)! Tbz. V. 1. 176.

245105   Pracha maka nic Svazek: 8 Strana: 0307
Pracha maka nic = zcela nic. Zlín. Brt. D. II. 370., Ces. 1. V. 422.

245106   Pracháček Svazek: 7 Strana: 0411
Pracháček, = čku, m. plátno k utírání prachu. U N. Kdyně. Rgl.

245107   Prachanda, pracharanda Svazek: 2 Strana: 0881
Prachanda, pracharanda, y, f., příp. -ęd?, Mkl. B. 211., sušené, na prach stlučené hrušky ku posýpání koláčů, gedörrte u. zer- riebene ??rnen. Us.

245108   Pracharanda Svazek: 8 Strana: 0307
Pracharanda, y, f. = postrouhaná mrkev usušená, jíž posypávají moučná jídla. Záp. Mor. Brt. D. II. 481.

245109   Pracharandář Svazek: 9 Strana: 0247
Pracharandář, e, m. = kdo dělá pra- chorandu. Čes. 1. IX. 420.

245110   Prachárna Svazek: 2 Strana: 0881
Prachárna, y, f., prachovna, na Slov. pracháreň, rně, f., die Pulvermühle, -stampfe. D. P. mírová, válečná. S. N. — P., stavení k ukládání prachu, der Pulverthurm. Us. P. vyletěla do povětří. Us. — P. ve mlýně, podlaha nad pytlováním, kde se mouka roz- letlá smítá, der Staubboden. D.

245111   Prachárna Svazek: 7 Strana: 0411
Prachárna, sam. u Radnice.

245112   Prachárník Svazek: 2 Strana: 0881
Prachárník, a, m. = prachař.

245113   Prachárny Svazek: 7 Strana: 0411
Prachárny, Pulvermühlen, u Mníška.

245114   Prachař Svazek: 2 Strana: 0881
Prachař, e, m., der Pulvermüller-, händler. Um. les. — P., smetač prachu v pekárnách, der Mehlstaubkehrer. Us. Dch.

245115   Prachař Svazek: 7 Strana: 0411
Prachař. Cí. Wtr. Obr. 272., 277.

245116   Prachař Svazek: 9 Strana: 0247
Prachař, e, m., sphindus, brouk. P. po- chybný, s. dubius (hispidus). Klim. 479. — P. = kdo dělá, prodává prach. Dač. II. 27.

245117   Prachař Svazek: 10 Strana: 0292
Prachař, e, m. = zloděj peněz. V zloděj. mluvě. Čes. I. XI. 141.

245118   Prachář Svazek: 10 Strana: 0654
Prachář, e, m. = sanitrník. Slov. čes. 1. XIV. 488.

245119   Prachařiť Svazek: 7 Strana: 0411
Prachařiť, Schiesspulvermacher sein. Slov. Bern., Šm.

245120   Prachařský Svazek: 2 Strana: 0881
Prachařský, Pulvermüller-.

245121   Prachařství Svazek: 2 Strana: 0881
Prachařství, n., die Schiesspulvermache- rei. Jg.

245122   Prachata Svazek: 2 Strana: 0881
Prachata, y, m., jm. vlastní.

245123   Prachatice Svazek: 2 Strana: 0881
Prachatice, dle Budějovice, Prachatitz, mě. v Čechách. Vz Tk. I. 621., II. 398., III. 657., IV. 737., S. N. — Prachatický. pra- chatitzer.

245124   Prachatice Svazek: 7 Strana: 0411
Prachatice. Cf. Arch. VIII. 600., VIL 717., Pal. Rdh.II. 126. Z P-tic Křišťan vz Křišťan z Prachatic, Šb. Dj. ř. 279., Pyp. K. II. 324. — P. = les u Nové Bukové. Blk. Kfsk. 850.

245125   Prachatka Svazek: 7 Strana: 0411
Prachatka, y, f., Staubblase. Vz Rstp. 56., 473.

245126   Prachavice Svazek: 8 Strana: 0307
Prachavice, e, f., vz Tabák čertí (3. dod.).

245127   Prachbába Svazek: 2 Strana: 0881
Prachbába, m.: prabába. Vz Ch, Pra-.

245128   Prachcetcakra Svazek: 10 Strana: 0292
Prachcetcakra! Mor. Nár. list. 1903. č. 173. odp.

245129   Prachděd, m Svazek: 2 Strana: 0881
Prachděd, m.; praděd. Vz Ch, Pra-.

245130   Prachdědek Svazek: 10 Strana: 0292
Prachdědek, dka, prachděrek, rka, m. Dšk. Km. 51.

245131   Prachdivný Svazek: 10 Strana: 0292
Prachdivný místo pradivný. P. člověk. Čes. 1. XIV. 29.

245132   Práchél Svazek: 2 Strana: 0881
Práchél, a, m. ( = prašivec), slul dříve žid, nyní říkají mu: pantáta. Na mor. Zlín- sku. Brt.

245133   Pracheň Svazek: 7 Strana: 0411
Pracheň, chně, f., Prachin, myslivna a dvůr u Horažďovic. Cf. Rk. Sl.

245134   Pracheň Svazek: 10 Strana: 0292
Pracheň, chně, f., gles, Moder. Rozk. P. 568., R. 69.

245135   Prácheň, pracheň Svazek: 2 Strana: 0881
Prácheň, pracheň, chně, f., der Moder. Dch. — P., (Prachyň), dříve župní hrad v ji- hozápadních Čechách. Vz S. N.

245136   Práchenka Svazek: 7 Strana: 0411
Práchenka, y, f., polyporus ignarius, houba. Slov. ZObz. XX1II. 107. Z ní dělají prachno.

245137   Práchenkový Svazek: 7 Strana: 0411
Práchenkový, vz Práchenka. Šd.

245138   Prachensko Svazek: 2 Strana: 0881
Prachensko, a, n., prachenský kraj, der prachiner Kreis, das prachiner Gebiet. —

245139   Prachensko Svazek: 9 Strana: 0247
Prachensko, župa. Vz Pal. Děj. I. 2. 243

245140   Prachenský Svazek: 2 Strana: 0881
Prachenský. Prachenští rybáři. Jg. Vz Slánský. Tk. I. 621. — Prachenský, jm. vlastní.

245141   Prachenský Svazek: 7 Strana: 0411
Prachenský Jos. Stanisl. naroz. 1829., advok., býv. zemský a říšský poslanec, spi- sov. Vz S. N., Tf. H. 1. 183., Rk. SI. — P. Jan Eman., nar. 1826., sekretář praž. magistratu, spisovatel. Vz Rk. Sl.

245142   Pracheňský Svazek: 10 Strana: 0292
Pracheňský Jos. Stan. dr., adv. 1829. až 1893. Vz Ott. XX. 534.

245143   Prachfalešný Svazek: 2 Strana: 0881
Prachfalešný, grundfalsch. D. Vz Pra-, Prah (konec).

245144   Prachflamendr Svazek: 9 Strana: 0247
Prachflamendr, vz Praflamendr. Kukla 13.

245145   Prachlenivý Svazek: 2 Strana: 0881
Prachlenivý, erzfaul. D. Vz Pra-, Prah (konec).

245146   Prachlík Svazek: 7 Strana: 0411
Prachlík. Na P-ku, samota v Sušicku. BPr.

245147   Prachlina Svazek: 2 Strana: 0881
Prachlina, y, f., das Vermoderte. Kda.

245148   Prachlivec Svazek: 7 Strana: 0411
Prachlivec, vce, m. P. valchářský. Mllr. 41.

245149   Prachlivěti Svazek: 2 Strana: 0881
Prachlivěti, vz Práchněti.

245150   Prachlivý Svazek: 2 Strana: 0881
Prachlivý, prašný, Staub-. Na Mor. P. zem. Puch.

245151   Prachmálo Svazek: 2 Strana: 0881
Prachmálo m.: pramálo. Vz Ch, Prach, Prah ku konci.

245152   Prachmálo Svazek: 7 Strana: 0411
Prachmálo. Sf. Strž. I. 297.

245153   Prachmalý Svazek: 10 Strana: 0292
Prachmalý = pramalý. P. hoch. Dšk. Km. 51.

245154   Prachmilionský Svazek: 10 Strana: 0292
Prachmilionský. Zvon III. 515.

245155   Prachmo Svazek: 2 Strana: 0881
Prachmo, a, n., das Wurmmehl. Šm.

245156   Prachnalívaný Svazek: 2 Strana: 0881
Prachnalívaný, erzdurchtrieben. To je p-ná, našlapaná šelma. Berl. král. II. 159. Vz Pra-.

245157   Prachnany Svazek: 7 Strana: 0411
Prachnany, dle Dolany, Prachnian, ves u Čechtic; P. Nové, Neu-Prachnian, ves tamtéž. — Z Prachňan Bartoš, f 1506. Vz Jir. Ruk. II. 135. — Z P. Mik. 1485.-1550. Ib.

245158   Práchně Svazek: 7 Strana: 0411
Práchně, ě, f., die Ronne. Sl. les.

245159   Práchnělina Svazek: 7 Strana: 0411
Práchnělina, y, f. = práchnivina. Laš. Tč.

245160   Prachnění Svazek: 2 Strana: 0881
Prachnění, n., vz Prachněti.

245161   Práchněti Svazek: 7 Strana: 0412
Práchněti, vz List. fil. XIV. 160.

245162   Práchněti, práchnivčti Svazek: 2 Strana: 0881
Práchněti, práchnivčti,prachlivěti, 3. os. pl. -ějí, ěl, ění; zpráchněti, zpráchnivěti; práchnívati. P. = tleti, pukřeti, morsch (faul, mürb) werden, modern, verrotten. D., Ros. — abs. To dřevo již prachniví. Us. — kde: v hrobě. Č. — čím: věčnou hanbou. Troj. Starostí tělo jeho prachnivělo. Let. 3. —- jak dlouho. Ta (žena atd.) už hromadu pátků prachniví (hnije, jest mrtvá). Šml. -- komu. Zub mi práchniví. Na Mor. Hý.

245163   Prachneznámý Svazek: 2 Strana: 0881
Prachneznámý, wildfremd. Vz Pra-, Prah (konec).

245164   Prachnic Svazek: 2 Strana: 0881
Prachnic m.: pranic, Vz Ch, Prah (na konci).

245165   Prachnic Svazek: 8 Strana: 0307
Prachnic m. pranic. Vz Prach- (3. dod.).

245166   Prachnička Svazek: 2 Strana: 0881
Prachnička, y, f., troudník, die Zunder- büchse. Mor.

245167   Prachník Svazek: 9 Strana: 0247
Prachník. 1666. Mtc. 1898 82.

245168   Práchnilka Svazek: 7 Strana: 0412
Práchnilka, y, f., die Darmfäule (Krank- heit des Rindviehes). Rk.

245169   Práchnisko Svazek: 2 Strana: 0881
Práchnisko, a, n., špatné práchno. Na Ostrav., Tč., na Slov. Bern.

245170   Práchniva Svazek: 7 Strana: 1365
Práchniva, y, f., fomes, zastr. Hank. Sb. 181

245171   Práchnivec Svazek: 8 Strana: 0571
Práchnivec, vce, m., choleva, brouk. P. cistelovitý, ch. cisteloides, čilý, agilis, pro- střední, intermedia, úzký, angustata. Vz Klim. 278., 279.

245172   Práchnivění Svazek: 7 Strana: 0412
Práchnivění. Cf. Schd. II. 115.

245173   Prachnivěti Svazek: 2 Strana: 0881
Prachnivěti, práchnivěti, vz Prachněti.

245174   Práchnivěti Svazek: 8 Strana: 0307
Práchnivěti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 78.

245175   Práchnivina Svazek: 2 Strana: 0881
Práchnivina, y, f., práchnivé dřevo, das morsche Holz. U Rychn. Hsp. — P., der Moder. P. tvoje (země) neuhněte. Sš. Bs. 7.

245176   Prachniviště Svazek: 7 Strana: 0412
Prachniviště, ě, n., der Moderort. Msn. 0r 133.

245177   Práchnivosť Svazek: 2 Strana: 0881
Práchnivosť, i, f., zpukřelost, zpráchni- vělost, die Morschheit. P. krovům škody činí. Jel. — P., neduh kůže osuté, prachy, vz Prach. — P., shnilina, der trockene Knochen- brand. Ja.

245178   Práchnivosť Svazek: 7 Strana: 0412
Práchnivosť. List. fil. XIV. 162.

245179   Práchnivosť Svazek: 10 Strana: 0292
Práchnivosť na hlavě, porrigo, pithyri- asis, otrus (neduh kůže). Ktt.

245180   Prachnivotuchlý Svazek: 10 Strana: 0292
Prachnivotuchlý Hadův dům. Msn. Od. 349.

245181   Práchnivý Svazek: 2 Strana: 0881
Práchnivý, v prach se obracející, morsch. P. dřevo, Ros., zub. Na Mor. Hý.

245182   Práchno Svazek: 7 Strana: 0412
Práchno = troud. Také slov. Hdž. Čít. 194.

245183   Práchno Svazek: 9 Strana: 0247
Práchno = suché koňské lejno; vápno se stěny seškrábané; pavučina a p. Sbor. slov. I. 204.

245184   Práchno Svazek: 10 Strana: 0292
Práchno, a, n. Keď sa starô p. zažne, to už potom tlie. Mus. slov. 5. 94.

245185   Práchno, prachno Svazek: 2 Strana: 0881
Práchno, prachno, a, n., práchnivé dřevo bukové. — P., shnilina, putredo. Já jako p. zhynu. BO. — P., hubka, der Feuerschwamm, dělá se z habáně (polyporus igniarius, der Baumschwamm). Na Mor. Tč. — P., troud, der Zunder. Na Mor.

245186   Prachnouti Svazek: 2 Strana: 0881
Prachnouti, chnul, utí = prachnivěti, modern, zu Staub werden. — komu. Knihy dobytku prachnou. Ja.

245187   Prachnutí Svazek: 2 Strana: 0881
Prachnutí, n. P. knihy, die Rinderpest, Löserdürre. Ja.

245188   Prachohyb Svazek: 7 Strana: 0412
Prachohyb, u, m. = poletování prachu. Kv. 1842.

245189   Prachokřidlec Svazek: 2 Strana: 0881
Prachokřidlec, delce, m. Motýlové p-ci, die Staubflügler, lepidoptera. Sm.

245190   Prachokut Svazek: 2 Strana: 0881
Prachokut, a, m., trox, der Erdkäfer, hmyz. Krok.

245191   Pracholízač Svazek: 2 Strana: 0881
Pracholízač, e, m., der Staublecker. Srn.

245192   Prachoměr Svazek: 7 Strana: 0412
Prachoměr, u, m., Pulvermass. Us.

245193   Prachomety Svazek: 7 Strana: 0412
Prachomety, dle Dolany, Prachomuth, ves u Teplé; Promuth, ves u Doupova.

245194   Prachomrak Svazek: 2 Strana: 0881
Prachomrak, u, m., die Staubwolke. Pl.

245195   Prachonitka Svazek: 8 Strana: 0307
Prachonitka, y, f. Květ p-tek. Ztk. 59. (3. vyd.).

245196   Prachoráž Svazek: 7 Strana: 0412
Prachoráž, e, m., aegerita, der Kugel- stäubling, houba. Vz Rstp. 1970

245197   Prachostřelná Svazek: 2 Strana: 0881
Prachostřelná práce, Spreng- u. Schiess- arbeit. Hř.

245198   Prachoš Svazek: 2 Strana: 0881
Prachoš, e, m., opatrum. Krok.

245199   Prachota Svazek: 7 Strana: 0412
Prachota, y, f. = prášenice, chumelenice. U Plas. BPr.

245200   Prachotvar Svazek: 8 Strana: 0307
Prachotvar hlatí. Am. Orb. 90.

245201   Prachoucí Svazek: 9 Strana: 0247
Prachoucí. P. prášek. Čes. 1. X. 118.

245202   Prachov Svazek: 7 Strana: 0412
Prachov, a, m., Prachow, ves u Jičína; sam. u Bernardic.

245203   Prachov Svazek: 10 Strana: 0654
Prachov, a, m. Na Prachově = louky a pastviny u Pacova. Čes. 1. XIV. 440., 443.

245204   Prachoveň Svazek: 2 Strana: 0881
Prachoveň, vz Prachovna.

245205   Prachoveň Svazek: 7 Strana: 0412
Prachoveň = zadní prostor v hlavni ručnice nebo děla, do něhož se náboj vtěs- nává: na válečných lodích komora nejnížeji v podlodí, která slouží za zásobárnu prachu a střeliva pro děla lodní potřebného, die Pulverkammer. S. N. XI. 68.

245206   Prachovica Svazek: 9 Strana: 0247
Prachovica, e, f. = nejhustší říčice. Je osívaný přes p-cu (je prohnaný). Mus. ol. 1898. 114.

245207   Prachovice Svazek: 7 Strana: 0412
Prachovice, dle Budějovice, Prachowitz, vsi u Heř. Městce a u Holice.

245208   Prachovina, práškovina, prachovin Svazek: 2 Strana: 0881
Prachovina, práškovina, prachovin- ka, y, f., der feinste Staub. Šm. — P., der Pulverstoff. Sm.

245209   Prachoviště Svazek: 7 Strana: 0412
Prachoviště, ě, n., Staubablagerungs- platz. To není tělocvična, to je p. Us. Rgl.

245210   Prachovitý Svazek: 2 Strana: 0881
Prachovitý, pulverig, staubförmig. Presl.

245211   Prachovka Svazek: 8 Strana: 0308
Prachovka = peřina. NZ. II. 614.

245212   Prachovka, y Svazek: 2 Strana: 0881
Prachovka, y, f., peřina prachem per- natým nacpaná, Flaumfederbett, n. — P., husté síto k vypodsívání prachu z obilí, das Staubsieb. Jg., ?k. — P., lopata na prach, die Staubschaufel. Šp. — P., růžek na prach, das Pulverhorn. Šp.

245213   Prachovna Svazek: 7 Strana: 0412
Prachovna = prachárna. Cf. Wtr. Obr. 273. — P., Prachowna, mlýn u Milevska a u Libáně. — P, = skála u Hrubé Skály. Řvn. 546. Na P ně, mlýn u Rokycan, pole u Libouně na Vlašim. BPr.

245214   Prachovna, y, f., vz Svazek: 2 Strana: 0881
Prachovna, y, f., vz Prachárna. — P., pánvička u pušky, die Zündpfanne. V.

245215   Prachovní Svazek: 2 Strana: 0881
Prachovní, Pulver-, P. komora. Kram.

245216   Prachovnice Svazek: 2 Strana: 0881
Prachovnice, e, f., růžek na prach, das Pulverhorn. — P., pánvička u pušky, die Zündpfanne. Orb. p., St. let.

245217   Prachovnice Svazek: 7 Strana: 0412
Prachovnice či komora = užší konec vývrtu u dna hmoždýřů a haubic, NA. III. 94.; čásť podkopu. Ib. 162.

245218   Prachovnictví Svazek: 2 Strana: 0881
Prachovnictví, n., das Pulverwesen. Csk.

245219   Prachovník Svazek: 2 Strana: 0881
Prachovník, a. m., der Pulvermagazin- aufseher. Berg.

245220   Prachovský Svazek: 7 Strana: 0412
Prachovský. P. skály u Jičína, Pracho- wer Felsen. Us.

245221   Prachovský. P Svazek: 10 Strana: 0292
Prachovský. P. skály u Jičína. Vz Zl. Pr. XXI. 431.

245222   Prachový Svazek: 2 Strana: 0881
Prachový, co z prachu jest, Pulver-, Staub-. P. drobnosť. — P., co z prachu střelného jest, Pulver-. P. plyn, zrno, náboj, usedlina, kouř, maz, sloupec. Šp. — P., na prach, Pulver-, Staub-. P. bedna, skříň, Čsk., říčice (pra- chovka). Us. Hý. — P., z prachu pernatého, Flaumfeder-. (Na Slov. paperový). P. peřina, V., peří. D. — P. mouka, Mehlpulver, n. Šm.

245223   Prachový Svazek: 7 Strana: 0412
Prachový. P. střelba (prachem). Wtr. ObR. 269.

245224   Prachový Svazek: 7 Strana: 1365
Prachový = kdo má prachy (peníze). Us.

245225   Prachový Svazek: 8 Strana: 0308
Prachový. P. doba = když byl vynalezen střelný prach. Hrš. Nach. I. 491.

245226   Prachový. P Svazek: 10 Strana: 0292
Prachový. P. cesta. Škd. F. 89. Prachová brána = Prašná (v Praze). 1732. Uč. spol. 1905. IV. 3. — P. peníze (prachy), peřiny. V zloděj. mluvě. Prachová bába = která má prachy (peníze). Us.

245227   Prachpolitý Svazek: 2 Strana: 0881
Prachpolitý, ganz begossen. Plk. Vz Pra-.

245228   Prachsanky Svazek: 8 Strana: 0308
Prachsanky, nynčkon sem to vyved! Dšk. Jihč. I. 37.

245229   Prachšpicovaný Svazek: 9 Strana: 0247
Prachšpicovaný. P. šibal. Tům. Ml. 252.

245230   Pracht Svazek: 2 Strana: 0881
Pracht, u, m., z něm. Pracht, nádhernost, skvostnosť. V. Myslí boháč, jeho sláva a p. že s ním stane věčně. Kom.

245231   Prachtikant Svazek: 10 Strana: 0292
Prachtikant, a, m. místo: praktikant. Us. Šb. D. 31.

245232   Prachuděrka Svazek: 10 Strana: 0292
Prachuděrka, y, m. = bídák. Msn. Od. 304.

245233   Prachudý Svazek: 7 Strana: 0412
Prachudý, bettelarm. Dch.

245234   Prachule, e Svazek: 7 Strana: 0412
Prachule, e, f., colpocephalum, hmyz. Brm. IV. 608.

245235   Prachutěsný Svazek: 8 Strana: 0308
Prachutěsný. Navodič pohybuje se ve vzducho- a prachutěsném pancíři. KP. VIII. 432.

245236   Prachůvka Svazek: 2 Strana: 0881
Prachůvka, y, f. = prachovka. Us. Sp., Kšá.

245237   Prachy Svazek: 7 Strana: 0412
Prachy = peníze. U Bělohradu. Bf. Nemá prachu (peněz). Neor. Vz Prach (dod., ko- nec).

245238   Prachýl Svazek: 7 Strana: 0412
Prachýl, a, m, vz Luciáš. Srn,

245239   Prachzlý Svazek: 2 Strana: 0882
Prachzlý = velmi, zcela zlý m.: prazlý. Vz Prach (konec).

245240   Prairie Svazek: 10 Strana: 0292
Prairie, vz Prerie.

245241   Praj Svazek: 10 Strana: 0292
Praj. Z toho: prej, prý. List. fil. IV. 291. Ktož jie mne, praj (praví Kristus), živ bude. XV. stol. Uč. spol. 1903. XIII. 29.

245242   Prajalový. P Svazek: 10 Strana: 0654
Prajalový. P. debata. Nár. list. 1905. 349 2

245243   Prajati Svazek: 10 Strana: 0292
Prajati = praviti. Kmotra prála. Brt. D. I. 347.

245244   Prajazykový Svazek: 10 Strana: 0292
Prajazykový tvar. List. fil. 1904. 347.

245245   Prajednoduchý Svazek: 2 Strana: 0882
Prajednoduchý, ganz einfach. Us. Tč.

245246   Prajedovatý Svazek: 7 Strana: 0412
Prajedovatý, ganz giftig. P. slova. Kom.

245247   Praještěr Svazek: 10 Strana: 0654
Praještěr, a, m. Vz Zl. Pr. XXIII. 117.

245248   Prajinak Svazek: 7 Strana: 0412
Prajinak = zcela jinak. Nrd.

245249   Prajinak Svazek: 10 Strana: 0292
Prajinak. To bylo p.; P. něco dělati. Kká. Sion. I. 70., 146.

245250   Prajiný Svazek: 2 Strana: 0882
Prajiný, ganz anders. Rk.

245251   Prajnar Svazek: 7 Strana: 0412
Prajnar, a, m., os. jm. NB. Tč.

245252   Prajník Svazek: 7 Strana: 0412
Prajník, a, m. = přítel. Slov. Nár. nov. IV. č. 124.

245253   Prajnosť, i Svazek: 8 Strana: 0308
Prajnosť, i, f. = přízeň. Phľd. XII. 454.

245254   Prajný Svazek: 7 Strana: 0412
Prajný = přejný. Btt. Sp. 17., Hol. 403., Dbš.Úv. 130. Slov.

245255   Prajný Svazek: 8 Strana: 0308
Prajný. P. vec = příznivá. Phľd. XII. 388.

245256   Prajs Svazek: 2 Strana: 0882
Prajs, a, m.= Prus, v obec. mluvě.

245257   Prajský Svazek: 2 Strana: 0882
Prajský = prusský, v obec. mluvě. Brali všecko na p. konto (neplatili). U Dvora Kr. Praju. Staré praju vyskytá se ve vých. Čechách ve rčeních: prám, prál, prála, prej (prají). Jir.

245258   Prajtovať Svazek: 7 Strana: 0412
Prajtovať = pevno vázati. Val. Brt. D. 254.

245259   Prajza Svazek: 2 Strana: 0882
Prajza někomu dáti = frčku pod nos. Na Slov.

245260   Prajzáky Svazek: 8 Strana: 0308
Prajzáky, m. = bílé a dłouhé brambory. Vck. Val. I. 19.

245261   Prajzčák Svazek: 10 Strana: 0654
Prajzčák, u, m., druh bramborů. Brt. Sl.

245262   Prajzok Svazek: 7 Strana: 0412
Prajzok, a, m. = Prušák. Laš. Tč.

245263   Prajzovna Svazek: 7 Strana: 0412
Prajzovna, y, f. = sam. u Kolovče. BPr.

245264   2. Prak Svazek: 2 Strana: 0882
2. Prak, a, m., druh psův, ušatý pes, Brack, m. St. skl.

245265   3. Prak Svazek: 2 Strana: 0882
3. Prak, u, m., měšec. 1411. Boč. exc. ze Živ. ot. Frant.

245266   1. Prak Svazek: 7 Strana: 0412
1. Prak, vz Fikačka, Mkl. Etym. 259., List. fil. XIII. 186.

