242001   Povalovnosť, i Svazek: 2 Strana: 0837
Povalovnosť, i, f., die Faulenzerei, Land- streicherei. Bern.

242002   Povalovný Svazek: 2 Strana: 0837
Povalovný, povalečný, faulenzend, land- streicherisch. Bern.

242003   Povalový Svazek: 2 Strana: 0837
Povalový, od povalu, Walzen-, Boden-. P. dříví, Um. les., strop (z kulatého dříví). Us. Vz Poval.

242004   Povalový Svazek: 7 Strana: 0391
Povalový. P. strop, der Döbelboden, Sl. les, podlaha (povalná), Döbelboden. Sl. les.

242005   Povaluch Svazek: 7 Strana: 0391
Povaluch, a, m. = povaleč. Slov. Dbš.

242006   Povan Svazek: 10 Strana: 0288
Povan, u, m = pování. P. vzduchu. Slád. Ant. 47.

242007   Povandrovati Svazek: 2 Strana: 0837
Povandrovati, (ein wenig) wandern. Ros.

242008   Povánek Svazek: 7 Strana: 0391
Povánek, nku, m., sanfter Wind, Brise. Nz.

242009   Pováni, n Svazek: 2 Strana: 0837
Pováni, n., povanutí, das Wehen. Č.

242010   Povanouti Svazek: 2 Strana: 0837
Povanouti, vz Pováti.

242011   Povápeniti Svazek: 2 Strana: 0837
Povápeniti, povápniti, il, ěn, ění, po- vápeňovati, povápňovati, mit Kalk beschmie- ren, kalkig machen. D. — co, se. Us.

242012   Povarhaniti Svazek: 2 Strana: 0837
Povarhaniti, il, ěn, ění, zvarhaniti, — co: knihu, zerrollen.

242013   Povarné Svazek: 2 Strana: 0837
Povarné, ého, n., plat z várky. Břez. 23. — P., mladé pivo, břečka, ungegohrenes Bier. Slov.

242014   Povarní Svazek: 9 Strana: 0244
Povarní rejstřík. 1685. Uč. spol. 1897. III. 3.

242015   Povarník Svazek: 2 Strana: 0837
Povarník, u, m., ein Mass für Bier. Sta- rých piv dostalo se jí Kateřině — tři p-ky a kouf. Ms. 1553. Vz Kouf.

242016   Povarný, -ní Svazek: 2 Strana: 0837
Povarný, -ní, k vaření sloužící, Koch-. P. sůl, nádobí. Tech. —

242017   Povarování Svazek: 2 Strana: 0837
Povarování, n., vz Povalovati.

242018   Povarovati Svazek: 2 Strana: 0837
Povarovati, sich ein wenig entfernen, ausweichen-, ein wenig hüten, bewahren. — co, komu, odkud, z čeho (poodstraniti). Lom. Diogenes odpověděl řka: Málo mi povaruj (= odstup) z slunce. Walk. Alx. — koho: dítě (chovati). Bern.

242019   Povartovati Svazek: 2 Strana: 0837
Povartovati, z něm., ein wenig Warte halten, Hlídati. Ros.

242020   Povařiti Svazek: 2 Strana: 0837
Povařiti, il, en, ení, ein wenig kochen. Až se to povaří, odstav. Us. — čeho. Po- vařil potrav (neurčitou měrou) na několik dní. L.

242021   Povařiti Svazek: 7 Strana: 0391
Povařiti, povařovati. P. chmel atd. KP. V. 344., 299. P. si koho = vážiti si ho. Brt. D 253., Prss. G. 23.

242022   Povařiti co jak Svazek: 10 Strana: 0288
Povařiti co jak. Do třetiny nebo na polovici něco p Zach. Test. 33.

242023   Povášněnec Svazek: 10 Strana: 0288
Povášněnec, nce, m. Jrsk. XXIX. 304. Vz násl.

242024   Povášněný Svazek: 9 Strana: 0244
Povášněný. P. žena. Jrsk. XIX. 623. Sr. Povášniti.

242025   Povášněný Svazek: 10 Strana: 0288
Povášněný; -ěn, a, o. P. mladý kněz. Jrsk. VI. 1. 185.

242026   Povášněti Svazek: 2 Strana: 0837
Povášněti, ěl, ění, böse, grollig werden. Ros.

242027   Povášniti Svazek: 2 Strana: 0837
Povášniti, il, ěn, ění, gegen Jemanden aufbringen, böse machen. — koho komu. Cizí mi syny mé povášnili a pokazili. Kom.

242028   Povášniti koho Svazek: 9 Strana: 0458
Povášniti koho. Jrsk. X. 35.

242029   Pováti Svazek: 2 Strana: 0837
Pováti, pověji, vál, át, vátí; poviti, pověji, víl, vín, viní; povanouti, nul, ut, utí; po- vívati, pověvati, povanovati, pověnouti, po- věvovati (Č.), chvíli váti, wehen, hin-, be-, anwehen, säuseln; pohybovati, bewegen, schütteln; obilí víti, wannen, schwingen. Jg. — abs.Jakž náhle vietr pověne, moře se vzmutí. St. Až lepší povane vítr. Us. — co: obilí (víti). Us. Vítr povívá lehké vlasy její (hýbá jimi). L. — kam. Duch Páně povane na ně. Br. — (kam) čím. Povanul jsi větrem svým. Br. Větřík povívá (pohy- buje) plazivým býlím. Č. N? něco ohánkou p. L. — odkud. Vítr studený povál od půlnoci. Štelc. Vuoně z toho miesta naň povanou. Pass. 974. Od východu větřík po- věvuje. 15 stol. Vz Mus. XII. 295. — se jak. Víra tvá s třtinou se povívá (chvěje se). L. Kdě oběť tvoje pověje v slúpech dýmu. Rkk. 21.

242030   Pováti Svazek: 7 Strana: 0391
Pováti. — abs. Za Št. polož: Kn. š. 41. 16.

242031   Povávati Svazek: 9 Strana: 0244
Povávati. Ld. 54 Sr. Pováti.

242032   Povaz Svazek: 2 Strana: 0837
Povaz, u, m., povázání, die Verbindung. Jg. P. jest uvazování rév slamou k podpo- rám. Čk. 252. Vz tam více.

242033   Povazač Svazek: 2 Strana: 0837
Povazač, povazatel, e, m., der Verbinder, Verknüpfer. Jg.

242034   Povázání Svazek: 2 Strana: 0837
Povázání, n., das Zusammenbinden. Bern.

242035   Povázaný Svazek: 2 Strana: 0837
Povázaný; -án, a, o, gebunden. P. kniha, Us. Rychn.

242036   Povazatel Svazek: 7 Strana: 0391
Povazatel, e, m. = povazač. Šm.

242037   Povázati Svazek: 2 Strana: 0837
Povázati, pováži, al, án, ání; povazovati, nach einander binden ; svázati, zusammen- binden, binden, verknüpfen. Jg. — co: nůši, putnu, hrnec. Us. — koho = svázati. Plk. — co, koho čím: nůši zástěrou. Us. Rohožím jí snopy hned povázal. Č.

242038   Povázek Svazek: 8 Strana: 0305
Povázek, zku, m. = podvazek (na vázání punčoch). V z Wtr. Krj. I. 487.

242039   Povazenka Svazek: 2 Strana: 0837
Povazenka, y, f. = povázka. Slov.

242040   Povázka Svazek: 2 Strana: 0837
Povázka, y, f., galium mollugo, das weisse Labkraut, rostlina. FB. 49., Kk. 170. — P., rapistrum. P. ozimá, r. perenne. Čl. 95., FB. 77., Čl. Kv. 257., 300.

242041   Povázka Svazek: 7 Strana: 0391
Povázka, rostl. Cf. Slb. 706., 709., Rstp. 79., 812., Mllr. 69. — P. = kokotice. Vz Zezulena, Povítka (dod.). — P., aponeu- rosis. P. = povlak svalu, fascia. Vz Ott. II. 530. P. = tuhá vazivová blána, jež za obal n. za připevnění svaloviny sloužíc jednak jednotlivé svaly od sebe odděluje, jednak spojení mezi svalem a kostmi zpro- středkuje. Slov. zdrav. 451. P. hřbetní, a. dorsalis, dlanní, a. palmaris, plosková, a plantaris. P. hrázová, f. perinaei, hřebenová, f. pectinea, konečníkopastelinoměchýřová, f. rectovesicalis, kyčelní, f. iliaca, kyčlostydká, f. ischiopubica, lícohltanová, f. buccopharyn- gea, nálevkovitá, f. infundibuliformis, nitro- břišní, f. endogastrica, nitrohrudní, f. endo- thoracica, nitropánviční, fascia endopelvina, okružní, f. mesenterica, oponová, f. omen- talis, pánviční, f. pelvina, podbříšková, f. hypogastrica, podbřišnicová, f. peritonei, předloktí, f. antibrachii, předobratlová, f. praevertebralis, příčná, fascia transversalis, příčná břišní, f. transversa abdominis, pří- ušnicožvýkačová, f. parotideomasseterica. pyjová, f. penis, síťkovitá, f. cribrosa, skrá- ňová, f. temporalis, stehenní (široká), f. lata, ucpávací, f. obturatoria, víčková, f. palpe- brarum, zubovitá, f. dentata; jazyková, fas- cia linguae, hluboká krční, f. colli profunda, kůže hlavové, Kopfhautfascien, nitrokochová, f. endothoracica, obličejová, Gesichts-, ra- menní, f. brachii, šíjová, f. cervicalis. Ktt. exc.

242042   Povázka Svazek: 10 Strana: 0288
Povázka, y, f. = obvaz vinutý, fascia spiralis. Ktt.

242043   Povázka Svazek: 10 Strana: 0653
Povázka, y, f., vz Lnička rostl.

242044   Povazkový Svazek: 7 Strana: 0391
Povazkový. P. staženiny, Fasciencon- tracturen.

242045   Pováznouti, povíznouti Svazek: 2 Strana: 0837
Pováznouti, povíznouti, znul a zl, utí, uváznouti, stecken bleiben. Ros. — kde s čím: Povázli v blátě i s vozy.

242046   Povazný Svazek: 10 Strana: 0288
Povazný = kolář. V zloděj. mluvě.

242047   Povazování Svazek: 2 Strana: 0837
Povazování, n., das Um-, Zusammen- binden. P. vína, das Nachheften. Šk.

242048   Povázský Svazek: 2 Strana: 0837
Povázský, lépe: považský, na Váhu by- dlící, an der Wag (in Ungarn) befindlich, wohnend. P. Bystřice, Wagbistritz. Bern.

242049   Považ Svazek: 2 Strana: 0837
Považ, e, m., Pováží, n., na Slov., kra- jina při řece Váze v Uhřích, die Waggegend. Vz Povázský. Bern. — Považan, a, m., der Bewohner der Waggegend. Bern.

242050   Povážanec Svazek: 7 Strana: 0391
Povážanec, nce, m. = obyvatel Pováží. Zbr. Hry. 233.

242051   Povážanka, y, f Svazek: 7 Strana: 0391
Povážanka, y, f. = žena z Pováží. Sl. ps. 337.

242052   1. Povážení Svazek: 2 Strana: 0837
1. Povážení, n., rozmyšlení, rozjímání, die Ueberlegung, Erwägung. Nemáte p.; věc p. hodná. Mějte p. Sych. Podělte je podlé svého p. Sych. To je k p. Jg. To je s p., na p. Us. Rozepře zůstává na p. (na uvážení). Ros. Podati něco k sprave- dlivému p. soudcův. Bdž. 13G.

242053   2. Povážení Svazek: 2 Strana: 0837
2. Povážení, n., die Ausfüllung durch's Führen. Vz Povážeti. — P., pohnojení, die Düngung. Bern.

242054   1. Povážený Svazek: 2 Strana: 0837
1. Povážený; povážen, a, o, abgewogen, gewogen; erwogen, bedacht. D. Někomu něco na pováženou dáti. Šm. To jest na p-nou. Dch.

242055   2. Povážený Svazek: 2 Strana: 0837
2. Povážený; -en, a, o, durch's Führen ausgefüllt. — P., pohnojený, gedüngt, ge- mistet. Bern.

242056   Povážeti Svazek: 2 Strana: 0837
Povážeti, vz Povoziti.

242057   Pováží Svazek: 7 Strana: 0391
Pováží, n. = krajina nad Váhem. Po- vážie, Považie, ty rajská dolina, kto ta raz videl, večne ťa spomína. Sl. ps. — Cf. Č. Čt. II. 183, Považ.

242058   Povážina Svazek: 7 Strana: 1364
Povážina, y, f = Pováží. Phľd.

242059   Považitel Svazek: 2 Strana: 0837
Považitel, e, m., der Erwäger. Šm.

242060   Považitelný Svazek: 2 Strana: 0837
Považitelný, erheblich, ansehnlich, acht- bar.

242061   Povážiti Svazek: 2 Strana: 0837
Povážiti, il, en, ení; považovati, pova- hovati. P., převážiti, abwägen; uvážiti, rozbírati, rozjímati, přemýšleti, erwägen, bedenken, betrachten, denken, dafür halten; rozeznávati, rozsuzovati, erkennen; vážiti, šetřiti, achten, schätzen; odvážiti se, wagen, sich erkühnen. Jg. — abs. Nechť sám po- váží. Solf. P. sluší, že . . . Sych. Rozmýšleli se a povahovali, není-li Jan Kristem či mes- siášem. Sš. L. 3. — co. Vše to (zboží) po- vážil (na váze odměřil). Jg. P. něco (uvá- žiti). D. P. rozepři (rozsouditi). Jg. Tak si to považme! Dch. Považ si, co učinil! Dch. To si musí považovat (vážiti si). Na mor. Zlínsku. Brt. — čeho. Ještě považme těch slov Janových (na krátkou dobu, proto gt. Hlr.). Chč. P. 32. b., 49. b. Ale jen považ toho čekání. Us. u Rychn. Leč při tom také toho povážíme. V. Slova něčího p. Kom. Toho těžce pováživ, posla . . . Háj. Sám u sebe toho považ. Jel. Já svého ži- vota povážím (odvážím). St. skl. Kdožby zdravě povážil povah a přirození všeho lidu českého. V. — čeho jak. Toho s ve- likou pilností považ. J. tr. Aby soudcové té pře s pilností povážili. Bdž. 137. Písmo divů těch považuje po úspěchu. Sš. I.102. — co, čeho čím, s čím, s kým. Aniž kdo z nich toho pováží srdcem svým. Br. Považ chu- dobu s bohatstvím (srovnej). Jel. To J.M.K. s pány a vládyky pilně pováživše shledali jsú, že . . . Zř. F. I. A. 38. — co, čeho za co: za důkaz. J. tr. Považovati něco za jisté. Dch. Nebo to on za pavučinu pova- žoval. Sš. I. 8. Výminky ty za nic nepo- važují. Kol. 62. Za attrakce můžeme též považovati . . . Brt. Filol. listy II. 124. Za pouhé nedopatření považujeme ... Mš. Listy filol. II. 223. Musí knihu rožmberskou za falsum považovati. Bdl. Obr. 29. — Pozn. Užívání slovesa považovati ve smyslu: za něco položiti, pokládati, míti atd., für etwas halten, mají za chybné, ale z dokladů jde, že tato frase jest dobra. — se čeho = od- vážiti se. Šm., Rk. — se na kom čím. Tolik skutkem jako ty řečí na sobě se povážím. Ctib. — s adv.: zrale něco p., Sych., pilně, D., přísně. Šm. -— co kde. Při tom p. jest. Dch. Když jsme toho při nás považovati a o tom přemyšlovati ráčili. Nar. o h. a k. Že v novém zákoně Bůh v poměru otce k dětem se k vykoupencům Kristovým bude povahovati. Sš. J. 71. Sedmero plodů klade, z nichž posledních šestero se tak mezi sebou povahuje, že . . . Sš. I. 354. Dvě strany sobě protivné a na rozmíškách mezi sebou se povahující. Sš. Mt. 257. Proto se přece ty dvě strany na sporech povahovaly. Sš. Mt. 293. Na sporu se povahuje, co by se druho- prvou sobotou rozuměti mělo. Sš. Mt. 170. — (k čemu se) jak. Co byl o moci pravil, po- všechnými slovy se povahovalo, war nur all- gemein gehalten. Sš. Mt. 229. Tenkráte věci na dobré míře se povahovaly. Sš. L. 202. Čili se věty povahují co příčina a úsudek ? Sš. Mt. 144. V jaké srovnalosti se událosť tuto vypravovaná k tomu příběhu, jejž druzí dva synoptikové kladou, povahuje. Sš. Mt. 277. Andělstvo se k lidem v nějaké nepřízni povahovalo. Sš. J. 37. I táží se vykladatelé, v jakém poměru se povahují ti dva členové ku prvnímu. Sš. J. 20. Kterak se povahuje Jan k synoptikům v té věci. Sš. J. 210. Ti dva členové protikladné k sobě se povahují. Sš. L. 52. I ta otázka se tu klade, v jakém světle tento křest Páně po- važovati se má. Sš. J. 17. Udávání Janovo vezdy se zřetelem k synoptikům se považuj. Sš. J. 287. — se v čem, na čem. Vezdv v bázni povahovati se máš; Na pochybách se povahovati. Sš. I. 88. — kdy. Přechází nyní ke stavu mysli, v jaké se, k nim přibyv, povahoval při hlásáni evangelia. Sš. I. 173. — se k čemu. Kterak skutkové ti dobří se k budoucí slávě povahují. Sš. I. 52. (Hý.).

242062   Povážiti Svazek: 7 Strana: 0391
Povážiti. — co. Pož. 389. — čeho (proč jak). Povážíme-li toho bedlivě. Šf. Strž. I. 342. Račte toho p. Arch. VII. 5. a j., VIII. 66., Bart. 103. Bád bych chtěl statku svého p. Arch. VII. 45. Hrdla svého pro zacho- vání knížecího života p. Výb. II. 1330 Když člověk něco vydělá rukou, umí si toho považovať. U Rychn. Msk. Když jsme toho při nás p-li. Nar. o h. a k. — si čeho kde. Nosila pěkné šaty, ale po domě si jí přece nepovažovali (nevšímali, nevá- žili). Us. Brt. — co nač. P. něco za od- byté, Osv. I. 485., za přídavek k něčemu, Šš. Sk 181., za hřích, za svou povinnosť, za hanbu, Us , v praxi za platné. ZČ. I. 264.

242063   Povážiti Svazek: 8 Strana: 0305
Povážiti. Pantáta si potom panímámu lepší považoval (vážil). Žďár. Brt. D. II. 263.

242064   Povážka Svazek: 2 Strana: 0838
Povážka, y, f., pováženi, povezení, das Anführen. Jg. — P., pohnojení, die Dün- gung, das Düngen. Plk.

242065   Povážka Svazek: 10 Strana: 0288
Povážka, y, f., rapistrum, rostl. Vz Ott. XXI. 299.

242066   Povážlivě Svazek: 2 Strana: 0838
Povážlivě, bedenklich. P. se roznemohl (nebezpečně). Us. Věc p. se dělá. Dch. — P. = rozvážlivě, opatrně, moudře, weislich, vorsichtig, bedachtsam. Ros.

242067   Povážlivec Svazek: 9 Strana: 0458
Povážlivec, vce, m Tbz. IV. 2. 322.

242068   Povážlivosť Svazek: 2 Strana: 0838
Povážlivosť, i, f., rozvážlivosť, opatr- nosť, prozřetelnost', die Weisheit, Vorsich- tigkeit, Uiberlegung, Bedachtsamkeit. Jg. P. soudců, das Ermessen. J. tr. — Veliká p. (der hohe Ernst) nynější proměny. Dch.

242069   Povážlivý Svazek: 2 Strana: 0838
Povážlivý, rozvážlivý, opatrný, moudrý, obezřelý, prozřetelný, bedachtsam, vorsichtig, bedächtlich, verständig. Jg., J. tr. P. člověk, Ros., jednání. — P., passiv. = s povážením, na pováženou, k povážení, zu bedenken, be- denklich. S velkým vojskem v čase tomto vyjít je povážlivo velmi. Krok. P. svědek. Us. Věc velmi p. Dch. P. nemoc (nebez- pečná). Pk. P-vou povahu do sebe míti. Dch.

242070   Povážlivý Svazek: 7 Strana: 0391
Povážlivý. P. Dobrovský. Šf. III. 200.

242071   Povážně Svazek: 10 Strana: 0288
Povážně mluviti. Kká. Sion II. 41.

242072   Povážnosť Svazek: 7 Strana: 0391
Povážnosť, i, f., das Gewicht; die Wich- tigkeit das Ansehen. Šm.

242073   Povážnosť Svazek: 9 Strana: 0244
Povážnosť, i, f. V p-sti koho míti = ve cti Šeb. 100.

242074   1. Povážný Svazek: 2 Strana: 0838
1. Povážný, vážný, pln váhy, wichtig, ernsthaft; vážný vzhledem k osobě a mluvě, gravitätisch, ernsthaft; povážlivý, bedächtig ; povážlivý, bedenklich. P. postavení, věc. Dch.

242075   2. Povážný Svazek: 2 Strana: 0838
2. Povážný, ého, m., úradník nad váhou postavený n. pán váhy, der Wageherr.

242076   Povážný Svazek: 10 Strana: 0288
Povážný člověk. Jrsk. XII. 245.

242077   Považování Svazek: 2 Strana: 0838
Považování, n., die Erwägung, Betrach- tung.

242078   Považování Svazek: 7 Strana: 0391
Považování, Erwägung. P. něčích slov. Kom. Lab. 110.

242079   Považovaný Svazek: 2 Strana: 0838
Považovaný, erwogen, betrachtet. Jg.

242080   Považovati Svazek: 2 Strana: 0838
Považovati, vz Povážiti.

242081   Povážskonovoměstský Svazek: 10 Strana: 0288
Povážskonovoměstský okres. Nár. list. 1904. 28. 9.

242082   Považský Svazek: 2 Strana: 0838
Považský, vz Povázský.

242083   Povčil Svazek: 7 Strana: 0391
Povčil, povčiľka, povčulka = posud. Až p. jsme byli zdrávi. Mor. Šd.

242084   Povďačnosť Svazek: 9 Strana: 0244
Povďačnosť, i, f. = povděk. Phľd. 1897. 181.

242085   Povdat Svazek: 10 Strana: 0288
Povdat = povídati. Vých. Č. Mus. 1863. č. 332.

242086   Povdati Svazek: 2 Strana: 0838
Povdati, dcery za muže vydati, die Töchter verheirathen. — se, heirathen. Všecky dcery se mu již povdaly. Sych.

242087   Povděčení, n Svazek: 2 Strana: 0838
Povděčení, n., zavděčení, die Willfahrung, Gefälligkeit. Bern

242088   Povděčiti se Svazek: 2 Strana: 0838
Povděčiti se, il, ení; povděčovati se. — komu čím, willfahren, Gefallen thun, zu Willen sein. Jg.

242089   Povděčně Svazek: 2 Strana: 0838
Povděčně, vděčně, rád, mile, dankbar, mit Freude. P. něco přijati. Sych.

242090   Povděčnice Svazek: 2 Strana: 0838
Povděčnice, e, f., eine Dankbare. Bern.

242091   Povděčník Svazek: 2 Strana: 0838
Povděčník, a, m., ein Dankbarer. Bern.

242092   Povděčnosť Svazek: 2 Strana: 0838
Povděčnosť, i, f., vděčnosť, die Dank- barkeit, Erkenntlichkeit. P. ukázati. Bern.

242093   Povděčnosť Svazek: 10 Strana: 0288
Povděčnosť někomu činiti. Msn. II. 17.

242094   Povděčný Svazek: 2 Strana: 0838
Povděčný; povděčen, čna, o, vděčný, dankbar. P-čným se prokázati. Jg. P-čným srdcem darů božích požívati. Sych. --- za co: za pomoc. Sych. Nezaslouží druhé, který nebyl p-čný za prvé. Bern. — P., potěšený, rád, erfreut. — čemu. Byl bych tomu po- vděčen, kdyby to přátelům prospívalo. Sych. — Žer. Kdo malému daru není povděčen, většího nezasluhuje. Č.— čeho. Byl bych toho hrubě povděčen. Žer. — Peyt. — nad čím, chybně u některých novějších spiso- vatelův. Jg. — P., milý, příjemný, lieb, angenehm. Abych jakouž takouž p-nou libosť své vlasti učinil (slože píseň). Ji- čínský.

242095   Povděčný Svazek: 8 Strana: 0305
Povděčný. Jsem toho velmi povděčen. Dle Bl. Gr. 319. lépe: velmi vděčen, neboť po- vděčen jest prý = drobet vděčen. Dnes vše- obecné.

242096   Povděčný komu z čeho Svazek: 7 Strana: 0391
Povděčný komu z čeho. Na Zlínsku Brt. U Chocerad. Vk.

242097   Povděčování Svazek: 2 Strana: 0839
Povděčování, n., die Willfahrung. Bern.

242098   Povděčovati se Svazek: 2 Strana: 0839
Povděčovati se, vz Povděčiti se.

242099   Povděk, u Svazek: 2 Strana: 0839
Povděk, u, m., povděčnosť, der Dank, die Willfahrung, Dankbarkeit, Erkenntlichkeit. Šm. Abych zpíval tamto na věky s nebe- šťany tobě p-ky. Sš. Hc. 118. Velebme s p-kem Boha za lásky dání přemnohá. Sš. Hc. 162. (Hý.).

242100   Povdověti, ěl Svazek: 2 Strana: 0839
Povdověti, ěl, ění, ovdověti, verwittwen (von vielen).

242101   Pověcnice Svazek: 7 Strana: 0391
Pověcnice, e, f., die Realschule.

242102   Pověcnosť Svazek: 2 Strana: 0839
Pověcnosť, i, f., die Realität. Mus.

242103   Pověcnosť Svazek: 7 Strana: 0391
Pověcnosť. Pal. Rdh. I. 373.

242104   Pověcný Svazek: 2 Strana: 0839
Pověcný, realis, sächlich. P. studia, škola, die Realschule. Mus.

242105   Pověcný Svazek: 7 Strana: 0391
Pověcný. Pal. Rdh. I. 9. P. práva. Dk. Aesth. 481.

242106   Pověcovati Svazek: 10 Strana: 0288
Pověcovati (od, více') = zvětšovati. Své země a zboží p. a rozšiřovati. Pulk. Klem. K. 70.

242107   Povečer Svazek: 2 Strana: 0839
Povečer, u, m., der Spätabend. Šm.

242108   Povečerní Svazek: 7 Strana: 0391
Povečerní, abendlich. Čch.

242109   Povečeřený Svazek: 9 Strana: 0244
Povečeřený. Už je p. Mtc. 1900. 339.

242110   Povečeřeti Svazek: 2 Strana: 0839
Povečeřeti, el, ení, ein wenig o. eilig nachtmalen. — s kým kde: u přítele. — čeho: chleba s máslem. Na Ostrav. Tč.

242111   Povečeří Svazek: 2 Strana: 0839
Povečeří, n., čas po večeři, die Zeit nach dem Nachtmahl. Us.

242112   Povečeřívati se Svazek: 2 Strana: 0839
Povečeřívati se, Abend werden. Ros.

242113   Pověčí Svazek: 10 Strana: 0288
Pověčí = trochu větší. Když byí už p. Val. Čes. 1. XI. 44.

242114   Pověčitý Svazek: 2 Strana: 0839
Pověčitý = pověčný. P. svite (o Kristu). Sš. Hc. 37.

242115   Pověčnosť Svazek: 2 Strana: 0839
Pověčnosť, i, f., die Ewigkeit. Puch.

242116   Pověčný Svazek: 7 Strana: 0391
Pověčný. Čch., Kká., Šml. P. krásota. Č. Kn. š. 236.

242117   Pověčšiti Svazek: 7 Strana: 0391
Pověčšiti = povětšiti. Výb. I. 478.

242118   Pověď Svazek: 2 Strana: 0839
Pověď, i, f., pověsť, die Mähre, Nachricht. Berg.

242119   Pověda Svazek: 2 Strana: 0839
Pověda, y, m., napověda, der Souffleur. Div. z och.

242120   Povědač Svazek: 2 Strana: 0839
Povědač, e, m., der Erzähler. Buď do- brým posluchačem, budeš dobrým p-čem. Č. M. 70.

242121   Povědačka Svazek: 7 Strana: 0391
Povědačka, y, f. = vykládačka, die Er- zählerin. Slez. a slov. Šd. — P. = poví- dačka. Bern.

242122   Povedačka Svazek: 9 Strana: 0244
Povedačka. Dětské p-ky. Vz Čes. 1. VIII. 344.

242123   Povědák Svazek: 2 Strana: 0839
Povědák, a, m., vz Povídač.

242124   Povedal Svazek: 7 Strana: 0391
Povedal, a, m. = klevetář. Slov. LObz. XV. 171.

242125   Povědě Svazek: 2 Strana: 0839
Povědě = povím, Kat. 507., 3291.; — po- věděl. Kat. 436., 881.

242126   Pověděná Svazek: 10 Strana: 0288
Pověděná. Na p-nou času dost. Pittn.

242127   Povědění Svazek: 7 Strana: 0391
Povědění. Berou se také někdy za pří- sloví prostá p., jen když pěkná jsou a v krátkých slovích smyslu mnoho vypoví- dají. Km. Aby (Eva) božímu p. (Ausspruch, Aussage) nevěřila. Št.

242128   Povědění, n Svazek: 2 Strana: 0839
Povědění, n., das Sagen. — P., propo- vědění, der Spruch, Ausspruch. V. On však nerozuměl tomu p. Br. Ŕečník průpovědi (povědění) figurami šlechtí. Kom. Jan. 751. Podlé onoho muže svatého p. Har.

242129   Povedený Svazek: 2 Strana: 0839
Povedený, wohlgerathen. Ten váš hoch je p-ná (dobrá) kopa. Us. Ten je p-ný, durch- getrieben. Dch.

242130   Pověděný Svazek: 2 Strana: 0839
Pověděný; -ěn, a, o, gesagt, mitgetheilt. To jest jednou na vždy pověděno. Bern. Věc p-nou při sobě podržeti. Dch. Město s vrchu p-né. Ben. V.

