388001   Vymstění Svazek: 4 Strana: 1012
Vymstění, n., die Rache.

388002   Vymstěný Svazek: 4 Strana: 1012
Vymstěný; -en, a, o = pomstěný.

388003   Vymstíti se Svazek: 4 Strana: 1012
Vymstíti se, il, stěn a štěn, ění; vymstí- vati se = pomstiti se cele sich zur Genüge rächen. V. — abs. On se rád vymstívá Šd. — čeho: křivdy, Záv., křivd a urážek. Kom. V. se krveprolití na Tatařích učiněného. Pcht. — Plác. — co, čeho na kom. Za- vazuji se, že se toho skutku na vás vymstí- vati nechci. Štelc. V. smrť bratrovu na vra- hovi. Us. Tč. Hříchy v mladosti dočiněné na stáří se vymstí. Sych. — V., Plác., Flav. — se čeho nad kým. V., Flav., Apol. Kdožby se nad nimi v. chtěl. Skl. I. 253. Nad nimiž se vymstívati a sobě sami křivdy napravovati nemáte; Nad svým blížním se vymstíval. BR. II. 24. a. — čeho čím: po- kutami. Plác. Věděl, že skutkem takovým nad oběma se vymstí. Pal. Děj. IV. 2. 86. Vojáci vymstívali se na hospodářích su- rovým s nimi nakládáním. Mus. 1880. 249. — se komu (z čeho, zač). Tak vymstil se kníže Vojtěchovi; Chtíc nezvedenému synu svému platně se v., starého krále za manžela pojala. Ddk. II. 46., 196. (Tč. ) Ta- kovým sňatkem zahanbila vlastního syna i vymstila se jemu z příkoří sobě způsobe- ného; Knížeti Břetislavu mohl se v. z křivdy nejspíše jemu odtud způsobené, že...; Něm- cům na mysl připadlo, v. se Uhrům za zrádu. Ddk. II. 196, 358., 399. (Tč. ). Tak se jedni druhým vymstívali. Dač. I. 297.

388004   Vymstíti se jak Svazek: 7 Strana: 1076
Vymstíti se jak: vrchovatě. Wtr.

388005   Vymstívání Svazek: 4 Strana: 1012
Vymstívání, n., das Rachenehmen. Tre- stání vrchnostem svěřené obraceli na v. se jedněch nad druhými; Trpělivosť a nevy- mstívaní se. BR. II. 24., 519. (Šd. ).

388006   Vymšiti Svazek: 4 Strana: 1012
Vymšiti, il, en, ení = mechem vycpati, mit Moos ausstopfen — co kde: skuliny mezi povaly v. Us. Č., Tč., Vck.

388007   Vymštění Svazek: 4 Strana: 1012
Vymštění, n., das Rächen, die Rache. V.

388008   Vymštění-se Svazek: 10 Strana: 0500
Vymštění-se. Učí děti v. 1691. Hrubý. 235.

388009   Vymštěný Svazek: 4 Strana: 1012
Vymštěný = vymstěný.

388010   Vymučení Svazek: 4 Strana: 1012
Vymučení, n., die Erpressung, Abnöthi- gung.

388011   Vymučený Svazek: 4 Strana: 1012
Vymučený; -en, a, o, erpresst, abgenö- thigt.

388012   Vymučiti Svazek: 4 Strana: 1012
Vymučiti, il, en, ení, durch Peinigung erlangen, erzwingen, erpressen. V. — co na kom čím: přiznání skřipcem. Sych. Penieze na nich vymučoval. Tč. 16., 26. I na mně vymučil sto hř. gr. Půh. I. 186. — aby. Toho na mně nevymučí, abych... Ráj. — že. Já na tobě vymučím, že mne tomu na- učíš. Pass. 23.

388013   Vymučiti Svazek: 7 Strana: 1076
Vymučiti. V-li lásky sen vám ze rtů. Kká. K sl. j. 128.

388014   Vymučiti co odkud Svazek: 9 Strana: 0384
Vymučiti co odkud. Povzdech z něho vymučím. Z překladu Curtia.

388015   Vymudračiti Svazek: 4 Strana: 1012
Vymudračiti, il, en, ení; vymudrovati, aus-, herausklügeln, abvernünfteln. — co. To si nedám vymudračiti. Us.

388016   Vymudrovati Svazek: 4 Strana: 1012
Vymudrovati, ab-, aus-, herausklügeln, abschwindeln. — co komu. Us — si co odkud: z některé kapitoly. Kos. Ol. I. 83. Vz Vymudračiti.

388017   Vymudřený čím Svazek: 10 Strana: 0500
Vymudřený čím: Sobectvím v-né roz- díly. Zr. Nov2. 172.

388018   Vymuchtat co Svazek: 10 Strana: 0500
Vymuchtat co = vyňuchati. Spiš. Sbor. slov. IX. 50.

388019   Vymuliti Svazek: 4 Strana: 1012
Vymuliti = vymleti. Na Ostrav. Bern.

388020   Vymumlati Svazek: 4 Strana: 1012
Vymumlati, ausbrummen. — co. Hodinu potřebuje, než jedno slovo vymumle. Us. Tč.

388021   Vymunditi Svazek: 4 Strana: 1012
Vymunditi, il, ěn, ění = vyšnořiti, vy- fintiti, herausputzen. Dch., Vrů.

388022   Vymúrati Svazek: 4 Strana: 1012
Vymúrati, vymurovati = vyzdíti, auf-, ausmauern — si co: dům. Na Mor. a ve Slez. Tč., Šd. Keď už šetko vymúrali, po- tom začali voskom lepiť. Dbš. Sl. pov. I. 539.

388023   Vymurovaný Svazek: 4 Strana: 1012
Vymurovaný = vyzděný. Na Mor. a ve Slez. Šd.

388024   Výmus Svazek: 4 Strana: 1012
Výmus, u, m., das Erzwingen, Abdrin- gen. V. nových daní. L.

388025   Vymusiti Svazek: 4 Strana: 1012
Vymusiti = vynutiti, erzwingen. Na Mor. — co na kom. Tč.

388026   Vymustrovaný Svazek: 7 Strana: 1076
Vymustrovaný. Je po nemoci jako v. = bídný, vyzáblý. U Kr. Hrad. Kšť.

388027   Vymustrovati Svazek: 4 Strana: 1012
Vymustrovati = zavrci, vyhoditi, aus- mustern, verstossen, ausschliessen. — koho: chromé, vojáky. V. — odkud: z vojska. V.

388028   Vymušení, n Svazek: 4 Strana: 1012
Vymušení, n., vz Vymusiti.

388029   Výmutka Svazek: 9 Strana: 0384
Výmutka, y, f. Rumunská v. (rostl. ). Wlt. 44.

388030   Výmutovka Svazek: 7 Strana: 1076
Výmutovka, y, f. = výmutová sosna, die Weimuthskiefer. Škd.

388031   Vymuviti Svazek: 4 Strana: 1012
Vymuviti, il, en, ení = vymluviti, aus- reden. — co komu. U Opavy. Klš.

388032   Vymuženec Svazek: 4 Strana: 1012
Vymuženec, nce, m., der Kastrat. Šm.

388033   Vymužilý Svazek: 4 Strana: 1012
Vymužilý = vyklestěný, entmannt. Gníd. 37.

388034   Vymužiti Svazek: 4 Strana: 1012
Vymužiti, il, en, ení; vymušovati = vy- klestiti, entmannen, verschneiden. D., Rostl. III. a. 4., 14.

388035   Výmy Svazek: 4 Strana: 1012
Výmy, pl., f., pigra (languores), zastr. Rozk.

388036   Vymýcení Svazek: 4 Strana: 1012
Vymýcení, n., die Ausrodung. V. lesů. D.

388037   Vymýcení Svazek: 7 Strana: 1076
Vymýcení. Vz Mýtiti (dod.).

388038   Vymýcený Svazek: 4 Strana: 1012
Vymýcený; en, a, o, ausgehauen, aus- gerodet. V. les, paseka. Us.

388039   Vymýcený Svazek: 7 Strana: 1076
Vymýcený. Vz Mýtiti (dod.)

388040   Vymydlati Svazek: 4 Strana: 1012
Vymydlati, schnell hin und herbewegen (jak se při mydlení dělá). — čím. Nohama vymydlal, až se kúřilo (rychle běžel). Na Ostrav. Tč.

388041   Vymydleně Svazek: 8 Strana: 0483
Vymydleně. Tvář v. se leskla. Světz. 1895. B54. b.

388042   Vymydlený Svazek: 4 Strana: 1012
Vymydlený; -en, a, o, an-, ausgesäuft, V. prádlo. Us. Jest vymydlen (= umyt) jako sklo. Us. Němc.

388043   Vymydliti Svazek: 4 Strana: 1012
Vymydliti, il, en, ení, durchs Seifen ver- brauchen, ein-, ausseifen. — co, čeho. Všecko mýdlo vymydlila. Tys toho mýdla vymydlila (i. e. mnoho)! V. hodně prádlo (mýdlem natříti). — se. Ta se vymydlila (vystrojila, sich aufputzen)! Us. — koho, komu = vybiti, ab-, durchprügeln. Us. Šd. Dobře mu vymydlil. Us. Šd., Mtl. A veru ťa vymydlím, ak si ešte nie dosť pekný. Mt. S. 1. 114. V. někomu kůži, vlasy, durch- prügeln. Tč. — jak. Já ti hlavu vymydlím bez mýdla, darebáku! Na Ostrav. Tč.

388044   Vymydliti koho odkud Svazek: 10 Strana: 0500
Vymydliti koho odkud: ze síně (vy- tlouci, vybiti). Vlasť. I. 84.

388045   Vymygať Svazek: 7 Strana: 1076
Vymygať = vybiti. Laš. Brt. D. 289.

388046   Výmyjky Svazek: 4 Strana: 1013
Výmyjky, pl., f. = pomyje. I z výmyjek člověk žije. Na Ostrav. Tč.

388047   Výmyk Svazek: 4 Strana: 1013
Výmyk, u, m., v tělocviku, der Auf- schwung. V. předem, der Felgeaufschwung. Čsk. V. v rozkroku, der Mühlaufschwung; v. závěsem, der Wellenaufschwung. Čsk. V. na řebříku, na hrazdě, z rozkroku zá- věsem, v. kolmo, předem, do sedu. Vz Řebřík, Hrazda, Kruh. Tš. Vz KP. I. 574.

388048   Vymykaný Svazek: 4 Strana: 1013
Vymykaný; -án, a, o, vz Vymykati. V. bavlna. NA. IV. 33.

388049   Vymykati Svazek: 4 Strana: 1013
Vymykati, auskrämpeln. — co: vlnu. Č. — se. Kdo se vymyká (vymlouvá), ten se přimyká (obviňuje). U Opav. Zkl.

388050   Vymykati Svazek: 7 Strana: 1076
Vymykati, vz Vymknouti.

388051   Vymykavě Svazek: 4 Strana: 1013
Vymykavě, ausweichend. Neurčitě a v. odpověděl. Pal. Děj. IV. 1. 165. (III. 3. 113. ).

388052   Vymykavý Svazek: 4 Strana: 1013
Vymykavý, ausweichend. V. odpověď. Sš. J. 69.

388053   Vymykavý Svazek: 9 Strana: 0385
Vymykavý. Odpověď neurčitá a v-vá. Pal. Děj. III. 1. 269., III. 2. 257.

388054   Vymyno Svazek: 4 Strana: 1013
Vymyno, a, n. = vemeno. Vz Výmě. Kluci říkávají schvalně: Vymyno ( = ve jméno) otca i syna i ducha sv. Na Ostrav. Tč.

388055   Výmys Svazek: 4 Strana: 1013
Výmys, u, m. = výmysl. Us. Sá.

388056   Výmys Svazek: 9 Strana: 0385
Výmys' = výmysl. Sá. Kř. u pot. 97.

388057   Výmyselník Svazek: 8 Strana: 0483
Výmyselník, a, m., vz Výmyslník. Phľd. 1893. 317. a j.

388058   Výmysl Svazek: 7 Strana: 1076
Výmysl A tak chtie svými v-sly vzácni býti. Št Kn. š. 144

388059   Výmysl Svazek: 10 Strana: 0500
Výmysl, u, m. Na jarmaku mohou na- kúpiť od výmyslu sveta (všecko). Slov. Phľd. XXIV. 344.

388060   Výmysl, u, výmyslek Svazek: 4 Strana: 1013
Výmysl, u, výmyslek, slku, m. = vy- myšlení, co vymyšleno; více ve zlém smyslu, die Erfindung, etwas Ersonnenes, Erdachtes. Jg. V. scestný. V. Zhynuli ve svých vý- myslech; Abychom nepřišli v nějaké svých výmyslů zastrčení. Exc. Není to tedy lid- ský v. Br. Takovými slovy a v-sly mužům zálohy činili. Pulk. V. chytrý, podvodný, Luth. antik., bláznový. Jel. V. holý, pure E., planý, müssige E., lichý. Dch. Jídla od výmyslu světa (přepodivná). Us. na Mor. Dsr. Ty zápisky nejsou výplody planého výmyslu. Ddk. IV. 124, Hrá všetky nôty od výmyslu sveta. Mt. S. I. 89. Dala jej aj šiat od výmyslu sveta (přepodivný). Na Slov. Dbš. Sl. pov. I. 17. Bíledně bezdů- vodný v.; V-sly ty bajivé za filosofii svrcho- vanou vydávali; Jest to výmysl dokona lichý; Leč to poetické jsou v-ly. Sš. I. 15., 11. 192., J. 39., 225. (Hý. ). Výmyslek lidský, menschliche Erfindung. Pal. Děj. III. 1. 8. Nálezky a výmyslky. Čr. Své výmyslky božímu slovu rovnají. BR. II. 33. a. A vše ty výmysly popsati, jedné což já jich vím, bylo by příliš dlúho. Hus I. 456. — V. = plán, návrh, der Plan, Entwurf. Proch.

388061   Výmyslek Svazek: 4 Strana: 1013
Výmyslek, vz Výmysl.

388062   Vymyslice Svazek: 4 Strana: 1013
Vymyslice, dle Budějovice, městečko u Krumlova na Mor. Tč., Vck.

388063   Vymyslichu Svazek: 4 Strana: 1013
Vymyslichu = vymyslili. Kat,

388064   Vymyslitel Svazek: 4 Strana: 1013
Vymyslitel, e, m., pl. -lé, der Ersinner, Erfinder, Ausdenker. V. pověsti. Troj. No- vých věcí v. Čr.