245267   4. Prak Svazek: 7 Strana: 0412
4. Prak, dvůr u Vlašimě.

245268   Prak Svazek: 7 Strana: 1365
Prak. Cf. Zbrt. Krj. I. 191.

245269   Prak Svazek: 8 Strana: 0308
Prak. 0 pův. cf. Gb. H. ml. L 33.

245270   1. Prak, u, práček Svazek: 2 Strana: 0882
1. Prak, u, práček, čku, m., nástroj k há- zení něčeho, die Schleuder. Výb. I. 1081. 5. Koř. pr v práti. Vz Mkl. aL. 26. P., pol. proca, lat. funda, ballista, byl nástroj, jímž se koule, kamení aneb hořlavé látky do tvrzí a měst házely. Nejprve byl p. stroj jednoduchý; byl to řemen, do něhož se malé kamení vkládalo a rozhoupáním vyhazovalo; později byl p. větší stroj, jímž se kameny, koule, hořící sudy atd. do dálky metali. Hrš. Km. II. n. b. 119. Výborní válečníci táhnúc lučiště oběma rukama a z něho střílejíce a z p-kóv křemením (saxis) mecíce. BO. P-ky k lúčení kamením. BO. Vz KP. I. 55., II. 47. Z p-ku házeti. Kom. J. 712. Kto hází pra- kem. Aqu. Třináct soudků s ohněm z praků do zámku uvrhli. V. Kůže u p-ku; střela, rána z praku; kámen do praku. Šm. Jako z p-ku (= letem) sě zpodjemše. Dal. 9. O pra- cích starořímských vz KP. 1. 55.

245271   Prakáč Svazek: 7 Strana: 0412
Prakáč, e, m. = veliký bič sukovitý. Val. Vck.

245272   Prakař Svazek: 2 Strana: 0882
Prakař, e, m., kdo prakem hází, prakov- ník, der Schleuderer. Na Ostrav. Tč.

245273   Prakař Svazek: 10 Strana: 0654
Prakař, e, m. P. hotovil praky. Wtr Řem. 146.

245274   Prakéř Svazek: 2 Strana: 0882
Prakéř, e, m., Pragerstift, n., ves v Krum- lovsku. PL.

245275   Prakevník Svazek: 2 Strana: 0882
Prakevník, a, m. = prakovník.

245276   Prakevník Svazek: 7 Strana: 0412
Prakevník. Abr.

245277   Prakmen Svazek: 2 Strana: 0882
Prakmen, e, m., der Urstamm. Šf.

245278   Prakmet Svazek: 2 Strana: 0882
Prakmet, a, m., starý kmet, der Greis.

245279   Prakmetie Svazek: 10 Strana: 0292
Prakmetie, decrepitus. Rozk. P. 1631.

245280   Prakník Svazek: 2 Strana: 0882
Prakník, a, m., zřídka m.: prakovník. Gl. 264.

245281   Praknosť Svazek: 7 Strana: 1365
Praknosť, i, f, decrepitura, zastr. Pršp. 50. 58

245282   Prakolébka Svazek: 10 Strana: 0292
Prakolébka světa slovanského. Mus. 1903. 4.

245283   Prakorýš Svazek: 9 Strana: 0247
Prakorýš, e, m. P-ši, gigantostraca. Ott. XIV. 904.

245284   Prakořen Svazek: 2 Strana: 0882
Prakořen, e, m., die Stammwurzel. Koll., Krok.

245285   Prakostroj Svazek: 7 Strana: 0412
Prakostroj, e, m., die Wurf-, Schleuder- maschine. Rk.

245286   Prakošile Svazek: 9 Strana: 0247
Prakošile = rubáč. Čes. 1. VIII. 202.

245287   Prakování Svazek: 9 Strana: 0247
Prakování, n., vz Bič, násl. Prakovňák.

245288   Prakovna Svazek: 9 Strana: 0247
Prakovna, y, f., les u Frýdštejna. Př. star. V. 121.

245289   Prakovňák Svazek: 9 Strana: 0247
Prakovňák, u, m., druh biče. Vz Bič, Mus. ol. 1898. 113.

245290   Prakovní Svazek: 7 Strana: 0412
Prakovní, Schleuder-. P. umění. Lpř. Sl. 11. 278.

245291   Prakovnice Svazek: 2 Strana: 0882
Prakovnice, e, f., samostříl, totach, stroj k házení, Schlendermaschine, f. Cf. Prak.

245292   Prakovnice Svazek: 7 Strana: 0412
Prakovnice. List. fil. XIII. 187.

245293   Prakovnictví Svazek: 2 Strana: 0882
Prakovnictví, n., die Ballistik. Rk.

245294   Prakovník, prakevník Svazek: 2 Strana: 0882
Prakovník, prakevník (zastr.), prakník (zřídka, Bdl.), a, m., kdo z praku hází, Schleu- derer, m. V., Br. Prakovníci a střelci. BO. Obklíčeno jest město p-ky. Bj.

245295   Prakový Svazek: 2 Strana: 0882
Prakový, Schleuder-. P. kámen. D., Br.

245296   Prakrystall Svazek: 8 Strana: 0308
Prakrystall, u, m. Ztk. 31. (3. dod.).

245297   Prakřesťanský Svazek: 2 Strana: 0882
Prakřesťanský, urchristlich. To zhola jest od obyčeje p-ského odchodno. Sš. I. 13.

245298   Prakřesťanství Svazek: 2 Strana: 0882
Prakřesťanství, n., das Urchristenthum. Jedním skokem v p. se ocitnouti. Sš. J. 70.

245299   Prakse Svazek: 2 Strana: 0882
Prakse, vz Praxis.

245300   Prakšice Svazek: 2 Strana: 0882
Prakšice, ves u Uh. Hradiště na Mor.

245301   Praktický Svazek: 2 Strana: 0882
Praktický, z řec., výkonný, ausübend, ku př. p. lékař. — P., skutečné potřebě n. životu přiměřený, praktisch, Rk.

245302   Praktický Svazek: 7 Strana: 0412
Praktický, P. požadavek, filosofie(ethika), city, soud, rozum, Dk., stránka něčeho, ži- vobytí, výsledek, Mus , život, KB., botanika, Kk., geometrie, NA. V. 87., cena něčeho, cvičení, kniha, nauky, otázka, potřeba, pří- pad, provedení něčeho; muž p-ho ducha. Pdl.

245303   Praktickynárodní Svazek: 10 Strana: 0292
Praktickynárodní. Nár. list. 1904. 23. 4.

245304   Praktičnost Svazek: 2 Strana: 0882
Praktičnost', i, f., praktische Fertigkeit.

245305   Praktičný Svazek: 2 Strana: 0882
Praktičný, činný, praktisch. Říman jest méně horovný, ale p. Sš. Hc. 12.

245306   Praktik Svazek: 2 Strana: 0882
Praktik, a, m., z řec, zkušený člověk, ein erfahrener Mensch. L.

245307   Praktika Svazek: 2 Strana: 0882
Praktika, y, f., cvičnosť, vykonávání ně- čeho dle pravidel, zkušení, die Erfahrung, Geübtheit, Praxis. — P. vlaská, jistý druh počítání zvl. kupeckého, die wälche Praktik. Vz Stč. Alg. 95., S. N. - P., předpovídání povětrnosti, budoucnosti z planet, die Wahr- sagung. Aqu. Vz S. N. — P., praktiky, lesť, klam, úskoky, pletichy, kousek, šibalství, der Streich, die' Praktik, Intrigue, List, Ränke. Divnou p-kou vyhnán z království. V. Dostal prebendu skrze p-ky. Sych. Kuje p-ky zrádné. Kom.

245308   Praktika Svazek: 7 Strana: 0412
Praktika = lesť atd. Vaše p-ky, falše. Krnd. 138. Lidské jazyky mají velké prak- tiky. Exc. Cf. Jg. H. l. 731., 732.

245309   Praktikální Svazek: 10 Strana: 0292
Praktikální instrument. Zach. Test. 63.

245310   Praktikant Svazek: 2 Strana: 0882
Praktikant, a, m., z řec., cvičící se v úřadě dříve nastoupení jeho, Us., obyč. bez platu přijatý. Rk. — P., der Intrigant. Mívaje své konversací jak s kardinalem tak i s jinými p-ty proti vlasti se postavoval. Skl. III. 436. — Sněm 1619. (Gl. 264.).

245311   Praktikář Svazek: 2 Strana: 0882
Praktikář, e, m., planetník, der Wahr- sager, V., vz Praktika. — P., partikář, ple- tichář, Ränkemacher, m. — Praktikářský, wahrsagerisch; Ränke-. Jg.

245312   Praktikářka Svazek: 2 Strana: 0882
Praktikářka, y, f., die Wahrsagerin, L.; Ränkemacherin. Zlob.

245313   Praktikovati Svazek: 2 Strana: 0882
Praktikovati = na zkušenou někde slou- žiti, praktiziren. Rk. — P., pletichami se zanášeti proti komu, Ränke schmieden. Kom., Br. — nač. Obávajícím se, aby Marobud nětco nepraktikoval na potlačení a zkázu svobody jejich. V. — P., předpovídati, wahr- sagen. L.

245314   Praktikovati Svazek: 7 Strana: 0412
Praktikovati = předpovídati. To smrť tomu, komuž se to snilo, p-kuje. Výb. II. 579.

245315   Prakusý Svazek: 9 Strana: 0247
Prakusý. P. vědomosti. Wtr. Živ. vys. šk 374.

245316   Prál Svazek: 7 Strana: 0412
Prál, prála jsem = pravil, pravila jsem Us. místy.

245317   Praláska Svazek: 2 Strana: 0882
Praláska, y, f., die Urliebe. P. věčná. Sš. L 60.

245318   Pralátka Svazek: 7 Strana: 0412
Pralátka, y, f., der Urstoff. Vrch. Ar. IL 12., Rm. 2.

245319   Praled Svazek: 2 Strana: 0882
Praled, u, m., das Ureis. Presl.

245320   Praledviny Svazek: 7 Strana: 0412
Praledviny, Urniere.

245321   Pralehounce Svazek: 10 Strana: 0292
Pralehounce něco vykonati. Tbz. V. 4. 29., 49., Kká. Sion I. 109.

245322   Pralepší Svazek: 10 Strana: 0292
Pralepší rek. Msn. II. 26.

245323   Prales Svazek: 2 Strana: 0882
Prales, u, m., les rukou lidskou nepěsto- vaný, pouze silou přírody rostoucí a trvací, der Urwald. Vz S. N., KP. III. 308.

245324   Pralesina Svazek: 2 Strana: 0882
Pralesina, y, f., die Urwaldung. Dch.

245325   Pralesitý Svazek: 2 Strana: 0882
Pralesitý, urwaldähnlich. Dch.

245326   Praleta Svazek: 2 Strana: 0882
Praleta, let, pl., n., die Urzeit. Od pralet nebylo toho k vidění. Us.

245327   Pralež Svazek: 2 Strana: 0882
Pralež, lži, f., die Erzlüge. Dch.

245328   Pralibovolný Svazek: 8 Strana: 0308
Pralibovolný. P. postup. Osv. 1896. 713.

245329   Pralichý Svazek: 7 Strana: 0412
Pralichý = naprosto lichý, grundfalsch. Dch.

245330   Prallica Svazek: 9 Strana: 0247
Prallica, e, f. = přadlena. Slov. Zát. Př. 115a.

245331   Pralotrovský Svazek: 7 Strana: 0412
Pralotrovský. P. šelma, schändlichster Lotterbube. Lpř.

245332   Pralučebník Svazek: 9 Strana: 0247
Pralučebník, a, m., Urchemiker. Mus. 1849. IV. 58.

245333   Pralživý Svazek: 7 Strana: 0412
Pralživý člověk, Erzlügner. Kom. (z Km. 1890.).

245334   1. Prám Svazek: 2 Strana: 0882
1. Prám, u, m., pramice, e, pramička, y, f. = přívozní loď dna ploského, na níž yozy převážejí, die Plätte, Fähre, der Prahm. P. na písek, die Sandplätte. Dch. — P. dříví, více vorů k sobě přivázaných, das Floss. Šp. Vz Pramen. — P., kompa, fliegende Brücke. Pal. exc. (Jg.). — P., prým, die Borte. Na Slov. Koll.

245335   2. Prám Svazek: 2 Strana: 0882
2. Prám, na Mor. a Slov.: 1) právě, eben, gerade. A to p. nás vrhá do bezedna. Sš. Bs. 168. Prám ti povídám. Na Mor. Mřk. Prám tu byl. Prám tam šel. Na Ostrav. Tč. To je prám dobrý člověk; Dyť on je p. opatrný, jak mohl do toho vlézt? (Pozn. České právě není úplně adaequatní). Na mor. Zlínsku. Brt. Tu prám jde, o kom sme mluvili. — 2) Aspoň, wenigstens, eben. Keď by mu to prám nechybilo. — 3) Zvláště, (Vorzüglich, eben. To mu p. škodí. — 4) Tak, jistě, schlechterdings, eben. Dáš mi to ? Od- pověď: Prám. Bern.

245336   1. Prám Svazek: 7 Strana: 0412
1. Prám. Cf. Mkl. Etym. 259.

245337   2. Prám Svazek: 7 Strana: 0412
2. Prám Cf. Brt. D. 175.

245338   1. Prám Svazek: 8 Strana: 0308
1. Prám. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 33. — P. = prým. Utierajúc si oči o p. kožuch a. Phľd. 1895. 419.

245339   2. Prám Svazek: 8 Strana: 0308
2. Prám = pravím. Brt. D. I. 80. Pramen. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 33. — P. dříví = 60 vorů a vor = 10 dřev. Čel. Pr. m. I. 140.

245340   Prám Svazek: 10 Strana: 0292
Prám = právě. Který tam p. byl. 1724. Mtc. 1903. 20.

245341   Pramálo Svazek: 2 Strana: 0882
Pramálo, pramalounko, blutwenig, herz- lich wenig. Dch.

245342   Pramalounko Svazek: 10 Strana: 0292
Pramalounko. Chuti k tomu bylo p. Tbz. XVI. 87.

245343   Pramalounký Svazek: 7 Strana: 0412
Pramalounký, sehr klein. Mus. 1880. 522.

245344   Pramalý Svazek: 2 Strana: 0882
Pramalý, ungemein klein. Šm.

245345   Pramateř Svazek: 10 Strana: 0293
Pramateř. Lit. II. 348., chybně m.: Pra- máti. Vz Mateř v I. díle.

245346   Pramateřný Svazek: 7 Strana: 0412
Pramateřný = pramateřský, urmütter- lich. Slovák němá sily, žeby pramatěrným hlasom vyzvau všetky vaše rody ku dňu slávy a slobody. Slov. Hrbů. Jsk.

245347   Pramáti Svazek: 2 Strana: 0882
Pramáti, gt. pramatere, f., pramatka, y, f., Eva. — P., jedna z dalekých předkyň, die Urältermutter, Ahnfrau. Jg., J. tr.

245348   Pramejšek Svazek: 9 Strana: 0247
Pramejšek, šku, m. = pramének. Řevno- vice. Kub. 262.

245349   Prámek Svazek: 7 Strana: 0412
Prámek, mku, m., zdrobn. prám. Pl, II. 350.

245350   Pramen Svazek: 2 Strana: 0883
Pramen, e, m., v pl. jen dle Strom, tedy: prameny, ův atd.; u Opav. a na Mor. prameň, a, m., Klš., Hý.; pramének, pramínek, nku, m.; strsl. pramen?, koř. pr (práti, scindere; sr. lat. filum a findere), příp. -men. Mkl. B. 236. — P. znamená vše, co přímého jest na- proti ohnutému. Jg. P., paprsek, Strahl, m. Plk., Pass. 237. — P., podlouhlé tenké částky, ku př. bylin atd., zvl. jestliže z jednoho místa vycházejí, jako paprsky, die Fasern, Strahlen, Fäden. Pramen u kola = paprsek, die Speiche. Th. P. u provazu, die Flechte. Provázek ze tří praménkův. Ben. V. P. lana, die Seillitze. Bc. Provázek ze tří p-nóv ssúkaný. BO. Příze na p-ny (praménky) se motá. Pramen = 40 nití. Us. Dvanáct nití slove pramének. Krok. Vz Tkadlcovství. P. vlasů, Haarflechte, f. D., Br. Na svej hlavě úplet jeden rozpletši a rozmetavší p-ny (jmá) říci: Opovídaju, že jsem podávená. Kn. rožm. čl. 228. Plésti dvěma, třemi atd. pramínky či dvojím, trojím atd. pramínkem. Na Mor. Hý. Dunaj sedmi prameny (Arm) do čer- ného moře vtéká. Kr. mosk. A když tu Pře- mysl sniedáše, jeden pán na otku hlédáše, že otka vypusti z sebě pět pramenóv a z nich prokvete pěť ořechóv, Sprösslinge, Ranken, Sprossen. Dal. 13. (5. 39.). Pramenové hor. Arme. Ros. P. hořkého lupenu. Jád. — P. rodu = větev. Dal. — P., spletené žíně n. lýko, na kterém visí oka n špruhle. Šp. — P. kovu pod zemí, žíla, destkovité ložiště,
die Erzader, der Gang. P. zlata, stříbra,
cínu, olova, rudy atd.; p. nalézti, p-ne hle-
dati; p. se ukázal, objevil; po p-nu dělati.
Vys. Nalezl hojný pramen zlata. Háj. P. ja-
lový, tauber Gang. Šp. Vz KP. III. 66. — P. dříví na vodě,p. dříví, die Prahme. Jeden vor složen z 12 a více kmenův; spojeným vorům říkáme prám, a jestli 24 vorů, pra- men. Um. les. P. 40 tabulí: těžina, ztěžina. P. lesu (vz Les), klad = vor. Teď plujou p-ny (vory). Us. — P., šik, die Reihe. P. v tělocviku = pramen otevřený. Vz KP. I. 434. Na léto Tataři pojidú a třmi p-ny vnidú. Dal. 138. (82. 24.). — P., prouh, Streif, m. Prší prameny (instr.). P. země. — P. vody, tekoucí voda od zdroje, i sám zdroj, žídlo, zřídlo, řídlo, vřídlo, Nz., temenec, výpařisko, výpařiště, strumen; horký p. = vřídlo, vý- prysk. Die Quelle, der Sprudel. P., voda ze země pořád se prýštící. S. N. P. stálý, pe- riodický či občasný (Sš. J. 82.; dle Šm. = malina, strumen), hladový n. drahý, pře- bytečný, májový n. jarní, studený, vlažný, horký, vrtaný č. studna artéská, mineralní, nemineralní, vz S. N., kupní, léčný, Nz., léčivý n. zdravotní (Gesundbrunnen, Heil- born), Š. a Ž., studničný (studénka), V., chlumský, Rkk., živý, Kram., solní, Us., nebeský (z dešťů). Da. P. polní (výřeviště, vývařiště), hluboký. P. slzí. D. Místo pra- mene: prameniště, temeniště, výpařiště, vr- chovina, vrchoviště, pryštidlo, prohlubně. Šm., Šp. Napil se z p-ne. P-nové na dotčených místech vyhynuli; p-nové ti zaříceni byli a snad vlévají toky své podzemně do nedale- kého Jordana. Sš. J. 58. — Přenes. Zpráva z dobrého p-ne (dobrá, zaručená, pravdivá). Da. — P., počátek, příčina, původ. P. potě- šení, útěchy, D., moudrosti, Br., lásky. Us. V tom díkučinění a žehnání nalézá se p. po- divného nasycení. Sš. J. 99. — P. = pra- menýš. Šm.

245351   Pramen Svazek: 7 Strana: 0412
Pramen = podlouhlá tenká částka. P. světla, Mj. 243., světelný. ZČ. III. 9. P. hadice, der Schlauchstrang. Tlm. Chcete-li dotaženi býti, nedajte ďáblu nižádného pra- ménka přetrhnúti. Hus III. 169. Vous k pasu splývá dvojím pramenem. Vrch. — P. = ně- kolik vorů na dél spojených. P. stavécí, die Banholzprahme, špalkový, Klotzprahme, pa- livový, Brennholzprahme. Na Vltavě. Špd. P. brežní, das nächste Floss am Ufer (bei der Ladung), návodní, das letzte Floss, prkenný, Floss aus Brettern, p. s dřívím; borák, F. aus Kiefernholz; Pramen dělati, přiraziti, mit dem Vordertheile ans Ufer stossen; p. se zažral (vryl se pod jezem do písku). Šp. Ct. Houžení, Houžev, Líha, Nožnice, Obojamka, Okrajnice , Opačina, Opačka, Pačina, Podjezd, Podval, Položanka, Posvaliti, Předák, Přikrotiti, Probíječka, Shlukování, Skasati, Sklížeti, Slučka, Sluka Snet, Spara, Spižník, Střih, Škoula, Šlahoun, Šrekač, Ušení, Válec, Veslo, Vrť, Výhrada, Vyhražovačka, Výpona, Zadák, Zadati, Zá- levka, Zapáčiti, Zastavování, Zátah, Zátaha, Zaváleti, Zvrtati. — P. vody. P. léčivý, ky- selý. Cf. Šfk. Poč. 54., 154. Slov. zdrav. Ctení p-nů. Vz Zbrt. 115. P. podchytiti. Na- děje co den hynula jako pramének v písku. Jrsk. Ohnivé p-ny čínské. Stč. Zem. 783. Cf. Krč. G. 111. P. krve, der Blutstrahl, -strom. Lpř. — P. = pruh vlasů, z nichž jeden úplet se plete. Kn. rož. čl. 228. — P. roční šípový = prut. Mor. Brt. D. 254. — P. = počátek, příčina, původ. P. hří- chův. Pož. 375. P. právní, Mus, vzděla- nosti, Jir., dějin, písma sv., výživy, tištěné, rukopisné. Mus.

245352   Pramen Svazek: 7 Strana: 1365
Pramen. Cf. Mách. 9., 141.

245353   Pramen Svazek: 10 Strana: 0293
Pramen (vodní): mineralní, občasný, (intermittující), přepadni, puklinný, roz- sedlinný, teplý. Vz Ott. XX 537.

245354   Prameňák Svazek: 10 Strana: 0293
Prameňák, a, m. = vorař. Dšk. Km. 29.

245355   Pramenář Svazek: 7 Strana: 0413
Pramenář, e, m., Quellenmacher, m. Sl. les.

245356   Pramenář Svazek: 9 Strana: 0247
Pramenář, e, m. = vorař. Tům. Ml. 207.

245357   Pramenatka Svazek: 2 Strana: 0883
Pramenatka, y, f., g aucus, plž. Krok.

245358   Pramenatka Svazek: 9 Strana: 0247
Pramenatka, y, f. P-tky, actinia, Seeane- monen, ostnokožci. Mus. 1849. III. 127.

245359   Pramenatý Svazek: 2 Strana: 0883
Pramenatý, strumenatý, quellenreich, quellig. Dch.

245360   Pramenec Svazek: 7 Strana: 1365
Pramenec, nce, m , latex, zastr. Pršp. 14.

245361   Pramének Svazek: 7 Strana: 0413
Pramének, vz Pramen.

245362   Pramenina Svazek: 7 Strana: 0413
Pramenina, y, f. = prameniště. P-ny soľvarov. Hrbň. rkp.

245363   Pramenisko Svazek: 7 Strana: 0413
Pramenisko, a, n. = prameniště. Šmb.

245364   Pramenistý Svazek: 10 Strana: 0293
Pramenistý = plný pramenů. P. Ida (hora). Msn. II. 253.

245365   Prameniště Svazek: 2 Strana: 0883
Prameniště, ě, n., die Quellstätte. Vz Pramen (ku konci). Dch., Šm.

245366   Prameništný Svazek: 2 Strana: 0883
Prameništný, vz Pramenitý.

245367   Pramenitě Svazek: 10 Strana: 0293
Pramenitě. Um. roudn. 566.

245368   Prameniti Svazek: 2 Strana: 0883
Prameniti, il, ěn, ění, strahlen o. quellen, sprudeln, aufquellen, hervorquellen. Jg. — odkud: voda ze skály se pramení. Nastali blouzniví snáři, od chorých jim duší pra- mení přepodivná pořád vidění. Sš. Bs. 198. — kde. Že v israelském lidu neustále zdroj spásy v Bohu pramení. Sš. J. 132. — čím. Viz, můj synu, lepokamy, jakovými kráso- tami ve proměnném nícení leskot jejich pra- mení. Sš. Bs. 45.

245369   Prameniti co Svazek: 9 Strana: 0247
Prameniti co: vory = v prameny se- stavovati a svazovati. Us. čes. 1. VII. 22.

245370   Pramenitosť Svazek: 2 Strana: 0883
Pramenitosť, i, f., plynnosť, der Fluss, die Quellfähigkeit. Šm., Hý. Živá p. řeči. Krok.

245371   Pramenitý Svazek: 2 Strana: 0883
Pramenitý =plný pramenů, quellenreich. Mkl. B. 195. P. půda. Aqu. — P,, z pra- mene, pramenoví), prameništný, Quell-. P. voda (živá), Sš. J. 58., Us., jezero, rybník. Nz.

245372   Pramenitý Svazek: 7 Strana: 0413
Pramenitý. P. studia, Quellenstudien. Gb. v List. filol. 1884. 286. Studnice pro grammatiku a slovník řeči p-tá, ergiebig, Šf. III. 260.

245373   Praménka Svazek: 7 Strana: 0413
Praménka, y, f., paludinella, měkkýš. P. vápnitá, p. austriaca, bavorská, p. bava- rica. Dud. 30.—32. Cf. Ott. III. 77. — P., vitrella. P. studničná, v. Quenstedtii. Ib.

245374   Praménkovatěti Svazek: 2 Strana: 0883
Praménkovatěti, ěl, ění, praménkovatým se stávati, vz Pramen. — komu. Vlasy jí p-tějí. Jg.

245375   Praménkový Svazek: 7 Strana: 0413
Praménkový, Quellen. Šm.

245376   Pramenník Svazek: 8 Strana: 0571
Pramenník, a, m., potamophilus, brouk. P. zašpičatělý, p. acuminatus. Vz Klim. 129.

245377   Pramenný Svazek: 2 Strana: 0883
Pramenný, z pramene, Quell-. P. voda (živá), Háj., rostlina (rostoucí u pramenů). Rostl. — Dvou-, tří- atd. pramenný (provaz, potok), zwei-, dreifach. Vz Pramen.

