180001   Nezametený Svazek: 6 Strana: 1190
Nezametený; -en, a, o, nicht gekehrt Us.

180002   Nezámožnosť, i Svazek: 6 Strana: 1190
Nezámožnosť, i, f., die Mittel-, Ver- mögenslosigkeit. Šus.

180003   Nezámožný Svazek: 6 Strana: 1190
Nezámožný, unbegütert, nicht reich. Us. Pdl.

180004   Nezamračený Svazek: 6 Strana: 1190
Nezamračený; -en, a, o, wolkenlos; nicht finster. Lpř.

180005   Nezamysl Svazek: 6 Strana: 1190
Nezamysl, a, m., os. jm. Tk. Č. 12., Dal. 29., Pal. Rdh. I. 123.

180006   Nezamyslice Svazek: 2 Strana: 0162
Nezamyslice, ves u Sušice. PL., Tk. I. 618., III. 654. Také ves u Prostějova. Mřk.

180007   Nezamyslice Svazek: 6 Strana: 1190
Nezamyslice, dle Budějovice, Nezamy- slitz. Tk. V. 251., Blk. Kfsk. 450., Rk. Sl.

180008   Nezamyšlený Svazek: 10 Strana: 0211
Nezamyšlený, non fictus. V lásce n-né Ev. ol. 60., 121,

180009   Nezaneprázdnění Svazek: 2 Strana: 0162
Nezaneprázdnění, n., Musse, f. V.

180010   Nezaneprázdněný Svazek: 2 Strana: 0162
Nezaneprázdněný, unverhindert. V.

180011   Nezánětlivý Svazek: 10 Strana: 0211
Nezánětlivý hluboký vřed rohovkový, keratitis ulcerosa profunda inflammatoria. Ktt.

180012   Nezaobaleně Svazek: 10 Strana: 0634
Nezaobaleně něco říci. Zl. Pr. XXI. 127.

180013   Nezaopatřený Svazek: 2 Strana: 0162
Nezaopatřený, unversorgt. Má pět n-ných dítek. Us.

180014   Nezápalnosť Svazek: 6 Strana: 1190
Nezápalnosť, i, f., die Unanzündbarkeit. Čs. lk. VI. 397.

180015   Nezápalný Svazek: 2 Strana: 0162
Nezápalný, feuerfest. Rk.

180016   Nezapíraný Svazek: 10 Strana: 0211
Nezapíraný. Zřejmé a n-né porušování zákona. Pokr. 1885. č. 345.

180017   Nezapírati Svazek: 2 Strana: 0162
Nezapírati, vz Zapírati. — JV. aby. Vz Konditional XIV. 7.

180018   Nezaplacení Svazek: 2 Strana: 0162
Nezaplacení, n., die Nichtzahlung. Nz. N. směnky dáti si osvědčiti. Mangels der Zahlung einen Protest leviren. Nz.

180019   Nezaplacený Svazek: 2 Strana: 0162
Nezaplacený, unbezahlt, ausständig. N. dluh, kůň atd. Us.

180020   Nezaplacený Svazek: 9 Strana: 0189
Nezaplacený = zaplacen býti nemohoucí. Toť bude sádlo n-né. Maš. ruk. 48a.

180021   Nezáplata Svazek: 2 Strana: 0162
Nezáplata, y, f., die Nichtzahlung.

180022   Nezáplata Svazek: 10 Strana: 0211
Nezáplata = nezaplacení (žoldu). Aby pro n-tu z pole neutáhli. Arch. XX 253.

180023   Nezáplata J Svazek: 6 Strana: 1190
Nezáplata J. tr.

180024   Nezáplatek Svazek: 2 Strana: 0162
Nezáplatek, tku, m., der Rückstand einer Zahlung, Rest. Nz.

180025   Nezaplatitedlný Svazek: 10 Strana: 0211
Nezaplatitedlný. N. věc. Tbz. V. 6. 354.

180026   Nezaplatiti Svazek: 2 Strana: 0162
Nezaplatiti, nicht bezahlen, im Rück- stande bleiben. Vz Zaplatiti.

180027   Nezaplatně Svazek: 6 Strana: 1190
Nezaplatně = bezplatné. S. N. XI. 74.

180028   Nezaplatný Svazek: 6 Strana: 1190
Nezaplatný = bezplatný. N převážení. S. N. XI. 74.

180029   Nezapnutelný Svazek: 10 Strana: 0211
Nezapnutelný. Kabát napredku n-ný. Sbor. slov. VII. 112.

180030   Nezapocený Svazek: 6 Strana: 1190
Nezapocený; -cen, a, o, nicht verschwitzt. Lpř.

180031   Nezapomeň na mne Svazek: 6 Strana: 1190
Nezapomeň na mne = nezabudka. Mllr. 69.

180032   Nezapomenlivosť Svazek: 2 Strana: 0162
Nezapomenlivosť, i, f., Unvergessenheit, f. Koll.

180033   Nezapomenlivý Svazek: 2 Strana: 0162
Nezapomenlivý, unvergessen.

180034   Nezapomenouti, vz Svazek: 6 Strana: 1190
Nezapomenouti, vz Zapomenouti.

180035   Nezapomenutelně Svazek: 10 Strana: 0634
Nezapomenutelně krásný. Zvon VI. 210.

180036   Nezapomenutelnosť, i Svazek: 2 Strana: 0162
Nezapomenutelnosť, i, f., Unvergesslich- keit.

180037   Nezapomenutelný Svazek: 2 Strana: 0162
Nezapomenutelný, unvergesslich. D.

180038   Nezapomenutý Svazek: 6 Strana: 1190
Nezapomenutý; -ut, a, o, nicht ver- gessen. Lpř.

180039   Nezapomínatelnosť, i Svazek: 2 Strana: 0162
Nezapomínatelnosť, i, f., pamatování, Unvergessenheit, f.

180040   Nezapomínatelný Svazek: 2 Strana: 0162
Nezapomínatelný, nicht vergessend, un- vergesslich. D.

180041   Nezapomněnka Svazek: 2 Strana: 0162
Nezapomněnka, y, ť. = nezabudka. Kamar.

180042   Nezáporný Svazek: 2 Strana: 0162
Nezáporný. N. prospěch, unleugbar; svě- dectví, unleugbares Zeugniss. Pal. Rozp. 383., 154.

180043   Nezáporný Svazek: 6 Strana: 1190
Nezáporný. N. sloveso. Jir.

180044   Nezapověděný Svazek: 2 Strana: 0162
Nezapověděný, unverboten. D.

180045   Nezapřitelnosť Svazek: 2 Strana: 0162
Nezapřitelnosť, i, f., Unleugbarkeit, f.

180046   Nezapřitelný Svazek: 2 Strana: 0162
Nezapřitelný, unleugbar. D.

180047   Nezapuditelný Svazek: 2 Strana: 0162
Nezapuditelný, unvertreibbar. Sedl.

180048   Nezaratovať Svazek: 6 Strana: 1190
Nezaratovať = nezachrániti. Slov.

180049   Nezaraženosť Svazek: 6 Strana: 1190
Nezaraženosť, i, f., die Unerschütter- lichkeit. Lpř.

180050   Nezaražený Svazek: 6 Strana: 1190
Nezaražený; -en, a, o, unerschüttert, unerschrocken, nicht verdutzt.

180051   Nezarmoucený Svazek: 6 Strana: 1190
Nezarmoucený; -en, a, o, unbetrübt. Lpř.

180052   Nezaručený Svazek: 6 Strana: 1190
Nezaručený; en, a, o, unverbürgt. N. zpráva. Us. Pdl.

180053   Nezasetý Svazek: 6 Strana: 1190
Nezasetý, ungesäet. Lpř.

180054   Nezaslechlý Svazek: 2 Strana: 0162
Nezaslechlý, unvernehmlich, nicht ge- hört. D.

180055   Nezáslona Svazek: 2 Strana: 0162
Nezáslona, y, f. V n-ně bude na něho hleděti (bez přikrytí). St. Vz Záslona.

180056   Nezaslouženě Svazek: 6 Strana: 1190
Nezaslouženě, unverdient. Mus. 1880. 159,

180057   Nezasloužený Svazek: 2 Strana: 0162
Nezasloužený. N. trest, unverdient. Us.

180058   Nezasloužilý Svazek: 2 Strana: 0162
Nezasloužilý. N. člověk, (který ničeho nezasloužil). V. Unverdient.

180059   Nezásluha, y Svazek: 6 Strana: 1190
Nezásluha, y, f., Mangel an Verdienst. Šm.

180060   Nezasmálka Svazek: 9 Strana: 0189
Nezasmálka, y, f., os. jm. Nár. sbor. I. 35.

180061   Nezásobenosť Svazek: 10 Strana: 0211
Nezásobenosť, i, f. N. průmyslu. Nár. list. 1904. 121. 17.

180062   Nezásobený Svazek: 6 Strana: 1190
Nezásobený; -en, a, o, mit Vorräthen nicht versorgt. Lpř.

180063   Nezástavně Svazek: 6 Strana: 1190
Nezástavně, unaufhaltsam. Rk.

180064   Nezastrašenosť, i Svazek: 6 Strana: 1190
Nezastrašenosť, i, f., die Unerschrocken- heil. Lpř.

180065   Nezastrašený Svazek: 6 Strana: 1190
Nezastrašený; -en, a, o, nicht erschreckt. Lpř.

180066   Nezastupitelný Svazek: 6 Strana: 1190
Nezastupitelný, nicht vertretbar. Kzl. 210.

180067   Nezasvěcenec Svazek: 2 Strana: 0162
Nezasvěcenec, nce, m., der Laie (in einer Kunst). Rk.

180068   Nezasvěcenec Svazek: 10 Strana: 0211
Nezasvěcenec, nce, m. Čch. Kv. 172.

180069   Nezasvěcený Svazek: 2 Strana: 0162
Nezasvěcený. — v co, uneingeweiht.

180070   Nezatajitelný Svazek: 6 Strana: 1190
Nezatajitelný, nicht verheimlichbar.

180071   Nezatajný Svazek: 6 Strana: 1190
Nezatajný = nezatajitelný.

180072   Nezávadně Svazek: 9 Strana: 0189
Nezávadně někomu něco postoupiti (beze všech závad, povinností). 1512. Arch. XVII. 178.

180073   Nezávadnosť Svazek: 2 Strana: 0162
Nezávadnosť, i, f. Unverfänglichkeit, Un- befangenheit, f.

180074   Nezávadnost Svazek: 6 Strana: 1190
Nezávadnost. Pal. Rdh. III. 283.

180075   Nezávadný Svazek: 2 Strana: 0162
Nezávadný, unbelastet, schuldenfrei. N. statek a svobodný (prostý dluhů atd.). Reš. Slibujem svú čistú vírú paní Anně pětme- cítma hřiven platu ročního ukázati na našich čistých a n-dných dědinách. Tov. 103. — komu. Mlýn svobodný, nikomu nezávadný. Dipl. 1620. — N., nezavadící, čemu nic ne- překáží, svobodný, ungehemmt, ungehindert, anstandlos. Svobodný, nezávadný průjezd a průchod. V. N. spis, řeč, slovo, jednání, chovám. Us. Hý. — N. svědek (nepojatý), unbefangen, unverfänglich, unbedenklich. Zlob.

180076   Nezávaznosť Svazek: 2 Strana: 0162
Nezávaznosť, i, ť. Unverbindlichkeit, f.

180077   Nezávazný Svazek: 2 Strana: 0162
Nezávazný, unverbindlich.

180078   Nezávazný Svazek: 6 Strana: 1190
Nezávazný, belanglos. Dch.

180079   Nezaveľa Svazek: 6 Strana: 1190
Nezaveľa = zanedlouho, in nicht langer Zeit. Slov. Orl. VI. 71. N. najde jedno krý- delko zo včely. Dbš. Sl. pov. I. 265,

180080   Nezáviděný Svazek: 6 Strana: 1190
Nezáviděný; -ěn, a, o, unbeneidet. Lpř.

180081   Nezaviněný Svazek: 6 Strana: 1190
Nezaviněný; -ěn, a, o, unverschuldet. N. zlo, úpadek, neštěstí. Us. Pdi.

180082   Nezavinilosť Svazek: 2 Strana: 0162
Nezavinilosť, i, f., Unschuld, Schuldlosig- keit, f.

180083   Nezavinilý Svazek: 2 Strana: 0162
Nezavinilý, schuldlos. Zlob.

180084   Nezávislosť, nezávisnosť Svazek: 2 Strana: 0162
Nezávislosť, nezávisnosť, i, f., Unab- hängigkeit, f.

180085   Nezávislosť. Nz Svazek: 6 Strana: 1190
Nezávislosť. Nz.

180086   Nezávislý, nezávisný Svazek: 2 Strana: 0162
Nezávislý, nezávisný, soběvolný, unab- hängig. Pal. Radh. III. 202. N-sná obec. Krok. — od čeho. Zalíbení krasocitné n-slé jest od jestoty předmětův. Krok.

180087   Nezávisnosť Svazek: 6 Strana: 1190
Nezávisnosť, vz Nezávislosť. Pal. Rdh. I. 27., III. 256.

180088   Nezávisný, v Svazek: 6 Strana: 1190
Nezávisný, vz Nezávislý. N. od něčí vůle. Pal. Rdh. I. 405.

180089   Nezávistný Svazek: 6 Strana: 1190
Nezávistný, nicht neidisch. Lpř.

180090   Nezavřenec Svazek: 9 Strana: 0453
Nezavřenec, nce, m. Lže jako n. (roz- pustilec ? ?. ). Tbz. V. 158.

180091   Nezavřený Svazek: 2 Strana: 0162
Nezavřený, unverschlossen. Brány ve dne i v noci n-ny budú. BO. N. dobytek. — N., rozpustilý, divoký, ausgelassen, wild. Laje jako n-ná. Štelc. — Ctib., Rvač.

180092   Nezavřený Svazek: 9 Strana: 0189
Nezavřený. Lítá jako n ná (běhá rychle). Hoř. 126.

180093   Nezavřený Svazek: 10 Strana: 0211
Nezavřený. Pili jako n-ní. Zvon IV. 39.

180094   Nezavřený čím Svazek: 6 Strana: 1190
Nezavřený čím: vraty. Lpř.

180095   Nezavříti Svazek: 2 Strana: 0162
Nezavříti, vz Zavříti.

180096   Nezažijnosť,nezažilosť,nezažiteluosť Svazek: 2 Strana: 0162
Nezažijnosť,nezažilosť,nezažiteluosť, i, f., Unverdaulichkeit, f.

180097   Nezažijný, nezažilý, nezažitelný Svazek: 2 Strana: 0162
Nezažijný, nezažilý, nezažitelný, un- verdaulich. N. ovoce. Jg. — Aqu.

180098   Nezažitelka Svazek: 2 Strana: 0162
Nezažitelka, y, f., die Magenruhr. Ja.

180099   Nezažitelný Svazek: 2 Strana: 0162
Nezažitelný = nezáživný.

180100   Nezažití, nezažívání Svazek: 2 Strana: 0162
Nezažití, nezažívání, n., nezáživnosť, i, f. D. Unverdaulichkeit, f.

180101   Nezažitina Svazek: 10 Strana: 0211
Nezažitina, y, f., saburra. N. žaludeční, s. gastrica, sordes gastricae. Ktt.

180102   Nezažitný Svazek: 9 Strana: 0189
Nezažitný = neztravitelný Kachny jikry štik n-né ze sebe vydávají. Fisch. Hosp. 211.

180103   Nezažitosť Svazek: 2 Strana: 0162
Nezažitosť, i, f., vz Zažitosť. Jg.

180104   Nezažitosť Svazek: 10 Strana: 0211
Nezažitosť pokrmů. Kom. Did. 151.

180105   Nezažitý Svazek: 2 Strana: 0162
Nezažitý, unverdauet.

180106   Nezažitý Svazek: 8 Strana: 0236
Nezažitý. N. krmě. Dle Bl. Gr. 320. v ji- stém smyslu šp. m.: nezáživná (které nelze dobře zažiti).

180107   Nezaživačný Svazek: 2 Strana: 0162
Nezaživačný = nezáživný. D.

180108   Nezáživnosť Svazek: 2 Strana: 0162
Nezáživnosť, i, f., Unverdaulichkeit, f. N-stí stonati. Nt. Vz Nezažití.

180109   Nezáživnosť Svazek: 6 Strana: 1190
Nezáživnosť, die Kakositie. Dušnosť při n-sti. asthma dyspepticum. N. látky (učebné). KB. V.

180110   Nezáživnosť Svazek: 10 Strana: 0211
Nezáživnosť, i, f., dyspepsia (počasná, vleklá, chronica, prudká, acuta). Ktt.

180111   Nezáživný Svazek: 2 Strana: 0162
Nezáživný, unverdaulich. Jg.

180112   Nezbabělec Svazek: 10 Strana: 0211
Nezbabělec, lce, m. Msn. Od. 139.

180113   NezBačně Svazek: 9 Strana: 0189
NezBačně. Lačné brucho učí sa n. (ne- rado). Zát. Př. 67b.

180114   Nezbačný Svazek: 6 Strana: 1190
Nezbačný = tarbavý, ungeschickt, lin- kisch. Slov. Zátur., Orl. XI. 69. Cf. Ne-: zbašný.

180115   Nezbadané Svazek: 7 Strana: 1338
Nezbadané = nepozorovaně. Slov.

180116   Nezbadané Svazek: 8 Strana: 0236
Nezbadané = nepozorovaně. Phľd. XII. 720. Zem zaujali ukradomky a n. Phľd. XII. 72. N. vkročila. Ib. 1895. 274.

180117   Nezbádaný; -án Svazek: 6 Strana: 1190
Nezbádaný; -án, a, o, unerforscht. N. cit. Čch. Petrkl. 40., Čch. Bs. 63.

180118   Nezbacha Svazek: 6 Strana: 1190
Nezbacha, y, f. = plevel v obilí. Na jiho- vých. Mor. Brt. L. N. II. 140.

180119   Nezbarvený Svazek: 2 Strana: 0162
Nezbarvený, nebarvený, ungefärbt. -~ N., nelíčený, ungeschmückt. V.

180120   Nezbašný Svazek: 6 Strana: 1190
Nezbašný = nezbačný. Slov. Rr. Sb.

180121   Nezbava, y Svazek: 6 Strana: 1190
Nezbava, y, m. = koho se nelze zbaviti. Brt. D.

180122   Nezbaven Svazek: 2 Strana: 0162
Nezbaven, zastr., neslabý, statný. Jir.

180123   Nezbaven Svazek: 8 Strana: 0236
Nezbaven. Parmenio bieše postaven, po- žitý muž, však nezbaven = nezdržen, ne zazší, ne horší než mladí dříve jmenovaní. AlxV. 1466. (Krok 1893. 7.).

180124   Nezbavětice Svazek: 2 Strana: 0162
Nezbavětice, ves u Rokycan. PL.

180125   Nezbavětice Svazek: 6 Strana: 1190
Nezbavětice, dle Budějovice, Nezbawe- titz. Blk. Kfsk. 279., Rk. Sl.

180126   Nezbeda Svazek: 2 Strana: 0162
Nezbeda, y, m., dle ,Despota'. — N., ne- zbuda, neodbyda = jehož se nelze s krku zbýti. Vz Nezbedný. T. — N., rozpustilý člověk, ein frecher Mensch, Zetterjunge, m., Thunichtgut, m., Zettermädchen, n. Po kom se asi ten n. zvrhl? Sych. Vz Neposeda. — N., nezbedný skutek, Frevel. Po lukách tropil n-dy. Koll.

180127   Nezbeda Svazek: 6 Strana: 1190
Nezbeda. Pro n-du něco udělati = pro forma, na oko. Mor. Bkř. Pro n-du dali sme si naléť. Vck.

180128   Nezbeda Svazek: 8 Strana: 0236
Nezbeda, y, f. — nezbednosť. N-dy ty jsou nového datuma. Phľd. 1895. 361.

180129   Nezbediti Svazek: 2 Strana: 0163
Nezbediti, il, ěni, treiben. Rk.

180130   Nezbedka Svazek: 8 Strana: 0236
Nezbedka, y, f., zaniklá ves na Mor. Mtc. 1896. 117.

180131   Nezbedně Svazek: 2 Strana: 0163
Nezbedně, ungestüm, unbändig. Jel. N. se chovati. Us. — N., neustále, unaufhörlich. N. volati, Ps.

180132   Nezbednice Svazek: 2 Strana: 0163
Nezbednice, e, f., eine Ungestüme. Vz Nezbeda.

180133   Nezbedničiti Svazek: 8 Strana: 0236
Nezbedničiti. Slov. NZ. IV. 508.

180134   Nezbedník Svazek: 2 Strana: 0163
Nezbedník, a, m. = nezbeda. Unruh- stifter, Thunichtgut, Zetterjunge, m.

180135   Nezbednosť Svazek: 2 Strana: 0163
Nezbednosť, i, f., neústupnosť, bujnosť, nevážnosť, svévolnosť, neodbytnosť. Vz Ne- zbeda, Ungestüm, Unfug, m., die Frechheit, Ausgelassenheit, Büberei, Bosheit, Unbän- digkeit, V. N. obyčejův. Jel. N. svou vlastní škodou ztratiti, sich die Hörner ablaufen. D.

180136   Nezbedný Svazek: 2 Strana: 0163
Nezbedný; nezbeden, dna, o. N. vzniklo snad z ne-zbyd-ný, a toto z nezbudný, Gb. Hl. 79., koho zbýti nelze. Kom. Vz y. — N., neústupný, nevhodný, bujný, ungestüm, frech, unbändig, ungezogen, boshaft, aus- gelassen. V. Hrdá a n. manželka. Jel. N. dítě, žádost'. Us. Pyšný žebrák nic nevy- žebře; n-dný pak upominatel promrzalý jest, odehnán bude. Kom. — v čem. By král v zlosti velmi nezbeden. St. skl. N. v prosbě. Boč.

180137   Nezbedný Svazek: 6 Strana: 1190
Nezbedný. Pož. 103., Šf. Strž. II. 164. Jenž bieše velmi n. Umuč. sv. Jiří. Od ne- zbedných k soudu přitaženi bývají. Vš. 123.

180138   Nezbedule Svazek: 6 Strana: 1190
Nezbedule, e, f.= nezbednice. Rk.

180139   Nezběhlosť Svazek: 2 Strana: 0163
Nezběhlosť, i, f., neznalosť, nezkušenost, Unerfahrenheit, f. — v čem: v knihách, Un- belesenheit, f, v právích. D.

180140   Nezběhlý, -le Svazek: 2 Strana: 0163
Nezběhlý, -le. — N., nezkušený, neumělý, unwissend, unerfahren. V. N-hlého jest za- nedbati příhodnost'. Kom. — v čem: v kni- hách, v nějakém jazyku, D., v běhu válečném, V., v umění, v právích. Jg.

180141   Nezbližný Svazek: 10 Strana: 0634
Nezbližný = čemu nelze se blížiti. N. paže. Škod. II. 2 II. 76.

180142   Nezborný Svazek: 6 Strana: 1190
Nezborný, unzerstörbar. N. loď. Jakb, Čch. Bs. 127.

180143   Nezbouřený Svazek: 2 Strana: 0163
Nezbouřený, nicht empöret, aufgewühlt. N. moře. V.

180144   Nezboženství Svazek: 2 Strana: 0163
Nezboženství, n., neblahosť, neštěstí. Kat. 3091.

180145   Nezboží Svazek: 2 Strana: 0163
Nezboží, n., neštěstí, das Unglück. Žalt.Vit.

180146   Nezboží Svazek: 6 Strana: 1190
Nezboží, iníelicitas. Ž. wit. 13. 3. Vz Nesbožie.

180147   Nezbožnosť Svazek: 2 Strana: 0163
Nezbožnosť, i, f., Unfrömmigkeit, f. Štelc.

180148   Nezbožný Svazek: 2 Strana: 0163
Nezbožný, bezbožný, nepobožný, unfromm, gottlos. V. — N., neblahoslavený (zastr.), un- selig. Mm. Sap.

180149   Nezbrojný Svazek: 2 Strana: 0163
Nezbrojný, unbewaffnet. Br., Kom.

180150   Nezbuda Svazek: 10 Strana: 0211
Nezbuda = spánek pevný, z něhož nelze se probuditi. Msn. Od. 194.

180151   Nezbudně Svazek: 10 Strana: 0211
Nezbudně zasnouti. Msn. Od. 194.

180152   Nezbydlivosť Svazek: 2 Strana: 0163
Nezbydlivosť, i, f., neschopnosť k oplo- zování. Rostl. Vz Nezbytí.

180153   Nezbytečný Svazek: 6 Strana: 1190
Nezbytečný, unentbehrlich. Us. Šm.

180154   Nezbyti Svazek: 2 Strana: 0163
Nezbyti = minouti, Kat. 611.; 2. nepo- zůstati. Kat. 1776.

180155   Nezbytí Svazek: 2 Strana: 0163
Nezbytí, n., keine Rettung, Ausweg, Un- vermeidlichkeit, f. Vida n., utekl. V. Měšťané vidouce n. pustili ho do města. V. Vidouce n. za milosť prosili. Plác. Vida, že n., prosil za milosť. Bs. — N. = nesbytí, neobcování. Žena, rozvedená pro n., věna netratí. Brikc.

