48001   Dovyslechnouti koho Svazek: 10 Strana: 0573
Dovyslechnouti koho. Zvon V. 70.

48002   Dovyspěti, ěl Svazek: 6 Strana: 0125
Dovyspěti, ěl, ění, ganz erwachsen, reif werden. Vše časem dovyspěje. Osv. V. 765.

48003   Dovystáti CO Svazek: 10 Strana: 0056
Dovystáti CO = dokonce vytrpěti. Msn. II. 85.

48004   Dovystlati co Svazek: 10 Strana: 0056
Dovystlati co: lůžko. Msn. Od. 348.

48005   Dovyšiti Svazek: 6 Strana: 0125
Dovyšiti, dovyšívati, vollends ausnähen. — co: komži. Kos.

48006   Dovýšiti Svazek: 6 Strana: 0125
Dovýšiti, il, en, ení, dovyšovati, vollends erhöhen. Dch.

48007   Dovytěžiti se čeho Svazek: 10 Strana: 0056
Dovytěžiti se čeho: jmění. Hlk. X. 191.

48008   Dovyti Svazek: 6 Strana: 0125
Dovyti, dovývati, ausheulen. — se čeho, erheulen. Tě.

48009   Dovyužiti Svazek: 1 Strana: 0297
Dovyužiti, vollends geniessen. Ros.

48010   Dovyužiti Svazek: 6 Strana: 0125
Dovyužiti = dovypožiti. Šm.

48011   Dovzdělati Svazek: 6 Strana: 0125
Dovzdělati, vollständig ausbilden. — se kde. D-lal se ve školách, ve světě, Tč., v Italii. Koll. III. 425.

48012   Dovzdorovati Svazek: 6 Strana: 0125
Dovzdorovati, austrotzen. Tč.

48013   Dovzdychati Svazek: 6 Strana: 0125
Dovzdychati, ausseufzen; sterben. Tč., Dch.

48014   Dovzetie Svazek: 10 Strana: 0056
Dovzetie, n. = vzetí ostatku. Vz Gb. Slov.

48015   Dovzíti Svazek: 1 Strana: 0297
Dovzíti, dovezmu, vz Vzíti; cele vzíti, vollends nehmen. Martini.

48016   Dovztěkati Svazek: 1 Strana: 0297
Dovztěkati se, auswiithen.

48017   Dowerský Svazek: 6 Strana: 0125
Dowerský. Dowerské prášky (8/10 cukru, 1/l0 prášku ipecacuanhového a 1/l0 opia v stejné dávce). Slov. zdrav. 64.

48018   Dox Svazek: 7 Strana: 1235
Dox, u, m., látka na oděv. Prací d. na lovecké kabáty. Vchř.

48019   Doxany Svazek: 6 Strana: 0125
Doxany. Tf. Odp. 223. Cf. Doksany.

48020   Doxologie Svazek: 6 Strana: 0125
Doxologie, e, f., z řec. = chvalořečení nejsvětější trojice boží aneb jen syna božího. S. N.

48021   Dozabírati Svazek: 6 Strana: 0125
Dozabírati, nachscböpfen. Šp.

48022   Dozábnouti Svazek: 6 Strana: 0125
Dozábnouti, völlig durchfrieren. Na té cestě jsme d-bli. Tě.

48023   Dozadějc Svazek: 10 Strana: 0056
Dozadějc = více do zadu. Us. místy. Věst. IX. 35.

48024   Dozahrabati Svazek: 8 Strana: 0063
Dozahrabati, dozahrabovati co. Nár. list, 1896. č. 107. ťeuill.

48025   Dozajista Svazek: 1 Strana: 0297
Dozajista, D., lépe: do jista, zajisté, sicherlich. Vz Ozajst.

48026   Dozajsta Svazek: 9 Strana: 0043
Dozajsta m. dozajista. Dšk. Vok. 41.

48027   Dozapomněti čeho Svazek: 10 Strana: 0056
Dozapomněti čeho. Msn. II. 108.

48028   Dozaručka Svazek: 9 Strana: 0434
Dozaručka = hneď a hneď. Ve Spišsku. Sbor. slov. IV. 88.

48029   Dozavléci Svazek: 6 Strana: 0125
Dozavléci, vollends verschleppen; eggen. — co: úhor. Hol. 18.

48030   Dozbrojiti Svazek: 6 Strana: 0125
Dozbrojiti, völlig ausrüsten. — co čím: lodi mužstvem, bemannen. Lpř.

48031   Dozdíti Svazek: 1 Strana: 0297
Dozdíti, vz Zdíti. — co, vollends mauern.

48032   Dozdráti Svazek: 6 Strana: 0125
Dozdráti, dozdrávati = dozrávati. Zelený jalovec juž d-vá, že mne má milenka za- nechává. Sš. P. 312.

48033   Dozdvihnouti Svazek: 1 Strana: 0297
Dozdvihnouti, ul, ut, utí a zdvihl, žen, žení; dozdvihovati, dozdví- hati, bis wohin heben. — čeho. Dozdvihli kamene až na- horu. Jg.

48034   Dozdvihnouti co kam Svazek: 6 Strana: 0125
Dozdvihnouti co kam, bis wohin heben. Snop až na vůz. Tč.

48035   Dozelenati Svazek: 1 Strana: 0297
Dozelenati, ganz grün werden. Až ten dřínek d-ná. Č.

48036   Dozelenati Svazek: 6 Strana: 0125
Dozelenati, dozeleněti, vollends grün wer- den. Šm.

48037   Dozerač Svazek: 6 Strana: 0125
Dozerač, e, m., der Aufseher. Ssk.

48038   Dozeračka Svazek: 6 Strana: 0125
Dozeračka, y, f., die Aufseherin. Ssk.

48039   Dozerať Svazek: 6 Strana: 0125
Dozerať = dozírati, bis wohin sehen; beaufsichtigen. Slov. Ssk.

48040   Dozeratel Svazek: 6 Strana: 0125
Dozeratel, e, m. = dozerač. Slov. Ssk.

48041   Dozevlovati Svazek: 6 Strana: 0125
Dozevlovati, aufhören zu gaffen. Us. Tč.

48042   Dozhříti Svazek: 6 Strana: 0125
Dozhříti, dozhřívati, vollends wärmen. — co. Tč.

48043   Dozierať Svazek: 6 Strana: 0125
Dozierať = dozrávati. Nedala jim (hru- škám) d. Slov. Sl. ps. 89.

48044   Dozimovati co Svazek: 1 Strana: 0297
Dozimovati co: ovce, píci, bis zum Winter aufbewahren. Jg.

48045   Dozírací Svazek: 8 Strana: 0540
Dozírací služba. List. fil. 1897. 68.

48046   Dozírací Svazek: 10 Strana: 0573
Dozírací právo. Nár. list. 1906. 34. 13.

48047   Dozírač Svazek: 6 Strana: 0125
Dozírač, e, m. = doziratel.

48048   Dozíram Svazek: 1 Strana: 0297
Dozíram, ersehbar. Dozíram, a, o, partc. praesent. pass. od dozírati. Bž. Až do nedo- zírama daleka. Rkk.

48049   Dozíratel Svazek: 6 Strana: 0125
Dozíratel, e, m. = dozorce. Šd.

48050   Dozíratelka Svazek: 6 Strana: 0125
Dozíratelka, y, f. = dozorkyně. Sd.

48051   Dozírati Svazek: 1 Strana: 0297
Dozírati, vz Dozříti.

48052   Dozírný Svazek: 10 Strana: 0056
Dozírný. Nelze v d-né době nadíti se. Pokr. 1884. č. 342.

48053   Dozkoumati Svazek: 6 Strana: 0125
Dozkoumati, vollends erforschen. — se čeho. Kos. Ol. I. 302.

48054   Dozlatiti Svazek: 1 Strana: 0297
Dozlatiti. — co, vollends vergolden. Ros.

48055   Dozlobiti Svazek: 6 Strana: 0125
Dozlobiti, gehörig ärgern, aufbringen. — koho, se na koho. Us. Tč., Kld. 4.

48056   Dozloškrv Svazek: 7 Strana: 1235
Dozloškrv, carbolasia, zastr., letoun. Pršp. 11. 49.

48057   Doznačiti Svazek: 6 Strana: 0125
Doznačiti, il, en, ení, doznačovati, völlig bezeichnen. — co čím: stromy cejchovačkou. Tč.

48058   Doznačný Svazek: 6 Strana: 0125
Doznačný, qualificirbar. Dch.

48059   Doznámka Svazek: 6 Strana: 0125
Doznámka, y, f., das Kennzeichen. Ssk., Šm.

48060   Doznání Svazek: 6 Strana: 0125
Doznání, n., das Zugeben, Einräumen etc. Vz Doznati. Přestávám na Vašem d. Kos. Ol. I. 106.

48061   Doznaný Svazek: 6 Strana: 0125
Doznaný; -án, a, o, völlig anerkannt. Šm.

48062   Doznati Svazek: 1 Strana: 0297
Doznati, doznávati. Z polštiny = do konce poznati (lépe, Jg. ), vollends kennen lernen, erfahren, erkennen; zkoumati, zkoušeti, prüfen, forschen, probiren; na sobě zkusiti, an sich erfahren. Jg. — abs. Kdo nedoznal, neroz- umí. Jg. — čeho. Dozná téhož (pozná to), kdokoli by mezi ně se dostati chtěl. Kom. Doznáš (na sobě zkusíš) ty šelmo toho. Kom. D. koho = dozříti. Jg. — čeho čím. Zlata ohněm doznávej a člověka zlatem. L. Něčeho duchem čili myslí d. Měst. bož. — čeho kde. Geometrie ve školách d. L. V potřebě přítele d. Jg. V milování vzájemnosti d. L. — se čeho = dověděti se. L. — se čeho, na koho, na kom = dočkati se, shledati, au Jemanden erleben. Nedoznáš se toho na mně. L., Jg.

48063   Doznati čeho (kdy od koho Svazek: 6 Strana: 0125
Doznati čeho (kdy od koho). D. po- tupy, Pk., strachu, Sá., v noci nenody, Osv. I. 88., od někoho nátisků. Ib. I. 167. Tla- koměry d-ly mnohých zlepšení. ZČ. — Pozn. O předmětech neživých dle Brs. 2. v. 106. lépe užiti jiných frasí: Volby d-jí odročení (budou odročeny); Pověsť ta dozná opravy (dojde opravy, bude opravena). — o čem. Rada ja ce rada mala, pokaľ sě tvoja mac (matka) o tym nedoznala. Sl. ps. 62. — že. Doznávám, že ... , wir geben zu, ränmen ein, konstatiren. Dch.

48064   Doznati se Svazek: 10 Strana: 0573
Doznati se. Doznal se, že ho zabil místo: přiznal se. Věst. XIII. 3.

48065   Doznavač Svazek: 1 Strana: 0297
Doznavač, e, m., der Prüfer. L.

48066   Doznávce Svazek: 6 Strana: 0125
Doznávce, e, m. = doznávač, der Unter- sucher, Prüfer. Šm.

48067   Doznávka Svazek: 7 Strana: 1235
Doznávka, y, f = přiznání. Na Žďársku Ptn. 41.

48068   Doznění Svazek: 10 Strana: 0056
Doznění, n., das Verklingen. Tato láska uhasia v známém d. Šnajd. Int. 1. 72. D. zvuku. Vz Strh. Akust. 399.

48069   Doznice Svazek: 6 Strana: 0125
Doznice, e, f., visnea, die Visnea, rostl. D. kanarská, v. mocanera. Vz Rstp. 1013.

48070   Dozníti Svazek: 1 Strana: 0297
Dozníti, vz Zníti.

48071   Dozníti Svazek: 6 Strana: 0125
Dozníti, doznívati, vertonen, verklingen, verrauschen, verhallen. Hlas zvonů, hudba, zpěv doznívá. Us. Pdl., Tč. — kde. Dozněl hlas v temnu. Kká. K sl. j. 127. Na skalách, v lesích zvuk dozněl. — odkud. Bol i zápal z nich (slov) doznívá. Kká. K sl. j. 170. — kam. Až k nám hlas jeho dozněl. Us. Tě. — jak. Sten v zoufalém teď dozněl skřeku. Kká. K sl. j. 120. — D., verglimmen. Uhlí doznívá, brzy zhasne. Na Ostrav. Tě.

48072   Dozobtúlat koho Svazek: 7 Strana: 1235
Dozobtúlat koho = zlíbati. Val. Slavč. 70.

48073   Dozohati Svazek: 1 Strana: 0297
Dozohati. — co: hrách, vollends picken. Ros. —

48074   Dozopravdy Svazek: 6 Strana: 0125
Dozopravdy = opravdu, skutečně. Slez. Šd.

48075   Dozor Svazek: 1 Strana: 0297
Dozor, u, m., Aufsicht, Inspektion. D. míti nad něčím n. čeho. L. Z dozoru vězně vy- pustiti. Č. — Člověk velikého dozoru (pilnosti, Sorgfalt). L. Dozor posádkový, Garnisons- inspektion. Čsk.

48076   Dozor Svazek: 6 Strana: 0125
Dozor policejní, die Polizeiaufsicht, Us., posádeční (v posádce), die Garnisonsinspek- tion. Čsk. Dáti někoho pod dozor. Us. Dch.

48077   Dozorce Svazek: 1 Strana: 0297
Dozorce, e, m., Führer, Aufseher, Inspektor. D. dětí, vojenský. Jg. Generální d. vojsk, General-Inspektor des Heeres. Vz také: Ministerstvo vojenské. Čsk. D. nad prací, dávkami; d. budov, chrámu; dáti komu koho za d. Nt. Dělníku púlzlatník a d-ci celý (dej). Pk. D. školní; okresní, Bezirksinspicient. Rk.

48078   Dozorce Svazek: 6 Strana: 0125
Dozorce nalévárny, Füllhaus-Aufseher, Dch., lesní policie, Forstpolizeiinspektor, lesní, uhlířský, nejvyšší (Intendant), Sl. les., tržní, Pdl., továrny, ústřední, Šp., okresní a zemský školní d.

48079   Dozorcovati koho Svazek: 7 Strana: 1235
Dozorcovati koho = kárati, napomí- nati, poučovati. Us. Rgl.

48080   Dozorčí Svazek: 1 Strana: 0297
Dozorčí, Aufseher-. Jg.

48081   Dozorčí Svazek: 10 Strana: 0573
Dozorčí orgán, právo. Nár. list. 1904. 353. 1., 355. 2.

48082   Dozorka Svazek: 6 Strana: 0125
Dozorka, y, f. = dozorkyně. Šd.

48083   Dozorkyně Svazek: 1 Strana: 0297
Dozorkyně, ě, f., Aufseherin. Us.

48084   Dozorkyně Svazek: 6 Strana: 0125
Dozorkyně dítek, die Aja. Dch.

48085   Dozorna Svazek: 1 Strana: 0297
Dozorna, y, f., Inspektionslokal. Čsk.

48086   Dozorně Svazek: 6 Strana: 0125
Dozorně, anschaulich. Pal. Rdh. I. 292.

48087   Dozornice Svazek: 6 Strana: 0125
Dozornice, e, dozornička, y, f. = dozor- kyně. Šd.

48088   Dozornictvo Svazek: 6 Strana: 0125
Dozornictvo, a, n., die Aufsichtskom- mission. Šm.

48089   Dozorník Svazek: 6 Strana: 0126
Dozorník, a, m. = dozorce. Ssk. Dílec toho k píci denní d-ci vykazují. Pl. I. 74.

48090   Dozornosť Svazek: 1 Strana: 0297
Dozornosť, i, f. Achtsamkeit. Rk.

48091   Dozornosť Svazek: 7 Strana: 1235
Dozornosť, i, f. Vědecká d. Pal. Rdh. I. 302.

48092   Dozorný Svazek: 1 Strana: 0297
Dozorný, dozírající, pílící čeho, wachend. D. šikovatel, Inspektionsfeldwebel; voják, svobodník, desátník, důstojník, šarže šetniny, Inspektions-; osoby, Aufsichtspersonale. atd. Čsk. — čeho: pluhu, poddaných. L.

48093   Dozorný Svazek: 6 Strana: 0126
Dozorný. D. lékař, rada. Dch.

48094   Dozorovat Svazek: 6 Strana: 0126
Dozorovat' = dozírati, beaufsichtigen. Ssk.

48095   Dozorství Svazek: 6 Strana: 0126
Dozorství vrchní, nejvyšší, J. tr., lesní, uhlířské či na uhlířství, Sl. les., Hrk., nad plynem, die Gas-Inspektion.

48096   Dozorství, n., -stvo Svazek: 1 Strana: 0297
Dozorství, n., -stvo, Aufseheramt; Auf- sicht. D. nad něčím míti. Pod tvým d-ím. Nt.

48097   Dozorstvo Svazek: 6 Strana: 0126
Dozorstvo, a, m., také das Aufsichts- personale.

48098   Dozorstvovať Svazek: 6 Strana: 0126
Dozorstvovať, das Aufseheramt beklei- den. Ssk.

48099   Dozouti Svazek: 6 Strana: 0126
Dozouti, vollends ausziehen. — co: boty. Tč.

48100   Dozpěv Svazek: 1 Strana: 0297
Dozpěv, u, m., Schlussgesang. Finale. Rk.

48101   Dozpěv Svazek: 6 Strana: 0126
Dozpěv, énmdóq. Dk. P. 319.

48102   Dozpěvovati Svazek: 1 Strana: 0297
Dozpěvovati, im Gesänge sich dem Schlüsse nähern. Rk.

48103   Dozpívati co Svazek: 1 Strana: 0297
Dozpívati co: zpěvy. Har. Aussingen, zu Ende singen.

48104   Dozpívati kdy kde. V Svazek: 6 Strana: 0126
Dozpívati kdy kde. V té chvíli právě dozpíván byl žaltář v kuru. Vrch.— co jak: mohutným hlasem. Us. Pdl.

48105   Dozpovídati Svazek: 6 Strana: 0126
Dozpovídati, abbeichten. — koho, se komu. Us. Tč.

48106   Dozpytovati Svazek: 6 Strana: 0126
Dozpytovati, vollends erforschen. — se čeho. Dk. Aesth. 565.

48107   Dozralosť Svazek: 1 Strana: 0297
Dozralosť, i, f., dospelosť, die Reife, Zei- tigung. Aqu. D. ovoce, věku. Us.

48108   Dozralý Svazek: 1 Strana: 0297
Dozralý, zralý, časný, dospělý, došlý, reif, zeitig. Jg. D. ovoce, rozum, léta, kopa (ferina). Kom., L., Vus. Dozralého zloděje i chromý šerha chytí. Ros. Nedozralou smrtí zachvácen byl. Háj. — k čemu: k ženění. Jir. dh.

48109   Dozrání, n Svazek: 6 Strana: 0126
Dozrání, n., die Reifung, Nachreife; d. na loži (uležení), die Lagerreife. Sl. les.

48110   Dozráti Svazek: 1 Strana: 0297
Dozráti, -zraji, ál nebo dozrám, al, ání; dozrávati dospěti, času dojíti, reifen, vol- lends reif, zeitig werden, zur Reife kommen. D., Jg. — abs. Kteráž uvadne, prve než dozrá. Ben. Žeň dozrala. Ben. Ovoce dozrává. Neklať Hrušek, až dozrají. Prov., Jg. Prve dozrál, než rozkvetl (dorostl). Vz Holobrádek, Všetečný. Prov., Jg. Dřív dozrál, než vzkvetl. Kos. Vz Mudráček. Č. Co spěšně zrá, spěšně dozrá. Ros. Vřed, nežit dozrál. Jg. Rozsudek dozraje. Jg. Právě lotr dozrál. Mus. Nechme té věci, až dozrá. Mus. — na koho = býti seň (s něj). Dozrál na nás. Sych. — v čem. On v nešlechetnostech dozrál. Kom., Br. — čeho: let (= dojíti). L. — čím: věkem. — čím čeho. Starostmi věku dozrál. V. — k čemu: k trestu. Č., Šm.

48111   Dozráti Svazek: 6 Strana: 0126
Dozráti. — abs. Zrálo jabko, zrálo, jak dozrálo, spadlo. Sš. P. 418. — kde. Dozrál v něm úmysl. Šbr. Kalina na Tatrách do- zrela (dozrála). Koll. Zp. 1. 7. — komu. Nic se nestarejte, už vám dozrávajú žita. Sš. P. 560. — (jak) k čemu. Krasocit ku plodnosti dozrál. Vlč. V poctivosti d. k še- dinám. Osv. I. 593. — kdy. Ty hrušky do- zrávají kolem císařských hodů. Us. Kčr.

48112   Dozráti jak: do Svazek: 10 Strana: 0573
Dozráti jak: do ovoce. Zl. Pr. XXII. 242.

48113   Dozráti v Svazek: 7 Strana: 1235
Dozráti v sladký plod. Us.

48114   Dozrátý Svazek: 9 Strana: 0043
Dozrátý = dozralý. Mtc. 1900. 339.

48115   Dozrávati Svazek: 6 Strana: 0126
Dozrávati, vz Dozráti.

48116   Dozrávavý Svazek: 1 Strana: 0298
Dozrávavý, dozrávající, co dozrává, reitend. D. moc. V.

48117   Dozrelosť, i Svazek: 6 Strana: 0126
Dozrelosť, i, f. = dozralosť, die Reife. Slov. Bern.

48118   Dozreť Svazek: 6 Strana: 0126
Dozreť = dozříti, ersehen ; dozráti, reif werden. Slov. Ssk.

48119   Dozretý Svazek: 6 Strana: 0126
Dozretý = dozralý. Slov. Dajže, Bože, jasnej chvíle, by nedozreté (zbožie, obilí) dozrelo (dozrálo) a do stodoly vesele bez zkázy sä uložilo. Zátur.

48120   Dozrievaný Svazek: 6 Strana: 0126
Dozrievaný, reifend. Slov. Loos.

48121   Dozrievať Svazek: 6 Strana: 0126
Dozrievať = dozrávati. Slov. Loos.

48122   Dozrnatěti Svazek: 6 Strana: 0126
Dozrnatěti, ěl, ění = dozrnati. Us.

48123   Dozrnati Svazek: 6 Strana: 0126
Dozrnati = úplná zrna dostati, vollkom- men körnen, granuliren. Cf. Dozrnatěti. Obilí už d-lo, už zraje. Ostrav. Tč.

48124   Dozření, n Svazek: 6 Strana: 0126
Dozření, n., die Sehweite. Přiblížili se na d. Lpř.

48125   Dozříti Svazek: 1 Strana: 0298
Dozříti (zastar. dozřeti), -zřím, el, en, ení; dozírati = zrakem dosíci, bis hin sehen; očima postříci, etwas sehen, erblicken, be- merken. Jg. — abs. Nedozřel tam. Us. — kam. Dozírá do veliké dálky. Jg. — čím kam. Dozřeli očima svýma do tajemnic božstva jeho. L. — čeho. Kdo sedí vysoko, nedozří pravdy, která zakryta hluboko. Jg. Pilně dozřel všech stezek mých (pozoroval). L. — koho = očima postříci; postihnouti, ertappen; pozor naň míti. — komu = pozor míti na někoho, Aufsicht haben. — k někomu: dohlédnouti, zu einem hinsehen; auf einen Augenblick einsprechen. Jg. Dozři k němu. Jg. — se = poznati se. L.

48126   Dozříti čeho Svazek: 6 Strana: 0126
Dozříti čeho. Medl jsem jie d. Pravn. 2025. — Přes plot, sladinou něčeho d. Us.

48127   Dozučeti Svazek: 6 Strana: 0126
Dozučeti, el, ení, aussausen. — kde. Vítr v haluzích, v lese d čel. Us. Té.

48128   Dozuněti Svazek: 6 Strana: 0126
Dozuněti, ěl, ění, verhallen, austönen. Píseň d-la, oheň v peci d-něl. Us. Tč.

48129   Dozunkati Svazek: 6 Strana: 0126
Dozunkati = po hltech dopiti. — co: pivo. Té.

48130   Dozurčeti Svazek: 6 Strana: 0126
Dozurčeti, el, ení, dozurkati, ganz aus- rieseln, aussickern. — kudy. Voda tenkou dírkou d-la. Us. Tč.

48131   Dozuřiti Svazek: 6 Strana: 0126
Dozuřiti, austoben, auswüthen. Us. Tč.

48132   Dozváněti Svazek: 1 Strana: 0298
Dozváněti, vz Dozvoniti.

48133   Dozvárati Svazek: 6 Strana: 0126
Dozvárati = dovářeti. — co: prádlo, Mor. Šd. — se = zapotiti se; pocikati se. Slov. Rb. Sb.

48134   Dozvati Svazek: 1 Strana: 0298
Dozvati, -zvu, al, án, ání; dozývati, do zývávati, vollends laden, einladen. Jg. — koho. Já jich mnoho pozval, ostatních on dozval. Jg., T. — koho na co. Vdává se ti tvá milenka, dozývá tebe na svatbu. Č. Dozývám vás na ostré meče. Č. — koho k čemu. Dozývati many své k bojům. Č.

