407001   Zaryšlavěti Svazek: 5 Strana: 0244
Zaryšlavěti, vz Zaryšavěti.

407002   Zarytě Svazek: 5 Strana: 0244
Zarytě = zatvrzele, verstockt. V. Z. ne- poslouchati. Us.

407003   Zarytec Svazek: 5 Strana: 0244
Zarytec, tce, m. = člověk zarytý, der Verstockte, Verbissene. Sš., Tč. Množství neobrácencův a z t-tců. Sš. I. 114.

407004   Zarytenství Svazek: 5 Strana: 0244
Zarytenství, n. = zarytosť. Jg. Slov.

407005   Zaryti Svazek: 5 Strana: 0244
Zaryti, ryji, ryj, ryje (íc), yl, yt, ytí; zarývati = rytím zandati, verwühlen, ver- graben; rýti v něco, einwühlen, eingraben. — (co, se) kam. Medvěd zarýjel do ko- mína, chtěje jej zbořiti. Hlas. Z. hnůj do země v zahradě. Us. Dch. Do země tvář zaryl. Vrch. Krtek do země se zarývá. Us. Buzogáň odletel a do zeme se hlboko zaryl; Aj diviak zaryl sa pod stromy do lista, co mu ani ňufáka nebolo vidno. Dbš. Sl. pov. I. 327., VIII. 14. Žbán hrknul z ruky a za- ryl sa do piesku. Phld. III. 1. 54. Stesk se dlouhý v srdce zareje. Osv. V. 634. Šma- tlavá jim utekla, zaryla se do pekla a z pekla do raje. Čes. mor. ps. 27. Židé zaryli svou mysl v ideu politické velikosti. Sš. Sk. 249. — co. Kde vášeň zaryla ránu tak hlubokou. Ráj. Z. srdce (zatvrditi). D. — se kam jak. Delfín hluboko do písku se zaryl. Har. — co čím: rýčem. A kedy sa jim noha zklzne, to zaryjú nosom do zeme. Dbš. Sl. pov. 1. 345. Tak se zrakem a tak se myslí zaryli v pohlédání na nebesa za Pánem. Sš. Sk. 10. — se v čem proti komu. Farao ra- ději se ještě více v odporu svém proti Bohu zarýval. Sš. I. 102. — co, se kde. Zaryvše se v pojmu říše pozemské a slávy světské. Sš. Sk. 47.

407006   Zarytí Svazek: 5 Strana: 0244
Zarytí, n., das Einwühlen, Stechen, Gra- ben, Graviren. Us. Vz Zaryti.

407007   Zarytinec Svazek: 5 Strana: 0244
Zarytinec, nce, m. = kdo má zpurný, zarytý vzhled, wer finster schaut, ein stren- ges Gesicht zeigt, strenges Aussehen hat. Slez. Šd.

407008   Zarytmovati Svazek: 5 Strana: 0244
Zarytmovati = ve verších pověděti. Mt. S. I. 173.

407009   Zarytosť Svazek: 5 Strana: 0244
Zarytosť, i, f. = zatvrzelosť, die Ver- stocktheit, Begriffsstützigkeit, Bockbeinig- keit. Jg., Nz., Dch. Z. a nekajícnosť. Br. Zůstati v z-sti nevěry. Opsim. Povahu za- rytosti na se béře. Sš. II. 32. Poslán jsa před sbor páně, svého hříchu ani z-sti za- příti nemohl. BR. II. 80.

407010   Zarytství Svazek: 5 Strana: 0244
Zarytství, n. = zarytosť. A tím z-stvím ukázali, jak pravdiva jest ta výtka; Člověk z-stvím a zlovůlí veškeru vnímavosť pro božské věci ztrácí. Sš. J. 140., 151.

407011   Zarytý Svazek: 5 Strana: 0244
Zarytý; -ryt, a, o, eingewühlt, vergraben, eingegraben. — kde. Mnohé plodiny jsou ještě v rukopisech na nedostupných místech zaryté. Krok. — Z. = zatvrzelý, svéhlavý, tvrdý, zarputilý, verhärtet, halsstarrig, ver- stockt, verbissen, hartgesotten. Z. nepřítel, protivník, Dch , muž (furiosus), BO., zary- tého zámysla (efferati animi). BO. Nejzary- tější nepřátelé jeho v Němcích. Ddk. II. 333. Z. nepřátelství. Osv. I. 67. Z. a ne- ústupný člověk. BR. II. 22. Vy tak zarytí ještěři. BR. II. 13. a. — na čem. Nebýti na svém urputný a zarytý. Br. Z. hříšník. Člověk zarytého úmysla. — v čem: ve svých bezbožnostech z. Br. — do něčeho z. D. Ona sa vtedy raduje, keď radosť dru- hých spatruje; Keď vidí, že druhý smúti, vtedy sa i ona smúti, lebo má srdce súcitné a nie do seba zaryté. Zátur. Háj. I. 40. — jak: na smrť z-tý. Hrb. — čím. Lidé blu- dem zarytí. Sš. J. 262.

407012   Zarytý Svazek: 9 Strana: 0398
Zarytý. On byl z. jako kozel v kapustě = svéhlavý. Šml. IV. 213.

407013   Záryv Svazek: 5 Strana: 0244
Záryv, u, m., der Einschnitt. Při orání urobili samé záryvy do meze. Na Ostrav. Tč.

407014   Zaryzení Svazek: 10 Strana: 0520
Zaryzení, n, furor. Mam. F. 89a. 1

407015   Zarza Svazek: 7 Strana: 1121
Zarza, y, f. = rez. Slez. Šd. Cf. Mkl. Etym. 401. b

407016   Zarzaparilla Svazek: 5 Strana: 0244
Zarzaparilla, vz Saisaparilla.

407017   1. Zarzati Svazek: 5 Strana: 0244
1. Zarzati = rezavěti, rostig werden. Na Ostrav. Tč.

407018   2. Zarzati Svazek: 5 Strana: 0244
2. Zarzati, zu wiehern anfangen. Koně zarzaly. Z Buzovic u Frýdka. Tč. Jak na konce dojely, pěkně si zarzaly. Sš. P. 533.

407019   Zarzavé Svazek: 8 Strana: 0501
Zarzavé, ého, n. = přítok potoka Bystrého na Frýdecku. Věst. op. 1894. 20.

407020   Zarzavěti Svazek: 5 Strana: 0244
Zarzavěti, ěl, ění = zrzavěti, rosten, verrosten. Stará láska nezarzaví (nehasne). Č. M. 241. — kde. Železo ve vodě zarzaví. Na Ostrav. Tč.

407021   Zarzavka Svazek: 5 Strana: 0244
Zarzavka, y, f. = zerzavka, zrzavka, durch Eisenoxyd rothgefärbtes Sumpfwasser. Slez. Šd.

407022   Zarzavý Svazek: 5 Strana: 0244
Zarzavý = zrzavý, rezavý, rostig. Z. srp, ve Slez. Šd., nůž, voda (červená. Vz Zar- zavka). Na Ostrav. Tč.

407023   Zarzvati Svazek: 7 Strana: 1121
Zarzvati. Zarzvav duchem vece. Marek 1. b. 12. U Bezděky: vzdech, zastonav.

407024   Zarzyce Svazek: 5 Strana: 0244
Zarzyce, Zarzitz, ves u Strumiena ve Slezsku.

407025   Zaržání Svazek: 5 Strana: 0244
Zaržání, n., das Gewieher. Z. a ryk. Čch. Dg. (Kv. 1884. 236.).

407026   Zaržati Svazek: 5 Strana: 0244
Zaržati = zarzati, zu wiehern anfangen. Na Slov. — abs. Kůň zaržal. Hlk. S. I. 14. — kde. Koník zaržá před chýžkou. Pokr. Z hor 51. Koně zaržali na dvore. Němc. 123. — jak. Divě zaržal vichru dech. Osv. I. 378.

407027   Zarželivec Svazek: 9 Strana: 0398
Zarželivec, vce, m. = temperenclář, Temperänzler. Sterz. II 1076.

407028   Zář Svazek: 9 Strana: 0397
Zář m. záře. Od záři, o záři, instr. zářmi. Gb. H. ml. III. 1. 227. Vz násl. Záře.

407029   Zář, v Svazek: 5 Strana: 0227
Zář, vz Záře.

407030   Zářa Svazek: 5 Strana: 0227
Zářa, e, f. = záře. Pohleďte dolů na městečko Betlehem, jaká zářa nad ním, zdá se, že hoří v něm. Brt. P. 175.

407031   Zařaděný Svazek: 7 Strana: 1120
Zařaděný, eingereiht. Z. kniha. Us. Pdl.

407032   Zařaditi Svazek: 5 Strana: 0227
Zařaditi, il, ěn, ění, einreihen. — co jak kam: listiny chronologicky (do svazků). Mus. 1880. 388.

407033   Zařadovač Svazek: 5 Strana: 0227
Zařadovač, e, m., der Einreiher. Z. listů, listin, faktur. Us. Pdl. 304*

407034   Zařaďovač Svazek: 8 Strana: 0500
Zařaďovač, e, m. Z. (čitadlo) elektrických článků. KP. VIII. 469.

407035   Zařáchnouti Svazek: 7 Strana: 1120
Zařáchnouti = zaprásknouti. Mor. Brt.

407036   Zařápati Svazek: 10 Strana: 0519
Zařápati = zatlouci, zaklepati. — nač: na okno. Jrsk. XXVII. 297., Zvon III. 13. Jrsk.

407037   Zařapěti Svazek: 5 Strana: 0228
Zařapěti, ěl, ění, krachen. — kde. Vůz na skále zařapěl, jak by se zlámal. Na Ostrav. Tč.

407038   Zářapiční Svazek: 5 Strana: 0228
Zářapiční = mezi řapíkem a lodyhou t. j. v úžlabíčku umístěný, intrapetiolaris, innerhalb des Blattstieles befindlich. Z. pa- listy srostlé rdestů, medokvětu většího. Vz Rst. 521.

407039   Záře Svazek: 5 Strana: 0231
Záře, e, zář, e, f., zoře, zora. Nz. Lépe záře než zář. Jg. Od zr (záře i zrak). Gb. Hl. 146. Z. = blesk, světlo, svit, der Strahl, Glanz, Schein, Widerschein, Schimmer. Z. od ohně, jitřní, ranní, V.; z. na nebi, D., měsíčná, slunečná, večerní, západní, Us, S. N., jižní a severní (půlnoční), das Südlicht, Nord- licht, Nz. (vz KP. II. 192., 193.), od plamene. Bs. Svíce osvěcuje svou září. Štelc. Východ slunce předchází z. jitřní a svítání. Kom. Když ranní z. se vyskytá. V. Záři od sebe dáti. V. V záři státi. Chmel. — Z. = světlý věnec okolo hlav svatých, aureola. Rudá z. (při ohni), rother Lichtschein; z. od požáru, die Brandröthe, Feuerröthe. Dch. Rozlévala se zář hynoucího dne (zapadajícího slunce). Jrsk. Z. hvězdná. Kká. (Osv. V. 35.), Mus. 1880. 261. Očí zář. Hdk., Osv. VI. 872., Čch. Bs. 150. Z. kruhová (koruna) zatměné slunce objímající; zodiakalní či zvířetníková, toč- nová či polarní. Stč. Zmp. 188., 198., 659., 664. Vz Zářa. — Z. bílá, rostlina, antheri- cum, das Erdspinnenkraut.

407040   Záře Svazek: 7 Strana: 1120
Záře. Cf. Mkl. Etym. 401. b., Šf. III. 565. Alpská z. Vz Ott. I. 953. Mor. : zářa, řáza, žář, žářa, řaža, řoža; opav.: zařa a řaža; slov.: zařa, žára a žár, rjara, žara. Šb. D. 82.

407041   Záře Svazek: 8 Strana: 0501
Záře. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 80. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a. 27.

407042   Záře Svazek: 9 Strana: 0397
Záře a zář. Vz Zář. Mor.: zářa a řáza žář a žářa, řaža a řoža; Opav.: žařa. a řaža; Slov.: zařa, žára a žár, zjara, zara. Šb. D. 82.

407043   Zářebí Svazek: 5 Strana: 0231
Zářebí, n., jm. místní. Sdl. III. 132., 172.

407044   Zařebrovaťi Svazek: 5 Strana: 0231
Zařebrovaťi, etwas abschüssig fahren. Na Slov.

407045   Zářecký Svazek: 5 Strana: 0231
Zářecký, jenseits des Flusses gelegen. — Z, samota u Soběslavi.

407046   Zařecovati Svazek: 10 Strana: 0520
Zařecovati = zaříceti (zařítiti), zahazo- vati, zasypávati, zavalovati. Grm. XXIII.

407047   Zařeč Svazek: 5 Strana: 0231
Zařeč = Zářičí.

407048   Zářečák, zářečan Svazek: 5 Strana: 0231
Zářečák, zářečan, a, m. = kdo za řekou bydlí, jenseits des Flusses wohnend. Us.

407049   Zářečí Svazek: 5 Strana: 0231
Zářečí, n., das Land jenseits des Flusses. — Z. (Záředeč). n., Zařetsch, ves u Horažďovic. PL. Vz Sdl. I. 125., 126., 128., II. 260.

407050   Zářečí Svazek: 10 Strana: 0520
Zářečí, n. = čásť vsi za řekou. Vitějice. List. fil. 1902. 254.

407051   Zářečina Svazek: 10 Strana: 0520
Zářečina, y, f. Vrch na z-ně (za řekou). Dšk. Km. 16.

407052   Zařečiti se Svazek: 10 Strana: 0520
Zařečiti se = dáti se do řeči. Litom. 57.

407053   Zařečniti Svazek: 5 Strana: 0231
Zařečniti, il, ěn, ění, zařečňovati = za- číti řečniti, anfangen zu reden. — si kde. Košuth takto zarečnil v okolitej sednici. Phld. III. 365. — s kým o čem: o svých starostech. Us. Tč. — se s kým, sich ver- plauschen. Us. Tč.

407054   Záředba Svazek: 5 Strana: 0231
Záředba, y, f. = zařízení. K z-bě plnosti časů. Sš. II. 83.

407055   Záředeč Svazek: 5 Strana: 0231
Záředeč, dče, m. = Zářečí.

407056   Zářehled Svazek: 5 Strana: 0231
Zářehled, u, m., astroblepus, ryba. Krok. II. 157.

407057   Zařehniti se Svazek: 5 Strana: 0231
Zařehniti se, il, ění = zařehtati se, za- smáti se, zu lachen anfangen, ins Lachen ausbrechen. — jak. Surově se z-hnil. Stňkv. O sl. her. 272.

407058   Zařeholiti se Svazek: 9 Strana: 0397
Zařeholiti se = zařehoniti se, zasmáti se. Rais. Pot. 60.

407059   Zařehonit se Svazek: 8 Strana: 0501
Zařehonit se = zařehtati, zasmáti se. Mor. Nár. list. 1896. č. 239. Ned. příl.

407060   Zařehotání Svazek: 5 Strana: 0232
Zařehotání, n. = zařehtání, das Wie- hern, Lachen.

407061   Zařehotati Svazek: 5 Strana: 0232
Zařehotati, hotám a hoci, zařehtati, za- řehtám, řehtám a řehci; zařehotávati, za- řehtávati, wiehern, anfangen zu wiehern; schreien wie der Frosch. — abs. Ten kůň zařehtává. Kos. Zařehtal můj mladý kůň. Čes. mor. ps. 228. Zařehce on, komoň každý. Hdk. C. 238. Štyry vrané koně zařehtaly, jako by ťa, Janko, litovaly. Sš. P. 794. Hrom zařechotal (= zarachotil). Na mor. Val. Vck. Nějaká žába tu zařehotala. Ros. On již zařehtává (počíná se chechtati). Ros. — po kom. Kůň po klisně zařehtal. V. — kde. Před někým z. Haj. Jak žaby v louži zařehotají, už jsme v máji. Mor. Tč. Za- řehtej, koníčku vraný, na těch panských lukách. Čes. mor. ps. 95. — jak. Koníček zařehoce po třetí. Kld. II. 143. — se. Ten se zařehtal (hlasitě zasmál). Us. Šd.

407062   Zařehotávati Svazek: 5 Strana: 0232
Zařehotávati, vz Zařehotati.

407063   Zařehtati Svazek: 5 Strana: 0232
Zařehtati, vz Zařehotati.

407064   Zařehtávati Svazek: 5 Strana: 0232
Zařehtávati, vz Zařehtati.

407065   Zařechotati Svazek: 5 Strana: 0232
Zařechotati = zařehotati. Us. Vck.

407066   Zářej Svazek: 5 Strana: 0232
Zářej = září, zastar.

407067   Zářek Svazek: 5 Strana: 0232
Zářek, řku a řeku, m. = zařeknutí, za- říkání, die Verredung, Gelobung, der Schwur. Ros., Sš. V. 10. Jemu pod zářkem těžkým pohrůžku činil. Osv.

407068   Zařeklý Svazek: 5 Strana: 0232
Zařeklý, der etwas verschworen hat. Lpř. Sl. I. 86.

407069   Zařeknouti Svazek: 5 Strana: 0232
Zařeknouti, ul, utí; zaříci (zařeku, zastr.), řekl, řečen, ení; zaříkati, zaříkávati = jme- novati, benennen; zaklíti, zažehnati, ver- wünschen, besprechen, bezaubern mit Ver- wünschungen, verbannen; se = slíbiti ně- čeho nedělati, verreden, geloben etwas nicht zu thun; odpolu přisáhati, tak i jinak ne- vinu svou dosvědčovoti, schwören, betheuern. — co: zažehnati. D. Z. stříle, souchotiny, ústřely. Vz tato slova. Hned zaříkali (cito- vali) ďábla; ďábel přišel. Kld. II. 75. Něčí svědomí (= svědectví) zaříkati = zamí- tati. Bdž. 131. — se, že. Zařekl jsem se, že tam už do smrti nepůjdu. Ros. Zařekl jsem se, že to jak živ neudělám. Us. Šd. Navždy se zařekli, že nebudou nikdy více mužů svých šidiť a klamať. Kld. II. 114. — se čeho: hry. D., Tč. Takových pak jejich zaslíbení drželi jako pes, který se puostu zariekol. Sl. let. VI. 170. Lži a klamu sä zarieka. Zátur. Vinš. I. 49. Neza- riekaj sa ničoho, iba nosa si odhryznúť (i ty chybiti můžeš). Zátur. — s inft. Zařekl jsem se s ním obcovati, Sych., za nevděč- ného se přimlouvati. Dch. — se od čeho. Zariekol sa od toho. Mt. S. I. 112. — se komu. Zaříkal se mu, že to neudělal. Us. Tč. — se jak: strašnými slovy. Us. — Br. — se kde. Zařekl se u všech bohů. Zlob. — se k čemu: k hněvu. Seneca. Jg.

407070   Zařeknutí Svazek: 5 Strana: 0232
Zařeknutí, n. = zařečení. Bern.

407071   Zařeknutý Svazek: 5 Strana: 0232
Zařeknutý; -ut, a, o, verschworen. Lpř. Sl. I. 86.

407072   Zařekotati Svazek: 5 Strana: 0232
Zařekotati = zařehotati. Ve Slez. Tč.

407073   Zařemeniti Svazek: 5 Strana: 0232
Zařemeniti, il, ěn, ění = řemením uvá- zati, mit einem Riemen befestigen. Us.

407074   Zařeménkovati Svazek: 5 Strana: 0232
Zařeménkovati = zařemeniti. Šd.

407075   Záření Svazek: 5 Strana: 0232
Záření, n., das Strahlen, Glänzen, die Strahlung; das Ausstrahlen. Nz. Vz Zářiti. Z. tepla, vz Sálání. Z. sluneční. Sté. Z. 674.

407076   Záření Svazek: 7 Strana: 1120
Záření. Koefficient z. (hořících látek). Vz KP. VI. 286.

407077   Záření Svazek: 10 Strana: 0520
Záření, n., vz Teplota.

407078   Záření Svazek: 10 Strana: 0679
Záření, n. Tlak z. Vstnk. XIV. 517.

407079   Zářepa Svazek: 7 Strana: 1120
Zářepa (zarziepa), y, f., geca, rostl.? Pršp. 31. 61.

407080   Zařepiti Svazek: 5 Strana: 0232
Zařepiti, il, en, ení = zamásti, verwirren. Ros.

407081   Zářev Svazek: 5 Strana: 0232
Zářev, řvu, m. = zařvání, das Gebrülle. Šd.

407082   Zařevniti Svazek: 5 Strana: 0232
Zařevniti, il, ění, eifersüchtig werden. — na koho. Praotcové, synové Jakobovi, z-li na Josefa. Sš. Sk. 77.

407083   Zářevný Svazek: 5 Strana: 0232
Zářevný = záhřevný. Us.

407084   Zařevu Svazek: 5 Strana: 0232
Zařevu, vz Zařvati.

407085   Zářez Svazek: 5 Strana: 0232
Zářez, u, m. = zaříznutí, vroubek, der Einschnitt, Anschnitt, die Kimme, Kerbe. Jg., Čsk., Šp., D. Zářezy = vroubky nařezané do vodorovných větví, do kterých vějičky se nastrkují. Škd. exc. Z-zy šroubové. ZČ. I. 28. Z. zubní, der Zahneinschnitt. Šp. Z. polohy, der Terraineinschnitt. Dch. Z. do stromu udělati. Tč. Z. trámu. NA. IV. 237. Z. (v hradbách) pilovitý či zubovatý. S. N. XI. 363. Z. čepovnice, der Schildpfannen- einschnitt. Čsk. Z. na dveřích, který učinil komorník ohlašuje půhon jakožto znamení, že půhon skutečně opověděl. Us. — Z. = zařezání dobytka, das Schlachten, zastar., ale posud ve Slez. a na Slov. Šd. Pomaly pomíňaly sa všetky ovce na zárez. Dbš. Sl. pov. V. 66.

407086   Zářez Svazek: 7 Strana: 1120
Zářez skalní, Řvn. 355., dráhy, silnice. Frč. Z. pupeční, incisura umbelicalis, žluč- níkový, inc. vesicalis.

407087   Zářez Svazek: 10 Strana: 0520
Zářez, u, m. Z. v svícnu (v něm byla zastrčena louč). Jrsk. XIII. 3. 119.

407088   Zařezání Svazek: 5 Strana: 0233
Zařezání, n. = zářez, das Einschneiden, der Einschnitt. — Z., das Abschlachten, die Abschlachtung. Z. husy, kuřete. Us.

407089   Zařezaný Svazek: 5 Strana: 0233
Zařezaný; -án, a, o = vřezaný, ein-, hineingeschnitten. Ten je zařezaný (bohatý, má peníze). Us. Šp. — kde. Tys v mojem srdci cele z-ná. Mt. S. 55. — jak. Je z-ný až po uši (dlužen. Vz Dluh). Č. — Z. = za- bitý, abgestochen, abgeschlachtet. Z. slepice, Háj., ovce. Us. Už je tá koza zarezaná, visí u mäsiara a dievčatko sprisahané vedú od oltára. Sl. spv. IV. 152., Sl. ps. 356. Spal jako zarezaný. Dbš. Sl. pov. I. 495. Stál jako Honza z boudy, jako zařezaný. Hnšk.

407090   Zařezaný Svazek: 9 Strana: 0397
Zařezaný. Sedí jako z. (nemluví). Hoř. 123.

407091   Zařezaný Svazek: 10 Strana: 0520
Zařezaný. Seděl tam z-ný m.: jako za- řezaný. Brt. ve Věst. XII. 94.

407092   Zařezati Svazek: 5 Strana: 0233
Zařezati, řezám a řeži, řezej a řež; za- říznouti, zni, zna (ouc), znul a zl, ut, utí; zařezávati, zařezovati = počíti řezati, an- fangen zu schneiden, auf-, einschneiden, Einschnitt thun; řezáním zkaziti, zahubiti, abschlachten, abstechen, die Kehle abschnei- den. Jg. — co, koho: prase, kuře, Ros., slepici, kachnu, ovci. Us. Řezník dobytek zařezuje. Kom. Zařízněte ho, ať se netrápí (při hře v kuželky = přeškrtněte jeho jméno). U Bydž. Kšť. Po chvíli zaspali (usnuli), akoby jich zarezal. Dbš. Sl. pov. I. 366. Zůstal, jakoby ho zařezal (krve By se v něm nebyl dořezal). Us. Bkř., Šd., Vck. Z stromy, stutzen. — koho čím: nožem. — kam zaříznouti: do dřeva. Us. — se kam. Hedbávná šňůrečka velice tenúčká zařezala se mně do mého srdečka. Sš. P. 220., Mt. S. I. 112. Provaz se mi do kůže zařezal. Us. Tč. Niť se mu zařezala do prstu, v prst. Ros. Zařezal se do dluhů. Jd., Dch. — co komu: hrdlo. V.

407093   Zařezati Svazek: 8 Strana: 0501
Zařezati. Když kovář koně (koni kopyto) neopatrně, zařezal. Hrš. Nách. I. 503.

407094   Zařezávati Svazek: 5 Strana: 0233
Zařezávati, vz Zařezati.

407095   Zářezek Svazek: 5 Strana: 0233
Zářezek, zku, m. = nářez, der Ein- schnitt. Nz. lk.

407096   Zařezka Svazek: 7 Strana: 1120
Zařezka, y, f. = zařezání. Us. Šd.

407097   Zářezka Svazek: 8 Strana: 0580
Zářezka, y, f., Absatzsäge, pila truhlář- ská. Prům. mus. V.

407098   Zářezníček Svazek: 5 Strana: 0233
Zářezníček, čku. m. = zářezný pilník, die Einstreichfeile. Šp.

407099   Zářezník Svazek: 10 Strana: 0520
Zářezník, u, m., vz Zářezníček.

407100   Zářezný Svazek: 5 Strana: 0233
Zářezný, vz Zářezníček. — Z. dobytek, das Stechvieh. Us.

407101   Zařezovati Svazek: 5 Strana: 0233
Zařezovati, vz Zařezati.

407102   Zařežaviti Svazek: 5 Strana: 0233
Zařežaviti, il, en, ení, zařežavovati, glü- hend machen. Nebe se z-vilo, wurde glü- hend roth. Us. Tč.

407103   Září Svazek: 5 Strana: 0233
Září, m. (podlé znamení; vz Listy filo- log. 1882. 124. a Bž. 107.), September, der Obst-, Herbstmonat. V. Zastr.: zářij, e, zářej, e, zářuj, e, m. Z. vzniklo ze zářij, zářuj: zarny september v breviáři 14. stol.; zarzwy. Boh.; zarzyg v kalendáři při ŽPod. a v Rozk., gt. zářie, zouž. -í atd. Gb. v Listech filolog. 1882. 124. Us. D. odvozuje slovo to od za- řiji, zařuji. od řičení jelenů, které se toho času od jelenů běhajících se po lesích roz- léhá. Tuto etymologii podává také Mkl. (Lex. rjuJTi"b, Gram. II. 5.) a Daničič (Osnove 174.). Erben praví: Ale tento výklad se ne- hodí, poněvadž jest vzat od věci nepatrné, které se mimo myslivce nikdo nevšímá. Slovo září, původně záruj, složeno jest z předložky za a z kmenového ruj jako: zánět, zářez. Ruj pak není žádné jiné slovo než kterým se znamená měsíc potom nej- prve příští, říjen čili rujen = rujný měsíc. Co znamená slovo toto? V srbském jazyku znamená rujan, rujevan barvu do červena žlutou. Rujen tedy znamená žlutý měsíc. To dosvědčuje i malorus. jméno téhož mě- síce: žovteň, žolteň = žluten od žoltyj = žlutý, poněvadž toho času pole jsou žlutá a i listy žloutnou. Znamenali tedy říjen = žlutý měsíc, znamená září = zaruj, zařij a zaříjen = zážluť, zažloutlý, malý žlutý měsíc = malý říjen. Jako ku př. v Korutanech: mali travan (duben) a velki travan (kvě- ten); mali serpan (červenec) a velki serpan (srpen). Jako u Čechů ještě v 15. stol. malý červen (červen) a velký červen (červenec). Mus. 1849. Cf. S. N. Tomu odporuje Gb. shoduje se s D. a Mkl. Vz o tom Říjen, Gl. Hl. 67. a Listy filol. IV. 296. Září víno vaří. Šd. Bouřky v druhé polovici září při- nášejí mnoho větrů. Us. Tč. Červenec, srpen a září muka, ale potom bude mouka. Us. Té. Čeho červenec a srpen nedovarí, toho z. neusmaží. Us. Šd. Co srpen nedovařil, to z. nedosmaží. Pran. Tč. Po hojných deštích v z. osení zimní se podaří. Us. Šd., Tč.

407104   Září Svazek: 7 Strana: 1120
Září. Vz Mkl. Etym. 279. b. Z. hrozny sbírá, msty a břeskve v sobě mívá. 15. stol.

407105   Září Svazek: 8 Strana: 0501
Září. Čeho z. neuvaří, toho říjen neusmaží. Duf. 245.

407106   Září Svazek: 9 Strana: 0397
Září. Pranostiky vz v: Mus. ol. XII. 62, Hoř. 205., Hrub. 12., Čes. 1. VII. 375. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 130., 132., 135.

407107   Září Svazek: 10 Strana: 0520
Září, m. Na dešti v září rolníku mnoho záleží. Bouřky v září zvěstuji mnoho sněhu o vánocích.

407108   Zářia Svazek: 5 Strana: 0233
Zářia, gloria, zastr. Jenž česť rozdává v světlých zářiech = jenž oslavuje svaté v nebesích skvělými zářemi. Jir.

407109   Zařícení Svazek: 5 Strana: 0233
Zařícení, n , die Verschüttung. Vz Za- řítiti.

407110   Zařícený Svazek: 5 Strana: 0233
Zařícený; -en, a, o, vz Zařítiti. Z. cesta, via ruinae. BO. — čím. Život chlípnostmi a obžerstvím z-ný. Proch. Naučení starosti časóv zasutá a zařícená. Vš. Jir. 541. Z. ha- nebnostmi. Jel. Vtip mnohými prácemi z-ný. 1b.

407111   Zaříceti Svazek: 5 Strana: 0233
Zaříceti, vz Zařítiti.

407112   Zaříci Svazek: 5 Strana: 0233
Zaříci, vz Zařeknouti.

407113   Zářicí Svazek: 5 Strana: 0233
Zářicí mohutnosť, das Wärmestrahlungs- vermögen. Šp.

407114   Zářící Svazek: 5 Strana: 0233
Zářící, strahlend. Z. obličej, Osv. I. 274., tvář, Kká. Sl. j. 7., duch, Šml. I. 10., oči. Pká. — čím. Oči radostí zářící. Dch. Kra- jina veselostí z. Osv. I. 48.

407115   Zařicovati Svazek: 5 Strana: 0233
Zařicovati, vz Zařítiti.

407116   Zařičany Svazek: 5 Strana: 0233
Zařičany, dle Dolany, Zařitschan, ves u Čáslavi.

407117   Zařičeti Svazek: 5 Strana: 0233
Zařičeti (na Mor. a na Slov. zarúčeti), el, ení, anfangen zu brüllen, zu wiehern. Kůň zařičel. Er. P. 451. — proč. Roh touhou zařičel po bojů víru. Čch. Dg. (Kv. 1884. 362.).

407118   Zařičeti jak Svazek: 10 Strana: 0520
Zařičeti jak: řevem. Škd. F. 177.

407119   Záříčí Svazek: 5 Strana: 0233
Záříčí, n. = krajina za řekou, die Ge- gend Hinter dem Flusse. Šd.

407120   Zářičí Svazek: 5 Strana: 0233
Zářičí, n. = zářečí. — Z., Zařetsch, ves u Vamberka, něm. Zařitz, ves u Soběslavi. Vz Blk. Kfsk. 238.

407121   Zářiční Svazek: 5 Strana: 0233
Zářiční = za řekou jsoucí, jenseits des Flusses seiend. Us. Nechodím pro světlo k z-mu sousedu. U Rychn. Dbv.

407122   Zářida Svazek: 5 Strana: 0233
Zářida, y, f. = zařízení, pořádek, Ord- nung. V té obci není zářidy. Slez. Šd.

407123   Zařidati se Svazek: 5 Strana: 0233
Zařidati se = zanečistiti se, sich verun- reinigen. Na Slov. Koll.

407124   Zaříditi Svazek: 5 Strana: 0233
Zaříditi, řiď, řídě (íc), il, zen, ení; za- řízeti, ejí, el, en, ení; zařizovati, ver-, ein- richten, verfügen. — co: práci (vykonati); dluhy (zapraviti). Chmel. Z. honbu, Kká. Td. 105., chod, Šp., pokoj, Dch., tyrannidu. Lpř. Děj. I. 82. Veď ja to už zariadim. Zátur. Priat. IV. 113. Môžem sa naň zpustiť, keď idem preč, že zariadi dom. Zátur. Z. říši. Lpř. J. — co komu: hospodářství, krám. Us. Z. si byt, nábytek. Us. Dch. Ně- komu dluhy z. = zaplatiti. Chmel. Chudým špitál z. (zříditi). — komu čeho: zařiďte nám českých škol středních, šp. m.: české školy (akkus.). Brt. — se, sich einrichten. Us. Dch. — co jak Něco dle libosti si z. Us., Kom. Pravidla, dle kterých duchovní má svůj život z Ddk. IV. 281. Po domácku se z. Dch. Život svůj dobře z. Us. Dch. Oděv, stravu zařizuj si podlé stavu. Prov Proch. — kde. Ve městě něco z. Lpř. J. Z-li mezi sebou obranný spolek. Lpř. J. Všady na cestách zařizovali sbírky. Sš. II. 22.

407125   Zářiepa Svazek: 10 Strana: 0520
Zářiepa, y, f., geca (inter herbas). Rozk. P. 761.

407126   Zaříhati Svazek: 5 Strana: 0234
Zaříhati, vz Zaříhnouti.

407127   Zaříhnouti Svazek: 5 Strana: 0234
Zaříhnouti, hnul a hl, utí, zaříhati, za- řihovati = zahrkati, rülpsen. Ros.

407128   Zaříhnutí Svazek: 5 Strana: 0234
Zaříhnutí, n., das Aufrülpsen.

407129   Zařihovati Svazek: 5 Strana: 0234
Zařihovati, vz Zaříhnouti.

407130   Zářij Svazek: 5 Strana: 0234
Zářij, vz Září.

407131   Zaříjen Svazek: 5 Strana: 0234
Zaříjen, jna, m. = říjen, Oktober, zastr.

407132   Zaříjeti Svazek: 5 Strana: 0234
Zaříjeti, el, ení, zaříti, říji, il, ení = ozývati se v čas říje slabým hlasem v krát- kých přestávkách, trensen. Šp. — Z. = za- řvati, aufbrüllen. — jak proč. Tepruv opět Maxenc v túze zařil tak násilně z hlucha, jako ze vzteklého ducha. Kat. 3246.

407133   Zářijový Svazek: 5 Strana: 0234
Zářijový, September-. Docházím k pa- mátným dnům zářijovým r. 1848. Pokr. Pot. 16.

407134   Zaříkací Svazek: 5 Strana: 0234
Zaříkací, Beschwörungs-. Z. formule. Vz Mus. 1853. 475.

407135   Zaříkač Svazek: 5 Strana: 0234
Zaříkač, e, m., der Beschwörer. Sa.

407136   Zaříkačka Svazek: 5 Strana: 0234
Zaříkačka, y, f., die Beschwörerin.

407137   Zaříkačka Svazek: 7 Strana: 1120
Zaříkačka = zaříkávání. Brt.

407138   Zaříkačka Svazek: 8 Strana: 0501
Zaříkačka. Z-ky bouřek a zlého povětří. Val. Vz Vck. Val. I. 150.

407139   Zaříkadla Svazek: 10 Strana: 0520
Zaříkadla v nemocech na Bernardicku, vz v Čes. 1. XII. 154. Vz Zaříkávání, Vlasť. I. 204. nn. Staročeská z. nemocí. Vz Čes. 1. XIV. 10. nn. Z. při nemocech. Vz Jos. Košťál V Praze 1903. str. 16. a Progr. gymn. v Truhlář. ul. v Praze na r. 1903

407140   Zaříkadlo Svazek: 7 Strana: 1120
Zaříkadlo, a, n. Z-dla pastýřů. Vz Zbrt. 245. Vz Zaříkávadlo.

407141   Zaříkadlo Svazek: 8 Strana: 0501
Zaříkadlo. Cf. Mtc. 1895. 156., Zbrt. Pov. 57., 60. Strčes. z. bolesti zubní. Vz NZ. III. 444.