180156   Nezbyti čeho Svazek: 6 Strana: 1190
Nezbyti čeho: pomsty. Hus I. 162.

180157   Nezbytně Svazek: 6 Strana: 1190
Nezbytně, unabwendbar, unabweisbar, unvermeidlich. Dch. Toho jest nezbytně třeba. Us. Pdl.

180158   Nezbytnost Svazek: 6 Strana: 1190
Nezbytnost'. Nz.

180159   Nezbytnost', i Svazek: 2 Strana: 0163
Nezbytnost', i, f., Unvermeidlichkeit, Un- abweisbarkeit, f.

180160   Nezbytný Svazek: 2 Strana: 0163
Nezbytný, jehož nelze zbýti, unabwend- bar, unabweisbar, unvermeidlich. N. důvody. Dch. — Plk., Mest. bož. To je n. člověk. Us.

180161   Nezbytný Svazek: 6 Strana: 1190
Nezbytný, unerlässlich, unausweichlich. N. doplněk, podmínka, Us. Pdl., bídy, Msn. Or. 150., rýma. Us. Rgl. K jedné příčině poukázati nám n-tno. KB. III.

180162   Nezbytý Svazek: 2 Strana: 0163
Nezbytý = nezbytný. Věrná láska n-tý host. Č. 239.

180163   Nezbývat' se Svazek: 8 Strana: 0236
Nezbývat' se = nepříti se. Brušp. Hledí- ková.

180164   Nezceněný Svazek: 10 Strana: 0211
Nezceněný. Msn. II. 4.

180165   Nezcenitelný Svazek: 6 Strana: 1190
Nezcenitelný, unqualificirbar. Dch.

180166   Nezcestný Svazek: 2 Strana: 0163
Nezcestný, unwegsam. Zlob. Vz Nescestný.

180167   Nezciloženosť Svazek: 10 Strana: 0211
Nezciloženosť, i, f. Přirození miluje ne- smíšenosť a čistou n. i ve vokálech Koll. v Kroku I. c. 34.

180168   Nezcizený. N Svazek: 6 Strana: 1190
Nezcizený. N. národ (svůj), nicht ent- fremdet. Koll. III. 114.

180169   Nezcizitelnost Svazek: 10 Strana: 0634
Nezcizitelnost', i, f. N. statku. Cel. Priv. I. 676.

180170   Nezcizitelný Svazek: 6 Strana: 1191
Nezcizitelný, unentfremdbar. N. statek rodinný, das Fideikommiss. Sl. les.

180171   Nezcizitelný Svazek: 9 Strana: 0189
Nezcizitelný. N. právo. Pal. Pam. 605.

180172   Nezčeřený Svazek: 6 Strana: 1191
Nezčeřený; -en, a, o, nicht aufgekräuselt. N. voda. Nrd. Blld. 17.

180173   Nezčesaný Svazek: 2 Strana: 0163
Nezčesaný, ungekämmt. N. vlasy. V.

180174   Nezčetný Svazek: 2 Strana: 0163
Nezčetný, unzählig. Us. Dch.

180175   Nezčíslný, nezčislný Svazek: 2 Strana: 0163
Nezčíslný, nezčislný, nesčíslný, bezpo- četný, unzählig. N. počet. — Br., Kom.

180176   Nezčíslý Svazek: 9 Strana: 0189
Nezčíslý = nezčíslný. Pal.

180177   Nezda Svazek: 8 Strana: 0236
Nezda. N. tento jest, jenž sedával žebře (zdali není to ten); N. (není-liž) psáno jest v zákoně vašem; N. ty z Galileo jsi?; N. mu- sil trpěti Kristus?; N. (zdali) můž slepý sle- pého vésti?; Kto z vás otce prosí chleba, ne- zda-li (zdali) jemu dá kámen? Ev. vid. 65., 74., 75., 78., 95., 87.

180178   Nezda-li Svazek: 10 Strana: 0211
Nezda-li. Jan žádá naučen býti, n. jeho mohl prázden býti; Žádám naučen býti, n. tu svú žalobu má potvrditi dvěma prsty. NB. č. 41., 60., 285.

180179   Nezdajný Svazek: 6 Strana: 1191
Nezdajný, unscheinbar. Slov. Ssk.

180180   Nezdali Svazek: 6 Strana: 1191
Nezdali = zdali ne. Ptal sa, n-liž on tam půjde. Mor. Brt. L. N. II. 64. - Sš.

180181   Nezdánlivý Svazek: 6 Strana: 1191
Nezdánlivý = nepodobný, unscheinlich. Šm.

180182   Nezdar Svazek: 2 Strana: 0163
Nezdar, u, m., das Misslingen, die Er- folglosigkeit, das Fiasko. Dch.

180183   Nezdar Svazek: 6 Strana: 1191
Nezdar, der Misserfolg. Dch.

180184   Nezdar Svazek: 9 Strana: 0189
Nezdar. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 211. nn., 146. nn., 378b., XII. 7. Sr. Zdar.

180185   Nezdara Svazek: 2 Strana: 0163
Nezdara, y, f., nerůdá. — N., y, m., ne- vrhlec.

180186   Nezdara Svazek: 8 Strana: 0236
Nezdara, y, f. Cim většo n., tim většo vy- dara. Slez. Nov. Př. 156.

180187   Nezdárnice Svazek: 2 Strana: 0163
Nezdárnice, e, f., eine Ungerathene. Rk.

180188   Nezdárník Svazek: 2 Strana: 0163
Nezdárník, a, m., ein ungerathener Mensch. Jg.

180189   Nezdárnosť Svazek: 2 Strana: 0163
Nezdárnosť, i, f., neslicnosť, nepodarilost, Ungestaltheit, Abartung, f. N. těla, V., při- rozená n. k manželství. Plk. Pro svou n. nehodí se k ničemu, leč červům za potravu. Sych. — Jg.

180190   Nezdárný, nepodařilý, nezdařilý, vy- rodilý Svazek: 2 Strana: 0163
Nezdárný, nepodařilý, nezdařilý, vy- rodilý, abartig, entartet, ungerathen. V. N. vtip, syn, V., věk. Scip. N-nou cizozemštinou jazyk przniti. Gníd. — N., zdaru nemající, fehlgeschlagen, vereitelt. V protivných a ne- zdárných věcech aby si nezoufali. Smrž.

180191   Nezdař Svazek: 7 Strana: 1338
Nezdař, e, f. = nezdařilé obilí, ovoce. U Kojetína. Wrch.

180192   Nezdařenec Svazek: 2 Strana: 0163
Nezdařenec, nce, m., nezdárník. Na Slov.

180193   Nezdaření Svazek: 2 Strana: 0163
Nezdaření, n., die Ausartung, Abartung. Jg-

180194   Nezdaření Svazek: 6 Strana: 1191
Nezdaření, das Missüngen. Lpř.

180195   Nezdařený Svazek: 6 Strana: 1191
Nezdařený; -en, a, o, ungerathen. N. výprava. J. Lpř.

180196   Nezdařil Svazek: 6 Strana: 1191
Nezdařil, a, m., os. jm. Vck., Šd.

180197   Nezdařile Svazek: 2 Strana: 0163
Nezdařile, ungerathen, schlecht. Krab.

180198   Nezdařilec Svazek: 8 Strana: 0236
Nezdařilec, lce, m. Jg. (Z1. Jg. 38.).

180199   Nezdařilosť Svazek: 2 Strana: 0163
Nezdařilosť, i, f., Ungerathenheit, Ab- artung, Ausartung, Entartung, f. Jg. — Ne- zdařilý, nepodařilý, nezvedený, nezdárný, ungerathen, entartet, abartig. Ň. potomstvo, dítě. Jg.

180200   Nezdařilý Svazek: 6 Strana: 1191
Nezdařilý, misslungen. N. výprava. J. Lpř.

180201   Nezdařiti se Svazek: 2 Strana: 0163
Nezdařiti se, il, ení, aus-, abarten; fehl- schlagen, nicht gelingen. Rk.

180202   Nezdašov Svazek: 2 Strana: 0163
Nezdašov = Neznašov.

180203   Nezdašov Svazek: 6 Strana: 1191
Nezdašov, a, m., vz Neznašov, Rk. Sl.

180204   Nezdáti se Svazek: 6 Strana: 1191
Nezdáti se. Tuším sa ti, milý, moja láska nezdá (pravdivá a p.)? Sl. ps. 28.

180205   Nezdáti se Svazek: 10 Strana: 0211
Nezdáti se, displicere. Nezdá se mi, by mu to dal. Hrad. 101.

180206   Nezdatný Svazek: 6 Strana: 1191
Nezdatný, untüchtig. Tělo k práci n-né. Kos.

180207   Nezdavený Svazek: 8 Strana: 0236
Nezdavený. Aby n-né a neřádné lidi (v dě- dině) netrpěli. 1597. Mtc, 1894. 150.

180208   Nezdebule Svazek: 2 Strana: 0163
Nezdebule, e, f., nezbedná ženská. Us. u Hradce.

180209   Nezdechnouti Svazek: 6 Strana: 1191
Nezdechnouti, nicht krepiren. — nač = nevzpomenouti. Ani jsem na to n-chl! Us.

180210   Nezdělaný Svazek: 2 Strana: 0163
Nezdělaný, unbearbeitet. N. rolí, V., pole.

180211   Nezdělatelný Svazek: 6 Strana: 1191
Nezdělatelný, schwer zu bearbeiten. Pole n. Us.

180212   Nezdělný Svazek: 6 Strana: 1191
Nezdělný = nezdělatelný. Země tvrdá a n. Us.

180213   Nezděnice Svazek: 2 Strana: 0163
Nezděnice, ves u Uher. Brodu na Mor. PL.

180214   Nezděnice Svazek: 6 Strana: 1191
Nezděnice, Nezdenitz. NB. Té. 72.

180215   Nezděsiti Svazek: 6 Strana: 1191
Nezděsiti, nicht schrecken. Národ to n-lo. Pcht.

180216   Nezdice Svazek: 2 Strana: 0163
Nezdice, ves a) u Votic, b) u Sušice, c) v Chebsku (Nesnitz). PL.

180217   Nezdice Svazek: 6 Strana: 1191
Nezdice, Nezditz. — N. Horní a Dolní, Ober-, Unier-Nesditz, vsi u Přeštic. Blk. Kfsk. 49., 587., Rk. Sl.

180218   Nezdín Svazek: 6 Strana: 1191
Nezdín, a, m., Nesdin, ves u Ledče. Blk. Kfsk. 691., Rk. Sl.

180219   Nezdoba Svazek: 2 Strana: 0163
Nezdoba, y, f., na Slov. = nezbeda; hluk, Lärm, m. Plk. — Dobře, že to máš pryč, dělalo by ti to v krku n-u (sliz). Us. v Do- brušce. Vk. — N., ostuda. Dělati n-du. Us, Sml.

180220   Nezdoba Svazek: 6 Strana: 1191
Nezdoba = neplecha. Dělá jen samou n-bu. Us. U Rychn. Vk. Kluk páchá n-bu. Mor. Knrz. Cf. Znachor. — N. = neřád, zhyd, der Schmutz, das Ungeziefer. Vz Hmyz. Mor. Brt. Je plný nezdoby. Mor. Šd. — N. = plevel v obilí. Val. Brt., Vck. — N-by = pole na Vsacku. Vck. — N , y, m. = nezdobník.

180221   Nezdobiti Svazek: 2 Strana: 0163
Nezdobiti, il, en, ení, lärmen, Muthwillen treiben; neřáditi, Mist, Unrath machen. Na Slov.

180222   Nezdobizna Svazek: 6 Strana: 1191
Nezdobizna, y, f., der Frevel, Muthwille. Šm.

180223   Nezdobnice Svazek: 6 Strana: 1191
Nezdobnice, e, f., die Unflätherin; un- ruhiges Weib. Bern.

180224   Nezdobník Svazek: 2 Strana: 0163
Nezdobník, a, m. — nezdoba. Plk.

180225   Nezdobník Svazek: 6 Strana: 1191
Nezdobník, der Unfugtreiber. N. Hlsk. VII. 222.

180226   Nezdobnosť Svazek: 2 Strana: 0163
Nezdobnosť, i, f., nezdoba, Unzierlichkeit, f. Jg.

180227   Nezdobný Svazek: 2 Strana: 0163
Nezdobný, unzierlich, unschicklich. N. čin. Cat.

180228   Nezdolaťelný Svazek: 6 Strana: 1191
Nezdolaťelný, unbezwingbar. N. ruce. Man.

180229   Nezdolatelný. N Svazek: 10 Strana: 0211
Nezdolatelný. N. moc, krev. Msn. II. 131., Škd. Od. 182., Tbz. V. 1. 343.

180230   Nezdolnost Svazek: 6 Strana: 1191
Nezdolnost, i, f„ die Unbezwingbarkeit, Unbeugsamktit. Svtz. 1880. N. vůle. Kká. K sl. j. 68.

180231   Nezdolný Svazek: 6 Strana: 1191
Nezdolný, unbezwinglich, unbezwingbar, unbeugsam, nezdolatelný. N. moc, Dch.,Šmb. S. II. 112., sila, Čch. Mch. 7., touha, Kká., půvab básně, Dk. Kal. 78., tvrze velhor, Exc, pud, myšlénka, Nrd , vůle. Us.

180232   Nezdomácnělosť Svazek: 7 Strana: 1338
Nezdomácnělosť, i, f. Nár. listy.

180233   Nezdráhavý Svazek: 6 Strana: 1191
Nezdráhavý, sich nicht weigernd. Dch.

180234   Nezdralý Svazek: 10 Strana: 0211
Nezdralý = nezralý. Slez. Vyhl. II. 276.

180235   Nezdravěti Svazek: 2 Strana: 0163
Nezdravěti, ěl, ění, krank werden. Měst. bož. I. 247.

180236   Nezdraví Svazek: 2 Strana: 0163
Nezdraví, n., nedostatek zdraví, nemoc. Ungesundheit, Unpässlichkeit. N. těla, ducha. V. N. zdrželivostí a odpočinutím hojí se. Kom.

180237   Nezdraví Svazek: 6 Strana: 1191
Nezdraví. V u. upadnouti. Št. Kn. š. 184.

180238   Nezdraviny Svazek: 2 Strana: 0163
Nezdraviny, pl., f., etwas ungesundes, schädliches. Ros.

180239   Nezdravistý Svazek: 6 Strana: 1191
Nezdravistý = nezdravý. Slov. Hdž. Šlb. 83.

180240   Nezdravota Svazek: 2 Strana: 0163
Nezdravota, y, f., etwas ungesundes, D. To jest učiněná n-ta. Us. Rs.

180241   Nezdravotisko Svazek: 10 Strana: 0211
Nezdravotisko, a, n. Taková zima je n. (nezdravá věc). Val. Čes. 1. XII. 274.

180242   Nezdravotnosť Svazek: 10 Strana: 0211
Nezdravotnosť, i, f, ungesunde Beschaf- fenheit. N. vody. Čes. 1. XIV. 82.

180243   Nezdravotný Svazek: 6 Strana: 1191
Nezdravotný, sanitätswidrig. Dch.

180244   Nezdravý Svazek: 2 Strana: 0163
Nezdravý; nezdráv, a, o; chorobný, unge- sund, krank. Nezdravého těla býti, n-ého rozumu. V. — na čem: na těle, na mysli. V. — N., k zdraví nesloužící, ungesund. N. povětří. D.— N. učení. Co vhod, dobro; co příliš, nezdrávo. Prov. — Jg.

180245   Nezdravý Svazek: 8 Strana: 0236
Nezdravý. Bola na smrť nezdravá. Phľd. 1895. 390.

180246   Nezdrobnělý Svazek: 6 Strana: 1191
Nezdrobnělý, nicht verkleinert. N. pojmy. Dk. Aesth. 40.

180247   Nezdržalý Svazek: 8 Strana: 0236
Nezdržalý = nezdrželý. 1457. Hoš. exc.

180248   Nezdrželivost Svazek: 2 Strana: 0163
Nezdrželivost', i, f., die Unenthaltsamkeit, Us.

180249   Nezdrželivý Svazek: 2 Strana: 0163
Nezdrželivý, nemírný, unenthaltsam. MP. 348.

180250   Nezdrželý Svazek: 9 Strana: 0189
Nezdrželý. Jakož na lidi nezdrželé pánům svým náleží. Arch. XVI. 193.

180251   Nezdržení Svazek: 6 Strana: 1191
Nezdržení. Ač by které škody pro n. věcí svrchu psaných vzali, die Nichtein- haltung. Tov. 161.

180252   Nezdržev Svazek: 6 Strana: 1191
Nezdržev, žve, f.?, Nezdržew, ves u Ka- sejovic. Rk. Sl.

180253   Nezdřev Svazek: 9 Strana: 0189
Nezdřev, a, m., bývalá tvrz na Lnářsku. Sdl. Hr. XI. 265.

180254   Nezdůvodněnosť Svazek: 10 Strana: 0211
Nezdůvodněnosť děje. Mus. 1904. 55.

180255   Nezdůvodněný Svazek: 6 Strana: 1191
Nezdůvodněný; -ěn, a, o, unbegründet. Dk.

180256   Nezdvižný Svazek: 6 Strana: 1191
Nezdvižný, unerhebbar. N. jmění. Stat. př. kn. 1877. 82.

180257   Nezdvorný Svazek: 2 Strana: 0164
Nezdvorný = nezdvořilý. Zlob.

180258   Nezdvořácký Svazek: 2 Strana: 0163
Nezdvořácký, nezdvořilý, hrubý, grob, unhöflich. Jg.

180259   Nezdvořáctví Svazek: 2 Strana: 0164
Nezdvořáctví, n., die Unhöflichkeit. Rk.

180260   Nezdvořačka Svazek: 2 Strana: 0164
Nezdvořačka, y, f., eine grobe weibliche Person. Jg.

180261   Nezdvořák Svazek: 2 Strana: 0164
Nezdvořák, a, m., Grobian, m. D.

180262   Nezdvořák Svazek: 9 Strana: 0189
Nezdvořák, a, m. Hosta chlebem, n-ka uvítej holí. Hrub. 39.

180263   Nezdvořile Svazek: 2 Strana: 0164
Nezdvořile, grob, unhöflich. Jg.

180264   Nezdvořilee Svazek: 2 Strana: 0164
Nezdvořilee, lce, m. = nezdvořák.

180265   Nezdvořilosť Svazek: 2 Strana: 0164
Nezdvořilosť, i, f., hrubosť, Unhöflichkeit, Grobheit, f. V. N. mrzutým grobianstvím páchne. Kom.

180266   Nezdvořilý Svazek: 2 Strana: 0164
Nezdvořilý, hrubý, nemravný, unhöflich, grob. V. N. žert. D. Chechtati se, n-lá věc jest. Kom. Kratochvilní žertové zdvořilým sluší. Kom. — ke komu, naproti komu. On k nám, naproti nám byl n-lý. Us.

180267   Nezejkovaný Svazek: 6 Strana: 1191
Nezejkovaný; -án, a, o nevroubkovaný. Presl.

180268   Nezelený Svazek: 6 Strana: 1191
Nezelený, nicht grün. N. rostliny. SP. II. 98.

180269   Nezeman Svazek: 2 Strana: 0164
Nezeman, a, m., ein Unadelicher. Vz Ne. Jg.

180270   Nezemdlený Svazek: 2 Strana: 0164
Nezemdlený, nicht ermüdet, nicht müde. Us.

180271   Nezemský Svazek: 6 Strana: 1191
Nezemský, nicht irdisch. Šm.

180272   Nezemský Svazek: 9 Strana: 0189
Nezemský svit. Vrch. Rob. 19.

180273   Nězenec Svazek: 10 Strana: 0211
Nězenec, nce, m. = prst. Vz Mazač.

180274   Nezespání Svazek: 6 Strana: 1191
Nezespání, n. = nevyspání. Št, Kn. š. 225.

180275   Nezevný Svazek: 10 Strana: 0211
Nezevný. Výb Pel. 1. 5. 4. Vz Nezívný.

180276   Nezez Svazek: 8 Strana: 0236
Nezez, a, m., hora v Nitran. Phľd. XII. 74., 427.

180277   Nezfalšovaný Svazek: 2 Strana: 0164
Nezfalšovaný, unverfälscht. Vz Falešný. V.

180278   Nezflekovaný Svazek: 2 Strana: 0164
Nezflekovaný, V., z něm. šp. m.: nepo- skvrněný.

180279   Nezhasijící Svazek: 10 Strana: 0211
Nezhasijící = neshasitelný, inextingui- bilis. N. světlosť. Pat. Jer. 62. 8.

180280   Nezhasilý Svazek: 6 Strana: 1191
Nezhasilý = nezhasittlný, inextinquibüis. Zrcd. 6. a.

180281   Nezhasilý Svazek: 10 Strana: 0211
Nezhasilý = nezhasitelný. Po lodi se rozlil n. žár (oheň). Msn. II. 289.

180282   Nezhasitelný Svazek: 6 Strana: 1191
Nezhasitelný, unlöschbar. Vz Nezhasilý.

180283   Nezhladitelný Svazek: 2 Strana: 0164
Nezhladitelný, unauslöschbar. Dch.

180284   Nezhleda Svazek: 2 Strana: 0164
Nezhleda, y, f., ošklivá osoba, eine häss- liche Person. Us.

180285   Nezhlednosť Svazek: 2 Strana: 0164
Nezhlednosť, nezhlídnosť, i, f., nepatr- nosť, Unansehnlichkeit, f. Jg.

180286   Nezhledný Svazek: 8 Strana: 0236
Nezhledný. N. síň. Vrch. Rol. XLIII. 50.

180287   Nezhledný, nezhlídný Svazek: 2 Strana: 0164
Nezhledný, nezhlídný, nepatrný, un- scheinbar, unansehnlich. N. člověk. D.

180288   Nezhlídný Svazek: 6 Strana: 1191
Nezhlídný, vz Nezhledný. — N., unab- sehbar. Dch.

180289   Nezhoda Svazek: 7 Strana: 1338
Nezhoda = neshoda. Kom. Lab. 25.

180290   Nezhoj Svazek: 6 Strana: 1191
Nezhoj, e, m., der Knacks, unheilbare körperliche Schaden. Šm.

180291   Nezhojitelně Svazek: 6 Strana: 1191
Nezhojitelně, unheilbar. Us. Lpř.

180292   Nezhojitelnosť Svazek: 2 Strana: 0164
Nezhojitelnosť, i, f., Unheilbarkeit, f. Us.

180293   Nezhojitelný Svazek: 2 Strana: 0164
Nezhojitelný, unheilbar. N. nemoc. V. Hospodin nezhojitelnou nemocí ho ranil. Br.

180294   Nezhojný Svazek: 6 Strana: 1191
Nezhojný = nezhojitelný. Rk,

180295   Nezhola Svazek: 6 Strana: 1191
Nezhola, nicht ganz. Sm.

180296   Nezhostný Svazek: 2 Strana: 0164
Nezhostný, den man nicht los werden kann. N. host. Koll.

180297   Nezhotovený Svazek: 2 Strana: 0164
Nezhotovený, unvorbereitet. N. reci (voj- sko). Cyr. N. šat, nicht fertig gemacht.

180298   Nezhrožený Svazek: 2 Strana: 0164
Nezhrožený, unerschrocken. Č.

180299   Nezhubený Svazek: 6 Strana: 1191
Nezhubený; -en, a, o, nicht vernichtet. Lpř.

180300   Nezhubitelnosť Svazek: 6 Strana: 1191
Nezhubitelnosť, i, f., die Unverwüst- lichkeit, Lpř.

180301   Nezhubjtelný Svazek: 6 Strana: 1191
Nezhubjtelný, unverwüstlich. Lpř.

180302   Nězhudný Svazek: 6 Strana: 1191
Nězhudný (nezhodný) = kdo se nemůže s jiným shodnouti. Laš. Brt. D. 236.

180303   Nezhybný Svazek: 6 Strana: 1191
Nezhybný = nešikovný. Laš. Brt. D. 236.

180304   Nezhynulý Svazek: 6 Strana: 1191
Nezhynulý, nicht zu Grunde gegangen. Dk.

180305   Nezchočený. N Svazek: 10 Strana: 0211
Nezchočený. N. klisna. Msn. II. 419. (nezkrocený).

180306   Nezider Svazek: 2 Strana: 0164
Nezider, dra, m., Neusiedel am See, mě. v Uhřích. Vz S. N. Neziderské jezero, Neu- siedlersee, tamtéž. Vz S. N.

