73001   Hodislav Svazek: 7 Strana: 1260
Hodislav, a, m., skráceně: Hod, Hoda, Hodata, Hodec, Hoděj, Hoden, Hoděta, Hodík, Hodin, Hoduš, Hoch, Hoslav. Mus. 1889. 160., 162.

73002   Hodislav Svazek: 8 Strana: 0108
Hodislav, a, m. Odtud: Hodek, Hodík, Hodec, Hodák, Hodalík, Hodan, Hodánek, Ho- daň, Hodáň, Hodyc, Hodys, Hodouš, Hodě j. Kbrl. Sp. 15. (11.).

73003   Hodislava Svazek: 6 Strana: 0321
Hodislava, y, f., os. jm. D. ol. I. 172.

73004   Hodišovy Svazek: 9 Strana: 0067
Hodišovy, místní jm. Pck. Hol. 92.

73005   Hoditelný Svazek: 6 Strana: 0321
Hoditelný, werfbar. Cf. Hodilý. Sd.

73006   Hoditi Svazek: 1 Strana: 0449
Hoditi, hodím, 3. pl. -dí, hoď, -dě (íc), il, zen, zení; hodívati; házeti, 3. pl. -zejí, -zej, -zeje (íc), el, en, ení, házívati = smě- řovati, cíliti nač, wohin zielen; vrci, werfen, einen Wurf thun; h. se. Vz hoditi se. — koho, co: kámen, knihu. Us. Hoď Bůh štěstí (= dej). V. Kráva tele hodila šp. m.: se otelila. Pk. — (co) čím. Hodil sebou jak široký tak dlouhý. Jg. Hoď sebou. D. Prvú ranú kopie svého prostřed štíra sieho hodí. Alx. 1119. — co (čím) kam: očkem (milostným) na někoho h. Ros., Hlas. Plášť na sebe. D. Psa do vody. Jg. Za nova ře- šátko pověsí, staré (potom jím) pod lavici hodí. Jg. K tvému předsevzetí hoď (dej) Bůh štěstí. V. Když mezi husy kámen hodíš, ta křičí, která cítí. Č. Sebou na postel, D., na zem h. V. — jak. Výstřel hodil na po- lovici = odtrhl jen hořejšek díry (v horn. ). Der Schuss hat nicht rein abgehoben. Vys. — čím oč. Hodím čbánkem o trámeček. Er. P. 360. Někým o zem h. Us. — Jg., D., V. — čím, co odkud. Kamenem z praku. Br. Pryč od sebe h. V. Já mu házel z kapsy kůrky. Er. P. 99. H. hrnci přes palouk a z palouku do louže. Er. P. 8. Hodil tím z okna. Ros. Pročež hodím vámi z města toho. Br. Kámen z okna h. Ros. — co, čím po kom. Kámen n. kamenem po někom hoditi. D. Hodil po Andulce žaludem. Er. P. 154. Hříbě po něm hodilo. Sych. — co za kým. Někdo za mnou hroudy házel. Er. P. 238. — si v co: v karty. Us. — co komu kudy. Házela je Honzíčkovi vo- kýnkem. Er. P. 429. — se = vrhnouti se, sich werfen, schwingen, rennen; příhodným býti, dienen, taugen, sich schicken, fügen. Jg. To se dobře hodí. V. Kde se kdo zrodí, tam se i hodí. Us. Hodí se vzadu (jako ona liška, aby slepice shazovala, O chytrácích). Ros. Nehodí se sem. Har. Jak se hodí. D. Pokud chodíš, potud se hodíš. Pk. — se kam. Pode všecka sedla se hodí. Prov. Jg. Ten ferina se mezi ně hodí. Sych. To se hodí jako pěst na oko. Vz Neslušný. Ml., Lb., D. Hodíš se vzadu na vůz, abys brzo vypadl. Prov., Jg. Nehodí se každá obuv na jednu nohu. Č. Nehodí se do úřadu. Ros. Sláma se nehodí než do chomouta a kroupy do jelita. Jg. Komu česť, tomu česť má býti dána, do chomouta nehodí se než sláma, Rým. Vz k čemu. Nehodí se do bitvy. Vz Jazyk. Umí se v to hoditi. Bart. II. 17. Hodil by se do ráje (o zdrželivém). Č. — Vz Se- kati čím. — se nač. Plátno to hodí se na roucha. Br. Ten kmen na sloup se nehodí. Us. — se kde. Ktožby se v úřadě nehodil, aby miesto jeho jiného vsadili pro úřad zemský. O. z Dubé. — se pro koho. To se pro mne hodí. Ml., Sych. — se k čemu. Bart. 2., 20. II. se k boji. Alx. 1100. To nehodí se k ničemu. Us. Ke všemu, k tomu úřadu se hodí. Us. Dobře se k tomu hodí. K něčemu se h. V. Hodí se k sobě. Us. Hodí se k tomu jako vůl do kočáru. Vz Hovno. Č. Ta kniha nehodí se k čítance, šp. m. za čítanku. Km. — Háj., Br. — se za co. Ne- hodí se za dveřného. Sych. Hodí se za vo- jáka, D. — se komu, čemu. Jejich tobolce hodí se lépe malomocní než čistí. Chč. 302. Náhlosť se ničemu nehodí. Alx. 1110. Ta se hodí mně. Er. P. 242. Zlodějům se vše hodí. Us., Sych. Ten šat se chlapci hodí. Us. — se koho, zastr., udeřiti, vrci se na koho. Jir. Chtie se hoditi ptáka na cestě a hodí-li se člověka a ten umře od toho. Sachsensp. Ms. — se s inft. Již ten džbánek nehodí se než zahoditi a zloděje katem k šibenici provoditi. Sych. Že se nehodí svěřovati ne- příteli, přítele pak sluší trestati. Ben. V. — se komu kam: i hodil se mu v ruku (vrhl se). Trist, — Pozn., Hodí se' má význam času přítomného, pročež užívá se alespoň na Mor. futura: budu se hoditi. Nevím, bude-li se Vám to hoditi. Brt. Vz Házeti.

73007   Hoditi Svazek: 6 Strana: 0321
Hoditi. Vz Mkl. Etym. 61. — koho. Kočka h-la koťata, špatně. Vz Kočka, Vr- hati. — čím (po kom, kam). H. po ně- kom okem. Dch., Dk. Hodil po Andulce žaludem. Vz Žalud. Anth. Brt. 77. II. hlavou zpět. Kká. Vrkoče své hlavy pokynem si na zad hodil. Vrch. — koho čím. Hodil Jiříka stolicí, až ... . NB. Té. 96. — jak. Hodí se to jako flastr na zuby, jako kram- flek na kuří oko (nehodí se). Us. Šml. Plášť přes rameno h. Posp, — oč. Tak sa hodím o zem, čvo ma hned čert vezme. Sl. ps. 323. Čepec o zem h-la. Zpěv. I. 340. — co, se kam. H. někomu něco na hlavu; Hoď to za hlavu (nedbej toho). Dch. Tatí- nek se spíše do toho hodil (vpravil). Us. Hodí se na rasa (o starém koni). Us. Sd. H. se do fraku, do parády. Us. Někomu něco ve tvář h., něco do povětří, Pdl., na sebe v rychlosti oblek. Šml. I. 87., Sá. V to se neumím h., abych ... MP. — se k čemu. Dobře k sobě se h-li. Sá. Hodí se k sobě jako levice ku pravici. Šml. Ti se k sobě hodí jako švestka k slívě. Šml. Krösus roz- právěl (povídal), kterak jednoho času hodil se k němu nějaký moudrý muž z Athen. V. Uschlé dřevo k ohni se hodí. Št. Kn. š. 182. — co, se komu. Ty loukoti se niče- muž nehodí. Wtr. Chceš se smrti h.? Kyt. 1876. 24 H. někomu rukavici (na souboj ho vyzvati). Osv. I. 223. Aby každý poží- val, jak se mu to hodí. BO. Hodieť se obci i sobě. Smil v. 496. Náhlosť se ničemu ne- hodí. Alx. Tiem sě hodil své hospodě; Onť (Buoh) vie, žeť se hodí nám tak, jakožť on přepustí na ny trpěti; (Ta přiezeň) by se i jeho poddaným h. mohla. Št. Kn. š. 163., 20., 156. — (se) nač. Hodil na něho (při dražbě podal více). Brt. Mtc. 1878. 33. Ma- lučka jsem bola, keď som sa zrodzila, vy- dávala bych sa, keď bych se hodzila; ta- kové sa vydávajú (vdávají), co se na to nehodzajú, já bych sa hodzila. Sl. sp. 153. — co kam proč. Hodila ho (věnec) na střešku k svojemu potěšku. Sš. P. 759. — koho kdy: při zkoušce, lépe: Reprobovati, neuznati dostatečným, schopným, dostatečně připRaveným. — se čeho (čím, kam, jak). Patře, jehož by sě kopím hodil; Prostřed štita sě ho hodí; Král se velblouda hodí. Alx. V. v. 1585., 1554., Alx. B. v. 83. (HP. 38., 74.). Ale s rozumem má člověk h. času. Št. Kn. š. 99. Petr, bochnec pochopiv u ve- likém hněvě chudého se jim hodil. Pass.— se na čem. A rač věděti, žeť TMti chci poslúžiti, na čemž se hodím. Arch. III. 46. — se proti čemu. A tak hodí se proti pokušenie. Hus I. 355.

73008   Hoditi Svazek: 7 Strana: 1260
Hoditi. Proto mi se nezdá zde s nimi házeti (vyjednávati). Arch. IX. 216. — se čemu. Ničímž se svetu nehodí. Chč. m. s. III. 16.

73009   Hoditi Svazek: 9 Strana: 0067
Hoditi = pověděti. U fiakristu. Koula. 134.

73010   Hoditi co jak Svazek: 10 Strana: 0586
Hoditi co jak. Tak ťa hodím, iba dva cóle poletíš od Boha. Mus. slov. V. 6.

73011   Hoditi se nač Svazek: 8 Strana: 0108
Hoditi se nač. To se něhodi ani psovi na opjatky. Mor. Čes. 1. V. 422. — se k čemu. To se k tomu hodí, jako osten k bodláku (dobře). Šml. I. 211. — se čeho = udeřiti. A p. Petr uchvátil kámen i hodil se jest Ko- liby. Arch. XIII. 446., 445.

73012   Hoditi si s kým Svazek: 10 Strana: 0086
Hoditi si s kým. Hodíte si s námi (za- hrajete)? Rais. Lep. 109. — se jak. Hodí se to, ako rukavica na nohu. Rizn. 177. — co komu = dohoditi, způsobiti. Jazyk zisk i ztrátu tobě hodí. Baw. E. 1793. Vz Házeti.

73013   Hodka Svazek: 1 Strana: 0449
Hodka, y, f. = tísta, Hündin. Jg., Šp.;

73014   Hodka Svazek: 6 Strana: 0321
Hodka, y, f., os. jm. 14. stol. Mus. 1880. 467., Pal. Rdh. I. 121., Dal. 21.

73015   Hodkov Svazek: 6 Strana: 0321
Hodkov, a, m., Hodkow, vsi u Sedlčan, u Jistebnic, u Zbraslavic. PL., Tf. Odp. 287., Blk. Kfsk. 1315., Sdl. Hr. I. 36., 57., IV. 95.

73016   Hodkovice Svazek: 1 Strana: 0449
Hodkovice, pl., dle Budějovice, v Bole- slavsku, Liebenau. — 2. Ves v Kouřimsku. — Hodkovičan, a, m. — Hodkovický.

73017   Hodkovice Svazek: 6 Strana: 0321
Hodkovice, Hotkowitz, ves u Jesenic; Hottendorf, ves u Verneřic. Tk. III. 76., 267., Tf. Odp. 295., Blk. Kfsk. 1315., Sdl. Hr. V. 361., S. N.

73018   Hodkovičky Svazek: 6 Strana: 0321
Hodkovičky, pl., f-, ves u Prahy u Vyše- hradu. Tk. I. 409., IV. 173.

73019   Hodky Svazek: 6 Strana: 0321
Hodky, dle Dolany, Hodek, ves u Čes. Dubu.

73020   Hodlati Svazek: 1 Strana: 0449
Hodlati, hodlávati. H., k hodům jednati, kupovati, chystati, ein Banket zurichten, Ros.; hotoviti, zurichten (V. ); chutnati si něco, oblibovati, Gefallen haben; chystati se, stro- jiti se, úmysl míti, begriffen sein, entschlossen sein, gesonnen sein, Willens sein; mysliti, denken. Jg. — co pro koho, pro co. Hodlám (chystám) to pro syna, pro zimu, pro léto. Ros. — co komu (chystati, jed- nati). Lom. — H. si (hověti si). Na Mor. — si kdy: po práci. — co k čemu: K ji- nému času (odkládati). V. — s inft. Hodlám do Prahy jeti, na hon jíti, Sych., do lesa jíti. Dokud se hněvati hodláš? Us. — H. opisuje budoucnosť. Vz Míti.

73021   Hodlati co komu Svazek: 6 Strana: 0321
Hodlati co komu. Hodlají mu 4 neděle (hádají). V Kunv. Msk. — si v čem. V jino- rodé moudrosti si Hodlám. Ss. Bs. 189.

73022   Hodlík Svazek: 6 Strana: 0321
Hodlík, a, m. = Adámek. U Domažlic. Sbtk.

73023   Hodlivě Svazek: 6 Strana: 0321
Hodlivě = slušně, passend. Svého naro- zenie h. pamatovati. M.

73024   Hodlivý Svazek: 6 Strana: 0321
Hodlivý = hodící se, passend, tauglich. Pk. To už není hodlivé, aby to hobloval; Něni h. (na vojnu). Slez. Šd., Laš. Brt. D. 215. — H. = hodný (veliký). Laš. Ib.

73025   Hodlo, a, n Svazek: 6 Strana: 0321
Hodlo, a, n. Slova ta jim byla heslem a hodlem při kázání evangelia. Sš. Mr. 6.

73026   Hodloj Svazek: 7 Strana: 1260
Hodloj, e, m., orlogium. Pršp. 85. 44. f. Orloj.

73027   Hodlouný Svazek: 7 Strana: 1260
Hodlouný. H. žena. Lib. NZ. I. 457. Cf. Hodlovať si s čím (násl.).

73028   Hodlovati Svazek: 1 Strana: 0450
Hodlovati = přiměřovati, přispůsobovati, anpassen, zuschicken. Jg. — se, co k čemu: svůj vtip k něčemu h. Troj. Všecky věci k šťastnosti se hodlují. Jel. — co čemu. Hodlujte mysl štěstí. Jel. Hodluji mysl vůli božské. Jel. — co pro koho odkud. Než zase pro čeleď drobné ryby z podtrubí ať se hodlují. V.

73029   Hodlovati si s čím Svazek: 7 Strana: 1260
Hodlovati si s čím = dělati vhod, uměti si vše rozdělit, aby vyšel. Lib. NZ. I. 457.

73030   Hodmo Svazek: 1 Strana: 0450
Hodmo, hozeně, házeje, vrhmo, wurf- weise. Hodmo bíti. Ros. Hodmo, bodmo, vše bije. Vz Stejný. Lb. Končířem h. bojo- vati. V. H. počítati. D.

73031   Hodnačiti se Svazek: 6 Strana: 0321
Hodnačiti se = hodným se činiti, vy- nášeti se, prahlen. Val. Vck.

73032   Hodně Svazek: 1 Strana: 0450
Hodně = náležitě, slušně, jak se hodí, příležitě, schicklich, tauglich, gehörig. V. — H. právě, právem, mit Recht. Něčemu se h. podiviti. V. Život náš h. se přirovnává k orloji hodinnému. V. — H. = důstojně, würdig. V chrámě h. choditi. Br. — H. = velmi, notně, sehr, tüchtig. Dnes hodně pršelo. H. se pod- napiti. Jg. H. si tam pobyl. D. Ti mu h. vymleli, vyprášili. H. jísti, píti, se smáti. Jg.

73033   Hodně Svazek: 6 Strana: 0321
Hodně = právě, vhod. Svieť, slniečko, vo dne, veď ti je to h. Sl. ps. 307. H. se vše jemu děje. Čr. H. v svátek bojovali. Hus I. 137. Viděl lidské prohřešení, hodně jdoucí z toho zatracení. Kanc. — H. = 388 důstojně. H. svátosť přijímati. Mž. 82. Hod- něje jest tobě, aby . . . ZN. Vězení h. nese a trpí. čr. — H. = mnoho, velmi. Je nás h. Dch. Nepřijde až h. večer. Kld. II. 22. Bylo to h. slyšet. Us. Pdl. Letos je h. ovoce. Tč.

73034   Hodně Svazek: 8 Strana: 0108
Hodně = hezky. V tom kostele je h. Udě- lal to h. (dobře). Zábř. Brt. D. II. 317.

73035   Hodně Svazek: 9 Strana: 0067
Hodně u kompar. Má h. pěknější seno. Mtc. 1899. 223.

73036   Hodněti Svazek: 1 Strana: 0450
Hodněti, ěl, ění, würdig werden. Th.

73037   Hodní Svazek: 1 Strana: 0450
Hodní, Fest- (božíhodní). Rk.

73038   Hodní Svazek: 6 Strana: 0322
Hodní, ho, n., die Festtags-, Kirchweih- festabgabe. H-ho .... do roka pět peněz. 1525.

73039   Hodní Svazek: 9 Strana: 0067
Hodní = hodový. H. den. Rozb. III. 708., Hus Post. 14a. Sr. Hodný (konec).

73040   Hodní Svazek: 10 Strana: 0086
Hodní. List daný pondělí hodní veliko- noční. 1516. Mš.

73041   Hodnosť Svazek: 1 Strana: 0450
Hodnosť, i, f., hodnůstka = slušnosť, ná- ležitosť, příležitosť, Schicklichkeit, Gelegen- heit. H. k mluvení. Troj. — H. = cena, Werth, Gehalt. Ať je to rovné ceny (hod- nosti). Kom. Bez h-sti (darmo). V. Podlé h-sti statku. Zlob. — H., zásluha, důstojnosť, Verdienst, Tüchtigkeit, Würdigkeit, Würde, Werth. Sám svou h. lehčíte. Sych. Za h-stí láska panská. L. — H. = důstojenství, úřad, eine Würde, ein hohes Amt, Ehrenstelle. Někoho při jeho h-sti zanechati. D. Hodnosť mění každého, ale ne často v lepšího. L. To tvé h-sti příleží, abys... Sych. O tu h. co psi o kosti se hryzli. Sych. Na h. vyšel, o mravy přišel. Trnk., Č. Hodnosti — starosti. Č. Dokud byl kratší v h-sti, byl o loket delší v moudrosti; H. s úřadem chodí za rodem, někdy i za rozumem; Za h-mi bě- hání, motýlův lapání. Pk. H. úředníka na se vzíti. J. tr. Povýšiti někoho na h. (aka- demickou). J. tr. — H. = schopnosť, Taug- lichkeit. H. k úřadu. Zříz. zem.

73042   Hodnosť Svazek: 6 Strana: 0322
Hodnosť = slušnosť. Dělal tam h. (slušně se choval). U Kr. Hrad. Kšť. — H. = dů- stojnosť. Krom vaší h sti něco tu smrdí. Č. Tkč. — H. = úřad Lepšej se vyspí na zemi, kdo bez h-sti, nežli na zlatej posteli, kdo má moc starosti. Slov. Tč. Kdo je v h-sti, ten je v starosti. Tč. exc. Ve větší h-sti méně bezpečnosti; Kdo se povyšuje, h. svoju upevňuje. Tč. Jak h. bez čnosti hledáš, zlá je tvoja víra, nebo dvere do h-stí sama čnosť otvírá; Nenajdě k hod- nosti dvere, kdo od cnosti běží. Glč. I. 274.

73043   Hodnosta Svazek: 1 Strana: 0450
Hodnosta, y, hodnostář, e, hodnostník, a, m., ein Würdenträger. Rk.

73044   Hodnostářský Svazek: 6 Strana: 0322
Hodnostářský. H. dcerka. Kká. Td. 147.

73045   Hodnostářsky Svazek: 8 Strana: 0108
Hodnostářsky. Pan farář h. upjatý. Světz. 1895. 320. a,

73046   Hodnostní Svazek: 6 Strana: 0322
Hodnostní, Rang-. H. třídy (úřednické), Us. Pdl., jméno. Pokr.

73047   Hodnostník Svazek: 6 Strana: 0322
Hodnostník, a, m. = hodnosta. Rk.

73048   Hodnota Svazek: 1 Strana: 0450
Hodnota, y, f. H., hodnosť = něm. Werth, cena = něm. Preis. J. tr. H. podoby, místní, číselná, h. od nuly rozdílná; n-násobná h. úkonu; tyto dvě veličiny mají stejnou hod- notu; vyměření, vyhledání, příjem, vyše- tření, měřidlo, zlehčení h-ty; kolek dle h-ty věci; pokuta dle h-ty. J. tr. Vlastní h. (kterou nás samy věc stála), h. odhadní, dle návěstí (Valuta nach Bericht), průměrná, skutečná; h. požívání, peněz; vyceniti něco dle hodnoty peněžní; h. myšlená (Idealwerth), přibližná, jmenovitá (Nominal-); h. v peně- zích, v účtě; h-tu v hotových obdržeti; vyro- vnání h-ty, kolísání h-ty; h. a jádro mince; h-ty ubývá; h-tu vyměřiti, zvětšiti, vyšetřiti. Šp.

73049   Hodnota Svazek: 6 Strana: 0322
Hodnota. Za: ,mají stejnou hodnotu, přidej: Nz. H. == užitečnosť nějaké věci, dle které se řídí její cena. Vz S. N. H. převodní, Girovaluta, f., Šp., píce, půdy, Sl. les., hospodářská, směnná, hmotová, tvarová, mince (nominalní, kursovní), tržní, Kaizl, 16., 22., 101., 150., 172., 188., 193., masa, Šv., kupní, prodejní, Skř., psycholo- gická, aesthetická, umělecká, Dk. P. 26., 136., krmiva (sena), potravní či krmná (píce), NA. 94., zlomku, Šim. 78, střední, ZČ., prostá (absolutní). Athen. III. 226. — H. = pýcha, der Stolz, die Aufblähung. Dělati něco z h-ty. U Olom. Sd. Co je mňa po tobě, po tvojí h-té, když sa ty neučíš sedl- skej robotě. Sš. P. 550.

73050   Hodnotiti Svazek: 10 Strana: 0086
Hodnotiti. Něco ověřit a h. (jeho hodnotu stanoviti). Flš., Mtc. 1904. 43.

73051   Hodnotný Svazek: 6 Strana: 0322
Hodnotný. H. soud, myšlénka, Dk. Aesth. 340, 52., dílo, Dk., úsudek, pocit. Kaizl 17.

73052   Hodnotověda Svazek: 6 Strana: 0322
Hodnotověda, y. f. = timetika, die Timo- logie. Dk. Dj. f. 220.

73053   Hodnotvorný Svazek: 6 Strana: 0322
Hodnotvorný, werthsehaffend. H. sub- stance. Kaizl 333.

73054   Hodnov, a Svazek: 6 Strana: 0322
Hodnov, a, m., Honnetschlag, ves u Plané.

73055   Hodnověrně Svazek: 1 Strana: 0450
Hodnověrně, víry hodně, glaubwürdig. V.

73056   Hodnověrnosť Svazek: 1 Strana: 0450
Hodnověrnosť, i, f. Glaubwürdigkeit. Jel. Historická h. Nt.

73057   Hodnověrný Svazek: 1 Strana: 0450
Hodnověrný, převráceně m. věrohodný; v složení člen základní bývá někdy prvním m. druhým: vrtohlav, tlučhuba, vydřihosť, kazisvět, pudivítr, Kazimír, kolozubý. Mk. H., glaubwürdig. H. výpis, svědek, V., zpra- vodaj, spisovatel. Nt.

73058   Hodnověrný Svazek: 6 Strana: 0322
Hodnověrný. Něco h-ným svědomím prokázati. NB. Tč. 66., 103., 139.

73059   Hodnověřící Svazek: 6 Strana: 0322
Hodnověřící = hodnověrný. Jestližeby naň provedli svědomiem h-ciem. NB. Tč. 93.

73060   Hodnovoslovec Svazek: 6 Strana: 0322
Hodnovoslovec, vce, m., byl hrad v Čech. Vz S. N.

73061   Hodnúti Svazek: 10 Strana: 0086
Hodnúti = uhodnouti, posouditi, vyznati. Hodny každý sám po sobě, jenž jmieval nemoc na sobe, že se vždy na noc obtieží. Vít. 30a. (v. 793. Mš. ) Sr. Gb. Slov.

