11001   Bezprstý Svazek: 5 Strana: 0984
Bezprstý, fingerlos. Šm., Němc. V.

11002   Bezpružnosť Svazek: 5 Strana: 0984
Bezpružnosť, i, f., die Schwunglosigkeit, Mangel an Elasticität. Dch.

11003   Bezprzymnyna Svazek: 10 Strana: 0015
Bezprzymnyna, Hanka, bezprzynmyna. Menčík. (Prešp. slov. 62. pozn. 20.

11004   Bezpředložkový Svazek: 5 Strana: 0984
Bezpředložkový, ohne ein Vorwort. B. akkusativ. Křn.

11005   Bezpředmětný Svazek: 5 Strana: 0984
Bezpředmětný, objektlos. Dch. B. slo- veso. — B. = bez predmětu, gegenstands- los. Dch. B. namítání. Pal. Rdh. III. 280.

11006   Bezpředsudně Svazek: 7 Strana: 1195
Bezpředsudně, vorurtheilsfrei. B. něco posuzovati Šf. Strž I. 483., 53.

11007   Bezpředsudný Svazek: 5 Strana: 0984
Bezpředsudný, vorurtheilsfrei. B. mysl. Šf. Rozpr. 25.

11008   Bezpřehledí Svazek: 10 Strana: 0015
Bezpřehledí, n. Poušť b. Mus. 1902. 560.

11009   Bezpřem, a Svazek: 5 Strana: 0984
Bezpřem, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118. Petrovi řečenému Bezpřem. Arch. II. 466.

11010   Bezpřemně Svazek: 5 Strana: 0984
Bezpřemně = bezpřímně. B. se nehněvej. BO.

11011   Bezpřémně Svazek: 7 Strana: 1195
Bezpřémně. Apoll. 290., Št Kn. š. 39.

11012   Bezpřěmnosť Svazek: 9 Strana: 0426
Bezpřěmnosť, bezpřiemnosť, i, f. = ná- ramnosť, přílišnosť, Masslosigkeit. Vz Gb. Slov. 51.

11013   Bezpřemný Svazek: 5 Strana: 0984
Bezpřemný = bezpřímný. B. hloub písma svatého. Sš. B-mným nebezpečenstvím bylo pro Slovany .... Sb. vel. II. 147. — B., abominalis, protervus, ohavný, protivný. B. syn. BO. Učinil se jest tak b-mným, že jest následoval modl. Bj.

11014   Bezpřémný Svazek: 7 Strana: 1195
Bezpřémný = silný, náramný. Št. Kn. š. 314.

11015   Bezpřeryvný Svazek: 5 Strana: 0984
Bezpřeryvný = bezpřetržný. B. souvis. Ntra. VI. 358.

11016   Bezpřestajně Svazek: 10 Strana: 0015
Bezpřestajně. Msn. Od. 301.

11017   Bezpřestanně Svazek: 5 Strana: 0984
Bezpřestanně, unaufhörlich. B. praco- vati, pršeti. Ostrav. Tč.

11018   Bezpřetrženě Svazek: 10 Strana: 0015
Bezpřetrženě táhnouti, ohne Unterlass. Jos. Jehl. Lépe: nepřetržené, bez přetržení. v Bezpřetržitý sen. Tbz. V. 1. 113, Vz Život.

11019   Bezpřetržitosť Svazek: 5 Strana: 0984
Bezpřetržitosť, i, f. = bezpřetržnosť. Šm.

11020   Bezpřetržitý Svazek: 5 Strana: 0984
Bezpřetržitý = bezpřetržný. Šm.

11021   Bezpřetržnosť Svazek: 5 Strana: 0984
Bezpřetržnosť, i, f. = nepřetržnosť. Bern.

11022   Bezpřetržný Svazek: 5 Strana: 0984
Bezpřetržný, ununterbrochen. Slov. Ssk.

11023   Bezpříčepký Svazek: 5 Strana: 0984
Bezpříčepký, v bot., halfterlos. Sl. les.

11024   Bezpříčinný Svazek: 5 Strana: 0984
Bezpříčinný, ohne Ursache. Osv. I. 51.

11025   Bezpřiemina Svazek: 9 Strana: 0426
Bezpřiemina, bezpřiemnina, y, f., syn- cope, zastr Vz Gb. Slov 51.

11026   Bezpřiemina Svazek: 10 Strana: 0015
Bezpřiemina, y, f. Bezprziemyna, syn- copa. Rozk. P. 1621. (de languoribus).

11027   Bezpřietržný Svazek: 9 Strana: 0426
Bezpřietržný, ununterbrochen. Vz Gb. Slov. 52.

11028   Bezpříhodý Svazek: 5 Strana: 0984
Bezpříhodý, nicht zufällig, ohne Zufall. Sm.

11029   Bezpříkladnosť Svazek: 1 Strana: 0062
Bezpříkladnosť, i, f.,Beispiellosigkeit. Jg.

11030   Bezpříkladný Svazek: 1 Strana: 0062
Bezpříkladný, Beispiellos. Jg.

11031   Bezpříkladný Svazek: 5 Strana: 0984
Bezpříkladný. B. poddajnosť, Ddk. V. 267., horlivosť, vlastenec. Koll. Zp. IV. 170., III. 45.

11032   Bezpříkorný Svazek: 7 Strana: 1195
Bezpříkorný, nicht widrig, peinlich. Sš.

11033   Bezpřímně Svazek: 1 Strana: 0062
Bezpřímně = náramně, sehr, zastr. B. prositi. Št. B. něco držeti (pevně), želeti (velmi). Výb. I.

11034   Bezpřímně Svazek: 5 Strana: 0984
Bezpřímně. — Věříme tomu b. Sv. Mar. v. 213.

11035   Bezpřímnina Svazek: 5 Strana: 0984
Bezpřímnina, y. f., die Synkope, eine Krankheit. Šm.

11036   Bezpřimnina Svazek: 7 Strana: 1195
Bezpřimnina, y, f., syncopa, zastr. Rozk.

11037   Bezpřímnosť Svazek: 5 Strana: 0984
Bezpřímnosť, i, f., das Uibermass. Šm.

11038   Bezpřímný Svazek: 1 Strana: 0062
Bezpřímný. zastr. = úporný, upřený, silný, náramný, sehr gross. B. žádost'. Št. B. světlost'. Pass.

11039   Bezpřímný Svazek: 5 Strana: 0984
Bezpřímný. — Výb. I. 776. B. se po- hanóm činieše (intolerabilis, nesnesitelný). BO. Bezpřítomnosť, i, f, die Abwesenheit. Šm.

11040   Bezpřímný Svazek: 9 Strana: 0012
Bezpřímný. Bůh velí od b-mé práce to- hoto světa přestati. Št. Bes. 76.

11041   Bezpřítomný Svazek: 1 Strana: 0062
Bezpřítomný = nepřítomný. Vz Bez.

11042   Bezpřítomný Svazek: 5 Strana: 0984
Bezpřítomný = nepřítomný, abwesend. Šm.

11043   Bezpříznaký Svazek: 5 Strana: 0984
Bezpříznaký = bezesponný. B. slovesa. Bž. 170.

11044   Bezpříznaký Svazek: 7 Strana: 1195
Bezpříznaký. B. slovesa. Vz Kvř. Ml 127.—129.

11045   Bezpříznaký Svazek: 9 Strana: 0012
Bezpříznaký. B. přípona. Gb. H. ml. III. 2. 120.

11046   Bezpřízvučnosť Svazek: 5 Strana: 0984
Bezpřízvučnosť, i, f., die Accentlosig- keit.

11047   Bezpřízvučný Svazek: 5 Strana: 0984
Bezpřízvučný, accentlos. B. slovo. Vz S. N.

11048   Bezpřízvukosť Svazek: 5 Strana: 0984
Bezpřízvukosť, i, f. B. pocitů hmato- vých. Dk. P. 19., 160. Cf. Bezpřízvučnosť.

11049   Bezpřízvuký Svazek: 5 Strana: 0984
Bezpřízvuký. B. pocit. Dk. P. 13., 332. B. slovo = které nemá přízvuku. Vz Bez- přízvučný. KB. 2. vyd. 2., Bž. 57.

11050   Bezpřízvuký Svazek: 8 Strana: 0015
Bezpřízvuký = lhostejný. B. pocit, popud. Krejč. Psych. 53.

11051   Bezpupčice Svazek: 5 Strana: 0984
Bezpupčice, e, f. B-ce, neritinea, měk- kýši břichonožci: zubovec pestrý. Vz Frč. 234.

11052   Bezpusc Svazek: 8 Strana: 0015
Bezpusc = bezpust. Netreba c' klásci pod ten kotel b. sveta (příliš mnoho dříví). Phľd. XII. 697.

11053   Bezpůsobnosť Svazek: 5 Strana: 0984
Bezpůsobnosť, i, f., die Einflusslosigkeit, Wirkungslosigkeit. Dch.

11054   Bezpůsobný Svazek: 5 Strana: 0984
Bezpůsobný = nepůsobný, nicht wirkend, wirkungslos.

11055   Bezpust Svazek: 5 Strana: 0985
Bezpust, u, m., die Zügellosigkeit. Slov. Ssk.

11056   Bezpustný Svazek: 5 Strana: 0985
Bezpustný — rozpustilý. Val. Brt. D. 199., Slov. Ssk.

11057   Bezrada Svazek: 5 Strana: 0985
Bezrada, y, f., die Rathlosigkeit. Dch.

11058   Bezradí Svazek: 5 Strana: 0985
Bezradí, n. = bezrada. U nás b. a zma- tek obecný. Ros.

11059   Bezradnosť Svazek: 5 Strana: 0985
Bezradnosť, i, f., die Rathlosigkeit. Lpř. Sl. I. 36.

11060   Bezradný Svazek: 1 Strana: 0063
Bezradný, rady nemající, rathlos. V.

11061   Bezradostnosť Svazek: 5 Strana: 0985
Bezradostnosť, i, f., die Freudenlosig- keit. Šm.

11062   Bezradostný Svazek: 1 Strana: 0063
Bezradostný. B-ný život tráviti. Lépe: radosti prázdný. Rk.

11063   Bezradostný Svazek: 5 Strana: 0985
Bezradostný. — Kká. K sl. j. 170., Sá.

11064   Bezradý Svazek: 5 Strana: 0985
Bezradý, rathlos.

11065   Bezrady Svazek: 10 Strana: 0015
Bezrady, rybník u Fryštátu. Vstnk. X. 559.

11066   Bezramení Svazek: 7 Strana: 1195
Bezramení, n., achiria.

11067   Bezran Svazek: 9 Strana: 0426
Bezran, ?, m., gosturdus, nějaký pták, zastr. Vz Gb. Slov. 52.

11068   Bezran Svazek: 10 Strana: 0015
Bezran, a, m., gosturdus (inter volatilia campestria). Rozk. P. 225.

11069   Bezranný Svazek: 5 Strana: 0985
Bezranný, wundenfrei.

11070   Bezrav Svazek: 7 Strana: 1195
Bezrav, a, m., gosturdus, pták, zastr. Rozk. Pršp. 10. 25.: bezran.

11071   Bezrázný Svazek: 5 Strana: 0985
Bezrázný, charakterlos. Slov. Sak., Rk., Loos.

11072   Bezretí Svazek: 5 Strana: 0985
Bezretí, n ., achelia. Nz. lk.

11073   Bezrobotý Svazek: 10 Strana: 0557
Bezrobotý a svobodný stav selský. Vlasť. IV. 117.

11074   Bezrodí Svazek: 5 Strana: 0985
Bezrodí, n., Mangel an Verwandten. Šm.

11075   Bezrodičný Svazek: 5 Strana: 0985
Bezrodičný. B. plození generatio aequi- voca, elternlose Zeugung.

11076   Bezrodinný Svazek: 5 Strana: 0985
Bezrodinný, familienlos. Šm.

11077   Bezrodný Svazek: 1 Strana: 0063
Bezrodný, bezplodný, Zlob., unfruchtbar.

11078   Bezrodovosť Svazek: 8 Strana: 0534
Bezrodovosť, i, f. B. člověka, který ne- náleží k žádnému rodu. Am. Orb. 109.

11079   Bezrodý Svazek: 5 Strana: 0985
Bezrodý, verwandtenlos. Šm.

11080   Bezrodý Svazek: 7 Strana: 1195
Bezrodý, geschlechtslos. B zájmena, která nemají rozdílných tvarů podlé rodu grammatického. Gb. Ml I. 71.

11081   Bezrohý Svazek: 1 Strana: 0063
Bezrohý. Těžko Bezrohému s rohatým se bůsti. Pk. (Cf. Chlap Bohatý, jak býk rohatýj.

11082   Bezrokosť, i Svazek: 5 Strana: 0985
Bezrokosť, i, f., die Termiulosigkeit. Šm.

11083   Bezroký Svazek: 5 Strana: 0985
Bezroký, terminlos. Šm.

11084   Bezrounec Svazek: 5 Strana: 0985
Bezrounec, nce, m., polyangium, der Eierbalgling, rostl. B. žloutkový, p. vitel- linum. Vz Rstp. 1960.

11085   Bezrozdělnosť Svazek: 5 Strana: 0985
Bezrozdělnosť, bezrozdílnosť, i, f., die Untheilbarkeit.

11086   Bezrozdělný Svazek: 5 Strana: 0985
Bezrozdělný, bezrozdílný, untheilbar. Bern.

11087   Bezrozdílný Svazek: 1 Strana: 0063
Bezrozdílný, lepe: nerozdílný. Rk.

11088   Bezrozměrný Svazek: 5 Strana: 0985
Bezrozměrný, nicht abgemessen. B. by- tosť. ZČ. I. 3., 47. B. verš. Dk. Poet. 392.

11089   Bezrozměrný Svazek: 7 Strana: 1195
Bezrozměrný. B. básně, v nichž co do čísla slabik ve verších žádného pravidla není List. fil. 1893. 55.

11090   Bezrozum Svazek: 5 Strana: 0985
Bezrozum, u, m., lépe: nerozum, der Unverstand. Bž. 236., Loos.

11091   Bezrozum-ý, -mný Svazek: 5 Strana: 0985
Bezrozum-ý, -mný, unverständig, un- vernünftig.

11092   Bezrozumec Svazek: 5 Strana: 0985
Bezrozumec, mce, m., der Unvernünf- tige. Šm.

11093   Bezrozumí Svazek: 5 Strana: 0985
Bezrozumí, n., der Unverstand. Šm

11094   Bezrozumnosť Svazek: 1 Strana: 0063
Bezrozumnosť, i, f.= nerozum, nerozum- nosť, Unvernunft.

11095   Bezrozumnosť Svazek: 7 Strana: 1195
Bezrozumnosť, i, f., Vernunftlosigkeit. Mus. 1887. 543.

11096   Bezrozumný Svazek: 1 Strana: 0063
Bezrozumný, D., nerozumný, unver- nünftig. Us.

11097   Bezrozumosť, i Svazek: 5 Strana: 0985
Bezrozumosť, i, f., die Unvernunft. Šm.

11098   Bezrozvážnosť Svazek: 1 Strana: 0063
Bezrozvážnosť, i, f., nerozváženi, Un- überlegtheit. Troj.

11099   Bezrožka Svazek: 5 Strana: 0985
Bezrožka, y, f., aceras, der Ohnhorn, rostl. B. tradatá, a. antliropofora. Vz Slb. 211.

11100   Bezruč Svazek: 8 Strana: 0015
Bezruč = bezruký. Laš. Brt, D. II. 294.

11101   Bezruč Svazek: 10 Strana: 0015
Bezruč Petr (pseudonym slezského bás- níka). Vyhl. 90.

11102   Bezruč Svazek: 10 Strana: 0557
Bezruč Petr, básn. Vz List. fil. 1905. 120.

11103   Bezruče Svazek: 5 Strana: 0985
Bezruče, e, m., os. jm. Tč.

11104   Bezručec Svazek: 5 Strana: 0985
Bezručec, čka, m. = bezručka. Šm.

11105   Bezručec Svazek: 7 Strana: 1195
Bezručec, čce, m, mancus. Pršp. 44. 11.

11106   Bezručec Svazek: 10 Strana: 0015
Bezručec, čce, m., mancus. Rozk. P. l111., Veleš. 136. (Mš. Slov. )

11107   Bezručí Svazek: 10 Strana: 0015
Bezručí, n., Acheirie. Ktt.

11108   Bezručka Svazek: 5 Strana: 0985
Bezručka, y, m. a f. = člověk bez jedné ruky, der Einhändige. Us. Msk.

11109   Bezručka Svazek: 8 Strana: 0015
Bezručka, y, m., os. jm. Arch. XII. 29. — B. = bezruký). B. chodí (otvírá-li vítr dvéře). Slez. Nov. Př. 651.

11110   Bezrudný Svazek: 5 Strana: 0985
Bezrudný, erzfrei. B. kamení. S. N. III. 586. Vz násl.

11111   Bezrudý Svazek: 5 Strana: 0985
Bezrudý, v hor., erzfrei, nicht erzhältig, todtliegeud. Sl. les.

11112   Bezruk Svazek: 5 Strana: 0985
Bezruk, a, m. = bezruký. V ktoré (pe- níze) b. a nahý podelili sa. Dbš. Sl. pov. III. 36.

11113   Bezrukávní Svazek: 5 Strana: 0985
Bezrukávní, ärmellos. B. rubáš. Lpř.

11114   Bezrukávý Svazek: 5 Strana: 0985
Bezrukávý = bezrukávní. B. svrchník. S. N. I. 5.

11115   Bezruký Svazek: 1 Strana: 0063
Bezruký, ohne Hand. V.

11116   Bezruký Svazek: 5 Strana: 0985
Bezruký. — GR. Bez hodin je človek jako b-ký. B-ký otevřel dvéře (vítr). Us. Kšá.

11117   Bezrůzno Svazek: 10 Strana: 0015
Bezrůzno se s někým mísiti. Msn. Hym. 65.

11118   Bezrybý Svazek: 9 Strana: 0012
Bezrybý. B. potok. Mtc. 1899. 54.

11119   Bezrýmý Svazek: 5 Strana: 0985
Bezrýmý, reimlos. Šm.

11120   Bezřadec Svazek: 5 Strana: 0985
Bezřadec, dce, m., v miner., der Anorthit. Rk.

11121   Bezřádkový Svazek: 5 Strana: 0985
Bezřádkový, reihonlos. Setí b, die Vollsaat; b. rozsévadlo, breitwürfige See- maschine. Sl. les.

11122   Bezřádnosť Svazek: 9 Strana: 0012
Bezřádnosť, i, f. Mus. 1898. 342.

11123   Bezřádný Svazek: 1 Strana: 0063
Bezřádný, bez řádu, ordnungs-, regellos. D.

11124   Bezřadý Svazek: 5 Strana: 0985
Bezřadý, ohne Reihen, nicht in Reihen.

11125   Bezřadýn Svazek: 5 Strana: 0985
Bezřadýn, u, m., muntingia, die Mun- tingie, rostl. B. bílý, m. calabura. Vz Rstp. 166.

11126   Bezřaska Svazek: 5 Strana: 0985
Bezřaska, y, f., die Melanie. Šm.

11127   Bezřečí Svazek: 5 Strana: 0985
Bezřečí, n. = zamlklosť, apuasia. Nz. lk.

11128   Bezřečí Svazek: 10 Strana: 0015
Bezřečí, n. Koktání při b., aphatisches Stottern; B. slabykové křečové, alalia syl- labaris spasmodica; druh b., kdy nemocný dovede vyslovovati jen věty jemu předříká- vané, echolalia. Ktt.

11129   Bezřemeslý Svazek: 5 Strana: 0985
Bezřemeslý, ohne Handwerk. Šm.

11130   Bezsemenní Svazek: 10 Strana: 0015
Bezsemenní, n., Aspermie, aspermatis- mus, Samenlosigkeit. Ktt.

11131   Bezsemennosť Svazek: 5 Strana: 0985
Bezsemennosť, i, f., die Samenlosigkeit. Sl. les.

11132   Bezsemenný Svazek: 5 Strana: 0985
Bezsemenný, samenlos. Šm.

11133   Bezsennosť Svazek: 5 Strana: 0985
Bezsennosť, i, f. = bezspavosť, agrypnia, die Schlaflosigkeit. Nz. lk.

11134   Bezsenný Svazek: 1 Strana: 0063
Bezsenný. Noc b., schlaflos. Č.

11135   Bezsenný Svazek: 10 Strana: 0015
Bezsenný, lépe: bezesný. Sr. Bezedný, Bezelstný, Bezectný. Mš. — B = bez sena. B. louka.