180307   Nezíraný Svazek: 10 Strana: 0211
Nezíraný. Tolik kouzel n-ných (neví- daných). Nár. list. 1897. č 317.

180308   Nezírno Svazek: 6 Strana: 1191
Nezírno. Do n-na, bis ins Unüberseh- bare. Nár. listy.

180309   Nezískati Svazek: 6 Strana: 1191
Nezískati, vz Získati.

180310   Neziskovný Svazek: 2 Strana: 0164
Neziskovný, unbestechbar. Zlob.

180311   Nezištně Svazek: 2 Strana: 0164
Nezištně pracovati, uneigennützig. Jg. —

180312   Nezištník Svazek: 10 Strana: 0211
Nezištník, a, m. Tbz. III. 1. 194.

180313   Nezištnosť Svazek: 2 Strana: 0164
Nezištnosť, i, í., Uneigennützigkeit, f. D.

180314   Nezištný Svazek: 2 Strana: 0164
Nezištný, uneigennützig. V.

180315   Nezíven Svazek: 10 Strana: 0211
Nezíven, vna, o, vz Nezjevný. Ev. ol. (Mš).

180316   Nezivný Svazek: 6 Strana: 1191
Nezivný = nezěvný = nezjevný, zastr. Gb.

180317   Nezjadovný Svazek: 10 Strana: 0211
Nezjadovný, inscrutabilis, nevyzkouma- telný. Srdce lidské n-né. Pror. Jer. 17. 9. (List. fil. 1882. 119)

180318   Nezjednalý. N Svazek: 10 Strana: 0211
Nezjednalý. N. ustanovení. Chč. Olom. 158a.

180319   Nezjednodušitelný Svazek: 6 Strana: 1191
Nezjednodušitelný, unvereinfachbar. Nz.

180320   Nezjekov Svazek: 6 Strana: 1191
Nezjekov, a, m., ves. Arch. I. 529.

180321   Nezjevený Svazek: 6 Strana: 1191
Nezjevený; -en, a, o, nicht offenbart, n. entdeckt, unbekannt. Dch.

180322   Nezjevi Svazek: 2 Strana: 0164
Nezjevi = nezjevil, a, o. Kat.

180323   Nezjevitelný Svazek: 6 Strana: 1191
Nezjevitelný, nicht zu offenbaren. Lpř.

180324   Nezjevnosť Svazek: 6 Strana: 1191
Nezjevnosť, i, f., die Undeutlichkeit, Un- klarheit.

180325   Nezjevný Svazek: 2 Strana: 0164
Nezjevný, tajný, nicht offenbar, geheim. V. N. nepřítel. Us.

180326   Nezkalený Svazek: 2 Strana: 0164
Nezkalený, ungetrübt, heiter. N. mysl. Bož. Něm.

180327   Nezkalený Svazek: 6 Strana: 1191
Nezkalený, immaculatus. Ž. wir. 100. 2. — čím. Mysl vášni n-ná. Mus. 1880. 470.

180328   Nezkalený Svazek: 9 Strana: 0189
Nezkalený, immaculatus. Vz Ž. pod. Pat. 171.

180329   Nezkalitelný Svazek: 6 Strana: 1191
Nezkalitelný, nicht trübbar. Schlz.

180330   Nezkáraný Svazek: 6 Strana: 1191
Nezkáraný, ungezogen. Šm.

180331   Nezkázaný Svazek: 7 Strana: 1338
Nezkázaný = nekázaný. N. žádosť. Chč. m. s. III. 55.

180332   Nezkázati Svazek: 6 Strana: 1191
Nezkázati = neříci. Sv. ruk. An. 42.

180333   Nezkazitelnosť Svazek: 2 Strana: 0164
Nezkazitelnosť, i, f., Unzerstörbarkeit, f.

180334   Nezkazitelný Svazek: 2 Strana: 0164
Nezkazitelný, unverderblich, unzerstör- bar.

180335   Nezkaženosť Svazek: 2 Strana: 0164
Nezkaženosť, i, f., Unverdorbenheit, f. Us.

180336   Nezkažený Svazek: 2 Strana: 0164
Nezkažený, unverdorben. N. srdce. Bož. Něm.

180337   Nezklamaně Svazek: 10 Strana: 0211
Nezklamaně = neklamně, neomylně. Chč. S. II. 193a.

180338   Nezkojený Svazek: 6 Strana: 1191
Nezkojený, unbefriedigt. N. touha. Us. Pdl.

180339   Nezkonalý Svazek: 6 Strana: 1191
Nezkonalý, unendlich. Šm.

180340   Nezkontrolovatelný Svazek: 10 Strana: 0211
Nezkontrolovatelný stav papírů (cen- ných). Nár. list. 1903. c. 131. 9.

180341   Nezkoumaný Svazek: 6 Strana: 1191
Nezkoumaný; -án, a, o, ungeprüft. Lpř.

180342   Nezkoušený Svazek: 6 Strana: 1191
Nezkoušený; -en, a, o, ungeprüft. Lpř.

180343   Nezkrácený Svazek: 6 Strana: 1191
Nezkrácený; -en, a, o, unverkürzt. Vlč. N. věta, souvětí. Mus. 1880. 315., 317.

180344   Nezkrašlovaný. N Svazek: 10 Strana: 0211
Nezkrašlovaný. N. podstata věci. Zvon III. 391.

180345   Nezkrocenost Svazek: 6 Strana: 1191
Nezkrocenost', i, f., die Unbändigkeit, Ungezähmtheit. Us. Šm.

180346   Nezkrocený Svazek: 2 Strana: 0164
Nezkrocený; -cen, a, o, divoký,ungezähmt, unbändig. N. kůň.

180347   Nezkrotitelný Svazek: 6 Strana: 1191
Nezkrotitelný, unzähmbar. N. touha. Us. Pdl.

180348   Nezkrotnosť Svazek: 9 Strana: 0189
Nezkrotnosť, i, f. N. sebecitu. Nár. list. 1898. č. 83.

180349   Nezkrotný Svazek: 2 Strana: 0164
Nezkrotný, unzähmbar.

180350   Nezkroucený Svazek: 6 Strana: 1191
Nezkroucený; -en, a, o, nicht verdreht. Vrch.

180351   Nezkříšený Svazek: 2 Strana: 0164
Nezkříšený, nicht aufgeweckt. — N., náramný, namenlos, ungeheuer. N. muka. D. N. peníz, ein Heidengeld. Dch.

180352   Nezkus Svazek: 6 Strana: 1191
Nezkus, a, ra., der Unerfahrene. Sm.

180353   Nezkusily Svazek: 6 Strana: 1191
Nezkusily, unerfahren. Lpř.

180354   Nezkusiti Svazek: 2 Strana: 0164
Nezkusiti. Vz Zkusiti. — Kdo nic ne- zkusil, nic neví. Č. Kdo nezkusil, nevěří. Vz Chudý. Lb.

180355   Nezkušeně Svazek: 6 Strana: 1191
Nezkušeně, unerfahren. N. jednati. Us.

180356   Nezkušenec Svazek: 9 Strana: 0453
Nezkušenec, nce, m. Tbz. IV. 2. 85., 238.

180357   Nezkušenosť Svazek: 2 Strana: 0164
Nezkušenosť, i, f., nezběhlosť, Unerfahren- heit, Unwissenheit, f. V. — v něčem. Jg.

180358   Nezkušený Svazek: 2 Strana: 0164
Nezkušený, nevědomý, neumělý, nezběhlý, unerfahren. V. N. voják. V. Nezkušeného jest zanedbávati příhodnost'. Kom. — N., čeho není zkušeno, unprobirt, unversucht. Us.

180359   Nezkušený v čem: ve Svazek: 6 Strana: 1191
Nezkušený v čem: ve zlém. Lpř. Si. I. 71.

180360   Nezkvašený Svazek: 6 Strana: 1191
Nezkvašený cukr. KP.

180361   Nezkvušenec Svazek: 2 Strana: 0164
Nezkvušenec, nce, n., ein Unerfahrener. Us.

180362   Nezkynutý Svazek: 2 Strana: 0164
Nezkynutý, ungegohren. N. těsto. Us. N. pivo, na Slov. = neukysané. Tabl.

180363   Nezlámalý Svazek: 2 Strana: 0164
Nezlámalý = nezlomný. Lex. vet.

180364   Nezlámavosť Svazek: 2 Strana: 0164
Nezlámavosť, i, f., nezlomnosť, Unzer- brechlichkeit, f.

180365   Nezlámavý Svazek: 2 Strana: 0164
Nezlámavý, nezlomný, unzerbrechlich. Plk.

180366   Nezle Svazek: 10 Strana: 0211
Nezle = dobře. Baw. Ar. v. 1900.

180367   Nezléčitelný Svazek: 6 Strana: 1192
Nezléčitelný, unheilbar. N. nemoc. Us. !

180368   Nezlehčenosť, i Svazek: 6 Strana: 1192
Nezlehčenosť, i, f., die Unverfälschtheit. Šp.

180369   Nezlehčený Svazek: 6 Strana: 1192
Nezlehčený; -en, a, o, unverfälscht. Sp.

180370   Nezlekaný Svazek: 6 Strana: 1192
Nezlekaný; -án, a, o, unerschreckt. Dch.

180371   Nezlepiti se čím Svazek: 6 Strana: 1192
Nezlepiti se čím, sich mit etwas nicht besudeln. Jako v smole rozplulé miešejíc rukú nesnadno n. se jí. Št. Kn. š. 67.

180372   Nezlepšitelnosť Svazek: 2 Strana: 0164
Nezlepšitelnosť, i, f., Unverbesserlich- keit, f. Jg. — Nezlepšitelný, unverbesser- lich. D.

180373   Nezletilec Svazek: 2 Strana: 0164
Nezletilec, lce, m., nezletilý, ein Minder- jähriger. Trest. zák.

180374   Nezletilosť Svazek: 2 Strana: 0164
Nezletilosť, i, f., die Minorennität, Minder- jährigkeit, Unmündigkeit, jest stav člověka toho, který ještě nedošel let právních k zle- tilosti potřebných. Vz více v S. N. — Ne- zletilý, let nemající, nedospělý, let 14 ne- došlý, V., nyní let 24 nemající, unmündig, unmannbar, minderjährig. N-lým léta dávají. Har. N-lí když dorostají, hlas proměňují. Kom. N-lým poručníci se dávají. Kom. N. sirotek. Us. Žádný člověk, let spravedlivých nemaje, nemá ani poháněti ani pohnán býti z věci žádné. Vš. Na sirotky a jiné lidi n-lé, kteří poručniků nemají, rozsudkové se díti nemají. Kol. 33. Vz Sirotek, Poručník, Po- ručenství, Léto.

180375   Nezletilý Svazek: 6 Strana: 1192
Nezletilý. Cf. Kram. Slov.

180376   Nezleželý Svazek: 2 Strana: 0164
Nezleželý, čerstvý, ležením nezkažený, unverlegen. V. N. koření. Byl.

180377   Nezlíčený Svazek: 2 Strana: 0164
Nezlíčený, ungeschminkt. V.

180378   Nezlišen Svazek: 2 Strana: 0164
Nezlišen = nezbaven, požívaje něčeho. Kat. 1060.

180379   Nezlíti se Svazek: 6 Strana: 1192
Nezlíti se = nehoršiti se, nehněvati se, nevaditi se. A mezi sebú se nezléce. Leg. o sv. Prok.

180380   Nezlobivosť Svazek: 2 Strana: 0164
Nezlobivosť, i, f., die Ungeneigtheit zum Zorne. Jg.

180381   Nezlobivý Svazek: 2 Strana: 0164
Nezlobivý, nezlobící se, der wenig Nei- gung zum Zorne hat. V.

180382   Nezlomený Svazek: 6 Strana: 1192
Nezlomený; en, a, o, ungebrochen. Lpř.

180383   Nezlomitelnosť Svazek: 2 Strana: 0164
Nezlomitelnosť, i, f.,Unzerbrechlichkeit, f.

180384   Nezlomitelný Svazek: 2 Strana: 0164
Nezlomitelný, unzerbrechlich. — N., un- verbrüchlich. N. vernosť. Rk.

180385   Nezlomně Svazek: 6 Strana: 1192
Nezlomně, unzerbrechlich, fest. N. pře- svědčený. Mus. 1880. 273.

180386   Nezlomnosť Svazek: 6 Strana: 1192
Nezlomnosť, i, f., die Unzerbrechlich- keit. Dk. Aesth. 386.

180387   Nezlomný Svazek: 2 Strana: 0164
Nezlomný = nezlomitelný, nezvratný, un- zerbrechlich. Stáli v bitvě n-ní. Ráj.

180388   Nezlomný Svazek: 6 Strana: 1192
Nezlomný. N. vytrvalosť, Us., vzdor, Šbn., povaha, Dch., pouta. Čch. Bs. 63. N. Alexandr. Koll. III. 101.

180389   Nezlomný Svazek: 8 Strana: 0236
Nezlomný. N. jsi v potrestání viny. Váňa. 44.

180390   Nezlovice Svazek: 6 Strana: 1192
Nezlovice = zašlá ves u Chlumu a Drch- avy. Arch. III. 473., Rk. Sl.

180391   Nezľudný Svazek: 6 Strana: 1192
Nezľudný = nelidský ? Slov. Boli pyšní, n-ní a nesnášanliví ľudia. N. Hlsk. XXI. 28.

180392   Nezly Svazek: 2 Strana: 0164
Nezly, dle Dolany, ves v Litoměřicku. PL.

180393   Nezly Svazek: 6 Strana: 1192
Nezly Dolejní a Hořejní, Unter-, Ober- Nössel, vsi u Litoměřic. N. Zadní, Hinter- Nessel, ves tamtéž. Blk. Kfsk. 913., Rk. Sl.

180394   Nezmálený Svazek: 6 Strana: 1192
Nezmálený; -en, a, o = neunavený. Bendl. 1. 87.

180395   Nezmar Svazek: 2 Strana: 0164
Nezmar, a, m. N-ři jsou sladkovodní po- lypoví slimýši. N. hnědý, hydra fusca; ze- lený, h. viridis; šedý, h. grisea; bledý, h. pallens. Vz Frč. 37., Schd. 542.

180396   Nezmar Svazek: 6 Strana: 1192
Nezmar, vz Hydra (dod.). Cf. Brm. IV. 2. 469., Ott. I. 662. - N. = nektar (!). Vký.

180397   Nezmar Svazek: 9 Strana: 0453
Nezmar, u, m., hydra, polyp slimýšovitý. Ott. XVIII. 278.

180398   Nezmara Svazek: 10 Strana: 0211
Nezmara, y, m. = koho nelze zmařiti. Čes. 1. XI. 439.

180399   Nezmarný Svazek: 6 Strana: 1192
Nezmarný, unzerstörbar, unvertilgbar. Lpř. Sl. I. 14.

180400   Nezmařený Svazek: 2 Strana: 0164
Nezmařený, unvereitelt, unverdorben. Tkadl. N. čas (jehož dobře se užilo). Jg.

180401   Nezmařiteluý Svazek: 2 Strana: 0164
Nezmařiteluý, unverwüstlich. Rk.

180402   Nezmatečný Svazek: 6 Strana: 1192
Nezmatečný posel. Arn. 449.

180403   Nezmatečný Svazek: 10 Strana: 0211
Nezmatečný = neohrožený. Baw. Ar. v. 449.

180404   Nezmazaný Svazek: 2 Strana: 0164
Nezmazaný, čistý, unbeschmiert. V.

180405   Nezměkčený Svazek: 6 Strana: 1192
Nezměkčený, unerweicht. Lpř.

180406   Nezmeky Svazek: 8 Strana: 0236
Nezmeky, les u Žarošic. Mtc. 1S96. 268.

180407   Nezměnati se Svazek: 9 Strana: 0189
Nezměnati se = nezmiňovati se. Laš. Mus. fil. 1897. 440.

180408   Nezměněný Svazek: 6 Strana: 1192
Nezměněný, unverändert. Nové, n. vy- dání knihy. Us. Pdl. — Koll.

180409   Nezměnitelnost Svazek: 6 Strana: 1192
Nezměnitelnost, vz Nezměnnosť. Hlv., MH. 9.

180410   Nezměnitelný Svazek: 6 Strana: 1192
Nezměnitelný, vz Nezměnlivý. N. Bůh. MH. 7., Hlv.

180411   Nezměniti Svazek: 2 Strana: 0164
Nezměniti, vz Změniti; 2. neopustiti pro jiné. Kat. 1083.

180412   Nezměnitý Svazek: 2 Strana: 0164
Nezměnitý = nezměnlivý. Us. Dch.

180413   Nezměnlivý, nezměnitelný Svazek: 2 Strana: 0164
Nezměnlivý, nezměnitelný, V., ne- změnný, Ráj., unabänderlich, unveränderlich.

180414   Nezměnně, unveränderlich. N Svazek: 10 Strana: 0211
Nezměnně, unveränderlich. N. něco na- značiti. Jeř. Rom. básn. 404.

180415   Nezměnnosť, nezměnitelnosť Svazek: 2 Strana: 0164
Nezměnnosť, nezměnitelnosť, i, f., Un- veränderlichkeit, f. D.

180416   Nezměnný Svazek: 9 Strana: 0453
Nezměnný = nezměnitelný. N. zvyk. Pal. Rad. I. 414.

180417   Nezměnný Svazek: 10 Strana: 0211
Nezměnný návrh. Pokr. 1885. č. 292. Vz předcház.

180418   Nezměnný. N Svazek: 6 Strana: 1192
Nezměnný. N. či stálá veličina, kyvadlo. Nz.

180419   Nezmenšitelný Svazek: 6 Strana: 1192
Nezmenšitelný, nicht zu verkleinern. Us. Pdl.

180420   Nezměrně Svazek: 2 Strana: 0164
Nezměrně (nemírně) se chovati. BO.

180421   Nezměrněkrát Svazek: 10 Strana: 0211
Nezměrněkrát škoda ! Tbz. III. 2. 18.

180422   Nezměrno Svazek: 8 Strana: 0236
Nezměrno, a, n. N. vinmých. Slád. Mak. 91.

180423   Nezměrnosť Svazek: 2 Strana: 0164
Nezměrnosť, i, f. = nesmírnosť. — N., Inkommensurabilität, f.

180424   Nezměrný Svazek: 2 Strana: 0164
Nezměrný, inkommensurabel, unbemess- bar. N. veličina. Pal., Radh. III. 126. — N.= nesmírný. Mš., Rk., BO.

180425   Nezměrný Svazek: 6 Strana: 1192
Nezměrný. N. pohroma, úspěch, Šmb., doba, Dch., velebnosť Osv. I. 82. — N., irrationalis. N. stopa. Dk. Poet. 235.

180426   Nezměřený Svazek: 2 Strana: 0164
Nezměřený, ungemessen. D.

180427   Nezměřitelně Svazek: 6 Strana: 1192
Nezměřitelně, unmessbar. N. tenký. ZČ. III. 39.

180428   Nezměřitelný Svazek: 6 Strana: 1192
Nezměřitelný, unmessbar. Dch., Pdl.

180429   Nezmetnosť Svazek: 8 Strana: 0236
Nezmetnosť. Pričitujúc (přičítaje) smutný osud bratův vlastnej n-sti. Phľd. 1894. 95.

180430   Nezmíniti se o čem Svazek: 2 Strana: 0164
Nezmíniti se o čem, etwas nicht er- wähnen. Bož. Něm. Vz Zmíniti se.

180431   Nezmlčallivý Svazek: 9 Strana: 0189
Nezmlčallivý = nesmlčelivý. N. člověk. Phľd. 1898. 562.

180432   Nezmorně Svazek: 8 Strana: 0236
Nezmorně. Tvrdý beran buší n., až na- chýlí se v pád (věž). J. Goll v Baudel. 41.

180433   Nezmornosť Svazek: 10 Strana: 0634
Nezmornosť, i, f. Zvon VI. 420., 392.

180434   Nezmorný. N Svazek: 10 Strana: 0211
Nezmorný. N. moře, Škod. Od. 77., měď. Ib. II2. 93.

180435   Nezmořitelný Svazek: 6 Strana: 1192
Nezmořitelný = nezmařitelný. Šm.

180436   Nezmoudřelý Svazek: 6 Strana: 1192
Nezmoudřelý, ungewitzigt. Dch.

180437   Nezmožený Svazek: 6 Strana: 1192
Nezmožený; -en, a, o, unbewältigt. Dch.

180438   Nezmožený Svazek: 10 Strana: 0211
Nezmožený žár. Msn. II. 388. N. panna = neporušená. Msn. Hym. 37., Škod. II2. 87.

180439   Nezmožitelný Svazek: 6 Strana: 1192
Nezmožitelný, unüberwindlich. Šm.

180440   Nezmožný Svazek: 2 Strana: 0165
Nezmožný, nezmožitelný, unüberwindlich. Dch.

180441   Nezmožný Svazek: 6 Strana: 1192
Nezmožný = nezmožitelný. Šm.

180442   Nezmrzačelý Svazek: 6 Strana: 1192
Nezmrzačelý, nicht krüppelhaft. Lpř.

180443   Nezmrzelosť Svazek: 6 Strana: 1192
Nezmrzelosť, i, f., die Unverdrossenheit. Bern.

180444   Nezmrzelý Svazek: 2 Strana: 0165
Nezmrzelý, unverdrossen. Rk.

180445   Nezmrzeti Svazek: 6 Strana: 1192
Nezmrzeti. Oni nic n-zejí (jsou při všem). U N. Kdyně. Rgl.

180446   Nezmrzlivosť Svazek: 6 Strana: 1192
Nezmrzlivosť, i, f, nicht gefrierende Beschaffenheit. Šm.

180447   Nezmrzlivý Svazek: 2 Strana: 0165
Nezmrzlivý, nicht gefrierend. Jg.

180448   Nezmučený Svazek: 10 Strana: 0211
Nezmučený = neunavený. Baw. Ev. v. 3132

180449   Nezmužilosť Svazek: 6 Strana: 1192
Nezmužilosť, i, f., die Unmannhaftig- keit.

180450   Nezmužilý Svazek: 6 Strana: 1192
Nezmužilý, unmannhaft,

180451   Nezmužilý v Svazek: 10 Strana: 0211
Nezmužilý v boji. Škd. F. 72.

180452   Nezmylný Svazek: 2 Strana: 0165
Nezmylný = neomylný.

180453   Neznaboh Svazek: 2 Strana: 0165
Neznaboh, a, m., pohan, který pravého Boha nezná, der Heide. V., Ler. N-h, vz Slo- žená podstatná jména s Časoslovy. Modlářští neznabohové. V. — N., kdo v Boha nevěří, der Atheist. Kom. Aby počestnosť drželi takových neznabuoh neposlúchajíce. Št.

180454   Neznabohy Svazek: 6 Strana: 1192
Neznabohy, dle Dolany, Mesonbahn, ves u Ústí n. L. Blk. Kfsk. 261., Rk. Sl.

180455   Neznabožský Svazek: 2 Strana: 0165
Neznabožský, atheistisch. D.

180456   Neznabožství Svazek: 2 Strana: 0165
Neznabožství, n., die Gottesleugnung, der Atheismus.

180457   Neznabůh Svazek: 6 Strana: 1192
Neznabůh, boha, m. = neznaboh. Laš. Té.

180458   Neznabůžek Svazek: 6 Strana: 1192
Neznabůžek, žka, m. = neznaboh. Pl.

180459   Neznačivý Svazek: 6 Strana: 1192
Neznačivý. Spojka je zvuk n-vý. Vch. Ar. 38.

180460   Neznačný Svazek: 2 Strana: 0165
Neznačný, unkenntlich. Na Slov. Plk. — N., unbezeichnend. Na Slov. Bern.

180461   Neznahanba Svazek: 2 Strana: 0165
Neznahanba, vz Nehaňba.

180462   Neznajboh Svazek: 6 Strana: 1192
Neznajboh, a, m. = neznaboh. Slov. Orl. II. 214.

180463   Neznala Svazek: 10 Strana: 0211
Neznala, y, m. = neznalec. Paedago- gický n. Hlk. X. 326.

180464   Neznalec Svazek: 2 Strana: 0165
Neznalec, lce, m., ein Unkundiger. Rk.

180465   Neznalec Svazek: 10 Strana: 0211
Neznalec, lce, m. N. duší. Tbz. III. 1. 264.

180466   Neznalosť Svazek: 2 Strana: 0165
Neznalosť, i, f., die Unkenntlichkeit. Jg. — N , die Unkenntniss. N. řeči.

180467   Neznalství Svazek: 6 Strana: 1192
Neznalství, n. = neznalosť Dk. Aestb. 31.

180468   Neznalý Svazek: 2 Strana: 0165
Neznalý, nepoznalý, unkenntlich. D. — N., neznající, unkundig. — čeho. Us.

180469   Neznám Svazek: 10 Strana: 0211
Neznám, a, o, vz Neznámý.

180470   Neznámec Svazek: 6 Strana: 1192
Neznámec, nace, m. = neznámý, cizinec. V.Slz. I. 40.

180471   Neznamenaný Svazek: 6 Strana: 1192
Neznamenaný; -án, a, o, nicht beach- tet, n. bezeichnet.

180472   Neznamenatelný Svazek: 6 Strana: 1192
Neznamenatelný, unbezeichenbar. Lpř.

180473   Neznamenitě Svazek: 10 Strana: 0211
Neznamenitě = nezřejmě, insensim. N. ho zapírá. Chč. ol. 245b.

180474   Neznamenitosť Svazek: 2 Strana: 0165
Neznamenitosť, i, f., Unwichtigkeit, Un- berühmtheit, f.

180475   Neznamenitý Svazek: 2 Strana: 0165
Neznamenitý, unwichtig, unberühmt. N. člověk. Jel.

180476   Neznámo Svazek: 8 Strana: 0236
Neznámo, a, n. = neznámý svět po smrti. J. Goll. v Baudel. 81.

180477   Neznámosť Svazek: 2 Strana: 0165
Neznámosť, i, f., nepovědomosť, nevědo- mosť, neznalosť, Unbekanntschaft, Unwissen- heit, f. N. jest nevděčný host. Sych., Č. N. činí nemilosť. Lb., Pk. — N., cizosť, neznámí lidé, die Fremde. Siroba mě po neznámosti vodí. Tkadl. II. 5. N. člověka, die Unbe- rühmtheit, Unbekanntschaft. V. V n-sti zůstati. Berg.

