363001   Uvarování Svazek: 4 Strana: 0493
Uvarování, n., vz Uvarovati. — U. = zabránění, die Warnung, Behütung, Ver- hütung. Har. Pro u. polní škody. Sych. — U. = u. -se = vyhnutí, die Vermeidung. U. se čeho. Bibl. Pod u-ním hněvu. Apol. Pro u. horšího. Kram. A to pro u. soudů po- tomných. NB. Tč. 42. Pod u-ním nemilosti, dalších škod. J. tr. Protož abyste se těch věcí více nedopouštěli pod u-ním pokuty. Jdn. 101.

363002   Uvarovaný Svazek: 4 Strana: 0493
Uvarovaný; -án, a, o, verhütet, ver- mieden.

363003   Uvarovatelnosť Svazek: 4 Strana: 0493
Uvarovatelnosť, i, f., die Vermeidlich- keit.

363004   Uvarovatelný Svazek: 4 Strana: 0493
Uvarovatelný = vyhnutelný, vermeid- lich. D., J. tr.

363005   Uvarovati Svazek: 4 Strana: 0493
Uvarovati = ušetřiti, uhlídati, ostříci, bewahren, behüten, verhüten; se = vyhnouti se, minouti, stříci se, vermeiden. Jg. — čeho: neštěstí, Us., roztržitosti. V. — se, koho od čeho. Když se uvaruješ od zá- rmutku, prodlúžíš svůj život v skutku. Mor. Tč. Uvaruj nás od zlého. L. Cf. U. se čeho. čeho před čím: království před záhu- bami. Akt. m. Ferd. — koho, se čeho: podvodu, Jel., škody. Br. Chtě se louže u. upadl do bláta. Prov. Ač chce-li se škody i všelikých nesnází dalších u. Faukn. 61. Ač se chcete pokuty nadepsané i nemilosti naší královské u. Zř. F. I. A. II. Modlářství, jehož ho Abraham u. nemohl. Sš. Sk. 76. Chtějí-li-se pomst božích u. BR. II. 264. Aby u-val se škody od nich, dal ujce svého zatknouti. Pal. Dj. IV. 2. 66. Rád bych se toho uvaroval. Arch. I. 84. Zdá mi se, že by spieše se hřiechóv smrtelných u-val. Hus II. 74. Chtěje se všech nelibých následků u. ohlásil sněmu. Ddk. II. 343. — kdy. Blázno- vého mluvení, jehož se jest nesnadno u. při šprymování. BR. II. 657. a. — Br., Ros., Nál. — čeho se jak. A toho vší pilností mají se urburéři uvarovati snažnosť přiči- níce, aby potom taková zlosť nepominula bez pomsty. CJB. 323. — se v čem. Člověk se v tom nemůže dost u. D. — se čemu, lépe: se čeho. Brs. 2. vyd. 251.

363006   Uvarovit Svazek: 4 Strana: 0494
Uvarovit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 172., KP. III. 192.

363007   Úvarovitý Svazek: 4 Strana: 0494
Úvarovitý = plný úvarů, mokrý, močá- lovitý, nass, sumpfig, feucht. Ú. louka, rolí. Jndr., Zlob.

363008   Uvarovný Svazek: 4 Strana: 0494
Uvarovný = bezpečný, jistý, gesichert, sichergestellt. L.

363009   Uvaření Svazek: 4 Strana: 0493
Uvaření, n., die Abkochung. Nz. lk.

363010   Uvařený Svazek: 4 Strana: 0493
Uvařený; -en, a, o, gekocht. U. kořalka. Na mor. Valaš. Brt. To je horko, sem už celý jako u-ný. Šd. Teče voda od jasena, dyby byla u-na (kořalkou). Brt. P. 93. — jak. Vejce na měkko u. Us. Ostatně vz Uvařiti.

363011   Úvařiště Svazek: 4 Strana: 0493
Úvařiště, ě, n. = úvar v poli. Boč.

363012   Úvařištní Svazek: 7 Strana: 0989
Úvařištní. Na Ú. = louky u Radonic na Domažl. BPk.

363013   Uvařiti Svazek: 4 Strana: 0493
Uvařiti, il, en, ení, kochen, abkochen. V. — abs. Dyž uvaříš, bude uvařeno (je mi to jednako). Us. Brt. — co. Hu hu húkše, mama vaří lukše, až uvaří, také dá, Janíček se napapá. Sš. P. 508. Každý blázen kaši uvaří, když je krupice a máslo. Pk. — co komu: oběd. Us. Co jste si tam u-li, to si sněste sami. Dch. — co, se kde: v hrnci, na krbu. Us. Polívku při maličkém polínku u. Er. P. 351. — co v čem. Uvař mu ho v teplém mléce. Er. P. 477. — co komu k čemu, nač. Uvař mu ho k sní- daníčku; Uvař něco k obědu. Sš. Ps. 168., 676. Uvař mi ju (hlavu) na večeru. Dbš. Sl. pov. I. 82. — kdy. O svatbě se musil ten ptáček uvařit. Kn. poh. 173. — čeho nač: hrachu na oběd. Us. Brt. — co z čeho. Us. — se. Co se doma uvaří, má se doma snísti. Us. Vtáčok sa uvaril a čo sa komu došlo oblíznúť, na tom musel prestať. Dbš. Sl. pov. I. 230. — co jak: na kyselo. Us.

363014   Uvařiti co komu Svazek: 7 Strana: 0989
Uvařiti co komu. Jak si u-ří, tak bude jísti. Sml. — co jak: vejce na měkko. Us.

363015   -úvať Svazek: 4 Strana: 0494
-úvať. Slovesa IV. tř. tvoří tvary opěto- vací na mor. Zlínsku v: -úvať. Brt.

363016   Uváti Svazek: 4 Strana: 0494
Uváti, uvíti, uvěji, ál, íl, it, ití, worfeln, na Ostr. uvjoť. — co kdy. Za den jen dva korce uvila. Us. Dch. — če čeho kam. Uválo se sněhu na naši zahradu. Tč.

363017   Uváti Svazek: 7 Strana: 0989
Uváti, uvívati. Křídel kyvy do dum ji uvívají. Čch. Bs. 27.

363018   Uvatovati Svazek: 4 Strana: 0494
Uvatovati, watiren. — co: kabát. Us. Tč.

363019   Úvaz Svazek: 4 Strana: 0494
Úvaz, u, m. = úvazek, vazba, das Band. Aj jak stín za tělem v nejužším úvazu kráčí. Sš. Sm. bs. 172. U. přízně, pokrevenství; Zvláštním úvazem přízně s Bohem spojený; Jedni ú-zy jeho (evangelia) příliš zavazují, jiní příliš rozvazují. Sš. L. 60., I. 87., II. 9. (Hý. ). — Ú. = obvazek, der Verband. Pl.

363020   Úvaz Svazek: 7 Strana: 0989
Úvaz. Sama nebesa ten ú. neblahý roz- poutala. Čch. SI. 122.

363021   Uvazadlo Svazek: 4 Strana: 0494
Uvazadlo, a, n. U-dla k uvazování men- ších lodí sloužící, Schiffsfesten; u. plovoucí (k uvazování větších lodí, které ku břehu přistati nemohou), Bojen. Zpr. arch. XI. 15.

363022   Uvázaně Svazek: 4 Strana: 0494
Uvázaně, angebunden. Bern.

363023   Uvázání Svazek: 4 Strana: 0494
Uvázání, n. = vázáním upevnění, die An- bindung. Svrchní u. V. — U. právní, uve- dení v statek, ujetí statku, die gerichtliche Einführung, Besitznahme. Vz Gl. 353. Ros., Zříz. Ferd., Vl. zř. 112. Komorník vzat byl na u. před válkou v dědiny a pó válce po druhé komorník vzat a nebylo ke škodě. Nál. 215. Cf. Uvázati. U. s komorníkem zá- pisem pro dluh; U. jednoho každého v statek relací se vykonati má. Vz Zr. zem. Jir. G. 30., I. 35., E. 14. (558. ). A ktožby komor- níka chtěl na u. vzieti, žeby všecka práva k tomu příslušná měl na hotově mieti. Arch. III. 315. Kteříž po u-niech jedú; Ktoby prodal dědictví jemu od někoho po smrti s u-niem zapsané; U. s komorníkem; Ale když stojí s u-niem, tehdy ten, ktož tak pójčí, bez súdóv a všech nesnází a starostí k svému přijde; Móž se každý v svój diel kdyby jim u. s komorníkem svědčilo, před rozdielem sám, jiných nečekaje, uvázati, uváže se prodati nebo zapsati; Ne všudy jednostejně zápi- sové se píší; Někde jest potřebie, aby zápis byl s u-niem a postúpenie by bylo škodné, druhdy je příhodněje, aby byl zápis postúpe- niem a u. jest zbytečné a lidem obtiežné; Zapisovati s u-niem a s postúpeniem; Ktož u. otpierá, ten otpor jest na zmatek. Vš. Jir. 34., 172., 211., 267., 287., 288., 289. Vz také Vš. Jir. 298., 337. Z dědiny u. ( = z u. v dědiny) trój póhon. Kn. rož. Neručí-li, ne- bude jemu komorník od úřadu na u. vydán; Ktož komorníka na u. nepravě nebo na zmatek vede (béře), povede. Vš. Jir. 300., 301., 305. — U. mocí = okkupace, gewalt- same Okkupation. Vš. U. se Medů v tuto říši. Měst. bož. Vz Uvázati.

363024   Uvázaný Svazek: 4 Strana: 0494
Uvázaný; -án, -a, -o, fest-, angebunden. — jak. Muži v zimních kazajkách, ženy pleny vlněné na kříž u-né mají. Sk. — čím kde: loď v přístavu lany u-ná. Us.

363025   Uvázaný Svazek: 7 Strana: 0989
Uvázaný. Vyrazit někomu oko, není u něho nic u-ho (z toho ři nic nedělá). U Kr. Hrad. Kšť.

363026   Uvázati Svazek: 4 Strana: 0494
Uvázati, uváži a uvíži, uvaž (zastr. uvěž), al, an, ání; uvazovati = vázáním upevniti, zavázati, binden, verbinden, durchs Binden befestigen; přivázati k něčemu, anbinden; povinnosť nějakou uvaliti, einen binden, ihm Pflicht, Schuldigkeit auflegen. Jg. — co, koho. U. ránu, V., někoho. Kom. U. rane- ného. NB. Tč. 110. A přiblíživ se uvázal jest rány jeho. Hus II. 327., 337. — co komu. Lesti (= jestli) ťa synečku hlava bolí, uvaž si lísteček jaborový; Uvázal jí pecen chleba a nedal jí noža. Sš. P. 605., 677. Ani sem si šňorečky neuvázal. Brt. P. 3. — co (si) kam (nač, v co, k čemu, do čeho): přílepek na ránu. Us. U. psa k boudě, ke stromu. Us. Tělo v nové plátno uváza. Hr. rk. 263. Uvaž ke hrantu tele na provaz. Us. Šd. Uvázal si na krk ženu a děti. Us. Uviaž si koníčka na našu zahrádku. Slov. ps. Tč. Včil ho sobě uvaž na hrbatá záda; Hrnec mlíka do pytlíka na hrtan uvážó. Sš. P. 273., 513. (Tč). U. něco do uzlíčku. Us. — (co) jak. U. něco volně. Us. Uch. Uvazuj s pláčem a rozvazuj skokem. Č. Uvá- zati si na záda přes poly uzlík. Slez. hra. Šd. Uvažte mi hlavu křížom. Us. Psgr. — koho nač proč. Hovázala j u na hyňtečko — na hyňtečko na hedbávnó, aj to pro lásko starodávno. Sš. P. 716. — co kde na čem. Uvaž si ho doma na provázku; Za humnama na ječmínku uvázala žena muža na řemínku. Sš. P. 335.. 670. (Tč. ). Něch si jich uvíže- doma na řetázu. Čes. mor. ps. 214. — koho nač oč. A já k vám přijedu na vraném ko- níčku a si ho uvážu na vašu jedličku o bílú stužičku. Sš. P. 371. — se komu oč. O to (zbožie) mi se již uvazují; Jako se byl o to obilé uvázal a stavil. Půh. II. 420., 582. — koho, co, se v co komu kde. U. psa u stromu. Us. A třetímu (dítěti) v hájku uvážeš kolébku; Uvázal ju v dubu a nasypal jí žaludu. Sš. P. 140., 172. Uvázal se v mé zbožie v Štěměších. Půh. II. 168. Uvázav se mezi mnú a mezi Oldřichem z Hradce, že měl mezi námi vyřéci o sto a o tridceti hř. Půh. II. 262. — se kdy v čem. V tom jsem se byl ve Chalkovice uvázal po jeho náměstka smrti. Půh. I. 196. U. co v rúšku. Ras. — v co. Nechtěl slib učiniti, aby ty hory v jaké nesvobody měl uvazovati. Mus. — co čím: provazem, řetězem. Jg. — (se) nač: na provaz, Ros., na řetěz. Raději bych jej uvázala na šňůrečku. Anth. Brt. 59. Uvá- žeme šest pacholků na jeden provaz. Sš. P. 766. Když jsem se uvázal na to dání. Půh. II. 479. — koho, se (v co) zač: za krk, za hrdlo (= oběsiti). V. Za nohu u. Vz Za. U-li ho k dřevu za ruce i za nohy húžvemi. BO. Věřitelé za dluh v statek ten se uvá- zali. Klat. — se v co (čím) = osobiti si, přivlastniti si, sich anmassen, zueignen, in Besitz nehmen, antreten; podniknouti, na se vzíti, unternehmen. Ž. wit. 78. 11. Uvázati se v statek, Ros., Troj., v dědictví, Jel., v království, Troj., ve vládu země, Sych., v moc, D., v dílo, Jg., v úřad, Zlob., v po- vinnosť, Rk., v nemocného, Lk., v knížectví české, Háj., se v hrad mocí. Er. Tehdy prve nežli se v to uváže, ten cizinec má napřed ujistiti to dskami zemskými a listem pod p Ktož se v statek a v zbožie jemu dluhem od kohožkoli zapsané mocí svú uváže a potom žádá, aby to jeho uvázánie ve dsky zapsáno bylo... Vš. Jir. 212. — se v co s kým jak. Pan podkomoří s pany hor- níky u-li jsú se v Poděbrady k ruce JMsti krále Vladislava. Dač. I. 50. Žeby se ona paní Anna s nebožtíkem prvniem mužem svým u-la v požár. NB. Tč. 261. — se v co čím jak. Kterou pomocí se bez prodlení u. mohl ve své otcovské statky. Ddk. III. 103. — se v co kdy. Vrátil mu knížectví k správě v témž způsobe, jakým se v ně po smrti Svatoplukově r. 1109. byl uvázal. Ddk. II. 433. V to mi sě u-li ve válkách a já let neměl; Jakož se náš milostivý král po svého bratra smrti v nás i v zemi u-zal. Půh. I. 371., II. 627. Po smrti jejieho muže v statek se u-zal. NB. Tč. 202. — se v co po kom. Že jest sě nebožtík pan Lukáš po nebožtíkovi Veselíkovi v ten statek u-zal bez práva. NB. Tč. 209., Dal., Pulk., Plác., Br., Ben. V. — se komu do čeho (v co): do statku, die Exekution vermöge der land- täflichen Verschreibung führen, sich in den Besitz einführen lassen. Ros. — se v koho = k sobě přijati, spojiti se s ním, annehmen, zu sich nehmen, sich an Jemanden knüpfen, sich mit ihm verbinden. Tyto sluhy bez chú- losti, o to se nic netázavše, v tu se žádnú uvázavše. Kat. 2245. Kněží v ženy se uva- zují. Aesop. Drahomiř se v syna uváza. Dal. — se v co jak. Že se uvázal bezprávne a drží jeho dědinu. O. z D. Uvázal-liby se kdo komu v čí grunty výtržně. Zř. F. I. C. XVII. I když ona baba jeho uzře tak velmi smutného, hned se veň slovy uváza, o smutce jeho otáza. Hr. rk. 297. Uvazoval-liby aneb vkládal-liby se kdo komu svévolně v řeky, potoky a rybníky; Uvazoval-liby se kdo komu mocí v hrady, v tvrze. Vz Zř. zem. Q. 20., T. 25. Národ ten v cizí vlasti a země ovšem ne bez násilí a bez vybíjení a ple- nění se uvazoval. Sš. II. 3. U. se v něco o své ujmě. Žer. Drží mi mé zboží uvázavše se mocí bez práva; Pravú mocí uvázal mi se v šest funtóv platu peněz vídeňských tu v Durnpachu mně i mým dětóm. Půh. I. 147., II. 116. (Tč. ). Več sě páni vedlé ortele uvázali; Věřitelé se v ten duom podlé při- povídánie svého u-li. NB. Tč. 262., 282. — s inft. Ten uvíže se dluhy, kteréž kde pro- vede, zaplatiti vedlé práva. NB. Tč. 191.

363027   Uvázati Svazek: 7 Strana: 0989
Uvázati tele = odstaviti. Mor. Brt. — se = oběsiti. To je dnes vítr, kdo se to zas uvázal? Us. Kšť. — se več (jak): v úkol, Osv., v domy, 15. stol., v zemi. Kar. 29., 33., Hr. ruk 74. b Mocí bez ko- morníka v dědictví sobě zapsané se u. Vš. 293. V jeho zboží se u-zal. Pass mus. 436 , 377. U. se v dědinu. NRada 726. — Výb. II. 32., Dal., Tk. Č. 3., Let. 115., Pož. 325

363028   Uvázati se več: v Svazek: 9 Strana: 0463
Uvázati se več: v statek a v sirotky. 1435. Mšín. 13.

363029   Úvazba Svazek: 10 Strana: 0675
Úvazba, y, f. Ú. u vozu. Škod. Il. 245.

363030   Úvazek Svazek: 4 Strana: 0495
Úvazek, zku, m., úvazeček, úvazček, zečku, m. = tkanice, provázek a vše, čím se něco váže, das Band, die Binde. Ú. u pytle, u kalhot,. D.; ú. na ruku. Ú-ky na seno. Us. Dch. —Ú. = svazek, das Band. Ú. manželský v starém zákoně rozvázati lze. bylo. Sš. L. 161. Ú., jenž synovství to utužuje. Sš. II. 46. Viděti v něm (v Markovi) nějaký ú. církvi jerusalemské s církví antiochijskou. Sš. Sk. 148. (Hý. ). Ú. k říši německé volal ho na bojiště. Ddk. II. 169. — Ú. = povinnosť, die Verpflichtung. Šml. Ú. právní, rechtliche V. Pal. Rdh. III. 255. Vzal na sebe ú. Us.

363031   Úvazek Svazek: 7 Strana: 0989
Úvazek u jha, Jochband, náramenní (obvazek), na kýlu. Ú. = provázek na do- bytek. Val. Brt. D. 283. — Ú. = svazek. Ú. lásky Čch. Sl. 66. Ú. rodový Osv. — Ú. = povinnosť. Roztrhl z čista jasna ú. Šml. Star. f.

363032   Úvazel Svazek: 4 Strana: 0495
Úvazel, zle, m. = uvázání ve statek, die Einführung in die Güter vermöge der Hy- pothek. Ve Slez. Ros.

363033   Uvázení, n Svazek: 4 Strana: 0496
Uvázení, n., die Einführung.

363034   Uvázgnúť Svazek: 4 Strana: 0496
Uvázgnúť = uváznouti. Na Slov. Bern.

363035   Úvazkář Svazek: 4 Strana: 0496
Úvazkář, e, m., der Bandagist. Rk.

363036   Uvázlosť Svazek: 4 Strana: 0496
Uvázlosť, i, f., das Steckenbleiben. U. ve zlém. Sš. I. 34.

363037   Uvázlý Svazek: 4 Strana: 0496
Uvázlý, stecken geblieben, hangen ge- blieben. U. kůl, trn, tyčka. BR. II. 618. a. U-lý trn z nohy vytrhnouti. Ras. — kde: vůz v bahně u. Us.

363038   Úvazník Svazek: 4 Strana: 0496
Úvazník, a, m. = úvazkář.

363039   Úvazník Svazek: 8 Strana: 0451
Úvazník, u, m. = úvazový sloupec, Beting. Sterz. I. 476. a.

363040   Úväznitel Svazek: 7 Strana: 0989
Úväznitel = uvěznitel. Slov. Dbš.

363041   Uváznouti Svazek: 4 Strana: 0496
Uváznouti, uvíznouti, znul a zl, utí; uvízati = uvisnouti, stecken oder hangen bleiben; zdržovati se, sich aufhalten, stecken o. kleben bleiben. Jg. — abs. Kde on jde, rád všude uvázne. Ros. To zde uvázne (zů- stane). Us. Jednalo se o to, ale celá věc nějak uvázla. Ml. Zprosti mě z bláta, abych neuvázl. Ž. wit. 68. 15. Loď uvázla, blieb sitzen, fuhr auf. Dch. Hybaj, Janošku, hybaj za vozy, jak ty uvízneš, kdo ťa založí? Brt. P. 85. — za co: za kabát, za nohu, Us., za pás, Kom., za vlasy. Lom. — (komu) kde (v čem): v blátě. Us. Střely tvé uvázly ve mně. Br., Kom. V osidlech zlata, v bludu. Štelc. Uvázlo mi to naučení v srdci. Jel. Vůz uvjoznul po oje v blatě. Na Ostrav. Tč. Uvízl v řeči. Us. Mnozí uvízli v zajetí. Ddk. III. 10. Ta věc v rukou jeho uvázla. Sych. V hospodě u., Us., v kázání. Us. Kosť rybí mu v krku uvázla. Pass. — s kým, s čím kde: s koňmi a s vozem ve blátě u. Ros. U. s vodou (míti nedostatek vody), aufliegen. Dch. — čím kde: cípem v cham- radí. Sych. U. patú v osidle. BO. — komu kam jak. Kdyby veliký trn uvázl v nohu knězi aneb šíp v prsy, rád by viděl, kdo- kolivěk by jemu z lásky opatrně vytáhl. Hus I. 241. Rytýra tak hodil, že po kolena uvia- zol do země. Dbš. Sl., pov. I. 299. Uvízl do bláta, do dluhů. Us. Sd. — proč. Nekdy koň silný z rychlosti tak uvazgně, že ne- móže ani pohnúť z místa. Na Slov. Tč. — se komu kde. Noha se mi na náledí uvízla (sklouzla, ausgleiten). U Olom. Sd. — kde jak: po uši. Mus. — kde, na čem. Na té myšlénce uvázli. Měst. bož. Loď na mělčině uvázla. Us., Ml. Uvázla moucha na lepu. Pk.

363042   Uváznouti Svazek: 10 Strana: 0468
Uváznouti někde = usaditi se. Syn jeho v naši vopci (obci) uváz. Hoš. Pol, II. 144.

363043   Uváznouti kde Svazek: 8 Strana: 0451
Uváznouti kde: v piesce. AlxV. 2183.

363044   Uvaznouti kde: na Svazek: 7 Strana: 0989
Uvaznouti kde: na šibenici, Pož. 27., v léčkach Šml. Uviezne-li trn v noze. Št. Kn. š. 121. — s čím : s platy, ins Zahlungs- stocken kommen. Neč.

363045   Uváznutí Svazek: 4 Strana: 0496
Uváznutí, uvíznutí, n., das Steckenblei- ben. Jg.

363046   Uváznutý Svazek: 4 Strana: 0496
Uváznutý = uvázlý. Přední konec lodí u-tý stál. Br.

363047   Úvazný Svazek: 10 Strana: 0468
Úvazný. Ú. smlouva (strany vázající). Msn. Ott. 366.

363048   Úvazok Svazek: 4 Strana: 0496
Úvazok, zku, m. = úvazek. Ssk.

363049   Uvazovadlo Svazek: 10 Strana: 0468
Uvazovadlo, a, n. = čím se něco uva- zuje. Rgl.

363050   Uvazování Svazek: 4 Strana: 0496
Uvazování, n., das Anbinden.

363051   Uvazovati Svazek: 4 Strana: 0496
Uvazovati, vz Uvázati.

363052   Úvazový Svazek: 8 Strana: 0451
Úvazový, vz Úvazník (3. dod.).

363053   Uvazůvka Svazek: 9 Strana: 0362
Uvazůvka, y, f. = druh pentle. Šeb. 180. A ty uvazůvky na krátko se přivázaly do týla Mor. Čes 1. 1898. 233.

363054   Uvážati Svazek: 4 Strana: 0495
Uvážati, vz Uvážeti.

363055   Úvažek Svazek: 4 Strana: 0496
Úvažek, žku, m. = co uváženo, das Ab- gewogene. Zlob.

363056   Uvážená Svazek: 4 Strana: 0496
Uvážená, vz Uvážený.

363057   Uváženě Svazek: 4 Strana: 0496
Uváženě = s uvážením, s úmyslem, be- dächtig, mit Bedacht. V.

363058   Uvážení Svazek: 4 Strana: 0496
Uvážení, í, n. = rozmyšlení, rozložení, potaz, die Erwägung, Uiberlegung, Beur- theilung, Beherzigung, der Betracht. U. ně- čeho. Kom. S u-ním (s rozmyslem, úmyslně); se zdravým rozmyslem a u-ním; radu ně- komu k uvážení poručiti; bez u. a rady. V. S pilností a u-ním od počátku až do konce něco čísti. Pr. M. Ta věc jest u. hodna. Us. Dch. Abych Jim Milostem to přednesl a na u. jim podal; Abyste ve své laskavé u. to ráčili povzíti. Žer. Pro dávní k němu lásku a v u. uděleného jemu vyznamenání...; Tak důležitou listinu výsadní nevydal asi bez u. bedlivého kníže Soběslav. Ddk. II. 284., IV. 25. (Tč. ). Po u. té věci povolán jest Podstacký. Vz Abstrakta. Žer. Záp. II. 168. Což k dalšímu u. pánů stavů připouštím. Žer. 325. V u. něco míti. Sněm 1609., Kram. V bedlivé u. něco vzíti. Kom. K u. někomu něco připouštěti. Har., V. Bedlivé a dosta- tečné uvážení. D. V pilném a bedlivém u. Pr. Bedlivé u. všech okolností. Řd. — U. = výpověď právní, rozeznání, nález, soud, das Ermessen, Gutbefinden, der Befund, Rath- schluss. V., Kom. Dle soudcova u. J. Tr. Skrze soudcův u. byl na svobodu dán. Sych. Zůstává ta pře na u. (má se ještě rozhod- nouti). Ros. A kterýžby posel tak se neza- choval, má trestán býti podlé u. toho úřadu. Zř. F. I. S. IV. Po pilném s obou stran těch věcí u. z počátku psaná narovnání upraviti jsme ráčili. Nar. o h. a k. — U. spisů = recense. Vz Úvaha.

363059   Uvážený Svazek: 4 Strana: 0496
Uvážený; -en, -a, -o, erwogen. Ostatně vz Uvážiti. Myšlénka dobře u.; To ti dávám na u-nou, zur Erwägung; Na uváženou něco vzíti, in Erwägung, in Betracht ziehen. Us. Dch. Jest to na u-nou. Us. Lpř. Řeč bedlivě u. V. Radou bedlivě u-nou. V.

363060   Uvážeti Svazek: 4 Strana: 0496
Uvážeti, vz Uvézti.

363061   Úvaží, n Svazek: 4 Strana: 0496
Úvaží, n. = závaží u hodin, das Gewicht an der Uhr.

363062   Uvažitel, uvažovatel Svazek: 4 Strana: 0496
Uvažitel, uvažovatel, e, m., der Er- wäger. Krok. Tč.

363063   Uvažitelný Svazek: 4 Strana: 0496
Uvažitelný = podstatný, erheblich. Ros.

363064   Uvážiti Svazek: 4 Strana: 0496
Uvážiti, uvaž, il, en, ení; uvažovati = tolik vážiti jako něco, etwas aufwiegen, eben so viel wiegen; rozvážiti, rozmyslili, rozjímati, erwägen, überlegen, bedenken, beherzigen, beurtheilen, ermessen, Acht haben; povážiti, rozeznati, rozsouditi, er- kennen, verhandeln, berathschlagen; se = rozmysliti se, sich entschliessen (na Slov. ). Jg. — abs. Stanou-li se přáteli, tak uva- žoval, mohly by býti Čechy i Uhry snáze získány. Ddk. III. 204. — co: něčí slova a skutky u. U. při (rozsouditi). V. Uvažte to. Kom. Což vše budeme moci sobě vy- světliti, uvážíce okolnosti tehdejší. Ddk. II. 361. Nejistotu štěstí válečného u. Ib. V. 331. — zač = tolik vážiti, jako co. Pravdať jest, některý by kmet neb babka za funt koudele neuvážil. Kom. Něco za podstatnou částku něčeho u. Šf. — co s kým. Bůh sám s sebou jako uvažuje, co činiti má. Br. U. něco s přáteli. Us. — co kde: v mysli, Kram., v sobě, Dch., při sobě, u sebe, V., J. tr., v srdci, Kram., Rk., v radě. Kom. Věci ty veškery pilně na mysli své uvažo- vala. Sš. J. 39. (Hý. ). Počal tajně na mysli uvažovati. Ddk. II. 221. U. něco na sněmě. Us. — kdy. Což se po obědích uvažuje, mezi stálé nálezy nemá býti pojato. Sych. Při té příležitosti poměru kázně církevní k nauce Páně bedlivě uvažováno, Sš. II. 17. U-žil si jednu noc (= jedné noci, in einer Nacht). Kda. — jak: zdravě něco u., be- dlivě. Br., V. Uvážiti něco opravdové, do opravdy. Dch. Zákon pod autoritou císař- skou uvažován byl a přijat. Ddk. II. 195. Zdravě a důkladně u. Pal. Dj. IV. 1. 28. Na sněmě shromážděn byl květ národa a u-val na téže váze poctu nabytou s oběťmi, jaké se za ni mají poskytnouti. Ddk. III. 227. — se na koho. Jestliže by který měštěnín směl se na kterého dědictví ne- právě u. (= odvážiti) aneb hranice kterého dědictví neprávě měl rušiti. NB. Tč. 1. — s inft. Uvážil jsem u sebe z města odejíti (ustanovil jsem). Na Slov. Bern.

363065   Uvážiti koho kdy Svazek: 7 Strana: 0989
Uvážiti koho kdy. Neb milosť má, toj' váha má, ta mě u-ží tak vysoko u věčném blahoslavenství, jakož jest, zde jsúc, plála ve mně k mému Bohu. Št. Kn. š. 52. — si = umíniti si. Val. Brt. D. 283.

363066   Uvažitý Svazek: 9 Strana: 0362
Uvažitý člověk Laš. Mus. fil. 1897. 437.

363067   Uvážka Svazek: 10 Strana: 0468
Uvážka, y, f. = úvaha. Zajímavá u. Vzáj. I. 7.

363068   Uvážlivě Svazek: 4 Strana: 0497
Uvážlivě, na Slov.: uvážně, uvažovně = s uvážením, opatrně, prozřetelně, moudře, bedächtig, mit Bedacht. V. Neuvážlivě pe- četi přitiskovati. V. — U. = soudně, kri- ticky, kritisch. Bern.

363069   Uvážlivec Svazek: 4 Strana: 0497
Uvážlivec, vce, m. = uvážník, der Er- wäger, Schätzer, Beurtheiler. Bern.

363070   Uvážlivosť Svazek: 4 Strana: 0497
Uvážlivosť, i, f., na Slov.: uvážnosť, uvažovnosť = opatrnosť, prozřetelnosť, die Bedächtigkeit, Vorsichtigkeit, Weisheit, Um- sicht. V.

363071   Uvážlivý Svazek: 4 Strana: 0497
Uvážlivý, na Slov.: uvážný, uvažovný = opatrný, moudrý, prozřetelný, bedächtig, mit Bedacht handelnd, vorsichtig, bedachtsam, verständig. V. U. soud. Přík. k Cyr. U. odpověď. Kron. trip. U. člověk. Us. Tč. — U. = kritický, soudný, kritisch. Bern. — U. = uvážení hodný, bedenklich, wichtig. Z jistých a u. příčin vám poroučím. Apol., J. tr.

363072   Uvážně Svazek: 4 Strana: 0497
Uvážně, langsam, vz Uvážlivě.

363073   Uvážník Svazek: 4 Strana: 0497
Uvážník, a, m. = uvážlivec. — U., der Kritik.

363074   Uvážnosť Svazek: 4 Strana: 0497
Uvážnosť, i, f. = uvážlivosť.

363075   Uvážný Svazek: 4 Strana: 0497
Uvážný = uvážlivý, gewichtig, ernst, gra- vitätisch. U. slovo, řeč. Mor. Tč. Z u-žna jíti, práci konati. Na Zbirožsku. Lg. Vz Uvážlivý.

363076   Uvažovací Svazek: 10 Strana: 0468
Uvažovací kommisse. Tk. XI. 276.

363077   Uvažování Svazek: 10 Strana: 0468
Uvažování, n. Úzkostlivé u. jest olově- ným sluhou odkladu. Slád. Rich. 135.

363078   Uvažování, n Svazek: 4 Strana: 0497
Uvažování, n., die Erwägung, Uiberle- gung. Den k u. někomu dáti. Štelc. Bylo o to veliké u. Žer. Záp. II. 128.