245378   Pramenný Svazek: 7 Strana: 0413
Pramenný. P. puls, Radialpuls, Nz. lk., kosť. Šv. 22.

245379   Pramenný. P Svazek: 10 Strana: 0293
Pramenný. P. studium (z pramenů). Lit. I. 39.

245380   Pramenočistý Svazek: 2 Strana: 0883
Pramenočistý, quellenhell. Šm.

245381   Pramenodatný Svazek: 2 Strana: 0883
Pramenodatný, pramenonosný, quellen- strömend. Šm.

245382   Pramenohlav Svazek: 2 Strana: 0883
Pramenohlav, a, m., pentacrinus, kamo- žilec. Krok.

245383   Pramenoléčba Svazek: 7 Strana: 0413
Pramenoléčba, y, f., die Brunnencur. Šp.

245384   Pramenoléčný Svazek: 2 Strana: 0883
Pramenoléčný, Heilquellen-. Šm.

245385   Pramenonosný Svazek: 2 Strana: 0883
Pramenonosný = pramenodatný. Šm.

245386   Pramenoploutvý. P Svazek: 10 Strana: 0293
Pramenoploutvý. P. ryby. Vz Ott. XXII. 414.

245387   Pramenoúdý Svazek: 2 Strana: 0883
Pramenoúdý, strahlengliederig. P. živo- čiši. Ssav.

245388   Pramenovitý Svazek: 2 Strana: 0883
Pramenovitý, quellenartig. P. křistal, strahlförmig. Krok.

245389   Pramenovlasý Svazek: 2 Strana: 0883
Pramenovlasý, strahlenhaarig. P. kudan. Ssav.

245390   Pramenový Svazek: 2 Strana: 0883
Pramenový, Strahl-, Ranken-, Streif-, Strom-, Quell-. P. motání, když příze v pra- meny se motá bez určitého poctu nití. Krok.

245391   Pramenule Svazek: 2 Strana: 0883
Pramenule, e, f., volucella, hmyz mucho- vitý. Krok.

245392   Pramenýš Svazek: 2 Strana: 0883
Pramenýš, e, m., pramenatka, růžovka, actinaria, die Seenessel. Krok.

245393   Praměr Svazek: 2 Strana: 0883
Praměr, u, m., přílika, praobraz, pravzor, námysl, der Antitypus. Sš. Z. 86.

245394   Pramice Svazek: 8 Strana: 0308
Pramice. O pův. cf. Dob. Dur. 392.

245395   Pramice, e, pramička Svazek: 2 Strana: 0883
Pramice, e, pramička, y, f., malý prám, eine kleine Plätte. D. Vz Prám.

245396   Pramík Svazek: 10 Strana: 0293
Pramík, u, m. Jako sluje neb p. v mra- morovém kamení, porphyretici lapides. Pat. Jer. 111. 22.

245397   Pramiláček Svazek: 10 Strana: 0293
Pramiláček, čka, m. P. bohů. Msn. Od. 353.

245398   Pramínek Svazek: 7 Strana: 0413
Pramínek, vz Pramen.

245399   Praminulosť Svazek: 10 Strana: 0293
Praminulosť, i, f. Zr. Čech. 50.

245400   Pramíra Svazek: 7 Strana: 0413
Pramíra, y, f. člověk jest p. veškeren- sva (ó ávO-gionos iaéxqov Ttávxmv). Am.

245401   Pramladý Svazek: 2 Strana: 0883
Pramladý, sehr jung. Us.

245402   Prámné Svazek: 2 Strana: 0883
Prámné, ého, n., die Flossgebühr. J. tr.

245403   Pramoc Svazek: 2 Strana: 0883
Pramoc, i, f., die Urkraft. Presl.

245404   Pramohutnosť Svazek: 8 Strana: 0308
Pramohutnosť, i, f., Urvermögen. Krej. Psych. 39.

245405   Pramoře Svazek: 2 Strana: 0883
Pramoře, e, n., das Urmeer. Dch.

245406   Pramoudrosť, i Svazek: 2 Strana: 0883
Pramoudrosť, i, f., die Urweisheit. Šm.

245407   Prámový Svazek: 2 Strana: 0883
Prámový, Floss-. P. dříví. Jg.

245408   Prampouch Svazek: 2 Strana: 0883
Prampouch, u, m. (zastr.), oblouk, sklep, der Schwibbogen. P. klenutý. V. A ta voda vede se do ní (do studny) po vodovodu, totiž po trubách kamenných na vysokých p-ších přes tři sáhy nad zemí z štukového kamene vystavěných. Har. II. 54.

245409   Prampouch Svazek: 8 Strana: 0308
Prampouch. Od jednoho domu k druhému jest přes ulici překlenutý sklep n. prampouch obšírný. Pref. Mus. 1894. 374.

245410   Pramyň Svazek: 2 Strana: 0884
Pramyň, a, m. = pramen, der Strahl, die Quelle. Na Ostrav. Tč. Vz Pramen.

245411   Pramysl Svazek: 2 Strana: 0884
Pramysl, i, f., der Urgedanke. Krok.

245412   Pranáboženství Svazek: 7 Strana: 0413
Pranáboženství, n., die Urreligion.

245413   Pranamoutě Svazek: 10 Strana: 0293
Pranamoutě (zvolání)! Rais. Lep. 303.

245414   Pranárod Svazek: 7 Strana: 0413
Pranárod, generatio. Ž. wit. 44. 18.

245415   Pranárod, a, m Svazek: 2 Strana: 0884
Pranárod, a, m., vedlé pronárod, poně- vadž se m. pro dříve psalo pra; vz a (se střídá s o). Gb. Das Urvolk. Pass. 453.

245416   Pranázor Svazek: 10 Strana: 0654
Pranázor, u, m. List. fil. 1905, 365.

245417   Prančiti Svazek: 2 Strana: 0884
Prančiti, il, en, ení, schmoren, braten. U Olom. Sd.

245418   Prandlík Svazek: 7 Strana: 0413
Prandlík, vz Trančina. Slov. Ssk.

245419   Práně Svazek: 2 Strana: 0884
Práně, ěte, n, prase již odstavené, od- chovek, abgestilltes Ferkel. Us. Dch.

245420   Pranečeský Svazek: 7 Strana: 0413
Pranečeský, ganz unböhmisch. P. kroj. Č. Kn. š. 269.

245421   Pranej Svazek: 9 Strana: 0247
Pranej, vrch v Blovicku. Plz. 11.

245422   Praneouhleda Svazek: 9 Strana: 0247
Praneouhleda, y, f. To je p. člověk. Rais. Pot. 75.

245423   Pranepatrný Svazek: 7 Strana: 0413
Pranepatrný, ganz unbedeutend. Osv., ZČ.

245424   Pranepodmanitelný Svazek: 10 Strana: 0293
Pranepodmanitelný. Msn. Od. 182.

245425   Pranerový Svazek: 8 Strana: 0308
Pranerový. Botky (ženské) kožené nebo p-vé. Duf. 204.

245426   Pranéř Svazek: 7 Strana: 0413
Pranéř. Stínati pod p-řem; Vyvedli je k p-ři; Pod p. k popravě vésti. Bart. 10., 76., 258. — Cf. Wtr. Obr. 791.

245427   Pranéř, planéř, pranýř Svazek: 2 Strana: 0884
Pranéř, planéř, pranýř (vz Planýř), e, m., sloup n. kůl, k němuž dříve zločincové na odiv lidu bývali přivázáni nebo přiko- váni; později užíváno pouhého lešení, na němž odsouzenec na potupu vystaven byl, der Schandpfahl, Pranger. S. N. Vz Tk. II. 546. Pro cizoložství na pranéři státi, Jg. Dostal se na pranýř. Sych. Na p. vsaditi někoho. GR. Zavěsili list na pranieř. NB. Tč.

245428   Pranestyda Svazek: 10 Strana: 0293
Pranestyda, y, m. Msn. II. 6.

245429   Pranevědomý Svazek: 9 Strana: 0247
Pranevědomý. P. obluda. Slád. Bouře. 66.

245430   Pranevěsta Svazek: 2 Strana: 0884
Pranevěsta, y, f., vnukova žena, die Frau des Enkels. V.

245431   Praneznámý Svazek: 7 Strana: 0413
Praneznámý, ganz unbekannt. Posp.

245432   Prání Svazek: 2 Strana: 0884
Prání, praní, n., das Waschen. Ženy daly se dnes do práni. Sych. Ku p. máme: necky, ždimací stroj, valchu, mangl (mandl), sodu, mýdlo, louh, prací stroj, želízko, žehličku. S. a Ž. Děvečka-li se při umývání n. praní učvandře (umáčí), dostane ožralce za muže. Us. Vz Pírka, — P., bití, das Schlagen. Jg.

245433   Praní Svazek: 2 Strana: 0884
Praní, u, m., vztek, zlosť. Má na něho p-ty (ve vých. Čech.: franty). Us. Všk. Vz Brant.

245434   Prání Svazek: 7 Strana: 0413
Prání lnu, NA. IV. 90., ječmene. KP. V. 240. — P. = bití. Kdo jinému nadává, chuti k praní dodává. Sb. uč.

245435   Prání Svazek: 8 Strana: 0308
Prání. P. prádla v XVI. stol. Vz Wtr. Krj. I. 509.

245436   Pranic Svazek: 2 Strana: 0884
Pranic, durchaus nichts. Šm.

245437   Pranic Svazek: 7 Strana: 0413
Pranic si z toho nedělá. Na to já p. ne- dám. P. se mě to nelíbí. Na tom p. není. Us. Pdl. Nic jí nezbylo, nic, ale p. Sá.

245438   Pranice Svazek: 2 Strana: 0884
Pranice, e, f., práni, rvačka, v již. Čech. také rva, řežba. Kts. Die Rauferei, Keulerei, Prügelei, der Strauss. Mkl. B. 305., 293. P-ci ztropiti; k p-ci a bitvě vyvolati, p-ci svésti; příčinu k p-ci dáti. V. Z toho pojde p. D. V hospodě je p. Us. Mají tam p-ci. P-cí ne- dojdeš práva. Č. M. 341. — P., vz Tlače- nice. U Olom. Sd.

245439   Pranice Svazek: 7 Strana: 0413
Pranice. Řekl mu slovo do p-ce (ošklivé, nadal mu). U Bydž. Kšť.

245440   Pranicoucí Svazek: 7 Strana: 0413
Pranicoucí nic nevím. Šml.

245441   Pranicoucí Svazek: 8 Strana: 0308
Pranicoucí. K Šml. přidej: VII. 176.

245442   Pranier Svazek: 9 Strana: 0247
Pranier, u, m. = pranýř. Slov. Zát. Př. 292a.

245443   Pranijaký Svazek: 10 Strana: 0293
Pranijaký, gar keiner. Neměl o tom p-ké vědomosti. Pokr. 1885. č. 169.

245444   Pranikdo Svazek: 7 Strana: 0413
Pranikdo, gar Niemand. Wrch.

245445   Pranivo Svazek: 7 Strana: 0413
Pranivo, a, n. = prádlo. Slov. Spávala som nahá, by som p nedrala. Zbr. Hry 58. P. a vrchné šatstvo. N. Hlsk. IV. 217. - LObz. XVIII. 12.

245446   Pranoční Svazek: 7 Strana: 0413
Pranoční, urnächtlich. Srn.

245447   Pranostika Svazek: 2 Strana: 0884
Pranostika, y, f., m. lepšího : pragnostika, z lat. prognosticatio a to z řec., předpoví- dání z událostí posledních let, die Vorher- sagung. Vz S. N.

245448   Pranostika Svazek: 7 Strana: 0413
Pranostika. Vz Prognostika, Výb. II. 1373., Jir. Ruk. II. 136., Jg. H. 1. 732., Zbrt. 290., Ukaz. 27., Let. 243., 248., 272., 393., 420., 463. Česká p. zvl. v 16. stol. vz Ukaz. 27., Pal. Rdh. I. 82.-114., Mus. 1829. Kravařské p. vz v Brt. Dt. 244. P-ku vy- kládati.

245449   Pranostika Svazek: 7 Strana: 1365
Pranostika. P-ky mor vz v Mor. lidu od Brt. 1892.

245450   Pranostika Svazek: 9 Strana: 0247
Pranostika. Vz Zát. Př. 225. nn., Čes. 1. VIL 369. nn., Mus. ol. XII. 61. nn. (na Vy- zovsku), Hoř. 201. nn. (na Hořicku).

245451   Pranostika. P Svazek: 10 Strana: 0293
Pranostika. P-ky slezské vz ve Vlasť. I. 212. nn., červnové na Soběslavsku v Ces. l. XIII. 430. P. z okolí jimramovského, vz Čes. 1. XIV. 304., hospodářské v Bzenecku, vz ib. 342. P-ky, zvyky a přísloví. Vz Čes. 1. XIV. 303.

245452   Pranostikář Svazek: 7 Strana: 0413
Pranostikář, e, m., der Vorhersager. Let. 249., 392., Pal. Rdh. I. 91.

245453   Pranostikování Svazek: 7 Strana: 0413
Pranostikování, prognostikování = před- vídání. Pal. Rdh. I. 84., 86., 90.

245454   Pranostiky Svazek: 8 Strana: 0308
Pranostiky na Val. Vz Vck. Val. I. 161.

245455   Pranový Svazek: 7 Strana: 0413
Pranový, ganz neu. Čch.

245456   Prant Svazek: 7 Strana: 0413
Prant, něm. Brand, sam. u Křelovic. — P. = místo vymýtěné, kde se uhlí pálívalo, staré milíře. U Domažl. Jrsk. V záp. Čech časté jm. pastvin a mělkých polí. BPr. — P. Je suchý jako p. Mor. Rgl.

245457   Prantík Svazek: 7 Strana: 0413
Prantík, a, m. = lesík u sv. Dobrotivé. BPr.

245458   Prantovní Svazek: 9 Strana: 0247
Prantovní dříví. Sdl. Hr. IX 82.

245459   Pranút Svazek: 7 Strana: 0413
Pranút. Ale dál ani p. (drobet, kousek) nemohl. Vz Brt. D. 254., BKn. II. 11.

245460   Praný Svazek: 8 Strana: 0308
Praný. P. rukavice, Waschhandschule. Wtr. Krj. I. 522.

245461   Pranýř Svazek: 2 Strana: 0884
Pranýř, vz Pranéř.

245462   Pranýřovati koho před kým Svazek: 10 Strana: 0293
Pranýřovati koho před kým. Nár. list. 1886. č. 21.

245463   Praobraz Svazek: 2 Strana: 0884
Praobraz, u, m., původní obraz, das Ur- bild, pravzor, das Ideal. Světz.

245464   Praobyčejný Svazek: 7 Strana: 0413
Praobyčejný, ganz gewöhnlich. P. úkaz. Us. Pdl.

245465   Praobyvatel Svazek: 2 Strana: 0884
Praobyvatel, e, m., der Ureinwohner. Šm.

245466   Praodporný Svazek: 9 Strana: 0247
Praodporný. P. plemeno, nestvůra. Louk. 27., 49.

245467   Praodpůrce Svazek: 9 Strana: 0247
Praodpůrce, e, m. Slád. Rom 40.

245468   Praodvěký. P Svazek: 10 Strana: 0293
Praodvěký. P. vůle. Sbor. čes. 204.

245469   Praoheň Svazek: 8 Strana: 0308
Praoheň, hne, m., Urfeuer, n. Mus. 1894. 316.

245470   Praotcovský Svazek: 7 Strana: 0413
Praotcovský = praotecký. P. zvyk. Šf. Strž. II. 161.

245471   Praotec Svazek: 2 Strana: 0884
Praotec, tce, m., zastr. praotek, tka, m., první otec, arciotec, Adam. — P , der Urahn. Vz Pramáti.

245472   Praotecký Svazek: 2 Strana: 0884
Praotecký, Urvater-. P. rád. Hdk.

245473   Praotný Svazek: 7 Strana: 0413
Praotný = praotcovský. Hrbň. Jsk.

245474   Praotrok Svazek: 10 Strana: 0293
Praotrok, a, m. Čapk. 69.

245475   Prapísek Svazek: 2 Strana: 0884
Prapísek, sku, m., dveřeje, die Thürpfioste. Us. na Čásl. Kál., u Plaň.Jg. — P., die Thürverkleidung. Us. — Dle Jg. lépe pra- tések.

245476   Prapísek Svazek: 7 Strana: 0413
Prapísek. Dvéře vroubené soustružnicky umělými p-sky. Kos. Km. 1888. 694.

245477   Prapísek Svazek: 9 Strana: 0247
Prapísek (pratýsek). Mačká p-sky (ze- vluje). Hoř. 93., 285.

245478   Prapisko Svazek: 10 Strana: 0293
Prapisko, a, n. = prapísek. V. Mýto. Mš.

245479   Prapitvorně Svazek: 9 Strana: 0247
Prapitvorně se šklebiti. Rais. Pot. 32.

245480   Praplození Svazek: 7 Strana: 0413
Praplození, n.,generatio aequivoca, samo- volné plození, die Urzeugung. Osv. I. 139., 141., Vch. Důk. 104

245481   Praplození Svazek: 10 Strana: 0293
Praplození, n. = prvoplození.

245482   Praplyn Svazek: 9 Strana: 0459
Praplyn, u, m. Klc. v Mus. 1843. 71.

245483   Prapoctivý Svazek: 2 Strana: 0884
Prapoctivý, grundehrlich. Dch.

245484   Prapočátečný Svazek: 2 Strana: 0884
Prapočátečný, uranfänglich. Šm.

245485   Prapočátek Svazek: 7 Strana: 0413
Prapočátek, tku, m., der Uranfang, Ur- beginn. Dk. P-ky vzdělanosti, KP., těles. Vc. Lab. 51.

245486   Prapočísti Svazek: 7 Strana: 0413
Prapočísti. (Naše báječné povesti) pra- počaly sa v dobe nám neznámeho praveku. Slov. Dbš. Úv. 147.

245487   Prapodivný Svazek: 2 Strana: 0884
Prapodivný, sehr wunderlich. Dch.

245488   Prapodoba Svazek: 2 Strana: 0884
Prapodoba, y, f., das Urbild. Scip.

245489   Prapodšitý Svazek: 9 Strana: 0247
Prapodšitý. To byl p. úsměv. Tům. Ml. 35.

245490   Prapohan Svazek: 2 Strana: 0884
Prapohan, a, m., der Urheide. Rozk.

245491   Prapole Svazek: 2 Strana: 0884
Prapole, e. n., veliké pole, ein grosses Feld. Us.

245492   Prapor Svazek: 7 Strana: 0413
Prapor. Cf. Šf. III. 506. P. svobody, Osv., smuteční P-rec zemský. Žer. Veliký p. několika tyčkami podpíraný: ženkrout; pod p. stanouti. Šp. Stužka, matka a kmotra p-ru; přísaha k praporu. Čsk. — P. zlato- tkaný = sluneční paprsek. Č. Rž. II. — P. = výdrž na šplhadle nebo řebříku (oporem, roznožmo; v tělocv.). Rgl.

245493   Prapor Svazek: 8 Strana: 0308
Prapor. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 33., 78. P. vojenské v XVI. stol. Vz Wtr. Krj. I. 628. Praporec církevní, válečný, husitský, kři- žácký. Vz ib. 283. Praporec (lodní), velum, plachta. Aqu.

245494   Prapor Svazek: 10 Strana: 0654
Prapor, u, m. Prapory cechovní. Vz Wtr. Řem. 633. nn.

245495   Prapor, u, praporec Svazek: 2 Strana: 0884
Prapor, u, praporec, rce, praporeček, čku, m. Prapor lépe než prápor. Substantiva zdvojením kmene utvořená, obyč. neprodlu- žují prvé slabiky: chochol, hlahol atd.; jen plápol má á jako sloveso plápolati. Brs. 133. Na Slov. zástava. P., korouhev, die Fahne, das Panier. P., strsl. ?r???r?, zdvojen kořen pr (fliegen, flattern; strsl. p?rati, perą, volare, sr. lit. sparnas, Flügel). Mkl. B. 9., aL. 85., 26. Vz M. 68. Tyčka praporu: žerď. P. vo- jenský, ohnivý (die Blutfahne), jezdecký, na lodí (lodní, vlajka, vz Loď), měřický, D., plukovní. Sych. Aita! kněz vze prapor v mocnú ruku. Rkk. 31. P. plápolá. Vrat. P. rozvinouti, svinouti. Us. P. rozestříti, po- vznésti, někomu podati. Šm. P-cem máchati, zatáčeti, točiti. D. Žerď s p-em zasaditi. Sedl. P. svůj opustiti. V. Od p-ru zběhlý. Čsk. Kytka na p.; P. na hradby zaraziti; P. vztýčiti. Čsk. P. vyvěsiti. Dch. S p-ci letícími a s bubnováním svobodný odjezd. Skl. 323. S p-ci zavinutými z města se ode- brati. Ib. 327. Pod tvým p-em (= vládou). Zák. sv. Ben. P. se točí; p. nepříteli vy- rvati. — P., oddělení vojínů, jeden p. ma- jících. V. Die Fahne, der Haufen, das Ba- taillon. P. má nyní obyčejně 1000, v Rakousku 1300 mužův. P. dělí se na setniny, v Ra- kousku na 4 setniny; doplňovací p. má 5 setnin. Rf. P. dobrovolníkův. Čsk. P-ru velí major n. podplukovník. Čsk. P. jízdných 300, u pěších 500 mužův. V. Shromážditi vojsko po p-cích. Kom. Opuštění svého p-ce a šiku. V. — P., měkké peří, puch, prach, Flaum-, Staubfedern. D. P-rem nacpaná pe- řina. Us. ?— P. v hudbě, die Fahne. Mus. — Praporec, dlouhá srsť na psí oháňce. Sp. — P. — trápor, vz Nebozez. Us. v Písecku. Šgl. — P. u pekařů, bidlo s hadrem k vytí- rání sazí z trubic nad pecí. Us. Dch. — P., praporec, řad, die Fahne (beim Schenkwirth d. i. die mit Kreidenstrichen bemerkte Zeche). Šm.

245496   Práporať Svazek: 10 Strana: 0654
Práporať m. plápolať. Mor. Sr. Huj. Progr. 10.

245497   Praporcovati čím Svazek: 2 Strana: 0884
Praporcovati čím: praporem točiti, die Fahne schwingen. Ros.

245498   Praporcový Svazek: 7 Strana: 0413
Praporcový, Fahnen-. Rk.

245499   Praporcový Svazek: 8 Strana: 0308
Praporcový. P. žerď. Ml. Hüb. 244.

245500   Praporčík Svazek: 8 Strana: 0308
Praporčík, a, m., Portepéefähnrich. Sterz. II. 568.

245501   Praporec Svazek: 2 Strana: 0884
Praporec, rce, m., vz Prapor.

245502   Praporec Svazek: 7 Strana: 1365
Praporec = kus látky na kopí. Zbrt. Krj. 189.

245503   Praporecký Svazek: 8 Strana: 0308
Praporecký = Ant. Fähnrich.

245504   Praporeček Svazek: 10 Strana: 0293
Praporeček, čku, m., zdrobn. prapor, pavézka. Ott. XX. 540.

245505   Praporeční Svazek: 2 Strana: 0884
Praporeční stráž, die Fahnenwache. Bur. P. tyč, chochol. Šm.

245506   Praporečnice Svazek: 2 Strana: 0884
Praporečnice, e, f., die Frau eines Fähn- rich. Jg.

245507   Praporečnictví Svazek: 2 Strana: 0884
Praporečnictví, n., die Fahnenträger- steile. Šm.

245508   Praporečník Svazek: 2 Strana: 0884
Praporečník, a, m., na Slov. zástavník, der Fähnrich, Fahnenträger. V.

245509   Praporka Svazek: 2 Strana: 0884
Praporka, y, f., pennatula, péro mořské, bylina. Světoz.

245510   Praporka Svazek: 9 Strana: 0247
Praporka, y, f., penatula, polyp. Mus. 1849. III. 121. 123.

245511   Praporkyně Svazek: 8 Strana: 0308
Praporkyně, ě, f. = praporečnice. P. v průvodu svatebním. NZ. III. 97.

245512   Praporní Svazek: 2 Strana: 0884
Praporní, Fahnen-, Bataillon-. P. loď, das Flaggenschiff. J. tr.

245513   Praporní Svazek: 7 Strana: 0413
Praporní trubač, proud, Čsk., družička. Dch.

245514   Praporník Svazek: 2 Strana: 0884
Praporník, a, m. = praporečník. P. pak spásy v plese, Michael znak kříže nese. Sš. Hc. 138.

245515   Praporník Svazek: 7 Strana: 0413
Praporník také = velitel praporu, Major. S. N. XI. 57.

245516   Praporovati Svazek: 7 Strana: 0413
Praporovati. Hoši se p-rují (ku praporu řadí). Sa.

245517   Praporovati se Svazek: 9 Strana: 0247
Praporovati se. Hoši se p-li (prapory opatřili, pod ně se stavili). Sá. Kresb. z Ješt. 253.

245518   Praporový Svazek: 2 Strana: 0884
Praporový, Flaum-. P. peřina, Us., postel (prachová). KB. —- P., Fahnen-. Cf. Pra- porní.

245519   Praporový Svazek: 7 Strana: 0413
Praporový. Protož se také peřinami nebo duchnami p-vými a kožichy piikrývati za- povídá. Eur. Corda Lékařství z r. 1529.