407142   Zaříkadlo Svazek: 9 Strana: 0397
Zaříkadlo. Z-dla na stříle, na růži, na bradavice, na Iišej, na škrkavky, na uhran- čivosť, na psotník, na nádchu, na úbytě, na nataženou žílu, na dobrou neštovici, na uřknutí, na červy. Vz Mus. 1859. 53. —58., Nár. sbor. 1901. 171.

407143   Zaříkání Svazek: 5 Strana: 0234
Zaříkání, n., vz Zaříkati. Z. nemocí. Vz Sbtk. 27.—28.

407144   Zaříkání Svazek: 7 Strana: 1120
Zaříkání. Cf. Zorička.

407145   Zaříkání -se Svazek: 9 Strana: 0398
Zaříkání -se. Vz Zát. Př. 254, 246., XVI. odst. 18. c, odst. 6.

407146   Zaříkaný Svazek: 5 Strana: 0234
Zaříkaný; -án, a, o, beschworen. Z. ne- moc.

407147   Zaříkati Svazek: 5 Strana: 0234
Zaříkati, vz Zařeknouti.

407148   Zaříkati Svazek: 7 Strana: 1120
Zaříkati = citovati. Kld. II. 75.

407149   Zaříkávací Svazek: 5 Strana: 0234
Zaříkávací, zařikavací, Beschwörungs-. Z. propověď, Beschwörungsformel. Dch. Z žalm. Sá.

407150   Zaříkávací Svazek: 7 Strana: 1120
Zaříkávací. Jak se nabývá moc z. ? Vz Kv. 1885. 337.

407151   Zaříkávačka Svazek: 9 Strana: 0398
Zaříkávačka, y, f. Vz Nár. sbor. 1901. 141.

407152   Zaříkávačka Svazek: 10 Strana: 0520
Zaříkávačka nemocí. Vz Čes. 1. XII. 437.

407153   Zaříkávadlo Svazek: 5 Strana: 0234
Zaříkávadlo, zařikavadlo, a, n. = pro- pověď, jíž se zaříkává. Vz Zaříkávací. Us. Jdr.

407154   Zaříkávadlo Svazek: 7 Strana: 1120
Zaříkávadlo. Vz Kv. 1885. 337. nn., Zaříkadlo (dod).

407155   Zaříkávanec Svazek: 7 Strana: 1120
Zaříkávanec,, nce, m, = komu se něco zaříkává. Kv. 1883. 339.

407156   Zaříkávání, n. Z Svazek: 10 Strana: 0520
Zaříkávání, n. Z. na Písecku, vz Čes. 1. XII. 175., na Bernardicku, ib., 191. Sr. Čeč. 168. Zaříkadla.

407157   Zaříkávatel Svazek: 10 Strana: 0520
Zaříkávatel, e, m. Z. nemocí. Tbz. V. 9. 217.

407158   Zaříkávati Svazek: 5 Strana: 0234
Zaříkávati, vz Zařeknouti.

407159   Zaříkavý Svazek: 9 Strana: 0398
Zaříkavý. Z. baba (která zaříkává). Val. Čes. 1. X. 370.

407160   Zařikovati Svazek: 10 Strana: 0520
Zařikovati = zaříkávati. Dšk. Km. 54.

407161   Zařínati Svazek: 5 Strana: 0234
Zařínati, vz Zařnouti (zaříznouti).

407162   Zařinčeti Svazek: 5 Strana: 0234
Zařinčeti, el, ení; zařinkati, zařinknouti, knul a kl, utí, anfangen zu klirren. —abs. Řetězy zařinčely. Sk. — čím: štíty divoce zařinčeli. Č. — kde: šípy v toulci zařin- čely. Na kose z. Sk.

407163   Zařinčeti Svazek: 10 Strana: 0520
Zařinčeti. V tom z-čel (vojín) do ka- várny (šavlí řinče přišel). Čch. II. Pov. 222.

407164   Zařinkati Svazek: 5 Strana: 0234
Zařinkati, vz Zařinčeti.

407165   Zařinknouti Svazek: 5 Strana: 0234
Zařinknouti, v z Zařinčeti.

407166   Zařinkotati Svazek: 5 Strana: 0234
Zařinkotati, erklirren. — kde čím: na pile kladivem. Tč.

407167   Záříový Svazek: 10 Strana: 0520
Záříový termin = vypršelý v měsíci září. Us.

407168   Zařít sa Svazek: 10 Strana: 0520
Zařít sa = zahřítí se. Chod. Čes. 1. XI. 481.

407169   Zařit se Svazek: 8 Strana: 0501
Zařit se = zahřáti se. V Chromči na Mor. Vz List. fil. 1894. 76.

407170   Zářiti Svazek: 5 Strana: 0234
Zářiti, il, ení = blýskati se, svítiti, glän- zen, Schein von sich geben; se, glänzen, schimmern. — abs Jeho oko září. Us., Hlk. — komu. Oči mu září. Šml. I. 52. — komu čím k čemu. Stříbrným světlem luna mi k mé zářila plavbě. Krok. Hvězda pronikavým leskem září. Čch. Bs. 64. By ten sbor vždy blahem zářil pro dobro a česf. Msn. Or. 158. Háje citronů září von- ným květem. Čch. Dg. (Kv.1884. 705.). — odkud. Z tváři mysl září. Č., Šd. Z tváře její zářila něžnosť. Němc. Ondy s trůnu zářila jich vznešenosť. Msn. Or. 112. Z oka mu září rozkoš. Kyt. 1876. 35. Lesk veli- kého ducha zářil s čela. Pká. Z očí jeho zářilo tolik dobrosrdečnosti; S oděvu jeho zářilo zlato. Osv. I. 260., 262. Od těla Kri- stova zářilo to světlo. Sš. Sk. 278. Láska z-la z očí a z duše jeho. Vlč. — co: světlo. Oči budou písně zářiť. Hdk. — (co) kde. Zářilo svůj návrat na východě slunko. Ziak. Svatý jas jim kolem čela září. Kyt. 1876. 50. Úsměv zářil v očích milencův. Sml. Dvé oči sině září v koby šeru. Hdk. U krbu kdos v ohni září se. Osv. V. 647. V papr- skovém věnci (slunce) zářil jako svatý; Báně v slunci září do širého kraje. Kká. Td. 310, S. 14. Od vatry se nad Sloven - skem nebe zorí. Sl. ps. — proč. Obličej jeho radostí září. Us., Šbr. Cf. Z. čím. — kudy (kam). Okna hospody k němu tak lákavě nocí zářila. Sá. Skulinou úsvit září. Kká. K sl. j. 236. Dokud evangelium po celém světě nezářilo. Sš. II. 47. — kdy. Roucho jeho stříbrem protkávané při světle vzcházejícího slunce náramně zářilo. Sš. Sk. 147.—jak (kam). To jezero jak smaragd zářilo. Vrch. Bez změny nám záříte v ruch boje. Vrch. Slzy jeho září čistou rosičkou. Skp. exc. Jíž (sirotě) nezáří ni jedno oko vlídné z líce neznámé lásky plápolem. Čch. Bs. 90. — jak dlouho kam. Tvůj pablesk od věků všem září do uší. Kká. K sl. j. 76.

407171   Zaříti Svazek: 5 Strana: 0234
Zaříti, vz Zaříjeti.

407172   Zářiti Svazek: 7 Strana: 1120
Zářiti. Září se (jsou červánky), bude vítr. Us. Rgl.

407173   Zařítiti Svazek: 5 Strana: 0234
Zařítiti, řiť, il, cen, ení (těn, ění, zastr.); zaříceti, ejí, el, en, ení; zařicovati = za- házeti, zasypati, zasouti, zavaliti, zuwerfen, verschütten, verstürzen. Jg., Pl., Sš. I. 52. — co: studnice, rov. Br. Dům lidi zařítil. Ros. Skalnatý vrch padl na město a je všeckno zařítil. Dač. I. 248. — co, koho čím: rumem, kamením. Us. Studnice zaří- tichu prstí. BO. — se kde: pod zříceni- nami zbořeného stavení. Sych. — co kdy. Kázal z. rov před svíráním. BO.

407174   Zářivě Svazek: 10 Strana: 0520
Zářivě červený. Rgl.

407175   Zářivky Svazek: 9 Strana: 0398
Zářivky, licini, brouci. Vz Klim. 444.

407176   Zářivosť Svazek: 5 Strana: 0234
Zářivosť, i, f., das Strahlungs-, Emissions- vermögen. Nz.

407177   Zářivý Svazek: 5 Strana: 0234
Zářivý = zářící, strahlend, leuchtend, glänzend, schimmernd. Krok., Dch. Z. slunce, Čch. Bs. 84., hvězda, Čch. Petr. 32., letní noc, Nrd., moře, Kká. K sl. j. 104., teplo, oko, Osv. I. 111., 273., barvy, malebnosť. Mus. 1880. 158., 271.

407178   Zářivý Svazek: 5 Strana: 0781
Zářivý = zářivý. Vz Žařiti. Žiarivé slnce. Slov. Tč. Ž. úhel, nebe. Na Ostrav. Tč.

407179   Zařízek Svazek: 5 Strana: 0234
Zařízek, zku, m. = zářez, vroubek, der Einschnitt. Um. les.

407180   Zařízení Svazek: 5 Strana: 0234
Zařízení, n., die Einrichtung, Herstellung, Arrangirung, Erstellung, Vorkehrung, Ein- nistung, Massnahme, Anlage, Herrichtung, Veranstaltung, das Statut, die Institution, Maseregel. Dch. Kupecké z., Kaufladenein- richtung, z. hostince, Gasthauseinrichtung, z. kostelní, Kirchen-, z. nových ulic, z. zvo- nice, die Einrüstung des Glockenthurmes, z. vody a plynu, Wasser- und Gasanlage, z. pokojů, die Zimmereinrichtung, celé ku- chyňské z., die ganze Kücheneinrichtung, z. provodu, die Betriebseinrichtung, z. je- viště, die Bühneneinrichtung; starobylá z., althergebrachte Institutionen, z. (opatření)
proti něčemu. Dch. Z. bytu, Us., ložnice,
jídelny; z. vřetenové (u soustruhu), der
Spindelstock. Pdl. Z. plynové, Gaseinrich-
tung, Krost, dopravní, Kaizl 138. Úplné z.
a postavení čerpadel, vodovodů. Wld. Z.
společenské, samovlády. Lpř. Děj. I. 16.,
82. Z. rozličných organů. Mus. 1880. 424.

407181   Zařízenosť Svazek: 7 Strana: 1120
Zařízenosť, i, f. = zařízení. Z přírody. Dk. Dj. f. 50., 13.

407182   Zařízený Svazek: 5 Strana: 0235
Zařízený; -en, a, o, eingerichtet, arran- girt, hergestellt, hergerichtet, veranstaltet, vorgekehrt. — jak. Obydlí nynějšku pří- slušně zařízené; závod, sklad dobře z-ný; pivovár úplně z ný. Us. Dch. Byt skvěle z-ný. Šml. I. 54. Naše loď je zařízena co nejpohodlněji. Osv. 1. 83. — nač. On není na hosty z-řen. Us. Dch. — Z. = zaopa- třený, versorgt. Bože, dopraj mi ešte chvílu života! Potrebná som ešte! Tu je moje vnúča, Janko! Veď musela by som ho za- nechať opuštenú, nezariadenú sirotu. Phld III. 392.

407183   Zařízeti Svazek: 5 Strana: 0235
Zařízeti, vz Zaříditi.

407184   Zaříznouti Svazek: 5 Strana: 0235
Zaříznouti, vz Zařezati, Zařnouti.

407185   Zaříznutí Svazek: 5 Strana: 0235
Zaříznutí, n., der Einschnitt. — Z. = zabití, das Abstechen. Z. kuřete. Vz Za- řezati.

407186   Zaříznutý Svazek: 5 Strana: 0235
Zaříznutý; -ut, a, o, ein-, zugeschnitten. — kde jak. Kůl nahoře rovně z-tý. NA. IV. 118. — Z. = řezem zabitý, abgestochen. — čím: kuře, kachna nožem z-tá. Us. Vz Zařezati.

407187   Zařízný Svazek: 5 Strana: 0235
Zařízný, einschneidend. Z. vtip. Dch.

407188   Zařizovací Svazek: 5 Strana: 0235
Zařizovací = který zařizuje, einrich- tend. Z. výbor. Us.

407189   Zařizování Svazek: 5 Strana: 0235
Zařizování, n., die Installation usw., vz Zařízení. Z. plynovodů. Šp.

407190   Zařizovaný; -án, a, o Svazek: 5 Strana: 0235
Zařizovaný; -án, a, o, eingerichtet, in- stallirt. Vz Zařízený. Z. plynovod.

407191   Zařizovatel Svazek: 5 Strana: 0235
Zařizovatel, e, m. = kdo něco zařizuje, der Errichter, Hersteller, Installateur usw., vz Zaříditi, Zařízení. Šp.

407192   Zařizovatelka, y, zařizovatelkyně Svazek: 5 Strana: 0235
Zařizovatelka, y, zařizovatelkyně. ě, f., die Errichterin, Herstellerin usw., vz Za- řizovatel.

407193   Zařizovati Svazek: 5 Strana: 0235
Zařizovati, vz Zaříditi.

407194   Zařměti Svazek: 7 Strana: 1120
Zařměti = zahřměti. Us. Šd.

407195   Zařmotiti Svazek: 5 Strana: 0235
Zařmotiti = zahřmotiti. Na Ostrav. Tč.

407196   Zářně Svazek: 9 Strana: 0398
Zářně. Měsíc z. záři. Slád. Sen. 95.

407197   Zářně Svazek: 10 Strana: 0520
Zářně. Prapory z. zavlály. Nár. list. 1905. 359. 21.

407198   Zařnouti Svazek: 5 Strana: 0236
Zařnouti = zaříznouti, Einschnitt ma- chen, einschneiden. — co: péro, die Feder schneiden. — se kam. Zařnul sem se do kůže. Na Ostrav. Tč. — kde. Kabát zaříná pod paží. Ib Tč.

407199   Zářný Svazek: 5 Strana: 0236
Zářný, strahlend. Z. nach. Vrch. Nov. bs. ep. 7., sloup, Msn. Or. 21., meteor, Vrch. 0 víně 166., obličej, slunce, lesk trůnu. Vrch. Tím vám osvítíme jizbičku do kola jako zářným okem bílého sokola. Hdk. C. 12. Z. čelo, Hdk. C. 15., maják. Čch. L. k. 79.

407200   Zářový Svazek: 5 Strana: 0240
Zářový = od záře, auroreus. Z. barva. Rostl.

407201   Zářuj Svazek: 5 Strana: 0242
Zářuj, e, m. = září. V MV. nepravá glossa. Pa.

407202   Zářuj Svazek: 7 Strana: 1121
Zářuj. Cf. Září, Mkl. Etym. 279. b.

407203   Zařunditi se Svazek: 5 Strana: 0242
Zařunditi se, il, ění, sich ins Gespräch vertiefen, sich verplauschen. — s kým kde. Na Ostrav. Tč.

407204   Zařvání Svazek: 5 Strana: 0243
Zařvání, n., das Aufbrüllen.

407205   Zařvati Svazek: 5 Strana: 0243
Zařvati, řvu (zastr. zařevu), řva (ouc), al, ání = zakřiknouti řva, los-, aufbrüllen, an- fangen zu brüllen; velice zakřiknouti, heftig aufschreien. Jg. — abs. Lev zařval. Kráva zařvala. Us. Jdi pryč, zařval zeman. Puch. Zařva pohan. Výb. II. 20. Zařvaly trouby, bubny zarachotily. Nitra VI. 140. — jak (kde). Když v lese hrozným zvukem za- řevu. Rad. zv. Zařval hromovým hlasem Lu- cifer. Solf. Chrudoš zařve jarým turem (jako tur). Lib. s. v. 94. (Lev) lútym zarve ručá- nim. Hol. 47. Zařval v duchu. BR. II. 346. a. Když v lese zařevu, všecky je rozženu. R. zv. — na koho. On na ni tak zařval, až celá strachem trnula. Us. Šd., Tč. — proč: žalostí. Dal. Divou zařval mukou. Vrch.

407206   Zařvati Svazek: 7 Strana: 1121
Zařvati. Zařval pohan. Sv. ruk. 308.

407207   Zařvati oč Svazek: 10 Strana: 0680
Zařvati oč. Já nepošlu je (zajaté), kdyby o ně zařval ďábel sám. Slád. Jindř. 24.

407208   Zařvělý Svazek: 9 Strana: 0398
Zařvělý = zrezavělý. Má z-lou duši = zaschlou. Žďársko. Nár. list. 1898. č. 163. odp. feuill.

407209   Zařvěti Svazek: 5 Strana: 0243
Zařvěti, ěl, ení = zrezavěti. Zařví-li strana nože, kde byla houska, je nouze od pšenice. (Pověra.) V Krkonš. Kšf.

407210   Zařvnúti Svazek: 10 Strana: 0520
Zařvnúti, vz Zařvati. Leg. Dor. U2. (Mš ).

407211   Zas Svazek: 5 Strana: 0244
Zas, vz Zase.

407212   Zasa Svazek: 5 Strana: 0244
Zasa = zase. Na Slov.

407213   Zasačiti Svazek: 5 Strana: 0244
Zasačiti, il, en, ení = sak na ryby do vody hoditi, das Fischnetz ins Wasser wer- fen. — nač: na ryby. U Rychn. — Z. = napršeti, regnen. Zasáčilo tak, že mi do ko- šule zamoklo. Na Ostrav. Tč.

407214   Zásad Svazek: 7 Strana: 1121
Zásad, u, m., das An-, Niedersetzen, Neugereut, der Pflanzort. Rk. Z., strua. Rozk.

407215   Zásad Svazek: 7 Strana: 1399
Zásad, loci in nemoribus. 1334. Reg IV. 27 Cf. 1. Zásada.

407216   1. Zásada Svazek: 5 Strana: 0244
1. Zásada, y, f. (zastr. zásad, u, m.) = za- sazení i co zasazeno, das Hin-, An-, Nieder- setzen, Anlegen. — Z. = osada, der Pflanz- ort, die Kolonie. — Z. = záloha (zastr.), der Hinterhalt. Ms. 14. stl. (Mus.). — Tkad. — Z. = základ něčeho, der Grund, Grund- satz, die Grundlage, das Grundwesen. Z. (v lučbě, basis) jest pevná látka povstalá sloučením se kyslíku s prvky kovovými, die Basis. Bř., Mj. 26. Vz S. N., KP. IV. 45. Z. těkavá, flüchtige, sdružená, gepaarte, or- ganická nebo ústrojná, organische Basis. Nz Alkalické z-dy. Šp. Z. tuková, die Fett- base. Prm. V. 2. Z-dy ammoniové, amidové, imidové, nitrylové, ústrojné. Vz Šfk. 15., 610., 613. — Zásady rostlinné, bases vege- tabiles, die Pflanzenbasen. Vz Rst. 26., 521. Z. v nerostopise, vz Bř. N. 86. — Z. = věta, která žádného důkazu nepotřebuje vy- slovujíc pravdu samu sobě platnou, jež ze žádné jiné jako následek nevyplývá, princi- pium, axioma, die Grundwahrheit, der Grund- satz, das Grundprincip. S. N., Nz., Šf. Z. svrchovaná, der oberste Grundsatz. Nz., Hš. Z. samozřejmá, položení samozřejmé, axioma. Nz. Zásady v logice = věty (soudy) patrné. DJ. 88. Tré zásad logických (principia lo- gica) : 1. z. jednostejnosti a souhlasu (p. identitatis et convenientiae), 2. z. protikladu (p. contradictionis), 3. z. o vyloučeném tře- tím (p. exclusi tertii). Z. dostatečného dů- vodu (p. rationis sufficientis). DJ. 34. Z-dy zednářské, Freimaurergrundsätze. Dch. První neb přední z., das Princip. J. tr. Z. o sub- sistenci a inhaerenci či o podstatnosti a pří- vlastnosti; z. příčinnosti. Dd.P. 73. Z. stejno- pisná, princip isografický. Stč. Z. 407. Z. hospodárnosti, trvalosti díla. Kaizl 6., 123. Tato nejvyšší z. všeliké spravedlnosti ne- zvratný průchod měla ve státním životě na Moravě. Ddk. IV. 242. Tato z. platí; zá- sadou se spravovati. Mus. 1880. 505. Věc tu co věčnou a mimočasovou z-du považuje, Z. ta tisíckráte od mučeníkův osvědčena byla; Epikur principem a z-dou filosofie svojí položil rozkoš; A nyní ze z-dy po- všechně uznané dovodí. Sš. II. 33., Sk. 62., 204., J. 165. Z. pověkých oprav a pokroků. Pal. Rdh. I. 194. Jest národu něco milej- šího než řeč otců jeho? V ní jest jeho ve- škeré bohatství myšlének, ústních podání dějepisu, náboženství a zásad pro živobytí, v ní jest jeho srdce a duše. (Herder.) Kmp. Č. 152. Ve smyslu mravním = ředidlo, jaké kdo přijal pro své jednání, princip. V z S. N. a Pravidlo. Ty nesmíš se svými vysoko- letými zásadami hned táhnouti do pole. Nitra VI. 245. Seznámili se konečně s ital- skými právníky a se zásadami od nich há- jenými. Ddk. III. 238. Udri (udeři) v skalu lebo v hrudu, ižiadne zvuky nezahudú; kde je hlucho ako v stene, darmo čakáš po ozvene! Tak je s ľudom, brat môj mladý, bez známosti, bez zásady; tam zazpievaj, jak chceš, jemne, len zvuky ťa zajdú temné. Hruď osvetou v zvuk sa mení, národ múdry dá ozveny. Čjk. 21. Moja zásada, verte mi: dajte, čo patrí, každému. Čjk. 78. Aby tím spíše se židovatelé z-dám jeho poddali. Sš. II. 26.

407217   2. Zásada Svazek: 5 Strana: 0245
2. Zásada, y, f., předměstí v Litoměři- cích ; vsi u Železného Brodu, u Hodkovic; něm. Sosau, vsi u Kadaně a u Kralup. PL. Vz Blk. Kfsk. 1458, Sdl. II. 102. Čúch mar- šálek ze Z-dy. Arch. 1399., Tk. III. 663., V. 264. Z. = jm. pastvin a rolí v Pozlovi- cích u Luhačovic na Mor. Sk.

407218   Zásada Svazek: 7 Strana: 1121
Zásada. V z-dách hustého háje. Výb. I. 176

407219   Zásada Svazek: 7 Strana: 1399
Zásada = držadlo lžíce, nože. 16. stol. Mus. 1893. 55

407220   Zasadění Svazek: 5 Strana: 0245
Zasadění, n. = zasazení. Na Slov. Bern.

407221   Zasaděný Svazek: 5 Strana: 0245
Zasaděný = zasazený. Na Slov. Bern.

407222   Zásadí Svazek: 5 Strana: 0245
Zásadí, n. = místo za sady, eine Gegend hinter den Gärten. Šel z-dím. Us. — Z., jm. místní. Kněz Petr v Z. Br., Jir. II. 1. II. 349., Blk. Kfrk 1458., Sdl. I. 85 , 222., 207. — Z., der Nachsatz, apodosis.

407223   Zásadičný Svazek: 5 Strana: 0245
Zásadičný, Basen-. Z. radikaly. Mj. 53. Vz Zásada, 1.

407224   Zásaditě Svazek: 5 Strana: 0245
Zásaditě. Látky které ku kyselinám z. se chovají. Mj. 26.

407225   Zasaditelný Svazek: 5 Strana: 0245
Zasaditelný = co zasaditi lze, pflanzbar, ansetzbar, versetzbar. Z. páky. Čermák.

407226   Zasaditi Svazek: 5 Strana: 0245
Zasaditi, saď, sadě (íc), il, zen, ení; za- sázeti, ejí, ej, eje (íc), el, en, ení; zasazovati = za něco posaditi, hinter etwas setzen ; po ji- ném, za jiného posaditi, nachsetzen ; někam po- saditi, umístiti, wohin setzen, einsetzen; na- saditi, an-, einsetzen; na jiné místo posaditi, dáti, versetzen; osaditi, besetzen ; sázením | zandati, zastaviti, zavříti, durchs Setzen ver- bergen, verstecken; smísiti, versetzen, mi- schen ; se = posaditi se zač, kam, kde, sich hinter etwas setzen; ujmouti se čeho, sich annehmen, vertheidigen; snažiti se, oč státi, sich angelegen sein lassen, nach etwas streben, worauf beharren; saditi se, wetten; pomá- hati, helfen, beistehen; spoléhati, zakládati se, sich gründen, worauf beruhen; opírati se čemu, widerstreiten, widerstreben, sich entgegen setzen; zastaviti se, usaditi se, zacpati se, neodcházeti, sich versetzen, sich lagern, nicht abgehen. Jg. — co, koho: okna, dvéře (zavěsiti), záplatu, stromy, husy, kachny, zuby, pluh, nohu, patu (opříti), dělo (postaviti), stromy, Us., dělníky (někam dáti, aby tam pracovali), spodek cévy, palce z. Vys. Z. všecky páky, alle Hebel ansetzen. Dch. Z. ránu, střelbu, Čsk., buben. NA. IV. 218. Šindelář už tak zasadí sekeru (do dřeva), že dva šindely rozštípne. Us. Šd. Z-dil som fialenku, nezešla, zavolal som na milenku, nevyšla. Sl. spv. III. 88. Duba nenabudeme, ak žalude nezasadíme. Hdž. Šlb. 25. Z. koho (po jiném, za jiného posaditi). Jg. — co, koho kam (zač, več, do čeho, nač, k čemu): za stůl. Ros. Za stůl vás s sebou na sva- činu zasadili. Har. Z. se za stůl. Jg. Někoho do kouta z. Ros. Do šrámu klín zasaditi. NA. IV. 133. Někomu ránu do hlavy z. Us. Z-dil mu ránu přímo k srdci. Osv. I. 43. Horník z-dil želízko na skálu. NA. IV. 131. Zasadil si veš do kožichu. Pros. Kámen do zlata, sklo (tabuli) do okna, Jg., Šp., Ml., pecku do země, Us., někoho do počtu sva- tých. D. Z. (prase) na krmník. V. — co, se čemu, komu. Vše jsme Bohu zasadili (po něm posadili). D. Z. se právu, fojtu, rych- táři = protiviti se, sich widersetzen. NB. Tč. 7., 102. Jakú si kto palicu zasadil, takou bude bit. Plh. III. 437. Z-val drakovi ránu za ranou. Cimrh. 234. Z. někomu pohlavek, ránu (dáti), zuby. Zasadil mu jednu. Ros., Dch. — čeho kam: kvítků v pole, v za- hradu, šp. m.: kvítky (co). Vz Za. Brt. — co čím: zahradu stromy, místo někým, L., místo vojskem, Us., křoví rýčem, dvéře armarou (zandati), Us., šachtu perky (jalo- vou skalou zavaliti). Vys. Zdělané prostory zasazují se hned při postupování kamením. NA. IV. 145. — co komu čím kam. Za- sadil mu kyjem ránu do hlavy. Ml. Ještě před uplynutím roku počaly se zacelovati rány, které byli zemi vpádem nepřátelským zasazeny. Ddk. VII. 11. — co, se kde. Vojsko na některém místě zasaditi. Jg. Zasazují se větry ve střevách, když ne- odcházejí. Us. Jestliže by král koho chtěl věziti, aby se všichni při tom zasadili a toho nedopouštěli. Pal. Děj. V. 1. 221. Na těch věcech zasadil se lidských bíd kořen. Jel. Rekovsky při svém pánu se zasadili (pomohli mu) a nad Vlachy zvítězili. V. Z. kružidlo v bodu nějakém. NA. V doroz- umění s Kunrátem zasazoval se u papeže za oddělení biskupství krckého od salcpurské metropole. Ddk. III. 287. Ženi sa len, ženi ešte tej jaseni, veď za to nezvadne venček môj zelený. Nezvadne, nezvadne, ani ne- opadne: zasadím si ho já v tom dunaji na dne. Btt. Sp. 17. Spravte mu hrob, pastýri, kolom hrobu lipky zasaďte. Hol. 316. Podlé někoho mocně se z. Čr. U kostela děla za- sadivše jechu sě střieleti. Let. 160. Tu mají hranice zasazeny býti. Půh. II. 576. — co s čím: víno s vodou, měď s cínem. L. — se oč (s kým, jak)= ujmouti se; oč státi; saditi se. Sá., Jg. Z. se o své právo, Dch., o veliké věci. Lpř. Slov. I. 22. Z. se o vy- světlení. Šf. Rozpr. 73. O církev horlivě se zasadil. Skl. II. 86. O jichž provedení papež Lev IX. na rozličných koncilech se zasa- zoval. Ddk. II. 166. S prospěchem se z-dil o svobodu náboženskou. Mus. 1880. 278. S velikým úspěchem jste o život právě kře- sťanský se zasazovali; Snad nemálo se vý- slovně zasazoval o Pána proti židům. Sš. P. II. 57., J. 285. Postavil se za soudce v jeho věci a umínil zasaditi se o ni celou svou autoritou; Neslibovali nikde, že by o víru katolickou chtěli zasazovati se proti králi. Pal. Děj. IV. 2. 288., 336. Jeli mistři a po- slové čeští o potvrzení čtyř artikuluov, o něž jsú se Čechové zasadili; V Germanii evangelitští společníci tuze se o religion svuoj zasazovali. Dač. 1. 24., 291. O pravdu až do smrti se z. Kom. Kdo se o něho za- sadí ? Br. Z. se s kým o větší česť. Aesop. Sadím se, oč chcete. Sych. — Ros., V., St. skl., Jel. Zasazoval se o to vší silou, šp. prý m.: veškerou silou po tom stál. Ale ona frase jest dobra; srovnej předcházející věty. — se kdy oč. Zasadil som čerešničku v zime, dá to Pánboh, azda sa mi príme. Sl. spv. III. 118. V při o krajany se zasadil. Jg. — se. Zasadili se (zasedli) a hodovali. Plk. A když sú jich zjímati chtěli, tu se právu zprotivivše a zasadivše do kázni jíti ne- chtěli. NB. Tč. 102. — jak. A tu svezena byla všecka děla a křížem zasazena. Let. 75. Všemi silami se zasazovali, aby takové hlá- sání překazili. Sš. Sk. 45. S obvyklými slavnostmi zasazeny byly mezníky. Ddk. IV. 32. Chtěl z sebe nelibosť svésti a na toho, ktož by se podlé pána zasadil, ji uvésti. BR. II. 287. Podlé pravdy se z. V. Podlé pravdy s nebezpečenstvím života se zasa- zují. Br. — co, se proti komu (čím). Bart. Střelbu proti zděm z. Skl. II. 198., Bibl. Nezasadí se proti tobě (nebudou od- pírati tobě). Br. Hakovnice proti nim jsú zasazovali. Sl. let. III. 38. Pavel tím dů- razněji proti vývodu z toho činěnému za- sazuje se. Sš. I.117. Aby mohutně proti nové nauce se zasadili. Sš. Sk. 46. Pes zasazoval se proti kanci. Ml. Slovem, skutkem proti někomu se z. Ojíř. — se proč = oč. Papr. Pro něčí dobré se z. Rad. zv. Nebo se po- tomně jináče vyhledalo, že se ti havéři za- sadili a pozdvihli pro nevernosť a nespra- vedlnost. Dač. I. 51. — odkud. Někomu ránu ze zadu z. Us. — se za koho. Císař Manuel z-dil se zase za Štěpána. Ddk. III. 253. Vz Z. co kde. — s infinit. Aniž se zasazujte něco na věc nerozumnou obětovati. Sš. II. 7.

407227   Zasaditi co kde Svazek: 7 Strana: 1121
Zasaditi co kde. Kdyby na břehu za židy z-dil (dělo). Let. 384. — se při čem. Abychom se při tom z-li a toho nedopou- štěly. Let. 226.

407228   Zasaditi se kam: pod Svazek: 9 Strana: 0398
Zasaditi se kam: pod strom (usednouti). Har. I. 166. — oč. A když jest o to súd zasazen. 1418. ?šín. 13.

407229   Zasaditi se nač Svazek: 10 Strana: 0520
Zasaditi se nač = oč. Rokyc. Post. 244.

407230   Zásaditosť Svazek: 5 Strana: 0246
Zásaditosť, i, f., die Basicität. Šp., Am.

407231   Zásaditý Svazek: 5 Strana: 0246
Zásaditý = basický, basisch. Z. voda (voda jakožto zásada). Nz. Z. látka, povaha, kysličník, soli, Mj. 25., 26., 27., draslo. KP. V. 17.

407232   Zásaditý Svazek: 9 Strana: 0398
Zásaditý = zavalitý, telnatý. U Studené. Vchř.

407233   Zasadívati Svazek: 5 Strana: 0246
Zasadívati = zasazovati. Na Slov.

407234   Zasadivo Svazek: 7 Strana: 1121
Zasadivo, a, n. = zavážka, Versetzmate- rial, v horn. Hř.

407235   Zásadka Svazek: 5 Strana: 0246
Zásadka, y, f. = malá zásada. Vz Zá- sada. — Z., jm. dvorův u Jilemnice a u Mnich. Hradiště; Z. malá, Klein-Zásadka, ves u Mnich. Hradiště. PL. Vz S. N., Blk. Kfsk. 1458.

407236   Zásadnatý Svazek: 5 Strana: 0246
Zásadnatý, mit Basis versehen. Roztok obojetný, ani kyselý, ani z. (nemající zá- sady. Vz Zásada, v lučbě). Čas. tech. Z. ky- sličník. Mj. 48.

407237   Zásadně Svazek: 5 Strana: 0246
Zásadně, grundsätzlich. Z. působiti. Mus. 1880. 276.

407238   Zásadné Svazek: 9 Strana: 0398
Zásadné, n., trať. Pck. Hol. 133.

407239   Zásadní Svazek: 5 Strana: 0246
Zásadní, vz Zásadný.

407240   Zásadnický Svazek: 5 Strana: 0246
Zásadnický, basirt; doktrinär, principiell, grundsätzlich. Šm.

407241   Zásadnictví Svazek: 5 Strana: 0246
Zásadnictví, n., der Doktrinalismus Šm.

407242   Zásadník Svazek: 5 Strana: 0246
Zásadník, a, m., der Doktrinär. Šm.

407243   Zásadnosť Svazek: 5 Strana: 0246
Zásadnosť, i, f., basirte Beschaffenheit. Pr. Chym. 45.

407244   Zásadnosť Svazek: 10 Strana: 0520
Zásadnosť, i, f. Prísna z. Phľd. XXIV. 578.

407245   Zasadnútí Svazek: 5 Strana: 0246
Zasadnútí = zasednouti. Na Slov.

407246   Zasadnutí, n Svazek: 5 Strana: 0246
Zasadnutí, n. = zasednutí. Na Slov.

407247   Zásadný Svazek: 5 Strana: 0246
Zásadný, -ní = zásadu mající, basirt. Presl. Chym. — Z., grundsätzlich, princi- piell. Dch. Z. překážky. Mus. 1880. 477., 486. Z. odpor, Us. Pdl., tvrzení, Osv. I.290., pravidla. SP. II. 50. Z. hostina, das Zweck- essen. Dch.

407248   Zásadotepec Svazek: 7 Strana: 1121
Zásadotepec, pce, m. = puntičkář. Nár. listy.

407249   Zásadotvorný Svazek: 5 Strana: 0246
Zásadotvorný = basotvorný, Basen-. Z. prvek, der Basenbildner, radikal, das Basen- radikal. Nz.

407250   Zásadovosť Svazek: 5 Strana: 0246
Zásadovosť, i, í. = jakosť zásadového- Presl. Chym. 15., 134.

407251   Zásadový Svazek: 5 Strana: 0246
Zásadový = k zásadě se vztahující, Ba- sis-. Z. kysličník, soličník, siřičník, dusičnan, siran, Pr. Chym., prvek. Rostl.

407252   Zasádření Svazek: 5 Strana: 0246
Zasádření, n., das Eingypsen. Šp.

407253   Zasádřený Svazek: 5 Strana: 0246
Zasádřený; -en, a, o, eingegypst.

407254   Zasádřiti Svazek: 5 Strana: 0246
Zasádřiti, il, en, ení, eingypsen. — co: podpůrky k plynoměru, die Gasmesserstützen eingypsen. Šp.