363079   Uvažovatel Svazek: 4 Strana: 0497
Uvažovatel, e, m., der Erwäger. Us.

363080   Uvažovatelka Svazek: 4 Strana: 0497
Uvažovatelka, y, uvažovatelkyně, ě, f., die Erwägerin.

363081   Uvažovati Svazek: 4 Strana: 0497
Uvažovati, vz Uvážiti.

363082   Uvažovně Svazek: 4 Strana: 0497
Uvažovně, vz Uvážlivě.

363083   Uvažovník Svazek: 4 Strana: 0497
Uvažovník, a, m. = uvážník. Bern.

363084   Uvažovnosť Svazek: 4 Strana: 0497
Uvažovnosť, i, f. = uvážlivosť. Bern.

363085   Uvažovný Svazek: 4 Strana: 0497
Uvažovný = uvážlivý.

363086   Uvdákati něco Svazek: 4 Strana: 0497
Uvdákati něco = ukdákati, kdákaje ně- čeho dosíci, uprositi. Mor. Šd. — se nač, zur Genüge schreien. Mor. Tč.

363087   Uvděčiti Svazek: 4 Strana: 0497
Uvděčiti, il, en, ení; uvděčovati = vděč- ným, pěkným učiniti, lieblicher machen, ver- lieblichen. — co. Stroj uvděčuje tvář. L.

363088   Úve Svazek: 4 Strana: 0497
Úve. Naříkají: Běda mně, nastojte! a na úve! Hus. III. 167.

363089   Uvěcnění Svazek: 10 Strana: 0468
Uvěcnění, n. = realisování, uskutečnění. Hyna. Vz Čad. 114.

363090   Uvěcniti Svazek: 4 Strana: 0497
Uvěcniti, il, ěn, ění, uvěcňovati, realisiren. — čím. Novým zákonem obrazy starého zákona uvěcněny. Sš. I. 50.

363091   Uvečerniti Svazek: 4 Strana: 0497
Uvečerniti, il, ěn, ění. — se kde = do večera zůstati, bis zum Abend bleiben. Slez.

363092   Uvěčnitel Svazek: 4 Strana: 0497
Uvěčnitel, e, m., der Verewiger.

363093   Uvěčnitelka Svazek: 4 Strana: 0497
Uvěčnitelka, y, uvěčnitelkyně, ě, f., die Verewigerin.

363094   Uvěčniti Svazek: 4 Strana: 0497
Uvěčniti, il, ěn, ění; uvěčňovati = věč- ným učiniti, verewigen. — co čím: něčí jméno. L., Us.

363095   Uvěčniti co čím Svazek: 7 Strana: 0989
Uvěčniti co čím. Čin listovní pomocí u. Arch. IX. 429.

363096   Uvedení, n Svazek: 4 Strana: 0497
Uvedení, n., die Einführung. Vz Uvésti. U. něčeho v chod, v život, v úřad. Šm. Jinak tálů těch byl by zbaven, aniž co práva sobě dobytého bez odevzdání a uve- dení (Einführung) sobě moci bude dovésti. CJB. 297. Po listu obranniem od desk zem- ských vydaném tomu a takovému uvedení skutečnému žádný se zpierati ani otpierati žádným právem nemá. Vš. Jir. 383. Uvedení v manství, die Belehnung. Gl. U. ve skutek, die Verwirklichung; u. soudů, die Gerichts- einführung. J. tr. U. v činnosť, die Aktivi- rung. Dch. Byláť zajisté již také založena štěpnice literatury slovanské skrze u. pra- voslavné liturgie do sázavského kláštera; Předstíraje vykonání pomsty ale vlastně u. Almoše za luhem maje; Branným uvedením Bořivoje do Čech; U. v dědictví. Ddk. II. 182., 399., 418., 459. (Tč). U. ďábla v srdce; A tak v krátké modlitbě Kristově máme sedm daróv ducha sv. u. a sedm hřiechóv smrtelných vyraženie; Pokušenie jest jiné než u. v pokušenie. Hus I. 300., 357., 377. (Tč. ).

363097   Uvedený Svazek: 4 Strana: 0497
Uvedený; -en, a, o, angeführt. Vz Uvésti. U. podmínky. Us. — kam (kdy). Lipolta jedva před dvěma léty do Olomúce u-ho zase z Moravy vypudil. Ddk. III. 75. Obyčej mezi křesťany u-ný. Hus I. 69. Země v po- platnosť u-né. Ddk. II. 143. Rovnice na nullu uvedená. Šim. 148. — kde: příklady ve knize u-né. Us. — U. U-ná = která již byla u úvodu, welche als Wöchnerin ein- gesegnet wurde. Us. Šd.

363098   Uvedený Svazek: 7 Strana: 0989
Uvedený. U. příklad, důvod, okolnosť. Us. Z příčin u-ných. Pdl. — kam. Kus na jeviště u-ný. Pdl. U. do držení něčeho. Pr. Těleso v pohyb u-né. ZČ. Žalmy ve verše u-né. Mus. Kapaliny do smíšeniny u-né. ZČ. I. 387.

363099   Uvěditi Svazek: 4 Strana: 0497
Uvěditi, il, ěn, ění = vysušiti, austrock- nen, zastr. — co. Větvie jeho uvědí (are- faciet) plamen. BO. Vz Uvěnovati.

363100   Uvednút Svazek: 4 Strana: 0497
Uvednút= uvadnouti. Na Slov. Tč.

363101   Uvědomělec Svazek: 10 Strana: 0468
Uvědomělec, lce, m. Tbz. V. 4. 180.

363102   Uvědomělosť Svazek: 4 Strana: 0497
Uvědomělosť, i, f., das Bewusstsein. S národností, přes svou slovanskou uvě- domělosť, nikdy nepočítal. Ddk. VI. 179.

363103   Uvědomělý Svazek: 4 Strana: 0497
Uvědomělý, zum Bewusstsein gelangt. U. Čech.

363104   Uvědomení Svazek: 4 Strana: 0497
Uvědomení, n. = oznámení někomu ně- čeho, o čemž chceme, aby vědomí měl; děje-li se úředně, slove notifikace, die Bekanntma- chung, Benachrichtigung, Notifikation. S. N. U. jich o některých osobách. Sš. II. 229.

363105   Uvědomění Svazek: 4 Strana: 0497
Uvědomění, n., das Bewusstsein.

363106   Uvědomění Svazek: 7 Strana: 0989
Uvědomění národní, Tš., slyšeného. Po- city tělové vlastní náš stav těla k u. při- vádějí. Dk. P. 14.

363107   Uvědoměný Svazek: 7 Strana: 0989
Uvědoměný = uvědomělý. Vch. Ar. II. 68.

363108   Uvědoměti Svazek: 4 Strana: 0497
Uvědoměti, ěl, ění, sich bewusst werden.

363109   Uvědomí Svazek: 4 Strana: 0497
Uvědomí, n. = uvědomění. Bdl.

363110   Uvědomitel Svazek: 4 Strana: 0497
Uvědomitel, e, m., der Bekanntmacher.

363111   Uvědomitelka Svazek: 4 Strana: 0497
Uvědomitelka, y, f., die Bekanntmache- rin.

363112   Uvědomiti Svazek: 4 Strana: 0497
Uvědomiti, il, en, ení; uvědomovati = vedomosť dáti, oznámiti, benachrichtigen. — koho o čem. Koll., Tč. — čím. Vysláním poslů sousedstvo u. o tom, co se děje. Ddk. IV. 231. — co komu. Ti nyní sobě u-mili stav hříšný. Sš. Sk. 225.

363113   Uvědomiti koho o čem Svazek: 7 Strana: 0989
Uvědomiti koho o čem. Šbr., Šf. III. 99, Pal. Rdh. III. 286. — si co. Nárazy tyto u-me sobě co ton. Dk. Aesth. 23. (557., P. 2., 15.).

363114   Uvedomovací Svazek: 9 Strana: 0362
Uvedomovací práce. Vlč. Lit. II. 209.

363115   Uvědomování Svazek: 10 Strana: 0468
Uvědomování, n. Národnostní u. Mtc. 1903. 258.

363116   Uvehla Svazek: 10 Strana: 0468
Uvehla, y, f., také ouvehla = úhor. Hoš. Pol, I. 144., II. 76., 79.

363117   Uvěhlasiti Svazek: 4 Strana: 0497
Uvěhlasiti, il, en, ení = opatrným, opa- trně učiniti. V.

363118   Úvech Svazek: 4 Strana: 0497
Úvech. Ale úvech! neznají toho ti, kteří jim věří. Hus III. 309.

363119   Úvěj Svazek: 4 Strana: 0497
Úvěj, e, f., das Angewehte, die Schnee- wehe, závěj. Na Mor. Tč.

363120   Uvejřevniti Svazek: 7 Strana: 0989
Uvejřevniti = uveřejniti. U Kr. Hrad. Kšť.

363121   Uvejzati se Svazek: 4 Strana: 0497
Uvejzati se = usmívati se, lächeln. Děvče se uvejzá, když jí její hoch něco hezkého povídá. Na Želivsku. Sř.

363122   Uvěkati Svazek: 9 Strana: 0362
Uvěkati, ouvěkati — naříkati. Volyň. Kub. 158. Sr. Věkot.

363123   Uvelbení Svazek: 4 Strana: 0498
Uvelbení, n. U. v něčem míti, Gefallen finden, Vorliebe haben. U Frýdka. Tč.

363124   Uvelbiti Svazek: 4 Strana: 0498
Uvelbiti, il, en, ení. — si co, sich etwas wählen, dabei bleiben, sich vornehmen. — s inft. U-il si to děvče vzat. Na Ostrav. Tč. Vz předcház.

363125   Uvelebiti Svazek: 4 Strana: 0498
Uvelebiti, il, en, ení; uvelebovati. — koho = velebiti, velebným činiti, lobpreisen, be- wundern. Ml., Šd. — se jak kam, sich behäbig niederlassen, mit Aplomb Platz nehmen, sich breit setzen. Dch., Šd., Kf., Mtl., Jg. Cf. Uhebediti se. Bez pobídnutí nezdvořák hned na první místo u stolu se uvelebil (se posadil). Us. — se kde: za stolem, u stolu. Us.

363126   Uveličení Svazek: 4 Strana: 0498
Uveličení, n., die Augmentation. Rk.

363127   Uveličení Svazek: 8 Strana: 0451
Uveličení. Bez u-nia — bez přeh ánění. Phľd. 1895. 714. Úvěrný. Budz mi u. Mor. Mtc. 1894. 15.

363128   Uveličený Svazek: 7 Strana: 0989
Uveličený, vergrössert. Us. — U. = po- tešený. Slov. Orl. II. 207.

363129   Uveličiti Svazek: 4 Strana: 0498
Uveličiti, il, en, ení, uveličovati, ver- grössern. — co čím. Us. Tč.

363130   Uveličiti Svazek: 9 Strana: 0362
Uveličiti, magnificare. Ž. pod. XL. 10.

363131   Uveličovací Svazek: 4 Strana: 0498
Uveličovací slovo, augmentativum. Rk.

363132   Uvěncovati Svazek: 4 Strana: 0498
Uvěncovati, uvěnčiti, il, en, ení, bekrän- zen. — co čím: kvítím, věncem. Us. Tč., Ráj. — koho. Rk.

363133   Uvěnčiti Svazek: 7 Strana: 0989
Uvěnčiti. Osud chtěl je (Slovany) u. tr- valými skutky. Šf. Strž. II. 22.

363134   Uvěnovati Svazek: 4 Strana: 0498
Uvěnovati = vysušiti, austrocknen, trok- ken legen. — co. Vítr bláto uvěnuje, pak bude sucho. Na Hané. Bkř. Vz Uvěditi.

363135   Úvěr Svazek: 7 Strana: 0989
Úvěr dlouhodobý, hypotheční, Boden- credit, immobilarní, krátkodobý, osobní, pospolitý, provozovací, půjčovní, směnný, soukromý, spotřební, věcný, veřejný, vý- robní, na zástavu ruční, závodní či inve- stiční. Kzl. 214.—216. Koupě, dodávka na ú. Kzl. 214.

363136   Úvěr Svazek: 10 Strana: 0675
Úvěr, u, m. Zboží dávané na úvěr (ve XIV. a XV. stol. ) Vz Wtr. Řem. 366.

363137   Úvěr, u, úvěrek Svazek: 4 Strana: 0498
Úvěr, u, úvěrek, rku, m., úvěř, i, úvěra, y, f. = uvěření, dluh, der Kredit, Borg. Když někomu věříme, že povinnosti, které na sebe vzal za cenné věci nebo za služby jemu poskytnuté, splní teprv v pozdější době, dáváme mu úvěr. S. N. Úvěr obecný (státní), Plk., uhražený, neuhražený (osobní, blanker Kredit), vz S. N., směneční, zvláštní, osobní, realní, říšský, zahraniční, zemský, dodatečný, otevřený, Šp., určený (umluvený, ustálený). Šp. Na úvěr někomu něco dáti, Reš., J. tr., svěřiti. Kat. Žer., Sláma. Na ú. bráti, vzíti, Us., Zlob., D., choditi. Us. Společnosť pro ú., die Kreditgesellschaft. Dch. Vzali na ú. (na vieru). Dbš. Obyč. 87. Povolení dodatečného ú-ru, der Nachtrags- kredit. Dch. Dostává-li peněžník od zaka- zovače směnky nebo jiné věci pozdějšího času dospívající a má-li mu za ně poslati buď hotové peníze aneb co se hned hoto- vými platí, dává mu úvěr uhražený. Skř. Koupě a prodeje již tehdáž k udržení ú-ru zanášeny byly do veřejných kněh. Ddk. IV. 169. Ú. zvyklati, zlehčiti. J. tr. Na ú. pro- dati; práv býti z úvěru daného (star del credere); ú. pletichami prodloužiti; prodej na úvěr; na ú. něco míti; úvěrem dávati a bráti; obchod na ú.; účastník uvěru; stav, přestoupení ú-ru. Koně do pole nepůjčuj a vzav na úvěrek jiným nesvěřuj. Č. M. 276. Úvěrkem opatřiti, akkreditiren. Nz. Neměv ani peněz ani úvěrku. Pal. Dj. IV. 1. 21. Banka pro ú. pozemkový, Bodenkreditbank. Dch. Obchod na ú. Nz. — Ú. = uvěření, víry dání. To není k ú-ru. Koll.

363138   Úvěrce Svazek: 4 Strana: 0498
Úvěrce, e, m. = uvěřitel, kdo dává na úvěr, der Borggeber. J. tr., Nz.

363139   Uvěrčlivý Svazek: 7 Strana: 0989
Uvěrčlivý = kdo snadno všemu uvěří. Us Vk.

363140   Úvěrečný Svazek: 4 Strana: 0498
Úvěrečný = k úvěru se vztahující, Kre- dits-. Ú. papíry. Us.

363141   Úvěrek Svazek: 4 Strana: 0498
Úvěrek, vz Úvěr.

363142   Úvěrka, y, f Svazek: 4 Strana: 0499
Úvěrka, y, f., Auwerka, samota u Čime- lic. PL.

363143   Úvěrkový Svazek: 7 Strana: 0989
Úvěrkový, Credit-. Ú. pomery. Phľd. IV. 482.

363144   Úvěrna Svazek: 4 Strana: 0499
Úvěrna, y, f. = úvěrní ústav, die Kredit- bank, -anstalt. Rk.

363145   Úvěrní Svazek: 4 Strana: 0499
Úvěrní, Kredit-. Úvěrní banka (vz Půj- čovna), ú. banka hospodářská, list, Beglau- bigungsschreiben, kniha, obchod, podniknutí, listina, strana, pokladnice, jednota, ústav (který úvěrem povstal a zase úvěru posky- tuje), spořitelna, záložna, kommisse, podnětí, Kreditsoperation, lhůta, spolčování-se, otázka, věc, záležitosť, obchod, papír (Effekten); ně- komu něco na ú-nou stranu připsati (kredi- tiren); účet z listin ú-ných; záložní úvěrní ústav, Kreditvorschussanstalt. Nz., Šp., Dch. Vz. S. N. Úvěrnictví, n., das Kreditwesen. J. tr. Ú. obchodní.

363146   Úvěrní Svazek: 7 Strana: 0989
Úvěrní hypotheka, obchod, spolek, úpis, Jr. tr., denník, los, hospodářství, jednání, operace, pohledávka, právo. Kzl. 214. nn. Ú. ústavy v Čechách. Vz Ott. VI. 176.

363147   Úvěrnický Svazek: 10 Strana: 0468
Úvěrnický poměr. Nár. list. 1905. 1. 17.

363148   Úvěrnička Svazek: 4 Strana: 0499
Úvěrnička, y, f. = kniha, do níž úvěr zapisují. Šd.

363149   Úvěrník Svazek: 4 Strana: 0499
Úvěrník, a, m. = kdo béře na úvěr, der Borgnehmer. J. tr., Nz.

363150   Uverniť Svazek: 7 Strana: 0989
Uverniť, beglaubigen. Slov. Loos.

363151   Úvěrnosť Svazek: 4 Strana: 0499
Úvěrnosť, i, f., die Kreditfähigkeit. Nz.

363152   Úvěrný Svazek: 4 Strana: 0499
Úvěrný, vz Úvěrní.

363153   Uvěrování Svazek: 4 Strana: 0499
Uvěrování, n. = vyvěřování, das Borg- geschäft. J. tr., Nz. — U. = uručování, ubez- pečování, das Versichern, die Versicherung. Toto u. a jistění podobné přísaze třikráte Jan v této řeči své opětuje. Sš. J. 86. (Hý. ).

363154   Úvěrový Svazek: 4 Strana: 0499
Úvěrový = úvěrní. U. odměna, provise. Nz.

363155   Uvertura Svazek: 4 Strana: 0499
Uvertura = ouverture.

363156   Uvěruhodnosť Svazek: 10 Strana: 0468
Uvěruhodnosť, i, f. Ú. osob a firem. Nár. list. 1903. 131. 10.

363157   Úvěruhodný. Ú Svazek: 10 Strana: 0469
Úvěruhodný. Ú. osoba. Nár. list. 1904. 41. 7.

363158   Úvěry Svazek: 8 Strana: 0451
Úvěry = prohnutý, zkřivený. Ú. šindel. Kunšt. Brt. D. II. 408.

363159   Uveřejněnosť Svazek: 4 Strana: 0498
Uveřejněnosť, i, f., die Publikation. Dch.

363160   Uveřejněný Svazek: 4 Strana: 0498
Uveřejněný; -ěn, a, o, veröffentlicht. — čím, kde: novinami, v novinách. Us.

363161   Uveřejniti Svazek: 4 Strana: 0498
Uveřejniti, il, ěn, ění; uveřejňovati, ver- öffentlichen, zu Tage fördern. Us. Dch. — co. Pominul všeliké různočtení textu, jejž vlastně náleželo mu u. Ddk. II. 179. — co jak. Dobner toto breve první u-nil podlé papírového rukopisu; Kronika, kterou Dob- ner pod názvem české ač neúplně uveřejnil. Ddk. IV. 65., 119. (Tč. ). — co kdy. Boček, -u-niv r. 1836. tyto listiny, nemohl... Ddk. II. 403. — co čím, kde: novinami, v no- vinách. Us. Jinak: ohlásiti, vyhlásiti, ozná- miti, na jevu vynésti, dáti vytisknouti, tiskem u veřejnosť dáti n. oznámiti, podati.

363162   Uveřejniti co jak Svazek: 7 Strana: 0989
Uveřejniti co jak: něco v plném znění. Mus. 1880. 496.

363163   Uvěření Svazek: 4 Strana: 0498
Uvěření, n. = víry dání čemu, das Glau- ben, der Glaube. Nad u. lidské. Jel. Pro- národ ten nad u. rostl. Měst. bož. To je k neuvěření, lépe: neuvěřil bys. Brt. — U. = na dluh dání, úvěrek, úvěr, půjčka, zá- loha, der Borg, Kredit, die Vorstreckung, das Leihen. Na u. dáti, koupiti. D.

363164   Uvěřenosť Svazek: 4 Strana: 0498
Uvěřenosť, i, f. = ujištěnosť, přesvědče- nosť. Sš. I. 137.

363165   Uvěřený Svazek: 4 Strana: 0498
Uvěřený; -en, a, o, geglaubt, anvertraut. — komu. Zemi sobě u-nou opustil. BO.

363166   Uvěřený Svazek: 7 Strana: 0989
Uvěřený = ujištěný. Slov. Czm. 107., Phľd. IV. 166. U. zboží, creditirt. Hvlč. I. 74.

363167   Uvěřilec Svazek: 4 Strana: 0498
Uvěřilec, lce, m. = kdo uvěřil, der Gläu- bige. Sš. Sk. 177.

363168   Uvěřitel Svazek: 4 Strana: 0498
Uvěřitel, e, m. = kdo věří, der Gläu- bige.

363169   Uvěřitel Svazek: 4 Strana: 0498
Uvěřitel = kdo na dluh dává, der Bor- ger, Leiher. Bern.

363170   Uvěřitelka Svazek: 4 Strana: 0498
Uvěřitelka, y, uvěřitelkyně, ě, f., die Gläubige. — Ú., die Leiherin, Borgerin. Bern.

363171   Uvěřitelný Svazek: 4 Strana: 0498
Uvěřitelný = pravdě podobný, čemuž uvěřiti lze, glaublich.

363172   Uvěřiti Svazek: 4 Strana: 0498
Uvěřiti, il, en, ení = za pravdu držeti, víru dáti, glauben; ujistiti, versichern; svě- řiti, vertrauen, anvertrauen; půjčiti, na dluh dilti, borgen, auf Borg geben, leihen, kre- ditiren. Jg. = abs. Uvěřilo Židův a Řeků veliké množství. Sš. Sk. 166. Teraz už uve- rím, bo uveriť musím, čvo som milovala, že opustiť musím. Sl. ps. 101. Ani by žádný neuvěřil, jak je mu zle. Žeden (žáden) ne- uvěří, jak je na vojně. Brt. P. Žádný ne- uvěří, kdo nezkusí. Ros. — komu, čemu. Člověk sotva svým očím uvěří. Dch. Pane, kdož u-řil slyšení (slovu námi slyšenému) našemu. Sš. I. 110. Nevěř šohajovi, pokud ti neklekne před oltář na kameň. Sš. P. 307. Něčí lstivé řeči u. NB. Tč. 121. Cele tomu u-li, že se král nový narodil. BR. II. 9. U-řil jim a byl zklamán. Ddk. IV. 86. Někomu něco u. = svěřiti. BO. Kdyby se krájel, nikdo mu neuvěří, poněvadž jest lhář. Us. Takovým věcem uvěřil. Har. — jak. Do konce někomu uvěřiti. V. Všemu snadno uvěří. Ros. Kdo snadno uvěří, snadno se udeří. NB. Tč. U-li do slova letopisům; V té věci lze mu bez rozpakův u. Ddk. II. 281., 331. Abraham proti naději uvěřil v naději, že...; Přese všechny předsudky v Krista u-řil. Sš. I. 56., L. 179. Slyšeti chtěli, srdcem sú u-li, skutkem vóli Ježí- šovu naplnili. Hus II. 261. — v koho: v Krista Pána, Ros., ve spasitele. Št. Uvěř v naše bohy. Pass. mus. 320. Ktož u-ří veň, nebude pohaněn. ZN. Uvěří-li zajtra v Krista V Hus II. 272. Z kniežat mnozí u-li v něho. Ib. I. 455. My židé, kteříž sme prve v Krista uvěřili, nežli vy pohané. BR. II. 646. b. — v koho s kým, proč, skrze co. Krispus náčelník sbornice uvěřil v Pána se vším domem svým. Sš. Sk. 212. Z města pak onoho mnoho u-lo v něho samaritanů pro slovo ženy. Sš. J. 64. Ale i za ty prosím, jenž uvěří skrze slovo jejich ve mne. Sš. J. 268. (Hý. ). — kde, v čem. Uvěřil (svěřil) jsem jemu zboží v Otmicích v 60 hř. gr. Půh. II. 309. Mužie nerodichu j'mu v tom u. Dal. 24. — co komu na koho, nač: na jiného (svěřiti). J. tr. Chce-li prodavač zisk mieti pravý, uvěř na dluh blížniemu tak dada, jako za peniez hotový. Hus I. 215. Když si na ny neuvěřil. Alx. BM. v. 244. (HP. 87. ). Nepochybujiť, že ty toho ani na mě ani na syna mého neuvěříš. Arch. 11. 23. — v čem o čem. A to svobodstvie úřad pražský úplně vie, v čem a kterak má právo veda králi o kom u. Arch. II. 488. — co komu. J. tr To mi zajisté uvěříš. Us. U. někomu dílo (svěřiti). Rzp. 1693. U. ně- komu zboží za 100 zl. (na úvěr dáti). Us. U. někomu mandel vajec. Sych. Zboží, ježto jemu nebožčík mój uvěřil. Půh. II. 309. — komu čeho (půjčiti, na dluh dáti). J. tr. Uvěřil mu piva za 100 zl. Ros. Cožť oni ode mne s vámi mluviti budú, abyšte jim toho úplně u-li, jakožto mně samému. Arch. II. 267. Vyznal, kterak jest toho sukna Junakovi u. nechtěl. NB. Tč. 48. Že jsem jemu toho listu u-řil; U-la jsem mu toho věna; Nebožčíku Harartovi u-il jsem svých peněz a on mi jich nevrátil; Šebor jemu toho uvěřil; svého zbožie. Půh. I. 337., II. 181., 309., 371., 475., 491., 538., (Tč. ). — koho v čem čím (ujistiti). Jg., Šm. — že. U-řil, že Bůh bude spomocníkem jejich. Flav. Aby u-li, že Kristus jest Bóh. Hus II. 44.

363173   Uvěřiti Svazek: 4 Strana: 0499
Uvěřiti, auf Borg geben, leihen. Us.

363174   Uvěřiti Svazek: 7 Strana: 0989
Uvěřiti. — abs. Neuvěříte-li, neuroz- umiete. St. Kn. š. 7. — co komu. Výb. II. 36., Mus. 1880. 415. (z r. 1468). U-řil mi pytel jablek, crediriren. Vz Úvěřiti. ČT. Tkč, Šd. — komu čeho. Aby jim bylo uvěřováno (creditiren) všelikého kupectví (zboží) Výb. II. 786. a j. — skrze koho. Ktož skrze ně (učedlníky) u-ří. Krnd. 81. — koho, versichern. U-řuji vás, že ... . Koll. III. 73. — sa = přesvědčiti se. Slov. Czm. 107.

363175   Úvěřiti se Svazek: 4 Strana: 0499
Úvěřiti se = bortiti se, sich werfen. Prkno se úvěří. D., Vys.

363176   Uvěřovati Svazek: 8 Strana: 0451
Uvěřovati. Tohoto ť.aru se neužívá, sta- číť uvěřiti. Bl. Gr. 328.

363177   Uveselení Svazek: 10 Strana: 0469
Uveselení, n. Lit. I. 537.

363178   Uveselitel Svazek: 4 Strana: 0499
Uveselitel, e, m., der Lustigmacher, Er- heiterer.

363179   Uveselitelka, y, uveselitelkyně Svazek: 4 Strana: 0499
Uveselitelka, y, uveselitelkyně, ě, f., die Belustigerin, Lustigmacherin.

363180   Uveseliti Svazek: 4 Strana: 0499
Uveseliti, il, en, ení; uveselovati = roz- veseliti, belustigen, erheitern. — koho čím, se kde s kým. Us.

363181   Uveseliti Svazek: 9 Strana: 0362
Uveseliti koho. Pal.

363182   Uvěsiti Svazek: 4 Strana: 0499
Uvěsiti, il, šen, ení; uvěšeti, el, en, ení; uvěšovati = pověsiti, aufhängen. — co. Ros. — co v co. Us. — co (si) kam. U. něco na hřebík. U. si něco na krk. Us. Tč.

363183   Uvěsiti se komu zač Svazek: 7 Strana: 0989
Uvěsiti se komu zač. Jel bych, kdy- bych se mohl u. aspoň koni za ocas. Us. Rgl.

363184   Uveslati se Svazek: 4 Strana: 0499
Uveslati se = uveslovati se, sich satt rudern. U Uh. Hr. Tč.

363185   Uveslovati Svazek: 4 Strana: 0499
Uveslovati = oveslovati, vesly opatřiti, mit Rudern versehen. — co: loď. Jg. — U. = pryč veslovati, im Stande sein fort- zurudern, davon rudern. Jg.

363186   Úvěsný Svazek: 4 Strana: 0499
Úvěsný řemen, Hängeriemen, m. Rk.