73062   Hodný Svazek: 1 Strana: 0450
Hodný; hoden, dna, dno; komp. hodnější; hodně, hodněji. — H. = hodící se, příhodný, příslušný, způsobný, tauglich, fähig, geschickt, passlich. Jg. Hodným povětřím plaviti. Troj. Rada nehodná. Ráj. Papír nehodný. V. — k čemu. K vojenské službě. Er. K učení nehodný. V. Ke všelikému skutku dobrému nehodní. Br. Hovado k oběti hodné. Br. Člověku k službě hodnému. 1494. Kteříž by k tomu hodni (způsobilí) byli. Arch. I. 56. K boji hodný. L. Voda k pití nehodná. Har. H. k úřadu. Zříz. zem. Hodný věk k vdáni. Troj. — čemu, komu. Jest vám to hodné (pro- spěšné), abych šel. Živ. Jež. Úředník hodný zemi. Arch. I. G7. Větší muku trpěti bude hodnu svým hřiechóm na duši. Št. kn. šest. 101. Košile hodna císařovu životu. Příkl. z kron. Ms. Nad orání nic dobrému člověku hodnějšího. V. — na koho, nač, jak. Vidí se mi věc nehodná na muže moudré. Plk. H. jsi mi, ale len na oko. Mt. S. Děvčátka hodny (= hodná) na pohled. Er. P. 191. Dvaja starší boli na oko hodní šuhaji. Pov. 75. Kdo by se nám na ten úřad hodný býti zdál. Pr. — v čem. Bych v tom byla hodna. Alx. — čím. Hodnější rozumem, věrú, spra- vedlností. Vš. 13. — H. = drahý, kdo za něco stojí, werth. V. Sluší hodné za podobné. Lom., Č. Zač statek hoden jest (stojí). Zlob. — čeho. Není těch peněz hodno (nestojí za ně). Us. — H. = zasluhující něco, werth, würdig. V. Dobrodiní prokazovati nehodnému. V. Za hodného souditi. D. — čeho: cti, chvály, poctivosti, podivení, milování, dlouhého života, politování, milosrdenství, hanění, pohanění, památky, V., podívání, vidění, spatření, ne- návisti, Kom., vážnosti, paměti, trestu, D., dvojí cti hodný (titul kaplanův a farářův. Vz Titul), Jg., víry, pozoru. Hoden služebník pokrmu svého. č. Hoden jest dělník pokrmu svého. Chč. 380. Přítel zkoušený a meč broušený v potřebách každý jest peněz hodný. Prov. Hoden dělník záplaty (platu) své. Hodna poklička toho hrnečka. Kdo není málem spokojen, ten není mnoha hoden. Jg. Hoden trámu i konopi (šibenice). Pk. Hoden krá- levstvie. Arch. I. 67. — Alx. 1098.; Št. kn. šest. 42.; Št. N. 152. — aby. Hodný, aby ho všichni chválili. D. Není hoden, aby byl ctěn. V. Hoden, aby visel. D. Není hoden, aby ho zem nosila. Jg. Není hoden, aby mu střevíce zul, vody podal. V., Č. — s inft. Nebo hodni byli trestáni býti. Br. Hodno mu věřiti. Aqu. Na nějž plíti hodno. V. Jenž by nebyli hodni sviní pásti. Chč. 374. — H. = náležitý, gehörig, wichtig, triftig, hinlänglich. Pakli by póvod se svými spravedlnostmi na hotově býti ne- mohl a hodné příčiny předložil. Kol. 13. Dobré zboží. Kol. 6. Sedlákům... ve dsky vkládati se nemá leč z příčiny velmi hodné. Kn. T ov. 67. Žádný poručník v cizí při bez určení nezdá se hodný býti. Pr. Někoho hodně vymluviti. Pr. Ale že z mnohých a hodných příčin taková práva jsou se napraviti nemohla. Pr. Nepostaví-li se k svědomí bez hodné příčiny. Er. Daje šesti nedělím bez hodných příčin projíti. Er. V hodný, slušný čas. D. Začež hodnou mzdu vzal. Har. Nehodný konec vzal. Plk. — H. = veliký, notný, valný, gross, derb, dicht, fein, bündig. Jg. H. mráz, výprask, poleno, kůň, výška, kus (chleba). Jg. Hodnou chvíli tu pobyl, poseděl. D., Sych. H. kořisť, znalec, piják, důtka; urazil h. kus cesty. Nt. — H. = znamenitý, vzácný, vážný, schät- zenswerth, brav, achtbar, tüchtig, würdig, wacker. Jg. H. člověk, hosť, D., poctivosť. Troj. Na místo hodný muž. D. Nehodná smrť. Plk. Hodného si vážiti. V. Za nejhodnějšího někoho držeti (míti). V. — H. = slavný. H. den, dies festus. Ev.

73063   1. Hodný Svazek: 6 Strana: 0322
1. Hodný = hodící se atd. Sv. Filipp še- stého dne před svú smrtí chvíle hodné sezval sbor žákovstva svého. Výb. II. 5. — k čemu. Vš. 13. Hovada k bití hodná. 1632. Wtr. Vyprav (posla) k tomu h-ho. Arch. IV. 5. Provede-li to svědomiem ku právu hodným; Pravím, žes tak hoden k šibenici jako já. NB. Tč. 8., 235. Vzala rúcho, kteréž bylo hodné k smutku. BO. Ovoce k jídlu nehodné; Vás položím hodny k smíchu. Hus III. 31., 140. — čemu. Nenieť všemu lidu hodno, byť ua kříži dlúho pnělo umřelé tělo. Výb. II. 34. Nám jest to hodno, že on . . . chtěl trpěti. St. Kn. ř. 20. Muku budú trpěti hodnú svým hříehóm. Št. — do koho. To je do něho h-né. U Solnice. — nač. Věc ta nehodna na muže moudrého. Žalan. 129. Košile hodná na můj život. GR. — v čem. Bych nynie v tora byla hodna. Alx. M. v. 40. (HP. 91. — H. = za něco stojící. Máš prsten h-ný čtyry kuče. Vaj. Tatra m. 27. — H. = zasluhující něco. — co. Otázal své rady, co (= čeho) by hodni byli. A řekli: smrti. Kšch. 33. — čeho. Ať jsem nehodna svého jména. Němc. Kněz, který lépe pra- cuje, jest hodnější požitkóv. Hus. I. 476. Néseš mýho doma hodná. Sš. P. 113. (210.). Je-li věry hodna. Cti h. NB. Té. 42., 96., 237. Nejsa kněžstvie h.Půh. II. 128. Člověk ve všem když se mění, chvály hoden není. Glč. I. 108. — Šml., Lpř. Sl. I. 67. — s in- finit. Vídeňská kasárna není hodna státi, nejedna matička musí zaplakati, čes. mor. ps. 257. Nejsou hodni na zemi nikdež trpeni býti. Bl. Nejsem hoden po té zemi chodiť. Sš. P. 32. Vy jste mladým záčkóm viděti hodné. Mst. Nejsú sviní hodni pásti; Učinil se nehoden přijieti Krista. Hus. I. 408., II. 48 Jest mu hodno věřiti; Nebyl bych h. seděti mezi vámi. NB. Tč. 27., 186. — H. = náležitý. Zdali by se mohl něčemu h-mu sobě naučiti. Št. Kn. š. 76. — H. — dosti veliký, tlustý, tělnatý. Za hodnou chvíli. Šml. Tys teď h. (tlustý). U Domašína. H. člověk (silný tlustý). U Přer. Blý. Naše holka je hodnější (silnější, tlustší). U Do- brušky. Vk. Ten hoch je hodný (tlustý). U Košic. Brnt. Příčina hodná tomu byla na překážku. Bart. — H. = vážný, dobrý atd. Z míry h. člověk. Dch. Na místě to h. člo- věk. Ten hoch je hodný. Bude hodnější (větší), až uroste. Vz Soujmenné jméno slovné. Zlínsky. Brt. H. svědomím něco provésti. NB. Tč. 52. — komu. Chudým je h. (dobrý). U Rych. = H. = hezký, sličný. Mor. Brt. D. 215., Neor., Vck. Nemá hodnou ženu, ale je s ní šťasten. U Kr. Hrad. Kšť. Ona byla nehodná a on taky takový nehodný, ale děti měli hezké. U Dobruš. Vk. Od- poledne už byla zase hodná (dobře vypa- dala). Us. U Dobrušky. Vk. — H. = kdo dobře vypadá. Chvála Bohu, vy jste hodní. Mor. Brt. D. 215. — H. = zámožný. Ib.

73064   2. Hodný Svazek: 6 Strana: 0322
2. Hodný — hodový. Pomni, abys den hodný světil. GR.

73065   Hodný čemu Svazek: 8 Strana: 0108
Hodný čemu. Poklička tomu hrnci hodná (k němu se hodící, dobře přiléhající). 1400. List. fil. 1893. 463. Pane, nejsem hoden tomu, by ty všel do mého domu. XIV. stol. Mus. 1894. 83. — H. = hodový. II. den. Ev. víd. 61. Joh. 6. 4. Cf. Hody, Dob. Dur. 372. — H. = těhotný. Chodila, byla hodná. Han. Brt, D. II. 317. — H. Už jich máme hodných — hodně mnoho. Ib. — H. ironicky. Tys hodný hoch (= darebák). Cf. Kla. Sklad. 61. H. si mi, hodný, ale len na oko. Slov. Nov. Př. 41.

73066   Hodný komu Svazek: 7 Strana: 1260
Hodný komu Pán rozumný a h. králi. Let. 326. — čím. Všemi chválami hodný. Výb. II 734. — k čemu. Je člověk učený a k té věci hodný. Arch. VIII. 283. — H., festus. Ž. kl. 75. 11. Cf. Hod, Hodový.

73067   HodoBožový Svazek: 9 Strana: 0067
HodoBožový oběd. Charv. 90.

73068   Hodočín Svazek: 8 Strana: 0108
Hodočín, a, m., potok v Oravě. Phľd. XII. 423., 74.

73069   Hodogese Svazek: 1 Strana: 0451
Hodogese, e, f., z řec., ukazování cesty; navedení k učení na vysokých školách. —

73070   Hodogetický Svazek: 1 Strana: 0451
Hodogetický, úvodní. Hodogetika, y, f. = hodogese. Rk.

73071   Hodograf Svazek: 8 Strana: 0546
Hodograf, u, m., řec. Vz Ott. XL 442. a.

73072   Hodograf Svazek: 10 Strana: 0586
Hodograf, u, m., Hodograph, z řec. Jind. 83.

73073   Hodografický Svazek: 8 Strana: 0546
Hodografický pohyb. Vz Ott. XI. 442. a.

73074   Hodokvas Svazek: 1 Strana: 0451
Hodokvas, u, m., hody, Festmahl, Schmaus. D. — H., a, m., hodokvašan, a, m., hodovník, der Schmauser. Háj.

73075   Hodokvas Svazek: 6 Strana: 0322
Hodokvas. Dch., Msn. Or. 126., Hdk. C. 31., Osv. VI. 219., 939.

73076   Hodokvas Svazek: 8 Strana: 0108
Hodokvas. Toto slovo měl Bl. Gr. 102. za zastaralé. H-sy při obětech, při pohřbu atd. Vz Zbrt. Pov. 156.

73077   Hodokvas Svazek: 10 Strana: 0086
Hodokvas. Suol máš nožíkem bráti, a nemáš mnoho plvati; na stole nikdy ne- spoléhaj, řiedko neb nikdy neopieraj, a nože mastného neoblizuj a v zubech se při stole nepáraj; více tě napomínám z toho, nedrbej se při stole mnoho, také nepí, dokud v ústech krmě pní; ktožkolivěk toho zachová, smutku i hanbě vždy odolá. Světz. 1887. 531. (O strč. hodokvase. Wtr. )

73078   Hodokvásek Svazek: 10 Strana: 0086
Hodokvásek, sku, m., zdrobn. hodokvas. XV. stol. Uč. srol. 1903. III. 31.

73079   Hodokvasiti Svazek: 1 Strana: 0451
Hodokvasiti, hodovati, schmausen. Brikc. — v čem: v požívaní krasoumném. Šm.

73080   Hodokvasiti na Svazek: 7 Strana: 1260
Hodokvasiti na špitálský důchod. Wtr. Obr. II. 113.

73081   Hodokvasiti v čem Svazek: 6 Strana: 0322
Hodokvasiti v čem: v radostech uměle- ckých výtvorův. Koll. III. 196. — co odkud. Ďábel utrejch z mísy h-sil. Koll. I. 303.

73082   Hodokvasný Svazek: 1 Strana: 0451
Hodokvasný = hodovný. Ten opat byl velmi h. Let. 262. — Háj.

73083   Hodokvašan Svazek: 1 Strana: 0451
Hodokvašan, a, m. H-né ti to vidouce nechavše tance rozběhli se. Háj. Vz Hodo- kvas.

73084   Hodokvašan Svazek: 8 Strana: 0108
Hodokvašan. Toto slovo měl Bl. Gr. 102. za zastaralé.

73085   Hodokvaše Svazek: 6 Strana: 0322
Hodokvaše, e, m. = hodovník. Raduje sě božie h., gaudet domini conviva. Hymni 1418.

73086   Hodokvašení Svazek: 6 Strana: 0322
Hodokvašení, n. 1450. Exc.

73087   Hodokvašenín Svazek: 9 Strana: 0067
Hodokvašenín. O skloňování vz Gb. H. ml. III. 1. 75.

73088   Hodokvašenín Svazek: 10 Strana: 0086
Hodokvašenín, 3, m., conviva. 1478. Jir. Rozpr. 33.

73089   Hodolein Svazek: 1 Strana: 0451
Hodolein, Hodolany u Olomouce.

73090   Hodometr Svazek: 6 Strana: 0322
Hodometr, vz Pedometr, S. N.

73091   Hodometr Svazek: 8 Strana: 0546
Hodometr, u, m., řec. = nástroj k odmě- řování délky cesty, již vykonal chodec nebo povoz. Vz Ott. XI. 442. b.

73092   Hodomyšl Svazek: 6 Strana: 0322
Hodomyšl, e, f, Hodemischl, ves u Rož- mitála.

73093   Hodoňci Svazek: 9 Strana: 0067
Hodoňci, míst. jm. u Pouštky na Mor. Vck.

73094   Hodonice Svazek: 1 Strana: 0451
Hodonice, nic, pl., dle Budějovice, místo v Znojemsku, Hödnitz. Jg.

73095   Hodonice Svazek: 6 Strana: 0322
Hodonice, Hodenitz bei Pflanzen, ves u Kaplice; Hodonitz, ves u Bechyně. PL., Tk. 1. 361., Blk. Kfsk. 657., Sdl. Hr. III. 303.

73096   Hodonín Svazek: 1 Strana: 0451
Hodonín, a, m., mě. na Mor., Göding.

73097   Hodonín Svazek: 6 Strana: 0323
Hodonín, vsi u Nasavrk, u Vimberka a u Zlaté Studně (na Mor.). Tk. I. 521., VII. 276., 277., Blk. Kfsk. 923., Sdl. Hr. L 154., S. N.

73098   Hodonka Svazek: 1 Strana: 0451
Hodonka, y, f., zimnice, na Slov. Bodaj ťa popadla hodonka, co by ťa držala do půl sedma roka; do půl sedma roka, zrovna sedum roků, až by ti padali červi z tvého boku. Mor. P. Vz Lék. Wechselfieber. Rk.

73099   Hodonka Svazek: 6 Strana: 0323
Hodonka. Mor. a slov. Brt., Hrb. H. = zimnice, pocházející z vypuštěných rybníků hodonínských. Kmk. Kuk. I. 434. Moju mi- lenku chytila h. Sš.. P. 142. Za .Mor. P. polož: 343. H. ho vylomila (vytřásla). Rr. Sb.

73100   Hodoňka Svazek: 7 Strana: 1260
Hodoňka = zimnice, od mě. Hodonína Vz Mtc. XV. 285.

73101   Hodonosť, ě, hodonoš Svazek: 6 Strana: 0323
Hodonosť, ě, hodonoš, e, m., der Gast- herr. Šm.

73102   Hodoňovice Svazek: 6 Strana: 0323
Hodoňovice, dle Budějovice, ves u Místka.

73103   Hodonský Svazek: 7 Strana: 1260
Hodonský = z Hodonína. Na h-skéj veži zlatá gula leží. Brt. P. II. 443.

73104   Hodousice Svazek: 6 Strana: 0323
Hodousice, dle Budějovice, Holletitz, ves u Dolních Nýřan.

73105   Hodouš Svazek: 8 Strana: 0108
Hodouš, e, m., vz předcház. Hodislav.

73106   Hodov Svazek: 6 Strana: 0323
Hodov, a, m., Hodow, ves u Úval, Tk. II. 420., III. 61; Hodau, ves u Vel. Mezi- říčí.

73107   Hodovací Svazek: 6 Strana: 0323
Hodovací, zum Schmausen gehörig. Lpř.

73108   Hodovač Svazek: 6 Strana: 0323
Hodovač, e, m. = hodovník. Bern.

73109   Hodovačka Svazek: 6 Strana: 0323
Hodovačka, y, f. = pomlázka. U Něm. Brodu. — H. = hodovnice. Bern.

73110   Hodováčka Svazek: 9 Strana: 0067
Hodováčka, y, f. = prut, kterým hoši mrskají děvčata o velikonoci. M. Losenice. Hoš. 96.

73111   Hodoválek Svazek: 1 Strana: 0451
Hodoválek, lka, m., kdo rád na hody chodí. Hus.

73112   Hodoválek. Z Svazek: 6 Strana: 0323
Hodoválek. Za ,Hus' polož: II. 240.

73113   Hodovalný Svazek: 1 Strana: 0451
Hodovalný, hody milující, Gasterei lie- bend. Žalt. vit.

73114   Hodovan Svazek: 1 Strana: 0451
Hodovan, a, m. = hodovník, hosť, Gast. 4 stěž. ctn.

73115   Hodovánek Svazek: 1 Strana: 0451
Hodovánek, nka, m., hodující, Schmauser. Jg. -

73116   Hodování Svazek: 1 Strana: 0451
Hodování, i, n. H. hlučné učiniti, Háj.; h. nastrojiti. Troj. I by hodovánie hlučné, slavné. Rkk. 40. Schmausen, Schmauserei. Jg.

73117   Hodování Svazek: 10 Strana: 0586
Hodování, n. Pořekadla vz ve Vlasť. L 223.

73118   Hodovánky Svazek: 1 Strana: 0451
Hodovánky, nek, pl., f., hody, slavnost', i kvas. Freudenfest, Freudenmahl. Měli jsme dnes h-ky. Ros. H. přistrojiti. Pam. Kut.

73119   Hodovati Svazek: 1 Strana: 0451
Hodovati, hodovávati = hody strojiti, gastiren; častovati, traktiren; na hodech jísti a píti, banketiren, schmausen. Jg. — — na co: na obecný groš. V. — koho čím: vínem (častovati). L. — s kým. Chudý s bohatým nehoduj, moudrý s bláznem ne- žertuj. Rým. — s kým kde. S císařem za jedním stolem hodoval. V. — jak: s roz- množením nápojův. Chč. 627. V hojnosti h. Chč. 627. — jak dlouho. H. do noci. Hodovna, y, f. Gast-, Banketsaal. Rk.

73120   Hodovati jak (jak dlouho Svazek: 6 Strana: 0323
Hodovati jak (jak dlouho). Při víně h. Hdk. Za sedm dní h-li s radostí, gavisi sunt. BO. — kde: v stáncích. Koll. I. 266. — se komu v čem. Norimberčané jim se v mnoha tisících h-li, aby na jich zboží ne- hubili. Kn.

73121   Hodovice Svazek: 6 Strana: 0323
Hodovice, Hodowies, ves v Plzeňsku. Blk. Kfsk. 467.

73122   Hodovní Svazek: 1 Strana: 0451
Hodovní síň, Us., dům, Gasthaus. Aqu.

73123   Hodovní Svazek: 9 Strana: 0067
Hodovní místo. Hus I. 123.

73124   Hodovnice Svazek: 1 Strana: 0451
Hodovnice, e, f., kvasovnice, Schmaus- schwester. D.

73125   Hodovnice Svazek: 6 Strana: 0323
Hodovnice, e, f., die Schmausgeberin; Zechschwester. Bern.

73126   Hodovník Svazek: 1 Strana: 0451
Hodovník, a, m., kdo hody dává, Schmaus- geber, Prasser. — 2. Pozvaný host, Gast. V. — 3. Řadovník, něm. Zechbruder. V.

73127   Hodovník Svazek: 8 Strana: 0108
Hodovník, a, m. = koledník. NZ. IV. 330.

73128   Hodovný Svazek: 1 Strana: 0451
Hodovný, Fest-, Mahl-, Schmaus-. H. kvas, lahůdky, krmě (k hodům náležející). Br., Jel. — H., hody rád dávající, na nich bývající, gastfrei, gastlich, kostbar im Essen, schmausliebend. Jg., Br., V., Sych.

73129   Hodový Svazek: 1 Strana: 0451
Hodový, Fest-, Schmaus-. H. den. Us.

73130   Hodový Svazek: 6 Strana: 0323
Hodový. H. den (diem festivitatis) světiti. BO., Bj. H. úterek (posvícenský). Kld. 324.

73131   Hodový Svazek: 7 Strana: 1260
Hodový. Ž. kl. 80. 4. H. písně mor. Vz Brt. N. p. I. 279. nn.

73132   Hodrcál Svazek: 10 Strana: 0086
Hodrcál, u, m., pole u Dl. Brtnice. Čas. mor. mus. III. 133. Hodula. Vz Hodule v VI. 323 U Kojet. Čes. 1. XII. 152. — H. = pozdní kopačka ve vinohradě až okolo jarních hodů (o sv. Jiří). Mor. Čes. 1. XII. 247.

73133   Hodrcati Svazek: 1 Strana: 0451
Hodrcati, kodrcati = hýbati, bewegen, schaukeln, schütteln. — čím: řebříkem. — se kde. Ten kluk se na kolébce hodrcá, kodrcá. Us.

73134   Hodrkavý Svazek: 6 Strana: 0323
Hodrkavý = píštivě breptavý. H. angli- čina. Kos.

73135   Hodŕňati Svazek: 6 Strana: 0323
Hodŕňati = silně kolébati. Val. Vck

73136   Hodsaj Svazek: 6 Strana: 0323
Hodsaj = choť, ačkoli. Rokot lýry už na svete mojej h. nečujete. Slov. Phld. IV. 479.

73137   Hodsby Svazek: 6 Strana: 0323
Hodsby = hoc, choc, choť. Slov. Pri tom nudí sa, h. priam samú pohodlnosť pripraviť si mohol. Dbš. Úv. 61.

73138   Hodsi Svazek: 6 Strana: 0323
Hodsi = byť i. Slov.

73139   Hodslav Svazek: 8 Strana: 0108
Hodslav. Odvozeniny v Kotk. 18.

73140   Hodslav, a Svazek: 6 Strana: 0323
Hodslav, a, m-, os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

73141   Hodslava Svazek: 6 Strana: 0323
Hodslava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.

73142   Hodslavice Svazek: 6 Strana: 0323
Hodslavice, dle Buděj., Hotzendorf, ves u Nov. Jičína na Mor.

73143   Hodslen Svazek: 6 Strana: 0323
Hodslen. Slov. Keby mi ľudia h. od hladu zkapat nedali. Dbš. Sl. pov. I. 34.

73144   Hoduje Svazek: 1 Strana: 0451
Hoduje = zvlášť, vhodně, náležitě, adv. Totoj (Toto je) pak hoduje křesťanská viera. Št. —

73145   Hodujie Svazek: 1 Strana: 0451
Hodujie = vhodný, náležitý, přiměřený, passend, schicklich, das rechte Mass haltend. V. hodují věci šlechetnosť záleží. Výb. I., Št. Neznáti hodujie (hodují) miery. Št. O pů- vodu tvaru toho vz Fr. Prusíka rozpravu v Sitzungsber. víd. akademie nauk, svaz. 83. str. 409.

73146   Hodujie Svazek: 6 Strana: 0323
Hodujie. Bž. 113., Kšch. Viera křesťanská má h. býti; A to jest naděje dobrá a h.; Jest pak h. miera milování bliežnieho. Št. Kn. š. 8. 11., 32., 39. Jen v h-jí věci šle- chetnost záleží. Ib. 103. Neznati h-jie miery. Št. N. 194. 27., 201. 8., 203. 36. Každá věc má býti v své h. smiernosti. Ib. 227. 29.

73147   Hodule Svazek: 6 Strana: 0323
Hodule, e, f. = zvíře (beran, vepř, jalo- vice) k hodům (na posvícení) krmené. H-li koupí si obyč. několik osob dohromady. Mor. Džl., Brt., Knrz., Kld. I. 17., Vck. - H. = lehká ženština. Mor. Knrz. — H. = druh hrušek. Val. Brt. — H., m., os. jm. Vck.