11136   Bezsifonatý Svazek: 7 Strana: 1195
Bezsifonatý. B. mlžové, asiphoniata. Ott. II. 878.

11137   Bezsilí Svazek: 5 Strana: 0985
Bezsilí, n., die Asthenie, Kraftlosigkeit, Schwäche. Nz., Lpř. Sl. I. 94., 48., Ssk,

11138   Bezsilný Svazek: 5 Strana: 0985
Bezsilný, asthenisch, kraftlos. Nz.

11139   Bezskaloví Svazek: 10 Strana: 0015
Bezskaloví, n. B. ploské, hladké. Msn. Od. 86., 107.

11140   Bezskladný Svazek: 5 Strana: 0985
Bezskladný, harmonielos. Šm.

11141   Bezskloní Svazek: 5 Strana: 0985
Bezskloní, n., der Deklinationsmangel. Pk.

11142   Bezskodenství Svazek: 7 Strana: 1195
Bezskodenství, u. Č. Rž. LVI.

11143   Bezskutečný Svazek: 5 Strana: 0985
Bezskutečný, lépe: neskutečný, unwirk- lich.

11144   Bezskutečný Svazek: 10 Strana: 0015
Bezskutečný způsob konání, počínání. Čad. 104.

11145   Bezskvrnný Svazek: 9 Strana: 0012
Bezskvrnný. Vz Břicháč, Úzkořiťník.

11146   Bezsláví Svazek: 5 Strana: 0985
Bezsláví, n., die Ruhmlosigkeit. Lšk., Lpř.

11147   Bezslavně Svazek: 10 Strana: 0015
Bezslavně někoho schvátiti. Msn. Od. 215.

11148   Bezslavný Svazek: 5 Strana: 0985
Bezslavný = neslavný, ruhmlos. Lpř.

11149   Bezsledý Svazek: 5 Strana: 0985
Bezsledý, spurlos. Šm.

11150   Bezslibný Svazek: 5 Strana: 0985
Bezslibný, ohne Gelübde. Šm.

11151   Bezslovný Svazek: 5 Strana: 0985
Bezslovný, wortlos, nicht ausdrücklich. Sm.

11152   Bezsluchý Svazek: 1 Strana: 0063
Bezsluchý, gehörlos. V.

11153   Bezslunečný Svazek: 1 Strana: 0063
Bezslunečný. B. strana, sonnenlos. Us.

11154   Bezslužný Svazek: 5 Strana: 0985
Bezslužný, dienstlos. Slov. Ssk.

11155   Bezslzí Svazek: 10 Strana: 0015
Bezslzí, n. Vyplakati se až do b. Tbz. V. 6. 89.

11156   Bezslzý Svazek: 5 Strana: 0985
Bezslzý, thränenlos. Šm.

11157   Bezsměrný Svazek: 5 Strana: 0985
Bezsměrný. B. moře, unermesslich. Vrch.

11158   Bezsměrý Svazek: 5 Strana: 0985
Bezsměrý, richtungslos. B. duše. Kyt. 1876. 36.

11159   Bezsměšný Svazek: 5 Strana: 0985
Bezsměšný = nesměšný, ernsthaft. Šm.

11160   Bezsmírný Svazek: 1 Strana: 0063
Bezsmírný, Zlob., unversöhnlich.

11161   Bezsmrtelník Svazek: 5 Strana: 0985
Bezsmrtelník, a, m. = nesmrtelník.

11162   Bezsmrtelnosť Svazek: 5 Strana: 0985
Bezsmrtelnosť, i, f. = nesmrtelnosť. BO.

11163   Bezsmrtelný Svazek: 5 Strana: 0985
Bezsmrtelný, lépe: nesmrtelný. Šm.

11164   Bezsmrtí Svazek: 5 Strana: 0985
Bezsmrtí, n., die Unsterblichkeit. Šm.

11165   Bezsmrtník Svazek: 10 Strana: 0015
Bezsmrtník, a, m. = bůh. Msn. II. 160., Od. 76., 222. a j.

11166   Bezsmrtnosť Svazek: 5 Strana: 0985
Bezsmrtnosť, i, f., die Unsterblichkeit. Šm.

11167   Bezsmrtný Svazek: 5 Strana: 0985
Bezsmrtný, unsterblich. Šm.

11168   Bezsmrtný Svazek: 7 Strana: 1195
Bezsmrtný, todesfrei. Šf. Strž II. 86.

11169   Bezsmyslník Svazek: 5 Strana: 0985
Bezsmyslník, a, m., der Sinnlose. Sš. Sk. 255.

11170   Bezsmyslnosť Svazek: 7 Strana: 1195
Bezsmyslnosť, i, f., dementia. B. starců, d. senilis, obrnová, d. paralytica.

11171   Bezsmyslnosť Svazek: 10 Strana: 0015
Bezsmyslnosť, i, f. = kleslosť na mysli. Hyna. Vz Čad. 114.

11172   Bezsmyslný Svazek: 1 Strana: 0063
Bezsmyslný, beze smyslu, unsinnig, V . — B., pošetilý, sinnlos, widersinnig. B. cho- vaní. D.

11173   Bezsněhý Svazek: 5 Strana: 0985
Bezsněhý, schneefrei. Sl. les.

11174   Bezsněžný Svazek: 10 Strana: 0015
Bezsněžný. B. zima. Nár. list. 1885. č. 120.

11175   Bezsoudí Svazek: 9 Strana: 0012
Bezsoudí, n. = čas, když se nesoudilo. Pal. Děj. IV. 1. 299.

11176   Bezsoudně Svazek: 10 Strana: 0557
Bezsoudně na něčem přestati. XVI. stol. Uč. spol. 1905. II. 34.

11177   Bezsoudnosť Svazek: 5 Strana: 0985
Bezsoudnosť, i, f., die Gerichtslosigkeit; nesoudnosť, Mangel an Urtheil. Šm.

11178   Bezsoudný Svazek: 1 Strana: 0063
Bezsoudný, soudu (rozsudku) nemající, ohne Beurtheilung.

11179   Bezsoudný Svazek: 5 Strana: 0985
Bezsoudný, gerichtslos; nesoudný, ohne Beurtheilung.

11180   Bezsoudný Svazek: 8 Strana: 0015
Bezsoudný zařaď za Bezsmyslný (I. 63.).

11181   Bezsoutěžný Svazek: 10 Strana: 0015
Bezsoutěžný. B. láce. Nár. list. 1903. č. 257. 19.

11182   Bezspavosť Svazek: 5 Strana: 0985
Bezspavosť, i, f., vz Bezsennosť.

11183   Bezspoj Svazek: 5 Strana: 0985
Bezspoj, e, m. = nevazba, věty nespo- jené, asyndeton. Pěkně anděl mluví k ženám v asyndetech či větách nespojených, v bez- spojech a nevazbách při svém živém, do- lehlivém a radostném zvěstování. Sš. Mr. 71.

11184   Bezspojebně Svazek: 5 Strana: 0985
Bezspojebně, asyndetisch. Mluví b. une- sen návalem myšlének. Sš. II. 35.

11185   Bezspoječně Svazek: 5 Strana: 0985
Bezspoječně = bezspojebně. Napomenutí to je vývodek z předešlého, ale připojen je b.; Věty ty b. a bezvazně po sobě ná- sledují. Sš. II. 128., Sk. 47.

11186   Bezspoječnosť Svazek: 5 Strana: 0985
Bezspoječnosť, i, f., asyndetische Satz- verbindung, das Asyndeton. Nz., Jg. Slovsn. 71.

11187   Bezspoječný Svazek: 5 Strana: 0985
Bezspoječný, asyndetisch. B. vazba vět. Nz.

11188   Bezspolečný Svazek: 5 Strana: 0985
Bezspolečný, ungesellig.

11189   Bezsporný Svazek: 5 Strana: 0985
Bezsporný, unbestreitbar. Ssk.

11190   Bezspráva Svazek: 5 Strana: 0985
Bezspráva, y, f., die Leitungslosigkeit.

11191   Bezspravedlivý Svazek: 1 Strana: 0063
Bezspravedlivý = nespravedlivý, unge- recht. Troj.

11192   Bezsprávný Svazek: 5 Strana: 0985
Bezsprávný, leitungslos. Ssk.

11193   Bezsrdcový Svazek: 8 Strana: 0015
Bezsrdcový. B. suchota. Phľd. 1896. 240.

11194   Bezsrdečnosť Svazek: 5 Strana: 0985
Bezsrdečnosť, i, f., die Herzlosigkeit.

11195   Bezsrdečný Svazek: 5 Strana: 0986
Bezsrdečný, herzlos. Posp.

11196   Bezsrdí Svazek: 7 Strana: 1195
Bezsrdí, n., acardia.

11197   Bezsrdí Svazek: 10 Strana: 0015
Bezsrdí, n., Acephalocardie. Ktt. V V. 986. polož před Bezsredný.

11198   Bezsrdí, n Svazek: 5 Strana: 0986
Bezsrdí, n., acardia. Nz. lk.

11199   Bezsredný Svazek: 5 Strana: 0986
Bezsredný = bezprostřední. Slov. Ssk.

11200   Bezsrš Svazek: 7 Strana: 1195
Bezsrš, achimeda, monstrum ?, zastr. Pršp. 17. 96.

11201   Bezstarosti Fr Svazek: 5 Strana: 0986
Bezstarosti Fr., učitel a spisov., † 1831. Vz Enc. paed. I. 606. — B. Ignát, učitel a spisov., 1827.—1862. Ib.

11202   Bezstarostlivosť Svazek: 10 Strana: 0015
Bezstarostlivosť, i, f. Hrlš. Hus. 88.

11203   Bezstarostně Svazek: 1 Strana: 0063
Bezstarostně žiti, sorglos. — Bezsta- rostnosť, i, f., Sorglosigkeit. — Bezsta- rostný, sorglos.

11204   Bezstarostník Svazek: 9 Strana: 0012
Bezstarostník, ?, ?., ein sorgloser Mensch. Nár. list. 1897. č. 132. feuil.

11205   Bezstarostnosť Svazek: 9 Strana: 0012
Bezstarostnosť, i, f. O příslovích vz Zát. Pr. 27.

11206   Bezstěnný Svazek: 1 Strana: 0063
Bezstěnný, bez stěn, ohne Wände. L.

11207   Bezstěnný Svazek: 8 Strana: 0015
Bezstěnný, wandlos. B. prostora krevní. Hlav. Obrz. 20.

11208   Bezstinný Svazek: 1 Strana: 0063
Bezstinný, schattenlos. D.

11209   Bezstopký Svazek: 5 Strana: 0986
Bezstopký, stiellos. Šm.

11210   Bezstopný Svazek: 5 Strana: 0986
Bezstopný, spurlos. B. verš, nedostopný, abgekürzter Vers, brachycatalecticus(versusj. Nz.

11211   Bezstoudně Svazek: 7 Strana: 1195
Bezstoudně, schamlos. B. zapírati. Šf. Strž. I. 580

11212   Bezstoudně Svazek: 10 Strana: 0015
Bezstoudně jednati. Zr. Čer. 227.

11213   Bezstoudnice Svazek: 5 Strana: 0986
Bezstoudnice, e, f., lépe: nestoudnice, die Schamlose. Šm.

11214   Bezstoudník Svazek: 5 Strana: 0986
Bezstoudník, a, m. = bezstudec. Šm.

11215   Bezstoudnosť Svazek: 5 Strana: 0986
Bezstoudnosť, i, f. = bezstudnosť, die Schamlosigkeit. Lpř. Sl. I. 46.

11216   Bezstoudný Svazek: 1 Strana: 0063
Bezstoudný, bezstudý, bezstudný = ne- stydatý, schamlos. V.

11217   Bezstoudný Svazek: 5 Strana: 0986
Bezstoudný, vz Bezstudný.

11218   Bezstrachý Svazek: 5 Strana: 0986
Bezstrachý, furchtlos, herzhaft. Šm.

11219   Bezstrastnosť Svazek: 5 Strana: 0986
Bezstrastnosť, i, f., die Leidenschafts- losigkeit. Nz.

11220   Bezstrastý Svazek: 5 Strana: 0986
Bezstrastý, leidenschafts-, sorgenlos. Šm.

11221   Bezstrašivosť Svazek: 5 Strana: 0986
Bezstrašivosť, i, f., die Furchtlosigkeit. Neohroženosť a b. jeho v kázání o Kristu. Sš. Sk. 141.

11222   Bezstrazni Svazek: 5 Strana: 0986
Bezstrazni, n. = bezstrastnosť. Nz.

11223   Bezstráznivosť Svazek: 5 Strana: 0986
Bezstráznivosť, i, f. = bezstrastnosť. Nz. Svrchovaná ctnosť u stoiků byla b. Sš. Sk. 204.

11224   Bezstráží Svazek: 5 Strana: 0986
Bezstráží, n., áevlašía, das Nichtbe- wachen. Lpř. Sl.

11225   Bezstromosť Svazek: 5 Strana: 0986
Bezstromosť, i, f., die Baumlosigkeit.

11226   Bezstromý Svazek: 1 Strana: 0063
Bezstromý, Kr., baumlos.

11227   Bezstromý Svazek: 9 Strana: 0012
Bezstromý. B. rovina. Pal. Záp. I. 16.

11228   Bezstrunný Svazek: 5 Strana: 0986
Bezstrunný, saitenlos, unbesaitet. Šm.

11229   Bezstřenek Svazek: 1 Strana: 0063
Bezstřenek, nku, m., nůž bez střenek, krně, Messer ohne Stiel. Us.

11230   Bezstudec Svazek: 5 Strana: 0986
Bezstudec, dce, m. = nestoudník, der Schamlose. Šm.

11231   Bezstudí Svazek: 5 Strana: 0986
Bezstudí, n., die Schamlosigkeit. Šm.

11232   Bezstudnosť Svazek: 5 Strana: 0986
Bezstudnosť, bezstydnosť, i, f. = nestyd- nosť. Bern., Ssk.

11233   Bezstudný Svazek: 5 Strana: 0986
Bezstudný, bezstydný = nestydný. Ssk., Bern.

11234   Bezstupný Svazek: 5 Strana: 0986
Bezstupný, stufenlos. Šm.

11235   Bezstydný Svazek: 1 Strana: 0063
Bezstydný, vz Bezstoudný, schamlos.

11236   Bezsuký Svazek: 1 Strana: 0063
Bezsuký. B. rákosí, Kom.", knotenlos.

11237   Bezsvalý Svazek: 7 Strana: 1195
Bezsvalý, amyon.

11238   Bezsvědomec Svazek: 5 Strana: 0986
Bezsvědomec, mce, m., der Gewissen- lose. Šm.

11239   Bezsvědomí Svazek: 1 Strana: 0063
Bezsvědomí, n., nesvědomitosť, Gewissen- losigkeit.

11240   Bezsvědomí Svazek: 5 Strana: 0986
Bezsvědomí, n., die Gewissenlosigkeit. Šm.

11241   Bezsvědomitý Svazek: 8 Strana: 0015
Bezsvědomitý, gewissenslos. B. člověk. Phld. 1894. 536.

11242   Bezsvědomý Svazek: 5 Strana: 0986
Bezsvědomý, gewissenlos. Šm.

11243   Bezsvětlosť, i Svazek: 5 Strana: 0986
Bezsvětlosť, i, f., die,Lichtlosigkeit. Šm.

11244   Bezsvětlý Svazek: 1 Strana: 0063
Bezsvětlý, bez světla, Ráj., lichtlos.

11245   Bezsvětlý Svazek: 5 Strana: 0986
Bezsvětlý, lichtlos. Šm.

11246   Bezsvětný Svazek: 5 Strana: 0986
Bezsvětný, temerarius V MV. nepravá glossa. Pa.

11247   Bezsvitný Svazek: 10 Strana: 0015
Bezsvitný. B. oko (mdlé) se zasvitlo. Tbz. V. 5. 273.

11248   Bezšatý Svazek: 5 Strana: 0986
Bezšatý, kleiderlos. Šm.

11249   Bezšetrný Svazek: 5 Strana: 0986
Bezšetrný, schonungslos. B. trpkosť jeho láskou zlahozena. Sš. l. 8.

11250   Bezškodí Svazek: 5 Strana: 0986
Bezškodí, n., die Vergütung. Šm.

11251   Bezškodnosť Svazek: 5 Strana: 0986
Bezškodnosť, i, f. = neškodnosť. Bern.

11252   Bezškodný Svazek: 1 Strana: 0063
Bezškodný, schadlos, unbeschädigt, V.

11253   Bezškodný Svazek: 5 Strana: 0986
Bezškodný = neškodný. Bern.

11254   Bezšpicí Svazek: 5 Strana: 0986
Bezšpicí = bezešpicí.

11255   Bezšťávnosť Svazek: 1 Strana: 0063
Bezšťávnosť i,f. — Bezšťávný, saftlos.D.

11256   Bezšťávý Svazek: 5 Strana: 0986
Bezšťávý, saftlos. Šm.

11257   Bezštětinný Svazek: 5 Strana: 0986
Bezštětinný, borstenlos. Šm.

11258   Bezšupinný Svazek: 5 Strana: 0986
Bezšupinný, schalenlos. Šm.

11259   Beztahov Svazek: 5 Strana: 0986
Beztahov, a, m., ves ve Voticku. S. N., Blk. Kfsk. 493., Sdl. Hr. III. 301., IV. 85

11260   Beztak Svazek: 8 Strana: 0015
Beztak. Šak tě b. nepotřebuji. Mor. Nár. list. 1893. č, 299. odpol. H. je mrtvý nepria- teľom živého. PhĽD. 1894. 674. Vy ste sytí i b. (s dostatek). Phľd. XII. 165.

11261   Beztaktně Svazek: 5 Strana: 0986
Beztaktně, taktlos B. jednati. Us.

11262   Beztaktní Svazek: 7 Strana: 1195
Beztaktní, taktlos. B. chování. Pdl.

11263   Beztaktnosť Svazek: 5 Strana: 0986
Beztaktnosť, i, ť. = nevědomosť, jak a kdy se má s něčím zacházeti, jak má způ- sobně jednati, die Taktlosigkeit.

11264   Beztaktnosť Svazek: 10 Strana: 0015
Beztaktnosť, i, f. B. písně (když se ne- váže ani taktem). Vyhl. II. 120.

11265   Beztaktý Svazek: 5 Strana: 0986
Beztaktý, taktlos. B. verš. Dk. Poet. 292.

11266   Beztalentnosť Svazek: 10 Strana: 0557
Beztalentnosť, i, f. Zvon VI. 287.

11267   Beztalentovanosť Svazek: 10 Strana: 0557
Beztalentovanosť, i, f. Zvon V. 558.

11268   Beztečký Svazek: 8 Strana: 0534
Beztečký. Vz Prsoštítec (3. dod.).

11269   Beztělesenství Svazek: 7 Strana: 1195
Beztělesenství, n., Körperlosigkeit. Vch Ar. II. 14.

11270   Beztělesnosť Svazek: 1 Strana: 0063
Beztělesnosť, beztělnosť, i, f. — Bez- tělesný, beztělný, körperlos. Scip.

11271   Beztělestný Svazek: 8 Strana: 0016
Beztělestný, körperlos. B. svátosť. Chč. Mik. 478.

11272   Beztělnosť Svazek: 5 Strana: 0986
Beztělnosť, i, f. = beztělesnosť. Sš. J. 303.

11273   Beztělný Svazek: 5 Strana: 0986
Beztělný = beztělesný. Lpř. Sl. I. 100.

11274   Beztělý Svazek: 5 Strana: 0986
Beztělý = beztělesný. Us., Desolda.

11275   Beztepí Svazek: 10 Strana: 0015
Beztepí, n., Pulslosigkeit, asphyxia. Ktt.

11276   Beztoný Svazek: 7 Strana: 1195
Beztoný, tonlos. Dk. Aesth. 227.

11277   Beztravný Svazek: 10 Strana: 0015
Beztravný, beztravý, graslos. B. rovina. Holub I. 36.

11278   Beztrestně Svazek: 5 Strana: 0986
Beztrestně, straflos. B. něco činiti. Us.

11279   Beztrestnosť Svazek: 5 Strana: 0986
Beztrestnosť, i, f., die Straflosigkeit.

11280   Beztrestný Svazek: 1 Strana: 0063
Beztrestný, straflos.

11281   Beztrudně Svazek: 9 Strana: 0012
Beztrudně, kummerlos. ?. žíti. Král. El. 39.

11282   Beztrudnosť Svazek: 5 Strana: 0986
Beztrudnosť, i, f., der Leichtmuth, die Harmlosigkeit. Dch.

11283   Beztrudný Svazek: 5 Strana: 0986
Beztrudný, harmlos, schmerzlos, unbe- kümmert.

11284   Beztrupí Svazek: 7 Strana: 1195
Beztrupí, n., acormus.

11285   Beztrupý Svazek: 5 Strana: 0986
Beztrupý, rumpflos. B. plod, acormus. Nz. lk.

11286   Beztředllí Svazek: 10 Strana: 0015
Beztředllí = bezprostřední. B. tknutí. Ráj. 8 261.

11287   Beztřídnosť Svazek: 8 Strana: 0534
Beztřídnosť. B. člověka atd., který ne- náleží k žádné třídě. Am. Orb. 109.

11288   Beztuchý Svazek: 10 Strana: 0015
Beztuchý, ahnungslos. B-chá jeho duše. Nár. list. 1888. 15. /12.

11289   Beztuký Svazek: 8 Strana: 0016
Beztuký. B. potrava, mager. Vstnk. IV. 153.

11290   Beztvara Svazek: 5 Strana: 0986
Beztvara, y, f., die Unform, Formlosig- keit. Dch.

11291   Beztvarec Svazek: 10 Strana: 0015
Beztvarec, rce, m. Vyvitější b., myla- cephalus. Ktt.

11292   Beztvarka Svazek: 7 Strana: 1195
Beztvarka, y, f., anomia, hmyz. Brm. IV. 2. 413.

11293   Beztvárnosť Svazek: 1 Strana: 0063
Beztvárnosť, i. f.—Beztvárný. Hmota b., gestaltlos. Ssav.

11294   Beztvarnosť Svazek: 5 Strana: 0986
Beztvarnosť, i, f., die Gestaltlosigkeit, Amorphie, der Amorphismus, die Formlosig- keit, Ungestaltheit. Nz., Stč. Zem. 272., ZČ. I. 249 , Šfk. 736

11295   Beztvarný Svazek: 5 Strana: 0986
Beztvarný, beztvárný, gestaltlos, unge- staltet, formlos, amorph. Nz., Kká. B. ne- rost, rašelina, amorpher Torf, Sl. les., uhlík, Kk., telesa, ZČ. I. 249., Schd. I. 275., od- růdy křemene. Osv. I. 639.