48135   Dozvěd Svazek: 6 Strana: 0126
Dozvěd, u, m. Soud z d-du (a priori). Dk. Vidělť a vědělť Erasmus, že svět pod- statu pravou přezvědu a d-du nepřipouštěl. Jel. Enc. mor. VI. Úsudku pravosť řídí se buď přezvědem buď dozvědem; Buď zku- šenost (přezvěd) buď spekulací (dozvěd). Hš. Sl. 37., 153.

48136   Dozvedať sa Svazek: 6 Strana: 0126
Dozvedať sa = dozvídati se. Slov. Ssk.

48137   Dozvědavý Svazek: 6 Strana: 0126
Dozvědavý, neugierig. — čeho. Us. Tč.

48138   Dozvěděti Svazek: 1 Strana: 0298
Dozvěděti se, vz Zvěděti. — D. se něco šp. m. dozvěděti, dověděti se něčeho n. zvěděti něco. Skoro všichni brusiči zavrhují toto sloveso, jehož užívali Zlob., Sych., Č. a jiní, majíce za to, že předložka z jest v něm zbytečna; ale hromadění předložek jest oby- čejno, a když máme, zvěděti' (V., Br., Kom. ), tedy můžeme zajisté také říci:, do konce zvěděti -dozvěděti; dověděti se, dozvěděti se'. Přezvěděti, vyzvěděti; převzděti, přispojiti, Háj.; přepočítati, předpodávati, Jg., přiopraviti, V., přizavolati. Pass. Vz Zk. Skl. 88. a hlavně: Předložka (u sloves), Časoslovo.

48139   Dozvěděti Svazek: 6 Strana: 0126
Dozvěděti. V 3. řádce za něco polož: Pal. Rdh. I. 191. — se čeho u koho, na kom. Us. Tč. — se po čem. Po tom se nedozvídej, co tě nebolí. Ostrav. Tč. — Na Ostrav, dověděti ze čeho od koho = náhodou něco doslechnouti, dozvěděti něco = svým bádáním něco seznati. Tč.

48140   Dozvědný Svazek: 6 Strana: 0126
Dozvědný = apriorický. D. soud, Dk., sloh (rationalní). Hš. Sl. 186.

48141   Dozvídati, vz Svazek: 6 Strana: 0126
Dozvídati, vz Dozvěděti.

48142   Dozvídavě Svazek: 1 Strana: 0298
Dozvídavě, lépe: zvídavě. Jg.

48143   Dozvídavě Svazek: 7 Strana: 1235
Dozvídavě se ohlížeti. Šf. Strž. I. 450.

48144   Dozvieť sa Svazek: 6 Strana: 0126
Dozvieť sa = dozvěděti se. Slov. Ssk.

48145   Dozvolení Svazek: 6 Strana: 0126
Dozvolení, n. = dovolení. Ostrav. Tč.

48146   Dozvoliti Svazek: 6 Strana: 0126
Dozvoliti = dovoliti. Ostrav. Tč., Wrch. Také slov. Cf. Czm. I. 83.

48147   Dozvon Svazek: 8 Strana: 0063
Dozvon. Keď zavznel d. na veľkú omšu (poslední zvonění). Phľd. 1896. 132.

48148   Dozvoniti Svazek: 1 Strana: 0298
Dozvoniti, il, ěn, ění; dozváněti, ěl, ěn, ění, vollends ausläuten; zvoněním se dostati. Jg. — komu. Již mu dozvánějí (umřel). — se čeho, koho. Jestli pak se ho dozvoním? Us. — se kam: do domu.

48149   Dozvučeti Svazek: 1 Strana: 0298
Dozvučeti, vz Zvučeti.

48150   Dozvučnosť, i, f Svazek: 6 Strana: 0126
Dozvučnosť, i, f, die Schallweite. Ssk. Šm.

48151   Dozvuk Svazek: 1 Strana: 0298
Dozvuk, u, m., Nachton, Nachklang. Rk.

48152   Dozvuk Svazek: 6 Strana: 0126
Dozvuk, der End-, Ausklang. Nz.

48153   Dozvuk Svazek: 10 Strana: 0056
Dozvuk, u, m. Vz Strh. Akust. 234.

48154   Dozvukovati Svazek: 1 Strana: 0298
Dozvukovati, austönen. — co čím. Veslaři sloky koneční ohromným hlaholeni dozvu- kovali. Č.

48155   Dožabiti Svazek: 6 Strana: 0125
Dožabiti, vollends erkälten. Ta zima nás d-la. Ostrav. Té.

48156   Dožábrati se Svazek: 10 Strana: 0056
Dožábrati se = dobelhati se. — kam. Dvojčata d la se k mezírce. Al. Mršť. Sr. Dožabrovati se v V. 126.

48157   Dožabrovati se Svazek: 6 Strana: 0126
Dožabrovati se = dovléci se. Us. Bf.

48158   Dožádací Svazek: 1 Strana: 0298
Dožádací list, dopis. Gesuch-, Ersuchs-, Requisitionsschreiben. Rk.

48159   Dožádací Svazek: 6 Strana: 0126
Dožádací list. J. tr.

48160   Dožádání Svazek: 1 Strana: 0298
Dožádání, n., das Erbitten, die Requisition. D. písemní (Ersuchsschreiben), ústní. D. svědkův.

48161   Dožádání Svazek: 6 Strana: 0126
Dožádání. J. tr. D. svědků kšaftovních. Cor. jur. IV. 3. D. XLIV. Na d. nejlépe jest housku koupiti, neboť, nelíbí-li se, sám snísti můžeš. Č. M. 292.

48162   Dožádaný Svazek: 1 Strana: 0298
Dožádaný svědek, erbetener Zeuge. Jg., Rk. -

48163   Dožádaný Svazek: 6 Strana: 0126
Dožádaný svědek. J. tr., Kol. 56. Ry- tířských lidí k tomu na svědomí d-ných. Zř. mor. 1604.

48164   Dožádati Svazek: 1 Strana: 0298
Dožádati, dožadovati = erbitten, ersuchen, doprositi. Jg. — koho (gt. ) k čemu. Já ho k tomu dožádal. Jg. Dožaduje mne k tomu. Jg. — Us., Har. — se čeho, koho: svědkův, Us., Br., práva (obdržeti je; doprošovati se ho). Nemocný může práva se dožádati, aby k němu dvě osoby vyslány byly. Pr. měst. Pro samé peníze mnoho kmotrův se dožá- dávají. Fil. Zám. Dož. se koho, aby s ním šel. Svěd. — se čeho na kom. Dožádal se na knížeti, aby mu dopustil. Háj. Dožádal toho na opatu. Dipl. — J. tr., Er. — (se) čeho při kom. Jg., Šm., Solf., J. tr., Ev. — koho zač. Us. — se čeho čím. Toho času pan opat ustavičným nabíháním dožádal se jiných pánův, Apol., prosbami. — se něčeho k něčemu. J. tr. — aby. Vz nahoře.

48165   Dožádati Svazek: 6 Strana: 0126
Dožádati. Válečných potřeb násilně do- žadovati, requiriren. Čsk. Nikdá se toho d. nemohli, aby slyšáni byli. Čr. Nás soudci se d-li, abychom nález učinili. Zř. mor. 1604. — se čeho od koho. Kos. Ol. I.150. Anebo skrze posla osob dvou zachovalých se d., aby při jeho kšaftu byly. Kol. 56. — kde. Při cechu pořádně se toho má d. 1606. — se koho zač: za radu. Har.

48166   Dožadavka Svazek: 6 Strana: 0126
Dožadavka, y, f., die Nachforderung. Dch.

48167   Dožadlaviti se Svazek: 1 Strana: 0298
Dožadlaviti se = dopárati se, mühsam fertigen. — se s čím. Us.

48168   Dožahati Svazek: 6 Strana: 0126
Dožahati, dožahovati, vz Dožžíci.

48169   Dožalovati se čeho Svazek: 1 Strana: 0298
Dožalovati se čeho, durch Klagen erzielen. Jg.

48170   Dožárleti Svazek: 6 Strana: 0126
Dožárleti, el, ení, vollends heiss werden. Šm.

48171   Dožatá Svazek: 6 Strana: 0126
Dožatá, é, f. = dožinky, obžinky. Bkř., Sd., Šd., Vck., Vchd., Mřk. Cf. Dovozná (dod.).

48172   Dožatá Svazek: 8 Strana: 0063
Dožatá, é, f. Písně o d-tej na Vsacku. Vz NZ. IV. 15. nn. Cf. Slov. sborník 1885. 334. D. na Val. Vz Včk. Val. I. 85.

48173   Dožati Svazek: 1 Strana: 0298
Dožati, vz Dožíti.

48174   Dožblemptati se kam Svazek: 6 Strana: 0126
Dožblemptati se kam = v blátě dojíti, hinpantschen. Ve svých dlouhých šatech se přec až k nám d-la. U Uher. Hrad. Tč.

48175   Dožblunkati Svazek: 6 Strana: 0126
Dožblunkati, dozblunknouti, wohin sprit- zen. - kam. Voda až na nás d-kla. Us. Tč.

48176   Dožbrundati se kam Svazek: 6 Strana: 0126
Dožbrundati se kam = brodem se dostati, hinüberwaten. Mor. Tč.

48177   Dožď Svazek: 8 Strana: 0063
Dožď, doždž, e, m. = déěť. Phľd. 1895. 629.

48178   Doždárat Svazek: 8 Strana: 0063
Doždárat. Nemohla se vajcete (v slepici) d. (dohmatati). Mor. Nár. list, 1896. č, 151.

48179   Dožďárati se čeho Svazek: 6 Strana: 0126
Dožďárati se čeho, herausstierlen. Mor. Tč.

48180   Doždáti Svazek: 1 Strana: 0298
Doždáti (zastar. ), doždu, al, án, ání = do- čekati, erwarten, erharren. Nedoždu toho ni- koli Str. skl.. — čeho n. koho. Rkk. 58., Kat. 862. — se čeho. Zmilitka sě nedoždech. Rkk. 59.

48181   Doždati Svazek: 6 Strana: 0126
Doždati (ne: dozdáti), doždávati, posud na Ostrav. a Slov. Tč., Ssk. Nedoždal. Ap. — čeho. A južť sem túhy d-la. Hr. ruk. 155. Když toho d-la; Nedoždu toho nikoli. Sv. Ruk. 63., 67. Doždala bieše teskna mnoho. Kat. 50. — se čeho. Doždával sem se ji, ale sem jí nedoždal. OstRav. Tč.

48182   Doždáti Svazek: 9 Strana: 0043
Doždáti. I. 298. oprav v: doždati.

48183   Doždati čeho. Cf Svazek: 8 Strana: 0063
Doždati čeho. Cf. Dob. Dur. 125.

48184   Doždímati Svazek: 6 Strana: 0126
Doždímati, doždmouti, ganz auswinden. — co: prádlo. Tč.

48185   Doždmouti Svazek: 6 Strana: 0126
Doždmouti, vz Doždímati.

48186   Dožduchati Svazek: 6 Strana: 0126
Dožduchati, bis wohin stossen.-- co kam: do kouta. — se kam = zduchaje dojíti. V kostele až k oltáři se d. Ostrav. Tč.

48187   Doždurkati Svazek: 6 Strana: 0127
Doždurkati, doždurknouti binstossen. — co kam : truhlu do kouta. Ostrav. Tč. — D. = proti vůli přinutiti. Doždurnul mě tam. Laš. Brt. D. 207.

48188   Doždurnouti Svazek: 6 Strana: 0127
Doždurnouti, vz Doždurkati.

48189   Dože Svazek: 1 Strana: 0298
Dože, e, m., vz Doge. Také: dože, ete, n.

48190   Dožebračiti Svazek: 6 Strana: 0127
Dožebračiti, il, en,. ení, ganz zum Bettler machen. — D., am Körper schwer beschä- digen, zum Krüppel schlagen. — čím: bitím. Mor. Tč., Sd.

48191   Dožebrati Svazek: 1 Strana: 0298
Dožebrati, dožebrávati, zu Ende betteln, ausbetteln. Jg. — se čeho, žebráním získati, erbetteln. Jg. D. se chleba, dobrodiní. Jg. — se čeho u koho. Šm. — se kam. Dožebral se až do Vídně. Us. Včely do vedlejšího roje se dožebraly. M. Včel.

48192   Dožecí Svazek: 1 Strana: 0298
Dožecí, dožovský, Dogen-. — Vz Dože. Rk. —

48193   Dožecí Svazek: 6 Strana: 0127
Dožecí palác. Koll. III. 87.

48194   Dožéci, d Svazek: 10 Strana: 0056
Dožéci, dožhu. D. komu roha. Hrad. 138a. — D. = dožíci, dožnouti, zu Ende mähen.

48195   Dožectví Svazek: 1 Strana: 0298
Dožectví, n., -etství, Dogenwürde. Rk.

48196   Dožectví Svazek: 6 Strana: 0127
Dožectví, dožovství, n., die Dogenwürde. Rk.

48197   Dožehati Svazek: 6 Strana: 0127
Dožehati, vz Dožžéci.

48198   Dožehliti Svazek: 6 Strana: 0127
Dožehliti, il, en, ení, dožehlovati, zu Ende bügeln. — co: košili. Us. Tč.

48199   Dožehnouti Svazek: 6 Strana: 0127
Dožehnouti, vz Dožžéci.

48200   Dožejbrat se někam Svazek: 10 Strana: 0573
Dožejbrat se někam = doplížiti, do- belhati se. Litom. 44.

48201   Dožejbrovati se kam: k Svazek: 10 Strana: 0056
Dožejbrovati se kam: ke vsi (z těžka dojíti). Mršť. Obrz. 101.

48202   Doželeti Svazek: 1 Strana: 0298
Doželeti, el, ení, přestati želeti, ausklagen, austrauern. — čeho. Již toho doželel. Us.

48203   Dožena Svazek: 1 Strana: 0298
Dožena, y, f., vdaná žena, ein verheiratetes Weib. Na Slov., Baiz.

48204   Doženiti Svazek: 1 Strana: 0298
Doženiti, il, ěn, ění, verheiraten. — koho. Dlouho jej ženil, přece jednou ho doženil. Jg.

48205   Doženiti Svazek: 9 Strana: 0434
Doženiti se peněz. Šml. VI. 118.

48206   Doženu Svazek: 1 Strana: 0298
Doženu, vz Dohnati.

48207   Dožer Svazek: 6 Strana: 0127
Dožer, u, m., ve Slez. a laš. dožir = do- žera. Šd. Dožera = věc dožírající. Vz Dožer. Ne- stojí to za tu d-ru (zlosť); Je s tím veliká d. (oštara); To je d. člověk (ein Plagegeist); Dělá mi to na dožeru (na dožir, na schvál). Mor. Brt. D. 207. Nemyslil sem, že budu měť s ním takú d-ru; Bez d-ry ani do neba nepřiňděš. Ostrav. Tč.

48208   Dožera Svazek: 1 Strana: 0298
Dožera, y, f. = věc, která člověka do- žírá, mrzí. Na Slov. — D., y, m., kdo ně- koho dožívá, dopaluje, zlobí. Us. na Mov. Brt.

48209   Dožerný Svazek: 6 Strana: 0127
Dožerný = dozírající, mrzutý, nemilý, ärgerlich, lästig. D. práce. Ostrav. Tč.

48210   Dožertovati Svazek: 1 Strana: 0298
Dožertovati, ausscherzen. Ros.

48211   Dožetství Svazek: 6 Strana: 0127
Dožetství, n., die Dogenherrschaft. Koll. III. 86.

48212   Dožgati Svazek: 6 Strana: 0127
Dožgati = dopíchati, došťouchati, hin- stossen. — co čím kam: žgadlem oheň do zadu pece. U Brušp. a na Ostrav. Mtl., Tč.

48213   Dožgráňati Svazek: 6 Strana: 0127
Dožgráňati = přestati žgráňati, ausráun- zen, ausgreinen. — se čeho. U Uher. Hrad.

48214   Dožhrati Svazek: 6 Strana: 0127
Dožhrati = dožrati. Ta věc mě d-la. Mor. Tč. — se = rozlobiti se. Mor. Vck.

48215   Dožhrati se na koho Svazek: 8 Strana: 0063
Dožhrati se na koho. Brt. D. II. 33.

48216   Dožice Svazek: 6 Strana: 0127
Dožice, dle Budějovice, Doschitz, ves u Blatné. PL.

48217   Dožíci Svazek: 1 Strana: 0298
Dožíci, dožičiti = dopříti někomu ně- čeho, gönnen. Na vých. Mov.

48218   Dožíci Svazek: 6 Strana: 0127
Dožíci. Dožičiti také na Slov. Dožičiti komu něco. nevěstu. Val., ostrav. Mtl., Tč., Vck., Brt. D. 303., 207. Cf. Žičiti. Dožičiti, vz Dožíci.

48219   Dožidnouti Svazek: 1 Strana: 0298
Dožidnouti, dnul a dl, utí, ganz dünn werden. Jg.

48220   Dožíhati Svazek: 6 Strana: 0127
Dožíhati, vz Dožžéci.

48221   Dožilec Svazek: 1 Strana: 0298
Dožilec, lce, m., ein Lebensmüder. Rk.

48222   Dožilosť Svazek: 6 Strana: 0127
Dožilosť, i, f., die Lebensmüdigkeit, das Lebensende. Vz Etymologie (dod.). Hš. Sl. 44.

48223   Dožin Svazek: 1 Strana: 0298
Dožin, u, m., das Abmähen. Rk.

48224   Dožin Svazek: 9 Strana: 0043
Dožin, a. m, rybník v Blovicku. Plz. 22.

48225   Dožínati Svazek: 1 Strana: 0298
Dožínati, vz Dožíti.

48226   Dožinek Svazek: 7 Strana: 1235
Dožinek, nku, m. = dožatá. U Rokyc. Fč , Mor. Brt. Cf. Obz. 1892. (Brt.).

48227   Dožíněti Svazek: 1 Strana: 0299
Dožíněti, dožížniti, lépe: dožízněti, -iti, aufhören zu dürsten. Ros.

48228   Dožinkový Svazek: 6 Strana: 0127
Dožinkový, Erntefest . D. věnec. Brt. L. N. II 311.

48229   Dožinky Svazek: 6 Strana: 0127
Dožinky. Vz Sbtk. Rostl. 60. a násl.

48230   Dožinky Svazek: 10 Strana: 0056
Dožinky. Na Opav.: znivý obid, u Orlové: žnivuvka, u Skalice: dožinka. Vyhl. II. 323.

48231   Dožinky, ův Svazek: 1 Strana: 0298
Dožinky, ův, pl., m. = obžinky, das Schnitter-, Erntefest. Us.

48232   Dožir, vz Svazek: 6 Strana: 0127
Dožir, vz Dožer. Když mi dělá na d. Slez. Šd.

48233   Dožírač Svazek: 6 Strana: 0127
Dožírač, e, m. = dožera, m. Us. Šd., Tč.

48234   Dožíradlo Svazek: 6 Strana: 0127
Dožíradlo, a, n. = dožírač. Kdybych se tebe, ty d., už mohl zbaviť. Mor. Sd.

48235   Dožírák Svazek: 6 Strana: 0127
Dožírák, a, m. = dožírač. Mor. a slez.

48236   Dožíratel Svazek: 6 Strana: 0127
Dožíratel, e, m. = dožírač. Us. Sd.

48237   Dožírati Svazek: 1 Strana: 0298
Dožírati, vz Dožrati.

48238   Dožíravosť Svazek: 6 Strana: 0127
Dožíravosť, i, f., die Neckerei, das Aer- gern. Us. Sd.

48239   Dožíravý Svazek: 6 Strana: 0127
Dožíravý, lästig, ärgerlich, plagend. D. kluk. Sd., Tč.

48240   Dožírka Svazek: 6 Strana: 0127
Dožírka, y, f., der Aeger, Verdruss. Us. Klš.

48241   Dožitčiti Svazek: 10 Strana: 0056
Dožitčiti — propůjčiti, gewähren. Vz Gb. Slov.

48242   Dožiti Svazek: 1 Strana: 0298
Dožiti, dožiji, starší doživu, il, ití dočkati se za živobytí, erleben; zemříti, aus- leben. — co. Dej nám to d. Proch. Dožil nevděk, lépe: dožil se, dočkal se nevděku. Pk. — čeho. Ó bych toho dne dožil. L. Doživ věku tak dlouhého. L. — se čeho. Dožil se zlého. Plk. Ó, bych (se) toho dne dožil! Doufám, že se toho ještě dožiji. Nt. — Ht. Dožil se v té vesnici vysokého veku.

48243   Dožiti Svazek: 6 Strana: 0127
Dožiti, dožívati. — abs. Už dožil = umřel. Us. — co. Dožila svou muku. Nrd. — čeho. Nedožije tej hoci. Sl. ps. 155; Šedin dožil a starých zvyků neodložil. Č. M. 223. Ne- pořádnému člověku nelze d. šťastného věku. Ib. 277. Prostě-li žiješ, sta let dožiješ. Ib. 294. — jak dlouho. Jak chceš d. do sta- rosti, daj starému uctivosť. Glč. II. 107. — se čeho kdy. Básnictví římské za Augusta zlatého věku svého se d-lo. Tč. Laok. 61. — jak. Dožijme v blahých zpomínkách. Hrts.

48244   Dožíti: — abs Svazek: 6 Strana: 0127
Dožíti: — abs. Gazda sa už díva, či sa dožne níva. Dožne, ak dá žencom pirohov a piva; dožne aj poviaže, aj snosí do krížov. Sl. sp. 136. — co. A jož sme to dožale, dostaneme gořale. Sš. P. 559. Ona trávu žala, trávu dožínala. Sš. P. 329. Já som teba doma hladal, teba doma nebolo; ty si žitko dožínala, ktoré zrelé nebolo. Sl. sp. 39. — se čeho. Dožala se chládku studeného. Sš. P. 556.

48245   Dožiti co Svazek: 8 Strana: 0063
Dožiti co. Ne každý to dožije. Phľd. 1895. 308.

48246   Dožíti, dožati, dožnu Svazek: 1 Strana: 0298
Dožíti, dožati, dožnu, -žal, at, etí, vz Žíti; do- žínati, dožínávati, dožinovati, vollends ernten, mähen, schneiden. Jg. — abs. Již jsme do- žali; již dožínáme; brzo dožneme. Tys dožal = dodělal. Us. Pole dožaté. — co. Již pole dožali. — čeho: již pole, polí dožínáme. — se čeho: zpropitného. — čím až kam: Do večera pole ostrými srpy až do polo- vice, až ke strouze za 5 zl. dožali. Us. Doživiti, il, en, ení; doživovati = do- chovati, bis wohin nähren, unterhalten. — koho čemu: smrti. D. — do čeho: do smrti. — se čeho. Jiní velmi pracně se no- vého (obilí, chleba) doživí. V. — koho z čeho. Doživil ho z jeho služného. Doživná, é, f., Lebensunterhalt bis zum Tode, lebenslängliche Rente. Rk. Doživotí, n., držení čeho do smrti, lebens- länglicher Besitz, Recht dazu, Leibgut. L. Na d. = lebenslänglich. Sm.

48247   Dožití, n Svazek: 10 Strana: 0573
Dožití, n. Pojištění na d. Us Rgl.

48248   Dožívati Svazek: 1 Strana: 0297
Dožívati, ausgähnen. Ros.

48249   Dožívati Svazek: 6 Strana: 0127
Dožívati, vz Dožiti.— D. se čeho, oč = mermomocí, žádostivě něčeho se domáhati. Mor. Knrz.

48250   Doživeň Svazek: 6 Strana: 0127
Doživeň, vně, f. = opatření doživotní. Sľúbil ini d. a teraz ma z domu vyháňa. Slov. Dbš.

48251   Doživená Svazek: 6 Strana: 0127
Doživená, é, f. = doživná. Ssk.

48252   Doživení Svazek: 6 Strana: 0127
Doživení, doživování, n., die Eviktion. Dch.

48253   Doživiti Svazek: 6 Strana: 0127
Doživiti. Ak nás pán Boh doživí (bu- deme-li ještě žíti). Zátur.

48254   Doživořiti Svazek: 6 Strana: 0127
Doživořiti, il, ení = bídně život dokon- čiti, ausvegetiren. Tč. Co jest, kdysi d-ří. Kká. M. ž. 27. Doživotné, ého, n. = doživotný důchod. Šp. Vz Doživotný, Doživená.

48255   Doživotně Svazek: 1 Strana: 0299
Doživotně někoho odsouditi. Nt. Lebens- länglich.

48256   Doživotní Svazek: 6 Strana: 0127
Doživotní, vz Doživotný.

48257   Doživotník Svazek: 6 Strana: 0127
Doživotník, a, m., der Leibgedingsbe- sitzer. Ssk., Šm.

48258   Doživotnosť Svazek: 1 Strana: 0299
Doživotnosť, i, f. Lebenslänglichkeit. Zlob.

48259   Doživotný Svazek: 1 Strana: 0299
Doživotný, doživotní, auf die Lebenszeit, lebenslänglich. D. věno (Leibgeding), Zříz. Těš., manželstvo, úředník, přítel, paní, L., Jg., důchod výroční, Leibrente, právo k po- žívání něčeho, Advitalitätsrecht (Pr. ), Rk., užívání, žalář (věčný), J. tr., výživa, pacht, pojišťovna doživotní výživy, Šp., trestanec; dáti komu d. důchod roční. Nt.