180478   Neznámost Svazek: 6 Strana: 1192
Neznámost = neznalosť. N. činí nemi- losf. Smil. N. pravého Boha. Pož. 57. — N. = cizosť. Dostati se do n-sti (k nezná- mým lidem). Dvrsk.

180479   Neznámota Svazek: 2 Strana: 0165
Neznámota, y, f. = neznámost (nové). Krok.

180480   Neznámý Svazek: 2 Strana: 0165
Neznámý; neznám, a, o, tajný, nepově- domý, neobyčejný, unbekannt, fremd. Nezná- mého psa krmiti. V. N-mou cestou do Ame- riky se pustil. Kram. N-mým způsobem se to stalo. N-mým nelahoď, aby, že úklady strojíš, nemyslili. Kom. — komu. Ta věc jest mi neznáma. D. — N., kdo nezná, un- kundig. Dána jsem za toho, ježto jest z ná- roda Boha neznámého. Pass. 792.

180481   Neznámý Svazek: 6 Strana: 1192
Neznámý, unbekannt. N. budoucnost, touha, Us. Pdl., jazyk. Št. Kn. š.3. N. čísla, jichž množství jednic se hledá. Šim. 7. Sta- noviti n-mou (veličinu) z rovnice. Hra. — kde. Osobnosť v literatuře zcela neznámá. KB. V.

180482   Neznání Svazek: 2 Strana: 0165
Neznání a nedbání práv, vz Rb. str. 269.

180483   Neznanosť, i Svazek: 6 Strana: 1192
Neznanosť, i, f., das Unbekanntsein. Rk.

180484   Neznanství Svazek: 7 Strana: 1338
Neznanství jeho a h. A. Marek. Mus. 1892. 297.

180485   Neznaný Svazek: 6 Strana: 1192
Neznaný; -án, a, o, ungekannt. N. otec. Mcha.

180486   Neznašov Svazek: 2 Strana: 0165
Neznašov, a, m., ves v okr. vltavotýn- ském. Vz S. N.

180487   Neznašov Svazek: 6 Strana: 1192
Neznašov, a, m., Neznaschau, ves u Kla- tov; Neznaschow, ves u Smiřic; Nezdaschow, (Nezdašov), ves u Vltavotýna. PL., Arch. VII. 715., Blk. Kfsk. 1373., Sdl. Hr. II. 279., V. 66., Rk. Sl.

180488   Neznatelný Svazek: 6 Strana: 1192
Neznatelný, unkenntlich. Lpř.

180489   Neznati se Svazek: 2 Strana: 0165
Neznati se. Vz Znáti.

180490   Neznati se Svazek: 6 Strana: 1192
Neznati se. Radostí se neznal. Kká. K sl. j. 95.

180491   Neznatno Svazek: 6 Strana: 1192
Neznatno, neznatně, nicht zu merken, gering. Šd.

180492   Neznavenec Svazek: 10 Strana: 0211
Neznavenec, nce, m. Stan. I 275.

180493   Neznavený Svazek: 6 Strana: 1192
Neznavený = neunavený. N. mysl. Jrsk.

180494   Neznavný Svazek: 7 Strana: 1338
Neznavný, unermüdlich. Kvp. 113.

180495   Neznázornitelný Svazek: 6 Strana: 1192
Neznázornitelný, unveranschaulicbbar. N. předmět. Tš.

180496   Neznechucený Svazek: 6 Strana: 1192
Neznechucený, nicht überdrüssig ge- worden. Lpř.

180497   Nezničitelnosť Svazek: 6 Strana: 1192
Nezničitelnosť, i, f, die Unzerstörbar- keit, Unvertilgbarkeit. Dk. Aesth. 43.

180498   Nezničitelný Svazek: 6 Strana: 1192
Nezničitelný, unzerstörbar, unvertilgbar, unverwüstlich. Dk., Dch.

180499   Neznosný Svazek: 8 Strana: 0236
Neznosný = nesnesitelný. N. tento pomer. Phľd. 1893. 85.

180500   Nezodpovědnost Svazek: 2 Strana: 0165
Nezodpovědnost, i, f., Unbeantwortlich- keit. D. — N., nevymluvitelnosť, Unverant- wortlichkeit. D.

180501   Nezodpovědný Svazek: 2 Strana: 0165
Nezodpovědný, načež odpověděti nelze, unbeantwortlich; z čehož odpovídati nelze, nevymluvitelný, unverantwortlich. D. Z čeho člověk práv není. Mřk.

180502   Nezoraný Svazek: 2 Strana: 0165
Nezoraný, ungeackert. N. souvrať, D., rolí (nezdělaná). V. N-né žádnou vráskou čelo. Troj.

180503   Nezořiti Svazek: 6 Strana: 1192
Nezořiti = nesvítati. Slov.

180504   Nezpeněžený Svazek: 6 Strana: 1192
Nezpeněžený; -en, a, o, unrealisirt. Šp.

180505   Nezpěvný Svazek: 2 Strana: 0165
Nezpěvný, gesanglos. Us. Dch.

180506   Nezpitvořený Svazek: 2 Strana: 0165
Nezpitvořený, nezpotvořený, nicht ver- unstaltet. Hank.

180507   Nezplozený Svazek: 6 Strana: 1192
Nezplozený; -en, a, o, nicht erzeugt. Lpř.

180508   Nezpósob Svazek: 10 Strana: 0211
Nezpósob = nezpůsob. Chč. S. II 177b. a j. Nezřetedlně zz nepozorovaně N. jméno Kristovo potupiti. Chč. S. I. 94b. a j.

180509   Nezpověď Svazek: 6 Strana: 1192
Nezpověď, i, f. = neplatná zpověď. Šd.

180510   Nezpovídanec Svazek: 6 Strana: 1192
Nezpovídanec, nce, m. = kdo se nezpo- vídal. Šd.

180511   Nezpozorovaný Svazek: 6 Strana: 1192
Nezpozorovaný, unbemerkt. Us. Šm.

180512   Nezpracovaný Svazek: 6 Strana: 1192
Nezpracovaný; -án, a, o, unbe-, un- verarbeitet. Pdl.

180513   Nezpráva, nespráva Svazek: 2 Strana: 0165
Nezpráva, nespráva, y, f., nedostatek správy, zlá správa, Mangel an Einrichtung. V tom jest veliká nespráva a nezvyklosť. V. To schází n-ou. — Nespráva nepořádek, neřád, Unordnung, Unrichtigkeit, f. N-vy všudy plno. Kom. — Nespráva u juristů, něm. Ungewähr, nepojištění, quando quis lite denunciata non deducit onera. Ros. Zvody pro n-vu. Gl. 180. Dsky zemské tak svědčí, že každý pro nezprávu má zveden býti na dědictví zprávce. Vš. Kdož chce pro n-vu vésti. Zř. F. — Nezpráva, y, f., keine Nach- richt. — O rozdílu mezi Správa a Zpráva vz tato slova.

180514   Nezprava, nesprava Svazek: 2 Strana: 0165
Nezprava, nesprava, y, m., ein unor- dentlicher Mensch. Rk.

180515   Nezpravení Svazek: 6 Strana: 1192
Nezpravení. Aby skrze neznámosť práva a jeho n. k žádné škodě nepřišli. Vš. 131.

180516   Nezpravení, nespravení Svazek: 2 Strana: 0165
Nezpravení, nespravení, n., nepojištění, die Ungewähr. Dipl. 1409.

180517   Nezprávnosť Svazek: 2 Strana: 0165
Nezprávnosť, lépe: nesprávnosť, i, f., die Unrichtigkeit, Unordentlichkeit, Lieder- lichkeit, Nachlässigkeit. Us.

180518   Nezprávný Svazek: 2 Strana: 0165
Nezprávný, lépe: nesprávný=nepořádný, nedbalý, unordentlich, nachlässig, liederlich. Kom. N. dlužník.

180519   Nezprostředkovaně Svazek: 6 Strana: 1192
Nezprostředkovaně, unvermittelt. Dk. Aesth. 283.

180520   Nezprotivitelný Svazek: 2 Strana: 0165
Nezprotivitelný, unwidersetzlich. D.

180521   Nezprznilosť Svazek: 2 Strana: 0165
Nezprznilosť, i, f., die Unbeflecktheit. Jg.

180522   Nezprznilý Svazek: 2 Strana: 0165
Nezprznilý, čistý, unbefleckt. V.

180523   Nezpřáhaný Svazek: 6 Strana: 1192
Nezpřáhaný. Ten n. = nešlechetník, bez- božník. Br. II. 703. a.

180524   Nezpřejný Svazek: 6 Strana: 1192
Nezpřejný = nepřejný. Na již. Mor. Šd.

180525   Nezpůsob, nespůsob Svazek: 2 Strana: 0165
Nezpůsob, nespůsob, u, m., nepodoba, Ungestaltheit, f. Troj. Když tak šeredný n. a pobití svých viděli. Tur. kr. — N., nemrav, zlý obyčej, zlá povaha, Unart, f., unartiges Benehmen. Neměniti se ve svých n-bech.V. Jakož v království tomto mnozí n-bové a ne- řádové od výtržných lidí povstávají. Zř. F. I.

180526   Nezpůsoba Svazek: 6 Strana: 1192
Nezpůsoba, y, m. = nezpůsobný člověk. Us. Rgl., Knrz.

180527   Nezpůsoba, nespůsoba Svazek: 2 Strana: 0165
Nezpůsoba, nespůsoba, y, f., nezpůsob, Ungestalt, f. Troj. — N., nezpůsob, die Unart. Kon.

180528   Nezpůsobilosť, nespůsobilosť Svazek: 2 Strana: 0165
Nezpůsobilosť, nespůsobilosť, i, f., ne- způsoba, nepodoba, die Ungestaltheit. N. noh skřivených. Bibl. — N., neschopnosť, nezpů- sobnost, die Ungeschicklichkeit. Aqu. — N., vada, nedostatek, die Unart, Unartigkeit, der Mangel, Fehler. Jg. Pro jeho n-sti a hříchy. Br.

180529   Nezpůsobilý, nespůsobilý Svazek: 2 Strana: 0165
Nezpůsobilý, nespůsobilý, nesličný, ne- podobný, ungestaltet. — na čem. Člověk n. na těle. V. — N., nezpůsobný, ungeschickt, untauglich — k čemu : k úřadu. Plk. — V. — N., vadný, nedostatečný, mangelhaft, fehler- haft. — v čem. Člověk v přirození n. Hus.

180530   Nezpůsobně, nespůsobně Svazek: 2 Strana: 0165
Nezpůsobně, nespůsobně, neslušně, ne- pořádně, unordentlich, ungeschickt, unge- reimt. V. N. si vésti, se chovati.

180531   Nezpůsobnosť Svazek: 9 Strana: 0189
Nezpůsobnosť. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 22.

180532   Nezpůsobnost, nespůsobnosť Svazek: 2 Strana: 0165
Nezpůsobnost, nespůsobnosť, i, f., ne- tvornosť, Unförmlichkeit, f. — N., die Unart, der Mangel, Fehler, das Gebrechen. Štelc., Lom., Hus., D. — N., nezpůsobilosť, neobrat- nosť, nemotornosť, neschopnosť, Ungeschick- lichkeit, Untauglichkeit, f. Jg. N. k službě, Dienstuntauglichkeit, f. Nz.

180533   Nezpůsobný Svazek: 6 Strana: 1192
Nezpůsobný na zdraví. Břez. 275.

180534   Nezpůsobný Svazek: 8 Strana: 0236
Nezpůsobný = náramný, přílišný. N-bně tlustý. Vých. Mor. Brt. D. II. 349.

180535   Nezpůsobný, nespůsobný Svazek: 2 Strana: 0165
Nezpůsobný, nespůsobný, nestvůrný, netvorný, unförmlich. V. N. hmotnosť a tíhota. Kom. — N., neschopný, untauglich, unge- schickt, unschicklich, ungelenkig. Kom. — k čemu: k učení. V. Staré víno člověka k ženám nespůsobného činí. Krab. — N., nehodný, neslušný, ungereimt, unschicklich. N-bné věci dělati. — V. — N., nemravný, unartig. N. psaní. Jel. — N., náramný, sehr gross. To je člověk n-ný. Na mor. Zlinsku. Brt.

180536   Nezpytaný Svazek: 2 Strana: 0165
Nezpytaný, ungeforscht. Jg. — N., ne- zpytatelný. Ps. ms.

180537   Nezpytatelnosť Svazek: 2 Strana: 0165
Nezpytatelnosť, i, f., Unerforschlichkeit, f. Jg.

180538   Nezpytatelný Svazek: 2 Strana: 0165
Nezpytatelný, unerforschlich, unergründ- lich. Věci božské n-telné. V. N. poklad, Reš., soud, Lom., cesty, Pref., srdce lidské, Reš., myšlení. Mudr.

180539   Nezpytnosť Svazek: 2 Strana: 0166
Nezpytnosť, i, f. = nezpytatelnosť (slovo nové). Jg.

180540   Nezpytný Svazek: 2 Strana: 0166
Nezpytný = nezpytatelný. C.

180541   Nezra Svazek: 8 Strana: 0236
Nezra, e. f., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 74.

180542   Nezrada Svazek: 2 Strana: 0166
Nezrada, y, f., kein Verrath. Jg.

180543   Nezrada Svazek: 8 Strana: 0236
Nezrada. Ozval se z nezrady (náhle). Phľd. 1892. 708. Dievčatá z n-dy sa rozchichotaly. Ib. 1894. 45.

180544   Nezradky Svazek: 6 Strana: 1192
Nezradky = nenazdajky. Slov. Ssk.

180545   Nezralka Svazek: 6 Strana: 1192
Nezralka, j, f. = nezralé ovoce. Vz Zralka. Mor. Šd.

180546   Nezralosť Svazek: 2 Strana: 0166
Nezralosť, i, f., die Unreife, Unzeitigkeit. Jg.

180547   Nezralý Svazek: 2 Strana: 0166
Nezralý, nedospělý, nečasný, nedošlý, un- zeitig, unreif. V. N. fíky, ovoce, obilí. Us. Umřel nezralého věku. Háj.

180548   Nezralý Svazek: 6 Strana: 1193
Nezralý. N. tele. Us. Pdl. N. ovoce pů- sobí nemoce. Us. Sbor. uč.

180549   Nezranitelný Svazek: 2 Strana: 0166
Nezranitelný, unverwundbar. Dch.

180550   Nezranitelný Svazek: 6 Strana: 1193
Nezranitelný. N-ným se učiniti. Vz Zbrt. 137., 243., 278.

180551   Nezrelosť Svazek: 6 Strana: 1193
Nezrelosť, nezrelý = nezralosť, nezralý. Slov. Bern.

180552   Nezrídenosť Svazek: 6 Strana: 1193
Nezrídenosť = nezřízenosť. Slov. Bern.

180553   Nezroda Svazek: 2 Strana: 0166
Nezroda, nízký, nečestný rod, niedrige Geburt, Abkunft. Alx. Výb. I. 1096.

180554   Nezroda Svazek: 6 Strana: 1193
Nezroda, y, m. = kdo není z vysokého rodu. Slov. Ssk.

180555   Nezrozenče Svazek: 2 Strana: 0166
Nezrozenče, ete, n. = nezrozenec. Plk.

180556   Nezrozeně Svazek: 2 Strana: 0166
Nezrozeně, ěte, nezrozenátko, a, n. — nezrozenec. Měst. bož.

180557   Nezrozenec Svazek: 2 Strana: 0166
Nezrozenec, nce, m., ein ungeborenes Kind. Hlas.

180558   Nezrozenosť Svazek: 6 Strana: 1193
Nezrozenosť, i, f., die Agenes-ie.

180559   Nezrozený Svazek: 6 Strana: 1193
Nezrozený; en, a, o, ungeboren. Lpř.

180560   Nezručnosť,i Svazek: 2 Strana: 0166
Nezručnosť,i, f., Ungeschicklichkeit, f. Jg.

180561   Nezručný Svazek: 2 Strana: 0166
Nezručný, nezdárný, unbehend, unge- schickt, plump. N. osoba, člověk. Jg., Ros. — v čem. V působeni svého umění n-ční. Smrž. — N., co k ruce není, was nicht zur Hand ist. Us.

180562   Nezručný Svazek: 9 Strana: 0189
Nezručný = necvičený. N. lid. Št. Bes 2.

180563   Nezrůdnosť Svazek: 6 Strana: 1193
Nezrůdnosť, i, f., vz Zrůdnosť. Zpr. arch. VI. 1.

180564   Nezrůdný Svazek: 6 Strana: 1193
Nezrůdný, vz Zrůdný.

180565   Nezruky Svazek: 9 Strana: 0189
Nezruky. Dal mu n. (litoval, že za tu cenu prodal). Slov. Zát. Př. 192b.

180566   Nezrůst Svazek: 10 Strana: 0211
Nezrůst, u, m. N. stromů. Sá. Pr. m. I. 13.

180567   Nezrůstný Svazek: 6 Strana: 1193
Nezrůstný = zakrnělý., Kos., Knrz.

180568   Nezrušený Svazek: 2 Strana: 0166
Nezrušený, unzerstört, noch bestehend. N. klášter. Jg.

180569   Nezrušitelný Svazek: 2 Strana: 0166
Nezrušitelný, unzerstörbar, unverbrüch- lich. D. N. smlouva.

180570   Nezřejmokruhý Svazek: 6 Strana: 1193
Nezřejmokruhý. N. rostliny, aphano- cycliceae. Odb. path. III. 663.

180571   Nezřejmosť Svazek: 6 Strana: 1193
Nezřejmosť, i, f., die Undeutlichkeit, Unkennbarkeit. Lpř.

180572   Nezřejmý Svazek: 2 Strana: 0166
Nezřejmý, neviditelný, undeutlich, un- sichtbar. Jg.

180573   Nezřetelnosť Svazek: 2 Strana: 0166
Nezřetelnosť, i, f., nesrozumitelnost', Un- verständlichkeit, Undeutlichkeit, f. N. pečeti. Jel. — Nezřetelný, nezřejmý, nesvětlý, ne- srozumitelný, undeutlich, unverständlich. N. kúpě, verdächtig. Jg. — čemu: oku, uchu. Nt.

180574   Nezřézenosť Svazek: 8 Strana: 0565
Nezřézenosť = nezřízenosť. Arch. XV. 7.

180575   Nezřídilý Svazek: 10 Strana: 0211
Nezřídilý = nezřízený. Arch. II. 719.

180576   Nezřídka Svazek: 2 Strana: 0166
Nezřídka = často, nicht selten. V.

180577   Nezřízeně Svazek: 2 Strana: 0166
Nezřízeně, proti řádu, unordentlich. N. milovati, V., utráceti. GR.

180578   Nezřízenosť Svazek: 2 Strana: 0166
Nezřízenosť, i, f., nepořádnosť, nepravidel- nosť, Unordnung, Unregelmässigkeit, Aqu.; nezřízená žádost, Begierde, f. N. nemocných v nemocech. Aesop. — Jg.

180579   Nezřízenosť Svazek: 9 Strana: 0189
Nezřízenosť. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 129., 380b., VIII. B. 3.

180580   Nezřízený Svazek: 2 Strana: 0166
Nezřízený, nejsoucí zřízen, nicht einge- richtet. Aqu. — N., nepořádný, unordentlich, ungeregelt, unregelmässig. Jg. N. vojsko, Jel., žádosti, V., vášně, žádosť (cti, D., jmění, Br.), chuť, život, rozkoš, přísnosť a tyranství, správa. V. Chodili v nezřiezených modlám službách. ZN. Všecky věci právě působí, aniž čeho nezřízeného pozůstavuje a neřádného. CJB. 289. V n-ných rozkošech těla se ko- chati. V. V nečistotě a v žádostech n-ných život vésti. Chlapem býti žádostí n-ných. V. - Jg.

180581   Neztáraný Svazek: 6 Strana: 1193
Neztáraný = táráním nepřetrhovaný. Slov. Phľd. VIII. 173.

180582   Neztloukavý Svazek: 9 Strana: 0189
Neztloukavý. N. mléko. Ott. XVII. 460.

180583   Neztratitelný Svazek: 6 Strana: 1193
Neztratitelný, unverlierbar. Dk

180584   Neztrávitelný Svazek: 6 Strana: 1193
Neztrávitelný, unverdaubar. N. jídlo. Us. Pdl.

180585   Neztravný Svazek: 6 Strana: 1193
Neztravný = neztravitelný. — Ale že byl Němec příliš skúpý a n. Let. 14.

180586   Neztruzený Svazek: 6 Strana: 1193
Neztruzený; -en, a, o = nemožený. Vký.

180587   Neztřízvěti z čeho Svazek: 2 Strana: 0166
Neztřízvěti z čeho, vz Střízlivěti. M.

180588   Neztužitelný Svazek: 6 Strana: 1193
Neztužitelný, incoercibel. Nz.

180589   Neztužný Svazek: 6 Strana: 1193
Neztužný = neztužitelný. Nz.

180590   Nezúročitelný Svazek: 6 Strana: 1193
Nezúročitelný, unverzinsbar. N. jistina, vklad. Us. Pdl.

180591   Nezúžený Svazek: 6 Strana: 1193
Nezúžený, nicht verengt. N. dřík. Nz.

180592   Nezužitkovati čeho Svazek: 10 Strana: 0634
Nezužitkovati čeho. Nár. list. 1905. 359. 17.

180593   Nezvadlec Svazek: 2 Strana: 0166
Nezvadlec, dlce, m., celosia, rostl. laskav- covitá, die Straussfeder. Rostl.

180594   Nezvanec Svazek: 10 Strana: 0211
Nezvanec, nce, m. = člověk nezvaný. Jrsk. XIV. 121.

180595   Nezvaný Svazek: 9 Strana: 0189
Nezvaný. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 113b.

180596   Nezvarný Svazek: 2 Strana: 0166
Nezvarný, nedající se vařiti, tvrdý, sy- rový, unkochbar. Výb. I. 80.

180597   Nezvarný Svazek: 6 Strana: 1193
Nezvarný, unkochbar. Slov. Ssk.

180598   Nezvátý Svazek: 6 Strana: 1193
Nezvátý = nezvedený. N. kluk. U Rychn. Brv. N. šelma. Kalend. Ústř mat. 1887. 81.

180599   Nezveda Svazek: 6 Strana: 1193
Nezveda, y, m. = nezvedenec. Lum.

180600   Nezveda Svazek: 10 Strana: 0211
Nezveda, y, m. = neznalec N. půtek. Msn. Od. 114. *14

180601   Nezvedeně Svazek: 2 Strana: 0166
Nezvedeně, ungezogen. V.

180602   Nezvedenec Svazek: 2 Strana: 0166
Nezvedenec, nce, m., ein Ungezogener. D.

180603   Nezvedenec Svazek: 10 Strana: 0212
Nezvedenec, nce, m. = člověk nezvedený. Jrsk. XII. 332.

180604   Nezvedení Svazek: 2 Strana: 0166
Nezvedení, n., Ungezogenheit, Ungera- thenheit, f. N. dcer a synův. Plk.

180605   Nezvedenosť Svazek: 2 Strana: 0166
Nezvedenosť, i, f., Ungezogenheit. V.

180606   Nezvedený Svazek: 2 Strana: 0166
Nezvedený, nezdvořilý, nezdárný, ne- mravný, ungezogen, ungerathen. N. život, člověk, Us. děti. D. Mravy a povahy nezve- dené. V.

