189001   Odbírka Svazek: 2 Strana: 0268
Odbírka, y, f., der Abschied. Na Slov. Koll.

189002   Odbírka Svazek: 7 Strana: 0039
Odbírka = odebírání, das Abnehmen. O. zboží. Us. O. úkolu, die Gedingabnahme. Hř. 44. — O. = odchod Vz Odběračka. O. do vojny. Koll O. = pohřební rozlúčka, v nížto mluví kazatel, jakoby sám zemřelý odebíraje se od svých přátel loučil se s nimi; inde dávajú kantorům skládat verše na ta- kúto odbierku a rozlúčku. Slov. Dbš. Obyč. 109 Cf. Odpytovanka, Odprošťanka.

189003   Odbiti Svazek: 2 Strana: 0268
Odbiti, vz Odbíjeti.

189004   Odbití Svazek: 7 Strana: 0039
Odbití hodin. Np.

189005   Odbiti Svazek: 10 Strana: 0222
Odbiti a odhroziti se. Hus. III. 124.

189006   Odbiti se čeho Svazek: 8 Strana: 0246
Odbiti se čeho. Chtiece se o. bezpráví zlých. Chč, S. 207. — odkud: od břehu (odplouti). Phľd. 1895. 6.

189007   Odbízeti koho od čeho Svazek: 7 Strana: 0039
Odbízeti koho od čeho = odváděti. O. lidi od hříchu. Sš.

189008   Odblaniti Svazek: 8 Strana: 0246
Odblaniti, odblanovati, abhäuteln. O. za- jíce. Sterz. I. 29.

189009   Odblatí Svazek: 2 Strana: 0268
Odblatí, n., jm. pole u Dubu na Mor. Km.

189010   Odblatní Svazek: 7 Strana: 0039
Odblatní motyčka, ve vodn. stavit., dle Schlickharke. Šm.

189011   Odblázniti Svazek: 2 Strana: 0268
Odblázniti, il, ění, aufhören zu narren. Ros.

189012   Odbleptati Svazek: 2 Strana: 0268
Odbleptati, odbreptati, herplappern. Jg.

189013   Odblesk Svazek: 2 Strana: 0268
Odblesk, u, m., Reflex, m., Rk.

189014   Odblesk Svazek: 7 Strana: 0040
Odblesk cizí blaženosti. Č. Kn. š. 201.

189015   Odbleskač Svazek: 7 Strana: 0040
Odbleskač, e, m., der Entladungsknopf. Šm.

189016   Odbleskovati se Svazek: 2 Strana: 0268
Odbleskovati se = odrážeti, odbíjeti se, reflektiren. — se na koho, kam. Sláva ta docela na Krista se odbleskuje. Sš. II. 275.

189017   Odblouditi od Svazek: 7 Strana: 0040
Odblouditi od cíle, abirren. Vz Blou- diti. Kos. Ol. I. 305.

189018   Odbočení Svazek: 7 Strana: 0040
Odbočení, n., die Abschwenkung. Dch.

189019   Odbočilec Svazek: 7 Strana: 0040
Odbočilec, lce, m. = odštěpenec, der Secessionist, Separatist, Abtrünnige. Dch.

189020   Odbočiti Svazek: 2 Strana: 0268
Odbočiti, il, ení, ablenken, abschwenken. — v čem od čeho: v řeči od směru svého. Dch.

189021   Odbočiti Svazek: 7 Strana: 0040
Odbočiti, abbiegen, abschweifen, einen Abstecher machen. — kam: v levo do lesů. Dch. — odkud: s cesty, Mour., od hovoru. Šml. — jak: cvalem. Kká.

189022   Odbočka Svazek: 7 Strana: 0040
Odbočka, die Abzweigung, Flanke. Pr. tr.— O. = odbočná silnice, trať, die Zweig- strasse, -bahn, Seitenbahnlinie. Us. Dch. O. = čásť dráhy odbočující se od hlavního směru. Hk. O. planá (která se k jiné dráze nepřipojuje). Tl. M. 100. Stoka vedoucí ulicí Žitnou s odbočkou do ulice. . . Stat. př. kn. 1877. 92. — O. v tělocv., die Flanke: jednonož, jednoruč, napřed, nazad, s obra- tem. Rgl.

189023   Odbočka, y Svazek: 2 Strana: 0268
Odbočka, y, f. O. v tělocviku vz KP. I. 452., 460., 488.

189024   Odbočmo Svazek: 7 Strana: 0040
Odbočmo. Sesed o., das Flankenabsitzen, o. sesednouti, flankenabsitzen; výšvih o., der Flankenschwung; skok o., der Flanken- sprung.

189025   Odbočný Svazek: 7 Strana: 0040
Odbočný, Seiten-, Flanken-, Zweig-. O. trať, dráha. Tl. M. 100. O. slídník, von der wahren Spur abweichend. Lpř.

189026   Odbod Svazek: 2 Strana: 0268
Odbod, u, m., der Abstoss. O. na odbod, doppelter Nachstoss. Tš. Vz KP. I. 559.

189027   Odbodati Svazek: 2 Strana: 0268
Odbodati, vz Odbádati.

189028   Odbodati Svazek: 7 Strana: 0040
Odbodati, odbodnouti, odbodávati =od- seknouti, ripostiren. Čsk., NA. III. 68., NB Tč. 72.

189029   Odbohý Svazek: 2 Strana: 0268
Odbohý, od Boha odpadlý, Boha prázdný, gottlos. Mysticky rozumějí také svět vůbec ten o. a bezbožný. Sš. Zj. 468.

189030   Odboj Svazek: 2 Strana: 0268
Odboj, e, m., odpor, obrana, die Gegen- wehr, Nothwehr, der "Widerstand. Obžalovaný pro vraždu postaviti se muž a odboj anebo bránění dokázati. Brikc. Odboj učiniti. V. Čím větší o. svět činí, tím se jasněji boží moc vyskytuje. Kom. — O., nepoddanosť, neposlušenství, V., zprotivení-se právu, juri rebellare, Widersetzlichkeit, f., Widerstand, m., Widerspänstigkeit, f. Jestli by pak kdo o. kde skutečně učinil, buďto řečí hrozlivú, buď střílením aneb lidmi brannými, má kázán býti k hrdlu. Toy. 73. Vz Gl. 188. Tehdáž židé k o-ji proti Římanům schylovali se. Sš. II. 393. Česť propadá, kdo právu o. činí. Faukn. O. proti právu činiti. Zř. F. I O. práva (zprotivení se právu). Jg. Činiti o. právu. Zříz. těš., V. Měj s lidmi pokoj, s nepravostmi o. Smrž. K odboji někoho přivésti. V. — O., bouře lidu, der Aufruhr, die Empörung. O. vésti. D. K odboji sáhnouti. Česk. Vč. — O. v staročeském právě odbití komorníka soudního buď půhon konajícího nebo právo vedoucího. Vz S. N., Jir. Slov. právo II. 249. a 250., Pr. 1809. str. 787., 812.; Vš. 566.

189031   Odboj Svazek: 7 Strana: 0040
Odboj = nepoddanosť. Cf. Kn. drn. LXIV., Zř. zem. Jir. 116, 463 , 695. Proti hřiechu o. činiece. ZN. Z o-je trój póhon. Kn. rož. 185. — O. = odliv, die Ebbe.

189032   Odboj Svazek: 8 Strana: 0565
Odboj. Cf. Kn. drn. LX1V. nn.

189033   Odboj. O o Svazek: 10 Strana: 0222
Odboj. O o-ji starší doby vz Arch. XIX. 527.

189034   Odbojce Svazek: 2 Strana: 0269
Odbojce, e, m., zastr. = odbůjce. Jg.

189035   Odbojce Svazek: 9 Strana: 0196
Odbojce, e, m. Pal. Děj. III. 1. 173.

189036   Odbojně Svazek: 2 Strana: 0269
Odbojně, odporně, widersetzlich, wider- spänstig, rebellisch. Jg.

189037   Odbojnice Svazek: 2 Strana: 0269
Odbojnice, e, f., eine Widerspänstige, Rebellin.

189038   Odbojnický Svazek: 2 Strana: 0269
Odbojnický, Rebellen-. Jg.

189039   Odbojnicky Svazek: 10 Strana: 0222
Odbojnicky si počínati. Stan. II. 324.

189040   Odbojnictví Svazek: 2 Strana: 0269
Odbojnictví, n., die Widersetzlichkeit. Měst. bož.

189041   Odbojnictvo Svazek: 7 Strana: 0040
Odbojnictvo, a, n. = odbojníci. Us.

189042   Odbojnič Svazek: 7 Strana: 0040
Odbojnič, e, f. = odbojnictvo. Slov. Chlpk. Sp. 90., Sokl. II. 435.

189043   Odbojník Svazek: 2 Strana: 0269
Odbojník, a, m., odpůrce, nepřítel, der Widersacher. V. — O., der Rechtsverächter, kdo se právu protivuje. Pakli by kto pů- hončímu překazil aneb jej zbil, má kázán býti jako o. Kn. dr. 23, Tov. 34. Z práva všichni o-ci jsú vyňati. Arch. II. 513., O. z D. Tehdy má naň jako na o-ka práva saženo býti. Zř. F. I. Kdo ku př. prosouzený statek pravému vlastníku pustiti nechtěl, odbojnikem sloul. Jg. O. práva, vz Rb. 269., GL 188. — O., buřič, der Aufrührer, Empörer. Česť pro- padá, kdo na o-ka práva pomoci nechce. Pr. O-ka k meči odsoudil. V.

189044   Odbojník Svazek: 7 Strana: 0040
Odbojník = kdo se právu protivuje. O. bude snuzen mimo právo. Výb. I. 996.

189045   Odbojnosť Svazek: 2 Strana: 0269
Odbojnosť, i, f., odbojnictvi, zpurnosť, Widerspänstigkeit, f. D.

189046   Odbojný Svazek: 2 Strana: 0269
Odbojný, odporující, odporný, sich weh- rend, widersetzlich, widerspänstig. O. člověk, srdce. Jg.— čemu: světu a hříchu. Dal.— O., právu se protivící. Pány odbojné »trestati a skrotiti chtěl. V. — čemu. Aby na takového právu odbojného dále mělo saženo býti. VI. zř. 21. — O., bouřlivý, aufrührerisch, rebe- lisch. V. O. rotník.

189047   Odbojovati Svazek: 2 Strana: 0269
Odbojovati, odboj činiti, odpírati, sich widersetzen, empören. — čemu: vrchnosti. Karyon.

189048   Odbojovati čemu Svazek: 7 Strana: 0040
Odbojovati čemu: vší vládě nad sebou. Pal. Rdh. I. 353.

189049   Odbojovník Svazek: 2 Strana: 0269
Odbojovník, a, m. = odbojník.

189050   Odbolený Svazek: 7 Strana: 0040
Odbolený = bolavý od ležení. Už má všecko o-né (o nemocném). Val. Vck., Brt. D. 239.

189051   Odboleti Svazek: 2 Strana: 0269
Odboleti, el, ení; odbolívati = přestati boleti, verschmerzen. — abs. Odbolí, koho dlouho bolí (zemře). Lb., Jg. — koho. Již ho odbolelo. Jg. Již mne zuby odbolely. Ros. Hneď mňa hlava odbolí. Ht. Sl. 216.

189052   Odbor Svazek: 2 Strana: 0269
Odbor, u, m., Sektion, f., Departement, n.; Fach, Zweig eines Geschäftes o. Wissens, der Heischesatz (Marek). O. soudu; ředitel, správce odboru. Rk. O. čeho (ne: pro co): literatury, technické lučby. Bs.

189053   Odbor Svazek: 7 Strana: 0040
Odbor hlasový (registr). Zv. Př. kn. II. 4.

189054   Odbornice Svazek: 10 Strana: 0222
Odbornice, e, f. Nár. list. 1904. 323. odp. 2.

189055   Odbornícký Svazek: 7 Strana: 0040
Odbornícký, Fachmanus-. Msr.

189056   Odbornictví Svazek: 7 Strana: 0040
Odbornictví, n., das Fachwerk, Šp., Fach- studium. Msr. 142.

189057   Odborník Svazek: 7 Strana: 0040
Odborník, a, m. = znalec nějakého od- boru vědění, der Fachmann, -kenner. Dch., Msr., Dk. P. 86., Mus. 1880. 169.

189058   Odbornosť Svazek: 7 Strana: 0040
Odbornosť, i, f., die Fachkenntniss. Msr. 183.

189059   Odborný Svazek: 2 Strana: 0269
Odborný, Fach-. O. rada, Sektionsrath, ředitel, správce, škola, seznam, Sp., spis, herec, list, znalosť, vzdělání, písemnictví.

189060   Odborný Svazek: 7 Strana: 0040
Odborný. O. lékař, Specialist, přednosta, Sektionschef, vycvičení, zkouška, znalec, vědomosti, Dch., technika, výstava, litera- tura, Šp., časopis, Mus. 1880. 166., spolek, dílo, Pdl., zaměstnání, dílna, Kzl. 294., pa- thologie a therapie (lékař. spis novější vyd. redakcí prof. dra. Eiselta).

189061   Odborově Svazek: 8 Strana: 0246
Odborově. Látku o. seřaditi. Mtc. 1895. 184.

189062   Odborový Svazek: 2 Strana: 0269
Odborový = odborný. O. škola či před- mětová, Fachschule. Pal. Radh. III. 215.

189063   Odbořiti Svazek: 7 Strana: 0040
Odbořiti zeď, abtragen. Dch.

189064   Odbosorovať Svazek: 7 Strana: 0040
Odbosorovať = odčarovati, entzaubern. Mor. a slov. Bern.

189065   Odbourati Svazek: 7 Strana: 0040
Odbourati, wegräumen. O. kus zdi. Us. Pdl.

189066   Odbouřiti Svazek: 2 Strana: 0269
Odbouřiti, il, en, ení, abwiegeln. Dch.

189067   Odbožniti Svazek: 2 Strana: 0269
Odbožniti, il, ěn, ění, entgöttern. Nej.

189068   Odbožnosť Svazek: 9 Strana: 0455
Odbožnosť, i, f. Klc. v Mus. 1843 64.

189069   Odbrakovati Svazek: 2 Strana: 0269
Odbrakovati, das Ausscheiden enden. Ros.

189070   Odbranka Svazek: 7 Strana: 1343
Odbranka, y, f. = paprsek bran k vlá- čení. Slov. Phľd. XI. 692.

189071   Odbrebencovati Svazek: 2 Strana: 0269
Odbrebencovati, vz Brebencovati. Jg.

189072   Odbreptati Svazek: 2 Strana: 0269
Odbreptati, odbreptám a odbrepci; od- breptávati = odmlouvati, Widerreden, wider- sprechen. — komu. Kom. — O., breptáním odbyti, spěšně odříkali, heruntermurren,-leiern. — co: modlitbu. Us. — čeho. On svých modliteb brzo odbreptá. Ros. — O., přestati breptati, aufhören zu murren. Ros., Jg.

189073   Odbreptati Svazek: 7 Strana: 0040
Odbreptati. Hodiny (modlitby) své o-jí. Jel. Enc. m. 69.

189074   Odbrkati Svazek: 7 Strana: 0040
Odbrkati, odbrknouti, odbrkovati, barsch antworten, wegstossen. Nu věru, o-kla dama, lituji toho. Ntr. VI. 273. Ráznými slovy koho n. komu o. Laš. Tč.

189075   Odbrněti Svazek: 2 Strana: 0269
Odbrněti, ěl, ění, aufhören zu dröhnen. Fláka ruce není škodná: pobrní, ale brzo od- bRní. Ros.

189076   Odbrnknouti Svazek: 2 Strana: 0269
Odbrnknouti, knul a kl, ut, utí, odbrň- kati, odbrňkovati, wegschnellen. Div. z ochot.

189077   Odbroditi Svazek: 2 Strana: 0269
Odbroditi,il, zen, ení, aufhören zu schwem- men. Ros.

189078   Odbrojiti Svazek: 2 Strana: 0269
Odbrojiti, il, ení, auslärmen. Ros.

189079   Odbroukati Svazek: 2 Strana: 0269
Odbroukati, odbroukávati, odbrouknouti, knul a kl, utí = přestati broukati, aufhören zu brummen. — O., broukáním odbyti, ab- schnarchen, abfertigen. On pak odbroukl. Us. — koho. On každého odbrouká. Ros. — O., odbreptati, odmlouvati, Widerreden. Jg. — na co. On na každé slovo odbrouká. Ros.

189080   Odbrouknouti komu Svazek: 10 Strana: 0637
Odbrouknouti komu = mrzutě odpověděti. Máj. IV. 23.

189081   Odbrousiti Svazek: 2 Strana: 0269
Odbrousiti, il, šen, ení, odbrušovati, mit dem Wetzen fertig sein; broušením odděliti, ab-, wegschleifen, abwetzen. Ros., D.

189082   Odbrunknouti Svazek: 7 Strana: 0040
Odbrunknouti, abprallen. Šm.

189083   Odbřechnouti Svazek: 2 Strana: 0269
Odbřechnouti, chnul a chl, ut, utí, od- břechávati = odbreptati. Na Slov.

189084   Odbřežní Svazek: 7 Strana: 0040
Odbřežní ostrovy. Stč. Zem. 773.

189085   Odbřinkati Svazek: 2 Strana: 0269
Odbřinkati, zu klirren aufhören. Ros.

189086   Odbublati Svazek: 2 Strana: 0269
Odbublati, odbublám a odbubli, odbublá- vati = odreptati, widermurren, -belfern. — na co : na každé slovo odbuble. Ros. — O., přestati bublati, ausmnrren Ros.

189087   Odbublati Svazek: 10 Strana: 0222
Odbublati. Všecko o. (na vše bublati, hubovati). Frant. 49. 23.

189088   Odbubnovati Svazek: 2 Strana: 0269
Odbubnovati, abtrommeln. Již odbubno- vali. Ros.

189089   Odbučeti Svazek: 2 Strana: 0269
Odbučeti, el, ení, abbrüllen. Ros.

189090   Odbudati Svazek: 9 Strana: 0196
Odbudati. Když měsíc odbudá (schází). XVIII. stol. Čes. 1. 1898. 195.

189091   Odbudnút koho Svazek: 10 Strana: 0222
Odbudnút koho = oslyšeti. Slov. Czam. Slov. 223.

189092   Odbudu Svazek: 7 Strana: 0040
Odbudu, vz Odbyti

189093   Odbůjce Svazek: 2 Strana: 0269
Odbůjce, e, m., odbojník, Widersacher, Rebell. O. práva. O-ce sobě míti někoho. Plk. O. náš přišel k zahanbení. Sych.

189094   Odbůjník Svazek: 7 Strana: 0040
Odbůjník, a, m. = odbůjce Šbr.

189095   Odbůjnosť Svazek: 9 Strana: 0455
Odbůjnosť, i, f. Bezbožnosť a o. Galaš. Mtc 1901. 248.

189096   Odbukati Svazek: 2 Strana: 0269
Odbukati, ausküben, ausheulen, aussum- men. Ros.

189097   Odburáceti Svazek: 7 Strana: 0040
Odburáceti, el, ení, sich tosend ent- fernen. Šm.

189098   Odbušiti Svazek: 2 Strana: 0269
Odbušiti, il, ení. Kováři již odbušili. Ros. Aufhören zu schlagen (pochen, hämmern).

189099   Odbyt Svazek: 7 Strana: 0040
Odbyt, die Abwesenheit. Teď se roz- hlédnu po otcovském domě, jejž sem po krátkém o-tě zase spatřil. Zlinsky Tč.

189100   Odbyt, u, odbytek Svazek: 2 Strana: 0269
Odbyt, u, odbytek, tku, odbyteček, čku, m., prodej, Absatz, Abgang, Verschleiss, Ver- trieb, m. Má dobrý, veliký odbyt na zboží. Žádných odbytů n. žádného odbytu není. Jde to na o. Jg. O-tem něco udati, an Mann bringen. Dch. Nic tu nejde na o. D. Což jest na odbytu (na prodeji). V. Není mi to na odbyt. Kom. Na o. dělati (robotně, spěšně, ledabylo). D., Kom. O. najíti. Šp. Dílo našlo odbytu šp. m.: dílo odbyto bylo, dílu do- stalo se o-tu. Km. O. podrobný, Kleinver- kauf, m. Trest. zák. — O., vybytí, die Aus- steuer. — Odbytek, die Abfertigung. O. vdov úřednických. Rk., Čsk.

189101   Odbytečník Svazek: 2 Strana: 0269
Odbytečník, a, m., der Verschleissbe- sorger. Práv. názvosl.

189102   Odbytečný Svazek: 2 Strana: 0269
Odbytečný. O. místo, die Verschleiss- stätte. Práv. názvosl.

189103   Odbytek Svazek: 2 Strana: 0269
Odbytek, tku, m., Verschleiss, Vertrieb, m. Práv. názvosl.

189104   Odbytelnosť Svazek: 2 Strana: 0269
Odbytelnosť, i, f. Absetzlichkeit (im Han- del). Rk.

189105   Odbytelný Svazek: 2 Strana: 0269
Odbytelný, absetzbar (im Handel).

189106   Odbyti Svazek: 2 Strana: 0269
Odbyti, odbudu (v obec. mluvě: odbydu), yl, yt, ytí, odbývati = oddáliti co od sebe n. se od čeho, zbavenu býti, sich von etwas los machen, wegschaffen, wegweisen, zurück- weisen, etwas los werden, los kommen, frei werden; konati, dokonati, verrichten, vol- lenden, ausrichten; propustititi, abfertigen, von sich lassen, wegschaften, fortweisen; od- praviti, vypraviti, abfertigen, machen, dass er fortgehe; prodati, rozprodati, verkaufen, verschleissen, an den Mann bringen, ver- thun; plýtváním pozbyti, utratiti, durchbrin- gen, verschleudern, verthun, verzehren; vdáti, vybyti, vypraviti, verheirathen, aussteuern, abfertigen; platiti, tím se zdáti, jmín býti, gelten, passiren, angeschen werden; býti, obcovati, sein, wandeln, spielen usw. Jg. — abs. Zle nabyté (bohactví) zle bude odbyté. Kom. Kdo haní, rád má; kdo chválí, rádby odbyl. Jg. Chválí, rádby odbyl. Ros. Zle nabyto, Hůře odbyto. V. Zle dobyté, hůř odbyté. Prov., Jg. Dnes odpoledne odbývá se akademie, lépe: bude akademie nebo: bude se odbývati akademie. Vůbec jest to v če- štině chyba, když se dle němčiny klade praesens místo futura. 8b. Válka se odbývá. Čes. Vč. — co, koho. Něco běžně odbývati. Kom. Robotu o. D. Děvčata ji odbyla. Us. Zprázdna někoho o. Jg. Lecjaks nás odbývá, Us., Sych. Odbyl dceru (provdal). D. Až jen to odbudu. Us. Odbuďte toho žebráka, že- bračku. Us. O. hlásku (ponůcku, die Nach- wache). Gl. Gl. Pakli základu nedáš ani se vyručíš, tehda odbyls právo (verlieren den Process). Kn. rož. 267. O. daně, Abgaben be- streiten. Jg. Sbr. sp. 192. Odbuď mne honem. Posla o. Jg. Sloveso toto znamená původně: od sebe vzdáliti, dokonati, často jen běžně konati, zřídka konati vůbec. Možno je sice klásti ve smyslu něm. abhalten, přece však na paměť uvésti dlužno, že staří jeho daleko řidčeji užívali, než nyní se děje, kladouce místo něho: míti, konati, před se bráti, dr- žeti, vésti, býti. Sněm míti (m. odbývati). V. Tajné schůze měli. V. Radu držeti (m. od- bývati). Br. Sjezd položen a vykonán. Břez. 191. Sjezd byl v Domažlicích. V. Tedy místo zkouška se odbývala, ples, přelíčení, služby boží se odbývaly říkejme: zkouška byla, se konala, šla před se, se děla, ples se slavil, konal, byl, přelíčení se dálo, vedlo, služby boží se konaly, schůze dnes bude, dnes se sejdeme atd. Brs. 116. Školu míti, učiti (m. školu odbývati). O.prosícího, se strany přísloví a pořekadel vz: Darmo, Dáti komu čím. Hřib, Král, Kůzle, Kvinde, Naděliti, Pán, Pekař, Pepř, Provázek, Skliditi, Sládek, Sojka, Vy- sednouti komu, Vystoupená, Zpívati komu, Žebrák. — čeho: úřadu, poselství, Ros., svatby, starosti. Cyr. Již jsem odbyl svého domu. Ros. Již jsem břemene odbyl. Ros. Jalově a robotně svých povinností odbývati. Br. Připověděl ji, že první své ženy odbude. Plk. Již odbyl svých peněz. Ros. Chleba za- čalo odbývat a hriechu pribývat'. Ht. Sl. 224. Odbývati daní, zalen, bestreiten. Jg. Sbr. sp. 192. Ty toho můžeš lehce odbyti a vinen tím nebyti. O. z D. — co, čeho čím. On toho lehčejší pokutou odbyl. V. Statkem svým věřitelův odbyl (zaplatil). Pr. Odbyli ho slovy nevlídnými. Modlitby křikem o. Plk. Někoho almužnou, příkrou odpovědí. Us. Boha ceremoniemi odbývati. Br. Těmi věcmi všeho o. chtěli. Br. Jedním slovem (to) odbyl. V. Někoho hrubým slovem o. Us. Každá planeta svým časem odbývá (běh svůj koná). St. skl. Co bolí, odbývej dobrou volí. Č. Kdožkoli z kverků tálů svých kterým- koliv obyčejem chce odbyti, veräussern. CJB. 297. A otec synům též svědčiti nemá, jestli- žeby jich dílem neodbyl. Zř. F. I. Dluh če- skými groši o., tilgen. Zř. F. I. Místo roz- umné mluvy odbývá nás lahodným blabo- lením. Sš. L. předml. Někdo byl z mladu velmi světský, potom toho pokáním odbude. Št. N. kř. 333. Někoho ledajak jídlem o. Dch. Nepřátel pravdy muož člověk odbyti podobnú řečí. Chč. P. 31. b. Tím seděním všeho odbyl. Bl. 50. Někoho šprýmy a žer- tíky odbyti. Štr. Pohnaný jiná přísahu ot- byti (abwehren) póvoda. O. z D. — s kým = obcovati. St. skl. — co s kým, s čím: se ziskem. Nz., Šp. — kdy. Co lidé za mnoho let nabývají, to v malé chvíli odbý- vají. Jg. Odbude se toho v okamžení. Kom. — (co) od čeho. Posmíškem ji od sebe odbyl. Flav. Otbuď to ode mne (= odstup, absit a me). BO. Bratr sestry nedielné ni- kterakž nemůž od sebe odbyti, abfertigen. Vl. zř. 489. — co jak. Dříví proti slušné záplatě odbývati, beistellen. Nar. o. h a k., Pr. I. 93. — co přes co : schůzi (= míti) přes zápověď. Ml. — zač — platiti, tím se zdáti. On také rád odbývati chtěl za žida a za toho držán býti, aby . . . Plác. Třetí syllaba. za krátkou odbývá. Jg. Slov. 9. Odbývati za dobrého. Jg. O. za bezelstného držitele, als redlicher Besitzer behandelt werden. J. tr. O. za něco = trpěti, büssen. Jg., Šm. Musím za to zle odbývati, ich muss dafür hart her- halten. Dch. Že by Fabricius za ten účinek svůj neodbyl nějakou potupnou pokutou. Skl. V. Žena ta v městě za hříšnici odbý- vala. Sš. L. 83. Barnabáš za Jupitera od- býval. Sš. Sk. 169. Za všecky nepravosti předků svých o. budete. Sš. Mt. 308. Po- ručník za sirotky dluhy odbývej (= plať). Zř. F. I. Kdož nápad k statku by měl, bude povinen za muže jejího . . . počet učiniti a zaň jeho statkem (čím) odbývati (haften). Zř. F. I. — se čím, sich begnügen. Jsme-li sami, nestrojíme mnoho, ledačím se odbu- budeme. Us. — koho oč. Ježek má jeho odbyti o tu věc. Půh. I. 201. — co kde. To na místě odbudeme. Jg. Trh v Praze na náměstí o. Ml.

189107   Odbytí Svazek: 2 Strana: 0270
Odbytí, die Abfertigung, Fortschaffung, der Absatz. O. koho čím. Er. O. trusu. Ras. Sestry se svými díly, což k jich od- bytí přísluší. Er. O. vdov úřednických. J. tr. Vz se strany přísloví: Čert, Kocour, Kote, Koza, Král, Krk, Koš, Ostatek, Pes, Posel, Pověděti, Pytel, Sirka, Svábský,Trám, Tráva, Skládati, Vystoupení, Vystrčení.

