131001   Lapák Svazek: 6 Strana: 0834
Lapák, u, m. = lepačka. Mor. Brt. D. 227.

131002   Lapák Svazek: 7 Strana: 1312
Lapák, u, m. = zajímací loď. J. Zimmer- mann.

131003   Lapák Svazek: 8 Strana: 0559
Lapák, u, m. = zbraň:, kterou trhali jezdce s koní. Phľd. 189G. 630. — L. = ona čdsť pivovarn. hvozdu, kterou kouř vrstvy sladové procházející unikal. Ott. XI. 991. a.

131004   Lapák Svazek: 10 Strana: 0615
Lapák, u, m. = mlýnské kolo. Vz Polou- korečkový.

131005   Lapal, a Svazek: 6 Strana: 0814
Lapal, a, m. L. úkladný, epibulus insi- diator, plaz. Brm. III. 3.181.

131006   Lapaň Svazek: 6 Strana: 0814
Lapaň, ě, f., psí jm. Škd.

131007   Lápanec Svazek: 6 Strana: 0814
Lápanec, nce, m. = lejno, z 1'apati. Ta zem je samý 1. Mor. Šd.

131008   Lapanec Svazek: 9 Strana: 0140
Lapanec, nce, m. Sedí jako 1., jak pegáč. Již. Mor. Šeb. 288.

131009   Lapání Svazek: 1 Strana: 0877
Lapání, n., vz Lapati. V. L. ptáků (čižba). Kom. — Bavili se bez 1., unverfänglich. Dch.

131010   Lapání Svazek: 6 Strana: 0814
Lapání ryb do vrší, na udici atd., NA. IV. 120., 121., duší, die Seelenfängerei. Dch.

131011   Lapanice Svazek: 1 Strana: 0877
Lapanice, e, f. = chytanice. Gehasche. To byla 1. Us.

131012   Lapanina Svazek: 6 Strana: 0814
Lapanina, y, f. = lapanice. Laš. Tč.

131013   Lapánka Svazek: 1 Strana: 0878
Lapánka, y, f., Ballstange, palaestra. Na Slov.

131014   Lapanka Svazek: 6 Strana: 0814
Lapanka = lapačka (na vojnu). Ludze coška šemrú, že budze 1., já od strachu zemru pre mojeho Janka. Koll. Zp. 1. 369.

131015   Laparoskopie Svazek: 6 Strana: 0814
Laparoskopie, e, f., řec. = prozkou- mání břicha. Rk. Sl.

131016   Laparotomie Svazek: 6 Strana: 0814
Laparotomie, e, f. = břichořez.

131017   Lapatečka Svazek: 6 Strana: 0814
Lapatečka, y, f. Hrach sa mi nenarodil, jen samé l-ky. Koll. Zp. I. 272.

131018   Lapati Svazek: 1 Strana: 0878
Lapati, lapám a lapi, lapávati a lapiti, il, en, ení; lapívati; lapnouti, pnul a pl, ut, utí, chytati, jímati, haschen, greifen, fangen. Jg. — co, koho: ptáky, holuby, V., lodí, vzduch, slova, Us., stín, Kom. (koho = ši- diti). Kdo chce ptáky lapati, neházej kyjem (mezi ně). Ros. Když ptáčka lapají, pěkně mu pískají. Trnk. Ne toho pták, kdo ho lapil, ale kdo ho snědl, V. Chtě káče lapiti, uhonil lisku; Lapil ježka. Prov. Zevly lapati. Koll. — co na co: ptáky na vějičky. D. Ryby na lep, ptáky na udici lapati. V. Vnady, na kteréž čihař sojky lapá. Na zlatou udici snadno ryby 1. (podmazávati). V., Č. — kam: do síti, do tenat, D., vítr do plachet. Mus. L. ptáky pod síť. Č. Velkých ptáků pod pomeč nelapají. Č. — co kde: ryby ve vodě. Us. — co čím: osidlem, D., rukou. — se, co za co: prase za nohu. Us. Divokou svini za uši lapil. Háj. Za slova někoho la- pati. Ros. Za rozum sa lapil (Cf. Chytil sa za rozum). Mt. S. Vola za rohy, člověka za jazyk lapají. Č. — po čem. Místo rozkoše lapají po žalosti. Hlas. Lapati po větru. Šm. — co komu. Aby ženy sobě lapali. Br. — se čeho. Druh druha se tona lapá. St. skl. V z Oblak. L. se meče (chápati se). Alx. — se na koho: Mech se naň lapá (chytá = stárne). Na Slov.

131019   Lapati Svazek: 6 Strana: 0814
Lapati, vz Mz. v List. fil. 1882. 188. — co: vítr, Us., stíny, Šml., ryby. Brt. — čím kde. Ryby lapají udicí a ptáky v osi- dlech. BO. — koho v čem: v řeči, Smil v. 622., v utíkání, ve zlém účinku. NB. Tč 85., 248. Lapali jej v sloviech. Pog. 29. — zač. Lapati lidi za vojáky. Koll. — se čeho. Mnohokráte meče se lapav. Alx. BM. v. 165. (HP. 85). — Sl. sp. 94.

131020   Lapati Svazek: 6 Strana: 0814
Lapati = lapotati, tlachati, plaudern. Co to pořád lápeš? Val. Brt., Vck. — L., in grosser Menge oder stark scheissen, einen grossen Hauten scheissen; mit Exkrementen beschmutzen. Na již. Mor. Šd. — L. = ky- dati. Mor. Brt. D. 159. Vz Lapkati,

131021   Lapati Svazek: 8 Strana: 0183
Lapati. Nelapaj sa na to, na čo si niena- rastol. Slov. Nov. Př. 97.

131022   Lapati Svazek: 10 Strana: 0156
Lapati = hráti pěti kaménky. Kšť. Lid 11. Vz Drápky.

131023   Lapatka Svazek: 1 Strana: 0878
Lapatka, y, f. L-ky, pl., nástavky u splavů rybničných. Us. Bolesl.

131024   Lapavě Svazek: 1 Strana: 0878
Lapavě, chytavě, listig, wortfängerisch, verfänglich. V.

131025   Lapavec Svazek: 1 Strana: 0878
Lapavec, vce, m., lapáček, ein Wort- fänger. Ros.

131026   Lapavosť Svazek: 1 Strana: 0878
Lapavosť, i, f., die Verfänglichkeit. D.

131027   Lapavý Svazek: 1 Strana: 0878
Lapavý, schnappend. L. zvíře, pták. Ras. — L., verfänglich. L. otázka, slovo. Mudrá- ček lapavý jest. Kom.

131028   Lapavý Svazek: 6 Strana: 0815
Lapavý. Nastrojování 1-vých zálud. Šf. III. 374.

131029   Lapavý Svazek: 9 Strana: 0140
Lapavý. L-ví ptáci, captores, Fänger. Vz Šír. II. 117 nn.

131030   Lapcap Svazek: 6 Strana: 0815
Lapcap, a, m., der Habsüchtige. Šm.

131031   Ľapduľa Svazek: 9 Strana: 0140
Ľapduľa = tlachalka. Slov. Zát. Př. 49a.

131032   Lapeň Svazek: 1 Strana: 0878
Lapeň, ě, m., typhis, kývoš. Krok.

131033   Lapení Svazek: 1 Strana: 0878
Lapení, n., chycení, das einmalige Fan- gen, Erhaschen. Us.

131034   Lapený Svazek: 1 Strana: 0878
Lapený = chycený, gefangen; podvedený, betrogen. Jg.

131035   Lapeta, y Svazek: 9 Strana: 0140
Lapeta, y, f., míst. jm. Pck. Hol. 26.

131036   Lapěti Svazek: 1 Strana: 0878
Lapěti = lěpěti, lpěti, picken, hocken, bleiben. Kaj přijdě, tam lapí, dom se ne- vracá. V Opav. Pk. — Kde (u koho). Bern.

131037   Lapěti Svazek: 6 Strana: 0815
Lapěti. Doma na řiti 1. Tč. — Brt., Škd.

131038   Lapěti nad něčím Svazek: 9 Strana: 0140
Lapěti nad něčím = dřepěti. Šeb. 181., 287.

131039   Lapicajt Svazek: 6 Strana: 0815
Lapicajt, a, m. = policajt, strážník. Us. Vlk., Rgl.

131040   Lapíce Svazek: 6 Strana: 0815
Lapíce, e, f., die Rattenfalle. Šm. — L., sam. u Lomnice v Budějov. Rk. Sl.

131041   Lapidarni Svazek: 6 Strana: 0815
Lapidarni dehet (k natíráni střech le- penkových), Lapidartheer. Pokrok 1883. č. 82. 5. 4.

131042   Lapidarní písmo Svazek: 1 Strana: 0878
Lapidarní písmo. Dle S. N. písmo la- tinské (antiqua), které užívá jen velikých (začátečních) písmen a napodobí písmena na kamenných pomnících (lat. lapis) zvl. římských. L. sloh (napodobující zvláštnosť římských nápisův), S. N., památníkový s. Rk.

131043   Lapidarnosť Svazek: 10 Strana: 0156
Lapidarnosť, i, f. L. a jasná přehlednosť Nár. list. 1903. č. 161. 13., 1904. 147. 13.

131044   Lapidář Svazek: 6 Strana: 0815
Lapidář, e, m., rukop. Jir. Ruk. II. 388.

131045   Lapiďupa Svazek: 8 Strana: 0183
Lapiďupa, y, m. — kdo lapí (dřepí) na ďupě (zadnici). Zlín. Brt. D. II. 330.

131046   Lapiduše Svazek: 6 Strana: 0815
Lapiduše, e, f., der Seelenhascher. Šm.

131047   Lapigroš Svazek: 6 Strana: 0815
Lapigroš, e, m., der Geldhascher. Šm.

131048   Lapík Svazek: 9 Strana: 0140
Lapík, a, m. = jm. psí. Kub.

131049   Lapikura, lapikurka, y Svazek: 1 Strana: 0878
Lapikura, lapikurka, y, m., tchoř; šašek; kobylkář; darebák. Bern. Na Slov.

131050   Lapikus Svazek: 10 Strana: 0615
Lapikus, a, m. = žrout. Gb. Slov.

131051   Lapikus, a Svazek: 7 Strana: 1312
Lapikus, a, m , manducus, zastr. Veleš., Pršp. 42. 54.

131052   Lapil Svazek: 6 Strana: 0815
Lapil, a, m., der Häscher. Rk.

131053   Lapilly Svazek: 6 Strana: 0815
Lapilly = kousky bublinaté lávy jako vlaský ořech veliké, barvy hnědé n. černé. Krč. 121., Br. N. 248.

131054   Lapilly, pl Svazek: 1 Strana: 0878
Lapilly, pl., m., větší úlomky. popela so- pečného. Bř. 103.

131055   Lapimucha Svazek: 8 Strana: 0183
Lapimucha, y, f. = kdo lapá mouchy, místo aby konal práci důležitější. Brt. D. II. 330.

131056   Lapiovce Svazek: 6 Strana: 0815
Lapiovce, e, m., der Schafdieb. Rk.

131057   Lapis Svazek: 1 Strana: 0878
Lapis, gt. lapidu, m., lat., kámen. L. di- vinus, božský kámen (na oči); 1. infernalis, kamínek pekelný; 1. causticus, k. leptavý n. žíravý; 1. Pideriti, síran mědnatý (k zasta- vování krve). S. N. Vz Držadlo.

131058   Lapis Svazek: 6 Strana: 0815
Lapis, gt. nyní obyč. 1-su. L. causticus, infernalís. Vz Šfk. Poč. 226., 234., 283., Schd. I. 322., 357., KP. IV. 412., 434., Slov. zdrav., Čsk. lk. IV. 308., I. 297., Rk. Sl., Hlb. I. 521., II. 551.

131059   Lapitel Svazek: 1 Strana: 0878
Lapitel, e, m, der Ergreifer.

131060   Lapithové Svazek: 1 Strana: 0878
Lapithové, ův, m., suroví horalé thessalští, kteří se potýkali s Centaury. Vj.

131061   Lapiti Svazek: 1 Strana: 0878
Lapiti, vz Lapati.

131062   Lapivý Svazek: 6 Strana: 0815
Lapivý, haschend. Šm., Loos.

131063   Lapka Svazek: 1 Strana: 0878
Lapka, y, m., loupežník, Räuber. Chč. (Gl. ), Vš.

131064   Lapka Svazek: 6 Strana: 0815
Lapka = zloděj, loupežník. GR, Pal. IV. 1. 470., Pč. 22. Což ani pán násilím, ani 1., ani zloděj noční nevezme, toť svatopro- davač vylúdí; Babička haleřích v šlojieřku zavázala, aby ani 1., ani zloděj jí ho ne- vzal. Hus I. 220. (467., III. 178.). — L., y, f. L. na mouchy, die Fliegenfalle, na šváby. Dch. — L. = druh kleští. Vz Kleště, Včř. Z. II. 23. — L. —- malá lesní muška. Slov. Němc. IV. 424., Vchř., Ssk. — L. na ko- žichu. Vz Vešky. — L., y, m., os. jm. D. ol. X. 325. A to sě (při dělení loupeže) L-kovi dostal kabát a nějaká koltřice. Pč. 48. L. z Rokycan. Arch. VII. 320. — L., y, f., sam. u Kamnice n. Lab.

131065   Lapka Svazek: 7 Strana: 1312
Lapka, y, m. = loupežník. Zbrt. 88.

131066   Lapka Svazek: 8 Strana: 0183
Lapka = loupežník. GR. Nov. 14.

131067   Ľápka Svazek: 8 Strana: 0183
Ľápka. Ľápky = nízké pilíře z vepřovic u zdi, na nichž jsou položeny lavice. Han. Brt. D. II. 336., 436.

131068   Lapka Svazek: 10 Strana: 0615
Lapka, y, f. = část kolovratu. Mus. slov. VII 58.

131069   Lapkání Svazek: 6 Strana: 0815
Lapkání, n., vz Lapkati. Za ruce 1. Ntr. IV. 155.

131070   Lapkati Svazek: 1 Strana: 0878
Lapkati = lapati, greifen. — koho za co. Koll.

131071   Lapkati Svazek: 6 Strana: 0815
Lapkati, zdrobn. slovesa lapati (kydati). Lapká dluhy do gruntovní knihy. Brt. D. 159.

131072   Lapkati Svazek: 9 Strana: 0140
Lapkati. Kdo nelapká, ani nepapká Mus. ol. 1898. 108.

131073   Lapkati koho zač Svazek: 10 Strana: 0156
Lapkati koho zač. Koll. I 57.

131074   Lapkavý Svazek: 6 Strana: 0815
Lapkavý = lepkavý. Slov. Ssk.

131075   Lapkov Svazek: 6 Strana: 0815
Lapkov, a, m. = pole u Zavlekoma. BPr.

131076   Lapkování Svazek: 8 Strana: 0183
Lapkování. L. braných. XV. stol. Čel. Pr. m. I. 193. Věci válkami nebo 1-ním (loupením) brané. IB. II. 1003.

131077   Lapkování, n Svazek: 6 Strana: 0815
Lapkování, n. Vz Lopkovati. Ač mnozí se zúčastnili v 1. pomořském. Sš. Sk. 156.

131078   Lapkovati Svazek: 1 Strana: 0878
Lapkovati, loupiti, rauben. Arch. II. 364. Gl.

131079   Lapkovati Svazek: 6 Strana: 0815
Lapkovati. Pal Děj. IV. 2. 348. 1 zd. A ten také lapkuje. Pč. 21. Cf. Lapka.

131080   Lapkovati nač Svazek: 10 Strana: 0156
Lapkovati nač = jako lapka číhati, se obo- řiti. Jrsk. VIII. 3 16. Sr. Lapkati.

131081   Lapkový Svazek: 6 Strana: 0815
Lapkový, Räuber-, Diebes-. Z rukú lap- kových. GR. Cf. Lapküv, a, ovo, Räuber-.

131082   Laple Svazek: 6 Strana: 0815
Laple, e, n. = lalok, z Lappen. Ovce ma na krku laplata. V Kunv. Msk.

131083   Lapna Svazek: 6 Strana: 0815
Lapna, y, f., z Lappen-. Náprava s 1-mi (s klapkami?). Us. Pdl.

131084   Lapnouti Svazek: 1 Strana: 0878
Lapnouti, vz Lapati.

131085   Ľapnouti Svazek: 6 Strana: 0815
Ľapnouti si = sednouti si. Us. mor. a slov. Sd., Škd., Tč. Ľapni si tu. Šd. Ľapni si na prdel a lap! Šd. Ľapne, dze mu príde. Rr. Sb.

131086   Lapnouti Svazek: 7 Strana: 1312
Lapnouti: łapnóť = chytiti, vz Lapati; ľapnóť = neohrabaně si sednouti. Dol. Brtch.

131087   Lápný Svazek: 1 Strana: 0878
Lápný. Ty jsi 1. = hodný (ironicky). Na Mor., Brt.

131088   Lapný Svazek: 6 Strana: 0815
Lapný, zugreifend, fangend, haschend. Huba u koně buď volna, u člověka prav- divá, u psa lapna. Tč.

131089   Lápný Svazek: 6 Strana: 0815
Lápný = chytrý (iron.). Ty si 1, enom to udélať. Zlínsky. Brt. D. 227.

131090   Lapol Svazek: 6 Strana: 0815
Lapol, a, m., ssavec. L. mechický či cuandu. Brm. I. 429., 425.

131091   Lapon Svazek: 1 Strana: 0878
Lapon, a, m., Lappländer. — Laponie, e, f., Laponsko, a, n. Laponsko, díl severní Europy. Vz S. N. — Laponský.

131092   Laponsko, v Svazek: 6 Strana: 0815
Laponsko, vz Rk. Sl.

131093   Laponský Svazek: 6 Strana: 0815
Laponský strnad. Vz Strnad.

131094   Lapoš Svazek: 6 Strana: 0815
Lapoš, e, m. = lapta. Na mor. Slov. Brt. D. 227.

131095   Lapota Svazek: 6 Strana: 0815
Lapota, y, m. = žvanil, der Schwätzer. Mor. Šd., Vck.

131096   Lapotati Svazek: 1 Strana: 0878
Lapotati, bleptati, plaudern. Na Slov.

131097   Lapotati Svazek: 6 Strana: 0815
Lapotati. Také na Mor. Brt. Cf. List. fil.l 1882. 189.

131098   Lapotati Svazek: 8 Strana: 0183
Lapotati. Osika vždy něco lapoce. Phľd. 1893. 130. — 1893. 321., 1891. 727.

131099   Lapotova Svazek: 6 Strana: 0815
Lapotova Dora = tlachalka. Mor. Brt.

131100   Lapoučí Svazek: 6 Strana: 0815
Lapoučí, lapounf,n., das Klettengestrüpp. Šm.

131101   Lapouch Svazek: 6 Strana: 0815
Lapouch = lopuch. Šm.

131102   Lapoun Svazek: 6 Strana: 0815
Lapoun = lopuch. Šm.

131103   Lappalie Svazek: 1 Strana: 0878
Lappalie, pl., f., titěrky.

131104   Laprcajk Svazek: 6 Strana: 0815
Laprcajk, a, m. = člověk líný, daremný. Kutn.

131105   Laprcajk Svazek: 9 Strana: 0446
Laprcajk, u, m. Vyhodím vám z bytu ten váš 1. (haraburdí, nepatrné šatstvo ? ?. ). Nár. list. 1901. č. 133. odp.

131106   Laprcajt Svazek: 6 Strana: 0815
Laprcajt, a, m. = lapicajt. Us.

131107   Laprdoun Svazek: 1 Strana: 0878
Laprdoun, vz Laberdan.

131108   Laprdoun Svazek: 6 Strana: 0815
Laprdoun, vz Labrdon. Mor. Neor. — L., eine leichte Jacke. U Místka. Škd. — L. = brynda. Už jsme v laprdóně. Mor. Mtc. 1878. 36

131109   Laps-us Svazek: 1 Strana: 0878
Laps-us, u, m., lat. L. calami, chyba psací; 1. meinoriae, chyba paměti. S. N.

131110   Lápsik Svazek: 8 Strana: 0183
Lápsik = potěh. L. ťa naučí, čo je remeslo. Phľd. 1892. 587.

131111   Lapsík, u Svazek: 1 Strana: 0878
Lapsík, u, m., šp. z mad., = potěh. Na Slov.

131112   Lapsnúť Svazek: 6 Strana: 0815
Lapsnúť = udeřiti. Slov. Ssk.

131113   Lapta Svazek: 6 Strana: 0815
Lapta, y, m. = tlachal. Laš. Brt. D. 227.

131114   Laptač Svazek: 9 Strana: 0140
Laptač, lopotač = žvaniti (pův. o průjmu). Slez. Lor. 74. Laptě. Maluje 1., onuce, poloukožichy. Mršt. 114.

131115   Laptačka Svazek: 6 Strana: 0815
Laptačka, y, f. = bláto na cestě. Po dešti je dycky 1. Laš. Tč. — L., das Plau- schen, die Plauderei. Laš. Tč.

131116   Lapták Svazek: 7 Strana: 1312
Lapták, a, m., vz Lapta. Slov. Phľd. XII. 731.

131117   Laptání Svazek: 6 Strana: 0815
Laptání, n. = breptání, žvástání. Laš. Tč.

131118   Laptati Svazek: 6 Strana: 0815
Laptati = breptati, žvástati, plaudern, schwätzen. Laš. Dšk., Té., Škd. — L. v blátě, pantschen. Laš. Tč.

131119   Láptě Svazek: 10 Strana: 0156
Láptě, pl., f. = pletené střevíce Lýkové 1. Nár. list. 22. /7. 1900.

131120   Ľaptikár Svazek: 8 Strana: 0183
Ľaptikár, a, m. Phľd. 1893. 539.

131121   Laptula Svazek: 6 Strana: 0815
Laptula, y, f. = tlachalka. Laš. Brt. D. 227.

131122   Lapuša Svazek: 6 Strana: 0815
Lapuša, e, f. = řiť. Slov. Bern. — L., y, m. = bzďoch. Slov. Bern. — L. = žvá- stalka, die Schwätzerin. Cf. Lapota. Ta 1. tam pořád lapoce. Na již. Mor. Šd., Tč. — L. = věc daremná. Mor. Brt. D. 146.

131123   Ľapuška Svazek: 6 Strana: 0815
Ľapuška, y, f. = tlapušky. Slov. Ssk. Chodí na husacích ľ-kách. Dbš. Sl. pov. IV. 27.

131124   Laputa Svazek: 6 Strana: 0815
Laputa, y, f. = lapota. Laš. Tč.

131125   Laputka Svazek: 9 Strana: 0140
Laputka, laputa, y, m. = žvanil. Slez. Lor. 74.

131126   Lapy Svazek: 1 Strana: 0878
Lapy, vz Zradidla.

131127   Lápy Svazek: 6 Strana: 0815
Lápy (alpy). Vedú ho ponad poľany, lápy i hlavy holí. Phld. IV. 247. Vo vá- pencových lápách objevili bohatú Mliečnu Dieru. Ib. IV. 259.

131128   Lar Svazek: 6 Strana: 0815
Lar, a, m., hylobates lar, der Laar, ssa- vec. Brm. I. 50. — Lar, římský bůžek. Vz Vlšk. 499., Rk. Sl., Zbrt. 195., 200.

131129   Lar, a Svazek: 1 Strana: 0878
Lar, a, m., pl. obyč. larové, strážní bůž- kové starých Římanův. Vz S. N.

131130   Larevný Svazek: 1 Strana: 0878
Larevný, Masken-. Žalan.

131131   Larghetto Svazek: 1 Strana: 0878
Larghetto, it. = trochu rozvláčně. Hd.

131132   Largo Svazek: 1 Strana: 0878
Largo, it. z lat., široce, rozvláčně, zdlou- havěji než adagio; l. assai, dosti rozvláčně. Hd.

131133   Larifari Svazek: 8 Strana: 0183
Larifari, z vlas. pojmenování not: la re fa re. Čern. Př. 22.

131134   Larissa Svazek: 1 Strana: 0878
Larissa, y, f., mě. v Thessalii. Vz S. N. — Larissan, a, m. — Lariský.

131135   Lariš Svazek: 6 Strana: 0815
Lariš, e, m., starožit. rod slezský. Žer. Záp. II. 185., S. N.

131136   Larjngotomie Svazek: 6 Strana: 0816
Larjngotomie, e, f., z řec. = hrdlořez. Vz Slov. zdrav.

131137   Larma Svazek: 1 Strana: 0878
Larma, y, f., larmo, a, n. = lermo. Na Slov.

131138   L'armo Svazek: 6 Strana: 0815
L'armo. Dnes za peníze, zítra za darmo, pij a jez a nedělej ľarmo. U Frýdka. Tč. Už je darmo dělať ľarmo. Slez. Šd. Mor. Brt. D. 227.

131139   Larmovati Svazek: 1 Strana: 0878
Larmovati = lemovati. Na Slov.

131140   Larmovník Svazek: 6 Strana: 0815
Larmovník, a, m. = křikloun; rozbroj- nik; člověk vadivý. Slov. Bern.

131141   Larok Svazek: 1 Strana: 0878
Larok, a, m., capromys, Schweinsmaus. Ssav.

131142   Larok Svazek: 6 Strana: 0815
Larok. Cf. Brm. 1. 2. 464., 465.

131143   Larva Svazek: 1 Strana: 0878
Larva, y, f., larvice, larvička, lat., strašidlo, obluda, u pohana duše zlých lidí zemřelých toulající se na strašení živých, Schreckengestalt. Vz S. N. — L, malovaná n. formovaná tvář lidská strojená z papíru, plátna atd., krabuška, škrabuška, maškara, die Larve, Maske. Larvou zakrytý, zakuklený. V. Larvu sníti, odníti, strhnouti, odkryti. Jg. Stáhni larvu, uzříš šalbu. Prov. Na Slov., Č. Larvu na tváři nositi. Kom. V larvě choditi. V. Pod larvou. L. — L. = ošklivá tvář. L., Sml. Abscheuliches Gesicht, Larve. Ty zrádné 1-y (dívky Vlastiny). V. — L., nečistá žena. Ros. Ein unehrliches Weib. — Larvy jsou mláďata hmyzův a slují housenkami (larvami motýlův), pondravami, moli, červy. Jhl. Larvy hmyzu jsou buď bez nohou: pravá larva, aneb mají šest noh, pondrava, aneb ještě několik panoh, jako u housenek vidíme. Dospělá l. proměňuje se v kuklu, kukla č. pupa zove se hmyz na druhém stupni vývoje těla, po- kládáme-li larvu za stupeň prvý a dokonalý hmyz za stupeň třetí. Vz S. N.