180607   Nezvedně Svazek: 2 Strana: 0166
Nezvedně, místo nezbedně, ungezogen, frevelhaft. Mus.

180608   Nezvedně Svazek: 9 Strana: 0189
Nezvedně si počínali. Dač. I. 192.

180609   Nezvědněný Svazek: 6 Strana: 1193
Nezvědněný = nezvadlý? Vjuneček ze- leny ješče n-ny. Sš. P. 376.

180610   Nezvedný Svazek: 6 Strana: 1193
Nezvedný = nezvedený, nezbedný. Rk.

180611   Nezvedný Svazek: 10 Strana: 0212
Nezvedný. N. zkáza. Msn. Od. 37.

180612   Nezvědomosť Svazek: 10 Strana: 0212
Nezvědomosť, i, f. = neznámosť. Frant. 31. 11.

180613   Nezvěst Svazek: 6 Strana: 1193
Nezvěst', i, f. = nezvěstnosť. Utonouti v n-sti. Čch. Bs. 63.

180614   Nezvěstice Svazek: 6 Strana: 1193
Nezvěstice, dle Budějovice, Nezwiestitz, ves u Rokycan. Arch. VII. 618., Blk. Kfsk. 280., Sdl. Hr. VI. 259., Rk. Sl.

180615   Nezvěstnosť, i Svazek: 2 Strana: 0166
Nezvěstnosť, i, f., die Verschollenheit. N. nastává, není-li o někom ani zvěsti, není-li známo ani jeho bydliště ani zdali ještě na živě jest čili nic. Vz S. N.

180616   Nezvěstný Svazek: 2 Strana: 0166
Nezvěstný, verschollen. Nz.

180617   Nezvětravý Svazek: 7 Strana: 1338
Nezvětravý, wetterfest. Tch. 1889. 46.

180618   Nezvětý Svazek: 6 Strana: 1193
Nezvětý = poplašený, aufgescheucht. Při- běhla jak n-tá. Val. Vec., Brt. D. 236.

180619   Nezvihanka Svazek: 8 Strana: 0236
Nezvihanka, y, f. = dýmka sádrová n. porculánová. Heršpice. Rous.

180620   Nezviklaný Svazek: 2 Strana: 0166
Nezviklaný hajitelřeči, unerschüttert. Tk.

180621   Nezvole Svazek: 6 Strana: 1193
Nezvole, vz Zvůle. N. co jest Vz Cor. jur. IV. 3. 2. 426.

180622   Nezvole, nezvůle Svazek: 2 Strana: 0166
Nezvole, nezvůle, e, f., obtížnost, das Ungemach, die Beschwerde. Kron. tur., Jel. N-li někomu činiti. Kram. Kdo chce požiti dobré vůle, musí pokusiti nezvůle. Prov., Jg. N. učí, zvůle kazí. Č. 280. — N., slu- žebnost', die Dienstbarkeit. N. domu, pole. Pr. měst. — N., nevole, nejednota vůle, die Zwietracht, Misshelligkeit. Jel. O to různice a nezvole povstaly. Zlob. — N., nespokoje- nost', die Unzufriedenheit, das Missfallen. Plk., Jel. — Jg.

180623   Nezvolený Svazek: 6 Strana: 1193
Nezvolený; -en, a, o, nicht gewählt. Lpř.

180624   Nezvolnosť Svazek: 2 Strana: 0166
Nezvolnosť, i, f., nezvole, obtížnost, die Beschwerde. Kom. — N., poddanost, die Dienstbarkeit. Israelští v službu a n. měli býti podrobeni cizím národům. Br. — Jg.

180625   Nezvolnosť Svazek: 6 Strana: 1193
Nezvolnosť. Různic, kyselosti a n-sti. Bart. 339.

180626   Nezvolnosť Svazek: 8 Strana: 0236
Nezvolnosť = obtížnost. N. času. Kat. Žer. I. 104.

180627   Nezvolnosť Svazek: 9 Strana: 0189
Nezvolnosť ? studování (nechuť). Mart. S. 42.

180628   Nezvolný Svazek: 2 Strana: 0166
Nezvolný, nezvolen, lna, o, těsný, nicht frei, eingeengt, ungeräumig. V. N-no cho- diti skrz tu bránu. Kom. — N., obtížný, nicht leicht, beschwerlich, unbequem. Kom. — N., nespokojený, unzufrieden. Usilujme o dobré království a kroťme nezvolné a zlo- děje. Star. let. — Jg.

180629   Nezvratitelnosť Svazek: 10 Strana: 0212
Nezvratitelnosť, i, f. N. soudních výroků. Ott. Ríz III. 1.

180630   Nezvratitelný Svazek: 2 Strana: 0166
Nezvratitelný = nezvratný.

180631   Nezvratně Svazek: 6 Strana: 1193
Nezvratně, unumstösslich, unwandelbar. N. se rozhodl. Osv. 1. 74. (343.). N. něco dokázati. Us. Pdl.

180632   Nezvratnosť, i Svazek: 6 Strana: 1193
Nezvratnosť, i, f., die Uuwiderlegbar- keit, Unumstösslichkeit. Dch.

180633   Nezvratný Svazek: 2 Strana: 0166
Nezvratný, unerschütterlich, unumstöss- lich, unwandelbar. N. důkaz, předsevzetí.

180634   Nezvratný Svazek: 6 Strana: 1193
Nezvratný. N. důslednost, Ves. I. 25., poznání. Stč. Zem. 506., náměstky, Mus. 1880. 301., pravda, přesvědčení. Us. Pdl.

180635   Nezvučnosť Svazek: 2 Strana: 0166
Nezvučnosť, i, f., Uibelklang, Missklang, m. D.

180636   Nezvučný Svazek: 2 Strana: 0166
Nezvučný, übel klingend, übel lautend. N. hlas.

180637   Nezvuda Svazek: 6 Strana: 1193
Nezvuda, y, m. = nezbeda. Nedělej n-dy. Brt.

180638   Nezvuk Svazek: 2 Strana: 0166
Nezvuk, u, m., Uibelklang, m. D.

180639   Nezvůle Svazek: 2 Strana: 0166
Nezvůle, vz Nezvole.

180640   Nezvůle Svazek: 10 Strana: 0212
Nezvůle, e, f. Měli s ním n-li. Arch. XX. 320.

180641   Nezvyčný Svazek: 8 Strana: 0236
Nezvyčný = neobvyklý. Slov. Phľd. 1896. 292.

180642   Nezvyk Svazek: 7 Strana: 1338
Nezvyk, u, m. = zlozvyk. Us.

180643   Nezvykalý Svazek: 2 Strana: 0166
Nezvykalý = nezvyklý, ungewohnt. — k čemu. Krab.

180644   Nezvyklec Svazek: 9 Strana: 0453
Nezvyklec, kelce, m. — člověk něčemu ne- zvyklý. Tbz. V. 387. Neženatý, vz předcház. Nebohatý. Nežit. Vz Ott. XVIII. 280. Nežitina, y, f. N. či furunkulosa = mnoho nežitů pojednou na jednom místě se vysky- tujících. Ott. XVIII. 280. Ni. Ani toho, ni (=ani) onoho. Staré. Mus. 1901. 252. Nicoucí. Vše jest n. nicotou. Šml. V. 73. Nickerle, a, m. N. Otak., přírorodozpytec, nar 1838. Vz Ott. XVIII. 289. Niederle Jindř. a Lubor. Vz Ott. XVIII. 293. Nigellus z Okořína Trojan, spis., 1537. až l604. Vz Ott. XVIII. 304. Nigrin Jiří a Kristián Vlad., spis. poč. XVII. stol. Vz Ott. XVIII. 306.

180645   Nezvyklec. N Svazek: 10 Strana: 0212
Nezvyklec. N. by s tím (velikým) mečem nic nepořídil. Tbz. XVI. 184.

180646   Nezvyklosť, i Svazek: 2 Strana: 0166
Nezvyklosť, i, f., Ungewohnheit, f. N. — čeho. Jg. — Nezvyklý, ungewohnt. N. voják. V. — čemu : práci. Háj. — N. břímě — neobyčejné, čemu kdo nezvykl. Ráj.

180647   Nezvyklý Svazek: 8 Strana: 0236
Nezvyklý. N. myšlénky též skutky rodí n-lé. Černý. Cenci. 104.

180648   Nezvypravitelný Svazek: 6 Strana: 1193
Nezvypravitelný, unaussprechbar. N. pohodlí. Žer. 1591.

180649   Nezželený Svazek: 10 Strana: 0212
Nezželený = neoželený. Msn. Od. 161.

180650   Nezželný Svazek: 2 Strana: 0166
Nezželný, čeho kdo nikdy želeti nebude, nicht zu bereuen. Život n. vésti. Sš. Oa. 47. Než (zastr. neže, v Opav. miž, Pk.), nežli, neželi. Vz Ne. Spojka než jest: I. moci od- porovací a to a) po větách záporných, když předchodnou myšlénku odmítáme proto, že druhá v pravdě a v skutku jest, něm. son- dern, lat. sed. Nebuď k nižším příliš tvrdý, než ve všech věcech míru zachovávej. Ka- mene nemohl míti, než kázal z hlíny cihel nadělati. Neměl ho za blázna než za hospo- dáře. Svěd. — b) Když předchodnou my- šlénku připouštíme, avšak jí jinou naproti stavíme, něm. aber, allein, doch. Nelíbilo se nám to, než co jsme měli dělati ? Kom. Již vidím a znám, že jsem tvým soudem od- souzen, než té jsem naděje, že bohové jinak souditi budou. Háj. — c) Vůbec klade se, když v řeči od jedné veci k jiné přecházíme, nebo když se k věci dřívější vracíme, něm. aber, doch. Řekové tedy obdrževše odpo- činutí, své zbité jedny pochovali v zemi a druhé ohněm spálili. Než Achilles, který pro Patroklovu smrť nemohl býti obveselen, ustavil hrob z mramoru poctivý a tělo jeho s velikou ctí pochoval. Troj. Vz více pří- kladů v Zk. Skl. 550., Zk. Ml. II. 51. — II. Jest moci srovnávací, v kteréžto pří- čině se zhusta k ní připojuje spojka -li, něm. als, lat. quam. Klade se: a) po komparati- vech, když vlastnosť jedné z věcí srovnalých o větší míře, o vyšším stupni přisuzujeme. Věci srovnané vyjadřují se substantivy aneb opisují se větami. Věta hlavní jest z pravidla tvrdící. Raději chci pracovati než žebrati. Více se jich v Sazavě ztopilo, než od meče padlo. v. Nic jistého není než smrť. Rad. zv. — Pozn. 1. Někdy klademe šp. jak na místě než. Vz Jak, 9. Pozn. Str. 597. a. — Pozn. 2. Místo ,než´ po komparativu můžeme užívati předložek: nad, mimo, mezi, od a ge- nitivu. Los jest větší než kůň (větší koně, větší od koně). Vz Komparativ, Genitiv. — Pozn. 3. Vz: ,Než aby.' — b) Po slovích ,jiný, jinak, jinam, jinde´,v nichž moc srov- návací jest. Ovce nyní takové jsou jako prve, ale jiného mají, než prve, pastýře. Jel. Jinam se obrátil, než jsem se nadál. V. Jinače tu věc, než oni praví, provodí. Br. Vz více pří- kladů v Zk. Skl. 490., Zk. Ml. II. 64. — III. Ve větách výlučných, když předchodná věta záporná jest. Věc vyňatá všem jiným naproti se staví. Něm. als, ausser, lat. nisi. Já statku svého žádnému jinému neodkáži, než jemu. Svěd. Já nechci, než aby mi dal pojednou všecky peníze. Svěd. Co jiného z těch důvodů zavříti máme, než že ho jiný nelidský duch zpravoval a vedl. V. Není prorok beze cti, než ve své vlasti. Br. Vz více příkladů v Zk. Skl. 509.—510., Zk. Ml. II. 66.—IV. Než, prve nežli, spíše než, dříve než, před tím než ve větách časových, něm. ehe, eher als, bevor, lat. prius quam, ante- quam, anteaquam. — a) O minulosti, když se dějem vedlejším doba vytýká, před kterou děj hlavní jest. Prve než jsem snížen byl, bloudil jsem. Br. A přenocovali tu, prve nežli šli přes Jordan. Br. — b) O budoucnosti, když řeč jest o ději, před nímž děj hlavní jde aneb když řeč jest o tom, co se opakuje. Pracovati musí i oráč, prve nežli užitku okusí. Br. Zahradník pláň, nežli do ní vrub vsadí, oklestí. Kom. — c) S konditionalem, když řeč jest o věcech pouze myšlených. Dříve nežli by život dokonal, učiň dobře příteli. Br. (Vz Konditional, V.) Vz více příkladů v Zk. Skl. 449., Zk. Ml. II. 59. — Pozn. 1. Prve, dříve, před tím mohou vypadnouti. Ujedeni (dříve), než ty budeš hotov. — Pozn. 2- Je-li v prvé větě záporné časoslovo s genitivem a počíná-li se druhá věta spoj- kami než (jediné, ale), jest v této větě Časo- slovo kladné a tedy nemá u sebe genitivu (ale ovšem tehdáž, žádá-li ho časoslovo kladné). Já jí nevidím, než železo a hlínu (t. j. vidim; tedy ne: než železa a hlíny). Kt., D. Na počátku nebylo ničeho než Boha samého (šp. m.: než Bůh sám). Neměli pil- nějšího hesla než našeho (šp. m.: než naše). Ht. Brus 112., 268. a 269. Purkrabí nemá žádných listů souditi, než ty (ne: ,než těch'; plná věta by byla: než ty souditi má) toliko, kteříž na peníze jsou. Vš. Ale ovšem; Na toho není rozsudku zapotřebí než rozkazu (i. e. je potřebí), aby mu práv byl. Kol. 33. — Pozn. 3. Mám než groš šp. m.: jen, jenom groš. Panoval než 5 roků, šp. m.: jen 5 roků. Hlr.

180651   Něž Svazek: 2 Strana: 0167
Něž, akkus. sg. n. a akkus. pl. m., f. a n. zájmena jenž po předložkách m. jež: na něž, in quod, in quos, in quas, in quae. Vz Jenž.

180652   Než Svazek: 6 Strana: 1193
Než = ne že. Vz Šf. III. 545., List. fil 1883. 273., 1884. 273., 1886. 420., Zápor., Mkl. Etym. 212. O užívání než sr. také Brt. S. 140. 3. - Str. 167. a. v 3. ř. zd. za 33. polož: Cf. Nemají více bráti než groš. O. z D.

180653   Než Svazek: 7 Strana: 1338
Než po: jiný, komparativu, jinam, iinde, jinač. Nedá jinač než za hotové. Vz D. Lhrg. 265. Nevidím než železo (ne: železa, že první věta záporná jest, jestiť druhá kladná: než vidím železo). Ib. 289. konec. Ač France nyní při vás není než Šebastian. Arch. X. 225.

180654   Než Svazek: 9 Strana: 0189
Než. Bóh jest první (m. prvnější) otec než ty. Hus I. 186.

180655   Než Svazek: 9 Strana: 0189
Než aby. Šípy byly příliš těžké, než aby se jimi mohlo pohodlně metati (= tak, že se nemohlo jimi pohodlně metati). Podle pravidla má býti... těžké, aby se mohlo jimi pohodlně metati (ale to by byl opačný, nepravý smysl) Sr. Brus. mat. 3. vyd. 209. — N. = ale Nekvap v desrillování, než v kal- cinování neškodí. Flor. A. 47b.

180656   Než aby Svazek: 6 Strana: 1193
Než aby. Kateřina praví, že by raději přivětšovala statka toho, než by jměla co mrhati. NB. Tč. Tato věc jest větší, než aby se při ni práce a času litovati mělo. Kom. D. 2. Prve ty sám umři, než bychom my v tvé bludy uvaleni byli; Raději chci umříti, než abych toho slova neurozuměl. Pass. mus. 469. Bude ji s větši hanbu, než by byla na svého muže nerechnila před jinými. Št. Ale také: Ona je mlada, aby robila. Sš. P. 475. Cf. Ohýrati. — Poznám. Brt. v S. 3. vyd. 144. 2. praví, že chybně užívá se spojky než místo pouhého kondi- tionalu, je-li ve hlavní větě příslovce příliš: Jsem příliš zaneprázdněn, než abych ti při- spěti mohl (m.: abych ti p. mohl). Ale srovnej předcházející věty s komparativem v hlavní větě a: Příliš veliké proti sobě zbudil hněvy, než aby smíření jeho bylo s nimi zdařiti se mohlo. Pal. IV. 2. 568.

180657   Než aby, chybné Svazek: 2 Strana: 0167
Než aby, chybné prý místo pouhého: aby. Příliš tě miluji, než abych (m.: abych) ti ublížil. Jest příliš chytrý, aby (ne prý : než aby) se dal svésti. Jest příliš moudrý, aby (ne prý: než aby) to učinil. Tvrzení toto jest však mylné, cf.: Já nechci, než aby mi dal pojednou všecky peníze. Svěd. Srdce mé nemělo pokoje, než aby jí hledalo. Br. To uslyševše obec, nemohli se déle zdr- žeti, než aby hned všichni spolu se pány šli do starého města. Let. 294. Zdá se, sou- díme-li z uvedených příkladů, že karatelé této vazby jen tehdáž ji za špatnou mají, užíváme-li jí po komparativech (vz Než, II.); ale ani tehdáž není špatnou, což jde z ná- sledujících příkladů: Větší jest nepravosť má, než aby mi odpuštěna býti mohla. Br. Tvrdší jest ta jejich nevlídnost', než aby učením změkčiti se dopustila. Zyg. Pád s podlahy prudší byl, nežli by promluvil. Br. Daleko mdlejší jsme, než abychom odo- lati mohli Římanům. Flav. (Ze Zk. Skl. a z Jg.). Stará srbčina jest mnohem rozdílnější od cyrillčiny, než by se tato za onu míti a považovati mohla. Ht. Mus. 1855. 92. Ovšem klade se také pouhé aby: To je máme tuze rádi, abysme jim dali výpověď. Us. u Rych- nova.

180658   Než ale Svazek: 2 Strana: 0167
Než ale. Spojení toto nelze ani v opač- ném postavení ale než dobrými příklady doložiti; důrazněji označuje se smysl odpo- rovací spojenou spojkou: ale však. Brs. 112.

180659   Než jako Svazek: 2 Strana: 0168
Než jako. Než pojí se s jako, je-li v hlavní větě zápor. Tak vlasť naše chová nás neji- nak, než jako matka své milé dítky. V. — Zk. Vz Komparativ.

180660   Něž nota Svazek: 2 Strana: 0168
Něž nota, y, f. = něžnosť, Zärtlichkeit, f. Dch. — Něžný, nežničký, něžninký, něžňounký = útlý, měkký, lepý, milostný, zart, weichlich. N. bylina. Us.

180661   Nežádati Svazek: 2 Strana: 0167
Nežádati. Nežádej mne, bringe mich nicht auf, reize mich nicht. Us. u Litovle. Kčr. Ostatně vz Žádati.

180662   Nežádný Svazek: 2 Strana: 0167
Nežádný = některý, einiger, mancher. V. — 2. Nežádný, nežáden, dna, o = ne- žádaný, unerwünscht. Mus. II. d. 110.

180663   Nežádostivý Svazek: 2 Strana: 0167
Nežádostivý, vz Žádostivý. — Nežá- dostný, bez žádosti, begierdelos. Hlas.

180664   Nežádoucí Svazek: 2 Strana: 0167
Nežádoucí, anspruchslos. Rk.

180665   Nežák Svazek: 10 Strana: 0212
Nežák, a, m. = kdo není žákem. Hlk. X. 147.

180666   1. Nežál Svazek: 6 Strana: 1193
1. Nežál adv., nicht leid, ne žel. Dobrý je ten nápoj, n. sa ho napit. Slov. Bern.

180667   2. Nežál Svazek: 6 Strana: 1193
2. Nežál, u, m. = nežalost. Slov. Bern.

180668   Nežalovatelný Svazek: 10 Strana: 0212
Nežalovatelný, unklagbar. Dluhy za liho- viny měly býti n-né. Pokr 1885. č. 351.

180669   Nežárka Svazek: 2 Strana: 0167
Nežárka, y, f., řeka v jihových. Čech. — N., předměstí v Jindř. Hradci.

180670   Nežárka Svazek: 6 Strana: 1193
Nežárka. Tk. IV. 208. Vz List. fil. V. 217., Rk. SI.

180671   Něžba Svazek: 2 Strana: 0167
Něžba, y, f. (nové) = něžnosť, Zärtlich- keit, f. Mus. VII.

180672   Něžba Svazek: 6 Strana: 1193
Něžba. N-by hlas. Č. Kn. š. 340.

180673   Neže Svazek: 2 Strana: 0167
Neže, vz Než.

180674   Neže Svazek: 2 Strana: 0167
Neže — ale aby (než aby). Trestání má se konati při tom, kdož zhřešil, ne proto, že zhřešil, než proto, aby potom nehřešil. Kom.

180675   Nežebraně Svazek: 8 Strana: 0236
Nežebraně. Aby se prostě n. spustili se všemi věcmi Chč. S. 242.

180676   Neželený Svazek: 6 Strana: 1193
Neželený, unbetrauert. Zajde n-leu. Čch. Petrkl. 39.

180677   Neželeti Svazek: 2 Strana: 0167
Neželeti, vz Želeti.

180678   Neženáč Svazek: 2 Strana: 0167
Neženáč, e, m. = neženatý, ein Eheloser, Hagestolz. Na Slov. Koll. Také na Mor. Bž.

180679   Neženáč Svazek: 6 Strana: 1193
Neženáč. Koll. IV. 159., Zp. II. 280.

180680   Neženatosť Svazek: 2 Strana: 0167
Neženatosť, i, f., die Ehelosigkeit eines Mannes, bezženství. Jg.

180681   Neženatý Svazek: 2 Strana: 0167
Neženatý, ehelos. V., Kom. — Nežen- livec, vce, m. = neženáč. Zlob. — Nežen- livý (neženatý), hagestolz. Zlob.

180682   Neženilec Svazek: 6 Strana: 1193
Neženilec, lce, m., der Hagestolz. Šm. Vz Neženílek.

180683   Neženílek Svazek: 6 Strana: 1193
Neženílek, lka, m. = kdo se nežení, der Hagestolz. Vz Neženilec.

180684   Neženitba Svazek: 2 Strana: 0167
Neženitba, y, f., neženění se, die Ehe- losigkeit, das Nichtheirathen, Sš. I. 204. Antik. 1522. str. 57.

180685   Neženivec Svazek: 6 Strana: 1193
Neženivec, vce, m. = neženilec. Šm., Loos.

180686   Neženlivosť Svazek: 6 Strana: 1193
Neženlivosť, i, f., die Hagestolzerei. Šm.

180687   Neženlivý Svazek: 6 Strana: 1193
Neženlivý, hagestolz. Šm.

180688   Nežensa Svazek: 10 Strana: 0634
Nežensa, y, m. = kdo se nechce ženiti. Takový n ! Brt. Slov.

180689   Nežensky Svazek: 10 Strana: 0212
Nežensky. Žena n. tvrdá. Juda 23.

180690   Neženský. N Svazek: 10 Strana: 0212
Neženský. N. ženština. Stan. I. 305.

180691   Nežerný Svazek: 6 Strana: 1193
Nežerný = kdo nechce žráti. N. pes. — N., os. jm.

180692   Nežert Svazek: 6 Strana: 1193
Nežert, u, m., der Ernst.

180693   Nežertnosť Svazek: 6 Strana: 1193
Nežertnosť, i, f., die Ernsthaftigkeit. Šm.

180694   Nežertovný Svazek: 2 Strana: 0167
Nežertovný, nicht spasshaft, ernst. V.

180695   Nežertovný Svazek: 6 Strana: 1193
Nežertovný, nežertný, ernst, ernsthaft. Rk.

180696   Něžeta Svazek: 6 Strana: 1193
Něžeta, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

180697   Nežetice Svazek: 2 Strana: 0167
Nežetice, dle Budějovice, byla tvrz, nyní ves v Budéjovsku. Vz S. N., Tk. III. 654.

180698   Nežetice Svazek: 6 Strana: 1193
Nežetice, Neschetitz. Arch. VIL 715., Tk. V. 251., Blk. Kfsk. 1373., Sdl. Hr. III. 305., Rk. Sl., Slov. Ssk., Loos.

180699   Něžgarati Svazek: 8 Strana: 0236
Něžgarati. Něžgarej na to = nesahej na to; něžgarej do toho = nemíchej se. Ostrava.

180700   Nežiaľ Svazek: 9 Strana: 0189
Nežiaľ = nežal, radost. Slov. Zát. Př. 204a.

180701   Nežičný Svazek: 6 Strana: 1193
Nežičný = nepřejný.

180702   Nežid Svazek: 6 Strana: 1193
Nežid, a, m., der Nichtjude. Přestupky proti náboženství jejich dopuštěné smrtí po- kutovali také na n-dech. Sš. J. 279.