189108   Odbyti Svazek: 7 Strana: 0040
Odbyti. Abych nemoc brzo odbyl. Dch. Dobytek o-vati (poklízeti). Us. O. zboží, absetzen, stání, abhalten, J. tr., plesovod, Sš. J. 120, berně. Št. Kn. š. 156. O. že- nicha, vz Koš, Pytel. Kupec kupce odbývá, lépe: odbavuje, vypravuje. O. povinnosti, pokutu, lépe: vybývati; o. školu lépe: vy- choditi; Bez ní neodbývala se (neobchodila se) žádná svatba. Brt. S. 3. vyd. 174. — čeho. Čehož fariseové nečinili, ale jalově a robotně svých povinností odbývali. BR. II. 34. a. — čím. O. někoho penězi; Kte- rými slovy má ji (předpřísahu) o.; Pakliby peněz neměl, ale odbude vedlé práva okem za oko. NB. Tč. 14., 171., 251. Mohú-li 30 mšemi dvú neb tří člověků o ? Hus I. 436. — co s kým. O. soud s 42 přísedícími. J. Lpř. — kdy. O. něco jedním dnem. Šbr. Aby své zboží před nimi odbyla. Sá. Dražba bude se o. dňa 21. března t. r. Slov. — jak. Pěkně ho odbyli. Us. Strýc povinen byl bratrany slušně o. Vc. Str. děd. pr. 28. Laciné zboží snadno odbydeš. Us. Má každý z nich odbyti svého oddílu podlé listu. Půh. II. 62. Vše na pospěch o. Št. Kn. š. 148. — zač. Souhlásky plynné r a l odbývají často za samohlásky. Sš. Pros 10. Tak že každá strana odbývá za příčinu i za účin. Dk. Dj. f. 167. (165.). — co kam. Knihy mezi lidí odbyti Pal. Rdh. I. 102. — v čem. Tiem váš spolusúsed žalobníka v tej při odbude, begleichen. NB. Tč. 243. Když mne v tom odbude. Půh. II. 261. — proč. Pro taký váš život nekalý církev svatá od- bývati musí. Sš. Bs. 195.

189109   Odbytí Svazek: 7 Strana: 0040
Odbytí koho, vz Vyscati, Vysednouti. Na smělé požádání patří kvapné o. Exc.

189110   Odbyti Svazek: 7 Strana: 1343
Odbyti. Jestliže by těch dědin odbyli trhem n. odměnú. Arch. X. 381.

189111   Odbyti Svazek: 8 Strana: 0246
Odbyti. Z toho, což měl, jej odbyl (to mu dal). GR. Nov. 48.

189112   Odbyti Svazek: 9 Strana: 0455
Odbyti, odbývati. Jiné poplatky má podle obce odbývati (1417. ), · Otec ho odbyl hoto- vými penězi (1419. ). Vz Mšín. 11.

189113   Odbyti Svazek: 10 Strana: 0222
Odbyti = zbaviti. Odbuďme hřiechov. Hus. Post. 5a.

189114   Odbytí Svazek: 10 Strana: 0222
Odbytí tazajících se ku př. Kaj iděš? Kaj pepř rostě. Vz Vyhl. II. 253.

189115   Odbyti někomu něco Svazek: 10 Strana: 0638
Odbyti někomu něco = prodati. 1515. Arch. XXII. 52.

189116   Odbytiště Svazek: 7 Strana: 0040
Odbytiště, ě, n., der Verkaufsort, lépe: tržiště.

189117   Odbytiště Svazek: 9 Strana: 0196
Odbytiště, ě, ?., Absatzorr. Nové o. pro průmysl. Nár. list. 1898. č. 288.

189118   Odbytné Svazek: 7 Strana: 0040
Odbytné, ého, n., die Abfertigungssumme. Vz Odbytný.

189119   Odbytně Svazek: 10 Strana: 0222
Odbytně = rychle. O. pracovati. Deštná. Mš.

189120   Odbytnosť Svazek: 2 Strana: 0270
Odbytnosť, i, f., prodajnosť, die Absetz- barkeit, Gangbarkeit. O. vlny. Rkp.

189121   Odbytnosť Svazek: 7 Strana: 0040
Odbytnosť, die Abweisbarkeit.

189122   Odbytnosť Svazek: 10 Strana: 0638
Odbytnosť dobytka. 1561. Arch. XXII. 188.

189123   Odbytný Svazek: 2 Strana: 0270
Odbytný, prodajný, dobrý na odbyt, ab- setzbar, verkäuflich, gangbar. V. O. věci, zboží, statek. Jg. — O., koho snadno odbyti, leicht abzufertigen. To jest neodbytný člo- věk. Us. — čím. Ten člověk jest málem odbytný. Jg. — ()., co se dává, aby se tím někdo odbyl. O. list, propustný, der Scheide- brief. Sš. Mt. 259. Odbytné úředníkův, vdov úřednických. Plat na odbytnou. Čsk., Šp., Šm. O. věno. Us. Kdm.

189124   Odbytný Svazek: 7 Strana: 0040
Odbytný. Půjde ta cesta o-tnější, dyž půjdem dva. U Star. Jičína. Vhl.

189125   Odbytný Svazek: 8 Strana: 0246
Odbytný. (To zboží je) odbytnější. Kat. z Žer. II. 152.

189126   Odbytový Svazek: 7 Strana: 0040
Odbytový, Absatz-. O. krise. Kzl. 184.

189127   odbytý Svazek: 2 Strana: 0271
odbytý, abgefertigt. Dítě neodbyté. Chtěl- liby ten syn odbytý míti díl s dětmi neod- bytými. Sob. 81. — čím: syn dílem neod- bytý Jg.

189128   Odbytý Svazek: 7 Strana: 0040
Odbytý. To je již o-to; To jsou o-té věci; Tím jest věc o-ta; Neodbyté zboží, Ladenhuter. Dch. To jest přísahú o-to. NB. Tč. 58. Bůh ženěni a vdávání za neod- bytnou koupi položil až do smrti. Bdž. 99. Neodbytná cesta (které neubývá). Obz. 1889. 69.

189129   Odbývání Svazek: 2 Strana: 0271
Odbývání, das Abfertigen. O. povinnosti, poslů, soudův. Jg. — O., odbyt, der Ab- satz. Jg.

189130   Odbývaný Svazek: 9 Strana: 0196
Odbývaný. Sněm v Normberce o-ný. Pal. Děj. II. 1. 454.

189131   Odbyvatelný Svazek: 2 Strana: 0271
Odbyvatelný. Kdož takové nápoje o-né mívali.

189132   Odbyvatelný Svazek: 7 Strana: 0040
Odbyvatelný = který jde na odbyt. O. nápoje. Bart. 36.

189133   Odbývati Svazek: 2 Strana: 0271
Odbývati, vz Odbyti.

189134   Odbývati Svazek: 9 Strana: 0196
Odbývati. Vz předcház. — O. = odtékati. Vody odtud o. nemohou. Arch. XVII. 484.

189135   Odbývavě Svazek: 8 Strana: 0246
Odbývavě. Řekla o. Světz. 1895. 319. c.

189136   Odcaňkovati Svazek: 2 Strana: 0271
Odcaňkovati, entzäumen, den Zaum ab- nehmen. — koho: koně.

189137   Odcapiť Svazek: 8 Strana: 0246
Odcapiť = odrazit i šípy vtipu? Ba o-pil niekedy až h. Phľd. 1896. 228.

189138   Odcecaný Svazek: 10 Strana: 0638
Odcecaný. Ešte len o. = mladý. Mus. slov. V. 6.

189139   Odceckati Svazek: 2 Strana: 0271
Odceckati, abstillen, absetzen. Jak se hříbě odcecká. Jg.

189140   Odcediti Svazek: 2 Strana: 0271
Odcediti, il, zen, zení; odcezovati, ab- seigen. — co: vodu. Jg. — co komu. Pří- lišnou krev komu odcezovati = platy naň vzkládati. Jg. — co s čeho: vodu s bram- borů.

189141   Odcenění Svazek: 7 Strana: 0040
Odcenění, n., die Devalvation. Ssk.

189142   Odcepovati Svazek: 2 Strana: 0271
Odcepovati, odmlátiti, abdreschen. Ros.

189143   Odcestěnec Svazek: 2 Strana: 0271
Odcestěnec, nce, m., který od cesty zbloudil, ein Verirrter. Krok.

189144   Odcestí Svazek: 2 Strana: 0271
Odcestí, n., der Abweg. Aesop.

189145   Odcestí Svazek: 9 Strana: 0196
Odcestí. Nechav přímé cesty šel po o. Ezop. 156.

189146   Odcestovati Svazek: 2 Strana: 0271
Odcestovati, abreisen. — kdy: v kruté zimě. Ml. Vz Cestovati.

189147   Odcestovati s kým kam jak Svazek: 7 Strana: 0040
Odcestovati s kým kam jak: do An- glie po moři, Us., do Vídně drahou. Us.

189148   Odciditi Svazek: 2 Strana: 0271
Odciditi (zastr.), il, zen, ení, odciziti, ab- sondern, entfremden. — co, koho čím. Kdožby uvedl dceru neb jiným obyčejem odcidil. Pr. kut. Statky své jakýmžkoli ob- myslným způsobem odcizovali. Pr. měst. — koho, co z čeho: z něčího panování. Jg. — co od čeho (pod čím). Kdo by odcidil (odloučil) díl svůj od bratří, nápadů po nich nečekej. Pr. měst. Statek svůj pod obmyslem prodaje od sebe odcidil. Pr. měst. — Jg.

189149   Odcírkevniti se Svazek: 10 Strana: 0638
Odcírkevniti se. List. fil. 1905. 354.

189150   Odcísařiti koho Svazek: 7 Strana: 0041
Odcísařiti koho = moci císařské zba- viti. Šd.

189151   Odcizení Svazek: 2 Strana: 0271
Odcizení, n., die Entfremdung; oddálení, die Entfernung; nepřátelství (V.). — Jg.

189152   Odcizený Svazek: 2 Strana: 0271
Odcizený, odcizen, a, o, entfremdet, ab- gewandt. — od čeho. O-ným srdcem býti od něčeho. Kartig. Samaritani byli odcizeni od židův. Peyt. — čeho. Vz Odciziti.

189153   Odcizitel Svazek: 7 Strana: 0041
Odcizitel, e, m., der Entwender. Dch.

189154   Odciziti Svazek: 2 Strana: 0271
Odciziti (zastr. odciditi), il, en, ení; od- cizovati, cizím učiniti = odloučiti, odmísiti, odděliti, odstrčiti, odsouditi, zbaviti, aus- schliessen, entfernen, absondern; nepřátelství učiniti, abtrünnig machen; prodati, odstou- piti, na jiného převésti, veräussern, verkau- fen ; ukrásti, entwenden, verwenden, ent- fremden. Jg. — abs. Našel a neohlásil, jak by odcizil. Pk. — co od čeho, od koho. Tu zahradu od domu odcizil. Ros. Dítky od večeře Páně odcizovati. Štelc. Odcizil ho od vší naděje nápadu ku království. Jg. Co od říše. o. V. Mysl svou a srdce své od nás odcizovati počal. Ler. Přísaháme, že od krá- lovství českého nic odciziti nechceme. Zř. F. I. — koho čeho. Odcizil ho všeho statku. Ros. Lid israelský vyšed z Aegypta byl Boha odcizen. Ev. Mat. 170. — co komu (=ukrásti). O. někomu věci. V. — se čeho, od čeho (čím) = cizím se učiniti. Jakoby se od jiných měšťanův odcizil. V. O. se od koho, zvrhnouti se. Jel. Odcizil se vlasti dlouhým pobytem v cizině. Všeho obecenství (obcování) lidského se o. ZN. — co čím. Bratr sestry nedielné nemuož od sebe od- byti ani odděliti, ani statku žádným nápa- dem ani listy odciziti, dokudž jí nevdá. Vl. zř. 489. O. něco trhem, verkaufen. Nál. 216. — od čeho na čem. Ale od koruny české aby ani na všem ani na díle odcizována ne- byla. V. — co od čeho bez čeho (odlu- čovati): bez povolení. — co z čeho. Nesmím z toho nic o. Ml. Z něčí moci něco o. Us.

189155   Odciziti co odkud Svazek: 7 Strana: 0041
Odciziti co odkud. O vati hříšníky od církve. Pož. 103. — se komu kde. Mysl lidu nikdy se neodcizí poesii. Šml. O. se někomu v srdci. Šml I. 55.

189156   Odcizovací Svazek: 9 Strana: 0196
Odcizovací náklonnosť=náklonnosť k od- cizování řečí, ku krádeži. Ott. XIV. 364b.

189157   Odcizování Svazek: 2 Strana: 0271
Odcizování, n., die Entfremdung. Což se zámkuov o. dotýče. ZN. Vz Odcizení.

189158   Odcloniti Svazek: 7 Strana: 0041
Odcloniti. Odcloň = pojď na světlo. U Mešna. Otm. — Brt. D. 239.

189159   Odcrkati, odcrknouti, odcvrknouti Svazek: 2 Strana: 0271
Odcrkati, odcrknouti, odcvrknouti, knul a kl, ut, utí, aufhören zu cirken. — Odcrknouti = ucrknouti, einen Tropfen ab- giessen. Ros.

189160   Odctnouti Svazek: 2 Strana: 0271
Odctnouti, ctnul a ctl, utí, gerathen. — se kde. Lodí se odctla v hlubině moře. Troj. — se s kým kde. Vz Octnouti se.

189161   Odcucati Svazek: 2 Strana: 0271
Odcucati, wegsaugen. D.

189162   Odcudky Svazek: 7 Strana: 0041
Odcudky, obyčejněji výcudky = zadní obilí. Slov. Hdž. Ds. 67.

189163   Odcupať Svazek: 7 Strana: 0041
Odcupať, odcupnúť = odletěti, sletěti, ab-, herabfallen. Slov. Odcupol ako hruška. Sb. sl. ps. I. 93 Ďaleko od brehu o-pol do šírého mora. Dbš. Sl. pov. III. 36. Obom hlavy odcuply na kláte. Ib. III. 22.

189164   Odcupati Svazek: 10 Strana: 0638
Odcupati = drobným, krokem odejíti. Rais. Lop. 221., Máj. IV. 114.

189165   Odcuziť Svazek: 7 Strana: 0041
Odcuziť = odciziti. Slov. Orl. III. 254.

189166   Odcválati Svazek: 2 Strana: 0271
Odcválati, wegsprengen. Již odcválali. Ros.

189167   Odcválati Svazek: 10 Strana: 0222
Odcválati na tátošíku. Mt. S. I. 77.

189168   Odcvrkati Svazek: 2 Strana: 0271
Odcvrkati, auszirpen. Cvrček již odcvr- kal. Ros.

189169   Odčabovaná Svazek: 9 Strana: 0196
Odčabovaná. Hráti na o-nú (odrazí se špaček čabákem, když ho druhý hází do kola nebo když se klupe). Val. Čes. 1. X. 33.

189170   Odčankať Svazek: 7 Strana: 0041
Odčankať = stráviti, pozbyti, verlieren Slov. Než by nám mal čert všetko takto pobrať a my suchou hubou takto všetko o., jedzme radšie a pime. Obky. I. 29.

189171   Odčarať Svazek: 7 Strana: 0041
Odčarať = odčarovati. Slov. Dbš. Sl. pov. II. 72.

189172   Odčarovati Svazek: 2 Strana: 0271
Odčarovati, entzaubern. — komu. Zase mu odčaroval. Ros.

189173   Odčechnút Svazek: 10 Strana: 0638
Odčechnút = odštiepiti (haluz so stromu). Phľd. XXIV. 480.

189174   Odčechrati Svazek: 2 Strana: 0271
Odčechrati, auflockern. — co: vlnu. Ros.

189175   Odčeřiti Svazek: 8 Strana: 0246
Odčeřiti. Vlny se odčeřují. Am. 71.

189176   Odčeřování Svazek: 7 Strana: 0041
Odčeřování, n , die Rückscheidung. KP. V. 78.

189177   Odčesati Svazek: 2 Strana: 0271
Odčesati, odčesáni a odčeši; odčesnouti, snul a sl, ut, utí; odčesávati, odčesovati, abpflücken, abstreifen, abkämmen. Již od- česávají (dočesávají). — co: ovoce. Ros. O. vlasy (abkämmen). Us. — se od čeho. Ra- tolesť od snětu se odčesla a spadla. Kom. — co s čeho: vlasy s čela. Us.

189178   Odčěsiti Svazek: 2 Strana: 0271
Odčěsiti, il, en, ení, odčešovati = činiti, aby Čechem nebyl, entböhmen. — koho. Gníd.

189179   Odčeslina Svazek: 2 Strana: 0271
Odčeslina, y, f., eine Risswunde. Rkp.

189180   Odčeslý Svazek: 2 Strana: 0271
Odčeslý, abgestreift. O. n. odčesané ovoce, abgenommen. Kom. — čím: větrem. Rkp. o. štěp.

189181   Odčesnouti Svazek: 2 Strana: 0271
Odčesnouti, vz Odčesati.

189182   Odčesnúť sa Svazek: 10 Strana: 0222
Odčesnúť sa (o větvi) = odtrhnouti se tam, kde vyrůstá z kmene. Čes. 1. X. 468. Sr. Odčesati.

189183   Odčesnutí Svazek: 2 Strana: 0271
Odčesnutí, n., das Abfallen. O. se slo- vanské větve od kmene. Sf. Rozpr. 391.

189184   Odčesnutí-se Svazek: 7 Strana: 0041
Odčesnutí-se slovenské větve od kmene, die Ablösung Šf. III. 391.

189185   Odčet Svazek: 2 Strana: 0271
Odčet, ečtu, m., die Gegenrechnung, der Rechenschaftsbericht. Rk.

189186   Odčet Svazek: 7 Strana: 0041
Odčet = účet od druhé strany, vzájemný účet. Nz.

189187   Odčetný Svazek: 7 Strana: 0041
Odčetný, Subtraktion-. O čísla, zna- mení. Stč. Alg. 13.

189188   Odčíhnouti Svazek: 2 Strana: 0271
Odčíhnouti, hnul a hl, utí, odejíti, weg-, abgehen. On časně odčíhl. Ros.

189189   Odčíliti se Svazek: 10 Strana: 0222
Odčíliti se, opak: rozčíliti se. Nár. list. 1902. č. 271. odp.

189190   Odčin Svazek: 7 Strana: 0041
Odčin, u, m. = zrušení toho, co se stalo. Odpustky nejsou odčineru svátostného dosti- učinění. Lenz. Uč. Husi. 143.

189191   Odčinek Svazek: 2 Strana: 0271
Odčinek, nku, m., die Reaktion, Revanche. Rk.

189192   Odčinění Svazek: 2 Strana: 0271
Odčinění, n. O. za člověka. St. Laje-li jeden druhému, neb jím sotí, neb jej raní a chce-li on o. přijíti, aby jemu to ctí odlo- žili neb penězi, to jemu mají učiniti. Pr. cis. rkp. Vz Odčiniti. Ersatz, Genugthuung.

189193   Odčinění Svazek: 7 Strana: 0041
Odčinění. Aby to bylo za člověka o. Št. Kn. š. 20.

189194   Odčiněný Svazek: 7 Strana: 0041
Odčiněný, gut gemacht. Na o-nou to nestačí. Kos. Ol. I. 33.

189195   Odčinitelný Svazek: 7 Strana: 0041
Odčinitelný, abwendbar. Dch.

189196   Odčiniti Svazek: 2 Strana: 0271
Odčiniti, il, ěn, ění; odčiňovati, wett- machen, gut machen. Komu si křivdu uči- nil, odčiň. M. Baba ta teprv po třech létech mu zas odčinila (udělavši, že s lože hnouti se nemohl). Ms. — co: sklenici (odstaviti, wegstellen). Rkp. lék. — co komu čím. Kdo komu co žalostivého učiní, má jemu to odčiniti paterú věcí. Tkadl.

189197   Odčiniti Svazek: 7 Strana: 1343
Odčiniti. Kto by mohl o. to svým do- brým. Chč. m. s. III. 87.

189198   Odčiniti Svazek: 8 Strana: 0246
Odčiniti. Co se stalo, nelze o. Vrch. Tryz. 122.

189199   Odčiniti co Svazek: 7 Strana: 0041
Odčiniti co, rückgängig machen, unge- schehen machen. Šf. Strž. II. 53., Šf III. 321., Sv. ruk. 272., Výb. II. 1415. O. chybu, neštěstí, bezpráví Dch. Cf. Vděčnosť. — co komu. A též zase páni ať mi o-ní, co sú proti mně učinili Let. 183. Toho mi neodčinil. Půh. I 185. To jí ma odčiněno býti. Půh. II. 227. — čím. Mohl Buoh tu křivdu takým ponížením o. Št. Kn. š. 20.

189200   Odčiniti komu Svazek: 10 Strana: 0222
Odčiniti komu = odplatiti, nahraditi. Hus I. 148.

189201   Odčinu Svazek: 2 Strana: 0271
Odčinu = odpočinu. Pass. (Anth. I. 59.).

189202   Odčísliti Svazek: 10 Strana: 0222
Odčísliti. V Německu vše odměřeno, od- čísleno. Pokr. 1885. č 337.

189203   Odčísnouti Svazek: 7 Strana: 0041
Odčísnouti, abstreifen. Dch.

189204   Odčísnouti Svazek: 7 Strana: 1343
Odčísnouti tečkou číslo desetinné, lépe: odděliti. Sold. 13. Vz nás. odděliti.

189205   Odčísti Svazek: 2 Strana: 0271
Odčísti, odečtu, odčetl, odečten, ení; odčítati, odčítávati, abzählen; das Lesen endigen, Jemanden etwas absprechen; se = odříci se, entsagen, sich lossagen. Jg. — abs. Když odčetl (se čtením byl hotov). Ros. — co : haldy (dříví v lese) — odevzdati. D. — co komu (na co). Odčetl na to sobě dvě stě zlatých. Ros. 25 šilinků mu odčetl. V. — koho čeho. Odčítal publikany království nebeského (upíral jim). Scip. bezž. — koho, se čeho. Odčítám se světa. Jg. Bratří se toho jména Pikhart nemohou odčísti. Čr. Ve- řejně odečetl se Jan domněnky lidu, jakoby messiášem byl. Sš. L. 54. Spasitel všeho se odčetl. Sš. Mt. 266. Zlých věcí se odčísti. V. O. se rozumu a vůle. Kom. Toho učení se odčetl. Ohláš. — Br. — se, co od čeho. 5 od osmi. Nz. Hloupě by se větví od ko- řene odčítalo, poněvadž z něho původně vše plyne celému stromu. Kom.

189206   Odčísti Svazek: 7 Strana: 1343
Odčísti. Rozumu se odčítati (= vzdáti) musejí. Kom. L. 117.

189207   Odčísti co komu nač kde Svazek: 7 Strana: 0041
Odčísti co komu nač kde. Tři kopy na klín jim odečtli v zahrádce. Pč. 37. O. někomu něco na měřítku. ZČ. I. 418. — se čeho. Výb. II. 1442. Haní jeho nezdvo- řilosť a jí se odčítá. Pal. Rdh. III. 72. Od- čítají se pravého náboženství. Dik. II. 78.

189208   Odčistiti Svazek: 9 Strana: 0196
Odčistiti, emundare. O. od hřícha. Ž. pod. XVIII. 4.

189209   Odčítací Svazek: 2 Strana: 0272
Odčítací, Subtraktions-. O. tabulka.

189210   Odčítací Svazek: 7 Strana: 0041
Odčítací měřítko, dalekohled. ZČ. I. 414., 201.

189211   Odčítanec Svazek: 7 Strana: 0041
Odčítanec, nce, m. = menšenec, minuend. Jd. Geom. IV. 4., Stč. Alg. 9. Vz Odčítání.

189212   Odčítání Svazek: 2 Strana: 0272
Odčítání, n., odjímání, subtrakce, die Sub- traktion. O. přirozené, umělé, skrácené. Sub- trahend, menšitel; minuend, menšenec, Nz., zbytek (Rest). Vz více v S. N.

189213   Odčítání Svazek: 7 Strana: 0041
Odčítání. Komparator na o.; O. zrcadlem. ZČ. I. 20., III. 45. Dni k o směnek, dni výplatné, Skontrotage. Dch.

189214   Odčítaný Svazek: 7 Strana: 0041
Odčítaný; -án, a o, abgezählt. I z o-ho vlk uchycí. Slov. Rr. Sb.

189215   Odčítatel Svazek: 7 Strana: 0041
Odčítatel, e, m. = menšitel, subtrahend. Stč. Alg. 9 Vz Odčítání.

189216   Odčitatel Svazek: 7 Strana: 1343
Odčitatel v math., lépe: menšitel. Sold. 12.

189217   Odčítati Svazek: 2 Strana: 0272
Odčítati, vz Odčísti.

189218   Odčítati se čeho Svazek: 9 Strana: 0196
Odčítati se čeho. Jeho se jednota vždycky o-la (naň nepočítala). Kom. Ohláš. 91. (97. ).

189219   Odčlánkovati co Svazek: 8 Strana: 0246
Odčlánkovati co. Čl. L. Jos. 15.

189220   Odčlověčiti Svazek: 7 Strana: 0041
Odčlověčiti, il, en, ení, entmenschen. Tak se člověk o. může. Koll. III. 71., N. Hlsk. I. 76.

189221   Odčmuřovati se Svazek: 2 Strana: 0272
Odčmuřovati se = odšmuřovati se.

189222   Odčpíti Svazek: 2 Strana: 0272
Odčpíti, 3. pl. pí, ěl, ění, aufhören scharf zu riechen. Ros.

189223   Odčpuliti, odšpuliti Svazek: 2 Strana: 0272
Odčpuliti, odšpuliti, il, en, ení; odčpu- lovati, odšpulovati, odvaliti. co: pysky, vorrecken. Jg.

189224   Odčreť Svazek: 7 Strana: 0041
Odčreť, abschöpfen. Bern.

189225   Odčsa Svazek: 2 Strana: 0277
Odčsa, y, f., mě. ruské, Odessa. — Odčsan, a, m., pl.: Oděsané. — Oděsský.

189226   Odčundrati Svazek: 7 Strana: 0041
Odčundrati. Ti mne o-li (ve hře v karty obrali) U Ronova, Rgl.

189227   Oddací Svazek: 2 Strana: 0272
Oddací list, Trauschein. Rk., Dch. —

189228   Oddač Svazek: 7 Strana: 1343
Oddač, e, m., fator. Pršp. 45. 17.

189229   Oddač Svazek: 10 Strana: 0222
Oddač, e, f., factor. Rozk. P. 1117.

189230   Oddakial Svazek: 7 Strana: 0041
Oddakial = odněkud. Slov. Ev. šk. III. 175.

189231   Oddálati Svazek: 2 Strana: 0272
Oddálati, vz Odáliti.

189232   Oddálavý Svazek: 2 Strana: 0272
Oddálavý, obyč. otálavý, kdo otálí, zö- gernd, saumselig, faul. O. zedník, Us. Dch.

189233   Oddálení Svazek: 2 Strana: 0272
Oddálení, n., die Entfernung. Us.

189234   Oddalenosť Svazek: 7 Strana: 0041
Oddalenosť, i, f., die Ferne. Šm.

189235   Oddálený Svazek: 2 Strana: 0272
Oddálený, len, a, o, abgelegen, entfernt.

189236   Oddáleti Svazek: 2 Strana: 0272
Oddáleti, obyč. otáleti, säumen, zögern. Us.

189237   Oddáliti Svazek: 2 Strana: 0272
Oddáliti, il, en, ení; oddalovati, oddálati = odstraniti, odděliti, entfernen. — co: po- kušení. Štelc. — co, se od koho. Bůh od tebe zkázu oddálil. Us. Oddálil se od nich. Us. — s čím = odkládati, zögern, säumen, verschieben. S pomocí oddálati. Jg. — se čeho. Zk. — z čeho. Us.

189238   Oddáliti se Svazek: 7 Strana: 0041
Oddáliti se. Alx.V. (Jir. Anth. I. 3. vd. 33.).

189239   Oddalý Svazek: 2 Strana: 0272
Oddalý, oddaný, ergeben. — O., man- želstvím spojený, getraut. — s kým: O. s ní. Troj.

189240   Oddaně Svazek: 2 Strana: 0272
Oddaně, odevzdaně, ergeben. Jg.

189241   Oddanec Svazek: 2 Strana: 0272
Oddanec, nce, m., ein Verlobter. Na Slov.

189242   Oddanec Svazek: 8 Strana: 0246
Oddanec = ženich. Phľd. 1893. 79.

189243   Oddání Svazek: 2 Strana: 0272
Oddání, n., die Ergebung, Widmung, Ver- lobung, Weihung, Verwendung, f. Oddání-se čemu. O. práce, dedikace. Krok. Vespolek se sobě o. a spojem. Br.