245520   Praporský Svazek: 7 Strana: 0413
Praporský les na Tábor. Blk. Kfsk. 1222.

245521   Praporuška Svazek: 2 Strana: 0884
Praporuška, y, f., chironomus, hmyz. Krok.

245522   Praporuška Svazek: 7 Strana: 0413
Praporuška, achnantes, die Fahnenalge. Vz Rstp. 1880.

245523   Prapořiště, é, n Svazek: 2 Strana: 0884
Prapořiště, é, n., Braunbusch, ves u Kdyně, PL.

245524   Prapořitý Svazek: 7 Strana: 0413
Prapořitý, pinnatus. P. mrvka, brachy- podium p-tum, tráva. Ott. IV. 548.

245525   Praposleda Svazek: 10 Strana: 0293
Praposleda. Ty jsi p. = praposlední. Msn. Od. 138.

245526   Praposledníkrát Svazek: 10 Strana: 0293
Praposledníkrát. Msn. Od. 303.

245527   Prapoťouchle Svazek: 10 Strana: 0293
Prapoťouchle se smáti. Msn. Od. 308.

245528   Praprabába Svazek: 2 Strana: 0884
Praprabába, y, f., abavia, die Ururgross- mutter. V.

245529   Prapraděd, a, prapradědek Svazek: 2 Strana: 0885
Prapraděd, a, prapradědek, dka, m., der Ururgrossvater. V.

245530   Prapraděti Svazek: 7 Strana: 0413
Prapraděti. Št. Kn. š. 98.

245531   Prapradlí Svazek: 7 Strana: 0413
Prapradlí = kapraď, rostl. U Kdyně. Rgl.

245532   Praprachoucí Svazek: 2 Strana: 0885
Praprachoucí. Pra + prach (= pra, vz Prach ku konci)oucí, jako milionský, sa- koucí a p., lepomluv za: sakramentský, za- tracený, asi něm. verwünscht m.: verflucht. Hý. Ty p. bábo, ty bys mne přivedla na kuťalelky. Us. Msk.

245533   Prapraprabába, y Svazek: 2 Strana: 0885
Prapraprabába, y, f., die Uraltermutter, atavia. D.

245534   Praprapraděd, a Svazek: 2 Strana: 0885
Praprapraděd, a, m., atavus, der Urur- ältervater. D.

245535   Praprarodiče Svazek: 2 Strana: 0885
Praprarodiče, pl., n., die Ureltern. D.

245536   Praprastrýc, e, praprastrýček Svazek: 2 Strana: 0885
Praprastrýc, e, praprastrýček, čka, m., des Urgrossvaters Bruder, propatruus. Jg.

245537   Praprašivý Svazek: 9 Strana: 0247
Praprašivý. P. obluda. Slád. Bouře. 58.

245538   Prapraujec Svazek: 2 Strana: 0885
Prapraujec, jce, m., der Urgrossmutter Bruder, proavunculus. Jg.

245539   Prapravěký Svazek: 7 Strana: 0413
Prapravěký, uralt. P. vlasť. Slovanův Ntr. VI. 383.

245540   Prapravnučka Svazek: 2 Strana: 0885
Prapravnučka, y, f., die Grossurenkelin. Jg-

245541   Prapravnuk Svazek: 2 Strana: 0885
Prapravnuk, a, m., der Grossurenkel, filius pronepotis. Aqu.

245542   Prapražrout Svazek: 10 Strana: 0293
Prapražrout, a, m. Msn. Od. 272.

245543   Prapríčina Svazek: 8 Strana: 0308
Prapríčina. Slunce je p-nou meteorolo- gických výjevů na zemi. Mus. 1893. 539.

245544   Praprolizoun Svazek: 10 Strana: 0293
Praprolizoun, a, m. P. při hostině, Scazcov <x7tolv[iávT7]<;. Msn. Od. 257.

245545   Praproužek Svazek: 7 Strana: 0413
Praproužek, žku, m. = proužek původní, Primitivstreiten. Nz lk.

245546   Praprvní Svazek: 2 Strana: 0885
Praprvní, ursprünglich. Šm.

245547   Prapředpovědce Svazek: 7 Strana: 0413
Prapředpovědce, e, f. Zev? navolalo-; (vše hlásající, věštící; původ všech znamení, zjevení. Lpř.). Vký.

245548   Prapříčina Svazek: 10 Strana: 0293
Prapříčina, y, f. P. všelikého tvoření. Masar. Stud. 15.

245549   Prapřírodní Svazek: 2 Strana: 0885
Prapřírodní, naturwüchsig. Dch.

245550   Prapsotný. P Svazek: 10 Strana: 0293
Prapsotný. P. mdloba. Msn. Od. 88.

245551   Praptenec Svazek: 7 Strana: 0413
Praptenec, nce, m. Praptenec velechvostý, archaeopteryx macrurus, zkamenělý praotec ptáků z útvaru křídového. Cf. Stč. Zem. 715.

245552   Prapůrek Svazek: 2 Strana: 0885
Prapůrek, rku, m., z prapor, das Flaum- chen. Jg.

245553   Prapůvod Svazek: 7 Strana: 0413
Prapůvod, u, m., die Urquelle. Šp.

245554   Prapysek Svazek: 10 Strana: 0293
Prapysek, sku, m. Postavie pušku u dveří, opřel ji o p. jako hůl. Jrsk. XII. 128. Vz Prapísek.

245555   Prapysk Svazek: 9 Strana: 0247
Prapysk, u, m. Křísl do ocílky v p-sku. Jrsk. XXIII. 69.

245556   Prarodič, e, praroditel Svazek: 2 Strana: 0885
Prarodič, e, praroditel, e, m. = pra- otec, der Urerzeuger, Urvater. Jg.

245557   Prarodiče Svazek: 2 Strana: 0885
Prarodiče, předkové, die Ureltern. Vz Rodiče.

245558   Prarodička, praroditelka Svazek: 2 Strana: 0885
Prarodička, praroditelka, y, f., die Urmutter. Vz Pramáti.

245559   Praroj Svazek: 2 Strana: 0885
Praroj, e, m., nejstarší roj, der Ur- schwarm.

245560   Prarostlina Svazek: 2 Strana: 0885
Prarostlina, y, f., Urgewächs, n.

245561   Prarozenec Svazek: 2 Strana: 0885
Prarozenec, nce, m. Aboriginer, m. Šm.

245562   Prarozum Svazek: 7 Strana: 0413
Prarozum, u, m. Lpř. Dj. I. 16.

245563   Prarůzný Svazek: 7 Strana: 0413
Prarůzný, ganz verschieden Šmb. 473

245564   Prarýha Svazek: 7 Strana: 0414
Prarýha, y, f., Primitivrinne. Šp.

245565   Prarys Svazek: 7 Strana: 0414
Prarys, u, m., der Grundzug. Dk. Aesth. 47., 519., 520.

245566   Praryzí Svazek: 2 Strana: 0885
Praryzí, urgediegen. Šm.

245567   Prařeč Svazek: 9 Strana: 0247
Prařeč. Indoeurópska p. Mus. fil. IV. 339.

245568   Prařepa Svazek: 2 Strana: 0885
Prařepa, y, f., zastr., neva. Ms. vodň.

245569   Prařepa Svazek: 7 Strana: 1365
Prařepa, y, f, nera, rostl. ? Pršp. 32. 89.

245570   Prařídký Svazek: 7 Strana: 0413
Prařídký, ganz dünn. P. hmotu. Stč. Zem. 265.

245571   Praříše Svazek: 8 Strana: 0308
Praříše, e f. P. světa. Zvič. Mlt. 48.

245572   Pras Svazek: 7 Strana: 0414
Pras, u, m. = dřívko, které se při hře na prstýnek do ruky dává. Rgl. exc. Vz Praskotě (dod.).

245573   Pras Svazek: 9 Strana: 0247
Pras, a, m. = prase; masc. k prasa, y, f. Pakli se uzříš (ve sně), uškodiť pras. Maš. ruk. 38b.

245574   Prasa Svazek: 2 Strana: 0885
Prasa, y, f. = prase. Na Mor. Brt., Hý.

245575   Prasacina Svazek: 7 Strana: 0414
Prasacina, y, f. = vepřovina, Schwein- fleisch. Slov. Hdž. Šlb. 86., Sl. let. VI. 288.

245576   Prasacko Svazek: 7 Strana: 0414
Prasacko, a, n. = trochu odrostlé prase. Mor. a slez. Sd.

245577   Prasacký Svazek: 7 Strana: 0414
Prasacký, ého, m., sam. u Křelovic.

245578   Prasačka Svazek: 7 Strana: 0414
Prasačka, y, f., Mutterschwein, n. Slov. Loos.

245579   Prasada Svazek: 8 Strana: 0308
Prasada, y, f. = prvosada, základ. Za- niklo. Krok 1896. 45.

245580   Prasák Svazek: 2 Strana: 0885
Prasák, a, m., pastýř prasat, der Sau- hirt. — P., špinavý člověk, der Schwein- pelz. — P., necudný človek, der Schwein- magen, -igel. Us.

245581   Prasák Svazek: 8 Strana: 0308
Prasák. Hra míčem na p-ka (prasák m č holí do důlku vhání, čemuž honci zbraňují). ČT. Tkč.

245582   Prasák Svazek: 10 Strana: 0293
Prasák, a, m. der Schweinigel. Vz násl. Prasecko.

245583   Prasamotný Svazek: 10 Strana: 0293
Prasamotný. Zůstal tam p. Mns. Od. 332.

245584   Prasánko Svazek: 7 Strana: 0414
Prasánko, a, n. = prasátko. Slov. ZObz. XXIV. 223.

245585   Prasář Svazek: 2 Strana: 0885
Prasář, e, m., der Schweinhüter, -händler. Na Ostrav. Tč.

245586   Prasatář, e Svazek: 2 Strana: 0885
Prasatář, e, m. prasák, der Sauhirt. Hank. exc.

245587   Prasátka Svazek: 10 Strana: 0654
Prasátka, pl., n. = podzemní hlízy ocúnu. Brt. Sl.

245588   Prasátko Svazek: 2 Strana: 0885
Prasátko, a, n., vz Prase. - P., čubka, šubka, der Hemmschuh. Us. v Krkonš.

245589   Prasátko Svazek: 7 Strana: 1365
Prasátko Cf. Mách 161. P. zlaté. Ib. 190.

245590   Prasatník Svazek: 2 Strana: 0885
Prasatník, a, m., der Schweinhändler. Na Policku. Kšá.

245591   Prasatník Svazek: 7 Strana: 0414
Prasatník, a, m., také = prasák, ne- cudný člověk. Bkř.

245592   Prasatsky Svazek: 7 Strana: 1365
Prasatsky = špatně, jako prase dělá. Kld. II. 166.

245593   Prasatý Svazek: 7 Strana: 0414
Prasatý = oprasený. P. svině. Sl. Uh. I. 107.

245594   Prasce Svazek: 2 Strana: 0885
Prasce, e, n.= prase. S mladými prasci. 1494. Vz Prase.

245595   Prasce Svazek: 7 Strana: 0414
Prasce. Ezp. 1152., GR. (Mus. 1862. 371.). Na slov. posud. Jir.

245596   Prasckej Svazek: 8 Strana: 0308
Prasckej = praskej = pražský, c přisuto. Dšk. Jihč. I. 42.

245597   1. Prase Svazek: 2 Strana: 0885
1. Prase, ete, pl. ata, prasátko, prasá- tečko, a. prášče, ete, n., na Slov. prasce, gt. pl. prasec, n. P., strsl. prasę, lit. paršas. Mkl. B. 190. -- P., mladý plod sviní, pod- svinče, sele, cucavé prase, das Ferkel; ale t větší, Schwein, n., Schrotschwein. -- P.: kanec, vepř; svině, prasnice, čuna, čurna; prasátko, sele, čuně, podsvinče, čurně, čunče, čunčátko; jednoroční p.: roček, plevák, plevče, plevně,práně, krmek; p. do roka: sele, do 2 let: lončák: p. uherské: bag???; ?. vyřezané: vepř, vepřík, vepříček, vepřátko, řezanice, miška, nunvice: p, uhřivé; bachyně, bachna (divoká svině); sekáč, kalhotář (ein hauendes Sch.). Šp. P. od mléka odstavené. Kom. P. chrochtá, hrochtá, Pt., kviká. Us. Prasata na žaludy, na žír hnáti, na krmníce míti; obchod s prasaty; štvanice na černou zvěř; pes k sviním; hon na svině; trh na prasata (svinský trh), tluč, žrádlo, krmení pro pra- sata; p. vyřezati, miškovati, zapíchnouti, za- řezati. Sp. Řezník prase holí (opaluje, oža- huje ohněm neb vřelou vodou, v pařáku opa- řuje, rozsekává a dělá z něho kýty, plece, šunky a polty (slaniny), jelita (krevnice). jitr- nice, klobásy. Pt. Na prase se volá: čuník! čurna! čuň, čuň! Us. Na Mor.: muška, muška! Mřk. Žije jako p. (nečistě, nepořádně). Us. Vymluvil by prase na svini. Vz Výmluvný. Č. Nepopustím, kdyby čert na praseti jezdil. Us. v Kunv. Msk. Mlčí jako p. v žitě, na Mor.: v grumbírách (jak s teplou bábou). Ib. Msk. Člověk houby ví, po čem prase stloustne (říká se o tom, kdo se žádného jídla neštíti). Ib: Msk. Má se jako p. na krmníku. Us. Dš. Neměla bába trampoty, koupila si prase. Vz Nesnáze. Č. Syté prase (sitá svině) věchtem hrá (zmítá). Č. Když slíbí p., vezmi hned pytel na se. Smil. Když p. připovědí, hned pro ně s pytlem. Jg., Šm. Obé dobré hus i prase. Jg., Lb. Dobré p. všecko jí. Vz Spokojený. Lb. Vychou- dlému prasátku i o žních zima. Pk. Koupí-li se p., strká se zadkem do chléva n. do pytle, aby se vydařilo. Kda. — P., člověk ne- čistý, fys. a mor., sviňák, neřád, prasečlověk, ein Saumagen, Sauigel, Schwein. D. Starý voják staré p. Na Mor. Hý. Nadává-li žena muži: Tys přece jenom prase! říkává muž jakoby odvetou (avšak více žertem): Jdi ty hloupá, což nevíš, že každé prase po- chází od svině? Na mor. Drahansku. Hý. — Prasátko mořské, dikobraz hřebenatý, je- žovec, osinák, clražďák (Šm.), hystrix eristata, das Stachelschwein; morče, cavia cobaya n. aperea, das Meerschweinchen. — Prasátka, kuřátka, slepička s kuřátky, dešťovnice, báby (Šm.), hvězdy v souhvězdí býka, hyades, succulae, das Siebengestirn. Ros. — P. Kráva po odchodu čistidla někdy nucení má, jakoby z novu oteliti se měla; ukazuje se i teletník, na němž mnohé zjitřené kusy n. šišky viděti, kterým lid prasata n. ježky přezděl. Ja. — P., die Weinachtssau. Které dítě o štědrý večer po celý den nic nejí, vidí večer po stropě zlaté prasátko běhati (říkají to dětem, aby je k postu nabádali). Us. Sd. — Vz Svině.

245598   2. Prase Svazek: 2 Strana: 0885
2. Prase Mikuláš. Vz Tk. II. 546., III. 657.

245599   Prase Svazek: 7 Strana: 0414
Prase. Cf. Šrc. 37.-39. Kram. Slov. Str. 885. b. 2. ř. sh. sitá oprav: v sytá. Lat. porcus, strněm. farh. Mkl. aL. 262. Divoké p., sus scrofa, Wildschwein. Sl. les. P., na Slov. říkají svině, p. je tam jen mladé p. Zátur. P. bručí, grulí, hurčí, kruká, krulí, krulíká, kvičí, ňurčí, řóce, řóchá, rochotá. Mor. Brt. Jak na Mor. na prasata volají? Vz Čona, Čunka, Guše, Maška, Muši, Paši. Brt. Které p. dělá špetku z nožiček, za nic nestojí. Us. u Kr. Hrad. Kšť. To jsou dnes laciná prasata (když se jich hodně po vsi atd. válí); Je živ jako prase v žitě (dobře). Us. Holk. Dívati se na něco jako prase na minet (hloupě). U Bydž. Kšť. Svědčí mu to, jako praseti šmizla. Brt. Jaké p., taký kvik. Orl. IX. 246. — Hádanka. Chodí to po dvore, hneď leží, hneď ore (prase). Rr. MBš. — Prasátka = druh bobů. U Sobotky. Kšť. — P. Hra na (zlaté) p. Vz Koll. Zp. I. 422., Km. 1887. 279.— P. vánoční zlaté jest symbolem slunce. Sbtk. Výkl. 17. Cf. Zbrt. 257. Něm.: das goldene Rösschen a nikoli Weinachtssau, toto = krmník, který se ua vánoce zabíjí. Hů. — P., os. jm. Tk. V. 255.

245600   Prase Svazek: 8 Strana: 0308
Prase. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 33. Prasa = mladé prase před krmením. Slov. Zátur. — Prasata = hrušky. NZ. V. 586.

245601   Prase Svazek: 8 Strana: 0571
Prase. Déle-li p. krmíš, tlustší bude. Kn. drn. 69.

245602   Prase Svazek: 9 Strana: 0247
Prase, ze základního ??rs? střídného s lat. porcus. Gb. H. ml. III. 1. 424. Dobrý p. všecko zkřoupe (dobrý žaludek všecko spráší). Hoř. 122. Hádža sa (hází se) ako p. vo vreci Mus. slov. IL 25. Úsloví atd. vz ještě v Zát. Př. 349b. Pověry na Vy- zovsku běžné a týkající se prasat vz v Mus. ol. XII. 110.

245603   Prase Svazek: 10 Strana: 0293
Prase. Poctila ho, ako prasa mech pytel; když je v pytli nesou, zanešváří jej). Rizn. 168. Vyděláš, jako Michal na prasatech. Vz Jrsk. Pov. 191. Když slíbie prase, vezmi hned pytel na se (vezmi je hned), cum tibi praebetur porcus, mox pala petetur nebo: Sacus erit promptus, cum praebetur tibi porcus. Mus. 1905. 298. Jména prasat z Novej Bane na Slov.: Bataj, Belaša, Belko, Či- majka, Čimajko, Sivko. Mus. slov. VII. 71. Hra na zlaté p. Vz Sb. sl. 1902. 70. Sr. Svině.

245604   Prasecí Svazek: 2 Strana: 0885
Prasecí svině, das Mutterschwein. V. P. svini chovati. — P., v obec. mluvě: pra- sečí (prase, praset-e, t v c; cf. telecí). Pk. Cf.: vraź — vraž, pec—peč. Arch. f. sl. Plul. II. 706. Prk. Schwein-. P. řezník, hlava, maso (vepřové). Us. P. = sviňský, ne- čistý, schweinisch, säuisch. Jg.

245605   Prasecina Svazek: 7 Strana: 0414
Prasecina, y, f., Schweinefleisch. Rk. V obec. ml. prasečina, ale obyč. vepřovina.

245606   Prasecko Svazek: 10 Strana: 0293
Prasecko, a, n. = kdo neslušně mluví. Val. Čes. 1. X. 469.

245607   Prasecký Svazek: 2 Strana: 0885
Prasecký, prasecí, schweinisch, unflä- thig. Us.

245608   Prasecky Svazek: 7 Strana: 0414
Prasecky, schweinisch, unfläthig. P. mlu- viti. Vz Zeleniti, Zelený.

245609   Prasecník Svazek: 7 Strana: 0414
Prasecník, u, m. = teletník. Na již. Mor. Šd.

245610   Prasectví Svazek: 2 Strana: 0885
Prasectví, n., svinstvo, nečistota, Un- flätherei, Schweinerei, f.

245611   Prasečí Svazek: 2 Strana: 0885
Prasečí, vz Prasecí.

245612   Prasečina Svazek: 2 Strana: 0885
Prasečina, y, f.. maso prasecí, Span- ferkelfleisch, n. Na Slov. Plk.

245613   Prasečina Svazek: 7 Strana: 0414
Prasečina také = člověk prasecky mlu- vící, Us. Vlk., Nov.; něco nepěkného, ne- milého, špatného. To je p.! Us.

245614   Prasečiny Svazek: 2 Strana: 0885
Prasečiny, pl., f., hody ze zabitého pra- sete připravené. Zkr. Na Mor. špejlky, špélky (špýlky) od špýl, špýlek, der Speil, jímž se jelita, jitrnice a klobásy špejlí, vulgo špérky, der Sautanz. Hý. Na Mor. posýlají známým špérky, aby okusili cizího masa. Mřk.

245615   Prasečiti Svazek: 2 Strana: 0886
Prasečiti, il, ení, schweinigeln, mit der Sauglocke läuten. Rk.

245616   Prasečkář Svazek: 7 Strana: 0414
Prasečkář, e, m. = obchodník s prasaty, Schweinhändler, m. Mor. Rgl.

245617   Prasečkářství Svazek: 10 Strana: 0293
Prasečkářství, n. = obchod s prasaty. Nár. list. 1902. č. 69. 1.

245618   Prasečky Svazek: 10 Strana: 0293
Prasečky = vepřovice (cihly). Věst. X. 332.

245619   Praseční Svazek: 9 Strana: 0247
Praseční svině. XVI. stol. Mus. 1900. 9.

245620   Prasečník Svazek: 2 Strana: 0886
Prasečník,u,m., der Schweinstall. Puchm.

245621   Prásek Svazek: 2 Strana: 0886
Prásek, ska, m., ves u Nov. Bydžova. PL. — P., jm. vlastní.

245622   Prasek Svazek: 7 Strana: 0414
Prasek Vinc , řed. česk. gymnasia matič- ního v Opavě, nar. 1843. Vz Tf. H. l. 179.

245623   Prasek Svazek: 9 Strana: 0247
Prasek Vinc. Sr. Jub. XXV.

245624   Prasek Svazek: 10 Strana: 0293
Prasek Vinc., filol. a histr. slezský a spis., nar. 1843. Vz Ott. XX. 540., Vyhl. I. 53., Zvon III. 436.

245625   Prasek Svazek: 10 Strana: 0654
Prasek Vinc, nar. 1843., řed. gymn. a spis. Sr. Slám. Put. 436. s podob. na str. 440.

245626   Prasem Svazek: 2 Strana: 0886
Prasem, u, m., křemen louhový, Bř. N. 184., smyslík, ošlejchová, prosvítavá odrůda kře- mene. S.N.

245627   Prasenčí Svazek: 2 Strana: 0886
Prasenčí = prasecí. P. chlívek. U Nov. Bydž. Mý.

245628   Prasení Svazek: 2 Strana: 0886
Prasení, n., oprasení, das Ferkeln. Sm.

245629   Prasenice Svazek: 7 Strana: 0414
Prasenice, houba. Cf. Rstp. 1891., Odb. path. III. 856.

245630   Prasenice, e Svazek: 2 Strana: 0886
Prasenice, e, f., ryzec dávivý, agaricus emeticus, houba, Speitäubling, n. Lin. — P., babka, der Speiteufel. Šm.

245631   Prasenník Svazek: 7 Strana: 0414
Prasenník, chybně místo prasetník. Vz Prasetník.

245632   Praseodym Svazek: 10 Strana: 0293
Praseodym, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 528., XIII. 432., Vot. 353.

245633   Praseodym Svazek: 10 Strana: 0654
Praseodym, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XIV. 411.

245634   Praseta Svazek: 7 Strana: 0414
Praseta, rybník v Třeboňsku. BPr.

245635   Prasetice Svazek: 2 Strana: 0886
Prasetice, dle Budějovice, Prasseditz, ves u Teplice. PL.

245636   Prasetín Svazek: 2 Strana: 0886
Prasetín, a, m., ves u Tábora. PL.

245637   Prasetín Svazek: 7 Strana: 0414
Prasetín, Unter Prasetin, ves u Skutče.

245638   Prasetina Svazek: 2 Strana: 0886
Prasetina, prasečina, y, f., Schweinfleisch, n. Rozk.

245639   Prasetínek Svazek: 7 Strana: 0414
Prasetínek, nka, m., Ober-Prasetin, ves u Skutče.

245640   Prasetník Svazek: 2 Strana: 0886
Prasetník, u, m., sviní mléč, hypochoeris, das Ferkelkraut. (V Jg. chybně prasenník. Č.). Čl. Kv. 182., FB. 40.

245641   Prasetník Svazek: 7 Strana: 0414
Prasetník. Hypochoeris oprav v: hypo- charis a Cf. Rstp. 947.

245642   Prasetník Svazek: 10 Strana: 0293
Prasetník, a, m. = obchodník s prasaty. Kdýně. Rgl.

245643   Prasetníkový Svazek: 9 Strana: 0247
Prasetníkový. P. krytohlav, brouk. Klim. 675.

245644   Prasík Svazek: 7 Strana: 0414
Prasík, a, m. — prasák. U N. Kdyně. Rgl. U Rokyc. Fč.

245645   Prasíla Svazek: 7 Strana: 0414
Prasíla, y, f., die Urkraft. Dk. Aesth. 558.

245646   Prasíla Svazek: 8 Strana: 0308
Prasíla, y, f., Urkraft, f. Čch. Otr. 44.

245647   Prasíla Svazek: 9 Strana: 0247
Prasíla. Mtc. 1897. 375.

245648   Prasina Svazek: 7 Strana: 0414
Prasina, Prusiny, Prassin, sam. u Ro- kycan.

245649   Prasinec Svazek: 2 Strana: 0886
Prasinec,nce, m., chlév sviňský, Schwein- stall, m.; hnůj sviňský, Schweinkoth, m.; jméno houby = prasenice. P. = prosinec. Jg.

245650   Prasinec Svazek: 10 Strana: 0293
Prasinec, nce, m., vz Svinec.

245651   Prasisko Svazek: 2 Strana: 0886
Prasisko, a, n., abscheuliches, grosses Schwein. Jg.

245652   Prasiti se Svazek: 2 Strana: 0886
Prasiti se, prasívati se = prasata roditi, ferkeln, frischen. Svině dvakrát do roka p. se může. Ja. — P. se = váleti se jako prase, sich säuisch herumwälzen. — se kde; se čím (s čím) — mazati se.

245653   Prasítko Svazek: 2 Strana: 0886
Prasítko, a, m. = prasátko. V Opav. Klš.

245654   Prask Svazek: 2 Strana: 0886
Prask! tu se prkno zlámalo. Na jednou prask (zaprásklo), vyletěl černý pták. Vz Pác, Časoslovo (I. 164. b. 23. ř. zdola). Platz ! — P., u, m.,praskání, třesk, plesk,plác, bouch, der Platz, Schall (Šm.), der Knall, Knack, Krach. Rkk. Kdo se bojí prasku, nechoď do lesa. Prov. — P., hlahol biče, der Peitschenknall. Ne vše praskem a bi- čem, mnoho zmůžeš i hvizdem. Č. M. 85. — P., výprask, bití, die Schläge. Prasku se báti. Korn. P. dostati. Zlob. Došel prasku. Vz Nesnáze. Č. — P., bitka, Gefecht, Kriegs- getümmel, n. Do p-sku přijíti. U Olom. Sd.