407255   Zásadský Svazek: 5 Strana: 0246
Zásadský, ého, m. Z. Jan a Jiří. Vz Blk. Kfsk. 1458.

407256   Zasádzati Svazek: 5 Strana: 0246
Zasádzati = zasázeti. Na Ostrav. a Slov.

407257   Zásah Svazek: 5 Strana: 0246
Zásah, u, m., der Eingriff (an) der Schraube. Šm.

407258   Zasáhati Svazek: 5 Strana: 0246
Zasáhati, vz Zasáhnouti.

407259   Zasáhlý Svazek: 5 Strana: 0246
Zasáhlý, ergriffen, erfasst. — čím. Ve- škerenstvo lidstva hříchem z-hlé. Sš. II. 41.

407260   Zasáhnouti Svazek: 5 Strana: 0246
Zasáhnouti, sáhni, sáhna (ouc), ul, ut, utí (zastr. zasíci, zasahu), sáhl, sažen, ení; zasáhati, zasahovati = dosáhaje dotknouti se, greifend anrühren, erreichen, anstreifen, streifen, eingreifen; popadnouti, ergreifen, ertappen. — co. Něco jsem tam zasáhl. Ros. Co on zasáhne, nepustí. Ros. Jakoby zasáhl ji posel boží. Sá. Sud ho zasáhl (když jej skládali). Dch. Italské koule špičaté zasa- hovaly nejvíce hořejší části těla. Ddk. It. v. 45. — Br. — čeho. Vojsko to i našich končin zasáhlo. Ros. — Br. — co, se čím (kam). Z. se sochory. Har. Něco rukou z. Us. Kolo zuby svými do jiného kola zasáhá. Us. Pdl. Rukou v struny z. Vrch. Zasáhl mne prutem. Us. Šd. Než jako sa zblíža, a jaseňmi sa mohli zasáhnúť, dovtipný Har- tung úrazu vyline. Hol. 22. Jimiž (vyvýše- ninami) tělesa v sebe zasahují. ZČ. I. 262 Poctivou a odhodlanou rukou v řízení osudů národa zasahovati. Mus. 1880. 275. — kam (komu jak). Jaká nebláha v hruď tvou zasáhla. Sš. Bs. 16. Ne na hřbet, ale za uši svini zasáhl. Har. Jeho moc daleko za- sahuje. Us. Dch. Z. v něco, eingreifen. Nz. Zasáhl do pravého. Dch. Císařům nenáleží zasahovati do věcí náboženských. Šmb. Stř. II. 162. Velmi mi smrť jeho zasáhla k srdci. Lpř. Z. činně, rušivě v pohyb. Osv. 1. 151. Pastorek zasáhá do ozubeného kola. NA. Činně do záležitostí veřejných z. Mus. 1880. 9. Zuby kol do sebe zasahují. Mj. 84. Chy- stal se nastávajícího jara mocně zasáhnouti do věcí českých; Heřman v kolo politických osudů nejednou mocně jest zasáhl; My ho ještě uvidíme, an mocně zasahuje do dějin Moravy. Ddk. II. 62., 453., III. 174. (201., VI. 4., 13., 153.). Duch sv. zasáhá tajemnou mocí do nejskrytějších hloubí duše lidské jako ruka umělcova do strun varyta; Otázka ta zasahovala k samé zásadě a bytnosti víry křesťanské. Sš. I. 92., Sk. 176. — kde. Na jihu zasahovala moc Faraonův až do zemí plemene černého; Moc Davidova zasahovala na jihu k hoře Sinai a na severu až k Eu- fratu. Lpř. J. Děj. 1. 26., 35. Co v mezech těch zasáhnuto a obsaženo. Sš. Sk. 15. — kdy proč. Do toho sporu kníže Český Ota hned po odjezdu císařově na jeho rozkaz potud zasáhl, že . . . Ddk. IV. 71. — co o čem. Ale u těch, o kterých jsem něco zasáhl (se zmínil). Berla král. 266.

407261   Zasáhnutí Svazek: 5 Strana: 0247
Zasáhnutí, n., das Ergreifen, Erfassen, der Eingriff. Us. Dch.

407262   Zaśaholiti Svazek: 5 Strana: 0247
Zaśaholiti, il, ení, zu nieseln anfangen. Nepršelo mnoho, jen tak zaśaholilo. Us na Ostr. Tč.

407263   Zasahování Svazek: 5 Strana: 0247
Zasahování, n., das Eingreifen, Erfassen. Z. věci jedné do druhé. J. tr. Těsné z. ozu- bení do sebe. ZČ. 21. Manuel spatřoval v tom z. do práv Belových a odhodlal se znovu k válce. Ddk. III. 254.

407264   Zasahovati Svazek: 5 Strana: 0247
Zasahovati, vz Zasáhnouti.

407265   Zasáklý Svazek: 5 Strana: 0247
Zasáklý, durchnässt, durchdrungen. Vz Zasáknouti. — čím: krví. Lk.

407266   Zasáknouti Svazek: 5 Strana: 0247
Zasáknouti, knul a kl, utí; zasakovati = zatáhnouti se, Wasser einziehen, sich ver- ziehen. — čím. Putna vodou zasákla. — kam. Výkaly, které do země zasakují. Kod.

407267   Zasakovací Svazek: 5 Strana: 0247
Zasakovací jáma. Us. Pdl.

407268   Zasakovati Svazek: 5 Strana: 0247
Zasakovati, vz Zasáknouti.

407269   Zasakramentovati nač Svazek: 7 Strana: 1121
Zasakramentovati nač = zasakramen- titi. Us. Kšť.

407270   Zasakrmentiti Svazek: 5 Strana: 0247
Zasakrmentiti, il, ění, einen Fluch aus- stossen.

407271   Zasakrovati Svazek: 5 Strana: 0247
Zasakrovati, einen Fluch ausstossen. On si tak někdy zasakruje. Us. Šd. — na koho.

407272   Zasáľání Svazek: 5 Strana: 0247
Zasáľání, n. = zasolování, nasolování, das Einsalzen. Na Slov. Kuchyňská soľ po- trebná na z. masa. Hdž. Čít. 207.

407273   Zasalašiti sa Svazek: 8 Strana: 0501
Zasalašiti sa = zdomácněti. Ked raz do- brá nálada z-ší sa. Phľd. 1895. 428.

407274   Zasál'ati Svazek: 5 Strana: 0247
Zasál'ati = zasoliti, einsalzen. — co: mäso. Na Slov.

407275   Zasaňkovati si Svazek: 5 Strana: 0247
Zasaňkovati si = na saňkách drobet jezditi, eine kleine Schlittenfahrt machen. Na Mor. Šd.

407276   Zasanytrovati Svazek: 5 Strana: 0247
Zasanytrovati, mit Salpeter einreiben. Tč.

407277   Zaśapěti Svazek: 5 Strana: 0247
Zaśapěti, ěl, ění, zu zischen anfangen. — komu kde. Voda mi v botách zaśápěla, už jsú ďuravé; každým krokem zaśapí. Na Ostrav. Tč.

407278   Zasasy Svazek: 5 Strana: 0247
Zasasy, samota u Moravan.

407279   Zasáti Svazek: 5 Strana: 0247
Zasáti, vz Zaseti.

407280   Zásavský Svazek: 5 Strana: 0247
Zásavský, jenseits der Save gelegen. Z. Srbové. Anth. I. 3. v. VI.

407281   Zasazení Svazek: 5 Strana: 0247
Zasazení, n., die Einsetzung, Hineinfü- gung, Fassung. Z. kamene, okna. Us. — Z., die Einsetztung, Einpflanzung. Z. stromků. Us. — Z. se oč, der Einsatz. Dch. — Z. se = boj, der Kampf. Z. se Čechů proti císaři Jindřichovi. Dal. — Z., das Einspannen. Hony jediným z-ním potahu mohly býti zo- rány. Ddk. IV. 143. — Z. Nedověřie milo- stivému spasiteli, by je nakrmil bez toho zasazenie. Hus II. 50. — Vz Zasaditi.

407282   Zasazený Svazek: 5 Strana: 0247
Zasazený; -en, a, o, eingesetzt. Takto stasta obě straně protiv sobě bez hnutia na zasazenú patú. Rkk. Z. větry. D. — kde jak. Pravili, že jim samým těžko bude pro- jeti, že jest jim na cestách silně zasazeno od strany královy. Let. 30. Drva v přieč z-ná. Výb. I. 21. Darujem ti strom zelený, predo dverma pravou rukou zasadený. Mt. S. I. 26. — Vz Zasaditi.

407283   Zasázeti Svazek: 5 Strana: 0247
Zasázeti, vz Zasaditi.

407284   Zasázka Svazek: 5 Strana: 0247
Zasázka, y, f = nasypanina, der Ver- satz, v horn. NA. IV. 133., Šp.

407285   Zasazovací Svazek: 5 Strana: 0247
Zasazovací, Ansatz-. Z. (nasazovací) vrták, der Ansatzbolirer. Šp.

407286   Zasazovač Svazek: 7 Strana: 1121
Zasazovač, e, m. = perkář v dolech. Nár. listy.

407287   Zasazovati Svazek: 5 Strana: 0247
Zasazovati, vz Zasaditi.

407288   Zascanec Svazek: 5 Strana: 0247
Zascanec, nce, m., der Bettbrunzer. Z-če zascaný Mor, Šd.

407289   Zascání Svazek: 5 Strana: 0247
Zascání, n , das Bebrunzen.

407290   Zascaný Svazek: 5 Strana: 0247
Zascaný; -án, a, o, bebrunzt. Z. peřiny. Us.

407291   Zascati Svazek: 5 Strana: 0247
Zascati, bebrunzen. Vz Scáti. = co: pe- řiny. Tč.

407292   Zascenec Svazek: 5 Strana: 0247
Zascenec, nce, m. = zascanec. Mor. Šd.

407293   Zascenní Svazek: 8 Strana: 0501
Zascenní (za scénou). Z. hudba. Nár. list. 1896. č. 9.

407294   Záscěra Svazek: 5 Strana: 0247
Záscěra, y, f. = zástěra. U Hrozenkova na Mor. Brt.

407295   Zasceradlo Svazek: 7 Strana: 1121
Zasceradlo, a, n. = zastěradlo, jemná, povyšívaná a čipkami obrúbená plachta k zastieraniu kútnic lebo mrtvol. Slov. Rr. Sb.

407296   1. Zase Svazek: 5 Strana: 0247
1. Zase, lépe: za se, za sebe. Musichu po- stúpili za sie. Troj.

407297   Zase Svazek: 7 Strana: 1121
Zase. Cf. Mkl. Etym. 331. b. Z. = dále. Jiný vstana šel zase. Kom. Lab 18. — Z.= zpět. Když z. jel. Let. 2. Když nižádného neviděl, šel zase. GR.

407298   Zase Svazek: 9 Strana: 0398
Zase = naopak. Maš. ruk. 214a.

407299   2. Zase, zas Svazek: 5 Strana: 0247
2. Zase, zas. V již. Čech. zas před samo- hláskou (zas odešel), zase před souhláskou (zase psal). Kts. Na Ostrav: zaśe, zaś, j. na Mor. zas, zasej, zasejc. Tč. Vz tato slova a Zasejk, Zasejky, Zasek, Zasi. Rozdíl mezi: zase, opět, znova, vz Opět. — Z. znamená 1. opětování účinku neb stavu, znova, opět, wieder, abermal, nochmal. Zase prší. D. Zase před se vzíti. V. Zase čísti. Jel. Půjdu tam zase. Ros. Nyní jsi zase svůj; Přijďte zase zítra těmi dobami; Zas a zase. Dch. Ten tomu zas jednou dal! Sá. Krčmárečka naša, zborgujže nám zasa (zase), veď ti zaplatíme, keď sa navrátíme. Sl. ps. 380. A či si po- čula, ako sa krajčonci dneska zasa uháňali s timi z Latuok?A čuože si zasa nabre- chali? Na Slov. Šd. Tak poviedal a byli zase svoji (přátelé). Dbš. Sl. pov. VIII. 27. Na sv. opata Jilka, chystá se zase špilka. Slez. poř. Šd. Kde ti dajú brindze (brynza), obracaj sa inde, kde ti dajú prasa, ta přiď zasa. Na Slov. Zátur. — 2. Navrácení ku předešlému stavu, wieder. Své peníze zase dostati. Věc zase napraviti. Dch. Jestliže za mne dáte groš, dam vám zase dva. NB. Tč. 28. Mně mých peněz zase vrátiti nechce. Půh. II. 476., 615. Co od čerta přišlo, zas k čertu odešlo. Lom. Nahradil mu zase vrchovatou. Prov. Vlk co vezme a uchvátí, nerad toho zase vrátí. Prov. Zase mne na cestu uvedl. Kom. Zase dáti. V. — 3. Opa- kování účinku nějakého s úmyslem odplaty, wieder, gegenseitig. Někomu něco zase na- hraditi. Dch. Tehdá Václav dal Jurkovi po- hlavek a on jemu zase. NB. Tč. 72. Hněvá-li se na tebe, hněvej ty se zase. Ros. Zase bíti, odměniti. V. Pro toho, jenž česť roz- dává, téhož se zase dostává. D. — 4. — na- proti tomu, dagegen, hin wiederum, hin- gegen, im Gegentheil. Opět Červenka mluví, ten kuoň svrchupsaný že mu dal a on jemu zase proti tomu koněvi dal košili za tři orty. NB. Tč. 63. Tak aby JM. vám byla povi- novata, ale vy zase ničehož nic. Arch. II. 412. Čeho se má přidržeti a čeho se zase vystříhati. Kol. 4. A též zase (a naopak). Vš. 315. Keď je hus, dobrý kus, keď je prasa, nad to zasa. Pořek. Zátur. A to nynie sě děje, že otec proti synu a zase (umgekehrt) a dcera proti otci i mateři stojí; Majíce pravdu za lež a zasě lež za pravdu; Trojie jest do- týkánie velmi ohavné, kterýmž muž velmi hřeší ženy se dotýkaje a tak zasě: najprve v tanci. Hus I. 235., II. 59., III. 199. Jakož pravdu jasně na světlo staví, tak zase od- porné bludy poráží. Kom. Že jest řezbář se nám přiznal a zase i kdo jsme, přezvěděl. Har. Nižší k vyšším uctivosť proukazujte, vyšší zase k nižším přívětivě se mějte. Koc. — 5. = zpět, retro, retrorsum, zurück, wie- der. Obráceni buďte z.; Neotešlo z. sirdce naše. Ž. wit. 34. 4., 43. 19. Poďte zase a zpravte se toho. Tehdy šli oba Jan a Petr zasě a řekli. NB. Tč. 107. Mieni jeti a zase nepřijeti, leč . . . Výb. II. 39. Byli jsme na té cestě tam i zas jdouc půl léta. Pref. 682. Jednali o navrácení se zase do města k statkům a k rodině jich. Bart. Požehnaný budeš ven chodě a zasě sě vraceje; Nižádný, jenž sě chopie pluha a ozří sě zasě, nenie zpuosoben k království božiemu; Aby mě vám ráčil navrátiti i tam i zasě jeda bez poškvrny. Hus I. 304., III. 250., 278. Které slovo z úst vyletí, nižádnou měrou zase ne- vletí; Co někdy z úst vrabcem vyletí, zase toho nevtáhneš čtyřmi koňmi. Č. I jedesta opět zasě. Kat. 2585. Vezl na trh cibuli, zase přinesl ošlejch. Prov. Dej mu to zase (vrať mu to). V. Co se v lese narodí, zase k lesu tahně. Slez. Opav. týd. 1885. Č. 21.

407300   Zaséci Svazek: 5 Strana: 0248
Zaséci, vz Zasekati.

407301   Záseč, i, f Svazek: 5 Strana: 0248
Záseč, i, f. = zásek, záseka. Ros. Vz Zá- sek.

407302   Zásečný Svazek: 5 Strana: 0248
Zásečný = od záseku, verhauen, Ver- hau-, mit einem Verhaue. Jg. Slov.

407303   Zásed Svazek: 5 Strana: 0248
Zásed, u, m. = zasednutí, das Nieder- setzen. — Z., vz Spády.

407304   Záseda Svazek: 5 Strana: 0248
Záseda, y, f. = záloha. Novica tu četě svojí kázal ze zasedy vyraziti davem. Hlč.

407305   Záseda Svazek: 7 Strana: 1121
Záseda = sezení na číhané, na čekané, der Anstand, srb. Šd.

407306   Zasedací Svazek: 5 Strana: 0248
Zasedací, Sitz-. Z. sedla. 1592. Boč. exc. — Z., Sitzungs-. Z. síň, Us., zpráva, Sitzungs- bericht, Dch., místnosť, protokol, světnice. Šp.

407307   Zasedací Svazek: 8 Strana: 0501
Zasedací sedlo. Arch. XIII. 502.

407308   Zasedání Svazek: 5 Strana: 0248
Zasedání, n., die Sitzung. Z. u Římanův a Řekův. Vz Vlšk. Zpráva o z., der Sitzungs- bericht. Dch. Z. sněmovní. Mus. 1880. 373. V kostele biskupském, kdežto sbor míval veřejná z. svá. Pal. Děj. III. 3. 70.

407309   Zasedárna Svazek: 5 Strana: 0248
Zasedárna, y, f., das Sitzungszimmer. Šm.

407310   Zasedati Svazek: 5 Strana: 0248
Zasedati, vz Zasednouti.

407311   Zasedávati Svazek: 5 Strana: 0248
Zasedávati, vz Zasednouti.

407312   Zasedavka Svazek: 7 Strana: 1121
Zasedavka, y, f. = druh hrušek. Wrch. Vz násl.

407313   Zasedavý Svazek: 7 Strana: 1121
Zasedavý. Z hrušky = které v krku za- sedajú, ostávají, dokud se neuhniličí. Brt. D. 295.

407314   Zásedce Svazek: 5 Strana: 0248
Zásedce, e, m. = kdo svatebníkům v ho- spodě stůl zasedl, Než přišli. Us. Vz násl.

407315   Zásedčí Svazek: 5 Strana: 0248
Zásedčí, ího, m. = ten, kdo v hospodě za stolem sedí, když svatebníci tam přijdou a je za stůl nepustí, až mu družba jménem ženicha přislíbí, že dostane na pivo. Dle Er. P. 317. Vz Zásadce.

407316   Zásedčí Svazek: 8 Strana: 0501
Zásedčí, ího, m. = kdo za stůl zasedl. Vykl. Svat. 88.

407317   Zásedek Svazek: 5 Strana: 0248
Zásedek, dku, m., die Pritsche (der äussere Sitz hinten am Schlitten). Šm.

407318   Zasedělý Svazek: 5 Strana: 0248
Zasedělý = zasezelý, versessen, vertagt. Z. úroky, Žer., peníze. Schön. — kde. Pe- níze z-lé na gruntu Topenkově. Pam. Val. Meziř. 85.

407319   Zasedělý Svazek: 9 Strana: 0398
Zasedělý. Jeho mluvnice byla pevně z-lá od věků. Wtr. Vys. šk. 24.

407320   Zasedělý Svazek: 10 Strana: 0520
Zasedělý plať při listině položiti. Arch. XX. 451. Dluh za 12 let z-lý. 1656. Mus. 1905. 437., 438.

407321   Zasedění Svazek: 5 Strana: 0248
Zasedění, n., vz Zaseděti.

407322   Zaseděný Svazek: 8 Strana: 0580
Zaseděný. Z. právo = soud, ku kterému soudci již zasedli. Tov. 50.

407323   Zaseděti Svazek: 5 Strana: 0248
Zaseděti, seď, dé (íc), děl a zen, ení = zameškati, versitzen; neplatiti dluh, restiren, schuldig bleiben. — co. Kterážto ovdovělá zaseděla kontribucí 10 rýn. zl. 1755. Na Vsacku. Vck. M. S. zaseděl peníze za r. 1654. Pam. Val. Meziř. 227. — v čem (dlužen zů- stati). V., Zlob. Dávámť vám je mocně i s tiem úrokem s desieti kopami, v němž zasedie. Arch. I. 344. — se = dlouhým sezením one- mocněti, durchs Sitzen unpässlich werden, sich versitzen, Jg.; na Slov. = dlouho se- děti, sich versitzen. Plk. — kde. Zaseděl jsem se u vás. Rgl. — kde jak dlouho. Zaseděli jsme se tam až do večera. Na Ostrav. Tč.

407324   Zaseděti Svazek: 9 Strana: 0398
Zaseděti = mnoho času seděnim ztráviti. Chč. S. I. 356.

407325   Zásedka Svazek: 5 Strana: 0248
Zásedka, y, f. = sídlo, místo, der Sitz, Wohnsitz. D. — Z. = čekaná. Na Mor. Kld., Mtl.

407326   Zásedka Svazek: 9 Strana: 0398
Zásedka, y, f. = zasedání. Z-ku držeti. Koll. Bás. 53.

407327   Zasedlačeti Svazek: 5 Strana: 0248
Zasedlačeti, el, ení, bäurisch werden, bäurische Sitten, Manieren annehmen. On už celý z-čel. Us. Šd.

407328   Zasedlačiti Svazek: 5 Strana: 0248
Zasedlačiti, il, en, ení. — se = zase- dlačeti. — si = drobet rolnictví se chopiti, ein wenig die Bauernwirthschaft betreiben. Us. Šd.

407329   Zasedlení Svazek: 5 Strana: 0248
Zasedlení, n. Z. mezi dvěma výšinami, Einsattelung zwischen zwei Höhen. Dch. Vz Zasedlina.

407330   Zasedlina Svazek: 5 Strana: 0248
Zasedlina, y, f., die Einsattelung im Ge- birge. Vz Zasedlení. Dch.

407331   Zasedlý Svazek: 5 Strana: 0248
Zasedlý = usedlý, ansässig, der Ange- sessene. Že svého nikde nemá, domu ani zboží, že není z. Kn. rožm. čl. 60., Arch. I. 459. — Z. = vpadlý, eingefallen. Z. oči, břicho. Us. Č.

407332   Zasedlý Svazek: 7 Strana: 1399
Zasedlý úrok. Půh. V. 113.

407333   Zasedlý Svazek: 9 Strana: 0398
Zasedlý = vpadlý. Z. břicho. XV. stol. Rozb II. 194.

407334   Zasedlý Svazek: 10 Strana: 0521
Zasedlý vlas. Jrsk. XIII. 3. 178. z. barva. Kká. Sion I. 22.

407335   Zásednice Svazek: 5 Strana: 0248
Zásednice, e, f. = pomocnice nevěsty = široká, die Brautmutter, Beistandsfrau der Frau. Na Slov. Voš (veš) jim byla družice, hnida z. Sl. ps. Šf. I. 111. A mladá nevěsta sediac už za stolom medzi ženíchom a z-cou, posiela dary. Sl. let. VI. 289.

407336   Zásedník Svazek: 5 Strana: 0248
Zásedník, a, m. = zásedčí. Dch., Ehr.

407337   Zasednouti Svazek: 5 Strana: 0248
Zasednouti, dnu, dni, dna (ouc), ul, ut, utí; (zastr. zasésti), sedu, sedl, den, ení; zasedati = posaditi se (k vykonání něčeho), sich setzen, sich niedersetzen; sednutím za- mačknouti, niedersitzen, erdrücken ; se = zasednouti, sich setzen. Jg. V horn. = horní dílo začíti buď na dni n. v dole v ji- stém místě. — abs. Již zasedli. Us. Ptáci už zasedli. Us. Šp. Obilí zasedá (jde do zrna). Ma mor. Val. Vck. V múre hned dier nadělali a junáci jsou zasadli, kudy Turci šturmovali. Sl. let. I. 281. — co, koho. Úředníci soud (= k soudu) zasedli. Zlob. Z. místo, D., ptáka (sednutím zamáčknouti). Us. — kam (jak): za stůl. D., Sych. Hosti po stolicích za stůl zasedají. Kom. Páni mají v soud zemský ráno zasedati a súditi vedlé starodávního obyčeje. Vl. zř. 5. Páni a vlá- dyky, kteří v soud zasednou, mají potom pořád napsáni býti. Zř. F. I. C. 4. Z. na stolici, Scip., na počet (k počítání), Kom., na soud, na právo, Ros., na uvažování, Kom., na koně. Šm. Na celou tu věc zase poznovu zasedli. Skl. II. 482. Z. k peru, Scip., k stolu, Ml, k soudu. Zlob. Každodenně s svědomím svým k počtu z. Kom. Zasedli se soudcové k soudu. Us. Na stolec z. Us. Dch. Zasedl si na mne a pořád mě pronásleduje. Us. Ntk. Byloť nesnadné zasednouti nad bi- skupem k soudu bez přivolení metropolity jeho. Ddk. II. 142. Pod lípou muž zasedá bledý v samoty tichu s vráskou ve tváři. Kyt. 1876, 35. Pobrali sa radcovia domov a zasadly do rady, čo ako by to bolo. Dbš. Sl. pov. II. 94. Nebylo by tedy nic platno, kdybys i na nejčerstvějšího koně zasedl. Němc. I. 25. Kdo zasedá k hodům bohů mrtvých a obcuje jich službám. Sb. vel. III. 291. Ponúka pána Jiskru, aby si za vrch stola zasadol. Klčk. Zb. III. 10. Z. nad ve- čeří za stůl prostý. Čch. Mch. 56. Až keď už plný bol košík jahodami, zasadli si pod dub. Z. si k pianu. Vlč. Všetci sa hneď sejdú a do veľkej rady zasednú. Hol. 104. Inokedy pohráva si so svetom veselo, ale dněs jej dáky mráčok zasädol na čelo. Chlpk. Sp. 84. Z. na něco okročmo. NA. IV. 155. Zasésti v súd. Vš. Jir. 35. Já bych za to zasedna nevstal. Prov. — kde (co, s kým, kdy, komu, jak, proti komu). Žádný z horníků před vortem té štoly z. nesměl. Vys. V radě z. Us. Při něčem z. Rk. Za- sedati ve výboru. Us. Pdl. Zasedli si spolem za stůl v hospodě a celý boží den tam po- píjeli. Us. Šd. Nemohu dnes dobře mluviť, zasedá mně cosi v krku. Mor. Šd. Vy sa to tak rozkrákoríte, že nieť konca kraja a kde zasednete, taký koreň pustíte, jako paštrnák. Chlpk. Dram. II. 55. Za stolem zasedá po- ctivá rodina, mladá chasa radom (řadou) baviť sa počína. Ppk. I. 103. I dnes na schodkoch zasadli. Phld. IV. 22. Ty zasedneš na prestole svojom. Zbr. Lžd. 236. Stan s ligotavým trónom, na ktorom si on každý deň na pravé poludnie za okamih zasadnul. Toth. Sl. báj. I. 87. Matěj šiel pit, šiel poň Gregor a keď aj ten zostal tam, šiel po ních Josef, ale aj ten si tam zasodnul, až jích šetkých potom Matka božia odtial vyhnala (po zvěstování panny Marie bývá jaro). Poř. Zátur. Společně s námi v basilice spasitelově mnozí jsou zasedali bratii; V Mohuči za- sedali v středopostí r. 1094. biskupové i kní- žata německá právě na obecné synodě; Od sněmu církevního, té doby v Římě zaseda- jícího; Tady zasedal v poradě se všemi světskými a duchovními knížaty; Na tomto sněmě zasedali duchovní v řadách vyšší šlechty; Soudce nemá nikdy při soudu za- sedati, nýbrž zároveň s kastelánem a něko- lika šlechtici; Tito čtyři noví praebendáři nemají s ostatními kanovníky v refektáři zasedati u stolu. Ddk. II. 269., 354, 445., III. 258., IV. 219., 233., 270. Unaven zasednu pod tmavou lípou; An i dle člověčenství zasedl o pravici Otce; Uloženého pak dne Herodes odín rouchem královským zasedl na velestolci a řečnil k nim; Jakmile jenom na soudné stolici proti němu (Pavlovi) za- sedneš; Mládenec ten zasedl na okně; Aby co bůhčlověk o pravici trůnu otcova z. mohl. Sš. Bs. 32., Sk. 10., 146., 266., 233., J. 262. Rozhodnutí o sedání v lavicích čili o právu zasedati v nejvyšším soudu zemském. Pal. Děj. III. 3. 229. Zasedli jsou soud v rychtá- řově světnici. Dač. I. 101. — jak. Proč, ka- lino, neprokvetáš, malinami nezasedáš? Sš. P. 437. Cúda zasedala ve dvou odděleních. Ddk. IV. 223. Který (strom) stojí prostřed ráje, modrým kvítkem prokvetaje, červeným jabkem zasedaje; Bílým květem prokvitaj a jablečkem zasedaj, pěkným bílým červeným, na mé líčko podobným. Sš. P. 38., 437. Za- sadly radom (řadou) vrány i sokoli krev jeho piť z odvretých rán. Btt. Sp. 125. — co odkud. Tam ze druhej (strany) voľné Baltu zasedli brehy (besetzen, in Besitz nehmen). Hol. 373. — kam s kým. Zase- dává s druhy k stolu. Kká. K sl. j. 138. Kdyžkoli JMKá se pány a vládykami v súd zemský zasede. Arch. V. 423. Tam s obrov- ským si zased tubusem. Čch. Mch. 10. — (co) kdy. Že chtějí hned na prosinci sněm za- sednouti. Skl. I. 156. Sotva o 11. hodině jsme zasedli. Žer. Záp. II. 177. Po modlitbě zasednou na štědrý večer všickni domácí ke stolu k večeři. Kld. II. 283. Aby právo zemské a súd zemský při najprvnějších nynie příštích suchých dnech zaseděno bylo a právo puštěno pro spravedlivosť každého. Arch. V. 424. — (co) komu: někomu místo. D. Nižádný nám nezasedne (překážeti nám nebude), v poli v lese nezastoupí. Dh. 84. — se. Rada se zasedla (= rada zasedla). D.

407338   Zasednouti co Svazek: 8 Strana: 0501
Zasednouti co. Dnes páni zemský soud zasedli. Arch. XI. 26. Z- ptáka. Us.

407339   Zasednouti koho Svazek: 7 Strana: 1121
Zasednouti koho = obklíčiti. Jrsk. — kdy. Řepa letos zasedla (se urodila). Na Hané. Wrch. — si na koho. Zasedl si naň a teď pořád na něm jezdí. Us. Fč. — čím. Kalina malinami nezasedá. Brt. N. p. 461.

407340   Zasednutí Svazek: 5 Strana: 0249
Zasednutí, n., die Sitzung. Zápisnica druhého vyborového z-tia matice sloven- skej. Let. Mt. S. VIII. 1. 89.

407341   Zasej Svazek: 5 Strana: 0249
Zasej = zase. Na Mor. a ve Slez. Zasej viděl teho chlopa. Slez. Šd. Abychme na přesrok z. u nich žali. Brt. P. 134.

407342   Zaseje Svazek: 5 Strana: 0249
Zaseje, v ob. mluvě m.: zase. Bž. 137. Také na Mor. Tč.

407343   Zaseji Svazek: 5 Strana: 0249
Zaseji, vz Zaseti.

407344   Zasejk Svazek: 5 Strana: 0249
Zasejk = zase. U N. Brodu. Holk.

407345   Zasejk Svazek: 8 Strana: 0501
Zasejk = zase. Na Žďár. Brt. D. II. 260. U Kruml. NZ. IV. 300.

407346   Zasejka Svazek: 9 Strana: 0398
Zasejka — zase. Z. si pomohla. Hoš. 134.

407347   Zasejky Svazek: 5 Strana: 0249
Zasejky = zase. To na mé chodila každú noc móra. To dy přišla, to na mě chuchala a jak tak chuchala, to na mě přišlo spaní. Raz sem se bránil a neusnul jsem a ta móra zasejky přišla. Slez. Šd.

407348   Zasejky Svazek: 7 Strana: 1121
Zasejky = zase. Laš. Brt. D. 177.

407349   Zasejpátko Svazek: 7 Strana: 1121
Zasejpátko, vz Zasýpátko. Mllr. 64.

407350   Zasek Svazek: 5 Strana: 0249
Zasek = zase. Na Slov. A z. ho pustiu. Dbš. Sl. pov. I. 539. Z. celý den zabávali sa. Ib. II. 67.

407351   Zásek Svazek: 5 Strana: 0249
Zásek, u, m, záseka, y, záseč, i, f. = zasekaný průjezd n. průchod n. cesta, zárub, záruba, der Verhack, Verhau. V lese se z-ky dělají. Tč., Sp. V z-kách obklíčeni, pobiti. V. Z ku zdělati, z-ků nadělati. Kos. Přes z-ky přejíti. Háj. — Z. = hradba ze zase- kaných stromů dělaná, das Gehäge. Plk. Dal brány zemské zásekami opatřiti. Ddk. II. 86. — Z. = natesaná místa ve špalku, v kládě, aby třísky lépe odpadaly, die Kerbe. Us. Dch. — Z. v Horn. Vz Zátinka. — Z. pilníku, der Feilenhieb. V z Pilník.

407352   Zasék Svazek: 8 Strana: 0501
Zasék = zase. Na Žďársku. Brt. D. II. 260.

407353   Záseka Svazek: 5 Strana: 0250
Záseka, y, f., vz Zásek. — Z., ves u Val. Meziříčí. PL.

407354   Záseka Svazek: 7 Strana: 1121
Záseka ves na Mor. Tam krmívají raka na posvícení. Vz Sbtk. Krat. h. 216.

407355   Zasekáček Svazek: 7 Strana: 1121
Zasekáček, čku, m., Ritzeisen, n. Hř.

407356   Zasekání Svazek: 5 Strana: 0250
Zasekání, n., vz Zasekati. Z. plošky že- lízkem. NA. IV. 131.

407357   Zasekaný Svazek: 5 Strana: 0250
Zasekaný; án, a, o, vz Zasekati. Kůl dole zasekaný (zugespitzt). Hřebík v dolejší části z-ný (má zoubky, aby se vytáhnouti nemohl). NA. IV. 219. — Z. = zadlužený, verschuldet. Ten je z-ný. Us. Špg.

407358   Zasekati Svazek: 5 Strana: 0250
Zasekati; zaseknouti, knul a kl, ut, utí; zaséci, zasíci, zaseku, (zastr. zasec), sekl, čen, ení; zasekati, zasíkati, zasekávati = začíti sekati, zu hacken anfangen; uskříp- nouti, einzwicken, quatschen ; sekati, usekati. klein hacken; do špičky otesati, spitzig zu- hauen; zahraditi, verhauen, verbacken, einen Verhau machen; na Slov. také: přestati, aufhören; se = zahraditi se, sich verhauen, umschanzen; tříti se, sich reiben, mit dem Fusse anstossen; zaplésti se dluhy, sich ver- schulden, in Schulden fallen. Jg. — abs. Potom ale práce zasekly (přestaly). Let. Mt. S. VIII. 2. 39. — co: šindel (do špíčky jej otesati), Us., cestu (zahraditi), V., plošku (říká se špatně flošku) i. e. v tom místě, kde se díra k střílení vyvrtati má, kladivem a želízkem přibrati. Vys. Z. jádro. (Uchází-li zvířeti jádro, sekne se mu třikráte želízkem do plece, krev utře se nepotřebovaným plát- nem. Podobně stane se dole na noze, čímž se krev spojí. Plátno se pak sbalí, zavrtá se do vrby a zatluče se kolíčkem ze hlohu. Vypučí-li hloh, i jádro prý se zvířeti na- lévá.) U Král. Hrad. Kšť. Z. snědek (seknu- tím za uchem. Dává se tomu, kdo stále vy- sýchá, ačkoli mnoho jí). Ib. Kšť. — koho = uskřípnouti, Plk.; utlouci. Rk. Na Slov. — jak (kde): hluboko z. Us. Cvalom dorazí a zasekne skokom pred matuškou, pred mla- ďou oplakanou žrebec bujarý s bohatýrom vážným. Sldk. Mart 6. — kam: do dřeva. (Bolo) ako keď vietor zasekne sa medzi dve skaliska. Dbš. Obyč. 58. — co, se kde: cesty v lese, na horách. Zasekal se nepřítel v lese. Us. — Hr. — (co, se) čím. Něco nožem, sekerou z. Us. Krmí se liškou zase- kávajíc vlkem (o chytrém dráči). Mus. Z. se dluhy. Ten tam tou chromou nohou za- síkal (obloukovitě jí kráčel). Us. — se. Kůň se zasekává (tře se nohou o nohu; v obec. mluvě štrejchuje). Us. Ten se zasekal = na- dělal dluhů. Us. Chtěli se z. (záseky dělati). Skl. 1. 264. — se komu. Bol raz jeden veľmi, ale veľmi chudobný kováč. Voľa- kedy sa aj dobre mal. Ale cože, keď re- meslo zaseklo sa mu (přestalo), časy prišly zlé, žena a dobré deti pytaly len jiesť? Dbš. Sl. pov. I. 8.

407359   Zasekati Svazek: 9 Strana: 0398
Zasekati. Utekli do lesa a tam se z-li. Sdl. Hr. XI. 34. Prázdný vůz se zasekne (hloupý se nad ničím nepostaví). Zát. Př. 16.