242131   Povedený Svazek: 10 Strana: 0288
Povedený. Ten je p., ale po mezi (uště- pačná hana). Litom. 74.

242132   Pověderné Svazek: 7 Strana: 0392
Pověderné, ého, n. = plat z vědra. Mus. 1888. 456.

242133   Pověděti Svazek: 7 Strana: 0392
Pověděti. Bl. 320. výslovně povídati klade za rčení moravské. — abs. Nedo- povězeno. Pal. Rdh. III. 279. Jakož jest povědieno. Št. Kn. š. 15. To je také: po- vedala (= nejisté). Slov. Zátur. — co. Štil- fride, toť povídám, že já tvé síly dnes ohle- dám. Výb. II. 44. Ten, jenž všecko p. chce, co ví, musí potom slyšeti, co nerad chce. Ten poví černé bílé (vše). Slez. Šd. Korbel a deti najskôr pravdu povedia. Slov. Orl. IX. 246. — co komu. I povědě jim. Št. Kn. š. 10. (3.). Povídati něco čepicím a kabátům (marně mluviti). U N. Brodu. Rč. Hned sem si povídal, že ... . (jsem si my- slil). Na Hané. Bkř. Nepovedz ty, povedia tebe (tobě). Slov. Orl. IX. 247. Povec (po- vedz) babe, hneď je to všade. Slov. Rr. Sb. Že otce jim povídáše Boha. Ev. olom. 226. — o čem (kdy proč). Povědieti o tom bude moci. Št. Kn. š. 25. O tom si svým časem více povíme. Us. Pdl. O kterýchžto létech pro snadnějšie srozuměnie užitečné jest nenic povědieti. Vš. 253. O té by nikdo n-děl (neřekl, že ...) Prss. — jak. P. něco bez chlúby. Žk. Aby se naplnilo, což jest povědíno skrze proroka. Bbl. 1425. Aby pod přísahú pověděl pravdu. Št. Kn. š. 148. Tys pověděl ústy svými. Hr. rk. 95. Povím z duše (upřímně). Kká. Td. 344. — ke komu. Pověděchu k němu jeho salači, satellites. BO. — kde. Jakožtě sám ve čtení p-děl pověsť. Št Kn. š. 17. — na koho. Anča malá, nepovedaj na Janíčka. Sl. ps. 54. — proč. To na útěchu nám p-děl. Kat. 1926. — co zač. Křivdy nemá povědieti za pravdu. Št. Kn. š. 150. — s kým. Sedać, sedać jako sedać, dybych moh s milu povědać (rozmlouvati). Sš. P. 599. Už spolu povědaju = mluví, už se ne- hněvají. Brt. D. 254. — že. Povídali, že mu hráli — ztracenej marš (říkají tomu, kdo lže). Us. Rgl.

242134   Pověděti Svazek: 8 Strana: 0305
Pověděti. Mám k tobě něco p. XV. stol. List. fil. 1896. 91. Ten, co to povídá, je ještě živ. Nov. Př. 616.

242135   Pověděti Svazek: 9 Strana: 0244
Pověděti. Povídali, že mu hráli, ale že mu nezpívali (odpovídá se tomu, kdo vy- pravuje něco pravdě nepodobného). Hoř. 123.

242136   Pověděti co od koho Svazek: 7 Strana: 1364
Pověděti co od koho. Chč

242137   Pověděti o kom Svazek: 10 Strana: 0288
Pověděti o kom O kom se povídá, ne- daleko bývá. Rais. Koř. 112.

242138   Pověděti, povědíti Svazek: 2 Strana: 0839
Pověděti, povědíti, povím (zastr. po- vědě), 3. os. pl. povědí, pověz, (pověď, pozdější), pověda (ouc, Výb. I. 1095. 8.), děl (zastr. pověďal), děn a dín, dění; po- vídati, povídávati. Tvar pověděti pokládá se za lepší než povědíti. P. — vypravovati, erzählen; mluviti, oznámiti, vyjeviti, pra- viti, říci, sagen, offenbaren, andeuten, be- richten, reden, sich erklären. Jg. — abs. Kdo rád zvídá, rád povídá (pomlouvá). Lb. Což mi jest nedal ani pověděl věda, kde by to bylo. Půh. II. 501. Vplítá-li kdo usta- vičně v řeč slovo povídám a nedochází v řeči konce, namítá se mu: Pořád poví- dáte a přece nepovíte. Na Mor. Brt. — koho = opěvovati (básnicky), besingen. L., Šm. — co. Věc stalou povídati. Kom. Co neví, to nepoví (o nemlčelivém). Dch. Prostě pravdu p. BN. Co nevím, nepovím. Vz Tajemství. Č. P. své příhody. Sych. Nejspíše opilý (dítě, blázen) pravdu poví. Us. Co mistr povídá (diktuje), ty po něm piš. Kom. Ať příklad povím. V. — co komu. Něco si povíme. Sych. Povím to pánu. Ros. Co nám povíš nového. Us. Si- mlena jí všecko povídajú (všeobecně ji jme- nují). Mor. Brt. To ti nepovím (--to nevím). Kde je bratr? Já ti nepovím (= nevím). Us. Msk., Hsp. Však on ti to poví. D. O čem mladí nevědí, to jim staří povědí. Prov. Pravdu někomu p. D. Povíme jim, až tudy půjdou. Vz Odbytí. Č. Počkej jen, až sem přijde, já mu povím (dám, posvítím, vypa- řím žaludek a p.). Us. Hý. Nepověděl než brannému a branný každému. Vz Tajemství. C. — jak dlouho. Budem si povídat do svítání. Er. P. 137. — (komu) o čem. Ně- komu o boží matce p. St. skl. O tom dluhu poviem. NB. Tč. Povím o jich postavě. Anth. I. 94. Zejtra si o tom povíme. Sych. Povím o tom. Kom. Co kdo nezkusil, neumí o tom povídati. Č. Povídá se o polesném, že umí pytláka přimraziti. Sych. Jakož miestem svým šíře o tom dobýváni povědieno bude. Let. 28. — V., Jel., Har., Jir. Anth. I. 94. — co jak (v čem, bez čeho, z čeho, do čeho, pod čím, nač, nad co, v co, čím, s čím, po čem). V krátkosti, Jg, řeč v podoben- ství. Aqu. P. něco bez obalu. Sych. Bez obalu a pochlebování komu co p. Sš. Mt. P. někomu něco z kořen, Kat. 434., pod ta- jemstvím. Kat. 2465., 275., 475. Žádali, aby pověděl pravdu pod svým svědomím. Let. 415. A protož aby nám každý z vás po- věděl na své svědomí pod věčným zatrace- ním pravdu. Bart. 146. Jáť myslil, že to po- vídám na šelmovství. Us. v Kunvaldu. Msk. P. něco po poslu. Dal. 27. Já jsem vám po- věděl přátelsky vedlé pravdy. NB. Tč. Tu jemu povědě ot konce do počátku. Výb. 1. 89. Aby po svém listu pověděli na jich vieru i na jich dušu, co jim známo. Kn. rož. 20. A nyní táži se vás, abyste mi pověděli před pánem Bohem na svou víru a duši, jste-li. .. Us. Hý. Nezlobte se, nepovídám vám to s ou- tržkem. Us. Všk. Všem nad hlas pověděl. St. skl. II. 62. Nad vrch já povědě, co vědě. Jir. Anth. I. 93. Lež z úmysla p. Št. N. 141. Svýma dvěma učedlníkoma pod tajemstvím to pověděl. Pass. 991. V zájem si věc p. Dch. Někomu na vlas něco p. Us. P. komu co na rozum •= pravdu do očí. U Opav. Klš. P. něco celými ústy. Bart. 73. P. někomu něco v oči, Smil v. 1404., do očí, Er. P. 91., do péra (diktovati), Sych., Šm., do ucha (pošeptati). V. — co ke komu. Háj. Proč k něj ně- čeho nepovieš ? Kat. 764. — co komu čím: věrnou řečí. Troj. Pověz nám věštbami svými, z které nám země radíš vzíti kněze. Dal. 10. Českým jazykem p. Aqu. — co kde: před Bohem, před soudem. Us. Protož pověz tuto před těmito dobrými lidmi, čehož jsi pově- ; dom. NB. Tč. P. někomu něco mezi čtyřma i očima, lépe: soukromě. Ml. P. někomu něco na poli, v lese atd. Us. — co na koho: Povím na tebe, že ... . Sych. Poviemť jednu vinu na m. Kat. 770. Pověděl na Čenčle z Brusného. Pč. 24. Ať to na mne nepovíš! Us. Dch. — co komu proč: pro přízeň. J. tr. — co kdy. To povědě v svej truch- losti. Výb. I.191. P. někomu něco na utěku. Kat. 1926. — že. Povídá se, že se nepřítel na nás strojí. Sych. Povídá, že tam byl. Us. Jel jest do Zálese poviedat, že jest již umřel Jan. NB. Tč. — s adv. P. něco krátce, V., z krátka, D., pošepmo, dobře, pořádně, jasně, zdlouha. Us., Šm. Nadělala klevet, až horko povídati. Sych. Z příma to povězte. Sych. To je hodně pověděno, das hat sich gewaschen! Dch.

242139   Povedie Svazek: 7 Strana: 0392
Povedie lesa. Val. Brt. L. N. I. 225. Vz předcház.

242140   Povědieše Svazek: 2 Strana: 0840
Povědieše = pověděl. Kat. (zastr.).

242141   Povedľa Svazek: 7 Strana: 0392
Povedľa = povedle, vedle. Šiel p. Slov. Phľd. X. 162.

242142   Povědomě Svazek: 2 Strana: 0840
Povědomě = vědomě, wissentlich, bewusst, Mus.; známě, bekannt. Bern.

242143   Povědomec Svazek: 2 Strana: 0840
Povědomec, mce, na Mor., povědomník, a, m., na Slov. = věštec, der Wahrsager. Plk.

242144   Povědoměti Svazek: 2 Strana: 0840
Povědoměti, ěl, ění, bekannt werden. — kde. Podniknutí vaše začíná i v cizích kra- jinách p. Sych.

242145   Povědomí Svazek: 2 Strana: 0840
Povědomí, n., das Bewusstsein. V. P. člo- věka zatonulo ve snách mythologických a ve tmách vezdy větších; P. o Bohu tím nebylo docela přitlumeno; P. to jest věno přírody; Tudy vzrostlo mohutné p. jeho o veliké důstoj- nosti, k níž jej Kristus povýšil. Sš. I. 30., 9. (Hý;).

242146   Povědomí Svazek: 7 Strana: 0392
Povědomí důstojnosti lidské. Dk. Dj. f. 75.

242147   Povědomiti Svazek: 2 Strana: 0840
Povědomiti, il, ěn, rozuměti něčemu, do- vésti něco, verstehen, treffen. — čemu. Ne- můžu tomu nijak p. Us. u Kunv. Msk.

242148   Povědomník Svazek: 2 Strana: 0840
Povědomník, vz Povědomec.

242149   Povědomost Svazek: 2 Strana: 0840
Povědomost, i, f., vědomost, umění,znání, umělosť, die Kenntniss, Erfahrenheit, Bekannt- schaft, Wissenschaft. Jg. Dobrou p. o něčem míti. Byl. P-sti věcí, o věcech nemíti. Cyr., Sych. P. o něčem někomu dáti. Sych. P. sebe samého. V. — P., svědomosť, das Bewusst- sein. Pal., Mus. Dej p-sti. Dch.

242150   Povědomosť Svazek: 7 Strana: 0392
Povědomosť = vědomosť. P-sti o něčem nabyti. Mus. Udržovali se stále v p-sti všech nových zjevů v literatuře. Dk. Roz. fil. 187. Lid náš zpívá tyto písně bez jasné povědomosti, anť smysl jejich již vyvětral. Koll. Zp. II. 487. — Poznam. V poslední řádce oprav Dej v: Děj.

242151   Povědomý Svazek: 2 Strana: 0840
Povědomý, povědom, a, o.; známý, o kte- rém se co ví, bekannt. Vůbec p. D. — komu, čemu. Celému světu p. D. Jest mi p-domo; není mi p-domo. D. To je koření nám nepo- vědomé. Har. Jest nám dobře p-domo. Zk. — P., znající, umělý, učený, kdo něco ví (act.), wissend, bewusst, kundig. Nepovědomého snadno jest podvésti. Kram. — čeho: Čehož kdo povědom jest. V. P. cest, D., tajemství, Plk., práv, V., Kom., zákonů, J. tr., obyčejů města. V. Kterak jsou toho v pravdě p-mi, povinni budou dáti svědomí. Václ. XII. Ne- byl jsem různic vašich povědom. V. Sluha vůle pána svého p. Sš. L. 128. Jiného po- vědom nejsem; Však jste všickni toho p-mi, že jest nebožtík kuoň ode mne přivedl. NB. Tč. — v čem: v literním umění p., V., v právích. Sl. 62. — sobě čeho. Nebyl si ničeho p. D. — sobě čím. Skutky hane- bnými sobě p-mi jste. Štr.

242152   Povědrné Svazek: 7 Strana: 0392
Povědrné, ého, n. = posudné. Wtr. Obr. 50.

242153   Pověěný Svazek: 2 Strana: 0839
Pověěný, ewig. P. muky. Ráj. — Č.

242154   Pověchula Svazek: 7 Strana: 0392
Pověchula, y, f. = převzdívka ženské nestálé povahy. U Star. Jičína. Vhl.

242155   Pověj Svazek: 7 Strana: 0392
Pověj, e, f, das Wehen. Já vznášám sa na jarných vánkov hybkom p-ji. Slov. Phľd. II. 337. — Byla strašná pověj. Kmk. Kuk. II. 117.

242156   Pověje Svazek: 2 Strana: 0840
Pověje, e, f., víčka u očí, vějice, Augen- lied, n. Až se zavreta na věky p-ji (dual) nad očima mýma. Ms. (Č.).

242157   Pověje Svazek: 7 Strana: 0392
Pověje, Augenlid.

242158   Pověji Svazek: 2 Strana: 0840
Pověji, vz Pováti.

242159   Povějka Svazek: 2 Strana: 0840
Povějka, y, f., vázanka, die Schleife. Sp., C.

242160   Povejpustní Svazek: 10 Strana: 0289
Povejpustní čtvrtek. 1600. Mtc. 1903. 23.

242161   Povejšati Svazek: 7 Strana: 0392
Povejšati, popovejšati. Na velikonoční pondělí odpoledne po pomlázce chodí děti někam za humna na trávník nebo na louku s červenými vejci, kde je do výšky vyha- zují o závod, kdo výš a je pak na zem
padati nechávají, aby se vidělo, kdo má
pevnější. Té hře říkají popovejšati častěji
než povejšati. Ve Zbirovsku. Lg.

242162   Povejšní Svazek: 9 Strana: 0244
Povejšní. P. voda, když vystoupí nad normál. Hluboká. Kub. L. f. 1900. 361.

242163   Pověky Svazek: 2 Strana: 0840
Pověky, na věky, ewig. Sf.

242164   Pověký Svazek: 2 Strana: 0840
Pověký, Jahrhunderte o. ewig dauernd, ewig. Zásada p-kých oprav a pokroků. Pal. Rd. I. 194. Pastýři stáda pověký. Sš.Hc.97.

242165   Povel Svazek: 2 Strana: 0840
Povel, u, m., strsl. ??v?l?= mandatum, Mkl. B. 54, das Kommandowort. Vz Návěští. P. sokolů (členů tělocvičného spolku). Ruce na ramena! ruce na lokte! ruce si podať! Na pravo (na levo, ze středu, středný, volný) rozstup! Vz Rozstup. V pravo v bok! Hledem ku předu zřídiť řad! V levo čelem! Paže skrčiť teď! v dřep teď! Předpažiť! za- nožiť! unožiť! vydržet'! úklon! obrat v pravo! poskok! v dřep! ruce v bok! — Při po- hybech jednoduchých: předpažiť! připažit'! upažiť! vzpažiť! paže skrčiť! trčiť v před! skrčiť! ruce v bok! předklon! záklon! úklon v pravo (v levo)! přednožiť v pravo! za- nožit' v pravo! přednožiť v levo! zanožiť v levo! unožiť v pravo (v levo)! levou (pravou) nohu skrčit'! trčit'! skrčiť (v stoj spatný)! Při pohybech paží a trupu: vzpažiť! připažit! ruce v bok! předklon! trup vzpří- mit ! připažit a předklon! vzpažiť a trup vzpřímit! paže skruť! trčit vzhůru! skrčiť! záklon! vzpažiť šikmě v pravo! atd. Tš. Vz Základové tělocviku. Sepsal Dr.M.Tyrš. V Praze u Kobra 1869. Nebo otisk v KP. I. 414. a násl. — P. vojenský. Pohov! pozor! v pravo (v levo) hleď! přímo — hleď! v pravo (v levo) — v bok! v pravo (v levo) — v příč! v levo (v pravo) če-lem! čelem — v zad! čelem — v před! pochodem! pochod — jedna! — dvě! stát! po-chod! zkrátit — krok! zrychliť krok! poklu-sem (Laufschritt)! po-klus (Marsch)! v zad— pochod! zastavit (herstellen)! v ponos — zbraň (in die Ba- lance)! K noze zbraň! na ramě — zbraň! zakryj — zbraň ! bodák na - saď! bodák od-saď! bodákem — v pád (fällt das Bajo- net)! v řady (sammeln)! shromáždění (Ver- gatterung)! poplach (Allarm)! k poctě — zbraň! k modlení — stav! od modlení — stav! k modlení — kleč, hlavu — obnaž! hlavu — kryj! od modlení — vstaň! K pří- saze — stav! k prohlídce — zbraň! mlatek — v klid! k nabíjení! Nabij zbraň! k palbě! hotov! měř! od-saď! pal! k střelbě — hotov! palbu — zastavit! mlatek — v mír! náboj — ukryj! Kleč! vzhůru — stav! k palbě na počesť! vzhůru měř! jednotlivá palba ! hlavní palba! Řade (Glied)! na pravo (na levo) — zřídit řad! ku zřízení v pravo (v levo) — šarže — po-chod! ku zřízení v pravo (v levo) — v zad — po-chod! Na x kroků v pravo (v levo) rozšířiť—řad! v levo (v pravo, v levo a v pravo) súžiť — řad! řade — po-chod! řade — stát! na pravo (na levo) ú-chod (Haltung — rechts)! v rovný — směr! na pravo (na levo) — v příč! v pravo (v levo) — v bok! v levo (v pravo) — sestavit! v zad — po-chod! směr v levo (v pravo)! v pravo (v levo) zatočiť — po-chod! v pravo (v levo) — toč! chmaty s ručnicí! krajní (šarže) — k noze — zbraň! svahem — zbraň! k poctě — zbraň! krajní (šarže) na rámě — zbraň! mlatek na půl — kol! vzhůru — měř — pal! řade, v pravo (v levo) — hleď! vzhůru — vstaň! přistupte (antreten)! v četu — vstup! v jeden — řad! rozchod (auseinander)! na pravo (na levo) zřiďte — řad! zřízení v pravo (v levo, Richtung rechts, links)! stůj! šarše po-chod! průčelí i křídla — změnit! v zad po-chod! pochodem! četo — po-chod! k ze-mi! vzhůru! v dvojstup (Reihe) v pravo (v levo) — v bok! v čtyrstup (v. Reihe) v pravo (v levo) — v bok! řady, v od-chyl (Reihen, fällt ab)! v čtyrstup po-chod! jednotlivý od-chyl (einzeln ab- fallen)! dvojstup (čtyrstup) u-tvoř! po- stoupit ! v levo (v pravo) v — příč! v levo (v pravo) sestaviť (links herstellen)! v pravo (v levo) zatočiť po-stup! na pravo (na levo) zřiďte — řad! v jehlance — zbraň! uchopiť — zbraň! první řade, měř! pal! druhý řade, měř! pal! k palbě na počesť ! Četo v pravo (v levo) hleď! zrychli krok! pochod! setnino po-chod! Proude v před! (Vz Proud). Proude v pravo (v levo) v před! čtyrstupy v pravo (v levo) v bok! proude v pravo (v levo)! v roz-stup (öffnen)! na x kroků v rozstup! první oddíl po-chod! v sestup (schliessen)! na x kroků v se-stup: v čtyrstup po-chod! Čety (půlsetniny) postoupit (postoupit' na druhý řad)! v proud! v proud na druhý řad! v levo (v pravo) v proud! Čety v od-chyl! půlsetniny v stejnou — výš! setnino — po- chod! seřadiť! poplach! úto-kem! urá! krok! v čtver-hran! čtverhrane, pochodem — v před (v zad, v pravo, v levo)! — pochod! stůj! v čtverhran! přední (zadní, pravá, levá) strana! palby ne-chať! setnino, v pravo (v levo) hleď! k prohledu (Defilirung)! první četa — v rojnici! (Vz Harcovník). Druhá četa — posilou! druhá a třetí četa — v rojnici a posilou, první a čtvrtá — zalohou! první, druhá, třetí četa v rojnici! v ro-je! první, druhý, třetí, čtvrtý roj! — Zrychli krok! Poklu-sem! Stůj! shluk (Klumpen)! vývoj (auflösen)! Odpočiň ! po- zor! zkrátiť krok; v plný krok! změniť krok! šavli — chop! šavli — schraň! kara- binu — chop! karabinu za-věs! bambitku chop! bambitku schraň! mávati —jedna! dvě! tři! s výšky v pravo — sek! s výšky v levo sek! z hloubky v pravo (v levo) sek! v pravo (v levo) sek! na hlavu sek! bod! k šermu — stav! odraz v levo (v pravo)! z hloubky — odraz v levo (v pravo)! odraz od — hlavy! odraz bod v pravo (v levo)! píku nésť! píku skloň! mávat v před! mávat — vodorovně! rovný bod! v prvý stav! bod v pravo (v levo)! bod dolů — v pravo (v levo)! bod v zad — v pravo (v levo)! náboj schraň! oheň zastaviť! za- táčku v pravo (v levo)! půl zatáčky v pravo (v levo)! zatáčku v zad! na levo zatáčku v zad ! do rozvinu na levo (na pravo) v před pochod! do rozvinu zatáčkou v pravo (v levo) po-chod! rozstup — členův! druhý člene v levo (v pravo) — hleď! sestup — členův! K defilování! v pravo (v levo) hleď! Krokem (klusem, krátkým tryskem, tryskem) po-chod! klusem ! ostrým klusem! tryskem! Rf. str. 150. a násl. Vz více v Čsk., v 3. svazku I. dílu. Na p. čekati. Us.

242166   Povelebiti Svazek: 2 Strana: 0841
Povelebiti, il, en, ení, pochváliti, preisen. — koho. Us.

242167   Povelení Svazek: 7 Strana: 0392
Povelení, n., xélevói?. Šf. Strž. II. 230.

242168   Poveleti Svazek: 2 Strana: 0841
Poveleti, el, ení, den Befehl geben. Us. Dch. — co komu. Sš. J. 39.

242169   Povelice Svazek: 2 Strana: 0841
Povelice, PauloAvitz, ves ve Slez. Vz S. N.

242170   Poveličiti Svazek: 2 Strana: 0841
Poveličiti, il, en, ení, vergrössern. Ž. kap. 39. 17. — čeho. Bůh p-lil města svého. BO.

242171   Povelikonoční Svazek: 7 Strana: 0392
Povelikonoční zasedání říšské rady. Us.

242172   Povelitelno Svazek: 7 Strana: 0392
Povelitelno, gebieterisch. Slov. Phľd. II. 204.

242173   Povelitelný Svazek: 7 Strana: 0392
Povelitelný, gebieterisch. Slov. Sokl. I. 429.

242174   Povelka Svazek: 7 Strana: 0392
Povelka, y, f. = menší trubka, jíž ná- čelníci hasičští povely dávají, Signalhuppe, Doppelhuppe, doppeltönige Huppe. Tlm.

242175   Povelník Svazek: 7 Strana: 0392
Povelník, a, m. = podvelitel, Abthei- lungskommandant. Tlm.

242176   Pověncovati Svazek: 7 Strana: 0392
Pověncovati = posplétati (travinou). Obilí je načisto pověncováno. U Olom. Sd.

242177   Pověnčiti Svazek: 7 Strana: 0392
Pověnčiti = ověnčiti, ganz bekränzen. Us.

242178   Pověnka Svazek: 8 Strana: 0305
Pověnka, y, f., ženský šat. NZ. III. 153.

242179   Pověnouti Svazek: 7 Strana: 0392
Pověnouti, vz Pováti.

242180   Pověnutie Svazek: 7 Strana: 0392
Pověnutie, n., vz Věnutí (dod.). AlxP. 65.

242181   Povepřné Svazek: 2 Strana: 0841
Povepřné, ého, n., die Abgabe, womit die Mast von Schweinen reluirt wird. Ms. 1483., Gl. 261.

242182   Pověr Svazek: 2 Strana: 0841
Pověr, u, m., tyč k nošení vody ve džberech. Us. u Jílov. Mý. Vz Pověrek.

242183   Pover Svazek: 10 Strana: 0289
Pover Fr., prof. a spis., naroz. 1862. Vz Ott. XX. 352.

242184   Pověr Svazek: 10 Strana: 0289
Pověr, u, m. = pověra. Nechajíc p-rů. XV. stol. Mus. 1861. 113.

242185   Pověra Svazek: 2 Strana: 0841
Pověra, y, f., víra nepravá, nerozumná, poboněk, der Aberglaube. P., slepé věření, že věci mohou způsobiti něco, k čemu usta- noveny nejsou. Blř. P., kladení do věcí stvořených vyšší moci, kteréž ani po při- rozenosti své ani po vůli boží nernají. Pkt. Vz S. N. P. v theol. = pojatosť v představách pravé víře přimíchaných, které odporují sv. zjevení a rozumu křesťansky osvícenému, superstitio, der Aberglaube. Zvláštní druhové či raději skutečná provozování p-ry jsou: ha- dačství, kouzelnictví. MP. 77. Pohanské p-ry. Kom. P-rou nadchnouti. Sych. Pověra jest hůl, kdo jí věří, tenť jest vůl. Prov. Č. Ten starý blázen dává (věří) ještě na p-ry. Us. u Rychn. Z p-ry se strachovati. Nt.

242186   Pověra Svazek: 7 Strana: 0392
Pověra. Kdo z p-ry se živi, na samé věří divy. Sb. uč. O pověrách v jihových. Moravě táhnoucích se ke štědrému večeru, k svatbě, k šestinedělkám, k hospodářství, k nemocem atd. vz v Osv. 1884. 149. nn., Sbn. 15., 414., Zbrt. 289.-290., Mus. 1888. 353. nn. O p. domažlických vz Mus. 1889. 349. Cf. Mkl. Etym. 389. a.

242187   Pověra Svazek: 7 Strana: 1364
Pověra Lidové p-ry (na den sv. Jana Křtitele). Vz Mus 1891. 252., Mor. lid od Brt. 92 O pověrách cf. NZ. I 496, II 184.

242188   Pověra Svazek: 8 Strana: 0305
Pověra. P-ry o svatých, svátcích atd. Vz Duť. 353 nn. (také před tím). P-ry při mlá- cení a vázání snopů na mlátě. Vz Nár. list. 1894. č. 262. odp. feuill. Lidové zvyky, p-ry a báje při úmrtí a pohřbu v již. Čech. Vz NZ. IV. 241. P-ry hospodářské předešlého vě- ku. Vz NZ. III. 323. nn., 524. nn. Prostoná- rodní p-ry na Slov. Vz Phľd. 1892. 33. nn., 117. nn., 376. nn., 1893. 178.—179.. 1894.130. nn., 1895. 492. nn. Po svatbě na Slov. Vz Phľd. 1895. 659., 705. P-ry a obyčeje ľudu sloven, ve zvolenské stolici. Vz Phľd. 1895. 122. (už pokrač. ad 1894. č. 2.). P-ry o ne- moci a smrti na Val., vz Vck. Val. I. 134., na Strakonicku. Vz NZ. IV. 533. Jiné pověry tam. Vz ib. 536. nn. P-ry k velikému pátku, květné neděli atd. se táhnoucí. Vz NZ. IV. 322. nn. P-ry lidu na mor. Slov. Vz Mtc. 1895. 344. P-ry na Val. Vz Vck. Val. I. 121. nn. P-ry sebrané r. 1892. vz v NZ. IV. 152. nn. a mimo to také ještě Zbrt. Pov. 164., NZ. V. 575., VI. 82. P. jen hlupce oslepuje. Brab. 188.

242189   Pověra Svazek: 8 Strana: 0571
Pověra. P-ry lidové. Vz Čes. 1. VI. 189., Mtc. 1897. 45. nn.

242190   Pověra Svazek: 9 Strana: 0244
Pověra. P-ry a obyčeje. Pověry národní v Čech. Vz Bes. 1871. 277., 289., 301., 314., 337., 445., Mus. 1855. —1856. (vz rejstřík), Čes. 1. VII 98., 104., 195., 362., 464., VIII. 25, 30., 225., 373., Chorv. 61. nn. Vz: Z po- dání lidového. Naps. F. V. Vykoukal v Mtc. 1. ročn. XXXI. č. 5. V Praze 1897. P-ry paedagogické a jinak praktické. Brt. v Hlídce 1899. 103. nn. Staročes. výroční p-ry prosto- národní. Seps. dr. č. Zíbrt. 1889. P-ry česko- slovanské na sklonku XVIII. a na poč. XIX. století a výklad jich. Vz Čes. 1. VIII. 93., 209. nn., VIII. 381., IX. 65., X. 286. Pověry a obyčeje české v Bydžovsku. Naps. Fr. Pe- tera v Květech 1846. 297. Pov. nár. v Čech. od J. V. Houšky. Vz v Mus. 1853. 482. ?. na Rokycansku. Vz Čes. 1. VIII. 194. P. na Písecku. Vz Pís. 54. nn. P. na Hořicku (vz Bydlo dobré a zlé, Dětský, Domácnosť, Hospodářský, Host, Láska, Narození, Nemoc, Nepřítel, Neštěstí, Pohroma, Práce, Přítel, Řemeslo, Smrť, Svatba, Štěstí, Tanec, Zdraví, Zloděj, Věk). Vz Hoř. 138. nn. P. na Mor. Vz Čes. 1. VI. 576., Mtc. 1875., Mor. Koleda. 1876., Nár. sbor. II. 85. nn. Některé p-ry mor. z 18. stol. Vz Čes. 1. IX. 351. nn. P. ve Vel. Losenici. Hoš. 162. P. lidu valaš- ského. Vz Mus. ol. VIII. 3. nn. P. při ho- spodářství na Vyzovsku. Vz Mus. ol. XII. 106. nn. P. mlynářské, myslivecké a pytlácké. Vz Mus. ol. 1897. 151. P. lidu slovenského. Vz Mus. slov. I. 25., 40., 69. P. na Starej Turej na Slov., vz Phľd. 1897. 48., 117.; ?. ? obyčeje v Dohnani, 313., v Lopasově, 379., v Pohorelej, 437., ve Zvolensku, 743., v Ta- jově, 1898. 248., z Horných Bziniec (v Nitran. ), 562. a 1899. 60., 181., v Kostolnom na Slov. Sbor. slov. I. 63. nn. P. z Blatnice v Turčan. stolici, vz Mus. slov. I. 69., III. 40., z Dol. Dubovian, ib. II. 23., z Trenčína, ib. III. 38., 56., z Aššarkart, ib. II. 47., 76., z Radomy, ib. II. 100., ze Zvolenská, ib. II ?., III. 8., z Novej Baně, vz Sbor. slov. IV. 139., ze Solčan, vz ib. III. 129., IV. 47. nn. P. tá- hnoucí se ? svatbě, vz Čes. 1. 1898. 199. nn., Vck Svat. 43, nn., ? umírajícímu člověku, vz Čes. 1. 1898. 199., ? obdělávání pole. Vz Čes. 1. 1898. 195. ?. ? nemoci a smrti. Vz Nár. sbor. 1901. 170. — ?., ?, m. = pově- rčivý člověk. Hoš. 136.