73148   Hoduly Svazek: 6 Strana: 0323
Hoduly, dle Dolany, několik domků u Vsetína.

73149   Hoduňka Svazek: 6 Strana: 0323
Hoduňka = hodonka. Mor. Gab. Preis- sová.

73150   Hoduovidnosť, i, f Svazek: 6 Strana: 0322
Hoduovidnosť, i, f., die Sehenswürdig- keit. Koll. III. 130, 210.

73151   Hodura Svazek: 10 Strana: 0586
Hodura Quido, spis.

73152   Hoduš Svazek: 7 Strana: 1260
Hoduš, e, m., vz Hodislav (nahoře).

73153   Hodušín, a Svazek: 6 Strana: 0323
Hodušín, a, m., Hoduschin, ves u Mi- levska. Tf. Odp. 287.

73154   Hodväbä Svazek: 6 Strana: 0323
Hodväbä = hedvábí. Slov. Dbš. Úv. 48.

73155   Hody Svazek: 1 Strana: 0451
Hody, vz Hod.

73156   Hody Svazek: 6 Strana: 0319
Hody = posvícení. Na každé h. hospodář má dáti koláč. 1525. — H. = kvas. Cf. Sdl. Hr. IV. 315. Slavnostní hody, Dch., obětní, Mour., týdnové; Králová učinila hody ve- liké ženám. BO. H. obětní, pohřební, sva- tební u Římanův. Vz Vlšk. 495. Učinil toho času slovutné hody, festivitatem celebrem. Bj. Hody svatebně činiti. Št. Kn. š. 92. Řídkou sukni mívá, kdo často hody měnívá. Pk. Přijď raději pozdě na hody, než záhy na sváry. Pk., Hkš , Šd. Na hody nezvaný bývá u dveří častován; Těžko z hodů na hody jíti; Stroj jen hody a budou i písně. Bž. Písně k hodům vz Er. P. 715. — H. = vrh. Obyč. se pracuje vyšší hromádka ječ- mene na 3, nižší na 2 hody či lopaty. KP. V. 250.

73157   Hody Svazek: 8 Strana: 0108
Hody = kytka rozmarýnu v hody. Zábř. Brt. D. II. 317.

73158   Hody Svazek: 9 Strana: 0067
Hody = posvíceni. Na již. Mor. Vz Šeb. 69.

73159   Hodyc Svazek: 8 Strana: 0108
Hodyc, e, m., vz předcház. Hodislav.

73160   Hodyně Svazek: 6 Strana: 0323
Hodyně, ě, f.. Hodin, ves u Berouna. Blk. Kfsk. 48.

73161   Hodys Svazek: 8 Strana: 0108
Hodys, a, m., vz předcház. Hodislav.

73162   Hodz Svazek: 6 Strana: 0323
Hodz = hoc, choc, choť. Slov. Dbš. Úv. 5.

73163   Hodzinár Svazek: 8 Strana: 0546
Hodzinár, a, m. = hodinář. Phľd. 1897. 45.

73164   Hodža Svazek: 6 Strana: 0323
Hodža, dle Bača, os. jm. Slov. Trok. 90. H. Mich., farář, 1811.—1870. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 186., Jg. H. 1. 2. vd. 562., Šb. D. ř. 2. vd. 247., Pyp. K. II. 539., S. N.

73165   Hodža Svazek: 7 Strana: 1260
Hodža = turecký duchovní Klř. 98. — H. Mich M. Tf. Mtc. 99.

73166   Hodža Svazek: 9 Strana: 0068
Hodža Mich. Miloslav, nar. 1811., spis. slov. Vz Vlč. Lit. slov. I. 72. nn., 276.

73167   Hodža Svazek: 10 Strana: 0586
Hodža Mich. Tk. Pam. I. 480.

73168   Hodžiny Svazek: 8 Strana: 0108
Hodžiny — hodiny. V Ratkové na Slov. Phľd. 1893. 243.

73169   Hoehtanov Svazek: 6 Strana: 0324
Hoehtanov, a, m., ves v Čáslavsku. Blk. Kfsk. 586.

73170   Hof Svazek: 1 Strana: 0451
Hof, Cimov v Dol. Rak.; Dvor v Kraj.; Dvorce na Mor.

73171   Hof Svazek: 6 Strana: 0323
Hof Kar., nar. 1826. Vz Šb. D. ř. 2. vd. 247.

73172   Hof Svazek: 7 Strana: 1260
Hof Kar. Cf. Bačk. Př. 14.

73173   Hofart Svazek: 1 Strana: 0451
Hofart, a, m., rufian, leno; na Slov. po- druh, Inwohner. Plk., Jg.

73174   Hofarta Svazek: 1 Strana: 0451
Hofarta, y, f., z něm., nad kurvami kurva. Hus.

73175   Hofcink Svazek: 7 Strana: 1260
Hofcink, u, m = nájemné. Nást. dějin Jind. Hrad. I. 36

73176   Hofer Svazek: 1 Strana: 0451
Hofer, a, m., z něm., zastar., chalupník, der Häusler. Vz Gl. 63.

73177   Hofer Svazek: 8 Strana: 0108
Hofer. Na Mor. již r. 1465. Dmi. List. 3.

73178   Hofer pův Svazek: 6 Strana: 0323
Hofer pův. = podruh nějakého dvoru, od Hofherr; opravdu jsou na vsech u Uh. Hra- diště byty nájemnické ve dvorech. Tč. Dle Mkl. Etym. 84. der zum Gesinde des Hofes gehört. — H. = chalupník, který má svou chalupu, behauster Inmann. — H. = ná- jemník v chalupě nebo v domku, podruh, unbehauster Inmann. Na Mor. a Slov. Rb., Bkř., Vck., Hrb. Cf. Podruh a hl. Mtc. 1877. 151. (Brt.). Židovka toho člověka netrpí, proto že jest byl jeho h-rem. NB. Tč. 44. Stojí hruška u potúčka obrúbana do holúčka. Kdo ji obrúbal? Hofeři, vařa (vaříce) ze- máčky k večeři. Km. 1886. 628. (Brt.). Dycky se sedláci ptajú, jak sa ti h-ři majú. Sš. P. 525. Hospodář, u něhož ten člověk hoferem byl. NB.Tč. 194. — H.Dism.Jos. 1696.-1747., místosudí. Jir. Ruk. I. 249.

73179   Hofěra Svazek: 6 Strana: 0323
Hofěra, y, f. = ofěra. Mor. a slov. Brt. D. 110., Rr. Sb.

73180   Hoferka Svazek: 6 Strana: 0323
Hoferka, y, f. = hoferkyně.

73181   Hoferkyně Svazek: 6 Strana: 0323
Hoferkyně, ě, f., vz Hofer, Podruhyně, Hofrava, Hoferka.

73182   Hoferovať Svazek: 6 Strana: 0323
Hoferovať, ein Häusler sein; zur Miethe wohnen. Bern.

73183   Hoferský Svazek: 1 Strana: 0451
Hoferský = podružský. Zins-, Mieth-. Jg.

73184   Hoferský Svazek: 7 Strana: 1260
Hoferský. H hody = slavnosť senoseče. U Uher. Brodu. Us. Brt.

73185   Hoferský Svazek: 9 Strana: 0068
Hoferský. H. máslo, které dávali hofeři. Mtc. 1900. 375.

73186   Hoferství Svazek: 6 Strana: 0323
Hoferství = 1) chalupnictví, 2) nájem v chalupě n. o domku. Cf. Podruží. Jsme v h. Mor. Vek. Když jsme byli v h. v domu Doroty Benešové. NB. Tč. 196. Přiveď si mne do h. Sš. P. 258., Brt. P. 83.

73187   Hoferstvo Svazek: 10 Strana: 0087
Hoferstvo, a, n. = nájem. Býti v h-stvu. Val. Čes. 1. XII. 43., X. 443.

73188   Hofery Svazek: 8 Strana: 0108
Hofery = borůvky. Val. Nár. list. 1893. č. 266.

73189   Hofěřice Svazek: 6 Strana: 0323
Hofěřice. Ctibor z H-řic. Tov. 5.

73190   Hoffentlich Svazek: 1 Strana: 0451
Hoffentlich, něm., doufám, že...; jakž doufám; snad; jakž mám naději; Us.; jakž mne naděje vede. V. Jak jest naděje, přítel můj se brzo uzdraví. Kom. Nejstručněji po- ložiti lze pouhé, bohdá'. Přítel můj se bohdá brzo uzdraví. Brs. Také: tuším. Prk.

73191   Hoffentlich Svazek: 6 Strana: 0323
Hoffentlich. Vz Zk. Ml. II. 86.

73192   Hoffer Svazek: 10 Strana: 0586
Hoffer Emil, spis.

73193   Hoffmeister Svazek: 10 Strana: 0586
Hoffmeister Fr. dr., prof. a spis.; H K., spis.

73194   Hoffnungsthal Svazek: 1 Strana: 0451
Hoffnungsthal, Doly (na Dolách) u Li- tovle na Mor.

73195   Hoficírka Svazek: 10 Strana: 0087
Hoficírka y, f. = officírská čepice. Lišen. Mtc. 1902. 444.

73196   Hofinistrně, ě Svazek: 6 Strana: 0323
Hofinistrně, ě, f. 1672. H. spravovala komonstvo a služebnictvo ženské. Mus. 1880. 443., 220.

73197   Hofirovati komu Svazek: 6 Strana: 0323
Hofirovati komu, z hofiren. Kmk. II. 220.

73198   Hofkromer Svazek: 10 Strana: 0087
Hofkromer, a, m, z Hofkrämer, dvorský kramář (kupec). Wtr. Str. 142.

73199   Hofkucher Svazek: 7 Strana: 1260
Hofkucher, chra, m , Hofkoch. Ten dvůr 1. 1632. saského knížete h. vypálil. Arch. pam. 1887. 133.

73200   Hoflanda Svazek: 6 Strana: 0323
Hoflanda, y, f., vz Oflenda.

73201   Hofman Svazek: 10 Strana: 0087
Hofman Ladisl. Dr., spis. +3. /11. 1903. Sr. Zvon IV. 111., 278.

73202   Hofmanka, y, f Svazek: 6 Strana: 0323
Hofmanka, y, f., sam. u Vinohrad.

73203   Hofmann Svazek: 7 Strana: 1260
Hofmann Jindř. Ondř., děkan asi do r. 1645 Vz Mus. 1891. 308.

73204   Hofmann Svazek: 10 Strana: 0087
Hofmann Jan Ant., farář v II. pol. XVIII. stol., spis. Vz Mus. 1902. 314.

73205   Hofmann Svazek: 10 Strana: 0586
Hofmann Lad. dr. Sr. Zl. Pr. XXI. 48., 72.

73206   Hofmann. H Svazek: 6 Strana: 0323
Hofmann. H. Jindř., děkan, 1642.; H. Frant., mlynář, 1829. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 562., Jir. Ruk. I. 249. O jiných H. vz Blk. Kfsk. 1315., Sdl. Hr. III. 303., V. 119., S. N.

73207   Hofmanova Lhota Svazek: 6 Strana: 0346
Hofmanova Lhota, zaniklá ves na Mor. D. ol. VIII. 409.

73208   Hofmanský Svazek: 6 Strana: 0323
Hofmanský. H. kapky = 1 díl aetheru s 2 díly líhu. Š. a Ž., Schd. I. 391.

73209   Hofmistr Svazek: 1 Strana: 0451
Hofmistr, a, m., z něm., správce domu, hodu, jídla, der Hofmeister. V. — H., vy- chovatel. Erzieher. — H. nejvyšší království českého. Vz Gl. 63.

73210   Hofmistr Svazek: 6 Strana: 0323
Hofmistr zemský. Vz Zř. zem. Jir. 452,, 691., Tk. III. 15., S. N.

73211   Hofmistr Svazek: 7 Strana: 1260
Hofmistr, po mincmistrovi první úředník horní v Hoře Kutné Wtr Obr. II. 390

73212   Hofmistr Svazek: 8 Strana: 0108
Hofmistr = úředník horní obyč. z mě- šťanů kutnohorských od krále ustanovený; byl zástupcem mincmistrovým. Arch. XII. 462.

73213   Hofmistrně Svazek: 8 Strana: 0108
Hofmistrně. Kat. z Žer. II. 172.

73214   Hofmistrovati Svazek: 1 Strana: 0451
Hofmistrovati, als Hofmeister fungiren. Rk. — koho = poučovati, kárati. Us., Prk.

73215   Hofmistrovství Svazek: 1 Strana: 0451
Hofmistrovství, n., Hofmeisterschaft, -stelle. Rk.

73216   Hofmistrský Svazek: 6 Strana: 0323
Hofmistrský úřad. Tk. VI. 247.

73217   Hofmistryně Svazek: 10 Strana: 0087
Hofmistryně, ě, f., Zr. Čer. 83. Sr. Hof- mistrně.

73218   Hofrava Svazek: 6 Strana: 0323
Hofrava, y, f. = podruhyně. Vz Hofer, Hoferkyně. Brt., Vck.

73219   Hofrava Svazek: 8 Strana: 0108
Hofrava = podruhy ne. 1715. Mtc. 1896. 130.

73220   Hofrava Svazek: 9 Strana: 0438
Hofrava, y, f. = podruhyně. 1647. Mtc. 1901. 292.

73221   Hofrecht Svazek: 10 Strana: 0087
Hofrecht, u, m., něm. Vz Gb. Slov.

73222   Hofrychtéř Svazek: 8 Strana: 0546
Hofrychtéř královský čili dvorský sudí nad městy královskými. Vz Ott. XI. 463. b.

73223   Hofrychtýř Svazek: 1 Strana: 0451
Hofrychtýř, e, m., z něm. Hofrichter, za- staralé, sudí dvorský. V., Gl. 63.

73224   Hofrychtýř Svazek: 6 Strana: 0323
Hofrychtýř. Tov. 20., Tk. II. 535., III. 8., Žer. Záp. II. 183.

73225   Hofrychtýřství Svazek: 6 Strana: 0323
Hofrychtýřství, n. = hofmistrovství. 1532.

73226   Hóg Svazek: 6 Strana: 0323
Hóg! hógni! — couvni! Volání volům. Zlínsky. Brt. 388*

73227   Hogaj-hogni Svazek: 8 Strana: 0108
Hogaj-hogni! (= zpět, couvni. Volání na krávy a voly). Slov. Phľd. 1893. 634.

73228   Hoganěný Svazek: 8 Strana: 0109
Hoganěný = uslintaný. Brn. Brt. D. II. 311. Vz Gaňa, Ganit.

73229   Hógati Svazek: 6 Strana: 0324
Hógati = couvati atd. Vz Hogýňati.

73230   Hogča Svazek: 7 Strana: 1260
Hogča = v pravo Mor Brt. N. p. I. 303.

73231   Hogha Svazek: 6 Strana: 0324
Hogha = v pravo! Velení volům! Val. Brt.

73232   Hoghój Svazek: 6 Strana: 0324
Hoghój = hóg. Zlínsky. Brt.

73233   Hoghore Svazek: 8 Strana: 0109
Hoghore ! Hoghore-ho ! (= v pravo. Volání na krávy a voly). Slov. Phľd. 1893. 634.

73234   Hógnouti Svazek: 6 Strana: 0324
Hógnouti = couvnouti (o zapřažených volech a kravách). Hógni! Mor. Vck.

73235   Hogrnať Svazek: 6 Strana: 0324
Hogrnať = hrncovati, třením o zem hrmot působiti. Kolébka hogŕňa. Vůz se hogŕňa (hrncuje, nejde rovně). — se kde. Děcko v kolébce se hogŕňá (kolébá). Brt. — oč. Vůz hogŕňá o kolo. Zlinsky. Brt. D. 215., Val. Vck., Mtc. 1878. 6.

73236   Hogýňati Svazek: 6 Strana: 0324
Hogýňati = třískati něčím, uhýbati ně- čím, skákati, couvati, kolíbati se. Val. Vck., Brt. D. Cf. Hógati.

73237   Hoha Svazek: 6 Strana: 0324
Hoha! Vz Vůl. Hoha, koňu, hoha! Koll. Zp. II. 38.

73238   Hohákati Svazek: 7 Strana: 1260
Hohákati = zpívati V Krkonš. Obz. 1886. 131.

73239   Hohárka Svazek: 8 Strana: 0108
Hohárka, y, f. = hovor. Záhoří. Brt, D. II. 317.

73240   Hohati = hoha rufen. Šm Svazek: 6 Strana: 0324
Hohati = hoha rufen. Šm.

73241   Hohen Svazek: 6 Strana: 0324
Hohen = oheň. Ž. wit. 220.

73242   Hoheň Svazek: 9 Strana: 0068
Hoheň = oheň. Maš. ruk.

73243   Hohendorf Svazek: 1 Strana: 0451
Hohendorf, Vrchová, Vrchoves u Val. Meziř. na Mor.

73244   Hohenegg Svazek: 1 Strana: 0451
Hohenegg, Vojník v Štýrsku.

73245   Hohenfluss Svazek: 1 Strana: 0451
Hohenfluss, Vysoký potok u Šumberka na Mor.

73246   Hohenstadt Svazek: 1 Strana: 0451
Hohenstadt, Zábřeh na Mor.

73247   Hohenthurm Svazek: 1 Strana: 0451
Hohenthurm, Starja ves v Korut.

73248   Hohezně Svazek: 9 Strana: 0067
Hohezně někomu něco oplatiti. Ž. Wit. 30. 24. Vz Hobezný v VI. 319.

73249   Hohlati Svazek: 7 Strana: 1260
Hohlati. V plotně to hohlá (slyšeti zvuk plamene). Venku někdo hohlá (přitlumeně mluví hl. z dáli). Lib. NZ I. 456., 548.

73250   Hohle Svazek: 10 Strana: 0086
Hohle, e, f., rasile (hobl, hoblík). Rozk. P. 2475.

73251   Hohlenice Svazek: 6 Strana: 0324
Hohlenice = Záhlenice, ves u Holešova. Půh. I. 155.

73252   Hohli, n Svazek: 10 Strana: 0087
Hohli, n. = uhli. Haná. Šb. D. 48.

73253   Hohlík Svazek: 8 Strana: 0108
Hohlík vz Záležák.

73254   Hohlovací Svazek: 10 Strana: 0086
Hohlovací stroj srovnávací; kombino- vaný stroj b. srovnávací s hoblovkou; h. stroj válcový. Nár. list. 1904. 135. 21.

73255   Hohlování Svazek: 8 Strana: 0108
Hohlování či srovnávání kůže. Vz KP. VI. 676. Hohor m. hovor, v v b. Kts. 19. Hoc = ač je cudzí. Phľd. 1895. 9.

73256   Hohndorf Svazek: 1 Strana: 0451
Hohndorf, Buchvalov v prus. Slezsku.

73257   Hoho Svazek: 1 Strana: 0451
Hoho! mezislovce podivení. Us.

73258   Hohol Svazek: 1 Strana: 0451
Hohol, a, m., Spatelente. Mus.

73259   Hohol Svazek: 6 Strana: 0324
Hohol, u, m. = boule, die Beule. Udeřil se, až mu naskočil h. U N. Bydž. Kšť. — H., a, m. = kachna divoká sivá, anas clan- gula, anas glaucion, die Schell-, Quack-, Kingente, Scharbe. Sl. les., Pdy.

73260   Hohol Svazek: 7 Strana: 1260
Hohol bělavý, clangula albeola. Brm. II. 3 534.

73261   Hohol Svazek: 9 Strana: 0068
Hohol, druh kachen. Vz Mus. ol. II. 43., Šír IV. 122.

73262   Hoholice Svazek: 6 Strana: 0324
Hoholice = míst. jm. Arch. I. 546., IV. 28., Tk. I. 607. III. 70., VI. 194.

73263   Hoholičky Svazek: 6 Strana: 0324
Hoholičky = Úholičky, ves v Pražsku. Blk. Ktsk. 715.

73264   Hoholka Svazek: 6 Strana: 0324
Hoholka, y, f. = lodní kachna, harelda glacialis, die Eisente. Pdy.

73265   Hoholský Svazek: 6 Strana: 0324
Hoholský, ého, m., os. jm. Tk. V. 60., 78.

73266   Hohonč Svazek: 6 Strana: 0324
Hohonč, vz Vohonč. Na mor. Slov. Bkř.

73267   Hóhor Svazek: 6 Strana: 0324
Hóhor = úhor. Vure (vuře) šohaj, vuře v zeleném hohoře. Sš. P. 220.

73268   Hohorka Svazek: 6 Strana: 0324
Hohorka, y, m., os. jm. Arch. IV. 344.

73269   Hohotati Svazek: 1 Strana: 0451
Hohotati. Nastrojí mistrné hohotání, až se třebas i někdo zasmáti musí. Blah. mus.

73270   Hohtati Svazek: 1 Strana: 0451
Hohtati, hochtati, křičeti jako sovy, heulen wie die Eulen. Jel., Žid.

73271   1. Hoch Svazek: 1 Strana: 0451
1. Hoch, a, hošek, ška, m., pták, Rohrvogel; Reiher. Jg.

73272   2. Hoch Svazek: 1 Strana: 0451
2. Hoch, a, m.; pl. hoši, u starých také: hoši. Mkl., Hš. Hošek, ška, hošík, a, hošíček, čka, m., hůše, hoše, ete, n., pacholík, chlapík, chlapec,; na Mor. ogar, Bž.; na Slov. šuhaj, parobek, Junge, Bursche, Knabe, Bube. To jsou hoši (hodní lidé). Us. Kdyby hošícek sedával, bibátko by nemíval. Pk.

73273   3. Hoch Svazek: 1 Strana: 0452
3. Hoch, něm. Vz Vysoko.

73274   1. Hoch Svazek: 6 Strana: 0324
1. Hoch, z holek, holec. Vz Prk. Přisp. 21. Na Zlínsku ogara. Brt. H. jako lusk, jako výlupek, jakoby ho z vejce vyloupl. A tak to bývá s téma hocbama, dyž se rozhněvajó, dou za jinýma. Čes. mor. ps. 110.

73275   2. Hoch Svazek: 6 Strana: 0324
2. Hoch Jan, kněz 1673. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 563., Jir. Ruk. I. 249.

73276   Hoch Svazek: 7 Strana: 1260
Hoch, a, m., z: holek. Šf. Strž I. 270. — H., vz Hodislav (nahoře).

73277   Hoch Svazek: 8 Strana: 0109
Hoch, holka = holý, holec, holá, nemající vousů, čmýří, podle něhož dospelosť posuzo- vali. Kotk. 129.

73278   Hoch Svazek: 9 Strana: 0275
Hoch, u, m. = hroch, tresknutí. Hus. (Šb. Hus. Orth. 33. ).

73279   Hochdorf Svazek: 1 Strana: 0447
Hochdorf, Vysoká ves u Jihlavy.

73280   Höcheuberger Svazek: 6 Strana: 0324
Höcheuberger, gra, m. H. Jan T. 1783. Jg. H. 1. 2. vd. 563.

73281   Hochkirch Svazek: 1 Strana: 0447
Hochkirch, Bukovec, srb. Bukecy v Sas. — 2. Kostelec u Bílovce v Slez.

73282   Hochkretschen Svazek: 1 Strana: 0447
Hochkretschen, Vodka v prus. Slez.

73283   Hochle Svazek: 10 Strana: 0087
Hochle, e, f. = vochle, pecten. Bhm. hex. 781.

73284   Hochman Svazek: 6 Strana: 0324
Hochman Jos., nar. 1804., kněz. Vz Jg. H. l. 2. vd. 563.

73285   Hochmistr Svazek: 10 Strana: 0087
Hochmistr, a, m. = hofmistr. Gb. Slov.

73286   Hochovina Svazek: 8 Strana: 0109
Hochovina, y, f. = hoši. Byla tam samá h. Us.

73287   Hochovský Svazek: 7 Strana: 1260
Hochovský. H. zábavy = pořádané od hochů. NZ. II. 72

73288   Hochtání Svazek: 6 Strana: 0324
Hochtání, n. = hřmot, ječeni a p. při zemětřesení. 1607.

73289   Hochtavý Svazek: 10 Strana: 0087
Hochtavý, vz Nehochtavý, Gb. Slov.

73290   Hochwald Svazek: 1 Strana: 0447
Hochwald, Hukvaldy, Ukvaldy na Mor.

73291   Hoiemník Svazek: 6 Strana: 0326
Hoiemník, a, m. — malý chlapec na sa- laši, který přisluhuje valachům a bačovi v kolibě. Němc. III. 334.

73292   Hoilbisko Svazek: 8 Strana: 0110
Hoilbisko, a, n. = hajemstrí. Phľd. 1893. 57.

73293   Hoiže Svazek: 6 Strana: 0325
Hoiže, vz Hoj. Koll. I. 395.

73294   Hoj Svazek: 1 Strana: 0452
Hoj, e, m., lék, Heilmittel. H. všech ran (hořec). V. — H. = hojnosť, Fülle, Reich- thum. Ps. mus.

73295   1. Hoj Svazek: 6 Strana: 0324
1. Hoj! hoj! Tak se volává na dobytek, aby se neplašil neb šel pomalu zadržuje ku př. vůz s vrchu. Us. Brt., Šd., Kš., Slm. Hojže, hojže bača mój! hoj, cic, koza, ko- zina." Sl. ps. Šf. II. 155. Hojže, hoj! kravy moje! SI. spv. I. 27. -- H. = hej, dobře. Tomu je h. Slov. Rb. Sb.

73296   2. Hoj Svazek: 6 Strana: 0324
2. Hoj = hojnosť. Vz Mkl. Etym. 64. H. milujícím tebe. Ž. wit. 121. 6. Bud h. v tvých tvirzech. Ib. 121. 7. O etym. slova vz Prk. Přisp. 6—7.

