369001   Veličení Svazek: 4 Strana: 0609
Veličení, n., die Vergrösserung. Nn. Takž i odtud napomáhalo se k v. krále českého. Pal. Dj. IV. 2. 138.

369002   Veličení Svazek: 7 Strana: 1013
Veličení. Vz; Jg. Slnosť. 82.

369003   Veličenský Svazek: 4 Strana: 0609
Veličenský, Majestäts-, Hoheits-. J. tr. Vz Právo.

369004   Veličensťvený Svazek: 8 Strana: 0460
Veličensťvený. V. krása (krajiny). Phľd. 1893. 578.

369005   Veličenství, veličenstvo Svazek: 4 Strana: 0609
Veličenství, veličenstvo, a, n. = ve- lebnosť. Proch. Hlas hospodinóv u v-stviu. Z. kap. 28. 4. Uzře syna člověčieho jdúce v oblacech s v-stvím. M. Vz Velebnosť. — V. = titul, Majestät. Jeho cís. král. Veli- čenství; Její c. k. Veličenství, nejjasnější paní. Sr. Jeho V.; zločin urážky Jeho V. J. tr. Královské v. Ddk. V. 280. Císař uči- nil jenom, co dle tehdejšího ponětí práv- ního císařskému v-stvu příslušelo. Ddk. IV. 3. Vaše c. k. apoštolské v-stvo! Us. V., rus., u nás by: milosť císařská, královská, stačilo. Pk.

369006   Veličestvenný Svazek: 7 Strana: 1013
Veličestvenný, grossartig, majestätisch. Slov. V. myšlénka. Phľd. IV.529. Vz násl.

369007   Veličestvo Svazek: 7 Strana: 1013
Veličestvo. a, n. = veličenstvo. Slov. Czm. 107.

369008   Veličeti Svazek: 4 Strana: 0609
Veličeti, 3. os. pl. -čejí, el, ení, zveli- četi = větším býti, růsti, množiti se, gross o. grösser werden, wachsen, sich mehren, zunehmen. V.

369009   Veličí Svazek: 4 Strana: 0609
Veličí, n. = velikosť, die Grösse, Menge. Us. u Pelhř. Ptů. V. věcí Kristem uštědře- ných. Sš. J. 24. Svrchované v. člověkovo jest provedení svého k Bohu postavení. Sš. L. 11. Hluboká mysl ve skutcích božích každým dnem stopy božího veličí nalézá. Sš. — V. = velebnosť, die Majestät. Užasli se pak všichni nad veličím božím. Sš. L. 95.

369010   Veličí Svazek: 9 Strana: 0367
Veličí, n. = velikost. Pal. Rad. I. 413.

369011   Veličina Svazek: 4 Strana: 0609
Veličina, y, f., v matlh., die Grösse. V. = vše, co lze zvětšiti n. zmenšiti. V. = vše, na čem více stejného pozorovati lze. Šim. 6. V. = každá věc, hledíme-li k její velikosti. Blř. Vz S. N. — V., benannte Grössen, quanta denominata, veličiny (po)jmenované; unbenannte, ne(po)jmenované; continuirliche, stetige Gr., quanta continua, v. spojité n. nepřetržité; discrete, unterbrochene, geson- derte G., quanta discreta, v. rozpojité n. přetržité; entgegengesetzte G., quanta op- posita, v. protivné; positive, quanta affir- mativa, veličiny kladné; negative, quanta negativa, záporné; mathematische G., v. ma- tematická; geometrische, měřická (geome- trická); räumliche, prostorná; veränderliche, variable G., proměnná, proměnlivá veličina; abhängig, relativ veränderliche, vztažně n. závisle proměnlivá; unabhängig, absolut va- riable G., nezávisle, naprosto proměnlivá; eintheilige G. od. Monom, vel. jednočlenná, jednočlen; zweitheilige G. od. Binom, v. dvoučlenná, dvoučlen; vieltheilige G. od. Polynom, v. mnohočlenná, mnohočlen; gleich- artige, homogene G., veličiny jednorodné, stejnorodné; ungleichartige, heterogene, roz- dílno- (různo-) rodné. Veličiny neznámé, unbekannt, časové, Zeitgrössen, odčetné, odjemné, substraktiv, odmocnité (kořenové v. kořene), Radikalgrössen, Wurzelgrrössen, Radikal, závislé, sčetné, obecné nebo alge- braické, určitelné, stanovitelné, známé, ur- čité, trvalé či stálé, souhlasné, spřežité, konečné, dané, hledané, rovné, nerovné, ne- skončené, pomocné; proměnlivá veličina x; rovnosť, nerovnosť veličin; dosaditi na místo některé v-ny v-nu jinou, nahraditi v-nu A v-nou B (substituovati); učiniti, aby v. zmi- zela; v. roste, v-ny přibývá; v-nu ustano- viti, určiti; ubývání v-ny do nekonečna; neskončené ubývání v-ny; v. B skládá se z..., n. drží v sobě...; v-nu arithmeticky (počtářsky n. algebraicky) představiti; veli- činu x do rovnice vpraviti, uvésti; v. s uda- vatelem n. mocnitelem nestálým; vyvíjeti v-nu s mocnitelem nestálým. Nz. V. prosto- rová (u níž se přihlíží k tomu, jakou má v prostoru rozsáhlosť), žádaná, pomocná, závislá, menlivá (variable G. ). Jd. I. 1., IV. 7., 14., 40. V. dvojspřežná, soujemná, kom- plex. Stč. Alg. 16. V. protivná, entgegen- gesetzt, stejno-, různojmenné; přeměniti v-ny mezi sebou. Šim. 27., 41 — V. = velikosť, die Grösse. To je v. člověk, Riesenkerl! Na Ostrav. Tč.

369012   Veličinný Svazek: 7 Strana: 1013
Veličinný, Grössen-. V. určení, souvis- losť. Dk.

369013   Veličinověda Svazek: 4 Strana: 0609
Veličinověda, y, f. = veličinoznalství. Šm.

369014   Veličinový Svazek: 7 Strana: 1013
Veličinový, Grössen-. V. rozdíl. Dk. Rozb. f. 143.

369015   Veličinoznalství Svazek: 4 Strana: 0609
Veličinoznalství, n., die Grössenlehre, Mathematik. Sedl. G. 3.

369016   Veličisný Svazek: 4 Strana: 0609
Veličisný = veliký. Němc. VII. 331. Vz Veličizný.

369017   Veličiti Svazek: 4 Strana: 0609
Veličiti, il, en, ení (zastr. veličeti) = ve- likým činiti, větším dělati, množiti, gross o. grösser machen, vergrössern, vermehren. — co. Us. Sami svú moc veličie. Hus III. 279. — se. V. Jakož oheň se veličí, když k němu paliva přikládají, též... Hus 1. 273. Děti se rády veličí. Kdo se rád veličí, ukazuje, že je ničí. Mor. Tč. — se čím. Toho křieže, ijiemžto se v-číš. Pass. 21. (Hý. ). — co jak. Mravní účinek z prvních těchto poklések, které od nepřátel veličeny a rozhlašovány nad míru. Pal. Dj. IV. 2. 384. — V. -= chváliti, velebiti, loben, preisen, schätzen. — co, koho, se. V. Hospodina, díla a skutky jeho. Boč. Všecky vlasti budú v. jeho. Ž. wit. 71. 17. Bude se v., gloriabitur. BO. — koho s kým. Veličte Hospodina se mnú. Ž. wit. 33. 4. — se před kým. Č. — se jak: S hrdostí. Krok. Veličizna, y, f., etwas Grosses. Na Slov. Jg.

369018   Veličiti Svazek: 8 Strana: 0460
Veličiti. Bychom Boha v-li. Hrad. ruk. V. 250. Jinde bývá chváliti, velebiti. Vz Von- drák. Spuren. 16.

369019   Veličiti koho Svazek: 7 Strana: 1013
Veličiti koho. Sami se v-te. Krnd. 172. V. jmění Výb. II. 661. — Ž. wit.

369020   Veličiznosť Svazek: 4 Strana: 0610
Veličiznosť, i, f., sehr grosse Beschaf- fenheit. Na Slov. Bern.

369021   Veličizný Svazek: 4 Strana: 0610
Veličizný = velikánský. Na Slov. a Mor. V. sudy. Baiz. Budúcu paňu odvedli do jednej veličiznej izby. Er. Čít. sl. 68. To byla v. včela. Ht. Sl. ml. 204. Myšlénka plodí v-né tvory. Na Slov. Tč. Jak zrnek v slunečnici v-né. Hdk. C. 87. Raz prišli pred veličiznú zápoľu; Tam viděli jeden v. zámek. Dbš. Sl. pov. I. 248., 303. V. kámen. Us. v Beskyd. Tč.

369022   Veličizný Svazek: 7 Strana: 1013
Veličizný. Mkl. Etym. 378. a.

369023   Velička Svazek: 4 Strana: 0610
Velička, y, f. = bystrice na již. Moravě tekoucí od Velké ku Strážnici do Moravy. Šd.

369024   Vělička Svazek: 4 Strana: 0610
Vělička, y, f. (Wieliczka), mě. v Haliči. Vz S. N.

369025   Velíčko Svazek: 4 Strana: 0610
Velíčko, a, n. = plátěný oděv od kolen po kotníky asi třetinou z bot vyčnívající. Na Hané. Brt.

369026   Velična Svazek: 4 Strana: 0610
Velična, y, Veličná, é, f., Grossdorf, ves v Uher. Bern.

369027   Veličnosť Svazek: 4 Strana: 0610
Veličnosť, i, f. = velebnosť, zvelebenosť, zveličenosť, die Erhabenheit, Majestät. Sva- tosť a v. Ž. kap. 95. 6. Slušalo mi déle živu býti, abych naplnil v-sti (= veliké věci), kteréž jsem umyslil. Alx. fab. k. 139.

369028   Veličný Svazek: 4 Strana: 0610
Veličný = velebný, vznešený, erhaben. Kako v-čna jsú díla tvá. Ž. kap. 103. 24.

369029   Veličský Svazek: 4 Strana: 0610
Veličský, magnificus. Ž. wit. Isa. 5.

369030   Veličsky Svazek: 10 Strana: 0477
Veličsky, magnifice. V. učinil. Z. witt. Cant. Isa. 5. Jejé srdce v. k Bohu zažeháše. Krist. Šf. 63.

369031   Veličství Svazek: 4 Strana: 0610
Veličství, n., magnificentia. Ž. wit. 144. 12., BO.

369032   Velich Svazek: 4 Strana: 0610
Velich, a, m., os. jm. Tk. I. 71., Pal. Dj. I. 1. 265.

369033   Velich Svazek: 8 Strana: 0460
Velich, a, m., vz násl. Velislav.

369034   Velich Svazek: 9 Strana: 0367
Velich Al. dr. Sr. Jub. XXXIV.

369035   Velich Svazek: 10 Strana: 0477
Velich Alois Dr., prof. a spis.

369036   Velichný Svazek: 8 Strana: 0460
Velichný = veliký. Novohrady na Slov. Phľd. 1895. 252.

369037   Velichov Svazek: 4 Strana: 0610
Velichov, a, m., Welchau, ves a) u Ostrova, b) u Žatce. Vz S. N. — V., něm. Welchen, ves u Neštědic. PL.

369038   Velichovky Svazek: 4 Strana: 0610
Velichovky, Welichow, ves u Jaroměře. Vz S. N.

369039   Velichovský Svazek: 7 Strana: 1013
Velichovský. V. smrť = veliká a suchá ženská. U Kr. Hrad. Kšť.

369040   Velik Svazek: 4 Strana: 0610
Velik, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127., Arch. IV. 378., S. N., Tk. IV. 640., V. 78. — V., vz Veliký. — V., u, m., zastr. = gbelík, vó(>ia,. Mm.

369041   Velík Svazek: 7 Strana: 1013
Velík, u, m., vz Lupení.

369042   Velík Svazek: 8 Strana: 0460
Velík, a, m., vz násl. Velislav.

369043   Veliká Svazek: 4 Strana: 0610
Veliká, é, f., něm. Welka, vsi a) u Ledče, b) u Dobříše; něm. Welkau, ves u Hořovic. PL.

369044   Veliká Svazek: 8 Strana: 0460
Veliká, é, f., potok v Nitran. Phľd. XII. 339.

369045   Veliká noc Svazek: 4 Strana: 0610
Veliká noc (velikanoc, BR. ), i, f. = vel- konoce, Ostern. Šd. Když se velikanoc ten den před sobotou trefovala; Beránek veliko- noční na velikunoc za nás obytován byl. BR. II. 118., b., 117. a.

369046   Veliká noc Svazek: 8 Strana: 0460
Veliká noc, vz Veliký (3. dod.).

369047   Veliká noc Svazek: 9 Strana: 0367
Veliká noc, gt. veliky noci; veliká noc, gt. -é noci; velikonoc, i a velikonoce, pl. dle , duše'. Vz Gb. H. ml. III. 1. 394.

369048   Veliká ves Svazek: 4 Strana: 0610
Veliká ves, Grossdorf, vsi a) u Brou- mova, u Pacova a u Zdib; něm. Michels- dorf, ves u Podbořan; něm. Sinzendorf, ves u Plané. PL. Vz Veliký. Tk. I. 382., III. 662., V. 128., 168., 172.

369049   Velikán Svazek: 4 Strana: 0610
Velikán, a, m. = obr, der Riese; ein grosser Mann. D., Č. Jen muže v-na měla Morava zapotřebí, aby dosáhla všestranné platnosti. Ddk. IV. 331.

369050   Velikánorozenka Svazek: 10 Strana: 0477
Velikánorozenka, y, f. = Athena. Msn. II. 25, 141., Od. 366.

369051   Velikánovič Svazek: 7 Strana: 1013
Velikánovič, e, m. = potomek velikánův. Č.

369052   Velikánovič Svazek: 10 Strana: 0477
Velikánovič. Pták Velikán V. Lit. II. 678., Čch.

369053   Velikánskosť Svazek: 10 Strana: 0477
Velikánskosť, i, f. V. Tater. Vzáj. I. 71.

369054   Velikánský Svazek: 4 Strana: 0610
Velikánský = velmi veliký, náramný, obrovský, hrozitánský, tyranský, Riesenhaft, grossmächtig, überaus gross. V. postava, Krok, skála, člověk, dům, nos, kus chleba. Us. Jg. To je v. rozdíl! Us. Dch. V. socha. Sš. Sk. 242., V. 78.

369055   Velikánství Svazek: 4 Strana: 0610
Velikánství, n., die Riesengrösse. Ob- dařen byl divným v-stvím. Koll. I. 103.

369056   Velikanzný Svazek: 4 Strana: 0610
Velikanzný = velikánský. Na Mor.

369057   Velikárna Svazek: 4 Strana: 0610
Velikárna, y, f. = veliká místnosť, eine grosse Räumlichkeit. Pl.

369058   Velikáš Svazek: 4 Strana: 0610
Velikáš, e, m. = velikán, der Riese. Nitra VI. 137. — V., der Magnat. Na Slov. Sl. let. I. 20.

369059   Velikášství Svazek: 7 Strana: 1013
Velikášství, n., Grossmächtigkeit. Us.

369060   Veliké Svazek: 4 Strana: 0610
Veliké, ého, n. = velekrásné, das Grosse. Nz.

369061   Velikebný Svazek: 4 Strana: 0610
Velikebný = copiosus, veliký. Ž. wit. 129. 7.

369062   Velikný Svazek: 10 Strana: 0477
Velikný. Maiorana (květina totiž velic- nější). Rkp. Jhr. lék. 249a. (Mš. )

369063   Veliko Svazek: 4 Strana: 0610
Veliko, vz Veliký. — V., a, n., subst. Na veliko, ins Grosse. Dělati cukr na v-ko Mus. II. a. 78.

369064   Velikočesť Svazek: 4 Strana: 0610
Velikočesť, cti, f., lépe: veliká česť. Jg.

369065   Velikočinně Svazek: 4 Strana: 0610
Velikočinně, grossthäthig. Bern.

369066   Velikočinnosť Svazek: 4 Strana: 0610
Velikočinnosť, i, f. = vlastnosť veliko- činného, die Grossthätigkeit. Reš., Jel., Vš.

369067   Velikočinný, velkočinný Svazek: 4 Strana: 0610
Velikočinný, velkočinný = velikých činův, grossthätig. D., Jel.

369068   Velikočlenec Svazek: 7 Strana: 1013
Velikočlenec, nce, m., elmis, brouk. Kk. Br. 169.

369069   Velikočtvrteční Svazek: 9 Strana: 0367
Velikočtvrteční kázání (o veliký čtvrtek) Rozb. III. 619.

369070   Velikodobný Svazek: 4 Strana: 0610
Velikodobný, grossartig. Šm.

369071   Velikoduch Svazek: 4 Strana: 0610
Velikoduch, a, m., ein grosser Geist. Šm.

369072   Velikoduchosť Svazek: 4 Strana: 0610
Velikoduchosť, i, f., der Grossmuth. Šm.

369073   Velikoduchý Svazek: 4 Strana: 0610
Velikoduchý, grossmüthig, edelsinnig. Šm.

369074   Velikoduší, n Svazek: 4 Strana: 0610
Velikoduší, n., der Edel-, der Grossmuth. Jg. Císař Maximilian hnutím rytířského v. propustil zajaté všecky. Pal. Dj. V. 2. 80. Seneka pripisuje k v., když....; Rád proto jim té slávy při v. svém přeje; Tím vyje- vuje v. svoje; V-ší a srdnatosť Štěpánovu velebíce. Sš. II. 122., 158., 170., Sk. 93. (Hý. ). Vz násl.

369075   Velikodušně Svazek: 7 Strana: 1013
Velikodušně, grossmüthig. Koll. St. 221.

369076   Velikodušnosť Svazek: 4 Strana: 0610
Velikodušnosť, i, f. = velikoduší, die Grossmuth, die Grossherzigkeit. Mus. 10. 99. Korunu půl světa mladšímu bratrovi dal s v-sti. Koll. I. 235. (Tč. ).

369077   Velikodušný, velkodušný Svazek: 4 Strana: 0610
Velikodušný, velkodušný, grossmüthig, edelsinnig. Mus. II. a. 9.

369078   Velikohlavý, velkohlavý Svazek: 4 Strana: 0610
Velikohlavý, velkohlavý = hlavatý, hlaváč, grossköpfig. Zlob.

369079   Velikohodní Svazek: 4 Strana: 0610
Velikohodní, Oster-. Gloss.

369080   Velikohodný Svazek: 4 Strana: 0610
Velikohodný =veliké hodnosti, sehr brav, sehr würdig. Bianc. 31. a.

369081   Velikochrvati Svazek: 4 Strana: 0610
Velikochrvati, vz S. N.

369082   Velikokněžna Svazek: 4 Strana: 0610
Velikokněžna, y, f. = veliká kněžna, die Grossfürstin. Krok II. 221.

369083   Velikoknížecí Svazek: 7 Strana: 1013
Velikoknížecí, grossfürstlich. V. moc. Lipa.

369084   Velikokřížník Svazek: 4 Strana: 0610
Velikokřížník, a, m. = rytíř velikého kříže, der Grosskreuz. Jg.

369085   Velikokupec Svazek: 4 Strana: 0610
Velikokupec = velkokupec.

369086   Velikokupecký Svazek: 4 Strana: 0610
Velikokupecký, Grosshändler-.

369087   Velikokvětý Svazek: 4 Strana: 0610
Velikokvětý = velkokvětý. Šm.

369088   Velikolepě Svazek: 4 Strana: 0610
Velikolepě, grossartig, prächtig. Vy- puklé v Sasích nepokoje téměř naprosto zarazily podnik tak v. započatý. Ddk. IV. 100.

369089   Velikolepí Svazek: 4 Strana: 0610
Velikolepí, n., velikoleposť, i, f. = nádhera, die Pracht, Grossartigkeit, das Ge- pränge. Chrám Dianin v Efesu od Chersi- frona v předešlém, ano větším v-pím sbír- kami celé přední Asie vystavěn byl; Potom jeden z nich učinil pána pozorna na krásu
a velikolepí stavby té. Sš. Sk. 227., Mr. 57.
Aby plnosť, velikoleposť a přesažitosť věčné
spásy vyobrazil. Sš. II. 89. (Hý. ).

369090   Velikoleposť Svazek: 4 Strana: 0611
Velikoleposť, vz Velikolepí.

369091   Velikolepý Svazek: 4 Strana: 0611
Velikolepý, grossartig, prächtig, maje- stätisch. Krok. V. moc, Ddk. III. 56., chrám. Svetz. I. 26. (Jg. ).

369092   Velikoměstský Svazek: 4 Strana: 0611
Velikoměstský, grossstädtisch. Šm. Velikoměšták, a, m., der Grossstädtler. Šm.

369093   Velikomluvnosť Svazek: 4 Strana: 0611
Velikomluvnosť, i, f., die Grossspre- cherei. Reš.

369094   Velikomluvný Svazek: 4 Strana: 0611
Velikomluvný, grosssprecherisch. Reš. V. jazyk, člověk.

369095   Velikomocně Svazek: 4 Strana: 0611
Velikomocně, mächtig, grossmächtig, gewaltig.

369096   Velikomocněti Svazek: 4 Strana: 0611
Velikomocněti, ěl, ění, mächtig, vielver- mögend werden. Ros.

369097   Velikomocniti Svazek: 4 Strana: 0611
Velikomocniti, il, ěn, ění, grossmächtig, mächtig, vielvermögend machen. — koho čím: svou podporou. Us.

369098   Velikomocnosť Svazek: 4 Strana: 0611
Velikomocnosť, i, f. veliká moc, grosse Macht. — V. = velebnosť, die Grossmächtig- keit, Herrlichkeit, Majestät. V., Jel.

369099   Velikomocný Svazek: 4 Strana: 0611
Velikomocný = velikou moc mající, též jenom titul, grossmächtig, mächtigst, hoch- mögend. V. pán, král. V. Nejjasnější a v. kníže pán. Ješín. V. císař. Dač. I. 257.

369100   Velikomožnosť, velkomožnosť Svazek: 4 Strana: 0611
Velikomožnosť, velkomožnosť, i, f. = velikomocnosť. — V. = velebnosť, titul, Herr- lichkeit, Euer Gnaden. Plk.

369101   Velikomožný, velkomožný Svazek: 4 Strana: 0611
Velikomožný, velkomožný = veliko- mocný, hochmögend. — V. = titul, na Slov. V-ný pán (mocný, urozený), gnädiger Herr. Zlob. V-ná a vysoce osvícená kněžno. Sl. let. I. 71.

369102   Velikomysl Svazek: 4 Strana: 0611
Velikomysl, i, f. = velikomyslnosť. V-slí tvrdí neb ustanovuje se řád vnitřních ctností. Ms. 15. stol.

369103   Velikomyslně Svazek: 4 Strana: 0611
Velikomyslně, grossmüthig. V. jednati, si počínati.

369104   Velikomyslněti Svazek: 4 Strana: 0611
Velikomyslněti, ěl, ění, gross-, hoch- müthig werden. — čím: štěstím. Č. exc.

369105   Velikomyslniti Svazek: 4 Strana: 0611
Velikomyslniti, il, ěn, ění, velikomysl- ňovati, grossmüthig machen. Č. Zvelikomy- slniti. V.

369106   Velikomyslnosť, velkomyslnosť Svazek: 4 Strana: 0611
Velikomyslnosť, velkomyslnosť, i, f. = veliká mysl, die Grossmuth. V.

369107   Velikomyslný, velkomyslný Svazek: 4 Strana: 0611
Velikomyslný, velkomyslný = veliké mysli, grossmüthig. V., Kom. J. 882.

369108   Velikonáhlý. V Svazek: 10 Strana: 0477
Velikonáhlý. V. neštěstí. Pal. Záp. II. 91.

369109   2. Velikonoc Svazek: 4 Strana: 0611
2. Velikonoc, i, f. = jm. polí a luk u Kelče na Mor. Pk.

369110   1. Velikonoc Svazek: 7 Strana: 1013
1. Velikonoc. Po velice noci. Výb. I. 436. O velcenoci. Krnd. 90. Bylo to na velkú noc. Vhl. Instr. pl. také: před veliko- nocemi. Stran sklánění vz Gb. Ml. I. 94. — Cf. Er. P. 61., Zbrt. 292. Na v. má každý snísti vejce, aby od pravé víry neodpadl. U N. Bydž. Kšť.

369111   1. Velikonoc, velkonoc Svazek: 4 Strana: 0611
1. Velikonoc, velkonoc, i, velikanoc (gt. velikynoci, vz Velikánoc), veliká noc, gt. veliké noci a pl. velikonoce, velko- noce, gt. velikonoc, dle Vánoce. — V. = hod, slavnosť velikonoční, velikonočního be- ránka památka, hod slavného vítězného z mrtvých n. od mrtvých vstání, das Oster- fest. V. Vz S. N. Až do v-noc. Us. Dch. Polovici do velikonoci, do veliké noci. NB. Tč. 219. Ten pátek po velicenoci. List z r. 1514. Tč. K veliké noci. 1441. O velice noci. Št. N. 188. Po velicě noci. Arch. V. 275., Hus II. 138. Všecka obec má dáti tele 6 gr. k velicě noci. Půh. II. 241. Veliká noc slove noc, v níž jest velikú věc učinil veliký Kristus z mrtvých vstav. Hus 1I. 109. K vel- konocům odebral se císař do Řezna. Ddk. II. 364. Komu se o velikonoci vyšlehá, ne- dostane prašiviny. Mor. Zelené vánoce, bílé velikonoce. Šd., Tč. Kolik mlh v březnu k nebi vstoupá, tolik bude ještě mrazů po velikonocích. Pranost. Tč. Jaký konec Ma- sopusta, taká velká noc. Slez. Tč. Jest-li Dimitriův den na holo, bude teplá velkánoc. Pran. Tč. Na velkonoc bude-li pršeti, ne- budeme mnoho píce míti. Kda. Prší-li na velkou noc, bude málo sena. Slez. Šd. O v-cích schová se již vejce do trávy. Hrš. Vz Velikonoční.

369112   Velikonoce Svazek: 7 Strana: 1396
Velikonoce. Cf. NZ. I. 600. nn.

369113   Velikonoce Svazek: 8 Strana: 0460
Velikonoce. O strč. sklonění cf. Gb. Km. -a. 22., Veliký (3. dod.). Slavení, pověry k velik. se táhnoucí vz NZ. II. 598., 696., IV. 323., Oester. Mon. (Böhm.) I. 442. V. na mor. Horácku. Vz Duf. 336. Na Valašsku. Vz NZ. II. 610., Vck. Val. I. 79. Cf. násl. Veliko- noční.

369114   Velikonoce Svazek: 9 Strana: 0367
Velikonoce, nč.; starší jest veliká noc (vz předcház); z toho velikonoc a sg. změněn časem v pl. velikonoce podle vá- noce a pl. ten jest nyní pravidlem. Vz Gb. H. ml III. 1. 220. Velikonoc, sg. Před v-cí. Pal. Děj. II. 2. 132. Obyčeje k v. se táhnoucí vz- Nár. list. 1901. č. 95. 2., Sbor. slov. III. 131, V. 69.

369115   Velikonoce Svazek: 10 Strana: 0477
Velikonoce. Zelené v., bílé vánoce; bílé vánoce, zelené v. Us. Vz o nich Souk. 1903. 5.

369116   Velikonoční Svazek: 7 Strana: 1013
Velikonoční doba, vz Brt. Dt. 299., píseň. Vz Brt. N. p. 580. nn. V. beránek. Vz Zbrt. 70, 75., 171., 277. O strč. dra- matech v-čních vz Mus. 1891. 3. nn., 191., Ott. VI. 284. O v. obyčejích. Cf. Světz. 1873. 222.

369117   Velikonoční Svazek: 7 Strana: 1396
Velikonoční boží hod. Vz Obz. 1892. (Brt)

369118   Velikonoční Svazek: 8 Strana: 0460
Velikonoční. V. týden. Vz: Z časů dáv- ných a našich. F. Vykoukal. V Praze 1893. V. pověry a obyčeje na Litomyšl. Vz Nár. list. 1894. č. 81. odp. feuill. V. pondělí. Vz NZ. II. 699., 701. V. boží hod, pondělí. Vz Vck. Val. I. 80. V. sobota, neděle okolo By- střice. Vz Phľd. 1894. 131. V. hry (lidové). Vz Oester. Mon. (Böhm.) I. 460. V. vejce na Val. Vz Vck. Val. I. 80. nn. Nápisy v-čních vajíček na Bolesl. Vz NZ. IV. 337. V. smích po kostelích ve středověku, risus paschalis. Vz Zbrt Pov. 28. nn.

