22001   Bumbati Svazek: 1 Strana: 0109
Bumbati, bumbávati. — Rád b. = opíjeti se, sich betrinken. — O dětech = píti, trinken. co: vodu, pivo. — kde: pivo v hospodě. — s kým. Us. — V již. Čechách také: bubat. Vz M., Kts.

22002   Bumbečka Svazek: 5 Strana: 1092
Bumbečka, y, f., vz Bumba.

22003   Bumbela Svazek: 5 Strana: 1092
Bumbela, y, m. = hňup, hlupec, der Töl- pel. U Olom. Šd.

22004   Bumbela Svazek: 9 Strana: 0022
Bumbela, y, f. = kolébka z plachty na zavěšené žerdi udělaná. Lor. 70. Vz Ko- lembač.

22005   Bumbelek Svazek: 10 Strana: 0027
Bumbelek, lku, m. Cimabalista na b-lku něch tež přebijaje. Slez. Vyhl. II. 19.

22006   Bumbelok Svazek: 5 Strana: 1092
Bumbelok (-ák), a, m., der Herumstrei- cher. U Místka. Škd.

22007   Bumbilati Svazek: 5 Strana: 1092
Bumbilati = bombelati, herumwackeln. Ostrav. Tč

22008   Bumbinkati Svazek: 5 Strana: 1092
Bumbinkati = bumbati. Mor. Tč.

22009   Bumbíř Svazek: 5 Strana: 1092
Bumbíř, e, m., sison amomum, das Amöra- lein. Šm.

22010   Bumblik Svazek: 9 Strana: 0022
Bumblik, u, m. = bobule, plod bramboru. Lor. 70.

22011   Bumbotati Svazek: 5 Strana: 1092
Bumbotati = brblati. Ta se nabumboce! Slez. Šd.

22012   Bumbotiti Svazek: 7 Strana: 1207
Bumbotiti = pořád o jednom mluviti. Laš. Brt. Cf. Dragořiti, Lamúzgati.

22013   Bumbr Svazek: 10 Strana: 0028
Bumbr, u, m. = nápoj v dětské řeči. Srv. Brm brm.

22014   Bumbrlíček Svazek: 9 Strana: 0429
Bumbrlíček, čku, m. B-Čky něco pro- vésti (při vyšívání) Mus. ol. 1897. 135.

22015   Bumbrlíček Svazek: 10 Strana: 0028
Bumbrlíček. Sr. Bumbr. Nár. list. 1902. č. 96 1.

22016   Bumbu Svazek: 9 Strana: 0429
Bumbu = pití. 1589. Vz Gb. Slov. 117

22017   Bumerang Svazek: 5 Strana: 1092
Bumerang, u, m. = dřevěná zbraň Indi- anův amerických. K. Adámek.

22018   Bumha Svazek: 8 Strana: 0029
Bumha, y, f. = pití. Obrátili peníze na bumbu. 1589. Wtr. Živ. c, 506. Ptají se, jak se po včerejší bumbě va ublinkání nachází při zdraví. Lonin. (Wtr. Ziv. c. 931.).

22019   Buml Svazek: 10 Strana: 0028
Buml, u, m. = četná procházka buršáků (na Příkopech v Praze). Us. Vz násl.

22020   Bumlování Svazek: 10 Strana: 0028
Bumlování, n. = provozováni bumlu. Nár. list. 1904. č. 61. a j.

22021   Bump Svazek: 10 Strana: 0028
Bump = pác. Kbrl. Džl. 16

22022   Bumtavý Svazek: 8 Strana: 0029
Bumtavý = nemluvní/. Loštice. Brt. D. II. 297.

22023   Bun Svazek: 5 Strana: 1092
Bun, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

22024   Bun Svazek: 8 Strana: 0029
Bun, a, m., os. jm. Cť. Budislav (3. dod.).

22025   Búna Svazek: 7 Strana: 1207
Búna, y, f. = povstání, ze srb. Slov. Czm. 80.

22026   Buňa Svazek: 8 Strana: 0029
Buňa, ě, ť. = větší bob kropenatý. Jicko. Brt. I). II. 297. Cf. Buna = bob, z Bohne. Brt. I). II. 513.

22027   Buňárek Svazek: 5 Strana: 1092
Buňárek, rku, m. = džbán na mléko. U Kvasin. Us.

22028   Buňát Svazek: 7 Strana: 1207
Buňát, u, m. = kalamář se stejnou, samo- řiditelnou námočkou Vynalezl r. 1892. prof. Hron v Kr. Hrad. Nár. listy 1892. č. 120. odpol. list.

22029   Bunc Svazek: 5 Strana: 1092
Bunc = bác! (v dětské řeči). U Olom. Sd.

22030   Buncák Svazek: 6 Strana: 0174
Buncák, u, m. = veliký železný hrnec. U Kraskova. Brnt.

22031   Bunclava Svazek: 5 Strana: 1092
Bunclava, y, f., Bunzlau, samota u Mnich. Hradiště.

22032   Bunclavský Svazek: 7 Strana: 1207
Bunclavský, B. nádobí. Vz Pnnclové (dod ). Ott. IV. 924.

22033   Buncnouti (si Svazek: 5 Strana: 1092
Buncnouti (si), cnul a cl, utí, sich wer- fen, sich legen (v dětské řeči). — kam. Buncni na kolíbku. Us. u Olom. Sd. — kým, werfen, niederlegen. Ib.

22034   Bunčák Svazek: 7 Strana: 1207
Bunčák, a, m. = čmel. B-ci už mají med. U mor. Hranic.

22035   Bunčala Svazek: 5 Strana: 1092
Bunčala, y, f. = ňuhnal. Mor. Brt. D. Vz Bunčeti.

22036   Bunček Svazek: 5 Strana: 1093
Bunček, čka, m., der Greiner. Vz Bun- četi. Slez. Šd.

22037   Bunčeti Svazek: 5 Strana: 1093
Bunčeti, el, ení = bručeti, brummen, un- zufrieden sein. U Opav. Klš. — B. = ňuh- nati. U Místka. Mtl.

22038   Bunčitý Svazek: 5 Strana: 1093
Bunčitý kvas, die Zellengährung. KP. V. 181.

22039   Bunčocha Svazek: 9 Strana: 0429
Bunčocha, y, f. Na Bunčoše, trať u Va- zovce. Př. star. V. 122.

22040   Bunčuh Svazek: 5 Strana: 1093
Bunčuh, u, m. = bunčuk. Šm.

22041   Bunčuk Svazek: 5 Strana: 1093
Bunčuk, u, m. = koňský ohon na tyči, žerď s koňským ohonem, tur. KB. 314., Fřt., Cchch. Na zámku sa b. rozpína. Btt. Sp. 180. Cf. Bunčuh.

22042   Bunda Svazek: 1 Strana: 0109
Bunda, bundička, y, f., Pelzkleid. Vlčí b., vlčura. Wolfspelz. Bern.

22043   Bunda Svazek: 5 Strana: 1093
Bunda. Zamaštěné bundy maď. pastýřů Koll. IV. 185. — B. = krátký kabátec volný bez šosů. Us. Nvk. — B. = toleranc, tvaroh s máslem smíchaný. U Třebíče. Bkř.

22044   Bunda Svazek: 6 Strana: 0174
Bunda, y, m. = kdo dundá, pijan, der Trinker. Mor. a Slov. Šd.

22045   Bundačka Svazek: 5 Strana: 1093
Bundačka, y. f. = loudavá práce, při níž z místa na místo přecházeti třeba. U Opavy.

22046   Bundáš Svazek: 5 Strana: 1093
Bundáš, e, m. = sprostý, tlustý chlap; veliký kousavý pes. Na Hané. Brt., Bkř.

22047   Bundať se Svazek: 5 Strana: 1093
Bundať se = loudati se. U Opavy. Klš.

22048   Bundicht Svazek: 7 Strana: 1207
Bundicht, u, m., benedicta, zastr. Pršp. 30. 39. Rj.: benedycht.

22049   Bundol Svazek: 5 Strana: 1093
Bundol, a, m., samota u Mělníka.

22050   Bundovitý Svazek: 1 Strana: 0109
Bundovitý, jako bunda, Wildschurartig.

22051   Bundovka Svazek: 9 Strana: 0022
Bundovka, y, f., jm. lesa. Hoř. 137.

22052   Buně Svazek: 1 Strana: 0109
Buně = buňka.

22053   Buně Svazek: 5 Strana: 1093
Buně, ě, f. = bunice, buňka, cella, cel- lula, die Zelle, v botan. Nz.

22054   Buněčnatý Svazek: 5 Strana: 1093
Buněčnatý. B. cévy, die Gefässzellen. Sl. les.

22055   Buněčný Svazek: 1 Strana: 0109
Buněčný, Zellen-.

22056   Buněčný Svazek: 5 Strana: 1093
Buněčný. Mezibuněčné průchody, meatus intercellulares, die intercellulargänge; b. tka- nina, textus cellulosus, das Zellgewebe, Zellen- netz; blána, die Zellwand; jádro, nucleus, der Zelleukern; rostliny (či bezcévné), plan- tae cellulares, Zellenpflanzen (Kk. 7.); šťáva, der Zellensaft, Sl. les. B. pletivo, Osv. VI. 56., dutiny, Šv. 12·, stěny. SP. II. 107. Vz Buničný.

22057   Bunějov Svazek: 7 Strana: 1207
Bunějov, a, m., zaniklá ves na Mor. Pk. MP. 31.

22058   Bunek Svazek: 5 Strana: 1093
Bunek, nka, m. = ovad, die Bremse. U Ostravy. Mtl. Vz Buk.

22059   Buněk Svazek: 5 Strana: 1093
Buněk, ňka, m., os. jm. Vz Blk. Kfsk. 1170.

22060   Bunek Svazek: 7 Strana: 1207
Bunek, nku, m. = žalář. Přišel do bunka. Laš. Wrch.

22061   Bunělka Svazek: 5 Strana: 1093
Bunělka, y, f., cellularia, die Elfenbein- koralle. Šm.

22062   Buněti Svazek: 5 Strana: 1093
Buněti, ěl, ění = zuněti, zučeti, zvučeti (o broucích), summen. Brúk buní. Slov. Phld. IV. 10.

22063   Bungar Svazek: 5 Strana: 1093
Bungar, a, m. B. proužkovaný, bungarus fasciatus, das Parna; modravý, b. caeruleus. Vz Brm. III. 418., 419., Odb. path. III. 960.

22064   Bungar Svazek: 7 Strana: 1207
Bungar, a, m. = pama, had, bungarus. Ott. IV. 928.

22065   Bunice Svazek: 1 Strana: 0109
Bunice, e, f. = buňka. Rk.

22066   Bunice Svazek: 5 Strana: 1093
Bunice, e, f., vz Buňka.

22067   Buničina Svazek: 5 Strana: 1093
Buničina, y, f., cellulosa, der Zellstoff, die Zellulose; b. rostlinná, der Pflanzen- zellenstoff, podkožná, das Unterhautzellge- webe. Sl. les., Šp., Nz. lk. Cf. Kk. 10., Schd. I. 396., II. 163., Šv. 140., Buňkovina, Buňka.

22068   Bunička Svazek: 7 Strana: 1207
Bunička, y, f., vz Buňka. Hg. 167., 179.

22069   Buničky Svazek: 5 Strana: 1093
Buničky, vz Buňka. — B., místní jm. u Čelechovic. Pk.

22070   Buničnatý Svazek: 5 Strana: 1093
Buničnatý, cellulosus, Zell-. Nz. lk.

22071   Buničný Svazek: 1 Strana: 0109
Buničný. Zellen-. Rk.

22072   Buničný Svazek: 5 Strana: 1093
Buničný. B. tkanina nesoumezná, meren- chyma, unvollkommenes Zellgewebe, rost- liny (či bezcévné; vz Buněčný), Nz.; b. tka- nina kůry, das Rindenzellgewebe, Sl. les., hmota, die Zellensubstanz, stěna, die Zellen- wand. Šp. Vz Buněčný.

22073   Bunidlo Svazek: 5 Strana: 1093
Bunidlo, a, n., ve skel. hutích, das Römer- eisen. Šm.

22074   Búnitel Svazek: 7 Strana: 1207
Búnitel, e, m., ze srb. = povstalec. Slov. Czm. 80.

22075   Búniti Svazek: 7 Strana: 1207
Búniti = povstati, bouřiti se, ze srb. Slov. Czm. 80.

22076   Bunivka Svazek: 5 Strana: 1093
Bunivka, y, f., měkkýš. B. válcovitá, sali cornaria farciminoides; keřovitá, scrupo- cellaria scruposa. Vz Frč. 196.

22077   Bunk Svazek: 5 Strana: 1093
Bunk, a, m. = ovad. Vz Buk. U Opavy. Brt., Mtl.

22078   Buňka Svazek: 1 Strana: 0109
Buňka, y, f. Včely staví z buněk plástve. Ssav. Sr. vlas. bugno = úl. Mz. 124. Zelle im Bienenstocke.

22079   Buňka Svazek: 7 Strana: 1207
Buňka, y, f., os. jm. k masc. Budislav. Mus. 1889. 162.

22080   Buňka Svazek: 9 Strana: 0429
Buňka. Nauka o buňce. Vz Vstnk. X. 83.

22081   Buňka, bunička, y, bunice Svazek: 5 Strana: 1093
Buňka, bunička, y, bunice, e, f., cella, cellula, die Zelle. B. zvířecí má podobu zrnečka a obsahuje látku rosolovitou; buňka rostlinná má podobu měchýřku a obsahuje v patrných blanách tekutiny, tuhá těliska a někdy pouhý vzduch ; jsou to částky nedílné, z nichž se tělo rostlinné skládá. Vz více v S. N., Rosc. 18., 28., 31., 19, 21., die Zelle. Celé tělo rostlinné skládá se z bunic čili cellulí t. j. mikroskopických míšků podoby a velikosti nejrozmanitější, naplněných te- kutinou (roztokem slizu, cukru, bílku atd. ve vodě), ve které zrnka škrobu, kapky tuku a j. splývají; stěny pak těchto bunic skládají se všudy a vždycky ze zvláštního uhlohydratu, nazvaného proto buničinou či cellulosou. Vz Šfk. 557. Cf. Čs. lk. I. 195., II. 61., IV. 160., VI. 22., Kram. Slov. 52., Slov. zdrav. 42. B. čichové, die Riechzellen, stěhovavé či putující, die Wanderzellen, Nz. lk., chlupová, die Haarzelle, kožní, Haut-, Šp., vejcevodná, vejcevod, das Organium, Sl. les., krevní, Ves. I. 4., 84., pohlavní, vrstva bunic uzlinových (v oku), svalové, Osv, I. 47., 146., 231., tlustoblanná, skleren- chymatická, SP. II. 128., nervová, živo- čišná, chrupavková, kostní, Frč. 2. vyd. 1. na křídle motýlův: 1 b. střední (plocha ve středu křídla žilkami neprostoupená, 2. buňky, jež podélné žilky s pokrajem křídla zavírají. Stn. I. 8. B. rostlinná, Mtc. 1. 63., 13., matečná, die Mutterzelle (Schd. II. 158.), tečkovaná (porovaná), Poren- (Schd. II. 159.), pylová, Pollen-, vláknatá, celiula spirigera, Faser-, závitková, c. spiralis, Spiralfaser-, prodloužená, langgestreckte Z. (KP. III. 325., Schd. II. 156.), nesoumezná či nedotýkavá, merenchymatische Z., soumezná či dotýkavá, parenchymatische Z. (Schd. II. 155.), zplo- štělá, plattgedrückt, hvězdovitá, sternförmige Z., dupkovitá, Tüpfel- (Schd.II. 160.), vzdušná, Luft-, kruhovitá, Ringfaser-, dřevní, Holz- (KP. III. 325., Schd. II. 156.), prvotní či vo- divá (matečná), Leit- (Schd. II. 158.), lý- ková, Bast- (Schd. II. 156.), náhodná, Neben-, síťovitá, Netzfaser-, tkaninové, Netz-, po- hlavní, Geschlechts-. Sl. les. O tvoření buněk vz Kk. 64., Schd. II. 137., 154., Kk. 3., 4. B. dvojtečkovaná, Rosc. 21., koulovitá, 19., kruhatá, 21., oplozovací, 85., polyedrická, 19., rejdivá, 53., samčí, 47., samičí, 47., scho- dovitá, 22., tabulkovitá, 19., větevnatá. 19. — B. bezblanná či primordialní, řasavá, SP. II. 100., 120., korkovitá, nepravidelná. Schd. II. 167., 157. B. zakulatělá. Kk. 2. vyd. 5. — B., die Blase. Voda vařící se vypouští buňky; Hoši brkem vypouštějí buňky duhobarevné z mýdlové vody. Ostrav. Tě. — B., os. jm. ze 14. stol., Pal. Rdh. I. 118.

22082   Buňkáé Svazek: 8 Strana: 0029
Buňkáé, e, m., vz Volavka (3. dod.).

22083   Buňkati Svazek: 1 Strana: 0109
Buňkati, buňknouti = mukati, mucksen.

22084   Buňkati Svazek: 5 Strana: 1093
Buňkati, mucksen. Slov. Ssk.

22085   Buňknouti Svazek: 8 Strana: 0029
Buňknouti. Udeřil ho, až buňklo jako v konev. Wtr. St. Pr. 112.

22086   Buňkorodka Svazek: 5 Strana: 1093
Buňkorodka, y, f., cystoblastema, das Zellenkeimlager. Šp.

22087   Bunkov Svazek: 1 Strana: 0109
Bunkov, u. m. = klacek, na Slov., Prügel.

22088   Bunkov Svazek: 9 Strana: 0022
Bunkov, u, m., vz Hůl.

22089   Bunkovice Svazek: 5 Strana: 1093
Bunkovice, míst. jm. Sdl. Hrd. IV. 351., 352.

22090   Buňkovina Svazek: 5 Strana: 1093
Buňkovina, y, f. = buničina, látka, z níž buňky se tvoří, der Zellstoff, die Cellulose. Sl. les.. Kod. Vz Buničina.

22091   Buňkový Svazek: 5 Strana: 1094
Buňkový = buněčný, buničný, Zellen-. B. stěna, die Zellenwand. Šp., Kod.

22092   Bunna Svazek: 7 Strana: 1207
Bunna, y, f., lat. Bonna, Bonn. Výb. II. 1544.

22093   Bunoš Svazek: 8 Strana: 0029
Bunoš, e, m., potok v Nitře. Phľd. XII. 248.

22094   Buňov Svazek: 5 Strana: 1094
Buňov, a, m., dvůr u Napajedel.

22095   Bunsenův Svazek: 5 Strana: 1094
Bunsenův článek. Vz Schd. I. 360.

22096   Bunský Svazek: 5 Strana: 1094
Bunský les. Mus. 1880. 234.

22097   Bunt Svazek: 7 Strana: 1207
Bunt, u, m. = povstání. Slov. Czm. 80.

22098   Buntoš Svazek: 5 Strana: 1094
Buntoš, e, m., der Aufwiegler. Slov. Ssk.

22099   Buntoš Svazek: 7 Strana: 1207
Buntoš, e, m. = povstalec. Slov. Czm. 80.

22100   Buntošiti Svazek: 7 Strana: 1207
Buntošiti = búniti (vz nahoře). Slov. Czm. 80.

22101   Buntošník Svazek: 5 Strana: 1094
Buntošník, a, m. = buntoš. Slov. Ssk.

22102   Buňtovać Svazek: 9 Strana: 0022
Buňtovać = bouchnti, hlomoziti. Lor. 70. Sr. Bantovač, Byntovać.

22103   Buntovati Svazek: 5 Strana: 1094
Buntovati, lärmen, aufwecken, allarmi- ren, aufwiegeln. Mor. Mtl., Škd. Cosi v noci na hůře b-lo. Tč.

22104   Buntovati Svazek: 7 Strana: 1207
Buntovati. Cosi se mi tam (v břiše) b-tuje (burácí), Val. Vck.

22105   Buntovník Svazek: 5 Strana: 1094
Buntovník, a, m. = buntoš. Slov. Ssk., Mkl. Etym. 24.

22106   Buoc Svazek: 5 Strana: 1094
Buoc, vz Buc.

22107   Buoc Svazek: 9 Strana: 0429
Buoc Jan, slov. spis. na konci XVIII. stol. Vz Vlč. Lit. II. 280.

22108   Buoějovický Svazek: 5 Strana: 1085
Buoějovický, Budweiser. S Budějovi- ckými. Pč. 37. Strahovali va vozy budějo- vické. Pč. 43. B. bzíkota = český tanec. Škd. Vz Budějovský.

22109   Buoh Svazek: 1 Strana: 0109
Buoh = bůh (zastr.).

22110   Buoch Svazek: 8 Strana: 0029
Buoch slanin. Arch. XIII. 335. Cf. Buch.

22111   Buožie Svazek: 5 Strana: 1094
Buožie = boží. Buožie máti. Výb. II. 23.

22112   1. Búr Svazek: 5 Strana: 1094
1. Búr, u, m. = drobný písek, homok, feiner Sand. Slov. Hdž. Čít. XII. Niekde na zemi sú celé polia samý piesok drobný, čo sä ináče aj homok, niekde aj búr volá. Hdž. Čít. 203.

22113   2. Búr Svazek: 5 Strana: 1094
2. Búr, i, f. = búra, bouře. Slov. B. zažeň. Phld. III. l. 39.

22114   Búr Svazek: 8 Strana: 0029
Búr, a, m. = sedlák (nadávka XV. stol.). Chč. (Vlč. Lit. 171.).

22115   Bur Svazek: 9 Strana: 0022
Bur, u, m. = bor. Mor. Brt. D. I. 103.

22116   Búr Svazek: 9 Strana: 0022
Búr, u, m. = boura. Vyšívání bílým búrem. Šeb. 178.

22117   Bura Svazek: 1 Strana: 0109
Bura = boura.

22118   Búra Svazek: 5 Strana: 1094
Búra, y, f. = por, allium porrum, der Porre. U Fryštátu. Džl.

22119   1. Búra Svazek: 8 Strana: 0029
1. Búra, y, f. = severák. Phľd. 189S. 130.

22120   2. Búra Svazek: 8 Strana: 0029
2. Búra, y, m., os. jm., z Burian. Kbrl. Sp. 14.

22121   Bura Svazek: 10 Strana: 0028
Bura, y, f. = kaše z kukuřice. Slov. Vzáj. I. 80.

22122   Búracá Svazek: 8 Strana: 0029
Búracá, potok v Turci. Phľd. XII. 248.

22123   Burácení Svazek: 5 Strana: 1094
Burácení, n., das Rumpeln, Poltern. B. vichru, Vrch., hromů. Osv. VI. 595.

22124   Buráceti Svazek: 1 Strana: 0109
Buráceti, 3. os. pl. -cejí, el, ení = hřmotiti, bouřiti, štrachati, strašiti, rumpeln, lärmen, poltem. — abs. Strašidlo (Puch.), vojna burácí. Hlas. — kde. V břiše burácí. Us.

22125   Buráceti kde jak Svazek: 5 Strana: 1094
Buráceti kde jak. Kolem nás vodopády buracely ze tmy do tmy. Vrch. Myth. 1. 151. — kudy. Již železné jich (Táboritů) vozy burácejí semo rovinou. Čch. Bs. 85.

22126   Burácivý Svazek: 1 Strana: 0109
Burácivý = tosend, polternd. Rk.

22127   Burácný Svazek: 1 Strana: 0109
Burácný. B-á mračna. Dch. Polternd, lärmend.

22128   Burácný Svazek: 5 Strana: 1094
Burácný pocit. Šml. I. 52., hrom, Exc, vlnobití. Jir. Obr. 145.

22129   Buráč Svazek: 1 Strana: 0109
Buráč, e, m., látka vlněná aneb hedvábná. Gl.

22130   Buráček Svazek: 1 Strana: 0109
Buráček, čku, m., podlouhlý koláč. Us.

22131   Buráčky Svazek: 9 Strana: 0022
Buráčky, burášky = koblihy, vdolky po- sypané mákem. Humpolec. Kub. 150.

22132   Búrajka Svazek: 5 Strana: 1094
Búrajka, y, f. = voda bourající (z pří- valu povstala, veliká, prudká voda). Slov. Dbš.