11296   Beztvarý Svazek: 5 Strana: 0986
Beztvarý = beztvarný. Dk., Sl. les.

11297   Beztykadlý Svazek: 8 Strana: 0016
Beztykadlý, autennenlos. Sterz. I. 216.

11298   Bezúčasť Svazek: 10 Strana: 0015
Bezúčasť, i, f. Ztrnula nad b-stí své duše. Zvon III. 428.

11299   Bezúčastně Svazek: 10 Strana: 0558
Bezúčastně na něco pohlížeti. Čch II. Pov. 63.

11300   Bezúčastný Svazek: 5 Strana: 0986
Bezúčastný, untheilhaftig. Krň.

11301   Bezúčelnosť Svazek: 5 Strana: 0986
Bezúčelnosť, i, f., die Zwecklosigkeit.

11302   Bezúčelný Svazek: 5 Strana: 0986
Bezúčelný, zwecklos. Dch.

11303   Bezučinkový Svazek: 10 Strana: 0015
Bezučinkový, wirkungslos. B. věc. Pokr. 1885. č. 355., 1886. č. 30.

11304   Bezúčinnosť Svazek: 5 Strana: 0986
Bezúčinnosť, i, f., die Unthätigkeit, Un- wirksamkeit. Ddk. V. 57.

11305   Bezúčinný Svazek: 5 Strana: 0986
Bezúčinný, unthätig, unwirksam.

11306   Bezúdí Svazek: 7 Strana: 1195
Bezúdí, n., ectromelia.

11307   Bezúdný Svazek: 1 Strana: 0063
Bezúdný, gliederlos. Zlob.

11308   Bezúdobnosť Svazek: 5 Strana: 0986
Bezúdobnosť, i, f., die Formlosigkeit. Dch.

11309   Bezúdobný Svazek: 5 Strana: 0986
Bezúdobný, formlos. Dch.

11310   Bezúdý Svazek: 5 Strana: 0986
Bezúdý = bezúdný. Lpř. Sl. I. 50.

11311   Bezüglich Svazek: 5 Strana: 0986
Bezüglich, něm. Cf. Potahmo.

11312   Bezuhelný Svazek: 7 Strana: 1195
Bezuhelný, kohlenfrei. B, pískovec. NA. V. 607.

11313   Bezúhlý Svazek: 7 Strana: 1195
Bezúhlý, winkellos. B. čára. Jd. Geom. II. 21.

11314   Bezúhonnosť Svazek: 1 Strana: 0063
Bezúhonnosť, i, f., zachovalosť, Untadel- haftigkeit. — Bezúhonný, zachovalý, un- tadelhaft, D., tadellos.

11315   Bezúhonnosť Svazek: 5 Strana: 0986
Bezúhonnosť, die Lauterkeit, Unsträf- lichkeit. J. tr, S. N.

11316   Bezúhonný Svazek: 5 Strana: 0986
Bezúhonný. — Dch., Sš III. 210., Vrch., Ssk.

11317   Bezucha Svazek: 5 Strana: 0986
Bezucha, y, m., os. jm. Mor. Šd.

11318   Bezuchý Svazek: 1 Strana: 0063
Bezuchý, D., Háj., ohrlos.

11319   Bezuchý Svazek: 5 Strana: 0986
Bezuchý. GR.

11320   Bezúchylný Svazek: 5 Strana: 0986
Bezúchylný. B. čára = čára na mapě těmi místy vedená, kde dralka úchylková dokonale od jihu k severu směřuje. S. N. V. 31

11321   Bezúlevný Svazek: 5 Strana: 0986
Bezúlevný, unablässlich. B. touha. Kká. K sl. j. 210.

11322   Bezum Svazek: 5 Strana: 0986
Bezum, u, m., amentia, der Unverstand. Exc. 1424.

11323   Bezumec Svazek: 5 Strana: 0986
Bezumec, mce, m. = nerozumec, der Unverständige. Tím více se projevili sami blázny a hlupci a b-mci. Sš. I. 167.

11324   Bezumec Svazek: 7 Strana: 1195
Bezumec, mce, m., Dummkopf, m. Č. Kn. š. 184.

11325   Bezumí Svazek: 1 Strana: 0063
Bezumí, n., nerozum. Troj. Unverstand.

11326   Bezumie Svazek: 8 Strana: 0016
Bezumie. Miloval ho do bezumia. Phľd. 1893. 574.

11327   Bezumnosť Svazek: 7 Strana: 1195
Bezumnosť, i, f., Dummheit. Kar. 65.

11328   Bezumnosť Svazek: 10 Strana: 0015
Bezumnosť, i, f. Takú jsa pochycen b-stí. Kar. 65. (Mš. Slov. ).

11329   Bezumný Svazek: 5 Strana: 0986
Bezumný, unsinnig, verrückt, rasend; der Idiot. Šm. B. tyrann. Ntr. VI. 295.

11330   Bezumný Svazek: 10 Strana: 0015
Bezumný, excors. Bib. mik. Sir. 6. 21. (Mš. Slov. ).

11331   Bezumosť Svazek: 9 Strana: 0426
Bezumosť, i, f. = hloupost. Vz Gb. Slov. 52.

11332   Bezumstvovať Svazek: 7 Strana: 1195
Bezumstvovať, Dummheiten treiben. Slov. Zbr. Hry 134.

11333   Bezumstvovati Svazek: 5 Strana: 0986
Bezumstvovati = nerozúmně jednati? Slov. Pán tvoj bezumstvuje. Zbr. Hry 134.

11334   Bezumý Svazek: 7 Strana: 1195
Bezumý, vz Bezumný. B. mik. 6. 21.

11335   Bezúmyslňosť Svazek: 5 Strana: 0986
Bezúmyslňosť, i, f., die Absichtslosig- keit.

11336   Bezúmyslný Svazek: 1 Strana: 0063
Bezúmyslný, absichtslos.

11337   Bezúplatný Svazek: 5 Strana: 0986
Bezúplatný, unentgeltlich; neúplatný (lépe), unbestechlich. Šm.

11338   Bezúrazitý Svazek: 5 Strana: 0986
Bezúrazitý, unverletzbar. Ssk.

11339   Bezúrazný Svazek: 5 Strana: 0986
Bezúrazný, unverletzbar. Ssk.

11340   Bezúročitelný Svazek: 5 Strana: 0986
Bezúročitelný, unverzinslich. B. půjčka. Us.

11341   1. Bezúročitý Svazek: 5 Strana: 0986
1. Bezúročitý = neočarovatelný. Val. Brt. D. 199.

11342   2. Bezúročitý Svazek: 5 Strana: 0987
2. Bezúročitý = bezúročný.

11343   Bezúročný Svazek: 5 Strana: 0987
Bezúročný = neúročný, nezúročitelný, unverzinslich. Nz., Ssk.

11344   Bezúřadý Svazek: 5 Strana: 0986
Bezúřadý, amtlos.

11345   Bezúsilnosť Svazek: 5 Strana: 0987
Bezúsilnosť, i, f., die Energielosigkeit. Dch.

11346   Bezúsilný Svazek: 5 Strana: 0987
Bezúsilný, energielos. Dch.

11347   Bezúsměvný Svazek: 10 Strana: 0015
Bezúsměvný. B. tvář. Emin. 371.

11348   Bezúspěšný Svazek: 5 Strana: 0987
Bezúspěšný, lépe: neúspěšný, erfolg-, nutzlos.

11349   Bezúspěšný Svazek: 10 Strana: 0015
Bezúspěšný. B. rozmluva. Stan. III. 53.

11350   Bezustajně Svazek: 5 Strana: 0987
Bezustajně, unnufhörlich. B. zpívá. Ostrav. Tč.

11351   Bezustajný, bezustanný Svazek: 5 Strana: 0987
Bezustajný, bezustanný, unaufhörlich. Ostrav. Té.

11352   Bezústí Svazek: 5 Strana: 0987
Bezústí, n , vz Astomia.

11353   Bezústrojí Svazek: 5 Strana: 0987
Bezústrojí, n., die Organlosigkeit. Šm.

11354   Bezústrojnosť Svazek: 5 Strana: 0987
Bezústrojnosť, i, f., die Organlosigkeit.

11355   Bezústrojný Svazek: 1 Strana: 0063
Bezústrojný, ústrojův nemající. B. tvor, Ssav., nerost, organlos. Kr.

11356   Bezústý Svazek: 5 Strana: 0987
Bezústý = bezhubý, ohne Mund. Lpř. Sl. I. 99.

11357   Bezúsvitný Svazek: 10 Strana: 0015
Bezúsvitný. B. šero. Havl. 38.

11358   Bezušatka Svazek: 5 Strana: 0987
Bezušatka, y, f., aotus, rostl. Šm.,

11359   Bezušec Svazek: 5 Strana: 0987
Bezušec, šce, m., der Ohrenlose. Šm.

11360   Bezuška Svazek: 5 Strana: 0987
Bezuška, y, m. a f., der, die Ohrenlose. Rk.

11361   Bezuška Svazek: 7 Strana: 1195
Bezuška, y, m., bracus. Pršp. 92. 23.

11362   Bezuška Svazek: 10 Strana: 0015
Bezuška, y, m., bracus. Rozk. P. 2423. (Mš. ).

11363   Bezútěchý Svazek: 5 Strana: 0987
Bezútěchý, trostlos. Dk., Loos.

11364   Bezutěšitedlný Svazek: 9 Strana: 0426
Bezutěšitedlný = neutěštelný. Vz Gb. Slov. 52.

11365   Bezútěšně Svazek: 8 Strana: 0016
Bezútěšně. Kká. Puš. Roz. 52.

11366   Bezútěšnosť Svazek: 5 Strana: 0987
Bezútěšnosť, i, f., die Unerfreulichkeit, Trostlosigkeit. Dk.

11367   Bezútěšný Svazek: 5 Strana: 0987
Bezútěšný, trostlos. B. pustina. Vrch.

11368   Bezútratný Svazek: 5 Strana: 0987
Bezútratný, kostenlos; unverlierbar. Šm.

11369   Bezútvarnosť Svazek: 5 Strana: 0987
Bezútvarnosť, i, f., die Formlosigkeit.

11370   Bezútvarný Svazek: 5 Strana: 0987
Bezútvarný, formlos. Dch.

11371   Bezúvahý Svazek: 5 Strana: 0987
Bezúvahý, unbedachtsam. Rk.

11372   Bezúvažný Svazek: 5 Strana: 0987
Bezúvažný, lépe: neúvažný, unbedacht- sam. Šm.

11373   Bezuzdné Svazek: 1 Strana: 0063
Bezuzdné, nevázaně, neskrocené, zügellos. V. B. hříchy páchati. Br.

11374   Bezuzdnosť Svazek: 1 Strana: 0063
Bezuzdnosť, i, f. Zügellosigkeit.

11375   Bezuzdný Svazek: 1 Strana: 0063
Bezuzdný, bezuzdý, V., neskrocený, ne- vázaný. B. kůň. Sych., Br., zügellos.

11376   Bezuzdný Svazek: 5 Strana: 0987
Bezuzdný, ungezügelt. Nz. B. tyran, Vlč., chtíče. Osv. I. 268., Ssk.

11377   Bezuzelný Svazek: 9 Strana: 0012
Bezuzelný, knotenlos. Fisch. II.

11378   Bezuzlice Svazek: 5 Strana: 0987
Bezuzlice, e, f. = bezkolenec, smrděnka, molinia, die Molinie, rostl. Vz Slb. 162.

11379   Bezuzlý Svazek: 5 Strana: 0987
Bezuzlý, knotenlos, knotenfrei. Lpř. Sl. I. 49.

11380   Bezužitečný Svazek: 1 Strana: 0063
Bezužitečný, neužitečný, D., nutzlos, unnütz.

11381   Bezužitečný Svazek: 5 Strana: 0987
Bezužitečný, lépe: neužitečný.

11382   Bezvadně Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvadně, tadellos, mackellos, fehlerfrei. B. bílý límec. Hrts.

11383   Bezvadnosť Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvadnosť, i, f., die Mackellosigkeit, Tadellosigkeit, Fehlerfreibeit. Us. Pdl. B. svědka. Šp.

11384   Bezvadnosť Svazek: 10 Strana: 0015
Bezvadnosť, i, f. B. něčeho. Slád. Šl. 43.

11385   Bezvadný Svazek: 1 Strana: 0063
Bezvadný, bez vady, tadellos, mackellos, Měst. bož.; bezvadý. Mus. Cf. Bezbožný.

11386   Bezvadný Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvadný, také unbedenklich. B. cho- vání, Šml. I. 53., svědek, Pr. 1884. 58., dřví. Sl. les. Mluviti francouzsky s bez- vadným přízvukem. Hrts.

11387   Bezváhý Svazek: 5 Strana: 0987
Bezváhý, unwichtig. Rk.

11388   Bezvápenný Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvápenný, kalklos. B. půda. Sl. les.

11389   Bezvarletník Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvarletník, a, m. = bez varlete, anor- chis. Nz. lk.

11390   Bezvarový Svazek: 9 Strana: 0426
Bezvarový. B. kámen či žlučový (ze skotu). Nár. sbor. l901. 145.

11391   Bezvášnivosť Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvášnivosť, i, f., die Apathie, Affekt- losigkeit, Leidenschaftslosigkeit. Nz.

11392   Bezvaznosť Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvaznosť, i, f. = bezspoječnosť. Nz., Ssk.

11393   Bezvazný Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvazný = bezspoječný. Chce pak Pavel říci těmi třemi b-nými otázkami. Sš. I. 167.

11394   Bezvážný Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvážný, ohne Gewicht, gewichtslos, ungeehrt. Tesař.

11395   Bezvčasný Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvčasný, lépe: nevčasný, unzeitig.

11396   Bezvděčný Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvděčný, lépe: nevděčný.

11397   Bezvečí Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvečí, ves. Arch. III. 469., Sdl. Hr. I. 82.

11398   Bezvědomě Svazek: 8 Strana: 0016
Bezvědomě, ohne es zu wissen, bewusstlos. B. zřel jsem v hvězdy. Kvp. 39.

11399   Bezvědomec Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvědomec, mce, m., der Bewusstlose, Unbekannte. Šm.

11400   Bezvědomec Svazek: 10 Strana: 0015
Bezvědomec, mce, m. — bezvědomý člo- věk. Tbz. VIII. 419.

11401   Bezvědomí Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvědomí, n., die Bewusstlosigkeit. Kká. K sl. j. 125., Nz. lk. Vz Slov. zdrav. 28

11402   Bezvědomí Svazek: 10 Strana: 0015
Bezvědomí, n. B. padoucniční, coma epi- lepticum; b. rozčilením, blouzněním a ne- spavostí, c. vigil, při úplavici močové, c. diabeticum. Ktt.

11403   Bezvědomosť Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvědomosť, i. f., die Unwissenheit, Bewusstlosigkeit. Šm. Bezvěnnosť, i, f., die Mitgiftlosigkeit. Šm.

11404   Bezvědomý Svazek: 1 Strana: 0063
Bezvědomý, unbewnsst. Zlob.

11405   Bezvemenný Svazek: 1 Strana: 0063
Bezvemenný, Kr., euterlos.

11406   Bezvěnný Svazek: 1 Strana: 0063
Bezvěnný. B. dívka, ohne Mitgift. Us.

11407   Bezvěr Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvěr, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

11408   Bezvěra Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvěra, y, f., lépe: nevěra, der Un- glaube. Šm.

11409   Bezvěrec Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvěrec, rce, m., der Ungläubige. Šm.

11410   Bezvěrecký Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvěrecký, glaubenslos, konfessionslos. Dch.

11411   Bezvěrný Svazek: 7 Strana: 1195
Bezvěrný. B. zboží. Stárek. Chrys. 121.

11412   Bezvěrov Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvěrov, a, m., Wasserau, ves v Pl- zeňsku. Blk. Kfsk. 130. — B. (Bezděrov), Bernklau, ves v Plzeňsku. Blk. Kfsk. 450., 1269.

11413   Bezvěrství Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvěrství, n., die Konfessionslosigkeit. Rk.

11414   Bezvěrý Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvěrý, glaubenslos. Ssk.

11415   Bezvěří Svazek: 1 Strana: 0063
Bezvěří, n., nevěra. St. skl. Der Unglaube.

11416   Bezvěří Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvěří, n. Ktož tě mienie i v tě věřie pravým srdcem bez bezvěřie. Hr. rk. 137.

11417   Bezvětevnosť Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvětevnosť, i, f., die Astlosigkeit. Sl. les.

11418   Bezvětevný Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvětevný, astlos. B. kmen (stromu), reiner Stamm. Sl. les.

11419   Bezvětrný Svazek: 10 Strana: 0015
Bezvětrný. B. klid moře. Škd. Od. 85.

11420   Bezvětrý Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvětrý, windlos. Ssk., Rk.

11421   Bezvětří Svazek: 1 Strana: 0063
Bezvětří, n. Windstille. — Bezvětrný, D., windstill, luftleer.

11422   Bezvětří Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvětří, n. KP. III. 361., Kos. Ol. I. 120., Ssk.

11423   Bezvětvý Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvětvý, astfrei, astlos. Bezvětvý vzrůst (stromu). Loos, Sl. les.

11424   Bezvěží Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvěží, thurmlos. Šm.

11425   Bezvíččí Svazek: 10 Strana: 0015
Bezvíččí, n., vz Bezvíčkosť v VII. 1195. B. částečné, ablepbaria partialis, vrozené, a. adnata, získané, a. acquisita. Ktt.

11426   Bezvíčkatý Svazek: 9 Strana: 0012
Bezvíčkatý. B-tí, inoperculata (plžové). Vz Ulič. 11.

11427   Bezvíčkosť Svazek: 7 Strana: 1195
Bezvíčkosť, i, f., ablepharia.

11428   Bezvidomý Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvidomý, unsichtbar.

11429   Bezviký Svazek: 5 Strana: 0987
Bezviký, deckellos. Šm.

11430   Bezvina Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvina, y, f., die Schuldlosigkeit, Un- schuld. Dch.

11431   Bezviní Svazek: 5 Strana: 0987
Bezviní, n , die Schuldlosigkeit. Ssk.

11432   Bezviniti Svazek: 5 Strana: 0987
Bezviniti, il, ěn, ění, schuldlos halten, der Schuld entledigen. — koho. Dch. Ne- vědomosť ho nijak nemůže b. Sš. L. 128.

11433   Bezvinník Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvinník, a, m. = bezvinný, nevinný, der Schuldlose, Unschuldige. Sš. J. 249.

11434   Bezvinný Svazek: 1 Strana: 0063
Bezvinný, schuldlos. D.

11435   Bezvkus Svazek: 7 Strana: 1196
Bezvkus, u, m., Geschmacklosigkeit. Hvlč. 1. 113.

11436   Bezvkusný Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvkusný, geschmacklos. Šf.

11437   Bezvláda Svazek: 1 Strana: 0063
Bezvláda, y, f., Bewegungslosigkeit, J.; Anarchie. Jg.

11438   Bezvládí Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvládí, n. = bezvláda. Ad a) = ochr- nutí neúplné, akinesia. Nz. lk. Vz Slov. zdrav. 29., S. N. — Ad b). Šmb. S. I. 355., II. 220., MH. 5., Lpř. Sl. I. 51.

11439   Bezvládí Svazek: 7 Strana: 1196
Bezvládí, n.. Anarchie. Ott. II. 252.

11440   Bezvládně Svazek: 7 Strana: 1196
Bezvládně, anarchisch; machtlos. Alb.

11441   Bezvládně Svazek: 10 Strana: 0015
Bezvládně ležeti. Kká. Sion. 1. 197.

11442   Bezvládník Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvládník, a, m., der Anarchist. Šm.

11443   Bezvládnosť Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvládnosť, i, f. = bezvládí. J. tr.

11444   Bezvládný Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvládný, kraftlos, gliederlahm, be- wegungslos. Dch., Lpř. Sl. I. 25., 50., Ssk.

11445   Bezvlahosť Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvlahosť. i, f., die Feuchtlosigkeit, Dürre. Šm.

11446   Bezvlahý Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvlahý, dürr, trocken. Šm.

11447   Bezvlasí Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvlasí, n., die Atrichia. Nz. lk.

11448   Bezvlasosť Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvlasosť, i, f., die Haarlosigkeit. B. byla znamením slabosti. Koll. St. 47.

11449   Bezvlastek Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvlastek, stka, m, ein Vaterlands- loser. Dch.

11450   Bezvlastí Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvlastí, n., die Vaterlandslosigkeit. Šm.

11451   Bezvlasý Svazek: 1 Strana: 0063
Bezvlasý, kahl. V.

11452   Bezvnadný Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvnadný, reizlos. Dch.

11453   Bezvnadý Svazek: 7 Strana: 1196
Bezvnadý, reizlos. Hg. 33.

11454   Bezvodec Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvodec, dce, m. = živec přímodělný, Orthoklas, der Anhydrit, Kalifeldspath, pris- matisches Orthoklashaloid. J. tr., Br. N. 129., Šmd., Sl. les., S. N.

11455   Bezvodeň Svazek: 9 Strana: 0012
Bezvodeň, dně, f., inaquosum. Ž. pod. Pat. 149.

11456   Bezvodí Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvodí, n., inaquosum, der Wasser- mangel. Pk., Ž wit. 105. 14, Ssk.

11457   Bezvodnosť Svazek: 7 Strana: 1196
Bezvodnosť, i, f., anhydria. B. krve, anhydraemia.

11458   Bezvodný Svazek: 1 Strana: 0063
Bezvodný. B. místa, wasserleer. Y.

11459   Bezvodný Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvodný, wasserlos, wasserfrei. B. ky- selina sirková, Kk. Fys. 70., líh, Kk., alko- hol, absoluter Alkohol. Sl. les.

11460   Bezvodný Svazek: 9 Strana: 0426
Bezvodný. B. země. XIV. stol. Mus. fil. VII. 93.

11461   Bezvodosť Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvodosť, i, f., die Wasserlosigkeit, der Wassermangel.

11462   Bezvodý Svazek: 5 Strana: 0987
Bezvodý = bezvodný. .Lpř. Sl. I. 66., S. N. B. kyseliny, Mj., ZČ., silikaty. Osv. V. 19.

11463   Bezvokální Svazek: 10 Strana: 0558
Bezvokální. Klc. (List. fil. 1905. 256. )

11464   Bezvokálnosť Svazek: 10 Strana: 0558
Bezvokálnosť, i. f. Klc. Sr. předcház.

11465   Bezvolně Svazek: 5 Strana: 0988
Bezvolně, unwillig, unwillkührlich (bez- děky). Rk. B. se točiti. Hdk. L. kv. 83.