73297   Hoj Svazek: 8 Strana: 0109
Hoj, interj. v strč. nebylo. Gb. Ruk. 543. Cf. Mus. 1896. 260., List. fil. 18J6. 340.

73298   Hój Svazek: 8 Strana: 0546
Hój strč. změnilo se v hůj (lépe než huj), na Slov. také hoj. Vz Listy literarní 1896. 357. Cf. Hóg.

73299   Hoj Svazek: 9 Strana: 0068
Hoj = hojnosť všeho. Kdo má hoj — tomu joj. Mus. Slov. I. 25. — H. = ano. Na mor. Slov. Tům. 15.

73300   Hoj ostrojský Svazek: 10 Strana: 0087
Hoj ostrojský = chirurgický. H. jednání. Krok I. a 14. (1821).

73301   Hoja Svazek: 6 Strana: 0324
Hoja, vz Zoja. — H. Me kravy běhaju a travy hledaju, že ji tu nemaju, hoja hoja, Helenko roztomila. Sš. P. 527. Hoja, hoja, hoja, kamaradko moja, skoro-li dóm po- ženeš? Brt. P. 41. — Cf. Sš. P. 88., 189., 731.

73302   Hojá Svazek: 7 Strana: 1260
Hojá = ven, na besedu, na hejtu. Ko- nečně je tu čas, kdy (dítě) poprvé jde h. V Krkonš. Obz. 1886. 132.

73303   Hoja Svazek: 9 Strana: 0068
Hoja, e, f. Krúti sa ako hoja Zát. Př. 234. a.

73304   Hoja Svazek: 10 Strana: 0087
Hoja = euge! Vz Gb. Slov.

73305   Hoja dunda Svazek: 6 Strana: 0324
Hoja dunda, hra. Děvčata v pořadě stojí, dvě pak různo jich se" postaví, jež odpoví- dají jako překupnice, až všecky odkoupí. Sš. P. 726. Vz S. N.

73306   Hojáč Svazek: 6 Strana: 0324
Hojáč, e, m. = hojič. Slov. Bern.

73307   Hojáčka Svazek: 9 Strana: 0068
Hojáčka, y, f. = hojná zelina. Mus. ol. V. 14.

73308   Hojáda Svazek: 6 Strana: 0324
Hojáda. Komu se nelíbím, ten ať se ne- směje, hojáda, hojáda, ten ať se nesměje. Čes. mor. ps. 57.

73309   Hojakačka Svazek: 6 Strana: 0324
Hojakačka, vz Helekačka. Od refrainu: hoja.

73310   Hojakati Svazek: 6 Strana: 0324
Hojakati = zpívati hoja, boja! Cf. Hoja- kaěka., Sš. P. 529.

73311   Hojanovice Svazek: 6 Strana: 0324
Hojanovice, ves u Křelovic. Blk. Kfsk. 222.

73312   Hojař Svazek: 6 Strana: 0324
Hojař, e, m. = lékař neučený. Val. Brt. I). 215.

73313   Hojasa Svazek: 6 Strana: 0324
Hojasa, hojasa, nožky moje. Sš. P. 631.

73314   Hojava Svazek: 6 Strana: 0324
Hojava, y, f., ves u Tábora.

73315   Hojba Svazek: 6 Strana: 0324
Hojba, y, f. = hojení. H. nemocných. Sš. II. 240.

73316   Hojč Svazek: 6 Strana: 0324
Hojč Sam., nar. 1806. Jg. H. 1. 2. vd. 563

73317   Hojča Svazek: 6 Strana: 0324
Hojča = v pravo! Velení volům. Mor. (kop., dol.).

73318   Hojčiar Svazek: 6 Strana: 0324
Hojčiar, a, m. = hojič? Slov. Čkžk. II. 215.

73319   Hojda Svazek: 6 Strana: 0324
Hojda, y, f. = hajda, kolébka. Slov. Eštes bola v hojde maličká. Hdž. rkp. — H. = nádavka ženám. Slov. Mt. S I.116.— H. == kolébavý sekáček, die Wiege, das Wiegen- messer. Sm.

73320   Hojdáč Svazek: 10 Strana: 0087
Hojdáč, vz Hynta. Slov.

73321   Hojdačka Svazek: 1 Strana: 0452
Hojdačka, y, f., kolébka, Wiege. Na Slov.

73322   Hojdačka Svazek: 6 Strana: 0324
Hojdačka, y, f. — houpačka. Slov. Ev. Sk. 11. 79.

73323   Hojdať Svazek: 8 Strana: 0109
Hojdať == chovati, H. fakany. Phľd. 1893. 152.

73324   Hojdati Svazek: 6 Strana: 0324
Hojdati = kolíbati. Slov. Bern.

73325   Hojdati Svazek: 9 Strana: 0068
Hojdati. Čln sa hojdá. Phľd. 1897. 73.

73326   Hojdati Svazek: 10 Strana: 0586
Hojdati = houpati. Aj krave sa hojdá chvost, a neodpadne jej (netřeba se báti). Mus. slov. V. 6.

73327   Hojdavka Svazek: 6 Strana: 0324
Hojdavka, y, f. = kolébka, houpačka. Slov. Bern.

73328   Hojde Svazek: 6 Strana: 0324
Hojde, vz Hajde. Sl. spv. III. 107.

73329   Hoje Svazek: 6 Strana: 0324
Hoje. Dy sem já jel kole Prostějova, klapala mně klisence podkova, ach hoje, hoje, klisence podkova. Sš. P. 644. (588.).

73330   Hojebné Svazek: 1 Strana: 0452
Hojebné, ého, n. Kurkosten.

73331   Hojebnosť Svazek: 6 Strana: 0324
Hojebnosť, i, f., die Heilkraft. Dch.

73332   Hojebný Svazek: 1 Strana: 0452
Hojebný (hojecí). H. koření, byliny. Reš. Heil-.

73333   Hojebný Svazek: 6 Strana: 0324
Hojebný. H. náklady, die Curkosten. J. fr.

73334   Hojeboje Svazek: 10 Strana: 0087
Hojeboje. Tam je všeho plno a h. (všeho dost). Mor. Kmk. Sr. Habaděj.

73335   Hojecí Svazek: 1 Strana: 0452
Hojecí = hojebný. Kom.

73336   Hojek Svazek: 6 Strana: 0324
Hojek, jka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

73337   Hojemství Svazek: 1 Strana: 0452
Hojemství, í, n., zřídka: hojenství, lat. dilatio, něm. Fristerstreckung, lhůta, která od soudu dána pohnanému (žalovanému), aby potřeby k své obraně mohl sebrati, ač ne- měl-li jich již při prvním stání připravených. Viz více v Pr. 1869. str. 628. Na Mor.: od- klad. Vz Odkládati, Žaloba. H. jest súdu a odpovědi pohnaného prodlenie, v které by mohl mysliti, raditi se, v přáteliech, ve dskách, v náleziech a jinde obrany, pomoci, rady i otporu hledati a se dobře proti svému ža- lobníku opatřiti a tak se uradě a opatře tepruv jemu odpoviedati. Vz Vš. 22., 23., 25., 56. -59., 74., 130., 143., 145., 350. Pó- vodu se hojemství nedává (tedy jen obžalo- vanému). Vš. 39. Vz Gl. H. vyšlo; Toliko jedno h. má se bráti; Má jemu za čtyři ne- děle (eine vierwöchentliche Erstreckung) dáno býti h. Pr. Kdož jest h. bral, již jest tím bráním h. k soudu přistoupil. Nál. 159. Ob- viněný může hojemství do 14 dnův žádati i užiti. Er. Míti dvakráte h. H. si vzíti; h. někomu dáti. Vš., Er. Kdo chceš h. vzíti, nech všech řečí, všeho mluvení, kterýmiž by se mohlo zdáti, žes počal odpovídati. Vz Obeslaný. H. kdo na žalobu béře, na ni od- povídati jest povinen. Pr. Pohnaný může sobě h. dvakrát vzíti. Vš. Obeslaný vyslyše žalobu, může hned odpověď dáti, aneb h. v městech pražských do třetího dne, v ji- ných městech do dvou nedělí požádati. Pr. měst. Vz Rb. str. 266.

73338   Hojemství Svazek: 6 Strana: 0324
Hojemství. Vz Zř. zem. Jir. 452., 691., Cor. jur. IV. 3. 2. 414., S. N.

73339   Hojemství Svazek: 7 Strana: 1260
Hojemství = odklad v soudě. Do sluš- ného času někomu h. anebo prodlení dáti. Arch. VIII. 293. Cf Wtr. Obr. II. 647.

73340   Hojemství Svazek: 8 Strana: 0546
Hojemství. Vz Ott, XI. 479.

73341   Hojemství Svazek: 10 Strana: 0087
Hojemství. Sr. Arch. XIX. 505.

73342   Hojení Svazek: 1 Strana: 0452
Hojení, í, n., das Heilen, die Heilung. Jg. Zkušený v h. V. Jest v h. (léčení). Ros. Způsob h. Jg. H. nedovolené. — H. na něčem, der Regress. J. tr. Vz Hojiti.

73343   Hojenlivý Svazek: 1 Strana: 0452
Hojenlivý, heilbar. Jg.

73344   Hojenství Svazek: 1 Strana: 0452
Hojenství, vz Hojemství.

73345   Hojenství Svazek: 7 Strana: 1261
Hojenství. Arch. IX. 607.

73346   Hoješa Svazek: 6 Strana: 0324
Hoješa, dle Káča, os. jm. Pal. Rdh. I. 121.

73347   Hoješín Svazek: 6 Strana: 0324
Hoješín, a, m , ves u Golč. Jeníkova.

73348   Hojetlíček Svazek: 10 Strana: 0586
Hojetlíček, čku, m. = rostl. léčivá (na rány). Šum. Rgl.

73349   Hojgač Svazek: 9 Strana: 0068
Hojgač, e, m. Seděti na h-či. Mus. 1898. 108. St. Hojgačka v VI. 324.

73350   Hojgačka Svazek: 6 Strana: 0324
Hojgačka, y, f. = houpačka. U Strážn. Šd.. Brt. D. 215.

73351   Hojgati sa Svazek: 6 Strana: 0324
Hojgati sa = houpati se. Na mor. Slov. Brt. D 215. Vz Hongať.

73352   Hojhoj Svazek: 6 Strana: 0324
Hojhoj! Volávají na voly, když se jede s kopce, nebo když chtějí opatrně přejeti. Mor. Šd. H okolo plota, aký chov, taká robota (když kdo čeleď špatně chová, ne- dbale robí). Slov. Zátur.

73353   Hojicí Svazek: 1 Strana: 0452
Hojicí, hojecí, hojitelný, Heil-. H. moc, masť, bylina. D., Sych. Ne: hojící, je-li smysl: k hojení způsobný. Vz -icí. Hojící = co práve hojí.

73354   Hojický Svazek: 6 Strana: 0324
Hojický, chirurgisch. Šm.

73355   Hojictví Svazek: 6 Strana: 0324
Hojictví, n., die Chirurgie. Sm.

73356   Hojič Svazek: 1 Strana: 0452
Hojič, e, m., lékař, der Arzt. Kom. Hojič ran. V. Chirurg.

73357   Hojíček Svazek: 1 Strana: 0452
Hojíček, čku, m., bylina jazykovitá. Us. Petrovic. Dch.

73358   Hojíček Svazek: 8 Strana: 0546
Hojíček, čku, m. = černohlávek, prunella, rostl. Ü Čes. Brodu. Nár. list, 1896. č. 214. feuill.

73359   Hojička Svazek: 6 Strana: 0324
Hojička, y, f. = srdečník, leonurus, der Löwenschwanz. Slb. 344. — H. = hojitelka. Bern.

73360   Hojičský Svazek: 1 Strana: 0452
Hojičský, hojicský, chirurgisch. Rk.

73361   Hojičství Svazek: 1 Strana: 0452
Hojičství, hojictví, n., Chirurgie. Rk.

73362   Hojidlo Svazek: 6 Strana: 0324
Hojidlo, a, n., das Heilmittel. Lpř.

73363   Hojitel Svazek: 1 Strana: 0452
Hojitel, e, m. = hojič.

73364   Hojitelka Svazek: 1 Strana: 0452
Hojitelka, y, f., die Heilerin. Jg.

73365   Hojitelkyně Svazek: 6 Strana: 0324
Hojitelkyně, ě, f. = hojitelka. Bern.

73366   Hojitelna Svazek: 6 Strana: 0324
Hojitelna, y, f., die Curstube. Dch.

73367   Hojitelnosť Svazek: 1 Strana: 0452
Hojitelnosť, i, f., die Heilbarkeit; moc hojení, die Heilsamkeit. D.

73368   Hojitelný Svazek: 1 Strana: 0452
Hojitelný, co se hojiti dá, zhojitelný, heilbar. Nehojitelná kůže. D. — Co dobře hojí. H. voda, D., bylina, Byl., teplice. Ros., moc, Us., kořínek. Sych. Gesund-, Heil-.

73369   Hojitelský Svazek: 6 Strana: 0324
Hojitelský, chirurgisch. Dch.

73370   Hojiti Svazek: 1 Strana: 0452
Hojiti, 3. pl. -jí, hoj, -je (íc), il, en, ení; hojívati léčiti, zvl. zevnitřně, heilen, äusser- lich kuriren; Kat. 2666 = množiti, mehren. — co, koho. Kdo tě hojí? Ros. H. ránu, nemoc, V., nemocné. Br., Kom. — koho na co. Na rány jej hojil. Štěstí. Na rány tvé zhojím tě. Br. — co čím: zdrželivostí, Lk., nemoc lékem, ránu mastí. — jak: dle předpisův. — se. Co kůň a vlk skousají, vůbec říkají, že se potom nerádo hojí. Jg. Rána se hojí. Ros. H. se = svou hojnosť ukazovati. Kat. 991. Ros. — se na čem, na kom (škodu si nahraditi, die Erstattung des Schadens, Entschädigung suchen, sich woran erholen. Jg. ). Mohou se na jeho statku hojiti. Pr. měst., Gl. Na vás se budu h., ná- hradu pohledávati. Sych., J. tr., Vš. A ten tak vyvedený hoj se na zprávcích. Vš. 219. — se čeho. Potom ta paní můž se na toho komorníka i po něm na jeho statek navrá- titi a svého se hojiti. Kn. Tov. 66. — se na čem pro co: pro své zaplacení na stat- cích se h., J. tr., pro svou škodu. Řd. — se kde. Rána pod strupem se hojí. Lk. — se v čem: v kráse sě hojiece, zastr. = bujníce. Jir.

73371   Hojiti Svazek: 8 Strana: 0109
Hojiti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 73. On hojí na závraty. Bl. Gr. 260.

73372   Hojiti Svazek: 8 Strana: 0546
Hojiti. Základ, kterýmž já se h. měla dluhu svého. Půh. VI. 129.

73373   Hojiti se čeho Svazek: 7 Strana: 1261
Hojiti se čeho. Může svého se h. Výb. II. 828. Aby se toho na nich h-li. Arch. XI 368. — Truhly jeho se hojily (plnily). Bart. 289.

73374   Hojiti se čím nač Svazek: 6 Strana: 0325
Hojiti se čím nač. Kterouž se lidé h-li na rozličné nemoci. Let. 300. — co jak dlouho. Hojila bych tvé srdečko od večera do rána. Sš. P. 185.

73375   Hojivka Svazek: 6 Strana: 0325
Hojivka, y, f. = přílep, das Pflaster. Šm., Loos.

73376   Hojivosť Svazek: 1 Strana: 0452
Hojivosť, i, f., Heilkraft. Rk.

73377   Hojivý Svazek: 1 Strana: 0452
Hojivý = hojicí. Hank.

73378   Hojka Svazek: 8 Strana: 0109
Hojka, y, f., rostl. Vz Volí ucho (3. dod.).

73379   Hojka, y Svazek: 9 Strana: 0068
Hojka, y, m., pastýř koní. Jrsk. XXIII. 74.

73380   Hojkačka Svazek: 6 Strana: 0325
Hojkačka, y, f. = houpačka. Mor. Brt., Vck.

73381   Hojkadlo Svazek: 1 Strana: 0452
Hojkadlo, a, n., houpačka, kolebadlo, die Schaukel. D.

73382   Hojkati Svazek: 1 Strana: 0452
Hojkati se = houpati se, schaukeln. Na Mor. D. Na Mor.

73383   Hojkov Svazek: 6 Strana: 0325
Hojkov, a, m., ves u Pelhřimova. Tk. III. 36., 43., Blk. Kfsk. 485., Sdl. Hr. IV. 370.

73384   Hojky Svazek: 6 Strana: 0325
Hojky. Cf. Hojkati. Hoja, hoja, hojky, máma peče vdolky a tatíček chlebíček, ukrájí nám krajíček. Pk. Ps. 93.

73385   Hojmě Svazek: 10 Strana: 0087
Hojmě. Přivedla jsem tě k známosti v Čechách na všech miestech h. Zlom. Táb. IV. 21. Sr. Hojně (Mš. ), Gb. Slov.

73386   Hojná Voda Svazek: 6 Strana: 0325
Hojná Voda, Heilbrunn, městečko u Nov. Hradův.

73387   Hojnal Svazek: 6 Strana: 0325
Hojnal, u, m. = hajnal. Slov. Pokr. Z hor. 204.

73388   Hojnal Svazek: 8 Strana: 0109
Hojnal, vz Hajnal (zde).

73389   Hojnalník, a Svazek: 6 Strana: 0325
Hojnalník, a, m. = kdo po svatbách chodí po hojnalu. Vz Hojnal. Pokr. Z hor. 160., Pokr. Pot. I. 223.

73390   Hojnam Svazek: 6 Strana: 0325
Hojnam, u, m. = hojnal. Šd.

73391   Hojnám Svazek: 8 Strana: 0109
Hojnám, vz Hajnal (zde). v

73392   Hojně Svazek: 1 Strana: 0452
Hojně, komp. hojněji, reichlich, überflüs- sig. Na tom hojně dosti mějme. V. Živností hojně opatřený. V. II. mluviti. V. S geni- tivem kolikosti. Nazbyt h. času má. Kom. H. pokrmů bývá. Br. II. příkladů jest v pí- smích svatých. Br. H. mám síly. Jel. II. jich leželo. Nt. Míti něčeho do pána Boha — hojně. Pk.

73393   Hojně Svazek: 6 Strana: 0325
Hojně. Takových šohajů ješče je v světě moc. Néni jich h., všeci jsú na vojně. Sš. P. 359. Kolik to stojí? Nehojně (ne mnoho). Las. Brt. D. 215.

73394   Hojněti Svazek: 1 Strana: 0452
Hojněti, ěl, ění, hojnosť míti, Uiberfluss haben. — čím. Kak mnozí otroci v domu otcě mého hojnějí chleby. Luk. 15., 17.

73395   Hojni Svazek: 6 Strana: 0325
Hojni = couvni! Cf. Hoj. Také u Jižné. Vrů.

73396   Hojníce Svazek: 6 Strana: 0325
Hojníce, Honitz, ves u Nov. Strašecí. Arch. I. 500., Sdl. Hr. III. 224.

73397   Hojník Svazek: 6 Strana: 0325
Hojník, u, m. = chlapina srstnatá, side- ritis hirsuta, rostl. Vz Rstp. 1188., Čl. Kv. 260.

73398   Hojník Svazek: 10 Strana: 0586
Hojník, u, m. = chlapina, sideritis, rostl. Vz Ott. XX11I. 130.

73399   Hojniti Svazek: 1 Strana: 0452
Hojniti, il, ěn, ění = množiti, vermehren. Ros.

73400   Hojno Svazek: 1 Strana: 0452
Hojno = hojně. Z hojna = štědře, reich- lich. Jel.

73401   Hojno Svazek: 6 Strana: 0325
Hojno. Naraz h., na druhý raz h. (o ne- šetrném). Slov. Zátur. — H., míst. jm. Tk. IV. 405., 406.

73402   Hojnobydlený Svazek: 10 Strana: 0586
Hojnobydlený. H. město. Škod II2. 7.

73403   Hojnobýlý Svazek: 1 Strana: 0452
Hojnobýlý, pflanzenreich. H. krajina. Rostl.

73404   Hojnocukrosť Svazek: 1 Strana: 0452
Hojnocukrosť, i, f., Zuckerfülle. Rostl.

73405   Hojnočlenný Svazek: 6 Strana: 0325
Hojnočlenný, vielgliedrig. Dk. Aesth. 282.

73406   Hojnoholubný. H Svazek: 10 Strana: 0087
Hojnoholubný. H. Thisba (kde se zdr- žuje mnoho holubů). Msn. II. 33.

73407   Hojnoklasý Svazek: 6 Strana: 0325
Hojnoklasý, reich an Aehren. H. pole. Dk., Hdk.

73408   Hojnokovnatý Svazek: 7 Strana: 1261
Hojnokovnatý, hochhaltig. Hř.

73409   Hojnokvětý Svazek: 7 Strana: 1261
Hojnokvětý. Č. Kn. š. 260.

73410   Hojnokvětý Svazek: 8 Strana: 0109
Hojnokvětý. H. rostliny. Čl. L. Jos. 5., 42.

73411   Hojnolupenný Svazek: 10 Strana: 0586
Hojnolupenný. H. hora. Škod. II2. 49.

73412   Hojnomedý Svazek: 1 Strana: 0452
Hojnomedý, honigreich. II. květy. Rostl.

73413   Hojnomízný Svazek: 1 Strana: 0452
Hojnomízný, saftreich. Rostl.

73414   Hojnoplnosť Svazek: 6 Strana: 0325
Hojnoplnosť, i, f. Lidstvo darů tvých, přírodo, v h-sti požívá. Pl. I. 13.

73415   Hojnoplodý Svazek: 6 Strana: 0325
Hojnoplodý, reich an Früchten. Lpř.

73416   Hojnoprsťní Svazek: 6 Strana: 0325
Hojnoprsťní, reich an fruchtbarer Erde. Lpř.

73417   Hojnoprsý Svazek: 6 Strana: 0325
Hojnoprsý, brüstenreich. H. idoly ženské. Dk. Aesth. 573.

73418   Hojnorybý. H Svazek: 10 Strana: 0087
Hojnorybý. H. hladina. Msn. Od. 40.

73419   Hojnosť Svazek: 1 Strana: 0452
Hojnosť, i, f. Syn.: plnosť, množství, nad- bytek, dostatečnosť, síla, moc, die Fülle, Menge, Reichlichkeit, Genüge. Jg. Má hoj- nosť všeho. Ben. V. H. má ve všem. Br. Má h. na dobytcích. Háj. H. peněz. V. U veliké h-sti. V. Dal nám jísti a píti hojnosť. Vrat. H. řeči. V. — H. = úrodnosť, plodnosť. D. Die Fruchtbarkeit. — Vz Kout.

73420   Hojnosť Svazek: 6 Strana: 0325
Hojnosť jest matka sytosti, sytosť ukrut- nosti. Slov. Tč.

73421   Hojnostenský Svazek: 6 Strana: 0325
Hojnostenský roh, das Füllhorn. Slov. Phld. V. 49.

73422   Hojnota Svazek: 6 Strana: 0325
Hojnota, y, f. = hojnost. Sš. II. 83., Hol. 393.

73423   Hojnotoký Svazek: 6 Strana: 0325
Hojnotoký, reichlich strömend. Dch., Lpř.

73424   Hojnotvarný Svazek: 1 Strana: 0452
Hojnotvarný, formenreich. Rostl.

73425   Hojnovodý Svazek: 7 Strana: 1261
Hojnovodý, wasserreich. Tl. M. 13.

73426   Hojnozlatý Svazek: 6 Strana: 0325
Hojnozlatý, vvxqvóoc;. Lpř.

73427   Hojnozvučný Svazek: 6 Strana: 0325
Hojnozvučný, klangreich. Ssk.

73428   Hojný Svazek: 1 Strana: 0452
Hojný; komp. hojnější; adv. hojně. — H. = valný, častý, mnohý, bohatý, dosta- tečný, plný, výnosný, häufig, reichlich, er- giebig, reichhaltig, beträchtlich. Jg. H., ve- liký. Kat. 3319. H. klenoty, zlato mu dáno. Jel. H. příval, Rkk., zboží, Troj., hody, V., kvas, Kom., vzrost, Háj., dary, kořisť, od- měna, strava, Nt., almužna. D. — komu. Vojna nebývá každému hojná, ale někomu. Prov., Jg. — k čemu. Aesop byl hojný a dostatečný k učení jiných. Aesop. — od čeho. Krajina ode všech věcí hojná. V. H. země od vína, od obilí. Har. Cyprus jest hojný od vína. Pref. 111. — na co. Země hojná na obilí, na zlato, na víno, na kovy, Ros., na kamení, na útěchu, D., na dobytek, Br. — čím: bohactvím, zbožím. Troj. Duben hojný vodou, říjen pivem. Č. — v čem: v řeči, v mluvení (Bart. 4. 10. ), V., v ště- drosti, Smrž., v milosrdenství. Br. — čeho. Ros. V té zemi okolní neviděl jsem tak roz- košné a všech úrod hojné cesty, jako etc. Har. I. 199.

73429   2. Hojný Svazek: 6 Strana: 0325
2. Hojný, ého, m. = hajný. Laš. Tč.