22133   Burák Svazek: 1 Strana: 0109
Burák, u, m., cvikla, kváka, jest odrodek cvikly obecné. Její odrůdy: červená řípa, žlutá, bílá, červenoslupinná, růžová. S. N. Runkelrübe.

22134   Burák Svazek: 5 Strana: 1094
Burák = manholt červený, mangolt, cvi- kla, červená řepa, beta vulgaris. der Man- gold, die Runkelrübe. Sl. les., Šp. Cf. FB. 31., Schd. II. 278., Kram. Slov. 52., Rosc. 122., S. N., Kk. 151., Čl. 126., Čl. Kv. 153., 229., Slb. 245. — B. = malý bochníček chleba. U Kard. Řečice. Mtš. — B. = tmavá, po- špiněná věc (ku př. kanárek, vrabec). Val. Vck. Cf. Burý.

22135   Burák Svazek: 9 Strana: 0022
Burák, u, m. = b uřný vitr. Kamenice. Kub. L. f. 1900. 357.

22136   Burákový Svazek: 5 Strana: 1094
Burákový, Runkelrüben-. B. cukr, sy- rup. Šp.

22137   Buran Svazek: 5 Strana: 1094
Buran, u, m. = orkan, vichr, der Sturm- wind, Orkan, Sturm mit Schnee. Sl. les., Rgl., Stč. Zem. 613., 588., Hdk. C. 377. B. veje od severu. Kyt. 1876. 82. B. stromy lomí. Sš. Bs. 4. Cf. Buráš. — B., a, m. = silný muž, ein starker Mann. Cf. Burian. Hdk. C. 377. — B., der Inwohner der west- lichen Klein-Karpathen. Slov. Ssk. — B. = silné, nepokojné dítě. U Olom. Sd.

22138   Buranda Svazek: 8 Strana: 0029
Buranda, y, m., os. jm., z Burian. Kbrl. Sp. 14.

22139   Burang Svazek: 7 Strana: 1207
Burang, a, m. = rajka Brm II. 2. 419.

22140   Buráš Svazek: 1 Strana: 0109
Buráš, e, m., silný vítr (severní), z řec. boreas. Sturm-, Nordwind.

22141   Burášky Svazek: 5 Strana: 1094
Burášky, pl., m. = pečené kousky těsta bramborového. U Něm. Brodu. Holk.

22142   Burat Svazek: 5 Strana: 1094
Burat = borat.

22143   Búrať Svazek: 5 Strana: 1094
Búrať = bourati. Ssk.

22144   Buratin Svazek: 1 Strana: 0109
Buratin, u, m., tkanina, v níž osnova ze strun s hrubou vlnou jest setkaná. Vz o původu Mz. 124.

22145   Buratte Svazek: 7 Strana: 1207
Buratte (byrat), u, m., látka podobná buratu. Vz Ott. IV. 944.

22146   Burbonky Svazek: 5 Strana: 1094
Burbonky, pl., f., druh růží. Pdl.

22147   Burbonský Svazek: 5 Strana: 1094
Burbonský. B. káva, der Bourbonkaffee, hřebíček, die Bourbonnelke. Šp.

22148   Burcifál Svazek: 1 Strana: 0109
Burcifál, u, m. Četl to někdo v starých b-lích. Mus.

22149   Burcin Svazek: 5 Strana: 1094
Burcin, u, m. Čs. lk. II. 76.

22150   Burclík Svazek: 1 Strana: 0110
Burclík, Brunclík, a, m., druh holubův, asi z něm. Bürzel. Mz. 124. Tümmler.

22151   Burcovati Svazek: 1 Strana: 0110
Burcovati, burcovávati, hřmot dělati, poltem. — koho z čeho: ze sna Us. — komu kde. V Břiše mu Burcuje. D. — se odkud: se schodů = spadnouti. Ros.

22152   Burcovati Svazek: 5 Strana: 1094
Burcovati ze střněm. burzen, burcnouti = násilně pohybovati, třepatí. Význam bu- zení ze sna je již přenesený. Jir. ad Žk. 178. — kde. Na hůře cosi burclo, machte einen polternden Stoss. Ostrav. Tč.

22153   Burcovka Svazek: 5 Strana: 1094
Burcovka, y, f. = mosazná trubka k vy- burcování hasičů. Smekal.

22154   Burčák Svazek: 1 Strana: 0110
Burčák, u, m., na Mor. = mladé vino, junger Wein. Jablkový B. táhnouti = pressen. Na Mor. Brt.

22155   Burčákový Svazek: 5 Strana: 1094
Burčákový, Most-. B. hořčice. Dch.

22156   Burčati Svazek: 5 Strana: 1094
Burčati =burčeti.

22157   Burčeti Svazek: 5 Strana: 1094
Burčeti, el, ení, brausen, kollern, schwir- ren. Cf. Burčák, Burčati. Mz. Mkl.

22158   Burčík Svazek: 8 Strana: 0029
Burčík, a, m., os. jm., z Burian. Kbrl. Sp. 14.

22159   Burda Svazek: 1 Strana: 0110
Burda, y, f., rozbroj, Streit, Hader. Ros. Ale v té burdě (psotě) vystřehu-li se také hřiechu? Št; A když ta hrozná burda (bída, psota) bude. Št. — 2. Nepokojný člověk. Jg. Stänker.

22160   Burda Svazek: 5 Strana: 1094
Burda, y, f. Za: bude. Št. přidej: Kn. š. 24., 84. Cf. Ostati čeho (BO.). — B., y, m. = člověk nepokojný, rotivý, popudlivý. Hdk. C. 377. U Kojetína, Nové Kdyně a j. = člověk tělnatý, tlustý, silný. Bkř., Rgl. V záp. Čech. BPk. U Rychnova = člověk
malý, zavalitý. Črk. — B. = Burian. — B., os. jm. Tk. V. 49 — B. J. Pelhřimov- ský, farář a spisov. 1616. Vz S. N.. Jg. H. I. 2. vyd. 538., Jir. Ruk. I. 111. — B. Petr. Tk. V. 137. — B., y, f. = klepátko na dve- řích, dor Thürklopfer. Šp. — B., die Zucker- rübe. U Olomouce, u Litovle. Sd , Kčr. — B., Klein-Kosowetz, samota u Budějovic. PL. Cf. Burdy.

22161   Burda Svazek: 6 Strana: 0176
Burda, y, m. — durdič. Mor. Šd.

22162   Burda Svazek: 8 Strana: 0029
Burda, y, m., os. jm., z Burian. Kbrl. Sp. 14., 10.

22163   Burda Svazek: 8 Strana: 0536
Burda, y, f. = teplá čepice. Již. Čech. Črmk.

22164   Burdach Svazek: 5 Strana: 1094
Burdach, u. m., nástroj na čištění obilí z plev. Ostrav. Tč.

22165   Burdachovati Svazek: 5 Strana: 1094
Burdachovati = burdachem čistiti. Ostrav. — co: ječmen, pšenici atd. Tč.

22166   Burdák Svazek: 5 Strana: 1094
Burdák, u, m. = mlýnek na čištění obilí ve stodole, fukar, die Putzmaschine in der Scheuer. Mor. a slez. Mtl., Klš. Obilí na burdáku burdákovati. Vz Mlácení, Burdach. Klš. — B. = teplá sukně vlněná, vatovaná. U Opavy. Klš. Cf. Burčák. — B. = kolo- vrátek, der Leierkasten. U Opav. Zkl. — B , a, m. = býk. Las. Brt.

22167   Burdák Svazek: 10 Strana: 0028
Burdák, u, m. = řetěz, kterým se řidl vůz, vozí-li se klády. Hauer. 10. — B. = červená spodnice (sukně). Slez. Vyhl. II. 191.

22168   Burdákovati Svazek: 5 Strana: 1094
Burdákovati = obilí na burdáku čistiti. Vz Burdák.

22169   Burdán Svazek: 5 Strana: 1094
Burdán, u, m. = sudlice, der Wurfspiess. Slov. Bern.

22170   Burdavý Svazek: 5 Strana: 1094
Burdavý, převzdívka. Slov. Šd.

22171   Burdegaly Svazek: 5 Strana: 1094
Burdegaly, dle Dolany, Bordeaux. Vz S. N., Tk. III. 472.

22172   Burdéř Svazek: 1 Strana: 0110
Burdéř, e, m., burdýř (zastaralé), končíř, sudlice, špičatá zbraň, ein Stecher, Streitaxt, V.

22173   Burdéř Svazek: 8 Strana: 0029
Burdéř, burdýř = rapír nejtěžšího rázu XVI. stol. Wtr. Krj. I. 612. B. = veliký meč dvojruční, Schlachtschwert, n., ale obyčejně = veliký rapír. Wtr. Krj. I. 177., 272., 608., Arch. XIII. 352.

22174   Burdí, n Svazek: 1 Strana: 0110
Burdí, n., haraburdí, staré železo a ná- dobí. Ros. Trödelwerk.

22175   Burdíček Svazek: 10 Strana: 0028
Burdíček, čka, m. Červenvý. = červec. Humpolec. Nár. sbor. VIII. 123.

22176   Burdík Svazek: 10 Strana: 0028
Burdík, a, m. = zlostné dítě; perníkový panák na sv. Mikuláše. Stráž nad N. Kub. List. fil. 1902. 248.

22177   Burdisko Svazek: 5 Strana: 1094
Burdisko, a, n., das Zuckerrübenfeld. Cf. Burda. U Olom. Sd.

22178   Burditi Svazek: 5 Strana: 1094
Burditi se = bortiti se. U Nové Kdyně. Rgl.

22179   Burdová Svazek: 5 Strana: 1094
Burdová Kateřina. Vz Blk. Kfsk. 1016.

22180   Burdovati Svazek: 5 Strana: 1094
Burdovati. Panny krásné, burdujíce (har- cujíce) a koně proháňujíce. Koll. St. 563.

22181   Burdovati Svazek: 7 Strana: 1207
Burdovati = hlomoziti. Arn. 676.

22182   Burdovati Svazek: 10 Strana: 0028
Burdovati, burdieren, hra při turnaji, kde zápasníci houfně na sebe doráželi. Baw. Ar. v. 676.

22183   Burdovati, koho Svazek: 1 Strana: 0110
Burdovati, koho: koně (honiti,projížděti), tummeln. Šm., Rk.

22184   Burdový Svazek: 5 Strana: 1094
Burdový, Zuckerrüben-. U Olom. Sd. Cf. Burda.

22185   Burdy Svazek: 5 Strana: 1094
Burdy. Hurdy burdy = na pilno honem V kuchyni mají dnes hurdy burdy. Mor. Vck. — B. = soumarské sedlo. S. N.

22186   Burdýř Svazek: 5 Strana: 1094
Burdýř, vz Burdéř.

22187   Bure Svazek: 5 Strana: 1094
Bure, Gepolter. Spadne-li něco velikého, dělá to burc. Ostrav. Tč. — B., e, m. B. Mart. Vz Blk. Kfsk. 957.

22188   Bureau Svazek: 1 Strana: 0110
Bureau, fr. (Byró),psací stolek; 2. písárna. — Bureaukratie = libovláda úředníkův. Rk., S. N.

22189   Bureaukratismus Svazek: 5 Strana: 1094
Bureaukratismus = panování úředníků, přílišné vkládání se úředníků do všeho. Vz Enc. paed. I. 821.—822.

22190   Burek Svazek: 7 Strana: 1207
Burek, rka, m = vyřezaný kanec. — B. — člověk tlustý. Slez. Šd.

22191   Burek Svazek: 8 Strana: 0029
Burek, řka, m. = vyrezaný kanec. — B. To je b. (člověk tlustý, vykrmený). Laš. Brt. I). ÍI. 297.

22192   Burel Svazek: 1 Strana: 0110
Burel, u, m. Braun-, Schwarzstein. Presl.

22193   Burel Svazek: 5 Strana: 1094
Burel, das Manganerz atd. B. hranolový, prismatisches Manganerz o. der Pyrolusit, Nz., Bř. N. 197., beztvarný, untheilbares M. o. der Psilomelan, jehlancový, pyrami- dales M. o. der Hausmannit. Nz. Ct. Šfk. 229., KP. III. 64., S. N., Schd. I. 346., KP. IV. 695., Šfk. Poč. 334., Slov. zdrav. 42.

22194   Burel Svazek: 10 Strana: 0028
Burel, u, m., pyrolusit, nerost. Vz Ott. XX. 1050.

22195   Burelový Svazek: 8 Strana: 0536
Burelový článek. Braunsteinelement. KP. VIII. 53.

22196   Búreniny Svazek: 5 Strana: 1095
Búreniny, pl., f. = pobuřování, die Auf- wiegelung. Panslavistické b. v nitranskej stolici. Slov. Rtk. 1.

22197   Bureš Svazek: 1 Strana: 0110
Bureš = Burian.

22198   Bureš Svazek: 8 Strana: 0029
Bureš, e, m., os. jm., z Burian. Kbrl. Sp. 14., 8., 9.

22199   Burežina Svazek: 5 Strana: 1095
Burežina, y, f., das Zistoxyd. Šm.

22200   Bürgel Svazek: 5 Strana: 1095
Bürgel, gla, m. B. Karel, Dr. a advokat, naroz. 1841. Vz Tf. H. 1. 184.

22201   Burger Svazek: 5 Strana: 1095
Burger Kaj. 1745. B. Vojt. 1730. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 538., Jir. Ruk. I. 111.

22202   Burger Svazek: 7 Strana: 1207
Burger Vojt. Vz Mus. 1891. 101.

22203   Bürger Svazek: 8 Strana: 0029
Bürger Kajetán, dominikán, nebyl farářem. Vz Mus. 1893. 258.

22204   Burgerstein Svazek: 5 Strana: 1095
Burgerstein, a, m. B. Jos. 1817—1873. Vz Tf. H. 1. 129., Jg. H. 1. 2. vyd. 538., Šb. H. 1. 2. vyd. 232.

22205   Burgerstein Svazek: 7 Strana: 1207
Burgerstein Jos., 1813.—1873 , úřed. ve Vídni, český humorista. Vz Ott. IV. 952., Bačk. Písm. I. 839.

22206   Burgundka Svazek: 1 Strana: 0110
Burgundka, y, f., kváka, buryna, burák, rava, dumlina, Runkelrübe, Šp., Burgundská řepa,

22207   Burgundka Svazek: 5 Strana: 1095
Burgundka. Vz KP. III. 264.

22208   Burgundsko Svazek: 1 Strana: 0110
Burgundsko, a, n., Burgundia. — Bur- gunďan, a, m.; burgundský. B. víno (vz Víno), řepa, Us.

22209   Burgundsko Svazek: 5 Strana: 1095
Burgundsko, a, n. Vz S. N.

22210   Burgundský Svazek: 5 Strana: 1095
Burgundský. B. punč, ocet, Šp., dub (cer), quercus cerris, die Zerreiche. Sl. les.

22211   Burguš Svazek: 5 Strana: 1095
Burguš, e, m., der Murrkopf. Šm.

22212   Burgyň Svazek: 5 Strana: 1095
Burgyň, ě, f. = burda, burgundka. U Olom. Sd.

22213   Burgyňový Svazek: 5 Strana: 1095
Burgyňový, Zuckerrüben-. Vz Burgyň. U Olom. Sd.

22214   Buri-us Svazek: 5 Strana: 1095
Buri-us, a, m. B. Jan Krupinský, kněz. 1689. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 539., Jir. Ruk. l. 111.

22215   Búria Svazek: 1 Strana: 0110
Búria = búřa, bouře. L. S. v. 3.

22216   Burian Svazek: 1 Strana: 0110
Burian, a, m. Stürmischer Mensch. Vz víc v Gl. 13.

22217   Burian Svazek: 5 Strana: 1095
Burian, a, m. B. z Kornic. Sbn. 857., 866., 910., 913. — B. doktor. Jir. Ruk. II. 111. — B. Tom., prof. čes. řeči v novo- městské vojenské akademii, major a spisov., nar. 1802. Vz S. N., Jg. H. 1. 2. vyd. 539 , Šb. II. 1. 2. vyd. 232., Enc. paed. I. 822.-824. — B., u, m., die Hauptglocke. Slov. Ssk.

22218   Burian Svazek: 7 Strana: 1207
Burian, u, m. = koukol. Gemer. Šb. D. 77. — B. Tom. 1802.—1874 Cf. Ukaz. 95., Bačk. Písm. I. 925., Ott. IV. 957.

22219   Burian Svazek: 8 Strana: 0029
Burian, a, m., os. jm. Odtud: Buriánek, Burjan, Burjánek; Burka, Burčík; Bureš, Bursa, Buršík, Bura; Burda, Buranda; Bursa, Buršík, Burijšek, Buryška. Kbrl. Sp. 14. Cf. Kotk. 14.

22220   Burian Svazek: 9 Strana: 0022
Burian Tom. Jub. IV.

22221   Buriánek Svazek: 8 Strana: 0029
Buriánek, nka, m., vz předcház.

22222   Buriánka Svazek: 5 Strana: 1095
Buriánka, y, f., mlýn u Karlina.

22223   Burianka Svazek: 9 Strana: 0429
Burianka, y, f. Na B-nce, ostrov u Kar- lina mezi Jerusalemským ostiovem a Ro- hanským. Vz Nár. list. 1901. č. 61. feuill.

22224   Buriánková Svazek: 5 Strana: 1095
Buriánková, é, f., samota u Karlina.

22225   Burijan Svazek: 10 Strana: 0028
Burijan. Sr. B. (smyšlený svatý). Vz Souk. 1903. 10.

22226   Burík Svazek: 5 Strana: 1095
Burík, a, m.? Dám vám na cestu ka- ždému jednoho buríka, abyste nemuseli všady peši chodiť. Dbš. Sl. pov. I. 324.

22227   Burík Svazek: 7 Strana: 1207
Burík, u, m. = silný, zavalitý hoch. Mor. Vhl.

22228   Búriky, pl Svazek: 5 Strana: 1095
Búriky, pl., m. = vrbové kočičky. Slov. Rr. Sb.

22229   Burina Svazek: 5 Strana: 1095
Burina, y, f. = cvikla obecná, burák, burgundská cukrovka, beta vulgaris, die Runkelrübe. Sl. les.

22230   Burina Svazek: 5 Strana: 1095
Burina, y, f., chalturus, rostl. Vz Čl. Kv. 261., Mllr. 66., FB. 63.

22231   Burina Svazek: 8 Strana: 0029
Burina = plevel. Phľd. XII. 646.

22232   Búriť Svazek: 9 Strana: 0022
Búriť. Pozdrav dojičce; A dobre búri?' Vz Zát. Pr. 261. a.

22233   Burjan Svazek: 5 Strana: 1095
Burjan, a, m. Mnozí ctie sv. Jana Svět- lého, jemuž sú B. vzděli, aby krúpy nebily. Št. Kn. š. 109.

22234   Burjan, a, Burjánek Svazek: 8 Strana: 0030
Burjan, a, Burjánek, nka, m., vz před- cház. Burian.

22235   Burjanovský Svazek: 5 Strana: 1095
Burjanovský Adam. Blk. Kfsk. 1045.

22236   Burka Svazek: 5 Strana: 1095
Burka, y, m., os. jm. Šp. — B. Ant. 1842. Jg. H. 1. 2. vyd. 539. — B., y, f. = kožišný pláštík zevně huňatý, rauher Pelz- mantel. Dch., Světz. 1871.

22237   Búrka Svazek: 5 Strana: 1095
Búrka, y, f. = bouřka. Slov. Ssk.

22238   Bůrka Svazek: 5 Strana: 1095
Bůrka, pl., n., les u Klatov. BPk.

22239   Burka Svazek: 8 Strana: 0030
Burka, v, m., os.jm., vz předcház. Burinu.

22240   Búrka Svazek: 9 Strana: 0022
Búrka, y, f. také = ledovec, kroupy. Zát. Pr. 230. a.

22241   Burkať Svazek: 8 Strana: 0030
Burkať — bouliti, zvi. ze sna. Han. Brt. D. II. 297.

22242   Burkhard Svazek: 8 Strana: 0030
Burkhard. Odvozeniny vz v Kotk. 14.

22243   Burkovaný Svazek: 5 Strana: 1095
Burkovaný = dlážděný. B. silnice. U Opav. Zkl.

22244   Burkovský Svazek: 7 Strana: 1207
Burkovský vrch v Písecku.

22245   Burkrabí Svazek: 5 Strana: 1095
Burkrabí, n., Burggraf. Půh. II. 88.

22246   Burkus Svazek: 1 Strana: 0110
Burkus, e, m., veliký, silný, složitý muž. Jg.

22247   Burkus Svazek: 10 Strana: 0028
Burkus v I. 110. oprav v: burkuš.

22248   Burkuš Svazek: 5 Strana: 1095
Burkuš, e, m. = chlapec složitý a silný. Ve vých. Čech. Jir.

22249   Burlák Svazek: 5 Strana: 1095
Burlák, a, m.— pltník. K. Adámek.

22250   Burlesk Svazek: 5 Strana: 1095
Burlesk (burlesque) = šaškovský, fr. Vz S. N., Jg Slnosť. 157.

22251   Burleska Svazek: 7 Strana: 1207
Burleska, y, f. = komická báseň (dra- matická) nižšího druhu. Vz Ott. IV. 960.

22252   Burleska Svazek: 10 Strana: 0028
Burleska, y, f. = šaškovitosť, nízká ko- mickoiť. Lit. I. 634.

22253   Burleskár Svazek: 8 Strana: 0030
Burleskár, c, m. Vlč. Bás. 25.

22254   Burleskní Svazek: 8 Strana: 0030
Burleskní. B. provedení ballady. Vlč. Bás. 25. B. či komické epos. Ib. 79.

22255   Búrlica Svazek: 5 Strana: 1095
Búrlica, e, f. = sněhová bouře. Slov. Hdk. C. 210.

22256   Burlingtonit Svazek: 5 Strana: 1095
Burlingtonit, u. m. = odrůda meteoro- vého železa. Osv. V. 11.

22257   Burmel Svazek: 9 Strana: 0022
Burmel, u, m. = seménko z paliny (proti hlístám). Slov. Sbor. slov. II. 154.

22258   Burmistr Svazek: 5 Strana: 1095
Burmistr, a, m. = půlmistr. Slov. Tč.

22259   Burmistr Svazek: 8 Strana: 0030
Burmistr. 1745. Mtc 1895. 142.

22260   Burmistr Svazek: 10 Strana: 0028
Burmistr, a, m. = purkmistr. Také mor. Nár. sbor. VIII. 95, Brt. P. n 514.

22261   Burmus Svazek: 8 Strana: 0030
Burmus = Worms. 1544. Sum. I. G12.

22262   Burňa Svazek: 9 Strana: 0429
Burňa, ě, f., strouha a trať u P. Ostravy. Věst. op. 1895. 11.

22263   Burňák Svazek: 1 Strana: 0110
Burňák, a, m., Sturmvogel. Presl.

22264   Burnavý Svazek: 5 Strana: 1095
Burnavý, vz Burný. Šd.

22265   Burně Svazek: 5 Strana: 1095
Burně, burně = bouřlivě. Prsa burně rozechvělá. Čch. Petrkl. 47., Čch. Sl. 65.

22266   Burnetování Svazek: 5 Strana: 1095
Burnetování dříví = umění dřevo proti zevnějším škodným vlivům jmenovitě proti vlhku chrániti (vynalezené Burnekem). S. N. XI. 352.