11466   Bezvolnice Svazek: 5 Strana: 0988
Bezvolnice, e, f. = nevolnice, die Un- freie, Sklavin, Sm.

11467   Bezvolník Svazek: 5 Strana: 0988
Bezvolník, a, m. = nevolník, der Un- freie, Sklave. Sm.

11468   Bezvolnosť Svazek: 5 Strana: 0988
Bezvolnosť, i, f. = nevolnosť, die Uti- freiheit, Sklaverei. Šm.

11469   Bezvolný Svazek: 5 Strana: 0988
Bezvolný = bez vůle, nevolný, willenlos, unfrei, unwillkührlich. Kká., Posp. B. my- šlénka. Lumír. B. nástroj. Obzor. 1880.

11470   Bezvonnosť Svazek: 5 Strana: 0988
Bezvonnosť, i,f.,die Geruchlosigkeit. Šm.

11471   Bezvonný Svazek: 5 Strana: 0988
Bezvonný, geruchlos. Šm.

11472   Bezvouse Svazek: 5 Strana: 0988
Bezvouse, ete, m., ophidium imberbe, der Elephantenfisch. Šm.

11473   Bezvousý Svazek: 1 Strana: 0063
Bezvousý, bartlos.

11474   Bezvrchý Svazek: 8 Strana: 0016
Bezvrchý, berglos. B. krajina. Phľd. 1893. 343.

11475   Bezvršník Svazek: 5 Strana: 0988
Bezvršník, u, m. = šťastná zelinka, ve- ronica latifolia. Vz Bezvrška. Vraj, keď bol raz Kristus Pán s Petrom na polovačke, odstrelil jej vŕšťok a od tej doby len z pa- zuchy listov kvietky vyháňa a samý vrch rastliny je bez kvetov. Z tadial aj jej meno bezvršník. Let. Mt. S. X. 1. 47. — Rr. Sb.

11476   Bezvřščisko Svazek: 9 Strana: 0012
Bezvřščisko, ?, ?., rostl. Mus. ol. V. 11. Cf. Bezvŕška.

11477   Bezvtipnosť Svazek: 5 Strana: 0988
Bezvtipnosť, i, f. = nevtipnosť, Mangel an Witz, der Unwitz, Aberwitz. Bern.

11478   Bezvtipný Svazek: 5 Strana: 0988
Bezvtipný, unwitzig, aberwitzig. Bern.

11479   Bezvýdělký Svazek: 5 Strana: 0988
Bezvýdělký, erwerblos. Šm.

11480   Bezvýhladný Svazek: 10 Strana: 0015
Bezvýhladný = bezvýhledný. B. položení. Slov. Sbor. čes. 41.

11481   Bezvýhlednosť Svazek: 5 Strana: 0988
Bezvýhlednosť, i, f, die Aussichtslosig- keit. Dch.

11482   Bezvýhledný Svazek: 10 Strana: 0558
Bezvýhledný zápas. Nár. list. 1905. 1. 18.

11483   Bezvýchodý Svazek: 5 Strana: 0988
Bezvýchodý, ohne Ausgang. Šm.

11484   Bezvýjimečnosť Svazek: 10 Strana: 0015
Bezvýjimečnosť hláskových zákonů. List. fil. 1903. 407.

11485   Bezvýkazý Svazek: 5 Strana: 0988
Bezvýkazý, ausweislos. Sm.

11486   Bezvýmínečně Svazek: 1 Strana: 0063
Bezvýmínečně. Plk. — Bezvýmínečný, unbedingt. Krok.

11487   Bezvýminěčnosť Svazek: 5 Strana: 0988
Bezvýminěčnosť, i, f., die Unbedingt- heit S. N. I. 19.

11488   Bezvýminěčný Svazek: 5 Strana: 0988
Bezvýminěčný. B. vůle, MH. 13., zákon přírodní. Ves. I. 25.

11489   Bezvýmíněný Svazek: 5 Strana: 0988
Bezvýmíněný, unbedingt. B. pravidla. Ves. I. 25.

11490   Bezvýnosnosť Svazek: 5 Strana: 0988
Bezvýnosnosť, i, f., die Ertragslosigkeit. Sl. les.

11491   Bezvýnosný Svazek: 5 Strana: 0988
Bezvýnosný = nevýnosný, ertragslos.

11492   Bezvýrazný Svazek: 1 Strana: 0063
Bezvýrazný, ausdruckslos.

11493   Bezvýrazový Svazek: 10 Strana: 0015
Bezvýrazový. Bolesť čivová b-vá, neur- algia atypica. Ktt.

11494   Bezvýslednosť Svazek: 5 Strana: 0988
Bezvýslednosť, i, f., die Erfolglosigkeit, Ergebnisslosigkeit. Dch.

11495   Bezvýslednosť Svazek: 10 Strana: 0015
Bezvýslednosť, i, f. Pokr. 1885. č. 130.

11496   Bezvýsledný Svazek: 5 Strana: 0988
Bezvýsledný = marný, erfolglos, er- gebnisslos.

11497   Bezvýsledný Svazek: 10 Strana: 0015
Bezvýsledný, erfolglos. Lépe: marný. Ht. Br. 274. B. pochod. Stan. I. 272.

11498   Bezvýstřednosť Svazek: 8 Strana: 0534
Bezvýstřednosť, i, f. Am. Orb. 109.

11499   Bezvýznamnosť Svazek: 5 Strana: 0988
Bezvýznamnosť, i, f., die Ausdrucks- losigkeit. B. tváře. Us. Pdl.

11500   Bezvýznamný Svazek: 5 Strana: 0988
Bezvýznamný, ausdrukslos, bedeutungs- los. B. udalosť. Us. — M?s. 1880. 363.

11501   Bezvýživnosť Svazek: 7 Strana: 1196
Bezvýživnosť, i, f., athrepsia.

11502   Bezvýživnosť Svazek: 10 Strana: 0015
Bezvýživnosť, i, f., ahrepsia. Ktt.

11503   Bezvzduchosť Svazek: 5 Strana: 0988
Bezvzduchosť, i, f., der Luftmangel, die Luftleere. B. plic, atelectasia. Nz. lk.

11504   Bezvzduchosť Svazek: 10 Strana: 0015
Bezvzduchosť, i, f. B. plic. Ott. XIX. 921. Sr. Plstnatosť.

11505   Bezvzduchý Svazek: 5 Strana: 0988
Bezvzduchý, luftleer. B. prostor. Sl. les.

11506   Bezvzduší Svazek: 10 Strana: 0015
Bezvzduší, n. Dusné b. Jlnk. Jas. I. 10.

11507   Bezvzdušnosť Svazek: 10 Strana: 0015
Bezvzdušnosť, i, f. B. vdechová, inspi- ratorische Dyspno. Ktt.

11508   Bezvzdušný ža Svazek: 10 Strana: 0015
Bezvzdušný žalář. Tbz. V. 1. 59.

11509   Bezvzhledně Svazek: 5 Strana: 0988
Bezvzhledně, rücksichtslos. Šm.

11510   Bezvzhlednosť Svazek: 5 Strana: 0988
Bezvzhlednosť, i, f., die Rücksichtslosig- keit. Šm.

11511   Bezvzhledný Svazek: 5 Strana: 0988
Bezvzhledný, rücksichtslos. Lpř.

11512   Bezy Svazek: 8 Strana: 0016
Bezy, dle Dolany, míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 179.

11513   Bezzákladný Svazek: 9 Strana: 0012
Bezzákladný. B. stavba. Slád. Bouře. 86.

11514   Bezzákoní Svazek: 7 Strana: 1196
Bezzákoní, n., Gesetzlosigkeit. Dk Aesth 440.

11515   Bezzákonnice Svazek: 5 Strana: 0988
Bezzákonnice, e,f, die Gesetzlose, Ruch- lose. Šm.

11516   Bezzákonník Svazek: 5 Strana: 0988
Bezzákonník, a, m., der Gesetzlose, Ruch- lose. Šm.

11517   Bezzakonník Svazek: 8 Strana: 0016
Bezzakonník, a, m. Břez. Font. V. 424.

11518   Bezzákonnosť Svazek: 5 Strana: 0988
Bezzákonnosť, i, f., die Gesetzlosigkeit, Gesetzwiddrigkeit. J. tr.

11519   Bezzákonnosť Svazek: 10 Strana: 0016
Bezzákonnosť, i, f., irregularitas. Rozk. P. 2162.

11520   Bezzákonný Svazek: 1 Strana: 0063
Bezzákonný, gesetzlos; gottlos.

11521   Bezzákonný Svazek: 5 Strana: 0988
Bezzákonný, gesetzlos, gesetzwidrig. 15. stol.

11522   Bezzákrový Svazek: 5 Strana: 0988
Bezzákrový, hüllenlos. Sl. les.

11523   Bezzánětlivý Svazek: 8 Strana: 0016
Bezzánětlivý, entzündungslos. B. oko. Schb. Nád. 8.

11524   Bezzáplatný Svazek: 5 Strana: 0988
Bezzáplatný. B. smlouva = taková, ve které jenom jedna se smlouvajících stran něco přislibuje, einseitiger Vertrag. Vz S. N.

11525   Bezzápornosť Svazek: 5 Strana: 0988
Bezzápornosť, i, f., die Widerspruch- losigkeit. Šm.

11526   Bezzásadnosť Svazek: 5 Strana: 0988
Bezzásadnosť, i, f., die Principienlosig- keit. Dch.

11527   Bezzásadný Svazek: 5 Strana: 0988
Bezzásadný, principienlos.

11528   Bezzáslužnosť, i Svazek: 5 Strana: 0988
Bezzáslužnosť, i, f., die Verdienstlosig- keit. Šm.

11529   Bezzáslužný Svazek: 1 Strana: 0063
Bezzáslužný, ohne Verdienste.

11530   Bezzáštitý Svazek: 5 Strana: 0988
Bezzáštitý, unbeschützt. Šm.

11531   Bezzávadný Svazek: 5 Strana: 0988
Bezzávadný, ungehindert. Šm.

11532   Bezzávisti Svazek: 5 Strana: 0988
Bezzávisti, n., die Neidlosigkeit. Lpř.

11533   Bezzávistnosť Svazek: 5 Strana: 0988
Bezzávistnosť, i, f. = bezzávistí. Šm.

11534   Bezzávistný Svazek: 5 Strana: 0988
Bezzávistný, neidlos. Lpř. Sl. I. 14.

11535   Bezzbrojný Svazek: 5 Strana: 0988
Bezzbrojný, unbewaffnet. Lpř. Sl. I.68.

11536   Bezzdraví Svazek: 1 Strana: 0063
Bezzdraví, n., neduh, Ras., die Kranheit.

11537   Bezzemacz Svazek: 9 Strana: 0426
Bezzemacz, aterris v VII. 1196. Dle Prk. v Uč. spol. 1893. 7. chybně ?.: bezzemarz.

11538   Bezzemač Svazek: 7 Strana: 1196
Bezzemač, e, m., atenis, zastr Pršp. 38. 25.

11539   Bezzemáč Svazek: 10 Strana: 0016
Bezzemáč, e, m. = bezzemek. Prešp. XXII. (Mš. )

11540   Bezzemčí Svazek: 10 Strana: 0558
Bezzemčí chalupa. Rgl. Sr. Bezzemek.

11541   Bezzemek Svazek: 1 Strana: 0063
Bezzemek, mku, m., grunt opuštěný (?). Arch. III. 566. — Gl. — B., inka, m., ohne Land.

11542   Bezzemek Svazek: 7 Strana: 1196
Bezzemek, mka, m. = kdo nemá po- dílu na zemi. Ott. III. 937.

11543   Bezzemek Svazek: 9 Strana: 0012
Bezzemek, mka, m. B-mci neměli vlast- ních dědičných statkův a musili nájmem, službou nebo řemeslem a obchodem se živiti. Pal. Děj. I. 1. 201., I. 2. 262.

11544   Bezzemný Svazek: 10 Strana: 0558
Bezzemný rytíř. Slád. Jan. 13. Sr. Bez- zemý v V. 988.

11545   Bezzemý Svazek: 5 Strana: 0988
Bezzemý, ohne Land, ohne Erde. Šm.

11546   Bezzlobný Svazek: 5 Strana: 0988
Bezzlobný, nicht boshaft. Šm.

11547   Bezzměnnosť Svazek: 5 Strana: 0988
Bezzměnnosť, i, f., die Unveränderlich- keit. Šm.

11548   Bezzměnný Svazek: 5 Strana: 0988
Bezzměnný, unveränderlich. Šm.

11549   Bezznaký Svazek: 5 Strana: 0988
Bezznaký, ohne Kennzeichen, unkenn- bar. Pk.

11550   Bezzobanka Svazek: 5 Strana: 0988
Bezzobanka, y, f., grielum, die Kranz- blume. Šm.

11551   Bezzobaný Svazek: 5 Strana: 0988
Bezzobaný, bezzoubký, schnabellos.

11552   Bezzoubký Svazek: 5 Strana: 0988
Bezzoubký, vz Bezzobaný.

11553   Bezzpěvný. B Svazek: 10 Strana: 0016
Bezzpěvný. B. továrny. Nár. list. 1903. 314. 1.

11554   Bezzračnosť Svazek: 5 Strana: 0988
Bezzračnosť, i, f., die Blindheit. Šm.

11555   Bezzračný Svazek: 5 Strana: 0988
Bezzračný = bezzraký, blind. Šm.

11556   Bezzraký Svazek: 5 Strana: 0988
Bezzraký, vz Bezzračný.

11557   Bezzrný Svazek: 1 Strana: 0063
Bezzrný. Obili b., kernlos. Puch.

11558   Bezzubátko Svazek: 1 Strana: 0063
Bezzubátko, a, n., zahnloses Wesen. Vz Bezlisták. —

11559   Bezzubec Svazek: 5 Strana: 0988
Bezzubec, bce, m. = kdo nemá zubů, der Zahnlose. Kos. 01. I. 81., Ssk.

11560   Bezzubec Svazek: 9 Strana: 0012
Bezzubec, bce, ?., malthodes, brouk. B. bavorský, červenoštítý, ďupkovaný, hnědo- břichý, krátkokrký, lemovaný, nejmenší, průsvitný, smolový, šedohnědý, tajemný, tmavý, trnový, žlutohubý, žlutoskvrnný. Klim.

11561   Bezzubka Svazek: 5 Strana: 0988
Bezzubka, y, f. B. kachní, anodonta anatina, die Entenmuschel. Šm.

11562   Bezzubkyně Svazek: 5 Strana: 0988
Bezzubkyně, ě, f., die Zahnlose. Šm.

11563   Bezzubosť Svazek: 5 Strana: 0988
Bezzubosť, i, f., die Zahnlosigkeit. Šm.

11564   Bezzubý Svazek: 1 Strana: 0063
Bezzubý, zahnlos. B. stařena. Kom.

11565   Bezzvláštnosť Svazek: 9 Strana: 0012
Bezzvláštnosť, i, f. Hus I. 429.

11566   Bezzvláštnosť Svazek: 10 Strana: 0016
Bezzvláštnosť, i, f. Hus Er. I. 429.

11567   Bezzvonný Svazek: 5 Strana: 0988
Bezzvonný, glockenlos. Šm.

11568   Bezzvučí, n., bezzvukosť Svazek: 10 Strana: 0016
Bezzvučí, n., bezzvukosť, i, f., atonia, aphonia. Zádušlivá b., hysterische Aphonie. Ktt.

11569   Bezzvučně Svazek: 5 Strana: 0988
Bezzvučně, tonlos. Sá.

11570   Bezzvučně Svazek: 10 Strana: 0558
Bezzvučně. Dravec b. letící. Zvon VI. 316.

11571   Bezzvučný Svazek: 5 Strana: 0988
Bezzvučný, tonlos, lautlos. Lpř.

11572   Bezzvučný Svazek: 10 Strana: 0016
Bezzvučný hlas. Zr. Čer. 201.

11573   Bezzvukosť Svazek: 10 Strana: 0016
Bezzvukosť, vz Bezzvučí.

11574   Bezzvuký Svazek: 5 Strana: 0988
Bezzvuký = bezzvučný. Lpř.

11575   Bezzvuký Svazek: 10 Strana: 0016
Bezzvuký hlas. Tbz. V. 4. 105.

11576   Bezžaberný Svazek: 5 Strana: 0988
Bezžaberný, kieraeulos. B. obratlovci, ebranehiata. Stč. Zem. 811.

11577   Bezžabrý Svazek: 7 Strana: 1196
Bezžabrý. B-ří, abrauchiata. Ott. I. 82

11578   Bezžalostný Svazek: 5 Strana: 0988
Bezžalostný, ohne Betrübniss, harmlos. Lpř. Sl.

11579   Bezžaludečník Svazek: 9 Strana: 0012
Bezžaludečník, a, m. B-ci, agastrica, polévníci. Mus. 1849. III. 119.

11580   Bezžaludečný Svazek: 5 Strana: 0988
Bezžaludečný, bezžaludký, magenlos. Šm.

11581   Bezžalý Svazek: 5 Strana: 0988
Bezžalý = bezžalostný. Rk.

11582   Bezžeberný Svazek: 5 Strana: 0988
Bezžeberný, rippenlos. Sl. les.

11583   Bezžebrý Svazek: 5 Strana: 0988
Bezžebrý = bezžeberný. Rk.

11584   Bezželezný Svazek: 5 Strana: 0988
Bezželezný, eisenfrei. Osv. V. 19.

11585   Bezženec Svazek: 1 Strana: 0063
Bezženec, nce, m., neženatý, Hagestolz. D. — Bezženný, unverheiratet. — Bez- ženský, ehelos. B. stav. Kom. — Bezžen- ství, i, -stvo, a, n. Ledigkeit. D.

11586   Bezženek Svazek: 5 Strana: 0988
Bezženek, nka, m. = bezženec. Šmb. S. II. 168.

11587   Bezženství Svazek: 7 Strana: 1196
Bezženství kněžské, coelibaf. Vz Ott. III. 937.

11588   Bezžertí Svazek: 5 Strana: 0988
Bezžertí, n., der Ernst. Šm.

11589   Bezžertý Svazek: 5 Strana: 0988
Bezžertý, ernst.

11590   Bezžihadlý B Svazek: 10 Strana: 0558
Bezžihadlý B. včela. Zvon V. 581.

11591   Bezžílkovitý Svazek: 9 Strana: 0012
Bezžílkovitý. B. mechy. Ott. XIII. 666.

11592   Bezžilý Svazek: 5 Strana: 0988
Bezžilý = nežilnatý, v bot., nervenlos. Sl. les.

11593   Bezžití, u Svazek: 10 Strana: 0016
Bezžití, u. Hlk. X. 252.

11594   Bezživný Svazek: 5 Strana: 0988
Bezživný, lepe: neživný, nahrlos. Šm.

11595   Bezživotí Svazek: 1 Strana: 0063
Bezživotí, bezhrdlí, n., Leblosigkeit, Tödtung, Entleibung. B. dítěte hledati. Mat., Br. O b. něčí státi. Žal. O b. něčí jednati (Háj.), přemýšleti. Jg. Na b. něčí dáti. Yýb. I. 278. Šlo mu na b. Dal. Bezživotím někomu hroziti. Pass. Hledá b. mého. Br. — Státi, ukládati, usilovati o b. něčí lepe než: o ži- vot, chceme-li říci, že běží o cizí smrť. Os. Jde ti na b. Us.

11596   Bezživotí Svazek: 5 Strana: 0988
Bezživotí, n. — Skládal lesť o b. jeho. BO. Třetí Nevěra, jež hospodu zradí na b. Kn. rož. 130. B. = smrť násilná. Chci my- sliti o jeho b. Pr. městská. Však jste mi slíbili hrdlí a b. nečiniti. Hol. z St.

11597   Bezživotí Svazek: 7 Strana: 1196
Bezživotí. Št. Kn š. 146.

11598   Bezživotný Svazek: 1 Strana: 0063
Bezživotný, leblos, unbelebt.

11599   Bezživotný Svazek: 5 Strana: 0988
Bezživotný. Hlv, Nz. B. hmota. Ves., Ssk.

11600   Bezživý Svazek: 5 Strana: 0988
Bezživý, leblos, unbelebt. Šm.

11601   Bezžíznosť Svazek: 5 Strana: 0988
Bezžíznosť, i, f., die Durstlosigkeit. Šm.

11602   Bezžlazí Svazek: 5 Strana: 0988
Bezžlazí, drüsenlos. Šm.

11603   Bezžlučí Svazek: 5 Strana: 0988
Bezžlučí, bezžlučný, gallenlos. Šm. — Bezžlučí, n., achelia. Nz. lk.

11604   Béža Svazek: 5 Strana: 0988
Béža, dle Káča, beesha, rostl. B. obecná, b. baccifera. Vz Rstp. 1755.

11605   Běžačky Svazek: 5 Strana: 0988
Běžačky. Přiběhl, utíkal b., im Lauf rennen. Us. Šd.

11606   Běžák Svazek: 5 Strana: 0989
Běžák, a, m. = běžec, der Renner. Ten kůň je dobrý b. Us. Šd.

11607   Běžatě Svazek: 5 Strana: 0989
Běžatě, laufend, im Lauf. Cf. Ležatě. Šd.

11608   Běžatý Svazek: 5 Strana: 0989
Běžatý, laufend, im Lauf. Cf. Ležatý, Běžitý. Šd.

11609   Běžec Svazek: 1 Strana: 0063
Běžec, vz Pták.

11610   Běžec Svazek: 5 Strana: 0989
Běžec, žce, m., der Laufer, Renner. Cf. Běžák. Běžci, cursoria, členovci různokřídlí: škvorové, švábi, kudlanky, pakobylky. Vz Frč. 142. — Běžci, cursores, die Laufvögel: pštrosové, nandové, kasnaři, moy, běžci slukovití. Vz Frč. 348., Pták.

11611   Běžec Svazek: 7 Strana: 1196
Běžec, žce, m , pták. Bnn 11 2. 282, 698.

11612   Běžec Svazek: 8 Strana: 0534
Běžec, žce, m., trechus, brouk. B. červe- navý, t. rufulus, červený, rubens, čtveropásý, quadristriatus, hlemýždí, limacodes, horský, alpicola, krásný, pulchellus, proužkovaný, striatus, šíroštítý, sculptus, tuporohý, obtusus, žlutočervený, palpalis. Vz Klim. 24. nn.