48260   Doživotný. D Svazek: 6 Strana: 0127
Doživotný. D. právo k požívání něčeho; smlouva o výroční důchod d., J. tr, pense, Us. Pdl., zuby (náhradné). NA. IV. 96. Aby d. úroky mateři vydával; Držel mi mé d. zboží; Kdež co má, buď d. zástava neb dě- dictví; Pohoním Jana z toho zboží, zástavy i d-ho; Na jeho zboží d-tné zvedena. Půh. I. 231., 360., 364., II. 51., 242.

48261   Doživování Svazek: 6 Strana: 0127
Doživování, vz Doživení.

48262   Doživovati Svazek: 6 Strana: 0127
Doživovati, vz Doživiti.

48263   Dožižlati Svazek: 6 Strana: 0127
Dožižlati, zu kauen, zu stochern auf- hören. Šm.

48264   Dožlabiti Svazek: 6 Strana: 0127
Dožlabiti, il, en, ení, dožlabovati, fertig kehlen, ausfalzen. - co čím: šindel stru- hákem. Us. Tč.

48265   Dožlebiti Svazek: 6 Strana: 0127
Dožlebiti = dožlabiti.

48266   Dožlučiti koho Svazek: 10 Strana: 0056
Dožlučiti koho - dopáliti, rozhněvati. Mor. Kmk.

48267   Dožlutiti Svazek: 6 Strana: 0127
Dožlutiti, vollends gelb machen.

48268   Dožlutnouti Svazek: 1 Strana: 0299
Dožlutnouti, dožloutnouti, vollends gelb werden. Ros.

48269   Dožnouti, vz Svazek: 6 Strana: 0127
Dožnouti, vz Dožíti.

48270   Dožokovati Svazek: 1 Strana: 0299
Dožokovati, einsacken. Ros.

48271   Dožouvati se oč Svazek: 6 Strana: 0127
Dožouvati se oč = domáhati. V Kroměř. K. Adámek. — se s kým = hádati se. Val. Brt. D. 207.

48272   Dožóvať sa Svazek: 10 Strana: 0056
Dožóvať sa = dožadovati se. Hanác. Hlavn. 54.

48273   Dožovský Svazek: 6 Strana: 0127
Dožovský, vz Dožecí.

48274   Dožovství Svazek: 6 Strana: 0127
Dožovství, n. = dožectví.

48275   Dožrati Svazek: 1 Strana: 0299
Dožrati, dožeru, al, án, ání; dožírati, do- zrávati, dožírávati, vollends fressen. Jg. — co. Již to také dožer. Ros. Mrazové po- hubili obilí, co myši nedožraly. Štelc. — koho — dopáliti, rozlobiti. Us. — se na koho = domrzeti se. — se s někým — pohádati se. Na vých. Mor. — se čím kam. Myš do pytle moukou naplněného ostrými zoubky se dožrala. Us.

48276   Dožrati Svazek: 6 Strana: 0127
Dožrati. — co. Co vši nedožerou, to je nejlepší. U Kr. Hrad. Kšť. — koho = zlo- biti. Bkř., Brnt., Brt., Mtl., Tč., Neor.

48277   Dožuchlati Svazek: 6 Strana: 0127
Dožuchlati = přestati žuchlati, aufhören zu kauen; bez zubů úplně sežvýkati, zu Ende kauen (ohne Zähne). — co. Co tá stařenka se nažuhle, než ten kousek chleba dožuhle. Ostrav. Tč.

48278   Dožultiť Svazek: 6 Strana: 0127
Dožultiť, dožultnouti = dožlutiti, dožlut- nouti. Ostrav. Tě.

48279   Dožúvať se Svazek: 6 Strana: 0127
Dožúvať se = dohadovati se, domlouvati se, hádati se, dožírati se, streiten, zanken, hadern, sich ärgern. — se s kým oč. Mor. Tč., Vck.

48280   Dožvaniti Svazek: 6 Strana: 0128
Dožvaniti, il, ěn, ění, zu Ende planschen. — co: svou řeč. Us. Tč.

48281   Dožvať koho Svazek: 10 Strana: 0573
Dožvať koho. Tak ty koně dožváí = zapotil, unavil. Val. Brt. Sl. 64.

48282   Dožvati Svazek: 1 Strana: 0299
Dožvati, žvu, al, án, ání, aufhören a) zu kauen, b) zu schwätzen. Jg.

48283   Dožvatlati Svazek: 1 Strana: 0299
Dožvatlati, aufhören zu lallen, schwätzen. Ros.

48284   Dožvíco Svazek: 10 Strana: 0056
Dožvíco = kdo ví co. Val. Čes. 1. XI. 324.

48285   Dožvíjaký Svazek: 9 Strana: 0043
Dožvíjaký = kdož ví jaký. Vynadali si d-kých. Tům. 20.

48286   Dožvíjaky Svazek: 10 Strana: 0057
Dožvíjaky = kdo ví jaký. D. změna. Čes. 1. Xl. 324.

48287   Dožvýkati Svazek: 1 Strana: 0299
Dožvýkati. — co. Vollends kauen. Ros.

48288   Dožžíci Svazek: 1 Strana: 0299
Dožžíci, žhu, žehl, žžen, ení; dožehnouti, dožehati, dožahati, dožíhati, dožahovati = dohříti, dopéci. Vollends heiss machen, warm machen, zusetzen. Jg. — komu. St. skl.

48289   Dožžíci Svazek: 6 Strana: 0128
Dožžíci. — komu čeho. A když jemu dožže roha (do živého došlo). Hr. ruk. 456.

48290   Dr Svazek: 6 Strana: 0128
Dr kořen v: deru, díra, vydírati, záděra, nádor. Vz Bž. 31. Skupiny dr a tr vz Mkl. aL. 225.

48291   dr Svazek: 10 Strana: 0057
dr z tr: zadrapák. Jir.

48292   Dr Svazek: 10 Strana: 0057
Dr! = drž se (při výslechu). V zloděj, mluvě. Čes. 1. XI. 140.

48293   Drab Svazek: 1 Strana: 0299
Drab, i, drábka, y, f., veliká vozová řeb- řina, eine grosse Wagenleiter. L. Dráb, a, drábek, bka, drábík, a, m. D. = pěší vojak, voják vůbec, k ochraně vlasti n. hradu ustanovený (často v opovrženém smyslu slova užíváno). Jg., V., Br. Fuss-, Kriegsknecht, Kriegsmann, Schlosswächter, Landsknecht. Jg. — Kníže Antonius vytáhl z města se svými dráby. Flav. Vymustrovaný d. neb voják. V. Demosthenes jsa tak ne- statečný dráb jak moudrý řečník. Jel. — D. = lehký člověk, ein leichtsinniger Mensch, Lom.; posel, sluha při kanceláři, Amts-, Gerichtsdiener, Us.; chlap neohrabaný, ein plumper, ungeschickter Mensch, L.; běhoun, Landstreicher, L.; v šachách = píšek, der Bauer; d. přímo chodí a z boku kůle. Jg. D. = zbujník. Bož. Něm. — Vz Gl. 39.

48294   Drab Svazek: 6 Strana: 0128
Drab, i, f., také na Slov. Ssk.

48295   Dráb Svazek: 6 Strana: 0128
Dráb, der Kriegsknecht, z drabanti». Mkl. Etym. 49., Kram. Slov. 94. — D. = úřední sluha. Už Janóška drábi vedú; Bojanovské zvony zvoňá, Ulianku drábi hoňá. Sš. P. 134., 168. — D. = zbujník. Čemu se naučíš, o to tě ani d. neoloupí. Němc. Je jako d. U Litomyšl. Bda.

48296   Dráb Svazek: 9 Strana: 0043
Dráb = dozorce při pracích robotních. Čes. 1. 1898. 169.

48297   Draba Svazek: 7 Strana: 1235
Draba, y, f., vz Bída (rostl).

48298   Drabailička Svazek: 8 Strana: 0063
Drabailička, y, f. Ze spálené hranice (na které se Jidáš pálí) uhlíky nechají se lidu na d-čku (rozebrati). NZ. II. 611.

48299   Drabancovati Svazek: 6 Strana: 0128
Drabancovati, herumrennen, -laufen. — kde. Mravenec mi na hlavě, za uchem d-cuje. Olom. Sd.

48300   Drabancovati čím Svazek: 7 Strana: 1235
Drabancovati čím = hřmotně viklati, hřmotiti. Mor. Šd.

48301   Drabant Svazek: 1 Strana: 0299
Drabant, trabant, drabantík, a, m. O pů- vodu vz Mz. 146. D. = jistý druh pěších vojákův nosících halapartny, zvláště k ži- votní stráži panovníkův sloužící, der Trabant, Diener, Krieger. Jg. Ne tak knížete dra- banti hájí, jako milosť poddaných. Kom. D. jízdní. — D., u, m., planeta jiné těleso nebeské provázející, ein Trabant eines Pla- neten. — Krok. — D., pl. d-ti = dítě, děti. Us. Prk. — Vz Gl. 40.

48302   Drabant Svazek: 6 Strana: 0128
Drabant. Vz Žer. Záp. I. 39.

48303   Drabanti Svazek: 1 Strana: 0299
Drabanti lískovka. Jg. Trabanten-.

48304   Drabantovy Svazek: 8 Strana: 0063
Drabantovy. D. olej, o. olivarum. Mor. Mtc. 1894. 337.

48305   Drabář Svazek: 1 Strana: 0299
Drabář, e, m. — dromedář. Dromedar. Presl.

48306   Drabať Svazek: 6 Strana: 0128
Drabať = drápati, drbati, kratzen, krallen. — se kam: na střechu. Ostrav. Tč.

48307   Drábce Svazek: 6 Strana: 0128
Drábce, pl., m. = vidlice, železné kování po straně pluhu, které působí, že chodí ko- lečka buď po záhonu nebo ze záhonu. U Hořic. Hk. Cf. Drábec.

48308   Drábčík Svazek: 1 Strana: 0299
Drábčík, a, m., hmyz. Krok. Staphy- linus, Raubkäfer.

48309   Drabčík Svazek: 6 Strana: 0128
Drabčík, brouk škvoru podobný, má kratičké krovky. D. červenokřídlý, 8. ery- thropterus, Frč. 189., srstnatý či chlupatý, s. pubescens, kurzhaariger R., krátkokro- večný, der Kurzflügler, císařský, s. caesa- reus, goldstreifiger Moderkäfer, hrabavý, s. fossor. Brm. IV. 60.-62., Kk. Br. 90.-91., Schd. II 509., Kram. Slov. 94. Svižník polní a střevlíci se tu prohánějí a mnohý d. Sk. Črty 48. — Drabčíci, staphylinidae: drab- čík, rudoštítník, kráčivec. Frč. 189.

48310   Drabčík Svazek: 8 Strana: 0063
Drabčík, brouk. Cf. Ott, VIL 901.

48311   Drabčík Svazek: 8 Strana: 0540
Drabčík, a, m., staphylinus, brouk. D. cí- sařský, s. caesareus, červenokřídlý, erythro- pterus, hnědonohý, fulvipes, hrabavý, fossor, chloupkovaný, pubescens, kovohlavý, chalco- cephalus, mrvový, stercorarius, skrývavý, late- bricola, zelenokrový, chloropterus. Vz Klim. 199

48312   Drábec Svazek: 1 Strana: 0299
Drábec, bce, m., drábice, e, f., oj u pluhu. Pflugdeichsel. Rohn.

48313   Drábec Svazek: 6 Strana: 0128
Drábec = drábice, stěžadlo, oj pluzní (při kolečkách či při předku), die Pflugdeichsel, -schere, der Pflugwedder. Cf. Drábce. Pta., Sl. les., Šp., Mkl. Etym. 49.

48314   Drábek Svazek: 6 Strana: 0128
Drábek, vz Dráb.

48315   Drábelí Svazek: 7 Strana: 1235
Drábelí, n. = drobotiny. ČT. Tkč.

48316   Drábelí Svazek: 10 Strana: 0573
Drábelí, n., vz Brábeií zde.

48317   Drabí Svazek: 7 Strana: 1235
Drabí, n., trabale, zastr Bhm.

48318   Drabica Svazek: 8 Strana: 0063
Drabica, e, f., vz Vodič (3. dod.).

48319   Drábice Svazek: 6 Strana: 0128
Drábice, vz Drabec.

48320   Drabie Svazek: 10 Strana: 0057
Drabie, e, f., trabale. Boh. hex. 206. (MS. ).

48321   Drabík Svazek: 6 Strana: 0128
Drabík, u, m., climacium, das Leitermoss, mech. D. stromkovitý, c. dendroides. Vz Rstp. 1800., Let. Mt. S. VIII. 1. 14. - D., a, m., os. jm. Drabik Mik., kněz, 1650. Vz Jg. H. 1. 2. v. 548., Jir. Ruk. I. 168.—169., S. N.

48322   Drábík Svazek: 6 Strana: 0128
Drábík, vz Dráb.

48323   Drabík Svazek: 8 Strana: 0063
Drabík, Mik,:, 1588.—1671., kněz, blouz- nivec bratrský. Vz Ott, VIL 902.

48324   Drabík Svazek: 10 Strana: 0573
Drabík Mik. Vz Mus. 1905. 986.

48325   Drabík Mik Svazek: 10 Strana: 0057
Drabík Mik. Jeho korrespondence a li- stiny (Ad. Patera). Vz. Mus. 1903. 171. nn.

48326   Drabina Svazek: 1 Strana: 0299
Drabina, y, f., drabinka, řebřík vozový, Wagenleiter. Plk. — D., řebřík na píci, jesle, Krippe. Šf.

48327   Drabina Svazek: 8 Strana: 0063
Drabina, Phľd. XII. 203.

48328   Drabina Svazek: 9 Strana: 0043
Drabina, y, f. Chodí jako s d-nou (ne- motorně). Zát. Př. 234. a.

48329   Drabina Svazek: 9 Strana: 0434
Drabina, y, f. = rebrina vozu; užší její části: šteble, širší: mečíky. Mus. slov. II. 21.

48330   Drabiňáček Svazek: 6 Strana: 0128
Drabiňáček, čku, m. = drabiňák. Slov. Bern.

48331   Drabiňák Svazek: 6 Strana: 0128
Drabiňák, u, m. = řebřinový vůz, Leiter- wagen. Slov. Bern.

48332   Drabinář Svazek: 6 Strana: 0128
Drabinář, e, m., cerambyx scalaris, der Bogenbockkäfer. Šm.

48333   Drabinečka Svazek: 6 Strana: 0128
Drabinečka, y, f. = řebřinka. Slov. Bern.

48334   Drabinka Svazek: 6 Strana: 0128
Drabinka, y, f. = rebrina. Slov. Bern. Vz Drabina.

48335   Drabinovec Svazek: 7 Strana: 1235
Drabinovec, vce, m. = žebřinový vůz. Slov. Phľd. VII. 65.

48336   Drabinovec Svazek: 8 Strana: 0063
Drabinovec, vce, m. = řebřinový vůz. Slov. Phľd. 1894. 146., 386., 1893. 149.

48337   Drabinový Svazek: 8 Strana: 0063
Drabinový = řebřinový D. vůz. Vých. Slez. Čes. 1. V. 38.

48338   Drabka Svazek: 6 Strana: 0128
Drabka, vz Drab.

48339   Drábky Svazek: 1 Strana: 0299
Drábky, vz Drápka.

48340   Drabliště Svazek: 6 Strana: 0128
Drabliště, ě, n. = koště (staré). Sá. Kř. u pot. 135.

48341   Drábníček Svazek: 6 Strana: 0128
Drábníček, čka, drábník, a, m., ein kleiner Kratzer. Rk.

48342   Drábník Svazek: 8 Strana: 0063
Drábník, vz Brávník (3. dod.).

48343   Drabolesť Svazek: 6 Strana: 0128
Drabolesť, i, f. = drobné děti. Sá. Kř. u pot. 23.

48344   Drabolesť Svazek: 10 Strana: 0057
Drabolesť, i, f. — drobotina, malé děti. Hodí se za pěstounku té malé d-sti. Sá. Pr. m. I. 63. V VI. 128. oprav. 23. v. 22.

48345   Drabotní Svazek: 6 Strana: 0130
Drabotní, Theuerungs-. D. příspěvek = drahotné. Us. Dch., Stat. př, kn. 1874. 132.

48346   Drabov Svazek: 6 Strana: 0128
Drabov, a, m. Na Drabově, myslivna u Hudlic. Krč.

48347   Drabování Svazek: 6 Strana: 0128
Drabování, u., das Fouragiren. Posp.

48348   Drabovati Svazek: 1 Strana: 0299
Drabovati, al, ání = za drába sloužiti, als Kriegsknecht dienen, fouragiren. — z čeho: ze mzdy d. Reš., V. — D. = drancovati. Na šest mil drabují. Ros. — co. Již tam ostatek dodrabují. Jg. — za kým jak. D. za kým v patách. Zlob. V patách za ním draboval v pancíři a s halapartnou (einem auf der Ferse nachfolgen). Cyr.

48349   Drabovati kam na kom Svazek: 10 Strana: 0057
Drabovati kam na kom = jeti. Faustus do pekla na ní d-val. Faust 73. — kudy. Potom zase svou cestou d-val. Ib. 91.

48350   Drábovitý Svazek: 6 Strana: 0128
Drábovitý, büttelmässig. Dch.

48351   Drábovna Svazek: 1 Strana: 0299
Drábovna, y, f., obydlí drába. Us. Die Büttelei.

48352   Drabovna Svazek: 6 Strana: 0128
Drabovna, y, f., sam. u Něm. Brodu.

48353   Drábovský Svazek: 1 Strana: 0299
Drábovský, drábský. V. Slova d. Jel. Kriegsknechtisch.

48354   Drábovsky Svazek: 6 Strana: 0128
Drábovsky, kriegsknechtlich. Ssk.

48355   Drabovský Svazek: 6 Strana: 0128
Drabovský křemenec. Bř. N. 256. Vz Drabov.

48356   Drábovství Svazek: 1 Strana: 0299
Drábovství, drábství, n. Jel. Kriegs- knechtschaft; Trabantenstelle. Us.

48357   Drábovstvo Svazek: 1 Strana: 0299
Drábovstvo, drábstvo, n., dráhové. Jel. Kriegsknechtschaft o. Mannschaft.

48358   Drabská Svazek: 7 Strana: 1235
Drabská Skála v Semilsku. Mzr. 22.

48359   Drábský Svazek: 6 Strana: 0128
Drábský trank, ranník, ajuga genevensis, blauer Guckuk. Mllr. 9. D. traňk pro koně. Db. — Ten svědek v tu chvíli službu jměl drábskú v Hamburku. NB. Tč. 67.

48360   Dracoun Svazek: 1 Strana: 0299
Dracoun, u, m. = stříbrné nitky, na tenko stlučený mosaz. Us. Rauschgold. —

48361   Dracoun Svazek: 6 Strana: 0128
Dracoun zlatý, stříbrný. Šp., Vc.

48362   Dracounový Svazek: 1 Strana: 0299
Dracounový, Rauschgold-. Jg.

48363   Dracovství Svazek: 10 Strana: 0057
Dracovství, n. Na D., pole u Hetlína. Př. star. VII. 54.

48364   Dracúnka Svazek: 6 Strana: 0128
Dracúnka, y, f. = zlatá borta na klobouku na palec široká. Mor. Tč. — D., etwas mit Rauschgold Beklebtes, z. B. Ei. Slov. Ssk.

48365   Dracůvka Svazek: 8 Strana: 0063
Dracůvka, y, f — šňůrka upletená ze drátku žlutých; ozdoba slov. klobouků. Brt, D. 11. 307. 'Cf. Dracoun.

48366   Dráč Svazek: 1 Strana: 0299
Dráč, e, m. = loupežník; lupič, násilník, Räuber; Schinder, Erpresser, Plünderer. Jg. Roste dráčům lichva křivá. Lom. Hráč a mar- notratný žráč bývá svého statku dráč. Prov., Jg. D. poctivosti. V. — D. = nůž na louč. Us. Schleissmesser. — D., Durazzo, mě. v Albanii. — D., dřišťál, Berberisbaum.

48367   Dráč Svazek: 6 Strana: 0128
Dráč, vz Mkl. Etym. 41. D. = lupič. ZN., Kram. Slov. 94. Dráči jim vzali šaty. Koll. I. 86. Dal je v ruku dráčóm. Bj. — D. — ras, der Schinder. Mor. a slez. Kld. 39., Tč. — D. = dělník, jenž břidlici na desky štípá. NA. IV. 134. — D. = tříslolup, dračkář, lupák, der Lohschlitzer, Lohe- schleisser. Sl. les. — D. = dřistál, dřišťal, dřeštěl, vančar, pivník, berberis, der Sauer- dorn. Vz Rstp. 50., Mllr. 23., S. N.. Byl. 15. stol. Kmen drak. Vz Mz. v List. filolog. VII. 47.

48368   Dráč Svazek: 7 Strana: 1235
Dráč, e, m. = kdo déře peří. Us. Rgl. — D. = žulový brus kovářský na první hrubé broušení. V Plzeň. Brtv.

48369   Dráč Svazek: 8 Strana: 0063
Dráč včel (zloděj). Dml. List, 16. Přišlo z dráča (dříče) na marháča (mrhače) a z rnar- hača na naháča. Slov. Phľd. 1894. 195.

48370   Dráča Svazek: 10 Strana: 0573
Dráča, e, f,, jeskyně, Drachenhöhle. Čas. mus. IV. 42.

48371   Dráče Svazek: 1 Strana: 0299
Dráče, ete, n., ein junger Drache. Vz Drak.

48372   Dráček Svazek: 6 Strana: 0128
Dráček, čka, m., vz Drak. — Dráčkové mořští, pegasidae, ryby. Vz Frč. 283.

48373   Dračena Svazek: 1 Strana: 0299
Dračena, y, f., dračice. Jg. Vz Drak, Dračice.

48374   Dračenec Svazek: 1 Strana: 0299
Dračenec, nce, m., mladý drak, junger Drache. Č., Takt. 15.

48375   Dračí Svazek: 1 Strana: 0299
Dračí, Drachen-. D. krev (klí z temna červené ze stromu dračího se prýštící, v lé- kařství užívané), hlava, srdce. Us. D. řád. Vz Gl. 40.

48376   Dračí krev Svazek: 6 Strana: 0128
Dračí krev = šťáva z ladelu dračíkrve (croton draco). Vz Rstp. 1347. — D. krev = klí ze stromu dračince, sanguis draconis. Ib. 1563. — D. krev = klí z rotanu dračí- krevného (calamus draco). Ib. 1647. Cf. Schd. II. 270., Mllr. 27., 94., Kram. Slov. 95., S. N. — D. hlava, dracoeephalum, der Drachenkopf. D. h. ušetnatá, d. austriacum; zubatá, d. moldavicum. Vz Slb. 331., FB. 62., Dlj. 40., Jir. Anth. III. 159., Mllr. 41., Kram. Slov. 94. — D. strom, dracaena, der Drachenbaum. Posp. Vz Dračinec, S. N. — D. oběh mě- síce (= doba, která uplyne, nežli se měsíc k témuž uzlu vrátí). Stč. Zem 220. D. měsíc, der Drachenmonat. Nz., S. N. D. řád. Vz S. N.

48377   Dračí řád Svazek: 10 Strana: 0057
Dračí řád. Vz Kol. Her. I. 417.

48378   Dračica Svazek: 9 Strana: 0043
Dračica, e, f., dentaria enneaphylla, rostl. Slov. Nár. sbor. II. 68. — D. = žena zlobivá, svárlivá.

48379   Dračice Svazek: 1 Strana: 0299
Dračice, e, f., samice draková, Drachin; 2. vzteklice pekelná, die Furie; 3. böses Weib, zlá žena. To je d. ! Soptí jako d. ! Us.

48380   Dračinec Svazek: 1 Strana: 0299
Dračinec, nce, m., rostl. Rostl. Dracaena, Drachenbaum.

48381   Dračinec Svazek: 6 Strana: 0128
Dračinec obrovitý, d. draco; podhnutý, d. reflexa; mezní, d. terminalis. Vz Rstp. 1562., Čl. 152., Kk. 127., Schd. II. 177., 237., 270., Mllr. 41., Rosc. 111.

48382   Dračinec Svazek: 8 Strana: 0063
Dračinec. Cť. Ott. VII. 903.

48383   Dračisko Svazek: 1 Strana: 0299
Dračisko, a, n., ohavný drak, abscheu- licher Drache. Us.

48384   Dračiště Svazek: 7 Strana: 1235
Dračiště, ě, n. = dračisko. To je d.! Us. Rgl.

48385   1. Dračka Svazek: 1 Strana: 0299
1. Dračka, y, m., dráč, loupežník. Räuber.