369119   Velikonoční Svazek: 9 Strana: 0367
Velikonoční. Prší-li na v. neděli, bude pršeti každou neděli až do sv. Ducha. Fisch. Hosp. 267. Pověry táhnoucí se ? této neděli vz v Hoř. 199., Mus. ol. XII. 59.

369120   Velikonoční Svazek: 10 Strana: 0477
Velikonoční svátky ve Slez. Vz Vyhl. II. 46. V. pondělí. Vz Vlasť. I. 168.

369121   Velikonoční, velkonoční Svazek: 4 Strana: 0611
Velikonoční, velkonoční = k veliko- noci náležející, Oster-, österlich. V. slavnosť, hod, svátek, svátky, den, bochníček (maza- nec), beránek, trh výroční, zpověď, pondělí. Jg. V. mouka židů, das Ostermehl. Dch. V. jezdci, Osterreiter. Dch. Šel na hod v. do Jerusalema. Hus II. 28. V. letokruh, cyklus paschalis, der Ostercirkel, meze, terminus pa- schalis, die Ostergränze, Nz., čas, Šd., Gaus- sovo pravidlo, Šim. 48., týden. Ddk. II. 380. Křest sv. se dle prastarého obyčeje jen ve svatvečer v-čních neb svatodušních svátků udílel. Ddk. III. 24. Prší-li na hod v., ne- bude úrodný rok. V Bystersku. Sn. Déšť v neděli v. vymlátí obilí, na sv. Ducha vy- mlátí na čisto. Na mor. Zlínsku. Brt. Prší-li na hod boží v., bude málo píce. Pranost. Tč. O boží hod v. dávají dobytku trochu svěceného vína a kousek mazance, aby dal hojný užitek. Mus. Paškál (v. svíce) jest prý dobrý proti bolení zubů a píchání v uších; dá se kousek na uhlí dřevěné a kouř se pouští do úst n. do ucha. Mus. 1855. O jiných pověrách vz v Mus. 1853. 494. Jaké zvě- stování boží matky, takové i v. svátky. Tč. Všecko snáší, jakoby mu v. koláč napekl. Ctib. Hád. V pondělí velikonoční je šmi- grúst (vz toto). Hoši šlehají karabáči, sple- tenými to vrbovými haluzkami (buď čtyřmi, což sluje čtverák, buď osmi, což sluje osme- rák) děvčata, načež dostávají malovaná vejce. Někde dostávají kořalku a koláče. Mimo to polévají místy chasníci děvčata vodou, ba dříve je i do vody, do potoka a p. házívali, což nyní jest zakázáno. Místy postřikují sebe malou stříkačkou skleněnou (čikovkou) buď vodou nebo voňavkami (v Meziříčsku). V úterý v. šlehají děvčata hochy, kteří se však nedají. Děvčata říkají: Dnes je naše, ale hoši odpovídají: Dnes je toho, kdo obdrží. Na mor. Valaš. Vck. Vz Šlehačka. Lesti o masopustě ijá se koblihy na slunečku, tož v pondělí v. malované vajce pod kamny (je dlouho zima). U Vy- zovic na Mor. Šd. Cf. Velikonoc.

369122   Velikoobchodník Svazek: 4 Strana: 0611
Velikoobchodník, vz Velkoobchodník.

369123   Velikooký Svazek: 4 Strana: 0611
Velikooký = velkooký.

369124   Velikopanský Svazek: 4 Strana: 0611
Velikopanský, grossherrisch, Magnaten-. Šm.

369125   Velikopáteční Svazek: 4 Strana: 0611
Velikopáteční, Charfreitags-. V. kázání. Č. exc.

369126   Velikopáteční Svazek: 7 Strana: 1013
Velikopáteční. Šrůtek. Lit. 172.

369127   Velikopečetník Svazek: 4 Strana: 0611
Velikopečetník, a., m., der Grosssiegel- bewahrer. Šm.

369128   Velikopodstatný Svazek: 4 Strana: 0611
Velikopodstatný = veliké podstaty. Fil. Zam. 908.

369129   Velikopokladník Svazek: 4 Strana: 0611
Velikopokladník, a, m., der Grossschatz- meister. Víd. list.

369130   Velikoprostranný Svazek: 7 Strana: 1013
Velikoprostranný, sehr geräumig. Šf. Strž. I. 221.

369131   Velikopyský, velkopyský Svazek: 4 Strana: 0612
Velikopyský, velkopyský, grosse Lef- zen habend. Orb. p.

369132   Velikorodý, velkorodý Svazek: 4 Strana: 0612
Velikorodý, velkorodý, von hoher Ge- burt. Č.

369133   Velikorohý Svazek: 7 Strana: 1013
Velikorohý, grosshörnig. V. býk. Pl. II. 263.

369134   Velikorozený Svazek: 7 Strana: 1013
Velikorozený = velikorodý. Leg., Mnč, R. 21.

369135   Velikorusi, Velkorusi Svazek: 4 Strana: 0612
Velikorusi, Velkorusi, vz S. N.

369136   Velikořečník Svazek: 4 Strana: 0612
Velikořečník, a, m., grosser Redner. Berg. exc.

369137   Velikoslavný Svazek: 7 Strana: 1014
Velikoslavný, sehr herrlich. V. západ slunce. Pal. Rdh. I. 399.

369138   Velikosť Svazek: 7 Strana: 1014
Velikosť = prostorná rozlehlosť. Hvězda, říše první, druhé atd. velikosti. Stč. Zem. 36. — V. = stupeň atd. V. mravní, Mus., pohybu, síly. ZČ.

369139   Velikost Svazek: 10 Strana: 0477
Velikost Výsosť znamená osamocení, v. znamená nenávisť. Zr. Strat. 135.

369140   Velikosť, velkosť Svazek: 4 Strana: 0612
Velikosť, velkosť, i, f. = vlastnosť veli- kého. V. = prostorná rozlehlosť nějaké věci, die Grösse. V. skutečná, zdánlivá. S. N. V. těla, V., věci, Troj., osoby. Har. Hvězdy první v-sti. Víd. list. V. mysli, Jel., moře, nebe. V. pravá, zdánlivá, proudu elektri- ckého, pohybu, přirozená; obraz velikosti přirozené, nadživotné, obraz ve velikosti přirozené. Nz. Nebo vzvýšena jest v. tvá nad nebesa. Ž. wit. 8. 2. Hlas Hospodinův ve v-ti (magnificentia). Ib. 28. 4. V. bez slič- nosti jest nestvůra. Hlk. Jeho (okovu) v. není známa. Ddk. IV. 145. Ta zrna jsou v-sti hrachu. Byl. — V. = stupeň, náramnosť, dů- ležitosť, Grad, m., Wichtigkeit, f. V. zimy, horka. Pakliby pro v. pře purkrabí o to nemohl stranám konec učiniti. Zř. F. I. C. XXV. V. pohybu, die Bewegungsgrösse. NZ. A máš dóvod také v-sti chleba, jenž jest slovo božie. Hus I. 329. A jaká je přesažitá v. moci jeho v nás. Sš. II. 87. Aby v. zje- venie mne nepovýšila, dán mi jest osten sa- tanův. Hus 1. 351. — V. veliký počet, množství, grosse Zahl, Grösse, Vielheit, Men- ge, der Haufen. V. lidu. L. Šetři v maličkosti, dojdeš velikosti, Sparen im Kleinen verhilft zu Grossem. Šetřivosť při maličkosti vede k velikosti. Dch. — V. = vlastnosť ta, dle které věc přidáním větší, ubráním menší býti může, quantitas, die Grösse, Quantität. Sedl. 1 ustanovili jsú, aby z kovu ráz obecní pod jistú jakostí a velikostí byl. CJB. 363.

369141   Velikostný Svazek: 4 Strana: 0612
Velikostný, grossartig. Šm.

369142   Velikostranský Svazek: 10 Strana: 0477
Velikostranský. Valdenští, boleslavští, v-ští. 1592. List. fil. 1902. 66.

369143   Velikosudí Svazek: 4 Strana: 0612
Velikosudí, n., der Grossrichter.

369144   Velikosultán Svazek: 4 Strana: 0612
Velikosultán, a, m., der Grossultan. Víd. list.

369145   Velikotížný Svazek: 4 Strana: 0612
Velikotížný, sehr schwer.

369146   Velikotvárný Svazek: 4 Strana: 0612
Velikotvárný = veletvárný.

369147   Velikoušník, velkoušník Svazek: 4 Strana: 0612
Velikoušník, velkoušník, a, m., der Gross-, Langohr. Ros.

369148   Veliková Svazek: 4 Strana: 0612
Veliková, é, f., něm. Welikova, ves u Holešova. PL.

369149   Velikověký Svazek: 4 Strana: 0612
Velikověký, hochalterig. Puchm.

369150   Velikovláda Svazek: 4 Strana: 0612
Velikovláda, y, f., die Grossherrschaft. Sm.

369151   Velikovský Svazek: 4 Strana: 0611
Velikovský, vz Velkovský.

369152   Velikozrný Svazek: 4 Strana: 0612
Velikozrný, grosskernig. Šm.

369153   Velikožupanský Svazek: 7 Strana: 1014
Velikožupanský, Grossgespannschafts-. V. stolice. Šf. Strž. II 271.

369154   Velikrnáncký Svazek: 7 Strana: 1014
Velikrnáncký, velikrnácký, velikrný = velikanský. U Úboče. Rgl.

369155   Velikrzný Svazek: 4 Strana: 0612
Velikrzný, velikrznánecký = velikánský. Us. na Plasku. Prk.

369156   Velikúcnitý Svazek: 7 Strana: 1014
Velikúcnitý = velikúcný (dod.). Val. Vck.

369157   Velikúcný Svazek: 7 Strana: 1014
Velikúcný = velikánský. Mor. Brt. D., VSlz. I. 60.

369158   Velikurný, velikurnatý Svazek: 4 Strana: 0612
Velikurný, velikurnatý = velikánský. Us.

369159   Veliký Svazek: 7 Strana: 1014
Veliký. Cf. lit. vala Macht. Mkl. aL. 12., Mkl. Etym. 378. a. O kvantitě v strč. Vz List. fil. VI. 226. Velký m. veliký. Vz List. fil. III. 173. O kompar. Cf. Gb. Ml. II. 222. Věčí. 1479. Arch. X. 25 V. = rozlehlý. V. statek. Us. Pdl. — V. = nadobyčejně rozlehlý. Veľké mesto veľké pestvo. Slov. Mt. S. I. 98. — V. = příliš veliký. V. úroky, Lpř., hřích. Št. V. rány mu dávali. Výb. II. 44. — V. = zrostlý. Ten je již v. Bačk. Je v., že by ho do kapsy strčil. Dch. Do- bytek v. a drobný. Arch.VIII. 562. — V.= dlouho trvající. V. práce. Št. — V. = počtem znamenitý. V. orchestr, obecenstvo. Us. V. lid se sešel. Dik. II. 41. V. obec. Vz V. = rozlehlý, Wtr. Obr. 756 nn. Měščenín môž pohoniti z 10 hř. a z věčšiě nemóž pohoniti. Kn. rož. čl. 202. Cf. List. fil. 1886. 394. — V. = silný atd. V., validus. Ž. kl. 49. 3. By křik u městě v-ký. Alx U veľkej sě moci znáše. Alx. Ty si veľký šibenec. Mt. S. I. 97. Velké věci pomalu rostou. Bž. exc.— čím: duchem. — na čem: na cti. Výb. I. 925. — v čem: v moci. Kom. L. 137. Nevždy v. jest mocný. Us. — V. noc. Velika noc Tak v ruk. Hus. Post. Vz List. fil. 1888. 112. Na velikú noc. Št. Kn. š. 12. V. pátek. — V. Chlum = lesní hřbet u Pří- bramě; V. Skála u Prahy u Ďáblic; V. Háj = lesní hřeben u Radotína. Krč.

369160   Veliký Svazek: 8 Strana: 0460
Veliký. Do prachu upadne-li veliký, na po- dívané té se zálibou a s posměchem vždy chátra veselí se. Brab. 55. — V. noc. Velika noc, od veliky noci atd. Z toho později: veliká noc, velikou noc atd., konečně složenina: velikonoc, nč. pl. velikonoce. List. fil. 1895. 302. 0 strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 42. — k čemu. Člověk slabý k vědomí, k slepotě velký. Bráb. 196.

369161   Veliký Svazek: 9 Strana: 0367
Veliký, veličejší. Hus I. 187. Velké ako svet; Velké to slovo; Na velikou noc najem sa moc. Zát. Př. 372b. — jak. Veliký jak ráhno, jak hora. Veliká jak ohřeblo, jak čtyrletý hříbě. Šeb. 219. — čím. Těmi (vlast- nostmi) jsú andělé velicí. Št. Bes. 44.

369162   Veliký Svazek: 10 Strana: 0477
Veliký. Než se velká obrátí, malá mandel obrátí. Čes. 1. XIII. 178. V. pátek, vz Pátek.

369163   Veliký, velký Svazek: 4 Strana: 0612
Veliký, velký; velik, a, o; komp, větší, věčší, věčí (vz čs), větčí, na Slov. vatší, zastr. veličejší; superl. největší, nejvěčší atd. Věčší od vek. Bž. 38. Věčší. Rkk. 22., Hr. rk. 79. a j.. Dal. 95., 123., Výb. II. 39., Hus II. 120, III. 56., 252. aj. Vz Trpěti. Veličejši. Hus I. 161., 412. h j. Cf. Pýcha. Větší. Hus I. 3. Větčie. Hus I. 277. Věčči. Hus II. 207. Věcší (cš = tsš-tš-č, tedy větší nebo věčí). Vz Gb. Hl. 103., Prk. v Jag. Arch. für slav. Phil. 1877. 393. a násl., ale vynech v Jag. druhou polovici od: Doch wie aus den.... — na str. 395. po slova spustnouti, spustlý, který. Komp. po etymologicku: věčí u. věčší, po foneticku věčí a píše se po historicku větší, poněvadž od 16. stol. všeobecně se tak píše. Gb. Uv. 58. Cf. také Š. a Ž. 1856. str. 62., Mk. 86. — V. = rozlehlý, rozprostřený v jakýkoliv směr, zvl. vzhůru, ausgedehnt besonders in die Höhe, gross. V. moře, statek, V., vrch. Us. Zahrada ta jest 4 jitra veliká. V. obec = měšťanstvo naproti zastupitelstvu obecnímu. Pal. Dj. V. 1. 125. Mnoho a často- krát sme na velikú obec i na starší podá- vali; A obec veliká i starší nám zase po- rúčeli. Arch. IV. 384. Jak jseš o kus větší. Er. P. 384. Čtyry rohy, žádné nohy, břicho veliké (= peřina). Us. Šd. V. zvěř (Gross-, Hochwild): jelení, dančí, srnčí, černá zvěř; v. pták: tetřev. Je v-ký jako vrabec v hrsti, Us., jako špendlíková pálka, ve Slez. Šd., jako strnad. Ib. Šd. Kozel má velkou bradu a přec není mudrc. Tč. Mají několik dětí, jedno vždy o pohlavek (o políček = o něco málo) větší nežli druhé. Bydž. Kšť. — V. = nadobyčejně rozlehlý, rozprostřený, unge- wöhnlich gross. V. krajina, město, stodola, klec, číše, prst, oči, krok, voda, Us., doby- tek, V., pes, socha; ku podivu v.; mnohem větší; o málo větší, mnohonásob v-ší. D. V-ký krok učiněn k tomu (již hodný počátek se stal). V-ký jako dům Dbš. Obyč. 43. Napadl v. sníh. Sl. let. I. 319. Nabyti velikého ob- jemu; Jísti v-kou lžicí (= býti na hostině). Us. V. sníh — malá voda. Pran. Tč. Čím větší hlava, tím v-ší klobouk. Větší dým nežli pečeně. Větší než narostl (pyšný): Větší síň nežli dům. Č. Větší řemen krájel, než mu kůže postačiti mohla. Ve veliké vodě veliké ryby bývají. V. pták velikého hnízda potřebuje. (V. ) Má v. nohy (o buj- ném). — nač. Dcéra na zrost veľká. Ht. Sl. ml. 209. Služka na postavu v-ká. Slez. Šd. Strany pořekadel vz: Kopí, Slonbidlo. — V. Prodej ve velikém, lépe: na hrubo, po hrubu, hrubý (veliký). Brs. 136. Cf. Vel- prodej. — V. = příliš veliký, zu gross. Ty boty jsou mi v. Us. Je velký jako slon, Slez. Šd., jako strom, jako obr. Šd. Dě- lalo by to veliké oko, es würde grosses Aufsehen machen; Začínají ve veliké míře, sie fangen gross an. Dch. — V. = zrostlý, erwachsen. Velcí i malí. A kdyby byl sebe větši. D. Zábavy malým i velikým, Unter- haltungen für Klein und Gross. Dch. Musíš mati víc rozumu, lebo si od nich starší. Na Slov. Tč. Aby zapsáni byli v každém domě hospodáři napřed a pak osoby veliké i malé všecky. Pal. Dj. V. 2. 40. Mezi velké se nepleť. Vz Pán (strany přísl. o tom). Malé děti, malá starosť; velké děti, velká starosť. Prov. — V. = dlouho trvající, lang. Sloužil mu veliký rok (osm let). Cimrhnz. Myth. 267. — V. = těhotný, schwanger. Naše Ančka už je veliká. V Kunv. Msk. — V. = počtem, množstvím znamenitý, z mnoha dílů se sklá- dající, der Zahl, der Menge nach beträcht- lich, aus vielen Theilen bestehend. Velikými penězi se vykoupil; v. cena; za v. peníze, v. zboží; na větším díle, V., větším dílem, z největšího díla; v. počet. D. V. důchod, vydání, peníze (op. drobné), svatba, rada, jmění, náklad, obchod; něco z většího pra- covati (z hrubšího). Us. Ve v-kém množství, in grosser Fülle; ve v. celku, im Ganzen und Grossen. Šetři v malém, najdeš velké. Dch. Větší zisk, der Mehrgewinn. Na větším díle všichni (listové) se ztrácejí nebo tak dlouho na cestě vězie, že týměř mezi ztraceny mohou počteni býti. Žer. 15. Ktož menšieho nemóž, aniž větčieho móž; Jakož sú mněli zákon- níci starého zákona, že jakož jest oběť veli- čejšie, tak jest lepšie. Hus I. 277., 289. Není velkých příjmů bez velkých výdejův. Prov. Tč. — čím: počtem. Háj. — V. = vnitřní sílu mající, silný, náramný, slavný, snažný, naléhavý, einen grossen Grad innerer Stärke o. Vorzüglichkeit habend, gross, stark, an- gesehen, berühmt, eindringend. V-ký mráz, milosrdenství, přátelství, vážnosť, potupa; v. srdce a mysl míti, V.; hlas, čarodějnice, Kom.; pozornosť, úzkosť, duch, mše, milosť, učenosť. D. Na velikou žádosť to učinil (Ros. ) šp. prý m.: na prosbu snažnou, naléhavou, ale sr.: K jeho velicěj prosbě. Pass. Pro- sili jsme velikú prosbú. Arch. IV. 122. Větší žádosť. Hus II. 183. Síla pětkrát viečše Pra- žan. Rkk. V. česť. Leg. V. pobití, pótka, boj, Rkk., pohnutí. Har. V. teplo, horko, zima, radosť, žalosť, smutek, povyk, škoda, užitek, práce, moc, chvála, hanba, trest, zá- sluha, pilnosť, síla, muž (dle umění, činů), básník (slavný), hráč, pijan (nemírný), práč, šelma, rozum, nemoc (padoucí), oltář; jest veliká otázka (nejisto). Us. Byl již v. (svr- chovaný) čas, es war schon hoch an der Zeit, die höchste Zeit; V. kázání, die Hoch- predigt. Dch. Pro velikéj bolesti. Kdo zbě- hlejší v kartách bývá, je darebník větší. Na Slov. Tč. Hora má veľké uši. Mt. S. I. 89. Velkým hlasem Kristus volal, alta voce. Zjev. svatého Jana. Nebť jest nám toho veliké potřebie, abychom obecného dobrého jednati nemeškali. Arch. II. 27. Vojnu předce anobrž větší než kdy prve máme, ku pokoji naději žádnu. Žer. Odbyl všech vin i u práva velikého i malého za máteř; Držal je u vě- zení k své libosti a k naší v-ké hanbě. U desk před většími úředníky. Půh. I. 338., II. 441., 443. (Tč. ). V tu dobu velikým hně- vem káza sv. Ondřeje v žaláři zamknúti. Pass. 23. (Hý). To veličejší hlas přivodí. Ruk. kd. A kde závisť veličejšie než mezi bojovníky, jenž proti sobě jsú?: Láska nedme sě pýchú a kde veličejšie pýcha než mezi bojovníky ? Hus I. 161. Potřebí v-ké jest manželom, aby se nechlipně měli; Ale ovšem ten hřiech jest těžší, v němž jest veličejší nevděčnosť a ve- ličejší pád od veličejšie milosti neb od vět- čieho daru; Poňavadž pokora činí velikého, větčie pokora činí větčieho; A mužie že jsú v svém přirozenie lepší, hřešiece mají veli- čejšie než ženy pohaněnie; Poňavadž jeden i bláznov i mój jest západ, což mi platno, že sem veličejšie přiložil k múdrosti pilnosť (Eccl. 2. ); Mněli sú pohané modléce sě modlám, by krásnú řečí a výmluvnú a ve- ličejšími hlasy Buoh spieše se hnul k usly- šenie; Která větčie ohavnosť opuštěnie neb zpuštěnie v miestě svatém, než když vepř v rúcho sě obléká v svaté?; Kdy větčie a hustější byly zrady a nenávisti než nynie?; Mají veličejší pilnosť, aby měšec naplnili; Panna Maria dopuštěna jest pro umučenie syna svého k veliké bolesti; Větší žádosť; Otec věčší mne jest jelikožto člověka; I kde si tak v. hlas vzal? Hus I. 197., 204., 243., 278., 282., 290., 301., 351., 412., II. 26., 207., 245. (Tč. ). Blázen, kdo dává, větší, kdo ne- béře. Prov. Šd. Veliké muky veliký hlas činie. Hus II. 245. Z mnoha ruk větší pomoc. Prov. Tč. Velké hřmění, malý déšť; Z vel- kého mračna malý déšť bývá; Malý oheň velký les spálí. Ve Slez. Šd. Poslušenství poddaných jest největší sláva vrchnosti. Us. Lepší malý zisk než veliká škoda. V. Čím větší šelma, tím větší štěstí. Malé zloděje věšejí, velké pouštějí. Varuj se příliš zdra- vých krmí, dobrých lidí a velikého štěstí. Prov. — čím. Ó ženo! veliká vyznáním, pevným stáním jest viera tvá. Hus II. 99. — v čem: v zlosti. Hus III. 243. — V. = du- ležitý množstvím, následkem, der Menge o. der Folgen wegen wichtig, gross. Něco velikého provinil. Har. V. skutky, činy, ctnosti, chyby, Us., průmysl, Grossindustrie, trh. Nl. Má u sousedů veliké slovo. Sych. Když k největ- šímu přišlo, opustil mne. Jel. Kdo je v malých věcách pilný, budě i ve velkých; Kdo věc velkou rychle koná, snadno kde zavadí; Ne- rovnosť u lidu činí velkú bídu. Na Mor. Tč. Nakrmenie slova božieho jest veličejšie než chleba tělesného. Hus I. 329. Velké věci po- malu rostou. Prov. Tč. — V. = přednosť mající, mezi jinými výtečný, znamenitý, Vor- zug vor Anderen habend, gross. V. páni 6 koňmi se vozí. Kom. V. úředník, svět, Us., kníže. D. To je velká selka (z velikého statku). Us. Msk. Že sě bál ciesaře veličej- šieho súdce; Řeč zavierá větší mudřec a král, spasitel náš řka. Hus I. 187., 283. (Tč. ). Kdo z náhla velkým zóstal, nech sa zkázy bojí. Na Slov. Tč. Jak veliké hodiny uka- zují, tak malé se po nich spravují. Prov. Šd. S velikými pány není dobře višní (třešní) jísti. V. Veliké pány měj přátely, ale ne sousedy. — v čem. Nehledíš osoby t. j. pravíš pravdu upřiemo i velikým lidem i malým v dóstojenstvie; O Kristu píše sv. Lukáš, že byl muž veliký v skutku i v řeči Hus II. 397., III. 305. I bieše Judith velika ve cti. Št. N. 30. 13. — čím. Větší urozením (majores natu). BO. — V. = zvl. mnohé neo- byčejné vlastnosti mající, viele vorzügliche Eigenschaften besitzend, gross. V. duše; v. srdce a mysl, v. Bůh, Peter v.; to jest v. myšlénka, slovo. Us. — V. o nepravých přednostech a smyšlených, von falschen und erdichteten Vorzügen. Velikým se dělati. V. Na v. pána hráti. Sych. Dělati velikého, es nobel geben, den Grossen spielen. Us. Dch. — V. Britannie, Rus; ves, Michelsdorf, ves u Podbořan; Řecko, Gradiště, mogul, oceán, vezír. Vz S. N. V. ovčín, ovčín a Slabec. PL. — Velká hora, Gross-Hora, hájovna u Vo- pořan. — V. ves, Grossdorf, vz Veliká. — V. hory, Rudolphstadt, městečko u Budě- jovic. PL. — V. dvůr, Grosshof, mlýn u Po- hořelic na Mor.; dvůr u Tábora. — V. vír, Grosswühr, ves u Vorlíka. PL. — V. mlýn, u Dvorce na Mor., u Fulneka. Tč. — V. noc, vz Velikonoc; v. neděle (hod boží), sobota, der Charsamstag; čas, lange Zeit, hohe Zeit, höchste Zeit, Jg., týden (pašijový), die Mar- ter-, Charwoche. Jg. V. pátek, der Char- freitag. Us. Jednak u křieže u v. pátek 5 grošóv pro 5 jiezev Kristóv položiti velí. Hus I. 445. Na v. pátek dy prší, je suchý rok. Slez. Šd. Vychází-li slunce na v. pátek jasně, bude úrodný rok, pakli v žlutočer- vených mracích, bude neúroda, hlad a válka; Na v. pátek nemá sedlák zemí hýbati, neboť ona prý kvílí spasitele. Pron. Tč. Když je na v. pátek rosa, zasej ty, sedláčku, prosa. Slez. Šd. Umyje-li se kdo na v-ký pátek hnojůvkou ruce, nedostane záděru. Na mor. Valaš. Vck. Na v. pátek běží mladí staří k potoku a umývají se, aby byli čerstvi a zdrávi. Nebo berou do hrnku vody z po- toku, do té vody dají peníz a pak se doma ostatní umívají. Peníz dávají do hrnku proto, aby měli po celý rok peníze. Kdo má od- biračku (vřídek) na noze, klade před postel sekeru, aby, jakmile by vstal, na ni šlapl a ta prý mu pomůže. Na mor. Valaš. Vck.

369164   Velim Svazek: 4 Strana: 0614
Velim, i, f. Pal. Vz Velyně.

369165   Velím Svazek: 7 Strana: 1013
Velím, instr. Vz List. fil. 1886. 421. V. viece. Alx. H. 12. 19. Naňž kdyby pomněl člověk, v. by byl křesťanštějších obyčejóv; V. raději; Milosť v. větší; V. bych živ byl jinačejie; V. lépe, v. hóře. Št. Kn š. 13., 32., 42., 43., 100.

369166   Velim Svazek: 8 Strana: 0460
Velim, ě, f. Vz List. fil. 1895. 320.

369167   Velim Svazek: 9 Strana: 0367
Velim, ě, později také -i, f. Gb. H. ml. III. 1. 310. Z Velimě. 1510. Arch. XVIII. 515.

369168   Velim Svazek: 10 Strana: 0477
Velim v VII. 1013. za Velí polož až za Veliký.

369169   Velím, vz Svazek: 4 Strana: 0614
Velím, vz Velí.

369170   Velímka Svazek: 10 Strana: 0676
Velímka, y, f. = druh jablek. Brt. Sl.

369171   Velimský Svazek: 7 Strana: 1014
Velimský. V-ští zakládají si mnoho na svých koních. Vz Sbtk. Kratt. h. 105.

369172   Velin Svazek: 4 Strana: 0614
Velin (franc, velen), u, m. = papír per- gamenu podobný, papír panenský, zvláště jemně hlazený. Velinpapier, n. Vz S. N. Na v-u tisknouti. Jg.