407360   Zasekati co Svazek: 7 Strana: 1121
Zasekati co : trávník (zaseté a utlapané semeno travní hráběmi přikopávati, zaseká- vati). U N. Bydž. Kšť. — co komu. Zri- nović ľúte Turkom zasekáva rany. Č. Čt. I. 147.

407361   Zasekávač Svazek: 7 Strana: 1121
Zasekávač, e, m. = zasekáček (dod.). Hrbk.

407362   Zasekávačka Svazek: 7 Strana: 1121
Zasekávačka, y, f. = zatínačka, Schlitz- haue, f., v horn. Hrbk.

407363   Zasekávání Svazek: 5 Strana: 0250
Zasekávání, n., vz Zasekání, Zasekati. Z. plošek. NA. IV. 131.

407364   Zasekávaný Svazek: 5 Strana: 0250
Zasekávaný; -án, a, o, vz Zasekaný, Za- sekati.

407365   Zasekávati Svazek: 5 Strana: 0250
Zasekávati, vz Zasekati.

407366   Zasekerený Svazek: 8 Strana: 0501
Zasekerený = tvrdohlavý. Slov. Kal. S. 211.

407367   Zaseknouti Svazek: 5 Strana: 0250
Zaseknouti, vz Zasekati.

407368   Zaseknouti Svazek: 8 Strana: 0501
Zaseknouti (se) = zaraziti se. Ta se z-kla. Phľd. XII. 291. Rozhovor zaseknul. Ib. 1895. 643.

407369   Zaseknutí Svazek: 5 Strana: 0250
Zaseknutí, n , der Hieb.

407370   Zaseknutý Svazek: 5 Strana: 0250
Zaseknutý; -ut, a, o, eingehauen; ein- gequetscht. — kde. Najde tam chrta medzi dvoma bučkama z-tého, čo nemohol nijak von. Dbš. Sl. pov. III. 18.

407371   Zasekovat Svazek: 10 Strana: 0520
Zasekovat =ke krádeži naváděti. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 142.

407372   Zaseky Svazek: 7 Strana: 1121
Zaseky = zase. Laš. Brt. D. 177.

407373   Zaselací Svazek: 5 Strana: 0250
Zaselací, Send-. Z. lístek. Us.

407374   Zaselač, zaselatel Svazek: 5 Strana: 0250
Zaselač, zaselatel, e, m. = zasylač, za- sylatel, der Einsender.

407375   Zaselačka Svazek: 5 Strana: 0250
Zaselačka, zaselatelka, y, f., die Ein- senderin. Jg

407376   Zaselatel Svazek: 5 Strana: 0250
Zaselatel, vz Zaselač.

407377   Zaselatelka Svazek: 5 Strana: 0250
Zaselatelka, vz Zaselačka.

407378   Zaselatelský Svazek: 5 Strana: 0250
Zaselatelský, vz Zasylatelský.

407379   Záselka Svazek: 5 Strana: 0250
Záselka, y, f, vz Záselky.

407380   Záselky Svazek: 5 Strana: 0250
Záselky, pl., f. = zasnoubení, smlouva, slib, přípověď, námluvy, die Eheberedung, Versprechung, das Verlobniss. Měl s ni již z-ky. Ros. S někým na z-ky jeti. Ms. 1617.

407381   Zasemenati se Svazek: 5 Strana: 0250
Zasemenati se = semeno dostati, in Sa- men kommen. Řepa se zasemenala, už sedla, nasadila semena. Na Ostrav. Tč.

407382   Zasenený. Z Svazek: 10 Strana: 0520
Zasenený. Z. tráva = zaschlá. Slov. Phľd. XXIV. 814. Sr. Seno.

407383   Zaśéni Svazek: 10 Strana: 0520
Zaśéni, n. = zasetí. Nebylo zrnka k z. Hauer 16.

407384   Zásep Svazek: 5 Strana: 0250
Zásep, spu, zásyp, u, m. = zasypání i co zasypáno, jáma atd. zasypaná, die Ver- schüttung, der Aufschutt. Ros. Písek dělá zásypy. Us. Tč. Kdo slovom zná zasypané otvárať hroby, mohyly? Nik? A keby v tých zásypoch ľen číry ležal zlatý prút? Čjk. 66. — Z. = zasypání obilí na mlýn. Semlel nám žito na zásyp. Šd Mele na zásyp. Šd. — Z. = sýpka na půdě, der Schüttboden. Hdž. Šlb. 83. — Z. = zvl. vyvýšený chod u stavení, zápraži, záhrobec. Us. u Nové Kdýně, u Domažlic a j. Jg., Psčk. Celá ro- dina až na zásep ho vyprovázela. Němc. Dr. pov. 47. — Z. = nasypání pokrmu (ptákům, zvěři); též místo k tomu určené, der Schüttplatz, Streuplatz. Dch., Šp Záspy dělati. Ros. Z. sviním, dobytku, bažantům; koroptvím n. na koroptve (k chytání jich), na kapry, na ryby. — Z. = mladá lesní po- rostlina. V Krkonš. Kb.

407385   Zásep Svazek: 8 Strana: 0501
Zásep, vz Násep (3. dod.).

407386   Zasepkati Svazek: 5 Strana: 0250
Zasepkati = zaklusati. Na Slov. Bern.

407387   Zasepkávati Svazek: 5 Strana: 0250
Zasepkávati, vz Zasepkati.

407388   Zasepnúti Svazek: 5 Strana: 0250
Zasepnúti, vz Sepnúť. Na Slov. Bern.

407389   Zasepohnání Svazek: 5 Strana: 0250
Zasepohnání, n., zasepůhon, u, m., die Widerklage, reconventio. CJB. 393.

407390   Zaseptávati Svazek: 5 Strana: 0284
Zaseptávati, vz Zašeptati.

407391   Zaseru Svazek: 5 Strana: 0250
Zaseru, vz Zasrati.

407392   Zasésti kam Svazek: 9 Strana: 0398
Zasésti kam: za stůl (zasednouti). Chč. S. L 308.

407393   Záset Svazek: 5 Strana: 0250
Záset, u, m., die Saat. Zlob., Škd. exc. Vz Zasetí.

407394   Zaseti Svazek: 5 Strana: 0250
Zaseti, zasiti, seji, sej, seje (íc), sel, sil, set, etí; zasívati, zasévati = vseti, ein-, an-, be-, zusäen; síti, säen, anbauen; positi, über-, versäen. Jg. Slov. — abs. My jsme již za- sili. Us. Jak zaseješ, tak sklidíš. Us. Dch. Nezasel, aby mu kroupy nepobily. Prov. — co. I tam zíde, kde ho nezaseje (o tom, koho všude viděti, najíti). Pořek. Zátur. Jaké semeno zaseješ, také se ti zrodí. Us. Tč. Keď sä stoklas zaseje, v dobrý rok z něj žito narastie. Hdž. Vetín. 143. Zem zorali a zasiali. Sl. let. I. 249. Je to vše- tečná chasa, ti mládenci. Zíde ti i tam, kde ju nezaseješ. Phld. IV. 61. Hľadal, matal (hmatal) pri sebe na všetky strany, ale kde nič, tu nič; peniaze boly stratené! Bóh zná, kde ích zasial. Frsc. Zor. I. 44. Zasál sem pšenicu, nebudem hu žať; Zasála som marijáneček, nezešel; Zasála som rozmarínek, zešla mi lebeda. Sl. ps. 84., 304., 21. Ej, oráč, oráč, nedobre seješ, zasial si žitko, zešiel ti ovos. Sl. spv. IV. 135. — čeho. Když je na velký pátek rosa, zasej ty, se- dláčku, prosa. Slez. Šd. Třeba zasiť prosa (třeba poprositi). Slez. Šd. — co, čeho kam: semenec na pole. Č., Ml. Zasial som žitko na dosť dobrú zem, sotva že siaťa nazpet z nej vezmem. Sl. ps. Z. oves na přílůh. Na Ostrav. Tč. Čert nám tu bouřku zasil na cestu. Jnda. Zasela sem petržalku mému pánu pod polévku. Sš. P. 96. Do dobrej zeme čo sa zaseje, všetko býva dobré. Lípa I. 28. Povedz aspoň, kde mám kvieťa na hrobeček tvôj zasievati? Btt. Sp. 174. Do záhonů lněného semene z. Sych. — co čím: pole žitem z. Z. úbočí travou. Us. Pdl. Zaseli jsme pole mákem. Us. Šd. Za- vorám já ho, zaseju směskou. Er P. 229. A dal sem si je (role) zaseť grécary, pa- táky. Aj ony mně tam zešly tolary dukáty. Sš. P. 516. — kde. Z. oves na poli, za lesem a p. Kdeže si to žitko zasial? Zasial som ho vedla cesty, oj nebudeš ho, milá, jesti. Mt. S. I. 13. — kdy. Jak nezaseješ hrachu za merca, nechystej naň hrnca. Slez. Šd. Na zelený čtvrtek zasívej hrách. Pran. Tč. Kdo o sv. Janě len zasívá, stébla zdélí lokte mívá. Pran. Tč. — jak. Bez voračky sedlák nezaseje. Brt. P. 101. Zle jsi sobě zasil (se zlou jsi se potázal). U Žamb. Dbv.

407395   Zasetí Svazek: 5 Strana: 0251
Zasetí, n., der Anbau, die Saat. Us. Šp. Z. jaři. D. Po z. Us. Vz Zaset.

407396   Zaseti co Svazek: 7 Strana: 1121
Zaseti co: nůž = ztratiti. Us.

407397   Zasetiti Svazek: 5 Strana: 0251
Zasetiti, il, cen, ení = zasvětiti, zastr.

407398   Zasetý Svazek: 5 Strana: 0251
Zasetý; -et, a, o, eingesäet, gesäet, an- gebaut. Z. pole. Mus. 1880. 319. To oni ne- hledia, enem jezdia furt po zasitém. Slez. Šd. Máme už z-té žito. Us. Šd. — čím. Peklo je vodnicí zaseto. Er. P. 364. — kde. Směska v zahradě, na poli, za lesem atd. z-tá. Us. Vz Zaseti.

407399   Zásev Svazek: 5 Strana: 0251
Zásev, u, m. = zasetí, der Anbau. Ten má velký z. (mnoho zasévá). Us. Sn. Vz Zásevek. — Z. = vyseté obilí, die Aussaat, das Saatgetreide. Zlý z. se ujímal. Ehr. Má v očích jedovatý z. (hledí mu ničemnosť z očí). Šml.

407400   Zasévač Svazek: 5 Strana: 0251
Zasévač, e, m., der Aussäer, Säemann.

407401   Zasévati Svazek: 5 Strana: 0251
Zasévati, vz Zaseti.

407402   Zásevek Svazek: 5 Strana: 0251
Zásevek, vku, m. = zásev. Zaplatím až po z-vku, nach dem Anbau. Šd.

407403   Zaseverní Svazek: 7 Strana: 1121
Zaseverní, vne^fió^eog. Lpř.

407404   Zásevo Svazek: 5 Strana: 0251
Zásevo, a, n. = zasetí, der Anbau. Vz Zásev. Kamení budou voziť až po zásevě; Necháme toho mladého koně po zásevě trochu si odpočinouť. Slez. Šd.

407405   Zasevratec Svazek: 5 Strana: 0251
Zasevratec, tce, m. = vratička obecná, botrychium lunaria, die Mondraute. Vz Rstp. 1175.

407406   Zasezelý Svazek: 5 Strana: 0251
Zasezelý = zasezený, ver-, besessen. Z. místo, dluhy (zasedělé), Zlob., úroky. D. Z. věrunky, verjährte Zahlungen. 1672. Tč. Žádá, aby z-lý na jeden rok lozung do- movní jí pasirován byl. 1672. Té. Aby p. Florian kapitál jemu půjčený i s zasezelými dvouletými úroky složil. Rkp. z r. 1672. Tč. Věřitelově úroky z-lé co novou summu hlavní k jistinám přidávali. Mus. 1880. 225.

407407   Zasezený Svazek: 5 Strana: 0251
Zasezený; -en, a, o, besetzt, verjährt. Vz Zasezelý. Ž. úrok, Žer., místo. To vejce je už z-né (je v něm už zárodek). Us. Šd.

407408   Zaschle Svazek: 5 Strana: 0251
Zaschle, eingetrocknet.

407409   Zaschlík Svazek: 5 Strana: 0251
Zaschlík, u, m., das Schwundscheit. Šp.

407410   Zaschlosť Svazek: 5 Strana: 0251
Zaschlosť, i, f., das Trockensein. Z. kůže.

407411   Zaschlý Svazek: 5 Strana: 0251
Zaschlý, eingetrocknet, trocken. Ty za- schlá duše (= hubený). Z. kůže. Us. Má zaschlou duši (říkají o starých lidech, kteří neumírají). Us. Kšť. Stádo za ním teskné zaschlú prestávalo trávu pohryzovať. Hol. 315. — od čeho. Oko od pláče zaschlé. Špňh. — kde. Olej v hodinách zaschlý. Us. Dch. Alligator zaschlý v hlíně. Osv. I. 91.

407412   Zaschlý Svazek: 7 Strana: 1121
Zaschlý. Z. símě. Št. N.

407413   Zaschnouti Svazek: 5 Strana: 0251
Zaschnouti, chnul a chl, utí; zasýchati, ein wenig trocknen, trocken werden, aus- trocknen. — abs. Již hezky zasýchá. Ros. Rána už zaschla. Us. Tč. — kdy. Dřevo k starosti zaschne. Tkad. — kde: v hrnci. Zaschne-li terpentin na vzduchu, dává pry- skyřici smrkovou. Kk. Seno na louce dobře zasýchá. Us. Tč. Květ na stromě zaschl. Us. Tč. — čím. Obilí suchem zaschlo. Us. Šd.

407414   Zaschnutí Svazek: 5 Strana: 0251
Zaschnutí, n. = zaschlosť. Bern.

407415   Zaschnutí Svazek: 10 Strana: 0520
Zaschnutí mrtvol, mumificatio. Ktt.

407416   Zaschnutý Svazek: 5 Strana: 0251
Zaschnutý = zaschlý. Bern.

407417   Zasi Svazek: 5 Strana: 0251
Zasi = zase. Na Slov. (Naděje) dietky teší, že sa jim zasi hodina žitia usmeje. Čjk. 33. Keď ta tráva uschne, zasi druhá zíde (vzejde), moje potešenie nikdy viac nepríde. Sl. spv. II. 80.

407418   Zasiať Svazek: 5 Strana: 0251
Zasiať = zaseti. Slov.

407419   Zasiati Svazek: 5 Strana: 0253
Zasiati, šlu, šli, al, án, ání; zasýlati (za- sílati), zasýlávati (zasílávati) = někam pryč poslati, verschicken, ver-, wegsenden; vy- pověděti, verbannen; poslati, zu-, einsenden, zuschicken, einschicken. Jg. — koho. A tak Antikrist žéře ovcě zasielaje menšie vlky. Hus II. 170. — odkud koho. Z. od sebe služebníky, děvečky (pryč poslati). Br. Z. někoho z místa (odstraniti). D. Aby ho pryč z kraje zaslal. Pass. mus. 345. Johanité mu ze sv. země z-li klíče od své tvrze Kratu. Ddk. III. 278. — koho kam: do cizí kra- jiny (vypověděti). Br. Poslal k ní vzácné pány (k panně, k vdově stran manželství, aby s ní vyjednávali). Ros., Šm. Žádosť na úřad, lépe: úřadu z. Bs. — komu co jak: list do Prahy poštou, po zvláštním poslu. Písemně něco někomu z. Sych. Z. něco na dobírku, dobírkou, peníze poštovní poukáz- kou, knihy ukázkou, na ukázku, zdarma, list franko (vyplacený), pod označenou adres- sou, cenník na požádání zdarma z. Us. Pdl. Ne vaší radú, ale boží volí jsem sem zaslán. B0. — komu čeho: listů, šp. m.: listy (co). Brt., Slov. I. 391. — co kdy. Ty ornáty krátce před svou smrtí zaslal papeži. Ddk. IV. 256.

407420   Zasíci Svazek: 5 Strana: 0251
Zasíci, vz Zasekati, Zasáhnouti.

407421   Zasídlení Svazek: 5 Strana: 0251
Zasídlení, n., die Einsiedelung. O z. Slo- vanů v Čechách jedná H. Jireček ve svém díle . . . Ddk. IV. 131.

407422   Zasídlený Svazek: 5 Strana: 0251
Zasídlený; -en, a, o, angesiedelt. Bičisko vyriastlo mu zakiaľ na vysokú osyku a bič triasol sa tam na vrchu na nej z-ný. Dbš. Sl. pov. III. 37.

407423   Zasidliti Svazek: 5 Strana: 0251
Zasidliti, il, en, ení; zasidlovati = osi- dlem chytiti, ins Netz fangen. — koho čím. Koně kousavého koníř náhubkem zasidluje. Orb. p. — Z. = uškrtiti, erwürgen, erdros- seln. Na Slov. Loos.

407424   Zasídliti Svazek: 5 Strana: 0251
Zasídliti, il, en, ení; zasidlovati = osa- diti lidem, bevölkern. — co: zemi. Rk. — kým: zemi osadníky.

407425   Zasieci Svazek: 10 Strana: 0520
Zasieci, vz Zasíti. Mill. 101.

407426   Zasiesti Svazek: 10 Strana: 0520
Zasiesti = zasednouti. — kam: za stuol. Chč. S. I 97b.

407427   Zasik Svazek: 7 Strana: 1121
Zasik = zase. Na již. Mor. Šd., Rgl.

407428   Zasik Svazek: 8 Strana: 0501
Zasik = zase. U Brna a Tišn. Brt. D. II. 177., 198. Dež šle z. spátkem. Ib. 178.

407429   Zasíkati Svazek: 5 Strana: 0251
Zasíkati, vz Zasekati.

407430   Zasílací Svazek: 5 Strana: 0251
Zasílací, vz Zasylací.

407431   Zasílač Svazek: 5 Strana: 0251
Zasílač, e, m., vz Zasylač.

407432   Zasílání Svazek: 5 Strana: 0251
Zasílání, n., vz Zasýlání.

407433   Zasílatel Svazek: 5 Strana: 0251
Zasílatel, e, m., vz Zasylatel.

407434   Zasílatelský Svazek: 5 Strana: 0251
Zasílatelský, vz Zasylatelský.

407435   Zasílatelství Svazek: 5 Strana: 0251
Zasílatelství, n., vz Zasylatelství.

407436   Zasílati Svazek: 5 Strana: 0251
Zasílati, vz Zaslati.

407437   Zasílati Svazek: 5 Strana: 0273
Zasílati, steli, stel, stela (ouc), stlal, án, ání; zastélati (zastílati) = stlaním zandati, verstreuen, mit der Streu verdecken. — co čím. On to slamou a plevami zastlal. Ros. — komu : dobytku (podstlati, streuen, unter- streuen). Hlas., Us. Kravám slámy z. Us. Tč.

407438   Zásilka Svazek: 5 Strana: 0251
Zásilka, y, f., vz Zásylka.

407439   Zásilkový Svazek: 5 Strana: 0251
Zásilkový, vz Zásylkový.

407440   Zasinalý Svazek: 5 Strana: 0251
Zasinalý = namodralý, bläulich, blau. Č.

407441   Zasinati Svazek: 5 Strana: 0251
Zasinati = siným se státi, zamodrati, blau, bläulich werden. Jg.

407442   Zasiněti Svazek: 7 Strana: 1121
Zasiněti = zsiněti. Phľd. VIII. 172.

407443   Zasíní Svazek: 7 Strana: 1121
Zasíní, n. = místo za síní. Němc. VII. 239.

407444   Zasípěti Svazek: 5 Strana: 0251
Zasípěti, zasiptěti, ěl, ění, aufzischen. Had zasípěl. — kde: v křoví. Voda v hrnci z-la,už se bude vařiť. Us. Na Ostrav. Tč. — na koho. Had na něho zasipěl. Us. Tč. — proč: bolestí. Nrd. v Osv. I. 83.

407445   Zasiplati Svazek: 8 Strana: 0501
Zasiplati = zasipěti. Kld. III. 77.

407446   Zasíplý Svazek: 7 Strana: 1121
Zasíplý = chraptivý. Brt. D. 295.

407447   Zasiptěti Svazek: 5 Strana: 0251
Zasiptěti, vz Zasipěti.

407448   Zasiti Svazek: 5 Strana: 0251
Zasiti, zasívati, vz Zaseti.

407449   Zasítiti Svazek: 5 Strana: 0251
Zasítiti, il, ěn, ění. — co. Dá zrobiť jednu velkú sieť a hybaj! tichým večierkom za- sedne na breh plesa, zasieti sieť (ponořiti, nastražiti, ausbreiten, legen). Btt. Sp. 53.

407450   Zásiv Svazek: 5 Strana: 0252
Zásiv, u, m. = zásev. Na Ostrav. Tč.

407451   Zasivělý Svazek: 5 Strana: 0252
Zasivělý, grau, etwas grau. Z. list. Rostl.

407452   Zasivěti Svazek: 5 Strana: 0252
Zasivěti, ěl, ění, grau werden. L.

407453   Zasiviti Svazek: 5 Strana: 0252
Zasiviti, il, en, ení, zasivovati, grau ma- chen o. färben. Šd.

407454   Záska Svazek: 5 Strana: 0252
Záska, y, f. = záskoka, úraz koňský. Db. Vz Záskok.

407455   Zaskákati Svazek: 5 Strana: 0252
Zaskákati, vz Zaskočiti.

407456   Zaskakovati Svazek: 5 Strana: 0252
Zaskakovati, vz Zaskočiti.

407457   Záskalí Svazek: 5 Strana: 0252
Záskalí, n. = místo za skalou, ein Ort hinter dem Felsen. Mus. — Z., Saskal, ves u Hodkovic. PL. Vz Blk. Kfsk. 1458. — Z., zaniklá ves v Táborsku. Vz ib. 238.

407458   Záskalí Svazek: 9 Strana: 0398
Záskalí, n., pole. 1510. Arch. XVII. 141.

407459   Zaskalica Svazek: 8 Strana: 0501
Zaskalica, statek v Orav. Phľd. XII. 3ál.

407460   Záskalický Svazek: 5 Strana: 0252
Záskalický = za Skalicí jsoucí. Pole je Kubinskô, dievča Záskalickô. Sl. ps. 15.

407461   Zaskaliti Svazek: 5 Strana: 0252
Zaskaliti, il, en, ení, mit Steinen über- säen. — co. Povodeň vylila řeku na rolu a celú nám z-la. Na Ostrav. Tč.

407462   Záskalný Svazek: 5 Strana: 0252
Záskalný. A taká bola aj táto z. púť. Dbš Sl. pov. VII. 24.

407463   Záskalský Svazek: 5 Strana: 0252
Záskalský = za skalou jsoucí, hinter dem Berge liegend, wohnend. Veď som ho nehala na z-skom vršku. Sl. ps. 15.

407464   Zaské Svazek: 7 Strana: 1121
Zaské, zaskék = zase. Dol. Brtch.

407465   Zasklenění Svazek: 5 Strana: 0252
Zasklenění, n., die Verglasung. Z. okna. Us.

407466   Zaskleněti Svazek: 5 Strana: 0252
Zaskleněti, ěl, ění, gläsern werden. Oko zasklenělo, šľachetné srdce prestalo bíť. Phld. III. 1. 24.

407467   Zasklení Svazek: 5 Strana: 0252
Zasklení, n., die Verglasung. Cf. Za- sklíti. Z. okna. Šp., Šand. II. 43.

407468   Zaskleniti Svazek: 5 Strana: 0252
Zaskleniti, il, ěn, ění = zasklíti. Cf. Zaskleněti.

407469   Zasklený Svazek: 5 Strana: 0252
Zasklený, verglast. Z. dvéře, okno, obraz. Us. Pdl. Z. plechové stinidlo, verglaster Blechschirm. Šp.

407470   Zásklep Svazek: 5 Strana: 0252
Zásklep, u, m. = zasklepení, das Zuwöl- ben. Us.

407471   Zasklepení Svazek: 5 Strana: 0252
Zasklepení, n., die Uiberwölbung. Vz Zasklep.

407472   Zasklepený Svazek: 5 Strana: 0252
Zasklepený; -en, a, o, überwölbt.

407473   Zasklepiti Svazek: 5 Strana: 0252
Zasklepiti, il, en, ení = sklepením za- kryti, zu-, ver-, überwölben. — co: studni. Us. Tč.

407474   Zasklíti Svazek: 5 Strana: 0252
Zasklíti, zasklíti, il, en, ení, ver-, begla- sen. — co: okno, čím: velikou tabulí (skla), kaleným sklem. Dch.

407475   Zaskobiti Svazek: 7 Strana: 1121
Zaskobiti. verklammern. Nz.

407476   Zaskočit Svazek: 8 Strana: 0501
Zaskočit. Z-lo ně (mně) pod mostek (když vlítne kousek jídla do průdušnice). Val. Brt, D. II. 422. Z. si s nevěstou (zatančiti si). Phľd. 1896. 114.

407477   Zaskočiti Svazek: 5 Strana: 0252
Zaskočiti, čím, skoč, skoče, il, en, ení; zaskákati, skákám a skáči, skákej; zaska- kovati = začíti skákati, anfangen zu sprin- gen, ein wenig springen; skočiti někam, za něco, wohin springen, laufen, einen Sprung machen, hinter etwas springen; zameziti, průchod zandati, den Pass o. Weg verlau- fen, verrennen, in den Weg springen; březí učiniti, bespringen. Jg. — abs. Zaskákal, když mu hráli. Jg. Nevím, kam ta perla zaskočila (se poděla). Us. — koho: ne- přítele. Sych., Jel. Aby Otokara, když s hory sejde, zaskočili a jali. Pal. Děj. I. 74. Za- skočila ho smrť. Us. Tč. Sigismund Batory Baši tureckého zaskočil. Dač. I. 187. Beran zaskočil bahnici (učinil ji březí). Kinský. — co. Dva skoky zaskočil, tři kroky zakročil tátoš. Dbš. Sl. pov. I. 316. Vojsko z. Brt. S. 93. — si. Zaskočil si (poskočil si). Us. Kůň si zaskakuje (šlape si na korunu ko- pyta;. Ja., Db. — (si) kam. Zaskočil si na chvilku k vám. Z. za strom, za dvéře. Ros. Zvěř do tenat zaskočila. Us. Z-čím (zaběhnu tam). Us. Šd. Z-lo mně do trubice. Us. Šd. Oštěp do úst z-čil. Hol. 282. Z-čil (jelen) za sv. Prokopa nohu. Hr. rk. 17. Ja vatru proskočím, chocaj sa potočím, ešte za tú horu, horičku, zaskočím. Phld. IV. 466. — komu. Z-lo mu (do hrtanu). Us. Tč., Dch., Šd., Hrp. Husi z-lo (když jí krmily). Us. Šd. — co komu: cestu, průchod, díru. Br., Ros. — komu, koho kde. Zaskočil mu v hrdle kus masa. Ros. Z-lo mu v krku (zakuckal se). Us. Tč. Z. koho v jizbě. Dal. 98. Ešte by si aj ja rád z-čil na tej svadbě. Lipa I. 12. Z-li ho za lesem v noci. Us., Ddk. III. 166. — koho čím, s kým. Císař sám svou osobou ho zaskočil. Karyon. Za- skočil ho vojskem, s vojskem, Us., se svými. Háj., — koho odkud (= odloučiti, odvrátiti od toho) : nepřítele od brány, od lodí. Háj., Br. Z. koho od díry (vzíti mu útočiště. Vz Nesnáze). Č. Z. někoho ze zadu. S. N. I. 9. Z-li ho ze čtyr stran najednou. Us. Šd. — proč kam: pro vodu někam z. Us. Z-čil pro něho k sousedovi. Us. Šd. Zavolala kozy a davši jim po kousku chleba, aby jí nezaběhly, z-la si do lesa pro trochu jahod. Er. Sl. čít. 30. — jak. Nelen že čo gazda to pytlák, ale i pozabučky vedeli si zasko- čiť páni Oruzania. HVaj. BD. IL 40. Z-li si na chvilku do hájku. Vlč. Zl. v oh. I. 53. Nepřítele v bok z. Čsk. Tátoš sa vychytil, zaskočil párrazy a už jich dohonil. Dbš. Sl. pov. I. 314. — kam kudy. Ked si ja za- ženiem (zaženu) ovce turovinkou, veru si zaskočím dolu tou dolinkou. Sl. ps. 11.

407478   Zaskočiti komu kam Svazek: 7 Strana: 1121
Zaskočiti komu kam. Z-lo mu na ne- pravý mlýn (do koláčové dírky, do prů- dušnice při jídle). Us. Šd.

407479   Zaskočiti si Svazek: 9 Strana: 0398
Zaskočiti si. Kůň si z-Čil = šlápl si na korunu. Maš. ruk. 290a.

407480   Záskočník Svazek: 5 Strana: 0252
Záskočník, a, m , der Hinterhälter. Rk.

407481   Záskočnosť Svazek: 8 Strana: 0501
Záskočnosť. Nár. list. 1896. č. 8. 1.

407482   Záskočný Svazek: 5 Strana: 0252
Záskočný, perfid. Dch.

407483   Záskočný Svazek: 10 Strana: 0520
Záskočný. Z. politika. Nár. list. 1904. 124. 1.

407484   Záskok Svazek: 5 Strana: 0252
Záskok, u, m., záskoka, y, f. = zasko- čení, das Hinter-, Wohinspringen, der Ab-, Seitensprung. Nechť se mi z. tento do ci- ziny promine (odchýlení-se od věci). Mus. Z. nepřátelský. Čas. duch. — Z. = pleticha, úskok, die Kabale. — Z. u slupí, aby ryby zpět plovati nemohly, die Absätze, Skarpen bei der Lachsfalle. Jg. — Z. = místo na za- čátku obory, kudy může zvěř do obory, nikoli však zpět vyjíti, der Einsprung. Šp., Dch. — Z. = úraz kopyta, der Kronentritt. Ja. Vz Zaskočiti, Záska. — Z. = skok, západ v zámku. Zámok na jeden, na dva z-ky, keď sa kľúč dva razy da skrútiť, tak že to skočí. Zátur. Či dvere dokoráň, či uzamknuté, či vrzaly si v šumných vánku hrách, Či boly víchrom v záskok přičapnuté. Phld. III. 2. 113.

407485   Záskok Svazek: 9 Strana: 0398
Záskok, u, m. Budu tam míti některé z ky (musím někam zaskočiti, dojíti). Č. (Mus. 1871. 372. )

407486   Záskoka Svazek: 5 Strana: 0252
Záskoka, y, f., vz Záskok.

407487   Zaskoliti Svazek: 5 Strana: 0252
Zaskoliti, il, ení, aufwinseln, aufheulen. Pes zaskolil, liška zaskolila. Us.

407488   Zaskořiti se Svazek: 5 Strana: 0252
Zaskořiti se, il, en, ení, zu früh kom- men. Na Ostrav. Tč.

407489   Zaskotačiti si Svazek: 5 Strana: 0252
Zaskotačiti si, il, ení, sich ein wenig herumtummeln. Vz Skotačiti. Šd.

407490   Zaskovyčeti Svazek: 5 Strana: 0252
Zaskovyčeti, el, ení, aufheulen. Liška zaskovyčela. L.

407491   Zaskrátati Svazek: 5 Strana: 0286
Zaskrátati = zanečistiti. Na Slov. Bern.

407492   Zaskrečať se někde Svazek: 7 Strana: 1121
Zaskrečať se někde = zaseděti se. Mor. Brt. D. 293.

407493   Zaskrečeť Svazek: 10 Strana: 0520
Zaskrečeť. Z-čal na huslích (zaskřípal). Phľd. XXIV. 145.

407494   Zaskrušiti Svazek: 5 Strana: 0253
Zaskrušiti, il, en, ení. — komu kde. Z-li sobě v srdci, compuncti sunt corde. ZN.

407495   Zaskrybati Svazek: 5 Strana: 0287
Zaskrybati, zerkratzen. — co čím: sklo křemenem. Na Ostrav. Tč.

407496   Zaskřabovati Svazek: 5 Strana: 0286
Zaskřabovati = kdo v řeči r. zadrhuje. Cf. Škrhati. Na mor. Val. Vck.

407497   Zaskřečený Svazek: 5 Strana: 0252
Zaskřečený. Z. vejce (nasazené), das Brutei. Us. na Mor.

407498   Zaskřečeti Svazek: 5 Strana: 0252
Zaskřečeti, el, en, ení, aufkrächzen. Jg.

407499   Zaskřehotati Svazek: 5 Strana: 0252
Zaskřehotati, aufkreischen, aufquacken. Žáby z-ly. Us. Tč. — kde. Dravec v po- větří z-tal. Osv. I. 380.

407500   Zaskřípati Svazek: 5 Strana: 0253
Zaskřípati, vz Zaskřípěti. Kká. Td. 19.

407501   Zaskřípěti Svazek: 5 Strana: 0253
Zaskřípěti, zaskřipěti, zaškřipěti, ěl, ění; zaskřípati, zaškřípati; zaskřipnouti, zaskříp- nouti, pnul a pl, ut, utí, losknarren, knir- schen, zuquetschen. — abs. Zaskřipnuly dvéře, Čch. L. k. 85., čapy (čepy). Sldk. 555. — čím: zuby (zubama). V , Ros., Vrch., Němc. Zaškriepol zubama, ako čoby hrom zaprašťal. Mt. S. — co čím: svěradlem (při- skřipnouti). Ja. — kde. Ocelová péra na luku zaskřípěla. Č. Na skřipkách z., zu fie- deln anfangen. Us. Tč. Vz Z. jak. — komu (= špatně zahráti). Šm. — jak. Zaskříp' zuby v jeku zuřivém. Čch. V ústech bez- mocným vztekem zaskřípaly zuby. Kká. K sl. j.194. Kordy strašně zaskřípěly. Kká. Td. 272. Zaškriepol zubama, ako čoby hrom zapraštal. Mt. S. I. 99. — proč. Zaskřípal zuby bolestí. Šml. Z. zuby od zlosti. Tč. — kam: do klepet, zwischen Thür und Angel klemmen. Dch. Z. lano do uzavírky. Pdl. exc. I zrutnú uhodí ze všetkej násily píku, tá zaškriepe na štít Hol. 124. — se. Dch.

407502   Zaskřipnouti Svazek: 5 Strana: 0253
Zaskřipnouti, vz Zaskřípěti.

407503   Zaskřipnutí Svazek: 5 Strana: 0253
Zaskřipnutí, zaskřípnutí, n , die Ein- klemmung, Einquetschung. Dch., Čch. Petrk. 47. Větve drsné z. Vrch.

407504   Zaskřipnutý Svazek: 5 Strana: 0253
Zaskřipnutý; zaskřípnutý, -ut, a, o, ein- geklemmt, eingequetscht.

407505   Zaskřítati se kde: na Svazek: 5 Strana: 0253
Zaskřítati se kde: na tváři (o dětech). Vz Ududati se. Mor. Šd.

407506   Zaskřupati Svazek: 5 Strana: 0287
Zaskřupati, ein wenig knirschen. — čím : zuby. Us.

407507   Zaskřupěti Svazek: 5 Strana: 0287
Zaskřupěti, ěl, ění, zu krachen anfangen. — komu (kde). Cosi mně mezi zuby z-lo. Střásl mu kosti, že mu z-ly. Na Ostrav. Tč.

407508   Zaskstiti co komu Svazek: 7 Strana: 1122
Zaskstiti co komu = proti srsti po- hladiti, rozlobiti. Čože vám tak hrubo z-li, že ste taký rozpaprčený? Slov. Orl. VIII. 215.

407509   Zaskučeti Svazek: 5 Strana: 0253
Zaskučeti, el, ení, aufwinseln, aufheulen, aufjammern. — abs. Vřesk z-čel. Kká. K sl. j. 178. Pes zaskučel. — komu k čemu. Puška má ti k svatbě z-čí. Kká. K sl. j. 46. — kde. Vítr v komíně, pes na dvoře, za chalupou atd. z-čel.

