313001   Starosvatbí Svazek: 3 Strana: 0633
Starosvatbí, f. = starosvatka. Rk.

313002   Starosvatbí Svazek: 8 Strana: 0381
Starosvatbí. S. byla ochránkyní nevěsty, po případě její řečnicí a zástupkyní její matky. Cf. Vykl. Svat, 22.

313003   Starosvatka Svazek: 8 Strana: 0381
Starosvatka, y, f. = starosvatbí. Vykl. Svat. 19.

313004   Starosvatka, starosvata Svazek: 3 Strana: 0633
Starosvatka, starosvata, y, f., die Hoch- zeitsrnutter. Cf. Starosvat. S-ko sćel (stel) lože, mé srdečko němože; Na svatbě s-ka upečenou kouru do šatky zavazuje, tak aby jí hlava rozmarýnem okrášlená vyhlídala. Sš. P. 85., 434.

313005   Starosvatý Svazek: 8 Strana: 0381
Starosvatý. S. dub. Sľow. Lil. Ven. 21.

313006   Starosvatý Svazek: 9 Strana: 0309
Starosvatý haj, stolec. Pal. Děj. I. 1. 356., I. 2. 26.

313007   Starosvět Svazek: 3 Strana: 0633
Starosvět, a, m. = starý svět, die alte Welt. Myšlénka sta; Víra obrátila smrť s-ta v život. Sš. J. 180., Sk. 67. (Hý.).

313008   Starosvět Svazek: 10 Strana: 0664
Starosvět. Tvrdý s. (konservativní člo- věk). Wtr. Řem. 117.

313009   Starosvětáctví Svazek: 7 Strana: 0771
Starosvětáctví, Anhänglichkeit zur alten Mode. Sá.

313010   Starosvěták Svazek: 8 Strana: 0381
Starosvěták, a, m. Ml. Hübn. 220.

313011   Starosvěták Svazek: 10 Strana: 0393
Starosvěták, a, m. Sá. Pr. m. 87.

313012   Starosvětský Svazek: 3 Strana: 0633
Starosvětský, altväterisch, altmodisch. S. píseň. Po s-sku zazpívati (= starší píseň). Brt. S. stůl (starý). Kos. Ol. I. 184.

313013   Starosvětský Svazek: 7 Strana: 0771
Starosvětský. Šf. III. 376., Hrb. S. oby- čej, Č. Kn. š. 73., haraburdí, Kká., řád, Kos., chatrč, víska, Cch., rozumy, Sá., mu- zika (kterou dělali dříve, ne nyní). Vz Brt. N. p. III. str. XXXVIII. S-ská = starší způsob sedlácké (tance). Vz Brt. N. p. III. str. LV.

313014   Starosvětština Svazek: 10 Strana: 0393
Starosvětština, y, f. Ze s-ny se vyzouti. Zvon V. 549.

313015   Staroš Svazek: 3 Strana: 0633
Staroš, e, m., der Veteran. Šm.

313016   Starošedý Svazek: 3 Strana: 0633
Starošedý, věkem šedý, Alters grau. Dch.

313017   Starošedý. S Svazek: 10 Strana: 0393
Starošedý. S. chodba. Hlk. X. 56.

313018   Starošík Svazek: 3 Strana: 0633
Starošík, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

313019   Starota Svazek: 3 Strana: 0633
Starota, y, f. = starosť, stáří. Bern.

313020   Starotáborský Svazek: 7 Strana: 0772
Starotáborský, alttaboritisch. Po s-sku dáváno vůdcovství ne urozenosti, ale osobní schopnosti. Pal. Děj. V. 1. 55.

313021   Starotina Svazek: 3 Strana: 0633
Starotina, y, f. — starina, starožitnost. Šf.

313022   Starotina Svazek: 7 Strana: 0772
Starotina. Šf. Strž. I. 383., Koll. III. 129. a j.

313023   Starotisk Svazek: 3 Strana: 0633
Starotisk, u, m., der Paläotyp. Šm.

313024   Starotiti Svazek: 3 Strana: 0633
Starotiti, il, ěn, ční, dem Alten nach- hängen. Krok.

313025   Starotrvalý Svazek: 3 Strana: 0633
Starotrvalý, seit lange dauernd. Schön, exc.

313026   Starotvárný, -tvarý Svazek: 3 Strana: 0633
Starotvárný, -tvarý, altförmig. Tpl.

313027   Starouk Svazek: 3 Strana: 0633
Starouk, a, m., alte Lehre hegend. Plk.

313028   Staroúmluvný Svazek: 3 Strana: 0633
Staroúmluvný = starozákonný. Pro zá- sluhy oněch řádu s-ých. Sš. II. 32.

313029   Staroun Svazek: 7 Strana: 0772
Staroun, a, starounek, nka, m. = sta- roušek. Včeř. Pov.

313030   Starousedlík Svazek: 9 Strana: 0309
Starousedlík, a, m. Dšk. Vok. 7.

313031   Starousedlosť Svazek: 9 Strana: 0309
Starousedlosť Slovanů. Vlč. Lit. II. 1. 116.

313032   Starousedlý Svazek: 7 Strana: 0772
Starousedlý, altansässig. S. rodiny. Vlč.

313033   Starousedlý Svazek: 8 Strana: 0381
Starousedlý. S. sedláci. Nár. list. 1895. č. 150. feuill. S. pojmy. Ib. 1894. č. 182. — Čel. Pr. m. L 169.

313034   Starousedlý Svazek: 10 Strana: 0393
Starousedlý. Vz Ott. XXIII. 1064.

313035   Staroušek Svazek: 3 Strana: 0633
Staroušek, ška, m., das Alterchen, der liebe Alte. Jg., Dch.

313036   Staroušek Svazek: 7 Strana: 0772
Staroušek, vz Starec.

313037   Staroutrakvism-us Svazek: 9 Strana: 0309
Staroutrakvism-us, u, m. Vlč. Lit. I. 394.

313038   Staroutrakvistický Svazek: 9 Strana: 0309
Staroutrakvistický. S. kniha. Vlč. Lit. II. 1. 59. Starovlaský. S. česť. Pal Děj. I. 1. 46.

313039   Starouznaný Svazek: 7 Strana: 0772
Starouznaný, von Alters her zugestan- den. S. pravda. Hvlč. I. 139.

313040   Starov Svazek: 3 Strana: 0633
Starov, a, m., něm. Starowo, ves u Vo- lyně. PL, Tk. III. 50.

313041   Staroveblasný Svazek: 7 Strana: 0772
Staroveblasný, von Alters her berühmt. Msn. Or. 151.

313042   Starověcky Svazek: 10 Strana: 0393
Starověcky. Vydal rhetoriku s. jakoby v XII. stol. Šf. v Záp. Pal. II. 163.

313043   Starověčný Svazek: 3 Strana: 0633
Starověčný = starověký.

313044   Starověda Svazek: 3 Strana: 0634
Starověda, y, f. = náuka o starožitno- stech, die Alterthumskunde. Nz.

313045   Starověda Svazek: 7 Strana: 0772
Starověda biblická. Vyd. dr. M. Mlčoch, Ssk.

313046   Starověénosť Svazek: 3 Strana: 0633
Starověénosť, i, f., antiquitas. Scip.

313047   Starověk Svazek: 3 Strana: 0634
Starověk, u, m. = starý věk, das Alter- thum. Nz.

313048   Starovekosť Svazek: 3 Strana: 0634
Starovekosť, i, f. = starověk.

313049   Starověký Svazek: 3 Strana: 0634
Starověký, alterthümlich. S. život. Reš.

313050   Starovelmožný Svazek: 7 Strana: 0772
Starovelmožný pán. Msn. Or. 41.

313051   Starověrec Svazek: 3 Strana: 0634
Starověrec, rce, m. = staré víry, der Altgläubige. = S., řeckého vyznání, alt- griechischen Glaubens. Sych.

313052   Starověrec Svazek: 7 Strana: 0772
Starověrec. Pal. Rdh. I. 23.

313053   Starověrecký Svazek: 8 Strana: 0381
Starověrecký. S. smýšlení. Zl. Jg. 191.

313054   Starověrectví Svazek: 3 Strana: 0634
Starověrectví, n. — starověrství. Bern.

313055   Starověrkyně Svazek: 3 Strana: 0634
Starověrkyně, ě, f., die Altgläuberin.

313056   Starověrný Svazek: 3 Strana: 0634
Starověrný, altgläubig.

313057   Staroverský Svazek: 10 Strana: 0393
Staroverský rok nový (3 1/1) všetko teplo nám stroví. Sbor. slov. VIII. 87.

313058   Starověrský, starověrý Svazek: 3 Strana: 0634
Starověrský, starověrý, altgläubig. Zlob.

313059   Starověrství Svazek: 3 Strana: 0634
Starověrství, n., die Altgläubigerei; griechisches Glaubensbekenntniss.

313060   Starovesský. S Svazek: 10 Strana: 0393
Starovesský. S. melodie, Tbz. V. 6. 263., náboženství. Sb. sl. 1902. 38.

313061   Starovětný. S Svazek: 10 Strana: 0393
Starovětný. S. věštba. Msn. Od. 140. 197.

313062   Starovizeň Svazek: 7 Strana: 0772
Starovizeň, zně, f. = dědictví. Slov. Ssk.

313063   Starovládný Svazek: 7 Strana: 0772
Starovládný Atreovic. Msn. Or. 84.

313064   Starovlastenčení Svazek: 10 Strana: 0664
Starovlastenčení, n. Spuchřelé s. Zvon VI. 29.

313065   Starovlastenecký Svazek: 10 Strana: 0394
Starovlastenecký názor. Jakb. Mar. 230.

313066   Starovlastenectví Svazek: 10 Strana: 0394
Starovlastenectví, n. Lit. II. 129.

313067   Starovožický Svazek: 7 Strana: 0772
Starovožický foršpon = spřežení koně s kravou. Vz Sbtk. Krat. h. 132.

313068   Starovýstavný Svazek: 9 Strana: 0309
Starovýstavný. S. město. Pal. Záp. 1. 192.

313069   Starozákonný, -ní, starozákonský Svazek: 3 Strana: 0634
Starozákonný, -ní, starozákonský, alt- testamentarisch. S. oběť. D. Nedostatečnosť řádu s-ho; Řádů s-ných vykonavatel; Jho obřadů s-ných; Plnění s-ných obřadů; S. očišťování; S. učenosť, prorok; Nepřátelé s-né úmluvy. SS. II. 5., 58., Sk. 41., 128., 178., J. 51, 52, 170 (Hý.)

313070   Starozemec, mce Svazek: 3 Strana: 0634
Starozemec, mce, m, der Altländer. Šm.

313071   Starozlezvyklý Svazek: 8 Strana: 0381
Starozlezvyklý. S. rozpustilost 1543. Wtr. Živ. c. 926.

313072   Staroznámý Svazek: 9 Strana: 0309
Staroznámý V. Koranda, Europa. Pal. Děj. IV. 1. 42, I. 1. 187.

313073   Starozpyt Svazek: 3 Strana: 0634
Starozpyt, u, m., die Archäojogie. Šm.

313074   Starozpytný Svazek: 3 Strana: 0634
Starozpytný, archäologisch. Šm.

313075   Starozvěr Svazek: 3 Strana: 0634
Starozvěr, a, m., das Paläotherium. Šm.

313076   Starozvyklý Svazek: 7 Strana: 0772
Starozvyklý, altüblich, altgewohnt. Rk.

313077   Starozvyklý Svazek: 8 Strana: 0577
Starozvyklý coelibát. Mus. 1896. 386.

313078   Staroženatý Svazek: 3 Strana: 0634
Staroženatý, altverheirathet. Jg.

313079   Starožičný. S Svazek: 10 Strana: 0394
Starožičný. S. lidé. Půh. brn. IV. 174. (1464. )

313080   Starožil Svazek: 10 Strana: 0394
Starožil, a, m. = stařec (Proteus). Msn. Od. 60. Sr. Starobyl, Starožilec.

313081   Starožilec Svazek: 3 Strana: 0634
Starožilec, lce, m., der Ureinwohner. Krok.

313082   Starožilec Svazek: 10 Strana: 0394
Starožilec, lce, m. = stařec Msn. Od. 110. Sr. Starožil.

313083   Starožitač Svazek: 3 Strana: 0634
Starožitač, e, m., der AbbRinger. Slov.

313084   Starožitati Svazek: 3 Strana: 0634
Starožitati, antiquare, abbringen. Slov.

313085   Starožitavosť Svazek: 7 Strana: 0772
Starožitavosť, i, f. = starožitnosť. Slov. Bern.

313086   Starožitavý Svazek: 7 Strana: 0772
Starožitavý = starožitný. Slov. Bern.

313087   Starožitečný Svazek: 3 Strana: 0634
Starožitečný — starý. I jiné s-čné lidi. Půh. II. 400.

313088   Starožitenský Svazek: 3 Strana: 0634
Starožitenský, Antiquitäten. S. spolek. Havelka,

313089   Starožiti Svazek: 7 Strana: 1385
Starožiti. Kde vesky s-žil. Pušk. 42.

313090   Starožitnický Svazek: 7 Strana: 0772
Starožitnický = starožitný. S. výstava. ZČ. I. 106.

313091   Starožitnictví Svazek: 7 Strana: 0772
Starožitnictví, n. = starověda. Mus. 1880. 589.

313092   Starožitník Svazek: 3 Strana: 0634
Starožitník, a, m., der Alterthümler. Dch.

313093   Starožitník Svazek: 7 Strana: 0772
Starožitník. Vz Ott II. 457., Starinár (dod.).

313094   Starožitnina Svazek: 3 Strana: 0634
Starožitnina, y, f., die Antiquität. S-ny = hmotné pozůstatky starých dob. Vz S. Ň.

313095   Starožitnosť Svazek: 3 Strana: 0634
Starožitnosť, i, f., starožitosť, na Slov. také starožitavosť — starobylosť, starodáv- nosť, starověkosť, die lange Dauer, das Alter. St. rodu. Vz Žer. Záp. I. 16., 17., 176., 178., 186., II. 103., 123. — S., starý čas, die Ur- zeit, V. — S., staří a předkové naši, die Vorfahren, die Vorwelt. V. Celá s. vyznává. Sš. I. 13. — S. = věc n. obyčej starožitný. Ros. S., Antiquitäten, Alterthümer, veškeré památky starých dob a veškeré plody a zjevy života veřejného a společenského; v užším smyslu = hmotné pozůstatky z dob starých, jimž lépe sluší název starožitniny. S. N. Milovník s-tí. D.

313096   Starožitnosť Svazek: 7 Strana: 0772
Starožitnosť. Cf. Jg. H. 1. 749., Ukaz. 38., Mus. 1845. 649. nn.

313097   Starožitnosti Svazek: 9 Strana: 0309
Starožitnosti řecké. Vz Jub. IIIc. 41—50

313098   Starožitnůstkář Svazek: 3 Strana: 0634
Starožitnůstkář, e, m., der Alterthiimler. Rk.

313099   Starožitnůstkovati Svazek: 8 Strana: 0381
Starožitnůstkovati = býti zuřivým staro- žitníkem, alterthümeln. Sterz. I. 138.

313100   Starožitný Svazek: 7 Strana: 0772
Starožitný = starý. Aby se vyptal na lidech s-ných. Arch. VII. 549. — S. = starobylý. S. rytíř, Výb. II 1626., zvyk, Čch., diplom. Pal. Rdh. I. 67.

313101   Starožitný Svazek: 7 Strana: 1385
Starožitný S. držení věci provedl. Půh. V. 409.

313102   Starožitný, star..žitý Svazek: 3 Strana: 0634
Starožitný, star..žitý, na Sloven, také starošitavý — starý, alt. Jestliže by obě strany svědky nebo lidi s-né vedly, úředníci takto se v tom mají míti při nich. Tov. 76. Což na takovou s-ou osobu naprosto nenále- želo. Skl. 613. Neb byl člověk s. NB. Tč. 90., 199. Chci naň ukázati s-nými lidmi, že jsú nám to učinili. Půh. I. 368. S. hospodyně, s. a slavný rod, dům, V., národ. Har. Mýta nebo mostního dávali lidé s-tí. Boč. ex. ms. 1496. — S., starobylý, starodávný, uralt. S. paměti, V., řád, Ros., Damašek, V., město. SŠ. Sk. 107.

313103   Starství Svazek: 3 Strana: 0634
Starství, n. = bytí starcem, das Altsein. S. není bez předešlého mladictvi. Ztk.

313104   Stárství Svazek: 3 Strana: 0634
Stárství, n., vrchní vláda dle stáří, das Dienstalter, der Vorrang nach dem Alter. S. si připisovati. 1617. Č. exc.

313105   Starství Svazek: 7 Strana: 1385
Starství = úřad staršího v obci Wtr. Obr. II. 593.

313106   Starší Svazek: 3 Strana: 0634
Starší, vz Starý.

313107   Starší Svazek: 7 Strana: 0772
Starší obecní = sbor přidaný konšelům, mělo-li se rozhodovati o statku obecném a velikých nákladech. Wtr. Obr. 633.

313108   Starší Svazek: 7 Strana: 1385
Starší obce v 16. stol. Vz Wtr. II. 593. m.

313109   Staršín Svazek: 7 Strana: 0772
Staršín, a, m. = starešin. Slov. Hdž. Šlb. 48.

313110   Staršina Svazek: 3 Strana: 0634
Staršina, y, m., náčelník kozácký; u Ji- hoslovanů = náčelník rodiny. Vz S. N.

313111   Staršina Svazek: 7 Strana: 0772
Staršina, y, f., die Aeltesten. Dch.

313112   Staršinka Svazek: 3 Strana: 0634
Staršinka, y, f., děvečka u krav (mlad- šinka ošetřuje vepřový dobytek). U Slaného. Mý.

313113   Staršinka Svazek: 8 Strana: 0381
Staršinka = starší služka. V Bolesl. NZ. IV. 108.

313114   Staršinský Svazek: 3 Strana: 0634
Staršinský, Seniorat-. S. posloupnost Šb.

313115   Staršinství Svazek: 3 Strana: 0634
Staršinství, n., das Seniorat. S. N. Zákon o s. Ml.

313116   Staršinstvo Svazek: 3 Strana: 0634
Staršinstvo, a, n. = starší, die Aeltesten. S. lidu. Sš. L. 206. Veškero s. synů isra- elských. Ib. Sk. 59., 251., II. 327. (Hý.).

313117   Staršov, Stašov Svazek: 3 Strana: 0634
Staršov, Stašov, a, m., něm. Dittersbach, ves u Poličky. PL.

313118   Staršovství Svazek: 7 Strana: 0772
Staršovství, n. = úřad staršího mistra (cechmistra). U Hořic. Hk.

313119   Start Svazek: 7 Strana: 0772
Start, u, m., angl., při koňských a velo- cipedistických dostizích = rozběh k závodu. Vz S. N. XI. 189.

313120   Starť Svazek: 7 Strana: 0772
Starť, f., carrula, zastr., vozík. Bhm.

313121   Start Svazek: 10 Strana: 0394
Start (stárt), u, m., angl. - místo, odkud při dostizích závodníci vybíhají n. vyjíž- dějí; také počátek běhu dostihového. Vz Ott. XXIV. 1.

313122   Startovati Svazek: 7 Strana: 0772
Startovati = rozjeti se. Vz Start (dod.).

313123   Starúcný Svazek: 7 Strana: 0772
Starúcný, staručenský = velmi starý. Mor. Brt. D.

313124   Staručičký Svazek: 7 Strana: 0772
Staručičký = velmi starý. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 265.

313125   Staručký Svazek: 7 Strana: 0772
Staručký = stařičký. Loos.

313126   Staručký Svazek: 10 Strana: 0394
Staručký = velmi starý. S. stařeček. Ces. 1. XI. 376.

313127   Staruch Svazek: 3 Strana: 0634
Staruch, a, m. = starosta, stařec.

313128   Starucha Svazek: 3 Strana: 0634
Starucha, y, f., die Alte. Opak: mla- ducha. Mor. Šd.

313129   Starula Svazek: 3 Strana: 0634
Starula, e, f. = stará svine, prasnice, die Muttersau. Na Ostrav. Tč.

313130   Starula Svazek: 7 Strana: 0772
Starula oprav v Staruľa. Také jm. staré krávy. Slez. Šd. — S. neznamená: svatbí. Tč.

313131   Staruňký Svazek: 7 Strana: 0772
Staruňký = velmi starý. Val. Vck., Brt. L. N. I. 225.

313132   Starůstka Svazek: 7 Strana: 0772
Starůstka, y, f. = malá starosť. Črn. Zuz. 110.

313133   Starůš Svazek: 7 Strana: 0772
Starůš, e, m. = staroušek (zdrobn.). Slov. C. Čt. I. 301.

313134   Staruša Svazek: 7 Strana: 0772
Staruša, e, f., dle Káča. Vz Staruška. Slov. Obr. Ps.

313135   Starušák Svazek: 9 Strana: 0310
Starušák, a, m. = stařec. Ld.

313136   Starušek Svazek: 3 Strana: 0634
Starušek, ška, m. = staroušek. Mor. Šd., Tč.

313137   Starušenka Svazek: 7 Strana: 0772
Starušenka, v, f. = staruška. Čch. Živ.

313138   Starúšik Svazek: 7 Strana: 1385
Starúšik, a, m. = starúšek. Kľ.V. 41. Starý. S. se od spodku udíře a mladého za vlasy potahujú (starý roste do země a mladý do výše). Starý člověk je jak list na stromě, třase se, třase a fúkne větr, je po něm Val. Slavč. 16., 52.

313139   Staruška Svazek: 3 Strana: 0634
Staruška, y, f. = starucha, zdrobn. Bych si u myslivce a jeho přívětivé s-ky odpo- činula. Němc.

313140   Starušký Svazek: 3 Strana: 0634
Starušký, hübsch alt. Na Ostrav. Tč.

313141   Staružnosť Svazek: 3 Strana: 0634
Staružnosť, i, f. = starožitnosť.

313142   Staružný Svazek: 3 Strana: 0634
Staružný = starý, alt. Jg.

313143   Starý Svazek: 3 Strana: 0634
Starý; stár, a, o; komp. starší (na Slov. starejší, zastr. stařejší); superl, nejstarší; stařičký. S., původně = pevný. Bž. 226. — S., mnoho let mající, letitý, alt, nicht jung, bei Jahren, bejahrt, betagt. S. Člověk, žena, drak; Čert starý a proto dobrý není. V. S. jako hřib (chřásteček). Brt. Není ještě příliš starý. Us. Staré lidi v poctivosti míti. Us. Znamenajte staří mladí, o pótkách i o sě- dání. Rkk. 39. Starý ale jarý. Us. Šd. Čvo mi je po starej, keď ma neťahá k nej. Ps. slov. 15. Je s. abatyša (= ženská, která pořád rozkazuje). V již. Mor. Šd. Je starý chřástek, ein Altersschwacher. Mor. Šd. Sta- rého ďábla dostaneš (nic); Starý hochu!; Starého kozla víš (= nic); Starého čerta (kozla) tomu rozumíš (= nic). Us. Dch. Na stará léta tře bídu. Us. Dočkal se sta- rých let (ne: vysokého stáří). Na Mor. Brt. Ten starému ubližuje, kdo ho směle zneva- žuje. Mor. Tč. S-mu nesvědčí s mladými se tovaryšiti. Us. Tč. Lepší s mladým dříví štípat, než se s-ým zlato čítat; Lepší s mla- dým na kamení, než se s-ým na peřiny; S-ý mladý nic nevěří, zaléhá jí ode dveří; Cho- vám tě, dceruško, chovám mladému, dám ťa starému; Dáme starej osucha, aby ho žuchlala, tej mladej na střevíčky, aby si šupkala (klopkala); A ta stará dudle jako pivná bečka a ta mladá poskakuje jako veverečka; A co mně dáš, to mně dáš, pane Bože věčný, edem (jen) mně nedávej staré baby s dětmi; A včilky, vy hrdé panny, ze mne příklad berte, nech je mladý nebo starý, úctivosť mu dejte; Už sa fasaň (Fasching) krátí, už sa nenavrátí, staré dívky lajů, že sa nevydajú; Poď marníče dom spat, zaneeh mladých děvčat, šaks mě viděl starú babu, měl jsi si mě nebrat; Dyž s ňů půjdeš do hospody, dáš si v tancu hráti, stará baba už u dveří bude ti mu- mlati; Staré babě dejme hrabě, aby s něma hrabala, mladý ženě dejme muže, aby se s nim těšila; Komo me te starý dívke pro- dáme? Prodáme jich na křenuvó holico (ulici), budó němá napravuvat silnico; Pro- dáme je (staré dívky) do Bílovic polovic, dostaneme za ně trochu borovic; Oženil se stary sivy, štyry týdně přede žnivy; Dá mu pán Bůh s-ou, s-ou, motouzema svazovanou. Sš. P. 151., 405., 420., 297., 375., 667., 668., 690., 711., 745. (Té.). Až ze staré baby mladá bude. Vz Nikdy. Sš. P. S-mu muži mladá žena smrť hotová. Dač. I. 159. Jsem mlad a nestár. BN. Buď kterak kolivěk starý, má mieti opatrnosť, aby v privolenie neupadl; Starý, má-li peníze, těch tají, maje požívati, sě bojí; nerád dává, rád béře, když dadie; Starý brzo se popudí a těžce a nebrzo se ukojí, brzo zlému uvěří a ne- brzy od toho odstoupí; Starý, v zlosti za- staralý, nebrzo sě polepší; Starý chválí lidi staré, zmrlé, hyzdí, túží po času minulém, chlubí se dávnými skutky, vzdychá po nich; Ani mladý kunštuj starým: neb což jsme, on jest (tím) byl a budeme snad někdy, co on jest; Starý lakomý a skúpý, smutný a žalobný, brzký k mluvení a zpozdilý k sly- šení a hotový k hněvu; Jinak nezřízeně pojí- mají se jakožto mladý s-rú babu pro peníze. Hus I. 276., III. 110., 204. (Té). S-ří lidé při- cházejí na dětská leta (bývají dětinští). Us. Šd. Kam se ubohá vrtnu na svá s-rá kolena? Sych. Starý had také — ďábel. V. Jest deset let starý, dle něm., po česku lépe: jest mu 10 let, Bl., má deset let, jest desíti let, jest desítiletý. Není-li počet let dovršen, říká se: Jde mu na pátý atd. rok. Cf. Brs. 2. vyd. 236. Kolik je ti roků? Lid moravský odpovídá pravidelně: Jde mi na desátý a p. Brt. v Km. 1877. 172. Vz Starší (dole). Jak jsi stár? lépe: Kolik jest ti let? Bylo mu 15 let, když umřel. Bs. V přísudku užíváme místo starý raději dat. osoby se slovesem býti: Jest mu 12 let, nebo: Zemřel maje 12 let věku (svého). Vz Akkusativ., Čf. Brs. 2. vyd. 236. Zvíře měsíc staRé (mě- síčné). C. Biech 40 let stár. BO. Je starý snad o 40 letech. Pč. 14. Kdo nechce s-ým být, musí se z mládí oběsit. Slez. Té. Byl bys brzo starý. Vz Zvědavý. Lb. S-ho pro radu, mladého pro vádu. Vz Mladý. Lb. I staří lidé se divívají (o mnohém nevědí). Č. S. pták mladé učí zpívať Hrš. S. člověk hotový blázen; Mladý môže, starý musí (umříti). Slov. Mt. S. S-ý dvořák hotový žebrák. S-mu psovi a s mu sluhovi jeden plat jde. Kůň mladý do peněz jde, starý z peněz vychází. Staré stromy je těžko ohýbať a staré lidi těžko předělávat'. Prov. Šd. — čím: věkem. Us. Jest starší rokem, Jel., šesti lety. Svěd. Starý srdcem. Vz Mladý čím. Bratr věkem starší, Troj. 3., Tov. 37., lety starší. Tov. 38., Zř. mor. 1604. Bratr jest ode mne starší pěti lety. Vz Jir. Nákr. §. 337. Pohnaný má list šesti lety starší nežli póvod. (Instr. míry). Dsky I. 132. — na čem, nač. Na duši s-rá, na těle nedorostlá. Mkl. S. 668. S. na letech. Hus I. 117. Byl na letech starší. Tov. 38. Již je na ohrabky stár (velmi stár). O Olom. Sd. — v čem: v hodnosti. Čsk. Jestli bych sobě vzal v létech starú pannu. Us. — o co: o rok, o 6 let starší. Us. Vz dole: starý == dřevní. — S., též o věcech plozením se n. rostením nabytých, alt. S. strom, les, víno. Us. — S., s ponětím sběhlosti, zkuše- nosti, úskočnosti, alt, erprobt, erfahren. S. přítel nejlepší. V. S. voják, hříšník (zatvr- zelý), liška, kuna, šibal (chytrý). Us. I s-rý tkadlec někdy přízi zmate. S. liška těžce se uštvati dá. Prov. S. koza (mlsná, smilná). Mladá koza ráda sůl líže, s-á ji i se slánkou béře (polyká). Jak staří dělají, tak se mladí od nich uči. D. Žádej radu od s-ho a ne- obanuješ.. Mor. Tč. S. kozel (= tvrdý, své- hlavý). Čím starší kozel, tím tvrdší roh. Prov. Ten dělá s-ho! Vz Usedlým Lb. — nač. Mladý na léta, s. na rozum. C. M. 305. — S. == nehezký, škaredý, alt, unansehnlich. S. baba. — S., s ponětím přednosti, stáří, alt. S. ptáci, s. zvířata = roditelé mladých. Staří ptáci jak zpívají, mladí po nich tak vrznjí. Reš. S. otec (děd), matka (bába). V., svat (starosvat), D., pán (otec čelední; slá- dek), paní (matka čelední; sládková), purk- mistr (bývalý), královna. Můj s-ý = manžel; má stará = manželka. Us. Šd. S-ré chrámy dobré zvony mají; staří lidé dobře radívají. Š. a Ž. Kde starších správa, tam řád ostává. Drž se starých rady, nedojdeš brzo vady. Vz Stáří, Starosť. Š. a Ž. — S., s ohledem na dávnosť času, starobylý, dřevní, alt, vor Alters lebend. Staří obyvatelé české země. S. čeští spisovatelé. Us. Oni staří lidé proti Bohu rozpychavše babylonskú věži udělali. Pass. 815. Zůstalo vše při s-ém; Nechati něco při starém; To jsou s-é, hloupé řeči. Dch. Ačkoli oboje (psaní) již s-ré jest. Žer. 345. S. nepřítel. Hus II. 58. Pozn. Něm. alt není vždy naše starý. Alte Griechen mohou býti Řekové zletilí = staří lidé, nebo: dřevní Řekové, již žili před časy dávnými. Ein alter Rock není vždy starý kabát, ný- brž vetchý (obnošený, odřený). Staré jest to, co již dávno stojí, co stáním ustálo. S. člověk atd., vz nahoře. Pk. Vz také násle- dující, a S. = časem pokažený, vetchý (do- leji). — S. (o věcech) = ne nový, dlouho trvající, alt, lang dauernd, lange bestehend, nicht neu. Můj kabát je již dosti starý. V městě jsou staré i nové domy. S. rod, kroj, zvyk. Us Starým během jíti (se spra- vovati starým obyčejem). V. S. rána. S-rá láska rezerzaví. S. půtku obnoviti. D. S-ré žbožie činí novú šlechtu. Prov. Mus. S. vy- dání (knihy), Us., dluh. Brikc. Ty listy jsou staré. Půh. II. 222. A jak přijdú staré leta, to se duše to se leká. Sš. P. 789. I dřevo za- vilé staré nebrzy se napraví a hovado za- staralé nebrzy se co naučí. Hus II. 359. S. věk (starosť); S-ho věku býti, k s-ým létům se chýliti. V. Nač bych kupoval lepší (šat), když to spravím se s-rým? U Rakovn. Kp. To mne potkalo na stará léta (kolena = v starobě). Brt. S. 89. S. dobrýtro (blízké ku poledni). U Rychn. Dbv. Ve starých lé- tech. D. — S., přívlastek místních jmen,
Alt-, S. Kyev. Rkk. Staré město pražské
(vz Tk. I. 625., II. 549.); S. Anglie (Anglie
mimo knížectví walesské); S. hrady, Stará,
Staré, něm. Altenburg, ves u Libáně, vz S. N.;
S. Hrady, němec., Deutsch-Altenburg, saské.
Altenburg, sedmihradské, Gross-Schlatten.
uherské, Ungarisch-Altenburg; Staré město
horní nad Úpou v Čechách (Oberaltstadt);
Stará voda, Altwasser, vsi a) u Chlumce
v Bydž., b) u Březnice, c) u Libavy, d)
u Andělské hory ve Slezsku; Staré hory,
Altenberg, ves u Jihlavy; S-ré buky, Alten -
buch, ves u Trutnova; Stará ves, Altendorf,
vsi a) u Semil, b) u Mor. Ostravy, c) u Štern-
berka v Olom., d) u Morav. Hranic; Stará
Bředslava, Altenmarkt, ves v Chebsku;
S-rá Kdyně, samota u Kdyně; S-ré hamry,
Althammer, ves u Frýdka; Staré Hobci,
Althart, ves u Dačic; Starý dvůr, Althof.
ves a) u Čáslavi, b) u Místka; Stará huť,
Althütten, ves a) u Plzně, b) u Uherského
Hradiště, c) u Krumlova (u Chvalšin), d)
u Plané, e) u Dobříše; f) u Berouna; Staré
hutě, Althütten, ves a) u Benešova v Buděj ,
b) u Uhlíř. Janovic, samoty a) u Cechtic,
b) u Něm. Brodu, c) u Zbraslavic; Stará
Libavá, Altliebe, ves u Šternberka na Mor.;
Staré sedlo, Altsattel, ves a) u Vopořan, b)
u Teplé, c) u Hajdy, d) městys u Vorlíka;
Starý zámek, Altschloss, samota u Sudo-
měřic; Staré město, Altstadt, ves a) u Dě-
čína, b) u Náchoda (Starý Náchod), c) ves
u Mor. Třebové, d) u Frýdka; městys u N.
Bystřice; Stará ves, Altstadt, ves v Opav-
sku: Staré město dolejní a hořejní, Nieder-,
Ober-Altstadt, vsi u Trutnova; Starý Jičín,
Alttitschein, mě. v Olomoucku. PL. S. říše,
Alt-Reisch, městýs u Telče; Staré chalupy
u Mnišstva v Těšínsku. Tč. S. Boleslav,
mě. v Cechách. Starý svět: Europa, Asie,
Afrika. S. N. — S., obyčejný, známý, alt,
bekannt, gewöhnlich. To jest něco starého.
Us. Vždy na starou kobzu hraje. To je s.
věc; To je stará čepice, stará vesta! Us.
Dch., Kká. — S., neznámý, ungewöhnlich.
S. slovo, přísloví (vyšlé ze zvyku). Mus. —-
S., časem pokažený, porušený, vetchý, alt,
verdorben, abgenutzt, schlechter geworden.
S. maso (smradlavé), máslo (prožluklé), stře-
více, šaty (otrhané, ošumělé). Us. Ze starého
nové dělati; s., sešlé stavení. V. Za nova
řešátko pověsí, staré pod lavici hodí. Prov.
S. vinice, role (zpustlá). Jg. To je stará
hrachovina (sešlý starec). Dch. Starý cápe!
Dch. — S. krám, ve kterém se prodává
šatstvo obnošené. Staré krámy, der Tandel-
markt. Na Mor. Zlínsku. Brt. S. 89. S. trh.
U Opav. Klš. — S., starodávný, starožitný,
předvěký, alt, vor Alters gewesen o. dahin
gehörig. S. čas (starožitnosť); s. paměti n.
knihy, zákon, V., právo. Prodavač starých
knih. D. Staré historie (starých časův). — S. = dříve bylý, dřevní, prvnější, früher, älter, alt. Dluh časem starší. Starší dluh dříve se splácí. NB. Tč. 216. — S., subst. staří, der Alte, die Alten. Drž se starých rady, nedojdeš brzo vady. Pulk. Staří se starými rádi tovaryšství mívají. V. Staří mají pospíchati k Bohu. Hus I. 381. Keď si mladý, tehdy starých v ničem neznevažuj. Mor. Tč. — Staří = rodiče (i u zvířat), die Eltern. Vybral hnízdo i se starou. Chytil na hnízdě starého. Jak staří dělají, tak se po nich mladí učí. V. O čem mladí nevědí, to jim staří povědí. Kor. Proto vlčka bijí, aby se s-rý vtípil. Prov. na Slov. — Staří = předkové, die Vorfahren. V. Staří míchali víno s vodou. Kom. Ty stromy vysázeli naši staří. — Starší, kompar., der ältere. Jest o 5 let starší. Ros. Rokem starší. Jel. V statečnosti stálý je, kdo staršímu ustu- puje. Mor. Tč. K tomu rádcě starejší ot- pověděchu. Pass. 2. Jestli čo víš, poslyš starších, naučíš se více. Mor. Tč. Starších ucti z povinnosti a mladších % příkladu. Mor. Tč. Poněvadž jest starší bratr než Viktorin, nemá Viktorin odpovídati. Půh. II. 622. Až bude s-ší. Hus III. 99. I pravili nám, že staršímu jest 17 let a mladšímu na 16. léto. NB. Tč. Starších mají i v Tatařích ve cti. Pk. Kdež ten jest ode mne starší. Brt. S.38. Já jsem měl ženu o deset let starší. Žer. 320. Co starší, to pravější a co mladší, to dražší. Pk. — Starší = rodiče (zastr.). Štelc. Máš-li co po starších, hleď toho nemrhati. Rým. — S. = předkové. Troj. — Starší = představení, die Aelteren, Rathsherrn, Dorfschöffen usw. Obecní starší kraje, in der Brüderunität die Senioren eines bestimmten Kreises. Sněm starších kraje svolati. Starší půhončí, vz Půhončí. Srarší svobodníci, vz Svobodník. Gl. 322. Starší obecní, vz Tk. II. 285. Starší mistr, s. cechu n. cechovní, pořádku. J. tr. — S. tovaryš, v klášteře, obecní, lidu. Us. (Jg.) S. v hornictví, der Schichtmeister, dohlí- žitel nad horolezci a horníky, dohlížitel na šichty i. e. Čas, po který se pracuje. Am. — S. v zoolog. Stará děvka, tringa vanellus, čejka, der Kibitz. — Staré panny, druh hrušek, Lederbirnen. D.

313144   Starý Svazek: 7 Strana: 0772
Starý. Cf. Mkl. Etym. 320. a. S. = letitý. Ač i stár jest. Št. Kn. š. 12. Starý osle, grauer Esel! Dch. Starých šanovať sluší. Us. Tč. Včilej sem sa vdala, starého si vzala, ach běda mně velice! Sš. P. 494. S. dievky budú na Bielej Hore piesok me- rať. Slov. Orl. IX. 247. Ještě nejsem tak stará, ještě mi neroste z prdele vrba. Čce. Tkč. Stará mladosť a mladá starosť nejsou v jedné váze, ona není v uctivosti a ta je v povaze. Slov. Tč. Starému spievajú, na starú padá nota. Slov. Rr. MBš. U mladého hole u starého bydlo (říkají nevěstám). Us. Ne dobře za starým do hory lézti, ale dobře ho poslouchati. Us. Hkš. Cf. Cíditi. Str. 635. a. 26. ř. sh. za ,hyzdí' polož: živé. — S. = jistý věk mající. Stár let pětidcát. Alx. Anth. I. 3. vd. 36. Jenžto dvadcieti let stár jsa křest přijal. Pass. mus. 400. Cf. Pachole ve 12 létech Kom. D. 27. Su od vás o dva roky starší. Brt. D. — nač: na rozum. Kom. — S. o věcech rostěním nabytých. Šlechetný ščep bývá z pláni, když se starý peň oplaní. Alx. Anth. I. 3. vd. 35. — S. = nehezký. S. baby robia po kú- toch vojnu. Slov. Orl. IX. 247. — S. = ne nový. S. povídačka. Us. Kdo nic nového nevídal, ten i s-mu rád. Us. Šd. — S. u jmen místních. Nač ve Starých Hradech u Libáně při tanci dupají? Vz Sbtk. Krat. h. 107. Ve Staré Vsi u Vysokého prohráli sv. Janu čepici a prokouřili posvícení. Ib. 106. Ve Staré Vozici zapřáhají vždy koné a krávu. Vz ib. 132. — S. = obyčejný. Všecko jde pořád po starém. Us. Fč. — Starší. Nebylo vzácnější svatby, kdeby ne- byl starejším. Koll. IV. 90. Stařejší se po- tázavše. Alx. Naši starší dávali nám tu radu. Výb. II. 39. — S. = snop poslední ve žních, obyč. ovesný, který se kvítím okrášlí a s muzikou nebo zpěvem domů veze. Dnes vázali starého. U Kr. Hrad. Kšť. — S. = rybník na Lnářsku. — S. Nej- starší taroka = nejvyšší; Tři čtvrti staréj hodiny = dobré. Brt. D. 268. — S. Pan s. = úd výboru obecního. U Příbora. Brt. — S., os. jm. — S. Karel, nar. 1832., prof. vyšší dívčí školy v Praze. Vz Šb. Dj. ř. 289., Bačk. Př. 159.. Tf. H. 1. 192., 193., 194., 196., Rk. Sl. - S. Václ., nar. 1842., prof. české vyšší realky v Praze. Vz Tf. H. 1. 190.