369173   Velin Svazek: 7 Strana: 1014
Velin. Cf. Kram. Slov. — V., magnes, zastr. Pršp. 6. Cf. násl. Rj.: veln.

369174   Velinče Svazek: 4 Strana: 0614
Velinče, ete, n. = jablko měkké nakyslé. Us. Jg.

369175   Velinec Svazek: 7 Strana: 1014
Velinec, nce, m, magnita. Cf předch. Prsp. 13.

369176   Velínka Svazek: 7 Strana: 1014
Velínka, y, f. = druh jablek. Mor. Brt.

369177   Velínovitý Svazek: 8 Strana: 0460
Velínovitý. V. rostliny. Cf. Ott. X. 813.

369178   Velinový Svazek: 4 Strana: 0614
Velinový papír. Jg. Vz Velin.

369179   Velínový Svazek: 10 Strana: 0477
Velínový papír. Ott. XVIII. 183.

369180   Velinské Svazek: 4 Strana: 0614
Velinské jezero. Vz Vlšk. 73.

369181   Veliny Svazek: 4 Strana: 0614
Veliny, ves u Holice. Vz S. N.

369182   Velis Svazek: 4 Strana: 0614
Velis, a, m., samota u Kublové na Kři- voklátsku.

369183   Velísek Svazek: 4 Strana: 0614
Velísek, ska, m., osob. jm. Sd.

369184   Veliský Svazek: 4 Strana: 0614
Veliský. V. jablko zimní zakyslé.

369185   Velislav Svazek: 4 Strana: 0614
Velislav, a, m., osob. jm. Tk. I. 628., II. 29., 180., V. 63., S. N. XI. 649., Arch. III. 197., Pal. Rdh. I. 127., Ddk. III. 101. — V., i, f., Filzlaus, samota u Šternberka na Mor. Tč.

369186   Velislav Svazek: 8 Strana: 0460
Velislav, Veleslav. Odtud: Vela, Velas, Velát?, Velda, Velek, Velen, Velíček, Velich, Velík, Veliš, Velíšek. Kbrl. Sp. 11., 20., Čern. Př. 26.

369187   Velislava Svazek: 4 Strana: 0614
Velislava, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. 127.

369188   1. Veliš Svazek: 4 Strana: 0614
1. Veliš, e, m. = hora a ves u Jičína. Vz S. N., Tk. IV. 336., 375., Pal. Dj. II. 1. 177., Tk. III. 36.

369189   2. Veliš Svazek: 4 Strana: 0614
2. Veliš, e, m., osob. jm. Pal.

369190   Velíš Svazek: 4 Strana: 0614
Velíš, e, m., Welisch, ves u Vlašimi.

369191   Velíšek Svazek: 9 Strana: 0367
Velíšek V dr. Sr. Jub. XXXIV.

369192   Veliška Svazek: 4 Strana: 0614
Veliška, y, f., Wölschko, ves u Kaplice. Velišov, a, m., ves.

369193   Velišovský Svazek: 4 Strana: 0614
Velišovský, ého, m. V. z Velišova Pavel. List z r. 1546.

369194   Velišský Svazek: 4 Strana: 0614
Velišský, ého, m., osob. jm. V. Frant,, prof. akad. gymn. v Praze a čes. spisovatel. Vz Tf. H. 1. 177.

369195   Velišský Svazek: 7 Strana: 1014
Velišský, † 8/8 83. Cf. Bačk. Př. 123., 171., Ukaz. 113, Tf. Mtc. 237., 239, Rk.

369196   Velišský Svazek: 8 Strana: 0460
Velišský. V. jablka. NZ. V. 586.

369197   Velišský Svazek: 9 Strana: 0367
Velišský Fr. Sr. Jub. XXXIV.

369198   Velitel Svazek: 4 Strana: 0614
Velitel, e, m. = náčelník, der Befehls- haber, Kommandirende, Kommandant. V. vojska, pevnosti, korábu. Jg. V. u Římanů a Řeků, vz Vlšk. 427., 429., 437. Vrchní v. vojska, Pal. Dj. IV, 2. 363. V. pluku, zálohy, praporu, setniny. Čsk. V. hlavní, Generalis- simus, zemský, Landeskommandirender, pra- porní, Bataillonskommandant. Dch. V. Ta- tarů může jim odníti, cokoli se mu zlíbí, nikdy nesetká se s odporem. Ddk. V. 221.

369199   Velitelka Svazek: 4 Strana: 0614
Velitelka, y, f., die Befehlshaberin. Krok.

369200   Velitelna Svazek: 9 Strana: 0367
Velitelna, y, f. Nár. list. 1898. č. 262.

369201   Velitelskosť Svazek: 9 Strana: 0367
Velitelskosť. Slád. Lear. 32.

369202   Velitelský Svazek: 4 Strana: 0614
Velitelský, Befehlshaber-. Us.

369203   Velitelsky. V Svazek: 10 Strana: 0477
Velitelsky. V. poroučeti. Msn, II. 97.

369204   Velitelství, velitelstvo Svazek: 4 Strana: 0614
Velitelství, velitelstvo, a, n., die Be- fehlshaberei, das Kommando. Nejvyšší v. Us. V-ství místní, Er., vojenské, generalní, divisní atd. Vz Rf. 128. V. vrchní vojenské, Generalkommando. J. tr. V. pěších vojen- ských divisí, brigadní. Čsk. I. 5. 26. V. vo- jenské, vojenských stanic, Militair-Stations-. K. Čsk. V. zálohy, jež měla podporovati ten neb onen sbor, který by se kolísal, svě- řeno Milotovi z Dědic. Ddk. VI. 195. V. míti. Dch.

369205   Veliti, lépe Svazek: 4 Strana: 0614
Veliti, lépe: veleti. Jg.

369206   Velítka Svazek: 4 Strana: 0614
Velítka, y, f., das Detachement. Vz S. N. V. zájezdná (oddělení vojska) z vybraných vojínů složená a co do počtu a síly velmi nestejná, das Streifkommando. Čsk.

369207   Velitvar Svazek: 4 Strana: 0614
Velitvar, u, m., idea, zastr. Aqu.

369208   Velivoj Svazek: 10 Strana: 0477
Velivoj, e, m. = vůdce voje. Statný v. Diomedes, v. Menelaos. Msn. II. 35., 81.

369209   Veliz Svazek: 4 Strana: 0614
Veliz, vz Velíž.

369210   Veliz Svazek: 7 Strana: 1014
Veliz. Cf. Výb II. 1327., 1331. V., osada lovecká při řece Mži. Mus. 1892. 270., 275.

369211   Velíž Svazek: 4 Strana: 0614
Velíž, e, m. Vršovci, na hoře V-ži v le- sích křivoklátských knížete Jaromíra zmu- čili. Ddk. II. 404.

369212   Velk Svazek: 8 Strana: 0460
Velk, a, m. = vlk. Us. místy. Gb. H. ml. I. 156.

369213   Velka Svazek: 4 Strana: 0614
Velka, y, f., osob. jm. Janovi řečenému Haléř a Velce, jeho manželce. Arch. II. 446. — V., Volk, mě. v Uhřích.

369214   Velká Svazek: 4 Strana: 0614
Velká, é, f., něm. Welka, vsi a) u Stráž- nice, b) u Hranice na Mor. Vz Veliký. — V. (mše) = zpívaná mše, velké služby boží, jinde říkají: hrubá (mše). Jdu na velkou, z velké. Us. Kšá., Zkr.. Šd. Pozdě na ranní, když už jdou lidé z velké. U Litmš. Bda.

369215   Velkánoc Svazek: 4 Strana: 0614
Velkánoc, velkénoci, f. = velikonoc. Přiňď k nám na velkúnoc. Na Ostrav. Tč.

369216   Velkanovo Svazek: 4 Strana: 0614
Velkanovo, a, n., ves. Arch. II. 451.

369217   Velkánský Svazek: 4 Strana: 0614
Velkánský, vz Velikánský. Na Ostrav. Tč.

369218   Veľkávý Svazek: 10 Strana: 0676
Veľkávý = dosti veliký. Brt. Sl.

369219   Velké Svazek: 4 Strana: 0614
Velké, ého, n. = velká (hrubá mše); das Hochamt. Už idu z velkého. U Opav. Klš.

369220   Veľkňazský. V Svazek: 10 Strana: 0477
Veľkňazský. V. ukrutnosť. Sbor. čes. 237.

369221   Velkněz Svazek: 4 Strana: 0614
Velkněz, e, m. V. olomúcký. Tč. exc. V. slunce. Hdk. Ls. kv. 17.

369222   Velkníže Svazek: 4 Strana: 0614
Velkníže, vz Velkokníže.

369223   Velknížectví Svazek: 7 Strana: 1014
Velknížectví, n, Grossfürstenthum, n. Rk.

369224   Velko Svazek: 4 Strana: 0614
Velko = veliko. Velkonoc atd. vz Veli- konoc atd. — V titulech = vele. Velkodů- stojný pane, reverendissime domine! Šd. — V. Všecko má ve velko (= prodej na hrubo). U Dobrušky. Vk.

369225   Velkobanka Svazek: 10 Strana: 0676
Velkobanka, y, f. Nár. list. 1905. 359. 21.

369226   Velkobernardský Svazek: 7 Strana: 1014
Velkobernardský V. průsmyk, horstvo. Šmb.

369227   Velkoboháč Svazek: 10 Strana: 0477
Velkoboháč, e, m. Škod. II2 79.

369228   Velkoborský Svazek: 4 Strana: 0614
Velkoborský, ého, m., osob. jm.

369229   Velkobradec Svazek: 8 Strana: 0460
Velkobradec, dce, m.; pronomaea, brouk. V. nosatý, p. rostrata. Vz Klim. 175.

369230   Velkobritanec Svazek: 10 Strana: 0477
Velkobritanec, nce, m. Čch. II. Pov. 27.

369231   Velkobritský Svazek: 9 Strana: 0368
Velkobritský. V. ostrovy. Mus. 1897. 468.

369232   Velkobublinatý Svazek: 4 Strana: 0614
Velkobublinatý, grossblasig. V. pěna. Zpr. arch. IX. 43.

369233   Velkobuněčný Svazek: 4 Strana: 0614
Velkobuněčný, grosszellig. Nz. lk.

369234   Velkobytosť Svazek: 8 Strana: 0460
Velkobytosť, i, f. Am. Orb. 82.

369235   Velkočelistník Svazek: 8 Strana: 0460
Velkočelistník, a, m., prostomis, brouk. V. obecný, p. mandibularis. Vz Klim. 353.

369236   Velkočelý Svazek: 8 Strana: 0460
Velkočelý. V. plochatec, brouk. Vz Klim. 370.

369237   Velkočinně Svazek: 4 Strana: 0614
Velkočinně = velikočinně.

369238   Velkočinnosť Svazek: 4 Strana: 0614
Velkočinnosť = velikočinnosť.

369239   Velkočinný Svazek: 4 Strana: 0614
Velkočinný = velikočinný.

369240   Velkočlenec Svazek: 8 Strana: 0460
Velkočlenec, nce, m., megarthrus, brouk. V. plochoštítý, m. sinuatocoílis, polokřídlý, hemipterus, příbuzný, affinis, stlačený, de- pressus, zuboštítý, denticollis. Vz Klim. 259.

369241   Velkočlenník Svazek: 8 Strana: 0460
Velkočlenník, a, m., megatroma, brouk. V. vlnitý, m. undatum. Vz Klim. 362.

369242   Velkodrápník Svazek: 8 Strana: 0460
Velkodrápník, a, m.,macronychus, brouk. V. čtverohrbý, m. quadrituberculatus. Vz Klim. 129.

369243   Velkoduch Svazek: 4 Strana: 0614
Velkoduch, a, m. = velduch, das Genie, der Unternehmungsgeist. V. nakladatelský. Vz S. N. X. 308.

369244   Velkoduchý Svazek: 4 Strana: 0614
Velkoduchý, grossmüthig. Dch.

369245   Velkodušenství Svazek: 4 Strana: 0614
Velkodušenství, n., Grossmuth (als Zu- stand). Dch.

369246   Velkoduší Svazek: 4 Strana: 0614
Velkoduší, n., die Grossmuth. Nz.

369247   Velkodušně Svazek: 10 Strana: 0477
Velkodušně někomu něco nechati. Zr. Let. III. 153.

369248   Velkodušnosť Svazek: 4 Strana: 0614
Velkodušnosť, i, f., die Grossmuth. Ssk.

369249   Velkodušnosť Svazek: 7 Strana: 1014
Velkodušnosť. Mus., Dk.

369250   Velkodušný Svazek: 7 Strana: 1014
Velkodušný, grossmüthig. Šmb., Mus.

369251   Velkodušný Svazek: 8 Strana: 0460
Velkodušný. Muž v. na své cti má dost. Vrch. Rol. XVII— XXII. 10.

369252   Velkohlavec Svazek: 7 Strana: 1014
Velkohlavec, vce, m., macrocephalus.

369253   Velkohlavec Svazek: 8 Strana: 0460
Velkohlavec, vce, m., dadobia, brouk. V. skrývavý, d. immersa. Vz Klim. 154.

369254   Velkohlavosť Svazek: 10 Strana: 0477
Velkohlavosť, i, f., megalocephalia, Gross- köpfigkeit. Ktt.

369255   Velkohlavosť, i Svazek: 4 Strana: 0614
Velkohlavosť, i, f., die Makrokephalie. Nz. lk.

369256   Velkohlavý Svazek: 8 Strana: 0460
Velkohlavý. Vz Svižnonožec (3. dod.).

369257   Velkohodní Svazek: 7 Strana: 1014
Velkohodní svátek, paschalis. Us.

369258   Velkohorní Svazek: 7 Strana: 1014
Velkohorní les, Hochgebirgswaldung. Sl. les.

369259   Velkohostinec Svazek: 4 Strana: 0614
Velkohostinec, nce, m., das Hotel. Dch.

369260   Velkohostinský Svazek: 7 Strana: 1014
Velkohostinský, ého, m., Hotelier, m. Rk.

369261   Velkohrozný Svazek: 7 Strana: 1014
Velkohrozný, grosstraubig. Lpř.

369262   Velkohrudý Svazek: 7 Strana: 1014
Velkohrudý, grossschollig. Lpř.

369263   Velkohříčka Svazek: 7 Strana: 1014
Velkohříčka, y, f. V-ky arithmetické. Dk. Aesth. 578.

369264   Velkohubě Svazek: 9 Strana: 0368
Velkohubě mluviti. Nár. list. 1898. č. 194. 1.

369265   Velkohubosť Svazek: 7 Strana: 1014
Velkohubosť, i, f., Grossmaul, n.

369266   Velkohubý Svazek: 7 Strana: 1014
Velkohubý, grossmäulig. V. denunciant- ství.

369267   Velkohubý Svazek: 8 Strana: 0460
Velkohubý. V. výtečník = tlachal. Nár. list. 1893.

369268   Velkohvězdnatý Svazek: 7 Strana: 1014
Velkohvězdnatý čugun (surové železo), Grobspangeleisen, n. Hř.

369269   Velkochan Svazek: 4 Strana: 0614
Velkochan, a, m., der Grosschan. Přcht.

369270   Velkoiazyčný Svazek: 8 Strana: 0460
Velkoiazyčný, ^a-nQÓylaaaos. Čl. L. Jos. 35.

369271   Velkojamec Svazek: 9 Strana: 0368
Velkojamec, mce, m., holopsia, brouk. V. finský, H fennica. Klim. 657.

369272   Velkojazykosť Svazek: 7 Strana: 1014
Velkojazykosť, i, f., Grosszüngigkeit, f.

369273   Velkokamenný Svazek: 8 Strana: 0460
Velkokamenný či megalithický hrob = obložený velikými kamennými deskami. Sbor. slov. I. 93.

369274   Velkokavárna Svazek: 7 Strana: 1014
Velkokavárna, y, f, Grosscafféehaus.

369275   Velkokavárna Svazek: 10 Strana: 0477
Velkokavárna, y, f. V-nu upraviti. Nár. list. 1886. č. 124.

369276   Velkoklackárna Svazek: 8 Strana: 0461
Velkoklackárna, y, f. Osv. 1896. 374.

369277   Velkoklenebný. V Svazek: 10 Strana: 0477
Velkoklenebný. V. komnata. Msn. Od. 53.

369278   Velkoklepárna Svazek: 8 Strana: 0461
Velkoklepárna, y, f. Osv. 1896. 374.

369279   Velkoklkatý Svazek: 7 Strana: 1014
Velkoklkatý, vz Velkovláčkovitý (dod.).

369280   Velkokněhyně Svazek: 10 Strana: 0477
Velkokněhyně, ě, f. Tbz. XIII. 163. Sr. Velkokněžna.

369281   Velkokněz Svazek: 7 Strana: 1014
Velkokněz, e, m., der hohe Priester. Dk. Aesth. 361.

369282   Velkokněžna Svazek: 4 Strana: 0614
Velkokněžna, y, f., na Slov. velkokňa- hyňa (Ssk. ), die Grossfürstin. Vz Veliko- kněžna. Ruská v. Ddk. II. 426., Němc.

369283   Velkokníže Svazek: 4 Strana: 0614
Velkokníže, ete, m., magnus dux. der Grossfürst. V. polský. Ddk. III. 284.

369284   Velkoknížecí Svazek: 4 Strana: 0614
Velkoknížecí, grossfürstlich. V. stolice. Ddk. II. 87.

369285   Velkoknížectví Svazek: 4 Strana: 0614
Velkoknížectví, n., das Grossfürsten- thum. Nz.

369286   Velkokommissionář Svazek: 10 Strana: 0477
Velkokommissionář, e, m. Nár. list. 1903. 154. 17.

369287   Velkokoule, e, f. Am Svazek: 8 Strana: 0461
Velkokoule, e, f. Am. Orb. 82.

369288   Velkokrál Svazek: 7 Strana: 1014
Velkokrál, e, m., Grosskönig. J. Lpř. Dj. I. 107.

369289   Velkokrový Svazek: 8 Strana: 0461
Velkokrový mrvomil, brouk. Klim. 183.

369290   Velkokrvinkatosť Svazek: 7 Strana: 1014
Velkokrvinkatosť, i, f, macrokythaemia.

369291   Velkokřídlý Svazek: 8 Strana: 0461
Velkokřídlý prohybač, brouk. Vz Klim. 258.

369292   Velkokřížník Svazek: 4 Strana: 0615
Velkokřížník, a, m. V. čestné legie, der Grosskreuz der Ehrenlegion. Dch. Vz Vel- křížník.

369293   Velkokunčický Svazek: 4 Strana: 0615
Velkokunčický cukrovar, Gross-Kun- zendorfer-Zuckerfabrik ve Slez. u Frýdka. Tč.

369294   Velkokupec Svazek: 4 Strana: 0615
Velkokupec, pce, m., der Grosshändler. Šm.

369295   Velkokupec Svazek: 7 Strana: 1014
Velkokupec v 15. a 16. stol. Vz Wtr. Obr. 555.

369296   Velkokupecký. V Svazek: 10 Strana: 0477
Velkokupecký. V. firma. Báb. 9.

369297   Velkokupectví Svazek: 4 Strana: 0615
Velkokupectví, n., der Grosshandel. Šm.

369298   Velkokusý Svazek: 7 Strana: 1014
Velkokusý, grossscheitig. V. palivo. Šmr. 9.

369299   Velkokvětý Svazek: 4 Strana: 0615
Velkokvětý, grossblütig. Dch.

369300   Velkolepě Svazek: 7 Strana: 1014
Velkolepě, vz Velkolepý.

369301   Velkolepí Svazek: 4 Strana: 0615
Velkolepí, n. = velkoleposť. Nz.

369302   Velkoleposť Svazek: 4 Strana: 0615
Velkoleposť, vz Velikoleposť.

369303   Velkolepý Svazek: 4 Strana: 0615
Velkolepý, grossartig, grandios, impo- sant. Noviny učinily z toho v-kou otázku, cause celébre. Dch. V. ideje. Ddk. V. 352.

369304   Velkolepý Svazek: 7 Strana: 1014
Velkolepý. V. dílo, Mus., budova, Posp., stavba, chrám, J. Lpř., pokrok, pokus, práce, ZČ. , pohled, průvod. Pdl.

369305   Velkolící Svazek: 7 Strana: 1014
Velkolící, grosswangig. Vz předcház.

369306   Velkolidolovárna Svazek: 10 Strana: 0477
Velkolidolovárna, y, f. Osv. 1896. 374.

369307   Velkolihovar Svazek: 10 Strana: 0477
Velkolihovar, u, m. Nár. list. 1905. 6. 9.

369308   Velkolistnatý Svazek: 7 Strana: 1014
Velkolistnatý = velkolistý. V. rostliny. Dlj.

369309   Velkolistý Svazek: 7 Strana: 1014
Velkolistý, grossblätterig.

369310   Velkolistý. V Svazek: 10 Strana: 0477
Velkolistý. V. macešky. Pokr. 1885. č. 121.

369311   Velkoloď Svazek: 7 Strana: 1014
Velkoloď, i, f, Grossschiff, n. Pl. 11.320.

369312   Velkoluk Svazek: 10 Strana: 0477
Velkoluk, u, m. = veliký luk. Slov. Sbor. čes. 285.

369313   Velkoměsto Svazek: 4 Strana: 0615
Velkoměsto, a, n., které má více než 100. 000 obyvatelů, Grosstadt. Blř.

369314   Velkoměstský Svazek: 4 Strana: 0615
Velkoměstský, grosstädtisch. Sm.

369315   Velkoměšťák Svazek: 4 Strana: 0615
Velkoměšťák, a, m., der Grosstädter. Dch.

369316   Velkoměšťan Svazek: 4 Strana: 0615
Velkoměšťan, a, m., der Grossbürger. V Uher. Hradišti jest 86 v-nů. Tč.

369317   Vělkoměštka Svazek: 9 Strana: 0368
Vělkoměštka, y, f. Sum. 19.

369318   Velkomeziříči Svazek: 4 Strana: 0615
Velkomeziříči, n., mě. na Mor.

369319   Velkomeziříčský Svazek: 4 Strana: 0615
Velkomeziříčský zámecký okres, Schloss- bezirk Gross-Meseritsch. Tč.

369320   Velkomluvně Svazek: 4 Strana: 0615
Velkomluvně, grossprecherisch.

369321   Velkomluvnosť Svazek: 4 Strana: 0615
Velkomluvnosť = velikomluvnosť.

369322   Velkomluvný Svazek: 4 Strana: 0615
Velkomluvný = velikomluvný.

369323   Velkomlýn Svazek: 10 Strana: 0477
Velkomlýn, u, m. Svaz v-nů. Nár. list. 1904. 141. 21.

369324   Velkomlynářstvo Svazek: 10 Strana: 0477
Velkomlynářstvo, a, n. Nár. list. 1903. 134 25.

369325   Velkomocně Svazek: 4 Strana: 0615
Velkomocně, mächtig, gewaltig. Bern.

369326   Velkomocnosť Svazek: 4 Strana: 0615
Velkomocnosť, i, f. = velikomocnosť.

369327   Velkomocný Svazek: 4 Strana: 0615
Velkomocný, grossmächtig. Us. Dch. Vz Velikomocný.

369328   Velkomocný Svazek: 7 Strana: 1014
Velkomocný. Výb. II. 983., Arch. IX. 430.

369329   Velkomoravský Svazek: 7 Strana: 1014
Velkomoravský, grossmährisch. V. říše. Šmb.

369330   Velkomotouzna Svazek: 10 Strana: 0477
Velkomotouzna, y, f. = místnosť, kde se dělá mnoho motouzů. Osv. 1896. 374.

369331   Velkomožnosť Svazek: 4 Strana: 0615
Velkomožnosť, i, f. = velmožnosť. Vaše panská V. jim to poručila. Let. Sl. mt. I. 232.

369332   Velkomožnovský Svazek: 8 Strana: 0461
Velkomožnovský titul (velkomožného pána). Slov. Pbľd. 1896. 714.

369333   Velkomožný Svazek: 7 Strana: 1014
Velkomožný = velmožný. V. pán. Syt. Táb. 116., Prss. Obr. 139.

369334   Velkomožný Svazek: 8 Strana: 0461
Velkomožný, vz násl. Velmožný.

369335   Velkomožství Svazek: 4 Strana: 0615
Velkomožství, n. = veliká moc, velmož- nosť. Pl.

369336   Velkomuž Svazek: 4 Strana: 0615
Velkomuž, e, m., ein hervorragender Mann. Apoštol náš záhy s v-ži řeckých uměn se sbydlil. Sš. I. 1. (Hý. ).

369337   Velkomyslnosť Svazek: 4 Strana: 0615
Velkomyslnosť, i, f. = velikomyslnosť. V. a nezištnosť Přemysla Otakara. Ddk. VI. 5.

369338   Velkomyslnosť Svazek: 10 Strana: 0477
Velkomyslnosť, i, f Srdce slabé není schopno v-sti. Vrch. Muš. II. 368.

369339   Velkomyslný Svazek: 4 Strana: 0615
Velkomyslný, grossmüthig, edelsinnig.

369340   Velkomyšl Svazek: 4 Strana: 0615
Velkomyšl, i, f., die Grossherzigkeit, edler Sinn. Chch.

369341   Velkonakladatelství Svazek: 10 Strana: 0477
Velkonakladatelství, n. Nár. list. 1904. 248. 7.

369342   Velkonazir Svazek: 8 Strana: 0461
Velkonazir, a, m. = komorník harému. Mrs. Moor. 7.

369343   Velkoněmecký Svazek: 10 Strana: 0477
Velkoněmecký demagog. Nár. list. 1904. 73. 1.

369344   Velkonoc Svazek: 4 Strana: 0615
Velkonoc, vz Velikonoc.

369345   Velkonoce Svazek: 8 Strana: 0579
Velkonoce. Po velicenoci (po velicě noci). Tov. kn. 3.

369346   Velkonočka Svazek: 7 Strana: 1014
Velkonočka, y, f. = velkonoce. Km. 1887. 760.

369347   Velkonoční Svazek: 4 Strana: 0615
Velkonoční, vz Velikonoční.

369348   Velkonožec Svazek: 4 Strana: 0615
Velkonožec, žce, m. V-ci, megapodii. Vz S. N.

369349   Velkonoží Svazek: 7 Strana: 1014
Velkonoží, n., velkonohosť, i, f., Macro- scelie, -podie.

369350   Velkonožka Svazek: 10 Strana: 0477
Velkonožka, y, m. a f. Tbz. V. 6. 204.

369351   Velkoobec Svazek: 4 Strana: 0615
Velkoobec, bce, f., die Grosskommune. Rk.

369352   Velkoobchod Svazek: 4 Strana: 0615
Velkoobchod, u, m., der Grosshandel, Grossverkehr, Engrosverkehr. Nz.

369353   Velkoobchodní Svazek: 10 Strana: 0676
Velkoobchodní stav. Nár. list. 1905. 359. 22.

369354   Velkoobchodník Svazek: 4 Strana: 0615
Velkoobchodník, a, m., der Grosshändler. Nz.

369355   Velkoobřadník Svazek: 4 Strana: 0615
Velkoobřadník, a, m., der Grosscere- monienmeister. Šm.

369356   Velkoočí Svazek: 7 Strana: 1014
Velkoočí, n., velkookosť, i, f., Macropie, Megalophthalmus.

369357   Velkoočnosť Svazek: 4 Strana: 0615
Velkoočnosť, i, f., buphthalmus. Schb.

369358   Velkooký, velikooký Svazek: 4 Strana: 0615
Velkooký, velikooký, grossäugig. V. Hera. Nej.. Hollý.

369359   Velkopádný Svazek: 4 Strana: 0615
Velkopádný výraz. Dk.

369360   Velkopanskosť Svazek: 8 Strana: 0461
Velkopanskosť. V. paní doktorové. Světz. 1394. 342. b.

369361   Velkopansky Svazek: 7 Strana: 1014
Velkopansky na něco pohlížeti (hrdě). Vlč.

369362   Velkopanský Svazek: 7 Strana: 1014
Velkopanský život. Mour.

369363   Velkopáteční Svazek: 4 Strana: 0615
Velkopáteční, Charfreitags-.

369364   Velkopáteční Svazek: 9 Strana: 0368
Velkopáteční kázání. Tbz. IV. 2. 154.

369365   Velkopečetník Svazek: 4 Strana: 0615
Velkopečetník, a, m., der Grossiegelbe- wahrer. Rk.

369366   Veľkopiatečný Svazek: 8 Strana: 0461
Veľkopiatečný. V. noc. Phľd. 1893. 179.

369367   Velkopísmenný Svazek: 7 Strana: 1014
Velkopísmenný. V. psaní veršů, mit grossen Anfangsbuchstaben. Dk. Poet. 249.