22267   Burnonit Svazek: 10 Strana: 0028
Burnonit, u, m, nerost. Vstnk. XI. 821.

22268   Burnus Svazek: 1 Strana: 0110
Burnus, u, m., bílý vlněný plášť Arabův v Africe; Druh svrchníkův. Rk.

22269   Burnus Svazek: 7 Strana: 1207
Burnus = dlouhý zimní kabát. Slavč. 98.

22270   Burnus Svazek: 10 Strana: 0028
Burnus, U, m. = kabát dlouhý u sp )du rozšířený. Val. Čes. 1. X 472.

22271   Burný Svazek: 1 Strana: 0110
Burný, buřný, bouřivý, Krok, stürmisch.

22272   Burný Svazek: 5 Strana: 1095
Burný, buřný. Burný vítr, Čch. Bs. 61., hněv, Čch. Dg., koleso, Čch. Mch. 67., rána hromu. Ib. 74. V skrytu búřném. Ž. Gloss. 80. 8. Má buřnou. Vz Opilý. Us. Sm. V tomto burném čase. Koll. Zp. I. 870. — B. = bujný. Na Policku. Kšá. — Burný = burnavý, kyprý, sypký, locker. Cf. Búr, 1. Slov. Hdž. Čít.

22273   Burokrušec Svazek: 1 Strana: 0110
Burokrušec, šce, m., Fahlerz. Rk.

22274   Buron Svazek: 5 Strana: 1095
Buron, u, m. = burnus, zimní kabát. U Kraskova. Brnt.

22275   Buron Svazek: 5 Strana: 1095
Buron, ě, m. = býk, der Stier. Na mor. Val. Brt., Vck.

22276   Buronosný Svazek: 5 Strana: 1095
Buronosný, sturmerregend. Dch.

22277   Buroš Svazek: 5 Strana: 1095
Buroš, e, m. = načervenavý vůl. Mor. Brt.

22278   Bursa Svazek: 1 Strana: 0110
Bursa, y, f. B. kupecká. O původu vz Mz. 125. — Vz hlavně. S. N. — B. tobolka, sáček na peníze, Tasche; — 2. společné bydliště studentův v některých městech; — 3. kupecký dvůr, směneční tržiště, die Börse. Rk. Náhlý strach, postrach, poplach na burse; spadek, klesání, vystupování na burse. Šp. Do bursy choditi. V burse cenné papíry prodávati, kupovati.

22279   Bursa Svazek: 5 Strana: 1095
Bursa. Mistři učili také ve svých pří- bytcích, ve kterých měli studenty v nájmu a ve stravě, což nazývalo se bursou. Ta- koví studující sluli bursarii. Tk. III. 280., Sbn. 291. Cf. také Enc. paed. I. 825.—826. — B. = hlučná zábava. U Března. Němc. IV. 446.

22280   Bursa Svazek: 7 Strana: 1207
Bursa. Cf. Ott. IV. 967. = B. = taneční zábava. V Liptově na Slov. Rr. Sb.

22281   Bursa Svazek: 8 Strana: 0030
Bursa, y, f., = zábava s hudbou, spevem a tancom. Na Zvolenskú, ľliľd. 1894. 615. — B., y, m., os. jm., z Burian.

22282   Bursa Svazek: 9 Strana: 0022
Bursa, y, f. B. cukerní, denní, dodatečná, počáteční, soukromá atd. Nár. list. 18?8. ě. 136. str. 5.

22283   Bursa Svazek: 10 Strana: 0028
Bursa, y, f B. plodinová, týdenní, za- hraniční. Nár. list. 1903. č. 119, 17., č. 177. 5., č 243. 18.

22284   Burschenschaft Svazek: 5 Strana: 1096
Burschenschaft (vz Bursa). Vz Enc. paed. I. 826.

22285   Bursnéř Svazek: 8 Strana: 0030
Bursnéř, e, m. Augustin, bursuéř (klá- šterní). 1410. Arch. XIV. 393.

22286   Bursovati Svazek: 1 Strana: 0110
Bursovati = rozpustile tancovati, ausge- lassen tanzen. Na Slov.

22287   Bursovati Svazek: 5 Strana: 1096
Bursovati = divokým radostem se od- dávati. — kde. Na vinicích jeho divě jste b li. Hdk. C. 377.

22288   Bursovati Svazek: 8 Strana: 0030
Bursovati = baviti se bursou. Vz předcház. Bursa,

22289   Bursovní Svazek: 5 Strana: 1096
Bursovní, vz Bursovný, S. N.

22290   Bursovní Svazek: 10 Strana: 0028
Bursovní, Börsen-. B. komora, situace. Nár list. 1903. c. 257. 21., č. 121. 17.

22291   Bursovnicky Svazek: 10 Strana: 0028
Bursovnicky. Obchod po b-cku. Nár. list. 1903. 284. 21.

22292   Bursovnictví Svazek: 5 Strana: 1096
Bursovnictví, n., das Börsenwesen. Rk.

22293   Bursovník Svazek: 1 Strana: 0110
Bursovník, a, m. Börsianer, Börsenmann.

22294   Bursovný Svazek: 1 Strana: 0110
Bursovný, -ní, Börsen-. B. hráč(měnečný lichvář, agioteur), B. hra (měnečná lichva, agiotage), jednatel, kommissař, měna, obchod, jednání, obchod, štvanice, kruh, správa, řád, papír, cena, dohodce, lístek. Šp.

22295   Burš Svazek: 1 Strana: 0110
Burš, e, m., něm. Bursche, buršák, lat. bursarius, študent ze společného bydliště. Vz Bursa. Rk.

22296   Buršák Svazek: 5 Strana: 1096
Buršák, a, m., vz Burš.

22297   Buršet Svazek: 1 Strana: 0110
Buršet, u, m., planý aksamit, Burset, Halbsammet. Jg.

22298   Buršice Svazek: 5 Strana: 1096
Buršice, ves v Plzeňsku. Vz Blk. Kfsk. 668.

22299   Buršík Svazek: 8 Strana: 0030
Buršík, a, m., os. jm., z Búria n. Vz Burian.

22300   Buršík Svazek: 8 Strana: 0030
Buršík, a, m., os. jm. Vz předcház. Burian.

22301   Buršikosně Svazek: 5 Strana: 1096
Buršikosně = nedbale, mladicky ne- způsobně. S. N.

22302   Buršikosnosť Svazek: 10 Strana: 0028
Buršikosnosť, i, ť. Mtc 1904. 111.

22303   Buršín Svazek: 5 Strana: 1096
Buršín, a, m., Burschen, ves u Hodko- vic.

22304   Buršoust Svazek: 10 Strana: 0028
Buršoust, a, m. Ubohý b., přišed k pe- nězům, tlačí se mezi vyšší kruhy. Nár. list. 1901. č. 268. 1.

22305   Buršovec Svazek: 10 Strana: 0028
Buršovec, vce, pole u Černin. Př. stár. VII. 55.

22306   Buršovský Svazek: 10 Strana: 0028
Buršovský. B. združení, stanovy. Víc. Lit. 11. 2. 73.

22307   Burštýn Svazek: 7 Strana: 1208
Burštýn, u, m., Bernstein, jantar. Hvlč. I. 88.

22308   Burta Svazek: 5 Strana: 1096
Burta, y, f. = vlček, der Ruderring. Loď, na které veslaři na lavicích při burtách sedíce a vodu vesly bijíce veslují. Kom. Orb.

22309   Burtať Svazek: 5 Strana: 1096
Burtať, burtovať = bourati, rozhazovati. Slov. Vľkolák pribehne, obzerá sa na všetky strany a keď ju nikde nemohol vyzrieť, od jedu (zlosti) začal tie kopy burtať. Dbš. Sl. pov. I. 202.

22310   Burtnice Svazek: 1 Strana: 0110
Burtnice, e, f., v jizbě dřevo příčné, na které se desky přibíjejí. Us. Na Slov.

22311   Burý Svazek: 5 Strana: 1096
Burý = hnědý (více do siva), tmavosivý, dunkeigrau, braun. Na mor. Val Vck., Kld. L 46. Na Slov. Pokr. Vlasy sú na starosť buré, šedé, šedivé. Hdž. Čít. 213. B. hali- enka. Chlpk. Sp. 111., Č. Čt. I. 260. B. vlna = bílá prorostlá chlupy černými do ryšava. Val. Brt. D. 202. — B. = pestrý, pestrobarevný, bunt. B. šátek. U Vsetína. Vck. — B., os. jm. Mor. Šd.

22312   Burýje Svazek: 1 Strana: 0110
Burýje dělat, v již. Čechách = výtržnosti. Kts. Excesse machen.

22313   Burýk Svazek: 5 Strana: 1096
Burýk, a, m. = tlustý člověk, ein feister Mensch. U Ostrav. Wrch.

22314   Buryna Svazek: 1 Strana: 0110
Buryna, y, f. = burgundka, Us.

22315   Burysek Svazek: 8 Strana: 0030
Burysek, ska, Buryška, y, ni., vz předcház. Burian.

22316   Burýš Svazek: 5 Strana: 1096
Burýš, e, m. = burý kabát. Vz Burý. Val. Brt. D. — B., psí jm. Mor. Brt.

22317   Burytáš Svazek: 9 Strana: 0022
Burytáš, e, m. = hnědá šňůra. Mor. Mus. ol. I. 114.

22318   Burytáše Svazek: 8 Strana: 0030
Burytáše. Gatě s b-šami (druh šňůr). Val. Vek. Val. I. 34.

22319   Buřa Svazek: 1 Strana: 0109
Buřa (zastaralé) = bouře.

22320   Búřa Svazek: 8 Strana: 0029
Búřa, vz Bouře.

22321   Buřák Svazek: 5 Strana: 1094
Buřák, a, m. = kdo bouří, der Polterer. Šd.

22322   Buřan Svazek: 1 Strana: 0109
Buřan = buřeň. Na Slov.

22323   Buřany Svazek: 5 Strana: 1094
Buřany, dle Dolany, Burschan, ves u Roch- lice.

22324   Buřavica Svazek: 10 Strana: 0028
Buřavica, e, f. = bouřka. Slez. Vyhl. II. 50.

22325   Buřavý Svazek: 1 Strana: 0109
Buřavý, bouřivý, nepokojný, stürmisch.

22326   Buřavý. O Svazek: 5 Strana: 1094
Buřavý. O dcery sionské, vyjděte z b-ho přebývánie tohoto světa. Hus III. 41.

22327   Búře Svazek: 5 Strana: 1094
Búře, e, f. = bouře. Ž. wit. 49. 3., 148. 8.

22328   Búře Svazek: 8 Strana: 0029
Búře, vz Bouře.

22329   Buřec Svazek: 8 Strana: 0536
Buřec, řce, m., Mangansäure. Am. Orb. 63., 65.

22330   Búřeční Svazek: 10 Strana: 0028
Búřeční. B. krúpy, grando. Pror. ol. 28a. Vz Búřivý.

22331   Buřeé Svazek: 9 Strana: 0022
Buřeé = bouřiti, tlouci, hlomoziti. Lor. 70.

22332   Buřen Svazek: 1 Strana: 0110
Buřen, u, m. = jantar, Bernstein.

22333   Buřeň Svazek: 1 Strana: 0110
Buřeň, ě, f., býlí. Na Slov., Unkraut.

22334   Buřeň Svazek: 5 Strana: 1095
Buřeň. Vz Mkl. Etym. 24. B. bují. Dch. Lesní b. (plevel), das Forstunkraut. Sl. les. Víra křesťanská má jimi všelikou b. bludů ničiti. Sš. IL 218. — Vz S. N.

22335   Buřena Svazek: 5 Strana: 1095
Buřena, y, f. = buřeň, das Unkraut. Šm.

22336   Buření Svazek: 5 Strana: 1095
Buření, n. = buřeň. S. N.

22337   Búření Svazek: 10 Strana: 0028
Búření, vz Bouření.

22338   Buřenice Svazek: 5 Strana: 1095
Buřenice, Buřenitz, ves u Čechtic. Pal. Děj. IL 1. 227. Vz S. N., Tk. III. 643., IV. 723., V. 237., Blk. Kfsk. 20., Sdl. Hrd. IV. 368.

22339   Búřený Svazek: 9 Strana: 0429
Búřený. B. kraj, plaga borealis. Vz Gb. Slov. 118.

22340   Buřice Svazek: 5 Strana: 1095
Buřice, "Aquvuxi. Lšk.

22341   Buřický Svazek: 1 Strana: 0110
Buřický = odbojný. D. ReBellisch.

22342   Buřič Svazek: 1 Strana: 0110
Buřič, e, m., svárlivý, křikloun, Ruhestörer, Unruhstifter. V. Vyvrz buřice a přestane svár. Prov., Č. B. bouřlivý. Kom. — B., odbojník, Rebell, Aufwiegler Kom. a) kDo k odboji svádí, B) kdo odboje se účastní. Nt.

22343   Buřič Svazek: 5 Strana: 1095
Buřič, os. jm. B. Jan. Tk. IV. 648.

22344   Buřič Svazek: 8 Strana: 0029
Buřič. Vyvrž b-čc a přestane svár. Bl. Gr. 302.

22345   Buřičitka Svazek: 8 Strana: 0536
Buřičitka, y, f., Manganoxyd. Am. Orb. 65.

22346   Buřička Svazek: 5 Strana: 1095
Buřička, y, f., die Aufwieglerin etc. Vz Buřič. Posp.

22347   Buřičnatka Svazek: 8 Strana: 0536
Buřičnatka, v, f., Manganoxydul. Am. Orb. 65.

22348   Buřičný Svazek: 5 Strana: 1095
Buřičný, Polter-. Šm.

22349   Buřičství Svazek: 1 Strana: 0110
Buřičství, n., odboj. D. Rebellion.

22350   Buřidlo Svazek: 1 Strana: 0110
Buřidlo, a, n. = buřič.

22351   Buřík Svazek: 1 Strana: 0110
Buřík, u, m., Mangan. Rk.

22352   Buřík Svazek: 5 Strana: 1095
Buřík = mangan, jermík, das Mangan. Nz., Schd. I. 346.

22353   Buřil Svazek: 1 Strana: 0110
Buřil, a, m. = bouřil.

22354   Buřimsko, Buřinsko, a Svazek: 5 Strana: 1095
Buřimsko, Buřinsko, a, n., ves u Mnich. Hradiště.

22355   Buřina Svazek: 1 Strana: 0110
Buřina, y, f., buřeň, Unkraut; weisser Andorn. Plk. Na Slov.

22356   Buřina Svazek: 8 Strana: 0536
Buřina. VV. 1095. chalturus oprav v: chae- turus a vz také Ott. XII. 10.

22357   Buřincový Svazek: 5 Strana: 1095
Buřincový, Kobalt-. Šm.

22358   Buřinec Svazek: 1 Strana: 0110
Buřinec, nce, m., Kobalt. Rk.

22359   Buřinec Svazek: 5 Strana: 1095
Buřinec, nce, m. = kobaltnatý arsenid, der Speiskobald: Co As. Vz Šfk. 263.

22360   Buřinsko Svazek: 5 Strana: 1095
Buřinsko, vz Buřimsko.

22361   Buřisvět Svazek: 1 Strana: 0110
Buřisvět, a, m., unruhiger Kopí. Jg.

22362   Buřištít Svazek: 5 Strana: 1095
Buřištít, u, m. = ałyk, hrozný štít Diův, hromem, bleskem a temnotou omračující, bouřivý štít. Lšk., Lpř. Sl. I. 16.

22363   Buřitel Svazek: 1 Strana: 0110
Buřitel, e, m. = buřič. Jg.

22364   Buřiti Svazek: 1 Strana: 0110
Buřiti = bouřiti.

22365   Búřiti Svazek: 5 Strana: 1095
Búřiti = bouřiti. BN., Sš. P. 768. B. na dveři = hřmotně tlouci. Mor. Brt. D. 202.

22366   Buřival Svazek: 8 Strana: 0029
Buřival, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

22367   Buřivec Svazek: 5 Strana: 1095
Buřivec, vce, m. = buřič. Sš. II. 111.

22368   Buřivládce Svazek: 5 Strana: 1095
Buřivládce, e, m., alylo/oc. Lšk.

22369   Buřivoj Svazek: 5 Strana: 1095
Buřivoj, e, m., ungestümer Mensch. Šm. — B., os. jm. BN.

22370   Buřivojný Svazek: 10 Strana: 0028
Buřivojný. B. Pallas. Msn. Hym. 92.

22371   Buřivý Svazek: 1 Strana: 0110
Buřivý = bouřivý. Jg.

22372   Búřivý Svazek: 9 Strana: 0429
Búřivý, Sturm-. Vz Gb. Slov. 118.

22373   Búřivý Svazek: 10 Strana: 0028
Búřivý = bouřlivý. B. hněv. Chč. S ?. 160a. B. krúpy. Pror. ol. 27a. Vz Búřeční.

22374   Búřka Svazek: 10 Strana: 0028
Búřka, vz Bouřka.

22375   Buřlena Svazek: 7 Strana: 1207
Buřlena, y, f. = stará kráva n. kobyla. U Libunce. Dr. Jakubec. NZ. I. 456.

22376   Buřlena Svazek: 9 Strana: 0022
Buřlena, y. f. = jm. kraví. Nár. sbor. III. 87.

22377   Búřlivý Svazek: 10 Strana: 0028
Búřlivý, vz Bouřlivý.

22378   Buřňák Svazek: 5 Strana: 1095
Buřňák, a, m. = kdo dělá bouři, ruší pokoj, bouřitel, der Unruhestifter. Bkř., Čch. Dg. — B., pták rackovitý. B. obecný, thal- lassigroma pelagica, šedý, procellaria glaci- alis. Vz Frč. 344.—345., Schd. II. 475., Kram. Slov. 52., Vega I. 61. — B., u, m. = jednání o rozvedení manželství. Ddk. V. 55.

22379   Buřňák Svazek: 7 Strana: 1207
Buřňák, ossifraga, pták. Brm. II. 3. 597. nn.

22380   Buřňákův Svazek: 5 Strana: 1095
Buřňákův, -ova, -ovo, dem Sturmvogel gehörig. B-ova peruť. Kká. Td. 6.

22381   Búřný Svazek: 9 Strana: 0022
Búřný, tempestatis. Vz Ž. pod. Pat. 150.

22382   Buřoch Svazek: 5 Strana: 1095
Buřoch, a, m., der Brummbär. Mor. a slez. Brt., Šd.

22383   Buřov, a, m Svazek: 5 Strana: 1095
Buřov, a, m., les u Rožnova.

22384   Buřt Svazek: 9 Strana: 0022
Buřt = horník (na sukně). Čes. 1. VIII. 408.

22385   Buřt Svazek: 10 Strana: 0028
Buřt, u, m. = druh kočáru, Wurstwagen. Vyjeti si na svém vuřtu. Zvo III. 662. — B., Wurst {jitrnice, jelito, klobása). Nár. Sbor. VIII. 72. Buse = bos' Tišň. Šb. D. 43.

22386   Buřval Svazek: 8 Strana: 0030
Buřval, a, m., os. jm. Kbrl. Dm/1. 22.

22387   Bús Svazek: 5 Strana: 1096
Bús, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

22388   Busarka Svazek: 5 Strana: 1096
Busarka, y, f., slez. nadávka. Vz Bo- sarka. Šd. Busín, u, m., druh vína, der Busin. Šp., Škd. — B., a, m., ves v Táborsku. Tf. Odp. 287.

22389   Busdykan Svazek: 1 Strana: 0110
Busdykan, buzdygan, u, m. = železný palcát. Kron. tur. 232. Streitkolbe.

22390   Bushel Svazek: 10 Strana: 0028
Bushel (bušel), angl. = míra k měření obilí, semena atd., asi 36 litrů. Ott.

22391   Busiri-s Svazek: 1 Strana: 0110
Busiri-s, da, m., bájesl. král aegyptský.

22392   Búskati Svazek: 5 Strana: 1096
Búskati. Slov. A duša jeho svätým ohňom zplápolala a meč v jeho pravici strašnějšie sä zvíja; bľeskom búska na vraha (udeřuje, bije?), hromom ho zabíja. Chlpk. Sp. 10.

22393   Buskov Svazek: 5 Strana: 1096
Buskov, a, m., Buskau, ves u Hluboké.

22394   Buskovský Svazek: 5 Strana: 1096
Buskovský, ého, m., dvůr u Panenské Týnice; mlýn u Sobotky.

22395   Busola Svazek: 5 Strana: 1096
Busola, vz Bussola. Busový. B. dřevo = zimostrázové, bu- zové. Ves. IV. 251.

22396   Bussola Svazek: 5 Strana: 1096
Bussola, y, f., die Boussole. B. hor- nická, sinusová, tangentová, KP. II. 189., 230., 231., Schd. I. 154., Stč. Zem. 56., Mj. 414., 415., přilicovací, orientovací, die Orien- tirboussole. Sl. les.

22397   Bussola Svazek: 8 Strana: 0030
Bussola. Cf. KP. VIII. 27.

22398   Bussola Svazek: 10 Strana: 0028
Bussola, y, f. Tangentová b. k měření intensity proudu elektrického. Vot 170 Sr. Voltametr.

22399   Busta Svazek: 8 Strana: 0536
Busta, y, f. = buchta do zad. Tonce dala do zad dvě bušty. Krkonš. Kár. list. 1896. č. 261. feuill.

22400   Busta Svazek: 10 Strana: 0028
Busta, y. f., Büste Sb. sl. 1902. 78.

22401   Bůsti Svazek: 1 Strana: 0110
Bůsti (zastar. bosti), bodsti, bodu, boď, dl, den, dení; bodnouti, dnul a dl, ut, utí; bodati, bodávati. B. od bod (bodati). B. = píchati, kláti, stechen; body činiti, punktiren. — abs. Bodni = píchni. Dľ Bode jako ježek. Us. — koho: Bode mne svědomí. Kom. - koho kam: koně v slabinu. Háj. V srdce nebodejte. Er. P. 467. Bodl ho do oka, pod oko atd. To ho bode v oči. V. — koho čím: vola bodcem, Us., někoho loktem, čelem, kopím, mečem. D. — Dal., V. B. koně ostruhami. Aqu. — na koho čím: kopíma. Alx. 1119. —

22402   Bůsti Svazek: 5 Strana: 1096
Bůsti, zastr. bósti, přech. boda, ouc. Vz Gb. v Listech paedag. 1883. 111. — abs. Kráva bode (trká). Slez. Šd. — kam (čím). Jako ostrý meč v jejie srdce bodieše. Hr. rk. 257. Strach bodal ji do duše břitkými noži. Osv. I. 380. — koho, po kom čím. Někoho zrakem b. Čch. Petrkl. 10. Káza psa ostnem bósti. Dal. 19. Po někom očima b. Dch. — kde. Bude boden v svém sve- domí jako mečem. BO. Dva zlaté nože na- lezla, jeden bodla v pravém boce, druhý bodla proti srdce. Sš. P. 84. — na koho čím. Bodeta na sě kopíma. Alx. V. v. 161. b. — jak. Do krve bodnul koně. Vrch.

22403   Bůsti Svazek: 7 Strana: 1208
Bůsti v dialektech. Vz List. fil. 1892. 102.

22404   Bůsti Svazek: 8 Strana: 0030
Bůsti. O původu slova cf. Gb. H. ml. I. 87.

22405   Bustit Svazek: 7 Strana: 1208
Bustit, u, m., meteorit. Vz Osv. 1875.

22406   Bůstka Svazek: 1 Strana: 0110
Bůstka (šmelc), y, f., Glasperle; bůstkoví, n., der Schmelz. Řk. B. dlouhá, sekaná, broušená, mléková. Práce z bůstek, jehla na bůstky; s bůstkami plésti, háčkovati. Šp. Bůstky zlaté, stříbrné, ocelové. Š. a Ž. Gold-, Silber-, Stahlperlen.

22407   Bůstka Svazek: 5 Strana: 1096
Bůstka. Kolár modrými b-mi vyšívaný. Schlz.

22408   Bůstkoví Svazek: 5 Strana: 1096
Bůstkoví, n., der Glasschmelz. Ssk.

22409   Bůstkový Svazek: 5 Strana: 1096
Bůstkový, Schmelz-. B. pletení. Dch.

22410   Bustrofedon Svazek: 5 Strana: 1096
Bustrofedon, u, m. = způsob psaní (volo- brázdný. Koll. St. 311.), prvá řádka píše se od pravé k levé, druhá od levé k pravé atd., jako postupuje vůl při orání, odkudž název. KP. I. 299., Koll. St. 311.