313145   Starý Svazek: 8 Strana: 0381
Starý. Staršímu poctivosť (a deťom chleba s maslom). Phľd. 1894. 197. Starší lidu lépe ! než z lidu; to má jiný význam (starší lidé). Bl. Gr. 67. Starý robí viac rozumom ako ru- kama. Staré dievky musia väžu bieliť. Slov. Nov. Př. 310., 603. Staré babě leda hrábě. Ib. 312. — Starý n. baba = poslední snop na poli udělaný veliký jako 3—5 jiných, při obžínkách nošený. Oester. Mon. (Böhm.). 1. 419. — S. = ten snop obilí, který byl o žních nejprvnější do přístodulku vložen a tudíž v sto- dole jest nejstarší. Ten se mlátí poslední o do- mlatcích. Jdou do stodoly na starýho. V Bo- lesl. NZ. IV. 108. — S. = ten mlatec, který při domlatcích poslední ránu cepem učinil. NZ. IV. 108. U Krumlova říkají: odřel kozu. Vz Koza (3. dod.). — S. děvky = hrušky. NZ. V. 586.

313146   Starý Svazek: 8 Strana: 0577
Starý. S. člověk na větvi trn pouhý, není potřeba ho, není po něm touhy atd. Bráb. Vrch. 19.

313147   Starý Svazek: 9 Strana: 0310
Starý. Nazývky a nadávky. S. blázon, ca- ban, cap, corgoň, čert, črep, hriech, hriešnik, hrnec, kôň, koridoň, Kubo, pes, somár, vlk, vrabec. Stará bába, devla, kobza, koza, krava, Krkoška, mrkev, mrština, striga, škrabňa, Smrťka (bídná žena), stariga. Staré čuridlo, hebedo, hniezdo, nemehlo, rešeto, trdlo. Slov. Zát. Př. 85b. Starý ako hříb. Mus. slov. H. 10. Stará víra nejpevnější, staré pivo nej- říznější, starý přítel nejvěrnější. Rub. 143. Darmo starého psa za zajacom huckáš. Drž sa starších rady a nedôjdeš vady. Každý starý grib (hříbek) je červavý. Lepšia starších ľudí rada, ako mladých umenie. Lepší mladá psota, ako stará vůla. Na starej vŕbe huby rastú, na starom človeku vredy-bradavice. Pamätuj na staré dni. Starého koňa je zle učiť. Starého psa je ťažko priúčať na svorku. S-mu prednosť. S-mu už len bochníčka, skle- nička a teplý kútik. S. čert Horší. S. človek ako zámka na domu (možno mu dům svěřit'). Starí dobre radia. Starý kostelník duho (dlouho) zvonieva (starý zdlouha pracuje). Starí ľudia majú zuby v žalúdku (dobře tráví). S. robí viac rozumem ako rukama (zkracuje práci zkušeností). S. strom je nie dobre presádzať. S. už len do hŕbky letí. Staršiemu poctivosť a deťom chleba s máslom. Vol starší na krok istejší. Slov. Zát Př. 83. až 84. S. čižma moc masti (tuku) snesie. S. čižma otlak nerobí. S. dievka-krosná. Stará dobre kašu mastí. S. stodola dobre horí. S. šata nové záplaty. Starého nie, zkušeného sa pytaj. V starej peci čert kúri. I starému kocúrovi myš ujde. S. a nemá rozumu! S. človek hotový blázon. I starý tkáč pochlpí atd. Slov. Vz Zát. Př. 362. —363. Stár jsem, neb v mládí nelil do krve jsem prudkých, vzněcujících nápojů a čelem nestydatým ne- hledal česť vysilenosti a sešlosti. Slád. Jak. 39. Když s. padá, mladší vypne se. Slád. Lear. 89. í (jí) jako starej (mnoho). Je ještě ze starého vydání (drží se stirých zvyků). Hoř. 94., 117. Jest v rozvoji kulturním osud všeho starého, co se vyžilo, že neumírá klidně, a že ti noví neuznávají to, co dobrého se vykonalo a kterak to posluhovalo své době. Spravedlnosť jest pouze v tom, že mo- derní snahy po létech potká týž smrteilný osud. Wtr. Vys. šk. 22. Lepší bití od mla- dého než líbání od starého. Mus. ol. 1893. 109. Starý, čemu tobě žena mladi, nejlépe rovné ? rovnému. XV. stol. Vstnk. IX. 292. S-mu muži mladá žena — smrt hotová. Dač. I. 159. — nač: na léta. Mtc. 1900. 140. - S. otec = děd; s. matka = babička. Němc. III. 293. — S. Karel (f 9. /12. 1898. ) a Václ. Sr. Jub. XXIX.

313148   Starý Svazek: 10 Strana: 0394
Starý. Víš, co je mladá žena a starý muž? To je slunce a led. Slunce ho užívá, až ho sní docela. Zvon III. 217. Wtr. Stará dievka vadí se aj s chodníkom, po kterom chodí. Sbor. slov. VII. 132. Starému už len kus chleba a teplý kút (kout); Starý ľudia staré veci chvália; Čerta je to dobré už — stará žena, mladý muž; Stará kočka a stará dzievka ňikde miesta nemajú, dycky se tú- lajú. Rizn. 62., 63., 169., 173. Ďábel topí někdy také v starých pecích (svádí i staré lidi). Zvon IV. 181. Muž starý a žena mladá, na každý den jistá sváda. XV. stol. Rozp. fil. 108 — jak. Starý jako svět. Vlasť. L 239. — S. = druh. V zloděj. mluvě. — S. muž = vybrakovaná obyčejně polosesutá část štoly. Zl. Pr. XXII. 158. — S. Karel, spis., 1831. —1898.; S. Václ., řed. reálky, spis., nar. 1858. Vz Ott. XXIV. 2.

313149   Staryga Svazek: 3 Strana: 0636
Staryga, y, f. = stařena. Slov.

313150   Starygáň Svazek: 7 Strana: 0772
Starygáň, ě, m. = stařec, staroch. Slov. HVaj. BD. I. 112.

313151   Starýpivo Svazek: 9 Strana: 0310
Starýpivo Jakub. Dač. I. 145. (pod čarou).

313152   Stář Svazek: 3 Strana: 0629
Stář, i, f., zastr. = stáří. V stář 18 let jsúci. Výb. I. 292. ,S. i mlaď opouštěla těsné příbytky. Stnk. Čtyřicet dní v stář byl. Anth. Vz V (s akkus.).

313153   Stář Svazek: 7 Strana: 0769
Stář. V stář. Anth. Jir. I. 46. Jsa 13 let v stář. Výb. I. 306. Kolik mu let? Na 90tý. To už je krásná stář. U Police. Hrš. Jenžto pět let v stárz (al.: v stárzí) bieše. Pass. 14. stol. Mus. 1882. 521.

313154   Stář Svazek: 9 Strana: 0309
Stář. Jsou s ním stejně stář. Trocnov. Kub. 157.

313155   Stář Svazek: 10 Strana: 0393
Stář. Živ. otc. XVII. D. 36. Dietě jednoho dne v stáři. Pass. 331. Když sedm let v stář bylo. Krist. Šf. 551. Sr. Stáře; Proto je stáři tak smutné, že už doufati přestává; Naděje nevymírá v srdci člověka, dokud je mlád.

313156   Stář Svazek: 10 Strana: 0664
Stář. Churav tím, že s. Slád. Rich. II. 38.

313157   Staře Svazek: 3 Strana: 0629
Staře = za stara, alt. Stromy s. sázené.

313158   Staře Svazek: 7 Strana: 0769
Staře hnojená půda. Dlj.

313159   Stářě Svazek: 9 Strana: 0309
Stářě, subst. Z-stáří, v-stáři, v-stář. Vz Gb. H ml. III 1. 217. nn. Sr. Stáří.

313160   Staře Svazek: 10 Strana: 0393
Staře = silně. Hněviv bieše velmi s. Baw. J. v. 779. — S. = za starodávna. Teťka už nejni tak, jak bylo s.; Tak se staře poví- dalo. Hoš. Pol. I. 109., 111.

313161   Stáře Svazek: 10 Strana: 0393
Stáře, e, f. Jsa v stáři 30 let. Mill. 52a. Sr. Stář.

313162   Stařecí Svazek: 3 Strana: 0630
Stařecí věk, das Greisenalter. Kom.

313163   Stařeckosť Svazek: 9 Strana: 0309
Stařeckosť. Slád Lear. 43

313164   Stařecký Svazek: 3 Strana: 0630
Stařecký, Greisen-. S. svéhlavosť. Hvs.

313165   Stařecky Svazek: 10 Strana: 0393
Stařecky rychle se točiti. Jrsk. XXIX. 59. Sr. Starecky v VII. 769.

313166   Stařectví, n Svazek: 3 Strana: 0630
Stařectví, n., das Greisenthum. Dch.

313167   Stařeček Svazek: 7 Strana: 0770
Stařeček, vz Starec.

313168   Stařeček Svazek: 8 Strana: 0380
Stařeček = praděd. V Blatnici; tam dě- dáček = děd. Brt. D. II. 460.

313169   Stařeček Svazek: 9 Strana: 0309
Stařeček. Krvavý s. = laštovičnik. Mus. ol. III. 136.

313170   Stařeček Svazek: 10 Strana: 0393
Stařeček, čka, m. Hra na s-čka. Slez. Vz Vyhl. II. 247.

313171   Stařečka Svazek: 3 Strana: 0630
Stařečka, y, f., předměstí u Třebíče. PL. — S., die Greisin.

313172   Stařečkovy Svazek: 3 Strana: 0630
Stařečkovy, Ackermohn-. S. voda.

313173   Stařečkův Svazek: 7 Strana: 0770
Stařečkův. Bylo toho před, po s-vo (dosť). Na Hané. Wrch. Vz Staříkův (dod.).

313174   Stařečky Svazek: 10 Strana: 0393
Stařečky, pole a les u Červ. Hrádku. Čas. mor. mus. III. 142.

313175   Stařech Svazek: 3 Strana: 0630
Stařech, a, m., osob. jm. Pal. Radh. 1871. II. 125.

313176   Stařechovice Svazek: 3 Strana: 0630
Stařechovice, dle Budějovice, něm. Sta- řechowitz, ves u Plumlova. PL.

313177   Stařena, stařenka Svazek: 3 Strana: 0630
Stařena, stařenka, y, f. = stará žena, die Greisin. Kom. S., na Mor. = dědova žena, babička, die Grossmutter. Brt., Tč. Také ve Slez. Klš. Mi mili macičko, po- možte kolibač, jak urosće, budzě vam sta- řenko povidać. Sš. P. 316. — S., stará ko- roptev. Šp.

313178   Stařenička Svazek: 7 Strana: 0770
Stařenička, y, f. = stařenka, babička. Mor., slez. Šd.

313179   Stařenka Svazek: 8 Strana: 0380
Stařenka, y, f. = prabába. V Blatnici; tam babenka = babička, Brt. D. II. 460.

313180   Stařenký Svazek: 7 Strana: 0770
Stařenký = stařičký. Šd.

313181   Stařenství Svazek: 7 Strana: 0770
Stařenství, n., Matronenalter, n. Rk.

313182   Stařeny Svazek: 8 Strana: 0380
Stařeny. Stařené víno. Kat. z Žer. I. 215.

313183   Stařeti Svazek: 3 Strana: 0630
Stařeti, el, ení, altern.

313184   Stáří Svazek: 3 Strana: 0630
Stáří, n. — věk, das Alter. S. člověka, D., rostlin. Rostl. Byl stáří 24 let; sotva půl léta stáří; do sedmi let stáří; s. býti 12 let. V. Jsou jednoho s. Ros. Synáček Vilém šesti let stáří. Har. 24 let v s. býti. Er. Bez rozdílu s., lépe: jak staří tak mladí. Pk. Umřel v stáří pěti let. Us. Jest s jeho stáří = téhož věku. Us. u J. Hradce. Mtš. Má to ku právu rozumne a zřetelně polo- ženo býti, v kolika létech stáří svého jest ten Jiřík. NB. Tč. 203. Synáček jménem Vilém šesti let stáří. Har. Žádný na světě nenie bez hřiechu, ani dietě jednoho dne z stáří. Hus. III. 48. Dvou let toliko z s. byl Václav. V., Bj. Pachole dvou let stáří. Ler. S. přechodné, aetas climacterica. Nz. lk. — Pozn. Mýlí se tedy, kteří praví, že slovo stáří se v těchto případech nehodí, myslíce, že znamená jenom vysoký věk, zna- menáť zde pouze věk. Cf. Brs. 2. vyd. 236. Dočkal se vysokého stáří, na Mor. říkají: dočkal se starých let. Brt. O s. rostlin vz Schd. II. 236. "S. luny, das Mondalter. Nz. — S., vysoký věk, starosť, das Greisenalter. Zlob. Klesá ubohý, neb se mu stářím síla tratí. Sych. Ten kdo z mládí marně vejská, sám na sebe v stáří stejská. Hrš. Dejte, dítky, stáří česť, posměváčky čeká trest. Š. a Ž. Dal příklad Jan dětem, jak se o rodiče ve s. podešlém starati mají; Ovšem již byl v po- dešlém s. Sš. J. 290, Sk. 150. Jak si člo- věk za mladosti vede, tak si pro stáří svůj osud přede. Dch. Kdo se z mládí vozí, chodí v stáří pěšky. Km. Když se v mládí učíš, v s. se nemučíš. Vz Starosť, Staroba, Starý.

313185   1. Stáří Svazek: 7 Strana: 0770
1. Stáří = věk. Stáří vrstev zemských absolutní, relativní. Stč. Zem. 683. Má zřetedlně položeno býti, v kolika letech s. svého jest ten sirotek. NB. Tč. 203. Dva mez dcětma let v s. byl. Bj. — S. = veliký věk. Andělé v mládí, ďáblové v s. Exc Abys došel v stáří štěstí, dej se z mládí dobře vésti. Hkš. Stáří krásy nepřidává. Brt., Šd. Čemu kdo z mládí přivykne, to i v stáří k němu lípne. Us. Bž. V hlubokém s. Šf. Strž. II. 305. Mládí tvoří, s. moří a boří. Hlč.

313186   2. Stáří Svazek: 7 Strana: 0770
2. Stáří = starý, adj. Vz Zstáří.

313187   Stáři Svazek: 8 Strana: 0380
Stáři, ě, m., vz Stanislav (3. dod.).

313188   Stáří Svazek: 8 Strana: 0380
Stáří. Sv. Vít jsa 13 let v stáří. XV. st. Mus. fil I. 261.

313189   1. Stáří Svazek: 9 Strana: 0309
1. Stáří = věk. Dvú let v stáří. Byl v stáří dvanáct let. Praž. evang. (List. fil. 1897. 272, 273. ). Syn půldruhého léta s ??r. S. 12. — S. = stará léta, S. není k ničemu. Slád Lear. 72.

313190   2. Stáří Svazek: 9 Strana: 0309
2. Stáří se mstí za mládí. Šml. X. 243.

313191   Stáří Svazek: 10 Strana: 0393
Stáří, n., sr. Stář.

313192   1. Stařice Svazek: 3 Strana: 0630
1. Stařice, e, f., stařička, stará žena, babice, ein altes Weib. V. Vz Stařena.

313193   2. Stařice Svazek: 3 Strana: 0630
2. Stařice, samota v Třeboňsku. PL.

313194   Stařič Svazek: 3 Strana: 0630
Stařič, e, m., Stařitsch. S. nový a starý, vsi u Místka. PL.

313195   Staříček Svazek: 3 Strana: 0630
Staříček, vz Stařík.

313196   Stařička Svazek: 9 Strana: 0309
Stařička, y, f. = babičká, matčina matku. Slez. Čes. 1. IX. 143. Vz Matička, Mama.

313197   Stařičký a stařičký Svazek: 3 Strana: 0630
Stařičký a stařičký, sehr alt. Stařičký. V.

313198   Stařičský Svazek: 8 Strana: 0380
Stařičský. S. návrší u Fryčovic, Mtc. 1895. 240.

313199   Stařík, a, staříček Svazek: 3 Strana: 0630
Stařík, a, staříček, čka, m. = starý otec, otcův otec, děd, der Grossvater. Vz Starec.

313200   Staříkův Svazek: 7 Strana: 0770
Staříkův. Máme toho až po, před sta- říkovo (= dosť, jak staříci toho mívali) Val. Vck. Vz Stařečkův (dod.).

313201   Stařimský Svazek: 7 Strana: 0770
Stařimský Václ., jesuita. 1743. Vz Jg. H. 1. 628., Jir. Ruk. II. 244.

313202   Stařina Svazek: 7 Strana: 0770
Stařina = starožitnosť. Šf. Strž. I. 529., Bdl. ŽŠf. 114.

313203   Stařina, stařinka Svazek: 3 Strana: 0630
Stařina, stařinka, y, f. = něco starého, etwas Altes. Páchne s-nou. D. — S. — zá- pach, jehož příčinou jest stáří. To maso zavání stařinou (jest staré). Mor. Šd. Maso čuť stařinou. U Opav. Klš. — S., stará tráva, která dlouho na louce zůstala, altes Gras. V Kunvald., u Jižné. Msk., Vrů. — S., tráva n. bylina pod sněhem zůstalá. Zlob. — S., v hornictví starý důl, staré dílo, záruba, ve které se těžilo, der alte Mann, die alte Baue, Altung, der Verhau. Hr., Hrk. S-ny otvírati, do s-řin přijíti. Vys.

313204   Stařinný Svazek: 7 Strana: 0770
Stařinný, archaeologisch. S. sbierky. Slov. Phľd. III. 480. S. píseň. Pyp. K.322.

313205   Stařinopisný Svazek: 3 Strana: 0630
Stařinopisný, palaeographisch. Srn.

313206   Stařinověda Svazek: 3 Strana: 0630
Stařinověda, y, f., stařinosloví, n., die Archaeologie. Šm.

313207   Stařitnosť Svazek: 7 Strana: 0770
Stařitnosť, i, f., longanimitas, zastr. Nomencl.

313208   Stářó Svazek: 8 Strana: 0381
Stářó = stáří. Je s. 5 let. Brt. D. II. 33.

313209   Stasa Svazek: 3 Strana: 0636
Stasa, y, f. = Anastasie. Cf. Gb. Hl. 123.

313210   Stasija Svazek: 7 Strana: 0772
Stasija, e, f. = Stasa. U Místka. Škd.

313211   Stasim-on Svazek: 7 Strana: 0772
Stasim-on, a, n., řec. Vz Stanoviště (dod.).

313212   Sťasky Svazek: 7 Strana: 0772
Sťasky, pl, f., Hanfnachlese, f. Slov. Ssk.

313213   Stassfurtit Svazek: 3 Strana: 0636
Stassfurtit, u, m., nerost. Vz S. N.

313214   Stastec Svazek: 7 Strana: 1385
Stastec, stce, m., bistarda, zastr. Pršp. 11. 55.

313215   Stáša Svazek: 7 Strana: 0772
Stáša, m., dle Báča = Stanislav.

313216   Stáše Svazek: 3 Strana: 0636
Stáše, zastr. = stál. Kat.

313217   Stáše Svazek: 8 Strana: 0381
Stáše v Kkk. Také v Ev. olom. Vz Osv. 1896. 892.

313218   Stašek Svazek: 3 Strana: 0636
Stašek, ška, m. = Stach, osob. jm. Pal.

313219   Stašek Svazek: 7 Strana: 0772
Stašek. Arch. VII. 155. — S. Antal (Zeman Antonín), nar. 1844., dr a advokat v Semilech Vz Tf. H. 1. 138.. 141., Bačk. Př. 185.

313220   Stašek Svazek: 10 Strana: 0394
Stašek Aut. (Dr. Ant. Zeman), básn., nar. 1843. Sr. Flš. Písm 708. - S. Ign., čes. fysik a spis, 1782. —1862.

313221   Staškov Svazek: 8 Strana: 0381
Staškov, a, m. = hora a trať ve Frýdo- cku. Věst. op. 1894. 18.

313222   Staškův Svazek: 7 Strana: 0772
Staškův; -ova, ovo. S-ova kukla. Vz Kukla.

313223   Stašov Svazek: 3 Strana: 0636
Stašov, a, m., něm. Staschow, ves u Zdic; něm. Dittersbach, vz Staršov.

313224   Stašov Svazek: 7 Strana: 0772
Stašov, rybník v Písecku.

313225   Stať Svazek: 3 Strana: 0636
Stať, i, f. = postava, die Gestalt. Ale- xander byl neveliké stati. Alex. fab. Jsú lidé rovnie stati, neroď skotu jich rovnati. St. skl. III. 247. — S., der Aufsatz, Aus- spruch, Satz. Složil množství s-í. Pal. IV. str. 322. Začátek s-ti; S. prorocká. Sš. L. 95., L. 62.

313226   Stát Svazek: 3 Strana: 0636
Stát, u, m., z lat. status, země a její zří- zení, lat. respublica. Rk. S. jest společnost lidu, zřízená obecným uznáním práv a po- vinností svých členův a ustanovením správy veřejné, která by se starala o dodržení práv a povinností členům přiznaných a o pro- středky nápomocné k rozmnožování blaha obecného. Dle jiných jest stát svrchovaná moc, která nad sebou neuznává nikoho vyš- šího při pořádání vzájemných poměrů mezi příslušníky státu. Vz více v S. N. S. církevní, papežský (bývalý). Vz S. N. Rolnický s., der Ackerbaustaat. Nz. Dějepis státu, soustava státův, zemiště státu. Nz. Vz Država.

313227   Stať Svazek: 7 Strana: 0773
Stať = podstata. Sv. ruk. K. IV. 44. — S., Aufsatz, Abhandlung, gf. III. 111., Pal. Rdh. III. 291. S. = provedení, exposice práce slohové; slohová či slovesná práce vůbec. Vor. St. 9. Mé statě uvedené ve III. dílu Radhosta. Pal. Rdh. III. 279. — S. = postať. Každý žnec má svou s. Us. Rjšk.

313228   Stát Svazek: 7 Strana: 0773
Stát jest společnost mocí chráněná. Exc. Cf. Pal. Rdh. III. 255., Rk. Sl. Politický aforismus o státu. Vz ib. 255.-256.

313229   Sťať Svazek: 7 Strana: 0773
Sťať ruce = sepjati, zalomiti. Brt. D. 268.

313230   Stať Svazek: 8 Strana: 0366
Stať m. stláti, t odsuto. U Zabř. Brt. D. II. 111., II. 128.

313231   Stať Svazek: 8 Strana: 0381
Stať = stalať. S. sě mu dobrá příhoda. AlxV. 1685. (Krok. 1893. 10.).

313232   Stát Svazek: 10 Strana: 0394
Stát, u, m. S. jednotný, spolkový. Vz Ott. XXIV. 7.

313233   Stat-us Svazek: 3 Strana: 0646
Stat-us, u, m., lat., stav, postavení, po- ložení, okolnosti, der Stand, die Lage, Be- schaffenheit, Verfassung. — S., systemiso- vaný počet. On jest ve statu.

313234   Stata Svazek: 3 Strana: 0637
Stata, y, f., Grundsatz, m. Vz Stať. D. exc.

313235   Statarčiti Svazek: 7 Strana: 0773
Statarčiti = potatarčiti, tatarisch ma- chen. Ppk. I. 193.

313236   Státce Svazek: 9 Strana: 0310
Státce. Nadvládní s. = státní návladní. Již. Mor. Seb. 202.

313237   Statček Svazek: 7 Strana: 0773
Statček, tečku, m. = stateček. Výb. II. 1593. V.

313238   Statček Svazek: 8 Strana: 0381
Statček. 1582. Kutn. šk. 25.

313239   Statčiti Svazek: 3 Strana: 0637
Statčiti = stačiti. Hus I. 314.

313240   Statčiti Svazek: 7 Strana: 0773
Statčiti. Št. Kn. š. 285.

313241   Statčivý Svazek: 3 Strana: 0637
Statčivý = dostatečný. Ctib.

313242   Statčka Svazek: 7 Strana: 0773
Statčka, y, f, stalis, zastr. Rozk.

313243   Statecký Svazek: 3 Strana: 0637
Statecký = ze statku. S. dcera, děvka.

313244   Statecký Svazek: 7 Strana: 0773
Statecký = kdo má statek. U Plotiště. Kšť.

313245   Statecký. S Svazek: 10 Strana: 0394
Statecký. S. bratr (ze statku). Jrsk. XIII. 3. 180. Kšť. Lid. 5.

313246   Stateč Svazek: 3 Strana: 0637
Stateč, i, f., vznešenost, šlechetnost, sta- tečnost, der Adel, die Vortrefflichkeit. Ne- pýchajíc ze stateči roda svého. Ms. l5. stol.

313247   Stateček Svazek: 3 Strana: 0637
Stateček, vz Statek.

313248   Státeček Svazek: 7 Strana: 0773
Státeček, čku, m. = malý stát. Šmb., J. Lpř.

313249   Statečenství Svazek: 7 Strana: 0773
Statečenství, n. Vký. Lépe: statečnosť.

313250   Statečně Svazek: 3 Strana: 0637
Statečně = udatně, zmužile, tapfer, stand- haft, brav. S. si vésti, počínati; vlasti své s. zastávati, brániti, hájiti. V. S. bojovati. Ráj. V řeči i v oděvě sa drž s. před luďmi. Mor. Tč. Tenť otcě i máteř s. ctí, kterýž úplně pokládá, že, cožkolivěk má, to vše jeho otcě i mateře; Aniž umie se proti zjevné zlosti s. postaviti; A není kdo by poželel s. té veliké nehody; Popúzie pra- covitých, aby s. u vinici jeho pracovali; Která pokušenie tě najviece trápie? s-čně-li se jim bráníš?; Stáli s. podlé pravdy božie. Hus I. 142., 443., II. 62., III. 144., 287. (Tč.)

313251   Statečněti Svazek: 3 Strana: 0637
Statečněti, ěl, ění — statečným se stá- vati, tapfer werden. - abs. Má tedy víc a více s. Sš. II. 356.

313252   Statečník Svazek: 3 Strana: 0637
Statečník, a, m., der Tapfere. Kos. 01. I. 207. — S. = statkář, der Gutsbesitzer. Kram.

313253   Statečnosc Svazek: 8 Strana: 0381
Statečnosc = statečnosť. S. na věčnosc. Šariš. Phľd. 1895. 378.

313254   Statečnosť Svazek: 3 Strana: 0637
Statečnosť, i, f. = zmužilost, stálost, die Standhaftigkeit, Tapferkeit. Pro svou s. V. S-tí chvály dobyti. Sych. S. na Slov. soubor všech dobrých vlastností, virtus, /.akoxáya&ia. KB. S. jest ctnosť, již kto ustavičně a ve- sele postaví se o dobré. Hus I. 119. Nemilá všetečnost' pokazí s.; Příkaz plniti vrchnosti přináleží k s-sti; Někdy i najmenší chyba s-sti škodí; Keď ty nevolaný do rady sa vrazíš, jistě iných též i tvojú s. obrazíš; Pěkné ctnosti, dobré skutky, přikázání boží, to pokládá za s.; Maj styd v očoch a s. ve svojém chování; Dobré mravy pomáhají k pěknej s-sti; Ze statečnej společnosti na- učíš se s-sti. Na Mor. Tč. Vezmeme odplatu vedlé s-sti našie práce; S., jíž člověk ve všech prvniech ctnostech pevně se držie, žeby radějie jako statečný rytieř umřel, než by hanebně od ctnosti poběhl; S. je ctnosť, jíž se člověk tak pevně držie, že by raději umřel, než k hřiechu smrtelnému při- volil; S. dá proto, aby silně činil, což zná dobrého, a aby neodpadal od Boha pro hrózu neb pro strach; S. odpúzie lenosť; S. činie lačné a žieznivé spravedlnosti. Hus I. 116., 349., 381., II. 425., 426. (Tč.). — S. —- dostatečnost, die hinlängliche Kraft, das Vermögen. Hil. — S., poctivosť, die Vortrefflichkeit, Rechtschaffenheit, Redlich- keit, Gesetztheit, Ernstlichkeit. Plk. Nikdy neměj to ve zvyklosti, co je proti s-sti; K s-ti dopomáhá milovať čistotu; Pod způ- sobem s-sti naklonění činí a tím způsobem i u jiných chválu získať míní. V s-sti stálý je, kdo starším ustupuje; U toho s. zostává, který každému uctivost', jako svědčí, dává. Mor. Tč. S. je u nich akoby najvyššia ob- čanská ctnosť a záleží hlavně i v tom, by človek ani požičkou ani nijak nepripravil druhého o jeho majeť, ale sám živil sa spra- vedlivě. Slov. Dbš. 87. — S., der Anstand, die Artigkeit. U Opav. Klš.

313255   Statečný Svazek: 3 Strana: 0637
Statečný = statkem opatřený, bohatý, vermöglich, begütert, reich. Ros. — S., mocný, silný, platný, dostatečný, vermögend, stark, wirksam, Geltung habend. Muž s-ých rad. Troj. Vojsko statečné. Br. S. modlení. Hus I. 3Ô4. Ani starosť údy jeho nestatečné í učinila. Hus II. 431. Které je múdrosť mužmi učinila, ti nedbají světských marností, toho hledají, což je statečné. Št. N. 243. Když ideš se statečnějším, iď po levej straně; Ščedrosť zbytečná je zřídka s-čna; Mlčanli- vosť je s-ná, v mnohých vecách užitečná; Vyhybuj se statečnějším z chodníka. Mor. Té. — v čem: v skutcích. Hus I. 117. —• aby, s infinit. Sami od sebe jakožto od sebe nejsme s-ni, abychom co sobě dobrého pomyslili. Hus I. 327. Nejsme s-čni co po- mysliti sami od sebe jakožto od sebe, ale dostatečnosť naše od Boha jest. Hus I. 225., 327., II. 231. — na čem: na vnitřním člověku (na mysli). V. — v čem: advokat v prů- vodech s. (vz Advokat). Pr. — S., udatný, zmužilý, bojovný, standhaft, tapfer, hand-, mannfest, streng, brav. S. rek, bojovník, V., voják, D., udatenství. Troj. S-čný kůň, chlapík. Us. Dch. S. podnikání boje. Sš. II. 143. S. jako máslo na slunci (žertovně). Pk. S. pitel, Reš., pracovatel (dělník). D. — kde. () my s-éni za zdí. Čr. — k čemu: k boji. Br. — v čem: v boji, v poli. Us. — S., spanilý, ušlechtilý, edel, anständig. S-nou myslí snášeti křivdu. Jel. Když má blázen jazyk řečný, nevaď se s ním, buď statečný; Maj (měj) vždy lásku k tvým (= k svým) rodičóm a budeš s-čný. Mor. Tč. V tom mnoho jest vládyk, jenž dávají nestatečným přátelóm, jenž nebyli by hodní sviní pásti. Hus 1. 447. S-ční velikú žádostí stojí, aby božie pravda nebyla utlačena. Hus II. 426. — Kom. — S. = počestný, rechtschaffen. Slov. J. tr. — S. = pořádný, hodný, brav, gelegen, gut. Us. Vck. S-čný sluha. Dch. Hostiny zbytečné neňí sú (ne- jsou) s-čné; Jak chceš být člověk statečný, dobrodincům buď vždy vděčný. Mor. Tč. Sluhy nestatečné. Hus I. 354., III. 131. — proč: pro hřiechy. Hus III. 131. —S., titul rytířů, der Gestrenge. Urozený a s. rytíři! — D., Zlob. Koldín.

313256   Statečný Svazek: 7 Strana: 0773
Statečný = zmužilý. Učiň (s ním) s. hnánie. Výb. II. 45. Jazyk mnohořečný ne- bývá s-čný. Us. TČ. — k čemu: k vál- kám. Výb. II. 1130. — S = pořádný. Když s-ný česť utratí, život jemu nic neplatí. Us. Tč. — S. = hodný, který neplakává (o dí- těti). U Star. Jičína. Vhl.

313257   Statečný Svazek: 9 Strana: 0310
Statečný = silný, pevný. S. jako zmrzlá košile v horké lázni. Němc. III. 131.

313258   Statečný čin Svazek: 10 Strana: 0394
Statečný čin: snahami, počestností. Hlk. X. 330.

313259   Statek Svazek: 3 Strana: 0637
Statek, tku, stateček a statček, ečku, m. S. od sta (státi). S. —jmění, majetnost, nábytek, zboží, das Gut, Vermögen. Eigen- thum, die Habe. S. movitý a nemovitý. Vz Svrchky. S. movitý = vše, co vedeno, ve- ženo aneb neseno býti může. Blř. S. = každá věc mající hodnotu. Nz., J. tr. Málo statku mající chudý; veliký statek držeti (bohatým býti); mnoho peněz a s-ku míti; stateček prostřední, skrovný; o nabývání a dobývání s-tku se starati; statek sháněti, shromažďovati; po s-tku dychtiti; o s. při- jíti; s. ztratiti, utratiti, rozmrhati, promrhati, projísti, propiti, prožrati, skrze hrdlo a zadek prohnati; s. vlastní, cizí; nespravedlivě (zle) nabytého (dobytého) s-u neužive třetí dědic aneb vnuk (koleno). V. Něco míti statkem (besitzen). Dch. A vy tolí s-ku máte, jistě vy mně něco dáte; Třeba jsem chudobná, dyž su jen poctivá, ešče milý pán Bůh pro mne s. chová; Pán Bůh ščestí nedal na tvojem statečku, že si ty ošidil chudobnó děvečku; Nehledá galanky, ale hledá statků. Sš. Ps. 14., 252., 359. (Té.). Božského tre- staňá bojím sa na mojem statečku. Sl. ps. 72. Bratr muoj mého statku mnoho utratil; Vedlé těch lidí svědomí s. toho umrlého člověka ženě zůstati má; Jakož pak i fojt nás zpravuje, když ten s. zapovídal, že tej truhličky tu nebylo; Prodal sem jemu duom se všiem s-em, co v domu bylo; Milý synu, ohledaj, jestli ten s. v nie (v truhlici) celý; Což se peněžitého s u dotýče, toho sem ne- porušila; Do truhličky s. přeložil; Z toho s-ku dva postavy sukna kúpeny; Abychom opatřili, aby sirotkům s. nehynul; A žalob- ník, ten s. dlužníkuov, jenž k tomu řemeslu súkenickému slušie, byl zamkl. NB. Té. 11., 35., 143., 157., 198., 210., 220. Aj pod tvú stráží vešken svoj s. ostavnji. Pass. 41. Pobral našim chudým lidem jich s-ek. Půh. II. 434. A že jsú lúpežníci, to jest jisto: neb berú chudým jich s.; Vešken s. svůj byla jest vydala na lékaře; Dá-li člověk vešken s. domu svého za milovánie, jako ničímž pohrdá jím; Písmo sv. velmě volá na pomstu těch, kteří křivě berú lidem jich statečky; Kam Pán obrátí můj s., tam buď. Hus I. 451., II. 403., III. 98., 193. (Tč.). Kdo hledí na svátek, ten má bídný statek; Kdo chudobným pomáhá, ten své s-ky roz- máhá; Když máš velký s., přátel máš do- statek, a když přijdeš v neštěstí, přijdeš do všech neřestí; Kdo má s-tek, má i takých, kteří ho zjedajú (sjídají); Skromnosť roz- množuje s-y, hojnosť vede jich na zmatky; Pracuj a modli se, s. tvůj množí se; Muž a žena spolu pracují a svůj s-tek vždycky zmnožují. Mor. Tě. Svěť svátek a posť se v pátek, nebude tvůj s. krátek. Prov. Sk. S-ku se nedohostí, kdo se ho nedopostí. Sk. S. zástavní; na cizí s. sáhnouti; s. prohýs- kati, provýskati. Hráč a marnotratný žráč, bývá svého statku dráč; Mil statek jaký- koliv. D. On má dosti s-ku. Ros. S-ky ně- jakým způsobem si naháněti. Smrž. S-tky násilně jim brali. Flav. Ze statečku svého rád udílí. Ros. S. zle dobytý nededí. Zboží, statek zle nabytý, bývá ještě hůř odbytý. Lom. Čím více s-ku máme, tím víc ho žádáme. Lom. Má s-ku bez nedostatku. Sych. S-ků nasaditi i hrdla nelitovati; Podělil nás s-em svým. Sych. Spravedlivým jest jeden každý statku svého vladařem, jehož s povolením práva v držení došel (juste possidet, qui auctoritate judicis possidet); Každý statku svého jest pánem, s kterýmž učiniti může, co se mu líbí. Pr. S. pozemský: bohatství, česť, zdraví, úřad, sláva atd.; s-ky vnitřní: nevinnosť, čisté svědomí, osvícený duch, pokojná mysl, neohroženosť atd. Stateček po knězi Šimonovi má rozdělen býti na tři díly. Jdn. 222. Jmá ledno dědinu a statka nejmá (mov. jmění). Kn. rož. 128. Ten aby česť a hrdlo ztratil a statek jeho aby na krále připadl. Zř. F. I. A. XXXI. S. ztratiti. Vl. zř. Což v tom domě má jakéhožkoli statku movitého, ježto pod šos přísluší. Václ. II. S. hmotný, osobní. Nz. Svých s-ů někomu postoupiti; vykázka, hodnota, spol- čení, správce, seznam s-kův. J. tr. Jeden s-ku druhého osobití si nemůže; Kdoby se s-ků zmocňoval; Na s. po příbuzenství se potahovati, táhnouti; Před stvrzením kšaftu nikdo se v s. odkázaný neuvazuj. Er. Hle- děti ke komu o s.; s. zavaditi (belasten); s. zastaviti, zastavený, v zástavu daný. Šp. Kdo cizí s-ek držíš, počet z něho čiň. Rb. Postavil s. (v konvičkách, vz Opilství); Bo- hatý šátek a chudý s-ek dělají na počtech zmatek; Na míkových pličkách (na lahůd- kách) s. projísti (vz Marnotratný); S. brzo shromážděný rychle odchází a mijí (vz Zboží, Koleno a na hoře). Č. — S. nemo- vitý, unbewegliches Gut. V. S. kmenný, zpupný (das Stammgut), D., manský, lenný (Lehn-)., D., dědičný, po někom zůstalý, pozůstalý, zanechaný, kterýž někdo dědí (Erb-). V. S. nemovitý (s. v užším smyslu): zpupný (das Allod, vz doleji), manský (das Lehngut), velkostatek (někdejší zemský t. j. v deskách zemských zapsaný), malostatek ě. s. selský. S. N., Skl. 2. 3. S. městský, obecní, zemský atd., vz Rb. str. 272. S. při- padlý, věnní, dědičný, poplatný, Th., stolní s. královský. Skl. 2. 3. S. pozemský, ein Grundstück. Nar. o h. a k. S. nesvěřenský, das Allodialgut, nadační, Stiftungsdomaine, venkovský. Dch. S. otcovský, mateřský, V., zádušní (Kirchen-), zemanský (Edel-), pro- najatý, Us., odúmrtní n. odemřený (heim- fälliges Gut), J. tr., korunní, Domäne. Nz. Statky mrtvé ruky, bona manus mortuae, Güter der todten Hand. V tom s-ku jsou pořád křiky. Us. Dch. Praví, že jest ze všeho s-ka muže svého po jeho smrti vysazena; Poručila s. nedílný jednomu dítěti; Chtěl věděti, kterak v ten s. vešel; Podlé práva někoho ve s. uvésti. NB. Tč. 38., 161., 200. S. po p. Bohušovi. Žer. Vdova v statečku n. zbožici jedva ostane; Esau dal svůj s. prvorodní za chléb a za krúpy chvátaje, aby sě kvapně najedl. Hus III. 194., II. 241. Když máš s-ek v pořádku, možeš ležeť ve chládku. Tč. S-ek právem dědičným přišel, připadl na N.; Zapověděl to pod statkem a hrdlem. V. Nápadník v s ku umrlého. S. na obec přišlý. Har. Statek propadnouti (= trestem ztratiti). Pod propadením cti, s-tku i hrdla přikázal na vojnu se chystati; Běží mu ne jenom o s., nýbrž i o hrdlo; V držení s-ků býti; Něčí s-ky v loupež dáti. Sych. S-ku i hrdla někoho odsouditi. Har. S. vzíti, odjíti, pobrati. D. Své s-tky ujímá (bére v držení); S. odevzdati. D. S. míti. Us. Věřitele do s-ku dlužníka uvozo- vati. Har. Koupiti si s. Pán jest na statcích. Us. Držitel pořádný grunty den a rok po- kojně vydrže při tom zůstaven bude; Dr- žitel násilný s-tku zděditi nemůže; Nikdo v cizí s. o své ujmě se neuvazuj. Pr. S. svazkem svěřenským zavázaný n. nezavá- zaný. S. nápadný k ruce důvěrné, důvěrné svěření, svěřenství; s. zpupný (nikomu ne- závadný naproti statku manskému); odú- mrtní, odemřený (hinfälliges Gut, erblos); s. zavazen jest n. vězí v dluzích; s. zava- diti, závadným učiniti, závady na s. uvésti; s. závadný n. zavazený; s., na němž jsou dluhy n. závady; propustiti s. z manství. J. tr. Se s-ku závady svésti; zavazení s-u; s. zase naň připadl; s. bez výminky daný; s. pod výminkou odkázaný; kdo nepořádně s. drží, tomu vydržení let neprospívá; uvá- zati se v s.; s. manský na krále připadlý; s. i hrdlo tratiti; s. věřitelům odevzdaný; s. svěřiti; se s-ku někoho pustiti. Er. Sek odběhlý (opuštěný), odběžný (Auktions-). Rk. S. aby od rodu neodešel. Vz Tov. 89. Statky koruny české, vz více v S. N. II. 315. — S. = dobytek, das Vieh, zastr., ale na Slovensku a na Mor. posud. Jg., Mtl., Kda., Vck., Tk., KB., Kčk., Brt. Přihnala s-tek na tvrz. Půh., Gl. 322. Už Juriček jede, velký s-ek žene, Ženu s-tky tvoje. Sš. P. 130. Méně s-ku držeti. Us. — S., náčiní domové. Zák. sv. Ben. — S., podstata, síla, pomoc. Čechové v něm statka neměli. Dal. Kdyžť hlava neduží, ve všechť údech ne- bývá statka. Št. N. 52. Nechaj se mnú svá- řenie, však vidíš, že s-ka nenie. Žk. v. 422. S. v někom míti. Dal. — Ž. wit. 108. 11. St. skl. — S. = příbytek, obydlí, die,Woh- nung. To je můj s-ek. Us. na Mor. Šd. — S. = neplecha, der Unfug; das Ungeziefer. Člověk se nemůže toho s-u zbaviti. U Olom. Šd.