242191   Pověra Svazek: 10 Strana: 0289
Pověra. Vz Ott. XX. 352. Pověry o od- stavení dítěte od prsu. Vz Sá. XVII. 140. P. lidu slezského. Vz Vlasť. L 192. nn., 140.
nn., Vyhl. II. 59. nn., Věstník Mat. opav.
P1897. P-ry, obyčeje a zvyky na Slov. Vz
Phľd. 1897. 313., 437.; Sbor. mus. spol. slov.
1899. 47., 139, 1898. 240., 306., 426., 496.,
129. Pověry na Starej Turej. Vz Phľd. 1897.
48., 117. P. na Rédovej. Vz Phľd. 1898. 752. P. z Horných Bzienec. Vz Phľd. 1898. 16.,
1899. 60. P. a zvyky lidové ve Staré Říši
a v okolí. Vz Čas. mor. mus. III. 121. nn. P. v Lopošově. Vz Phľd. 1897. 379. P. o šot-
kovi a vodníkovi. Vz Sběratel 1898. č. 3. P. táhnoucí se k domácím zvířatům. Vz Nár. sbor. VIII 117. P. a zvyky. Vz Čes. 1. X. 419., 446., XI. 329., 299., 248., 490. P. jihočeské. Vz Čes. 1. X. 446. P. o včelách. Ib. 780. P. v Čechách. Vz Ces. 1. XI. 248., 490. P. kovářské, Čes. 1. XI. 161., o pápěr- kách, ib. 82., o svatbách, ib. 299., o obě- šenci, ib. 341. P. a Čary XVI. stol. na Mor. Vz Ces. 1 XII. 26., 149. P. z okolí Nové Říše na Mor. Ib. 85. P. u Kr. Městce. Vz Čeč. 163. P. hl. starší doby (za Št. ). Vz v Souk. 5., Mus. 1855. 182. Sr. P. o přísaze. Vz Čes. 1. XIII. 283. Ľudové pověry na Slov. Vz Mus. slov. V. 95. Pověry a obyčeje v Hanuš ovciach na Slov. Vz Mus. slov. VI. 86. Pověry z Jamníka na Slov. Vz Mus. Slov. V, 23. Pověry ľudu z okolia Serede na Slov. Vz Mus. slov. IV. 99. Pověry v Tachovej na Slov. Vz Mus. slov. VI. 8, IV. 62., 48, VII 26. Povery a obyčeje ľuda na vianoce a štedrý večer v Asakerłi na Slov. Vz Mus. slov. VII. 7. P. z Terchovej na Slov. Vz Mus. slov. VII 26., 48. Sr. Obyčej, Pověst, Čary, Zvyk.

242192   Pověra Svazek: 10 Strana: 0653
Pověra, y, f. Povery v Terchovej; P. ľudu zvolenskotekovského; P. z Jamníka na Slov. Vz Čas. mus. IV. 48., 62., 31., V. 23. nn., VI. 8. nn. Sr. Cáry, Zvyky. Pověra je stínem víry. Zvon V. 459.

242193   Pověrák Svazek: 2 Strana: 0841
Pověrák, u, m., svěrák, svorník, der Hakennagel. D. P., kulatý zahnutý hřeb; dává se do hřídele, aby rádlo neubíhalo od koleček. V Písecku. L. Šbk. Vz Houžník.

242194   Pověrák Svazek: 7 Strana: 0392
Pověrák = potykač, pacholík. Us. Rjšk. Vz Poděrák.

242195   Poverák Svazek: 8 Strana: 0305
Poverák, u, m., vz Kohoutek (3. dod.).

242196   Pověrář Svazek: 2 Strana: 0841
Pověrář, e, m. = pověrec. Us. u Rychn.

242197   Pověrčivosť, pověrčlivosť, půvěrči- vosť Svazek: 2 Strana: 0841
Pověrčivosť, pověrčlivosť, půvěrči- vosť, i, f., věření pověrám, die Abergläubig- keit. Rvač.

242198   Pověrčivý, pověrčlivý, půvěrčivý Svazek: 2 Strana: 0841
Pověrčivý, pověrčlivý, půvěrčivý, po- věrám věřící, abergläubig. P. baba. P. losy, sortes superstitionis. Kom. J. 644. P-ví se dadí žehnati. Reš.

242199   Pověrec Svazek: 2 Strana: 0841
Pověrec, rce, m., pověrný člověk, aber- gläubischer Mensch. D.

242200   Pověrec Svazek: 10 Strana: 0289
Pověrec, rce, m. Tbz. V. 4. 408.

242201   Pověrečkovati Svazek: 2 Strana: 0841
Pověrečkovati, abergläubig sein. Vaň.

242202   Pověrečnice Svazek: 9 Strana: 0245
Pověrečnice. Vz Čes. 1. VIII. 36.

242203   Pověrečnictví Svazek: 9 Strana: 0245
Pověrečnictví, n. = pověrečnosf. Wtr. Part. 109.

242204   Pověrečník Svazek: 2 Strana: 0841
Pověrečník, a, m. = pověrec. D., Sych.

242205   Pověrečnosť Svazek: 2 Strana: 0841
Pověrečnosť, i, f., pověrčivosť, der Aber- glaube. Ryt. kr., Sych.

242206   Pověrečnosť Svazek: 7 Strana: 0392
Pověrečnosť. O p-sti našich předků vz v Mus. 1864. 28. nn., 1863. 22. nn.

242207   Pověrečný Svazek: 2 Strana: 0841
Pověrečný, pověrčivý, abergläubig, aber- gläubisch. Ros. P. baba, lidé, Sych., po- božnosť, Berg., pocta, vz Pocta.

242208   Pověrečný Svazek: 9 Strana: 0245
Pověrečný. P. přísloví. Vz Zát. Př. 274. nn., XVIII.

242209   1. Pověrek Svazek: 2 Strana: 0841
1. Pověrek, rku, m., sochůrek k nošení vody ve džberech, Vz Pověr. Us. Die Zuberstange. Popadši ten p. mlátila nás všecky. Svěd. 1569.

242210   2. Pověrek Svazek: 2 Strana: 0841
2. Pověrek, rku, m., pověra, der Aber- glaube. Babské p-ky. V.

242211   3. Pověrek Svazek: 2 Strana: 0841
3. Pověrek, rku, m., zastr., shaněčka, das Streichholz. Veleš.

242212   Pověrek Svazek: 7 Strana: 0392
Pověrek = tyč, na které dčber nosí, v Táborsku pověren, ostorium. Sv. ruk 317. a.

242213   Pověrek Svazek: 7 Strana: 1364
Pověrek, rku, m., utensile Pršp 75. 57. Rj.: povorek.

242214   Pověren Svazek: 7 Strana: 0392
Pověren, vz Pověrek (dod.).

242215   Poverenictvo Svazek: 8 Strana: 0305
Poverenictvo, a, n. = důvěmictvo, sbor důvěrníkův. Nár. nov. 22./10. 1892., NZ. IV. 413.

242216   Povereník Svazek: 8 Strana: 0305
Povereník, a, m. = důvěrník, zástupce; pověřený posel. Slov. Phľd. 1894. 634., 590.

242217   Pověrka Svazek: 2 Strana: 0841
Pověrka, y, f., pověra, der Aberglaube. Mus.

242218   Pověrkárství Svazek: 7 Strana: 1364
Pověrkárství. Čas (noviny).

242219   Pověrkář Svazek: 2 Strana: 0841
Pověrkář, e, m. = pověrec. D.

242220   Pověrnice Svazek: 2 Strana: 0841
Pověrnice, e, f., pověrnička, y, f., eine Abergläubige. Krok.

242221   Pověrník Svazek: 2 Strana: 0841
Pověrník, a, m.= pověrec.

242222   Pověrnosť Svazek: 2 Strana: 0841
Pověrnosť, i, f. = pověrčivosť. Bern.

242223   Pověrný Svazek: 2 Strana: 0841
Pověrný = pověrčivý. P. nábožník, ná- boženství, Br., ceremonie. Kom.

242224   Pověrný Svazek: 7 Strana: 0392
Pověrný = pověrčivý. Rk.

242225   Pověrucha Svazek: 2 Strana: 0842
Pověrucha, y, m., zavěrucha, věrucha, člověk, který něco zaškvaří, něco nesluš- ného učiní. Pk.

242226   Pověry Svazek: 9 Strana: 0458
Pověry. Vz Uč. spol. 1895. XXIV. 1. —26., 1896 VII. 1. —31.

242227   Pověřčivec Svazek: 2 Strana: 0841
Pověřčivec, vce, m. = pověrec. Berg.

242228   Pověřen Svazek: 2 Strana: 0841
Pověřen, rně, f.= pověrek, die Zuber- stange. Us. Dch.

242229   Pověřený Svazek: 2 Strana: 0841
Pověřený; -en, a, o, beglaubigt, akkreditirt. P. listiny, Dch., přepis, beglaubigte Abschrift. J. tr. Pověřená, listem věřícím opatřená osoba diplomatická. J. tr.

242230   Pověřitel Svazek: 2 Strana: 0841
Pověřitel, e, m., kdo pověřil, wer kreditirt, legitimirt hat. Jg. Vz Pověřiti.

242231   Pověřitelka Svazek: 2 Strana: 0841
Pověřitelka, y, f., welche kreditirt hat. Jg.

242232   Pověřitelný Svazek: 7 Strana: 0392
Pověřitelný, wem kreditirt werden kann; legitimirbar. Msr.

242233   Pověřiti Svazek: 2 Strana: 0841
Pověřiti, il, en, ení na dluh dáti, auí Borg geben, kreditiren. — P. = svěřiti, po- věřovati, věřiti. Varovati se podhlídavosti, zlých zpráv o sobě přijímání a jim pově- řování (leichthin Glauben schenken). Dekr. jedn. bratr. 1617. — P., akkreditiren, be- glaubigen. — co, koho: listinu, přepis, J. tr., vyslance. Us. (Rus., chorv.) — se čemu. Židé modle mamoně se pověřivše podobají se uvadlému stromu. Sš. J. 71. — P., lega- lisovati, vidimovati. S. N.

242234   Pověřiti koho čím Svazek: 7 Strana: 0392
Pověřiti koho čím. Dílem tím pověřeni byli Konst. a Methoděj. Sb. vel. III. 53. — koho kde. P. někoho u někoho = posta- rati se, aby mu jistou summu peněz vy- platil, aby jeho směnky do jisté summy přijal. Skř.

242235   Pověřovací Svazek: 2 Strana: 0842
Pověřovací, Beglaubigungs-. P. list. Rk.

242236   Povésciť sa Svazek: 9 Strana: 0245
Povésciť sa = povésti, podařiti se. Sbor. slov. I. 63.

242237   Poveselí Svazek: 2 Strana: 0842
Poveselí, n., mladé veselí, druhý den svatby, die Nachhochzeit. Ros.

242238   Poveseliti Svazek: 2 Strana: 0842
Poveseliti, il, en, ení. erheitern. — se kde. Nébrž se jim toliko zachtělo p. se na chvíli ve světle jeho. Sš. J. 93.

242239   Pověseň Svazek: 2 Strana: 0842
Pověseň, sně, f. = pověsmo.

242240   Povesilo Svazek: 8 Strana: 0305
Povesilo. Vz Klkati (3. dod.).

242241   Pověsiti Svazek: 2 Strana: 0842
Pověsiti, il, sen a šen, ení; pověšeti, el, šen a šín (na Slov. — šán), šení; pověšovati, hängen, aufhängen. — co: prádlo. Us. Ře- tězy pověsiti. Pass. 630. Za nova řešátko j pověsí, staré (potom jím) pod lavici hodí. Prov., Jg. — co kam. Klobouk na hřebík, ručnici na stěnu. Us. Erb něčí na pranýř p. V. P-sím ho na kolík. Er. P. 58. P. něco na hřebíček = odložiti. Sych. Školní kapsu na hřebík p. = nechati učení-se. V. Někoho na křiž. V. P. obraz nad postel. Us. -- co komu (kam). Někomu něco, medvěda, vel- blouda, bulika, šaška na nos p. (nalhati, na- bulíkovati). D. Hloupému brejle na nos p. Prov. Někomu lež p. D. Každému na očka slzičku pověsí. Hdk. C. 26. — koho za co: za krk, za hrdlo, V., za houžev (provaz). Háj. A za ty ji pověsili. Kat. 2983. — co, koho kde. Pověsil je na pěti dřevích. Br. Na stěně něco p. D. Orlice bě nad vozem pověšena. Anth. I. 41. Prádlo na žerdi p. Na Ostrav. Tč. Na tom dřevě hlavy p. kázal. Pass. 612.' Lapíce lva, na vysokém jej dřevě p-li. GR.

242242   Pověsiti Svazek: 8 Strana: 0305
Pověsiti. Lepších od neho povešali. Slov. Nov. Př. 535, ,

242243   Pověsiti co kde. Nad Svazek: 7 Strana: 0392
Pověsiti co kde. Nad vozem pak vz letnú zpáru proti slunečnému varu orlice bě povýšena. Alx. H. 8. Dle List. fil. 1885. 283. lépe; pověšena.

242244   Pověsmo Svazek: 7 Strana: 0392
Pověsmo, vz Kúdele (dod.), Mkl. Etym. 392. b.

242245   Pověsmo Svazek: 8 Strana: 0305
Pověsmo. Čtyři p-ma. Eml. Urb. 68. V Lip- tove p. = 1/5, lokte příze. Phľd. 1894. 85.

242246   Pověsmo, povesmo Svazek: 2 Strana: 0842
Pověsmo, povesmo, a, n., hrsť n. 10 žemní konopí n. lnu. 1574. Třicet povésem činí svazek. Us. Kúdele u pověsmo zavítá. BO. Vz Pověseň. Die Riste.

242247   Povesna Svazek: 8 Strana: 0571
Povesna, y, f. (Houby) visí (v dolech) dolů o povesnách. Sbor. slov. I. 52.

242248   Povesní Svazek: 2 Strana: 0842
Povesní, Dorf-. P. vladař. Zlob.

242249   Pověsnice, e, f Svazek: 2 Strana: 0842
Pověsnice, e, f. Sv. Mářie p., serpentina, rostl. Mr.

242250   Povesno Svazek: 7 Strana: 0392
Povesno = pověsmo. Bern.

242251   Povesnový Svazek: 7 Strana: 0392
Povesnový. P. plátno (měkké, lepší). Vz Zrebový. Slov. ZObz. XXIII. 204.

242252   Povesný Svazek: 7 Strana: 0392
Povesný, ého, m., praeco, hlasatel. B. olom. Josue 3. 2.

242253   Pověst Svazek: 2 Strana: 0842
Pověst, i, pověstka, y, f. P., m.: pověd-ť, kmen věd, koř. vid, d před ť v s, vz Vlasť. Strsl. po + věst?, -t? přípona. Mkl. B. 166., 168. (Hý.). — P. = povídání, vypravování, das Erzählen, die Erzählung. L. — P., poví- dačka pravdivá i smýšlená, das Erzählte, die Erzählung, die Nachricht, die Neuigkeit, die Historie, das Histörchen. P., vypravo- vání nějakého příběhu nadobyčejného, pa- mátného, z ústního podání národa vzaté, kteréžto podání k jistému času, k jistým osobám aneb místům se odnáší. Má-li p. velikolepým obsahem svým důležitý význam pro celý národ, nazývá se p-stí národní, sice slove p-stí místní. P. o praotci Čechu, o Kro- kových dcerách, o Přemyslu stadickém, o dívčí válce, o Horymírově skoku, o slepém mládenci, o rytířích blanických, o bílé paní, o Ječmínkovi atd. KB. 13. Vz S. N. Po- věděl jim tři pověsti. Výb. I. 554. Zvěstuju vám pověsť veleslavnú o velikých pótkách. Rkk. 45. Ktož čte v písmě, někdy tak holú pověsti utěší sě. Št. N. 254. — P., slovo, rada, řeč, propovědí, přísloví, das Gesagte, der Ausspruch, der Rath, der Spruch, das Sprichwort. St. skl. U p-stech mluvím, in proverbiis lequor. ZN. P-sti Šalamounovy = kniha přísloví. BO. — P., řeči lidské, rozprávka v lidu, pokřik, das Reden, Ge- rede, die Sage, das Gerücht. Vyšla ven ta p. Br. Ta p. jde; p. se trousí, prochází mezi lidi; p. mezi lid vtrousiti; p. nejistá, ne- pravdivá; ta jest obecná p.; p. jde mezi lidi; zlou p. o někom roztrušovati. V. Me- thodu tu přivedli brzo do zlé p-sti, lépe: m-dě té zlou p. připravili, m-du tu o dobrou p. připravili. Km. Nad p. žádného rychlej- šího posla není. Ht. Sl. 209. P. se rozhlásila, Sš. Mt. 35., rozhlašovala. Bart., D. P. se roztrousila. Sych. P-sti víru přikládati. Sych. Jest to pouhá p. Kram. P-sti lidské nedbati. Kom. Pustila o sobě p., že. Plk. Podlé p-sti. D. Byla p. Us. Býti v p-sti. Dch. Oheň se rozmáhá, p. se roznáší (pomluva čím dále tím větší). Č., Km., Lb. P. o nich jde. Dal. 81. Dobrá p. se roznáší, zlá letí. Lb. Každá p. lživá. Mt. S. P. vzešla o někom. Bart. 4. 10. Po všech Němcích p. jdieše. Dal. 116. Dáti se klátiti nejistými p-stmi. Pal. P. křivá. Troj. V p a v posměch někoho dáti. Troj. V p.. přijíti. Us. Pověsť po uších lidských lítá. Č. P. letí jako pták. C. Jedna p. drahou plodí. Č. — P., jméno dobré n. zlé u lidí, sláva, hanba, pořekadlo, der Ruf, die Nach- rede. P. slavná, dobrá, chvalitebná, poctivá, zlá (nečest'). V. Škodlivé uražení dobré po- věsti. Er. V dobrou (zlou) p. vjíti, přijíti; p. získati, zhanobiti, zohaviti; utrhati, ublí- žiti něčí p-sti; na p-sti uražený; dobrou, zlou p. míti; dobré p-sti ujímati; dobré po- věsti něčí býti nepřítelem; na ublížení něčí dobré p-sti a cti mluviti; zlou p. o sobě míti, slyšeti; zlou p. udělati. V. Má na sobě zlú p. zlého nepravého účinka. NB. Tč. Chtěl-liby jej na jeho p-sti dotýkati. Vl. zř. 482. Aby p. klesající a ku pádu nachý- lenou podepřel. V. 1 bude isral. lid na pří- slovie a na p. všem lidem. Bj. Ve zlou p. koho obláceti. Sš. J. 124. P-sti hledati. Dal. Jest dobré p-sti. Jel. V dobré p-sti býti. D. Někoho na dobré p-sti se dotýkati. Boč. V zlou p. uvésti. D. — Strany přísloví vz ještě: Bota, Hluk, Koupiti, Naroditi se, Pírko, Prst, Sláva, Slovo, Trouba.

242254   Pověsť Svazek: 7 Strana: 0392
Pověsť. Cf. Bž. 230., Šf. III. 634. P. = povídačka atd. Národní p. vypravuje o pří- hodách a skutcích, jež nejsou sice veskrze pravdivy, ale vztahují se způsobem pří- měrným buď k osobám v národě kdysi nějak činným, buď k místům ve vlasti ně- jak známým. Vz Lpř. Baj. Aesop. 23. Ná- rodní pověsti 1. mythologické čili bajeslovné (Göttersagen); 2. dějepisné či epické (histo- rische Sagen, Heldensagen). Vz více v Šf. Strž. I. 166., II. 376. Cf. Hr. ruk. D. 89., B. 73. P. heraldická. Vz Sdl. Hr. V. 326., 329. — P. = propověd, přísloví. Učiněn jsem v p. (parabola). Ž. wit. 68. 1., 77. 2. Jakožto jest (Kristus) v jiném čtoní ku po- dobenství toho pověděl p., že . . . Št. Kn. š. 58. (17.). — P. = řeči lidské. P., fama. V MV. nepravá glossa. Pa. P. každým krokem roste, fama crescit eundo; Pověsť roste, čím dál kráčí. Dch. P. čím dále letí, tím více přibírá smetí. Ehr. 46. P. šla po vesnici jako voda po trubách (rychle). Us. Dbv. P. jest úštěpný úsudek pomlouvač- ných lidí. L. Parkos. P. jest jako sněžná koule, čím dále se válí, tím větší se stává. Sb. uč., Hkš. Pevněji jest okem viděti než v pověstech po lidech slyšeti. Výb. I. 1167. P. letí jako pták; Boháč dává pro p. Bž. exc. Cf. Vor. P. 123., 136., Jg. H. 1. 730., 731., Sbn. 98., 237., 271., 413., Jg. Slnosť. 122., 131. — P. = jméno etc. Muž slavné p-sti. Us. Žádné takové vady ani poškvrny po sobě nepozůstavil, jížtoby dobrá jeho a ctná a zachovalá p. kterakolivěk narčena, zhyzděna neb zkažena býti mohla. 1515. Mus. 1880. 490. Vynasnaž se, abys p. do- dobrého člověka zasloužil a zachoval, tím získáš sobě vážnosť a lásku ; Plamen hořící snadno zachováš, oheň uhaslý nesnadno roz- nítíš: tak dobrou p. lehce uchráníš, však ztracené těžko zasě dobudeš. Hkš. — P. = odpověď. Tať jest p. k vaší otázce. Šf. (Hš.). — P. = příběh. O němž vám p. povědě. Hr. ruk. 271. (GP.). Cf. P. = povídačka.— P. = děj, historická událosť. Dal. Předml. — Cf. Mkl. Etym. 341. a.

242255   Pověst Svazek: 8 Strana: 0305
Pověst'. 0 strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 39., 41. P. cestou roste. Vrch. Rol. XXXVIII. 60. Čím dále p. letí, tím více přibývá smetí. Mor. Nov. Př. 108. Pohádky a p-sti. Vz Čes. 1. V. 191., NZ. V. 579. — P. = podobenství. Po- věděl Ježíš učeníkům svým toto p. Ev. seit. 14. Mat. 20. 1. Tázali se, jaká by to p. byla. 1b. Mat. 13. 10. a j. — Cf. Dob. Dur. 110., 340.

242256   Pověsť Svazek: 9 Strana: 0245
Pověsť. Jedna p. druhů plodí; P. je guľa zo snehu; P. sa rozmnožuje ako oheň. Zát. Př. 349. a. P. dobrá, zlá. Ib. 54. Sr. také: Ces. 1. VIL 394., Nár. sbor. II 122., Hoř. 109 nn, Zát. Př. V. 17., Jrsk. XXII. 117. nn.

242257   Pověsť Svazek: 10 Strana: 0289
Pověsť. Vz Ott. XX. 353. P. vše letem zveličuje. Jrsk. VII. 2. 5. O lidových p-stech a zvycích. Naps. Jan M. Dvorecký. V Praze 1901., str. 240. Slezské pověsti. Vz Vyhl. II. 280.

242258   Povestek Svazek: 8 Strana: 0305
Povestek, stku, m. = pole u cesty. N. Mě- sto. Brt. D. II. 370.

242259   Povestenie Svazek: 7 Strana: 0393
Povestenie, n. = vypravování pověstí. Slov. Dbš. Úv. 151.

242260   Povésti Svazek: 2 Strana: 0842
Povésti, povedu, vedl, veden, dení, führen. — co, koho. Půjdu, kam mne oči povedou. Sych. Povedu ho do města. Us. Při tu sám povedu, Ros., práci. Jel. Král tu povsta, až povedú syna pohanského krále. Výb. I.1077. — co na co, na koho. Povedu náklad na vinici. Sych. Povedu si na vás stížnosť. Sych. — koho za čím. Nevěř mu, povede tě za nosem. Bern. — se, sich (mit Jemanden) führen; ergehen; gerathen, gelingen (poda- řiti se, poštěstiti se). První pokus se špatně povedl (zdařil). Us. Dobře se vám tam po- vede. Sych. Povede se zle. Us. Len se dobře povedl (zdařil). D. -- se s kým. Povedu se s tebou. Us. — komu kde. Jak se mu povede v cizině? Us. Pšenice se v tom kraji povedla (zdařila). Sych., D. U mne dobře se ti povede. Us. — jak. Po vůli se mu tam povede. Us — s inft. Povedlo se mu tam se dostati. Us.

242261   Povésti Svazek: 7 Strana: 0393
Povésti. — koho kam: ve zlé. Št. Kn. š. 11. Cesta nás povede přes Vídeň do Hradce. Osv. 1871. 19. — se. Ten se po- ved´ (o opilci). Us. Sn. — se po kom. Povedl se po tátovi. Us. Rgl. — se nač čím. A prosúdíš-li, povedeš se na svého správci třetinú výš beze všech zmatkóv. Vš. 346.

242262   Pověstice Svazek: 2 Strana: 0842
Pověstice, e, f., věštkyně, die Seherin. Hlas mi zavzněl tužby p-ce. Sš. B.180.

242263   Povestiť Svazek: 7 Strana: 0393
Povestiť = pověsti vypravovati. Moja matka p-la vždy zbožne. Dbš. Úv. 153. (64.). — Orl. III. 14.

242264   Pověstivý Svazek: 7 Strana: 0393
Pověstivý = pověstí se týkající, Sagen-. Spôsob názorný, obrazivý, báječný, p-vý. Slov. Dbš. Úv. 76.

242265   Pověstka Svazek: 7 Strana: 0393
Pověstka. Hr. rk. D. 1070. Vz Pověsť.

242266   Pověstník Svazek: 2 Strana: 0842
Pověstník, a, m., Renomist, m. Šm.

242267   Pověstník Svazek: 7 Strana: 0393
Pověstník. Hus. I. 380.

242268   Pověstnosť Svazek: 7 Strana: 0393
Pověstnosť, i, f., die Berühmtheit, Fa- mösheit. Šf. Strž. II. 137.

242269   Pověstný Svazek: 2 Strana: 0842
Pověstný, o němž pověst jde, berüchtigt. Dobře p. člověk. Us. P. právník. Sych. U židů p-ná jest z toho ohledu škola alexandrinská. Sš. Oa. 141. Zle p., übelberüchtigt. J. tr., Dch. P. ve svém věku, lépe: svého, toho věku. Km.

242270   Pověstný Svazek: 7 Strana: 0393
Pověstný. Hus I. 380.

242271   Pověstovati Svazek: 7 Strana: 0393
Pověstovati, psallere. Ž. kl. (325.).

242272   Povestvovanie Svazek: 7 Strana: 0393
Povestvovanie, n. = vyprávění. Slov. Czm. 97. Pověť. Mkl. Etym. 388.

242273   Pověšenec Svazek: 2 Strana: 0843
Pověšenec, nce, m., der Gehängte. Jg.

242274   Pověšenec Svazek: 7 Strana: 0393
Pověšenec, nce, m., der Galgenstrick, -vogel, -schelm, -dieb- Bern.

242275   Pověšení Svazek: 2 Strana: 0843
Pověšení, n, das Aufhängen.

242276   Pověšený Svazek: 2 Strana: 0843
Pověšený; -en, a, o, ge-, aufgehängt.

242277   Pověšeti, pověšovati Svazek: 2 Strana: 0843
Pověšeti, pověšovati, vz Pověsiti.

242278   Povět Svazek: 2 Strana: 0843
Povět, u, m., kraj, okrslek, s panským soudem krajina, der Kreis, Bezirk, der sein Adelsgericht hat. L., Mus.

242279   Povet Svazek: 2 Strana: 0843
Povet, u, m., náhrada za škodu, der Schadenersatz. L. Vz násl.

242280   Povět Svazek: 7 Strana: 0393
Povět, vz Pověta, Mkl. Etym. 388. a.

242281   Pověta Svazek: 7 Strana: 0393
Pověta, y, f. = župa. Šf. Strž. I. 501.

242282   Povetati Svazek: 2 Strana: 0843
Povetati, nahraditi, ersetzen. — co komu. Us. u Petrovic. Dch.

242283   Povětní Svazek: 7 Strana: 0393
Povětní, Bezirks-. Vz Povět. P. děkan. Hnoj.

242284   Povětralka Svazek: 7 Strana: 0393
Povětralka, y, f., die Sommerfrische. Dch.

242285   Povětrňák Svazek: 2 Strana: 0843
Povětrňák, u, m. = povětrník, větrný mlýn. Na Mor. Hý., Brt. Vz -ák.

242286   Povětrňák Svazek: 10 Strana: 0289
Povětrňák, u, m. = hračka s jednokříd- lovým kolem s prkénkem vyřezaným, jež točí válcem s navázanými bombíky dřevě- nými anebo dvouchodovými klepadly, které úhozem na prkno působí zvuk. V/ Čes. 1. XI 47.

242287   Povětrně Svazek: 2 Strana: 0843
Povětrně, lehce. P. jich odbyli. Bart. 207. 8. P. posly odbyli. Bart.

242288   Povětrně Svazek: 7 Strana: 0393
Povětrně. Učinil přípověď toliko p. Wtr exc.

242289   Povětrní Svazek: 7 Strana: 0393
Povětrní, vz Povětrný.

242290   Povětrní Svazek: 7 Strana: 0393
Povětrní, vz Povětrný. P., aeris. Na oblaciech povietřních. Ž. wit. 17. 12.

242291   Povětrnice Svazek: 2 Strana: 0843
Povětrnice, e, f., pochodeň, das Wind- licht. Bern. — P. = povětřice.

242292   Povětrnice Svazek: 7 Strana: 0393
Povětrnice = povětřice, větrová smršť. U Dobrušky. Kšť.

242293   Povětrník Svazek: 2 Strana: 0843
Povětrník, u, m., na Mor., větrný mlýn, die Windmühle. Us. — P. u myslivcův = nos zvěři, die Nase des Wildes. Boč. — P., veliký vítr. Us. u Jilem.

242294   Povětrník Svazek: 7 Strana: 0393
Povětrník = větrný mlýn. Kdo jídá horká jídla, o tom se říká, že má v ža- ludku p. U N. Bydž. Kšť. — P. = plachta (špatně). Vký. — P., a, m. = nestálý člo- věk, větroplach. U Kr. Hrad. Kšť.

242295   Povětrník Svazek: 10 Strana: 0289
Povětrník, u, m. = plášť. V zloděj. mluvě.

242296   Povětrníkář Svazek: 7 Strana: 0393
Povětrníkář, e, m., der Windmüller, Windmühlenbesitzer. Šd.

242297   Povětrnosť Svazek: 2 Strana: 0843
Povětrnosť, i, f., okrslek povětří, der Luftbezirk. Ros. — P., povětří, die Luft, Witterung. P., počasí, jest stav, v němž jest povětří či vzduch na určitém místě a v ur- čitou dobu, jmenovité v příčině tepla neb chladu, sucha n. vlhkosti, větrů n. bezvětří, jasnoty n. pošmournosti atd. S. N. Nehody p-sti; v každé p-sti, in allen Witterungs- verhältnissen. — P., vítr, der Wind. Lom. P-stmi rozduté břicho. Cyr.