11613   Běžec Svazek: 9 Strana: 0012
Běžec, žce, m. = kolo ? provazníků, vz KP. VIL 164. — ?., trechus, brouk. B. lesklý, rakouský, široký, velkoštítý. Vz Klim. 743.

11614   Běžele Svazek: 1 Strana: 0063
Běžele (dual), běžely. Kat. 2785.

11615   Běžení Svazek: 1 Strana: 0063
Běžení, n. Běžením se přetrhnouti. Us. Bycha, bys se běžením přetrhl, neuhoníš. Prov. D. B. za něčím. Šm. Das Laufen.

11616   Bežertu Svazek: 10 Strana: 0558
Bežertu = bez žertu. Litom. 9.

11617   Běžeti Svazek: 1 Strana: 0063
Běžeti, im, 3. pl. běží, běž, běže (íc), el, eni; běhati, běhávati = rychle jíti; utíkati; pomíjeti; spěchati; sem tam běhati; čerstvě se obraceti, hýbati; téci, plynouti; průchod míti; vztahovati se, hleděti; běhati se = ho- niti se; laufen; fliehen; etwas fliehen, mit ihm nicht sein wollen; eilen; hin und her laufen; sich schnell bewegen; fliessen, laufen; Fortgang finden; Richtung haben, laufen, liegen; läufig sein, rindern etc. — Běhati od běgt. Schl. Běží: kůň, loď, řeka, čas, slunce, voda, hodiny, peníze, pověst', mlýn, pila. Jg., Vys. Kdes běhal? Běží, jako by mu hlava hořela, jakoby ho prutem švihal. C. Běžel, jak běžel. Č. Běžel, jak by letěl. Er. P. 217. Běží, jak skoku stačuje, jako švec s botami, jako švec do trhu. Vz Spěch. Č. Běhá, jako by houby sjed (Vz Lítati). Lb. Běhá jako Ječmínek. Na Mor. Pk. (Vz povesť o Ječmín- kovi v Km. I., 197.) Ty Ječmínku! (= běhá jako Ječmínek). Běží jak zajíc. Pk. Behá. jako zvetrelý — zpochabený, ako šialený. Mt. S. Běží, jako by mu vydral (vybil), až se nad ním práší, sotva dechu popadá. Brt. — čeho, koho (gt.) = pomíjeti, fugere. Lidé nás běži = opouštějí nás. Tkd. Toho světa Běhaje zde bydlím. Pass. Jest k tomu mluveno od nás, muož-li nám to od něho opraveno býti, žeť my rovného a spravedli- vého běhati, nebudeme. Arch. II, 45. — čeho čím: Všemi činy svetské pochvaly b. Pass. — po kom, p? čem (kudy). Pes po laňkách běhá. C, V. B. s čím po rynku. Er. P. 9. B. po jeteli. Er. P. 217. Panská láska po za- jících běhá. C. B. po noze, po ledě, po lesích, Us., D. Krev Běhá po žilách. Lk. Běháše jelen po horách, po vlasti. Rkk. 25. — s kým, s čím: S přítelem. Us. S čepicí po ulici běžel. Jeden s radosti, jiný s zármutkem běžel. Kom. Lab. 23. Že řecké hrdiny s svým králem běžie dnem i nocí kromě cesty v hory. Alx. 1113. Běžte s hákama. Er. P. 257. — čím (kudy): Má poctivosť světem běží. Er. P. 482. Poselstvím. 1). Kůň Běží klusem, skokem, během, D.; hupky, Us., lionem, V., pádem, Jd., jelenem = jako jelen. Kmp. B. hupkem, Sš. Pís. 671., velikým prchem, Výb. I., 194., úprkem k něčemu. St. skl. IV. 399. Řeky šumem Běží. Č. Řeka tokem běží. Har. I. 8. Liška dolinami běží. Zpěv. L, 139. Ne- opatrný brzo (jmění) rozptýlí a bude lotrem běhati. Chč. 382. Hradem běhá, Rkk. 28. — před kým, před čím: Před vozem, Us., před nepřítelem. — od čeho, odkud: Od domu. Háj. Neběží od něho psi s koláčky (nepředá se). Č. — na koho, na co (kam): Na závod, Jel., na potřebu (na stranu). Lk. Srnec běží na pískot, na svist, Šp. B. na nepřítele (stihati ho). Us. — D., Troj. — o co (komu): O závod, Us., o pomoc. V. Běží tu o to, o život, o slávu, D., V., běží o mou hlavu. Šm. Ne o řemen, ale o celou kůži běží. V. Běží o úraz. Us. Běží o dva krále. Br. Běží o jeho hlavu. Běží mu více o hádku než o pravdu. Běží mu o život, Br., o hrdlo. V. — Pozn. Chybně klademe v tomto případě často: jedná se oč. Vz Jednati. — v co (kam): V oheň, Alx. 1127., v závod, v cestu. V. — za kým, za čím: Pes za zajícem běhá, D.; za sprá- vou, za soudem. Jg. Za patami nám běží. T. Hned samy (děvečky) běží leckams za. pacholky. Chč. 451. Za hříchem pokuta v pa- tách běží. Češie za Polany neběžechu. Dal. 36. Koně za. ovsem běží a osli ho dostá- vají. C. (Mdr. 150.). — kam, s čím, k čemu: K pánu s psaním. Us. K cíli. Ros. Hora běží k východu. D. Běže zmilitka ku potoku. Rkk. (50. B. k panence. Er. P. 217. — okolo čeho: Okolo domu, stromu. Us., Jg. Lavice běžely okolo stěn, chybně m.: lavice stály podlé stěn. Bs. — kudy: Voda přes silnici běží. Us. Přes pole. Us. — při kom, při čem: Pes běží při pánu. Us. Při tom běží o mé štěstí. T. I při spra- vedlivých bojích hrozné nesnáze běží. Nz. To při lidech běží. Nz. — Br., Kom., D. — se: O zvířatech. Kráva se běhá = se honí. Us. — D., Br. — aby: Běžel, aby ho spatřil. Us. — Troj . Běží o to, aby neutekl. — pro co: Pro pivo. Us. — proti komu, proti čemu: Proti větru. Us. — Jg., Troj. — z čeho, odkud: Z jednoho místa na druhé. V. Těsto z díže běží. Us. Ze zahrady b. Us. — (kde) na čem: Na ulici b. Ros. Rudy na puře běží = na kolečku rudu n. uhlí v dolech voziti (na vozíku, na hnutu). Vys. — skrze co, kudy: Skrze stromy, skrze lidi. Us. Řeka skrz město běží. Jg.- mezi čím, kudy: Řeka mezi břehy běží. Kom. - mezi co, kam: (Bárta) běží mezi nás s pilností. Kr. P. 42, — v čem: V zahradě. Us. V patách za mnou běžela. Er. P. 373. — Kom. — bez čeho: Bez bot. Bez čepice někam b. Er. P. 355. — se komu: Běhá se mi kapsa = nemám peněz. Šm., Us. — u čeho, kde: U potoka. Us. Něco běží u ohně, (kypí), überlaufen. Jg. — s adv. Úzkostlivě sem tam běhati. Us. — do čeho (kam): Běžel do dvora, Us. Oni (koně) běží do skoku. Er. P. 414.

11618   Běžeti Svazek: 5 Strana: 0989
Běžeti. O tvarech vz Gb. v List. filol. 1884. 451. — abs. Ř. 24. tohoto článku. Běžící účty, laufende Rechnungen, úroky. Us. Pdl. Budeme-li je (slovo) směti, jak leží a běží, v sebe pojati. Kos. Ol. I. 48. Nechati něco běžeti. Sá. v Osv. I. 105. Běž to, jak běž (o nedbalých); Ať to běží, jak běží; Co nemůže běžet, to necháme ležet. Dch. Prodal statek, jak to leží a běží. Us Dbv. Stuoj, neběhej! Výb. II. 45. Jáz běžn. Mst. 1. Běžím. Št. Ř. 106. a. Vzdálil sem sě biežie, fugiens. Ž. wit. 54. 8. Běhá, div si paty neuběhá. Us. Běžel, co mu nohy stačily. Šd. Běhati, jako když se kosinka pálí, jako s troudy = rychle. U Kr. Hrad. Kšť. Běží, jak větr, div si nohy neuběží, jak o základka, jak kula, jak trpělka (stará, ale ještě čilá ženská); běžel, co mohl vy- skočiť. Mor. Brt. Běží, jakoby mu hlava hořela. Hkš. Kdo se běhať vynaučil, ten nebude stád. Mor. Tč. Neběháš-li, nemáš, nehledáš-li, nenajdeš. Lpř., Bž. Kdo sám běží, toho snadno hnáti. Bž. — Ad čeho. Sv. Řehoř světské pochvaly běháše. Pass. 238. A on také Martin neběhá toho a žádá vyšším (právem) naučen býti. NB. Tč. 87. Já dobrého neběhám, což by mezi námi dobří lidé dobrého uhodili. NB. Tč. 290. Toho nebezpečného světa běhaje tuto bydlí. Výb. I. 289. Této chvály neběhajmy. Št. 100. — Ad po čem: po jelenu. Pass. 189. A sám po jelenu běže nábožného Prokopa na poušti nechtě nalezl. Bls. 5. I kniežata po něm (= za ním) běžie. Hr. rk. 213. B. po něm. Št. Ř. 5. b. — komu. Temu běžá slze. Laš. Brt. D. 199. — s čím. Čára ta rovnoběžně s jinou běží. Us. Běží jak s odrnem (kvapně). U Olom. Sd. Běhati jako s terpentinem (kvapně). U Litovle. Kčr. — Ad kudy. Běžel dolů farářkou (polem farářovým). U Solnice. Silnice podél reky běží. Us. Pdl. Na každý den patřiec po všech stranách bieháše, za by jeho kde jdúc spatřila (Tob. 10. 7.). BO. Běží voda Lindava kole dvora fojtova. Sš. P. 421. Běhá dětí po ulici jako smetí. Sk. Mlýn, který skrze zeď běží. List. Hrad. 1441. Té. Lano běží kolem bubnu. NA. IV. 154. — Ad před čím. Běžel před ním jako před smrtí. BN. Kdo před deštěm běží, snadno v louži leží. Mudr. 155. — kam. Běže vesele na tu lúku proti Symforianovi. Výb. II. 44. Otec do města běžal. Pass. 356. Lipolt v šraňky běže. Výb. II. 44. Běž ty, milá, běž ty k farářovi, od faráře běž ty k hrobařovi, aby mně kopal hrob nový; A když přišla neděla, do tanečka běžela; Muž tvůj tě bude bíjávať, budeš ke mně běhávávať, dcerusko moja. Sš. P. 185., 674., 706. Fojt náš to uslyše k tomu hospodáři na pomoc s jinými dobrými lidmi běžel. NB. Tč. 107. Běžel jsem v kout. Kom. Lab. 25. Bystřina v podol běží. Kyt. 1876. 80. K svým bohuom biežal. Pass. 14. stol. Jáť k němu s perem běžeti musím. Výb. III. 33. — oč. Běží o jejich bezhrdlí. V. Běží při tom o otázku. Us. Dch. O vás běží. 15. stol. Neb jemu o právo běží. O. z D. Ty póhony, ježto mezi nimi o tu věc běží, mají státi v pokoji. Půh. II. 550. O jeho hlavu nyní běží. Žal. 128, Nyní vám Běží o vaši vlasť. Abr. 290. — za kým: za holkami běhati. Us. Psík jeho biežieše za ním. BO. Oba dva jsú za ním s dobytými mečmi běželi. NB. Tč. 93. — odkud. A ta ovca běží s kopca; Ztratil jsem pérko od milej běža; Moc je nás, moc je nás, běž Evičko preč od nás. Sš. P. 621., 628., 727. — kde. Potok bystře běží mezi horami. BO. Mráz všem v žilách běží. Vrch. To běží při lidech (jest v obyčeji). Nz. Běží při té věci o to. Us. Dch. — v čem. V tom hřieše běžie obecně lidé. Hus II. 271. — kdy. A že tehdy toho času mnohé příčiny při psaní běžely, jichž nyní není. 1512. Mus. 1883. 363. Již minulý týden jsem o tom běhal (za tou příčinou). U Rychn. Vk. Dnové obecní v času běžíc minú nám. Exc. A pak po žalobách u právě běží (následuje) panský nález. O. z D. — jak. Z domu cvalem bě- žel. Kká. Splašeně běhati (bzíkati, bieseln). Sl. les. Běžeti klusem, Vlč., v závod. Lpř. Rovnou cestou ke krčmáři běžel. Sá. v Osv. 1. 178. Dunaj je hlboký, na široko běží. Sl. ps. 132. Kerý ten kůň tuhší běži, ten tu děvuchu obdrži. Sš. P. 781. Jistě to Kristovo proroctvie plně nynie běžie. Hus I. 351. A bude lotrení (jako lotr) běhati. Chč. P. 101. a. Vz B. abs. (jako ...).— pro koho, proč. Kážeš-li mně pro kvasnice a já pro ně hopkem běžím bez čepice. Sš. P. 670. Bež skoro pre Janíčka. Ht. Sl. ml. 220. — se, streichen (o zvířatech; o ry- bách: tříti). Naše kráva už se běhala. Us. Pije tata, pije mama, šak se nám juž běhá kráva. Sš. P. 647. — s infinit. Neběhají krve proliti (neštítím se). Pass. 793. — se supin. A já běžím tebe lúbat. Sš. P. 670. — Pozn. Tento článek (I. 63.—64.) měl by se ovšem dle vazeb jinak uspořádati, ale musili bychom zde mnoho z původního článku opakovati.

11619   Běžeti Svazek: 7 Strana: 1196
Běžeti v dialektech. Vz List. fil. 1892 200. — čeho. Sladké řeči lidí běhej. Ezp. 305. Zdravé rady biežie ptáci; Jenž sta- tečné rady bieha. Ezp. 977 , 998. — od- kud jak kam. Před ničím vší myslí ne- běhám jako od toho. Pass mus. 467 I ode mše k nim na pitie bežie. Št. Kn. š. 175

11620   Běžeti Svazek: 9 Strana: 0012
Běžeti. O tvarech cf. Gb. H. ml. III. 2. 243., 279. Co běží, běží; co leží, leží, prykryj oči (nevšímej si toho). Sá. Kant. 23. Té cti sv. Alexius běhaje (vyhýbaje se jí) zajide do města. Pass. (Mus. 1851. 140. ).

11621   Běžeti. — abs Svazek: 8 Strana: 0016
Běžeti. — abs. Kto beží (utíká), toho ne- treba honiť. Phl'd. 1893. 701. - jak. Běhati na koních dobro (jezditi). 1440. List. fil. 1893. 391. Běžel skok. Žábř. Brt, D. II. 286. Běhá jak vo pořádní mlíko. Mor. Cos. 1. V. 417.

11622   Běžeti. — jak Svazek: 10 Strana: 0016
Běžeti. — jak. Bežal ako zajac na ranu. Rizn. 174. Behajú ako mravce, keď im do kopy pichneš; Behajú ako včely, keď ztra- tily matku. Ib. 175. Behá ako spliepka s vaj- com; Beží ako cigáň na trh, ako s klinci do mesta. Ib. 177.

11623   Běžeti jak Svazek: 9 Strana: 0426
Běžeti jak: během. ????. 174.

11624   Běžeti jak Svazek: 10 Strana: 0558
Běžeti jak. Běží jako s mazancem, ja- koby mu hlavu zapálil, až se mu hlava třese. Us Rgl. Bežau (běžel) ako mu len nohy dodaly, para stačila, nazlomgrge celým behom, ako bez duši, ako zjašený. Phľd. XXIV. 340. Běží, jako by byl placen od kusu. Us.

11625   Bežianka Svazek: 10 Strana: 0558
Bežianka, y, f. = lúka u Jabrikové. Mus. slov. III. 52.

11626   Běžící Svazek: 1 Strana: 0064
Běžící, laufend. Roku (léta) běžícího — tohoto roku. Léta běžícího. 1498.

11627   Běžinka Svazek: 8 Strana: 0016
Běžinka = kurrentka písmo. Dačice. Brt, D. II. 294.

11628   Běžisko Svazek: 5 Strana: 0989
Běžisko, a, n. = běžiště, die Lauf-, Renn- bahn. Rčení přijato z okolův a běžisk na řeckých hrách. Sš. I. 106. Vz Beziště, Bě- haliště (dod.).

11629   Běžiště Svazek: 1 Strana: 0064
Běžiště, ě, n., Rennbahn.

11630   Běžiště Svazek: 5 Strana: 0989
Běžiště, ě, n., die Rennbahn. B. římské a řecké, vz Vlšk. 43, Běžisko.

11631   Běžitě Svazek: 8 Strana: 0016
Běžitě = běžně. B. sem to popsal. Brt, D. II. 294.

11632   Běžitý Svazek: 1 Strana: 0064
Běžitý = běžící, laufend, beweglich. B. hvězda, Jel., mysl. D.

11633   Běžitý Svazek: 5 Strana: 0989
Běžitý, laufend. Slov. Loos.

11634   Běžitý Svazek: 7 Strana: 1196
Běžitý, laufend. Vedlé času b-ho. Výb. II. 751.

11635   Běžitý Svazek: 8 Strana: 0016
Běžitý = běžný. B. vydání. Brt. D. II. 294.

11636   Běžka Svazek: 5 Strana: 0989
Běžka, y, f. = poběhlice. Ehr. To sem si nepomyslil, že ta holka je taková běžka. U Rychn. Msk.

11637   Běžka Svazek: 8 Strana: 0534
Běžka, y, f. = kladka u elektrického vozu pohybující se na drátech, Laufrolle, f. KP. VIII. 430.

11638   Bežkajka Svazek: 5 Strana: 0989
Bežkajka, y, f = běhalka. Nie bez prí- činy volám sa B., veď bežkám vám cez celý boží dníčok. Slov. Phld. III. 3. 235.

11639   Běžkati Svazek: 5 Strana: 0989
Běžkati = běžeti (v dětské řeči). Na Zlínsku Brt. Běžkej! Šm. Na Slov. — kde. Pišta teraz zase bežkal pred otcom. Lipa III. 192. Dítky bežkaly po chodbách. Ntr. VI. 274. — odkud. Či dávno ona z tato bežkala? Btt. Sp. 66. — kdy. Pred slun- com hned bežkal hosťóm vinšovati. Koll. Zp. II. 129. — jak. Bežkaj si teraz pešo. Dbš. Sl. pov. I. 520.

11640   Běžkem Svazek: 1 Strana: 0064
Běžkem — během. Na Slov. Bern. Im Laufe.

11641   Bežkom Svazek: 5 Strana: 0990
Bežkom = během. Slov.

11642   Běžkov Svazek: 5 Strana: 0990
Běžkov, a, m., mě. v Lužici. Pal. Děj. IV. 1.

11643   Běžky Svazek: 10 Strana: 0016
Běžky utíkati. Msn. II. 198. Vz Během.

11644   Běžmo Svazek: 1 Strana: 0064
Běžmo = běžně, geschwind, eilends. Pam. Kut.

11645   Běžně Svazek: 1 Strana: 0064
Běžně, rychle, povrchně, lecjaks, schnell, schleuderisch. Ne b. čísti. B. něco konati, Kom. psáti. Ros. Knihu b. přeběhnouti. D.

11646   Běžně. — B Svazek: 5 Strana: 0990
Běžně. — B. něco dotknouti; krátce a b. o tom oznámím. Ler.

11647   Běžní Svazek: 9 Strana: 0426
Běžní = nestálý, nemající stálého bytu, un stát. Gb. Slov. 53.

11648   Běžník Svazek: 1 Strana: 0064
Běžník, a, m., Druh pavouků, thomisus. Krok.

11649   Běžník Svazek: 5 Strana: 0990
Běžník, a, m. B-ci, thomisidae, druh pavouků. B. pocestný, thomisus viaticus Vz Frč. 120.

11650   Běžník Svazek: 7 Strana: 1196
Běžník, a, m. , thomisus, vosa. Brm. IV 721.

11651   Běžnosť Svazek: 1 Strana: 0064
Běžnosť, i, f., Flüchtigkeit, Eiligkeit. Běžnosť času, Zeitgeist. Mus. — B. peněz, Gangbarkeit der Münze. Jg.

11652   Běžnosť Svazek: 5 Strana: 0990
Běžnosť, i, f., die Oberflächlichkeit; die Sorglosigkeit; der Gebrauch. Bern.

11653   Běžný Svazek: 1 Strana: 0064
Běžný, běžní = běžící, Lauf-, laufend. B. voda, Ros., hvězda, B. posel, blesk, Hlas.; krok, účet, plat, důchod. — B. = krátký, flüchtig, kurz. B. přemítání listův, D., život, V., cedule (Laufzettel), list; statek (movitý). Reš. — B. — na spěch udělaný, povrchní, flüchtig. B. řeč, práce, dílo, Ros., spis (vz Spis). — B. = zběhlý, erfahren, v čem: v právích. Ctib. had. 40. — B. = obecný, obyčejný, častý, berný, gemein, gebräuchlich, gewöhnlich, gangbar. B. peníze, mince, D., omyl, Proch., míra. Sedl. B. a obvyklý. Rk. Stálé a běžné užitky a důchody. Ms. z 16. stol. Směnka přijatá v penězích běžných. J. tr. — B. = bělila. B. žena. Aesop. — B. kráva = která se běhá, hraje, welche rin- dert. T.