388065   Vymyslitelný Svazek: 4 Strana: 1013
Vymyslitelný, ersinnlich. Jg.

388066   Vymysliti Svazek: 4 Strana: 1013
Vymysliti, vymysli, sle (ic), il, šlen, ení; vymýšleti, el, en, ení; vymyšlovati = my- šlením najíti, er-, ausdenken, ersinnen, er- finden, ausdichten, aussinnen, ausfinden, ausstudiren; myslí obsáhnouti, denken, sich vorstellen, mit dem Sinne fassen. Jg. — ąbs. Kdo vymýšlí, důvtipný jest. Kom. Čert vymyslí, diabol poštuchne. Mt. S. I. 104. — co: knihy, verše, V., písně, nápisy. Kom. Sám si nevěř, že co dobrého možeš vymysleť. Na Slov. Tč. Kdo hru (šachovou) vymyslil? Kšch. 5. V. nálezky, zlosť. Hus II. 170., 174. (Tč. ). Vždy něco nového v. V. Věčnosť ani vysloviti ani vymysliti (myslí obsáhnouti) nemůžeme. Kruz. V. musické nástroje. Br. — si co: lež, V., bohy. Exc. Ty dvě hrubě nadávaly, že si ledyco vymýšlá. Slez. Šd. Má dcero roz- milá, co si ty vymyšláš, když mi v černé zemi odpočinku nedáš? Sš. P. 499. On praví, že sobě to ona vymyslila potvorně. NB. Tč. 50. Čo hluchý nepočuje, to si vy- myslí; To si ani čert nevymyslí, čo má žena v svojej mysli. Mt. S. I. 118. A práva jim nová vymyslil a sepsal, jež jsou proti právům starým. Let. čes. 291. Cožť sě koli zdá najtěžšieho utrpenie, to sobě vymysl (= vymysli). Pass. 23. (Hý. ). V. milosrden- ství pekelníkóm. Chč. 637. — co na koho. Kdo ví, co by si na člověka ještě vymy- slila! Ten pořád na mne něco vymýšlí. Us. Dch. V. na někoho zločin. J. tr. A jakých muk na ně vymýšlejí? Kom. Ty sám nětco na mne vymýšlíš. BR. II. 375. b. Lapačku na někoho vymysliti (nastražili). Prot. 281. — kde. V Troji vymyšleny jsú rozličné hry. Jir. Anth. I. 118. — co proč. Mozek vymýšlí pro krev zákony, horká však letora chladný zákon přeskočí. Shakesp. Tč. Obé jest úmyslem dobrým a pro dobrý konec vymyšleno. Vš. 308. — co čím: svým roz- umem, důmyslem. Že sobě židovka chytrostí svú muož v., což se jí zdá. NB. Tč. 50. — co (kdy) jak. Po svém mozku a libosti práva si vymýšleti. V. Za oné doby ustra- šené mysli v hojné míře vymýšlely četné bájky. Ddk. V. 218. — aby. A kto by ty bobonky vypsal, kteréž vymýšlejí, aby pravdu potupili?; Potom vymyslil, aby je velmě mučili. Hus I. 256. II. 174. (Tč. ).

388067   Vymysliti Svazek: 8 Strana: 0484
Vymysliti. Vymyšlovati: 1418. List. fil. 1895. 212.

388068   Vymysliti co Svazek: 7 Strana: 1076
Vymysliti co: kroje, hbité skoky, nové kunšty. Št. Kn. š. 144 (45., 112, 147.).

388069   Vymyslivý Svazek: 4 Strana: 1013
Vymyslivý, erfinderisch. Čo za v-vý to zchytralec! Lipa 138. V-vý musí býť pa- novník. Lipa 145.

388070   Výmyslně Svazek: 4 Strana: 1013
Výmyslně, sinnreich. Jg.

388071   Výmyslník Svazek: 7 Strana: 1076
Výmyslník, a, m., architectus. 1424.

388072   Výmyslnosť Svazek: 4 Strana: 1013
Výmyslnosť, i, f. = plodnosť ve vyna- lezání, die Erfindungsgabe, Erfindungskralt. Jg., Nz.

388073   Výmyslný Svazek: 4 Strana: 1013
Výmyslný = plodný ve výmysly, erfin- dungsreich, sinnreich, eifinderisch. Jg. — V. = vymyšlený, erdacht, ersonnen. L. — V. = vybíračný, wählerisch. L.

388074   Vymyslo Svazek: 4 Strana: 1013
Vymyslo, a, n. = kdo si mnoho vymýšlí (o dětech), der Erfinderische. U Opavy. Pk.

388075   Vymysloch Svazek: 7 Strana: 1076
Vymysloch, a, m. = vymyslo. Na již. Mor. Šd.

388076   Vymyslov Svazek: 4 Strana: 1013
Vymyslov, a, m., Kaiserhof, dvůr u Hen- šlova na Mor. Tč., Pk.

388077   Výmyslovo Svazek: 9 Strana: 0385
Výmyslovo, ?, n., pole. Pck. Hol. 166.

388078   Vymyškovati, šp Svazek: 4 Strana: 1013
Vymyškovati, šp. m.: vymiškovati. — se, wie ein Mäuschen entschlüpfen. D.

388079   Výmyšlek Svazek: 4 Strana: 1013
Výmyšlek, vz Výmyslek. To strašidlo panslavismu jest v. zištnosti a nenávisti. Jg.

388080   Vymyšleně Svazek: 4 Strana: 1013
Vymyšleně = smyšleně, nepravě, er- dichtet, V.

388081   Vymyšlení Svazek: 4 Strana: 1013
Vymyšlení, n., die Erfindung, Erdich- tung, Er-, Ausdenkung. V. Moudrosť světa je podvodného v. Reš.

388082   Vymyšlení Svazek: 10 Strana: 0500
Vymyšlení, n. = výmysl. Chč. S. I. 54a.

388083   Vymyšlenina Svazek: 4 Strana: 1013
Vymyšlenina, y, f. = vymyšlení, die Erfindung, etwas Erfundenes. Svatopluka hnusnými v-mi zoškliviť usiluje před ná- rodem. Phld. I. 4. 138.

388084   Vymyšlénka Svazek: 4 Strana: 1014
Vymyšlénka, y, f. = výmysl, myšlénka, die Erdichtung, Ersinnung. Mus. II. 3. 7. Nevěřte mu, vždyť to jen jeho v. jest. Us. — V., něm. Wimischlenka, samota u Do- bříše. — V., die Neumühle, u Telče. Vz Vymyšlený. Tč.

388085   Vymyšlenosť Svazek: 4 Strana: 1014
Vymyšlenosť, i, f. = výmyslek, výmysl, die Erfindung. Měst. bož. To je marná v. Us. Dch. V případě pouhé vymyšlenosti. Ddk. IV. 175.

388086   Vymyšlený Svazek: 4 Strana: 1014
Vymyšlený; -šlen, a, o, ausgedacht, er- sonnen, aus der Luft gegriffen, erfunden. V. věc (nepravda), lež, novina, příčina, krmě (nákladná). V. V. bába (vymýšlející, jak by komu co na příkoř učinila). Us. Žádným právem ani kterým v-ným obyčejem. List z r. 1550. Tč. Obraz: puol člověka a puol koně neb jinak v-ný; Mnozí milují dlúhé, krásných řečí vymyšlených modlitby mně- jíce, že čím jest řečí kraššie a delšie, tiem Bohu vzácnejšie; V-mi slovy v lakomstvie budú na vás kupčiti; Jí-li dřéve času neb po času a jedl-li jest co v-ho lakotně. Hus I. 66., 289, II. 153., III. 186. (Tč. ). — V. mlýn, Neumühle. Vz Vymyšlenina.

388087   Vymýšleti Svazek: 4 Strana: 1014
Vymýšleti, vz Vymysliti.

388088   Výmyšlice Svazek: 4 Strana: 1014
Výmyšlice, dle Budějovice, Weimislitz, městečko u Mor. Krumlova. PL.

388089   Vymýšlivosť Svazek: 7 Strana: 1076
Vymýšlivosť, i, f., Erfindungsgabe, f. Us. Pdl.

388090   Vymýšlívý Svazek: 4 Strana: 1014
Vymýšlívý, erfinderisch. Dch. Sebevražda jest v-va. Kká. Td. 238.

388091   Vymyšlování Svazek: 4 Strana: 1014
Vymyšlování, n., vz Vymyšlení.

388092   Vymýtění Svazek: 4 Strana: 1014
Vymýtění, n., die Ausrodung. V. lesa. Dch., Ddk. IV. 244. Vz Vymýcení.

388093   Vymýtěný Svazek: 4 Strana: 1014
Vymýtěný; -ěn, a, o, ausgerodet. Vz Vy- mýtiti, Vymýcený. V. les. Us.

388094   Vymyti Svazek: 4 Strana: 1014
Vymyti, myji, myj, myje (íc), yl, yt, ytí; vymývati = mytím vyčistiti, auswaschen, reinigen; vnitřek vyčistiti, auswaschen, aus- spülen; vybrati, ausspülen, aushöhlen; my- tím vypotřebovati, verwaschen. Jg. — abs. Musil vymývati (se očistiti). Bl. Živ. Aug. 50. — co: vlnu, sklenici, hrnec, ránu. Us. Voda zemi vymyla (vybrala). Us. Všecku vodu vymyli (spotřebovali). Us. Jeden dvéře otvírá, druhý pohár vymývá. Sš. P. 22. — co komu: ránu vodou. Us. Ako postrelený skočil ku krhle, že si tvár i oči vymyje. Dbš. Sl. pov. III. 78. — co odkud: špínu z plátna, maso z krve. Us. — co čím: hubu, zuby čerstvou vodou. Us. — sobě co kým: někým hubu si v. (ho pomlou- vati). Us.

388095   Vymyti co jak: n Svazek: 7 Strana: 1076
Vymyti co jak: na čisto. ZČ. III. 42. — co za koho, davontragen (eine Strafe etc) Na Hané. Wrch.

388096   Vymýtina Svazek: 7 Strana: 1076
Vymýtina, y, f., das Ausgerodete, eine ausgerodete Stelle. Vz Mýtiti (dod). V. lesní. Msn. Hes.

388097   Vymýtiti Svazek: 4 Strana: 1014
Vymýtiti, myť, mýtě (íc), til, těn a cen, ení; vymycovati = vysekati, vykopati, aus- hauen, ausroden. — co: les, Háj., pařezy. D. — co čím: les pálením. D. — co od- kud: trní z borek. Rkk. 61. — co kde. Kníže udělal mu volnosť v. les mezi po- toky Šebeníkem a Odrou. Ddk. IV. 323.

388098   Vymýtiti Svazek: 9 Strana: 0464
Vymýtiti = vycliti. V. dříví. Semer. 98.

388099   Vymytý Svazek: 4 Strana: 1014
Vymytý, ausgewaschen, ausgespült. V. sklenice. Us. Řeč nevymytá. Us. Dch. Ne- vymytá huba (nečistě mluvící).

388100   Vymývací Svazek: 4 Strana: 1014
Vymývací, Wasch-. V. voda. Nz.

388101   Vymyvačka Svazek: 7 Strana: 1076
Vymyvačka, y, f. V. chemická. Mj. 128.

388102   Vymývadlo Svazek: 4 Strana: 1014
Vymývadlo, vymyvadlo, a, n., das Aus- waschinstrument. Vz Zpr. arch. X. 43. — V., das Waschgefäss. Jg.

388103   Vymývaný Svazek: 7 Strana: 1076
Vymývaný. Naše mama lije do nevy- myvanyho hrnka mliko (opakuj rychle). Mor. Brt.

388104   Vymývati Svazek: 4 Strana: 1014
Vymývati, vz Vymyti.

388105   Výmyvka Svazek: 4 Strana: 1014
Výmyvka, y, f., vz Vrva, Vyrva. Na Ostrav. Tč.

388106   Výmyvka Svazek: 9 Strana: 0385
Výmyvka kotlu = otvor ? vymývání. Ott. XVI. 289.

388107   Vymžikati Svazek: 4 Strana: 1014
Vymžikati = častým mžikáním prach n. mušku z očí na obrv vymžikati, vypra- viti. Vz Mžikati. — co. Us. — koho kam: k sobě (mžikáním k sobě přivolati). Na Ostrav. Tč.

388108   Vymžiti se Svazek: 4 Strana: 1014
Vymžiti se, sich ausnebeln, ausnieseln. Až se vymží všecka mhla, bude zase jasno. Us. Tč.

388109   Vyn Svazek: 4 Strana: 1014
Vyn = ven, hinaus. Na Ostrav. Tč.

388110   Vyň Svazek: 4 Strana: 1014
Vyň = veň, v něj, in ihn. Na Ostrav. Tč.

388111   Vynaběhati se Svazek: 4 Strana: 1014
Vynaběhati se, sich satt laufen. — za kým kam. V-la se za ním do města a přece ho nedostala. Us. Tč.

388112   Vynabírati se (čeho) kde Svazek: 4 Strana: 1014
Vynabírati se (čeho) kde, genug neh- men, genug schöpfen. V-li tam v zahradě mnoho jablek. — se čeho odkud: vody ze sklepa. — se koho, foppen, sekiren. Us. Tč.

388113   Vynabízati se Svazek: 4 Strana: 1014
Vynabízati se, vynabízeti se, aufmun- tern, antreiben. — se koho. V-li se nás dosť, aby sme tam šli, ale my jsme nešli. Us. na Ostrav. Tč.

388114   Vynabyti čeho po kom Svazek: 7 Strana: 1076
Vynabyti čeho po kom. Mnozí po ro- dičích hojných statků v-li. Pož. 339.

388115   Vynáčenosť Svazek: 7 Strana: 1076
Vynáčenosť, i, f. = žas, úžas, velikô zadivenia. Slov. Hdž. Čít XIV.

388116   Vynáčený Svazek: 4 Strana: 1014
Vynáčený = nadšený. Na Slov. Ssk.

388117   Vynačesati, vynačesávati se čeho Svazek: 4 Strana: 1014
Vynačesati, vynačesávati se čeho, sich satt kämmen. — V., lesen. — se čeho čím odkud: slivek z haluzí hrablemi. Us. Tč.