131144   Larva Svazek: 6 Strana: 0815
Larva = kuklice, kukelka, pupa. Cf. Kk. Br. 10., Rk. SI., Schd. II. 506. - L. = obličej. To má pěknou 1-čku. Us. Rgl. — L., y, m., os. jm. Tk. V. 351.

131145   Larva Svazek: 8 Strana: 0183
Larva. Larvy a maškary v XVI. stol. Vz Wtr. Krj. I. 646.

131146   Larva, y Svazek: 10 Strana: 0156
Larva, y, f = část lícního mlýynského kola. Vz Čes. 1. XI 60. — L. = čarodějnice. XVI. stol. Zvon II. 609.

131147   larvátý Svazek: 8 Strana: 0559
larvátý. Mus. 1896. 392.

131148   Larvatý Svazek: 9 Strana: 0140
Larvatý. Wtr. Vys. sk. 156.

131149   Larvec Svazek: 9 Strana: 0140
Larvec, vce, m., drilus, brouk. L. stejno- barvý, d. concolor. Klim. 454.

131150   Larvisko Svazek: 1 Strana: 0878
Larvisko, a, n., hässliche Larve. L.

131151   Larvomorný Svazek: 7 Strana: 1312
Larvomorný lumek, pl. entomophaga. Vz Ott. II. 87.

131152   Larvomorný. L Svazek: 8 Strana: 0183
Larvomorný. L. vosy, entomophaga. Vz Ott. VIII.. 639. a.

131153   Larvový Svazek: 1 Strana: 0878
Larvový, Larven-, Jg.

131154   larvový Svazek: 8 Strana: 0559
larvový vývoj (hmyzu). Vz Ott. XI. 396.

131155   Larvožrout Svazek: 6 Strana: 0815
Larvožrout, a, m., calosoma inquisitor, Kk., buphaga, pták. Schd. II. 448.

131156   Lary fáry Svazek: 6 Strana: 0815
Lary fáry. Vz Hráti (dod.).

131157   Láry-fáry Svazek: 1 Strana: 0878
Láry-fáry, třesky plesky, houby s octem = to nem nic, je malicherné. Nvk.

131158   Láryně Svazek: 1 Strana: 0878
Láryně, ě, f., necudná, veřejná nevěstka, Dirne. (Vz Gl. 120. ) V.

131159   Láryně Svazek: 6 Strana: 0815
Láryně. Mezi těmi 1-mi byla jedna nej- slovutnější a nejpřednější nevěstka. 1584. Polit. bist. 171. Mnohý smilník, vynakládá statek na takové 1. Polič. Pok. 124.

131160   Laryng-x Svazek: 6 Strana: 0816
Laryng-x, gu, m., řec. = chřtán, hrtan.

131161   Laryngism-us Svazek: 6 Strana: 0815
Laryngism-us, u, m. = křečovitý stah svalů hrtánových. Vz Slov. zdrav., Čs. lk. VIII. 20.

131162   Laryngologie Svazek: 9 Strana: 0140
Laryngologie. Čes. literaturu o ní vz v Jub. IIc· 88. -90.

131163   Laryngoskop Svazek: 6 Strana: 0816
Laryngoskop, u, m. = nástroj, kterým se do hrtanu nazírá.

131164   Laryngoskopie Svazek: 6 Strana: 0816
Laryngoskopie, e, f., z řec. = zírání v nitro hrtanové hrtanovým zrcadélkem. Vz Slov. zdrav.

131165   L'as Svazek: 10 Strana: 0156
L'as =les. Orava. Sb sl. 1901. 180.

131166   Las Svazek: 10 Strana: 0615
Las(?), nějaká ryba. Gb. Slov.

131167   Lasák Svazek: 6 Strana: 0816
Lasák, a, m., os. jm.

131168   Lasal Svazek: 6 Strana: 0816
Lasal, a, m L. Jakub. Arch. VII. 620.

131169   Lasarka Svazek: 6 Strana: 0816
Lasarka, y, f., několik domkův u Tě- šína.

131170   Lascivní Svazek: 1 Strana: 0878
Lascivní, chlipný, oplzlý, z lat. Rk.

131171   Lásčisko Svazek: 1 Strana: 0878
Lásčisko, a, n., der Ort der Wollust. Boč.

131172   Lásčisko Svazek: 8 Strana: 0183
Lásčisko, a, n. = láska (potupně). Phľd. 1893. 613.

131173   Lasečka Svazek: 1 Strana: 0878
Lasečka, y, f. = hůlečka. Mor. P. 118. Zb.

131174   Lasek Svazek: 6 Strana: 0816
Lasek, ska, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.

131175   Lasenice Svazek: 6 Strana: 0816
Lasenice, dle Budějovice, Lassenitz, ves u Kamenice n. Lab. Sdl. Hr. IV. 371.

131176   Lasice Svazek: 1 Strana: 0878
Lasice, e, f., lasička, mustela vulgaris, Wiesel. Jg. Jest, jakoby ho 1. ofoukla = mrzutý. Č. Vz Kolčava, Laska.

131177   Lasice Svazek: 6 Strana: 0816
Lasice. Cf. KP. III 348., Schd. II. 399., Šrc. 96., Hlb. I. 37., 181., 216, Mz. v List. fil. 1882. 189., Mkl. Etym. 160.

131178   Lasice Svazek: 7 Strana: 1312
Lasice, laska. Pověry o ní vz v Mtc. XVI. 85.

131179   Lasice Svazek: 8 Strana: 0183
Lasice. Je jako 1. (obratný, někdy i mstivý). Na Žďársku. Nár. list. 1894. č. 155. odp. feuill.

131180   Lasicový Svazek: 8 Strana: 0183
Lasicový. L. čuba. XV. stol. Wtr. Krj. I. 158.

131181   Lasicový, lasičkový, lasičí, lasičný Svazek: 1 Strana: 0878
Lasicový, lasičkový, lasičí, lasičný, Wiesel-. L. barva. Reš.

131182   Lasičí Svazek: 6 Strana: 0816
Lasičí, vz Lasicový.

131183   Lasička Svazek: 6 Strana: 0816
Lasička, vz Lasice.

131184   Lasička Svazek: 9 Strana: 0140
Lasička = kolčava (šelma kunovitá). Vz Ott. XIV. 540.

131185   Lasičkovati Svazek: 6 Strana: 0816
Lasičkovati, fretiren. Sl. les.

131186   Lasičkový Svazek: 6 Strana: 0816
Lasičkový, vz Lasicový.

131187   Lasivka Svazek: 6 Strana: 0816
Lasivka, y, f., pteris, druh lesní trávy. Schd. II. 261.

131188   Laska Svazek: 1 Strana: 0879
Laska, y, f. = lasice, na Slov. Také v Chrud. Kd.

131189   Láska Svazek: 1 Strana: 0879
Láska, y, f. L. od las chtíti. Vz -ka. L. = přízeň, Gnade, Gewogenheit, Gunst. Lásky u někoho dojíti, lásku získati, přízeň a lásku u někoho sobě způsobiti, zjednati, láskou k někomu nakloněn býti, lásku k ně- komu nésti, míti. V. Lásky nemíti (v nepřízni býti). V. Lásku potratiti, z lásky vypadnouti. V. Panská láska po zajících běhá (jezdí). Jg. Panská láska po prah. Č. Panská 1. jak zaječí chvost krátká. Č. Panská 1. roste na zaječím chvostě. Č. Dvořenín v lásce panské jako kocour na ledě a ještě v ořechových střevíčkách. Č. Panská milosť a dvořská 1. nebývá stálá, ale brzo se mění. D. Býti na cizí lásce (na ní viseti). Jg. Z jeho lásky jsem ten úřad obdržel. L. O lásku nestojím a strachu sa nebojím. Mt. S. — Z lásky = darmo, ne z platu. Z lásky někomu něco dáti, z lásky pracovati. V. — Velikou mi tím učiníš lásku (osvědčení lásky). Jg. — L. = milosť, milování. Liebe. Přirozená láska rodičů k dětem, k matce, V., k vlasti, D., ke cti, k Bohu, k lidem, k bližnímu. Jg. L. k druhému pohlaví, k ženám, k světu, k pravdě, ke hře. D. L. bratrská, mateřská, opičí, Us., lesbická (Lesbos, ostrov) = nepřirozená 1. mezi ženskými. Rk. L. křesťanská, sesterská, matčina, vroucí, ustydlá, studená, zašlá, vy- chladlá. Us. Láskou nýti. Šm. Láskou k ně- komu hořeti; láskou planouti, zanítiti. V. Lásku k někomu míti. Tkadl. L. nás víže. D. Láskou se kloniti; lásky dokazovati; lásku prokazovati. Ros. L. vadne. Us. Zaklínal děti láskou rodičův, lépe: láskou k rodičům. Km. Žádnej neví, co je 1., kdo jí nezkusil. Er. P. 138. L. se mezi nimi množila BN. Nej- poslednější milování a lásku poznali jsou. BN. Jat jest láskou. Jg. Skutek, nápoj, dítě lásky; báseň o lásce; služba z lásky: 1. na oko. Jg. Stará l. nezrzaví. Lb. L. lásku plodí (rodí. Pk. ) Když jde nouze do domu, jde 1. z domu. Jg., Lb. Kde l., tu i Bůh; kde závisť, tu zlý duch. Č. Pro lásku není žádného pra- vidla ani zákona. Č. První předchůdcové v lásce oči. Č. L. Jako slzy rodí se v očích a padá k srdci. Č. K lásce nepřinutíš ani prosbou ani hrozbou. Č. Lásce netřeba uka- zovati prstem. Č. L. nemoc, a zdraví se nechce. Č. L. jako růže není bez trní. Č. Láska náhlá nebývá stálá.. Č., Pk. Chceš-li míti lásku stálou, drž ji na trojím provázku. Č., Lb. Stará l. nehasne. Č. Kde 1., tu radosť; kde nouze, tu žalosť. Č. L. miluje tmu. Č. Noc, 1. a víno všecko pouštějí mimo. Č., Lb. L. strachem neobstojí; nemiluje, kdo se bojí. Š. a Ž. L. z obcování zrůst béře; Čím větší bývala 1., tím větší vznikne nenávisť; Věrná 1. nezbytný host; Přátelství a 1. velikého počtu nemilují; L. lepší kamenných hradeb. Pk. L. jest nejlepší ochránce říše. Km. Zahrál si s láskou (spálil se); L. není žádný hadr ani žádná onuce; V lásce nestálý často se spálí. Lb. Zlá l. o hladu. Č. Vz stran přísloví ještě: Haniti, Krmný, Milosť, Milý, Mysl, Oko, Sníti o kom, Srdce, Svůj, Škádliti koho. Vz S. N. — Bůh lásky (Cupido, Milek); bohyně lásky (Venuše, Lada). — Lásky, Milostky, Charites, Gratiae, die Grazien. V. — L., titul = milosť, Euer Gnaden, Liebden. Jeho lásky. Acta Ferd., Ctib. Ohlašuje se láskám vašim. Us.

131190   Laská Svazek: 6 Strana: 0816
Laská. Chrud. oprav v: Přerov. Kld. II. 34., Tč. — L. = kraví jm. Mor. Brt. —- L. = lísková hůl. Slez. a mor. lč. Vzal lasečku a zaplakal, čeho sem se ja dočakal? Sš. P. 118. — L. = lasice. Zlínsky. Mtc. 1878. 36. Slov. Ssk. — L . ves u Příbramě.

131191   Láska Svazek: 6 Strana: 0816
Láska = přízeň. Nebyl byste té lásky (so gütig)? Kos. Nechodili na robotu, jen tak na láaku. Tbz. Mám lásku sic k oběma. Dh. 19. L. k vědám, k umění, k Nádheře. Šmb. D. II. 167., 169. L. bohoslovná, cha- ritas theologica. Lenz. L lásku rodí, was vom Herzen kommt, geht wieder zum Her- zen. Z lásky dávej, odplatu brávej. Dch. Co tu z lásky komu dáš, složeno to v nebi máš. Hkš., Sb. učit. L. jest nejlepší ochránce říše. Bž. Neuie viitšej lásky jako medzi nohama (ony sa jedna druhú vždy podo- pierajú). Rr. MBš. L. svornosť plodí, z ne- návisti svár se rodí. Hkš. — L. = panská práce. Choditi na lásku. Lidé chodí vysa- zovat malých sazenic na mýtiny, klestit cest lesem, vytínat stromku v houštinách; za to smějí si v lesích lámati suché větve a sbí- rati chrást. Obzor 1887. 73., Hk., Olv. — L. = milosť. Vz Platonický. L. k věcem, k osobám, k celkům (ku spolku, k vlasti, k člověčenstvu), s prospěchem nebo se žá- dostí spojená (interessovaná), čistá, po- hlavní, k dětem, k rodičům. Dk. P. 131. L. jest cil, jejž andělé jmenují nebes slasť, jejž ďáblové jmenují pekla strasť a lidé jej jmenují láska. Mor. ps. H- b. Bůh láska jest. Hlv. Hříšná 1., sílená. Láskou k někomu zahořeti. Šmb. S. I. 554. Všecko jest a trvá láskou; Mnoho zmůže síla duše, mnoho naděj, ale všecko zmůže 1. Vrch. Ten má na ni lásku (má ji rád). Us. Hezké děvče v lásce míti. Er. P. 367. Láska všecky zlé i nebezpečné věci dobrými činí. Dvorský. Vždy jest dobře, jde-li 1. do paty a ne do hlavy. U Náchoda. Dř. Lásky lesť omlu- viti jest, der Liebe List verzeihlich ist. Dch. Ku salámům a ku lásce je třeba kusu oslího masa (láska hloupá). Šmil. Svět bez lásky jako kámen, vší radosti je v něm amen. Šmil. Co láskou k sobě hoří, to popálí se často. Kká. Td. 275. Bez lásky co život člověka? Mrtvou pouští cesta daleká. Čch. Bs. 51. Čo je 1., to ja neviem, však kde býva, to vám poviem: býva ona v srdce dolu, tam i žije z tužby, z bolů Čjk. 51. Prvá I. železná košela. Orl. IX. 247. Pre- sýti se i 1. bez otrapy sladké, č. Kn. š. 301. Za lásku 1; Rovná se 1. vesničana včele, osladí práci, sladí žití celé. Brodz. Po dešti je tráva zelenější, po pláči láska vroucnější. Kšť. Prudká 1. brzo zchladne. Šd. To jest 1. jako plot! L. není lavičník. Kde hupřímná 1., handělův na sta. Němc. Krl. 37. Nevím, co ta 1. žere, že jen samé srdce sere. Slov. Tč. Ach 1., ta budí a ko- ření štěstí! Již vře a již číše nám rozkoše chřestí! Tatr. m. 50. L. má líce dívčiny, prs matčin a zbroj rytířskou. W. Z. Koscial- kowska. To je 1. jako motouz. Sk. L. mu roste jako topol. Vz Opilý. L. naša drž se s nami, jako vrške s dolinami. Mt. S. 874. O lásko, o lásko zlá, jak ty mnoho můžeš, že ty tem mladém lidům ze světa spomů- žeš; Ej lásko, lásko, ty nejsi stálá, jako voděnka mezi břehama; L. pomine jako lí- steček na rozmaryně; Šohajova 1. je velice ťažká, na srdečku na mém jak mlýnský kameň; O lásko, lásko buď mezi nami jako ta vodička mezi břehami, jak jasný měsíček mezi hvězdami; Ty včil miluješ jiný chlapce, já už vím, že mě nemáš v lásce; Lásko kupovaná nejsi nikdá stálá; Ach ovej, co je 1. zlá, dyž jedna milovala dva; L. není žádné ščestí, scestí není bez závisti; kdyby 1. plamenem hořela, nebylo by dříví po- třeba. Sš. P. 125., 229., 249, 300., 384., 431., 603., 633. Aby sa ta 1. na brali ro- dila, nejedna panenka hlavu by zlomila; Na tichém dunaji bielá huška plává: kde je velká 1., tam skoro přestává. Sl. sp. 3,, 202 Ej lásko, jak hoříš plameuem a spa- luješ srdenko, spaluješ na hlaveň. SŠ. P. Tu má pravá 1. povahu, nechlubí se, když dvě duše zajme. Koll. Sl. dc. I. 32. Láska, Bože, láska, kdě ju ludia berú? na hore nerastie, v poli ju nesejú; Znáš, že pravá láska v ústech nepřebývá, v tichom srdci bydlí 1. opravdivá; Kde je tuhá 1., zřídka se seberu; kde je velká 1., tam skoro pře- stává, kde najvetšá 1., tam i hanba bývá; Daromná, daromná 1. potajomná, kdo tu lásku zruší, běda jeho duši; L. veliká a tak náhlivá nikdy stálá nebývá. Koll. Zp. I. 84., 90., 91., 93., II. 232. Naše 1. je ho- lubicí, týmu (proto) žena na mně křičí; Vojenská 1. nestojí za ďáska; L. netuší, co jí přísluší; Dívčí 1. harfy hlas, dobře zní na krátký čas; Když 1. ku kolenům přide, po výsosti slídí; Mluví o lásce k bližnímu, kde sú nohy nejhrubší (nejtlustší); Zrak při lásce zaůde, ale v manželství se naňde; Stará 1. nezrzaví, nová ďábla udáví; L. hledá prostředka. Slez. Té. L. lásku od- placuje, nebudiž nevděčný, maj (.měj) vždy lásku k svým rodičóm a budeš statečný: Když pomaly roste 1., dluhžej bude trvať; L. mzdy nežádá za pomoc v soužení. Glč. I. 31., 194., 230. Láska, Bože láska, veď je to dobrota, jako keď sa holub v pazderí zamotá. Orl. II. 51. L. nešťastná. Vz Er. P. 147. L. nevypadne; L. není cti žádostná; L. Nehledá ziskóv; L. z srdce celého; Nie silnějšieho než 1. Hus I. 28., 162., II. 230., III. 69. L. zastierá množstvie hriechóv. ZN. Kde je 1., tam i Bůh. Sb. učit. L. slepá zběduje i popa. Č. M 240. L. přátelství hubí. Us. Bda. L. nezávidí; Mnoho činí 1., ale mnohem více peníze. Lpř. L. jest ranní stín, každým okamžikem menší se: přátel- ství stín večerní, on roste, až slunce života zajde. Hkš. L. od sebe začíná. Bž. Omlou- vání lásku raní. Tč. Lásky nevyhrozíš. Šd. Podává-li nebo půjčuje-li se někomu špen- dlík, má se smáti a jej vrátiti, aby se láska nerozpíchala; Nožů se nemá dávati darem, sice se pořeže 1. Vck. Kde upřímná 1., an- dělů na sta. Z prázdnej mísy se nenajíš a lásky se brzo nasytíš. Slez. Šd. Jak se vy může 1.? O tom vz v Mus. 1879. 39. Cf. Milosť, Er. P. 98., 147., Sl. ps. 31. atd., Čes. mor. ps. 55. a násl, Jg. H. 1. 2. vyd. 703., Rk. Sl., Brt. N. p. I. 69. a násl, Zbrt. 97. O 1. mateřské vz Brt. Dt. 6., 17. — L hořící, lychnis fulgens, květina. Dlj. 60. Cf. Laskavičník. — L. panská, rostl. Vz Bran- tový. — L. = milenka. Tiskne polibení na rty první své lásky. Nrd. — L. Překrásné jsou v tom parku lásky, besídky, chrámky i procházky. Č. — L., y, m., os. jm. — L. Chilian, převor 1758. Jir. Ruk. 388. — L. Frant., farář a varhaník. 1750. —1795. Vz S. N. — L. = rybník na Třeboňsku. BPr.

131192   Laska Svazek: 7 Strana: 1312
Laska, y, f., sam. u Olomouce. — L. = lasice. Mor.

131193   Láska Svazek: 7 Strana: 1312
Láska platonická. Vz Platonický (dod.). Čarovaná 1. Vz Mtc. 1892. 282. L. není žád- ný třapec. Mor. Nár. listy. Jakými rostli- nami lze si lásku získati? Vz Mtc. XVI. 196. Jhu lásky každý věk se vzdáva. Pušk. 214. L. je ducha vražednicí. Král 61. Což lásce lidská slova jsou! Lerm. I. 179.

131194   Láska Svazek: 8 Strana: 0183
Láska. L. není věchet slámy. Us. Za pe- niaze — žiadna l.Phľd. 1894, 441. Věrná 1. věčně nezhasíná. Quis. Třš. 58. L. přílišná i žádná zabíjí. Cop. 34. Jest to 1. jako vlčí mák: kvete a hoří, ale makovice (svatba) z toho nebude. Nár. list, 1894. č. 196. odp. ťeuill. L. jak ve dvou zábavná, tak pro tře- tího nechutnou vždy jest. Brab. 90. Tak 1. není vždycky neblahá, dost škodí, však též někdy pomáhá; Šílenství je 1. jen a, blud, to moudří vědí, oko jichž to zhlídlo. Vrch. Rol. XXIII, XXIX. 90., 51. Jak velký hvozd je 1. neprůhledná a slepý bez cíle tam každý chodí; L. drsné srdce vlídným činí. Vrch. Rol. XXIII.-XXIX. 51., XXXII. 105. Kdež jest pravá 1., tuť dlouhý hněv nemá místa. Bl. Gr. 316. L. jest pouhé zmízání (rozmazlování). U Plzně. Škard. 46. Žili spolu v lásce jako dva listy na stromě; Které koště vymetlo kdy lásku z domu?; Kde upřímná 1., tam andělů na sta; Pro lásku netřeba psáti, ta přijde sama; L. je nemoc a zdraví sejí nechce (nedá si říci, raditi); L. odjakživa si hoví na měkké podušce naděje. Šmť VII. 7., 151., 174., VIII. 145., 153., 156. L. s chlebem chutí jen tje-li co jísti). Phľd. 1895. 584. L. malých panů sama přijdě. Slez. Nov. Pr. 247. Láska není žádný hadr, ani žádná onuce, ať je mladý nebo starý, zbláznit (pos...) se musí. Us. Jak si lásku panny získati? Vz NZ. III. 526., 527. — L. = ochota a p. Jdi na lásku = z lásky (ochoty) cesty spravovat. ČT. Tkč. — L. = lasice. Phľd. XII. 559. — L. panská, rostl., vz Vlčí ocas (3. dod.). L. honící či dívčí, rostl., vz Kohútek (3. dod.).

131195   Láska Svazek: 9 Strana: 0140
Láska. O pův. sr. Krok 1897. 135, Prk. v Kuhn's Zeitschr. für vergl. Sprachfor- schung 1898. 598. To je 1. jako trám, jako plot; L. je slepá. Hoř. 117., 118. V jeho srdce posadila se 1., první 1., jako mladá královna sedá poprvé do svého trůnu; Přá- telství jest cit, jenž povážlivě jde ku předu, 1. ubíhá rychlovlakem; L. má pevnější zuby než řeznický pes; Žena bez lásky jest jako spisovatel bez myšlénky; Bez lásky schneme jako nezalitá květina a 1. honí nás z růží do hloží. Šml. II. 42., IV. 128., 158., V. 40., 62. L. nebyla mu knihou cizojazyčnou. Sml. IX. 57. Ale ženská 1. jest ke mhle podobra, jak vzejde, tak pomine. Sdl. Hr. XI. 46. L. je štěstí půl a polovic je muka. Hlk. Več. 34. L. bývá ráda skromnou fialkou, jež kradmo, skrytě v houštině kvete a voní. Šml. X. 35. L. dělá starosti. Rub. 32. Ví- tězství lásky nespočívá v tom, květ lásky utrhnout, však v tom, květ lásky přijmout z ruky volně. Červ. 133. L. též daleko není, dokud jest peněz na jmění, ale hned jak ti vychází, i všechno tě v posměch hází. 1643. Čes. 1. VII 59. Když 1. hynout, chřad- nout začíná, tu v nucenou se šati obřadnosť. Slád. Caes. 92. Proto 1. dítětem jest zvána, že při volbě tak často oklamává. Slád. Sen. 19. Vz o ní v Ott. XV. 675. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 87. nn., 92b, 108b, 327b. Po- věry na Hořicku ? lásce se táhnoucí vz v Hoř. 141. —L. = třesalka, rostl.; mužská l. =jehlice, rostl. Mor. Mus. ol. III. 136. — L. Václav, prof. ? spis., nar. 1862. Vz Ott. XV. 678.

131196   Láska Svazek: 10 Strana: 0156
Láska jest bída nevyhnutná, protimluv je a hosť nezhostný, chladný oheň, smutek radostný, sladká hořkosť jest a radosť smutná, milá rána, trávenina (jed) chutná, žalosť smíšná a smích žalostný, zdravá nemoc, katan milostný, rozkošný hrob a smrť neúkrotná. Koll. (Vlč. Lit. ?. 78) V lásce někoho nemíti. Zvon III. 359. Neb kde je bolesť lásky dědictvím, tam trpět lze — však nikdy zapomenout. Vrch. Z. hl. 94. Máj má věčný, koho 1. v srdce políbí. Vrch. Dojm. 118 L. ze vzdoru bývá nej- prudší. Luž. K?. I 165. Co vše neučiní ženy z přílišné lásky? Věst. X. 351. Na lásku nikdy příliš záhy není. Kká. Sion. II. 129. L. má své ostré trny. Dost. Poh. 85. Stará 1. jestli nehoří, ona přece pomalu tutlá (= doutná). Nár. sbor 1902. 19. L. všecko sladí; Věrná 1 jest nezbytný host; První předchůdcové lásky jsou oči. Jrsk. IX. 211., 217., 222. L. jako první z jara květ Tbz. V. 1 350. L prý bývá výkladům duše milované učenicí nejvnímavější. Ib. V. 9. 254. L ve chvále se ráda kochá; L. jest plna žárlení; L. jest v sobě skvostem nej- větším; L jest jako děcko, jež po všem touží, co má na očích; L-ku nelze dohnat ostruhou, kam se jí nechce. Slád. Šl. 41, 43., 48, 50, 100. L. náhla nebýva stála; L. neusmrtí. Rizn. 65, 167. L. jest prsten a prstenu není konec. Zr. II. Nov. 73. Vz Ženský. — L. Jíti na lásku = na dobro- volnou robotu. Tbz. V. 2. 360. Choditi do lesa na lásku = na práci, za niž se smí v lese sbírati suché dříví a hrabanka. Tbz. V. 6. 301. Měl jako rychtář jen dvakrát do roka robotu z lásky, k níž přijížděl s párem koní. Sá. Pr. m. I. 148.