313260   Statek Svazek: 7 Strana: 0773
Statek = jmění. Cf. Mkl. Etym. 319. a. S-ky vnější, věcné či hmotné, poměrové, spotřebné, užitečné, symbolické, výrobní. Kzl. Slíbil s nimi býti s hrdlem i s statky; Aby mu pomáhali a bránili hrdly i s-ky; Vedle něho hrdly i statky stáli. Let. 109, 224. Brániti něčeho až do těch statkuov a hrdel; A já V. Mti do hrdla i do statku v takových věcech neopustím. Výb. II. 365., 1253. Kdo se pro s. vdává neb žení, ten jest každý hoden oběšení. Zamrský v Post. Dávajíc podlé s-ka také almužnu a ofěru. Št. Kn. š. 113. Kdyš moš s. v po- řodku, možeš ležet v chlodku. VSlz. I. 230. Nedobré s-ky idú na zmatky; Mnohým sy- nóm boly k škodě rodičovské statky. Slov. Tč. S. se lehko převrátí v zmatek Kmk. Cf. Vš. 466., Zř. zem. F. 30., 31., O 30., Kn. rož. čl. 28., Cor.jur. IV. 3. 1. 435. nn., IV. 3. 2. 442. nn, Zř. zem. Jir. 477., 699., 700. Statku zle nabytého nedočká se třetí koleno. Bž. — S. nemovitý. S. církevní, klášterní. Šmb. Král. statky pozemské, kón. Domainen. Vz Pal. Rdh. II. 111. Kdo ku- puje statky, nesmí vše z tobolky vyndati. Us. Tč. Koupě s. kup také správce. Us. Bž. — S. = pomoc, prospěch atd. S. míti na kom. PR. — S. = hovězí dobytek hl. voli. Kn. rož. 61. 28. Statek je v penězech (drahý). U St. Jič. Vhl. Žene s-ky na vodu; Byl na s-koch (kupoval voly). Ve vých. Mor. Brt., Šd , Rb.

313261   Statek Svazek: 9 Strana: 0310
Statek. Šťastný, jenž na svém statku jest se narodil, a na témž místě trvaje šedjn nabyl. Fisch. Hosp. 7. — S. = jmění. Že jmá ledno dědinu a statka (jmění movitého, peněz, nábytku, dobytka, klenotů atd. ) nemá. Kn. rožm. čl. 128. S. přidává přátel množství. Kom. Ohláš. 189. Statky bez rozumu — zmatky. Statky idú na nestatky. Statok ako lasice. S. cudzí sa nedarí. Slov. Zát. Pŕ. 363b. — S. = koně. Turmani mali statky silné. Slov. Čes. i. VII. 39.

313262   Statek Svazek: 10 Strana: 0664
Statek. Sr. Čel. Priv. I. 794., II. 1276.

313263   Statek. S Svazek: 10 Strana: 0394
Statek. S. allodní, deskový, dominikální, důchodový (rentový), duchovní, korunní, lenní (manský), movitý, nemovitý, obecní, odúmrtní, rustikální, rytířský, selský, svě- řenský, zpupný, vz Ott. XXIV. 11., cír- kevní, císařský, dvořácký, královský, měst- ský, nápravnický, stavovský. Svobd. 150. Kdo se pro s. vdává nebo žení, ten jest hoden oběšení. Světz. 1888. 50. O statcích v starší době vz Arch. XIX. 635.

313264   Statenice Svazek: 3 Strana: 0639
Statenice, dle Budějovice, ves u Středo - kluk. Vz S. N., Tk. I. 625., III. 659.

313265   1. Státi Svazek: 3 Strana: 0639
1. Státi, vz Stanouti.

313266   2. Státi Svazek: 3 Strana: 0639
2. Státi (ze stojatí, oj se vysulo a ná- hradou za ztracenou slabiku a se dloužilo. Gb. Hl. 127.), stojím (zastr. stoju), stojíš, stojí, stojíme, stojíte, stojí; stůj, stůjme, stůjte (stůj n. stůjž místo pravidelného stoj, jako má báti se: boj se — ze stojatí, bo- jati se, Ht. Sr. ml. 286.; na Slov. a na Mor. posud stoj, Bž. 194.; v již. Čech. stuj, vz ů. Kts.); stoje, stojíc, stojíce (v již. Čech. stoja); stál, a, o; přest. min. stáv (stávši, stávše); stání; stávati, stávávati. Strč. časování vz Kt. str. 90. S., skr. koř. sthâ, zd. ctâ, řec. ör« (t-öTi--^*), lat. sta-re, lit. sto-ti, strněm. stä-m. Schl. S. bez ohledu na jiný směr těla aneb naproti ležení a seděni, stehen; s ohle- dem na jití, hybání se (tiše státi), stehen; o všelikém konání, jež se děje stoje (za kmotra státi), stehen; nacházeti se, býti (stojí to v knize), sich befinden, sein, stehen ; trvati (dokud svět s. bude), dauern, aufrecht stehen, bestehen, stehen; obstáti, zůstati (výklad ten s. nemůže Br.), bestehen, Be- stand haben, stehen, bleiben, statt finden; záležeti (ctnosť v prostřední míře stojí), be- stehen; slušeti, lassen, stehen, kleiden; s přdložk.: s. k čemu = plniti, zachovati, halten, genug thun, beobachten; na čem = trvati, ustrnouti, pevně se držeti, worauf bestehen, zu behaupten suchen; komu nač = trachten, nachstellen; oč, po čem = toužiti, žádati, chtíti míti, ucházeti se, trachten, streben, begehren, wornach stehen; po kom = an Jemandes Seite stehen o. sein, ihm beistehen, von seiner Partei sein; pod čím, unter etwas stehen; podlé koho při kom = po kom; s kým = s. při kom, po jeho straně, brániti, chrániti, beistehen; v čem — trvati, feststehen, beharren; za něco, gut stehen, gewahren, bürgen, haften; vertheidigen; werth sein, kosten, gelten; za čím = následovati, folgen, warten; čím = býti, trvati, durch etwas aufrecht stehen, bestehen, frei stehen; s kým, stehen, im Ver- hältnisse sein. Jg. — Vz Stanouti (stanu). — abs. Psal stoje, psalo n. psala stojíc (ne: stoje), psali n. psaly n. psala stojíce (ne: stoje). Řeka stojí (zamrzla). Jg. Stojí psáno. Hus I. 446., Har. Vz S. v čem (kde). Výklad ten státi nemůže. Br. Mlýn, huť, stroj atd. stojí; ruda stojí (ještě se nedo- bývá); hodiny, slunce stojí. Us. Stojí-li po- hnaný, wenn er erscheint. Vl. zř. 21. Prositi, aby ote pánóv obesláni byli (obžalovaní) a každý stál a otpoviedal úředníku. O. z D. I šli pryč a nedočkali, aby jim povědíno bylo, kdy mají státi. Jdn. 78. Pakliby kdo pro příčinu darování za méně a laciněji prodal tále nežliby stály, mocnýť jest pro- dej. CJB. 367. Nestane-li žalobník, tehdy obžalovaný žádati bude. CJB. 379. Pokud soud, pokud Morava stojí. Žer. Záp. Stůj! kdo tu jde? Dch. Stůj, co stůj, es koste, was es wolle. (Cf. Dělej co dělej. Buď jak buď. Vezmi kde vezmi. Chtěj nechtěj). Brt. Ta barva tam nestojí (nehodí se). V Polic. Sn. I přišlo všecko, jak to stálo a leželo, Barce. Sá. Stáť! Halt! Stáť! Odpočin! Halt — Rast! Stáť — sesednout'! Halt — absitzen! Člene, stůj! Glied — halt! Čsk. A stoj to dlúho neb krátko, že to svým hrdlem utr- pěti mosí; Jestli by ten duom tak s. jměl. NB. Tě. 115., 222. Sedmý rok přichodí, de- vátý deň stojí; Stojí dřevo oliva, na něm pán Bůh odpočívá, svó předrahó krev vy- lívá; Stůjte, stůjte, nešmihajte, co vezete, to nám dajte; Stojí tam koníček vraný, na něm Janko porúbaný; Stojte, nerubajte, s kořenem vyvalte; Stojí lípka, stojí, dřeva vysokého, lista širokého; Dobrý večer, oke- nečko, tam stávalo mé srdečko; Listy opa- daly, ratolesci stojo; Už tu přišli, už tu stoju (stojí), nas do taňca neberu. Sš. P. 11., 39., 41., 124., 144., 151., 227., 340., 534. (Tč.). Jinak stojí póhon, než žaloval. Půh. II. 139. Dokud súd stojí. Půh. II. 621. Ně- kteří kněžie přijdúce do kostela i stojie neb sedie jako obrazi němí, malovaní. Hus I. 300. Stoj, čo stoj, predca ťa dostanem. Mt. S. Kde pán do koutků nahlédá, tu hospo- dářství dobře s-ji. V. Stůj, až ti pes housku přinese (o lenochu). Č. Pes, pták, strom atd. stojí. Us. Jiného úmyslu sedě, jiného stoje. V. Ten stojí jako prkenný Mojžíš (jako dřevo, jako boží dřevec). Stojí tu jako pařez, jako sloup, Dch., jako opařený, Šd., jako kolos (s roztaženýma nohama, neslušně), Vru., jako sv. Petr u Pavlova (nečinně stojí, ze- vluje), Vrů., jako pika (o nehybovi), Šd., jako zařezaný, jako svatý za dědinú. Mor. Brt. Stojí ako zkamenelý, ako prikovaný, ako pribitý. Mt. S. Vz Hloupý. Jak se staví, tak stojí (hloupý). Koně nechtí státi. Vojáci stojí (neutíkají). Us. Dům stojí (jest ote- vřený). Dlouho to nestálo (netrvalo). Us. Čert oběti pobere a oltář zůstane státi (věno se snadno promrhá, ale žena zůstane). Prov. Dokud svět státi (trvati) bude. Us. Stojí posavad to náboženství. Kom. Stůj dokud stůj, přece vezmeš konec svůj. Prov. Stojí střelba, bitka (děje se, trvá). Plk. Prázdný měch (pytel) nestojí. Mor. Šd. Jak ta věc stojí (se má) V — co koho (s dvěma akkus.) = cenu míti, platiti, gelten, kosten. To tě může celý statek s. Ht. Ta kniha stojí mne dva zlaté. T. To mne veliký peníz stojí. Vrat. Co mnoho stojí, toho se člověk bojí; A kdyby mě to stálo život! Dch. Hrozba málo stojí, kdo se tě nebojí. Mor. Tč. Když tatínek může, koupí a nestojí to žádnou řeč (nesmlouvá dlouho). Us. u Rychn. Vk. A to mě stojí 300 hř. Pňh. I. 191. Archa stála 300 kop; Ta šibenice stála 3000 zl. Dač. 1. 58., 192. Dobrá rada stojí groš. Ht. Sl. ml. 216. To stojí můj život, Zlob.; mnohou práci. Us. Což mnoho stojí. V. To mne stojí kopu. Ros. Mnoho stál matku. Prým více stojí než sama sukně. V. Vz Akkusa- tiv. — koho čeho. Stojí mne to veliké práce, velikého namáhání atd. V těchto vě- tách jest genitiv chybný, neboť sloveso státi (= kosten) pojí se s dvěma akkusa- tivy. Vz předcházející. Brs. 2. vyd. 236. — čím (jak; vz S. jak) : sám sebou (o své moci). Žalansk., Rk. S. hospodou v domě pana X. V. Cf. Stanouti kde. Co svět světem stojí (trvá). D. Bojem proti sobě s. Měst. bož. S. někomu kmotrovstvím. Us. On všemi oby- čeji o to stál (toho žádal). Háj. Jinou ce- stou o to stojí (po tom baží). Mudr. Vší mocí a silou po čem s. (toužiti). Arch. I. 66. Nestůj srdcem nikdy po tom (nebaž po tom). St. skl. Statky i hrdly podlé sebe s. (s ně- kým držeti). Let. 433. Život málem stojí (trvá). Kom. Ne Bůh lidmi stojí (trvá), ale lidé jím. Br. Sparta stojí rozšafným spra- vováním králův (trvá). V. Svým závazkem věrně s. Sych. Bohem všecky věci stojí (trvají). Št. Ne pán domem stojí, nýbrž dům pánem. Pk., Č. Jakobych já jim stál! Us. Ona mým dětem stála kmotrou. Us. Vk. Tedy jsme jim rok toho položili, aby strana každá svým svědomím stála. NB. Tč. Aby podlé mne stál svým listem i se svým právem. Půh. I. 189. Čta knihy o umučení spasitele, ne v knihách stojí myslí a pa- mětí, ale v pánu Ježíši. Hus I. 7(3. Řádem všecky věci stojí. Kom. D. 58. Pán stojí poddanými a poddaní pánem. Č. Vz Hospo- dář. V vidcem vojsko stojí a vůz musí za vojí. Č. — čím kam. Obličejem proti dve- řům s. Pref. 166. — k čemu: ku právu, Dač. I. 111., Let. 297., ku při, k vedeni pře, Solf., ku přísaze, k odpovědi, k od- poru (odporovati), ke službám (== býti). Us. Postavil se Fukar a že stojí ku půhonu se ohlásil. Žer. S. k půhonu, k právu zem- skému, Vl. zř. 4., 10., k soudu. V., Vš. 570., Nál. 216. K obhajování a dopomáhání práva s. mají všichni stavové. Václ. XXXI. Naj- prve když žalobnik nestane k soudu, druhé, když postavě se neposlúcha soudce. CJB. 385. Jest pohnán, aby stál k soudu. Ib. 379. Původ maje k průvodu státi a provozovati a nestál by, že proto nemůže pohnaný pů- voda ze škod útratních a nákladních viniti. Nál. 212. Kdožby ku právům a k soudům stávati a rozsudkům panským dosti činiti nechtěl; A kdožbykoli pro tu věc k roz- kázání královskému aneb k soudu zemskému státi nechtěl (pro tu věc); Pohnaný má k tomu půhonu stávati a o tu při se sou- diti; Aby (strany) na určité dni k přísaze stály. Zř. F. I. B. XL, XVII., C. XXII., XXXV. S. ku své povinnosti (plniti ji). Kom., ku svému povolání (plniti je), Br., ku své přípovědi (plniti ji), V., k něčí vůli, Br., ku slovu, Ml., k řeči (plniti ji). Br. Zač kdo slíbí, k tomu s. povinen jest (to zachovati). Kom. K smlouvám, Kom., k žalobě, Vš., k službám božím s. (je konati). K rozkazu a slovu s. (je činiti). V. K slibu s. Kdoby k soudu s. nechtěl. Er. Zaslzel vida, jak věrně Šimon k synu jeho stojí. Sá. A když Mrdáčkova k rokóm stávala, tázali se jí konšelé. NB. Tč. 169. Aby v to potahováni nebyli, k čemu jsou oni ani předkové jejich s. nikdy nechtěli ani nemohli. Žer. 325. Nechce k tomu slušně s. Dh. Ješto k dílu tomu jahnové jim (presbyterům) k službě stáli. Sš. Sk. 139., J. 278. Má opatřiti, aby almužna ku chváte božie dobře stála. Hus I. 449. Ku své pravdě s. Hus III. 276. Ne- stál jsem k semnu (k sněmu); Aby jemu také Jan stál ku právu. Půh. I. 358., II. 516., 566., 545. (Tč.). — jak. S. o ramenou. Tš. Stromy stojí o samotě (každý o sobě). D. S. řadou, D., panáčkem (jako panáček). Us. Stály vlasy doubkem. Kom. L. Dubkom im vlasy vstávajú. Ht. Sl. ml. 233. Dvéře stály otvorem. Us. S. ve vodě po kolena, po pás, po krk. Ty máš s jednú nohú vždy stát v cinteri na hrobě. Slov. Tč. Stojí rozkro- čen. Dch. Třema řady stáli. Er. P. 242., Sš. P. 413. Stojí zahrádka trněná z humen ven. Sš. P. 752. Že nestojí o samotě se svými naukami. Sš. II. 7. Jakoby zákon onen to- muto odporen stál. Sš. Sk. 33. O něco prá- vem s. NB. Tč. 48. S. před někým v smut- ném líci. Alx. 1128. O to stoj srdcem snažně. Smil v. 854. Oči mu sloupem stály. Us. Oči stlpkom stojá. Slov. Ht. S. bosýma nohama. Har. I. 209. Tako stásta obě straně protiv sobě bez hnutia na zasazenú patú. Rkk. 37. Listy, ješto stojí bez věrování, bez přísah a bez súdu; Pohony mají s. v pokoji bez práva pohoršení obú stranú. Půh. I. 204., II. 550. O nebeské královstvie všemi svými mocmi s.; Stoj bez pohnutie stav mysli našie; Někomu sě lépe hodí manželstvie než s. bez manželstvie; Stateční velikú žá- dostí stojie, aby božie pravda nebyla utla- čena; První víra s druhú často stojí bez lásky; Abyste stáli v té pravdě bez strachu a bez viklání. Hus I. 470., II. 18., 32., 426., III. 154., 277. (Tč.). Jedním duchem spo- lečně proti pravdě s. Chč. 304. Víla svrhla krásu lidskou a hned stála dřevem mezi dřevy. Koubek. Duha stála rohy na horu jako měsíc. Let. 267. Nejedna ves stála pustkou. Brt. Instr. 14. Hosté stojí kupami. Ib. 17. Ten lid bez správce s. (obstáti) ne- může. Háj. Nebo hormistři s velikým la- komstvím nejlepší vylupovali anebo vybírali rudu pravým kverkům toliko otrusky osta- vujíce to z práva státi nemohlo jest. CJB. 297. Domy stojí v jednom pořadí. D. Stuoj s dobrú myslí a s veselým srdcem. BN. Město jednak za 14 let pusté a bez obyvatelů stálo, V. Vz Státi podlé čeho, Stanouti k čemu. — kde (mezi čím). Jeho pečeť stála mezi židy, stand aus, war versetzt, Gl. 322., Pňh. II. 8., 131. Stála láska mezi náma dvóma, až nám ju zrušila jedna stará baba. Sš. P. 662. Já krstím u vodě, ale mezi vámi stál jest, jehož vy neznáte. Hus. 19., I. 242. Stojí strom mezi nimi. Us. Aby přátelství mezi nimi stálo (trvalo). Zlob. — komu (si na co, oč). Neodvrátil jsi se od něho, ale stáls mu tiše. V. Stůj nepříteli. Dal. Vlasy mi stojí vzhůru. Us. Ten klobouk, šat mu dobře stojí jest german. m.: mu sluší. Brs. 2. vyd. 236. Cf. Padati, abs., Státi na čem. Stojí mi svobodno jest nečeské m.: mám toho vůli, mám na vůli, volno mi, lze mi, nezhajuje se mi toho, V., Kom. (Brs. 2. vyd. 236. Vz Svobodno). 0 hlavu, o statky mu stojí (= 1. život jeho jest v nebezpe- čenství, 2. chce jeho jmění, baží po něm). D., Bern. Na život (ku př. ze záští), na těž- kost' (příkoří mu činiti) někomu státi. Br. Někomu na odpor státi. Us. S. komu na hrdlo (bezživotí jeho hledati, u hrdelního soudu žalovati). D. Ten si hezky (dobře) stojí (= má hezké příjmy). Us. Ml. Nemluv s ním, vždyť pravdě nestojí. Us. Dšk. Ne- mohlo se jí spravedlivé státi NB. Tč. 6. Sami sme sobě v cestě stáli. Žer. 16. Vždy jsem mu stál, i odvolal jsem se vždy na pány. Půh. 11. 600. Tehdy vyšel ven a ne- stál jim těch řečí. NB. Tč. 53. — na co, na koho (v čem). Ten dům stojí (jest) na prodej. Bern. S. na službu (k službě) = býti. Us. V stráži na koho s. (naň číhati;. V., Sych. Pes stojí na zajíce, na koroptve. Us. Na zlé jim stál (chtěl jejich zlému). Us. u Rychn. Pilat Pánu na těžkost' s. neusiluje. Sš. J. 280. Ta brána stojí na západní stranu. Pref. 359. Ten nemusí tak na něj stát (nalé- hati). U Rychn. Manželka jeho jemu na hrdlo nestojí. NB. Tč. 98., 111. Stojí na fojta a právo žádá. NB. Tč. 119. Potřebí bylo by věděti, stojí-li pán na žalobníky o těch 10 Hřiven. NB. Tč. 142. Neměliby nač státi a živi býti, kdyby od svěcení nebrali. Hus I. 420. — jak dlouho n. vysoko. To jeho veselí tři neděle stálo (trvalo). Sš. P. 417. Stála svatba stála do bílého rána, v pondělí celý deň, celý boží týden. Sš. P. 189. To tak stálo některý čas; A rychta po niem stála pusta na 30 let; A já sem stál na zajtřie až do nešporuov konšelským rozkázániem. NB. Tč. 50., 160., 169. Nechali toho tak s. do sv. Jiří; Aby to stálo do druhého semnu; Ty peníze mají s. až do listuov navrácení; Odpovídal a stál jsem ten den celý. Půh. I. 211., II. 223., 455., 600. (Tč.). Co tu sto- jíte celý den prázni? Hus III. 189. A ten obyčej stál bez přietrži až do ciesaře Karla. O. z D. Chtěla s ním do smrti s. (po jeho straně býti). St. skl. Ruda stojí do jejich měr (sahá). Vys. Voda stojí do stropu. — na čem (kde). Na nejvyšším stupni cti a slávy státi. V. Ta věc na této míře s. má. Václ. VIII. Když který póvod pohoní z kte- rého práva nestana na rociech ani poručníci. Kn. rož. 92. Nemá pohnán býti, aby stál na súdě den sváteční. CJB. 379. Nález, po- msta i dóvod má s. na panské vóli. O. z D. Na tom stojí, aby soud k odložení přišel. Žer. fol. 17. S. na své částce; Ví, na čem s ním stojí; S. na své moci, na své výsadě. Dch. Kdybych na něm nestála (naň nenalé- hala). Us. Kdyby to stálo na mém živobytí, s radostí bych ho dala. Us. Vk. Stůjte na tom. S. na omylu, Troj., na své žalobě, Vš., na svém mínění, úmyslu, zdání, předsevzetí s. V. Na svém s. (urputně). V., Kom. Ta věc na dobré míře stojí = dobře. V. S. na hlavě, Us., na stráži. V. S. na zemi, na sto- lici, na stole. Us. Opilý, že nemůže na no- hách státi. V. Nůž mu stojí na hrdle (jest v nebezpečenství). Na kotvici s. (vor Anker liegen). D. Stojí mrak na nebi. To na ná- klonku stojí. Sych. Pokuta, odplata na tom stojí (jest určena). Bern. Ta věc stojí na odkladech (odkládá se). Apol. Na obroku stojí koňové. Mudr. 173. To vždy na do- brém stojí. Ib. Na jakém omylu ty stojíš, wie sehr irrest du. Jg. Že na tom s. míní. Skl. I. 91. Jem' na tom nestojí (nezáleží) nic, má peněz dosť. Mor. Brt. Můj muž stojí na mukách božích. Sá. Nadal jim, na čem svět stál (jak věděl). V Kunv. Msk. Stáli jako na hřebíčkách (netrpělivě přešlapujíce). Sá. Ten slib stojí na mé cti (ctí ručím, že jej naplním). Us. Slunko to posud na blan- kytu církve stojí; Na nepevném základu stojí důvodové jejich. Sš. Sk., 9., L. 160. Na chudobných svět stojí. Koll. Na tom stojí (trvá), že . . . Bern. Na mně, na mé moci stojí (v mé moci). Bern. Na dobré noze s někým státi (v přátelství živu býti). Bern. To na něm zle stojí (špatně mu to sluší). St. skl. S. se zloději na ulici. Er. Stál na tom, aby ho propustili. Koc. U Dunaja ka- meň, stála bych já na něm, tam by je (ko- šile) máchala; Na hodeckém poli kdosi na mne volá, já se mu ozývám na slavkovském stoja; Na slavkovském poli dvě růže sto- jijó, co só to za růže, že mně nevonijó'?; Na prahu stála, pěkná se zdála jak růža rů- žička; Na onej hoře stoja verbiře (stojí ver- bíři). Sš. P. 87., 283., 454., 587. (Tč.). S. s někým na prahu; Nestůj, děvče, na slu- níčku; S. na stráži. Er. P. 191., 120., 458. Pakliby kdo chtěl na svém státi, abyste se k takovému měli, jakž na takového sluší. Let. 433. S. na žebrání. Chč. 380. V neděli jsme na místě stáli. Pref. 500. S. na čtyřech nohách, Št. N. 152., na potoce. Dal. 70. Však nechtěl bych tak dalece na tom s., kdybych neměl listu sobě daného. Žer. 312. S. na své při, Kat. 1648., na svém předsevzetí. Bart. 4. 29. Věno stojí na tom na všem, což jest v Zdúnkách; Aby stáli na tom semnu bez pohoršení práva. Půh. I. 205., II. 447. (Tč.). Na vrše (vrchu) kde stáchu pokraj lesa; Křestěné na náspech všudy stáchu. Rkk. 31., 51. Na tomto písmě ducha sv. všichni světí stojie; Jich úřad stojí zvláště na službě božie; Nenie lehké s. na miestu Petrově a Pavlově a držeti miesto jíž s Kristem kra- lujících; Ďábel stój na pravici jeho; Angel boží stál jest na cestě proti Balámovi; Na cestě spravedlnosti s.; Ježíš chodil na tom miestě, kde jest stával na modlitbě Šalo- mún; Ctnosti přemohú hřiechy, stojiece na založení pevném; Nedie tuto, by stál na horách, ale že skáče neb sě béře neb jde. Vida cierkev, choť svú, ne na jednom miestě stojécí; Aj takť stojí na stěně v Betlemě pro výstrahu bludóv; Jsem hotov s. na dvoře kněze arcibiskupově o ty všecky ná- roky, jimiž jsem narčen křivé; Stojte na cestách ptajíce se pilně, které vedú od věčné smrti k životu věčnému. Hus I. 89., 165., 183., 184., 241., II. 264., 416., 421., III. 28., 82., 220., 275., 299. (Tč.). Na tom by také dobře byla stála (dobře by s ním byla po- chodila), kdyby si ho vzala (za muže). Us. u Dobrušky. Vk. — kde (nad čím). Slunce kolmo nad hlavami stálo. Sych. Slunce stojí nade mlýnem. Er. P. 99. Lev nad ním ža- lostivě stáše. Výb. II. 68. Robenec nad branú stoje ten list četl. Pass. 916. S. nad propastí. Br. Jednou nohou nad hrobem s. Č. Dna mu stojí nad kolenem. Lk. Nad reků s. BO. — oč, o koho (toušiti, žá- dati). O pohreb nestojím. Ht. Sl. ml. 220. Stuoj o ten kamen. GR. Státi o bohatství, o zboží, o titule, o něčí poctivosť, o české království, o pannu. V. O něčí bezhrdlí, Us., o úřad, Jel., o něčí život (lépe o hrdlo, bez- hrdlí), Ml., o chválu. Reš. Dokudžby oň stál. Vl. zř. 480. Počal o ni s. Břez. 3. Protož neroď o to s. Smil v. 1025. O toť slušie pilně s., aby zvěděl chytré věci. Smil v. 1556. Pakli obžalovaný jest přítomen, má o to s., aby jeho žalobě odpovídal. CJB. 379. Již o to nestojím. Br. Nestůj o cizí, nepřijdeš o své. Bern. Kdo stojí o cizí, přijde o své. Není oč státi. Us. S. o ozdobu svého jazyka. Bl. Nestojím o ty hody: tak dlouho u nich dřepět'. Dch. O kostel stál a o hospodu ne zavadil. Ehr. Kdo lva ze sna prebudzá, o život nestojí. Mor. Tč. Já o tě nestojím. Er. P. 229. Nestojím ti o tvé jídlo, u tebe mám čertí bydlo; O tebe už svět nestojí, jsi bílý jako květ, jakby čert tě v pekle pražil a mlýn s tebú vymet; O to ti můj milé nebudu stát. nemohla bych pro pláč věnců podat. Sš. P. 7., 44., 231. (Tč.). Ne- stojím o tvé tolary. Ib. 565. Když kdo koho o vraždu chce obžalovati a právem o to státi. NB. Tč. 106. (Ib. 5., 180,, 183.). Stáli jsou o to království; Nebylo Čechuom oč státi. Dač. 1. 29., 57. Tento hrdě stojí o úřady. Jel. En. m. 52. S. o zbožie. Chč. 627. Ro- kycana umyslil si o to státi, aby . . . Bart. 157. Kteří dávno o mne stojí. Dh. 23. Kdo církvi katolické o hrdlo stojí. Sš. Sk. 201. S. o pokoj. Výb. I. 872. By o život tobě stálo. Alx. Provedli, oč stáli. Let. 292. Knieže Sigmund litevský, o kteréhož Čechové velmi stáli. Let. 52. Slíbil jemu věrně o to s. a pomocen jemu toho býti: Chtě o své lidi s. Půh. II. 209., 300. Málo jich pohřiechu o to stojí; Stoj nejviece o tu moc, jíž . . .; S. o pravdu; Náramně o česť s.; Ti sú o to stáli, aby i miesto, v němž se ten chléb rozdává, obořili; Protož mi pútnici máme o tak potřebné věci pilně s.; O obrok s.; Tak pilně stál jest o zdraví svého pacholka; O smilstvie frejem, tancem stojíš; Nejviece o to stojie, aby nebyli tresktáni. Hus I. 11., 119., 162., 329., 334., 456., II. 48., 73., 118. (I. 454., 456., II. 292., III. 167., 276. Tč.). — o čem. O čemž stavové pod obojí vérně stojí. Skl. 1. 138. Kněz sám o sobě stojieše. Dal. 132. Nález panský, jenž o něm stojí. Puh. II. 626. Vz S. jak. — kde (před čím, oč). Když budu muset před súdcem státi, z mého života počet vydati. Sš. P. 70. Stáli jsme o ty věci před konšely. NB. Tč. 125. (215., 251., 282.). Stál tudy sv. Štěpán před sněmem velikým. Sš. Sk. 73. A jakž brzo před ním stáchu. Kat. 2531. S. před někým v smutném líci. Alx. 1128. S. před úřed- níky. Půh. II. 18. Před králem stáli. Výb. I. 149. S. oč před soudem. Kn. rož. 58., Pr. S. před domem. Us. Nevzkřiká vól (mugit), když stojí před plnými jeslemi. B.O. Král uložil jim, aby stáli před ním. Čr. Stáli přede mnú. BO. Je hloupý troup, stojí přede vším jako sloup. Prov. Státi před soudnou stolicí. V. — proč: pro nedostatek uhlí stroje stály (nepracovaly). Vys. Kdo o lásku a přízeň lidskou stojí během slušným a s tím záměrem, aby . . .; A nyní stojím před sou- dem pro naději záslibu otcům našim daného. Sš. II. 11., Sk. 275. Mdlobú ledva na no- hách stáše. Pass. 297. Já vždy pro jeho řeči v židech stál. Půh. I. 341. Sluha pevně stojí pro něho v těžkém boji; Z lásky stojme proti lži Antikristově až do konce. Hus I. 60., III. 275. (Tč.). Vz S. k čemu. — od čeho (odkud kam). Bílá a černá barva nejvíce od sebe stojící jsou. Kom. Ot lesa k lesu stáše jeho síla. Rkk. 22. Dvě míle od břehu s. Har. Vlk chodcům stává se od tření (třením) kýty o kýtu. Lk. Ta skála stáše od Kúřimě za dvě míli. Výb. I. 186. To stojí od vás (jo na vás, záleží na vás). U Rychn. Msk. — kde (okolo čeho). Stáli okolo trůnu. Kom. — Alx. 1100., V., Dal. — po kom, po čem = toužiti, bažiti, žádati. S. pocti a chvále, po svém povolání, po dobrém jménu, po zisku, po bohactví; po své přípovědi nestáti (jí neplniti). V. Stál po dobrém lidu svého. BO. S. po marnostech. Št. Ješto jen po světu stojie. Výb. I. 688. 9. Po věcech světských s. Št. Po Pavlu stáli, kdož závažnosť starého zákona zapírali. Sš. I. 163. Protož mají i křesťané s. po lidských šlechetnostech. K. š. 2. Ktož po zbožie stojí. Smil v. 1786. Tak ďáblé stojí po sobě (hledí k sobě, jsou si pomocní). Kanc. sv. Štěp. On po ctnostech velmi stojí. St. skl. IV. 92. S. po cti. Alx., Jir. Anth. I. 33. S. po po- ctivosti. Žer. Záp. II. 137. S. po frejích. Št. N. 7. Pověreční lidé po věštbě stojí; Pilně s. po spasení šeho lidu; Nestojím po tom, abychom ... Št. Zjevně po lakomstvie stojí; Již málo jest kněží, jenž by nestáli po zboží; S. po zisku. B0.,Hus II. 316., 401., 409. (Tč.). Bůh po nich stoji (zastává jich). Leg. S. po věštbě, čářiech, po spasení všeho lidu. Št. — kde (po čem). Všude po všem břehu stály u velkém sběhu lidí hromady. Er. P. 464. Po něčí straně s. (s ním držeti, ho chrániti) V. Jáhnové ve všem biskupovi k službě a po ruce stáli. Sš. Sk. 70. Stolice ty po krajích stály. Lom. L. 85. Bůh po nich (= vedlé nich) stojí. Výb. I. 305. Kteráby zřízenosť po zemi státi měla. Vl. zř. — po co (zastr.) = po čem. Nestůj srdcem nikdy po to. St. skl. — pod co. Pod 10 zl. stojí. Har. — pod čím (kde): pod přísahou, Us., pod pan- toflem (ženě poddánu býti), Us., pod něčí ochranou, pod cizí mocí. Koll. Čtvrtej stojí pod okýnkem. Er. P. 116. Pod našem vo- kénkem hezké šohajek stál; Jeden stoji pod okenkem šatečkem toči, druhy stoji za dve- řami, utira oči; Je nám tu zima pod okny státi; Družičky stojá pod věnci a mládenci na ulici. Sš. P. 224., 316., 746., 778. (Tč.). Sněm držán v Praze, na kterémž k tomu vedeno, aby Čechové pod poslušenstvím papeže stáli. Dač. I. 78. Též všecka řemesla pod svými korouhvemi stála. Let. 451. Jako osel stojím pod břemenem. Jir. Anth. I. 107. Svědkové ať před námi stojie pod kletbú. Výb. II. 522. Pod korunú prostřed chrámu v pychu stáše. Kat. 1170. Matka pod křížem stála. St. skl. Nestůjte, mládenci, pod oknem. Nár. pís. Pode ctí a pod věrú a pod tím, což máme, s. Výb. II. 383. — kde (podlé, vedle koho) = s ním držeti. Sjednotili se a podlé sebe stáli. Čr. Podlé sebe hrdly i statky stáli. Boč. Podlé císaře až do po- slední krůpěje krve s. Skl. I. 297. Aj dva muži stáli podlé nich v rouchu bílém. Sš. Sk. 5. Slibujem podlé nich pevně s. Podlé toho chceme s. až do našeho skončenie. Arch. I. 55., 66. Orel podlé krále stáše. Smil v. 52. Vedlé slova božieho, vedlé pravdy s. Hus 1. 235. S. podlé krále. D., Bart. 3. 2. Podlé pravdy s. = při pravdě. V. — kde při kom, při čem = držeti s ním. V bitvě má každý při druhém s.; S. při pravdě; To při tom stůj (budiž platno). V. S. při dveřích. Bern. Oni při něm stojí. Br. Kdoby při tom společném porovnání š. nechtěl. Skl. I. 92. A tolikéž při též konfessí stojíce. Ib. I. 251. Při svém pánu stůj; Stůj při mně! Us. Dch. O to tebe prosím, bys při mně stál, mý bledý vočenka zaklačoval. Sš. P. 231. Anděl strážce při vás stůj. Er. P. 521. Při tej řeči stáli jsú konšelé. NB. Tc. Protož při ní stojí, chce-li s řečníkem nebo bez řečníka tu přísahu do- konati; Stáli při tom v mém domu, když jsem jim ten list vydal. NB. Tč. 12., 177. Aby při víře stáli. Bl. Žv. Aug. 27. Zajiec tedy při tom sboru stáše. Smil v. 1175. S. při zákonu. Bart. 1. 6. Zpraveni jsme, kterak při nás jakožto pánu svém nepohnuté stojíš. Dač. I. 128. To stůj při prvním zřízení zem- ském (zůstaň). Zříz. Ferd. Vidí, an nesčí- slné množství lidu při jedné straně stojí; Stůjte při mně směle a stále. V. Při za- čatém úmyslu státi. Ler. Při něm jen pěkně stůj tiše. Kom. To při samém Bohu stojí (v jeho moci). Us. Purkrabě pražský má při zahájení soudu po zemském písaři státi. Er. Stojím při tobě, dokud který vlas. Č. — proti čemu. Pochlebujíc králi nestojí proti zlému obecnému. St. Státi proti ne- příteli. Naproti stojící = odporující. V. Bojem státi proti komu. Měst. bož. Stojí slovo povolaný oproti těm, kteří sami se za apoštoly vydávali. Sš. I. 158. Teď stojím k svému právu proti povodu. O. z D. Hřivna pražská v 16. stol. proti rejnokolínské stála jako 1010 : 933. Pal. Rdh. II. 114. Jakub stál jest na prahu ve svém domě proti mně i ptal se jest. NB. Tč. Proti mně stál. Půh. II. 367. Jedním duchem společné proti pravdě státi. Chč. 304. Zde jsú bojovníci stojiece s Kristem proti světu, tělu a ďáblu. Hus III. 63. A to nynie sě děje, že otec proti synu a zasě a dcera proti otci i mateři stojí; S. proti pokušiteli, proti větru, proti zlosti. Hus I. 235., 345., II. 60., III. 105. atd. — s čím, s kým (po jeho straně býti, hájiti, chrániti): s pravdou (při pravdě). V. Jak to s ním stojí? Zle s ním stojí (umře, má špatné příjmy). Us. Oč s někým státi (chtíti to s ním). Zlob. Jak to stojí s těmi penězi ? Bern. Stála s ním as hodinu. Us. Aspoň vím, jak s ním stojím. Us. Dch. Já jsem ju proklela, dyž s milým svým stála; Za Verónó za tém kopcem, stojí Francóz se svým vojskem; Zastal sem svó miló s ji- ným stát. Sš. P. 144., 173., 272. Neb jsú stáli k roku zavitému se svými se všemi potře- bami. NB. Tč. 280. Učení vaše s učením předků s. nemůže. Štr. Nikdo nechtěl s ním s. kromě jeden Slezák. Čr. Poznal jest jed- noho kuchaře, s nímž jest stál na stravě. Hus II. 95. — Št. — v čem (kde, čím, komu). S. v zahradě, v domě. Us. Ve slovu, ve pří- povědi komu s. (trvati), ve strachu, ve slibu, ve smlouvě; někomu v cestě (překážeti). V. S. v pravdě, ve víře, Št., v kole. V. Slzy mu v očích stály. Jg. Také v témž hřieše stojie mistři chudé žáky nuziece, mnoho od nich berúce. Hus I. 339. Zahan- bujem pravdu, kolikrátkoli a kak dlúho v libosti hřiecha stojímy. GR. Stojte podlé nie v kteréžkolivěk věci. ZN. V kartech mi stojí smrť. Us. u Rychn. Smaragd v krásném zlatě pěkně stojí. Reš. Páni nalezli, aby všechna bránie mocí, všecko násilé, stráže i všeckny natisky stály a minuly v České koruně. O. z D. V dobré, ve zlé pověsti s. Us. Jednou nohou v hrobě stojí = jest stár. Us. Věrně s. v povinnosti. Us. Dch. Sto- jíte mi v tom (chcete mi to dosvědčiti) ? Us. Vk. Jako bysme jí stáli v ňáké povinnosti! Us. Vk. Co pak je jemu, ten si v tom slavně stojí! Us. Kdo se Boha bojí, ve všem dobře stojí. Té. V slovách svých nestojí. Mor. Tč; Státi ve svém úmyslu. J. tr. V širém poli dubec stojí. Rkk. 64. Krávy stojí v chlévě. Us. Stáli v soudu před Libuší. Kom. Státi v hospodě. V. To stojí v knize. Stál jsem osm dní v Prešpurku (zdržoval jsem se tam). Slov. Jg. On v svém smyslu stoje dobro- volně smrti žádati zdáše se. Ep. Pag. 29. Nechtěl jsem dáleji ve svém úmysle státi. Žer. Kdožby za koho v rukojemství s. ne- chtěl, že má jeho ten vyvaditi. Zř. F. I. R. IV., Vl. zř. 396. S. v nebezpečenství. Reš. V hrdle smrti s., v nejistotě, Kom., v pochyb- nosti, ve strachu. Us. S. hospodou v nějakém domě. Pref., Háj. S. někomu ve světle, šp. m.: zasláněti, zacláněti; na Slov. slýchati stále jen zaclánať. Ht. Brs. 188. V siréní poli forman stojí, své koníčky o hladě je moří; Stojí satan stojí v nohách, stojí anděl, stojí v hlavách; Stojí hruška v dole, vrch sa jí zelená; V tej našej zahrádce stojí suchá jedla. Sš. P. 7., 1*9., 155., 210. To ještě v da- lekém poli stojí (nejisto jest). Mus. V ná- božnosti vzorně státi, v ctnosti jasně pro- spívati. Shakesp. Tč, Jako věrní Kristovi služebníci v učení pravém stáli. Bart. 1. 6. Aby v tom stáli a pilni byli. Pč. 37. Že v jednotě s jinými apoštoly stojí; Oltář ka- didlný stál ve svatyni oproti velesvatyni; Jak jsi, sv. pachole, ve svatém stál úkole. Sš. II. 18., 125., Bs. 5. (Hý.). A já jsem v domě stál; Á rukojmie také v tom dále s. nechtie; V tom jemu Řehoř ve při stojí, praví, že toho nemluvil; Já jej odtud vy- vrhu, stojíť v mém; A ona stojíc v okně, zavolala jest mne. NB. Té. 52., 217., 243., 245., 274. Ty jsi stála v okně. Er. P. 181. Všichni úřadové stáchu v jeho rukú. Kat. 2468. S. v jednom řadu. Št. N. 9. Uzříme, že velmi v nebezpečném světě stojíme. Pass. 6. (Hý.). Adámku můj, v slovu mi stůj. Er. P. 122., Anth. Brt. 104. Zaň v židech stojím (ručím). Půh. I. 334. V témž Herart stojí Vokovi nálezu, jakýž se stal mezi p. Vokem a Dobešem; Páni to chtie ohledati, kako ty lány ve dskách stojí. Půh. II. 488., 550. Adam a Eva dokud sú stáli v stavu nevin- nosti, dotud sú sě nevadili; V kútiech ulič- ných stojiece modlili sě, aby byli vidíni od lidí; Klapá zuby kanec hněvivý, v lenosti stojí osel divoký; Proti těmto bludóm jinde jsem psal, v nichž ti falešní kazatelé sto- jiece mnohé sú svedli s pravé viery; Při- kázanie starého zákona v ctnostech stojí ještě; Aniž móž královstvie dobře s. u po- koji, dokavad v něm svatokupectví stojí; Užitečné jest, aby kněžie kázali lidu, kterak sě mají pojímati, aby v manželství právě stáli; V hriechu smrtelném vědomě stojí; V krátké práci s Kristovú pomocí stojíce proti veliké ďáblové ukrutnosti viece zaslú- žie; Pakli tebe neposlúchá, přivezmi s sebú jednoho neb dva, aby v ústech dvú neb tří svědkův stálo každé slovo. (Mat. 18.); Bděte a stojte u vieře a mužně čiňte a všecka diela vaše v lásce buďte; Přiemá a nepo- hnutá stojí v ustavičnosti; Protož stojme ve světlosti viery, lásky a božie milosti; Té noci, když sú v tom hřiechu stáli, všichni sú náhlú smrtí zdechli; Abyste v té pravdě stáli bez strachu a bez viklání. Hus I. 255., 289., 301., 352., 378., 467., II. 37., 58., 70., 201.,III. 87., 115., 187., 277. (Tč.). Rač v tom povolání státi. Smil v. 1164. Ktož v božie bázni stojí. Smil v. 155. Vši u vieře sobě stojte; Juž země v porobě stáše. Jir. Anth. I. 42., 33. Po vše časy hřecká země v míře stáše. Ib. 33. Vždy v mém kázání stoj. Výb. I. 231. V řeči si stój! Mt. S. S. v bludu. Kat. 2612. Stála na potoce v modrý šněro- vačce. Er. P. 139. Andělí v koronách podlé ní stojie. Kat. 2560. U veliké bázni a úz- kosti s. (býti). V. Ctnost' v prostřední míře stojí (záleží). Kom. Urputně v tom státi. Br. Státi v poslušnosti (trvati). V. Byliny stojí ve květu. Us. Státi v rukojemství (ru- čiti). Zříz. Ferd. Ve při žalobníkem neb ža- lovaným s., auftreten. J. tr. V žalmě takto stojí. Vš. 439. To ve fojtových rajstřích tak psáno stojí. NB. Tč. Jakož v listu stojí; Jej pohnal k listu a v tom stojí zpráva. Půh. I. 340., II. 229. Světlo stvořeno jest mocí Boha otcě, jakož u prvých kniehách Mojžiešových stojí. Hus I. 112. To stojí v novinách, v protokole, šp. prý m.: to čte se v novinách, to zapsáno jest v proto- kole, to obsahuje protokol, ale není to špatné, sr. předcházející příklady (také v odstavcích: S. abs., S. s adv.), v nichž státi = nacházeti se, býti. S. v službě ve smyslu sloužiti, lépe: býti ve službě, slou- žiti. Bs., Brs. 2. vd. 236. Stojí to v mé moci, lépe: jest v mé moci, mohu. Ib. Stojí v tom dobře, špatně, german. m.: vede, daří se mu dobře, zle. Ib. Látka učebná nestojí v poměru k pojimatelnosti mládeže, lépe: předmět, kterému se vyučuje, není takový, aby mu mládež náležitě rozuměti mohla. Šb. Vz Hráti. — za co, za koho (čím). Za ně- koho s. (= ručiti, chrániti ho). Jg. S. za sebe (ručiti). D. To stojí za to. Kom. To ne- stojí za zlosť. Sych. Co zač stojí (hodno jest). V. To za práci nestojí. D., Br. S. někomu za kmotra. Jg. Prchlé věci za nic nestojí. Vš. Za nic nestojí (ničemný). Vš. Však tak, aby více vydáno a založeno nebylo, nežli by to zlato neb stříbro ve své hodnosti za to stálo. Nar. o h. a k. Provedl, zač jest to stálo, z čehož pohnal. Vl. zř. 26., Zř. F. I. C. XXVI Má jej staviti a držeti a vě- ziti, až se tomu dosti stane za jeho škody. O. z D. Bez práv a toho zřízeni jiné za nic nestojí. Tov. 28. Nestojí hrubě za mnoho. D. Slepý rek za nic nestojí. Mus. Kdo nemá chuti, kuráže, nestojí za dva ráže. Prov. Za balatku to nestojí. Us. Nestojí za práci; stojí za víc. D. Ani za to nestojí, aby ho do flinty nabili. Sych. To nestojí za náklad, za řeč, za podívání. Sych. Spolu za jedno, za jeden muž s. J. tr. Bóh stojí za škody všem svým sluhárn. Hus II. 370. Státi za vlasť; Nemohu vám za to s.; Už tak dlouho chřadnu, nestojím za nic; Stojím vám za to, že . . . Us. Dch. Nestojí za čerta. Us. Nestojí to za chlup, za krejcar, za fatku, za šňupku tabáku. Us. Všk. Nestojí za máčný mak, za páper, za glg vody, za pipku do- hánu, za hrsť otrúb, za chlp sena, za babku. Dbš. Nestojí to ani za mák, ani za vlas, ani za nehet (= za nic). Us. Bdl. Ty nestojíš za fajku tabáku; To nestojí za otevření huby. Mor. Šd. Já vždycky svými modlit- bami za tě před Bohem stojím. BN. Za všecky škody mi stojí a slibuje. MP. Za viec stojíte (ihr seid mehr werth). M. Kto nenie proti nám, ten za ny stojí. ZN. Za nič dievča nestojí. Ht. SI. 216. A v tom (v robotě) ze dvů peněziú celý den sto- jieše. Dal. 130. Stojí za kopu bez šedesáti (—= za nic). Bdi. Sluší za Boha, za krále a za krajinu s. Us. Tč. Stálo mi to za to, že sem šlapal blato, dostal sem děvčátko mi- lejší jak zlato. Sš. P. 451. On nestojí za troník; S. za svědka. Er. P. 53., 171., 346. Poněvadž zaň dále s. nechtí, tedy vinovat jest je odvaditi; Kuklík nás jest prosil, abychom zaů před se stáli za ty penieze na ten duom. NB. Tč. 47., 226. Ana věc první celému křesťanskému řádu zu základ stojí. Sš. II. 103. Ty za plesku nestojíš. Jir. Anth. 1. 96. Soused za přítele stojí. č. Sto peněz zlých nestojí za jeden dobrý. Výb. L 346. S. za právo (ho hájiti). Dal. 100. Proč Čechy za liudi stáchu, když turnejóv a klánie ne- znáchu. Dal. 142. Jakž sě jechn (Češie) v tur- nej jhráti, tak za nic počechu státi. Dal. On jim za škodu stál (ručil); Slíbili mě vyva- diti, kdež jsem za ně stál; Za zprávu listu s.; Kdežby má pečeť zaň stála, mě slíbil bez mé škody vyřaditi. Půh. I. 294., 376., II. 310., 374. Lichevník kúpí lacinějie, než za to, zač stojí; S. za peníze; Za mnoho stojí, neb mnoho se hodí modlitba spraved- livého ustavičná; I tak-li jest lacin člověk, jenž stojí za vešken svět? Hus I. 217., 306., II. 283. (Tč.). Co kdo miluje, za poklad mu to stojí. Č. — kde (za kým, za čím, u čeho). Člověk neví, co za ním stojí. Us. Msk. Tluče to tam anděl boží, za ním hříšná duše stojí; Když bude stát za dveřama, já se opřu klepetama. Sš. P. 25., 706. S. za někým v práci. Zpěv. I. 192. Mužie za Vy- šehradem stojéchu. Dal. 10. Aj on stojí za stěnú naší patře skrze okna. Hus III. 29. Stál za nim, za skalou, za dveřmi. Us. Stojí věčnosť za zdejšími neřestmi (následuje). Kom. Lépe státi za svým snopem než le- žeti za cizím mandelem. Prov. Stojíš jak svatý za dědinou (jako sloup). Pk. S. u stolu. Us. Nepřítel stál u Budějovic. Ml. On tu stojí, jako hovado u jeslí. S. u práva. V. Strom stojí u vody. S. u někoho v lásce. Bern. Ten u něho v domu stál. NB. Tě. 251. Maria pak stála u hrobu vně plačíc. Sš. J. 295. U každého (oltáře) žid stojí, každý drží hrsf roždí; U Dunaje stála, košulenky prala, to bych tam dělala; A v kravárni krávy dojí, druhá dívka u ní stojí; Na konec No- vej vsi u tej boží muky stojí tam děvečka, zalamuje ruky; Otec u vokna stojí, do psa- níčka hledí; U bratrovy rakve stála, vlasy rvala, smutné lkála; Vraný kůň stojí u něho, hrabe nohó, žaluje ho (klagt um ihn); Má milá panenka stojí u vokénka, vona mně votevře dvůr. Sš. P. 49., 87., 90., 123.. 124., 169., 174., 296. (Tč.). U tého koníčka vojáci stojá, švarného šohajka do vojny strojá. Sš. P. Maria stála u kříže žalostivě. Hus II. 431. Dobře u něho s. D. Nejvíc u něho hostí stává. BN. — kde (mimo co, ob co): mimo zahradu. Us. Zástup, jenž stojieše ob moře (trans maře). ZN. — kdy. Obeslaný doma obsýlkou zastižený má hned po první obsýlce nazejtři s. a žalobu slyšeti; Původ nestane li na den uložený, při svou ztratí. Kol. 10., 11. A pak na ten rok stoj. O. z D. Nestál v čas uložený. CJB. 383. Bys při mém skonání samotný stál. Er. P. 156. V ne- děli jsme na místě stáli. Pref. 500. Má státi na ty časy a na ty roky. Vl. zř. 22. Tehdy jest obžalovaný na ten rok stál ku právu a žalobník nestál až do třetice; Kdo ku právu ve dni v roce, když žaloba zejde, nestojí, při svou tratí. NB. Tč. 225. Co ty musiš mnoho vystač, dyž ty musiš tu vartu stač v noci při měsíčku; S tobum sam ja v noci stala. Sš. P. 594., 800. Aby ve dvú neděli stál před úředníky; Aleš stál na prv- ním roku; Na třetím roku nestál před úřed- níky. Půh. I. 387., II. 35., 332. (Tč.). Jakož po smrti šťastné paměti kněze Sbynka stálo jich o arcibiskupstvie jeden a čtyřicet. Hus I. 448. Při jeho smrti stál (ďábel) na úhlu sv. kříže. Hus III. 293. Aby v šesti nedě- lích sám nebo skrze řečníka svého stál před právem. NB. Tc. 222. — prostřed čeho. Který (strom) stojí prostřed ráje. Sš. P. 38. — kde (s čeho). A panenka stála s druhé strany dvírek. Er. P. 163. — adv. S. pevně, přímo, z rovna, křivě, shrbeně, Us., nejzáze. Kom., tiše, nepohnutě. Us. Stůj to dlouho nebo krátko, já jí hanbu učiním. Ctib. Jakož svrchu (napřed, nahoře) psáno stojí. Výb. II. 383., Václ. XIX., Vl. zř. 554. Což nahoře psáno stoji. Arch. A v pravdě bude-li to na dlouze státi. Skl. 1. 174. Stoja hory v pravo, v levo Rkk. 18. Stojím hotově, po hotově. Kom. Žádostivě, dychtivě, mužně o něco s., V., urputně v něčem s. Br. Dobře s. = se míti. V. Obilí dobře stojí. Us. Nic dražeji nestojí jako to, co se prosbou kupuje. Kom. Ačkolvék kdo pevno stoji, časem se zva- luje. Us. Té. Už to s nimi špatně stojí. Us. S. kolmo. Nz. Ten kdo je v boji, bezpečně stoji, koho přiodíváš a štítem přikrýváš; Hle zdaleka stojím, vrátiti se bojim; Můj klobuček křivo stojí. Sš. P. 62.,' 67., 626. (Tč.). Osobně před súdem s. NB. Tč. 219. My přeslyšíce strany dali sme jim rok ku právu, aby obapolně stáli. NB. Té. 225. S. věrně s někým, Alx., pevně v něčem. Arch. I. 52. Vítězíš, když pevně stojíš; Má péči míti, aby dobře duchovenství stálo; Má-li královstvie s. dobře, musí to býti, aby strany lidí jedné vóle byly a tak aby jedna druhé nekazila. Hus I. 191., 450., II. 102. (II. 132., 225., Tč.). — Zůstal státi, šp., vz Sta- nouti, abs. — S. se = udáti se, geschehen. Vz Stanouti, stauu.