189244   Oddání Svazek: 7 Strana: 0041
Oddání kostelní. Št. Kn. š. 85.

189245   Oddanice Svazek: 2 Strana: 0272
Oddanice, e, f., zasnoubená panna, die Verlobte. Na Slov. Hdk.

189246   Oddanice Svazek: 7 Strana: 0041
Oddanice. Nechoďte k nám, chlapci, už som o-ca; Už som o-ca hore do Pravenca, ale já ništ nedbám, keď len za mládenca. Koll. Zp. I. 228.

189247   Oddánka Svazek: 7 Strana: 1343
Oddánka, y, oddanice, e, f., die Verlobte. Slov. Phľd. XIII. 72.

189248   Oddanka Svazek: 8 Strana: 0246
Oddanka = nevěsta. Phľd. 1893. 72. Cf. Oddanice.

189249   Oddánka Svazek: 10 Strana: 0222
Oddánka, y, f. = provdaná zena Slov. Sbor. čes. 76.

189250   Oddankovati Svazek: 7 Strana: 0041
Oddankovati, abdanken, entlassen. Slov.

189251   Oddankovati něco Svazek: 9 Strana: 0196
Oddankovati něco = odprodati, pryč dáti. Slov. Phľd. 1897. 314.

189252   Oddanky Svazek: 7 Strana: 0041
Oddanky, pl, f. = přípověď, zasnoubení, die Verlobung. Slov. Beru.

189253   Oddanosť, i Svazek: 2 Strana: 0272
Oddanosť, i, f., die Ergebenheit, Anhäng- lichkeit. O. k rodičům, k vlasti; mysli v o-sti udržeti. Nt.

189254   Oddanství Svazek: 10 Strana: 0222
Oddanství, n. = manželství. Slov. Sbor čes 62

189255   Oddaný Svazek: 7 Strana: 0041
Oddaný = odevzdaný. O. hlas (při volbě). Lpř. — O. = ustanovený. — k čemu. Kniha k vytisknutí o-ná. 1598 Mus. 1880. 161. — O. Nově oddaní manželé. Dch. O. manžel-
stvo (řádné). Pož. 276. — komu. Vstoupil
Josef do města Davidova, aby se přiznal
s Marií, o-nú sobě manželkú. Chč. P. — O. = zaslíbený, verlobt. Jsou spolu oddáni, než potom jiným časem (na jiném místě tam stojí: ve dvú letech) má byti svatba. Arch. VII. 132., 134. a j. tam.

189256   Oddaný Svazek: 8 Strana: 0246
Oddaný. V místě k tomu o-ném = usta- noveném. GR. Nov. 5.

189257   Oddaný, oddán Svazek: 2 Strana: 0272
Oddaný, oddán, a, o. O., nakloněný, er- geben, zugethan. — komu, čemu: rozko- šem, Bohu, V., hříchu, spaní. Jel. Nedbalo- stem oddaným vždycky svátkové jsou. Kom. Býti někomu zcela oddán. Us. Když byli hře oddáni, lépe: do hry zabráni. Pk. Od- dána jest Anna králi Karlovi. Scr. II. 450. — komu čím: náchylností. Byl., poslušenstvím. Hlas. — na co: na žerty světa o. V. — O., určený, ustanovený, k čemu, bestimmt, gewidmet. — k čemu. Hovado k oběti od- dané. V. Háj k náboženství o. V. Svátek sv. Václavu oddaný. Jel. — O., vdaný, man- želstvím spojený, getraut. — s kým: oddaná s mužem. Jg. Nejsem ještě s tebou o-ný. Er. P. 219.

189258   Oddati Svazek: 2 Strana: 0272
Oddati, oddej, dal, án, áni; oddávati — odevzdati, über-, ab-, untergeben; manžely spojovati, trauen, kopuliren; posvětiti, úplně podati, weihen, widmen, verwenden, auf- opfern; nahraditi, odplatiti, vergelten, ver- güten; ustoupiti, napřed dáti, weichen, nach- geben; od sebe dáti, odloučiti, trennen; se, odevzdati, nakloniti se k něčemu, sich wid- men, verlegen, verwenden, obliegen, sich wo- mit abgeben, befassen, sich auf etwas legen, Jemanden sich ergeben, hingeben, nach- hängen, anhängen, sich Preis geben; spojiti se, sich vereinen, kopuliren lassen, verehe- lichen ; podati se, jíti, sich begeben, ver- fügen, losgehen. Jg. — koho. Dvě osoby oddati (manželstvím spojiti). Kom. — co, koho kam, do čeho, k čemu. Dítě do škol, Jg., do věrných rukou. L. Do kostela kříž oddati. Har. Oddal to do chrámu. Jel. O. ke dvoru. Jg. Knihy vazači k vázání. Kom. Dřeva ohni k sežrání. Br. Se k spra- vedlnosti. V. Olomouc synu svému k držení oddal. V. Pannu ku pravému manželství někomu o. Arch. 144.— co komu (za co): dítě (odevzdati). Jg. Že ty si muoj syn, tobě oddávám to dřevo. GR. Pannu, dceru mu- žovi o. (vdáti, zaslíbiti). Jg. Všecky své věci Bohu o. Plk. Oddal polovici svého času té věci. Jel. Srdce své oddala Pánu. Br. Aby- chom neoddávali našich dcer lidu zemskému. BO. Některá chrámová osudie ukrad otdal je Andronikovi. BO. Knihy někomu za vlastní o. a připsati. V. Mnoho, málo, nic někomu neodolati = ustoupiti. Ne mnoho mu oddá (ustoupí). V. — koho za co, za koho. Za chlapie syny své dcery otdati musichu. Dal. 168. — komu čím za co. Pane, čím já tobě oddám za to všecko, cos mi dal ? Tkadl. — koho s kým. Farář ho s ní oddal. Us. Nebe s zemí v hromadu oddati. Jg. — co komu v co. Aby těla svá oddávali Bohu v oběť živou. V. Se komu v službu. Kom. — co na co. Peníze na stavbu. Jg. Vše na Boha o. Kom. Žádný králeviče, oddaj svú vóli i chtěnie na všelikaké uměnie. Smil v. 1554. — komu v čem. V pýše jí neoddají (jsou rovni). Puch. Valerianovi v ukrutenství mnoho neoddal. V. — co od čeho. Bůh oddal mokro od sucha (odloučil). Jg. — co, se komu, čemu (jak). S láskou mathe- matice se oddati. Ml. O. se hanebnostem, Plk., pracem, Kom., Bohu. V. Nevěsta ji- nému o. se nemůže. Kom. O. se opilství, Jg., rozkošem, Jg., poctivým uměním. V. Oddal se myšlénce (zahral se do m-ky). Km. O. se naději. Dch. S velikú výpravú oddal mu dceru. GR. — se k čemu (jak). O. se k práci. Plk. K neobmezené službě boží. Sš. L. 19. Kdož se k něčemu oddal. V. Ne- oddáme-li se vší snažností k spravedlnosti. V. — se kým. Když se kdo ženil, musel se knězem jejich oddávati. Čr. — se nač: na rozkoše, Har., na pokoj, na běh, Dal. 100., 155., BO., na modlení. Har. II. 74. Ry- tieřstvo se na jeleny oddacím. Pass. 927. O. se na pláč, na lakomství, V., na marnosť, Sych., na pokání, Jg., na lékařství, na bás- nířství, na hody a kvasy, Jg., na stavění. Háj., na kradení, Jel., na utíkání, Háj., na smrť, Har., na ohavnosti a hříchy, V., na svobodná umění. V. Na utíkání oddali se všichni, V., na modlitbu. BO. Sarpedon oddal se udatně na Palameda. Troj. 359. Všecko město otdalo sě na žalostivý pláč. Bj. O. se na válku. BO. — se v co: v rozkoše, v ra- dosti, Jel., v něčí ochranu, Kom., Th.. Šm. V to sě nikte nechce o. Dal. 1. Na bydlo v jeden klášter se oddal. Pass. 813. V po- ctivá umění. T. — se komu čeho. Bohu a bratřím se všeho oddati. V. — se za kým s kým. Za ní se se psy oddach (pustili). Leg. — se s kým, s čím (manželstvím se spojiti). Dáti se s kým o. D. S nemilou ne- oddávej se. Br. O. se s lakomstvím. Kram. Bydlí s ženú neoddada sě. Št. — koho kde. Manžely v knížecí kapli. Ml. — se s kým kde. Dala se s ním o. na smrtelné posteli. Ml.

189259   Oddati Svazek: 7 Strana: 0041
Oddati. — co: zbraň (vydati). Kká. — kam. Fojt ji před nás oddal (vydal). NB. Tč. 18. Syna do školy k liternímu učení o. Pož. 119. — k čemu. O. se k spaní, Pož. 261 , k umění práv, Výb. II. 1595., k svět- skému a tělestnému zisku. Hus III. 15. — co, se komu, čemu. O. se citu, Dk. Aesth. 472., knihařství, stavitelství, řemeslu (na knih., na stav, na řemeslo). O. se svému povolání. Šmb. Nebo mi jest ona ty pe- níze na něm o-la. Půh. II. 27. Sedlákom vodu oddáte (přenecháte). Výb. I. 930. Práci tuto Vašim milostem daruji a oddá- vám. Pož. 8. Josefu oddána bieše (Maria). Hr. ruk. 175.— koho, komu več: v man- želství. Hus I. 25. — zač (jak). Oddána za Jana Kar. 27. O-na mu za manželku. Dač. I. 9. To jemu za znamenie přátelstvie oddal (podal, poslal). Výb. II. 1160. Oddal ji za jednoho svého starostu bez její děky. Pass. — co, se nač. Oddal se na hračky. Kos Maje pokoj na to se oddal. Anth. II. 163. O. se na běh (utíkati), Pož 166., Pass. mus. 419., na odpočinutí, Pož. 28., na mo- dlitbu, Pass. mus. 362., 321., Hr. ruk. 31., Výb. I. 283., na učení múdrosti. Jel. Enc. m. 25. Neb jsem Bohu na slib oddána (za- slíbena). Výb. I.391. — jak. Něčemu s plnou důvěrou a silou se o. Šml. Jen se tomu ne tak oddať. Us. Msk. S celou duší něčemu se o. KB. V. Uprkem oddal se k němu. Troj. Na nás oddali se vší mocí. Kar. 34. — se s kým. Nedovolím, aby se s ním oddávala (s ním obcovala). Us. — co komu kde. Kuchařce sem to oddala (= odevzdala) v kuchyni. Laš. Brt. D. 168. — co kam proč. Ktož k kostelu oddává zbožie pro štiestie a pro jméno božie. Arn. 1000. — co čím. Že on by sám ty dobytky za- platiti chtěl anebo jinými dobytky o. (na- hraditi). Arch. VIII. 412. Platem něco o. Ib. 547. — co pro koho. Občan volící oddal (odevzdal) bob bílý pro toho kan- didata, kterého volil. Lpř. Sl. I. 484.

189260   Oddati Svazek: 7 Strana: 1343
Oddati. Oddal se jako bez uzdy o tom psáti. Krnd. 11.

189261   Oddati co zač Svazek: 9 Strana: 0196
Oddati co zač. Za tento farářský dvůr oddali jsme domek (dali, nahradili, vyměnili ? ?. ). Arch. XVI. 478. A co lidem (za po- stoupení polí k lukám) oddají, to při nich zůstati má. Arch. XVI. 258. Aby se jm za ty lesy oddalo. 1496. Arch. XVII. 281.

189262   Oddati se s kým Svazek: 8 Strana: 0246
Oddati se s kým. Jeho žena s pacholkem se oddávala (obcovala). Arch. XIII. 447. a j.

189263   Oddatve Svazek: 2 Strana: 0273
Oddatve, pl., f. = oddavky. Us. u Ber.

189264   Oddavací Svazek: 2 Strana: 0272
Oddavací kniha, Trauungsbuch. Zlob., Rk.

189265   Oddavací Svazek: 2 Strana: 0273
Oddavací, Trauungs-, Trau-. O. list, prsten, Jg., kniha.

189266   Oddavač Svazek: 7 Strana: 0042
Oddavač. Koll. Zp II. 125.

189267   Oddavač Svazek: 8 Strana: 0247
Oddavač = ženichův starosvat. Phľd. 1895. 96. Dle Čes. 1. V. 244. zastává o. úřad pro- středníka se strany nevěst a ženichův.

189268   Oddavač, oddavatel, e Svazek: 2 Strana: 0273
Oddavač, oddavatel, e, m., kdo oddává nevěstu, der Uibergeber der Braut. Na Slov.

189269   Oddavační Svazek: 7 Strana: 0042
Oddavační, Trauungs-. O kabát, fěrtoch (toho užívají čarujíce). Sá.

189270   Oddávání Svazek: 2 Strana: 0273
Oddávání, n., das Ergeben, die Hinge- bung. — O., die Trauung. Br.

189271   Oddávaný Svazek: 2 Strana: 0273
Oddávaný, getraut. O. ženy. Pref. Syn z neoddávané. Mus.

189272   Oddávati komu co Svazek: 9 Strana: 0455
Oddávati komu co = závětí odkazovati: peřinu, duchnu atd. 1417. Mšín. 11.

189273   Oddávenie Svazek: 7 Strana: 1343
Oddávenie koně (otlačení). Arch. IX. 129.

189274   Oddávenina Svazek: 2 Strana: 0273
Oddávenina, y, f., zápary, náhněty, od- raženina, das Verbäuen, die Quetschung. Ja. — O., odhnětení, zdávení, der Satteldruck. D.

189275   Oddávenina Svazek: 7 Strana: 0042
Oddávenina Db , Ruk. kd.

189276   Oddáviti Svazek: 2 Strana: 0273
Oddáviti, il, en, ení; oddávívati, odda- vovati = odtisknouti, odmačkati, odrazili, abdrücken, verbäuen. D. — co komu. Kůň kopyto si oddávil. Rkp. veř. bib., Ja., Šp. — se od čeho. Kůň od sedla se oddavuje. Jg.

189277   Oddáviti Svazek: 9 Strana: 0196
Oddáviti = otlačiti. Který kůň sobě patu otdáví. Maš. ruk. 290a.

189278   Oddávka Svazek: 10 Strana: 0222
Oddávka, y, f. = oddáváni (v manžel- ství). Vz Oddavka - O. = odvádění na vojnu Ostrava. Šb D. 60.

189279   Oddavkový Svazek: 10 Strana: 0222
Oddavkový šat. Tkč. Č. pov. II. 65.

189280   Oddavky Svazek: 2 Strana: 0273
Oddavky, ův, pl., m., u novějších také: o-ky, pl, f. = oddávání, potvrzení knězem manželstva, die Trauung, Antrauung, Trau, Kopulation, Vermählung. Jg., V. Na Slov. sobáš. Pří oddavcích. Kom. Po oddavcích. V. Řeč při oddavkách. Jg. Mše při oddav- kách. Šm. Jíti na oddavky. D. Míti oddavky. Us. Lép jest ženu k hrobu nésti, než se s ní k oddavkům vésti. Prov., Jg. Od oddavků. Us. O-ky konati (oddávati), die Trauung vollziehen. Dch.

189281   Oddavky Svazek: 7 Strana: 0042
Oddavky dodatečné, die Nachtrauung. Bor. 594. Vz o o. Er. P. 303.

189282   Oddavky Svazek: 8 Strana: 0247
Oddavky. Pověry k o. se táhnoucí vz v Duf. 356.

189283   Oddavky Svazek: 10 Strana: 0638
Oddavky, pl., m. Křtové, oddavkové i funera. 1611. Listář 100.

189284   Oddávna Svazek: 2 Strana: 0273
Oddávna, seit langer Zeit. O. leží. Plk. Vz Dávno.

189285   Oddavné Svazek: 2 Strana: 0273
Oddavné, ého, n., die Traugebühr. Rk.

189286   Oddavovati Svazek: 2 Strana: 0273
Oddavovati, vz Oddáviti.

189287   Oddebniti Svazek: 7 Strana: 0042
Oddebniti = odbedniti. Slov. Dbš. Sl. pov. III. 73.

189288   Odděditi Svazek: 7 Strana: 1343
Odděditi. Oddědil ho ze všeho statku svého. Arch. XII. 431.

189289   Odděditi, il Svazek: 2 Strana: 0273
Odděditi, il, ěn, ěni, vyděditi, enterben. V.

189290   Oddech Svazek: 2 Strana: 0273
Oddech, u, m., oddycháni, oddechnutí, das Athemholen, der Athemzug. Jg. Bez oddechu =jedním dechem. Mluviti, píti, či- niti něco bez oddechu. Vypil sklenici bez oddechu = jedním douškem. Jg. — O., od- počinutí, Rast, Erhohlung, f. Oddechu ně- komu nedati, einen in Athem halten. O. po práci, Feierabend; hodina o-chu, Feierabend- stunde. Km. Č. A žádného oddechu ani od- počinutí neměli. V. Práce bez oddechu. Er. P. 427. Dopřáti někomu oddechu. Ros. Den oddechu. Cyr. Nedá o-chu žádného (vz Ne- poseda); Nemá o-chu žádného (vz Péče, Pilný). Lb. Nedám si oddechu, až dluh od- dělám. Sych. Vz Oddechnutí.

189291   Oddechna Svazek: 2 Strana: 0273
Oddechna, y, f., das Rastzimmer. Th.

189292   Oddechnouti Svazek: 2 Strana: 0273
Oddechnouti, chnul a chl, utí; oddychati, oddechovati = dech vypouštěti, ausathmen, athmen, Athem holen, Luft schöpfen, zu
Athem kommen; odpočinouti, sich erhohlen,
ausrasten, verschnauben. V. — abs. Ani o.
nemohl. V. Dobře oddychá. Těžce oddychati.
V. Dychavičný dobře oddychati nemůže. V.
Ty oddychuješ, jako když jde kanec z bukvic
(o sytém). Us. — jak: Z hluboká oddychati.
V. — O. sobě. V. — čím: povětřím. Jg., Šm.
Ne vztekem, nýbrž mužstvím vážným od-
dychujíce. Ráj. Láskou. Gníd. — si kde. Na vrcholu hory jsme si oddechli. Ml. — od čeho: od práce, od boje. Us. Vz Od- dechnutí. — proč: ze smutku a útisku. Výb. I.

189293   Oddechnouti si kdy jak Svazek: 7 Strana: 0042
Oddechnouti si kdy jak. Maličko si oddechli. Lpř. Po prudkém běhu si od- dechli. Dch. O. si z hluboka, Hrts., z hloubi duše. Vrch. — Oddychuje = přestává pr- šeti. Laš. K. Kálal.

189294   Oddechnutí Svazek: 2 Strana: 0273
Oddechnutí, n., das Athemholen, der Athemzug. Jel. O. hluboké, z hluboka. — O., odpočinutí, očerstvení, pokoj, die Rast, Erhohlung. O. od nevole a boje. V. O. na nějaký čas. Šm.

189295   Oddechování, n Svazek: 2 Strana: 0273
Oddechování, n., das Athemholen. Dý- chavičnosť jest o. nesnadnost'. Kom.

189296   Odděkovati Svazek: 2 Strana: 0273
Odděkovati, díkami n. vděčností odmě- niti, mit Dankbarkeit lohnen. Nemóžme o. svým starším. Ms.

189297   Odděl, u, m Svazek: 2 Strana: 0273
Odděl, u, m., podíl z dědictví, Antheil, m. Mark. exe.

189298   Oddělám Svazek: 2 Strana: 0273
Oddělám, n., die Wegmachung, Abzie- hung; Entzauberung; Abarbeitung. Jg. Vz Oddělati.

189299   Oddělaný Svazek: 2 Strana: 0273
Oddělaný, abgemacht, weggemacht, ent- zaubert, abgearbeitet. Vz Oddělati.

189300   Oddělati Svazek: 2 Strana: 0273
Oddělati, oddělávati = odčiniti, odstaviti, odhrnouti, odtrhnouti, wegmachen, wegarbei- ten, abthun, abmachen, aufmachen; dílem za- platiti, odpracovati, ab-, aufarbeiten, durch Arbeit verbüssen. Jg. — abs. Dělníku peněz půjčiti, aby oddělal. Jg. —co, koho: prkno přibité (odtrhnouti). Jg. Šupinu oddělati a ořech rozlouštiti musí, kdo jádro jísti chce. Kom. Řezník oddělává tele (stahuje je.) Ros. Čáry o. (zničiti), entzaubern, uřknutí. Jg. Nedám si oddechu, až dluh oddělám. Sych., Brt. — co komu. Co jsem dlužen, já to pánu oddělám (odpracuji). Ros. Zvířeti kůži o. (stáhnouti). Šm. — co od čeho: prkno ode zdi, Us., kůži od telete, Ros., skořepku od jádra. Jg.

189301   Oddělati komu co Svazek: 10 Strana: 0222
Oddělati komu co = prací zaplatiti. 1512. Arch. XIX. 177.

189302   Oddělati něco Svazek: 7 Strana: 0042
Oddělati něco = odstaviti, wegstellen. Zlinsky. Brt. D 287.

189303   Oddělek Svazek: 2 Strana: 0273
Oddělek, lku, m., oddíl, Abtheiluug, Unterabtheilung. S oddělkem srdce se spo- kojiti. Div. z ochot. — O. na poli = holá částka po orání zůstávající. Splašky na o. vyvez. Koubl. Hák tu vadu má, že při dosť malém návahu zemi k dolení straně shrnuje a při hořením konci o. dělá. Koubl.

189304   Oddělek Svazek: 7 Strana: 0042
Oddělek = oddělená čásť, die Parcelle. Nz. — O. = uměle dělaný roj. Sš.

189305   Odděleně Svazek: 7 Strana: 0042
Odděleně, getrennt. Us Lpř.

189306   Oddělenec Svazek: 2 Strana: 0273
Oddělenec, nce, m., oddělený, der Abge- theilte. Roj uměle oddělený od druhého roje včel slove oddělenec. Jg. — O., rozkolník, jinověrec, ein Abtrünniger. Aqu., Martini.

189307   Oddělenec Svazek: 7 Strana: 0042
Oddělenec = odřezanec. Výb II 419., Krnd. 206

189308   Oddělení Svazek: 7 Strana: 0042
Oddělení účetní, Rechnungsdepartement. Sl. les. O. křížového klenutí NA. I. 50.

189309   Oddělení, n Svazek: 2 Strana: 0273
Oddělení, n., das Abtheilen, die Abthei- lung, der Unterschied. O. v chlévě, v pokoji (příhrada). — O. vojska. Us. — O , odcizení, die Sonderung, Absonderung, Scheidung, Trennung. V. O. duše od těla. V. O. od dě- dictví. Reš. O. se od světa. Ob. Pan.

189310   Oddělenka Svazek: 7 Strana: 0042
Oddělenka, y, f., abgefallener Splitter. Šm. Cf. Okuj.

189311   Oddělenosť Svazek: 2 Strana: 0273
Oddělenosť, i, f., die Abgeschlossenheit.

189312   Oddělený Svazek: 2 Strana: 0273
Oddělený; oddělen, a, o, abgetheilt, ab- gesondert, V.; entfremdet. Aqu. — čím (od čeho). Čechy horami od Němcův od- děleny jsou. Har. Žigmund ještě za živobytí otce markrabstvím brandeburským a Jan Lužicemi oddělen byl. Peš. 1378. Abgefertigt. — v čem od koho. Oddělený v dědictví od otce. Aqu. — po kom. Dcera o-ná po otci. Půh. a nál. 1463.

189313   Oddělitelnosť Svazek: 2 Strana: 0274
Oddělitelnosť, i, f., die Trennbarkeit. Us.

189314   Oddělitelný Svazek: 2 Strana: 0274
Oddělitelný, trennbar.

189315   Odděliti Svazek: 2 Strana: 0274
Odděliti, il, en, ení; oddělovati; oddíleti, 3. os. pl. -ejí, el, en, ení = rozděliti, díly udělati, ein-, abtheilen; odloučiti, rozpojiti, sondern, ab-, aussondern, ausscheiden, ab- theilen, ausmärzen; někomu jeho díl dáti, vybyti, abtheilen, seinen Theil geben, abfer- tigen; ustanoviti, bestimmen. Jg. — koho. Již ho oddělil (dal mu jeho díl). Ros. — co na co: knihu na kapitoly. Jg. — co v co. Dlouhé šiky vojáků v kratší o. D. Něco v půli (rozpůliti). Jg. — co, koho od čeho, od koho: ovce od kozlů, světlo od temnosti, D., V., vosk od medu, hlavu od těla, D., zlato od stříbra. Vys. — co, koho čím k čemu: dílem, podílem dědictví. Zlob. Bezbožníky k jejich většímu zlému tím od- děluje. Br. Měli ho odděliti půl třetí kopou (vybyti.) Svěd. Já Jindř. Berka odděluji své syny Jablonským zbožím. Dsky. Odděloval mu drvama. Us. na Mor. Brt. Boleslava Bole- slavem (městem) otdělichu. Dal. 43. Vz Od- dělený. — co, koho kdy. Za svého života je oddělil (vybyl). Dal. Zlato od cínu v lití. Vys. — co od čeho skrze co. Zlato od stříbra skrze silnou vodu. Vys. — v čem (kde). Když se jeden od druhého oddělí v statku. Aqu. V játrách se žluč od krve odděluje. Lk. — se od čeho. Oddělil se od nich (nešel s nimi). Ros. Od způsobu to- hoto světa jako mrtvý se oddělil. V. Od jednoty se odděliti. Štr. — se čeho. Někteří, oddělíce se jiných, díl Pannonie sobě oso- bili. Peš. — komu z čeho: ze zásob. Vz Děliti.

189316   Odděliti Svazek: 7 Strana: 1343
Odděliti tečkou místa desetinná, lépe než: odtrhnouti, zatrhnouti, odčísnouti, od- říznouti. Sold. 13.

189317   Odděliti koho Svazek: 7 Strana: 0042
Odděliti koho. Nemůže nás nikdo o. než motyka a lopata. Us. Wtr. — čím. Slova ta jsou vloženou větou od sebe od- dělena. Us. Pdl. — co komu: nějakou summu. Šp.

189318   Oddělivý Svazek: 7 Strana: 0042
Oddělivý. O. pustiny. Lpř. Dj. I. 10.

189319   Oddělnice Svazek: 2 Strana: 0274
Oddělnice, e, f., Differencialgrösse, f. Rk.

189320   Oddělnosť Svazek: 7 Strana: 0042
Oddělnosť, i, f., die Trennbarkeit. Bern.

189321   Oddělný Svazek: 7 Strana: 0042
Oddělný, trennbar. Bern.

189322   Oddělo Svazek: 7 Strana: 1343
Oddělo, a, n., Gegendienst. Za tuto práci nedostaneme nic, je na o. U Kojetína. Wrch.

189323   Oddělo Svazek: 10 Strana: 0638
Oddělo. Udělati někomu něco na o. aby za to pomohl při některé práci. Sr. Brt. Slov.

189324   Oddělovací Svazek: 2 Strana: 0274
Oddělovací. O. vrstva, Isolirschichte. Dch. O. znaménka, die Unterscheidungszeichen. Us.

189325   Oddělovač Svazek: 7 Strana: 0042
Oddělovač, e, m. = odlučovač, der Ab- sonderer. Sl. les.

189326   Oddělování Svazek: 2 Strana: 0274
Oddělování, n., das Absondern, Abthei- len. Ssav.

189327   Oddělovatelný Svazek: 2 Strana: 0274
Oddělovatelný, trennbar. — O., oddělu- jící. Reš.

189328   Oddělovati Svazek: 7 Strana: 0042
Oddělovati, vz Odděliti.

189329   Oddenek Svazek: 2 Strana: 0274
Oddenek, nku, oddeněk, ňku, m., od- zemek, pařez, peň. Rozdělujeme kořen v od- deněk (rhizoma, der Wurzelstock) a v ocas neb vlaseničko (radiculae). O. slove pod- zemní osa neb soustava souvisících os oněch rostlin, které po mnoho let trvají a ročně nové lodyhy ženou. Vz S. N. O. jest vedlejší osa podzemní, zdřevnatělá, více let vytrvalá, ko- řenu podobná. Vz více v Kk. 23. O., lodyha podzemní. Jak rozeznáváme o. od kořene? Na kořenu neobjevují se nikdy listy neb listům podobné ústroje; na o-ku nalezáme obyčejně zakrnělé listy t. j. šupiny n. šupi- naté pochvy, na koncích i pupeny, z nichž nadzemní kmeny se vyvinují. Schd. II. 171. Oddeňku trojí způsob, totiž oddeněk vlastně tak zvaný (rhizoma), cibule (bullus) a hlíza n. bambulina (tuber). Rostl. Z dřínových od- deňku palce do kol mlynářských dělají. Zlob. Prut oddeňku uříznouti. Zlob. O. válcovitý, kořeny posázený, oblý, rovnovážný, kolmý, krátký, tlustý, kořeny porostlý, složený, hlí- zovitě napuchlý, plazivý, podzemní, šikmý, ře- povitý, kroužkovaný, přehrádkovaný, sladký, vonný, prodloužený, plazivý, větevnatý, dřevnatý, článkovitý, polezavý, provázko- vitý, mrcasatý, bezcibulný, vytrvalý, uzlatý. Vz Kmen, Stonek. Čl. Vz Oddenkový. S. N.