48386   2. Dračka Svazek: 1 Strana: 0299
2. Dračka, y, f., která dere peří. Us. Federsehleisserin.

48387   3. Dračka Svazek: 1 Strana: 0299
3. Dračka, y, f. = drání, dranice, bitva, pranice, Schlägerei. Na d-ku něco hoditi (aby se o to tahali). Házeli peníze na dračku. Jakoby na dračku hodil (tak se to rozprá- šilo). Us. Jde jako na dračkách. D. Zboží jde jako na dračku. D. Odbyt jako na dračku. Rk. Vz Lapačka. — Dračka či pl. dračky, tenká louč, kterou se svítí, draná louč, zásvěť, draň, dranice, deska štípaná, Jg., dřezha, dřízha, štěpka, svčtidlo, loučka, Kienfackel, Schleisse, ein Lichtspan, Kienspan. Dračky dělati, dřezkati, dřízkati, napáliti, dráti. Šp. Kmen na dračky (na louč), D., dříví, hoblík, nůž, koš, pila na dračky. Šp. Dračkou svítiti. Us. — D., u košinářů lišta k svlékání kůry s prutů. Jg.

48388   3. Dračka Svazek: 6 Strana: 0128
3. Dračka = louč, dřes. Chce stavět a nemá ani třísky ani dračky, Hnšk.

48389   4. Dračka Svazek: 6 Strana: 0128
4. Dračka = dráni peří, das Feder- schleissen. Na dračku choditi. Na Hané. Bkř.

48390   5. Dračka Svazek: 6 Strana: 0128
5. Dračka = peří, deštička, která se dává do povětrního kola a z něho vyndavá. Žene-li na mlýnské povětrné kolo (lopatu, peruť) slabý vítr, přidávají se dračky, ubírají pak se, přibývá-li větru. Mor. Bkř., Tč.

48391   1. Dračka Svazek: 8 Strana: 0063
1. Dračka = loupežník. GR, Nov. 122. 10.

48392   2. Dračka Svazek: 8 Strana: 0063
2. Dračka peří. Duť. 251.

48393   Dračka Svazek: 10 Strana: 0057
Dračka. Kryt střechy na dračku (je-li kryt taškový jednoduchý a podkládá-li se spára mezi taškami dračkami ze štípaného dříví. ). Vz KP. IX. 308.

48394   Dračkář Svazek: 6 Strana: 0128
Dračkář, e, m. = dráč, der Lohschlitzer. Sl. les. —D. = loučník, dřinkáč, der Schleis- senschnitzer. Sl. les. — D., der Schlejssen- stock. Sl. les.

48395   Dračlivý Svazek: 1 Strana: 0300
Dračlivý = žvavý a zlý, plauderhatt u. schlimm. Us.

48396   Dračnec Svazek: 10 Strana: 0057
Dračnec, čence, m., zdrobn. drak. Řeči Příbr. Han. 52. (Mš. ).

48397   Dračný Svazek: 1 Strana: 0300
Dračný, drakový, Drachen-.

48398   Dráčobojetník Svazek: 6 Strana: 0128
Dráčobojetník, a, m., áklongósalko?.

48399   Dračov Svazek: 6 Strana: 0128
Dračov, a, m., Draschow, ves u Turnova.

48400   Dráčový Svazek: 6 Strana: 0128
Dráčový, Sauerdorn-. Vz Dráč.

48401   Dráčský Svazek: 1 Strana: 0300
Dráčský = loupežnický, räuberisch.

48402   Dráčství Svazek: 1 Strana: 0300
Dráčství, n, loupežnictví, Räuberei.

48403   Dráčův Svazek: 10 Strana: 0057
Dráčův, ova, ovo, raptoris. Ruku dráčovu uchvátiti. Pat. Jer. 134. 30.

48404   Drador Svazek: 6 Strana: 0128
Drador, u, m. = houf. Stálo jich tam pořádný d. U Rychn. Msk.

48405   Dradva Svazek: 7 Strana: 1235
Dradva, y, f., fílum. Sšívajie je d-mi z lýk. Mill. 19.

48406   Dragai Svazek: 8 Strana: 0063
Dragai, u, m. = trakař. Zábř. Brt, D. II. 129., 307., 450.

48407   Dragancovati Svazek: 9 Strana: 0043
Dragancovati = štouchati, pohlavkovali. Srub 157.

48408   Dragant Svazek: 1 Strana: 0300
Dragant, u, m., dragantová pryskyřice, Dragantsaft, Gummi, z řec. lat. Qnyáy. av&a, tragacantha. Vz Mz. 146.

48409   Dragantový Svazek: 8 Strana: 0063
Dragantový, z dragantu. Dhnl. exc.

48410   Dragoman Svazek: 6 Strana: 0128
Dragoman, a, m. = tlumočník. Vz S. N., Vrat.

48411   Dragomyśl Svazek: 6 Strana: 0128
Dragomyśl, e, f., Drahomischel, ves u Strumiena ve Slez. PL.

48412   Dragon Svazek: 1 Strana: 0300
Dragon, dragoun, a, m., voják. Dragoner.

48413   Dragonada Svazek: 6 Strana: 0128
Dragonada, y, f. = zakročení dragonů proti nespokojenému lidu atd. Vz S. N.

48414   Dragoňátko Svazek: 9 Strana: 0043
Dragoňátko, a, n. Vz Draguňátko. Brt. P. n. 123.

48415   Dragonek Svazek: 6 Strana: 0129
Dragonek (dragounek), nku, m. — pásek na rameni u vojenského pláště. Us. Kšť.

48416   Dragonit Svazek: 6 Strana: 0129
Dragonit, u, m. = prohledeň. Vz S. N.

48417   Dragonský Svazek: 6 Strana: 0129
Dragonský, Dragoner-. D. pluk. Rk.

48418   Dragonstvo Svazek: 6 Strana: 0129
Dragonstvo, a, n., die Dragoner. Rk.

48419   Dragořiti Svazek: 6 Strana: 0129
Dragořiti = pořád o jednom mluviti. Laš. Brt., Mtl.

48420   Dragoun, vz Svazek: 6 Strana: 0129
Dragoun, vz Dragon, S. N. — D = veliká ženská. Us. Škd.

48421   Dragounek Svazek: 6 Strana: 0129
Dragounek, vz Dragonek.

48422   Dragounstvo Svazek: 6 Strana: 0129
Dragounstvo, a, n. = dragonstvo. Us.

48423   Draguňátko Svazek: 6 Strana: 0129
Draguňátko, a, n. = malý dragon, dítě dragonovo. Jak bylo po roce, přišla dcera k matce, přiněsla jí d. v strakatém kaftance (v červenej peřince). Sš. P. 316.

48424   Dragvit Svazek: 6 Strana: 0129
Dragvit, a, m., os jm. Koll. I. 90., II. 71.

48425   Drah Svazek: 10 Strana: 0057
Drah, a, o, vz Drahý.

48426   Draha Svazek: 1 Strana: 0300
Draha, y, f. = množství, velikosť z ohledu čísla n. prostranství, die Menge. Jg. Veda s sebou Němcův velikou drahu. Dal. Toho města (Prahy) bude silná draha (množství, hlučnost). Výb. I., Dal.

48427   Dráha Svazek: 1 Strana: 0300
Dráha, y, f, draha, dražka, drážka, dra- žička; o krácení á vz Brána; A. — D. = cesta, der Weg, die Bahn; draha (kudy sáně jezdí, das Schlittengeleise); ulice, die Gasse. Střežechú jej púti jeje dráhu (cestu) vypad- nuchu na niu. Rkk. Táhneť svou drahou hřích. lir. Dráha jízdná, jezdná, vozová, plavná. D. lodi, hvězdy, života (běh, způsob ž. ), ctnosti, vojenská, vědecká, politická či stát- nická; na dráhu čestnou, politickou nastou- piti; d-u raziti. Nt. — Dráha či pl. dráhy = cesta široká mezi ploty n. poli: průhon, výhon, drahy, der Durchtrieb; mrchoviště, der Schindanger. V poli na drahách pohřben byl. Apol. Kosti jeho rozmetány budou jako mrcha po drahách. Br. Zastupovati na dra- hách, rozbíjeti po drahách (= loupežnictvím se živiti). Č. — D. = prostranství, místo, Platz. Proletě lesy jeleniem skokem tamo v dúbravu na drahu k skále, na vrsě skály zanieti oběť. Rkk. 21. — D. = koliště, Stech- bahn. Rkk. 41. — D.: = trávníky, pastviště obecní, Gemeinanger, Ilutweide. Po drahách, na drahách pásti. — D. = zvířecí stopa, šlepěje. Wechsel. D. stopová = chodník n. cestička, po které vysoká zvěř z lesa (na pastvu) nebo do lesa chodí. Šp. Zvěř má drahu svou. D. — Lev na drahách (na ce- stách). Prov. — Dráha, drážka = vydlabaná, vyhoblovaná cestička v rámu okenném atd., do které sklo se zasazuje, die Nuth. D. — Dráha koule (cesta). Schusslinie. Bur. — Dráha železná, Eisenbahn, hlavní, spojovací. Vz Železnice. O českých drahách vz S. N. II. 315. B. V. (Čechy). — D., či cesta mléčná či nebeská, Milchstrasse. Š a Ž. — D., průliv, Meerenge, Kanal, Strasse. S. a Ž.

48428   Draha Svazek: 6 Strana: 0129
Draha, dráha = množství. Vz Mkl. Etym. 49. D. z daRga. Cf. skR. darh, drh crescere růsti. Mz. v List. filol. VII. 47. Veda s sobú Němcóv velikú dráhu. Dal.. 114. (100.). Tu s nimi v tejž dráze bieše. Hr. ruk. 201. — D. = jm. pole (úzké díly). Pk., Brt. Jméno stráně u Dalečína: jm. luk ib. Mor. Pk. —

48429   Dráha Svazek: 6 Strana: 0129
Dráha (drahá) = cesta. Strsl. draga, Thal, Furche. Mkl. Etym. 49., Mz. v List. filol. VII. 46. D. země. Vz Schd. I. 223. D. říčná, die Flussbahn, splavná či vodní, die Flus- strasse, Sl. les , životní, básnická, spisova- telská, těles nebeských (elliptická, parabo- lická, hyperbolická), Us. Pdl., přímočárná, křivočárná, Mj. 151., vzdušná či athmosfae- rická či pneumatická, mostNá, vozová, NA. IV. 221., 226., 227., literarní, Mus. 1880. 366., planetarní, vlasaticová, Stč. Zem. 162., 250, obchodní. KP. I. 228. Dráhu zavříti. Sl. les. Čára, kteRou těleso v běhu popisuje, slove d., kteRá jest buď přímá nebo křivá. Mj. 151. PokRok na dráze osvěty národní. Mus. 1880. 486. Pluli po vodních drahách. J. Lpř. Na verejnej dráhe žitia. Kyt. 1876. 30. Na nové dráhy se dáti. Dch. — D. = rada, pomoc, Rath, Hilfe. Brt. D. 207. Nevím tomu drahy (nevím, co s tím, jak tomu pomoci). Na Zlinsku. Brt., Vck. — D. = koliště, okol, obora. Oba z dráhy vystúpista. Rkk. 41. — D. mléčná. Vz Stč. Zem. 152. — D. kniežecie = knížecí komonstvo. GP. 152. — D. železná. D. spojovací, Verbindungsbahn, lanová, Zpr. arch X. 76., dopravná, koňská, lokomotivná, poboční, místní, samočinná, se stojatým pa- rostrojem, visutá či PalmeROva, NA. IV. 153., 203., 216., 217., 219., hlavní, lokalní (sekun- darní, vicinalní), průmyslová, úzkokolejná, širokokolejná, horská, silniční, Zpr. arch., buštěhradská, západní, státní, Františka Josefa, severozápadní, pražskoduchcovská, kralupskoturnovská atd. Vz Železnice. — D. = způsob, úprava. Ta (Mlada) jide do
Říma v kniežeciej drázě. Dal. 55 Máš ruce
(nohy) jak drahý = nečisté. Val. Vck. Černý
jako drahý. Brt. — D. = nárazná plocha
kladiva mající podobu většího čtverce nebo
kruhu, die Bahn. Vz Ploska. Včř. Z. II. 10,
Sl. les. — D. = vrchní plocha kovadliny,
die Ambossbahn. Včř. Z. II. 11., SI. les. — D., ves u N. Kdyně; sam. u Vamberka, Rychnova, Čimelic, Milína.

48430   Dráha Svazek: 7 Strana: 1235
Dráha, Viehweg. 1275. Reg. II. 1470., IV. 170. — D. = hubené zvíře, hlavně pes. Lib. NZ. I. 542.

48431   1. Draha Svazek: 8 Strana: 0063
1. Draha — travnatá cesta za dědinou, kudy se dobytek na pastvu vyhání a v čas nepohody i pásavá, Brt. D. II. 307. Cť. Příkon, Skotníca, Shot ha, Vf/piistek (3. dod.). I). = průhon, pascua communia, Eml. Ur. 432.. lieg. II. 1470. (r. 1275). Máš ruky (noh}) jako drahý (nečisté). Vek. Val. I. 111.

48432   2. Draha Svazek: 8 Strana: 0063
2. Draha, v, f., vz násl. Drahoslava.

48433   Dráha Svazek: 8 Strana: 0540
Dráha elektrická. Vz KP. VIII. 492.

48434   Draha Svazek: 9 Strana: 0043
Draha, via communis, quae vulgariter di- citur drahy pellendorum pecorum et gregum = průhon. 1342. Na Val. Drážky.

48435   Dráha Svazek: 9 Strana: 0043
Dráha. Dráhy kruhové, vz Základy theor. astronomie I. Naps. Gust. Gruss, v Praze, str. 85. — 4.; parabolické 95. —120.; elliptické 120. —163.; meteorů 163. —171.

48436   Dráha Svazek: 10 Strana: 0057
Dráha, y, f. — družina, množství. Alx. II. 473. — D. drobná, důlní atd. Vz Jind. 41. Dráhy, der Viehweg, tres virgae in latitudine. Jir. Prove. 54.

48437   Drahan Svazek: 1 Strana: 0300
Drahan, a, drahánek, nka, m., mein Theuerer. Ms. 1771.

48438   Drahan Svazek: 6 Strana: 0129
Drahan, a, m., mlýn u Zdib. PL.

48439   Drahan Svazek: 7 Strana: 1235
Drahan, a, m., vz Drahoslav (2. dod.).

48440   Drahan Svazek: 8 Strana: 0063
Drahan, a, m. = Drážek, os. jm. Ott, VIL 948.

48441   Drahanovice Svazek: 6 Strana: 0129
Drahanovice, dle Budějovice, Drahano- witz, ves u Olomouce. D. ol. I. 41., 397. V D-cích mají květnou neděli za smrtnou. Vz Sbtk. Krat. h. 153. Cf. S. N.

48442   Drahanovský Svazek: 6 Strana: 0129
Drahanovský, ého, m., os. jm.

48443   Drahanský Svazek: 6 Strana: 0129
Drahanský. D. vysočina na Mor. mezi úvalem Moravy střední a řekou Svitavou. Vz Km. 1855. 9. Cf. Drahany.

48444   Drahanský Svazek: 7 Strana: 1235
Drahanský. D. výšina na Mor. S. N. V. 456.

48445   Drahany Svazek: 6 Strana: 0129
Drahany, dle Dolany, také Drahonín, něm. Drahan, ves u Plumlova. D. ol. IV. 349.

48446   Drahejšov Svazek: 6 Strana: 0129
Drahejšov, a, m., Drahejšow, myslivna u Březnice.

48447   Drahek Svazek: 6 Strana: 0129
Drahek, hka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

48448   Drahek Svazek: 7 Strana: 1235
Drahek, hka, Drahen, a, m., vz Draho- slav (dod. 2.).

48449   Drahelčice Svazek: 6 Strana: 0129
Drahelčice, dle Budějovice, Draheltschitz, ves u Dušník. Vz Tk. II. 427., 466, III. 277.

48450   Drahelice Svazek: 6 Strana: 0129
Drahelice, dle Budějovice, Drahelitz, ves u Nimburka.

48451   Drahenice Svazek: 6 Strana: 0129
Drahenice, dle Budějovice, Drahenitz, ves u Březnice. Vz Drahynice, Blk. Kfsk. 1300.

48452   Draheničky Svazek: 6 Strana: 0129
Draheničky, pl., f., Klein-Drahenitz, ves u Březnice. Vz Blk. Kfsk 650.

48453   Drahenky Svazek: 6 Strana: 0129
Drahenky, pl., f., Dreihunken, ves u Teplice. Vz Blk. Kfsk. 1300.

48454   Drahkov Svazek: 6 Strana: 0129
Drahkov, a, m., Drahkau, ves u Blovic, vz Blk. Kfsk. 1300.; Drakowa, ves u Teplice. PL. Cf. Tk. III. 114., 430., V. 153., 189. — D., Brachkov, a, n., též Drahkovo, a, n., panský dvůr u Struhaře (u Spál. Poříčí). BPk.

48455   Drahlice Svazek: 6 Strana: 0129
Drahlice, míst. jm. Tk. I. 77.

48456   Drahlín Svazek: 6 Strana: 0129
Drahlín, a, m,, ves u Příbramě. Arch. III. 469., Tk. III. 125., Blk. Kfsk. 919.

48457   Drahlov Svazek: 6 Strana: 0129
Drahlov, a, m., Drahlov, vsi u Kromě- říže a Olomouce.

48458   Drahlovice Svazek: 6 Strana: 0129
Drahlovice, dle Budějovice, Drahlowitz, ves u Berouna. Tk. I. 439.

48459   Drahná Svazek: 8 Strana: 0063
Drahná, y, f., vz násl. Drahoslava,

48460   Drahně Svazek: 1 Strana: 0300
Drahně (ne: dráhně), adv., komp. drahněji. Není to předložka, nýbrž příslovce od starč. draha, dražka: množství. Vz Lokal. D. = velmi, hodně, mnoho, viel, ziemlich. Voji se s gt. kolikosti. Zk. Tam d. časův pobyl. Háj. Jest drahně těch peněz. Drahně času minulo. T. Před d. mnoha lety. Jg. Byli
drahně dní u vězení. Br. Od několika d. let.
V. Byl tu d. dní. Br. Zůstal tam za d. dní.
Br. Maje d. dítek. V. Po d. let byl primasem.
V. Jestli dřevo d. vysoko. Ms. k. 1. Ra-
něných d. bylo s obou stran. Troj. Za d.
dávných časů. Šm. V drahně letech se ne-
zběhlo. Žer. Záp. II. 46.

48461   Drahně Svazek: 6 Strana: 0129
Drahně. Cf. Draha. Br. Lukáš d. knih napsal. Bl. V drahně létech se nesběhlo. Vz Spodoba syntakr. Žer. Záp. II. 46. Bydlel mezi nimi d. časuov; D. peněz muži svému pobrala; Týž zádušních peněz d. dlužen. NB Tč. 69., 114., 131. Lidí se tu d. shro- mažďovalo; Za d. dní. Čr. Má komorníkóv d. BN. Kehdyžto peněz d. jmá. Hr. ruk. 401. I zbichu lida Davidova d. Bj. Ohlúpili muže a ženu a d. na nich pobrali. Pč. 50. — D. — lehce. Je mu drahněj (nemocnému polehčilo). Mor. Brt. D. 207.

48462   Drahněkrát Svazek: 10 Strana: 0057
Drahněkrát = častokrát. Marně říkal d. Zvon IV. 38.

48463   Drahnětice Svazek: 6 Strana: 0129
Drahnětice, dle Budějovice, Drahnětitz, ves u Jistebnic. Cf. Tf. Odp. 287., Blk. Kfsk. 1222.

48464   Drahnětický Svazek: 6 Strana: 0129
Drahnětický Pav. z Weissenberka. Blk. Kfsk. 581.

48465   Drahniti Svazek: 1 Strana: 0300
Drahniti, il, ěn, ění = většiti, vergrössern. — komu. Drahní si, jak a kde může. Us. — se = rozmnožovati se. V.

48466   Drahniti se Svazek: 6 Strana: 0129
Drahniti se = jasniti se, rozednívati se. Už se drahní. U Olom. Sd. — B. se = lepšiti se (v nemoci). U Olom. Sd.

48467   Drahnobrvka Svazek: 1 Strana: 0300
Drahnobrvka, y, f., aequorea, slimýš. Krok.

48468   Drahnoletý Svazek: 6 Strana: 0129
Drahnoletý = dlouholetý. D. lípa. Jabl. 131.

48469   Drahnonitník Svazek: 1 Strana: 0300
Drahnonitník, u, m., rostl, svlačcovitá. Rostl.

48470   Drahnonoh Svazek: 1 Strana: 0300
Drahnonoh, a, m., hmyz, dolichopus. Krok.

48471   Drahnosť Svazek: 1 Strana: 0300
Drahnosť, i, f. = velikosť, Grosse, Viel- heit. Jg.

48472   Drahnoúd, u Svazek: 6 Strana: 0129
Drahnoúd, u, m., poinciana, die Poin- ciane, rostl. D. nejozdobnější, p. pulcherrima. Vz Rstp. 446., Mllr. 26.

48473   Drahnouti Svazek: 6 Strana: 0129
Drahnouti, theuer werden. Orba hyne a chléb drahne. U Rychn. — kdy. V čas ne- úrody všecko drahne. Ostrav. Tč.

48474   Drahnov, a Svazek: 6 Strana: 0129
Drahnov, a, m., mlýn u Votic.

48475   Drahnověký Svazek: 6 Strana: 0129
Drahnověký — starý. Sbn.

48476   Drahňovice Svazek: 6 Strana: 0129
Drahňovice, dle Budějovice, Drahniowitz, ves u Divišova. Žer. Záp. 1. 53. 375

48477   Drahnovský Svazek: 6 Strana: 0130
Drahnovský, ého, m., os. jm. Vz Žer. Záp. II. 182.

48478   Drahnš Svazek: 8 Strana: 0063
Drahnš, e, f., území v Novohradskú na Slov. Vz Phľd. XII. 249.

48479   Drahný Svazek: 1 Strana: 0300
Drahný. Od, draha' = množství= hrubý, veliký, gross, ansehnlich. D. pachole, množství lidu, počet svědků, čas (dlouhý), počet, sněm, násyp, hrnec. Jg. D. čas někoho u vězení chovati. Kram. Jelena rohy neobtěžují, jak- koli drahné. Kom. D. = zdráhavý, upejpavý. Kon. — k čemu = k jídlu. Us. (Č. ). — D. = veselý. Je to drahnější, když více lidí pospolu jde. Ch.

48480   Drahný Svazek: 6 Strana: 0130
Drahný = veliký etc. Cf. Draha. D. chvíle. Vlč. S drahnými vojsky vytáhl. Let. 3. Po- tučkové drahní krve tekli. Ler. Drahný a velmi čerstvý pacholek. BN. Přišel s drahným počtem i pobil. BO. Poručil jsem Děpoltovi, aby u Viedni kúpil, což muož nejdrahněj- šieho peněz při tom nelituje. Arch. IV. 16. O takém vám zlém súsědě drahnú pověstku povědě (dle Pa. = velikou, vzácnou). Hr. ruk. 347. — D. = lehký. Vz Drahně. Brt, D. 207.

48481   Drahný Svazek: 7 Strana: 1235
Drahný. Pacholata s děvečkami (děv- čaty), aby kromě sebe se kladli (ke spaní) a zvl. když jsou již drahní (větší). Výb. II. 1419.

48482   Drahný Svazek: 8 Strana: 0063
Drahný = veliký. Sepsal knihu drahnou. Bl. Gr. 162. Pytlík ď. kožený. Arch. XIII. 472.

48483   Drahný Svazek: 9 Strana: 0043
Drahný. D. dobytek = skot proti do- bytku drobnému. 1429. Věstn. uč. spol. 1899. 30.

48484   Drahný Svazek: 10 Strana: 0057
Drahný = pěkný, znamenitý. Pel. IV.

48485   Draho Svazek: 1 Strana: 0300
Draho, draze, theuer; komp. dráže, dráž. Vz Drahý. Draho do pytle, draho z pytle. Vz Ničema. Lb. — D. = drahota, die Theu- erung. Veliké draho. V. Jest tam d. Ros. Bylo lacino po velikém drahu. Jel. D. se začalo v Čechách. V. — Jg.

48486   Draho Svazek: 6 Strana: 0130
Draho = draze. Drážeš drážež. Št. Kn. š. 149. Dráže sem vzal, než za to stálo. NB. Té. 221. Zboží dráže prodati. Půh. II. 84. Ovciť vrátiti musí čtyřikrát dráže (reddet in quadruplum). Bj. D. ceniti. Št. Kn. š. 175. — D. = drahota. Chovati obilí na draho. Št. Pař. 110. b. Bylo d. veliké v chlebu. Let. 355. — D., ves u Nimburka.

48487   Draho Svazek: 8 Strana: 0063
Draho, a, n., byl rybník v Pardub. NZ. IV. 100.

48488   Drahobudice Svazek: 6 Strana: 0130
Drahobudice, dle Budějovice, Drahobu- ditz, ves u Kouřimě. PL. S. N. X. 170., Blk. Kfsk. 388.