363187   Uvésti Svazek: 4 Strana: 0499
Uvésti, uvedu, veď, veda (ouc), vedl, ve- den, ení; uvoditi, il, zen, ení (na Slov. děn, dění); uváděti, ěl, děn, dění; uvozovati = přivésti, vésti, gehend führen, einführen, lei- ten, anleiten, einleiten, bringen, hinbringen, einweisen, bestatten, einsetzen, investiren, installiren; zmocnění statku dáti, vykonati, in ein Gut einführen, einweisen, einleiten; ku právu dědickému zvésti, in die Erbschaft einführen, einsetzen; připraviti, přivésti ně- koho k něčemu, anleiten, anweisen; navésti, anleiten; připraviti, dáti, leiten, führen; způsobiti, učiniti, verursachen, bringen, her- beiführen; dokázati, beweisen, darthun; slova něčí přiváděti, připomínati, dokládati se čeho, an-, aufführen; odvésti, pryč vésti, weg-, entführen; se = připraviti se, přivésti se, sich einführen, sich aufführen, sich verset- zen. Jg. — co, koho. To slepotu uvodí (působí), V. Ten lék sen uvodí. Kom. U. důvody, Sych., šestinedělku (do kostela), nevěstu; Ani dva ho neuvedou. Us. Úřad měřičův u., einführen. CJB. 303. Kapouni uvozují podagru; Nové víno nemoc v jatrách plodí a sen bouřlivý uvodí. Jir. Ves. čt. 378. Svornosť uváděj, nepřátelství zničuj. Kmp. Jména jich později uvedeme. Ddk. II. 306. U. matku, položnici, vorsegnen. Us. Šd. Proč je tam uvede? BR. II. 115. — co komu. Jednomu z Rokycan ženu jeho uvedl. Pč. 28. — co. Virchov uvádí to co analogon, lépe: za analogon. Brt. Olomúcká kniha uvádí ho co čtvrtého biskupa na Moravě, lépe: jakožto čtvrtého a p. Vz Co. — čeho. Bloudících k němu uvedl, šp. m.: bloudící (akkus. ). Brt. — co, koho, se kam, v co: v dědictví, v poddanosť, v služebnosť, v po- robu, v svou moc, v nebezpečenství, v těž- kosť, v neštěstí, v hanbu, v řeč a pokřik, v pustinu, v poušť, ve zlé domnění, v lesť, v jednotu, v mír a pokoj, ve svornosť, v řád, v pořádek, ve známosť, ve zvyk, v zapo- menutí, v poznamenání, svou poslední vůli ve spis, něco v něčí ruce u. V. Něco v pa- měť uvésti; dobré obyčeje v děti, Kom.; v otroctví, v potupu, ve zlou pověsť, ve zkázu, něco v skutek. D. To kaž a uvozuj v ty, o nichž víš, že je přijmou. Br. U. něco v pochybnosť, D., někoho v podezření, v ne- návisť. Jel., něco v nic n. v nivec (vz Nic); víru v lidi, něco v předešlý stav; někoho ve škodu, něco v zmatek, lodí v stanoviště, Us.; něco v užívání, v platnost, ve skuteč- nosť, J. tr., své předsevzetí ve skutek, někoho v držení statku, něčí slova v po- chybnosť, Ml.; v nesvornosť, ve spor, v běh, v nestálosť, v řeč. Th. Předpis, zákon v plat- nosť u.; něco ve známosť, v provod (in Be- trieb); stroj v činnosť, něco v život; někoho v úřad, ve svou domácnosť u. Us. Dch. U-dl je v jednotu. Us. U. něco ve skutečnosť, v užívání, v držení něčeho, v poctivosť lože manželského. J. tr. U. rovnici v nullu, eine Gleichung auf Null bringen. Nz. Sami se ve svobodu uvedeme. V. Ve kterýžto dluh předek náš nás zapsal a uvedl. 1467. Pohoršení v křesťanstvo; někoho v slepotu u. Chč. 299., 623. Hřiech ludi uvodil v pe- kelnú ljuť. Kat. 1301. Takové naučení v zná- mosť u. Nar. o h. a k. Pán Bůh mne v to místo uvedl. Žer. Bude-li žalobci věc ne- movitá přisúzena, aby jej uvedl v držení té věci. CJB. 425. Zřízení a práva zemská v jedny knihy uvésti; Chtíce, aby takové nesvornosti v dobrou jednotu uvedeny byly, kteréžby obecnému dobru nyní i budoucně nepřekážely; Purkrabí pražský má jej v sku- tečné držení u. Zř. F. I. A. III., X., C. XXIX. Chtěli-liby kteří z židů koho v jaké zápisy uvozovati. Ib. H. XIV. Radili se mezi sebú, kterak by zemi v pokoj a řád uvedli. Let. 118., Pal. Dj. III. 3. 232. V ošklivosť ně- koho uváděti. Prot. 7. Vůli boží ve vědo- mosť uvozovati; Nechtěl hory v nesvobody uvozovati; Nesvornosť Čechy v posměch a v potupu uvedla. Dač. I. 2. 121., 287. Sebe i svúj lid v nebezpečenství uvedl; Žádám, abyste mi to v známosť uvedli: Sebe i mne v posměch uvésti se neštítí. Žer. 17., 340., L. I. 28. Není na světě žádné sebe světější věci, která by nemohla v posměch uvedena býti; Že duch sv. je uvede ve všelikou pravdu; Aby důstojenství jeho apoštolské v podezření a v potupu uvedli; Kristus všecky věci v byt (= v bytí) uvedl; Hodlaje je v tajemství smrti svoji uvozovati. Sš. Sk. 21., 177., II. 12., 200., Mr. 37. Odtud mohla zejména Morava v tíseň uvedena býti; Uvedl ty úmysly ve skutek; U. nepřítele v nepořádek, někoho v pokušení; Aby svaka svého Bořivoje uvedl zase ve knížectví; To náleží u. ve shodu s vypovězením knížete Bořivoje; Soběslav byl od císaře v hodnosť svou uveden; Knížata uvedl vesměs v poměr manů císařských; Dle kronikáře Dětmara zločinec uveden byl v nevolnictví. Ddk. II. 84., 110., 264., 304., 414., 452., III. 293., IV. 91., 154. A tak (oba rody) jako v jeden uvedeny; Smrť svou v známosť jim uvodí; Jméno boží v potupu uvozoval; Duch sv. v pravdu uvodí; Abych v pokušení uveden nebyl; Jaké pomsty na sebe uvedli. BR. II. 7. a., 70., 103. a., 304., 731. a., 747. (Šd. ). Uvésti někoho ve škodu; Žalovati nemohú, lečby jinú k tomu potřebnú příčinu v právo uvedli; U. někomu něco v paměť. NB. Tč. 87., 274. Mluvil jsem s ním, chtě ho ještě v lepší u. Arch. II. 26 Tu jsú mně slíbili v drženi mě u. a toho jsú mi neučinili. Půh. I. 243., 251. Neuvoď nás v pokušení. Us. Šd. Tu mě v známosť každé pravdy uve- deš; I jeho uvedly sú v hřiech ženy cizo- zemské; Někto bývá v pokušenie uveden; Ďábel v hřích smrtedlný uvedl jest člověka; Aby knieže židovské u vieru uvedl; Aby mně v práci tohoto světa pomáhal a potom v radosť nebeskú uvedl. Hus III. 94., I. 133., 345, II. 168., 406., III. 89. Uvésti se v ne- přízeň. Dal. Uvozuji se v to (persuadeo mihi). Jel. —koho komu v co. Uvedlo mne to jemu v nenávisť. Jel. Konsulovi svůj příchod v známosť u. jsme dali. Har. II. 28. — co čím. Svědky kolika se uvolíš žalobu u. nebo odvésti, toliko proveď anebo odveď, jinak při svou ztratíš. Kol. 28. — (nač, k čemu, do čeho, v co) kam čím. Páchajíce zbrodně, jimiž potupu, mrzkosť, šeredu a hanu na své tělo uvedli. Sš. I. 31. Obak hlasem tiem i rukú tú uvádieše biedu na lud. Rkk. 18. Brannou rukou v svobodu se u. Us. Vlasť válkami v pustotu u. Sych. Někoho zpěvem v sen u. Kram. Což vše uvedl jim psaním svým v známosť. Skl. I. 84. Právem v dědictví u. Aqu. Polepšením dří- vější poklesky v zapomenutí uvedeš. Ml. A tiem nápisem lidé byli jsú odstrčeni od bludu pohanského a uvedeni v pravú vieru; (Pýchú) všichni uvedeni sú v pokušenie; Nikodem tiemto sv. čtením byl jest vyčištěn z nevěry a uveden u vieru sv. trojice. Hus I. 76., 356., II. 228. Do království svými vlastními penězi jsem ho uvedl. Arch. I. 71. Preláty do regalií slavně podáním žezla u.; Jelikož však nevložil na ně ruce, uvedl prý tím církev do bludu. Ddk. III. 5., IV. 88. Proto syn boží vtělil se jest, aby nesvorné k pravému pokoji svým tělem, kteréž jest na se vzal, v jednotu uvedl; A mistry pří- kladem dobrým k témuž vedl. Hus. I. 254., II. 29. — co kam kdy. Abychom po vy-
loučení všeho, co s obou stran přehnáno jest,
dějepisnou pravdu dle nejlepšího přesvěd-
čení zde uvedli; Kterak pokoje milovný So-
běslav v následujících třech létech uveden
jest v to postavení; O Děpoltovi jest ovšem
známo, že jej Ota hned po svém dosednutí
na stolec knížecí uvedl v držení majetku
otcovského. Ddk. II. 11., 20., IV. 71. (Tč. ).
Po skutcích Mojžíšových uvádí Štěpán slova
prorocká. Sš. Sk. 84. Obmýšlel již jen pro-
středky, kterak by zemi českou po sobě u.
mohl v moc zetě svého. Pal. Dj. III. 3. 260. Po nastoupení reakce vše uvedeno v pře- dešlý stav. Ml. — co, koho, se kam, nač, na koho. Bloudícího na cestu, pokoj na svět, bázeň na někoho u. V. Požehnání na svůj dům; lid na něco u. (navésti). Kom. Sami na sebe uvodí zlé. Br. Uvedl na mne hanění, strach na nepřátely, někoho na lůže. Jel. Někoho na mizinu, něco na peníze (zpe- něžiti), D., biedu na lid, Rkk., něco na nic (zničiti), D., dluhy na dům. Us. Své děti na místo u. (zaopatřiti). Jg. U. někoho na úřad. J. tr. U. něco na obzor, na poledník. Nz. U. něco na menší míru, na jeviště, úsudek na pravou míru. Dch. Ú. si něco na paměť, Us., na sebe hanbu a lehkosť, Bart. 2. 16., podezření. Dač. I. 234. Měl za to, že velký stud a nenadálá hanba na Ananiáše mrtvici uvedla. Sš. Sk. 56. Obtížení na zemi u.; na sebe bídy, na někoho pomstu u. Arch. IV. 451., BR. II. 19. b., 272. U. někomu něco na mysl. Us. Nebude-li naň ta lehkosť uve- dena. Vl. zř. 103. Pakliby se toho přes to kdožkoli dopustil a naň to shledáno a uve- deno bylo; Pakli taková věc byla by naň uvedena, tehdy takový každý trestán býti má. Zř. F. I. A. VIII., C. VI. A v té pří- čině obviněný povinnosť původa na se uvo- zuje (wälzt auf sich) a svou obranu proka- zovati musí. Kol. 16. Moc i květ národu uvedeny jsou až na kraj záhuby; Kněze Ja- kuba uvedl na faru sv. Petra v Brně. Ddk. II. 375., VI. 190. Aby uvozovali všecky rány na lid nevěřící; Sami na sě uvodíme zloře- čenstvie viece než požehnánie. Hus III. 305., I. 337. (Tč. ). Srovnalosti na celá čísla u.; Mnohočlen na n-tou mocnosť u.; Pravý člen rovnice na stejné jméno u. atd. Šim. 82., 187., 119. Aby písař týž výpověď v obyčejnou formu na papír uvedl. Er. U. na někoho ne- návisť, vinu, těžkosť, Kram., kleveta. Rváč. Závadu na něhoho pro něco u. Vz Závada. J. tr. Sebe na bezpečné místo u. Bern. — koho kam (k čemu, do čeho, pod co, mezi koho, za co). Někoho ke škodě, Ros., k dobrému, k zlému; slepého k stěně. Jg. Kteří by krále uvedli (verleiten) k těm smlouvám. Zř. F. I. B. XIII. Že jej k apo- štolům uvedl; K takovému poznání má je u. Sš. II. 15., L. 29. (Hý. ). Chtíce ten jistý mlýn z jeho požitku k užitečnému svému u. 1431. I u-dli Lota k sobě a ty, kteří byli vně, ranili slepotou. Bibl. My k slovům jeho u-dli již dostatek dokladů. Ddk. III. 289. Správce duchovního k chrámu u. Dač. II. 11. A k tomu chtě u. Krista i die; Ďábel chtě člověka u. k nekání konečnému. Hus II. 91., III. 115. Někoho k někomu u. D. Uvedu ho tím hlouběji k sobě. Kom. Uvedli koho do škody, Ros., něco do češtiny, Jg.; summu peněz do počtu, do rukou u, V., něco do pořádku, Us., větry do dolův, Vys., něco do protokolu. J. tr. Někoho do zahrady, Ros., do tajných míst, Kom., do společnosti, Us., do bytu, do bídy, D., do církve, Štelc, zlé mince do země, V., někoho do dluhů, Pr. měst, vodu do rybníka, Jel., šestinedělku do chrámu, Us., věřitele do statků dlužníka. Har., Ros. U. zemi do pokoje a do pořádku. Tjř. Veličinu x do rovnice u. Nz. Sixt kramář jej k sobě u-dl do domu. Dač. 1. 117. Tu pan komorník má jej za ruku vzíti a do stolic u. Arch. V. 401. Pán je u-dl do sklepů svých. Sš. Sk. 22. Tolik tisíc lidí do záhuby uvedl. Pal. Dj. III. 3. 67. U-dli je slavně do valného shromáždění. Ib. 75. Jaromír byl uveden do biskupské hodnosti; U. arcibi- skupa do sídelního města; Vipert uvedl Bořivoje zase do Čech; Mají osvobozeni a do svých práv zase uvedeni býti; S touto okolností do spojení u. tuším třeba, co nám pražský kronikář k r. 1133. vypravuje; Oba náhledy dají se snadno u. do shody; Všecko uvedeno bylo do starých kolejí. Ddk. II. 254., 383., 393., III. 30., 53., 132., IV. 71. (Tč. ). On (Kristus) jediný sám móž do roz- umu i písma sv. u.; U-dl jest mě král do pokojíka vinného (Pís. Šal. 2. 4. ); Ty pak zlé věci aby měly skrze člověka do církve uvedeny býti, nevěř tomu žádný. Hus III. 11., 26., 313. (Tč. ). Chtěje zase touž zemi pod vladařství rodu svého u. Dač. I. 197. Římany Karthaginenské pod sebe uvedli. V. Nějaký nový obyčej mezi lid u. Bern. U. ně- koho za dům. Us. — co za co: za příklad. Th. Biskup Dětleb uvozuje se tu za svědka. Ddk. IV. 25., 76. Někoho za svědka u. = vésti svědka na koho. Vz Svědek. — co, koho odkud: z nebezpečenství. L. Místo z knihy na důkaz pravdy u. Ml. Se všech stran tmy u. Troj. Mezník se dne dolův. Vys. Uvodili také ze zápisu, že... Pal. Dj. IV. 1. 77. Bláznění jedno z pekla najlí- tější čerti v lidi uvozují. Jel. Enc. m. 39. Z rodu obecných lidí v řád vládycký uvo- diti. Zř. mor. 1604. Obrazy nalezeny sú vy- mýšlením a u. mezi křesťany pro stvrzení prvé viery. Hus I. 71. — proč. Ale dosavad úmyslu toho ve skutek u. jsem pro závadu nemohl; Pro dolíčení toho uvodí svědectví písma; A ku průkazu toho uvádí apoštol dvojí místo; Ostatně uvádí Pavel tu příhodu za tím úmyslem, aby...; Pro odvrácení Galatův ode jha starozákonného uvádí jim na paměť jejich stav předešlý a předešlou nevolnosť jejich; Pro přičinění důrazu uvádí slavným spůsobem svědectví jeho. Sš. I. 24., 42., 114, II. 24., 46., J. 24. (Hý. ). Angel z Ronovce na radu kancléře jest v ten úřad uveden. Dač. I. 119. — co kde. Pan farář ji dnes uvedl ve farním kostele (šestine- dělku). Us. Tč. Aby před lidem prostým jej v podezření uvedl. BR. II. 70. b. Biskup pražský od tehdejší doby uváděn býval mezi biskupy k říši německé bezprostředně slu- šícími; Mezi svědky uvozuje se tchán hra- běte; Za svědky uvozují na listě nadacím biskupové; Co se jim zalíbilo, tím snáze a rychleji i ve vlasti ve skutek uvedli. Ddk. III. 220., IV. 32., 76, 251 (Tč. ). Abychom mezi mnohými zde pominutými ještě jedno mínění uvedli; U-dí v následujícím verši slova.. Zda nechtěl (Pavel) národ náš u pohanů v ošklivosť u. ? Sš. II. 94., Sk. 76., 293. (Hý). — co jak (kde, kam). Věc do čista u., reinen Tisch machen. Dch. Něco po drobnu uvésti, vyčísti, detailliren. Šp. Lukáš uvodí místo podlé přeložení sedmdesátců, ač nedoslovně; Slavným způsobem něčí svě- dectví u.; Uvádí slova ta do smyslu jenom; Jenž nepřímým způsobem úchabek a úštěrbek v nauku křesťanskou uvodí; Místo zloře- čení uvedl Kristus na veškery národy po- žehnání. Sš. L. 60., J. 24., Sk. 76., 11. 10., 36. (Hý. ). Tento lantkrabě uvádí se ve spo- jení s válkou polskou; Neopominul rytířům uvoditi co nejpřísněji povinnosť jejich s vy- hrůžkou, že...; Velmi rozsáhlé držebnosti Velehradu uvádějí se tu dle jména; Marketa byla uvedena za zvuků hudby do Prahy. Ddk. III. 284., IV. 11., V. 139., 312. (Tč. ). Právo nižší, kteréž menší pře soudilo a podlé toho i trestání menší uvozovalo. BR. II. 21. b. — co komu v co po kom. To po židovce jemu v známosť uvedla. Vrat. 95. — co kam skrze koho. Vz U. co kam. — co kudy. Ještě jest jedna skúla, jíž ďábel ve mnohé uvodí vraždu a jest tato. Hus I. 188. Uvedl ho zahradou do sklen- níku k zahradníkovi. Us. — aby. (Kristus) znenáhla je (lidi) uvedl, aby jeho tajemstvie pravdu přijeli. Hus II. 13. — co komu s čím: ženu i se statkem (= odvésti). Brikc.

363188   Úvěstí Svazek: 4 Strana: 0502
Úvěstí, n., der Bescheid, lépe: odpověď, výměr, vyměření. Kmp.

363189   Uvésti koho kam (odkud, čím, jak Svazek: 7 Strana: 0989
Uvésti koho kam (odkud, čím, jak). U. družky před vrata, Hdk., víru v soulad s rozumem, Šmb, vyslance slavnostním průvodem do města, Posp., něco někomu před oči, myšlénku nějakou násilím v život, Osv., se něčím na mizinu, Vlč., na někoho porobu, J. Lpř., něco do soustavy, Stč., tla- koměr vlastní jeho tíží do svislého směru, látku teplem do tekutého stavu, mezi 509 desky něco, těleso z klidu do pohybu, válec hodinovým strojem do pohybu, něco pod poklop vývěvy, kyvadlo do pohybu, ZČ, někoho jiným v posměch, Mus., vzduch na 0° C, Mj. 125 , apparat šrouby do vodo- rovné polohy, divadelní kus v scenu, něco někomu na paměť. Us. Pdl Jedny s dru- hými v kyselosť uvodil. Bart. 123 Někomu něco u vědomosť u. Dač. I. 2. U. někoho v moc, Pož. 97., u vieru křesťanskú, u vě- zenie. Št. Kn. š. 157., 5. — nač. Zlomky na společného jmenovatele. Pdl. U. směnky na stejnou dobu platnosti, na stejnou vidě- nou. Kzl. 231. — odkud. Rozliční od sv. otcův a filosofův uváděni byli důkazové z rozumu pro jsoucnosť boží. MH. 4. Z chaos- ného víru jsi slunce k sluncím uveď. Nrd. — proč. Pro svůj náhled uvádí celou řadu důvodů. Pdl. — co jak. Křesťanství mocně u. Jir. Tu jest opět sám na sebe křivdu se lží uvodil. Bart. 125. Těmito slovy uvedl jí starý šlechtic mladého muže. Hrts. — co proti čemu. Námitky proti něčemu u. Sbn.

363190   Uvěstiti Svazek: 4 Strana: 0502
Uvěstiti, il, stěn, ění = zpraviti, benach- richtigen. — koho. Zlatohl. I. 73.

363191   Uvěšati se čeho kam Svazek: 4 Strana: 0502
Uvěšati se čeho kam, sich satt hängen. Na Ostrav. Tč. Vz Uvěsiti.

363192   Úvěští, n Svazek: 4 Strana: 0502
Úvěští, n., der Rathschlag (v právn. ). Šm.

363193   Úvět Svazek: 4 Strana: 0502
Úvět, u, m. = přimlouvání, das Zureden, die Warnung (rus. ).

363194   Úvěta Svazek: 4 Strana: 0502
Úvěta, y, f., die Willfährigkeit. Šm.

363195   Úvětí Svazek: 4 Strana: 0502
Úvětí, n. = úvětří. Koll.

363196   Uvětlivý Svazek: 4 Strana: 0502
Uvětlivý; uvětliv, a, o = dající se na- mluviti, nachgiebig, willfährig (rus. ). Mark. Omyl.

363197   Uvětrati Svazek: 4 Strana: 0502
Uvětrati, auslüften. — se kde. Na Ostrav. Tč.

363198   Úvětří Svazek: 7 Strana: 0990
Úvětří. Koll. IV. 58., Šfk.

363199   Úvětří, n Svazek: 4 Strana: 0502
Úvětří, n. = průvan, průvěj, der Luftzug, die Zugluft. Šp. Stojí, na ú.; Vane tu pří- jemné ú. V již. Mor. Šd. V zimní čas, když je pěkně, puščajú sa ovce na ú. Na Beskyd. Tč. Stála na úvetrí s rozkostranou hlavou. Dbg. Sl. pov. I. 60.

363200   Úvez Svazek: 7 Strana: 0990
Úvez, u, m. = místo, kde se země (hlína) uváží (uryvá) sama od sebe. Val. Vck., Brt. D. 283.

363201   Uvězenec Svazek: 4 Strana: 0502
Uvězenec, nce, m., der Arrestierte. Vz Uvězněnec.

363202   Uvězení Svazek: 4 Strana: 0502
Uvězení, n., die Arrestierung, das Ein- sperren, die Einkerkerung, der Arrest. U. osobní, der Personalarrest; u. na u., vězení na vězení, die Superarrestirung. J. tr. U. na někoho povoliti, žádati; žádosť za u.; trest u. J. tr. Uvězení na někoho uložiti; u. zdvihnouti. Řd.

363203   Uvezení, n Svazek: 4 Strana: 0502
Uvezení, n., die Fortführung. Vz Uvézti.

363204   Uvezený Svazek: 4 Strana: 0502
Uvezený; -en, a, o, fortgeführt. Vz Uvézti.

363205   Uvězený Svazek: 4 Strana: 0502
Uvězený; -en, a, o, eingesperrt. — kde. Břetislav v Děčíně u. Ddk. III. 30. — U. = vězeň, der Arrestant. J. tr.

363206   Úvezisko Svazek: 9 Strana: 0362
Úvezisko, Úvezlisko, a, n. Pole na Ú-koch (u Vyzovic). Mus. ol. 1898. 119.

363207   Uvěziti Svazek: 4 Strana: 0502
Uvěziti, uvězniti, il, en, ění = do vězení dáti, einkerkern. — koho. Us. Č. — kde. Albrecht Hrdý zajal ho na pomezí a dal jej u. na tvrzi. Ddk. IV. 81. — koho kam. Králová Gizela ale dá Vazila do Nitry uväzniť. Let. Mt. sl. VIII. 1. 55.

363208   Úvezlisko Svazek: 7 Strana: 0990
Úvezlisko, a, n., zdrobn. úvez. Mor. Šd.

363209   Uvězněnec Svazek: 4 Strana: 0502
Uvězněnec, nce, m., der Häftling, Arre- stant. Dch. Cf. Uvězenec.

363210   Uvěznění Svazek: 4 Strana: 0502
Uvěznění, n. = uvězení. Aby u-ním pů- vodův onoho zámyslu provedení jeho pře- kazil. Ddk. III. 20., 166.

363211   Uvězniti Svazek: 4 Strana: 0502
Uvězniti, il, ěn, ění = uvěziti.

363212   Uvězniti Svazek: 7 Strana: 0990
Uvězniti. Št. Kn. š. 20.

363213   Uvězovatel Svazek: 4 Strana: 0502
Uvězovatel, e, m., der Arrestirende. J. tr.

363214   Uvézti Svazek: 4 Strana: 0502
Uvézti, uvezu, uvez, uveza (ouc), zl, zen, ení; uvoziti, il, zen, ení; uvážeti, žejí, žej, žeje (íc), el, en, ení; uvožovati = pryč vézti, fortführen (zu Wagen, zu Schiffe); moci vézti, im Stande sein zu führen (zu fahren); za- špiniti, zakáleti, znečistiti, beschmutzen, be- sudeln. — co. Já to uvezu (budu moci to vézti). Us. Cestu uvoziti. D. Uvoziti peřiny (ušpiniti). Pref., V. — co kam: do země (vézti). Háj. — odkud. Uváží nám obilí ze země (pryč). Us. — co kým. Ten těžar jedním koněm neuveze. Na Ostrav. Tč. Je nelze jedním koněm dreilink vína u. Arch. II. 13. Uvezeš to dvěma koňmi? Ros. — na čem. Na rychlém koni preč uvezl (od té bitvy = vjel, fuhr o. ritt davon. ) Tur. kron. — se. Uvezlo se kus břehu (= svezlo, sjelo). Mor. Šd.

363215   Úvěž Svazek: 4 Strana: 0502
Úvěž, i, f. = uvázání, úvazek, pouto, die Kette, Fessel, das Band. Pes na úvěži. L.

363216   Uvěžený Svazek: 4 Strana: 0502
Uvěžený; -en, a, o. U. hora = hrad. Hněvk.

363217   Uvhodniti komu co Svazek: 8 Strana: 0451
Uvhodniti komu co (v hod učiniti). Lerm. II. 87.

363218   Uvi-um Svazek: 4 Strana: 0503
Uvi-um, a, n. = naděje, die Hoffnung. Dělám si u. Č.

363219   Uviděná Svazek: 4 Strana: 0502
Uviděná, vz Uviděný.

363220   Uvidění, n Svazek: 4 Strana: 0502
Uvidění, n., das Sehen. Po každém jí u. v mém srdci se šířil oheň. Gníd. Až do u. (na uviděnou, na shledanou). Us., Šm.

363221   Uviděný Svazek: 4 Strana: 0502
Uviděný, gesehen, erblickt. Vz Uvidění. Na uviděnou! aufs Wiedersehen! Us. Šm.

363222   Uviděti Svazek: 4 Strana: 0502
Uviděti, ěl, ěn, ění; uvídati = spatřiti, uhlédati, sehen, erblicken, ansichtig werden. Jg. — abs. Uvidíme! D. Uvidíme, kdo s koho bude! Us. Uvidím, co se dá dělat; Uvidím, jak to půjde. Us. Dch. Počkej, však uvidíš! du wirst schon sehen! Us. Šd. Když nevidím, nic neříkám a když uvidím, smutně vzdychám. Sš. P. 224. — co, koho: bratra, strom. Us. Rádi vás uvidíme. Us. Šd. Vylez, milá, na dřevo, podívej se na levo, uvidíš tam armádu a šohajka milého; Jak ho máti uviděla, hned mu vrata otvírala; Jak já ťa uvidím, hned z nohy na nohu, už sem ťa viděla, chvála pánu Bohu!; Ať ju ješče uvi- díme, pokeď je pannú. Sš. P. 80., 90., 350., 784. (Tč. ). — jak. Uviděl (Pavel) Řím dle žádosti své. Sš. Sk. 237. Uvidí jej s úžasem. Ráj. — odkud. U-děl jich (= je) tam z hradu král. Brt. P. 158. Uviděl ho s věže. — kdy. Nejsú tam zlodzjeja, sú tam hodní ludzja, čo ve dně uvidzjá, to v noci uchycjá. Sš. P. 684. — koho, co čím: dalekohledem, skly. — co kde. Na rovině i v dalekosti hned uvídali bychom věže. Mus. Petrove, Petrove, jsi mně na závadě, nemožu uvidět šohajka v zahradě. Sš. P. 199. — se. Uvidí se, kdo s koho! Erb. Sl. čít. 12. No, no starý, veď sa uvidíš, du wirst schon sehen! Dbš. Sl. pov. I. 41. Šak sa ešče uvidíme? Bez toho (= ano)! Us. Brt.

363223   Uviděti Svazek: 8 Strana: 0451
Uviděti. Hd? pak se zas uvidíme? Dá-l? j Pámbu v nedělô, ešl? nevoslepnem. Mor. NZ. i V. 546. Uviják, u, m. U. pro vedení elektr., Lei- tungshaspel, f. KP. VIII. 189.

363224   Uviezti Svazek: 10 Strana: 0469
Uviezti, uvazu, irretire. Siov. klem. 16b.

363225   Uvichřiti se Svazek: 4 Strana: 0502
Uvichřiti se, sich ausstürmen. Včera se dost u-lo, potom pršelo. Us. na Mor. Tč.

363226   Uvijadlo Svazek: 4 Strana: 0502
Uvijadlo, a, n. = motovidlo, die Weife. Reš.

363227   Uviják Svazek: 4 Strana: 0502
Uviják, u, m. = viják.

363228   Uvíjať Svazek: 4 Strana: 0502
Uvíjať= uvíjeti, vz Uviti. Na Slov. Bern. — se, uvinouti se, uvíjeti se = pospíšiti si, sich sputen, tummeln. Us. u Opav., na Otrav. Klš., Tč., Pk. — U. co čím, einfatschen, einwickeln. Na Ostrav. Tč.

363229   Uvíjený Svazek: 4 Strana: 0502
Uvíjený; -en, a, o, geflochten. U. květy, das Blumengewinde. Dch.

363230   Uvíjeti Svazek: 4 Strana: 0502
Uvíjeti, vz Uviti.

363231   Úvíka Svazek: 8 Strana: 0451
Úvíka, y, f. = co se dává na uvíjení nití do klubka, na př. kousek papíru. Třebíč. Brt, D. II. 408. Cf. Podvínek (v II. díle).

363232   Úvín Svazek: 4 Strana: 0502
Úvín, u, úvínek, nku, m. = dřevo (so- chůrek, klacek) u vozu k stahování řebřin a připojení jich k nápravě a oplenu, die Stemmleiste. Jg. — Ú. = dřevce, jímž se lišně čili klanečník k vozu přitahuje, der Reitel, Rödel, Radler, die Rettelkette. Ú-nem zapnouti, zapíti. D.

363233   Úvin Svazek: 7 Strana: 0990
Úvin = utahovací řetěz, Packkette; Floss- band zum Befesrigen der Ladung. Sl. les.

363234   Úvin Svazek: 9 Strana: 0362
Úvin či klem, u, m. = březová n. habrová n. buková tyč podložená pod řetěz, jímž se klády na voze hemují. Us. Čes. 1. VII. 20.

363235   Úvínek Svazek: 4 Strana: 0502
Úvínek, nku, m. = balík, der Pack, Bal- len. Us. — Ú. = nač niti ve klubko vinou. Jg. — Ú., vz Úvín.

363236   Uvinělý, damnatus Svazek: 10 Strana: 0469
Uvinělý, damnatus. Korč. 133b.

363237   Uviniti Svazek: 4 Strana: 0502
Uviniti, il, ěn, ění; uviňovati = vinu dáti, na někoho strčiti, beschuldigen; obžalovati, an-, verklagen. Jg. —abs. Každý i nevinný může býti uviněn. Vš. — koho: zrádce. Bibl. Neroďte mnieti, bych já vás uvinil. ZN. — koho z čeho: z nešlechetnosti, Br., ze smilství. Kom. Kdo z vás uviní mne z hříchu? Sš. J. 146. — koho čím. Kterým zákonem jsi nás uvinil? Pal. Váš národ vlastní svým příkladem vás uviní; Čím ho pán uviní? BR. II. 54. a., 272. — koho kde proč. Bůh v zákoně svém všecky k tomu cíli u-nil, aby každý milosti u něho hledal. BR. II. 632. b.

363238   Uviniti co čím Svazek: 8 Strana: 0451
Uviniti co čím. Svědomí by u-li anebo urazili hřiechem. Chč. S. 198. (Chč. Mik. 448.).

363239   Uviniti koho Svazek: 7 Strana: 0990
Uviniti koho. Výb. II. 605. Chč. — koho z čeho: ze zpoury. Šf. Strž. II. 209. — čím. Nechtě nás tím u. Pravn. 324.

363240   Uvinouti Svazek: 4 Strana: 0503
Uvinouti, vz Uviti.

363241   Uvinový Svazek: 7 Strana: 0990
Uvinový. U. kyselina. Rm. I.. 489.

363242   Uvinšovati komu Svazek: 10 Strana: 0469
Uvinšovati komu: krávě = učarovati. U Humpolce. Nár. sbor. VIII. 120.

363243   Uvinutí Svazek: 4 Strana: 0503
Uvinutí, n. = uvití. Bern.

363244   Uvinutý Svazek: 4 Strana: 0503
Uvinutý; -ut, a, o = uvitý. Bern.

363245   Uvíra Svazek: 4 Strana: 0503
Uvíra, y, m., osob. jm. Ve Slez. Šd. — U., hospoda u Bihovce ve Slez. Tč.

363246   Uvíra Svazek: 10 Strana: 0469
Uvíra Viktorín, slez. spis., 1741. —1806. Vz Vyhl. I. 37.

363247   Uvírati Svazek: 4 Strana: 0503
Uvírati, vz Uvříti.

363248   Uvírati Svazek: 10 Strana: 0469
Uvírati. Neskoro uvíra, chto v cudzej komoro býva (kto požičiava, neskoro zbo- hatne, neskoro sa uvarí, keď z cudzej ko- mory požičiame). Mus. slov. VI. 85., VII. 90.

363249   Uvíravý Svazek: 4 Strana: 0503
Uvíravý, vz Návarný.

363250   Uvíro Svazek: 4 Strana: 0503
Uvíro, a, n. = vydlabaný n. vyhoblovaný žlab (zahnutě, točivě vydlabaný). Na mor. Valaš. Vck.

363251   Uvíro Svazek: 7 Strana: 0990
Uvíro, a, n. = zahnutě (točivě) vydla- baný nebo vyhoblovaný žlab. Val. Brt. D. 2b3.

363252   Uvírový Svazek: 4 Strana: 0503
Uvírový, gegen die Sonne gewendet. Na Slov. Ssk.

363253   Uvírý Svazek: 4 Strana: 0503
Uvírý, zastr. = uvířilý. D., Mus. A bude u-ré spraveno a netrté cesty budú rovné. Luk. 3. 5. (15. 1. ), ZN. Lusk kozince u-ho. Rst. 512. U. dřevo, sprúčené, na slunci ohnuté, zkřivené. Na mor. Valaš. Vck. — U., ge- wandt, verschlagen, schlau, listig. Když v něm vládne duše u-rá. Sš. Snt. 49. Chytrýť jest ten nepřítel a u. (tortuosus). S. Aug. Sol. saec. 14.

363254   Uvirý Svazek: 7 Strana: 0990
Uvirý, tortuosus, versutus. ,U. duše' Mo- ravci řkou : Toť jest šibal. Bl. Přísl. 54. A budú u-ré (prava) v upřiemé (= a budú zkřivené věci pravé). NZ. 1465.

363255   Uvířilý, zvířilý, zuvířilý Svazek: 4 Strana: 0503
Uvířilý, zvířilý, zuvířilý = zkřivený, skroucený, zavilý, ver-, gedreht, gekrümmt. U. dřevo. Ros.

363256   Uvířiti Svazek: 4 Strana: 0503
Uvířiti, il, en, ení; úvěřiti se = zkroutiti, krümmen, drehen. Ros.

363257   Uvířiti Svazek: 8 Strana: 0451
Uvířiti, vz Vířiti (3. dod.).

363258   Úvislosť Svazek: 4 Strana: 0503
Úvislosť, i, f. Ve slovu s Kristem vytýká souvislosť, ve slovu v Bohu ú. té, o níž mluví. ukrytosti. Sš. II. 220.

363259   Úvislosť Svazek: 7 Strana: 0990
Úvislosť, inhaerentia. V.V. 7., 25.

363260   Úvislý Svazek: 7 Strana: 0990
Úvislý, inhaerens. V.V. 8

363261   Úvisnosť Svazek: 4 Strana: 0503
Úvisnosť, i, f. = ulnulosť, die Inhärenz. Nz.

363262   Uvisnouti Svazek: 4 Strana: 0503
Uvisnouti, sl, utí, hängen, haften bleiben. Ros. U. lépe než: zůstati viseti. Cf. Stanul (šp: zůstal státi), stůj (šp.: zůstaň státi), uvízl (šp.: zůstal vězeti). KB. — kde. Šarkan v povětří uvisnul. Němc. Uvisl na stromě, na haluzi. Brt. S. 84. — zač. Mnohý uvi- snul za ostruhu. Ib. 105.

363263   Úvisný Svazek: 4 Strana: 0503
Úvisný = ulnulý, inhärent.

363264   Úvit Svazek: 7 Strana: 0990
Úvit, u, m. = uvítání. Slov. Kyt. 1876. 27.

363265   Uviť Svazek: 7 Strana: 0990
Uviť, i, f., aux, zastr. Rozk.

363266   Uvítací Svazek: 7 Strana: 0990
Uvítací, Bewillkommnungs-. U. slavnosť Dch.

363267   Uvítacný Svazek: 9 Strana: 0362
Uvítacný obřad. Pal. Děj. II. 2. 488.

363268   Uvítačný Svazek: 4 Strana: 0503
Uvítačný, Empfangs-. Představili se jak králi tak i kardinalovi k obyčejným u-čným obřadům. Pal. Dj. V. 2. 488.

363269   Uvítání Svazek: 4 Strana: 0503
Uvítání, n., der Empfang, die Begrüssung. S jakým u-ním potkal se první tento pokus ve vlasti. Ddk. II. 367.

363270   Uvítanka Svazek: 4 Strana: 0503
Uvítanka, y, f. = uvítaná. Na u-ku pri- pravili velikú hostinu. Dbš. Sl. pov. I. 388.