131197   Laskání Svazek: 6 Strana: 0817
Laskání, n., das Liebkosen. Us.

131198   Laskaný Svazek: 10 Strana: 0616
Laskaný. L. národnosť. List. fil. 1905. 442.

131199   Laskár Svazek: 8 Strana: 0183
Laskár, a, ni., os. a míst. jm. na Slov. (v Turci). Phľd. XII. 68.

131200   Laskati Svazek: 1 Strana: 0879
Laskati, laskávati = objímati, hladiti, milovati, liebkosen, schmeicheln. — koho. Rkk. 63. — koho jak: z celého srdce. Tab. Zuz. — se s kým, kochati se. V Oravě. Šb. —koho po čem: po tváři. V Opav. Pk.

131201   Laskati Svazek: 8 Strana: 0183
Laskati koho pěstí. Jrsk. III. 243.

131202   Laskati koho čím Svazek: 6 Strana: 0817
Laskati koho čím: matku oběma ru- kama. Laš. Tč. — se s kým- Ntr. VI. 285. Len to škoda, že sa druhý s tebou laská. Kol!. Zp. II. 294. — se jak. Tam jsme se dlouho laskali. Us. — se komu = vděčiti se. Slov. Ssk.

131203   Laskav Svazek: 10 Strana: 0156
Laskav, a o, vz Laskavý.

131204   Laskavce Svazek: 1 Strana: 0879
Laskavce, e, m. Gönner, Wohlthäter. Ctib.

131205   Laskavcovitý Svazek: 6 Strana: 0817
Laskavcovitý. L. rostliny, amarantha- ceae: laskavec, nevadlec, plevuně, věko- straz, oplsteň. Cf. Rstp. 1266., Hlb. I. 228., S. N. V. 1036., Sib. 253.

131206   Laskavě Svazek: 1 Strana: 0879
Laskavě, přátelsky, přívětivě, liebreich, freundlich, hold, gnädig. L někoho pozdraviti; 1. k někomu se míti, Kom., Ros.; někoho vy- slechnouti. Us.

131207   Laskavě Svazek: 6 Strana: 0817
Laskavě, liebreich, freundlich. Dch. Páni mně 1. přízniví. Pož. 1.

131208   Laskavec Svazek: 1 Strana: 0879
Laskavec, vce, m. Amarant, Tausend- schön; der Liebestalisman. Rk. L. zelinný, amarantus silvestris, srstnatý, a. retroflexus. FB. 32.

131209   Laskavec Svazek: 6 Strana: 0817
Laskavec, amaranthus. Špatný překlad latinského amaranthus, jakoby to slovo slo- ženo bylo z amare a av<9-o?; je z <* pagalvm a znamená nevadnoucí. Sbtk. Výkl. 52 L. ocasatý, a. caudatus (s velikým svislým květem); trojbarevný, a. tricolor; polní, a. campestris; hákatý, a. polygamus; gangeský, a. gangeticus; smutný, a. tristis; svraskalý, a. oleraceus; zelený, a. viridis; rozložený, a. blitus; obilní, a. frumentaceus. Vz Rstp. 1266. L. nachový, a. purpureus; tmavočer- vený, a. melancholicus; vrbolistý, a. salici- folius. Dlj. 33. Cf. Sbtk. Rostl. 52., 241.-242., Čl. Kv. 156., Slb. 253., Mllr. 11 , Schd. II. 279. L působí lásku. Vy chlapci nevíte, proč za mnú chodíte a já mám 1. u kaž- dých rukávec; Obecky děvčátka jak palec, dávajó mládencům 1., jedna mně ho dala do botů, abych za ňó přišel v sobotu. Sš. P. 397., 660. Mladík nosí při sobě 1., aby dívky k sobě přivábil. Mus. 1853. 474. Aj panenka bledá, 1. (láska) jí pokoj nedá. Us. — L., os. jm. D. ol. VI. 115. — L. = čes. tanec. Škd.

131210   Laskavec Svazek: 8 Strana: 0183
Laskavec. Hojení jím na Val. Vz Vek. Val. I. 156.

131211   Laskavec Svazek: 9 Strana: 0141
Laskavec, vce, m., der Gönner. Pal. Děj. II. 1. 128., IV. 2. 578, V. 2. 446.

131212   Laskavěti Svazek: 6 Strana: 0817
Laskavěti, ěl, ění, liebreich, zahm wer- den. Šm.

131213   Laskavice Svazek: 6 Strana: 0817
Laskavice, e, f. = milenka.

131214   Laskavička Svazek: 6 Strana: 0817
Laskavička, y, m. = bezplatný pracov- ník, unentgeltlicher Arbeiter. Znáte zajisté dobře, že my jen 1-ky jsme na poli národu a literatury. Koll. III. 49.

131215   Laskavičník Svazek: 1 Strana: 0879
Laskavičník, u, m., lychnis chalcedonica, brennende Liebe. Plk.

131216   Laskavičník Svazek: 6 Strana: 0817
Laskavičník. Cf. Láska (konec), Laska- vec.

131217   Laskaviti Svazek: 6 Strana: 0817
Laskaviti, il, en, ení, liebreich, zahm machen. Srn.

131218   Laskavosť Svazek: 1 Strana: 0879
Laskavosť, i, f. Huld, Gewogenheit, Gütig- keit, Sanftmuth. V. Laskavostí více spravíš nežli přísností. Us.

131219   Laskavosť Svazek: 8 Strana: 0183
Laskavosť, verbum fictum et ineptum. Bl. Gr. 326. A nyní všeobecné!

131220   Laskavý Svazek: 1 Strana: 0879
Laskavý m. láskavý, vz A (dlouhé); laskav, a, o. (Synonyma: přátelský, příjemný, ochotný, rozkošný, líbezný, přívětivý, libý, dobrotivý, dobromyslný, lahodný, lidský, milý, vděčný, upřímný, geneigt, gnädig, günstig, gewogen, hold, huldreich, gütig, leutselig, gelinde, mild, liebreich, freundlich. ) Jg. V. Jest laskav, co pes na kočku, vlk na berana, kočka na myš. D. Zdař Bůh, čtenáři laskavý. Kom. Laskavého ucha někomu propůjčiti. D. L. sudí, otec, povětří (lahodné), odpověď. Jg. L. slovo lepší než měkký koláč; L. slovo není těžké ale vydajné; L. slovo najde 1. ucho; L. slovo jest kyje silnější. Pk. — na koho, na co: Je na mne laskav. D. Otčim a macecha na pastorky laskavi nejsou. Kom. Jakub byl laskav na Rachel. Br. Jsem naň laskava nade všecku věc na světě. BN. Byl na chudé laskav. Výb. I. 201. Jsem laskav na pěkný věnec. Er. P. 310. L. býti na něčí syny. Arch. I. 71. Vždycky jsem na tě z srdce laskava byla. BN. Laskav jsa na peníze dal se porušiti. Sych. — komu. Jest mi laskav. V. — na koho čím: milostí. Tkadl.

131221   Laskavý Svazek: 6 Strana: 0817
Laskavý. Můj nejlaskavější, mein wer- tester. Mour. — na koho. Valentinku, po- pros za nás, by byl pán Bůh laskav na nás. Sš. P. 28 Byl laskav na penieze, 16. stol., Výb. II. 1627., na ženské pohlaví. WtR. Prosím, aby na Betlem byli laskaví (Pra- žané). Hus II. 283. Sv. otec na chudé la- skavý. Hr. ruk. 53., 57. Ktož jen sám na se jest laskav. Št. Kn. š. 37., 38. — ke komu: k otci. Msn. Or. 64. — proč. Kdo pro krásu na pannu laskav jest. Výb. II. 1653 — L. jablko = rajské j., pašvice, So- lanum lycopeRsicum, deR Paradiesapfel. Mllr. 99.

131222   Laskavý Svazek: 7 Strana: 1312
Laskavý. Pane na mne laskavý. Arch. VII. 380. a tam často.

131223   Laskes Svazek: 1 Strana: 0879
Laskes, něm., ves Laškovec u Dačic na Mor.

131224   Lasknouti Svazek: 6 Strana: 0817
Lasknouti = chytiti. U N. Kdyně. Rgl.

131225   Lásko Svazek: 6 Strana: 0817
Lásko, a, n., sam. u Příbramě; ves u Mi- lí na.

131226   Láskobolestný Svazek: 6 Strana: 0817
Láskobolestný, liebschmerzlich. Šm.

131227   Láskoborný Svazek: 6 Strana: 0817
Láskoborný, Liebe zerstörend. Šm.

131228   Laskocení Svazek: 6 Strana: 0817
Laskocení, n. = lechtání. Slov. Šf. III. 89. Vz Laskotati.

131229   Laskocit Svazek: 1 Strana: 0879
Laskocit, u, m. Liebesgefühl.

131230   Láskodechý Svazek: 6 Strana: 0817
Láskodechý, liebehauchend. Dch., Šm.

131231   Laskodínek Svazek: 1 Strana: 0879
Laskodínek, nka, m., miloušek. Liebchen. MM.

131232   Láskodurný Svazek: 1 Strana: 0879
Láskodurný, geil. Světoz.

131233   Láskoholný Svazek: 9 Strana: 0141
Láskoholný. L. nálada. Slád. Jak. 121.

131234   Laskohravý Svazek: 6 Strana: 0817
Laskohravý. L. krásenka. Koll.

131235   Láskochudý Svazek: 9 Strana: 0141
Láskochudý. L. žebrák. Hanš. Neb. 3.

131236   Laskomina Svazek: 6 Strana: 0817
Laskomina. Vz Mkl. Etym. 301., Ky- selka (dod.).

131237   Laskomina, laskovina, voskovina, la- skomka Svazek: 1 Strana: 0879
Laskomina, laskovina, voskovina, la- skomka, y, f., a pl. laskominy, laskoviny, laskomky, oskominy, f. f = trnutí, zdřevěnění, nečitelnosť zubův (po kyselém jídle ku př. ), Stumpfheit, Unempfindlichkeit der Zähne. Vylezlé, vysedlé zuby (laskomina). D., Lk. Vosk laskominy odjímá. Laskominu míti. Br. Nejez toho jablka, dostaneš laskominy. Us. — L. choutka, žádostivosť. L. jest choutka po požívání věcí jinak neobvyklých, ba často dosti neobyčejných. Vz S. N. Lüsternheit. Dělati někomu laskominy (trápiti ho; dělati někomu 1. na něco, sliny, šťávu, vz Mlsný. ) Č., V. Dělají se mu 1. (zachtělo se mu toho). Us. Dělá mu 1-y sladkými přípověďmi. Sych. Má na to laskominy. D. L. těhotných žen. Us. Laskominy n. žáhu na někom si setříti (sehnati, Č. ) = svou vůli provésti. D., Br. C. Aby aspoň nad Čechy laskominy sobě setříti mohl, přitáhl v tu dobu k Bechyni. Skl. 1054. Vz Msta. Otec jablka hryze, synu l-ny (otec utrácí, syn bude míti nouzi. Vz Marnotratný). Lb.

131238   Laskominatě Svazek: 7 Strana: 1312
Laskominatě povídal (s laskominami). Rais. Vým. 140.

131239   Laskominiti Svazek: 7 Strana: 1312
Laskominiti = dělati si laskominy. Prss.

131240   Laskominy Svazek: 8 Strana: 0183
Laskominy. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 366., Mtz. v List, til. 1885. 175.

131241   Laskominy, vz Svazek: 7 Strana: 1312
Laskominy, vz Oskomina (dod.).

131242   Laskomka Svazek: 1 Strana: 0880
Laskomka, y, f. = laskomina. — L., ně- jaký nápoj. Háj.

131243   Laskomník Svazek: 10 Strana: 0156
Laskomník, a, m., jm. žabí. Msn. Hym. 91.

131244   Láskonosný Svazek: 7 Strana: 1312
Láskonosný, liebebringend. Svt. 2 13.

131245   Láskoplodný Svazek: 10 Strana: 0156
Láskoplodný med. Zub. Meg. 31.

131246   Láskosmavý Svazek: 6 Strana: 0817
Láskosmavý. L. ústka. Koll.

131247   Láskostřelý Svazek: 6 Strana: 0817
Láskostřelý, liebeschiessend. Mílek 1-lý všecku zbroj svou na mne vymetal. Koll. I. 208.

131248   Laskot Svazek: 10 Strana: 0156
Laskot, u, m. L. milenců. Zub. Meg 21.

131249   Laskotati Svazek: 1 Strana: 0880
Laskotati; laskotiti, il, cen, ení; lasko- távati, lektati, kitzeln. Na Slov.

131250   Laskotiti Svazek: 6 Strana: 0817
Laskotiti = hladiti, lichotiti. Keď prís- nosť nepomohla, začal som jej (jí) 1. Slov. N. Hlsk. IV. 286.

131251   Laskotivý Svazek: 1 Strana: 0880
Laskotivý, lektavý, kitzelig, kitzlig. Na Slov.

131252   Laskovati Svazek: 1 Strana: 0880
Laskovati, laskati, liebkosen. Ros. — se kde.

131253   Laskovce Svazek: 6 Strana: 0817
Laskovce, vce, m., Laskes, ves u Sla- vonic v Brn.

131254   Laskovec Svazek: 8 Strana: 0183
Laskovec, vce, m., obec v Turci. Phľd. XII. 155.

131255   Laskoviny Svazek: 1 Strana: 0880
Laskoviny = laskominy.

131256   Laskovný Svazek: 6 Strana: 0817
Laskovný. L. jméno, der Kosename. Dch.

131257   Láskožití Svazek: 6 Strana: 0817
Láskožití, n. Ziak.

131258   Laskúrenie Svazek: 6 Strana: 0817
Laskúrenie, n. = milkování. Slov. Orl. XI. 306.

131259   Laský Svazek: 1 Strana: 0880
Laský. L. kosť = vlaská, natní, návní, vnavná, ganglion, Ober-, Uiberbein.

131260   Lasky Svazek: 6 Strana: 0817
Lasky = lašsky. Po lasku se nositi = po selsku. Vz Lach. U Místka. Škd. — L, sam u Krumlova; Luska, ves u Olomouce.

131261   Laský Svazek: 6 Strana: 0817
Laský = lasský. Vz Lach. L. kroj (okolo Bohumína a Těšína). Tč. L. kosť = návní, das Uiberbein. Vz Návní. Nz. lk.

131262   Laský m Svazek: 8 Strana: 0183
Laský m. vlaský. L. ořech. Doudl. Kts. 15.

131263   Láskybol Svazek: 9 Strana: 0141
Láskybol, a, m., smyšlené jméno. Slád. Jak. 71.

131264   Láskyplně Svazek: 6 Strana: 0817
Láskyplně, liebevoll. Mus. 1880. 263., Hrts , Čch. Dg.

131265   Láskyplný Svazek: 6 Strana: 0817
Láskyplný, liebevoll. L. pohled, Hrts, slovo, Čch. Bs. 75., učitelka. Mus. 1880. 155.

131266   Laslav Svazek: 6 Strana: 0817
Laslav, a, m., z Ladislav. Pal.

131267   Lasonoh Svazek: 1 Strana: 0880
Lasonoh, a, m., mysis, korýš. Krok.

131268   Lasota Svazek: 6 Strana: 0817
Lasota, y, m. L. ze Stéblova, rodina ry- tířská. Vz S. N.

131269   Lasovati Svazek: 6 Strana: 0817
Lasovati = sledovati. Slov. Němc. VII. 28., 54.

131270   Lassen Svazek: 1 Strana: 0880
Lassen. Věřitele na statek dlužníků zvésti (Besitz nehmen lassen). Pozdravuji ho (lasse ihn g. ). Ani ho nevzkázal pozdraviti. Dám si porci husy (dáti). Dal ho zavolati. Nech toho (lass das gehen. ) Zůstavil mu na vůli (er Hess ihm die Wahl). Modleme se (lasst uns beten). Pojďme. Jiní opět Cechy odjinud pošlé býti pravili (lassen abstammen). Pře- staneme tedy na tom (wir wollen es dabei bewenden lassen). Mk.

131271   Last Svazek: 1 Strana: 0880
Last, něm. Nikomu z vás nebyli jsme k obtíži.

131272   Lást Svazek: 9 Strana: 0141
Lást, u, m. = ševcovské kopyto. Slov. Sbor slov. III. 32.

131273   Lastary Svazek: 6 Strana: 0817
Lastary, sam. u Bernardic.

131274   Lástcigel Svazek: 9 Strana: 0446
Lástcigel, glu, m. = železný háček ? vy- tahováni kopyta z obuvi, z Leistenzieher. Sbor. slov. III. 32.

131275   Lastiboř Svazek: 6 Strana: 0817
Lastiboř, vz Vlastiboř. Blk. Kfsk. 1349. 419

131276   Lastink Svazek: 6 Strana: 0818
Lastink, u, m., vz Brynel.

131277   Lástna Svazek: 9 Strana: 0447
Lástna, y, f. = kopyto. Sbor. slov. III. 32. Z něm. Leisten.

131278   Lastomír Svazek: 8 Strana: 0183
Lastomír, a, m., děd. v Zempl. Phľd. 1895. 383.

131279   Lastounový. L Svazek: 8 Strana: 0183
Lastounový. L. šaty. 1760. NZ. III. 322.

131280   Lastovenka Svazek: 10 Strana: 0156
Lastovenka, y, f. = lastovička. Brt. P, n. 730.

131281   Lastovice Svazek: 6 Strana: 0818
Lastovice. Vz Mkl. Etym. 161. Den za- číná laštovička. Č. M. 133.

131282   Lastovice Svazek: 9 Strana: 0141
Lastovice. Muži česali vlasy na 1. (na lastovičky) = v předu v podobu hlav lasto- vičích. Slov. Vz Phľd. 1897. 616.

131283   Lastovice Svazek: 9 Strana: 0141
Lastovice. Když 1. letí, jest znamení poletí. Hrub 17.

131284   Lastovice Svazek: 10 Strana: 0156
Lastovice — lastovka: zpívá. Vidím, vidím, lenivého na úsvitě budím. Čes. 1, XI. 191.

131285   Lastovice, e, lastovka Svazek: 1 Strana: 0880
Lastovice, e, lastovka, y, f. Když lasto- vice letí, jest znamení podletí. Č. Jedna lastovka nedělá jara. Č. Bez jedné 1. léto bude. Č. Štebocú si ako lastovičky (důvěrně rozmlou- vají). Mt. S. To je vymetaná 1. = prohnaný, vylítaný, vypínavý člověk. V Příbr. Sml. Vz Vlastovice. Schwalbe.

131286   Lastovičí Svazek: 9 Strana: 0141
Lastovičí hlas. Vz Zát. Př. 283b.

131287   Lastoviční Svazek: 9 Strana: 0141
Lastoviční p. Marie = zvěstování p. Marie 25. /3. (toho dne vypouští prý ze zástěry vlastovky). Zát. Př. 226a.

131288   Lastovičník Svazek: 1 Strana: 0880
Lastovičník, u, m., tolita lékařská, vin- cetoxicum officinale. FB. 52.

131289   Lastovičník Svazek: 6 Strana: 0818
Lastovičník. Cf. Slb. 657.

131290   Lastovina Svazek: 9 Strana: 0141
Lastovina, y, f. = čásť palečného kola. Sbor. slov. III. 31.

131291   Lastovka Svazek: 6 Strana: 0818
Lastovka, vz Lastovice, Vlastovice.

131292   Lastovník Svazek: 1 Strana: 0880
Lastovník, u, m., chelidonium majus, Schöllkraut. Čl. 19.

131293   Lastrunk Svazek: 1 Strana: 0880
Lastrunk, u, m., z lat. rastrum; jím se dělají linie (čáry) na noty.

131294   Lastura Svazek: 1 Strana: 0880
Lastura, y, f., concha, eine Muschelschale. Vz S. N.

131295   Lastura Svazek: 6 Strana: 0818
Lastura = škeble, die Muschel. Sl. les. L perlová. Rk. Sl., S. N. V. 229 , Kram. Slov., Hlb. I. 15., II. 368., 398., 514., 531. — L. nosní. Vz Slov. zdrav.

131296   Lastura Svazek: 9 Strana: 0141
Lastura = skořápka ze dvou n. více částí složená. Sr. Ulita. Mus. 1849. III. 127.

131297   Lasturci Svazek: 1 Strana: 0880
Lasturci, mušle, conchifera, řád mlžů, význačný dvěma skořepinami a žábrami list- natými. Vz více v S. N., Frč. 209.

131298   Lasturci Svazek: 6 Strana: 0818
Lasturci. Cf. Schd. II. 537., Lasturovec.

131299   Lasturka Svazek: 6 Strana: 0818
Lasturka, y, f. = malá lastura. Frč.

131300   Lasturnatka Svazek: 1 Strana: 0880
Lasturnatka, y, f. L. mramorovaná, cypris ornata; 1. hnědá, cypris fusca; členovci. Vz Frč. 92.

131301   Lasturnatý Svazek: 6 Strana: 0818
Lasturnatý, Muschel-. L. vápenec, Stč. Zem. 707., Krč. G. 616., NA. V. 629., Frč., lom (nerostu). S. N. X, 93.

131302   Lasturnice Svazek: 6 Strana: 0818
Lasturnice, e, f. = konchoida, die Kon- choide, Muschellinie. Nz., NA. V. 45., S. N.

131303   Lasturný Svazek: 1 Strana: 0880
Lasturný, muschelig. L. nerost. Prsl.

131304   Lasturný Svazek: 6 Strana: 0818
Lasturný, Muschel-. L. vápenec, Muschel- kalk, slín, -mergel, Sl. les., útvar vápna la- sturného, Muschelkalkformation. Nz.

131305   Lasturokam Svazek: 6 Strana: 0818
Lasturokam, u, m, der Konchyliolith Šm.

131306   Lasturovec Svazek: 6 Strana: 0818
Lasturovec, vce, m. = mlž. Dud. 38., Hlb. I. 30. L-vci = conchifera, Weichthiere mit Schalen. Nz. Vz Mlž, Lasturci.

131307   Lasturověda Svazek: 6 Strana: 0818
Lasturověda, y, f., die Konchyliologie, Muschellehre. Šm.

131308   Lasturovědec Svazek: 6 Strana: 0818
Lasturovědec, dce, m., der Koncbylio- log. Šm.

131309   Lasturovitý Svazek: 6 Strana: 0818
Lasturovitý, muschelförmig. Rst. 435.

131310   Lasturový Svazek: 6 Strana: 0818
Lasturový, muschlig. L. lom. Sl. les., NA. V. 472.

131311   Lastuřice Svazek: 6 Strana: 0818
Lastuřice, e, f. = lastura. 7A. Kl. 1855. č. 26., Frč. G. 122.

131312   Lastůvka Svazek: 8 Strana: 0183
Lastůvka, y, f. = vlaštovka. V Lohovci. Polní 1. = břehule, hirundo riparia. Mtc. XV111. 243.

131313   Lastýnuvý Svazek: 10 Strana: 0156
Lastýnuvý. L. botka (z černé, tenké, pevné látky), lastýnka. Mtc. 1902. 108, 109.

131314   Láša Svazek: 9 Strana: 0141
Láša, dle Bača = louda, nemotoro. Hoř. 91.

131315   Lašček Svazek: 6 Strana: 0818
Lašček, ščka, m. = lasice samec. Mor. Brt. D.

131316   Laščice Svazek: 6 Strana: 0818
Laščice, e, f. = lasice. Mor. Brt. D.

131317   Lašek Svazek: 6 Strana: 0818
Lašek, ška, m., os. jm. Arch. V. 551. — L. = Ladislav. Šm.

131318   Lašek Svazek: 7 Strana: 1312
Lašek, ška, m., vz Ladislav (2. dod.).

131319   Lašek Svazek: 8 Strana: 0183
Lašek, Lásek, ška, m., os. jm., cf. před- cház. Ladislav.

131320   Lašek Svazek: 9 Strana: 0141
Lašek Gotth., spis. a hud. sklad., nar. 1854. Vz Ott. XV. 687.

131321   Laši Svazek: 6 Strana: 0818
Laši, vz Lach.

131322   Laši Svazek: 7 Strana: 1312
Laši od Štramberka k Bohumínu. Šb. D. 50 Vz násl.

131323   Lašitovský Svazek: 6 Strana: 0818
Lašitovský rybník. Arch.. VIL 630.

131324   Lašk Svazek: 6 Strana: 0818
Lašk, u, tu. = laškování, das Getändel. Dch.

131325   Laška Svazek: 6 Strana: 0818
Laška, y, f., die Gaukelei, Posse. Šm. — L., y, m. = Lašek.

131326   Laška Svazek: 8 Strana: 0183
Laška, y, m., os. jm., cf. předcház. Ladi- slav.

131327   Laškov Svazek: 6 Strana: 0818
Laškov, a, m., Laschkau, ves u Náměště; potok u Stankova. BPr.

131328   Laškovati Svazek: 1 Strana: 0880
Laškovati, dováděti, bujně skákati, Possen treiben, herumspringen. Laškovala = tanco- vala. Bl. — kde. Blázen před stolem laš- koval. Plác. Větříček v jetelině laškuje. MM. — s někým. Us. — po čem: po provaze 1. (= tancovati). Zlob.

131329   Laškovati Svazek: 6 Strana: 0817
Laškovati = sváděti. V Doudlebsku. Kts.

131330   Laškovati kde Svazek: 6 Strana: 0818
Laškovati kde. Koníček pod ním la- škuje, mé srdečko se raduje. Sš. P. 187. — L. = prohledávati, herumsuchen, herumstier- len. Laš. Škd., Tč., Mtl.

131331   Laškovitosť Svazek: 6 Strana: 0818
Laškovitosť, i, f., die Possenhaftigkeit. Šbr. Zaj. 269.

131332   Laškovitý Svazek: 6 Strana: 0818
Laškovitý, possenhaft, herumtreibend, tändelnd. L. větřík. Mkr.

131333   Laškovně Svazek: 10 Strana: 0156
Laškovně. Kká. Sion. II. 232.

131334   Laškovnice Svazek: 6 Strana: 0818
Laškovnice, e, f., die Possentreiberin. Pyp. K. II. 137.

131335   Laškovník Svazek: 6 Strana: 0818
Laškovník, a, m., dar Possentreiber. Šd.

131336   Laškovný Svazek: 6 Strana: 0818
Laškovný, possentreibend, schelmisch, tändelnd. Nz., Strp. L. vějíř, úsměv, Čch. Mch. 36., 46., vánek. Čch. Dg. v Kv. 1884. 111. Skupina 1 ých amorettů. Jrsk.

131337   Lašky Svazek: 10 Strana: 0156
Lašky, pl., m. = laškování, žerty, šprýmy. Hovorné 1. Msn. II. 255. Teď není doba k žertům a laškům. Dost Pov. 184.