407510   Zaskudlý Svazek: 5 Strana: 0253
Zaskudlý = zaškoudlý, verbuttet, klein. Krok.

407511   Zaskuhrati Svazek: 5 Strana: 0253
Zaskuhrati, aufjammern, in Klagen aus- brechen. Ros. — nad čím Us. Tč.

407512   Zaskujíkat Svazek: 9 Strana: 0398
Zaskujíkat = zaskučeti. Val. Čes. 1. X. 296.

407513   Zaskumliti Svazek: 5 Strana: 0253
Zaskumliti, il, ení, zu winseln anfangen. Na Ostrav. Tč.

407514   Zaskvělosť Svazek: 5 Strana: 0253
Zaskvělosť, i, f., die Erglänzung. Dch.

407515   Zaskvěti Svazek: 5 Strana: 0253
Zaskvěti, zaskvíti, vz -Zastkvěti, Za- stkvíti.

407516   Zaskvrniti Svazek: 5 Strana: 0253
Zaskvrniti, il, ěn, ění, zaskvrňovati, be- flecken. — co čím. Us. Tč.

407517   Zaśky Svazek: 5 Strana: 0253
Zaśky, zaśkej = zase. Slez. Šd., Tč. Také na Mor. a místy i v Čech.

407518   Zaskypaný Svazek: 5 Strana: 0253
Zaskypaný; -án, a, o, verschlafen. Jsi ještě celý z-ný. Na Ostrav. Tč.

407519   Zaskytati Svazek: 5 Strana: 0253
Zaskytati, vz Zaskytnouti.

407520   Zaskytnouti se Svazek: 5 Strana: 0253
Zaskytnouti se, tnul a tl, utí; zaskytati se = vyskytnouti se, zum Vorschein kom- men, sich sehen lassen, apparere. Us. — Mz. 76.

407521   Zaslabnouti Svazek: 8 Strana: 0501
Zaslabnouti. Prchnu jako olšovi klíni, když z-bnou. Chč. S. 70.

407522   Zasladiti Svazek: 5 Strana: 0253
Zasladiti, il, zen, ení; zaslazovati, osla- diti, versüssen, süss machen. — komu co: kávu, čím: cukrem, medem. — komu kde. Ten mu u pána zasladil (ironicky = zasolil). Us. Č.

407523   Zasladle Svazek: 10 Strana: 0520
Zasladle mluviti. Zl. Pr. XXI. 211.

407524   Zasladlosť Svazek: 5 Strana: 0253
Zasladlosť, i, f. = přísladlosť, die Süss- lichkeit. Jg.

407525   Zasladlý Svazek: 5 Strana: 0253
Zasladlý = přísladký, sladkavý, süsslich, süssig. Z. nápoj, jídlo, jablko. Us. Z. bram- bory (příčinou toho bývá mráz). Us. Pta. Ovoce chuti zasladlé. Sš. L. 167., 180.

407526   Zasládní Svazek: 9 Strana: 0398
Zasládní = zasládlý. Čes. 1. VII. 371.

407527   Zasladnouti Svazek: 5 Strana: 0253
Zasladnouti, dnul a dl, utí, süss wer- den. — komu. Zasiadly mu hrušky, přišel zas. US. Č.

407528   Zasladnouti komu Svazek: 10 Strana: 0520
Zasladnouti komu. Zvláštní teplá chuť z-dla jí na rtech. Zl. Pr. XXII. 123.

407529   Zasladohořký Svazek: 5 Strana: 0253
Zasladohořký, süsslich bitter. Presl. Chym. 196.

407530   Zaslamniti Svazek: 5 Strana: 0253
Zaslamniti, il, ěn, ění = slamou posy- pali, mit Stroh bestreuen. U Rychn. Ntk.

407531   Zaslanec Svazek: 5 Strana: 0253
Zaslanec, nce, m. = posel, der Bote, Ge- sandte. Na Slov. Bern.

407532   Zasláněti Svazek: 5 Strana: 0253
Zasláněti, vz Zasloniti.

407533   Zaslání Svazek: 5 Strana: 0253
Zaslání, n, die Ein-, Versendung. Z. zprávy. D. Někteří myslí o nějakém pod pečeťmi z. těch almužen. Sš. 144.

407534   Zaslanice Svazek: 5 Strana: 0253
Zaslanice, e, f., die Gattin des Gesand- ten. Na Slov. Bern.

407535   Zaslaniti Svazek: 5 Strana: 0253
Zaslaniti, il, ěn, ění, salzig machen. Ne- chej masa v rosole, ať se dobře zaslaní. — se komu po čem. Zaslanilo se mu po mase (dostal chuť na maso). Na Ostrav. Tč.

407536   Zasláno Svazek: 9 Strana: 0398
Zasláno, a, n. Nár. list. 1897. č. 149. a j.

407537   Zaslaný Svazek: 5 Strana: 0253
Zaslaný, einge-, versendet. Preč z. V. Z. směnka místní, die Platzrimisse. Šp. — Z. = vypověděný, verbannt. Br. Vz Zaslati.

407538   Zaslatel Svazek: 7 Strana: 1121
Zaslatel, e, m. Koll. Zp. II. 486.

407539   Záslatiny Svazek: 9 Strana: 0398
Záslatiny = pole za slatinami. Pck. Hol. 192.

407540   Zaslav Svazek: 5 Strana: 0253
Zaslav, a, m., osob. jm. Hol. 275.

407541   Zaslávati Svazek: 5 Strana: 0253
Zaslávati = zasýlati. Na Slov. Bern.

407542   Zaslavně Svazek: 5 Strana: 0253
Zaslavně. Potok vyschnul a prorok ode- šol. Osudy sa valia nezaslavne. Zbr. Hry. 245.

407543   Zaslazovati Svazek: 5 Strana: 0253
Zaslazovati, vz Zasladiti.

407544   Zaslechnouti Svazek: 5 Strana: 0253
Zaslechnouti, chni, chna (ouc), chnul a chl, ut, utí; zaslyšeti, el, en, ení; zaslýchati, hören, merken, vernehmen. — abs. To slovo se často nezaslýchá (neslyší se). D. — co: hlas. Ddk. III. 119., Štelc., Ros. To jsem z-chl, když to povídal. Us. Šd. Mať si ju zaslúchla (zaslechla). Dbš. Sl. pov. VI. 14. Všeliký člověk jeho zaslyšal (uslyšel). Pass. 908. Jak bych zaslyšal hlas. Pass. 463. — čeho. Jakž zaslyše tvého hlasu. Hr. rk. 359. Když David těch novin zaslyšel. Martino. — že. Již opět zaslýchám, že ti lidé proti mně volají. V. — co čím. Vlastníma ušima to zaslechl. Tam tehdy sa zrázu obráti a sta- venýma zaslýcha náreky ušma. Hol. 137. — o čem. Zaslechnete-li o slepém zrádci, od- měnu přijme, kdo jej uklidí. Shakesp. Tč. — co kde: v hospodě, na ulici a p. — s infinit. Z-chli ho mluviti. Us. Dch. Ihneď jak chraplavým zaslychnete trúby jačaním k vojně mužov zbúdzať, rozbesnite ľudstvo. Hol. 50.

407545   Zaslechnutí Svazek: 5 Strana: 0254
Zaslechnutí, n., das Hören. Vz Zaslech- nouti.

407546   Zaslemeniti Svazek: 5 Strana: 0254
Zaslemeniti, il, ěn, ění = slemenem opa- třiti, verfirsten. — co: střechu. Us.

407547   Zaslepeně Svazek: 5 Strana: 0254
Zaslepeně, blindlings, ohne Uiberlegung. — Z., frevelhaft, freventlich. Bern.

407548   Zaslepenec Svazek: 5 Strana: 0254
Zaslepenec, nce, m. = zaslepený člověk, der Verblendete. Puch.

407549   Zaslepenec Svazek: 8 Strana: 0501
Zaslepenec, nce, m. Toto slovo se Bl. ne- líbilo, je prý to verbum ineptum. Bl. Gr. 322.

407550   Zaslepení Svazek: 5 Strana: 0254
Zaslepení, n., das Verblenden, die Ver- blendung. Kejklíř činů obratností zrak di- váků mámí; ale mámení (zaslepení) jest, ne divové. Kom. — Z. = zaslepenosť, die Blind- heit. Jg.

407551   Zaslepenost Svazek: 5 Strana: 0254
Zaslepenost, i, f., die Verblendung; Blind- heit. Z. toho lidu jest hrozná. Kram. Na- říkal si na jeho z. Ddk. II. 391.

407552   Zaslepený Svazek: 5 Strana: 0254
Zaslepený; -en, a, o = nevidoucí, ver- blendet. Lid z-ný zvolal na znamení radosti: krleš. Ddk. II. 412. — čím: láskou, vášněmi, Us., zuřivostí. Čch. Dg. 695. — jak. Pouze v ohledu na stav věcí v říši zdáš se býti z-ným. Ddk. V. 15. — Z. = proklatý, ver- flucht. Na Hané. Bkř.

407553   Zaslepěti Svazek: 5 Strana: 0254
Zaslepěti, ěl, ění, zaslepnouti, pl, utí, blind werden. — jak. Na jedno oko. Us. Tč. — Vz Zaslepněti.

407554   Zaslepěti Svazek: 7 Strana: 1121
Zaslepěti. Jos. 21.

407555   Zaslepiti Svazek: 5 Strana: 0254
Zaslepiti, il, en, ení, zaslepovati = zrak otupiti, odníti, blenden, verblenden; učiniti, aby neviděl, verblenden ; zamazati, verschmie- ren. Jg., V. — koho, co. Blesk oči zaslepuje. Štelc. Dary zaslepujú i dobrých rychtárov. Na Slov. Tč. Marnosť lidi zaslepuje a života pozba- vuje. Na Ostrav. Tč. Láska otca zaslepuje, mnoho dítkam povoluje. Na Ostrav. Tč. Z. rudu (zamazati z podvodu, aby jí nebylo viděti). Pam. kut., Am. — co komu: oči, D., rozum. Chmel. — čím. Někomu oči dary z. Ros., Br., Ojíř. Žádnou radou klamnou se nezaslepte. Kká. Td. 327. Císař Fridrich hleděl svět z. svou okázalou úctou ke Kar- lovi Velikému. Ddk. III. 263. Vyjednávám zaslepilo krále Vladislava zvláště slibem o sňatku Heleny. Ib. III. 255. Zakrytě k nim mluvili zaslepujíce jim oči listy. Bart.

407556   Zasleplý Svazek: 5 Strana: 0254
Zasleplý, ein wenig blind.

407557   Zaslepněti Svazek: 5 Strana: 0254
Zaslepněti, ěl, ění = zaslepěti. Slov. Líce zbľadlo a oči jakby zaslepnely. Phld. IV. 10.

407558   Zaslepnouti Svazek: 5 Strana: 0254
Zaslepnouti, vz Zaslepěti, Zaslepněti.

407559   Zaslepnutí Svazek: 5 Strana: 0254
Zaslepnutí, n., das Blindwerden.

407560   Zaslepovač Svazek: 8 Strana: 0501
Zaslepovač, e, m., Blender, m., Sterz. I. 516. a.

407561   Zaslepovati Svazek: 5 Strana: 0254
Zaslepovati, vz Zaslepiti.

407562   Záslib Svazek: 5 Strana: 0254
Záslib, u, m. = zaslíbení, přípověď, das Versprechen, die Verheissung. Pl., Dch., Hlk. Dědic z-bů (žid); Z. Abrahamovi učiněný; Koho za držitele a nositele nových z-bů vyvoliti; Zmaření záslibu; Abrahamovi ale z-bem ho uštědřil Bůh; I my křesťané stá- váme se syny záslibu; Jak se přibližoval čas z-bu, jejž připověděl Bůh Abrahamovi; Naděje z-bu našim otcům daného. Sš. I. 14., 54., 99., II. 36., 53., Sk. 77., 275. (Hý.). — Vz Zásliba, Záslibek.

407563   Záslib Svazek: 7 Strana: 1121
Záslib. Již mu dala z. (slib, že si ho vezme). Prss. Gaz. 28.

407564   Zásliba Svazek: 5 Strana: 0254
Zásliba, y, f. = záslib. Potomkům Abra- hamovým měla se dle z-by boží nejprve spása nabídnouti. MP. Děj. bibl. II. 38.

407565   Záslibek Svazek: 5 Strana: 0254
Záslibek, bku, m. = záslib. Šd. Z-ky (Weihgeschenke) tu s hromničkami na oboze visí spolu. Vm. Sl. poes. III. 343. Vz Záslib, Připomenouti čeho komu.

407566   Zaslíbenec Svazek: 5 Strana: 0254
Zaslíbenec, nce, m. = obětovanec, obla- tus, donatus, budoucí mnich, der Geweihte. Mus. 1880. 466., Dch. — Z. = milenec, že- nich, der Bräutigam. Videl som aj Milenu, lež v náručí zaslúbenca svojho. Lipa 334.

407567   Zaslíbení Svazek: 5 Strana: 0254
Zaslíbení, n., das Versprechen, die Ver- heissung, Gelobung, das Angelobniss. Z. = slib. D. Z. o vysvobození. Br. Z. mezi Bohem a zemí. Kom. Z. se vdovou. Sá. Z. manžel- ské. Dch. Abychom hodni učiněni byli z. Kristových. Mž. 15. Z. to vyzdviženo, vy- prázněno a shlazeno; Abrahamovi povědína jsou z.; Vás zajisté týká se z. Sš. I. 54., II. 36., Sk. 28. A teď slyšíš mnohá z., pro která má člověk plniti božie přikázánie; Jáť jsem cesta, pravda a život: cesta v příkladě, pravda v z., a život v odplacení. Hus. I. 55., 473.

407568   Zaslíbenosť Svazek: 5 Strana: 0254
Zaslíbenosť, i, f., verheissenes Gut. Šm.

407569   Zaslíbený Svazek: 5 Strana: 0254
Zaslíbený; -en, a, o = přislíbený, ver- sprochen, verheissen, gelobt. Z. země = Pa- laestina. Har., Rk. Obraz z-ho vykupitele. MP. Děj. bibl. I. 123. Obrať se ot něho z-ho věčného života čekající. Hus III. 80. — jak. Messiáš z dávna z-ný. BR. II. 209. b. — s kým, verlobt. Dch.

407570   Zaslíbiti Svazek: 5 Strana: 0254
Zaslíbiti, slib, slíbě (íc), il, en, ení; za- slibovati = přislíbiti, versprechen, verheissen, geloben. — co. Jest neposlušen v tom, coj' zaslíbil. Hus. 102. — co, se komu: Bohu. Kom., Br. Jakž sobě sám zaslibuji. V. Vy- svoboditel, kterému jsem se z-bila. Kld. I. 108. Srdce svoje sláve z. Sldk. 347. Zaspievaj slávičok v zelenej brezine, čô ti zasľúbim, veď ti to nezhynie. Mt. S. I. 169. Kristus pán byl předně židům zaslibován. BR. II. 43. b. Zaslibme sobě mír. BO. Slib mi z-bil. Bibl. — co jak: slovem, rukou dáním. Us. Onať jest to, již se mu znova z-la. Us. Tč. Bůh již v starém zákoně vylití ducha sv. zaslíbil skrze proroky. Sš. Ducha sv. skrze pro- roky i skrze svého syna zaslibovati ráčil. BR. II. 393. b. — koho, se kam: do Marie Celle. D Z. se někomu v manželství. Ddk. II. 198. Z. se do kláštera. Us. Tč.— se k čemu: k sňatku. Us. Dch. — se s kým. Us. Tč. — koho za koho. Ovšem ktož Bohu čistotu slíbí, jižť jest sobě jeho za svého manžela a za choti svého osobil a z-bil. Hus III. 205. — co čím. Nemá býti zachována přísaha, jíž co zlého jest z-beno. Hus I. 105. Cf. Z. jak. — koho, se komu v čem. Jedno to, či sa v devu zaľúbiš, či srdce svoje sláve zasľúbiš, či viad ťa zajme obloha, či sa národu svojmu zasvätíš, či v objem šíry ľudstva zaletíš, len zaľub vo všetkom Boha! Sldk. 347. Totoť jest syn mój milý, v němž mi sě dobře zalíbilo. Hus III. 65. — že. Z-bil jsem se (učinil jsem slib), že nebudu pijávať kořalky. Mor. Šd. — s inft. Zaslíbili se býti věčně služebníky. Solf. Bůh ten věčný život netoliko dáti z-bil, ale ten slib přísahou stvrdil. BR. II. 754. Záslibní, vz Záslibný.

407571   Záslibnosť Svazek: 5 Strana: 0254
Záslibnosť, i, f., die Gelobsamkeit. Se- trvati v z-sti. Dch.

407572   Záslibný Svazek: 5 Strana: 0255
Záslibný, Verheissungs-, Versprechungs-, gelobend, Votiv-. Z. důchod, povinnosť, plat, Zlob., slova, chram, obraz. Dch. Nebo z-né slovo toto jest. Sš. I. 97.

407573   Zaslibovati Svazek: 5 Strana: 0255
Zaslibovati, vz Zaslíbiti.

407574   Zaslinění Svazek: 5 Strana: 0255
Zaslinění, n., das Bespeicheln, Begei- fern.

407575   Zasliněný Svazek: 5 Strana: 0255
Zasliněný, vom Speichel beschmiert, be- geifert, Z. ňafľa (nadávka). Mt. S. I. 116.

407576   Zasliniti Svazek: 5 Strana: 0255
Zasliniti, il, ěn, ění; zasliňovati, mit Speichel bedecken, begeifern. — co. Us. Jg., Šd., Tč., Dch.

407577   Zasliňovati Svazek: 5 Strana: 0255
Zasliňovati, vz Zasliniti.

407578   Zaslintati Svazek: 5 Strana: 0255
Zaslintati, zaslintávati, be-, angeifern. — si co. Dítě si košilku zaslintalo. Us — co. Již bych to raději zaslintal (slintáním za- mluvil, verschweigen) Ros. — se. Dítě se z-lo. Us. Tč.

407579   Zaslintošený Svazek: 8 Strana: 0501
Zaslintošený, vz Brzdžiti sa (3. dod.).

407580   Zaslipání Svazek: 5 Strana: 0255
Zaslipání, n., lipia (languor), zastr. Rozk.

407581   Zaslizalosť Svazek: 5 Strana: 0255
Zaslizalosť, i, f. = plnost slizi, die Ver- schleimung. Z. břicha. Hosti.

407582   Zaslizalý Svazek: 5 Strana: 0255
Zaslizalý = plný slizi, verschleimt.

407583   Zasliziti Svazek: 5 Strana: 0255
Zasliziti, il. en, ení, verschleimen. Sm.

407584   Zaslizkalý Svazek: 5 Strana: 0255
Zaslizkalý, verschleimt. Rostl. III. b. 25.

407585   Zaslizlosť Svazek: 5 Strana: 0255
Zaslizlosť, i, f., die Schleimigkeit.

407586   Zaslizlý Svazek: 5 Strana: 0255
Zaslizlý, schleimig. Rostl.

407587   Zasliznatěti Svazek: 5 Strana: 0255
Zasliznatěti, ěl, ění = slizí se naplniti, sich verschleimen. Rostl.

407588   Zásloj Svazek: 5 Strana: 0255
Zásloj, e, m. = prouh, sloj, die Lage, das Lager. Ta skála má zásloje (prouhy z jiného kamene). Us.

407589   Zásloka Svazek: 7 Strana: 1121
Zásloka, y, f., 'enaůós. Dk. Poet. 319.

407590   Záslona Svazek: 7 Strana: 1121
Záslona. Cf. Mkl. Etym. 307. b., Št. Kn. š. 153. Z. jutová, krajková, marokanská, plyšová, ženylová. Exc. Duše volně zřela bez z-ny zlé črnosti. Pravn. 443.

407591   Záslona Svazek: 8 Strana: 0501
Záslona. Slovo toto bylo Blahoslavovi ob- soletum. Bl. Gr. 327.

407592   Záslona, záclona Svazek: 5 Strana: 0255
Záslona, záclona, y, zácloň, ě (na Slov.), f., zásloní, zácloní, n. (Zlob.), záslonka, y, f., záslon, u, m. (Kat. 800.) = opona, stínidlo, der Vorhang, das Rouleaux, die Bedeckung, Verhüllung, Blende, Decke, der Schirm. Jg. V polském, ruském a jihoslov. jazyku jen: záslon, záslona, zasloniti. Ale záclona je také dobré m. záklona; klon, zá- klon = zastření, zakrytí. Vz Zrcadlo. Š. a Ž. 1858. Záslona: Plk., Št., Br., V., St. skl., Ros., Dal. Záclona: Sych., Gníd., Č., V., Troj., Jel., Plk. Tvary záclona, zacloniti a p. jsou dobré, poněvadž se sykavky prosté mění ve smíšené a naopak. Vz Gb. Hl. 102. Cf. s se střídá s c: ssáti — cucati. Z. dře- vená, jutová, krajková, Us. Pdl., stahovací. Včř. Z. I. 47. Z. Do oken, rouleaux; z-nu stáhnouti, zatáhnouti. Dch. Z. na Monstranci, velum. Šd. Z. půdy (ochrana, zástina, die Bodenbeschirmung). Sl. les. Vlasů z. Čch. Bs. 97. V zacloně Páně nijak neklesneš. Nudž. Skrývej mne v své z-ny stínu. Kom. Záclona ot vedra. BO. Ty prosby mají se nám teprv v nebesích úplně dokonati, ale zde jen od polu a v zásloně. Št. N. 53. Z. lesní. Kká. (Osv. V. 34.). Z. římské a řecké. Vz Vlšk. 81., 84., 86. Z. u postele, die Blende. Šk. exc. Z-ny z oken ohrnouti; pod z-nou něco zakrývati. Sych. Z. u svíčky. Papr. Z-nu spustiti. Gníd. Nyní spadla s mých očí z. Us. Noc své z-ny rozprostřela. Plk. Majíc svobodstvo panovánie k zásloně pravdy. Št. I dal si mi z-nu spasenie tvého. Ž. wit. 17. 36. Hříchové mají svou z-u a omluvu. Br. Vz Záclona, Opona. — Z. v dělostřele- ctví = chrastí, kterým střelnice se zakrývá, die Blendung, Verdeckug. Bur. — Z. = ochránce, der Beschützer. I učiněn jest Ho- spodin z. má. Ž. wit. 17. 19. Hospodin z. života mého. Ib. 25. 1. Hospodin upřímých z. věčně bude. Kom.

407593   Záslonek Svazek: 5 Strana: 0255
Záslonek, nku, m. = stříška, der Schild der Mütze. Rk.

407594   Zaslonění Svazek: 5 Strana: 0255
Zaslonění, n., vz Zasloniti. Z. slunce. Troj. — Z. = ochrana. Buď mi v Bohu z. a útočiště. 'L. wit. 30. 3.

407595   Zasloněný Svazek: 5 Strana: 0255
Zasloněný; -ěn, a, o, verhängt. Z. okno. Us. —jak: na polo z-né oči. Šml. Potôček, čistý ako kryštál, tiekol jarčokom jelšami husto zacloneným. Dbš. Sl. pov. V. 88.

407596   Zasloněný čím Svazek: 7 Strana: 1121
Zasloněný čím: štítem, paklířem. Kar. 80., 81.

407597   Záslonice Svazek: 5 Strana: 0255
Záslonice, e, f., das Jalousienfenster. Us. Pdl., Stat. př. kn. 1877. 108.

407598   Zaslonitel Svazek: 5 Strana: 0255
Zaslonitel, e, m., der Beschützer. Hospo- din z. můj. Ž. wit. 17. 3.

407599   Zasloniti Svazek: 5 Strana: 0255
Zasloniti, zacloniti, sloň, il, ěn, ění; zaslá- něti (zacláněti), ějí, ěj, ěje (íc), ěl, ěn, ění; zaslo- ňovati = světlo zastoupiti, zastíniti, zastříti, zatemniti, verdecken, verschleiern, verhüllen, beschatten; ve světle státi, im Lichte stehen, das Licht vertreten; předstírati, vorgeben, entschuldigen; zaštítiti, obrániti, beschirmen, bedecken, beschützen. Jg. — V. — abs. Nic se nevidí, něco zaclání. D. — co, koho. Mrak oblohu zaclonil. Plk. Rozkoše nas za- sloňují a zaslepují. V. Z. slávu svých před- kův. V. Sv. duch tajné vstúpi v tě a moc vrchnie zasloní tě. Hr. rk. 181. Z. = pro- tegere. Ž. wit. 63. 3. Z. střílny, die Schiess- scharten verblenden. Čsk. Rumenec tvár zacloní. Kyt. 1876. 8. Túžba cit môj zaclo- nila, preto zrak môj slzy roní. Sldk. 247. Stieny sú mě zaclonily. Oblak jich stany zaslonieváše. BO. — co, koho, se čím. Za- clonilo se nebe oblaky. Troj. Zaclonil Bůh nebe mračným oblakem. Jel. Tvář svou rouškou z. L. Někoho stínem. V. Plecma svýma z-ní tebe. Ž. wit. 90. 4. Oko dlaní z. Čch. Bs. 86. Modlitby se zacloň svatým štítem.Čch. Mch. 38. Plecima svýma zasloní tobě. Ž. Kl. Zaslonil jej terči od razu. L. Z. se starostí (vymlouvati se). L. Zasloňuje svůj zlý účinek pijanstvím (zastírá). L. — komu. Co mně zacláníš? Ros. Aby mu ne- zacláněl (nestál ve světle). V. On mu zaclání (slávu jeho zastiňuje. Vz Nepřátelství). Prov. Hájičok zacloň hrob synovi. Mt. S. I. 9. — koho kde od čeho. Z níš je v stanu tvém od protivenstvie jazykóv. Ž. wit. 30. 21. Zacloněn bude od vedra. BO. — koho před kým. On vlasť svoju zacloní pred ohnivým drakom. Kuzm. — kdy. U potřebě vás za- clonie. BO. — Zacloniti, vz Záslona.

407600   Zasloniti Svazek: 7 Strana: 1121
Zasloniti. Cf. Mkl. Etym. 307. Z. světlo. Št. Kn. š. 175.

407601   Záslonka Svazek: 5 Strana: 0255
Záslonka, y, f. = stříška, štítek, der Lichtschirm. Šp. — Z. = malá záslona. Vz toto.

407602   Záslonný Svazek: 5 Strana: 0255
Záslonný, schaffend, verdeckend, durch den Vorhang deckend. Dch., Reš., Ráj I. 170.

407603   Záslonoyý Svazek: 8 Strana: 0501
Záslonoyý. Z. krádle. Lizn.

407604   Zásloupí Svazek: 10 Strana: 0520
Zásloupí, n. = místo za sloupem. Msn. II. 195., Zvon III. 241.

407605   Zaslouženě Svazek: 5 Strana: 0255
Zaslouženě, dem Verdienste gemäss, ver- dientermassen.

407606   Zasloužení Svazek: 5 Strana: 0255
Zasloužení, n., das Verdienen, Verdienst, die Würdigkeit, Ne k z., darmo; beze všeho z. V. Vedlé, dle z. Us. Zaplatiti někomu dle z. Sych. Někoho podlé z. trestati. Mž. 83. Aby jim pro z. Kristovo hříchové byli od- puštěni. BR. II. 640. Všechna slova naše mají býti k boží chvále a k našemu z. Aby jejie zaslúžením byla odpuštěna. Hus II. 26. Vedlé z. člověka bude mu měřeno; Většieho jest z. nesmilně v čistotě se zdržeti nežli v manželský stav vstúpiti; Má-li hriešník pravú, plnú žalosť na své hřiechy, že jest jimi pána Boha rozhhěval, tehdy pán Bóh z-ním Ježíše Krista odpustil jest jemu ty hřiechy. Hus I. 86., II. 26., 272., III. 221., 220. — Z., das Verdienen. Z. trestu. D.

407607   Zasloužení Svazek: 7 Strana: 1121
Zasloužení. Každému podlé jeho z. od- platu dá. Št. Kn. š. 122.

407608   Zasloužený Svazek: 5 Strana: 0256
Zasloužený; -en, a, o, verdient. Z. pe- níze. Us. Nežádej nikdo se skvíti v slávě nezasloužené. Shakesp. Kup. b. II. 9. Z. za- pomenutí, Šmb. S. II. 147., trest, J. tr., po- koj, odpočinek, Us. Pdl, díky, Mus. 1880. 174., pokuta. Ej veď srne už aj dosť prestáli, veru nám je zaslúžený ten slncový kôň. Dbš. Sl. pov. V. 78. — Z. učitel, šp. m.: zaslou- žilý. Brs. 201.

407609   Zasloužený čeho Svazek: 7 Strana: 1121
Zasloužený čeho. Byl toho z-ný. Brt. D. Vz Zasloužilý.

407610   Zasloužile Svazek: 5 Strana: 0256
Zasloužile = zaslouženě. Ředitel, rada z. bývalý, emeritirt. Dch. Ale jestliže z. plačie, tehdy pokánie činie. Hus III. 149.

407611   Zasloužilec Svazek: 5 Strana: 0256
Zasloužilec, lce, m. = zasloužilý, ein verdienter Mann. Slovanský z. Phld. 1. 2. 18.

407612   Zasloužilosť Svazek: 5 Strana: 0256
Zasloužilosť, i, f. = zasloužení, das Ver- dienen, Verdienst. Pokuty dle z-sti vymě- řuje. Har. Z-stí Kristovou spaseni jsme. Plk. Lidská z. Kanc. Z. tvých ran. Nitra VI. 177.

407613   Zasloužilosť Svazek: 7 Strana: 1121
Zasloužilosť. Kom. Lab. 79.

407614   Zasloužilý Svazek: 5 Strana: 0256
Zasloužilý = který si něco zasloužil, verdient, verdienstvoll. Z. učitel, Us., před- kové. Sych. Z. člověk, muž, dílo. Tč. Ze- mřel velezasloužilý paedagog. Us. Z-lým se laskavým okazuj. Kmp. Ć. 117. Chvála lidí z-lých je zlým k obtížení. Mor. Tč. Ale tam ani skutek z-lý bude, ani múdrosť, ani uměnie. Hus III. 149. — oč. Utiskovatel nemůže býti o národ z-lý. Vlč. Vladislav o nás z-lý. Ddk. 111. 291. Byly to dvě o víru křesťanskou z-lé ženy. Sš. II. 182. O otčinu svou vysoce z-lý muž. Mus. 1880. 357. O archaeologii naší v nové době z. Km. 1884.— jak. Nad vše svaté z-lá. Hr. rk. 169. — kde. Muž v obci dobře z. Ros. — Z. = zasloužený (pass.), verdient. Z. mzda, Har., Cyr., po- kuta. Pr. m.

407615   Zasloužilý Svazek: 8 Strana: 0501
Zasloužilý = zasloužený. Z. pokuta. XV. stol. Cel. Pr. m. I. 251.

407616   Zasloužitel Svazek: 5 Strana: 0256
Zasloužitel, e, m., wer etwas verdient, erworben hat, der Erwerber. Z. pokoje; V Kristu z-li té milosti; Kristus spásy z. Sš.I. 57., II. 198., 238 Vz Zaslužitel.

407617   Zasloužitelný Svazek: 5 Strana: 0256
Zasloužitelný = k zásluze sloužící, ver- dienstlich. Z. díky. Pam. kut.

407618   Zasloužiti Svazek: 5 Strana: 0256
Zasloužiti, sloužím, služ, slouže (íc), il, en, ení; zasluhovati, zasloužívati = službou, zá- sluhou sobě zjednati, získati, dobyti, dienend o. durch seine Verdienste erlangen, erwerben, er-, verdienen ; učiniti se hodna něčeho, etwas verdienen, sich dessen werth o. würdig ma- chen; odplatiti, vergelten, Einem abdienen, durch Dienste abzahlen. Jg. — abs. Zaslúžils nezaslúžila, to už je na obúch stranách (říká se tornu, kdo si stěžuje, že toho nebo onoho nezasloužil). Na Zlínsku. Brt. Milá duša moja, nedaj sa mi trápiť, keď som neni hoden, abys ma ľubila, však som nezaslúžil, abys ma trápila. Slov. spv. II. 74. — co (sobě). Z. si něco, V., 100 zl., Us., česť, díky, trest. D. Posměch velký zasluhuje, když žebrák žebráka sužuje. Na Mor. Tč. Kdo se ženami obcuje, zlé jméno si zasluhuje. Na Mor. Tč. Každý by rád chlieb mať, ale si ho nevie zaslúžiť. Dbš. Sl. pov. I. 39. Skorej stě vy zaslúžili šibenicu ako já. Pokr. Pot. 19. Pekné cnosti, dobré mravy, vždycky zvitezujú a od Boha i od ludí milosť zasluhujú. Slov. Tč. Neželte mě, panny, paní, zaslóžila sem trestaní. Sš. P. 158. — čeho (sobě): pocty, trestu, Kom., milosti, lásky a přízně, pokuty a trestám, chvály, V., pomsty, Br., nějakého úřadu, Ros., pochvaly. J. tr. Z. komu čeho = odplatiti. Krab., St. skl. A tak dobří urburéři božího i lidského pochválení za- slúžíce. CJB 277. Zasloužiti toho jména. Eus. Zaslúžils prinajmenej večného väzenia. Zbr. Lžd. 175. V čem jsem se provinil, nebo čeho já jsem zasloužil?; Proto zajisté zaslu- huje úplné víry zpráva dějepisce Pešiny. Ddk. II. 234., III. 254. Toho že město Vra- tislav jeho knížecí milosti zasluhovati chce. Pal. Děj. V. 1. 65. Abych ničeho nenašel, co by káry a kázně zasluhovalo; Galaté ra- ději poroku než pochvalného uznaní zaslou- žili. Sš. I. 403., II. 7. Toť chci učiniti, bu- deliť mi toho zasluhovati. Arch. I. 166. Vrchnosti sobě toho zasluhují, když věrnou práci vedou. BR. II. 520. Ponět by zaslúžil ne dieky, ale pokuty. Št. Kn. š. 5. Z. od- platy. Št. Proto smrti z-žil. Žvt. otc. 50. a. Bóh daj i pekla nezaslúžil. Hus I. 153. Přišli jsú k němu rytieři tiežíce, kterak by činili, aby královstvie nebeského zaslúžili? Ib. I. 165. Zřídka odměňnjí se lidé učitelům tou měrou, jak toho zasluhují. Us. Tč. — co, čeho, sobě čím: posty (postěním-se). Dvě kron. Skutky těmi z-žil si vyššího stupně víry. Sš. Sk. 122. Dlouhou prací něco z., Chč. 302., dluhu placením. Hus III. 200. Tím milosti boží zasloužil. Br. Z. si něco tělom (prací tělesnou). Tr. Zasloužil tím božího hněvu Št. — čeho kde: v boji. Us. Co sem u tebe zaslóžil, tym mě obdaruj. Sš. P. 194. V Jerusalemě Kristus smrtí svou ducha svatého lidstvu zasloužil. Sš. Sk. 7. Jakož jest zde každý zaslúžil, tak tam každý i na duše i na těle odplatu vezme. Št. Kn. Š. 28. — čeho (sobě) na kom. Zdali jsem si toho na tobě zasloužil? D., Ml. Dobře, zle na někom si z. Chmel., D. Ze dobře si na JMti zasloužil a zvláště v tom. Skl. II. 85, Ros., Br. Ač si to paní na nich (služeb- nících) z-la, přece by ji byli nenechali za- hynouť. Němc. I. 203. Ale já, pane, neviem, kudy sem toho na vás zaslúžil, že mi vždy úštipné listy píšete. Arch. I. 241. Usilujíce svými skutky a snažnostmi života věčného na Bohu sobě z. BR. II. 507 b. Nic sám od sebe nemóž člověk na Bohu z. Hus II. 69. — se oč, o koho, sich um etwas verdient machen, germanismus m.: získati, zjednati si zásluhy oč, dobyti si zásluh oč, zavázati si koho zásluhami a p. Brs. 2. v. 269. — co, čeho komu jak. Já jsem si to peprně z-žil. Us. Šd. V plné míře zasluhoval její úcty. Hrts. Kristus nám synovství smrtí svou zasloužil. Sš. II. 45. Kristus nám skrze kříž svůj veškerých dober z-žil. Sš. II. 145. Dobrého a chvalitebného jména s prospě- chem sobě zasluhovali. Dač. I. 126. A toho prosíme vaší psané dobrotivé odpovědi a chceme Vaš. Urozenostem s pokornú pilností po vše časy zasluhovati. Arch. III. 306. Ktož jest jé (smrti) s právem z-žil. Alx. BM. v. 346. (HP. 89.). Předcházie sluhy své, dávaje jim věci, a prve než by mohli hodně sami od sebe zaslúžiti. Hus. I. 60. — proč. Ti pro své nešlechetnosti smrti z-li. V. — si čeho za koho. On si toho za nás zasloužil (= od nás). Sá. — aby. Zasloužil toho, aby byl trestán. V. — s inft. Tato zšelmilosť zasloužila by býti do pamětní knihy zapsána. Sych. Člověk taký nezaslúži na svete žíť. Hdž. Čít. 116. A má se báti, aby nezaslúžil slyšeti. Št. Kn. š. 5.