22411   Buš, e, m. = Bohuslav Svazek: 5 Strana: 1096
Buš, e, m. = Bohuslav.

22412   Buša Svazek: 8 Strana: 0030
Buša, dle Bača, os. jm. u Kosmy.

22413   Bušák Svazek: 1 Strana: 0110
Bušák, u, m., těžké kladivo. Am., schwerer Hammer.

22414   Bušák. — B Svazek: 5 Strana: 1096
Bušák. — B., a, m., ein Ochs mit nach vorn gebogenen Hörnern. Slov. Ssk.

22415   Bušanovice Svazek: 5 Strana: 1096
Bušanovice, dle Budějovice, ves u Vo- lyně.

22416   Bušava Svazek: 7 Strana: 1208
Bušava, y, f. kopec u Stořic. Řvn. 383.

22417   Bušceves Svazek: 5 Strana: 1096
Bušceves, vsi, f., od Buška. Pal Rdh. I. 136. Vz Buštěves.

22418   Buščeves Svazek: 8 Strana: 0030
Buščeves, vz Knčžmost (3. dod.).

22419   Buše Svazek: 5 Strana: 1096
Buše, pl., Busch, ves u Mníška. Arch. II. 450.

22420   Bušek Svazek: 1 Strana: 0110
Bušek, ška, m. = Bohuslav. Gl.

22421   Bušek Svazek: 5 Strana: 1096
Bušek, ška, m., os. jm. Tk. V. 237.

22422   Bušek Svazek: 8 Strana: 0030
Bušek, ška, m., vz předcház. Bohuslav.

22423   Bušek Svazek: 9 Strana: 0022
Bušek, ška, m. B. Kar., vz Kaminský Bohd.

22424   Bušení Svazek: 5 Strana: 1096
Bušení, n. = kování, das Hämmern. Šp. B. lnu, das Ausklopfen. NA. IV. 90. B. srdce. Vz Slov. zdráv. 42.

22425   Buši Svazek: 8 Strana: 0030
Buši kvitek, vz Sirotka (3. dod.).

22426   Bušíce Svazek: 8 Strana: 0030
Bušíce, ves v Tekovskú, Phľd. XII. 154.

22427   Bušič Svazek: 1 Strana: 0110
Bušič, e, m., ten kdo pomáhá kováři kovati, bušiti a sice na druhé straně kova- dliny těžkým kladivem. Vys. Vorschläger, Schirrmeister.

22428   Bušidlo Svazek: 5 Strana: 1096
Bušidlo, a, n., der Hammer. Lpř.

22429   Bušín Svazek: 5 Strana: 1096
Bušín, a, m., ves u Zábřehu a u Mohel- nice. — B. v Táborsku, vz Blk. Kfsk. 1222.

22430   Bušiti Svazek: 1 Strana: 0110
Bušiti, ším, 3. pl. -ší, buš, buše (íc), il, en, ení; bušívati = kladivem, perlíkem tlouci, schlagen. Jg. — co: železo. Us. — koho = bíti. Us. — kde: u kováře. Us. — co čím: železo těžkým kladivem.

22431   Bušiti Svazek: 5 Strana: 1096
Bušiti, hämmern, pochen. Mkl. Etym. 23. Cf. Buch. — kam čím. Na něčí svě- domí b. Dch. Kamenem v svá ňadra bušil. Vrch. B. pěstma do zad, Kos., kladivem do železa. Us. — čím oč: o zem. Us. Pdl. — kde. Každá žilka v něm buší (o nedočka- vém, rozjitřeném atd.). Sá. — odkud kudy. Z dálky po skalách to buší. Kká. K sl. j. 48. — jak. Srdce jeho hlasitě bušilo. Vlč., Ntr. VI. 310. — se do koho = zamilovati se. Slov. Rr. Sb.

22432   Buška Svazek: 5 Strana: 1096
Buška, y, f., jm. feny. Škd.

22433   Buškova Hora Svazek: 10 Strana: 0028
Buškova Hora, les u Jankova u Votic. Uč. spol. 1901. IV. 5.

22434   Buškovice Svazek: 5 Strana: 1096
Buškovice, dle Budějovice, Puschwitz, městečko u Podbořan. Vz S. N., Blk. Kfsk. 620., 727.

22435   Bušmanda Svazek: 1 Strana: 0110
Bušmanda, y, f., kouzelná hůl, ein Zau- berstock.

22436   Bušmani Svazek: 5 Strana: 1096
Bušmani. Vz Krč. G. 1033., S. N., Šrc. 509., 396., 397.

22437   Bušný Svazek: 5 Strana: 1096
Bušný, Schlag-. B. mlýn, die Bockmühle. Nz. B. povaha = rázná. U Žamb. Dbv.

22438   Bušov Svazek: 5 Strana: 1096
Bušov, a, m., ves. Arch. II. 463.

22439   Bušovce Svazek: 5 Strana: 1096
Bušovce, pl., Butschafka, ves u Krnova.

22440   Bušovice Svazek: 5 Strana: 1096
Bušovice, dle Budějovice, Buschowitz, ves u Plzně. PL. Vz Blk. Kfsk. 491.

22441   Bušpan Svazek: 5 Strana: 1096
Bušpan, u, m., der Buchsbaum, buxus. Napišiž na bušpanu. BO.

22442   Bušpánový Svazek: 9 Strana: 0022
Bušpánový. B. dřevo. Alx. Nách. CXVII.

22443   Buštěhrad Svazek: 1 Strana: 0110
Buštěhrad, u, m., také: Bučkov, a, m., u Prahy. B., Buzčěhrad, od Buzek, Buz. Jir. — Buštěhradská dráha, b. uhlí. Někdy jim (padlým osobám) na cestu b-ského rázu groš, totiž cejch neb dva přidávají. Lom.

22444   Buštěhrad Svazek: 5 Strana: 1096
Buštěhrad, od Buška. Pal. Rdh. I. 136. Cf. Bušceves, S. N., Blk. Kfsk. 12. 91., Sdl. Hrd. III. 13.

22445   Buštěves Svazek: 5 Strana: 1096
Buštěves, vsi, f., vz Buštěhrad, Tk. II. 533., VI. 346.

22446   Buštěves Svazek: 9 Strana: 0022
Buštěves, vsi, nyní Buštěhrad. Pal. Děj. IV. 1. 204., Sedl. Hr. VIII. 265.

22447   Buštinový Svazek: 5 Strana: 1096
Buštinový květ = volový jazyk, anchusa officinalis, Ochsenzungenkraut, n. Mllr. 12.

22448   Bút Svazek: 5 Strana: 1096
Bút, u, m. = bota. U Místka. Škd., Ostrav. Tč.

22449   Bůta Svazek: 1 Strana: 0110
Bůta, y, f., bůtka, oděv ze šlakův, z plsti atd. Bärschuh. Choditi v bůtách. Jg.

22450   Buta Svazek: 5 Strana: 1096
Buta, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

22451   Buťa Svazek: 5 Strana: 1096
Buťa, dle Bača = hlupák. Us. Kšť.

22452   Bůta Svazek: 5 Strana: 1096
Bůta, y, m. = buta. BPk.

22453   Bůta Svazek: 9 Strana: 0022
Bůta, y, f. = a) bota b) podšitá punčocha. V jihozáp. Čech Dšk. Vok. 46. B. = bota. Laš. Mus. fil. 1897. 207.

22454   Butalanin Svazek: 5 Strana: 1097
Butalanin, u, m., v lučbě. Šfk. Poč. 485.

22455   Butan Svazek: 7 Strana: 1208
Butan, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 152.

22456   Butanolamin Svazek: 10 Strana: 0028
Butanolamin, u, m. v lučbě. Vstnk XII. 47

22457   Buťatý Svazek: 5 Strana: 1097
Buťatý holub = s peřím na nohou. Jnt.

22458   Butek Svazek: 5 Strana: 1097
Butek, tku, m., pl. butky = botky, Stief- letten. Hanácky a slez. Šd.

22459   Butel Svazek: 5 Strana: 1097
Butel, e, f. = butelka. Ostrav. Tč.

22460   Butelka Svazek: 1 Strana: 0110
Butelka, y, f., z fr. bouteille.

22461   Butelkový Svazek: 5 Strana: 1097
Butelkový. B. sklo (hlinitovápenatodra- selnaté), das Buteillenglas. Šp.

22462   Butenylglycerin Svazek: 7 Strana: 1208
Butenylglycerin, . Vz Rm. T. 311

22463   Butin Svazek: 7 Strana: 1208
Butin, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 322.

22464   Butiti Svazek: 10 Strana: 0028
Butiti se = durditi se. B se hněvy a mstíti. (Chč Olom. ) 607a.

22465   Bůtka Svazek: 7 Strana: 1208
Bůtka, y, f. = ozdobný ženský střevíc chodský na rozdíl od botky šňarovací. List. fil. 1891. 41.

22466   Butkáč Svazek: 5 Strana: 1097
Butkáč, e, m., grosser Milchtopf. Slov. Ssk.

22467   Bůtkář Svazek: 5 Strana: 1097
Bůtkář, e, m = kdo dělá bůty, der Barschuhmacher. Šm.

22468   Butkoš Svazek: 7 Strana: 1208
Butkoš, e, m. Vytiahni z opasku ten b., nech sa kompani občerstvia. Slov. Phľd. VI. 243.

22469   Butky Svazek: 5 Strana: 1097
Butky, vz Butek.

22470   Bútľavina Svazek: 5 Strana: 1097
Bútľavina, y, f. = zpuchřenina. Slov. Phld. IV. 55.

22471   Butlavý Svazek: 1 Strana: 0110
Butlavý, shnilý, zpráchnivělý, Us. na Slov., faul, vermodert.

22472   Bútlayý Svazek: 8 Strana: 0030
Bútlayý. B. vŕba. Pliľd. XII. 269.

22473   Bútleti Svazek: 5 Strana: 1097
Bútleti, el, ení = puchřeti, práchnivěti, morsch werden. Slov. Hdž. Čít. 164.

22474   Bútlý Svazek: 5 Strana: 1097
Bútlý = butlavý. B. peň. Phld. V. 54., Šyt. Tab. 251. Či sä už vyžila ako bútla jedlä tá slovenská sila? Chlpk. Sp. 103.— B. = měkký, weich. Slov. Ssk.

22475   Butoh Svazek: 5 Strana: 1097
Butoh, u, m. = kabela z hrubého ko- nopného plátna. Na Slovácku. Cf. Batoh. Džl.

22476   Butorek Svazek: 5 Strana: 1097
Butorek, rku, m., les na Vsacku. Vck.

22477   Butov Svazek: 5 Strana: 1097
Butov, a, m., Wuttau, ves u Stříbra.

22478   Butoves Svazek: 5 Strana: 1097
Butoves, vsi, f., ves u Miličovsi.

22479   Butovo Svazek: 5 Strana: 1097
Butovo, a, n., ves v Plzeňsku. Vz Blk. Kfsk. 1212.

22480   Butr Svazek: 5 Strana: 1097
Butr, u, m. = butyra. Na Třeboňsku. Mrk.

22481   Butrovka Svazek: 5 Strana: 1097
Butrovka, y, f., das Brahmaputrahuhn. Šp.

22482   Butsurit Svazek: 7 Strana: 1208
Butsurit, u, m , meteorit. Osv. 1875. 15

22483   Buturov Svazek: 5 Strana: 1097
Buturov, a, m., ves na Slov. Phld. IV. 260.

22484   Butvěti Svazek: 8 Strana: 0030
Butvěti = puchřeti. Kotk. 108.

22485   Butvík Svazek: 5 Strana: 1097
Butvík, a, m., myxotrichum, die Schleim- flocke, rostl. B. papírový, m. chartarum. Vz Rstp. 1979.

22486   Buty Svazek: 5 Strana: 1097
Buty, pl, f. = boty. Cf. Butky. Na Hané. Šd.

22487   Bůty Svazek: 5 Strana: 1097
Bůty, pl., f. = bačkory. U Loun a j. Ks.

22488   Butyl Svazek: 5 Strana: 1097
Butyl, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 452.

22489   Butylalkohol Svazek: 7 Strana: 1208
Butylalkohol, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 255.

22490   Butylen Svazek: 5 Strana: 1097
Butylen, u, m. C8H8. Zpr. arch., Šfk. 508.

22491   Butylen Svazek: 7 Strana: 1208
Butylen, u, m., v lučbě. Rm I. 278.

22492   Butylenglykol Svazek: 7 Strana: 1208
Butylenglykol, u, m, v lučbě. Vz Rm. I. 293.

22493   Butylnatý Svazek: 10 Strana: 0028
Butylnatý octan. Vot. 59.

22494   Butylový Svazek: 5 Strana: 1097
Butylový, Butyl-. B. alkohol. Sl. les.

22495   Butylpseudonitrol Svazek: 10 Strana: 0028
Butylpseudonitrol, u, m, v lučbě. Vstnk. XII. 47.

22496   Butyra Svazek: 1 Strana: 0110
Butyra, y, f., z řec, čerstvé, nepřevařené máslo. Us. na Mor.

22497   Butyrace Svazek: 9 Strana: 0429
Butyrace, e, f., z lat. Vz také Wtr. Part. 262.

22498   Butyraci Svazek: 9 Strana: 0022
Butyraci či máselné = rekordace, při níž žáci prosili sobě a učitelům másla nebo peněz na ně. Mus. 1900. 16.

22499   Butyral Svazek: 5 Strana: 1097
Butyral, u, m., v lučbě, něm. Butyral. Šp., Šfk. Poč. 452.

22500   Butyraldehyd Svazek: 7 Strana: 1208
Butyraldehyd, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 346.

22501   Butyran Svazek: 5 Strana: 1097
Butyran, u, m., v lučbě, das Butyren Šp.

22502   Butyrin Svazek: 5 Strana: 1097
Butyrin, u, m., v lučbě. Šfk. 490.

22503   Butyrum Svazek: 5 Strana: 1097
Butyrum antimonii, v lučbě. Vz Šfk. Poč. 203. Butyryl, u, m., v lučbě, das Butyryl. Šp.

22504   Butz Svazek: 10 Strana: 0028
Butz Jan Mat., svob. pán z Rolsberku mor. vlastenec. Vz Vyhl. I. 38.

22505   Buval Svazek: 9 Strana: 0429
Buval, a, m. = buvol. Vz Gb. Slov. 119.

22506   Buval Svazek: 10 Strana: 0028
Buval = buvol. Bhm. hex 181.

22507   Búvati Svazek: 1 Strana: 0110
Búvati, búvikati, v řeči dětinské = spáti, hajati. Na Slov.

22508   Buvati Svazek: 5 Strana: 1097
Buvati = spáti. Slov. a mor. Sš. P. 511. Vz Buvičkati.

22509   Buvičkati Svazek: 5 Strana: 1097
Buvičkati = buvati. — kde. A keď ružička v rose buvičká, sanft schlummert. Slov. Ntr. V. 59. V tých hájoch tichá noc b-ká. Kyt. 1876. 15.

22510   Buvíkati Svazek: 9 Strana: 0022
Buvíkati. Sladko se mu b-lo (spalo). Slov.

22511   Buvinkati Svazek: 5 Strana: 1097
Buvinkati = buvičkati, spinkati. Slov. Phld. III. 3. 235.

22512   Bůvol Svazek: 1 Strana: 0110
Bůvol, buvol, mor. byvol, a, m., z před- ložky bu význam sesilující (jako: bu-jarý, bu-jarosť = veliká síla, řec. ???????, veliký chlapec) a vol, vůl. Ht, Mz. I. 23. Der Büf- fel. B. a zubr divocí volové jsou. Kom. — To je pravý bůvol = hloupý. Ros. Büffel. Tölpel.

22513   Bůvol Svazek: 5 Strana: 1097
Bůvol. V bůvol jen dle zvyku jest ů m. ú. Grb. Hl. 73. Vm. (Pravop. slovník) a Wenzl (Pravop. ukazatel) doporučují jen: buvol. Dle Mkl. Etym. 27 z řec. ßovßakoc, z toho vzniklo bůvol. Cf. Schd. II. 436., S. N., Kram. Slov. 52.

22514   Buvol Svazek: 8 Strana: 0030
Buvol, správně buvol. Gb. H. ml. I. 246.

22515   Bůvol-í Svazek: 1 Strana: 0111
Bůvol-í, -ový, -ský. Büffel-.

22516   Buvole Svazek: 5 Strana: 1097
Buvole, buvole, ete, m., das Büffelkalb. Šp.

22517   Bůvolec Svazek: 1 Strana: 0111
Bůvolec, lce, m. Büffelhirsch.

22518   Bůvolec Svazek: 7 Strana: 1208
Bůvolec, druh sajky, bubalis. Brm I. 3. 226., Ott. IV. 822.

22519   Buvolice Svazek: 5 Strana: 1097
Buvolice, bůvolice, e, f., die Büffelkuh. Šp·, Loos.

22520   Buvolka Svazek: 1 Strana: 0111
Buvolka, y, f., kráva bez rohů. Us.

22521   Buvolovice Svazek: 5 Strana: 1097
Buvolovice, bůvolovice, e, f., die Büffel- haut, -leder. Šp.

22522   Buvolovina Svazek: 5 Strana: 1097
Buvolovina, bůvolovina, y, f. = bůvolí maso.

22523   Buvolovitý Svazek: 1 Strana: 0111
Buvolovitý, Ros., büffelartig.

22524   Buvolový Svazek: 1 Strana: 0111
Buvolový. Büffel. — B. kůže, maso, pe- čeně, zvěřina. Jg.

22525   Buvolovy Svazek: 9 Strana: 0429
Buvolovy = bůvolí. B. noha. Ezop. 338

22526   Buvolský Svazek: 5 Strana: 1097
Buvolský, Büffel-. Rk.

22527   Buz Svazek: 8 Strana: 0030
Buz, c ť. předcház. Budislav.

22528   Búzalka Svazek: 5 Strana: 1097
Búzalka, y, f. = vrbové poupě, jehněd. Slov. Hdk. C. 377., Němc. 243.

22529   Búzati Svazek: 5 Strana: 1097
Búzati = bouchati, tlouci, klapati nač. No búzaj! Slez. Šd.

22530   Búzatý Svazek: 5 Strana: 1097
Búzatý = tenký jako vlákno, dünn, schwach. Cf. Búz, Búzy. Kto na nova (me- siaca) mrkev seje bude mu b-tá. Slov. Dbš. Obyč. 59.

22531   Búzce Svazek: 9 Strana: 0429
Búzce, e, n. = pás, Gürtel. Vz Gb. Slov. 119.

22532   Buzdaře Svazek: 5 Strana: 1097
Buzdaře, pl., ves u Středokluk.

22533   Buzdovan Svazek: 5 Strana: 1097
Buzdovan, vz Buzogáň. Mkl. Etym. 20. Slov. Té.

22534   Buzdusičný Svazek: 5 Strana: 0978
Buzdusičný, stickstofflos, stickstofffrei. Šp., Osv. I. 627. B. těleso, SP. II. 112., po- trava; uhlohydraty jsou ústrojniny b-čné. Rk.

22535   Buzdygan Svazek: 1 Strana: 0111
Buzdygan, u, m., zastr., vz Busdykan.

22536   Buzek Svazek: 5 Strana: 1097
Buzek, zka, m. B. Bonifác, kněz, prof., spisov, † 1839. Vz Enc paed. I. 829.-832., S. N. B. panoše. Tk. IV. 392. B. kanovník. Tk. V. 123., 135.

22537   Bůzek Svazek: 9 Strana: 0022
Bůzek, zka, ?., vrch v Plzeňsku. Plz. 12.

22538   Buzek Svazek: 10 Strana: 0028
Buzek Bonifác. Vz Čad. 118., 121.

22539   Buzenč Svazek: 8 Strana: 0030
Buzenč, e, m., také Buzeíiee, nce, m., žriedlo vo Zvolene, ľhľd. XII. 342., 74., 75.

22540   Buzený Svazek: 5 Strana: 1097
Buzený; -en, a, o, vz Buditi. Elektřina b-ná teplem, dotýkáním. Sl. les.

22541   Búzeti Svazek: 5 Strana: 1097
Búzeti, búzěju, búzieš. Vz Buditi, Listy filolog. 1884. 69.

22542   Búzeti Svazek: 7 Strana: 1208
Búzeti, strč. Vz List. fil. 1892. 286.

22543   Buzice Svazek: 5 Strana: 1097
Buzice, Busitz, ves u Blatné. PL., Sdl. Hrd. IV. 86.

22544   Buzici Svazek: 5 Strana: 1097
Buzici, staročes. panský rod. Vz S. N., Sdl. Hrd. III. 301., IV. 368.

22545   Buzici Svazek: 9 Strana: 0022
Buzici v Čechách. Vz Pal. Děj. II. 1. 365.

22546   Buzický Svazek: 5 Strana: 1097
Buzický, ého, m., osob. jm. Mus. 1880. 105.

22547   Buzigan Svazek: 5 Strana: 1097
Buzigan, u, m. = busdykan. Ziak.

22548   Buzík Svazek: 5 Strana: 1097
Buzík, u, m. Sbtk. Rostl. 126. Vz Bu- žíky.

22549   Buzikan Svazek: 5 Strana: 1097
Buzikan, u, m. = busdykan. Koll. St. 33., 781.

22550   Buzíky Svazek: 1 Strana: 0111
Buzíky, pl., m., Weidenknospen. Na Slov.

22551   Buzinka Svazek: 8 Strana: 0030
Buzinka, y, ť., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 179.

22552   Bůzka Svazek: 9 Strana: 0022
Bůzka, y, ť. = vosa. Dobrá Voda. Kub. L. f. 1900. 357.

22553   Buzna Svazek: 5 Strana: 1097
Buzna, y, m., os. jm. Na Slov. Šd.

22554   Buzogáň Svazek: 5 Strana: 1097
Buzogáň, a, m. = busdykan. Chytil b. a na devät miľ ho nazpet zalúčil. Dbš. Sl. pov. 100. — Hdk. C. 149. Ze slovenského posekáň, podsekáň povstal maďärský budzo- gány a z toho juhoslovanský budzovan. Chlpk. Sp. 196.

22555   Búzov Svazek: 5 Strana: 1097
Búzov, a, m., Busau, mestečko u Mohel- nice. Vz S. N. Jak si zaznamenal hospodský v Búzově dluh panáčka a jeho kostelníka? Vz Sbtk. Krat. h. 150.

22556   Buzovec Svazek: 8 Strana: 0030
Buzovec, vec, m., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 179.

22557   Buzra Svazek: 5 Strana: 1097
Buzra = od zadu, bouzra (beim Billard- spiel). Šp.

22558   Búzy Svazek: 1 Strana: 0111
Búzy, pl. = vousy. Na Slov.

22559   Búzy Svazek: 5 Strana: 1097
Búzy, vz Búz.

22560   Buzygan Svazek: 9 Strana: 0022
Buzygan = železná palice; znamená zbraň složenou z holi dřevěné nebo železné s hruškovitou železnou hlavou. Tom. 219.

22561   Buzylen Svazek: 8 Strana: 0030
Buzylen, u, m., v lučbě. Věstn. III. 13.

22562   Bůže Svazek: 1 Strana: 0111
Bůže, gt. bůžete, pl. bůžata, n.; božátka, malý, mladý Bůh. — B., šťastný člověk, L. Glückskind. - Vz Nebožátko (chudák).

22563   Bužehrad Svazek: 5 Strana: 1097
Bužehrad, u, m., samota u Loun.

22564   Bůžek Svazek: 1 Strana: 0111
Bůžek, žka, m. = modla, Götze. Každý chce svým bůžkem býti. Vz Sobectví. Lb., Jg., Č. Milek B. lásky. Puch. B. hadačův (Apollo). V.