369368   Velkoplodý Svazek: 9 Strana: 0368
Velkoplodý, macrocarpus. Wlt. 22.

369369   Velkoploutvák Svazek: 4 Strana: 0615
Velkoploutvák, a, m., makropod, der Grossflosser, ryba. Dch.

369370   Velkopodnik Svazek: 10 Strana: 0477
Velkopodnik, u, m. Rgl.

369371   Velkopokladník Svazek: 4 Strana: 0615
Velkopokladník, a, m., der Grosschatz- meister. Rk.

369372   Velkopolané Svazek: 4 Strana: 0615
Velkopolané, vz S. N.

369373   Velkopole Svazek: 4 Strana: 0615
Velkopole, e, n., Grossfeld, dvůr u Ná- měště.

369374   Velkopolska Svazek: 4 Strana: 0615
Velkopolska, y, f., Grosspolen. Vz S. N.

369375   Velkopolský Svazek: 4 Strana: 0615
Velkopolský, grosspolnisch. Přiblíživ se k Poznani, tohoto předního hradu v-ho se zmocňuje. Ddk. II. 123.

369376   Velkopolský Svazek: 8 Strana: 0461
Velkopolský. V. kraj. Pras. Těš. 41.

369377   Velkoporotník Svazek: 4 Strana: 0615
Velkoporotník, a, m., der Grossge- schworne. Dch.

369378   Velkopovozník Svazek: 9 Strana: 0463
Velkopovozník, a, m. Nár. list. 1901. č. 246.

369379   Velkoprodukce Svazek: 10 Strana: 0477
Velkoprodukce průmyslová. Nár. list. 1905. 6. 9.

369380   Velkoprovod Svazek: 4 Strana: 0615
Velkoprovod, u, m., der Grossbetrieb. Dch.

369381   Velkoprsí Svazek: 7 Strana: 1014
Velkoprsí, n., Grossbrüstigkeit, f., ma- cromazia.

369382   Velkoprstí Svazek: 7 Strana: 1014
Velkoprstí, n., macrodactylia.

369383   Velkoprstosť Svazek: 4 Strana: 0615
Velkoprstosť, i, f., die Makrodaktylie. Nz. lk.

369384   Velkoprstý Svazek: 8 Strana: 0461
Velkoprstý. Měl v. nohy. Světz. 1894. 597. b.

369385   Velkoprůmysl, velprůmysl Svazek: 4 Strana: 0615
Velkoprůmysl, velprůmysl, u, m., das Grossgewerbe, die Grossindustrie. Nz.

369386   Velkoprůmyslník Svazek: 4 Strana: 0615
Velkoprůmyslník, a, m., der Grossindu- strielle. Dch.

369387   Velkoprůmyslový Svazek: 10 Strana: 0676
Velkoprůmyslový stav. Nár. list. 1905. 359. 22.

369388   Velkopřevor Svazek: 4 Strana: 0615
Velkopřevor, a, m., der Grossprior. V. Johanitů v Čechách. Ddk. VI. 74.

369389   Velkopřevorství Svazek: 7 Strana: 1014
Velkopřevorství, n., Grosspriorat. Us. Pdl.

369390   Velkopupencovitý Svazek: 7 Strana: 1014
Velkopupencovitý, grosspapulös.

369391   Velkorestaurace Svazek: 10 Strana: 0477
Velkorestaurace, e, f. Nár. list. 1903. 243. 15.

369392   Velkorodina Svazek: 9 Strana: 0368
Velkorodina, y, f. = kde patriarcha vládne i ženatým synům a vnukům atd. Nár. sbor. III. 132

369393   Velkorodý Svazek: 10 Strana: 0477
Velkorodý muž. Msn. II. 201.

369394   Velkorost Svazek: 8 Strana: 0461
Velkorost, u, m. V. rostlin. Am. Orb. 97.

369395   Velkorostena Svazek: 8 Strana: 0461
Velkorostena, y, f. (rostl.). Am. Orb. 105.

369396   Velkorouchý. V Svazek: 10 Strana: 0477
Velkorouchý. V. Helena. Škod. Od. 36.

369397   Velkortí Svazek: 4 Strana: 0615
Velkortí, n., die Makrocheilie. Nz. lk.

369398   Velkoručí Svazek: 7 Strana: 1014
Velkoručí, n. , velkorukosť, i, f., macro- cheiria.

369399   Velkorusi Svazek: 4 Strana: 0615
Velkorusi, vz S. N.

369400   Velkorysý Svazek: 10 Strana: 0477
Velkorysý výraz. Nár. list. 1901. 121 13.

369401   Velkoříše Svazek: 7 Strana: 1014
Velkoříše, e, f., Grossreich, n. Šb. Fr., Šmb.

369402   Velkoskalský Svazek: 10 Strana: 0477
Velkoskalský (o Hrubé Skále). 1649. Osv. 1896. 365.

369403   Velkosklad Svazek: 7 Strana: 1014
Velkosklad, u, m, Grossniederlage, f. Us. Pdl.

369404   Velkoskvrnný Svazek: 8 Strana: 0579
Velkoskvrnný krasec. Vz Krasec (3. dod.)

369405   Velkoskvrnný Svazek: 9 Strana: 0368
Velkoskvrnný hřebenoholeník, brouk. Klim. 687.

369406   Velkosrdý Svazek: 10 Strana: 0477
Velkosrdý muž. Msn. II. 87., 108., Od. 320.

369407   Velkosť Svazek: 4 Strana: 0615
Velkosť, i, f. = velikosť.

369408   Velkostatek Svazek: 4 Strana: 0615
Velkostatek, tku, m., der Grossgrund- besitz, die Domaine. Us. V. u Římanův vz Vlšk. 105., 107. Správa v-tku. Us. Dch.

369409   Velkostatkář Svazek: 4 Strana: 0615
Velkostatkář, e, m., der Grossgrundbe- sitzer. Vz Poplužník.

369410   Velkostatkářský Svazek: 7 Strana: 1014
Velkostatkářský, Domainen-. Sl. les.

369411   Velkostatkářství Svazek: 7 Strana: 1014
Velkostatkářství, n., Domainenbesitz- thum.

369412   Velkostatkářstvo Svazek: 7 Strana: 1014
Velkostatkářstvo, a, n., Grossgrund- besitzer. J. Lpř., Tl. M. 125.

369413   Velkosvětský Svazek: 8 Strana: 0461
Velkosvětský. V. dvorenie. Phľd. 1896.

369414   Velkoštítec Svazek: 9 Strana: 0368
Velkoštítec, tce, m., crepidodera, brouk. V. černostehný, c. femorata, příčný, trans- versa, rezavý, ferruginea, stlačený, impressa. Klim 697.

369415   Velkošupinatý Svazek: 9 Strana: 0368
Velkošupinatý. V. luskoun Vz Ott. XVI. 472a. Sr. Velkošupinavý.

369416   Velkošupinný Svazek: 8 Strana: 0461
Velkošupinný. V. číška dubová. Čl. Zrůd. 25.

369417   Velkotělí Svazek: 7 Strana: 1014
Velkotělí, n., Macrosomatie, f.

369418   Velkotlapý Svazek: 9 Strana: 0368
Velkotlapý kuželostehník, brouk. Klim. 651.

369419   Velkotouč Svazek: 4 Strana: 0615
Velkotouč, e, m. (při tělocviku). Vz KP. 1. 488.

369420   Velkotouč Svazek: 7 Strana: 1014
Velkotouč, Riesenfelge. Rgl.

369421   Velkotovárna Svazek: 8 Strana: 0461
Velkotovárna, y, f. Osv. 1896. 374.

369422   Velkotovárník Svazek: 8 Strana: 0461
Velkotovárník, a, m. Ztk. 125. (3. vyd.).

369423   Velkotruhlárna Svazek: 8 Strana: 0461
Velkotruhlárna, y, f. Osv. 1896. 374.

369424   Velkotrup Svazek: 8 Strana: 0461
Velkotrup, u, m. V. rostlin. Am. Orb. 97.

369425   Velkotvarnosť Svazek: 4 Strana: 0615
Velkotvarnosť, i, f. = veletvarnosť.

369426   Velkotvarný Svazek: 4 Strana: 0615
Velkotvarný = veletvarný. Blý.

369427   Velkoúlomkový Svazek: 7 Strana: 1014
Velkoúlomkový, macroclastisch. V. ka- mení. NA. V. 553.

369428   Velkousedlosť, i Svazek: 7 Strana: 1014
Velkousedlosť, i, f., Grossgrundbesitz, m.

369429   Velkoústí Svazek: 4 Strana: 0615
Velkoústí, n., die Makrostomie. Nz. lk.

369430   Velkoústý Svazek: 4 Strana: 0615
Velkoústý, grossmäulig, grossen Mund habend. Velkoústí plazi, eurystoma (pl. ), die Grossmäuler. Nz.

369431   Velkoústý Svazek: 10 Strana: 0477
Velkoústý rhetorismus. List. fil. 1904. 395.

369432   Velkouší Svazek: 10 Strana: 0477
Velkouší, n., macrotia. Ktt.

369433   Velkovévoda Svazek: 4 Strana: 0615
Velkovévoda, y, m., Grossherzog. Dch., Němc.

369434   Velkovévodkyně Svazek: 4 Strana: 0615
Velkovévodkyně, ě, f., die Grossherzo- gin. Němc.

369435   Velkovévodský Svazek: 4 Strana: 0615
Velkovévodský, grossherzoglich. V-ský mlynář = vlastník mlýna na veliké vodě. Prm. IV. 271.

369436   Velkovévodství, n Svazek: 4 Strana: 0615
Velkovévodství, n., das Grossherzog- thum. V. poznaňské. Ddk. II. 351.

369437   Velkovezír Svazek: 10 Strana: 0477
Velkovezír, a, m. Us.

369438   Velkovezírový Svazek: 10 Strana: 0477
Velkovezírový stan. Tbz. V. 4. 271.

369439   Velkovhodní Svazek: 7 Strana: 1014
Velkovhodní = velkohodní. Hank. Sb. 360.

369440   Velkovodský Svazek: 10 Strana: 0676
Velkovodský mlynář = jenž měl mlýn pobřežní, na břehu řeky vystavěný. Čes. 1. XV. 187.

369441   Velkovojvoda Svazek: 4 Strana: 0615
Velkovojvoda, y, f. = velkovévoda. Nz.

369442   Velkovojvodství Svazek: 4 Strana: 0615
Velkovojvodství, n. = velkovévodství. Nz.

369443   Velkovozka Svazek: 7 Strana: 1015
Velkovozka, y = velkovozataj, e, m., Grossfuhrmann, m. Sl. les.

369444   Velkovrcholný Svazek: 10 Strana: 0477
Velkovrcholný dub. Škod. IP. 236.

369445   Velkovýroba Svazek: 4 Strana: 0615
Velkovýroba, y, f. = veliká výroba, die Massenfabrikation. Šp.

369446   Velkovýroba Svazek: 8 Strana: 0461
Velkovýroba, y, f. Nár. list. 1894. č. 106. feuill.

369447   Velkovýrobna Svazek: 10 Strana: 0477
Velkovýrobna, y, f. V. líhu. Nár. list. 1904. 114. 17.

369448   Velkovýrobní Svazek: 10 Strana: 0477
Velkovýrobní péro Potapenkovo. Zvon III. 391.

369449   Velkovyslanec Svazek: 7 Strana: 1015
Velkovyslanec, nce, m., Ambassadeur, m. Rk.

369450   Velkozadec Svazek: 9 Strana: 0368
Velkozadec, dce, m., anitys, brouk. V. rudý, a. rubens Vz Klim. 478.

369451   Velkozávitkovitosť Svazek: 7 Strana: 1015
Velkozávitkovitosť, i, f., Macrogyrie, f. Ktt.

369452   Velkozávod Svazek: 7 Strana: 1015
Velkozávod, u, m, Grosshandlung, f. Rgl.

369453   Velkozloděj Svazek: 10 Strana: 0676
Velkozloděj, e, m. Zvon VI. 334.

369454   Velkozoubkovaný Svazek: 9 Strana: 0368
Velkozoubkovaný list. Wlt. 24.

369455   Velkozrakosť Svazek: 7 Strana: 1015
Velkozrakosť, i, f., Megalopsie.

369456   Velkozrnný. V Svazek: 10 Strana: 0477
Velkozrnný. V. kokotice. Nár. list. 1904. 356. 17.

369457   Velkozvířena Svazek: 8 Strana: 0461
Velkozvířena, y, f. Am. Orb. 105.

369458   Velkříž Svazek: 4 Strana: 0615
Velkříž, e, m. = veliký kříž, das Gross- kreuz. J. tr.

369459   Velkřížník Svazek: 4 Strana: 0615
Velkřížník, a, m., der Grosskreuz. J. tr. Vz Velkokřížník.

369460   Velkupec Svazek: 4 Strana: 0615
Velkupec, pce, m. = velkokupec. Rk.

369461   Velkus Svazek: 4 Strana: 0615
Velkus, u, m., der Geniestreich. Šm.

369462   Velký Svazek: 4 Strana: 0615
Velký z veliký, i se vypustilo. Vz Ve- liký.

369463   Velký Svazek: 8 Strana: 0461
Velký m. veliký již ve starší době (Otc. 120.). Gb. H. ml. I. 228. — V. Hvozd, pole v Turci. Phľd. XII. 339. V. Potok (Velkovský P.) na Frýdecku. Věst. op. 1894. 19.

369464   Velky križok Svazek: 10 Strana: 0477
Velky križok, tanec ve vých. Slezsku. Vz Čes. 1. XI. 219.

369465   Vella Svazek: 10 Strana: 0477
Vella = vedle. V. kona. Slov. Čes. 1. XII. 278.

369466   Velle Svazek: 8 Strana: 0461
Velle = vedle. Vz Pluncati.

369467   Velleius Paterkulus Svazek: 10 Strana: 0477
Velleius Paterkulus, řím. dějepisec. Přeložil Fr. Kott. V Praze 1902.

369468   Vellej-us Svazek: 4 Strana: 0615
Vellej-us, a, m., jm. řím. Vz S. N.

369469   Vellejka Svazek: 4 Strana: 0615
Vellejka, y, f., vella, rostl. řeřichovitá, šešulinečná. Rostl. 1. 217. a.

369470   Velllík Svazek: 8 Strana: 0461
Velllík, u, m. V-ky = veliké oči. Ten vy- valoje velníke. Brno. Brt. D. II. 410.

369471   Velmě Svazek: 4 Strana: 0615
Velmě = velmi (zastr. ). Výb. I. 681., 1082., Hus. Vz Velmi. Cf. Bž. 216.

369472   Velmě Svazek: 7 Strana: 1015
Velmě. Ž. kl. 6. 4. a. j., Št. Kn. š. 1., 5., 10.

369473   Velmě Svazek: 8 Strana: 0461
Velmě m. velmi. Toto slovo má za zasta- ralé již Bl. Gr. 175. Velmě. Ev. seit. 21. Marc. 16. 2. aj. často.

369474   Velměsto, a Svazek: 7 Strana: 1015
Velměsto, a, n., Grossstadt, f. Hdž. Čít. 239.

369475   Velmi Svazek: 4 Strana: 0615
Velmi, zastr. velmě = velice, sehr, stark, viel. S příslovci: mnoho, často, za časté, ráno, rychle. V. Příliš v., náramně v., více než v. V. Ježíše jste sobě nade všechny jiné zalíbili v. múdře. Hus III. 269. V. lépe řečeno; Tototě póst, jenž já velmi více volím; V. by hóře učinil ten... M. Aby se v. dobře měl. Arch. II. 26. Toho sú páni mstili velmi skutečně. Arch. II. 488. — V. s adj. Velmi chudý, V., dobrý, zlý, hloupý, chytrý atd. On jest velmi spokojen. Dch. Velmě nepo- dobné strany. Št. A já mu byla velmi ráda. Dbš. Sl. pov. I. 504. Viděním nákladných a velmě divných marností zapalují sě lidé viece k ofěrování než k modlení. Hus I. 78. Opět vzal ho ďábel na horu vysokú velmě. Ib. II. 86. Ona je velmi (moc, Us. ) krásna. Dch. Velmi rádo vlastní při cizím hyne. Prov. — V. s positivem m. superla- tivu, vz Superlativ. — V. se slovesy. V. chybovati. V. Pes, který v. štěká, nerád kouše. Prov. Z toho v. děkuji. Arch. IV. 10. Židé a pohané posmievají se velmě obyčeji křesťanskému. Hus I. 130.

369476   Velmi Svazek: 7 Strana: 1015
Velmi. Mkl. Etym. 378. a. V. u kompa- rativu. Vz. List. fil. 1886. 420. S příslovci: Příliš v., Št. Kn. š. 17., v. rád, Us., v. brzo, Ž. wit., v. pilně, silně, málo, Výb. II. 9. 15. — Se slovesy: V. se diviti, Pass., něčeho litovati. Bart. 232.

369477   Velmi více Svazek: 9 Strana: 0368
Velmi více = mnohem více. Rozb. III. 734.

369478   Velmira Svazek: 4 Strana: 0616
Velmira, y, f., ves. Mus. VIII. 416.

369479   Velmistr Svazek: 4 Strana: 0616
Velmistr, a, m., der Grossmeister, oberster Meister, Hochmeister. Vz S. N. V. německý, Deutschmeister. J. tr. V. řádu německých rytířů, der G. des deutschen Ritterordens. Dch. Byl na v-stra povýšen. Dch. My Erazim, mistr najvyšší zákona křižovničieho s hvězdú. Arch. I. 425.

369480   Velmistrovství Svazek: 4 Strana: 0616
Velmistrovství, n., das Amt eines Gross- meisters, das Grossmeisterthum.

369481   Velmo Svazek: 7 Strana: 1015
Velmo = velmi. Slov. Dbš. Úv. 94. a j.

369482   Velmoc Svazek: 4 Strana: 0616
Velmoc, i, f. = stát prvního stupně, die Grossmacht. Pal. Rdh. III. 227., Ddk. V. 275. V-ci: Rusko, Rakousko, Francie, Prusko, Britsko, Turecko. Vz S. N.

369483   Velmocenský. V Svazek: 4 Strana: 0616
Velmocenský. V. postavení, die Gross- machtstellung. Dch.

369484   Velmocenství Svazek: 10 Strana: 0477
Velmocenství, n., Grossmächtigkeit. V. tisku. Nár. list. 1885. č. 75., 79.

369485   Velmocně Svazek: 7 Strana: 1015
Velmocně, sehr mächtig. V. vládl. Mus.

369486   Velmocník Svazek: 4 Strana: 0616
Velmocník, a, m. = velmož.

369487   Velmocnosť Svazek: 4 Strana: 0616
Velmocnosť, i, f. = velmoc. Šm.

369488   Velmocný Svazek: 4 Strana: 0616
Velmocný, sehr mächtig, viel vermögend.

369489   Velmoh Svazek: 4 Strana: 0616
Velmoh, a, m. = velmož. Ziak.

369490   Velmohoucí Svazek: 9 Strana: 0368
Velmohoucí dojem. Šml. V. 88.

369491   Velmoře Svazek: 4 Strana: 0616
Velmoře, e, n. = ocean, der Ocean.

369492   Velmovice, dle Svazek: 4 Strana: 0616
Velmovice, dle Budějovice, Welmovitz, ves u Chýnova. PL.

369493   Velmozek Svazek: 7 Strana: 1015
Velmozek, zku, m , Grosshirn, n.

369494   Velmož Svazek: 4 Strana: 0616
Velmož, e, velmožce, e, velmožec, žce, velmožník, a, velmuž, e, m. = človek vel- možný, magnát, der Grossmann, pin Grosser, grossadeliger Magnat, Koll., Šf., Dch. Vz S. N. Ba žili ducha v-žové co mudrcové, poeti. Hlk. Stačilo toliko povolati k sobě několik v-žů říše své. Ddk. II. 178.

369495   Velmož Svazek: 7 Strana: 1015
Velmož. Cf. Mkl. Etym. 378. a.

369496   Velmoža Svazek: 4 Strana: 0616
Velmoža = velmož, zastr. Vz Bž. 96.

369497   Velmožce Svazek: 4 Strana: 0616
Velmožce, vz Velmož.

369498   Velmoždíř Svazek: 4 Strana: 0616
Velmoždíř, e, m., der Riesenmörser. Čsk.

369499   Velmožec Svazek: 4 Strana: 0616
Velmožec, vz Velmož.

369500   Velmožiti Svazek: 4 Strana: 0616
Velmožiti, il, ení, sich als Magnat ge- riren, Magnat sein. Dch.

369501   Velmožka Svazek: 4 Strana: 0616
Velmožka, y, f., die Frau eines Magnaten. Hdk. C. 168.

369502   Velmožně Svazek: 10 Strana: 0477
Velmožně (pansky) zlatku odhodil. Hoch. 13.

369503   Velmožník Svazek: 4 Strana: 0616
Velmožník, vz Velmož.

369504   Velmožnosť Svazek: 4 Strana: 0616
Velmožnosť, i, f. = veliká moc, grosse Macht, Kraft. Vinař. — V. = spanilosť, hojnosť, die Pracht, Herrlichkeit, der Auf- wand; velebnosť, urozenosť, Euer Edlen, Hoch- edlen. L., Jg.

369505   Velmožný Svazek: 4 Strana: 0615
Velmožný; -žen, žna, o, hochmögend, grossmächtig. V. pán (obyč. titul u Slováků). Němc. Šťastlivé ráno, pane v-ný, paní v-ná. Na Slov. Tč., Let. sl. III. 55.

369506   Velmožný Svazek: 4 Strana: 0616
Velmožný = velikomocný, mächtig, hoch- mögend. Dch., Krok. Klaudius Lysiáš v-nému náměstku Felixovi pozdravení. Sš. Sk. 261. — V. = spanilý, hojný, prächtig, herrlich, herrisch. L. — V. = titul = urozený, Euer Edlen, Wohledeln, Hochedelgeboren. L., Marek, Jg., Dch.

369507   Velmožný Svazek: 7 Strana: 1015
Velmožný šp. vřaděno za: Velkomožnosť.

369508   Velmožný Svazek: 8 Strana: 0461
Velmožný za Velkomožnosť (IV. 615. a.) oprav v: Velkomožný.

369509   Veln Svazek: 4 Strana: 0616
Veln, a, m., magnes (pták), zastr. Rozk.

369510   Veln Svazek: 7 Strana: 1015
Veln, u, m., vz Velin (dod.).

369511   Velna Svazek: 8 Strana: 0461
Velna, y, f. = vlna. Nom. 63. a. (Gb. H. ml. I. 290.).

369512   Velnárod Svazek: 4 Strana: 0616
Velnárod, a, m., die Grossnation. Ked by raz v-da predca ztiekly žily. Na Slov.

369513   Velnerovec Svazek: 4 Strana: 0616
Velnerovec, vce, m = čásť dědiny pustopolomské ve Slez. Šd.

369514   Velník Svazek: 4 Strana: 0616
Velník, a, m., magnita (monstrosus homo), zastr. Rozk.

369515   Velník Svazek: 7 Strana: 1015
Velník, u, m. = druh jablek. Mor. Rgl.

369516   Velnouti Svazek: 4 Strana: 0616
Velnouti, ul, utí = vniknouti, eindringen. — (čím) kam. Zuby v lodí velnul (zuby ji zachytil). Jel. V. v něco. Let. 57., Troj., D., Ras. Vlk (nemoc) až do dna údu velne. Sal. — kam s kým komu. Aby jim ihned s svými přátely ve hřbet velnul. Arch. I. 22. Ať samému tobě (Bože) jako velnu. Ms. 14. věku. Rozkazy, za kterýmiž měl v. Tur- kům v bok. Pal. Dj. V. 2. 513. — čím k čemu proč. Nevelnujte milostí k světu pro malé a krátké jeho utěšenie. Št. Myslí velnúc k tej libosti. Št. N. 133. Rozumné stvořenie k tomu jest, aby milostí velnulo k Bohu. Št. Srdcem k bohactví v. (při- chýliti se). Výb. I. 1270.

369517   Velnouti Svazek: 7 Strana: 1015
Velnouti k stvoření svú milostí. Št. Kn. š. 128.

369518   Velnovati Svazek: 10 Strana: 0477
Velnovati. Nevelnujte. Št. V. 242. 4. Vz Velnouti.

369519   Velnožec Svazek: 4 Strana: 0616
Velnožec, žce, m., megapus, m. (ante- diluvianisches Thier). Šm.

369520   Velnulý Svazek: 4 Strana: 0616
Velnulý, eingedrungen. — kam. Milosť ... jest božská jakosť v duši v-lá. Zk. exc.

369521   Velo Svazek: 4 Strana: 0616
Velo = velmi, mnoho, viel; kolik, wie viel ? Na Mor. a Slov. Zmš. Velo (velo, vela, věla) tam bylo ludí ? O vělo jich tam bylo. Na Ostrav. Tč. Vělo máš pyniz? Tč. Piesnie moje, piesnie, ver vás já vělo viem. Sl. ps. Šf. I. 35.

369522   Velo Svazek: 7 Strana: 1015
Velo. Cf. Mkl. Etym. 378. a. — Brt. D. 164., Koll. Zp. I. 99.

369523   Velobal Svazek: 4 Strana: 0616
Velobal, u, m., manicaria, die Netzpalme. V. měchatý, m. saccifera. Rstp. 1636.

369524   Velobalník Svazek: 4 Strana: 0616
Velobalník, u, m., manicaria. Rstl. I. 267. a. Cf. Velobal.

369525   Velobčan Svazek: 4 Strana: 0616
Velobčan, a, m., der Staatsbürger. Rk.

369526   Velobec Svazek: 4 Strana: 0616
Velobec, bce, m. = stát, der Staat. J. tr.

369527   Velobecní Svazek: 4 Strana: 0616
Velobecní = státní, staatlich. J. tr.

369528   Velobchod Svazek: 4 Strana: 0616
Velobchod, u, m. = velkoobchod. Ssk.

369529   Veloblanec Svazek: 4 Strana: 0616
Veloblanec, nce, m., megaderma, letoun. Ssav. 166.

369530   Velobřadník Svazek: 7 Strana: 1015
Velobřadník, a, m., Grossceremonien- meister, m. Rk.

369531   Veloce Svazek: 4 Strana: 0616
Veloce (veloče), it. z lat., v hud. = čer- stvě, hbitě. Velocissimo (veločissimo) = co nejrychleji. Mlt.

369532   Velocigraf Svazek: 7 Strana: 1015
Velocigraf, u, m. = přístroj k otisko- vání spisů. Cf. Hektograf.

369533   Velocipák Svazek: 7 Strana: 1015
Velocipák, a, m. = velocipedista. Mor. Rgl.

369534   Velociped Svazek: 4 Strana: 0616
Velociped, u, m. (velocip?de). Vz KP. I. 511., Čs. lk. VIII. 66.

369535   Velociped Svazek: 7 Strana: 1015
Velociped. Cf. Kram. Slov. Rk. Sl. Slez. kolco. Jezdí na kolcu. Šd. V-dy: 1. dvoj- kolka s dvěma nestejnými koly; 2. sufeta, malá dvojkolka se dvěma stejnými nízkými koly; 3. trojkolka o třech kolech stejné výšky; 4. tandem = trojkolka pro dvě osoby. Nár. listy 1890. č. 107. odpoled. list. Výroba v-dů. Vz Ott. VI. 161.

369536   Velociped Svazek: 9 Strana: 0368
Velociped. Výroba v-dů. Vz KP. VII. 508. n. n.

369537   Velocipedista Svazek: 4 Strana: 0616
Velocipedista, y, m. = kdo jezdí na velocipedu. Us.

369538   Velocit Svazek: 10 Strana: 0477
Velocit, u, m. = nový bezdymný prach. Nár. list. 1903. 348. 2.

369539   Veločelistka Svazek: 4 Strana: 0616
Veločelistka, y, f., melostoma, hmyz včelovitý. Krok.

369540   Velohlavka Svazek: 4 Strana: 0616
Velohlavka, y, f., megalocephala, hmyz. Krok. II. 251.

369541   Velochorvaty Svazek: 7 Strana: 1015
Velochorvaty = Bělochorvaty. Šf. Strž. II. 407.

369542   Velochvost Svazek: 4 Strana: 0616
Velochvost, a, m., menura, pták tetře- vovitý. Krok. I. c. 123.

369543   Velojádřec Svazek: 4 Strana: 0616
Velojádřec, drce, m., legnotis. Rostl. I. 218. b.

369544   Veloještěr Svazek: 4 Strana: 0616
Veloještěr, a, m. V-ři, dinosauria, die Grossechsen, v době druhohor: scelidosaurus, iguanodon, hylaeosaurus, megalosaurus. Vz Frč. 333.