407619   Zasloužiti Svazek: 7 Strana: 1121
Zasloužiti. Synon.: vydělati, získati, tržiti, vyhráti. Vz Mus. 1845. 543. — čeho (čím kdy). Z. věčného života; Neb na toj' dán čas každému, aby v něm z-žil sobě věčné chvály; Abychom zbyli věčné smrti, jiež sme hřiechem z- li. Št. Kn. š. 187., 182., 185. Vaší Msti rád toho z-vati budu (po- vděčen budu). Výb. II. 1249. Já vám toho rád z-žím (za to se odměním). Arch. VIII. 165. My jsme toho z-li. Drk. 167. a, — se komu čeho jak. On se vám toho přátel- sky z-ží (odmění se). Arch. X. 195. — s inft. A v pekle mnoho zlého z-ží jmieti. Št. Kn. š. 39.

407620   Zasloužiti komu čeho Svazek: 9 Strana: 0398
Zasloužiti komu čeho. Ale nám jest jeho (nebeského královstva) zaslúžil (Kristus svou smrtí). St. Bes. 60.

407621   Zasloužiti komu čeho Svazek: 10 Strana: 0520
Zasloužiti komu čeho = odsloužiti se zač. Baw. Ar. v. 5710.

407622   Zaslovenčiti si Svazek: 5 Strana: 0257
Zaslovenčiti si, il, ení = slovensky po- rozprávěti, slovenisch sprechen.

407623   Zásloví Svazek: 5 Strana: 0257
Zásloví, n. = konec slova, der Wortaus- laut. Hlásku v zásloví zoveme zásuvkou. Bž. 35. V z. i» pravidelně jest odsuto: syn, chlap (synB., chlapB); b v z. buď zaniklo aneb bytně obsaženo je v předcházející souhlásce, s níž splynulo: mol (molB.). Bž. 8. Kdy po obojetných souhláskách v z. píšeme y neb i, ukáže tvarosloví. Bž. 14. — Z. = přísloví, das Sprichwort, zastr. Rozk.

407624   Záslovný Svazek: 9 Strana: 0398
Záslovný. Z. t v 3. os. sg. Vz List. fil. 1900. 219.

407625   Zasľúbiti Svazek: 5 Strana: 0257
Zasľúbiti = zaslíbiti. Na Slov.

407626   Zaslučkovati Svazek: 5 Strana: 0257
Zaslučkovati = zakličkovati, zuknüpfen, durchs Knüpfen verschliessen. Bern.

407627   Zásluha Svazek: 5 Strana: 0257
Zásluha, y, f. = zasloužení, der Ver- dienst. V. Z. doměrná, meritum de congruo. Sš. L. 102. Bez z-hy = darmo; kromě z-hy. V. Z. o vlasť. Z-hy sobě získati, míti o koho, o zem. D. Pro jeho mnohé z-hy. D. Zásluh na vlasti dobyl. Berg. Žádných zásluh do něčého neměti. Ráj. Dle zásluh. Z. za něco, z čeho. Rk. Z. nesmrtelná, neocenitelná. Us. Pdl. Z. uvěčniti, verewigen; z-hy něčí od- strkovati, hintansetzen; přičtenou z-hu ně- komu zase odečísti. Dch. Z. není dar náhody, ale pěkné ovoce namáhání šlechetného. Tč. exc. Z-hy Grimmovy na svícen postavil (ob- jevil, ukázal). Bdl. Rač pokuty, hriechy na- šimi zaslúžené, pro svého syna milého drahú zásluhu od nás odvrátiť. Sl. let. I. 314. Kříž pro z-hy (záslužný). J. tr. Toho z. náležela asi nejvíce králi Ladislavu; Kníže Břetislav přičetl mu to schválně v z-hu, poněvadž ...; A to bylo nepopiratelnou jich z-hou; Také privátníci byli pro zvláštní zásluhy půdou odměňováni; Jakýsi Albert získal si tou dobou veliké zásluhy o biskupa. Ddk. II. 296., 365., 407 , IV. 201., VI. 49. Z-hy do- byté smrtí Pána našeho; Zásluze patří od- měna; Pro jich zděděné z-hy; Z-hy potra- tili; Aniž pak se domníval, že z-hami svými jich (milostí) dobývá; Podlé míry zásluh; Tak ty štědrotou svou sobě z-hy boholi- bých lidí osvojiti můžeš; Kristus smrtí svou také sobě zásluh dobyl; Tedy Bůh v nás své vlastní z-hy takořka korunuje; Z-hy si získati; Z-hy ty zakládají se na nekonečné z-ze Kristově; Poněvadž o církev solunskou z-hy si dobyli; Člověk z-hy osobné sobě shromažďuje; Z. hodnosti, meritum de con- digno = odměna dokona se srovnává s pří- rodnou povahou dobrého skutku; z. sluš- nosti, meritum de congruo; Pro přesažité své z-hy o získání pohanů k církvi boží. Sš. I. 58., 114., 119., II. 32„ 39., 113., 154., 166., 168, 177., 204., 238., J. 159., Sk. 122., 179. (Hý.). Lidé mnohé z-hy pro nás činili. List z r. 1536. Cožť já jemu činím, toť se děje pro jeho dobrovolnú ke mně zásluhu. Arch III. 278. To jemu ne z jeho z-hy, ale z milosti boží jest učiněno. BR. II. 39. b. Napřed nejde nebe, ale zásluha. Hkš., Šd., Pk. Jaká zásluha, taková odplata (záplata, výplata. Vz Služba, Mzda). V., Č., Lb. Podlé z-hy se plaťó (platí) dluhy. Na Ostrav. Tč. Z-hy se chválou solí, mnohem se přesolí a málem nedosolí; Z. dobývá chvály lidí roz- šafných, náhoda pochvaly světa; Vtipy a z-hy jestli výkladu potřebují, jsou mdlé. Sbor. uč.

407628   Zasluhování Svazek: 5 Strana: 0257
Zasluhování, n., das Verdienen, Ver- dienst. My ne skutky, ne z-ním, ale smilo- váním božím k nesmrtelnosti přicháziemy. Vš. Jir. 537. Věrné znajíce z., kteréž nám svrchupsaný Václav činil. Arch. IV. 183.

407629   Zasluhovati Svazek: 5 Strana: 0257
Zasluhovati, vz Zasloužiti.

407630   Zaslúchnúti Svazek: 5 Strana: 0257
Zaslúchnúti = zaslechnouti. Slov. Bern.

407631   Záslunečný Svazek: 5 Strana: 0257
Záslunečný, hinter der Sonne gelegen.Dch.

407632   Záslunečný Svazek: 10 Strana: 0520
Záslunečný ráj. Zr. Krist. 111. Sr. V. 257.

407633   Zásluní Svazek: 5 Strana: 0257
Zásluní, n. = místo za sluncem, kam slunce nesvítí, ein Ort ohne Sonnenlicht. Se- díme v z. Mor. Tč., Knrz.

407634   Zasluniti se Svazek: 5 Strana: 0257
Zasluniti se, il, ěn, ění, sonnig werden. Čekáme, až se z-ní, až déšť přendě. Na Ostrav. Tč.

407635   Záslušný Svazek: 5 Strana: 0257
Záslušný = slušný, gehörig. Zlob.

407636   Zaslužebník Svazek: 5 Strana: 0257
Zaslužebník, a, m., der etwas verdient hat. Ms.

407637   Záslužek Svazek: 5 Strana: 0257
Záslužek, žku, m. = výdělek, der Er- werb. Us.

407638   Zaslúžilý Svazek: 10 Strana: 0520
Zaslúžilý = záslužný. Z. skutky. Gest. B. 18b. Vz Zasloužilý,

407639   Zaslužitel Svazek: 5 Strana: 0257
Zaslužitel, e, m., vz Zasloužitel. Sš. I. 57.

407640   Zaslúžiti Svazek: 10 Strana: 0520
Zaslúžiti, vz Zasloužiti.

407641   Zaslužitivý Svazek: 9 Strana: 0398
Zaslužitivý. Ty skutky jsú nám z-vy ? nebeskému království. Rozb. II. 149. Vz -itivý.

407642   Záslužka Svazek: 7 Strana: 1122
Záslužka, y, f., Verdienstmedaille. Slov. Tóth. B. 182.

407643   Záslužník Svazek: 5 Strana: 0257
Záslužník, a, m., ein verdienstvoller Mensch. Rk.

407644   Záslužnosť Svazek: 5 Strana: 0257
Záslužnosť, i, f., die Verdienstlichkeit. D., Dch. Z. mladých tehdáž poetů. Nitra VI. 195. Menší nebezpečí s rovnou z-stí přijměly biskupa k tomu: Obecnému přesvědčení o z-sti takovýchto skutků děkujeme naše kláštery. Ddk. III. 160., IV. Nauka o z-sti dobrých skutků. Sš. L. 119.

407645   Záslužný Svazek: 5 Strana: 0257
Záslužný = zásluhu v sobě zavírající, verdienstlich, verdienstvoll. D. Z. čin. Us. Z. kříž (za zásluhy daný) Rk., J. tr. Z. dílo, Tč., peníz, J. tr.. skutek. Šd. Z. příčina čeho: Smrť Páně z-ná. Sš. I. 57., Sk. 163.

407646   Zaslýchati Svazek: 5 Strana: 0257
Zaslýchati, vz Zaslechnouti.

407647   Zaslynouti Svazek: 5 Strana: 0257
Zaslynouti, nul, utí, bekannt werden. — kam o čem. Až k nám to z-lo o něm, že se dobře učí. Na Ostrav. Tč.

407648   Zaslyšeti Svazek: 5 Strana: 0257
Zaslyšeti, vz Zaslechnouti.

407649   Zaslzavěný Svazek: 5 Strana: 0257
Zaslzavěný, thränenfeucht. Lud se z-ma očima vracel sa domov. Lipa 343.

407650   Zaslzavěti Svazek: 5 Strana: 0257
Zaslzavěti, ěl, ění, thränenfeucht werden. Vz Zaslzeti.

407651   Zaslzaviti Svazek: 5 Strana: 0257
Zaslzaviti, il, en, ení, bethränen, thränen- feucht machen. — co komu: oči. Us. Tč. Vz Zaslziti.

407652   Zaslzený Svazek: 5 Strana: 0257
Zaslzený;-en, a, o = zaslzavěný. Z. tvář, Vlč., zraky, Šml., oči. Sá. Pohledl se z-ným zrakem do mé tváře. Nitra VI. 308.

407653   Zaslzeti Svazek: 5 Strana: 0257
Zaslzeti, el, ení, zu thränen anfangen. Ani nezaslzel. Ros. V oblacích se rozsvítilo, až oči z-ly. Tbz. — Šml. I. 41., Němc. I, 257.

407654   Zaslzeti proč Svazek: 10 Strana: 0521
Zaslzeti proč: bolestí. Us.

407655   Zaslziti Svazek: 5 Strana: 0257
Zaslziti, il, en, ení = zaslzaviti. — co komu. Rozpomienka zaslzila mu oko. Klčk. V. 28. — se. Oko se zaslzilo. Sb. vel. III. 29. Až se oči zaslzují. Kká. Td. 121.

407656   Zaslziti Svazek: 10 Strana: 0521
Zaslziti. Krist. 74a., Pass. 334. — Mš. Ty prahanebné doutníky oči zaslzují. Slám. Put. 22.

407657   Zaslznouti Svazek: 5 Strana: 0257
Zaslznouti, znul a zl, utí, thränen. Jád. rkp.

407658   Zasmädlý Svazek: 5 Strana: 0257
Zasmädlý = žíznivý, durstig. Na Slov. A keď sme prešli skoro bez oddychu z dlí, hladní. Phld. III. 1. 28. 306

407659   Zasmädnúť Svazek: 5 Strana: 0258
Zasmädnúť, dnul a dl, utí, durstig werden. Na Slov.

407660   Zasmädnutí Svazek: 5 Strana: 0258
Zasmädnutí, n., das Dürsten, der Durst. Na Slov.

407661   Zasmädnutý Svazek: 5 Strana: 0258
Zasmädnutý; -ut, a, o = zasmädlý. Slov.

407662   Zasmáhlý Svazek: 7 Strana: 1122
Zasmáhlý = brňavý, braun. Z. tvár. Slov. Rr. Sb.

407663   Zasmáhnouti Svazek: 7 Strana: 1122
Zasmáhnouti = zasmažiti. Z. vejce. Prss. Gazd. 31.

407664   Zasmání Svazek: 5 Strana: 0258
Zasmání, n., das Auflachen. Vz Zasmíní. Ukázka pro z., die Lachprobe. Dch. Nápadné, nemístné z. Kom.

407665   Zasmáti Svazek: 10 Strana: 0521
Zasmáti se.

407666   Zasmáti se Svazek: 5 Strana: 0258
Zasmáti se (na Ostrav.: zasmjoť se; od Rožnova až po Uh. Hrad.: zasmíti se. Tč.), směji, směj, je (íc), smál, ání; zasmívati se, zu lachen anfangen, auflachen, ein wenig lachen. — abs. Z. se a smáti se mravného jest obyčej, chechtati se nezdvořilá věc jest. Kom. Diev- čátko si chodí po slobodě, ako tá rybôčka v bystrej vode. Keď ide po poli, veselí sa, keď vidí šuhajka, zasmeje sa. Sl. spv. I. 30. Zasmej sa a nehaj tak, nebo: Zasmej sa a nepovedz ani slova (vyhneš se hněvu, mrzu- tosti). Slov. Zátur. Zasmejme sa, lepšie nám bude šmakať (před jídlem); Zasmejme sa, lepšie nám stroví (po jídle). Na Slov. Zátur. Zatočil se a zasmál se, zlatý prsten zasvítil se; Skočil s koňa, zatočil se, liščil děvce a zasmíl se. Sš. P. 114., 192. Teofilus zasmiev sě. Výb. II. 20. Vece zasměv sě (arridens). BO. Zasmiechu se všichni. Pass. 291. Zasmál se. Št. Ř. 101. — k něčemu. V., Ros. Kom- missaři se k tomu (k té prosbě) jen zasmáli. Mus. 1880. 35. Baba k teleti sě zasmievši. Výb. II. 37. — něčemu. Háj. Bylo se čemu zasmáti. Brt. S. 107. Kdo sobě svědom, za- směje se klevetám. Us. Šd. Zasmej sa mi: nechce sa mi. Mt. S. I.153. Hraj že, muzika, vesele, nech sa nám naša mladá nevesta za- smeje. Sl. spv. III. 112. Tomu se zasmiev vece. Pass. 221. — nač, na koho. Us., Vus. Prisahala Marča u koscele smele, že sa na druheho nikda nezasmeje. Sl. spv. V. 200. Ty si sa nazdala, že ťa ten miluje, který sa na tebe úprimne zasmeje. Sl. ps. 71. — proti komu. A já jsem sě zasmál proti panu Blažkovi řka: Jáť zlodějem nejsem. NB. Tč. 235. — jak. Z. se z plna hrdla. Us. Zasmál se až do modra (až zmodral). Ehr. 95. Len pod jeden bajúz zasmial sa. Dbš. Sl. pov. II. 88. Tak sem se už neza- smála na dávné časy. Us. Vk. Hlasno sa zasmiala. Ppk. I. 84. Z hloubi duše se z. Vrch. A jako sa ona modlí, len Ľubka hla- site zo sna sa zasmeje. Dbš. Sl. pov. 28. — proč. Šuhaj si zapäl to pero za klobúčik a tu od veľkého blesku zasmial sa celý kraj. Dbš. Sl. pov. I. 504. — kdy. Jak na ni kouknu, hned se zasměje. Píš. Šd. Teď po roce se tomu zasměju. Shakesp. Tč.

407667   Zasmáti se čemu Svazek: 9 Strana: 0398
Zasmáti se čemu. Kom. Ohláš. 137.

407668   Zasmáti se zač Svazek: 7 Strana: 1122
Zasmáti se zač. Nezasmial by sa ani za bachratého (kotného) vrabca, za drevený groš. Slov. Rr. Sb.

407669   Zasmážati Svazek: 5 Strana: 0258
Zasmážati = zasmážeti. Vz Zasmažiti. Slov.

407670   Zasmažení Svazek: 5 Strana: 0258
Zasmažení, n., vz Zasmažiti.

407671   Zasmaženica Svazek: 5 Strana: 0258
Zasmaženica, e, f. = zasmažená polívka, zasmažené, zapražené jídlo. Kdo by jedl tu z-cu? Mor. Šd.

407672   Zasmaženka Svazek: 5 Strana: 0258
Zasmaženka, y, f. = zasmaženica. Máme skoro pořád jen z-ku. U Rychn. Ntk.

407673   Zasmažený Svazek: 5 Strana: 0258
Zasmažený; -en, a, o = zapražený. Z. polévka, Einbrennsuppe. Ve vých. Čech. a na Mor. Kšá., Šd.

407674   Zasmážeti Svazek: 5 Strana: 0258
Zasmážeti, vz Zasmažiti.

407675   Zasmažiti Svazek: 5 Strana: 0258
Zasmažiti, il, en, ení; zasmážeti, zasma- žovati = zapražiti, einbrennen in Butter, anfangen zu prägein, einprägein, einschmo- ren.— co: polívku, zelí. MM. — co kde: ko- blišky v másle, v sádle. Vz Smažiti. Ryby v másle z. Us. Tč. — komu kde. Keď ti tam zasmažili, nech ti to na duši zhorí. Lipa I. 65. — co čím. Polívečku jablúškovú, po- pelem ju z-la. Sš. P. 678. Už sem se já na- učila, jak mužovi vařiť, polívečku votrubovó, plevami zasmažiť. Sš. P. 480. Děvča ze Se- nice, navar šošovice. Já bych navarila, čím bych zasmažila? Sl. ps. Šf. II. 80. Bolo po- tom aj v dome botárovom omasty, žena te- šila sa, že bude mať aj čím zasmážať aj na čom vypekať. Dbš. Sl. pov. VIII. 12.

407676   Zasmažiti komu Svazek: 8 Strana: 0501
Zasmažiti komu = zatopiti. Phľd. 1894. 373.

407677   Zásmažka Svazek: 5 Strana: 0258
Zásmažka, y, f. = zasmažená jíška, pra- ženka, die Einbrenne. Us. Dšk.. Brnt., Kšá., Šd., Mtl., Kál., Tč., Knrz. Dle Dch. z. = na řídko a bledo, jíška na husto a hnědo. Z-kou zelí zasmažiti. Mor. Bkř. Přismoudlá z. Us. Tč. Z. uskořepí rendlík, když ji neobracáš. Mor. Tč. Máslo na z-ku. Poh. II. 46. — Z. = omáčka, die Sauce. V jihových. Mor. Brt.

407678   Zásmažkový Svazek: 5 Strana: 0258
Zásmažkový, Einbrenn-. Z. polívka (za- pražená), Mor. Šd, Sd., mouka (na zásmažku), das Einbrennmehl. Šd.

407679   Zasmažovati Svazek: 5 Strana: 0258
Zasmažovati, vz Zasmažiti.

407680   Zasmečkovati Svazek: 5 Strana: 0258
Zasmečkovati, vz Zaslučkovati. Bern.

407681   Zásměch Svazek: 5 Strana: 0258
Zásměch, u, m. = zasmání, das Auflachen.

407682   Zasmekati Svazek: 5 Strana: 0258
Zasmekati, vz Zasmeknouti.

407683   Zasmekávati Svazek: 5 Strana: 0258
Zasmekávati, vz Zasmeknouti.

407684   Zasmeknouti Svazek: 5 Strana: 0258
Zasmeknouti, knul a kl, ut, utí; za- smekati, zasmyknouti, zasmykati, zasmeká- vati = zadrhnouti, zavázati, einen Knoten schlingen. Ros. — co: vůz, die Schleife an- ziehen. Dch. — Z. = zajíti, wegschlüpfen. — Z. co = zatáhnouti, hin-, verschleppen. Ros. — co kam. Us. Tč. — kde. Zasmyklo mě ve skráni, v líci, v hlavě. Us. Šd.

407685   Zasmeknouti Svazek: 8 Strana: 0501
Zasmeknouti, zasmekati. Z-knul mu pro- vaz na krk. Mor. Nár. list. 1896. č. 203. odp. feuill.

407686   Zásměšky Svazek: 5 Strana: 0258
Zásměšky, ů, pl., m. = směšné věci, wit- zige Reden, zum Lachen. Chmel. Lex. 511.

407687   Zásměšný Svazek: 5 Strana: 0258
Zásměšný = smích vzbuzující, lächerlich. Z. přípovídky. Reš.

407688   Zasměšovati Svazek: 5 Strana: 0258
Zasměšovati, vz Zasmísiti.

407689   Zásměť Svazek: 8 Strana: 0501
Zásměť, i, f. = sněť v obilí. Záp. Mor. Brt. D. II. 422.

407690   Zasmetaněný Svazek: 8 Strana: 0501
Zasmetaněný = smetanou pokropený a p. Čes. 1. V. 37.

407691   Zasmetění Svazek: 5 Strana: 0258
Zasmetění, n., vz Zasmetiti.

407692   Zasmetěný Svazek: 5 Strana: 0258
Zasmetěný; -ěn, a, o = plný smetí, voll Kehricht, Staub. Z. voda. Us. Šd.

407693   Zasmetiti Svazek: 5 Strana: 0258
Zasmetiti, il, ěn, ění, mit Kehricht, Staub beschmutzen, anfüllen. Na Mor. a ve Slez. — co. Vítr z-til vodu. Šd. — co čím: jizbu slamou. Us. Tč.

407694   Zasměvač Svazek: 5 Strana: 0258
Zasměvač, zasmívač, e, m., der Lacher, Hohnlacher. Vus.

407695   Zasmieti se Svazek: 10 Strana: 0521
Zasmieti se. Pís. o Dor. 178b.. 79. Sr.

407696   Zasmíní Svazek: 5 Strana: 0258
Zasmíní, n. = zasmání, zastr. Ižádné zasmienie. ML. 89.

407697   Zasminkkati se na koho Svazek: 9 Strana: 0398
Zasminkkati se na koho = zasmáti se (o dětech). Mtc. 1899. 227.

407698   Zasmíšiti Svazek: 5 Strana: 0258
Zasmíšiti, směš, il, en, ení; zasměšovati = k smíchu pobuditi, zum Lachen bringen, Lachen erregen, Kurzweil treiben. — koho. Solf., Kron, tur., Lom.

407699   Zasmívač Svazek: 5 Strana: 0258
Zasmívač, vz Zasměvač.

407700   Zasmívati se Svazek: 5 Strana: 0258
Zasmívati se, vz Zasmáti se.

407701   Zásmol Svazek: 7 Strana: 1122
Zásmol, u, m., v lodn., Bray, m. Rk.

407702   Zasmolenec Svazek: 5 Strana: 0258
Zasmolenec, nce, m. = zasmolený. Čierny z. z najhlbšieho pekla. Dbš. Sl. pov. II. 89.

407703   Zasmolení Svazek: 5 Strana: 0258
Zasmolení, n., das Verpichen, die Ver-, Zupichung. Bern.

407704   Zasmolený Svazek: 5 Strana: 0258
Zasmolený; -en, a, o, mit Pech verschmiert, verpicht, zugepicht. Z. sud, Bern., čepice. Šd.

407705   Zasmoligať sa Svazek: 10 Strana: 0680
Zasmoligať sa = zasmoliti, ušpiniti. Brt. SI.

407706   Zasmoliti Svazek: 5 Strana: 0258
Zasmoliti, il, en, ení; zasmolovati, za- smolívati, mit Pech verschmieren, ein-, ver- pichen; zupichen. — co čím: putnu smolou. Fajku špatným kouřením z., unrein machen, verunreinigen. Us. Tč. — co komu. Z. si kabát (umazati, beschmieren). Us. Urežem ti vrkoč a z-lím hlavu. Zbr. Lžd. 56. — se = zamazati se. Us.

407707   Zasmolívati Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmolívati, vz Zasmoliti.

407708   Zasmolovati Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmolovati, vz Zasmoliti.

407709   Zasmouceti Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmouceti, vz Zasmutiti.

407710   Zasmouditi Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmouditi, zasmuditi, smuď, smoudil, zen a ení; zasmuzovati = připáliti, an- brennen. — co: pečeni, krmi. Ros. — se kde. Mléko se na ohništi z-dilo. Tč.

407711   Zasmoudlina Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmoudlina, y, f., etwas Brenzliches. Rk.

407712   Zasmoudlosť, i Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmoudlosť, i, f. = zasmudlosť.

407713   Zasmoudlý Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmoudlý = zasmudlý, zasmouzený.

407714   Zasmoudnouti Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmoudnouti = zasmudnouti.

407715   Zasmoušeti Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmoušeti, vz Zasmušiti.

407716   Zasmoušilý Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmoušilý, vz Zasmušilý.

407717   Zasmoušiti se Svazek: 7 Strana: 1122
Zasmoušiti se, vz Zasmušiti. Jrsk.

407718   Zasmrádati Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmrádati, vz Zasmradnouti.

407719   Zasmradění Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmradění, n., vz Zasmraditi. Bern.

407720   Zasmraděný Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmraděný; -ěn, a, o, vz Zasmraditi.

407721   Zasmraditi Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmraditi, smraď, dě (íc), il, ěn, ěný, stinkend machen, einen Gestank machen. — abs. Keď čert nemôže nic horšieho urobiť, aspoň zasmradí. Na Slov. Zátur. — kde. Ten tu zasmradil! Us. Kdo to v jizbě z-dil? Us. Šd. — čím. Jizbu kouřením z. Us. Tč. — Z. = trochu zatopiti, ein wenig heitzen. — jak. Zasmraďte trochu, aby zde nebylo tak zima. Us. Vck.

407722   Zasmraditi se Svazek: 7 Strana: 1122
Zasmraditi se. Jen se po něm z-lo (zmi- zel. Čce. Tkč.

407723   Zasmradlý Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmradlý, verstunken, stinkend. Z. kůže, maso (chycené). D. Cf. Začuchlý.

407724   Zasmradnouti Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmradnouti, dnul a dl, utí, zasmrá- dati, anfangen zu stinken, stinkend werden. — abs. Maso, vejce zasmradlo (smradlavým se stalo), Us., už zasmrádá. Šd. Maso v ko- moře z-dlo. Us. Dch.

407725   Zasmrádnouti Svazek: 8 Strana: 0501
Zasmrádnouti. Zasmrádla zem Mohame- dem. Hudc. 60.

407726   Zasmradnutí Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmradnutí, n., das Stinkendwerden. Bern.

407727   Zasmradnutý Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmradnutý; -ut, a, o, stinkend ge- worden. Na Slov. Bern.

407728   Zasmrcovati Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmrcovati, vz Zasmrtiti.

407729   Zásmrčí Svazek: 7 Strana: 1122
Zásmrčí, n., ein Ort hinter dem Fichten- wald. Sl. les.

407730   Zasmrdati Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmrdati, vz Zasmrděti.

407731   Zasmrdění Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmrdění, n., das Stinken.

407732   Zasmrděti Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmrděti, 3. os. pl. -dí, ěl, ění; zasmr- dati = zasmradnouti, stinkig werden, an- fangen zu stinken. Lom. — Z. = zasmraditi, einstänkern. Ten tu zasmrděl. Ros.

407733   Zasmrděti v čem Svazek: 9 Strana: 0398
Zasmrděti v čem. Člověk zasmradí v hříších. Št. Bes. 88.

407734   Zasmrditi se Svazek: 10 Strana: 0521
Zasmrditi se. Kom. Did. 236. Sr. Za- smrděti v II. Přisp. 398.

407735   Zasmrdnouti Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmrdnouti = zasmradnouti. Bern.

407736   Zasmrdnutí Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmrdnutí, n. = zasmradnutí. Bern.

407737   Zasmrdnutý Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmrdnutý = zasmradnutý.

407738   Zasmrkání Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmrkání, n., vz Zasmrkati.

407739   Zasmrkaný Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmrkaný; -án, a, o, verschnäuzt. Z. šátek. Us.

407740   Zasmrkati Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmrkati, einrotzen. — co: šátek.

407741   Zasmrknouti se Svazek: 7 Strana: 1122
Zasmrknouti se. Abend werden, zu dämmern anfangen. Němc.

407742   Zasmrtiti Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmrtiti, il, cen, ení; zasmrcovati = usmrtiti, tödten. Chmel. — koho čím.

407743   Zasmucení Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmucení, n., die Betrübung.

407744   Zasmucenosť Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmucenosť, i, f. = smutek, die Be- trübniss.

407745   Zasmucený Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmucený; -en, a, o = smutný, betrübt. Z. oko. č. Vz Zasmútený.

407746   Zásmucká Svazek: 5 Strana: 0259
Zásmucká, é, f. Z. Markyta. Žer. Zap. I. 176. Z. Marie. Vz Blk. Kfsk. 452.

407747   Zásmucký Svazek: 5 Strana: 0259
Zásmucký ze Zásmuk Zdeněk. Vz Blk. Kfsk. 927., Sdl. II. 234.

407748   Zasmucovati Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmucovati, vz Zasmutiti.

407749   Zasmudění Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmudění, n., vz Zasmuditi. Bern.

407750   Zasmuděný Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmuděný; -ěn, a, o, vz Zasmuditi. Bern.

407751   Zasmuditi Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmuditi, vz Zasmouditi.

407752   Zasmudlina Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmudlina, y, f. = připálenina, ge- branntes Wesen, Geruch. Plk.

407753   Zasmudlosť Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmudlosť, i, f. = smudlina. Bern.

407754   Zasmudlý Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmudlý = zasmoudlý, angebrannt.

407755   Zasmudnouti Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmudnouti, dnul a dl, utí, räucherig, brenzlich werden. Bern. — jak kde. Mléko na ohništi trochu z-dlo. Us. Tč.

407756   Zasmudnutí Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmudnutí, n., das Brenzlichwerden.

407757   Zasmudnutý Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmudnutý; -ut, a, o, brenzlich ge- worden. Vz Zasmudlý. Na Slov. Bern.

407758   Zásmuch Svazek: 5 Strana: 0259
Zásmuch, u, m. = zasmušení, zasmuši- losť, düsteres, finsteres Wesen. Div. oz. ochot.

407759   Zásmuk Svazek: 7 Strana: 1122
Zásmuk, a, m., os. jm. Výb. I. 1022.

407760   Zásmuky Svazek: 5 Strana: 0259
Zásmuky, dle Dolany, Zasmuk, mě. v Kou- řimsku. Vz S. N., Tk. V. 98., Blk. Kfks. 1458., Sdl. I. 259., III. 308.

407761   Zasmušení Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmušení, n., vz Zasmušiti.

407762   Zasmušený Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmušený; -en, a, o = zasmušilý. Vz Zasmušiti. Od některého času bývá starý pán proti svému obyčeji mrzut a zasmušen. Nitra VI. 229. Z. tvář, Jel., obličej, Kom., pýcha. Jel. — proč: zámutkem. Jel.

407763   Zasmušil Svazek: 8 Strana: 0501
Zasmušil, a, m., býv. ryb. u Poděbr. NZ. IV. 100.

407764   Zasmušile Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmušile = zamračeně, finster, sauer. Z. hleděti. Ros. Z. se škaredí. Sych.

407765   Zasmušilec Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmušilec, lce, m. = zasmušilý člověk, ein finsterer Mensch, Sauertopf. Čch. Dg.

407766   Zasmušilec Svazek: 8 Strana: 0501
Zasmušilec, lee, m. = bařinář tlustorohý, brouk. Vz Klim. 134.

407767   Zasmušilosť Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmušilosť, i, f. = zamračenosť, finsteres Wesen, düsteres, saueres Sehen. Záv., Sych., Němc. Exequie za sebe jako za zemřelého složiti dal a jim s manželkou svou obcoval, což z. ducha prozrazuje. Ddk. III. 84.

407768   Zasmušilosť Svazek: 9 Strana: 0398
Zasmušilosť, i, f. Vz Osuhlosť.

407769   Zasmušilý Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmušilý, zasmoušilý = smutný, ne- vlídný, sauersichtig, finster, sauertöpfisch. Z. tvář, Ros., obličej, D., čelo, Chmel., den, nebe. Dům z-lou chmurou mrákotný, durch trübes Gewölk verdüstert. Dch. Z. hvozd, Mkr., mrak, Kká. Td. 129., zeleň lesa. Hrts. Z-lý jako podzimní nebe. Šml. Z. obraz. Sš. II. 98. Pišta byl z-lým, viac času na majeri strávil. Lipa 201. Biskup vážného, z-ho cho- vání po způsobu farizeů nikdy nemiloval. Ddk. III. 221. Cf. Sedí jako hořká huba (houba). Na Hané. Vck. — kde: mezi ve- selými z-lý. Kom.

407770   Zasmušilý Svazek: 9 Strana: 0398
Zasmušilý, Byl z. jako podzimní nebe. Šml. V. 140. Vz Osuhlý.

407771   Zasmušiti Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmušiti, il, en, ení; zasmoušeti, el, en, ení; zasmušovati = zamoutiti, trüben, trübe machen, verfinstern, düster machen; se = zamoutiti se, škarediti se, düster werden, sich verfinstern, sich trüben. Jg. — co: tvář, Br., něčí oči. Jel. — koho. Ros. — se. Slunce se také někdy zasmuší. Kom. Tvář jeho se z-la. Us. — Z. se = škaredě hleděti. Ros. — se, koho čím. Kraj soumrakem se za- smušuje. Hlas. Z. koho nevděkem.

407772   Zásmut Svazek: 5 Strana: 0259
Zásmut, u, m. = rmut. Pl.

407773   Zasmútený Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmútený = zasmucený. Na Slov. Z. čielce chlapcovo hneď začalo sa vyjasnievať. Dbš. Sl. pov. III. 91. Z. čas. C. Čt. II. 97.

407774   Zasmutilý Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmutilý, betrübt, Dch.

407775   Zasmutitel Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmutitel, e, m., der Betrüber.

407776   Zasmutitelka Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmutitelka, y, f., die Betrüberin.

407777   Zasmutiti Svazek: 5 Strana: 0259
Zasmutiti, il, cen, ení; zasmucovati (zastr. zasmouceti), betrüben. — koho, se. L., Měst. bož. Zasmútil sa, zamyslel sa. Dbš. Sl. pov. I. 443. — kdy. Kráľovič sa na to (potom) zasmútil a hlboko zamyslel. Ib. I. 227. — 306* kde. Poď so mnou, neplaz sa zemou, poď z týchto večných bolestí snemov ta, kde duše nezasmúťa. Sldk. 324. — od koho. Jich život pokojný a domácí od takových zlostníkóv ukrutně zasmucován býval. Arch. III. 71. — nad čím. Devu nevinnú jaksi zmútily slova tajného zlosyna, ťahy jej tvári tiež zasmútily nad tým, čo satan zpomína. Sldk. 289.

407778   Zasmutniti Svazek: 5 Strana: 0260
Zasmutniti, il, ěn, ění, betrüben. — se. Sbn., Dch.

407779   Zasmuzovati Svazek: 5 Strana: 0260
Zasmuzovati, vz Zasmuditi.

407780   Zasmyčiti Svazek: 5 Strana: 0260
Zasmyčiti, il, en, ení, hin-, verschleppen. — co kam: haluze do dvora, mrtvého do lesa. Na Ostrav. Tč. Vz Zasmeknouti.

407781   Zasmyčiti koho kam Svazek: 8 Strana: 0501
Zasmyčiti koho kam = zasmýkati, za- táhnouti. De šerhovně ho z-čil. 1724. Pras. Řem. 47.

407782   Zásmyk Svazek: 5 Strana: 0260
Zásmyk, u, m., der Hemmschuh (u vozu). Na Slov. Hdž. Šlb. 85.

407783   Zasmykati Svazek: 5 Strana: 0260
Zasmykati, vz Zasmeknouti.

407784   Zásmyslný Svazek: 5 Strana: 0260
Zásmyslný, metaphysisch. Z. pravdy. Exc.

407785   Zásmyslový Svazek: 7 Strana: 1122
Zásmyslový = nadsmyslný, übersinnlich. Nz Cf. Jg. Slnosť 33.

407786   Zasňažený Svazek: 7 Strana: 1122
Zasňažený = zasnežený. Phľd. IV. 520.

407787   Zasnědlý Svazek: 5 Strana: 0260
Zasnědlý = násnědlý, drobet snědý, ein wenig schwarzbraun.

407788   Zasnědnouti Svazek: 5 Strana: 0260
Zasnědnouti, dnul a dl, utí, braun wer- den. — kde: na slunci. Us. Tč.

407789   Zasnění Svazek: 5 Strana: 0260
Zasnění, n., das Einschlafen. Mus. V. a. 4.

407790   Zásněť Svazek: 5 Strana: 0260
Zásněť, i, f, zásnět, u, m., zásněta, y, f. = porod potvorné tvářnosti, snětlivosť, zá- stava v ženě, nezdárný porod, břemeno zlé, koule, zvrhlina, mola, das Muttergewächs, Mondkalb, die Mole. Která žena zásnětou počala. Volk. Žena má zásnětu. Jad. Z. pu- chýřkovitá. Vz Čs. lk. IX. 337., Křk. Por. 340., 400. Z. měchýřkový či boubelatý, mola vesicularis. Křk. Por. 400., Nz lk. Z. hroz- novitý, die Traubenmole, masitý, die Fleisch- mole, krevný, die Blutmole. Nz. lk.