388118   Vynačísti se Svazek: 4 Strana: 1014
Vynačísti se, čtu, četl, čtení = do syta se načísti, genug lesen. — se na čem. Vím psaní na zpamět a nemohu se na něm vy- načísti. Č.

388119   Vynačistiti se čeho Svazek: 4 Strana: 1014
Vynačistiti se čeho, genug reinigen.

388120   Vynáčiť koho Svazek: 9 Strana: 0385
Vynáčiť koho = vystrašiti Slov. Zát. Př. 71b., 30., 294a.

388121   Vynáčiti Svazek: 4 Strana: 1014
Vynáčiti, il, en, ení = nadchnouti, en- thusiasmiren. Na Slov. Ssk.

388122   Vynačudovati se Svazek: 4 Strana: 1014
Vynačudovati se = vynadiviti se, sich genug wundern. Plk.

388123   Vynačúvati sa Svazek: 4 Strana: 1014
Vynačúvati sa = naposlouchati se, vy- naslouchati se, genug zuhören. Mt. S. I. 52.

388124   Vynadati Svazek: 4 Strana: 1014
Vynadati, vynadávati = převzdívati, spi- lati, Schimpfnamen geben, beschimpfen, auf- heissen. — komu. To není hezké od něho, tak mi v. Us. Tč. Tak si vynadali, jak jim slina na jazyk dala. Us. Tč. — komu jak. Vynadal jí kurev, jemu šelem. Us. Vynadal mu pod světem (= škaredě). Mor. Brt. Vy- nadal mu zlodějů neb do zlodějů. Na Ostrav. Tč. Vynadala mu do kädejakých loptošov. Dbš. Sl. pov. I. 61.

388125   Vynadati komu jak Svazek: 7 Strana: 1076
Vynadati komu jak. Důtklivými slovy si v-li Wtr.

388126   Vynadbíbati se koho Svazek: 7 Strana: 1076
Vynadbíbati se koho, genugsam ent- gegenkommen. Dosť se ho v-la, ale on jí nechtěl viděli. Laš. Tč.

388127   Vynaděkovati se komu Svazek: 4 Strana: 1014
Vynaděkovati se komu, genug danken. Nemohl se mu dosť v. Puchm. Klš. — zač. My za to dobrodiní nemůžeme v. se. Pal. IV. 2. 502.

388128   Vynadělávati kde Svazek: 4 Strana: 1014
Vynadělávati kde, Lärm machen. Co ty děti v-ly, když otce nebylo doma! Mor. Tč.

388129   Vynádenničiti Svazek: 4 Strana: 1014
Vynádenničiti, il, en, ení, als Taglöhner verdienen. — si co. Sych

388130   Vynadívati se Svazek: 4 Strana: 1014
Vynadívati se, sich woran satt sehen. — čemu. Nemohu se tomu dosti v. (dosti nač se dívati). D. — na čem. Celé dlouhé chvíle na něm se v. nemohu. Č. — nač. Nemohl jsem se na všecko ani dosť v. Us. Šd.

388131   Vynadiviti se Svazek: 4 Strana: 1014
Vynadiviti se, il, ení, sich satt wundern. — čemu. Nemohli jsme se tomu dosti v. Sych., Puch., Mus. 1880. 482., Šd.

388132   Vynadobiti Svazek: 4 Strana: 1014
Vynadobiti, il, ení = vydobyti. — čeho čím komu. Předkové naši velikými ná- klady slobody jsú na památku věčnú nám potomkom v-li. Sl. let. V. 169.

388133   Vynadokonaliti co Svazek: 9 Strana: 0382
Vynadokonaliti co. Jg. (Mus. 1898. 52. ).

388134   Vynadožírati Svazek: 4 Strana: 1015
Vynadožírati, plagen. — se koho. Co ti ludé se nás v-li, až jsme je vypravili. Mor. Tč.

388135   Vynadýmati se čeho Svazek: 4 Strana: 1015
Vynadýmati se čeho, sich satt blasen. Co se těch puchýřů vynadýmával a žád- ného nenadul. Us. — co. Krk svůj v., sich aufblasen. Us. Tč.

388136   Vynaháčiť koho Svazek: 10 Strana: 0678
Vynaháčiť koho = obrati do naha. Brt. Sl.

388137   Vynáhlati se Svazek: 4 Strana: 1015
Vynáhlati se, sich beeilen. — abs. Vy- náhlajte sa, abyste byli brzo doma. Na Slov. Tč.

388138   Vynahlídati se čemu Svazek: 4 Strana: 1015
Vynahlídati se čemu, sich satt sehen. Nemoci se čemu dosti v. (vynahlídati). D. — se odkud kde kam. V. se z okna, za oknem na cestu, jde-li už někdo, sich satt hinausblicken. Us. Tč. — se čeho, genug warten, pflegen.

388139   Vynáhliti se Svazek: 4 Strana: 1015
Vynáhliti se, vz Vynáhlati se.

388140   Vynáhrada Svazek: 4 Strana: 1015
Vynáhrada, y, f. = vynahrazení, die Entschädigung. Na Mor. a Slov. Šd. A na- učí ho, čo si má pýtať na v-du; Prijal jich do služby a rybárovi dal statečnú v-du, keď mu jich len doviedol; Obom stala se vám škoda a toho bude v., kto z vás zajtrá ráno vyháda, čo je najtučnějšie. Dbš. Sl. pov. I. 22., III. 16., VI. 53. (Šd. ).

388141   Vynahraditel Svazek: 4 Strana: 1015
Vynahraditel, e, m., der Entschädiger. Us. Tč.

388142   Vynahraditelka Svazek: 4 Strana: 1015
Vynahraditelka, y, vynahraditelkyně, ě, f., die Entschädigerin.

388143   Vynahraditelný Svazek: 4 Strana: 1015
Vynahraditelný, ersetzbar.

388144   Vynahraditi Svazek: 4 Strana: 1015
Vynahraditi, hraď, il, zen a žen, ení; vynahrazovati = nahraditi, odplatiti, er- setzen, entschädigen, erstatten, vergüten, einbringen, vergelten, wiedereinbringen. Jg. — abs. Pán Bůh zaplať a vynahraď. Us. Šd. — co komu: škodu, V., cenu, D., ná- klad. Har. Něch jim to pán Bůh vynahradzí. Sš. P. 171. Dajte kvietka, dajte rady, pán Boh vám to vynahradí. Slov. ps. Tč. Pánbu vám to zaplať a vynahraď. Šd. Veru vám to sám pán Boh vynahradí. Dbš. Sl. pov. V. 87., Mt. S. I. 63. Vynahradím tobě ztrátu. Koll. I. 397. — kde. On mi v-dí všecko na tomto světě. Bes. mlád. — na čem. Aby to v-dil sám pán Boh na těle, na duši, na zdraví, na statku a zavaroval od škody za to, co dáte. Dbš. Obyč. 43. — komu zač. Sv. Blažej za to vám všecko v-dí. Sš. P. 722. Zlé za zlé vynahradzovať bez milosrdenství, to je múdrosť zlého světa. Na Slov. Tč. Keď ja umrem, tak ma po- chovajte, milého mi na pohräb volajte; nech ma on ta pekne odprevadí, veď mu za to Pánboh vynahradí. Sl. spv. IV. 150. — jak. Pánbu vám to nastotisíckrát vynahraď. Us. — co čím: dobré dobrým. V.

388145   Vynáhradný Svazek: 4 Strana: 1015
Vynáhradný, ersetzend. Bern.

388146   Vynahráti, vynahrávati si s kým Svazek: 4 Strana: 1015
Vynahráti, vynahrávati si s kým, genug spielen. Us. Tč.

388147   Vynahrazení, vynahražení Svazek: 4 Strana: 1015
Vynahrazení, vynahražení, n., die Er- setzung, Erstattung.

388148   Vynahrazený Svazek: 4 Strana: 1015
Vynahrazený, vynahražený; -en, a, o, ersetzt, erstattet, entschädigt.

388149   Vynacházení Svazek: 4 Strana: 1015
Vynacházení, n., das Befinden. D.

388150   Vynacházeti Svazek: 4 Strana: 1015
Vynacházeti, vz Vynajíti.

388151   Vynachrkati Svazek: 4 Strana: 1015
Vynachrkati, vynachrkávati se, hinläng- lich sich ausräuspern. Vz Chrkati. — čeho. Dost se plic vynachrkával, až je konečně vychrkal. Na Mor. Tč.

388152   Vynachváliti se Svazek: 4 Strana: 1015
Vynachváliti se, il, ení, genug loben. — co, koho. Nemohl se ho (to) dosti v. Us. Jg., Tč., Šd.

388153   Vynájem Svazek: 4 Strana: 1015
Vynájem, jmu, m. = vystoupení z nájmu po výpovědi, die Ausmiethung. Dch.

388154   Vynajíti Svazek: 4 Strana: 1015
Vynajíti, najdu, šel, jíti; vynacházeti, el, en, ení; vynacházívati = naleznouti, smysliti, finden, erfinden, auffinden, aus- mitteln; se = býti, sich vor-, einfinden; míti se, sich befinden. Jg. — co kde vy- najíti: v knize. Us. Že šak ho oni vynajdú v tom zámku. Dbš. Sl. pov. I. 67. Vždycky cosi nového na něm vynachodí. Us. na Ostrav. Tč. — se čeho. Vynachází se tam domů pustých (jest tam). Schön. — se. Jak se vynacházíte, lépe: jak se máte, jak se vám vede, daří? Jg. Cf. Ht. Brs. 289. — se kam kdy. Legitimační lístek je mu jako vyzváním, aby se v určitý den k volbě dal vynajíti, lépe: Legitimačním listem tímto se vyzýváte, abyste v určitý den k volbě přišel (volit přišel). — odkud. To že se z hodnověrných pamětí patrně vynachází (vyplývá). Skl. II. 71.

388155   Vynajíti. Ve Svazek: 7 Strana: 1076
Vynajíti. Ve všem z přílišné nábožnosti něco k stesku a nářku si vynašel Sá.

388156   Vynáklad Svazek: 4 Strana: 1015
Vynáklad, u, m. = vynaložení, die Aus- gabe, Auslage. Mor. Šd., Tč. Cf. Vynáloha.

388157   Vynakládání Svazek: 4 Strana: 1015
Vynakládání, n., die An-, Verwendung.

388158   Vynakládaný Svazek: 4 Strana: 1015
Vynakládaný; -án, a, o, angewandt.

388159   Vynakládati Svazek: 4 Strana: 1015
Vynakládati, vz Vynaložiti.

388160   Vynaklepati se Svazek: 4 Strana: 1015
Vynaklepati se, hinlänglich klopfen. — kde: u vrat, na vratech. Us. — se (čeho kde) čím. V. se srpů kladivem na kameni. Us. Tč. V-pal se dosť hubou, sich satt plau- schen. Us. Tč.

388161   Vynaklínati se na koho Svazek: 4 Strana: 1015
Vynaklínati se na koho, sich satt flu- chen. Us. Tč.

388162   Vynakřivjati Svazek: 4 Strana: 1015
Vynakřivjati, vynakřiviti se čeho, ge- nug krümmen. To děcko se huby na nás vynakřivjalo! Us. Tč. V-il se dosti těch tyček na obruče. Us. Tč.

388163   Vyňal Svazek: 4 Strana: 1015
Vyňal, vz Vyjmouti.

388164   Vynález Svazek: 4 Strana: 1015
Vynález, u, m. = vymyšlení, vypátrání věci nové, které dosud nebylo, die Erfindung. Blř. To je nový v.; Učinil zase nový v. Us. Jméno Tatarů jest v. Číňanů. Ddk. V. 216.

388165   Vynalézací Svazek: 7 Strana: 1076
Vynalézací methoda. Msr. 59

388166   Vynalezatel Svazek: 4 Strana: 1015
Vynalezatel, e, m., der Entdecker, Er- finder. Měst. bož.

388167   Vynalezatelka, y, vynalezatelkyně Svazek: 4 Strana: 1015
Vynalezatelka, y, vynalezatelkyně, ě, f., die Entdeckerin, Erfinderin. Us.

388168   Vynalezati Svazek: 4 Strana: 1015
Vynalezati, vynaleznouti, ul, ut, utí; vynalézti, lezl, zen, ení = nalézti, vynajíti, entdecken, finden, aus-, auf-, vorfinden, aus- mitreln; smysliti, erfinden, ersinnen. — co. Kdo to vynalezl? Ros. V. hru v šachy. Hlas. — co po kom: dluh. Zlob. — se kam kdy jak. Při té synodě dali jsou se vynalézti sám císař a...; Že ani olomoucký ani pražký biskup nedali se při ni (synodě) vynalézti, tomu nedivíme se; Jaromír i Jan ke květné neděli s jistotou v Římě dali se vynalézti; k němu dali jsou se zejména vynalézti čtyři vévodové s lidem svým. Ddk. II. 166., 233., 252., 272. (Tč. ). — Oprav tyto věty dle konce článku: Vynajíti. — co kde jak. Bůh skrze něho (Krista) ku spáse cestu v bezcestí ku podivení andělů vynalezl. Sš. I. 169. (Hý. ).

388169   Vynalezavosť Svazek: 4 Strana: 1015
Vynalezavosť, i, f., die Erfindungsgabe, -kratt, Erfindsamkeit. Dch., Mus. 1880., 158.. Dk. P. 157. Jeho v. divy působí. Sych.

388170   Vynalezavý Svazek: 4 Strana: 1016
Vynalezavý, erfinderisch, erfindungs- reich. V. duch. Dch.

388171   Vynalezce Svazek: 4 Strana: 1016
Vynalezce, e, m., der Erfinder, Ent- decker. V. pluhu, stroje nějakého.

388172   Vynálezek Svazek: 4 Strana: 1016
Vynálezek (na Slov. vynálezok), zku, m. = co vynalezeno, vynález, die Entdek- kung, Erfindung. Hlas., Měst. bož. V. lidský. Pal. Děj. III. 3. 27.