11654   Běžný Svazek: 5 Strana: 0990
Běžný. — Ad Běžící, kurrent. B. písmo, die Kurrentschrift, prace, vydaní, kurrente Arbeiten, Auslagen, Nz., J. tr., koberec, der Laufteppich; Udržovati někoho na běž- ných zprávách, Einen auf dem Laufenden erhalten. Dch. B. čísla, úroky, fortlaufende Zahlen, Zinsen, účet, přírůstek, jährlicher laufender Zuwachs. Šp., S. N. B. otázky, Osv. I. 41., kolo. NA. IV. 210. B. výraz. Us. Každému běžné podání. Tš. Laok. 19. Patnácte hřiven grošiev peněz drobných obecných dobrých v zemi moravské běžných a berných. List hrad. 1467. Tč. — Ad povrchní. B. nástin, die Handskizze, das Brouillon. Šp., Sl. les. — Ad obecný atd. Podaní obyčejem běžné, im Schwange ge- gende Tradition. Dch. B. ceny, názor; Ná- hled ten jest v obecenstvu běžný. Us. Pdl. B. potřeby, Kaizl 100., frase. Osv. I. 208. — Ad běhlá. Ženka běžná. Tč. 16.

11655   Bežovce Svazek: 8 Strana: 0016
Bežovce, ves v Turci. Phld. 1895. 383.

11656   Běžstvie Svazek: 9 Strana: 0426
Běžstvie, n. = vyhnanství, zastr. Vz Gb. Slov. 53.

11657   Běžúcí Svazek: 10 Strana: 0016
Běžúcí voda (běžící). Ž. klem.

11658   Bh Svazek: 1 Strana: 0064
Bh. Tato skupenina souhlásek v slovan- štině se nevyvinula, Hš.

11659   bh Svazek: 8 Strana: 0016
bh. Za původní bh je b (praslovanské): nebes, skr. nabhas. Vz Gb. H. ml. I. 303.

11660   Bi Svazek: 1 Strana: 0064
Bi = bil. D.

11661   bi Svazek: 8 Strana: 0016
bi mění se v bi před i, í a praejotovanou samohláskou. Vz Gb. H. ml. I. 422.

11662   Biaglar Svazek: 8 Strana: 0534
Biaglar, a, m. = preclíkář. Slov. Kal. S. 14.

11663   Biagle Svazek: 5 Strana: 0990
Biagle, pl., runde kleine Kuchen. Slov. Ssk.

11664   Biale Svazek: 10 Strana: 0016
Biale = vnitřnosti, střeva. Slov. Czam. Slov. 122.

11665   Bialešový Svazek: 9 Strana: 0012
Bialešový. B. robota = práce s pečením bílého pečiva. Slov. Zát. Pr. 232. ?.

11666   Bialka Svazek: 10 Strana: 0016
Bialka, y, f., potok v Tatrách. Hlk. XI. 22.

11667   Bialoš Svazek: 5 Strana: 0990
Bialoš, e, m. = báleš, béleš, béluš, bílý koláč. Dva bialoše. Slov. Phld. IV. 540., Sb. sl. ps. I. 168.

11668   Bialuše Svazek: 5 Strana: 0990
Bialuše = báleše.

11669   Białka Svazek: 5 Strana: 0990
Białka, y, f. = Bílá Visla. Slez. Šd.

11670   Bianko Svazek: 1 Strana: 0064
Bianko z vlas. Charta bianca. Prázdný list s jménem vydavatelovým; s druhé strany proti jménu stoji, proč a k čemu byl vydán; obsah pak si může napsati sám ten, kdo jej obdržel. Jg. Vz Charta, B. kredit = úvěr neurčitý. Rk.

11671   Biankový Svazek: 10 Strana: 0016
Biankový. B. prodej. Nár. list. 1903. č. 128. 17. a j.

11672   Biatec Svazek: 8 Strana: 0016
Biatec = nápis na starých mincích na Mor. nalezených. Vz Mtc 1895. 311.

11673   Bíba Svazek: 5 Strana: 0990
Bíba, y, m. B. Vinc., prof. a spis., nar. v Rožmitále 25/3 1820. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 200, Šb. H. 1. 2. vyd. 330., S. N.

11674   Bibálek Svazek: 1 Strana: 0064
Bibálek, lka, m., bibák, a, m. V. (pijan). Süfling.

11675   Bibales Svazek: 7 Strana: 1196
Bibales, z lat = zpropitné. Vz Wtr. Obr. I. 731.

11676   Bibas Svazek: 8 Strana: 0016
Bibas, u, m., eriobotrya, Wolltraube, f., rostl. Vz Ott. VIII. 714.

11677   Bibás Svazek: 9 Strana: 0012
Bibás, a, m. = hlupák. Slov. Zát. Pr. 21. b.

11678   Bibát Svazek: 5 Strana: 0990
Bibát, a, m. = bibálek, der Trinker. Šm.

11679   Bibátko Svazek: 5 Strana: 0990
Bibátko, a, n. = malé bibí, bebe (v dětské řeči), kleines Weh, kleine Wunde. Dch.

11680   Bibelka Svazek: 5 Strana: 0990
Bibelka, y, f., die Bibelleserin. Šm.

11681   Bibelní Svazek: 5 Strana: 0990
Bibelní. Bibel-. Šm.

11682   Biber Svazek: 5 Strana: 0990
Biber, bra, m. B. Max. dr., 1590. Jg. H. 1. 535., Jir. Ruk. I. 68.

11683   Biberbach Svazek: 5 Strana: 0990
Biberbach, a, m. Vz Tk. I. 495.

11684   Bibeti Svazek: 5 Strana: 0990
Bibeti = bebati, boleti, v mluvě dětské. Slov. Rr. Sb.

11685   Bibí Svazek: 1 Strana: 0064
Bibí, vz Bebe.

11686   Bíbic Svazek: 5 Strana: 0990
Bíbic, e, m. = čejka, pták. Slov. Bern.

11687   Bibíkové Svazek: 5 Strana: 0990
Bibíkové = poturčení Uhři. Sl. let. III. 139.

11688   Bibla Svazek: 5 Strana: 0990
Bibla, y, f. = bible. Rk.

11689   Bibla Svazek: 10 Strana: 0016
Bibla, y, f. Má b. ABoh. 40a. (Mš. ).

11690   Biblař Svazek: 5 Strana: 0990
Biblař, e, m. = písmák, der Bibelfreund, Bibelleser. Osv. 1880.

11691   Biblař Svazek: 8 Strana: 0534
Biblař, e, m., kdo rád čte a zná bibli. Osv. 1896. 133.

11692   Biblařka Svazek: 5 Strana: 0990
Biblařka, y, f., die Bibelleserin.

11693   Bible Svazek: 5 Strana: 0990
Bible, nyní = celé písmo svaté starého i nového zákona. B. 42řádková. KP. I. 321. O b. rozličných vz Tf. H. 1. 3. vyd. 56., Sbn. 316., 317., 389., 390., 391., 490., 635., 745., 904., 906., 909., Jir. Ruk. I. 68. a hl. Enc. paed. I. 607.—610., S. N.

11694   Bible Svazek: 7 Strana: 1196
Bible. Vz Ukaz. 20., Pyp. K. II. 536. B. benátska. Cf. D. Gesch. 343 O prvních čes. b. Vz D. Gesch. 212. nn.

11695   Bible Svazek: 8 Strana: 0016
Bible. Výčet biblí. Vz Jg. II. lit. (rejstřík), Seyk. Ruk. 267.-273., Vlč. Lit, 89., 230., 278. Nenadbä ti priam celú bibliu vvložiť. Nov. Př. 613.

11696   Bible Svazek: 9 Strana: 0012
Bible. Bibliotheka českých biblí od XIII. stol. do r. 1810. Sest. farář Fr. Novotný.

11697   Biblemil Svazek: 5 Strana: 0990
Biblemil, a, m., der Bibelfreund. Šm.

11698   Biblí Svazek: 1 Strana: 0064
Biblí, í, f., obyč. bible, e, f., z řec ?????? — kniha, Bibel. Skloňuje se jako „Zna- mení", ale v instr. má: biblí. Biblí lesko- vecká, litoměřická, vratislavská, mikulovská, holomoucká, hlaholská, musejní, moravská, táboritská, Bočkova v Stockholmě, Hro- chova, padeřovská, šafhúská, pernštejnská, dlouhoveská, hodějovská, kladrubská, talem- bergská, strahovská, pražská, král. Kristiny, česká, kutnohorská, benátská, kralická, Car- dova atd. B. vykládati. Tkadl. Sedlákovi vidle a knězi bible. Prov. — Má biblicko — drahá! Rk.

11699   Biblickopraktický Svazek: 10 Strana: 0016
Biblickopraktický způsob kázání. Hru bý. 152.

11700   Biblický Svazek: 1 Strana: 0064
Biblický. B. text, propovídky, Kom., sloh, Jg., příběh, dějeprava, archaeologie, theologie, dějiny, společnosť, studium, úvod, zeměpis. S. N. BiBlisch.

11701   Biblický Svazek: 5 Strana: 0990
Biblický. — B. učení. M H. 2. B. jazy- kové, studium, dějiny či dějeprava. Vz Enc. paed. I. 610.-615., 615.-621., 621.-629. B. archaeologie, theologie, společnosti, text, úvod, zeměpis. Vz S. N.

11702   Bibličina Svazek: 5 Strana: 0990
Bibličina, y, f. = bibličtina, die Bibel- spräche. Hdk.

11703   Biblička Svazek: 5 Strana: 0990
Biblička, y, f., kleine Bibel. Šm.

11704   Bibličtina Svazek: 5 Strana: 0990
Bibličtina, y, f. = bibličina. — B. = sloh český, jímž sepsána jest bible králická. Phld. II. 1. 5., Šd.

11705   Biblika Svazek: 7 Strana: 1196
Biblika, y, f. = biblická dějeprava. Slov. Šd.

11706   Bibliofil Svazek: 5 Strana: 0990
Bibliofil, a, m., z řec = přítel kněh. Vz S. N.

11707   Bibliognosie Svazek: 5 Strana: 0990
Bibliognosie, e, f. = obeznalosť v kni- hách, die Bücherkunde, -kenntniss. Kh.

11708   Bibliograf Svazek: 1 Strana: 0065
Bibliograf, a, m., z řec, knihopisec, pře- pisovač kněh. Bibliograph. Rk. — Biblio- grafie, knihopis, popis knih. Rk.

11709   Bibliografický Svazek: 5 Strana: 0990
Bibliografický, bibliographisch. B. ka- talog. Mus. 1880. 169.

11710   Bibliografie Svazek: 5 Strana: 0990
Bibliografie, e, f., die Bibliographie. Vz S. N. I. 695. — B. česká. S. N. XI. 346.

11711   Bibliografie Svazek: 7 Strana: 1196
Bibliografie čes. Cf. Tf. Mtc. 236., 240 , Ukaz. 22.

11712   Bibliografie Svazek: 9 Strana: 0012
Bibliografie čes. Vz Jub. IIIa. 3. —114

11713   Bibliografie Svazek: 10 Strana: 0016
Bibliografie, e, f., řec. B. české historie. Sestavil Dr. Č. Zibrt. V Praze. I. díl r. 1900., II. díl r. 1902.

11714   Bibliomanie Svazek: 5 Strana: 0990
Bibliomanie, e, f., z řec. = náruživé bažení po knihách. Vz S. N.

11715   Bibliotheční Svazek: 1 Strana: 0065
Bibliotheční, Bibliothek-.

11716   Bibliotheka Svazek: 1 Strana: 0065
Bibliotheka, y, f., z řec, knihovna. — B-ky shromažďovali. V. B-ku vzdělati. Br. B-ku někde chovati, V., míti. Kom. Bibliothek.

11717   Bibliotheka Svazek: 5 Strana: 0990
Bibliotheka. Vz o nich v Sbn. 314., 317., 370., 371., 694., 698., 853., Sdl. Hr. III. 137.—138., 144., S. N. O řeckých a římských b. ve Vlšk. 91., 285.

11718   Bibliotheka Svazek: 7 Strana: 1196
Bibliotheka. Rozličné b-ky. Vz Tf Mtc. 286.—287.

11719   Bibliotheka Svazek: 9 Strana: 0012
Bibliotheka. B-ky v zemích Čes. V z Zbrt. Bibl. 177. nn., Mus. 1900. 471. nn.

11720   Bibliotheka Svazek: 9 Strana: 0426
Bibliotheka. Skolní b-ky v XV. a XVI. stol. Vz Wtr Part. 594.

11721   Bibliothekář Svazek: 1 Strana: 0065
Bibliothekář, e, m., Der Bibliothekar.

11722   Bibliothekářský Svazek: 5 Strana: 0990
Bibliothekářský, Bibliothekars -. B. úřad. Mus. 1880. 440.

11723   Bibliothekářství Svazek: 1 Strana: 0065
Bibliothekářství, n., Das Bibliothekariat.

11724   Bibliotypický Svazek: 8 Strana: 0016
Bibliotypický, bibliotypisch. B. činnosť. Stč. P. př. 124.

11725   Biblista Svazek: 5 Strana: 0990
Biblista, y, í. = milovník, vykladač biblí, der Bibelkenner. Phld. II. 1. 5., S. N., Koll. IV. 150. — B. = přívrženec slohu bible kra- lické. Šd.

11726   Biblistika Svazek: 5 Strana: 0990
Biblistika, y, f. = známosť biblí. Us.

11727   Biblý Svazek: 8 Strana: 0016
Biblý == blbý. Dšk. Jihč. I. 48. (přesmykn.).

11728   Bibolenka Svazek: 5 Strana: 0990
Bibolenka, y, f. = sněženka, galanthus nivalis. Na Slov. Hdk. C. 376, Němc. IV. 415.

11729   Bibra Svazek: 5 Strana: 0990
Bibra, y, f. = maličkosť, nepatrná věc, eine Kleinigkeit, ein Brocken. Taková b. nestojí za nic. U Místka. Škd. — B. = špata, daremnina. Val. Brt. D. 199.

11730   Bibrač Svazek: 9 Strana: 0012
Bibrač = babratí. Lor. 70.

11731   Bibrakt-e Svazek: 1 Strana: 0065
Bibrakt-e, a, n., mě. Aeduův v Gallii.

11732   Bibrhorový Svazek: 8 Strana: 0016
Bibrhorový = bobrový. B. klobouk. XVI. stol. Wtr. Krj. I. 425.

11733   Bibron Svazek: 7 Strana: 1196
Bibron, infula, zastr. Pršp. 70. 30.

11734   Bibron Svazek: 10 Strana: 0016
Bibron (bibroň?), infula. Rozk. P. 1830. (Mš. Slov. ).

11735   Bibřišský Svazek: 7 Strana: 1196
Bibřišský. B-ska šarlať. Rm. II. 305.

11736   Bibza Svazek: 7 Strana: 1196
Bibza, y, f. Dostaneš bibzu = nic. Na již. Mor. Šd.

11737   Bibza Svazek: 8 Strana: 0016
Bibza. Dostaneš bibzu (nic). Již. Mor. Brt, D. II. 294.

11738   Bibza Svazek: 10 Strana: 0558
Bibza, y, f. = darebná věc. Brt. SI. 16.

11739   Bic Svazek: 8 Strana: 0016
Bic n. buc — býti. U Polhory na Slov. Phľd. 1895. 59.

11740   Bicat Svazek: 10 Strana: 0558
Bicat = biti (v dětské mluvě). Slov. Phľd. XXIV. 607.

11741   Biceps Svazek: 10 Strana: 0558
Biceps. Mikuláš B, předchůdce Husův. Vz Vstnk. XIV. 170.

11742   Bicí Svazek: 5 Strana: 0990
Bicí. — B. stroj k ražení mincí, NA. IV. 57., péro, die Schlagfeder, raménko bicího péra, der Schlagfederarm, plocha, die Schlag- flache, Čsk., větry, schlagende Wetter. Vz KP. III. 136., S. N.

11743   Bicí Svazek: 9 Strana: 0012
Bicí přístroj hodin. Vz KP. VIL 332.

11744   Bicí, ne Svazek: 1 Strana: 0065
Bicí, ne: bící, vz -cí, -í.B. stroj, hoDiny, D., orloj, V., b. větry = zápalné, Vys., ko- lečko, D., palice. Reš. Schlag-.

11745   Bicifšče Svazek: 10 Strana: 0558
Bicifšče, e, n. = bičiště. Hoš. Pol. I. 140.

11746   Bicikl a Biciklista Svazek: 10 Strana: 0016
Bicikl a Biciklista v V. 990 za Bicí oprav v: Bicykl a Bicyklista.

11747   Bicirkulární Svazek: 5 Strana: 0990
Bicirkulární čáry. Vnč. 48.

11748   Bicky Svazek: 8 Strana: 0016
Bicky = angrešt. Okolo Hrušova, Phľd. 1895.443.

11749   Bico Svazek: 7 Strana: 1196
Bico, a, n. B. či hruška na tkadlc. stavu. Phľd. XI. 537.

11750   Bicoun Svazek: 5 Strana: 0990
Bicoun, u, m.= radláč, plenitel, ratidlo, der Exstirpator. Šmd. B-nem zadělati. Šp.

11751   Bič Svazek: 1 Strana: 0065
Bič, e, bičík, u, bičíček, čku, m., Die Geissei, Peitsche, Schwepe. B. od bi (o bí-ti). Spodní časť biče (bičiště): násada; hořejší: zmrsk, zámrsk. Šp. B. kožený n. řemenný (žila), Reš., z provázků (provázkový). Jg. Bičem někoho mrskati. V., dráti, Koc; bi- čem praskati, Háj., třáskati, Jg., na Mor. též: Bičem rochati. Brt. Bičem šupati. Šp. Bič z provázků si udělati. Br. Bičem někoho trestati. Koc B. uzlovatý. Lom. Švih Bičíku. Tkadl. Praskání Bičův. Br. Co By bičem mrštil (Cf. Jako po šňůře). Mus. Silnice bě- žela rovně, co by bičem mrštil. Ml, Č. Bič sluší na koně, ohlav na osla a prut na hřbet nemoudrých. Prov. Vzals koně, vezmi i bič. Holý jako bič. Z písku bič kroutiti. Nebude z hov . . bič. Starý forman (vozka) Rád slyší, kdy kdo bičem třáská. Jg. PRáská jako bič z bláta, Sk. Je, jakoby ji bičem přešlehl, přeťal (= štíhlá. Vz Tělo). Č. Umí to, jakoby bičem mrskal (šlehal. Vz Pilný). Lb. — Z biče = z Rukávu, z kopyta, jakoby peří dral, jako otčenáš, hbitě, hned, flugs. Od- povídá jako z biče (jakoby bičem mrskal, (praskal). Jak z biče (z biča) umí něco na- zpaměť říkati. Na Mor. — Bič = trest, Mra. Vojna jest b. boží. L. Attila sloul bičem a metlou boží. Har. Dáti b. na sebe (metlu, zbraň proti sobě). Jg. — B. jazyka = utr- hačnosť, pomluva, Od biče jazyka skryt budeš. Br. — Vz Zábičí.

11752   Bič Svazek: 5 Strana: 0991
Bič, e, m., mě. v Pol. Tk. VI. 72.

11753   Bič Svazek: 8 Strana: 0016
Bič. Moje koně a tvoj bič (zvolal pán na kočiša, keď chcel, aby uháňal). PhľD. 1894. 441.

11754   Bič Svazek: 9 Strana: 0012
Bič. Části jeho: 1. bičisko, násadka s rozsuškami, 2. putina ze švihu, 3. barevná kytka u putiny, 4. přepletač, pramének prakování, 5. šňora, 6. kytka. Na Vyzovsku. Mus. ol. 1898. 101. Plete sám na sebe bič. Hoř. 118. B. koně tráví. Mor. Čes. 1. VIII. 329. O příslovích a pořekadlech vz Zát. Pr. 297. b.

11755   Bič Svazek: 9 Strana: 0426
Bič. Jednému b., druhému nič. Mus. slov. III. 26.

11756   Bič Svazek: 10 Strana: 0016
Bič, e, m. B. Kat. v. 2248., 2253. a j. Kup si koňa, bič si snanňe zaopatríš. Rizn. 173. — Stunna na bič — studna na svod. Sbor. slov. VII. 110.

11757   Bič. — B Svazek: 5 Strana: 0990
Bič. — B., flagellum, die Peitsche, Geissei. Ž. wit. 37. 18. Jezdecký bičík, die Reit- peitsche. Dch., Sl. les. Bičem rochati. Mor. Sš. P. 455. Zastrčil b. do bláta. Dbš. Sl. pov. III. 37. Kočí má sebou bič, ale pouze na psy. Šml. ve Světz. 1884. 294. Jako z hovna bič (slabý). U Král. Hrad. Kšť. A hroznějším bičíkem jich pomrští než oněch židovských kněží .... Hus II. 124. Ne všeho praskem a bičem zmůžeš; Dítky napravuj studem a ne hrůzou a bičem. Bž. exc. Umí to jak z biča. Mor. Brt. Starý bič pod lavicí leží a nový na bidelci visí. Č. M. 379. — Přen. Větrů ostrý bič. Vrch. — B. Hra na bič. Vz Sb. uč. 1858. 190. — Bičík = ostřice odvislá, carex pendula, die Segge, rostl. Vz Slb. 109. U Opavy = zvonky, klobúčky, svlačec polní, convolvulus arvensis, die Ackerwinde. Klš. Také u Pří- bora. Mtl. — Bičík v tkadlcovství, der Stecken in der Rinne des Garnbaumes. Šp., Hk. Vz Tkadlcovství. — B., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

11758   Bičák Svazek: 1 Strana: 0065
Bičák, u, m. = zavěrák (nůž). Einleg- messer. Na Slov.

11759   Bičák Svazek: 8 Strana: 0016
Bičák. PhľD. 1895. 660.

11760   Bičan Svazek: 5 Strana: 0991
Bičan, a, m., os. jm. Mor. Šd.

11761   Bičař Svazek: 5 Strana: 0991
Bičař, e, m., der Peitschenmacher. Sl. les.

11762   Biče Svazek: 5 Strana: 0991
Biče, pl., die Geissei. Ssk.

11763   Bičéček Svazek: 5 Strana: 0991
Bičéček, čku, m. = bičíček, vz Bič. Sš. P. 747.

11764   Bíček Svazek: 9 Strana: 0012
Bíček, Čku, ?., zdrobn. bič. Vypaří na ně (Kristus na kněží) tento b. Hus. Post. 59a.