131338   Lašnior Svazek: 6 Strana: 0818
Lašnior, a, m. — L. Jan v 15. stol. Jg. H. 1. 2. vd. 591.

131339   Lašota Svazek: 6 Strana: 0818
Lašota, y, f., os. jm. Arch. II. 396.

131340   Lašovat Svazek: 8 Strana: 0183
Lašovat po poli atd. = shledávati, kde by se co hodilo vzíti (cizí slovo). Val. Brt. I). II. 516.

131341   Lašovať po Svazek: 10 Strana: 0156
Lašovať po izbě = dováděti. Val. Čes. 1. XII. 273. — nač: na klúčovú dierku (pí- skati). Slov. Czam Slov. 130.

131342   Lašovati Svazek: 1 Strana: 0880
Lašovati = slíditi, spüren, lauschen, lauern, nachstellen. Na Slov. Plk.

131343   Lašovati Svazek: 6 Strana: 0818
Lašovati. Také na Mor. Brt., Vck. Py- tláci lašují po polích, po lesích. Mor. Tč.

131344   Lašovati Svazek: 9 Strana: 0141
Lašovati. Lašuje ako vlk. Slov. Zát. Př. 237a.

131345   Lašovice Svazek: 1 Strana: 0880
Lašovice, v Rakovnicku. Tk. I. 89., 361., III. 37.

131346   Lašovice Svazek: 6 Strana: 0818
Lašovice, dle Budějovice, Laschowitz, vsi u Milevska a u Křivoklátu. Blk. Kfsk. 1349., Rk. Sl.

131347   Lašovky Svazek: 6 Strana: 0818
Lašovky, Laschowky, sam. u Milevska.

131348   Lašovnice Svazek: 6 Strana: 0818
Lašovnice, e, f. = slídička. Slov. Hneď sa musíš zdvíhať, bludné ty 1-ce sháňať. Hol. 343.

131349   Lašovník Svazek: 6 Strana: 0818
Lašovník, a, m. = slídič. Slov. Šd.

131350   Lašský Svazek: 7 Strana: 1312
Lašský. L. nářečí na Mor. Vz Brt D. a Šb. D. 54.

131351   Lašský Svazek: 10 Strana: 0156
Lašský. Starodávný 1. tanec. Vz Brt. P. n. CX X L. tance. Vz ib. 964. Vz. násl.

131352   Lašťany Svazek: 6 Strana: 0818
Lašťany, dle Dolany,Laschtian, ves u Olo- mouce.

131353   Laština Svazek: 10 Strana: 0156
Laština, y, f. = lašský dialekt na Mor. Vz Čes. I. XI. 113.

131354   Lašťovče Svazek: 6 Strana: 0818
Lašťovče, ete, n. = mladá lastovice. 1568.

131355   Lašťovčí Svazek: 6 Strana: 0818
Lašťovčí voda, aqua castorei,das Schwal- benwasser. Mllr. 15.

131356   Lašťovčí Svazek: 7 Strana: 1312
Lašťovčí hnízdo. Cf. Mách. 66. L. mluva. Cf. NZ. II. 29.

131357   Laštověnka Svazek: 1 Strana: 0880
Laštověnka, y, f. = lastovka. Prk.

131358   Lašťověnka Svazek: 6 Strana: 0818
Lašťověnka. Sš. P. 692., 693.

131359   Lašťovice Svazek: 6 Strana: 0818
Lašťovice, e, f., vz Lastovice. — Lasto- vice, Wlastowitz, ves u Opavy.

131360   Laštovička Svazek: 10 Strana: 0156
Laštovička, tanec. Brt. P. n. 835.

131361   Laštovičky Svazek: 6 Strana: 0818
Laštovičky, pl., f., Schwalbenfeld, ves u Vel. Meziříčí.

131362   Laštovičky Svazek: 6 Strana: 0818
Laštovičky, pl., f. = neštovice; peteče. U Písku. Šg.

131363   Lašťovičník Svazek: 6 Strana: 0818
Lašťovičník, u, m. = tolita pospolitá, cy- nanchum vincetoxicum, die SchwalbenwuRz. Cf. Rstp. 1048., Schd. II. 294., Rosc. 143., Mllr. 18., 32.

131364   Lašťovka Svazek: 6 Strana: 0818
Lašťovka, y, m. — L. Tom., děkan. 1748. Jg. H. 1. 2. vd. 591., Jir. Ruk. I. 444.

131365   Laštovka m Svazek: 8 Strana: 0183
Laštovka m. lastovka, št m. st. Dšk. Jihč. I. 38.

131366   Lašťovka m Svazek: 8 Strana: 0183
Lašťovka m. laštovice, vlaštovice. Gb. H. ml. I. 388.

131367   Laštovník Svazek: 9 Strana: 0447
Laštovník, u, m. = roupové koření, cheli- donium majus. Nár. sbor. 1901. 162.

131368   Laštůvčí Svazek: 6 Strana: 0818
Laštůvčí = vlaštovčí, SchwalbeH-. L. hnízdo. Us. Tč.

131369   Laštůvka Svazek: 1 Strana: 0880
Laštůvka, y, f. = lastovka. V Opav. Pk.

131370   Laštůvka Svazek: 8 Strana: 0183
Laštůvka, vz Lelek (3. dod.).

131371   Lašút Svazek: 6 Strana: 0818
Lašút, a, m. = všivák. Slov. Zátur. Priat. IV. 100.

131372   Lašút Svazek: 9 Strana: 0141
Lašút, a, m. = nuzar, žebrák. Slov. Zát. Př. 161b.

131373   Lašuvať Svazek: 6 Strana: 0818
Lašuvať = lašovat. Slov. Ntr. IV. 27.

131374   1. Lať Svazek: 1 Strana: 0880
1. Lať, ě, lať, i, f., na Mor. lata, y; laťka, latička, Latte, Lättchen. L. samorostlá, kro- vová, viničná. Jg. Latě trhati, řezati. Šp. Dílo, plot z latí. D. Na latě se krytba klade. Us. Krov na krokevnicích leží, na krokvích a latích křidlice n. šindel. Kom. — L. každé stéblo slámy, rákosu, proutí atd., bidlo. Jg.

131375   1. Lať Svazek: 6 Strana: 0818
1. Lať. Čf. Bž. 100., Mkl. Etym. 161., 394. L. průvodní, die Führungsplatte, Bc, nivel- lační, sekaná, trhaná, řezaná, dálkoměrná, Zpr. arch. VIII. 2., IX. 25., X. 80., vodo- vážna. Us. Pdl. — V MV. pravá glossa. Pa. — L. = tegula. Vstúpili jsú na střechu a po latech (peR tegulas) spustili jeho s lo- žem. Jír. Mor. 44.

131376   2. Lať Svazek: 6 Strana: 0818
2. Lať, die Rispe. Cf. Slb. XLIII. Schd. II. 207.

131377   Lať Svazek: 7 Strana: 1312
Lať, lata, latka u ovsa. Vz Mkl. Etym. 394. b.

131378   Lať Svazek: 8 Strana: 0183
Lať. O strč. skloň, vz Gb. Km. -i. 4., 36.

131379   Lať Svazek: 9 Strana: 0141
Lať, i, f.; lať, ě, f. Us. Vz Gb. H. ml. III. 1. 386. L., z něm. Latte, již ve XIV. stol. Čes. 1. 1898. 183. — L. = veliká houska, ka- rásék. Blatná. Kub. 153.

131380   Lať Svazek: 10 Strana: 0156
Lať střešní, stropová. Vz KP. VI. 266.

131381   2. Lať, i, lata, latka Svazek: 1 Strana: 0880
2. Lať, i, lata, latka, y, f., Rispe. Vz Lata.

131382   Lata Svazek: 1 Strana: 0880
Lata, láta, latka, y, f. = záplata, Flecken. L. na latě. Ros. L. na koleně. Přišiti komu latu (něco přivěsiti, hanu naň vhoditi). L. — L. na koleno vlněná, hedvábná; na lýtko vlněná, na patu pružná. Cn. — L., panicula, Rispe, složený n. rozvětvený hrozen, jehož dolejší stopky bývají delší hořejších (u ovsa). Kk. 40.

131383   Lata Svazek: 6 Strana: 0818
Lata, vz Lať. — L. = záplata. Cf. Mkl. Etym. 161. Také na Mor. Brt. Cf. Lataňa. List. fil. 1882. 190. — L. = hadr, cár, der Fetzen. Za týden v mé šatně laty zbudou. Čch. — L. = bidlo, nejslabší jedle. Němc. IV. 412., Hdk. C. 379. - L. = bramborová buchta. Val. Vck. — L. spálená = lataň, pařilata, daremný člověk, ničema, trhan; oplan (největší nadávka, na Lašsku a Vse- tínsku). Vck., Brt. D. 330.— L., die Rispe. Cf. Čl. Kv. XXL, Rst. 435., Rk. Sl., Laf.

131384   Lata Svazek: 7 Strana: 1312
Lata, vz předcház. — L. = záplata. Našel měch (pytel) latu (= oba stejní). Us. Brt.

131385   Lata Svazek: 8 Strana: 0183
Lata = buchta podlouhlá a plná (hlavně pro čeleď). Val. Vck. Val. I, 23. — L. = zá- plata. Łata na łatu se bije a pivo přece se pije. Mor. Čes. 1. V. 421.

131386   Lata Svazek: 10 Strana: 0156
Lata. Najde 1. latu a vrece záplatu. Sbor. slov. VII. 130.

131387   Látací Svazek: 9 Strana: 0141
Látací jehla. Ott. XIII. 184a. Sr. Látati.

131388   Latač Svazek: 1 Strana: 0880
Latač, latař, látkář, e, m., ein Flicker. Jg.

131389   Latačka Svazek: 1 Strana: 0880
Latačka, latařka, y, f., eine Flickerin. — L., látání, die Flickerei. Na Slov.

131390   Látačka Svazek: 10 Strana: 0616
Látačka, y, f. = látání, Flickerei. Brt. Slov.

131391   Lataj Svazek: 6 Strana: 0818
Lataj, e, calta palustRis. Cf. Blatouch bahní. Němc. IV. 415.

131392   Laťák Svazek: 6 Strana: 0818
Laťák, u, m. = hřebík do latí, laiovák. Us. 16.

131393   Látal Svazek: 6 Strana: 0818
Látal, a, m. = latač. Lpř. — L., os. jm.

131394   Lataň Svazek: 6 Strana: 0818
Lataň, ě, m., vz Lata.

131395   Lataňa Svazek: 6 Strana: 0818
Lataňa, ě, f. = ovce mající po sobě ve- liké černé łaty = záplaty, skvrny. Mor. Brt.

131396   Latanec Svazek: 6 Strana: 0818
Latanec, nce, m., mor. Vz Rána.

131397   Látání Svazek: 1 Strana: 0880
Látání, n., das Flicken, Geflicke. Us.

131398   Látanice Svazek: 6 Strana: 0818
Látanice, e, f., die FlickeRei. Dch.

131399   Látanička Svazek: 6 Strana: 0818
Látanička, y, f. — látanina. L. látaná, nikde jehlú píchaná (trnka, padla-li na ňu ruda). Mor. Pk. Ps. 110.

131400   Latanina Svazek: 1 Strana: 0880
Latanina, y, f., něco látaného, plno záplat, něco všelijak a ze všeličehos stlučeného, Flickwerk.

131401   Látaný Svazek: 6 Strana: 0818
Látaný; -án, a, o, geflickt. L. košile. Us. L. sukně, Moravci říkají. Bl. 328.

131402   Latarňa Svazek: 6 Strana: 0818
Latarňa, ě, f. = lucerna. U Opavy. Rgl.

131403   Ľatarňa Svazek: 10 Strana: 0156
Ľatarňa = nemotora. Orava. Sb. sl. 1901. 189.

131404   Latař Svazek: 1 Strana: 0880
Latař, vz Latač.

131405   Látař Svazek: 6 Strana: 0818
Látař, e, m., der Flicker.

131406   Látati Svazek: 1 Strana: 0880
Látati, latami díry zašívati, flicken. — co: starý kožich, boty, sukni, loď, zdraví. L. Kdo staré nelátá a nového nešetří, brzo bude ve psí. Pk. — koho = bíti. — co komu: kůži = vybiti mu. L.

131407   Látati Svazek: 6 Strana: 0818
Látati. Vz Látavý. — co. Spadl s pece maleňák, roztrhl si pláteňák, malanačka pla- kala, když pláteňák látala. Sš. P. 728. Látal mé nepočetné díry mých vědomostí. Kos. — L = bíti. U Místka a u Brušperka. Mtl.

131408   Látati Svazek: 7 Strana: 1312
Látati v dialektech Vz Listy fil. 1892. 369.

131409   Látati Svazek: 10 Strana: 0156
Látati. Bl. 328.

131410   Latatina Svazek: 6 Strana: 0819
Latatina, y, f. = látanina. Pestrá 1. slov. Č. Ku. š. 57.

131411   Latatý Svazek: 6 Strana: 0819
Latatý = plný lat, voll Flecken. Žebrácký šat je 1-tý. Laš Tč.

131412   Látečnosť Svazek: 6 Strana: 0819
Látečnosť, i, f., die Materialität, Köper- lichkeit, Stofflichkeit. Šm , Loos.

131413   Látečnoživoucí Svazek: 8 Strana: 0183
Látečnoživoucí. L. tvor. Ztk. 75. (3. vyd.).

131414   Látečný Svazek: 1 Strana: 0880
Látečný, materiell, stofflich. Krok, Dch.

131415   Látečný Svazek: 6 Strana: 0819
Látečný, stofflich, materiell. L. jakosf, složení, proměny či metamorfosy. Stč. Zem. 249 , 255., 681.

131416   Látečný. L Svazek: 10 Strana: 0156
Látečný. L. kádě pro ruční výrobu pa- píru. Ott. XVIII. 181.

131417   1. Latein Svazek: 1 Strana: 0880
1. Latein, Slatina u Brna a Hrotovic na Mor.

131418   2. Latein Svazek: 1 Strana: 0880
2. Latein, Gross-L., Slatenice u Olom.

131419   3. Latein Svazek: 1 Strana: 0880
3. Latein, Klein - L., Slatinky u Prostě- jova; Malá Slatina u Brna.

131420   4. Latein Svazek: 1 Strana: 0880
4. Latein, Ober-L., Slatina horní u Dačic na Mor.

131421   Laténský Svazek: 8 Strana: 0183
Laténský. L. doba v Čech.; její konec sahá do VIL—VIII. stol. Cf. NZ. III. 471. L. doba zavedla ráz kultury římské a nástroje železné místo dřívějších bronzových. Vz Těn- ský, NZ. III. 73.

131422   Laténský Svazek: 9 Strana: 0141
Laténský. L. kultura. Vz Ott. XV. 689.

131423   Latentní Svazek: 1 Strana: 0880
Latentní, z lat., skrytý, latent, verborgen, geheim.

131424   Latentní Svazek: 6 Strana: 0819
Latentní smrštění svalu. Osv. I. 482.

131425   Latěnýi Svazek: 6 Strana: 0819
Latěnýi; -ěn, a, o, rispeNartig. Sl. les., Rst. 435.

131426   Laterační Svazek: 10 Strana: 0156
Laterační švindl (zakrytý) Nár list. 1903. 337. 4.

131427   Lateralní Svazek: 1 Strana: 0880
Lateralní, z lat., poboční, postranní, ve- dlejší. Rk. Lateral-, Seiten-.

131428   Lateralní Svazek: 6 Strana: 0819
Lateralní veličina (pomyslná). Stč. Alg. 15.

131429   Lateran Svazek: 6 Strana: 0819
Lateran, u, m. = postranní ulice. Sdl. Hr. III. 2. — L. = chrám a palác v Římě. Vz S. N., Rk. Sl.

131430   Lateránský Svazek: 6 Strana: 0819
Lateránský. L. koncilia. Vz S. N.

131431   Laterit Svazek: 6 Strana: 0819
Laterit, u, m. Hlb. II. 510.

131432   Laterit Svazek: 9 Strana: 0141
Laterit, u, m. = železitá hlína červenavá. Vz Ott. XV. 691. Žv. VIII. 316.

131433   Laterna Svazek: 1 Strana: 0880
Laterna, y, f., lat., lucerna, svítilna, La- terne, Leuchte; 1. magica, kouzelná svítilna. Zauberleuchte. Rk.

131434   Laterna Svazek: 6 Strana: 0819
Laterna. Pojčij mi, mo milo, pojčij mi 1-ně, aby sem se podivol na tve oči černe (u Palkovic) Brt. D. L. magica. Vz KP. II. 152., 153 , Kram. Slov.

131435   Láternický Svazek: 9 Strana: 0141
Láternický. L. pila. Čes. 1. VII 15. Sr. Látro.

131436   Laternička Svazek: 8 Strana: 0184
Laternička, y, f. = odkvetlá pampeliška. Brt, D. II. 508.

131437   Láterník Svazek: 6 Strana: 0819
Láterník, a, m. = kdo dělá látra (sáhy) v lese, der Klafterholzarbeiter. Sl. les. U Rož- mitála. Pik. U Hořic. Gtl.

131438   Láterník Svazek: 9 Strana: 0141
Láterník, a, m. = drvoštěp. Rožmit. Kub. 153. Sr. Látro = pařez.

131439   Laterovati Svazek: 6 Strana: 0819
Laterovati = účty na celé straně sčí- tati, lateriren. Kh.

131440   Láteřiti Svazek: 1 Strana: 0880
Láteřiti, il, ení, říkati: látro hromů, tisíc later, wettern. Dch.

131441   Láteřiti Svazek: 6 Strana: 0819
Láteřiti. L-řil, jen což děláš. Stnk. Už na takový život 1-ří (proklíná jej). L. proti někomu. Bkř.

131442   Láteřivý Svazek: 10 Strana: 0616
Láteřivý křik. Slád. Rich. II. 7.

131443   Latevní Svazek: 1 Strana: 0880
Latevní = latní.

131444   Ľateže Svazek: 6 Strana: 0819
Ľateže = hleďte. Slov. Zátur.

131445   Láti Svazek: 1 Strana: 0880
Láti, laji, laj, je (íc), lál, lán, lání; lávati = plísniti, domlouvati, hubovati, schelten, tadeln, schmähen, schimpfen, verweisen, lästern; zlo- řečiti, fluchen. Jg. — abs. Neudatný neumí jedno láti. Dal. Ta shnilina velmi laje (smrdí). Ros. — komu. Pán mu hrozně lál. Ros. Písmo jim laje. Pass. Kdožby Bohu lál aneb se porúhal. Sob. 52. — Tkad., Vrat., Jel., Zk. — koho. Jeden druhého laje a kleje. Čas. duch. — Jg. — na koho. Láli na ně a klnuli. Kom. — V., Jd. — komu čím. Lají nám slovy hanlivými. Štelc. Když ru- kojmě povinnosti své jsouce k ní upomínáni ne- dostáli, měl věřitel právo jim láti lacím listem veřejně přibitým. V Němcích byly tytéž listy pod jménem Scheltbrief. Kn. dr. — komu z čeho. Vy neviete tu dobra svého, lajíce ze sňatka mého. Dal. 41. Laje mu z jeho mdlého nestatečenství. Let. — proti komu. Zk., Čr. — komu oč. Už mi lidé o to láli. Sš. pís.

131446   1. Láti Svazek: 6 Strana: 0819
1. Láti = plísniti atd. BO . Ž. wit. 67. 31., 36-22. L. z lajati. Bž. 28. Cf. Mz. v List. fil. 1882. 192. — komu. Nelaj mi. Ž. wit. 15. 17. L. komu. ZN. Té náhlé schůzce lál. Kká. Td. 62. Jenž otčíku lají. Hr. ruk. 97. b. — nač. Já nezpívala, jen sem si na služku lála. Sš. P. 132. Volno psu i na Boha láti (štěkati). Pk. Bůh neslyší, když pes na měsíc (na hvězdy) laje (štěká). Prov. — komu z čeho. Neračte nám z toho láti. Mnč. R. 99. Nemáš mi proč z toho 1. Hr. ruk. 423. Z toho jim králevna nelá. Kat. 14. Mnozí změtenci budú mi z toho láti. Výb. II. 285. — komu oč. Za Sš. P. polož: 654. Lál nešlechetné tej ženě o hrušky. NB. Tč. 237. — jak. Příkře 1. BO. Ševci svým ženám zle lajú. Hr. ruk. 124. a. Ze mi laje bez viny. Půh. II. 562. — komu, koho proč. Prečo ma tvoja manka laje. Sl. ps. 210. Mňa pro tebä lajú Ht. Sl. ml. 220. Má maměnka mně pro tě laje. Sš. P. 392. — kam. Vaněk obveda tu škodu do- brými lidmi lál jest v svět, kdoby jemu tu škodu učinil, že by nebyl dobrý člověk. NB. Tč. 214.

131447   2. Láti Svazek: 6 Strana: 0819
2. Láti = hřešiti, sündigen. Zlinsky. Brt. Cf. Mkl. Etym. 158.

131448   3. Láti Svazek: 6 Strana: 0819
3. Láti = líti. Laš. Mtl. Slov. Hol. 70. Na Lašsku lať = líti, łať = domlouvati. Brt. D. 98.

131449   Láti Svazek: 7 Strana: 1312
Láti z lajati, laju, laješ, lajú; laj (nepře- hlas.), laje, íc. Vz Listy fil. 1884. 100., 1892. 373., 375. — L. = štěkati. Bůh neslyší, když pes na měsíc laje. Us.

131450   Láti Svazek: 8 Strana: 0184
Láti z lajati. Gb. H. ml. I. 91. Imper. lejte, lejme; nyní zase: laj, lajme, lajte; přehláska jest zrušena. Ib. 135.

131451   Láti Svazek: 9 Strana: 0141
Láti, vzor časování sloves V. tř. Vz Gb. H. ml. III. 2. 385. — komu. Bylo by to tolik jako 1. větru, že mi srazil klobouk. Šml. V. 34. - koho. Chč. S. 1. 110.

131452   Ľáti Svazek: 9 Strana: 0447
Ľáti = lit'. Ľ. olova. Slov. Nár. sbor. 1901. 141.

131453   Láti Svazek: 10 Strana: 0156
Láti. Lál jí zlým jazykem 1512. Arch. XIX. 174.

131454   Lati-um Svazek: 1 Strana: 0881
Lati-um, a, n., dle Gymnasium, krajina v Italii. V z více v S. N.

131455   Latička Svazek: 6 Strana: 0819
Latička, vz Lať.

131456   Latie Svazek: 6 Strana: 0819
Latie, n. = lání, das Schelten, Fluchen ; das Lattenwerk. Slov. Ssk.

131457   Latifundie Svazek: 9 Strana: 0141
Latifundie z lat. = rozsáhlé plochy půdy zemědělství věnované jsoucí vlastnictvím jednotlivců pod jednou správou. Vz Ott. XV. 692.

131458   Latin Svazek: 1 Strana: 0880
Latin, a, m. Latinové, die Lateiner v Italii. V. — Latiník. — Latinský.

131459   Latin Svazek: 10 Strana: 0156
Latin. To miesto (tajná žába) slove latens rana po latinu. Ap. d. 63. (Mš. ).

131460   1. Latina Svazek: 1 Strana: 0880
1. Latina, y, f., na Slov. latinčina, das Latein. L. dobrá, pěkná, V., sprostá, chybná, Jg., kuchyňská (špatná). Do 1-ny překládati. Z latiny moudrý, a po česku hloupý. Jg. Dáti někomu latinu = láti ho. L. Dáti komu latinu, až se mu leb kouří. L., Č. čísti komu latinu. Domluva. Č. Cetli mu 1-nu a vzali ho na káry (kárání). Pk.

131461   Latina Svazek: 6 Strana: 0819
Latina Str. 881. a. 1. ř. sh. Četli oprav v Četli. Lašsky: latina = litina, łatina = latinská řeč. Brt. D. 98., Mtl. Dřeli se svojí 1-nou kozla (byli v úzkých).- Ehr. 36. To byla horší 1. (věc)! Us. Dák. L-nou ústa si proplákli (málo se jí naučili). Šf. Strž. II. 369. Není všecka 1. slovo boží. Bž. L. a latiníci, vz Sbn. Rejstř.

131462   Latina Svazek: 8 Strana: 0184
Latina. Myslivecká 1. = lež. NZ. IV. 236.

131463   Latina Svazek: 9 Strana: 0447
Latina. Pěstování latiny v XV. a XVI. století ve školách. Vz Wtr. Part. 528. nn.

131464   Latina Svazek: 10 Strana: 0615
Latina, y, f. = hořejší drátěné plátno v žejbrovadle, že bylo z latí zbudováno. Čes. 1. XV. 295. Láska. L. je svatý plamen bohům vzatý. Ženská 1. je jako mhla, vzejde, pomine. Zvon V. 595., VI. 51. Jest 1. hloubkou moři podobná, kdo prozkoumal kdy její prohlubeň? Zr. Poes. 47. L. žiaden vecheť
slámy; L. je sladká, ale len s chlebem.
Mus. slov. V. 27., VI. 58. Žádná rada ani
rozum nepomůž, když koho věrná 1. a
milosť přemůž. 1599. Mus. 1905. 299. L.
přátel zlých se mění v strach, a strach
v nenávisť. Slád. Rich. II. 111. — L. —-
obecná práce. Kdo se na lásce potrhá, není
hoden krchova. Litom. 73. — L. = lasko-
vání. — L. = práce lesní, hlavne sázení
stromků, které konají zadarmo, aby směli
chodit do lesa na roští. Hoš. Pol. I. 138. — L. hořící, plamenná, ohnivá. Vz Srdcovka (rostl. ) zde.

131465   Latina Svazek: 10 Strana: 0616
Latina, y, f. = hořejší drátěným plátnem opatřené žejbrovadlo, jež bylo z latí zbu- dováno. Čes. 1. XV. 295.

131466   2. Latina, latinka Svazek: 1 Strana: 0881
2. Latina, latinka, y, f., nástroj v krup- niku k podsívání krup, das Siebwerk. Us.