73430   Hojný Svazek: 8 Strana: 0109
Hojný; hojen, jna, jno. Čhč. P. 108. O pův. slova'cf. Gb.H. ml. Ĺ 73.

73431   Hojný. — v čem Svazek: 7 Strana: 1261
Hojný. — v čem. Člověk v statku h. Výb. II. 457. Země h-ná ve všech rudách zlata. Arch. VIII. 337. a j. — nač. Místo hojné na vodu. Výb. II. 1029.

73432   1. Hojný. H Svazek: 6 Strana: 0325
1. Hojný. H. návštěva, účastenství, do- klady, příklady, Us. Pdl., prut vinný, ovce, Ž wit. 127. 3., 143. 13., mluvení. Bl. Kra- jina velmi h. a úrodná. BR. II 17. b. — nač. Řeč hojná na slova. Skl. V. 345. Moře na ryby h. Har. II. 120. Život na zlé h. Zátur. — čím: révami, vínem. Lpř. Sl. Cf. Brt. S. 3. vd. 188. — v čem. Království sicilské jest ve všem obilí, vínu i oleji hojné. Troj. 201. Království české jest h-né ve všech rudách zlata. 1462. Mtc. 1879. 148. — čeho. Hojna tě učiní pán všech dobrých věcí. Hus I. 55. — jak. Brouk dosti h-ný. Us. Pdl. — kde. Brouk všude h. Us. Pdl. — H. Voda, Heilbrunn, městečko v Buděj. Sdl. Hr. III. 220., S. N.

73433   Hojný od čeho Svazek: 10 Strana: 0087
Hojný od čeho. Krajina hojná od vína, od obili a jiných věcí. Lbk. 17.

73434   Hojostroj Svazek: 6 Strana: 0325
Hojostroj, e, m., der Heilapparat. Šm.

73435   Hojovice Svazek: 6 Strana: 0325
Hojovice, dle Budějovice, ves u Jindř. Hrad. S. N. X. 244., Sdl. Hr. IV. 370.

73436   Hojsačka Svazek: 1 Strana: 0453
Hojsačka, y, f., Maid. Rk.

73437   Hojsák Svazek: 1 Strana: 0453
Hojsák, a, m., der Junker. Rk.

73438   Hojsánek Svazek: 6 Strana: 0325
Hojsánek, nku, m. = kolébka. V Kunvald. Msk.

73439   Hojsati Svazek: 1 Strana: 0453
Hojsati, sich wie ein Junker, wie eine Maid benehmen. Rk.

73440   Hojscina Svazek: 10 Strana: 0087
Hojscina, y, f. — hostina. Slov. Šb. D. 78.

73441   Hojsvěd Svazek: 6 Strana: 0325
Hojsvěd, u, m. = veronica offic. U Mešna. Osm.

73442   Hojšati Svazek: 7 Strana: 1261
Hojšati = houpati. U Hran. na Mor. Rgl.

73443   Hojšín, a Svazek: 6 Strana: 0325
Hojšín, a, m., sam. u Votic. Blk. Kfsk. 238., Sdl. Hr. I. 253.

73444   Hojškati Svazek: 1 Strana: 0453
Hojškati = hojkati. Na Mor. Lpř.

73445   Hojštra, vz Svazek: 6 Strana: 0325
Hojštra, vz Hajštra. Slov. Mt. S. I. 116.

73446   Hojta Svazek: 9 Strana: 0438
Hojta! = v pravo! Volání na koně. Místy na Slov. Čes. 1. X. 307.

73447   Hojták Svazek: 10 Strana: 0586
Hojták, u, m. = kolébka. Rais. Lop. 210.

73448   Hojtalka Svazek: 6 Strana: 0325
Hojtalka, y, f. = kolébka. U Kr. Hrad. Hrš.

73449   Hojza Svazek: 6 Strana: 0325
Hojza, dle Káča, f., eine grosse unge- schickte Weibsperson. Slov. Ssk.

73450   Hok Svazek: 9 Strana: 0068
Hok, a, m. = had. Vz Had (zde).

73451   Hokakyka Svazek: 6 Strana: 0325
Hokakyka, y, m. = taškář (nadávka). U Smidar. Kšť.

73452   Hokko Svazek: 7 Strana: 1261
Hokko, a, m., crax, pták. Brm. II. 3. 189.

73453   Hoklinový, roklinovatý, roklinovitý Svazek: 3 Strana: 0090
Hoklinový, roklinovatý, roklinovitý, voll Höhlungen, Schluchten. Risse. R. zem. Ros.

73454   Hokolec Svazek: 7 Strana: 1261
Hokolec, lce, m., hora, šat? Pršp. 68. 72.

73455   Hokov Svazek: 6 Strana: 0325
Hokov, a, m., Hokau, ves u Horosedel. Sdl. Hr. IV. 370., V. 137., 311.

73456   Hokrlík Svazek: 10 Strana: 0093
Hokrlík, u, m. = hrkot. Krev teče hrko- líkem. Džl. Kbrl. Džl. 19.

73457   Hoksforový Svazek: 8 Strana: 0109
Hoksforový = oxfordový. Us. Hledík.

73458   Hokuspokus Svazek: 6 Strana: 0325
Hokuspokus = kejklířství. Rk. Vz. S. N.

73459   Hokynář Svazek: 1 Strana: 0453
Hokynář, e, m., překupník, der Höker, Vorkäufer. V.

73460   Hokynařiti Svazek: 1 Strana: 0453
Hokynařiti, il, ení, hökern, höken. Kom.

73461   Hokynářka Svazek: 1 Strana: 0453
Hokynářka, y, f. = hokyně, die Hö- kerin. V.

73462   Hokynářský Svazek: 1 Strana: 0453
Hokynářský, Höker-. H. krám, Us., ob- chod. Ros.

73463   Hokynářství, n Svazek: 1 Strana: 0453
Hokynářství, n., die Hökerei. V.

73464   Hokynářsvo Svazek: 10 Strana: 0087
Hokynářsvo, a, n. 1592. Hrubý 165.

73465   Hokyně Svazek: 1 Strana: 0453
Hokyně, ě, f., gt. pl. hokyň. Vz -yně. Hökerin. V., Br.

73466   Hokyňka Svazek: 10 Strana: 0087
Hokyňka, y, f., zdrobn. hokyně. Vz Gb. Slov.

73467   Hokynní Svazek: 7 Strana: 1261
Hokynní věc (kterou prodává hokyně) Arch. VIII. 439.

73468   Hokynník Svazek: 6 Strana: 0325
Hokynník, a, m. = hokynář. Tk. II. 405., 109.

73469   Hokynník Svazek: 7 Strana: 1261
Hokynník, a, m. = hokynář. Tk. VIII. 408.

73470   Hokynný Svazek: 1 Strana: 0453
Hokynný, Höker-. H. věci (vejce, máslo). Mus.

73471   Hokynovati Svazek: 1 Strana: 0453
Hokynovati hokynařiti. V.

73472   Hokyňský Svazek: 10 Strana: 0087
Hokyňský krám. Tk. XI. 207.

73473   Hokyňstvo Svazek: 7 Strana: 1261
Hokyňstvo, a, n. Wtr. Obr. II. 557.

73474   Hól Svazek: 6 Strana: 0325
Hól = hůl H. podpory. BO.

73475   Hol Svazek: 10 Strana: 0087
Hol, vz Holý.

73476   Hola Svazek: 1 Strana: 0453
Hola, y, f., holizna, holé místo, otevřené, das Freie. — H. — na Slov. = hole, vrch holý, bez stromův, kde se stáda pasou. Plk. Vz Hole. Alpe. (V Karpatech).

73477   Hola Svazek: 1 Strana: 0453
Hola! mezislovce pobuzení. Puch.

73478   Hola Svazek: 6 Strana: 0325
Hola, y, f. = hůl Čaká ťa za dvermi ta dubová hola. Sš. P. 426. — H. = hole, nackter Berg. Bern.

73479   Hoľa Svazek: 8 Strana: 0109
Hoľa, vrch ve Spiši. Phľd. XII. 250. — H. = děvečka. Ve šviháčině. Brt. D. II. 520.

73480   Holá Svazek: 9 Strana: 0438
Holá, y, f. = dlouhá hůl s křížkem, na níž se spouští putny do studny. Val. čes. 1. X. 269.

73481   Holabrunka Svazek: 10 Strana: 0087
Holabrunka, y, f., studánka u Dolní Brtnice. Čas. mor. mus. III. 133.

73482   Holáč Svazek: 6 Strana: 0325
Holáč, e, m., os. jm. D. ol. VIII. 463.

73483   Holáček Svazek: 1 Strana: 0453
Holáček, čka, m., ein abgerissener Mensch. Rk. —

73484   Holačka Svazek: 7 Strana: 1261
Holačka, y, f , turbus, zastr. Rozk., Pršp. 47. 20.

73485   Holahej Svazek: 6 Strana: 0325
Holahej! das Halloh. Dch.

73486   Holajka Svazek: 6 Strana: 0325
Holajka, y, f., u Vídně, der Kahlenberg. Mor. při Ostrohu. Šd. — H. = osada u Hole- šova na Mor.

73487   Holajzna Svazek: 9 Strana: 0068
Holajzna = měsíc (doba). Us. u zlodějů. Koula. 162.

73488   Holajzník Svazek: 6 Strana: 0325
Holajzník, a, m. = trhan, který chodí s nahým krkem, bez šátku, bez košile; kdo nedbá zevnějšku. Mor. Knrz., Č. T. Tkč.

73489   Holák Svazek: 1 Strana: 0453
Holák, a, m., ein roher Mensch. Rk.

73490   Holák Svazek: 10 Strana: 0087
Holák, u, f. = měsíc. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 140. H. jiskří = svítí.

73491   Holakov Svazek: 6 Strana: 0325
Holakov, a, m., dvůr u Pelhřimova. Sdl. Hr. IV. 370.

73492   Holakovský Svazek: 6 Strana: 0325
Holakovský, os. jm. Blk. Kfsk. CXL., Sdl. Hr. IV. 370.

73493   Holákový Svazek: 10 Strana: 0087
Holákový moták = směnka. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 140.

73494   Holakyskrčí Svazek: 10 Strana: 0586
Holakyskrčí, n. = měsíčné světlo. V zlo- děj. mluvě. Čes. 1 XV. 46.

73495   Holan Svazek: 1 Strana: 0453
Holan, a, m., člověk holý, který ničeho nemá, Us. — H., opterichtys, ryba úhořo- vitá. Krok.

73496   Holan Svazek: 6 Strana: 0325
Holan, a, m. = býk. U Šilberka. Brt. U Jablonného. Sbtk. Vz Býk, Jablonné. — H Václav, varhaník okolo r. 1671. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 49., Jg. H. 1. 2. vd. 563., Jir. Ruk. I. 249., Sdl. Hr. IV. 306.

73497   Holán Svazek: 6 Strana: 0325
Holán, a, m. = hulán. Sš. P. 586.

73498   Holan Svazek: 7 Strana: 1261
Holan Rovenský V. Kar., hud. sklad. v 17. věku. Vz Srb 56., Mus. 1892. 517.

73499   Holan Svazek: 8 Strana: 0109
Holan Václ., Kar. Vz Mus. 1892. 517., 1895. 319., 513.

73500   Holan Svazek: 8 Strana: 0546
Holan Václ. K., 1644.—1718., hud. sklad. Vz Ott, XL 481.

73501   Holan Svazek: 9 Strana: 0068
Holan Václ. Vz Flš. Písm. 469.

73502   Hoľan Svazek: 10 Strana: 0087
Hoľan, a, m., obyvatel holi. Orava. Sb. sl. 1901. 181.

73503   Holan Svazek: 10 Strana: 0087
Holan = kdo nemá ničeho; kdo vše prohrál a už nic nemá. Hauer 11.

73504   Holán Svazek: 10 Strana: 0087
Holán, a, m., tanec. Vz Brt. P. n. 931.

73505   Holan Svazek: 10 Strana: 0586
Holan, a, m. = silný vůl; též nadávka. Litom. 75.

73506   Holand Svazek: 1 Strana: 0453
Holand, a, m., Holandsko, a, n., Hol- land. Holand Nový, vz Australie. — Ho- landčan, a, Holander, dra, m. Ale lépe: Ho- lanďan než Holandčan. Vz -an. Ein Holländer. Pije jako Holander (Holandr). Vz Opilství. Č.

73507   Holandr Svazek: 1 Strana: 0453
Holandr, u, m., holendr, stroj k dělání krup (od slova „holandský", Holländer Grau- penmühle). Český krupník jest jinak stavěn. Vys. — Vz Holand, a, m.

73508   Holandr Svazek: 6 Strana: 0325
Holandr, vz KP. I. 270., 273. — H., das Holländerholz. Sl. les. — H. = hřib krvavý, boletus sanguineus. Na Vsacku. Vck. — H. = holub. Mor. Brt.

73509   Holandr Svazek: 8 Strana: 0546
Holandr také stroj k mletí hadru na pa- pír. Ott. XI. 482. a.

73510   Holandr Svazek: 10 Strana: 0087
Holandr v papírnictví. Vz Ott. XVIII. 176.

73511   Holandřie Svazek: 10 Strana: 0087
Holandřie, n. = Hollandsko. Kar. 35.

73512   Holandský Svazek: 1 Strana: 0453
Holandský. H.. sukno, krajky, Us., jazyk, literatura. Vz více v S. N. III. 839. Holländisch.

73513   Holandský Svazek: 10 Strana: 0087
Holandský hrabie. Kar. 60. H. sukno — světle červené. Čes. 1. XI. 482., Vck. Vset. 342.

73514   Holánek Svazek: 6 Strana: 0325
Holánek Mat. 1794. Jg. H. 1. 2. vd. 563.

73515   Holánek Svazek: 8 Strana: 0109
Holánek, nka, m. = holé, nahé dítě, ptáče. Jevíčko. Brt. D. II. 317.

73516   Holant Svazek: 7 Strana: 1261
Holant, a, m. = Rollandsko. Země H. Arch. XI. 501. — H. (nadávka bosáku). Ty h-te! Krnd. 71.

73517   Holany Svazek: 1 Strana: 0453
Holany, pl, m., jméno místa. Dle Do- lany. Mus.

73518   Holany Svazek: 6 Strana: 0325
Holany, dle Dolany, Hohlen, městečko u Čes. Lipy. S. N. X. 244., Blk. kfsk. 846.

73519   Holár Svazek: 6 Strana: 0325
Holár, a, m. = holič. Slov. Bern.

73520   Holar Svazek: 7 Strana: 1261
Holar Václ. Cf. Mus. 1854. 552., 1855. 300.

73521   Holárek Svazek: 8 Strana: 0546
Holárek Emil, nar. 1867., čes. malíř. Vz Ott. XL 483.

73522   Holáriť Svazek: 6 Strana: 0325
Holáriť = holiéiti. Slov. Bern.

73523   Holárna Svazek: 6 Strana: 0325
Holárna, y, f., sam. u Radnic.

73524   Holas Svazek: 6 Strana: 0325
Holas, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

73525   Holas Svazek: 8 Strana: 0546
Holas Alois, nar. 1865., prof. a spis. Vz Ott. XI. 484.

73526   Holásek Svazek: 6 Strana: 0325
Holásek, ska, m., farář, 1787.—1844. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 112., Jg. H. I. 2. vd. 563., Šb. D. ř. 2. vyd. 247., Ukaz. 99.

73527   Holásek Svazek: 8 Strana: 0546
Holásek Jos., 1787.-1814., kněz a spis. Vz Ott. XI. 485.

73528   Holasice Svazek: 6 Strana: 0325
Holasice, dle Budějovice, Halasitz, vsi u Tuřan, Tk. III. 95. a u Veveraké Bityšky v Brněnsku.

73529   Holasici Svazek: 6 Strana: 0325
Holasici, Holasovici, plemeno mor. Smb. S. II. 144.

73530   Holaska Svazek: 6 Strana: 0325
Holaska, y, f., nassauvia, die Nassauvie. H. libovonná, n. suaveolens. Vz Rstp. 943.

73531   Holaskovitý. H Svazek: 6 Strana: 0326
Holaskovitý. H. rostliny, nassauviaceae: holaska, dlakýš. Vz Rstp. 943.

73532   Holásky Svazek: 6 Strana: 0326
Holásky, Hollasek, ves u Brna.

73533   Holasovice Svazek: 6 Strana: 0326
Holasovice, dle Budějovice, Kreutzendorf, ves v Opavsku. Vz S. N.

73534   Holasovici, vz Svazek: 6 Strana: 0326
Holasovici, vz Holasici.

73535   Holasovsko Svazek: 8 Strana: 0109
Holasovsko, a, n. = Opavsko. Pras. Těš. 21.

73536   Holata Svazek: 6 Strana: 0326
Holata, Eoleta, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

73537   Holátko Svazek: 1 Strana: 0453
Holátko, vz Hole, 3.

73538   Holátko Svazek: 10 Strana: 0087
Holátko, a, n. = padavka. Pelhřimov. Kub. List. fil. 1902. 248.

73539   Holatý Svazek: 6 Strana: 0326
Holatý = holovatý. H. jetel. Us. U Král. Městce Kšť.

73540   Holatý Svazek: 10 Strana: 0586
Holatý = nahý. Čas mus. IV. 49.

73541   Holauer Svazek: 6 Strana: 0326
Holauer Mat. 1790. Jir. Ruk. I. 249.

73542   Holazeň Svazek: 1 Strana: 0453
Holazeň, zně, f., vz Holoboř.

73543   Holba Svazek: 1 Strana: 0453
Holba, z něm. Halbe, půlpinta.

73544   Holba Svazek: 7 Strana: 1261
Holba, y, f. = holení (žertem). H. vousů. Us. Vm.

73545   Holba, y Svazek: 6 Strana: 0326
Holba, y, f Teče voda od javora, dyby bylo hořkej h. Brt. P. 93. — H., Halbseit, ves u Rudy v Olom. — H., y, m., os. jm. Tk. V. 49. a j.

73546   Holce Svazek: 6 Strana: 0326
Holce, pl., f. = kroupy holcované, hrubé, Halbgraupen. Šp., Rgl. Cf. Holec (konec).

73547   Holci Svazek: 6 Strana: 0326
Holci, několik domků u Vsetína.

73548   Holcina Svazek: 8 Strana: 0109
Holcina, y, f. (Olcina, Hulcina, Lucina), přítok Ostravice. Věst. opav. 1893. 7.

73549   Holcovaný Svazek: 10 Strana: 0087
Holcovaný ječmen. Litomšl. Čes. 1. XIII. 5.

73550   Holcucha Svazek: 10 Strana: 0087
Holcucha = holčucha.

73551   Holčátko Svazek: 1 Strana: 0453
Holčátko, a, n., holoplisk, holoplíštěk= ptáče ještě neopeřené, unbefiederter Vogel. Šp. — H. = děvče, Mädchen.

73552   Holče Svazek: 1 Strana: 0453
Holče, ete, n. = holčátko.

73553   Holčenský Svazek: 6 Strana: 0326
Holčenský = holčí. H. střevíc. U Kr. Hlad. Kšť.

73554   Holčí Svazek: 1 Strana: 0453
Holčí, Mädchen-. H. košile, čepec. Us.

73555   Holčice Svazek: 1 Strana: 0453
Holčice, e, f., holčička, y, f., holka, ein schon ziemlich grosses Mädchen. D.

73556   Holčice Svazek: 6 Strana: 0326
Holčice, dle Budějovice, ves u Uhlíř. Janovic.

73557   Holčictví Svazek: 1 Strana: 0453
Holčictví, holčinství, n., děvictví, dívčí věk, Mädchenalter. D.

73558   Holčičí Svazek: 10 Strana: 0087
Holčičí škola — holčí, dívčí Kbrl. Džl. 15.

73559   Holčička Svazek: 6 Strana: 0326
Holčička. Nebuďte, holčičky, mlsné ko- čičky. Sb. uč.

73560   Holčina Svazek: 1 Strana: 0453
Holčina, y, f., holčinka, holka. Mädchen. Č.

73561   Holčisko Svazek: 1 Strana: 0453
Holčisko, a, n., ein grosses, ein schlechtes Mädchen. D.

73562   Holčovice Svazek: 6 Strana: 0326
Holčovice, dle Budějovice, Holtschowitz, ves u Benešova; Nieder-Hillersdorf, H. Dolní; H. Horní, Ober-H., vsi u Olbrechtic. Blk. Kfsk. 853.

73563   Holčucha Svazek: 10 Strana: 0087
Holčucha, y, f. Št. Z něm. Holzschuh? Gb. Slov.

73564   Hold Svazek: 1 Strana: 0453
Hold, u, m., z něm. (die Hulde, Holde), za- slíbení víry a poddanosti pod přísahou pa- novníku zvl. na panování nastupujícímu, též lenní poddanosť. Huldigungseid. K holdu jezditi. Zříz. Těš. Z holdu propustiti. Zlob. Má na nich holdu žádati a slibu. Kn. Tov. k. 24. — H., pocta, poddávání se, die Unter- würfigkeit, Verehrung, Huldigung. A ne aby hledal rozkoší a holdu. Br. Hold komu uči- niti, vzdáti, oddati, skládati. Rk. — H., die Unterhänigkeit, poddanost. Přisaháme JMti pravé a dědičné člověčenství a hold. Kn. Tov. kap. 24. — H. = daň, poplatek do- brovolný n. nucený a chození po něm (že- brání). Frohnabgabc. Holdem jíti (žebrotou). Mají-li klášter vystavěti, tedy na to jdou holdem. Štelc. Že drželi jsú hold, mé vinné desátky. Půh. 1480. — H. zvl. plat ve válce nepříteli dávaný. Brandschatzung. Aby žád- nými holdy a daněmi jako jiní obtěžováni nebyli. Br. H. na někom vzíti. Mus.

73565   Hold. Vz Svazek: 6 Strana: 0326
Hold. Vz Tk. VII. 412.

73566   Holdán Svazek: 1 Strana: 0453
Holdán, a, m., Landstreicher. Sych.

73567   Holdán, holdář, holdín Svazek: 8 Strana: 0109
Holdán, holdář, holdín = potulný že- brák. Dačic. Brt. D. II. 317.

73568   Holdať Svazek: 7 Strana: 1261
Holdať. Kráva si holdze krk. Mor. Vhl. Ct. Chemlať sa.

73569   Holdati Svazek: 6 Strana: 0326
Holdati = mávati, schwenken. Val. Vck.

73570   Holdéř Svazek: 1 Strana: 0453
Holdéř, e, m., Vasall. Br.

73571   Holdoš Svazek: 1 Strana: 0453
Holdoš, e, m. = běhoun, darebák, Herum- Streicher. Na Slov., Jg.

73572   Holdoš Svazek: 8 Strana: 0109
Holdoš = márník, Dbš., Phľd. XII. 56.

73573   Holdovací Svazek: 10 Strana: 0087
Holdovací pochod. Zvon III. 463.

73574   Holdování Svazek: 1 Strana: 0453
Holdování, í, n. Vz více v S. N. III. str. 842. Vz také: Hold, Holdovati.

73575   Holdování Svazek: 7 Strana: 1261
Holdování ve válce. Arch. VIII. 611., IX. 607.

73576   Holdování Svazek: 8 Strana: 0546
Holdování. Cf. Ott. XI. 490.

73577   Holdovati Svazek: 1 Strana: 0453
Holdovati, hold skládati, huldigen; si podmaniti, sich unterwerfen; plat, daň od někoho bráti, Frohnabgabe, Brandschatzung nehmen, berauben; pochlebovati, schmeicheln. Jg. Vz Gl. G4. — komu (čím). Slabý moc- nějšímu holduje (hold skládá). L. Man má svému pánu h. přísahou. Pr. man. — koho (čím) = podmaniti si, plat bráti, oloupiti. Boleslav všecku krajinu Lucskou zholdoval. Háj. Člověk rozumem holduje pod moc svou všecka zvířata, L. Lidi velice zholdovav, ujel. V. Co zas holduješ (chceš lichocením dostati)? Žena muže holduje prosíc, aby při- koupil šátkův. Lom. Senem a ovsem sedláky h. (za plat, za daň atd. od nich bráti). Háj. — co kam. Pan Viktorin holdoval to zbožie (ty lidi) ku Pardubicem, na Pardubice. Arch. 1. 159. — koho z čeho: z peněz někoho h. (je od něho bráti). Reš. — se komu (poddati se). Holdovalo se mu mnoho měst. Mart,

73578   Holdovati Svazek: 7 Strana: 1261
Holdovati. Já jsem chtěl své lidi h. Arch. VII. 345. Vsi na penieze a na obilé h-li; H-li až do masopusta. Ib. 357.

73579   Holdovati Svazek: 8 Strana: 0109
Holdovati tělu. GR. N. 37.

73580   Holdovati. — čemu Svazek: 6 Strana: 0326
Holdovati. — čemu: hříchu. 15. stol. Mnč. R. 94 On sám dříve h-val podobným náhledům. Šml. I. 56. — H. = žebrati. U Tur- nova. Zl.

73581   Holdovní Svazek: 1 Strana: 0453
Holdovní, Huldigungs-. Jg.

73582   Holdovnictví Svazek: 1 Strana: 0453
Holdovnictví, n., hold, die Zinsbarkeit; 2. holdem chození, das Herumstreichen, Er- pressen der Gaben. Jg.