11765   Bičen Svazek: 5 Strana: 0991
Bičen, a, m., os. jm. Mor. Arch. V. 170., Pal. Rdh. 1. 118.

11766   Bičice Malé Svazek: 5 Strana: 0991
Bičice Malé, dle Budějovice (= Vičice), ves v Žatecku. Blk. Kfsk. 617.

11767   Bičíček Svazek: 5 Strana: 0991
Bičíček, čku, m. = malý bič. Sš. P. 455.

11768   Bičievati Svazek: 10 Strana: 0016
Bičievati — bičovati. — koho. Hrad. 52a, Ž. kap. č. 16. 9.

11769   Bičík Svazek: 1 Strana: 0065
Bičík, vz Bič.

11770   Bičík Svazek: 5 Strana: 0991
Bičík, u, m., vz Bič. — B., a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118. — B., carex pendula, die Segge, rostl Ostrav. Tč.

11771   Bičík Svazek: 7 Strana: 1196
Bičík, u, m = stojan. sloup v rybníce. Mor. Rgl.

11772   Bičík Svazek: 8 Strana: 0016
Bičík, vz Sladec (3. dod.). — B. = pružná tyč, jíž jest zadní lišeň k fasuňku připevněna. Brt. D. II. 446.

11773   Bičík Svazek: 10 Strana: 0558
Bičík, u, m. = smyčec Odložil husle a b. Slov. Pľd. XXIV. 145.

11774   Bičíkonosný Svazek: 8 Strana: 0016
Bičíkonosný tvar. Vstnk. II. 551., 553.

11775   Bičíkovec Svazek: 7 Strana: 1196
Bičíkovec, vce, m , cercomonas, cizo pasník. Cf. Ott. V. 309.

11776   Bičíkovitý Svazek: 5 Strana: 0991
Bičíkovitý. B-tí nálevníci, flagellifera, velmi drobná zvířátka činící přechod od rostlin k živočichům: drobnuška, váleč, krasnoočko, obrněnka. Vz Frč. 15.

11777   Bičíkovitý Svazek: 8 Strana: 0016
Bičíkovitý. B. nálevníci. Cf. Ott. VIII. 805.

11778   Bičíkovitý Svazek: 9 Strana: 0012
Bičíkovitý. B. nálevníci, flagellata. Vz Ott. XII. 192., 407.

11779   Bičisko Svazek: 1 Strana: 0065
Bičisko, a, n. = velký bič; na Slov.: bičiště. Bern.

11780   Bičisko Svazek: 5 Strana: 0991
Bičisko, a, n. = držadlo u biče. Také u Poličky. Kšá., Brt. D. 146., Rr. Sb.

11781   Bičisko Svazek: 8 Strana: 0016
Bičisko. Ozdoby ovčáckého b-ska na Mor. a na Slov. Vz NZ. III. 481. nn.

11782   Bičiště Svazek: 1 Strana: 0065
Bičiště, ě, n. V obec mluvě gt. Bičištěte a pl. bičišťata. Držadlo u biče; u žíly: ži- liště. Jg. Dolejší díl: násada, hořejší zmrsk.

11783   Bičiště Svazek: 5 Strana: 0991
Bičiště. — B. = držadlo u biče: bičisko, rukovítko, osázko, střenka, přehybka. Sl. les. Vzal za péro bičiště (kdo nechal studií a uchopil se pluhu). U Žamb. Dbv. — B. Jos., hudebník. S. N.

11784   Bička Svazek: 5 Strana: 0991
Bička, y, f., rostlina. Brt. L. N. II. 20. — B , y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

11785   Bičmajstr Svazek: 7 Strana: 1196
Bičmajstr, a, m. (biczmaystr) Arch. IX. 512.

11786   Bičok Svazek: 9 Strana: 0012
Bičok, bičocek — bičík. Lor. 70.

11787   Bičovadlo, a Svazek: 1 Strana: 0065
Bičovadlo, a, m., die Geissei.

11788   Bičovák Svazek: 5 Strana: 0991
Bičovák, a, m. = bičovník. Slov. Ssk.

11789   Bičování Svazek: 5 Strana: 0991
Bičování, n., die Peitschung. Vz S. N. B. nepřiblíží sě stanu tvému. Ž. Klem. B. ve Spartě. Vz Vlšk. 235.

11790   Bičovaný čím Svazek: 10 Strana: 0558
Bičovaný čím Mrak vichřicí b-ný. Zvon. VI. 173.

11791   Bičovatel Svazek: 7 Strana: 1196
Bičovatel. B-lé, sekta Bor. Děj. dioec praž. 113.

11792   Bičovati Svazek: 1 Strana: 0065
Bičovati, čuji, čuj, čuje (íc), al, án, ání; bičovávati, geissein, peitschen. V. — koho čím: bičem. Jg. — koho (s kým bez čeho): Bez rozvahy. Koho Bůh miluje, tohoť tresce a bičuje. Prov.

11793   Bičovati Svazek: 5 Strana: 0991
Bičovati. — čím: Býkovými biči bičo- váni byli. BO. — jak. Silně tělo b. Výb. II. 19.

11794   Bičové Svazek: 1 Strana: 0065
Bičové, ého, n. Peitschengeld. Pastýři za- placeno i s bičovým 72. zl. Gl.

11795   Bičové Svazek: 5 Strana: 0991
Bičové. — Vz Rohové, Bičovka.

11796   Bičovice Svazek: 5 Strana: 0991
Bičovice, e, f., der Geisselstrauch. Šm.

11797   Bičovka Svazek: 5 Strana: 0991
Bičovka, y, f. Bičovky, dryophinae, die Peitschenschlangen. Brm. III. 394. B. ze- lená, dryophis nasutus, had. Vz Frč. 329. B. lesklá, oxybelis fulgidus, die Glanzblitz- schlange, purpurová, passerita purpurascens, der Baumschnüfler. Brm. III. 396., 395.

11798   Bičovka Svazek: 8 Strana: 0016
Bičovka = had. Vz Ott. X. 712.

11799   Bičovnice Svazek: 5 Strana: 0991
Bičovnice, e, f., die Geisslerin. Bern.

11800   Bičovník Svazek: 5 Strana: 0991
Bičovník, a, m., der Geissler, Flagellant. Ssk.

11801   Bičovník Svazek: 7 Strana: 1196
Bičovník. Výb. 1. 37b Flagellator Pršp 42. 75.

11802   Bičovník Svazek: 10 Strana: 0016
Bičovník, a, m., flagellator. Rozk. P. 1045.

11803   Bičový Svazek: 1 Strana: 0065
Bičový, od biče pocházející, Geissel-. Kat. 2369. B. rány, Us., Čtení Nikod.

11804   Bičový Svazek: 5 Strana: 0991
Bičový. — Rána bičová na koži duhy činí. (Eus. 28. 21.). BO.

11805   Bičůvka Svazek: 5 Strana: 0991
Bičůvka, y, f. = bičové, das Peitschen- geld eines Knechtes (Trinkgeld). U Místka. Škd. U Brušperka. Mtl. Ostrav. Tč.

11806   Bída Svazek: 1 Strana: 0065
Bída, y, f., dříve: běda. Bída = Elend, bídy — Drangsale. B. = strasť, nouze, proti- venství, neštěstí, psota, svízel, chudoba. B. z hladu. To je b. s tim člověkem. Jg. Bídu klepati, L., trpěti, tříti, zkoušeti, Us., na ně- koho vydati. Br. V bídách býti. V. Do bídy sobě pomoci. Kom. Strasť a Bída. V. Bí- dami ztrápenu Býti. V. V bídu někoho při- vésti, uvésti, uvrci. V. V bídu upadnouti. V. V bídě postavený. V. Bídy zkoušeti a zažiti. Vrat. Mnohé bídě poddánu, podro- benu býti. V. Bídou hynouti. D. V bídě vězeti. D. Bída bídu stíhá. Vz Neštěstí. Jg., Lb. Horší strach než sama bída. Koll. Bída bídu rodí. Bs. Bída bídu plodí. Č. Bída bídě ruku podává. Č. B. učí ro- zumu. Č. Nemoc a bída zatajiť se nedá. Č. B. se s bídou potkává. Č. Ospem se bídy hrnou. Č. Bída (psota) bídu honí (stíhá); Nouze bídu honí. Č. Dokud žil děd, ne- bývalo běd. Pk. Bieda ho moří a psota trápi; Biedu trie, hlady mrie; Bieda člověka sjieda; Jedna bieda človeku nič neurobí, ak jich len viac neprijde; Bieda nad biedy je u nás; Biedu z pleca na plece prekladá; Bude svadba, za den, za dva— a bieda na veky. Mt. S. Vz stran přísloví: Mřínek, Hruška, Jablko, Živý, Pískle, Pes, Vlk, Nahý a hlavně: Chudoba, Žebrota.

11807   Bída Svazek: 5 Strana: 0991
Bída. — B , kořen bid. Vz Gb. Hl. 144. Vz Běda. Mkl. Etym. 12. Se mnou je veliká b Kld. Myšlienku tú nach poznajú, že je z duše ľudu toho, ktorý je môj a já jeho, ktorý znášal biedy mnoho. Čjk. 24. Pro bídu věčnou, um Gottes willen! U Bruš- perka. Mtl. Místo ,vivať křičte ,bída'. Us. Ludé z bídy kradou. Us. Tč. Bieda ho pri- škrela, prikvačila. Slov. Rr. Sb. Dosti bídy a psoty měli na poli od dešťův a od zimy. Bart. Je ťa všady plno jako bídy; Tam je bídy plné kouty (i. e. mnoho). Na Zlinsku. Brt. Má bídy, co vleze. Ib. Brt. B. jest jest nedostatek dobré věci a tak jest b. v duši i v těle. Hus III. 109. Kdo je na bídě zrozen, i psotě neuteče. Sk. Hoře za hořem, bída za bídami; Štěstí má vždy ne- návisti dosti, sama bída se závisti zhostí; Běd se každý chraň, nežli přijdou naň. Lpř. O bídě nezoufej, v Boha doufej. Sb. uč. Kdo v službě nebýval, ten bídy nevídal. Šd. Bída člověka najde i když slunce zajde. Šd., Hkš., Bž. Kdo se jen za pecí válí, toho b. brzy sválí. Tč. B. učí rozumu. Lpř, Hkš., Bž. Jdi rychlým krokem, dohoníš bídu; jdi zvolna, dohoní b. tebe; Hřích a b. na kohož nečíhá? Bž.

11808   Bída Svazek: 7 Strana: 1196
Bída. Chodí jako b. z koutka do koutka Rgl. Anko, poď, já už idu; ty vezmi měch a já bídu (o chudých a lehkomyslných man- želích). Mor. Brt. Pracovitemu b. ene do okna hledi, do izby nesmi přisť Mor. Brt. Všecko mě opustilo, ale bida mo me ještě rada. V Slz. 1. 239. — B. = hladověnka, nouze, osívka, draba, muchoplaška, draba verna, das Hungerblümchen Objevi-li se b. hojně z jara, předpovídá prý neúrodu. Skar., BPr. Ct. Mách. 83., 85.

11809   Bída Svazek: 8 Strana: 0016
Bída (bieda). O původu slova cf. Gb. II. ml. I. 71. B. zabíjí nebo dává síly. Cop. 23. Nebi ho, dosť sa ho bieda nabije (o chudých dětech); Psota majstr, bieda tovaryš, hrdlo eksekúcia (nouze člověka učí); Najviac po- horšenia v dome pochodí z biedy; Bieda všet- kému naučí, aj kradnúť. Slov. Zátur. Ideš pomaly, bieda ťa dohoní: ponáhľaš sa, doho- níš biedu. Phľd. 1894. 194. Mnoho ví, kdo bídu poznal kdys. Kub. Rol. 115. Di, kaj chceš, b. idě popředu; Kdo něšidi, něcigani, ten se bidy něubrani. Mor. Čes. 1. V. 417. Štěstí má vždy nenávisti dosti, sama bída se s závistí hostí. Nov. Př. 110. — B. = těžká nemoc. Laš. Brt. D. II. 486. — B. = nouze, hlado- věnka, draba verna, rostl., je prý předchůdcem neúrodného roku, objeví-li se hojně z jara. Brt, D. II. 502.

11810   Bída Svazek: 9 Strana: 0012
Bída. Keby nebolo bjedy, nebolo by jedy (zlosti). Slov. Němc. III. 295. Slouží u bídy za mlatce. Mus. ol. 1898. 116. Mají bídu od masa. Mtc. 1900. 143. O příslovích a poře- kadlech vz Zát. Př. 151. b., 155. nn., 160., 297. b.

11811   Bída Svazek: 10 Strana: 0016
Bída. Trpí biedu ako mlynárova sliepka (netrpí). Sbor. slov. VII. 132. Bieda a sta- rosť po ľuďoch chodí; Bieda najprv zjaví sa okolo domu, potom klope na okno a konečne sadne si za stôl. Rizn. 166. Poď, ja už idu; ty vem něvolu a ja bidu (vez- mou-li se dva, kteří nic nemají). Slez. Vyhl. II. 66. Míti bídu: dobera mu, dopeka mu, přitiskuje mu, přiškubuje mu. Slez. Hauer 10.

11812   Bída Svazek: 10 Strana: 0558
Bída. y, f. Tam se pere b. s nouzí. Rais. Lid. 96. Všecko mě opustilo, ale bida mo (má) mě ještě rada. Slez. Vlasť. I. 239. Človek je najúprimnejší v biede. Sb. sl. VIII. 85. Z malej biedy robí veľkú (kdo chudý jsa se žení). Mus. slov. V. 95. Bieda aj koláče pojie, Mus. slov. IV. 28. — B. = = záložka na šátku na hlavě. Úbočí. Rgl.

11813   Bídáceti Svazek: 1 Strana: 0065
Bídáceti se, na Mor. bidačiti se = bíditi se, sich plagen.

11814   Bídácký Svazek: 1 Strana: 0065
Bídácký, elend. B. peníz. Rk.

11815   Bídáctví Svazek: 5 Strana: 0991
Bídáctví, n., das Elend, die Armuth.

11816   Bídáctvo Svazek: 1 Strana: 0065
Bídáctvo, a, n. = bída, Noth, Elend; 2. chudina, die Armen, Armuth. L.

11817   Bídač Svazek: 5 Strana: 0991
Bídač, e, f. (kollekt.) = bídný lid, arme Leute. Brt. D., Tč.

11818   Bídáček Svazek: 5 Strana: 0991
Bídáček, čka, m. = chudáček, der Arm- selige.

11819   Bídačisko Svazek: 5 Strana: 0991
Bídačisko, a, n. = bíďák, armer Teufel. Ostrav. Tč.

11820   Bídačiť sa Svazek: 10 Strana: 0558
Bídačiť sa = nuzovati se. Brt. Sl. 16.

11821   Bídačka Svazek: 7 Strana: 1196
Bídačka, y, = bídná ženská. Us. Fč.

11822   Bídačka Svazek: 10 Strana: 0558
Bídačka, y, f. vz Osivka (rostl. ).

11823   Bídačka, y Svazek: 5 Strana: 0991
Bídačka, y, f., die Elende. Šm Brt, D.

11824   Bídák Svazek: 1 Strana: 0065
Bídák, a, m.; bídačka, y, f. Elender.

11825   Bídatý Svazek: 10 Strana: 0016
Bídatý. Ó bída bídatá. Us.

11826   Bidélce Svazek: 5 Strana: 0991
Bidélce, e, n. = bidlo.

11827   Bidélčacko Svazek: 5 Strana: 0991
Bidélčacko, a, n. = bidélečko. Mor. Brt. D.

11828   Bidelec Svazek: 1 Strana: 0065
Bidelec, lce, m., Stange. B.u bran, uhra- bice, ukosy, u pily ve mlýně. Jg., Šp.

11829   Bidelec Svazek: 5 Strana: 0991
Bidelec. Starý bičík pod lavicí leží a nový na b-ci visí. Č. M. 379.

11830   Bidelkář Svazek: 7 Strana: 1196
Bidelkář, e, m., Stangler, Stielmacher, m. Rk. Bidlák, u, m. = vysoký, šišatý nežit. Čce. Tkč.

11831   Bidélko Svazek: 1 Strana: 0065
Bidélko, vz Bidlo.

11832   Bidélko Svazek: 5 Strana: 0991
Bidélko, vz Bidlo.

11833   Bidelné Svazek: 5 Strana: 0991
Bidelné, ého, n., v horn. = plat, kterým přispívá cecha některá k vydržování sou- bidlí jiné ceše náležícího, jehož spolu užívá, die Gestängsteuer. J. tr., S. N.

11834   Bidelník Svazek: 5 Strana: 0991
Bidelník, a, m. = druhý plavec, plťař, der zweite Flösser (první: veslař, třetí: šrekárník, poslední: zadák na voru). Sl. les.

11835   Bidelný Svazek: 1 Strana: 0065
Bidelný stroj. Techn. Stangen-.

11836   Bidéłča Svazek: 5 Strana: 0991
Bidéłča, e, f. = bidélce. Mor. Brt. D.

11837   Bíděnec Svazek: 1 Strana: 0065
Bíděnec, nce, m., bídník. Elender.

11838   Bíděnec Svazek: 5 Strana: 0991
Bíděnec, nce, m., der Elende. Loos.

11839   Bíděra Svazek: 5 Strana: 0991
Bíděra, y, m. = bíďák. — B., os. jm. Šd.

11840   Bidet Svazek: 5 Strana: 0991
Bidet, u, m. = umyvadlo pro hyždě. Slov. zdrav. 29.

11841   Bidět m Svazek: 8 Strana: 0016
Bidět m. vidět, v v b. Brt, D. II. 129. (Zábř.).

11842   Bíděti Svazek: 5 Strana: 0991
Bíděti, ěl, ění, elend leben. Ssk.

11843   Bidilov Svazek: 5 Strana: 0991
Bidilov, a, m. = pražský biskup. Pal. Děj. I. 2. 139.

11844   Bíditi se Svazek: 1 Strana: 0065
Bíditi se. Vz Běditi se.

11845   Bidlák Svazek: 1 Strana: 0065
Bidlák, vz Vidlák.

11846   Bidlák Svazek: 10 Strana: 0016
Bidlák, u, m. = bolesť způsobená úde- rem. Volyně. Čes. 1. XIII. 122.

11847   Bidlář Svazek: 10 Strana: 0016
Bidlář, e, m. = kdo dělá bidla. Brt. P. n. 672., 687.

11848   Bidlce Svazek: 9 Strana: 0426
Bidlce, e, ?., zdrobn. bidlo. Gb. Slov. 54.

11849   Bidle Svazek: 5 Strana: 0991
Bidle = vidle hnojně. Us. u Jilemnice. Ktk.

11850   Bidlen Svazek: 5 Strana: 0991
Bidlen, u, m. = čásť stavu tkadlcov- ského, kterou se přiráží outek do osnovy. V bidleně jest zasazen paprsek. Mor. Knrz. — B. = držadlo u cepu. Slov. Zátur.

11851   Bidleno Svazek: 10 Strana: 0558
Bidleno, a, n. B. u tkadlcovského stavu. Ott. XXIV. 51. Sr. Bidlen v V. 991.

11852   Bidlička Svazek: 5 Strana: 0991
Bidlička, y, f. = vidlička. U Jilemnice. Ktk.

11853   Bidlo Svazek: 1 Strana: 0065
Bidlo, bidélko, bidýlko, a, n., bidelce, e, n. = hůl, tyč, Stange. — B. plavecké, rybářské, slepičí, studničné, čihařské, u tenat, (Segel-, Fischer-, Hahnenbaum, Schöpf-, der Kloben, Garnstange), V., na vážkách, Jg., u řeřábu, (tažní) u vývěvy, u pily mlýnské, u soustružníka, Sedl., u řebřin (Wagbaum, die Ruthe am Brunnen, d. Stempel-, Lenk-, die Wippe, der Leiterbaum). D. Jest veliký jako b. Us. Shledáte se u kožešníka na bidle (v hrobě, na šibenici). Vz. Podobný. Prôv. Prádlo k sušení na bidla věšeti. Jg.

11854   Bidlo Svazek: 5 Strana: 0991
Bidlo, koř. bi v bíti. Vz Mkl. Etym. 12. Zdrobnělá na Mor.: bidélko, bidélečko, bi- déłce, bidéłča, bidéłčacko. Brt. D. — B., die Wippe beim Drehstuhl, Šp.; b., práh, der Grubenbaum. Sl. les. — B. v tkadlcov- ství = čtverhranný rámec, pohyblivá čásť stavu. Vz Tkadlcovství. Msk., NA. IV. 48.

11855   Bidlo Svazek: 7 Strana: 1196
Bidlo, a, n = první paroh jelení. Brm. I 3. 102.

11856   Bidlo Svazek: 10 Strana: 0016
Bidlo, a, n. Přes bidlo (nějaký pokrm). U Kr. Městce. Čeč. 178. — B. — vysoký člo- věk. — B., a, m. Bidlo, prof. a spis.

11857   Bidlovina Svazek: 5 Strana: 0991
Bidlovina, y, f. = tyčkovina, bidlové, tyčkové dříví, das Stangenholz. SI. les.

11858   Bidlovitý Svazek: 10 Strana: 0558
Bidlovitý. B. tělo = vysoké a hubené. Rais. Koř. 107.

11859   Bidlový Svazek: 5 Strana: 0991
Bidlový, Stangen . Vz Bidlovina.

11860   Bídnavý Svazek: 5 Strana: 0991
Bídnavý = trochu bídný. Mor. Brt. D.

11861   Bídně Svazek: 1 Strana: 0065
Bídně, komp. bídněji, = strastně, psotně, nuzně, elend, armselig, jämmerlich. B. živu býti. V. B. se oháněti = nouzi tříti. D.