388173   Vynalezení Svazek: 4 Strana: 1016
Vynalezení, n., die Entdeckung, Erfin- dung. D. V. Ameriky, prostředku. Us.

388174   Vynalezený Svazek: 4 Strana: 1016
Vynalezený; -en, a, o, erfunden, ent- deckt. V. stroj atd.

388175   Vynálezkyně Svazek: 7 Strana: 1076
Vynálezkyně, ě, f., Eifinderin, f. Koll. St. 235.

388176   Vynaleznouti Svazek: 4 Strana: 1016
Vynaleznouti, vz Vynalezati.

388177   Vynaleznutí Svazek: 4 Strana: 1016
Vynaleznutí, n., die Erfindung. D.

388178   Vynalezný Svazek: 4 Strana: 1016
Vynalezný, erfinderisch. Dch.

388179   Vynalézti Svazek: 4 Strana: 1016
Vynalézti, vz Vynalezati.

388180   Vynáloha Svazek: 4 Strana: 1016
Vynáloha, y, f., die Ausgabe, der Auf- wand. Na Mor. Cf. Vynáklad. Tč., Vck.

388181   Vynaložení Svazek: 4 Strana: 1016
Vynaložení, n., das Aufwenden, der Auf- wand. V. práce, peněz, času, života, hrdla. Us. S v ním všech sil, mit Einsatz aller Kräfte. Dch. Hotovi jsou je statečně do v. hrdla osvoboditi. Abr. II 163. V-ním života za ovce. BR. II 341. b.

388182   Vynaložený Svazek: 4 Strana: 1016
Vynaložený; -en, a, o, aufgewendet, ver- wendet. Jeho síly všecky na to v-né ne- stačily. Us.

388183   Vynaložitelný Svazek: 4 Strana: 1016
Vynaložitelný, verfügbar. Ssk.

388184   Vynaložiti Svazek: 4 Strana: 1016
Vynaložiti, il, en, ení; vynakládati (zastr. vynaložovati) = dáti, obrátiti, obětovati nač, anlegen, anwenden, verwenden; nastaviti, nasaditi, obětovati, wagen, daransetzen, auf- opfern; se = sílu, práci obětovati, sich widmen, sich verlegen. Jg. — co. Že by zboží vlastního nemohl vynaložiti (že by nemohl zaraziti řemesla). Sedl. Rychn. 7. I nám dal Bůh um a ramena, ať je tedy každý vynaloží. Koll. 1. 403. Co vynaložili starostí (lépe: co se nastarali. Pk. ). Ra- ději své všecky věci i sebe v., nežli jeho se zbaviti. BR. II. 45. b. — co, se nač, na koho. Peníze na něco (na stavení); svou mysl, čas, pilnosť, práci, starosť, péči, snažnosť na něco; statek svůj na marné věci v. V. Na nejpilnější náklady horní pe- níze v. Nar. o. h. a k. Mnoho peněz na vý- cviku svých dětí v. Mor. Tč. Žena ta vy- naložila na lékaře všechen statek svůj. Sš. L. 80. Vynakládal na to zaroveň všechen svůj vliv, aby knížete zachoval při stálé shodě s králem německým; Královna matka na stavbu kláštera i chrámu mnoho peněz vynaložila. Ddk. III. 186., V. 196. (Tč. ). Nepřátelé měšťany prostějovské 1. 1642. tak vyšacovali, že mnozí na ně 1000 zl. i více vynaložili. Tč. exc. Což jest na opravy a stavení vynaloženo; Na to, abyste milosr- denství prokazovali, všecku snažnosť vy- naložte; Statek svůj všecek na lékařství vynaložila. Arch. IV. 222., BR. II. 40. a., 151. (Šd. ). V. se nač, V., na práci (= od- dati se jí). Bart. II. 2. Zlob., Br., Plác. — se čeho nač. To sem se na toho chlapce peněz vynakládal a marně! Us. Tč. — co, se k čemu. V. co k službě boží, Kom., se k práci. Zlob. — co, se zač: peníze za chléb. Br. On by svůj život zaň vynaložil. Us. Tč. Sám se vynaložím za duše naše. Br. — čeho, co pro koho, proč. Své hrdlo pro něco v. Plác., Br., Plk. Má mu škody skrze to vzaté a pro to vynaložené navrátiti. Zř. F. I. S. XXV. Pre lásku tvú stríbro, zlato rád bych vynaložil. Us. Tč. Který (Herodes Agrippa) pro vyšetření a dopídění se Petra zajisté všelikou píli vy- naložiti hodlal. Sš. Sk. 145. (Hý. ). Jsem hotov jako otec laskavý pro dítky života vynaložiti: Života a všech věcí svých pro mne vynaložiti neliknuje. BR. II. 619. b., 350. a. — odkud nač. Zde blízko tisíce zl. z důchodů nynějších na dostavení hradu přerovského sem v. musil. Žer. 348. — aby. Na to se vynaložil, aby to udělal. Br. — adv. Práci svou zle, darmo na něco v. V.

388185   Vynamáhat se Svazek: 8 Strana: 0484
Vynamáhat se. Dyť se všecek v-háš s tou řečou! Dač. Brt. D. II. 416.

388186   Vynamáhati Svazek: 4 Strana: 1016
Vynamáhati, genug anstrengen. — co nač: své síly na něco v. — V. se čeho, genug verlangen. V-hal sem se té knihy od něho, až sem ji dostal. Us. Tč. — se kde: na světě, sich genug plagen. Us. Tč.

388187   Vynamysliti se Svazek: 4 Strana: 1016
Vynamysliti se, ersinnen, genung nach- sinnen. Hněvk.

388188   Vynamysliti si Svazek: 10 Strana: 0500
Vynamysliti si. Nemohl sem si v. Us Nár. sbor. VIII. 20.

388189   Vynaňsť Svazek: 4 Strana: 1016
Vynaňsť (vynaňdu, eš, vynašel) = vy- najíti, auffinden. — co kde. Us. na Ostrav. Tč.

388190   Vynapobízeti se koho k čemu Svazek: 4 Strana: 1016
Vynapobízeti se koho k čemu, genug antreiben, anregen, zureden. Co se nás vy- napobízeli, abysme s nimi šli. Us. Tč.

388191   Vynapočítati Svazek: 4 Strana: 1016
Vynapočítati, genug berechnen, aus- rechnen, aufzählen. — se čeho. Už se vy- napočítal dní, jak dlouho tu ještě bude. Na Mor. Tč.

388192   Vynapomáhati se komu v čem Svazek: 4 Strana: 1016
Vynapomáhati se komu v čem, ge- nug hellen. Us. Tč.

388193   Vynaposmívati se Svazek: 4 Strana: 1016
Vynaposmívati se, genug spotten. Plk. — komu. Us

388194   Vynapověděti Svazek: 4 Strana: 1016
Vynapověděti, ěl, ěn, ění, genug suf- fliren. — co komu kdy. Div. z ochot.

388195   Vynapraviti Svazek: 4 Strana: 1016
Vynapraviti, vynapracovati, gut ma- chen, ausbessern. — si čeho komu. Dosť sem se mu toho kabátu v-vil. Us. Tč

388196   Vynárať sa Svazek: 7 Strana: 1076
Vynárať sa = vynořovati se. Slov. Phľd. XI. 286

388197   Vynarobiti Svazek: 4 Strana: 1016
Vynarobiti = udělati. — komu čeho. Mor. Mtl.

388198   Vynárodnění Svazek: 8 Strana: 0580
Vynárodnění, n., Entnationalisierung. Němci usilují o v. Poláků. Nár. list. 1897. č. 58.

388199   Vynárodniti Svazek: 8 Strana: 0580
Vynárodniti koho. Vz předcház.

388200   Vynarozlévati Svazek: 4 Strana: 1016
Vynarozlévati, viel verschütten. Na Slov. Plk.

388201   Vynaříkati se Svazek: 4 Strana: 1016
Vynaříkati se, sich satt klagen, jammern. — se nač. Us. Tč. — se jak: do vůle. Plk. — se nad kým. Br. A vynařiekal sa celý večer nad pekným obrázkom; Tak a všelijak vykládala okolo neho a vynařiekala sa nad ním. Dbš. Sl. pov. IV. 46., V. 17.

388202   Vynasaditi Svazek: 4 Strana: 1016
Vynasaditi, il, zen, ení; vynasazovati = vynaložiti, přičiniti, darauf o. daran setzen, wagen, aufopfern; ceniti, taxiren; se = vy- nasnažiti se, sich bemühen. — co: pilnosť, svůj život, V., cenu. Šm. Něco draze v. = ceniti. V. Svá hrdla vynasazují. BR. II. 855. Svůj život a česť. Biancof. — co na co. Všecku svou moc na něco v. V. — čeho, co jak: život až do vylití krve v. V. Židé všeho při tom městě až do hrdel a krve své vynasadí. Plác. — čeho, co proč. Hrdlo pro něco v. V. V. své statky pro náboženství. Plk. Pobožný člověk po- vinen jest života i hrdla pro Krista v. BR. II. 523. a. Že pro pravdu hrdla vynasazuje. BR. II. b. (Šd. ). — se jak nač. Vší péčí na to se v. umínil, kterakby... Kocín. — se proti čemu, entgegenarbeiten. Reg. zdr. — co komu. Krasověda umělci nedostatku v důvtipu v. (nahraditi) nemůže. Pal.

388203   Vynasazení Svazek: 4 Strana: 1017
Vynasazení, n., das Daransetzen, die Daransetzung, Opferung. Oni svou věrnosť s v-ním životův a statečků svých stále za- chovali. List z r. 1651. (Tč. ).

388204   Vynasazený Svazek: 4 Strana: 1017
Vynasazený, -en, a, o, darangesetzt.

388205   Vynásledovati z čeho Svazek: 4 Strana: 1017
Vynásledovati z čeho, folgen. A co z toho v-lo, jak otec umřel? Stal se dare- bákem. Nic z toho dobrého nevynásleduje. Na Ostrav. Tč.

388206   Vynasnadniti se Svazek: 4 Strana: 1017
Vynasnadniti se, il, ění, vynasnadňo- vati se = vynasnažiti se, sich bemühen. Ros.

388207   Vynasnažení Svazek: 4 Strana: 1017
Vynasnažení, n., die Bemühung, An- strengung, Verwendung, Bestrebung. Us. Dal si za v. své vyplatiť od duchovenstva 200 hř. stříbra. Ddk. V. 306. Již sám o svém osobitém v. mluví. Sš. II. 206. (Hý. ).

388208   Vynasnažiti Svazek: 7 Strana: 1076
Vynasnažiti. V-žíł sem sa pod najvýš (co nejvíce). Val Brt D.

388209   Vynasnažiti se Svazek: 4 Strana: 1017
Vynasnažiti se, il, en, ení; vynasnažo- vati = vynaložiti, ver-, anwenden; se = sílu, práci na něco obrátiti, namáhati se, sich Bemühen, angreifen, trachten, Fleiss worauf verwenden, sich bestreben. Jg. — co: všecku práci a pilnosť. V. — čeho kdy. Věrný sluha vynasnažuje života svého v nebezpečné potřebě pána svého. V. — se nač. V. — se oč. Ros. — na co (jak). Na to se celým srdcem vynasnažuj. Kom. Jezuiti vynasnažovali se na to. Skl. II. 5. — se k něčemu, sich einer Sache befleissen. Dch. — s inft. V. se smazati hříchy své. Kom. — aby. Vynasnažili jsme se, abychom vás z vyhnanství vymohli. Sych. V-žil se, aby syna s otcem smířil. Ddk. V. 123. (III. 11., 264. ).

388210   Vynasnažlivosť Svazek: 4 Strana: 1017
Vynasnažlivosť, i, f., die Strebsamkeit.

388211   Vynasnažlivý Svazek: 4 Strana: 1017
Vynasnažlivý, strebsam. — v čem. Polní hospodář v dobrém vzdělávání rolí jest v-vý. U Solnice.

388212   Vynasnažování Svazek: 4 Strana: 1017
Vynasnažování, n., vz Vynasnažení.

388213   Vynastaviti Svazek: 4 Strana: 1017
Vynastaviti, il, en, ení; vynastavovati = nasaditi, vynaložiti, daran setzen. — čeho. Raději by svých životů vynasadili. Akt. a Kop. 1611. — co. Us.

388214   Vynášeč Svazek: 7 Strana: 1076
Vynášeč, e, m., Herausträger ; Lobred- ner.

388215   Vynášející Svazek: 4 Strana: 1017
Vynášející, austragend. — V. = činící, betragend. — co jak. Míra v. na dýl 1000 loktů pražských. Arch. rychn.

388216   Vynášení Svazek: 4 Strana: 1017
Vynášení, n., das Hinaustragen. V. smrti (děti vynášejí na smrtelnou neděli smrť ze vsi zpívajíce). Němc. — V., die Emporhe- bung, Lobpreisung. Marnivé sebe do nebes v., eitle Selbstverhimmelung. Dch.

388217   Vynášený Svazek: 4 Strana: 1017
Vynášený; -en, a, o, hinausgetragen. — odkud: nábytek z ohně v. Us. — V., em- porgehoben, gepriesen. Chlubivě v. Dch.

388218   Vynášeti Svazek: 4 Strana: 1017
Vynášeti, vz Vynésti.

388219   Vynášitel Svazek: 4 Strana: 1017
Vynášitel, e, m., der Herausträger. — V. tajných věcí, der Verbreiter eines Ge- heimnisses, Ctib., práva, soudu, der Urtheils- sprecher. Us.

388220   Vynášitel Svazek: 7 Strana: 1076
Vynášitel duše člověka, Beförderer, Lob- redner. Koll. IV. 172.

388221   Vynášivý Svazek: 4 Strana: 1017
Vynášivý = hrdý, vypínavý, stolz. Mus., 11. 418., Tč.

388222   Vynáška Svazek: 4 Strana: 1017
Vynáška, y, f. = vynesení. Dle znění v-ky. Er., J. tr. V. (summa) peněžitá, Geld- betrag, účetná, Rechnungsbetrag, fakturná (faktury), der Fakturabetrag. Nz.