131467   Latináč Svazek: 6 Strana: 0819
Latináč, e, m. = latinář.

131468   Latinák Svazek: 6 Strana: 0819
Latinák, a, m. = gymnasista; kdo latinu pěstuje. Na již. Mor. Šd. Vz Latinář.

131469   Latiňan Svazek: 6 Strana: 0819
Latiňan, a, m. = katolík (prevzdívka u Poláků). Osv.

131470   Latinař Svazek: 6 Strana: 0819
Latinař, e, m., der Latinist. Křn. Vz La- tiník.

131471   Latinářka Svazek: 6 Strana: 0819
Latinářka, y, f., die Lateinerin. Šm.

131472   Latinářský Svazek: 6 Strana: 0819
Latinářský, Lateiner-. Šm.

131473   Latinářství Svazek: 6 Strana: 0819
Latinářství, n., das Lateinwesen. Šm.

131474   Latinčina Svazek: 1 Strana: 0881
Latinčina, y, f., vz Latina.

131475   Latinčina Svazek: 6 Strana: 0819
Latinčina, latinčizna, y, f. = latina. Slov.

131476   Latině Svazek: 1 Strana: 0881
Latině, latinsky, lateinisch. L. mluviti. V.

131477   Latině Svazek: 6 Strana: 0819
Latině = latinsky. Milosť, ješto 1. slove Caritas. Št. Kn. š. 35. - NB. Tč. 1.

131478   Latiník Svazek: 1 Strana: 0881
Latiník, a, m., vz Latin. — L., latinský spisovatel, ein lateinischer Autor. Čísti Lati- níky a Řeky. — L., latinář, e, m., kdo la- tině umí, Lateinkenner. Není veliký l. Us. — L.., katolik.

131479   Latinism-us Svazek: 1 Strana: 0881
Latinism-us, u, m., chybné napodobení tvarův a vazeb latinských. Gb. Uved. 35.

131480   Latinista Svazek: 1 Strana: 0881
Latinista, y, m., znalec latiny, Latinist.

131481   1. Latinka Svazek: 1 Strana: 0881
1. Latinka, y, f., doppeltes Saubersieb. Vz Latina, 2.

131482   2. Latinka Svazek: 1 Strana: 0881
2. Latinka, y, f., latina, s příhanou, Latein. Pořád jen mele latinku. Us. — L., domluva, Verweis. Berl. kr. 97. Čísti komu latinku. Vz Latina. D.

131483   Latinka Svazek: 6 Strana: 0819
Latinka, y, f. = latinské písmo. Us. Cf. KP. I 307.

131484   Latinník Svazek: 10 Strana: 0156
Latinník, vz Latiník.

131485   Latinomluv Svazek: 6 Strana: 0819
Latinomluv, u, m. = zlatinělé mluvení, deR Latinismus Nz.

131486   Latinská Svazek: 8 Strana: 0184
Latinská. Chodí do 1-skej = do gymnasia. Phľd. 1894. 551.

131487   Latinský Svazek: 1 Strana: 0881
Latinský, lateinisch. L. řeč, jazyk (vz více v S. N. ), národ. V. Latinských slov, 1. řeči užívati. V. Latinsky mluviti, psáti. Us. Jak to řekneš po latinsku? Na latinsko se to tak jmenuje. Br. Na latinsko něco přeložiti. Lom.

131488   Latinský Svazek: 6 Strana: 0819
Latinský. L. kuchyně (lékárna). Bdl. L. jazyk. Cf. Mus. 1873. 283.

131489   Latinský Svazek: 9 Strana: 0141
Latinský. Cvičebnice lat. jazyka. Vz Jub. IIIc-· 67. —71. Latovitý. L. květenství. Vz Ott. XV. 469. Latovník. Vyvrtej díru 1-kem. Uč. spol. 1897. XI. 21.

131490   Latisko Svazek: 6 Strana: 0819
Latisko, a, n., grosse o. schlechte Latte. Šm.

131491   Latiti Svazek: 1 Strana: 0881
Latiti, il, ěn, ění, laťovati, latten. Na Slov.

131492   Latitý Svazek: 1 Strana: 0881
Latitý, Rispen, rispig. Vz Lať, 2.

131493   Latka Svazek: 1 Strana: 0881
Latka, y, f., nádoba na mléko, krajáč. V Opav. Pk. Vz Látka (konec). — L., vz Lať, 1.

131494   Látka Svazek: 1 Strana: 0881
Látka, y, f., demin. slova: lata, z čeho se něco dělá, Stoff, Zeug, Materie. Z tvrdé látky něco dělati. V. L. mrvicí. Vaň. L. ke komoedii, D., k spisování a skládáním poë- tickým. Tatr. Maňas z hrubé látky (veliký hrubián). Sych. L. na oděv: světlá, pevná, nepevná, kostkovaná, poloulněná, lněná, tka- nina, barchany, konopňák, pruhatina, pruhatá, pruhaná, lehká, těžká, jednoduchá, nejnovější, kropenatá, pruhovaná, srstnatá, plišová, do- mácí, cizozemská atd. Šp. L. krmná, dužebná (Nahrungsstoff der Lebenssäfte). Nz. L. před- stavy, myšlénky je platná, neplatná. Jd. V lučbě: látky bílkovité či proteinové, eiweiss- artige Stoffe, Šfk. 635.; 1. klihovité, leim- gebende Stoffe, Šfk. 656.; l. pektinové či rosoly rostlinné. Šfk. 562. L. učebná, cvičebná nebo kratčeji: učivo, cvičivo, dle palivo, sta- vivo atd. Avšak stačí též učení, cvičení. Cf. Nedělní čtení, učení křesťanské. Us. Brs. 98. Vz Lehrmittel, Lehrstoff. L. zdravotní, Sani- tätsmaterial. Čsk. Z tvrdé látky něco dělati. V. L. na šaty. — To, o čem se myslí, slove v logice látka (materia), způsob pak, kterým se to myšlení děje, slove jeho doba (forma). Marek. L. věty, vz Gb. Uved. do mluv. 41. L. k písemnému vypracování; nemám 1-ky k psaní; mám 1-u k mluvení. Nt. Vz Hmota a více v S. N. — L., krajáč. Us. na Slov. a na Mor. Mřk. V Chrud., Kd.

131495   Látka Svazek: 6 Strana: 0819
Látka, vz Mz. v List. fil. 1882. 190., Rk. Sl. L. nepromokavá, Wld., na nábytek. Dch. — L. úst rojné, organische Stoffe, čpavko- datné, ammoniakgebend, dusičnaté, stick- stoffhaltig, rozpustné, aurlöslich, pryskyřič- naté, harzartig, Šp., mezibuničná, Intercel- lularsubstanz, Sl. les., výrobní (vyjadřuje se s předložkovým genitivem : z, od. člo- věka z hlíny stvoril. Chrám stavěn jest od kamene. Brt. S. 3. vyd. 77. 7). L. dýcha- večné, krvetvorné, mineralní, kostěné, Schd. II. 372 , 373., 229., 328 , netečné, plastické, respirační. KP. V. 17., 19. — L. díla umě- leckého, podstatová, Vch. Ar. I. 1., II. 7., obrazu, Dch., psychologická či duševědná, Dk. P. 1., básně, povahy. Dk L. obsahová, vz Obsahový. L představy. Jd. lim dána 1. k hovoru. Vrch. L. básnická, Mus. 1880. 157., životní. Mtc. 1. 1863. 16. L. historická, naučná, popisná, oživovací Vz Jg. Slnosť. 48., 4.9., 54., 83. L. zásobní, reservní, ústrojná, v bot. Rose. 24., 36. L. úsudku. Dch. I. 73. O 1. slohové vz Vor. St. 4. — L. = krajáč. Chrud. oprav v: Přerov. Brt., Kch., Hdk. C. 379., Kld. II. 106., Mtl , Tč., Bl. 339.— L., latka — hrnec na květiny. Laš. Mtl., Tč.

131496   Látka Svazek: 7 Strana: 1312
Látka. Instrumental látky. Gb. Ml. II. 127.

131497   Látka Svazek: 8 Strana: 0184
Látka = veliký hrnec (nepolévaný). Vck. Poh. 89., Bl. Gr. 339. — L. Barvy a látky k šatům v XVI. stol. Vz Wtr. Krj. I. 355. nn.

131498   Látka Svazek: 10 Strana: 0616
Látka na oděvy atd.: četková, dámská, jarní, kalhotová, kostkovaná, letní, ná- bytková, na draperie, na houně, na vy- šívání, obleková, praporová, plachtová, prací, proužkovaná, přikrývková, sámková, slamníková, svrchníková, sypková, ubru- sová, vestová, zaslonová, zimní atd. Rgl.

131499   Látkárna Svazek: 10 Strana: 0156
Látkárna, y, f. = místo, kde materialista látky robi a prodává. Fr. Tomsa 1864 Ne- ujalo se.

131500   Látkář Svazek: 1 Strana: 0881
Látkář, e, m., vz Latač.

131501   Látko Svazek: 6 Strana: 0819
Látko, a, n. = krajáč. Vz Látka. U Víš- kova. Kol. ván.

131502   Látkově Svazek: 6 Strana: 0819
Látkově působiti. Dk. Poet. 60.

131503   Látkovina Svazek: 6 Strana: 0819
Látkovina, y, f., das Material. Plémě slovanské je prý 1-nou a materialem, k jehož obdělání povoláno jest plémě germanské. Koll. III. 261.

131504   Latkovitý Svazek: 1 Strana: 0881
Latkovitý, Rispen-. Vz Lať, 2. Koubl.

131505   Látkovník Svazek: 10 Strana: 0156
Látkovník, a, m. = materialista. Fr. Tomsa. 1864 Neujalo se.

131506   Latkový Svazek: 6 Strana: 0819
Latkový = z lat zrobený. L. komôrka. Slov. Soki. I. 325.

131507   Látkový Svazek: 6 Strana: 0819
Látkový, Stoff-. L. cizota, Kos. Ol. I. 261., city, pud, Dk. Aesth. 25., 98., 332., poměry, Vch. Ar. II. 7., jména, Křn., my- šlénka. Jd. 2. 419*

131508   Látkový genitiv Svazek: 7 Strana: 1312
Látkový genitiv. Vz Gb. Ml. II. 113. §. 392.3. L jména (materialia): železo, hlína. Ib. 73.

131509   Latnatý Svazek: 1 Strana: 0881
Latnatý = latkovitý. Rostl.

131510   Laťní Svazek: 1 Strana: 0881
Laťní, latový, laťový, latevní, od lati nebo laty, Latten-. L. hřebík, (latovník), dříví, nebozez. D., Jád.

131511   Latník Svazek: 1 Strana: 0881
Latník, u, m. Lattennagel. Us. Dch. — L., obrněný vojín. Krok.

131512   Látnouť Svazek: 7 Strana: 1312
Látnouť někoho = udeřiti. Vz Lajznouti, Líznouti. Latranský měšťan. Arch. VIII. 529

131513   Látnouti Svazek: 10 Strana: 0156
Látnouti. Vz Látati.

131514   Latnúť Svazek: 6 Strana: 0820
Latnúť. Něbudě ticho, ež ho kopidul lo- patum latně (až umře). Slez. Sd.

131515   Lato Svazek: 6 Strana: 0820
Lato = léto. Slez. Brt. P. 141.

131516   Látočnosť Svazek: 6 Strana: 0820
Látočnosť, i, f. = látečnosť. Slov. Loos.

131517   Latomyš, i Svazek: 8 Strana: 0184
Latomyš, i, f. = netopýr. Čern. Př. 53.

131518   Latoň Svazek: 6 Strana: 0820
Latoň, ě, m. = latač, Taugenichts. Slez. Šd.

131519   Latona Svazek: 1 Strana: 0881
Latona, y, f. L. bohyně starých Římanův; u Řekův: Leto. Vz Leto.

131520   Latopýr Svazek: 8 Strana: 0184
Latopýr, a, m. = netopýr. Čern. Př. 53.

131521   Látor Svazek: 6 Strana: 0820
Látor = láchtor. Slov. Loos.

131522   Latorica Svazek: 6 Strana: 0820
Latorica, e, f., řeka na Slov. Č. Čt. II. 353.

131523   Latoušiti Svazek: 1 Strana: 0881
Latoušiti, v Krkonoš. = lakotiti. Kb.

131524   Laťováha Svazek: 6 Strana: 0820
Laťováha, y, f., vz Laťový.

131525   Laťovák Svazek: 1 Strana: 0881
Laťovák, u, m. = latovník.

131526   Laťovák Svazek: 6 Strana: 0820
Laťovák = český národní tanec. Bačk.

131527   Laťování, n Svazek: 6 Strana: 0820
Laťování, n., das Latten. Šand. II. 69., Sl. les.

131528   Laťovati Svazek: 1 Strana: 0881
Laťovati, laťmi krov pobíjeti, latten, die Latten anschlagen. Jg.

131529   Laťovati Svazek: 10 Strana: 0156
Laťovati. Stráně latovány byly poli a lukami. Rais. Vlast. 335.

131530   Latovec Svazek: 1 Strana: 0881
Latovec, vce, m. = šindelák. Na Slov. Vz Latovník.

131531   Latovec Svazek: 6 Strana: 0820
Latovec, také na Mor. Brt. D. 227.

131532   Laťoví, laťoví Svazek: 1 Strana: 0881
Laťoví, laťoví, n., mnoho latí, Latten- werk. — L., lati na střeše. — L., něco z latí dělaného, beseda atd. Lattenwerk. D.

131533   Laťovík Svazek: 1 Strana: 0881
Laťovík, u, m. Lattenbohrer (nebozez). Us. Ber.

131534   Laťovina Svazek: 6 Strana: 0820
Laťovina, y, f. = dílo z latí, das Latten- werk. Sl. les.

131535   Latovisko Svazek: 1 Strana: 0881
Latovisko, a, n., louže, Lache, Jauche. Us. v Chrud. a mor.

131536   Latovisko Svazek: 6 Strana: 0820
Latovisko, a, n. = tratoliště. L. krve, špíny a p. Č. T. Tkč.

131537   Latoviště Svazek: 6 Strana: 0820
Latoviště, ě, n. = latovisko. Mor. Knrz. Ve vých. Čech. Kšá.

131538   Latovní Svazek: 1 Strana: 0881
Latovní = latní.

131539   Latovník Svazek: 1 Strana: 0881
Latovník, u, m., latevník, latovní hřebík, na Mor. peřák, na Slov. klinec, Lattennagel. Us. — L., latovní nebozez, ein Lattenbohrer. Us. Vz Laťovík.

131540   Laťový Svazek: 1 Strana: 0881
Laťový = latní.

131541   Laťový. L Svazek: 6 Strana: 0820
Laťový. L. hřebík (latník, laťovák, la- ťovnik, laťovec), Sl. les., váha (lafovaha, die Waglatte), Bc, prací stroj, Lattenwasch- maschine, zábradlí, lešení, rošť, -rost, buben, -trommel, Šp., podkryt, Šand. II. 69., les, -wald, plot, -zaun, kláda, -klotz, smyk, -riese, síla, -stärke, dvéře, Sl. les., mříž, -gitter. Us. Pdl.

131542   Látr Svazek: 6 Strana: 0820
Látr, u, m., vz Látro.

131543   Latr Svazek: 9 Strana: 0141
Latr, a, m. = lotr. Hus I. 183, 200.

131544   Latran, u, m Svazek: 6 Strana: 0820
Latran, u, m. = dlouhá ulice k městu vedoucí. Vz Sdl. Hr. VI. 63.

131545   Latrina Svazek: 1 Strana: 0881
Latrina, y, f., záchod. Před l-nou ležel hrnec. Svěd. 1569.

131546   Latrína Svazek: 9 Strana: 0141
Latrína, y, f., z lat. = záchodková žumpa, sloužící ku shromažďováni výkalů, moče a jiných odpadkových hmot a tekutin domác- nosti. Vz Ott. XV. 710.

131547   Látro Svazek: 1 Strana: 0881
Látro, a, n., látr, u, m. Z něm. Lachter, Malter, Klafter. V. L. = veliký sáh zdélí čtyř malých loket, v hornictví a uhlířství. D., V. Hornický sáh rozličné délky v roz- ličných zemích. Kutnohorský něco přes tři lokte. Na látra projednati. Vys. L. dříví. Us. Dceru obrátil jest v tvářnosť draka přeška- redého, jenž má ocas na 100 látruov zdélí. Břez. Látra dělati = dříví štípati. D. Látro hromů. Us. Tisíc later hromův! Alle Wetter! Us.

131548   Látro Svazek: 6 Strana: 0820
Látro = řada složeného dříví, der Holz- stoss. Val. Vck.

131549   Látro Svazek: 10 Strana: 0156
Látro, a, n. Chodí na látra = na sáhy, štípat dříví. Šb. D. 23. — Dvě stě later hromů do toho šelmy nedobrého. Světz. 1895. 15.

131550   Latroch Svazek: 1 Strana: 0881
Latroch, u, m., v horn. = dolový komín, snad z něm. Radloch. Vz Gl. 120. Luftloch.

131551   Látrování Svazek: 6 Strana: 0820
Látrování, n. = klení, das Fluchen. Vz Látro. Šml.

131552   Latrovati Svazek: 1 Strana: 0881
Latrovati, maltern. Vz Látro. — co: dříví. Jg.

131553   Látrovka Svazek: 1 Strana: 0881
Látrovka, y, f. Lachterstab; Lachterlatte. Vys..

131554   Látrový Svazek: 1 Strana: 0881
Látrový. L. dříví, Malterholz. D. Vz Látro.

131555   Latsný Svazek: 6 Strana: 0820
Latsný Ondřej, kazatel. 1797. Jg. H. 1. 2. vd. 591.

131556   Latus Svazek: 6 Strana: 0820
Latus = součet z celé strany, lat., der Betrag einer Blattseite; kupecky. Kh.

131557   Latuša Svazek: 6 Strana: 0820
Latuša, e, f. = látka, krajáč. Mor. u Slav- kova. Brt.

131558   Latuška Svazek: 6 Strana: 0820
Latuška, y, f. = latuša. Mor. Džl., Sbtk.

131559   Latvo Svazek: 6 Strana: 0820
Latvo = letmo. U Studence v Chotěboř. Neud.

131560   Laub Svazek: 6 Strana: 0820
Laub, a, m. — L. Ferd., český hudeb- ník. Vz Slavín II. 54., Rk. Sl.

131561   Laub Svazek: 9 Strana: 0141
Laub Fr, č. houslista, 1832—1875. Vz Ott. XV. 712.

131562   Lauban Svazek: 1 Strana: 0881
Lauban, Lubaň v prus. Slez.

131563   Laube Svazek: 6 Strana: 0820
Laube, vz Chýle. — L. Mart. Blk. Kfsk. 1152.

131564   Laubhüttenfest Svazek: 6 Strana: 0820
Laubhüttenfest. Vz Stanovisko (= stá- nek).

131565   Laucúch Svazek: 6 Strana: 0812
Laucúch. V 7. ř. místo Chrud. polož: Přerov. Tehdy jsú konšelé s obcí prišli s lancúchem (s řetězem;. NB. Tč. 274. Toho léta (1605.) na staroměstském rynku při lancouchu lotryně postavena byla. Kozelius 96. L. = silný řetěz na hemování, svěra. Mor. Mtc. 1878. 36. -- L., a, m. také = tulák. Brt. Cf. Lancovati.

131566   Laucúch Svazek: 8 Strana: 0183
Laucúch, vz Brzda (3. dod.).

131567   Lauček Svazek: 9 Strana: 0141
Lauček Mart. 1732—1802, slov. spis. Vz Ott. XV. 713.

131568   Laudamus Svazek: 10 Strana: 0616
Laudamus, lat. = veselo. To byl dnes laudamus v hospodě. Úbočí. Rgl.

131569   Laudanin Svazek: 9 Strana: 0141
Laudanin, u, m., alkaloid. Vz Ott. XV. 714.

131570   Laudemi-um Svazek: 1 Strana: 0881
Laudemi-um, a, n., dle Gymnasium, také plat lenní, slove plat, jehož dříve vlastník podstaty na vlastníku užitků jisté nemovitosti míval právo žádati, když stala se změna v osobě vlastníka užitků smlouvou, mezi živými'(stala-li se změna tato pro případ smrti, platilo se odúmrtné. ) Vz více v S. N. Lehngeld, Hand- lohn, Besitzänderungsgebühr.

131571   Laudemialní Svazek: 6 Strana: 0820
Laudemialní, Laudemial-, L. procento. J. tr.

131572   Laudemium Svazek: 8 Strana: 0184
Laudemium. L-mia platilo se vrchnosti 10%, kdykoli na př. selský statek přišel v jiné držení. L. posíl. 13. Cf. Auffank (3. dod.).

131573   Laudmer Svazek: 1 Strana: 0881
Laudmer, Luboměř u Hranic na Mor.

131574   Lauermann Svazek: 6 Strana: 0820
Lauermann Jos., kamenník v Praze ku konci min. stol.

131575   Lauf Svazek: 1 Strana: 0881
Lauf, u, m., z něm., zastr., die Werbung des Fussvolkes. Vz Gl. 121. — L., v horn. prkno, po kterém se chodí.

131576   Lauch Svazek: 1 Strana: 0881
Lauch, u, m., na Slov., z něm. Lauf, lávka z prken ve štole, po které se chodí a jezdí. Vys. Vz Lauf.

131577   Laukowitz Svazek: 1 Strana: 0881
Laukowitz, Slavíkovice u Jemnice na Mor.

131578   Laumontit Svazek: 6 Strana: 0820
Laumontit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 142.

131579   Laumontit, u Svazek: 9 Strana: 0141
Laumontit, u, m., nerost. Vz Ott. XV. 719.

131580   Laune Svazek: 1 Strana: 0881
Laune, něm., míra (mysli), mysl, vůle, chvíle, hodina. Dnes jest nevrlý (ist er übler L. ), rozmrzelý (verstimmter L. ). Svá hlava (eigene L. ). Něčím choutkám hověti. Vždy dobré mysli býti. Mk. Vz Rozmar.

131581   Laune Svazek: 6 Strana: 0820
Laune, něm. Není mi dnes do žertu, do smíchu, ich bin nicht in der Laune zu scher- zen. Mysl jeho se vyjasnila. Píše s veselým duchem. Nestálost osudu. Vyjel v přepo- divné míře ducha. Exc.

131582   Laune Svazek: 7 Strana: 1312
Laune Pozoruj, jak jest u něho na hvězdách, in was für einer Laune er ist. Fabritius. Káz. Ten člověk má obyčeje, Launen. V Podl. Brt. D 238.

131583   Launer Svazek: 9 Strana: 0141
Launer Štef. Vz Vlč. Lit. slov. I. 276.

131584   Laur Svazek: 8 Strana: 0184
Laur, u, m., polož sem, co zaznamenáno u chybného lour.

131585   Laurent-um Svazek: 1 Strana: 0881
Laurent-um, a, n., bylo mě. v Latiu.

131586   Laurentiades Svazek: 6 Strana: 0820
Laurentiades, a, m. L. Jiří 1615. Jg. H. 1. 2. vd. 591, Jir. Ruk. I. 445.

131587   Laurentinský Svazek: 9 Strana: 0141
Laurentinský či rulový útvar hornin; ob- sahuje hlavně rulu a žulu. Vz Pis. 22.

131588   Laureol Svazek: 10 Strana: 0156
Laureol, u, m, = rostlinný tuk. Nár. list. 1904. 10 11.

131589   Lauret(an)ská Svazek: 1 Strana: 0881
Lauret(an)ská litanie = lit., která prý do města Laureta (it. Loreto) s nebe spadla. Rk.

131590   Lauretská Svazek: 6 Strana: 0820
Lauretská litánie = k oslavě panny Marie, zpívá se každou sobotu ve svatyni poutního města Lamety (Loreta). Ve sva- tyni této jsou zbytky domu, ve kterém sv. rodina v Nazaretě bydlela. Hý.

131591   Laurič Svazek: 6 Strana: 0820
Laurič, e, m. — L. Jos. 1686.—1754., rektor v Hradišti. Jg. H. 1. 2. vd. 591., Jir. Ruk. I. 445.

131592   Laurič Svazek: 8 Strana: 0184
Laurič Jos. Cf. Mus. 1893. 260., 1895. 504.

131593   Laurin Svazek: 6 Strana: 0820
Laurin, a, m., os. jm. D. ol. III. 580. — L (Lorek), český bratr 1543. Jir. Ruk. I. 445. — L. Frant., dr., papež. dom. praelat, prof. theol. ve Vídni, Český spisovatel. — O L. vz Blk. Kfsk. 1349.

131594   Laurin Svazek: 9 Strana: 0141
Laurin Fr. Dr. Sr. Jub. XVIII, Ott. XV., 722.

131595   Laurin Svazek: 10 Strana: 0156
Laurin, a, m., vrch na Zvolensku. Sb sl, 1902. 50.

131596   Laurineae Svazek: 1 Strana: 0881
Laurineae, vavřínovité, řád rostlinný z oddílu bezkorunných dvouděložcův. Vz S. N.

131597   Laurinoylanhydrid Svazek: 10 Strana: 0156
Laurinoylanhydrid, u, m., v lučbě. Vstnk. XI. 124.

131598   Lauron Svazek: 6 Strana: 0820
Lauron, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 363.

131599   Lauronová Svazek: 6 Strana: 0820
Lauronová kyselina. Vz Rm. I. 428.

131600   Lauroví Svazek: 8 Strana: 0184
Lauroví, polož sem, co zaznamenáno u chyb- \ ného louroví.

131601   Laurovina Svazek: 6 Strana: 0820
Laurovina, y, f. = vavřín. Pl. I. 163.

131602   Laurový Svazek: 6 Strana: 0820
Laurový aldohyd. Vz Rm. I. 348.

131603   Laurový Svazek: 8 Strana: 0184
Laurový, polož sem, co zaznamenáno u chybného lourový.

131604   Laurový Svazek: 9 Strana: 0141
Laurový;. L. kyselina. Vz Ott. XV. 734.

131605   Laušmann Svazek: 6 Strana: 0820
Laušmann, a, m. L. J. Frant., správce 1845. Jg. H. 1. 2. vd. 591.

131606   Lauter Svazek: 1 Strana: 0882
Lauter, něm., samý, pouhý, jen. Byli tam samí vojáci. Mám pouhé, ustavičně, jen neštěstí. Šr.

131607   Lauterbach Svazek: 1 Strana: 0882
Lauterbach, Litrbachy, Vidrpachy u Li- tomyšle; Potůčník u Wiesenberka na Mor.

131608   Lautkrabě Svazek: 6 Strana: 0813
Lautkrabě, ěte, n., der Landgraf.

131609   Lautsch Svazek: 1 Strana: 0882
Lautsch, Loučka v Slez.; Mladec, Mláč u Litovle na Mor.

131610   Lautucha Svazek: 6 Strana: 0814
Lautucha, y, m. = lancúch, tulák. Mor. Bkř.. Brt.

131611   Lauzmpelc Svazek: 8 Strana: 0184
Lauzmpelc, e, m., jm. vinohradu na Mor. 1631. Kat. z Žer. 107. (Laus im Pelz). !