189330   Oddenek Svazek: 7 Strana: 0042
Oddenek. Cf. Rosc. 4., 5., Čl. Kv. XXIII., Rst. 454. — O., nka, m., os. jm. Arch. VII 229.

189331   Oddení, adj Svazek: 2 Strana: 0274
Oddení, adj. O. střevo, intestinum rectum. Gern.

189332   Oddenkatý Svazek: 7 Strana: 0042
Oddenkatý, wurzelstockig, oddenek ma - jící. Rst. 454

189333   Oddenkovitý Svazek: 7 Strana: 0042
Oddenkovitý, wurzelstockähnlich. Rst. 454.

189334   Oddenkový, oddenkový, z Svazek: 2 Strana: 0274
Oddenkový, oddenkový, z oddeňků, Stock-. O. dříví, Stockholz. Dch.

189335   Oddenní Svazek: 9 Strana: 0196
Oddenní střevo, infestinum rectum, od Člověka jde. Maš. ruk. 157a. Sr. Mus. fil. 1899. 272.

189336   Odděra Svazek: 2 Strana: 0274
Odděra, y, f., odděrek, rku, m., záděra, kůže u nehtu oddírající se, Nietnagel, m. Us.

189337   Odděsiti Svazek: 2 Strana: 0274
Odděsiti, il, en, ení, zurückscheuchen. Dch.

189338   Oddestillovati Svazek: 7 Strana: 0042
Oddestillovati, abdestilliren. = co. Rm. I. 114

189339   Oddešení Svazek: 7 Strana: 1343
Oddešení, n., temperies. Hank. Sb. 362.

189340   Oddešení a o Svazek: 9 Strana: 0196
Oddešení a odpočívání míti. XV. stol. Modl. ms. (Mus. fil. 1898. 181. ).

189341   Odděť koho čím Svazek: 7 Strana: 0042
Odděť koho čím = udeřiti. Jak chytím ten sochor, tak fa ním oďéju! Val Brt. D 239.

189342   Oddežmovati Svazek: 2 Strana: 0274
Oddežmovati = desátek odváděti, ver- zehnten. Na Slov. D.

189343   Oddialiť Svazek: 7 Strana: 0042
Oddialiť = oddáliti. Slov. Loos

189344   Oddíl Svazek: 2 Strana: 0274
Oddíl, u, m., podíl, díl, Abtheilung, Theil, Antheil. Ještě nic nepřijala z dědictví za svůj oddíl. Pr. kut. Úkol dělajícímu o. jeho náleží, denní, měsíčný, roční. Kom. Lidí světských oddíl jest v tomto životě. Br. Tenť jest o. náš a takový los. Br. Nemá dosti na svém oddílu. Syr. Každému jeho oddíl dává. Kom. O. vojska, Us., půdy. Dch.

189345   Oddíl Svazek: 7 Strana: 0042
Oddíl, partio, Ž wit. 141. 6, pars. Ib Deut. 9. O. účetní, Rechnungsrubrik. Us. Pdl. Vzal od nich 10 gr. oddielu. Pč. 4 Tu mi na svém o-lu dal devět kop. Půh. II. 116. Co měla na svůj o (podíl) vy- vzati, vzala Wtr. exc. Mezi svatými jich o. jest; O. (kořisti) sirotkóm dávali; Dobrý o. — žena dobrá. BO. Těm najprv mám pomoci, ješto místa a času neb kterýchž- koli věcí příčinú sú mi jako z náhody ka- kýms otdielem přijednáni. Št. Kn š. 255.

189346   Oddílek Svazek: 7 Strana: 0042
Oddílek, lku, m. = malý odíl. Us.

189347   Oddíleti Svazek: 2 Strana: 0274
Oddíleti, vz Odděliti.

189348   Oddílný Svazek: 2 Strana: 0274
Oddílný, abgesondert. Rk.

189349   Oddílný Svazek: 7 Strana: 1343
Oddílný. O. dcera. Půh. II. 117.

189350   Oddílový Svazek: 2 Strana: 0274
Oddílový boj, Theilgefecht. Čsk.

189351   Oddílový Svazek: 7 Strana: 0042
Oddílový, Abtheilungs-. O. proud, ko- lonne, S. N. XI. 79.

189352   Oddírati Svazek: 2 Strana: 0274
Oddírati, vz Oddrati.

189353   Oddisputovati si co Svazek: 9 Strana: 0196
Oddisputovati si co: úlohu (disputací ukončiti). Wtr. Živ. vys. šk. 411.

189354   Oddlábnouti Svazek: 7 Strana: 1343
Oddlábnouti, abmeisseln.

189355   Oddlievať Svazek: 7 Strana: 0042
Oddlievať = prodlévati, odkládati — s čím. Slov. Hdž. Čít. 115.

189356   Oddlíní Svazek: 7 Strana: 0042
Oddlíní, n. = zeměpisná délka. O. vý- chodní, západní. Kodym.

189357   Oddmychovati Svazek: 2 Strana: 0274
Oddmychovati = oddychovati. Ler. — O., oddmychati, wegblasen. Jg.

189358   Odďobati Svazek: 7 Strana: 0042
Odďobati, wegpicken. Us. Vz Odďubati.

189359   Oddojek Svazek: 7 Strana: 0042
Oddojek, jku, m. = oddojené mléko. Na Polic. a j. Kšá.

189360   Oddojiti Svazek: 2 Strana: 0274
Oddojiti, il, en, ení, dojení skončiti, auf- hören zu melken. Již oddojili. Ros. — O., dítě odstaviti, abstillen. Ps. ms.

189361   Oddojiti Svazek: 7 Strana: 0042
Oddojiti, ablactare. Ž. wit 130. 2.

189362   Oddolati, š Svazek: 2 Strana: 0274
Oddolati, šp. místo odolati.

189363   Oddôstojniť Svazek: 7 Strana: 0042
Oddôstojniť, degradiren. Ssk.

189364   Oddouti Svazek: 2 Strana: 0274
Oddouti, odduji, ul, ut, utí; oddouvati, odfouknouti, abblasen. — se, abspringen. Kopyto se odduje. Jg.

189365   Oddovka Svazek: 2 Strana: 0274
Oddovka, y, f., oddavka, die Trauung. -- O., die Assentirung. Byl při o-ce. Na Ostrav. Tč.

189366   Oddovka Svazek: 9 Strana: 0196
Oddovka, y, f. = odvod k vojsku. Slez. Lor. 75.

189367   Oddrápati Svazek: 2 Strana: 0274
Oddrápati, oddrápám a oddrápi, oddrápu; oddrápnouti, pnul a pl, ut, utí; oddrapovati, abkratzen. V. — co komu s čeho: sobě přílepek s rány. Us. — Jg.

189368   Oddrápati Svazek: 7 Strana: 0042
Oddrápati, abkratzen; oddrapiti. Bern.

189369   Oddrapek Svazek: 8 Strana: 0247
Oddrapek, pku, m. = kousek. Phľd. 1895. 113.

189370   Oddrapiti Svazek: 7 Strana: 0042
Oddrapiti, il, en, ení, oddrapovati = od- drápati. urvati; uraziti, Laš a slov. Tč., Brt. D. 207

189371   Oddrati Svazek: 2 Strana: 0274
Oddrati, odderu, oddral, án, ání; oddírati, abreissen, abreiben. Jg. — co čím: semeno rukou. — co s čeho: list se stromu. — co, se čím: šat prací. Vz Dráti.

189372   Oddražinec Svazek: 2 Strana: 0274
Oddražinec, nce, m., pole podlé drah. Oves na o-ci. Us. u Petrov. Dch

189373   Oddrbati Svazek: 2 Strana: 0274
Oddrbati, oddrbám a oddrbi; oddrbnouti, bnul a bl, ut, utí; oddrbovati, abkratzen, abreiben. — si co čím: strup nehtem.

189374   Oddŕhať Svazek: 8 Strana: 0247
Oddŕhať = odmlouvati. Čo by nemal, od- dŕhal rychtář. Slov. Phľd. 1893. 647.

189375   Oddrhnouti Svazek: 2 Strana: 0274
Oddrhnouti, hnul a hl, ut, utí, auscheuern. — co čím: špínu věchtem s nádoby.

189376   Oddrnčeti Svazek: 10 Strana: 0222
Oddrnčeti, el, ení. — s čím, kudy kam. O čel s trakařem uličkou pryč. Zvon III. 276. Wtr.

189377   Oddrolili Svazek: 7 Strana: 0042
Oddrolili, il, en, ení, oddrolovati, ab bröseln. — co čím. KP. V. 277. — se od- kud. Śuché kořínky lehce se oddrolují od zrna. Ib. V. 265.

189378   Oddružiti Svazek: 7 Strana: 0042
Oddružiti, oddružovati, der Braut den Jungfrauenkranz abnehmen. Nejprve ženy nevěstu oddružují neboli rozpentlují, vlasy do šňůrky omotají a kolem hlavv otočí. Brt. Ps. 26.

189379   Odďubati Svazek: 7 Strana: 0042
Odďubati, abpicken. — co: kůru. Posp., Sl. les. Vz Odďobati.

189380   Odduch Svazek: 2 Strana: 0274
Odduch, u, m. Athem, m. Nemá odduchu žádného. Us. Vz Oddech.

189381   Odducha Svazek: 2 Strana: 0274
Odducha, y, f., odtucha, uspokojení. Ni- kděžť nenie o-cha jen v korábi. Ms.

189382   Odducha Svazek: 7 Strana: 0042
Odducha, oddušina, die Abzucht bei Schacht- und Hochöfen. Hř.

189383   Oddulý Svazek: 2 Strana: 0274
Oddulý chléb (když kůrka od třídy se odrazila), abgesprungenes Brod.

189384   Odduriť Svazek: 8 Strana: 0247
Odduriť= odmítnouti, odehnuti. Azda ma neodduria. Phľd. XII. 239.

189385   Oddúšek Svazek: 10 Strana: 0222
Oddúšek, šku, m. Vltavu měl držeti shůry od Slapnice až do o—šku doluov po prúd. 1456. Pam. arch. II. 309., IV.. 11

189386   Oddutí Svazek: 2 Strana: 0274
Oddutí, n., das Abblasen, Abspringen. —- O. kopyta, das Abspringen. Ja.

189387   Oddutý Svazek: 2 Strana: 0274
Oddutý, vz Oddouti.

189388   Oddvihnouti Svazek: 2 Strana: 0274
Oddvihnouti, hnul a hl, žen, ení = po- zdvihnouti, aufrichten, wieder heben. — co. Ž. k. 144. 14.

189389   Oddvojmnocniti Svazek: 7 Strana: 1343
Oddvojmnocniti, lépe: dvěma odmoc- niti. Sold. 14.

189390   Oddvojmoc Svazek: 7 Strana: 1343
Oddvojmoc, i, f., lépe: druhá odmoc- nina. Sold. 14.

189391   Oddych Svazek: 2 Strana: 0274
Oddych, u, m. Na tři oddychy (v me- chanice). Vz Oddech. Nz.

189392   Oddycháni, n Svazek: 2 Strana: 0274
Oddycháni, n., das Athemholen. Ochla- zuje se srdce oddycháním skrze chřtán. Kom. Nesnáz vdychání a oddycháni. Ras.

189393   Oddychati, vz Svazek: 2 Strana: 0275
Oddychati, vz Oddechnouti.

189394   Oddymati Svazek: 2 Strana: 0275
Oddymati; odedmouti, ul, ut, utí; oddy- movati = oddychati, wegathmen, abblasen. Ras. — se = naběhnouti, aufschwellen. — se proč. Když se odedmou cecky pro množ- ství mléka. Rkp. lék. — se čím. Břicho se odedme nemocí. Rkp. lék.

189395   Oddymení, n Svazek: 2 Strana: 0275
Oddymení, n., die Ausdünstung. Rostl.

189396   Oddymiti Svazek: 2 Strana: 0275
Oddymiti, vz Dymiti.

189397   Oddymovací Svazek: 2 Strana: 0275
Oddymovací, Abdampfungs-. O. pánev. Techn. II. 298.

189398   Oddymování, n Svazek: 2 Strana: 0275
Oddymování, n., oddmychování. Reš. — O., die Abdampfung (nové). Presl.

189399   Oddyšení, n Svazek: 2 Strana: 0275
Oddyšení, n., oddychání, das Athem. Gníd.

189400   Ode Svazek: 2 Strana: 0275
Ode, vz Od.

189401   Ode dávna Svazek: 9 Strana: 0196
Ode dávna, vz Dávno.

189402   Ode zdi ke zdi Svazek: 8 Strana: 0247
Ode zdi ke zdi = bílé šatky prací s mříž- kami barevnými, s třásněmi. NZ. VI. 66.

189403   Ode-um Svazek: 2 Strana: 0278
Ode-um, a, n., z řec. ůďelov, veřejná bu- dova k provozování hudby a někdy též k ji- ným účelům, k filosofickým rozpravám atd. Vz S. N.

189404   Odebírati sa odkud Svazek: 10 Strana: 0222
Odebírati sa odkud: od mrtvého (lou- čiti se s ním). Slov. Nár sbor 1902. 8.

189405   Odebírka Svazek: 7 Strana: 0042
Odebírka y, f, = odebírání, odchod; cf. Odeběračka.

189406   Odebjerka Svazek: 10 Strana: 0222
Odebjerka, y, f. = loučení. O. mttvého. Slov. Vz Nár. sbor. 1902. 10. nn.

189407   Odebrání Svazek: 2 Strana: 0275
Odebrání, n., das Ab-, Wegnehmen. — O. se = odjití, der Austritt, Abschied, das Abreisen, Abziehen. Jg. O. se z tohoto ži- vota. V. O. se na věčnosť.

189408   Odebraný Svazek: 7 Strana: 0042
Odebraný, abgenommen. Plat za o-nou trubní vodu. Us. Pdl.

189409   Odebrati Svazek: 2 Strana: 0275
Odebrati, odberu, odebral, brán, ání; od- bírati= od něčeho bráti, odníti; weg , ab- nehmen von etwas; dostati, vybrati, přijíti, empfangen, herausnehmen, platiti se, poko- jiti se bráním něčeho, sich mit etwas bezalt machen. Jg. Vz Odebrati se. Jg. — co: úkol, práci (u horníků — práci dělníkem vy- konanou měřiti. V obec. mluvě: odebrati kdynk). Vys. — co od koho, od čeho: maso od kosti, kosť od masa. Ros. Snopy ode mne odbíral. Us. — co, čeho (komu) čím. Tím život si odbíráš (zabíjíš se). Puch. Jmění někomu mocí o. Us. O. zboží obcho- dem. Šp. Odbírá toho dluhu vínem (platí se bera vino). Ros. Odebral to vínem, pivem. Jg. Lidi šprýmy vtipnými odbírati (nabírati, natahovati, posmívati se). Jel. — komu. Odbírá mu noha (podbírá se). Na Mor. a na Slov. — se = odjíti někam, odstěhovati se, odtáhnouti, pryč jíti, sich weg begeben, sich fortmachen, sich beurlauben, wohin verfügen; odraziti se od někoho, sich wegmachen. Všecko se odbéře a odejde. Na Mor. a na Slov. = podbírati se, jítřiti se. Jg., Mřk., Tč. — se kdy kam. Po utišení větru po- málu jsme se odbírali. Har. — se odkud kam (k čemu, do čeho, v co, na co). O. se jinam, odtud. V. O. se ze světa, k vět- šímu houfu (umříti), V., ze země, Ros., do města, Ml, do ciziny, D., V., do kraje, Jg., Šm., na odpočinutí, Jg., Ml., na odpočinek, Har. II. 248., na věčnosť. Ml. O. se v místo, J. tr., ve svou vlasť. T.

189410   Odebrati Svazek: 7 Strana: 0042
Odebrati. Pliskýř odbírá, die Blase schwärt. Laš. Tč. — se kam: do ložnice, na lože. Dch. — za kým = za sekáčem obilí bráti a v hrsti klásti Us. Kšť.

189411   Odecpati Svazek: 8 Strana: 0247
Odecpati = odhraditi. Sterz. I. 652. b.

189412   Odecválati Svazek: 10 Strana: 0222
Odecválati = rychle odejíti, odjeti. Po- slední oddíl o-lal. Tbz. XIII. 351.

189413   Odečetný Svazek: 2 Strana: 0275
Odečetný. O. číslo. Vz Minus.

189414   Odečetný Svazek: 7 Strana: 0042
Odečetný, subtraktiv. O. délka přímky, úhel. Jd. Geom. III. 3 14.

189415   Odečísti Svazek: 7 Strana: 0042
Odečísti, vz Odčísti.

189416   Odečtení Svazek: 2 Strana: 0275
Odečtení, n., das Abzählen. — 0. se, die Lossagung. Proch. na bibl.

189417   Odečtený Svazek: 2 Strana: 0275
Odečtený, abgezählt. O. peníze. Bibl.

189418   Odedávný. O Svazek: 10 Strana: 0222
Odedávný. O. tradice (staré). Nár. list. 1885. č. 321.

189419   Oděditi Svazek: 8 Strana: 0247
Oděditi. Mají v Zubří 40 lánu osaditi a o. 1462. Dml. List. 11. aj.

189420   Oděditi koho Svazek: 2 Strana: 0275
Oděditi koho, jest slovo špatné, pouhý překlad německého beerben m. děditi po někom. Jv.

189421   Odedmouti Svazek: 2 Strana: 0275
Odedmouti, vz Oddymati.

189422   Odedmulý Svazek: 2 Strana: 0275
Odedmulý, angelaufen, aufgeschwollen. Volk.

189423   Odedrati Svazek: 10 Strana: 0222
Odedrati, vz Oddrati.

189424   Odedveří Svazek: 7 Strana: 0042
Odedveří, n., die Seitenwände des Ein- ganges. Lpř.

189425   Odedza Svazek: 7 Strana: 0042
Odedza, e, f. = chůvka, odívka. das Hutsch- tuch. Slov. O je dlhý kus tkaniny, ktorom varovkyňa (v Brezne varovka, Kinderwär- terin) Dieťa i samú sebä okolo chrbta ovinie tak, aby dieťa pevne pri nej sa držalo. De- tinský výraz na slovo o je tatáč. Zátur. — Hdž. Šlb. 29.

189426   Odedza Svazek: 8 Strana: 0247
Odedza, odiedzka, vz Pála, Pôlka (3. dod.). V druhé řádce článku O oprav v O.

189427   Odedza Svazek: 8 Strana: 0565
Odedza, y, f., vz násl. Odevačka.

189428   Odedžoć Svazek: 9 Strana: 0196
Odedžoć = svléci. Slez. Lor. 75.

189429   Odehnalý Svazek: 2 Strana: 0275
Odehnalý, co odehnati lze, abwendbar. Neodehnalá moc. Er. Roter. Otčenáš. Č.

189430   Odehnání Svazek: 2 Strana: 0275
Odehnání, n., der Abtrieb, die Ver-, Weg- jagung. O. nemoci. Jg.

189431   Odehnání Svazek: 7 Strana: 0042
Odehnání nečisté žádosti s mysli. Št. Kn. š. 130.

189432   Odehnaný Svazek: 2 Strana: 0275
Odehnaný, weggejagt, fortgetrieben. O. stádo. Berg.

189433   Odehnatelný Svazek: 7 Strana: 0042
Odehnatelný, vertreibbar, wegjagbar. Bern.

189434   Odehnati Svazek: 2 Strana: 0275
Odehnati, odženu, odeženu, odžeň, od- žena (ouc), hnal, án, ání; odhoniti, il, ěn. ční; odháněti, 3. os. pl. -ějí, ěl, ěn, ění; od- hánívati ----- pryč, zpět od něčeho hnáti, ab-, weg-, zurücktreiben, wegjagen, verjagen; na stranu hnáti, hinwegtreiben; odhoniti pře- stati honiti, aufhören zu jagen. Jg. — abs. Již odhonili (přestali Honiti). Ros. — co: nemoc, V., nepřítele, vlka. Ros., stáda, Rkk. 17., dobytek. Ros. Hovědce (dobytek) ote- hnachu. Rkk. 36. — co čím: mocí, V., vě- trem, V., Kom., zimu kožichem, Jel., mouchy oháňkou. Kom. Aby takovými činy odehnal od svých vrat protivné věci. Chč. 448. — koho od čeho: od sebe, Kom., mouchy od mléka, V., někoho od veřejí. Jel. Nepřítele od města. D. Se strany přísloví a pořekadel vz: Jíti, Káď, Kotě, Křen, Macek, Páv, Plátno, Sklenář, Sklo, Slunce, Táhnouti, Voda. — čeho. Lidí sobě odženu, wegtreiben. Klat. -- koho od čeho jak: s hanbou od hradu. V. — koho odkud: dobytek z pole. — co před kým. Všecken dobytek před ne- přítelem odehnali. Jg. — se. Kráva se ode- hnala (odehrála, oběhla). D.

189435   Odehnati Svazek: 9 Strana: 0196
Odehnati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 335.

189436   Odehnati Svazek: 10 Strana: 0222
Odehnati. On naproti tomu se odháněl (hájil). 1717. Mtc. 1903. 16. — O. = pro- dati, odstraniti. V zloděj., mluvě. Čes. 1. XI. 141.

189437   Odehnati co Svazek: 7 Strana: 0042
Odehnati co. Ta chuť odžene všecku libosť. Št. Kn. š. 36. — čím. Moc mocí slušie o. Hus I. 160 Kupce mi odhánějí svú řečí. Půh. II 133 — odkud. O. koho od čeho. Št. Kn. š. 126. — co jak. Náhlú věc móž každý v náhle o. sobě škodnou. Št. Kn. š. 167. — co s čím. Odehnal mi mého člověka s mými dluhy. Půh. II. 610. — se komu. Naši se jim odháněti musili (hájiti se). V. — se kde. Kdo se u práva odhání (hájí). Wtr. exc.

189438   Odehnouti Svazek: 2 Strana: 0275
Odehnouti, odhnouti, ul, ut, utí; odhy- bovati, abbiegen, wegneigen. V. — co : klo- bouk, D., železo. Ros.

189439   Odehnouti Svazek: 7 Strana: 0042
Odehnouti, amovere. Ž. wit. 65. 20, 118. 29.

189440   Odehnutí Svazek: 7 Strana: 0042
Odehnutí, n., das Abneigen.

189441   Odehnutý Svazek: 7 Strana: 0042
Odehnutý, weg-, abgeneigt. Bern.

189442   Odehraný Svazek: 7 Strana: 0042
Odehraný; -án, a, o, abgespielt. O. ko- lovrátkem, abgeleiert, abgewerkelt. Dch.

189443   Odehráti Svazek: 2 Strana: 0275
Odehráti a odehrati, odehrána a odehraji, al a ál, án, ání = hráním dostati, abspielen; hru ukončiti, zu spielen aufhören. — co : prohrané o.; písničku o. Us. — na čem: na pianě. — se, o kravách, rindern. Vz Hráti se. Hlr.

189444   Odehráti Svazek: 8 Strana: 0247
Odehráti. Cos prohrál, neodehrávej. Lerm. II. 62.

189445   Odehráti Svazek: 9 Strana: 0196
Odehráti. Už má odehráno (umřel). Hoř. 221.

189446   Odehráti kde. Na Svazek: 7 Strana: 0042
Odehráti kde. Na náměstí odehrál se pohoršlivý výstup ; Kus divadelní na jevišti se odehrává; Událosť ta před očima lidu se odehrála. Us Pdl. Tragoedie citu ode- hrávají se tak jistě v srdci selském jako v srdci knížecím. Mus. 1880. 155. Rodinná scena, jež ve světnici horské chýše mezi milenci se odehrávala. Šml. I. 38.

189447   Odehrkavosť Svazek: 2 Strana: 0282
Odehrkavosť, i, f., odchrklavosť, od- chrkovačnosť, odchrkajičnosť, i, f., Ge- wohnheit öfters zu räuspern. Ros.

189448   Odehřímati Svazek: 2 Strana: 0275
Odehřímati, odehřimovati, wieder don- nern. D. — O., aufhören zu donnern. Jg.

189449   1. Odechnouti Svazek: 2 Strana: 0275
1. Odechnouti, chnul a chl, ut, utí a odešen, ení = vůkol dchnu, umhauchen. Jg.

189450   2. Odechnouti Svazek: 2 Strana: 0275
2. Odechnouti (V.), špatně m. oddech- nouti. Jg.

189451   Odechnutý Svazek: 10 Strana: 0638
Odechnutý. Obloha bílou parou o-tá. Zvon V. 572.

189452   Odechtíti se Svazek: 2 Strana: 0275
Odechtíti se, chce, ěl, ění = chuť ztratiti, die Lust verlieren. — se komu s inft. Ode- chtělo se mu jíti. Us.

189453   Odechtíti se komu Svazek: 9 Strana: 0197
Odechtíti se komu. O-lo se jim vyjedná- vati s ním dále. Pal. Děj. IV. 1. 36.

189454   Odechtíti se komu čeho Svazek: 7 Strana: 0042
Odechtíti se komu čeho. Už se mi těch řečí, toho piva atd. odechtělo. Us. Tč.

189455   Odechvěti se Svazek: 7 Strana: 0043
Odechvěti se. Na zad se o-chvěl (ode- šel); Odechvěla se z komnaty (odešla). Čch. Brč. 23., 92.

189456   Odei-on Svazek: 2 Strana: 0275
Odei-on, a, n., vz Odeum.

189457   Oděj Svazek: 2 Strana: 0275
Oděj, e, m. = oděv. Na Slov. Plk.

189458   Odejdení Svazek: 7 Strana: 1343
Odejdení Po o. z města. Mill. 92.

189459   Odejdení Svazek: 9 Strana: 0197
Odejdení, n. = odejití. Mill. 92. (Gb. H. ml. III. 1. 131. ).

189460   Odejeti Svazek: 2 Strana: 0275
Odejeti, vz Odjeti.

189461   Odejíti Svazek: 2 Strana: 0275
Odejíti, vz Odjíti.

189462   Odejití Svazek: 7 Strana: 0043
Odejití, n., das Weggehen. Us. Pdl.

189463   Odejíti čeho Svazek: 10 Strana: 0222
Odejíti čeho. Praštil jeho (utrženou) nohou do vody a tu jí odešel. Faust. 120.

189464   Odejmenný Svazek: 2 Strana: 0275
Odejmenný, od jmen odvozený. O. časo- slova. Vz Časoslovo.

189465   Odejmenný Svazek: 7 Strana: 0043
Odejmenný. Cf. Bž. 235

189466   Odejmouti Svazek: 2 Strana: 0275
Odejmouti, vz Odjíti.

189467   Odejmutí Svazek: 2 Strana: 0275
Odejmutí, n., die Benehmung. D. Vz Od- jetí.

189468   Odejmutý Svazek: 2 Strana: 0275
Odejmutý, benommen, weggenommen, ab- genommen. Us. Vz Odjatý.

189469   Odejsť Svazek: 2 Strana: 0275
Odejsť = odejíti. U Opav. Klá.

189470   Odekáti Svazek: 7 Strana: 0043
Odekáti, vz Odkáti.

189471   Odekolon Svazek: 8 Strana: 0247
Odekolon, u, m. V koči bolo Dusno a ra- zilo o-nom a prachom (eau de Cologne). Phľd. 1893. 201.

189472   Odekřtěnec Svazek: 2 Strana: 0275
Odekřtěnec, nce, m., der Wiedertäufer. I).

189473   Odekřtěnec Svazek: 9 Strana: 0197
Odekřtěnec, nce, m. XVI. stol. Vlč. Lit. I. 368.

189474   Odekřtění Svazek: 2 Strana: 0275
Odekřtění, n., die Wiedertaufe. D.

189475   Odekřtíti Svazek: 2 Strana: 0275
Odekřtíti, po druhé křtíti, wieder taufen. 1507.

189476   Odektvu Svazek: 7 Strana: 0043
Odektvu, vz Odkvésti.

189477   Odělati Svazek: 2 Strana: 0275
Odělati, odělávati = obklíčiti něco něčím, ummachen, umgeben, umthun. — co čím. Zdmi se odělali vysokými. Háj. Ves zdi odě- lali. Háj.