73583   Holdovník Svazek: 1 Strana: 0453
Holdovník, a, m. = holdéř. — H. = hol- doš. — H., Erpresser von Gaben, Brand- schätzer. Jg. —

73584   Holdovný Svazek: 1 Strana: 0453
Holdovný, unterwerfend; zinsbar, unter- würfig. Rk.

73585   1. Hole Svazek: 1 Strana: 0453
1. Hole, adv. = naprosto, zcela, ganz und gar, glatterdings. Že hole milosti míti nemohou.. Pulk. To je h. nemožno. Us. Hole (prostě) svú vinu povědieti. Št.

73586   2. Hole Svazek: 1 Strana: 0453
2. Hole, e, f., na Slov. = místo holé, bez křoví a stromův, zvl. hora taková, kde se stáda, pasou. Alpe. Vz Hola,

73587   3. Hole Svazek: 1 Strana: 0453
3. Hole, ete, holátko, a, n., holé dítě, kahl. Milé holátko; holečku, něm. Herzens- kind. D. Čiňte se holátka (děti). Us. Vz Holec. — Holátko, nezralá třešně, ovoce, unreifes Obst. Us. u Kutné Hory. -~ IL, neopeřené ptáče. Lpř. Na Mor.

73588   1. Hole Svazek: 6 Strana: 0326
1. Hole. Má h. svou vinu pověděti. Št. N. 338. 5.

73589   2. Hole Svazek: 6 Strana: 0326
2. Hole. Hdk. C. 378., Krč. G. 809. Cf. Mkl. Etym. 71. Zajace a jelene bežali ráno na hole a ku vode. Hdž. Šlb. 15. Zabili Ja- níčka na holi. Sl. Sp. 138. Ktože vás už, ovce moje, poženie na tie hole? Šb. 25. Ovce se po holích pasou. Ntr. Aj na holi a na holi, na té nebenosné holi, tam si va- lach fujaruje a od zeme poskakuje. Slov. Té.

73590   3. Hole Svazek: 6 Strana: 0326
3. Hole. Holátko = holiče, haluška, ho- lička, holinka, das Obstknöpfchen (Obst- knötchen) nach der Blüthe. Sl. les.

73591   4. Hole Svazek: 6 Strana: 0326
4. Hole, Holle, ves u Říčan. Tk. I. 415., II. 418., 470., III. 83.

73592   Hole Svazek: 7 Strana: 1261
Hole = zcela, prorsus. Žádného h. obilé nemají. Mill. 124.

73593   Holé Vrchy Svazek: 6 Strana: 0327
Holé Vrchy, samota u Ml. Vožice; ves u Ml. Boleslavě.

73594   Holec Svazek: 1 Strana: 0454
Holec, lce, m., holek, lka, holeček, čka, holoušek, ška, m. = holý, bezvlasý, Kahl- kopf. Toť je holec. Ros. — H. = bezvousý, mladík, chlapec, bartloser Knabe. Laskavě: pěkný, milostný chlapec, Herzenskind. Milý holečku! Roztomilý holeček. Ros. Též uště- pačně: holečku = bloude, bloudku, Närr- chen. D. — Holeček, dobrotisko, ein guter Mensch. H., ani sebou nehnul, když ho vá- zali. Us. — Holec, nahý, otrhaný člověk, holota, ein armer Wicht. L. — H., vodič psů, Hundsjunge. Diplom. Wenc. — H., mnich (od holené hlavy). Mönch. Nechali ho holcem býti. Reš. — Smyšlené jméno: Za krále Holce, když byla za groš (grešli) ovce. Vz Dávno. Č. Za krále Holce, když byla za groš ovce, za krátký čas, byla o groš dráž a malý beránek byl přidánek. Hrš. — Posn. Lb. myslí, že král Holec = Ladislav Post- humus. — Holec, kůl v řece, ku kterému lodi přivazují. — Holce, pl., Baumstöcke. Rk.

73595   Holec Svazek: 6 Strana: 0326
Holec = neženatý člověk. Mor. — H. = semenáč, výstavek (strom). Us. — H. = kůl etc. Vz Lapač. — H., os. jm. Tk. IV. 529., V. 241. H. Frant., kněz, nar. 1792. O jiných H. vz řidl. Hr. I. 253., II. 276., V. 361.

73596   Holec Svazek: 8 Strana: 0109
Holec. A déž vešla na h. Brn. Brt. D. II. 177.

73597   Holec Svazek: 8 Strana: 0546
Holec, lce, m., olistherus, brouk. H. prouž- kovaný, o. substriatus. Vz Klim. 260.

73598   Hoľeca Svazek: 8 Strana: 0109
Hoľeca, e, f. = ulice. Týnec Brt. D. II. 95.

73599   Holecký Svazek: 6 Strana: 0326
Holecký Mat., kněz, 1620. Jg. H. 1. 2. vd. 563., Jir. Ruk. I. 249. = H. = holičský, Barbier-.

73600   Holecký Svazek: 7 Strana: 1261
Holecký. H. masopustní zábavy = které pořádají holky, děvčata. NZ. II. 72.

73601   Holectví Svazek: 1 Strana: 0454
Holectví, dětinský věk, die Kindheit. Ssav.

73602   Holeče Svazek: 10 Strana: 0087
Holeček Jos., spis., nar. 1853. Vz Flš. Písm. 736.

73603   Holeček Svazek: 1 Strana: 0454
Holeček. Vz Hole, 3.; Holec.

73604   1. Holeček Svazek: 6 Strana: 0326
1. Holeček = hole (3), nezralé ovoce. U Rychn. Gth. — H. = brambory se zelím (jídlo). U Ronova. Rgl. U Počat. Jdr. — H. — záklopka na záchodě, u Prachatic lo- žíš tě. Rjšk.

73605   Holeček Svazek: 7 Strana: 1261
Holeček, rostl. Husté trsy h-čků. Tbz. — B. J. Cf. Bačk. Př. 53., 80.

73606   Holeček Svazek: 8 Strana: 0546
Holeček Jos., nar. 1853., spis. a žurnalista; H. Frant., nar. 1865., spis. Vz Ott. XI. 490., 491.

73607   Holeček Svazek: 9 Strana: 0068
Holeček. Ovoce v h čky nalévalo. Rezu. Šťast. konce 581. Zaháněti, žízeň kyselými h-čky (nezralým ovocem). Řezn. Sp. 62. Sr. násl. Holičky. — H. Jos. Vz Jub. XI.

73608   Holeček Svazek: 10 Strana: 0586
Holeček Ant., inžin. a spis.

73609   2. Holeček Jos Svazek: 6 Strana: 0326
2. Holeček Jos., spisov., nar. 1853. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 136., 145., 146., 168., Pyp. II. 539.

73610   Holečice Svazek: 6 Strana: 0326
Holečice, dle Budějovice, Holtschitz, ves u Jirkova.

73611   Holečka Svazek: 7 Strana: 1261
Holečka y, f. = malá holka, holčička. Mor. Rgl.

73612   Holečkový Svazek: 1 Strana: 0454
Holečkový. H. trouba, Stopfbüchse. Techn.

73613   Holedbati se Svazek: 1 Strana: 0454
Holedbati se = pyšniti se, chvástati se, strč. — se čím. Holedbáše sě Vlaslav kněz vícestviem nad Neklanem. Rkk. 16.

73614   Holedbati se Svazek: 8 Strana: 0109
Holedbati se. Cf. Gb. Ruk. 568.

73615   Holedbavosť Svazek: 9 Strana: 0068
Holedbavosť, i, f. = pýcha. H. a rouha- vosť. Louk. 9.

73616   Holeďbavý Svazek: 9 Strana: 0068
Holeďbavý = pyšný, chlubný. H. znak štítu. Louk. 15.

73617   Holedček Svazek: 6 Strana: 0326
Holedček, dčka, m., Klein-Holletitz, ves u Měcholup. Tk. I. 408., III. 73., Blk. Kfsk. 1255.

73618   Holedec Svazek: 1 Strana: 0454
Holedec, dce, m., jm. místné. Mus.

73619   Holedeč Svazek: 6 Strana: 0326
Holedeč, dče, m., Gross-Holletitz, ves u Měcholup. Tk. I. 408, III. 73, Tf. Odp. 286., Blk. Kfsk. 1316.

73620   Holehryz Svazek: 6 Strana: 0326
Holehryz, u, m., das Stangengebiss. Šm.

73621   Holech Svazek: 6 Strana: 0326
Holech, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

73622   Holejch Svazek: 6 Strana: 0326
Holejch J., 1844. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 563.

73623   Holek Svazek: 1 Strana: 0454
Holek, lka, m., Knabe, vz Holec. — H., lku, m. = holeň. Us.

73624   Hólek Svazek: 10 Strana: 0087
Hólek, u, m. = ulek, uleknutí. Lišeň. Mtc. 1902. 119.

73625   Holekati Svazek: 1 Strana: 0454
Holekati = helekati.

73626   Holékati Svazek: 6 Strana: 0326
Holékati, vz Halekati. Němc. III. 328.

73627   Holeková Svazek: 9 Strana: 0438
Holeková, vrch u Tisovce. Sbor. slov. III. 124. Také: Trstie.

73628   Holeková Svazek: 10 Strana: 0087
Holeková, é, f, vrch v Gemersku na Slov. Sbor. slov. 1900. 152.

73629   Hoľem Svazek: 9 Strana: 0068
Hoľem = hoclen, aspoň. Sbor. slov. II. 86.

73630   Holemonoh Svazek: 1 Strana: 0454
Holemonoh, a, m., saropoda, hmyz. Krok.

73631   Holemosť Svazek: 1 Strana: 0454
Holemosť, i, f., dužnosť, hrubosť, hřmot- nosť, Stärke, Grösse. H. těla. Ras.

73632   Holemosť Svazek: 10 Strana: 0087
Holemosť, i, f. Když takovou bezumnou h svým odpůrcům zůstavíme Al. Svoboda. Lit. I. 751.

73633   Holemý Svazek: 1 Strana: 0454
Holemý, veliký, drobet hrubý, gross, gröblich. H. kameni, V., knížka, Lom., pachole, Har. Byly kobylky holemé, nebo když o tvář zavadily, zdálo se, jakoby kaménky malými házel. Har. Nohy má (pštros) holé a tlusté co holemé pachole v 15 letech. Har. II. 103.

73634   Holemý Svazek: 6 Strana: 0326
Holemý. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Mkl. Etym. 70.

73635   Holemý Svazek: 8 Strana: 0109
Holemý. H. spousta domů. Ml. Hüb. 22. Voli nejsú tlusti. než dobře holemi a dobrého masa. Arch. XIV. 251.

73636   Holemý Svazek: 10 Strana: 0087
Holemý. H. sbírka lyrických básní. Pal. Záp. II. 14. (Šf. ).

73637   Holeň Svazek: 1 Strana: 0454
Holeň, holen, i, holeně, ě, holínka, holénka, y, f., holení, í, holeno, a, n. = hnát od kolena až do kůtků, hnátová kosť, spodní hnát, kosť holenní, holek, hnát, lýtková kosť, hnátovice, das Schienbein, der Unterschenkel. Šp. Menší holeň slove: píšťalka, píšťalí či píšťalová kosť, něm. Wadebein; holení větší, Schienbein. Otok na holeni. — Holeně, holínka, holénka, ho- řejší díl boty, který hnát obkrývá, na Slov. sára, die Stiefelröhre, der Stiefelschaft. Má u bot nové holínky. Us. Má nové holínky = boty, škorně. Ros. Lije do sebe jako do holeně (chlastá). Us. Zapráskl v holénky. Do holénky mu srdce spadlo. Vz Útěk. Č.

73638   Holeň Svazek: 6 Strana: 0326
Holeň. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Mkl. Etym. 70. H. skládá se ze 2 kosti, z kosti holenní (z předu) a z kosti lýtkové. Vz Matj. 23. H. == přední strana bérce. Vz BéRce. Stff. H = silnější z obou dlouhých kostí podkolení (tibia). Slov. zdrav. H. (ti- bia) brouků. Kk. Br. 7. — H. = čásť boty Namastil h-nky (umřel). Bdl. Kácejí se mu holinky (opilému). Sn. Mám nůž za h-kú, utopím ho v tobě; Co ty sa zdomníváš, že já sa ti prosím? takové galánky za holenkú nosím. Sš. P. 414., 413. Jsó bílého života jak holinka vod bota. Sš. P. 562 — H., die Beinschiene, der Beinharnisch. Lpř.

73639   Holeňák Svazek: 6 Strana: 0326
Holeňák, a, m. = lepoholenný, év-Kvý/uic; Lpř.

73640   Holendr Svazek: 8 Strana: 0109
Holendr = holandr. Dhnl. exc.

73641   Holendr Svazek: 8 Strana: 0546
Holendr = šroubové spojení dvou rour. Vz Ott. XI. 491.

73642   Holeně Svazek: 6 Strana: 0326
Holeně. Vlšk. 495.

73643   Holenec Svazek: 1 Strana: 0454
Holenec, nce, m. = holený. 1620. — Ho- lence, pl., nezralé ovoce, unreifes Obst. Koll. — H-ec, modiolus, mlž. Krok.

73644   Holenek Svazek: 6 Strana: 0326
Holenek, nka, m. = holeček. Holenku, počkej! Us. Rgl., Sd., Světz. 1871.

73645   Holengačka Svazek: 10 Strana: 0586
Holengačka, y. f. = kolísačka ku př. ohebny konec stromu. Phľd. XXIV. 419.

73646   Holengať Svazek: 10 Strana: 0586
Holengať = kolísati, opálati. Phľd. XXIV. 419.

73647   Holengať sa Svazek: 7 Strana: 1261
Holengať sa = kolébati se, klátiti se. Nohy se mu h-gajú. Slov. Orl. VII. 131. Cf. Lengať sa.

73648   Holení Svazek: 6 Strana: 0326
Holení, n. = holeň. — H, das Bart scheren. Šm.

73649   Holení, n Svazek: 1 Strana: 0454
Holení, n. = holeň; 2. Vz Holiti.

73650   Holenice Svazek: 6 Strana: 0326
Holenice, dle Budějovice, Holenitz, ves u Turnova. Blk. Kfsk. 765., 776., Sdl. Hr. V. 230., 231.

73651   Holeník Svazek: 6 Strana: 0326
Holeník, a, m. Já som h., svižný pacho- lík. Slov. Němc.

73652   Holenka Svazek: 1 Strana: 0454
Holenka, y, f., vz Holeň.

73653   Holénka Svazek: 6 Strana: 0326
Holénka. — H. = nažka, die Schliess- frucht, plod suchý, nepukavý, namnoze jedno- semenný, Čl. Kv. XIX.; gynmium, caryop- sis, das Nüsschen, der Scheinsame, die Hartfrucht. Nz. Cf. S. N. IX. 50., Schd. II- 210., Rst. 415., 149. — H. = nezralá švestka (slivka). Slov. Vck.

73654   Holenka Svazek: 10 Strana: 0087
Holenka, y, f. = plod suchý, nepukavý s obplodím tenkým, srostlým se slupkou semennou. Ott. XIX. 934. Holem, vz Holemý.

73655   Holenka Svazek: 10 Strana: 0586
Holenka, y, f., vz předcház. Holiška.

73656   Holénkárna Svazek: 6 Strana: 0326
Holénkárna, y, f., die Schäftefabrik. Šp.

73657   Holénkář Svazek: 6 Strana: 0326
Holénkář, e, m., der Schäftefabrikant, -arbeiter. Šp.

73658   Holénko Svazek: 1 Strana: 0454
Holénko, vz Holeň.

73659   Holenkovy Svazek: 6 Strana: 0326
Holenkovy, schäftig, Schaft . H. pod- šívka, zadnice, kraj, délka, přednice. S1. les

73660   Holenky Svazek: 8 Strana: 0109
Holenky = boty. Vzal dvoje škorně a třetí h. 1408. Arch. rakov, z r. 1387. (Wtr. Krj. I. 55.). — H. nebo náholenky = brnění na holeních, Beinharnisch. Wtr. Krj. I. 252.

73661   Holenní Svazek: 8 Strana: 0546
Holenní. H. kosť (tibia), hrot (spina tibiae), hrana (crista tibi;v), sval, svalstvo, tepna. Vz Ott. XI. 491. nn.

73662   Holenní Svazek: 10 Strana: 0087
Holenní. Zadní a přední žíly h., venae tibiales posticae et anticae. Ktt.

73663   Holenník Svazek: 10 Strana: 0087
Holenník, a, m., z holenný. Vz Gb. Slov.

73664   Holenný Svazek: 1 Strana: 0454
Holenný, holeňový, holenový, Schienbein-, H. kosť. Sal.

73665   Holeno Svazek: 1 Strana: 0454
Holeno. Vz Holeň. — Když já řeknu ho- leno, nemluv ty střiženo (nebuď mi zpříčen). Vz Odmlouvání. Č.

73666   Holeno Svazek: 9 Strana: 0068
Holeno. O skloňování Vz Gb. H. ml. III.. 1 147.

73667   Holenolýtkový Svazek: 10 Strana: 0087
Holenolýtkový vaz, ligamentum tibiofi bulare. Ktt.

73668   Holeňonártový Svazek: 6 Strana: 0326
Holeňonártový, tibiotarsalis. Nz. lk.

73669   Holeňopatový Svazek: 6 Strana: 0326
Holeňopatový, tibiocalcaneus. Nz. lk.

73670   Holenovatý Svazek: 6 Strana: 0326
Holenovatý. H. Achaici. Kuzm. Vz násl.

73671   Holeňozbrojný Svazek: 6 Strana: 0326
Holeňozbrojný, év»vŕi/A.m. Vký. Vz před- cház.

73672   Holenský Svazek: 6 Strana: 0326
Holenský dvůr, Hollnau, u Jindř. Hrad. Cf. Sdl. Hr. IV. 333.

73673   Holenský Svazek: 7 Strana: 1261
Holenský rybník. Výb. I. 1012.

73674   Holený Svazek: 1 Strana: 0454
Holený, geschoren. Jest blázen, ale neho- lený (dělá se bláznem nejsa, šibal, Schalknarr). Ros. Dvorský, neholený blázen. V. Prk. má za to, že se má čísti:, neholemý".

73675   Holeska Svazek: 1 Strana: 0454
Holeska, y, f., větvička s nezralým ovocem, též nezralé ovoce samo, unreifes Obst am Ast, Us., Č., třešně po květu brzo narostlé. Us., Jg.

73676   Holesky Svazek: 9 Strana: 0068
Holesky = nezralé ovoce. Opočno. Kub. L. f. 1900. 358.

73677   Holešice Svazek: 6 Strana: 0326
Holešice, dle Budějovice, dvůr u Milev- ska, Blk. Kfsk. 647.; Holleschitz, ves u Da- cie; Holtschitz, ves u Jirkova (cf. Holečice). PL., Blk. Kfsk. 313.. 1149., Sdl. Hr. IV 166.

73678   Holešicko Svazek: 9 Strana: 0068
Holešicko, ?, ?., již ve XII. stol. pro- měněno v Opavsko. Vz Pal. Děj. I. 2. 255.

73679   Holešín Svazek: 6 Strana: 0326
Holešín, a, m., Holeschin, ves u Blan- ska; Holoschin, sam. u Čáslavě. PL.

73680   Holeška Svazek: 8 Strana: 0109
Holeška, y, f., obec v Nitře. Phľd. XII. 68., 156.

73681   Holešná, é, f Svazek: 7 Strana: 1261
Holešná, é, f, řeka u Místka na Mor. NZ. I. 58.

73682   Holešov Svazek: 1 Strana: 0454
Holešov, a, m., mě. na Moravě, Holeschau. — Holešovan, a, m.. — Holešovský. Vz více v S. N. str. 843.

73683   Holešov Svazek: 6 Strana: 0326
Holešov, a, m., Hollescbau, mě. v Olom. Z H. Jan. Pyp. K. II. 325.

73684   Holešovan Svazek: 8 Strana: 0109
Holešovan. Posměšek H-nům na Mor.: Na Hoľajce u Pełášků łampa płuskla do kełu (že tam vyslovují ł m. ľ). Brt. D. II. 36. O ta- mější řeči cf. ib. 35.

73685   Holešovice Svazek: 1 Strana: 0454
Holešovice, pl., dle: „Budějovice", ves u Prahy.

73686   Holešovice Svazek: 6 Strana: 0326
Holešovice, dle Budějovice, Alt-Holle- schowitz, ves u Chrudimě; Gross-H., ves u Prahy. PL., Tk. III. 50., 51., 131,, Tk. Žk. 50., Tf. Odp. 267., Blk. Kfsk. 68., S. N.

73687   Holešovicky Svazek: 6 Strana: 0327
Holešovicky, pl., f., Klein-Holleachowitz, několik domků u Staré Libně.

73688   Holeť Svazek: 1 Strana: 0454
Holeť, holti, f., v Krkonoších: jíní, náledí. Glatteis. Kb.

73689   Holeť Svazek: 10 Strana: 0087
Holeť=jiní, pruina, Reif. Ž. kap. č. 118. 83.

73690   Holeta Svazek: 6 Strana: 0327
Holeta, vz Holata.

73691   Holeti Svazek: 1 Strana: 0454
Holeti, el, ení, kahl werden. Rk.

73692   Holetice Svazek: 6 Strana: 0327
Holetice, ves v Žatecku. Tf. Odp. 35.. Blk. Kfsk. 1316.

73693   Holetín Svazek: 6 Strana: 0327
Holetín, a, m. H. Dolní a Horní, Unter-, Ober Holletin, vsi u Hlinska. Sdl. Hr. I. 82., 83.

73694   Holetinka Svazek: 7 Strana: 1261
Holetinka, y, f., potok u Holetína. Ott. VI. 52.

73695   Holetní Svazek: 8 Strana: 0546
Holetní. II. sněženka. Am. Orb. 90.

73696   Holevy Svazek: 10 Strana: 0586
Holevy = sáry Mus. slov. V. 93.

73697   Holgýňat Svazek: 8 Strana: 0109
Holgýňat. Vůz h-ná v juhaňách = jedno kolo jde dolů, druhé nahoru, když je v jedné koleji jáma. H. sa na voze. Val. Brt. D. II. 317.

73698   Holiazeň Svazek: 7 Strana: 1261
Holiazeň, zně, f. = holota. Nár. nov. IV. č. 34.

73699   Holiban Svazek: 6 Strana: 0327
Holiban, a, m., os. jm. Arch. I. 355.

73700   Holibrada Svazek: 1 Strana: 0454
Holibrada, y, m., Barbier. Rk.

73701   Holica Svazek: 10 Strana: 0087
Holica, e, f., vrch v Gemersku na Slov. Sb. sl. 1901. 165.

73702   Holica, vz Svazek: 6 Strana: 0327
Holica, vz Holice, Slb. 362.

73703   Holice Svazek: 1 Strana: 0454
Holice, e, f., holá, oblezlá, oplchalá hlava, lysina. Budu mieti miesto zkrútilých vlasóv holice. Št. — 2. H., holka, děvče. St. skl. Dirne, Mädchen. — H., oholení hlavy, ton- sura, Ros. — Holica, na Mor. pšenice holá (bezvousá). H. bílá a červená. Brt.

73704   Holice Svazek: 6 Strana: 0327
Holice = holá hlava. Dám někomu po h-ci. Výb. II. 31. Za Št. polož: N. 120. 14. — H., vz Holátko. — H. — holá pšenice, bez ostí. H. bílá, červená. Brt. v Mtc. 1878. 33. — H. = děvče. Nemotorná h. 1611. Jg. Posadiž k sobě svů ženu h-cu (mladou). Mst. v. 25. Cf. Listy filolog. 1880. 114. — H., die Blösse. H-ci do třísla strojiti; lou- zena h. Šp. - H., mě. v Pardubsku, vz S. N.; ves u Olom., D. ol. III. 3, 4.; Staré H., Alt-Holitz, časť mě. Holice. PL. Cf. Sdl. Hr. 1. 253., V. 361. —Holičtí jsou sví ňácí lidé (což jiní proměňují ve: sviňáci lidé). Sbtk. Krat. h. 36.

73705   Holický Svazek: 6 Strana: 0327
Holický, sam. u Třeboně. — H., os. jm. Mus. 1880. 93., Tk. IV. 726., VI. 348., S. N., Tk. Žk. 221., Tf. Odp. 38., Jg. H. 1. 2. vd. 563.

73706   1. Holič Svazek: 1 Strana: 0454
1. Holič, e, m., bradýř, Scherer, Bart- scherer, Barbier. Jg. H. břije (bradu holí). Holič lazebníka drbe, čert ďábla šklube. Č., Lb. Vz Podobný. Holič lazebníka, čert ďábla drbe (chválí). Č. Trefil (uhodil) h. na bradýře. Ros. — H. ovčí, střihač. Tham.

73707   2. Holič Svazek: 1 Strana: 0454
2. Holič, e, m., městec v Uhřích-, Plk.

73708   Holič Svazek: 6 Strana: 0327
Holič. Zavolali h-če i oholil všecky vlasy jeho. BO. — H., místní jm. Tk. VI. 274., Tk. Žk. 174., 176., S. N.