180703   Nežid Svazek: 8 Strana: 0236
Nežid m. nežit. Dšk. Jihč. I. 18.

180704   Nežichov Svazek: 2 Strana: 0168
Nežichov, a, m., ves v Chebsku. PL.

180705   Nežichov Svazek: 6 Strana: 1193
Nežichov, Neschikau. Rk. Sl.

180706   Nežit Svazek: 6 Strana: 1193
Nežit, ulcus. Sv. ruk. 316. b. Ze zápor- ného ne a z koř. ži z gi ve značení sanari, sanum esse. List. fil. XI. 187. Jejížto (války) začátky od 30 let se táhly a jako n. zbí- raly. Výb. II. 1544. Vz Psotný, Kram. Slov.

180707   Nežit Svazek: 7 Strana: 1338
Nežit. Cf. Slov. zdrav. 411. b. N., a a u. D. Lhrg. 169.

180708   Nežit, u, nežitek Svazek: 2 Strana: 0168
Nežit, u, nežitek, tku, m., vřed, nežit neb bradavice na zadku (fík). V. Zahnojený vřed, když se sebere, nežit slove. Kom. — N., bolák, boule krevná, furunculus, das Ge- schwür, die Beule, jest rychle probíhající obyčejně v hnisání přecházející zánět tuko- kových míšků kožních. Vz S. N. — N. = otok horký, nežitová boule, die Entzündungs- beule. N. sebraný, zlý, V., z krve, z kolery, z flegmy. Ras., pliční (zavřený, když se ještě nerozpukl; otevřený pak, když se rozpukl), Lungengeschwür, Tys., talovitý, ohnivý (uhlík), Ja., Lk., ohnivý (černá ne- štovice), Lk., horký, studený; n. pod paží slove: výr a v tříslech dýměj (bubo); n. na nohou. Lk. N., inflammatio, phlegmone: n. hnicí, ulcus putridum, gangraenosum; n. horký, apostema; n. píštělný, ulcus fistu- losum. Sal. 74., 94., 74. Věci n-tu zabraňu- jící, vz Sal. 171., 7. Štětková voda je dobrá k nežitům a vředům. Čern. N. se vymítá, naskakuje, vyskakuje, vyvrhuje. Lk. N. zraje, podbírá se; n. jehlou, nožem prodíti. Ja. Jako n. nedůtklivý jest. V., Č. Jest, coby s nežitem (s ohněm) zacházel. Vz Nedůtklivý. Jg., Č. Udeřil ho do n-tu. Vz Nedůtklivý, Nevrlý. Lb. Nadutých n-tóv rány. BO. Vz Neštovice.

180709   Nežitelný Svazek: 6 Strana: 1193
Nežitelný, nicht zu leben, aßimxoq. Lpř.

180710   Nežitěti Svazek: 2 Strana: 0168
Nežitěti, ějí, ěl, ění, schwärend werden. Aqu.

180711   Nežiti Svazek: 2 Strana: 0168
Nežiti, vz Žíti.

180712   Nežiti Svazek: 2 Strana: 0168
Nežiti, il, en, ení, zärtlich machen. — koho čím. Hank.

180713   Nežíti Svazek: 2 Strana: 0168
Nežíti, vz Žnouti.

180714   Nežiti Svazek: 6 Strana: 1193
Nežiti = neužívati. Sv. ruk. K. I. 33., III. 9.

180715   Nežititi Svazek: 2 Strana: 0168
Nežititi, il, cen, cení = nežitem činiti, schwärend machen. — se = nežitěti. Rána se nežiti. Sal.

180716   Nežitnatosť Svazek: 7 Strana: 1338
Nežitnatosť, nežitovitosť, i, f., furuncu- losis.

180717   Nežitník Svazek: 2 Strana: 0168
Nežitník, a, m., nežity sklíčený, ein mit Geschwüren Behafteter. Lex. vet.

180718   Nežitný Svazek: 2 Strana: 0168
Nežitný, vz Žitný. — N., nežitovitý, vre- dový, Ast-, Geschwür-. Ras.

180719   Nežitovatý Svazek: 7 Strana: 1338
Nežitovatý, furunculosus.

180720   Nežitovice Svazek: 6 Strana: 1193
Nežitovice, e, f., vz Neštovice.

180721   Nežitovičný Svazek: 2 Strana: 0168
Nežitovičný, Ast-, Geschwür-. N. koření. Jád.

180722   Nežitovní Svazek: 6 Strana: 1193
Nežitovní = nežitový. Rk.

180723   Nežitový Svazek: 6 Strana: 1193
Nežitový = nežitný, Ast-, Geschwür-. N. bolesť. Výb. II. 750. N. hnisání, furun- culöse Eiterung.

180724   Nežitý Svazek: 6 Strana: 1193
Nežitý, nicht gelebt, aßimto?. Lpř. Sl. I. 3.

180725   Neživě Svazek: 2 Strana: 0168
Neživě, nicht lebendig, nicht lebhaft. N. něco čísti, Us., se modliti. Plk.

180726   Neživec Svazek: 8 Strana: 0236
Neživec, vce, m. = ne živý, mrtvý. Kub. Rol. 78.

180727   Neživel Svazek: 2 Strana: 0168
Neživel, vle, m., was kein Element ist. Tkadl.

180728   Neživiti Svazek: 2 Strana: 0168
Neživiti, vz Živiti. — N., při životě ne- zachovati. — koho. Bijte, zabijte, žádného neživte. Háj. — Bj. Vz ?. Nicht am Leben lassen.

180729   Neživnosť Svazek: 2 Strana: 0168
Neživnosť, i, f., die Nahrlosigkeit. D.

180730   Neživný Svazek: 2 Strana: 0168
Neživný, nedávající potravy, nahrlos. Kat. 535.

180731   Neživný Svazek: 6 Strana: 1193
Neživný. Dle Gb. mohlo by se čísti ne- zivno m. nezěvno = nezjevno. List. fil. 1882. 296.

180732   Neživok Svazek: 8 Strana: 0236
Neživok, a, m. = nerost. Ztk. 7. (3. vyd.).

180733   Neživost Svazek: 2 Strana: 0168
Neživost, i, f., bezživosť, Leblosigkeit, Unbelebtheit; Lauigkeit, f. Přestaňte kře- sťanství svého špiniti n-stí v boží službě. Kom.

180734   Neživot Svazek: 2 Strana: 0168
Neživot, u, m., die Leblosigkeit, der Tod. Tkadl. IL 80.

180735   Neživot Svazek: 10 Strana: 0212
Neživot, u, m. V jeho nelásce byl první n. Zvon III. 258.

180736   Neživotný. N Svazek: 2 Strana: 0168
Neživotný. N. jméno = znamenající něco neživého: papír, stůl, švestka, péro. Dělení jmen podstatných v životná a neživotná jest důležito při skloňování. Viděl jsem velikého Holuba; viděl jsem veliký stůl. Zde rostou vysoké stromy; zde lítají krásní ptáci. Vz Skloňování.

180737   Neživý Svazek: 2 Strana: 0168
Neživý; neživ, a, o, bezživý, života ne- mající, leblos, unbelebt. N. věc. Ras. — N., lenivý, träg. — v čem : v náboženství. Jg.

180738   Neživý Svazek: 10 Strana: 0212
Neživý. Ostala n-vá (radostí, leknutím). Nár. sbor. VIII. 95.

180739   Nežíznivosť Svazek: 10 Strana: 0212
Nežíznivosť, i, f., adypsia, Durstlosigkeit. Ktt.

180740   Nežka Svazek: 6 Strana: 1194
Nežka, y, f. = Anežka. Slez. Šd. 1517. Sd. kn. opav.

180741   Nežľevá Svazek: 8 Strana: 0236
Nežľevá = nežli. Kojet. Brt, D. II. 55.

180742   Nežli Svazek: 2 Strana: 0168
Nežli, vz Než, Komparativ. Místo nežli při komparativu také : s. Vz S (předložka s akkusativem.

180743   Nežli aby Svazek: 2 Strana: 0168
Nežli aby, vz Než aby.

180744   Nežlivá Svazek: 7 Strana: 1338
Nežlivá = nežli. Na Žďársku.

180745   Nežlivá Svazek: 8 Strana: 0236
Nežlivá = nežli. Žďár. Brt. D. II. 260.

180746   Něžně Svazek: 2 Strana: 0168
Něžně, měkce, mile, zärtlich. Stařec po- líbil n. synovi čelo. Hanka. — Něžnobřich, a, m., die Dünnwespe. Rk. — Nežnocitný, feinfühlig. Dch. — Něžnomyslný, zart- nmthig. Rk. — Něžnosť, i, f., srdečnost, milostnosť, laskavosť, útlost, od ,něha.' D. —

180747   Něžniti Svazek: 10 Strana: 0212
Něžniti barvy. Nár. list. 1904. 314. 17.

180748   Něžnoduchý Svazek: 6 Strana: 1194
Něžnoduchý, zartsinnig. Dch.

180749   Něžnopřísný Svazek: 10 Strana: 0212
Něžnopřísný. N. láska. Sbor. čes. 206.

180750   Něžný Svazek: 6 Strana: 1194
Něžný. N. název, Kosename, Dch., zvuky, Vrch., cit, řeč, povaha, Tf., mysl, Lpř., Šml., půvab, hlavinka, tílko, Čch. Bs. 61., 81., 87., láska, luny svit. Pdl. exc.

180751   Něžný Svazek: 8 Strana: 0236
Něžný, z rus. Gb. H. ml. I. 41.

180752   Něžovice Svazek: 2 Strana: 0168
Něžovice, ves v Budějovsku.

180753   Něžovice Svazek: 6 Strana: 1194
Něžovice, dle Budějovice, Niežowic. Blk. Kfsk. 151., 650., Rk. Sl.

180754   Nežť Svazek: 2 Strana: 0168
Nežť. Vem to nežť (nechžť). Vz Nešť.

180755   Nežť Svazek: 8 Strana: 0236
Nežť m. nechžť, ch odsuto. Gb. H. ml. I. 462.

180756   Nežto Svazek: 6 Strana: 1194
Nežto, a, m., os. jm. Tk. V. 99.

180757   Nežtovice Svazek: 6 Strana: 1194
Nežtovice = neštovice. Rk.

180758   Nežtovice Svazek: 10 Strana: 0212
Nežtovice. Rozk. P. 1587., Bhm. hex. 435. Vz Neštovice.

180759   Nežtovičník Svazek: 10 Strana: 0212
Nežtovičník v. žežucha. Mš.

180760   Nežtsi Svazek: 6 Strana: 1194
Nežtsi = aťsi. Vz Nežť. Us. Brut.

180761   Nežvavý Svazek: 2 Strana: 0168
Nežvavý, mlčelivý, nicht plappernd, still.

180762   ng Svazek: 8 Strana: 0236
ng. Za cizí ng bývá ňg. Vz Gb. H. ml. I. 376.

180763   Ňgdy Svazek: 8 Strana: 0236
Ňgdy (dvojslab.) = nikdy. Brt. D. I. 6. (zlin.).

180764   Nhed Svazek: 10 Strana: 0212
Nhed = inhed. Mš.

180765   nch Svazek: 8 Strana: 0236
nch. Za cizí nch bývá nch: Melaňchton. Bl. 359.

180766   1. Ni Svazek: 2 Strana: 0168
1. Ni (nyní více užíváme ani; na Slov. = ne) = ani, weder, auch nicht, noch. Kře- stěné ni světi neiměchu a hnachu bez uma. Rkk. 48. Ve sny nevěř, ni tbaj na ně. Cato. Vz Ne. Ni — ni = ani — ani, weder — noch. Jehož jsem nikdy ani znala, ni viděla. Kat. Ni volek, ni oslík jésti chtěsta (jísti chtěli). St. Ni muže, ni ženy neživil jest. Bj. Ni včera, ni dnes. BO. Ni král, ni pán, ni kníže jest, kterýž by svou mocí boj vésti mohl. Kom. Ni semo, ni tamo. Rkk. Kde ni zem, ni mok, ni oheň jest. Ráj. Vz Ani. — 2.

180767   1. Ni Svazek: 6 Strana: 1194
1. Ni = ani, nec. Ve strč. obyč. se slo- vesem záporným. Nebyv ni v čem mysliú křivú. Alx. V ni v čem nejmaje naděje. Št. Cf. List. fil. XI. 187. Že jsem člověk čtsi otjatý, ni jmám miesta mezi mými. Alx. Hledáš jeho, niž nalezneš. Hr. ruk. 32. — Z. wit. 36. 3. — Ni = ne na Novém Hro- zenkově, na Karlovsku a Rožnovsku. Brt. L. N. I. 224. Děvče řeklo ni ni, chtělo říci nyní. Slez. Té. Půjdeš do školy? Ni. Byla si v iesě? Ni. Brt. I). 174. — Cf. Zápor, List. fil. 1883. 245., 254., Jir. Nkr. 87.

180768   -ní Svazek: 6 Strana: 1194
-ní. Na Moravě jsou přídavná zakončení měkkého v -ní mnohem častější nežli v ny- nějším jazyce spisovném: zbyteční, staro- dávní, obyčajní, darební, výborní správa, obstárni, samostatní. Brt. D 154.

180769   -ní Svazek: 7 Strana: 1338
-ní příp. Cf. Gb. Ml. I. 59.

180770   Ni Svazek: 7 Strana: 1338
Ni záporové příslovce Cf. Gb. Ml. II. 180.

180771   -ní Svazek: 9 Strana: 0189
-ní u Husa. Vz List. fil. 1899. 453. Vz -ný.

180772   Ni Svazek: 9 Strana: 0189
Ni m. ji = jej po předloužkách. Chci na ni dokázati. Vz Gb. H. ml. III. 1. 470.

180773   -ní Svazek: 10 Strana: 0212
-ní konc. ve spisech Husových. Vz List. fil. XXVI. 453.

180774   Ni-, záporná částice, předpona Svazek: 2 Strana: 0168
Ni-, záporná částice, předpona: nikdo, ni-kde, D., nic (vz Nic), ni-jak, Schl., nikoli, nikda, nikudy. Mkl. S. 171. Vz Zájmeno. — 3. -ni, přípona: daň (m. dani, kořen: da), báseň (básni, koř. ba), kázeň (kázni od kaz v kázati). Schl. — 4. Ni (ní) po předlož- kách místo ji (jí). Zde se často chybuje. Jen akkus. sg. f. má krátké i. Pošlu pro ni (ne: pro ní). Čos dal za ni (knihu, ne: za ní). Ale ovšem : On stoji za ní (paní; kde) Ní, ni jen po předložkách, tedy chybně: praštil ní (m. jí) o zem. Cf. Brs. 13. Vz On. — 5. -ní, přípona adjektiv nejvíce při jménech věcných, tvořených od jmen neživých byto- stí. T. Vz Mkl. B. 159. — 1. Místo genitivu přivlastňovacího. Vz -í přípona. Věci du- chovní. Št. Soudní stolice. V. Kostelní střecha. Pass. Jehelní ucho. Br. Dvéře kostelní. V. Místo -ní klademe zde také: -í, -vý, -ský, -ný. — 2. Místo genitivu podmětného, vz -i, přípona. Letní horkosť. V. Krevní tok. Čern. Letní sucho. Br. Temno noční. Rkk. Kostelní ustanovení. Jel. Také: -í, -vý, -ský, -ný. — 3. Místo genitivu předmětného, vz -í, Přípona. Umění početní, správa čele- dní, řezník obětní. V. Tkadlec hedvábní. Jg. Ostraha domovní. Rad. zv. Správce církevní. Jg. — Také : -í, -ský, -vý, -ný. — 4. Místo genitivu látky. Také: -ový, -ný. Vlna hed- vábní. St. skl. Kámen cihelní. Reš. — 5. Místo genitivu obsahu. Čas vánoční. Čas morní. Háj. Světnice soudní, obědní hodina. V. Také: -ový, -ný, -ý. — 6. Místo geni- tivu účelu (čím věc omezena jest). Vodní džbán, mouční truhla, plotní kůl, početní stůl. V. Vodní jáma. Kom. Také : -ový, -ný, -cí, -utý. — 7. Místo genitivu příčiny a původu. Bolesť morní. Háj. Morní neduh. Byl. Také: -ový, -ský, -ný. — 8. Místo ge- nitivu místa, času určuje zevrubněji čas, místo, způsob. Had vodní. V. Zvěř lesní. Br. Zápal sobotní. Br. Jitřní spaní. Rkk. Podzemní sklep. V. Vítr východní. Br. Také: -ový, -ský, -ný. Vz více v Zk. Skl. 308.—315. a cf. naznačené přípony. — O rozdílu pří- pon -ní a -ný (z nichž prvá velice, až příliš se rozmohla) mluví obšírně Šf. v knize: Německo-český slovník vědeckého názvo- sloví pro gymnasia a realné školy. V Praze 1853., na str. IX.—XVI. Tam Šf. i jiné i toto praví: Strany -ní a -ný, vyhraďme onomu co nejtěsnější meze a otevřme tomuto co nejprostrannější pole, příkladem ostatních Slovanů (Slováci formy -ní naprosto neznají, u Polákův a Srbů je počet adj. na -ní ukon- čených skrovničký), i samých starých Čechův, a sice koncovka -ní zůstaň jen v této dvojí případnosti: a) u některých přídavných, ur- čujících předmět všeobecně dle prostoru a času a zastupujících místo předslovcí (před- ložek a příslovcí): vrchní, spodní, horní, dolní, dnešní, letní, vnitrní, zevnitřní, přední, večerní, ranní, noční, zemní, bližní, polní, dávní, dřevní, roční, zadní, spodní. Ale od samých slov ,prostor, čas´ jest prostorný a časný. —b) U některých již hluboce do života vsáklých, pro uvarování pohoršení, až do časů snadnějšího sebe přemožení, jako: du- chovní, církevní, kostelní, úřední, komorní atd., ačkoliv obdoba celého slovanského jazyka, i samého staročeského, proti nim svědčí. — Pozn. 1. To však samo sebou se rozumí, že Slováci v obojí případnosti při svém starém -ný vším právem zůstati mají a mohou. — Ostatně přejmež veskrz příponě -ný volného průchodu, jmenovitě v jistých případech, o čemž vz -ný a navracujme se kromě toho ke starým, plnějším, zvučnějším a ohebnějším formám, jakož jsou : na pouhé -ý, na — ový, -ský, -ický, Šf., -vý, -utý. Vz tyto přípony. — Pozn. 2. Kde zvyk mezi -ní a -ný rozdíl činí, ten podržme : obecný — společný, obce se týkající, veřejný: Smrť obecná všem; o. silnice, smutek, knihy; obecní = co obci, dědině, vsi náleží: po- kladnice, důchody, písař. Ale obé často se míchá. Letný muž a letní květina. Mk., Jg. — Pozn. 3. Před -ní mění se h do ž, ch do š, k do č, c v č: roh — nárožní, střecha — střešní, potok — potoční, noc — noční.

180775   Ni-ni Svazek: 6 Strana: 1198
Ni-ni, strč. vazba. List. fil. X. 256.

180776   Niagara Svazek: 2 Strana: 0169
Niagara, y, f., řeka s ohromným vodo- pádem v sev. Americe. Vz S. N. — Niagar- ský most. Vz KP. I. 260.

180777   Niako Svazek: 6 Strana: 1194
Niako = nijako, nijak. Slov. N. veriť nemôžeme, že ....; To nám n. neide do hlavy. N. Hlsk. II. 234., 235.

180778   Niakovsky Svazek: 6 Strana: 1194
Niakovsky = nijak. Slov. Ssk.

180779   Nian Svazek: 6 Strana: 1194
Nian, a, m. = otec. Tohoto slova užívají ještě na mnohých stranách Slovenska, ale už jen jako diminutiva nianko, nanka; niana čili oňa = máti. Toth. Sl. bájesl. I. 48.

180780   Niana Svazek: 6 Strana: 1194
Niana, y, f, vz Nian.

180781   Nianko Svazek: 6 Strana: 1194
Nianko, a, m., vz Nian.

180782   Niatriť Svazek: 6 Strana: 1194
Niatriť, spüren. Slov. Sak.

180783   Nibelungy Svazek: 6 Strana: 1194
Nibelungy. Jejich obsah vz v Vor. P. 170., Sbn. 258., Rk. Sl.

180784   Nibo Svazek: 6 Strana: 1194
Nibo = nebo. Dvě galanky nibo ženy. V Karlovsku. Brt, D. 174.

180785   1. Nic Svazek: 2 Strana: 0169
1. Nic (zastr. nico, niče) m. ničs, pro- středně z ničse, ničso, ničeso: jest to tedy vlastně gt., nom. byl niče, který v ,nič´ ve slovenčině posud žije. Ht. Skupeniny 53. Skloňuje se jako co': nic, ničeho, ničemu, nic, nic, v ničem (v obec. mluvě: v ničom), ničím. Na mor. Zlínsku genitiv ,ničeho' není znám, proto tam u přechodných sloves zá- porných nic do akkusativu se klade; jinak tam tato slovesa pojí se s genitivem. Brt. Ale místy v okolní tamější krajině ničeho užívají, nebo se říká: onemocněl z ničeho; to se mně stalo samo od sebe, z ničeho; ale zájmena zůstávají i tam u záporných časoslov v akkusativě. Mřk. Abych se ničehéhož (zastr. m. ničeho) nebál. Ler. Žádného odporu proti tomu ničemémuž (zastr.) nečinil. 1556. Břez. 96. Zb. Ničehéhož, Br., ničemému. Reš. Vz Jg. Slov. Nechtěl jim pokutně k ničemémuž odpoviedati. M. J. z Pr. 11. Nic (nicota): prosté, vztažné. Nz. — Slova: ,nic´ často chybně užíváme, ku př. To nedělá nic, lépe: O to nic není. Jg. Mně nic tobě nic, doslovný překlad z něm- činy : Mir nichts, dir nichts. Šb. Někdy: ,To není na nic,' je-li smysl: To je na nic. Někdy špatně místo: ne. Nic sobě jich pod- maniti nemohli (m. nikoli, nijak); nic zna- menitý (m. : neznamenitý). Jg. — N. = žádná věc, nichts. Nic darmo. V. Zhola nic, ne zhola nic. V. N. naprosto. Kom. Na sněmích také města jako odstrčena byla od třetího hlasu ... a za nic jich neměli, chtíce třetí hlas měst zahladiti. Let. Tu tobě ničehož nic ne- minúti. Žk. 317. Všecko uměnie jako málo nic nepočíťáše. GR. Za nic mám všecko jako lajno. ZN. Střiebro za nic nejrnějiechu. BO. Ovoce k ničemuž hodné. BO. O ty zlý a k ničemuž muži. BN. On nic neví. Ničeho neztratil. Ničemu nerozumí. Ros. Ovšem nic. V. Ani za vlas n.; prach nic: nic nicoucí. D. Bůh vše stvořil z ničeho. Kom. Z ničeho není nic. D. Z ničeho nic, wegen nichts und wieder nichts; nebylo z toho nic, die Sache ist zu Wasser geworden. Dch. Jest to jako nic. Dch. Tam nedostane z místa nic = pranic. Brt. Ničeho v ohavnosti nemáš. Ht. Sl. 218. Ničemu nevěří. D. To jest jim ničím. Sych. Nebudete se mne tázati o ničemž. Br. Po jednou pic, po druhé nic. Prov., Jg., č., Lb. Vz Marnotratný. Na raz hic, na druhý raz nic. Mt. S. Něco za něco, nic za nic. C. Kde n., tu nic. Us. na Mor., v Čech. Brt. Nic to (O to nic, o to by nebylo, enom dyby. Uží- vají odpovídajíce, přechází-li se k námitce); Ale on pořád kdesi cosi nikde nic (= po- vídal všelico, ale nepověděl nic, vymlouval se). Na mor. Zlínsku. Brt. Z ničeho nebude nic. Č. Stran přísloví vz ještě : Houba, Chlípe, Chlup, Chmýrek, Mák, Nehet, Oko, Palec, Pírko, Prach, Vlas, Zblo. — Nic v nom. nebo v akkus. položeno jsouc s genitivem se pojí. Nic temnosti. Ď. Nic mi není tak divného. Brt. Ten člověk není nic dobrého. Us. U Boha nic není nemožného. Sš. Ev. Mat. 3. Nic mi není tak divného jako . . . Us. Nic ti v tom jiného nenie. Anth. I. Alx. 49. Nic neostalo ve mně síly. BO. Nemám svého zhola nic. Ht. Sl. 210. Nic toho ne- učinil, co slíbil. V. Nic mu není tak milého, jako ty. V. Jeho nic nebylo než ústa. Kom. Nic cizieho nepožívati. Výb. I. 835. Nic není pod sluncem nového. BO. Eccl. 1. K ničemu dobrému sobě neposlouží. Br. Vz Nic s předložkami. — Pozn. 1. Poněvadž se ,nic' v češtině pravidelně s genitivem adjek- tiva pojí, tedy jest prý špatna tato vazba: V životě smrtelníků nic není ustavičné (m. ustavičného), nic stálé (m. nic stálého). Není nic sladší (m. sladšího) nad lásku rodičův. Vz o tom více v I. díle slovníku, str. 139. b. 6. — Pozn. 2. Tento genitiv adjektiva vý- rokového, táhnoucího se k podmětu ,nic', můžeme za attrakci pokládati. Vz Spodobení. Brt. Vz také přívlastek. — S predložkami: k.
K ničemu způsobili nejsou. V. On k ničemu
není, se nehodí. V. K ničemu jinému tato
práva nevedou, než aby každý ctně živ byl.
Pr. měst. To je člověk budiž k ničemu (ne-
motora, líný).'Na Mor. a v Čech. Brt., Lb. —