189478   Odělati Svazek: 7 Strana: 0043
Odělati = udělati Mor. Bela bech dobře odělala. Sš. P. 393

189479   Odelektrisovati co Svazek: 8 Strana: 0247
Odelektrisovati co: hmotu (elektřiny ji zbaviti). KP. VIII. 29.

189480   Odelektrovač Svazek: 2 Strana: 0275
Odelektrovač, e, m., der Entlader. O. se skleněnou rukověti, všeobecný, Hengelův. Ck.

189481   Odelhati se Svazek: 2 Strana: 0275
Odelhati se, odelhu se = lží od sebe odstrčiti, abläugnen. — se čeho: o. se škody učiněné. Us.

189482   Odel'hocie Svazek: 9 Strana: 0455
Odel'hocie, n., role u Podhradí. Sbor. slov. III. 6.

189483   Odelnouti Svazek: 2 Strana: 0275
Odelnouti, nul, utí = odvrátiti se, sich wegkehren. — od čeho: od dobra. Měst. bož.

189484   Odelnouti Svazek: 7 Strana: 0043
Odelnouti. Já myslela, že maso (přischlé) odelne. Us. Vk.

189485   Odělo Svazek: 7 Strana: 1343
Odělo, a, n., amictus, zastr. Veleš.

189486   Odelstiti Svazek: 2 Strana: 0276
Odelstiti, il, ěn, ění = lstí odníti, ab- listen. — co komu. Kdyby kdo komu co odelstil. Zlob.

189487   Odemčení Svazek: 2 Strana: 0276
Odemčení, n., das Aufschliesscn, Offnen. Pr. měst.

189488   Odemčený, -čen Svazek: 2 Strana: 0276
Odemčený, -čen, a, o, aufgeschlossen, offen. V.

189489   Odemčeti co Svazek: 10 Strana: 0222
Odemčeti co = odemknouti. Kld. II. 220

189490   Odemek Svazek: 2 Strana: 0276
Odemek, mku, m., odemknutí, das Auf- schliessen. Jg.

189491   Odemka Svazek: 2 Strana: 0276
Odemka, y, f., catabrosa. O. vodní, c. aquatica, rostl. FB. 12.

189492   Odemka Svazek: 7 Strana: 0043
Odemka, glyceria, das Süssgras, rostl. O. ztepilá, g. spectabilis, das Süssgras, zblo chan, g. fluitans, das Mannagras, metlicová, g. aquatica, das Wassersüssgras. Vz Rstp. 1747., Čl. Kv. 110., Slb. 155., Sl. les.

189493   Odemknouti Svazek: 2 Strana: 0276
Odemknouti, knul a kl, ut a, čen, utí a, čení; odmykati, aufmachen, öffnen, eröffnen, aufschliessen. Jg.— co: dvéře, V., závoru. Jg. — co komu: dům. — co čím: zámek klíčem. Kom. O. klíči. Chč. 303. Vrata ná- silím o. Us.

189494   Odemknouti Svazek: 8 Strana: 0247
Odemknouti. O tvarech otmek, otmekl, odmekl atd. Vz Gb. II. ml. I. 173.

189495   Odemknutí Svazek: 2 Strana: 0276
Odemknutí, n. = odemčení.

189496   Odemknutý Svazek: 2 Strana: 0276
Odemknutý, obyč. odemčený, offen. —- O-tá truhla. D.

189497   Odemkýnat Svazek: 10 Strana: 0638
Odemkýnat = odmykati. Kdyně. Rgl.

189498   Odemlíti Svazek: 7 Strana: 0043
Odemlíti, vz Mlíti, abnahlen. Voda kusy břehu o-la, hat losgewasehen, abge- spült. Dch. Počkej, až se mu odemele (až se vypovídá, až se vvvadí). Us Dbv.

189499   Odemlíti Svazek: 10 Strana: 0222
Odemlíti. Ti jakž odmelí, hned jiní aby mleli. Arch. XX. 484.

189500   Odempne Svazek: 2 Strana: 0276
Odempne, zastr. = ode mne. St. skl. V. 217.

189501   Odemreť Svazek: 7 Strana: 0055
Odemreť = odemříti.

189502   Odemříti Svazek: 7 Strana: 1343
Odemříti děti. Půh. III. 336.

189503   Odemříti koho Svazek: 9 Strana: 0455
Odemříti koho. Jedna (žena) odemřela małé diťa. Val. Čes. 1. X. 370. — komu čeho. O-mřel jim statku. 1431. Mšín. 11.

189504   Odemříti (komu) čeho Svazek: 7 Strana: 0043
Odemříti (komu) čeho Má matičko dobrá, kde ste sa poděli ked ste nás si- roty drobné odemřeli? Brt. N. p. 351. Ježto mi otec muoj nebožčík odemřel mého od- dílu tu v Ježově. Půh. II. 411. (570.) — co komu. Muž jí toliké tisíce odemřel. Brt. D. Čo otec odemírá, všecko syn dostává Slov. Tč. Pobrala mi vše, což mi můj otec odemřel. Půh. I 332. Praví, že muž její jí ten list po smrti své s jinými listy i vše- chen statek otemřel. NB. Tč. 69. — čemu proč. Těm předpisům o-li křesťané skrze svoje křestem smrti Kristovy se přiúčast- nění. Sš. II. 216. — koho. Že sta ma mladú odomrela. Sl. spv. III. 83

189505   Odemříti, o Svazek: 2 Strana: 0276
Odemříti, odemru, el, ení; odmírati. Vz Mříti. Absterben, hinwegsterben. — komu. Rodiče dítkám odumřeli. V. -- odkud. Z toho světa o. Jg. Z domu o. Zlob. — koho, čeho, od čeho (čím), nach dem Tode hinterlassen, ansterben. O. dítek, od dítek. V. Rodiče ho příliš časně odumřeli. V. Bohactví (gt.) Hladem odumřeli, sich mitten im Reichthum zu Tode hungern. Jg. — co komu. Tak mi ani haléřka neode- mřel (nezůstavil). Kam. Odkúpil mého dě- dictví, ježto mi otec mój nebožčík odemřel. Půh. ol. 1412., Půh. brn. 1406.

189506   Odemsta Svazek: 2 Strana: 0276
Odemsta, y, f., die Gegenrache, Revanche. Nežádá jen pomsty nějaké, nýbrž žádá ode- msty; o-stu vykonati. Sš. L. 173., 174.

189507   Odemstitel Svazek: 2 Strana: 0276
Odemstitel, e, m., pomstitel, der Rächer.

189508   Odemstiti Svazek: 2 Strana: 0276
Odemstiti, pomstiti a pomstou svou opro- stiti tak, že člověk více křivdě a bezpráví protivníkově vystaven není, tedy: ochrániti a obhájiti před křivděním, Gegenrache neh- men, von der Unbill Jemands Jemanden be- freien, ixöixelv. — koho od čeho, Odemsti mne od protivníka mého. Sš. L. 173. Bůh křivdy odemstí. Exc. Č.

189509   Odemstiti komu Svazek: 7 Strana: 0043
Odemstiti komu. Klesla mi síla vrahům o. Č. Kn. š 402.— se čeho. Tak o-li jsou se Bavorům škod. Ddk. II. 85.

189510   Odemšiti Svazek: 2 Strana: 0276
Odemšiti, il, en, ení, abmosen. Jg.

189511   Odemštění Svazek: 7 Strana: 0043
Odemštění, n., die Gegenrache. Č. Kn. š. 337.

189512   Odeň, šp Svazek: 7 Strana: 0043
Odeň, šp. m : od něho

189513   Oděnák Svazek: 2 Strana: 0276
Oděnák, a, m., loricaria, ryba. Krok.

189514   Oděncová Svazek: 2 Strana: 0276
Oděncová stráže, armatorum vigiliae. BO.

189515   Odendati Svazek: 10 Strana: 0222
Odendati, vz Odundati. Čern. Z. 155. (1648)

189516   Oděnec Svazek: 2 Strana: 0276
Oděnec, nce, m., oděný člověk, ein ge- harnischter, gepanzerter Soldat. V. O. lehký. Nt. Debsánie o-cóv a válečníkóv. BO. — v čem. V štítu na prsech oděnci. V.

189517   Oděnec Svazek: 7 Strana: 0043
Oděnec biskupský. Hus I. 171. Rád jako o. jezdí a zmužilosť jeho za plotem leží. Us. Bž.

189518   Oděnek Svazek: 2 Strana: 0276
Oděnek, nku, m., duše ve stromě, Mark., n. Us. na Vysokomýtsku. Mš.

189519   Odenek Svazek: 7 Strana: 0043
Odenek, vz Oddenek, Slb. XL1V.

189520   Odenek Svazek: 7 Strana: 1343
Odenek, das Stammende, v stavit. Pcl.

189521   Oděnek Svazek: 9 Strana: 0197
Oděnek, nku, m. = pařez, hanác. Brt. D. II. 352.

189522   Oděnek Svazek: 10 Strana: 0222
Oděnek, nku, m. Ten hoch, to je jinší o. (silný, tlustý). Jrsk. IX. 85.

189523   Odění Svazek: 7 Strana: 0043
Odění, amictus, šat. Ž. wit. 103. 6 — O. = zbroj. Ž. wit. 34. 2., 45. 10., 56. 5 Z země v o. jeti Kar. 65.

189524   Odění, n. O., oděníčko Svazek: 2 Strana: 0276
Odění, n. O., oděníčko, a, n., kožka, kterou děti na svět okolo hlavy přinášejí, pláštíček, šátky, roucho, ovčí kožka, das Schaf- häutchen, die Wasserhaut. — O., zbroj, oblek železný, pancéř, die Rüstung, der Harnisch. V o. obléci. V. V oděnie sě oblecte. Dal. 124. O. dáti. V. V o. se připraviti. Troj. O. na sebe vzíti. V. V úplném o. D. K odění dospěli. Dal. Lehkého odění voják (voják lehce oděný). Rohn. O. výbojné, Angriffs-, záštitné, Schutz-. Sš. II. 143. O. (arma) na- šeho rytieřstvie není tělestné. ZN. — O , šat. Jaké o., takové uctění. Vz Oděv. Lb. — O. devatero, allium victorialis, Siegmarswurz, rostl. Byl.

189525   Oděnice Svazek: 2 Strana: 0276
Oděnice, e, n., zastr. = oděv. Výb. I. 252., St. skl.

189526   Oděnice Svazek: 7 Strana: 0043
Oděnice. Hr. ruk. 325.

189527   Odeníčko Svazek: 7 Strana: 0043
Odeníčko, a, n., die Wasserhaut, das Schafhäutchen. Slov. Loos.

189528   Odenně Svazek: 8 Strana: 0247
Odenně. Aby lhali odenněji lidu. Che. S. 14.

189529   Odeňśť Svazek: 7 Strana: 0043
Odeňśť, u Místka, odynśť u Frýdka, odyňdu, děs, odešel = odejíti Laš. Tč.

189530   Oděný Svazek: 7 Strana: 0043
Oděný. Myšlénky o-né ve skvostné roucho veršů. Hrts. — čím. Světlostí o Ž. wit. 103. 2.

189531   Oděný; oděn Svazek: 2 Strana: 0276
Oděný; oděn, a, o, bekleidet, angeklei- det, bedeckt. Aqu. Oděný a branný lid. Troj. O. moc. Troj. Oděnou rukou (s vojáky). Troj. — čím: šupinami, rouchem. Kom. Město, jenž bieše oděno kolčem. ZN. O. nachem. Výb. I. 21. — do čeho: do zbroje. Jg. — v co: v odění. Rkp. Cont. Ben. V brnění. Rkk. — k čemu. Mysl k mravnému životu oděná. Ryt. křest. — v čem: v brně. BO.

189532   Odepatý Svazek: 7 Strana: 0043
Odepatý = odepiatý.

189533   Odepěr Svazek: 7 Strana: 0043
Odepěr, u, m. = praní prádla z první vody, odpírka. U Polič. Kšá.

189534   Odepiatý Svazek: 7 Strana: 0043
Odepiatý, aufgeschnallt, gelöst. Pes z řetězu o-tý. Us. Šd.

189535   Odepirati Svazek: 7 Strana: 1343
Odepirati, vz Odepříti. — O. prádlo, aus dem Schmutz waschen. Us.

189536   Odepírka Svazek: 7 Strana: 0043
Odepírka, y, f., vz Odepěr. Us. Všk.

189537   Odepnouti Svazek: 2 Strana: 0276
Odepnouti, odepnu, pnul, ut, utí; od- píti, odepíti, odepial, odepal, iat, pětí, od- pínati, odpínávati, odvázati, otevříti, auf- knöpfen, aufheften, aufschnallen. Jg. — co: pás, V., sedlo, Ros., meč. Púto jeho otpal. BO. — se. Us. — co komu. — co s čeho: sedlo s koně.

189538   Odepnouti co odkud Svazek: 7 Strana: 0043
Odepnouti co odkud: kolár s krku. Hrts. O. tendr od lokomotivy, vůz od vlaku. Us. Pdl.

189539   Odepnutí Svazek: 2 Strana: 0276
Odepnutí, n., die Aufknöpfung, Auflhä- kelung. Jg.

189540   Odeprati Svazek: 2 Strana: 0276
Odeprati, odeperu; odpírati = odehnali, ab-, zurückschlagen. — koho čím: klackem. — O., odmyti, spláchnouti, wegwaschen; z první vody vyprati, aus dem ersten Wasser den Schmutz waschen. Us. Jg. — co : košile. Jg. — co čím : vodou. Tkadl. — Jg.

189541   Odeprati koho odkud. Od Svazek: 9 Strana: 0197
Odeprati koho odkud. Od města je ode- pral = odrazil. Har. J. 40.

189542   Odepreť Svazek: 7 Strana: 0043
Odepreť = odepříti. Bern.

189543   Odepře Svazek: 7 Strana: 0043
Odepře, e, f. = odepření. Rk

189544   Odepře Svazek: 10 Strana: 0222
Odepře Jiříkova NB. 92.

189545   Odepřecí Svazek: 2 Strana: 0276
Odepřecí, lépe: odpěrací dopis, Absage- brief, m. Rk.

189546   Odepřelec Svazek: 2 Strana: 0276
Odepřelec, lce, m. Ableugner, Absager, m. Rk.

189547   Odepřenec Svazek: 2 Strana: 0276
Odepřenec, nce, m., der Ableugner, Ab- sager. Kat.

189548   Odepření Svazek: 2 Strana: 0276
Odepření, n. Duplik, Verweigerung, Ab- sagung, f., Widerspruch, m. Není moci k ode- pření. V. O. obžalovaného, Widerspruch. Pr. měst. A jakož požádání skrze odporu bývá odepřeno neb odraženo, též odpora skrze druhé odvrácení bývá poražena a odepření skrze odvojení. CJB. 389. O. daně n. berně. S. N.

189549   Odepření Svazek: 9 Strana: 0197
Odepření něčeho. Vz Zát. Př. 247b., XVI. 11.

189550   Odepřený Svazek: 2 Strana: 0276
Odepřený, -en, a, o, versagt, abgesagt, abgeschlagen. Jg.

189551   Odepříti Svazek: 2 Strana: 0276
Odepříti, odepru, odepři, odepra (ouc), přel, en, ení; odpírati= opříti, aufstämmen; zprotiviti se, zhrániti, odolati, odpor činiti, zpírati se, zepříti se, sich widersetzen, wider- stehen, widerstreben, sich zur Gewehr stellen, widerstreiten, steuern; mluviti proti čemu, odmlouvati, wider-, einsprechen, wider-, ein- reden, bestreiten, einwenden (V.); zapříti, leugnen, ableugnen; nepovoliti, abschlagen, verweigern, weigern, versagen (V.). Jg. — abs. Vz Odepříti se. Jg. Co se stalo, ode- příti se nemůže (zapříti). Pr. Když se znáti nechtěl (k tomu), ale odpíral. V. — s adv. : zarputile, Kom., zjevně a patrně, zřejmě, Jg., ustavičně a stále, Štelc, zhola, zprosta, právně odpírati. D. Statečně a zmužile od- pírati. Str. — (čím) čemu. Odpírá tomu tím a tím. Ros. Násilí o. (zprotiviti se), Br., rozkazu, moci mocí. V. Naši jsou tomu ode- přeli a pověděli, že v to nepůjdou. Cr. To uslyševše odepřeli tomu. Let. 294. Žádný tehdáž nebyl tomu odpíraje. Bart. G7. Ne- víme komu prve Turkům-li či domácím ne- přátelům odpírati. Cr. O. svědkům. Vác. O. svěření věci. Vl. zř. 85. Jestliže by kto slibu ústnímu odpíral. Vl. zř. 215. O. své pečeti. Vl. zř. 382. O. nemoci. D. Pětilístek odpírá jedům. Byl. Zlému o., Jg., hříchu. Jel. Nic mu odepříti nemůže. Solf. Žádný národ jim nemohl. o. V. Zvyku pozdě od- pírá, když se zmohl. Kom. Odpírá mi to. D. Jestližeby zprosta před stvrzením kšaftu dluhu takovému odepřel, tehdy dluh má naň provozován býti. Kol. 68. Dostatečně a světle něčemu o., widersprechen. Zř. F. I. Sám sobě odpírá. V. Odepřel nám vše. Jg. O. žádosti něčí (oslyšeti). V. Prosbě jeho neodepřel jsi. Br. — komu oč. Vl. zř. 527. — proti čemu: proti zápisu. Vl. zř. 162. — Zř. F. I. — čemu: s čím: s pomocí boží. Apol. S přísahou odpírati. V. Nebude se vám (Bůh) odpírati s věcmi menšími a nepatrnými, časnými totiž. Sš. L. 125. — komu v čem: králi v něčem odpírati. Ben. V. — J. tr., Rk. — čeho komu. Tu oni toho jsou jí odepřeli. Svěd. Kdo moci ramene svého odepřel. V. Země matka nám úrody své odpírá. Žal. Že viněný v soudu tázan jsa, žalobníkovu otázání druhdy od- pírá toho, což by naň žalobce líčil a druhdy se vyznává. CJB. 399. — za koho On za ně odepře (mluví). Vyzn. — k čemu : k arti- kulům. Rkp. Ben. — čemu kdy: dluhu při obstávce odepřela. Schön. — se = opříti se, sich weigern : Opíral se mzdu mu ustanoviti, CJB. 419; zapříti, odříci se, verläugnen, ge- loben etwas nicht zu thun. Jg. — se na co : na (o) hůl (opříti se). Jg. — se čeho. Odepřeli se Hospodina. Br. Vlastního jména se odepřel. Plk. Slibu svého odepřeli se (od- řekli se). Br. Žádostí se odepříti. V. Odepřu se i já tebe. V. Pán téhož hovada móže se jeho o. (tvrditi, že není jeho). Pr. měst. 101. Gl. My tisíc smrtí raději chceme podstoupiti, než pravdy boží se o. Prot. 36. Tam do toho bytu jít, toho by se neodpírala. Us. v Dobrušce. Vk. — se čemu, komu. Bo- hové pyšným se odpírají (se protiví). Troj. — s inft. Protož ty také jemu poddati se ne- odpírej. Solf. Kteří opírají býti vzkříšení (negant esse resurrectionem). Br. Neodepřel mne dáti tobé. Br. Neodpírám umříti. Br. — že. Odepřel, že jest mu toho neudělal. Schön. Kteříž odpírají, že tebe neznají. Br.

189552   Odepříti Svazek: 8 Strana: 0247
Odepříti. Kdož o. chce, marně mnoho mluví, neb druhý ze všeho jen slyší ,ne'. Quis Ifig. 24. — se čeho. Pakli se toho roz- umu (smyslu písma) odpieráš.. Chč. Mik. 422.

189553   Odepříti Svazek: 9 Strana: 0455
Odepříti. V jednej při těm póhonóm sě odepřel. Kn. rožm. čl. 79. — proti čemu. 1440. Mšín. 11.

189554   Odepříti čemu Svazek: 7 Strana: 0043
Odepříti čemu: dáblu, Pož. 41., smlúvě, Vš. 335., póhonu, komorníku, wideisprechen, protestiren, Einspruch erheben. Kn. rož. 27., 31. — co komu: církevní pohřeb, Hnoj., podpis, službu, Šp., lhůtu, J. tr., králi po- slušnosť. Šmb. S. I 371. — komu čeho. Cf. Brt S. 3. vd. 47. c — se čeho. Toho se nemohu o. (odříci). Us. Vk. Nemohla se ho o. Us. Vk. O. se víry. Pož. 379. — čím odpírati: rukou, duelliren. 1535. — čeho komu za koho. An mi odpírá póhonuov zaň. Půh. II. 497. — kde. Já jsem odmlou- val a odpíral přede pány. Půh. II. 75. — s inft. Nečistými je býti odpírá (upírá). Kom D. 23. Nevěrci odpírají býti vzkří- šení. Bž. exc. — se z čeho. Z podávení dívky právo se otepříti Kn. rožm. čl. 74. — k čemu. Petr k hlavnímu listu neod- píral. Arch. VII. 503.

189555   Odepříti. Proti Svazek: 7 Strana: 1343
Odepříti. Proti tomu Severin odpieraje pravil. Arch. X. 511. a tam často.

189556   Odepsanec Svazek: 2 Strana: 0277
Odepsanec, nce, m., ein Verwiesener. O-ci dvoru nebeského. Ctib.

189557   Odepsání Svazek: 2 Strana: 0277
Odepsání zbytku, Šp., dluhu. Die Ab- schreibung.

189558   Odepsati Svazek: 2 Strana: 0277
Odepsati, odepíši, psal, án, ání; odpiso- vati = listem odpověděti, schriftlich ant- worten, zurückschreiben; odříci, absagen, schreiben, dass nicht; přepsati (Plk), ab- schreiben, kopiren; sraziti, odtáhnouti, od- pustiti, abschreiben, nachlassen. Nerád od- pisuje. Jg. — co komu. Co ti odepsal? Jg. Že mi týž příjezd odpisovati ráčíte (že nepřijedete). Žer. O. komu daň (odpustiti). Odepsal jest jim listy. Bj. — co komu na co : na jeho psaní. Mus. Tolik mu na jeho pohledávku odepsali (srazili). Ros. — koho čeho čím. Když otec dceru dckami odpíše statku. Půh. a nál. ms. 1523. — se = odříci se, entsagen. Act. ?. Ferd.

189559   Odepsati co Svazek: 7 Strana: 0043
Odepsati co: sjezd. Skl. 2. 120. — co kde: položku v účtě. Šp — se čeho čím. On sám jména toho neužíval, anobrž dskami se ho odepsal. Mus. 1880. 92

189560   Oděra Svazek: 2 Strana: 0277
Oděra, y, f., m., odřihost, kdo koho odírá, Schinder, m. Sml.

189561   Oděrač,e Svazek: 2 Strana: 0277
Oděrač,e, m., kdo odírá, der Abreisser, Schinder. Žid.

189562   Oděračka Svazek: 9 Strana: 0197
Oděračka, y, f., louka. Sdl. Hr. III. 228.

189563   Oděrad Svazek: 7 Strana: 0043
Oděrad, a, m., os. jm. Arch. II. 74., Sdl. Hr 1. 256., Arch. VII. 674., VIII. 488.

189564   Oděrady Svazek: 7 Strana: 0043
Oděrady Cf. Voděrady. Sdl. Hr. II. 137 , 191.

189565   Oděrák Svazek: 2 Strana: 0277
Oděrák, a, m., ras, paděra, pohodný, Schinder, m. D.

189566   Oderčení Svazek: 7 Strana: 0043
Oderčení. Vz Vš. Jir. 260., 261., 463.

189567   Oderčení Svazek: 9 Strana: 0197
Oderčení, n Vyslyševše ortel a o. Bar- tošovo. 1461. Arch. XVIII. 324.

189568   Oděrek Svazek: 2 Strana: 0277
Oděrek, rku, m., oděrka, y, f., něco odřeného, der Abfall vom Reiben, Schuppe, Hülse, Spreu. Voděrkové střev (šupiny, kožky). Rukp. lék. bib. Oděrky z ječmene (šupky). Jg. — Voděrka = nápad vody mlýn- ské. Us. — Jg.

189569   Oderek Svazek: 7 Strana: 0043
Oderek, erosion O. krvavý, haemorrhagi- sche E.; na pyscích branky, E. der Mutter- mundeslippen ; o. bradavkovitý, pupilläre E. Ktt. exc.

189570   Oděrek Svazek: 10 Strana: 0222
Oděrek rohovkový, úrazový, erosio cornea traumatica. Ktt.

189571   Oděrka Svazek: 2 Strana: 0277
Oděrka, y, f., mouka podbělná, načemalá, poněvadž při mleti zrno nebylo omleto, nýbrž i se slupkou semleto, Hülsen-, Kleienmehl, schwarzes Mehl. Hý.

189572   Oderka Svazek: 7 Strana: 0043
Oderka, y, f. = zvl. druh ohnuté dýmky. Mor. Sd., Brt. D Vz Odravka.

189573   Oděrka Svazek: 7 Strana: 0043
Oděrka, cf Oděrek, Slov. zdrav.

189574   Oderka Svazek: 8 Strana: 0247
Oderka, y, f. = dýmka. Brt, D. II. 57.

189575   Oděrkový Svazek: 7 Strana: 0043
Oděrkový. O vředy, Erosionsgeschwüre.

189576   Oděrkový, oděrový Svazek: 2 Strana: 0277
Oděrkový, oděrový, aus Kleienmehl, z oděrků. Což pak jsme z oděrkové mouky (= špatní)? Sych. O. knedlík, koláč. Hý.

189577   Oděrky Svazek: 2 Strana: 0277
Oděrky, pl., m., odrané šaty, odránky, abgetragene Kleider. Na Opav. Klš.

189578   Oderky, pl Svazek: 2 Strana: 0277
Oderky, pl., poslední den dráni peří, po ukončení dráni se jí a pije, das Schleisser- mahl. Us.

189579   Oderlice Svazek: 2 Strana: 0277
Oderlice, Oderlitz, ves u Litovle na Mor. PL.

189580   Oděrový Svazek: 8 Strana: 0247
Oděrový. O. mouka (mletá z otrub). Brt. D. II. 478.

189581   Oderský Svazek: 7 Strana: 0043
Oderský. Plenili celé pravé poříčí o. Pal Dj. III 3. 52. O. pohoří. Vz Rk. Sl. — O., ého, m., os. jm Vz Blk. Kfsk. 835.

189582   Oderský Svazek: 7 Strana: 1343
Oderský. O. či lašské různořečí. Vz Šb. D. 54.

189583   Odervanec Svazek: 8 Strana: 0565
Odervanec, nce, m. = odervaný. Hanš. Neb. 46.

189584   Odervanina Svazek: 7 Strana: 0043
Odervanina, y, f., das Abgerissene. Rk., Mkl Etym. 284.

189585   Odervanosť, i Svazek: 7 Strana: 0043
Odervanosť, i, f., die Abgerissenheit. Rk.

189586   Odervatec Svazek: 7 Strana: 0043
Odervatec, tce, m., nerost, rothes Todt- liegende Šm.

189587   Odervati Svazek: 2 Strana: 0277
Odervati, odervu; odrývati = odtrhnouti, abreissen. V. — co od čeho. Rk. — koho z čeho: z náručí něčího. Nt.

189588   Odervina Svazek: 2 Strana: 0277
Odervina, y, f., etwas Abgerissenes, be- sonders Felsstücke. Krok.

189589   Oděry Svazek: 8 Strana: 0247
Oděry = otruby. Brt. D. II. 478.

189590   Oděry, pl., f Svazek: 2 Strana: 0277
Oděry, pl., f., otruby, Kleien. C.

189591   Odeřčení Svazek: 2 Strana: 0277
Odeřčení, n., oderčení = odřeknutí, die Absagung, Aufkündigung, der Verzicht. D. O tom svědčí jeho oderčení. Jel. Když jeden druhému dědictví své, naň po otci přišlé, z desk všecko propustí, oderčení slove. Vš. — O., odsouzení, potupení, die Verdammung, das Verdammniss. V.

189592   Odeřčenosť, oderčenosť Svazek: 2 Strana: 0277
Odeřčenosť, oderčenosť, i, f., das Ab- gesprochensein. Jg.

189593   Odeřčený, oderčený Svazek: 2 Strana: 0277
Odeřčený, oderčený; odeřčen, a, o. = odsouzený, verlustig erklärt, abgesprochen. — čeho: svobod. Trip., V.