245655   Prask Svazek: 7 Strana: 0414
Prask. Mkl. Etym. 261., List. fil. XIII. 188. Ještě nedopověděl, okno prask a blink, světlo shlaslo a na dvoře pláč a větr. VSlz. I. 37. — P. Ne vše praskem a bičem, mnoho zmůžeš i hvizdem. Bž., Šd. exc.

245656   Prask Svazek: 8 Strana: 0308
Prask, u, m. = suché chvojí zčervenalé. Vz Salačka (3. dod.).

245657   Praska Svazek: 7 Strana: 0414
Praska, y, f., Praschka, sam. u Stříbra.

245658   Praskací Svazek: 2 Strana: 0886
Praskací koule, Platzkugel, f., Us., zlato, Knallgold, n. D.

245659   Praskací Svazek: 7 Strana: 0414
Praskací (lupací) loket = který praskne, jakmile se šedesátkrát otočí. Fč.

245660   Praskač Svazek: 2 Strana: 0886
Praskač, e, m., kdo praská, der Knaller. — P., bič, die Peitsche. V. — P., ženský kabá- tek. U Hukvaldu na Mor. Tč.

245661   Praskač Svazek: 7 Strana: 0414
Praskač, e, m. = raný len. Slov. Rr. Sb. — P. = druh ořechů. U Kdyně. Rgl. — P. = čes. a mor. tanec. Škd., Brt.

245662   Praskáč Svazek: 8 Strana: 0308
Praskáč = vdolek s brynzou nebo tva- rohem. Val. Brt. D. II. 481.

245663   Praskač Svazek: 9 Strana: 0247
Praskač, e, m. = podolek košile (žertem). Šeb. 171.

245664   Praskačí, n Svazek: 2 Strana: 0886
Praskačí, n., jehličí, Nadeln vom Fichten- o. Tannenholze. — P., chvoj zelená i suchá, Tannen- o. Fichtenreisig. Us. u Polic. Jg.

245665   Praskačka Svazek: 7 Strana: 0414
Praskačka, y, f., ves u Kuklen.

245666   Praskačka Svazek: 8 Strana: 0571
Praskačka, y, f. = roztřepená šňůra na konci biče. U J. Hrad. Črmk.

245667   Praskačky, pl., f Svazek: 8 Strana: 0308
Praskačky, pl., f. = kožené kalhoty. Je- víčko. Brt. D. II. 371. — Světz. 25./11.1892. Praskavec, brachynus, brouk. P. rzivo- rohý, b. immaculicornis, obecný, crepitans, modrozelený, psophia, žlutoštítý, plagiatus, kovový, sclopeta, menší, explodens, hladký, glabratus, červenonohý, strepens. Vz Klim. 84. Prasklosť, i, f., Gesprungenheit. Sterz. I. 10 0.

245668   Praskák Svazek: 10 Strana: 0293
Praskák, u, m, = nůž s pérem, jenž při zavíraní praská. Hruš. 131., 158.

245669   Práskanec Svazek: 7 Strana: 0414
Práskanec, nce, m. = jídlo, pečené těsto rozválené. U Rychn. Ntk.

245670   Práskání Svazek: 2 Strana: 0886
Práskání, n., vz Praskati. P. bičem., das Peitschenknallen. Dch.

245671   Praskati Svazek: 2 Strana: 0886
Praskati; práskati; praštěti, 3.os. pl. -ští, -ště (ic), ěl, ěn, ění; prasknouti, sknul a skl, utí; praskávati. P., prask vydávati, knallen, klatschen, platzen, knistern, knastern, kra- chen, knacken, schnallen, prasseln, schmet- tern; s praskem se rozděliti, puknouti, se roztrhnouti, brechen, knicken, zerspringen, zerplatzen, bersten, aufgehen: praskati, prá- skati,prasknouti,prásknouti, mit der Peitsche knallen, schnalzen, šlehati, bičovati, švihati, peitschen, wichsen, prügeln. Jg. — abs. Prasklo to. Us. Oheň praští. Br. Led praští. D. Mrzlo, jen praštělo. Us. Táhne, až kosti a žíly praští. Vrat. Ať prasknu jako žalud, když to není pravda. Us. Všk. Kapsa mu praskla (mnoho peněz vydal). Na Krumlovsku. Bauer. Ten obchodní závod praskne, wird bankrott werden; Ten praskne; Napínati, až to praskne; Podpálené dříví praská, knastert. Dch. Už to praští, der Tanz, die Hetze geht los; Plátek stolu praská. Us. Hý. Pastýř již praská, brzo na pastvu požene. Ros. Struny praskají (pukají). D., Sych. Nejlépe vyháněti, když se práská (i. e dceru vdáti, když ženiši berou). Č. -- koho. Tak ťa prasknem, že zem zahrmí. Mt. S. — kde. Měkké dříví na ohni praská. Um. les. Praští to na mně strachem. Us. na Mor. Dobrý, až na něm kůže praští. Prov. Na houslích praskla struna. Ml. Prašti to v lese (listí šustí). Šp. Praská to ve všech svorech, in allen Fugen. Dch. Pij, až ti za uchem pra- skne. Us. na Mor. Brt. — čím: bičem p. Smíchem byl by praskl. Us. Teplá skle- nice nalitím studené vody praskla, sprang. Dch. — koho čím: bičem (mrskati). Č. — kam: do koní p. (je bíti). Práskati do sebe (cpáti). Us. Sd. Nebude to jiné, až se do toho práskne (darein schlagen). Dch. Za- práskl v holenky (utekl), Č., do bot = utekl, upláchl, suchte das Weite. Č., Dch. Práskl do kýt (dal do zaječích). Us. na Mor. Mřk,, Kčr. — koho oč: o zem. Bern. — nač. Na tu stavbu několik tisíc praskne. Us. Prasknul na zem (padl). Bern. — s kým. Už to s ním přaští = už hyne, schází, es kracht schon mit ihm (mit seiner Wirthschaft), geht in die Brüche. Us. na Mor. Hý. — Vz Praštiti.

245672   Praskati Svazek: 7 Strana: 0414
Praskati. Mkl. Etym. 261., List. fil. XIII. 188., Šrc. 139. Str. 886. b. 14. ř. sh. kdýž oprav v: když. — abs. Roura praskla. Us. Stěžeň praská. Čch. Bs. 9. Ta zábava bude státi desítku, jen to praskne. Us. Dch. Oheň praská, praskoce; co se láme, praščí. Brt. D. 160. — kde. Klestí v mechu praskalo pod útěkem zvěře. Vrch. Klesť praská pod kroky. Vrch. Když dříví v kamnech praská, přijdou hosté. Šml. — čím oč: sklenicí o zem prásknouti (udeřiti). Us. — koho čím. Práskl ho pohlavkem, až mu klobouk s hlavy zbrkl (spadl). Wtr. exc. — koho kam. Prásk ko za tylo (udeřil). Mor. Brt. D. Človek všade najde človeka, ale opilá hlava všade do múra (zdi) praskne. Ruttkay. 33.

245673   Praskavá Svazek: 10 Strana: 0293
Praskavá = sukní. V zloděj. mluvě.

245674   Praskavě Svazek: 10 Strana: 0654
Praskavě. Oheň p. plápolal. Zl. Pr. XXIII. 194.

245675   Praskavec Svazek: 2 Strana: 0886
Praskavec, vce, m., chrustavec, polygo- num aviculare. Jg.

245676   Praskavec Svazek: 7 Strana: 1365
Praskavec, vce, m. = suchá chvoj. Lib. NZ. I. 546.

245677   Praskavečný Svazek: 2 Strana: 0886
Praskavečný, praskavku mající. Rostl.

245678   Praskavice Svazek: 2 Strana: 0886
Praskavice, e, f., v Krkonoš. = kožené kalhoty, lederne Hosen. Kb.

245679   Praskavka Svazek: 2 Strana: 0886
Praskavka, y, f., coccum, plod.

245680   Praskavka Svazek: 7 Strana: 0414
Praskavka, die Springfrucht. — P., der Raketenschwärmer. Dch.

245681   Praskavka Svazek: 7 Strana: 1365
Praskavka, y, f., Knackwurst, f. P. got- tingská, brunšvická. Vz KP VI. 518.

245682   Praskavka Svazek: 10 Strana: 0654
Praskavka, y, f. = mohutný balvan z boků skalních pojednou odskočivší s ve- likým hřmotem. Čes. I. XIV. 450.

245683   Praskavolistý Svazek: 2 Strana: 0886
Praskavolistý, knallblätterig. P. máček. Krok.

245684   Praskavosť Svazek: 2 Strana: 0886
Praskavosť, i, f., das Knallen, die Eigen- schaft zu knallen. Jg.

245685   Práskavosť Svazek: 7 Strana: 0414
Práskavosť, i, f., die Rauflust, f. Dch.

245686   Praskavý Svazek: 2 Strana: 0886
Praskavý, Knall-, Platz-, knallend. P. zlato, prach, Jg., sklo, D., dříví. V.

245687   Praskavý Svazek: 9 Strana: 0247
Praskavý. P. dřevo: jedlové, smrkové a p. Fisch. Hosp. 379. P. motovidlo = které klapne, otočí-li se niť na motovidle čtyřicet- krát. Čes. 1 IX. 164.

245688   Praskavý Svazek: 10 Strana: 0293
Praskavý = kartáč. V zloděj. mluvě.

245689   Praskavý Svazek: 10 Strana: 0654
Praskavý = cín. V zlodej. ml. Čes. 1. XV. 47.

245690   Prasklice Svazek: 2 Strana: 0886
Prasklice, dle Budějovice, něm. Kalven, ves na Mor. v Kroměřížsku. Mus.

245691   Prasklina Svazek: 2 Strana: 0886
Prasklina, y, f., der Sprung. P. v kůži, v hrnci. Us. Dch.

245692   Prasklý Svazek: 2 Strana: 0886
Prasklý, gesprungen, gerissen. P. hrnec. Sp.

245693   Prasknouti Svazek: 2 Strana: 0886
Prasknouti, vz Praskati.

245694   Prasknouti Svazek: 8 Strana: 0308
Prasknouti. Praskne-li stůl, stolice, dvéře, zastaví-li se hodiny na stěně, pohne-li se obraz n. zrcadlo na stěně atd., to vše je zlým zna- mením. Vz více v Phľd. 1894. 713. nn.

245695   Prásknouti Svazek: 10 Strana: 0293
Prásknouti, práskati = zlomiti. V zloděj. mluvě. — co na koho = prozraditi. V zlo- dějské mluvě. Nár. list. 1903. č. 191. 4. Sr. Božský, Jiskra.

245696   Prasknutí Svazek: 2 Strana: 0886
Prasknutí, n. Napiat k p., zum Platzen gespannt. Dch.

245697   Prasko Svazek: 7 Strana: 0414
Prasko, a, n. = prase (žert.). Rk.

245698   Prásko Svazek: 9 Strana: 0248
Prásko, a, n. = prasátko. Pelhřim. Chorv. 111., 12.

245699   Praskokrk Svazek: 2 Strana: 0886
Praskokrk, u, m., druh vrby, salix valde fragilis, eine Art Weide. Plk.

245700   Praskokrk Svazek: 7 Strana: 0414
Praskokrk = vrba křehká, křehuše, kře- hovka, die Bruchweide. Sl. les., Rstp. 1405.

245701   Praskokrky Svazek: 2 Strana: 0886
Praskokrky, ův, m., nudle n. slíže s prosnou kaší. Na Slov.

245702   Praskokrky Svazek: 7 Strana: 0414
Praskokrky = tuhé nohy. V Podluží. Brt. L. N. II. 22.

245703   Praskokrky Svazek: 8 Strana: 0308
Praskokrky. nohy v VII. 414. b. oprav v noky. (Brt. D. II. 481.)

245704   Praskoles Svazek: 7 Strana: 0414
Praskoles, a, m., ves u Telče.

245705   Praskolesy Svazek: 2 Strana: 0886
Praskolesy, dle Dolany, ves u Hořovic. PL., Tk. I. 621. Vz S. N.

245706   Praskora Svazek: 7 Strana: 1365
Praskora, y, f., torrenda, zastr. Rozk., Pršp. 66 8

245707   Praskorky Svazek: 2 Strana: 0886
Praskorky, m., pl., netyje, jídlo z mouky, eine Art Mehlspeise. Plk. Vz Netyje.

245708   Praskorky Svazek: 7 Strana: 0414
Praskorky. List. fil. XIII. 188.

245709   Praskot Svazek: 2 Strana: 0886
Praskot, u, m., prask, praskání, das Ge- prassel, Geknalle, Geklatsche. P. biče, ohně; p. hromový. Tabl. poes.

245710   Praskot Svazek: 7 Strana: 0414
Praskot. List. fil. XIII. 188.

245711   Praskot Svazek: 10 Strana: 0293
Praskot, u, m. = praskání. Dšk. Km. 20.

245712   Práskot Svazek: 10 Strana: 0293
Práskot, u, m. = práskání. Dšk. Km. 20.

245713   Praskotati Svazek: 2 Strana: 0887
Praskotati, velmi praskati, sehr prasseln. — abs. Oheň praskotá. Krok.

245714   Praskotě Svazek: 7 Strana: 0414
Praskotě, n. = pras (dod). Dávám, dá- vám p. U Kdýně. Rgl.

245715   Praskotina Svazek: 2 Strana: 0887
Praskotina, y, f., něco praskavého, zvl. praskavé dříví, knasterndes Holz atd. Us.

245716   Praskotina Svazek: 7 Strana: 0414
Praskotina. List. fil. XIII. 188.

245717   Praskotný Svazek: 2 Strana: 0887
Praskotný, praskavý, krachend. Kosti p-tné lámají. Cant.

245718   Praskromný Svazek: 7 Strana: 0414
Praskromný, sehr bescheiden. Dk.

245719   Praskrovničký Svazek: 9 Strana: 0248
Praskrovničký. ?. dar. Wtr. Živ. vys. šk. 187.

245720   Praský Svazek: 10 Strana: 0293
Praský = pražský. Dšk. Km. 38.

245721   Praslepý Svazek: 2 Strana: 0887
Praslepý, stockblind. D.

245722   Praslica Svazek: 8 Strana: 0308
Praslica, e, f. = přeslice. Phľd. 1894. 310. Vede ho anjel s praslicú (četník). Slov. Nov. Př. 651.

245723   Praslice Svazek: 9 Strana: 0248
Praslice. P. mlýnská zapravená ve svrch- ním kameni (v žernově). Sbor. slov. III. 31.

245724   Praslička Svazek: 8 Strana: 0308
Praslička, y, f., vz Přeslička.

245725   Praslík Svazek: 2 Strana: 0887
Praslík, u, m., preclík. Vozové váhy složeny jsou z brdce, cuchet a p-ků. Am. ex Us.

245726   Praslované Svazek: 7 Strana: 0414
Praslované. Cf. Šf. Strž. I. 288., 524.

245727   Praslovo Svazek: 10 Strana: 0654
Praslovo, a, n. = náměstka. Klc. 94.

245728   Prasměšný. P Svazek: 10 Strana: 0293
Prasměšný. P. věc. Tbz. V. 6. 181.

245729   Prasmo, a Svazek: 7 Strana: 0414
Prasmo, a, n., Zaun um die Schäferhütte. Slov. Ssk.

245730   Prasmrť Svazek: 2 Strana: 0887
Prasmrť, i, f., smrť, der Tod, ve frasi: do p-ti (do nejdelší smrti) se toho odříkám. Us.

245731   Prasnice Svazek: 2 Strana: 0887
Prasnice, e, f., prasná svině, oprasnice, souprasnice, plemenice, D., praska, mlznice, bachyně, paska, maska, die Muttersau. Sp.

245732   Prasnút Svazek: 10 Strana: 0654
Prasnút = puknouti; hoditi. Phľd. XXIV. 482.

245733   Prasný Svazek: 2 Strana: 0887
Prasný, sprasný. P. svině, eine trächtige Sau. Reš.

245734   Prasol Svazek: 10 Strana: 0293
Prasol a, m = solník, solar. Vstnk. XII. 88.

245735   Prasprostý Svazek: 7 Strana: 0414
Prasprostý, hundsgemein. Dch.

245736   Prastarodávno Svazek: 7 Strana: 0414
Prastarodávno. Od p-na, von uralten Zeiten her. Bdl. ŽŠf. 85.

245737   Prastarodávný Svazek: 2 Strana: 0887
Prastarodávný, uralt. Šm.

245738   Prastaroslovanský Svazek: 2 Strana: 0887
Prastaroslovanský, urslavisch. Sf.

245739   Prastarý Svazek: 2 Strana: 0887
Prastarý, steinalt. P. muž. D.

245740   Prastav Svazek: 7 Strana: 0414
Prastav, u, m., der Urzustand. Dk.

245741   Prastrýc, e, prastrýček Svazek: 2 Strana: 0887
Prastrýc, e, prastrýček, čka, m., der Bruder des Grossvaters. V.

245742   Prastrýně Svazek: 7 Strana: 0415
Prastrýně, ě, f., vz Strýně. Mus. 1880. 245.

245743   Prastrýnka Svazek: 7 Strana: 0415
Prastrýnka, y, f. = prastrýně. Mus. 1880. 245.

245744   Prastvorče Svazek: 7 Strana: 0415
Prastvorče, e, n. = přehršle. Ruk. kd.

245745   Prasúch Svazek: 7 Strana: 0415
Prasúch, a, m. = sviňák, prasák, ne- cudný člověk, Schweinskerl, m. Slez. Šd.

245746   Prasucha Svazek: 7 Strana: 0415
Prasucha, y, f. = svině, prasula. Dbš. Sl. pov. III. 85.

245747   Prasvatý. P Svazek: 10 Strana: 0293
Prasvatý. P. duše. Zr. Zahr. 62., Poes. 238.

245748   Prasveker Svazek: 2 Strana: 0887
Prasveker, kra, m., der Grossschwieger- vater. Slov. Bern.

245749   Prasvekruše Svazek: 2 Strana: 0887
Prasvekruše, e, f., pratchyně, die Gross- schwiegermutter. V.

245750   Prasvět Svazek: 2 Strana: 0887
Prasvět, u, m., die Urwelt. D.

245751   Prasvětlo Svazek: 7 Strana: 0415
Prasvětlo, a, n., das Urlicht. Sš. Sont. 129.

245752   Prasvětový Svazek: 9 Strana: 0248
Prasvětový. P. opacha. Nár. sbor. II. 60.

245753   Prasvětský Svazek: 7 Strana: 0415
Prasvětský, urweltlich. Rk.

245754   Prasvětý Svazek: 2 Strana: 0887
Prasvětý, pras větový, urweltlich. P. rost- liny. Mus.

245755   Prasvinda Svazek: 7 Strana: 0415
Prasvinda, y, m. a f., vz Svinda. P-dy neřádné. Msn. Hom.

245756   Prašatěnka Svazek: 2 Strana: 0887
Prašatěnka, y, f., houba, Schlüssel- schwamm, m. Presl.

245757   Prašatí Svazek: 7 Strana: 0414
Prašatí = prasecí. Laš. Tč.

245758   Prašatina Svazek: 7 Strana: 0414
Prašatina, y, f. = prasečina. Laš. Tč.

245759   Prašavka Svazek: 10 Strana: 0293
Prašavka, y, f. = prašivka (houba). Humpol. Nár. sbor. VIII. 128.

245760   Prašča Svazek: 7 Strana: 0415
Prašča, ete, n., vz Prase. Brt. D., Vck.

245761   Praščák Svazek: 7 Strana: 0415
Praščák, u, m. = praskající postel. Val. Vck. — P., polygonum aviculare. Mtc. 1891. 93. — P., a, m. = ubrečené dítě. Val. Vck., Brt. D. 254.

245762   Praščák Svazek: 8 Strana: 0308
Praščák, u, m., rostl., vz Sporýš (3. dod.). Praščet. Jož to ho nich prašči, dohospo- dařuji. Jevíčko. Brt. D. II. 371.

245763   Prášče Svazek: 2 Strana: 0887
Prášče, ete, n., prasátko, das Schwein- chen. Us. v Krkonš.

245764   Praščec Svazek: 7 Strana: 1365
Praščec, praštěc, m., lentica, zastr. Rozk.

245765   Praščeď Svazek: 7 Strana: 0415
Praščeď. Ve 4. ř. článku oprav čedb v: čędB. Vz Štědie, Mus. 1884. 27.

245766   Praščeď, praštěď Svazek: 2 Strana: 0887
Praščeď, praštěď, i, f., praščedí, n. = praděti, vnuci, pokolení, potomci, die Urkinder, Nachkommen, das Geschlecht. Výb. I. 311. P., cf. strsl. čed? (coll = ho- mines, koř. čedo), ištędije (= ?z? čedo), progenies. Mkl. B. 54., 66. Ctnosti nedali ti pradědi, ctnosť tě zvěční i bez praščedi. Na Ostrav. Tč. Pokoj tobě buď i všemu praščedi tvému. Leg. V bolesti budeš děti mívati totiž ty i tvé praščedí. Pass. 445. V MV. nepravá glossa. Pa.

245767   Prášček Svazek: 2 Strana: 0887
Prášček, vz Prach.

245768   Praščence Svazek: 10 Strana: 0654
Praščence, e, n. = prasátko. Brt. Sl.

245769   Praščeť Svazek: 7 Strana: 0415
Praščeť = brečeti, greinen. Mor. Brt. D. 254.

245770   Praščeti Svazek: 10 Strana: 0293
Praščeti = praštěti. Modr. kn. 1898. č. 40. 63.

245771   Praše Svazek: 2 Strana: 0887
Praše, e, f., prašky, pl., f. = prašivina, Krätze, f., Ros.

245772   Praše Svazek: 8 Strana: 0308
Praše = prase. Phľd. 1895. 678. Prášiti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 33., 78.

245773   Prašec Svazek: 2 Strana: 0887
Prašec, šce, m., špatná tráva luční. Jg.

245774   Prášeček Svazek: 7 Strana: 0415
Prášeček, čku, m., vz Prach.

245775   Prášečka Svazek: 10 Strana: 0293
Prášečka, y, f. = hůl na prášení. Rgl.

245776   1. Prášek Svazek: 2 Strana: 0887
1. Prášek, šku, m., das Pulver. P. šumici jest prášek dvojí, soda a kyselina vinná. Bv. P. šumivý, das Brausepulver. Dch. P. an- glický, antimonový bílý, bílicí anglický bouchací, dávicí, doverský, inkoustový jesuitský, kadivý, kardinalsky, kartouský k cídění anglický, k hnojení, kýchaci, ký-' chavý, léčivý pro dobytek, limonadový, mycí, na hmyz, na krysy, nakuřovací, na mouchy, na ocet, na stinky, potravní, pro koně n. pro chřípěcí, pro svině, na šváby, proti Hustému krku, rostlinný na zuby, rtuťní (červený, černý), spánkový, sympa- thetický, třaskavý, vídeňský, seidlický, za sypací, zubní, životní. Kh. P. perský (vz Schd. II. 283.) škrabací, všivý. Vz Kk. 166., 103., 123. P. živný a spolu léčný, Nähr- u. Heilp., zasypovací. Dch. P. na nehty, vz Prm. II. č. 9., k cídění zlata, vz Prm. III. č. 15., chininový p. na zuby, boraxový, vz Prm. III. č. 10., toaletní či pudry, fialový, rýžový, vz Prm. III. č. 12. P. od kašle. Na Mor. Brt. — P., troška, málo něčeho, hrstka. P. soli, mouky, mléka, uhlí atd. Hý. Len prášek ešte počkaj. Mt. S. Vz Prach.

245777   2. Prášek Svazek: 2 Strana: 0888
2. Prášek, ška, m., mladší tovaryš mly- nářský, der Staubjunge. Us.

245778   1. Prášek Svazek: 7 Strana: 0415
1. Prášek. Cf. List. fil. 96. P. sluneční, Stč. Zem. 491., sušící, Ktzr., výstěrkový, Schmiergel-, Pdl., zasýpací, Rstp. 1772 , pro- jímavý. Nz. lk. P. seidlitzký, šumivý. Vz Slov. zdrav. P. od kašle, od zimnice. Brt. D. 184.

245779   2. Prášek Svazek: 7 Strana: 0415
2. Prášek = smetiprach, osmětek. Kde pak jsi bejvával, kozle můj? Ve mlejně za práška, pane můj. Sš. P. 743. — P. Justin, dr. a gymn. prof. v Kolíně, nar. 1853. Vz Tf. H. 1. 163., 167., Bačk. Př. 106., 130. — P. Jan Rovenský. Vz Jir. Ruk. II. 391.

245780   Prášek Svazek: 9 Strana: 0248
Prášek Just. dr. Sr. Jub. XXV.

245781   Prášek Svazek: 10 Strana: 0293
Prášek Justin V. Dr., hist. a spis., prof., nar. 1853. Vz Ott. XX. 542., Zvon III. 660.; P. S. V., spis.

245782   Prášek Svazek: 10 Strana: 0654
Prášek, šku, m. Jména léčivých prášků v Starej Pazove na Slov. Vz Čas. mus. VI. 7.

245783   Prašelma Svazek: 2 Strana: 0888
Prašelma, y, m., arcišelma, der Erz- schelm. Us.

245784   Prášení Svazek: 2 Strana: 0888
Prášení, n., das Stauben. — P., hravé poletováni včel před úlem. Všk.

245785   Prášenice Svazek: 2 Strana: 0888
Prášenice, e, f., chumelenice sněhová, atd.. das Stäuben, Schneegestöber. Us. Kšá.

245786   Prášenice Svazek: 9 Strana: 0248
Prášenice, e, f. = lhání. Nestydatá p. Kukla 10.

245787   Prášenka Svazek: 10 Strana: 0293
Prášenka, y, f. = kazajka. Dšk. Km. 33.

245788   Praši Svazek: 2 Strana: 0888
Praši, allopecia, der Grind. V MV. ne- pravá glossa. Pa.

245789   Prašica Svazek: 7 Strana: 0415
Prašica, e, f. = jedna strana vrchu Černo- boha v Lužicích. Phľd. II. 104.

245790   Prášíček Svazek: 7 Strana: 0415
Prášíček, prašíčíček, vz Prach.

245791   Prašidlo Svazek: 7 Strana: 0415
Prašidlo, a, n. = čím se práší.

245792   Prašienok Svazek: 7 Strana: 0415
Prašienok, nku, m. = prašník, der Staub- beutel. Slov. Hdž. Čít. 198.

245793   Prašija Svazek: 7 Strana: 0415
Prašija, e, f. = prasná svině. Slov. Sb. sl. ps. II. 1. 77.

245794   Prášil Svazek: 2 Strana: 0888
Prášil, a, m., lhář, der Aufschneider. Dch. Tomu nevěř, totě celý n. hotový n. učiněný pan Prášil, ein wahrer Münchhau- sen. Us. na mor. Drahansku. Hý.