242298   Povětrnosť Svazek: 7 Strana: 0393
Povětrnosť = počasí (dod.). P. se obrá- tila; Prorok p-sti. Dch.

242299   Povětrnosť Svazek: 10 Strana: 0289
Povětrnosť. Vz Ott. XX. 354. nn.

242300   Povětrnostní Svazek: 7 Strana: 0393
Povětrnostní. P. hodiny, hygrometer. Pr. hosp. nov. P. činitel. Stč. Pov. 6.

242301   Povětrný Svazek: 2 Strana: 0843
Povětrný, k povětří se vztahující, Luft-, luftig. P ptactvo, Štelc., úkaz, nebe (tenké povětří), D., věž (vysoká), Reš., mlýn (po- větrník), Kom., korouhvička, D.. ručnice, Zlob., míč (vzdušný), Marek, koule, Plk., kamna, neštovice, D., otok, Us., břichatosť n. naběhlosť, Volk., barva, die Luftfarbe. Dch. — P. růže = ukazující strany, odkud vítr vane, die Windrose. D. — P., lehký, nestálý, leicht, unstät, luftig, windig. Jg. P. odpadlec, V., člověk, Ros., stavení, zámek, hrad, Šm., myšlénky, Jel., zprávy, řeči. Sych. Což vše činil skrze Buriána Chuchelského, člověka nad míru p-ného. Skl. 648. — P. kalendář (novější), počasí, povětří ukazující, der Witterungskalender. P. n. větrný kohout, der Wetterhahn. Zlob. — P. pes, který trávu žere a chuť k žrádlu ztratil, wetterlaunisch. Šp.

242302   1. Povětrný Svazek: 7 Strana: 0393
1. Povětrný, Luft-, luftig. P. ptactvo, BR. II. 30. a., plavba, Stč. Zem. 621., strana, Leeseite, f., cesta, Hvls., říše, Dch., pro- gnosa. Stč. Zem. 592. — P. = nestálý a p. O ní p. chvála se slyší. Wtr. exc. P. ná- boženství, Bart. 134•, řeč, Výb. II. 1659., fantasmata víry. Čch.

242303   2. Povětrný Svazek: 7 Strana: 0393
2. Povětrný, ého, m. = vítr, vichřice. P. mne chytil. U Vysokého. Pam. arch. XIV. 359., 360.

242304   Povětrný Svazek: 7 Strana: 1364
Povětrný. P. osoba = lehkomyslná; opice (nevěstka) Wtr. Obr II 5, 94.

242305   Povětrohra Svazek: 7 Strana: 0393
Povětrohra, y, f., die Luftspiegelung, fata morgana. Loos.

242306   Povětrochodec Svazek: 7 Strana: 0393
Povětrochodec, dce, m., der Luftwandler. Lpř. Sl. I. 13.

242307   Povětroň Svazek: 2 Strana: 0843
Povětroň, ě, m., kámen v povětří se tvo- řící, der Meteorstein, Luftstein. Krok. P., železo, které z vyšších vrstev oblohy na zem spadává (železo povětroní). Pt. P. v už- ším smyslu jest hmota železná n. kamenná neb z obou smíšená, původu nadzemského, která přiblíživše se na své dráze příliš zemi naší stržena byla k ní. Vz Meteor a více v S. N., Bř. N., a násl.

242308   Povětroň Svazek: 7 Strana: 0393
Povětroň kamenný, železný. Stč. Zem. 252. P. světelný, meteor, Lichtmeteor. Nz. — Schd I. 256., Vlšk. 16., Mus. 1833. 206., 299., 1838. 177.

242309   Povětroň Svazek: 8 Strana: 0305
Povětroň. Cf. Rarášek, Caboch (3. dod.).

242310   Povětroň Svazek: 9 Strana: 0245
Povětroň. Vz Nár. list. 1898. č. 215. feuill., Ott. XVII. 189a.

242311   Povětron Svazek: 10 Strana: 0289
Povětron, u, m., vz Sopoch.

242312   Povětroní Svazek: 2 Strana: 0843
Povětroní, Meteor-. P. železo (meteorické), kámen. Vz Bř. N. 206., 207.

242313   Povětroňový Svazek: 7 Strana: 0393
Povětroňový, Moteor-. Ssk.

242314   Povětroňský Svazek: 7 Strana: 0393
Povětroňský, meteorologisch. Šm.

242315   Povětroplavba Svazek: 7 Strana: 0393
Povětroplavba, y, f., Luftfahrt, f. Loos.

242316   Povětroplavec Svazek: 7 Strana: 0393
Povětroplavec, vce, m., Luftfahrer, m. Loos.

242317   Povětrosioví Svazek: 2 Strana: 0843
Povětrosioví, n. = povětroznalství. Šm.

242318   Povětroskočec Svazek: 2 Strana: 0843
Povětroskočec, čce, m., der Luftsprin- ger. Kom. J. 945.

242319   Povětrotah Svazek: 7 Strana: 0393
Povětrotah, u, m., Luftzug, m. Loos.

242320   Povětroúkaz Svazek: 7 Strana: 0393
Povětroúkaz, n, m., Lufterscheinung, f. Loos.

242321   Povětrovati Svazek: 2 Strana: 0843
Povětrovati, wehen, lüften. Povětruj drobet. Ros.

242322   Povětroznalec Svazek: 2 Strana: 0843
Povětroznalec, lce, m.., der Meteorolog. Šm.

242323   Povětroznalský Svazek: 2 Strana: 0843
Povětroznalský, meteorologisch. Krok.

242324   Povětroznalství, n Svazek: 2 Strana: 0843
Povětroznalství, n., die Meteorologie. Jg.

242325   Povětřák Svazek: 7 Strana: 0393
Povětřák, a, m. = povětrník.— P., der Sommerfrischler. Dch.

242326   Povětře Svazek: 10 Strana: 0289
Povětře, n. = povětří. Dšk. Km. 6.

242327   Povětří Svazek: 2 Strana: 0843
Povětří, n., povětříčko, a, n., vzduch. P., po + větří. Mkl. B. 409. Od pověji. Jg. Die Luft. P. složeno z kyslíku, dusíku, kyseliny uhlíkové a z vodíku. Rostl. V p. se vzná- šeti ; v p. ryby loviti; p. dobré, zdravé, tiché, libé. V. Orel se vznáší do p.; v p. lítati; něco na p. vyložiti; do p. vyhoditi. Us. Čerstvého p. požívati; na čerstvé p. vyjíti. D. Lepší vrabec v rukou, nežli orel v povětří. Jistší pták na talíři pečený, nežli dva v p. vznešení. Prov. Jg. Na p. něco pověsiti, aby provětralo. Sych. Tíže, těžkost' p. D. P. rozrážeti. D. Nebude pršeti, p. jest tvrdé (= čisté a suché). Sych. Tlačiti p. nohama (viseti). Prov. Smil. P. třaskající. Krok. Ten jest z jeho p. (strany). Šm. Citím se volným jako pták v p. Ml. V p. základ svého učeni vzdělávati. Koule. Miniem z to- hoto zlého p. vyjíti (Klima). NB. Tč. — P., počasí, počas, povětrnosť, das Wetter, die Witterung. P. praští. Sp. P. dobré, zlé, kalné, mračné, deštivé, bouřlivé, V., jasné, pěkné, pohodlné, Us., vlhké. Sych. P. se mění, za- balilo, zamračilo, zatmělo. V. Změnu p. zna- menám na svých údech. Us. Pro špatné p. na cestu se nevydati. Ml. —P ., bouře. Sá. Strhlo se p. Us. Zvoniti proti p. D. Vyšlo také p., bralo kopce, doliny, aj drobné ška- rupiny. Sš. P. 476.

242328   Povětří Svazek: 7 Strana: 0393
Povětří, synon. vzduch. Vz Mus. 1845. 542. Kteří jsou byli z jeho p.; Někteří z Paškova p. (strany). Bart. 21., 303. Tvr- zení to je z p., ist aus der Luft gegriffen, germ. m: jest nepravé, smyšlené a p. — P. = bouře. Hnáti se jako p. (prudce). Šml. Bylo veliké p. s kroupami a sněhem; Pršel sníh hustý s p-třím. Let. 332., 333. P., pří- valy, hromobití v Čech. Vz Let. Rejstřík.

242329   Povětří Svazek: 8 Strana: 0305
Povětří. Hádání z p. Vz Zbrt. Pov. 87. Hnal se k ní jako p. (bouřka). Šml. VIII. 75. — P. = ústrojí hlavy, vínky s jehlicemi a kolem každé jehlice bylo navázáno množství úzkých pentel černých s dlouhými konci, že jich byl celý rundel. NZ. VI. 61.

242330   Povětří Svazek: 9 Strana: 0245
Povětří. V p. se utopil (oběsil). Zát. Př. VI. 717. — P. = vítr. To je tam p. Hoř. 93.

242331   Povětřice Svazek: 2 Strana: 0843
Povětřice, e, f., vichřice, der Sturmwind.

242332   Povětřice Svazek: 7 Strana: 0393
Povětřice. Koll. Žp. II. 371.

242333   Povětřiti Svazek: 2 Strana: 0843
Povětřiti, il, ení. Děj se co děj, kdyby kdo ví jak povětřilo (bylo špatné počasí, kdyby šídla padala.). Us. u Rychn.

242334   Povetšelý Svazek: 9 Strana: 0245
Povetšelý. P. škorně (poněkud vetché). Wtr. Part. 376.

242335   Povetšeti Svazek: 2 Strana: 0843
Povetšeti, el, ení, sestárnouti, alt werden. St. skl.

242336   Povětší Svazek: 7 Strana: 0393
Povětší = trochu větší. V Podluží. Brt. L. N. II. 62. Na Hané. Wrch.

242337   Povětšitel, povětšovatel Svazek: 2 Strana: 0843
Povětšitel, povětšovatel, e, m., der Vergrösserer.

242338   Povětšitelka, povětšovatelka Svazek: 2 Strana: 0843
Povětšitelka, povětšovatelka, y. f., die Vergrösserin. Jg.

242339   Povetšiti Svazek: 2 Strana: 0843
Povetšiti, il, en, ení, povetšovati, vetchým učiniti, alt machen. — se = povetšeti. Leg.

242340   Povětšiti Svazek: 2 Strana: 0843
Povětšiti, il, en, ení, povětšovati, ver- grössern. — co. Poněvadž Boček póhon přičinil a p-šil, nemá Herart tomu odpoví- dati. Pub. IL 489. Tyť běhu drahně p-ly. Žk. Výb. I. 944. 7. Poněvadž jest Mikuláš póhonu povětšil, nemá Arkleb tomu póhonu J odpovídati (Půh. Olom. 1412.), bei der Klage ' vor Gericht, die mit dem půhon übereinstim- men musste, eine grössere Summe o. mehr Worte anbringen, als der půhon enthielt; weniger konnte angegeben werden. Póhon móž ujíti buď v summě pohnané neb v slo- vích a to ke škodě nemá býti, ale přičiniti nic nemóž. Tov. k. 71. (Gl. 261.). Vz Při- většiti, Povýšiti. — čeho: ohně. Alch.

242341   Povětšiti čeho Svazek: 7 Strana: 0393
Povětšiti čeho. Přiekopóv pověčšil. Výb. I. 478.

242342   Pověv Svazek: 2 Strana: 0843
Pověv, u, m., povívání, das Wehen. L.

242343   Pověv Svazek: 7 Strana: 0393
Pověv. Ziak.

242344   Pověváček Svazek: 10 Strana: 0289
Pověváček, čku, m., subtegmen. Mam. V. (Mš. ).

242345   Pověvačka Svazek: 2 Strana: 0843
Pověvačka, y, f., oháňka, der Fächer. L.

242346   Pověvati Svazek: 2 Strana: 0843
Pověvati = povívati.

242347   Pověvný Svazek: 2 Strana: 0843
Pověvný, povívající, hin-, fortwehend. P. vítr.

242348   Povězadlo Svazek: 7 Strana: 1364
Povězadlo, a, n., ambasia Pršp. 74. 27 , Veleš.

242349   Povezení Svazek: 2 Strana: 0843
Povezení, u., das Führen. Jg.

242350   Povezený Svazek: 2 Strana: 0843
Povezený; -en, a, o, geführt (auf dem Wagen). Us.

242351   Povězeti Svazek: 2 Strana: 0843
Povězeti, el, ení, eine Zeit lang stecken bleiben. — kde: v hospodě, v blátě. Us.

242352   Pověziti Svazek: 2 Strana: 0844
Pověziti, il, en, ení, ein wenig in Ver- Haft halten. — koho. Ros.

242353   Povezmu Svazek: 2 Strana: 0844
Povezmu, vz Povzíti.

242354   Povézti Svazek: 2 Strana: 0844
Povézti, vezu, vezl, en, cni, führen. — co. Kam to obilí povezeš? Us. — co kam: na trh, Us., do stodoly. — co čím: pole hnojem. Šp. Povezou ho čtyřmi koňmi. Us. — se na čem: na kočáře.

242355   Pověžný Svazek: 2 Strana: 0844
Pověžný, ého, m., hlásný, der Thurm- wart. Br., Tov.

242356   Pověžný Svazek: 7 Strana: 0393
Pověžný. Též nebrzo pán který slepého učinil by p-ným. Hus II. 273.

242357   Pověžný Svazek: 10 Strana: 0653
Pověžný, ého, m. = kdo pozoruje vše z věže. 1525. Arch. XXII. 59.

242358   Povgar Svazek: 10 Strana: 0289
Povgar, a, m. = sluha obecního úřadu na dědině. Slov. Czam. slov. 127.

242359   Poviazany Svazek: 7 Strana: 0393
Poviazany = povázaný. Slov. Orl. IX. 334.

242360   Poviazať Svazek: 7 Strana: 0393
Poviazať = povázati. Slov. Šd.

242361   Povíc Svazek: 10 Strana: 0289
Povíc o něco pečovati = více než posud. Msn. Od. 276.

242362   Povička Svazek: 2 Strana: 0844
Povička, y, f., das Bauholz. Dříví tak veliké není, jen toliko jako p-ky. Us.

242363   Povídač Svazek: 2 Strana: 0844
Povídač, zastr. povědač, e, m., der Er- zähler. Jg.

242364   Povídačka Svazek: 2 Strana: 0844
Povídačka, y, f., která povídá, die Er- zählerin. — P., co se povídá, pověsť, vz Po- věsť, das Gerede, die Faselei. Tč. Krmil nás samými směšnými povídačkami. Sych. Utr- hačné p-ky. Dch. — P., domnění, das Vor- geben. Všecky tyto p-ky nejsou nic. D.

242365   Povídačka Svazek: 7 Strana: 0393
Povídačka o strašidlech, Spuckgeschichte. Dch. — Cf. Jg. H. 1. 731.

242366   Povídačka Svazek: 7 Strana: 1364
Povídačka = anekdota Val. Slavč. 72.

242367   Povídačkovati Svazek: 2 Strana: 0844
Povídačkovati, mit Mährchen unterhal- ten. Hlas.

242368   Povídal, a, povídálek Svazek: 2 Strana: 0844
Povídal, a, povídálek, lka, m., der Schwalbler. Šm.

242369   Povídálek Svazek: 7 Strana: 0393
Povídálek, lka, m., Schwalbler, m. Šm.

242370   Povídalka Svazek: 2 Strana: 0844
Povídalka, y, f., die Schwalblerin. Us. Ni.

242371   Povídalství Svazek: 10 Strana: 0289
Povídalství, n. Ledabylé p. Jrsk. XXII. 16.

242372   Povídání Svazek: 2 Strana: 0844
Povídání, n., die Erzählung, das Vor- geben. Dal se do p. Sych. Bylo by o tom dlouhé p. Šm. To nezasluhuje p., lépe: ne- stojí za p. Km.

242373   Povídanina Svazek: 7 Strana: 0393
Povídanina, y, f. = co se povídá. Přišel na kousek p-ny. Šml.

242374   Povídanka Svazek: 7 Strana: 0394
Povídanka, y, f. = pověsť, das Gerede. U Uher. Hrad. Tč.

242375   Povídaný Svazek: 2 Strana: 0844
Povídaný; -án, a, o, erzählt. Us.

242376   Povídárna Svazek: 7 Strana: 0394
Povídárna, y, f. = místnost, kde se po- vídá. Parlament měli za fadní p-nu. Us.

242377   Povídati Svazek: 2 Strana: 0844
Povídati, vz Pověděti.

242378   Povídati Svazek: 8 Strana: 0305
Povídati. Dle Bl. Gr. 320. lépe: praviti, vypravovati, rozprávěti.

242379   Povídati Svazek: 10 Strana: 0289
Povídati. O kom se p-dá, nedaleko bývá. Rais. Koř. 112.

242380   Povídati Svazek: 10 Strana: 0653
Povídati. Myslil, že je zaženou. Povídali (marná naděje, nezaženou)! Slám. Put. 286.

242381   Povídavě Svazek: 7 Strana: 0394
Povídavě, narrative, erzählend. Us. Šd.

242382   Povídavosť Svazek: 7 Strana: 0394
Povídavosť, i, f., Redseligkeit, f.

242383   Povídavosť Svazek: 10 Strana: 0289
Povídavosť, i, f., Redseligkeit. Hlk. X. 303.

242384   Povídavý Svazek: 2 Strana: 0844
Povídavý, redselig. Rk.

242385   Povídečka Svazek: 2 Strana: 0844
Povídečka, y, f., eine kleine Erzählung. Dch.

242386   Povidelko Svazek: 7 Strana: 0394
Povidelko, a, n. = povidlí. Šm.

242387   Povídeňačelý Svazek: 10 Strana: 0289
Povídeňačelý. P-lí Češi. Vin. I. 257.

242388   Povídenštiti Svazek: 7 Strana: 0394
Povídenštiti, wienerisch machen.

242389   Poviděti Svazek: 2 Strana: 0844
Poviděti, sehen. Poviz, kterak jest mú- drosť chudého potupena. BO. Povizme. Dal. k. 8.

242390   Poviděti čeho Svazek: 10 Strana: 0289
Poviděti čeho = pohleděti nač. Pel. XVII.

242391   Povídka Svazek: 2 Strana: 0844
Povídka, y, f. (slovo novější m.: poví- dačka), pověsí, povídačka. ?., epická báseň menšího objemu a prostá formou i obsahem. P. obsahu komického slove šprýmem. Vz KB. 146., S. N. P. mravní, naučná, vážná, krasomluvná, žertovná, veselá, smutná. Nz. P. se roztrousila, že . . . Kram. Tato p. má mravní účel. Sych. P. ze vsi, eine Dorf- geschichte. Povídky — mravné pobídky. Us. — P., povídání. Nestojí to ani za p-ku. Us. v Kunv. Msk.

242392   Povídka Svazek: 7 Strana: 0394
Povídka = vypravování a seřadění dějů ze života společenského. Ta je, zakládá-li se na událostech skutečnýsh, dějepisná, jinak smyšlená. Bíba. Cf. Vor. St. 90. nn., Jg. H. 1. 731., Sbn. 98., 237., 271, 413., Jg. Slnosť. 130., 131., 145.

242393   Povídka Svazek: 7 Strana: 1364
Povídka. P-ky české. Vz Ott. VI 318. b. 330.

242394   Povídka Svazek: 9 Strana: 0245
Povídka. Vz Nár. sbor. III. 3., 125., 165· P-ky lidové vyd. 1894. ? 1895. Vz Čes. 1. 1898. 478. nn. Staročes. povídky a romány od Spiessa. Vz Čes 1. 1897. 497.

242395   Povídkář Svazek: 2 Strana: 0844
Povídkář, e, m., der Erzähler. Šf. Strž. 1. 517.

242396   Povídkářský Svazek: 9 Strana: 0458
Povídkářský. P. čtení. Vlč. Lit. II. 253.

242397   Povídkopravec Svazek: 8 Strana: 0305
Povídkopravec. Zl. Jg. 294.

242398   Povídkovitý Svazek: 7 Strana: 0394
Povídkovitý, erzählungsartig. Šm.

242399   Povídkový. P Svazek: 10 Strana: 0289
Povídkový. P. látka, literatura. Lit. I. 280., 308. P. písemnictví, činnosť, Pokr. 1885. č. 27.

242400   Povidla Svazek: 2 Strana: 0844
Povidla, del, pl., n., povidlí (na Policku, Kšá., na Mor. Hý.), povidlo, povidelko; užíváme nejvíce pl. povidla. P., svařená Šťáva ovocná zvl. švestková, ein gesottener Obst- saft. Zwetschkenmost, Powideln. Us. Povidla jsou hustá hmota jíchovitá upravená duše- ním n. svařením buď čerstvého buď suše- ného ovoce n. jiných dužnatých plodů ro- stliných. S. N. P. kdoulová, rybízová, švest- ková, Kh., šípková, z trnek, ze švestek. Šp. Kotel povidel. Us. Koláč, vdolek s povidly. Us. P. ze slivek, z višní, z hrušek, z jablek, z bezinek. L. Máš mnoho povidel (plácáš, žvaníš). Us. u Rychn. Jak se p. vaří? Vz Prm. ?. č. 15.

242401   Povidla Svazek: 7 Strana: 1364
Povidla, tructula. 1458. D. Gesch. 305.

242402   Povidla Svazek: 8 Strana: 0305
Povidla. Dělá p. (kdo mnoho povídá). Čern. Př. 20.

242403   Povidla Svazek: 9 Strana: 0458
Povidla. Zmačkal bych vás na p-dla, jako shnilé slívy. Hvlč.

242404   Povidla Svazek: 10 Strana: 0653
Povidla: vařené trnky, smažené trnky, smažené slivky, lekvar, kotloviny, kolivarka, krédlich. Vz Brt. Sl.

242405   Povidláč Svazek: 9 Strana: 0245
Povidláč, e, m. = povidlový koláč. Žel. Brod. Kub. 156.

242406   Povidlárna Svazek: 8 Strana: 0305
Povidlárna, y, f. = místnost, kde se vaří povidla. Us.

242407   Povidlí Svazek: 8 Strana: 0305
Povidlí, n., vz Povidla. Kat. z Žer. II. 250.

242408   Povidlný, povidlový Svazek: 2 Strana: 0844
Povidlný, povidlový, Obstmuss-. P. ko- láč.

242409   Povidlo Svazek: 2 Strana: 0844
Povidlo, a, n., vz Povidla. — P., vidlice k peci, die Schürstange.

242410   Povidlo Svazek: 7 Strana: 0394
Povidlo. Mkl. Etym. 389. b. - P., Schwa- droneur, m. Vondrák.

242411   Povidnosť Svazek: 8 Strana: 0305
Povidnosť m. povinnosť. Gb. II. ml. I. 375.

242412   Povidný Svazek: 7 Strana: 0394
Povidný příchod ducha sv. Zbr. Mudr. živ. I. 291.

242413   Poviesť Svazek: 10 Strana: 0289
Poviesť=povídati. Spiš. Sbor. slov. IX. 52.

242414   Poviestkár Svazek: 7 Strana: 0394
Poviestkár, a, m. = pohádkář. Slov. Dbš. Úv. 21.

242415   Povichlati Svazek: 2 Strana: 0844
Povichlati, in Unordnung bringen, durch einander mischen. U Opav. Klš.

242416   Povichr Svazek: 2 Strana: 0844
Povichr, u, m., vichřice. Us. u Opav. Klš.

242417   Povichrica Svazek: 7 Strana: 0394
Povichrica, e, f.= povichr. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 516.

242418   Povij a Svazek: 8 Strana: 0305
Povij a, e, f. = vichřice (Brn.); bouře zimní sníh smetající. Brt. D. II. 370.

242419   Povij an Svazek: 8 Strana: 0305
Povij an. Která mlátička na sádce poslední snop rozváže, ta bude rozvazovati do roka p. Na Zďársku. Nár. list. 1894. č. 262. odp. feuill.

242420   Povijácek Svazek: 7 Strana: 0394
Povijácek, vz Povijadlo. Sš. P. 736.

242421   Povijadlo Svazek: 2 Strana: 0844
Povijadlo, a, n., povijadelko, poviják, po vijan, u, povijáček, čku, povijánek, nku, m., obinadlo, úvazek (Šp.), die Fatsche. Ránu povijákem zavázati. — P., jímž se děti po- víjejí, das Wiegenband. P-janem dítě obto- čiti. Us. Na povijan dávají kmotři. Us.

242422   Poviják Svazek: 2 Strana: 0844
Poviják, u, m. = povijan. Šm.

242423   Povijan Svazek: 2 Strana: 0844
Povijan, u, m., das Wickelband. Us. Šp., Sš. L. 33. Vz Povijadlo.

242424   Povijanka Svazek: 7 Strana: 0394
Povijanka, y, f. = povijan. U Rožnova. Šd.

242425   Povíjati Svazek: 2 Strana: 0844
Povíjati = povíjeti. Na Ostrav. Tě.

242426   Poviječ Svazek: 2 Strana: 0844
Poviječ, jče, m . der Umwickler.

242427   Poviječka Svazek: 2 Strana: 0844
Poviječka, y, f., die Umwicklerin. die Wickelfrau.

242428   Povijelka Svazek: 2 Strana: 0844
Povijelka, y, f., cissampelos, rostl.

242429   Povíjelka Svazek: 7 Strana: 0394
Povíjelka, die Grieswurzel, rostl. Vz Rstp. 48. — Poznam. V Rstp. v rejstříku stojí povíjelka, v textu pak (na str. 48.) po- vízelka.

242430   Povíjení Svazek: 2 Strana: 0844
Povíjení, n., povíjený, vz Poviti.

242431   Povíjeti Svazek: 2 Strana: 0844
Povíjeti, vz Poviti.

242432   Povíjeti Svazek: 9 Strana: 0245
Povíjeti. Vz Gb. H. ml. III. 2. 345.

242433   Povíjivý Svazek: 7 Strana: 0394
Povíjivý, sich windend. P. rostlina. Čch. St. 81.

242434   Povijka Svazek: 2 Strana: 0844
Povijka, y, f., podvijka, podvínka, nač se klubko navíjí. Us. Dch.

242435   Povijnice Svazek: 7 Strana: 0394
Povijnice. Cf. Rstp. 1093., Odb. path. III. 831.

242436   Povijnice Svazek: 9 Strana: 0245
Povijnice, rostl. Vz Ott. XII. 719., XVII. 373.

242437   Povijnice, e Svazek: 2 Strana: 0844
Povijnice, e, f., rostl., ipomaea, die Winde. P. jedlá, křídlatá, jalapa, zpeřená, rozsekaná, bambulinatá, prstnatá, chobotnatá, dlanitá, bradavičnatá, shloučená, latnatá, malokvětá, mnoholodyžná, jinolistá, zastřená, veloko- řenná, pětiprstá, pětilistá, ztrojená, červ- cová, narusalá, střelovitá, osinatá, jamatá, vodoklenová, krvavá, počistivá, fousatá, me- ňavá, zdrsnělá, břečtanová, trojlaločná, zji- načivá, tečkovaná, měkkoostenná, sedmižilá, nachová, bělokvětá, tmavá, strminná, oz- dobná, velkokvětá, širokvětá, vykrajovaná, sivolistá, úzkolistá, trojzubá, tenkolupenná, pomořská. Rostl. Vz Jg.

242438   Povijnicovitý Svazek: 7 Strana: 0394
Povijnicovitý. P. rostliny, ipomaeaceae: stříbrobýl, hrubonožec, svlačec, opletník, po- vijnice. Vz Rstp. 1088.

242439   Povijník Svazek: 2 Strana: 0844
Povijník, u, m. = poviják. Slov. Bern.

242440   Poviklati Svazek: 2 Strana: 0844
Poviklati, ein wenig wackeln. Jg.

242441   Poviklati Svazek: 7 Strana: 0394
Poviklati. Radostí se poviklává. Sš. P. 764.

242442   Poviky Svazek: 2 Strana: 0844
Poviky = povijan. Us. u Bydž. Mý. Vz Povitek.

242443   Povilice Svazek: 8 Strana: 0305
Povilice, rostl. Phľd. 1893. 286.

242444   Povím Svazek: 2 Strana: 0844
Povím, vz Pověděti.

242445   Povina Svazek: 7 Strana: 0394
Povina, y, f., ves na Slov. Phľd. IV. 500.

242446   Povinek Svazek: 2 Strana: 0844
Povinek, nku, m., povinutí, obvazek, das Band. — P., niti, kterými se co povazuje, der Wickelzwirn. Jg.

242447   Povinen Svazek: 2 Strana: 0844
Povinen, vz Povinný.

242448   Povinění Svazek: 2 Strana: 0844
Povinění, n., vina, die Verschuldung. St. skl.

242449   Povinenství Svazek: 7 Strana: 0394
Povinenství, n. = povinnosť. P. a zá- vazek. Šf. Strž. II. 507.

242450   Povíní Svazek: 2 Strana: 0844
Povíní, n., pování, das Wehen. Jg.

242451   Povinně Svazek: 2 Strana: 0844
Povinně, z povinnosti, pŕlichtmässig. P. něco činiti, Ros., někoho v poctivosti míti.