189594   Oděřiny Svazek: 2 Strana: 0277
Oděřiny, pl., f., otruby z ječmene, Kleien von der Gerste. U Opav. Klš.

189595   Oděřiny Svazek: 8 Strana: 0247
Oděřiny = ze sena drť. Čejč. Hledík.

189596   Odeřnouti Svazek: 2 Strana: 0277
Odeřnouti, nul, ut, uti, odřínati, weg- schneiden. Ve Slezsku. Tč.

189597   Odeřváti Svazek: 10 Strana: 0222
Odeřváti = přestati řváti. Jen co jeleni odeřvou. Wtr. exc.

189598   Odesílatel Svazek: 7 Strana: 0043
Odesílatel, e, m., vz Odesylatel.

189599   Odeskleniti Svazek: 7 Strana: 0043
Odeskleniti, il, ěn, ění, entglasen. Šm.

189600   Odeslanec Svazek: 2 Strana: 0277
Odeslanec, nce, m., der Sendling, Send- bote, ein Abgeordneter. Rk.

189601   Odeslání Svazek: 2 Strana: 0277
Odeslání, n., die Abschickung, Abferti- gung, Uiberschickung, Uibersendung, Ver- weisung. D.

189602   Odeslanstvo Svazek: 2 Strana: 0277
Odeslanstvo, a, n., die Abgeordneten. Rk.

189603   Odeslaný Svazek: 2 Strana: 0277
Odeslaný, abgeschickt. Flav.

189604   Odeslatel Svazek: 2 Strana: 0277
Odeslatel, vz Odesylatel.

189605   Odeslati Svazek: 2 Strana: 0277
Odeslati, odešli (odešlu), slal, án, ání; od- sýlati, ab-, fort-, wieder-, weg-, überschicken, über-, zusenden, verweisen, zufertigen. Us. Jg. Zpět odeslati. Jg. —co komu: zboží, list, pe- níze, D., odpověď, Žer., knihu. V. Tak i my křesťané na štědrý den jeden druhému dary odesýláme. Partl. kal. 148. — co, koho kam, ke komu, k čemu, na co, na koho. Posla k bratrovi, Us., modlitby k Bohu, V., někoho ku knize (verweisen). Šm. Čtenáře k mistrům jiným odsýlali. Ler. Nejvyšší pur- krabí má moc zemany na pány odeslati, verweisen. O. z D. Někoho na soudce o. (poukázati), D., na výzvědy, Šm.; někoho na učení. Kom. — co proč. Že by dary pro ukrocení hněvu odeslal. Vrat. — koho jak. S velikou nevážností posly zase odsý- lají. Sokol. Ale oni zmrskavše odeslali jej s prázdnem. Sš. L. 188. — po kom. Půhon po půhončím někomu odeslati. Žer. Záp. ?. 16.

189606   Odeslati koho nač Svazek: 7 Strana: 0043
Odeslati koho nač: na ohledání lesů. Půh. II. 581. — co čím: poštou. Us. Vk. — co při kom. Při ukazateli psaní tohoto 15 kop míšeňských odesíláme. 1598. Mus. 1880. 161.

189607   Odesličněti Svazek: 2 Strana: 0278
Odesličněti, ěl, ění, sličnosť ztratiti, die Schönheit verlieren, unschön werden. Nohy odesličnějí. Sš. I. 111.

189608   Odesmáti se. On Svazek: 2 Strana: 0278
Odesmáti se. On se odesmál. Sládek.

189609   Odespati Svazek: 7 Strana: 0043
Odespati = usnouti. Mor Brt. L. N. I. 217 , Kld , Vck.. — jak. A on odespáł smr- telným spánkem. Brt. D. I. 348

189610   Odespati Svazek: 8 Strana: 0247
Odespati = uspati. Toto šlehnutí prutem všecky (potvory) odespí. Vck. Poh. 36. Často odspím ju pri práci (usnu, ana ještě pracuje). Phľd. 1896. 277.

189611   Odespati, odspati Svazek: 2 Strana: 0278
Odespati, odspati, odespím n. odspím, al, ání; odspávati = spáním zameškati, ver- schlafen. — co. Odspí on svůj díl (o ospa- lých). Ros. — O., = vyspati se z čeho, aus- schlafen. — čeho. Truňku (opilství) odespá- vati. Lom.

189612   Odestálý Svazek: 7 Strana: 0043
Odestálý, abgestanden. O. pivo. Us. Pdl.

189613   Odestání Svazek: 2 Strana: 0278
Odestání, n. Nejdalší o. planety od slunce, odsluní, aphelium, die Sonnenferne. D.

189614   Odestati Svazek: 7 Strana: 0043
Odestati. — se. To se už nemůže o. Pal. Rdh. I. 244. — se kým. Mocen jsem nebyl, by se to mnou o-lo, což se kdy stalo. Výb. I. 916. — se komu jak. Pakli se co stalo p. Janovi od paní, takéž se jemu má o. podlé toho úředníka vyřízení; Aby ty škody ohledali a uptali a podlé jich uptání a shledání má se Ješkovi o.; Má se p. Jindřichovi o., jakž páni najdú. Půh. II. 58., 453., 576. Poněvadž se mi nic rovného nemuože o. od něho Arch. VII. 382.

189615   Odestati, odstatí Svazek: 2 Strana: 0278
Odestati, odstatí, odestanu a odstanu, stal, ání; odestávati a odstávati = odstou- piti, abstehen, klaffen; vzdalovati se, sich entfernen, verlassen; odjeti lodí, absegeln. Jg. — abs. To prkno odstává, odstalo (od stěny atd.). Ros. — s čím odkud. Megellán odstav se svým lidstvem 10. srpna ze Se- villy, nalezl atd. Víd. list. — čeho. Jenom kdo světských věcí a žádostí odestal, hotov bude pro spravedlnosť svízely podstupovati. Sš. Mt. 71. — se = zpátkem jíti, ungeschehen gemacht werden, zurückgehen. Jg. Co se stalo, odestati se nemůže. Solf., V., Jel. — se čím kdy. Tento bojovník odestal se sprostým vojákem v konec života svého (i. e. byv prve vůdcem). Nej. — se komu. Rač se k tomu ukázati jako přítel, aby se na- šemu švagru odestaio a jeho chudým lidem to bezpravie, dass ihm gut gemacht werde. Mus. X., 264., Ps. o záští. Jestli se co stalo, má se odestati ji. Půh. brn. 1406. — se komu za co. Něčí zbožie tak dlúho držeti, ažby se pohnanému za škody i za náklady dosti odestaio. O. z D.

189616   Odestati se Svazek: 8 Strana: 0247
Odestati se. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 159. O. se, infectum fieri. Aby se nám škoda odestala. ML. 85. b.

189617   Odestatý Svazek: 9 Strana: 0197
Odestatý = odstávající, nephléhající. Té okna só moc o-ty. Císař. Mtc. 1900. 338.

189618   Odestávati komu Svazek: 10 Strana: 0222
Odestávati komu. Uši mu odestávají. Us.

189619   Odestlaný Svazek: 7 Strana: 0043
Odestlaný; -án, a, o, abgebettet O. lože. Hrts.

189620   Odestlati Svazek: 7 Strana: 0043
Odestlati, odestlávati, abbetten, aufbet- ten. Nech odestláno, aby nemocný hned zase lehl. Us. Dch.

189621   Odestlati Svazek: 10 Strana: 0222
Odestlati, odestylati co: postel. Us.

189622   Odestřeliti Svazek: 2 Strana: 0278
Odestřeliti, il, en, ení; odestřelovati = zastřeliti, weg-, abschliessen. Jg. — co: zvěř. Um. les. — O., abprellen. Hanka.

189623   Odestřený Svazek: 2 Strana: 0278
Odestřený, -střen, a, o, aufgedeckt. Jg.

189624   Odestříti Svazek: 2 Strana: 0278
Odestříti, stru, střel, en, ení, odestírati a odstírati = odkryti, aufdecken, ent-, ab-, losdecken; 2. zastřením odděliti, verdecken, scheiden. — co. Opony u postele odstírati a zastírati. Berg. — co čím. Stan od stanu plachtami odestříti dal. Kron. tur.

189625   Odestříti co Svazek: 7 Strana: 0044
Odestříti co: obraz rukou, Vlč., svou mrzkost Kká.

189626   Odesýlání Svazek: 2 Strana: 0278
Odesýlání zboží, Güterversendung. Us. Vz Odeslati.

189627   Odesylatel Svazek: 2 Strana: 0278
Odesylatel, e, m., der Ver-, Absender.

189628   Odesýlati Svazek: 7 Strana: 0044
Odesýlati, vz Odeslati.

189629   Odešlý Svazek: 2 Strana: 0278
Odešlý, kdo odešel, abgegangen. — kam. Krajan na věčnosť o. Hlas.

189630   Odešlý Svazek: 7 Strana: 0044
Odešlý lid. BO.

189631   Odeští Svazek: 2 Strana: 0278
Odeští, n. Tato knížectví po o. (nach dem Hinscheiden) knížat ku koruně české při- padla. 1562.

189632   Odeštiti Svazek: 2 Strana: 0278
Odeštiti, il, ěn, ění, deštěm zavlažiti, zú- rodniti, beregnen. — co. Sš. L. 18.

189633   Odeštvati, odštvati Svazek: 2 Strana: 0278
Odeštvati, odštvati, odštvu a odeštvu, al, án, ání; odštívati, ab-, weghetzen. D. — koho čím: dobytek psem. — odkud: ze zahrady.

189634   Oděť Svazek: 7 Strana: 0044
Oděť = odíti. Slov. Bern

189635   Odětělý Svazek: 7 Strana: 0044
Odětělý = mající děti U Poděšína u Polné. Rsck.

189636   Oděti Svazek: 2 Strana: 0278
Oděti, n. = odění, die Kleidung. V.

189637   Odětíti Svazek: 7 Strana: 0044
Odětíti, vz Odtnouti.

189638   Odetkati Svazek: 2 Strana: 0278
Odetkati, odetkávati, abweben, abwirken. Jg. Vz Odetknouti.

189639   Odetklý Svazek: 7 Strana: 0044
Odetklý = odetknutý, otevřený. O. dvére. Us. Brt D.

189640   Odetknouti Svazek: 2 Strana: 0278
Odetknouti, knul a kl, ut, utí; odetkati, odetkávati —- odkryti, oddělati, wegthun, ab- stecken. — co: sopouch. Jg.

189641   Odetnouti jak Svazek: 10 Strana: 0222
Odetnouti jak. Se zamračeným čelem odťal (odsekl, někoho odbyl). Kká. Sion. II. 29.

189642   Odetnouti, odtnouti Svazek: 2 Strana: 0278
Odetnouti, odtnouti, odetnu a odtnu, ul, ut, utí; odbíti, ťal, at, tětí; odtínati, ab- hauen. — co čím: ratolesť sekerou. Us. Hlavu o. Kom. — co od čeho. Odetne od Israele hlavu a ocas. Br. — Jg.

189643   Odětokelný Svazek: 7 Strana: 0044
Odětokelný, deckkelmig. O. semena Vz Rst. 454.

189644   Odětý Svazek: 2 Strana: 0278
Odětý; odět, a, ? (nebo odít) = oděn, an- gekleidet, bedeckt. — čím: prostěradlem. Lom. Dobrými myšleními. Kom. — v co: v roucho rozedrané. Č. — Jg.

189645   Odeur, u, m. (fr Svazek: 2 Strana: 0278
Odeur, u, m. (fr., odér), z lat. odor, vůně, Wohlgeruch, m. Rk.

189646   Odeurs Svazek: 2 Strana: 0278
Odeurs, vonné látky, vonidla. S. N.

189647   Oděv Svazek: 7 Strana: 0044
Oděv. O. římský a řec. Vz Vlšk. 503. O o. cf Slov. zdrav., Mkl. Etym. 44. My- šlénku do květnatého oděvu dáti. Dch. Da- rebný nám svatý o., jak ctností němáme. Slov. O vážný vede k šlechetnosti. V. Ne- může každý skvostný o míti, ale čistě můž' každý choditi. Bž. — O = povrch rostlin Vz Slb. XXI, XLIV.

189648   Oděv Svazek: 7 Strana: 1343
Oděv v Čech. Vz Ott. VI. 444. nn. O. na zbroj, Waffenrok. V. O. ve 13.—15. stol. Cf. Zbrt. Krj. I. 265., Tk. VIII. 494.--499. O. židovský. Tk. VIII. 474. Cf. Klobouk (dod.).

189649   Oděv Svazek: 9 Strana: 0197
Oděv často jeví člověka. Slád. Ham. 31. Odev aký, taká česť. Zát. Př. XIII. 10. (221. nn., 340a., ??. 2. ).

189650   Oděv Svazek: 10 Strana: 0222
Oděv, oblek, šat. Vz Ott. XVIII. 622.

189651   Oděv. O Svazek: 8 Strana: 0247
Oděv. O. moravský. Vz Brt. D. II. 462. nu.

189652   Oděv, u Svazek: 2 Strana: 0278
Oděv, u, m., oděv, i, f., od odě (odě-ji), vz V. O., roucho, šat, oblek, der Anzug, die Kleidung, das Kleid, Gewand. V. O. chatrný a útrpný, Br., poctivý a vážný, svrchní, smutný (smutku), černý, šerý, popasní (kabát), V., skvostný, ozdobný, pěkný, nákladný, Jg., poutnický, bratří řádu sv. Františka, Har., podšitý, ženský, chodecký, Kom., ovčí (pře- tváření-se zlého člověka), Jg., lovecký, ry- bářský. O. rybářský; boty (škorně) lovecké, lovečka (lovecká kazajka), rukávce kožené, zástěra kožená s naprsníkem. Šp. (Vz O ry- bářství, str. 69., Sp.). O. bálový, na ples, k plesu, ženichův, nevěstin; o. o slavnosť, na krk, krásný, drahý, bohatý, prostý, vy- šívaný, hladký, vystřižený, vatovaný, volný, pohodlný, světský, španělský, starý, obno- šený, zvetšelý, ošumělý, otřený, puštěný, lemovaný prýmem. Šp. O. vypustiti, vyložiti, zúžiti, ušpiniti, pokáleti, zadělati, zmíciti, trhati, obléci, svléci, složiti; o. dobře leží; vyrůsti z oděvu; oděvu šetřiti; oděl se pěkným oděvem, přistrojil se do pěkného oděvu; o. tento dobře sluší, se třepí; tento o. je příliš dlouhý. Šp. O. nevkusný, se strany pořekadel vz: Čižma, Pes, Slušeti komu. Pilnéť jest, té drahé oděvi pilnu býti. St. N. kř. 170. O. od perel, od kamení drahého. Chč. 628. Hotové o-vy pro dámy, Damen- konfektion. Dch. Žádného oděv nedělá lepšího ani vzácnějšího. Vš. IV. 2. Živnosti a oděvu dobývají. Kom. O. dobře přiléhá. D. Ozdoba v oděvu. V. O. dělá muže (roucho šlechtí, ozdobuje člověka). V. O. smuteční, vojenský. Us. Vlk (zlý člověk) se obleče v ovčí oděv. Jg. Příspěvek na oděv (oděvní). Šp Jaký oděv, taková česť. Č. (Jaké odění, takové uctění. Č., Lb.). Vz Šat, S. N., KP. I. 33.

189653   Oděvací Svazek: 2 Strana: 0278
Oděvací, Anzieh-. O. plášť, sukně, šaty (liší se od: šaty postelní). Jg.

189654   Oděvací Svazek: 7 Strana: 0044
Oděvací, Monturs-. O. sbor, kommisse. NA. III. 43.

189655   Oděvací Svazek: 8 Strana: 0247
Oděvací. O. šuba. Arch. XIII. 222.

189656   Oděvačka Svazek: 2 Strana: 0278
Oděvačka, y, f., langes Tuch zum Tragen der Kinder auf dem Arme, loktuše. Na Slov. Na Mor. chůvka. Mřk. — O. = oděvadlo. BO.

189657   Oděvačka Svazek: 8 Strana: 0247
Oděvačka, y, f. uzavřitá sukně choděcí s rukávy. Wtr. Krj. I. 405., 439.

189658   Odevačka Svazek: 8 Strana: 0565
Odevačka slúžila na pokrývanie lakťov. Slove také: odedza, odiecka, plachta odevacia, plachôtka, loktuša, okrúcačka, presteradlo, pôlka, partok. Odieva sa ňou chrbát nad pá- som a ramená nad lakťami; joj konce sa na předku rukama pridŕžajú. Sbor. slov. I. 48.

189659   Oděvadlo Svazek: 2 Strana: 0278
Oděvadlo, a, n., Gewand, n., Decke, f. O. se svého lože (operimentum). BO.

189660   Oděvadlo Svazek: 8 Strana: 0247
Oděvadlo, a, n. = plachta kolem beder přepásaná. Vck. Val. I. 37., 41. Brt. D. II. 466.

189661   Oděvadlo, a Svazek: 7 Strana: 0044
Oděvadlo, a, n., die Decke, das Ge- wand. O. oltářové. Hnoj. 31.— O = úvod- nice.

189662   Oděvák Svazek: 7 Strana: 0044
Oděvák, u, m. = vlňák, vlněný šátek, das Wolltuch. Val. Vck.

189663   Oděvák Svazek: 8 Strana: 0247
Oděvák, u, m. = šátek na hlavu. Brt. D. II. 466., Vck. Val. I. 36., 43.

189664   Oděvák Svazek: 10 Strana: 0222
Oděvák = plachta, do které se děti za- balují Litom. 69.

189665   Oděvárna Svazek: 2 Strana: 0278
Oděvárna, y, f., kde se oděv zhotovuje. O. vojenská, Montursanstalt. Čsk. Hlavní kommisse vojenské oděvárny, kommisse vo- jenských oděváren, filialní zásobárna vojen- ských oděvů, hlavní polní zásobárna vojen- ských oděvů. Rf.

189666   Oděvce Svazek: 10 Strana: 0222
Oděvce, e, f. Obdaroval ji odyewcziu. Um. rajh. 33.

189667   Oděvčiti se Svazek: 7 Strana: 0044
Oděvčiti se = děvče si namluviti. Us. Šd.

189668   Odevdati se Svazek: 2 Strana: 0278
Odevdati se, wieder ledig werden (von Frauen), die Ehe ungeschehen machen. Babka ráda by se odevdala. Lom.

189669   Odevděčiti se Svazek: 2 Strana: 0279
Odevděčiti se, vděčnost' svou komu pro- kázati, osvědčiti, sich dankbar bezeugen. — komu za co. Aby Bohu se odevděčil za zvláštní své k apoštolství povolání. Sš. I. 224.

189670   Oděvec Svazek: 7 Strana: 0044
Oděvec, vce, m. = oděv. Bož. umuč. v. 33. Majíce pokrm a o. mějme na tom dosti; Potřebný o.; Majíce co píti a jiesti a hodný o. k práci, měli sú na tom dosti; Ale v bied- ném o-ci sedě na oslíku nebeský pán je- dieše v prachu. Hus 1. 437., II 199., 346., 126.

189671   Oděvec Svazek: 10 Strana: 0222
Oděvec, nce, m., zdrobn. oděv, pláštík. Církev z Krista o. si dělá, chtíc zakryti šeredství své. Chč. S. II. 184a.

189672   Odevěký Svazek: 10 Strana: 0222
Odevěký, vz Odvěký. Nár. list. 1886. č. 1.

189673   Oděvina Svazek: 2 Strana: 0279
Oděvina, y, f. Kleiderwaaren. O-ny muž- ské. Rk.

189674   Oděvka Svazek: 2 Strana: 0279
Oděvka, y, f., velamen, přikrytí. O. ko- žená. BO.

189675   Oděvna Svazek: 2 Strana: 0279
Oděvna, y, f., šatna, die Garderobe; Mon- tirungskammer. Bur.

189676   Oděvní Svazek: 7 Strana: 0044
Oděvní, Monturs-, Kleider-, Konfektions-. O látky, Pdl., kommisse, J. tr., řád, před- pis, zboží, Dch., ozdoby, Stč. Zem. 737., kniha. Čsk. O. prádlo = oděvací.

189677   Oděvnice Svazek: 2 Strana: 0279
Oděvnice, e, f., komora na oděv, Kleider- kammer. Ms.

189678   Oděvnický Svazek: 7 Strana: 0044
Oděvnický, Schneider-. O. umění. KP. I. 35., Kv. 1880.

189679   Odevníctvo Svazek: 2 Strana: 0279
Odevníctvo, a, n., die Montursbranche. Rk.

189680   Oděvník Svazek: 2 Strana: 0279
Oděvník, a, m., krejčí, Schneider. Plk.

189681   Oděvný Svazek: 2 Strana: 0279
Oděvný, bekleidend, kleidsam; -ní, An- zugs-, Anzieh-, Kleidungs-, Monturs-. Rk.

189682   Oděvný Svazek: 7 Strana: 1343
Oděvný průmysl v Čech. Vz Ott. VI. 165.

189683   Oděvný Svazek: 10 Strana: 0222
Oděvný, vz Oděvní v VII. 44.

189684   Oděvový Svazek: 7 Strana: 0044
Oděvový. O. anatomie. Vz Ott. II 258.

189685   Odevrlíkati Svazek: 2 Strana: 0271
Odevrlíkati, auszwitschern. Vrabec od- cvrlíkal. Ros.

189686   Odevříti Svazek: 2 Strana: 0279
Odevříti, lépe: otevříti, ot (nyní od) jest stará předložka, která se zde udržela. Mk. Vz Od.

189687   Odevstalý Svazek: 7 Strana: 0044
Odevstalý, abstehend. Nz

189688   Odevstati Svazek: 2 Strana: 0279
Odevstati, odevstanu, vstal, ání; odevstá- vati= vstáním se odděliti, odloučiti od čeho, abstehen, nicht schliessen, sich los machen. — abs. Dvéře odevstávají. Jg., Šm. — (jak) od čeho. Odevstává náprsník od náramníku. Bib. Od toho na všem neb na díle o. a pu- stiti. Dipl. opav. — kde. Maso okolo zubů odevstalo. Plk. — Jg.

189689   Odevstati kdy z čeho. Od Svazek: 7 Strana: 0044
Odevstati kdy z čeho. Od sv. Jiří chce ze služby o. Wtr. exc.

189690   Odevšad Svazek: 2 Strana: 0279
Odevšad, řidčeji odevšud, zastr. ode- všavad = se všech stran, von allen Seiten, aller Orten her, überallher. V. O. obklíčení. V. Město o. dobýváno bylo. Kom. O. mu přibývá. Záv. — Jg.

189691   Odevšad Svazek: 7 Strana: 1343
Odevšad. Cf. Mkl. Etym. 398. b.

189692   Odevzdací Svazek: 2 Strana: 0279
Odevzdací, Uibergabs-, Einantwortungs-. O. list, listina, Einantwortungsurkunde, o. nařízení. S. N.

189693   Odevzdané Svazek: 7 Strana: 0044
Odevzdané, ého, n., vz Odevzdaný.

189694   Odevzdaně Svazek: 10 Strana: 0222
Odevzdaně. Hrálo se o., s láskou, ochotou. Nár. list 1885. č. 80.

189695   Odevzdání Svazek: 2 Strana: 0279
Odevzdání, n., die Uibergabe, Üiberlie- ferung, Uibergebung, Einantwortung, Uiber- antwortung. O. a) hmotné (fysické) z ruky do ruky, b) symbolické (znameními) o-ím listin, klíčů, prohlášením se. S. N. — O., die Ein- antwortung, soudní výrok, jímžto se soudem odevzdává dědicům pozůstalost, kupci hypo- theka v exekuci prodaná. — O. exekuční, soudní o. služného, pense dlužníkovy věřiteli. Vz více v S. N. — O. do rukou, Einhändi- gung, Zustellung, ó. statku, zboží, města, tvrzi. O. se Bohu. — O., navrácení, Wiedergabe, f. — O., oddání, poddání, die Untergebung. D.

189696   Odevzdání Svazek: 7 Strana: 0044
Odevzdání, die Uibergabe. Proti tomu Palúk mluví, že jemu o. proto neučinil, že jemu těch 10 zl. ostatních peněz nezpravil až do sě chvíle. NB. Tč. 55. Ct. Cor. jur. IV. 3. 1. 426.

189697   Odevzdanost Svazek: 2 Strana: 0279
Odevzdanost, i, f., Ergebenheit, Hinnei- gung, f. Kom. Tichá o., stille Resignation. Dch.

189698   Odevzdaný Svazek: 2 Strana: 0279
Odevzdaný, übergeben, eingeantwortet. — O né, ého, n., odplata za odevzdání zlo- čince neb vůbec zajaté osoby, das Uiber- gabsgeld. List Jiř. Poděbrad.

189699   Odevzdaný Svazek: 7 Strana: 0044
Odevzdaný. O. mysl, ergeben. Osv. 1. 272. On je na to o-dán (= připraven) Us. Vk. — O-né = plat za odevzdání vino hradu kupci. 17. stol. Mtc. 1880. 124.

189700   Odevzdatel, odevzdavatel Svazek: 2 Strana: 0279
Odevzdatel, odevzdavatel, e, m., der Ab-, Uibergeber. Jg.

189701   Odevzdatelka, odevzdavatelka,y, ode- vzdatelkyně, odevzdavatelkyně Svazek: 2 Strana: 0279
Odevzdatelka, odevzdavatelka,y, ode- vzdatelkyně, odevzdavatelkyně, ě, f., die Ab-, Uibergeberin. Hlas.

189702   Odevzdati Svazek: 2 Strana: 0279
Odevzdati, odevzdám, al, án, ání; ode- vzdávati = odvésti něco někomu, übergeben, einhändigen, zustellen, einantworten, über- antworten. V. — co komu: psaní, Us.; synovi statek, království, živnosť, V., dítě D., dům, Ros., pozůstalost. Rk. Mnoho sobě neodevzdají (neoddají, jsou na jedno brdo, vyrovnají se, jsou si rovni). Jg., Šm. To mu celé odevzdám. D. — komu čeho: Vašeho obšírného vylíčení odevzdáme panu N., šp. m.: co. Brt. — co v co: v moc statek. Har. — koho, se komu, v co, do čeho, za co: Bohu, D., náruživosti (novější; lépe: oddati, podati se), Jg., v ochranu boží, Sych., do vůle boží, D., něco někomu do rukou o. Nt. O. komu někoho za ženu. Er. P. 48. — se k čemu: ku pavování hor. Nar. o. h. a k., Pr. I. 101. — se na co = spoléhati. Rk. — komu v čem. Ve svědomitosti jiným nic neodevzdá. Sš. Sk. 268.

189703   Odevzdati co komu do čeho Svazek: 7 Strana: 0044
Odevzdati co komu do čeho: do vlast- nictví. Pr. 1884. 22. — koho komu zač: za rukojmě. J. Lpř. — co komu k čemu: most obecenstvu k užívání. Us. Pdl. — si od koho. Ona si od Marie mnoho neode- vzdá (v létech) Ten pokoj si od našeho nic neodevzdá (neliší se). Us Vk. — kde kdy. V Plzni včera odevzdávali (odváděli na vojnu) a náš Josef byl také o-zdán. Us. BPr. — se. Už se vodevzdali = na vojnu dali. V záp. Čech. Jrsk. — se nač On se na jemnou práci tak neodevzdává (nepě- stuje jí). Us. Vk. — se čeho. Předjmeno- vané statky bratřím ze své svobodné vůle dáváme a jich se odevzdáváme, sich be- geben. Arch. rychn.

189704   Odevzdávací Svazek: 7 Strana: 0044
Odevzdávací, Abgabs-. O. úřad. Sp.

189705   Odevzdávání, n Svazek: 7 Strana: 0044
Odevzdávání, n. die Uibergabe. O. hlasů, die Stimmgebung. Us. Pdl.

189706   Odevzdávati Svazek: 7 Strana: 0044
Odevzdávati, vz Odevzdati

189707   Odevzdavek Svazek: 2 Strana: 0279
Odevzdavek, vku, m., odevzdávka, y, f., die Uibergabe. Zlob., Zř. těš. art. 20.

189708   Odevzdávka Svazek: 7 Strana: 0044
Odevzdávka NB. Tč. 33. — O. = od- vod, die Assentirung. V záp. Čech. BPr., Rgl.

189709   Odevzdávka Svazek: 8 Strana: 0566
Odevzdávka domu. Tov. kn. 29.

189710   Odevzdávka Svazek: 10 Strana: 0222
Odevzdávka peněz, vz Předávka.

189711   Odevzíti Svazek: 2 Strana: 0279
Odevzíti, odevezmu, vzal, vzat, etí = pryč vzíti, ab-, wegnehmen. — co komu. Us. — se čeho: domu (odříci se). Pr. kut.

189712   Odevzíti Svazek: 8 Strana: 0566
Odevzíti, odezmu v Mst. Cf. Mus. 1896. 355.

189713   Odevzkázati, odezkázati Svazek: 2 Strana: 0279
Odevzkázati, odezkázati, odevzkáži, zal, án, ání; odevzkazovati, odezkazovati = odpověděti, zurücksagen lassen, zurückbieten. — Odevzkázati, pozdraviti, wieder grüssen. D. — co komu. Lom. Conradus — Břeti- slavovi odezkázal jest zase, že jemu toho srdečně žel. Pulk. 173. Až do toho dne, když Vám otevzkáži. BO.