245795   Prášil Svazek: 10 Strana: 0293
Prášil Fr., inž. a spis., nar. 1845. Vz Ott. XX. 543.

245796   Prášilka Svazek: 2 Strana: 0888
Prášilka, y, f., puccinia, rostl. pýchav- kovitá. Rostl.

245797   Prášilka Svazek: 7 Strana: 0415
Prášilka, aecidium, der Kelchbrand, houba. Vz Rstp. 1995., Rosc. 69.

245798   Prášilka Svazek: 9 Strana: 0248
Prášilka, y, f. = lehký kabát ženský. Chlumeček. Kub. 156.

245799   Prášilství Svazek: 7 Strana: 0415
Prášilství, n., die Aufschneiderei. Dch.

245800   Prášily Svazek: 2 Strana: 0888
Prášily, dle Dolany, ves na bavor. hra- nicích. Vz S. N.

245801   Prašina Svazek: 2 Strana: 0888
Prašina, y, f., prašivina, die Räude. Na Slov. P. hlavy, ohnipara, der Kopfgrind. — P., motýl, der Sommervogel. Plk.

245802   Prašina Svazek: 9 Strana: 0248
Prašina, ?, f., motýl, Phľd. 1897. 744.

245803   Prašinák Svazek: 7 Strana: 0415
Prašinák, u, m. = prašivec. Slov. Orl. III. 73.

245804   Prašinec Svazek: 7 Strana: 0415
Prašinec, nce, m. = prašina, kukučina. Slov. ZObz. XXII. 139.

245805   Prášínek Svazek: 7 Strana: 0415
Prášínek, nku, m. = zdrobn. prach. Kod.

245806   Prášiťba Svazek: 7 Strana: 0415
Prášiťba, y, f. = druhé kopání vinice. Slov. Rr. Sb.

245807   Prášiti Svazek: 2 Strana: 0888
Prášiti, praš, práše (íc), il, en, ení; prá- šívati. P. od prch (prchnouti), r v r?, vz R. Ht., Prach. — P., stauben, Staub erregen; lháti, aufschneiden, lügen; bíti, tlouci, den Buckel schmieren, pelzen, ledern, einem das Leder gärben, den Pelz waschen; se, stauben, Staub von sich geben. Jg. — abs. Nech toho, prášíš. Us. Práší, až se kouří (= lže notně). Us. Prášívá, nevěř mu. Sych. Ten práší, jen leje. Vz Lhář. Lb. Práší, až mu za ušima lupe (hltavě jí). Us. v Kunv. Msk. Ten práší (utíká)! Us. Prášil, že by ho ani na desiatich nemeckých paripách nedohonil. Mt. S. 109. Jelen atd. práší (bobky vy- pouští; vůbec o vysoké zvěři). Šp. Vz Vy- prášiti se. — kam: do nepřátel (stříleti). Dch. — co komu: záda, kůži, kabát (= bíti, mazati, drbati). Jg. — čím: chlumeckým práškem p. (lháti). Prov. — co čím: kabát rákoskou. — se. Dnes se práší. Lže, až se práší. Ros. Sníh se práší. Us. Včely sa prá- šíja, něm. vorspielen. Na mor. Zlínsku. Brt. — se za kým. Lže, až se za ním práší. Č. — se odkud. Lže, až se mu z huby práší. Us. Šgl. Přáší se mu od huby (lže). Us. Kšá. Lže, až se mu od huby práší. Us. Hý. - se kde. Na cestě se práší. Us. Tč. Vz Vyprášiti.

245808   Prášiti Svazek: 10 Strana: 0654
Prášiti. Tehdy prášilo = chumelilo se. Hoš. Pol II. 90.

245809   Prášiti jak Svazek: 7 Strana: 0415
Prášiti jak. Lže, až se mu od úst práší. Kká. Td 233. — čím. Kdo však marnou chloubou práší, koše plev na trh vynáší. Č. Rž. XCII. Pěna, jež démanty se práší. Osv. VII. 31. — kde. Běží, len (až) se za ním práší. Us. Bž. — se. Včely se práší (hodně poletují). Všk.

245810   Prašivá Svazek: 7 Strana: 0415
Prašivá, é, f. = vysoká hoľa u slov. mě. Lupče. LObz. XVIII. 99.

245811   Prašivá, Prašivka Svazek: 2 Strana: 0888
Prašivá, Prašivka, y, f., kopeček u Mo- rávky ve Slezku s chrámem sv. Antonína Pad. Tč. — P., hora v Tatrách. Vz Krč. 347., S. N.

245812   Prašivál Svazek: 2 Strana: 0888
Prašivál, prašivák, a, m., vz Prášil. Na moř. Zlínsku. Brt.

245813   Prašivcový Svazek: 2 Strana: 0888
Prašivcový, z prašivce. P. semeno. Us.

245814   Prašivec Svazek: 2 Strana: 0888
Prašivec, vce, m., prašivý člověk, ein Krät- ziger, Räudiger. D., Bern. Ty p-vče! Tento p.! (nadávka židům). Us. Hý. Vz Práchél. —- P., ďábel, der Teufel. V. P. ho tam vnesl. Us. Aby tě p.! — P., letavý povětrný oheň (v noci), der Feuerdrache. P. letí. Us. — P., plivník, vz Plivník. — P., na Slov. motýl. Bern. Cf. Prašina. — P., jméno rostlin některých (zem- ského ořechu, hořkého běláku, všivce). Jg.

245815   Prašivec Svazek: 7 Strana: 0415
Prašivec = výkal hvězd, ohnivá koule atd. Mus. 1855. 46. — P. = vítr, který prach a písek žene, bouřlivý vítr, der Sturmwind. U Počát. Jdr., Vlk. U Strunkov. Nov. — P. = ohnivý pták, který lítá v noci po střechách; kam usedne, bude brzo hořeti. U Skřivan. P. = kohout, jehožto křídla po- kryta jsou fosforem; když přiletí na sta- vení, tře se o komín a působí požár. U Lís- kovic. Kšť. — P., Prašivice, vrch u Nalžov. BPr.

245816   Prašivec Svazek: 7 Strana: 1365
Prašivec, vce, m = Plivník. Vz Mách. 156

245817   Prašivec Svazek: 9 Strana: 0248
Prašivec, vce, m. = stoletý had, bydlící ve březích potoků a řek. Us. Lítá jako p. (o člověku neusazeném ztřeštěně pobíha- jícím). Us. Čes. 1. VIII. 278., 279., VII. 135. (u Týnce n. L. ). Sr. Kub. List. fil. 1900. 360. — P. Černý kocour, černý pes na p-vce oknem vlez (nadávka)! Nár. list. 1900. 163. odpol.

245818   Prašivec Svazek: 10 Strana: 0293
Prašivec, vce, m. = výkal hvězdy, ohnivá koule. Kudy letí p., tam bude brzo h. Mtc. 1. 1897. č. 4. 103.

245819   Prašivělka Svazek: 2 Strana: 0888
Prašivělka, y, f., psoratea, das Warzen- kraut. Šm.

245820   Prašivěnka Svazek: 2 Strana: 0888
Prašivěnka, y, f., lepraria, eine Art Flechte. Rostl.

245821   Prašivěti Svazek: 2 Strana: 0888
Prašivěti, 3. os. pl. -vějí, ěl, ění; praši- vívati, chrastavěti, schäbig, krätzig werden. Ros. Ovce p-vějí. Ch.

245822   Prašivěti Svazek: 7 Strana: 0415
Prašivěti. List. fil. XIV. 163.

245823   Prašivina Svazek: 2 Strana: 0888
Prašivina, y, f., praše, prachy, prašivosť, prašivka, svrab, svrabina, svrablavka, prchly, práchnivosť, chrásta, chrastavosť, drbačka, Šp., Šm., na Slov. prašina, die Krätze, Räude, der Grind. P. suchá: praše, prašky, svědina; mastná (ne: mokrá): srab, svrab- lavka, Šm.; malomocná: chrásta, chrastavosť, Sš., palčivá, Kom., malomocná n. nakazitelná (malomocenství). V. P. psů, ovcí, koní. Ja. P-nu míti, hojiti, zaháněti. Jg. Vyráží (baví) se jako žid s p-nou (= všelijak, aby mu jen čas ušel). V Kunv. Msk. — P., strup. V.

245824   Prašivina Svazek: 7 Strana: 0415
Prašivina pekařů. Us. Cf. List. fil. XIV. 163. P. molovitá, otrubovitá, rozplývavá, slizovitá, šupinatá, zrnitá. Ktt. exc. — P., convolvulus, rostl. Bartol. Göm.

245825   Prašivina Svazek: 8 Strana: 0308
Prašivina. Léčení p-ny. Vz Mtc. 1894. 337., Vck. Val. I. 132.

245826   Prašivka Svazek: 2 Strana: 0888
Prašivka, y, f. = prašivina, die Krätze. D. — P., nemoc ovčí, die Räude. Sych. — P., houba prašivá, agaricus. P. bradavič- natá, a. mastoideus, hitzenförmiger Blätter- schwamm; p. plsťnatá, a. subtomentosus, schwarzfilziger Bl.; p. útlá, a. gracilentus, schlanker Bl.; p. odřená, a. oxcoriatus, ge- schälter Bl.; vysoká, a. procerus, hoher Bl. Krombholz. Vodkou z prašivek mouchy hu- biti. Sych. — P., vz Prašivá.

245827   Prašivka Svazek: 7 Strana: 0415
Prašivka V 7. ř. článku oprav oxcoriatus v: excoriatus. Cf. Rstp. 1887. — P. = vrch u Poleně. BPr. — P. = žid. Vz Prašivec.

245828   Prašivka Svazek: 8 Strana: 0308
Prašivka, y, f., rostl., vz Beránky (3. dod.); houba, vz Tabák čertí (3. dod.). — P. = hru- ška. NZ. V. 586.

245829   Prašivka Svazek: 10 Strana: 0293
Prašivka, y, m. Co pak sem ňákej pra- šivka? Zvon III. 235.

245830   Prašivka Svazek: 10 Strana: 0293
Prašivka, hora v Těšínsku. Vz Slez. poh. 67.

245831   Prašivka Svazek: 10 Strana: 0654
Prašivka, y, f. = hora na Těšínsku. Vz Slám. Put. 221

245832   Prašivokelec Svazek: 7 Strana: 0415
Prašivokelec, lce, m. P-ci, Psorosper- mien. Sl. les.

245833   Prašivosť Svazek: 2 Strana: 0888
Prašivosť, i, f., die Schäbigkeit, Krätzig- keit. — P. = prašivina. P. hlavy, V., ovcí, koní, Us., malomocná, V., koňská. Db.

245834   Prašivosť Svazek: 7 Strana: 1365
Prašivosť dobytka Cf. KP. VI. 443.

245835   Prašivý Svazek: 2 Strana: 0888
Prašivý, schäbig, räudig, krätzig, aus- sätzig. P. hlava (strupovitá), V., kůže, Krab., žába (ropucha, die Kröte), Us. Tč., ovce, vz Ovce. D. Prašivý s drbavým dobře se srovná- vají (pokrytec s pochlebníkem). Prov. Ros. Na prašivou hlavu ostrý louh. Č. — P. vrba, die Haarweide. D. Práška, y, f., prášenice. P. sněžná, das Schneegestöber. Zlob.

245836   Prašivý Svazek: 7 Strana: 0415
Prašivý Roh u Kladrub. Arch. VII. 657. — Cf. List. fil. XIV. 163.

245837   Prášivý Svazek: 7 Strana: 0415
Prášivý, Staub machend, staubig. P. sil- nice. Prss. — P., aufschneiderisch. Dch.

245838   Prašivý Svazek: 7 Strana: 1365
Prašivý. P. svině ráda se drbe o jiné. Wtr. Obr. II. 709.

245839   Prašivý Svazek: 10 Strana: 0293
Prašivý. P-vú ovcu odluč od stáda, bo hned sa všetkých chytí vada. Rizn. 171. — P. masopust (ve kterém nebylo v osadě ani jedné svatby). Čes. 1. XIV. 298.

245840   Prášivý. P Svazek: 10 Strana: 0293
Prášivý. P. silnice = plná prachu. Stan. I. 268.

245841   Práška Svazek: 7 Strana: 0415
Práška, y, f. = svině plemenice. Vz Bachňa. Mor. Brt. Slov. Ssk.

245842   Praška Svazek: 10 Strana: 0293
Praška, y, f. Praške, druh hrušek. Haná. Hoch. 121.

245843   Práškov Svazek: 7 Strana: 0415
Práškov, a, m. = pastviště u Leskovic na Pacovsku. BPr.

245844   Práškování Svazek: 2 Strana: 0888
Práškování, n., die Pulverisirung. Šm.

245845   Práškovaný Svazek: 8 Strana: 0308
Práškovaný = v prášek rozdrcený. P. diamant. Nár. list. 1895. č. 361. feuill.

245846   Práškovati Svazek: 2 Strana: 0888
Práškovati, ve mlýně práškem býti, ein Staubjunge sein. Us. — P., na prach stlonci, pulverisiren. Šm.

245847   Práškovati Svazek: 7 Strana: 0415
Práškovati pole = umělým hnojem (prá- škem) posypati. Us.

245848   Práškovatý Svazek: 2 Strana: 0888
Práškovatý, pulverig. Šm.

245849   Práškovina Svazek: 2 Strana: 0888
Práškovina, y, f. = prachovina.

245850   Práškovitý Svazek: 2 Strana: 0888
Práškovitý, pulvericht. Šm.

245851   Práškovka Svazek: 10 Strana: 0293
Práškovka, y, f., rybník u Černin. Př. star. VII. 55.

245852   Práškovství Svazek: 9 Strana: 0248
Práškovství, n. = služba práška. Tům. Ml. 187.

245853   Práškovy Svazek: 7 Strana: 0415
Práškovy, dle Dolany, les u Nových Dvorů na Pelhř. BPr.

245854   Práškový Svazek: 10 Strana: 0293
Práškový obraz. Strh. Akust. 358.

245855   Prášky od Svazek: 10 Strana: 0293
Prášky od kašlu, na oči, od hlístov atd. Mus. slov. VI. 7.

245856   Prašlivý Svazek: 2 Strana: 0888
Prašlivý, prašný, Staub-. Zlob.

245857   Prašná Svazek: 10 Strana: 0294
Prašná = čemá mouka. V zloděj. mluvě.

245858   Prašnatec Svazek: 2 Strana: 0888
Prašnatec, tce, m., acrostichum, rostl. kapraďovitá.

245859   Prašnatec Svazek: 7 Strana: 0415
Prašnatec, das Staubfarn. Vz Rstp. 1780.

245860   Prašnatěnka Svazek: 2 Strana: 0888
Prašnatěnka, y, f., peziza, houba. Rostl.

245861   Prašnatý Svazek: 2 Strana: 0888
Prašnatý, staubig, staubartig. P. země. Jg.

245862   Prašnatý Svazek: 8 Strana: 0308
Prašnatý. P. cesta. Phľd. XII. 264. P. pe- čárka, houba, vz Pýchavka, Tabák čertí (3. dod.).

245863   Prašnavý Svazek: 7 Strana: 0415
Prašnavý. P. húba, lycoperdon bovista. Slov. Let. Mt. S. VIII. 1. 12., Rr. Sb.

245864   Prašné Svazek: 2 Strana: 0888
Prašné, ého, n., vz Poprašné, Sprašné.

245865   Prašné Svazek: 7 Strana: 0415
Prašné, ého, n., das Staubgeld. Šp.

245866   Prašní Svazek: 7 Strana: 0415
Prašní, Staub-. P. plášť. Dch.

245867   Prašnica Svazek: 2 Strana: 0888
Prašnica, e, f., půda sypká, řídká, která v prach se rozsypává, opak: slínovica. Na Mor. Brt

245868   Prašnica Svazek: 8 Strana: 0308
Prašnica = drobný písek, jejž mezi prsty lze na prach rozdrtiti. Mor. Mtc. 1896. 235.

245869   Prašnice Svazek: 2 Strana: 0888
Prašnice, e, f., macalka, maňka, polli- nens. Aqu. — P. = prasnice. Na Slov. — P., pýchavka. Jg. — P., prašná brána, das Pulverthor. Šm.

245870   Prašnice Svazek: 7 Strana: 0415
Prašnice, e, f. = půda sypká, která se v prach rozsypává. Na Zlinsku. Brt.

245871   Prašnice Svazek: 7 Strana: 1365
Prašnice, e, f. = brusnice, brusinka. Slov. Phľd. XII. 623

245872   Prašnictvo Svazek: 8 Strana: 0308
Prašnictvo, a, n., v bot. Čl. Zrůd. 22.

245873   Prašničelka Svazek: 7 Strana: 0415
Prašničelka, y, f., Bastardpfauenschwanz, m. Šm.

245874   Prašník Svazek: 2 Strana: 0888
Prašník, u, m., komora na prach. P. je mlýnská komora, do které se smetá mlýn- ský prach, die Staubkammer. Prm. — P., prašný mlýn. — P., prachárna. — P., dvou-, čtyřpouzdrý pytlíček, jehož pouzdra naplněna jsou drobounkým, obyč. žlutým práškem (pylem), der Staubbeutel, anthera. P. leží obyčejně na nitce (Staubfaden) kolmo n. prostředkem. P. bez nitky slove přisedlý. ČI. Vz Kk. 48-50., Tyčinka, Schd. II. 202., S. N. Česněk má 6 p-ků čili pytlíčků sam- čím pylem naplněných. Svět. — P., pý- chavka. — P., hřženice.

245875   Prašník Svazek: 7 Strana: 0415
Prašník. List. fil. XIV. 97., Rose. 87.

245876   Prašník Svazek: 8 Strana: 0308
Prašník, u, m., houba, vz Pýchavka, Ta- bák čertí (3. dod.).

245877   Prašník Svazek: 10 Strana: 0294
Prašník, a. m. = mlynář. V zloděj. mluvě.

245878   Prášník Svazek: 10 Strana: 0294
Prášník, a, m. = mlýn. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141.

245879   Prašníkatý Svazek: 7 Strana: 0415
Prašníkatý, lat. staminiger. P. květ- různopohlavý prášníky opatřený (samčí), Staubblüthe, f. Rst. 473.

245880   Prašníkonosný Svazek: 2 Strana: 0889
Prašníkonosný, Staubbeutel tragend. P. nitky. Světoz.

245881   Prašníkový n. prašný Svazek: 2 Strana: 0889
Prašníkový n. prašný květ, obsahující pouze tyčinky bez pestíků. Čl. Kv. XXV.

245882   Prašnivý Svazek: 7 Strana: 0415
Prašnivý = prašný, staubig, bestaubt. Slov. P. cesta. Mt. S. I. 63., Dbš. Sl. pov. V. 86.

245883   Prašno Svazek: 7 Strana: 0415
Prašno. Je tuze p. a pražno (mnoho se práší a slunce mnoho praží). Us.

245884   Prašný Svazek: 2 Strana: 0889
Prašný, co se práší, stäubig, Staub-. P. cesta, Ros., země (kyprá), Puch., koule (naše země), Jg., květ, Šm., snět, D., p. n. moučný pytlík ve mlýně. Us. — P. svalina, die Staublavine. Dch. — P. =plný prachu, us- prášený, bestaubt. Celovala prašné nohy syna božieho. St. N. 36. — P. mlýn, kde se prach střelný dělá, die Pulvermühle. Us. — P. mlynář = prachař. Sm. — P., na prach. P. říčice, das Staubsieb. Mřk. — P. brána, věž, most v Praze, Pulverthor, n., -thurm, m., Staubbrücke, f. Dch. — P. peří (per- natý prach), Flaumfedern. V., BO. P. pol- štář. BO. — P. = prasný. Na Slov. Na mor. Drahansku: sprašný. Hý.

245885   Prašný Svazek: 7 Strana: 0415
Prašný. Cf. List. fil. XIV. 97. Ten je také v prašném mlýně stárkem (kdo práší, lže). U Žamb. Dbv.

245886   Prašný Svazek: 9 Strana: 0248
Prašný. P. seno (ve kterém je prach, plné prachu). 1685. Uč. spol. 1897. III. 3. Třela (svými vlasy) nohy prašné (uprášené) synu božímu. Št. Bes. 67. ?. houby, gaste- romycetes. Vz Sbor. slov. V. 79.

245887   Prašný. P Svazek: 10 Strana: 0294
Prašný. P. brána v Praze založená roku 1475. Vz Jrsk. Pov. 211. Její vyobrazení vz v Dolen. Pr. 335., 340. Sr. Tk. Pam. I. 287.

245888   Prášok Svazek: 7 Strana: 0415
Prášok, šku, m. = prášek. Slov. Mt. S. I. 90.

245889   Prašov Svazek: 8 Strana: 0308
Prašov, Prešov, a, m. = místo, kde pras- nice rostou (jahody). Phľd. XII. 623.

245890   Prašpatný Svazek: 2 Strana: 0889
Prašpatný, sehr schlecht. Je mi p-ě. Dch.

245891   Prašťák Svazek: 7 Strana: 0415
Prašťák, a, m. = kdo vším práská, zlo- bivec. U Třebíče. Bkř.

245892   Prašťať Svazek: 7 Strana: 0415
Prašťať = praštěti. Slov. P-ly hájikom suché haluze. Orl. II. 336. 473*

245893   Praštěc Svazek: 2 Strana: 0889
Praštěc, tce, praščec, m., leutica, rostl. Rozk.

245894   Praštěď Svazek: 2 Strana: 0889
Praštěď, vz Praščeď.

245895   Praštěllky, pl Svazek: 8 Strana: 0308
Praštěllky, pl., f. = krátké žluté koženky. NZ. IV. 56.

245896   Praštění Svazek: 2 Strana: 0889
Praštění, n., das Knallen, Knastern. P. trní hořícího. Br. — P., uhození, der Schlag.

245897   Praštěnky Svazek: 7 Strana: 0416
Praštěnky = kožené kalhoty, koženky a potom i kalhoty vůbec. Us. Jdr., Rgl., Holk.

245898   Praštěnky Svazek: 10 Strana: 0654
Praštěnky. To maso je tuhé jako staré p. Máj. IV. 329.

245899   Praštěný Svazek: 7 Strana: 0416
Praštěný pytlem, na mozku, přes rozum = hloupý. Us. Rgl., Kos.

245900   Praštěti Svazek: 2 Strana: 0889
Praštěti, vz Praskati.

245901   Praštěti Svazek: 7 Strana: 0416
Praštěti také = brečeti (o dětech). Dítě praščí. Mor. Vck., Brt. D. 160.

245902   Praština Svazek: 7 Strana: 0416
Praština, y, f. Nemáme dříví ni roští ni praštin; Aby mu ani praštinka cestou nevypadla. Mor. Brt. v Obz. 1889. 346., 356.

245903   Praštiti Svazek: 2 Strana: 0889
Praštiti, prašť, ště (íc), il, štén, ění = uhoditi s praskem, mýknouti, einen Schlag geben, schmettern, schmeissen, zu- schmeissen, schlagen. Jg. — abs. To máš prašť jako uhoď (imperativy). Cf. Pěšky jako za vozem. V Kunv. Msk. — koho čím: kyjem. Svěd. — čím, kým (kam): rukou na stůl. Us. Sebou praštil, jak široký tak dlouhý (násilně padl, fiel o. stürzte o. warf sich nieder). D. — (se) čím oč. Žezlem o zem praštil. Sych. Praštil se o stůl. Us. — kam. Hrom do stromu praštil. D. Praštilo to přes nos (= zavonělo). Us. — čím po kom, kam. Praštil po nás perlíkem. Sych. Praštil sebou pod lavici. Er. P. 19.

245904   Praštiti. Cf Svazek: 7 Strana: 0416
Praštiti. Cf. Mkl. Etym. 261., List. fil. XIII. 189., XV. 163. — čím komu kam. Jilm větvemi praští chatce v bok. Kká. K sl. j. 234. — se přes kapsu = býti ště- drým. Us. Rgl., Brnt. — s čím. Se vším by praštil (všeho nechal). Us. Sá.

245905   Praštola Svazek: 7 Strana: 0416
Praštola, y, f., Erbstollen, m. Šm.

245906   Prašuha Svazek: 8 Strana: 0308
Prašuha, y, f. = praše, prase. Phľd. 1895. 628.

245907   Prašúch Svazek: 7 Strana: 0416
Prašúch, a, m. = prašivec. Slov. Rr. Sb.

245908   Prašula Svazek: 2 Strana: 0887
Prašula, e. f., starula, das Mutterschwein. Na Ostrav. Tč.

245909   Pratač Svazek: 2 Strana: 0889
Pratač, e, m., uklizeč, der Räumer. Na Slov.

245910   Pratačka Svazek: 7 Strana: 0416
Pratačka, y, f., Räumerei; Räumerin, f. Šm.

245911   Pratáčky Svazek: 9 Strana: 0248
Pratáčky, trať v Bořeticích. Šeb. 188.

245912   Pratať Svazek: 10 Strana: 0654
Pratať. Pes a kočka naučia gazdinú p. Sb. sl. VIII 169.

245913   Pratať sa Svazek: 8 Strana: 0308
Pratať sa. Nepratalo sa jej do hlavy (ne- šlo jí do hlavy, nechápala); Slnce p-lo sa za vrcholce. Phľd. 1892. 139., 601.

245914   Pratati Svazek: 2 Strana: 0889
Pratati, pratávati = kliditi, räumen. Slov. Koll. — co odkud: se stolu (talíře atd.) Na Slov. — se = městknali se, Raum haben; kliditi se, Platz machen, weichen. Na Slov.

245915   Pratati co komu kde Svazek: 7 Strana: 0416
Pratati co komu kde. Žeby (aby) mi v komore tri kúty p-la. Koll. Zp. 1. 228. — se odkud. Hneď prac sa z mojho domu. Phľd. VI. 255. — Také na mor. Val. Brt. D. 254.