48489   Drahobuz Svazek: 6 Strana: 0130
Drahobuz, něm. Drahobus /od Draho- buda, Pal. Rdh. 1.132.), ves u Úště.

48490   Drahobýl Svazek: 1 Strana: 0300
Drahobýl, e, m., zastr., die Spezerei. Rk.

48491   Drahocenina Svazek: 6 Strana: 0130
Drahocenina, y, f. — drahá věc, eine kostbare Sache, Kleinod. Věk náš d-nami oplývá. Sš. Bs. 166. Císař Josef II. rozkázal všetky koruny a d-ny posnášať do Viedne. Ssk. v Let. sl. I. 26.

48492   Drahocennosť Svazek: 1 Strana: 0300
Drahocennosť, i, f. Kostbarkeit. Krok.

48493   Drahocenný Svazek: 1 Strana: 0300
Drahocenný, theuer, kostbar. D. perly, zlato, věci, L., přítel. D.

48494   Drahohelce Svazek: 10 Strana: 0057
Drahohelce, pl. Zůstávati v D-cích (býti bez bytu; žertem). Kšť. Lid. 16.

48495   Drahokam Svazek: 1 Strana: 0300
Drahokam, u, m. Vz Chrysolith, Granat, Turmalin, Cirkon. Topas, Smaragd, Spinel, Korunt, Démant. Edelstein.

48496   Drahokam Svazek: 6 Strana: 0130
Drahokam. Vz Schd. IV. 309., Kram. Slov. 95. D. strojený. Ib. 579. Hlubený dra- hokámen, tiefgeschnittener Edelstein, die Gemme. Sl. les. Nepravé d., vz KP. III 207., polovičné, 194., 177., vlastní, 177., brus na ně, 205., vrtání a broušení jich, 200., 201., tvary jich řezů. 206. Cf. také Schd. II. 49., S. N. Blaho lidské vzácný jest d. Šml. I. 40.

48497   Drahokam Svazek: 7 Strana: 1235
Drahokam. D-my se mají nositi aneb jimi se mají dámy obdarovati: leden platí hyacinthu, únor amethystu, březen jaspisu, duben safíru, květen smaragdu, červen achatu, červenec rubínu, srpen onyxu, září chrysolithu, říjen akvamarinu, listopad to- pasu, prosinec tyrkýsu. Nár. listy.

48498   Drahokamár Svazek: 6 Strana: 0130
Drahokamár, a, m. = klenotník, der Ju- veiier. Slov. Sl. let. I. 4.

48499   Drahokamen, kamene Svazek: 6 Strana: 0130
Drahokamen, kamene, m. = drahokam. Rk.

48500   Drahokamenný Svazek: 6 Strana: 0130
Drahokamenný. Napsachu na škudle dielem d-ným svatost' Hospodinovu (opere gemmario. BO.

48501   Drahokamový Svazek: 10 Strana: 0057
Drahokamový. D. ozdoba, Pokr. 1886. č. 27., nákrčnice. Sbor. čes. 252.

48502   Drahokamy Svazek: 8 Strana: 0063
Drahokamy. Vz Ott, VIL 910. D. skle- něné. Vz Mrš. 4L, 44., 47.

48503   Dráhoklestný Svazek: 10 Strana: 0057
Dráhoklestný, bahnbrechend. Dk.

48504   Drahokořenný Svazek: 6 Strana: 0130
Drahokořenný, ambrosisch. Dch.

48505   Drahokoupil Svazek: 8 Strana: 0063
Drahokoupil, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

48506   Drahokov Svazek: 6 Strana: 0130
Drahokov, a, m., das Edelmetall. Dch., Kaizl. 137.

48507   Drahokovný Svazek: 10 Strana: 0573
Drahokovný průmysl. Nár. list. 1905. 29. 4.

48508   Drahokupný Svazek: 6 Strana: 0130
Drahokupný, theuer, vom hohen Werthe. Šm.

48509   Drahomasť Svazek: 1 Strana: 0300
Drahomasť, i, f., lépe: drahá masť, balsam. (Jg. ). Rostl.

48510   Drahomatlanina Svazek: 10 Strana: 0057
Drahomatlanina, y, f. Hlk. X. 160.

48511   Drahomil Svazek: 6 Strana: 0130
Drahomil, a, m., os. jm. D. ol.

48512   Drahomilova Svazek: 6 Strana: 0130
Drahomilova Lhota, ves zaniklá. D. ol. III. 313.

48513   Drahomilý Svazek: 6 Strana: 0130
Drahomilý, theuer urd lieb. Šm.

48514   Drahomíra Svazek: 1 Strana: 0300
Drahomíra, y, Drahomiř, e, f., jm. žen- ské. Jg.

48515   Drahomíra Svazek: 6 Strana: 0130
Drahomíra. Vz Drahomiř. Koll. I. 97., II. 458. — D. Ta sadařka je d. (drahá). Us. u Rychn. Vk. Nechoď k té d-ře (skoupé prodávačce). U N. Bydž. Kšť.

48516   Drahomiř Svazek: 6 Strana: 0130
Drahomiř, e, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 120. D. ze Stodor (manželka Vratislava I. f po 927.). Dal. 43.-45. Cf. S. N., Drahomíra, Tk. I. 35., Šf. Strž. II. 453., Kram. Slov. 95

48517   Drahomyšl Svazek: 1 Strana: 0300
Drahomyšl, e, f., místo v Žatecku, Drei- amschel. Jg. — Drahomyšlan, a, m. — Dra- homyšlský.

48518   Drahomyšl Svazek: 6 Strana: 0130
Drahomyšl, e, f. (od Drahomysla. Pal. Rdh. I. 131.), něm. Drahomischl n. Drei Amscheln, ves u Žatče. Vz S. N. X. 170., Blk. Kfsk. 181.

48519   Drahon Svazek: 7 Strana: 1235
Drahon, a, m., vz Drahoslav (2. dod).

48520   Drahonice Svazek: 6 Strana: 0130
Drahonice, dle Budějovice, Drahenz, ves u Lubence, Blk. Kfsk. 725.; Drahonitz, ves u Vodňan ; Drohnitz, ves u Radonic. Vz S. N. X 170., Tk. I. 436., 440., III. 58., 62., 174, 181., V. 238., VI. 105., Sdl. Hr. III. 302. Z D-nic Bart., ryt. za husit. vál. Vz Jg. H. 1. 2. v. 548.

48521   Drahonín Svazek: 6 Strana: 0130
Drahonín, a, m., ves u Tišnova; u Plum- lova (cf. Drahany).

48522   Drahoňov Svazek: 6 Strana: 0130
Drahoňov, a, m., Drahoniow, ves u Ka- menice nad Lab. Vz Blk. Kfsk. 850., Sdl. Hr. IV. 328., IV. 174.—176.

48523   Drahoňovice Svazek: 6 Strana: 0130
Drahoňovice, dle Budějovice, Drahonio- witz, ves u Turnova. Tk. I. 432., Blk. Kfsk. 532.

48524   Drahoňovský Svazek: 6 Strana: 0130
Drahoňovský Frant., spisov. 1812.—1881. Vz Tf. H. 1. 3. v. 120., Jg. H. 1. 2. v. 548., S. N. — D. z Penčína. Vz Sdl. Hr. II. 30.

48525   Drahoňovský Svazek: 7 Strana: 1235
Drahoňovský F. K. Cf. Bačk. Př. 28., 89.

48526   Drahoňovský Svazek: 8 Strana: 0063
Drahoňovský Fr. K., 1812.-1881., čes. spis. Vz Ott. VIL 913.

48527   Drahoplatnosť Svazek: 6 Strana: 0130
Drahoplatnosť, i, f., die Kostbarkeit. Šm.

48528   Drahoplatný Svazek: 6 Strana: 0130
Drahoplatný, theuer. Šm.

48529   Drahor Svazek: 7 Strana: 1235
Drahor, u, m., caristia, zastr. Pršp. 35.

48530   Drahorád Svazek: 6 Strana: 0130
Drahorád, a, m.. Freund des Theueren. — D., os. jm.

48531   Drahorád Svazek: 8 Strana: 0063
Drahorád, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

48532   Drahoraz Svazek: 6 Strana: 0130
Drahoraz, ves u Jičína (od Drahorada. Pal. Rdh. I. 132.), Blk. Kfsk. 787., Sdl. Hr. V. 36C.

48533   Drahoruda Svazek: 6 Strana: 0130
Drahoruda, y, f., Edelerz, n. Šm.

48534   Drahoslav Svazek: 6 Strana: 0130
Drahoslav, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

48535   Drahoslav Svazek: 7 Strana: 1235
Drahoslav, a, m. Skráceně: Drahan, Drahek, Drahen, Drahon, Drahuš, Dražej, Dražek, Drslav. Mus. 1889. 160.

48536   Drahoslava Svazek: 6 Strana: 0130
Drahoslava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

48537   Drahoslava Svazek: 8 Strana: 0063
Drahoslava, y, f.: Draha, Drahná, Drážka, Dražím. Ott. VIL 913.

48538   Drahoslavice Svazek: 6 Strana: 0130
Drahoslavice, dle Budějovice, Froschel- hof, dvůr u Krumlova. PL., Sdl. Hr. III. 23., 64.

48539   Drahost Svazek: 1 Strana: 0300
Drahost', i, f., drahota, y, f., draho, a, n. = cena veliká, das Theuersein, der hohe Preis. Jg. Drahosť veliká, jedním zubem třeba chléb jísti. L. Drahosť věci cukruje. L. Drahotu dělati (s něčím). V. Výlohy na d-tu; přídavky pro d-tu (drahotné). Toho roku byla veliká drahota. Nt., Šp. — D. = platnost veliká, hoher Werth, Kostbarkeit. Všechen svět k drahosti jedné duše nemůže přirovnán býti. V.

48540   Drahosť Svazek: 6 Strana: 0130
Drahosť. D-ta. Výb. II. 5. D. peněz, Kaizl 194., dříví, Sl. les., rúcha. Št. Kn. š. 163. D-ta povstala v obilí i v masu. Let. 267 Má ty drahoto, meine Theuere ! Us. u Kr. HRad. Kšť. DRahota v Čech. v 1. 1362. Vz Tk. II. 49., 51. R. 1434. Vz Tk. IV. 631. — D. = drahocenná věc, drahotina. KRajkami a jinými drahostmi jej obdaROval. Tejř. — D. = veliká platnosť. Dnes bylo vidět na trhu d. mnohých věcí. Mor. Tč.

48541   Drahoš Svazek: 6 Strana: 0130
Drahoš, e, m. = Drahotín, Karel. U Rychn. Gth. — D. = drahan. Ssk.

48542   Drahošovsko Svazek: 9 Strana: 0043
Drahošovsko, ?, ?., místní jm. Pck. Hol. 141.

48543   Drahota Svazek: 6 Strana: 0130
Drahota, vz Drahosť.

48544   Drahotěch Svazek: 6 Strana: 0130
Drahotěch, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

48545   Drahotěšice Svazek: 6 Strana: 0130
Drahotěšice, dle Budějovice, Drahotě- schitz, ves u Ševětína. Blk. Kfsk. 657., Sdl. Hr. III. 302.

48546   Drahotěšice Svazek: 10 Strana: 0057
Drahotěšice. Ty's Němec z D-šic (vý- směšek pro odrodilce v Budějovsku) čes. 1. XIII. 11.

48547   Drahotice Svazek: 6 Strana: 0130
Drahotice, dle Budějovice, Drahotitz, ves u Mnich. Hradiště a u Nasavrk. Vz Blk. Kfsk. 1300., Sdl. Hr. I. 160., 161.

48548   Drahotín Svazek: 6 Strana: 0130
Drahotín, a, m., vz Drahoš. — D., něm. Drhotín, dvůr u Golč. Jeníkova; Trohatin, ves u Ronšperka. Cf. Blk. Kfsk. 330., Sdl. Hr. 41.

48549   Drahotina Svazek: 6 Strana: 0130
Drahotina, y, f. = drahocenná věc, die Kostbarkeit. Vz Drahosť. Slov. Žide, chcel by si mať d-nu darmo. Zbr. Lžd. 65. Koruna opatrována bola medzi d-nami římskej sto- lice. Sl. let. I. 7.

48550   Drahotinka Svazek: 6 Strana: 0130
Drahotinka, y, f., die Theuere; = draho- tina.

48551   Drahotkaný Svazek: 6 Strana: 0130
Drahotkaný; -án, a, o, kostbar genäht, gewirkt. Šm.

48552   Drahotně Svazek: 1 Strana: 0300
Drahotně, ého, n., Theuerungsbeitrag. Rk.

48553   Drahotousy, m Svazek: 6 Strana: 0131
Drahotousy, míst. jm. Tf. Odp. 256.

48554   Drahotouše, pl Svazek: 6 Strana: 0131
Drahotouše, pl., f., Drahotusch, městečko u Hranic na Mor. Vz Žer. Záp. II. 8., 95., Sdl. Hr. IV. 194., S. N. Jak věšeli draho- tuští darebáky. Vz Sbtk. Krat. h. 270.

48555   Drahou Svazek: 6 Strana: 0130
Drahou, a, Drahoň, ě, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119., Sl. let. III. 85., Arch. I. 169.

48556   Drahoučký Svazek: 1 Strana: 0300
Drahoučký, Vz Drahý.

48557   Drahouňov Svazek: 6 Strana: 0131
Drahouňov = Drahoňov.

48558   Drahouš Svazek: 6 Strana: 0131
Drahouš, e, m., DRahuschen, ves u Jechnic, Blk. Kfsk. 284.; MaidoRf, ves u Holic. PL.

48559   Drahoušek Svazek: 1 Strana: 0300
Drahoušek, ška, m. Můj d-šku! Us. Mein Theuerer, meine Theuere!

48560   Drahoušek Svazek: 6 Strana: 0131
Drahoušek, ška, m., os. jm.Tk. II. 111., V. 108., 110.

48561   Drahov Svazek: 6 Strana: 0131
Drahov, a, m., Drahles, ves u Veselí nad Lužnicí v TáboRsku. Vz S. N. X. 170., Sdl. Hr. III. 302., IV. 369., Tk. VII. 385. Nyní je tam farářem p. Jos. Hejna.

48562   Dráhov Svazek: 6 Strana: 0131
Dráhov, u, m. = nádraží, Bahnhof. Slov. Ssk. Vz Dražeň.

48563   Dráhová Svazek: 6 Strana: 0131
Dráhová, é, f. Elška D. D, ol. VII. 487.

48564   Drahovati Svazek: 1 Strana: 0300
Drahovati (po dráze, po stopě jíti, der Spur nachgehen, die Spur verfolgen). Pes dobře drahuje. Us. — koho. Us.

48565   Drahovati Svazek: 6 Strana: 0131
Drahovati = linkovati, liniRen. — D., die Spur verfolgen. Pes drahuje. Kom. Orb. — D. = do boje táhnouti, ins Feld ziehen. Vký.

48566   Drahovátko Svazek: 6 Strana: 0131
Drahovátko, a, n., das Lineal. Slov. Ssk. Vz Drahovník.

48567   Drahověnná Svazek: 10 Strana: 0057
Drahověnná = mnoho obvěněná. D. žena. Msn. Od. 359.

48568   Drahovice Svazek: 6 Strana: 0131
Drahovice, dle Budějovice, Drahowitz, dvůr n Černošími. Vz Blk. Kfsk. 1300.

48569   Drahovit Svazek: 6 Strana: 0131
Drahovit, a, m., os. jm. Koll. II. 72.

48570   Drahovka Svazek: 6 Strana: 0131
Drahovka, y, f., Drahowka, dvůr a my- slivna u Kamenice nad Lab. PL.

48571   Drahovník Svazek: 6 Strana: 0131
Drahovník, u, m. = drahovátko. Slov. Ssk.

48572   Drahovod Svazek: 9 Strana: 0043
Drahovod, u. m. = vod dráhy. Nár. list. 1897. č. 132. feuill.

48573   Dráhový Svazek: 6 Strana: 0131
Dráhový = drážní, Bahn-.

48574   Drahovzal Svazek: 6 Strana: 0131
Drahovzal, a, id., os. jm. Mor. Sd.

48575   Drahovzal Svazek: 8 Strana: 0063
Drahovzal, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

48576   Drahší Svazek: 10 Strana: 0057
Drahší = dražší. Mor., slez.

48577   Drahúcí Svazek: 1 Strana: 0300
Drahúcí = drahý. Kat. 3457.

48578   Drahúcí Svazek: 10 Strana: 0057
Drahúcí = předrahý. Vz Gb. Slov.

48579   Drahúcný Svazek: 6 Strana: 0131
Drahúcný = velmi drahý. Mor. Brt. D.

48580   Drahula Svazek: 6 Strana: 0131
Drahula, y, f. == drahovské jablko. Brt.

48581   Drahule Svazek: 1 Strana: 0300
Drahule, e, f. Jaspis. Jg.

48582   Drahuňky Svazek: 6 Strana: 0131
Drahuňky == Drahenky.

48583   Drahuš Svazek: 7 Strana: 1235
Drahuš, e, m.. vz předcház.

48584   Drahuš, e Svazek: 6 Strana: 0131
Drahuš, e, m. = drahan. — D., os. jm. D. ol. VII. 824., Pal. Rdh. I. 119.

48585   Drahušice Svazek: 1 Strana: 0300
Drahušice, e, f., rostl., scolymus. Krok.

48586   Drahušice Svazek: 6 Strana: 0131
Drahušice, e, f., scolymus, die Golddistel. Slov. D. skvrnatá, s. maculatus; drobnokvětá, s. hispanicus. Vz Rstp. 944., Slb. 469., Mllr. 95.

48587   Drahušice Svazek: 10 Strana: 0057
Drahušice, scolymus, rostl. Vz Ott. XXII. 728.

48588   Drahutka Svazek: 8 Strana: 0063
Drahutka, y, f., les u mor. Kamenice. Kld. IV. 7.

48589   Drahutúš Svazek: 6 Strana: 0131
Drahutúš, ves u Hranice na Mor. D. ol. I. 6. a j. Vz Drahotuše.

48590   Drahý Svazek: 1 Strana: 0300
Drahý; drah, a, o; komp. dražší, u lidu slyšeti jen: draší. Vzžš. Kts. Drahoučký(dříve: drahůčký). Draho, draze; komp. drážeji, dráže, dráž. — D. = za mnoho peněz koupený, theuer, nicht wohlfeil. Všecky věci drahé jsou. V. Draho do pytle, draho z pytle. Prov. Vz Ničema. Lb. To mne draho stojí. Jg. Na dluh nic draho není. Prov. Nekoupím tak draho toho, čehož bych litoval mnoho. Lom. Draho, draze přijde. D. Ten dům je drahý. Us. To není drahé. Us., D. Drah za haléř. Vz Ničema. Lb. Darmo drahý. Vz Nepo- třebný. C. Darmo drahý (někdy také = hloupý). Š. a Ž., V. Skupujíce lacino chovají na draho. Br. Obilí na draho chovati (dráže prodávati). V. Nic drážeji nestojí, jako to, co se prosbou kupuje. Kom. Draho n. draze něco koupiti, prodati. Dražší věci chutnější. Za drahé peníze něco koupiti. L. Vz stran přísloví také: Masť, Apatyka. Č. — D. = velkou platnosť, cenu mající, nákladný, von hohem Werthe, kostbar, edel. Jg. D. kámen, kovy, kamení, krajky, klenot, masť, helmice, tajemství (důležité). Jg. — D. = milý, vzácný, hoch geachtet, geschätzt. Můj drahý! má drahá ! Žehnám tě, drahé dítě. Draze si ho vážím. Jel. Draze vážený přítel. Jel. On si to draze váží. Háj. Komu drah živótek. Rkk. 52. D. od čeho, vz Od. — Jak drahý ? jak draho ? wie theuer? Jak drahý (= zač) loket toho sukna? Jak draho jsi koupil? — D. = draho prodávající, theuer, theuer verkaufend. Ten kupec je drahý. — s čím: Nebuď s tím drahý, co tě nic nestojí. Jg. — v čem drahý býti = dražiti se, sich nicht leicht geben. Drahým se dělati, činiti (nechtíti poslouchati). Ros. Draze si vésti (zdráhati se, spröde thun). V. — D. čas, rok, léta. Us. Vz Drahosť. Theuere Zeit, Nothjahr. — Drahé koření (vonné, chutné do jídel). Us. Gewürz, Specerei.

48591   Drahy Svazek: 6 Strana: 0131
Drahy, pl., f. = obecná louka, gemein- schaftliche Wiese, Viehtrift. Ssk. — D., sam. u Sedlčan.

48592   Drahý Svazek: 6 Strana: 0131
Drahý, koř. drg (držeti). Gb. Hl. 147., Mkl. Etym. 49. Mz v List. filol. VII. 47. odkazuje k skr. darh, drh (vz Draha) a d. tedy = to, jemuž přibývá ceny. — D. = za mnoho peněz. Drahé jest to, co se vyprosit a vyplatit musí. Exc. Drahý chléb, když není peněz. Č. M. 178. Jest drahý co haléř. Sb. uč. — D. = milý, vzácný. Luto mi je, luto teho najmladšjého, kvitka najdražšjého. Sš. P. 140. Viece drahých divóv vidě. Anth. I. 3. v. XXXV. Než své spasenie, jehožto ničs dražšie nenie. Hr. ruk. 267. Mladý čas je drahší od čistého zlata, bo zlato sa na- vrátí, ale nikdy mladé leta. Ht. SI. ml. 245. — D. čas a p. Bylo d. léto, tak že byl strych za . . . Dač. I. 8.

48593   Drahý Svazek: 8 Strana: 0063
Drahý, dragt. Gb. II. ml. I. 32.

48594   Drahý Svazek: 10 Strana: 0573
Drahý Je to drahé, až to smrdí. Šumav. Rgl. — čím. Země svou slávou drahá. Slád. Rich. II. 37.

48595   Dráhy, pl Svazek: 6 Strana: 0131
Dráhy, pl., f., sam. u N. Paky, u Ná- choda a u Breznice; osada u Nepomuk. Na drahách, sam. u Březnice a u Mělníka. D., Dráha, ves u N. Kdyně. PL.

48596   Drahylice Svazek: 6 Strana: 0131
Drahylice, dle Budějovice, ves. Arch. V. 549.

48597   Drahyně Svazek: 6 Strana: 0131
Drahyně. Sdl. Hr. V. 94.

48598   Drahýš Svazek: 6 Strana: 0131
Drahýš. e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

48599   Drahýška Svazek: 6 Strana: 0131
Drahýška, y, f., Traschhof, dvůr u Jindř. Hradce. Cf. Sdl. Hr. III. 113., IV. 369. — D. = rybník. Arch. II. 315.

48600   Drachkov Svazek: 6 Strana: 0131
Drachkov, a, m., Drachkau, ves u Be- nešova v Buděj.; Drachkow, ves u Strakonic. Vz S. N. X. 170., Tk. I. 429., Blk. Kfsk. 863. Cf. Drahkov.

48601   Drachlý Svazek: 6 Strana: 0131
Drachlý = truchlý. Vký.

48602   Drachma Svazek: 1 Strana: 0301
Drachma, y, f., řecká mince, asi 45 kr.

48603   Drachma. — D Svazek: 6 Strana: 0131
Drachma. — D. = váha lékárnická = 4.4 gr. Slov. zdrav.

48604   Drachník Svazek: 6 Strana: 0131
Drachník, a, m., os. jm. D. ol. II. 432.

48605   Drachov Svazek: 6 Strana: 0131
Drachov, a, m., Drachau, ves u Veselí v Táb.; Drachow, ves u Kamenice nad Lab. PL. Cf. Tk. IV. 725., V. 238., VI. 347., Sdl. Hr. III. 156., 178., IV. 369. D., Trandorf, dříve Trachendorf, v Rakousích. Šb. Děj. ř. I. 41.

48606   Drachovský Svazek: 6 Strana: 0131
Drachovský Jan, jes., 1577.—1644. Jg. H. 1. 2. v. 548., S. N., Šb. D. ř. 2. v. 236., Jir. Ruk. I. 170. D. Jan, Jindř. a j. vz Blk. Kfsk. 1300., Sdl. Hr. III. 302., IV. 249., 340.

48607   Drachovský Svazek: 7 Strana: 1235
Drachovský Jan † 1644. D. Lhrg. VII.

48608   Drachovský Svazek: 8 Strana: 0063
Drachovský D. Jan, 1577.—1644., jesuita, čes. spis. — D. Ant., nar. 1841., čes. spis., učitel v Dobříši. — Vz Ott, VIL 915.

48609   Drachovský Svazek: 10 Strana: 0573
Drachovský Jan, spis. Sr. Bílý Obr. 51.

48610   Drain Svazek: 1 Strana: 0301
Drain, (ang., drén), trativod, trouba trati- vodná, svodnice s polí. Rk.

48611   Drainage Svazek: 6 Strana: 0131
Drainage (drenáž), e, f. = odvodňování. Vz KP. III. 219. D. = hliněné, pálené trouby, jimižto se voda z vlhkých polí odvádí. Us. Kšť., Psčk. Cf. S. N. — D. = odvádění vý- měšků z ran a dutin těla pomocí rourek nebo jiných úprav. Vz Slov. zdrav.