363271   Uvítaný Svazek: 4 Strana: 0503
Uvítaný; -án, a, o, empfangen, begrüsst. Na u-nou a rozchodnou, zum Willkommen und Abschiede. Dch. Nachystala jsem skrovnou večeři na u-nou, zur Begrüssung. Sk.

363272   Uvítati Svazek: 4 Strana: 0503
Uvítati = přivítati, bewillkommen. — koho jak: střelbou, Us., velikou ctí. Bi- ancof. Někoho s vlídnou tváří u. Ml. Poctivě a slavně u. V. Biskup uvítal v čele své kapitoly legáta; Takovýmto tancem u-ly sbory mládenců a panen r. 1192. knížete. Ddk. IV. 102., 249. (Tč. ) — koho kde. Kníže Vladislav Otu svatého slavně v Praze u-tal; Kdež (na hradě) jej šlechta moravská uvítala velmi slavně. Ddk. II. 462., IV. 47. (Tč. ). Tak ho (Pavla) Řím uvítal v lůnu svém. Sš. Sk. 292. — se s kým. Zaviedol jich do chyže a tu sa všetci se sestrou uvítali; Keď pastierika zazrel, pekne sa s ním uvítal a kázal si všetko vyrozpráväť. Dbš. Sl. pov. I. 73., 254. — kdy. Hned po smrti knížete Kunrata u-li jsou nového panovníka s ne- výslovným jásotem. Ddk. II. 347.

363273   Úvitek Svazek: 8 Strana: 0451
Úvitek. Vz Vzpružina (3. dod.). — Ú., hóvitek = otýpečka. Záp. Mor. Brt. D. II. 408.

363274   Uviti Svazek: 4 Strana: 0503
Uviti, uviji, il, it, ití; uvinouti, ul, ut, utí; uvíjeti, el, en, ení = oviti, obvinouti, wickeln, einwickeln, winden; moci vinouti, winden können; se = obrátiti se, zkroutiti se, sich umdrehen, wegdrehen. Jg. — co: věnec, V., Reš., kytku, Us., klubko. Ros. Uviji to za den. Jg. Tři věnečky uvila; U-la sem jich (vínků) šest, ober si, který chceš; Uvij vinek, Majdalenko, pravym jmenem ctna panenko. Sš. P. 752., 101., 324. — co komu. Dvě ženičky mladé, tři panenky švárné a jeden mládenec, uvijem jim věnec; Uviju ti kystku (kytku), bude stát za tolar; Věnečku mi nekupuj, sama si ho uviju; A já ti uviju k neděli voničku. Sš. P. 126., 327., 395., 542. (Tč. ) — co kde: cévku bavlny na špulíři (= usoukati). U Frýdku. Tč. — se kudy kam. U-nul se po větvích až ke zdi. Us. Uvinul se (had) po jablůnce, urval jabko na halúsce. Sš. P. 38. — jak proč. Nemohla bych od žalu perka uvit; U-la ho (věnec) třema řady, třema řady pro krajany. Sš. P. 231., 305. (Tč. ). — co z čeho. Tu máš, milá, ten ré- veček, uvij si z něho víneček; Uvijó mně věneček z pěkné červené růže; U-la mu vo- ničku z tej bilej konvalije; Vila vínky zroz- marýnky, uvila jich pět. Sš. P. 93., 262., 395., 477. (416., 450., 719. — Tč. ). Uvila bys vinek z lištiny, jako to vijujom divčiny. Brt. P. ze Slez. — co kam: dítě do plínek. V. — co čím. Uví (uvij) místo to pevně obinadlem. Sal. — se (odkud kam). Uvíjaj se = pospěš si. U Opav. Zkl. Vz Uvíjať. S dobré cesty na stranu sě uvinul. Pass. mus. 359.

363275   Uvíti Svazek: 4 Strana: 0503
Uvíti, uvěji, uvíl, uvát a uvín, án, ání, íní, átí = ufouknouti, umblasen. D. Vz Uváti.

363276   Uvitinový Svazek: 7 Strana: 0990
Uvitinový. U. kyselina. Rm. II. 193.

363277   Uvitý Svazek: 4 Strana: 0503
Uvitý; -it, a, o, geflochten. U. věnec. Us. Šd.

363278   Uvízavky Svazek: 4 Strana: 0503
Uvízavky, pl., f., jm. hrušek. Na Mor. Rkř.

363279   Uvízl Svazek: 4 Strana: 0503
Uvízl, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

363280   Uvízlý Svazek: 4 Strana: 0503
Uvízlý = který uvízl, stecken geblieben. — kde. Věci v těle u. Byl.

363281   Uvíznouti Svazek: 4 Strana: 0503
Uvíznouti, vz Uváznouti.

363282   Uvižlati Svazek: 4 Strana: 0503
Uvižlati = v hubě pošpiniti, uváleti, uži- žlati, abklübbern. Us. (Presl).

363283   Uvjadnúť Svazek: 4 Strana: 0503
Uvjadnúť = uvadnouti. U Opav. KIš.

363284   Uvjodnúť Svazek: 4 Strana: 0503
Uvjodnúť = uvadnouti. Na Ostrav. Tč.

363285   Uvjoznúť Svazek: 4 Strana: 0503
Uvjoznúť = uváznouti. Na Ostrav. Tč.

363286   -uvka Svazek: 7 Strana: 0990
-uvka přípona jmen manželek (řídká): Herci — Hercluvka, Lukeš — Lukšuvka, Skridlo—Skridluvka. U Místka. Škd., Brt. D. 147. Cf.: -ka, -ěna, -ca (-ica) -ula. Také u jmen živnostníků: bača — bačuvka Brt. ib.

363287   -uvka Svazek: 9 Strana: 0362
-uvka. Křupa, jeho žena: Krupuvka. Lor. 29.,

363288   Úvlacnosť Svazek: 8 Strana: 0451
Úvlacnosť, i, f. U. maďarského rhythmu. Vz Phľd. 1894. 692.

363289   Uvláčení, n Svazek: 4 Strana: 0503
Uvláčení, n., vy Uvláčeti.

363290   Uvláčený Svazek: 4 Strana: 0503
Uvláčený; -en, a, o, vz Uvláčeti, Uvláčiti. Len mi tamto ten u-ný mešťok dajte. Dbš. Sl. pov. I. 529.

363291   Uvláčeti Svazek: 4 Strana: 0503
Uvláčeti, uvlačovati, vz Uvléci.

363292   Uvlačisko Svazek: 7 Strana: 0990
Uvlačisko, a, n. = uvláčené pole. Slez. Šd., Brt. D. 145.

363293   Uvláčiti Svazek: 4 Strana: 0503
Uvláčiti, il, en, ení, zast. — koho nač. = natáhnouti, aufziehen. — co kam. Žleb spolu máta na tu zeď celú u. a klásti rov- nými náklady. Měst. záp. 1449. — U. = usmýkati, uvláčeti, zu Tode schleppen. — co, koho kým: koňmi. Ms. 14. stl. Č. Vr- želinu vlačkami, durcheggen. Mor. Tč. U. polo branama. U Opav. Klr. Vz Uvléci.

363294   Uvládání Svazek: 4 Strana: 0504
Uvládání, n. = přemáhání. Bern.

363295   Uvládaný Svazek: 4 Strana: 0504
Uvládaný = přemáhaný. Bern.

363296   Uvládati koho Svazek: 8 Strana: 0451
Uvládati koho. Dbš.

363297   Uvládnouti Svazek: 4 Strana: 0504
Uvládnouti, dnul a dl, ut, utí; uvládati = říditi, hýbati, regieren, rühren, bewegen können, bezwingen. — čím. Nemohu uvlád- nouti tím kamenem, Ros., sebou. Kom.

363298   Uvládnutí Svazek: 4 Strana: 0504
Uvládnutí, n. = přemožení. Bern.

363299   Uvládnutý Svazek: 4 Strana: 0504
Uvládnutý; -ut, a, o = přemožený. Bern.

363300   Uvlastnění Svazek: 4 Strana: 0504
Uvlastnění, n., die Aneignung. Osvojení, osobení a u. sobě pravdy té tou měrou, že... Sš. II. 142. (Hý. ).

363301   Uvlastniti Svazek: 4 Strana: 0504
Uvlastniti, il, ěn, ění, zu-, aneignen. — komu co.

363302   Uvlažiti Svazek: 4 Strana: 0504
Uvlažiti, il, en, ení, uvlažovati, benetzen. — co čím: postel slzami. Ž. wit, 6. 7. — co kde: ve sklepě vodou. Us. Tč.

363303   Uvlažnouti Svazek: 4 Strana: 0504
Uvlažnouti, žnul a utí = vlažným se státi, warm, lau werden. Ros.

363304   Uvléci Svazek: 4 Strana: 0504
Uvléci, vleku, vlec, ka (ouc), kl, čen, ení; uvléknouii, ul, ut, utí; uvláčeti, el, en, ení; uvlačovati = utáhnouti, erschleppen; odvléci, wegschleppen; vláčením usmrtiti, zu Tode (todt) schleppen, ukáleti, besudeln, be- schmutzen. Jg. — co, koho (jak): kládu. Ros. Kuna uvlekla slepici, uvláčela všecka ku- řata. Us. Kůň ho uvláčel do smrti (usmýkal). Ros. U. něco = ukáleti. Ros. — co, koho čím (kdy): zemi hraběmi, übereggen, V., pole branami, Us., někoho koňmi. Us. A uvlečen jsa affektem radosti a plesotu; Při vytý- kání tohoto oruží Pavel takměř uvlékati se dává myšlénkou. Sš. II. 109., 143. (Hý. ). — co kam: Sochory do kruhů (navléci, an- ziehen, darüberziehen). Bibl., Šp. Mocí se opatřiv je (křesťany) do vězení uvlékal. Uvleku na všeliký hřbet váš pytel = na- vleku. V. — U. žíni pod kosť osní u hrdla. Ros.

363305   Uvléci co kam Svazek: 8 Strana: 0451
Uvléci co kam. Uvlekl jest v ně nevěru svého pohanstvie. Chč. S. 79.

363306   Uvléci koho kam Svazek: 10 Strana: 0469
Uvléci koho kam. Aby mrtva uvlečena byla k vodě. Zvon IV. 227. Svú duši v sě uvleká (dech svůj zataje). 1459. List. fil. 1904. 437.

363307   Úvlek Svazek: 7 Strana: 0990
Úvlek, u, m. = uvláčení pole. S ú-kem jsem již hotov. Mor. Šd.

363308   Úvlek Svazek: 10 Strana: 0469
Úvlek, u, m. Viděti něčí ú. (odvlečení do otroctví). Msn. II. 113.

363309   Uvleklosť Svazek: 4 Strana: 0504
Uvleklosť, i, f., die Feuchtigkeit. Sš. I. 120.

363310   Uvleklý Svazek: 4 Strana: 0504
Uvleklý, fortgeschleppt

363311   Uvlhčiti Svazek: 4 Strana: 0504
Uvlhčiti, il, en, ení = uvlžiti.

363312   Uvlhlosť Svazek: 4 Strana: 0504
Uvlhlosť, i, f., die Feuchtigkeit. Bern.

363313   Uvlhlý Svazek: 4 Strana: 0504
Uvlhlý, feucht, nass. U. seno. Us. Tč.

363314   Uvlhnouti Svazek: 4 Strana: 0504
Uvlhnouti, hnul a hl, utí; navlhnouti, feucht werden. — kde (v čem, na čem). Us. Tabák v zemi hned uvlhne. Us. Tč.

363315   Uvlhnutí Svazek: 4 Strana: 0504
Uvlhnutí, n., das Feuchtwerden. Us. Jg. Uvlhnutý; -ut, a, o = uvlhlý. Na Slov.

363316   Uvlniti Svazek: 4 Strana: 0504
Uvlniti, il, ěn, ění, uvlňovati, in Wellen bringen. — co čím: vodu. Vítr dmutím rybník u-il. Us.

363317   Uvlžiti Svazek: 4 Strana: 0504
Uvlžiti, il, en, ení, feucht machen. L.

363318   Uvmetati Svazek: 4 Strana: 0504
Uvmetati, hineinwerfen. — co, se čeho kam. Us. Tč.

363319   Uvmětati Svazek: 4 Strana: 0504
Uvmětati, ganz hineinkehren. — co kam: smeti pod pecek. Na Ostrav. Tč.

363320   Uvnaditi Svazek: 4 Strana: 0504
Uvnaditi, il, zen, ení = ulákati, anlocken. koho, čím v co. Jg. — se v co, angelockt werden. Háj. 1336. — co komu, reizend machen. Us. Tč.

363321   Uvně, šp. m Svazek: 4 Strana: 0504
Uvně, šp. m.: uvnitř. Vst.

363322   Uvnitř Svazek: 4 Strana: 0504
Uvnitř, vz Vnitř.

363323   Uvnitřiti se Svazek: 4 Strana: 0504
Uvnitřiti se, sich verinnerlichen. — čím. Byla ona (Maria Magd. ) se docela uvnitřila myšlénkami, že zevnějšku málo pozornosti propůjčovala. Sš. J. 296. (Hý. ).

363324   Uvnitřnění Svazek: 4 Strana: 0504
Uvnitřnění, n., die Veriunerlichung. Dch.

363325   Uvnitřní Svazek: 4 Strana: 0504
Uvnitřní, innerlich. Dch.

363326   Uvný Svazek: 4 Strana: 0504
Uvný. Pudí jej pýcha, aby zpupný byl proti jiným v svých výtržciech a ve všem uvný, a zláště aby byl všetečný nalezitel nových věcí u vieře, nebo v jiných obyčejích uvný. Trakt. 15. stol. Vz Rozb. 1843. 53.

363327   Úvod Svazek: 4 Strana: 0504
Úvod, u, m., koř. ved (vedu). Schl. Vz E. Ú. = uvedení, die Einführung, Einleitung. Ú. v cestu přímou člověka bludného. Rad. zv. — Ú. = uvedení šestinedělky do kostela a požehnání od kněze, der Für-, Vorgang, Kirchgang, die Einsegnung. K ú-du jíti. D. Matka s ním byla na ú-dě. Mor. poh. I. 585. Hostina při úvodě. Us. Šd. Šla na ú-vod, k ouvodu. Er. P. 482. Již byla u ú-du. — Ú. = nějakého úřadu, inštallace, investitura, die Installirung, Investitur. U. biskupský. D. — Ú. do nějakého umění, uvedení, die Anleitung, Anführung, der Unterricht. Us. — Ú. ke knize, lépe: do knihy, do kresby, Km., die Einleitung, der Eingang. Nz. Ze všech přípisů a pozdravení... tento ú. nej- prostrannější a pro mnohé vsuté věty k roz- umění jest nejtěžší; Sám ten obšírný ú. tak nastrojen jesť. Sš. I. 19., II. 8. (Hý. ).

363328   Úvod Svazek: 7 Strana: 0990
Úvod. Každý vchází bez úvodu, kam chce. Kká. — Ú. šestinedělky. Št. Kn. š. 85, Mkl. Etym. 377. a. Matka šla k ú-du Sv. ruk. 65. U. hříšných do kostela. Št. Kn. š. 203. 19. — Ú. O úvodech školních ku četbě klass. autorů vz v Kroku 1888. 106.

363329   Úvod Svazek: 7 Strana: 1395
Úvod. O ú-dě šestinedělek na Mor. Vz NZ. II. 17.

363330   Úvod Svazek: 8 Strana: 0451
Úvod. O ú-dě žen (po porodu) na Mor. vz Duf. 48. nn. Svatební ú. nevěstin na Slov. Vz Phľd. 1896. 120.

363331   Úvod Svazek: 9 Strana: 0362
Úvod žen do kostela na již. Mor. Vz Seb. 14.

363332   Úvod Svazek: 10 Strana: 0469
Úvod = uvedení šestinedělky do kostela. Místy říkají, že bude z dítěte zpěvák, pláče-li hodně u ouvodu. Mtc. 1. 1897. Obrz. 55.

363333   Úvodce Svazek: 4 Strana: 0504
Úvodce, e, m. = uvoditel, der Ein-, Weg- führer.

363334   Úvodce Svazek: 7 Strana: 0990
Úvodce = kněz, který jiného sousedního nového kněze do fary uváděl. Pal. Rdh. II. 362. a j.

363335   Úvodí Svazek: 4 Strana: 0504
Úvodí, n. = síť říčná, souříčí, das Strom- netz, Flussystem, Wassergebiet. Š. a Ž., Šp. Tolik vody, kolik ji veliké přívaly z ú. dosti širokého do jezera nanesly. Lum. 1880. 6.

363336   Uvodič Svazek: 4 Strana: 0504
Uvodič, e, m. = tělo vodící elektřinu n. teplo, der Leiter. U. dobrý tepla. Rost. I. 20. a.

363337   Uvoditel Svazek: 4 Strana: 0504
Uvoditel, e, m., der Einführer; Ent-, Wegführer. U. nového náboženství. Sš. II. 55. — U., der Einsegner. Us. Tč. Cf. Úvod.

363338   Uvoditi Svazek: 4 Strana: 0504
Uvoditi, vz Uvésti.

363339   Uvodivosť, uvodlivosť Svazek: 4 Strana: 0504
Uvodivosť, uvodlivosť, i, f., die Lei- tungsfähigkeit. Vlastnosť hmot mluno roz- ličnou čerstvostí ze sebe pouštěti slove u. Presl. Chym. 48.

363340   Uvodivý, uvodlivý Svazek: 4 Strana: 0504
Uvodivý, uvodlivý = uvodící. leitend. U. hmota. Krok. I. c 135.

363341   Úvodka Svazek: 7 Strana: 0990
Úvodka, y, f. = znamení uvozovací. Loos.

363342   Úvodky Svazek: 4 Strana: 0504
Úvodky, ův, pl., m., na Mor. f. = úvod šestinedělky, vz Úvod; radovánky n. hostina, kterou strojí při úvodu šestinedělky, der Kirchgangsschmauss. Us. Jg., Šd. U sou- seda Čermáka chtěli slaviti ú. Sk.

363343   Uvodnatěti Svazek: 4 Strana: 0504
Uvodnatěti, ěl, ění, wässerig werden. Brambory u-ly. Us.

363344   Uvodnatiti Svazek: 4 Strana: 0504
Uvodnatiti, il, ěn, ění, wässerig machen; se = uvodnatěti. Všecky kobzole se nám letos uvodnatily. Na Ostrav. Tč.

363345   Uvodnavěti Svazek: 4 Strana: 0504
Uvodnavěti, ěl, ění = uvodnatěti. Na Ostrav. Tč.

363346   Uvodnění Svazek: 4 Strana: 0504
Uvodnění, n., die Wässerung.

363347   Uvodněný Svazek: 4 Strana: 0504
Uvodněný; -ěn, a, o, gewässert.

363348   Úvodní Svazek: 4 Strana: 0504
Úvodní = od úvodu, Eingangs-. U. mo- dlitba, hody. Zvu tě k hodům ú-dním. Nár. bibl. V. 184. — Ú., Einführungs-, Installi- rungs-, Investitur-. Ú. právo (vz Právo), D., článek (v novinách, der Leitartikel), Dch., Tč., Šm., řeč. Šm. Vz Úvod. — Ú. jáma (kterou se do dolů čerstvý vzduch vede), einziehender Wetterschacht. Hř. Ú. větrní proud, einfallender Wetterstrom. Bc.

363349   Úvodní Svazek: 7 Strana: 0990
Úvodní akkord, čtení, hudba, zpěv, Pdl., hostina (po úvodě šestinedělky). Brt.

363350   Úvodní Svazek: 7 Strana: 1395
Úvodní hostina po úvodě ženy dávaná. Vz NZ. II. 17. Uzavíravý spoj tonin. NZ. 1893. 509.

363351   Úvodnice Svazek: 4 Strana: 0505
Úvodnice, e, úvodnička, y, f. = omlad- nice, jdoucí na úvod, die Wöchnerin, die zum Einsegnen geht, die Kirchengängerin. Dvě ú-ce přišly na úvod. Us. Šd. — Ú. — šat na dítě při křtu a úvodu. Na Mor.

363352   Úvodnice Svazek: 7 Strana: 0990
Úvodnice = plachta nádherně vyšívaná, jíž se nevěsta a družky halily. Brt. Sv. 19. Ú. = loktuška, kterou nosily ženy přes ramena a lokte položenou. Slov. a mor. Vz NZ I. 278.

363353   Úvodnice Svazek: 8 Strana: 0451
Úvodnice. Kmotra jde s matkou do ko- stela jako ú. Slez. NZ. VI. 40.

363354   1. Úvodnice Svazek: 9 Strana: 0362
1. Úvodnice mor. Vz Mus. ol. II. 35.

363355   2. Úvodnice Svazek: 9 Strana: 0362
2. Úvodnice = nevěstinská plachetka kolem zad i loktí ovíjená; jí užívali také ? balení dítěte při křtu a na úvodě. Vz Nár sbor. 1901. 30.

363356   Úvodník Svazek: 4 Strana: 0505
Úvodník, u, m., der Leitartikel. Vz Úvodní.

363357   Úvodníkář Svazek: 9 Strana: 0362
Úvodníkář, e, m. Politický ú = kdo píše úvodní články. Nár. list. 1897. č. 198.

363358   Úvodníkovati Svazek: 10 Strana: 0469
Úvodníkovati = psáti do novin úvod- níky, úvodní články. Nár. list 1903. 228. 3.

363359   Uvodniti Svazek: 4 Strana: 0505
Uvodniti, il, ěn, ění; uvodňovati = s vo- dou smíchati, wässern. — co: víno. Sal.

363360   Úvodný Svazek: 4 Strana: 0505
Úvodný = úvodní, einleitend. Ú. báseň, das Eingangsgedicht. Dch. Ú. článek, die Einleitung. Vz Úvod. Tč.

363361   Úvodový Svazek: 8 Strana: 0451
Úvodový. Ú. ubrus (plachta). Slez. NZ. VI. 40.

363362   Uvochlovati Svazek: 4 Strana: 0505
Uvochlovati, hecheln, abhecheln. — co: koudel. — čeho: koudele (čásť). Us.

363363   Úvojen Svazek: 7 Strana: 0990
Úvojen, jnu, m. = tyč, jíž řetěz nebo provaz se přitahuje ku kládě nebo kameni na vůz naloženému. V Roušíně. Plsk.

363364   Uvojovati Svazek: 4 Strana: 0505
Uvojovati, erobern. — se s kým, genug kämpfen. Na Mor. Tč.

363365   Uvolati Svazek: 4 Strana: 0505
Uvolati, errufen. — koho. Nemohl jsem ho u. Us. Tč.

363366   Uvolení, n Svazek: 4 Strana: 0505
Uvolení, n., die Einwilligung. Za takovou milosť ode mne jim učiněnou podlé u. svého mně a budoucím potomkům mým z jednoho každého podsedku každoročně po jednom groši aby dávali. Paměti Valaš. Meziř. 95. Dobrovolné u. práva lomí. Ros.

363367   Uvolený Svazek: 4 Strana: 0505
Uvolený; -en, a, o, eingewilligt, durch Einwilligung festgesetzt. Dlužník při u-né pokutě zůstaven bude. Bdž. 153.

363368   Uvoliti Svazek: 4 Strana: 0505
Uvoliti, vol, il, en, ení = přivoliti, svo- liti, einwilligen; se = podvoliti se, svoliti, sich verwilligen, sich antragen, sich anhei- schig machen, sich verbinden. Jg. — komu čeho. Nemocným k nápoji vína u. Bern. U. někomu pastvy. Berg. — s inft. Uvolil to činiti. Štelc. Uvolil se sám to činiti. Ros. U-lil se odříci se knížectví opavského, hle- dati útočiště tam, kam nedosahovala moc jeho nepřátel, propustiti s hradu všecky své lidi branné. Pal. Dj. II. 1. 406., III. 3. 245., V. 2. 83. Poplatek platiti se u-lil; Němci u-li se králi otevříti brány. Ddk. III. 62., 145. (208. ). — jak. Nad to výše uvolují se. Žer. Záp. II. 29. Sych. — se k čemu. Sám se k tomu uvolil. Ros. Ale to bylo všecko, k čemu se na ten čas u-lil; Tento ku pe- něžité náhradě uvolil. Ddk. III. 143., 144. (Tč. ). — se v co. Ve mnoho se uvolil. V. — Sych., T. A počtem žádnému povinni nejsou, lečby se sami dobrovolně v to uvo- lili. Kol. 49. Prachatičtí u-li se v plat nový. Břez. 199. Sami se v to u-li. Dač. I. 217. — aby. Uvolil, aby Janem nazván byl. Bern. — že. Uvolil se, že to sám učiní. Ros.

363369   Uvoliti Svazek: 7 Strana: 0990
Uvoliti. U-lil se k sňatku. Šf. Strž. II. 393.

363370   Uvolnělosť Svazek: 4 Strana: 0505
Uvolnělosť, i, f. = uvolnění, das Frei- werden. U. tepla. Nz.

363371   Uvolnělý Svazek: 4 Strana: 0505
Uvolnělý, frei gemacht. U. teplo. Nz.

363372   Uvolněnec Svazek: 9 Strana: 0362
Uvolněnec, nce, m., der Freigelassene. Pal. Děj. I. 1. 182.

363373   Uvolnění, n Svazek: 4 Strana: 0505
Uvolnění, n., die Lockerung, das Frei- werden. Us. Cf. Uvolnělosť. U. chlupů, srsti vložením do rosolu, die Lockerung. Šp. U. pokožky, die L. der Epidermis, der Ober- haut. Šp. U. síly. Dch. Snahy české o u. ducha. Pal. Dj. III. 3. 311.

363374   Uvolněnosť Svazek: 10 Strana: 0469
Uvolněnosť, i, f. U. ztuhlých pohybů. Zvon V. 699.

363375   Uvolněný Svazek: 4 Strana: 0505
Uvolněný; -ěn, a, o, locker o. freigemacht, gelockert, lose. U. teplo. Presl. U. kůže, gelockerte Haut. Šp.

363376   Uvolnitel Svazek: 4 Strana: 0505
Uvolnitel, e, m., der Lockerer, Frei- macher, Befreier. Aby se židům nestalo jako druhdy Ismaelovi, přijde jim hledati u-le, zbavitele a vykupitele z té poroby. Sš. J. 148.

363377   Uvolnitelka Svazek: 4 Strana: 0505
Uvolnitelka, y, uvolnitelkyně, ě. f., die Befreierin.

363378   Uvolniti Svazek: 4 Strana: 0505
Uvolniti, volni, il, ěn, ění; uvolňovati — volným činiti, osvoboditi, befreien, frei machen. — koho z čeho. Žeby s to byly (ctnosti) ze vší bídy uvolniti těch osob, při nichž obývají. Měst. bož. — v čem: v cestě. Us. Tč. — co: kolo, chlupy, Šp., dráhu, Dch., kůži. — komu: si, dělníku. Us. Dch. — co komu kde: sobě šátek na krku. Us. Klš. — kdy. Jak asi koncem r. 1169. uvolněn byl pevný kruh. jenž spojoval rod královský, dokazuje... Ddk. III. 278. — se komu kdy: u-lo se mu v nemoci. Us.

363379   Uvolniti co Svazek: 7 Strana: 0990
Uvolniti co: šroub, ZČ., teplo. Kk. Štědrý večer zase hovor uvolnil. Jrsk. — koho odkud: z pout, od něčeho. Dch., Schz. — co komu : pouta, Fr., uzdu. Lpř. — se kde, čím. Napjetí v mysli se u-ní. Dk. Skupenské teplo takovou změnou se uvolňuje. Mj.

363380   Uvolný Svazek: 4 Strana: 0505
Uvolný, einwilligend.

363381   Uvondati Svazek: 4 Strana: 0505
Uvondati, ermüden. — koho, se čím: prací. Us. Cf. Uondati.

363382   Uvoniti Svazek: 4 Strana: 0505
Uvoniti, il, ěn, ění, uvúňati, erriechen. — co. Pes uvoní (uvúňá) stopu svého pána. Na Ostrav. Tč.

363383   Úvor Svazek: 4 Strana: 0505
Úvor, u, m. = co uoráno, das Abgeackerte. Th. — Ú. = úhor, der Brachacker.

363384   Uvoryžhati Svazek: 4 Strana: 0505
Uvoryžhati, na Mor. = zanečistiti, be- sudeln, unfläthig machen. D.

363385   Uvosčiti Svazek: 4 Strana: 0505
Uvosčiti, il, en, ení = úl rosčinami ob- táhnouti, überwaben. Us. Tč.

363386   Uvoskovati Svazek: 4 Strana: 0505
Uvoskovati, uvoskovávati, wichsen. — co: boty. Ros.

363387   Úvoz Svazek: 4 Strana: 0505
Úvoz, u, m. = hluboká, úzká cesta, hohler Weg, hohle Gasse, der Hohlweg. U-zem jíti. Dal. 118. Až ú-_zy a doly po cestách zavál a zarovnal. V. Ú. = vozová cesta, der Fahr- weg, die Fahrstrasse, Strasse. A přišed na ten ú., jimž tyran Gessler jeti musil, skryl se v houští. V. — Ú. = uvezení, was man auf einmal fortführen kann, das Wegführen. Jest toho s úvoz. Jg. (Co lze najednou uvézti). Šm. — Ú. = předměstí hradčanské v Praze. Vz Tk. IV. 167.

363388   Úvoz Svazek: 8 Strana: 0451
Úvoz. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 48.

363389   Uvozdřenec Svazek: 7 Strana: 0990
Uvozdřenec, nce, m. = uvozhřenec. Us.

363390   Uvozdřený Svazek: 7 Strana: 0990
Uvozdřený = uvozhřený. Us. Rgl.

363391   Uvození, n Svazek: 4 Strana: 0505
Uvození, n. — uvezení.

363392   Uvozený Svazek: 4 Strana: 0505
Uvozený; -en, a, o = uvezený, fortge- führt, was fortgeführt werden konnte. — U. = usmolený, ušpiněný, besudelt, be- schmutzt. Má rukáv celý u-ný. Mor. Šd. Na Slov. Bern.

363393   Uvozgřenec Svazek: 7 Strana: 0990
Uvozgřenec = uvozhřenec. Čce. Tkč.

363394   Uvozhřenec Svazek: 4 Strana: 0505
Uvozhřenec, nce, m. = uvozhřený, usmr- kanec, die Rotznase, der Rotzbube. Apol. 265.

363395   Uvozhřený Svazek: 4 Strana: 0505
Uvozhřený; -en. a, o, berotzt. V. U-ný potvorníku! Dh. 123.

363396   Uvozhřiti Svazek: 4 Strana: 0505
Uvozhřiti, il, en, ení = ozhrem pošpiniti, berotzen. — si co: kabát.

363397   Uvoziti Svazek: 4 Strana: 0505
Uvoziti, vz Uvézti.

363398   Úvozka Svazek: 7 Strana: 0990
Úvozka, y, f. = cesta u Mírova. D. ol. X. 604.

363399   Uvozovací Svazek: 4 Strana: 0505
Uvozovací znamení, Anführungszeichen (husí nožičky), Rk.; ustanovení, kommisse, zákon, nařízení (Einführungs-. ) J. tr.

363400   Uvozovací Svazek: 7 Strana: 0990
Uvozovací věta. Vz Gb. Ml. II. 49.

363401   Uvozování Svazek: 4 Strana: 0505
Uvozování, n., die Anführung. Božího slova v pochybnosť u-ním. BR. II. 59. a.

363402   Uvozovati Svazek: 4 Strana: 0505
Uvozovati, vz Uvésti.

363403   Úvozovka Svazek: 7 Strana: 0990
Úvozovka, y, f., Anführungszeichen, n Rk.

363404   Uvozující Svazek: 4 Strana: 0505
Uvozující, Einführungs-. Kommisse soudy u-cí J. tr.

363405   Uvožgřený Svazek: 8 Strana: 0451
Uvožgřený. Děti majú u-nú hubu, když si slzy rozmažou po špinavé tváři. Val. Brt. D. II. 408.

363406   Uvraceti Svazek: 4 Strana: 0505
Uvraceti, vz Uvrátiti.

363407   Uvrahovati Svazek: 7 Strana: 0990
Uvrahovati. On ně (mně) bratra u-vał (zabil). Brt. N. p 29. Vz Uvražditi.

363408   Uvráskati Svazek: 4 Strana: 0505
Uvráskati, runzlig machen. — co jak. Ospice ho do cela uvráskaly. Us. Tč.

363409   Úvrat Svazek: 7 Strana: 0990
Úvrat, vz Úvrať (konec). Bod úvratu, úvratovy či obratový (úvratník). Nz.

363410   Úvrať Svazek: 7 Strana: 0990
Úvrať, die Kehre, las.: zvratník, obrat- ník, příčník. Brt. — Ú. kormidla. Np. I. 108. — Ú., Zapfenstreich. Kázala trúbit na ú-ty. Hdk. 127. — Ú. = úskok, vytáčka. Vidíme tedy patrně, že takovými ú-těmi a úskoky jsou pouze vinni nepřátelé jejich úhlavní. Skl. I. 224.

363411   Úvrať, i. úvratě Svazek: 4 Strana: 0505
Úvrať, i. úvratě, ě, f., úvratí, n. = záhon přes všecky konce záhonu příčně jako kraj oraný, der Anwand, das Gewende, die Kehre. Y MV. nepravá glossa. Pa. — Puch. Seje a vláčí po záhonech a úvratech. Kom. Oře, milá mu poháňa, na každých úvraťoch 243 huběnky mu dává; Už sme všecko zorali, ešče máme úvratě. Sš. P. 285., 517. (Tč. ). Sil sem proso na úvrati, nebudu ho žíti. Národní ps. Zapomněl sem doma gatí, ku- šulenku na hóvratí. Sš. P. 671. (U Brna. ) — Ú. = cesta nebo mez mimo ves u pole. U Vysokého Mýta. Hrp. — Ú. = strofa, která se opakuje, die Strophe, die wiederholt wird. D. — Úvrat, u, m. = kruh na kouli (globu), jehož slunce dojdouc se vrací zpět k rovníku, der Wendekreis. Mus.