131612   Laužecký Svazek: 9 Strana: 0141
Laužecký Jos., katech, a spis. 1826—1883. Vz Ott. XV. 728.

131613   1. Lava Svazek: 1 Strana: 0882
1. Lava, y, f., lávka, na Mor. lavka = lavice, Bank. D. Taléřky pod lavó zarostajó trávó. Mor. P. 295. Vz Lávka.

131614   2. Lava Svazek: 1 Strana: 0882
2. Lava, y, f., Hlava, Laa, mě. v Dolních Rakousích.

131615   Láva Svazek: 1 Strana: 0882
Láva, y, f., výhoz sopek, speklina, Jg. L. = hmota vytékající z jícnů sopek oheň metajících. Vys. Sopkovina, žhavá tekutina ze sopek vyvržená. Rk. L. není žádná určitá hornina, nýbrž pevný, černý n. šedočerný kámen na povrchu ztrusce podobný, jenž povstal ochlazením a ztvrdnutím žhoucí hmoty ze sopek vyvřelé; týž obsahuje látky hornin, jaké byly v sopce uložené. Vz Hornina. Bř. 96. Proud lávy, lávový. Nz. L. trachytová, fonolithová, čedičová. Vz S. N. L. v hornictví, vz Berma.

131616   Láva Svazek: 6 Strana: 0820
Láva. Cf. Krč. G. 122,, 127.—128., 492., KP. III. 10., 43., Stč. Zem. 511., 78% Bř. N. 241., Schd. II. 73. — L. = lavice, die Bank. Mor. Brt., Mtl., Bkř. Přišel před nás a před čtyři lavy soudu hájeného. Pal. Rdh. II. 166. — L., Laa, městečko v Dolních Rakousích na mor. hRanicích. Šb., Let. 186.

131617   Lava Svazek: 7 Strana: 1312
Lava. Předstúpili před nás a čtyři lavy soudu hájeného. Arch. VIII. 507.

131618   Láva Svazek: 7 Strana: 1312
Láva krve = tratoliště. — L. jalovcová (odvar).

131619   Lavandule Svazek: 1 Strana: 0882
Lavandule, lavendule, levandule, z lat. lavandula, Jg., rod rostlin pyskokvětých (Labiat). Vz více v S. N. L. širolistá, 1. spica, die breitblättrige L. L. pravá, lavandula vera, echte Lavandel. Čl. 81., Kk. 178.

131620   Lavandule Svazek: 6 Strana: 0820
Lavandule. Cf. Rstp. 1163., Rosc. 134., Slb 344., Schd. II. 290., Sš. P. 384., Kram. Slov. 253., Slov. zdrav.

131621   Lavandule Svazek: 9 Strana: 0141
Lavandule. Vz Ott. XV. 729.

131622   Lavandulový Svazek: 6 Strana: 0820
Lavandulový keř. Sbtk. Rostl. 14.

131623   Lavaný Svazek: 10 Strana: 0616
Lavaný měsíc, vz Holák. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XV. 47.

131624   Lavaoid Svazek: 6 Strana: 0820
Lavaoid, u, m. = sloučenina ku slučo- vání hmot stavebních výrobků železných i kovových v pevný celek. Us.

131625   Lavaterka Svazek: 1 Strana: 0882
Lavaterka, y, f. L. obecná, lavatera thu- ringiaca, rostl. FB. 83.

131626   Lavaterka Svazek: 9 Strana: 0141
Lavaterka, y, f., rostl. Vz Ott. XV. 730.

131627   Lávati Svazek: 1 Strana: 0882
Lávati, vz Láti.

131628   Lávati Svazek: 6 Strana: 0820
Lávati zeď = dělati? Vz Vlávati. Praž. arch. Wtr.

131629   Lávčička Svazek: 1 Strana: 0882
Lávčička, y, f., kleiner Steg. Vz Lávka. — L. u knihtiskaře dřevěné proložky mezi kolumnami písma, aby v tisku ta místa, která lávčičkami se kryjí, bílá zůstala. L. prostřední, křížová, krajní, svazací (široká). Der Mittel-. Kreuz-, Anleg-, breite Bundsteg. Rohn.

131630   Lavecká Svazek: 6 Strana: 0820
Lavecká, é, f., sam. u Staré Libně.

131631   Lavečka Svazek: 6 Strana: 0820
Lavečka, y, f., vz Lavice.

131632   Lavement Svazek: 6 Strana: 0820
Lavement, u, m., fr. = klystér.

131633   Lavenda Svazek: 6 Strana: 0820
Lavenda, y, f. = levandule. Prinese na vínok 1-du. Koll. Zp. I. 149.

131634   Lavendule Svazek: 6 Strana: 0820
Lavendule, vz Levandule.

131635   Laveta Svazek: 1 Strana: 0882
Laveta, y, f., Rohn. Vz Lafetta.

131636   Ľavica Svazek: 8 Strana: 0559
Ľavica = levice. Slov. Zátur.

131637   Lavice Svazek: 1 Strana: 0882
Lavice, e, f., lavička; v již. Čech. lajc, lejc. Kts. O původu vz Mz. 54. L., podlouhlé sedadlo se zábradlím i bez něho. Bank. Po lavicích za stůl zasedati. Kom. L. ve škole, ve světnici, v zahradě, u kamen, u stěny, se zábradlím, v divadle; lehací (u brusiče) k vr- tání, k lití u cínaře, k sekání, mycí, veslařská na lodí, Jg., u stolu. Nt. Pod lavicí = v koutě, v opovržení. Jg. Pod lavicí ležeti neznámým, opovrženým býti. Jg. Něco pod lavici hoditi. Někoho pod lavici strčiti (přemoci, posmí- vati se mu). Jg. Vz Nemilý. Č. Dostati se s lavice pod lavici (s lepšího na horší). Sych., Šm. Chudý všude musí za dvéře aneb pod lavici se vtisknouti. Prov. Nerád darmo s lavice spadne (kdo odevšad zisku hledá). Č., Lb., Vz Sobec. Ano našel to pod lavicí, za vozem běže. (Jinak se ta věc má). Vz Výmluva. Č. Urozený co třetí břevno pod lavicí (jestli kdo pro peníze, šat atd. za uro- zeného chce platiti). Č. Za nova řešátko pověsí, staré (potom jím) pod lavici hodí. D. Sedlák se neumí skrýti, když ho i pod lavici strkají, však mu vždy boty vyhlídají. Jg. Devíti myslí jest než s lavice spadne (jiné myslí sedě, jiné stoje). V. Srdce pod lavici upustiti. V. Spadl s lavice (je syn z kurvy). Ros. Na cizí lavici býti (v nájmu). Sych. Od 1-ce ke kamnům. Vz Blízko. Lb. — L. = sídlo pánův na sněmu a hlavně při soudech. Die Sitze der Beisitzer des Herren- gerichtes im Land rechte. Vz více v Gl. 121. L. světská, duchovní, rytířská, panská, městská = stavové světští, duchovní, rytíři, páni, měšťané. L. soudců. V. V lavicích sedají páni. Vš. Páni z lavic kteří v soudu zemském sedí. Die Landrechtsbeisitzer. Zříz. Ferd. S lavice a polštáře někoho svrci (= s úřadu. Vz stran přísloví: Úřad. ) Č., V. — L. u horníků kusy plástu n. flece, pískem, mastnicí atd. rozdělené. Vys. — L. chlebné, Brodladen, Brodbänke. Arch. II. 202.

131638   Lavice Svazek: 6 Strana: 0820
Lavice. Cf. Mkl. Etym. 161. Sedí na cizí 1-ci (je na cizím). Us. Vk. I pro pět ran do lavice, co to vidím? Us. Sbtk. Ta naše lavečka aj už sa polámala, co sem se sy- nečkem aj na ní sedávala; byla to lavečka z dřeva olšového, byl ten můj syneček sr- denka falešného. Sš. P. 353. — L. soudní. Cf. Pal. Rdh. I. 181. O pánu z lavic vz Vš. 67. —- L. = oblak táhlý, sloha, die Schichtwolke. Nz. — L. ledu — veliký kus. Us. — L. = kus souvislé pluhem obrácené a nerozdrobené půdy. Cf. Sklad. Us. Hk. — L., Lawitz, ves u Sobotky.

131639   Lávice Svazek: 6 Strana: 0820
Lávice, e, f., m. láhvice = dřevěná ná- doba na způsob škopíku, na hoře zabed- něná. Nosívá se v ní voda žencům na pole. Na Hané. Brt., Bkř. Vody se jí nedosta v lavici. BO. — L., místo v Boleslav. Blk. Kfsk. 789.

131640   Lavice Svazek: 8 Strana: 0184
Lavice = lávka. Phľd. 1893. 281. Lézti na 1-cu (hra na Mor.). NZ. III. 26. Cf. Pod- nožka (3. dod.). Kdo se narodil pod lavkum, něch se neraduje, že vyleze na ňu. Mor. Nov. Př. 176. I

131641   Lavice Svazek: 9 Strana: 0141
Lavice. Sedání v 1-cích = právo zasedati v nejvyšším soudu zemském. Pal. Děj. III. 2 368. Lidé na cizí lavici = baráčnici, po- druzi. Čes. 1. IX. 320.

131642   Lavice Svazek: 9 Strana: 0447
Lavice ledu = obdlouhlý kus vysekaného ledu. Us.

131643   Lavice Svazek: 10 Strana: 0156
Lavice, e, f. Něco pod 1-ci a na hřbet vložiti (nestarati se o to). Faust. 19.

131644   Lavice Svazek: 10 Strana: 0616
Lavice kostelní, obyčejná, školní. Jejich úprava s vyobraz. Vz KP. XI. 103. nn. tab. XXVL, XXVII.

131645   Lavicovitý Svazek: 10 Strana: 0156
Lavicovitý. L. sedadlo. Hlk. XI. 96.

131646   Lavičák Svazek: 6 Strana: 0820
Lavičák, u, m., das Bankeisen. Šp.

131647   Ľavičiar Svazek: 6 Strana: 0820
Ľavičiar, a, m. = levičák. Slov. N. Hlsk. II. 34.

131648   Lavička Svazek: 1 Strana: 0882
Lavička, y, f., das Bänkchen. L. k sedění, pod nohy, V., ve škole, veslařská. Kom. — L. u knihtiskaře, vz Lávčička, D. — L., čásť stavu tkadlcovského, svůrek. Us. — L., lávka. V. — L., zemanská stolice, Edelstuhl. Na Slov.

131649   Lavička Svazek: 6 Strana: 0820
Lavička, y, f., sam. u Milevska. — L., y, m., os. jm. — L. Václ., prof. v Pardu- bicích. Cf. Tf. H. 1. 3. vd. 190.

131650   Lavička Svazek: 7 Strana: 1312
Lavička Ces lavičku previesť někoho = ošáliti. Němc. I. 112.

131651   Lávička Svazek: 8 Strana: 0184
Lávička m. láhvička. Pror. Isa. 10. 33. Vz Lávice, Dšk. Jihč. I. 33. (h odsuto).

131652   Lavička Svazek: 9 Strana: 0141
Lavička Václ., prof. a spis., nar. 1846. Vz Ott., XV. 731. — L., y, f. Voditi přes lavičku = dělati si z někoho blázny. Zliv. Kub. 154.

131653   Lavička Svazek: 10 Strana: 0616
Lavička, y, f. Previesť koho z 1-ky do vodičky. Phľd. XXIV. 341.

131654   Lavičkár Svazek: 6 Strana: 0820
Lavičkár, a, m. = zeman. Slov. Bern.

131655   Lavičkář Svazek: 1 Strana: 0882
Lavičkář, e, m., s opovržením, laviční zeman, Stuhledelmann. Na Slov. Vz Lavička,

131656   Lavičky, pl Svazek: 6 Strana: 0820
Lavičky, pl., f., Lawička, ves u Sedl- čan, Blk. Kfsk. 493.; Lawiček, ves u Vel. Meziříčí. Rk. Sl.

131657   Laviční Svazek: 1 Strana: 0882
Laviční hadr, lavičník, Bankhader. Us.

131658   Lavičnice Svazek: 6 Strana: 0820
Lavičnice, e, f., der Bankhader. V By- stersku. Sn. Vz Lavičník.

131659   1. Lavičník Svazek: 1 Strana: 0882
1. Lavičník, a, m. Bankmacher. Troj., Tk. II. 374. — L., der Beisitzer. Na Slov. Vz Lavice. — L., tovariš na lavici pracující. Bankgesell. 1523.

131660   2. Lavičník Svazek: 1 Strana: 0882
2. Lavičník, u, m., hadr k utíráni lavic, Bankhader. D.

131661   Lavičnik Svazek: 6 Strana: 0820
Lavičnik, a, m., vz Šlohýř. — L., u, w. = přivlačka, das Bankeisen. Šp.

131662   Lavín Svazek: 6 Strana: 0820
Lavín, a, m., os jm. Vz Blk. Ktsk. 1349.

131663   Lavina Svazek: 1 Strana: 0882
Lavina, y, f., sněžina, svalina, spousta sněhu, která s hory spadši mnohdy celou dědinu zasype, Lavine. Rk. L. sněhová (sně- žina), sypká (Schutt-), spádná (Sturz-), po- suvná (Rutsch-). Nz.

131664   Lavina Svazek: 6 Strana: 0820
Lavina země, svalina, die Erdlavine. Sl. les. L. dle bulh. sespa (sněhu a p.).

131665   Lavina Svazek: 7 Strana: 1312
Lavina = svalenina, sněžiny, strž sně- hová, ošust sněhový, válenice, sněžina, sva- lina, sešust, valina. Vz tato slova i v dod.

131666   Lavina Svazek: 8 Strana: 0184
Lavina, také zášust. Vz toto.

131667   Lavina Svazek: 8 Strana: 0559
Lavina. Jak 1. v pádu roste, tak .. . Bráb. Vrch. 127.

131668   Lavina Svazek: 10 Strana: 0156
Lavina: sněžná hrouda. (1806). Lit. 1. 515. Sněhová 1. valíc se přibírá na sebe a roste, osamělý kousek sněhu taje. Stan. II. 297. Sr. Sněžnice, Ušust.

131669   Lavina Svazek: 10 Strana: 0616
Lavina, y, f. Sr. také Usyp v III. Přisp.

131670   Lavini-a Svazek: 1 Strana: 0882
Lavini-a, e, f., dcera, krále Latina, choť Aeneova.

131671   Lavini-um Svazek: 1 Strana: 0882
Lavini-um, a. n„ dle Gymnasium, bylo mě. Italie v Latiu. Vz S. N.

131672   Lavinový Svazek: 7 Strana: 1312
Lavinový. L. sbírka. Vz Sbírka (dod.). Lávka. Kdo se narodil pod lavkum,
něch se něraduje, že vyleze na ňu. Us. Brt.

131673   Lavirovati Svazek: 1 Strana: 0882
Lavirovati, z něm. lavieren, v plavectví = koráb proti větru udržovati, při čemž koráb brzy na tu brzy na onu stranu jede, ale přece ku předu pluje. — L. = opatrně sobě počínati, protivným stranám hověti a přece cíle dosíci. — L. v malířství = barevný nákres vodou smývati. S. N.

131674   Lávka Svazek: 1 Strana: 0882
Lávka, lépe než lavka (vz Hřička), Pk., lávčička, y, f., lavice. Bank. L. k veslům. V. — L. = malý mostek z klády, z prkna, Steg. V. Chodí po úzké lávce (žije při dvoře, nejisto jeho štěstí). Reš., Č. Chyba lávky (chybeno, omyl, verrechnet. ). Prov. Všichni z jedné vody a na jedněch lávkách pereme (chybujeme). Reš. — L., lavice v hornictví, vz Berma, Lavice. — L. skakací (v plovárně, Tremplin). Rk. — L., Laufbrett am Waggon. Dch.

131675   Lávka Svazek: 6 Strana: 0821
Lávka = lavice. Zlínsky. Brt. L. veslař- ská. Lpř. L komínová, das Kaminlaufbrett, Den., v máčírně (prkenný ochoz), Zpr. arch. VIL 32., u kádě, die Maischbank, Suk, v pla- menné peci (nízká zeď dělící plamenník od nístěje), NA. IV. 166., pro děla na hrad- bách. 1b. III. 145. V dolech, der Lauf, das Lauf-, Gestängebrett, die Laufdiele, Lauf- pfoste, Gestängefahrt. L. vozová, das Hunds- gestänge, der Hundslauf. Hr. 35. L. svrchní, Ober-, prostřední, Mittel-, spodní, Unter- bank. Dch. — L. = mostek etc. Klade mu lávky (podmínky). Jrsk. — TJ Lávek, pole u Zbraslavic. Pk.

131676   Lávka Svazek: 8 Strana: 0184
Lávka = stálý krám, u řezníků masnice. Pekaři s lávkami naproti placbekům (něm.) aneb těm, kteří na volný trh pekú (kteří v předměstích anebo přes pole bydlíce tako- vých krámů v městě neměli a jen jednou týdně na volném trhu městském režný chléb v pecních a koláče a krupici prodávali). 1584. Pras. Řem. 10.—11.

131677   Lávka Svazek: 9 Strana: 0141
Lávka, y, f. = židle. Těšín. Čes. 1. VIII. 55.

131678   Lávka Svazek: 10 Strana: 0156
Lávka. Někomu lávky klásti = podporo- vati ho, ulehčovati mu. Jrsk. III. 3. 130. Ta šenkýřka mu jen lávky strojí. Zvon III. 627. — L. = bidlo, vysoký člověk. Čes. l. XIII. 177.

131679   Lávkař Svazek: 6 Strana: 0821
Lávkař, e, m. = kdo dělá lávky, der Bankmacher. Brt.

131680   Ľavko Svazek: 6 Strana: 0821
Ľavko, a, n. = ľavoč, levák (převzdívka). Slov. Dbš. Obyč. 42.

131681   Lávkový Svazek: 6 Strana: 0821
Lávkový. L. loď (k vystoupení na břeh), das Stegschiff. Dch.

131682   Lavněti Svazek: 6 Strana: 0821
Lavněti = levněti, mässig, gelind wer- den. Slov. Loos.

131683   Lavník Svazek: 1 Strana: 0882
Lavník, a, m., zastr., soudní prostředník, der Schöppe. Boč.

131684   Lavník, vz Svazek: 10 Strana: 0157
Lavník, vz Hlavnik.

131685   Lavnosť Svazek: 6 Strana: 0821
Lavnosť, i, f., die Linderung, Wohlfeil- heit. Slov. Loos.

131686   Lavný Svazek: 1 Strana: 0882
Lavný = lavičný, Bank-. L. hadr. Na Slov.

131687   Lavný Svazek: 6 Strana: 0821
Lavný, gelind, mässig, wohlfeil. Slov. Loos.

131688   Lávný Svazek: 6 Strana: 0821
Lávný, Lava-. L. doliny, dlažba. Pl. I. 297., II. 329.

131689   Lavočka Svazek: 6 Strana: 0821
Lavočka, y, í. = lavička. Pomykuj se, pomykuj po lavočce ke mně. Koll. Zp. I. 94.

131690   Lavohrouda Svazek: 6 Strana: 0821
Lavohrouda, y, f. = hrouda lávy. Ten vrch ze samých svalených starých l-brud pozůstává. Pl. II. 525.

131691   Lavoid Svazek: 7 Strana: 1312
Lavoid, u, m. = massa k zalévání ka- menů na jezích. Nár. listy 1891. č. 256. -lavý, příp. Cf. Gb. Ml. II. 61. Laz, u, m., pega. Pršp. 14. 16. Lazebnice, e, f. = oděv na způsob sukně sahající až po ňadra, bez rukávů, zavěšený na ramenech tkanicemi. Ott. VI. 445.

131692   Lavokus Svazek: 6 Strana: 0821
Lavokus, u, m. = kus lávy. Ohnivý 1. Pl. II. 390.

131693   Lavoproud Svazek: 6 Strana: 0821
Lavoproud, u, m. = proud lávy, der Lavastrom. Věkem zvětralé 1-dy. Pl. II. 292.

131694   Lavor Svazek: 1 Strana: 0882
Lavor, u, m., z fr. lavoir (a to z lat. la- vare = mýti), umyvadlo. Us. — Na Slov. veliký, hořký hřib. Plk.

131695   Lavotok Svazek: 6 Strana: 0821
Lavotok, u, m. = tok lávy, der Lava- fluss, -strom. Pl. II. 473.

131696   Lávovec Svazek: 1 Strana: 0882
Lávovec, vce, m. Amphigenspath. Tpl.

131697   Lávovec Svazek: 6 Strana: 0821
Lávovec dvanáctistěnný, dodekaedrischer A., Lazurstein; sopečný, trapezoidaler A., Leuzit. Nz.

131698   Lávovina Svazek: 6 Strana: 0821
Lávovina, y, f., die Lavasubstanz. Rk.

131699   Lávový Svazek: 1 Strana: 0882
Lávový, Lava-. Krok.

131700   Lávový Svazek: 6 Strana: 0821
Lávový. L. sopka, Stč. Zem. 783., ka- mení. Osv. V. 20.

131701   Lávový Svazek: 10 Strana: 0157
Lávový. L. slzy (horké). Zr. Nov. 2 196.

131702   Ľavrovky Svazek: 9 Strana: 0447
Ľavrovky, pole u sv. Ondreje. Mus. slov. III. 3.

131703   Lavřín Svazek: 8 Strana: 0184
Lavřín, u, m., laurus (strom). Kub. Rol. 120.

131704   Lavsonka Svazek: 6 Strana: 0821
Lavsonka, y, f., lavsonia, Färbekraut, n. Šm.

131705   -lavý Svazek: 1 Strana: 0882
-lavý (ljavL, hivb), přípona adj.: bodlavý, kradlavý, křiklavý, pichlavý, smradlavý, stydlavý. Mkl. B. 223.

131706   Ľavý Svazek: 6 Strana: 0821
Ľavý = levý. Slov. Vz Levý.

131707   -lavý Svazek: 9 Strana: 0141
-lavý: chuderlavy. Slez. Lor. 35.

131708   -lavý Svazek: 9 Strana: 0447
-lavý. Vz Mus. 1843. 255.

131709   Lawtennis Svazek: 10 Strana: 0157
Lawtennis u, m., anglická hra míčem.

131710   Laxa Svazek: 9 Strana: 0447
Laxa, y, f. = běhavka. Sbor. slov. V. 84.

131711   Laxantia Svazek: 6 Strana: 0821
Laxantia, lat. = prostředky projímavé. S. N.

131712   Laxenburk, a Svazek: 1 Strana: 0882
Laxenburk, a, m., Lachsenburg, cís. letní sídlo v dolních Rakousích. Vz S. N.

131713   Laxirka Svazek: 1 Strana: 0882
Laxirka, y, f., běhavka (nemoc). Laxiren, Abführen, Purgiren.

131714   Laxism-us Svazek: 1 Strana: 0882
Laxism-us, u, m., z lat., ochablosť v mra- vech. Rk. Schlaffheit in sittlichen Grundsätzen.

131715   Laxovati Svazek: 1 Strana: 0883
Laxovati, lépe než laxirovati, laxiren, purgiren. D.

131716   Laytenambt Svazek: 6 Strana: 0821
Laytenambt, a, m. = lieutenant. 1619. Mus. 1880. 28.

131717   Laytenampt Svazek: 10 Strana: 0157
Laytenampt, a, m. = lieutenant. 1604. Čes. l. XIII. 398.

131718   Laytka Svazek: 10 Strana: 0157
Laytka, y, f. = lýtko. Aby laytky vy- hlídaly (z roztrhaných kalhot). Frant. 16. 32.

131719   Laz Svazek: 1 Strana: 0883
Laz, u, m., nezoraná čásť brázdy. Jg. Ungeackerte Stelle im Felde. Us. — Vůbec nevzdělané místo, lada, Lehde. Dal. — Laz hory, Bergfläche, vz Hora. Lazy, vysoká místa na horách. Na Slov. — L., ves v Be- rounsku. Tk. I. 87., III. 651.

131720   Laz Svazek: 6 Strana: 0821
Laz = lesnatá, jednotvárná, dlouhá ro- vina sklonná horní. Koll.,IV. 168. Cf. Mkl. Etym. 161. V jihozáp. Čech. láz, pl. lázy i láze. BPr. Lazy, na Mor. paseky, kopa- nice = u prostried hôr vyklučované, vy- ortované pole, lúky, pastvy, zahrady a uprostried týchto domy i hospodárske stavby jednotlivých majitelóv a rodin. Slov. Dbš. Obyč. 49., Pokr. Pot. I. 74. Lúky na men- ších vrchách, na úbočiach menujeme lazy. Hdž. Čít. 161 L = zoraný sklon, svah vrchu. Hdk. C. 379. — L = novale, no- vina, role posud neorané. Dal. 2. 39., Eml. Urb. 222., Rst. 435. — L = pole o samotě živým plotem ohrazené. Uh. Brt. D. 227. — L. = otvor v plotě. Slov. Ssk. — L. = les ve Přečkovicích u Luhačovic. Sk. — L. Na Lazích = les a louky mírného svahu u Dalečína. Pk. — L, sam. u Hrozenkova; Laas, ves u Strakonic a u Stříbra: L. Horní, Ober-Laas, ves u Březnice; L. Dolní, Unrer- Laas, ves u Příbramě. PL., Blk. Kfsk. 126., Rk. Sl. V Lazu u Příbramě mají mašinu na knedlíky; odtud mají název: Moula z Lazu. Vz Sbtk. Krat. h. 65.

131721   Laz Svazek: 8 Strana: 0184
Laz. O původu slova cf. Gb. H. ml. I. 87. Cf. Kopanice (3. dod.). Curticulae nomine lazy. Eml. Urb. 211., 222.

131722   Laz Svazek: 9 Strana: 0141
Laz, u, m. = trhlina mezi kameny. Neto- lice. Kub. 154.

131723   Lazačky Svazek: 6 Strana: 0821
Lazačky, adv = čtvernožky. Val. Vck.

131724   Lazák Svazek: 8 Strana: 0184
Lazák, a, m. = šoupálek (pták). V Podluží. Mtc. XVIII. 244.

131725   Lazany Svazek: 6 Strana: 0821
Lazany, dle Dolany, ves na Slov. Ev. Šk III. 262.

131726   Lazar Svazek: 1 Strana: 0883
Lazar, a, m., (vředovitý) bíďák, ubožák. Rk. Ein Lazar.

131727   Lazar Svazek: 6 Strana: 0821
Lazar. ZN., Jir. Ruk. I. 445., II. 388.

131728   Lazar Svazek: 9 Strana: 0141
Lazar, Lazar. Když's L-ře (Lazarzye) z mrtvých zkřísil. Modl. LXXXVIIL, CXLIX. 116. Vzkřísil jsem Lazaře z hrobu. 14. stol. Mus. 1900. 511.