369545   Veloještěr Svazek: 8 Strana: 0461
Veloještěr, a, m.. zaniklý zeměplaz. Ztk. 20. (3. vyd.).

369546   Velok Svazek: 4 Strana: 0616
Velok, a, m., megalops, ryba. Krok.

369547   Velokališka Svazek: 4 Strana: 0616
Velokališka, y, f., curanga. Rostl.

369548   Veloklaska Svazek: 4 Strana: 0616
Veloklaska, y, f., megastachya. Rostl.

369549   Veloklasý Svazek: 4 Strana: 0616
Veloklasý, grossährig.

369550   Velokněz Svazek: 4 Strana: 0616
Velokněz = velkokněz.

369551   Velokořenný Svazek: 4 Strana: 0616
Velokořenný, radicosus, grosswurzelig = velikým n. mnohým kořenem opatřený. Rst. 513.

369552   Velokvětný, velokvětý Svazek: 4 Strana: 0616
Velokvětný, velokvětý = velikého květu, grossblüthig. Květ přílitu v-tého. Rst. 513.

369553   Velolistý Svazek: 4 Strana: 0616
Velolistý, grossblätterig. V. podražec. Rostl. III. b. 4.

369554   Veloložka Svazek: 4 Strana: 0617
Veloložka, y, f. = macropodium = plod složený, z jednoho květu pochodící, skláda- jící se z plodů rozdílných, sedící na pod- čnělčí někdy velmi zveličeném, často i zduř- natělém, jedinou čnělku společnou mající n. p. ožankovité, piplovité a j. Rst. 513.

369555   Velook Svazek: 4 Strana: 0617
Velook, a, m., ocypode, korýš. Krok.

369556   Veloplodý Svazek: 4 Strana: 0617
Veloplodý = veliké plody nosící. V. svlačec. Rostl. III. b. 136.

369557   Velopočin Svazek: 4 Strana: 0617
Velopočin, u, m. = veliký počin. Pl.

369558   Velopolí Svazek: 4 Strana: 0617
Velopolí, n., Wielopoln, ves u Těšína. Tč.

369559   Věloraký Svazek: 4 Strana: 0617
Věloraký, wie vielfach? Na Ostrav Tč.

369560   Veloroh Svazek: 4 Strana: 0617
Veloroh, a, m., pausus, hmyz lykožravý. Krok. II. 256.

369561   Velosa Svazek: 4 Strana: 0617
Velosa, y, f. = veliká osa při schodnicích, die grosse Achse bei Ellipsen. Astr. 79.

369562   Velosmol Svazek: 4 Strana: 0617
Velosmol, u, m., engelhardtia, die Engel- hartie. V. klasatý, e. špicatý, hroznatý, e. selanica. Rstp. 1390.

369563   Velošupinatka Svazek: 4 Strana: 0617
Velošupinatka, y, f., lodicularia, rostl. ječmenovitá. Rostl. 1. 265. b.

369564   Velotlam Svazek: 4 Strana: 0617
Velotlam, a, m., stomias, ryba kapro- vitá. Krok. I. d. 109.

369565   Velouch Svazek: 4 Strana: 0617
Velouch, a, m., megalotis, ssavec pso- vitý. Krok. I. b. 79.

369566   Velour Svazek: 7 Strana: 1015
Velour, u, m. = látka oděvní.

369567   Velourový Svazek: 7 Strana: 1015
Velourový. V. tapeta. Zpr. arch. X. 71.

369568   Velouš Svazek: 10 Strana: 0477
Velouš, e, m. = veliký srnec Msn. Od. 148.

369569   Velování, n Svazek: 4 Strana: 0617
Velování, n., vz Velovati.

369570   Velovaný Svazek: 4 Strana: 0617
Velovaný; -án, a, o, verhüllt, verschlei- ert. S jednou jeptiškú stvrzenú a v-nú. Arch. III. 293. Lev papež ustavil, aby duchovnie panny byly černú velú na hlavách velovány. Pass. 590.

369571   Velovati Svazek: 4 Strana: 0617
Velovati, z lat. velare = velem (vz Vel), závojem krýti, zastříti, verschleiern. Lom. — koho čím. Pass. 590.

369572   Velovrub Svazek: 4 Strana: 0617
Velovrub, a, m., unio, mlž. Krok. II. 128.

369573   Velozarkletý Svazek: 4 Strana: 0617
Velozarkletý = veliký zarklet mající. V. ostrožka. Rostl. III. a. 44., 112.

369574   Velozpod Svazek: 4 Strana: 0617
Velozpod, u, m., caryocar, der Karyokar, rostl. V. mandlonosný, c. amygdaliferum, lysý, c. glabrum, máselný, c. butyrosum. Rstp. 200.

369575   Velozpodovitý Svazek: 4 Strana: 0617
Velozpodovitý. V. rostliny, rhizoboleae: velozpod. Vz Rstp. 220.

369576   Velozvěř Svazek: 4 Strana: 0617
Velozvěř, i, f. V-ři, megatherida, byli chudozubí ssavci doby třetihorní. V. jižní, megatherium Cuvieri; megalonyx a mylodon. Vz Frč. 384.

369577   Velpán Svazek: 4 Strana: 0617
Velpán, a, m. = velmož.

369578   Velpeřice Svazek: 4 Strana: 0617
Velpeřice, dle Budějovice, ves. Mus. III. 416.

369579   Velpivovár, u Svazek: 7 Strana: 1015
Velpivovár, u, m., Grossbräuhaus. KP. V. 234.

369580   Velposlanec Svazek: 4 Strana: 0617
Velposlanec, nce, m. V. papežský, der päpstliche Nuntius. J. tr. Vz Velvyslanec.

369581   Velprodavce Svazek: 4 Strana: 0617
Velprodavce, e, m. = velkokupec. Rk.

369582   Velprodej, veleprodej Svazek: 4 Strana: 0617
Velprodej, veleprodej, o, m., der Ver- kauf en gros. Nz.

369583   Velprutice Svazek: 4 Strana: 0617
Velprutice, e, f., macrocnemon, die Sten- gelblume. Šm.

369584   Velpřemet Svazek: 4 Strana: 0617
Velpřemet, u, m. (v tělocviku). Vz KP. I. 459.

369585   Velpřemet Svazek: 7 Strana: 1015
Velpřemet, Riesentodtensprung, m. Rgl.

369586   Velpřemyk Svazek: 4 Strana: 0617
Velpřemyk, u, m. (v tělocviku). Vz KP. I. 486.

369587   Velpřemyk Svazek: 7 Strana: 1015
Velpřemyk, Riesenüberschwung, m. Rgl.

369588   Velpřepošt Svazek: 4 Strana: 0617
Velpřepošt, a, m. Koloničovi vrátený bol dlžobný úpis na 500 zl., ktoré si bol pred tým od v-ta vypožičal. Sl. let. I. 180.

369589   Velradný. V Svazek: 10 Strana: 0477
Velradný. V. Athena. Msn. Od. 245.

369590   Velryb Svazek: 4 Strana: 0617
Velryb, a, m., místo: velryba, y, f., balaena, der Wallfisch. Velryb. V., Br., Ž. wit. Puer. 79., BO. Lodní velryba. D. V. dává nám rybí tuk a kostici. Pt. Velryby: pliskavice obecná n. delfín, narval n. zuboun jednorožec, vorvaň obecný n. kašelot, v. grónská. Jhl. Velryb v brodu nějakém neb mělčině uvázl. Ler. Žralok Jonáše pohltil, ne v. (poněvadž tam v. není). Sych. Velryb v saku (o velikém, nenadálém štěstí). Vz Štěstí. Č. — Vz Ssavci, S. N., Frč. 374., Schd. II. 438., KP. III. 380.

369591   Velryb Svazek: 7 Strana: 1015
Velryb. Hus., Zrcd. 10. a., CMD. 79. O v-bě vz Vega II. 347., Mllr. 21., Rk. Sl., Mách. 9. — V. = souhvězdí. Stč. Zem. 24.

369592   Velryba Svazek: 8 Strana: 0461
Velryba. O pův. cf. Čern. Př. 16.

369593   Velrybář Svazek: 4 Strana: 0617
Velrybář, e, m., der Wallfischfänger.

369594   Velrybařiti Svazek: 4 Strana: 0617
Velrybařiti, il, ení, den Wallfischrang treiben.

369595   Velrybářka Svazek: 4 Strana: 0617
Velrybářka, y, f., die Wallfischfängerin.

369596   Velrybářský Svazek: 4 Strana: 0617
Velrybářský, Wallfischfänger-.

369597   Velrybářství Svazek: 4 Strana: 0617
Velrybářství, n., der Wallfischfang. D.

369598   Velrybí Svazek: 4 Strana: 0617
Velrybí, Wallfisch-. V. tuk, D., zub (ko- stice). Us.

369599   Velrybice Svazek: 4 Strana: 0617
Velrybice, e, f. = velrybí samice, das Wallfischweibchen. Lom. Pých. 26.

369600   Velrybolov Svazek: 8 Strana: 0461
Velrybolov, u, m. Mus. 1895. 269.

369601   Velrybolovec Svazek: 4 Strana: 0617
Velrybolovec, vce, m., der Wallfisch- fänger. Šm.

369602   Velrybovitý Svazek: 4 Strana: 0617
Velrybovitý, wallfischartig. Krč. G. 880., 883.

369603   Velrybový Svazek: 4 Strana: 0617
Velrybový = velrybí. Jg.

369604   Velrybový Svazek: 10 Strana: 0477
Velrybový břich. Ev. ol. XXIX.

369605   Velrybův Svazek: 4 Strana: 0617
Velrybův, -ova, ovo, dem Wallfisch ge- hörig. V břiše v-bově. ZN.

369606   Velřeka, y Svazek: 7 Strana: 1015
Velřeka, y, f., Strom, m. Zátur., Hdž

369607   Velříše Svazek: 7 Strana: 1015
Velříše, e, f., Grossreich n. Osv. 1.211.

369608   Velsilný Svazek: 4 Strana: 0617
Velsilný, sehr stark. Ziak.

369609   Velstiti se Svazek: 4 Strana: 0617
Velstiti se, listig hineinkommen. — kam: do nějaké společnosti, k někomu. Na Ostrav. Tč.

369610   Velstiti se kam Svazek: 8 Strana: 0461
Velstiti se kam: na zámek. Půh. VI. 52.

369611   Velšár Svazek: 4 Strana: 0617
Velšár, a, m., osob. jm. Šd.

369612   Velší Svazek: 4 Strana: 0617
Velší, něm. Welsch, samota u N. Kdyně.

369613   Veltae Svazek: 7 Strana: 1015
Veltae, kmen slovan. Šf. Strž. I. 236., 242.

369614   Veltěže Svazek: 4 Strana: 0617
Veltěže, Weltiesch, ves u Loun. Tk. I. 87., 379., III. 662., IV. 173., Arch. IV. 542.

369615   Veltěžice Svazek: 4 Strana: 0617
Veltěžice, dle Budějovice, ves. Vz Tk. I. 363.

369616   Veltlak Svazek: 4 Strana: 0617
Veltlak, u, m. = veletlak.

369617   Veltrh Svazek: 4 Strana: 0617
Veltrh, u, m., die Messe. V. podzimní, die Herbstmesse, na usně, die Ledermesse. Šp.

369618   Veltrová Svazek: 8 Strana: 0461
Veltrová, é, f., z Wärterin, f. Us. List. fil. 1893. 467.

369619   Veltrubský Svazek: 7 Strana: 1396
Veltrubský, os. jm. Arch. XII. 291.

369620   Veltruby Svazek: 4 Strana: 0617
Veltruby, dle Dolany, ves v Kolínsku. Vz S. N., Tk. III. 94., V. 26.

369621   Veltruchlý Svazek: 4 Strana: 0617
Veltruchlý, sehr traurig. Ziak.

369622   Veltrus, ventrus Svazek: 4 Strana: 0617
Veltrus, ventrus, u, m. = dříví na jádře zpouchlé, morsches Holz. Us.

369623   Veltrusovitý Svazek: 4 Strana: 0617
Veltrusovitý = zpouchlý jako veltrus. V. dříví. Us. Jg.

369624   Veltrusy Svazek: 4 Strana: 0617
Veltrusy, dle Dolany, ves u Prahy na Vltavě. Vz S. N., Tk. III. 86., IV. 744.

369625   Veltrusy Svazek: 7 Strana: 1015
Veltrusy jsou známy nesčíslnými ha- vrany. Vz Sbtk. Krat. h. 126.

369626   Veltržba, y, f Svazek: 4 Strana: 0617
Veltržba, y, f., der Grosshandel. Šm.

369627   Veltržec Svazek: 4 Strana: 0617
Veltržec, žce, m. = velkupec, der Gross- händler. Sbor v-žců, Grosshändler-Gremium. Nz.

369628   Veltržní Svazek: 4 Strana: 0617
Veltržní, Messe-. V. obchod, das Messe- geschäft. Šp.

369629   Veltržní Svazek: 9 Strana: 0368
Veltržní forum (týkající se veltrhů). Ott Říz. I. 152.

369630   Veltvor Svazek: 4 Strana: 0617
Veltvor, a, m. = veletvor. Nz.

369631   Veľubstvo Svazek: 10 Strana: 0477
Veľubstvo, a, n., vz Veleľubstvo. Mš.

369632   Velucný Svazek: 7 Strana: 1015
Velucný = velikánský. Mor. Brt. D. 153.

369633   Velum Svazek: 7 Strana: 1015
Velum = závoj, jímž se kalich na po- čátku a ke konci sv. mše zahaluje. Spch. 11.

369634   Velumný Svazek: 10 Strana: 0477
Velumný Hefajstos. Msn. Od. 117.

369635   Velunko Svazek: 8 Strana: 0461
Velunko, vz Telunko (3. dod.).

369636   Vělunská Svazek: 4 Strana: 0617
Vělunská krajina, vz Tk. IV. 488.

369637   Velur Svazek: 7 Strana: 1396
Velur, vz Velour.

369638   Velus Svazek: 9 Strana: 0368
Velus. Kouká jako v. (škaredí se). Hoř. 95. — Hráti velusa (m. velus). Gb. H. ml. III. 1. 29. Sr. Veluš.

369639   Veluš Svazek: 4 Strana: 0617
Veluš, e, m. = očko, jedenadvacet, hra v karty. Květy. 1872. 160.

369640   Velušovce Svazek: 4 Strana: 0617
Velušovce, pl., ves u Píšťan na Slov. Šd.

369641   Velvar Svazek: 4 Strana: 0617
Velvar, a, m., osob. jm. Vz Tk. IV. 744., V. 71. —73.

369642   Velvary Svazek: 4 Strana: 0617
Velvary, pl., f., dle Dolany, Welwarn, mě. v Čechách ve Slánsku. Pojedem do Velvar na tvrdá vejce. Mus., Č. Velvary, Velvary, kde jsou mé tolary? Pís. — Vz Tk. I. 407., 411., II. 297., III. 70., 102., IV. 744. V. 232., Tf. Odp. 236., S. N. 250

369643   Velvary Svazek: 7 Strana: 1015
Velvary. Do Velvar se jezdí pro tvrdá vejce; Tam utekl sv. Jan s mostu. Vz Sbtk. Krat. h. 127.

369644   Velvěty Svazek: 4 Strana: 0618
Velvěty, dle Dolany, Welboth, ves u Te- plice. PL., Arch. III. 491.

369645   Velvezír Svazek: 4 Strana: 0618
Velvezír, a, m., der Grossvezier. Rk.

369646   Velvláda Svazek: 7 Strana: 1015
Velvláda, y, f., Grossmacht. Osv. V. 757.

369647   Velvladár Svazek: 4 Strana: 0618
Velvladár, a, m., der mächtige Herr- scher. Let. Mt. sl. VIII. 1. 56.

369648   Velvládce Svazek: 8 Strana: 0461
Velvládce, e, m. Zvič. Mlt. 71., 17.

369649   Velvojvoda Svazek: 4 Strana: 0618
Velvojvoda, y, m. = velkovévoda.

369650   Veľvojvoda Svazek: 8 Strana: 0461
Veľvojvoda, y, m. Phľd. XII. 145.

369651   Velvýmyk Svazek: 10 Strana: 0477
Velvýmyk, u, m, Riesenaufschwung. Rgl.

369652   Velvyslanec Svazek: 4 Strana: 0618
Velvyslanec, nce, m., der Diplomat, Grossbotschafter. J. tr. Vz Velposlanec.

369653   Velvyslanský. V Svazek: 4 Strana: 0618
Velvyslanský. V. umění (diplomacie), die Diplomatie. J. tr. V. sbor, diplomati- sches Corps. J. tr.

369654   Velý Svazek: 4 Strana: 0618
Velý, vz Velí.

369655   Velyně, ě, Velím Svazek: 4 Strana: 0618
Velyně, ě, Velím, i, f., ves v Kolínsku. Vz S. N.

369656   Velzvěř Svazek: 10 Strana: 0477
Velzvěř, e, m. = veliká, vysoká zvěř. Msn. 11. 169.

369657   Vem Svazek: 4 Strana: 0618
Vem, zastr. = vám, euch. Vz á (přehla- sované). Cf. Bž. 17. Na to vem odpovie- dámy. Arch. IV. 358. — V. = vezmi, v ob. mluvě, vz Vzíti.

369658   Vemä Svazek: 9 Strana: 0368
Vemä, vz Vlas.

369659   Vemátko Svazek: 10 Strana: 0477
Vemátko, a, n. vemínko. Dšk. Km. 34.

369660   Vembliza Svazek: 4 Strana: 0618
Vembliza, y, m. = nadávka slídivému člověku; také tomu, kdo se rád olizuje. V již. Čech. Jdr.

369661   Vemblód, vembloud Svazek: 10 Strana: 0477
Vemblód, vembloud, vz předcház. vel- bloud.

369662   Vembloud Svazek: 4 Strana: 0618
Vembloud, a, m. = velbloud. Us., Kál., Bkř.

369663   Vémě Svazek: 7 Strana: 1015
Vémě. Vz Šf. III. 525. Tvary: vémě, ve- mene atd. jsou nesprávné; vznikly mylným domněním, že ve výmě jest ý zúžením z é jako v břímě a j. a poněvadž k nom. břímě je gt. břemene, utvořilo se také výmě — vemene a k tomu i nom. vémě. Gb. Ml. I. 105. Vz Vemeno. Příprava vemene krav- ského jakožto jídla. Vz KP. VI. 482.

369664   Vemenatěti, vemeněti Svazek: 4 Strana: 0618
Vemenatěti, vemeněti, ěl, ění = výmě dostávati (před otelením se), Euter bekom- men.

369665   Vemenatý Svazek: 4 Strana: 0618
Vemenatý, grosseuterig. V. kráva.

369666   Vemenečník Svazek: 4 Strana: 0618
Vemenečník, u, m., mammea, der Brüsten- baum. Šm.

369667   Véměnik Svazek: 9 Strana: 0368
Véměnik, a, m. = výměnkář. Mor. Čes. 1. VIII. 346.

369668   Vemeník Svazek: 10 Strana: 0477
Vemeník, u, f. platanthera, rostl. Vz Ott, XIX. 852.

369669   Vemenník, vemeník Svazek: 4 Strana: 0618
Vemenník, vemeník, u, m., platanthera, das Breitkölbchen, rostl. V. dvoulistý, p. bifolia. Rstp. 1504., Čl. 137., Čl. Kv. 134.. Slb. 222., FB. 22., Let. Mt. sl. VIII. 1. 21. Cf. Vemeno.

369670   Vemeno Svazek: 7 Strana: 1015
Vemeno, vz předch. Smažené v. Vz KP. VI. 528.

369671   Vemeno m Svazek: 4 Strana: 0618
Vemeno m.: vymeno. Vz Výmě. — V. dančí, vemeník, rostl. U Kr. Městce. Kšť. Vz Vemeník. — V. posměšně = klínek v roz- kroku na třáslavicích slováckých. V jižní Mor. Šd.

369672   Vemi Svazek: 8 Strana: 0579
Vemi m. vezmi. 1440. Mus. fil. 1896. 438.

369673   Vemíčko Svazek: 7 Strana: 1015
Vemíčko, a, n., zdrobn. vémě. U Kdýně. Rgl. Vz Vémě (dod.).

369674   Vemklý Svazek: 7 Strana: 1015
Vemklý, eingeschlossen. V nebe v. Koll. Sl. dc. IV. 14.

369675   Vemknouti Svazek: 7 Strana: 1015
Vemknouti, einschliessen.

369676   Vemleti Svazek: 4 Strana: 0618
Vemleti, vmílati, hineinmahlen. — co kam: ječmen do rži. Tč.

369677   Vemlouvavě Svazek: 8 Strana: 0461
Vemlouvavě. Rychle a v. šeptal. Světz. 1895. 522. a.

369678   Vemluviti Svazek: 7 Strana: 1015
Vemluviti, vz Vmluviti.

369679   Vemnat Svazek: 8 Strana: 0461
Vemnat. Kráva vemná = dostává ve- meno. Jevíčko. Brt. D. II. 410.

369680   Vemnouti Svazek: 4 Strana: 0618
Vemnouti, ul, ut, utí, vmínati = mnu- tím vpraviti. — co čím: valchováním. D. — V. = vemenatěti. Kráva vemne. Na Hané. Bkř.

369681   Vemnožiti Svazek: 4 Strana: 0618
Vemnožiti, il, en, ení, vemnožovati. Do kobzolí v-žil zelí a hrachu. Tč.

369682   Věmočík Svazek: 8 Strana: 0461
Věmočík, u, m., euthym, prvek. Am. Orb. 59.

369683   Vemšadla Svazek: 4 Strana: 0618
Vemšadla, pl., n., jm. paseky u Rož- nova. Tč.

369684   Vemu, vezmu Svazek: 10 Strana: 0478
Vemu, vezmu, vz Bráti, Vzíti.

369685   Ven Svazek: 4 Strana: 0618
Ven, gt. vně, lok. na vněch, subst.; ji- ných pádů se neužívá. Tvarů ven a vně užíváme nyní jako příslovcí. Po všech vněch n. venkách. Br. — Ven, adv. = z něčeho pryč, hinaus, heraus. V. jíti, vzíti, vyvésti, vyskočiti, vyložiti, volati. V. Ven s ním! D. V. s tím (mluv)! Pojď ven. D. Ven dáti, hoditi, jeti, V., hleděti. D. Nohou v. vy- stoupiti. V. Škrkavky v. vyhnati. Byl. Ne- chce se mu s barvou ven. S barvou ven! Us. Dch. Kudy se tu dostanu ven ?; Meče ven! Zieht das Schwert! Us. Dch. Pozři Kačko ven okjenci, jidú-i tam otec, máti?; Černá zem, černá zem, daj ven maměnku mú, nech sa já jim ešče věrně vyžaluju; Milá naňho volala z okna ven. Sš. P. 157., 499., 597. (Tč. ). Řekl Matúšovi: Poď ven, Matuši! A Mikuláš jest řekl konšel: Co ven? počkajte, musíte zaručiti; Poďmy ven, ať nám škody neučiní; A já vida, že jsú sě tam vrazili (= vedrali) někteří, šel jsem za nimi a kázal jsem jim ven. NB. Tč. 96., 251., 279. Křikloun ničemný musel ven. Kmp. Č. 157. Už je, milá, bílý den, jak-že puojdem s hanbou ven? Sl. ps. Šf. I. 60. Pan N. obdržev několik Ran šťastně se do- stal ven špatně m.: šťastně vyvázl (ale dobře, vyvázl-li z uzavřené místnosti). Za- povězeno všecko počínání války ven ze země bez vůle královy. Pal. Dj. V. 1. 197. Zemětřesení dělá se od vání, kteráž pro- trhnou-li se ven, pádové se dělají. Kom. J. 80. Jal se za vrch rváti i svú bradu ven trhati. GR. Požehnaný budeš v. chodě i zase se vracuje; Ven, psi jedovati, jenž jste z mého domu jeskyni lotrovu učinili; (Po- slali jste ovce) ne ven z vlkóv ale mezi vlky; Dal jest (penieze) chlevníkovi, to věz knězi, jenž má hnuoj hřiechuov ven kydati. Hus I. 304., II. 124., 224., 433. (Tč. ). S pou- hou pravdou ven a nejlépe pochodíš; Ven z peleše, již se dní. Sych. Věci z lodí ven vyházeti. Kom. — Pozn. Ven často zby- tečně se klade hlavně u mnohých sloves s předponou vy- složených. Vz předcháze- jící a: Vytáhl ho z vody ven. Us. Že ven z země ujíti musil. Skl. II. 132. Po vyšších věcech ven z povolání svého se nepouštěj. Plác. Ven vyčnívati m.: vyčnívati. Někoho ven vyvésti = dostati ho z domu. Us. Dch. Vyběhl v. ze síně; Dne 25/11. vyšel kníže ven z markrabství. Ddk. II. 404., 461. (Tč. ). Čierna zem, čierna zem, vydaj mi mamku ven, nech sa tej mamičke horko (hořce) po- žalujem. Sl. ps. 127. I vstúpím na lávu a odhradím sobě okno i vyhlédnu ven. NB. Tč. 251. Pokroč z věže v. na skálu. Rkk. 19. Králova milosť vyslala pana Jindřicha v svých potřebách v. z země. Půh. II. 451. Tu že se jim v. proviant vydá; Jednou branou ven vyjeli. Kron. hrad. Když koho v. z země položí. Vš. Jir. 44. I vynide pro- tiv nie ven. Kat. 433. Toho, kterýž ke mně přijde, nevystrčím ven. ZN. Ten aby ven byl z obce vyvržen; Protož německy dobře slove (malomocný) ausseczik t. j. ven vy- sazený z svaté obcě; Běda jim, kteříž jsú podobni psóm a sviniem, že vyvrhúce ven, zasě berú a umyjíce sě, opět v bláto se uva- lují; A pojem ho v. z zástupu vpustil jest prsty své v uši jeho; Ač sě ještě ven na svět z břicha neurodil (člověk); Co jest tu pila, to ven vyšedši pravila; Vyvrhše jej v. z vinice zahubili sú; Již knieže tohoto světa vyvrženo bude ven. Hus I. 251., II. 43., 106., 319., 233., III. 13., 79., 244. (Tč. ). Na Simona Judy hajníci ven z budy. Pran. Tč. Panským jazykem svého neměř: máš-li delší, přikrojí ti ho, maš-li kratší, ven vy- táhnou. Prov. Tč. — V. nevlastně a roz- ličně. Ven říkati (z paměti, auswendig), mluviti, praviti, se naučiti (zastr. german. Jg. ). V. Dostal se ven (na venek) za písaře. Us. Něco ven vydati, vynésti (na jevo). Us. V. uměti (z paměti). D. Ven a ven (doko- nale) to umí. Ros. Jak sa ven ukazuješ, buď taký sám v sebe (= v sobě). Na Slov. Tč. Šlechtic ven a ven. Dch. Ven a ven, durch und durch. Kos. Ol. I. 194., 288., 290. Dal to ven (na veřejnosť). Brt. Neb ti mají nálezy všecky obecnie a práva zemská v. uměti a znáti. Vš. — V. = venku, draussen, ausserhalb, ausser. Ven z světa nic není. Kom. V. ze pře jest. V. Jakož hora Synai ven z země zaslíbené běží. BR. II. 636. a. Pojednou byli z lesa ven. Němc. Pes je ven. Us. ve Slez. Šd. Kour stojí v kole a ko- čena ven (z kola). Slez. Šd. Puška jest v. země na markrabině potřebě. Půh. I. 201. — Ven koncem = naskrze. Na Slov. Vz Venkoncem.

369686   Veň Svazek: 4 Strana: 0619
Veň = v něj, in ihn. Tak silně veň uhodi, že štít jeho rozrazil. Troj. Aby veň chodil (v kostel); Aj tak dóm duchovní věrných křesťanóv jest ustaven, že veň věřie, v něho úfají; Ježíš veň zavítal; Kristus žádal jest, aby lidé věřili veň. Hus I. 303., II. 420., 407., III. 171. (Tč. ). — Vz On, Vyň.