73709   Holíče Svazek: 6 Strana: 0327
Holíče, ete, n. = hole, holátko. Smutná lietala samička, chcela chrániť holíčata. Zá- tur., Klčk. V. 117., Hdž. Čít. 180., 177.

73710   Holíčenec Svazek: 6 Strana: 0327
Holíčenec, nce, m. = holiče. Slov. Sd.

73711   Holičí Svazek: 1 Strana: 0454
Holičí, holicí, Scher-. H. nůž (břitva), Schermesser. V.

73712   Holičiti Svazek: 6 Strana: 0327
Holičiti, il, ení, Barbier sein. Bern.

73713   Holička Svazek: 1 Strana: 0454
Holička, y, holičky, ček, pl., f., ovoce nezralé brzo po květu, zvl. když se zapaluje, jako třešně, holátka, das Obstknöpfchen, unreifes Obst. Na holičkách nechati (když koho nadějí odkrmíce potom fík ukáží, ne- zralý fík). D. Nechati dívku na holičkách seděti. D. Zůstala seděti na holičkách (ne- dozrál jí její milý, nechal jí). Ros. Na holičkách zůstati, nechati. Vz Neštěstí. Č. Jest na ho- ličkách. Vz Prodělání. Č. Činil-liby pokání, a tak bych já (čert) se svým peklem na holičkách zůstal. Rváč. — Pozn. V těchto příkladech má, holička' základní význam , větvička' (s nezralým ovocem) jako holec, holeska, srv. strsl. golb, slovin. gol (arbor caesa). Na př.: Zůstal se svými záměry na h-kách = nedozrály, neuskutečnily se. Prk.

73714   Holička Svazek: 6 Strana: 0327
Holička = ulička. Mor. Brt. P. 99. — H. Hôľky či holičky sú zelené, nedorastené slivy a grmany sú znetvorené slivy. Hrbň. Aby po holičkách nechodil. K tomu by ho mohl přivésti, aby jich v Plzni na h-čkách zanechal. Skl. V. 60. Cf. Holátko.

73715   Holička Svazek: 6 Strana: 0347
Holička, y, f., der Musseiwagen auf grossen Schiffen. Šm.

73716   Holička Svazek: 7 Strana: 1261
Holička, y, f. = žena stříhající ovce. Wtr. Obr. II. 513. (1619.).

73717   Holička Svazek: 10 Strana: 0586
Holička, vz násl. Holiška.

73718   Holičký Svazek: 1 Strana: 0454
Holičký, holičičký, čirý, samý, nackt, lauter. Ros. Holičkou p.... na někoho vy- saditi. Plk. —

73719   Holičky Svazek: 6 Strana: 0327
Holičky, vz Holička. — H., Hultschken, ves u Čes. Dubu, Blk. Kfsk. 28.; H. v Bu- děj., vz ib 657.

73720   Holičky Svazek: 9 Strana: 0068
Holičky, m. = nezralé ranní fíky. Pis. Šal. 2. 13. Sr. Holeček.

73721   Holičký Svazek: 10 Strana: 0087
Holičký. Když močil, h-ká byla krev (samá) 1614. Wtr.

73722   Holična Svazek: 6 Strana: 0327
Holična, y, f. = holírna. Slov. Bern.

73723   Holičskohradýřský Svazek: 7 Strana: 1261
Holičskohradýřský cech. Hvlč. I. 29.

73724   Holičský Svazek: 1 Strana: 0454
Holičský, holický, Scherer-.

73725   Holičství Svazek: 1 Strana: 0454
Holičství, holictví, n., Rasirgewerbe. Rk.

73726   Holidlo Svazek: 8 Strana: 0109
Holidlo, a, n., Rasierapparat. Sterz. II. 634.

73727   Holigáň Svazek: 6 Strana: 0327
Holigáň, dle Bača, mutternackt. Slov. Loos.

73728   Holík Svazek: 1 Strana: 0454
Holík, a, m. = holec.

73729   Holík Svazek: 6 Strana: 0327
Holík, a, m. = kopec v Hontě na Slov. Pokr. Pot. II. 249 — H., os. jm. Arch. I. 344.. Mus., D. ol. IX. 11., Tk. V. 81., 86.- H. Jiří, kněz, f 1685. Vz Jir. Ruk. 1. 250., S. N. III., X. — H. Vád. Blk. Kfsk. 1094.

73730   Holík Svazek: 8 Strana: 0546
Holík Jiří, nar. po r. 1620. — po r. 1680., spis. Vz Ott. XI. 494.

73731   Holíkati Svazek: 6 Strana: 0327
Holíkati = holékati. Sá.

73732   Holín Svazek: 6 Strana: 0327
Holín, a, m., ves u Jičína; Hollin, vsi u Chrudimě a u Chuchle. Tk. I. 437., Blk. Kfsk. 1316., Sdl. Hr. 1. 154., 155., II. 152., V. 361.

73733   Holina Svazek: 1 Strana: 0454
Holina, y, f., nevzdělaná půda, unbebautes Land. Gl.

73734   Holina Svazek: 6 Strana: 0327
Holina = holé místo, ein kahler Platz, die Blánke, Alme, Blösse, Kahlfläche, der Kahlfleck; haarlose Stelle. Šp. Skalnatá h. Pl. I. 32. (39). Ze všeho se vydal, teď je na h-né, ist blank. Dch.

73735   Holinčuna Svazek: 9 Strana: 0068
Holinčuna, y, f., pozemek ve Slez. Lor. 82.

73736   Holínka Svazek: 1 Strana: 0454
Holínka, vz Holeň. — Holinky, pl., f. = holátka. Netrhej těch třešní, vždyť jsou ještě holínky. Mřk. Vz Holec, 3.

73737   Holinka Svazek: 6 Strana: 0327
Holinka, vz Holátko (ovoce). — H-ky = drobounké třešně, pláňata. Čce. Tkč.

73738   Holinka Svazek: 7 Strana: 1261
Holinka, y, f. = holka. Někdo h-ky, někdo hodinky (má rád). U Turn. Vac.

73739   Holinka Svazek: 8 Strana: 0109
Holinka, y, f. = zelený zárodek peckového ovoce. Záp. Mor. Brt. D. II. 317.

73740   Holinka Svazek: 8 Strana: 0546
Holinka Ferd. (pseud. Ferd. H. Čáslav- ský), nar. 1857., překladatel hl. z polštiny. Vz Ott, XI. 495.

73741   Holinka Svazek: 10 Strana: 0586
Holinka, y. f., vz předcház. Holiška.

73742   Holírna Svazek: 1 Strana: 0454
Holírna, y, f., die Scherstube. D.

73743   Holírna Svazek: 6 Strana: 0327
Holírna u Římanů, vz Vlák. 181.

73744   Holisko Svazek: 6 Strana: 0327
Holisko, a, n. = holina. Již. Mor. Sd.

73745   Holisko Svazek: 10 Strana: 0087
Holisko, a, n. = krk. Lhota na h-sku = Praha na krku (zemský soud). V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 140.

73746   Holiš Svazek: 1 Strana: 0454
Holiš, e, m., ein armer Schlucker. Rk.

73747   Holiš Svazek: 6 Strana: 0327
Holiš = holohlávek (dítě). U Místka. Skd.

73748   Holiška Svazek: 10 Strana: 0586
Holiška, y, f. Střešně, švestky v květu zasedlé, zelené slovou h-ky, holičky, ho- lenky, holinky. Brt. Sl. 100.

73749   Holišov, a, m Svazek: 6 Strana: 0327
Holišov, a, m., Holleischow, ves u Ml. Vožice; Holleischen, ves u Stoda. Sdl. Hr. IV. 287.

73750   Holišovice Svazek: 6 Strana: 0327
Holišovice, Holešovice, dle Budějovice, Alt Holleschowitz, ves u Chrudimě ; H. Nové, Neu-H., ves tamtéž. Tk. I. 35., II. 263., 454. Sdl. Hr. I. 253., II. 49., 68., V. 285.

73751   Holiti Svazek: 1 Strana: 0454
Holiti, 3. pl. -lí, hol, -le (íc), en, ení, holí- vati, kahl machen, barbieren. V. Mnozí se holí, řídcí se světí (mnohý neschopný v úřad se tře). Kram., Lb. Dáti se h. Us. Když já řeknu holeno, nemluv ty střiženo. Vz Holeno. — co, kho. Moudře ho h. třeba. Č. Holiti hlavu, bradu, ovce, vlnu, chlupy, kůži, V., D., rybu. L. Jako blázna ho holí. Us. Smrť pořád vše všudy holí. V. — co kmu: hlavu, bradu. Us. Holému snadno hlavu holiti. Us. Sídla mu holí (daří se mu všecko). L. — co, se kde. Hol na dlani (kde nic není, nelze vzíti; chudo tu). H. se pod bradou. — co z čeho. Vítr zemi z květův holí. Jg. — koho jak. Holí ho bez břitvy (loupí ho ze statku, škrábe ho, okrádá chytře, 2. obelhává, šidí ho). D., Č. Holiti koho bez mýdla (dříti, o peníze okrádati). L. Na sucho mne holí, kdo se mnou při stole sedí bez žertu (= týrá mne). Jg., Šm. H. se po vousu, proti vousu. — koho čím (kde): trdlem okolo hlavy = bíti. Ros. Jedním tesem h. (jedním rázem utíti). L. Břitvou a mýdlem h.

73752   Holiti Svazek: 9 Strana: 0068
Holiti ovce = stříhati. Las. Mus. fil. 1897. 441.

73753   Holiva Svazek: 8 Strana: 0109
Holiva = oliva — topol. Tišn. Brt. D. II. 186.

73754   Holivák Svazek: 8 Strana: 0109
Holivák, a, m., vrch na vých. Mor. Mtc. 1895. 128.

73755   Holivous Svazek: 8 Strana: 0109
Holivous, a, m. = nemající vousů. Slow. 110.

73756   Holivý Svazek: 6 Strana: 0327
Holivý, decalvans. Nz. lk.

73757   Holizdra Svazek: 7 Strana: 1261
Holizdra, y, m. a f. = kdo nemá co obléci. Mor Vhl.

73758   Holizeň Svazek: 10 Strana: 0586
Holizeň, zně, holotina, y, f. = holá půda. Liptov. Sb. sl. IX. 46.

73759   Holizna Svazek: 1 Strana: 0455
Holizna, y, f., holina, lysina, Blösse, nackter Fleck. D.

73760   Holiznička Svazek: 7 Strana: 1261
Holiznička, y, f., Fleck im Walde. Sl. les.

73761   Holiznoholenec Svazek: 6 Strana: 0327
Holiznoholenec, nce, m , éi)*vtftu$ (lepo- holenní. Lpř.). Vký.

73762   Holiže Svazek: 6 Strana: 0327
Holiže, holiže, mamka ca kolíže (kolébá). Sš. P. 511.

73763   Holka Svazek: 1 Strana: 0455
Holka, y, f., holčice, e, holčička, holčinka, holá dívčice, mladice, ein Mädchen, Mägdlein; Tochter. Vokat. sg. holko; o vokativu holka vz A. H. černo-, modrooká. Má mnoho holek (dcer). Us. H. sloužící, služebná. H. rozpustilá. Us. Holka bez hocha, ryba bez vody. C. H. jako lusk (— a pod luskem hrachovina). H. jako růže pichlavá. Vz Hezký, Tělo. C. H. jako homolka (kulatá, tlustá), Lb.; h. jako čamrda (čiperná), Lb., Jg. H. ta má vousy (rozumná). Jg., Lb. — H., smrť, smrťholka, der Tod. Ros.

73764   Holka Svazek: 6 Strana: 0327
Holka. To byla h., jakoby pán Bůh děv- čatům celého okolí byl vzal a jí dal (krásná). Světz. 1874. 554 Cf. Sš. P. 156., 180., 753. — Hôlka = holička.

73765   Hólka Svazek: 7 Strana: 1261
Hólka, y, f. Hólkú (al. huolkú) cestu im čině. Kar. 74.

73766   Holka Svazek: 8 Strana: 0109
Holka. Chlapec na louce — h. v kolíbce (ženich má býti o několik let starší než ne- věsta). NZ. IV. 194. Cf. Hoch (3. dod.). H. neznámá. Vz Tanec čes. (3. dod.).

73767   Holka Svazek: 8 Strana: 0109
Holka (holka) = hůlka. Úředníci chodí s zlatými holkami. Kabt. 24.

73768   Holka Svazek: 8 Strana: 0546
Holka, vz Děvče (3. dod.).

73769   Holkář Svazek: 1 Strana: 0455
Holkář, e, m., běhající za holkami, ein Mädchenjäger. D.

73770   Holkář Svazek: 10 Strana: 0586
Holkář, e, m. = dohazovač nevěstek. Zvon IV. 618.

73771   Holko Svazek: 6 Strana: 0327
Holko, a, m. = holeček. Milý h. Slov. Hdž. Šlb. 26. - H. Mat. 1719.-1785., kněz, Jir. Ruk. 1. 250., Pyp. K. II. 453.

73772   Holkojc Svazek: 10 Strana: 0087
Holkojc. To jsou b. peřiny = holčiny. Dšk. Km. 44.

73773   Holkov Svazek: 6 Strana: 0327
Holkov, a, m., Holkau, ves u Velešína. Tk. Žk. 2, Sdl. Hr. III. 303., IV. 29.

73774   Holkovec Svazek: 6 Strana: 0327
Holkovec, vce, m-, os. jm. Arch. I. 421.

73775   Holkovice Svazek: 6 Strana: 0327
Holkovice, dle Budějovice, Holkowitz, ves u Horažďovic.

73776   Hôľky Svazek: 6 Strana: 0327
Hôľky a grmany. Vz Hôlka, Holička.

73777   Holkyně Svazek: 1 Strana: 0455
Holkyně, ě, f., mladá ovce; ovce ovčá- kova, kterou panskou picí krmi. Us., Jg.

73778   Hollai Svazek: 6 Strana: 0327
Hollai Štěp. 1803. Jg. H. 1. 2. vd. 563.

73779   Hollan Svazek: 6 Strana: 0327
Hollan J. Mat., kanovn. 1729. Jg. H. 1. 2. vd. 563., Jir. Ruk. I. 251.

73780   Hollan Svazek: 7 Strana: 1261
Hollan Jak. Václ. Vz Mus. 1892. 335.

73781   Holland Svazek: 1 Strana: 0455
Holland, vz Holand.

73782   Hollanďanky Svazek: 10 Strana: 0087
Hollanďanky, druh kur. Nár. list. 1903. č. 136. 9.

73783   Hollandský Svazek: 7 Strana: 1261
Hollandský. H. sukno = světle červené. Val. Slavě. 25.

73784   Hollar Svazek: 6 Strana: 0327
Hollar, a, m. H. Václ. Vz Slavín II. 135.

73785   Hollmann Svazek: 10 Strana: 0087
Hollmann J. F. Vz Lit. II. 410. nn. Hollý. Vz Lit. II. 248. a hl. 855.

73786   Hollý Svazek: 6 Strana: 0327
Hollý Jan, farář, 1785.—1849. Vz S. N., Tf. H 1. 3. vd. 107., 114., 115., Jg. H. 1. 2. vd. 563., Šb. D. ř. 2. vd. 248., List. filol. VIII. 256.—260., Pyp. K II. 539.

73787   Hollý Svazek: 7 Strana: 1261
Hollý Jan. Cf. Bačk. Písm. I. 927.

73788   Hollý Svazek: 8 Strana: 0109
Hollý Jan. Vz Phľd. 1894. 116. na.

73789   Hollý Svazek: 8 Strana: 0546
Hollý Fr. Ond., 1747.—1783., hud. sklad.; H. Jan, slov. básník; H. Jiří, spis. a kněz. Vz Ott, XI. 498., 499.

73790   Hollý Svazek: 9 Strana: 0068
Hollý Jan, básn. Vz Vlč. Lit. slov. I. 44. no., 276., Jub. XI.

73791   Hollý Svazek: 9 Strana: 0438
Hollý Jan. Vz Flš. Písm. 622. Hollý v VI. 327. polož před: Holman.

73792   Holma Svazek: 8 Strana: 0109
Holma, y, f. = topůrko u /opati/ hornické. Nár. list, 1894. č. 99. str. 4. e.

73793   Holman Svazek: 7 Strana: 1261
Holman J. Cf. Bačk. Písm. I. 165.

73794   Holman Svazek: 8 Strana: 0546
Holman (Hollmann) Jos. Fr., 1802.—1850., spis. Vz Ott. XL 500.

73795   Holman Svazek: 10 Strana: 0586
Holman B., prof. a spis.

73796   Holmatt Svazek: 6 Strana: 0327
Holmatt Jos., úřed., 1802.—1850. Jg. H. 1. 2. vd. 563., Šb. D. ř. 2. vd. 247., S. N.

73797   Holmi-um Svazek: 6 Strana: 0327
Holmi-um, a, n. Vz Šfk. Poč. 305.

73798   Holmnica Svazek: 8 Strana: 0109
Holmnica, e, f. = mlatoreň. Na Slov. i v spisovnom jazyku. Vz Phľd. XII. 174.

73799   Holná Svazek: 6 Strana: 0327
Holná, é, f., rybník. Arch. II. 316., Sdl. Hr. IV. 36.

73800   Holná Svazek: 7 Strana: 1261
Holná, é, f., potok. Výb. I. 1012.

73801   Holna, y Svazek: 7 Strana: 1261
Holna, y, f., rybník u Jindř. Hradce. Wtr. Obr. I. 526.

73802   Hôľne Svazek: 8 Strana: 0109
Hôľne rostl.; rostou na holích. Vz Phľd. 1893. 467.

73803   Holně Svazek: 10 Strana: 0087
Holně, ě, f. = holírna. Vz Gb. Slov. Holóbek, bka, m., tanec. Vz Brt. P. n. 848.

73804   Holní Svazek: 6 Strana: 0327
Holní, Alpen-. Vz Hole. H. kvietko. Slov. Zátur. — N. Hlsk. XIV. 79.

73805   Hôľný Svazek: 6 Strana: 0327
Hôľný = horský, holní. H. črieda (stádo). Slov. Dbš. Sl. pov. 8. 10. — Phld. IV. 204.

73806   Holo Svazek: 1 Strana: 0455
Holo, kahl, entblösst, arm. H. se nosí (bez vlasů). Rostliny h. stojící (nemající na koříncích dosť země). Puch. — Zhola = na- prosto. To je zh. nemožné. Koc. Zh. nic neví. Us. — Do hola. Cestu do hola vymýtiti. Gníd. Někoho do hola (na holo) ostříhati. Vz Holý.

73807   Holo Svazek: 6 Strana: 0327
Holo na dlani (jest). Pk. Holo ako na dlani. Mt. S. I. 89. — Zhola nesnesitelný. V. Kristovi jest z. zjevná vůle Boha otce. Št Kn. š. 46. — Vlasy do hola ostříhané. Šml. — Je ostříhán na holo. Sb. sl. ps. I. 89.

73808   Holo Svazek: 8 Strana: 0109
Holo. H. ako na dlani. Slov. Nov. Pŕ. 628.

73809   Holo Svazek: 9 Strana: 0068
Holo. Mrzlo na holo (bez sněhu). Brt. Hod. 237.

73810   Holo vina Svazek: 8 Strana: 0109
Holo vina = tenké dřiví. Phľd. XII. 174.

73811   Holobedrý Svazek: 1 Strana: 0455
Holobedrý, hosenlos. Rk.

73812   Holoblastický Svazek: 6 Strana: 0327
Holoblastický. H. vajíčka. Ves. I. 82.

73813   Holoblizník Svazek: 1 Strana: 0455
Holoblizník, u, m., virgilia, rostl. lušti- natá. Rostl.

73814   Holoblizník Svazek: 6 Strana: 0327
Holoblizník, die Virgilie. H. žlutý, v. lutea. Vz Rstp. 349.

73815   Holoboř Svazek: 1 Strana: 0455
Holoboř, e, m., holazeň = holé místo v lese. Šp.

73816   Holobosáky Svazek: 6 Strana: 0327
Holobosáky, pl., m. = kucmoch. U Ro- nova. Rgl.

73817   Holobrad Svazek: 1 Strana: 0455
Holobrad, a, holobrádek, dka, m., holo- bradý, bezbradý, holovous, cucák, Glattbart, Milchmaul, Gelbschnabel, Laff. V., Jg. Ne- škodil by tomu holobrádkovi ostrý hoblík (přísnější vychování). Sych. Stran přísloví a pořekadel vz: Dozráti, Křídlo, Mléko, Ne- dopiti, Rozuměti, Střevíce, Větvička, Vous.

73818   Holobradě Svazek: 9 Strana: 0438
Holobradě, ěte, n. = holobrad. Tbz. V. 79.

73819   Holobrádě Svazek: 10 Strana: 0087
Holobrádě, ěte, n. — mladík. Tbz. VIII. 155., XVI. 291. Sr. Holobrad. Holofern-es, a, m. Uč. spol. 1903. III. 31.

73820   Holobradna Svazek: 6 Strana: 0327
Holobradna, y, f., Hellebarte. Vinař. Virg. Aen. V. 308.

73821   Holobradství Svazek: 8 Strana: 0109
Holobradství, n. Wtr. Krj. I. 40., 85.

73822   Holobradý Svazek: 1 Strana: 0455
Holobradý = holobrad, unbärtig. H. hýsek. Sych. —

73823   Holobradý Svazek: 8 Strana: 0109
Holobradý. Wtr. Krj. I. 128.

73824   Holobřich Svazek: 1 Strana: 0455
Holobřich, a, m., der Kahlbauch, Nackt- bauch. Rk.

73825   Holobřichý Svazek: 9 Strana: 0068
Holobřichý. H. ryby. Mus. 1849. IV. 64.

73826   Holobřišný Svazek: 1 Strana: 0455
Holobřišný, -břichý. H. ryba, kahlbauchig. Krok. —

73827   Holočepka Svazek: 8 Strana: 0109
Holočepka, y, f., gymnomitrium, rostl. Vz Ott. X. 665.

73828   Holočepkovitý Svazek: 9 Strana: 0068
Holočepkovitý. H. mechy. Vz Ott. XIII. 667. a.

73829   Holoďupský Svazek: 6 Strana: 0327
Holoďupský, ohne Hosen, nacktarschig. Šm.

73830   Holofiti Svazek: 6 Strana: 0327
Holofiti, il, ení = hulákati, laut reden, lärmen. U Místka. Škd., Brt. D. 215.

73831   Holofous Svazek: 1 Strana: 0455
Holofous, a, holofousek, ska, m., holo- fousý = holobrad. L.

73832   Holofrd Svazek: 7 Strana: 1261
Holofrd, a, m., leopardus, zastr. Pršp. 20. 77.

73833   Hologast Svazek: 1 Strana: 0455
Hologast, Holgast, a, m., mě. v Pomoří, Wolgast. Krok.

73834   Hologast Svazek: 6 Strana: 0327
Hologast, chybně dle Km. m.: Bolehošť.

73835   Holohlav Svazek: 1 Strana: 0455
Holohlav, a, holohlávek, vka, m., holo- hlavý, ein Kahlkopf, kahlköpfig. D. — H., pták krkavec. Krok.

73836   Holohlavec Svazek: 6 Strana: 0327
Holohlavec, vce, m. = holohlav. — H., phalacrus, brouk. H. třpytivý, p. corruscus, pruhovaný, p. substriatus. Kk. Br. 138., 137.

73837   Holohlavec Svazek: 7 Strana: 1261
Holohlavec, vce, m., gymnocephalus cal- vus, pták. Ct. Brm. II. 2. 639. — H-vci, alepocephalidae, ryby. Vz Ott. I. 774 .

73838   Holohlavec Svazek: 8 Strana: 0546
Holohlavec, vce, m., phalacrus, brouk. H. ellipsovitý, ph. caricis, mrvový, limetarius, proužkovaný, substriatus, velký, grossus. Vz Klim. 305.

73839   Holohlavec Svazek: 10 Strana: 0087
Holohlavec, vce, m. — mnich. Tbz. XIII. 382. Sr. Holohlav.

73840   Holohlavost Svazek: 6 Strana: 0327
Holohlavost, i, f., die Kahlköpfigkeit.

73841   Holohlavost Svazek: 9 Strana: 0068
Holohlavost', i, f., Kahlköpfigkeit. Nár. list. 1897. č. 112.

73842   Holohlavý Svazek: 1 Strana: 0455
Holohlavý, pl., jm. místné. Mus.

73843   Holohlavý Svazek: 1 Strana: 0455
Holohlavý, vz Holohlav.

73844   Holohlavy Svazek: 6 Strana: 0327
Holohlavy, pl., f., Holohlau, ves u Smi- řic. S. N. X. 215., Tk. IV. 726., VI. 205., Blk. Kfsk. 707., Sdl. Hr. I. 253., II. 276., V. 125., 339.