48612   Drainirovati Svazek: 9 Strana: 0043
Drainirovati pole. Nár. list. 1898. č. 245.

48613   Draisina Svazek: 6 Strana: 0131
Draisina, vz Dresina.

48614   Draisina. Cť Svazek: 8 Strana: 0063
Draisina. Cť. Ott. VIL 917.

48615   Drajlink Svazek: 6 Strana: 0131
Drajlink, u, m. == drajlník, 640 pinet. Pam. Slaného 54.—55. Cf. Sdl. Hr. III. 13. Mám 2 d-ky vína. NB. Tč. 43., 200. Vz Dralink, Drajlník, Drejlink.

48616   Drajlník Svazek: 6 Strana: 0131
Drajlník, a, m. = drajlink. Praví, že jest d. vína od něho kúpila za 10 zl.; I kúpil ode mne 2 d-ky vína za 52 zl.; Obstavil mu d. vína na kantnéři. NB. Tč. 38., 43., 281. — Výb. II. 336. 1. Cf. Drejlink.

48617   Drajmolena Svazek: 6 Strana: 0131
Drajmolena, y, f., flatterhaftes, klatsch- süchtiges Weib. U Místka. Škd.

48618   Drak Svazek: 1 Strana: 0301
Drak, a, dráček, čka, m., z lat. -řec, der Drache. Pl. draci; ale: draky (papírové). Syn.: saň, smok. Aby to d. ! Šm. Jdi k draku, na draka (= k čertu). Šm. Leze opak jako d. Vz Lstivý. Lb. D. mořský, Petermönch. V. — D. = ďábel, der Drache, böse Geist. V. — D. = zlá ženská. To je d. Us. — Drak, u, m. (papírový). Draka (m. drak) dělati, pouštěti; s drakem lítati. Us.

48619   Drak Svazek: 6 Strana: 0131
Drak. 1380. Strsl. drakun. Mkl. Etym. 49. Cf. Kram. Slov. 95., S. N. D. létací, der Flugdrache, mořský, Frč. 325., 384., Schd. II, 481., Brm. III. 214. D. ohnivý = veliká
letavice. Stč. Zem. 252. Letí jako drak. Brt.
Má draka. Vz Opilý. Us. Ta holka má draka
v očích (ohnivé) a střílí jím po hoších. Mtc.
1. 1881. 52. Jda. Potlačíš lva a drak sana.
Ž. kl. (Jir. Anth. I. 3. v. 7.). Vyjde drak
o dvanácti hlavách. Ht. Sl. ml. 209. — D. =
ďábel. Vzal to starý d. Bdl. Ten kluk je
jako dráče (čertík). U N. Kdyně. Rgl. — D. = souhvězdí, der Drache, ein Sternbild. Schd. I.217., Nz., Stč. Zem. 24. — D. = psí jm. Škd.

48620   Drak Svazek: 7 Strana: 1235
Drak. Cf. Mách. 10., 64 , 67., 68., 152., 153 , 174., 175., 205., Mtc. XVI. 123. — D. = kdo delá vše rychle (převzdívka). Val. Km. — D = spinadlo u žen. košile v podobě knoflíku. Košile u krku spjatá drakem. V Domažl. Němc. (Mus. 1889. 344.).

48621   Drak Svazek: 8 Strana: 0063
Drak. Cť. Vek. Val. 1.104., Čouda (3. dod.). Má draka = opici, je opilý. Pouštěti draka — opíjeti se. U Uher. Brodu. Glos.

48622   Drak Svazek: 9 Strana: 0043
Drak. Draci v podání lidovém sloven- ském. Vz Nár. sbor. II. 58. nn.

48623   Drak-on Svazek: 1 Strana: 0301
Drak-on, onta, m., zákonodárce athénský.

48624   Drakobijce Svazek: 6 Strana: 0131
Drakobijce, e, m., der Drachentödter. NA. I. 24.

48625   Drakonický Svazek: 10 Strana: 0057
Drakonický. D. praxe. Nár. list. 1904. 196. 5. Sr. Drakonský v VI. 131.

48626   Drakonitický Svazek: 6 Strana: 0131
Drakonitický oběh měsíce. Vz Dračí. D. měsíc, čas oběhu. Vz Stč. Zem. 220., 223.

48627   Drakonošec Svazek: 8 Strana: 0063
Drakonošec, šce, m. = nosič praporu, na kterém byl drak vyobrazen. Kub. Rol. 137.

48628   Drakonsky Svazek: 6 Strana: 0131
Drakonsky = přísně. Šmil.

48629   Drakonský Svazek: 6 Strana: 0131
Drakonský = nemilosrdně přísný, krutý. D. zákony. Bdl.

48630   Drakorza Svazek: 7 Strana: 1235
Drakorza aloe. 1498. D. Gesch. 307., Pršp. 33. 13.

48631   Drakotný Svazek: 1 Strana: 0301
Drakotný, ďábelský, teuflisch, höllisch. D. lež. Us.

48632   Drakoun Svazek: 10 Strana: 0057
Drakoun, a, m., synanceja, ryba. Vz Ott. XXII. 931a.

48633   Drakoun Svazek: 10 Strana: 0573
Drakoun, a, m. Na slepého d-na. Dětská hra. Úbočí. Rgl.

48634   Drakovec Svazek: 1 Strana: 0301
Drakovec, vce, m., Drachenstein. Aqu.

48635   Drakovec Svazek: 6 Strana: 0131
Drakovec, vce, m. = jm. polí u Loužné na Planicku. B. Pk. 375

48636   Drakovitý Svazek: 1 Strana: 0301
Drakovitý. Krok. Drachenartig.

48637   Drakovský Svazek: 6 Strana: 0132
Drakovský, ého, m., os.jm. Tk. V. 76., 78.

48638   Drakový Svazek: 1 Strana: 0301
Drakový = dračí. Drachen-.

48639   Drakový Svazek: 6 Strana: 0132
Drakový. D. krev. Vz Dračí. Mllr. 94.

48640   Drakový Svazek: 8 Strana: 0063
Drakový = dračí. D. krev. Háj. Herb. 221. a.

48641   Drakovzleták Svazek: 6 Strana: 0132
Drakovzleták, u, m., ve větroplavbé, der Drachenschweber (in der Aëonautik). Dch.

48642   Draksan Svazek: 7 Strana: 1236
Draksan, a, m., draco. Ž. kl. 148. 7 Cf. Draxan (2. dod.).

48643   Draky Svazek: 6 Strana: 0149
Draky, cornus. Byl. Vz Dřínky. — D., dle Dolany, Drnek, ves u Smečna. Proč ne- vystrčí v D. žádný sedlák za bílého dne hlavu z okna? Protože jsou tam sami cha- lupníci. Sbtk. Krat. h. 271.

48644   Drakyňa Svazek: 8 Strana: 0063
Drakyňa = zlá ženská. Us., Phľd. XII. 663.

48645   Drakyně Svazek: 1 Strana: 0301
Drakyně, ě, f. Aqu. Die Drachin.

48646   Drakynice Svazek: 6 Strana: 0131
Drakynice = Drahenice. Tk. I. 87. Z Dra- hynic Bartoš, + 1445. Vz Jir. Ruk. I. 169. - 170.

48647   Drál Svazek: 1 Strana: 0301
Drál, a, m., pták supovitý. Krok. Kamm- geier.

48648   Dral Svazek: 6 Strana: 0132
Dral, u, m. = síla magnetická. Kv. 1842. Rázné povahy (charaktery) byly za všech časů a ve všech zemích dralem a tmelem. Ddk. It. v. 69.

48649   Drala Svazek: 6 Strana: 0132
Drala, y, m. — ras, šarha (dráč, dříč). Slov. Hdž. Čít. XIII.

48650   Dralec Svazek: 1 Strana: 0301
Dralec, lce, m.. Magnet. Rk.

48651   Dralink Svazek: 6 Strana: 0132
Dralink, u, m. = drajlink. D. vína. Půh. II. 80.

48652   Dralivý Svazek: 7 Strana: 1236
Dralivý, rapax, strč. Šf. III. 494.

48653   Dralka Svazek: 1 Strana: 0301
Dralka, y, f., magnetická jehla (Pres. ), úchylková, sklonková. S. N. Magnetnadel, Kompas.

48654   Dralněti Svazek: 6 Strana: 0132
Dralněti, ěl, ění, magnetisch werden. Ssk. 9

48655   Dralniti Svazek: 1 Strana: 0301
Dralniti, magnetisiren. Jg. —

48656   Dralnosť Svazek: 1 Strana: 0301
Dralnosť, i, f., magnetičnosť. Chym. Ma- gnetische Beschaffenheit.

48657   Dralný Svazek: 1 Strana: 0301
Dralný, magnetický. D. jehla. Chym. Magnetisch.

48658   Dralo Svazek: 1 Strana: 0301
Dralo, a, n., magnetičina. Presl. Magne- tismus.

48659   2. Dralo Svazek: 6 Strana: 0132
2. Dralo, a, m. = ras, der Schinder. Slov. Loos.

48660   Draloměr Svazek: 6 Strana: 0132
Draloměr, u, m., der Magnetometr. Tč. exc.

48661   Draloměrný Svazek: 6 Strana: 0132
Draloměrný, magnetometrisch. Šm.

48662   Dralovec Svazek: 1 Strana: 0301
Dralovec, vce, m. Magneteisenstein.

48663   Drama Svazek: 1 Strana: 0301
Drama, gt., dramata, n., dle „Slovo, " tedy pl. dramata, dramat atd.; das Schau- spiel; z řec. = činohra, vz Činohra.

48664   Drama Svazek: 6 Strana: 0132
Drama. Vz Jg. Slnost. 139., 144. Za gt. vynech čárku. D. rozděluje se v patero částí: 1. exposice, 2. zavíjení uzlu, 3. krisis, 4. peripetie a 5. katastrofa. Km. Účelem d-tu jest klamati a klamem povzbuzovati. Lessing. (Km.). D. satyrské. Vz Listy filol. III. 300. D. idyllické, didaktické. Vz Jg. Slnosť. 141., 145. D. měšťanské, drame bour- geois. Šmb. S. I. 442. Epos park veliký, beseda Drama, chrám citu Oda. Koll. I. 419. Cf. Sbn. 948., 250., 824.

48665   Drama Svazek: 7 Strana: 1236
Drama, gt. dramatu (dle dub) n. dra- mata (dle město). Gb. Ml. I. 129. O d. cf. Ott. VI. 316.

48666   Drama Svazek: 8 Strana: 0063
Drama. Vz Ott. VIL 920. Středověké d. Vz Vlč. Lit, 35.

48667   Drama Svazek: 9 Strana: 0043
Drama. Dramata školská a světská v XVI. a XVÍI. stol. Vz Flš. Písm. I. 364. nn., Vlč. Lit. II. h8. nn. Vz Divadelní.

48668   Dramatický Svazek: 1 Strana: 0301
Dramatický, dramatisch. D. umění. Vz víc v S. N. D. poesie, vz Poesie.

48669   Dramaticky Svazek: 6 Strana: 0132
Dramaticky, dramatisch. Děj d. osno- vaný. Mus. 18»0. 270.

48670   Dramatický Svazek: 6 Strana: 0132
Dramatický. D. činění, odůvodnění, hloub, sloh, spravedlivosť, hudba, Dk, jed- nota (času, místa a jednací osoby). Us. Pdl. D. básnictví. Vz Bačk. Pis. 1. 158. atd.,
Vor. P. 251.- 208., Jg. Slnosť 86., 108., S. N. D. básnictví nové doby předbřeznové. Vz Bačk Pis. I. 169. a násl., Kv. 1883. D. umění, die Dramatik, Dramaturgie. Rk. D. oda. Jg. Slnosť 108.

48671   Dramatičnosť Svazek: 6 Strana: 0132
Dramatičnosť, i, f., die Dramatisirbar- keit. Dk., Tf. H. 1. 17.

48672   Dramatika Svazek: 6 Strana: 0132
Dramatika, y, f. = dramatické umění, die Dramatik. Nz.

48673   Dramatika Svazek: 8 Strana: 0063
Dramatika, y, f. = dramatická poesie, řeč, Ott, VIL 928.

48674   Dramatis-mus Svazek: 10 Strana: 0057
Dramatis-mus, u, m. Moderní d. Nár. list. 1904. 73. 1.

48675   Dramatisování Svazek: 6 Strana: 0132
Dramatisování, n, Dramatisirung. D. děje, přběhů. Tf H. 1. 8., 17,

48676   Dramatisovati Svazek: 1 Strana: 0301
Dramatisovati = divadelní hru vzpra-, covati, Rk., dramatisiren.

48677   Dramatopisec Svazek: 6 Strana: 0132
Dramatopisec, sce, m., der Dramatiker. Šm. Dramatosoudce, e, m. = dramatoznalec. Šm.

48678   Dramatoznalec Svazek: 6 Strana: 0132
Dramatoznalec, lce, m., der Dramaturg. Šm.

48679   Dramaturg Svazek: 1 Strana: 0301
Dramaturg, a, m., znalec n. spisovatel divadelních her. Rk. — Dramaturgie, e, f. = nauka o pravidlech, dle kterých dramata skládati se mají. S. N.

48680   Dramaturg Svazek: 8 Strana: 0063
Dramaturg;, a, m. = dramatický spiso- vatel; kdo se zabývá naukou o sepisování a provozování dramat; kdo hercům v divadle předčítá dramata: člen divadelní artistické správy, který posuzuje zadané spisy, sestavuje repertoir, obsazuje rolle, poučuje při zkouškách, sleduje repertoir cizích divadel, bývá rádcem mladším spisovatelům, kteří zadávají kusy, dává jim pokyny hlavně týkající se techniky dramatu (to je jeho hlavní úlohou při Českém divadle). Ott. VII. 928.

48681   Dramaturgický. D Svazek: 10 Strana: 0573
Dramaturgický. D. stolice Zvon V. 784.

48682   Dramaturgie Svazek: 8 Strana: 0064
Dramaturgie, e, f., řec. = spisování dramat. Ott. VII. 928.

48683   Dramaturgův Svazek: 8 Strana: 0540
Dramaturgův. O práci d-vě vz Nár. list. 1896. č, 250. feuill.

48684   Dramčati Svazek: 9 Strana: 0043
Dramčati = srážeti. D. jablka. Horen. 321.

48685   Drámka Svazek: 8 Strana: 0064
Drámka, druh cigár, Drama. Tvarožná. Hledík.

48686   Dramolet Svazek: 6 Strana: 0132
Dramolet, u, m. = monoakt. D. jest v dramatickém básnictví co básnická po- vídka v epickém. Vz Jg. Slnosť. 142.

48687   Dramopisec Svazek: 9 Strana: 0043
Dramopisec, sce, m. Šml. IX. 79.

48688   Drampata, y, m Svazek: 10 Strana: 0057
Drampata, y, m. = žvanil. Dšk. Km. 8.

48689   Dramýš Svazek: 1 Strana: 0301
Dramýš, e, m., ryba, balistes, Hornfisch. Krok.

48690   Draň Svazek: 1 Strana: 0301
Draň, i, f., deska draná, štípaná, dünn gespaltenes Brett. Jg.

48691   Dránati Svazek: 6 Strana: 0132
Dránati = dránkati. Slov. Rr. Sb. Drá- ňati. Mor. Brt. D. 207.

48692   Dranc Svazek: 1 Strana: 0301
Dranc, e, m. Hader. Ta sukně je na d. = roztrhaná na cáry, zerfetzt. Us. Ten je na dranc = na mol, opilý. Us. Prk.

48693   Dranc Svazek: 9 Strana: 0434
Dranc. Bylo tam študentů na d. (mnoho). Hvlč.

48694   Drancéřský Svazek: 6 Strana: 0132
Drancéřský, Plünderer-.

48695   Drancíř Svazek: 1 Strana: 0301
Drancíř, drancéř, e, m., kdo drancuje. Har. Plünderer, Räuber.

48696   Drancíř Svazek: 9 Strana: 0043
Drancíř. Dač. I. 227.

48697   Drancířka Svazek: 6 Strana: 0132
Drancířka, y, f., die Schinderin, Aus- saugen. Bern.

48698   Drancířství Svazek: 1 Strana: 0301
Drancířství, n., die Plünderung.

48699   Drancířstvo Svazek: 6 Strana: 0132
Drancířstvo, a, n. — drancířství. Jak čo dostáváš z d-stva krem spravedlivosti, taký nábytek sa volá statek falešnosti. Glč. II. 216.

48700   Dranciti Svazek: 10 Strana: 0057
Dranciti = drancovati. Msn. Od. 212.

48701   Dranclovati Svazek: 6 Strana: 0132
Dranclovati == hrkati. — kde. Vůz na hrbolaté cestě d-cluje. U Jilemn.

48702   Drancování Svazek: 1 Strana: 0301
Drancování, n. Dáti se do d. Nt. Das Plündern.

48703   Drancování Svazek: 6 Strana: 0132
Drancování hor. Vz Hř. 16. Cf. KP. III. 82.

48704   Drancovatel Svazek: 6 Strana: 0132
Drancovatel, e, m. = drancíř. Ssk.

48705   Drancovati Svazek: 1 Strana: 0301
Drancovati = loupiti, obírati, plündern. — co komu. Statky a zboží židům násilné bral a drancoval. Flav. — se s kým: s ov- cemi (jimi vše vypásti). Us.

48706   Drancovati Svazek: 10 Strana: 0057
Drancovati. Člověk, jenž spadl do du- tého stromu, najednou slyšel po tom dřevě d. K'd. II. 129.

48707   Drancovní Svazek: 6 Strana: 0132
Drancovní, Plünderungs-. Šm.

48708   Drancovník Svazek: 1 Strana: 0301
Drancovník, a, m., der Plünderer. Us.

48709   Drancovník Svazek: 8 Strana: 0064
Drancovník. Vz Ott. VII. 930.

48710   Drancovník Svazek: 10 Strana: 0057
Drancovník, a, m. Jrsk. VIL 2. 60., Stan. I. 278.

48711   Drančati Svazek: 6 Strana: 0132
Drančati, draňčati = dránkati, neústupně prositi. Slov. Rr. Sb. U Nivnice. Kch. Val. Brt. D. 207. — kde. Cigánka pod okny draňčí. Brt. D. 207

48712   Drančeti Svazek: 9 Strana: 0043
Drančeti = drnčeti. Vůz drančí. Jihozáp. Čechy. Dšk. Vok. 15.

48713   Dranda Svazek: 6 Strana: 0132
Dranda, drandička, y, f. = sprostá a stará sukně. Tu máš čistou draudu! Na Plasku. B. Pk.

48714   Dranec Svazek: 7 Strana: 1236
Dranec, nce, m., Plünderer, m. Šf. Strž. I. 574., 578., 590.

48715   Dránět Svazek: 8 Strana: 0064
Dránět = hledati něco ukrytého na mlsání, zpouzeti. Bit. D. II. 307.

48716   Drángati Svazek: 6 Strana: 0132
Drángati = dránkati. Slov. Ssk.

48717   Dráni Svazek: 1 Strana: 0301
Dráni, draní, n. = trhání, štípání. Reissen, Spalten. D. louče. Us. — D. = loupení, Raub. Pr. měst. — D. = notné bití (na Slov. ), derbes Prügeln. — D. peří, Federschleissen. Jg.

48718   Drání Svazek: 6 Strana: 0132
Drání břidlice. NA. IV. 133. — D. peří. Cf. Zdrápání.

48719   Dráni Svazek: 9 Strana: 0043
Dráni peří. Vz Chorv. 113.

48720   Dráni Svazek: 10 Strana: 0057
Dráni, n. O d. peří vz Čes. 1. XI. 82., Sobota.

48721   Dranice Svazek: 1 Strana: 0301
Dranice, e, f. = tahání-se, dračka. Das Gereiss. Byla v Praze veliká d. o chléb. V. — D. = pranice, Schlägerei.

48722   Dranice Svazek: 6 Strana: 0132
Dranice. — D. = planá, neúrodná roľa. Slov. Rr. Sb.

48723   Dranice Svazek: 7 Strana: 1236
Dranice, e, f. = planá, neúrodná role. Slov. Phľd. VIII. 19.

48724   Dranina Svazek: 10 Strana: 0057
Dranina, y, f. D. vod = proud. Lind. — Lit. I. 972.

48725   Drániti Svazek: 6 Strana: 0132
Drániti = hledati, se přehrabovati, durch- suchen, durchstöbern. — kde: v něčem. U Hump. Krjk. U Počát. Jdr.

48726   Dránkati Svazek: 1 Strana: 0301
Dránkati, neslušně žádati, unartig bitten. Na Slov. Bern.

48727   Dránkati Svazek: 6 Strana: 0132
Dránkati = neústupně prositi, žemrati. Cf. Dránati, Drančati. Len teraz stal od obedu a už d ranka: Mamka, mädu! Zátur. Hái. I. 33.

48728   Drankovice Svazek: 6 Strana: 0132
Drankovice, dle Budějovice, Lukawetz, městecko u Pacova. PL.

48729   Draňovice Svazek: 6 Strana: 0132
Draňovice, dle Budějovice, Drahniowitz, ves u Vlašimě. PL., Tk. III. 122., 136.

48730   Dranstvo Svazek: 10 Strana: 0057
Dranstvo, a, n. Dělá veliké d. (dovádí). U Deštné. Mš.

48731   Dranširovati Svazek: 1 Strana: 0301
Dranširovati vz Trancher.

48732   Drant Svazek: 6 Strana: 0132
Drant, a, m. — kdo jiné nemilosrdně dře, dříč. Na Hané. Bkř.

48733   Draný Svazek: 1 Strana: 0301
Draný. D. louč (dračka). — D. = notně bitý, derb geprügelt. Na Slov. — D. peří, geschlissene Federn. Jg. Vz Drání.

48734   Dranžditi Svazek: 7 Strana: 1236
Dranžditi usilovně prositi. Val. Vck.

48735   Dranžír Svazek: 8 Strana: 0064
Dranžír, u, m. = mělký dřevěný talíř. Chod. NZ. III. 19.

48736   Drap Svazek: 1 Strana: 0301
Drap. Jak přiletěl jelen, drap (chmatl) ho za rohy. Brt.

48737   Dráp Svazek: 1 Strana: 0301
Dráp, u, m., pazour, Klaue, Kralle. D. po- hyblivý, vtažitelný (u koček); tupý, nepo- hyblivý (u psů), veliký, k hrabání způsobilý, krátký, dlouhý, silný, rozštípený, ostrý, ohnutý, rovný. Jhl. Kdyby tobě byla dravá ostrá drápy (holubu). Rkk. 28. Drápy čapaté míti. Zlob.

48738   Dráp Svazek: 6 Strana: 0132
Dráp, vz Drápek, Mz. v List. filol. VII. 48.

48739   Drap Svazek: 8 Strana: 0064
Drap, u, m. = tónina barvi/ podobná přízi lněné nebílené n. lnu. Vz Ott. VIL 930.

48740   Drapa Svazek: 6 Strana: 0132
Drapa, y, f. = dranc. Slov. Ssk.

48741   Drápač Svazek: 1 Strana: 0301
Drápač, e, m., der Kratzer; Erpresser, Räuber; schlechter Fiedler; das Katzkraut (Rk. ).

48742   Drápač Svazek: 6 Strana: 0132
Drápač = štětka, bádel, dipsacus, der Karden, rostl. Vz Štětka, Rstp. 850., Kk. 160., NA IV. 92, Mllr. 41.

48743   Drapač Svazek: 8 Strana: 0064
Drapač, e, m., vz Břest (3. dod.).

48744   Drápačka Svazek: 1 Strana: 0301
Drápačka, y, f., Kratzerin; Badeschrape; Striegel.

48745   Drápačka Svazek: 6 Strana: 0132
Drápačka, f., die Kratzerin. — D. = nástroj na česání vlny. Slov. Rr. Sb.

48746   Drapačka Svazek: 9 Strana: 0043
Drapačka, y, f. = dráni peří. Sbor. slov. III. 27.

48747   Drapačka Svazek: 9 Strana: 0434
Drapačka, y, f. — drání peří. Sbor. slov. III. 27.

48748   Drápačka Svazek: 10 Strana: 0057
Drápačka, y, f. = drápání se po neschůd- ných cestách horských. Nár. list. 1901. č. 248.

48749   Drapačka Svazek: 10 Strana: 0573
Drapačka, y, f. Bylo to na d-čku = rychle se rozprodalo. - D. s čím = na- mahavá práce. Šumav. Rgl.

48750   Drapáčky Svazek: 7 Strana: 1236
Drapáčky, pl., f. = hrábě. U Žamb.

48751   Drapadlo Svazek: 9 Strana: 0043
Drapadlo, a, n. = šorna. 1561. Vlč. Lit. I. 405.

48752   Drapák Svazek: 6 Strana: 0132
Drapák, u, m. = podrývačka, podrývací radlička, die Wühlschar. Sl. les. = D., a, m. = prudký člověk, který hned nehty drápe. U Třebonína. Olv.