131729   Lazar Svazek: 10 Strana: 0616
Lazar, a, m. = bídný, nemocný člověk. Zvon VI. 153.

131730   Lazáreň Svazek: 6 Strana: 0821
Lazáreň, mé, f. = nemocnice. Slov. Bern.

131731   Lazaret Svazek: 1 Strana: 0883
Lazaret, u, m., špitál malomocných, V.; potom nemocnice pro nakažené lidi a vojíny a konečně vůbec nemocnice pro chudé. Jg. V. Lazareth, Spital, Krankenhaus. Vz S. N.

131732   Lazareth Svazek: 6 Strana: 0821
Lazareth, u, m., ves n Litomyšle; ho- spoda u Plzně; sam. u Smíchova.

131733   Lazarethní Svazek: 6 Strana: 0821
Lazarethní úřad, das Lazarethamt. J. tr.

131734   Lazárna Svazek: 6 Strana: 0821
Lazárna, y, f. = lazáreň. Slov. Bern.

131735   Lazaroni Svazek: 1 Strana: 0883
Lazaroni, lazzaroni, luza, (nosiči, loďkáři, žebráci) v Neapoli. Rk.

131736   Lazaronstvo Svazek: 10 Strana: 0616
Lazaronstvo, a, n. = bída. Tam je mnoho 1-stva. Phľd. XXIV. 423.

131737   Lazarovina Svazek: 1 Strana: 0883
Lazarovina, y, f., chudina, nuzný lid, das arme Volk. Lpř.

131738   Lazarovský Svazek: 6 Strana: 0821
Lazarovský, lazarový, Lazarus-. Šm.

131739   Lazarský Svazek: 6 Strana: 0821
Lazarský = nemocný. Bern.

131740   Lázati Svazek: 9 Strana: 0141
Lázati. Na lekcí lázáš, tlampáš, chtěl sem tě, když's byl rektorem, skliditi. 1602. Wtr. Živ. Vys. šk. 156.

131741   Lazba Svazek: 10 Strana: 0616
Lazba, y, f. = lázeň. Gb. Slov.

131742   Lazbice Svazek: 10 Strana: 0616
Lazbice, e, f., zdrobň. lazba. Gb. Slov.

131743   Lazce Svazek: 6 Strana: 0821
Lazce, pl., Deutschlossen, ves u Unčova; Suché a Mokré L., vesnice v Opavsku. Šd., Sdl Hr. I. 231., II. 48.

131744   Laze Svazek: 6 Strana: 0821
Laze, pli., Lase, ves u Val. Meziříčí.

131745   Láze Svazek: 6 Strana: 0821
Láze, sam. u Pocinovic, les u Velešína. Vz Laz. BPr.

131746   Lazebka Svazek: 10 Strana: 0616
Lazebka, y, f., zdrobň. lazba. Gb. Slov.

131747   Lazebna Svazek: 1 Strana: 0883
Lazebna, y, f. Baderhaus, -stube. Th. Vz Lazebník.

131748   Lazebné Svazek: 6 Strana: 0821
Lazebné, ého, n., das Badegeld. Šp.

131749   Lazební Svazek: 1 Strana: 0883
Lazební, -bný, Bade-, Bad-. L. roucho, Kom., nádoba, V., nástroj, Us., houba. V. Vz S. N. L. groš (který se v sobotu tova- ryšům dával, aby mohli jíti do koupele). Lumír 1858. 1068., Gl. 121.

131750   Lazebnice Svazek: 1 Strana: 0883
Lazebnice, e, f., die Baderin. D. — L., die Bademagd. V.

131751   Lazebnický Svazek: 1 Strana: 0883
Lazebnický, Bader-. L. děvka. Aqu.

131752   Lazebnický Svazek: 7 Strana: 1312
Lazebnický. Byvalý 1. pořádek na Mor. Vz Mtc. XVI. 14. nn.

131753   lazebnický Svazek: 10 Strana: 0157
lazebnický. L. baňky. Zach. Test. 79.

131754   Lazebnictví Svazek: 1 Strana: 0883
Lazebnictví, n., Baderkunst, Baderei. Jg.

131755   Lazebníček Svazek: 6 Strana: 0821
Lazebníček, čka, m., diminut. slova la- zebník. Vj.

131756   Lazebničiti Svazek: 8 Strana: 0184
Lazebničiti, badern. Sterz. I. 379.

131757   Lazebničstvo Svazek: 10 Strana: 0616
Lazebničstvo, a, n. = lazebnictvo. Gb. Slov.

131758   Lazebník Svazek: 1 Strana: 0883
Lazebník, a, m, kdo lázeň topí a lidi myje, der Bader. V. L. též baňky sází. Kom. — L. též = špatný ranhojič, který málo více umí než mýti a baňky sázeti, ein ge- meiner Chirurg, Bader, Fehlscher. Us. Holič lazebníka drbe, čert ďábla škube. D. Vz S. N., Tk. II. 373., 381.

131759   Lazebník Svazek: 6 Strana: 0821
Lazebník. Slov. zdrav., Pč. 48., 25., Sv. ruk. 316 b. Korouhev 1-ků. Vz Výb. II. 338. — L„ der Herumstreicher. U Místka. Škd.

131760   Lazebník Svazek: 7 Strana: 1312
Lazebník. O 1. a lázních v Čech. Vz Jos. Svátka Obrazy z kultur. dějin čes. II. Cf. Chirurg. (dod.).

131761   Lazec Svazek: 1 Strana: 0883
Lazec, zce, m., škvor, forficula auricu- laria, der Ohrwurm. Jád. — L., Losnitz, ves v Budějov. Mus.

131762   Lazec Svazek: 6 Strana: 0821
Lazec, zce, m. — lezec. Slov. Orl. XI. 303. — L., Laas, ves u Mor. Budějovic; Lasetz, ves u Příbramě; Losnitz, ves u Chvalšin. PL., Blk. Kfsk. 1196., Sdl. Hr. III. 33., Rk. Sl. —- L. = vrch u Plánice. Vz Laz. BPr.

131763   Lazecký Svazek: 10 Strana: 0157
Lazecký Jan, lidový básn., nar. 1860. Vyhl. 1. 87.

131764   Lazeček Svazek: 6 Strana: 0821
Lazeček, čka, m. = les u Velešína. Vz Laz. BPr.

131765   Lázeň Svazek: 1 Strana: 0883
Lázeň, zně, f.. (strč. lázna), lazně, ě, láznice, lázenka, lázeňka, láznička. O původu vz Mz. 55. L. se nazývá v užším smyslu po delší n. kratší čas trvající ponoření celého těla n. jednotných jeho částí do kapelné tekutiny; v širším smyslu se nazývá lázní též pono- ření do tekutin parních, plynových, do suchých aneb polopevných suchých látek atd. L. se též nazývá, když proudící aneb padající teku- tina v tělo působí. Vz více v S. N. Das Baden, Bad. L. svatební, vlažná, teplá, horká, chladná, V., kapací, D., suchá (tření těla kouřem n. parou; lání n. bití, výprask), poticí, Krab., studená, Tr., bylinná, písková, písečná, Jg., vodní, vinní, olejová, krevní, mléčná, ply- nová, zemní, elektrická, říční, ve vanách, roučí (Sturzbad), ponorná (Tauch-, ) sprchy (Regen-), kapavá, parní, dušová (kapavá, prašná, Douche-, Tropf-, Spritz-, Giessbad); celá, poloviční, sedací, na nohy, na ruce, na oči; léčivá, kadivá, dymná, zvířecí (výparná, živočišná), rapová (Sool-), sluneční, galva- nická, bahnitá, slatinná (Moor-), sněžná, listová, (z listí a špendličí), mořská, S. N., kropivá, Rk., kalužná (Schlamm-), mineralní, Nz.; studená: říční, ve vanách, roučí, ponorná, sprchy, dušová. Pt. Láznu k své libosti sta- věti. Nách. 63. Lázna, kterážto v Náchodě jest (1534). Nách. 114. Nemocnému l. přede- psati, učiniti. Us. Lázně užívati. Jg. V lázni se mýti. Us. Suché lázně (domluvy, bití) za- kusiti. L. Vz Trest. C, Někomu 1. zatopiti (notně domluviti). Ms. Kdo jinému jámu kopá, líčky strojí, lázní topí a lstivě jiného převrci chce. Reš. Byl v lázni (dostal do- mluvu). Prov. Vz Domluva. Č. L. druhá matka. Pk., Č. L. ohříti, připraviti, udělati, ustrojiti; v lázni se zmýti, umýti. V. Jíti do lázně. V kostele se modliti a v lázni zdrávo jest se mýti. Pk. L. před jídlem, jest-li jí člověk často požívá, před časem zvraskalé a zstaralé činí. Krab. — L., místo lázeňské, Badeort. — Lázně karlovarské, marianské, teplické, sedmihorské, Františkovy, svato- janské atd. Do l-ní jíti, jeti. L. teplé = teplice, horké = vary; 1. obecná. Us. Vz Tk. II. 540.

131766   Lázeň Svazek: 6 Strana: 0821
Lázeň, vz Mz. v List. fil. 1882. 191., Mkl. Etym. 161. L. vzdušná, Rm. I. 57., parafi- nová, kovová, ib. I. 64.-67., sírnatá, jehlič- natá, aromatická, Us., solná, potašová, Šp., písečná (v níž vypaluji se hmoty, jichž ne- smí se oheň dotýkati), NA. IV. 169., foto- grafická stříbrnatá. ZČ. I. 314. L. teplá, solná atd., vz Slov. zdrav. 22., 188.—189., Kram. Slov., Rk. Sl. L. římské a řec. Vz Vlšk. 499. Láznu z vody připraviti; V láznu vníti. GR. Je tam jako v lázni (teplo). Us. Do lázně někoho uvésti (do nesnází). Sla- vata II. 301. Dr. mi poručil studené lázně. Us. Brnt. Nauka o lázních, balneologia; léčení lázněmi, die Balneotherapie; popis lázní, die Balneographie. Nz. lk. Cesta do lázní, die Badereise. Šp. Vyndúc z lázny. NB. Tč. 179. Krátká studená 1. sílí a ob- čerstvuje, dlouhá pak slabí a umrtvuje. Sb. uč. Jak připravují na Mor. dítěti první 1., aby bylo hodné, zdravé, krásné a šťastné. Vz Km. 1886. 243. L. někomu zatopiti. Výb. II. 1450., 1535. — L. sv. Václava v Praze, Wenzelsbad; lázně u Jílového. Lázně brun- tálské, Františkovy, graefenbergské, Kar- lovy (Karlsbrunn), kyselovské, liebverdské, losínské, luhačovické, marianské, melčské, rožnovské, svatojanské, sedmihorské, te- plické. Vz Kram. Slov. České 1. Mus. 1831. 80. L. japanské. Vz Vega II. 257., 264. Cf. Rk. Sl. V Lázních, sam. u Němčic.

131767   Lázeň Svazek: 7 Strana: 1312
Lázeň. Lázně české. Vz Ukaz. 27. a La- zebník (2. dod.), Wtr. Obr. II. 563. (v 16. stol.).

131768   Lázeň Svazek: 8 Strana: 0184
Lázeň. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 102., Mkl. Fremdwörterbuch 104. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 371., Gb. Km. -i. 23. Pověry o ní vz v Zbrt. Pov.

131769   Lázeň Svazek: 8 Strana: 0559
Lázeň skloňov. se ok. r. 1440. dle Kosť, Duše a Ryba. 1440. Mus. fil. 1896. 444. Uměj se tím spraviti, aby potom té lázně nevymý- val (nepykal něčeho). Kn. drn. 81.

131770   Lázeň Svazek: 9 Strana: 0141
Lázeň, zni a zně; v době starší byl také tvar lázna. Gb. H. ml. III. 1 368. Má horkou 1. (mnoho starostí ? ?. ), Hoř. 91. Byla to krvavá 1. (tuhý boj). Har. J. 188. Vz násl Lázn.

131771   Lázeň Svazek: 10 Strana: 0157
Lázeň parní Us. L. alkalická, bahenní, jehličnatá, klimatická, plynová, sirnoželezitá, solná a proudní, thermová, uhličnatá, žin čicová. Nár. list. 1903. č. 148. 16., 141. 14. — L., balneum = destillování prosté. Zach. Test. 158.

131772   Lázeň Svazek: 10 Strana: 0616
Lázeň, zně, f. Lázně ještě: louhovité, mravenčí, slatinné, smrkové. Rgl. Staro- české lázně (vyobraz. ). Vz Dolen. Pr. 220. Stavba říčních lázní. Vz KP. XL 388. nn.

131773   Lázeňka Svazek: 6 Strana: 0822
Lázeňka, vz Lázeň. — L., pole u Kelče. Pk.

131774   Lázeňská Svazek: 1 Strana: 0883
Lázeňská, é, f., die Badefrau. D.

131775   Lázeňský Svazek: 6 Strana: 0822
Lázeňský. L. komnata, NA. I. 29., lé- čení, doba, Dch., pokoj, plášť, lékař, hosť, sklepník, sluha, služka, list, Šp., náčiní římské. Vz Vlšk. 146., 216.

131776   Lázeňský Svazek: 8 Strana: 0184
Lázeňský, přítok Černé ve Frýdecku. Věst. op. 1893. 10.

131777   Lázeňský Svazek: 10 Strana: 0157
Lázeňský. L. správa, hudba. Us.

131778   Lázeňský. L. místo, město Svazek: 1 Strana: 0883
Lázeňský. L. místo, město. Badeort. — L., ého, m., pán lázně. Badeherr.

131779   Lazičné Svazek: 8 Strana: 0184
Lazičné = tratě na Újezdsku u Uher. Brodu. MzO. 1890. 125. (Šd.).

131780   Lazík Svazek: 1 Strana: 0883
Lazík, a, m. = hmyz, žížala. Ž. kap. 103., 25.

131781   Lazikať Svazek: 8 Strana: 0184
Lazikať, iterat. slovesa łaziť. Přer. Brt. D. II. 336.

131782   Lazikovati Svazek: 1 Strana: 0883
Lazikovati, v Krkonoších = zaháleti. Kb. Na Mor. prohledávati, kdeby se co hodilo. Mřk.

131783   Lazina Svazek: 10 Strana: 0616
Lazina, lazna, y, f. = niva. 1477. Arch. XXII. 24., 596.

131784   Lazír Svazek: 10 Strana: 0616
Lazír, a, m., holič, z něm. Hoš. Pol. I. 138.

131785   Lazírovati Svazek: 10 Strana: 0616
Lazírovati = holiti, z něm. rasieren. Hoš. Pol. I. 138.

131786   Lazisko Svazek: 6 Strana: 0822
Lazisko, a, n. A na místě strmých strání viděti jest laziska s městy a vesnicemi v ze- lení rozloženými. Sdl. Hr. II. 95. Cf. Laz. Krištof Orlík sv. p. z L ska na Litultovi- cích. Pk. Npj. 79.

131787   Laziště Svazek: 1 Strana: 0883
Laziště, ě, n., ves u Křivsoudova. Tk. III. 35.

131788   Lazit Svazek: 9 Strana: 0141
Lazit. Od chalupy ? chalupě 1. (se po- tloukati). V Těšínsku. Nár. list. 1898. č. 58.

131789   Laziti Svazek: 1 Strana: 0883
Laziti, il, ení, lenivě choditi, lézti, kriechen, schleichen. — kudy. Had po skalách lazí. Alx. Had skrze úzkú dieru lazí, Ms., děrou. kam: na dřevo. L. Kdo sám Rád v pec lazí, ten do druhého to také mní. Prov.

131790   Laziti Svazek: 6 Strana: 0822
Laziti. BO, Výb. I. 838., 1088., 1091. Za Alx. polož: HP. 1. Za Ms. polož: ,M. Cf. Mz. v List. fil. 1883. 53 , Jir. Mor. 44. Ktož vysoko lazí, ten se často urazí. Výb. I. 838.

131791   Laziti Svazek: 8 Strana: 0184
Laziti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 87.

131792   Lazivec Svazek: 6 Strana: 0822
Lazivec, vce, m. = úložník, vrbina hajní, lysimachia nemorum. Vz Slb. 298.

131793   Lazkana Svazek: 8 Strana: 0184
Lazkana, y, f. = rumpál k vytahování kotví. Pref. Mus. 1894. 355.

131794   Lázn Svazek: 9 Strana: 0141
Lázn, lázň, strč. = lázeň.

131795   Lázna Svazek: 1 Strana: 0883
Lázna, vz Lázeň.

131796   Lázňa Svazek: 6 Strana: 0822
Lázňa, balnea. Sv. ruk. 316. b.

131797   Lázna Svazek: 9 Strana: 0447
Lázna. Prodali jsme láznu; Z té lázny; V láznu se uvázali. 1417. Vz Mšín. 14., Lázeň.

131798   Lazna Svazek: 10 Strana: 0616
Lazna, y, f., vz Lazina.

131799   Lázna, sam Svazek: 6 Strana: 0822
Lázna, sam. u KašpeRských Hor, u Su- šice a u Horažďovic. Pod Láznou = louka u Strážova. BPr.

131800   Lázně Svazek: 6 Strana: 0822
Lázně, vz Lázeň. — L., Heilige Drei- einigkeit; také u sv. Trojice, sam. u Jičína.

131801   Láznice, e, láznička Svazek: 1 Strana: 0883
Láznice, e, láznička, y, f., die Bade- stube. Jg.

131802   Laznický Svazek: 6 Strana: 0822
Laznický šohaj = z lazů. Vz Lazník. Orl. VII. 165.

131803   Láznička Svazek: 6 Strana: 0822
Láznička, vz Lázeň.

131804   Lazníčky Svazek: 6 Strana: 0822
Lazníčky, pl., Klein-Lasnik, ves u Lip- níka.

131805   Lazník Svazek: 6 Strana: 0822
Lazník, a, m. = kdo bydlí na lazech, na horské mýtině. Slov. Šd., Mor. Orl. 1888. č. 65.

131806   Lazníky Svazek: 6 Strana: 0822
Lazníky, dle Dolany. L. Hrubé, Gross- Lasnitz, ves u Lipníka; L. Malé = Laz- ničky.

131807   Lázniště Svazek: 1 Strana: 0883
Lázniště, ě, n., der Badeort. Gl. 121.

131808   Lazný Svazek: 6 Strana: 0822
Lazný = z lazu. L. seno. Slov. Hdž. Čít. 161., Rst. 435.

131809   Lazný Svazek: 8 Strana: 0184
Lazný. Lazný írek = majetok v laziech ležiaci. Phľd. 1893. 626.

131810   Lazný Svazek: 9 Strana: 0141
Lazný. L. osada = pohorská Phľd. 1897. 670.

131811   Lázobňa Svazek: 6 Strana: 0822
Lázobňa, e, f. = lazebna. Slov. Loos.

131812   Lazour Svazek: 6 Strana: 0822
Lazour, u, m. = lazur. Šm.

131813   Lazour, u Svazek: 9 Strana: 0141
Lazour, u, m. lapis lazuli. Sal. (Věst VII 516a).

131814   Lazourkovati Svazek: 1 Strana: 0883
Lazourkovati, naschen. Us. Jg.

131815   Lazourový Svazek: 10 Strana: 0157
Lazourový = lazurový. L. barva. Rhas. E. 81. č. 36.

131816   Lazová Svazek: 8 Strana: 0184
Lazová, é, f., trať ve Frýdecku. Věst. op. 1893. 10.

131817   Lazov'an Svazek: 8 Strana: 0184
Lazov'an, a, m. = łazník. Slov. Brt. D. II. 336.

131818   Lazování, n Svazek: 1 Strana: 0883
Lazování, n., kladení průzračné barvy (lazury) na malovanou půdu, tak že zpodní barvy buď prosvítají aneb s lazurou sply- nuvše novou barvu činí.

131819   Lazovaný Svazek: 6 Strana: 0822
Lazovaný. Barvami 1-né květiny, mit Farben lasirte Blumen. Nz.

131820   Lazovati Svazek: 6 Strana: 0822
Lazovati, lasiren. Vz Lasování.

131821   Lazoveň Svazek: 6 Strana: 0822
Lazoveň, vně, f. = lázeň. Slov. Ssk.

131822   Lazovjan Svazek: 6 Strana: 0822
Lazovjan, a, m. = lazník. Mor. Orl. 1888. č. 65.

131823   Lazsko Svazek: 6 Strana: 0822
Lazsko, a, n., Lasko, ves u Milína.

131824   Lazský Svazek: 6 Strana: 0822
Lazský rybník mezi Příbramí a Roky- cany. Krč ve Kv. 1884. 436.

131825   Laztoň Svazek: 6 Strana: 0822
Laztoň, ě, m. = chlapec, ogar, který ustavičné po něčem lazí, po stromech, po plotech. Val. Vck.

131826   Lazuga Svazek: 6 Strana: 0822
Lazuga, y, m. = lancouch, lajdák, da- rebak, ničema, der Bummler, Taugenichts. Slez. a mor. Škd., Šd. Lazí jak lazuga. Brt.

131827   Lazugovati se Svazek: 6 Strana: 0822
Lazugovati se = nečinně choditi. U Místka. Škd. Ct. Lazuga.

131828   Lazuha Svazek: 1 Strana: 0883
Lazuha, y, f. = co leze = reptile, vz Laziti. Výb. I.

131829   Lazuha Svazek: 6 Strana: 0822
Lazuha oprav v: Lazuka.

131830   Lazucha Svazek: 6 Strana: 0822
Lazucha, y, f., caulerpa, rostl. L. tiso- listá, c. taxifolia; prorostavá, c. prolifera. Rstp. 1862., Hg. 166., Rosc. 56.

131831   Lazuk Svazek: 6 Strana: 0822
Lazuk, a, m. = lazuka, plaz. Prk. Př. 22.

131832   Lazuka Svazek: 6 Strana: 0822
Lazuka, y, f. = reprile, plaz, zastr. Kvř. 28., Ž. wit 68. 35., Ž. poděbradský, Výb. I. 54. Cf. Mkl. Etym. 166.

131833   Lazuka Svazek: 8 Strana: 0184
Lazuka. O pův. slova cf. Gb. H. ml. 1.87.

131834   Lazul Svazek: 6 Strana: 0822
Lazul, u, m. = lazulith. Sm.

131835   Lazulith Svazek: 6 Strana: 0822
Lazulith, a, m , nerost. Bř. N. 139.

131836   Lazulith Svazek: 9 Strana: 0141
Lazulith, nerost. Vz Ott. XV 749.

131837   Lazur Svazek: 1 Strana: 0883
Lazur, u, m., pěkná modrá barva, blankyt. S. N. Vz Šfk. 327.

131838   Lazur Svazek: 6 Strana: 0822
Lazur. Vz Mkl. Etym.161.

131839   Lazur Svazek: 9 Strana: 0141
Lazur. Ti hadové byli živi lazurem (al. pepřem). Alx. Nách CXXII, 111.

131840   Lazurit Svazek: 1 Strana: 0883
Lazurit, u, m., lapis lazuli, Lazurstein, obsahuje hlavně kyselinu křemičitou, kyslič- níky hlinitý a sodnatý a sirník sodnatý (sloučeninu síry s vodíkem). Vz Tvrdokam. Bř. 40.

131841   Lazurit Svazek: 6 Strana: 0822
Lazurit. Cf Schd. II. 40., KP. IV. 704.

131842   Lazurka Svazek: 6 Strana: 0822
Lazurka, y, f., bunthalsige Taube. Šm.

131843   Lazurný Svazek: 6 Strana: 0822
Lazurný = pěkně modrý, blankytný. Mcha. L. oko. Osv. V. 758.

131844   Lazurovati Svazek: 1 Strana: 0883
Lazurovati, lasiren. L.

131845   Lazurovec Svazek: 1 Strana: 0883
Lazurovec, vce, m., lazurový kámen, vz Lazurit a S. N.

131846   Lazurovec Svazek: 6 Strana: 0822
Lazurovec. Cf. Schd. II. 44., KP. III. 197., Schd. I. 340.

131847   Lazurový, od Svazek: 1 Strana: 0883
Lazurový, od lazuru, modrý, blankytný. L. kámen (Lazurit), barva. 1588. Boč. Lazur- blau.

131848   Lazy Svazek: 8 Strana: 0184
Lazy = obec v Liptove. Phľd. XII. 251.

131849   Lazy, pl Svazek: 6 Strana: 0822
Lazy, pl., m., vsi u Skoczówa a u Or- lova ve Slez.; několik domkův u Vsetína.

131850   Lazyka Svazek: 7 Strana: 1313
Lazyka, y, m., stipularius, zastr. Rozk., Pršp. 80. 1.

131851   Lazzaroni Svazek: 6 Strana: 0822
Lazzaroni, vz Lazaroni.

131852   Laž, i, f Svazek: 6 Strana: 0822
Laž, i, f. = los. Slov. Ssk.

131853   Láža Svazek: 10 Strana: 0616
Láža, e, f. = láže, ažio; žlutý plíšek. Vz Brt. Slov.

131854   Lažanky Svazek: 1 Strana: 0883
Lažanky, dle Dolany, ves u Blatné. Tk. III. 56.

131855   Lažanky Svazek: 6 Strana: 0822
Lažanky, pl., f., Lažanek, vsi u Blatné a u Blanska; samota v Klatov.; Lažanko, sam. u Tišňova. Tk. V. 124., Rk. SI.

131856   Lažansko Svazek: 9 Strana: 0141
Lažansko. Na L-ště, trať u Kozic. Pr. star. V. 121.

131857   Lažanský Svazek: 6 Strana: 0822
Lažanský, ého, m., os. jm. 1580., Blk. Kfsk. 1349., S. N., Tf. Mtc. 292., Sdl. Hr. 1. 215., Rk. Sl.

131858   Lažant Svazek: 6 Strana: 0822
Lažant, a, m., sam u Krumlova.

131859   Lažany Svazek: 1 Strana: 0883
Lažany, dle Dolany, u Chýnova. Tk. III. 651.

131860   Lažany Svazek: 6 Strana: 0822
Lažany, dle Dolany, Laschan, ves u Stoda; Laschin, ves u Žlutíce; Lažan, vsi u Richm- burka, u Litomyšle, u Ml. Vožice, u Tá- bora, u Lipůvky, u Turnova a u Horažďo- vic; dvůr u Votic; L. Mělčické, Lažan Milt- schitz, ves u Blatné; L. Horní, Ober-Lažan, ves u Jaroměřic; L. Dolní, Unter-Lažan, ves tamtéž; Losan, ves u Zatče; Losau, ves u Černošína; L. Dvůr, Hof-Laschan, sam. u Stoda. PL. Proč převzdívají Lažanským u Lipůvky v Brn. veverek ? Vz Sbtk. Krat. b. 178. — Tk. IV. 732., VII. 415., Tk. Žk. 223., Blk. Kfsk. 1349., Sdl. Hr. L 255., III. 263, 275., IV. 371., Rk. Sl.