363412   Úvratí Svazek: 4 Strana: 0506
Úvratí, vz Úvrať. — Ú., myslivna u Velké Lhoty ve Slez.

363413   Uvratí Svazek: 7 Strana: 0990
Uvratí, u., das Vorthor. Ssk.

363414   Úvratina Svazek: 7 Strana: 0990
Úvratina, y, f. = úvrať. Ssk. — Ú.= míst. jm. v M. Hontu na Slov. Let. Mt. sl. VI. 2. 13.

363415   Uvrátiti Svazek: 4 Strana: 0506
Uvrátiti, il, cen, ení, uvraceti, el, en, ení, umdrehen, umschlagen. — co čím: mo- tykou. Ostrav. Tč.

363416   Úvratka Svazek: 4 Strana: 0506
Úvratka, y, f. = rožec, cerastium, das Hornkraut. Slb. 606.

363417   Úvrátky Svazek: 4 Strana: 0506
Úvrátky, pl., m. = patička chleba. U Pelhř. Mšk.

363418   Úvratník Svazek: 4 Strana: 0506
Úvratník, u, m. = bod úrvatu, v mathm. der Rückkebrpunkt der ersten Art; návratník, Rückkehrpunkt der zweiten Art, Stč.

363419   Uvrátnik Svazek: 10 Strana: 0469
Uvrátnik, u, m., uvrati, n. = souvrať. Hauer 15.

363420   Úvratný Svazek: 7 Strana: 0990
Úvratný bod, Vnč. 13., hrana, Rück- kehrkante, f. Stč. Dif. 271.

363421   Uvraziti Svazek: 7 Strana: 0990
Uvraziti, hineinwerfen. On sa rozháňá a tuhú strelu mezi počerné uvrážá obočí. Slov. Hol. 28. (22.).

363422   Uvražditi Svazek: 4 Strana: 0506
Uvražditi, il, ěn, ění, ermorden. — koho čím kde: Us. Tč.

363423   Uvrci Svazek: 4 Strana: 0506
Uvrci, vz Uvrhnouti.

363424   Uvrčeti se Svazek: 4 Strana: 0506
Uvrčeti se, el, ení, sich satt knurren. Us. Tč.

363425   Uvreť Svazek: 4 Strana: 0506
Uvreť = uvrhnouti. Na Slov. Bern. — U. = uvříti. Na Slov. Bern.

363426   Uvretí Svazek: 4 Strana: 0506
Uvretí, n. = uvření, das Absieden. Vz Uvříti.

363427   Uvretý Svazek: 4 Strana: 0506
Uvretý; -et, a, o = uvřený, gesotten. Na Slov. Bern.

363428   Úvrha Svazek: 4 Strana: 0506
Úvrha, y, f. Ú. moční, die Harnversetzung. Šm.

363429   Uvrhlina Svazek: 4 Strana: 0506
Uvrhlina, y, f. = uvrhlosť. Uvrhlosť, i, f., die Niedrigkeit, Verächt- lichkeit, Niederschlagung. Bern.

363430   Uvrhlý Svazek: 4 Strana: 0506
Uvrhlý = snížený, nízký, špatný; nesrd- natý, herabgesetzt, niedrig, gering, schlecht, verächtlich; niedergeschlagen, muthlos. Bern.

363431   Uvrhnouti Svazek: 4 Strana: 0506
Uvrhnouti, vrhnu, vrhni, vrhna (ouc), ul, ut, utí; uvrci, uvrhu, žeš,... hou, uvrz, ha (ouc), hl, žen, ení; uvrhati, uvrhovati = hoditi, vhoditi, vmetati, uvaliti, werfen, wohin werfen; se = hoditi se, sich werfen, sich stürzen. Jg. — co. Uvrhl 5 ok (ve hře v kostky). Us. — co, koho, se kam (do čeho, nač, v co, mezi co, za co, přes n. pod co): do moře. Háj., Har. Někoho do žaláře, D., do vězení, do věže, do šatlavy, V., do neštěstí, do bídy, D., do pekla, Kom., se do nebezpečenství. Bern. Kdo by se vzpouzeli, ty nechať uvrhne do žaláře na tak dlouho, až... Ddk. IV. 222. Šebek mincíř uvrhl svou ženu do šachty. Dač. I. 335. Jonáš dal se dobrovolně uvrci do moře. BR. II. 71. a. Psaní naše do ohně jste uvrhli. Arch. III. 191. Jakoby kámen do vody u-hl. Prov. Rovně, co by to do bláta uvrhl. Prov. U. co na oheň, na hranici. V. Na někoho břemena. Us. U. na lože. Us. Dch. Aby ně- jakou potupu na pána u-hli. Sš. Sk. 73. Hany na celý národ český uvrhovali. Pal. Dj. III. 3. 82. Léčku na ně uvrhli. BR. II. 331. Groš na střechu uvrže, spadnou mu dva. Prov. Svá myšlení na Boha u. Kom. U. co, koho v horoucí pec, Pasa. 903.; ve vroucí olej, Lom., v záhubu, Sych., v bídu. Bern. Vojsko jeho uvrhl u moře. Ž. wit. Uvrhl mezi ně kosť, otázku. Us., Ros. U. něco za sebe. Ráj. U. něčím pod lavici. Us. U. skybu přes celý záhon, aufackern. Na Ostrav. Tč. Uvrhl tělo v rov. BO. U-hl jeho u věži. Let. 66. Ze prý císař Jindřich nepravě uvržen jest v klatbu. Ddk. II. 333. U. někoho v ne- — bezpečí života. Us. Dch. Uvrženi jako zbězi u vězení. BO. A uvrže je v pec ohně. (Mt. 13. ). Hus I. 322. — kam čeho. V rotu hříšnou uvrhni svých blesků, šp. m.: své blesky (akkus. ). Brt. — co kam kudy. Sv. Mikuláš hrúdu dobře vážnú... v jich duom okéncem uvrhl. Pass. 37. — kam proč. Bieše pro vraždu uvržen v žalář. ZN. — kdy. Noc prvú uvržeš je v oheň. BO. Soběslav byl po mši uvržen v pouta. Ddk. III. 246. — kde kam. Císařští ho na hrádku do vězení u-hli. Ddk. II. 447. — co odkud kam. Oznamuje nám, že by do jeho stáje hubku z ulice u-hli, od kteréž sě již jímalo. NB. Tč. 85. — co komu kam: provaz na krk. Leg. — čím. Celé pole parůma koňmi uvrhnouti, aufackern. Na Ostrav. Tč. Náhlou smrtí krále Gejzy uvržena byla říše do dlouhých válek. Ddk. III. 252. Pitím, karbanem ro- dinu do bídy uvrci. Ml. — se. Len sa uvrhajce (= běžte), juž na vás čekajú. Od Hrozenkova. Tč.

363432   Uvrhnouti co Svazek: 7 Strana: 0990
Uvrhnouti co: dva žíže. Výb. II. 32. — co kam. U. někoho do nouze, Hrts, se- mena v zemi, Št. Kn. š. 97. (11.), své oči na někoho. Dik. II. 10.

363433   Uvrhnouti co kde Svazek: 10 Strana: 0469
Uvrhnouti co kde. Kotvy v portu u. Lbk. 33.

363434   Uvrhnutí Svazek: 4 Strana: 0506
Uvrhnutí, n. = uvržení. Bern.

363435   Uvrhnutý Svazek: 4 Strana: 0506
Uvrhnutý; -ut, a, o = uvržený. Bern.

363436   Uvrhovati Svazek: 4 Strana: 0506
Uvrhovati, vz Uvrhnouti.

363437   Uvroubiti Svazek: 4 Strana: 0506
Uvroubiti, il, en, ení, uvrubovati, ein- kerben. — co čím: nožem. Us. Tč.

363438   Uvrsknouti Svazek: 4 Strana: 0506
Uvrsknouti, sknul a skl, ut, utí, uvrsko- vati, schleudern. — co za kým. Krávy tak vrskaly přes vrželinu, že hrudy za sebou uvrskovaly (= vrhaly). Na Ostrav. Tč. — U. = přiskřípnouti, quetschen. — se kam. Zavíraje stůl uvrskl jsem se do prsta. Mor. Šd. — koho čím. Uvrskl mě rozštipcem. Mor. Šd.

363439   Uvrsknouti Svazek: 7 Strana: 0990
Uvrsknouti peníze = ušetřiti. U Kojet. Wrch.

363440   Uvrstvení Svazek: 4 Strana: 0506
Uvrstvení, n., die Lagerung. U. půdy. Zpr. arch. XI. 3. 11.

363441   Uvrstvený Svazek: 4 Strana: 0506
Uvrstvený; -en, a, o, eingeschichtet, ein- gelagert. U. kože. Šp.

363442   Uvrstviti Svazek: 4 Strana: 0506
Uvrstviti, il, en, ení, uvrstrovati = vrstvou klásti, einschichten. — co: kože. Šp.

363443   Úvršek Svazek: 4 Strana: 0506
Úvršek, šku, m. = zadní díl vrše. Us.

363444   Úvršek Svazek: 8 Strana: 0451
Úvršek, šku, m. = vršek, kopeček. Loštice. Brt. D. II. 408.

363445   Úvrší Svazek: 4 Strana: 0506
Úvrší, n. = hřbet, der Landrücken. Nz.

363446   Uvršiti Svazek: 4 Strana: 0506
Uvršiti, il, en, ení; uvršovati = nahro- maditi co, häufen. Us. — co čím: stoh jetele doškem. Us. Tč.

363447   Uvrtati Svazek: 4 Strana: 0506
Uvrtati = vrtáním ubrati, zvrtati, bohren. — co jak. Já to aspoň do polovice uvrtám. — kam čím: díru svědrem do prkna. Us

363448   Uvrtati někoho Svazek: 7 Strana: 0990
Uvrtati někoho = k ničemu přinutiti. Us. Rgl.

363449   Uvrtiti Svazek: 4 Strana: 0507
Uvrtiti, il, cen, ení, uvrcovati, herum- drehen. — čeho, co kde jak: žita na žernách na kašu, auf der Handmühle mahlen. Na Ostrav. Tč. — se. Jak sedí, to se dycky uvrcá jako vřeteno. Ib. Tč.

363450   Uvrtiti si co jak Svazek: 10 Strana: 0469
Uvrtiti si co jak. Ptáček uvrtí si hnízdo na hladko. Hlavn. 66.

363451   Uvrtlání Svazek: 4 Strana: 0507
Uvrtlání, n., das Schwanken. Br.

363452   Uvrtlati Svazek: 4 Strana: 0507
Uvrtlati, schwankend machen; se = ne- stálým se činiti. Jg.

363453   Uvryti, uvrývati Svazek: 7 Strana: 0990
Uvryti, uvrývati, einbohren. (Střela) do stehna sa uvryje. Hol. 115.

363454   Uvrzgnúť Svazek: 7 Strana: 0990
Uvrzgnúť, entschlüpfen. Slov. Dbš. Sl. pov. V. 59., Ssk. Vz Uvrznouti, Zaobklí- čiti.

363455   Uvrznouti Svazek: 4 Strana: 0507
Uvrznouti, znul a zl, utí; uvrzati = knarren. — čím: dveřmi. Us. Tč. — U. = tajně ujíti, uklouznouti, entwischen. Vojsko jich celkom zaobklúčilo, že ani len jcden nemohol uvrznút. Dbš. Sl. pov. I. 293. — komu. Tu sa ešte poradili, aby jim strygy nemohly u. Ib. I. 308.

363456   Úvrž Svazek: 4 Strana: 0507
Úvrž, e, f. = co místo čepu se zastrčí, aby ryby z rybníka nevyšly. Us. u Buděj. Jg.,

363457   Úvržek Svazek: 4 Strana: 0507
Úvržek, žku, m., das Geworfene. Jg.

363458   Uvržení Svazek: 4 Strana: 0507
Uvržení, n., das Werfen. Vz Uvrhnouti. U. na vodu (očista u starých Slovanů, jest- liže se do vody hozený potopil, nevinen byl). Jg., Arch. II. 487. Očista železem horúcim aneb uvržením na vodu. O. z D.

363459   Uvržený Svazek: 4 Strana: 0507
Uvržený; -žen, a, o, geworfen. Vz Uvrh- nouti.

363460   Uvržený več Svazek: 7 Strana: 0990
Uvržený več: v zoufalství. Šmb.

363461   Uvření Svazek: 4 Strana: 0506
Uvření, n., das Absieden. Vz Uvříti.

363462   Uvřeštěti se Svazek: 4 Strana: 0506
Uvřeštěti se, sich satt schreien. Us. Tč.

363463   Uvřieti Svazek: 10 Strana: 0469
Uvřieti, vz Uvříti.

363464   1. Uvříti Svazek: 4 Strana: 0506
1. Uvříti, uvru, vřel, ení (na Slov. uvřetí) = uvařiti se, gar kochen, gesotten sein, ab- sieden, aufkochen. — abs. Nevybírajíť masa z hrnce, až uvře. Br. Posaďte se kroupy, až hrách uvře (menší musí se vyšším říditi). Prov. — komu. Maso už nám uvřelo. Us. Šd. — U. = svařiti se, einkochen, einsieden. — jak. Voda do polovice uvřela. Us. Jg.

363465   2. Uvříti Svazek: 4 Strana: 0506
2. Uvříti, uvru, el, ení; uvírati = trochu otevříti, ein wenig aufmachen. — co: dvéře, okno. Us. Jdr. U. kořenku = uprdnouti se, einen Furz fahren lassen. U Jižné. Vrů.

363466   Uvtiskati Svazek: 4 Strana: 0507
Uvtiskati, ganz hineinstecken. — co kam. Všecky jabka do kapse sem uvtiskal. Na Mor. Tč. — se čeho kam, genugsam hinein- stecken, hineinstopfen. Ib. Tč.

363467   Uvundati Svazek: 4 Strana: 0507
Uvundati, hinlegen. Ros.

363468   Uvybírati se čeho z čeho Svazek: 4 Strana: 0507
Uvybírati se čeho z čeho, herausneh- men. Us. Tč.

363469   Uvyhazovati se čeho kam odkud Svazek: 4 Strana: 0507
Uvyhazovati se čeho kam odkud, ge- nugsam hinauswerfen. Us. Tč.

363470   Uvychvalovati se čeho kde Svazek: 4 Strana: 0507
Uvychvalovati se čeho kde, genugsam loben. Us. Tč.

363471   Uvykání Svazek: 10 Strana: 0469
Uvykání, n., exercitatio. Mam. F. 88b. 1.

363472   Uvykládaný Svazek: 9 Strana: 0362
Uvykládaný = kdo stále vykládá. Mtc. 1900. 340.

363473   Uvyklosť Svazek: 4 Strana: 0507
Uvyklosť, i, f. = zvyklosť, die Gewohn- heit. Nz.

363474   Uvyklý Svazek: 4 Strana: 0507
Uvyklý = zvyklý, gewohnt, angewöhnt. — čemu. Národ svobodě u. Šf. Majetnému duchovenstvu, všelikým výhradám u-mu. Ddk. VI. 183.

363475   Uvyklý nač Svazek: 7 Strana: 0990
Uvyklý nač místo čemu. Vz Uvyknouti.

363476   Uvyknouti Svazek: 4 Strana: 0507
Uvyknouti, knul a kl, utí; uvykati, uvy- kávati = zvyknouti, obvyknouti, na něčem přestati, gewöhnen, angewöhnen. — v čem. V kázání tvém uvyknu. Ž. wit. 118. 15., 78. I uvyknu v spravedlnostech tvých. Ib. 118. 48. — čemu. Daj mi rozum, abych uvykal kázání tvému. Ž. wit. 118. 73. Barbarossa chtěl, aby svět uvykl jménu, jemuž... Ddk. IV. 45. U-kl jemnějším požitkům ži- vota. Ib. III. 295. — nač, šp. m.: čemu. Rk., Brs. 2. vyd. 251. — čemu kdy. Žido- křesťané od mládí mínění o nepožívatelnosti krve uvykli; Že nedostatkům z mládí nebyl uvykl. Sš. Sk. 182., II. 185. — s inft. I lid uvykl si považovati krále za největšího svého nepřítele. Ddk. VI. 127.

363477   Uvyknouti Svazek: 8 Strana: 0451
Uvyknouti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 76.

363478   Uvymykati se čemu Svazek: 4 Strana: 0507
Uvymykati se čemu, genugsam aus- weichen. Na Ostrav. Tč.

363479   Uvynachoditi se odkud za kým Svazek: 4 Strana: 0507
Uvynachoditi se odkud za kým, ge- nugsam hingehen. Na Ostrav. Tč.

363480   Uvynachodzati se Svazek: 4 Strana: 0507
Uvynachodzati se = uvynachoditi se. Na Ostrav. Tč.

363481   Uvynakládati se na koho, nač Svazek: 4 Strana: 0507
Uvynakládati se na koho, nač, viel Ausgaben machen. Už sem se dost na syna u-dal. Us. Tč.

363482   Uvynarobjati se Svazek: 4 Strana: 0507
Uvynarobjati se, genugsam Dummheiten, Schelmereien treiben. — kde. Ten chlapec se u nás uvynarobjal až hrůza. Na Ostrav. Tč.

363483   Uvyskakovati se Svazek: 4 Strana: 0507
Uvyskakovati se, genugsam aufhüpfen. Us. Tč.

363484   Uvýskati se kde Svazek: 4 Strana: 0507
Uvýskati se kde, genugsam jauchzen. Us. Tč. — Uvyskovati si, jede Weile auf- jauchzen. Tč.

363485   Uvysloupiti Svazek: 7 Strana: 0991
Uvysloupiti chrám = na sloupech po- staviti. Klcpera. I. 169.

363486   Uvysýlati se koho kam Svazek: 4 Strana: 0507
Uvysýlati se koho kam, genugsam aus- senden. U-lal se poslu za ním, ale marně. Us. Tč.

363487   Úvyšek Svazek: 7 Strana: 0991
Úvyšek, šku, m. = nadvyšek. Laš. Brt. D. 283

363488   Uvyšek Svazek: 9 Strana: 0362
Uvyšek, šku, m. = zbytek 2—8 kusů do- bytka nad desátek. Vz Věst. op. 1895. 3.

363489   Úvyšek Svazek: 10 Strana: 0469
Úvyšek, šku, m. Každá desátá ovce ná- ležela vrchnosti. Bylo-li několik ovec nad desítky, na př. 55, 64.., těžko takový ú. děliti (vyšší počet nedosahující desítky). Vstnk X. 557.

363490   Uvýšiti Svazek: 4 Strana: 0507
Uvýšiti, il, en, ení, uvyšovati, erhöhen. A jakž je vystříleli, hned na koty brali, žádného z nich neraníc, neb uvyšovali (vy- soko mířili). Let. sl. III. 38. — co. Tč.

363491   Uvytahovati Svazek: 4 Strana: 0507
Uvytahovati, uvytáhnouti, genugsam aus-, aufziehen. — se čeho odkud čím: dřeva z vody vidlemi. Us. Tč.

363492   Uvyti se Svazek: 4 Strana: 0507
Uvyti se, sich satt heulen. — kdy. Co se ten pes uvyl té noci. Us. Tč.

363493   Uvytrhnouti Svazek: 4 Strana: 0507
Uvytrhnouti, uvytrhovati, genugsam he- rausreissen. — se komu čeho odkud: trnu z nohy. Us. Tč.

363494   Uvyzpovídati se koho kdy kde Svazek: 4 Strana: 0507
Uvyzpovídati se koho kdy kde, genug seine Beichte hören. Us. Tč.

363495   Uvźać śe Svazek: 7 Strana: 0991
Uvźać śe = umíniti si, předevzíti si. U Opav. Brt. D. 169

363496   Uvzácniti Svazek: 4 Strana: 0507
Uvzácniti, il, ěn, ění, uvzacňovati = vzácným učiniti, rar, angenehm machen, aus- zeichnen. — co komu. Us. Tč.

363497   Uvzati si co Svazek: 4 Strana: 0507
Uvzati si co, sich etwas vornehmen. Us. na Ostrav. Tč. Kolik rázů sem si uvzala, že už toho neudělám a potom sem to zas udělala. Slez. Šd.

363498   Uvzdáliti se Svazek: 4 Strana: 0507
Uvzdáliti se, il, en, ení, sich entfernen. — odkud. Us. Tč.

363499   Úvzdech Svazek: 4 Strana: 0507
Úvzdech, u, m., der Stossseufzer. Šm.

363500   Uvzdorovati co Svazek: 7 Strana: 0991
Uvzdorovati co. Posp.

363501   Uvzdorovati se komu Svazek: 4 Strana: 0507
Uvzdorovati se komu = vynutiti, er- trotzen. Na Mor. Tč.

363502   Uvzdychnouti Svazek: 4 Strana: 0507
Uvzdychnouti, chnul a chl, utí, uvzdy- chovati, uvzdychati, alle Weile aufseufzen. — kdy. Při každém slově uvzdychuje. Us. Tč. — nač. Na každou hlupotu uvzdychuje. Us. Tč. — před kým. Žebrák před tebou si uvzdychuje a za tebou pluje. Na Ostrav. Tč. — se nad čím, sich ausseufzen. Us. Tč.

363503   Uvzíti si něco do Svazek: 7 Strana: 0991
Uvzíti si něco do hlavy = umíniti si, sich in den Kopt setzen. Us. Rgl.

363504   Uvznášeti se, koho kam (do Svazek: 4 Strana: 0507
Uvznášeti se, koho kam (do nebe), ge- nugsam erheben, loben. Us. Tč.

363505   Uvzorkovati Svazek: 4 Strana: 0507
Uvzorkovati, einmustern. Šm.

363506   -uz Svazek: 4 Strana: 0507
-uz, přípona jmen podstatných: haluz. D.

363507   Úz Svazek: 10 Strana: 0469
Úz. Na úz, descendit in oram vestimenti eius. Ž. gloss. 132. 2. Jež (masť) schodí na úzk rúcha jeho. Ž. witt. 132. 2. Ž. klem.: Ježe stúpá v krásu rúcha jeho — (Mš. ).

363508   Uz, u, uzek Svazek: 4 Strana: 0507
Uz, u, uzek, zku, m., zastr. = čím se váže, das Band. D.

363509   Uzabíjeti se čeho kde Svazek: 4 Strana: 0507
Uzabíjeti se čeho kde, genugsam er- schlagen. Us. Tč.

363510   Uzabiti si co Svazek: 4 Strana: 0507
Uzabiti si co: nohu, sich erfrören. Na Ostrav. Tč.

363511   Uzáblosť Svazek: 4 Strana: 0507
Uzáblosť, i, f., die Erfrorenheit. — U., die Hagerkeit.

363512   Uzáblý Svazek: 4 Strana: 0507
Uzáblý = ustydlý, zkřehlý, erfroren, vor Kälte starr; vyzáblý, hager. Tur. kron.

363513   Uzábnouti, uzíbnouti Svazek: 4 Strana: 0507
Uzábnouti, uzíbnouti, bl, utí, na Ostrav. uzebnouti = ustydnouti, zmrznouti, erkalten, erfrieren. Ros. Uzibl strom. D.

363514   Úzadí Svazek: 7 Strana: 0991
Úzadí, n., der Hintertheil. Hory v úzadí. Ntr. — Phľd., Lipa.

363515   Úzadí Svazek: 8 Strana: 0451
Úzadí, der Hiatergrund. Phľd. 1892. 406., 1894. 10., 412., 1895. 72.

363516   Úzadí Svazek: 10 Strana: 0469
Úzadí, n. V VII 991. polož Úzadí před Uzaďovať.

363517   Uzaďovať Svazek: 7 Strana: 0991
Uzaďovať Hodiny uzaďuju = opozdívají se. Laš. Brt. D. 283.

363518   Uzákladniti Svazek: 7 Strana: 0991
Uzákladniti, den Grund legen. Život český sa týmto slavobytom u-dnil. Hdz Větín 98 (109.).

363519   Uzaklínati Svazek: 4 Strana: 0507
Uzaklínati, beschwören. — koho čím závazky. Jg.

363520   Uzákoněný Svazek: 7 Strana: 0991
Uzákoněný ; -ěn, a, o, zum Gesetze ge- macht. U. reformy. Mus.

363521   Uzákoniti Svazek: 4 Strana: 0507
Uzákoniti, il, ěn, ění, zum Gesetze machen. Dch.

363522   Uzákoniti něco Svazek: 7 Strana: 0991
Uzákoniti něco. Sá., Kzl. 62., Jos. Truhlař.

363523   Uzakrúcať Svazek: 7 Strana: 0991
Uzakrúcať = uzakrucovati. Chorého do perin u. LOuz. XVI. 91.

363524   Uzakrytí Svazek: 4 Strana: 0507
Uzakrytí, n., die Verdeckung.

363525   Uzakryti, uzakrývati se čeho čím Svazek: 4 Strana: 0507
Uzakryti, uzakrývati se čeho čím, genug verdeken. Us. Tč.

363526   Uzakrytý Svazek: 4 Strana: 0507
Uzakrytý; -yt, a, o, verborgen, versteckt, verdeckt. 243*

363527   Uzamčení, n Svazek: 4 Strana: 0508
Uzamčení, n., das Verschliessen, die Ver- schliessung, der Verschluss. U. úřední. Trest. zák.

363528   Uzamčený Svazek: 4 Strana: 0508
Uzamčený; -en, a, o, ver-, geschlossen.

363529   Uzametaný Svazek: 4 Strana: 0508
Uzametaný; -án, a, o, rein gekehrt. Celý dvůr je u. Mor. Šd.

363530   Uzamklý Svazek: 4 Strana: 0508
Uzamklý, geschlossen. U. dům. Toul vů- kol u., 'a/uęrj^fęijc. Nej.

363531   Uzamknouti Svazek: 4 Strana: 0508
Uzamknouti, knul, ut, utí a kl, čen, ení; uzamykati = na zámek zavříti, verschliessen. — co: dvéře. Us. — co jak, čím: na zámek, na dva zámky, Zlob., dvěma zámky. Us.

363532   Uzamknutí Svazek: 4 Strana: 0508
Uzamknutí, die Ver-, Zuschliessung. U. úst, sklíčení (křeče), die Mundsperre. Ja.

363533   Uzamknutý Svazek: 4 Strana: 0508
Uzamknutý; -ut, a, o, geschlossen. Vz Uzamčený.

363534   Uzapáliti Svazek: 4 Strana: 0508
Uzapáliti, il, en, ení, uzapalovati. — se čeho, genugsam anzünden. — se nad čím, sich ereifern. Us. Tč.

363535   Uzapečetiti Svazek: 4 Strana: 0508
Uzapečetiti, il, ěn, ění, versiegeln. — co čím: červeným voskem.

363536   Uzapíratí Svazek: 4 Strana: 0508
Uzapíratí, vz Uzapříti.

363537   Uzapomenouti se Svazek: 9 Strana: 0362
Uzapomenouti se. Šeb. 11.

363538   Uzapraviti Svazek: 4 Strana: 0508
Uzapraviti, il, en, ení, uzapravovati se čeho čím: mechem, genugsam zustopfen. Us. Tč.

363539   Uzapsati Svazek: 4 Strana: 0508
Uzapsati, uzapisovati co kam, nach einander vollends aufschreiben; se čeho. Us. Tč.

363540   Uzardělosť, uzarděnosť Svazek: 4 Strana: 0508
Uzardělosť, uzarděnosť, i, f., die Er- röthung, Schamröthe.

363541   Uzardělý Svazek: 7 Strana: 0991
Uzardělý. Čch, Vlč., Hdk. U. studem.

363542   Uzardělý, uzarděný Svazek: 4 Strana: 0508
Uzardělý, uzarděný, roth, schamroth.

363543   Uzardění Svazek: 7 Strana: 0991
Uzardění, n., Schamrothwerden, n. U. dívčí. Kká.

363544   Uzardíti se Svazek: 4 Strana: 0508
Uzardíti se, ěl, ění, uzardívati se, scham- roth werden. Jg. — čím: studem. Jg., Kos. Ol. I. 196., 291.

363545   Uzardíti se nad čím Svazek: 10 Strana: 0469
Uzardíti se nad čím. Slád. Šl. 109.

363546   Uzarmoutiti Svazek: 4 Strana: 0508
Uzarmoutiti, il, cen, ení, uzarmucovati, traurig machen o. stimmen. — koho čím: zlou zprávou. Us. Tč.

363547   Uzarukovati Svazek: 10 Strana: 0469
Uzarukovati = usmlouvati. Leč se mocí ukují. Chč. S. II. 261a.

363548   Uzářiti Svazek: 4 Strana: 0517
Uzářiti, il, en, ení = topenku usušiti, upéci chléb na ohni, rösten, dörren. Na Slov. Plk. — U., bescheinen.

363549   Uzaslý Svazek: 7 Strana: 0991
Uzaslý, sanft eingeschlafen. Hol. 44.

363550   Uzasnouti Svazek: 7 Strana: 0991
Uzasnouti, sanft einschlafen. Hol. 44.

363551   Uzásobiti Svazek: 4 Strana: 0508
Uzásobiti, il, en, ení, uzasobovati, ver- sehen. — koho kde čím. Šm.

363552   Uzastaviti Svazek: 4 Strana: 0508
Uzastaviti, il, en, ení, uzastavovati, auf- halten. — co čím: vodu drnem, hrází. Us. — se čeho kde, genugsam aufhalten. Us. Tč.

363553   Uzasypati Svazek: 4 Strana: 0508
Uzasypati, uzasypávati, vollends zu- schütten. — co čím: pískem. — se čeho, genugsam zuschütten. Us. Tč.

363554   Uzašiti, uzašívati Svazek: 4 Strana: 0508
Uzašiti, uzašívati, vernähen. — se čeho čím. Us. Tč.

363555   -uzať Svazek: 7 Strana: 0991
-uzať : lamúzať. Brt. D. 158.

363556   Uzatajený Svazek: 9 Strana: 0362
Uzatajený. Rozb. III. 709.

363557   Uzátkovati Svazek: 4 Strana: 0508
Uzátkovati, zustopfen. — co, kde čím: zátkou. Us. Tč.

363558   Uzatvoriti Svazek: 7 Strana: 0991
Uzatvoriti = uzavříti. U. dvere. Slov. Orl. XI. 302.

363559   Uzatykati Svazek: 4 Strana: 0508
Uzatykati, vollends zustopfen. — co čím, se čeho. Us. Tč.

363560   Uzavazovati Svazek: 4 Strana: 0508
Uzavazovati, uzavázati, (alles) binden. Us.

363561   Uzavěrací Svazek: 4 Strana: 0508
Uzavěrací, Schluss-, Sperr-. U. přístroj ve vodovodu. Zpr. arch. VI. 32.

363562   Uzavěradlo Svazek: 4 Strana: 0508
Uzavěradlo, a, n. = uzavěrací přístroj. Zpr. arch. VI. 33.

363563   Uzávěrka Svazek: 4 Strana: 0508
Uzávěrka, y, f., der Verschluss, ku př. na chodníku. Dch.

363564   Uzávěrka Svazek: 7 Strana: 0991
Uzávěrka = závěrek, Schluss, m. U. spravná. Čch. Petrkl. 17.

363565   Uzáviděti komu v čem Svazek: 7 Strana: 0991
Uzáviděti komu v čem, missgönnen. Jdš v. 50.

363566   Uzavírací Svazek: 4 Strana: 0508
Uzavírací = uzavěrací. U. kohoutek, der Absperrhahn. Šp.

363567   Uzavírač Svazek: 10 Strana: 0469
Uzavírač, e, m., musculus sphincter, Schliessinuakel. U. pryšcový. Ktt.

363568   Uzavírání, n Svazek: 4 Strana: 0508
Uzavírání, n., das Einsperren. — U., die Abschliessung. U. smlouvy. U. rady, der Rathschluss. U. na sněmu zemském, die Be- schlussfassung. Ddk. IV. 5. — U. = vyvá- dění závěrku, die Schlussfolgerung.

363569   Uzavírati Svazek: 4 Strana: 0508
Uzavírati, vz Uzavříti.

363570   Uzavírka Svazek: 7 Strana: 0991
Uzavírka, y, f. = uzávěrka. Pdl.

363571   Uzavírka Svazek: 8 Strana: 0451
Uzavírka — vsunutí buňky do buňky, Einschluss, m. Hlav. Obrz. 22.

363572   Uzavírka Svazek: 9 Strana: 0362
Uzavírka, y, f. = každé zařízení ku za- vření dveří. Vz KP. VII 427.

363573   Uzavírka Svazek: 10 Strana: 0469
Uzavírka, y, f. Stoková u. Us. Rgl.

363574   Uzaviti Svazek: 4 Strana: 0508
Uzaviti, uzavíjeti, ver-, einwickeln. — co do čeho (kam); se čeho. Us. Tč. Uźaviti, vz Uźavovati.

363575   Uzávorkovati Svazek: 4 Strana: 0508
Uzávorkovati = závorky položiti, ein- klammern. — co. Ta slova jsem proto u-val. Čas. theol. XIII. 272.

363576   Uźavovati Svazek: 4 Strana: 0508
Uźavovati, jede Weile gähnen. Na Ostrav. Tč.

363577   Uzavření Svazek: 4 Strana: 0508
Uzavření, n., das Einsperren, der Ver- schluss. Neprůdušné u., der Luftabschluss, luftdichter Verschluss. Šp.