369687   Ven Svazek: 7 Strana: 1015
Ven. Cf. Mkl. Etym. 396. b. Dle Prk. Stud. o dat. 10. a List. fil. II. 227. jest ven akk. sg., lok. vně; jiných pádů se neužívá. Zbytečně: Jenž námi strčil z nebes ven. Výb. II. 34. Vstaňte mrtví z hrobu ven. Sš. P. 777. Kázal ji v. vystrčiti. Št. Když vyšel v. z domu. Pass. 1395. Jdi ty z kola ven; Voda ze břehů ven vystoupila; Až mě vykopáš z hrobu v.; Z ráje v. vyhnáni byli. Er. P. 29., 181., 470. a., 500. Nevy- přahaj kobylenky z pluhu ven. Sš. P. 512. — V. nevlastně atd. To už každý kněz umie téměř v. (z paměti). 15. stol. Mnč. R. 92. Práva městská v. uměl. Let. 420. — Dejte mi na zlatky ven šp. m.: dodejte. Obz. 1888. 191.

369688   Ven Svazek: 8 Strana: 0461
Ven. Jest tam ven (tam ven, ze země). U Litomyšle. Bl. Gr. 281. — V. = z paměti. Dva tisíce jmen, jak čtena byla, ven říkal. Kosmogr. 169. a.

369689   Ven Svazek: 8 Strana: 0461
Ven. Kdo věří veň, nesúzen jest. Ev. víd. 89. Joh. 3. 18.

369690   Ven Svazek: 10 Strana: 0478
Ven = vem, vezmi. V. žbánek na své ústa. Brt. P. n. 797.

369691   Vena Svazek: 4 Strana: 0619
Vena, y, f. = žíla vratná, odvodice, opak tepny. Vz S. N., Schd. II. 360.

369692   Vena Svazek: 8 Strana: 0461
Vena, y, m., vz Václav (3. dod.).

369693   Venal Svazek: 4 Strana: 0619
Venal, z lat. = na prodej, prodajný, feil, verkäuflich, kupecky. Kh.

369694   Veňas Svazek: 4 Strana: 0619
Veňas, a, m., osob. jm. Arch. I. 354.

369695   Venas Svazek: 8 Strana: 0461
Venas, a, m., vz Václav (3. dod.).

369696   Venbloud Svazek: 10 Strana: 0478
Venbloud, vz Velbloud zde.

369697   Venca Svazek: 8 Strana: 0461
Venca, dle Bača, vz Václav (3. dod.).

369698   Vencek Svazek: 10 Strana: 0478
Vencek, cka, m. = Václav. Hoš Pol. II. 121.

369699   Venceli-us Svazek: 7 Strana: 1015
Venceli-us, a, m. Mik. Fr. V., hud. sklad. v 17. věku. Vz Srb 62.

369700   Vencelík Svazek: 4 Strana: 0619
Vencelík, a, m., os jm. Žer. Záp. II. 191.

369701   Vencelín Svazek: 4 Strana: 0619
Vencelín, a, m. V. Jan. 1640. Jir. H. 1. II. 316.

369702   Venceslav Svazek: 4 Strana: 0619
Venceslav, i, f., Wenzelshau, ves u Ro- ketnice. PL.

369703   Věnceslav Svazek: 10 Strana: 0478
Věnceslav, a, m. = Václav. Mš.

369704   Věnceslavný Svazek: 4 Strana: 0619
Věnceslavný, evóréeavoc. Lšk.

369705   Venci Svazek: 4 Strana: 0619
Venci, n. = venek, vnějšek, die Aussen- seite. Běhá po v. = venku. Us. Z venčí. Sedl. Kostel z venčí ozdoben jest dvěma věžemi. Bes. mlád. — V., adj., venku, vně jsoucí. V. smyslové. Krok.

369706   Venci Svazek: 8 Strana: 0461
Venci. Na v. = ven. Zábř. Brt. D. II. 410. Vz Venčó.

369707   Věncíř, e Svazek: 7 Strana: 1015
Věncíř, e, m , vz Vincíř (dod.).

369708   Věnclav Svazek: 4 Strana: 0619
Věnclav, a, m. = Václav, Wenzel. V. Klar. Půh. II. 174., 51., Arch. II. 479. (Šd. ).

369709   Venclav Svazek: 9 Strana: 0463
Venclav z lat. Venceslaus n. z něm. Wenzel. 1435. Mšín. 13

369710   Venclík Svazek: 8 Strana: 0461
Venclík, a, m., vz Václav (3. dod.).

369711   Venclovice Svazek: 4 Strana: 0619
Venclovice, dle Budějovice, Wenzlowitz, ves u Frýdka. Tč.

369712   Venclovka Svazek: 4 Strana: 0619
Venclovka, y, f. = ručnice (vynalezená Wänzlem). Vz KP. IV. 493., S. N., Čsk.

369713   Venclovský dvůr Svazek: 4 Strana: 0619
Venclovský dvůr, Wenzlowitzer Mei- erei u Frýdka. Tč.

369714   Vencní Svazek: 8 Strana: 0461
Vencní = venkovský, přespolní. Brt. D. II. 410.

369715   Věncodárce Svazek: 7 Strana: 1015
Věncodárce, e, m., Kranzspender. Pdl.

369716   Věncoluk Svazek: 4 Strana: 0619
Věncoluk, u, m., tulbaghia, die Tulba- ghie, rostl. V. česnekový, t. alliacea. Rstp. 1599.

369717   Věncolukovitý Svazek: 4 Strana: 0619
Věncolukovitý. V. rostliny, tulbaghiae: věncoluk. Vz Rstp. 1599.

369718   Věnconoš Svazek: 7 Strana: 1015
Věnconoš, e, m., Kranzträger (při pohřbu). Pdl.

369719   Vencour Svazek: 8 Strana: 0461
Vencour, a, m., vz Václav (3. dod.).

369720   Vencov Svazek: 4 Strana: 0619
Vencov, a, ra., Wenzow, samota u Ne- veklova. PL.

369721   Věncování, n Svazek: 4 Strana: 0619
Věncování, n., das Kränzen.

369722   Věncovaný Svazek: 4 Strana: 0619
Věncovaný, bekränzt. Krok.

369723   Věncovati Svazek: 4 Strana: 0619
Věncovati = věnčiti.

369724   Věncovec Svazek: 4 Strana: 0619
Věncovec, vce, m., niota, die Niote, rostl. V. obecný, n. tetrapetala. Rstp. 292.

369725   Věncoví Svazek: 4 Strana: 0619
Věncoví, n., die Guirlande, das Feston. Chvojné v., Reisigguirlande. Dch., Šp.

369726   Věncoví Svazek: 8 Strana: 0461
Věncoví, n. Čch. Otr. 43.

369727   Věncovijce Svazek: 4 Strana: 0619
Věncovijce, e, m., der Kranzflechter. Nrd.

369728   Věncovitý Svazek: 4 Strana: 0619
Věncovitý, krönen-, kranzförmig. V. chmýr z krátkých plev na nažce čekan- kové. Rst. 513.

369729   Vencovský Svazek: 4 Strana: 0619
Vencovský, ého, m., Wencowsky, mlýn u Středokluk.

369730   Věncový Svazek: 4 Strana: 0619
Věncový, od věnce, Kranz-. V. květ, list. V. matka (k hřídeli šroubovému, die Kranzmutter). KP. V. 177., Sk. V. římsa. Zpr. arch. VI. 8.

369731   Věncový. V Svazek: 10 Strana: 0478
Věncový. V. krajky, vz Krajka.

369732   Vencuľa Svazek: 4 Strana: 0619
Vencuľa, e, f. = družička, die Kranzel- jungfer. Při veselí (svatbě) měla 4 v-le. Na Mor. (Ostrav. a j. ). Kda. I. 17., Tč.

369733   Věncula Svazek: 7 Strana: 1015
Věncula = věncule (kráva). Val. Brt.

369734   Věncule Svazek: 4 Strana: 0619
Věncule, e, f., stephanus, hmyz lumko- vitý. Krok. II. 260. — V. = acasta, živo- čich vinýš. Krok. II. 130. — V., jm. kraví. V. = kráva, která má rohy do věnce. Na mor. Val. Vck.

369735   Venčanie Svazek: 7 Strana: 1015
Venčanie, n. = věnčení. Slov. Czm. 107.

369736   Věnčařka Svazek: 8 Strana: 0461
Věnčařka, y, f. = květinářka. Tvarožná. Hledík.

369737   Věnčati Svazek: 4 Strana: 0619
Věnčati, vz Věnčiti.

369738   1. Věnček Svazek: 4 Strana: 0619
1. Věnček = věneček. Vz Věnec.

369739   2. Věnček Svazek: 4 Strana: 0619
2. Věnček, ečku, m., vrch u Košíř. Vz Tk. II. 271., 272.

369740   Věnčenec Svazek: 4 Strana: 0619
Věnčenec, nce, m., pancratium, rostl. česnekovitá. Rostl. I. 268. b.

369741   Věnčení Svazek: 4 Strana: 0619
Věnčení, n., das Kränzen, Krönen. — V. = svatba, die Hochzeit. Hlč.

369742   Venčenica Svazek: 7 Strana: 1015
Venčenica, e, f. Vesna doniesla dievkam v-cu (kvítí k věncům). Phľd. IV. 461.

369743   Venčenie Svazek: 8 Strana: 0461
Venčenie, n. = venečník (dary atd.). Phľd. 1895. 660.

369744   Věnčený Svazek: 4 Strana: 0619
Věnčený; -čen, a, o, bekränzt, gekrönt. V. ústroj = nesoucí na čechalce jakoby věnec jiný; tak plod meruzalkový. Vz Rst. 513. — čím: kameniem i perlami. Rkk. 46.

369745   Věnčí Svazek: 4 Strana: 0619
Věnčí, n. = věncoví? Továrna na umělé v. v Příbrami. Světz. 1879. 106.

369746   Venčiar Svazek: 7 Strana: 1015
Venčiar. Venčiari jsou mládenci, které vyšle ženich, aby byli přítomni, když družky nevěstu věnčí. Sokl. II. 399.

369747   Věnčiarové Svazek: 4 Strana: 0619
Věnčiarové = ověnčení veselníci, svateb- čané, ozdobení svatební voničkou (kytkou). Radosť, Bože, radosť patřiť na venčiary. Pokor. Z hor. 153.

369748   Věnčíř Svazek: 4 Strana: 0619
Věnčíř, e, m. = baňatý koš (síť) na ryby z předu větší, k zadu menší baňky mající. Slez. Šd. Vz Vrš.

369749   Venčiti Svazek: 4 Strana: 0619
Venčiti, il en, ení = na venek dáti, hin- ausgeben. — se s kým: s holkou = s ní z krčmy na čerstvé povětří jíti. Us. v Bo- leslavsku. Poď, budeme se v., hinausgehen.

369750   Věnčiti Svazek: 4 Strana: 0619
Věnčiti, il, en, ení; věncovati; zastar. věnčati, kränzen, bekränzen. -- co, koho čím: kameniem i perlami. Rkk. 46. Dubo- vím v., mit Eichenlaub. Dch. Svět by k tobě putoval, oslavou tě věncoval. Sš. Bs. 49. — kdy. Obětná zvířata se věnčila při samém teprv obětování. Sš. Sk. 169. — koho zač. Kolomana za krála věnčat dal. Let. Mt. sl. VIII. 1. 52. Tam za upřímnou ženu sobě ji věnčil (pojal). Ps. srb. II. 61.

369751   Věnčiti Svazek: 7 Strana: 1015
Věnčiti. Skráně věncovati. Č. Kn. š. 239.

369752   Věnčitý Svazek: 4 Strana: 0619
Věnčitý, coronatus, gekrönt. Rst. 513. V. šev, die Kreuznaht, žíla, die Kreuzvene. Šp.

369753   Věnčitý. V Svazek: 10 Strana: 0478
Věnčitý. V. žíla srdečná, vena coronaria cordis. Ktt.

369754   Venčó Svazek: 8 Strana: 0461
Venčó. Na venčó = venku. Vz Venčí (3. dod.) Brt. D. II. 410. (Zábř.).

369755   Venda Svazek: 4 Strana: 0619
Venda = vejda. Tehda Ježúš, ande mrka, venda v tu zahradu. Hr. tk. 227. Vz Vejíti.

369756   2. Venda Svazek: 4 Strana: 0619
2. Venda, y, m. = Václav. Prk.

369757   Venda Svazek: 8 Strana: 0461
Venda, y, m., vz Václav (3. dod.).

369758   Vendání Svazek: 4 Strana: 0619
Vendání, n., das Einstopfen, Einladen in ein Behältniss. Dch. Vz Vendati.

369759   Vendaný Svazek: 4 Strana: 0619
Vendaný; -án, o, o, eingestopft, einge- laden, eingezwängt. Vz Vendati.

369760   Vendati Svazek: 4 Strana: 0619
Vendati, vendávati (m. v-dáti) = v něco dáti. — co kam, do čeho. Mus., Rk.

369761   Vendati Svazek: 7 Strana: 1015
Vendati. Cf. Prk. Stud. o dat. §. 4.

369762   Vendelín Svazek: 4 Strana: 0619
Vendelín, a, m. V. Eman. Duchoslav, nar. 1719., kněz a spis. Vz Jir. H. 1. II. 316. — V. = jméno svatého. Vz S. N. — V. = osada v Opavsku. Tč.

369763   Vendelín Svazek: 7 Strana: 1015
Vendelín. V-ne! kočka dříme za plo- tama s koťatama. Mor. Brt. Dt. 111.

369764   Vendelín Svazek: 8 Strana: 0461
Vendelín, a, m., os. jm. V. veze kmín, veze Káču na tragaču pod komín. Brušp. Hle- díková.

369765   Vendelína Svazek: 7 Strana: 1015
Vendelína, y, f., os. jm. Mus. 1880. 88.

369766   Vendelinka Svazek: 4 Strana: 0619
Vendelinka, y, f., samota u Prahy. PL.

369767   Vendetta Svazek: 4 Strana: 0619
Vendetta, y, f., it. = krevní pomsta. Rk,, S. N.

369768   Vendig Svazek: 10 Strana: 0478
Vendig, u, m., vz Tarafanda.

369769   Venditio Svazek: 7 Strana: 1015
Venditio za stara = placení vůbec, ne jenom prodej; hl. placení stálých důchodů. Pal. Rdh. II. 210.

369770   Vendlanka Svazek: 4 Strana: 0619
Vendlanka, y, f., vendlandia. Rostl. I. 226. a.

369771   Vendolí Svazek: 4 Strana: 0619
Vendolí, n., Stangendorf, ves u Svitavy na Mor. Tč. Vz Vendule.

369772   Vendozhoubce Svazek: 4 Strana: 0619
Vendozhoubce, e, m., der Wendenver- nichter. Koll. I. 66.

369773   Vendrynia Svazek: 4 Strana: 0619
Vendrynia, e, f., Wendrin, ves u Jablon- kova ve Slez. Tč.

369774   Vendu Svazek: 4 Strana: 0619
Vendu, zastr., vz Vejíti.

369775   Vendulák Svazek: 8 Strana: 0461
Vendulák, a, m., vz Václav (3. dod).

369776   Vendule Svazek: 4 Strana: 0619
Vendule, e, f., Stangendorf, ves u Svi- tavy. PL. Cf. Vendolí. 250*

369777   Vendule Svazek: 7 Strana: 1015
Vendule, e, Vendulka, y, f., žen. jm. Sd. v Osv. I. 6.

369778   Venduš Svazek: 4 Strana: 0620
Venduš, e, m. = Wendelín.

369779   Venduška Svazek: 4 Strana: 0620
Venduška, y, f. = bylina jedovatá, ša- lamounek, Wolfwurzel, aconitum. Knst. Po- jedl ubohý, dala mu v-ky (otrávila ho. Vz Otráviti). Prov. Č. M. 586. Budu-li pak proto ženu svou bíti, musím jistě za to v-ky míti. Dh. 108.

369780   Venduška Svazek: 10 Strana: 0478
Venduška, y, f. rostl. Vz Oměj zde. Dal mu v-ky (jedu). Konstant.

369781   Vendův mlýn Svazek: 4 Strana: 0619
Vendův mlýn, Wenzelraühle ve Zno- jemsku. Tč.

369782   Vendycký Svazek: 4 Strana: 0620
Vendycký kříž: O. Kříž v. byl rozdílný od jerosolemitanského. Ddk. III. 92.

369783   Vendyš Svazek: 10 Strana: 0478
Vendyš B. K., spis.

369784   Vendyš Svazek: 10 Strana: 0676
Vendyš K. Dr., spis.

369785   Věnec Svazek: 4 Strana: 0620
Věnec, nce, věneček, věnček, ečku, m., slez. věněc, věnek, nku, m. (Šd. ), na Slov. venček; od ví-ti, koř. vi, i se stupňo- valo v ě. Schl., Gb. Hl. 144. Vok. sg. věnci. V. = kruh z listů n. z kvítí atd. uvitý, der Kranz, das Kränzchen. V. uvitý; v. komu poslati (k souboji ho vyzvati). V., Č. Vz kvítí. D. V. víti, Kom., Sych., Rkk., plésti. Us. Klš. Věncem ozdobiti koho, Us., koru- novati. Kom. V. vinný (vích). D. Dobré víno i bez věnce se vypije. Prov. V. pivní = máj šenkýřská, vích, das Bierzeichen, der Bierkegel, -kranz, -wisch, die Bier- stange. Suk. V. z růží, Us., z polských (= polních) květov, Výb. I. 36, z břečtanu, Dch., z rozmaríny, z barvínku. Er. Ps. 179., 487. V. paprskový, D., klasný. V. lnu, konopi (svítek). Us. V., znamení panenství nebo panictví. V. zelený (panen), slaměný (padlých panen). S. N. V. vítězný, smolní. Sm. Dobrý konec, díla věnec (finis coronat opus). Šm. Pojíti s hrachovým věncem (koš dostati, u Polákův). Šm. Věneček opršel. Us. Rád vije lidem věnce (radosť jim činí). Č. Vlaštovky jí posud neodnesli věnec (=je poctivá). Koleda II. 3. Ztratila věnec (= padla). Bdl. Býti někomu věncem, Eines Schmuck sein; Fábory na v., Kranzschlei- fen. Dch. Žádný jiný věnce olivového neb z nějaké byliny udělaného nemohl dosáh- nouti než ten, kterýž..... BR. II. 724 b. Pod věncem choditi pěkno, ale pod čepcem tepleji. Šml. Dej si, milá, dej si odpnout v. zelený; Nedá sobě odpínati svého věnečka. Čes. mor. ps. 232. V. skroucený, svázaný, přec o svatbě skáče; Všady se v. draze váže. Er. P. 18., 312. Zbavím já tě z věnka tvého zeleného. Slez. pís. Šd. Vrať mně, milý, můj věneček, já ti vrátím prsténeček; Nechal jsem ju pod věnečkem, zastal jsem ju pod čepečkem (jda na vojnu a vrátiv se z vojny); Jo sě (= si) chodzim ve věnečku, una (ona) je v pologu (=v koutě); Nebylo ti třeba ješče muže, mohlas sobě chodić ve věnečku; Vesele si, Marijanko, vesele, pokel ty máš tvůj věneček na hlavě. Brt. Ps. 52., 54., 141., 153. To je, Bože, mládenec, jak růžička na věnec. Brt. Ps. A ta krásná Dorota měla věnec ze zlata a z tej bílej leluje od panenky Marije; Šla matička s dce- rami, dvě byly pod věncami; Ach čeho sem tu dočkala, svůj věneček jsem ztratila, při věnečku živobytí; Už Aničku nesú družečky pod věnci; Přišeltě k ní její milý a ptal ju o věnec fijalový; Všecky přišly ve věnečku, jenom Andulka v čepečku; Dceruška sedí v zahradě, vije věneček z fiale; Ach nenis ty, má děvečko, venečka hodna; A že ty chmelu po plotách lezeš, nějednej panence věneček vezmeš; Vila věnec livendový foj- tovému Janíčkovi, nevila ho z ledačeho. z rozmarynu zeleného; Hrajú žily pod ko- leny o ten věneček zelený; Však jest nyní všemu konec, proto že pozbyla cnostný věnec; Dróžička už přichází, věnec na hlavu sází, pozorujte mládenci, už můj stav do- chází; Nejedna panenka bez věnečka chodí; Na panenskej roli orú mladzenci, poháňajú jim dzěvky pod věnci; Vejou panny, vejou věnce pro ty dvořiský mládence; Zdálo se mi dneska v noci, že sem vila věneček; Má zlatý prstýneček a zelený věneček; Až já věneček pozbydu, tenkráte já už více ve- selá nebudu. Sš. Ps. 8., 21., 90., 99., 133., 157., 201., 209., 300., 305., 379., 396., 431., 498., 517., 553., 630., 639., 798. (Tč. ). Uliana věnky vije, to ze samej konvalije; Ja plaču, lutuju věnka zeleného, že sem ho pozbyla pro tebe samého; Ach Bože, můj Bože, co to za proměna, za věnek zelený byla kar- kulena. Sš. P. 169., 381., 444. Kerá je múdrá panenka, nedá rozviť svého vínka; Matky se ty nic neboj, víneček mi přec daruj; A já vínka nesmím dat, mohla by mně máti lát; Všecky byly pod vínky, pod zlatými prstýnky; Plyň ty můj vínečku až k mému tatíčku: Dyž to pérko namáčela, do vo- děnky ho házela, plyvaj mé pérečko do dna, abych byla vínka hodna; Měla sem vínek zelený, padl mně do bláta (zmrhala se); Plačeš-li ty vínka svého a vrkůčka zeleného?; Slezu-li já s koňa svého, zba- vím tebe vínka tvého; Zbavíš-li mě vínka mého, zbaví tě Bůh štěstí tvého; Dycky's chodil, dycky's klamal, až mně můj víneček zvjadal; Černojoký šohaj nabral si jí (vody) žbánek, připíjal milence na zelený vínek; Enom se mně, milá, dobře chový, svůj ze- lený vínek nepromrhý; Dybys mně zaplatil, jak na trnce trnek, ty mně nezaplatíš můj zelený vínek; Lebo mne sobě vem, lebo mi vinek vrať; Já se stále trápit musím, vzal sem si vínek na svou duši; Zelený vínek na hlavě prokvetá, volací (ledakterý) sy- neček ode mňa ho pytá; Tveho veseli je na maie, dokud maš vineček na hlavě, jak vinka s hlavy pozbudzěš, teprem ty plakaci budzěš; Vineček uvadně a prstenek se zlame; Jak sem živa, vinka jsem nevila, nechcu začinať; Zeleného vínka, zlatého prsténka na stole nechal; A já pokutovať musím, žech (že jsem) vzal vínek na svou duši. Sš. P. 3., 22., 23., 145., 167., 180., 192., 251., 286., 376., 377., 378., 380., 417., 461., 465., 539., 756. (Tč. ). Dybych ja věděla, že budeš můj, dalać bych ja tobě vjuneček svůj; vju- neček zeleny, ješče nezvědněny (nezvadlý), kochanku můj. Ss. P. 376. Pytal vienek za dary, nedam ci vienečka. Sl. ps. 20. Tu máš, milá, ten réveček, ten réveček, uvij si z něho víneček, aj víneček; Či ci vionka žol (žal; slez)? Brt. P. 93., 144. Vila vínky z mate- řinky, uvila jich pět; Můj vínečku polaj- kový, pěkný zelený. Čes. mor. ps. 72., 148., 188. Však je to pekná vec s panenkú mlá- denec, keď si zachovajú svoj zelený věnec; Chudobná devečka ništ inšého nemá, len panenský venec, který si zachová. Sl. ps. 58., 165. Klince, klince, biele klince nětřeba ste mi do vence. Sl. ps. Šf. I. 61. Když si družka věnec ženichův při oddavkách po- padne, musí jí ho družba vypláceť v neděli po svatbě, ve městě. Němc. Dr. pov. 10. Druhdy věnec nesě (dievka) a panenstvie již ztraceno v lesě; Neb jinak lháti budeš vienkem jako věnec, jenž visí před pivnici, lže, znamenaje víno, když vína v pivnici nenie. Hus I. 203., 206. Pojičil jsem jemu perlového věnce a den mi zastavil v židech. Půh. II. 433. Děvuška uvila věnec z natr- haných kvítečků; Ona věneček na pupku noší; Panna bez věnečka, krava bez zvo- nečka. Slez. Tč., Šd. Zavěsili mu věnec okolo krku, dali mu věnec na krk (= oběsili ho). Hš. Věnec někomu poslati (= pouta; vyzvati ho k vojně). Šd. Je-li mnoho lísko- vých ořechů, ztratí mnoho panen věneček. Zdá-li se panně často o mléce, nechť si dá pozor na věneček; Věnce na den božího těla svěcené chrání před hromem, ohněm a jiným neštěstím. Mus. 1854. 534., 1853. 495. O věncích vz Sbtk. 15., 34. — 36., 37., 63., 136., 159., 188., 212., 215., 277., 288., 314., S. N. — V. = jelení parohy, das Hirsch- geweih. Šp. — V. na koňské noze, die Huf- schale. Ssk. — V. v bot. = kruh medníko- vitých patyčinek na př. u parnassie; kruh výrostků z okvětí neb koruny. Vz Korunka. Č. Kv. XXIX. V. = řada částek různotva- rých jednoduchá n. množitá, mezi korunou či okvětím a tyčinkami n. mezi těmi a pe- stíkem umístěná. V. skládá se z částek mnohých rozdělených aneb dohromady srost- lých aneb jednořadých aneb mnohořadých, der Kranz, die Krone. Rst. 513. — V. v hor- nictví: jámový (Schachtkranz), oklíněný (Keiljoch, n. ), chvostový (das Schwanzpaar), žlabový (das Rinnenpaar), střední či pomocný (das Hilfspaar). Hř. Vz Věneček. — V. = pletenec, pečivo z mouky, die Schichtsemmel. D. — V. nebo beran u stavu tkadlcovského = kruh dřevěný na vratidlo nasazený. Krok. III. 300. Vz Tkadlcovství. — V. u jílce, viereckiges Rähmlein am Degengriff, das Kränzchen. Rohn. — V. železný místo pa- lečního kola, Radkranz. Us. Prm. — V. na- bíraný, jímžto kapsička i čočička oční ob- klíčena jest. Krok. — V. příjičný, corona Veneris. Ja. — Věnce, pl. = svatební smlouva, námluvy, der Hochzeits-, Heirathsvertrag, die Verlobung. Jg. Věnček ěstě toho ve- čera odbavili. Er. Sl. čít. 68. — V. = ob- žinky, das Schnitter-, Erntefest. Míti věnec (slaviti obžinky). U Olom. a Přer. Kd., Sd. — V. Karlův n. zálubný = první mouka, která se usazuje při začátku mletí na osýpce, věnec osýpky, der Lauffutterkranz, Mehlrand. Prm. IV. 236., Šp. — V. pružný na kuří oka, Šp.; kaučukový, der Kautschukkranz, Šp.; obrubný, der Brunnenkranz, Nz.; po- chvový, Scheidenpessarium, pákovitý, das Hebelpessarium. Nz. lk. — Vz Vys. Slov- ník str. 350., Věneček.