313267   2. Státi Svazek: 7 Strana: 0773
2. Státi, Cf. Mkl. Etym. 319. b., Šrc. 209. nn , Gb. Ml. I. 164. Bude-li stál, si sta- turus fuerit. Št. Kn. š. 22. 35. Stůj, protože stůj má z pravidla přízvuk emfatický, jehož nikdy nemá boj se. Emfatickým přízvukem změnilo se stoj v stój, stuoj, stůj. Kvř. 25. Cf. Gb. Ml. 1.142. O starších tvarech cf. také List. fil. 1884. 461. Jáť stoju. Pass. 276., Mst. 269. Aby stáno bylo, ut stetur. Pror. Isa. 10. 32. Jdi a stój v bráně. Pror. 66. 9. Slovo stojí. Kyt. Neutiekaje stuoj. Výb. II. 45. Postel stojí připravená. Kyt. Stojíš (vo- lání na koně atd )! Dch. List, kdež se roz- kazuje někomn, aby stál. Vš. Stoj chlebe, hneď som v tebe. Phľd. VIII. 177. — co. Co stojí stávka (Wette)? 100 zl. Dbš. Sl. pov. VIII. 38 To stojí mnoho přemýšlení. Ves. Co to stojí? Této frase lid na Mor. neužívá nýbrž: Po čem oves? Po třech, po štyrech, jak kerý. Po čem ty hrušky? Jde-li o celek, táži se zač? Zač to tele? Brt. D. — čím. Myslí, že jím svět stojí. Us. Dbv. Nestoj srdcem o to. Smil. — jak. S. svisno, Mj. 108., bez pohnutí, Osv., na rovni s někým, J. Lpř, se vzpřímenou hlavou, Vrch., přímo jako svíce ve svícnu, Kos., někomu naproti tváří v tvář. Mž 60. Jak hezky je stráží stát Er. P. 645. Stojí jako kráva v zeľú. Slez. Šd., jako na hře- bíčkách (nepokojně), Sá., jako pikula, jak vypoščaný, jak ťululú s pistulú, Brt, jako Lotova žena, jako panák v zelí, jako dře- vený panák, jako dub, jako vůl, jako kůl, jako bluma, jako ťululum na ptáky, jako Honza z boudy, Us. Hnšk., jako svatý u sme- tany (hloupě), jako svatý za dědinou. Rgl. Boháč dobře stojí, každý se ho bojí. Us. Tč. — kde (mezi čím, nad čím, pod čím, před čím, u čeho, okolo čeho, po čem, za čím, uprostřed čeho, podlé čeho, při čem, u čeho, na čem, v čem). Král mezi nimi stoje. Alx. S pod vládou něčí. J. Lpř. Stál před ním. Pass. 96. Orel sta před králem. Řd. zv. 9. (Bart 115.). Vši okolo něho stachu. Alx. Po těch stáchu málem dále v stranu podlé svého krále. Alx. (Bart. 207 ) V tom máme podlé sebe všichni státi. Beck. II. 1. 21. Sli- bujem sobě pomáhati a podlé sebe státi pode ctí a věrou. Výb. II. 383. Anděl stál podlé nich. ČEvang. 3. Správa vojny při tom s. má, který statečností a moudrostí jiné převyšovati bude. Kosmogr. 44. a. S. při někom. Pror. 118. a. Lodi, ješto u břeha stojí. Št. Sv. Prokop u dříví stál. Hrad. 25. b. Ježíš na kříži stojieše. Hrad. 91. a. S. na horúcím uhlí bosou nohou, Pass. mus. 344., na levici, Št., někomu na očích, Us., na rynku, NB. Tč., na výši umělecké, Vlč., na vrchu slávy, J. Lpř , na soudu, Mus., na břehu. Vrch. Přímka AB stojí kolmo na přímce D. Studený pot stál mu na čele. Zr. Na něm vše stálo (záleželo). Sá. Řádil, na čem svět stál (až hrůza). Mor. Knrz. Babylonie v té příčině stála za Aegyptem. J. Lpř S. v záloze, Lpř., v řadě, Mour., ve stínu, v průvanu, Us., v moři na kotvách, Lpř., v bráně. Pror. 66. a. Stály mu v očích slzy. Mcha., Osv., Vrch. V listě to stojí. Arch. II. 421. Voda stojí v studni vysoko. Kod. Mnozí s vysoka padají, ješto v nižším stavu tvrdo (pevně) stojiechu. Št. Ř. 191 a. Co v ohni stojí, by železné bylo, rozpálí se. Km. Jakož dole psáno stojí. NB. Tč. 3. Stůj tam, kaj se stává. Vz Seděti (dod.). Stůjte tu příklady. Tf. O tom nikde nic nestojí. Tk. Č. 1. — kde proč. Někdy stojí pro větší důraz v též větě Dvojí áv. Lpř. — komu. Str 641. a. 11. ř. sh. za ,sluší', polož: . svědčí. Brt. S. 170. Stojí mi svobodno, správně: mám toho vůli, volno mi, lze mi, nehájí se mi toho. Brt. S. 3. vd. 170. Žádná jim rada nestojí (nemají pevné rady, nevědí co činiti) 15. stol. S. komu = odolati někomu, zvítěziti nad někým. Jemuž je (oprava místo: sě. List. fil 1891. 65.) nesnadno státi, by se s námi chtěl hádati. Kat. 1472. Cf. ib. 2357. a Ostati někomu (= zvítěziti nad ním). — nač (komu). S. komu na hrdlo, Let. 334 , Arch. X. 86., na bezživotí. Vrů. Co jsem na své nohy stál (co jsem živ). Jrsk. — jak dlouho. Při tom s. chtí s pomocí Boží do smrti 1532 Mus. Sta tma až do času devátého Hrad. 92. a. Veliká zima stála až do středopostí. Let. 135. Ty třenice stály (trvaly) za šest hodin. IB. 305. Kráva už 3 měsíce, od tří měsíců stojí (nedojí, je tak dlouho před teletem) Us. Wrch. - Na čem Na tom nic nestojí (nezáleží). Us. Rgl. Abys věděla, na čem mé věci s králem stojí. 1495. Minst. Na tom s. není dobré ; A jakž jest na smrti stál, tak na súdě postaven bude. Št. Kn. š. 22., 23. — oč. Tuze o něco s. Sá. O zbožie s. Let. 166. Aby zde přede mnú o to stál a toho se spravil. Arch. VIII. 268. — po čem (proč). Když ty po učení stojíš. Výb. II. 1161 Po čestném sbožie stój. Smil. Kdež by lid po tom stal. Bart. 28. Po světě s. Zjev. sv. Brig. Vidouce, že po jeho víře stojí. Sv. ruk. 138. S. po (světské) cti. Pass. mus. 467., Alx.V. v. 65 (HP. 2 ), Sv. ruk. 226. S. po dvornostech z kakéhos všeteč- stva, po přielišnosti, po rožkoši, po lahod- ném jedení, po umění, po pravdě, po právu. Št. Kn š. 11., 29, 130., 136, 141,, 166., 168. — proti čemu (proč jak). Proti svátostem budú s. protivně a rúhavě. Let. 468. Proti sobě státi. Dal. C 53. A jednú-lis ty protiv pravdě stál pro mě? Št. Kn. š. 18. — s kým: s mistrem stáše. Alx. S ja- kým stáváš, takým ostáváš. Lpř. Vz Po- stávati. — v čem (jak). S v slzách, v pře- myšlení, v myšlénkách, v trudném mlčení. v dumách, ve svých snahách na výši své doby, Vlč., v boji, Osv., v úzkém spojení, v závislosti, v odporu k někomu, v opovr- žení, s někým v přátelství. J. Lpř, před Bohem v modlitbě, Mcha., s někým v pří- zni, Sv. ruk. 221., mocně u vieře. Pass. mus. 285., Alx.V. v. 1330. (HP. 32.). Světí v tej hrózě stáchu Výb. II. 11. Odpově- děli, že stojíme v kompaktatech. Let 142. — zač. Nestojí to ani za fuk, ani za sta- rého čerta, ani za řeč, ani za dobré slovo; nestojí za to, aby ho na lopatu vzal, aby si s ním hubu vypláchl, aby se naň vyplil, aby do něho kop, aby si botu o něj otřel, aby si kramflík o něj utřel, aby ho zem nosila, aby mu chřtán zakroutil, aby mu šláp na krk, aby se s ním špinil; nestojí to za to, aby se po tom shýbl, aby to vy- hodil oknem Us. Hnšk. Stojí jeden za 18 a druhy bez dvou za dvacet. Us. Ten by mi za to stál! Sá. Hraď se každý sám, jeden za všecky nestojí. Us. Fč. Stůj v zemi za chudinu, pro jich sbožie i dědinu. Sv. ruk. 201. Slunce jedno za všecky hvězdy stojí. Km. — kdy. Voják ve dne mašíruje, v noci vartu stojí. Koll. Zp. I. 386. Stojí v neděli a ve svátek vždy právě pod samou kaza- telnou. Sá. Víc, než kapek na rozkvetlé sněti po májovém dešti v záři stálo. Hdk. — po co = po čem. Bych stál po to po něž mám státi Pravn. 2546 , 2852.

313268   Státi Svazek: 7 Strana: 1385
Státi v dialekt. Vz List. fil. 1892. 206. -- čím oč Nestůj srdcem o to. 15. stol. List. fil. 1892. 185. Statistika. Cf. Ott. VI. 340.

313269   Státi Svazek: 8 Strana: 0381
Státi. O pův. slova vz Gb. II. ml. I. 86. Časování na Kroměříž., Kojetín., Bystřicku. Vz Brt. D. 29., 53., 81. Bůh ví, čemu se má státi m.: co se má státi. Dle Bl. Gr. 179. zastaralá frase. — kde. Stojí, jak vůl na kopcu. Slez. Nov. Př. 570. Stáť na ničom (viseti). Slov. Ib. 590. — S. za sebe = zá- možným býti. Jicko. Brt. D. II. 389.

313270   Státi Svazek: 8 Strana: 0577
Státi. Kdo můž ničím dělat, co se jednou stalo! Bráb. Vrch. 25. — Pakli by jich (si- rotků) nestálo (nebylo). Tov. 105.

313271   Státi Svazek: 9 Strana: 0310
Státi. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 218., 289. — jak. Stojí jako vyjevený, jako ne- oblízané tele. Mus. ol. 1898. 16. Stojí, akoby ho do země vbil (zarazil), akoby primrzol, ako drevená Mara, ako hriech nad dedinou, ako lipa pri kostele, a. odkopaný stép, a. o stép prikovaný, a. socha, a. svätý na moste, a. vŕba, ako zkamenelé slovo. Stojí, kde ho po3taví. Stojí na ňom, akoby ulial atd. Slov. Zát. Pŕ 363b. Stojí ako drevená panna. Mus. slov. III. 35. Stojí akoby ho prikoval, ako drevený Jano, a. drúk, a. palica pri dverách, a. pribitý, ako stlpica (o ženské), a. špalek (klát), a. zkamenelý (od strachu) Zát. Př. 235a.

313272   Státi Svazek: 9 Strana: 0462
Státi. Stala se mezi nimi úmluva o mezi, kteráž k Jana nadepsaného dvoru stojí. 1450. Mšín. 13.

313273   Státi jak Svazek: 10 Strana: 0394
Státi jak. Stojí jak na trní (netrpělivě, pořád přestupuje). Stojí jako suchá švestka u cesty (opuštěný). Zbirov. Čes. 1. XI. 270. Stoji jak dřeviany, jak vůl na kopcu, jak sviity od sliv za dedinum (o neohrabaném). Slez. Vlasť. I. 236. Stojí ako namalovaný svätý, aku drúk, ako zakopaný. Mus. slov. IV. 11.

313274   Stati-us Svazek: 3 Strana: 0645
Stati-us, a, m. S. Publius Papinius, řím. bás., f 96. v Neapoli.

313275   Statice Svazek: 7 Strana: 0774
Statice, e, f., rostl. Dlj. 53.

313276   Statice Svazek: 10 Strana: 0394
Statice, e, f, limonium, limonka, Strand- nelke, rostl. Vz Ott. XXIV. 12.

313277   Statický Svazek: 3 Strana: 0645
Statický, statisch, gleichgewichtig. S. rovnováha, moment (důraz sil). Nz.

313278   Statický Svazek: 8 Strana: 0381
Statický. S. elektřina = influenční, tře- ním působená. KP. VIII. 464.

313279   Státie Svazek: 10 Strana: 0394
Státie = stání. Slov. Sbor. čes. 14.

313280   Statik Svazek: 3 Strana: 0645
Statik, a, m, malý stát. Kos. Ol. 1. 260.

313281   Statika Svazek: 3 Strana: 0645
Statika, y, i., z řec, nauka o rovnováze těl, vahoměrství, die Statik, Gleichgewichts- lehre. Rk.

313282   Statika Svazek: 7 Strana: 0774
Statika těles pevných. Vz MS. 15. nn.

313283   Statika Svazek: 10 Strana: 0394
Statika, y, f. Chemická s. Vz Vot. 109. nn.

313284   Stationarní Svazek: 7 Strana: 0774
Stationarní, stationär. S. oběžnice. Stč. Zem 171.

313285   Statisíce Svazek: 3 Strana: 0645
Statisíce, pl., viele Hunderttausende. Rk.

313286   Statisíciletý Svazek: 7 Strana: 0774
Statisíciletý. S. zdokonalování. Vlč.

313287   Statista Svazek: 7 Strana: 0774
Statista. Vz Vlšk. 351.

313288   Statistický Svazek: 3 Strana: 0645
Statistický, státopisný, statistisch. Nz.

313289   Statistický Svazek: 7 Strana: 0774
Statistický. S. atlas, data, kancelář, kniha, kommisse, puška, přehled, tabulka, výkaz, zákon. Kř , Pdl., Osv.

313290   Statistik Svazek: 7 Strana: 0774
Statistik, a, m = kdo se statistikou obírá, Statistiker, m Osv.

313291   Statistika Svazek: 3 Strana: 0645
Statistika, y, f., nauka o stavu (o lid- natosti a rozděleni) některé země, státopis, die Statistik, Staatenkunde. Rk. Statistika — věda společných zjevů čísly vyjádřených. Vz S. N. S. Čech, vz obšírný článek v S. N. II. 315.

313292   Statistika Svazek: 3 Strana: 0944
Statistika, y, f., lépe: statistika.

313293   Statistika Svazek: 7 Strana: 0774
Statistika. Cf. Ukaz. 38., 72., Rk. Sl., S. N.

313294   Statistika Svazek: 9 Strana: 0310
Statistika. Literaturu její vz v Jub. Ib. 59. - 65.

313295   Statistika Svazek: 10 Strana: 0394
Statistika, y, f., z lat. Vz Ott. XXIV. 21.

313296   Stativa Svazek: 3 Strana: 0645
Stativa, y, f., das Stellwerk. Hk., Šp. Vz Tkadlcovství.

313297   Stativa Svazek: 10 Strana: 0394
Stativa, y, f., ansa. Bhm. hex. 1191.; ansta, Mam A. 14a; repegallum. Rozk. R. 104. Stativa tkadlcovského stavu. Vz Ott. XXIV. 51.

313298   Stativa Svazek: 10 Strana: 0664
Stativa = stojaté sloupy mezi mlýnskými žlaby. Čes. 1. XV. 227.

313299   Stativka Svazek: 3 Strana: 0645
Stativka, y, f., rostl., zastl. Rozk.

313300   Stativka Svazek: 7 Strana: 1385
Stativka, nerba, rostl. Vz Pršp. 32. 85.

313301   Stativnice Svazek: 3 Strana: 0645
Stativnice - Statenice. PL., Tk. II. 472.

313302   Stativo Svazek: 3 Strana: 0645
Stativo, a, n., stativko, a, n., stativa, y, f. = podstavek, podkladek, das Gestell. Techn. Stat?-ivo (-iv?). Mkl. B. 226. - S., dřevo po straně tkadlcovského stavu, das Stellwerk, Gestelle, Stückholz, die Wand. — S., náčiní, v němž se točí válec k drcení hrud, das Gestelle.

313303   Stativo Svazek: 7 Strana: 0774
Stativo. Cf. Mkl. Etym. 352.

313304   Stativo Svazek: 10 Strana: 0394
Stativo, a, n. = lávka za stavidly u kol? Hořejší mlynář pustil náhle vodu a ta běží dolejšímu přes s-va. Mš.

313305   Statka Svazek: 3 Strana: 0645
Statka není — nedostačuje. Výb. I. 954. Cf. Dostatek.

313306   Statkář Svazek: 3 Strana: 0645
Statkář, e, m., der Grundbesitzer. Nz. Vz Statečník.

313307   Statkářka Svazek: 7 Strana: 0774
Statkářka, y, f., Gutsbesitzerin, f., Rk.

313308   Statkářský Svazek: 3 Strana: 0645
Statkářský, Grundbesitzer-.

313309   Statkářství Svazek: 7 Strana: 0774
Statkářství, n., Grundbesitz, m. Posp.

313310   Statkářstvo Svazek: 3 Strana: 0645
Statkářstvo, a, n., die Grundbesitzer.

313311   Statkosloví Svazek: 7 Strana: 0774
Statkosloví, n. = nauka o statcích, Agathologie, f. Ott. I 435, Dk. Aesth. 495.

313312   Statková Svazek: 8 Strana: 0381
Statková, é; f., trať ve Frýdecku. Věst, op. 1894. 18.

313313   Statkovati Svazek: 3 Strana: 0645
Statkovati — ctíti, vážiti, ehren, schätzen. Na Mor., Slez., Slov. Bern. — se — stateč- ným býti, Mass halten, wacker sein, sich anständig benehmen. Mor. a Slez. Pk., Klš., Ltk. Cf. Statečný. — kam. Vzali mu (že- brákovi) kabelu a všecky krajíce, a šli se statkovač na Krasno k musice. Sš. P. 699. — kdy. V utery gazduju, hodně sobě při mu- zice statkuju. Sš. P. 654.

313314   Statkovati se nač Svazek: 7 Strana: 0774
Statkovati se nač = na něčem si za- kládati. Slez. Šd. - se s něčím = vypí- nati se něčím. — si, stolziren. U Příbora. Vck.

313315   Statkověda Svazek: 3 Strana: 0646
Statkověda, y. f., die Güterlehre, Güter- wissenschaft, Oékonomie. Nz.

313316   Statkový Svazek: 7 Strana: 0774
Statkový. S. hmota. Kzl. 356.

313317   Statně Svazek: 3 Strana: 0646
Statně = statečně, tüchtig, tapfer. Rk.

313318   Státně Svazek: 7 Strana: 0774
Státně, Aby se s. připojili k většímu celku. Pal. Rdh. III. 87.

313319   Státní Svazek: 3 Strana: 0646
Státní, Staats-. S. dluh, dlužní úpis, dů- chod, důvod, hospodářství, kancelář, kancléř, kontrola, list, majetnost', náklad, občan, ob- čanství, papíry, pečeť, poklad, pokladnice, právo, převrat (převrat státu), potřeba, pří- činy, příjmy, rada, radní, samotržba (mono- pol), správa, služba, statek, stavba, stavení, škola, tajemník, telegraf, účel, účet, účtář- ství, úřad, úředník, úvěr, věc, velezrada, věřitel, vězen, vlastenství, vydání, záležitosť, zákon, zástupce, zástupnictví, zřízeni, J. tr., dějepis, moc (zákonodární, výkonná n. vy- konávací, soudní, svrchovaná), právo, ústava, úvěrová pokladnice, vláda, zemiště, Nz., bu- dova, kousek (coup ďétat), náboženství, po- litika, půjčka, rozpočet, spotřeba, S. N, akcie, banka, bankovka, břímě, dráha, état, jmění, los, loterie, obligace, odměna, pod- pora, policie, pomoc, přirážka, škola prů- myslová, úpadek, úpis, upsání, úroky, úva- zek, výpůjčka. Sp.

313320   Státní Svazek: 7 Strana: 0774
Státní autorita, bankrot (úpadek), celek, finance, forma, jednota, majetek, obec, plat, poplatek, pořádek, společnosť, účetnictví, účtárna, věda, zkouška, život, Šp., Kř. Stat., J. Lpř., Hlv., Kzl. Cf. Pr. tr. 264.

313321   Státní Svazek: 9 Strana: 0310
Státní vědy. Literaturu o nich vz v Jub. Ib 3. - 65.

313322   Státní adressář Svazek: 10 Strana: 0394
Státní adressář (almanach), církev, dluh, dvůr soudní, erár, garancie, hospodářství, kalendář, kancellář, lékařství, lotterie, mi- nisterstvo, moc, monopol, občan, orgán, po- klad, pokladna, právo, převrat, příjmy, pří- slušnosť, půjčka, rada, rozpočet, schematis- mus, služba, správa, statky, účetnictví, účtárna, úpadek, úvěr, vědy, výdaje, zá- stupce, zákony, zřízení. Vz Ott. XXIV. 22. - 29.