388223   Vynáška Svazek: 7 Strana: 1076
Vynáška = výhoz (ve hře v karty). Us. Rgl.

388224   Vynáška Svazek: 10 Strana: 0500
Vynáška, y, f. Péci koláče na v-šku (na výsluhu). Hruš. 75.

388225   Vynášní Svazek: 4 Strana: 1017
Vynášní = zpupný, stolz. Reš.

388226   Vynať Svazek: 8 Strana: 0484
Vynať = spáti, hulať(o dětech). Slez. Čes. 1. VI. 143.

388227   Vynatahati Svazek: 4 Strana: 1017
Vynatahati, vynatahovati se čeho, sich satt ziehen, abmühen. V. se při práci. Us. Tč. V. se koho odkud: z jámy. Us.

388228   Výňatek Svazek: 4 Strana: 1017
Výňatek, tku, m., das Excerpt, die Aus- wahl. Výňatek z knihy, z časopisu. Us. V. z účtů, der Rechnungsextrakt, z matriky (výpis), der Matrikenauszug. Šd.

388229   Vyňatelný Svazek: 7 Strana: 1077
Vyňatelný, herausnehmbar. Lpř.

388230   Vyňatí Svazek: 4 Strana: 1017
Vyňatí, n. = vynětí.

388231   Vyňatřiti Svazek: 4 Strana: 1017
Vyňatřiti, il, en, ení = zkusiti, vyprů- bovati, prüfen, ausprobiren, erspähen, zum Vorschein bringen. Na Slov. Ssk. — co: něčí věrnosť. Kartig.

388232   Vynatříti se čeho Svazek: 4 Strana: 1017
Vynatříti se čeho, genug reiben. Vz Tříti.

388233   Vyňatý Svazek: 4 Strana: 1017
Vyňatý, heraus-, ausgenommen. Vz Vy- jmouti. — odkud. Mně cele i zdí se, že již vnuž z uma vyňata pro tě i omylem jata. Hr. rk. 117. Listiny vyňatá prý z tohoto tišnovského codexu mají ráz pravosti. Ddk. III. 271. Však jsa o tom prostředkem časné smrti z tohoto světa vyňat. Arch. IV. 61. Nebožtíku králi všecky věci z ruky vyňaty sou byly. Pal. Děj. V. " 2. 322.

388234   Vyňatý Svazek: 7 Strana: 1077
Vyňatý. Z smrtné moci nevyňatý. Sv. ruk. 103. Řeč z nich v-tá. Št. Kn. š. 142.

388235   Vynaučati Svazek: 4 Strana: 1017
Vynaučati = vynaučiti. — koho. Vy- naučala ho, ako sa to má čítať z tých knih. Dbš. Sl. pov. I. 449.

388236   Vynaučení, n Svazek: 4 Strana: 1017
Vynaučení, n., die Belehrung.

388237   Vynaučený Svazek: 4 Strana: 1017
Vynaučený; -en, a, o, belehrt, unter- wiesen, benachrichtigt. Jir. Ves. čt. 377., Sl. let. I. 302.

388238   Vynaučitel Svazek: 4 Strana: 1017
Vynaučitel, e, m., der Belehrer. Na Ostrav. Tč.

388239   Vynaučiti Svazek: 4 Strana: 1017
Vynaučiti, il, en, ení; vynaučovati, beleh- ren, unterrichten. — koho v čem: v umění hvězdářském. Smrž. — koho, se čemu. Kom. — koho čemu kdy. Že ve čtyřech nedělích víře té je vynaučil. Skl. I. 337. — kde. V Praze se tuze dobře vynaučil. Rychn. — koho čím. Kohos slovem vynaučil, zlým příkladom nekaz. Na Slov. Tč. — k čemu. K čemu přirozenosť tě vynaučila, taká oby- čaj nech ti je dycky milá. Na Slov. Tč. — s inft. Kdo se běhať vynaučil, ten nebude státi. Na Mor. Tč.

388240   Vynaučování Svazek: 7 Strana: 1077
Vynaučování, Belehrung. V. lidu v jeho jazyku. Šf. Strž. II. 367,

388241   Vynavrátiti Svazek: 4 Strana: 1017
Vynavrátiti, il, cen, ení, vynavracovati = vynahraditi. Us. Bern.

388242   Vynazérať sa Svazek: 4 Strana: 1017
Vynazérať sa, vynazírati se, genug nach-, hinaussehen. Mohol sa potom vynazérať, vy- načúvať, iba keď ráno prach stával na lúke. Mt. S. I. 52.

388243   Vynázorniti Svazek: 4 Strana: 1017
Vynázorniti, il, ěn, ění, vynázorňovati, anschaulich machen. — co komu jak: po- pisem. Us. Tč.

388244   Vynažený Svazek: 10 Strana: 0500
Vynažený = obnažený. Litom. 57.

388245   Vynažhraný Svazek: 4 Strana: 1017
Vynažhraný; -án, a, o = vynažraný, vollends gesättigt, ausgefressen, ausgemästet. V. prase. V již. Mor. Šd.

388246   Vynažhrati se Svazek: 4 Strana: 1017
Vynažhrati se = vynažrati se, sich vollends sättigen, anfressen. Na již. Mor. Šd.

388247   Vynažiti Svazek: 10 Strana: 0500
Vynažiti = obnažiti, vytasiti, educere. Vy- nažený meč. Gl. roudn. 61b.

388248   Vynažraný Svazek: 4 Strana: 1017
Vynažraný, vz Vynažhraný.

388249   Vynažrati Svazek: 4 Strana: 1017
Vynažrati, vz Vynažhrati.

388250   Vynda Svazek: 4 Strana: 1017
Vynda = vyjda, zastr. Hr. rk. 241.

388251   Vyndák Svazek: 4 Strana: 1017
Vyndák, u, m. = nástroj k vyndavání něčeho na př. zátek, der Stöpselzieher. Cf. Zandák, der Verkorker. Šd.

388252   Vyndání Svazek: 4 Strana: 1017
Vyndání, n., die Herausnahme.

388253   Vyndaný Svazek: 4 Strana: 1017
Vyndaný; -án, a, o, herausgenommen. — odkud: chléb z pece vyndaný. Us. Vz Vyndati.

388254   Vyndati Svazek: 4 Strana: 1017
Vyndati, vyndavati. V. místo vydati, vz N, Vsuvka. Bž, 50. — V. = ven dáti, vy- jíti (vyjmouti), herausgeben, -thun, -nehmen, hervorlangen. — co. Ještě vše nevyndal. Us. V. čep, zátku, aufstöpseln. Us. Šp. — co odkud: peníze z měšce, něco z truhly, D., tegliky z ohně. Rohn. Drát ze svěračky v., aus dem Feilkloben ausspannen. Šp. Z nádoby něco v. Us. Dch. Nevěsta má tolik, co by hráběmi z Dunaje vyndal (= nic). Ehr. IV. 33. Králi z tvých ledvin vyndá. BO. Kdo kupuje statky, nesmí vše z tobolky vyndati. Prov. Tč. — co komu kudy: oknem. Us. — co kam kde: pekáč z trouby na stůl. Us. Slovíčka se vyndají na těchto místech a vyplní se čtverci. Techn.

388255   Vyndati Svazek: 7 Strana: 1077
Vyndati. Vz Prk. Stud. o dat. §. 4.

388256   Vyndati něco od někud Svazek: 8 Strana: 0484
Vyndati něco od někud, mor. vydělati. Brt. D. II. 416.

388257   Vyndavání, n Svazek: 4 Strana: 1018
Vyndavání, n., das Herausnehmen. V. ukázek, vzorů, das Musterziehen. Šp.

388258   Vyndení Svazek: 7 Strana: 1077
Vyndení, n. = vyjití. Po v. z města. Výb. II. 565., Mill. 71.

388259   Vyndi Svazek: 4 Strana: 1018
Vyndi = vyjdi, zastr. Hr. rk. 91.

388260   Vyndu Svazek: 4 Strana: 1018
Vyndu = vyjdu, zastr.

388261   Vynechání Svazek: 4 Strana: 1018
Vynechání, n., das Auslassen, die Aus- lassung. V. něčeho. Mus. 1880. 323.

388262   Vynechaný Svazek: 4 Strana: 1018
Vynechaný; -án, a, o, ausgelassen. V. lekce. Us.

388263   Vynechati Svazek: 4 Strana: 1018
Vynechati, vynechávati, auslassen, weg- lassen. V. — To se mohlo v-ti. D. — co: modlitbu. D. Přídavek ten v-li. Ddk. IV. 195. V. něco. Pal. Rdh. III. 257. — co kde: místo v psaní v. Us. V této stati v-li dvě slova. Ddk. III. 194. — co odkud: ze se- znamu. Us. — co proč. Pro tu očitou pa- trnosť jich (slov) apoštol vynechal... Sš. II. 35. (Hý. ).

388264   Vynechati. V Svazek: 7 Strana: 1077
Vynechati. V letošním školním roce mnoho hodin vynechal. Us. Pdl.

388265   Vynechávka Svazek: 9 Strana: 0385
Vynechávka, y, f. = vynechávání něčeho. Mus. fil. IV. 335.

388266   Vyněchu Svazek: 4 Strana: 1018
Vyněchu = vyňali (zastr. ). Kat.

388267   Vyněm Svazek: 4 Strana: 1018
Vyněm = vyňav, zastr. V. kus z vína. Hr. rk. 221.

388268   Vynemraviti se Svazek: 4 Strana: 1018
Vynemraviti se, il, ení = vyprázdniti se, sich entleeren Us.

388269   Vyněmši Svazek: 4 Strana: 1018
Vyněmši = vyňavši (zastr. ). Kat.

388270   Vynepřáteliti se Svazek: 4 Strana: 1018
Vynepřáteliti se, il, ení, aufhören Feind zu sein. Ros.

388271   Vyneřáditi se Svazek: 4 Strana: 1018
Vyneřáditi se, il, ění = vyprázdniti se, sich aus-, entleeren. — kam. Každý pták své hnízdo chválí a špatný, který se do něho vyneřádí. Sych. Každý se na mě vyneřádí, jakobych nebyl na dvakrát. U Žamb. Dbv. Kočka se v-la do kouta. Us. — se kde: v jizbě. Us. Šd.

388272   Výnes Svazek: 10 Strana: 0500
Výnes, u, m. = snesení. Po tom výnesu (obce). Frant. 17. 41.

388273   Vynesení Svazek: 4 Strana: 1018
Vynesení, vz Vynesení.

388274   Vynesený Svazek: 4 Strana: 1018
Vynesený, vz Vynešený.

388275   Vyneslosť Svazek: 4 Strana: 1018
Vyneslosť, i, f., die Eigenschaft desje- nigen, der nichts mehr trägt zum B. kein Kalb, keine Eier. Jg. V. slepice, krávy. Jg. — V. = vysokosť, vznešenosť, die Erhaben- heit, Höhe. V. slohu. Jg. Duch. sv. osvědčí tenkráte nejvíce v. nauky a církve mojí nade všelikou mocnosť světa. Sš. Mr. 58.

388276   Vyneslý Svazek: 4 Strana: 1018
Vyneslý, der ausgetragen hat. V. kráva (vytelená), slepice (která vajec již nenese). — V. = vysoký, vznešený, hoch, erhaben. L. Vyneslé stavení. Us. Aby měl postavení v církvi vyneslejší. Sš. III. 200 An syn boží ovšem jiný, vyneslejší vývoj míti musil. Sš.