22565   Bužek Svazek: 5 Strana: 1097
Bužek, žka, m., mlýn u Plánice.

22566   Bůžek Svazek: 5 Strana: 1097
Bůžek, žka, m., os. jm.

22567   Bůžek Svazek: 7 Strana: 1208
Bůžek domácí, vz Mách 74, 89—107., 180., lesní 124.—132., 169., polní, 140., skalní, 133, vodní 141. —149, 169.

22568   Bůžek Svazek: 8 Strana: 0030
Bůžek. Domovní bůžkové. Vz Zbrt. Pov. 105., 134. 1)V. Z br v odsuto: oblíkat. Dšk. Jihč. 1.26.

22569   Buženov Svazek: 5 Strana: 1097
Buženov, a, m. B. Horní a Dolní, Ober-, Unter-Buselle, vsi u Mohelnice. PL.

22570   Bužice Svazek: 5 Strana: 1097
Bužice, dle Budějovice, od Buže (= Bu- zice?). Pal. Rdh. I. 134.

22571   Bužička Svazek: 1 Strana: 0111
Bužička, y, f., na Mor. = hubička, Kuss. M. M.

22572   Búžiky Svazek: 5 Strana: 1098
Búžiky, pl., m. = květy, kočičky, jehnědy. B. z rakýt. Slov. Mt. S. V. 18., 188., Sb. sl. ps. I. 186.

22573   Bužirovať Svazek: 9 Strana: 0022
Bužirovať = flamovati, utráceti. Na Hané. Lisic. Cf. Debužirovati.

22574   Bužisko Svazek: 9 Strana: 0429
Bužisko, ?, n., pole u Vrbice u Fryšt. Vést. op. 1895. 11.

22575   Bužka Svazek: 5 Strana: 1098
Bužka, y, f., os. jm. Arch. I. 186.

22576   Bůžkovka Svazek: 5 Strana: 1098
Bůžkovka, y, f., louka u Nuslí. Us. Pdl.

22577   Búžovský Svazek: 5 Strana: 1098
Búžovský, ého, m., os. jm. Půh. I. 207.

22578   Bvab Svazek: 8 Strana: 0030
Bvab, u, m. = bôb. V Revúce. Phľd. 1893. 554.

22579   Bvagrošník Svazek: 9 Strana: 0048
Bvagrošník, u. m. = dvougroš. Slov.

22580   Bvdlo Svazek: 9 Strana: 0022
Bvdlo (dobré i zlé). Pověry o něm na Hořicku vz Hoř. 145. B. (přebývání; jeho na vzchod slunce. Maš ruk. 21a.

22581   Bvl Svazek: 7 Strana: 1208
Bvl. Z této skupeniny se v odsouvá: obłáčeť Vz V (dod.).

22582   Bvojrad Svazek: 1 Strana: 0336
Bvojrad, u, m., Doppelreihe. D. (při tělo- cviku) původní, obrácený ale nerušený, obrá- cený rušený v členech, obrácený rušený v členech a dvojicích. Tš.

22583   By Svazek: 1 Strana: 0111
By. O časování vz také: Aby. V Ruském užívá se by ve všech osobách: já by, ty by, on by, my by atd. By, bys (ne: by si, by jsi; aby ses, špatně m. Chci, abys se pro- hlásil), by; bychom (V., vz v Jg. Dochovati), bychme, bysme, (vz Býti; ne: by jsme), byste (ne: by jste), by. Často: „bych, bys atd." místo: abych atd. By klade se: 1. = byl, er, sie, es war. I by (byl) hovor. Rkk. Slunce by črno, měsiec by jako krev. Št. — 2. Ve spo- jení s příčestím minulého času tvoří kon- ditional. Byl by neprohrál, by byl nehrál. Jel. Písala bych lístek, ty by s ním tam létal. Rkk. — 3. = žeby, dass. Není potřebí se obávati, bych já úmysl měl. Br. — 4. = že, proto že, weil, dAss. Proto jest zatracen, by cizí bral. Ctib. — 5. = aby, damit. Zde se vice „aby" užívá. Řekni mu, by (aby) předl. L., D. — 6. = kéžby, dass doch, utinam (přání). By tě krvavci roznesli. V. 7. Ve větách podmíněčných = jestliby, wofern, wenn. V tomto případě by rádo s kdy (kdyby) se pojí. By uštíp had, však jedem nenapustí. Har. — 8. Ve větách při- pouštěcích = byť i, budiž si, třeba, dejme že, wenngleich, obgleich, Aby bohatým byl, moudrý není. T. Svině zůstane sviní, by na sobě zlaté sedlo měla. Jg., V. Bycha, bys se běžením přetrhl, neuhoníš. Prov. Já pak, bych i chtěl, nemohl bych. V. Vz Byť i. — 9. = jakoby, als wenn, als ob. Zřídka. Ulekl se, by ho z tylu chytal. L. Vz Jakoby. —10. = aby, něm. um. Jest příliš ctnostný, by nebyl křesťanem. Jg. Nemůže tak tajná věc býti, by vyjevena nebyla. T. — 11. = V hlavních větách obyčejně s „as, asi, snad" — značí možnosť. Vz As. To bys as neudělal. — 12. = jestližeby, ob. Nevím, by se mohlo státi. Ben. V. — 13. Pojí se rádo, poně- vadž konditional bez něho býti nemůže, s jinými spojkami. Ve větách konditional- ných s a (aby), vz č. 5.; ve větách podmí- nečných s kdy (kdyby), vz č. 7.; ve větách přání s kéž. Vz 6; s až: Čekáme, až by přišel; s než: Honem, než by přišel; s jak : Přemýšlíme, jak by to vypadlo; s jako: Staví se, jakoby byl rád; s zda, zdali: Zdali by tomu rádi byli; s pakli: Jdi, aby přišel; pakli by nechtěl, řekni mu etc.; s ač, ze, leč, pak. — Jg. U „pak" stojí by napřed (by pak nechtěl); jinak za spojkami. D. — Vz Aby.

22584   By Svazek: 5 Strana: 1098
By. Ad b) = kéžby. Místo kéžby vřaď: kéž. Vz Kéž. — By = kdyby. Kněžie by byli chudí, nesahali by na ně světští. Hus I. 369. By má věc byla, byl bych o to já na tobě. NB. Tč. 179. — By = žeby. Aby se nedomníval, by moc Čechů tak chatrná byla. V. Nemni, aby všichni synové zbiti byli. Bj. — By = byť i. U velikých věcech i na samém chtění dosti jest, by k žádnému skutku nepřišlo. Vš. I. 6. — By = jako. Má očiska, by cínový tanier. Koll. Zp. I. 77. — By = než. Lepší je môj nejmilejší, by ten svet. Sl. spv. 65.

22585   By Svazek: 7 Strana: 1208
By. Cf. D. Lhrg. 271.

22586   By Svazek: 10 Strana: 0028
By. Jako by jste (m. byste) vězeli. Ev. olom. 157b. Aby jste byli. 251a. Sr. Osv. 1896. 893, Baw. 432

22587   By jsme šp Svazek: 1 Strana: 0112
By jsme šp. m. bysme, vz By.

22588   By jste šp Svazek: 1 Strana: 0112
By jste šp. m. byste, vz By.

22589   By-si Svazek: 8 Strana: 0030
By-si. Cf. List. til. 1896. 332.

22590   Byblolyký Svazek: 10 Strana: 0028
Byblolyký motouz. Msn. Od. 323.

22591   Byblový Svazek: 5 Strana: 1098
Byblový. B. lýko, der Bast. Lpř. Sl. I. 118.

22592   Bybza Svazek: 5 Strana: 1098
Bybza, y, f. = daremní věc. Slez. Šd., Vck.

22593   Bycikl Svazek: 5 Strana: 0990
Bycikl, u, m. = velociped o dvou kolech.

22594   Bycikl, byciklista Svazek: 7 Strana: 1208
Bycikl, byciklista, chybné místo: bicikl, biciklista.

22595   Byciklista Svazek: 5 Strana: 0990
Byciklista, y, m., pl. -sté = jezdec na byciklu. Us. Rjšk.

22596   Býčacko Svazek: 9 Strana: 0022
Býčacko, a, n. = býček. Horen. 248.

22597   Býčar Svazek: 9 Strana: 0022
Býčar, a, m. = opatrovatel a pasák býka a hovězího dobytkn. 1666. Mtc. 1898. 80.

22598   Býčar Svazek: 10 Strana: 0028
Býčar, a, m. = kdo má dozor k býkům 1666. Vck. Vset. 226.

22599   Býčäť sa Svazek: 5 Strana: 1098
Býčäť sa, Stier werden. Slov. Ssk.

22600   Býče Svazek: 1 Strana: 0111
Býče, ete, n., vz Býk.

22601   Býček Svazek: 1 Strana: 0111
Býček, čka, m., vz Býk.

22602   Býček Svazek: 5 Strana: 1098
Býček, čka, m., vz Býk. — B., os. jm. Tk. V. 203.

22603   Byčen Svazek: 5 Strana: 1098
Byčen, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118. B. = skala s památnou jeskyní na Mor. Dch. B. = louka u Přerova. Pk.

22604   Býčenec Svazek: 1 Strana: 0111
Býčenec, nce, m. = býček. Na Mor. Brt.

22605   Býčeti Svazek: 1 Strana: 0111
Býčeti, vz Bučeti.

22606   Býčí Svazek: 1 Strana: 0111
Býčí hlava, Stier-, Bullen-. Záv. B. oči — bílá místa v ledě, zamrzlý vzduch.

22607   Býčí Svazek: 5 Strana: 1098
Býčí boje, skála (jeskyně u Adamova v Brněnsku). Vz S. N.

22608   Býčí Svazek: 8 Strana: 0030
Býčí jáma na mor. Val. Vz NZ. IV. 273.

22609   Byčice Svazek: 5 Strana: 1098
Byčice, dle Budějovice, Bitschitz, ves u Dobříše. Tk. V. 170.

22610   Byčík Svazek: 9 Strana: 0022
Byčík, a, m. = mladý bulík (tele). Zát. Pr. 287. a.

22611   Býčina Svazek: 1 Strana: 0111
Býčina, y, f., Stierfleisch.

22612   Byčina Svazek: 5 Strana: 1098
Byčina, y, f., ves u Mnich. Hradiště. Tk. VII. 355., Blk. Kfsk. 843.

22613   Býčinec Svazek: 8 Strana: 0030
Býčinec, nce, m., svah hory Sulova ve Frýdecku. Vést. opav. 1893. 6.

22614   Byčiněc Svazek: 9 Strana: 0022
Byčiněc, ňce, ?., potok ve Slez. Lor. 82.

22615   Býčkov Svazek: 5 Strana: 1098
Býčkov, a, m., ves. Arch. I. 545.

22616   Býčkovice Svazek: 5 Strana: 1098
Býčkovice, dle Budějovice, Pitschkowitz, ves u Litoměřic. Vz Blk. Kfsk. 1291., Arch. I. 545., Tk. V. 210.

22617   Byčkovský Svazek: 5 Strana: 1098
Byčkovský Jan. Jir. Ruk. I. 111.

22618   Býčník Svazek: 5 Strana: 1098
Býčník, u, m. = kakosť, čapí nůsek, ge- ranium, der Reiherschnabel, rostl. Sl. les., Slb. 632., Mllr. 50.

22619   Byčok Svazek: 9 Strana: 0022
Byčok, byčoček, čku, m. = býček. Lor. 70.

22620   Býčura Svazek: 5 Strana: 1098
Býčura, y, m. = veliký silný býk, ein grosser, starker Stier. U Nezamyslia Bkř.

22621   Byď Svazek: 8 Strana: 0030
Byď m. bydl, gt, pl. od bydlo. Ž. gloss. 108. 10.

22622   Bydelko Svazek: 10 Strana: 0028
Bydelko, a, n. Zahynulo mi b. Slez. Vyhl. II 287 Sr. Bydlo (dobytek; drůbež).

22623   Bydelný Svazek: 9 Strana: 0022
Bydelný, habitationis. B. město. Ž. pod. Pat. 150. Vz Bydlný.

22624   Bydhošť Svazek: 1 Strana: 0111
Bydhošť, ě, m., Bromberk v Poznaňsku. Rk.

22625   Bydhošť, ě Svazek: 5 Strana: 1098
Bydhošť, ě, m., Bromberg, mě. v Poznaň- sku. Vz S. N., Tk. IV. 723.

22626   Bydlec Svazek: 1 Strana: 0111
Bydlec, dlce, m., obyvatel, Wohner. Jg.

22627   Bydlec Svazek: 8 Strana: 0030
Bydlec. 01. Lev. 16., 29., Pror. Jer. 1. 14.

22628   Bydlecí Svazek: 1 Strana: 0111
Bydlecí. Wohn-. B. stavení, Wohngebäude; b. světnice, Wohnstube. Rk.

22629   Bydlecí Svazek: 5 Strana: 1098
Bydlecí čásť, der Wohnungsbestandtheil. J. tr.

22630   Bydlení Svazek: 1 Strana: 0111
Bydlení, n. Jiné místo k bydlení si obrati. V. Das Wohnen, die Wohnung. B. = byt, der Wohnort. Kom.

22631   Bydlení Svazek: 5 Strana: 1098
Bydlení = byt. Bude Babylon b. drakové. BO. Kdež mi b. ukázal. NB. Tč. 3. (206.).

22632   Bydlený Svazek: 10 Strana: 0028
Bydlený. Bych v tvé chvále bydlen byl. Um roud. 2096. Jiní Čtou: bedien. Vz Mš. Slov.

22633   Bydléše Svazek: 1 Strana: 0111
Bydléše, zastr. = bydlil, -la, -lo. Kat.

22634   Bydleti Svazek: 1 Strana: 0111
Bydleti, vz Bydliti.

22635   Bydleti Svazek: 8 Strana: 0030
Bydleti novotvar m. bydliti. Gb. II. ml. I. 219. Vz Bydliti.

22636   Bydleti Svazek: 9 Strana: 0022
Bydleti vedle Bydliti. Gb. II. ml. III. 2. 265.

22637   Bydleti Svazek: 10 Strana: 0028
Bydleti bylo již v strč. vedle bydliti. Vz Mš. Slov. B. a bydliti v Mill. často. Vz Mill. 205.

22638   Bydlič Svazek: 5 Strana: 1098
Bydlič, e, m., der Bewohner. B-či jeru- salemští. BO., ZN. Padla hróza na bydliče zemské. BO.

22639   Bydlín Svazek: 5 Strana: 1098
Bydlín, a, m., os. jm. Arch. I. 514., Tk. IV. 30., 31., Sdl. Hrd. IV. 294., 330.

22640   Bydlinský Svazek: 5 Strana: 1098
Bydlinský, ého, m., os. jm. Sbn. 558. B. Jan. Tk. Ž. 84.

22641   Bydlisko Svazek: 5 Strana: 1098
Bydlisko, vz Bydliště.

22642   Bydlišče Svazek: 10 Strana: 0028
Bydlišče, e, n. — bydliště.

22643   Bydliště Svazek: 1 Strana: 0111
Bydliště, ě, na Mor. bydlisko, a, n., Wohn- statt, Wohnung. Ryby se bydliště svého drží. Kom.

22644   Bydliště Svazek: 5 Strana: 1098
Bydliště, der Aufenthaltsort atd. B.sluh, ďáblovo, BO., broukův. Kk. Br. 441.

22645   Bydliště Svazek: 7 Strana: 1208
Bydliště. Št. Kn. š. 52.

22646   Bydlištník Svazek: 5 Strana: 1098
Bydlištník, a, m., der Quartiermacher. Rk., Šm.

22647   Bydlitel Svazek: 1 Strana: 0111
Bydlitel, e, m. V. Bewohner.

22648   Bydlitel Svazek: 5 Strana: 1098
Bydlitel. Kom., BO. V MV. nepravá glossa. Pa.

22649   Bydlitelnice Svazek: 5 Strana: 1098
Bydlitelnice, e, f. = obyvatelka. BO.

22650   Bydlitelný Svazek: 1 Strana: 0111
Bydlitelný, obydlný. Kom., Troj. Wohn- bar. — 2. B. = vlídný, gesellig. Troj.

22651   Bydlitelstvo Svazek: 5 Strana: 1098
Bydlitelstvo, a, n., die Wohnparthei. Šm.

22652   Bydliti Svazek: 5 Strana: 1098
Bydliti. Št. N. 14., Smil v. 2010., Hus I. 19., 430, 438., Pč. 27., Dal. 124., Z. wit. 9. 12., 32. 11., 54. 8., Hr. rk. 313. atd., vz doleji. Bydleti. Hus. I. 28. a j. Bydlovati. S bydlijícími, u město bydliúcí. Ž. wit. 82. 8., 106. 7. Bydlející, bydlijíci. BO. Tomu městu a bydlícím jeho. BO. — kde. Při potoku bydlejí. Ler. Bydlili v městech; Bydlé na lesiech. Bj. Bydleti na zemi; By- dlechu na stráněch i na rovni i na pomoří; Bydleli sú stran (stranou) bratři své; By- dlila v domu otce svého. BO. Zradují se bydlijící v zemi. ZN. V Alexandři bydlil. Kat. 89. V obci bydleti. Hus I. 28. U pekle bydlovati. Sš. P. 32. Na svém b. Kn. rož. 46. Co David žid mezi nimi v Brodě bydlel, jest drahně časuov. NB. Tč. 69. Tam bydlili. Pass. mus. 365. Ti vždy bydlili při dvoře. Alx. H. v. 102. (HP. 62.). Ktož v Boze bydlí. Št. Kn. š. 33. — jak. Jáz bydlím v tom pokoji pod zákonem sv. Benedikta. Výb. I. 188. Že tam bydlem bydlí. Kn. rož. 46. Kde by kromě lidí bydlil. Hr. rk. 11. (Cf. ib. 29., 31.). — s kým. Bydliti s ženú. BO. A tos mu proto učinil (zabil ho), že mu s sestrú zle bydlel. Pč. 49. Každý aby tak bydlil s vyšším sebe, jakoby chtěl, by s ním bydlil jeho nižší. Št. Kn. š. 49. — kdy. Bydlím v tak nebezpečném věku, až . . . Pass. 7. — (jak dlouho) v čem. Bydliv v núzi a ztrasti viece než 32 let Hus I. 44. Ktož nemiluje, bydlí v smrti. Št. Kn. š. 34. Ti bydliechu u pokoji. Alx. Ve sv. vieře až do smrti bydleti. Pass. 827. Jenžto bydlí u pomoci nejvyššieho, v obraně Boha bydliti bude. Ž. Kl.

22653   Bydliti Svazek: 7 Strana: 1208
Bydliti, novotvar: bydleti. Vz Gb. v List. fil. 1886 290. Bydliti Brig. 2. a., Pass. mus. 425. Bydlil na púšči, Ž. wit. 54. 8., u pekle 93. 7., v dobrém stavě, Jid. 156., při dvoře. Alx. H. 3. 20.

22654   Bydliti Svazek: 8 Strana: 0030
Bydliti. Vz Bydleti. Lépe bydliti než bydleti. Bl.Gr. 276.' Bydliti. Ev. seit. 41. Luc. 19. 5., Mus. til. L 48.

22655   Bydliti Svazek: 9 Strana: 0022
Bydliti. Gb. H. ml. III. 2. 312. Vz předcház. Bydleti. Abych bydlila. Št. Bes. 51.

22656   Bydliti Svazek: 9 Strana: 0430
Bydliti. Chč. S. I. 186., 346.

22657   Bydliti Svazek: 10 Strana: 0028
Bydliti. Tam jsme b-li. Kar. 30. Sr. By- dlen.

22658   Bydliti, ím Svazek: 1 Strana: 0111
Bydliti, ím, 3. pl. -dlí, dli, dle (íc), il, ení; bydleti, ím, ejí, dlej, (íc), el, ení; bydlívati, wohnen. — kde: v domě. Br., Kom. Okolo země judské bydleti. Flav. B. po vsech, Troj., po dědinách. Šm. Na dvoře b. Us., na poušti. V. B. proti někomu. Kom. Za hranicemi. Ml. B. u někoho. V. Při dvoře. V., Alx. Kdo ve všech ulicích bydlí, zle bydlí. Č. B. v místě kterémžkoli. Chč. 381. Na pustém lesí v horách. Kat. 404. Na věži. Alx 1108. — kde čím: u někoho nájmem. Jel. Pověděl, že tam bydlem bydlí (instr. vztahu). Arch. I. 457. — s kým (v čem)· B. s někým. V. Ve cti s nimi bydlila. Št. N. 14. — Kat. 1113. — kdy. Oni tam před námi (dřive nás) bydleli. Kom. —jak dlouho. Král za dvě létě v jiném kraji bydlil. Pass. 51. — bez koho. Ženy tam bez mužův bydlely. Troj.

22659   Bydlní Svazek: 9 Strana: 0430
Bydlní, z bydlo. B. město, civitas habita- tionis. Sr. Gb. Slov. 120.

22660   Bydlník Svazek: 9 Strana: 0430
Bydlník, a, m. = obyvatel. Vz Gb. Slov. 120.

22661   Bydlnosť Svazek: 9 Strana: 0430
Bydlnosť, i, f. = domek k bydlení. Vz Gb. Slov. 120.

22662   Bydlný Svazek: 5 Strana: 1098
Bydlný. Bydlný jsem jáz, incola; město bydlné, civitatem habitationis. Ž. wit. 118. 19., 106. 36. Sladkosť sieho světa bydlná. Pravn. 1040.

22663   Bydlo Svazek: 1 Strana: 0111
Bydlo, a, n. B. od by, bu v býti; tedy = obydlí, byt. Wohnung. Mk. Kdež bieše jeho bydla skola, Kat. 429. Tamtéž, 3232., 3416. Býti někde bydlem. Pass., Kat. 1159. Byl bydlem blíž toho chrámu. Kat. 1158. Vz Bydleti, Býti, Seděti. Někde bydlem bydleti. Pr. M. — B. = živnost, život, potrava. Das Leben, Dasein, der Lebensunterhalt. Zahálka a dobré bydlo tělo bujné činí. V. Z dobrého bydla býti. Jg. Všecko můžeme přestáti, jenom dobrého bydla ne. Jg. Dobré b. někde míti. Jg. Dobré b. píchá (má rohy). Vz Nespokojený, Osud. Lb., Kom. Dobrá bydla si činiti (dobrý den). Šm. Kdo chce dobré b. nésti, musí dobré nohy míti. Č. Všecko člověk snáze strpí nežli dobré b. Vz Chléb, Roh. Č. Na dobrém bydle seděti. Zav. Dobrým bydlem rozmařilý a zkažený. V. Ani bydla ani židla nemá. Mt. S. Vz Kat. 1108. ( = život). — B. = jmění, na Slov. — U Polákův = dobytek.

22664   Bydlo Svazek: 5 Strana: 1098
Bydlo, habitatio (z bidl), Ž. wit. 108. 10., habitaculum. 68. 26., Mkl. Etym. 26. B. = obydlí, příbytek. Hr. rk. Prok. v. 160., 489., 1034., 1062., 1071. Na vzchod slunce bydlem jsúce. Hr. rk. 195. Byli sú bydlem v zemi egyptské. ZN. Kubec jest bydlem v Jiřimě. Pč. 2. Bydlem někde bydleti. Kn. rož. 46. Šel jest lid do svých bydl. Bj. U dvora bydlem sedie. Arch. I. 456. Tutoť mého bydla nenie. Žk. 221. Ty lidi nesl na svá bydla. Půh. II. 300. B. dobré, nebeské. Št. Kn. š. 63., 71., 169. Že tam bydlem bydlí. Kn. rož. 46. Kdež bydlem sedie. Ib. 39. Byl tam rok a den bydlem. Sob. 83. Dobré b. ho trče (trká); Všecko člověk vydrží, jenom dobrého bydla ne. Us. Tč. U tebe mám čertí b. Sš. P. 7. Hrad sloužil jí za b. Koll. III. 234. Už ťa nechám, dobré b., už odložím cedidlo, složím baltu i sekanec, smrť ma vedie na tanec. Sl. spv. 25. — B. = živnosť atd. Přetvrdého bydla tvého. Jir. Arith. I. 3. vyd. 7. Aby k věčnému bydlu chvátali; I lúpežní proto lúpie, aby v pokoji bydlo tělestné dobré měli. Hus II. 196., 211. A kak by ten měl bezpečné b. a kratochvilné, kdož by . . .; Dobré b. Št. Kn. š. 33., 35. — B. = plemeno. Něchać sviňu na bydło. Laš. Brt. D. 202. — B. černé = dobytek, prasata. Sš. P. 92. — B. = jmění. Mám na bydle už jen 1 zl. Us. u Zbi- rova. Lg. To je moje bydlo, co je na mně vidno (pravil žebrák). Na Val. Vck.