131861   Lažány Svazek: 6 Strana: 0822
Lažány, pl., m. = peníze. Us. (místy).

131862   Láže Svazek: 1 Strana: 0883
Láže, e, f., z it. agio, viz Ažio. Ten tolar má láži. Us. Účet, zisk z láže, přirážka láže. Šp.

131863   Láže Svazek: 6 Strana: 0822
Láže = peníze vůbec. Dal mu tolik a tolik láže. Val. Vck

131864   Ľažeť sa Svazek: 9 Strana: 0447
Ľažeť sa. Keď sa žena zle ľažie (rodí). Sbor. slov. V. 83.

131865   Lažinka Svazek: 6 Strana: 0822
Lažinka, y, f., Laschinka, ves u Mor. Budějovic.

131866   Lažinov Svazek: 6 Strana: 0822
Lažinov, a, m., Laschinow, ves u Leto- vic.

131867   Lažírovati Svazek: 6 Strana: 0822
Lažírovati ve hře v karty (nebiti). Us. Rpl.

131868   Lažiště Svazek: 6 Strana: 0822
Lažiště, ě, n., Lažischť, ves u Dolních Královic a u Prachatic; Laschitz, vsi u Či- melic a u Prachatic. PL., Blk. Kfsk. 697., 654., Rk Sl.

131869   Lažištěk Svazek: 1 Strana: 0883
Lažištěk, šťku, m., Schlag, ves v Budě- jovsku. Mus.

131870   Lažištěk Svazek: 6 Strana: 0822
Lažištěk, šťka, m., Schlag, ves u Pra- chatic. Rk. Sl. Na Lažišťkách, pole n So- běšic na Sušicku. BPr.

131871   Lažkati Svazek: 6 Strana: 0822
Lažkati, sanft legen. Slov. Ssk.

131872   Lážň Svazek: 10 Strana: 0157
Lážň, ě, f. = lázeň. V lážni se mýti. Lék. B. 31b.

131873   Lažovice Svazek: 6 Strana: 0822
Lažovice, dle Budějovice. Veliké a Malé L., Gross-, Klein-Lažowitz, vsi u Dobříše.

131874   Lážový Svazek: 1 Strana: 0883
Lážový tolar, zlatý. Us. Ein Thaler mit Lage, Agio.

131875   Lážový Svazek: 6 Strana: 0822
Lážový = přidaný. Dostal 1. svrška (v kar- tách). Rgl.

131876   Lb Svazek: 1 Strana: 0883
Lb. Této skupeniny souhlásek staří méně se štítili než nynější Čechové. Říkalo se: leb, lba, lep, lpa, lízati—lzáti. Nyní se lb jen v některých místných jménech užívá: Lbančice, Lbín. Ht.

131877   Lbančice Svazek: 6 Strana: 0822
Lbančice, vz Elbančice. Sdl. Hr. IV. 224.

131878   lber-us Svazek: 1 Strana: 0567
lber-us, a, m. Ebro v Hispanii.

131879   Lbí Svazek: 8 Strana: 0184
Lbí, n., vz Leb.

131880   lbi-s Svazek: 1 Strana: 0567
lbi-s, da, m., pták vodní, bahní.

131881   Lbice, e Svazek: 6 Strana: 0822
Lbice, e, f., der Schädel; Helm. Šm.

131882   Lbín Svazek: 1 Strana: 0884
Lbín, a, m., ves v Litoměř. Tk. I. 402., III. 70.

131883   Lbín Svazek: 6 Strana: 0822
Lbín, Velbina. Blk. Kfsk. 1349., Rk. Sl.

131884   Lbisko Svazek: 6 Strana: 0822
Lbisko. Ibiště, vz Lebisko.

131885   Lbistý Svazek: 6 Strana: 0822
Lbistý, vz Lebistý.

131886   Lbosyn Svazek: 6 Strana: 0822
Lbosyn, a, m., Lbosin, ves u Benešova v Budějov. Rk. Sl.

131887   Lbový Svazek: 1 Strana: 0884
Lbový, Schädel-. L. klenutí, spodina (Schädelgrund), dutina (mozkovice). Nz. V z Lebný.

131888   Lbový Svazek: 6 Strana: 0822
Lbový. Golgota, město lbové, jinak po- pravné nebo črné. ZN. Vz Lebný. L. du- tina, cavum eranii. L jamka, Schädelgrube, f., šev. Nz. lk.

131889   Lbový Svazek: 10 Strana: 0157
Lbový. Tvorba deskovitých ploten kostě- ných v prílbě lbové (u těhotných), osteophyton puerperale. Ktt.

131890   lbrstény Svazek: 1 Strana: 0567
lbrstény, ů, pl., m., z něm., obsázka, o. olemovaná. Šp.

131891   lcník Svazek: 1 Strana: 0568
lcník, zastar. = jicník.

131892   Lčovice Svazek: 6 Strana: 0822
Lčovice, dle Budějovice, Eltschowitz, ves u Volyně. Také: Lšťovice. Blk. Kfsk. 147.

131893   ldealisování Svazek: 6 Strana: 0460
ldealisování, n., die Idealisirnng. 1. bá- snické. Mus. 1880 270., Dk.

131894   ldlivý Svazek: 10 Strana: 0593
ldlivý. I. voda ze sněhu. Brt. Sl. 133.

131895   Lďor Svazek: 6 Strana: 0822
Lďor = Lou.sďor. Kh.

131896   ldr Svazek: 8 Strana: 0184
ldr m. lr (d vsuto): baldrian z valeriana, Gb. H. ml. I. 409., Uldrych. Dšk. Jihč. I. 16.

131897   -le Svazek: 1 Strana: 0884
-le, přípona jmen podstatných: kozle, osle, housle, jesle (Vz Housle, Jesle). D. — Le. Částice le v češtině toliko s jinými části- cemi se objevuje: ale seď; leda, nisi; leč, nisi; na Slov. lebo, alebo = nebo, anebo. Vz tato slova. Mkl. S. 169. — Le (hle) při- ráží se v obecné mluvě k zajmenům a pří- slovcím ukazovacím: semle, tenle. Jir. — Tří- n. víceslabičná jména podst. na -le ne- přijímají z pravidla v gt. pl. koncovky -í, ale mohou ji často míti: neděle — neděl n. nedělí, cedule — cedul n. cedulí, škatule — škatul n. škatulí, ale košile má jen košil. Dvou- slabičná mají -í: boule — boulí (T. ); jenom dvě nepřijímají -í: chvíle — chvil, míle — mil. — Le, zastr. = leč, ale, doch, aber. Jg., St. skl., Hus. — Le, lě, zastr. = asi. Jir.

131898   Lé Svazek: 1 Strana: 0884
Lé, vz Líti.

131899   Le Svazek: 6 Strana: 0823
Le = asi; leč. Dle Mnč. zavedl le Hus. Proč jste nás vyvedli na púšť, le abyste zamordovali všecko množstvie toto hladem. Mnč. R. 87. Ta voda posluhovala jim tak dlúho, jakož i manna le za 40 let. 1417. Mnč. R. 87. — L , saltem. By )e odřezáni byli, jenž vás smucujú. Ol. (Jir. Mor. 45). — Le se mění v lo: Ion, klopoto, zelony; leto — v loťo (v létě), zle (ne: zlo). U Opavy. Brt. D. 135. — Le le ho (výraz podivu, když někdo něco náhle ku př. zajíce spatří)! Us. Brt.

131900   -le Svazek: 8 Strana: 0184
-le, příp. jm. os.: Andrle, Eberle, Nikerle (původu něm.), Havrdle, Kouble. Vz Kbrl. Sp. 13. V Morkovicích mění se v -li: v truhli. Brt. D. II. 62.

131901   1. Le Svazek: 8 Strana: 0184
1. Le m. lě.Vz Gb. H. ml. L 198.

131902   2. Le Svazek: 8 Strana: 0184
2. Le = hle. Dšk. Jihč. L 33.

131903   Lé Svazek: 8 Strana: 0184
Lé m. lie. Vz Gb. H. ml. I. 198., 192.

131904   -le Svazek: 9 Strana: 0141
-le. Subst. ukončená v -le mají v gt. pl. -l: míle-mil, cedul, neděl (i nedelí). Vz Gb. H. ml. III. 1. 211. — Boubele, cibele, hamele atd. Vz Čes. 1. X. 63.

131905   lě, lie Svazek: 6 Strana: 0822
lě, lie v Rkk. Vz List. fil. VI. 234. (VII. 160. oprava).

131906   Le tak Svazek: 10 Strana: 0160
Le tak. Procházka. Jiní čtou: Ale tak. Mš.

131907   Leader Svazek: 6 Strana: 0823
Leader (líder), u, m. = úvodní článek, der Leitartikel. Rk., Kutn.

131908   Leadhillit Svazek: 6 Strana: 0823
Leadhillit, u, m., nerost. Bř. N. 194.

131909   Leandr Svazek: 10 Strana: 0616
Leandr V., spis.

131910   Leandr-os Svazek: 1 Strana: 0884
Leandr-os, a, m., z Abyda, miláček He- roje, kněžky Afroditiny v Sestu.

131911   Leb Svazek: 1 Strana: 0884
Leb, gt. strč. lbi, f., nyní gt. lbu n. lebu (strč. lba), m., lebka, y, f., vrchní kosť hlavy, přikrývka mozku, na Mor. lebaň, lebeň. Die Hirnschale, der Schädel, der Hirnschädel. Hromady lebů. Leby zbitých schovávají. Ler. Mozk se z jeho lba vykydl. Pass. Švy na lebu hlavy. V. Kůže na lebu hlavy. V. Vz Lebka. — L., galea, Helm, u rostlin svrchní pysk koruny klenutý. Kk. 47.

131912   1. Leb Svazek: 6 Strana: 0823
1. Leb = nebo, sice. Tři 1. štyry roky. Přinesu puténečku trnek leb čeho. Mor. Brt. D. 174.

131913   2. Leb Svazek: 6 Strana: 0823
2. Leb. Cf. Bž. 72., 75., 101., Schd. II. 326., Slov. zdrav., Mkl. Etym. 177. Ve lbě. BO. L., scranium, má krajiny: čelní, regio frontalis, temenní, r. parietalis, týlovou, r. occipitalis a skráňovou, r. temporalis. Stff. v Enc. paed. I. 268. Rány na lbi. Vz Výb. II. 458. Nepřestane, až kterýsi dostane v leb (až mu dám pohlavek). Slez. Šd. Výše lbu uši nerostou. Č. M. 74. Kdo lehce uvěří, hned se v leb udeří. Lpř. — L., os. jm. — L. Jan, farář. 1609. Jg. H. 1. 2d. 591., Jir, Ruk. I. 446.

131914   Leb Svazek: 7 Strana: 1313
Leb. Cf. D. Lhrg. 59. 195. — L. Jan Vz Mus. 1888 459.

131915   2. Leb Svazek: 8 Strana: 0184
2. Leb. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 17.

131916   Lebada, lebeda Svazek: 10 Strana: 0157
Lebada, lebeda = lebedka rozkladitá. Čes. 1. XI 436.

131917   Lebaň Svazek: 1 Strana: 0884
Lebaň, ě, f. = leb. Vz Leb.

131918   Leban Svazek: 6 Strana: 0823
Leban = Uměř. Slov. L, ani nedýchal. Dbš. Obyč. 56. L som umrel od strachu. Dbš. — Dbš. Sl. pov. VI. 64.

131919   Lebáň Svazek: 6 Strana: 0823
Lebáň, é, m. = klobouk se širokou stře- chou. Val. Vck. — L = kdo chodí v odr- hlém usmoleném obleku. Obyč. to bývala nadávka židům. Na již. Mor. Brt.

131920   Lebáň Svazek: 7 Strana: 1313
Lebáň, ě, m. = hlaváč.

131921   Lebaňa Svazek: 6 Strana: 0823
Lebaňa, ě, f = hlava, když zasloužila pohlavku. Brt. Vz Lebeň.

131922   Lebánek Svazek: 6 Strana: 0823
Lebánek, nka, m., os. jm. Brt., Šd.

131923   Lebarbora Svazek: 10 Strana: 0616
Lebarbora, y, f., místo: rabarbora. Huj. Progr. 7.

131924   Lebatěnka Svazek: 1 Strana: 0884
Lebatěnka, y, f., corycium. Rostl.

131925   Lebatý Svazek: 6 Strana: 0823
Lebatý, lebkatý, gehelmt. Rst. 435.

131926   Lebavec Svazek: 1 Strana: 0884
Lebavec, vce, m. = lebavý. Na Mor. Glatz- kopf.

131927   Lebavec Svazek: 6 Strana: 0823
Lebavec také = hlupák. Mor. Hrb.

131928   Lebavět Svazek: 10 Strana: 0616
Lebavět také = pozbývati vlasů, lyseti. Vz Brt. Slov.

131929   Lebavěti Svazek: 8 Strana: 0184
Lebavěti = vyrudnouti. Slov. Brt. D. II. 336.

131930   Lebavina Svazek: 1 Strana: 0884
Lebavina, y, f. = lebavosť.

131931   Lebavina Svazek: 8 Strana: 0184
Lebavina, y, ť. = úlehle, na níž jest zde onde nějaký chrást. Slov. Brt, D. II. 336. — L. — ovčí nemoc jako prašivka, vlna schází, ovce lebaví. Ib. 492.

131932   Lebavosť Svazek: 1 Strana: 0884
Lebavosť, i, f., plechatosť, lysina, Kahl- heit, Glatze. D.

131933   Lebavosť Svazek: 8 Strana: 0184
Lebavosť. Phľd. 1895. 152.

131934   Lebavý Svazek: 1 Strana: 0884
Lebavý = lebavec.

131935   Lebavý Svazek: 6 Strana: 0823
Lebavý = holý. L. hlava. Brt. Vz Lebo- vatý. — L. = holohlavý. Brt.

131936   Lebavý Svazek: 8 Strana: 0184
Lebavý. Phľd. 1895. 425.

131937   Lebduše Svazek: 7 Strana: 1313
Lebduše, benedula. 1458. D. Gesch. 305 , Rozk., Pršp. 11. 51.

131938   Lebduška Svazek: 7 Strana: 1313
Lebduška, y, f., bubula. Bhm. Fl. 102

131939   Lebduška Svazek: 8 Strana: 0184
Lebduška = levduška, pták. Kotk. 159.

131940   Lebe Svazek: 6 Strana: 0823
Lebedov, a, m., Lebedau, ves u Zdou- nek.

131941   Lebečka Svazek: 7 Strana: 1313
Lebečka, y, f. = kněžská čepička. Mtc 1893. 90.

131942   Lebečnice Svazek: 1 Strana: 0884
Lebečnice, e, f., die Schädelhaut.

131943   Lebečný Svazek: 1 Strana: 0884
Lebečný, od lebky, Schädel-. Světoz.

131944   Lebečný Svazek: 6 Strana: 0823
Lebečný. Šv. L. obratlovci (eraniota). Stč. Zem. 80.

131945   Lebeď Svazek: 6 Strana: 0823
Lebeď, i, .f. = labuť, zastr. Rk.

131946   Lebeda Svazek: 1 Strana: 0884
Lebeda, y, f., atriplex, Melde. L. lesklá, a. nitens, zahradní, a. hortensis, FB. 31., Kk. 151., uštnatá, chobotnitá, šípovitá, malosímná, úzkolistá, planá, mořská, skalní, bílá, Jg., červená, psí n. smradlavá. Kh. Dostaneš lebedu (sojku, nic). D.

131947   Lebeda Svazek: 6 Strana: 0823
Lebeda. Česká 1., atriplex. 14 stol. Mr., Byl. 15. stol. Vlaská 1., chrysolachanum. Mr. L. červenolistá, a. purpurea. Dlj. 34. Cf. Stb. 243., Rstp. 1283., Kram. Slov., Rosc. 121., Mllr. 20., 32., Schd. II. 279., ČI. Kv. 152. Sel sedláček lebedo na tom panském liódělo (údělu). Sš. P. 676. Nasela sem marijanku, sešla lebeda, což budu ga- lanom davať, běda přeběda! Sš. P. 283. Patrná to běda, když se rodí v žitě l. Č. M. 177. — L. = špata, ledačina. Brt. — L. stala se mi 1. (nepodařilo se mi). U Fry- štatu. Džl. — L., y, m. = člověk slabý, ne- mocný, bídný. To je lebeda! Laš. Tč., Džl. — L., os. jm. — L. Václ. 1610. Jg. H. 1. 2. vyd. 591., Sbn. 939., Jir. Ruk. I. 446., S. N. — L. Ant., 1797.—1857., známý čes. puškař. Po něm převzali továrnu jeho syn Ant. a Ferd. Vz Lebedovka, Rk. Sl., S. N.

131948   Lebeda Svazek: 8 Strana: 0184
Lebeda. L. bílá, matha, calamentum. 1440. List. fil. 1893. 393. — L., atriplex. Cf. Zdu- vač (3. dod.).

131949   Lebeda Svazek: 8 Strana: 0559
Lebeda bílá, nepica. 1440. Mus. fil. 1896. 263.

131950   Lebedář Svazek: 10 Strana: 0157
Lebedář, e, m. = kdo prodává lebedu. Dšk. Km. 10.

131951   Lebediti se Svazek: 1 Strana: 0884
Lebediti se, il, ěn, ění = jasniti se, heiter werden. Měsíc se vylebedil. Us.

131952   Lebediti se Svazek: 6 Strana: 0823
Lebediti se. Koll. St. 144.

131953   Lebedka Svazek: 1 Strana: 0884
Lebedka, y, f., schizotheca. L. střelovitá, hastata; rozkladitá, patula, tatarská, tatarica, růžičkovitá, rosea. FB. 31.

131954   Lebedka Svazek: 6 Strana: 0823
Lebedka, origanum. Byl. 15. stol. Cf. Čl. Kv. 153. — L. = klikový vrátek, die Horn-, Kurbelhaspel. Hř.

131955   Lebedka Svazek: 10 Strana: 0157
Lebedka, rostl. Sr. Ott. XXII. 990.

131956   Lebedník Svazek: 1 Strana: 0884
Lebedník, u, m., chenopodium botrys, Traubenkraut. Berg.

131957   Lebedník Svazek: 6 Strana: 0823
Lebedník. Cf. Rstp. 1280.

131958   Lebedný Svazek: 6 Strana: 0823
Lebedný = ledajaký, bídný. L. život. Vz Lebeda. Laš, Tč.

131959   Lebedný, lebedový, od Svazek: 1 Strana: 0884
Lebedný, lebedový, od lebedy, Melden-. L. semeno. Sal.

131960   Lebedovec Svazek: 10 Strana: 0616
Lebedovec, vce, m. = pastviště u Zá- vodu na Slov. Mus. slov. VII. 87.

131961   Lebedovitý Svazek: 6 Strana: 0823
Lebedovitý. L. rostliny, atripliceae: le- beda, nepita, špinák. Rstp. 1272., 1283., S. N. V. 1036.

131962   Lebedovka Svazek: 6 Strana: 0823
Lebedovka, y, f., ručnice Ant. Lebedou zhotovená.

131963   Lebedovský Svazek: 6 Strana: 0823
Lebedovský Dvorek, Neuhof, dvůr u Zdou- nek.

131964   Lebeň Svazek: 1 Strana: 0884
Lebeň, ě, f. = lebka. Us. v Chrud. Kd. a na Mor. Vz Leb.

131965   Lebeň Svazek: 6 Strana: 0823
Lebeň, ě, f. = lebaňa. Zlinsky. Brt. Chrud. přeměň v Přerov.

131966   Lebeňa Svazek: 6 Strana: 0823
Lebeňa, ě, f. = lebka těžce pochopující. U Kojetína. Bkř.

131967   Lebeňa Svazek: 7 Strana: 1313
Lebeňa = leben. Dol. Brtch.

131968   Lebenec Svazek: 1 Strana: 0884
Lebenec, nce, m., rostl., dle Č. snad pta- činec, či ledenec? Včera jsme myslili, že umře a ráno byl zase jako 1. přes noc. Us.

131969   Lebeňový Svazek: 1 Strana: 0884
Lebeňový = lebový, lebný.

131970   Lebensgrösse Svazek: 1 Strana: 0884
Lebensgrösse, vlastní postava. Har.

131971   Leberia Svazek: 7 Strana: 1313
Leberia, e, f. = rebellie. Val. Vck.

131972   Leberija Svazek: 10 Strana: 0616
Leberija, e, f. = rebellie. Hoš. Pol. I. 138.

131973   Lebice Svazek: 6 Strana: 0823
Lebice, e, f., der Schädel; Helm. Slov. Loos.

131974   Lebírník Svazek: 10 Strana: 0616
Lebírník, a, m. = revírník. Hoš. Pol. I. 138., II., 41.

131975   Lebisko Svazek: 6 Strana: 0823
Lebisko, Ibisko, a, lebiště, lbiště, ě, n.= veliká n. nehezká lebka. Koll. St. 863.

131976   Lebistý, lbistý Svazek: 6 Strana: 0823
Lebistý, lbistý = velikohlavý, gross- köpfig. Koll. St. 863.

131977   Lebiště Svazek: 6 Strana: 0823
Lebiště, vz Lebisko.

131978   Lebka Svazek: 1 Strana: 0884
Lebka, y, f., vz Leb. L. je složena ze dvou kostí temenných, ze dvou kostí skran- ních, z kosti základní, z kosti čelní a z kosti řešetné. Obě kosti temenní spojeny jsou švem šípovým, s kostí čelní spojeny jsou švem korunním a s kostí základní švem lambdovým. Vz více v S. N. IV. str. 1195. Koho l. svrbí, tomu se chce na vojnu. Č. Vz Kosť, Kostra. — L., die Pickel-, Sturmhanbe. V., Br., Gl. 121. Pěšky se samostřílem i se vší slušnú střelci zbrojí pod lebkú mají hotovi býti. 1494. Nách. 334. Přikryt brněním, lebkou (helmem). Kom.

131979   Lebka Svazek: 6 Strana: 0823
Lebka — ona čásť kostry, která majíc podobu vejčité skříně kostěné v dutině své mozek uzavírá. Blř., Rk Sl. Spodina lebky, Schädelbasis, vlomení lebky, -eindruck, tr- hlina 1-ky, -fissur, násadec či výčnělok, -fort- satz, výčnělek, klenba, -gewölbe, přetvo- ření lebky, -Umformung, řez lebky, eranio- schi8is. Nz. lk. Rozdrcení lebky, Kephalo- thripsie, navrtání lebky. Křk. Por. 306., 604., 605. -— L, der Helm. Že by mu samo- stříl, plech přední a lebku švábskú vrátiti chtěl. NB. Tč. 183. A vzal pancieř, lebku, meč. Pč. 11. — L = kněžská čepička, die Tonsurkappe. U Bzence. Šd.

131980   Lebka Svazek: 7 Strana: 1313
Lebka = zbroj. Arch. VIII. 389.

131981   Lebka Svazek: 8 Strana: 0184
Lebka = kuželovitý přístřešek u hřebene střechy. Slez. NZ. IV. 12. — L. = zbroj. Vz Přílbice, Helm (3. dod.), Kraboška (3. dod.). — L. noční = čepec. Wtr. Krj. I. 384.

131982   Lebka Svazek: 8 Strana: 0559
Lebka = naškrobený čepec. Čes. 1. VI. 66.

131983   Lebka Svazek: 10 Strana: 0157
Lebka. Odloučení částky lebky sekem, aposceparnismus Ktt.

131984   Lebkáček Svazek: 8 Strana: 0184
Lebkáček, čka, m. = černohlávek, sylvia atricapilla. Mor. Mtc. 1893. 304. Cf. Černo- hlávek. Brt. D. II. 496.

131985   Lebkatý Svazek: 6 Strana: 0823
Lebkatý, vz Lebatý. Rst. 435.

131986   Lebkohybý Svazek: 6 Strana: 0823
Lebkohybý, helmschüttelnd. Lpř.

131987   Lebkokmitý Svazek: 6 Strana: 0823
Lebkokmitý. xo^v&alaloq. Lpř.

131988   Lebkomrštný Svazek: 6 Strana: 0823
Lebkomrštný, xo^o-áíš. Lpŕ.

131989   Lebkovitý Svazek: 6 Strana: 0823
Lebkovitý, lebovitý, helmartig. Rst. 435.

131990   Lebkový Svazek: 6 Strana: 0823
Lebkový = lebný. S. N. X. 132.

131991   Lebnice Svazek: 10 Strana: 0157
Lebnice, e, f, caluaria. Mam. F. 87a. l.

131992   Lebnice Svazek: 10 Strana: 0616
Lebnice, e, f, = lebka. Gb. Slov.

131993   Lebný. L Svazek: 6 Strana: 0823
Lebný. L. dutina. Mus. 1880. 181. Miesto, ježto slove lebné a židovsky Golgata. ZN. I dovedou jej na Golgotu místo, což se vykládá lebné místo. Sš. Mr. 69., Mt. 363. Překladové čeští kladou místo lebné či le- bové místo vesměs: místo popravné, avšak na východě Nemají popravných míst zvlášt- ních. Sš. Mt. 364. Vz Lbový.

131994   Lebný, lebový Svazek: 1 Strana: 0884
Lebný, lebový, Schädel-. L. deska. Ros.

131995   Lebo Svazek: 1 Strana: 0884
Lebo = nebo, na Slov. Vz L. Také v Opav. Pk.

131996   Lebo Svazek: 6 Strana: 0823
Lebo. Bž. 37. Také na Mor. Di, 1. vy- držíš! Daj pokoj. 1. té vyženu! Brt. D. 174. Máme-li pro milú jeti, lebo-li doma ostati. Sš. P. 83. (140., 185., 148, 252., 383.). Lebo mě sobě vem, lebo mi vinek vrať. Ib. 378. Lebo on mi milší bol od mých všetkých priatelov. Sl sp. 9.

131997   Lebočíše Svazek: 1 Strana: 0884
Lebočíše, e, f., číše z lebky. Koll.

131998   Leboměr Svazek: 6 Strana: 0823
Leboměr, u, m., Craniometer.

131999   Leboměrný Svazek: 7 Strana: 1313
Leboměrný, kraniometrisch.

132000   Leboměřictví Svazek: 9 Strana: 0142
Leboměřictví, n., Kraniometrie. Ott. XV. 67.