407791   Zásněť Svazek: 7 Strana: 1122
Zásněť. Cf. Mkl. Etym. 312. b.

407792   Zásněť Svazek: 10 Strana: 0521
Zásněť masitá, mola carnata, carnosa, Fleischmole, boubelovitá, Blasemmole, mola hydatidosa, krvavá, sanguinolenta. Ktt.

407793   Zasnětění Svazek: 5 Strana: 0260
Zasnětění, n., vz Zasnětiti.

407794   Zasnětěný Svazek: 5 Strana: 0260
Zasnětěný; -ěn, a, o, vz Zasnětiti.

407795   Zasnětilý Svazek: 10 Strana: 0521
Zasnětilý, brandig. Z. žito. Rkp. lék. Jhr. 116a.

407796   Zasnětiti Svazek: 5 Strana: 0260
Zasnětiti, il, ěn, ění = zaneřáditi, brandig machen. — co: pšenici. — se, brandig wer- den. Zasnětila se pšenice, brandig werden. Us. — se kde. Prázdný ořech, v němž by sě jádro zasnětilo, neb zlý črv vyjedl je. Št.

407797   Zásnětový Svazek: 5 Strana: 0260
Zásnětový, Molen-. Z. těhotenství, die Molenschwangerschaft. Nz. lk.

407798   Zasněžení Svazek: 5 Strana: 0260
Zasněžení, n., die Verschneiung.

407799   Zasněžený Svazek: 5 Strana: 0260
Zasněžený; -en, a, o, verschneiet. Dch. Z. cesta, krajina, Us. Pdl., silnice. Hrts. Z. pole, D., hory.

407800   Zásněží Svazek: 5 Strana: 0260
Zásněží, n., faux, zastr. Bhm.

407801   Zasněžily Svazek: 5 Strana: 0260
Zasněžily, verschneiet.

407802   Zasněžiti Svazek: 5 Strana: 0260
Zasněžiti, il, en, ení, zasněžívati = sně- hem zasypati, verschneien. — co. Zima po- travy země zasněžila. Zlob. — se = sněhem zapadnouti, verschneien. D. — se komu. Nechť si duben sebe lepší bývá, ovčákovi hůl jen přec se zasněžívá. Pran. Tč.

407803   Zasněžívati Svazek: 5 Strana: 0260
Zasněžívati, vz Zasněžiti.

407804   Zasnídanek Svazek: 5 Strana: 0260
Zasnídanek, nku, m., das Nachfrühstück. Máslo se sýrem a kořalku na z. Na Ostrav. Tč.

407805   Zasnídati Svazek: 5 Strana: 0260
Zasnídati = posnídati, ein kleines Früh- stück nehmen. Mariško, dej něco z. si šu- hajkovi. Nitra VI. 353.

407806   Zásník Svazek: 5 Strana: 0260
Zásník, u, m. = hřeb u kola, Nagel am Rade. Vz Záosník. Koll.

407807   Zasníti Svazek: 5 Strana: 0260
Zasníti, íl, ín, ění, zasnívati, träumen. — O čem: o nových časoch. Č. Čt. II. 154. — se komu. Zasnilo se mu cosi (zdálo se mu). Ros. Oj, či sa mi zasnívalo! Sldk. 15. Čosi sa mi zasnívalo, keď som spal. Sl. ps. 55. — jak. Do hrúzy sa z. (snivě zahleděti). Sldk. 311.

407808   Zasnívati Svazek: 5 Strana: 0260
Zasnívati se, vz Zasníti se.

407809   Zasnoubenec Svazek: 5 Strana: 0260
Zasnoubenec, nce, m. = zasnoubený, der Verlobte. J. tr., Šd., Kká. Td. 322., Mus. 1880. 242. Opat v zámockej kapličke zaso- bášil ščastlivých zasnúbencov. Tóth. Trenč. M. 112.

407810   Zasnoubení Svazek: 5 Strana: 0260
Zasnoubení, n., zasnubování = zámluva manželství, die Eheverlobung, das Verlob- niss. V. Z. veřejně oznámiti. Dch. Z. řecké a římské. Vz Vlšk. 221., 237.

407811   Zasnoubenice Svazek: 5 Strana: 0260
Zasnoubenice, zasnúbenice, e, f. = za- snoubená, snoubenka, die Verlobte. Na Slov. Šd , Baiz.

407812   Zasnoubenka Svazek: 5 Strana: 0260
Zasnoubenka, y, f. = zasnoubenice. Na Slov. Šd.

407813   Zasnoubenkyně Svazek: 5 Strana: 0260
Zasnoubenkyně, ě, f. = zasnoubenka. Sš. Mt. 24.

407814   Zasnoubenosť Svazek: 5 Strana: 0260
Zasnoubenosť, i, f., das Verlobtsein. Zlob.

407815   Zasnoubený Svazek: 5 Strana: 0260
Zasnoubený; -en, a, o = k manželství namluvená, verlobt, vertraut. Písma jmenují manželkami i panny z-né. BR. II. 8. a. Tu riastol Bela pod menom Alexeja, majúc spolu zasnúbenú Mariu, jedinú dceru Emanuelovu. Let. Mt. S. VIII. 1. 55. — komu. Panna mládenci z na. V., BR. II. 8. a.

407816   Zasnoubiti Svazek: 7 Strana: 1122
Zasnoubiti. Libuše ho za knieže za- snúbila. Výb. II. 685.

407817   1. Zasnouti Svazek: 5 Strana: 0260
1. Zasnouti, ul, utí = usnouti, einschla- fen. — abs. Keď znovaný už i ľud zasnul. Hol. 43. Bedlí vždy a nikdy nezasne. Ib. 84. — jak. On v tom dokoná a divého z ukrutných úst ducha ven pustí i na večnú drímotu zasne. Hol. 305. V Pánu z. = umříti. Jg.

407818   2. Zasnouti Svazek: 5 Strana: 0261
2. Zasnouti, vz Zasnovati.

407819   Zásnova Svazek: 8 Strana: 0501
Zásnova, y, f., u tkadl., Anschweif, m. Sterz. I. 204.

407820   Zasnovati Svazek: 5 Strana: 0261
Zasnovati; zasnouti, ul, ut, utí, verwei- len, verzetteln. — co komu: niť; přízi. Us., L.

407821   Zásnub Svazek: 5 Strana: 0261
Zásnub, u, m. = zasnoubení. Po z-bu malá přešla doba. Hlč.

407822   Zásnub Svazek: 10 Strana: 0521
Zásnub, u, m. = zasnoubení. Kká. Sion I. 60., II. 117.

407823   Zásnuba Svazek: 5 Strana: 0261
Zásnuba, y, f. = zasnoubení, die Ver- lobung. J. tr., Šd.

407824   Zásnubce Svazek: 5 Strana: 0261
Zásnubce, e, zasnubitel, e, m. = kdo zasnubuje, der Verlober.

407825   Zasnúbení Svazek: 5 Strana: 0261
Zasnúbení, n., vz Zasnoubení.

407826   Zasnúbený Svazek: 5 Strana: 0261
Zasnúbený, vz Zasnoubený.

407827   Zasnubitel Svazek: 5 Strana: 0261
Zasnubitel, vz Zásnubce.

407828   Zasnúbiti Svazek: 5 Strana: 0261
Zasnúbiti, vz Zasnoubiti.

407829   Zásnubní Svazek: 7 Strana: 1122
Zásnubní, Verlobungs-. Pdl.

407830   Zásnubní Svazek: 8 Strana: 0502
Zásnubní kvas. Černý Zejl. 20.

407831   Zasnubovati Svazek: 5 Strana: 0261
Zasnubovati, vz Zasnoubiti.

407832   Zasnulý Svazek: 5 Strana: 0261
Zasnulý, eingeschlafen, entschlafen. L.

407833   Zasnúť Svazek: 5 Strana: 0261
Zasnúť, zasnúvať, vz Zasnouti (usnouti). Na Slov. Hol., Hdž. Šlb. 79.

407834   Zasnutí Svazek: 7 Strana: 1122
Zasnutí, n., das Einschlafen, Einschlum- mern. V sladkém duše z. Č. Rž. LXXVII. Jrsk.

407835   Zásob Svazek: 5 Strana: 0261
Zásob, i, f. = zásoba. Na Slov. Bern.

407836   Zásoba Svazek: 5 Strana: 0261
Zásoba, y, f. = záloha, věci k potrebe schované, der Vorrath, Proviant, das Maga- zin. Jg. Z. přítomná, obilná (obilí), peněz, nádobí, Us., hojná, Troj., přípravná, při- pravená, die zur Fabrikation nöthigen Vor- räthe, Nz., na zimu, J. tr., pokrmův, špíže. Us. Z-bu v něčem si učiniti, Chmel., z. ně- čeho míti. Kram. Ze z-by něco přinésti. Us. Hospodařiti s z-bami. Nz. Zůstává v z-bě. Šp. Z. plynu, Gasvorrath, kniha zásob, das Vorrathsbuch, účet ze zásob, die Vorraths- rechnung, seznam zásob, die Vorrathsrggi- ster, z. inventářní, der Inventarvorrath. Šp. Z. doplňovací, der Augmentationsvorrath, z. potravní, der Mundvorrath, z. postelních potřeb, das Bettenmagazin. Čsk. Z. zboží z ciziny dopraveného; Na skladě, v zásobě něco míti. Dch. Z. slov (slovní), Us. Pdl., z-by potravné, střelné. Osv. I. 342. Veškera í z. citů. Sš. II. 150. Z. měšec nekazí. Pk., Bž. — Vz Zásobení.

407837   Zásobák Svazek: 10 Strana: 0680
Zásobák, a, m. Výprava z-ků. Zvon VI. 299.

407838   Zásobárna Svazek: 5 Strana: 0261
Zásobárna, y, f., lépe; zásobnice, die Vor- rathskammer, das Depot, Magazin. Jg. — Kld. I. 190., Kká. Td. 153., Nz., Šp. Cf. i Oděvárna. Z-ny řecké a římské. Vz Vlšk. 76.—78., 80., 88., 90. Z. na střelivo, dopl- ňovací, Augmentationsmagazin, Čsk., vodní, Us., opatřovací, Verpflegsmagazin. NA. III. 43. Aegyptská země byla z. či obilna pro Italii. Sš. Sk. 283. Vz Zásobnice, Zásobna.

407839   Zásobárník Svazek: 5 Strana: 0261
Zásobárník, a, m. = skladník, der Ma- gasinier. Nz.

407840   Zásobárny Svazek: 10 Strana: 0521
Zásobárny (budovy pro hospodářské plodiny): kolny, lednice, mléčnice, pícníky, remisy, senníky, stodoly, stohy, sýpky a špýchary, vozovny. Vz KP. IX. 410. nn.

407841   Zasobášiti Svazek: 5 Strana: 0261
Zasobášiti, il, en, ení = oddati. Na Slov. Vz Zasnoubenec. í

407842   Zásobek Svazek: 5 Strana: 0261
Zásobek, bku, m., der Verlag. Nz. Z-ky jiným fondům, Verläge an andere Fonde, z. z fondu zemského, Verlag aus dem Landes- fonde. Šp.

407843   Zásobení Svazek: 5 Strana: 0261
Zásobení n. = opatření, die Versehung, Verproviantirung, der Vorrath. Známostí mnohých věcí z.; z. na penězích. V. Z. stře- víců. Kram. Z. lodí. Mand. Z. města vodou, die Wasserversorgung der Stadt. Dch.

407844   Zásobenosť Svazek: 5 Strana: 0261
Zásobenosť, i, f. = zásobení, das Ver- sehensein womit. Jg.

407845   Zásobený Svazek: 5 Strana: 0261
Zásobený = opatřený, versehen, verpro- viantirt, bemittelt. Z. tvrz, Sych., loď. Troj. — čím: živností, vojsky, V., penězi. Us. Továrna stroji hojně z-ná. Us. Pdl. — jak. Sklep nápoji dobře, hojně z-ný. Dch. Hojně z-ný sklad zboží. Us. Pdl. Jsem na cestu potravou a penězi s dostatek z-ben. Us. Pdl.

407846   Zásobička Svazek: 7 Strana: 1122
Zásobička, y, f., zdrobn. zásoba. Kos.

407847   Zásobilosť Svazek: 5 Strana: 0261
Zásobilosť, i, f., der Vorrath. Šm.

407848   Zásobiště Svazek: 5 Strana: 0261
Zásobiště, ě, n., der Vorrathsort. Dch., Kos. 01. I. 173.

407849   Zásobitel Svazek: 5 Strana: 0261
Zásobitel, zasobitel, e. m., der Proviant- meister. Stč. Alg. 101. Z. trhu. Kaizl. 307.

407850   Zásobiti Svazek: 5 Strana: 0261
Zásobiti, sobím, sob, sobě (íc), il, en, ení; zásobívati, zásobovati = opatřiti, ver- sehen, versorgen, verproviantiren; se = opatřiti se, nashromážditi si potřeb, sich versehen, sich versorgen, Vorrath haben. Jg. — co, koho, se čím: vínem, penězi, vojskem, zbožím, D., město (pevnosť) po- travou, obilím, Us., Zbr. Lžd. 92., stravou, Troj., palivem. Sych. Z. se vodou, Har. II. 255., zbrojí. Čsk. Mají od země penězi na stravu z-beni býti. Pal. V. 2. 314. Povino- sťami mu bolo zásobovať krajinu grošom a krvou, zemské panstvo robotou a dežmou. Btt. Sp. 221. — se čím nač: dřívím na zimu, Ros., na mnohá léta. Us. — se čím k čemu. Trip. — se s kým Ctib. — sobě co. Nezásobuj si nic cizího. Rad. zv. — kdy, jak dlouho. Zásobovalť po všechen čas svými pracemi všecky časopisy. Nitra VI. 205. Otakar dal ne bez určitého plánu ještě během r. 1272. z. hojně potravinami tvrz tu; Aby mohl Vídeň v čas potřeby z. Ddk. VI. 78., 140. — proč. Na rozkaz jeho z-li kláštery v celé zemi. Ddk. V. 296. — jak. Zásobme se ve drva (dřívím). Exc.

407851   Zásobitý Svazek: 5 Strana: 0261
Zásobitý = zásobný, zámožný, wohlha- bend. Z. měšťan. Arch. III. 386.

407852   Zásobívati Svazek: 5 Strana: 0261
Zásobívati, vz Zásobiti.

407853   Zásobka Svazek: 5 Strana: 0261
Zásobka, y, f. = malá zásoba, kleiner Vorrath. Dch.

407854   Zásobna Svazek: 5 Strana: 0261
Zásobna, y, f. = zásobnice. Obecní z. Sych., Dch., Čsk. Z. oděvu, die Monturs- kammer, das Montursmagazin, z. látek, das Materialdepôt, z. přírodnin, Naturalienmaga- zin, z. dobytka na porážku, Schlachtvieh- depôt. Čsk. Z. lodí, das Marinearsenal. Čsk.

407855   Zásobní Svazek: 7 Strana: 1122
Zásobní sousedé. Let. 464.

407856   Zásobní, -bný Svazek: 5 Strana: 0261
Zásobní, -bný, Vorraths-, vorräthig, De- pôt-, Reserve-. Z. komora, Sych., vojsko, potrava, železo. Us. Z. kniha či zásobník na zboží, das Waarenskontro, Skontrobuch, z. zboží, Vorrathswaare, Šp., švadrona, De- pôteskadron, setnina, prapor, kadry, Depôt- cadres, Čsk., místa, Vorrathsräume, dům, Dch., vůz (tender), Mj. 143., budova, NA. IV. 81., stříkačka, Reservespritze, provaz. Čermák.

407857   Zásobnice Svazek: 5 Strana: 0261
Zásobnice, e, f. = místo na zásoby, zá- sobárna. Vz toto. Zlob., Jg., Nz., Šp. Vz Zásobárna, Zásobna.

407858   1. Zásobník Svazek: 5 Strana: 0261
1. Zásobník, a, m. = člověk zásobný, ein versehener, wohlhabender Mensch. — Z. = kdo zásoby dodává, der Lieferant. Berg.

407859   2. Zásobník Svazek: 5 Strana: 0261
2. Zásobník, u, m. = kniha zásob, das Materialienskontro, das Skontro, Skontro- buch. Z. skladu obstaravatelského, Kommis- sionswaarenskontro, z. směnek, Wechsel- skontro, z. mincovný (zásobná kniha min- covná), Münzsortenskontro, z. zboží podrob- ného, Waarensortenskontro, Nz., z. látek, Materialienskontro. Šp.

407860   2. Zásobník Svazek: 7 Strana: 1122
2. Zásobník = na železnici druhý vůz, ktorý veze vodu a palivo, Tender, Slov. Rr. Sb. Z. buňátu = z kterého přitéká in- koust do buňátu. J. Hron.

407861   Zásobnosť Svazek: 5 Strana: 0262
Zásobnosť, i, f. = zásobení, genugsame Versehung, Versorgung, Verproviantirung. — Z. = zámožnosť, die Wohlhabenheit, das Vermögen. D.

407862   Zásobnosť Svazek: 10 Strana: 0521
Zásobnosť, i, f. Aby při jinší (lepší) z-sti obce to učinil. 1614. Listář 113.

407863   Zásobný Svazek: 5 Strana: 0262
Zásobný = zásobní, Vorraths-, vorräthig. — Z. = zásobený, versehen, verproviantirt. — čím. Město lidem atd. zásobné. Br. — Z. = zámožný, wohlhabend, vermöglich. Z. muž. Kram. Nezásobný = chudý. V. Vidíte je vesely, zásobny, a ani kostelu dávají a Bohu děkují. Hus III. 195.

407864   Zásobný Svazek: 8 Strana: 0502
Zásobný = zásobený. Víte, kterak jsú na statku z-bni. 1459. Arch. XIV. 97.

407865   Zásobonosný Svazek: 5 Strana: 0262
Zásobonosný, Vorräthe tragend, eintra- gend, schaffend. Z. žeň. Lpř. Děj. I. 24.

407866   Zásobovací Svazek: 5 Strana: 0262
Zásobovací, Verpflegs-, Verprovianti- rungs-. Z. ústav, úřad. Us. Z. sbor. Dch.

407867   Zásobování Svazek: 5 Strana: 0262
Zásobování, n., vz Zásobení, Zásobiti. Z. vojska potravou, města vodou. Us. Z. roštu, die Beschickung des Rostes. Šp.

407868   Zásobovatel Svazek: 5 Strana: 0262
Zásobovatel, e, m., der Versorger, Ver- proviantirer. Z. lovecký. Ddk. VIII. 326.

407869   Zásobovati Svazek: 5 Strana: 0262
Zásobovati, vz Zásobiti.

407870   Zaśohať Svazek: 5 Strana: 0262
Zaśohať = zasahati. Na Ostrav. Tč.

407871   Zásol Svazek: 5 Strana: 0262
Zásol, u, m., das Einsalzen. Bern.

407872   Zasolení Svazek: 5 Strana: 0262
Zasolení, n. — nasolení, das Einsalzen, die Einsalzung. Us.

407873   Zasolenka Svazek: 5 Strana: 0262
Zasolenka, y, f. = solené maso, das Pökel- fleisch, gesalzenes Fleisch. Jg. Také na Slov.

407874   Zasolený Svazek: 5 Strana: 0262
Zasolený; -en, a, o, eingesalzen, gesal- zen. Nohama dupal, rukama bubnoval na stole jako z-ná žába. Nitra VI. 341.

407875   Zasoliti Svazek: 5 Strana: 0262
Zasoliti, il, en, ení; zasolívati, zasolo- vati, salzen, einsalzen. — co: polívku (oso- liti).— čím: tlučenou solí. — Z. = osočiti koho, einsalzen, eins anhängen. — komu. Já ti zasolím! Ros., Jg., Šg., Mtl., Vck. Z. komu také = věc vysoko zaceniti prodá- vaje. Na Slov. Zátur. — kde. Ten mu u něho zasolil! Us.

407876   Zasoliti komu čím Svazek: 9 Strana: 0464
Zasoliti komu čím. Já mu pravdou z-lím. Jrsk. XI. 44.

407877   Zasolívati Svazek: 5 Strana: 0262
Zasolívati, vz Zasoliti.

407878   Zasolovati Svazek: 5 Strana: 0262
Zasolovati, vz Zasoliti.

407879   Zasoplení Svazek: 5 Strana: 0262
Zasoplení, n., die Berotzuug, Beschmut- zung mit Rotz, Bern.

407880   Zasoplený Svazek: 5 Strana: 0262
Zasoplený; -en, a, o, mit Rotz beschmutzt, berotzt, rotzig.

407881   Zasopliti Svazek: 5 Strana: 0262
Zasopliti, il, en, ení; zasoplívati = uvoz- hřiti, verrotzen, mit Rotz beschmieren. — co, se: nos. Bern., Tč. — čím. Z-plil se tím klukem chovaje ho. Us. — si co: nos.

407882   Zasoplívati Svazek: 5 Strana: 0262
Zasoplívati, vz Zasopliti.

407883   Zasoptiti Svazek: 5 Strana: 0262
Zasoptiti, il, cen, ení = drobet soptiti, v hněv propuknouti, ein wenig toben. Kká. K sl. j. 170.

407884   Zasotěný Svazek: 8 Strana: 0502
Zasotěný = vystrčený. Domec zasotený z radu dedinských domkov. Phľd. 1894. 161.

407885   Zasotiti Svazek: 5 Strana: 0262
Zasotiti, il, cen, ení, wohin stossen. Na Slov. Koll.

407886   Zasoukati Svazek: 5 Strana: 0262
Zasoukati, verweifen. — co: Ros.

407887   Zasoumračiti Svazek: 5 Strana: 0262
Zasoumračiti,il,en, ení, verdämmern. Šm.

407888   Zasoušeti Svazek: 5 Strana: 0262
Zasoušeti, vz Zasušiti.

407889   Zasouti Svazek: 5 Strana: 0262
Zasouti, suji, suj, ul, ut, utí = zasypati, verschütten. Vz Zasunouti. — co, koho: studnici, D., jámu. Háj. Dům zasul děti. Br. Přežilého toho živočicha má prý zasouť pro- pasť věkověká. Sš. Bs. 168. Zeď dítě z-la. Dač. II. 6. — se kde (čím). On se v písku zasul. Jg Šest hlínáků z-lo se na Kaňku. Dač. I. 45. Střebro v jámě jsem prstí zasul. BO. Tu ji zasuchu (hostii) mrvú v tom pra- chu. 15. stol. Exc. — se kam. Modla se v prach zasula. Ob. pan. — čím. Studni kamením z. Us. Z. něco pieskem. Hus I. 264. Tč. Ostatek toho kostela zasuto rumem. Pref. 39. — se za kým. Jáma se za ní za- sula. Er. P. 469.

407890   Zasouti co komu Svazek: 7 Strana: 1122
Zasouti co komu : cestu. Šf. III. 4.

407891   Zasouvací Svazek: 5 Strana: 0262
Zasouvací, Schub-, Z. (zásuvné) okno, das Schubfenster, Nz., zámyčka. Wld.

407892   Zasouvání Svazek: 5 Strana: 0262
Zasouvání, n. Z. souhlásek. Vz Přisou- vání a Bž. 51.

407893   Zasouvati Svazek: 5 Strana: 0262
Zasouvati, vz Zasouti, Přisouvání.

407894   Zasouzení Svazek: 5 Strana: 0262
Zasouzení, n., die Prüfung. Veleš.

407895   Zasovratec Svazek: 5 Strana: 0262
Zasovratec, tce, m., osyris, linaria, das Harnkraut. Ros.

407896   Záspa Svazek: 5 Strana: 0262
Záspa, y, f., die Aufschüttung, Sandbank. Na Ostrav. Tč. — Z. = závěj, lavina. Pl., Us. u Blánska na Mor. Ktk.

407897   Zaspalosť Svazek: 5 Strana: 0262
Zaspalosť, i, f. = dřímavosť, ospalosť, die Schläfrigkeit, Verschlafenheit. Dává tím oznak vnitrné jeho zaslepenosti a z-ti mravné. Sš. Sk. 108. — Z. = promeškání práva, das Verschlafen des Rechtes.

407898   Zaspalý Svazek: 5 Strana: 0262
Zaspalý = ospalý, verschlafen. — Z. = spáním zameškaný, verschlafen, versäumt. Z. věc.

407899   Zaspání Svazek: 5 Strana: 0262
Zaspání, n., das Einschlafen, der Schlaf. Doufáme, že takové z. na nás nedopustí. Pal. Děj. IV. 1. 57.

407900   Zaspaný Svazek: 7 Strana: 1122
Zaspaný vřed. vz Vřed (2. dod.).

407901   Zaspati Svazek: 5 Strana: 0262
Zaspati, spím, spi, al, án, ání (vz Spáti; zastr. zasypovati, zasypnouti, zasýpati), za- spávati = spáním zameškati, verschlafen, schlafend versäumen; nedbalstvím zameškati, verschlafen, vernachlässigen, versäumen; usnouti, začíti spáti, einschlafen. Jg. — abs. Obuď mne, ať nezaspím. Us. Tč. Aby zaspal a neplakal, jeho zahřívajú. Brt. P. 163. Storáz si dumá, že zaspí, skoná, a za- spať, skonať nemože. Btt. Sp. 115. Keď za- spával, pošklbla ho matka za vlasy. Dbš. Sl. pov. IV. 7. Anička dokonala modlitbu, z. ale nemohla. Nitra IV. 224. Zaspal, když sv. duch rozum rozdával = je hloupý. Us. Proč se zapomínáš a jako zaspáváš, pane náš. Grad. (Č.). Proč zasypnieš, Hospodine? Ž. wit. k. 43. (Č.). Proč zasypuješ, Hospodine ? Z. wit. 43. 23. (Gb.). Nezaspí on (i. e. pří- ležitosti. O chytrých se říká). Vz Chytrý. Prov. Ros. — co: kázání, východ slunce, hoře. Ros. Zaspala sem krávy se švarným šohajem. Sš. P. 542. — Kom. — čeho. On nerád svého (zisku) zaspí. V. — jak. Vstaň a nezaspíš do konce. Ž. wit. 43. 23. Dievky sa pokládaly a nebol by si sa stačil otče- náš vymodlit, zaspaly, akoby jim bol po- robil (udělal). Dbš. Sl. pov. I. 336. A jeho pán zase tuho zaspal. Ib. I. 227. — kdy. Nikdy on také neurobil. Aj teraz len za- spal, čo ustatý prišiel z cesty. Phld. IV. 224. Dnes jsem zaspal. Us. Po chvíli zaspal (usnul). Č. Ct. II. 478. — kde. Zaspala ne- viesta v zelenej dubine. Sl. spv. IV. 160. Zaspal v seně, Kká. Td. 47. Z-la Anička na bílém fěrtušku i Janíček na červeném líčku. Sš. P. 155. Slnko mi bolo za Tatier syna, z nich som ho videl hor'vstávať, i milo hľadieť na ne z výšiny a v nich pokojne zaspávať. Čjk. 63. Z. hrušky v popele (něco zanedbati). Džl. — proč. Trápením něco z Hdk. C. 29. Večer začal žobrák (žebrák) jajkať, že pre neho ani zaspať nemohly. Dbš. Sl. pov. I. 84. Od velikej lásky obádvá zaspali. Sš. P. 541. Nasypal do polievky prášku, od ktorého každý musel zaspať. Dbš. Sl. pov. I. 33.

407902   Zaspati co Svazek: 7 Strana: 1122
Zaspati co. Zaspal by soudný den. Us. Pdl.

407903   Zaspati jak Svazek: 8 Strana: 0502
Zaspati jak. Hned tu na veky zaspíš (hned jsi synem smrti). Phľd. 1894. 314. — co. Zaspíš súdny deň (kdo dlouho spí). Mor. NZ. V. 544.

407904   Záspě Svazek: 5 Strana: 0263
Záspě, pl.? = zavěje. Us. Jg. Slov. Cf. Záspa.

407905   Záspě Svazek: 8 Strana: 0502
Záspě = záspje. Vz Záspja (3. dod.).

407906   Záspěje Svazek: 10 Strana: 0521
Záspěje = závěje. U Častrova. Mš.

407907   Zaspěšiti si Svazek: 5 Strana: 0263
Zaspěšiti si, sich beeilen. Zaspěš se (si) trochu, abys nepřišel neskoro. Na Ostrav. Té.

407908   Zaspévati Svazek: 5 Strana: 0263
Zaspévati = zazpívati. Na Slov.

407909   Záspí., n Svazek: 5 Strana: 0263
Záspí., n. = zásep (u domu). Na z. oba stanuli. Šml., Kytice (Svatební košile), Němc.

407910   Záspí, n. Z Svazek: 10 Strana: 0521
Záspí, n. Z. u stavem: zábřež, záhrobeň, zápraží, záprseň, Litom. 60., záslinek.

407911   Záspice Svazek: 5 Strana: 0263
Záspice, e, f., millipsia (nějaká krmě), zastr. Bhm., Rozk.

407912   Záspice Svazek: 7 Strana: 1122
Záspice, dle Pršp. 65. 86. zástpice, mil- lepisa.

407913   Zaspievati Svazek: 5 Strana: 0263
Zaspievati = zazpívati. Na Slov.

407914   Zaspivřed Svazek: 8 Strana: 0502
Zaspivřed, u, m. = myší úško, křes, hiera- cium pilosella, rostl. Brt. D. II. 503.

407915   Zaspížiti Svazek: 5 Strana: 0290
Zaspížiti, vz Zašpihovati.

407916   Záspja Svazek: 8 Strana: 0502
Záspja, pi. záspje (zásypě) = snehové zá- veje. Záp. Mor. Brt. D. II. 422.

407917   Zásplaví, n Svazek: 5 Strana: 0263
Zásplaví, n. = dlažice širší a delší oby- čejných, kterými se záhrobně pokládají. Šm.

407918   Zaspokojiti Svazek: 5 Strana: 0263
Zaspokojiti, il, en, ení, zaspokojovati = upokojiti, beruhigen, etwas beilegen —co, koho. Jg. — koho čím: dítě zpěvem.

407919   Zaspokojovati Svazek: 5 Strana: 0263
Zaspokojovati, vz Zaspokojiti.

407920   Zaspořiti Svazek: 5 Strana: 0263
Zaspořiti, il, en, ení = naspořiti, na- chovati, ersparen. — si co. Rk. — nač: na zimu. Us. Tč.

407921   Záspový Svazek: 10 Strana: 0521
Záspový. Z kamení. Rais. Koř. 25.

407922   Zasrálka Svazek: 7 Strana: 1122
Zasrálka, y, f. = pole ve Vyzovicku. MzO. 1890. 180.

407923   Zasramiti Svazek: 5 Strana: 0263
Zasramiti = zahanbiti, zastr. Jg.

407924   Zasramotiti Svazek: 5 Strana: 0263
Zasramotiti, il, cen, ení = sramotou na- plniti, schänden, zu Schanden machen. Jg. Slov.

407925   Zasran Svazek: 5 Strana: 0263
Zasran, a, m. = zasranec. Na Slov.

407926   Zasran Svazek: 9 Strana: 0398
Zasran, a, m. = bázlivec Zát. Př. 31a.

407927   Zasraná Svazek: 5 Strana: 0263
Zasraná, é, f., jm. lesa pod Stolečnýrn u Nov. Hrozenkova. Vck.

407928   Zasranec Svazek: 5 Strana: 0263
Zasranec, nce, m., der Scheisser, Be- schissene, das Scheisskind. Jdi z-če! Mor. Šd.

407929   Zasrání Svazek: 5 Strana: 0263
Zasrání, n., das Bescheissen, Farzen. Vz Zasrati.

407930   Zasranice Svazek: 5 Strana: 0263
Zasranice, e, f., die Beschissene. Plk.

407931   Zasraný Svazek: 5 Strana: 0263
Zasraný; -án, a, o, beschissen. Ten z-nej kluk! Us. — Z. = zadlužený, verschuldet. Ten je z-ný! Mor. Šd.

407932   Zasraný Svazek: 9 Strana: 0398
Zasraný, jm. místní u N. Hrozenkova na Mor. Vck.

407933   Zasrati Svazek: 5 Strana: 0263
Zasrati (vz Sráti) = lejnem pokáleti, be- scheissen. — co kde. Zlý člověk i své rodiče v hrobě zasere. Ostrav. Tč. — Z. = zabzděti. Na Slov. Plk., Bern.

407934   Zasrknouti Svazek: 7 Strana: 1122
Zasrknouti, vz Srkati. Z-kl od bôľu. Slov. Phl'd. VI. 103.

407935   Zasrknouti Svazek: 7 Strana: 1399
Zasrknouti. Michal také zasrkl smíchem. Světz. 1893. 351. a.

407936   Zasroubiti Svazek: 5 Strana: 0263
Zasroubiti, vz Zasrúbiti.

407937   Zasrpený Svazek: 10 Strana: 0521
Zasrpený měsíc (mající podobu srpu). Tbz. V. 6., 341.

407938   Zasršení Svazek: 5 Strana: 0263
Zasršení, n., vz Zasršeti.

407939   Zasršeti Svazek: 5 Strana: 0263
Zasršeti, el, ení, anfangen zu sprühen. — odkud. Zasršely jiskry z podkov. Č. Z očí plameny zasršely. Kos. Ol. I. 191. — kam. Běda hochu, na nějž oči ty zasrší. Nrd. Vosy na nás zasršely, aufsummen. Us. Tč. — kde. Když ta vůle kolem trůnu jeho pyšně zasrší jak meteor. Čch. Bs. 142.

407940   Zasršeti Svazek: 9 Strana: 0398
Zasršeti. Když křemel letmo jiskrou z-ší. Slad. Caes. 99.

407941   Zasrúbiti Svazek: 5 Strana: 0263
Zasrúbiti, il, en, ení, mit Holzblöcken umgeben, einplanken. Vz Zasroubiti. — co čím: studni trámy. Ostrav. Tč.

407942   Zassáti Svazek: 5 Strana: 0263
Zassáti, zassu, ál, án, ání, ein wenig sau- gen, zu saugen anfangen. L.

407943   Zastá(a)vací Svazek: 5 Strana: 0267
Zastá(a)vací, supplirend. Dch. Vz Za- stati.

407944   Zastá(a)vač Svazek: 5 Strana: 0267
Zastá(a)vač, e, m. = zastavatel, zástupce, ochránce, der Verweser, Fürsprecher, Ver- theidiger, Entschuldiger, Beschützer. D. Aby k němu hledieno bylo jakožto k zastavači zlých lidí. Arch. IV. 456.

407945   Zastá(a)vačka Svazek: 5 Strana: 0267
Zastá(a)vačka, y, f., die Verweserin, Fürsprecherin, Vertheidigerin, Entschuldi- gerin, Beschützerin. Bern.

407946   Zastá(a)vatel Svazek: 5 Strana: 0267
Zastá(a)vatel, e, m. = zastavač. Mus. 1880. 66. Z. v soudních záležitostech. Tč. Z. pravd. Ddk. III. 186. Jednota rodiny jen jednoho z-le vymáhá. Bdl.

407947   Zastal Svazek: 5 Strana: 0263
Zastal, u, m., zastr. Ms. alch. 277. b.

407948   Zastalec Svazek: 5 Strana: 0263
Zastalec, lce, m., der Verfechter. Dch.

407949   Zastalka Svazek: 5 Strana: 0263
Zastalka, y, f. = zastaveníčko. Nemysli si, že kdy k tomu mne donutíš, abych s te- bou jako žena s mužem udělala si z-lku (zastavila se a pohovořila). Sá. Kř. u pot. 128.

407950   Zastalý Svazek: 5 Strana: 0263
Zastalý, ehrenfest? Tkadl. I. 80. — Z., ausständig. Zlob.

407951   Zastálý Svazek: 5 Strana: 0263
Zastálý = ustálý, vom Stehen müde. Ros. Z. kůň. Boč. exc.

407952   Zastance Svazek: 5 Strana: 0263
Zastance, e, m., der Vertreter, Verthei- diger, Anwalt. Us. Šd. Z. národní celist- vosti. Ddk. It. v. Tito hlavití zastancové církve. Sš. Sk. 35.