189714   Odevzva Svazek: 7 Strana: 0044
Odevzva, y, f. = odezvání, die Rück- berufung. Šd.

189715   Odezditi co Svazek: 7 Strana: 0044
Odezditi co. Kolínští brány své o-li. Mus 1880. 27.

189716   Odezdola Svazek: 2 Strana: 0279
Odezdola sloužiti, von unten auf. D.

189717   Odezírati Svazek: 7 Strana: 0044
Odezírati, absehen, abstrahiren. — od čeho. Od případkův o. Vch. Ar. II. 3. Filo- sofie nemůže o. od věd přírodních. Psp. 8.

189718   Odeznati Svazek: 2 Strana: 0279
Odeznati, odeznávati, právně odsouditi, aberkennen. D.

189719   Odeznati Svazek: 7 Strana: 0044
Odeznati. Cos' mne o-la? Sš. Bs. 75. — se čeho: národa, rodičů a pokrevnosti, entsagen. Trok. 168., 164.

189720   Odezníti Svazek: 2 Strana: 0279
Odezníti, odeznívati, zpět zníti, wieder tönen. D.

189721   Odezříti od čeho Svazek: 8 Strana: 0566
Odezříti od čeho, absehen. Mtc. 1897. 5.

189722   Odezva Svazek: 7 Strana: 0044
Odezva, y, f., die Entgegnung. Nár. list.

189723   Odezvać Svazek: 9 Strana: 0197
Odezvać, odzyvac se = ozývati se. Slez. Lor. 75.

189724   Odezvati Svazek: 2 Strana: 0279
Odezvati, odezvu, al, án, ání, abfordern, abrufen, zurückberufen. — co, koho. Slov svých neodezval (non abstulit). BO. Snad by oni tě otezvali (reinvitare). ZN. — ke komu. Rač k sobě o. (povolati). Leg. — koho jak. Páni Bořivoje opět zase se ctí otezvali. Pass. 579.

189725   Odezvati koho Svazek: 7 Strana: 0044
Odezvati koho. Ten host drahý takéž nás odzove. Št. Uč. 205. a. Neotzovi mne. Ž. wit. 101. 25. Které sv. Felix vyobcoval (z církve), ty aby Liberius (papež) odezval (z vyobcování). Pass. mus. 376.

189726   Odežínati Svazek: 2 Strana: 0279
Odežínati, vz Odžati.

189727   Odfackovati co Svazek: 7 Strana: 0044
Odfackovati co = odfiknouti. Us. Rgl.

189728   Odfakliti Svazek: 7 Strana: 0044
Odfakliti = odfiknouti, odříznouti. — co. O-klil som si bruško na palci. Šd. exc.

189729   Odfařiti Svazek: 10 Strana: 0222
Odfařiti, šp. jako: odškoliti. Mš.

189730   Odfatkovat Svazek: 10 Strana: 0638
Odfatkovat práci = ledahylo odbyti. Brt. Slov.

189731   Odfikati Svazek: 2 Strana: 0279
Odfikati, odfiknouti, knul a kl, ut, utí. — co: práci (zběžně udělati, schnell abthun). Us.

189732   Odfiknouti Svazek: 7 Strana: 0044
Odfiknouti také = odseknouti. Us. Cf. Odflákati

189733   Odfiltrovati Svazek: 7 Strana: 0044
Odfiltrovati, abfiltern. — co: sraženinu. S. N. X. 113.

189734   Odflágnúť Svazek: 7 Strana: 0044
Odflágnúť =odtrhnouti. Zámek o-gli (s truhly). Mor. Brt. D. 352.

189735   Odflákati něco Svazek: 7 Strana: 0044
Odflákati něco = zběžně, mnoho něčeho udělati. Cf. Odfikati.

189736   Odflankovati Svazek: 7 Strana: 0044
Odflankovati = utéci. Us. Holk.

189737   Odflárati Svazek: 7 Strana: 0044
Odflárati, wegschleudern? Žiadne ho- vädo sa v jeho stajni nezastojí, hneď ho odflára. Slov. Rb. Sb.

189738   Odflekati Svazek: 7 Strana: 0044
Odflekati, odfleknouti = odfikati. — komu = odbyti ho Us. Šd.

189739   Odforek Svazek: 2 Strana: 0279
Odforek, rku, m., odvoz, die Fuhr, was weggefahren wird. Ros.

189740   Odforovati Svazek: 2 Strana: 0279
Odforovati, odvézti, abführen. Ros.

189741   Odfouklý Svazek: 7 Strana: 0044
Odfouklý chléb = odpadlý,oddutý. U Kla- tov BPr.

189742   Odfouknouti Svazek: 2 Strana: 0279
Odfouknouti, knul a kl, ut, utí; odfuko- vati, odfoukati, odfoukávati, ab-, wegblasen, ab-, wegwehen. — Ten si odfukuje. Vz Pyšný. Lb. — co: prach. — co odkud: prach se stolu, z hodin. Us. Vítr prach se silnice odfoukal. Jg. — co kam: odfoukni ten papír ke mně. Us. — O. = oddychati, schnaufen, abschnaufen. Je mu horko, jak odfukuje! Plk. — O., přestati foukati, auf- hören zu blasen. Již odfoukal. Ros.

189743   Odfouknouti Svazek: 7 Strana: 1343
Odfouknouti. Chtě se VMti služby od- fúkati i řekl k VMti dojeti. Arch. X. 32.

189744   Odfouknouti. N Svazek: 10 Strana: 0222
Odfouknouti. Na prázdno z dýmky si odfukoval. Čch. I. Pov. 11.

189745   Odfouknutí, n Svazek: 2 Strana: 0279
Odfouknutí, n., das Abblasen, die Abbla- sung. Jg.

189746   Odfouknutý Svazek: 2 Strana: 0279
Odfouknutý, ab-, weggeblasen. Jg.

189747   Odfrčení Svazek: 7 Strana: 0044
Odfrčení, n , das Verschnaufen Šm.

189748   Odfrknouti Svazek: 2 Strana: 0279
Odfrknouti, knul a kl, utí; odfrkati, od- frkovati, odfrkávati, odchrkovati, odplivati, räuspern. Pořád odfrkuje. Us. Kůň odfrkuje = odfukuje. Mřk. — O. = odskočiti. Na Slov., Plk. — Jg.

189749   Odfrknouti komu Svazek: 10 Strana: 0638
Odfrknouti komu. Klobúk mu o-kl = uletěl. Phľd. XX1I1. 603.

189750   Odfuk Svazek: 7 Strana: 0044
Odfuk, u, m. = odfouknutí; oddech Hol. 4.

189751   Odfukač Svazek: 2 Strana: 0279
Odfukač, e, m., odfukovač, stroj k oddě- lování kožíšků od semena, die Schwingmühle. Puch.

189752   Odfukovati Svazek: 7 Strana: 0044
Odfukovati, vz Odlouknouti

189753   Odfukovati Svazek: 9 Strana: 0455
Odfukovati. O-val si prudčeji než ko- vařský měch. Tbz. IV. 1. 172.

189754   Odgébiti Svazek: 7 Strana: 1343
Odgébiti = otevříti, rozevříti (hubu, ko- šili a j.). Val. Vck.

189755   Odgebnouti Svazek: 2 Strana: 0279
Odgebnouti, bl, utí, zcepeněti, krepiren. Na Slov. Plk. Na Mor. zgabnouti (ze ska- pnouti = scípnouti). Mřk.

189756   Odgúleti sa Svazek: 7 Strana: 0044
Odgúleti sa = odkouleti se. Jabko spa- dne, odgúli sa, mé srdenko zarmúti sa. Sš. P. 784.

189757   Odhad Svazek: 2 Strana: 0279
Odhad, u, m., odhádání, vycenění věci skrze znalce, die gerichtliche Schätzung des sachfälligen Gutes. Vz více v Gl. 189. Vz Ocenba, Sš. L. 31. Listy na o. O. vykonati, Jg. Umění o lesním odhadu. Um. les. Přepis odhadu vzíti. Řd. O. dříví podlé oka. Šp. O. dobrovolný, exekuční. O. exekuční je druhý stupeň exekuce a slouží k tomu, aby se vyšetřila cena věci do základu vzaté, za kteroužto cenu se pak věc zastavená při veřejné dražbě (třetím stupni exekuce) po- nejprvé vyvolává. Vz S. N. Vz Odhádání. — O., prodej, veřejná dražba. Přišel v od- hady. Dch. Dáti na odhad. D. Mohovitosť něčí na o. rozprodati. Jg. — O. = odpor, die Abstreitung. Mus. O o-du v staroč. právu vz Pr. 1869. str. 78tí. (Vdědění). Rb. str. 269.

189758   Odhad Svazek: 7 Strana: 0044
Odhad dreviny, porostu, die Bestandes- schätzung, půdy, žíru, Mast-, Sl. les., pro- storu, rychlosti, Dk. P. 60., 62 , krásy, Dk. Aesth. 659., aesthetický. Dk. O soudní, Vz Kram. Slov., Cor. jur. IV. 3. 2. 427 Po- platek za o. Dch. — O. = odpor. Cf. Tov. 68, 70., 71., Kn. dm. LXII., Zř zem. 463., 695.

189759   Odhadač Svazek: 2 Strana: 0280
Odhadač, e, m., der Schätzer, Abschätzer. Um. les.

189760   Odhádání Svazek: 2 Strana: 0280
Odhádání, n., die Abschaetzung. Na o. vyjeti. Fankn. Grunty výše nad o. sobě k užitku zvésti. Pr. měst. O. čtvrtý stupeň exekuce, vz Exekuce. O. jest zámek a vrch práva, nebo všechna práva jiná, kteráž o. předcházejí, zamyká a zavírá. Vš. IV. 11. O. jest kupujícieho, nápadníka, póvoda v dě- dictvie jahéžkoli vedlé spravedlnosti šaco- vané konečné a skutečné, beze všech otporóv a překážek, skrze miestokomorníka desk zemských, tak jakž země za právo má, mocné vedlé práva uvedenie; — o. zájmu jiného nic nenie než vedlé spravedlnosti zájmu zač by stál, tak jakoby měl rezníkóm nebo konieřóm neb jiným kupcóm prodán býti, šacovánie. Vz Vš. 56tí. O. vrch zájmu jest. Vš. VII. 24. Dány mu listy obesiaci na o. Zř. F. I. O., ješto starým právem slove vdědění. Arch. II. 500., Kn. dr. LXII 52. Vz Odhad.

189761   Odhádání Svazek: 7 Strana: 0044
Odhádání konati, dělati, ve dsky za- psati, začíti, zbraňovati, otpierati. Vš. Jir. 204. Cf. Vš Jir. 83., 202., 463, Výb. I. 997, 1008. Od o. kolik se platilo? VzVýb. I. 971.

189762   Odhádání Svazek: 9 Strana: 0197
Odhádání či vdědění soudní = konečné odevzdání prohraného statku žalobci. Vz Pal. Děj. II. 2. 410.

189763   Odhádání, n. O Svazek: 10 Strana: 0222
Odhádání, n. O o. v starší době. Vz Arch. XIX. 527., O., vrch a makovice práva, zámek a vrch práva, bylo čtvrtým stupněm exekuce. Vz Čes. 1. XIII. 241.

189764   Odhádaný. O Svazek: 2 Strana: 0280
Odhádaný. O. statky, abgeschätzt. Jg., Zř. F. I. — čím: právem. Vz Odhádati.

189765   Odhadatel Svazek: 2 Strana: 0280
Odhadatel, e, m., der Abschätzer.

189766   Odhádati Svazek: 2 Strana: 0280
Odhádati, odhadovati; odhádnouti =vy- ceniti, abschätzen. Dědiny se odhadují. Zříz. Ferd. Louky draze o. Plk. — co jak. Kmen podlé oka odhádati. Um. les. Něco vedlé spravedlnosti o. Vš. Věci právem o. Vus. — co s kým: pořádnost' (hádáním, vádou do- bývati). Us. — koho od čeho. Lev tyto tři odhádal od dílů jejich (hádáním zapudil). Aesop. — co komu = právem pryč vzíti a druhému v moc uvésti. Ros. — co v čem: v summě. Vl. zř. Každá kopa platu horního v 10 kopách českých se odhaduje. Vš. — za co. Odhádali mu za 100 kop 10 kop platu. Tov. 70.

189767   Odhádati co komu Svazek: 7 Strana: 0044
Odhádati co komu. Měli jemu o. ně- koliko neděl přes rok. Půh. I. 256 — v čem. V čemž odhadáno bude. Vl. zř. 346. — komu na čem. O-li jemu pět hř. platu na dvú popluží na pustých v 50 hř.; Tehda má na jeho zboží odhádáno býti. Půh II. 125., I. 199. — proč. Aby se pro dluh pro škody o. mohlo. Vš. Jir. 83. — co čím. Hmatem váhu těla o. Dk. P. 18. — co kde nač. Na rybnících na lány o-dují. Tov. k. 121.

189768   Odhadce Svazek: 7 Strana: 0045
Odhadce. J. tr.

189769   Odhadce, e Svazek: 2 Strana: 0280
Odhadce, e, m. = odhadač.

189770   Odhadek Svazek: 2 Strana: 0280
Odhadek, dku, m. = odhad. Petr z Vo- děrad odpírá o-ku na Hlaváče. Půh. 1417.

189771   Odhadie Svazek: 7 Strana: 0045
Odhadie, n. = odhádání. Et dicit, quod obtinet zvod et o. D. ol. III 608.

189772   Odhaditel Svazek: 7 Strana: 0045
Odhaditel, e, m., špatně. Vz -tel (konec).

189773   Odhaditel Svazek: 7 Strana: 1343
Odhaditel, vz Odhaditi.

189774   Odhaditi Svazek: 7 Strana: 1343
Odhaditi = odhádati ? Což jsú mezi námi panským kázáním chtěli vyřéci a o. Půh. III. 468.

189775   Odhaditi Svazek: 10 Strana: 0222
Odhaditi, odhadnouti, abschätzen. Půh. ol. III. 468. Není-li to lapsus calami. Mš.

189776   Odhádka, y Svazek: 2 Strana: 0280
Odhádka, y, f. = odhad. Také v starších adhádkách se nalézá, že na lánu odhaduje, jestli v lepších dědinách — odhádá se lán v pěti hřivnách. Tov.

189777   Odhadné Svazek: 2 Strana: 0280
Odhadné, ého, n., plat za odhad. Schätzer- gebühr, f.

189778   Odhadní Svazek: 2 Strana: 0280
Odhadní, Abschätzungs-. O. pravidlo, Jg., cena, přísaha, Zlob., nález, summa, kommisse, zásada, výsledek, hodnota. Šp.

189779   Odhadní Svazek: 7 Strana: 0045
Odhadní personál, protokol, tabulka, sazba. SI. les.

189780   Odhadný Svazek: 8 Strana: 0566
Odhadný hlas v hromadě míti; opak: po- radný. Slov. Sbor. slov. I. 100.

189781   Odhadovací Svazek: 2 Strana: 0280
Odhadovací, Abschätzungs-. O. způsob. Um. les.

189782   Odhadovací Svazek: 7 Strana: 0045
Odhadovací filosofie (timetika). Dk. Mus. 1887. 540.

189783   Odhadování Svazek: 7 Strana: 0045
Odhadování, n., vz Odhádání. O. statků po bitvě bělohorské konfiskovaných vz Blk. Kfsk. CXIII.

189784   Odhadovať Svazek: 7 Strana: 0045
Odhadovať, e, m. = odhadatel. Šd.

189785   Odhadovati Svazek: 7 Strana: 0045
Odhadovati, vz Odhádati.

189786   Odhajduchovať Svazek: 7 Strana: 1343
Odhajduchovať = odbyti. Školu jen le- dabolo okuje. Slov. DŠk. V. 14.

189787   Odhajie Svazek: 9 Strana: 0197
Odhajie, n., role v Trenč. Sbor. slov. III. 6.

189788   Odhajie Svazek: 9 Strana: 0455
Odhajie, n., role u Podhradí. Sbor. slov. III. 6.

189789   Odhájiti Svazek: 2 Strana: 0280
Odhájiti, il, en, ení; odhajovati = zahá- jení soudu skončiti, das Gericht schliessen, aufheben. — co: soud. — čím. Jakouž mocí tento soud jest zahájen, touž mocí se zase odhajuje. V.

189790   Odhájiti co Svazek: 7 Strana: 1343
Odhájiti co: soud = ukončiti. Wtr. Obr. II. 625. — se čeho. Pražané se ho (učení protestantského) odhajovali (zamítali je). Wtr. Obr. 1. 67.

189791   Odhájiti co Svazek: 10 Strana: 0638
Odhájiti co: soud. 1540. Arch. XXII. 118

189792   Odhajovati se jak Svazek: 10 Strana: 0222
Odhajovati se jak: nezdvořácky. Světz. 1890. 470.

189793   Odháknouti Svazek: 2 Strana: 0280
Odháknouti, knul a kl, utí. — koho. O. někoho na čtyry máje = odsouditi na čtyři léta. Us. v trestnici písecké. Šg.

189794   Odhalenec Svazek: 7 Strana: 0045
Odhalenec, nce, m., bikkia, die Bikkie, rost. Rstp. 813.

189795   Odhalení Svazek: 7 Strana: 0045
Odhalení pomníku. Us. Pdl.

189796   Odhalený Svazek: 2 Strana: 0280
Odhalený; odhalen, a, o, aufgedeckt, ent- hüllt, entblösst. O. kosť. V. O. obraz.

189797   Odhalím Svazek: 2 Strana: 0280
Odhalím, y, f., odhalení, die Enthüllung, Ab-, Aufdeckung, Entblössung. Sš. II.

189798   Odhaliti Svazek: 2 Strana: 0280
Odhaliti, il, en, ení, odhalovati, odkrytí, enthüllen, aufdecken, aufhüllen, entblössen. Br. — co: odponu, Brt., svá ňádra, Gníd., sochu, obraz. — co čím: rukou. — se = odkryti se.

189799   Odhaliti co kde Svazek: 7 Strana: 0045
Odhaliti co kde: něco před někým atd. Vlč.

189800   Odháňačka Svazek: 9 Strana: 0197
Odháňačka, u pluhu. Sbor. slov. III. 28.

189801   Odháňať Svazek: 7 Strana: 0045
Odháňať = odháněti. Bern.

189802   Odhánce Svazek: 2 Strana: 0280
Odhánce, e, m., der Abtreiben Abwehrer. Kon.

189803   Odháněcí Svazek: 7 Strana: 0045
Odháněcí pec, huť, Treib-. Hř.

189804   Odháněč Svazek: 7 Strana: 0045
Odháněč, e, m. = odhánce. Us.

189805   Odhanění Svazek: 2 Strana: 0280
Odhanění, n., der Gegenschimpf. Zř. F. 1. C. 14.

189806   Odhánění Svazek: 7 Strana: 0045
Odhánění v lučbě, vz Šf. Poč. 279.

189807   Odhánění, n Svazek: 2 Strana: 0280
Odhánění, n., vz Odehnati. — O., odlu- čování zlata a jiných kovů. Techn. I. 260.

189808   Odhaněti Svazek: 8 Strana: 0247
Odhaněti. Odpíral mu a odhanieval. Arch. XI. 552.

189809   Odhaněti se Svazek: 2 Strana: 0280
Odhaněti se, ěl, ění = opět haněti haně- jícího, widerschimpfen, gegenschelten. — se komu. Nikomu se neodhaněl ani nezlořečil. V.

189810   Odháněti, vz Svazek: 2 Strana: 0280
Odháněti, vz Odehnati.

189811   Odhanitel, e, m Svazek: 2 Strana: 0280
Odhanitel, e, m., der Widerschelter. Jg.

189812   Odhanitelka Svazek: 2 Strana: 0280
Odhanitelka, y, odhanitelkyně, ě, f., die Widerschelterin. Jg.

189813   Odhánka Svazek: 2 Strana: 0280
Odhánka, y, f., odhanění, Gegenscheltung. f., Gegenschimpf, m. Ros. Odhánku učiní-li původ. Pr. mest.

189814   Odháňka Svazek: 2 Strana: 0280
Odháňka, y, f., deska u pluhu k odhá- nění země, sháněčka, das Pflug-, Streichbrett, die Pflugstürze. Jg. — O., Streichposten. Čsk. — O., hráz při řece, aby voda nebila v břeh. Na mor. Zlinsku. Brt.

189815   Odhánka Svazek: 7 Strana: 0045
Odhánka. Cf. Cor. jur. IV. 3. 2. 427.

189816   Odháňka Svazek: 7 Strana: 0045
Odháňka, y, f. = hráz při řece. Brt. D 239.

189817   Odháňka Svazek: 9 Strana: 0197
Odháňka n. okapový práh = mohutný trám, na němž spočívá pod lomenicí šindelová střížka (okap). Val. Čes. 1. VIII. 316.

189818   Odhárati se Svazek: 2 Strana: 0280
Odhárati se = běhati se, honiti se, laufen, rindern. — Kráva, čubka se odhárala. Jg.

189819   Odharcovati Svazek: 7 Strana: 0045
Odharcovati = odjeti. Jezdec o-val. Pyp K. III. 210.

189820   Odhasnouti kde Svazek: 10 Strana: 0638
Odhasnouti kde. V životě jejím mnoho ochladlo, mnoho odhaslo. Zvon. V. 155.

189821   Odhazek Svazek: 2 Strana: 0280
Odhazek, zku, m., co se odhazuje. Der Ab-, Auswurf. U provazníků o. = chuchvalec v prameně, který provazník, provaz stáčeje, odhazuje. Us. Dch.

189822   Odhazovati Svazek: 2 Strana: 0280
Odhazovati, vz Odhoditi.

189823   Odhekati Svazek: 2 Strana: 0280
Odhekati, odhykati, odhekávati, odhe- knouti. knul a kl, utí = odstonati, stöhnen, ächzen. Těžce odhekává (oddychá). — čeho. On toho odheká (odleží). Ros.

189824   Odherediti se Svazek: 10 Strana: 0638
Odherediti se = odstěhovati se. Už se o-li. Čes. 1. XV. 143.

189825   Odhladiti Svazek: 2 Strana: 0280
Odhladiti, il, zen, ení, odhlazovati, ab- streichen. Vus.

189826   Odhlásiti se od Svazek: 10 Strana: 0638
Odhlásiti se od náboženství katolického. Řez. — Mus. 1905. 404.

189827   Odhláska Svazek: 2 Strana: 0280
Odhláska, y, f. O., nastupování plnějších hlásek (a, u), když jotace značně již oslábla: síh = sáh, píši = píšu. Místo předešlé pře- hlásky nyní o. postoupila; o. se nyní až do samých jotovaných jmen dobývá, Sš. Mt. 9.

189828   Odhlasovati Svazek: 2 Strana: 0280
Odhlasovati. Vz Hlasovati. Abstimmen.

189829   Odhled Svazek: 2 Strana: 0280
Odhled, u, m., Abkommen, Augenmass, n. Měl jsem na jelena dobrý n. špatný o., ich bin auf dem Hirsche gut o. schlecht abge- kommen i. e., když jsem spustil, byl směr ručnice na místo, na které jsem mířil, buď nezměněný nebo více méně změněný n. po- šinutý. Šp.

189830   Odhled Svazek: 7 Strana: 0045
Odhled, das Wegsehen. Lpř.

189831   Odhleděti Svazek: 7 Strana: 0045
Odhleděti, odhlédati, odklížeti, absehen. Od okolností úplně o-dati Dk. Rm. 1., Zpr. arch. VIII. 25.

189832   Odhliadnuť od Svazek: 10 Strana: 0638
Odhliadnuť od niečoho, von etwas ab- sehen, špatně m.: nehlediac na to. Phľd. XXIV. 811.

189833   Odhliv Svazek: 7 Strana: 0045
Odhliv, u, m. = odhlivení. Šd.

189834   Odhliva Svazek: 7 Strana: 0045
Odhliva, y, t. = odhlivení. Šd.

189835   Odhlivení Svazek: 7 Strana: 0045
Odhlivení, vz Odhlivěti. Nebylo pozo- rovati ničeho, coby králi Jiřímu nějaké o.-se u stolice apoštolské zvěstovati mohlo. Pal. Děj. IV. 2. 573.

189836   Odhlivěti Svazek: 2 Strana: 0280
Odhlivěti, ěl, ění, mild, weich werden. — abs. Zarytosť, nepokání a zatvrdlosť jim ne- dala o. a umysliti sobě. Sš. J. 222. — čím. Mazba, jíž bol odhliví. Sš. Hc. 106.

189837   Odhliviti Svazek: 2 Strana: 0280
Odhliviti, il, en, ení; odhlivovati = ob- měkčiti, sanft, mild, weich machen; se, mild, weich werden. Když hněv králóv bieše se othlivil, vzpomanu král, co bieše králová učinila. BO. Odhliviž se pane. Kom. — koho. Koho Bůh zatvrdí, kdož toho může o. a ob- měkčiti? Sš. I. 103. — co komu. To ti Bůh odhliví, s milostí tě navštíví. Sš. Bs. 15. — se proč. Bůh k modlitbě jeho se od- hlivil. Br. — se v čem (proti komu). Bůh se ve spravedlivém zuření svém proti nám odhliví. Kom. Aby císař v hněvě a ne- milosti své se o. ráčil. Skl. V. 250.

189838   Odhliviti Svazek: 7 Strana: 0045
Odhliviti. Že jí (nedby) ničím o. nelze. Šf. III. 194. Cf. Soud (počát.).

189839   Odhliviti se Svazek: 8 Strana: 0247
Odhliviti se. Bl. Gr. 323. praví: rarum in usu, obyč. nakloniti se, milostiv býti, ob- měkčiti se.

189840   Odhlížeti Svazek: 7 Strana: 0045
Odhlížeti, vz Odhleděti.

189841   Odhlomozniti co Svazek: 7 Strana: 0045
Odhlomozniti co: dělo = s hlomozny sejmouti. NA. III. 101.

189842   Odhlučeti Svazek: 2 Strana: 0281
Odhlučeti, el, ení, odhlučovati, wider- schallen. Reš.

189843   Odhmotnování, n. O Svazek: 10 Strana: 0222
Odhmotnování, n. O. duše. Zvon III. 220.

189844   Odhněděti Svazek: 8 Strana: 0247
Odhněděti, se odhněditi = hnědosti po- zbyti, abbraunen. Sterz. I. 8.

189845   Odhnětati Svazek: 2 Strana: 0281
Odhnětati; odhnísti, odhněsti, odhnětu a odhnetu, tl, ten, ení, odhnětávati, abdrücken. Vz Ohnisti.

189846   Odhnětek Svazek: 7 Strana: 0045
Odhnětek, tku, m. = odhnětení. Šd.

189847   Odhnětení, í, odhnetení Svazek: 2 Strana: 0281
Odhnětení, í, odhnetení, n., das Ab-, Aufdrücken, Aufreiben. O. od jízdy (oddá- venina). O. koní odsedla, der Satteldruck. Byl.

189848   Odhnětěnina Svazek: 2 Strana: 0281
Odhnětěnina, y, f. Wunde vom Auf- drücken. Jg.

189849   Odhnětený Svazek: 2 Strana: 0281
Odhnětený; odhněten, a, o, abgedrückt. O. kůže na rukou (mozol). V. — od čeho: od pout. Zalansk.

189850   Odhnětlina Svazek: 2 Strana: 0281
Odhnětlina, y, f. = odhnětěnina. Gern.

189851   Odhnětlivý Svazek: 2 Strana: 0281
Odhnětlivý, leicht aufzudrücken. Ros.

189852   Odhnětlý Svazek: 2 Strana: 0281
Odhnětlý, odhnětěný, abgedrückt. Jg.

189853   Odhněvání Svazek: 7 Strana: 0045
Odhněvání, n., reeonciliatio, die Ver- söhnung. BO.

189854   Odhněvati Svazek: 2 Strana: 0281
Odhněvati = hněv vzíti, den Zorn ab- nehmen. — koho. Tkadl. — se = udobřiti se. Jg. — se na koho. I othněval sě jest Hospodin na zemi. Bj. Na ten čas jí prázden byl a jí se odhněval. BN.

189855   Odhněvati Svazek: 7 Strana: 0045
Odhněvati. Když se odhněvají, teprv trestají. Výb. II. 1169.

189856   Odhněvati se komu Svazek: 10 Strana: 0638
Odhněvati se komu. Aby se jí o-val. XV. stol. Čes. 1. XIV. 457.

189857   Odhnísti Svazek: 8 Strana: 0247
Odhnísti. Když kůň odhněť se v rohu. 1585. Hrš. Nách. I. 447.

189858   Odhnísti a odhněsti Svazek: 2 Strana: 0281
Odhnísti a odhněsti, odhnětu a odhnetu, tl, ten, tení; odhnětati, odhnětávati, ohnětati, abdrücken. — co komu v čem: sobě nohu v obuvi (otříti). Jg. — se od čeho (čím): Někdy lidem pocestným prsty u nohou od škoreň odhnětají se. Reg. zdr. Když se kůň od sedla (sedlem) odhněte. Jg.