363578   Uzavření Svazek: 7 Strana: 0991
Uzavření dveří, Thürveischluss, m. Vz Včr. Z. 51., Závěra. U. proudu, Osv., míru, Pdl , smlouvy. Mus.

363579   Uzavřenost Svazek: 4 Strana: 0508
Uzavřenost', i, f., die Abgeschlossenheit. Jazyk dosáhl jakéhosi stupně uzavřenosti a dokonalosti. Ddk. IV. 331.

363580   Uzavřenosť Svazek: 7 Strana: 0991
Uzavřenosť obrazu, Dk, sousoší, Tš., osad. J. Lpř.

363581   Uzavřený Svazek: 4 Strana: 0508
Uzavřený; -en, a, o, abgeschlossen. U. bicí stroj, rokování, geschlossene Debatte. Šp. U. třída lidí, die Menschenkaste, okres, Dch., společnosť, snad lépe: soukromá; cf. sstoupené tovaryšstvo. Vq. 288. Sedí celý den v u-né světnici. Us. Šd. Tím spolek mezi Uhry a Čechy u-ný utužen býti měl; Zběhům navždy zůstanou u-ny hranice říše. Ddk. III. 58., IV. 11. — čím: město hrad- bami u-né.

363582   Uzavřený Svazek: 7 Strana: 0991
Uzavřený. U. místnost, Lpř., smysl verše, Jir., celek, Kzl, dílo umělecké, Tš., údolí, Stč., nádoba, prostor. Mj. Křivka v sobě u-ná. Stč.— čím. Dvůr se všech stran bu- dovami u-ný. Us Pdl. Úhel přímkami u-ný. Us. — kde Roura na jednom konci u-ná, Mj. 106 , nahoře i dole. Mj. 103. —jak: neprodyšně. Mj. 112.

363583   Uzavřeť Svazek: 4 Strana: 0508
Uzavřeť = uzavříti. U Opav. Klš.

363584   Uzavříti Svazek: 4 Strana: 0508
Uzavříti, vru, el, en, ení; uzavírati = pevně n. vše zavříti, schliessen, verschliessen, zu-, versperren; umíniti, beschliessen; za to míti, potah bráti, souditi, schliessen. Us. — co. U-ti shromáždění, eine Versammlung schliessen, protokol, Šp., průchod. Dch. U. jednotu a spolek s Čechy. Pal. III. 3. 53. U. sňatek, přátelství. Ddk. III. 199., IV. 184., V. 251., 313. U. oči, Kom., dvéře, BO., koupi, Sych., Šm., radu, D., mír (vz Mír), Rk., pokoj, Troj., příměří, smlouvu, Skl.; tyto frase jsou tedy dobry, ale lepší jsou: pokoj atd. učiniti, zjednati, umluviti a p. Vz tato slovesa, Slov. I. 1025. U. manželství, lépe: vstoupiti v manželství n. do stavu manžel- ského, oženiti se, vdáti se. Us. — co kde: ve sněme; lépe: nalezli, na tom zůstali, usnesli se, stanuli, se snesli, uradili se. Mír uzavřen jest v Budešině dne 30. ledna 1018; Válečné tažení proti Štaufovcům bylo v Me- ziboři u-no; Uzavřel u sebe raději složiti svou důstojnosť; Proto u-vřel v Linci dne 23. dub. 1257. s Otou spolek. Ddk. II. 87., III. 23., IV. 301., V. 323. (Tč. ). — co před kým: dvéře, Us., vše. D. Praha před ním brány uzavřela. Ddk. IV. 86. — co po kom, (s kým). Utekli do města a brány po sobě uzavírali. Flav. — co kdy. Po sedmi letech mír s ním uzavřela. Ml. R. 1175. uzavřel kníže Soběslav s klášterem plasským vý- měnu statku v ceně 8 talentů. Cf. U. co. — jak. Fridrich uzavírá prý k radě a za sou- hlasu knížat přátelství s králem Valdema- rem; U. mír bez prostředkování něčího; Ze své strany u-el volební smlouvu. Ddk. V. 65., III. 257., 89. Na tyto výminky uzavřen jest mír. Ddk. Komoru na více zámku u. Ros. U. jednohlasně lépe: Na tom jsou se snesli jednomyslně spolu. Br. Na tom se uradili, aby... Vel. Vz Uraditi se, Přestati na čem, Umysliti si, Zůstati na čem, Sta- nouti na čem. — co s kým: mír. Ddk. IV. 198. Břetislav roku 1099. na luckém poli s králem Kolomanem smír uzavřel. Ddk. IV. 133. — co čím: dům zámkem. Us. S Uhrami Rakousy nedávno u-ly svazek přátelský za- snoubením Anežky s korunním princem. Ddk. III. 216. — co odkud. Z těch listin dovo- lujeme sobě uzavírati, že... Ddk. V. 238. — s infint. U-li jsme poslati pro něj. Us. Dch. Jindřich uzavřel vystavěti kostel v osadě Blansku. Ddk. III. 67. (V. 237. Tč. ). — se. Až se uzavře zima a začne se krmiti z ho- tového, spotřebuje se mnoho pro dobytek. Us. Šd. — se kam. A tam do ústupku já se uzavírám. Sš. Bs. 5. U. se v pevnosť. — se čeho. Už sem se těch dveří dost uza- víral. Us. Tč.

363585   Uzavříti co Svazek: 7 Strana: 0991
Uzavříti co: kohoutek. ZČ. — co kdy. Dne 15. července byla válka uzavřena. Osv. I. 121. — co čím: rouru kohoutkem, otvor prstem. Mj. 130. — se s kým. Kdo s je- diným p. Bohem se uzavírá. Kom Lab. Titul. — se kam: v samotu, v sebe. Hrts

363586   Uzavřitosť Svazek: 4 Strana: 0509
Uzavřitosť, i, f., die Verschlossenheit, Abgeschlossenheit. Šm.

363587   Uzavřitý Svazek: 4 Strana: 0509
Uzavřitý; -it, a, o, abgeschlossen. Šm.

363588   Uzavřity Svazek: 7 Strana: 0991
Uzavřity. U. místo, Kod , dílo, Dk Aesth. 85., celek, plocha. Dk.

363589   Uzbalmouti se komu Svazek: 4 Strana: 0509
Uzbalmouti se komu = zachtíti se. U. Prostěj. Vch.

363590   Uzbiti Svazek: 4 Strana: 0509
Uzbiti, uzbíjeti se čeho čím, genugsam zusammenschlagen. — co: všecky bečky. Us. Tč.

363591   Uzbožniti koho Svazek: 4 Strana: 0509
Uzbožniti koho, fromm machen. Koll.

363592   Úzbroj Svazek: 4 Strana: 0509
Úzbroj, e, f. = zbroj, die Rüstung. Krok. III. 328.

363593   Uzbrojiti Svazek: 4 Strana: 0509
Uzbrojiti, il, en, ení; uzbrojovati, uzbro- jívati = ozbrojiti — koho, se čím, mečem, mocí. Kom. — koho proti komu. Kom.

363594   Uzbuditi Svazek: 4 Strana: 0509
Uzbuditi, il, zen, ení; uzbuzovati = zbu- diti, er-, aufwecken. Krok. — koho z čeho: ze spaní.

363595   Úzbyt Svazek: 4 Strana: 0509
Úzbyt, u, m. = nadbytek, der Uiberfluss. Máme letos kobzolí na ú. Na Ostrav. Tč.

363596   Uzbytečniti Svazek: 4 Strana: 0509
Uzbytečniti, il, ěn, ění, entbehrlich ma- chen. — co. Rostl.

363597   Uzbyti Svazek: 4 Strana: 0509
Uzbyti, uzbývati, übrig bleiben. — se nad čím, sich satt streiten. Ve Slez. Tč.

363598   Úzce Svazek: 4 Strana: 0509
Úzce, kompar. úžeji, úže = těsně, eng, schmal. Skutkové, slova velmi úzce souzena budou. V. Všecko tajně a ú. šlo (tiše). Bl. Město úžeji obklíčiti. Berg. To s tím úzce souvisí, lépe: těsně. Vz Slov. IV. 70. Cf. Těsný.

363599   Úzce Svazek: 8 Strana: 0451
Úzce. AlxŠ. 3. a,

363600   Uzda Svazek: 4 Strana: 0509
Uzda, y, uzdice, e, uzdečka, uzdička, y, f. = udidlo na koně, der Zaum. Jg., Pt., V., Ž. wit. 31. 9. U. m.: uda. Bž. 50. Z jest vsuto, cf. udidlo. Gb. HI. 119. Dada koň i s uzdú. Rkk. Uzdu dáti koni. D. V uzdu koně pojíti; kůň v uzdu nepojemný, nepo- jatý (do uzdy); koně na uzdě držeti; v uzdu jíti, dáti se pojíti. V. U. s náhlavkou i vo- těží a s udidly pozlacenými. Zlob. Zdržo- vati uzdu. Jel. Popadnouti za uzdu. D. Na uzdu bráti a pod ostruhu. D. Jezdec uzdou a votěží dle libosti koně obrací. Kom. Koni uzdu pustiti. Us., Skl. II. 240. Bez uzdy jsa (kůň) plaší se. Kom. U. vytěrací, po- mocná. Rf. Uzdu odepíti, připíti. Šp. Zlatá uzda nečiní koně lepším ani přední místo hlupáka moudřejším. Kmp., Hš. Ohnivému koni uzdy a ne ostruh třeba. Koňa zdržuješ na uzdě, aby ťa neshodil. Na Slov. Tč. Směšno je klásť zlatú uzdu volovi na hlavu. Na Slov. Tč. Uzdu na někoho vzložiti. Bart. 4. 33. Vyšla jest krev až do uzd koňských. ZN. Přes noc vytrval všeliký voják při koni svém za uzdu ho drže. Ddk. II. 264. A drahým kamením uzdu, prsosiny i pochvy maje položené; U. zlatem okovaná. Hus II. 126. Vz S. N. X. 203. — Přeneseně. Čeládku na uzdě držeti; jazyk na uzdě držeti; v uzdu se pojíti, na uzdě se držeti, na uzdě zdržo- vati; rozkošem uzdu pustiti; v chlipnostech uzdu sobě pustiti. V. Hněv svůj na uzdu vzíti. Sych. Hněv a jazyk na uzdě měj. Prov. Na tuhé (krátké) uzdě někoho držeti. Vz Přísnosť. Č., Born. Pustiti někomu uzdu (přílišnou svobodu mu dáti). Ros. Pustil jsem od uzdy (nechal jsem věci zamýšlené). Němc., Č. Vždy žaludek drž na uzdě, zvláště při hostině. Na Ostrav. Tč. Pochoti zlé na uzdu bráti. Sš. II. 41. Umějí své vášně v uzdu pojímati; Sami pak sobě v hříších uzdu pou- štějí; Kterýž se ve všeliké hříchy vyleje, i jiným v nich uzdu pouští. BR. II. 19. a., 100 b., 702. a. Král pustil uzdu Pražanům. Bart. Škůdcové veřejné bezpečnosti nechť jsou na uzdě drženi; Úředníkům svým tak uzdu pouštěl, že se zbožím církevním na- kládali, jak se jim líbilo. Ddk. II. 455., IV. 59. (Tč. ). — U. = řemení, které se dává koni na hlavu, das Kopfgestell. D. — Uzdička pod jazykem, jazyková, das Zungenbändchen. Nz. lk., D. — Uzdička lůna, das Schamlefzen- band. Ja. — U. = místo mezi okem a ko- řenem zobáku, der Zügel. Nz. — U., die Bride (bei Remontoiruhren). Šp.

363601   Uzda Svazek: 7 Strana: 0991
Uzda. Cf. Mkl Etym. 373. b. Na zlatou uzdičku si ho ulapím. Sb. sl. ps II. 1 34. Uzda a pozlacené náčiní není koně lepším. Hkš. — U. Prouyova (dynamometr brzdový), ZČ. I. 272. — Přenes. Myšlénky přetrhali uzdu myšlení. Vrch. Jazyk na uzdu dáti Šml. Oddal se jako bez uzdy o tom psáti Krnd. 11. Třebať sej' na uzdě mieti. Št. Kn. š. 126. — Uzdička, frenulum = malé řasy sliznicové, které mezi dvěma sliznicí pokrytými a na sobě ležícími organy na- pnuty jsou U jazyková, žaludová (na muž- ském údu). S. N. X. 203. Cf. Slov. zdrav. 391. Uzdička jazyková, Zungenbändchen, n.

363602   Uzda Svazek: 8 Strana: 0451
Uzda z ada hamus. Gb. H. ml. I. 496. Čiji kůň, teho baj uzda. Slez. Nov. Př. 349.

363603   Uzdáliti Svazek: 4 Strana: 0509
Uzdáliti, il, en, ení, entfernen. — co kam. Us. Tč.

363604   Uzďanica Svazek: 7 Strana: 0991
Uzďanica, e, f. = ohlávka, Halfter, f. Slov. Rr. Sb.

363605   Uzdárna Svazek: 7 Strana: 0991
Uzdárna, y, f., Riemenwerkstätte, f. Šd.

363606   Úzdarný Svazek: 4 Strana: 0509
Úzdarný = zdárný. Ú. dítě. U Uher. Hrad. Tč.

363607   Uzdář Svazek: 4 Strana: 0509
Uzdář, e, m., na Slov. uzdár, der Rie- mer. V., Arch. IV. 344. O českých u-řích starší doby vz Tk. II. 376., 381., 382., 384., 386, Prm. 1878. č. 10. — V Uzdářích. Vz Tk. II. 196.

363608   Uzdař Svazek: 9 Strana: 0362
Uzdař, e, m., hippodamia, brouk. U. bal- tický, h. baltica, beztečký, signata, netečko- vaný, rubra, osedlaný, sellata, podlouhlý, oblonga, pruhový, continua, sedmiskvrnný, 7maculata, severní, borealis, splývavý, con- torta, spojrootečký, spissa, trojitý, triloba, velkoskvrnný, Gryllenhali. Vz Klim. 717.

363609   Uzdařiti Svazek: 4 Strana: 0509
Uzdařiti, il, ení, das Riemerhandwerk treiben. — se, gerathen, gedeihen. Letos ovoce se uzdařilo. Us. Ft.

363610   Uzdářka Svazek: 4 Strana: 0509
Uzdářka, y, f., die Riemerin. D.

363611   Uzdářský Svazek: 4 Strana: 0509
Uzdářský, Riemer-. U. práce. Us. U. krámce v Praze za starších dob. Vz Tk. II. 196.

363612   Uzdářství Svazek: 4 Strana: 0509
Uzdářství, n., das Riemerhandwerk, die Riemerei. Ros.

363613   Uzdáti se Svazek: 4 Strana: 0509
Uzdáti se = zdáti se. — se komu (zač). Jak se mu uzdálo. Us., Scip., Hlas. Uzdálo se mi za dobré. Rk. Nějaký čas se mu to uzdálo, ale... Sk. — s inft. Uzdálo se některým slova Laktantiova v ten smysl vykládati. Sš. I. 13.

363614   Uzdělnice Svazek: 4 Strana: 0509
Uzdělnice, e, f. = ohlavek. Na Slov. Bern.

363615   Uzdeň Svazek: 7 Strana: 1396
Uzdeň. dně, m. = náčelník. Lerm. I. 135.

363616   Uzděna Svazek: 7 Strana: 0991
Uzděna, y, f. = koza brňavá. Mor. Brt.

363617   Uzdění Svazek: 4 Strana: 0509
Uzdění, n., das Zäumen. Nauka o u., die Zäumungslehre. Čsk. — U., das Mauern.

363618   Uzdění Svazek: 8 Strana: 0451
Uzdění, n. = uzda. Koním sňali sedla u. Kub. Rol. 113.

363619   Uzdenica Svazek: 10 Strana: 0469
Uzdenica, e, f. = uzda. Slov. Mus. slov. IV. 50

363620   Uzděnice Svazek: 4 Strana: 0509
Uzděnice, e, f. = ohlav, die Halfter. Koll.

363621   Uzděnka Svazek: 4 Strana: 0509
Uzděnka, y, f., gymnadenia, die Nackt- drüse, rostl. U. pětiprstá, g. conopsea. Vz Rstp. 1503, Slb. 214. — U., habenaria, rostl. Slb. 215.

363622   1. Uzděný Svazek: 4 Strana: 0509
1. Uzděný; -děn, a -dín, z uzditi (zdíti), gemauert. — kde (na čem). Č. Bs. 5.

363623   2. Uzděný Svazek: 4 Strana: 0509
2. Uzděný; -děn, z uzditi (uzda), gehalf- tert, gezäumt. U. kůň.

363624   Uzděný Svazek: 10 Strana: 0469
Uzděný. Kůň uzdou u-ný. Zl. Pr. XXI. 535. Jrsk.

363625   Uzdice Svazek: 4 Strana: 0509
Uzdice, e, f., vz Uzda.

363626   Uzdička Svazek: 4 Strana: 0509
Uzdička, vz Uzda.

363627   Uzdička Svazek: 9 Strana: 0362
Uzdička jazyková, fremulum linguae, spo- juje spodní plochu jazyku s měkkým dnem dutiny ústní. Vz Ott. XIII. 133b.

363628   Uzdičkový Svazek: 7 Strana: 0991
Uzdičkový, Praeputial-. U. otvor.

363629   Uzdidlo Svazek: 4 Strana: 0509
Uzdidlo, a, n. = náčiní k uzdění. Zlob.

363630   Uzdín Svazek: 7 Strana: 1396
Uzdín, a, m. R. 1279. hrad v Novohradě. Phľd. XII. 554.

363631   Uzdín Svazek: 8 Strana: 0451
Uzdín, a, m., hrad v Novohrad. na Slov. Phľd. XII. 554.

363632   Uzdírati Svazek: 4 Strana: 0509
Uzdírati, uzedříti, nach und nach vol- lends herunterreissen. — co odkud: listí se stromu. Us. — se čeho. Ten žid se dost uzdíral kůže z lidu. Us. Tč.

363633   Uzditi Svazek: 4 Strana: 0510
Uzditi, il, děn, ení = uzdu dáti, zäu- men, halftern. — koho jak. Po ocase koně uzdí (opačně si počíná). Mus. Divně mě uzdí (= cvičí). Hnka. — co: žádosti. Kom. — koho čím: zlatem.

363634   Uzditi Svazek: 4 Strana: 0510
Uzditi, il, ěn, ín, ění, fertig mauern. Vz Zdíti. — co. Dnes za jeden den mnoho uzdili. Us. — co kde jak. Ve vděčných Slovanův vy jste si útrobách zbožné slávy památník na věčné věky uzdili. Sš. Bs. 47. — co z čeho: zeď z nových cihel. Us. Tč.

363635   Uzdné Svazek: 4 Strana: 0510
Uzdné, ého, n. = dar, který dává kupec koně kočímu prodavačově, das Zaumgeld. U Opav. Klš. Cf. Ocasné.

363636   Uzdní Svazek: 4 Strana: 0510
Uzdní, Zaum-. U. řemen.

363637   Uzdobiti Svazek: 4 Strana: 0510
Uzdobiti, il, en, ení; uzdobovati, auf- putzen, aufzieren. — co čím. Sal.

363638   Uzdobný Svazek: 4 Strana: 0510
Uzdobný = ozdobný, schmuck, zierlich. U Uher. Hrad. Tc.

363639   Uzdoliti Svazek: 7 Strana: 0991
Uzdoliti = vyhověti. Tým děťum vdov- covým nikdy neuzdolím. Mor. Brt. N. p. I. 220.

363640   Uzdování Svazek: 4 Strana: 0510
Uzdování, n., das Zäumen. Bern.

363641   Uzdové Svazek: 10 Strana: 0469
Uzdové, ého, n. = dar čeledínu po koupi koně. Vlasť. I. 233.

363642   Uzdoví Svazek: 7 Strana: 0991
Uzdoví, n. = vše, co k uzdě náleží. Us. Rgl.

363643   Uzdráhati U Svazek: 7 Strana: 0991
Uzdráhati U. se komu nač = dostávati se, krásti. 1602. NZ. I. 158.

363644   Uzdrapnout se nad čím Svazek: 9 Strana: 0362
Uzdrapnout se nad čím = ustrnouti. Br. Věk. 257.

363645   Úzdrava Svazek: 4 Strana: 0510
Úzdrava, y, f. = uzdravení. Churavci tu čas ú-vy své očekávati mohli. Sš. J. 82. U. nemocných. Šd.

363646   Uzdravenec Svazek: 4 Strana: 0510
Uzdravenec, nce, m. = človek uzdravený, der Geheilte, Gesundgewordene. Sš. L. 69. Povídali tedy židé u-ci; U. bez bázně vy- znal. Sš. J. 81., 163.

363647   Uzdravení Svazek: 4 Strana: 0510
Uzdravení, n. = učinění někoho zdravým, die Heilung. V. U. duše od zlého. Br. Po u. vzal Jezí penieze a rúcho. Hus. U. ukonati. Hus II. 109. U. nemocných. Dch. Uzdravení mnohých bídných lidí; Od Krista Pána u. došel; U. člověka chromého tak narozeného. BR. II. 15., 117. a., 400. (Šd. ). Člověk člo- věku zachovává hněv a od Boha hledá u.; Tělestné u.; Duchovní u. od hřiechóv; Jejie uzdravení bylo zachováno k Ježíšově chvále a k jejie u. na duši. Hus I. 337., II. 16., 342., 403 (Tč. ). Nemocný doufá u. až do smrti. Tč. — U. se = uléčení se, vyhojení se, die Genesung. Měst. bož. II. 7.

363648   Uzdravění Svazek: 4 Strana: 0510
Uzdravění, n. = nabytí zdraví, die Ge- nesung. Není naděje k u. Bern.

363649   Uzdravený Svazek: 4 Strana: 0510
Uzdravený; -en, a, o, geheilt. — od čeho: od malomocenstvie. Hus II. 45. — čím: léky.

363650   Uzdravěti Svazek: 4 Strana: 0510
Uzdravěti, ěl, ění, gesund werden, ge- nesen. Ros., Aqu.

363651   Uzdravijičnosť Svazek: 9 Strana: 0362
Uzdravijičnosť. Ld.

363652   Uzdravitel Svazek: 4 Strana: 0510
Uzdravitel, e, m., der Heiler. Us. Tč. U. nemocných. Hr. rk. 147. A že sě jest bála, protož podal jí u. naděje řka: Doufaj, dcero! Hus II. 406.

363653   Uzdravitelka Svazek: 4 Strana: 0510
Uzdravitelka, y, uzdravitelkyně, ě, f., die Heilerin. Us. Bern.

363654   Uzdravitelkyně Svazek: 8 Strana: 0451
Uzdravitelkyně, ě, f. 1731. Věst. opav. 1893 29 '

363655   Uzdravitelnice Svazek: 4 Strana: 0510
Uzdravitelnice, e, f. = žíla. Jel.

363656   Uzdravitelnosť Svazek: 4 Strana: 0510
Uzdravitelnosť, i, f., die Heilbarkeit. Jg.

363657   Uzdravitelný Svazek: 4 Strana: 0510
Uzdravitelný = mohoucí uzdraven býti, heilbar. Ž. wit. Deut, 33. U. neduh, Smrž., nežit, Jád., bolesť. V. — U. = uzdravující, heilend. U. voda. Lék. kn.

363658   Uzdraviti Svazek: 4 Strana: 0510
Uzdraviti, il, en, ení; uzdravovati = zdravým učiniti, gesund machen, heilen; se = zdraví nabyti, gesund werden. Jg. — abs. Ale rci jediným slovem, a ihned bude uzdraveno dietě mé. Pass. 4. Však deset uzdraveni jsú a devět kde jsú. (Luk. 17. 17. ). ? Hus II. 340. Lékař léčí, Bůh uzdra- vuje. Koll. — co, koho: nemoc, V., ne- mocného. D. Víra tvá tě uzdravila. Šm. Já jich (=je) budu uzdravovať, chromym brla odhazovať, nevidomým zrak navracať. Sš. Ps. 42. Jehožto (Ezechiáše) nikto uzdraviti nemožieše. Pass. Aby on koho mohl u. BR. II. 35. b. Sv. Petr uzdraviv chromého tak narozeného. Ib. 400. Dnů zlámaného u-vil; slepé u., ovce u., nemocného, neduh u. Hus II. 42., 125., 166., 215., 320. (Tč. ). — (koho) nač: na ránu, V., na dnu. Lk. Dotýká se rozličnosti neduhů, na něž uzdravoval. BR. II. 215. — koho od čeho. U-vil jest Na- mana od malomocenstvie; Viera tvá tě u-la na těle od malomocenstvie a na duši od hřiecha; Ženu od nemoci krvotoké u-vil. Hus I. 399., II. 159., 344., 402. (Tč. ). U. ně- koho ot nežitu, Br., ode dny. Lk., Jád. — proč. Jehož byl u-vil od malomocenstvie rozkázáním sv. proroka Elizea. Hus I. 343. Aj toť skrze svú vieru uzdravena jest. Pass. 43. — koho čím. Ta mě nemocného svou sladkou řečí u-la. Us. Mnoho nemoc- ných svou modlitbou u-vil. Ddk. III. 148. Aniž móž kto kromě Boha svú mocí u. slo- vem na těle i na duši; On když ráčí a kohož ráčí, uzdravuje svú mocí. Hus II. 378. — koho kde (na čem, v čem). Viera tvá tě u-la na duši; O němž slyšíme, že i na duši jest uzdraven i na těle. Hus I. 29., II. 85. Kristus i ve vzdálenosti uzdravoval. Sš. Sk. 58. U. někoho v nemocnici. — jak. Aby uzdraven nemohl býti od paty nohy až do vrchu tvého. Hus I. 56. Petr ve spolku s Janem uzdravuje člověka od na- rození chromého. Sš. Sk. 35. — se. Nechť již zase se uzdravím. Ddk. III. 183. — kdy kde. Při rybníku Bethezdě v sobotu Pán uzdravuje člověka po 38 let chorého; Na mé se hněváte, že všeho člověka u-vil sem v neděli; V tu hodinu u-vil jest mnohé od neduhóv a od ran. Hus I. 80., I. 137.. II. 15. — čeho, šp. m.: co. Vz Slov. I. 391. U-vil slepých, šp. m.: slepé. Brt. Že přišel uzdra- vovati skroušených srdcem. BR. II. 215. a. (Zde gt., že by mělo býti supinum s genit.: uzdravovat skroušených). — koho čeho. Uzdravil jsi nedostatkóv duši mú. Ps. ms. U-vil ho malomocenstvie jeho. Bj. — koho, se po čem. Po tom líku se uzdravil. Us. — z čeho: ze zámutkův. Ps. ms. — se na čem: na bažantu, na okurkách. Us. Zb.

363659   Uzdraviti Svazek: 9 Strana: 0362
Uzdraviti koho od hříchů. Chč. S L 308

363660   Uzdraviti koho Svazek: 7 Strana: 0991
Uzdraviti koho. Št. Kn. š. 9., Pass. 605 — od čeho: od nemoci, od hlavné bolesti. Pass. mus. 466.. 428. — koho čím. Chtiec lží tělo u. Št. Kn. š 9. — jak : zá- zračně. Osv. Má-li člověk žiti, i bez dok- tora se uzdraví; má-li umříti, nepomůže ani celá apatika. Němc. — z čeho : z ne- moci. Pass. mus. 383.

363661   Uzdravivý Svazek: 4 Strana: 0510
Uzdravivý = uzdravný.

363662   Uzdravlý Svazek: 4 Strana: 0510
Uzdravlý, der Gesundgewordene. Sš. J. 162. (Hý. ).

363663   Uzdravný Svazek: 4 Strana: 0510
Uzdravný = co uzdraví, Heil-, heilend. U. místo, ústav. Heil-. Na Slov. Tč. U. voda. Na Slov. Tč. U. síla prostoupila tělo jeho. Sš. Sk. 118. U. síla. — U. = co lze uzdra- viti, heilbar. U. rána. BO. U. bolesť, sana- bilis. Pror. Jer. 30. 15.

363664   Uzdravovací Svazek: 7 Strana: 1396
Uzdravovací plán, zákon (assanační). Nár. list. 1893.

363665   Uzdravování Svazek: 4 Strana: 0510
Uzdravování, n., die Heilung.

363666   Uzdravovatel Svazek: 4 Strana: 0510
Uzdravovatel, e, m., der Heiler.

363667   Uzdravovatelka, uzdravovatelkyně Svazek: 4 Strana: 0510
Uzdravovatelka, uzdravovatelkyně, ě, f., die Heilerin.

363668   Uzdravovati Svazek: 4 Strana: 0510
Uzdravovati, vz Uzdraviti.

363669   Uzdrisatelně Svazek: 4 Strana: 0510
Uzdrisatelně = drze, pertinaciter. Greg.

363670   Uzdříti Svazek: 4 Strana: 0510
Uzdříti = uzříti. Na Ostrav. Tč., Bž. 49.

363671   Uzdříti Svazek: 7 Strana: 0991
Uzdříti. Uzdřelo by se dobře, jest-li . . Krnd. 177. a.

363672   Uzdříti Svazek: 8 Strana: 0451
Uzdříti m. uzříti. Bl. Gr. 266. Kdož list uzdří (d vsuto). 1461. Arch. XIV. 103. Posud i v Čech. ku př. v Horažďovicku. Mus. 1895. 185.

363673   Uzdvihnouti Svazek: 4 Strana: 0510
Uzdvihnouti, hnul a hl, ut, utí; uzdvi- hovati, heben, lieben können. — co čím. Jedním prstem uzdvihnu centnéř. Jg. — co v čem kam: v rukou až nad hlavu. Us. Tč. — co jak. S velikým namáháním přece to u-hl. Us.

363674   Uzdzenina Svazek: 9 Strana: 0362
Uzdzenina, y, f. = ohlávka s uzdou (na koně). Slov. Phľd. 1897. 675.

363675   Uzední Svazek: 4 Strana: 0511
Uzední = uzdní, Zaum-. Konč.

363676   Uzedničiti Svazek: 4 Strana: 0511
Uzedničiti, il, en, ení, als Maurer ver- dienen. — si co. Us. Tč.

363677   Uzeg Svazek: 9 Strana: 0362
Uzeg = uzel. Slov. Phľd. 1897. 416.

363678   Úzek Svazek: 4 Strana: 0511
Úzek, vz Úzký.

363679   1. Uzel Svazek: 4 Strana: 0511
1. Uzel, zlu, uzlík, u, uzlíček, čku, uzélek, uzílek, lku, m. = zádrhel, der Knoten, Knopf. U., ąz = vázati. Bž. 227. V MV. nepravá glossa. Pa. Na uzel n. uzlem něco zavázati (na zadrhmo. Ros. ). V. Uzel rozvázati, Ros., roztíti, protíti. Dch. Uzel stáhnouti, Kom., udělati; u. na provaze, na niti. D. Uzel tkadlcovský (malý), babský (hrubý), Us., německý, anglický, prostý, plavecký, Us., křížový, Šp., tkačirský (na přízi), robský, chlopský (na šátku), u Opav. Klš. U. vlasův. Bern. Uzel zaviti, rozviti. Uzel pevný, stálý, hybný. Nz. Zavázal uzel = přestal růsti. Us. Kšá. Dej si jazyk na uzel = mlč. Fch., Vrů. Vdá-li se mladší dcera před staršími, zaváže jim uzel (ty se potom nevdají). Vz Mus. 1856. 61. Vážú mi ho (věnec), vážú na čtyry uzličky, co ho nerozvážú ty vaše ručičky. Sš. P. 499. Uzel jest na laně od plavítka (jímž se ry- chlosť plavby měří) buď skutečný u. aneb na jedno místo vsoukané barevné znamení a dává jméno své i každé vzdálenosti od uzlu. Takové meziuzlí měří 1/120 námořní míle a kolik uzlů loď za půl minuty ujela, tolik námořních mil ujela za hodinu. Pluje-li loď 9 uzlů, pluje za každou sekundu asi 4·3 metru. Lg. — U. přenes. = osoba malá, nevzrostlá, eine kleine Person. Co pak s ta- kovým uzlem (se ženskou tak malou)? Us. u Rychn. Msk. — U. přátelství (svazek, pouto), der Knoten der Freundschaft. V. — U. = těžkosť, nesnadnosť, die Schwierigkeit, der Knoten. Tu je uzel. Vz Trampoty. Č., Bern. Na těžký u. trefil; Veliký uzel jest psota. Bern. Také záležitosti manželské měly zadrhnouti u. a spor s církví poroz- šířiti. Ddk. III. 201. U. si rozvázati. — U. (zamotání, zapletení, zavinutí) v povídce, v dramatu, der dramatische Knoten. Nz. U. dramatický. Pátý akt u. rozváže. L. S uzlem mluviti (krátce). L. — U. v těle, der Knoten am Gelenke. Bern. — Uzlové žilin, Nerven- knoten, ganglia (vz Uzlina), Krok., mízní, glandulae lymphaticae, mízový. Nz. Ssav. U. ozhřivkový, der Rotzknoten. Nz. lk. U. jahlový, das Miliarknötchen. Nz. lk. — U. n. kolínko na stéble, nodus, der Knoten. Místo, ze kterého list vyniká, bývá často vyznačeno zvláštním hrbolem, který sluje uzel. Kk. 16. U. = napuchlá čásť lodyhy mezi dvěma články osními. Čl. Kv. XXIX. Sítí bez uzlíků. V. Na sítí uzlu hledati (hle- dati obtíží, kde jich není). Bern. — U. = zatvrdlosť na dřevě, der Knoten am Holze, an Aesten, am Leibe als verhärtete Ge- schwulst. U. na vinném kmenu. Bern. — U. = suk, der Knorren, Astauswuchs. Na Mor. Brt., Ktz. Vz Uzg. — U. = oko, poupě na rostlině, die Knospe, das Auge, der Knoten. Bern. — U. vlny — svitek, chumel, der Wickel in der Wolle. Bern. — U. rudy, der Kern im Erz. Bern. — U. pod lalokem, hrbek, hltán, rumen, der Kropf, der Gurgel- schlund. V. — U. = spojení, die Verbin- dung, der Knoten. Pasovati koho na třech břeven uzel (na konopné rytířstvo) = obě- siti. Č. — U. horský — místo, kde se dvě pohoří křižují. Blř. — U. = nepohnuté místo na chvějícím se tělese. Vz KP. II. 287. Uzly záchvěje na strunách, v rourách. Vz KP. II. 287., 308., Nz. — U. v astronomii = stý- kání se dráh planetních, der Knoten. Uzly jsou dva punkty, ve kterých dráha měsíčná přetíná dráhu zemskou. Podobně dva body, kde se stezka měsíčná loučí se stezkou slu- nečnou, die Mondsknoten. Jg. U. vystupu- jící, sestupující. Nz. U. vstupující (Jg. ), vy- cházející, Bern.; sestupující, scházející, za- padající. (Jg). Uzly měsícové, die Mond- knoten. Nz. — U. = co zavázáno uzlem, svazek, das Bündel, Pack, der Ranzen. U. šatů, D., švestek, mouky, koláčův, prádla. Š. a Ž. Do uzlu něco zavázati. Ros. Svázal šaty do uzélka. Na Zlínsku. Brt. Plný u. mu toho navázala. Us. Vzíti uzel na záda. Us. Nese rohlíčky v uzélku (v zauzleném šátku). Na Ostrav. Tč. Nesla na zádech uzílek; Dali jí do uzelka mouky; Svázala si šaty do uzla. Us. Šd. A ten kozel nese u. Sš. P. 622. Peníze do uzelka (do vínka), das Pathengeld. U Opav. Klš. Co ti dali do uzelka, als Angebinde? Na Ostrav. Tč. To aby sa stalo, uzelkem mu zavazujeme, nech roste (dítě), sa zmáhá všemi silami. U Uher. Hrad. Tč. Chce-li, aby mu věříno bylo, že to, voč ji naříká, v uzlech bylo; A v tom uzle Mikulcová jest všecko své nalezla. NB. Tč. 26., 240. Tu zle tam zle, když není v uzle. Na Mor. Brt. Člověk rozhněvaný ctnej pravdy neuzná, bar by mu ju pred očima vyvázal z uzla. Na Slov. Tč.