407953   Zastánce Svazek: 10 Strana: 0521
Zastánce: obránce, obhájce, zástupce, hajitel. Mš.

407954   Zastanec Svazek: 5 Strana: 0263
Zastanec, nce, m. = zastance. Us.

407955   Zastánek Svazek: 5 Strana: 0263
Zastánek, nku, m. = stanutí, das Stehen- bleiben. Gummičné spružné a sáčkované tlapy činia svalovitú nohu spôsobnou k tým skokom i na šest metrov dialky a k z-nku na úzunkom. Phld. IV. 268.

407956   Zastání Svazek: 5 Strana: 0263
Zastání, n., zastávání. Z. práce, úřadu, služby; práva (hájení). Us. Jsem ke všemu sám a nemám nikoho k z. (kdo by mne zastal). Dch. Otec už má z. (už ho syn za- stává). Us. Knrz. Měšťané u zeměpána do- cházeli hlavního z. proti svévoli šlechtické. Mus. 1880. 23. — Vz Zastati.

407957   Zastankyně Svazek: 10 Strana: 0521
Zastankyně, ě, f. Z. státu. Pokr. 1885. č. 84.

407958   Zastanovitel Svazek: 5 Strana: 0263
Zastanovitel, e, m., der Auf-, Zurück- halter.

407959   Zastanovitelka Svazek: 5 Strana: 0263
Zastanovitelka, y, f., die Auf-, Zurück- halterin.

407960   Zastanoviti Svazek: 5 Strana: 0263
Zastanoviti, il, en, ení, zastanovovati, hemmen, aufhalten, stehen machen, stillen. — co: krev. L.

407961   Zastanúť Svazek: 5 Strana: 0263
Zastanúť, vz Zastati. Na Slov.

407962   Zastarale Svazek: 5 Strana: 0263
Zastarale, eingewurzelt. Bern.

407963   Zastaralec Svazek: 5 Strana: 0263
Zastaralec, lce, m., der Anhäuger des Alten. Šm.

407964   Zastaralost Svazek: 5 Strana: 0263
Zastaralost, i, f., das Veraltetsein, Alter. Tomu zlému nelze se protiviti pro z. a oby- čej. Mudr.

407965   Zastaralosť Svazek: 7 Strana: 1122
Zastaralosť bludu. Krnd. 50.

407966   Zastaralost Svazek: 10 Strana: 0521
Zastaralost' obyčeje. 1478. Uč. spol. 1903. II 21.

407967   Zastaralý Svazek: 5 Strana: 0263
Zastaralý = starý, letitý, alt, begraut, veraltet, verjährt. V. Z. slova, Jg., vřed (starý), Ja., právo, dluh. Sych. Z. tradice. Mus. 1880. 478. Z-lou věc ohřívati, alten Kohl aufwärmen. Dch. Rozepře od dávna z-lé. Dač. I. 203. Poněvadž jest to tak věc z-lá a dávná, léta tomu prošla a nemá Tas Janovi odpovídati. Půh. II. 573. Z. domnění. V. — s čím. Ale s hřiechy z-lí sě smrti bojie, neb Boha nemilují. Hus I. 117. — v čem. A táž pomoc je i z-mu v hřiechu; Starý, v zlosti z-lý nebrzo se polepšie, jako křivé dřevo staré nebrzo kto napraví. Hus I. 348., III. 110. — Z. = zakořenělý, ver- altet, eingewurzelt. Z. bolení hlavy, Byl., nemoc, Plk., Kom., předsudek. D. Z. neřád, Us. Tč., pověra, Mus. 1880. 455., náruživosť. Sš. L. 52. Nesnadně lidé z slepoty duchovní a z-lých navyklostí vycházejí. BR. II. 161. b. — kde. Z-lý při věcech zvyk. Brt. S. 154.

407968   Zastaralý Svazek: 10 Strana: 0521
Zastaralý. Hovado z-lé nebrzy se co naučí jako mladé. Hus. Post. 359.

407969   Zastarání Svazek: 5 Strana: 0263
Zastarání, n., das Veralten, die Veral- tung. — Z., die Einwurzelung.

407970   Zastaraný Svazek: 5 Strana: 0263
Zastaraný; -án, a, o, veraltet. — Z., eingewurzelt. Tak hľa sa z-ná ráz poškvrna ťažko vymývá. Hol. 375. Vz Zastaralý.

407971   Zastaraný Svazek: 9 Strana: 0398
Zastaraný = ustaraný. Slez. Lor. 81.

407972   Zastarati Svazek: 5 Strana: 0263
Zastarati, zastarávati = starým se státi, alt werden, veralten, verjähren. — abs. To právo, slovo již zastaralo. Jg. — se = vě- kem scházeti, alt werden; vkořeniti se, alt werden, verjähren; počíti pečovati, sorgen, sich kümmern; míchati se, sich einmischen. Jg. — se. Zakázali na vojnu sedláčkovi do domu, sedláček sa zastaral, sedňa za stůl zaplakal. Brt. P. 67., Sš. P. 107. — se v čem (věkem scházeti). Zastaral se v lé- tech, V.; v hříše (zabral se do něho). Krist. 3. b., Hus II. 359. Nehneliť sebou JM. za mládí k svému panování, v tom se JM. tak zastará. . Arch. II. 152. Kteříž se v hřie- šiech nezastarají, brzy mohú z hřiechóv vstáti, ale kteříž se zastarají, nebrzy. Hus II. 359. — se čím (počíti se starati). Ni- čímž se nezastarajíce. Apol. — se nad čím, traurig, besorgt werden. Us. Tč. — se kam. Je to věc domácí, do níž se zastarati žáden oprávněn není (= se míchati). Na Slov. Nitra VI. 230. S Bohem, sestrice moje, jak nerada vás opúšťam! No aspoň sa už nikdy nezastanete do mňa (nebudete výčitek či- niť). Phld. IV. 197. To keď zazre môj muž, hneď zastarie se do vás a vynadá vám do oslov. Dbš. Sl. pov. VI. 59. Hneď po ,do- brom ráne' takto do oblakov sa zastareť, to by veru hockomu neušlo. Zátur. Priat. II. 39. — koho jak. Královnu bez jejího provinění zastaral (vyplísnil). BN.

407973   Zastarati Svazek: 9 Strana: 0398
Zastarati. Z-li v zlosti. 1507. Mus. fil. 1897. 141.

407974   Zastarati koho Svazek: 7 Strana: 1122
Zastarati koho = starostí mu nadělati. Slez. Šd.

407975   Zastarati se v čem Svazek: 10 Strana: 0521
Zastarati se v čem Hus. Post. 164b.

407976   Zastarávati Svazek: 5 Strana: 0264
Zastarávati, vz Zastarati.

407977   Zastárkovati si Svazek: 8 Strana: 0502
Zastárkovati si = stárkem býti. Vz Stá- rek, Stárka. Nár. list. 1896. č. 12. feuill.

407978   Zastárlý Svazek: 5 Strana: 0264
Zastárlý = zastaralý. Z. maso, sádlo, dluh. Us. Šd.

407979   Zastárnouti Svazek: 5 Strana: 0264
Zastárnouti, nul, utí, alt werden, ver- alten, verjähren. Us. Rk.

407980   Zastárnouti Svazek: 10 Strana: 0521
Zastárnouti, vz Zastarati.

407981   Zastárnutí Svazek: 10 Strana: 0521
Zastárnutí, n. Zr. Strat. 226.

407982   Zastarodávna Svazek: 5 Strana: 0264
Zastarodávna, lépe: za starodávna = za starých dob, vor Alters, ehedem. Jg. Slov. Za s. bývaly vodní hodinky. V. — Kom. Vz Za stara.

407983   Zastarodávní Svazek: 5 Strana: 0264
Zastarodávní = od starodávna jsoucí, starý, alt. Z, právo. Brikc.

407984   Zastařenina Svazek: 7 Strana: 1122
Zastařenina, y, f. = zastaralá věc, eine veraltete Sache. Šd.

407985   Zastařeti Svazek: 10 Strana: 0521
Zastařeti. Už z-la za té dlouhé zná- mosti.. Luž. Kv. I. 89.

407986   Zásťať Svazek: 7 Strana: 1122
Zásťať, i, f., der Stand. Rr. Sb

407987   Zastati Svazek: 5 Strana: 0264
Zastati (zastanouti, Ros.; posud na Slov.), zastanu (zastr. zastaju), staň, na (ouc), stal, án, ání; zastávati = najíti, nalézti, napad- nouti, zastihnouti, antreffen, erwischen, fin- den, ertappen; viděti, u koho býti, dožiti se, zu gleicher Zeit leben, in der Zeit erreichen o. noch antreffen, erleben; vztahovati se. reichen, gehen; zakusiti, ausstehen, erleiden ; konati, spravovati, vésti, plniti, versehen, verwesen, verrichten, tragen, bekleiden, vor- stehen, handhaben, verwalten, führen, be- dienen , brániti, hájiti, vertheidigen, schüt- zen, verfechten, beschirmen; zastoupiti, den Weg vertreten; stanouti, zastaviti se, stehen bleiben. Jg. — abs. Pokavadž jeho jistba zastává (hinreicht). Záp. měst. 1446. No, provoď vás pán Bůh, ale zastanete (zkusíte)! Kmk. Kuk. II. 185. Počkaj, zastaň, můj milý formánku, až já sa rozlúčim s mú milú maměnkú! Pck. Ps. 86. Čo krok zrobí, za- stane a hlavou pokrúti; čo dial' ide, tu mu viac dačo srdce sviera. Lipa II. 272. Martin zastane. Srdce mu buchne; Zastalo ticho. Sldk. 38., 41. Keď už boli neďaleko diery, kázal mu zastať; Lomidrevo ale dupnul raz nohou a hneď zámok zastal; Len po jednom schodíku hore pozerej, až jej uvidíš nohy po kolena, potom zastaň a ďalej nepozri; Postrelil aj dňovi nohu, hneď deň zastal. Dbš. Sl. pov. I. 4., 100., 192., VI. 67. — co, koho. Smrtelné úzkosti jsme zastali (zakusili). Sych. Z. nějakou práci, Us., Kts., stranu, při, pravdu, víru, svůj úmysl (v něm trvati), něčí místo, V., úřad, Us., Jg., Rk., sebe (hájiti). Kom. Zastává službu kostel- níka. Berg. Když komorníku stravu na pů- honě dáváš, daj jmu jeden groš, neb což móž groš zastati (vertreten). Kn. rožm. 9. A když takový půhon koho tak pohnaného zastane, ten... . Tov. 39. A kdožby tako- vého zastávati chtěl, ten aby v touž po- kutu upadl. Zř F. I. B. 6. Zastati hospodu (zjednati, objednati, bestellen). Arch. III. 56. Zastávám zásadu, že ... . chybně prý m.: řídím se pravidlem, hájím pravidla, že . . .; ale ona vazba jest dobra, srovnej předcházející příklady. Z. svou zásadu; Jak to mám vše sám zastati? Dch. Tam se dám j do služby, vždyť kus práce zastanu. Němc. I. 161. Ó, miluj ten ubiedený a ujarmený ľud ! Zastaň jeho práva. Phld. III. 3. 222. Já mám ženu (šavli) na straně, ta kerá mňa zastane. Čes. mor. ps. 266. Tak ešte pojdeš za svo- jich do boja a zastaneš tam miesto Sväto- boja. Č. Čt. II. 95 Pravotí a zastáva každý svojho. Dbš. Obyč. 80. Z. úřad, něčí poli- tiku, hodnosť probošta vyšehradského. Ddk. III. 138., IV. 15., 41. A zastává božský pů- vod apoštolství svého. Sš. II. 12. A ten kuoň ona zastala a k němu se přípověděla. NB. Tč. 146. Však nebol aj menší zastávať pravdu a múdru svým dávať krajanom, kedykoľvek žádali radu. Hol. 1S. Má vše- chen nedostatek, kterýž pro nejmění ruky máš, zastati, tě s ženú i s dětmi krmiti i odievati; Kteří měli pravdu zastávati, jsú první . . . Hus I. 336., III. 315. Kdo pravdu zastává, vítězem ostává. Us. Šd. — co, koho kde (na čem, pod čím, v čem, u čeho, při čem, nad čím, před čím). Keď som sa obliekol, hviezdičky sa smialy, slnko i mesiačik nado mnou zastaly. Phld. IV. 465. Na hostinci zastal. Dbš. Sl. pov. I. 113. Tymotea na těch místech nezastali (nenalezli). Br. Z. někoho na hruškách (po- stihnouti). Chmel. Zastati koho na sněmě. Zastati někoho pod stromem (zastihnouti). Br. Zastati v hříších, Kanc.; zastávati koho ve sněmě. Us. Poručníci zemrou-li prve, nežli sirotkům z poručenství počet učinili, tehdy držitelé statků jich povinni budou v tom je zastati. Kol. 51. Řečník má býti muž dobrý, tak aby upřímně lidi v jich spra- vedlnostech zastával. Kol., 19. Já ho v tom ve všem mám zastati a zastoupiti. Faukn. Nemohlo-liby to v dědinách stačiti k od- hadu a dobytci jací ve dvořích byli zastáni, ti mohou v summě slušné položeni býti. Tov. 71. Na to sobě již někteří hospody v Plzni zastávají (objednávají). Arch. III. 58. Zastal nevěstu u kolíbky sirotka. Sá. Zastal jsem ho ještě doma. Us. Šd. Dy sem já šel do zahrádky z rána, zastal sem tam na kadlátkách drába. Sš. P. 642. Krále Vra- tislava zastali již v hrobě. Ddk. II. 337. I ponoril sa docela do vidma, díva sa a díva, i zdá sa mu, že sníva, sníva — že rája zastal na prahu. Phld. IV. 12. Ty mně chodíš za mú milú a já za tvú nechodím, jak ťa u ní zastanu, dám klobúček na stranu a ty mosíš pryč odejít' a já u ní ostanu. Pck. Ps. 12. Ručej v hlubině šept zastavil svých vln. Vrch. Na pol ceste snad neza- staneme? Zbr. Hry 65. Keď Turci dobehli, pod brezou zastali, prvému hlavičku zrubali. Sl. spv. III. 111. A tu zastanú si pri sklepe a prezerajú milú kožu medvediu; Zastal ho na dvore. Mt. S. I. 58., 75. Já tebe ne- opustím, ale všady zastanu. Kmp. Č. 157. Pod jednym dubom zastal a že bol lačný, nakládol si ohňa a začal si slaninku piecť; Koníček zaviezol truhlu na krížne cesty a tam zastal, akoby ho bol prikoval; Zastal si neďaleko stromu ; Keď ale pri hlave cho- rého zastanem, ten je už můj. Dbš. Sl. pov. I. 8., 85., 224., V. 69. Išla deva z kostela, pri kvietkach zastala. Čjk. 119. Zastal (sta- nul) před dcerou. Nitra VI. 330. Keď kráva před daktorým domem zastane a bučí. Dbš. Obyč. 60. Dybych já ho u ní zastal, já bych mu zajisté záda spráskal. Slavie II. 4. 78. Bylo by s námi zle, kdyby nás tu čarodějník zastal. Kld. II. 183. Zastali vô- kol stolov dlhých. Sldk. Mart. 38. Zore na zlatých horách zastaly, a světom diamanty rozosialy. Sldk. 275. Pismo tudy místo boží u nás zastává; Ta všeobecná láska s té strany zastává v církvi dar onen jazyků. Ss. II. 4L, Sk. 20. Žena jedna zpravovala (žalovala) mládence jednoho, že by ho na krávě zastala (in Unzucht erwischt). NB. Tč. 233. Sokoli si hniezdo uvili na brali, pod bralím junáci vatrou si zastali. Chlpk. Sp. 111. A posla tohoto mi hned vyprav, ještě ať mne zastane zde. Arch. II. 163. Poněvadž Jindřicha póhon doma nezastal; Že jest Markvarta póhon v zemi zastal. Půh. II. 61., 550. On ho v tom zastal (hájil). Ros. Zastal ho v zahradě. Sych. — co, koho čím. Zastal živobytím svým a pamatoval tři krále (dožil se, viděl). Plk. Hrdlem svým někoho z. (hájiti). D. Dupni nohou, zastaň seba umom (umem) lebo päsťou (pěstí). Sl. ps. Abyste věděli, čím nás zastávati. BR. II. 600 a. — Troj. — (co) za koho: ně- jaké dílo (konati, plniti). Jg. Kdoby za mě zastal práci? Us. Šd. Dcero mojá milá, já hore nestanu (nevstanu), já za tvoju křivdu nikda nezastanu (jsouc již v hrobě). Sš. P. 499. Zastanem za tebä ako sám za sebä. Mt. S. I. 41. Cf. Z. kam. — koho, čeho. Za- staň lidu svého. Zlob. Zastane-li smrť mého hříchu .... St. skl. Neviny své zastával. Anth. II. 354. Já také jsem toho zastal (užil). Ms. Kr. trub. Jiných zastávati (hájiti). Br. Své vlasti zastávati, V., své spravedlnosti. Br. Kdyby jich tu někdo zastal, mohlo by se jim něco stát. U Dobrus. Vk. Krivdy po svete naprávať, biednych a nešťastných za- stavať. Dbš. Obyč. 91. Ota zastávaje se bratra hleděl mu zjednati náhradu: Aby zastal se volby od něho schválené; Zastali se svých krevních příbuzných. Ddk. II. 228., 414., 142. (278, III. 121., 150., VI. 4.). Staří pí- saři, kteří dávno před Benešem byli, ano i ti, jenž jeho věku zastali. Bl. 37. Že tomu člověk těžko uvěří, kdož jest toho sám ne- viděl, jakož sem já toho zastal. Let. 12. Já jim toho přeji, když toliko sám jich zastá- vati budu. Žer. 316. Sebe i svých zastával. BR. II. 52. Dosti on svého místa zastane (= jest ho s tu povinnost. Jg.), Ros. Satur- nius úřadu svého hanebně zastával, lépe: svůj úřad. Cf. Z. co. Brt. Z. svého mínění. J. tr. — koho, se kde (před čím) = há- jiti. Z. někoho před vlky. před kým, Br., před křivdou, V, před soudem, J. tr., D, koho před nepřáteli. Br. Veřejně před sou- dem důstojnosť tu jeho prorockou zastával. Sš. J;166. — koho při čem: při svobodě (ji hájiti), Chmel, někoho při krádeži. Jg. — čeho proti čemu: křivdy proti pravdě. Smrž. Z. někoho při soudě proti někomu. Us. Tč, Mž. 116. Proti nimž Pán sebe za- stával. BR. II. 40. — skrze koho = hájiti, dotírati. Pulk. — (co) komu: někomu cestu (zastoupiti). Bern, Klčk. V. 154, Dbš. Sl. pov. I. 133. Dech mi zastal. Lipa II. 361. Mlynár sa vtedy prebudí, keď mu mlyn za- stane. Zátur. To, to, pane kraľu, rozum mi zastáva. Dbš. Sl. pov. III. 26. Voľnejší prí- stup mu zastávali. Hol. 288. — co mimo co: mimo školu zastává úřad sirotčího. Ml. -- koho kdy. Zastal ho doma v neděli. Us. Póhon zastal ho v suché dni. Kn. rožm. 206. Jakživo mě nic takového nezastalo (ne- postihlo). Us. Vk. Jdú za hodný čas, až přišli na krížne cesty. Tu chvílu zastanú a jeden na druhého popozerajú. Dbš. Sl. pov. I. 75. Pospíšil hned do kostela, aby biskupa ještě při živobytí zastal; Touž dobou Lidéř práva řádného papeže Innocence proti Ana- kletovi se zastává. Ddk. III. 59, 67. Po- hončí jeho za slunce (za dne) nezastane. Tov. 36. — jak dlouho, jak daleko. Byl ve správě duchovní, kterouž po více let zastával, velmi pilný a horlivý. Čas. kat. duch. 1882. 75. Asi za deset krokov od neho zastane. Dbš. Obyč. 153. — v čem. V mno- hých věcech dobře ho zastal. Us. Někoho v dumání zastati. Us. Pdl. Zastal v chode, obrátil sa, v tvár jej sa díva: Čos, Hanko, taká starostlivá? Phld. IV. 25. Pán byl povinen mana svého zastati se ve všeliké křivdě; Proč on přece vždy zastával se v politických věcech čistě německých úmyslů sv. říše římské? Ddk. II. 388, III. 186. Za- stává ho v tom pan Matiáš. NB Tč. 246. Cele se důvěřuji, že i napotom v týchž pří- činách mne ráčíte zastati. Žer. 16. Kristus ke všemu jej posilňuje a v nedostatcích zastává. BR. II. 51. b. Cf. Z. kde. — kam. A keď som na tvoj vrchol zastala, o veľko- sťách som malá snívala. Sldk. 343, Faktor řečie: Páčte tie tri skaly, jak nám přiekom šírym Váhom do cesty zastaly. Btt. Sp. 99. Mocný duch času vyzývá nás zastať do radu (do řady) našich bojovníkov za odveké sväté naše právo! Phld. III. 344. — jak. Z-li ho již ztarcem (jako starce). Us. Polovic vážno, polovic žertom zastala sa premoženého. Pbld. III. 1. 1. Krále, pokoj vlasti a blaho našho rodu mužno zastaneme. Na Slov. Tč. Nikoho ani slovem se nezastati. Us. Ale ižádný aby nezastával dítětem ižádné koupě. Sedl. Rychn. 8. Já bych ji životem svým před každým zastala. Drsk. Pod tým hradom zastal si táborom; Nad Dunajom kráľ náš zastal si táborom, pri ňom župy, každá pod svojím práporom. Chlpk. Sp. 3, 30. Aby ho k zisku a ztrátě při tom zastávali. Mus. 1880. 246. A len chodil hore dolu po izbe. Zrazu ale zastane a položí křížom ruky na hruď a hlavu ovesí, ako komu už ani sem ani tam. Dbš. Sl. pov. IV. 50. Kněží hebrejští službu svou ve chrámě bosonoho zastávali; Od mno- hých let tebe soudcem věda s dobrou myslí se zastávati budu. Sš. Sk. 83 , 264. — proč. Dobrí ľudia, postojteže, položím si tento železný kôl na vôz. Čoby jsme zastávali pre takú pletku? Dbš. Sl. pov. VII. 15. Na domluvu velerady zastává Petr víru. Sš. Sk 54. — kde s čím: v blátě s vozem z (uváznouti). Plk. S jedinou dceruškou svo- jou oba pod palmou zastali. Ppk. I. 91. — se koho, o koho, se oč = ujati se, hájiti. Jg., Th. Z. se někoho i. e. toho, kdo potřebuje ochrany; ujíti se někoho i. e. toho, kdo potřebuje pomoci. Ondrák. — s infinit. Když sem šel k muzice jedenkrát, zastal sem svó miló s jiném stáť, jak oni se spolem líbali a mne přesmutného neznali. Sš. P. 260.

407988   Zastati Svazek: 7 Strana: 1122
Zastati. Jaku zastal, taku chlastal. VSlz. I. 236. — co. Bečka zastala celú hradskú. co byla tak veliká = ležela po celé silnici na příč. Val. Brt. D. 295. — se oč. Po- níženi by to bylo se o to z-vať. Prss. Gaz. 57. = se čeho jak. Z-val by se ho až do krve. Us. Rgl.

407989   Zastáti se Svazek: 5 Strana: 0266
Zastáti se, zastojím se, stál, ání = stá- ním zbujněti jako kůň. Ros. — kde. Kráva sa tiež nezastojí u mňa. Zbr. Hry. 89. — Z. se = ustátí se, abstehen. Dej to pivo na okno, ať se trochu zástoji. Mor. Tč. — Z. se = ustáti se, stáním umdleti. Kůň se za- stal. Jg. — Z. = zastati se. — za koho. Zastojí za ny, aby ijeden ż nás nezhynul. Ms. z 14. stol. Zastojí (zastane se) za ne- šlechetné. Ib. (Č.). Cf. Zastati. — za koho kde. Ať by (Maria) za naší potřebu zastála před svým synem. Št. Ř. 85. a.

407990   Zastáti se Svazek: 7 Strana: 1122
Zastáti se. Žiadne hovädo sa v jeho stajni nezastojí, hneď odflára. Slov. Rr. Sb.

407991   Zastátie Svazek: 5 Strana: 0266
Zastátie, n., die Unterbrechung, das Still- steheu. Na Slov. Tam v tej svetlici visia na stene dva paloše, ktoré vo dne v noci bez zastáťa proti sebe sekajú. Dbš. Sl. pov. VI. 49.

407992   Zastatkovati se v čem Svazek: 5 Strana: 0266
Zastatkovati se v čem, stolz thun. Z-val se v nových šatech. Na Ostrav. Tč.

407993   Zastátý Svazek: 5 Strana: 0266
Zastátý, ausstehend. Na Zlínsku. Peníze z-té (jež jsou za někým). Brt.

407994   Zástav Svazek: 5 Strana: 0266
Zástav, u, m., vz Zástava.

407995   Zástava Svazek: 5 Strana: 0266
Zástava, y, f., zástav, u, m., zástavka, zastávka, y, f., zástavek, vku, m. = za- stavení i to, co něco zastavuje. Z., od sta v státi. Dnové naši jsou jako stín běžící po zemi bez zástavy. Brt. S. 9. Sotva vyjel, hned zástava. Us. Jdr. Z. srdce, der Herz- stillstand. Nz. lk. Mlynář mele jen na zá- stavu (jen nadrženou vodou). Mor. Šd., Vck. Pochodní z., die Etape, Marschstation, po- štovní z., die Poststation, J. tr., místo z-ky, die Haltestelle, der Haltepunkt, die Station, z. železné dráhy, při processí. Šp. Kristus drž í zástavečku, ďábel drží zástavu. Mor. Tč. Z. v hudbě (znamení odpočinutí, das Ruhezeichen). Hd. — Z., na vodu, stav, sta- vidlo, das Schutzbrett, die Schleusse, Wehre. D. Lidé té vsi vždycky jsou z-vy ku potře- bám svým v tom potoce mívali. Arch. IV 210. Z., das Stauwerk. Nz., Šd. Z. = kolík. Dch. — Z. železná, k zastavení, k zandáni peci, das Ofenmundeisen. Dch. Z. větrní, v horn., die Wetterblende, Wetterzunge, der Wetterregulator. Hř. — Z. — postranice, prkno na hnojníku, aby hnůj nepadal, das Seiten-, Mistbrett. — Z. u perníkářů, das Ofenbrett. Šp. — Z. = zadržení, přítrž, pre- kaza, zácpa, der Einhalt, die Hemmung, Verhinderung, Abwehrung, Stockung, Stop- fung, das Hinderniss. Nz. Z. založiti. Výb. I. 99. Něčemu (hříchům) z-vu učiniti. Br. — Z. moče, die Harnverhaltung, -Verstopfung. Čsk., Zlob. Z. ženská (měsíčné), die Ver- haltung der Regel, das Asbleiben der mo- natlichen Reinigung. Byl. Kosatcový kořen z-vu ženskou otvírá. Byl. Žena má z-vu. Plk. Zástava čmýry, bezčmýrnosť, amenor- rhoea; Z. hlenu ve vaku slzném. Nz. lk. Z. = zásnět, das Mondkalb, die Klumpfrucht, vz toto slovo. Měla zástavu (potratila jsem). Lk. — Z. = záloha, insidiae, der
Hinterhalt. Zástavu jim zastaviece; Dal. 12.
16. I založichu zástavu proti němu na ho-
rách po vršech; Ješto se tajieše zástava,
povsta inhned. BO. — Z. = zastavení, zdr-
žení se, der Aufenthalt. Uviezl jsem v bahně
hlubokém a neníť z-vy. Žalm. 68. — Z. =
praporec, korouhev, die Fahne. Plk., Ráj.,
Chch. Jih., Čsk. A vzhůru trojbarvou zá-
stavičku zvedlo. Hdk. C 133. Zastav, tento
do vojny hrubú prekrásnej barvy Svato-
vítovu zástavu ňésol. Hol. 191. Som voják
od rodu, kozačka mä mala, nad mojou ko-
liskou zástava mi viala. Chlpk. Sp. 143.
Ach to vaše preútle svedomie. Je to pravá
na týke zástava: vlaje vždy ta, kam zaduje
vetor. Zbr. Lžd. 210. Črnagora, tys ture-
ckých nájezdníkov porážala hlavy, na Ce-
tinje tvoje vejú slobody zástavy. Ppk. I.
180. Za drievnych časov bola i kráľovská
zástava, ktorú nosieval zvláštny kráľovský
zástavník. Sl. let. 33. Spravila sa zástava,
nová všetka zelená a bělá. Sl. let. 1. 318.
Napred zástava slávy. Sldk. 126. Aj vjaly
(vály) zástavy zabudzenej slávy; Běl modro-
červená z. spasenia; Národy zástavy roz-
vínať počali, ktože jich zastavie tie prie-
valy? Sl. ps. — Z. = rota lidu válečného,
die Kompagnie, Fahne. Orb. p., Pulk. Z. =
doplňovací vojsko, das Depot. Sl. les. —

407996   Zástava Svazek: 5 Strana: 0266
Zástava, zástavek = zastavení, dání něčeho pro jistotu i co na to dáno, základ, das Verpfänden, Versetzen, Pfand, die Pfand- schaft, das Unterpfand, der Versatz, die versetzte Sache, das Pfandgut. — Jg. Z. = to, co se k ujištění nějakého závazku dává, vz více v S. N. Z. člověka, věci. Ze z-vy někoho vyprostiti; v z-vě býti. Br. V z-vě někoho zadržeti. Kom. Do z-vy někoho vzíti. V z-vu hrdla se dáti. Reš. Z. věci movité, statku nemovitého. Z. jest dvojí: zápisná (hypotheca) a obranná (držná, drži- telná, když zástavník statku zastaveného na místě úroků ihned užívá). Ros. Z. bez správy (zápisná, Ros.), se správou (obranná. Ros.). Vš. Z-vu ve dsky zapsati. Vš. Grunty do jistých let v z-vě míti. Pr. mést. Do z-vy, v z-vu dáti, bráti, vzíti; dluh z-vou pojištěný; věřitel na z-vu; v z-vě nechati; propadnutí z-vy. D. Z. věnná, Pfand für das Heirathsgut. O. z D. A jie těch dědin ku pravé, věrné zástavě postúpil v těch pe- nězích. Dsky. A ten každý cizozemec, kte- réhožkoli stavu, přes tento nález coby ta- kového koupil, dáním přijal anebo z-vú neb směnú, peníze své aby ztratil. Zř. F. I. B. 15. Ani učiňte nad tiem, což jim lubo, nebo držte k z-vé (Hypothek) nebo k dědině. Kn. rožm. 128. K z-vám statků dědicové a nápadníci spravedlnost mají; Z-vou věnní držeti dědictví: Z. dskami s výplatou na statku učiněná; Z. panství n. dědictví s vý- platou; Z. dědin zápisných, byla-li vyšší než půjčka. Vz Zř. zem. Jir. S. 28., E. 41., S. 25., G. 2., Q. 58., D. 43., Q. 1., 14., 3. O zástavě platu komornieho, o z-vě zápisem bez správy, o z-vách zplacenie nebo ssutí. Vz Vš. Jir. V. 3—5., Sdl. I. 245. Něco v z-vě vzíti. Reš. Základ od z-vy něčím sprostiti. Brikc. Věc v z-vě držeti; půjčovati na z-vu. V. Prostáti z-vu, propadnouti. Otokar vy- plácel jistiny na z-vách královských zapsané. Pal. Z-vu někomu dáti. Kdo by v z-vě grunt zlepšil; z-vou co držeti. Er. Zapsati někomu něco z-vou v jisté summě, als Pfand für eine Summe verschreiben). Nz. Kdo drží z-vou věrnou kteréhokoliv dědictví; po- stoupiti komu statku dědicky neb zástavou. Er. Z. daná statkem nemovitým, Pfandbe- stellung auf ein unbewegliches Gut; Z. na zástavu, die Superpfändung; Z. nemovitá (hypotheka, die Hypothek); Kniha zástav, das Hypothekenbuch. J. tr. Pobrali mu věci v zástavu, pfändeten ihn; propadlé zástavky, verfallene Pfänder, propadnutí zástavku, der Verfall des Pfandes. Dch. Dal mu do zástavy prsten. Us. Šd. Na zástavy když jsi půjčovala, soběs vždycky věci zadržela. Pís. srb. Z. ruční, das Faustpfand. Šp. Vydal mu ty, kteří byli v z-vě. Proch. Děj. bibl. I. 267. Z-vy = statkové komory královské za půjčku hotových peněz zastavení. Pal. Rdh. 187. Z-vy zádušní byly statky církevní, které šlechticům českým ve válkách husit- ských zastaveny byly; Sliboval vyvaditi všecky zástavy koruny české. Pal. Děj. III. 3. 208., IV. 2. 24. Cábala má mlýn od nie v z-vě; Toho já neviem, smluvil-li sě o ní k zástavě čili kúpenie; Základ a zástava za dluh najprvnější. NB. Tč. 128., 164., 216. Měšťané naši na z-vu St. Města mají 1200 zl. uherských témuž opatu puojčiti; List náš, kterýž od nás Na z-vu mají; Svrchupsaná paní tu ves v z-vě držela a užívala bez překážky. Listy hradišťské z 1. 1514., 1517., 1536. Tč. Mikuláš měl ten plat u věnné zástavě k vý- platě od někdy Margrety vdovy Čeňkovy. Arch. I. 445. Z-vy mezi lidmi běžie; z-vy trhem se správú i dluhem bez všie správy ve dsky vcházejí. Vš. Jir. 216. Z-vy, kteráž se dluhem zapisuje, jest bezpečnějšie ta, kteráž trhem a se správú ve dsky vcházie; Z z-vy trhem zapsané jsa vyveden pro ne- správu, třetinu výš na svého správce s užit- kem svým nemalým a k tomu bez všech súdov sáhneš; Z. móž bez osobnieho u desk bytie kupujícieho ve dsky přijata i kladena býti; Z-vy se nacházejí i na svršciech a ná- bytciech; Z. móž zaplacena býti; Když z z-vy dluhem zapsané vyveden budeš, ne- máš se na čem hojiti; Ten každý z-vu ssúti a zaplatiti móž; Z-vu z desk vypustiti nebo do desk klásti; Od kohož jest jemu ta z. v ruce vešla; Jí jest toho dědictvie k mi- lostivé věnné z-vě v tisíci kopách grošiech, tak jakož jest prve měla, postúpil. Vš Jir. 214., 178., 215., 216., 230. O z-vách vůbec vz Vš. Jir. 178., 208.—216. Kdež co má v z-vě; Na tom nemá než věnnú z-vu; List ode mne měl na to zbožie v zástavu; Buď doživotní z. neb dědictví; Upadl mi mocí v mé dědictví tu ve Vzdúnkách, což mám nad věnnú z-vu; Učinili z-vu mému otci; Drže to zboží v z-vách; Z té z-vy pobral mi koně, odění. Půh. I. 161., 230., 334., 364., 372., II. 111., 296., 429. Znamenajž, že na z-vách bývá lichva paterým obyčejem. Hus I. 217. Vz Právo, Základ, Zástavní. — Z. = zápis zástavní, das Verpfätidungsinstrument. Podlé znění zástavy někomu něčeho postou- piti. Zříz. Ferd. — Vz Vš. 572. — Z. = šátek, jejž družbové o svatbách jako sotor (za cípy) držívají a do něhož dary se skládají. Na Slov. Němc. Svadby.

407997   Zástava Svazek: 7 Strana: 1122
Zástava. Po z-vách, in Abtheilungen. Lpř. — Z. = zácpa v těle. Val. Střešně sú od z-vy. Brt. D. 296. — Z., Pfand. Žaloba o z-vu. Výb. I. 983 — Z. = prapor. Nalit viera s svú z-vú k pravdě pospieši. Ezp. 100. — Z. = rybník v Písecku.

407998   Zástava Svazek: 7 Strana: 1399
Zástava u vozu, Schleif, m. 16. stol. Mnš. Zás. 7. — Z. duchovní = zádrž (2. dod.). Kryšt. Všeob. cír. děj. III. 290. — Z. — stávka, strike. 1511. Arch. XII. 462.

407999   Zástava Svazek: 10 Strana: 0521
Zástava, y, f. Mlíti na z-vu (když je málo vody). Val. Čes. 1. XI. 47. — Ž. = zástup. Baw. E. v. 100. — Z. = zastavení. Vz o ní, jaká byla v starší době, v Arch. XIX. 643.

408000   Zastavání Svazek: 5 Strana: 0267
Zastavání, n. = zastavění, das Verbauen, Na Slov. Bern.