369786   Věnec Svazek: 7 Strana: 1015
Věnec Věnček, gt. věnečku. Krnd. 80. b., 79. a. Cf. Zbrt. 292., Kram. Slov., Mkl. Etym. 389. a. V. vítězoslavný, Sieges-, slávy, Ruhmes-, olivový, zlatý, Lpř., mon- stranční, rakevní. Hnoj. 276. Však ty dlouho zelený vínek nositi nebudeš (brzy se vdáš); Však mně ještě nepletou věnec (nebudu se ještě vdávati). Šml. Kdo chce pro peníze babu, výprask mu dát, ni věnec. Slez. Šd. Nechodila dlouho pod věncem, svést dala se tím cizím mládencem. Nrd. Čo som za- miloval, co chodím k dievčině, celý svet hovorí, že jej krása hynie, že nový, růžový věnček jej na klíně. Pepk. II. 55. Byl v. zeleny a včilej je černy, ach jakej on do- šel škaredej proměny; Můj vínečku fijalový, vila sem ťa šubajkovi, vila sem ťa helekaja, rozplétám tě naříkaja. Sš. P. 296., 440. Budem já ti k vínku síhat (na nevinnosť). Brt. N. p. II. 38. Není-li nevěsta poctivou pannou, praví se, že má věneček z pro- vísla, ze suchého jalovca. Slez. Šd , VSlz. I. 185. V. slaměný patří nevěstě nepoctivé. Us. Kšť. Zahodil v. do trní (když se mladší před staršími ožení n. vdá). U Kr. Hrad. Kšť. Věneček Helenčin (ze lnu. Hrstka lnu nechá se na poli, splete se v rulík a stočí se u věneček a přikryje kamenem). Mor. Brt. — Hádanka: Kroucený, svázaný, o svadbě skáče. Km. 1886. 752. — V. Vy- hrávati vínky = hráti nevěstě večer před svatbou. Mor. Brt. — V. lesů. Mcha. Temný borů v ; Modrý v. hor. Čch. Bs. 68 a Mch. 50. — V. znělkový. Dk. Poet. 446. — V. kola, Radkranz. Kola železničných vozů mají v. kuželovité. NA. IV. 196. — V. = klenba nad otvory kamen v sednici. NZ. I. 347. — V., ammonites, zkamenělina. Frč. G. 120. — V. ve hře v kuželky (zůstane-li státi jen král).

369787   Věnec Svazek: 7 Strana: 1396
Věnec. Píti věnce = slaviti námluvy Záp. Čech. Sb. D 14. — V., vz Víra (2 dod.).

369788   Věnec Svazek: 8 Strana: 0461
Věnec. Na Slov. také: vieneček, vienek, vionok, veniec. Sbor slov. I. 37. O pův. cf. Gb. 11. ml. I. 73., 314. Věnec je uvitý, vínek šitý (okrasa hlavy). Us. NZ. VI. 63. Barto- lomějské věnce. Vz NZ. V. 576. Vínky na hlavách panen v XV. a XVI. stol. Vz Wtr. Krj. I. 374. Koza jí věneček sežrala (říkali o nevěstě, která nebyla zdobená věncem). NZ. III. 108. —Měsíc má v. = je otočen bělavým kruhem páry. Světz. 1894. 171. — V. Šátek vázaný na věnec. Duť. 22. — V. = buchta veliká jako bochník chleba, všelijak okrášlená. Při svatbách ve Vlasanicích na Tábor. Vykl. Svat 69. — V. = venečník (dary atd.). Phľd. 1895. 660. — V., jinde víra = mísa, do níž se dávalo žhavé uhlí n. vřelá voda, aby po- krm nevystydl. 1553. Wtr. Živ. c. II. 541. Cf. Víra (3. dod.).

369789   Věnec Svazek: 9 Strana: 0368
Věnec. Slov.: venček, vieneček, vienok, vionok, veniec. Sbor. slov. II. 37. V. pletené o svatbách a křtinách. Hoř. 183. V. panenský. Vz Zát. Př. 87b. Veniec zelený ztratila. Zát. Př. VII. 220. Píti věnce = slaviti námluvy. Záp. Čech. Šb. D. 14. — V., calta = veliký koláč svatební. Němc. III. 302.

369790   Věnec Svazek: 10 Strana: 0478
Věnec. Pouštění věnců po plynoucí vodě. Vz Vykl. Obrz. 233.

369791   Věneček Svazek: 4 Strana: 0621
Věneček, čku, m. V-ky materníkové a hysterophony. V. materníkový gumový ku- latý, měkký pružný, gumový s násadcem. Cn. V. na kuří oka. Kh. — V. v bot., das Krönchen a) chmýr z krátké obruby udě- laný n. př. bělotrnu; b) násadec pětidílný blizně podobný na plodech parožnatcových. Rst. 315. — V. v hornictví při vrtání, der Rohrkranz. Hř. — V. = taneční zábava, das Tanzkränzchen. — U věnečků v Praze, vz Tk. IV. 34.

369792   Věneček Svazek: 7 Strana: 1016
Věneček materníkový, děložní. Cf. Slov. zdrav. 395., Wld. 116.

369793   Věneček Svazek: 10 Strana: 0478
Věneček materníkový jako podpora dě- lohy, pessarium. Vz Ott. XIX. 58tí. — V. = tanec. Vz Brt. P. n. 873.

369794   Věnečenka Svazek: 4 Strana: 0621
Věnečenka, y, f. = čičorka, coronilla, die Kronenwicke. Slb. 523. — V. = druh ulit. Šrámek.

369795   Věnečkář Svazek: 4 Strana: 0621
Věnečkář, e, m., der Kranzmacher, -Ver- käufer. D. Vz Věnečník.

369796   Věnečkářka Svazek: 4 Strana: 0621
Věnečkářka, y, f., die Kranzmacherin, -binderin, -Verkäuferin. Jg.

369797   Věnečkovitý Svazek: 7 Strana: 1016
Věnečkovitý, kränzchenartig. SP. II. 112.

369798   Věnečkový Svazek: 10 Strana: 0478
Věnečkový. V. krajky. Vz Krajka.

369799   Věnečnatý Svazek: 4 Strana: 0621
Věnečnatý, kranzartig. V. okvětí (nar- cisu). S. N. V. 641.

369800   Věnečnice Svazek: 4 Strana: 0621
Věnečnice, e, f. = věnečkářka. D.

369801   Věnečnice Svazek: 7 Strana: 1396
Věnečnice = která věnce dělala a je skrze své tulačky po domích prodávala. Byly to nevěstky. Wtr. Obr. II. 88.

369802   Věnečnický Svazek: 4 Strana: 0621
Věnečnický trh v Praze. Vz Tk. II. 140., 141.

369803   Věnečník Svazek: 4 Strana: 0621
Věnečník, a, m., der Kranzmacher. Vz Tk. II. 373., 380. Vz Věnečkář. — V., u, m. = věncový hoblík, der Kranzhobel. Šp., Skv. — V. = dary, jež ověnčená nevěsta v otcovském domě hostům na památku dává dříve, než na sobáš se ubírá. Dbš. Obyč. 18. — V., crateria. Rostl. I. 227. b.

369804   Věnečný Svazek: 4 Strana: 0621
Věnečný = co slouží k dělání věnců, Kranz-. U. byliny. Kom. — V. = ku věnci se vztahující, Kranz-. V. zlato. — Jg. — V. žíla, die Kranzader. D.

369805   Venedik Svazek: 4 Strana: 0621
Venedik, a, m. = díl předměstí krnov- ského ve Slez. Tč. — V. Bil do toho jako do V-ku (kdo silně bije ku př. do kuželek). U Olom. Sd.

369806   Venedov Svazek: 4 Strana: 0621
Venedov, a, m., Augusta Vindelicorum. St. let. VI. 39. (Šd. ).

369807   Venedové Svazek: 7 Strana: 1016
Venedové, Vinidové = Vendové. Uží- váno i o Polácích. Šf. Strž. I. 87., I!. 404.

369808   Věneěník Svazek: 9 Strana: 0368
Věneěník, a m. = zhotovovatel věnců z různých látek, ze sukna, z kovu (ze zlata, stříbra atd. ). Jrsk. XI. 139. Sr. Věnečnice v VII. 1336.

369809   Venek Svazek: 4 Strana: 0621
Venek, nku, m. = místo ven z domu, ven z města n. z čehokoli, der Ort draussen, ausserhalb. Na venek nočního času vyjíti. Sych. Pro kyčelní nemoc nesmím na v. Sych. Z venku přijíti. Us. Co tedy knížata moravská na venek (nach aussen hin) jala se činiti, to směla vykonati po právu jen jménem knížete českého. Ddk. II. 260. Uvnitř ledacos nového, ale na venek ne- proráží nic (dostal mnoho darů pro chudé, ale nedal jim nic). Šml. (Osv. 1880. 235. ). Aby jednota říše byla sice zachována, ale nenávidí při tom zveličování jejího na ve- nek; Soběslav na venek jsa bezpečen; Za- stupovali je na venek a před soudem. Ddk. II. 143., III. 26., V. 35. (Tč. ).

369810   Věnek Svazek: 4 Strana: 0621
Věnek, vz Věnec.

369811   Věněk Svazek: 4 Strana: 0621
Věněk, ňka, m., osob. jm. Dal. 175., Pal. Dj. III. 1. 263., II. 1. 411., Rdh. I. 127., Arch. III. 280.

369812   Venek Svazek: 7 Strana: 1016
Venek. Cf. Mkl. Etym. 396. b. Šéł ve- nek = ven. Val. Brt. D. 284. Na venku Sš.

369813   Věnek Svazek: 8 Strana: 0461
Věnek, nka, m., vz Václav (3. dod.).

369814   Venerabilis Svazek: 4 Strana: 0621
Venerabilis, lat., titul = ctihodný, ehr- würdig. Vz toto.

369815   Venerický Svazek: 4 Strana: 0621
Venerický = venerií nakažený, venerisch. Vz Příjičný. Nz. lk.

369816   Venerický Svazek: 9 Strana: 0368
Venerický. V. choroby. Vz čes. literaturu o nich v Jub. IIc. 71. —78.

369817   Venericky Svazek: 10 Strana: 0478
Venericky. V. nemoc. Vz Ott. XX. 283a.

369818   Venerie Svazek: 4 Strana: 0621
Venerie, e, f., z lat. = nemoc francouz- ská, příjice, syphilis.

369819   Veneris Svazek: 10 Strana: 0478
Veneris = měď. V., symbol mědi. Zach. Test. 151.

369820   Vénešná Svazek: 8 Strana: 0461
Vénešná (od vynésti)= pohřební hostina. Babice. Hledík.

369821   Venetové Svazek: 7 Strana: 1016
Venetové na Adrii byli příbuzni Vindům čili Slovanům. Vz Šf. Strž. I. 255., 292.

369822   Venetové, Venedové Svazek: 4 Strana: 0621
Venetové, Venedové, vých. od Visly, Slované. Vz S. N.

369823   Venetský Svazek: 4 Strana: 0621
Venetský. V. jezero, lacus venetus na Rýně. Sl. let. II. 39.

369824   Venezuela Svazek: 4 Strana: 0621
Venezuela, y, f., republika v severo- východní části Jižní Ameriky. Vz S. N.

369825   Venezuelské Svazek: 4 Strana: 0621
Venezuelské bory. Vz Krč. 258.

369826   Venger Svazek: 7 Strana: 1016
Venger, gra, m. = Uher. Phľd. III. 2 147.

369827   Vengerka Svazek: 8 Strana: 0461
Vengerka, y, f., něj. uher. vůz. Phľd. 1892. 602.

369828   Vengerský Svazek: 7 Strana: 1016
Vengerský = uherský. Slov. Phľd. III. 3. 147.

369829   Vengerščina Svazek: 7 Strana: 1016
Vengerščina, y, f. = uherština; Uhersko. Slov. Phľd. III. 2. 149.

369830   Vengier Svazek: 7 Strana: 1016
Vengier, a, m. = Venger. Hdž. Vět. 184.

369831   Venglář Svazek: 4 Strana: 0621
Venglář, e, m., os. jm. ve Vsacku. Vck.

369832   Venhák Svazek: 4 Strana: 0621
Venhák, u, m. = sochor s hákem želez- ným, der Auszügel, Wendehaken, das Zug- eisen. Skv., Šp.

369833   Venhoda Svazek: 4 Strana: 0622
Venhoda, y, m., osob. jm. Na Mor. Šd.

369834   Venhoda Svazek: 8 Strana: 0461
Venhoda, y, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

369835   Vění Svazek: 4 Strana: 0622
Vění = vání, das Wehen, Blasen.

369836   Vění Svazek: 7 Strana: 1016
Vění větrů. Luk. z Pr. — 1512. Mus.

369837   Veni sancte Svazek: 4 Strana: 0622
Veni sancte spiritus, lat., přijď duše svatý. Rk., Šd.

369838   Venice Svazek: 4 Strana: 0622
Venice, e, f., Almadin, edler Granat. Miner. 466.

369839   Venidi-um Svazek: 7 Strana: 1016
Venidi-um, a, n., rostl., venidium. Dlj. 54.

369840   Veniec Svazek: 8 Strana: 0461
Veniec, vz Věnec (3. dod.).

369841   Věník Svazek: 4 Strana: 0622
Věník, u, věníček, čku, m. = větvička plná květu n. ovoce, ein Stengel o. Zweig, Büschel, Busch voll Blüthen o. Früchte. Utrhl mu v. třešní. Us. Dch. — V. = kytka z listu atd., Büschel, Bündel von Laub, Blumen, sertum. BO. Eva udělala si věník z větví listnatého a jím zakryla hanbu. Solf. Protož udělali sú sobě (Eva a Adam) v-ky, jakož die písmo (Gen. 3. ). Hus I. 202. V. jim dal, aby hanbu přikryli a kožíšek, aby před zimú sě ohradili, Ib. II. 19. A ode- vřieny sú oči obú a poznali sú, že jsú nazí a udělali sú sobě z listí fíkového v-ky. Hus II. 429. Umí v-ky dělati (výmluvy, zástěry strojiti). Vz Výmluva. Č. Věci o něm vy- právěli, jimiž přístěry a věníky vadám svo- jim přičíněli. Vz Přístěra. Sš. Sk 70. — V. = vícha, věchet. Brt. V. k drhnutí těla
v lazebnách. Pk. — V. = vrchol, palička,
das Schopfende eines Baumes. D. — V. =
vícha, znamení prodeje piva n. vína. Ros. — V. = košile dětem v sadu z kalhot čouha- jící. Ten má věník! Chodí s věníkem. U N. Kdyně. Rgl.

369842   Veník Svazek: 7 Strana: 1016
Veník, a, m. = Václav. Kutn.

369843   Věník Svazek: 7 Strana: 1016
Věník, Büschel. Cf. Mkl. Etym. 389. a. V. cibule, česneku (svazeček). Šp. V. = vrchol chmele. — V. Zelený v. na bílé korouhvi la- zebníků. Výb. II. 338.

369844   Věník Svazek: 9 Strana: 0368
Věník, u, m. Dobré víno nepotřebuje v-ku. Fisch. Hosp. 152.

369845   Veníř Svazek: 7 Strana: 1016
Veníř, e, m. = kámen obrubný. Sdl. Hr. 188.

369846   Veniš Svazek: 8 Strana: 0461
Veniš, e, m., vz Václav (3. dod.).

369847   Věniti Svazek: 4 Strana: 0622
Věniti, il, en, ění, vz Věnovati.

369848   Věniti Svazek: 7 Strana: 1016
Věniti = věnem opatřiti. Arch. X. 429.

369849   Venká Svazek: 4 Strana: 0622
Venká = ven, hinaus. Na Slov. Vyndi chvilku v. Na Slov. Tč. Pustite ma, má mamenka, venká, stojí šuhaj pod naším okénkem. Sl. ps. 35., 66., 357.

369850   Venka Svazek: 8 Strana: 0461
Venka. Také mor. U Kruml. Brt, D. II. 220. U Letovic. Ib. 106.

369851   Venkaj Svazek: 7 Strana: 1016
Venkaj = ven (kam). Jde v. (ale: je venku). Mor. Brt. 177.

369852   Venkajší, venkajšný Svazek: 4 Strana: 0622
Venkajší, venkajšný =venkovský, ze- vnitřní, äusserlich. Na Slov. Bern.

369853   Venkajšnosť Svazek: 4 Strana: 0622
Venkajšnosť, i, f. = vnějšek, die Aeusser- lichkeit. Na Slov. Bern.

369854   Věnko Svazek: 4 Strana: 0622
Věnko, a, n. = malé veno. Bern.

369855   Venko Svazek: 8 Strana: 0461
Venko. Také mor. U Kruml. Brt. D. II. 220.

369856   Venkobytelka Svazek: 10 Strana: 0478
Venkobytelka, y, f. Msn. Od. 92.

369857   Venkoncem Svazek: 4 Strana: 0622
Venkoncem, na Slov. vonkoncom = ven koncem, naskrze, zcela, hl. na Moravě a na Slov., durch und durch, durchaus. Cf. Bž. 215. V. ho probodl. Us. V. to musil měť, durchaus. Mor. Tč. V. je vyhladovil, mit Stumpf und Stengel ausrotten. Dch. Jsouť (listiny) v. bez vročení. Ddk. III. 45. Za- hrajte mi v. (všichni muzikanti). U Vsetína. Vck.

369858   Venkonečný Svazek: 10 Strana: 0478
Venkonečný. Vdovy by v-ným koncom nechcel. Hov. Phľd. XXII. 36.

369859   Venkostanný Svazek: 10 Strana: 0478
Venkostanný býk, ayQuvlog. Msn. Od. 336.

369860   Venkov Svazek: 4 Strana: 0622
Venkov, u, m. = venek, ne město, das Land. Pro město i v. Dch. Vítej, stokrát vítej oblíbený venkove. Koll. 1. 185. V. různil se po míře politické barvy županův. Ddk. II. 374. Spěchal jsem z Prahy na v. Mus. Na v-ě bydleti. Us. Povídka z ven- kova, eine Dorfgeschichte. Dch.

369861   Venkovák Svazek: 4 Strana: 0622
Venkovák, a, m., der Landjunker. Šm.

369862   Venkovan Svazek: 4 Strana: 0622
Venkovan, a, m., pl. — né = venkovník, der Landbewohner. Us.

369863   Venkovanie Svazek: 9 Strana: 0368
Venkovanie, n. = skladanie venca ne- vestina. Sbor. slov. I. 82. (Na Oravsku).

369864   Venkovanka Svazek: 4 Strana: 0622
Venkovanka, y, f., die Landbewohnerin. Ddk. IV. 254.

369865   Venkovanský Svazek: 7 Strana: 1016
Venkovanský, Landbewohner-. Lpř. Sl. II. 420. Venkovský. Cf. Mkl. Etym. 396. b.

369866   Venkovati Svazek: 4 Strana: 0622
Venkovati = venku býti, draussen sein, wohnen. Koll.

369867   Věnkovici Svazek: 4 Strana: 0622
Věnkovici = potomci Věnkovi. Dal. 175.

369868   Venkovna Svazek: 9 Strana: 0368
Venkovna, y, f. = síň domovní. Týn n. Vlt. Kub L. f. 1900. 364.

369869   Venkovní Svazek: 4 Strana: 0622
Venkovní = venkovský.

369870   Venkovník Svazek: 4 Strana: 0622
Venkovník, a, m. = venkovan. Č.

369871   Venkovský Svazek: 4 Strana: 0622
Venkovský = co venku jest, draussig, auswärtig. V. okenice, dvéře (ne vnitřní). Us. V. dvéře u Římanů a Řeků vz Vlšk. 78., 81., 87 — V. = krajský, ne městský, vom Land, Land-, ländlich. V. život, Nej., statek, práce, Us., cesta, hospodářství, lid, obyvatelé, povozník, volební okres, J. tr., vzduch, pivo, Dch., řemeslník, obchodník. Šp. Lid v-ský dávkami a holdy ochuzený. Pal. Dj. V. 1. 5. V. obydlí, sídlo u Římanův, vz Vlšk. 104. 79.

369872   Venkovský Svazek: 10 Strana: 0478
Venkovský, vz Pfleger.

369873   Venkovství Svazek: 4 Strana: 0622
Venkovství, n., das Landwesen. Šm.

369874   Venkový Svazek: 8 Strana: 0461
Venkový = venkovský. V. okno. Brt. D. II. 355.

369875   Venkrbec Svazek: 4 Strana: 0622
Venkrbec, bce, m., osob. jm.

369876   Venkřivokolenný Svazek: 7 Strana: 1016
Venkřivokolenný = venkřivonohý. Venník, u, m , peripsema, zastr. Bhm. Věnný. V. města. Cf. Kram. Slov., Wtr. Obr. 794.

369877   Venkřivonohý Svazek: 4 Strana: 0622
Venkřivonohý = paťhavý. V., Nz. lk.

369878   Venkřivý Svazek: 4 Strana: 0622
Venkřivý. V. noha, nach auswärts ge- bogen. Nz. lk.

369879   Venku Svazek: 4 Strana: 0622
Venku, vz Venek.

369880   Venkura Svazek: 9 Strana: 0368
Venkura kýjatá, ectosperma clavata Van- cherii, rostl. Mus. 1849. III. 117.

369881   Venky Svazek: 8 Strana: 0461
Venky. Také mor. U Kruml. Brt. D. II. 220.

369882   Venne Svazek: 4 Strana: 0622
Venne = ve dne. Na Slov. Tč.

369883   Venne Svazek: 8 Strana: 0461
Venne = ve dne. Mtc. 1894. 107.

369884   Věnní, -ný Svazek: 4 Strana: 0622
Věnní, -ný = k věnu náležitý, zur Mit- gift gehörig, brautschätzlich, Leibgeding-, Gift-. V. smlouva, Ros., statek, města, königl. Leibgedingstädte, welche um Weinachten dem Unterkämmerer Geschenke für die Kö- nigin abzuliefern hatten: Fasanen, Wein, Fische. Gl. 358. V. města královská slula až do nedávna města v Čechách, která dle ustanovení císaře Karla IV. určena byla za stálé věno královen českých. Byla to: Byd- žov, Králové dvůr, Chrudim, Jaroměř, Měl- ník, Polička, Trutnov a Vysoké Mýto. Brt. V. právo, das Dotalrecht. Vz Právo. Brikc., List z r. 1482., Arch. I. 406. V. třetina. Vz Třetina, Vš. Jir. 218. Všeho zbožie ku pravé věnné zástavě postúpil; Vklad věnný pro- pustila; Nežli se jest u věnný zápis s ko- morníkem uvázal; Ktož drží právem věnným neb zástavú věnnú kterékoli dědictvie. Arch. II. 49., 50., III. 443., V. 111. (Šd. ). V. dě- dictví; Dědici nebo držitelé věnných peněz dáti ani dědictvie věnného postúpiti ne- chtie; Jí toho dědictví k milostivé věnné zástavě v těch peněziech jest postúpil; V. dědiny, peníze; Žádná vdova nemá prve dědictvie sstupovati, leč své penieze hotové nebo dostatečně ujištěné bude mieti. Vš. Jir. 48., 83, 215., 216., 221., 238. V. ma- jetek. Ddk. VI. 149. Držel mi mé vlastní zbožie, ješto jsem na něm v. právo měla; Věnné právo koupiti; V. zástava, peníze; Mé dědictví držel u věnném právě; Na tom zboží mám 200 kop gr. k věnné zástavě; List učiniti správný za věnné právo; Drží mi dědictví i v-né zástavy. Půh. I. 153, 179., 205., 231,, 285., 297., 335., II. 10., 378., 408. (Tč. ). V. království, V., list, Žer., zápis, Faukn., slib, krám, Brikc, země, Pulk., summa. Th. Pakliby (muž) jí vložil věno na tom statku, tehdy toho statku napřed má vzíti polovici a druhou polovici v svém věně držeti má, jestliže jest za její dosti vedlé práva věnného. Zř. F. I. T. III. Věn- ným právem aneb zástavou dědictví držení; V. právo trhem do desk vložené; V. ne- správa; V. listové, dokudž muž živ jest, nepromlčují se. Vz Zř. zem. Jir. E. 41, G. 12., 16, R. 9.

369885   Věnník Svazek: 10 Strana: 0478
Věnník, vz Vějík. — V. stromu = ko- runa. Vykl. Obrz. 193.

369886   Věno Svazek: 7 Strana: 1016
Věno. Cf. Kram. Slov., Cor. jur. IV. 3. 1. 445.-447., IV. 3. 2. 448., Mkl. Etym. 389. a. Kdy ztratila v. dci, vdova? Cf. Výb. 1. 1003. Jak se věna do desk vkládala? Vz Výb. 11. 825. Přinesla mu věnem statek. Mus. 1880. 227. Dostaneš-li velikého věna, bude ti, muži, poroučet žena. Němc. B.

369887   Věno Svazek: 8 Strana: 0461
Věno, Toto slovo na Slov. málo znají ří- kajíce: Co dostane. II Slov. Pravna je v. to, čo vdovec dá zapísať zo svojho majetku na meno mladej, keď si ju berie. Phľd. 1895. 584. Jinde na Slov. je v. = závdavek (zá- ručné) daný od nevěsty, že slibu dostojí, obyč. ručník (šátek), prsten aj. Ib. 580. — Dobrá žena nepotrebuje vena. Phľd. 18y5. 583. Čert po vene, ked niet Boha pri žene. Phľd. 1894. 195., 1895. 583.

369888   Věno Svazek: 9 Strana: 0368
Věno. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 92., 94., VII. odst. 3. f., 4. c.

369889   Věno Svazek: 10 Strana: 0478
Věno, a, n. O převedení věn v starší době. Vz Arch. XIX. 554, 585., 640. Vedou tak si manželky s velkým věnem, že chtějí, muž by byl jich služebník. Král. Men. 55.