242452   Povinník Svazek: 2 Strana: 0844
Povinník, a, m., der Verpflichtete. J. tr., Brikc.

242453   Povinniti Svazek: 7 Strana: 0394
Povinniti. Všickni ovci povinnichu (vin- nou uznali). Ezp. 385.

242454   Povinnosť Svazek: 2 Strana: 0844
Povinnosť, i, f. (ne: povinosť), stav člo- věka, když povinen jest, i to, co povinen jest, dlužnosť, die Pflicht, Schuldigkeit, Obliegen- heit, Gebühr, Verbindlichkeit, Pflichtmässig- keit. Jg. P. jest mravní nutnosť či vázanost' založená na uznání důstojnosti lidské. Vz více v S. N. P., ve smyslu podmětném, mravní nutnosť činiti n. opomíjeti, co zákon velí aneb (ve smyslu předmětném) jednání n. opomenutí zákonem přikázané, officium, die Pflicht. MP. 16. P. záporná či negativná (zákaz, das Verbot), tvrdivá či affirmativná (rozkaz, das Gebot), přirozená, kladná či positivná, die unbedingte o. vollkommene Pf., podmíněná či nedokonalá, die bedingte o. unvollkommene Pf.; p. práva, die Rechts- pflicht, p. lásky, die Liebespf., vyšší, die höhere, nižší, die niedere Pf. Poslední pří- čina p-sti. der höchste Pflichttitel. Potýkání-se p-stí =kollise, die Pflichtkollision. MP. 17.18. (Hý.). Vzpříčení-se p-stí, collisio officiorum. Tvá p. tě k tomu vede, nutí, napomíná; k čemuž kdo p. má; z p-sti něco dělati; p-stí zavázaný; tvá jest p.; p. svou činiti. V. Má p. to káže. Us. Dle p-sti; p-stí ně- koho zavázati; p. rušiti, porušiti, konati, vykonati. D. Na p. zapomnělý. Na potomní čas jim za p. uložil; není pilen p-stí svých. Sych. Za p. si klásti, pokládati. Někoho pomstami a odplatami v p-sti držeti. Kom. To p. sebou přináší. Peyt. P. poddaných k vrchnostem; p. na sebe vzíti. Br. P. pl- niti, šp. prý m.: činiti, konati, ale sr.: pl- niti slib, přípověď. V., Kom. Tedy dobře. P. svou na hřebíček pověsiti. Kram. Někomu něco za p. uložiti; nastává mu p.; p-sti ně- jaké někoho zbaviti. Dch. Ke všemu dohlé- dati má jest p. Kom. Lab. 9. P. uvésti; někoho vzíti v p. (rukou dáním); p. k ně- čemu míti; p. vykoupiti, splatiti. J. tr. Z p-sti něco konati, dělati, pracovati, dávati. Er. Z p-sti úřadu. Důvod p-sti, der Verpflich- tungsgrund. Cizinec ... má povinnosť slíbiti králi a vší zemi. Vl. zř. 412., Zř. F. I. B. XV. Než kdyby kněz byl a byl za to žádán, ten každý z p-sti má to učiniti. Zř. F. L Jan Křestitel do posledního okamžiku a do po- slední možnosti p. svou zastával; Ku p-sti své přes veškeren odpor státi máme. Sš. J. 58., 124. (Hý.). P. služby, služební, čestní, obrany, nutná. P-sti své zadosť učiniti. Řd. P. patrná, zjevná, obecní, ku přispívání, vý- kupná (ablösbare Schuldigkeit); z p-sti ně- koho pustiti, propustiti. Šp. Jest má p.; jest mojí p-stí, mám za svou p. to učiniti nebo: abych to učinil. Míti, pokládati za svou p. lépe než: cítiti se povinna, zavázána. Os. P. na někoho vložiti; zpronevěřilý své p-sti; vědomý své p-sti; své p-sti nepamětlivý; nad svou p. zapomnělý; s p-stí se nesrov- návající; p. k dávání zprávy; od p-sti vy- svoboditi, z p-sti vyvaditi; p. míti k něčemu (závazek); p. pro závazek, die Haftungs- pflicht; lhůta k p-sti manské, das Lehens- indult (Verlängerung der Frist zur Ablegung des Lehenseides). J. tr. Na svou p. zapome- nouti; po své p-sti státi, k své p-sti státi; své p-sti věrný. Šm. P. k Bohu, k lidem. Rk. P. k službě vojenské; p. řadová (k řa- dové aktivné službě, Liniendienstpflicht), čsk. — P., úřad, das Amt, der Beruf, Dienst, die Pflicht. Býti v p-sti; p. na sobě míti; z p-sti někoho propustiti, od p-sti osvobo- diti; p-sti své a úřadu dosti činiti; říditi svou p.; p-stí zavázaný. V. Z p-sti někoho ssaditi. Plk. Vzíti na sebe p., povinnosti veřejné (břemena, úřad). J. tr. V jaké jste p-sti? Z p-sti úřadu (úřední). Řd. Z p-sti, ex officio. J. tr. — P., daň, poplatek, die Steuer, öffentliche Lasten. P-sti obecní, ve- řejné. J. tr. — P., přísaha, der Eid, die Eides- leistung. P-stí stvrditi. Ros. P. královskou učiniti ráčil. V. Král učinil stavům p. i také potvrdil svobod. V.

242455   Povinnosť Svazek: 7 Strana: 0394
Povinnosť vojenská, všeobecná branná, Šmb., mravná i rozumná, vz Jg. Slnosť. 120., Tl. M. 129., školní, Blanda 219., uči- telská, vlastenecká, KB. III., manželská R. Smolík 211. P. soudců, úřadů, rodičů, měšťanská atd. Vz Cor. jur. IV. 3. 2. 433. až 434. Jakobychom jí byli stáli v nějaké p-sti (byli jí něčím povinni). Us. Dch., Vk. Zemi hájiti jest svatou p-stí. Jrsk. P. bývá spolu matkou práva. Pal. Pdh. III. 173. Snaž se p-sti své konati a budeš s sebou spokojen. Hks. — P. ve hře v karty, Vor- hand. Kdo má p. Na Mor. Mřk. Vz Předa, Jg. H. 1. 731.

242456   Povinnosť Svazek: 9 Strana: 0245
Povinnosť. P. je hořký host. Tům. Ml. 264.

242457   Povinnosť Svazek: 10 Strana: 0653
Povinnosť, i, f. P. berňová, branná, korunní potahová (s potahem), povoznická, svobodnická, veřejná, vojenská, zemská. Svobd. 149.

242458   Povinnostisloví Svazek: 7 Strana: 0394
Povinnostisloví, n. = nauka o povin- nostech. Dk. Aesth. 495.

242459   Povinnostní Svazek: 2 Strana: 0845
Povinnostní, lépe: povinný, Pflicht-. Jg. P. věc. Zlob.

242460   Povinnostný Svazek: 7 Strana: 0394
Povinnostný. Práce pro nás p-ná. Dbš. Uv. 4.

242461   Povinnování Svazek: 2 Strana: 0845
Povinnování, n., lépe: povinování. Jg.

242462   Povinnovati Svazek: 2 Strana: 0845
Povinnovati, vz Povinovati.

242463   Povinnovatý Svazek: 2 Strana: 0845
Povinnovatý, vz Povinovatý.

242464   Povinný Svazek: 2 Strana: 0845
Povinný; povinen (šp.: povinnen), nna, nno, kdo komu- dlužen, k něčemu zavázán jest, verpflichtet, schuldig. Poviněn. Bdž. 12., 28. P. předmět, obligater Gegenstand. J. tr. — s inft. Jest povinen to činiti. D. Zač kdo slíbí, k tomu státi povinen jest. Kom. Povinens to udělati. V. Každý jest p-nen Boha poslouchali. V. V tejto při žid odpoviedati nenie povinen. NB. Tč. S tebou jsme povinni pro obecné dobré na všech místech státi. Pass. P-nen jest ten statek spravovati. Er., Br. — komu k čemu. K če- muž povinni jsou. Kram. Jest k tomu po- vinen. D. P. k službě. Šm. — komu čím. Dluh, jímž nám někdo p. jest. V. Komus čím povinen, oddávej. Kom. Navrácením po- vinen jest. Kom. Počtem p. V. Prodavač gruntů není další správou povinen leč do dne a do roka. Er. Rodičům největší úctou povinni jsme. Us. Osobami svými p-ni ne- byli. Žer. Sn. 75. P. někomu dluhem, Žer. Záp. II. 79., škodami. Dsky I. 158. Strana kolkem p-ná, vyclením, zollpflichtig; p. ro- botou, desátkem. J. tr. Láskou bližnímu svému p. Mkl. S. 708. Aby byl povinen touž pokutou. Sedl. Rychn. 39. Kdy nimi (berněmi) obyvatelé králi jsou povinni. Žer. Záp. II. 45. Ten každý aby již tím povinen byl vším, nač by se ten zatykač vztahoval; A jestliže by staným právem to dědictví prosoudil, nebudou jemu správce povinni tou spRávou; Tehdy pRoto ty osoby du- chovní nebudou straně druhé škodami po- vinny; A dále děti jistcovy nebudou vkladem ani správú povinny. Zř. F. L Čím horníci z nemovitých statků p-ni býti mají; Jakož pak každý pán gruntu vedlé vyměření zří- zení zemského tím povinen jest. Nar. o h. a k. Tolikéž obeslaný ztratě při původoví škodami p-nen bude. Kol. 12. Ž těch příčin dává se Lexovi za právo proti Regině, tak že Lexa jí v tom ničímž p-nen není. Jdn. 165. Ten jí těmi škodami p-nen bude pro neoznámení a zanedbávání; Nebudou mu p-ni správou. Vl. zř. 399., 37. — na čem. Kolik set je na tom statku povinen (dlužen)? Us. — P., poddaný, unterthan. Ten král ni- komu p-nen není. Jg. — P., z něčeho za- vázán, für etwas verbunden. — zač. Za dobrodiní povinen Bohu. L. Za co stydíš se býti povinen, toho neber. L. — P., který jinému placen býti má, náležitý, schuldig, pflichtmiissig, gebührlich. P. dluh, poslušen- ství, V., díl, Ď., úroky, Sych., služba. Po- vinné díky někomu vzdáti. D. — komu. Soudivše to za věc slušnou a nám povin- nou. Br. — k čemu. Spravedlnosti k Bohu a k lidem povinné. Br.

242465   Povinný Svazek: 7 Strana: 0394
Povinný. P. díl, Bor. 381., návštěva (školy), Šml., úcta. Fr. Nejsem povinen, tys povinnější. Wtr. exc. — čeho. Dcky barky této, z nichž se spojuje, jsou člán- kové podstatní víry, aneb spravedlnosti povinné zákona božího. 1512. Mus. 1883. 364. — k čemu: k službám vojenským. J. Lpř. — komu čím (jak). Jsem po- vinen představeným poslušenstvím, přáte- lům věrností atd. Mž. 120. Jemu díky po- vinni jsme. Šf. III. 635. Školou p. Dch. Jest mu dílem p-nen. Vš. 269. Čím jsme od osoby povinni byli, každý z nás hned dal. Har. — komu v čem. V čem jsme králi p-ni. 1466.

242466   Povinný čeho Svazek: 10 Strana: 0289
Povinný čeho. Ač toho povinni nejsme. Arch. XXI. 121.

242467   Povinouti Svazek: 2 Strana: 0845
Povinouti, nul, ut, utí, poviti, um-, ein- wickeln. — koho čím: dítě povijanem. —- si co: nohu (vymknouti). L. Povinula se mu noha (potknul se, hat gestrauchelt). L.

242468   Povinovactví Svazek: 2 Strana: 0845
Povinovactví, -ctvo, a, n., povinovatosť, i, f., die Verbindlichkeit, Pflicht, Schuldig- keit. L. — P., poddanství, die Botmässig- keit. Jejichž (Bavorů) vévodové v p. fran- ských králů stáli. Šf. Strž. 695. — P. lu- čebné, lučebná příbuznost', chemische Ver- wandtschaft. Krok.

242469   Povinovactví Svazek: 7 Strana: 0394
Povinovactví, Unterthänigkeit, Abhän- gigkeit. Dostal se v p. Franků; Stáli v p. franských králů. Šf. Strž. II. 299., 334. a j. často.

242470   Povinování Svazek: 2 Strana: 0846
Povinování, n.. die Verpflichtung. D.

242471   Povinovanosť Svazek: 2 Strana: 0846
Povinovanosť, i, f., die Pflichtgebühr, Prlichtmässigkeit. Šm.

242472   Povinovaný Svazek: 2 Strana: 0846
Povinovaný;povinován, a, ?, verpflichtet. Co jsem povinován (dlužen)? Us. — k čemu. Jest k tomu povinován (povinen). D. -- P., povinný, dlužný, pflichtmässig. schuldig. Pflicht-. D. P. plat, výtisk. Šm. Vz Povinný.

242473   Povinovaný čím komu zač Svazek: 7 Strana: 0394
Povinovaný čím komu zač. Za to díkem všelikým p-ni jsme panu ... KB. IV.

242474   Povinovati Svazek: 2 Strana: 0846
Povinovati, schulden. — co komu. Po- vinuje mi 100 zl. Ros. (Novější m.: býti někomu něčím povinen). — se komu (pod- dati se). Krok. Veškeří tvorové Kristu se p. mají. Sš. J. 14.

242475   Povinovatosť Svazek: 2 Strana: 0846
Povinovatosť, i, f. = povinovactví.

242476   Povinovatý Svazek: 2 Strana: 0846
Povinovatý; povinovat, a, o. P. = po- vinný, schuldig, verpflichtet, verbunden. — (co) komu. Jest mi povinovat tři sta zla- tých. Ros. Nemá Janovi více povinovat býti než do těch peněz, což jest vzal. Půh. II. 562. Příčina oučinná stavunku jest věřitel, jemuž nětco spravedlivě p-to jest. Bdž. 160. Já kněz Jiřík jsa při dobré paměti a nejsa žádnému nic povinovat při svém statečku toto pořízení činím. Jdn. 171. — komu v čem. Že mi jest p-vat v 500 kopách gr. a třetinu více. Půh. II. 126. — komu čím. Že jest povinovata Anežka jemu přísahu. Půh. II. 349. Čím vedlé smlouvy pana man- žela svého p-ta jest. Sl. Uh. 1. 102. — čeho. Čeho jsem lidem povinovat. Arch. I. 92. — k čemu. Ohlásivše se i v tom, že k těm pů- honům, k kterýmž nejsme p-ti, více stávati nebudeme. Let. 268. — s inft. Povinovat jest žalobníka odbývati; p-vat jest ten dluh zpraviti, platiti. NB. Tč. — v čem jak. V tejto příhodě podlé Vašeho psanie Havel Filippovi nic povinovat nenie vedlé práva. NB. Tč. — P., jinému placen býti mající, schuldig. Podíl dětem povinovatý. Zříz. zem.

242477   Povinovatý Svazek: 7 Strana: 0394
Povinovatý. Cf. Vinovatý. — co komu. Ale jest mi pancíř p-vat; Cos p-vat, aby toho odbyl. NB. Tč. 144., 149. Co jsme VMti p-ti. 1466. — komu čím. Nejsem jim ničímž p-vat. NB. Tč. 263. Čím komu kdo spravedlivě jest p-vat. Kol. 4., Výb. II. 1554. — s inft. Nejste p-ti to činiti. Výb. II. 1261.

242478   Povinšovati Svazek: 2 Strana: 0846
Povinšovati, seinen Glückwunsch ab- statten. L.

242479   Povinutý Svazek: 7 Strana: 0394
Povinutý, eingewickelt. Bern.

242480   Povířit se nač Svazek: 8 Strana: 0305
Povířit se nač = namlsati se. Brod. Brt. D. II. 370.

242481   Poviseti Svazek: 2 Strana: 0846
Poviseti, el, ení, eine Weile hängen. — za co. Neškodilo by, aby za svou lež dro- bet povisel. Ros.

242482   Povíska Svazek: 9 Strana: 0245
Povíska, y, f. = náves. Vožice. Kub. L. f. 1900. 361.

242483   Povískati Svazek: 2 Strana: 0846
Povískati, eine Zeit lang Läuse suchen. — komu kde: v hlavě. Rad. zvíř.

242484   1. Povislan Svazek: 2 Strana: 0846
1. Povislan, a, m., obyvatel při řece Visle, der Weichselbewohner.

242485   2. Povislan, u Svazek: 2 Strana: 0846
2. Povislan, u, m., stravadium, rostl. myr- tovitá. Rostl.

242486   Povislanský Svazek: 7 Strana: 0394
Povislanský, Weichsel-, an der Weichsel wohnend. P. Slované, Sl. let. V. 117., země. Šf. Strž. I. 465.

242487   Povislí Svazek: 7 Strana: 0394
Povislí, n. = krajina nad Vislou, Weichsel- gegend. Tl. Ml. 20.

242488   Povislý Svazek: 2 Strana: 0846
Povislý, hängend. — v čem: v povětří (visící). Šm.

242489   Povisně Svazek: 7 Strana: 1364
Povisně, fusarium. Bhm. Mus. 1893. 103.

242490   Povisnouti Svazek: 7 Strana: 0394
Povisnouti. — kde. Šípy u povětří povisly. Pass. mus. 470. Když povisneš u lemieže. Hr. rk. 385.

242491   Povisnouti (šp Svazek: 2 Strana: 0846
Povisnouti (šp.: zůstati viseti), sl, utí, hängen bleiben. Té dějnice na loket povisne. BO. — kde. Střely v povětří povisly. Pass. 770. — na čem. St. skl. — u čeho. Ros.

242492   Povítač Svazek: 7 Strana: 0394
Povítač, e, m., Bewillkommner. Šm.

242493   Povítati Svazek: 2 Strana: 0846
Povítati, přivítati, bewillkommen. — koho. Rk. Vz Vítati.

242494   Povitek Svazek: 2 Strana: 0846
Povitek, tku, m., povitka, y, f. = po- vijadlo, das Wickelband. Na Slov. Bern.

242495   Povítěziti nad čím Svazek: 10 Strana: 0289
Povítěziti nad čím. Vášeň pla nad šle- chetností. Tbz. XIII. 112.

242496   Poviti Svazek: 2 Strana: 0846
Poviti, vz Pováti.

242497   Poviti Svazek: 2 Strana: 0846
Poviti, poviji, vij, vije (íc), il, it, ití; povíjeti, el, en, ení. P. = obviti, umwinden, umwickeln, ratschen; mnoho uviti, aufwinden, aufwickeln; hýbati, obraceti, wedeln, her- umdrehen. Jg. — co. Vše povila (uvila). Jg. P. dítě (do peřinek povijadlem zavázati). Us. P. provaz (prameny ze špatnějšího ko- nopí n. koudele potáčeti prameny lepšími z konopí dobrého, aby se provaz nekoudelil.) Us. Dch. — (co, koho) čím: dítě povija- nem, prst nití. Us. Ránu plátnem. ??s ??- víjí ocasem (hýbá, obrací). Us. P. něco ple- nami. Pass. 84. — koho kam, do čeho, v co : dítě do plének, Kram., v plénky. Žalansk. — nač čím: ohánkou. L. — se čím (kde): mdlobú po ulicích se povíjeti (stanovati, kroutiti). Leg. Proč jsem povíjen na kolenú. BO Povití, n., das Einwinden, Einwickeln. P. dětské = plénky, die Windeln. V. Ko- lébku a p. jeho u sebe chovají. V.

242498   Poviti Svazek: 8 Strana: 0305
Poviti. P-la mu dítě = porodila. Quis. Ifig. 22. a j.

242499   Poviti Svazek: 8 Strana: 0571
Poviti = poroditi. 1440. Mus. fil. 1896. 450.

242500   Poviti koho (kdy Svazek: 7 Strana: 0394
Poviti koho (kdy). Ež dievka počnúc syna povije. J. Ml., Výb. I. 394. Počneš dcerú a tu poviješ. J. Ml. K roku poví dceru Anna. Výb. I. 390. — co jak. Do ticha povil krajinu žár. Osv. V. 757. — kde (čím). Černé vlasy jí zlehka v zadu povívaly. Jrsk. Opodál jak chochol brada šerá nade trupem vzhůru povívá. Kká. K sl. j. 181. Povívati nad někým vějířem. Čch. Bs. 74. V jeho líci šerým křídlem úsměv nevěřící jako noční motýl povívá. Kká. K sl. j. 170.

242501   Povítka Svazek: 7 Strana: 0394
Povítka, y, f. = kokotice rostl. U Zá- břehu, na Hané, Brt., na Val. Vck. Cf. Po- vázka.

242502   Povítr Svazek: 2 Strana: 0846
Povítr, gt. povětru, m., ein günstiger Wind.

242503   Povítřiti Svazek: 2 Strana: 0846
Povítřiti = pojitřiti, eitern machen. Us. u Olom. Sd.

242504   Povitý Svazek: 2 Strana: 0846
Povitý; -it, a, o, umwunden, umwickelt. Jg.

242505   Povívati Svazek: 2 Strana: 0846
Povívati, vz Pováti.

242506   Povízelka Svazek: 7 Strana: 0394
Povízelka, y, f., cirsium arvense, die Grieswurzel, rostl. Mllr. 34.

242507   Povíznouti Svazek: 2 Strana: 0846
Povíznouti, vz Pováznouti.

242508   Povjadlý Svazek: 7 Strana: 0394
Povjadlý = povadlý, welk. Val. Vck.

242509   Povjášeti Svazek: 2 Strana: 0846
Povjášeti =pověšovati. — co. Povjášela sem prádlo. Us. na Zbir. Rovněž na Plašte a Plzeňště. Tvar ten zřejmě ukazuje, že lid cítí ě jako je, v němž pak j zastupuje sou- hlásku, (jež se dialeticky po retnicích vy- souvá, sr. meď=měď, dřevený = dřevěný, ba i medený, medenec místo měděný, mě- dénec, u Roudnice) a samohláska e se může dle vezu — svážím zdloužiti (obejdouc střední tvar stupňovaný: vozím) v á: povj — esiti, -ášeti (V. tř.). Prk.

242510   Povjedno Svazek: 7 Strana: 0394
Povjedno = pospolu. Dědina p. Val. Brt. D. 254.

242511   Povkár Svazek: 10 Strana: 0289
Povkár, a, m. = polgár, prísažný obce v hontianskej stolici. Sbor. slov. 1900. 121. Sr. Povgar.

242512   Povkila Svazek: 10 Strana: 0289
Povkila, y, f., nějaké domácí nářadí. Mus, slov. VII. 58.

242513   Povklepati Svazek: 7 Strana: 0394
Povklepati, nach einander einklopfen. Sm.

242514   Povl Svazek: 7 Strana: 0394
Povl, u, m. = staré zboží z mody vyšlé. Koupil samý p. Us. Kšť.

242515   Povlač Svazek: 2 Strana: 0846
Povlač, e, f. = pavlač, zastr., na Slov. posud.

242516   Povláček Svazek: 2 Strana: 0846
Povláček, čku, m , vz Povlak.

242517   Povlačení, povláčení, povlačený Svazek: 2 Strana: 0846
Povlačení, povláčení, povlačený atd. Vz Povléci.

242518   Povláčeti Svazek: 10 Strana: 0289
Povláčeti, vz Povléci.

242519   Povlačice Svazek: 8 Strana: 0305
Povlačice, cf. Povlaky. Vck. Val. I. 151.

242520   Povlačiti Svazek: 2 Strana: 0846
Povlačiti, vz Povléci.

242521   Povlačitý Svazek: 2 Strana: 0846
Povlačitý, co z povlaku, k povlaku po- dobno. P-tým rúchem pokrychu jeho (Krista). Horae ms. -- P., vlekoucí se, Schlepp-. P. rúcho. Rozb. 149. Prk.

242522   Povláčka Svazek: 2 Strana: 0846
Povláčka, y, f., vz Povlaka.

242523   Povláčka Svazek: 7 Strana: 0394
Povláčka = povlak, záchvat, affectus. Sv. ruk. 167. — P. jaderná (jádra, jader, cuticula nuclei, nucleanium, tegmen, hilo- ferus, die Kernhaut, v bot. Nz. — P. = pavlač. Slov. Phľd. IV. 5. — P. sněhu, die Sohneeflocke. Lpř.

242524   Povlačný Svazek: 2 Strana: 0846
Povlačný = povlakový. Jg.

242525   Povlačovaný Svazek: 8 Strana: 0305
Povlačovaný šat. Vz Vyvlačovaný (3. dod.).

242526   Povlačovati Svazek: 2 Strana: 0846
Povlačovati, vz Povléci.

242527   Povládnouti Svazek: 2 Strana: 0846
Povládnouti, eine Zeit lang lenken, herr- schen. Vz Vládnouti.

242528   Povládnouti Svazek: 8 Strana: 0305
Povládnouti. Protož mohli jsú tak i těmi mocmi p., když... Chč. S. 211.

242529   Povlaha Svazek: 7 Strana: 0394
Povlaha, y, f. = divan, pohovka, das Ruhebett, Kanapée. Slov. Hdž. Šlb. 84.

242530   Povlak Svazek: 7 Strana: 0394
Povlak. Mkl. Etym. 379. b. Povlaka bílá, byssos, rostl. Lpř. — P. = potažení, obal. P. oltářový, Hnoj. neštovičná p-ka, Výb. II. 4., konopná, Wld., deštníku. Dch. Oblačný p. nebes. Stč. Zem. 607. Sklovitý p. zubů. Osv. I. 559. Mám srdce jako v p-ce (je mi úzko). Němc. P. zrcadlový. ZČ. III. 37. Cf.
Pavlaka (dod.). — P. oční. Sejmi ze mne
zlú povlaku, já řku, temnosť mého zraku.
Pravn. 2175. P. oparový, pannus herpeticus,
trachomový, trachomatosus, z neštovicovi-
tého zánětu spojivky, p. ex conjunctivite
pustulosa, ze zrnitého zánětu spojivky, p.
ex conjunctivite granulari; povlaka hrubá
či tlustá, p. crassus, rohovky, p. corneae,
suchá, p. siccus, tenký p. tenuis, úrazová,
p. traumaticus. Ktt. exc. — P. = síť na
koroptve. Tenat zaječích 15, item p. sněžný
se všemi potřebami. 1539. Soud. kn. opav.

242531   Povlak Svazek: 10 Strana: 0289
Povlak patrový, Gaumenüberzug; zánět p-ku bránicového, paraphrenitis. Ktt.

242532   Povlak, u, povláček Svazek: 2 Strana: 0846
Povlak, u, povláček, čku, m., povlaka, povláčka, y, f. P., strsl. po + vl?k?, koř. vlk, jejž postihujeme též v ?bl?k? (nubes) a vlačiti (trahere). Mkl. B. 29. (Hý.). P. (byssus) a zlatohlav (purpura). BO. — P., potažení, die Hülle, der Uiberzug. Měsíc .pro- hlídal skrze povlaky šerých oblakův. Č.-- P. na peřinu, der Bettüberzug, Bettbezug, die Zieche. — P. očí n. na očích, neduh na oku. P. jest choroba spojivky oční. Vz více v S. N. Das Augenfell. V. Potažení tenké z koutku vnitřního slove: nehet, hřebík, das Augenfell, ungula; tlustá mázdřice po oku slove: sukno, pannus oculi, tuchförmiges Augenfell; na rohové mázdřičce povlaka malá slove: špína, poskvrna malá, macula, der Augenfleck; větší bílá slove: bělmo, bělost, cink, bílý povlak, albugo, leucoma, glaucosis, vollkommene Verdunkelung der Hornhaut. Jg. Povlakou slove také každé zakalení mokrosti oční (okno, zákal, oblak, povlaka kalná). Zatemnění mokrosti sklenné: zelený oblak, glaucoma, glaucedo, der grüne Staar; zatemnění moku krystalného, čočky: zákal šedivý, Cataracta, der graue Staar; ne- vidomosf od nervu zrakového n. od sítné mázdřice (sítnice) slove: oblak černý, amau- rosis, gutta serena, der schwarze Staar. Jg. S očí p-ku sníti; p-ku čistiti. Štelc. Kn. lék., Jg. — P., kalnost, caligo, das Dunkel. P. smrtelná, caligo mortis. Sob. — P., obal, pokrytí, die Hülle, Decke. Na svrchku země a nebo pod její povlakou. Mus. Vykopá si lež pod p-kou země nové průchody. Sš. L. předml. Měděný a mosazný povlak na že- leze. Prm. III. č. 18. P. na kameně a sádře stříbru podobný. Vz Prm. III. č. 19. P. na válcích ždímacích, der Walzenüberzug, p. na kola, Radüberzug, lněný, Leinwandüber- zug. Prm. — P., po vláček, síť na koroptve, das Zuggarn, Streichnetz. Šp.. L.

242533   Povlaka Svazek: 10 Strana: 0289
Povlaka, vz Pavlaka. Dle Ht nach, látka nachové barvy, a značí u Dal. přeneseně krev, přeložilť Neplach Dalemilova slova: Chci Petřín krví českou zbrotiti.

242534   Povlakový Svazek: 2 Strana: 0847
Povlakový, Uiberzug-. Jg.

242535   Povlakový Svazek: 7 Strana: 0395
Povlakový. P. plachta, Lpř., kosť, der Deckknochen, chroustavka, -knorpel, buňky, -zellen. Nz. lk.

242536   Povlastenčiti si Svazek: 9 Strana: 0245
Povlastenčiti si. Pal. Děj. IV. 2. 159

242537   Povlašiti Svazek: 7 Strana: 0395
Povlašiti, italienisiren. Šm.

242538   Povlaštělý Svazek: 10 Strana: 0289
Povlaštělý. Hlk. XI. 69.

242539   Povlaštěnec Svazek: 2 Strana: 0847
Povlaštěnec, nce, m., ein Italienischge- wordener. Šm.

242540   Povlaštiti Svazek: 2 Strana: 0847
Povlaštiti, il, ěn, ění, italienisiren. Šm.

242541   Povlávati Svazek: 10 Strana: 0289
Povlávati. Hřívou mu (koni) povlává vichru dech. Proch. Hrad. 63.

242542   Povlažiti Svazek: 2 Strana: 0847
Povlažiti (navlažiti), povlažovati, be-, an- feuchten. — co čím: vodou.

242543   Povlažnouti Svazek: 2 Strana: 0847
Povlažnouti, nul, utí, lau werden. Ros.

242544   Povlčín Svazek: 2 Strana: 0847
Povlčín, a, m., ves v Rakovnicku. PL.

242545   Povléci Svazek: 2 Strana: 0847
Povléci, vleku, vlec, vleka (ouc), vlekl, vlečen, ení; povlíknouti, povleknouti, knul, kl, ut, utí; povlékati, povlíkati; povlačiti, il, en, ení; povláčeti, povlačovati. P. = po- táhnouti, schleppen, hinziehen, überziehen; uvléci, zavláčeti, eggen. Vz P. se. — co, koho. Kam to dřevo povlečeš? Us. Dotud vlk vláčí, až ho také povlekou. Prov. Jg. P. peřiny, stojíce, überziehen, Us., pole (svlá- četi, eggen). Šm. — co čím. Knihař nátěrek povleče pozlátkem. Techn. Zlatem něco p. BO. Zlé náruživosti a žádosti člověku mysl mrákotou povlékají. Sš. Mt. 4. Ptáčník vě- jice lpem povlačuje. Aesop. — se, sich schleppen, langsam gehen, sich überziehen. Kam se povlečeš (potáhneš, zdlouhavě půj- deš)? Ros. Ta věc se dlouho povleče. Us. Nebe se povlačí (mračí). D. Oči se mu po- vlekly pro velikú starosť. BO. — co, se čím. Peřiny čerstvým povlakem p. Us. Voda ledem se povleče. V. Nebe mraky se po- vléklo. Us. Oči se mu povlačují bělmem. Lk.

242546   Povléci Svazek: 10 Strana: 0289
Povléci. My zneduživělí povláčeti se bu- dem. Chč. S. I. 46b. Po časopisech ho po- vláčeli (mu ubližovali). Czam. slov. 139.

242547   Povléci (se čím Svazek: 7 Strana: 0395
Povléci (se čím). Nebe černými oblaky se povlačuje. Výb. II. 1507. Náruživosti mysl mrákotou povlékají. Sš.

242548   Povlečení Svazek: 2 Strana: 0847
Povlečení, n., das Hinziehen, Schleppen. — P., povlak, der Bettbezug. Nové p. na peřiny. Us.

242549   Povlečení Svazek: 7 Strana: 1364
Povlečení = cejcha.

242550   Povlečení Svazek: 8 Strana: 0305
Povlečení = povlak. P. peřiny. NZ. III. 12.

242551   Povlečka Svazek: 2 Strana: 0847
Povlečka, y, f., das Nesseltuch. Rk.

242552   Povlečka Svazek: 10 Strana: 0653
Povlečka, y, f. P. na smyčec. Slád. Jindř. 57.

242553   Povleční Svazek: 2 Strana: 0847
Povleční loď, Remorqueur, Bugsirschiff, n. Šm.

242554   Povlek Svazek: 2 Strana: 0847
Povlek, u, m., povleka, povlečka, y, f., povlak, der Uiberzug. P. na peřinu. Us. — P. oční, das Augenfell. Vz Povlak.