245916   Pratések Svazek: 2 Strana: 0889
Pratések (pratýsek), sku, m., hlavní sloup v plotě, der Hauptpfahl im Zaune. Us.

245917   Pratések Svazek: 7 Strana: 0416
Pratések, vz Prapísek.

245918   Pratesť Svazek: 2 Strana: 0889
Pratesť, ě, m. = prasveker. Vinař.

245919   Pratestina Svazek: 2 Strana: 0889
Pratestina, y, f. = prasvekruše. Bern.

245920   Prateta Svazek: 2 Strana: 0889
Prateta, y, f., des Grossvaters Schwester. Rohn.

245921   Pratchán Svazek: 2 Strana: 0889
Pratchán, a, m. Bž. 237. Vz Pra-, Der Grossschwäher. V.

245922   Pratchýně Svazek: 2 Strana: 0890
Pratchýně, ě, f., die Grossschwiegermutter. V.

245923   Práti Svazek: 2 Strana: 0890
Práti, peru, péřeš, péře, péřeme, péřete, perou (a v obec. mluvě: peru, pereš, pere atd.); peř (per), pera (ouc), pral, prán, ání. Cf. Bráti, Dráti. P. z koř. pr. Gb. Hl. 146. P., strsl. ??rati, lit. perti, periu (baden, eig. schlagen mit dem Badequast), sr. ind. sphar, spharati, aus einander ziehen, spannen. Mkl. aL. 26. (Hý.). — P. = bíti, sehlagen; mýti, čistiti, waschen. — abs. Per, jen se neomoč. Wasch mir den Pelz, mach mir ihn aber nicht nass. Dch. Dnes slunce velmi pere (pálí, sticht). Us. Když pere (zlá žena), čert ji bere; když koláče peče, div se nevzteče. Prov. — co, koho: prádlo, Us., šaty, V., kůže. D. Mnoho p., málo věšeti. Prov. Sk., Lb. Má moc prat a málo věšat. Na mor. Zlínsku. Brt. Má veľa prať a málo věšať. (O nevytrvalém.). Mt. S. Pořád špinavé prá- dlo p. (míti pořád hnusné spory). Dch. Co pereš (biješ) toho chlapce V Us. -— čím. Neper (netřískej, nebouchej) těmi dveřmi tak ! Na Mor. Hý. - koho, co čím: kyjem někoho p. V. Šaty mýdlem p. Kom. — (čím) kam: (do čeho, nač, v co): bičem do koní. Sych. Slunce mi pere do sklepa, Toms., do oken (svítí). Látro hromů ať do něho pere. Sych. P. do sebe (hltavě jísti). Us. Brt., Sd. P. do jídla. Dch. P. na někoho (tlouci). Kat. 2889. Ježto (děvečka) pere (tluče) na hrad. Arch. I. 141. V tu kóži prachu biči ze svého ramene. Kat. 2295. Voda prala na loď. Us. Slunce mi na hlavu pere (svití). Toms. Hned pral na ně tesákem. Svěd. Vítr pere v duté skaliny. Ráj. Na zeď berany prali (tloukli). Flav. Neper do těch vrat tak kamenem (netluc tak násilně). Us. na mor. Drahansku. Hý. — z čeho: zlato z pisku p., Vys., ze špíny, z nápařky, z vlažného. Us. P. ručník z mýdla. Mor. p. 131. (Zb.). co jak: na čisto. Šp. z čeho kde. Všichni z Jedné vody a na jedněch lávkách péřeme. Č. — se, bíti se, sich schla- gen, balgen. Páni se perou, sedláci nastavte vlasův. Prov. Kde se mydlí, dobře se pere. Sp. Kdo se chce práti, musí všecku silu se- brati. Pk. P. se = tlačiti se, sich drangen. U Olom. Sd. Neper se, nebudeš bit, nehraj, neprohráš, praví sv. Barnabáš. U Náchoda. Dr. — co, se kde, s kým. V té hospodě každou neděli se perou. Pořád se ženou se pere. Toms. S kantorem se práti (dáviti se, blíti). Jg. Uzřel v nějaké vsi děvečku, ana u studnice šaty pere. V. Před sousedy na potoce husy se perou. Er. P. 115. Plínky v rybníce p. Er. P. 83. — se oč. Praly se děvečky o vojáka. Er. P. 240. - kdy. V pondělí a úterý hospodyně, ve středu, ve čtvrtek podruhyně, v pátek a v sobotu samé svině (perou). Us. u Chrud. K. Pánek.

245924   Práti Svazek: 7 Strana: 0416
Práti. Mkl. Etym. 240., List. fil. 1884. 420. — co. Panna šlojíř péře. Apoll. 152. Mám košul devět a když ju peru, mosím bez ní seděť (o chlubných). Val. Vck. — čím za kým. Prala (stříkala) vodou za Jankem. Kld. — kým. Nemluvil nic, enem ním pralo (házelo). Mor. Brt. D. — kam: na buben. Hus II. 311. — jak. Z mýdla prala. Brt. N. p. I. 29. — kde. Ženy praly šaty na jarku (na potôčku). Slov. Rr. Sb. — co jak dlouho. Neprala sem se už několik měsíců (neměla jsem čmýry). Val. Vck.

245925   Práti Svazek: 7 Strana: 1365
Práti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 372.

245926   Práti Svazek: 8 Strana: 0308
Práti m. praviti. Brt. D. I. 80. — P., wa- schen. O pův. slova cf. Gb. H. ml. L 78.

245927   Práti Svazek: 9 Strana: 0248
Práti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 378. V pondělí atd. (II. 890. ) místo podru hyně polož: nedbalkyně. Mus. ol. XII. 113. V pondělí mynářky, v úterej šafářky, ve středu selky, ve čtvrtek dcerky, v pátek podruhyně, v sobotu každá svině. U Hořic Hoř. 89. Má moc (mnoho) p. a málo věšat. Šeb. 219. — P. se = rváti se. Ať si sem bit, jen když se peru (ať prohrám, jen když hrám). Čes 1. X. 176.

245928   Práti Svazek: 10 Strana: 0294
Práti. Dyž ženská pere, čert ji bere; dyž chleba peče, jen se vrteče (div se ne- vrteče). Čes. 1. Xffl. 178. — se. Sem tak špatně naložena, že bych se prala. Us. Nár. sbor. VIII. 19.

245929   Práti čím kam Svazek: 8 Strana: 0571
Práti čím kam. Kyjíkem na pastorka pral. Tov. kn. 98.

245930   Prátle Svazek: 2 Strana: 0890
Prátle, e, f., plácačka na odrážení míče kendy, palestra. Us.

245931   Pratma Svazek: 7 Strana: 0416
Pratma, y, f. Je p., pech-, stockfinster. Us. Dch.

245932   Pratní Svazek: 2 Strana: 0890
Pratní, opratní, Leitseil-. P. kůň. Rohn.

245933   Pratný Svazek: 7 Strana: 0416
Pratný, geräumig. Slov. Loos.

245934   Pratok Svazek: 7 Strana: 0416
Pratok, u, m. = veletok. Č. čt. II. 133.

245935   Pratvar Svazek: 2 Strana: 0890
Pratvar, u, m., das Urbild, die Urform. Krok.

245936   Pratvar Svazek: 7 Strana: 0416
Pratvar. Buňky jsou p ry všeho orga- nického. Mus. 1880.428. Odečteme li z tvaru to, co vzniklo specialním vývojem určité řeči, dostaneme p. Exc.

245937   Pratvor Svazek: 7 Strana: 0416
Pratvor, u, m. P-ry, protista. NA. V. 524. Darwinova theorie descendenční jest zásada, že všichni organičtí tvorové, jak nyní v zemi naší obývaji, pocházejí od ně- kolika málo p-rů. b. N. X. 158.

245938   Pratvoření Svazek: 7 Strana: 0416
Pratvoření, n., die Urschöpfung. Ves. I. 54.

245939   Pratyp Svazek: 7 Strana: 0416
Pratyp, u, m., architypus, od něhož dle Darwina společný znak čili typus někte- rého skupení organismů odvoditi lze. S. N. X. 158 -- Stč. Zem. 810.

245940   Praubohý Svazek: 10 Strana: 0294
Praubohý tvor. Slád. Rich. 75.

245941   Praujec Svazek: 7 Strana: 0416
Praujec, jce, m., Grossoheim, m. Šm.

245942   Prauměna Svazek: 7 Strana: 0416
Prauměna, y, f., vz Uměna. Dk. Poet. 12.

245943   Praupner Svazek: 7 Strana: 1365
Praupner Václ Jos., hud. sklad., nar. 1745 Cf. Srb. 67

245944   Praupner Svazek: 10 Strana: 0294
Praupner Václ., hud. sklad., 1744. —1807. Vz Ott. XX 546.

245945   Praus Svazek: 10 Strana: 0294
Praus Arnošt, hud. sklad., nar. 1873. Vz Ott. XX. 546.

245946   Prausek Svazek: 10 Strana: 0294
Prausek Vinc., nar. 1823. Vyhl. I. 109.

245947   Práv Svazek: 8 Strana: 0308
Práv m. právě. Práv jako Sodoma. Ben. Deut. 29. 23. (Gb. H. ml. I. 206.). Ba práv = právě. Zďár. Brt. D. II. 260.

245948   Prav, a Svazek: 2 Strana: 0890
Prav, a, m., ves u Pardubic.

245949   Práv býti z čeho Svazek: 10 Strana: 0294
Práv býti z čeho. Aby z toho mordu práv byl (se zodpovídal); Aby mu z takového narčení právi býti (odpovědni). Arch. XX. 73., 31.

245950   Práv, vz Pravý Svazek: 2 Strana: 0890
Práv, vz Pravý. — P., adv., právě, ge- rade so. P. jako hvězda proti slunci. Ms. 14. stol. C. To jest jen znamenie vnitřnie pokory, jako p. došek vytčený znamenie S jest krčmy a obruč vína. O 7 vstup.

245951   Pravačka Svazek: 2 Strana: 0890
Pravačka, y, f. - pravice, die rechte Hand. Us. u Bydž. Nk. — P., ženská, která více pravou rukou pracuje. D.

245952   Pravačnatci Svazek: 10 Strana: 0294
Pravačnatci, protidelphia. Vz Ott. XXIII. 1012.

245953   Pravajíčko Svazek: 7 Strana: 0416
Pravajíčko, a, n., protoovum. NA. V. od. II.. 32.

245954   Pravák Svazek: 2 Strana: 0890
Pravák, a, m., zvyklý pracovati pravou rukou, der Rechtsarbeiter, Rechtshändler. Hš. P. a levák = obouruční. V.

245955   Pravák Svazek: 7 Strana: 0416
Pravák, u, m., boletus edulis, der Herrn- pilz. Laš. Wrch.

245956   Pravák Svazek: 8 Strana: 0309
Pravák, a, m. = tkadlec pracující na pravé straně, je-li dílo širší; opak levák. Vz NZ. VI. 80.

245957   Pravant Svazek: 7 Strana: 0416
Pravant, a, m. = ministrant po pravé ruce. U Kdýně. Rgl.

245958   Pravápenec Svazek: 9 Strana: 0248
Pravápenec, nce, m. Žv. VIII. 61.

245959   Pravápno Svazek: 2 Strana: 0890
Pravápno, a, m., Urkalk, m. Právati = praviti, spravovati. Tři jsú zvláštie zpořiezenie (řády) a vždy nižšie skrze vyššie sebe má zpořiezeno a praváno býti. Št. (Č.).

245960   2. Právati Svazek: 2 Strana: 0890
2. Právati, vz Práti.

245961   Právati Svazek: 7 Strana: 0416
Právati = spravovati. Št. Kn. š. 122. 4.

245962   Pravčice Svazek: 2 Strana: 0891
Pravčice, dle Budějovice, Prawtschitz, ves u Kroměříže.

245963   1. Pravda Svazek: 2 Strana: 0891
1. Pravda, y, f. — P., co jest praveno, vyřknuto od božstva, fas, das Recht. V tomto smyslu, co výrok boží, na němž právo se zakládá, přichází slovo to několikrát ještě v Tov., na př.: p-du velebiti, ač hlavní vý- znam za onoho věku již byl jako jest nyní, t. j. protiva lži. Vacerad ještě překládá: pravda, fas, lex divina, právo = jus humanum. Bdl. Sr. též pravdomluvec = věštec, jenž věští, co mu Bohem (ať již slovem ať vni- terním osvícením atd.) bylo praveno. Hý. — P., shoda věci s jinými neb sebou samou, die Wahrheit. Základ, osnova, podval, pod- klad, obsah p-dy. Šš. J. 23. P-du nějaké věci, příběhu atd. ukázati. Příkladů mnoho jest pohotově k potvrzení té pravdy. Sych. Pochybovati o pravdě úsudku, propovědí, výroku. P. té propovědí zřejma jest, v oči bije. Bůh jest p. pouhá. Pravdě, pravdy, k pravdě podobnosť. Jg. P-dě podobné a blízké; nedaleko od pravdy; což se s pravdou srovnává; věc ku pravdě podobná. V. Skutek pravdu vykládá. Ros. P-dy barvu šalbám světa dávati. Kom. P. nemění se časem; Když co samo v sobě za pravdu jest. Pr. Co p., to p. Pr. Tento příběh znova potvr- zuje pravdu, že . . . Bs. Jíti po pravdě. Bs. — P., shoda řeči s věcí samou a s vnitřním stavem mluvícího; opak: lež, die Wahrheit. P. pouhá, pravá, pravdivá, čistá, jistotná, prostá, pravdoucí, skutečná, Jg., holá, živá. Dch. To je svatá, svatosvatá, čirá, věrná, spravedlivá p. Km. Ale to je p. pravdoucí. Mor. P. II. 31. Vidím v pravdivé pravdě. Kom. Toť jest boží p.; Tu se pravdy čisté dočtete. Sych. P-dy milovný. Láska k p-dě. D. P-dy hájiti, brániti; p-du zastávati; nad p-dou ruku držeti; p-dy chrániti; státi s p-dou, při p-dě, podlé p-dy; o p-du se zasaditi; ku p-dě přistoupiti; p-dě povoliti, místo dáti; ku p-dé se přimluviti; p-dě v něčem uskrovniti a lži pochlebovati. V. Jungmann po p-dě vyznává. Ht. Brs. 254. Řeči p-dy plné. BO. Pravím v pravé p-dě. BN. Pravú p-du pravíš. BN. U víně p.; pouhou, čistou p-du někomu říci; říci komu do p-dy; jen s p-dou ven, heraus mit der W.; nezakládá se to na p-dě. Dch. P. nezneuctí. Km. Cestou p-dy choditi. Dl. Po p-dě mluviti. Kos. Hle- dej p-dy, slyš p-du, uč se p-dě, prav p-du, drž p-du, braň p-dy až do smrti. Hus. I. 7. Způsob, kterým pohané pravdu vinou svou utlačovali a potratili. Sš. I. 28. Zpytovati, bádati, hlásati, vykládati, hájiti p-du. Sš. I. 254. Napomenutí k seznání pravdy, die Wahr- heitserinnerung ; Když se půtah ku p-dě po- dobá, die Wahrscheinlichkeit einer Anzei- gung; Nikomu ani z přízně ani z nepřízně pouhou p-du nepověděti (aussagen). J. tr: Vím, jak jde na p-du. Sá. P-dč svědectví vydati. Us. Všk. Nelze po p-dě tvrditi, in Ubereinstimmung mit der Wahrheit. Št. Rozml. 388. Svět má v nenávisti p-du. Pref. 323. P-du mluvil; P-du v řeči míti. Dal. 9., 142. V p-dě nestáti; P-du mluviti a lež složiti. Bart. 2.. 1tí.; 2., 17. P-du máš, ako dvakrát dva sú čtyry; Aj oči si dá vykláť za p-du. Mt. S. Od p-dy vzdálený, oddělený; s p-dou se chybovati. Jg. Na p-dě pochy- biti. St. skl. P-dě ublížiti. D. P-dy mluvný jsi. Hus. Není s ním nic, neb nestojí pravdě. Sych. Není tomu žádná pravda. Us. Od p-dy daleký. V. P-du seznati, V., znáti, učiti, zvěstovati. Us. Čistou p-du předkládati. Šm. Pouhou p-du pověděti. Alx. Z odporu p. se vyhledává. Pr. Ku p-dé státi, vz Slovo. Bs. P-dy někomu pomáhati. Bs. Dobře lháti bez p-dy. P-du ve všem někomu mluviti; P-dě uškoditi. Kat. 3126., 1893. Duch sv. vás ve všelikou p-du uvede; Projevování a vysky- tovaní se p-dy, její na smysl a vůli člověckou působení; vliv p-dy na umravnění a upra- vení člověka. Sš. J. 256., I. 27. Bezmála s p-dou potkáme se za to majíce, že . . Sš. Mt. 19. Tak příkaz císaře musel p-dě pro- roka sloužiti. Sš. Mt. 34. Dělá, jakoby jemu na čiré, pouhé a holé p-dě toliko záleželo. Sš. Mt. 36. Nyní ututlána byla pravda ta neblahým oním o původu jednotlivých běd náhledem. Sš. Mt. 69. Od p-dy poněkud od- stoupiti. Sš. Mt. 74. Dogmatický vývodek předešlého výkladu přede p-dou evangelickou obstáti nemůže. Sš. Mt. 82. Vezdy jenom p-dy píleti.-Sš. Mt. 83. Holou, čirou, čistou p-du pronésti. Sš. Mt. 125. Sekty veškery více nebo méně pravd stěžejných křesťanstva odpadly. Sš. Mt. 229. Milovník p-dy. Sš. Oa. 252. Nauka křesťanská čirou a pouhou p-du sebou obnáší. Sš. O. 243. P-dě učiti, p-du utlumiti, utlačiti. Sš. II. 365. Bludaři p-dy nemají; o p-du nestáti; poznání p-dy; od- porovati, protiviti se p-dě; svrchovaná p.; půtky pro p-du boží podnikati; p. má silné, lež slabé nohy fdí staré přísloví židovské]; p. boží vezdy horu bóře nad bludy i nej- slibnějšími. Sš. II. 376. Nemůže zajisté p. se měniti a jinačiti; přesnou p-du čerpati z písem sv. Sš. II. 369. Pro p-du vezdy na čase jest. Sš. II. 371. P-du utiskovati; od p-dy se od- vrátiti, Sš. II. 372.; samu pak povahu p-dy té místněji vystihuje; p. vede k pobožnosti, pravému v Bohu životu; p-dou se honositi. Sš. II. 382. Co pravil, srovnává se s p-dou. Sš. II. 386. Člověk odvratný od p-dy; p-dě se podrobiti. Sš. II. 388., 387. Podobnosť nám stačiti musí tam, kde čiré a jasné p-dy dopátrati se nemůžeme. Sš. Ž. 5. Namítala se jim nejednou pochybnosť o pravdě kře- sťanské. Sš; Ž. 7. Pro dotvrzení p-dy vece. Sš. J. 48. Čirou p-du komu pověděti. Sš. J. 69. Snaha po p-dé. Ib. Vytýká důrazně p-du nyní hlásati se mající. Sš. J. 71. P. ta pak vynikne, když ... Sš. J. 72. V tom náhledu jen částečná p.,nevšak celá se nalézá. Sš. J. 85. Židé ... neuznáním svojím veleby synovy a odpíráním jemu svrchované úcty vypadají docela ode p-dy. Sš. J. 89. Proti p-dě se zatvrditi. Sš. J. 95. Docela p-du toho vý- roku za nemožnu vydávají. Sš. J. 108. Veliké p-dy omamují zlé lidi a skormucují lidi slabé, ale potěšují lidi dobré. Veškera snaha naše musí tam jíti, abychom nad pravdami Páně rozkoš pocitovali a z nich k věčnému životu sílu vážili. Ib. Vnímavosť a chopnosť pro pravdu. Sš. J. 109. Domněnka ta spoléhá na té spotvořené p-dě. Sš. J. 159. Aby docela p. netoliko po smyslu, nébrž také po slově a výhovoru se slovy žalmu se vyskýtala. Sš. J. 181. P-dy hledati od církve. Sš. II. 320. Ozračuje se v něm p., že . . .; i ta p. tu prosvítá, že . . Sš. L. 90. Přítele svého Theofila hodlal právě ve p-dě evangelické utvrditi. Sš. L. 4. P-du podvrá- titi; p. nikdy neutuchne. Sš. H. 296., 304. Dobrati se p-dy. Sš. Oa. 9. K p-dě všelijak státi; p-dě všudy průchod zjednávati; P. svrchovaná, jediná; samodržec p-dy; v něm pramení se věčný strumen p-dy; v něm všechna p. složena jest; ale pouhá p. sly- sena by nespasila nás; Zápas po p-dě, jistota, utvrzení v pravdě, přijímání p-dy; Kristus úplnou p-du sám jedin uštědřiti mohl; Jaké to lahodné, oblažné, slastné pravdy! P-dy nemilovati, nenáviděti, se štítiti a vystříhati, od p-dy se odvrátiti; P. mravná, učeník p-dy, p-du činiti; Bezprostředným názorem zná Kristus odvěčnou p-du a jí učiti a ji lidem v útrobu vštěpovati může; P. v oči kole. p. v oči čpí a pro p-du se lidé bouří; P. je klála v srdce a ránu cítili z ní; Původ, nosič, osvědčitel, povaha, hledání p-dy; v p-dě se kochati; p-dou se spravovati; P-du vzývati; před p-dou se třásti; p. zůstává a rozmáhá se na věky; p. jest měšťankou nebes a kochá se jediné v obecenství s bohy; mluviti o p-dě; p-dou opomítnouti; p-dě svědectví vydati. Sš. J. 282., 228., 253., 25., 55., 56., 57., 61., 177., 178., 281., 282. (Hý.). P. se z něho propukla. Č. Má p-du na jazyku a duši na dlani. Č. Věřte tomu, milá paní, že to pravda jako na dlani. U Rožn. Klda. Kdo p-du zastává, vítězem zůstává; Řek poví p-du jednou za rok. Č. P. předca zvíťazí. Mt. S. P. nehladí; Mnoho lávy, málo p-dy. Viel Geschrei, wenig Wolle. Us. u Litom. Dš. P. jest co cedry na Libanu; ti, jenž na ni dují větrové, jen více šíří vonnou její mannu. Koll. Peníze mohou mnoho a p. kra- luje ; Těžko p-du mluviti a neuraziti; Kdo p-du zvoní, bití si uhoní; Ten p-du hubí, kdo se násilím na odpor nestaví; Byla kdys p., ale užtě rzí pošla; P. je rosa nebeská, komu ji dáváš, hleď, aby nádoba byla hezká; S pravdouť nám před Boha jíti; Nejšlechet- nější p. (pravdu říci); P-dě netřeba dokladů mnoho; Nepomůže-li p., nepravda tím méně; Při kom p., od poly má vyhráno; P. na světlo vychází, faleš do tmy zachází; Anděl v p-dě pomáhá a v nepravdě nohy podráží; Velkým p-du mluviti tak nesnadno jako lež. Pk. Z p-dy dělá lež (klevetář); Nesmí p-du pověděti (říká se, když někdo nepravdy hájí); Mluv p-du, však opatrně; S p-dou nejdál dojdeš; P. drahé koření; P-du každý chválí, ne každý jí chrání. Lb. Se zlým pravda nechodí, dobrý vždy rád p-du plodí. Smil. v. 969. Není toho fochu, by nebylo p-dy trochu. Lb. Vítej p-do (když někdo mimo nadání a nechtě něco pravdivého pro- poví)! C. Aha! už vychází z kouta p. (při- znává se)., Č. P-da v háji (jsou slova bez skutku). C. Z p-dy dělá klevety. Jako bych se knězi (pánu Bohu) zpovídal (tak pravdu mluvím). Č. P. se sama hájí. Rh. P. nikdy nehledaná přichází na světlo. P. vždycky vítězi, pomáhá pánu i knězi. Rb. Ohně nelze upáliti, vody utopiti a větru udusiti a p-dé zahynouti (.1467). Kdo sedí vysoko, nedozri p-dy, která zakryta hluboko. Jg. P. jest svěcená voda; když jí mírně koho pokropíš, děkuje, když přespříliš, hněvá se. S. a Ž. Málem p-dy mnoho lží se obmašluje. Jel. P. jest dítě boží. P. přátely má, ač ne vždy na ulici. S p-dou před Bohem a před lidmi. Č. P-du mluv před Bohem a před králem. C. Přílišná hádka p-dě škodí. P. proráží ne- besa. P-du sobě huďme, spolu dobří buďme. C. Nejspíše opilý p-du poví. Nejspíše blázen a děti p-du mluví. Bláznu a dítěti nejspíš se trefí p-du povědíti. Bart. P. oči kole. Pro p-du se lidé rádi hněvají. Č. O pravdu se lidé nejvíc zlobí. Sk. Kdo nevděčnou pánům p-du hude, houslemi o hlavu míti bude. Scip. P. tuze v oči bode. T. Kdo p-du mluví jinému, býváť hlava zbita jemu. Č. Pověz p-du, pobíjíť hlavu. Povedz p-du, přebijú ti hlavu. Mt. S. Povolnosť přátely rodí a p. nenávisť plodí; Pravdu-li mluvíš, mrzutosti si způsobíš. Pk. Nevždy; se p. hodí. Ne vše p., co se pěkně mluví. Č. Mluví p-du vždycky — na štědrý den. Ten nelže, jen když se mu p-dy nedostává. Mluví p-du, když se mu lži nedostává. Č. Mluví pravdu, když se zmýlí (lhář). Us. u Litom. Bda. Když se mu p-dy nedostává, umí premovati; P. se každému nelíbí. Lb. U něho p. bez dénka (málo kdy ji mluví). Ani za trojník v něm p-dy není. Nevěřím mu, kdyby se krájel a kdyby p-du pod pavuzou na voze vezl. Tak to p., jako že živé klobásy po světě lítaly. Č. Jest na tom p-dy, co na žábě vlasův. C. Víc barvy než p-dy. Lb. Strany přísloví vz ještě: Kaple, Lež, Peníze, Zrno. — V pravdě, opravdu = zajisté, skutečně, fürwahr, in Wahrheit, wahrlich, wahrhaftig, gewiss, in der That. Jg. Jiným se na oko stavěti, nežli v pravdě a skutku býti. V. Něco v p-dě vyplniti. D. V skutku a p-dě. V. Jest se v p-dě čemu diviti. Jg. Tak to v p-dě jest. Sych., Dch. — Za p-du někomu dáti v něčem, Jemanden recht geben. Sych. S těžkem tomu za p-du dáš. Sych. — P., pravá jakost věci, die wahre Beschaffenheit der Sache, Wahrheit. P-du mluviti, říci, vy- znati. Abych p-du řekl. D. P-dy se dopí- diti. D. P-dy se dověděl. Sych. P-dy se do- pátrati ; s p-dou se netajiti; o p-du udeřiti. Sych. Aby pravdy se dohloubal. P. smyslná, mravná. Sš. I. 21., 35. P. předmětná, dů- kazná. Sš. II. 27. Maje p-du vyložiti. Sš. J. 305. Za p-du vydávati, D., tvrditi, praviti; za jistou, věrnou p-du míti. V p-dé, což ví, pověděti; p-du seznati; slova s p-dou sjed nati. V. Nedaleko p-dy jste. Chceš-li p-dě, bývej doma. Mus. Dokudž panna klamá, dotud její věc dobrá a jakž p-du mluví, tak zle již jest a ztracená. Na Slov. Chceš-li tajnou věc neb p-du vyzvěděti, blázen, dítě, opilý člověk umějí o tom povědíti. Rým. — P., věc pravdivá, jistostná, etwas Wahres, eine Wahrheit. V. Tak mi to p-dou líčili (že je p.). Us. v Dobrušce. Vk. Já to na p-du nestavím, jak jsem slyšel, tak povídám. Us. u Rych. P-du znáti. Us. Klam za p-du vydávati. P-du zvěstovati. Us. Holou p-du hlásati. Sych. Řekl mu do p-dy. Us. Na p-du uhoditi; k p-dě přivésti; p-dou se státi. Šm. Lepší jest hrsf p-dy (jistoty), než pytel naděje. Č. — O p-dě a její moci vz Rb.
270. — P., adv. = ovšem, arci, tak jest,
freilich, wohl. Matka ti to dala? Pravda, že
ona. Plk. Otec mu to p. rozpovídáł, ale on nic
nedbáł. Na mor. Zlínsku. Brt. Ba pravda,
kdo by to byl do něho řekl! Us. Hý. — P., tvrdíme-li něco. Jest,p., to jest p., není p. Us. Není-li p.? D. Ó by nebylo p-da! Kom. Není-li pravda, že se z prázdného špatně pije? Prov. To jest tak pravda, jako že veš kašle. Prov. Máte pravdu (dle něm., lépe rus.: vaše pravda). Jg. Na mou p-du (věru). Us. Všk. P., ako pán Boh na nebi. Mt. S. — P. (v biblí) = věrnost, die Recht- schaffenheit, Wahrheit, Redlichkeit. Na mou p-du, dobře máte. Us. —P., právo, spravedl- nost, das Recht, die Gerechtigkeit. Rus. prav?da. Mkl. B. 211. P. značilo spravedlnosť i právo i později pravdu. Jir. Mus. 1878. 127. Již jest na p-dě boží (nebožtíkem). Ros. Us. v Solnicku, v Rychn., v Litomyšl, a snad všude v Čechách jako i na Mor. Hý., Vk., Dš., Sml., Sá. Čině těm pravdu, kdož násilé trpěli. Pulk. Pán Bůh vysoko, král daleko, pravdy a spravedlnosti ve světě málo. Vz Peklo. Č. Na kom vláda na tom p-da. Rb. Čiň p-du (justitiam). BO. Lépe jest maličko s p-dú nežli mnohé užitky s křivdú, melius est partim cum justitia. Bib. Prov. 16. 8. Až bychom zemi ku právu a pravdě po- stavili. Rkp. 1394. Aby p-du činiti slíbili. Pulk. Na p-dě má seděti rychtář, aby se pravda křesťanóm stala. Ms. pr. Byl ke vší p-dě všem spomocný. St. skl. V. 1. Jí p-du učiniv pryč jel. Leg. Někde jest obyčej, že 12 mužóv volí, jenžby p-dy rychtářovi činiti pomáhali. Práva konš. Někomu za p-du dáti; Zjednati někomu p-du, zu seinem Rechte verhelfen; p-du podržeti, Recht behalten. Dch. Zná se v p-dě. NB. Tč. Zná-li mi se k dluhu, znáf mi se k věrné p-dě. NB. Tč. Znají-li se v tom, tehdy se znají k pravé p-dě. Půh. I. 128. Aby mi učinil od svého šafáře p du; Chtí se ku p-dě přimluviti; P. se jim má státi; Já jsem vždy byl hotov od svého člověka p-du učiniti; Měšťěné olo- múčtí učiní p-du od Petra Mabce o ostatek peněz; Chtí svú p-du vyvésti s dobrým svědomím před ním; Král přikázal všem pánuom, abychom každému p-du činili. Půh. II. 115., 138., 237., 434., 455., 599., 627. Zbyněk jim p-dy pomáhal. Půh. I. 267. Aby mi od nich p-dy pomohl. Půh. II. 425. A po- kázali-liby dskami, p. se jim má státi; Páni tu věc odložili do Brna a tu chtí dsky sly- šeti a podlé desk chtí p-du súditi. Půh. II. 129., 448. Kdež jsú práva nalezena k libostí ale ne ku p-dě;Ktož své p-dy netbá, právo jemu také nerádo přeje. O. z D. č. 28., 57. P-du vynésti. Chč. 383. Když mi přeje, tedy mi p-dy pomáhá. Exc. P. = justitia. Bibl. (Jir.). Nechvalno nám v Nemcěch iskati pravdu: u nás p. po zákonu svata. LS. v. 110. Sprosi kněžnu utr Vyšegradě: na po- pravu ustaviti pravdu. LS. v. 27. Vz Usta- viti. A tak velikú ustanovenú pravdu. O. z D. (Arch. II. 502.). Kdož mi p-du učiní. Pass. 242. Má-li kto k nim které právo, hledajž právem a má se jemu pravda státi; Žaloby jsou zjednány tak, jakž každého pravda záleží. O. z D. Aby se bohatému i chudému stala pravda. Kn. dr. LVI. P-du velebiti a křivdu tupiti. Ib. 33. Aby všude a ve všem p-da. při súdu zemském držána byla. Vš. 438. Člověk jeden sešlý, nemoha p-dy požiti v súdě, prosil ciesaře. Št. Bóh p-dy mé, deus justitiae meae. Žalt. Klem. 4. 2. Stójž v p-dě, sta in justitia. Eccl. 2.1. Mojžieš bil, mstě p-du nad křivdú. Št. N. 168. Úřed- níci aby bohatému i chudému p-du činili. O. z D. Mnohý v súdě těžce blúdí, věře, aby on byl snažen p-dy pomoci každému (Jedermann zum Rechte verhelfen), bohatému i chudému by zároveň p-du činil. Smil v. 649. Vz Bdl. Obr. LS. 145. — P., právo sporné, pře, der Process. Má také purkrabie, když súd zemský bude ... pánóm pokoj učiniti k sly- šení p-dy. O. z D. 358. — Vz více v Bdl. Obr. LS. 84., 120., Mus. 1878. 127. - P., právní stav, der Rechtszustand. Ažbychom zemi ku právu ? p-dě přivedli, jakož jest dříve za našich předkóv v p-dě stála. A nad to pak i dále, ažbychom již i zemi ku právu a p-dě obstanovili a přivedli a opět kdy znova ta pravda od koho nad kým z nás rušena byla neb nedržána: tehdy slibujem věrně podlé sebe státi. Arch. 1. 55., r. 1395. (Gl.).