363680   2. Uzel Svazek: 4 Strana: 0511
2. Uzel, zla, m. U. J., spisov. Vz Jg. H. 1. 646.

363681   Uzel Svazek: 7 Strana: 0991
Uzel žilní. Cf Slov. zdrav. 391. U. pu- pečníku. Ib. — U. v dramatu. Cf. Jg. Slnosť. 136. — U. dvou silnic — místo, kde se křižují. Mus. 1880 35. — U. v grafické statice = průsečík dvou stran mnohoúhel- níku, jehož strany vzdorovati musí tahu nebo tlaku, zevnějšími silami činěnému. Pcl. 31. U. = bod, který naleží dvěma ra- menům křivé čáry a kterým možno k oběma vésti dvě rozdílné a realné tečny. Vnč. 13. — Ú. Uzly v nervové soustavě brouků. Kk. Br 9.

363682   Uzel Svazek: 8 Strana: 0451
Uzel. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 48., 82. Uzlík na struně = místo, které se při jejím tetelení-se nehýbe, Schwingungsknoten, m. Am. Orb. 30. — U. = dárek v šátek svázaný, který dávají děvčata o velikonocích svým miláčkům. NZ. IV. 323. — II. Mladší sestra zavazuje starší uzlíček, když se dříve vdá. Vykl. Svat. 7.

363683   Uzel Svazek: 9 Strana: 0362
Uzel. Hotovení uzlů přes palec, pod ma- líčky. Vz KP. VII. 187. Do jednoho uzla zaviazať; Uzlík si urobiť; Uzoľ ako vrabčia hlava, Uzoľ je tu! Zát. Př. 371b.

363684   Uzel Svazek: 10 Strana: 0469
Uzel. Tám zle, tú zle, dyž není v úzle (když člověk nic nemá). Čes. 1. X. 471., XIV. 245. — Uzel Jindř. Dr., spisov.

363685   Uzelek Svazek: 8 Strana: 0452
Uzelek = vázané krtěnci. Prus. Slez. NZ. VI. 39.

363686   Uzelenati se Svazek: 4 Strana: 0511
Uzelenati se, grün werden. Všecko se tam pěkně uzelenalo. Ros.

363687   Uzelenavý Svazek: 7 Strana: 0991
Uzelenavý, grünlich. U. jaspis. Ppl. Gr. 78.

363688   Uzeleniti Svazek: 4 Strana: 0511
Uzeleniti, il, ěn, ění, grün färben. Ros.

363689   Uzelník Svazek: 4 Strana: 0511
Uzelník, u, m., das Knotenseil (der Dach- decker). Nz. — U., der Knotenpunkt, viel- facher Punkt. Stč. — U., a, m. = žížalový hmyz plný uzlů, gordius insectorum, der lnsektenknotenwurm. Plk.

363690   Uzelník Svazek: 10 Strana: 0469
Uzelník, u, m. = nástroj, jímž se v pa- pírnách ze slámoviny (kaše) odstraňují uzlíky slámy. Vz Ott. XVIII. 179.

363691   Územčistý Svazek: 7 Strana: 0991
Územčistý, von niederer Statur, aber stark. Slov. Ssk., P. Tó h. Trenč. m. 41, Zátur., Lipa 1. 86. Vz Územek (dod.).

363692   Územčistý Svazek: 8 Strana: 0452
Územčistý = domorodý. Phľd. 1895. 358.

363693   Uzemdlený Svazek: 7 Strana: 0991
Uzemdlený, ermüdet. Zář věčné lampy u-ná. Bendl I. 28.

363694   Územek Svazek: 4 Strana: 0511
Územek, mku, m. = území.

363695   Územek Svazek: 7 Strana: 0991
Územek, odzemek = peň u země ; malý, zavalitý chlapec. Mar. Brt D. 283., Ssk.

363696   Území Svazek: 4 Strana: 0511
Území, n. = místo u země v divadle, das Parterre, přízemí. Jg. — Ú. = země, kraj, das Landgebiet. Hannibal vpadl s vojskem do území (in fines) Olkadů v Hispanii. Ú. na dílce rozděliti, parcelliren. Dch. Pří- mořské ú. Ddk. III. 165.

363697   Územiště Svazek: 4 Strana: 0511
Územiště, ě, n., ein bestimmter Ort der Erdnähe. Šm.

363698   Uzemitěti Svazek: 4 Strana: 0511
Uzemitěti, ěl, ění, erdartig werden. Šm.

363699   Uzemnatěti Svazek: 4 Strana: 0511
Uzemnatěti, ěl, ění, erdartig werden. Ros.

363700   Územní Svazek: 4 Strana: 0511
Územní, Parterre-. Ú. byt. Mor. Tč. — Ú., Landes-, Kreis-. I předsevzal si zjed- nati biskupství svému úplnou ú. samostat- nosť. Ddk. V. 332.

363701   Územník Svazek: 4 Strana: 0511
Územník, u, m. = územiště. Šm.

363702   Územnosť Svazek: 4 Strana: 0511
Územnosť, i, f., die Territorialität. Dch.

363703   Uzenáč Svazek: 4 Strana: 0511
Uzenáč, e, m., die Knackwurst. Dch.

363704   Uzenák Svazek: 4 Strana: 0511
Uzenák, u, m. = uzenáč. Dch.

363705   Uzenárna Svazek: 4 Strana: 0512
Uzenárna, y, f., die Selchhalle, Wurst- halle. Dch.

363706   Uzenář Svazek: 4 Strana: 0511
Uzenář, e, m., der Würstelmacher, Sel- cher, Fleischselcher.

363707   Uzenařiti Svazek: 4 Strana: 0511
Uzenařiti, il, ení, Würstelmacherei, Sel- cherei treiben..

363708   Uzenářka Svazek: 4 Strana: 0512
Uzenářka, y, f., die Würstelmacherin, Selcherin.

363709   Uzenářský Svazek: 4 Strana: 0512
Uzenářský, Würstelmacher-, Selcher-. U. obchod, zboží.

363710   Uzenářský Svazek: 7 Strana: 0991
Uzenářský. U. řemeslo. Vz KP. VI. 466., 529.

363711   Uzenářský Svazek: 8 Strana: 0452
Uzenářský. U. stříkačky, Selcherwurst- spritze. Jeř.

363712   Uzenářství Svazek: 4 Strana: 0512
Uzenářství, n., die Würstelmacherei, Sel- cherei.

363713   Uzenářství Svazek: 7 Strana: 0991
Uzenářství a jeho vývoj. Vz KP. VI. 425 nn.

363714   Uzené Svazek: 4 Strana: 0512
Uzené, ého, n., vz Uzený.

363715   Uzenec Svazek: 4 Strana: 0512
Uzenec, nce, m., die Wurst. Šml.

363716   Uzenec Svazek: 7 Strana: 0991
Uzenec. U-ce cervelatové, debrečiny, chrupákové (knakové), myslivecké, obyčejné (buřty), štrassburské, taliány. KP. VI. 563.

363717   Uzenec Svazek: 8 Strana: 0452
Uzenec. Šml. I. 15.

363718   Uzení Svazek: 4 Strana: 0512
Uzení, n., das Räuchern, Selchen, die Räucherung. U. masa. To maso se nehodí k u. Us., Ros.

363719   Uzení Svazek: 7 Strana: 0991
Uzení masa. Cf. KP. VI. 531.

363720   1. Uzenice Svazek: 4 Strana: 0512
1. Uzenice, dle Budějovice, Usenitz, ves u Breznice. PL.

363721   2. Uzenice Svazek: 4 Strana: 0512
2. Uzenice, e, f. = uzená kýta, der Schin- ken. Us. Dch.

363722   Uzenice Svazek: 7 Strana: 0991
Uzenice. Cervelat. U Turnova, u Jičína. Olv. U. ledvinkové, lyonské, maloruské, masité (jaternice), morkové, střevové (an- dule), vaječné Vz KP VI. 556.

363723   Uzenice Svazek: 7 Strana: 1396
Uzenice. Jich výroba. Vz KP. VI. 543.

363724   Uzeničky Svazek: 4 Strana: 0512
Uzeničky, pl., f. = flíčky se sekanou uze- ninou, Schinkenfleckeln. Us. Dch. Vz Uze- ninky, Uzenina. — U. = uzenky, Würstel, f. Dch. — U., něm. Useniček, vos u Břež- nice.

363725   Uzenina Svazek: 4 Strana: 0512
Uzenina, y, f. = cokoliv uzeného, das Selch-, Rauchfleisch. U. s knedlíky se sme- tanovým křenem; vařená u., Kaiserfleisch; obchod s uzeninami, Selchwaarengeschäft; flíčky s u-nou, Schinkenfleckeln. Us. Dch. Uvař kousek u-ny na oběd. Us. Šd. — U. = uzená kýta, der Schinken. D.

363726   Uzenina Svazek: 7 Strana: 0991
Uzenina. Mkl Etym. 380. b. U-ny: ho- vězí, husí hruď, husí kýtička, jehněcí, te- lecí, vemeno, vepřové. Vz KP. Vl. 537.— 540. Zelí mi dávaš a u-nu jsi si nechal (věc lepší). Sml.

363727   Uzeninky Svazek: 4 Strana: 0512
Uzeninky, pl., f. = moučné flíčky se se- kanou uzeninou, Schinkenflekeln. Dch. Vz Uzeničky.

363728   Uzenka Svazek: 4 Strana: 0512
Uzenka, y, f. = uzená ryba, der Pöke- ling. Rostl.

363729   Uzenka Svazek: 7 Strana: 0991
Uzenka. U-ky česnekové, duryňské, frankturtské, franštädtské, jauerské, königs- burské, moravské, paprikované, jemné, pražské, sardellové, tučné, vídeňské. Vz KP. VI. 561.

363730   Uzenka Svazek: 8 Strana: 0452
Uzenka = uzené maso. Záp. Mor. Brt. D. II. 408.

363731   Uzenkář Svazek: 4 Strana: 0512
Uzenkář, e, m., der Würstelmann Us. Dch.

363732   Uzenkový Svazek: 4 Strana: 0512
Uzenkový, Wurst-. U. zboží, Wurst- waaren. Dch.

363733   Uzenky Svazek: 4 Strana: 0512
Uzenky, nek, pl., f., v obecné mluvě viřtle (z něm. Würstel). Uzenky brunšvické, frankfurtské, mohučské, solnohradské, z hu- sích jater, české. U. s křenem, Krenwür- steln. Dch.

363734   Uzeňovky Svazek: 4 Strana: 0512
Uzeňovky, pl., f. = uzeninky. Dch.

363735   1. Uzený Svazek: 4 Strana: 0512
1. Uzený; -uzen, a, o (u Opavy: ludzený), geräuchert, geselcht. U. maso, das Selch- fleisch, Kaiserfleisch. Uzené s kyselým ze- lím a knedlíky; uzené se smetanovým kře- nem, s hrachem. Us. Dch. U. jazyk, kýta. Dch. U. buchta (s uzeným masem). U Li- tovle. Kčr. U. herynk (sleď). V. — kde: na slunci. Kom.

363736   2. Uzený Svazek: 4 Strana: 0512
2. Uzený. U. maso = kohoutek luční. Upletla věneček z u-ho masa. U Kr. Hrad. Kšť.

363737   Uzený Svazek: 7 Strana: 0991
Uzený. U. polévka. NZ. I. 50. U. ba- chory, klobásy, jaternice, jelita. Vz KP. VI. 556. O uschovávání u-ho masa vz KP. VI. 574. 509*

363738   Uzený Svazek: 9 Strana: 0362
Uzený U. maso = smolnička (rostl. ). Hoř 108.

363739   Uzeptati Svazek: 4 Strana: 0512
Uzeptati = uptati, vyptati se, erfragen, ausforschen. — co. Mus. Na to dnes sú se sebrali, ti to juž sú uzeptali. Alx. B. M. v. 90. (HP. 83 ).

363740   Uzeradlo Svazek: 4 Strana: 0512
Uzeradlo, a, n., na Slov. = zrcadlo. Koll.

363741   Uzerať sa Svazek: 7 Strana: 0992
Uzerať sa. Vz Uzříti. Neuzeraj sa v cud- zom zrkadle. Slov. Č. Čt. II. 155.

363742   Uzeróci Svazek: 4 Strana: 0512
Uzeróci Matyáš, farář 1731. Vz Jir. H. 1. II. 301.

363743   Uzerzavěti Svazek: 4 Strana: 0512
Uzerzavěti = uzrzavěti, rostig werden. Na Mor. Tč.

363744   Uzevliti Svazek: 4 Strana: 0512
Uzevliti, il, en, ení, medovati, begähnen. — se na koho, se kde nad čím. Us. Tč.

363745   Uzezliti se Svazek: 4 Strana: 0512
Uzezliti se, il, ení = uzlobiti se, sich zerärgern. Ros.

363746   Uzeznať Svazek: 7 Strana: 0992
Uzeznať, erkennen. U. pána. Slov. Hol. 362.

363747   Uzg Svazek: 4 Strana: 0512
Uzg, u, m. = uzel, suk. Na Slov. Bern.

363748   -úzgat Svazek: 4 Strana: 0512
-úzgat. Příponou touto tvoří se verba intensiva, jimiž se označuje zmocnělosť, ne- leposť děje: lamozit — lamúzgat, pochra- mozdiť — pochramúzgať. Na mor. Zlínsku. Brt. Cf. -ýňat.

363749   Uzgovatý Svazek: 7 Strana: 0992
Uzgovatý = uzgovitý. Hol. 123.

363750   Uzgovitý Svazek: 4 Strana: 0512
Uzgovitý, na Slov. = uzlovitý, sukovitý, knotig. Bern.

363751   Uzgřivec Svazek: 4 Strana: 0512
Uzgřivec, vce, m. = lakomec, der Filz. U Místka. Škd.

363752   Uzgřivý Svazek: 10 Strana: 0675
Uzgřivý člověk = skrblík. Brt. Sl.

363753   Uzgýpaný Svazek: 7 Strana: 0992
Uzgýpaný = kdo chodí ene na zgýpy. Slez. Šd.

363754   Úzhledný Svazek: 4 Strana: 0512
Úzhledný, bemerkenswerth, nicht unan- sehnlich. Ú. podíl. Na Mor. Tč.

363755   Uzhlídaný Svazek: 9 Strana: 0362
Uzhlídaný = kdo pořád zhlídá. Mtc. 1900. 340. U. zhlidoň. Císař. Mtc 1899. 227.

363756   Uzhojitelný Svazek: 4 Strana: 0512
Uzhojitelný, heilbar. U. rána. Us. Tč.

363757   Uzhojiti Svazek: 4 Strana: 0512
Uzhojiti, il, en, ení, heilen. — koho (zhojiti). Jád.

363758   Uzhověti Svazek: 4 Strana: 0512
Uzhověti, ěl, ění, gewähren, zuwarten. — komu čeho. Us. Tč.

363759   Uzhřívati Svazek: 4 Strana: 0512
Uzhřívati, genugsam wärmen. — se čeho kde: při ohni. Us. Tč.

363760   Uzíbnouti Svazek: 4 Strana: 0512
Uzíbnouti, vz Uzábnouti.

363761   Uzičký Svazek: 4 Strana: 0512
Uzičký, vz Úzký.

363762   Uzík Svazek: 4 Strana: 0512
Uzík, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. 127., Arch. III. 227.

363763   Uzík Svazek: 7 Strana: 0992
Uzík z Bašnic. Výb. II. 385.

363764   Uzílek Svazek: 10 Strana: 0469
Uzílek, lku, m. = uzlíček. Brt. P. n. 748.

363765   Uzimený Svazek: 4 Strana: 0512
Uzimený; -en, a, o, kalt geworden, er- froren. Na Slov. Bern.

363766   Uzimený Svazek: 8 Strana: 0452
Uzimený. Prijdúc u-ná (zimou zkřehlá). Phľd. 1896. 70.

363767   Uziměti Svazek: 4 Strana: 0512
Uziměti, ěl, ění, kalt werden, erfrieren. Na Slov. Bern.

363768   Uzimit sa Svazek: 10 Strana: 0469
Uzimit sa = nastydnouti. Brt. P. n. 496.

363769   Uzimniti Svazek: 4 Strana: 0512
Uzimniti, il, ěn, ění, kalt machen. — se kde. Polívka na okně se u-la. Na Ostrav. Tč. Uzimovati se, überwintern, sich einwin- tern. Tč., Dch. Uzírati, vz Uzříti. Uzískati, gewinnen, Vortheil erlangen. Vz Získati. U. přítele. U Rychn.

363770   Uzimračený Svazek: 7 Strana: 0992
Uzimračený = zimou zkřehlý. Slov. Phľd. III. 320.

363771   Uzirna Svazek: 10 Strana: 0469
Uzirna, vz Uzrna v VIL 993.

363772   Uzitký Svazek: 4 Strana: 0512
Uzitký = úzký.

363773   Uzitký Svazek: 7 Strana: 0992
Uzitký. Jdu u-kú cestú k nebi. Ms. Bude u. diera. Ras. (Č. dod.).

363774   Uzívati se Svazek: 7 Strana: 0992
Uzívati se, sich mude gähnen. E. Boz- děch.

363775   Uziznúť Svazek: 10 Strana: 0675
Uziznúť. Voły do teho zbožja ľen uzi- zły — jen na chvilku vešly a trochu si uhryzli. Brt Sl.

363776   Úzk Svazek: 10 Strana: 0469
Úzk, vz Úz.

363777   Uzka Svazek: 4 Strana: 0512
Uzka, y, f., meryx, hmyz. Krok. II. 256.

363778   Úzka Svazek: 10 Strana: 0675
Úzka, y, f. = můrka. Brt. Sl.

363779   Úzkavý Svazek: 4 Strana: 0512
Úzkavý = trochu úzký, etwas eng, schmal. U Opav. Klš.

363780   Úzké Svazek: 4 Strana: 0512
Úzké, ého, n., jm. polí u Louček, jm. lesa u Dalečína. Km.

363781   Úzké Svazek: 7 Strana: 0992
Úzké, ého, n., lesní údolí ve Zbirovsku. Krč.

363782   Úzko Svazek: 4 Strana: 0512
Úzko, n. k úzek, vz Úzký. — Ú., adv. = komp. úžeji, úže = těsno, bang, angst. Jest mi ú. Us. Bylo mi až ú. Ml. — U., subst., die Enge, Noth. Jest ú. o vodu, Toms., o pe- níze. Sych. Vytrhl mě z úzka. Kom.

363783   Úzkoba Svazek: 4 Strana: 0512
Úzkoba, y, f. = trampota, zloba, péče, starosť. Kdo Bohu slouží, ten úzkob těch prázen býti povinen. Sš.

363784   Úzkobiti se Svazek: 7 Strana: 0992
Úzkobiti se = pečovati, starati se. Slov. Ssk. — Ú. se, sich einschränken. Člověk sa mosí všelijak ú. Mor. Brt. D. 283.

363785   Úzkoblanec Svazek: 4 Strana: 0512
Úzkoblanec, nce, m., stenoderma, der Schmalhäutler. Ssav. 167., Krok. 1. b. 78.

363786   Úzkobný Svazek: 7 Strana: 0992
Úzkobný = starostlivý, šetrný, skrblivý. Mor. Brt. D. 283.

363787   Úzkobřichý Svazek: 4 Strana: 0512
Úzkobřichý, engbäuchig. Šm.

363788   Úzkočárkovitý Svazek: 4 Strana: 0512
Úzkočárkovitý, enggestreift. U. listy. Rostl. III. a, 12.

363789   Úzkočarý Svazek: 9 Strana: 0362
Úzkočarý soumračník (motýl). Exl. 63.

363790   Úzkohlav Svazek: 4 Strana: 0512
Úzkohlav, a, m., leptocephalus, ryba holobřišná. Krok. I. d. 108.

363791   Úzkohlav Svazek: 7 Strana: 0992
Úzkohlav. Cf. Brm. III. 3. 354.

363792   Úzkohlavec Svazek: 7 Strana: 0992
Úzkohlavec, vce, m. = úzkohlav.

363793   Úzkohlavec Svazek: 8 Strana: 0452
Úzkohlavec, vce, m., thamiaraea, brouk. Ú. hnědý, t. cvnnamomea, hostinný, hospita. Vz Klim. 151.

363794   Úzkohlavý Svazek: 4 Strana: 0512
Úzkohlavý. Ú. ryby. Presl. Vz Úzkohlav.

363795   Úzkohlavý Svazek: 8 Strana: 0452
Úzkohlavý hrotoštítec, brouk. Vz Klim. 151.

363796   Úzkohledý Svazek: 7 Strana: 0992
Úzkohledý. Dk. Poet. 525.

363797   Úzkohrdlec Svazek: 7 Strana: 0992
Úzkohrdlec, delce, m,, anchomenus, Putzläufer, m., brouk.

363798   Úzkohrdlec Svazek: 8 Strana: 0452
Úzkohrdlec, dlce, m., platinus, brouk. Ú. bledonohý, p. albipes, čtverotečný, quadri- punctatus, dlouhobřichý, longiventris, lmědo- rohý, livens, chudotečný, parumpunctatus, Krinického, Krinickii, měnivý, micans, modrý, antennarius, načervenalý, atratus, obroubený, marginatus, ojedinělý, viduus, ošlejchový, dor- salis, podlouhlý, oblongus, přizpůsobený, assi- milis, rakouský, austriacus, skromný, viridicu- preus (modestus), smolobarvý, piceus, smutný, moestus, stlačený, impressus, šestitečný, sex- punctatus, tmavý, lugens, vřesový, ericeti, za- čoudlý, fuliginosus. Vz Klim. 27.—29.

363799   Úzkohrdlec Svazek: 9 Strana: 0362
Úzkohrdlec, delce, m., platynus, brouk. U. jemnonohý, lstivý, pěkný, jemný, říční. Klim. 744. (dodatek).

363800   Úzkohrdlý Svazek: 4 Strana: 0512
Úzkohrdlý, enghalsig. Šp.

363801   Úzkohrdlý Svazek: 9 Strana: 0362
Úzkohrdlý. Ú. láhev. Slád. Jak. 68.

363802   Úzkohřbetka Svazek: 7 Strana: 0992
Úzkohřbetka, y, f. Ú-ky, lygaeidae, plo- štice. Vz Ott. III. 880., Brm. IV. 618.

363803   Úzkohřbetka Svazek: 9 Strana: 0362
Úzkohřbetka. Sr. Ott. XVI. 507.

363804   Úzkohub Svazek: 4 Strana: 0512
Úzkohub, a, m., galaxias, ryba. Krok. I. a. 109.

363805   Úzkohubý Svazek: 8 Strana: 0452
Úzkohubý had (šlepák), Engmaul, n. Sterz. I. 801.

363806   Úzkochod Svazek: 4 Strana: 0512
Úzkochod,, u, m., die Engführung (in der Musik). Šm.

363807   Úzkojazyčný Svazek: 4 Strana: 0512
Úzkojazyčný. Ú. plžové (rachiglossa). Vz Frč. 235.

363808   Úzkokalhotník Svazek: 4 Strana: 0512
Úzkokalhotník, a, m. = cizinec. Us. n Černohorců. Hlč.

363809   Úzkokolejní Svazek: 4 Strana: 0512
Úzkokolejní, schmalspurig. Dch. Úzko- kolejná dráha, die Schmalspurbahn. Zpr. arch. XI. 1. Úzkokopovitý. Ú. list. Rostl. III. a. 8.

363810   Úzkokolejní Svazek: 9 Strana: 0362
Úzkokolejní dráha. Us.

363811   Úzkokopytný Svazek: 4 Strana: 0513
Úzkokopytný, enghufig. Ú. ssavci, lam- nungia. Jg. Úzkokostný, engbeinig. Šm.

363812   Úzkokroveční Svazek: 4 Strana: 0513
Úzkokroveční = úzkokřídlý. Úzkokro- veční brouci, stenelytra. Nz.

363813   Úzkokrovečník Svazek: 7 Strana: 0992
Úzkokrovečník, a, m , asclera, brouk Kk. Br. 271.

363814   Úzkokrovečník Svazek: 9 Strana: 0362
Úzkokrovečník, ?, ?., brouk. Ú. čer- venošrírý, a. sanguinicollis, modrý, coerulea. Klim. 521.

363815   Úzkokrylka Svazek: 4 Strana: 0513
Úzkokrylka, y, f., necydalis, hmyz. Presl. Vz Úzkokroveční.

363816   Úzkokřídlec Svazek: 4 Strana: 0513
Úzkokřídlec, delce, m., hepiolus, hmyz šupinokřídlý. U. chmelný, h. humuli. Vz Úzkokřídlý.

363817   Úzkokřídlec Svazek: 9 Strana: 0362
Úzkokřídlec, delcc, m., Wurzelbohrer, motýl. U. běloskvrnný, chmelový, kapra- ďový, úhlopásný. Stein 69.

363818   Úzkokřídlý Svazek: 4 Strana: 0513
Úzkokřídlý, vz Úzkokroveční.

363819   Úzkolebec Svazek: 7 Strana: 0992
Úzkolebec, bce, m., leptocephalus

363820   Úzkolebí Svazek: 7 Strana: 0992
Úzkolebí, n., stenocephalia.

363821   Úzkolebosť Svazek: 7 Strana: 0992
Úzkolebosť, i, f., vz předcház., Ott. IV. 548.

363822   Úzkolebý Svazek: 7 Strana: 0992
Úzkolebý, vz Úzkolebec (dod.). Ú. plémě (aethiopské či negerské). Šf. Strž. I. 36.

363823   Úzkolemý Svazek: 9 Strana: 0362
Úzkolemý, vz Žluťásek.

363824   Úzkolistý Svazek: 4 Strana: 0513
Úzkolistý, schmalblätterig. Ú. černilka. Rostl.

363825   Úzkolupenný Svazek: 8 Strana: 0452
Úzkolupenný, schmalblätterig. Vstnk. III. 16.

363826   Úzkoň Svazek: 8 Strana: 0452
Úzkoň, č, f., stenusa, brouk. Vz Klim. 169.

363827   Úzkonivý Svazek: 10 Strana: 0469
Úzkonivý (úzký a niva). Ú. krajina. Škd. Od., 72.

363828   Úzkonosý Svazek: 9 Strana: 0362
Úzkonosý. Ů. opice. Ott XVI. 659.

363829   Úzkooký Svazek: 8 Strana: 0452
Úzkooký. Ú. síť cevní. Vstnk. IV. 97.

363830   Úzkopásý Svazek: 9 Strana: 0362
Úzkopásý. Ú. stužkonoska, motýl. Exl. 160, Stein 119.

363831   Úzkoplod Svazek: 4 Strana: 0513
Úzkoplod, u, m., stenocarpus. Rostl. I. 235. a.

363832   Úzkoplod Svazek: 10 Strana: 0469
Úzkoplod, u, m., stenocarpus, rod rostlin stříbřencovitých. Vz Ott. XXIV. 98.

363833   Úzkoplovka Svazek: 7 Strana: 0992
Úzkoplovka, y, f., Schmalfisch. Hrvát. Šd.

363834   Úzkoprašník Svazek: 4 Strana: 0513
Úzkoprašník, a, na., stenanthera. Rostl. I. 251. a.

363835   Úzkoprse Svazek: 9 Strana: 0362
Úzkoprse dech lapati. Horen. 336.

363836   Úzkoprsosť Svazek: 4 Strana: 0513
Úzkoprsosť, i, f., die Engbrüstigkeit, Engherzigkeit. Nikdy nehřešil u-stí a ná- padným sobectvím. Na Mor. Tč.

363837   Úzkoprsý Svazek: 4 Strana: 0513
Úzkoprsý, engbrüstig, engherzig. U. po- litika. Vc. Zl.

363838   Úzkoprsý Svazek: 7 Strana: 0992
Úzkoprsý. Ú. náhled, sobectví, Dk., zá- visť, kritika, Mus., škrobenosť. Vlč.

363839   Úzkopřehrádečný Svazek: 4 Strana: 0513
Úzkopřehrádečný, schmalwändig. Ú. plod dvoupouzdrý, tobolkovitý obzoh, šešulina nebo šešulinka mající přehrádku v kratším průměru n. p. n penízku, štěničníku. Rst. 512.

363840   Úzkoramenný Svazek: 9 Strana: 0362
Úzkoramenný. Nár. list. 1897. č. 108·

363841   Úzkoritník Svazek: 8 Strana: 0452
Úzkoritník, stenus, brouk. Klim. 224.

363842   Úzkorohý Svazek: 8 Strana: 0452
Úzkorohý skrývač, brouk. Vz Klim. 218.

363843   Úzkorozchodový Svazek: 8 Strana: 0452
Úzkorozchodový. Ú. dráha, Schmalspur- bahn, f. Ptrl. 7.

363844   Úzkorožec Svazek: 9 Strana: 0362
Úzkorožec, žce, m, dityllus, brouk. Ů. hladký, d. laevis Klim. 520.

363845   Úzkořitník Svazek: 7 Strana: 0992
Úzkořitník, a, m., leptura, brouk. Vz Kk. Br. 358., Brm. IV. 291.

363846   Úzkořitník Svazek: 9 Strana: 0362
Úzkořitník, a, m, leptura, brouk. Ú. bez- skvrnný, 1. impunctata, beztečký, impunctata, bludivý, erratica, bokoskvrnný, externepunc- tata, černostehný, pubescens, Černošpičký, maculicornis, černý, fuliginosa (nigra), červe- navopruhý, erythrura, červenohubý, fulvi- labris, červenokrový, fulva (sanguinolenta), červený, rubra, čtveropásý, quadrifasciata, čtveroskvrnný, quadrimaculata, desítitečný, decempunctata, dlouhoskrnný, variabilis, dvojpáský, bifasciata, dvojpruhý, sinuata, dvojtečký, biguttata, dvojtečný, tesselura, dvojznaký, binotata, heřmánkový, chamo- millae, jednobarvý, unicolor, jednotečký, unipunctata, lemoštítý, vitticollis, lemovaný, rufomarginata, narudlý, revestita, páskovaný, aurulenta, pětiznaký, quinquesignata, přepá- saný, undulata, undulata, pruhovaný, excla- mationis, rudokrový, dubia, skvrnitý, macu- lata, šestiskvrnný, sexguttata, šestitečký, sexpunctata, štíhlý, extenuata, temnoprsý, ferruginea, temnoskvrnný, cordigera, te saříkový, cerambyciformis, tmavoskvrnný, septempunctata, tmavý, aethiops, zelenavý, virens, žlutokrový, livida, žlutoštítký, scu- tellata. Vz Klim. 640.

363847   Úzkořitník Svazek: 10 Strana: 0469
Úzkořitník, a, m. Ú-ci, lepturini, brouci. Vz Ott. XXIV. 194.

363848   Úzkosedlý Svazek: 7 Strana: 0992
Úzkosedlý. Ú-dlí, angustisellati, druh hlavonožců. Vz Ott. II. 179.

363849   Úzkosrdcavosť Svazek: 7 Strana: 0992
Úzkosrdcavosť, i, f., Engherzigkeit, f. Presl v Kroku.