313323   Státnice Svazek: 7 Strana: 0774
Státnice, e, f. = státní zkouška. Us.

313324   Statnice Svazek: 10 Strana: 0394
Statnice, e, f. = statná žena. Dšk. Km. 41.

313325   Státnickosť Svazek: 10 Strana: 0394
Státnickosť, i, f. Nár. list. 1901. č. 321. Sr. Státnictví.

313326   Státnický Svazek: 3 Strana: 0646
Státnický, Staatsmann-, staatsmännisch. Šm.

313327   Státnický Svazek: 7 Strana: 0774
Státnický. S. vědy, umění. Osv.

313328   Státnictví Svazek: 3 Strana: 0646
Státnictví, n., die Staatskunst. Rk.

313329   Státník Svazek: 3 Strana: 0646
Státník, a, m., der Staatsmann. Balbi. Zem.

313330   Statník Svazek: 10 Strana: 0394
Statník, a, m. = nosič baldachýnu (o božím těle). Slez. Vyhl. II. 51.

313331   Statniti se Svazek: 7 Strana: 0774
Statniti se, sich abhärten, muthvoll wer- den. Musí se s. mezi lidmi. Sá.

313332   Statniti se kde Svazek: 10 Strana: 0394
Statniti se kde: mezi lidmi (namáhati se a p. ). Sá. XIX. 136.

313333   Statnobojovný muž Svazek: 10 Strana: 0394
Statnobojovný muž. Msn. II. 273.

313334   Statnoduchý Svazek: 3 Strana: 0646
Statnoduchý, wacker. Šm.

313335   Statnoduchý Svazek: 10 Strana: 0394
Statnoduchý = udatný. Msn. II. 104., 147.

313336   Statnokopý Svazek: 10 Strana: 0394
Statnokopý Priamus. Msn. II. 63., 112.

313337   Statnomyslný Svazek: 10 Strana: 0394
Statnomyslný Odysseus. Msn. Od. 57.

313338   Statnoramenník Svazek: 10 Strana: 0394
Statnoramenník, a, m. S. Hefajstos. Msn. II. 18., Od. 117.

313339   Statnoramenný Svazek: 10 Strana: 0394
Statnoramenný bůh. rek. Msn. II. 344., 256.

313340   Statnosť Svazek: 3 Strana: 0646
Statnosť, i, f. = statečnost, die Stattlich- keit, Tapferkeit. — S. — způsobnosť, die Fähigkeit, Eignung. Mark. — S. — sličnosi, die Schönheit. Slov. Plk.

313341   Statnotělý Svazek: 10 Strana: 0394
Statnotělý brav. Msn. Od. 138.

313342   Statný Svazek: 3 Strana: 0646
Statný = statečný, udatný, stattlich, tapfer, vermöglich. S. muži. D., Sych. — S. = pevný, fest. Všech sto jmieše k Vy- honu v utrobách statnú vieru. Rkk. 30. — S., sličný, schön. Plk. — S. jméno, substan- tivum, lépe: podstatné. Vz toto.

313343   Statný Svazek: 7 Strana: 0774
Statný. Tomu sláva a česť, kdo statné mysli jest Hkš. — k čemu: k práci. Lpř. - S jméno = podstatné. Šf. III. 13., 318.

313344   Statný Svazek: 9 Strana: 0310
Statný = statečný. Zanechal po sobě statné synv. Pal. Děj. I. 1. 316

313345   Statný v čem Svazek: 10 Strana: 0394
Statný v čem: v nohou (dobrý chodec). Krs. Ten. III. 43.

313346   Státoborný Svazek: 7 Strana: 0774
Státoborný, staatenvernichtend. S. moc. Pal. Rdh III. 210.

313347   Statocysty Svazek: 10 Strana: 0394
Statocysty (otocysty) = smyslové ústroje zvířat. Vz Ott. XXIV. 29.

313348   Statočný Svazek: 8 Strana: 0381
Statočný = poctiľý. Vz Statečný. Slov. Zátur.

313349   Státohospodářský Svazek: 7 Strana: 0774
Státohospodářský, staatswirthschaftlich. NA. IV. 187

313350   Státoobčanský Svazek: 7 Strana: 0774
Státoobčanský. S svobody. Nár. listy.

313351   Státoobčanský Svazek: 8 Strana: 0381
Státoobčanský. S. ohled. Ott. IX. 17.

313352   Státopeněžní Svazek: 9 Strana: 0310
Státopeněžní. Blm. I. 265.

313353   Státopis Svazek: 3 Strana: 0646
Státopis, u, m. = popsání státu, stati- stika, die Statistik. Novější.

313354   Státopis Svazek: 7 Strana: 0774
Státopis. Cf. Jg. Slnosť. 94.

313355   Státopisný Svazek: 7 Strana: 0774
Státopisný, statistisch. Stč. Zem. 7. Vz Statistický.

313356   Státopokladní Svazek: 9 Strana: 0310
Státopokladní soustava. Blm. I. 241.

313357   Státoprávně Svazek: 10 Strana: 0394
Státoprávně. Nár. list. 1904. č. 10. 13.

313358   Státopravní Svazek: 7 Strana: 0774
Státopravní, staatsrechtlich. S. samo- statnosť. Us. Pdl. S. úřad. Mus. 1880. 519.

313359   Statoprávní Svazek: 7 Strana: 1385
Statoprávní. Dle Věst. I.38. lépe: státno- pravní. Vz tam.

313360   Státopravník Svazek: 7 Strana: 0774
Státopravník, a, m., der Staatsrechts- kundige. Dch.

313361   Státopravník Svazek: 8 Strana: 0381
Státopravník. Nár. list. 1895. č. 46.

313362   Státoprávník Svazek: 9 Strana: 0310
Státoprávník, a, m. = přívrženec čes. státního práva. Osv. 1897. 664.

313363   Státoradovský. S Svazek: 10 Strana: 0394
Státoradovský. S. kommisse. Stieb. 168.

313364   Státospasný. S Svazek: 10 Strana: 0394
Státospasný. S. snahy. Nár. list. 1885. č. 109.

313365   Státotvorně Svazek: 10 Strana: 0394
Státotvorně, staatenbildend. S. vystou- piti. Nár. list. 1885. č. 80.

313366   Státotvorný Svazek: 7 Strana: 0774
Státotvorný, staatenbildend. Us.

313367   Státotvorný Svazek: 8 Strana: 0381
Státotvorný. S. idea, Phľd. XII. 329., řád. Nár. list. 1893. č. 315.

313368   Státověda Svazek: 3 Strana: 0646
Státověda, y, f. = statistika. Us.

313369   Státověda Svazek: 7 Strana: 0774
Státověda, Staatswissenschaft, f. Pr. tr.

313370   Státovědec Svazek: 3 Strana: 0646
Státovědec, dce, m., der Statistiker. Mus. I. a. 108.

313371   Státovědecký Svazek: 7 Strana: 0774
Státovědecký, staatswissenschaftlich. S. studium.

313372   Státovědný Svazek: 7 Strana: 0774
Státovědný, staatswissenschaftlich. S studium. Pdl.

313373   Státovka Svazek: 7 Strana: 0774
Státovka, y, f., Staatsbanknote, f. Kzl. 260 , Dch.

313374   Státovka Svazek: 10 Strana: 0394
Státovka, y, f. = papírový peníz vy- daný státem naproti bankovce vydané ban- kou. Vz Ott. XIX. 447b.

313375   Statový Svazek: 8 Strana: 0381
Statový. S. soustava lesní, Fachwerk, n. Ott. XI. 666. a.

313376   Státozrádný Svazek: 3 Strana: 0646
Státozrádný, staatsverrätherisch. Šm.

313377   Státozrádný Svazek: 9 Strana: 0310
Státozrádný separatismus. Pal. Pam. 629.

313378   Státský Svazek: 3 Strana: 0646
Státský, Staats-. S. rada.

313379   Státský Svazek: 10 Strana: 0394
Státský = státní. S. úředník. Pal. Záp. IV. 164

313380   Statuarní Svazek: 3 Strana: 0646
Statuarní (statuární) — stanovám při- měřený, statutengemäss. S. N.

313381   Statue Svazek: 3 Strana: 0646
Statue, e, f., z lat. = socha, die Statue. Kram.

313382   Statura, y, f., lat Svazek: 3 Strana: 0646
Statura, y, f., lat., vzrůst, postava lidského těla, die Gestalt, die Leibesgrösse. S. N.

313383   Status quo, lat Svazek: 3 Strana: 0646
Status quo, lat. In statu quo něčeho ne- chati i. e. tak, jak bylo zastiženo, něco ponechati ve své míře, ve stavu posavad- ním, der bisherige Stand.

313384   Statut Svazek: 3 Strana: 0646
Statut, u, m., z lat., das Statut, Gesetz, die Verordnung, Satzung. S., ústava, řád, zřízení. S. obce n. obecní, vlastní, zvláštní, společný, spolku n. spolkový. Aby při jejich řádích, privilegiích, statutách zachováni byli. Nar. o h. a k.

313385   Statut, u, m. S Svazek: 10 Strana: 0394
Statut, u, m. S. královský, obecní, orga- nický. Vz Ott. XXIV. 30 nn.

313386   Statutární Svazek: 10 Strana: 0394
Statutární město. Nár. list. 1904. 354. 1.

313387   Sťatý Svazek: 3 Strana: 0646
Sťatý; -sťat, a, o, abgehauen. S. kmen. V. — S. člověk, kohout, enthauptet. Us.

313388   Statý Svazek: 7 Strana: 0774
Statý. Už je staté = už se stalo Mor. Brt. D. IV., Val. Slavč. 87.

313389   Staurolith Svazek: 3 Strana: 0646
Staurolith, u, m., nerost. Vz Šfk. 209., Schd. II. 45.

313390   Staurolith Svazek: 10 Strana: 0394
Staurolith, u, m, nerost. Vz Vstnk. XI. 833, Ott. XXIV. 35.

313391   Staurolithový Svazek: 7 Strana: 0774
Staurolithový, S. břidlice. Krč. G. 264 , Ott. 669.

313392   Stauroskop Svazek: 10 Strana: 0394
Stauroskop, u, m., z řec. = polarisační přístroj k určování směrů optických os kry- stalů. Vz Ott. XXIV. 36.

313393   Staúvati se někde Svazek: 10 Strana: 0394
Staúvati se někde = stavívati se. Val. Čes. 1. XI. 132.

313394   Stav Svazek: 3 Strana: 0646
Stav, u, m., od sta (státi, stanouti). S., starslov. stav?, der Bestand, lit. stova, die Stelle, lett. st?vs. Mkl. L. 107., B. 2. — | S., postavení, stan, der Standort, Stand, die ; Stellung. S. sluneční, solstitium. Aby voda mlýny hnáti mohla, musí se její stav co nejvíce zvýšiti hrází. Us. — S., ve kterém kdo jest, položení, okolnosti, ve kterých šije, der Stand, Zustand, Fuss, die Art, Lage. Jg. Pokojný s. nejžádostivější jest. Kom. Když Bořivoj svůj s. změnil (se dal po- křtíti). Dal. k. 23. Něco v nebezpečný s. uvésti. Sych. Dům v dobrém stavu. Us. Ve zlém, v nejlepším stavu býti. D. S. mizerný, psotný. Us. S. přirozený člověka; s. doko- nalosti, milosti, nemilosti, hříchu, nevin- nosti n. hříšný, nevinný. Us. (Jg.). S. války, míru. Rf. Silnice, budovy atd. v dobrém stavu zachovati, udržeti; ku předešlému stavu něco navrátiti; navrácení ku přede- šlému právu a stavu. J. tr. S. obležení. S. N. Nynější stav věcí; S. věcí opanovati; S. mysli, osení; S. nuzný; S. věci není právě lákavý; Tohoto s-u věcí nelze déle udržeti; Smutný s. nemocného; V předešlý s. něco navrátiti; Učiniti něco ve stavu nepříčet- ném. Us. Dch. S. lesa (der Bestand): dobrý, prostřední, špatný, mýtný, dospělý, pomí- chaný, smíšený. Sp. S. kassovní vykázati. Sp. K horšímu stavu se chýlení. S. skupeniny, skupenství, der Aggregatzustand. Šp. S. do- bytka, der Viehbestand, Viehstand; S. dluhů, dlužnosť, der Passivstand. Nz. Stav podzá- konný, podmilostný; Za to s. církve samé se nám v listu Pavlovu zřetelně naličuje; Stálý s.; To k trpnému jejich a odvislému stavu dobře se hodí; Obnovení s-vu raj- ského předhříšného; Stejnosť mravného s-vu před obrácením; Neměl ale s. pokojný onen dlouho trvati; Vylíčiv Lukáš s. prvotné církve přistoupá k vypravování; Jiní na s. církve sklíčený odkazují; S. ponížení, úprazně či klenoty Páně; S. Páně již oslavený ; S. nevinny; Nezná sv. Jan nejetného s-vu mezi láskou a nenávistí. Sš. I. 72., 154., ÍI. 28., 32., 84., 93., Sk. 34., 35., 139 , J. 262., 297., Ob. 160., 297. (Hý.). Na jiný s. něco obrátiti. Kat. 2958. Umyslil bieše své dcery v bludný s. dáti. Pass. 37. (Hý.). Stav prvého člověka před pádem jest zdravie; A tak již máš vy- psán od Krista stav žebráka Lazara; Člo- věka k prvnímu stavu navrátiti; Člověk chce-li přijíti ku poznání pravému, musí naj- prv znamenati s. vedlé těla i duše. Hus I. 293., II. 242., 431, III. 142. (Tč.). Zboží došlo v stavu poškozeném jest dle něm.a tedy lépe: zboží došlo porušené. Šm., Šb. Stav zdravotní správce jest uspokojivý, lépe: správci vede se tak, že se není čeho obávati n. vede se dobře, jeho zdraví jest dosti dobré. Šb., Brs. 2. vyd. 237. Hleděno buď, byla-li řepa do nádoby dána v stavu zdravém n. pokaženém, lépe: byla-li řepa do nádoby dána zdravá n. zkažená. Šb. Dům nachází se ve špatném stavu, lépe: dům jest sešlý, chatrný, na spadnutí. Šb. Kresli ptáky dříve ve stavu oškubaném šp. m.: ptáky oškubané; Zámek byl ve stavu spu- štěném šp. m.: na spadnutí, zboření. Km. Ve s-vu suchém šp. m.: za sucha. Brt. Po- litický s. věcí v Turecku jest nebezpečný, lépe: politické postavení Turecka jest ne- bezpečné, Turecko jest v nebezpečném po- stavení politickém. Šb. Přesvědčil se o stavu věci, lépe: přesvědčil se, jak se věc má, v jakém způsobu věc jest. Érs. 2. vyd. 237. Nemáme tedy dle Brs. slova stav ve smyslu německého Zustand užívati, kde toho třeba není. Jest v jiném stavu (v požehnaném, těhotná). Us. Vz Míra a strany přísloví: Prodělání. — S., způsobnosť, moc, možnost, der Stand, die Fähigkeit, Kraft, Möglich- keit, das Vermögen. Nejsem ve stavu to učiniti (na Slov. v stavě). Us. Tato vazba má se za germanismus, správně: nejsem s to, abych to učinil, nebo nemohu toho (to) učiniti. Vz S to a Cf. Brs. 2. vyd. 237. — S. vztahem na domácnost. S. svobodný, mládenecký, panický, panenský, s. vdaných, manželský (vz Manželství), vdovský. Us. (Jg.). Svůj stav proměniti; v stav manžel- ský vkročiti, V., vstoupiti, Us., k stavu man- želskému požádati. Har. Čím vdova svój stav vdoví promění? Pr. Předek dává s-u panenskému a panickému. Sš. I. 156. (Hý.). Za muže šla a stav vdovský proměnila. NB. Tč. Těžký, těžký kameň mlénský, ješče je těžší s. manželský; Kameň mlénský se omele a s. manželský nerozvede; Já sem sobě umínil, že stoupím v stav manželský a když se mně zle povede, stoupím ve vojenský. Sš. P. 479., 590. (Tč.). — S., vek, doba, das Alter. Došel mužského stavu. Dal. Není na s-vě = na té době. Výb. I. 1096. 10. - $., živnost, der Stand, Beruf, Charakter, das Gewerbe, Geschäft. S. či povolání. Rozličné s-vy čili druhové povolání. Aby lidská spo- lečnost v pořádku zůstati a účelů svých do- síci mohla, potřebí je rozličných s-ů, ze kterých každý zájmy její zvláštním způso- bem zastává. Jest a musí býti právě tolikero stavů či povolání, kolikero je rozličných zájmů lidské společnosti, které tím ostří- hány a zastoupeny býti mají. 1. Duchovým zájmům společnosti lidské slouží: povolání učencův; povolání krasovědného umělce; povolání učitelovo a vychovatelovo ; povo- lání kněze a duchovního správce. — 2. Tě- lesným zájmům slouží: s. vyrábcův či pro- ducentův (horníkův, rybářův, myslivcův); s. továrníkův či fabrikantův (s. řemeslní- kův); s., jenž výrobky a tovary v oběh uvádí (s. obchodnický a kupecký). — 3. Du- chovým a spolu tělesným zájmům slouží: p. lékařovo; p. vojínovo (s. obranný); povolání soudce a zástupce právního. MP. 215. 216. Jako každý je povinen pro všeobecné dobro lidské společnosti dle sil svých činným býti, tak má i povinnosť, sobě zvláštní stav či povolání vyvoliti a to takové, pro které zvláštní síly a vlohy se míti domnívá. MP. 215. S. dílovedoucích, dělnický, koželužský, řemeslnický , tovaryšský, továrních učed- níků atd. Šp. Jistý stav sobě vyvoliti. Kom. Jejich stav je k tomu víže. Kram. S. řemeslníkův. Kom. S. učených. Kram. Byli rybáři stavem. Sš. II. 20. Co tvoj s. tebe (tobě) prinášá, s tím buď spokojný. Na Beskyd. Tč. Mám jen povinnosti svého s-u. Dch. Podlé s-u byl Lukáš lékařem. Sš. L. 1. Podlé s-u (tkadlcovského) bidlo, podlé stavu (důchodů) bydlo. Šd. Kdo jakého stavu n. povolání jest (1650.). Er. Jakého stavu svědek jest; právo stavu; stav úředníkův. J. tr. Oděv, stravu podlé stavu. Č. V kaž- dém stavu najdeš vadu. Prov. Jest živ po- dlé svého stavu. Ml. Ten s. jest nejdóstoj- nější, jehož nemuož nižádný právě míti a požívati jedné s vólí; Člověk má pilně vá- žiti, který mu se s. lépe hodí. Hus I. 448., II. 32. Drž se čistotně podlé svého stavu. Na Mor. Tč. Jaký s., taký mrav. Vz Zvyk. Lb. Každý s. mívá svůj mrav. Němc. Buď se svým stavem spokojen, vz o tom pří- sloví : Dobrý, Držeti co, Kněz, Koza, Kráva, Rohy, Sedlák, Švec, Osud, Spokojenost. — S., vztahem na obec, třída lidu, der Stand. S. duchovní, knížecí, hraběcí, panský, ry- tířský, městský, sedlský, světský, řemesl- nický atd. Ros., Václ. I., Zř. F. I. A. III. Stavové zemští sněmující v Čechách byli: s. duchovní (arcibiskup, biskupové a infu- lovaní preláti jsouce držitelé statků do desk vepsaných), panský (vévodové, knížata, hra- bata), rytířský, městský. Jg. Vz Rb. str. 272. Na gruntech stavu panského, rytířského a Pražan obojích měst. Nar. o h. a k. Na po- níženou prosbu všech tří stavů království českého s týmiž stavy narovnati a smluviti ráčil. Nar. o h. a k. Všichni, kteří užívali s-u rytířského. Břez. 167. Jakého koli s-vu. Dch. S. úředníků, der Status einer Behörde. J. tr. Já mám být zbavený svého potěšení; kdo mě ho zbavuje? vojanščí stavové. Sš. P. 576. Jenž slova ta o s-u otrockém béře. Sš. Sk. 24. Snad mu velí otec, aby byl mnichem neb knězem a on znamená, že se mu ten s. nehodí, nenie zavázán v tom otce poslú- chati. Hus II. 31. — S., vzhledem k důsto- jenství, urozenstvo, der Stand, hohe Stand. Muž od stavu, vysokého, urozeného stavu. D. Do s-vu povýšenu býti, Us., přijatu býti, mezi vyšší stavy posaditi; nižšího stavu. V. Z nízkého stavu. Us. Povýšiti někoho ve stav urozený. Vz Šlechtic. J. tr. Povýšení stavu, do stavu šlechtického. J. tr. Všem vůbec, duchovním i světským, jakéhož by ti koli stavu a povolání byli, všecko dobré vzkazujeme. Nar. o h. a k. Pán, osoba od s-vu. Us., Dch., Er. P. 248. Osoba stavu vyššího, der Standesherr. J. tr. Císař pro tě nepřijede ani pán od stavu, nevybírej, ne- přebírej, tu ti radu dávám; Vyprovoď mja, moja milá, ven z vašeho dvora. Vyprovodiť môžu, tvoja být nemôžu, ty si s-vu vyso- kého, já k tobě nemôžu. Sš. P. 297., 319. V této zemi s. panský a rytířský sou lidé svobodní, kteří jiného pána nemají než krále českého. Žer. 343. Třetího s-vu užívají; Nápravníci, dědiníci, svobodníci, ti kteří s-vu neužívají. Bck. II. 2. 73., 1. 303. Čím stav vyšší, tím pád hroznější, hlubší a biednější; Dóstojtaá ctnost jest, ne stav veliký. Hus I. 184., 366. (Tč.). — S., splav, jez, hráz k nadržování vody, stavidlo, stav- nice, stávka, zástav, zástava, der Damm die Wehr, die Schleusse; s. v jezu: vrata;
okenice u stavidla; s. vyhraditi (otevříti).
S. na řece n. jez; s nebo splav u rybníka.
V. Jez n. stav, kterýmiž se voda nahání.
Br. — S., postava, složení, der Bau, die Ge-
stalt. Sv. Prokop byl u pleci i v těle sta-
vem širokým. St. skl. I. 42. — S., kloub
(zastr.), das Gelenk. Stavy vykracovati.
Orb. p. 222. — S. tkadlcovský, na němž se
osnova vije a tká, dříve Jcrosna, der Weber-
stuhl. Stav soukenický, hedvábníka, pentli-
kářský. Us. Části jeho: vratidlo hořejší a
dolejší, list, hadlav (kolmá šňůra), pod-
nožky, nádobí či brdo, člunek, otáčivá
cívka, bidlo, paprsek, zubené kolo (beran),
západka (cuka), dráty, posouvné špalíčky,
držadlo šňůr, truhlíčky. Vz S. N. Jest od
stavu (= tkadlec). Bdl. Za stavem seděti.
Us. S., nástroj k proplétání příze atd.: tkadl-
covský, strojový (stroj), tahací, stužkový,
pytlový, knotový, prýmkářský, punčochář-
ský, řešetářský, bobinetní na krajky. Vz
S. N. — S. sukna, vz Postav, die Webe. —
S. —= stavení, das Gebäude. Slov. Bern. — S. — obydlí, stání, der Aufenthalt. Zlodějóv krčemních aby žádný nepřechovával ani stavuov u sebe jim dopúštěl. Arch. II. 295. S-y a noclehy mievali, u Svehlana; A jměli jsú s. u Zdeněčka v Čechticích; Ti všichni jsú s-y u nich jměli. Pč. 40., 1., 2., 3., 8., 12. a j. Zvěda, kde mají své s-vy. Smil v. 1323. Naim vykládá se hnutie a znamená tento svět, v němž hnuli sú sě lidé ze svých stavóv. Hus II. 356. — S., malý rybník, der Weiher. Š. a Ž. — S., něm. Stav, ves u N. Paky. PL.

313395   Stav Svazek: 7 Strana: 0775
Stav. Cf. Mkl. Etym. 319. a. Stavy duše: činné, dynamické, statické, trpné (cit a vášeň), prvotné, výsledné, základní. Dk. P. 27., 118., 123., 143., Dk. Rozb. f. 96. S. zá- vad, Lastenstand einer Realität, tlakoměru, Šp., konečný, teploty, Stč., aggregatní, Rm. 1., 5, bídný, zoufalý, žalostný, Šmb., vá- lečný, nynější vědy, Mus., elektrický, Dk., krystallinický, ZČ., vody (normalní, nejnižší, nejvyšší), Us., našeho vědění. Osv. Býti v stavu milosti (bez těžkého hříchu). Mž. 17. Nervy a svaly jsou buď ve stavu čin- ném aneb nečinném. Osv. I. 482. -- S. = způsobnosť atd. Nebyl v stavu, aby bránil jejich vpádům. Šf. Strž. II. 161. — S. vzta- hem na domácnosť. S. panenské čistoty, panenský, vdoví, vdovcový. Št. Kn. š. 60., 61., 82. Pannu k s-vu manželskému pojal. 1606. Exc. S. manželský prvý je od Boha, druhý od ľudí a tretí od čerta. Slov. Rr. MBš. — S. = třída lidu. Kdo nad svůj stav žije, tomu na dva kyje. Brt. S. stavu nelaj a menší saď se na kraj. Lpř. — S.= jez. S-vy tak mnohých vod zdržeti nemo- houc. Let. 256. Činie (padúši) některaké stavy, aby lodie jim nemohly ujíti. Mill. 116. — S. = rybník. Mor. Brt. D. 269. — S. = postava. Citat z Hr. ruk. 63. — S. = kloub. Posud na mor. Val. Tam s. = kloub a každý ohyb (Bug) těla lidského. Vck., Brt. D. 269. — S. tkadlcovský. Části: 4 stativa, svůra, prsník, bidlen, 2 vrativa, 2 panny, rekan, klapačka, brdo s hadlafy, paprsek se třtinami, běhoun (koruna, kašina), zubíř, 2 brcátka, 2 pánvice, člunek, cívka, pod- nožky, činky, záhražky, bičík. Us. Knrz. S. samočinný či tkadlcovský. NA. IV. 48. Tkadlec pro s. není v stavu ke slavnému přijít stavu. Fr. J. Rubeš. — S. = stavení. Dom, škola, fara, kostol, palác, zámok, to je všetko stav. Hdž. Šlb. 48. — S. Veliký a Malý S., Grosser, Kleiner Teich, rybníky v Krkonš. Řvn. 481. Na Stavě, míst. jm. u mor. Jičína. Pk.

313396   Stav Svazek: 8 Strana: 0381
Stav. Pán od stavu = tkadlec. Žďár. Nár. list. 1894. č. 107. odp. feuill. Popis tkadlcov- ského stavu. Vz NZ. IV. 38. Jakého sme stavu, takou jezme stravu. Mor. NZ. V. 543. S. = splav, jez. S. v řece udělati. L. posíl. II. 30. — S., jumentum: potah, kaň, mezek. I vložil jeho v stavy své i vede ho do ho- spody. Ev. víd. 101. Luc. 10. 34. Bezděka přeložil: Vložil ho na hovado své.

313397   Stav Svazek: 9 Strana: 0310
Stav. Stavy vzdělané, zvláštní. Stav iný, iný kroj. Stavy menia mravy. Slov. Zát. Př. 363a. — S. Jdeme na stav = stavit se při trunku. Br. St. 138. — S. tkadlcovský, na Slov. také: vršak. Sbor. slov. ?. 30. Jeho části tam: bidlo, cievka, cunok (činek), čince, gáčer, kôň, návoj, paprstek, podpory, rám, sperižne, stramovnice, válec. Vz Sbor. slov. III. 30. -31.

313398   Stav Svazek: 10 Strana: 0394
Stav panský, rytířský, šlechtický, vlá- dycký. Vz Kol. Her. 423. Stav městský, poddanský, privilegovaný, svobodnický, ze- manský atd. Svobd. 150. — S. = zastávka, útulek. U toho (přechovávače) že je dobrý s. Jrsk. VIII. 3. 107. — S. = jez. Val. Čes. 1. XII. 84. — S. Pět stavů = pět jezer v Tatrách jedno nad druhým. Vz Hlk. XI. 33. — S. tkadlcovský, Webestuhl. S. ruční, strojní (na bavlnu, hedvábí, vlnu, len a ko- nopí, plachty, plsti, damašky, plyše, aksa- mity), okrouhlý, se samočinnou záměnou útku. Vz Ott. XXIV. 48. 57. s vyobraz. Jeho části v Starej Pazovej na Slov.: bilo, brdo, ciepky, cijovka, člnok, darmovis, faj- fiar, fajfy, kolúške, koza, kvačka, návoj, návojček, nitevnica, podnožie, snuväke, sťahe, sukáč, svijačka, triciepke, vito. Vz Mus slov. VII 58.

313399   Stav tkadlcovský Svazek: 10 Strana: 0664
Stav tkadlcovský. Vz popis a obraz jeho v Brt. Sl. 396.

313400   Stavač, e, staváček Svazek: 3 Strana: 0648
Stavač, e, staváček, čku, m. = vstavač, der Steher, das Stehekraut. Jád.

313401   Stavačka Svazek: 7 Strana: 0775
Stavačka, y, f. = stavěčka. Bern.

313402   Stavadelné Svazek: 3 Strana: 0648
Stavadelné, ého, n., plat z místa, das Standgeld. J. tr.

313403   Stavadelní Svazek: 3 Strana: 0648
Stavadelní, Stand-. S. obchod, stolový, der Standhandel. J. tr.

313404   Stavadelní Svazek: 7 Strana: 0775
Stavadelní zpěv (na pastýřských sta- vadlech), canticum stabulare. Slov. Koll. St. 422.

313405   Stavadlo Svazek: 3 Strana: 0648
Stavadlo, a, n., místo, kde něco stává, der Standort. Hvězd nebeských běhy a sta- vadla poznati. Troj. Stání, stavadla na trhu (stůl, krámec, der Stand. J. tr.), plat od s-dla. D. S. tržní, der Marktstand. Šp. Amos byl v pastýřských stavadlech. BO. Podlé s-del pastýřových. BO. A po těch ulicech zdělána biechu bydla a s-dla všelikterým řemeslníkóm. Troj. Výb. II. 90. S. lodí = přístav, der Hafen. S. zvěři, der Wildstand, D., pro koně, der Pferdestand, ovčí (obora, ohrada), die Schafhürde, Pferche. Zvykne li vlk do stavadel choditi, tam brzo po stádu veta. Č. M. 144. Cf. Přístavadlo a Mkl. B. 99.

313406   Stávající Svazek: 3 Strana: 0648
Stávající. Tohoto slova užívá se často zbytečně: Ve s-cích poměrech, správně: v těchto, v nynějších poměrech, za těchto n. za nynějších poměru. Brs. 2. vyd. 237. Dle stávajících zákonův, lépe: dle zákonů platnosť n. průchod majících, dle zákonů vydaných neb prostě: dle zákonův. Založiti knihy nové n. opraviti knihy již stávající, lépe: zříditi knihy nové n. opraviti knihy již zřízené. Sb. S., lépe: jsoucí, trvající, ny- nější, dosavadní, tento a p. Rk., Os.

313407   Stávajícnosť Svazek: 7 Strana: 0775
Stávajícnosť, i, f., existentia. V.V. 6.

313408   Stavajičnosť Svazek: 3 Strana: 0648
Stavajičnosť, i, f., das Beständniss. Šm.

313409   Stavák Svazek: 3 Strana: 0648
Stavák, a, m., der Aufsteller, Steller. S. kuželek. Udělati s-ka (při hře v kuželky). — S., druh holubů. U Olom. Sd., Sml. j Stávání, n. Co se ku právům zemským s. dotýce. Václ. I. Vz Státi. Pomine ho tú- lání, pod okenkem s.; pomine ho aj tanec, nebude už mládenec. Sš. P. 219.

313410   Stavák Svazek: 10 Strana: 0395
Stavák, a, m. = furiant a p. Člověk ne- musí dělat nijakého s-ka, ale zahodit se také nemusí. Rais Lep. 167., Rais. Sir. 240. — S. vižle, Vorstehehund. Sb. sl. 1901. 157.

313411   Stávalík Svazek: 9 Strana: 0310
Stávalík, U, m. = bezová duše, v niž cvoček. Malšice. Kub. L. f. 1900 363.

313412   Stavanec Svazek: 9 Strana: 0310
Stavanec, nce, m., hora na Slov. Vz Mus. siov III. 34.

313413   Stavani Svazek: 7 Strana: 0775
Stavani, kmen slovanský. Vz Šf. Strž. I 236., 239.

313414   Stavař Svazek: 3 Strana: 0648
Stavař, e, m., osob. jm. Šd.

313415   Stavař Svazek: 7 Strana: 0775
Stavař, e, m. R. 1513. vyplatil s-řům n. rybníkářům, Teichgräber. Nástin děj. Jind. Hrad. od Ortha I. 71.

313416   Stavař Svazek: 8 Strana: 0577
Stavař, e, m. = budovatel rybníků. Arch. XV. 10., 13., 11.

313417   Stavať Svazek: 7 Strana: 1385
Stavať = budovati. U Trnavy. Šb. D. 69.

313418   Stavať do Svazek: 8 Strana: 0381
Stavať do lutrie = sázeti. Phľd. 1895. 490. b.

313419   Stávati Svazek: 3 Strana: 0648
Stávati, vz Stanouti, Státi.

313420   Stávati Svazek: 10 Strana: 0395
Stávati = trvati. Chci vám platit, do- kud mého statku stává. 1512. Arch. XIX. 157. Bijme se, dokavadž nás stává. Baw. Ar. v. 2505., 4589. Pokud by ho stávalo (bylo). Vz Vystáti.

313421   Stavba Svazek: 3 Strana: 0648
Stavba, y, f.. od sta (státi) = stavění, budování, das Bauen, der Bau. Povoleni k stavbě; ředitel, pán (stavebník), policie, předsevzetí, podniknutí, nasevzetí, shledání, podnětí, obstavení, obstávka (Bauverbot), znalec, ministr, ministerium (veřejné) stavby; povinnosť k s-bě; někomu s-bu obstaviti, ein Bauverbot erlassen; protokol o shle- dané (dokonané) s-bě; vady, nedostatky stavby n. ve stavbě, Baugebrechen. J. tr. Základ, způsob, podnikatel stavby; dříví, kámen na s-bu, s. silnic. Nz. S. užitečná, jalová; s-bu počíti; lešení při s-bě. Us. Dch. Dokonáni s-by. Sš. J. 44. Sloupy k osnově s-by nepřináležejí. Sš. II. 21. Náklady na s-bu, mzda od s-by; s. řádná, mimořádná; rozpočet nákladu na stavbu; chystání-se k stavbě, dohlížitel k s-bě, vyvedení s-by; potřeby povolení k s-bě; s-bu podniknouti. Šp. Stavbu někomu zapověděti, lépe: ob- staviti, vz na hoře. Jv. Stavba strojů, der Maschinenbau. Šp. — S., vůbec každé lid- skou rukou z rozličných látek v pevný celek a k určitému cíli zhotovené dílo: domy, mosty, pomníky, silnice atd., der Bau, das Gebäude. S. na kolech, auf Pfählen, pra- bydlitelův amerických. Vz KP. I. 29.. 100. O s. staročeských vz Tk. II. 348., 378. Sloh s-by. Nz. To jest krásná s-ba Us. Vyvýšená s., der Aufbau; kolová n. na jehlách, der Pfahlbau, okrouhlá, das Ringgebäude; krov s-by, die Verdachung. Dch. S. pobočná, po- stranná a vedlejší. Sš. J. 44. S. s apružemi, der Faschinenbau. Nz. Chrám Artemidin či Dianin (v Efesu), největší a nejnádhernější s. celého řeckého světa. Sš. II. 75. (Hý.). S. podzemní, spodní, základní (spodek s-by). Sp. — S., také druh práce při takových předmětech: s. cihlová, kamenná, vodní, sil- niční atd. S. N. S. hrubá, jezerní, Pfahlbau- ten, Dch., mlýnská, der Mühlenbau, břehová, Ufer-. Nz.

313422   Stavba Svazek: 7 Strana: 0775
Stavba světská, chrámová, Šmb., želez- niční, Šp, pozemní, Pdl , do motyky či do L. U Kr. Hrad. Kšť. Větrné s-by obraz- nosti. Mus. S hor. NA. S. skladby, verše, básnického díla, vědeckého pojednání, dra- mata, řeči. smělá, umělá, obsáhlá, složitá, jednotná, pochybená. Dk. Poet 13. S. bobrů, Ves. I. 57. Stavby římské, vz Vlšk. 512. S-bu navrhnouti, říditi. Mus.

313423   Stavba Svazek: 9 Strana: 0310
Stavba. Lidové stavby. Jejich literatura za r. 1894. a 1895. Vz Čes. 1. 1897. 482.

313424   Stavba Svazek: 10 Strana: 0395
Stavba. Předběžné práce technické před započetím stavby. Vz KP. IX. 323. nn. — S. = stavění, budovaní domů, silnic, mostů atd.; budova sama (stavení). S. dřevěná jehlová (kolová), vodní atd. Vz Ott. XXIV, 37.

313425   Stavbiště Svazek: 7 Strana: 0775
Stavbiště, ě, n. = staveniště. Lodní s. Dch.

313426   Stavbomalba Svazek: 3 Strana: 0648
Stavbomalba, y, f., lépe: malba před- mětů stavitelských. Km.

313427   Stavbosloh Svazek: 7 Strana: 0775
Stavbosloh, u, m., Baustil, m. Ssk.

313428   Stavboznalec Svazek: 7 Strana: 0775
Stavboznalec, lce,m., Baustilkenner. Ssk.

313429   Stavbuvedoucí Svazek: 3 Strana: 0648
Stavbuvedoucí, ího, n., der Bauführer. Us.

313430   Stavby Svazek: 7 Strana: 1385
Stavby lidu. Cf. NZ. II. 188.

313431   Stávce Svazek: 3 Strana: 0648
Stávce, e, m. == stavitel. Pl.

313432   Stavce Svazek: 7 Strana: 0775
Stavce = části dud. Cf. Brt. N. p. III. str. XL. — S. = stavitel. Nazván budeš s. plotů. Ev. ol. 108. (Isai. 58. 12.).

313433   Stávcový Svazek: 3 Strana: 0648
Stávcový — kloubový, Gelenk-. S. vodna- telnosť. Ja.

313434   Stavcový Svazek: 7 Strana: 1385
Stavcový. S. hlísta = tasemnice. O lé- čení vz Mtc. 1893. 146.

313435   Stávcový Svazek: 8 Strana: 0381
Stávcový. S. hlísta, taenia solium. Léčení jí. Vz Mtc. XVIII. 211.

313436   Stavebně Svazek: 9 Strana: 0310
Stavebně školu rozšířiti. Nár. list. 1897. č. 272.

313437   Stavební Svazek: 3 Strana: 0648
Stavební, co se k stavbě vztahuje, Bau-. S. dílo (stavba), dříví, kámen, místo, ná- dvoří, náklad, ozdoba, pozemí, ředitelství, útraty, věc, výkres s rozvrhem, záležitosť, Nz., kapital, kommisse, městiště, oddělení, okrslek, návrh, policie, povinnosť, povolení, pře, přídavek, řád, správa, úřad, úředník (n. stavitelský), J. tr., rozpočet (předchozí), účet, vydání, Šp., čára, ruch, písek, dílec (Bauparcelle), dvůr, pozemek, znalec, lešení, nástin, budka, plocha, činnosť, zámečnictví. Dch. S. ředitelstvo vojenské: ředitel, správ- cové, officialové, akcessisté, vyučenci. Rf. S. látka (stavivo), práce, řemesla. S. N. Vz Stavitelský.

313438   Stavební Svazek: 7 Strana: 0775
Stavební doba, hmota, kommisse, mecha- nika, plán, parcella, povolení, rada, rozepře. Us.

313439   Stavební Svazek: 10 Strana: 0395
Stavební konstrukce, půda. Vz KP. IX. 278. nn., 288. S. bouda, břemeno, kollau- dace, parcella, plán, povolení, právo, roz- počet atd. Vz Ott. XXIV. 39.

313440   Stavebnice Svazek: 3 Strana: 0649
Stavebnice, e, f., die Bauhütte. Dch.

313441   Stavebnictví Svazek: 3 Strana: 0649
Stavebnictví, n. = stavitelství, das Bau- wesen. Nz.

313442   Stavebník Svazek: 3 Strana: 0649
Stavebník, a, m. — kdo staví, der Bau- herr. Řád. stav., J. tr., Nz. Šb. praví: Slovo zcela neznámé m.: ten, kdo chce stavěti; ten, kdo staví, pán stavby. Ale vadné slovo to není.