48753   Drapák Svazek: 7 Strana: 1236
Drapák, u, m. = staré koště. Na Žďársku. Brt.

48754   Drapák Svazek: 8 Strana: 0064
Drapák = staré, ometené, ostré koště. Duí'. 213., 45.

48755   Drapák Svazek: 9 Strana: 0043
Drapák, u, m. = kyselé víno. Zát. Př. 220. b. Cf. Drapiak (násl. ).

48756   Drapák Svazek: 10 Strana: 0057
Drapák, u, m. Parní d. = kleště vytahu- jící ze dna řečiště do něho zaražené jehly, těžké kameny z vody atd. Us. Vz Ry- padlo.

48757   Drápal Svazek: 6 Strana: 0132
Drápal, a, m. = drapák. — D. = člověk do všeho se míchající. Mor. Flk. — D. = drapna, kdo se drápe, vše pomalu dělá. U Nové Kdyně. Rgl. — D., os. jm. — D. hájovna u Kard. Řečice. PL.

48758   Drápala Svazek: 6 Strana: 0132
Drápala, y. f. = kdo se drápe, vz Drá- pel. Mor. Šd. — D., os. jm. Brt. D.

48759   Drápalec Svazek: 1 Strana: 0301
Drápalec, lce, m., živočich beruškovitý, symothoa. Krok.

48760   Drápanec Svazek: 7 Strana: 1236
Drápanec, nce, m. = drápnutím sedřené místo. CT. Tkč.

48761   Drápanice Svazek: 1 Strana: 0301
Drápanice, e, f., Rakerei, Tändelei. Rk.

48762   Drápanina Svazek: 6 Strana: 0132
Drápanina, y, f., der Raub, die Piackerei. Šm.

48763   Drápati Svazek: 1 Strana: 0301
Drápati, drápám a drápi (drápu); drápnouti, drápnul a drápl, ut, utí; drápávati. Od dr (dráti). Šf. Stran časování vz Mazati. — abs. Když se káně zjestřábí, více drápe, nežli rozený jestřáb. Mus. Kocour zlý drápe a prská. Jg. Ruce někdy hladí, někdy drápí. Kom. — co, koho = škrábati, tříti, trhati, kratzen, krällen, reiben, frottiren, reissen, zerren, sausen. Jg. D. hlavu. L. Vlci stádo drápou. L. — co čím: pazoury, nehty. Kom. Někoho železnými háky. Ob. Pan. — po čem. Jak by drápal po srdci. L. — koho (se) kde: v lázni (tříti). L. D. se v hlavě, v lázni. L. — se. Drápe se, ač ho nesvrbí. L. Kam se drápeš? (kam lezeš?) D. — se kam (lézti, sich mit Mühe wohin arbeiten, kraksein, krabbeln; steigen. Jg. ) = na strom, na skálu. D. se do něčeho, k něčemu atd. Us. — se s kým: s kočkami (hráti si). Ros.

48764   Drápati Svazek: 6 Strana: 0132
Drápati, vz Mkl. Etym. 49., Mz. v List. filol. VII. 48. — se za kým. Čo sa za mnou driapeš (proč za mnou chodíš). Vz Pápeš. SI. ps. 224.

48765   Drápati Svazek: 7 Strana: 1236
Drápati v dialektech. Vz List. fil. 1892. 293. D. peří = dráti. Brt., Prss., Mtc. XVI. 84.

48766   Drápati Svazek: 8 Strana: 0064
Drápati. Drapl ho za vlasy (chytil). Nár. list. 1895. č. 341. odp. feuill.

48767   Drápati Svazek: 8 Strana: 0540
Drápati perie = dráti. Phľd. 1897. 48. .

48768   Drápati se jak Svazek: 10 Strana: 0057
Drápati se jak. Drápe sa, jako žába na orech. Sb. sl. 1902. 64.

48769   Drápati se jak kudy Svazek: 10 Strana: 0573
Drápati se jak kudy. Driape se ako hovno pres plot (pomalu se vleče). Mus. slov. VI. 109. — D. co: peří (dráti). Bzenecko. Čes. 1. XIV. 422.

48770   Drápatý Svazek: 6 Strana: 0132
Drápatý = drsný, hrubý, rauh, grob. Mor. Vck.

48771   Drápavosť Svazek: 1 Strana: 0302
Drápavosť, draplavosť, i, f., drsnatosť, Rauheit. Kom.

48772   Drápavý Svazek: 1 Strana: 0302
Drápavý, draplavý, drslavý, drsnatý, rauh, kratzhaft. Jg.

48773   Drápce Svazek: 1 Strana: 0302
Drápce, e, m. — drápač. L.

48774   Drápce Svazek: 6 Strana: 0132
Drápce, ů, m. = želízka na kolena k le- zení na stromy. Us. Hk.

48775   Drápce Svazek: 10 Strana: 0057
Drápce, ů, pl. = drápky. Dšk. Km. 40. Vz násl.

48776   Drapcovať sa Svazek: 8 Strana: 0064
Drapcovať sa = drápati se. Slov. Phľd. XII. 206.

48777   Drapčík Svazek: 6 Strana: 0132
Drapčík, vz Drabčík.

48778   Drapčit Svazek: 10 Strana: 0573
Drapčit = utíkati. Brt. Sl. 65.

48779   Drápec Svazek: 6 Strana: 0132
Drápec, pce, m., v mozku, calcar (avis). Sl. les.

48780   Drápec Svazek: 10 Strana: 0057
Drápec, pce, m. D. ptačí (ostruha, menší nožka ptačí v mozku), calcar avis. Ktt.

48781   Drápek Svazek: 6 Strana: 0132
Drápek, pku, m., vz Dráp. Ne velký ptáček, ale ostrý drápek. Bž., Lpř. Drápky (unguiculi) na konci chodidel brouků. Kk. Br. 7. — Kočičí drápky = kohoutek luční, flos cuculi. U Smidar. Kšť.

48782   Drápelí Svazek: 6 Strana: 0132
Drápelí, n. = rozházené nářadí, nepo- řádek, špatný nábytek. U Ném. Brodu. Holk.

48783   Drápelí Svazek: 7 Strana: 1236
Drápelí = chrastí, suché větve. Na Žďár- sku. Ptn. 35.

48784   Drápelí Svazek: 10 Strana: 0573
Drápelí, n. = suché haluze. Hoš. Pol. 1. 147.

48785   Draperie Svazek: 1 Strana: 0302
Draperie, fr., obvěšení (sálu, figur atd. ), řásnosť oděvu. Rk. Bekleidung, Gewand- zeichnung.

48786   Draperie Svazek: 8 Strana: 0064
Draperie = textilní látky k uměleckému vyzdobení; roucho na lidské postavy děl ma- lířských a sochařských. Vz Ott. VII. 931.

48787   Drápež Svazek: 6 Strana: 0133
Drápež, e, f., der Raub, die Räuberei, Schinderei. Posp. Ve Slez. Tč.

48788   Drápežce Svazek: 6 Strana: 0133
Drápežce, e, m. = drápežník.

48789   Drápežení, n Svazek: 6 Strana: 0133
Drápežení, n. = loupení.

48790   Drápežina Svazek: 1 Strana: 0302
Drápežina, y, f., loupežství. Räuberei. Jg.

48791   Drápežiti Svazek: 1 Strana: 0302
Drápežiti, il, en, oní = loupiti, dříti, drancovati, rauben, plündern. — co. Vlk drá- peží stádo (sápe). L. Domitianus dobra pod- daných svých drápežil. L.

48792   Drápeživosť Svazek: 6 Strana: 0133
Drápeživosť, i, f., die Raubsucht, šm., Loos.

48793   Drápeživý Svazek: 6 Strana: 0133
Drápeživý = drápežlivý. Šm., Loos.

48794   Drápežlivý Svazek: 6 Strana: 0133
Drápežlivý — loupeživý. Šmb. S. I. 315.

48795   Drápežník Svazek: 6 Strana: 0133
Drápežník, a, m. = loupežník. Slez. Tě.

48796   Drápežný Svazek: 6 Strana: 0133
Drápežný = loupežný. Slez. Tě. Neměli byste rukou d-nou mé líce sápati. Kr. Lear. 72.

48797   Drápežství Svazek: 6 Strana: 0133
Drápežství, n., die Räuberei. Šm., Loos.

48798   Drápežstvo Svazek: 6 Strana: 0133
Drápežstvo, a, n., die Räuber, Schinder. Šm., Loos.

48799   Drapiak Svazek: 9 Strana: 0043
Drapiak, u, m., vz předcház. Drapak.

48800   Drapice Svazek: 6 Strana: 0133
Drapice, e, f. = vidlicovitá větvička. Kšť.

48801   Drapichrust Svazek: 6 Strana: 0133
Drapichrust, a, m., der Wegelagerer Dch., Ssk.

48802   Drapiště Svazek: 8 Strana: 0064
Drapiště, ě, n. = drapák koště. U Ná- chocla.

48803   Drapiť Svazek: 9 Strana: 0434
Drapiť koho = chytiti. Val. Čes. 1. X. 297.

48804   Drápiti Svazek: 6 Strana: 0133
Drápiti = drápnouti, škrábnouti. Val. Brt. D. 207.

48805   Drápka Svazek: 1 Strana: 0302
Drápka, drábka, drapka, pl. drápky = koudel na hřebínkách přemykaná, myklíky, kracle, Kratzel. Us. — Drápky, pl. (lépe než drábky od drápati), hra dětí pěti kamínky. Na drápky hráti (na škrábanou, poněvadž ten, kdo vyhrál, druhého, jenž prohrál, nehty zadrápne). Jg.

48806   Drápka Svazek: 6 Strana: 0133
Drápka, y, f. = tůně. U Vořehled (u Spál. Poříčí). B. Pk.

48807   Drapkat se do někoho Svazek: 10 Strana: 0573
Drapkat se do někoho = dotírati naň. Phľd. XXII 222. — D. komu po kožichu. Čas. mus. IV. 31.

48808   Drápkati Svazek: 1 Strana: 0302
Drápkati, podrápkati, drápkávati = zlehka drápati, sachte kratzen. Jg. — se s kým (drápkáním pohrávati). Koll.

48809   Drapkati Svazek: 6 Strana: 0133
Drapkati, vz Mkl. Etym. 49.

48810   Drápkatý Svazek: 8 Strana: 0064
Drápkatý. D. noha veverčí. Světz. 1893. 66.

48811   Drápkatý Svazek: 10 Strana: 0057
Drápkatý. D. noha veveří. Rais. Zap. vlast. 36.

48812   Drápkovitý Svazek: 9 Strana: 0434
Drápkovitý. D. proštěpec, Krallenpinzette. Ktt.

48813   Drápkovitý Svazek: 10 Strana: 0057
Drápkovitý proštěpec, Krallenpincette. Ktt.

48814   Drápkový Svazek: 6 Strana: 0133
Drápkový = drápku podobný. Frč.

48815   Drapký Svazek: 7 Strana: 1236
Drapký = drsný, drslavý Vz Matka (2. dod.). Drápuš. Cf. Brm. I. 2. 615.

48816   Drápky Svazek: 10 Strana: 0573
Drápky kočičí = protěž (rostl. ). Litom. 77.

48817   Draplák Svazek: 6 Strana: 0133
Draplák, u, m. = draplavý nástroj; vrch u Čachtic na Slov. Pokr. Pot. I. 84.

48818   Draplavosť Svazek: 1 Strana: 0302
Draplavosť, vz Drápavosť.

48819   Draplavosť Svazek: 9 Strana: 0043
Draplavosť, i, f. D. péra. Kom. Ohláš. 200.

48820   Draplavý Svazek: 1 Strana: 0302
Draplavý, vz Drápavý. Ros., Kom.

48821   Dráplavý Svazek: 6 Strana: 0133
Dráplavý. D. hlas. Glč. II. 294.

48822   Draplavý Svazek: 9 Strana: 0043
Draplavý. Kráva d-vým (drsným) ja- zykem trávu škubá. Fisch. Hosp. 339).

48823   Draplavý Svazek: 10 Strana: 0057
Draplavý. Voda od zemské tučnosti d-vá. Čes. 1. ??. 87.

48824   Draplice Svazek: 6 Strana: 0133
Draplice, místní jm. na Mor. D. ol. VI. 582.

48825   Drapna Svazek: 6 Strana: 0133
Drapna, y, m. a f., vz Drapal.

48826   Drápnouti Svazek: 1 Strana: 0302
Drápnouti, vz Drápati.

48827   Drapný Svazek: 6 Strana: 0133
Drapný, kratzig. Ssk., Rk.

48828   Drapobýl Svazek: 6 Strana: 0133
Drapobýl, u, m., aretopus, rostl. D. je- žatý, a. echinatus. Vz Rstp. 761., Mllr. 16.

48829   Drápolec Svazek: 9 Strana: 0043
Drápolec, lce, m, náčiní klempířské = oblouk opatřený po jedné straně plochou příložkou, po druhé přičlíkem. Ott. XIV. 346. b.

48830   Drápoľit se Svazek: 8 Strana: 0064
Drápoľit se = drápati. Vých. Mor. Brt, D. II. 307.

48831   Dráponosný Svazek: 6 Strana: 0133
Dráponosný. D. opice. S. N. V. 1071.

48832   Drápor Svazek: 6 Strana: 0133
Drápor, u, m., šp. z něm. Drehbohrer, m.: kolovrátek, svídřík.

48833   Drápoš Svazek: 1 Strana: 0302
Drápoš, e, m., ssavec vaknatý. Krok.

48834   Drápoš Svazek: 6 Strana: 0133
Drápoš, die Beutelratte. D-ši, glirina, jsou ssavci vačnatí s chrupem hlodavců, mají zavalité tělo, krátké nohy s prsty srostlými a silnými drápy ozbrojenými. D. popelavý, phascolomys fossor. Vz Frč. 371., Ves. IV. 183. — D., der Kratzler. Ssk.

48835   Drapov Svazek: 6 Strana: 0133
Drapov, a, m., les u Trubek. Pk.

48836   Drápovitý Svazek: 10 Strana: 0057
Drápovitý. D. pták. Škd. F. 172. D. ohnutí nehtů, nehty d—té, onychogryphosis. Ott. XVIII. D. proštěpec, Klaueupincette. Ktt.

48837   Drapsa Svazek: 1 Strana: 0302
Drapsa, y, f., dračka. Plk. Gereiss.

48838   Drapsavý Svazek: 6 Strana: 0133
Drapsavý, zerrend. Ssk.

48839   Drapsiti Svazek: 6 Strana: 0133
Drapsiti, trippeln. Ssk., Šm.

48840   Drapsnouti Svazek: 6 Strana: 0133
Drapsnouti, psnul a psl, ut, utí = drap- nouti, lapnouti, fangen, ertappen, erwischen. — koho zač: za nohu. Us. Sd., Šd., Zkr.

48841   Drapula Svazek: 6 Strana: 0133
Drapula, y, f. D. rozložená, scherdia arvensis, z druhu rubiacea, rostl. Let. Mt. S. VlIl. 1. 28.

48842   Drapuľena Svazek: 8 Strana: 0064
Drapuľena, y, f., vz Drapulienka (2. dod.).

48843   Drapulienka Svazek: 7 Strana: 1236
Drapulienka, y, f. = dívka, jež drápe (deře) peří, dračka. Mor. Brt. P. II. 322.

48844   Drapulka Svazek: 6 Strana: 0133
Drapulka, y, f. D. Rondeletova, apor- rhais Rondelet, die Teufelsklauenschnecke. Šm.

48845   Drapuouti Svazek: 6 Strana: 0133
Drapuouti, ul, a pl, ut, utí = uchvátiti, chňapnouti, lapnouti, sebrati, ukrásti, er- wischen, ergreifen, wegstehlen. Us. Té. — co komu. Us. Sd., Rgl.

48846   Drása Svazek: 7 Strana: 1236
Drása, y, f., festis, zastr. Rozk., Pršp. 62. 23.

48847   Drasal Svazek: 6 Strana: 0133
Drasal, a, m., os. jm. Jos. D, známý obr 71/ stopy vysoký z Holešova na Mor., f 1844. Tč.

48848   Drásalka Svazek: 6 Strana: 0133
Drásalka, y, f., urena, die Klettenpappel, rostl. D. nouzová, u. lappago. Vz Rstp. 135.

48849   Drasanka Svazek: 6 Strana: 0133
Drasanka, y, f == dřevěná míra, hölzerne Schüissel. Slov. Ssk.

48850   Drasanok Svazek: 6 Strana: 0133
Drasanok, nku, m., nerost, der Trachyt. Slov. Ssk.

48851   Drásati Svazek: 1 Strana: 0302
Drásati, ritzen, streifen, reisen. — co čím: líce nehty. Rk.

48852   Drásati Svazek: 6 Strana: 0133
Drásati, vz Mkl. Etym. 50., 49., Mz. v List. filolog. VII. 48., Drásnouti. co komu; sobě hlavu, kratzen. Dch. Rýč ti nitro drásá a tvé sdce jásá. Sš. Bs. 2. — co čím jak. Osud drásal jeho srdce do krve trnovými šlehy. Vlč. Zl. v ohni I. 9.

48853   Drásati Svazek: 8 Strana: 0064
Drásati. Když cizí zloba drásá podlé spoluotroky. Cch. Otr. 30.

48854   Drásati se Svazek: 10 Strana: 0057
Drásati se = škrábati se, lézti. Děti drá- sají se po stěnách. Chč. S. II. 161b.

48855   Drásavec Svazek: 1 Strana: 0302
Drásavec, vce, m., rostl., trichocarpus. Rostl.

48856   Drásavosť Svazek: 1 Strana: 0302
Drásavosť, i, f., Neigung zum Reissen. Jg.

48857   Drásavý Svazek: 1 Strana: 0302
Drásavý, trhající, reissend. D. medvěd. Pass.

48858   Draselná Svazek: 6 Strana: 0133
Draselná, y, f. = draslárna, die Pot- taschenbrennerei. Sl. les.

48859   Draselná, NZ Svazek: 8 Strana: 0064
Draselná, NZ. IV. 199.

48860   Draselnatoolovnatý. D Svazek: 6 Strana: 0133
Draselnatoolovnatý. D. sklo, das Kali- bleioxydsalz. SI. les.

48861   Draselnatosť Svazek: 6 Strana: 0133
Draselnatosť, i, f., die Kalihaltigkeit. D. země. Us. Pdl.

48862   Draselnatý Svazek: 6 Strana: 0133
Draselnatý, kalihaltig. D. půda, voda, Šp., kysličník (kali), das Kaliumoxyd, Kali, soli, Kaliumoxydsalze, Nz., mýdlo či ma- zavé či měkké, Sté. Al., chlorid, das Kalium- chlorid, sloučenina, die Kaliumverbindung, ledek, der Kaliumsalpeter, hořkel, die Kali- magnesia, hnůj, der Kalidünger (vz KP. IV. 410.), čistý uhličitan, kohlensaures basisches Kali, síran, schwefelsaures Kali, víňan, wein- steinsaures Kali, citran, citronensaures Kali, šťovan, oxalsaure8 Kali, manganistan, man- gansaures Kali, Šp.. cyanid, das Cyankalium, Mj., kyselý víňan d. (surový kámen vinný), der Tartarus, chlorečnan, chlorsaures Kali, chlornatan, unterchlorigsaures Kalium, žele- zan, eisensaures Kalium, octan, essigsaures Kalium, kamenec, der Kaliumalaun, hydro- sulfid, das Kaliumhydrosulphid, hydrát (ží- ravé draslo), das Kaliumhydrooxyd, sirník, Schwefelkalium, jodid, Jodkalium, sklo, das Kaliglas, žíravý louh, die Kalilauge, dusič- nan (vz d. ledek), dvojsíran, doppelt schwe- felsaures Kalium, chroman, chromsaures Kali. SI. les.

48863   Draselnatý Svazek: 8 Strana: 0064
Draselnatý. Vz Ott. VIL 933. nn.

48864   Drasenek Svazek: 6 Strana: 0133
Drasenek, nku, m., der Trachyte. Šm.

48865   Drasík Svazek: 1 Strana: 0302
Drasík, a, m., hmyz. Krok. Trechus.

48866   Drasín Svazek: 1 Strana: 0302
Drasín, a, m., ryba kaprovitá. Krok.

48867   Drasito Svazek: 6 Strana: 0133
Drasito, a, n., u měďorytců, das Grün- dungseisen. Šm.

48868   Draský Svazek: 6 Strana: 0133
Draský Tom., nar. 1791., kněz. Jg. H. i. 2. v. 548., Šb. D. ř. 2. v. 237.

48869   Draský Svazek: 8 Strana: 0064
Draský Tom., kněz, spis., 1791.—1843. Ott. VIL 932.

48870   Draslárna Svazek: 1 Strana: 0302
Draslárna, y, f., Pottaschsiederei. Rk.

48871   Draslárna Svazek: 6 Strana: 0133
Draslárna, y, f. == draselna. Sl. les.

48872   Draslář Svazek: 1 Strana: 0302
Draslář, e, m., Pottaschsieder. Rk.

48873   Draslářství Svazek: 6 Strana: 0133
Draslářství, n., die Flussiederei. Sl. les.

48874   Draslářství Svazek: 8 Strana: 0064
Draslářství = vyrábění drasla, Ott. VIL 932.

48875   Draslav Svazek: 7 Strana: 1236
Draslav, a, m. = Drahoslav. Mus. 1889. 162.

48876   Draslavec Svazek: 1 Strana: 0302
Draslavec, vce, m., rostl, čekankovitá, Bitterig, pieris. Rostl.

48877   Draslavec Svazek: 6 Strana: 0133
Draslavec, vz Čl. Kv. 184., FB. 41., Slb. 468.

48878   Draslavee Svazek: 8 Strana: 0064
Draslavee, helminthia echioides. Ott. VII. 932., XL 82.

48879   Draslavina Svazek: 1 Strana: 0302
Draslavina, y, f., rauhes Wesen. Zlob.

48880   Draslavina Svazek: 6 Strana: 0133
Draslavina = částky drasnosť dělající. Rst. 408.

48881   Draslavka Svazek: 6 Strana: 0133
Draslavka, y, f. D. mnoholistá, anti- pithes myriophylla, das Tausendblatt. Šm.

48882   Draslavosť Svazek: 1 Strana: 0302
Draslavosť, i, f., Rauhigkeit, Holperigkeit.

48883   Draslavosť Svazek: 6 Strana: 0133
Draslavosť přechodu od světla ke stínu. Koll. III. 285.

48884   Draslavý Svazek: 1 Strana: 0302
Draslavý (drsnatý, draplavý, trpký), rauh, holperig. D. kůra. Červené víno d. hrdlo činí. Smrž.

48885   Draslavý Svazek: 6 Strana: 0133
Draslavý. D. omak, Šp., hlas, hrdlo, Nz., cesta. Sš.

48886   Draslenka Svazek: 6 Strana: 0133
Draslenka, y, f., v lučbě, der Kalistrauss. Šm.

48887   Draslice Svazek: 1 Strana: 0302
Draslice, e, f., rostl., caricina. Krok.

48888   Drasličitka Svazek: 8 Strana: 0541
Drasličitka, y, f., v lučbě. Am. Orb. 63.

48889   Drasličitý Svazek: 1 Strana: 0302
Drasličitý (draslík v sobě mající), kalium - hältig, nyní draselnatý či draslový. Bk. D. dusičnan (ledek), modřan (nyní: kyanid), cha- luzičník (nyní: jodid), kysličník, křeman (nyní kremičitan), sůl. Presl. chym., Bk.

48890   Draslík Svazek: 6 Strana: 0133
Draslík. Vz Schd. II. 34., Šfk. 142., MS. 322, Šfk. Poč. 233., Rst. 19., 408., Schd. I. 320., KP. IV. 389, 412., Rosc. 37.

48891   Draslík Svazek: 8 Strana: 0064
Draslík a jeho sloučeniny. Vz Ott. VIL 932.

48892   Draslík Svazek: 10 Strana: 0573
Draslík, u, m. Vlastnosti, výroba d-ku. Vz KP. X. 253.

48893   Draslík, u Svazek: 1 Strana: 0302
Draslík, u, m. (calium potassium), kalium, kov v popelové soli (v salajce) se nalézající. Presl. Draslitý, draslo obsahující. Krok.

48894   Draslíkový Svazek: 6 Strana: 0133
Draslíkový amalgam, das Kaliumamal- gam, kysličník (KO3), das Kaliumhyperoxyd. Nz.

48895   Draslo Svazek: 1 Strana: 0302
Draslo, a, n., drslo (salajka). Pottasche. Soli drasla. Nz. D. české bílé, čištěné, illyrské, perlové, ruské zamodralé, surové, uherské modré, žíravé, žíravé slité. Kh., Bk. Vz víc v S. N.