242555   Povleka Svazek: 2 Strana: 0847
Povleka, y, f., vz Povlek. — P., rdesno plotní, polygonum dumetorum. FB. 30., Čl. Kv. 162.

242556   Povleka Svazek: 7 Strana: 0395
Povleka. Cf. Mkl. Etym. 379. b.

242557   Povleka Svazek: 7 Strana: 0395
Povleka, rostl. Cf. Rstp. 1257.

242558   Povleklý Svazek: 7 Strana: 0395
Povleklý, belegt. P. jazyk.

242559   Povléknouti Svazek: 7 Strana: 0395
Povléknouti, vz Povléci.

242560   Povlekonosič Svazek: 8 Strana: 0305
Povlekonosič, e, m. Schleppträger, m. Phľd. XII. 459.

242561   Povlhlý Svazek: 2 Strana: 0847
Povlhlý, feucht.

242562   Povlhnouti Svazek: 2 Strana: 0847
Povlhnouti, hnul a hl, utí, feucht wer- den. — kde. Prádlo v té skříni povlhlo.

242563   Povlhnouti čím Svazek: 9 Strana: 0458
Povlhnouti čím. Země krví p-hla. Tbz. V. 23.

242564   Povlhnouti čím Svazek: 10 Strana: 0289
Povlhnouti čím. Ta dýka krví jeho po- vlhne. Tbz. XIII. 178.

242565   Povlíkati Svazek: 2 Strana: 0847
Povlíkati, vz Povléci.

242566   Povlovice Svazek: 2 Strana: 0847
Povlovice, ves ve Znojemsku. Vz Tk. L 437.

242567   Povlovně Svazek: 2 Strana: 0847
Povlovně, zvolna, sachte, allmählig. P. jeti, Br., veslovati, Us., žvýkati. Kom. — P., vlídně, freundlich. V.

242568   Povlovně Svazek: 7 Strana: 0395
Povlovně byli vyvedeni. Bart. 48. — Bl. 279.

242569   Povlovně Svazek: 8 Strana: 0305
Povlovně a povolně, metathesis. Bl. Gr. 279. P. o něco jednati. Arch. XII. 134.

242570   Povlovnosť Svazek: 2 Strana: 0847
Povlovnosť, i, f., povolnosť, nekvapnosť, Langsamkeit, f. Jel. — P., tichosť, lahodnosť, die Gelindigkeit, Milde, Sanftheit, Sanftmü- thigkeit. P. mysli. V. — P., poslušenství, povolnosť die Nachgiebigkeit, Ergebung, Willfährigkeit, der Gehorsam. Biancof.. Jg.

242571   Povlovný Svazek: 7 Strana: 0395
Povlovný. Cf. List. fil. XIII. 183, Mkl. Etym. 396. a.

242572   Povlovný m Svazek: 2 Strana: 0847
Povlovný m. povolný = nepříkrý, ne- kvapný, měkký, hebký, sachte, sanft, gelind, gemach. P. vrch, smích, V., vítr, větříček, déšť, čas, chůze, D., povětří, Troj., cesta, Jel., oheň. Us. Nevěda ostré-li čili povlovné (moderato) čili měkké zpívání jest. Blah. mus. — P., tichý, vlídný, přátelský, krotký, sanft, sanftmüthig, mild, nachgiebig, glimpf- lich. V. P. otec (laskavý), D., řeč. V. — P., volný, povolný, poslouchající, willfährig, nach- gebend. Kázeň sluší zarytým a nevážným, učení povlovným a napravitelným. Br. Be- rouce na se jakous bázeň obcí svých, dali odpověď povlovnější. Bart.

242573   Povltaví Svazek: 7 Strana: 0395
Povltaví, n. = krajina při Vltavě, die Moldaugegend. Tl. M. 19.

242574   Povltavský Svazek: 10 Strana: 0289
Povltavský kraj = při Vltavě ležící.

242575   Povmetati Svazek: 2 Strana: 0847
Povmetati, nach einander hin werfen. L.

242576   Povmíchati Svazek: 9 Strana: 0245
Povmíchati. (Ovce) p-ly se mezi jiné ovce. 1630. Kom. Kor. 7.

242577   Povnitřnosť Svazek: 2 Strana: 0847
Povnitřnosť, i, f., das Inwendige. L.

242578   Povnitřný Svazek: 2 Strana: 0847
Povnitřný, inwendig, innerlich. L.

242579   Povod Svazek: 2 Strana: 0847
Povod, u, m., vedení, das Führen, die Führung, Leitung. P. koní. — P., oprátka, das Leitseil. Kůň na povodě n. na povodu, povodný, náruční, opratní. Jg. Koně po de- síti na povodě vedouce. Vrat. Starého psa nevoď u povod. Smil. Dá se vésti na po- vodě (na oprátce, kam kdo chce). Jg. — P., vedení, správa, řízení, die Leitung, Führung. Za povodem hvězdy šli tří králové povo- dem. L., Jel. — P. Ten kameň ve vodě v po- vod (mit dem Strome) sa obrátí. Sš. P. 348. — P. = póvod, původ.

242580   Póvod Svazek: 2 Strana: 0847
Póvod, žalobník, vz Původ.

242581   Povod Svazek: 7 Strana: 0395
Povod = oprátka. Starého neuč v p Št. N. 128. 22.

242582   Povoď Svazek: 7 Strana: 0395
Povoď, i, f. = povodeň. V čas p-di. Laš. Tč. U Rožnova. Šd. Jak tak přijdě veliká p., to jich tam zatopí. Slez. Šd. Vz Povodí.

242583   Póvod Svazek: 7 Strana: 1364
Póvod. 13. stol D. Gesch. 91.

242584   Povodce Svazek: 10 Strana: 0289
Povodce, e, m. = původce. Pass. 298.

242585   Povodce, e, povodník Svazek: 2 Strana: 0847
Povodce, e, povodník, a, m., der Führer eines Handpferdes. Vz Povod.

242586   Povodec Svazek: 2 Strana: 0847
Povodec, dce, m., oprátka, das Leitseil. V. Koně na povodci vedl. Koc. --- P. k ta- žení lodí, das Zugseil. — P. u provazníka, dřevěný hřídel, na který prameny se stáčejí, aby se nekroutily, než se z nich provaz dělá. Us.

242587   Povodec Svazek: 7 Strana: 0395
Povodec, das Leitseil. Uvázal kůň za p. 1520. Kom. soud. Wtr.

242588   Povodec Svazek: 8 Strana: 0305
Povodec. Uvázal koně (u kováře) za p. Arch. XIII. 497.

242589   Povodeň Svazek: 2 Strana: 0847
Povodeň, dně, f., dříve m. = rozvodnění, zátopa, die Wassernoth, Uiberschwemmung, Fluth, das Hochwasser. Vz Mkl. B. 119. P. jest takové rozhojnění tekutých vod, že břehy a hráze přestoupí a níže položená místa jindy suchá zatopí. S. N., V. Od pří- valů dělají se povodně a zátopy. Kom. P. v Praze bradáče pod mostem zatopila (1481.). V. Častí dešťové pršeli a z toho velicí byli po- vodňové. Háj. Povodeň pominula. BO. Měsíce března veliký p. byl v Čechách. Háj. 1367. P. veliký a neobyčejný. Lp. 32. Povodeň se vylila až na práh sv. Jiljí. Kn. P. se roz- vodnila po všem světě. BO. O povodních v Čech. vz Tk. II. 546., IV. 737. - P. hroz- ných zámutků jej zachvátila. Br. — Vz Od- jížení, Dal. 172.

242590   Povodeň Svazek: 7 Strana: 0395
Povodeň. Z toho přišel povodeň. Výb. II. 1539. P-dní postižený. Povodně v Čech. Tk. VI. 126., VII. 85., Let. Rejstřík.

242591   Povodeň Svazek: 9 Strana: 0245
Povodeň. Úsloví atd. vz Zát. Př. 231., XIV. ? oddíl 5. P-dně v zemích čes. Vz Zíbrt. Bibl. 56.

242592   Povodeň, m Svazek: 8 Strana: 0305
Povodeň, m. Na záp. Mor. Brt. D. II. 284.

242593   Povodení Svazek: 2 Strana: 0847
Povodení, n. = povodeň. Veliš.

242594   Povodění Svazek: 7 Strana: 0395
Povodění slova nějakého (odvození). Mus. 1880. 58. Pôvodina, y, f., das Original. Slov. Čítával všetkých (autorů cizojazyčných) v p-ne. Sldk. 704.

242595   Povodění, povoděný Svazek: 2 Strana: 0847
Povodění, povoděný = povození, po- vozený. Na Slov.

242596   Povodí Svazek: 7 Strana: 0395
Povodí, n. = povoď, povodeň. To p. na- dělalo škody. Slez. Šd.

242597   Povodí Svazek: 8 Strana: 0305
Povodí, n., Flussgebiet, n. P. Labe a ji- ných řek. Vstnk. IV. 130.

242598   Povodí Svazek: 10 Strana: 0289
Povodí, n. Botič a jeho p. Nár. list. 1885. 6. 330.

242599   Povodí Svazek: 10 Strana: 0653
Povodí v VII. d. 395. polož za: Po- vodění.

242600   Povodič Svazek: 2 Strana: 0847
Povodič, e, m., der Führer, Leiter. Jg. — P., konec od vlasů. Us. v Krkonš.

242601   Povodila Svazek: 2 Strana: 0848
Povodila, = povodeň. Rkk. 50.

242602   Pôvodina Svazek: 8 Strana: 0305
Pôvodina = original. Ty názvy v p-ne svojej už vymizly. Phľd. XII. 179. (1893. 381., 1894. 666.).

242603   Pôvodina Svazek: 9 Strana: 0245
Pôvodina, y, f. = původ. Verše ma- ďarskej p-ny. Slov. Phľd. 1898. 57.

242604   Pôvodiště Svazek: 7 Strana: 0395
Pôvodiště, ě, n. = původiště. Slov. Loos.

242605   Povoditel Svazek: 2 Strana: 0847
Povoditel, e, m. = povodič. Rk.

242606   1. Povoditi Svazek: 2 Strana: 0847
1. Povoditi, il, zen, ení, na Slov. děn, ění; pováděti, 3. os. pl. -dějí, váděj, děje (íc), ěl, ěn, dění; povozovati, voditi, leiten, führen; odvoditi, ableiten. Jg. Jsa jinými ohledy, nežli naši byli, povozován. Šf. II. 56. — koho: dítě. Us. P. koho, na Slov. = strašiti, äffen. Bern. — koho na čem: na nitce. Č. — koho za co: dítě za ruku. Us. — kudy: po městě. Us. — co z čeho = odvoditi. Marek. — se, na Slov. = povésti se, gerathen, ergehen;. Jak se mu povodilo? Bern. — koho čím. Život světský obzvláště třemi povozován bývá vášněmi. Sš. Mt. 265. Cesta blahoslavené panny do Betlema tím Augustovým vyřčením povodína a vykonána byla. Sš. L. 31. Jakými důvody mužové ti povodíni bývají. Sš. Mr. 4. — k čemu. Ale jakým záměrem a úmyslem povozován byl sv. Matouš ke spisování evangelia svého? Sš. Mt. 20. Pohnutky, jimiž lidé k službě povozováni bývají. Sš. L. 159. (Hý.).

242607   2. Povoditi Svazek: 2 Strana: 0848
2. Povoditi, il, ěn, ění =povodniti, über- schwemmen. Na Slov. Bern.

242608   1. Povoditi co odkud Svazek: 7 Strana: 0395
1. Povoditi co odkud. Tato jména od Thussův a Lapův povozujeme; Své pojití od Římanů p-vali,. Šf. Strž I. 186., II. 319. — čím (kdy). Úmysl, jímž jsem při spi- sování toho díla povozován byl: Jeho slovy p-zován (veden) jsa zdržeti se uemohl, aby . . . Šf. Strž. II. 118.

242609   1. Povodní Svazek: 2 Strana: 0848
1. Povodní, co se vede, Leit-. P. kůň, Ros., Ráj., pes (který se dá na šňůře vésti, führig). Šp. Vsedl na p. kůň. V.

242610   2. Povodní Svazek: 2 Strana: 0848
2. Povodní, -ný, k vodě se vztahující, Wasser-. P. mlýn, Us., město, Plk., slípka, das Wasserhuhn, Dch., ryba, Sš. Děvečka svobodná jak ryba p-ná, chodí po svobodě jak ryba po vodě. Mor. P. 469. P. vody, potok, příval. BO.

242611   Povodní Svazek: 10 Strana: 0289
Povodní. Má dva p. koníky. 1532. Čes. I. XIV. 200.

242612   Povodník Svazek: 2 Strana: 0848
Povodník, a, m.= povodce. — P., po- vodní kůň, das Leitpferd. Háj. — P., u, m., povodní mlýn, eine Wassermühle. Seydl exc. — P., naida, rostl. Rozk.

242613   Povodník Svazek: 7 Strana: 1364
Povodník, u, m., naipa, rostl. Pršp. 32 78.

242614   Povodník Svazek: 10 Strana: 0653
Povodník, u, m. = mlýn na velké řece, na spodní vodě, jehož celý stroj při malé vodě snížen, při velké vodě vyzdvižen býval, tak že při každé výši vody mohl pracovati. Čes. 1. XV. 187.

242615   Povodnina Svazek: 7 Strana: 0395
Povodnina, y, f., das Original. Slov. Ssk.

242616   Povodniti Svazek: 2 Strana: 0848
Povodniti, il, ěn, ční, überschwemmen. — co: louku, čím: vodou nadrženou.

242617   Povodňovací Svazek: 10 Strana: 0289
Povodňovací zařízení. Národ. list. 1905. 8

242618   Povodňovačka Svazek: 7 Strana: 0395
Povodňovačka, y, f. = strouha k za- vodňování luk. U Hořic. Hk.

242619   Povodňování Svazek: 7 Strana: 0395
Povodňování, n., die Bewässerung. P. luk. Us.

242620   Povodňový Svazek: 2 Strana: 0848
Povodňový, Fluth-. P. vody. BO.

242621   Povodňový. P Svazek: 10 Strana: 0653
Povodňový. P. vlny. Nár. list. 1906. 72., 2.

242622   Povodňující Svazek: 2 Strana: 0848
Povodňující, Bewässerungs-. P. stroj.

242623   Povodžić śe Svazek: 9 Strana: 0245
Povodžić śe. Jak se vum p-ži (vede)? Slez. Lor. 77.

242624   Povoj Svazek: 2 Strana: 0848
Povoj, e, f., po + voj?, koř. vi, víti, Mkl. B. 3., aL. 139, povlak, oblek. Slov. Hdk.

242625   Povoj Svazek: 7 Strana: 0395
Povoj = svlačec, convolvulus, die Winde. Slez. Šd.

242626   Povoja Svazek: 2 Strana: 0848
Povoja, e, f., sliz. Na Slov. Kd.

242627   Povoja Svazek: 7 Strana: 0395
Povoja. Vtedy já, šuhajko, vtedy budem tvoja, keď na našom stole vykvitne p. Koll. Zp. 1. 149.

242628   Povoje Svazek: 2 Strana: 0848
Povoje, e, f., convolvulus, svlačec, die Winde. Linn.

242629   Povojek Svazek: 8 Strana: 0305
Povojek, jku, m. Nevesta drží pres plece preložený p., aby manželství bylo pevné. Phľd. 1895. 671.

242630   Povojenka Svazek: 7 Strana: 0395
Povojenka, y, f., rostl. Stuhy z poľnej p-ky. Slov. Phľd. VII. 105.

242631   Povojenštiti koho Svazek: 9 Strana: 0245
Povojenštiti koho: železniční úředníky. Nár. list. 1898. č. 183.

242632   Povojní Svazek: 2 Strana: 0848
Povojní, Deichsel-. P. kůň. Čsk.

242633   Povojník Svazek: 7 Strana: 0395
Povojník, das Wickelband. Na hore rastie rojovník, hotuj si, mladucha, p. Koll. Zp. I. 152.

242634   Povojník, u, povojníček Svazek: 2 Strana: 0848
Povojník, u, povojníček, čku, m., po- vijadlo, die Armbinde. Tabl.

242635   Povojníkový Svazek: 2 Strana: 0848
Povojníkový, Binde-.

242636   Povojný Svazek: 2 Strana: 0848
Povojný = povojní. — P., ého, der Stangenreiter. Bur.

242637   Povojovati Svazek: 2 Strana: 0848
Povojovati = pobojovati. L.

242638   Povojovati Svazek: 7 Strana: 0395
Povojovati, devincere. P. smrť. Ž wit. Ambr. 260. b.

242639   Povol Svazek: 2 Strana: 0848
Povol, u, m. P-y, kryty proti omylům v tčlocv. Vz KP. I. 560.

242640   Povol Svazek: 7 Strana: 0395
Povol, das Cediren. Omylům oprav v: vmykům

242641   Povolací Svazek: 2 Strana: 0848
Povolací list, Einberufungsedikt, n. P. provolání, Vorrfungsedikt, n. J. tr.

242642   Povolač Svazek: 2 Strana: 0848
Povolač, e, m., povolatel, půhončí, der Berufer, Vorlader. Zř. zem.

242643   Povolačka Svazek: 2 Strana: 0848
Povolačka, y, f., die Vorladerin. Bern.

242644   Povolanec Svazek: 2 Strana: 0848
Povolanec, nce, m., der Berufene. L.

242645   Povolanec Svazek: 10 Strana: 0289
Povolanec, nce, m. P. lidí, v. lr\xbq ßq(ax&v Msn. Od. 262.

242646   Povolaní Svazek: 2 Strana: 0848
Povolaní, n., das Berufen, die Einla- dung. Vz Povolati. P. do zbroje. Šm. — P., stav, povinnost, úřad, der Beruf, die Bestimmung. P. jest jistý druh zaměstnání, jež někdo pro celý svůj život n. jistou čásť jeho buď sám vyvolil neb z přičinění jiných lidí. Vz S. N. V teologii p.= obecný úkon boží, jímž člověk k víře a svatému životu vzbuzen bývá, die Berufung, vocatio. Sš. O. 241. P. lišiti třeba od vyvolení, die Auser- wählung, electio, jež jest dalejší kon, když člověk povolání onoho poslušen jsa víru přijímá a jí věčné slávy dochází. 1b. Mluví o konečném p. k víře. Sš. I. 104. Všem vůbec i jednomu každému obzvláštně, du- chovním i světským, jakéhož by ti koli stavu a p. byli, všecko dobré vzkazujeme. Nar. o h. a k. Buď pilen p. svého. Ros. Konec a cíl p. Pavlova. Sš. I. 22. P. ode Krista skrze apoštoly k nim přišlé přijali. Sš. 1 , 22. P. své vykonávati; p. svému dosti činiti; p. své opustiti; tvé p. tomu chce, to s sebou nese n. přináší; k tvému p. při- náleží. V. Syn po otci do p. se dostal. Flav. Z mezí p. svého vykročiti. Sych. Osoba vyššího p.; učitel z p. Šm. Cesta z p.; druh (soudruh) v p.; hasičství z p. Dch. Učí tedy pán, aby apoštolové jen své p. pilně vedli. Sš. Mr. 22.

242647   Povoláni Svazek: 7 Strana: 0395
Povoláni básnické. Dk. Poët. 181. Stav kněžský za p. si zvoliti. Mus. 1880. 470.

242648   Povolaný Svazek: 2 Strana: 0848
Povolaný; povolán, a, o, berufen. Mnoho jest povolaných, ale málo vyvo- lených. Us. — po kom. Dědic po někom p-ný, nachberufen. J. tr. — k čemu: k úřadu. Har. P-ným ku křesťanství tím zaměrem, aby . . . Sš. I. 22. Bratr jest v prvé řadě povolán k tomu, někdy lépe: bratr jest přede všemi k tomu způsobilý, bratru předkem a nejprve přináleží. Brs. 131.

242649   Povolaný Svazek: 7 Strana: 0395
Povolaný kritik. Sbn.

242650   Povolatel Svazek: 2 Strana: 0848
Povolatel, e, m., der Berufer. Sš. I. 97.

242651   Povolati Svazek: 2 Strana: 0848
Povolati, povolávati, rufen, berufen, vor- laden, zu sich laden, aufrufen, aufbieten, an einen Ort bescheiden, zusammenrufen. Jg. — koho k čemu, ke komu. P. někoho k sobě, Ros., Vrat, k úřadu, Jg., k učitelství, k vojenství, J. tr., k jistému dni. Er. Aby k víře a tudy k spáse povolán byl. Sš. I.102. — koho (gt.) (Ježíš) povolal učedlníků svých. Br. Ev. sv. Luk. VI. 13. Kázal p. dělníkův. Hus. 1. 421. Že chtěli obcí svých p. Bart. 290. 32. P-lal učedlníkóv. ZN. Povolal ženy moudré (sg.), Br., duchů (citoval), Hlas., všech obyvatelův k sobě. Mk. — koho nač: na radovánky. Háj. — koho kam: před sebe. Kom. Starší v jisté místo před sebe p. Er. P. vojíny v úplnou zbroj. Dch. A mne povlovným povolá do nitra prohla- sem. Sš. B. 36. Veškery národy povolá v jeden spolek a v jeden způsob klanby. Sš. J. 72. Jesuity z Ruska do Neapole p. Kram. P. koho do Ruska, Ml., do rady. V. — na koho, za kým = křikem se po- smívati (někdy), nachrufen. Kom. Lab. 5. Proč ty na mne povoláváš ? Us. Povolal na židovku: Milá Davidko! NB. Tč. Povolávali za nimi. Kom. — s inft. Povolal-liby ho p. Bůh v tu svatou práci se vydati. Br. —• aby. Povolali stolaře, aby prkno přiklížil. Sych. — koho jak kam. Purkmistr stran do rady má povolávati podlé pořádku. Pr. měst. Bůh vždy podlé přemoudré dobro- líbeznosti své bez předešlých zásluh těch, kterých se mu vidělo, povolával. Sš. I. 17. Kteří podlé předuložení povoláni jsou svatí. Sš. I. 93.

242652   Povolati koho kam Svazek: 7 Strana: 0395
Povolati koho kam. Bůh ho k sobě povolal (zemřel). Us. Tkč. Vyhnance domů p. J. Lpř. P. někoho na učitelskou stolici. Mour. — koho (gt). Povolal purkmistrů v Výb. II. 1382. Kázal p. k večeři slepých etc. Krnd. 162. P-lal všech andělóv. Adm. 14. — na koho. Ž. wit. 55. 10. P-lal na židovku: Milá Davidko. NB. Tč. 27. Oře, oře, přeorává, máti na ňu povolává. Sš. P. 135. — koho kým. Ty Nikolu nikdy ne- povoláš (nejmenuješ) svojim mužom. Slov. Orl. II. 240.

242653   Povolavač Svazek: 2 Strana: 0848
Povolavač, e, m., der Berufer, Nachrufer.

242654   Povolavačka Svazek: 2 Strana: 0848
Povolavačka, y, f., die Beruferin.

242655   Povolávání Svazek: 2 Strana: 0848
Povolávání, n., die Berufung. Bern.

242656   Povolávati Svazek: 2 Strana: 0848
Povolávati, vz Povolati.

242657   Povole Svazek: 7 Strana: 0395
Povole, e, f., Wille, Freiheit, die man sich gönnt. Tč. Stávala se ta p. Sš. Sk. 247.

242658   Povoľé Svazek: 10 Strana: 0653
Povoľé, povoľá = zvůle, volnosť. Vz Brt. Sl.

242659   Povolební Svazek: 7 Strana: 1364
Povolební projevy, nach der Wahl. Nár. listy.

242660   Povolen Svazek: 2 Strana: 0848
Povolen, vz Povolný, Povolený.

242661   Povolení Svazek: 2 Strana: 0848
Povolení, n., die Verstattung, Gestat- tung, Bewilligung, Erlaubniss. P. (k něčemu J. tr.) dáti. V. Leč by JMK. ráčil to s soudci zemskými rozvážiti a k tomu své p. dáti. Když ten pán n. fundator dá své p. Zř. F. I. Jestliže by pán jeho k tomu p. nedal, tomu bude moci odepříti. Václ. II. P. k vydání (vydací), J. tr.; p. paliva na jedna kamna (výměrek). Nz. S p-ním všech. V. P. něčeho k něčemu potřebovati. Sych. Vyšším p-ním (nov.). Kram. P. na cesto- vání. Šp. P. obroku na dva koně. J. tr. P. na huť, Hüttenwerkskoncession, f.; p. dříví, na dříví, die Holzpassirung; p. k za- ražení puchérny. J. tr. Z jeho p. položil jsem peníze všecky. Půh. II. 356.

242662   Povolenosť, i Svazek: 7 Strana: 0395
Povolenosť, i, f., die Passirung an Holz, Getreide usw. Dch.

242663   Povolený Svazek: 2 Strana: 0849
Povolený; -en, a, o, gewährt, erlaubt. J. tr.

242664   Povoli Svazek: 2 Strana: 0849
Povoli (zastr.) = po vůli. P. to činí, nach Gefallen. Jel.

242665   Povoli Svazek: 7 Strana: 0395
Povoli, adv., zastr. = po vůli. Když člověku bradu holí, nemůž p. mluviti. Mark.

242666   Povolí Svazek: 8 Strana: 0305
Povolí = znenáhla. Slov. Zátur.

242667   Povoliti Svazek: 2 Strana: 0849
Povoliti, il, en, ení; povolovati = po voli býti, moc dáti, ein-, bewilligen, ge-, verstatten, zugestehen, erlauben, willfahren; popustiti, nachlassen, nachgeben; p. sobě = nedržeti se, sich etwas erlauben, gütlich thun. Jg. — abs. Povolujíc, rilasciando, v hudbě. Dch. Klička, obruč, nemoc povoluje. Dch. Povolující s činícím v jedné váze jsou. Lb. — co: šňůru (prodloužiti, aby mohl pes volněji běhati), schiessen lassen. Šp. P. pás. — (se, co) komu, čemu. Dětem rodiče mnoho povolují. Kom. Rozkošem a libosti těla p., něčí radě, prosbě, žádosti, pravdě; p. sobe (nedržeti se). V. P. uzdě, myšlénce, proudu slzí. Dch. Aniž povolili radě mé (Gehör geben), ale pohrdali všelikým do- mlouváním mým. Br. A já sobě zatím čistě povolím. Dh. 164. Teprv teď mu knoflík p-lil, es ging ihm das Licht auf. Dch.' Nad to také stavům, tudíž i na jejich gruntech pavujícím kverkům p. ráčíme. Nar. o h. a k., P. nehodnému skutku. BO. Pravdě se musí p. Bart. 62. Povol tomu král neb nepovol, že tak chtí držeti. Čr. Pravdě zvěstované nepovoliti; Povolil Pilat žádosti židův; Důvodům p. Sš. J. 19., 278., 263. A já sobě povoluju jak ty rybky v tom Dunaju. Sš. P. 502. — co na co, na koho. Něco na něčí žádosť' p., D., na hotovou jistotu; uvězení na někoho p. J. tr. — komu v čem (proti čemu). Aby hejtmanu v chlipné jeho žádosti povolila. V. V spáni si p. V. Ve všech nešlechetnostech si p. Br. V žá- dostech nečistých proti přikázáním jeho si povolili. Br. -- J. tr., Koc. — co komu čím. Výpovědí královou volný přístup do vlasti vyhnancům se povoluje. Sych. Vý- jimkou se to povoluje. J. tr. — k čemu: k smlouvě, V., k žádosti něčí něco p. J. tr. Povolí se k tomu, aby svědkové zavedeni byli. Kol. 22. P-lil na mou žádost' k přátel- skému jednání. Žer. Nadto i k tomu povo- lujume, aby . . , Nar. o h. a k. Neb k dání takových pokut povolujeme. Zř. F. I. Ne- povolej k ničemuž zlému. Št. N. 33. Konsi- stoř povoluje k tomu, aby . . Jdn. Přešek k tomu povoluje; On na jeho slib k že- nitbě p-lil. Půh. II., 140., 527. — čeho. Druhý hřích jest, když povolím zlého. Št. Páni té (obecné pomoci) králi p-li. Št. Když sme jemu toho p-li, ten vyznal jest neroz- dílně. NB. Tč. Skutku tělesného mu po- volila, GR. — kdy. Zábradlí při zachycení p-lo. Dch. — co jak: exekucí z některých kusů. J. tr. — s inft. Povolili dáti město nepřátelům. Ben. V. — s adv.: hezky, krotce (klein beilegen). Dch.

242668   Povoliti Svazek: 7 Strana: 0395
Povoliti. — abs. Struna, klín, šroub p-lil. Us Dnes p-lo (nemrzne). Us. Povo- lující s činícím jedné pokuty hodni jsou. Výb. II. 1632. — komu. P. hříchu, Mž. 19., prchlivosti, Sá., něčí křehkosti, Št. Kn. š. 95., někomu příměří. Šmb. Povol svému srdečku. Osv. By mu povolila. Výb. II. 19. Strana straně p-la. Šml. Tomu p-lil. Pass. mus. 428. Povol sobě, synku milý, dokud je tatíček živý. Pís. Málo si p-lí služebné děvčátko ; Povol si, děvečko, pokud jsi panenkú, šak si nepovolíš zavija hlavěnku. Sš. P. 532. — o čem. Ona jemu v tom p-lí. Hr. rk. 371. Všichni mu v tom povo- lichu. Ib. 17. P. si v jiedlu, v nápoji, Krnd. 30, v tělesné žádosti. Št. Kn. š. 184. Tak se děje v postní časy, p-lují sobě o masi. Dh. 105. — co čím: šroub šroubovákem. Us. Pdl. — k čemu: k nečistotě. Št. Kn. š. 75. — komu čebo proč. Kakžkolivěk z dluhu má jeden druhému skutku těles- ného p.; Té (berně) sú byli najprv páni dobrým úmyslem pro obecné dobré p-li; Žeby jeden druhému pro jeho křehkosť p-lil. Št. Kn. š. 67., 156., 90. Povolil jí toho. Šch. 27. 30. P-liž mi rovného. Výb. II. 42. — jak (komu, k čemu v čem). Podlé toho, jakž jest pilně v tom své mysli p-vala; Kdyby sobě z dobré vóle povolila oba; Když jest obec k tomu p-la bez při- nuzenie dobrovolně; Podlé úkolóv dřevních p-lijí páni berni. Št. Kn. š. 70., 84., 155., 156. — kde. Kámen ve zdi p-lil. Us. Dch. — co kdy. Při větší zákazce p-lují ob- chodníci srážku, zvláštní výhody. Us. Pdl.

242669   Povolkati Svazek: 2 Strana: 0849
Povolkati, povolkávati, trochu povoliti, ein wenig nachgeben, nachlassen. Na Slov. Bern.

242670   Povol'kati sobě Svazek: 7 Strana: 0395
Povol'kati sobě. Koll. St. 482., N. Hlsk. I. 2., Dbš. Sl. pov. IV. 45.

242671   Povolky Svazek: 7 Strana: 0395
Povolky, adv. = volky, nach Willen, gemächlich. Slov. a mor. Od krovia ku kru p. sa krúti, zobe borôvky. Phľd. VI. 256. Lepší můj hoblíček než sedlácké volky, dyž si ho nabrúsím, jide mi p. Sš. P. 544.