313443   Stavebnosť Svazek: 3 Strana: 0649
Stavebnosť, i, f. S-sti, die Gebäulich- keiten. Dch.

313444   Stavec Svazek: 3 Strana: 0649
Stavec, vce, m.= nářadí tkadlcovské, der Garnstock. Jg. Vz Tkadlcovství. — S., stav, kloub, das Gelenk. Poslední s. prstů. Tys. — S., kdo se o něco sadil, der Wetter, Setzer. Baiz. — S., malý stav, Ballen, rn. Což nam ty daš prošvarny pohůnče? A ja vam dam dvě stavečky šnury. Sš. P. 745.

313445   Stavěci Svazek: 3 Strana: 0649
Stavěci = stavící, bauend, stellend. — S. = k stavení, k stavění hodný, zum Stel- len, Bauen, Aufrichten geeignet. Jg. S. ko- lečko v hodinách (které řídí hodiny, aby stejně šly), kružidlo, šroub, Techn., dříví, sloupy, pes (n. stavicí, ohař), umění (lépe: stavitelské. Jg.). S. háček (háčkovitá část' u berlínských želez na lišky). Šp. — S. zvonění, při němž zvon sem tam se nekývá, nýbrž staví se hlavici dolů. U Chocně. Ktk.

313446   Stavěci Svazek: 8 Strana: 0381
Stavěci. S. věnec (panen. XV. stol.). Wtr. Krj. I. 102.

313447   Stavěcí Svazek: 10 Strana: 0395
Stavěcí svícen naproti visutému. 1524. Čes. 1. XII. 246. S. les = stavební dříví. Arch. XXI. 302.

313448   Stavěcie Svazek: 7 Strana: 1385
Stavěcie les = stavební dříví. Arch. XII. 555.

313449   Stavěč Svazek: 3 Strana: 0649
Stavěč (slov. stavač), e, m., der Steiler. D.

313450   Stavěč Svazek: 7 Strana: 0775
Stavěč, e, m , Saubeller, m., pes Škd.

313451   Staveček Svazek: 7 Strana: 0775
Staveček, čku, m. = součeček, kolénko slámy a rostlin vůbec Mor. Brt. D. 269.

313452   Stavěčka Svazek: 3 Strana: 0649
Stavěčka, y, f. = náhlavec koňský, die Halfter. Us. Mrk. — S. = stavilelka, die Baufrau. Slov. — S., die Stellerin. Bern.

313453   Stavěčka Svazek: 8 Strana: 0381
Stavěčka, y, f. S. čepců, Haubenmacherin. Vz NZ. IV. 302., VI. 60.

313454   Stávek Svazek: 3 Strana: 0649
Stávek, vku, m. = malý stav (ku př. punčochářský), ein kleiner Weberstuhl. Pun- čochy na stávku dělané. D. S. na popruhy. Us. — S., zástava vody, vodojem, der Wasser- hälter. Zříz. těšín.

313455   Stávek Svazek: 7 Strana: 0775
Stávek. S-ky = mokrá pole, kde stavy bývaly. Laš. Wrch.

313456   Stávek Svazek: 10 Strana: 0395
Stávek, vku, m. = pletací stroj anglický, mechanický atd. Ott. XIX. 910, 903. — S. malý rybník. V struze nadymačem aneb stávkem se opatřiti. Arch. XX. 425.

313457   Stavěký Svazek: 3 Strana: 0649
Stavěký, Jahrhunderte alt, säkulär. Dch.

313458   Stavěký Svazek: 10 Strana: 0395
Stavěký kmen. Tbz. XIII. 86.

313459   Stavěl Svazek: 3 Strana: 0649
Stavěl, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

313460   Stavělík Svazek: 3 Strana: 0649
Stavělík, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

313461   Staven Svazek: 3 Strana: 0649
Staven, vně, f., oblek, zastr. Rozk.

313462   Staveň Svazek: 8 Strana: 0381
Staveň, vně, f. = rám? okenice? Dve okienka, na ulicu malý stavne na svetlo za- barvené. Phľd. XII. 108.

313463   Staven Svazek: 10 Strana: 0395
Staven, vně, f. Svázán v stavních, ligatus institis. Pat. Zim. 39a31.

313464   Stavení Svazek: 3 Strana: 0649
Stavení, n., das Aufstellen. S. jídel, das Auftragen. S. vody, die Stauung. Nz. — S., der Einhalt. S. nepřítele, koně, krve. Us. — S., die Einstellung. S. služby. Hus I. 463. S. příjmů. S. provozování, die Betriebsein- stellung. — S., die Aufhebung. S. kletby. Hus I. 463. — S., das Anhalten. Matějíček toho učiněného s. prázden i svoboden jest. NB. Tč. 271. - S. zboží, die Pfändung. — S., staveníčko, a, n., budova, dům, das Gebäude. S. soukromé, veřejné (kostely, školy, di- vadla, knihovny, obrazárny, nemocnice, lázně, vodárny, úřadovny, kasárny, blázinec) atd. S. N. Š. denní n. na dni u horníků = s. na povrchu země jako: kůlny, kavny atd. Vys. Mají také pečovati o s., aby něco nebylo staveno na cestách obecných. CJB. 285. S. zlé, staré, sešlé, nákladné; vrch s. V. S. shořené, klenuté. Us. S. od kamene. D. S. postaviti, na horu vyhnati, vyzdvihnouti, V., k druhému přistaviti, připojiti, D., zdí obehnati. Us. Zhlídnutí a vyměření nového stavení žádati. Er. Novým s-ním sousedu světla neodnímej. Er. S. na spadnutí, na shoření. Šp. S. obydelné, das Wohngebäude; s. bourati. Us. Dch S. o trojím ponebí. Kom. L. 79. Tobě, milá, tobě (poroučím) to s. nové, co v něm leží, stojí, šecko bude tvoje; Dej, Andulko, znamení, jak má otec s.'? s-ní bramborové, stříbrem, zlatem ko- vané a zlatem vykládané; Přeleť mi ono s., hdě je moje potěšení; Na našem s-ňú roste strom, clo takej galánky bije hrom; Malo- vali, malovali na naše s., dala sem si vy- malovat svoje potěšení; Dyž se ty podíváš na naše s., srdce tě zabolí, dybys měl z ka- mení. Sš. P. 155., 178 , 197., 272., 298., 360. (Tč.). Nemuož nižádné dobré s. býti, kdež Kristus není založení (základ). Hus. I. 440. Měl mi za obilí i za s. dosti učiniti; Na zboží a na s. Půh. II. 416., 489. (Tč.). S. kdoby zdělal na gruntech obecních, má toho oderčen býti; Obávaje se škody od sou- seda skrze s., právo časně za opatření žá- dej ; Stavením novým při vysokosti a širo- kosti z předešlého způsobu nevykračuj ; Čeho dříve v příčině nového a starého stavení šetřiti bylo. Vz Rb. str. 160. ?— S. = patro. Na Slov. Tab. — Vz Staviti.

313465   Stavění Svazek: 3 Strana: 0649
Stavění, n., das Bauen. S. věže, zdi, zá- kladů, mlýna. D. Dali se do s. Us. Kamení k s. připraviti. Br. Vz Stavba.

313466   Stavení Svazek: 7 Strana: 0775
Stavení = dům. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 435., IV. 3. 2. 444. nn. Nastal v s. soudný den (rámus). Hdk. Nové s. první rok pro nepřítele, druhý rok pro přítele, třetí rok pro sebe. Us Kšť.

313467   Stavení Svazek: 8 Strana: 0381
Stavení = budova vůbec, zvl. chalupa. Brt. D. II. 432. Části stavení na Mor. Vz ib. 432. nn.

313468   Stavení Svazek: 10 Strana: 0395
Stavení, n. St. krve, haeinostasis — S. = budova. Má žena byla ze s. (z chalupy, ne z baráku). Čes. 1. XIII. 88. — Části s. na Litomyšl. Vz Litom. 60.

313469   Stavenice Svazek: 3 Strana: 0649
Stavenice, něm. Steinmetz, ves u Mohel- nice. Tč.

313470   Staveníčko Svazek: 3 Strana: 0649
Staveníčko, a, n., vz Stavení.

313471   Stavenisko Svazek: 3 Strana: 0649
Stavenisko, a, n., ein schlechtes Ge- bäude. Sm.

313472   Staveniště Svazek: 3 Strana: 0649
Staveniště, ě, n., der Bauplatz, die Bau- stelle. Nz. S. lodní, Stapel, m. Čsk.

313473   Stavený Svazek: 3 Strana: 0649
Stavený, gestellt, gestaut, vz Stavení, Staviti. S. proud, gedämmt. — jak v čem. Ten purkrecht již dříve ve 14 hřivnách s-ný byl (war geschätzt). NB. Tč. 166.

313474   Stavěný Svazek: 3 Strana: 0649
Stavěný; -en, a, o, gebaut. — kde. Těsně při zámku s-ný. Us. Dch. — jak. Kaplice na rozličnou formu s-né. Kom. L. 57.

313475   Stavěný jak Svazek: 7 Strana: 0775
Stavěný jak. Korábek s podivuhodnou neobratností s-ný. Nrd.

313476   Stavěšice Svazek: 3 Strana: 0649
Stavěšice, dle Budějovice, ves u Kyjova na Mor. Tč.

313477   Stavěti Svazek: 3 Strana: 0649
Stavěti, vz Staviti.

313478   Stavěti Svazek: 8 Strana: 0381
Stavěti. Kdo staví, pozbude peněz i zdraví. NZ. V. 543. I učedníky k tomu jsú stavěli. Chč. S. 24. Tak-li jest svůj lid stavěl. Ib. 118.

313479   Stavěti Svazek: 9 Strana: 0310
Stavěti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 342. — Ako sa stavia, tak stojí. Zít. Př. IX. 261. — se kde. Kteří se na kopci Pře- rově stavějí (usazují). 1488. Arch. XVI. 330 a i.

313480   Stavěti Svazek: 10 Strana: 0395
Stavěti stav (mlýnský). Hra dětská. Vz Čas mus. V. 21.

313481   Stavi, zastr Svazek: 3 Strana: 0649
Stavi, zastr. = stavím, zastavím. Kat. 893.

313482   Staviať sa Svazek: 7 Strana: 0775
Staviať sa = stavěti se. Slov. Ht. Sl. ml. 232.

313483   Stavíce Svazek: 3 Strana: 0649
Stavíce, e, f., vz Stanice.

313484   Stavící Svazek: 7 Strana: 0775
Stavící. Hvězdo slze s. Čch. Bs. 7.

313485   Stavič Svazek: 3 Strana: 0649
Stavič, e, m., der Bauer, Baumeister. Hus.

313486   Stavič Svazek: 9 Strana: 0310
Stavič, e, m. S. nebo tesař. Hus III. 649., Hus. ??sr. 195?.

313487   Stavíček Svazek: 3 Strana: 0649
Stavíček, čku, m. = hřebíček, koření. Db.

313488   Stavička Svazek: 3 Strana: 0649
Stavička, y, f., die Baumeisterin.

313489   Stavičný Svazek: 3 Strana: 0649
Stavičný, Bau-. S. dříví. Ms. jur.

313490   Stavideiní Svazek: 3 Strana: 0649
Stavideiní stroj, die Arche. Ňz.

313491   Stavídka Svazek: 10 Strana: 0395
Stavídka, pl., n. = stavidla u vantrok. Čes 1. XI. 186.

313492   Stavidla Svazek: 10 Strana: 0664
Stavidla (předky) slouží k zaráženi nebo k taženi vody na kola. Čes. 1. XV. 227.

313493   Stavidlo Svazek: 3 Strana: 0649
Stavidlo, a, n., stavidelko, stavítko, a, n. == čím se něco staví. S-a jsou vodní stavby k udržování určité výšky vody v ryb- nících a j., die Schütze, Schleusse. Vz S. N. S. vodní. Vodu s-dly vyzdvihnouti. Ja. Ko- zlík a okenice činí do hromady stavidlo (vz Okenice); S. táhnouti, vytáhnouti, zaraziti. Vys. S. u mlýnů (nadržovací n. naháněcí), plaveckí; na řekách k účelům plaveckým. S. N. Nemá v krku s-dla (ochlasta, žrout). V Bystersku. Sn. Udělali v potoce s-dla, kterýmiž vodou ten rybník naháněti se má. 1562. — S. ve varhanách, das Stellbrett. Vaň. — S. u stoupy valchářské, der Vor- zug. Rohn. — S. = u lékařů prostředek ku stavení krve atd., das Stillmittel. — S. = syřistě, Laab, n. — S., přístav. Záv. — Sta- vítko — kobylka (na nástrojích hudebních ku př. na houslích), der Steg Kom., Hd. — S., die Wand des Hobels. Šp.

313494   Stavidlo Svazek: 7 Strana: 0775
Stavidlo. S-dla výhybková, sdružená, stupňovitá, vyplachovací, ochranná. NA. IV. 253.-259. - S-dla = les u mor. Týna. Pk.

313495   Stavidlo Svazek: 7 Strana: 1385
Stavidlo. Vytrhl s-dla své výmluvnosti. Kos.

313496   Stavidlo Svazek: 8 Strana: 0381
Stavidlo. Kačer, dolejší čásť tkadlcovského stavu, na níž leží s. (prsník). Brt, D. II. 454.

313497   Stavidlo Svazek: 10 Strana: 0395
Stavidlo, a, n. Svíradla, svraštidla, s-dla krevní, adstringentia, haematostyptica. Ktt. — S. vodní. Vz Ott. XXIV. 42.

313498   Stavidlový Svazek: 7 Strana: 0775
Stavidlový, Schleussen . Us. Pdl.

313499   Stavidlový Svazek: 10 Strana: 0395
Stavidlový jez. Nár. list. 1904. č. 30. 2.

313500   Stavichu sě Svazek: 3 Strana: 0649
Stavichu sě, zastr. = stavili se. Kat.

313501   Stavíjati Svazek: 7 Strana: 0775
Stavíjati = stavěti. Mor. u Bzence. Šd.

313502   Stavikrev, krv Svazek: 3 Strana: 0649
Stavikrev, krve, f. = stavidlo krve, blut- stillende Arznei. V.

313503   Stavílek Svazek: 10 Strana: 0395
Stavílek, lka, m. pyšný furiunt. Úbočí. Rgl. Sr. Stavák.

313504   Stavina Svazek: 3 Strana: 0650
Stavina, y, f., die Baulichkeit Šm.

313505   Stavina Svazek: 7 Strana: 0775
Stavina. Budoval mnohé veřejné s-ny. Koll. III. 424.

313506   Stavinoha Svazek: 3 Strana: 0650
Stavinoha, y, m. = kdo pyšné si vyšla- puje, pyšný, ein stolzer Mensch. U Opavy. Pk, Klš. — S., osob. jm. Mor. Šd.

313507   Stavinožka Svazek: 3 Strana: 0650
Stavinožka, y, m. = stavinoha. U Opav. Klš.

313508   Staviplav Svazek: 3 Strana: 0650
Staviplav, u, m., brucea, die Brucea. Rostl. 281.

313509   Stavíř Svazek: 7 Strana: 0775
Stavíř (!), e, m. = baron. Pohl.

313510   Stavíř Svazek: 10 Strana: 0395
Stavíř, e, m. = stavitel. My jsme s-ři, my stavíme pec (dětská hra. Rgl)

313511   Stavisko Svazek: 7 Strana: 0775
Stavisko, a, n. = stavba; stavení (ne- hezké). Us. — S-ka = les a louky u Ja- kubčovic na Opav., kde bývaly stavy. Šd., Wrch.

313512   Stavisko Svazek: 8 Strana: 0381
Stavisko, a, n. = staveniště. Phľd. XII. 679.

313513   Staviště Svazek: 3 Strana: 0650
Staviště, ě, n. = stávka (k vyšetření zdraví), die Kontumazanstalt, Quarantaine. — S. = přístav. — S. = stan. BO.

313514   Staviště Svazek: 7 Strana: 1385
Staviště, ě, n., potok u Vlachovic. Ott. VI. 67. b.

313515   Stavištní Svazek: 3 Strana: 0650
Stavištní, Kontumaz-. S. průvodní list, K.-Pass, protokol. J. tr. — S., Hafen-.

313516   Stavitel Svazek: 3 Strana: 0650
Stavitel, e, m, pl. -lé. V. Der Bauer, Architekt. V. S-lé kostelů. Vz Tk. II. 378. S. pian, mlýnů, varhan. Dch. S. staví po- mocí dělníků, sekyrou a kladivem práce své vykonávajících. Kom. — S., kdo zboží právne staví, der Pfänder. D.

313517   Stavitel-ův Svazek: 3 Strana: 0650
Stavitel-ův, -ova, -ovo, dem Baumeister gehörig. Us.

313518   Stavitelé Svazek: 7 Strana: 1385
Stavitelé v období gotického slohu v Čech. Vz Ott VI 407.

313519   Stavitelka, y, stavitelkyně Svazek: 3 Strana: 0650
Stavitelka, y, stavitelkyně, ě, f., die Bauerin, Baumeisterin. — S. = včela voští budující. Lš.

313520   Stavitelní Svazek: 3 Strana: 0650
Stavitelní = stavební. Quido 77.

313521   Stavitelskoprůmyslová Svazek: 3 Strana: 0650
Stavitelskoprůmyslová škola, Bauge- werksschule. Dch.

313522   Stavitelskoumělecký Svazek: 10 Strana: 0395
Stavitelskoumělecký. Nár. list. 1903. č. 94. 13.

313523   Stavitelský Svazek: 3 Strana: 0650
Stavitelský, Baumeister-, Bau-. S. umění (Architektonik), malířství (stavební, die Architekturmalerei), Nz., míra, mistr, úřed- ník, J. tr., Nz., vojenský úřad. Genieamt, n., sbor. J. tr.

313524   Stavitelský Svazek: 7 Strana: 1386
Stavitelský průmysl. Vz Ott. VI. 172.

313525   Stavitelství Svazek: 3 Strana: 0650
Stavitelství, n. — stavitelské umění, die Baukunst, Architektur, das Bauwesen. S. městské (Stadtbaukunst, f.), krajinské, die Landbaukunst, Nz., válečné břežní. D. S. pozemní a vodní (Land- und Wasserbau), lépe prý: na zemi a na vodě; s. pozemní budov a silniční, lépe prý: stavení domů a silnic. Ale můžeme i káraných slov užívati, Cf. S. pozemní, silniční, vodní, lodní, vo- jenské. Vz S. N., Nz. Cf. násl., KP. I. 96., 98.

313526   Stavitelství Svazek: 7 Strana: 0775
Stavitelství. Cf. Rk. Sl. O cenách stavi- telského díla v Čech. v 15. a 16. stol. vz v Wtr. Obr. 414.

313527   Stavitelství Svazek: 7 Strana: 1386
Stavitelství. Dějiny s v Čech. Vz Ott. VI. 388. nn. Literatura s. Vz ib. 350.

313528   Stavitelství Svazek: 9 Strana: 0310
Stavitelství. Lidové s. české. Literaturu o něm vz v Čes. 1. VII. 4., 5. Pozn., Jub. IIa. 45. -48.

313529   Stavitelství Svazek: 10 Strana: 0664
Stavitelství, n. S. ve XIV. a XV. stol. Sr. Wtr. Řem. 265. nn.

313530   Stavitelstvo Svazek: 3 Strana: 0650
Stavitelstvo, a, n., die Baubehörde. S. vojenské zřizuje pevnosti, valy, sruby, ba- terie, záseky, přístřeší (Blendungen), želez- nice, cesty, mosty, zdi, domy, podkopy, plovoucí batterie, zápalnice prámů (Brander), průsmyky, hráze, telegrafy, prosekává lesy a průsmyky, odvádí vody atd. Rf. 61.

313531   Staviti Svazek: 3 Strana: 0650
Staviti, 3. os. pl. -ví, stav, -vě (íc), il, en, ení; stavěti, 3. os. pl., -ějí, stavěj, ěl, ěn a ín, ění; stavovati, stavívati = posta- viti někam, klásti, aby stálo, machen dass etwas stehe, stellen, setzen, aufrecht stellen, aufrichten, aufsetzen, in die Höhe setzen; ostaviti, lassen; stánek, dům, obydlí, město atd. dělati, bauen; zadržeti, aufhalten, sistiren. zurückhalten ; zastaviti, přetrhnouti, zameziti, Einhalt thun, einhalten, einstellen; zatknouti, anhalten, festhalten, beschlagen, in Beschlag nehmen, Verhalt legen, arre- tiren, pfänden ; saditi ve hře, wetten, setzen; se = zdržeti se, stanouti, stehen bleiben; zajíti někam, sich wo aufhalten, wohin gehen, verweilen; sich (zu Gericht) stellen, erscheinen; postaviti se, sich stellen; zpě- čovati se, brániti se, sich entgegensetzen, widerstehen, sich sträuben, sich sperren; přestávati na čem, sich womit begnügen, j worauf beruhen; octnouti se kde, wohin ge- | rathen, kommen; přestati téci, aufhören zu fliessen; počínati si, dělati se, thun, machen, sich stellen, sich geberden, Miene machen; saditi se, wetten (slov.); stavenu, stavěnu býti, gestellt werden. Jg. Gt. 64. mysli, že staviti je druhým stupňováním kořene stu a ! že první stupňování nám schází. — abs. Sta- vějící (chtějící stavěti) vyveď prve přísežné j na spatření. Pr. — co, koho. Stavěti co = budovati; staviti = zadržeti, zastaviti, aby nešlo, neteklo; klásti tak, aby stálo, auf- rechtstellen. Stavěti stroj (sestavovati; sta- viti stroj = učiniti, aby se zastavil, nepo- hyboval), mlýn, kolo (taktéž jako u stroje), sloupy, dům, Us., zlaté zámky (hory). D. Staviti vodu, koně, dědictví, Us., bouři, svádu, Troj., právo (vz Právo, Nestání). Zříz. zem. Úřad diktatorův všechny jiné (úřady) stavil. V. Hosť hostě cizí země sta- viti můž, ale súzen býti nemá, leč se prve clo té země oznámí. Tov. 114. Pakli by ten neměl na dědinách, tehdá hofmistr má jej staviti, držeti a věziti, až se tomu dosti stane za jeho škody. Vl. zř. 45., O. z D. Bojím se, že toho zbožie záhuby nebudu moci stavovati. Hl. Tovařiši se srotili proti mistrům svým řemeslo svévolně stavujíce. Mus. 1840. 75. S-ti hubu, frech Widerreden. U Jižné. Vrů. Ten staví věže. Vz Pyšný. Prov. Pes staví (zastavuje) zvěř. Ty kapky bolesť staví. To mor stavilo (přetrhlo). Us. Staviti někoho (zatknouti), Zříz. zem., zboží, příjmy (auf Waaren usw. Verhaft legen). D. S. 10 tolaru = saditi. Na Slov. Staviti něčí běsnost, válku, krvácení. Us. Dch. Jestliže dva peníze opovědného položil, tehdy sta- viti muož a právem na dědině dobývati- Zř. selské v Loučanech 1525. Tuto apoštol vyučování své stavuje. Sš. I. 86. Bouř tu prudkou staviž, v lodi své nás plaviž. Sš. P. 775. Stavěl kostel. Dač. I. 57. Dále nás zpravovali, že tej jedné kopy tomu, ktož ji stavil, vydali a že za to mají rukojmie; Proto ve Zlíně stavovati musil lidi z bru- movského zbožie; A pán kázal mne zaručiti, abych (ten požár) stavěl aneb osadil. NB. Tč. 22., 128., 169. Markrabí toho dobře byl mocen, že právo stavil; A je proto stavo- vali i hyndrovali; Stavuje právo; P. Boček odpustil jemu mlýn stavěti. Půh. I. 387., II. 226., 318., 488. (Te.). Stavějí domy pří- lišně nákladité; Staviti službu božie; Moha staviti smilstvie i nestaví, ten jest vinen smilstvím. Hus I. 442., II. 173., III. 258. (Tč.). — čeho: nových chrámů, šp. m.: co. Brt. — co, se na co. Chč. 451. Na hlavy jejich koruny stavěl. Jídla na stůl staviti; Stavím pravdu na světlo; S. na podstavek něco. Kom. S-viti se na zadní nohy (vzpou- zeti se). Ehr. Může naň hory s-věti (jemu důvěřovati). Us. Kšá. Hosť hostě můž sta- viti pro každé peníze na své právo. Sob. 57. Něco na oči staviti. Us. Dch. Já jsem naň všecko stavěla. Us. Stavěti naději na slabé nohy. Šml. Na odiv něco staviti. Us. Tč. Zlé huby se staví na mne, jazyky si brousí na mne, kterak by mě zkazili; Na vrch Lopeníčka zámek stavajú, krystalové okna doňho dávajú. Sš. P. 56., 475. Každou věc na své místo stavěti. Bern. Dal se do bourání a nemá nač stavěti. Sych. Na odpor někomu se staviti. Kom. Chtějí se trnože na lavice stavěti (chtějí si poddaní na pány hráti). Prov. Každý může stavěti na výš. J. tr., Er. — co komu (proč). Někomu krev, V., Kom., koni chřípěcí staviti. Ja. Přes to jim stavoval a jímal víno i hotové peníze. Půh. II. 50. Soudce mu má staviti a dáti den a rok (Termin setzen). Ms. pr. pr. Ludiše mu věnec staví. Rkk. 44. Aby ižádnému pro jeho dluh jeho rudy nesta- vili, kromě pro obecný náklad horský. CJB 295. Protož ustanovujeme, aby, kdožkoli druhému jeho rudu stavuje n. zapovídá ... CJB. 357. Úředníci mají proto hněv. že se jedniem stavuje a druhým nic. O. z D. Sta- viti (postaviti) si hlavu (vzdorovati). Us. Dch. S-ti někomu nějaké právo. Nz. Lidem zákony staviti. Chč. 381. Duchovní potřebu jim stavili jako: křest, zpověď, pohřeb. Hus II. 20tí. Mé lidi mi stavoval bez práva; Úroky mi stavil a lidóm překážel. Půh. II. 88., 117. (327., 588. — Tč.). — co pro koho, proč. Pro větší důraz slovo to ve verších následujících v popředí staví. Sš. Sk. 84. Měščené nemajú právo staviti pro dluh pána ani jeho ludi. Kn. rož. 231. Šibe- ničko šibená, pro koho si stavena? čili pro mne samého, či pro koho jiného?; Dy- bych já věděla, čije sú to koně, dala bych já stavit maštalenku pro ně. Sš. P. 172., 254. Jestliže by kteraj dlužník toto sukno stavěti chtěl pro svuoj keraj dluh, to býti můž. 1538. Nách. 117. Stalo se, že Blažek z Bielovic stavil člověka z Knězpole u nás pro ženu též z Knězpole, kterážto v Bielo- viciech o dluh 20 gr. činiti měla. NB. Tč. 40. Ta všecka kupectví musila se v Praze staviti císařským zjednáním. Let. 3. Komu se já mám k libosti stavěti? NB. Tč. 225. S-vili se tam pro jédlo. Pč. 35. Stavěli si druhý konec roury za hřbet. Kom. Komu kámen vodu (moč) staví. Lk. — co, koho, kam (k čemu). Vojáky k bitvě stavěti, se ku právu, se ke zdi. Us. Stavíš se ke mně jako k cizímu. Br. Poněvadž zloděj utekl a žalobník se k roku ani stavěl ani nestánie své zjevil; Tedy se stavíme ku právu, jakož nám rok zavitý jest dnes po- ložen. NB. Tč., 5., 176., 215.' Ku křivdě´s stavil Boha svědkem. Št. kn. š. 108. — co kam (v co). Sob. 101. Stavěti vojáky (se) v šik. Us. Vojmír v bok se stavi protivo Vlaslavu. Rkk. 23. Stavěj nohy své v mých noh šlepěji. Pulk. S. vodu v chlad. Lk. Sta- viti se v odpor. Us. Dch. Osobu svou všady v popředí stavěl. Sš. Sk. 96. V pyramidy stav! Pyramiden setzt — an! Čsk. Proto jest král od Boha ustanoven, aby dobré v úřad stavěl a nehodné aby odháněl. Hus I. 468. — co kam (pod co): nůši pod stůl, Us., světlo pod nádobu stavěti. Br. -- co kde (podlé čeho). Stromy podlé sil- nice s. Us. — St. skl. — co, koho proti komu (za co). Za svědka proti tobě s-ím krev. Kom. Proti tomu lid tuze se stavěl. V. Proti nepříteli se stavěti. Us. Hlavu si staviti proti komu. Us. Dch. Pohanům se oproti staví národové; A tak osoby proti osobám se staví; Kdež se rod z Boha staví naproti rodu z krve. Sš. Sk. 50., II. 180., J. 50. (Hý.). — co kam (před co). Jiné před oči sobě stavěti. V. Někomu pravdu před oči stavěti. V. Věci boží před lidi sta- věti. Br. Svědky před soudce, před právo stavěti. Us. Před krámy zboží s. Us. Dch. — co, se kde (v čem). Tím staví v če- ledi mnoho sváru (zastaví). Št. Ve svatyni modly stavěti. Reš. Naději v něčem, Reš., v Bohu stavěti (zakládati). Bern. Moč se v něm staví. Us., Lk. V duchu (duchem) se stavil v ráji (octnul se). Hlas. Krev, sto- lice se v něm staví. Lk. V kom se staví moč, nemůž dlouho trvati. Lk. Hospodář ve svém domu má zlé staviti. St. N. 56. Móž staviti ve svém domu bez lota pod pěti hřiven, viec nic sám. Kn. rož. 234. Stavěti v povětří zlaté hrady (něco mar- ného činiti). Us. Šg. S-ěli se v tem starém Bušíně u Marušky na víně. Sš. P. 141. Do- pustil jemu Kunovský, aby stavil lidi Or- sakovy v městech i ve vsech (anhalten). NB. Tč. 271. Hrad se s-ví v samé mokřadě; Tudy u věcech spásy se na něm jistota sta- věti nemůže. Sš. Bs. 176., I.88. Stavil jsem se v pekle. Er. P. 431 A zase jedúc stavili se v Miletínku; S-vili se v Polném u Bla- huta pro jédlo. Pč. 34., 35. Dáváme jim plné právo naše lidi jímati, stavovati ve vsech i na cestách. Arch. I. 149. Předce se staví v raději, předee očekává v trpělivosti. Žer. 310. Kněz děkan Horský stavěl se v konsistoři pražské. Dač. I. 101. Ani ha- něnie, ani mučenie, ani umořenie móž sta- viti pravdy kázánie u věrném Kristovu kazateli, jenž právě Boha miluje. Hus II. 11. — co skrze koho. Taký okřik o zem- ském soudě stavuj skrze své úředníky. O. z D— co, koho, se kde (na čem). Na cestě mne stavil (zastavil). Us. Kdo staví dům na obecní cestě, mívá mnoho správců. V. Aniž pak na tom neštěstí Hanušově konec jest se stavil (= přestal) dle onoho přísloví: nulla calamitas sola. Sl. Uhl. I. 11. Kříž na něčím hrobu stavěti. Us. Nestaví na niče na dně (pijan, vypil všecko). St. skl. I. 57. Umění jen na šupině se stavuje (přestává na ní). Kom. Stavěti se na hradě (zajíti tam). Dal. Aby něco nebylo stavěno na obecných cestách. CJB. 285. Abych ne- stavěl na cizím základě. Sš. I. 142. Poslala bych proňho tu malú včeličku, ona se mně s-í na bílém kvítečku; Dám já tobě zámek stavět na zeleným košťále. Sš. P. 467., 704. Všecka mravnosť na tom se stavuje, aby.. . Kos. 01. I. 150. Na cestách lidi staviti (an- halten). Arch. I. 149. S. všecky skutky své na Kristovi. Hus II. 421. Ale ktož slyší a nečiní, podoben jest člověku, jenž stavil jest dóm svój na zemi bez založení (zá- kladu). Hus II. 418. Dům na obecné půdě stavěti. Ml., na obecné cestě. Č. Na svém gruntě na výš i na hlubinu bez ublížení jiného každý muže stavěti. Pr. — co z čeho: ze dříví, chrámy ze dřeva stavěti. V. Stav z ohně (dej pryč od ohně). Jád. — co od čeho: chrám od kamene stavěti. V. Něco od dřeva s-ěti. Brt. —- se, koho, co čím. Mohli to zlé slovem staviti (přetrhnouti), Dal. Vodu stavidlem staviti. Vys. Nalezli, že to nemá býti a že úředníci královi mají to staviti mocí královu. JO. z D. Ku křivdě's stavěl Boha svědkem. Št. Kn. š. 108. Kde bych se sám řečí s-vil (octnul)? Smil v. 283. Cf. v. 625. Rty svými za jiného se staví. Br. Něco zapovědí staviti (zakázati). Dvě kron., V. Veselým, ospalým (vesele, ospale), Har., nemocným, D., chudým se stavěti. Dobrou sa stavia; chorou sa staviala. Ht. Sl 232. Stavějí se za něho rukojměmi. Pr. Stavěti se přítelem. Ml. — se. Významy vz na hoře. On se staví (jde k odvodu). Us. Vrů. To jídlo se staví (protiví se). V již- ních Cechách. Ms. Dyby se ta voda sta- vovala, také by panenka se vrátila, ale že ta voda nestaví se, ani má panenka nevrátí se. Sš. P. 312. On se jest byl stavil a hrdlo ztratil. NB. Tč. 93. By se byla stavěla, byli by páni Hradišťané tomu dávno konec uči- nili. NB. Tč. 215. T stavěli se mnozí. Dač. I. 284. Buď každý bez viny tak jak se staví a vinu přetvářka ať neohaví. Shakesp. Tč. Staví se, dokud peněz. Hus I. 445. Jak se staví, tak stojí. Vz Osud. Lb. Staviti se = octnouti se, vz Smil v. 283., 625. Umí se stavěti, jako by dobrý byl. V. Staví se, ja- koby neuměl pět počítati (jako křeček, D., jako veš na strupě, jako prázný měch = pytel. Pk.) Staví se nevěda (neslyše. D.) Kom. Jiným se stavěti nežli v skutku býti. Y. — Pozn. Stavěti se, ve smyslu tvářiti se jest prý špatné, ale toto mínění jest mylné. Vz předcházející příklady a Cf. Brs. 2. vyd. 237. Cf. S. se za koho, čím. — co, koho, se jak. Jistce bez odpovědi stavo- vati (zatýkati) sluší. Pr. Staviti věci do rov- nosti. Us. Dch. Staviti se odporem. Us. S-í se na oko jiným než jest. V. Do řadu vo- jáky staviti. Us. Do očí se nám pěkně sta- víte. Dal., Ml. Právem mohl staven býti, že jeho oblúzie zlodějem. Kn. rož. 227. Mé lidi mi stavoval bez práva. Půh. II. 88. Stavil jsem člověka jeho v Olomúci městským prá- vem. Půh. II. 571. Vymyšlenú zlostí stavie služby božie nemohúce jinak staviti kázánie. Hus II. 11. Podezřelý se se vším stavuje (zatýká). Brikc. Stavi se un s klevetami, něcha kyja za dveřami. Sš. P. 706. Dum na vápno, na hlínu s-ěti. Us. Na svůj groš stavěti. Sych. Něco na výš stavěti. J. tr. O tom pokračovati chtěje apoštol stavuje se ua chvíli. Sš. I. 107. (Hý.). — co, se kde (u koho = zajíti někam). Stav se u nás. Stavil se u souseda. Us. Stavěti dům u sil- nice. Č. Poslala bych proňho vtáčka jeřá- bího, on by se mně stavil u křa zeleného; Kam můj najmilejší vandruješ, že sa ty ani u nás nestavuješ?; Šel zhůru, šel dolů, ne- stavil se u náš. Sš. P. 467., 597., 639. (Tč.). Když přijdeš do města, stav se u bratra mého. Us. Tč. Známo činíme, že člověk přespolní s ženú svú stavil sukni u nás u krajčíře. NB. Tč. 84. Chtěl sem sě tebe ptáti, byl-li muoj strýc u tebe sě stavil. NB. Tč. 93. Abych se u něho stavil, když bych tam jel. Půh. II. 80. — se kde při čem = zdržeti se. Lom. — se (s kým) oč = sa- diti se. Na Slov. Tu jsem se stavil o svuoj dluh. NB. Tč. 275. — se za koho, za co. Jak falešnou tvářností, tak i řečí křivě za Samuele se stavěl. Br. Stavi se za pannu a je nevěstkou. Br. Stavěti se za mrtvého, Us., za jiného. Br. On tyto proroky za apo- štoly staví (po nich klade). Br. Stavěli si druhý konec roury za hřbet. Kom. Vz S. co čím. — co, se kam (do čeho). Do výšky se stavěti; do předu staviti. Us. Dch. Ta březovská chasa je samá pěchota, ona se to staví jak tyčka do plota; Nechcejte ho, děvčata, ja dy on je nechuta, dy on se nám staví jak prázný měch do kúta. Sš. P. 575., 686. — se kde (před čím). Tataři před Olomúcem sě stavichu. Dal. 82. 31. — koho komu kam. S. knížeti po bok sbor kmetů. Ml. — kdy. Móž-li každý buď hosť neboli domácí za frajunkuov jarmarkových právem staviti; Já sě na ty soky stavěti budu aneb nebudu. NB. Tč. 88., 168. Sta- víš-li po zápovědi, na tvůj náklad shořeno bude. Pr. Tu Leskovec stav na posudku i řekl, že o tom nic nevěděl. Půh. II. 332.

313532   Staviti Svazek: 7 Strana: 0775
Staviti. — abs. Mír staví, svár boří. Kmp. Gr. 57. — co: zboží, pfänden. Kn. rož. čl. 231.—237. S. krok. Vrch., pokrok, Osv., hráze, průplavy, J. Lpř., šoupátko, Šmr., vrtrání, Pass., mnicha (zadržeti), Let. 144., hry, Výb. II. 167., hříchy, Let. 86., plán, Kyt., kostely, zlé obyčeje. Št. Kn. š. 98., 99. Pražané svou vysoce stavějí (hrdě si vedou). Bart. 221. Ktožby listy královy stavoval. Št. Kn. š. 4 S. krovy (ležeti maje nohy skrčené). Kdo staví krovy, toho ne- odvedou. U N. Bydž. Kšť. — co komu. Poče domek si staviti Hr. rk. 15. Stavěti někomu svá prsa v odpor. Kká. — co, se kam (proč). Pokrytci za ty se stavějí, jakoby . . . BR. II. 10. a., Otters. I. 11. Tak se pro lidi stavějí, sich verstellen. Korn. Lab. 25. Na soud se s. Kká. S. něco v nové světlo, Osv., někoho v čelo. Pdl. Staví se nám něco na mysl. Tf. H. 1 15 Ku potupě boží věž až k nebi stavěli. Pož. 56. — co, se kde. V bodě A kolmici AK na přímku BC s. Jd. S. něco okolo něčeho, Lpř., vedlé něčeho. Mj. 1. Krev se mi v srdci stavila. Kká, Hrts. Doma sotva se stavil. Sml. Faráři služby boží po vší Praze sta- vili. Let. Stavili se v Svinech u jednoho hospodáře na víně. Pč. 45. Na tom stavili sú páni práva zemská. Let. 118 Aby zlé mezi sebú sami stavovali. Št. Kn. š 168. Rač všicku zlosť na mně staviti. Pravn. 2326. — co, se proti čemu. Proti této theorii staví náhled ten, že . .. Osv. Stavěl-li se kdo rohaté proti sousedu. Pam. Val. Meziř. 193 Minulosť proti přítomnosti s. Dk. — co čím: hříchy trestáním. Bart. 137. Tiem stavil hněv boží. Št. — co, se jak. S. něco obloukem, in einer Bogenlinie, Lpř., do budoucnosti, Sral., z gruntu pevně. Mus. S. se hrdě;Všie věcí se stavíte jinak, než jste. Št. Kn. š. 104. Někomu na roveň se s., Us., po bok. Vlč. — co nad co : nad právo. J. Lpř. — se oč = vsaditi se. Slov. Sbor.

313533   Staviti Svazek: 9 Strana: 0462
Staviti. Jakub zahradu stavil, ale potom svobodnú ji propustil. 1436. Mšín. 13.

313534   Staviti se jak Svazek: 10 Strana: 0395
Staviti se jak. Staví se, jako zmrzlá košile, prkenný panák, škrobený nafouka- nec. Us. Čes. 1. XI. 269.