388277   Vynésti Svazek: 4 Strana: 1018
Vynésti, nesu, nes, nesa (ouc), sl, sen a šen, ení; vynositi, il, šen, ení, vynášeti, ejí, ej, eje (íc), el, en, ení, vynášívati, (zastar. vy- nošovati) = ven nésti, aus-, heraus-, hinaus- tragen; pronésti, oznámiti, praviti, offenba- ren, kund thun, sagen, aussprechen, vor- tragen, äussern; přinášeti, dávati, užitek nésti, eintragen, renten, Gewinn bringen; obsahovati, činiti, begreifen, enthalten, be- tragen, sich belaufen, ausmachen; vznésti, vznášeti, vyvýšiti, erhöhen, hinauftragen, er- heben; vychvalovati, velebiti, loben, rühmen, erheben; povyšovati, erheben. Jg. — abs. Výšeji lítati, než křídla vynésti mohou. V. Ty hory vynášejí (užitek nesou). Nar. o h. a k. — co: mrtvé tělo, Kom., nález, soud, právo; Co plod a užitek vynáší; Jeden strych jiných 100 vynáší (obnáší, činí). V. To nic nevynáší. Us. Dch. Ty ji vynesou (pomluví)! Us. u Rychn. Msk. Rád slávu Vladislavovu vynášel. Ddk. III. 284. Počet obyvatelů již úplné čtyři miliony duší vynášeti bude. Pal. Rdh. II. 420. Smrť, zimu vynášeti. Němc. V. práva. Vš. Jir. 8. Svá myšlení v. Kom. D. 40. Čím srdce tvé naplněno bude, to také vynášeti budeš. BR. II. 29. Úsudek v při v.; řeč, pověsť, D.; něčí zásluhy vy- nášeti (chváliti); tajemství vynésti; ta služba (ten dům atd. ) mnoho vynáší, Us., zákon, Šm., tejnosť rady; země vynáší úrody. Kos. Soud o něčem v. Kom. Slova v. (vyslovovati). Us. Vynáší (činí) to 100 zl. V. své umění chvá- liti). Martim. V. potaz, O. z D., Zř. F. I. A. X. 2., Arch. II. 503., V. 13., rozsudek. CJB. 399. — koho: mrtvého. V. Vysoce někoho v., Ros., sebe samého (chváliti). V. Vynášejí hospodáře (říká se, vynese-li se dříve díž nežli se chléb do peci dá). U N. Bydž. a Kr. Hradce. Kšť. — co odkud: mrtvého z domu, V., něco z komory, Ros., z rady (tajemství), Zlob., peníze ze země. Us. V. zboží z lodi. Us. Tak sa do mňa mali, dobre ma už z rozumu nevyniesli. Mt. S. I. 110. Hý, koníčku, hý můj vraný, vynes ty mě ven z Moravy. Sš. P. 531. Žeby mimo zá- pověď z domu stuol vynesl. NB. Tč. 143. Smetí z domu na ulici nevynášej. Prov. Šd. Vynes zlobu z myslí svojí. Vrch. Tak ťažký z truchlého ponos ven srdca vynášel. Hol. 4. Dům sotva čtyři ze sta vynáší. Ml. — co odkud kam nač: zboží z lodí na zemi. D. V. něco na trh (prodávati), na jevo, V., na světlo, Jel., na plac (praviti), V. Kletba vynesena v spravedlivém hněvu na bez- božné plémě Vršovců. Ddk. II. 406. (III. 129., IV. 94. ). Zkoušel Krista pána, vynesl tě ho na chrám vysoký. Sš. P. 34. A tak k Bohu má dušička se vynese. Er. P. 522. Vyneste mne ven na deň. NB. Tč. Pavel veškeru bohatosť dialektiky v ideách kře- sťanských složenou na odiv vynáší. Sš. I. 10. Vědúce, že jest kacieř, mordéř a němý hřiešník, jakož sú naň ty hřiechy vynesli. Hus III. 285. V. rudu na den. Dch., Vys. V. koho do nebe (vychvalovati). V. Má za to, že jeho zemanství ho vynáší nad tu povinnosť. D. V. se nad jiné, Us, nad svou možnosť. V. — co nač. V. soud, rozsudek na něco. Us. — co kde. Stavové na sněmě nález vynesli. D. V. něco před soudem. Mus., Arch. I. 6. — co o čem: úsudek o při, V., soud o čem v. Kom. O kletém císaři vynesli poslední svůj nález. Ddk. II. 389. Z toho, co jsme nadzmínili, již o účelu a příčině, proč Pavel list ten napsal, snadně soud v. můžeme; O tom nejedni theologové hluboké a bystré náhledy vynášeli; Nález o ní (otázce) vynáší povšechně a věčně platný. Sš. II. 4., 168., Sk. 174. Svůj soud o tom vynáším. BR. II. 607. b. Čemu kdo nerozumí, o tom soudu vynášeti nemá. Us. Tč. — co kdy. Což předpokládá, že ve- škerých Israelitů při svém z Aegypta vy- jití přes tři miliony vynášelo. Sš. II. 38. A po bedlivém všeho toho povážení na to výpověď vynésti ráčil. List z r. 1671. Tč. — co proti čemu. Kvido vynesl prý klatbu nad Polskem proti vůli duchovenstva ta- mního. Ddk. II. 178. Proti vší spravedlnosti v jednostejné při rozdílný soud vynášíte. BŘ. II., 54. a. — co, koho, se čím (ne: s čím). Ústy vynášeti med, v srdci skrývati jed. V. Jest to věc nejbláznovější, když se kto sám chválami vynáší. Jel. Enc. m. 8. To by mělo před právem a ne válkami vynešeno býti (austragen). Arch. I. 6. Knihou škodlivá učení v. Jel. Někoho velikou poctou v. Let. V. se svými penězi, v. se svou silou (chlubiti). D. Divy a zázraky se v. Br. — co komu. Zahrady mnoho jim vynesly. Us. Mosí tak dělat, jak mu vynášá. Mor. Brt. To mu špatný zisk vyneslo. Us. Nic více mu jeho úřadeček asi nevynášel (než na žejdlíček vína v neděli). Šml. Chcete nám vynést spaní (říkáme, když někdo navštiviv nás posaditi se nechce). Us. — co nad kým: soud. Ml. — jak. Rozsudkové mají se ve slovech patrných a prostých vynášeti. Kol. 32. V Řezně vynešena jest nepochybně tato věc na dobro. Ddk. I. 203. Okázale, až do nebe se v. Us. Dch., Šd. V. něco právem, ämtlich austragen. NB. Tč. 89. Nebudeš má, nedají naši, že se tvá rodina hrozně vynáší. Čes. mor. bs. 148. Ja by tebe chtěla, nědaju mi naši, že se tva rodina vysoko vynáší. Sš. P. 386. Kozma jme se zásluhy Jaromí- rovy i veršem vynášeti; Kníže Vratislav při položeni základního kamene chrámu vlastní rukou vynesl 12 košů země. Ddk. II. 338., IV. 260. V. něco svými ústy. Lpř. J. Soud boží podlé svěřených darů vynesen bude; Že snad nějakým ukvapením nebo přená- hlením slova ona pronesl. Sš. I. 33., II. 11. Obec skrze starší snesení svá vynáší. Kom. — za co. Valerius Publikola první za právo vynesl, aby... V. Jak mu páni za právo vynesú. Arch. II. 84. — co s kým. Po- hnaný nic víc nemá činiti v té při s jistcem, ale jistec vynášej to s zástupcemi. Gl. 372. — co s sebou: mnoho peněz. Klat. — adv. Hrubě, přílišně se vynášeti (chváliti). V. — se = zhůru se nésti, vychvalovati se, hrděti, pyšněti, chlubiti se. Proč by se vynášel a vypínal? V. Řídký kámen (mlýnský) se rád vynáší (trolí se; vylupuje se tam, kde jest měkčí). Vys. Slepice se už vynesla (přestala nésti). Us. Šd.

388278   Vynésti Svazek: 7 Strana: 1077
Vynésti, emigrare Ž. kl. 51. 7. Keď bude gazda na štyroch voloch voziť a ga- zdina len v zástere nosiť, predsa vynosí Slov. Orl. IX 246 — co kdy: kartu ve hře, při hře. Us. Fč. Hanka dne 16. září mimo některé rukopisy lat. mezi starou zbraní i rukopis královédvorský vynesl. Jir. — jak. To zrovna vynese (na šaty stačí) U Kdýně. Rgl. V. něco nad pochyb- nosť. ZČ.

388279   Vynésti Svazek: 9 Strana: 0385
Vynésti. Bylo tam vyneseno = ohlášeno. Hoš 102.

388280   Vynešení Svazek: 4 Strana: 1019
Vynešení, vynášení, vynesení, n. Vz Vy- nésti. V. mrtvého z domu. V. Vynášení sebe samého. V. V. práv, Jel., rozsudku, výpovědi, soudu. Us. V. klatby, die Achterklärung. Dch. Vynesením sněmu řezenského odděleny jsou zpupné statky rodu Zalského od man- ských. Ddk. III. 21. Vz Vynésti. Vynesení z 1. ledna atd. jest prý šp. m.: nařízení; ale máme: vynešení, vynáška ministerstva, od ministerstva, výroku, J. tr., tedy tohoto slova můžeme dobře užívati.

388281   Vynešený Svazek: 4 Strana: 1019
Vynešený, vynesený; -en, a, o, hinaus- getragen, -gegeben. V. nábytek. Us. — mezi kým. Od nálezu krále mezi námi a městy vynešeného. Vl. zř. 536 — jak. (Vzbuzen) rozkazem božím skrze anděla v-ným; Svě- dectví ústy v-né; Starým vínem míní se staré učení boží skrze Mojžíše a proroky v-né. BR. II. 10., 92. a., 218. a. (Šd. ).

388282   Vynešvařiti Svazek: 4 Strana: 1019
Vynešvařiti, il, en, ení; vynešvařovati = vyčistiti nešvaru, ausputzen, reinigen; dáti vyčichnouti, ausdampfen, verwittern lassen; co. — se = vyneřáditi se, sich ausleeren. Ros.

388283   Vynětí Svazek: 4 Strana: 1019
Vynětí, n., vz Vyjmouti = vyndání, die Ausnahme, Herausnahme. Vynětí pístu. Khl. V. z obecných břemen a povinností, z tre- stání, V.; od pravidla. Jel. V. očí. Kn. rož. V. zákalu čočky lalokem, die Lappenex- traktion; v. zmrtvělé kosti, die Nekrotomie; v. mozíku, die Enthirnung. Nz. lk. V. vody vás v. BR. II. 682. a. Zvolení nabývali re- galií prostředkem žezla, s v-tím takových, která bez odporu sluší církvi římské. Ddk. II. 456. V. kosti, die Knochenexstirpation. Nz. lk.

388284   Vynětí Svazek: 10 Strana: 0500
Vynětí = vyjeli Mš.

388285   Vynevrliti se Svazek: 4 Strana: 1019
Vynevrliti se, il, en, ení, aufhören ver- driesslich zu sein. Šm.

388286   Výnězda Svazek: 7 Strana: 1077
Výnězda, y, f. = vyjízda. Kn. rož. čl. 209. Tak slul povýtečně výjezd soudních zřízenců na ohledání mezí a škod kterých- koli. Bdl.

388287   Vyní, n Svazek: 4 Strana: 1019
Vyní, n. = vytí, das Heulen. Vz Výti.

388288   Vyníčat co Svazek: 10 Strana: 0678
Vyníčat co = hájiti. Vz Brt. Sl.

388289   Vyničiti Svazek: 4 Strana: 1019
Vyničiti, il, en, ení = zničiti, snížiti, vernichten, ausrotten. — koho. Scip. — koho čím odkud: ryby z řeky nečistou vodou. Us. Tč.

388290   Vynidu Svazek: 4 Strana: 1019
Vynidu, zastr. = vyjdu.

388291   Vynieti Svazek: 8 Strana: 0484
Vynieti, n vsuto. Gb. H. ml. I. 380., 379.

388292   Vynieti Svazek: 9 Strana: 0385
Vynieti. O tvarech vz Gb H. ml. III. 2. 186.

388293   Výnik Svazek: 4 Strana: 1019
Výnik, u, m. = vznik, das Emporkommen. Kaubl. V-ku jiného leč v Krista nemajíce. Sš. I. 30. — V. = místo, kde některý úd, na bylině vyniká (vyrostá). Čl Kv. XXX. Cf. Rst. 518.

388294   Vynikající Svazek: 4 Strana: 1019
Vynikající, hervorragend, sich auszeich- nend, hervorstechend. V. osobnosť, notable Persönlichkeit; v-jící přednosti. Dch., Mus. 1880. 432. Nezůstaloť ve středověku zata- jeno, psal-li v. muž dějiny své doby. Ddk. IV. 121. Vz Vyniknouti.

388295   Vynikání Svazek: 4 Strana: 1019
Vynikání, n., das Hervorkeimen, Her- vorragen, Sichauszeichnen. Vz Vyniknouti. Život přírody se skládá se střídavého v. a zanikání rozmanitých tvorů. Stč. Zmp. 740.

388296   Vynikati Svazek: 4 Strana: 1019
Vynikati, vz Vyniknouti.

388297   Vyniklice Svazek: 9 Strana: 0385
Vyniklice, trať u Pádolí. Jrsk. XXIII. 360.

388298   Vyniklina Svazek: 4 Strana: 1019
Vyniklina, y, f. = vypuklina, das Relief. Květy 1842.

388299   Vyniklosť Svazek: 4 Strana: 1019
Vyniklosť, i, f, das Hervorragen, die Erhabenheit. Jg.

388300   Vyniklý Svazek: 4 Strana: 1019
Vyniklý, aufgeschossen, hervorgekeimt, hervorragend. Nz. lk. Bouře vyniklá, odkudž se jí nejméně bylo nadíti, vyvrátila nadějné stavení. Pal. Děj. IV. 1. 4. Muž vysoce v-lý. Mus. 1880. 478. V-lé tahy povahy. — odkud. Hrozen z révy v-lý. Sš. J. 173. Přední dva úřadové zemští byli v moci mužů z nízka v-klých. Pal. Děj. V. 2. 503. — V. = ve- tkutý, eingefügt. V. list na lodyze, tam vyrostlý. Cf. Rst. 518.