245964   2. Pravda Svazek: 2 Strana: 0893
2. Pravda, y, i, zříceniny zámku u Koně- top v Žatecku na Čbáně. Vz. S. N.

245965   Pravda Svazek: 7 Strana: 0416
Pravda = shoda věci atd. P. dobná, věcná, Jd. 4., aesthetická. Dk. Aesth. 519. P. idealná, nadpřirozená, nadrozumová, ne- proměnná, podmětná, předmětná, přirozená, prvá, rozumová, věčná. Hlv. Uhoditi na pravdu. Šml. Nechybili jsme se s pravdou. Pal. Rdh. I. 174. — P. = shoda řeči atd. Ž. wit. 11. 2., 14. 3., 25. 3. Není to s prav- dou ; Jako že pravdu mluvím; Kdyby p. bylo. Dch. Ešče sem flinty neměl v hrsti pověza po pravdě, um die Wahrheit zu sagen. Brt. D. V pouhé pravdě jsem to myslil. Dvrsk. Z toho všeho pranic p. ne- bylo. Sá. Neshodovalo by se s pravdou, kdyby . . . Mus. 1880. 477. P. bodá, ale ne- špiní. Osv. S pravdou se tajiti. Us. P. na věky přemáhá, ač na čas poražena bývá; P. nemá býti opuštěná pro pohoršenie; Ne- směle p-du praviti; P-dy svobodně brániti. Hus I. 224., 378., III. 272. Právo chraň, pravdu braň. Us. Mužně hlediž pravdě v čelo, i když tě chce znepokojit; byť i srdce kr- vácelo, p. je též umí zhojiť. Jbl. P. bolesť ukojí, bezděky jižto plodí. Č. Kn. š. 316. Kdyby bylo vše p., co lidé povídají, svět by nestál (prorokovali mnozí i zkázu světa) Dvorský. P. je trpké, ale zdravé koření. Jrsk. Krivda za stól sadla, p. u dvier žobre (žebře). Slov. Tč. To je pravda, jako stará hradba (slabá). U Kdýně. Rgl. To bude ten- krát p., až se budou blechy podškubávať; To je tak p, jako že blecha kašle. Val. Vck. Kde jazyk svévolný p-du povídá, tam ho trhají. Vinař. Víno působí, že pravda se mluví, in vino veritas. P. svědectví mocné vydává. Wtr. exc. Mluvil jim p-du. Krnd. 185. V pravé p-dě mohu oznámiti. Výb. II. 1592. P. hlavu zbíjí. Dač. I. 70. Ústa mají vyznati pravdu pro spasení. Št. Kn. š. 16. Kdo chce všude pravdu mluviť, nenalezne hospody. Exc. Má-li kdo věřiti, p-du musíš mluviti. Sb. uč. Ne vše p, co se mluví; ne vše krása, co se líči; P. má přátely, ale ne všady. Us. Tč. Bůh pravdu vidí, ale ne hned poví. Šd. Tuť jest p., co v koti voda. Drsk. Pravdy vyznánie lúčí rózno přátely. Hus I. 378 Vyjdeť p. na vrch, jak olej na vodu; Pro p-du lidé rádi se hněvají; Příteli k vůli pravdy neodstupuj; P. rozmyslu ne- potřebuje; P. nenávisť plodí; Vše pomine, jediná p. nezhyne; P. nezneuctí. Bž. exc. Nepomůže-li p, nepravda tím méně ; Při kom pravda, odpoly má vyhráno; Dobré to dělo, mluviti pravdu smělo; Těžko se p-dě protiviti; P. oči kole. Lpř. exc. P. peprná, ale zdravá. Sš. P., zjeví-li se náhle, jako v hnízdě netopýrů působí: ptáčata křičí, křídloma tepou a zobáky klobají Sb. uč. Anděl v pravdě pomáhá a v nepravdě nohy podráží. Pk. exc. Pravdě do očí bíti. Dch. P-du vytýkající jest nám milý, jako hřebík v oku a oštíp v boku. Hkš. exc. Kdyby každý pravdu kryl, dávno by svět peklem byl; Kdo na p-du svědčí, ten je lhář větší (když někdo lže a dovolává se jiného slovy: Pravda, Josefe!). Us. Brt. Báseň o pravdě vz ve Výb. I. 381. nn. — V pravdě. V pravé pravdě mohli by jimi (lidem stínaným) dobře velikú ulici osaditi. Let. 121. Vidím v prav- divé pravdě. Kom. Lab. 60. V pravdě Boha vzývati. Pož. 3. Mnohoj' těch, ješto nemohú řéci u pravdě, by věřili v syna božieho. Št. Kn. š. 18. Je to v pravdě tak. Dob. — P. = pravá jakost věci. Toč pravdum, jak
chceš, p. zostaně pravdum. Slez. Šd. — P. = věc pravdivá. P. viery křesťanské;
Takéž vám za pravdu pravi. Št. Kn. š. 14.,
42. — P. = ovšem. A p. že se jest tak
stalo. Št. Kn. š. 10. Cf. Gb, Ml. 182. — P. = právo, spravedlnost. Ž. wit. 9. 5., 9. 9., 10. 8., 84. 12. Oba mají p-du, sind im Recht. Dch. To s pravdou neostojí. Šf. III. 417. a Strž. II. 165. Milovník pravdy boží a českého jazyka. Osv. 1885. 488. Kdyby vaše p. mostem byla, nechtěl bych přes něj. Němc. III. 6. Aby sirotkům a vdovám p-dy pomáhal. Let. 167. P. nezná ustoupiti zlobě, kdo jí laje, ten ji zastává. Tč. exc. Tak aby se jednomu p. dála jak druhému. Mus. 1828. II 19. Jedno nebude-li p. vaše svrchovanějšie. Ev. víd. 58. Prvenci dědinu dáti p. CJB 6. P. stále se rodí, ale nikdy není. Schiller. Izkať pravdu = hledati práva. Us. v Dolní Oravě. Km. 1883. 667. Má-li kto k nim které právo, hledajž prá- vem a má se jemu p. státi. O. z D. Štítem obkliúčí tě p. jeho. Ž. kl. Pravdě netřeba výmluvnosti. P. výborného řečníka nepo- třebuje. Exc Aby se mi stala p.; Pravdě nelze zahynúti; P. přemáhá; U každého roz- umného p. místo má. Výb. II. 505., 728., 1282. Pravdu vésti. Vš. 88 Stálosť pravdy a neústupnosť křivdy tvrdé boje mievaji; P-dě postúpiti, křivdu tupiti; Pravdu ktož má, na vodu, oheň, vietr nic netbá. Krnd. 204., 213., 216. Konšelé k pravdě ustano- vení. NB. Tč. 108. Že mi chce dosti od něho p-dy učiniti. Půh. II. 571. Počne viece dobývati než jemu třeba a někdy také protiv pravdě; Pravdu kázati; Nebudú moci tolik s pravdú dobyti a přičinie proto k svému dobrému řemeslu nejedné lsti nebo křivdy; Po pravdě súditi; Aby mohl v trhu činiti pokoj a pravdu; Neb čím kde další pravda, tím dalejí Buoh; Pravdu beze lsti jim činí. Št. Kn. š. 30., 34., 55., 150., 155., 157.. 175. P. musí před se jíti. Sv. luk. 45. P. se Rouchem zastírá jak oltář v postě; Pravdu každý chválí, ale ne každý jí brání. Tč. exc. Byla kdys p., ale užtě rzí zašla. Lpř. exc. Přílišná hádka pravdě škodí. Bž. exc.

245966   3. Pravda Svazek: 7 Strana: 0417
3. Pravda, y, m. — P. Frant. (vlastně Hlinka Vojt.), bisk. notář, naroz. 1817. Vz Tf. H. 1. 125., 200., Hlinka (konec), Bačk. Př. 60., 74., Rk. Sl., Slavím seš. 34. str. 22. nn. gb. Dj. ř. 279., Pyp. K II. 545., Tf. Mtc. 166. — P. Jan Litovanský. 1618. Jg. H. 1. 614.

245967   Pravda Svazek: 7 Strana: 1365
Pravda. Izkat pravdu = hledati práva. Posud v Dolní Oravě. Km. 1883. 667.

245968   Pravda Svazek: 8 Strana: 0309
Pravda, Wahrheit. Významy vz v Dob. Dur. 369. Já su od pravdy (mluvím pravdu). Brt. D. II. 287. P. závisť plodí; Bývá bit, kdo s pravdou chodí. NZ. IV. 402. Hnivá še — nemá p-dy; Kedz p. prepadne, to še nepre- padne. Phľd. 1895. 187., 188. P. zůstává. Břez. Font. V. 330. Faleš do tmy zachodí, p. na světlo vychodí; Toč pravdum jak toč, p. zo- staně pravdum; Dyby každý pravdu kryl, dávno by svět peklem byl. Mor. NZ. V. 542. P. je vždycky zdrava. Alf. 48. Kdo pravdu holou také platil by ? Bráb. 108. Pravda, jako Bůh na nebi. Us. P. horká, ale zdravá; Taká p. (to je) jako v koši voda; P. nepozná ohľady. Phľd. 1893. 698., 1894. 441., 512. Povědouce sobe pravdu, buďme předce přátelé. Bl. Gr. 316. Rádi lidé z pravdy se ježí. Arch. XIV. 358. Za pravdu to říci mohu, že ... Půh. VI. 14. — P. = právo. Nie to je p., čo je p., ale čo páni chcú, to je p.; P. je taká, jakú páni spravia; Bola vraj dávno na svete p., ale ju vraj ševci roztrhali (tí, čo p-du jako . kožu naťahajú). Phľd. 1893. 567. P. krupinská, prenčovská (v Krupine, v Prenčove platná). Ib. 627. A kdo rozhodne, který pravdu má: zda ten, kdo silou, jež se probouzí, do nového vstupuje života, aneb ten, kdo s mozkem po- lou zetlelým již z něho kráčí ven. Bráb. 134. P-du si hledal. Phľd. 1894. 372. — P. = spra- vedlnost, soud. Bibl. Mat. 3. 15. (justitia). Už je na pravdě boží = už umřel. Us. Phľd. 1894. 372. Pojdú na pravdu = pred súd; Po pravde = spravedlivě. Ib. Zemřelí sú už na pravde, živí ešče na krivde. Ib. 1892. 697.— P. = sice. Holíč. Phľd. 1895. 438.

245969   Pravda Svazek: 9 Strana: 0248
Pravda. To je boží ?., spravedlivá pravda; Mluví pravdu, jen když se zmýlí (lhář); Pro pravdu nebude trestán (je lhář); Už je na pravdě boží (umřel). Hoř. 93., 118. Lačním po chlebu pravdy, podejte mi jej beze vší omáčky; P. má břitké hrany, ale poctivého muže neřeže. Šml. IV. 137., V. 84. Šel s p. ven = přiznal se. Us. Srub. Pravdě těžko jest se vzpírati. Šml. X. 209. Co na svete, všetko zhynie, predsa p. nezahynie. Mus. slov. IL 25. Pravda pravdou přece vyjde. Čes. 1. VII. 43. Kdyby zavřel okenice, přece p. vyjde do světnice. Mor. Brt. (Čes. 1. VIII. 328. ). Přísloví a pořekadla a úsloví vz v Zát. Př. 349b. — 350a., 4. nn., 45. nn., 132b., 134. — P. Fr. (Vojtěch Hlinka), nar. 1817. Vz Flš. Písm. 623., Nár. list. 1897. č. 107. feuill., Jub. XXV.; jeho sebrané spisy IV. 411. nn. (tam jeho životopis).

245970   Pravda Svazek: 9 Strana: 0459
Pravda. P. vyplave časem navrch; P. má břitké hrany, ale poctivého muže neřeže; P. jest někdy zboží velmi choulostivé. Šml. V. 66., 84., 96.

245971   Pravda Svazek: 10 Strana: 0654
Pravda, y, f. Není pravdy nebo pravdou, že jsem o tom věděl, chybně místo: není pravda. Věst. XIII. 5. To je p. jako stará hradba (ironicky). Šum. Rgl. Buď kdo- kolvek, nedbaj na to, ak má pravdu, prijmi za to. Sb. sl. VIII. 83. Je zapotřebí mnoho lží, aby se zaclonila p. Máj. IV. 293 — P. Front. (V. Hlinka). Vz Mus. 1905. 374. (dokonč. ), Zvon V. 209. -210. — Pravda Ant, prof. a spis., nar. 30/2. 1846. Vz Zl. Pr. XXIII. 251. s podobz.

245972   Pravda. P Svazek: 10 Strana: 0294
Pravda. P. je trpké, ale vzácné koření. Jrsk. V. 82. P. je tvrdý oříšek. Hlk. VI. 34. Mrzutá p. se prý poví nejsnadněji žertem. Tbz. VIII. 415. V bouři je p. vlnitá (se mění). Hlk. X. 224. Zdání klame, p. vítězí. Slavě. Příh. 67. Na pravdu slov nemnoho. Smíš. Mluví pravdu, jako že veš kašle. Vlasť. I. 234. P. zdává se králům vždy vzpournou býti. Zr. Zahr. 116. P. umřel, Křivda zostal, Vavra po nim fajku dostal. Slez. Vlasť. I. 232. Sr. Jir. Prove 284. — P. Ant., č. inž. a spis., nar. 1846.; P. Fr. (Vojt. Hlinka), kn. a spis., 1817. - 8. /12. 1904. Sr. Nár. list. z 10. 12. 1904., jiné listy z též doby, Mus. 1905. 209. nn., Ott. XX 548., 547., List. fil. 1904. 110. nn., Máj. III. 253., Zl. Pr. XXII. 108. -- P. J. K., spis.

245973   Pravděnka Svazek: 7 Strana: 0417
Pravděnka, y, f., zdrobn. pravda. Na mú milú p-ku. Brt. P. 80.

245974   Pravděpodobně Svazek: 7 Strana: 0417
Pravděpodobně, wahrscheinlich. Mus. 1880. 581.

245975   Pravděpodobnosť Svazek: 2 Strana: 0893
Pravděpodobnosť, i, f., die Wahrschein- lichkeit P. mathematická, prostá či absolutní, vzájenmá či relativní, jednoduchá, důvodná či deduktivní (a priori), návodmi či induk- tivní (a posteriori). Vz Stč. Alg. 183., 185., 184. Počet p-sti. Ib. 184.

245976   Pravdepodobnosť Svazek: 7 Strana: 0417
Pravdepodobnosť. Z toho s velikou p-stí souditi lze, že . . Mus. 1880. 398.

245977   Pravděpodobný Svazek: 2 Strana: 0893
Pravděpodobný, wahrscheinlich.

245978   pravděpodobný Svazek: 2 Strana: 0894
pravděpodobný. Na Mor. MM.

245979   Pravdice Svazek: 8 Strana: 0309
Pravdice, e, f. Změtenci, nedosahujíce nejmenšie p-ce s pohany. Chč. S. 40.

245980   Pravdice Svazek: 10 Strana: 0294
Pravdice, e, f. = pravda Sv. p. Tbz. V. 4. 350.

245981   Pravdičký Svazek: 7 Strana: 0417
Pravdičký, ganz wahr. Na moju p-čú pravdu se tak stalo. Mt. S. I. 115.

245982   Pravditi Svazek: 2 Strana: 0893
Pravditi, il, ěn, ění, za pravda jistiti, für wahr sagen. L.

245983   Pravdivě Svazek: 7 Strana: 0417
Pravdivě, wahrhaft atd., vz Pravdivý. P. mluviti, něco líčiti, vypravovati. Us. Pdl. Zákon boží p. kážíc. Pož. 3.

245984   Pravdivec Svazek: 7 Strana: 0417
Pravdivec, vce, m. = kdo miluje pravdu. Šd.

245985   Pravdivořečný Svazek: 10 Strana: 0294
Pravdivořečný kmet. Msn. Od. 255.

245986   Pravdivosť Svazek: 2 Strana: 0893
Pravdivosť, i, f., pravda, skutečnosť, die Wahrhaftigkeit, Wirklichkeit. P. rukopisu. L. Vz Pravosť. To má svou p. Dch. — P., láska ku pravdě, pravdomluvnost, die Wahr- heitsliebe. D.

245987   Pravdivosť Svazek: 7 Strana: 0418
Pravdivosť aesthetická, archaeologická, empirická, historická, skutečná. Dk. Aesth. 48., 49. Jen aesthetickou p-stí je básník vázán. Dk.

245988   Pravdivý Svazek: 2 Strana: 0893
Pravdivý, s pravdou se srovnávající, jistý, skutečný, wahr, wahrhaftig, gegründet, echt. P. křesťan, příběh, podobizna, pravda, D., text, Kom., řeč. V. P. o věcech vedomosť. Plk. Za pravdivé mluviti (jistiti). V. P. bytosť. Dch. Pravdivého slova zřídka pronese. Sych. --- v čem. V tom zajisté jest přísloví p-vo. Pověsí o Pánu fariseů došlá nebyla ve všem p-va. Sš. J. 64. — P., pravdomluvný, wahr- heitsliebend, wahrhaft. P. člověk. V.

245989   Pravdna Svazek: 2 Strana: 0893
Pravdna, y, f., pravověří (Sš.), blahověří (Sm.), orthodoxia, zast. Rozk.

245990   Pravdoborný Svazek: 2 Strana: 0893
Pravdoborný, pravdu bořící, die Wahr- heit zerstörend. V Kristu vášně p-né není. Sš. J. 125.

245991   Pravdocit Svazek: 2 Strana: 0893
Pravdocit, u, m., Wahrheitsgefühl, n. Sm.

245992   Pravdocit Svazek: 8 Strana: 0309
Pravdocit, u, m. Ztk. 70. (3. vyd.).

245993   Pravdodatel Svazek: 2 Strana: 0893
Pravdodatel, e, m., zákonodárce, legis- lator. Bdl. Obr. LS. 110.

245994   Pravdodatný Svazek: 2 Strana: 0893
Pravdodatný=pravdu (= právo) dáva- jící n. obsahující, gesetzgebend, gesetzent- haltend, Gesetz-. Jg. P. desky. LS. v. 51. Vz Bdl. Obr. LS. 110.

245995   Pravdohra Svazek: 10 Strana: 0294
Pravdohra, y, f. Linda. — Lit. I. 802.

245996   Pravdolibce Svazek: 2 Strana: 0893
Pravdolibce, e, m., der Wahrheitsfreund. L.

245997   Pravdolibec Svazek: 8 Strana: 0309
Pravdolibec, bce, m. Ztk. 3. (3. vyd.).

245998   Pravdolibnosť Svazek: 2 Strana: 0893
Pravdolibnosť, i, f. = pravdolibosť.

245999   Pravdolibný Svazek: 2 Strana: 0893
Pravdolibný, wahrheitsliebend. Krok.

246000   Pravdolibosť Svazek: 2 Strana: 0894
Pravdolibosť, i, f., die Wahrheitsliebe. P. upřímná. Sš. Mt. 15.