369890   Věno, a, věnko, věnečko Svazek: 4 Strana: 0622
Věno, a, věnko, věnečko = peníze, zboží, statek, který se dává od nevěsty ženi- chovi, zános (někdy také = obvěnění, die Wiedergabe); die Mitgift; die Morgengabe, Mitgabe, Aussteuer, das Heiratsgut, der Brautschatz. V. od vi ve víti = obvití da- rované věci. V. = dar vůbec, jmenovitě pak dar dceři nevěstě daný. Vz více v Jir. Slov. pr. II. 281. a Prk. Př. 25. V, dos, die Mit- gift, altsl. věniti, vendere, verkaufen, daher v. eigentlich der Kaufpreis, worin eine An- spielung auf die uralte Sitte des Frauen- kaufes liegt. V MV. nepravá glossa. Pa. Věno a obvěnění. V. Věčné v., das Leib- gedinge. Pr. měst. V. a krása někdy soky vzbuzují. Kom. V. dáti nevěstě (ji vyba- viti); něco za v. ustanoviti, Bern., dáti. Dal. 73. Něco věnem přinésti. Sych. Dětem jepší věno dáti se nemůže nežli šetrnosť. Berg. V. bez manželství býti nemůže; V. přirovnává se mzdě tělem zasloužené; V. vždy jest živé, dokudž dědicové živí ne- jsou narozeni; Podlé věna obvěnění; V. a obvěnění na přátelském snešení záleží; Manželé jak se o věno snesou, při tom zů- staveni budou; Manželka umře-li dříve roku, věno muži náleží; Věnem a výpravou dcera se nevybývá; Vdova stav svůj vdoví pro- mění-li, v. tratí; Otec syna živností opatř a dceru věnem. Pr. Muž ženě slibuje věno a žena zase muži svému za věno něco ji- stého. Brikc. pr. m. 18. 1. Taková žena oboje věno, kteréž jí muž slíbil, i to, kteréž ona muži dala, vezme. Ib. V. odevzdané, Rb., vdové. Th. Povinné v., pflichtschul- dige Mitgabe. Než mají (královny české) toho věna do své živnosti užívati. Zř. F. I. A. XL. Item po muži, má-li dítky a ne- chce s nimi býti aneb se vdá a svému chce, má býti odbyta a v. jí dáno na hotových penězích. Tov. 79. Prve nežli by manžel- ství knězem k stvrzení přišlo, o v. se sne- šení státi má. Kol. 41. Kdo se žení pro věno, manem bude ženy své; V. jest, co se panně aneb vdově ze statku aneb dílu je- jího n. jiného statku jí náležejícího man- želu budoucímu připovídá a zamlouvá. Rb. Věna třetí díl vdova kdy a jak potracuje ?; Věna co se po jedné sestře dá, tolikéž po jiných všech; Jak se v. promlčovalo?; V. předešlé před závadami na některém statku; Nad věno může manžel manželce na pe- nězích a svržcích podlé své libosti odká- zati aneb listem dáti, co chce; Věna pří- jemcem kdo jest?; Věna převedení jak býti muože; Věna manžel manželce na statku manském do 10 kop grošů čes. toliko muož ujistiti; Věn splacování od dědiců; V. bratr nedílný zapsal-liby manželce na svém dílu. Vz Zř. zem. Jir. C. 29., F. 14., S. 35., 38., 39., T. 2., 4., O. 9., S. 33., 34. Co bylo v. ? kdo je měl zříditi? které právo vzhledem k věnu příslušelo manželce, které dcerám, vdově ? Má dcera dostane věnem jen svou poctivosť. Us. Dbv. To je moje v. po matce; Dostala malé věno. Us. Šd. Přinesla mu království u věně. V. Životní v. aneb jakž od starodávna jmenováno bylo, věčné v., das Leibgedinge. Bdž. V. dckami na statku pozemském zapsáno jest. Žer. 327. Věno králové české Hradec. V. Byl bych sobě hledal dzěvuchy švarnějši a většiho věna. Sš. P. 371. U věně země míti. Dal. 157. (94. 21. ). Zapsal jí v. královen českých oby- čejné; Manželka Vilémova odbyta byla od komory věnem 100. 000 zl. Pal. Dj. III. 3. 238, IV. 2. 78. Nedoložili její věna; To v. na mém vlastním dědictví měla v čísle 250 hřiven; Na čemž paní Anna má své věno,
toho se drž; Pakli by věno bylo na jmeno-
vitých věcech, tehda, což jest mimo to věno,
v to se uvaž dědic; Ač bych svého věna
mocna byla; On jí v. na svém vlastním
zboží ukázal; Měla jsem věna svého 200
hř. gr. Půh. I. 128., 162., 203., 205., II. 197.,
385., 471. Nemáš-li na jedné ženě dosti, ale
pojmi sobě dvě a vlož jim na tom oběma
věno; Tehdy Vilém deveř její odkázal jí
10 kop gr. věna jejího na Havlovi; Kladl
paní Herce v. po bratrské smrti; A napo-
míná mi z věna nedav mi po své dceři nic.
Arch. I. 170., 172., 421., IV. 345. O listu,
kdež se v. splacuje, vz Vš. VIII. 17. Přie-
vod věna; Bez vůle ženy nemóž v. převe-
deno býti; V. dskami neb vznešeniem oká-
záno bývá; V. se listem n. rukojměmi uji-
šťuje; Věna v dsky kladení; Přidání věna,
přenášení v-na; Ve v. ženu po smrti muže
vpustiti; Věno ve dskách ohledati, v. držeti;
Ženu v jejie věno uvésti; Ve věno mocí
úřadu uvésti; Kterážkoli vdova v. své ne-
propuštěné dskami ukáže a ve dsky žád-
nému nekladené, má svého věna zmocněna
býti; Vdova v své věno se uváže mocí svú
nebo právem; V. prodati, postúpiti, zapsati,
zplatiti, ztratiti, promlčeti; v-na užívati; V.
dskami zapsané dědicóm z desk propustiti;
V. na krále připadá; V. najíti, spravovati,
okázati, dělati; V-na dosíci. dobyti; V.
provésti, zavaditi, vložiti; V-nem vládnouti;
Ve svém věně hynouti; Nemá žádný dědi-
ctvie svého, na kterémž jest v. ženě vložil,
zastavovati, a zvláště listem, leč by prvé
věno svedl s téhož dědictví; Vznešení věna,
vznešené v.; Splacení věna; V. u desk po-
ložené leží; V. své zdvihnouti; V. se za-
pisuje přívodem, kladením do desk; V.
zhola na groše ve dskách stojí; A by pak
byl kto držitelem, jestliže jest v to držení
ne právem než mocí a jakúž koli bezpráv-
ností vkročil, není od toho vdova povinna
peněz věnných bráti ani v-na svého sstupo-
vati; Která vdova v. má držeti do stavu
svého proměněnie nebo do živnosti své;
Bezpečnější jest, z desk a listóv do desk
přievod věna než z desk na listy. Vz o tom
ve Vš. Jir. 178. —237. To věno prvé penězi
hotovými ssul; Kdežby bylo v. roztržité
neb některým obyčejem pozmětené. Vš. Jir.
189., 221. Málo po věně, není-li ctnosti při
ženě. Moravan. 1878. 62. Krásná panna po-
lovice věna. Bern. Nevábí děva beze věna,
třeba sličnější než Eva. Matko, sediž na
svém věně. Dal. 46. Vdova po Hřánovi
zuostalá umřela jest tu na svém věně v Chlu-
míně. Arch. 1. 176. Neodšlap mi věno (ne-
stoupej mi na paty jda za mnou). U Krum-
lova. Bar. Vz Rb. str. 142. —145., 274., Gl.
359., Vš. 571., S. N., Tov. 60., 76. —80., Tk.
II. 313., Žer. Záp. I. 51., 95., 128., 158. — V. = dar, die Gabe. Jg. — V. = jm. lesa u Dobrovítova na Mor. Pk.

369891   Věnohojný Svazek: 10 Strana: 0676
Věnohojný. V. panny. Škod. Il2. II. 139.

369892   Venosní Svazek: 4 Strana: 0623
Venosní = k venám se vztahující, venös. V. krev. S. N.

369893   Venouš Svazek: 4 Strana: 0623
Venouš = Václav.

369894   Venouš Svazek: 8 Strana: 0461
Venouš, e, m., vz Václav (3. dod.).

369895   Venoušek Svazek: 4 Strana: 0623
Venoušek, ška, m. = Václav. Světr. 1880.

369896   Věnouti Svazek: 7 Strana: 1016
Věnouti (vanouti). Cf. List. fil. 1892.129.

369897   Věnouti Svazek: 9 Strana: 0368
Věnouti, věnu, St., Chč.; nyní vanouti. Gb. H. ml. III. 2. 256.

369898   Věnova Svazek: 4 Strana: 0623
Věnova, y, f. = věnování, die Widmung. Šd.

369899   Věnovací Svazek: 4 Strana: 0624
Věnovací, Widmungs-. V. list. Rk.

369900   Věnovanec Svazek: 4 Strana: 0624
Věnovanec, nce, m., oblatus. V-ci tito byli sice v klášteře, ale nosili světské rúcho. Let. sl. I. 52. (Ssk. ).

369901   Věnování Svazek: 4 Strana: 0624
Věnování, n., die Widmung, Dotation. Nz., Bibl.

369902   Věnování Svazek: 8 Strana: 0461
Věnování. Vz Dotace v Ott. VIL 875.

369903   Věnovaný Svazek: 7 Strana: 1016
Věnovaný. Život církvi v-ný. Mus. 1880. 473.

369904   Věnovaný; -án Svazek: 4 Strana: 0624
Věnovaný; -án, a, o = věnem daný, an Mitgift gegeben, begiftet; gewidmet.

369905   Věnovatel Svazek: 4 Strana: 0624
Věnovatel, e, m., der Geber der Mit- gift, Begifter; Widmer.

369906   Věnovati Svazek: 4 Strana: 0624
Věnovati, věnovávati = věno dáti, za- psati, dotare, der Braut die Mitgift geben, begiften, aussteuern. — co komu: věno nevěstě, Vrat., ženichovi. Má 100 hřiven střiebra věna svého, jež jí to střiebro v-val muž její. O. z D. Dy tu najmladší vydaval, hole stěny ji venoval. Sš. P. 118., 119. — Cf. Vš. Jir. 224., 225., Půh. II. 375. — kde. Dědin manských do desk zemských neza- pisuj, aniž na nich také věň. Nál. — koho: nevěstu (věno jí dáti, D., zasnoubiti. Dal. ). — V. = dáti, ustanoviti, darovati, propůj- čiti co komu, připsati co komu, widmen. — co komu: chrámy a oltáře. Měst. Bož. V. péči vědám. Všechnu sílu věnuj dílu. Dch Maďaři v-li císaři dva bělouše se skvost- nými pochvami; Musíme dvěma věcem v. pozornosť. Ddk. III. 55., 277. Jeho otec věnoval mi 80 hř. gr. Půh. I. 183. Ctnosti život v.; Církev, které Pavel věnoval listy; Kdo ducha, rozum, vůli, city Bohu věnuje; Věnujeme celé srdce své Bohu; Knihu ně- komu v. Sš. I. 72., 153., II. 174., J 55., L. 4. (Hý. ). Spytihněv v-val se službě vo- jenské. Ddk. IV. 94. — komu čeho šp. m.: co. Bs. — se komu v čem. Kdo se v službě církvi věnuje. Sš. L. 188. — kdy. Ješto za let prvních apoštolé péči svou lidu israelskému věnovali. Sš. Sk. 246. — se k čemu. Že tělo k službě Páně se má v. Sš. I. 156. (Hý. ). — se komu kde. Člověk na křtu sv. se ctnostem věnuje. Sš. I. 68. A každý z nich ženě své věnoval na. svém (na své usedlosti). Arch. I. 180. — proč. Na poklid duše markraběte věnoval král klášteru patronát farního chrámu. Ddk. V. 116. (Tč. ). — co nač. Čas, který jsme naň v-li. Tjř. — co komu jak. Vladimír klá- šteru v Hradišti darem věnuje ves Bojano- vice. Ddk. IV. 97., 255. I věnuje také prvý list ač v podřadném smyslu těmto některým v Achaji církvím. Sš. 1. 160. (Hý. ) se čemu: sich widmen: stavu učitelskému. Us. Vedlé této frase nezapomínejme starších: dáti se na kupectví, oddati se na studie, jíti k divadlu a p. Vz Brs. 3. vyd. 253.

369907   Věnovati co komu Svazek: 7 Strana: 1016
Věnovati co komu: pilnou péči. Mus. 1880. 467. V-val jí to střiebro (věnem dal). Arch. II. 493

369908   Věnovní, -ný Svazek: 4 Strana: 0624
Věnovní, -ný, Widmungs-. V. smlouva, Ler., listina. Šd. Venský, ého, m., osob. jm. Šd.

369909   Venskos Svazek: 10 Strana: 0478
Venskos, u, m = skříň na šuplíky, z Wäschkasten. Hoš. Pol. 150.

369910   Veňšť Svazek: 4 Strana: 0624
Veňšť = vejíti. Na Ostrav. Tč.

369911   Venťák Svazek: 8 Strana: 0461
Venťák, u, m. = radličák, pluh o dvou radlicích. Zábř. Brt. D. II. 449.

369912   Ventenatka Svazek: 4 Strana: 0624
Ventenatka, y, f., ventenacia. Rstl. I. 223. a.

369913   Ventil Svazek: 4 Strana: 0624
Ventil, u, m. = dírka v trubách, píšťa- lách varhanových, das Ventil. V. V., z lat. = zámyčka, záklopka, chlopeň, klapka. Bk., Vys. V. (u strojů) ssací, pístový, výtlačný, ohňový, stříkací, zmírňovací, kuželový, ku- lový. Vz více v S. N. a uvedené čes. vý- znamy. KP. II. 407.

369914   Ventil Svazek: 7 Strana: 1016
Ventil. Cf. Schd. I. 84. V. parní, Dampf-, pojišťovací, Sicherheits-, s dvojitým sedlem, Doppelsitz-, stavěcí, Einlass-, Absperr-, tla- kový, Druckventil Šmr. 51.—54., 82., 91. V-ly skupinové. Hrm. 36.

369915   Ventil Svazek: 9 Strana: 0368
Ventil. Pojišťovací ventil se zatížením přímým pomocí páky, pomocí pružného péra. Vz Ott. XIV. 977.

369916   Ventilace Svazek: 4 Strana: 0624
Ventilace, e, f. = provětrávání, průvan, die Ventilation. Vz více v S. N., Čs. lk. III. 225. V. střechou, die Dachventilation. Čs. lk.

369917   Ventilační Svazek: 4 Strana: 0624
Ventilační, Ventilations-. V. klapka. Šp., otvory, die Luftzüge, kamna. Zpr. arch. IX. VIII. 73.

369918   Ventilator Svazek: 4 Strana: 0624
Ventilator, u, m. = větrník, větrober, průvětrník, čerpadlo vzduchové. (Šp., Zpr. arch. VII. 61. ). — V., přístroj k provětrá- vání: větrné kolečko, roura vyssávací a tlaková, dmychadlo odstředivé. Vz S. N. V. křídlový. Nz. lk.

369919   Ventilator Svazek: 7 Strana: 1016
Ventilator ruční, strojový, do dolů, k výhním. Wld.

369920   Ventilatorový Svazek: 7 Strana: 1016
Ventilatorový. V. výheň polní. Us. Pdl. Cf. Kram. Slov.

369921   Ventilovati Svazek: 7 Strana: 1016
Ventilovati, ventiliren. V. nějaký návrh. Us. Pdl.

369922   Ventilový Svazek: 7 Strana: 1016
Ventilový, Ventil-. V. komora, -kammer, rozvod, -steuerung, tyč, -stange, Šmr. 54., 89., 90, vývěva. ZČ. I. 467.

369923   Věntiř Svazek: 10 Strana: 0478
Věntiř, vz násl. Věteř.

369924   Ventrča Svazek: 7 Strana: 1396
Ventrča = kráva hubená, kosti jí trčí ven. Mor. Brtch.

369925   Ventrča Svazek: 9 Strana: 0368
Ventrča, vz Ventruba.

369926   Ventriloguista Svazek: 4 Strana: 0624
Ventriloguista, y, m., z lat., břicho- mluvec, der Bauchredner. Vz S. N.

369927   Ventruba Svazek: 4 Strana: 0624
Ventruba, y. m. = mamlas, der Maul- affe. Us. Puchm.

369928   Ventrus, veltrus Svazek: 4 Strana: 0624
Ventrus, veltrus, u, m., ein angefaulter Baumast, Rohm. Us. Puch.

369929   Ventrusina Svazek: 4 Strana: 0624
Ventrusina, y, f., die Holzerde (Erde, welche vorzüglich aus verfaulten Holztheilen besteht). Šm.

369930   Venturir Svazek: 4 Strana: 0624
Venturir, a, m., z francouz. aventurier, strněm. âventiuraere, rytířský soubojník, do- brodruh, einer, der auf Ritterkämpfe um- herzieht. Vz Gl, Mz. 366. Na rynku byl turnaj, všech v-rů bylo 70. Mus. 1830. 437.

369931   Ventyka Svazek: 4 Strana: 0624
Ventyka, y, f. Zelené župice a modré ventyky. Valaš. ps u Rožn. Šd.

369932   Ventýrovati Svazek: 4 Strana: 0624
Ventýrovati = slušeti, gut anstehen, passen. — komu. Šat jí pěkně ventýruje. U Kr. Hrad. Kšť.

369933   Venusi-a Svazek: 4 Strana: 0624
Venusi-a, e, f. = mě. Apulie, nyní Ve- nosa. — Venusian, a, m. — Venusijský.

369934   Venuš Svazek: 8 Strana: 0461
Venuš, e, m., vz Václav (3. dod.).

369935   Venušák Svazek: 4 Strana: 0624
Venušák, a, m., der Venusritter. Katech. Klugera 442.

369936   Venuše Svazek: 4 Strana: 0624
Venuše, e, f., z lat. Venus = bohyně mi- losti ženské. V. Paní Venuši sloužiti. V. V hedvábí neb v plátně, Venuše zůstane Venuší. Hnš. Vz více v S. N., Vlšk. 103., 110, Sbtk. 224. — V. = vnadná ženská vůbec, ein reizvolles Weib. Bdl — V. = planeta, krasopaní, die Venus. V. Přejití n. přechod Venuše přes slunce. Nz. — V., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

369937   Venuše Svazek: 7 Strana: 1016
Venuše = Zizlila (!). Utvořil Ros. — V. planeta. Cf. Schd. I. 247., 249., Stč. Zem. 204. Kdo se narodí na Venuši, bude prý nenechavý. U Chlumce n. C Kšť.

369938   Venušin Svazek: 4 Strana: 0624
Venušin, a, o, Venus-. Vz Venuše. V-no dítě 1. Cupido, Milek: 2. dítě nemanželské. V. — V. hřeben, vochlice, scandix pecten Veneris, rostl. FB. 94.

369939   Venušin Svazek: 7 Strana: 1016
Venušin pás, cestum Veneris. Brm. IV. 2. 461.

369940   Venušna Svazek: 4 Strana: 0624
Venušna, y, f., Wenussen, ves u Touš- kova.

369941   Věnútí Svazek: 7 Strana: 1016
Věnútí, n. = vanutí, vání, zastr. Když přijde větrné pověnutí. AlxP. 65.

369942   Věnůti Svazek: 7 Strana: 1016
Věnůti starší tvar slovesa vanúti. Vz Gb. v List. fil. 1884 374.

369943   Věnúti Svazek: 8 Strana: 0461
Věnúti = vanouti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 108. Wicher wiene. Chč. ľ. 100. a. Wietr powyene. Št. Uč. 25. a.

369944   Věnúti Svazek: 10 Strana: 0478
Věnúti = vanouti. Vicher viene, když... Chč. S. II 160a.

369945   Venutrusovitý Svazek: 4 Strana: 0624
Venutrusovitý, rothbrüchig, rothfaul, roh- mig. Us., D. Vz Ventrus.

369946   Venýř Svazek: 4 Strana: 0624
Venýř, e. m., pl. venýře = dřeva do 4 úhlů spojená, která dvéře nosí, das Thür- gesroll, Thürgerüst, die Zarge. Nz., Jg., Kom. Slovo cizí. Mz. 366

369947   Venzelštein Svazek: 4 Strana: 0624
Venzelštein, a, m., u Prahy. Tk. III. 527.

369948   Venzík Svazek: 4 Strana: 0624
Venzík, a, m., osob. j m. Žer. Záp. II. 191.

369949   Venznouti Svazek: 4 Strana: 0624
Venznouti, zastr. = vbodnouti. Venznuti sú národové, infixae sunt gentes. Ž. klem. 9. 16. Místo venznuti má Ž. wit. 373. vbo- deni, jest tedy strč. v. = ubósti, uhodnouti. Gb. — co v co. Ž. klem.

369950   Venznouti Svazek: 7 Strana: 1016
Venznouti. Cf. Mkl. Etym. 214. b.

369951   Veňž Svazek: 4 Strana: 0624
Veňž = v nějž, vz On.

369952   Vep Svazek: 4 Strana: 0624
Vep, u, m. = úp, úpění, křik, das Weh- klagen, Rufen. Nenie vep, clamor. Ž. wit. 143. 14. Toho sě jej zželi vepu. Kat. 1209.

369953   Veperec Svazek: 7 Strana: 1016
Veperec, rce, m., řeka v Hontě na Slov. Pokr. Pot. II. 235.

369954   Vepchati Svazek: 4 Strana: 0625
Vepchati; vepchnouti, chnul a chl, ut, utí; vepchávati = vbodnouti, einstechen. — co čím kam: nůž n. nožem do boku. Tím vpchnul do oščiny, ins Wespennest. Na Ostrav. Tč. V. pod co. Kol.

369955   Vepice Svazek: 4 Strana: 0625
Vepice, Wepitz, ves u Milevska. PL. — V., e, f., druh hrušek, Us. u Berouna. Dch

369956   Vepice Svazek: 7 Strana: 1016
Vepice = potok v Písecku.

369957   Vepínací kříž Svazek: 4 Strana: 0625
Vepínací kříž, das Stechkreuz (zum Ein- hängen in die Brustseite). Dch.

369958   Vepínač Svazek: 8 Strana: 0462
Vepínač, e, m. V. z proudovodu elektri- ckého = vložka, kterou se proud přerušuje nebo spojuje, Vz Prepínač. KP. VIII. 181., 436.

369959   Vepíti Svazek: 7 Strana: 1016
Vepíti, vz Vepnouti.

369960   Vepitný Svazek: 4 Strana: 0625
Vepitný, vz Srpový. Na Slov.

369961   Veplašiti Svazek: 7 Strana: 1016
Veplašiti, vz Vplašiti.

369962   Veplavení Svazek: 4 Strana: 0625
Veplavení, n., die Einschwemmung. Dch.

369963   Veplaviti Svazek: 4 Strana: 0625
Veplaviti, vplaviti, il, en, dní, vplavo- vati, einschwemmen. Dch.

369964   Veplésti Svazek: 7 Strana: 1016
Veplésti, vz Vplésti.

369965   Veplouti Svazek: 7 Strana: 1016
Veplouti, vz Vplouti.

369966   Vepnouti Svazek: 4 Strana: 0625
Vepnouti, ul, ut, utí, vpíti, vpial, vpiat, vpětí; vpínati, vpínávati. — co kam: ře- tízky do haklíků. Br., zločince na kolo. Chmel. V. v pouto. Bhmr. — se čím k čemu. S upřímným srdcem byl se vpal David k Bohu jeho vůli činiti. Tkadl. II. 65.

369967   Vepnouti co (čím) kam Svazek: 7 Strana: 1016
Vepnouti co (čím) kam. Těmito výč- nivkami se vepnou do vodiče; Mezi pro- vaz a sáňky dynamometr v. ZČ. III. 22., I. 263.

369968   Vepor Svazek: 4 Strana: 0625
Vepor, a. m. = vepř. Divý v. za námi beží. Dbš. Sl. pov. I. 93.

369969   Vepor Svazek: 8 Strana: 0462
Vepor, a, m., vrch na Slov. Phľd. 1895. 262.

369970   Veprati Svazek: 4 Strana: 0625
Veprati, vperu, vpéřeš... 3. os. pl. vpe- rou, vpeř (v obec. ml. vper), vpera (ouc), vepral, án, ání; vpírati = vtlouci, ein- schlagen, einbläuen; 2. vmýti, einwaschen. — co kam: díru do košile; knihy do truhly, do sebe jídlo. Us. Tč., Vck.

369971   Vepraviti Svazek: 4 Strana: 0625
Vepraviti, vz Vpraviti.

369972   1. Vepř Svazek: 4 Strana: 0625
1. Vepř, e, vepřek, píka, vepřík, a, vepříček, čka, m. V. = ssavec z řádu více- paznehtých a podřádu tlustokožných. Vz S. N. Vepři mají hlavu prodlouženou v rypák, k rytí způsobilý s nozdrami v předu. Tělo jest pokryto štětinami. Vz Prase. V. divoký, sus scropha, babirusa, porcus babirusa, em- galo africké, phacochoerus aethiopicus, pekar obojkový a pekar pyskatý, dicotyles tor- quatus a d. labiatus. Vz Frč. 377., Schd. II. 422., KP. III. 290. — 292., Prase, Vlšk. 208., 105. V. obecný či divoký; samice: svině n. bahnice, mladé: podsvinče n. sele. V. domácí: indijský (krátkouchý či čínský; 2. dlouho- uchý), guinejský, papuský, jelenový, ethio- pijský. Vz S. N. V. anglický, jutlandský, turecký, polský, kopytnatý. Ssav. Neřezaný vepř slove kanec, řezaný vepř n. miska. V., Kom. V. krmný, divoký, D., uhřivý. Ros. V. kalydonský, erymantský. Vz S. N. Stáda vepřů v bakonských lesích, vz KP. III. 291. V. křovní, potamochoerus africanus. Holub I. 37. V. hrochce, hrochtá, Kom., tyje. Us. Vepře opáliti. V. Z velikých ptáků pepř a z menších hus, tu můžeš sobě ukrojiti po- ctivý kus. Rým. Divoký v. slintá a zubama seká. Kom. Maso divokého v. = vepřovina. V. A ten v. tluče pepř (žertovné pořekadlo). Us. Dch. Za námi chodí s brannú rukú jako za vepři. NB. Tč. 106. Cf. Svině. — V. mořský, mořské prase, histrix; 2. jeseter, porcus capriscus, der Seefisch, V.; 3. delfín, der Delphin, das Meerschwein. Jg.

369973   2. Vepř Svazek: 4 Strana: 0625
2. Vepř, e, m. = tlustý, vykrmený člověk, ein fetter Mensch. Ten vepř! Us. Která větčie ohavnosť opuštenie neb zpuštěnie v miestě svatém, než když vepř v rúcho se obléká v svaté. Hus I. 301. Po nebožtíkovi Vepři syn = člověk tlustý jako vepř. Po- řek. Bdl.

369974   Vepř Svazek: 7 Strana: 1016
Vepř, strn. epar, lat. aper. Cf. Mkl. aL. 12., 303. a Etym. 381. a., Mách. 190., Brm. I. 3. 583.—590., Hlb. II. str. XXXV. Často- krát psíček malý velikého vepře svalí. Lpř. Chov vepřů v Čech. Vz KP. VI. 137.

369975   Vepřádati Svazek: 7 Strana: 1016
Vepřádati, vz Vpřísti.

369976   1. Vepřák Svazek: 4 Strana: 0625
1. Vepřák, u, m. = vepřová cihla, vepřo- vice, ungebrannter Lehmziegel. Us. ve vých. Čech. a na Mor. Jir., Hrp., Mtl., Tč. — V. = dům stavěný z vepřáků. V Mařaticích a v okolí se stavějí samé v-ky. U Uher. Hrad. Tč.

369977   2. Vepřák Svazek: 4 Strana: 0625
2. Vepřák, a, m. = kdo pase n. honí vepře, der Schweinhirt, -treiber. Jg.

369978   Vepřář Svazek: 4 Strana: 0625
Vepřář, e, m., der Schweinfleischver- käufer. Jg.

369979   Vepřátko Svazek: 4 Strana: 0625
Vepřátko, a, n., einjähriges Schwein.

369980   Vepře Svazek: 9 Strana: 0368
Vepřek P. Sr. Jub. XXXIV.

369981   Vepřec Svazek: 4 Strana: 0625
Vepřec, řce, vepřek, přka, m., ves u Veltrus. Vz S. N., Tk. V. 112., Arch. II. 179.

369982   Vepřek Svazek: 4 Strana: 0625
Vepřek, řka, m., osob. jm. Tk. III. 50., 51., 62., 17., 202., V. 57. — V. = vepř.

369983   Vepřek Svazek: 8 Strana: 0462
Vepřek, u, m., byl rybník na Poděbr. NZ. IV. 100.

369984   Vepřevina Svazek: 10 Strana: 0478
Vepřevina, y, f., porcina, vepřovina. Rozk. R. 90, P. 1727.

369985   Vepříhnút Svazek: 9 Strana: 0368
Vepříhnút koně do voza = zapřáhnouti. Mus. ol. 1898. 119

369986   Vepřík Svazek: 4 Strana: 0625
Vepřík, a, m. = vepř. — V., osob. jm.

369987   Vepřík Svazek: 7 Strana: 1016
Vepřík, a, m., sporcia, ryba. Pršp. 16.

369988   Vepříkov Svazek: 4 Strana: 0625
Vepříkov, a, m., Wepřikau, ves u Chotě- boře. PL.

369989   Vepříky Svazek: 9 Strana: 0368
Vepříky = vepřovice (nepálené cihly). Zbirov. Kub. 158

369990   Vepřina Svazek: 4 Strana: 0625
Vepřina, y, f. = kůže z vepře, die Schweins- haut. Šd. Vz Vepřovice.

369991   Vepříti co kam Svazek: 8 Strana: 0462
Vepříti co kam. Oči vpíral v to místo. Kká. Puš. Roz. 95. Jenž vpíráš chody do svých Čech. 1418. List. fil. 1895. 218.

369992   Vepříti se Svazek: 10 Strana: 0478
Vepříti se. Púhú lží chtí se v. v Boha. Chč. S 103a.

369993   Vepříti se kam Svazek: 7 Strana: 1016
Vepříti se kam, sich hineinstämmen. — se več. NB. Tč. 192. Příboj do hráze se vepřel. Čch. Bs. 118.

369994   Vepřko Svazek: 4 Strana: 0625
Vepřko, a, n., Wepřko, samota u Mnich. Hradiště. PL.

369995   Vepřný Svazek: 4 Strana: 0625
Vepřný = od n. z vepře, Schwein-, Eber-, Borg-. V. smáha. Jád.

369996   Vepřová Svazek: 4 Strana: 0625
Vepřová, é, f., Wepřikau, ves u Přiby- slavi. PL. — V. (i. e. pečené), Schweins- braten, m. Dch. V. na kmíně, Kümmelfleisch.

369997   Vepřovačky Svazek: 7 Strana: 1016
Vepřovačky, pl., f., Schweinfest, n. Rk.

369998   Vepřovák Svazek: 7 Strana: 1016
Vepřovák, a, m , Schweinfleischverkäufer. Rk.

369999   Vepřové Svazek: 4 Strana: 0625
Vepřové, ého, n., die Abgabe, welche für die Befreiung von der Naturalfütterung der obrigkeitlichen Mastschweine, namen- tlich von Müllern gezahlt wurde. Gl. 359., Půh. olom. 1412., Půh. II. 557.

370000   Vepřovice Svazek: 4 Strana: 0625
Vepřovice, e, f. = vepřína, das Schwein- fell, -leder. Jg. V. sedlářská, činná (lohgar), napodobená (imitirt). Šp. — V. = obuv z v-ce, Fussbekleidung von Schweinsleder. Na ru- kách má rukavice, na nohách má vepřovice. Čes. mor. ps. 217. — V., ve vých. Čech. = cihly z hlíny a slámy na větru sušené (ne- pálené), ungebrannter, aegyptischer Ziegel. Jir. Vz KP. IV. 365. Vz Vepřák. Takové cihly slují na mor. Zlínsku koty, Brt., na Poděbr. a u Klat. žmach.