363850   Úzkosrdečnosť Svazek: 8 Strana: 0452
Úzkosrdečnosť. Ml. Hüb. 450.

363851   Úzkosrdečný Svazek: 4 Strana: 0513
Úzkosrdečný, engherzig. Šm.

363852   Úzkosrdosť, úzkosrdečnosť Svazek: 4 Strana: 0513
Úzkosrdosť, úzkosrdečnosť, i, f., die Engherzigkeit. Šm.

363853   Úzkosrdý Svazek: 7 Strana: 0992
Úzkosrdý = úzkosrdečný, úzkoprsý. Ú. vlastenectví. Bdl.

363854   Úzkosť Svazek: 4 Strana: 0513
Úzkosť, i, f. = tíseň místa, die Enge. Ú. cesty, řeky, Us., pánve, die Beckenenge, Nz. lk., moře. Ler. Kde ú. cesty byla a pracně se projíždělo. Pam. Val. Meziř. 182. — Ú. = nesnadnosť, nouze, bída, die Noth, das Elend. V. Kde ú. největší, tam Bůh nejbližší bývá. Bern. Skrze ústi přichází se k hodnosti. Bern. V ú. někoho vehnati. Jel. Po té velké ústi dojdeš nebeské ra- dosti. Sš. P. 20. Okázala se kometa hvězda a ta znamenala ú. krále Albrechtovu. Let. 115. Nemáme jim žádných úzkostí ani zmat- kův učiniti. 1467. Že jim to bude k veliké ú-sti. Arch. III. 23. Pro jméno Kristovo ú. trpícím má dáno býti odpočinutí. BR. II. 578. a. Přemysl ú-mi jsa obklíčen. V. Aby noha tvá v ú. nepadla; Od mladosti hned úzkosti podstúpil, mnohé bídnosti v té své svaté nevinnosti. Hus I. 96., III. 267. (Tč. ). Ú. nemá dost jen jednoho sužovat; V světě úzkosti až do sytosti; Lepší něco přátelům po smrti nechati, než z ú-sti v starém věku po domech žebrati. Na Mor. Tč. V úzkosti nezoufej, ale v Bohu dúfej; V ú-sťách vždy dúfaj a nikdy nezúfaj. Na Slov. Tč. — Ú. = strach, bázeň, starosť, zármutek, die Angst, Bangigkeit. Ú. = tušení hrozícího zla spo- jené s nepokojem a sklíčeností, pocházejí- cích z vědomí nedostatečnosti naší odvrátiti nastávající nebezpečenství. S. N. U velikých úzkostech postaven býti; u veliké bázni a ú-sti býti. V. Ú. srdce, smrtelná; ú. mne napadá. D. Nevěděl kam úzkostí. Us. Do- kad žiješ, úzkosti nemineš; Nemocného ne- duživosť k ú-sti nutí. Na Mor. Tč. Láska v ú-sti srdečné bližného lituje. Na Slov. Tč. Úzkostmi svírá se srdce ve mně celé. Kom. Ú-stí sevřen jsem pro to obé. BR. II. 667. a.

363855   Úzkosť Svazek: 7 Strana: 0992
Úzkosť = strach atd. Horečka z ú-sti. Postaven jsa v ú-sti. Krnd. 170.

363856   Úzkosť Svazek: 8 Strana: 0452
Úzkosť = nouze, nesnáz. Kdyby obci skrze to ú. na víně byla. Mtc. 1893. 343. Mají v tom úzkost dobytky svými (nemají dosti píce). Půli. VI. 272. K tomu práva nemají a lidem našim ú. činí. Ib. 337. — Ú. = tíseň místa. Stáše anděl na ú-sti záhrobu. XIV. st. Mus. 1895. 300.

363857   Úzkostiti se Svazek: 4 Strana: 0513
Úzkostiti se = úzkosť míti. Us. Zb.

363858   Úzkostlivě, úzkostně Svazek: 4 Strana: 0513
Úzkostlivě, úzkostně, ängstlich. Ptactvo ú. lítá. Us. Ú. sobě počínati. Ddk. IV. 19.

363859   Úzkostlivec Svazek: 8 Strana: 0452
Úzkostlivec, vce, m., Angstmensch, m. Sterz. I. 169.

363860   Úzkostlivosť Svazek: 9 Strana: 0362
Úzkostlivosť vzhledem na majetek. Vz Zát. Př X. B. odst. 10.

363861   Úzkostlivosť, úzkostnosť Svazek: 4 Strana: 0513
Úzkostlivosť, úzkostnosť, i, f., die Aengstlichkeit, Noth. Odtud ona úzkostli- vosť, s kterou vyhýbali se knížeti pánové do Moravy se vracející; Velmoži zemští s žárlivou ú-stí přihlíželi k tomu, co se o nich píše. Ddk. IV. 11., 121.

363862   Úzkostlivý, úzkostný Svazek: 4 Strana: 0513
Úzkostlivý, úzkostný, úzkostliv, a, o, furchtsam, ängstlich. Ú. zdvořilosť. Byl ú. za příčinou zášti strýce svého. Ú. myšlénka, Us., Dch., spěch. Ddk. VI. 132. — oč. Dch.

363863   Úzkostně Svazek: 4 Strana: 0513
Úzkostně = úzkostlivě, nové slovo. Hvls.

363864   Úzkostniti Svazek: 7 Strana: 0992
Úzkostniti, il, ěn, ění, ängstigen. Ta loupežná zběř to město na míru ú-la. Kram.

363865   Úzkostnosť Svazek: 4 Strana: 0513
Úzkostnosť, i, f. = úzkostlivosť, nové slovo.

363866   Úzkostný Svazek: 4 Strana: 0513
Úzkostný = úzkostlivý, nové slovo.

363867   Úzkostopý Svazek: 4 Strana: 0513
Úzkostopý, schmalspurig. Dch.

363868   Úzkošíjník Svazek: 7 Strana: 0992
Úzkošíjník, a, m., apoderus, Dickkopf, Dickkopfkäfer, brouk nosatec. Vz Ott. II. 515., Kk. Br. 279., Brm. IV. 158., Šír II. 63.,

363869   Úzkošíjník Svazek: 9 Strana: 0362
Úzkošíjník, ?, ?., attelabus, brouk. Ú. černoštítý, a. collaris, červenokrový, ery- thropterus, lískový, coryli. Vz Klim. 618.

363870   Úzkoštítník Svazek: 7 Strana: 0992
Úzkoštítník, a, m., stenolophus, brouk. Kk. Br. 47.

363871   Úzkoštítník Svazek: 8 Strana: 0452
Úzkoštítník, a, m.. brouk. Cf. Klim. 11.

363872   Úzkoštítý Svazek: 8 Strana: 0452
Úzkoštítý dřevohlod, jednočlenec (brouci). Vz Klim. 323., 357. Úzkovidný, engsichtig. Sterz. I. 801. Úzký. Úzké ne každé se táhne a pakli natáhneš, zase se sběhne. Bl. Gr. 304.

363873   Úzkota Svazek: 7 Strana: 0992
Úzkota, y, f. Ú. srdca ma trápí. Hol. 396.

363874   Úzkotělka Svazek: 4 Strana: 0513
Úzkotělka, y, f., leptura, hmyz. Presl.

363875   Úzkotělý Svazek: 4 Strana: 0513
Úzkotělý. Ú. ryby, schmalen Körpers. Presl.

363876   Úzkotrupek Svazek: 4 Strana: 0513
Úzkotrupek, pku, m., stenocorus, hmyz. Krok. II. 256.

363877   Úzkoustka Svazek: 4 Strana: 0513
Úzkoustka, y, f., clausilia, měkkýš bři- chonohý. Presl.

363878   Úzkoustý Svazek: 4 Strana: 0513
Úzkoustý. Presl. Ú. plazi, stenostomata, die Engmäuler. Nz.

363879   Úzkozobý Svazek: 9 Strana: 0362
Úzkozobý lyskonoh (pták). Vz Šír IV. 89.

363880   Úzkozorný. Ú Svazek: 10 Strana: 0469
Úzkozorný. Ú. nástroj, který propouští světlo k oku úzkým otvorem. Ktt.

363881   Úzkozrakosť Svazek: 10 Strana: 0469
Úzkozrakosť, i, f. = krátkozrakosť. Hlk. X. 176.

363882   Uzkusiti Svazek: 4 Strana: 0513
Uzkusiti, il, en, ení = zkusiti, zakusiti, versuchen, verkosten. — čeho. Vdovy neb vdovcové uzkusivše obého (panenství i man- želství) mohú poraditi pannám. Št.

363883   Úzky Svazek: 4 Strana: 0513
Úzky, pl., f. = šňůrky. Na mor. Valaš. Vck.

363884   Úzký Svazek: 4 Strana: 0513
Úzký; uzek, zka, o; kompar. užší (ne: ouzčí); superl. nejužší. Uzoučký, uzounký, uzičký, uzoučičký = těsný, neprostranný, nevolný, eng, schmal, klamm. U. stavení, úžlabí, moře, ulička, V., sukno, Us., díra, Ras., země mezi dvěma moři (okřídlí). Kom. Čelo ú. svinské jest. Kom. Ú. list. Byl. Ná- vrhy v užším spojení státním království českého i polského. Pal. Dj. III. 3. 53. Lněná ú. sukně. Exod. 28. 4. V tak úzkém čase nemohlo to býti, abychom pohromadě byli. Arch. V. 269. Chaso braniborská, je vám cesta úzká; Půjdeme, má milá, úzkú dolinečkú. Sš. P. 586., 389. (Tč. ). Jest mu úzká cesta; Má úzkou cestu (o opilém). Us. Úzkým ňadrem měřiti. Hlk. Býti v úzkých, správně: býti v těsně, v tísni. Brs. 2. vyd. 252. Cf. Těsný, Lisice; Vehnati koho do těsna. Kom., D. Až mužóm bieše úzek svět. Dal. Nenieť tato svátosť (božieho těla) tak úzké moci jako jiná. Šf. Úzcí (= dobří, srdeční, upřímní, věrni; tato slova lepší), přátelé. D. Žili v úzkém přátelství, lépe: v srdečném, upřímném, věrném. Pk. — Ú. = bídný, nuzný, kümmerlich. Úzký a trpký život vedli. Háj. Krátké vidění a ú. ko- cháni. Jel. Tudy úzek jest všeliký výklad. Sš. II. 98. Jazyk český není úzký (maje hojnosť slov). Aqu.

363885   Úzký Svazek: 7 Strana: 0992
Úzký, uzitký. V nejužší domácnosti. Vlč. Užší kruh přátel. Mus. 1880. 482. Ú. moře = Zlatý roh, das goldene Horn, zátoka u Caři- hradu. Proch. Jsou mu úzké (kalhoty = nevi, kudy kam) Us Čce. Tkč. Ú. rada v jednotě bratří českých = hlavní soud jejich, druh konsistoře; jinak starší celé jednoty na rozdíl od starších jednotlivých sborů. Všecka úzká rada ve svém zřízení a plnosti a počtu dvanáctním jest jako slu- žebná jedna hlava. Dekr. jedn. bratr. 1617. — kde. Děvčičky jakožto mdlejšie a v ústech užšie řkú: E, e, e! Hus I. 294.

363886   Úzký Svazek: 10 Strana: 0469
Úzký = těžký, lopotný, nebezpečný. Ač by to úzko bylo nyní v ten Čas říci někomu. Chč. S. I. 8b. (47a).

363887   Uzla Svazek: 4 Strana: 0513
Uzla, y, f., badister, hmyz. Krok. II. 252.

363888   Uzlacení Svazek: 4 Strana: 0513
Uzlacení, n., die Vergoldung.

363889   Uzlacený Svazek: 4 Strana: 0513
Uzlacený; -en, a, o, vergoldet. — čím. U-na bieše zlatem. ZN.

363890   Uzlák Svazek: 4 Strana: 0514
Uzlák, u, m., das Knotenseil (u pokry- vačů). Šm. Čf. Uzelník.

363891   Uzlatě Svazek: 7 Strana: 0992
Uzlatě, knotig. U. článkované lodyhy. Hg. 147.

363892   Uzlatec Svazek: 9 Strana: 0362
Uzlatec, tce, m., myrmica, rod mravenců. Ott. XVII. 932.

363893   Uzlatice Svazek: 4 Strana: 0514
Uzlatice, e, f., měkkýš. U. tečkovaná, natica millepunctata. Vz Frč. 214.

363894   Uzlatiti Svazek: 4 Strana: 0514
Uzlatiti, il, cen, ení; uzlacovati = po- zlatiti, vergolden. St. skl. — co čím: po- zlátkem. Us. Tč. — Cf. Alx. V. v. 1505.

363895   Uzlatka Svazek: 7 Strana: 0992
Uzlatka, y, f, cerceris, Knotenwespe, vosa. Vz Brm. IV. 319.

363896   Uzlatý Svazek: 4 Strana: 0514
Uzlatý = uzlovatý, knotig. Rostl. III. 104. Uzlatá palečnice, dactylis glomerata (tráva). Let. sl. VIII. I. 18.

363897   Uzlencovitý. U Svazek: 4 Strana: 0514
Uzlencovitý. U. rostliny, combreteae: uzlenec, zdužilec, hranoplod. Vz Rstp. 534., 528.

363898   Uzlenec Svazek: 4 Strana: 0514
Uzlenec, nce, m., combretum, der Lang- faden. U. jednostranný, c. secundum. Vz Rstp. 534.

363899   Uzlíbiti si Svazek: 4 Strana: 0514
Uzlíbiti si, slovo nedoložené.

363900   Uzlice Svazek: 8 Strana: 0452
Uzlice, e, f., Knotenlinie, f. Vz Am. Orb. 30.

363901   Uzlíček Svazek: 4 Strana: 0514
Uzlíček, vz Uzel.

363902   Uzlíčkovaný Svazek: 4 Strana: 0514
Uzlíčkovaný, geknüpft. Šm.

363903   Uzlíčkovati Svazek: 10 Strana: 0469
Uzlíčkovati = dělati uzlíčky. Us.

363904   Uzlíčkovatý, uzlíčkovitý Svazek: 4 Strana: 0514
Uzlíčkovatý, uzlíčkovitý, voll kleiner Knoten. Krok.

363905   Uzlíčkový Svazek: 4 Strana: 0514
Uzlíčkový, Knoten-. Uzlíčkový tuber- kul, Knötchentuberkel. Nz. lk.

363906   Uzlíčkový Svazek: 7 Strana: 0992
Uzlíčkový. U. vyšívání. NZ. I. 7.

363907   Uzlíčkový Svazek: 8 Strana: 0452
Uzlíčkový. U. čepec (maršálový, marce- línový). NZ. IV. 308.

363908   Uzlík Svazek: 4 Strana: 0514
Uzlík, u, m., vz Uzel.

363909   Uzlík Svazek: 9 Strana: 0362
Uzlík. Udělal si na své paměti u. Šml IV. 157.

363910   Uzlíkovatý Svazek: 10 Strana: 0469
Uzlíkovatý. Tuberkulosní zánět plic kolprůduškový u-tý, tuberculöse knotige Bronchopneumonie. Ktt.

363911   Uzlíkovitý Svazek: 7 Strana: 0992
Uzlíkovitý, knötchenförmig. U. zánět.

363912   Uzlíkový Svazek: 10 Strana: 0469
Uzlíkový čepec (marsalový, krupicový). Čes. 1. XII. 200.

363913   Uzlina Svazek: 4 Strana: 0514
Uzlina, y, f., Ganglien. U. nervová. Vz Schd. II. 335. U-ny míchové, Spinalganglien. Nz. lk. Vz Uzel.

363914   Uzlina Svazek: 7 Strana: 0992
Uzlina. Cf. Slov. zdrav. 454. U. břišní, Kk., hrdelní, ganglion jugulare, hrudní, g. thoracicum, klínopatrová, g. sphenopalati- num, kmenová, Stammganglion, kolínkatá, g. geniculi, loskavá, g. crepitans, meziobratlová, g. inteivertebrale, nadčelistní, g. suprama- xillare, olivová, g. olivarum, podčelistní, g. submaxillare, poloměsíčitá, g. semilunare, řasinková, g. ciliare, soucitná, g. sympa- thicum, skalní, g. petrosum, středová, g. centrale, šíjova, g. cervicale, ušní, g. oti- cum, větvová, Ast-, žilní pochvy děložní, Blutaderknoten der Mutterscheide. Ktt. exc. U-ny v nervové soustavě brouků. Kk. Br. 9.

363915   Uzlina Svazek: 10 Strana: 0469
Uzlina jazyková, podsáňová, ganglion linguale, míšní, g. spinale, nosní, g. rhi- nicum, uzlovitá, g. nodosum; zánět u-ny či- vové, gangliitis, Nervenganglienentzündung. Ktt.

363916   Uzlinka Svazek: 4 Strana: 0514
Uzlinka, y, f., prvok. U. žebrovaná, nodosaria Zippei. Vz Frč. 10.

363917   Uzlinkatý Svazek: 7 Strana: 0992
Uzlinkatý. U. panožka, pseudopodie. Ott. I. 111.

363918   Uzlinný Svazek: 7 Strana: 0992
Uzlinný = uzlinový. Dk. P. 4. U. nervy, tělisko.

363919   Uzlinovitý Svazek: 10 Strana: 0469
Uzlinovitý. U. vole, struma gangliosa. Ktt.

363920   Uzlinový Svazek: 4 Strana: 0514
Uzlinový, Ganglien-. U. pleteň, das Gan- gliengeflecht. Nz. lk.

363921   Uzlinstvo Svazek: 4 Strana: 0514
Uzlinstvo, a, n., das Nervensystem. Nz. U. břišní, das Bauchnervensystem, Ganglien-. Nz.

363922   Uzliti Svazek: 4 Strana: 0514
Uzliti, il, en, ení; uzlívati = uzel dělati, na uzel vázati, Knoten machen, knüpfen. V. — se = pevniti se, sich verknüpfen, fest gebunden werden. Gníd. Uzlíti se = uzlostniti se. Ros.

363923   Uzliti si vlasy Svazek: 10 Strana: 0469
Uzliti si vlasy. Zr. Krist. 82.

363924   Uzlitý Svazek: 4 Strana: 0514
Uzlitý, uzlatý = uzlovatý, knotig. Rostl.

363925   Uzlobený Svazek: 4 Strana: 0514
Uzlobený; -en, a, o, abgeärgert, ergrimmt. Přišel domů celý u. Us. Šd.

363926   Uzlobiti Svazek: 4 Strana: 0514
Uzlobiti, il, en, ení = zlobením zemdliti, do hrobu přivésti, zu Tode ärgern, zerärgen; se, sich zu Tode ärgern, sich zerärgern. — koho čím: neposlušností. — se s kým: se zlou čeládkou. Ros. — se. Když se chce zlobiti, ať se uzlobí. Us. Šd. — se nač, böse werden. Us. Tč.

363927   Uzloch Svazek: 7 Strana: 0992
Uzloch, u, m., knotiger Riemen zum Geissein. Rk.

363928   Uzlochyt Svazek: 4 Strana: 0514
Uzlochyt, u, m., der Knotenfänger. Šp.

363929   Uzlokvětý Svazek: 4 Strana: 0514
Uzlokvětý, knotenblüthig. U. pryskyř- ník, ranunculus nodiflorus. Rostl. III. a. 29.

363930   Uzloň Svazek: 4 Strana: 0514
Uzloň, ě, m., oethra, korýš. Krok. II. 247.

363931   Uzlonosný Svazek: 4 Strana: 0514
Uzlonosný, ranzentragend. Šm.

363932   Uzlorohý Svazek: 8 Strana: 0452
Uzlorohý jamkatec, ploskoprsec (brouci). Vz Klim. 269., 236.

363933   Uzlořečiti Svazek: 4 Strana: 0514
Uzlořečiti, il, en, ení, ausschelten. — co komu (zlořeče něčeho dosíci). Ros. — se komu. Us. Tč.

363934   Uzlostiti Svazek: 4 Strana: 0514
Uzlostiti, il, ěn, ění, erbosen. — koho na koho. Bel.

363935   Uzlostniti se Svazek: 4 Strana: 0514
Uzlostniti se = uzlobiti se. Ros.

363936   Uzlostrom Svazek: 4 Strana: 0514
Uzlostrom, u, m., ammodendron. Krok. I. b. 65.

363937   Uzloš Svazek: 4 Strana: 0514
Uzloš, e, m., condylura, der Spitzmaul- wurf. Ssav. 187.

363938   Uzlovatě, uzlovitě Svazek: 4 Strana: 0514
Uzlovatě, uzlovitě, knotenhaft, -weise. Ros.

363939   Uzlovatec Svazek: 4 Strana: 0514
Uzlovatec, tce, m., malachra. Rostl. I. 222.

363940   Uzlovatěti Svazek: 4 Strana: 0514
Uzlovatěti, ěl, ění, knotig werden. Ros.

363941   Uzlovatina Svazek: 4 Strana: 0514
Uzlovatina, y, f., etwas Knotiges. Krok. III. 452,

363942   Uzlovatiti Svazek: 4 Strana: 0514
Uzlovatiti, il, ěn, ění = uzlovatým či- niti, knotig machen. Ros.

363943   Uzlovatosť Svazek: 4 Strana: 0514
Uzlovatosť, uzlovilosť, i, f. = zavilosť, die Knotigkeit. Cf. Schd. II. 335. U. žil. Byl. — U. = zapletenosť, die Verwicke- lung. Šf. Strž. 1. 4.

363944   Uzlovatý Svazek: 7 Strana: 0992
Uzlovatý bič. Výb. I. 396.— U. = ne- snadný. U. zpytování. Šf. Strž. I. 297.

363945   Uzlovatý, uzlovitý Svazek: 4 Strana: 0514
Uzlovatý, uzlovitý = plný uzlů, knotig, knorrig. U. prut, V., provaz, Kom., Sš. P. 660., sukno, Ros., příze. Us. — U. = krátký, kurz. U. řeč. Slova krátká, ale uzlovatá. Tč. Mluv krátko, ale uzlovato (bündig). Ostrav. Tč.

363946   Uzlovec Svazek: 8 Strana: 0452
Uzlovec, vce, m., provaz. Cordeliěre. Sterz. I. 625. b.

363947   Uzlovice Svazek: 4 Strana: 0514
Uzlovice, e, f., v astron., die Knoten- linie. Nz. Vz Uzlovka.

363948   Uzlovina Svazek: 7 Strana: 0992
Uzlovina, y, f., Knoten, m. Šf. III. 196 Odpory takovými zavaluje se dějezpytci množství přetuhých u-vín a zadrhlin. Proch.

363949   Uzlovitosť Svazek: 4 Strana: 0514
Uzlovitosť = uzlovatosť. Uzlový, knotig, Knoten-. Cf. Uzlovatý. U. čáry = čáry spojující uzly chvějících se těles. Vz Uzel, Uzlovice. KP. II. 288. U. tvoření, Knotenbildung. Nz. U. bod, der Knotenpunkt. Nz. U. soustava ve stavitel- ství tesařském. Vz KP. I. 216. U. paruka, die Knotenperücke. Dch.

363950   Uzlovitý Svazek: 7 Strana: 0992
Uzlovitý, vz Uzlovatý (i dod.). U. šňůra, Kká, důtky. Vrch. Tykadla u-tá mají uzel celistvý aneb listovitý aneb rozeklaný aneb laločnatý. Kk. Br. 2., Stn. I. 7. U. zánět, knotenförmige Entzündung. Vz Kloub (dod.). — U. = nesnadný. Uložil mi u-tou pohádku. Koll. IV. 171.

363951   Uzlovka Svazek: 4 Strana: 0514
Uzlovka, y, f. = uzlovice. Nz.

363952   Uzlovka Svazek: 7 Strana: 0992
Uzlovka, y, f., Knotenlinie, f.; Logleine (v plavec). Rk.

363953   Uzmáhati se Svazek: 4 Strana: 0514
Uzmáhati se = namáhati se. U Vsetína. Vck.

363954   Uzmenšiti Svazek: 4 Strana: 0514
Uzmenšiti, il, en, ení, uzmenšovati, ver- kleinern. — se komu čeho. Us. Tč.

363955   Uzmeť Svazek: 7 Strana: 0992
Uzmeť = utéci. Slov. Bol rád, že so zdravými údami od nás u. mohol. N. Hlsk. XXI. 248.

363956   Uzmouti Svazek: 4 Strana: 0514
Uzmouti, uzmu, ul, ut, utí = pryč vzíti, verstohlen wegnehmen, abzwicken, wegsti- bitzen, wegkappern, schnippen. — co komu. Us. Nepřišlo mu na mysl, aby co nespra- vedlivě někomu uzmul. Besed. mlád. — co komu kde odkud. Povstalci našim rodá- kům všecky krávy v dědině uzmuli. Us. Tč. Žid, jenž byl sv. pozůstatky z posvě- ceného oltáře v Praze uzmul, zavdal k tomu příčinu. Ddk. IV. 155. — Dle Brs. 2. vyd. 19., 252. šp. m.: vzíti.

363957   Uzmouti co Svazek: 9 Strana: 0362
Uzmouti co. Arch. XVI 441.

363958   Uzmutý Svazek: 4 Strana: 0514
Uzmutý; -ut, a, o, weggenommen. Vz Uzmouti. V jeho chaloupce nenalezl bys ani zrnka cizího, ani stébla uzmutého. Bes. mlád. Hřích nepromíjí se, dokud věc uzmutá nenavracuje se. MP.

363959   Uznačiti Svazek: 4 Strana: 0514
Uznačiti, il, en, ení, bezeichnen, ange- ben. — co čím. Us. Tč.

363960   Uznale Svazek: 4 Strana: 0514
Uznale, erkenntlich, dankbar. Ros.

363961   Uznalivosť Svazek: 4 Strana: 0514
Uznalivosť, i, f. = uznalosť. U Opav. Klš.

363962   Uznalivý Svazek: 4 Strana: 0514
Uznalivý = uznalý. U Opav. Klš.

363963   Uznalosť Svazek: 4 Strana: 0514
Uznalosť, i, f., die Erkenntlichkeit, Dank- barkeit. U. lidská je jako nápoj na dlani, dříve než okusíš, vyteče. linka. On nemá žádné u-sti (vděčnosti). Us. — U. = uznání, poznání, die Fürwahrhaltung. Marek.

363964   Uznalý Svazek: 4 Strana: 0514
Uznalý = vděčný, erkenntlich, einsichts- voll, dankbar. — čeho. Lidé pravdy u-lí (ji uznávající). Tabl. Pam. Na Ostrav. Tč. — U. = uznaný, erkannt. Příčiny od práva u-lé. Pr. měst.

363965   Uznamenání Svazek: 7 Strana: 0992
Uznamenání, vz Uznamenati. Časoslova u-ní. Křn. 308.

363966   Uznamenati Svazek: 4 Strana: 0514
Uznamenati = poznati, pozorovati, wahr- nehmen, bemerken, erkennen. — co. Leg., D., Pulk. To ten chudý muž uznamenav. Pass. 38. A já u-nav takovou věc, že... Arch. V. 325. U-nav to, zamyslil se velmi. GR. U-nav tvář Labanovu. BO. Okršlek ostrovu u-li. ZN. — co odkud. Uznamenal z toho, že je vysvoboditi má. Sš. Sk. 191. — co po čem. Uznamenal jsem po ptácích, že mi se dobře dařiti bude. Jel. — co kde: změnu na tváři něčí u. Johanit. Jestližeby co v tom našem svolení scestného u-li, že nás toho vystřežete. Arch. III. 257. (1426. ). Při kom sám dovede chyby u. Kos. Ol. 1. 14. — že. U-li, že všecko vie. M.

363967   Uznamenati co Svazek: 7 Strana: 0992
Uznamenati co: pravdu. Pass. mus. 405. — čím. Nebo jistě očima svýma u-náš. Ž. kl.

363968   Uznaménkovati Svazek: 4 Strana: 0515
Uznaménkovati, uznámkovati = pozna- menati, bezeichnen. — co: prádlo. — čím: písmeny.

363969   Uznání Svazek: 4 Strana: 0515
Uznání, n. = poznání, die Erkenntniss, das Einsehen. U., že chybeno. Us. — U. = nalezení, das Urtheil, der Befund. V. U. rady. Kom. Jestli spor o to, tehdy posouzení zů- stane na u. soudcově. OZ. — U. = schvá- lení, die Gutheissung, Genehmigung. U. účtů. Us. U. jest srovnalosť představy se smyslem. Marek. — U., die Erkenntlichkeit, Einsicht. Měj u. = buď uznalým. Brs. 149. Práce tu dosť, ale málo u.; Zde není žád- ného u.; Sloužím, až bych se přetrh a přec žádné u. Us. Dch. Ona za to všecko nemá žádného u. Us. Vk. Podlé u. a bez ublížení jedné i druhé strany. Pam. Val. Meziř. 195. U. pochvalného zasloužiti; Takové u. vše- obecně zavládlo. Sš. II. 7., L. předml.

363970   Uznanlivý Svazek: 7 Strana: 0992
Uznanlivý = uznalý. Šd.

363971   Uznaný Svazek: 4 Strana: 0515
Uznaný; -án, a, o, anerkannt. Us. Šp. Zboží za nejlepší u-né, bestrenomirt. Dch.

363972   Uznaný Svazek: 7 Strana: 0992
Uznaný. Pravda vůbec u-ná. Mus. Ná- boženství zákonem u-né. Us. Pdl.

363973   Uznatek Svazek: 4 Strana: 0515
Uznatek, tku, m. = uznání. Výsledek u-tku a schvalby všeho dobra; Česť jest božské moci uznání a toho u-tku vněšným chováním vyjevení. Sš. II. 155., J. 89. (Hý. ).

363974   Uznati Svazek: 4 Strana: 0515
Uznati, uznávati = poznati, erkennen, finden, sehen, einsehen; poznati a souditi, držeti, mysliti, erkennen, anerkennen, er- achten, halten; za pravdu přijíti, für wahr halten; přijati, annehmen; usouditi, nalézti, Urtheil sprechen, erkennen. Jg. — abs. Kdo uznává, že ví málo, ten má rozum v hlavě. Na Mor. Tč. — co: svou chybu, Us., něčeho potřebu, V., výminku (přijati). Bern. Ne- mohli pohnouti císaře, aby uznal změnu na trůnu českém. Ddk. III. 291. Páni hejtmané, kdykoli potřebu kraje uznali a sjezd polo- žili. Pal. Dj. V. 2. 357. U-li aristokratickou povahu církve. Sš. Sk. 69. — co z čeho. Uznal z dechu, z potu, co nemocnému chy- buje. Berg. — co, koho za co (jak). Ne- ohlížej se naň, ale dělej, jak sám za dobré uznáš. Dch. U. pohledanosť za pravou. Šp. Uznej toho za dobrého, kdo ctnostlivě žije. Mor. Tč. Každého za lepšého od teba uzná- vaj. Na Slov. Prve jste uznal za pravdu mně. Us. Vk. Něčí výrok za dobrý u. Kn. poh. 431. Uznal to za dobré. Žer. Sn. 38. Co za potřebu u-li. Žer. Záp. II. 166., L. 9. Že mě ty za pona uznovoš. Slez. Brt. P. 153. Též tebe já za krále u-vám. Brt. P. 189. Zbygněv jsa za vlastního uznán; Za pravého papeže uznán jsa, za vinna. Ddk. II. 378., III. 36., IV. 240. (Tč. ). Někoho za hodného smrti, za vinného (odsouditi). V. Uznati něco za slušné, Sych., za dobré, Us., za pravdu, Bern., práci za špatnou, Ml., po- hledanosť za pravou. J. tr. Někoho za vin- ného přes všecko zapírání. Ml. Někoho za krále, Jg., za vlastního syna (adoptovati). Jg. — aby. Potřebu toho uznali, aby... V. — co, koho v čem. Soudce žádný aby z darů nemluvil a pakli by kdo v tom uznán byl, ten aby trestán byl. Pr. — kde. Uznávám v tom chybu. Us. Na tvojem sr- děnku zradu sem uznala. Sš. P. 122. Strana papežská v oboru politickém vše za dobré u-vá, cokoli jest jí k prospěchu. Ddk. V. 276. Povolnosť knížat u. v Jindřichu IV. příštího krále německého. Ib. III. 275. To musíme při něm u. Ml. — co čím: skut- kem, etwas faktisch anerkennen. J. tr. Nébrž podáním pravic mne a Barnaba za apoštoly mezi pohany uznali. Sš. II. 21. U. někoho hodným snášeti potupu. Ev. Mat. 63. Celé nebe, zem i peklo pánem ťa uznává. Na Slov. Tč. Málo se oň staral, ač jej králem německým u-val. Ddk. V. 315. Uznán jest lhářem. Rvač. — s inft. Uznal jsem toho potřebu býti. Har. Zemi úrodnou býti po- znal. Háj. Za dobré uznal dluh zaplatiti. Sych. Uznávám se k tomu nedostatečná býti. V. Abychom rybníka vám vydávati měli, neuznáváme se vám býti tím povinni a nejsme. Arch. IV. 61. — co na koho. Pakli by to naň uznáno bylo. Sedl. Rychn. 38. — jak: ochotně, vděčně něco u. Us. Dch. Vz U. co za co. — kdy. V smíru uznal Vladislav Zbygněva za syna. Ddk. II. 252. Po dlouhé hádce uznal, že zmeškal prý svůj čas. Pal. Dj. III. 3. 290. — co nad čím. Svrchovanosť říše nad sebou uznává. Ddk. II. 70. — že. Sbor uznal, že tyto hádky více odvodily od žádoucího cíle než k němu přivodily. Pal. Dj. III. 3. 87. Uznej, uznej, mé dítě, že ťa lubím velice. Čes. mor. ps. 89.