180786   Nic Svazek: 6 Strana: 1194
Nic. O skloňování: Ničehéhož. Krnd. 48., Pref. (Výb. II. 1509), Pož. 18., Rvac. (Výb. II. 1623.1, Výb. II. 1640. Cf. List. fil. 1882. 120. V nivčemž. BO. V nivčemž nevzeli utrátu. Alx. M. 54. (HP. 91.). Nebyv v niv- čemž niysliú křivú. V nivčem nemaje na- děje. Št. Cf. Ničso (dod ). — N. = žádná věc. Dělal (šel okolo), jakoby nic, er that nichts dergleichen, mir nichts dir nichts. Dch. Je ho nic = je velmi vyzáblý. Us. Kšť. Byl rok a bratra nic. Brt. D. 236. Nuzné nic se v cetky šatí liché. Jeřbk. Já viem, že mi je nič z neho (že nebude mým). Sl. ps. 47. Ale taky brani, co mu nic do teho. Ib. 109. Jsem holé nic. Msn. Or. 120. Přišel jako nic a odešel jako žádný (vy- tratil se). U Chroustova u Manetína. Tbnk Vrať se a seber několik těch niců, co jsi za sebe Hodil. Němc. VI. 303. Nic ničeho hup na nohy (z nenadání vstal). U Star. Jičína. Vhl. Má míň než nic (více dluhů než statku). Us Má všeho dosť a ničeho najvěc. Slez. VSlz. I. 235. — S předlož- kami. Pochoditi s něčím na nic (špatně). Us. Knrz. Vyšlo to všecko na nic. Brt. D. 236. — Beze mne s nic býti nemůžete. V. —
Něco v nic klásti, nicht beachten; Přišlo
to vše v nic. Dch. Ty mě dáváš velmi
v nic (velmi zlehčuješ). Us. Črk. — Která
nemoc je horší? Žádná nestojí za nic. Dch.
On svůj život má za nic. Dch. Pro nic za
nic dostal bití. Us. Ani za nic bych to ne-
udělala. U Roudn. Prk. Ty švestky jsou
letos za nic (laciný). Us. Jako za nic ne-
váže toho přikázanie. Št. Kn. š. 5. Něco
za něco, nic za nic. — Pilný člověk, chodí
pořád od ničeho k ničemu. U Kostel. n. O.
Msk. — Množství jich o ničemž nic nevě-
děli. Bart. 128. — Ve větách záporných.
Nic (pravdy) na tom není. Dch. Nemá ni-
čeho nic. Us. Té holky nic není (malá a slabá
je). Us. Vk. Jich se nic neboje. Alx. Měl
s každým něco a se žádným nic (s každým
vycházel, ale důvěrnějšího přátelství s ni-
kým neměl). Svtz. 1874. 554. Opat nic So-
běnova nedrží. Půh. II. 449. Právo nic ji-
ného není, nežli .... Kol. 3. Nic se proto
nerozpakuj. Št. Kn. š. 17. (10.). Nemám ni-
čehož nic v svém domu, jediné maličko
oleje. Bj. Kaj nic není, tam ani pantokem
něurúbíš. Slez. Šd. — Cf. Aby něco nebylo
staveno na cestách obecných. CJB. 285. — S kladným slovesem. Nic je mi zima.
Slov. Nic mi jest známo. AlxV. 1163. Cf.
List. fil. 1883. 255., 256. (tam více příkladů).
— N. = ne, docela ne. Nic nepřisahej. Dch.
Modré oci nic jinak než jako chrpa; Jož
se šeří a taťka pořád nic, co ho jenom
zašlo? Mor. Neor. Takové knihy by se
mohly prodávati jinač nic. Bart. 83. Sluší-li
to učiniti čili nic. Výb. II. 1404. Byloliby
toho co obmýšleno čili nic. V. Pol. 414.
Skoná-li v hřieše smrtelném, tehdy na věky
bude nic v milosti; V tu hodinu umřeli sú:
na těle nic, ale na duši. Hus I. 130., 335. — N. se opisuje. Nemá špetke, ani perótke,
ani práško móke; ani drobka, ani ždibce,
ani žvanka chleba; ani hlta, ani kapke,
kapinke, kapičke, ani kanótke ralika; ani
hŕstke vobilí (zrna); nemá drobka rozomo.
Mor. Neor. Dostal čtyry prázdné (míry) a
pátou vysypanou (nic nedostal). Jg. Dostal
z koláča díru, z preclíka díru. Šd. Dostaneš
lebedu, sojku, D., kočku. U Domažl. Slm.
Neřek ani a ani b. Hnšk. Dal mi bzumec.
Laš. Brt. D. 202. Pořídil starého ďasa. Vlč.
Ani na zeleno ani na bledo nepravil. Val.
Vck. Cf.: Babka, Černý, Fík, Houby, Chlu-
mec, Jankov, Mák, Mimra, Namalovati, Státi
zač, Slavkov, Vlas, Zápor, 1. (konec). — N. značí na mor. Val. ukončení něčeho a jeví se pleonasmem býti. Už je po jarmarku nic. Už je po svatbě nic. Vck. — N bílé Vz Schd. I. 349. — N., e, m., os. jm. N. Mart. Blk. Kísk. 961.

180787   Nic Svazek: 6 Strana: 1194
Nic (m.), nice (f.), nice (n.) = pronus, adj., vyskytuje se rádo ve tvaru jmenném. Otec pade nycz před ním. Otc. 240. a. Ten na zemi nycz sě položi. Ib. Poznavši to páde nicě věhlasnosť. Sv. ruk. Al. 1096. (Anna) plačiuci páde nyczie. LMar. 37. (Troja) leží nycze. AlxV. 780. I pade nic na zemi a vece. Ote. B. 23. a., Ta dva muže zrádná ležatá nyczie. AlxBM. 1. 36. Oné- méchu i padú inhed nyczy. Otc. 125. b. I padechu inhed nici. OtcB. 23. a. Odchyl- kou tvar složený. Padl sem nyczy na zemi, corrni. Pror. Dan. 8. 17. Aby padl nyczy, ut prosternat se. Ib. 3. 10. Pán se pokloní niczi k zemi. Mand. 32. a. Josef pokloni sě nyczy na zemi, adoravit pronus. Ol. Gen. 48. 12. (List. fil. 1886. 412.). Na milosť své učenice, jenž již pro tě hořem nicě. Hr. ruk. 125. To jsú svodníci, svodnice, jež čert vnese v peklo nicě. Hr. ruk. 293. (Zde je nice akkus. pl. závislý na vnese). Prví jsou čarodějníci, ti chodí svú věrú nyczy (nici). Hr. ruk. 267. (nici nom. pl. i. e. čaroděj- níci). Cf. List. fil. 1884. 426. Niczí, proni. 1424. Věhlasnosť páde nicě před Bohem. Sv. ruk. 41. Padše nici na kamenie poklo- nichu sě. Bj.

180788   Nic Svazek: 7 Strana: 1338
Nic, z nicu, k nicu atd. Us. místy a zastr. m : z ničeho, k ničemu atd. Gb. Ml. I. 78. Všecko na sobě uvede hned v nic. Us. Brtv. Dostaneš bibzu = nic. Na již. Mor. Šd. Ve větách záporných zůstává v akku- sativu. Vz Něco (2. dod.). D. Lhrg. 289. N. místo ne, hl. po -li nebo po čili. Sluší-li daň dáti císaři čili nic. Vz D. Lhrg. 268. E to nic (nedělá). Us Šd. Už je po trhu nic (zbytečně). Vck.

180789   Nic Svazek: 8 Strana: 0236
Nic. Bába ti řekla: Budiž k ničemu a dej pozor na nic (o hloupém). CT. Tkč. Lepší malé něco než veliké nic. Smi. VIII. 47. Nic se samo nerobí; Z ničeho nic něuděloš; Blaze týmu, kdo nic nimo, nestaro se, kaj to schovo. Slez. Nov. Př. 129., 175. Kdo nic nemá, na toho lidé málo dbají. 1504. Vlč. Lit. 256.

180790   Nic Svazek: 9 Strana: 0189
Nic z ni-čbso. Vz Gb. H. ml. III. 1. 464., Čso. O tvarech vz ib. 466., 467. Gt. v bibli kral. ničehéhož. Na Slov.: nič, nyč, niš, ništ. Sb. D. 81. Subst.: ? nicu, i nč. někdy: z nicu. Gb. H. ml. III. 1. 468. K nicu učiněn jsem. Z. kap. 72. 22.; nč. obec. gt. nicu: nic a nic jsou dva nicy. Us. Gb. H. ml. III. 1. 85. Změ (jsme) fšeci nic po nás; Je to pivo nic po něm (špatné); Kópií vuz nic po něm. U Císařova. Mtc. 1899. 36., 38. Sr. Něco. Ani za nic na světě to neudělám; Umím to udělati jak nic; Přišel jako nic a odešel jako žádnej (přišel a odešel nepozo- rovaně). Hoř. 92., 119. Pakli se hlíza vyvrže, ovoce nového se varuj a pro nic do obecné lázni nechoď (= za žádnou cenu sebe větší). Maš. ruk. 45b. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 158b. (kdo nic nemá), 338a. To sou samý nicy. Jičín. Kub. L. f. 1900. 360.

180791   Nic Svazek: 10 Strana: 0212
Nic. Ten chodí jenom mně nic, tobě nic, a my abychom se starali. Rais. Vlast. 157. Ma všeho dośť a ničeho najvěc. Slez. Vlasť. I. 235. Přišla ze všeho do ničeho (špatně se vdala). Tbz. V. 9. 27. Vz Nič, Ništ. — To jsou samé nicy (výmluvy a p. ). Sá. Pr. m. II. 173. — Hledati Nica = podnikati gene- ralní prohlídku policejní (posměšně). Val. Čes. 1. XI. 228.

180792   Nic Svazek: 10 Strana: 0634
Nic. Až dosavad ničehéhož sobě spraviti nemohl. 1622. Listář 157. Vz Brt. Slov. 236.

180793   Nic nedbám Svazek: 10 Strana: 0212
Nic nedbám, tanec. Vz Brt. P. n. 849.

180794   Nic neméně Svazek: 10 Strana: 0212
Nic neméně = nic méně, non minus. Baw. E. v. 1746.

180795   2. Nic, nic bílé Svazek: 2 Strana: 0170
2. Nic, nic bílé, kysličník zinečnatý (v lé- kárnách), ale Často prodává se týmž jménem sádra a látky hlinité. S. N.

180796   Nicae-a Svazek: 2 Strana: 0170
Nicae-a, e, f., mě. v Bithynii. -- Nicaejský. N. koncilium, r. 325. Vz S. N.

180797   Nicák Svazek: 10 Strana: 0634
Nicák, u, m. = nickam'nek. Brt. Slov.

180798   Nicálka Svazek: 6 Strana: 1195
Nicálka, y, f. = ovce málo dojící. Val. Vck., Kld.

180799   Nićany Svazek: 9 Strana: 0189
Nićany = nitěný. Slez. Lor. 75.

180800   Nicať Svazek: 6 Strana: 1195
Nicať = až k zemi se kloniti Slov. Ssk.

180801   Nicce Svazek: 8 Strana: 0236
Nicce. N. (= nic se) jom (jemu) stat ne- smi. Svojanov. NZ. V. 563.

180802   Nicci Svazek: 10 Strana: 0634
Nicci = nic si. N. to nerozmejšlej. Hoš. Po). II. 21.

180803   1. Nice Svazek: 2 Strana: 0170
1. Nice, zastr. = nic. Však mi nesmí nice řieci. Žk. 276.

180804   2. Nice Svazek: 2 Strana: 0170
2. Nice, adv., cernue, prone, tief, gebeugt, niedrig, nieder. Herkules pobil Paridova děda, k tomu zabil dva strýce, pro něž leží Troje nice. St. skl. Dle Er. jest to: nice, e, f., postavení tváří k zemi. Nenie toho dóstojná, byť hlédala na mé líce, ani z jasna ani z nice. Kat. 776. Hleděti z nice = z pokorna, po očku. Gb. k Smilovi, v. 1381. I pade A. nice na svú tvář. BO. Vz Nicí.

180805   1. Nice Svazek: 6 Strana: 1195
1. Nice = nic. Nice se nebojím. Sš. Ne- umiem k tomu nice říci. Št. Uč. 91. b. Vy neviete nice. Ev. vid. 37. N. nejeli (nejäli, nechytili). Ib. 57.

180806   2. Nice Svazek: 6 Strana: 1195
2. Nice, vz Níc (dodatky) a oprav dle toho Z nice. Cf. Znice. — N., e, f., die Rechte Seite, Glanzseite. Slov. Loos.

180807   -nice Svazek: 6 Strana: 1195
-nice. Březnice, Lipnice, Olešnice, Ro- kytnice atd. Vz Pal. Rdh. I. 138. Jezernice — jezerský, Roketnice — roketský, Oleš- nice — olešenský. Brt. D. 152. Vinnice, vz -ník.

180808   -nice Svazek: 7 Strana: 1338
-nice Vz Věst. I. 13.

180809   Nice Svazek: 9 Strana: 0189
Nice, nice = ničso, nic Vítr světlu nice neuškodil. Hus Post. 123a. (Gb. H. ml. III. 1. 467. ).

180810   -nice, přípona Svazek: 2 Strana: 0170
-nice, přípona jmen podstat.: štěp-nice, kost-nice, led-nice, piv-nice. Němci mají složeniny. Ht. Vz Tvoření slov, -ník.

180811   Nicehlav Svazek: 2 Strana: 0171
Nicehlav, a, o = mající hlavu sklonenou, gesenkten Hauptes. Stál n. Ms. z 15. stol.

180812   Nicej Svazek: 6 Strana: 1195
Nicej = nic. U Hustop. Brt. D. 88. Kerý nechce n. dáti. Kol. ván. 43., Koll. Cf. List. fil. 1883. 431.

180813   Nicek Svazek: 6 Strana: 1195
Nicek, cka, m., os. jm. Tk. V. 75.

180814   -nicek Svazek: 8 Strana: 0237
-nicek. Vz násl. -ník.

180815   Nicem Svazek: 10 Strana: 0634
Nicem = nic sem. N. nedostal. Hoš. Pol. I. 128.

180816   Nícený Svazek: 6 Strana: 1195
Nícený; -en, a, o, vz Nítiti. Všude duch mi láskou planul, ohném s nebe nicenou. Štulc I. 194.

180817   Niceti Svazek: 2 Strana: 0171
Niceti, nicí ležeti, kloniti se k zemi. Výb. I. 353., 271. Auf dem Gesichte liegen, nie- derwärts schauen. Poklonichu se Bohu ni- ciece tváři na zemi. BO. Obličej moj nicieše při zemi. BO.

180818   Níceti Svazek: 2 Strana: 0171
Níceti, z niknouti, germinare. Ht. Gb. Hl. 110., 144.

180819   Niceti Svazek: 6 Strana: 1195
Niceti. Ana klečieci k zemi nicieše. Výb. I. 353. V tu také hodinu, v níž sv. Dominik na modlitvách tehda nicěl (nyczyesse), zje- vil mu Buoh. Pass. mus. 407. Cf. Ničeti.

180820   Niceti Svazek: 6 Strana: 1195
Niceti, el, ení = pučeti. Koř. nik. Bž. 40.

180821   Nicí Svazek: 2 Strana: 0171
Nicí, adj., tváří k zemi ležící, auf dem Gesichte liegend, skloněný, hluboký. Chodí nicí. Výb. I. 232. Před někým n. padnouti. Šm., D. Padl nicí na zemi. BO. Ležela nicie. BO. Nicí se poklonichu. BO. Vz Nice. — Jí. dlan, ruka (jež jest pod prsty až do klubu). Vz Sal. 242. a Nika.

180822   Nici Svazek: 6 Strana: 1195
Nici, pronus. Mkl. Etym. 215. Musa slo- vanská ležící nici u podnože bohatých svých sester. Šf. III. 193. Dá mu (Ježíšovi) rukú po líci, až bez mál nepade nici. Bož. umuč. v. 138. Cf. Nic (dod.). — V bot. cernuus, überbogen, překloněný, koncem dolů se- hnutý, zvl. stopka květní se květem. N. slunečnice obecná, bodlák nicí. Vz Rst. 449., Čl. Kv. XXIII.

180823   Nící Svazek: 6 Strana: 1195
Nící = nickend, překloněný, koncem dolů sehnutý, zvl. stopka květní s květem. Čl. Kv. XXIII

180824   Nicí Svazek: 9 Strana: 0189
Nicí nom. sg. m. nic. Otec pade nic. Otc. 240a. Fem.: nicě. Pade nice. Gt. sg. n. nicě v adverb. výraze: z-nicě. Nom. pl. m. nici. Padli nici. Akkus. pl. nicě. Tyto tvary bý- valy při slovesích pásti ( = padnouti) a le- žeti. Vz Gb. H. ml. III. 1. 313.

180825   Nicina Svazek: 6 Strana: 1195
Nicina, das Nichts. Pk.

180826   Nicjehlanec Svazek: 8 Strana: 0236
Nicjehlanec, nce, m., suda ploch vodo- rovná, wagrechtes Flächenpaar. Am. Orb. 89., 92.

180827   Nicka Svazek: 2 Strana: 0171
Nicka, y, f., nie, nulla, nula, die Niete, Nulle. Místo vyplní se nickou. Sedl.

180828   Nicka Svazek: 6 Strana: 1196
Nicka, y, f. = nulla. Slov. Ssk.

180829   Nicka Svazek: 8 Strana: 0565
Nicka. Literární n. Osv. 1896. 178.

180830   Nickabátek Svazek: 6 Strana: 1195
Nickabátek, tku, m. = frak nebo ka- bátek příliš vystřižený. U Žamb. Dbv.

180831   Nickamínek Svazek: 2 Strana: 0171
Nickamínek, nku, m., skalice, Vitriol. N. modrý, bílý, zelený. Chym. — N., a, m., člověk nepatrný, ein Unbedeutender. Us.

180832   Nickamínek Svazek: 6 Strana: 1195
Nickamínek. Vz Kram. Slov. 333., Slov. zdrav.

180833   Nickohlejc Svazek: 8 Strana: 0237
Nickohlejc = nyní. Dšk. Jihč. I. 42.

180834   Nicky Svazek: 6 Strana: 1195
Nicky = dolů značky. Slov. Ssk.

180835   Nicky Svazek: 6 Strana: 1196
Nicky = nyní. Us. Prk., Sš.

180836   Nicky Svazek: 10 Strana: 0212
Nicky. Kura leží n. = naznak. Slez. Vlasť. I. 70. Sr. Nicí II. 171.

180837   Nicli, nicliž Svazek: 2 Strana: 0171
Nicli, nicliž, nichts denn. N. neprospěje? Nicliž mimo to ? Odp. Nic na prosto. Kom.

180838   Nicméně, nic méně Svazek: 2 Strana: 0171
Nicméně, nic méně = a však proto, ale však, však přece, přes to, nichts desto we- niger, doch, indessen, demungeachtet, diess- falls. V. Vz Věta připouštěcí. Kůň okrocen bývá — bez uzdy nicméně jsa plaší se. Kom. Těch v světě povýšených nicméně i lidu obecného. Háj. Nic méně aby týž zákon jak k spamatování tak i k srozumění snadnější byl. V.

180839   Nicméně přece Svazek: 10 Strana: 0212
Nicméně přece, lépe: nicméně však. Mš.

180840   Nicnosť, i Svazek: 6 Strana: 1195
Nicnosť, i, f. = nicota. Co do n-sti jsem proti vám jako řípa proti pomeranči. Šml.

180841   Nicohlav Svazek: 2 Strana: 0171
Nicohlav, u, nicohlávek, vku, m., hřeb, kterým zadní díl vozu s předním čili obrtlík s nápravou spojen jest, svorník, svěrák, po- věrák, nicohlav ník, der Spann-, Schlossnagel. Us. Jg. — N., ve mlýně hřeb dřevěný, bez- hlavý, aby se nesvezl koš ze štalce. Us. — Též hřeb u kola vodního, kde se hřídel za- tahuje. Jg.

180842   Nicohlavník, u, m Svazek: 2 Strana: 0171
Nicohlavník, u, m. = nicohlav, svorník. D.

180843   Nicol Svazek: 2 Strana: 0171
Nicol, u, m., hřeb od vozu, nicohlav. Us.

180844   Nicol-um Svazek: 6 Strana: 1195
Nicol-um, a, n., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 355.

180845   Nicolaid-es Svazek: 6 Strana: 1195
Nicolaid-es, a, m., vz Lišovský.

180846   Nicosť. Am Svazek: 8 Strana: 0236
Nicosť. Am. Orb. 88.

180847   Nicosť, i Svazek: 2 Strana: 0171
Nicosť, i, f. = nicota.

180848   Nicota Svazek: 2 Strana: 0171
Nicota, y, f., das Nichts, Unding. Dch. Logická nemožnosť sluje nicotou. Marek. Samé n-ty, lauter Nullen. Dch. Polská pě- chota — nicota, č. 463.

180849   Nicota Svazek: 6 Strana: 1195
Nicota = nihil. Posp., Nz., Č. Kn. š. 202. N. mravní, Mus. 1880. 159., věcí pozem- ských. Mž. 120., Čch. Mch. 43. Někoho z n-ty pozdvihnouti. Šmb. S. II. 74. Znal jejic-h n-tu. Exc.

180850   Nicotář Svazek: 2 Strana: 0171
Nicotář, e, m. Nihilist, m. Rk.

180851   Nicotář Svazek: 6 Strana: 1195
Nicotář. Dk. Aesth. 131., 380.

180852   Nicotářství, n Svazek: 2 Strana: 0171
Nicotářství, n. = Nihilismus. Rk.

180853   Nicotka, y Svazek: 6 Strana: 1195
Nicotka, y, f. = věc nepatrná, Bagatelle. Us. Rgl.

180854   Nicotně Svazek: 6 Strana: 1195
Nicotně zlehčený (tak, že byl ničím). Msn. Or. 89.

180855   Nicotně Svazek: 10 Strana: 0212
Nicotně. Den míjel n. Čch. Kv. 15.

180856   Nicotnost Svazek: 6 Strana: 1195
Nicotnost, i, f. = nicota. Čch. Br. 67.

180857   Nicotný Svazek: 2 Strana: 0171
Nicotný, nichtig. Jeho činnosť je zcela n-tná, ist ganz null. Dch.

180858   Nicotný Svazek: 6 Strana: 1195
Nicotný. Ale prázdný ten a n. výklad. Sš. I. 160.

180859   Nicoucí Svazek: 2 Strana: 0171
Nicoucí. Nic n. = docela nic, gar nichts. Us. N. jest veškerá moc naše. Mus. III. a. 34.

180860   Nicov Svazek: 6 Strana: 1195
Nicov, a, m., Nitzau, ves u Kašperských Hor a sam. u Planice. Blk. Kfsk. 1201., Rk Sl.

180861   Nicovatosť Svazek: 6 Strana: 1195
Nicovatosť, i, f., die Nichtsnutzigkeit. Dk.

180862   Nicovatý Svazek: 6 Strana: 1195
Nicovatý, nichtsnutzig; nichtig. Dk. Aesth. 554., 52., SP. II. 174.

180863   Nicovina Svazek: 6 Strana: 1195
Nicovina, y, f., nichtsweRthe Sache. Srn.

180864   Nicový Svazek: 9 Strana: 0189
Nicový. N. skála u Sloupu na Mor. Bdl. Mor. 5.

180865   Nicový. N Svazek: 6 Strana: 1195
Nicový. N. jeskyně (kde je nickamínek). Rgl. exc.

180866   Nicpán Svazek: 10 Strana: 0212
Nicpán je to = není to pán, je to chuďas. Tbz. V. 1. 206.

180867   Nicplocha Svazek: 8 Strana: 0236
Nicplocha u hlatí. Am. Orb. 90. Nic to = o to nic, das macht nichts. Nic to, jen když dostal své peníze. Brt. D. II. 350. N.. to — to neplatí! Us.