189859   Odhniti Svazek: 2 Strana: 0281
Odhniti, odlmiji, il, ití = uhniti, weg- faulen. D.

189860   Odhnouti Svazek: 2 Strana: 0281
Odhnouti, vz Odehnouti.

189861   Odhoda Svazek: 7 Strana: 0045
Odhoda, y, f., der Entschluss. Slov. Ssk. — O., der Widerspruch, dia Rück- antwort. Ssk.

189862   Odhodek Svazek: 2 Strana: 0281
Odhodek, dku, m., co se odhodí, der Abwurf, das Weggeworfene. Koll.

189863   Odhoděnec Svazek: 7 Strana: 0045
Odhoděnec, nce, m., der Verworfene. Slov. Štr. Nrč. 79.

189864   Odhoděnec Svazek: 9 Strana: 0197
Odhoděnec, nce, m. = ďábel. Sá. Lit. 129.

189865   Odhoděnosť, i Svazek: 7 Strana: 0045
Odhoděnosť, i, f, die Verworfenheit. Slov. Zbr. Múdr. živ. II. 52.

189866   Odhoditi Svazek: 2 Strana: 0281
Odhoditi odhoď, -dě (íc), il, zen, zení; odhazovati — odvrci, wegwerfen, von sich werfen, wegschmeissen, V.; dáti, usouditi, zu Theil werden lassen. — čeho (lépe: co). Sladších odhazujíc pak vnad. Gníd. Syt chleba neodhazuj ani v horko šatu (gt. za příčinou záporu věty). Prov., Jg. Odhodili svých mečův (šp. m.: své meče). Brt. — komu čeho (dáti, usouditi). Othoďte (= usuďte) jí toho, cožť jest zaslúžila. Leg. — se od čeho = nechtíti podíl vzíti v něčem, sich ausschliessen. Na Slov. Koll. — co čím kam: dříví rukou ke zdi, něco psu, Us., dříví na stranu o. Č. — Vz Házeti.

189867   Odhoditi co jak Svazek: 7 Strana: 0045
Odhoditi co jak. Zoufale život o. Osv. I. 269. — komu = odseknouti, abtrumpfen. Brt. D. 239.

189868   Odhoditi se čeho Svazek: 8 Strana: 0247
Odhoditi se čeho = sříci. Vlastnej sestry o-ly sa jej. Slov. Phľd. 1892. 584.

189869   Odhoditý Svazek: 2 Strana: 0281
Odhoditý. O. haluz (ode pně do délky rostlá). Na mor. Zlinsku. Brt.

189870   Odhodlaně Svazek: 2 Strana: 0281
Odhodlaně někam jíti, do něčeho se pu- stiti, entschlossen, gefasst.

189871   Odhodlanec Svazek: 2 Strana: 0281
Odhodlanec, nce, m., ein Entschlossener. Zlob.

189872   Odhodlání Svazek: 2 Strana: 0281
Odhodlání, n., die Erschliessung, Fas- sung. Dch.

189873   Odhodlanosť Svazek: 2 Strana: 0281
Odhodlanosť, i, f., hotovosť k čemu, die Entschlossenheit. S nábožnou odhodlaností. Johan.

189874   Odhodlaný Svazek: 2 Strana: 0281
Odhodlaný; odhodlán, a, o, entschlossen. — k čemu: k zahynutí. Us. Dříví k palivu odhodlané (určené, ustanovené, bestimmt, ge- eignet). Zlob. — J.tr., Rk. Se strany přísloví a pořekadel vz: Čert, Hotov, Kostka, Od- vážlivý, Oko, Pesť, Poskok, Práh, Projísti se skrze co, Sídlo, Šíp, Zralý.

189875   Odhodlati Svazek: 2 Strana: 0281
Odhodlati, odhodlávati = ustanoviti, be stimmen, wozu eignen, anweisen, widmen. — koho, se k čemu. Jako přísnosť jeho k trestu zlé odhodlává. Měst, bož. Odhodlal se (roz- myslil se, ustanovil se, entschloss sich) k tomu. Us. — komu co čím. Odhodlal nám odkazem svým olejnu (vermachen). Sych. - se, co na co. Na veliké skutky se o. Měst. bož. Peníze na sázku do loterie o. Ml.

189876   Odhodnocení, n. O Svazek: 10 Strana: 0222
Odhodnocení, n. O. peněz, Entwerthung. Zvon IV. 677.

189877   Odhodný Svazek: 7 Strana: 0045
Odhodný. O. povaha (samostatná). Sš. Mt. 16.

189878   Odhodok Svazek: 7 Strana: 0045
Odhodok, dku, m. = odhodek. Slov. Phľd. VIII. 172.

189879   Odhodovati Svazek: 2 Strana: 0281
Odhodovati, hody skončiti, das Gastmahl endigen. Jg. — se čeho = hodováním ztra- titi. Kom.

189880   Odhon Svazek: 2 Strana: 0281
Odhon, u, m., der Abtrieb, die Abtreibung. Příhon a o. Zu- u. Abtrieb. Dch. O. dříví na vodě, místo, kde se dřiví od mlýna atd. odhání. O. nepřítele, odbití. Jg.

189881   Odhon Svazek: 7 Strana: 0045
Odhon = taras, die Terasse, der Fluss- damm. Wrch. — Odhonek = malý zbylý záhonek. Brt. D. 239.

189882   Odhončí Svazek: 2 Strana: 0281
Odhončí, ího, m. = odbojník. Z toho všichni otbojníci či odhončí práva jsú vy- ňati. Arch. II. 513.

189883   Odhoniti Svazek: 2 Strana: 0281
Odhoniti, vz Odehnati.

189884   Odhoniti Svazek: 7 Strana: 1343
Odhoniti. Nechal jalovici odhoniti (k býku vésti). U Kdyně. Rgl.

189885   Odhonný. O Svazek: 10 Strana: 0222
Odhonný. O. kniha, libellus repudii. Ev. olom. 240. 177.

189886   Odhopkovati Svazek: 7 Strana: 0045
Odhopkovati, weghüpfen. Us. Pdl.

189887   Odhopkovati Svazek: 8 Strana: 0247
Odhopkovati, weghüpfen. — kam. O-la na své místo = hopkem odešla. Světz. 1893. 398. (NZ. III. 32.). Odhříti. Ondřej to odhřeje (zimu zlomí). CT. Tkč.

189888   Odhorek Svazek: 7 Strana: 0045
Odhorek, rku, m. = oharek. Slov. Rr. Sb

189889   Odhořeti Svazek: 2 Strana: 0281
Odhořeti, el, ení; odhárati, abbrennen.— za co kde. Co zde zamešká, za to v očistci ukrutně o. musí. Pass. 962.

189890   Odhoří Svazek: 7 Strana: 0045
Odhoří, das Nebengebirge. Nz. Karpatské o. Pal. Rdh. II. 274.

189891   Odhoří, n Svazek: 2 Strana: 0281
Odhoří, n., Nachbargebirge, begleitendes Gebirge. Š. a Ž., Balbi zem.

189892   Odhořiti Svazek: 2 Strana: 0281
Odhořiti, il, en, ení. — co: díru. V hora. = zapáliti prach v díře, vyvrtané ve skále. V Šťávnici.

189893   Odhospodařiti,il Svazek: 2 Strana: 0281
Odhospodařiti,il, en, ení,abwirtschaften. D. —

189894   Odhostiti se Svazek: 2 Strana: 0281
Odhostiti se, il, ěn, ění, aus dem Unter- thansverbande abziehen. Gl. 190. Cf. Výhost.

189895   Odhoupati Svazek: 7 Strana: 0045
Odhoupati, wegschaukeln. — co. Voda květinu o-pá (houpá, až ji odnese). Č. Kn. š. 132.

189896   Odhousti Svazek: 7 Strana: 0045
Odhousti, zu Ende spielen. Keď hudci toto odhudú. Slov. N. Hlsk. III. 322.

189897   Odhousti Svazek: 7 Strana: 1343
Odhousti. Vodhoudli mne = odbyli. Wtr. Obr. II. 709.

189898   Odhovárati Svazek: 7 Strana: 0045
Odhovárati, vz Odhovořiti

189899   Odhověti Svazek: 2 Strana: 0281
Odhověti si, čl, ění = pohověti, odpoči- nouti si, ausruhen, ausrasten. Jg.

189900   Odhovor Svazek: 10 Strana: 0638
Odhovor, u, m. Po dlouném hovoru a odhovoru. Zl. Pr. XXI. 14.

189901   Odhovorky Svazek: 7 Strana: 0045
Odhovorky, pl., f. = odmluvy, odmlou- vání. Slov. Bez všetkých o-riek privolila. N. Hlsk. IV. 318.

189902   Odhovorný Svazek: 7 Strana: 0045
Odhovorný = odmluvný. Sš. Mt. 24.

189903   Odhovořit co komu Svazek: 10 Strana: 0222
Odhovořit co komu = sraziti ho s něčeho. Slov. Sbor. čes. 27.

189904   Odhovořiti Svazek: 2 Strana: 0281
Odhovořiti, il, en, ení, odhovárati, od- mlouvati, Widerreden. Na Slov. Jg.

189905   Odhození Svazek: 7 Strana: 0045
Odhození, n, das Wegwerfen. Us. Pdl.

189906   Odhozený Svazek: 7 Strana: 0045
Odhozený; -en, a, o, weggeworfen. O. zbraň. Vrch.

189907   Odhozovačka Svazek: 8 Strana: 0247
Odhozovačka, y, f. O. v Dolech = lopata.

189908   Odhrabati Svazek: 2 Strana: 0281
Odhrabati, odhrabám a odhrabi; odhráb- nouti, bnul a bl, ut, utí, odhrabovati, odhra- bávati, wegscharren, wegrechen. Ros., Háj. — co, čeho: odhrabej tu zemi (všecku), té země (drobet). — čím: rýčem. — od čeho. O. drobet sena od kopky. V. — Jg. Vz Hrabati.

189909   Odhrada Svazek: 2 Strana: 0281
Odhrada, y, f., die Abschliessung. Rk.

189910   Odhraditi Svazek: 2 Strana: 0281
Odhraditi, il, zen, ení; odhrazovati = hradbu pryč dáti, aufmachen, öffnen, den Zaun abbrechen. — co komu (čím): vodě přístup lopatou. Us., Jel. Těmito činy věcem bu- doucím cestu odhradili. Jel. Káď sobě načnou a odhradí a do poloutykví nápoj sobě berou. Ler. — se. Voda, kam se odhradí, tam teče. Prov. — se od koho čím: plotem od souseda.

189911   Odhraditi c Svazek: 7 Strana: 0045
Odhraditi co: díru. Pož. 295. Žena má okno o-dí, v tom třeskne. NB. Tč. 251.

189912   Odhrádka Svazek: 7 Strana: 0045
Odhrádka, y, f. = odhrazené místo. Laš Tč.

189913   Odhraničiti Svazek: 7 Strana: 0045
Odhraničiti, abgränzen. — co odkud Něco něčím od něčeho o. Šf. Strž. II. 291.

189914   Odhrazený Svazek: 7 Strana: 0045
Odhrazený; -en, a, o, unbedeckt, offen Us.

189915   Odhrbati Svazek: 7 Strana: 0045
Odhrbati, odhrbnouti = odhrabati, od- hrnouti. — co čím: hlínu rukou. Laš. Tč.

189916   Odhrčeti Svazek: 10 Strana: 0222
Odhrčeti, el, ení = odjetí hrče. Kočár o-čel. Zvon IV. 272.

189917   Odhrebati Svazek: 7 Strana: 0045
Odhrebati = odhrabati. Slov. Bern.

189918   Odhrkávati Svazek: 8 Strana: 0247
Odhrkávati = hrkávkou klepati. Mor. a slov. Nár. list. 1896. č. 100. odp. feuill.

189919   Odhrknouti Svazek: 7 Strana: 0045
Odhrknouti, odhrkati, odhrkovati, aus- einander fahren. Šm. — Hodiny odhrkují (schlagen) devátou. Tbz.

189920   Odhŕnať sa Svazek: 7 Strana: 0045
Odhŕnať sa Začal sa o. (omlouvati), že je on nehoden toľkej lásky. Dbš. Sl. pov. I. 369.

189921   Odhrnati se Svazek: 2 Strana: 0281
Odhrnati se = odříkati se, sich entziehen. Na Slov. — se od čeho. Já se neodhrnám od té práce. Koll.

189922   Odhrnouti Svazek: 2 Strana: 0282
Odhrnouti, nul, ut, utí; odhrnovati, weg- streichen, wegdrängen; sc, sich wegbegeben. — co od čeho: obilí ode zdi. Jg. Lidé od prodavače se odhrnuli. Jg. Kamení ode zdi se odhrnulo. Jg. — kam. Odhrň trochu těch peněz na stranu. Ros.

189923   Odhrnouti Svazek: 8 Strana: 0247
Odhrnouti. Odlhŕnajúc od seba zodpoved- nosť (odmítajíc). Phľd. XII. 394.

189924   Odhrnouti co Svazek: 7 Strana: 0045
Odhrnouti co: závoj. Hrts. — co od- kud. O. si vlasy s čela. Tbz. Jaro zemi sněhu bílou loktuš s hlavy odhrnulo. Vrch Othirni ote mne rány mé. Ž. wit. 38. 11.

189925   Odhrnovačka Svazek: 7 Strana: 0045
Odhrnovačka, y, f. = deska u pluhu s radlicí souvisící, která pruh země zpo- nenáhla zdvíhati, obraceti a na stranu pře- kládati má. NA. IV. 68.

189926   Odhrnutelný Svazek: 2 Strana: 0282
Odhrnutelný, was sich wegstreichen, wegdrängen lässt. O. opona. Ssav.

189927   Odhromovati Svazek: 2 Strana: 0282
Odhromovati, mit Donnern aufhören. Ros.

189928   Odhroziti Svazek: 2 Strana: 0282
Odhroziti, il, žen, ení; odhrožovati, ab- schrecken, wegscheuchen, abdrohen. V. — Nedali se mu odhrožovati. Br. — koho od čeho (čím): někoho od předsevzetí, od stavení, V., nesvornostmi, Kom., hrozbami, Us., od náboženství, V., od práva o., durch Drohung vom Rechtswege abbringen. Kn. rož. č. 245. Adámek o-zil mne pravú hrózú. Půh. I. 147. — koho čeho. Zk. Toho mi jest odhrozil mé kupce. Brt. S. §. 98. — aby. Odhrožovali je, aby toho dne neslavili. Br. Vz Brániti (strany vazby: aby — ne.).

189929   Odhroziti Svazek: 7 Strana: 0045
Odhroziti. Nedal se o. Št. Ku. š. 16. — od čeho (čím). Židé musili ostrohými po- kutami od přestoupání jeho (zákona) od- hrožováni býti. Sš. II. 51. Bez pomoci božie protivníci velicí brzce by mě o-li od té pravdy. Hus I. 80.

189930   Odhroziti Svazek: 7 Strana: 1343
Odhroziti. O-ziljej, aby se mnú nesmlú- val. Půh. IV. 2.

189931   Odhroziti Svazek: 9 Strana: 0455
Odhroziti. Že jej o-zil ot práva. Kn. rožm. čl. 245

189932   Odhroziti koho z čeho Svazek: 9 Strana: 0197
Odhroziti koho z čeho. Pal. Děj. IV. 2. 161.

189933   Odhrožení Svazek: 2 Strana: 0282
Odhrožení, n., das Abschrecken. Jg.

189934   Odhrožený Svazek: 2 Strana: 0282
Odhrožený, abgeschreckt. Jel.

189935   Odhrýzti Svazek: 2 Strana: 0282
Odhrýzti, odhryzati, odkousati, škorpiti se. Vz Hrýzti. — koho od sebe = odpu- diti. Št. — se komu. Čím méně, když je čas, má se žena muži odhryzati (kousáním se brániti, zpěčovati). Št. N. kř. 50.

189936   Odhrýzti Svazek: 7 Strana: 0045
Odhrýzti, odhryznouti, odhryzkávati. — se jak. Darmo sa Maťko odhryzal (vymlou- val). Slov. Rr. Sb. — co, koho odkud. Čím pak méně žena má od sebe muže od- hryzati. Št. Kn. š. 95. Kozičky odhryzká- valy mäkkušké ratoliestky z napadnutej sihliny. Orl. VI. 265.— co komu. Zariekať sa môžeš len na to, že si nosa neodhryzneš. Phľd. V1II. 6.

189937   Odhřbetiti Svazek: 2 Strana: 0281
Odhřbetiti se, il, ění = hřbet odložiti, sich senken. Hora se odhřbetila. Pulk.

189938   Odhřecha Svazek: 2 Strana: 0281
Odhřecha, y, f., odhřešení, die Entsün- digung. Nikodem vodou slyšel toliko sym- bolickou očistu a o-chu. Sš. J. 49.

189939   Odhřešilý Svazek: 2 Strana: 0281
Odhřešilý, ospravedlněný, entsündigt, ge- rechtfertigt. Stav člověka o-lého. Sš. L. 153.

189940   Odhřešitel Svazek: 2 Strana: 0281
Odhřešitel, e, m., očistník, der Entsün- diger, Rechtfertiger. Hříšný člověk má po- třebí o-le a spasitele. Sš. L. 185.

189941   Odhřešiti se Svazek: 2 Strana: 0281
Odhřešiti se, il, ení, přestati hřešiti, auf- hören zu sündigen. I svatí jsou hřešili, jen že se odhřešili. Č. 27.

189942   Odhřímati Svazek: 2 Strana: 0281
Odhřímati, abwettern. Již odhřímalo. Jg.

189943   Odhubený Svazek: 7 Strana: 0045
Odhubený = obnažený. Ovci našli po- rušenou a jeho odhubeného. Praž. arch. č. 990. z r. 1557. Wtr.

189944   Odhudlikať Svazek: 7 Strana: 0045
Odhudlikať = odšmiknouti, odříznouti. Vzal drevený nôž, šol do hory a o-kal je- den prut. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 259.

189945   Odhuhňati Svazek: 7 Strana: 0045
Odhuhňati = huhňavě odpověděti. Od- huhňal mu v tato slova. Kos. Ol. I. 42.

189946   Odhup Svazek: 10 Strana: 0638
Odhup, u, m., Abschwung, v tělocv. Rgl.

189947   Odhusiti Svazek: 7 Strana: 0045
Odhusiti, il, en, ení, vom Husitismus ablenken. Aby je o-sil. Nár. listy.

189948   Odhvárať Svazek: 7 Strana: 0045
Odhvárať = odlouditi. Slov. Cf. Hvarec- A kto ju (frejirku) odhvarel? Sl. ps. 83-

189949   Odhvězdí Svazek: 8 Strana: 0247
Odhvězdí, n.= délka vzdálenosti první stálice od naší země. Am. 17.

189950   Odhvízdati. — koho odkud Svazek: 2 Strana: 0282
Odhvízdati. — koho odkud: psy z lesa, od zvěři, abpfeifen, durchs Pfeifen entfernen. Us.

189951   Odhyb Svazek: 7 Strana: 0045
Odhyb, u, m., die Abbeugung. NA. III. 64. O. paže, nohy. Rgl.

189952   Odhýbati Svazek: 7 Strana: 0046
Odhýbati, vz Odhybnouti. — O. = utí- kati. Us. Rjšk.

189953   Odhybek Svazek: 7 Strana: 0046
Odhybek, bku, m. = rozvod, der Ab- senker. Sl. les.

189954   Odhybnouti Svazek: 2 Strana: 0282
Odhybnouti (zasrr.), bnul a bl, ut, utí; odhýbati, odhybovati, wegbewegen. Ps. mus. 38. II.

189955   Odhykati Svazek: 2 Strana: 0282
Odhykati, vz Odhekati.

189956   Odhynúť Svazek: 7 Strana: 0046
Odhynúť = odkapati, scípnouti, krepiren. Jalovica odhynula. Slov. Zátur.

189957   Odcházení, n Svazek: 2 Strana: 0282
Odcházení, n., der Ablauf, das Weggehen. O. moře, V., vody, die Ebbe. V.

189958   Odcházeti Svazek: 2 Strana: 0282
Odcházeti, vz Odjiti.

189959   Odchlady Svazek: 7 Strana: 0046
Odchlady, pl, m. =jarní mrazíky. Val. Brt. D. 239.

189960   Odchlamstati Svazek: 7 Strana: 0046
Odchlamstati, abblaffen. Šm.

189961   Odchlap Svazek: 10 Strana: 0638
Odchlap, u, m. = přístřeší kolem srubu. Čes. 1. XV. 81.

189962   Odchlebáč Svazek: 8 Strana: 0247
Odchlebáč, e, m. = koláč z chlebového těsta. Brn. Brt. D. II. 479.

189963   Odchlebník Svazek: 10 Strana: 0638
Odchlebník, u, m. = koláč z chlebového těsta. Brt. Slov.

189964   Odchlehník Svazek: 9 Strana: 0197
Odchlehník, u, m. O-ky = kusy těsta od chleba utržené, zválené na koláče, nadité trnkami (= švestkami) a upečené. Již. Mor. Šeb. 110.

189965   Odchlípení Svazek: 7 Strana: 0046
Odchlípení, n , die Abstülpung. O. sít- nice, amotio retinae. O , ectropium. O. starců, e. senile, přízrakové, e. syptomaticum, víčka mechanické, e. mechanicum, bující, e. luxu- rians, nahlé, e. acutum, branky, e. des Mut- termundes. Ktt. exc.

189966   Odchlípení, n. O Svazek: 10 Strana: 0222
Odchlípení, n. O. víčka jízvové, úrazové, ectropium cicatricosum, traumaticum. Ktt.

189967   Odchlípenina Svazek: 8 Strana: 0247
Odchlípenina, y, f. O. sítnice. Vz Schb. Nád. 6.

189968   Odchlípený Svazek: 7 Strana: 0046
Odchlípený; -en, a, o, losgetrennt, ab- gestülpt. O. rána = rozchlípená, offen. Slez.. Šd. O. uši. Hdk.

189969   Odchlípiti Svazek: 2 Strana: 0282
Odchlípiti, 3. os. pl. -pí, il, en, ení; od- chlipovati, halb abschälen, lostrennen. — co od čeho. Obě strany kůry od dřeva. Tepl. strom. — se od čeho čím. Podešve se od- chlipuji od bot rozmočením. Us. — se komu. Střecha se mu odchlípila.

189970   Odchlíplý Svazek: 10 Strana: 0638
Odchlíplý. O. uši. Zvon V. 476.

189971   Odchlipnouti Svazek: 10 Strana: 0638
Odchlipnouti trocha s vrchu = upiti. Phľd. XXIV. 54.

189972   Odchlupnúť Svazek: 7 Strana: 0046
Odchlupnúť, ubschlürfen. Slov. Ssk.

189973   Odchod Svazek: 2 Strana: 0282
Odchod, u, m.. die Wegreise, der Ab-, Hingang, Aufbruch. V., Br. Učení pražské odchodem Němců zmenšeno. V. Jest čas k odchodu. Rk. Po odchodu z tohoto světa. V. Zpáteční o. vojska; na o., k o-du trou- biti; znamení k o-du dáti; po tvém o-du. Nt. O. stane se brzo. Dch. — O., lejno, ex- crementum, der Abgang. Rostl. — O., pro- strannosť mezi kolem a záblatníkem, Marek. — O., Abgang, m. Vápno musí se z koží a jejich odchodů dokonale vypraviti. Techn. III. 116. O-dy z jatek. Techn.

189974   Odchod Svazek: 7 Strana: 0046
Odchod. O. pošty. J. tr. Hodina o-du; Míti se k o-du; Býti již na o-du. Dch. Ne- mocný je na o-dě (zemře). Us. Brt. D 239.

189975   Odchod Svazek: 9 Strana: 0197
Odchod, u, m. = příkop, jímž voda od mlýna odtéká. Mus. ol. 1898. 111.

189976   Odchodek Svazek: 2 Strana: 0282
Odchodek, dku, m., odpadek, Abgang, m. Klih kožný z odchodků u koželuha. Techn. III. 115.

189977   Odchodiště Svazek: 2 Strana: 0282
Odchodiště, e, n., der Abgangsort. Dch.

189978   Odchoditi, co Svazek: 2 Strana: 0282
Odchoditi, co: nemoc. Rk. — Vz Odjíti.

189979   Odchodlý Svazek: 10 Strana: 0222
Odchodlý. Nejsú moc (mnoho) odchod- lejší od něho = neliší se mnoho. Mor. Čes. 1. XI. 272.

189980   Odchodná Svazek: 9 Strana: 0197
Odchodná. Za o-né ostavil jim slova pře pravá (když odcházel). Chč. Š. I 438.

189981   Odchodné Svazek: 7 Strana: 0046
Odchodné, ého, m., vz Odchodný.

189982   Odchodné Svazek: 7 Strana: 1343
Odchodné, ého, n. (othodne). 11. stol. D. Gesch. 81. Za o. někomu něco dáti Chč. m. s. III. 90. O., valete. Pršp. 82. 64.

189983   Odchodné Svazek: 8 Strana: 0247
Odchodné obci dáti. Čel. Pr. m. I. 528. Vz Odchodný.

189984   Odchodné Svazek: 9 Strana: 0197
Odchodné, ého, n. Hus Post. 36a.

189985   Odchodné Svazek: 10 Strana: 0222
Odchodné, ého, n. (othodne). X1II. stol. Základná listina kapitoly litomeř. Vyd. Gust. Friedrich. 1901.

189986   Odchodní Svazek: 7 Strana: 0046
Odchodní, vz Odchodný.

189987   Odchodník Svazek: 7 Strana: 0046
Odchodník, a, m., der Abiturient. Dch.

189988   Odchodný Svazek: 2 Strana: 0282
Odchodný, Abgangs-. — 0-dné, ého, n., plat, který dříve platíval zeměpánu ten, komu povoleno bylo vystěhovati se i se svým jměním do cizí země. S. N. Das Abfahrt- geld. O-né dostati, entlassen werden. Na Mor. Hý. — Na odchodné, na odchodnou (při od- chodu), Abschieds-, zum Abschiede. Píseň na odchodné. Br. Na odchodnou. Kom. — O., rozdílný, verschieden. — od čeho. Ne mnoho jest od onoho odchodný. Ros. Slova ta o-dna jsou poněkud od textu proroka Micheáše. Sš. Mt. 37. Také jiné okolnosti naší události o-dny jsou od okolností pří- běhu onoho. Sš. L. 82.

189989   Odchodný Svazek: 7 Strana: 0046
Odchodný, Abgangs-, O. vysvědčení, na odchodnou. Us. A vstupuje na nebesa za odchodné jim přikázal řka: Jdúce po všem světě kažte. Hus II. 75. — O. = rozličný. O. svědek (jiného mínění). Sš. Mt. 20. Od- choden a neprav je výklad ten ... Sš. II. 201. Vyznání křesťanská u věrouce od sebe odchodná. MP. 5.

189990   Odchorovať Svazek: 7 Strana: 0046
Odchorovať = odstonati — co. Mor. Rjšk.

189991   Odchov Svazek: 2 Strana: 0282
Odchov, u, m., odchování, Abstillen, n. Telátka na odchov nechati. Us. č.

189992   Odchova Svazek: 9 Strana: 0197
Odchova, y, f. = odchov. O. ryb. Nár. list. 1899. 114.

189993   Odchovací Svazek: 7 Strana: 0046
Odchovací, Auferziehungs-. O naklad. Kzl. 46.

189994   Odchovalosť Svazek: 2 Strana: 0282
Odchovalosť, i, f., odchovanosť, Erzogen- heit, f. Jg.

189995   Odchovalý Svazek: 2 Strana: 0282
Odchovalý, odchovaný, gross gezogen, auferzogen.

189996   Odchováně Svazek: 10 Strana: 0222
Odchováně, ěte, n., ablactus. Z pod. 130.

189997   Odchovanec Svazek: 2 Strana: 0282
Odchovanec, nce, m., der Zögling. Jg., Č.

189998   Odchování Svazek: 2 Strana: 0282
Odchování, n., das Auferziehen, die Er- ziehung. Us.

189999   Odchovanica Svazek: 7 Strana: 0046
Odchovanica, dle Káča = odchovanka. Slov. Bern.

190000   Odchovanka Svazek: 7 Strana: 0046
Odchovanka, y, f., die Ziehtochter. Mus. 1880. 272., Dch., Kká. Td. 92.