242672   Povolně Svazek: 7 Strana: 0396
Povolně ku předu se bráti. Osv. Takové milosti p. se odsluhovati hotov jsem. Žer. L. III. 4.

242673   Povolně Svazek: 8 Strana: 0305
Povolně. Abychom o potřeby (zemské) p. a dostatečně mohli rozmluviti. Snm. I. 7.

242674   Povolně, zvolna Svazek: 2 Strana: 0849
Povolně, zvolna, langsam. Vz Povolný. P. česati. Sedl. Rychn. 40.

242675   Povolněti Svazek: 2 Strana: 0849
Povolněti, ěl, ění, lahodněti, gelinder werden. L.

242676   Povolníček Svazek: 7 Strana: 0396
Povolníček, čku, m. = poviják. Uh. Brt. D. 254.

242677   Povolničký Svazek: 7 Strana: 0396
Povolničký = hodně povolný. Šm.

242678   Povolník Svazek: 2 Strana: 0849
Povolník, a, m., der Anhänger. D.

242679   Povolniti Svazek: 7 Strana: 0396
Povolniti, frei ablassen. Šm!

242680   Povolno Svazek: 2 Strana: 0849
Povolno, vz Povolný. — P., nepříkro, bequem, gemächlich. Jest na ten vrch p. jíti. Záv.

242681   Povolnosť Svazek: 2 Strana: 0849
Povolnosť, i, f, neprudkosť, nepospěch, Gemächlichkeit, Langsamkeit. L. — P., či- nění vůle, ustupování, ochotnost, die Will- fährigkeit, Nachgebung, Bereitwilligkeit. P. jest ústupnosť podlé směru cizí vůle. Vz S. N. P. přátely rodí a pravda nenávisť plodí. Lom. P. přátely činí. Č. P. k službě. D. Nepovolnosť je kormoutí. Kom. — P., poslušnost, der Gehorsam. Ženy mužům po- volnosti zachovati nechtěly. Háj. — Kom., Apol. — P., pocta, Ehrenbezeugung, Huldi- gung. P. vrchnosti činiti. Lom.

242682   Povolnosť Svazek: 7 Strana: 0396
Povolnosť = ustupování. Otcovská p. syna kazí. Hkš, Bž. exc.

242683   Povolný Svazek: 2 Strana: 0849
Povolný; povolen, lna, lno; povolnický; povolné. — P., nachgebend, los. P. svazek. Dch. — P., po vůli jsoucí, nekvapný, ne- příkrý, gemach, gemächlich, langsam. L. Povolně mluviti. Flav. — P., líbezný, ne- odporný, angenehm, nach dem Willen, ge- mächlich. P. povětří, Troj., nocleh, Reš., zima. Rk. — P., ochotný, willfährig, bereit- willig, willig, gefällig. P. služba, V., po- mahač, Sych., služebník. D. My jsme se v tom jako p-ní zachovali. Bart. — k čemu: k službám. V. — komu (v čem). Št. 47., Smil v. 1485. Vaší milosti p. Rvač. Jsem ti v té věci povolen. Jel. Chci býti ve všem povolen. Mus. — s inft. Povolni jsme vše popraviti. Sych. — proti komu, šp. místo: komu (k něčemu, v něčem). Brs. 131. — P., poslušný, neodpírající, lenksam, gehorsam, folgsam. P. jako dudy (Jako dudy ten člověk). Č. P. mládež. Sych. Jestliže kdo co lepšího radí, neodpírej, ale p. buď. Kom. Budete-li p-ní a mne poslušní, dobré věci země jísti budete. Br. Js. 1. 19. P. ná- stroj něčí (o člověku). Dch. Strany pořekadel vz Máslo, Krk. — komu. Buď vyššímu p. Kom.

242684   Povolný Svazek: 7 Strana: 0396
Povolný = ne příkrý, čerstvý. P. půda, Pc. 97., svah, J. Lpř.; vývoj, Osv., krok. Mcha. — P. = ochotný.Vzkazuji svou p. službu. Výb. I. 1254., Žer. 316. — v čem. Vašim milostem v službách p. N. Pož. 8. _ s inft. Žalobník p-len jest jemu to ode- vzdati. NB. Tč. 157. - Cf Mkl. Etym. 396. a.

242685   Povolný Svazek: 8 Strana: 0305
Povolný = pohodný, ras. Jemnice. Brt, D. II. 370.

242686   Povolování Svazek: 2 Strana: 0849
Povolování, n., vz Povolení.

242687   Povolovati Svazek: 2 Strana: 0849
Povolovati, vz Povoliti.

242688   Povometřík Svazek: 7 Strana: 1364
Povometřík, u, m., carduellis zastr. Rozk. Vz násl. Povonětřík, a, m., carduellis. Pršp. 11. 31. Vz předcház.

242689   Povonění Svazek: 2 Strana: 0849
Povonění, n., das Riechen, der Geruch. V. Pět jest smyslóv: zrak, sluch, okušení, p. a dotknutí. Hus. Dc. 48.

242690   Povonění Svazek: 9 Strana: 0245
Povonění, n Smysl p. (čuchu). Modl. CXII. 97.

242691   Povoněti Svazek: 2 Strana: 0849
Povoněti, ěl, ění; povonívati, ein wenig riechen. — k čemu. Jel.

242692   Povoněti Svazek: 8 Strana: 0305
Povoněti. A povoněv pán vóně přechutné řekl jest k Noe. Chč. Mik. 450.

242693   Povonný Svazek: 2 Strana: 0849
Povonný, stark duftend. Hlas., L.

242694   Povor Svazek: 8 Strana: 0305
Povor. Také chodsky. NZ. IV. 319.

242695   Povor, u, m Svazek: 7 Strana: 0396
Povor, u, m = krajina (prkNO z kraje klády), die Schwarte. U Kdyně. Rgl.

242696   Povorati Svazek: 2 Strana: 0849
Povorati, vz Poorati.

242697   Povorek Svazek: 7 Strana: 1364
Povorek, rku, m., utensile, zastr Rozk.

242698   Povorový Svazek: 8 Strana: 0305
Povorový. P. hradba (plot z krajin, z po- vorů). NZ. IV. 319.

242699   Povořiti Svazek: 10 Strana: 0289
Povořiti = pohoditi. — čím. Pakli toho neučiníte, svými životy povoříte. Ryt. P. kl. 102. (Mš. )

242700   Povoskovati Svazek: 2 Strana: 0849
Povoskovati; povoštiti, il, ěn, ění, be- wichsen, mit Wachs überziehen. — co: po- dlahu, niť.

242701   Povoštěnec Svazek: 2 Strana: 0849
Povoštěnec, nce, m., cerimonium. Rozk.

242702   Povoštění Svazek: 2 Strana: 0849
Povoštění, n., die Uiberziehung mit Wachs.

242703   Povoz Svazek: 2 Strana: 0849
Povoz, u, m., vůz, das Gefährt, der Vor- spann, die Fuhre, das Fuhrwerk. Vlastník, majetník, držitel p-zu. Dch. Dání p-zu, die Beistellung von Fuhren; p. zřízeným (zří- žencům) soudním, für die Gerichtsabgeord- neten. J. tr. P. zbrojní, der Zeugswagen. Čsk. P. robotní. D. P. si zjednati. Us. — P., povezení, das Fahren, Fuhrwerken. Povinni jsou povozem k stavění. Boč. Vz Gl. 263.

242704   Povoz Svazek: 9 Strana: 0245
Povoz. Úsloví atd. vz v Zát Př. 223., XIII. odst. 4.

242705   Povoz Svazek: 10 Strana: 0289
Povoz, u, m. = povinnosť poskytovati králi a jeho lidem přípřež. Mus. 1902. 24.

242706   Povozba Svazek: 7 Strana: 1364
Povozba, y, f., deductura. Pršp. 60. 70.

242707   Povozce Svazek: 2 Strana: 0850
Povozce, e, m. = povozník.

242708   Povozčík Svazek: 2 Strana: 0850
Povozčík, a, m., der Fiaker. Tpl.

242709   Povozec Svazek: 2 Strana: 0850
Povozec, zce, m., větší, povozek, zku, m., menší vůz zasylatelů plochý o nízkých kolách k rozváženi zboží, nábytku atd., místy slove valour, der Streifwagen. Dch. Mají-li je vozíčkáři, slovou vozíčkářskými vozy, u zasylatelů také nákladními vozy. Us.

242710   Povozí Svazek: 2 Strana: 0850
Povozí, n., Fahrbetriebsmittel, n. Šp. — P., der Train, Wagenzug.

242711   Povoziti Svazek: 2 Strana: 0850
Povoziti, il, zen a žen, ení, povážeti, el, en, ení, ein wenig führen, fahren. —co čím: pole hnojem, düngen. Bern. — se v čem, na čem, s kým.

242712   Povoziti koho na čem kudy Svazek: 7 Strana: 0396
Povoziti koho na čem kudy. Aby na barke dal sa p. po mori. Slov. Orl. VIII 222.

242713   Povozka Svazek: 2 Strana: 0850
Povozka, y, f. = povoz. Us. Bf.

242714   Povozné Svazek: 2 Strana: 0850
Povozné, ého, n., poplatek od povozu. Z. 15. stol. Mš. — P., die Zahlung, welche die Unterthanen gaben, um von der Zug- robot befreit zu sein. Gl. 263.

242715   Povozné Svazek: 7 Strana: 0396
Povozné, Wagengebühr.

242716   Povozní Svazek: 2 Strana: 0850
Povozní, Fahr-. P. robota, Boč., p. nebo nákladní list, Frachtbrief, m., o jeho obsahu vz S. N. P. nebo dovozní náklady, Fahr- gelegenheitskosten, řád, Fahrordnung, f., J. tr. P. dohodce.

242717   Povoznický sbor Svazek: 2 Strana: 0850
Povoznický sbor, das Fuhrwesenscorps. Rk.

242718   Povoznictví Svazek: 2 Strana: 0850
Povoznictví, n, das Frachtgeschäft.

242719   Povoznictví Svazek: 7 Strana: 0396
Povoznictví, Pr. tr. Koll. III. 241., Čsk.

242720   Povoznictvo Svazek: 2 Strana: 0850
Povoznictvo, a. n., vozotajstvo, Fuhr- wesensmannschaft. J. tr.

242721   Povozničiti Svazek: 7 Strana: 0396
Povozničiti = formaniti. Us.

242722   Povozník Svazek: 2 Strana: 0850
Povozník, a, m., der Fahrer. P. nákladní, der Frachtfahrer. J. tr. P. přední, střední, Vor-, Mittelreiter. Čsk.

242723   Povozník Svazek: 7 Strana: 0396
Povozník = vozataj, der Fuhrwesens- soldat. Čsk.

242724   Povozniti Svazek: 2 Strana: 0850
Povozniti, il, ění, kutschiren. Č.

242725   1. Povozný Svazek: 2 Strana: 0850
1. Povozný, k povozu příslušný. P. vítr, vesla. L. P. pošta, die Fahrpost. Zásylka poštou p-nou. J. tr.

242726   2. Povozný Svazek: 2 Strana: 0850
2. Povozný, ého, m., vozka, der Fahrer Wagenaufseher. Reš., Šp.

242727   Povozný Svazek: 7 Strana: 0396
Povozný u vozu. Arch. IV. 99.

242728   Povozný Svazek: 8 Strana: 0305
Povozný, ého, m. = vozka. Arch. XI. 116.

242729   Povozný Svazek: 10 Strana: 0653
Povozný, ého, m. = kolář. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 47.

242730   Povozovati Svazek: 2 Strana: 0850
Povozovati, die Zugrobot verrichten. Gl. 263.

242731   Povozový Svazek: 2 Strana: 0850
Povozový tábor, Trainlager, n. Čsk.

242732   Povpadati Svazek: 2 Strana: 0850
Povpadati, nach einander hineinfallen. — kam: v důl. L.,

242733   Povpichati Svazek: 2 Strana: 0850
Povpichati, nach einander hineinstechen, -stossen. L.

242734   Povpisovati Svazek: 2 Strana: 0850
Povpisovati, nach einander einschreiben.

242735   Povplésti Svazek: 2 Strana: 0850
Povplésti, vz Plésti, nach einander ein- flechten. L.

242736   Povprovoditi Svazek: 7 Strana: 0396
Povprovoditi, nach einander hineinbe- gleiten. Šm.

242737   Povpřahati Svazek: 2 Strana: 0850
Povpřahati, nach einander einspannen. Jg.

242738   Povracení, povrácení, povracený, po- vrácený Svazek: 2 Strana: 0850
Povracení, povrácení, povracený, po- vrácený, vz Povrátiti.

242739   Povráňať Svazek: 7 Strana: 0396
Povráňať = vrhati. Slov. Tužby a žiale do dialnych grúňov povráňaj fujarou. Hrbň. rkp.

242740   Povraniti se Svazek: 9 Strana: 0458
Povraniti se = státi se vranou. Jrsk. XI. 229.

242741   Povraštiti Svazek: 8 Strana: 0305
Povraštiti. Klobouk se mu p-štil. Světz. 1895. 13.

242742   Povrat Svazek: 2 Strana: 0850
Povrat, u, m., die Rückkehr. L.

242743   Povrat Svazek: 10 Strana: 0289
Povrat, u, m. = strofa. Jg. v Kroku I. 6. 19. Neujalo se.

242744   Povratitel Svazek: 2 Strana: 0850
Povratitel, e, m., der Wiederhersteller. L.

242745   Povrátiti Svazek: 2 Strana: 0850
Povrátiti, il, cen, cení; povraceti, 3. os. pl. cejí, el, en, ení; povracovati. co komu = vrátiti, zurückstellen. Č. — koho: koně, umlenken, ku př. při orání. Tč. — se= vrá- titi se, znrükkehren; dáviti se, pobliti se, sich bespeien. - se odkud = z čeho (vrátiti se). — co jak. Z kořen horu povrátil = vy- vrátil.

242746   Povratnica Svazek: 7 Strana: 0396
Povratnica, e, f., das Retourrecepisse, hrvát. Šd.

242747   Povrávať Svazek: 7 Strana: 0396
Povrávať = povídati. I to si povrává ľud. K. Nov. 1888. 77. O čom v ten čas ešte len p-lo sa. Phľd. IV. 252.

242748   Povraz Svazek: 2 Strana: 0850
Povraz, u, m. = provaz. Dal. 78., 97. P., strsl. ??-vr?z?, lobus, vlst. vinculum, koř. vr?z = vázati. Mkl. B. 31. (Hý.). Sr. Povříslo. Prk. — P. ruky, žíla, eine Ader. Sal. 206.

242749   Povraz Svazek: 7 Strana: 0396
Povraz. Kar. 49., Z. kl. (325.). V MV. pravá glossa. Pa.

242750   Povrazec Svazek: 7 Strana: 0396
Povrazec, zce, m. = provazec. Slov. Bern.

242751   Povrazek Svazek: 2 Strana: 0850
Povrazek, zku, m. = povraz. BO.

242752   Povrazek Svazek: 10 Strana: 0289
Povrazek oprav v: povrázek.

242753   Povrazník Svazek: 7 Strana: 0396
Povrazník, a, m. = provazník. Slov. Šd.

242754   Povrazník Svazek: 10 Strana: 0289
Povrazník, a, m. = provazník. 1464. Arch. XXI. 341.

242755   Povrazný Svazek: 7 Strana: 0396
Povrazný, Seil-. Vz Povraz. Slov. Bern.

242756   Povrazolezec Svazek: 7 Strana: 0396
Povrazolezec, zce, m. = provazolezec. Slov. Bern.

242757   Povražditi Svazek: 2 Strana: 0850
Povražditi, il, ěn, ění, hinmorden alle nach einander. — koho čím kde. Us.

242758   Povražený Svazek: 7 Strana: 0396
Povražený. Má p-ženo = porobeno, po- strygováno. Slov. Rr. Sb.

242759   Povrážeti Svazek: 2 Strana: 0850
Povrážeti, ejí, el, ení, nach einander alles hineinschlagen. Jg.

242760   Povráží Svazek: 7 Strana: 0396
Povráží, n. V P. = pole u Lobez; louka u Boškova na Plz. BPr.

242761   Povražiti Svazek: 2 Strana: 0850
Povražiti, il, en, ení, počarovati, behexen. Slov. Bern.

242762   Povražka Svazek: 2 Strana: 0850
Povražka, y, f., věštění, die Wahrsa- gung. L.

242763   Povražnice Svazek: 2 Strana: 0850
Povražnice, f., věštkyně, čarodějnice, die Zauberin, Hexe. Slov. Bern.

242764   Povrci Svazek: 2 Strana: 0850
Povrci, povrhu, žeš, že, žeme. žete, hou; povrz, ha (ouc), hl, vržen, žení; povrhnouti, hnul, ut, utí; povrhovati. P. = pohoditi, za- hoditi , weg-, hin-, verwerfen. Jg. — co : zbraň, Us., strach smrti,-Jel., dítě, V., pro- vaz. Solf. — koho kam, kde: na některé hoře, Br., na poušti, Ben. V., na zem. Lom. Povrh ty stříbrné v chrámě odešel. Mat. Potom povrže jej (list) v kůtě aneb v blátě. Hus I. 434. Když jej honili, povrhl čepici od sebe. Pč. 51. — čím, kým. A povrhnuv jím zloduch do prostředka vyšel od něho. Sš. L. 64. Vz Vrci čím.

242765   Povrci koho Svazek: 7 Strana: 0396
Povrci koho. Povrhše mě. Ž. wit. 16.11. — co kde. Judáš povrha mezi nimi pe- nieze. Hr. ruk. 251. — čím. P-hla rukou jeho. Mus. Ve Slezsku se úhor napřed povrhuje ruchadlem na brázdu, pak se povláčí, povápení, pohákuje na úkosinu (šikmo), potom se pohnojí a pooře. Brt. Pakli toho neučiníte, svými životy povr- žete. Výb. II. 9.

242766   Povrčeti Svazek: 2 Strana: 0850
Povrčeti, el, ení, ein wenig knurren. — na koho. Us. — nad kým. Ctib.

242767   Povrhavosť Svazek: 2 Strana: 0850
Povrhavosť, i, f., die Verwerfungssucht. Šm.

242768   Povrhavý Svazek: 2 Strana: 0850
Povrhavý, verachtend, verwerfend. Šm.

242769   Povrhel Svazek: 2 Strana: 0850
Povrhel, hle, m., něco opovrženého, strsl. po + vr?gl?. Mkl. B. 114. Der Auswurf. Z těch šatů bude brzo p. Ros. Jsem p. u všech vůbec. Br. Klade ho za smeti a p. Kram. Za p. a smích býti. Kom. Za p. sloužiti. Šm. To jest už p. a jako onuce. Vz Nepotřebný. Č. — P. =potřepek (o vejci). Na Písecku. Kšá.

242770   Povrhel Svazek: 7 Strana: 0396
Povrhel. Je mi proto život p-lem. Kká. Kdo vlasť svou za zem každou smění, ten co p. vymazán buď z svého pokolení. Vack. — P. = potřepek. Vz Vejce.

242771   Povrhlec Svazek: 2 Strana: 0850
Povrhlec, helce, m., povrhlý člověk, po- vrhel, ein Verworfener. Kom.

242772   Povrhlosť Svazek: 8 Strana: 0305
Povrhlosť. Rabská p. Cch. Otr. 19.

242773   Povrhlý Svazek: 2 Strana: 0850
Povrhlý, weggeworfen. P. dítě. Ros.

242774   Povrhnouti Svazek: 2 Strana: 0850
Povrhnouti, vz Povrci.

242775   Povrhnutí Svazek: 7 Strana: 0396
Povrhnutí, n. = povržení. Bern.

242776   Povrhnutý Svazek: 7 Strana: 0396
Povrhnutý, vz Povržený. Bern.

242777   Povrhovatel Svazek: 2 Strana: 0850
Povrhovatel, e, m., der Verachter. Rk.

242778   Povrch Svazek: 7 Strana: 0396
Povrch = součet ploch, jež omezují tě- leso. Hra. Křivý p. kužele (plášť kužele), der Kegelmantel. Nz. — P. = povrchní vzdělání. Čím větší p., tím menší hloubka. Sb. uč.

242779   Povrch, u, površek Svazek: 2 Strana: 0850
Povrch, u, površek, šku, m., svrchek, die Oberfläche. P., po + vrch. Mkl. B. 408., Bž. 238. P., všestranný obvod jakéhokoliv těla, jímž od jiných těl aneb od obkličující je prostory se odděluje. Vz S. N. Nájemník často na se roucho i p. pravého pastýře obléká. Šš. J. 173. P. plochý, hladký, drsný, atd. Rostl. P. země n. zemský, rozsáhlost! p-chu. Nz. Velikost' p-chu země. Š. a Z. Na p. všeho politického jednání dostala se slovanská otázka, lépe: na vrch. Km. — P., kůra ledová na sněhu, Eiskruste, f. Na povrchu choditi. Us. u Vysokého.

242780   Povrcheň Svazek: 2 Strana: 0850
Povrcheň, chně, f., skřidla, der Schiefer. Na Slov. Bern.

242781   Povrcheň Svazek: 7 Strana: 0396
Povrcheň = povrch. P. řeky Vltavy. Stat. kn. 1876.

242782   Povrchlí Svazek: 10 Strana: 0653
Povrchlí, n. = výšina, malý kopec. Vz Brt. Sl.

242783   Povrchmo Svazek: 10 Strana: 0289
Povrchmo. Jen p. někomu kůži naříz- nouti (ne těžce ho poraniti). Msn. II. 62.

242784   Povrchně Svazek: 2 Strana: 0850
Povrchně, po vrchu, äusserlich, oben, auf der Oberfläche. P. něco ozdobiti. D. P. ná- božný. V. P. se smířili jedni s druhými. Bart. — P., bežne, nepilne, oberflächlich. P. někoho pochváliti, Sych., pracovati. Us. Jg,

242785   Povrchně Svazek: 7 Strana: 0396
Povrchně. Lépe málo a dobře než mnoho a p. Us. Pdl.

242786   Povrchní Svazek: 2 Strana: 0850
Povrchní, zevnitřní, was oben ist, äusser- lich. Ober-. P. šírka, položitosť, die Ober- fläche, V., věci (na Slov. = movité), beweglich, Plk., svatosť (na oko), die Schemheiligkeit, D., křesťan (dle jména), der Namenchrist. D. — P., zběžný, nepilný, obenhin, ober- flächlich (novější). P. práce. Us.

242787   Povrchní Svazek: 7 Strana: 0396
Povrchní vědomosti, vzdělanosť, pohled, zánět. Us.

242788   Povrchnice Svazek: 7 Strana: 0396
Povrchnice, e, f. = sněhová kůra, die Schneedecke. Vz Povrch (konec). P. ho udržela. U Nach. Hrš.

242789   Povrchník Svazek: 7 Strana: 0396
Povrchník, a, m. = povrchní člověk, ein Oberflächler. Dch.

242790   Povrchnosť Svazek: 2 Strana: 0851
Povrchnosť, i, f., povrchní strana věci, ploska, die Oberfläche, Aussenfläche, Fläche. V. Vz Povrch. P. země. Ros. — P. denní či zemská, zemský povrch, na dni, opak: důl. Hř. — P., die Oberflächlichkeit. Dch.

242791   Povrcholina Svazek: 2 Strana: 0851
Povrcholina, y, f., die Oberfläche. Pl.

242792   Povrcholina Svazek: 7 Strana: 0396
Povrcholina. Zima věčná sněhem seje v p-lin holém čele. PI. I. 32.

242793   Povrchový Svazek: 7 Strana: 0396
Povrchový = povrchu se týkající. P. na- pjetí, Rm. I. 87., ZČ. I. 355., hladina, ZČ I. 287., přímky, Stč. Zem. 438., čára, Mantel- linie. Jrl. 419., Stč. Zem. 795.

242794   Povrchu Svazek: 2 Strana: 0851
Povrchu, na hoře, ne vnitř, äusserlich. P. ležící (makavý). V. P. plovati, oben. D.— P., oberflächlich. P. věc nějakou souditi. Kram. — Vz Dole.

242795   Povrkati Svazek: 2 Strana: 0851
Povrkati, povrkávati, povrkovati, ein we- nig girren. Hrdlička povrkala. Us.

242796   Povrly Svazek: 7 Strana: 0396
Povrly, Pömmerle, ves u Neštědic. Blk. Kfsk. 54., Rk. Sl.

242797   Povroubiti Svazek: 2 Strana: 0851
Povroubiti, il, en, ení, nach einander einkerben, einschneiden. — co: dva vruby. Ros.

242798   Povroubiti Svazek: 7 Strana: 0396
Povroubiti, vz Vrub.

242799   Povroubiti co Svazek: 10 Strana: 0289
Povroubiti co: dobytek = sepsati. Arch. XX. 270. Sr. Povrub.

242800   Povrstviti Svazek: 7 Strana: 0396
Povrstviti, povrstvovati, nach einander o. ein wenig schichten. Šm.

242801   Površek Svazek: 2 Strana: 0851
Površek, vz Povrch.

242802   Površek Svazek: 9 Strana: 0245
Površek, šku, m. P. čepce. Vz Dýnko.

242803   Površeň Svazek: 7 Strana: 0396
Površeň, šně, f. = povrcheň. Ks.

242804   Površí Svazek: 2 Strana: 0851
Površí, n., die Anhöhe; der Höhenzug. Š. a Ž. P. břidličné, Krč. 330., hořické, pěti- kostelecké. Krč. 597., 647.

242805   Površina Svazek: 2 Strana: 0851
Površina, y, f., die Anhöhe. Šm., Č.

242806   Površina Svazek: 7 Strana: 0396
Površina = površek. P. země. die Erd- oberfläche. Šd. Kto prebiť sa nezná k jádru z p-ny. Phľd. VIII. 132.

242807   Površky Svazek: 8 Strana: 0571
Površky, vz Dýnko (čepce), 3. dod.

242808   Povrtati Svazek: 2 Strana: 0851
Povrtati, ein wenig o. alles nach ein- ander bohren. — co: vše povrtal. Us.

242809   Povrtěti Svazek: 2 Strana: 0851
Povrtěti, ěl, ěn, ění, drobet vrtěti, ein wenig drehen. Ros.

242810   Povrtéti Svazek: 7 Strana: 0396
Povrtéti, ein wenig auf der Handmühle mahlen. U Brušperka. Mtl.

242811   Povrtovat proti komu koho Svazek: 8 Strana: 0305
Povrtovat proti komu koho = popi- chovati, postívati. Mor. Slov. Brt. D. II. 370.

242812   Povrub Svazek: 2 Strana: 0851
Povrub, u, m., zastr., daň, die Steuer. P., z vrub. das Kerbholz, die Steuer, Ab- gabe. Sedláci sebrali se na zemany pro bezpraví, kteráž jim činili, p - by z nich brali a králi nic nedali. Let. 360. — Gl. 263. Na Mor. posud porub, sepisování dobytka, aby se ustanovila z něho daň nebo sýpka pro pastýře. Mřk.

242813   Povrub Svazek: 7 Strana: 1364
Povrub, u, m. Ode všech dávek a p-buov je vyříkáme. Arch IX. 430.

242814   Povrubčí Svazek: 2 Strana: 0851
Povrubčí, die Register, in welche die Eintragungen vom Kerbholze stattfanden. Vz Vrub.

242815   Povrubné Svazek: 2 Strana: 0851
Povrubné, ého, n. P-ného se vydalo 30 gr. 1628. Ausgabe für die am Kerbholze bezeichneten Arbeitstage. Gl. 263.

242816   Povrubovati Svazek: 2 Strana: 0851
Povrubovati, na vrub zaznamenati, na- řezati, in's Kerbholz durch's Einschneiden anmerken. Vz Vrub.

242817   Povrzák Svazek: 2 Strana: 0851
Povrzák, u, m., bžunda, der Lochpfeifer. Vz Bžunda,

242818   Povrzati Svazek: 2 Strana: 0851
Povrzati, ein wenig knarren, zwitschern. Ros. — P., poskřípati, pošumařiti. Chvála Bohu, že už povrzali. Mor. Hý.

242819   Povrzgávať Svazek: 8 Strana: 0305
Povrzgávať = povrzávati. Slov. Kľ. V. 146.

242820   Povrženě Svazek: 2 Strana: 0851
Povrženě, verwerflich. Bern.

242821   Povrženec Svazek: 2 Strana: 0851
Povrženec, nce, m., der Findling. Dům povržencův, Findelhaus, n. D. — P., člověk povržený, ein Verwerfling. Bern.

242822   Povržení Svazek: 2 Strana: 0851
Povržení, n., die Verwerfung, Wegle- gung. Vz Povrci.

242823   Povržení Svazek: 7 Strana: 0396
Povržení, die Verachtung. Míti něco v p. Osv. VII. 31.

242824   Povrženka Svazek: 2 Strana: 0851
Povrženka, y, f., tofieldia, rostl. síťo- vitá. Slb.

242825   Povrženka Svazek: 7 Strana: 0396
Povrženka, y, f. Cf. Rstp. 1575., Slb. 188.

242826   Povrženosť Svazek: 2 Strana: 0851
Povrženosť, i, f.. die Wegwerfung, die Verwerflichkeit, das Verachtetsein. Bern.

242827   Povržený Svazek: 2 Strana: 0851
Povržený; -en, a, o, zur Seite geworfen, hin-, weggeworfen, verworfen, verachtet. Us. My jsme o tomto listu p-ném nic nevěděli. NB. Tč. — kde. Ten u fojta p-ný list do toho miesta byla přinesla k svému příteli; Nalezla fojtová před jich domem p-ný list v tato slova znějící. NB. Tč.

242828   Povržený Svazek: 7 Strana: 0396
Povržený život. Vc. Lab. 4.

242829   Povržený Svazek: 8 Strana: 0305
Povržený. Oděv lidí p-ných v XV. stol. Vz Wtr. Krj. I. 295. 20

242830   Povržlivosť Svazek: 2 Strana: 0851
Povržlivosť, i, f., die Verachtung.

242831   Povržlivý Svazek: 7 Strana: 0396
Povržlivý, verächtlich Rk.

242832   Povržný Svazek: 7 Strana: 1365
Povržný pohled. Jar. 6.

242833   Povřeštěti Svazek: 2 Strana: 0850
Povřeštěti, ěl, ění, ein wenig schreien (von Hasen, Ziegen, Kindern). Ros.

242834   Povřísek Svazek: 7 Strana: 0396
Povřísek, sku, m., das Schwingting auf den Schiffen. Šm.

242835   Povříslo Svazek: 7 Strana: 0396
Povříslo. Mkl. Etym 386. a. Dal vám staré p. (nic kloudného). Us. Tč. Krútil (dělal) povriesla. N. Hlsk. XIV. 199. Jest mi ozná- meno, jakoby to na jakéms p-sle bylo po- staveno (jakoby to nejisté bylo). Arch. VIII. 241.