180868   Nicponina Svazek: 2 Strana: 0171
Nicponina, y, f., daremnice. Na Slov.

180869   Nicpoták Svazek: 6 Strana: 1195
Nicpoták, a, m. = ničema. Laš. Brt. U Opavy. Klš. Niepotym člověk (nesklonné) = ničema. U Opavy. Klš.

180870   Nicso Svazek: 6 Strana: 1195
Nicso, nihil. Od sebe sám n. nečiním. Ev. víd. 11. (13.).

180871   1. Nič Svazek: 6 Strana: 1195
1. Nič v obec. ml. slov. z: ničo — niče — nič. Nič som sa nevyspala. Sl. ps. 247. Vz více v List. fil. 1883. 431.

180872   2. Nič Svazek: 6 Strana: 1195
2. Nič, e, m. (Nitsch) Dan., 1651.—1709., jesuita. Jir. Ruk. II. 53. -- N. Ondř. Blk. Kfsk. 1373.

180873   Nič Svazek: 9 Strana: 0189
Nič = nit. Ty budžeš ňedobru niću přašc (z tebe nebude nic dobrého). Slez. Lor. 75.

180874   Nič Svazek: 10 Strana: 0212
Nič. Jo všetkého dačo a z celého nič; Nemaj nič, je zle; maj čo, ešte horšie; Nemaj ničeho, vysmejú ťa; maj sa k da- čomu, závidia ti. Rizn. 15., 62., 63. Vz Nic.

180875   Nič Svazek: 10 Strana: 0634
Nič = nic. To mi neškodí nič. Slov. Mus. slov. VI. 26.

180876   Ničati Svazek: 6 Strana: 1195
Ničati, vz Ničeti.

180877   Ničatko Svazek: 9 Strana: 0189
Ničatko, a, n. = odlesk, zlatě prasátko. Rímov. Kub. L. f. 1900. 361.

180878   1. Niče Svazek: 2 Strana: 0171
1. Niče (ni-če) = nic, zastr., nichts. Slo- žený tvar niče (ničeso, nič'so, ničs) skloňuje se jako prosté ce. Vz Kt. 51. N. vázáno jsouc lokalem s předložkou v, klade tuto po ni aneb ji před oběma členy opakuje: Neb si mne ni v čěm nevinil. Dal. V ni v čěmž nejsú podobny k našim penězóm. Pass. Cf. Ně v čem lepší. Št. (Jir. Nákr. 88.). V strč. má niče v gt. a dat. také tvary dle ,Nový': ničehéhož, ničemému. Bž. Ml. 129. Vz Nic. Netbám já na hanbu niče. St. skl. Sestra bratru to povědě: Juž jáz nejsem ničse tobě, každý jměj péčiu o sobě. Dal. 17. Za niče jmajiu. Ps. ms. — Kat. 70., 137., 241., 790. atd., ZN., BO.

180879   2. Niče Svazek: 2 Strana: 0171
2. Niče = niká (niknúti; niku, ničeš). Kat. 2134.

180880   Niče Svazek: 6 Strana: 1195
Niče = nic. Hr. Ruk. 245., Sv. Ruk. AI. 19., An. 417., K. 4. Avšak mu jest n ten jed neuškodil; Tiem se n. nemútie; Na n. těch nechtiec mieti, ktož . . . .; Král o tom n. nevie. Št. Kn. š. 2., 105., 126., 157.

180881   Ničedlnice Svazek: 7 Strana: 1338
Ničedlnice, grama filatorium. List. fil. 1892. 391. a.

180882   Ničehuž Svazek: 8 Strana: 0237
Ničehuž = ničehož. Bl. Gr. 265.

180883   Niček Svazek: 8 Strana: 0237
Niček, čka, m., vz předcház. Mikuláš

180884   Ničema Svazek: 2 Strana: 0171
Ničema, y, m., dle ,Despota', člověk ni- čemný, ničemník, ein Nichtswürdiger. Jg. — Stran přísloví a pořekadel vz: Cucek, Čert, Ďábel, Dobrý, Drahý, Komár, Kostel, Koupiti koho, Mošna, Oštěpačka, Ras, Ře- men, Řešeto, Svatý, Šibenice, Utéci, Útěk, Vymlouvati se.

180885   Ničemec Svazek: 8 Strana: 0565
Ničemec, mce, m. = ničema, ničemník. Osv.1896. 452.

180886   Ničemernice Svazek: 8 Strana: 0237
Ničemernice, e, f. = ničemnice. Kat. z Žer. II. 201. Cf. násl.

180887   Ničemerný Svazek: 8 Strana: 0237
Ničemerný. Dle Bl. Gr. 265. lépe: ni- čemný. Aby jen svou n-nou vůli vykonal. Kat, z Žer. I. 50.

180888   Ničemně Svazek: 2 Strana: 0171
Ničemně, daremně, nichtsnützig, schlecht, eitel. Velmi n. se má (dnu maje v nohou). Žer. — Ničemnice, e, f., nichtswürdiges Weib. — Ničemnický, ničemný, nichts- würdig. N. člověk. V. — Ničemník, a, m., ein nichtswürdiger Mensch, Taugenichts. —

180889   Ničemník Svazek: 8 Strana: 0237
Ničemník. Dle Bl. Gr. 325. vox ficta et inepta. N-ei vypovídají se z Daremnice přes Jinočasy do Mrdvína. NZ. III 229.

180890   Ničemnosť Svazek: 2 Strana: 0171
Ničemnosť, i, f., daremnosť, marnosť, lehko- myslnost, Nichtswürdigkeit, Nichtigkeit, Arm- seligkeit, Niederträchtigkeit, f. V.

180891   Ničemný Svazek: 2 Strana: 0171
Ničemný, daremný, nanicovatý, marný, nichtswürdig, nichtig, nichtsnützig. N. věc, V., tovaryšstvo, Kom., řeč, srdce (nesmělé), člověk, V., dělník. D. — k čemu. Kleštěnci k plození dítek zhola ničemní. Scip.

180892   Ničemný Svazek: 6 Strana: 1195
Ničemný = churavý. On vždycky po jaru ňáký n. jest. črn. Zuz. 191. Na mor. Val. Vck.

180893   Ničemný Svazek: 8 Strana: 0237
Ničemný = churavý. Kat. z Žer. 1.118. a j.

180894   Ničení Svazek: 6 Strana: 1195
Ničení, n., die Vernichtung. N. starožit- ností. Mus. 1880. 394.

180895   Ničení Svazek: 8 Strana: 0236
Ničení, n. = silné niti, které kšafty n. činky tkadlcovského stavu spojují. NZ. IV. 40.

180896   Ničenství Svazek: 6 Strana: 1195
Ničenství, n., die Nichtigkeit, das Un- ding. Rk.

180897   Ničera Svazek: 2 Strana: 0171
Ničera, y, f. = nicota. Us.

180898   Ničeta Svazek: 6 Strana: 1195
Ničeta, y, f. = ničenství. Rk.

180899   1. Ničeti Svazek: 2 Strana: 0171
1. Ničeti, 3. os. pl. -čejí, el, ení, zničeti = v nic se obraceti, nichts werden. — bez čeho. Ryby bez vody ničejí. Na Slov.

180900   2. Ničeti Svazek: 2 Strana: 0171
2. Ničeti, el, ení, nicí ležeti, nakloněn býti, se kloniti, gebeugt sein, am Gesicht liegen. — k čemu. Nalezl ji, ana klečící k zemi niczeše. Leg. 67. — na čem: na modlitvách všicku noc nyczal (ničal). Leg. — kde. Ay tož diable pyšný nyczyš (ležíš) pod nohú mladé dievky. Leg. — čím. Poklek hlavú dolóv nicieše. Dal. 36.

180901   2. Ničeti Svazek: 6 Strana: 1195
2. Ničeti, pronum esse. Niču, ničíš. O tva- rech vz List. fil. 1884. 458. Cf. Mkl. Etym. 215. An ničie (nyczie) Bohu se modli. Pass. 596. — kam. Ana slzíc klečí k zemi ni- čieše Bohu se modlí. Krist. 5. b. Když kleče k zemi ničieše. Pass. 454. — V 5. ř. článku za Leg. polož : , Pass. mus. 414. — V 7. ř. za Leg. polož: , Pass. 321.

180902   Ničeti Svazek: 9 Strana: 0189
Ničeti, niču, pronum esse. Pass. a j. Za- niklo. Vz Gb. H. ml. III. 2. 287.

180903   Ničhodnosť Svazek: 6 Strana: 1195
Ničhodnosť, i, f., die Nichtswürdigkeit. Slov. Bern.

180904   Ničhodný Svazek: 6 Strana: 1195
Ničhodný, nichtswürdig. Slov. Bern.

180905   Ničí Svazek: 2 Strana: 0171
Ničí (ne něčí). Koupil jsom zahradu tvý tety a tvýho švagra. A čí eště? Už ničí jinou. Us. na Plaště, Plzeňště a Příbramště a jinde. Prk. Niemands, Keines.

180906   Niči Svazek: 6 Strana: 1195
Niči =- nití (niť). Mor. Brt. D.

180907   Ničí Svazek: 6 Strana: 1195
Ničí. Všem záviď tvoje duše, tobě ničí (duše záviď). Č. Kn. š. 306. Že jest mé vlastní dědictví a n. jiného. Půh. I. 159. K čí utečete pomoci? I řekl: K ničíž. Hus III. 193.

180908   Ničí Svazek: 8 Strana: 0236
Ničí z nitjb. Gb. H. ml. I. 384. O jmenném sklonění vz List. fil. 1895. 324. A padše nicí poklonichu se jemu. Ctení zimn. času. Matth. II. 11.

180909   Ničibyl Svazek: 10 Strana: 0634
Ničibyl, a, m. = kdo nerad s lidmi ob- cuje. Liptov. Šb. sl. IX. 45.

180910   Ničiga, y Svazek: 6 Strana: 1195
Ničiga, y, m. = ničema, der Taugenichts. Slov. Zátur., Hdž. Šlb. 18. A čože som ja tebe dlžen, ty žobrák, ti n-ga! Dbš. Sl. pov. II. 82.

180911   Ničigárstvo Svazek: 6 Strana: 1195
Ničigárstvo, a, n. = darebáctvo, die Lumperei. Slov. Cf. Ničiga. Hdž. Vět. 143.

180912   Ničík Svazek: 6 Strana: 1195
Ničík, u, m. Kúpim ti n-kov (nic); žer- tem. Slov. Zátur.

180913   Ničík Svazek: 9 Strana: 0189
Ničík. V VI. 1195. Za Zát. polož: Př. 248a., 265b.

180914   Ničišpor Svazek: 6 Strana: 1196
Ničišpor, u, ničišporek, rku, m. = ostrožka, trophaeolum rnajus. Slov. Rr. Sb.

180915   Ničitel Svazek: 2 Strana: 0171
Ničitel, e, m., der Vernichter. Měst. bož.

180916   Ničitel Svazek: 9 Strana: 0189
Ničitel, anthribus, brouk. N. kostkovaný, a. tesselatus, mramorovaný, variegatus, pás- kový, fasciatus. Vz Klim. 621.

180917   Ničitelka Svazek: 2 Strana: 0171
Ničitelka, y, ničitelkyně, e, f., die Ver- nichterin. Jg.

180918   Ničitelský Svazek: 6 Strana: 1196
Ničitelský = ničící. N. moc. Dbš. Úv. N. nepřátel zvůle. Kká. K sl. j. 169.

180919   Ničiti Svazek: 2 Strana: 0171
Ničiti, il, en, ení; zničiti = v nic obrátiti, vernichten. Jg. — co čím: zemi válkou. — co proč: ze vzteku, ze zlosti. — co jak kde. V naší krajině vše bez rozmyslu ničil. Us.

180920   Ničivec Svazek: 8 Strana: 0565
Ničivec, vce, m., trogosita, brouk. Klim. 345.

180921   Ničivosť Svazek: 10 Strana: 0634
Ničivosť, i, f. Sladká n. vášně. Zvon V. 595.

180922   Ničivý Svazek: 2 Strana: 0171
Ničivý, vernichtend, destruktiv. Rk.

180923   Ničíž Svazek: 10 Strana: 0212
Ničíž, Vz Ničí.

180924   Níčko Svazek: 6 Strana: 1196
Níčko = nyní. Us. Mšk., Prk. Stud. o dat. 6,

180925   Níčkodlejc Svazek: 8 Strana: 0237
Níčkodlejc = nyní. Dšk. Jihč. I. 42.

180926   Níčkojc Svazek: 8 Strana: 0237
Níčkojc = nyní. Dšk. Jihč. I. 42.

180927   Níčkon Svazek: 6 Strana: 1196
Níčkon, níčkonc = nyní. Us. u Domažl. Jrsk. Ü N. Kdyně. Rgl.

180928   Ničkont Svazek: 9 Strana: 0189
Ničkont = nyní. Plz. 118.

180929   Ničkot Svazek: 9 Strana: 0189
Ničkot = nyní. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 58.

180930   Ničkov Svazek: 6 Strana: 1196
Ničkov, n, m , Nischkau, ves u Přibi- slavé. Cř. Nížkov.

180931   Ničkovice Svazek: 6 Strana: 1196
Ničkovice, ves (zašlá). D. ol. VII. 697.

180932   Níčkrle Svazek: 8 Strana: 0237
Níčkrle = nyní. Dšk. Jihč. I. 9.

180933   Níčkula Svazek: 6 Strana: 1196
Níčkula, y, f. = slepice s věnečkem chmýří okolo krku. Val. Brt.

180934   Ničkuľa Svazek: 10 Strana: 0635
Ničkuľa = slepice s věnečkem chmýří na krku. Brt. Slov.

180935   Ničmanec Svazek: 6 Strana: 1196
Ničmanec, nce, m. = kdo nic nemá. N-ci získali týmto činom stá millionov. Slov. ZObz. XXIV. 236.

180936   Ničom Svazek: 2 Strana: 0171
Ničom, v obecné mluvě m. ničem, instr. sg. slova: nic. Vz Nic.

180937   Ničová Svazek: 6 Strana: 1196
Ničová, é, f., Nitschowa, sam. u Bez- družic.

180938   Ničovati Svazek: 6 Strana: 1196
Ničovati = ničiti. Ta krásu ničuje. Slov. Šf. T. M. 27.

180939   Ničoviny Svazek: 6 Strana: 1196
Ničoviny - nic. Slov. Ja ti darujem n. Sl. ps. 76.

180940   Ničový Svazek: 6 Strana: 1196
Ničový, zvláštní tvar slova nič na Slov. Okrem tej kyselej juchy nemám ničového nic (zhola nic). Mt. S. I. 72. Starý žobráčik nemal n-ho nič. Dbš. Sl. pov. 8. 19. My máme z toho veľmi málo, alebo vlastne ničové nič. N. Hlsk. II. 209.

180941   Ničs Svazek: 10 Strana: 0212
Ničs, pronomen skleslé v adv. Bohu-li se žádá líbiti? Ničs (= nikoli). Chč. S. II. 212b.

180942   Ničse Svazek: 2 Strana: 0171
Ničse = nice, nic. Dal. Vz Niče, Nic.

180943   Ničse Svazek: 7 Strana: 1338
Ničse, ničs = nic. Ž. kl. 38. 6. a j.

180944   Ničso Svazek: 6 Strana: 1196
Ničso (ni-čso). Ve strčeském ničso zna- menal a cítil se ještě význam vlastní nec quidquam, proto i v pádech předložkových znamenalo se, že pád s předložkou činí po- jem jeden a kladlo se ni před výraz celý; ale časem klesá ničso atd. na význam je- dnoduchý nihil,- klesnutím takovým zapo- míná se, že ni čso je výraz složitý, béře se za slovo nedílné a v pádě předložkovém klade se předložka před spojené nic. Zdá se tedy na pohled, že ve strčeštině slože- nina ničso předložkou se roztrhuje; vlastně pak děje se odchylka v jazyce pozdějším, spřahují se totiž slova dvě ni čso v jedno ničso (ničse, nice, nic), spřeženina béře se za kompositum nedílné a předložka klade se před ně. O nivčem na světě. Št. Ř. 115. b. V nivčem. Pass. 294. a j. V niveč. Šf. Uč. 43. b. — List, fil. 1883. 255. Cf. Nic (za- čát.), Ž. wir. 14. 4., 58. 9., 55. 8., 59. 14.

180945   Nidá Svazek: 8 Strana: 0237
Nidá m. nikdá. Zábř. Brt. D. II. 130.

180946   Nidduj Svazek: 6 Strana: 1196
Nidduj, vz Vyobcování.

180947   Nide Svazek: 8 Strana: 0237
Nide = nikde. Jemnice. Brt. D. II. 269.

180948   Nido Svazek: 8 Strana: 0237
Nido m. nikdo. Brt. D. I. 30. a j.

180949   Nidokudž Svazek: 6 Strana: 1196
Nidokudž, usquequaque. Ž. wit. 118. 8.

180950   Nidrlandský Svazek: 6 Strana: 1196
Nidrlandský = nizozemský. Mus. 1880. 30.

180951   Nídrlont Svazek: 10 Strana: 0635
Nídrlont, u, m Opilý na n. (zcela, na dobro).

180952   Nie Svazek: 6 Strana: 1196
Nie záporné strčes. Vz Zápor, List. fil. 1883. 257., 259. Daj mi tohoto beranca! Ach veru by ti. ho dal, duša moja, keby tak boli moje, jako sú nie. Slov. Dbš. Sl. pov. 8. 42.

180953   Niebelungy Svazek: 6 Strana: 1196
Niebelungy, vz Nibelungy.

180954   Niecati Svazek: 6 Strana: 1196
Niecati = nítiti. Oheň niecame suchým drevom, ráždim. Slov. Hdž. Čít. 152.

180955   Niéce Svazek: 2 Strana: 0171
Niéce (nyés), fr., neť, dcera bratrova nebo sestřina. Rk. Die Nichte.

180956   Niecička Svazek: 6 Strana: 1196
Niecička m. nietička, topička. GP.

180957   Niederlande Svazek: 2 Strana: 0171
Niederlande, něm. Nizozemí. Vz Nízo- země.

180958   Niederle Svazek: 6 Strana: 1196
Niederle, a, m. Vz Nydrle (strany sklo- ňování). N. Jindř., prof. akadem. gymnasia v Praze. nar. ve Staré Pace 1840., + 1875. Vz Tf. H. 1. 180., 181., Bačk.Př. 152,, 170., Rk. Sl., Tf. Mtc. 248. — N. Lubor, kand. professury, spisovatel, syn předešlého.

180959   Niederle Svazek: 9 Strana: 0189
Niederle Jindř. a Lubor. Sr. Jub. XXII.

180960   Niedrlandský Svazek: 10 Strana: 0212
Niedrlandský = nizozemský, holandský. Grm. XIV.

180961   Niechóć kole vody Svazek: 10 Strana: 0212
Niechóć kole vody, tanec na Těšínsku. Vz Brt. P. n. 982.

180962   Niechto Svazek: 6 Strana: 1196
Niechto = někdo. Slov. Tak stustel (ztuč- něl), jako by bol n. naňho lopatú nahádzal. Rr. Sb.

180963   Niejstěj Svazek: 6 Strana: 1196
Niejstěj = niestěj. Hr. ruk. L. 15.

180964   Niekati Svazek: 6 Strana: 1196
Niekati = praviti nie, odporovati, zdrá- hati se. Slov. Evka dlho neniekala, pravú rúčku pánu dala. Btt. Sp. 92

180965   Niekedy Svazek: 6 Strana: 1196
Niekedy = někdy. Slov. Aj dobrému kocúrovi myš n. ušmikne. Rr. Sb.

180966   Niekom Svazek: 8 Strana: 0237
Niekom = nyní. Dšk. Jihč. I. 24.

180967   Niello Svazek: 6 Strana: 1196
Niello, a. m. = zvláštní druh ozdobné práce. Vz Šf. Poč. 285. a násl., KP. IV. 227.

180968   Niellování Svazek: 6 Strana: 1196
Niellování, n. = vyplňování kresby vy- ryté černou hmotou. Pdl. exc.

180969   Niellování Svazek: 9 Strana: 0189
Niellování kovů = vyplňování prohlou- bené půdy kovu tak, že povrch po vyplnění tvoří opět rovnou půdu. Vz KP. VII. 617.

180970   Niellovati co Svazek: 6 Strana: 1196
Niellovati co, vz Niellování.

180971   Niepilniti Svazek: 10 Strana: 0635
Niepilniti = nedbáti. Kyjom toho, čo niepilnuje svojeho. Mus. slov. VI. 26.

180972   Nieraz Svazek: 6 Strana: 1196
Nieraz = neráz, ne jednou. Slov. Dbš. Úv. 106.

180973   Niesceszna godina, kiem się narodzila Svazek: 10 Strana: 0212
Niesceszna godina, kiem się narodzila, tanec v Těšínsku. Vz Brt. P. n. 977.

180974   Niesom Svazek: 6 Strana: 1196
Niesom = nejsem. Slov. N. od toho (da- gegen). K. Ml. 54.

180975   Niesť Svazek: 6 Strana: 1196
Niesť = nésti. Slov. Ssk.

180976   Niestěj Svazek: 2 Strana: 0171
Niestěj, e, f. = pec. Když v niestěji mnoho drev surových nakladú. Št. Vz Nístěj.

180977   Niestěj Svazek: 6 Strana: 1196
Niestěj, vz Nístej.

180978   Niestejka Svazek: 6 Strana: 1196
Niestejka. y, f. = míst. jm. Arch. III. 507., 568.

180979   Niet Svazek: 6 Strana: 1196
Niet = není. Slov. Dbš. Úv. 103. aj. Nad vás dvoch n. Orl. IX. 248.

180980   Nietenschatt Svazek: 6 Strana: 1220
Nietenschatt. Vz Věř. Z. I. 18. Díry pro nýty, Nietloch, n. Šmr. 16.

180981   Nietiti Svazek: 10 Strana: 0212
Nietiti = nititi. Jejíž krása jako oheň nítí. Baw. E. 1626.

180982   Nietka Svazek: 6 Strana: 1196
Nietka, y, f., vlast. jm. ze 14. stol, Mus. 1880. 467.

180983   Nieto Svazek: 6 Strana: 1196
Nieto = niet, není. Slov. Němc. VII. 61. Bez zelia n. veselia; N. majstra nad kováča, ten zo starého nové spraví. Zátur.

180984   Nietor Svazek: 6 Strana: 1196
Nietor, u, m. = horiaci éther. Slov. DŠk. II. 124.

180985   Nietožeby Svazek: 6 Strana: 1196
Nietožeby = ne žeby. Slov. Phľd. VI. 267.

180986   Nietsch Svazek: 9 Strana: 0189
Nietsch Jan, kazat, 1651. —1709. Vz Vlč. Lit. II. 1. 15.

180987   Niežik Svazek: 6 Strana: 1196
Niežik, u, m. = nádcha. Slov. Dbš. Obyč. 106.

180988   Niežik Svazek: 10 Strana: 0635
Niežik, u, m. = rýma. Čas. mus. V. 19. Vz Rýma. Také na Mor. Brt.

180989   Nif ňaf Svazek: 6 Strana: 1196
Nif ňaf= štěkot malých psů. — Nifňaf, a, m. = člověk hloupý. U N. Kdyně. Rgl. Cf. Nikňaf.

180990   Nigell-us Svazek: 6 Strana: 1196
Nigell-us, a, m. N. z Oskořina Trojan, 1537.—1604., rektor. Jir. Ruk. II. 53., Sbn. 925.

180991   Nigella Svazek: 9 Strana: 0189
Nigella z Oskořína Trojan, překladatel traktatů sv. otců, 1537. —1604. Flš, Písm. I. 393.

180992   Nigrin, a, m Svazek: 6 Strana: 1196
Nigrin, a, m. N. Jiř. 1617. J. H. 1. 603., Jir. Rak. II. 54.— N. Tom., kazatel. 1672. J. H. 1. 603., Jir. Ruk. II. 54.

180993   Nigrini Svazek: 6 Strana: 1196
Nigrini Jonáš, učitel 1726. Jir. Ruk. II. 54.

180994   Nigrinka Svazek: 6 Strana: 1196
Nigrinka, y, f., sam. u Vinohrad.

180995   Nigromantik Svazek: 6 Strana: 1196
Nigromantik, a, m. = černokněžník. Štelc.

180996   Nihdá Svazek: 6 Strana: 1196
Nihdá = nikdy. Us.

180997   Nihde Svazek: 8 Strana: 0237
Nihde = nikam. Vých. Čech. Čes. 1. V. 83. a.

180998   Nihdi Svazek: 6 Strana: 1196
Nihdi = nikdy. Jicky a laš Brt D. 174.

180999   Nihdy Svazek: 6 Strana: 1196
Nihdy = nikdy. Laš. Tč. — N. = nikde. Chodil sem tam, hledal nějakú živnosť, ale n. nenašel. Slez. Sd.

181000   Nihdyž Svazek: 6 Strana: 1196
Nihdyž = nikdy. U Domažl.