22665   Bydlo Svazek: 7 Strana: 1208
Bydlo = rohatý dobytek. Šb. D. 59.

22666   Bydlo Svazek: 8 Strana: 0030
Bydlo = jmění. To je moje coluo b. V Pri- vidzku na Slov. Phľd. 1894. 308. To je b., čo na ňom vidno (= nemá ničoho krome šiat na seba). Ib. 1893.56. — B. = kačice, kuřitka, kury, kokot, husy. Slez. NZ. IV. 447. — B. = živ- nosť. Dobré b. — hladidlo, zlé b. — strašidlo. Vek. Val. I. 109.

22667   Bydlo Svazek: 9 Strana: 0430
Bydlo = byt. Jsa tam bydlem. 1417. Mšín. 10.

22668   Bydľovati Svazek: 5 Strana: 1099
Bydľovati = bydleti. Vz toto.

22669   Bydlovisko Svazek: 8 Strana: 0030
Bydlovisko, a, n. = bi/dlište. Senohrady na Slov. Phľd. 1894. 86.

22670   Býdov, a Svazek: 5 Strana: 1099
Býdov, a, m., Waidhofen, osada v Ra- kousích. Šb. Lit. I. 42.

22671   Bydžov Svazek: 1 Strana: 0111
Bydžov, a, m., od Bydža, Jg., mě. v Če- chách. — Bydžovan, a, m. (pl. -né). - Byd- žovský. — Bydžov Starý (ves), Nový. Alt-, Neubidschow.

22672   Bydžov Svazek: 5 Strana: 1099
Bydžov. Od Bydža oprav v: od Bydže (nom. Bydža). Cf. Pal. Rdh. I. 136. Cf. S. N., Tk. I. 467., II. 533., Kf. 78., IV. 723., V. 237., VI. 181., Tf. Odp. 286, Blk. Kfsk. 1291., Tk. Ž. 220., Sdl. Hrd. I. 252., II.275. Nový B. byl znám zbrklostí svých ševců. Vz Sbtk. Krat. h. 270.

22673   Bydžovský Svazek: 5 Strana: 1099
Bydžovský, ého, m. B. Mat. z Aventina † 1590.; B. Mar., prof., 1540.—1612.; B. Pavel, v 16. stol. Vz S. N., Tf. H. 1. 67., Jg. H. 1. 2. vyd. 539., Šb. H. 1. 2. vyd. 232., Sbn. 544., 936. B. Frant. 1756.; B Václ. 1570. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 540. O všech vz v Jir. Ruk. I. 112.—118. B. Havel. Vz Blk. Kfsk. 1093.

22674   Bydžovský Svazek: 7 Strana: 1208
Bydžovský. Mistr Jiřík B. Kezelius. Vz Mus. 1888. 464., Ott IV. 1000. B. Mat. Ott IV. 1000. — B. Fr. Vikt., kaplan † 1766 Vz Mus. 1891. 306

22675   Bydžovský Svazek: 9 Strana: 0022
Bydžovský Marek z Florentina. 1540 až 1612. Vz Flš. Písm. I. 320 — B. Pav. (Sme- tana) 1496 -1559 Vz Flš. Písm. I. 322., Vlč. Lit. I. 385

22676   Byelka Svazek: 9 Strana: 0022
Byelka, y, f. = bylinka, zelinka. Brt. P. n. 446.

22677   Byetel Svazek: 8 Strana: 0536
Byetel, vz násl. Bytel.

22678   Byfé Svazek: 1 Strana: 0111
Byfé, vz Buffet

22679   Bygan Svazek: 5 Strana: 1099
Bygan, a, m. = hlupák. Mor. Brt.

22680   Byhar Svazek: 5 Strana: 1099
Byhar, u, m. = druh červených hroznů. Plk. — B., městečko v Uhřích.

22681   1. Bych Svazek: 1 Strana: 0112
1. Bych, vz By.

22682   2. Bych Svazek: 1 Strana: 0112
2. Bych, a, m. Der Herr Hätt ich. Pozdě bycha honiti (říkati „bych," kdy „bych" to byl učinil). V. Bycha za ušima hledati (py,- kati. Vz Pozdě). D., Lb. Vz Trampoty. Č. Bych Bych volati. Jg. Bycha, bys se běžením přetrhl, neuhoníš. Č. Pozdě bycha honí, an pan Útrata už ujel na koni. Vz Marnotratný. Č., Lb. Co platno vše bychování. Lb. — Vz By.

22683   Bych Svazek: 7 Strana: 1208
Bych kam se ve větě klade. Vz Km. 1882. 197. — Ani bycha domuov za ušima neodnesl. Výb. II. 1631.

22684   Bych Svazek: 9 Strana: 0022
Bych, a, m. Honiti bycha (m. bych). Vz Gb. H. ml. III. 1. 29. (konec). Bycha ho- nívá, kdo brzo (kvapně) soudí. Fisch. Hosp. 311. Lepší počkaj než bych (lépe počkati než se ukvapiti). Kom.

22685   Bych Svazek: 10 Strana: 0028
Bych, a, m. Radím vám, nechcete li bycha za ušima hledati (za ušima se škrábati). Sťěrz. 1895. 338. — Sr. Chč. S. II. Slov- ník 4.

22686   Bychme Svazek: 8 Strana: 0030
Bychme vedle staršího bychom. Ž. klem. 88. a. Vz Gb. H. ml. I. 250., By.

22687   Bychom Svazek: 1 Strana: 0112
Bychom vz By.

22688   Býchory Svazek: 5 Strana: 1099
Býchory, dle Dolany, Beichor, ves u Ko- lína. Cf. Tk. II. 175 , III. 94., V. 114., Sdl. Hrd. I. 248.

22689   Bychstře Svazek: 8 Strana: 0030
Bychstře = bystře, ch vsuto. Oest. M on. (Böhm.) I. 495.

22690   Býk Svazek: 1 Strana: 0112
Býk, a, m.; mladý býk = býček, čka, m., býče, ete, n. Der Stier. Býček vykleštěný: výřezek, běhoun, bulík. Šp. býčátko, a, n., junec. Šp. B. od bu (bučeti). Šf. B., stádník, buják. Šp. B. řve, bučí, byčí, řičí. Kom., Rkk. B. a) vysoko nahý: švýcarský, tyrolský, polský, chebský, český; b) nízkonohý: an- glický, dánský, uherský, vlaský. B. indický (větší, menší, dvojhrbý), africký, evropský. Jg. Býka připustiti, pouštěti. Us. Kdo chce chytiť býka, musí jiti po zadu. Šp., LB. Jako Býk sj počíná (nestoudně; ? chlipném). Ros., LB. Člověk jako býk (zdravý, silný). L. Béře vše jako b. na rohy. Sk. — B-y = pohrabačky, Rechen. — B. = znamení nebeské. — Dal mu býka = ránu, einen Stoss von hinten; ze zadu někoho lbem udeřiti. L. — B. Vz Nástroj (ku krocení divokých býkův. Cn.)

22691   Býk Svazek: 5 Strana: 1099
Býk, od korene bu (onomatop.). Vz Šrc. 27.—28., Mkl. Etym. 27. Vz Buroň, Burdák, Holan. B. mamře. Mor. Brt. B. ke skoku, der Sprungstier, k chovu, der Zuchtstier. Dch. Mračí se jako panský b. Us. Býku nesmíš lézti pod nohy. Cchch. — B. = souhvězdí. Schd. I. 218., Stč. Zem. 24

22692   Býk Svazek: 7 Strana: 1208
Býk. Cf. Mách. 10., 62., 161.—B.= hrací nástroj. Vz Brt. Dt. 275.

22693   Byk Svazek: 8 Strana: 0030
Byk, vz Valach (3. dod.).

22694   Býk Svazek: 8 Strana: 0030
Býk. Je v domě pro parádu, jako b. v chlévě (o pyšném, zahálčivém chasníku). Exc. Na býko! (volání na býka). Phľd. 1893. 634. Hnali býka hore vývozom a poháňali ho per útku (skáče se do řeči tomu, kdo lže). Slov. Nov. Př 521.

22695   Býk Svazek: 8 Strana: 0536
Býk. Moravská koleda s býkem (v Če- chách : s bukáčem, s bukalem, s fanfrnochem). Vz Čes. 1. V. 587.

22696   Býk Svazek: 9 Strana: 0022
Býk. V Čech. bejk, v záp. Mor. bék, na vých. Mor. byk, na záp. a středn. Slov býk, na Zvolen. byka, v Gemer. byko, na vých. Slov. byk. Šb. D. 81. — B. = mladé tele, bulík; náš býk slove tam buják. Slov. Zát. Pr. 21. — B. (znamení nebeské). Co se má za něho činiti a co nečiniti. Vz Rozb. II. 191.

22697   Býk Svazek: 10 Strana: 0028
Býk. Na býku narozený bude tvrdošíjný, neústupný. Mtc 1 1897. 51. Kažte ke mně bujný býk přivésti. Pass. 80 — B., řrtěz Vz Burdák. Byk táhnout = řetězem přita- hovati. Hauer 10.

22698   Byka Svazek: 5 Strana: 1099
Byka, y, f., luzula, die Hainsimse. B. be- lavá, 1. albida, das Hirschgras, rostl. Sl. les.

22699   Bykaň Svazek: 5 Strana: 1099
Bykaň, ě, f., ves u Kutné Hory. Arch. I. 500., Blk. Kfsk. 1063.

22700   Bykanec Svazek: 5 Strana: 1099
Bykanec, nce, m., samota u Kutné Hory. PL.

22701   Bykanecký Svazek: 5 Strana: 1099
Bykanecký z Lipan. Vz Blk. Kfsk. 1064.

22702   Bykanecký Svazek: 7 Strana: 1208
Bykanecký z Bykance v 16. stol. Mus 1884. 94.

22703   Býkař Svazek: 5 Strana: 1099
Býkař, e, m., der Stierhirt. Ssk., Loos

22704   Býkati Svazek: 1 Strana: 0112
Býkati = bukati, houkati; býknouti, kl, utí, Brüllen. B. na někoho jako na hovado. Št. Oni na nás z domu býkali. Schön.

22705   Býkati Svazek: 7 Strana: 1208
Býkati = bukati, bučeti, houkati. Býkal naň, jako na hovado. Št.

22706   Býkev Svazek: 5 Strana: 1099
Býkev, kve, f., Beikew, ves u Mělníka. PL. Vz Blk. Kfsk. 9.

22707   Býko Svazek: 5 Strana: 1099
Býko, a, m. = býk. Slov. Slav.

22708   Býkoboj Svazek: 9 Strana: 0022
Býkoboj, e, m. = boj s býkem. Ld.

22709   Býkohlavec Svazek: 1 Strana: 0112
Býkohlavec, vce, m., Bucefalus; Mino- taurus. Rk.

22710   Býkohlavý Svazek: 1 Strana: 0112
Býkohlavý, stierköpfig. Us.

22711   Býkopust Svazek: 5 Strana: 1099
Býkopust (!), u, m. = doba večerní, kdy býci se vypřáhají. Lšk.

22712   Bykoš Svazek: 5 Strana: 1099
Bykoš, e, m., Bikosch, ves u Berouna. Tk. f. 603., III. 54., 60., V. 134., Blk. Kfsk. 1291.

22713   Býkotvárný Svazek: 10 Strana: 0028
Býkotvárný muž (mající podobu býka). Minoaur. Mark.

22714   Býkov Svazek: 5 Strana: 1099
Býkov, a. m., Pickau, ves u Sosnové ve Slezsku. S. N. XI. 177.

22715   Bykovati Svazek: 5 Strana: 1099
Bykovati = býkati. Jak bykoval (opilec), sem i tam ťažkýma sa nohma potáčal. Hol. 333.

22716   Býkovcovati Svazek: 5 Strana: 1099
Býkovcovati = býkovcem býti, šlehati, mir, dem Ochsenziemer peitschen. Šd.

22717   Býkovcový Svazek: 5 Strana: 1099
Býkovcový, Ochsenziemer-. Šm.

22718   Býkové Svazek: 5 Strana: 1099
Býkové, ého, n., das Stier-, Springgeld. Ssk.

22719   Býkove Svazek: 8 Strana: 0030
Býkove = zpropitné. Každý mistrovský syn, který by se (po dosažení mistrovství) v jednom roce pořád sběhlém neoženil, bu- doucně b-ho toliko jeden achtel piva oddávati povinen bude. 1681. Pras. Řem. 57. a j.

22720   Býkovec Svazek: 1 Strana: 0112
Býkovec, vce, ni. Ochsenziemer. Býkov- cem někoho bíti (žilou). Jg.

22721   Býkovec Svazek: 7 Strana: 1208
Býkovec = Býk (souhvězdí). D. Gesch. 288

22722   Býkovec Svazek: 8 Strana: 0030
Býkovec = býk ve zverokruhu. 1440. List. lil. 1893. 391.

22723   Býkovec. — B Svazek: 5 Strana: 1099
Býkovec. — B. = louka určená ku krmení obecného býka. U Olom. Sd.

22724   Býkovice Svazek: 1 Strana: 0112
Býkovice, e, f., kůže z Býka, Šp., býko- vina, Stierfleisch, Stierhaut.

22725   Býkovice Svazek: 5 Strana: 1099
Býkovice. — B., Beikowitz, ves u Be- nešova; B. Nepomucká či Svatý Jan, St. Johann Nepomuk, samota u Benešova v Bu- dějov.

22726   Býkovina Svazek: 5 Strana: 1099
Býkovina, y, f. = býčí maso, das Stier- fleisch. Prk. Přisp. 28., Hr. rk. 407.

22727   Býkovitý Svazek: 1 Strana: 0112
Býkovitý, stierartig. Rk.

22728   Býkovnice Svazek: 1 Strana: 0112
Býkovnice, e, f. Stiersucht; vyrážka u krav, Aussatz Beim Rindvieh. Rk.

22729   Býkový Svazek: 1 Strana: 0112
Býkový, Stier-. B. lalok, rohy, V., kůže. Háj. — Býkového někomu dáti (zpropitné za připuštění býka). Us. — Býkova bylina = hubihrách vlčí, orobaňka. Kichererbse. Jg.

22730   Býkový Svazek: 5 Strana: 1099
Býkový. B. maso (býkovina). Ž. Kl., Ž. wit. 49. 3. Býkovými biči bičováni byli (býkovci). BO. B. sbor, congregatio tauro- rum. Ž. wit. 67. 31., 49. 13. — B. bylina = květel, záraza, orobanche, die Sommerwurzel. Mllr. 74.

22731   Byksa Svazek: 5 Strana: 1099
Byksa, y, m., kněz Černobogův. Vz Hol. III. 32., 37.

22732   Bykut Svazek: 5 Strana: 1099
Bykut, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

22733   Byl Svazek: 1 Strana: 0112
Byl, a, o, vz Býti.

22734   Býl Svazek: 1 Strana: 0112
Býl, u, m., prut byliny, Stengel, 1515.; bylina, Kraut, Pflanze. Dal.

22735   Byl Svazek: 5 Strana: 1099
Byl', u, m. = stéblo, der Halin. Slov.

22736   Býl Svazek: 5 Strana: 1099
Býl. — B. = býlí. Dal. Za teba, suchý býl, růžu som pustila. Sl. spv. 167.

22737   Byl Svazek: 8 Strana: 0030
Byl, i, f. = lodyha (uh.). Brt. I). II. 509.

22738   Býľ Svazek: 8 Strana: 0030
Býľ, byľka, vz ľarúť (3. dod.).

22739   Byla, y Svazek: 5 Strana: 1099
Byla, y, f., der Stengel. Cf. Bylka. Slov. Loos, — B. = zblo, maličkost. Na Slov. Ne- berte nič nikomu, ani len tej byľe. Hdž. Šlb. 29. Dones mi so dve byle (byľky) pe- vašinu. Zátur. — B. (Bělá), něm. Biela, ves u Podmokel.

22740   Bylanka Svazek: 7 Strana: 1208
Bylanka, v, f., potok tekoucí do Labe. Vz Ott. VI. 52.

22741   Bylany Svazek: 5 Strana: 1099
Bylany, dle Dolany. Bilan, vsi u Kutné Hory a u Kroměříže; Billan, vsi u Heřma- nova Městce a u Čes. Brodu; Püllna, ves u Mostu. PL. Vz S. N., Tk. I. 362., III. 35., Blk. Kfsk. 1291., Sdl. Hrd. 1. 252.

22742   Bylbyi Svazek: 8 Strana: 0030
Bylbyi, vz Drozdec (3. dod.).

22743   Bylbyl Svazek: 7 Strana: 1208
Bylbyl, a, m. = slavík, Brm. II. 2., 122., drozd. 571.

22744   Býlé Svazek: 5 Strana: 1099
Býlé, n. = býlí. Dal., Sš. P. 190., Št. Kn. š. 97.

22745   Býlé Svazek: 7 Strana: 1208
Býlé, u = býlí, herba. Ž. kl. 89. 6. a j.

22746   Býlenie Svazek: 9 Strana: 0430
Býlenie, n = bylinstvo. Vz Gb. Slov 124.

22747   Bylenie Svazek: 10 Strana: 0028
Bylenie, n. = stonek, vůbec všecka část' rostliny mimo listí a koření. Bývat embroka (náplasť) z lístie, bylenie a korenie. Rhas. E 6 Vz Mš. Slov.

22748   Býlí Svazek: 1 Strana: 0112
Býlí, bejlí, n., plevel, buřeň, buřina, zuna, čmání, čmanina, Pflanze. Šp. B. trhati, pléti. Reš. Z býlí vodu páliti. Reš. B. z pole vy- praviti. Řeš. B. udusiti, vypleniti, vypleme- niti. Zapučené b. Šp. Zlé b. nejplennější. Pk.

22749   Býlí Svazek: 5 Strana: 1099
Býlí, bílé, n., Unkraut; rostlina, die Pflanze; rostlinstvo, die Pflanzen, Pflanzenwelt. Cf. Bž. 23., Mkl. Etym. 26. Bujné bejlí. Hdk. L. kv. 62. — Pro jeden kúsek býlého musím opustiti milého. Sš. P. 190. Kozy, jenž ostře vidie, zdravé býlé ku pokrmu sobě obierají. Hus III. 74. Dštěm rodí se všeliké bylé z země. Bj. Pátý den dřieve i všecko býlé z sebe krvavú rosu pustí. Pass. 14. stol. To býlé (byliny) nemocné uzdravovalo. Pass. mus. 380. Zlé b. nejplennější. Č. M. 34.

22750   Bylíce Svazek: 9 Strana: 0430
Bylíce, e, n., zdrobn. býlé. Vz Gb. Slov. 124.

22751   Bylice e Svazek: 5 Strana: 1099
Bylice e, f., Chrysanthemum, die Gold- blume, rostl. B. oseništní, ch. segetum, b. zlateň, ch. coronarium. Vz Rstp. 902., Slb. 429., S. N., Mllr. 33.

22752   Byličko Svazek: 9 Strana: 0430
Byličko, a, n., zdrobn. bylíce. Vz Gb. Slov. 124.

22753   Bylina Svazek: 1 Strana: 0112
Bylina, y, f. B. je rostlina, která má peň bylinný (vz Lodyha). Kraut, Pflanze, Kraut- staude. Byliny jedno-, dvouleté (n. ozimé), vytrvalé n. mnoholeté (když z vytrvalého oddenku ročně nové lodyhy vyhánějí), či. B. býkova (vz Býkový), červená (křížek), česneková, čípková, dnavá (mrtvičná, šla- ková), jestřábí, hlizní (hlaváč), hroznová, hvězdová (hvězdník), hřebíčková, koukolní (koukol), kloubní (chlapina), lžiční (lžičník), matky boží, oční, molová, pupková, sklenní (den a noc, drnavec), slunečná (sl. rosa), sv. Jana (zvoneček červený, verbena), syřištová, škrkavičná, štírová n. roupová, výrová, všivá (všivec, myší pepř), zubová (babí zub), Jg., čípková, holubí, kýlová, penízková, psotní- ková, vítězná, Kh.; příživná (cizopaska), do- mácí, různohlavá. Šp. B. žene na semeno. Byliny chovati, sázeti, b. se ujmula. Jg. Byliny hospodářské: pícni, olejné, dílní, ob- chodní. Vaň. Mladé k sázení: sazenice, sa- zenina. Sbírka bylin. Šp. B. se bez větru nepohne. Sk. Člověk po řeči, bylina po vůni se zná. D. B.bez květu, panna bez studu, řídko přichází k jakému užitku. Jg. — Vz Rostlina.

22754   Bylina Svazek: 5 Strana: 1099
Bylina. Vz Mkl. Etym. 26. B. = dvouletá rostlina. Vz Rst. 309., 401. B. česneková, vz Česnáček (Rstp. 81.); hlízní, vz Hlaváč oby- čejný (Rstp. 852); hvězdová, vz Hvězdník (Rstp. 865.); b. sv. Jana, vz Třezalka obecná (Rstp. 193., Mllr. 17., 55., Čl. Kv. 319., Slb. 423.); slunečná, Vz Rosnatka okrouhlolistá (Rstp. 107.); syřišťová, vz Svízel syřišťový (Rstp. 842.); trojičná, vz Violka trojice (Rstp. 104.); zubová, vz Kyčelnice cibulo- nosná (Rstp. 74.); býková, vz Záraza větev- natá (Rstp. 1158.); dnavá, vz Podléska obecná (Rstp. 1228.); hroznová, vz Merlík hroznový (Rstp. 1279.); mrtvičná, vz Podléska obecná (Rstp. 1228.); penízkooá, vz Bazanovec pe- nízkový (Rstp. 1235.); skelní, vz Drnavec obecný (Rstp. 1259.); sladká hořká, vz Lilek sladkohořký (Rstp. 1122.); šlakovní, vz Pod- léska obecná (Rstp. 1228.). B. jedovatá, die Giftpflanze, lesní, das Forstkraut, travní, Graspflanze. Sl. les. B. masná, sedum tele- phinum, všivá, pedicularis palustris. Slov. Bartol. Göm. B-ny přádné, barvorodé, ko- řenné, olejné, fabričné či tovární. NA. IV. 87. Cf. Krč. G 573. Polívka z bylinek. Dch. B-ny buď celkem buď v nadzemních lody- hách na konci doby vzrostné hynou na rozdíl od keřů trvajících a jen květních stopek po- zbývajících. S. N. Cf. Rosc. 7. Není na světě Bylina, aby pro něco nebyla. Brt. Anth. 67., Bž. exc. Děvečka mladá po poli chodí, hledá bylinečku, hlava ju bolí. Sš. P. 580.

22755   Bylina Svazek: 9 Strana: 0023
Bylina listní, kořenná a ovoce vydáva- jící. Fisch. Hosp. 84. B-ny léčivé v podání prostonárodním. Vyd. Jos. Košťál. V Praze 1896. Sr. Čes. 1. 1897. 483.

22756   Byliňák Svazek: 1 Strana: 0112
Byliňák, u, m., víno z bylin, Kräuter- wein. Rk.

22757   Byliňák Svazek: 5 Strana: 1100
Byliňák, u, m., der Kräuterwein. Slov. Ssk.

22758   Bylinárna Svazek: 1 Strana: 0112
Bylinárna, y, f. Botanischer Garten.

22759   Bylinář Svazek: 1 Strana: 0112
Bylinář, e, m., znalec bylin, Kräuter- mann, Botaniker, Ros.; 2) herbář, herbarium.V.