388301   Vyniknouti Svazek: 4 Strana: 1019
Vyniknouti, knul a kl, utí; vynikati, vy- nikávati = prudce odněkud se vyskytnouti, povstati, počátek vzíti, vyjíti, vyraziti se, plötzlich zum Vorschein kommen, entstehen, entspringen, Hervorbrechen, empor-, hervor- steigen, sich erheben, hervorschiessen, her- aus-, entfahren, aufschnellen, sich empor- schwingen; vypadnouti, vyřítiti se, Ausfall thun, ausbrechen; utéci, vymknouti se, vy- jíti, zniknouti, zprostiti se, entwischen, ent- 275* schlüpfen, entrinnen; strměti, přesahati, vy- stávati, hervorragen, vorschiessen, hervor- stechen, sich erheben; předčiti, převýšiti jiné, über andere vorragen, sich hervorthun, die Oberhand gewinnen, aufkommen. Jg. Vy- nikati, ne: vynikati. Cf. Vysychati, Usy- chati, Odmykati, Přestydati, Pronikati, Při- čichati, Unižiti, Unížiti, Přestíhati, Přestří- hati, Bž. 29. — abs. Záře vyniká (vybles- kuje). Us. Aby důraz lépe vynikal. Sš. II. 6. Obzvlášť vyniká její péče o vyproštění křesťanů z otroctví židovského. Ddk. IV. 155. — odkud: Voda vyniká ze skály. Us. Slunce z hory vyniká. V. Z osidel smrti v., Kom., z vazby, Plác, z nebezpečenství, Bibl., nepřátelům z ruky v. V. Vynikli z jes- kyní (vyřítili se). V. Játra vynikla z rány. Lk. Nemohlby on tobě ani žádnému z práva a z řádu vyniknouti. Ps. o záští. V. z úmluv (od nich upustiti). Arch. I. 20. Požehnané účinky, jenž ze spásy té vynikají. Sš L. 27. Kterak z nesnáze té v. ? Sš. Sk. 48. (Hý. ). — odkud jak. Mohl-li s tíží v. z vazeb předsudku onoho hlavitého; Jonáš nadpři- rozeně z břicha žralokova třetího dne vy- nikl; Nebudou moci snadno v-nouti z těch svízelů. Sš. Sk. 133., L. 116., 193. (Hý. ). Z rukou nepřátel sotva s celou kůží vynikl. Us. — čím: krásou. Us. Jeho osudové ne- vynikají ani rozmanitostí ani zajímavostí; Muž duchem vynikající. Mus. 1880. 9., 488. Od jakživa jen mužové čelní v národu, vy- nikající jak rozumem a zkušeností tak i jmě- ním svým, dostávali se na ouřad kmetovství zemského; Vynikaje duchem a chováním svým získal sobě záhy vážnosť a důvěru. Pal. Děj. III. 3. 229., IV. 1. 104. (Šd. ). Jinak vynikal rod hrabat Berkských také pobož- ností svou. Ddk. II. 426. (IV. 69., 210. ). Tím sebráním drobtů vyniklo také veličí zázraku našeho. Sš. J. 100. — nad co. Mince kní- žete Vladislava I. všelikým cizozemským toho věku se vyrovnají, anobrž nad ně vy- nikají. Šb. Lit. I. 37. Tak tu nad sousedky vyniká tato krásná Srbů potomkyně. Koll. I. 53. Nade hřích Adamův přehojně vyniká milosť Kristova. Sš. I. 58. — kudy. Slunce skrze mračno vyniklo. Sych. — komu. Zuby dětem vynikají (rostou). Us. V. ne- přátelům (utéci). Dvě kron. — s čím na koho. Což jim braně vzteklosť naskytne, s touť každý na ctného muže vynikne. V. — nad co čím (předčiti). Svou učeností, udatností nad jiné v. Us. Veliká skála z je- zera nad vodu vyniká. V. Vynikal nad ostatní učeností svou. Ddk. II. 235. Horlivostí nad jiné v.; Nad jiné duchem svým neskonale vynikal. Mus. 1880. 472., 487. Svým roz- umem nad jiné v. Pulk. V. pilností nad jiné. Hlavy schopnostmi nad obyčejnosť vynika- jící. KB. III. V. dokonalostí. Sš. Mat. 73. Muž ten nadobyčejný nad vrstevníky vzdě- láním vynikal; Lidé ti nad jiné židy uče- ností vynikli; Poznáním syna božího, druhé v božsví osoby, v-ká křesťanství nad ži- dovství. Sš. J. 47., Sk. 72., II. 29. (Hý. ). — kde (jak). Zdi města nad vodou ještě vy- nikají. Zlob. V básni té v-ká ráz didaktický. Nz. V-kli na zlatotepce v cestě loupežní zloději. Dač. I. 265. Pavel vynikal mezi vrstevníky svými horlivostí pro ustanovení
zákona a ústní jeho výklady. Sš. I. 1. Dia-
lektika v obou listech stejnou měrou v-ká;
Dva, kteří ve víře nad jiné spolusvědky
dotčených věcí v-kali. Sš II. 4., Sk. 15.
(Hý). V tom v-klo, co pravého a dobrého
jest. Kmp. Č. 116. — nad koho v čem,
lépe: nad koho čím. Jv. — jak. Někteří
národové v-kli přes stav divokého přiro-
zení. Hlas. Podlé toho také světleji v-ká
podobnosť poměrů Galatů s poměry Abra-
hamovými. Sš. II. 33. (Hý. ) Jonáš tři dni a
tři noci v rybě pobyv bez škody zdraví
svého odtud v-kl BR. II. 71. a. — nač.
Obojí na totéž vyniká, geht auf eins hinaus;
Na taková předeslaná slova tím více vyniká
protiva. Sš. L. 202., Sk. 39. (Hý. ). — kam:
v svobodu. Kat. Vaň. Pohané k rázné a
plné osobnosti jediného Boha nevynikli. Sš.
Sk. 208. Těžce se prý zažívají ryby, nerády
ven v-kají. Jir. Ves. čt. 378. Otázka ta vy-
nikla v popředí. Osv. I. 46. Člověk vysoko
vynikl nad ostatní tvorstvo. Vlč. — kdy.
Prvý den vynikú vrchové hor. BO. Při čemž
zvláště v-kl jakýs hrabě moravský Vilém.
Ddk. IV. 17.

388302   Vyniknouti kudy Svazek: 7 Strana: 1077
Vyniknouti kudy. Jemu v-kl kůl ty- lem. Let. 407. — na koho. (Dievky) na muže vynikú. Dal C. 10. — komu odkud. Z toho jim nic dobrého nevynikne (ne- vzejde). Arch. X. 533.

388303   Výnikový Svazek: 7 Strana: 1077
Výnikový, Ausgangs-. V. otvor.

388304   Vynímací Svazek: 4 Strana: 1020
Vynímací věta, vz Věta výlučná.

388305   Vynímač Svazek: 4 Strana: 1020
Vynímač, vynimač, e, m., der Heraus- nehmer. Veleš.

388306   Vynímání Svazek: 4 Strana: 1020
Vynímání, n., die Ausnahme.

388307   Vynímati Svazek: 4 Strana: 1020
Vynímati, vz Vyjmouti.

388308   Výnimečný Svazek: 4 Strana: 1020
Výnimečný, privilegirt. Chrám v seznamě far vzpomíná sa medzi farami starými a v-mi. Sl. let. I. 154.

388309   Výnimka Svazek: 4 Strana: 1020
Výnimka, y, f., vz Výmínka, Smlouva. Beze vsí výnimky. Bart. Žádného pravidla bez v-ky. Us. Tč. Nieje pravidla bez vý- nimky Mt. S. I. 119.

388310   Vynišťati Svazek: 4 Strana: 1020
Vynišťati, vyništiti = vyničiti, ausrotten. — co kde, odkud. Ty továrny všecky raky a ryby v řekách, z řek v-ly. Na Ostrav. Tč.

388311   Vyništěti Svazek: 4 Strana: 1020
Vyništěti, ěl, ění, ausgerottet werden, sich verlieren. Mláťa cepami, aby krtice dalej neryly, lež vyništěly. Mt. S. I. 191.

388312   Vyništěti Svazek: 8 Strana: 0484
Vyništěti. Bodaj vyništelo aj vaše poko- lenie (vyhynulo). Phľd. 1894. 679.

388313   Vyništiti, vz Svazek: 4 Strana: 1020
Vyništiti, vz Vynišťati.

388314   Vyníti Svazek: 4 Strana: 1020
Vyníti, vz Vyjmouti.

388315   Vyniurati Svazek: 4 Strana: 1020
Vyniurati = vystopovati. Na Slov. Ssk.

388316   Výnizda Svazek: 4 Strana: 1020
Výnizda, vyjízda, výjezda, y, f., die Aus- fahrt der Gerichtsbeamten zur Besichtigung der strittigen Gränzen, Feldschadens, der Besitzstörung usw. Gl. 372.

388317   Vynizda Svazek: 9 Strana: 0385
Vynizda, y, f. = vyjízda. Bdl. v Kn. rožm. 11. pozo. Sr. Vvnězda v VII. 1077.

388318   Vyňmeta-li Svazek: 4 Strana: 1020
Vyňmeta-li = vyjmeta-li = jestliže vyjmou (dual). Výb. I. 133. Kn. rož. 287.

388319   Vyňmu Svazek: 4 Strana: 1020
Vyňmu = vyjmu.

388320   Vynmúti Svazek: 7 Strana: 1077
Vynmúti = vyjmouti. Št. Kn. š. 135. 8

388321   Výnocka Svazek: 4 Strana: 1020
Výnocka, y, f., vippa, zastr. Rozk.

388322   Vynocovati Svazek: 4 Strana: 1020
Vynocovati, übernachten. — kde: u ně- koho, na hůře. Na Ostrav. Tč.

388323   Výnor Svazek: 4 Strana: 1020
Výnor, u, m. = vynoření. Nz.

388324   Vynoření Svazek: 4 Strana: 1020
Vynoření, n. = výnor, die Emersion, der Austritt. Nz. Pro v. svého nad hříchy se rozjaření. Sš. II. 27.

388325   Vynoření Svazek: 7 Strana: 1077
Vynoření citu. Šf III. 342., Č. Kn. g. 114.

388326   Vynořilý Svazek: 4 Strana: 1020
Vynořilý = vytonulý, na hladinu vody podneslý, aufgetaucht. Rst. 518.

388327   Vynořiti Svazek: 4 Strana: 1020
Vynořiti, vynuřiti, il, en, ení; vynořovati, vynuřovati = z hloubi, z tůně vydobyti, aus der Tiefe herausbringen. — co odkud. Bůh vynořil zemi z mořských hlubokostí. L. — se = vybřednouti, vyplývati s hloubi, auf- tauchen, herauskommen. — co. Týž smysl vynořuji slova; Evangelium všady působivou moc svou vynořuje. Sš. I. 52., II. 195 (Hý. ). — se odkud z hříchů. L. — se odkud kam. Z mračen vynořil se na měsíc. Vrch. V. se z vody. Us. Ze rtů povzdech vynořil se. Čch. Br. 88. Z hlavy sedmé (listu k Ří- manům) přerozličné nauky vynořovány; Apo- štol vynořuje spolu z vlastní zkušenosti oblaživou moc víry; Člověk dobrý z po- kladu útroby svojí věci dobré vynořuje. Sš. I. 82., 186., L. 75. (Hý. ). — co kde. V san- skritě kořen smi radosť a smělosť vynořuje. Sš. J. 60. Vynořuje a vyjadřuje radosť tu svou před nimi. Šš. II. 203. (Hý. ). — co, se čím. Hlavitá myšlénka listu našeho těmi slovy se vynořuje; Slovy těmi následek ne- vědomí lidí o Bohu vynořuje; Předmět a způsob modlitby se dvojím řečením v-řuje; Myšlénka ona v-řuje se dalšími slovy. Sš. I 25., 28., 92., L. 12. Vynoř vyspou sklad těch skvostných květů. Sš. Snt. 49. — co, se jak. Leč s takovou bohatostí věčné pravdy ty vynořuje, že...; Apoštol oškli- vosť svou nad takovým lidstva počínáním v-řil slavoslovím či doxologií; Mysl dětenčí se modlitbami v-řuje; Čímž právě tužbu svou a hledání své v-řují; Neočekávanosť svou, podivení se a překvapenosť svou vy- nořují slovem: hle, aj; Cit uznání toho vněšně v.; Jiným protikladem panna v-řuje myšlénku podobnou; Avšak materštinou co mluvou srdce v-li hluboké podivení svoje mimovolně. Sš. I. 16., 31., II. 46., J. 33, J. 59., L. 22., 24., Sk. 169. (Hý. ). Na novo se v. Dch.

388328   Vynořiti Svazek: 7 Strana: 1077
Vynořiti Mkl. Etym. 213. — se kam. V-la se k vlně. Lpř. — se kudy. Po nebes baldachynu se v-řují shluky hvězd. Kyt. 1876. 1.— co kam odkud. Plynnou litinu v řad kadlubů z nich (lžic) v-řují. Kká. K sl. j. 233.

388329   Vynořiti se Svazek: 8 Strana: 0484
Vynořiti se. Cf. Gb. H. ml. I. 28.

388330   Vynořující se Svazek: 4 Strana: 1021
Vynořující se, auftauchend. Bublinatky za čas květení v jistém čase na hladinu vodní se podnášející, se vynořující. Rst. 518

388331   Výnos Svazek: 4 Strana: 1021
Výnos, u, m. = vynesení, das Heraus- tragen, die Austragung. — V. = vynesení potazu, nálezu, vůle, soudu, výpověď, nález, der Ausspruch, die Sentenz, das Urtheil. V. právní, sněmovní. D. S rozmyslem v. na něco učiniti. Ms. pr. kut. Což se osazení soudu zemského dotýče a výnosů panských a vlá- dyckých nálezuov. Zř. F. I. A. X., Vl. zř. 12. Výnosem, laut Erlass. Dch. Výroky roz- umí řeči a výnosy svoje t. j. věci, o nichž mluvil. Sš. Sk. 63., 185. V. o něčem učiniti. Brikc. Někomu něco výnosem dáti věděti. J. tr. — V., der Ertrag, Nutzen, das Er- tragniss. Vz Užitek. Živiti se z v-su zahrady. Us. Čistý v., der Reinertrag, Nettoertrag. Nz., Šp., Sd. V. cukru, der Zuckerertrag, v. dle váhy, der Gewichtsertrag, v. řepy, die Rübenfechsung. Šp. Hrubý v., der Brutto- ertrag; V-su schopný, extragsfähig; V. z ná- jemného. Dch. Desátý díl výnosu země- panské mince činil první jeho nadání. Ddk. II. 280. Z výnosu země této zaopatří děti svoje. Lipa, 192. Druh či způsob v-su, der Ertragszweig. Nz. Pramen výnosů (důchodů), die Ertragsquelle; výnos (užitek) z daně z příjmů, der Einkommensteuerertrag; účet z výnosů, die Ertragsrechnung; rejstřík v-su (užitku), Ertragsregister; vycenění v-nu (užitku), die Ertragsschätzung. Šp. — V. = úhrnek, summa, der Betrag, Inhalt, Belauf, die Summe. D. — V., das Produkt (v ma- them. ). Sedl.

388332   Vynos Svazek: 7 Strana: 1077
Vynos důchodkový, Gefällsertrag. — V., das Ergebniss, Resultat. V. toho zpytování, bádání jest. Šf. Strž 1. 123 , 11. 379.

388333   Výnos Svazek: 8 Strana: 0484
Výnos = s přehršlí ovoce. Zábř. Brt. D. II. 416.

388334   Výnosek Svazek: 4 Strana: 1021
Výnosek, sku, m. = výnos, vynesení, das Hinaustragen. — V., der Schluss. Pavel ze předešlé myšlénky úmrtí s Kristem vyvodí výnosek. Sš. I. 69. — V. = vynášení mrt- vého, das Leichentragen. Us. — V. = užitek, der Ertrag. Kram.

388335   Výnosek Svazek: 7 Strana: 1077
Výnosek = plat mlynářským za sklá- dání obilí (2 kr. z pytle). Nár. pol 1889. č. 341. — V. = slad na valečku vyne- sený. KP. V. 274.

388336   Vynositel Svazek: 4 Strana: 1021
Vynositel, e, m., der Herausträger. V. práv, der Gesetzgeber. 4 stěž. ctn.

388337   Vynositel Svazek: 8 Strana: 0484
Vynositel zákona, lator legis. 1418. List. fil. 1896. 182.

388338   Vynositi Svazek: 4 Strana: 1021
Vynositi, vz Vynésti.

388339   Výnoska Svazek: 4 Strana: 1021
Výnoska, y, f; lépe: výnosek. Jg.

388340   Výnosné Svazek: 4 Strana: 1021
Výnosné, ého, n. = plat z výnosu. Zlob. — Jg.

388341   Výnosník Svazek: 4 Strana: 1021
Výnosník, a, m. = který vynáší. V. práva, legislator. Kor.

388342   Výnosnosť Svazek: 4 Strana: 1021
Výnosnosť, i, f., die Ertragsfähigkeit, Rentabilität. Nz V. obchodu. Tč. V. teh- dejšího řemesla vojenského. Ddk. IV. 214. Plodnosť a v. pole. Koubl.