11862   Bídněti Svazek: 1 Strana: 0065
Bídněti, im, 3 pl. -ějí, ěl, ění = bídným se státi, elend werden. — čím: cizí vinou.

11863   Bídněti Svazek: 5 Strana: 0991
Bídněti. Daromníci a márnici biednejú, chudobnejú a psotnejú. Hdž. Šlb. 56.

11864   Bídněti Svazek: 8 Strana: 0016
Bídněti. Mus. 1893. 454., Kká, Puš. Roz. 65.

11865   Bídnice Svazek: 1 Strana: 0065
Bídnice, e, f. = bídná, eine Elende. — B. = bída, das Elend. Vinice bídnice. Prov.

11866   Bídnice Svazek: 5 Strana: 0991
Bídnice. — B. = kurva, die Hure. Hr. rk. 353.

11867   Bídnický Svazek: 5 Strana: 0991
Bídnický = bídný. Šm.

11868   Bídník Svazek: 1 Strana: 0065
Bídník, a, m., ein Elender. V. — Bí- dnosť, i, f., bída, Elendigkeit. Nad b-stí na- říkati. Kom.

11869   Bídno Svazek: 8 Strana: 0016
Bídno = bídné. B. si pomůže ke grécaru. Mor. Hledík.

11870   Bídno Svazek: 9 Strana: 0012
Bídno = bídně. U Císařova. Mtc. IX. 344.

11871   Bídnosť Svazek: 5 Strana: 0991
Bídnosť, i, f. = bída. Bern., Šm.

11872   Bídnosť Svazek: 9 Strana: 0012
Bídnosť. Hus. Er. III. 267.

11873   Bídnota, i Svazek: 5 Strana: 0992
Bídnota, i, f. = bídnosť. Rk.

11874   Bídnouti Svazek: 5 Strana: 0992
Bídnouti. Slova toho užíváme s před- ložkami na-, po-, vy- atd. Mz. v List. paed. 1880. 7. má slovo to za germanské.

11875   Bídnuť Svazek: 8 Strana: 0534
Bídnuť vichrom do koryta. Slov. Phľd. 1896. 772.

11876   Bídný Svazek: 1 Strana: 0065
Bídný (bíden, dna, dno), bídničký, bí- dňoučký = bídácký, strastný, nebohý; špatný, elend, jämmerlich, armselig. V. — B. stav, D., peníz, Rk., človek. B. básník, strava (špatná). Us. Biden jest a truchliv. Jel. B. nemá žádného přítele. Ros. I ve Vídni lidé bídní. Lb. I ve Viedni ludia biedni. Mt. S. Nad bidným se smilovati. Kom. Jsem v očích světa bídný. Kom. — z čeho: Bídným býti z cizí bídy (útrpnosť míti). V. — na čem: na těle. Jg.

11877   Bídný Svazek: 5 Strana: 0992
Bídný. — Biedni buďte a lkajte, neb lkánie vaše obrátí sě vám v radosť. Hus III. 31. — B. = chudobný; vyzáblý. Brt. D. 199. I ve Vídni lidé bídni. Bž. exc.

11878   Bídný Svazek: 9 Strana: 0426
Bídný. Biedný ako sedem drahých rokov. Mus slov. III. 37. B. žena = nevěstka. Hus I. 67 (Flš. )

11879   Bídný Svazek: 10 Strana: 0558
Bídný Nic věru bídnějšího není nad člo- věka nikde ze všeho tvorstva. Škod. II. 2 109.

11880   Bídný čím Svazek: 9 Strana: 0012
Bídný čím. Stařec bídný hořem a počtem let. Slád. Lear. 79.

11881   Bídný od Svazek: 8 Strana: 0016
Bídný od podagry. Kat. z Žer. II. 3.

11882   Bidones Svazek: 5 Strana: 0992
Bidones, a, m. B. Konst. 1724. Jg. H. 1. 535., Jir. Ruk. I. 68.

11883   Bídorodý Svazek: 5 Strana: 0992
Bídorodý, die Noth gebärend. B. noc. Ziak.

11884   Bídovati Svazek: 7 Strana: 1196
Bídovati = bědovati — koho, se. Laš. Wrch.

11885   Bidýlko Svazek: 5 Strana: 0992
Bidýlko, vz Bidlo.

11886   Bie Svazek: 1 Strana: 0066
Bie, strč. = Byl, a, o. Bie u hrada tvrda. Rkk.

11887   Bieber Svazek: 7 Strana: 1196
Bieber, bra, m., hud. sklad 1644.-1707. Srb. 82.

11888   Biedeť Svazek: 8 Strana: 0016
Biedeť = bíděti. Phľd. 1895. 743.

11889   Biedka Svazek: 5 Strana: 1008
Biedka, y, f. = bledá ženská Šd.

11890   Biedovisko Svazek: 5 Strana: 0992
Biedovisko, a, n. Slov. Dbš. Sl. pov. VII. 40.

11891   Biedovisko Svazek: 7 Strana: 1196
Biedovisko, a, n., Nothplatz, n. Slov Dbš. Sl. pov. VII. 40

11892   Biedstvo Svazek: 5 Strana: 0992
Biedstvo, a, n. = bídy, die Drangsale. Nesmierne b. cierkve. Slov. Zbr. Lžd. 112.

11893   Biehohlav Svazek: 10 Strana: 0558
Biehohlav, u, n., rostl. Slov. Vz Samo- rostlík zde.

11894   Biechu Svazek: 1 Strana: 0066
Biechu, strč., Byli, -y, -a. Vz Bichu. Kat.

11895   Biel Svazek: 10 Strana: 0016
Biel, vz Běl.

11896   Biel Svazek: 10 Strana: 0558
Biel', ryba v Pováží. Čas. mus. V. 36.

11897   Biela Svazek: 7 Strana: 1196
Biela, y, f. = druh ryb. Osm věder biely (má dávati). Arch. X 381.

11898   Bielá Svazek: 8 Strana: 0016
Bielá, é, f. = ženská. V Trenčínku. Phľd. XII. 175.

11899   Biela Svazek: 8 Strana: 0535
Biela = bílá = ženská. Slov. Kal. S. 14.

11900   Bielací Svazek: 5 Strana: 0992
Bielací, Bleich-. Slov. Ssk.

11901   Bielačky Svazek: 5 Strana: 0992
Bielačky = bielice. Slov. IV. 422.

11902   Bielča Svazek: 5 Strana: 0992
Bielča = listie z kukuričných klasov, bílé šústky z kukurice. Slov. Rr. Sb.

11903   Biele Svazek: 1 Strana: 0066
Biele, strč. (dual) = Bílé (ruce). Kat.

11904   Bielé Svazek: 8 Strana: 0016
Bielé, ého, n., aluraen. Mtc. 1894. 337.

11905   Bielek Svazek: 9 Strana: 0426
Bielek, lku, m. = bílek. Gb. Slov. 55.

11906   Bielek Svazek: 10 Strana: 0016
Bielek, vz Bílek.

11907   Bielemný Svazek: 9 Strana: 0426
Bielemný. B. koření. Gb. Slov. 55

11908   Bieleň Svazek: 5 Strana: 0992
Bieleň, e, f., weisse Farbe. Slov. Ssk.

11909   Bielený Svazek: 5 Strana: 0992
Bielený = bílený. Slov.

11910   Bieliar Svazek: 5 Strana: 0992
Bieliar, a, m., der Bleicher. Slov. Ssk.

11911   Bielina Svazek: 5 Strana: 0992
Bielina, y, f., hrad, Dal. 76., 141.; řeka. Dal. 12. — B , die Bleichflüssigkeit. Slov. Ssk. — B. = bílé hrozny. Ssk.

11912   Bielinec Svazek: 5 Strana: 0992
Bielinec, nce, m., místní jm. na Slov. Let. Mt. S. VI. 2. 13.

11913   Bielizeň Svazek: 5 Strana: 0992
Bielizeň, zně, f. = bílé prádlo. V ran- ných zorách skvela sa b. dievčinou vyve- sená. Slov. Phld. III. 585.

11914   Bielizeň Svazek: 8 Strana: 0016
Bielizeň, zně, f. = bělizna, Phľd. 1895. 585.

11915   Bielizeň Svazek: 9 Strana: 0012
Bielizeň, vz Bělizeň.

11916   Bielné Svazek: 10 Strana: 0016
Bielné, n. = obilí na bílou mouku. 1453. MŠ Slov.

11917   Bielobrvý Svazek: 8 Strana: 0016
Bielobrvý = kdo má bílé brvy. Phľd. 1894. 327.

11918   Bieloďatlín Svazek: 5 Strana: 0992
Bieloďatlín, u, m. B. zelinatý, dory- nium herbaceum, rostl. Let. Mt. S. VIII. 1. 43.

11919   Bielohlav Svazek: 8 Strana: 0535
Bielohlav, u, m. = samorostlík. Slov. Kal. S. 14.

11920   Bieluše Svazek: 5 Strana: 0992
Bieluše, pl. = báleše. Sl. spv. III. 101.

11921   Bielušký Svazek: 5 Strana: 0992
Bielušký = bělúčký, běloučký. Hus b-ká ako sneh. Zlob. Zátur.

11922   Bielý Svazek: 5 Strana: 0992
Bielý, vz Bílý.

11923   Biely Svazek: 8 Strana: 0016
Biely. Hľadzí bielým (bokom, zazerá). Phľd. 1895. 495. Cf. Bjély. — B., potok v Oravsku. Phľd. 1894. 61.

11924   Bier Svazek: 9 Strana: 0012
Bier ze slov. pivo dle: Ernst Kuhn v Zeit- schrift für vergl. Sprachforschung sv. XXXV., nové řady sv. XV. 2. seš str. 313. —314.

11925   Biessi Svazek: 7 Strana: 1196
Biessi = kmen slov. Sl. Strž 1. 236., 239.

11926   Biesta Svazek: 1 Strana: 0066
Biesta, (dual, strč.) = byli, -y, -a. Kat. 643.

11927   Bieše Svazek: 1 Strana: 0066
Bieše, strč., byl, -a, -o (jsi, jest). Kat.

11928   Biet Svazek: 10 Strana: 0019
Biet, u, m = blit, anula Mš Slov

11929   Bieza Svazek: 9 Strana: 0012
Bieza, y, f. = bez, chobzda. Slov. Zát. Pr. 133. a.

11930   Bieza Svazek: 10 Strana: 0558
Bieza, y, f. = kašika, léčivá rostlina. Vz Čas. mus. VI. 8.

11931   Bif Svazek: 5 Strana: 0992
Bif, u, m., či bifa, y, f.? zastr. = hovězí maso, caro bubula, Rindfleisch; hovězí pe- čeně, Rindfleischbraten. Nosili jim bify. Sdl. Hrd. III. 150.

11932   Bifenyl Svazek: 10 Strana: 0016
Bifenyl, u, m., v lučbě. Vstnk. XI. 6.

11933   Bifenylenbenzylmethan Svazek: 10 Strana: 0016
Bifenylenbenzylmethan, u, m., v lučbě.

11934   Biffé Svazek: 5 Strana: 0992
Biffé, é. n. = nálevna, nálevní stolek, das Buffet. Šp.

11935   Bifilarhygrometr Svazek: 5 Strana: 0992
Bifilarhygrometr, u, m. = stroj ozna- čující množství vody ve vzduchu. Stč. Zem. 616.

11936   Bifilarní Svazek: 9 Strana: 0012
Bifilarní. B. kyvadlo. Mus. 1897. 463. Z lat.

11937   Biflovati Svazek: 1 Strana: 0066
Biflovati, z něm. büffeln, lépe: učením (z paměti) se mezkovati, dříti. — Biflant, a, m. — dříč. Šr.

11938   Bifsték Svazek: 1 Strana: 0066
Bifsték, vz Beefsteak.

11939   Bifurkace Svazek: 5 Strana: 0992
Bifurkace, e, f., z lat., die Bifurkation, Gabelung. Adámek.

11940   Bifurkalní Svazek: 8 Strana: 0016
Bifurkalní, bifurkal. B. podstata střed- ních škol (že se učí týmž předmětům dvakrát, na nižším a vyšším ústavu, ku př. dějepisu, přírodopisu). Krok 1892. 17.

11941   Biga Svazek: 7 Strana: 1196
Biga, y, f. = dvouspřeží. Arch. pam. 1887. 177.

11942   Bigamie Svazek: 1 Strana: 0066
Bigamie, e, f., z řec, dvojženství, dvoj- manželství. Rk.

11943   Bigarrir Svazek: 5 Strana: 0992
Bigarrir, u, m. = podivná smíšenina, jídlo, die Bigarrure. Šp.

11944   Bigať Svazek: 10 Strana: 0558
Bigať, biqnúť = udeřiti, šťouchnouti. Slov. Phľd. XXIV. 344.

11945   Biglajz Svazek: 9 Strana: 0012
Biglajz, u, m. —žehlička, z něm. Bügel- eisen. Pečenka a víno to je b. na tvar. Zát. Pr. 219. a.

11946   Biglarka Svazek: 8 Strana: 0016
Biglarka, y, ť. = žehlička. Slez. Věst. op. 1893. 5.

11947   Bigmon Svazek: 7 Strana: 1196
Bigmon, u, m., vz Brantové koření. Mllr. 42.

11948   Bigos Svazek: 5 Strana: 0992
Bigos, u, m., der Bigos, eine polnische Nationalspeise. B. z pozůstalé pečené; b. pro hyřilce. Šp.

11949   Bigotfon Svazek: 5 Strana: 0992
Bigotfon, u, m. = nový lepenkový hu- dební nástroj, do nehož nápěv se fouká (jen k zábavám), der Bigotphon.

11950   Bigotista Svazek: 5 Strana: 0992
Bigotista, y, m., pl. sté = bigotní člo- vek. Vz Bigotní. Hvls.

11951   Bigotní Svazek: 1 Strana: 0066
Bigotní = tupověrec, věřílek, svatoušek, pobožnůstkář. Nz. — Bigotism-us, u, m., pobožnůstkářství.

11952   Biguanid Svazek: 7 Strana: 1196
Biguanid, u, m, v lučbě Vz Rm. I. 145.

11953   Bíh Svazek: 5 Strana: 0992
Bíh, u, m.. = běh, der. Lauf. Ostrav. Tč. Voda tam nemá b. Slez. Šd. — Naložil na voz, priprahal koníčky a čihy bihy zaberie sa do sveta šťastie hľadať. Slov. Mt. S. I. 74.

11954   Bíh Svazek: 8 Strana: 0016
Bíh = běh, doudl. List. fil. 1895. 81.

11955   Bih Svazek: 10 Strana: 0016
Bih vedle obih. Mtz. Přisp. 1880. 7. (Mš. Slov. ).

11956   Bihaj Svazek: 5 Strana: 0992
Bihaj, e, m., heliconia, die Helikonie, rostl. B. tupolistý, h. caribaea, ostrolistý, h. Bilaj. Rstp. 1481.

11957   Bihaj Svazek: 8 Strana: 0016
Bihaj, heliconia, rostl. Vz Ott, XI. 58.

11958   Bíharovice Svazek: 5 Strana: 0992
Bíharovice, dle Budějovice, také Běha- řovice, městečko u Hrotovic. PL.

11959   Bihkur Svazek: 5 Strana: 0992
Bihkur, a, m., turnix, das Laufhuhn. Šm. Bihoč, e, m., samota u Bělohradu.

11960   Bihovolný Svazek: 1 Strana: 0066
Bihovolný = hloupý?, zastr. Já b. a k múdrosti nesnadný. Ms. modl. z 14. stol. (C.)

11961   Bihovolný Svazek: 10 Strana: 0016
Bihovolný Dle Prk. chybně m. bohovolný = chudovolný, člověk chudé, mdlé vůle; dle Mas. m. obihovolný, kdo má příliš své vůle, svévolný. Vz Mš. Staroč. slovník.

11962   Bihra Svazek: 7 Strana: 1196
Bihra, y, f., boa, had, zastr. Pršp 21.8.

11963   Bích Svazek: 1 Strana: 0066
Bích, biech, strč., (já) byl, -a, -o. Kat.

11964   Bichlorisatin, u Svazek: 5 Strana: 0992
Bichlorisatin, u, m., v luč., Bichlorisatin. Šp.

11965   Bíchu Svazek: 1 Strana: 0066
Bíchu, strč., byli, -y, -a. Kat. 216.

11966   Bichyr Svazek: 7 Strana: 1196
Bichyr, a, m., polypterus, ryba. Brm. III. 3 375.

11967   Bichýr Svazek: 10 Strana: 0016
Bichýr, a, m. B. ploutvičkový, poly- pterus bichir, ryba. Vz Ott. XX. 190.

11968   Bichýr, a Svazek: 5 Strana: 0992
Bichýr, a, m. B. ploutvičkový, polypterus bichir, ryba. Vz Frč. 299.

11969   Bija Svazek: 5 Strana: 0992
Bija, dle Bača, os. jm. Mor. Rrt.

11970   Bijadly Svazek: 5 Strana: 0992
Bijadly, dle Dolany, Biadl, dvůr u Merk- lína. Jan Markwart Chlumčanský z Chlum- čan a na Bijadlech. Arch. IV. 61:

11971   Biják Svazek: 1 Strana: 0066
Biják, a, m., bitec, bijce. — B. u, m., čim se bije, mlátí, všeliké náčiní.

11972   Biják Svazek: 8 Strana: 0016
Biják, u, m. = palcát = palice a sochor pobitý hřeby; sochor, na jehož konci koule holá nebo špicemi posetá byla n. čtyřhranný kus železa a p. Wtr. Krj. I. 279.

11973   Biják Svazek: 9 Strana: 0426
Biják, u, m. = veliký lusek. Vodňany. Kub. L. f. 1900. 357.

11974   Biják. — B Svazek: 5 Strana: 0992
Biják. — B. = cep, cepovník, palička, mlacek (ta čásť cepu, jež na obilí dopadá a zrno vytlouká), der Flegel, Klöppel, Dresch- flegel, Dreschklöppel. Ktk., Sl. les. B., beim Ladezeug der Setzkolben. Čsk.

11975   Bijaň Svazek: 5 Strana: 0992
Bijaň = Bikaň.

11976   Bijanka Svazek: 5 Strana: 0992
Bijanka, y, f. = dřevěná palička bed- nářská. Us. Šml.

11977   Bijanka Svazek: 10 Strana: 0558
Bijanka, y, f. = pletenec, pešek, Plump- sack. Rgl.

11978   Bijáreň Svazek: 8 Strana: 0016
Bijáreň, rně, í. = jatky. Slov. Phľd. 1892. 635.

11979   Bijatyka Svazek: 5 Strana: 0992
Bijatyka, y, f. = bitka, die Schlägerei. Z pijatyky povstala b. Ostrav. Tč.

11980   Bijce Svazek: 1 Strana: 0066
Bijce, bijec, jce, m., bitec, biják, bojovník. Br. Schläger, Streiter. B. peněz.

11981   Bijce Svazek: 9 Strana: 0012
Bijce, e, m. Hus III. 173.

11982   Bijce. — B Svazek: 5 Strana: 0992
Bijce. — B. škůdců. Čch. Mch. 61. — B. = dělník v mincovně, jenž klade ko- toučky mezi pečeti bicího stroje a odebírá hotové peníze. NA. IV. 57.

11983   Biječnosť Svazek: 5 Strana: 0992
Biječnosť, i, f., die Kampflust (bojechti- vosť). Rk.

11984   Biječný Svazek: 5 Strana: 0992
Biječný = bojechtivý, kampflustig. Šm.

11985   Bíjeti Svazek: 5 Strana: 0992
Bíjeti, vz Bíti.

11986   Bíjeti Svazek: 9 Strana: 0012
Bíjeti. Vz Gb. H. ml. III. 2. 334.

11987   Biji Svazek: 5 Strana: 0992
Biji, vz Bíti.

11988   Bijo Svazek: 5 Strana: 0992
Bijo! ví ho! pokřik na koně, aby táhl Ssk.

11989   Bijouterie Svazek: 5 Strana: 0992
Bijouterie, e, f., z fr. = rozličné klenoty a vůbec ozdobné zboží.

11990   Bijouterní Svazek: 10 Strana: 0016
Bijouterní průmysl (s klenoty). Nár. list. 1903. č. 177. 2. Lněný artikl b. Ib. 1904. 10. 13.

11991   Biju Svazek: 5 Strana: 0992
Biju, vz Bíti.

11992   Bijurčina Svazek: 5 Strana: 0992
Bijurčina, y. f. = ptačí zob. Slov. Němc. IV. 414.

11993   Bika Svazek: 5 Strana: 0992
Bika, y, f., luzula, die Hainsimse, rostl. B. vlasatá, 1. vernalis, ladní, 1. campestris, mnohokvětá, 1. multiflora, největší, 1. ma- xima, bělavá, 1. albida, bělostná, 1. nivea. Vz Rstp. 1690., FB. 18., Hk. 122., 123., Slb. 186., Čl. Kv. 119., Let, Mt. S. VIII. 1. 20., Rosc. 109.

11994   Bika Svazek: 9 Strana: 0012
Bika, rost. Sr. Ott. XVI. 485.

11995   Bikaň Svazek: 5 Strana: 0992
Bikaň, ě, f., ves v Čáslavsku. Vz Blk. Kfsk. 16.

11996   Bikov Svazek: 5 Strana: 0992
Bikov, a, m., dvůr u Plzně.

11997   Bikvadrat Svazek: 5 Strana: 0992
Bikvadrat, u, m. = dvojčtverec, mocnosť čtvrtého stupně; a4. Šim. 30.

11998   Bikvadratický Svazek: 5 Strana: 0992
Bikvadratický, biquadratisch. B. para- bola, čára, Vnč. 40., 85., rovnice, variant. Čes. math. X. 122., 209.

11999   Bikvadratika Svazek: 5 Strana: 0992
Bikvadratika, y, f. B. prostorová, sfae- rická; svazek prostorových bikvadratik. Vnč. 85., 96., 101.

12000   Bíl Svazek: 5 Strana: 0992
Bíl, a, m., os. jm. NB. Tč. 275.