22760   Bylinář Svazek: 5 Strana: 1100
Bylinář = herbář t. j. seznam bylin; sbírka bylin. — B. = hadač, kouzelník. Exc.

22761   Bylinařiti Svazek: 1 Strana: 0112
Bylinařiti, il, ení, mit Pflanzen handeln; botanisiren.

22762   Bylinářka Svazek: 1 Strana: 0112
Bylinářka, y, f. Kräuterfrau.

22763   Bylinářský Svazek: 1 Strana: 0112
Bylinářský, B. umění, obchod. Bota- niker-, Kräutermanns-, Kräuterkenner-.

22764   Bylinářství Svazek: 1 Strana: 0112
Bylinářství, n. D. Kräuterkunde; -handel.

22765   Bylinářství Svazek: 5 Strana: 1100
Bylinářství. Vz Sbn. 381., 928.

22766   Bylinatka Svazek: 5 Strana: 1100
Bylinatka, y, f., corallina, die Koralline. Šm.

22767   Bylinatý Svazek: 1 Strana: 0112
Bylinatý, Rk., kräutig, stark an Kraut.

22768   Bylinatý Svazek: 5 Strana: 1100
Bylinatý, pflanzenreich. Sl. les.

22769   Byliní Svazek: 1 Strana: 0112
Byliní, n. = bylinstvo. Ctib. Pflanzen.

22770   Bylinica Svazek: 5 Strana: 1100
Bylinica, e, f., botanische Tasche. Slov. Ssk.

22771   Bylinka Svazek: 9 Strana: 0430
Bylinka, y, f., zdrobn. bylina.

22772   Bylinkový Svazek: 5 Strana: 1100
Bylinkový, Kräuter-. B. med, polívka. Dch.

22773   Bylinnica Svazek: 5 Strana: 1100
Bylinnica, e, f., botanischer Garten. Slov. Ssk. Cf. Bylnica.

22774   Bylinník Svazek: 5 Strana: 1100
Bylinník, a, m., der Botaniker. Slov. Ssk.

22775   Bylinník Svazek: 9 Strana: 0023
Bylinník, a, m., miarus, brouk. B. dlouho- nosý, polední, rovnostranný, travní, zvon- kový. Vz Klim. 604.

22776   Bylinný Svazek: 1 Strana: 0112
Bylinný = bylinový. B. rostlina, Har., lázeň, polívka, D., kořen, hnůj, Puch., za- hrádka, pytlíček.

22777   Bylinný Svazek: 5 Strana: 1100
Bylinný. B. mýdlo, šťáva, Dch., míza, Sl. les., ornament. SP. II 21. Vz Rostlinný.

22778   Bylinorubec Svazek: 7 Strana: 1208
Bylinorubec, bce, m., phytotoma, pták. Brm II 2. 648, 618.

22779   Bylinové Svazek: 5 Strana: 1100
Bylinové, rodina knihtiskařská v Praze, od 1620. Vz Jir. Ruk. I. 118.

22780   Bylinovitý Svazek: 5 Strana: 1100
Bylinovitý, krautartig. Šm.

22781   Bylinovna Svazek: 1 Strana: 0112
Bylinovna, y, f., bylinář, kniha, herbář. Zlob.

22782   Bylinový Svazek: 1 Strana: 0112
Bylinový, bylinný. Jg. Kraut-, vegeta- bilisch.

22783   Bylinoznalec Svazek: 1 Strana: 0112
Bylinoznalec, lce, -znatel, e, m. Bo- taniker, Kräuterkenner.

22784   Bylinoznalství Svazek: 1 Strana: 0112
Bylinoznalství, -stvo, a, n. Botanik.

22785   Bylinský Svazek: 1 Strana: 0112
Bylinský = bylinný. B. kůra, Lom.

22786   Bylinstvo Svazek: 1 Strana: 0112
Bylinstvo, a, n. D. Pflanzenreich.

22787   Bylka Svazek: 5 Strana: 1100
Bylka, y, f. = bylinka. Slov. Koll. I. 40. I b. sa darmo nepohne. Mt. S. I. 127. Ani b. bez vetra sa nepohne. Č. Čt. I. 3. — B., vz Byla.

22788   Byľka Svazek: 8 Strana: 0030
Byľka, y, f., zdrobn. od býľ = proutek, párátka. B. z vence. Slov. Phľd. XII. 174., 429. Cf. Býľ (3. dod.). — B. = troška, špetka, málo. B. soli. Ib. 174. Of. Býľ, Parúť.

22789   Bylka Svazek: 10 Strana: 0028
Bylka, y, f. = ratolest. B dubu. Koll. 1. 64.

22790   Byllisko Svazek: 9 Strana: 0023
Byllisko, a, n. = bydlisko. Slov. Čes. 1. VIII. 150.

22791   Bylnica Svazek: 5 Strana: 1100
Bylnica, e, f. = bylinnica. Slov. Sak.

22792   Býlník Svazek: 9 Strana: 0023
Býlník, a, m., tychius, brouk. B. lepý, komonicový, měďolesklý, mnohočárý, okrový, pětitečný, rudošpičký, stříbřitý, stříbrošedý. Vz Klim. 597.

22793   Býlný Svazek: 9 Strana: 0430
Býlný, Pflanzen-, z býlu, z býlí. Vz Gb. Slov. 125

22794   Byľôčka Svazek: 5 Strana: 1100
Byľôčka, y, f. = stéblo. Vz Byľ. Slov.

22795   Bylochov Svazek: 5 Strana: 1100
Bylochov, a, m., Wallach, ves u Medonos. Blk. Kfsk. 240.

22796   Býlojedlý Svazek: 1 Strana: 0112
Býlojedlý = byliny jedoucí, pflanzen- essend. Ssav.

22797   Býlojídek Svazek: 1 Strana: 0112
Býlojídek, dka, m. = býlojedlý. Krok.

22798   Býlokam Svazek: 5 Strana: 1100
Býlokam, u, m., phytolithus, versteinerte Pflanze. Šm.

22799   Býlomorka Svazek: 7 Strana: 1208
Býlomorka, y, f. B-ky, cecidomyidae, komáři. Vz Ott. II 933.

22800   Bylosť Svazek: 1 Strana: 0112
Bylosť, i, f. L. Die Gewesenheit.

22801   Bylosť Svazek: 5 Strana: 1100
Bylosť = bývalosť. Ačkoli pak b. různých plemen v Čechách a na Moravě zjištěna jest. Bdl.

22802   Býlovatý Svazek: 1 Strana: 0112
Býlovatý, -vitý = bylinovatý, Reš., pflan- zenartig.

22803   Býlovice Svazek: 5 Strana: 1100
Býlovice, dle Budějovice, Pilletitz, ves u Chvalšin. PL.

22804   Býlový Svazek: 5 Strana: 1100
Býlový, Pflanzen-. Rk.

22805   Býložilec Svazek: 1 Strana: 0112
Býložilec, lce, m., živočich bylinami se živící. Pflanzenthier.

22806   Býložilec Svazek: 5 Strana: 1100
Býložilec. Osv. I. 558.

22807   Býložilství Svazek: 5 Strana: 1100
Býložilství, n., das Leben von Pflanzen. Osv. I. 636.

22808   Býložralec Svazek: 1 Strana: 0112
Býložralec, lce, m., -žravec = býložilec; -žravý = býlojedlý.

22809   Býložravci Svazek: 8 Strana: 0030
Býložravci, vz Ott. IX. 802.

22810   Býložravec Svazek: 5 Strana: 1100
Býložravec, vce, m. = býložralec.

22811   Býložravý Svazek: 5 Strana: 1100
Býložravý. Osv. I. 557.

22812   Bylstvo Svazek: 1 Strana: 0112
Bylstvo, a, n., bylinstvo.

22813   Bylwanie Svazek: 8 Strana: 0536
Bylwanie = blvání. Žlutá nemoc stává se od b. 1440. Mus. fil. 1896. 431.

22814   Bylwánie Svazek: 9 Strana: 0023
Bylwánie = blváni. Maš. ruk. 193a.

22815   Bylý Svazek: 1 Strana: 0112
Bylý, co bylo, gewiesen. Bylé i nebylé mluviti (žváti). Ros. Jazyk po nebi i po zemi se vozí, bylé i nebylé v hromadu plete. Kom.

22816   Bylý Svazek: 5 Strana: 1100
Bylý, gewesen. — B., anwesend. A při tom b. Perla dcera její k tomu se zná. NB. Tč. 52.

22817   Bylý Svazek: 7 Strana: 1208
Bylý. Moc bylé (pěkné, dobré) to není. Mor. Rgl.

22818   Bym Svazek: 5 Strana: 1100
Bym = bych. Slov. Hoc bym ja nejedla, hoc bym ja nepila, lem keby ja mala za diku (na vůli) frajera. Sb. sl. ps. II. 1. 38. Keby dali ešče raz vybirac, znala by ja, kemu mam ručku dac. Nedala bym doma hovanemu (chovanému), lem bym dala sveta zkušenemu. Sb. sl. ps. II. 1. 65.

22819   Bynice Svazek: 5 Strana: 1100
Bynice, dle Budějovice, Benitz, ves u Neveklova. Cf. Tk. II. 418., 440., III. 125., IV. 170., Blk. Kfsk. 1291.

22820   Bynkać se Svazek: 9 Strana: 0023
Bynkać se = toulati se. Lor. 70.

22821   Byňov Svazek: 5 Strana: 1100
Byňov, a, m., Binnove, ves u Ústí nad Lab.

22822   Byňovec Svazek: 5 Strana: 1100
Byňovec, vce, m. (= ze vsi Byňova). Tk. Ž. 6.—8.

22823   Byňovice Svazek: 5 Strana: 1100
Byňovice, míst. jm. Sdl. Hrd. II. 243.

22824   Byntovać Svazek: 9 Strana: 0023
Byntovać, vz Buntovač. Lor. 70.

22825   Byrci Svazek: 10 Strana: 0028
Byrci, vz Brici.

22826   Byrda Svazek: 5 Strana: 1100
Byrda, y, f. = biřic. Brt. Vz Birda.

22827   Byret Svazek: 8 Strana: 0030
Byret, vz Biret.

22828   Byretta Svazek: 5 Strana: 1100
Byretta, y, f., náčiní chemické. Vz KP. IV. 447., V. 172.

22829   Byrokracie, e, f Svazek: 5 Strana: 1100
Byrokracie, e, f. = libovláda úředníkův, die Bureaukratie.

22830   Byrokrat Svazek: 5 Strana: 1100
Byrokrat, a, m. = přívrženec, člen byro- kratie, der Bureaukrat.

22831   Byrokrat Svazek: 10 Strana: 0028
Byrokrat, a, m. Us.

22832   Byrokratický Svazek: 5 Strana: 1100
Byrokratický, bureaukratisch.

22833   Byrokratický Svazek: 10 Strana: 0028
Byrokratický vliv Nár. list. 1903. 312. 17.

22834   Byrokratism-us Svazek: 10 Strana: 0028
Byrokratism-us, u, m. = úřadničí vláda. Lit. I. 4.

22835   Byrokratisovati Svazek: 10 Strana: 0028
Byrokratisovati někde - byrokratismus prováděti. Hlk. XI 182.

22836   Byronism-us Svazek: 9 Strana: 0023
Byronism-us, u, m. = moderní poesie, moderní duch Byronův. Vz Hanš. Neb. 18.

22837   Byronista Svazek: 5 Strana: 1100
Byronista, y, m., pl. -sté = ctitel By- ronův. Šml. I. 46.

22838   Bys Svazek: 1 Strana: 0112
Bys, vz By. — 2. B., u, m., nejjemnější plátno. Bohatec v purpuře a bysu. Št. Vz Byss.

22839   Bys Svazek: 5 Strana: 1100
Bys, vz Byss.

22840   Bys Svazek: 8 Strana: 0030
Bys, a, m., os. jm. u Kosmy.

22841   Bysel Svazek: 5 Strana: 1100
Bysel, slu, m., hymendea, das Flussharz. Šm.

22842   Byseň Svazek: 5 Strana: 1100
Byseň, sně, f., něm. Bisen, ves u Slaného. Hašek z Bysně. Arch. III. 504., Blk. Kfsk. 430., 431.

22843   Byseňský Svazek: 9 Strana: 0023
Byseňský, potok na Slansku. Slan. 6.

22844   Bysi Svazek: 8 Strana: 0536
Bysi v Rkk. Vz Osv. 1896. 893.

22845   Bysme Svazek: 1 Strana: 0112
Bysme, ne: by jsme, vz By.

22846   Byss Svazek: 1 Strana: 0112
Byss, u, m., tenká tkanina, (byssus, lat.), feine Leinwand. Výb. I. Vz Bys.

22847   Byss Svazek: 5 Strana: 1100
Byss. U purpuře a u bysu, tociš v drahém rúše chodil. Št. Kn. š. 164.

22848   Byssolith Svazek: 5 Strana: 1100
Byssolith, u, m. = asbest. S. N.

22849   Byssovitý Svazek: 5 Strana: 1100
Byssovitý, byssusartig. Sl. les.

22850   Byssový Svazek: 5 Strana: 1100
Byssový = z byssu, aus Byssus gemacht. Vz Byss. Lpř., Vlš. 175.

22851   Byst Svazek: 8 Strana: 0537
Byst' = syn, hl. boží. Bysťu bohu (výkřik zaklínací). Slov. Kal. S. 14.

22852   Byst Svazek: 9 Strana: 0023
Byst. Bystu Bohu (podivení)! Bystu Dade! Vz Zát. Pr. 245. a.

22853   Bysta Svazek: 1 Strana: 0112
Bysta, zastaralé, dual = byli (dva). Jg.

22854   Bysta Svazek: 5 Strana: 1100
Bysta, y, f. = poprsí, řec. lat. bustum, z hlíny pálený obraz. Koll. III. 350., 113.

22855   Byste Svazek: 1 Strana: 0112
Byste, ne: by jste, vz By.

22856   Bysterec Svazek: 10 Strana: 0028
Bysterec, rce, m., potok, přítok Oravice na Slov. Sb sl, 1901 162.

22857   Bystr Svazek: 10 Strana: 0028
Bystr, vz Bystrý.

22858   Bystrá Svazek: 1 Strana: 0112
Bystrá, é, f., místo v Chrudimsku, Bystrau. V obec. mluvě: Do Bystrého m. do Bystré, vz A (ve skloňování).

22859   Bystrá Svazek: 5 Strana: 1100
Bystrá, é, f., Bistra, ves u Lomnice v Jič.; Bistrau, městečko u Poličky; Bistray, ves u Bělice; Bistrey, ves u Čes. Lípy. PL. Vz Blk. Kfsk. 1291., Sdl. Hrd. III. 103.

22860   Bystrá Svazek: 8 Strana: 0030
Bystrá, é, f. = trať na Frýdecku, Vest. opav. 1894. č. 4. 20.; potok v Turci. Phľd. XII. 248. (70.).

22861   Bystrák Svazek: 1 Strana: 0112
Bystrák, a, m. = rychlý, vtipný člověk, rychlé zvíře. Č.

22862   Bystré Svazek: 5 Strana: 1100
Bystré, ého, n., něm. Bistra, ves u Něm. Brodu; Bistrau (= Bystrá), městečko u Po- ličky; Bistrey, vsi u Nov. Města nad Met. a u Humpolce; Bistry, ves u Klatov; Waltersdorf, ves u Landškrouna; Wüstrey, ves u Police. PL. Vz S. N., Blk. Kfsk. 1291., Sdl. Hrd. I. 252.

22863   Bystré Svazek: 8 Strana: 0030
Bystré, e, f., pustá ves v Blansku na Mor. Vz Mtc. 1896. 46.

22864   Bystré Svazek: 8 Strana: 0030
Bystré, ého, n., trať ve Frýdecku. Vést. opav. 1894. č. 4. 20.

22865   Bystrica Svazek: 8 Strana: 0030
Bystrica, e, i.,potok v Turci. Phľd. XII. 248.

22866   Bystrice Svazek: 8 Strana: 0030
Bystrice, míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 70.. XIV. 121. Je z Bystřice = bystrý. Vek. Val. I. 110.

22867   Bystrické Svazek: 8 Strana: 0030
Bystrické údolí v Tyrolsku, Pusterthal. NZ. IV. 249.

22868   Bystrička Svazek: 8 Strana: 0030
Bystrička, y, f., míst, jm. na Slov., Phľd. XII. 70.; obec v Turci, ib. 148.; les v Ilož- novsku. Dmi. List. 28.

22869   Bystrík Svazek: 5 Strana: 1100
Bystrík, u, m. = kvapík? Slov. Vz Zvŕtati.

22870   Bystrněti Svazek: 1 Strana: 0113
Bystrněti, ěl, ění, aufmerksam werden. Na Mor.

22871   Bystrniti Svazek: 5 Strana: 1101
Bystrniti, il, ěn, ění = bystrým činiti. Slov. Ssk.

22872   Bystrnosť Svazek: 5 Strana: 1101
Bystrnosť, i, f., die Wachsamkeit, Auf- merksamkeit. Šm.

22873   Bystrný Svazek: 1 Strana: 0113
Bystrný = bystrý, wach, wachsam, Auf- merksam.

22874   Bystro Svazek: 1 Strana: 0113
Bystro = bystře. Z bystra, schnell, scharf. B. spěchati. Rkk.

22875   Bystro Svazek: 5 Strana: 1101
Bystro = bystře. Běž b. Ostrav. Tč. B. do vody hleděti; Břitev b. řeže; B. chla- pec do školy pospíchá. Slez. Tč.

22876   Bystroběh Svazek: 10 Strana: 0028
Bystroběh, a, m. = Achilleus. Msn. Od. 175

22877   Bystročichý, -čuchý Svazek: 1 Strana: 0113
Bystročichý, -čuchý, scharfen Geru- ches. Rk.

22878   Bystroduchosť Svazek: 5 Strana: 1101
Bystroduchosť, i, f., die Scharfsinnigkeit.

22879   Bystroduchý Svazek: 5 Strana: 1101
Bystroduchý, scharfsinnig. Us.

22880   Bystroduchý Svazek: 10 Strana: 0029
Bystroduchý. Kká. Sion II. 32, Tbz. V. 4. 231.

22881   Bystrohlavý Svazek: 1 Strana: 0113
Bystrohlavý, scharfsinnig, schnellfas- send. Rk.

22882   Bystrohled Svazek: 1 Strana: 0113
Bystrohled, u, m. Scharfblick. Rk.

22883   Bystrohledý Svazek: 1 Strana: 0113
Bystrohledý, scharfblickend. Rk.

22884   Bystrochodý Svazek: 1 Strana: 0113
Bystrochodý, schnelllaufend. L.

22885   Bystrokopytec Svazek: 10 Strana: 0029
Bystrokopytec, tce, m. = kůň Msn. Od. 222.

22886   Bystrokrnitný Svazek: 5 Strana: 1101
Bystrokrnitný, schnellblitzend. B. meč. Msn. Or. 95.

22887   Bystrokřídlý Svazek: 5 Strana: 1101
Bystrokřídlý. B. věsť. Ntr. VI. 277.

22888   Bystrolet Svazek: 10 Strana: 0029
Bystrolet, u, m. Msn. II. 20.

22889   Bystroletoun Svazek: 10 Strana: 0029
Bystroletoun, a, m. — chrt. Msn. Od. 253.

22890   Bystroletý Svazek: 5 Strana: 1101
Bystroletý. evntecoc, schnellfliegend. Lpř., Hdk.

22891   Bystromih Svazek: 10 Strana: 0029
Bystromih, n, m. B. nohou. Msn. Od. 116.

22892   Bystromyslnosť Svazek: 5 Strana: 1101
Bystromyslnosť, i, f., die Scharfsinnig- keit. Lpř. Slov.

22893   Bystromyslný Svazek: 1 Strana: 0113
Bystromyslný, scharfsinnig. Jg.

22894   Bystroň Svazek: 5 Strana: 1101
Bystroň, ě, f., der Schnelle, Schnellfüs- sige. Hol. 150. — B., os. jm.

22895   Bystroniký Svazek: 7 Strana: 1208
Bystroniký, schnell durchdringend. Lpř. Sl. II. 428.

22896   Bystronohosť Svazek: 5 Strana: 1101
Bystronohosť, i, f., die Schnellfüssigkeit. Lpř. Sl. II. 137.

22897   Bystronohý Svazek: 1 Strana: 0113
Bystronohý, schnellfüssig. D.

22898   Bystrooký Svazek: 1 Strana: 0113
Bystrooký, scharfsichtig. D.

22899   Bystroperutník Svazek: 10 Strana: 0029
Bystroperutník, a, m. = Hermes. Msn. Od 78., 151.

22900   Bystroperý Svazek: 1 Strana: 0113
Bystroperý, schnellgeflügelt. Rk., L.

22901   Bystroperý Svazek: 10 Strana: 0029
Bystroperý jestřáb. Msn. II. 227.

22902   Bystroposel Svazek: 10 Strana: 0029
Bystroposel, sla, m. - pták. Msn. Od. 235

22903   Bystroručí Svazek: 10 Strana: 0029
Bystroručí loď. Msn Od. 234. Sr. Ručí.

22904   Bystroskoký Svazek: 7 Strana: 1208
Bystroskoký, schnellspringend. Lpř.

22905   Bystrosluch Svazek: 7 Strana: 1208
Bystrosluch, u, m, feines Gehör. Nár. listy.

22906   Bystrosť Svazek: 1 Strana: 0113
Bystrosť, i, ť., rychlosť, bystrota. Schnel- ligkeit, Raschheit, Hurtigkeit. B. očí, D., rozumu, vtipu, mysli, V., ducha. Měst. Bož. Scharfsinn.

22907   Bystrosť Svazek: 10 Strana: 0029
Bystrosť. Obrať vězení naše, jako b. u vítr polední, sicut torrens in austro. Z. pod 125. 4.

22908   Bystrošice Svazek: 5 Strana: 1101
Bystrošice, dle Budějovice, ves u Olo- mouce.

22909   Bystrota Svazek: 1 Strana: 0113
Bystrota, y, ť. = bystrost'. Měst. Bož.

22910   Bystrota Svazek: 5 Strana: 1101
Bystrota. B. mysli. Dk. P. 166. Zbroj b-ty. Štulc I. 184.

22911   Bystrotekoucí Svazek: 1 Strana: 0113
Bystrotekoucí, schnellfliessend. Jg.

22912   Bystrotoký Svazek: 5 Strana: 1101
Bystrotoký, schnell fliessend. Rk.

22913   Bystroumý Svazek: 5 Strana: 1101
Bystroumý, scharfsinnig. B. hlava. Hdk. v Lum. V. 273., Loss.

22914   Bystrovany Svazek: 5 Strana: 1101
Bystrovany, dle Dolany, ves u Olomouce.

22915   Bystrovid Svazek: 5 Strana: 1101
Bystrovid, a, m., der Scharfsichtige. Šm.

22916   Bystrovidý Svazek: 5 Strana: 1101
Bystrovidý, scharfsichtig. Šm.

22917   Bystrovrh Svazek: 10 Strana: 0029
Bystrovrh, u m. Kam bystrovrhem (bystrým vrhem) donáší sudlicí. Msn. II. 302.

22918   Bystrovtip Svazek: 5 Strana: 1101
Bystrovtip, u, rn., der Scharfsinn. Šml. I. 53.

22919   Bystrovtipný Svazek: 1 Strana: 0113
Bystrovtipný, scharfsinnig. Smrž.

22920   Bystrozorný Svazek: 10 Strana: 0029
Bystrozorný. B. Hermes. Mán. II. 439. (Vz Bystrozraký. ) Sr. násl.

22921   Bystrozorý Svazek: 10 Strana: 0029
Bystrozorý. Msn. Hym. 9. Sr. Bystro zorný.

22922   Bystrozrace Svazek: 10 Strana: 0563
Bystrozrace postižený poznatek. Nár. list. 1905. 57. 13.

22923   Bystrozrak Svazek: 5 Strana: 1101
Bystrozrak, u, m., der Scharfblick. Loos.

22924   Bystrozrakosť Svazek: 5 Strana: 1101
Bystrozrakosť, i, f., die Scharfsichtig- keit.

22925   Bystrozraký Svazek: 1 Strana: 0113
Bystrozraký = bystrooký. B-kým býti. Scharfsichtig.

22926   Bystrozraký Svazek: 7 Strana: 1208
Bystrozraký. Cf. Mách. 17.

22927   Bystrozvěst Svazek: 10 Strana: 0029
Bystrozvěst, a, m. Msn. II. 448.

22928   Bystrozvěstný Svazek: 10 Strana: 0029
Bystrozvěstný průvodce. Msn. II. 447.

22929   Bystrský Svazek: 5 Strana: 1101
Bystrský, ého, m., os. jm. Mus. 1880. 249.

22930   Bystrula Svazek: 5 Strana: 1101
Bystrula, y, f. = kraví jm. Val. Vck., Brt.

22931   Bystrulistý Svazek: 5 Strana: 1101
Bystrulistý, vz Bystrula a -istý. Ovce b-sté a bielučisté vybieral si, které tlščie. Koll. Zp. II. 395.