48896   Draslo Svazek: 6 Strana: 0133
Draslo, kali, das Kali; hydrat drasla (kysličníku draselnatého), das Kalihydrat. Nz. Vz Schd. I. 321., Kram. Slov. 95. D. (potaš) toskánské, čerstvé matolinové, vý- palkové (u mydlářů). Stč. Al. O d. vz Šfk. 144. D. žíravé. Vz Šfk. 144, Sfk. Poč. 234., Schd. I. 322., KP. IV. 411., S. N. Roztok drasla (draslový), die Kalilösung, hnojem draslem, Šp., kamenné (potaš salajka), die Steinasche. Sl. les. Otrava draslem. Vz Pelc. 436. Vz Draslosalajka.

48897   Drasloch Svazek: 8 Strana: 0541
Drasloch, u, m. = chaluzičník drasličitý. Am. Orb. 68.

48898   Draslochtivý. D Svazek: 6 Strana: 0134
Draslochtivý. D. rostlina, die Kalipflanze. Sp.

48899   Draslochudý Svazek: 6 Strana: 0134
Draslochudý, kaliarm. Sp.

48900   Draslosalajka Svazek: 6 Strana: 0134
Draslosalajka, y, f. — uhličitan drasel- natý pravidelný, draslo obecné, potaš, nor- males kohlensaures Kalium. Sl. les.

48901   Draslovar Svazek: 6 Strana: 0134
Draslovar, u, m. = draslárna. Sl. les.

48902   Draslovna Svazek: 1 Strana: 0302
Draslovna, y, f. = draslárna.

48903   Draslovna Svazek: 9 Strana: 0043
Draslovna, y, f. = místnost, kde se vy- rábí draslo. Nár. list. 1897. c. 199.

48904   Draslový Svazek: 1 Strana: 0302
Draslový. D. louh, mýdlo. Nz. Pottasch-.

48905   Draslový Svazek: 6 Strana: 0134
Draslový. D. soli, Kalisalze, Šp., louh, Kalilauge, Nz., hnojivo. Šp.

48906   Drasnatec Svazek: 9 Strana: 0043
Drasnatec, tce, m., trachys, brouk. D. drobny, jamkovaný. malý, třpytný, úzký, zakrslý. Vz Klim 420.

48907   Drasnatosť Svazek: 1 Strana: 0302
Drasnatosť, i, f. = drsnatosť. Rauhigkeit. Koll.

48908   Drasnatý Svazek: 1 Strana: 0302
Drasnatý = drsnatý, rauh. Koll.

48909   Drasnatý Svazek: 6 Strana: 0134
Drasnatý. Za Koll. přidej: I. 226., II. 279.

48910   Drasničký Svazek: 6 Strana: 0134
Drasničký = drsničký, trochu drasný, rauhlig. Rst. 408.

48911   Drasniti Svazek: 1 Strana: 0302
Drasniti = drsniti.

48912   Drasnobýl Svazek: 1 Strana: 0302
Drasnobýl, e, m., rostl. luštinatá, asphaltus. Rostl.

48913   Drasnobýl Svazek: 6 Strana: 0134
Drasnobýl, oprav v: drasobýl.

48914   Drasnolusk Svazek: 6 Strana: 0134
Drasnolusk, u, m., tradhylobium, die Rauhhülse, Rostl. D. obecný, t. martianum. Vz Rstp. 462.

48915   Drasnosť Svazek: 6 Strana: 0134
Drasnosť, i, f. = drsnost, die Rauhig- keit. Sl. les., Rst. 408.

48916   Drásňounký Svazek: 6 Strana: 0134
Drásňounký = drasničký. Rst. 408.

48917   Drásnouti Svazek: 1 Strana: 0302
Drásnouti, snul a sl, ut, utí: drásati, drásáváti = škrábnouti, die Oberhaut auf- ritzen, aufreiben, streifen. Jg. — co. Zdrásaj místo, ať vyjde krev. Sal. — co čím: líce nehty. Troj. — co jak: drasaj plť až do krve tečení. Sal. — koho na čem: na po- ctivosti (= uraziti, verletzen, antasten). L.

48918   Drasný Svazek: 1 Strana: 0302
Drasný = drsný, draslavý, rauh. Rostl.

48919   Drasný Svazek: 6 Strana: 0134
Drasný = drsný, surový, ostrý, sychravý, rauh. Vz Rst. 408.

48920   Drasobýl Svazek: 6 Strana: 0134
Drasobýl, aspalathus, der Witschen, rostl. D. východní, a. orientalis. Vz Rstp. 352.

48921   Drasol Svazek: 1 Strana: 0302
Drasol, a, m., korýš, eurynome. Krok.

48922   Drásot Svazek: 7 Strana: 1236
Drásot, u, m. D. zlomené kosti, chřest.

48923   Drasov Svazek: 6 Strana: 0134
Drasov, a, m., Drasow, vsi u Dobříše a u Tišňova.

48924   Drásov Svazek: 6 Strana: 0134
Drásov, a, m., les u Trubek. Pk., Tk. IV., 333.

48925   1. Drasť Svazek: 1 Strana: 0302
1. Drasť, i, drásta, drasta, y, drastka, drástka, y, f. = tříšťka, mrva, Splitter. Jestli která drasta v oko padne, jí hledá dobyti a vy- vrci. Martini. V cizím oku vidí malou drástu a v svém nevidí velikého břevna. Leg. Ne- můž v oku bratra svého drásty viděti, sám v svém oku břevno maje. Ctib. — D. = kaz, skvrna. Fleck.

48926   2. Drasť Svazek: 1 Strana: 0302
2. Drasť, i, drasta, y, f., zastr., oděv, šat, Kleid, Gewand. Hank.

48927   Drast Svazek: 6 Strana: 0134
Drast, dvůr u Jesenic. — D. Horní a Dolní, dvory u Zdib. Cf. Tk. III. 615., V. 238.

48928   1. Drásť Svazek: 6 Strana: 0134
1. Drásť = tříska, der Splitter. Posud na Slov. Ssk., Loos. Vidíš drastu v ocě svého bRatra. M., ZN. Drástku n. mrvu v cizím oku znamená, v svém nevidí prkna. Hus III. 140. — D. = skvrna. Bibl. Zrcadlo bez drásty, speculum sine macula. BO. — Cf. Drasta, Mz. v List. filol. VII. 48.

48929   2. Drasť. — D Svazek: 6 Strana: 0134
2. Drasť. — D. == náčiní, nádobí, nářadí, nábytek, supellex. Bibl. Drasta od zlata a stříbra, Gefässe. Výb. II. 563. Všicku drastu (všecken nábytek, supellex). BN. Převrátí domovú drastu. (Luk. 15. 8). ZN. Všecko orudie a všicku drastu chrámovú, jižto byl oprznil Achar (vasa, supellex, náčiní). BO. Posud = nádobí u Zábřehu; a = šat. Na Slov. Ssk., Loos. D. dřevěná, hliněná. Cf. Bedna. Brt.'

48930   Drasta Svazek: 6 Strana: 0134
Drasta, vz Drasť, 1., 2., Mkl. Etym. 50. — D., národní kroj lužických venkovanů. Kutn.

48931   Drásta Svazek: 7 Strana: 1236
Drásta, Splitter, m. Vidíš v cizím oce drástu a v svém břevno nevidíš. Smil. Potom budeš moci drástu vyvrci z oka bratra tvého. Krnd. 4. — D., suppellex, ná- činí. V tlumocích jest rozličná drásta od zlata a střiebra. Mill. 62, Výb. II. 563., B. olom. — D., macula, skvrna. Zrcadlo bez drásty. Sap. 7., 26. Jakž by stál bez d-ty čistě. Bož. umuč. v. 296. D., festuca. Pršp. 62. 94.

48932   Drasta Svazek: 10 Strana: 0573
Drasta, y, f. = smetí. Věst. I. 136.

48933   Drastek Svazek: 6 Strana: 0134
Drastek, stku, m. = pazourek, křesací kamének. Ktk.

48934   Drastel Svazek: 1 Strana: 0302
Drastel, e, m., nerost, Scolezit. Jg.

48935   Drastěti Svazek: 1 Strana: 0302
Drastěti, ěl, ění, rauh werden. Rk.

48936   Drastěti Svazek: 1 Strana: 0302
Drastěti, vz Drastiti, rauh werden. Jg.

48937   Drástev Svazek: 10 Strana: 0057
Drástev, stve, f., = drástva. Vz Gb. Slov.

48938   Drastický Svazek: 1 Strana: 0302
Drastický, z řec, silný, prudký, prudce a mocně působící. S. N., Ńz. Stark wir- kend, stark angreifend. D. lék.

48939   Drastičnosť Svazek: 6 Strana: 0134
Drastičnosť, i, f„ die Heftigkeit, starke Wirksamkeit. Pdl.

48940   Drastidlo Svazek: 8 Strana: 0541
Drastidlo, a, n., drastická, y, f. = hrubá štětka, Schrobel, m. Sterz. II. 872.

48941   Drastiea Svazek: 6 Strana: 0134
Drastiea, pl., n, lat. = projímadlo. Slov. zdrav.

48942   Drastihlav Svazek: 6 Strana: 0134
Drastihlav, u, m., lycopodium, der Bär- lapp, rostl. Slez. Šd.

48943   Drastika Svazek: 8 Strana: 0064
Drastika, y, f., z řec. Massivní d. Vlč. Lit. 195.

48944   Drastili se nač Svazek: 9 Strana: 0043
Drastili se nač. A vidím to do kněží, ani se drasíí na ty, kteří by naučení těch doktorů nedrželi (zlobí se). Chč. (List. fil. 1898. 457. ).

48945   Drastina Svazek: 1 Strana: 0302
Drastina, y, f., holprichter Ort, Steppe. Plk.

48946   Drastina Svazek: 6 Strana: 0134
Drastina, rauhe Gegend. Dch.. Mz. v List, filol. VII. 48.

48947   Drastiti Svazek: 1 Strana: 0302
Drastiti, il, ěn, ění = draslavé činiti, drsniti, drsnatiti, drápati, rauh machen. St. — abs. Napřed hladí, na zad drastí. Reš. — se komu. Zdrastilo se mu hrdlo (chřápá). Jg. Tady se mi to drastí (třepí, sich fäsern; říkají švadleny). Us. koho proti komu = drážditi. Ros. — D. = klopýtati, strau- cheln, stolpern; pochybiti. Lex. vet.

48948   Drastiti Svazek: 6 Strana: 0134
Drastiti. Vz Mz. v List, filol. VII. 48. — abs. Musíš hladiti a nedrastiti, chceš-li čeho dojíti. Č. M. 96. O ty věci pěkně se snášeli zanechávajíce na straně těch věcí, kteréž by d-ly. Bl. Živ. Aug. 67. Až sobě opět vlasy odchovali řkúc: Drastie se nám, lezú nám v oči. Št. Kn. š. 84. — Cf. Oše- metník.

48949   Drastivý Svazek: 1 Strana: 0302
Drastivý, drastisch; rauh machend. Rk.

48950   Drástka Svazek: 6 Strana: 0134
Drástka, vz Drasť, 1.

48951   Drastlavý Svazek: 1 Strana: 0302
Drastlavý = draslavý.

48952   Drastlík Svazek: 7 Strana: 1236
Drastlík, a, m., ternica, zastr., vermis. Pršp. 33. 46.

48953   Drastník Svazek: 1 Strana: 0302
Drastník, a, m., kdo dělá třepení, třapce, pozamentník, Fransenwirker. Č.

48954   Drastník Svazek: 6 Strana: 0134
Drastník, a, m. = správce šatnice krá- lovy. Cf. Drasť. Tk. III. 19.

48955   Drastný Svazek: 1 Strana: 0302
Drastný, schnöde. Rk.

48956   Drastovna Svazek: 1 Strana: 0302
Drastovna, y, f., šatní komora, Garde- robe. Na Slov.

48957   Drástva Svazek: 8 Strana: 0064
Drástva, y, f. A z d-vy aby nebylo dřevo. Wtr. Živ. c. 774. Cť. Drásta.

48958   Drasule Svazek: 6 Strana: 0134
Drasule, e, f., macroglossus, der Kiodot, Šm.

48959   Drášček Svazek: 10 Strana: 0057
Drášček, ščka, m. = zvíře, jehož srsť jest obrácená k hlavě. Vz Gb. Slov.

48960   Draška Svazek: 6 Strana: 0134
Draška, y. f-, sam. u Sedlčan.

48961   Drát Svazek: 1 Strana: 0302
Drát, u, drátek, tku, dráteček, čku, drá- tíček, čku, m., rus. provoloka (provleka), na Slov. drot, der Draht. D. mosazný, mě- děný, ocelový, pakfongový, kotoučový, svaz- kový, vzorkový, železný, kulatý, polokulatý, čtyřhranný, na květiny, z ocelové litiny, Šp., čepčářský, do postelí, karkasový, k pletení, k rákosování, na háčky, na péra, strafeti- nový, svorní, tombakový, do vlasů, měkký, tvrdý, zlatý. Kh. D. vodicí. J. tr. Pero, řetěz z drátu. Šp. V drátárně dráty železné atd, táhnouti. V. Punčochy na drátech dělati, robiti, Jg., plésti.

48962   Drát Svazek: 6 Strana: 0134
Drát, vz Mkl. Etym. 50. D. platinový, kloubový či stěžejový, Scharnier-, Šp., český, štýrský, pálený, galvanisovaný, pérový, rá- kosní, anglický, olověný, Us. Pdl., polarní, Mj. 397., jazýčkový (kterým se síť spouští), narážecí (u stroje dopřádacího), NA. IV. 119., 40., 41., telegrafický. Mus. 1880. 190. D. dřevěný, leonský, mosazný, stříbrný, železný. Vz KP. IV. 659., 156, 155., 227., 96. Cf. S. N. — D. = telegraf. Složili jsme se na d. (na telegram). U Frenšt. Brt. 'D. 207. — D. bílý = kořalka. Us. Kyt. 1878. 74., Rjšk.

48963   Drát Svazek: 7 Strana: 1236
Drát. Výroba drátu v Čech. Vz Ott. VI. 159.

48964   Drát Svazek: 8 Strana: 0064
Drát železný, mosazný, aluminový atd. Vz Ott. VIL 939. Sukně naškrobené, jako dráty (ztuha). Čejč. Hledík.

48965   Drát Svazek: 9 Strana: 0043
Drát. Dřevěné trámce pod lamfeštem slují dráty. Mus. ol. 1898. 103.

48966   Drát Svazek: 10 Strana: 0057
Drát. Vz Jind. 44.

48967   Drát Svazek: 10 Strana: 0573
Drát, u, m. D. trnitý, ostnový (u zahrad). Rgl.

48968   Drátačka Svazek: 6 Strana: 0134
Drátačka, y, ř. = drátování. Byla by to d., když už na tom není co sdrátovať. Mor. Šd.

48969   Draťák Svazek: 6 Strana: 0134
Draťák, u, m. == dratovoný hrnec. Val. Vck., Brt.

48970   Drátanice Svazek: 6 Strana: 0134
Drátanice, e, f. = drátačka. Šd.

48971   Drátarčina Svazek: 6 Strana: 0134
Drátarčina, y, f. = drátarská řeč (dia- lekt). Šd.

48972   Drátárna Svazek: 1 Strana: 0303
Drátárna, y, f., drátovna. Drahtmühle. Jg.

48973   Drátař Svazek: 1 Strana: 0302
Drátař, e, m., drátník, dráteník, drátovník, na Slov. drotar. Der Drahtzieher. — D., kdo hrnce dratuje. Drahtbinder. Us. Máš košili zasmolenou jako drátaři. MM.

48974   Drátař Svazek: 6 Strana: 0134
Drátař. Ten mu dá vydělať jako dráteník pradleně Hnšk. Vz Drotár.

48975   Drátařský Svazek: 1 Strana: 0303
Drátařský, Drahtbinder-.

48976   Drátařství Svazek: 10 Strana: 0057
Drátařství, n., die Drahtfabrikation. Jind. 44

48977   Drátavek Svazek: 6 Strana: 0134
Drátavek, vku, m., der Dämpfer beim Glockenspielen. Šm.

48978   Drátek Svazek: 1 Strana: 0303
Drátek, tku, m. Drátky, kterými se loutky ve hře pohybují. Jg. Chodí jako na drátkách (obratně, zpanštile). Us. Vz Chození. Č. — Ostatně vz Drát.

48979   Drátek Svazek: 6 Strana: 0134
Drátek platinový. Bř. N. 91. Je jako na drátkách (= čilý, hbitý). Us. Fch.

48980   Drátenice Svazek: 6 Strana: 0134
Drátenice, e, f., die Drahtbinderin. Rk.

48981   Drátenický Svazek: 6 Strana: 0134
Drátenický, Drahtbinder-.

48982   Dráteníček Svazek: 9 Strana: 0043
Dráteníček, čku, m. = lucernička pampe- lišky Horažď. Kub. L. f. 1900. 358.

48983   Dráteník Svazek: 1 Strana: 0303
Dráteník, a, m., vz Drátař.

48984   Dráteník Svazek: 6 Strana: 0134
Dráteník. Vz Drátař, Drotár.

48985   Dráteník Svazek: 9 Strana: 0043
Dráteník, Dostane toho, co pradlena od d-ka, (málo); Nastrkal mu toho, jako d. pradleně. Us. Hoř. 125.

48986   Dratenik Svazek: 10 Strana: 0057
Dratenik, a, m., východoslezský tanec. Vz Čes. 1. XII. 80.

48987   Drátěnka Svazek: 6 Strana: 0134
Drátěnka, y, f. = drátěný hřebík. D. čalounická, břidlicová, kartáčová, lepenková, mosazná, pantová, popruhová, sklenárská, zámečnická. Us. Pdl. — D-ky — drátové nůžky, Dratschere. Vcř. Z. II. 31.

48988   Drátěnka Svazek: 8 Strana: 0064
Drátěnka, y, f. = osníř n. drátěná ko- šile. Vz Ott. VIL 940.

48989   Drátěnka Svazek: 10 Strana: 0573
Drátěnka, y, f. = lanová dráha, Draht- seilbahn; továrna na drát, na drátěné hřebíky. Rgl. — D. = drátěná matrace

48990   Drátěný Svazek: 1 Strana: 0303
Drátěný, Draht-. D. lana, provaz, štětka, Vys., Rk., klec, pero, okno, mříž, řetěz, síto, Šp., košile. Rk.

48991   Drátěný Svazek: 9 Strana: 0043
Drátěný. Hotovení d-ných provazů. Vz KP. VIL 199.

48992   Drátěný. D Svazek: 6 Strana: 0134
Drátěný. D. hřebík, Dch., obrtlík, der Drahttreiber, plot, kolíček, Drahtstift, Sp., koš. Hrk.

48993   Drátěný. D Svazek: 8 Strana: 0064
Drátěný. D, červ, agriotes. Ott. VIL 940.

48994   Dratev Svazek: 1 Strana: 0303
Dratev, tve, dratva, y, dratvice, e, drat- vička, y, f. — D. = niť vícepramenná. Der Draht, gedrehter Faden. Sal. — D. = nit šev- covská na koncích štětinami opatřená. Der Schuster-, Schuhdraht. Ševci do dratví po- třebují štětin vepřových. D. smolená, nasmo- lená. Jg. Poslechni, jak táhne jedno za dru- hým, co dratev za štětinou (připovídá něco pravdy, zatím chytře cosi jiného uvésti chce). Č. D. bílá n. žlutá přešívací; d. nabírati. Šp. Vz Dratva.

48995   Dratev Svazek: 6 Strana: 0134
Dratev, vz Mkl. Etym. 50. O dělání dratve ševcovské vz Mtj. 169.

48996   Dratevní Svazek: 6 Strana: 0134
Dratevní, Pechdraht-, Schusferdraht-. Šm.

48997   Dratevník Svazek: 1 Strana: 0303
Dratevník, a, m., dratvy dělající. Troj. Schusterdrahtmacher. Rk.

48998   Dratevník Svazek: 6 Strana: 0134
Dratevník, a. m. — kdo dělá dratve. Tk. II. 372., 380.

48999   Dráti Svazek: 1 Strana: 0303
Dráti, deru, déřeš (dříve také: dýřeš; v obec. mluvě: dereš), déře, déřeme, déřete, derou; deř, deřte; dera (ouc), dral, drán, dráni. Tedy r před sponou e se měkčilo v ř: peru, péřeš. Nyní v obec. mluvě již jen: deru, dereš. Brt. schvaluje řeč obecnou a Prk. praví, že neprávem se i měkčí i dlouží, cf. ženeš; proč se nedlouží též déru, béru, dérou, bérou? — Drávati. D. = rukama, prsty, nehty, drápati, mit den Händen, Fingern, Nägeln reissen, zerreissen, zerren; durch den Gebrauch reissen; bíti, schlagen, prü- geln; loupiti, rauben, plündern. Jg. — abs. Liška dere (loupí). D. — co: peří (schleissen; v již. Čech.: odrhať, Kts., na vých. Mor. drhnouť. Brt. ), louč, schleissen; sukni, šaty, obuv (trhati), lýka, schälen, lid (dříti), lišky (dáviti se). Jg. Vepř hladný dere vor a kvičí. L. Jakoby peří dral (o věci snadné se říká). Ros. — komu co z čeho: vlasy z hlavy si d. Dal. D. někomu peníze z hrsti. Svěd., Solf., Jd. — co čím: líce nehty. Háj., Pass. — co komu: šaty (= nutiti, tahati ho k něčemu). Nevelmi dal na sobě dráti šatů (se nutkati, aby zůstal). Br. — co na kom, kde: šaty. Us. Nedal na sobě dráti šatů (se nutiti, aby zůstal). Kom. — se, reis- sen, trhati se, děravěti; bíti se, sich zanken, raufen; tisknouti se, tlačiti se, sich drängen. Jg. Šaty se derou (trhají). Když se lýka derou, tu na ně i s dětmi. Prov. Derou se, jako dva koti (perou se). Jg. Víno se dere ven (tlačí se ven). Kam se dereš? Ros. — se s kým (práti se). Solf. — se s kým oč, táhati se oč, sich um etwas raufen, reissen, Jg.: o zboží. Jg., Jd. S nimi se o mošny draly. Jir. dh. Oč se tam derou ? Us. — se komu kam. Cos mu do srdce se dralo. Hlas. — se kudy kam. Dere se po skalách k němu. Har., Jd. D. se přes příkopy. " Plk. Úsilno sě drúce k siemu chlumku. Rkk. 50. Dráti se houštím. Er. Kyt. 88. — co kdy. Draly peří každého večera, ob den. — co jak. Dral ho bez milosrdenství (dřel ho).

49000   Dráti Svazek: 6 Strana: 0134
Dráti, koř. dr. Gb. Ht. 146. D. se časuje podlé Bráti (V. 4.}, tedy: deru, dereš, dere, dereme, derete, derou. Slovesa zváti, kláti dlouží v praes. před příznakem e kmenovou samohlásku: zovu, kolu, zůveš (zoveš, zveš), kůleš atd. Dle těchto a dle mohu, můžeš druhdy i bráti mívalo: béřeš, béře-a dráti: déřeš, déře. Bž. 201. Cf. Mkl. Etym. 41. — co: břidlici (na desky štípati). NA. IV. 134. Péřičko dala d.; Včil budu d. šáteček, co mně ho jednal ten syneček; Všeci povídajú, že ty mladé ženy mřů, a že jich ti muži dřú. Sš. P. 422., 343., 706. Své úlehle d. Půh. I. 366. Drúce plen zbitých naleznú Saula (detrahentes spolia caesorum); Dřete chudé. BO. Alebrž kázal je svým učedlní- kóm d., aby . . . . Hus II. 175. Chudinu d. (= obírati). Št. Kn. š. 103. — odkud. Vzdech se dere z prsou. Osv. I. 593. Z ňader hloubi dral se těžký sten. Hdk. Z hrdla dral se smích. Hrts. Vlákna, která z pukajících tobolek ven se derou. Mour. Cv. kn. 41. Smil s své Hlavy vlasy dera vece. Dal. 130. — čím. Tisíckrát drána vraha spárem. Kyt. 1876. 50. Udicemi někoho d. Výb. II. 10. — co komu. Ten, jenž dral mi tvář i šat. Vrch. Jenž udatným hlavu dýře. Dh. 112. — se kudy. D. se skrze houští. Us. Dral se tlačenicí'. Hdk. — kam. D. se v něčí statek Sá. D. se na někoho, anstürmen, losziehen. Dch. Měl, tajemství na srdci, jež dralo se na jazyk. Šml. I. 41. Jedno slovo ustavičně dralo se mi v mysl. Vrch. Všetko ludia vravia, že si mladá ešte, že takové panny mrú, čo sa mladé za muž drú. Sl. sp. 185. Veť takové panny mrú, čo sa rády za muž drú. Koll. Zp. I. 208. — jak. S plá- čem vlasy s svých hlav dráchn. Dal. 173. Něčí život nemilosRdně dráti. Pass. mus. 320. (Ti) derú je ot vrchu do pat (chudé). Hr. ruk 313. Der (= běž) honem. U Olom. Sd. — kudy jak kam. Kabátců hustým prostřiháním nádhera se dere v kyprém kynu v povrch šarlatu a karmazínu. Hdk. Za vol. 9.