73845   Holohřbet Svazek: 7 Strana: 1261
Holohřbet, a, m., úhoř elektrický, gy- mnotus electricus. Brm. III. 3. 339.

73846   Holohub, a, m Svazek: 6 Strana: 0328
Holohub, a, m. = holohubý kůň, die Milchlippe, das Milchmaul. Čsk.

73847   Holohubec Svazek: 6 Strana: 0328
Holohubec, bce, m. = hladkohubec, leio- rhynchus. Nz. lk.

73848   Holohubý Svazek: 6 Strana: 0328
Holohubý, vz Holohub.

73849   Holohumenec Svazek: 6 Strana: 0328
Holohumenec, nce, m. = holohumnice. BO.

73850   Holohumnica Svazek: 8 Strana: 0109
Holohumnica vlastně = nepokryté miesto, kde pod holým nebom mlátievajú. Phľd. XII. 174.

73851   Holohumnice Svazek: 1 Strana: 0455
Holohumnice, e, f., holomnice = mlat, humno, Dreschtenne. D., Br.

73852   Holohumno Svazek: 6 Strana: 0328
Holohumno, a, n. = holohumnice, gra- narium. Sv. ruk. 321.

73853   Holohumno Svazek: 10 Strana: 0087
Holohumno, a, n. = mlat, granarium. Vít. Voc. II. 252. Sr. Gb. Slov.

73854   Holochvost Svazek: 1 Strana: 0455
Holochvost, a, m., der Nacktschweif, potkan, Ratte. Koll.

73855   Holokač Svazek: 9 Strana: 0068
Holokač = volati holo holo '. halekati. Slez Lor. 7

73856   Holokolenačky Svazek: 6 Strana: 0328
Holokolenačky = na holých kolenech. H. kleč a modli sa. Dbš. Sl. pov. I. 168. (II. 22.).

73857   Holokrajka Svazek: 1 Strana: 0455
Holokrajka, y, f., ephyra, slimýš. Krok.

73858   Holokrký. H Svazek: 10 Strana: 0087
Holokrký. H. slepice. Nár. list. 1903. č. 136. 9.

73859   Holokřídlý Svazek: 1 Strana: 0455
Holokřídlý, křídel ještě neopeřených, kahlflügelig. L.

73860   Holokusý. H Svazek: 6 Strana: 0328
Holokusý. H. moudrost světa. Sš. Bs. 196.

73861   Holoľadica Svazek: 6 Strana: 0328
Holoľadica, dle Káča = holomráz. Slov. Hdž. Čít. 143.

73862   Hololed (-lad Svazek: 6 Strana: 0328
Hololed (-lad), u, m. — hololedina. Šm., Loos.

73863   Hololedice Svazek: 6 Strana: 0328
Hololedice, e, f. = hololadice.

73864   Hololedina Svazek: 6 Strana: 0328
Hololedina = hololed, náledí, das Glatt- eis. Šm., Loos.

73865   Holomče Svazek: 1 Strana: 0455
Holomče, ete, n., Bürschchen; 2. smrk bez větví, eine astlose Fichte. Jg.

73866   Holomček Svazek: 10 Strana: 0087
Holomček, mečka, m., zdrobn. holomek. Gb. Slov.

73867   Holomčí Svazek: 6 Strana: 0328
Holomčí, Häschers-, Henkers-. H. svět- nice. Bl. Aug. ž. 8.

73868   Holomecký Svazek: 1 Strana: 0455
Holomecký, Schergen-. H. úřad. Jg.

73869   Holomectví Svazek: 1 Strana: 0455
Holomectví, n., Schergenamt; družina, Anhang, Klientschaft, Aqu.

73870   Holomectvo Svazek: 1 Strana: 0455
Holomectvo, a, n., die Schergen, Häscher. Rk. —

73871   Holomeček Svazek: 9 Strana: 0068
Holomeček drzý. Pass. (Mus. 1851. 140. ). Sr. Holonek.

73872   Holomek Svazek: 1 Strana: 0455
Holomek, mka, holomeček, čka, m., mladý člověk, neženatý, jonák, mladík, lediger Mensch, Bursche. Dvorný h. Výb. I. H. rybničný, nyní: pěšák, mládek. Šp. Teichwächter. Po- honiti jako h-ka, že nesedí ustavičně dvorem s čeledí jako ženatý. Kn. Rož. Holomci ať ve dne v noci na zámku jsou (sluhové). V. Pohnal mě holomkem a já paniu mám. Mus. — St. skl., Pass., D. — H. = právní služebník, který pána z držení statku vysazoval listem obranním, lat. executor, dráb, Gerichtsdiener. Ros. H, na zájem neb s listem obranniem nebo na věno, když čeho potřebí jest, jezdí. Vš. 34., 325., 327. — 328., 334., 382. Komorník zájem učiní a spolu s holomkem ten zájem poženu. Gl. 64. — H. katovský, pochop, katův služebník, Henkers-, Schinderknecht, Häscher. Jg. H. ukrutnosti jeho. Kom. — H. = holec, holota; vydřiduch, der Schnapphahn. D. H., holota, Wicht, D. — H. V městském právě sluje h. také = samec. Brandl. kn. drn. 130.

73873   Holomek Svazek: 7 Strana: 1261
Holomek = hajný. V 17. stol. u Blatné. Wtr. Obr. II. 515.

73874   Holomek Svazek: 8 Strana: 0109
Holomek z křížové cesty. Nov. Př. 651.

73875   Holomek Svazek: 10 Strana: 0087
Holomek. Ty h-mku s holomkem! Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 177.

73876   Holomek. Vz Svazek: 6 Strana: 0328
Holomek. Vz Šrc. 305. Pověděchu králi jeho holomci (pueri) a sluhy. BO. Pohnal mě holomkem (jako h-mka, muže nežena- tého) a já paniu jmám. Kn. rož. Cf. Kn. rož. čl. 47.—53. Jsem tvý dvorný h. (sluha). Mst. v. 7. H-ci = zámečtí pacholci. Sdl. Hr. I. 18. Někdy od chudobných predkóv dobrý je potomek a někdy z vzácných rodičov darebný h. Glč. II. 124.

73877   Holoměnka Svazek: 1 Strana: 0455
Holoměnka, y, f., comephorus, ryba. Krok.

73878   Holometka Svazek: 6 Strana: 0328
Holometka, holosmetka, y, f., kahlgemach- tes Grundstück. Sl. les.

73879   Holometr Svazek: 6 Strana: 0328
Holometr, u, m. = nástroj k měření jak výšek na zemi, tak i k určení plochy hvězd. S. N. X. 245.

73880   Holomnica Svazek: 8 Strana: 0109
Holomnica, e, f. V Turci. Phľd. XII. 174.

73881   Holomnice Svazek: 1 Strana: 0455
Holomnice, e, f., na Slov. = holohumnice.

73882   Holomóc Svazek: 9 Strana: 0068
Holomóc, e, m. Olomouc. Císařov. Mtc. 1899. 161.

73883   Holomosý Svazek: 6 Strana: 0328
Holomosý. H-sí, gymnura, die Grämler. Vz Prm. I. 309.

73884   Holomouc Svazek: 1 Strana: 0455
Holomouc, e, f. Poněvadž obecná čeština o v násloví nemiluje, tedy mu předkládá v, h: voko, vopice, voves, hoko, hoves (m. oko, opice, oves, oko, oves), odtud i: Holomouc m. Olomouc. Mk. Olmütz. Vz Olomouc.

73885   Holomouc Svazek: 8 Strana: 0109
Holomouc m. Olomouc, h přisuto. Gb. H. ml. I. 464. Do H-ca. Brt. I). II. 484.

73886   Holomráz Svazek: 1 Strana: 0455
Holomráz, u, m., počasí mrazivé bez sněhu a bez deště, kahler Frost, Barfrost, Blach- frost. D. Na Slov. — H., holé zmrzky země, když bláto bez sněhu umrzne. Dch.

73887   Holomráz Svazek: 6 Strana: 0328
Holomráz, mrazu = na holo zamrzlá zem, bez sněhu.

73888   Holomrázek Svazek: 7 Strana: 1261
Holomrázek, zka, m. = mandelík. U Bar- chova. Šír. Pt.

73889   Holomrázek Svazek: 9 Strana: 0068
Holomrázek, zka, m., pták. Vz Mandelík.

73890   Holomrazí Svazek: 6 Strana: 0328
Holomrazí, n., der kahle Frost- H. škodí oziminám. Vz Holomráz. Laš. Tč.

73891   Holomrazilíky Svazek: 9 Strana: 0068
Holomrazilíky, m. = suchá zima bez sněhu. Zát. Př. 231. a. Sr. Holomráz.

73892   Holomrazky Svazek: 6 Strana: 0328
Holomrazky = holomráz. Brt. D. 215.

73893   Holomraznice Svazek: 6 Strana: 0328
Holomraznice, e, f. = holomráz. Rr. Sb., Sl. les., Nz., Šd., Brt. D. 215.

73894   Holomraznice Svazek: 9 Strana: 0068
Holomraznice, e, f. = jinovatka. Křemže. Kub. l52.

73895   Holomský Svazek: 1 Strana: 0455
Holomský, Häscher-.

73896   Holomství, n Svazek: 1 Strana: 0455
Holomství, n. Häscherschaft. Jg.

73897   Holomstvo Svazek: 1 Strana: 0455
Holomstvo, a, n., holomkové, Rotte. Jg.

73898   Holomúc Svazek: 1 Strana: 0455
Holomúc, vz Olomouc.

73899   Holomúc Svazek: 10 Strana: 0586
Holomúc. Potahuje H. k Opavě (pomrkuje očima). Slám. Put. 487. Také: posmrkuje.

73900   Holomudec Svazek: 1 Strana: 0455
Holomudec, dce, m., holé moudí mající, nedospělý, der Minderjährige. Pr. Kut., Th. Kšaftovní svědci nemohou býti ženy, holo- mudci, služebníci. Pr. M. Brikc.

73901   Holomudek Svazek: 6 Strana: 0328
Holomudek, dka, m. == holomudec. Rk.

73902   Holoň Svazek: 7 Strana: 1261
Holoň, ě, f., hesurcancros, zastr. Rozk.

73903   Holonice Svazek: 6 Strana: 0328
Holonice. Tk. I. 89.

73904   Holonohý Svazek: 1 Strana: 0455
Holonohý = bosý, barfuss. Jg.

73905   Holonohy Svazek: 6 Strana: 0328
Holonohy. Tk. II. 427., 466., III. 99., 277.

73906   Holonohý. H Svazek: 10 Strana: 0087
Holonohý. H. vlastovka. Msn. V VI. 328. Holonohy oprav v: Holonohý.

73907   Holonosý Svazek: 8 Strana: 0109
Holonosý. H. netopýři, gymnorliina. Ott. X. 665.

73908   Holopanna Svazek: 6 Strana: 0328
Holopanna, y, f. = dříštalka. Slov. Rr. Sb., Němc.

73909   Holopérko, a, n Svazek: 10 Strana: 0087
Holopérko, a, n., zdrobn. holopéro. Gb. Slov.

73910   Holopero Svazek: 7 Strana: 1261
Holopero, penniletum. Rozk., Pršp. 8.

73911   Hoľopicha Svazek: 8 Strana: 0109
Hoľopicha = velká, neohrabaná ženská. Val. Brt. D. II. 317.

73912   Holopícha Svazek: 10 Strana: 0087
Holopícha, y, f· — velká, neohrabaná ženská. Val. Čes. 1. XII. 388.

73913   Holopískovatý Svazek: 9 Strana: 0068
Holopískovatý Egypt. Har. II. 182.

73914   Holopiště Svazek: 8 Strana: 0109
Holopiště, o, n., vz Holoplisk. Světz. 1895. 15.

73915   Holoplisk, a, holoplíštěk Svazek: 1 Strana: 0455
Holoplisk, a, holoplíštěk, štka, m., holo- plíště, ěte, n., pl. -ata = ptáče ještě neope- řené. Vz Pískle, ein unbefiederter Vogel. — 2. Člověk mladý, holý, nevycvičený, mrně, mr- ňouse, škvrně. Die Krabbe, loses Kind, Fratz. Král v srdci má pokoru mieti, vždy na to pomně, že sě je takéž urodil holoplíštětem nestatečným jako jiný. Št. Holoplusk bradáče učí. Bern., Lb. Vz Všetečný.

73916   Holoplíště Svazek: 6 Strana: 0328
Holoplíště. Za St. polož: N. 85. 34.

73917   Holoplodka Svazek: 6 Strana: 0328
Holoplodka, y, f., madotheca, die Kahl- frucht, mech. H. širolistá, m. platyphylla. Rstp. 1819.

73918   Holoplodka Svazek: 9 Strana: 0068
Holoplodka, Vz Ott. XVI. 577.

73919   Holoplusk Svazek: 6 Strana: 0328
Holoplusk, a, m., vz Holoplisk.

73920   Holoplúšča Svazek: 10 Strana: 0087
Holoplúšča = škriotok, malé, zlé, ope- rené čierné kuře. Na slov. Skalicku. Sbor. čes. 86. Sr. Holoplisk.

73921   Holoplúštěnec Svazek: 6 Strana: 0328
Holoplúštěnec, nce, m. = holátko. Slov. Phld. II. 70.

73922   Holopovka Svazek: 6 Strana: 0328
Holopovka, y, f., druh hrušek. Vz Rstp. 516.

73923   Holopříkrý Svazek: 6 Strana: 0328
Holopříkrý, kahl u. steil. Šm.

73924   Holopustý Svazek: 1 Strana: 0455
Holopustý, cele pustý, ganz und gar öde, Č.

73925   Holopútník Svazek: 6 Strana: 0328
Holopútník, vz Drganica.

73926   Holopysk Svazek: 10 Strana: 0586
Holopysk, a, m. Čo len taký h. (nemá fúzy). Mus. slov. VI. 111.

73927   Holorep Svazek: 1 Strana: 0455
Holorep, a, m., macra, kývoš. Krok.

73928   Holoret Svazek: 6 Strana: 0328
Holoret, rtu, m., gymnostomum, der Nackt- mund. H. vejcovitý, g. ovatum, hruškovitý, g. pyriforme. Rsťp. 1812.

73929   Holoret Svazek: 8 Strana: 0109
Holoret, gymnostomum, mech. Ott. XI. 668.

73930   Holormta Svazek: 6 Strana: 0328
Holormta, y, f. = galamuta, der Wirr- warr. Hdž. Šlb. 17.

73931   Holorohý Svazek: 8 Strana: 0546
Holorohý lejnožrout, brouk. Vz Klim. 384.

73932   Holorožka Svazek: 1 Strana: 0455
Holorožka, y, f., pedicia, hmyz. Krok.

73933   Holortec Svazek: 1 Strana: 0455
Holortec, gt, holoretce, m., gymnostomum, rostl. mechovitá. Rostl.

73934   Holoruč Svazek: 6 Strana: 0328
Holoruč = s holýma rukama. Pustil (děti) h. od seba. Slov. Zbr. Hry 89.

73935   Holoruký Svazek: 6 Strana: 0328
Holoruký, blosshändig. Šm.

73936   Holořitka Svazek: 1 Strana: 0455
Holořitka, y, f., naucoris, hmyz. Krok.

73937   Holořitka Svazek: 6 Strana: 0328
Holořitka, y, f., vz Frč. 139., Odb. path. III. 921.

73938   Holořitník Svazek: 6 Strana: 0328
Holořitník, a, m., gymnetron, brouk. H. trávový, g. graminis, zvonečkový, g. campanulae, květelový, g. linariae, rozrazi- lový, g. beccabungae. Kk. Br. 325.

73939   Holořitník Svazek: 9 Strana: 0068
Holořitník, a, m., gymnetron, brouk. H. dvojbarvý, dvojskvrnný, hledíkový, hnědo- chlupý, chloupkovaný, chlupatý, lemovaný, mokřinný, potoční, šedochlupý, teukouosý, tlustochlupý, zastřený, zubostehný, žluto- chlupý. Vz Klim. 602.

73940   Holořitý Svazek: 6 Strana: 0328
Holořitý. Stávaj hore holořitá, či ne- vidíš, že už svítá? Slov. Zátur.

73941   Holoseč Svazek: 8 Strana: 0109
Holoseč, e, f. Lesní h. Chdt. v Nár. list. 1893. č. 30P.

73942   Holoseč Svazek: 8 Strana: 0546
Holoseč (lesní) = seč na holo. Ott. XL 665. b.

73943   Holosečný Svazek: 8 Strana: 0109
Holosečný. II. hospodářství. Chdt, v Nár. list, 1893. č. 306.

73944   Holosemenný Svazek: 6 Strana: 0328
Holosemenný, nacktsamig. Dch.

73945   Holosider Svazek: 6 Strana: 0328
Holosider, u, m. = povětroň. Vz Stč. Zem. 252.

73946   Holoslovný Svazek: 6 Strana: 0328
Holoslovný, mít kahlen Worten. Šm.

73947   Holosmetka Svazek: 6 Strana: 0328
Holosmetka, y, f. H-tky, holé vrchy u Veltěží u Zdib.

73948   Holosmetky Svazek: 10 Strana: 0087
Holosmetky, míst. jm. u Klecan. Tbz. IV. 1. 214.

73949   Holósnie Svazek: 9 Strana: 0068
Holósnie = (bílé) spodky soukenné, Slov. Čes. 1. VIII. 52. Sr. Hološně.

73950   Holosť, i Svazek: 1 Strana: 0455
Holosť, i, f., Nacktheit, Kahlheit. Jg.

73951   Holosterický Svazek: 6 Strana: 0328
Holosterický barometraneroid. Stč. Zemp. 563.

73952   Holostřevy Svazek: 6 Strana: 0328
Holostřevy, dle Dolany, Holletzrieb, ves u Stříbra. Blk. Kfsk. 589.

73953   Holosystolický Svazek: 8 Strana: 0109
Holosystolický šelest srdeční (počíná se počátkem systoly a vyplňuje ji až do konce). Vstnk. III. 469.

73954   Hološ Svazek: 1 Strana: 0455
Hološ, e, m. plecháč, Glatzkopf. Us., Jg.

73955   Hološice Svazek: 6 Strana: 0328
Hološice. Tk. I. 89.

73956   Hološne Svazek: 7 Strana: 1261
Hološne, pl., f. = nohavice. Slov. Rr. Sb.

73957   Hološne Svazek: 8 Strana: 0109
Hološne. Ve Spiši. NZ. III. 402. Cť. Clio- lošně, Kološnč,

73958   Holoť Svazek: 1 Strana: 0455
Holoť = holet'; h., křišťál. Rostl.

73959   Holoť Svazek: 6 Strana: 0328
Holoť = holá země v zimě, kopnina. Val. Brt. D. 215. Také na Slov.

73960   Holota Svazek: 1 Strana: 0455
Holota, y, f., holotka, y, f. = holé pachole, holec, Bube. Ros. — H., chlapec psy na lov vo- dící, psovod. 1236. Záv. Der Hundsbube, — H. = člověk holý, ubohý, chudák ničeho nema- jící, ein armer Schlucker, Teufel. — H. = ubohý lid, hluza, luza, sběř, chatra, láje, slota, chamovina, arme Leute, Bettelvolk, Lumpengesindel, das Pack, das Gesindel, der Pöbel. Jg. — H., neúrodná země. Reš. — — H., haraburdí, škváry. Hack und Mack. D. — Vz Gl. 65.

73961   Holota Svazek: 6 Strana: 0328
Holota = psovod. Ať hned h. a jiní slu- žebníci oběhnou sedláky (k honbě). Polič. Pokr. 29. — H-ty dělati = nezvedeně si vésti. U N. Bydž. Kšť. — H. = ručičky u cesty, die Meilenzeiger. Val. Vck. U Pří- bora. Mtl., Brt. D. 215.

73962   Holota Svazek: 7 Strana: 1261
Holota, custodes. 1234. Reg. IV. 713.

73963   Holota Svazek: 8 Strana: 0546
Holota. Cť. Ott, XL 502.

73964   Holotati se Svazek: 7 Strana: 1261
Holotati se = viklati se. Zuby sa jí holotajú. Mor. Šd.

73965   Holotice Svazek: 6 Strana: 0328
Holotice, vz Holetice.

73966   Holotík Svazek: 6 Strana: 0328
Holotík, a, n. = sedlák. Mor. Brt.

73967   Holotín Svazek: 6 Strana: 0328
Holotín, a, m., ves u Choltic: u Dale- čína. Blk. Kfsk. 120., Sdl. Hr. I. 203.

73968   Holotina Svazek: 6 Strana: 0328
Holotina, y, f., die Pöbelschaft. Šm.

73969   Holotina Svazek: 10 Strana: 0586
Holotina, y, f., vz předcbáz. Holizeň.

73970   Holotiti Svazek: 1 Strana: 0456
Holotiti, il, cen, cení, holým činiti, obna- žiti, entblössen, kahl machen. — koho čím. Nechtěj ho bezectným tím postupkem h. Jg. — z čeho: Ze slávy h. L. — se v čem. Holotí se v lupkách, krystallisirt. Rostl.

73971   Holotiti Svazek: 6 Strana: 0328
Holotiti = hovořiti, rozmlouvati. U Lip- nice. H., holotovati = vykřikovati, nadá- vati. U Příbora. Mtl.

73972   Holotivý Svazek: 1 Strana: 0456
Holotivý, was sich krystallisirt. Rostl.

73973   Holotovať Svazek: 6 Strana: 0328
Holotovať = hulákati. Laš. Brt. D. 215.

73974   Holotovice Svazek: 9 Strana: 0438
Holotovice, louky u Orlové Věst. op. 1895. 12.

73975   Holotrt Svazek: 6 Strana: 0328
Holotrt, a, m. = holátko pták. Slov. Rr. Sb.

73976   Holotrt Svazek: 8 Strana: 0109
Holotrt, a, m. = sova. Slov. Phľd. 1893. 475.

73977   Holotyly Svazek: 6 Strana: 0328
Holotyly. Vz Tk. 1. 77.

73978   Holoubata Svazek: 9 Strana: 0068
Holoubata, pl., n. = dřeváky. U Křenovic. Vchř.

73979   Holoubátko Svazek: 6 Strana: 0328
Holoubátko, a, n. = holoubě. Us.

73980   Holoubčí Svazek: 6 Strana: 0328
Holoubčí, von einer jungen Taube. Rk.

73981   Holoubě Svazek: 1 Strana: 0456
Holoubě, ěte, n., pl. -ata, holoubátko, a, mladý holub, junge Taube. Br. — 2. Holou- bátka, nečistota v nose, šišně, der Butz, Schnuder. — 3. Holoubě, kuří řit, kuří oko, mozol na noze, Leichdorn. D. — H. ve vi- nařství, angeschwollenes Auge. Z Us. Šk. Vz Víno.

73982   Holoubě Svazek: 6 Strana: 0328
Holoubě nadívané, dušené, smažené s hrá- škem atd. Hnsg. — H. = kuří oko, dle Mý. má býti: puchýř.

73983   Holoubě Svazek: 8 Strana: 0109
Holoubě. O tvarech cť. Gb. H. ml. I. 127., 130. — H. = puchýř krví podlitý. U Zieh. NZ. II. 697.

73984   Holoubec Svazek: 1 Strana: 0456
Holoubec, bce, m. = holoubek.

73985   Holoubec Svazek: 7 Strana: 1261
Holoubec. Mách. 3., 11, 12.

73986   Holouběcí Svazek: 1 Strana: 0456
Holouběcí, von der jungen Taube.

73987   Holoubecký Svazek: 6 Strana: 0328
Holoubecký mlýn u Bělé.

73988   Holoubek Svazek: 1 Strana: 0456
Holoubek, bka, m., vz Holub. — H., holubec, tanec.

73989   Holoubek Svazek: 6 Strana: 0328
Holoubek os. jm. 1550.

73990   Holoubek Svazek: 7 Strana: 1261
Holoubek, bku, m. = odulá švestka při sušení. U Kr. Hrad. Kšt.

73991   Holoubek Svazek: 10 Strana: 0087
Holoubek, bka, m., tanec Vz Brt. P. n. 963. Holoudě = holoubě. Mus. 1863. 336. Jir.

73992   Holoubek Svazek: 10 Strana: 0586
Holoubek, bka, m. Dětská hra na h-bka. Vz Čes. 1. XIV. 421.

73993   Holoubětina Svazek: 1 Strana: 0456
Holoubětina, y, f., Taubenfleisch. Rk.

73994   Holoubkov Svazek: 6 Strana: 0328
Holoubkov, a, m., Holaubkau, ves u Ho- řovic.

73995   Holoubkovati se s kým Svazek: 1 Strana: 0456
Holoubkovati se s kým = milkovati, liebkosen.

73996   Holoubkový Svazek: 1 Strana: 0456
Holoubkový, Tauben-. St. skl.

73997   Holoubky Svazek: 1 Strana: 0456
Holoubky, houby, der blaue Täubling.

73998   Holoubky Svazek: 6 Strana: 0328
Holoubky, pl., .f. = lecha jarní, rostl. Slb. 540. Na Zlínsku = sivé lepké houby. Brt., Mllr. 75.

73999   Holoudě Svazek: 8 Strana: 0109
Holoudě m. holoubě. Vz Gb. H. ml. I. 423. (dial.).

74000   Holoude Svazek: 10 Strana: 0586
Holoude, n. = holoubě. H. v troude na dylý nýse (holoubě v troubě na bílé míse). Vz Litom. 14.