22932   Bystruše Svazek: 1 Strana: 0113
Bystruše, e, f., jméno krávy.

22933   Bystrý Svazek: 1 Strana: 0113
Bystrý (byster, stra, stro), komp. by- střejší. Bystré oko na někoho míti = pozo- rovati ho. Us. — k čemu: K ctnostem. Jel., Koc. — v čem: u vykládání písem. Koc. — Bystrý = rychlý, hbitý, hurtig, schnell, rasch. B. voda, zbraň, řeka, kůň, pachole, zvíře. B. jako laňka, řeka, ještěrka, Pk., ako ještěr. Mt. S. — B. = pronikavý, ostro vtipný, scharfsinnig, scharf. B. přemý- šlení, rozum, mysl, vtip, soud, oči, zrak. Jg., V. — B. = jemný, čistý. B. zvíře (Ros.), rukavička. V. Sauber, fein, schön.

22934   Bystrý Svazek: 5 Strana: 1101
Bystrý, koř. bud ve bBdíti. Gb. Hl. 145. Cf. Listy filolog. VII. 19. (Mz). B. pohled, Osv. I. 56., ručej, Vrch., koník, Č. Čt. I. 276., jazyk, fertige Z., Posp., kopie, Rkk., vody. BO. Voděnka studená, voda bystrá, moje frajerenka jako jiskra. Sš. P. 244. B. potok = potok obyč. vyschlý, ale v čas dešťů vodou silně naběhlý, der Giessbach. V Beskyd. Tč. — B. = pronikavý. B. zrak, Kom., soud. Tf. — B. = jemný. Bystrých nástrojů nemnoho se u nich vidí. Ler. — B. = čerstvý, studený, frisch, kalt. Kká. K sl. j. 25. — B., samota u Miletína.

22935   Bystrý Svazek: 7 Strana: 1208
Bystrý = ostrý. V překladu Rohového Sajfrida 1615. Nár. listy 1891. 93., hlavní list str. 3. sloupec 2.

22936   Bystrý Svazek: 8 Strana: 0030
Bystrý, ého, m. (Bystré, n.), přítok lííšky ve Frýdecku. Včst. opav. 1893. 6.

22937   Bystrý Svazek: 9 Strana: 0023
Bystrý. B. ako sokol, ako strelec; bystrá ako srnka. Zát. Pr. 62. b.

22938   Bystrý Svazek: 10 Strana: 0029
Bystrý. VI. 113 Byster oprav v Bystr. Do běhu b. (rychlý). Msn. II. 152., 177. - B. = ostrý — jak. B. jako břitva, co pře- tíná vlas. Tbz. V. 6. 38.

22939   Bystrý Svazek: 10 Strana: 0563
Bystrý jako ryba, Mus. slov. VI. 109., jako struh (pstruh), mík. Šum. Rgl. B. jako olověný pták. Us. Rgl.

22940   Bystřák Svazek: 7 Strana: 1208
Bystřák, u, m. = Bystřice. Sš. Růž. 30.

22941   Bystřany Svazek: 5 Strana: 1100
Bystřany, dle Dolany, Wisterschan, ves u Teplice. Vz Blk. Kfsk. 862., 863.

22942   Bystře Svazek: 1 Strana: 0112
Bystře, kompar. bystřeji. B. na něco po- zorovati. Har. Scharf.

22943   Bystře Svazek: 5 Strana: 1100
Bystře kráčeti, Osv. I. 274., viděti. Us. Pdl.

22944   Bystřec Svazek: 1 Strana: 0112
Bystřec, rce, m., bystřina, potok. Z by- strcě v cestě bude píti. Žal. Vz Bystřina. - 2. Bystrák.

22945   Bystřec Svazek: 8 Strana: 0537
Bystřec, strce, m., ctesias, brouk. B. pilo- vitý, c. serra. Vz Klim. 363.

22946   Bystřec Svazek: 10 Strana: 0028
Bystřec = bystrý člověk. Z, kap. 123 5. Do běhu b., Msn. II. 3, v běhu b. 5. 155.

22947   Bystřec. — B Svazek: 5 Strana: 1100
Bystřec. — B., Bisterz, ves u Brna: Bystřitz, ves u Chrudimě. PL., Sdl. Hrd. I. 55, 61., II. 275.

22948   Bystřen Svazek: 1 Strana: 0112
Bystřen, ě, f. = bystřina, proud. Výb. I., Rozm. duše s těl.

22949   Bystřen Svazek: 7 Strana: 1208
Bystřen, ě, f. = bystřina. B. síly (bystrá síla). Hdk. Kr. v. 119.

22950   Bystření Svazek: 5 Strana: 1100
Bystření, n., die Schärfung. B. mysli, Šim. 87., rozumu. Us.

22951   Bystřený Svazek: 5 Strana: 1100
Bystřený; -en, a, o, geschärft.

22952   Bystřeti Svazek: 1 Strana: 0113
Bystřeti, el, ení = bystrým se stávati, Us., schnell, wild, scharf werden.

22953   Bystřeti Svazek: 5 Strana: 1100
Bystřeti, 3. pl. -ejí.

22954   Bystřica Svazek: 5 Strana: 1100
Bystřica, e, f., Bystřitz, ves u Uher. Brodu; B. Hrubá, Gross-B., ves u Rožnova; B· Malá, Klein-B., ves u Val. Meziříčí. PL.

22955   Bystřice Svazek: 1 Strana: 0113
Bystřice, e, f., prudká, Bystrá řeka n. potok, Wildbach, struj, ručej. Š. a Ž. — Města: B. Báňská (Neusohl) v Uhřích (Za živa v Bystřici a po smrti v nebi i. e. žádám si býti; přísloví na Slov.); B. Slovenská (Windisch-Feistritz) v Štýrsku; B. Hrubá (Gross-Wisternitz) na Mor.; B. pod Hostýnem; B. Nová (Neu-Bistritz) v Čechách.

22956   Bystřice Svazek: 5 Strana: 1100
Bystřice, e, f., Bystřitz, městečko u Be- nešova; mě. v Brněnsku; vsi u Libáně u Chrudimě ; B. nad Jihlavou, B. an der Angel; B., něm. Bystřitz am Hostein; městečko v Ho- lešovsku na Mor. — O B-ci na Mor. v Brn.: Bystřičtí soukeníci se hněvají, řekneš-li jim : Tu je chloupek. A ševci, řekneš-li jim: Ukrutníci. Jistý švec utopil tam svorník. Do B. chodí se pro pejchu. Vz Sbtk. Krat. h. 151. V B-ci nad Hostýnem nesmí se nikdo ptáti, kde krmili bystřické volky máčkou. Vz Sbtk. Krat. h. 151. — Cf. Tk. III. 428., IV. 724., V· 237., Tf. Odp. 35., Blk. Kfsk. 1291., Tk. Ž. 220., Sdl. Hrd. I. 252., III. 301., IV. 368. — B. Dušnická, Reinertzer Weistritz, říčka, přítok Nisy, v severových. Čech. Krč. B. Hamerská, Weistritz, Kressen- bach, přítok Nisy. Krč. — B., řeka na Mor. Km.

22957   Bystřický. B Svazek: 5 Strana: 1100
Bystřický. B. hory, das Habelschwerter Gebirge, rulový hřbet mezi Divokou Orlicí a řekou Nisou v severových. Čech. Vz Osv. 1855. 311., Krč. v Osv. 1855. 200. — Cf. S. N. — B. panství. Žer. Záp. I. 148. B. Jindř. Vz Blk. Kfsk. 473. B. ze Studnic. Sdl. Hrd. I. 236.

22958   Bystřičan Svazek: 10 Strana: 0028
Bystřičan Jan, kněz a spis. Vyhl. 104.

22959   Bystřička Svazek: 5 Strana: 1100
Bystřička, y, f., ves u Vsetína. — B., potok tamtéž. Vck. — B-ky = karlátka. U Klobouk. Bka. Na Slov. Ssk.

22960   Bystřička Svazek: 10 Strana: 0028
Bystřička, y, f, potok, přítok Oravice na Slov. Sb. sl. 1901. 162.

22961   Bystřina Svazek: 1 Strana: 0113
Bystřina, y, f., Dešťový potok, bystře te- koucí potok, bystřice. Giess-, Wild-, Regen- bach. Rkk. 54.

22962   Bystřina Svazek: 5 Strana: 1101
Bystřina, ručej. Mkl. Etym. 27. Od by- střiny až . . . BO. Rozdiel tuto činí mezi potokem a bystřinu. Hus III. 66.

22963   Bystřiště Svazek: 1 Strana: 0113
Bystřiště, č, n., Frischherd. Rk.

22964   Bystřiti Svazek: 1 Strana: 0113
Bystřiti, 3. pl. -stří, -stři, -stře (íc), il, en, ení; bystřívati = osiřiti, čistiti, huRtig, scharf, sauber machen. — co: meč (ostřiti), L., vtip. — čím: Tím se bystří zrak, oči. Jg. — co po čem, na co: oči na věc milou. — v čem k čemu, kam: K peklu v zlo- stech svých bystříte (kvapíte). Ms. z 16. stol.

22965   Bystřiti Svazek: 7 Strana: 1208
Bystřiti. Tam řeka Záchluma se bystří. Šf. Strž. II. 281.

22966   Bysťu Svazek: 5 Strana: 1101
Bysťu bohu, bysťu prabohu = bytuje, jestvuje praboh. Slov. Č. Čt. II. 381.

22967   Bystu bohu Svazek: 8 Strana: 0030
Bystu bohu. í b., to len tí z hory! Phľd. XII. 721.

22968   Bysťubohu Svazek: 10 Strana: 0563
Bysťubohu, bysťudaďe, bysťuhrome, byštu sveťe, bysťužemi vidaďe. Slov. Phľd. XXIV. 340. Sr. V 1101.

22969   Byš Svazek: 5 Strana: 1101
Byš, e, m., os. jm. Arch. I. 228., Pal. Rdh. I. 118.

22970   Byš Svazek: 8 Strana: 0030
Byš, e, m., os.jm. Odvozeniny vz Kotk. 14.

22971   Byšice Svazek: 5 Strana: 1101
Byšice, dle Budějovice, Byschitz, městečko u Mělníka (od Byše. Pal. Rdh. I. 133.). Vz S N., Tk. III. 59., Blk. Kfsk. 428., 429.

22972   Byšický Svazek: 5 Strana: 1101
Byšický, ého, m., os. jm. Dač. I. 315., Tf. Odp. 109. B. A. L., učitel 1825. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 540. B. z Byšic. Vz Blk. Kfsk. 1291., Sdl. Hrd. I. 189.

22973   Byšička Svazek: 5 Strana: 1101
Byšička, y, f., os. jm. Arch. I. 181.

22974   Byšičky Svazek: 5 Strana: 1101
Byšičky, pl., f., Bischiček, ves u Lisé u Benátek.

22975   Býškovice Svazek: 5 Strana: 1101
Býškovice, ves v Pražsku. Vz Blk. Kfsk. 429.

22976   Býšov Svazek: 5 Strana: 1101
Býšov, a, m. Sdl. Hrd. IV. 152., 298.

22977   Byšov Svazek: 7 Strana: 1208
Byšov, a, m. = les u Kšenic. Arch. VIII. 543

22978   Býšovec Svazek: 5 Strana: 1096
Býšovec, vce, m. B. z Býšova. Vz Sdl. Hrd. 196, 259.

22979   Býšovec Svazek: 5 Strana: 1101
Býšovec, vce, m., os. jm. Arch. I. 239.

22980   Býště Svazek: 5 Strana: 1101
Býště, něm. Beyscht, ves u Holic. Arch. III. 547., Sdl. Hrd. I. 39., 63.

22981   Byšťuk Svazek: 5 Strana: 1101
Byšťuk, a, m. = malý dobrý pastierský bôžok u Hroncov v Gemeri, ktorého niekdy v kapse nosili a tak sa mu často modlievali. Dbš.

22982   Byt Svazek: 1 Strana: 0113
Byt, u, m., od by (býti), = podstata, bytnosf. V. Wesen, Wesenheit. B. telesný (země), duchovní (duše). St. skl. Bůh v tro- jích osobách a jeden v bytu jest. Hil. — B. = bytí. Das Sein, Dasein. Začátek bytu. V. B. života. Kom. Bůh všecky věci stvořil a v bytu zachovává, V., Kom. Všecko, což v bytu jest. Kom.— B. = stav, způsob bytí, Stand. Na světě lepšího bytu neočekává. Br. — B. = přítomnosť, Anwesenheit. Za bytu jeho v zemi. Apol. — B. = příbytek, obydlí, Wohnung, Standort. Bytem někde býti. V jedné ulici bytem byli. Pass. B. sobě najmouti. Us. Na některém místě b. svůj míti. V. Kde má svůj b. ? Ros. Do bytu ně- komu někoho dáti, vzíti. D. B. sobě zaraziti. D. V kterém kraji sedí a bytem jest. Er. Byt v čas vypověděti. Er. Vystěhuje-li se nájemník z bytu. Er. B. v tom domě si jedná. Er. Svůj b. někomu oznámiti. Ěd. Z bytu, do nového Bytu se stěhovati. S bytem spokojen jsem. Za Byt mnoho platiti. B. se skládá, záleží ze tři pokojův, ne: pozů- stává, Jv.

22983   Byť Svazek: 1 Strana: 0113
Byť i, f. = bytí. Kat. 1089., 1760.

22984   Byť Svazek: 1 Strana: 0113
Byť = by + t', by je zde sesíleno pří- suvkou ť, vz Byť by. Wenn auch.

22985   Byt Svazek: 5 Strana: 1101
Byt, vz Mkl. Etym. 26. B. = podstata atd. Přirozený b. Bart. 148. Že ot otce po- chodí, to věz, že od otce byt má bez po- četie, neb jest duch věčný, jakož i otec Bóh i syn. Hus II. 197. Jest dvoj b. všake, tě- lesný, duchovný také. Sv. ruk. 7. Mezi filo- sofy slovú (těla nebeská) pátý byt; Země, voda, povětří, oheň, ježto ctyři slovú ele- menty. Tomu, ježto jsem řekl byt, oni říkají essentia. Št. Vz Byť, Bytství. — B. = bytí. B. hmotný, skutečný, Hlv., Boha, světa. Posp. Jim pod sebou bytu dáti nechtěl. Bl. An svět jím v bytu se chová; Kristus všecky věci v byt uvedl; Bez hlavy tělo neobstojí v bytu a životu svém. Hus II. 91., 200., 216. Za starých bytů (časů). Val. Brt. D. 202. = B. = stav atd. Vnitřní b. říře. Šmb. S. II.
40. A dal jest jemu jméno, to jest byt, tak
že jest Ježíš t. j. spasitel. Hus II. 423.
Dobrý byt ho polí (pálí). Ostrav. Tč. — B. = obydlí. Ti aby bytu v České zemi neměli. Vl. zř. 559. Má to oznámiti hejtmanu toho kraje, ve kterém ten jistý sedí a bytem jest. Zř. F. L Byty po dědinách. Vz Dědina. Čsk. Byl tam bytem. Bart. — Bytem = stále, ustavičně. Un bytem jezdí. Brt. D. 202. Sedí tu bytem a nehne se dál; Aby člověk bytem na tobě seděl (pořád tě na- pomínal). V Bystersku. Sn. Leží už sídmej měsíc bytem. Mor. Hrb.

22986   Byť Svazek: 5 Strana: 1101
Byť, i, f., die Essenz, Wesenheit, Sein- heit; také ve smyslu die Existenz, das Da- sein, Sein. B. božská jest jedna; Jeden život, jedna mysl a jedna byť; Jest-liť co jiného boží moc v Bohu než byť boží, ježto slove essentia? Št. Kn. š. 25. Vz Byt, Byt- ství. B. osobná; Život svůj tělesný odděluje ode své v Bohu bytě a jestoty; Kristus ne- chtěl božské bytě své na odiv vynášeti. Sš. Sk. 219., 237., II. 165. (II. 200., J. 14., I. 42.). Proto jest má b. příslovna. Pravn. 1179. Ať si juž duši představujeme spiritualisticky co zvláštní b. a mocnosť v těle jsoucí; Cokoli povstává, to přechází z nebytí v byť, jakož vše, co zaniká, proměňuje svou byť v ne- bytí. Hš. Sl. 12., 126.

22987   Byť Svazek: 5 Strana: 1101
Byť = by + ť. Tiem (oštěpem) počal jich bíti tak, byť nebylo člověka jednoho před- městského, že by snad některy z nich do konce zabil. NB. Tč. 104. Než, byť on jim slibovati kázal za syna svého, toho nenie a nezná sě v tom; Neb úředníkóm věřeno býti má, byť pak žádného při tom nebylo. NB. Tč. 28., 49. (dod.). I mlazší i starší nebude, byť v knihach nemohl krátiti chvíle. Št. Židovka praví, byť rukojmě nebyl, žeby jeho napomínati nechtěla. NB. Tč. 50. Byť pro vás nebylo. Št. Kn. š. 43.

22988   Byt Svazek: 7 Strana: 1208
Byt. Sedí v hospodě bytem (= stále). Val. Slavě. 92.

22989   Byť Svazek: 7 Strana: 1208
Byť. A byť byla pravá viera; Byť byla naplněna. Krnd. 2., 23. Neboť byť pak ně- kteří bídní byli. Kom. L. 120 — Byť i. Neboť byť i neměl jiné zásluhy. Pal. Rdh. II. 140. Závisť se chladí cizí nehodou, byť i vlastní se škodou. Lpř. — Byť by. Byťby i jazyk oněměl. Brt. N. p. 584 Byťby všichni naučení toto přijali. Pal Rdh. I 59. Byťby sebe mocnější bylo Ib. I. 22. (III 198.). — Pozn. Také Brt. v Ruk. 4. má ,byťby, byť bychom, byť byste´ za chvbné zdvojování kondicionalu m.: ,byť, bychom, byste' Gb. Ml. II. 43. praví: byť, obec. byť by.

22990   Byť Svazek: 8 Strana: 0030
Byť = byť i. Mohli do dnes státi, byť ten jed nebyl mezi ně vliť; Polezu po ní (po moci), byť jim kázala stolice trojice svaté zvrátiti; Buoíi muož pomoci z bláta, byť kto do hrdla v něm vězel. Chč. S. 77., 145., 313.

22991   Byť Svazek: 9 Strana: 0023
Byť. Ten pak veliký theolog jest, byť pak nebyl než kopáč. Kom. Ohláš. 142.

22992   Byt Svazek: 10 Strana: 0029
Byt, n. m., essence, bytost, byli. Vz Chč. S. II Slovník 4.

22993   Byť by Svazek: 1 Strana: 0113
Byť by. Co prospěje člověku, byť by celý svět získal; lépe byť (byť i) celý svět zí- skal. Je to zbytečné opakování slova by. Pravíme: bych i činil, bys i činil a ne: byť bych, byť bys činil. Jg., Bs., Os, Š. a Ž. Vz By, 8. — Byť. Spojkou touto nyní zhusta sesi- luje se připouštěcí význam starého aoristu: bych, bys atd.— s činným přičestím minulého času. Tak píše Pal. (Radh. III., 268.): I těch nejlepších mužův chytati se může fanatismus, který . . ., byť by z toho i záhuba se zplo- dila, od úmyslu svého neustupuje. A jinde čteme: Zrada vlasti, byť by byla sebe výnos- nější, jest zločin nejhnusnější. — Upříti nelze, že starý aorist ,bych' spojený s činným pří- čestím minulým, drže v sobě dle povahy souvětí význam nejeden (podmínku, přání, účel), potřebuje jakéhosi sesílení, má-li smyslu připouštěcímu ihned býti rozuměno; již staří vedlé pouhého slova ,bych´ rádi užívali: ,bychť, bychť i, bychť pak, bychť pak i, bychť pak třebas' atd. (Byť bylo lidu tvého jako pisku mořského. Br. Vz Jg. ,By' a Zk. Skl. §. 223.). Užívání slova ,byť´ jako ja- kési částice, jež nyní k naznačení připou- štěcího poměru tak velice se rozmohlo, nemá v starší literatuře dokladu žádného a snadno se nahraditi může bezpečnými slovci, jest však z té příčiny pozoru hodno, že tu tvar slovesný zkameněl ve spojku. Mš. — Pozn. A byť by i našli, nic jim nepostačí. Br. Ale: Nevěřte mu, byť se i andělem stavěl. Št. Aniž, byť kdo z mrtvých vstal, uvěří jemu. Br. Pusťme od toho, byť vše po naši vóli bylo. Št. A byť měl bojovati s celým světem.

22994   Byť by Svazek: 5 Strana: 1102
Byť by. V 6. ř. toho článku za: Vz By, 8. přidej; Byť by je chybné m.: byť, byť i Bž. 219. Cf. Připouštěcí. Chybno jest kon- dicional zdvojovati: byť by, byť bychom, byť byste m.: byť, bychom, byste. Brt. S. 3. vyd. 138. Taktéž v Brs. 2. vyd. 89. Ku konci přidej: Byť pak byl hřmot za tebou nevím jaký, neohlédej se. Háj. Lakomci nikdy dosť není, byť měl všeho světa jmění. Bž. Byť se do povětří vzdálilo. Koll. I. 159. Byť se zaklínal, nevěříme lháři. Kmp. Byť vešken svět lidí svědčil a tak by nebylo, tehdy všech svědectvie jest křivé. Hus I. 224. Mlčením obrátíš, kam chceš koli; pro- mluvě, neobrátíš, byť bylo široko v poli. Rým. Co kdo kochá, to mu milo, a byť na půl hnilé bylo. Lpř. Byť byl pobyl ten kněz živ déle. Dal. 163. Nic se strašiti nebudem, byť se kácelo všecko pod námi i na nás. Kom. Kdožť v poctivosti Boha nemá, byť všecky oltáře zhryzl, nenieť před Bohem na milosti. Št. Byť bys krví zaplakal, nevypro- síš. Vz Lakomý. Lb.

22995   Bytča Svazek: 8 Strana: 0030
Bytča, e, f. Vel. B., míst. jm. v Treučan- sku. Phľd. 1894. 61.

22996   Bytě Svazek: 7 Strana: 1208
Bytě. V ty bytě = v okamžiku. Jič. NZ I. 373.

22997   Bytec Svazek: 7 Strana: 1208
Bytec, tce, m. = ens., Kadeř.

22998   Bytec Svazek: 9 Strana: 0430
Bytec(?), tce, m., peritus. Vz Gb. Slov. 125.

22999   Bytečnosť Svazek: 5 Strana: 1102
Bytečnosť, i, f., die Wesentlichkeit. Šm.

23000   Bytečný Svazek: 5 Strana: 1102
Bytečný = bytný. Ssk.