242836   Povříslo Svazek: 8 Strana: 0305
Povříslo. O pův. slova cf. Gb. H. ml. L 28., 80. Strhá-li se komu povříslo, rozejde se s milou. Na Žďársku. Nár. list. 1894. č. 262. odp. feuill.

242837   Povříslo Svazek: 10 Strana: 0289
Povříslo (slez. provizlo), a) křížové (skrutek) na vazbu rže, b) hlavaté či uzlo- vité na ječmen a oves. Slez. Vyhl. II. 322.

242838   Povříslo Svazek: 10 Strana: 0653
Povříslo, a, n Krátke povrieslo — ľahký snop. Sb. sl. VIII. 87.

242839   Povříslo, pobříslo Svazek: 2 Strana: 0851
Povříslo, pobříslo (místy provříslo, pro- bříslo, na Slov. povřeslo, na Mor. obříslo, províslo), povřísélko, pobřísilko, a, n. P. m.: povřítlo, z koř. vret, lat. vertere, kroutiti. Ht. Ve strslov. ??-vr?zą = sváži. Ht., Gb. Hl. 146. Dle Mkl. B. 97! 99. stsl. povréslo, koř. vr?z = vázati a příp. -lo (1?). P. m. povřízlo, vr?z = vázati. Bž. 38. Cf. Povraz. Prk. P. dělati, vázati, namočiti. Us. Snopy povřísly svazovati. Kom. Potrhala se nám povřísla. Us. Něčeho na povřísle zanechati (upustiti od toho; neskončiti). Us., Č. On toho nejistí, což o smrti jeho zapsal, ale na p-le toho zanechává, in Ungewissheit lassen. Cyr. 192. Všecko na povřísle visí (nedaří se), Reš., též o nejistém stavu. Vz Neštěstí. Č. Všechno klade na dlouhá povřísla (každou práci rád odkládá = lenoch). Č. Když neumíš řemesla, musíš dělat povřísla. Č. M. 219. Všecko na p-le stálo. Bart. 291.

242840   Povříslový. P Svazek: 10 Strana: 0289
Povříslový. P. zábava. Šumava. Rgl. Jako dožinky.

242841   Povříti Svazek: 2 Strana: 0851
Povříti, vru, vřel, ení, povírati, povařiti se, ein wenig kochen, sieden. — s čím. A nechť opět to tam s tím mstem povře. Ms. o štěp. 54.

242842   Povřoslo Svazek: 7 Strana: 0396
Povřoslo, a, n. = povříslo. Dítě p-slem udusila. Pk. Před soudem v Ratiboři. 1666.

242843   Povsedati Svazek: 2 Strana: 0851
Povsedati, nach einander aufsitzen. — na koho: na koně. Us.

242844   Povsinka Svazek: 10 Strana: 0653
Povsinka, y, f. = kdo se po vsi toulá, tulák. Brt. Sl.

242845   Povsinoha Svazek: 2 Strana: 0851
Povsinoha, y, m., který se po vsi toulá, celou ves sbíhá, tulák, der Landstreicher. Na Ostrav. Tč., Mkl. B. 352. — P., y, f., klepna, Klatscherin, f. Slov.

242846   Povskočiti Svazek: 2 Strana: 0851
Povskočiti, il, ení, auf eine Weile hin- einspringen. Jg.

242847   Povslun Svazek: 2 Strana: 0851
Povslun (zastr.), adv., po světle, nach dem Lichte. St. skl. 1. 777.

242848   Povslun Svazek: 7 Strana: 0396
Povslun = po světle. Sv. ruk. .36.

242849   Povstalec Svazek: 2 Strana: 0851
Povstalec, lce, m., der Aufrührer. Us.

242850   Povstalecký Svazek: 7 Strana: 0396
Povstalecký, Insurgenten-. P. četa, tá- bor. Kká., Dch.

242851   Povstalý Svazek: 2 Strana: 0851
Povstalý, který povstal, entstanden. P. potřeba, odpor. Zlob. — z čeho: z nemoci, vom Krankenbette aufgestanden. Zlob. — P., aufrührerisch.

242852   Povstanec Svazek: 2 Strana: 0851
Povstanec, nce, m., šp. m. povstalec. Šm.

242853   Povstaní Svazek: 2 Strana: 0851
Povstaní, n., das Aufstehen. P. z ne- moci, das Aufkommen. Povstáním hlaso- vati , durch's Erheben vom Sitze. — P., pojití, Entstehung. P. větříkův. Har. — P., vzbouření se, der Aufstand. P. jest vůbec zjevná zpoura proti vládě ? organům jejím. Vz S. N.P. lidu. Lid učinil p. Hlás. P. válečné. Šm. P. pro koho, proti komu, na koho. Jg.

242854   Povstání Svazek: 7 Strana: 0396
Povstání, die Entstehung. Znám-li účel, ještě nepoznávám p. věci. Mus. 1880. 424. P. proudu elektrického, Osv. I. 485., světa, všehomíra. Stč. Zem. 272.

242855   Povstati Svazek: 2 Strana: 0851
Povstati, povstanu, vstal, ání; povstávati = vstáti, aufstehen, auferstehen, auftreten, sich erheben; pojíti, pocíti se, entstehen, emporkommen, emporsteigen, anheben, auf- kommen, den Anfang nehmen. Jg., V. — abs. Povstává (počíná se): vítr, svár, D., roztržitosť, Har., válka, V., hluk, Kom., po- žáry, Sych., pověsť, Jel., bitva. Dch. Po- vstaň, povstaň, Bože ó milý. Kom. Ž. 9. Davidka jest povstala a řekla. NB. Tč. — z čeho. P. z hříchů. BR. II. 5. b. Vlasti na ozdobu vždy jsi povstal z hrobu. Sš. Bs. 23. Povstal z místa (před ním). V. Po- vstávají z toho války,Kom., klepy. Ml. Povstal z nemoci. D., Šm. Z toho povstala hlučná debatta = z toho vzešlo hlučné ro- kování. — od čeho, skrze koho. Jakož nezpůsobové od výtržných lidí povstávají skrze odpovědníky a nepřátely zemské. Zř. F. I. A. XXIV. A svět skrze něho povstal. Sš. J. 16. — pro koho (zastati se ho). Jg. — před kým. Ros. — proti komu (čím). P. proti někomu vojnou. Troj. 117. P. proti někomu jako nepřítel. Chč. 607, I možno-li, aby odporové proti ní (odpovědi té) povstati mohli. Sš. I. 14. Všecko jím povstalo a bez ného nepovstalo nic, což povstalo. Sš. J. 12. Uctivě proti někomu p. V. Povstal král proti ní. Br. Povstali proti mně nepřátelé. Ros. P. proti vrchnosti. V. Povstává zlá pověst' proti němu. Jel. — proč, k čemu: ke cti něčí p. V. Pán k soudu povstane. V. — na co: na nohy. Plk. P. na někoho, sich gegen ihn erheben. Dch. — čím. Moře velikým dutím větro- vým povstáváše. ZN. — kde: v shromáž- dění. Ml. V Čechách povstaly hory (doly). Vys. Novějších pavučinných výmyslů, jež ve hlavách zhýralých povstaly. Sš. Sk. 2. — komu. Až i jméno křesťanu vyznavačům jejím (církve antiochijské) tuto povstalo. Sš. I. 3. — komu v kom. Nebezpečný soused v Cyrovi jim povstává, lépe: Cyrem. Km.— v co: v boj. BO.

242856   Povstati Svazek: 7 Strana: 0396
Povstati — odkud (čím, k čemu, kdy, kde). P. od modlitby, Vrch., z postele, Hrts., z trávy. Osv. Látky prvotní, ze kterých sloučením všecky ostatní povstávají, slovou prvky. Mj 22. K práci povstaň z nečin- nosti. Vrch. Povstaliť v druhé polovici 14. stol. z národu čes. výteční myslitelé; Nejstarší prosaická literatura v Čechách p-la z potřeb církevních. Tf. Slovo to p-lo ze slova onoho přetvořením. Us. — k čemu. P. k životu. Hdk. Všechny třídy obyvatel- stva p-ly k odporu ozbrojenému. Mus. 1880. 451. Láskou k žití p. Vrch. — kde. Mezi nimi povstal. J. Lpř. Záliba ve mně p-la. Dk. — jak. Zákonník Manův po částkách povstal. J. Lpř. I. 22. — kdy: z rána p. Mž. 25.

242857   Povstíhati Svazek: 2 Strana: 0852
Povstíhati, povstihnouti; povstihovati, vz Postíhati. — čeho na čem. Já měl na tom svého povstihnúti. Půh. II. 549.

242858   Povstrkati, povstrkovati Svazek: 2 Strana: 0852
Povstrkati, povstrkovati, nach ein- ander hineinschieben. Jg. — co kam.

242859   Povstupovati Svazek: 2 Strana: 0852
Povstupovati, emporsteigen. Dch.

242860   Povstyděti se Svazek: 2 Strana: 0852
Povstyděti se, ěl, ění, sich ein wenig schämen. Jg.

242861   Povšebytný Svazek: 2 Strana: 0852
Povšebytný, immerwährend.

242862   Povšeckosť Svazek: 2 Strana: 0852
Povšeckosť, i, f., povšechnosť, (nové). Rostl.

242863   Povšecký Svazek: 2 Strana: 0852
Povšecký = povšechný.

242864   Povšedně Svazek: 7 Strana: 0396
Povšedně, alltäglich. Jak se stává p. Váj. T. a m. 138.

242865   Povšedně Svazek: 9 Strana: 0245
Povšedně oblečený. Horen. 5.

242866   Povšední Svazek: 2 Strana: 0852
Povšední, alltäglich. L.

242867   Povšední Svazek: 9 Strana: 0245
Povšední šaty. Val. Čes. 1. X. 134.

242868   Povšechně Svazek: 2 Strana: 0852
Povšechně, im Allgemeinen. Pal. Rdh. IV. 158. Národ p. známý, allgemein. Šf. Rozpr.

242869   Povšechně Svazek: 7 Strana: 0397
Povšechně něco vytknouti. Osv. Sou- stava p. zavedená. ZČ. I. 280. P. o něčem něco seznati; Římané p. známi jsou. Šf. Strž. I. 28., 44.

242870   Povšechněti Svazek: 2 Strana: 0852
Povšechněti, ěl, ění, allgemein werden. L.

242871   Povšechnina Svazek: 7 Strana: 0397
Povšechnina, y, f. P-ny, universalia. Vch. Ar. II. 4.

242872   Povšechnosť Svazek: 2 Strana: 0852
Povšechnosť, i, f., všeobecnost, die All- gemeinheit. Apoštol dovodí p. nevyhnutel- nosti té. Sš. I. 46.

242873   Povšechný Svazek: 2 Strana: 0852
Povšechný, povšecký, obecný, allgemein. P. historie (všeobecná), grammatika, Jg., platnosť, Mrk, obraz, das Gesammtbild, Dch., výstřel, general de charge. P-ná (obecná) ponětí, allgemeine Begriffe, právo (obecné), allgemeines Recht. Šm. Apoštol obléká na se osobu p-chnou všech křesťanů. Sš. I. 68.

242874   Povšechný Svazek: 7 Strana: 0397
Povšechný. P. útok, Generalsturm, Dch., přehled, Šf., pravdy, zákony, ZČ , zásada, Pdl., úvaha, Stč., výraz, soud, Dk., vzdě- lání, Mus., vzdělanosť, Tš., mír, Kká., hle- diště, Tš., názor světa. Us. Pdl.

242875   Povšemestno Svazek: 7 Strana: 0397
Povšemestno = všade. Slov. Czm. 97.

242876   Povšimnouti Svazek: 2 Strana: 0852
Povšimnouti, mnul a ml, utí, beachten, bemerken. — si čeho. Šm.

242877   Povšimnutí Svazek: 2 Strana: 0852
Povšimnutí, n., die Beachtung. K la- skavému p.; nezůstalo to bez p.; p. hodný. Dch.

242878   Povšimnutí Svazek: 7 Strana: 0397
Povšimnutí. Ta věc zasluhuje p. Us. Pdl.

242879   Povšimnutý Svazek: 2 Strana: 0852
Povšimnutý; -ut, a, o, beachtet. Jsa p-tou = k povšimnutí, zur Beachtung. Šm.

242880   Povšudy Svazek: 7 Strana: 0397
Povšudy, allüberall. Šm.

242881   Povšudy Svazek: 10 Strana: 0289
Povšudy. Procházel p. vojskem. Msn. II. 103.

242882   Povtahati Svazek: 2 Strana: 0852
Povtahati, povtahovati, nach einander hin- einziehen. Us.

242883   Povteřiti Svazek: 2 Strana: 0852
Povteřiti, il, en, ení, po druhé či znova říci, uvésti, opakovati, wiederholen. — co kde. Naučení, jež jim dal apoštol ústně při svém pobytu v Soluně a potom i v prvním listě povteřil. Sš. II. 288.

242884   Povtiskati Svazek: 2 Strana: 0852
Povtiskati, nach einander hineindrücken. Jg. — co kam čím. Us.

242885   Povtoriť Svazek: 7 Strana: 0397
Povtoriť = povteřiti. Slov. Orl. II. 18.

242886   Povtykati Svazek: 2 Strana: 0852
Povtykati, nach einander hineinstecken. Jg.

242887   Povud Svazek: 2 Strana: 0852
Povud, u, m., původ, der Anlass, die Ur- sache. Us. u Opav. Klš.

242888   Povuď Svazek: 2 Strana: 0852
Povuď, gt. povodě,f., povodeň, die Ueber- schwemmung. Jak bude tak dlouho pršeť, to přijdě povuď. Na Ostrav. Tč. U Opav. Klš. Povůdný, lernbegierig u. fähig. Slez. Sm.

242889   Povůdný Svazek: 7 Strana: 0397
Povůdný = krotký, tichý, zahm, still. P. kráva. Val. Vck.

242890   Povudź Svazek: 7 Strana: 0397
Povudź = povuď. Laš. Brt. D.

242891   Povudž Svazek: 9 Strana: 0245
Povudž, gt. povodži, f. = povodeň. Slez. Lor. 13., 77.

242892   Povůlka Svazek: 7 Strana: 0397
Povůlka, y, f. = chvilkové povolení. Lu- žany. Kšf.

242893   Povůlný Svazek: 7 Strana: 0397
Povůlný = ochotný. — P. práce = po- hodlná. Zlínsky. Brt. D. 254.

242894   Povůľný Svazek: 8 Strana: 0306
Povůľný. P. zima = mírná. Zlín. Brt. D. II. 370.

242895   Povůlný, gem Svazek: 2 Strana: 0852
Povůlný, gemächlich, langsam. Na Ostrav. Tč.

242896   Povundaný Svazek: 8 Strana: 0306
Povundaný = kdo má průtrž. Záp. Mor. Brt. D. II. 489.

242897   Povundati Svazek: 2 Strana: 0852
Povundati, povundávati = trochu dále dáti, pondati, weiter stellen. Ros. — P., pokáleti, co komu, besudeln. Ros. — se = pokáleti se, sich besudeln, bemachen; polámati se, sich beschädigen, überheben. Us. — Jg.

242898   Povůrka Svazek: 2 Strana: 0852
Povůrka, y, f., das Treibholz. Sp.

242899   Povůz Svazek: 7 Strana: 0397
Povůz, gt. povozu, m., das Fuhrwerk, der Vorspann. Laš. Té.

242900   Povyběhnouti Svazek: 7 Strana: 0397
Povyběhnouti, ein wenig hinauslaufen. — s kým kam: do ulice. Kos.

242901   Povýbídnouti Svazek: 7 Strana: 0397
Povýbídnouti, ein wenig auffordern. — koho k čemu. Kos.

242902   Povybíjeti Svazek: 2 Strana: 0852
Povybíjeti, el, en, ení, nach einander herausschlagen. Jg. — co: všecky hospody (pochoditi). Us. Hý.

242903   Povyblednouti komu Svazek: 10 Strana: 0289
Povyblednouti komu. Tvář ji p-dla. Dost. Pov. 162.

242904   Povyblesknouti Svazek: 7 Strana: 0397
Povyblesknouti, ein wenig aufblitzen. Zraky p-kly z víček v jasném letu. Čch. Bs. 73.

242905   Povyboskavať Svazek: 7 Strana: 0397
Povyboskavať, abküssen. Slov. Orl. VI. 294., Let. Mt. S. VII. 33.

242906   Povybouzeti Svazek: 2 Strana: 0852
Povybouzeti, el, en, ení, allmählig er- wecken. Dch.

242907   Povybrati Svazek: 2 Strana: 0852
Povybrati, ein wenig herausnehmen ; po- vybírati, nach einander herausnehmen. Ros.

242908   Povybrati co Svazek: 8 Strana: 0306
Povybrati co: dluhy. Slad. Žen. 101.

242909   Povycvičený Svazek: 8 Strana: 0571
Povycvičený kantor. Bl. (Hostn. 37.).

242910   Povycvičený Svazek: 10 Strana: 0289
Povycvičený sedlák. Čes. 1. XII. 198.

242911   Povycvičiti Svazek: 9 Strana: 0245
Povycvičiti se v něčem. Hor. II. 160.

242912   Povyčerstvěti Svazek: 2 Strana: 0852
Povyčerstvěti, ěl, ění, ein wenig frisch werden, sich erfrischen. Plod ryb p-věl.

242913   Povyčítati co komu Svazek: 7 Strana: 0397
Povyčítati co komu, alles vorwerfen. Uš. Šd.

242914   Povyčník Svazek: 2 Strana: 0852
Povyčník. a, m., der Schreier. Div. z och.

242915   Povyčouhlý Svazek: 2 Strana: 0852
Povyčouhlý, ein wenig hervorragend. Šm.

242916   Povyčouhnouti Svazek: 2 Strana: 0852
Povyčouhnouti, povyčuhovati, hervor- ragen. — abs. Ten trám povyčuhuje. Us. — odkud kam: z okna na silnici (vykukovati, herausschauen). Us. Hý.

242917   Povydaný Svazek: 2 Strana: 0852
Povydaný; -án, a, o. P. stěna, věnec, her- vorragend; dílo, erhaben. Koc.

242918   Povydaný Svazek: 7 Strana: 0397
Povydaný. Trám do ulice p-ný, vorra- gend. Wtr. Obr. 379. P. práce (Relief). Ib. 388.

242919   Povydati Svazek: 2 Strana: 0852
Povydati, ein wenig herausgeben. Us.

242920   Povydati Svazek: 9 Strana: 0245
Povydati. Do nich (zřícenin) také kníže konírny povydal. Sdl. Hr. V 186.

242921   Povydávati Svazek: 2 Strana: 0852
Povydávati, nach einander o. alles her- ausgeben. Slov. Plk. — P. = povdati, alle Töchter verheirathen. Slov.

242922   Povydechnouti Svazek: 2 Strana: 0852
Povydechnouti, povydychnouti, chnul a chl, utí, ein wenig Athem schöpfen, aus- ruhen. — si od čeho: od prací. Kram.

242923   Povydechnouti Svazek: 10 Strana: 0289
Povydechnouti si. Jrsk. XV. 274.

242924   Povydobyti Svazek: 2 Strana: 0852
Povydobyti, yl, yt, ytí, povydobývati, nach einander erobern, herausnehmen. Jg.

242925   Povydouti Svazek: 8 Strana: 0571
Povydouti. Boky (stěny) se povyduly. Sbor. slov. I. 52.

242926   Povydrážeti Svazek: 2 Strana: 0852
Povydrážeti, el, en, ení, nach einander aushöhlen, ausgraben. L.

242927   Povydržeti Svazek: 8 Strana: 0306
Povydržeti. Odprosil sem jeho, aby toho p-žel (s tím posečkal). Arch, XIV. 262.

242928   Povydutý Svazek: 2 Strana: 0852
Povydutý, ein wenig ausgehöhlt. P. po- dlaha. Pref.

242929   Povyflekovati Svazek: 2 Strana: 0852
Povyflekovati, ein wenig ausflicken. Bern.

242930   Povyháněti Svazek: 2 Strana: 0852
Povyháněti, ěl, ěn, ění, nach einander o. alle heraustreiben, herausjagen. Bern.

242931   Povyhaslý Svazek: 7 Strana: 0397
Povyhaslý, nach und nach erloschen. P. oko. Čch. Bs. 101.

242932   Povyhlédati Svazek: 7 Strana: 0397
Povyhlédati, vz Povyhlédávati. Stín těla povyhlédá vetchou halenou. Čch. Dg. 715.

242933   Povyhledávati Svazek: 2 Strana: 0852
Povyhledávati, alles aussuchen; fordern, begehren. Ros.

242934   Povyhlédávati, povyhlídávati Svazek: 2 Strana: 0852
Povyhlédávati, povyhlídávati, ein we- nig herausschauen. Jg.

242935   Povyhlížeti odkud kam Svazek: 10 Strana: 0290
Povyhlížeti odkud kam: ze hřbitova přes zeď do krajiny. Hlk. VIII. 17.

242936   Povyhnati Svazek: 7 Strana: 0397
Povyhnati, auf einige Zeit hinausjagen. Ze škol ho p-li. Ehr. 120.

242937   Povyhnouti Svazek: 2 Strana: 0852
Povyhnouti, hnul, utí, ein wenig aus- weichen. Har. Musíme jinam povyhnouti. Dh. 8.

242938   Povyhnouti Svazek: 9 Strana: 0245
Povyhnouti. Radil nám co nejdřivěji odtud p. (se odstraniti). Har. II. 172.

242939   Povyhrávati Svazek: 2 Strana: 0852
Povyhrávati, nach einander gewinnen. L.

242940   Povyhrnutý Svazek: 10 Strana: 0290
Povyhrnutý rukáv, aufgeschürzt. Jrsk. VII. 2. 63.

242941   Povyhýbati se Svazek: 7 Strana: 0397
Povyhýbati se. Všeci se mi povyhýbali. Mor. Šd.

242942   Povyhybovati Svazek: 2 Strana: 0852
Povyhybovati, alles herausbewegen, her- ausbringen; ausweichen. Na Slov. Bern.

242943   Povycházeti Svazek: 2 Strana: 0852
Povycházeti, el, ení, nach und nach her- vorkommen. Šm.

242944   Povycházeti za kým Svazek: 10 Strana: 0290
Povycházeti za kým. Kde junák za ženou p-zí. Kká. Sion I. 32.

242945   Povychladiti Svazek: 2 Strana: 0852
Povychladiti, il, zen, ení; vz Chladiti, abkühlen. — se na někom (pomstiti se. Vz Msta). C.

242946   Povychladlý Svazek: 7 Strana: 0397
Povychladlý, nach und nach ausgekühlt, kalt geworden. P. ret. Čch. Bs. 77.

242947   Povychladnouti Svazek: 2 Strana: 0852
Povychladnouti, ein wenig erkalten. — abs. Hněv p-dl. Ler. Povychloubati se, ein wenig prahlen. Šm. — čím.

242948   Povychodit Svazek: 10 Strana: 0654
Povychodit, povyjiti. Povychoditi z izby za svojou robotou. Phľd. XXII. 214.

242949   Povychřiti Svazek: 7 Strana: 0397
Povychřiti, povichrovati, verwirren, zer- zausen. Šm.

242950   Povychýliti Svazek: 2 Strana: 0852
Povychýliti, il, en, ení, etwas vorbeugen. — se, vychýliti se, sich ein wenig zeigen, sehen lassen, vortreten. Had maličko se po- vychýlil (z díry vylezl). Aesop. — se v čem : v řeči, ein wenig abschweifen. Br.

242951   Povychýliti Svazek: 7 Strana: 0397
Povychýliti. Každý národ cizí slova od původního vzoru p. zvyknul. Šf. Strž. II. 39. Pomalu k ní hlavu z houští p-lil. Kká. Td. 152.

242952   Povyjasniti Svazek: 2 Strana: 0853
Povyjasniti, il, ěn, ění, ein wenig auf- hellen. — co: oči. — čeho. Povyjasni slzí- cího oka. Č. Bs. 15.

242953   Povyjeti Svazek: 7 Strana: 0397
Povyjeti, ein wenig vorfahren. P. v čelo. Ptů.

242954   Povyjíti Svazek: 7 Strana: 0397
Povyjíti, ein wenig vor-, hinausgehen. Jen do světa si z domu povyjděte. Kká. M. ž. 21.

242955   Povyk Svazek: 2 Strana: 0853
Povyk, u, m., povyky, pl. (v již. Čech. cavjik, Kts.), od vý-ti. Šf., Mkl. aL. 162. Vz Cavyk. Das Geschrei, Getöse, der Lärm. P. planý. Dch. Po ulicích p-ky dělati. V. Mnoho p-ku nadělati. D. Nadělal p-ku až hanba. Nač tolik p-ku? O tom bylo mnoho p-ku; tato věc mnoho p-ku natropila. Sych. P. se stal. Tabl. Vedou p. veliký. Ráj. Jaký jest to p. po ulici ? Ros. Vz Hulákati, Dopu- štění, Nákovadlí.— P., poplach, der Allarm. Bur.

242956   Povyk Svazek: 7 Strana: 0397
Povyk, ululatus. Vz Vykati, Šf. III. 509. P. ptactva, pádných seker. Vrch. P. noční. Cor. jur. IV. 3. 2. 434. — P. = zvyk. Val. Brt D. 254.

242957   Povyka Svazek: 7 Strana: 0397
Povyka, y, f. = kokotice. U Tršic. Brt. — P. = povyk, tumultus. Od obecného ku- pectví p-ky odstúpiv. Ev. olom. 6.

242958   Povykář Svazek: 2 Strana: 0853
Povykář, e, m., der Lärmmacher. Šm.

242959   Povykasati Svazek: 7 Strana: 0397
Povykasati, ein wenig aufschürzen. P. habit. Kká.

242960   Povykati Svazek: 7 Strana: 0397
Povykati, povykovati, lärmen. Šd. — P. = zpívati. U N. Kdyně. Rgl.

242961   Povykavý Svazek: 8 Strana: 0306
Povykavý. P. život. J. Goll v Bauilel. 74.

242962   Povykládati Svazek: 2 Strana: 0853
Povykládati, theilweise, ein wenig aus- legen. Bern.

242963   Povyklenutý Svazek: 7 Strana: 0397
Povyklenutý, ein wenig hervorgewölbt. Šm.

242964   Povykľúcať koho Svazek: 10 Strana: 0654
Povykľúcať koho = tančiti s ním. Sb. sl. VIII. 109. Sr. Povykroutiti.

242965   Povykopávati Svazek: 2 Strana: 0853
Povykopávati, nach einander heraus- graben. L.

242966   Povykouknouti odkud Svazek: 10 Strana: 0290
Povykouknouti odkud. Hlava p-kla od stolu. Zvon III. 423.

242967   Povykovač Svazek: 9 Strana: 0458
Povykovač, e, m. List. fil. 1901 140.

242968   Povykovati Svazek: 2 Strana: 0853
Povykovati, lärmen. — kde: po ulici. Us.

242969   Povykový Svazek: 2 Strana: 0853
Povykový, Allarm-. P. tyčka. Bur.

242970   Povykrásti Svazek: 2 Strana: 0853
Povykrásti, nach einander wegstehlen. L.

242971   Povykrásti Svazek: 7 Strana: 0397
Povykrásti, povykrádati. Pohled divný časem povykrádal z Kainových se přichlí- pených řas přímo na mé líce. Čch. Bs. 84.

242972   Povykroutiti Svazek: 2 Strana: 0853
Povykroutiti, nach einander ausdrehen, verrenken. L.

242973   Povykrúcati se Svazek: 7 Strana: 1365
Povykrúcati se = tančiti. Slov. Němc. II. 167.

242974   Povykřičeti co Svazek: 8 Strana: 0571
Povykřičeti co. Bl. (Hostn. 37.).

242975   Povýkřik Svazek: 7 Strana: 0397
Povýkřik, u, m., der Ausruf. Phľd. VI. 252.

242976   Povykřikovati na koho Svazek: 10 Strana: 0290
Povykřikovati na koho. Jrsk. XIV. 104

242977   Povykukati Svazek: 7 Strana: 0397
Povykukati, povykukávati, zeitweilig herausgucken. Oknem p. Koll. III. 280.

242978   Povykvésti Svazek: 2 Strana: 0853
Povykvésti, ein wenig aufblühen. Vz Kvésti.

242979   Povykvetnouti Svazek: 2 Strana: 0853
Povykvetnouti, tnul, tl, utí, ein wenig aufblühen. Pís. br. 421.

242980   Povylačněti Svazek: 2 Strana: 0853
Povylačněti, ěl, ění, ein wenig hungrig werden. Dobře p-li. Ler.

242981   Povylámati Svazek: 7 Strana: 0397
Povylámati, nach einander auf-, aus- brechen. Šm.

242982   Povyléčiti Svazek: 7 Strana: 0397
Povyléčiti, nach und nach heilen. Pal. Rdh. II. 163.

242983   Povyletovati Svazek: 2 Strana: 0853
Povyletovati, nach einander herausflie- gen. Us.

242984   Povylézti Svazek: 7 Strana: 0397
Povylézti, ein wenig heraus-, hinauf- kriechen. P-zl na stromě asi o stopu výše; P-zl z díry. Us.

242985   Povylítati Svazek: 9 Strana: 0245
Povylítati, nach und nach herausfliegen. Us.

242986   Povylomiti Svazek: 2 Strana: 0853
Povylomiti, ein wenig herausbrechen.

242987   Povylouditi Svazek: 7 Strana: 0397
Povylouditi, ein wenig hervorlocken. Šm.

242988   Povylupovati Svazek: 2 Strana: 0853
Povylupovati, nach einander heraus- schälen. Us.

242989   Povymazati co kde Svazek: 7 Strana: 1365
Povymazati co kde, ein wenig weg- waschen. Snm. I. 419.

242990   Povymésti Svazek: 7 Strana: 0397
Povymésti, povymetati, allmählig her- auskehren. Všude smeti p-tla. Us. Šd.

242991   Povymíniti si co Svazek: 9 Strana: 0245
Povymíniti si co. Arch. XVI. 443.

242992   Povymknouti Svazek: 2 Strana: 0853
Povymknouti, knul a kl, utí, zum Theile ausrenken. Šm.

242993   Povymluviti Svazek: 2 Strana: 0853
Povymluviti, il, en, ení, ein wenig ent- schuldigen. Plk.

242994   Povymrznouti Svazek: 7 Strana: 0397
Povymrznouti, nach einander erfrieren. Us.

242995   Povymykati se Svazek: 2 Strana: 0853
Povymykati se, nach einander heraus- schlüpfen. L.

242996   Povymývati Svazek: 2 Strana: 0853
Povymývati, nach einander auswaschen. L.

242997   Povynadati komu Svazek: 7 Strana: 0397
Povynadati komu = vynadati. Do vša- kových mi p-dal v dlhej kapitole. Orl. XI. 69.

242998   Povynachoditi Svazek: 2 Strana: 0853
Povynachoditi, nach und nach herum- gehend finden.

242999   Povynachoditi co Svazek: 8 Strana: 0306
Povynachoditi co = nalézti. Phľd. 1895. 297.

243000   Povyndati Svazek: 7 Strana: 0397
Povyndati, ein wenig herausnehmen. Šátek z truhly p-la. Us.