313535   Staviti se oř Svazek: 8 Strana: 0382
Staviti se oř — sázeti, že... Phl'd. XII. 533, WIV. 53.

313536   Stavítko Svazek: 7 Strana: 0776
Stavítko v zámku = náčiní, které zá- věrku v zámku v každé poloze drží, aby nevypadávala, die Zuhaltung. Vz Včř. Z. I. 53.

313537   Stavítko, a Svazek: 3 Strana: 0652
Stavítko, a, n., v horn., die Aufsatzvor- richtung. Bc. Vz Stavidlo.

313538   Stavítkoměr Svazek: 7 Strana: 0776
Stavítkoměr, u. m. = míra na stavítka, Stellungsmass, m. Šp.

313539   Stavítkový Svazek: 7 Strana: 0776
Stavítkový, Stellungs-. S. šroubek, sou- dek, Šp., hřídel v zámku, Zuhaltungsstift, péro, -feder. Vz Stavítko (dod.). Včř. Z. I, 54.

313540   Stavitok Svazek: 3 Strana: 0652
Stavitok, u, m., antirhoea. Rostl. 822.

313541   Stavivo Svazek: 3 Strana: 0652
Stavivo, a, n. = z čeho se staví. S. — veškeré látky, jichž k provedení rozličných staveb potřebujeme. S. hlavní, spojující, chránící. Vz S. N. Baumaterialien, das Bau- material. Nz. Ostrov ten (Rhodus) slynul s-vem lodním. Sš. Sk. 242. Kdo dům stavěti chce, musí sobě nejprve staviva s potřebu nashromážditi, dříví, kamení, cihel atd. Kom.

313542   Stavivo Svazek: 10 Strana: 0395
Stavivo = látky stavěcí. Vz KP. IX. 255 nn.

313543   Stavivý Svazek: 3 Strana: 0652
Stavivý, bausüchtig. Šm.

313544   Stavjačka Svazek: 7 Strana: 0776
Stavjačka, y, f = holub, který letě křídla k sobě shýbá. Vz násl. Mor. Brt

313545   Stavják Svazek: 7 Strana: 0776
Stavják, a, m. = stavjačka. Vz předcház. Mor. Brt.

313546   Stavják Svazek: 7 Strana: 1386
Stavják = holub, který se staví, vole rád nadýmá. Dol. Brtch.

313547   Stavjat Svazek: 7 Strana: 0776
Stavjat = stavěti. Na již. Mor. Šd.

313548   Stávka Svazek: 3 Strana: 0652
Stávka, y, f. = obstavení, zabavení, die Pfändung, der Beschlag, Arrest. S-ku na někoho pustiti. Zříz. mor. S-ku vyvaditi n. vypraviti (vyplatiti). Brikc. Také když kdo zapíše, aby na něm dobýváno bylo duchov- ním n. světským právem n. stávkami, na toho to vůli jest, komuž list svědčí, kterým právem dobývati chce. Tov. 107., 114. Pakli by to nepředešlo, tehdy by slušně staviti nemohl a s. taková byla by nespravedliva. Zř. selské v Loučanech 1525. S-ou částku nějakou podržeti; s-kou na něčí jmění sáh- nouti. Dch. A z té s-ky ona jeho propustiti nechce, leč se jí o ty koně spravedlivě stane; Račte věděti, že mnoho nesnází o s-ku za frejunkuov jarmarkových mieváme; Že statek jí některý vzal a drží a druhý že ještě v stávce stojí. NB. Tč. 6., 88., 196. (35., 130.). Vz Kn.' drn. 90.— 93., Tov. 104., 112.. Obstávka, Obstaviti, Žer. Záp. I. 277. — S. k vyšetření zdraví, die Quarantaine. Ve s-ce někoho držeti. J. tr. Vz Staviště. — S. díla, práce, dělníkův, die Arbeitseinstel- lung, der Strike. Nz., Dch. — S. = sázka, die Wette. Na Slov. S-ku ztratiti, vyhráti Bern. — S., staavia, die Staavie. Rstp. 312. — S., na Slov. zákaz, das Verbot. S. na lukách, verbotene Weide; stavidlo, die Schütze an der Wehre. Bern. D. — S., die Visitte. On má vždy své stávky. Us.

313549   Stávka Svazek: 7 Strana: 0776
Stávka = zabavení. Jeden konšel puojčil jest některú summu zl. v úrok. Na to zápis má, jakož obyčej jest, pod stávkou. NB. Tě. 227. — S. díla. S ku dělati, striken (strejken). Dch Z jara r. 1890 bylo v Če- chách a jinde mnoho stávek. Dělníci říkali: Nepečeme (nepracujeme). Vz Stávkář (dod.). — S. = správa starostů na okrese. Opav. Brt. D. 269 , Zukal. — S. = zastavení, po- koj. Aby neměl nihdzě s-ky jak u nás. Na jihových. Mor. Brt

313550   Stávka Svazek: 7 Strana: 1386
Stávka. S-ky byly již ve středověku Cf. Wtr. Obr. II. 799.

313551   Stávka Svazek: 8 Strana: 0382
Stávka, y, f. = sázka. S-ku robiť. Phľd. 1896. 123. Vz Staviti (3. dod.). Pristal na stávka. Phl'd. 1895. 329. — S. = střik (streik). S. byla známa již dříve, ku př. r. 1446. (st. tovaryšů). Arch. XIV. 451. S. tovaryšů ko- žišnických r. 1451., tovaryšů soukenických r. 1465. Arch. XIV. 462., 477.

313552   Stávka Svazek: 9 Strana: 0310
Stávka uhlířů r. 1513. Vz Čes. 1. VIII. 114. Po smrti Augustově (r. 14. po Kr. ) vzbouřily se legie germánské ? illyrs?é, usta- novovaly si samy žold a počet služebných let atd. (A Tiberius musil s nimi vyjednávati. ) Vz Velleia Paterkula II 125.

313553   Stávka Svazek: 10 Strana: 0395
Stávka, y, f., Streik. Vz Ott. XXIV. 43. -45.

313554   Stávka Svazek: 10 Strana: 0664
Stávka, y, f. = správa starostů na okrese. Slez. Brt. Sl. — S. Stávky tovaryšů v XV. stol. Vz Wtr. Řem. 752.

313555   Stávkář Svazek: 3 Strana: 0652
Stávkář, e, m., kdo na stávku pracuje, der Strumpfwirker. D.

313556   Stávkář Svazek: 7 Strana: 0776
Stávkář = kdo práci zastaví, chtě tím vynutiti větší plat, skrácení doby pracovní a jiné výhody. Us.

313557   Stávkářský Svazek: 3 Strana: 0652
Stávkářský, Strumpfwirker-. D.

313558   Stávkářství Svazek: 10 Strana: 0395
Stávkářství zpracuje přízi. Ott. XX. 722b., XIX. 903. Sr. Stávek.

313559   Stávkářství, n Svazek: 3 Strana: 0652
Stávkářství, n., die Strumpfwirkerei. D.

313560   Stávkokaz Svazek: 8 Strana: 0382
Stávkokaz, a, m. = kazitel stávky. Nár. list. 1896. č. 279.

313561   Stávkovati Svazek: 7 Strana: 0776
Stávkovati, striken (strejken). Vz Stáv- kář (dod.), Stávka.

313562   Stávkovina Svazek: 7 Strana: 0776
Stávkovina, y, f.= stávkové zboží, Wirk-, Strumpfwaare, f. Rk.

313563   Stávkový Svazek: 3 Strana: 0652
Stávkový, gewirkt. S. zbožie, nohavice. Šp., Dch.

313564   Stávkový Svazek: 10 Strana: 0395
Stávkový. S. zboží = na stávku (pleta- cím stroji) zhotovené. Ott. XIX. 903.

313565   Stávkový Svazek: 10 Strana: 0665
Stávkový. S. hnutí. Nár. list. 1905. 326. 21. Vz Stávka.

313566   Stavmo Svazek: 3 Strana: 0653
Stavmo = stavením, durch Bau. S. něco si udělati. Vaň.

313567   Stavné Svazek: 3 Strana: 0653
Stavné, ého, n. = plat od stávky, die Pfändungsgebühr. Tov. 135. Dva peníze s-ho pokládám. 1631. Na rychtáře sluší s-é, jemné atd. Dipl. 1453.

313568   Stavné Svazek: 7 Strana: 0776
Stavné. Arch. IX. 385.

313569   Stavné Svazek: 8 Strana: 0382
Stavné, ého, n. Reg. IV.47., Arch. XIII. 234.

313570   Stavnek Svazek: 7 Strana: 0776
Stavnek, m., articulus, zastr., článek. Rozk.

313571   Stavnek Svazek: 10 Strana: 0395
Stavnek, vz Slavnět v VII. 1386.

313572   Stavnět Svazek: 7 Strana: 1386
Stavnět, u, m, articulus, zastr. Pršp. 89. 48. Cf. Stavněk.

313573   Stavní Svazek: 3 Strana: 0653
Stavní, vz Stavný.

313574   Stavnice Svazek: 3 Strana: 0653
Stavnice, e, f., na Slov. = splav, okenice, das Schutzbrett. Nz.

313575   Stavnice Svazek: 7 Strana: 1386
Stavnice, e, f., cardiaca, zastr. Pršp. 49. 43.

313576   Stavník Svazek: 3 Strana: 0653
Stavník, a, m., der Weber. Troj, Tk. II. 375., 381. — S., u, m., der Setzreif. Šp., D. — S. = podstavek, das Gestell. Kram.

313577   Stavník Svazek: 10 Strana: 0665
Stavník, a, m. S. robil stavy. Wtr. Rem. 144.

313578   Stavnosť Svazek: 7 Strana: 0776
Stavnosť, i, f. = koňská nemoc. Dmk. Č. 306. Vz Stavný, 3.

313579   2. Stavný Svazek: 3 Strana: 0653
2. Stavný šroub v ručnici, die Zündstift- stellschraube. Čsk.

313580   3. Stavný Svazek: 3 Strana: 0653
3. Stavný kůň = který dlouho státi může, stättiges Pferd, V.; který se staví, nechce jíti, stättig. Plk.

313581   1. Stavný Svazek: 7 Strana: 0776
1. Stavný. S právo. Vz Ukázati co.

313582   3. Stavný Svazek: 7 Strana: 0776
3. Stavný na ostruhu, spornstätig. Čsk.

313583   Stavný Svazek: 7 Strana: 1386
Stavný. S. právo v 16. stol. Cf. Wtr. Obr. II. 35.

313584   Stavný Svazek: 9 Strana: 0310
Stavný trh (ševcovského cechu). Mus. slov. I. 9.

313585   1. Stavný, -vní Svazek: 3 Strana: 0653
1. Stavný, -vní, Pfändungs-, Beschlags-, Arretirungs-. S. právo, das Arretirungsrecht. Vz Právo, Obstávka. Stavným právem na někom něčeho dobývati. Zř. F. I. U. VI., Kol. 14., NB. Tč. 50., 275.

313586   Stavo Svazek: 7 Strana: 0776
Stavo! stavo! Volání na střečkující krávy, aby stanuly. Mor. Brt.

313587   Stavokrev Svazek: 3 Strana: 0653
Stavokrev, krve, f., polygonum sangui- nalis, das Weggras. Reš.

313588   Stavoměnný. S Svazek: 3 Strana: 0653
Stavoměnný. S. sloveso, počínavé, verbum inchoativum. Nz.

313589   Stavopis Svazek: 3 Strana: 0653
Stavopis, u, m., die Statistik, lépe: státo- pis. Jg.

313590   Stavovací Svazek: 3 Strana: 0653
Stavovací, postižný, repressiv. Nz. — S. ústav v příčině vyšetřování zdraví, die Quarantainanstalt. J. tr. S. doba, die Kon- turoazzeit. Vz Staviště. Dch. — S., Sisti- rungs-. S. právo.

313591   Stavování, n Svazek: 3 Strana: 0653
Stavování, n., das Verbot, die Inter- diktion. Jestliže svrchupsaná paní provede, že právo v Napajedlech o to hledala a to se jí tam státi nemohlo, tehdy takovéž s. po- dobně učiniti mohla vedle obecného práva. NB. Tč. 6. Opatřeno má býti, aby nevinní lidé s-ním své rudy neslušně nebyli trápeni. CJB. 357. Vz Kn. rož. XIV. Jinak vz Sta- vení.

313592   Stavovati Svazek: 3 Strana: 0653
Stavovati, vz Staviti.

313593   Stavové Svazek: 3 Strana: 0653
Stavové, vz Stav a obšírnější článek v S. N.

313594   Stavové Svazek: 10 Strana: 0395
Stavové, Stände, Reichs-, Landstände. Vz Ott. XXIV. 46.

313595   Stavovní, stavovský, stavský Svazek: 3 Strana: 0653
Stavovní, stavovský, stavský = sta- vům náležející, ständisch, Land-, Standes-. S. dům, osoba, obligací, Us. (Jg.), divadlo, účtárna, zemská pokladnice, úředník. J. tr. Stavovský pán, der Standesherr. Dch.

313596   Stavovský. S Svazek: 10 Strana: 0395
Stavovský. S. zřízení. Us.

313597   Stavovství, -stvo Svazek: 3 Strana: 0653
Stavovství, -stvo, a, n., die Standschaft. D., Dch.

313598   Stavový Svazek: 7 Strana: 0776
Stavový. S. zelina, euphorbia lathyris. Slov. Rr. Sb.

313599   Stavový Svazek: 8 Strana: 0382
Stavový. S. drevo = stěžen. Bibl. Cf. Dob. Dur. 1 2.

313600   Stavový Svazek: 8 Strana: 0578
Stavový rnršník, brouk. Vz Klim. 371.

313601   Stavropolit Svazek: 7 Strana: 0776
Stavropolit, u, m., meteorit. Vz Osv. 1875. 15.

313602   Stavunek Svazek: 3 Strana: 0653
Stavunek, nku, stavuněk a stavuňk, uňku, m. == stavení někoho n. něčeho, stávka, zadržení, der Arrest, Beschlag, die Sperre. Pr. měst. Vz Stávka, Obstávka. — S., za- stavení se, die Station. Nechtěl ani s-ku učiniti (ani se zastaviti). Us. Byl u něho stavuňkem. Br. Celý den bez s-ku jíti. Us. — S. = stanoviště, der Standort. D. S. po- štovský, die Poststation. — S., stání ku právu, die Erscheinung vor Gericht. — To- hoto slova ovšem neužívejme.

313603   Stavuněk Svazek: 7 Strana: 0776
Stavuněk. Cf. Mkl. Etym. 319. a , Cor jur. IV. 3 1. 436., IV. 3. 2. 443 , Zř. zem. Jir. 477., 700, Obstavení. Kde mívali s-ňky u Konopištského. Let 295. — S. = stavení, das Gebäude. Laš. Tč.

313604   Stavuňk Svazek: 8 Strana: 0382
Stavuňk. Pro tu věc žádní s-kové býti nemíjí. Arch. XII. 287.

313605   Staz Svazek: 3 Strana: 0653
Staz, u, m., v Jg. Slovn. chybně m.: stráž. Č. — S., a, m., Anastasius. Na Mor. Šd.

313606   Stázati sa Svazek: 7 Strana: 0776
Stázati sa, vz Stazovati se Sl. spv. II. 63. Leč se prve stiežeš. Výb. II. 1167.

313607   Stázka, Stázička Svazek: 3 Strana: 0653
Stázka, Stázička, y, f., Anastasia. Mor. Šd.

313608   Stazlice Svazek: 7 Strana: 1386
Stazlice, e, f., secte, zastr. Pršp. 34.18.

313609   Stazovati, s. se Svazek: 3 Strana: 0653
Stazovati, s. se = tázati se, fragen, forschen. — (se) na kom. Mus., Leg.

313610   Stažeblivosť Svazek: 7 Strana: 0776
Stažeblivosť, i, f., systolia. Nz. lk.

313611   Stažeblivý Svazek: 7 Strana: 0776
Stažeblivý, systolisch. Nz. lk.

313612   Sťažeje Svazek: 7 Strana: 0776
Sťažeje = stěžeje. Slov. Bern.

313613   Stažen Svazek: 3 Strana: 0653
Stažen, žně, m., throscus, hmyz. Krok.

313614   Sťažen Svazek: 7 Strana: 0776
Sťažen, ě, m = stěžen, Mastbaum, n. Slov. Orl. VI. 6.

313615   Staženě Svazek: 3 Strana: 0653
Staženě = krátce, abgekürzt, zusammen- gezogen. Kom.

313616   Stažení Svazek: 3 Strana: 0653
Stažení, n., die Zusammenziehung. Jg. Vz Stahování.

313617   Staženina Svazek: 3 Strana: 0653
Staženina, y, f., etwas Zusammengezo- genes. Šm. S. jizvová, die Narbenkontrak- tion. Nz. lk.

313618   Staženina Svazek: 7 Strana: 0776
Staženina dřeňová, myogene Contractur, kloubová, arthrogene C. — S., Synkope. Cf. Ndr. 12., Dk. Poet. 234., Stahování.

313619   Staženina Svazek: 10 Strana: 0395
Staženina, y, f. S. dlaňová (zkřivení prstů), contractura palmaris; bolestivá s. končetin, strnutí jich, c. artuum. Ktt.

313620   Staženosť Svazek: 3 Strana: 0653
Staženosť, i, f. = stažitost, die Zusam- menziehung, Kontraktion. Nz. Činitel s-sti, der Kontraktionskoefficient. Nz.

313621   Stažený Svazek: 3 Strana: 0653
Stažený; stažen, a, o, zusammengezogen. Hrsť stažená pěsť jest, roztažená dlaň. Kom. S. věta, vz Věta. — S., odtažený, dolů ta- žený, abgezogen. Stažené víno, pivo. Us. — odkud. Šat s někoho s. Us. — kam. Čepice přes uši stažená. Us. Dch. — S. == náhle zúžený. S. lupeny okvětové řepčíku. Rst. 495.

313622   Stažený Svazek: 7 Strana: 0776
Stažený. Měl hrdlo jako s-né. Hlk. S hláska, slabika, tvar, Ndr. 12., stopa, takt. Dk. Poet. 234. Rty k úsměvu s-né. Hrts. S. věta Vz Gb. Ml. II. 36 , 45.

313623   Stažitelnosť Svazek: 3 Strana: 0653
Stažitelnosť, i, f., die Zusammenzieh- barkeit. Us.

313624   Stažitelný Svazek: 3 Strana: 0653
Stažitelný, zusammen-, herabziehbar. Nz. lk.

313625   Sťažiti Svazek: 7 Strana: 0776
Sťažiti atd., vz Stěžiti atd. Slov. Bern.

313626   Stažitosť Svazek: 3 Strana: 0653
Stažitosť, i, f., stahující moc, die Zu- sammenziehung. Presl o přev. 67.

313627   Stažitý Svazek: 3 Strana: 0653
Stažitý, zusammengezogen. Rk.

313628   Stážka Svazek: 3 Strana: 0653
Stážka, y, f. = stažení. S. peněz, der Abzug. D.

313629   Stažlivosť Svazek: 3 Strana: 0653
Stažlivosť, i, f., das Kontraktionsver- mögen. Nz. S. svalstva. Nz. lk.

313630   Stažlivosť Svazek: 7 Strana: 0776
Stažlivosť. Ves. I. 81., Pal. Rdh. I. 390., Slov. zdrav. 355.

313631   Stažlivý Svazek: 7 Strana: 0776
Stažlivý, contractil. Vch. Ar. II. 62., Nz. lk.

313632   Stažné Svazek: 3 Strana: 0653
Stažné, ého, n., das Kost-, Schrotbier. D.

313633   Sťažnosť Svazek: 3 Strana: 0653
Sťažnosť, i, f., die Zusammenziehbarkeit. Nz.

313634   Stažnosť Svazek: 7 Strana: 0776
Stažnosť, i, f. = stížnosť. Slov. Zátur., N. Hlsk. XIV. 241.

313635   Stažný Svazek: 3 Strana: 0653
Stažný, Abzugs-; zusammenziehbar.

313636   Sťažoba Svazek: 7 Strana: 0776
Sťažoba, y, f. = žaloba.

313637   Sťažobník Svazek: 7 Strana: 0776
Sťažobník, a, m. atd. = žalobník. Bern.

313638   Sťažovati si Svazek: 7 Strana: 0776
Sťažovati si = stěžovati si Slov. Zátur., N. Hlsk. XIV. 241.

313639   -stb Svazek: 9 Strana: 0309
-stb Slova ukončená v-st (-sť). Vz -ť, ost.

313640   Stbel Svazek: 3 Strana: 0653
Stbel, e, m., strč., strsl. stubl, puteus, sr. slovenské stublina. Mz. 314. táhne sem sthrněm. stouf, Becher. Mkl. L. 175.

313641   Stbel Svazek: 7 Strana: 1386
Stbel, u, m., puteus, zastr. Pršp. 13. 300.

313642   Stblo Svazek: 3 Strana: 0653
Stblo = stéblo, zastr.

313643   Stblo Svazek: 7 Strana: 0776
Stblo. Bhm., Sv. ruk. 321. V MV. pravá glossa. Pa. 24.

313644   Stblo Svazek: 9 Strana: 0310
Stblo. O pův. a skloň, vz Gb H. ml. III. 1. 153.

313645   Stblosa Svazek: 10 Strana: 0395
Stblosa, y, f, raceus (u rostlin). Rozk. P. 689.

313646   Stě Svazek: 3 Strana: 0653
Stě, vz Sto. — S. = sťal. Kat.

313647   -ste, byste, byšte Svazek: 3 Strana: 0653
-ste, byste, byšte. Ve tvarech jako byste — byšte psáno ff již ve 13. stol.: byffte; ale nelze říci, jak tu znělo, neboť dle staršího pravopisu ff znamená i s i š. Bratří píší abyšte. Gb. Hl. 101.

313648   Steamboat Svazek: 3 Strana: 0653
Steamboat (stýmbót) n. steamer (stýmr), u, m., angl. = parní loď, parník, das Dampf- schiff. S. N.

313649   Stear Svazek: 3 Strana: 0653
Stear, u, m., z řec. = lůj, Talg, m.

313650   Stearan Svazek: 8 Strana: 0382
Stearan, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 18.

313651   Stearin Svazek: 3 Strana: 0653
Stearin, u, m., der Talgstoff, jest bílá, krystalická, průsvitavá látka vosku podobná, která ve všech pevných tucích zvířecích i rostlinných se nalézá a která při teplotě 52° C. se roztápí: C114H110 O12. Vz S. N., Šfk. 491 , 436. S-ny = lojany, stearinsaure Salze. Nz. Továrna na s. Us. Šp.

313652   Stearin Svazek: 10 Strana: 0395
Stearin, stearinová kyselina. Vz Ott. XXIV. 58.

313653   Stearinan Svazek: 7 Strana: 0776
Stearinan, u, m. = lojan, stearinsaures Salz. Nz.

313654   Stearinový Svazek: 3 Strana: 0653
Stearinový, Stearin-. S. svíčky (z přeči- štěného loje), roztok. Šp., Rk. S-vá kyse- lina. Vz více v S. N.

313655   Stearodenar-on Svazek: 10 Strana: 0395
Stearodenar-on, a, n. Vz Vstnk. XI. 126.

313656   Stearofanan Svazek: 7 Strana: 0776
Stearofanan, u, m., stearophansaures Salz. Nz.

313657   Stearofanový Svazek: 3 Strana: 0653
Stearofanový. S. kyselina, die Srearo- phansäure, Bassinsäure. Nz.

313658   Stearolový Svazek: 7 Strana: 0776
Stearolový. S. kyselina. Rm. I. 447.

313659   Stearon Svazek: 7 Strana: 0776
Stearon, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 364.

313660   Stearopten Svazek: 3 Strana: 0653
Stearopten, u, m., částka pevná ale i tě- kavá, krystalovaná a voňavá vylučovaná z mnohých silic. Vz Šfk. 517.

313661   Stearový Svazek: 7 Strana: 0776
Stearový. S. kyselina, aldehyd. Rm. I. 429., 349., Mj. 47.

313662   Stearoxylový Svazek: 7 Strana: 0776
Stearoxylový. S. kyselina. Rm. I. 447.

313663   Steatit Svazek: 3 Strana: 0653
Steatit, u, m., der Speck-, Seifenstein. Steatity n. tučkovcové jsou nerosty vidu nekovového, měkké, málo hutné, na omak mastné, barev mdlých. S.: talek, chlorit, hadec, tuček, mořská pěna. (Vz tato slova a S. N). Bř.

313664   Steatit Svazek: 10 Strana: 0395
Steatit, u, m., z řec. = tuček. Sterz.

313665   Steatit-is Svazek: 3 Strana: 0653
Steatit-is, y, f., z řec, vytylosť, tučnění, chorobná ztučnělosť těla. S. N.

313666   Steatom Svazek: 7 Strana: 0776
Steatom, u, m , steatoma. Nz. lk.

313667   Stébel Svazek: 3 Strana: 0654
Stébel = rebrina. U Klobouk. Bka.

313668   Stébel Svazek: 3 Strana: 0945
Stébel, blu, štěblík, u, m. = stupeň na řebříce, die Leitersprosse. Slov. a mor. Tk., Bern. Vz Špruha.

313669   Stebélko Svazek: 3 Strana: 0654
Stebélko, a, n., vz Stéblo.

313670   Stebelnatina Svazek: 3 Strana: 0654
Stebelnatina, y, f. = steblovatina, das Halmgewächs.

313671   Stebelnatý Svazek: 3 Strana: 0654
Stebelnatý, vielhalmig. D.

313672   Stébelněti Svazek: 7 Strana: 0776
Stébelněti, ěl, ění = v stéblo vyháněti, halmen. Sl. les

313673   Stébelník Svazek: 8 Strana: 0577
Stébelník, a, m., acmaeodera, brouk. Vz Klim. 415.

313674   Stébelník Svazek: 9 Strana: 0311
Stébelník, a, ?., acmaeodera, brouk. S. modrokrový, a. degener. Klim. 415.

313675   Stébelnina Svazek: 7 Strana: 0776
Stébelnina, y, f. = stébelnatina. NA. IV. 81.

313676   Stébelnina Svazek: 10 Strana: 0395
Stébelnina. -ny, cerealia. S. mají stébla. Vz Ott. XVIII. 543.

313677   Stébelný Svazek: 3 Strana: 0654
Stébelný, Halm-. 8. proutek V.

313678   Stěber Svazek: 3 Strana: 0945
Stěber, bra, m., osob. jm.

313679   Stébiatý Svazek: 3 Strana: 0654
Stébiatý = stébelný, cuhneus, halmstän- dig. S. list. list. 495.

313680   Stebielce Svazek: 7 Strana: 0776
Stebielce, e, n. = stebélko. Slov. Phľd. IX. 1.

313681   Stebílkový. S Svazek: 10 Strana: 0395
Stebílkový. S krajky. Vz Krajka.

313682   Steble Svazek: 8 Strana: 0382
Steble. Kožišníci divoké kocúry, steble aneb jiné kůže vypravovali. 1681. Pras. liem. 57.

313683   Stéblí Svazek: 10 Strana: 0395
Stéblí, n. Sláma velkého stéblí. Wtr. exc.

313684   Stéblina Svazek: 7 Strana: 0776
Stéblina, y, f. = osení, obilí stébelnaté, Saat, f. U Břeclavě. Bkř., Rgl. — S. = stéblo. Laš. Brt. D. 269.

313685   Stéblo Svazek: 7 Strana: 0776
Stéblo. Mkl. Etym. 320. b. Novotvar stéblo z stblo, strsl. stbblo; ku stblo byl gt. pl. stebl a z toho novotvar stéblo. Gb. Už nemá ani s-la (ničeho). Us. Tonoucí s-la se chytá. Us Tč.

313686   Stéblo Svazek: 9 Strana: 0311
Stéblo. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 153.

313687   Stéblo Svazek: 10 Strana: 0395
Stéblo vléci = vytahovati stébla při roz- hodovaní o přednosti; kdo vytáhne stéblo nejdelší, zahajuje první (primus) činnosť, hru. Frant. 26. Pozn.

313688   Stéblo, stýblo Svazek: 3 Strana: 0654
Stéblo, stýblo (zastr. stblo, zblo, strb. st?blo, Gb. Hl. 28), stebélko, stebýlko, stybýlko, a, steblce, e, n.; pl. stébla, gt. stebel. Br. Stéblo, strsl. st?blo, caulis, rus. steblb, prus. stibinis, lit. stambas, stambras vedlé stimbras der Baumstumpf, lett. stabs, der Pfosten, stind. stabh, stambh, stambhat?, stützen. Mkl. L.27. Koř. st?l. Mkl. B. 72., 99., 97. V již. Čech. a na Mor. zblo, Kts., u Opavy stebel, Pk., steblo. Klš. S. — peň trav, vz Lodyha, culmus, der Hahn. Jg., Č., Schd. 11. 173. V MV. nepravá glossa. Pta. S. bezlisté, bezuzdné n. neuzlaté, duté, Hladké, kolínkaté, lysé, oblé, nevydaté, rákosové, přímé, tenké, tlusté, tuhé, vyplněné vlákny. Vz; Lodyha. Čl. S. obilné, slaměnné. V. S-a jsou kolínkovitá, mezi kolínky dutá (zřídka šťavnatou dření vyplněná). Kk. 104. Jako ve žni stebel bývá, Br. Obilí jest, co v s-o vyvstává a klasy nese. Kom. Článek na stéble. V. Ani stébla (někdy: ani stbla, ani zbla) = nic Stébla přes cestu nikomu ne- přeloží (o srovnanlivém). Us. Kšá. Ani s-la nepřehne (nepřeloží) křížem za celý den (o zahálečích). Ros. Ani o stýblo výš. Zlob. Někdo se stéblem zakole. Vz Rozmazaný, Tělo. Č.

313689   Stéblová Svazek: 3 Strana: 0654
Stéblová, é, f., ves u Pardubic.

313690   Stéblovatiny, stébloviny, pl., f Svazek: 3 Strana: 0654
Stéblovatiny, stébloviny, pl., f., die Halmfrüchte, Strohgewächse. 11k.

313691   Stéblovatý Svazek: 3 Strana: 0654
Stéblovatý = stebelnatý.

313692   Stébloví Svazek: 7 Strana: 0776
Stébloví, n. = klasí. Laš. Brt. D. 269.

313693   Steblovice Svazek: 3 Strana: 0654
Steblovice, dle Budějovice, Steblowitz, ves u Sobotky. PL.

313694   Stéblovitý Svazek: 10 Strana: 0395
Stéblovitý. S. tráva. Strn. Poh. 10.

313695   Steblový. S Svazek: 3 Strana: 0654
Steblový. S. rula, der Stengelgneis. Krč. 224.

313696   -stéblý Svazek: 3 Strana: 0654
-stéblý, -culmis, -halmig. Smáčklo-, plno-, dutostéblý. Rst. 495.

313697   Stebňák Svazek: 7 Strana: 0776
Stebňák, a, m., os. jm. Arch. VII. 351., 312 , 265., VIII. 5 , 60, 59., 79.

313698   Stebor Svazek: 7 Strana: 0776
Stebor, Stibor, a, m. = Ctibor. D. ol. I. 261. a j.

313699   Stebořice Svazek: 3 Strana: 0654
Stebořice, Stébořice, Stibořice, dle Budě- jovice, něm. Stibrowitz, ves u Opavy. Vz S. N.

313700   Stebotka Svazek: 7 Strana: 0776
Stebotka, y, f. = stopka? Slov. Keď sa to jabĺčko s-kou obrátí. Sl. spv. IV. 138.

313701   Stěbovavý Svazek: 3 Strana: 0655
Stěbovavý == kdo se rád stěhuje, migra- torisch, wandernd, wanderlustig. Šf. S. pták, der Zugvogel, Nz., kobylky, wandernde Heuschrecken, Dch., ryby (losos, úhoř, vyza). Š. a Ž. S. buňky, Wanderzellen. Nz. lk.

313702   Stebuzeves, Zdebuzeves Svazek: 3 Strana: 0654
Stebuzeves, Zdebuzeves, vsi, f., něm. Stebusowes, ves u Vlašimi. PL.

313703   Stéci Svazek: 3 Strana: 0654
Stéci, steku, stekl, stečení; steknouti, ul, utí; stékati, stékati, stíhati = dolů téci, pa- dati, herabfliessen. herabträufeln, sich hinab ergiessen, ablaufen, abfliessen; v hromadu stéci, zusammenfliessen; výpad učiniti, Aus- fall machen, über Einen herfallen; slézti, vzíti, dobyti, erstürmen, erobern; se = sběh- nouti se tečením, zusammenfiessen; sraziti se, zusammenstossen; stéci se = vztéci se, rasend werden. Jg. — abs. Voda stéká. D., V. Jakžto róže brzo stečeš. St. skl. Tam voda odevšad stíká (stéká, stéká). Us. — co, koho: zdi městské, Us., město (slézti, vzíti). Zlob., V., hradby, Rk., hrad. Troj. — od- kud. Stěká se střechy. Voda s polí stěkla. Ros. Steczte s obličeje božieho. Ž. wit. G7. 3. - kam (se s kým, odkud jak). Voda na dno lodi se stekla, Kom. Mukou bran- nou na ně s hradu stekou. Troj. 182. Voda y rybník stekla. S-ká se voda v hromadu. V. Rekové s Trojanskými v boj se stekli. Troj. A když Turci chtěli mosty u města opano- vati, tehdy najednou stekli na ně z města a odehnali je odtud pryč. Bart. 310. 17. A obležení stekli jsú z Vyšehradu. Dač. I. 34. Stéci z města (Ben.), s hradu (Troj.) na nepřítele (Us.), na město (V.) s velikým hlukem (Reš.) = útok učiniti. Toho dne pod příměřím pokoje nenadále stekl na hlavní město. V. Aby z krve neztekl (mnoho krve neztratil). Tab. lid. Náramným během se stekli. Troj. Když svá mocí svého proti- venstvie stečeni. Tkad. — komu kam. Vy- padl a ztekl Karthaginským do ležení. V. — na koho kde: na cestě. Pláč. — se kde. Labe a Vltava u Mělníka se štěkají. Ros. — se s kým — sraziti se. Stekše se Hektor s Achillem statečně bojovali. Troj. 288. Rychle se s nimi stekli. Troj. — kudy jak. Po kříži stéká krev potokem svatá. Sš. Bs. 24. — se. Když pere, čert ji bere, když koláče peče, div se nesteče (o ženě zlé = nevztekne). Us. — se po kom. Steká se po něm (je do něho zamilována). Us — se proč. Hněvy se stéci ( vztéci). Žk. 182.

313704   Stéci Svazek: 7 Strana: 0776
Stéci. O tvarech cf. List. fil. 1884. 92 Dol. stěkať m.: stékati. List. filol. XVIII. 420. — co (komu). Že mu stekl tvrzi. Půh. I. 121 S. předhradie. Let. 122. Tomu stéká (má dost peněz) Laš. Wrch — od- kud. Nám tvrz Lesnice byla ztečena s jeho chleba od Chocovce. Půh. II. 582.— kam. Mazánie na hlavu stec. Kar. 85. Řeky do moře se stékají. Tk. Potok se s niu (řekú) ztieče. Pil. a.— kdy. Město po několika- měsíčném odporu ztečeno jest. Us. — jak. Ješek Rejhrad svévolně a beze vší viny ztekl Arch. II. 258. — kudy. Slzy stékaly ji po tváři. Hrts. Voda teče po střeše, ko- lejí. Us., Mj. 155.

313705   Stéci jak Svazek: 10 Strana: 0395
Stéci jak. Dobře s. = dopadnouti. Pel. XXIII. — co: zdi slézti, vzíti, dobyti, lépe: ztéci (vztéci). Mš. — se = zavříti se. Vrata se stekly. Baw. 17. v. 1397. — komu. Nohy mu stekly (otekly). Frant. 16. 43.

313706   Stéci kam Svazek: 8 Strana: 0382
Stéci kam. Obce pražské stekly na klá- šter zderazský. Háj. Herb. 217.

313707   Stecker Svazek: 7 Strana: 0776
Stecker, ckra, m., os. jm. — S. Ant., dr. filos. a cestovatel po Africe. Vz Tf. H. 1. 168., Ukaz. 109., Rk. Sl. — 8. Karel, hudební spisov., nar. 1861. Srb. 177.

313708   Stecker Svazek: 10 Strana: 0395
Stecker Ant., cestov., spis., 1855. —-1888; S. Kar. — Sr. Ott. XXIV. 60.

313709   Steč Svazek: 3 Strana: 0654
Steč, i, f. = stečení, stok, das Zusammen-, Herab-, Abfliessen. S. vody. Ms.

313710   Stéček Svazek: 10 Strana: 0395
Stéček, čka, m., Holzsperling. Sb. sl. 1902. 13.

313711   Stečení Svazek: 3 Strana: 0654
Stečení, n. S. města, Troj., vody atd. Vz Stéci.

313712   Stečený Svazek: 3 Strana: 0654
Stečený = dolů steklý, abgeflossen. — S. = do hromady steklý, zusammengeflossen. — S., suchý, chudý, psotný, mizerný, elend. Na Slov. Bern. — S., dobytý ztečením, er- obert. Jg.

313713   Stečisko Svazek: 7 Strana: 0776
Stečisko, a, n., Bassin, n. Slov. Loos. Vz Stečiště.

313714   Stečiště Svazek: 3 Strana: 0654
Stečiště, ě, n., žumpa, v horn., rodní jáma, der Sumpf. Hř.

313715   Stečný Svazek: 7 Strana: 0777
Stečný. S. úhly. Jd. Geom. I. 10.

313716   Stědrodárce Svazek: 9 Strana: 0332
Stědrodárce, e, m. Š. milostí. Hus. Zrc. (Mus. fil. 1900. 211)

313717   Steeple chase Svazek: 7 Strana: 0777
Steeple chase (štýpl čés) = dostihy koňské s překážkami, angl. Cf. S. N.

313718   Stefan Svazek: 7 Strana: 0777
Stefan, a, m. S Václ., archidiakon, 1620. Jg. H. 1. 629 - S. Kristian 1819.—I6/1 1892. Vz Bačk. Př. 59., Rk. Sl.

313719   Stefan Svazek: 7 Strana: 1386
Stefan Krist. 1819.— 16/1 1892.

313720   Stefan Svazek: 9 Strana: 0311
Stefan Krist. Sr. Jub XXIX.

313721   Stefan Svazek: 10 Strana: 0395
Stefan Krist. (K. Věnecký), spis.; S. Leop., mal., 1826. —1890. Vz Ott. XX1V. 65.

313722   Stefana, Stefanka, Štěpána, Štěpánka, y Svazek: 3 Strana: 0654
Stefana, Stefanka, Štěpána, Štěpánka, y, f., Stefanie. Dch. — S., stephania, rostl, kaparovitá. Rostl. 1. 218. a.

313723   Stefani Svazek: 7 Strana: 0777
Stefani Jan, hud 1746.—1829. Vz Srb. 81.

313724   Stefanid-es Svazek: 7 Strana: 0777
Stefanid-es, a, m. S. Jan Chrudimský, farář 1614. Jg. H. 1. 629., Jir. Ruk. II. 244. — S. Jan Veselský. Jg. H. 1. 629., Jir. Ruk. II. 244. — S. Simon Husinský, farář 1614. Jg. H. 1. 629., Jir. Ruk. II 245. — S. Jakub 1637. Jg. H. I. 629 , Jir. Ruk. II. 244. — S. Václ. 1638. Jg. H. 1. 629.

313725   Stefanit Svazek: 10 Strana: 0395
Stefanit, u, m., nerost. Vz Vstnk. XI. 821, Ott. XXIV. 66.

313726   Stefanit, u, tu Svazek: 3 Strana: 0654
Stefanit, u, tu., nerost leštěnec. Vz S. N., Bř.

313727   Steffal Svazek: 7 Strana: 0777
Steffal, a, m., os. jm. S. Václ. , naroz. 1841., dr. a prof. anatomie při čes. univer- sitě. Vz Tf. H. 1. 196., Rk. Sl.

313728   Steffal Svazek: 9 Strana: 0311
Steffal Václ. dr. Sr. Jub. XXIX.

313729   Steffal Svazek: 10 Strana: 0395
Steffal Václ. Dr., prof. a spis., 1841. až 1894. Vz Ott. XXIV. 67.

313730   Stegnosa Svazek: 3 Strana: 0654
Stegnosa, y, f., stažení, zácpa, die Steg- nosis. S. N.

313731   Stegnotika Svazek: 3 Strana: 0654
Stegnotika, pl., n., prostředky stahující. S. N.

313732   Steh Svazek: 3 Strana: 0654
Steh, u, m. = šev, jedno bodnutí jehlou a provlečení niti, der Stich. S., sr. rusky stegat? stechen, got. stikan, stak. Mkl. L. 11. V obecné mluvě štych. S. běžící, dírkový, dlouhý, drobný, dutý (vz scho- vaný), gobelínový, háčkovaný, holbeinin, hrubý, hustý, kosticový, kosý, krajkový, křížový nebo křížkový, kroužkový, malý, mřížkový nebo mřížkovaný (prolamovaný), muškový, nabírací, nadržovací, nekrvavý, německý, obloučnatý, obnitkový nebo ob- nitek, obrubný, obšívací, ovinutý, ozdobný, perličkový nebo perlový, plochý, plyšový, přední, příční, prolamovaný (mřížkový), prošívací, protahovací, puntičkový, řebříč- kový, řetízkový, řídký, routový, ruský, ryhovací, schovaný (dutý), spojovací, spra- vovací, stehovací n. ryhovací, stínový, ston- kový, šikmý, siroký, šňůrkový, štěpový, tamburovaný n. řetízkový, tkadlcovský, tu- néský, úzký, uzlíčkový, vedlejší, veliký, vy- poukiý, n. vyvýšený, zadní (mrštěnka), ztra- cený. Šp., Š. a Ž., V. Lužická, Dch., Nz. lk. Dělá s. jako zaječí skoky (veliké). Ú Žamb. Kfk. Udělejte mi těch několik s-hů (malou správku). Ús. Dch. Zadním stehem šiti. Šp. S. stáhnouti. Er. Ani stehu neudělal (ještě šíti nezačal). Ros. Řídkým s-em něco stáh- nouti, hrubým s-hem šíti. Us. Šíti sobotním stehem. Vz Spěch, Zmatek. C. Vz Šev. Cf. Krejčí šije, ale aby švy patrné nebyly. Kom. u, m, der Stag, z Holland. Steg, lano stěžeň ku přídě držící. Kpk. Strslov. st?gr? vexillum, kroat. stig, rusky stjag?, dialekt, m. kol?, starhorněm. stanga. Mkl. L. 59.

313733   Steh Svazek: 7 Strana: 0777
Steh francouzský, kadeřavý, klikatý, kobercový, košíčkový, kulatý, metličkový, peckový, pletencový, smyčkový, s před- nitkou, střídavý, svazečkový, šupinkový, švýcarský (je s. podvlečný či spodní), vá- zaný, Bindnaht, věnečkový, vidlicový, že- bérkový. Exc. Dostanou-li švadleny příliš chatrný kus do správky, říkají: Tuhle taky praví s. k stehu: Bratře drž, já už nemohu Us. Lg.

313734   Steh Svazek: 8 Strana: 0382
Steh. Vz Šitý (3. dod.).

313735   Steh Svazek: 10 Strana: 0395
Steh dvojlícový, kroužkovací, obnitkový, obrubovací, ozdobný, přední, zadní (perlový, štep) atd.; s. chirurgický (krvavý a) čepový, b) ovinutý, c) uzlový). Vz Ott. XXIV. 71. až 72.

313736   Stěha Svazek: 3 Strana: 0655
Stěha, y, f., concisa, šat, zastr. Rozk.

313737   Stěha Svazek: 7 Strana: 0777
Stěha, figo. V MV. nepravá glossa. Pa.

313738   Stěhák Svazek: 3 Strana: 0655
Stěhák, u, m. = stahák, oprať, das Leit- seil. Slov. Koll.

313739   Stehavec Svazek: 8 Strana: 0382
Stehavec, vce, m. = stěhovavý pták. Slov. Kal. S. 168.

313740   Stehenáč Svazek: 9 Strana: 0311
Stehenáč, e, ?., oedemera, brouk S. jarousový, oe. podagria, olivový, flavipes, světlý, lucida, temnolemý, subulata, tmavý, tristis, zelenavý, virescens, žlutavý, fla- vescen-s. Klim. 522.

313741   Stehenáč Svazek: 10 Strana: 0395
Stehenáč, e, m.. oedemera, brouk. Vz Ott. XVIII. 653, XXIV. 73.

313742   Stehénk Svazek: 3 Strana: 0655
Stehénk, vz Stehno.

313743   Stehennáč Svazek: 7 Strana: 0777
Stehennáč, e, m., oedemera, brouk. Cf. Kk. Br. 270.—272 , Brm. IV. 147.

313744   Stehenní Svazek: 7 Strana: 0777
Stehenní kroužky u hmyzu, Schenkel- ringe. Kk. Br. 7. Š. punčocha, bolesť či- vová, Schenkelneuralgie.

313745   Stehenní Svazek: 8 Strana: 0382
Stehenní. S. nohavice = krátké ke ko- lenům, také: kalihoty, poctivice, femoraly; byly-li velmi krátké, sluly seděni, dle něm. ksás. Wtr. Krj. I. 374.

313746   Stehenní Svazek: 10 Strana: 0395
Stehenní žíla, vena cruralis. Ktt. Vz Stehenný.

313747   Stehenný Svazek: 3 Strana: 0655
Stehenný, stehní = ku stehnu náležející, Schenkel-. S. kosť. Ja., Nz. S. kruh, annulus femoralis. Nz. lk. S. ohyb, die Schenkel- beuge, kýla, der Schenkeibruch. Nz. lk.

313748   Stehience Svazek: 7 Strana: 0777
Stehience, e, f. = stehénko. Slov. Phľd. X. 15.

313749   Stehkovati Svazek: 3 Strana: 0655
Stehkovati, stehkovávati = prošívati, steppen. Ros.

313750   Stehlce Svazek: 10 Strana: 0395
Stehlce, e, n., vz Stéblo. Baw. E. v. 980., Št. V. 203. 21.

313751   Stehlec Svazek: 3 Strana: 0655
Stehlec, hlce, m.= stehlík, zastr. Rozk.

313752   Stehlec Svazek: 7 Strana: 0777
Stehlec, corduellus, stehlík. Sv. ruk 318. b.

313753   Stehlice Svazek: 7 Strana: 0777
Stehlice, e, f., Stiglitzweibchen, n. Rk.

313754   Stehličí Svazek: 3 Strana: 0655
Stehličí, Stieglitz-. S. zpěv. Us. č.

313755   Stehlík Svazek: 3 Strana: 0655
Stehlík, a, (zastr. stehlec, lce), stehlíček, čka, m., fringilla carduelis. der Stieglitz. Distelfink, zpěvavý pták. V. Vz S. N., Frč. 353., Schd. II. 445. U Opavy stěhlík. Klš. Na Zlínsku na Mor. znají 4 druhy: s. za- hradní či zahrádkový, letňák, polňák, lin- ďák. Brt. S. hlídá zahrad}- a když jde sed- lákovi někdo na hrušky cibulíny, volá: cibulín, cibulín, vinčučuču! Ib. Brt. O pů- vodu vz Mz. 82.

313756   Stehlík Svazek: 7 Strana: 0777
Stehlík. Cf. Šrc. 70., Brm. II. 2. 329. S. malovaný = s. pravý ; s. plavý = slavík. Na jihovýchod. Mor. Brt. — S. z Čeňkova Kašp. Lad., 1571. -1612., mistr svob. umění a radní v Plzni. Vz Jir. Ruk. II. 245., Rk. Sl., Jg. H. 1. 629., Ukaz. 72. — Fab S. z Čeňkova a Treustädtu a jeho rukopisy. Vz Mus. 1889. 421. nn. - S. Karel, nar. 1830., † asi 1889., hospod. rada při pražské obci.

313757   Stehlík Svazek: 8 Strana: 0382
Stehlík: a) zahradní (nejlepší zpěvák, má v ocase šest kapek, proto sluje také šeste- rákem, ostatní jsou všecko štveráci, majíce po čtyřech kapkách); b) lesňák (nejmenší, bělavý); c) linďák (snědý do černá). Zlin., malovaný s. (N. Lhotka, uh.); plavý = slavík. Krt. D. II. 494., 495. — S-ky = druh čer- vených jablek. Brušp. Hledíková.

313758   Stehlík Svazek: 9 Strana: 0311
Stehlík, u, m. Preskakuje šiesty s. (o man- želské nevěře). Slov. Zát. Př. 97a. — S., trať u Jenišovic. Př. star. V. 121.

313759   Stehlík Svazek: 9 Strana: 0311
Stehlík. Vz Šír III. 109.

313760   Stehlík Svazek: 10 Strana: 0395
Stehlík, a, m., fringilla. Vz Ott. XXIV. 72. — S. Kar., právn. spis., 1829—1888.; S. Eman, rytíř z Čenkova a Treustättu, Dr., spis, nar. 1868 Vz Ott. XXIV. 73.

313761   Stehlíkář Svazek: 3 Strana: 0655
Stehlíkář, e, m., der Stieglitzfänger. Bern.

313762   Stehlíkařiti Svazek: 3 Strana: 0655
Stehlíkařiti, il, ení, Stieglitzfänger sein. Bern.

313763   Stehlíkářka Svazek: 3 Strana: 0655
Stehlíkářka, y, f., die Stieglitzfängerin. Bern.

313764   Stehlíkářský Svazek: 3 Strana: 0655
Stehlíkářský, stieglitzfängerisch. Bern.

313765   Stehlíkářství Svazek: 3 Strana: 0655
Stehlíkářství, n., die Stieglitzfängerei. Bern.

313766   Stehlíkový Svazek: 3 Strana: 0655
Stehlíkový, Stieglitz-. S. barva. Bern.

313767   Stehlíkový Svazek: 9 Strana: 0311
Stehlíkový. S. zástěra (barvy stehlíkové). Hoř. 212.

313768   Stěhlý Svazek: 7 Strana: 0777
Stěhlý = štěhlý, štíhlý. Mkl. Etym. 289.

313769   Stehnáč Svazek: 9 Strana: 0311
Stehnáč, e, m., nadávka. Ty stehnáči! Seb. 230

313770   Stehnatec Svazek: 3 Strana: 0655
Stehnatec, tce, m., cecrops, žábronozec. Krok II. 243.

313771   Stehnatka Svazek: 3 Strana: 0655
Stehnatka, y, f., chalcis, hmyz duběn- kovatý. Krok. II. 260.

313772   Stehnatka Svazek: 7 Strana: 0777
Stehnatka = útlokřídelka, Schenkel-, Zehrwespe, f. Cf. Brm IV. 337. nn.

313773   Stehnatky Svazek: 8 Strana: 0382
Stehnatky, hmyz. Cf. Ott. VIII. 639. a.

313774   Stehnatý Svazek: 3 Strana: 0655
Stehnatý = velikých stehen, dick-, gross- schenkelig. Aqu.

313775   Stehnice Svazek: 3 Strana: 0655
Stehnice, e, f., erula (úd), zastr. Rozk.

313776   Stehnice Svazek: 7 Strana: 1386
Stehnice, e, f., crula, zastr. Pršp. 49. 45.

313777   Stehník Svazek: 8 Strana: 0382
Stehník, a, m., colenis, brouk. S. špinavý, c. immunda. Vz Klim. 290.

313778   Stehnisko Svazek: 7 Strana: 0777
Stehnisko, a, n., vz Krkavec (dod.).

313779   Stehnisko Svazek: 10 Strana: 0395
Stehnisko, a, n., zdrobn. stehno. Litom. 24., 39.

313780   Stěhniti Svazek: 9 Strana: 0311
Stěhniti. Dobří sa stěhníja (stisni) na stolci. Val. Čes. 1 X. 135.

313781   Stehno Svazek: 3 Strana: 0655
Stehno, na Slov. a Slez. stehno, a, ste- hénko, stehýnko, a, n., der Schenkel, Oberschenkel. S. (steh = kráčeti). Bž. 228. Strsl. st?gno femur, malorus. stehno, pol. sciegno, sthrněm. skincho. Mkl. L. 27. Der Anlaut st entstand aus sk. Mkl. B. 116. (115, 117.). S. = noha od kyčle až po ko- leno. Ros. Pod kyčlami stehna jsou. Kom. Hnát ve stehně. D. Kosť stehna, Nz. — S., co stehnům podobno, der Schenkel. S. kru- židla (rameno). Sedl.

313782   Stehno Svazek: 7 Strana: 0777
Stehno. Cf. Mkl. Etym. 328. a., Mkl. aL 289.

313783   Stehno, Jistebno Svazek: 3 Strana: 0654
Stehno, Jistebno, a, n., něm. Steben, ves u Jehnic. Vz S. N., Tk. III. 6l. - S., Steben, vsi u Turnova, u Ústí n. L.

313784   Stehnooponový Svazek: 7 Strana: 0777
Stehnooponový. S. kýla, epiplomerocele.

313785   Stehnopohlavní Svazek: 7 Strana: 0777
Stehnopohlavní čiv, Nervus genitocru- ralis.

313786   Stehnouti Svazek: 3 Strana: 0655
Stehnouti, hnul a hl, ut, utí = stehy dě-

313787   Stěhnouti Svazek: 3 Strana: 0655
Stěhnouti = stáhnouti. Jg. lati, šíti, nähen, heften.

313788   Stehnový Svazek: 3 Strana: 0655
Stehnový, Schenkel-. S. kosť, Orb. p., bolesť. Bern.

313789   Stehnožka Svazek: 10 Strana: 0395
Stehnožka (!), y, f. = šunka. Pohl.

313790   Stěhnúti Svazek: 7 Strana: 0777
Stěhnúti = přinášeti, přivážeti. Se všech stran k němu běžiechu a pracné k němu stěžiechu. Hr. rk. 29. v. 411.

313791   Stěhotné Svazek: 3 Strana: 0655
Stěhotné, ého, n. = stéhovné. Boč. exc.

313792   Stehoun Svazek: 3 Strana: 0655
Stehoun, u, m., die Schenkellade. Šm.

313793   Stěhovací Svazek: 3 Strana: 0655
Stěhovací vůz, der Transportwagen. Rk.

313794   Stěhovací Svazek: 7 Strana: 0777
Stěhovací řád, Ausziehordnung, f. Jr. tr., horečka = touha po putování z místa na místo. Mus. 1880. 478.

313795   Stěhovač Svazek: 3 Strana: 0655
Stěhovač. e, m., der Möbelträger. Rk.

313796   Stěhováček Svazek: 10 Strana: 0395
Stěhováček, čka, m. Pták s. (stěhovavý). Tbz. II. 232.

313797   Stěhovačka Svazek: 3 Strana: 0655
Stěhovačka, y. f. = stěhování. Mor. Šd.

313798   Stěhovačka Svazek: 7 Strana: 0777
Stěhovačka. Šf. III. 239.

313799   Stěhovačnosť Svazek: 10 Strana: 0395
Stěhovačnosť, i, f., Wandersucht. S. a kolonisace. Nár. list. 1885. č. 82.

313800   Stěhovalec Svazek: 3 Strana: 0655
Stěhovalec, lce. m., der Uibersiedler. Šf. Rozpr. 10.

313801   Stěhování Svazek: 3 Strana: 0655
Stěhování, n., přejití ze starého bydliště do nového, die Uibersiedelung, das Ausziehen. V. Vz S. N. S. národů; čas s. D. S. baby- lonské. Sš. Kdy budou ty kvartýry v tom domě k s. šp. m.: kdy se budou byty pro- najímati ? Brt. — S., der Transitzoll, zastr. Gl.

313802   Stěhování Svazek: 7 Strana: 0777
Stěhování se duší. Osv. I. 554. S. se národů z Asie do Europy. Vz Pal. Rdh. II. 48.—67 , Mus. 1834. III. 305.—342., Ukaz. 72. Preneštastné stehovanie, keď niet čo nakládat. Slov. Orl. IX. 247. S. do nového bytu. Vz Mách. 94.

313803   Stěhování Svazek: 10 Strana: 0395
Stěhování, n. Pověry k s. se táhnoucí, vz v Čes. 1. X 421. S. duší, národů. Vz Ott XXIV. 74.

313804   Stěhovánky Svazek: 3 Strana: 0655
Stěhovánky, pl., f., doba stěhování-se sluk, der Schnepfenstrich, -zug. Šf. — S. = stěhování-se. Stehovati, heften. Vz Steh, Stehnouti. Sp., Kšá.

313805   Stěhovánky Svazek: 7 Strana: 0777
Stěhovánky. Na dobrovolných svých s-kách hledali jediné země, již by zúrod- nili. Šf. Strž. II. 22.

313806   Stěhovatel Svazek: 7 Strana: 0777
Stěhovatel, e, m. S. do Ameriky, Aus- wanderer. Tč.

313807   Stěhovati Svazek: 3 Strana: 0655
Stěhovati, stěhovávati = přenášeti, převá- žeti někoho z místa na místo, übersiedeln; se = obydlí měniti, ausziehen. Jg. Jinam se s. V. Ptáci už se stěhují. Us. — koho, co, se kam. Svá zboží stěhují do Uher. Háj. S. se do jiného bytu, do město, do i domu. D. S. se na jiný grunt. Boč. Čemuž j se na duom nestěhuje? NB. Tč. 259. Proč se s ním stěhoval na stolici chrámovú? Hus JI. 91. Jeho člověku pobral, jakož se podeň stěhoval. Půh. I. 303. Zkazuje Vám, abyste se už ke všem čertům stěhoval. Us. — se jak. Rozkoš navštěvuje se smíchem, se hrami a láskou, ale stěhuje se s hanbou, nouzí a churavostí. Kmp. — odkud. Stě- hoval se ze vsi do města. Ros. Stěhoval se z jedné čtvrti do jiné (v Praze). Us. S. se z Jerusalema. BO.

313808   Stěhovati se Svazek: 8 Strana: 0382
Stěhovati se. Dvakrát se s. a jednou vy- hořet jest jedno. Us.

313809   Stěhovati se kam Svazek: 10 Strana: 0395
Stěhovati se kam. Stěhuje-li se kdo do nového bytu, nese tam napřed sv. obraz a chléb, aby tam měl boží požehnání. Mtc. 1. 1897. Obr 68 — se kdy. Na stará léta se s. jest tolik, jako hrob si hrabati vlastníma rukama. Tbz. III. 2. 151.

313810   Stěhovavosť Svazek: 3 Strana: 0655
Stěhovavosť, i, f., die Wanderlust. Krok. I. c. 157.

313811   Stěhovavý Svazek: 7 Strana: 0777
Stěhovavý. S. školy (ambulatorní). Vz Ott. II. 98.

313812   Stěhovavý Svazek: 8 Strana: 0382
Stěhovavý. S. holub, ectopistes migrato- rins. Ott. XI. 512. b.

313813   Stěhovka Svazek: 7 Strana: 0777
Stěhovka, y, f., Uibersiedlungsbüchel, n. Šp. — S. = vlaštovka. Slov. Č. Čt. I. 131.

313814   Stěhovné Svazek: 3 Strana: 0655
Stěhovné, ého, n., das Abfahrtsgeld. Ms. Vz Stěhovní.

313815   Stěhovní Svazek: 3 Strana: 0655
Stěhovní, ího, m., der Transitozoll. S. od těch, kteří by toliko skrz města tovačovská jeli. Gl. 323.

313816   Stehovník Svazek: 7 Strana: 0777
Stehovník, u, m. = želízko k vypicho- vání stehů na obuvi, der Stepper. Vz Matj. 178.

313817   Stehový Svazek: 7 Strana: 0777
Stehový květ (ve vyšívání). Us.

313818   Stehový Svazek: 8 Strana: 0382
Stehový. S. vyšívání. Mtc. 1893. 355.

313819   Stěhula Svazek: 3 Strana: 0655
Stěhula, y, m., osob. jm. Šd.

313820   Stěch Svazek: 3 Strana: 0655
Stěch, a, m., osob. jm. Šd.

313821   Stech Svazek: 8 Strana: 0382
Stech, a, m. Odvozeniny vz v Kotk. 31.

313822   Stech Svazek: 9 Strana: 0332
Stech Václ. Sr. Jub. XXXI.

313823   Stech Svazek: 10 Strana: 0395
Stech Václ., spis. Sr. Zvon IV. 322. a j.

313824   Stechas Svazek: 3 Strana: 0655
Stechas, Stoechas, u, m., stoechas. das Stechaskraut. V.

313825   Stecher Svazek: 10 Strana: 0395
Stecher, u, m. Stecherem někoho pro- bodnouti. H. Jir. Mýto 86. 1. (XVII. stol., z něm. ).

313826   Stechiometrie Svazek: 3 Strana: 0655
Stechiometrie, e, f. Vz Stoechiometrie.

313827   Stěchov Svazek: 3 Strana: 0655
Stěchov, a, m., ves u Kunštátu na Mor. Tč.

313828   Stěchovisko Svazek: 9 Strana: 0311
Stěchovisko, ?, n., jm. místa u N. Hro- zenkova Vck.

313829   Stěchu Svazek: 3 Strana: 0655
Stěchu, zastr. =- sťali. Kat.

313830   Steidl Svazek: 7 Strana: 0777
Steidl Ant., nar. 1832, dr. lékař., po- slanec říšského sněmu. Vz Rk. Sl.

313831   Steifroc, něm Svazek: 3 Strana: 0655
Steifroc, něm., škrobená sukně.

313832   Steigbigel Svazek: 7 Strana: 0777
Steigbigel, gla, m. — S. Frant., úředn. Jg. H. 1. 629.

313833   Steiger Svazek: 3 Strana: 0655
Steiger, něm., v hornictví, vz Horolez.

313834   Steilküste Svazek: 3 Strana: 0655
Steilküste, něm., felsige Küste, pobřeží skalnaté. S. a Ž.

313835   Stein Svazek: 10 Strana: 0395
Stein V., spis. Tob. 217.

313836   Steiner Svazek: 10 Strana: 0396
Steiner Jan, mal, 1725. — 1793. Vz Ott. XXIV. 82.

313837   Steinhauser Svazek: 9 Strana: 0311
Steinhauser Kar Sr. Jub. XXIX.

313838   Steinhauser Svazek: 10 Strana: 0396
Steinhauser Kar., spis. Vz Ott. XXIV. 84.

313839   Steinich Svazek: 7 Strana: 0777
Steinich, a, m. — S. Kar., ředitel při měst. školách v Praze. Vz Tf. H. 1. 199., 200.

313840   Steinich Svazek: 9 Strana: 0311
Steinich Kar. Sr. Jub. XXIX.

313841   Steinich Svazek: 10 Strana: 0396
Steinich Kar., učit. a spis., 1827. —1898. — S. Kar., řed. měšť. školy, spis, nar. 1855. Vz Ott. XXIV. 86.

313842   Steinmann Svazek: 7 Strana: 0777
Steinmann, a, m., prof. lučby. Cf. Jg. Zl. 215., 241., Tf. Mtc. 46. — S. Vil, nar. 1840, řed. gymn. královéhrad., spisov.

313843   Steinmann Svazek: 9 Strana: 0311
Steinmann Vil. Sr. Jub. XXIX.

313844   Steinmann Svazek: 10 Strana: 0396
Steinmann Vil., řed. gymn. a spis., + 14/1 1905, maje 65 let. Vz veřejné listy z též doby a Ott. XXIV. 87.

313845   Steinmann Svazek: 10 Strana: 0665
Steinmann Vil., řed. a spis. Vz Věst. XIII. 339.

313846   Steinmannit Svazek: 10 Strana: 0396
Steinmannit, u, m, odrůda galenitu. Vz Ott. XXIV. 88.

313847   Steinmetz Svazek: 7 Strana: 0777
Steinmetz Leo, 1843. Jg. H. 1. 629.

313848   Steinwürfelpflaster Svazek: 3 Strana: 0655
Steinwürfelpflaster, něm., dlažba z ka- menných kostek. Zk.

313849   Stejciti Svazek: 3 Strana: 0655
Stejciti, il, en, ení. — co = najíti, vy- hledati, finden, aufsuchen, ausstöbern. Rk,

313850   Stejciti Svazek: 7 Strana: 0777
Stejciti oprav v Stejčiti.

313851   Stejgéř Svazek: 10 Strana: 0396
Stejgéř, e, m., z něm. Steiger. 1524. Arch. XIX. 424.

313852   Stejka Svazek: 3 Strana: 0655
Stejka, y, f., Stutten, ves u Jindřichova Hradce. PL.

313853   Stejnák Svazek: 3 Strana: 0655
Stejnák, a, m., cilicaea, kývoš. Krok. U. 246. . Stejnaký = stejný. U Olom. Šd.

313854   Stejnako Svazek: 7 Strana: 0777
Stejnako = stejně. Val. Vck.

313855   Stejnavý Svazek: 7 Strana: 1386
Stejnavý = stejný (neobyč). Vz List. fil. 1893. 331.

313856   Stejnavý Svazek: 10 Strana: 0396
Stejnavý = stejný. Č. Buděj. List. fil 1902. 252.

313857   Stejně Svazek: 3 Strana: 0656
Stejně = rovně, zároveň, jednako, gleich, auf gleiche Weise; zugleich. D. S. jsou bo- hatí; s. smýšleti, zníti, D., postupovati atd. Dch. Mně je to s. Us. Dch. Stejně vysoký, vzdálený. Rst. 495. — S. = pořád, immer-, fortwährend. Mor. a slez. Klda., Mtl., Klš.

313858   Stejně Svazek: 7 Strana: 0777
Stejně. Cf. Čert jako ďábel. Pěšky jako za vozem. — S. = pořád, laš. S. tam cho- ďuł. Brt. S. 175.

313859   Stejně Svazek: 9 Strana: 0311
Stejně = přece. Já ti to s. nepovím. U Potštýna. Dr. Jan Kvičala.

313860   Stejnec Svazek: 3 Strana: 0656
Stejnec, nce, m., der Doppelgänger. Šm.

313861   Stejnení Svazek: 8 Strana: 0382
Stejnení samohlásek = přizpůsobení samo- hlásky jiné vedlejší s-sce: kanealar m. kance- lář, taras m. teras, nehet m. nohet. Vz Gb. H. ml. I. 286.

313862   Stejnění Svazek: 9 Strana: 0311
Stejnění samohlásek u Císařova na Mor., vz Čes. 1. VI. 586., v jihozáp. Čech. Vz Dšk. Vok. 62.

313863   Stejněznějící Svazek: 7 Strana: 0777
Stejněznějící, gleichlautend. Stč.

313864   Stejnice Svazek: 3 Strana: 0656
Stejnice, e, f. == křivá čára, která po- vstává, když se kužel rovnoběžně k jeho straně prořízne, parabola, die Parabel. Sedl.

313865   Stejničník Svazek: 3 Strana: 0656
Stejničník, u, m. = těleso, které by po- vstalo, kdyby stejnice otáčela se okolo hří- dele svého, stopy hnutí svého zůstavujíc, paraboloides. Sedl. Geom. 21.

313866   Stejničný Svazek: 3 Strana: 0656
Stejničný, parabolisch. S. oblouky.

313867   Stejník Svazek: 9 Strana: 0311
Stejník, ?, m., omias, brouk. S. tlusto- rohý, o. forticornis, zlobný, concinnus. Klim. 539.

313868   Stejnina Svazek: 3 Strana: 0656
Stejnina, y, f. == stejnosť, die Gleichheit. — V math. rozličné vyznačení též veličiny, die Gleichung a: b = c : d. S-nu rušiti.

313869   Stejninář Svazek: 3 Strana: 0656
Stejninář, e, m., der Algebraist. Jg.

313870   Stejninářský Svazek: 3 Strana: 0656
Stejninářský, algebraisch. Jg.

313871   Stejninářství, n Svazek: 3 Strana: 0656
Stejninářství, n., die Algebra. Sedl. Geom. 24.

313872   Stejniti Svazek: 7 Strana: 0777
Stejniti = stejným činiti. Laš. Tč.

313873   Stejnítko Svazek: 3 Strana: 0656
Stejnítko, a, n., das Gleichheitszeichen (=). Sedl. Geom. 19.

313874   Stejnka Svazek: 7 Strana: 0777
Stejnka, y, f. = rovný díl. Na s-ky. U Kdýně. Rgl.

313875   Stejno Svazek: 7 Strana: 0777
Stejno. Rozdělil jmění na stejno. Hrts.

313876   Stejno Svazek: 9 Strana: 0311
Stejno = stejně. Císař. Mtc. 1900. 344.

313877   Stejno Svazek: 10 Strana: 0396
Stejno = stejně. Psíček a kočička vždycky s. (stejně, najednou) volali Kld. II. 25.

313878   Stejnobarvec Svazek: 7 Strana: 0777
Stejnobarvec, barvce, m., minoa, motýl. Kk. Mot. 280.

313879   Stejnobarvec Svazek: 9 Strana: 0311
Stejnobarvec, vce, m., Wolfsmilchspanner, motýl. Vz Stein 144., Exl. 190.

313880   Stejnobarvý, stejuobarevný Svazek: 3 Strana: 0656
Stejnobarvý, stejuobarevný, concolor, gleichfärbig.

313881   Stejnobéžný Svazek: 3 Strana: 0656
Stejnobéžný, homotropus, gleichläufig. Rst. 495. S. věta (parallelní). Sš. J. 13.

313882   Stejnoboký Svazek: 7 Strana: 0777
Stejnoboký, gleichbeitig. Lpř.

313883   Stejnobytně Svazek: 3 Strana: 0656
Stejnobytně, bnoovtiwc;. Kristus spíše přede všelikým tvorem z bytnosti boží s. pošel. Sš. II. 198.

313884   Stejnobytnosť Svazek: 3 Strana: 0656
Stejnobytnosť, i, f., die Homousie. Rk.

313885   Stejnobytný Svazek: 3 Strana: 0656
Stejnobytný = spolu- n. soubytný. Pleť ta následuje s-ných pudů. Sš. II. 60. — s kým. S bohem s-bytný jest. Sš. J. 140. (Hý.). Stejnocennosť, i, f., die Gleichwerthung. Šm.

313886   Stejnocenný Svazek: 3 Strana: 0656
Stejnocenný, gleichwerthig. Dch. Ne jakoby za přisluhováni svátostmi a věcmi duchovními odplata s-ná se dáti mohla, Sš. II. 334.

313887   Stejnocitnosť Svazek: 8 Strana: 0382
Stejnocitnosť, i, f. Am. Orb. 85.

313888   Stejnocitovati Svazek: 3 Strana: 0656
Stejnocitovati, sympathisiren. Dch.

313889   Stejnočasně Svazek: 3 Strana: 0656
Stejnočasně — současně, gleichzeitig. Šf.

313890   Stejnočasně Svazek: 7 Strana: 0777
Stejnočasně. Šf. III. 378., Šf. Strž. I. 570.

313891   Stejnočasý Svazek: 3 Strana: 0656
Stejnočasý, stejnodobý, simultaneus, gleichzeitig. Rst. 495. S. vracování. Krok. S. rostliny, homogamia. Rostl.

313892   Stejnočetný, stejnočíslý Svazek: 3 Strana: 0656
Stejnočetný, stejnočíslý, numero aequa- lis, gleichzählig. Rst. 495.

313893   Stejnočiniti Svazek: 3 Strana: 0656
Stejnočiniti, il, ěn, ění, gleich wirken. Rostl. 1. 173. a.

313894   Stejnočitek Svazek: 3 Strana: 0656
Stejnočitek, tku, m. (lépe: soucit, Jg.), die Sympathie. D.

313895   Stejnočlenec Svazek: 7 Strana: 0777
Stejnočlenec, nce, m., homolota, brouk. Kk. Br. 76.-78.

313896   Stejnočlenný Svazek: 7 Strana: 0777
Stejnočlenný tvor, živočich. NA. V. od. 11. 8.

313897   Stejnodeštnice Svazek: 7 Strana: 0777
Stejnodeštnice, isohyety = čáry spo- jující na mappě body, jež mají stejné prů- měrné množství ročních srážek vodních. Stč. Zem. 639.

313898   Stejnodílně Svazek: 9 Strana: 0311
Stejnodílně. S. je rozdělil. Sr. Br. Hod. 10

313899   Stejnodílnosť Svazek: 3 Strana: 0656
Stejnodílnosť, i, f., die Gleichtheiligkeit. Zlob.

313900   Stejnodílný Svazek: 7 Strana: 0777
Stejnodílný, gleichtheilig. S. dědictví. Us. Pdl.

313901   Stejnodílý Svazek: 3 Strana: 0656
Stejnodílý, aequalis, gleichgross, gleich- gestaltet. Rst. 495.

313902   Stejnodlouhosť, i Svazek: 3 Strana: 0656
Stejnodlouhosť, i, f., die Gleichheit der Länge. Krok.

313903   Stejnodlouhý Svazek: 3 Strana: 0656
Stejnodlouhý, gleichlang. S. strany. Krok.

313904   Stejnodobně Svazek: 3 Strana: 0656
Stejnodobně = stejnou dobou, gleich- zeitig. Kristus s. chrámem, dveřmi a sta- vitelem jest. Sš. II. 101. (Hý.).

313905   Stejnodobný Svazek: 8 Strana: 0382
Stejnodobný komu v čem = podobný. Ztk. 9. (3. vyd).

313906   Stejnodobosť Svazek: 7 Strana: 0777
Stejnodobosť, i, f. S. verše. Dk. Poet. 240.

313907   Stejnodobosť Svazek: 8 Strana: 0382
Stejnodobosť, i, f., Gleichförmigkeit. Jg.

313908   Stejnodobý Svazek: 3 Strana: 0656
Stejnodobý, gleichzeitig; gleichförmig. S. rychlosť. Příčestí y.afruyióa,- (očistiv) je s-bé se slovem ňyiádij (posvětil); Příčestí pokoj učiniv s-bé je se slovem usmířil. Sš. II. 133., 201. Cf. Stejnočasý.

313909   Stejnodrahý, stejnodružný Svazek: 3 Strana: 0656
Stejnodrahý, stejnodružný = stejno- rodý, gleichartig. S. les. Um. les. II. 58.

313910   Stejnodrápec Svazek: 8 Strana: 0577
Stejnodrápec, pce, m., homaloplia, brouk. Vz Klim. 401.

313911   Stejnodrápec Svazek: 9 Strana: 0311
Stejnodrápec, ?c?, m., homaloplia, brouk. S. černokrovy, h. atrata. Klim. 401.

313912   Stejnoduchý Svazek: 7 Strana: 0777
Stejnoduchý = stejně smýšlející. S. druh. Čch. Evr. 62.

313913   Stejnoduší Svazek: 3 Strana: 0656
Stejnoduší, n. = stejnomyslnosť, aequus animus. S. pílili obzvláště Pythagoreovci. Sš. IL 171. (Hý.).

313914   Stejnohlas Svazek: 3 Strana: 0656
Stejnohlas, u, m., stejnohlasí, n., stej- nohlasnosť, i, f. = stejnozvuk, stejnozvuč- nosť, der Gleichlaut. Nz., D.

313915   Stejnohlasně Svazek: 10 Strana: 0396
Stejnohlasně volati. Rais. Lid. 203.

313916   Stejnohlasý Svazek: 3 Strana: 0656
Stejnohlasý, gleichlautend, harmonisch. Hd.

313917   Stejnohlativosť Svazek: 3 Strana: 0656
Stejnohlativosť, i, f., der Isomorphismus. Šm.

313918   Stejnohlavec Svazek: 8 Strana: 0382
Stejnohlavec, vce, m., amischa, brouk. S. černý, a. annalis, dutočelý, cavifrons, hnědo- špičký, validiuscula, krtí, talpa, malooký, in- docilis, nepatrný, exilis, příbuzný, soror. Vz Klim. 153.

313919   Stejnohledný Svazek: 7 Strana: 0777
Stejnohledný. S. body, úsečky, příčky, úhly, čáry, obrazce. Jd. Geom. II. 16, 17.

313920   Stejnohodný Svazek: 8 Strana: 0382
Stejnohodný. S. výměna. Ztk. 37. (3. vyd.).

313921   Stejnohranný Svazek: 3 Strana: 0656
Stejnohranný, gleichkantig. S. rohy. Krok.

313922   Stejnohřbetnice Svazek: 7 Strana: 0777
Stejnohřbetnice, e, f. S., isorachie = soudmutice, čáry, vyznačující na mappě mořské polohy, do nichž v určité hodiny připadaly hřbety či hřebeny vln. Vz Sou- dmutice. Stč. Zem. 765.

313923   Stejnochylný Svazek: 3 Strana: 0656
Stejnochylný, orthotropus, geradeläufig, když kel leží v ose semenové nebo alespoň rovnoběžně. Rst. 495.

313924   Stejnojaký Svazek: 3 Strana: 0656
Stejnojaký = jednostejný, gleichförmig. Nz.

313925   Stejnojazyčný Svazek: 7 Strana: 0777
Stejnojazyčný, gleichsprachig. Lpř.

313926   Stejnojmenec Svazek: 10 Strana: 0396
Stejnojmenec, nce, m. Msn. II. 331.

313927   Stejnojmennosť Svazek: 3 Strana: 0656
Stejnojmennosť, i, f., die Gleichnamig- keit. Nz.

313928   Stejnojmenný Svazek: 3 Strana: 0656
Stejnojmenný, gleichnamig, homonym, gleichbenannt. Nz. S. řeka, Sš. Sk. 283., vý- sledek. Stč. Alg. 24. S. slovo (homonymum), které různé věci označuje: rak (zvíře a ne- moc), hvozd (les a sušírna sladová), kohoutek (pták, čásť ručnice, sudu atd.). Brt. V math.: členy stejno- n. soujmenné (první a třetí druhý a čtvrtý člen ku př. a & : b zl. = c ti : x zl. (n. lépe: a B : b zl. X c ä'), korrespondirend, ähnlichliegend, stejnolehlý. Vz Nz. 151. b. S-né učiniti = ve stejné jméno, v též jméno uvésti. Nz.

313929   Stejnojmenný Svazek: 7 Strana: 0777
Stejnojmenný. S. místa. Pal. Rdh. II. 362.

313930   Stejnok Svazek: 3 Strana: 0656
Stejnok, u, m., homalium. Rostl. 315.

313931   Stejnok Svazek: 8 Strana: 0382
Stejnok, něm. Akomasholz, -baum.

313932   Stejnokladný Svazek: 8 Strana: 0382
Stejnokladný. S. strofy či soustavné. List. fil. 1896. 401.

313933   Stejnokmenný Svazek: 3 Strana: 0656
Stejnokmenný, stammgenosslich. Šm.

313934   Stejnokmenný Svazek: 7 Strana: 0777
Stejnokmenný. Národ s Thraky s-ný. Šf. Strž. I. 291.

313935   Stejnokořennosť Svazek: 7 Strana: 0777
Stejnokořennosť, gleiche Wurzelab stammung. S. slov. Šf. III. 462, 592.

313936   Stejnokořenný Svazek: 7 Strana: 0778
Stejnokořenný, gleichwurzelig, von der- selben Wurzel. Š. jména, slova. Šf. Strž. I. 343., II. 413.

313937   Stejnokovitý. S Svazek: 3 Strana: 0656
Stejnokovitý. S. rostliny, homalineae. Vz Rst. 315.

313938   Stejnokročný, -kroký Svazek: 3 Strana: 0656
Stejnokročný, -kroký, gleichschreitend. Presl. Chym. 122.

313939   Stejnokroj Svazek: 3 Strana: 0656
Stejnokroj, e, m., die Uniform. Sokolové mají s. Dch.

313940   Stejnokroj Svazek: 7 Strana: 0778
Stejnokroj za starších dob v Čech. Vz Zbrt. Krj. I. 205. Slovo toto již za Otakara bylo známo.

313941   Stejnokrojný Svazek: 9 Strana: 0311
Stejnokrojný. Ott. XIII. 944.

313942   Stejnokrok Svazek: 3 Strana: 0656
Stejnokrok, u, m., die Gleichheit der Schritte. Dch.