388343   Výnosný Svazek: 4 Strana: 1021
Výnosný = vynášející, ertragsfähig, ren- tabel, ertragreich, lukrativ, einträglich, ge- winnbringend, vortheilhaft. V. úřad, Us., práce, žně. Kram. V. pospoj, lukrativer Ver- kehr. Dch. Věrné své přívržence v-mi úřady odměnil; Císař mu velmi v. brad podal v leno; V. obchod, praebenda. Ddk. III. 30., 173., IV. 177., IV., 171. (Tč. ). V. ře- meslo. Tč. V. hodnosť. Mus. 1880. 471. Služba ta byla výnosna. Sš. L. 179. — V. = úrodný, plodný, fruchtbar. V. úlehle. Kom. — nač. Ta role jest v-na na žito, méně na kobzole. Tč.

388344   Výnosný Svazek: 10 Strana: 0678
Výnosný = bohatý; pyšný. Vz Brt. S).

388345   Výnosově Svazek: 10 Strana: 0500
Výnosově utrpěti. Nár. list. 1905. 26. 9.

388346   Výnosovosť Svazek: 10 Strana: 0500
Výnosovosť, i, f. Theorie v-sti. Nár. list. 1903. 333. 21.

388347   Výnosový Svazek: 9 Strana: 0385
Výnosový, V. daně, Ertragssteuer. Blm. I. 238.

388348   Vynošati Svazek: 4 Strana: 1021
Vynošati = vynášeti. Na Ostrav.

388349   Vynotiti Svazek: 4 Strana: 1021
Vynotiti, il, ěn, ění, anstimmen, anheben, aufsingen. — co: pěsničku. Na Ostrav. Tč. — V., schildern, zeichnen. — co čím. Mnohé věci já tu pérem v. nemožem. Na Slov. Tč.

388350   Vynotovaný Svazek: 10 Strana: 0500
Vynotovaný. V. melodie. XVI. stol. Uč. spol. 1905. II. 35.

388351   Vyňouchati Svazek: 4 Strana: 1021
Vyňouchati = aufspüren. U Místka. Mtl.

388352   Vynrudrykovati Svazek: 4 Strana: 1012
Vynrudrykovati = vymudračiti. — co na koho. Už zase jakési figle na nás vy- mudrykoval. Na Ostrav. Tč. — co odkud. Rozumný člověk z ničeho dycky cosi vy- mudrykuje; On není učený, ale on všecko ze svého rozumu tak vymudrykuje jak majstr. Na Ostrav. Tč.

388353   Vynřieti Svazek: 7 Strana: 1077
Vynřieti, scatere. Cf. Nořiti. Mkl. Etym. 212. b.

388354   Vynřieti Svazek: 9 Strana: 0385
Vynřieti, vynři. Vz Nřieti.

388355   Vynść Svazek: 9 Strana: 0385
Vynść = vyjíti. Slez. Lor. 80.

388356   Vyňsť Svazek: 4 Strana: 1021
Vyňsť = vyjíti. Na Ostrav. Tč. Na Slov. Ssk.

388357   Vynucení Svazek: 4 Strana: 1021
Vynucení, n., die Erzwingung.

388358   Vynucený Svazek: 4 Strana: 1021
Vynucený; -en, a, o, erzwungen. V. pří- saha, slib, Us., láska, Dch., zvolení (za kníže), svolení. Ddk. II. 227., 445. (Tč. ). V. příspěvek.

388359   Vynucovatel Svazek: 9 Strana: 0464
Vynucovatel, e, m. Us.

388360   Vynucovatelka Svazek: 9 Strana: 0464
Vynucovatelka, y, f. Tbz. IV. 2. 131.

388361   Vynucovati Svazek: 4 Strana: 1021
Vynucovati, vz Vynutiti.

388362   Vynuditi Svazek: 4 Strana: 1021
Vynuditi, il, ěn, ění, vz Nuditi. — koho. S Bohem, všední světe! vynudil mě dosti copatý tvůj rozum. Čch. Petrkl. 3.

388363   Vyňuchati Svazek: 4 Strana: 1021
Vyňuchati, ausspüren, herausschnüffeln. Vck. — abs. Kto vyňuchal, ten vyštuchal. Mt. S. I. 122. — co. Hľadali, hľadali ako ihlu, ale tu veru nič v. nemohli. Er. Sl. čít. 70. On to předce vyňuchal. Mor. Šd., Vck. Musíš to skrýť, bo děcka všecko vyňuchajú. Mor. Tč. Psi sa rozbehli po hore, ale za dlho nič nemohli v. Dbš. Sl. pov. I. 51. — co kde. Prase pomyje ve chlívě v-lo. Us. Tč. — co čím: svým dlouhým nosem. Us. Tč.

388364   Vyňuchňati Svazek: 4 Strana: 1021
Vyňuchňati = vyňuchati. Mor. Tč.

388365   Vynúkati Svazek: 4 Strana: 1021
Vynúkati, anreizen, verleiten. — koho čím k čemu: pěknými slovy. Na Mor. Tč.

388366   Vynulovaný Svazek: 7 Strana: 1075
Vynulovaný. Ta je v. (měla mnoho mi- lovníků). Us.

388367   Vynunati Svazek: 4 Strana: 1021
Vynunati = nunaje vyloučiti, herauslok- ken. — co na kom. Us.

388368   Vynunviti Svazek: 4 Strana: 1021
Vynunviti, il, en, ení; vynunvovati, aus- schneiden. — co: svini. D.

388369   Vyňúrati Svazek: 4 Strana: 1021
Vyňúrati = najíti (s příhanou), vyčeni- chati, ausspüren, ausschnüffeln. — co. Ten poňura všecko vyňúrá. Mor. Vck., Šd. Cf. Vyňuchati.

388370   Vynutitelnost Svazek: 7 Strana: 1077
Vynutitelnost', i f., die Erzwingbarkeit. Dk. Aesth. 481

388371   Vynutitelný Svazek: 4 Strana: 1022
Vynutitelný, erzwinglich, erzwingbar.

388372   Vynutiti Svazek: 4 Strana: 1022
Vynutiti, il, cen, ení, vynucovati = do- byti násilím něčeho na někom, er-, abzwin- gen, abnöthigen, er-, auspressen, abdringen. J. tr. — abs. Dar milosti nedá se v., za- krápá jen jak nebes vlažný déšť v pozem- ská údolí. Shakesp. Tč. — co: svědectví. Th. Zbraně české v-ly mocně provedení řádu základního; Dne J5/5. vynutil Přemysl Otakar přechod. Ddk. III. 10, VI. 61. — co jak: mocí, V., skřipcem, násilím. Sych. — co od koho. Kos. — co na kom. Plk., Sych. — co komu. Berg., Vlč. — co, se odkud. Peníze z Někoho v. Berg. V. ze sebe hlas, křik. Us. Sotva jsem se z lůžka nemoci vynutil (= stěží jsem povstal). Us. Dch. — co kde. Teprve později uznání jeho na sněmu dílem prosbami, dílem po- hrůžkami vynutil. Ddk. III. 88. — co čím: dar darem. Č. Vz V. co jak, co kde.

388373   Vynutkati Svazek: 4 Strana: 1022
Vynutkati, vynutkávati = vynutiti. — co z koho: slovo. Ráj. Vynutkán bude z divadla múdrý Cato. Jel. Enc. m. 26. Vynuzený; -en, a, o, ausgehungert, aus- gemergelt. V. děti. Mor. Tč.

388374   Vynuzovati Svazek: 4 Strana: 1022
Vynuzovati = nuzováním vymoci, vy- klopotiti, kümmerlich erringen. — co čím: skoupostí. Reš.

388375   Vynynati se Svazek: 4 Strana: 1022
Vynynati se, sich ausschlafen, o dětech. Vynynej se! Us. Tč.

388376   Vynzřieti Svazek: 4 Strana: 1022
Vynzřieti, scatere. Ž. Gloss Hab. 16.

388377   Vyobaliti Svazek: 4 Strana: 1022
Vyobaliti = rozbaliti, auf-, auswickeln. V. — co.

388378   Vyobcenec Svazek: 4 Strana: 1022
Vyobcenec, nce, m. = vyobcovanec. Bern.

388379   Vyobcovanec Svazek: 4 Strana: 1022
Vyobcovanec, nce, m., der Verbannte, Exkommunicirte. Sš. Sk. 213. (Hý. ).

388380   Vyobcování, n Svazek: 4 Strana: 1022
Vyobcování, n., die Verbannung, Ex- kommunikation. J. tr. Veliké v. čili klatba církevní, nejstrašlivější trest, který zemi po- stihnouti mohl. Ddk. III. 97. (Tč. ). Vyob- cování ze synagogy (u židů) či odzbornění bylo trojího stupně: 1. nidduj, jenž odlučo- valo ode schůzek do sbornicea od stýkání-se v obyčejných společnostech; 2. chérem, jímž se člověk na vždy odlučoval z církve s klet- bou; 3. šammatha, která člověka i z národ- nosti židovské vynímala. Sš. J. 164. A tak sú již to v. rozšířili, že věrnému křesťanu již druhdy jest lépe obcovati s vyobcova- nými od nich, nežli s těmi, kteříž jiné vy- obcovávají. Hus II. 198.

388381   Vyobcovaný Svazek: 4 Strana: 1022
Vyobcovaný; -án, u, o, verbannt, ex- kommunicirt. Zpyšněv vítězstvím svým a poddávaje se radě lidí z církve v-ných vy- pověděl král papeži veřejně poslušenství; Jižtě šly řeči o svržení v-ného z církve krále. Ddk. II. 274., 277.

388382   Vyobcovati Svazek: 4 Strana: 1022
Vyobcovati, vyobcovávati = z obce vy- loučiti, ausweisen, ausstossen, ausschliessen. Aby takový člověk ode všech lidí byl vy- obcován a jeho aby se všichni dobří lidé varovali. Zř. F. I. U. XXVI. A z toho vzeli su světí, že nemá nižádný býti vyobcován a jako zlý jmenován, jedné když také troje napomenutie a tresktánie zavrže a hriechu nechce ostati; Když sám jsa v hřieše smr- telném klne, zlořečí, vyobcovává. Hus II. 202., III. 226. — koho. Smilníci, lakomci a zjevní boží protivníci vyobcovávají ty, jenž slovo božie káží a jich hřiechy treskcí. Hus II. 174. (II. 183., 198., 230). — odkud: z církve. Sych., Ráj., Krok., Ddk. II. 231., 246., 448., VI. 203. Schultes z Vídně vy- obcován s tichostí v Landshutě byl profes- sorem. Koll. I. 348. Pakli to učiní, buď vy- obcován ze země. Pal. Děj. V. 1. 397. Aby žádný nebral od cizozemců; pakli by kdo bral, aby z nás vyobcován byl. Arch. V. 470. — jak: nálezem, mocí. Us. A to činie bludně, jakož i vyobcovávají bludně. Hus II. 203 — koho proč (odkud kde kdy). Zák. sv. Ben. Je to týž Řehoř, jehož r. 1051. papež Leo IX. na jedné synodě římské pro cizoložstvie z cirkve vyobcoval. Ddk. II. 246. Pro viny z církve jest vyobcován. Ib. III. 179. (Tč. ). Ktožkolivěk jest v hřieše smrtedlném, ten jest vyobcován v ten čas z obce svaté; K vóli ďáblově je v-li. Hus I. 253., II. 174.

388383   Vyobcovati Svazek: 7 Strana: 1077
Vyobcovati. Když koho vyobcijí kletvú pro neposlušenstvie. Št. Kn. š. 119

388384   Vyobczug Svazek: 7 Strana: 1077
Vyobczug, u, m , excommunicamen, zastr. Pršp. 81.

388385   Vyobčiti Svazek: 4 Strana: 1022
Vyobčiti = vyobcovati. Na Slov. Bern.

388386   Vyobímati Svazek: 4 Strana: 1022
Vyobímati, oft umhalsen, umarmen, um den Hals fallen. — koho. Vyobímala, vy- boskávala svojho muža. Er. Sl. čít. 71. Vz Vyobjímati.

388387   Vyobírati Svazek: 4 Strana: 1022
Vyobírati, vyzobírati, ganz abklauben. — co. Obírala, až všecko vyobírala (obrala). Mor. Tč.

388388   Vyobjímati Svazek: 4 Strana: 1022
Vyobjímati = vyobímati. — koho. Sko- čil z postele a tu potom svoje krásne děti vyobjímal, vyboskával. Dbš. Sl. pov. I. 207. (VII. 18. ). Šd.

388389   Vyobjímati Svazek: 7 Strana: 1077
Vyobjímati = vyobímati. Orl. II. 168.

388390   Vyobkládati Svazek: 4 Strana: 1022
Vyobkládati, ganz zum Umschlag ver- wenden. — co kde. Všecko prutí okolo přísady vyobkládal, by jí kury nevyhrabaly. Na Ostrav. Tč.

388391   Vyoblesknouti Svazek: 4 Strana: 1022
Vyoblesknouti, knul a kl, utí, umschim- mern. Ros. Vyobliekaný; -án, a, o = vyoblíkaný, gekleidet. Ozve sa na zadku stojáci a v sa- mom zlate a sriebre v-ný Ondrej. Mt. S. I. 61. Vyobliekati, vyoblíkati, vyoblékati, klei- den, ankleiden; vyšňořiti (ua Slov. ), aufput- zen. — si co. Neplač, mati, neplač, ani ne- nariekaj, len si svoju dceru pekne vyoblie- kaj. Sl. ps. 379. — se (kdy, do čeho). A ti lidé tu snad ani nepracují, jsou vy- oblékáni akoby ve svátek. Nitra VI. 221. Princ poslal zo samého zlata a sriebra krásne šaty Ondrejovi, aby sa aj on vyobliekal a za nimi prišiel; Vyobliekala sa do najkraj- sich, jaké len mala, šiat. Ib. I. 61., 69. (Šd. ). Vyoblinkovati, vz Linkovati. — V. = vybiti. U Místka. Mtl. Vyobliti, vyoblívati, vyoblévati, begies- sen, befeuchten. — co čím. Neborka matka plakala den i noc a všetky kúty vyoblie- vala sľzami. Dbá. Sl. pov. I. 1., Mt. S. I. 98. Kde dostrehnú parobka, vyoblievajú ho tiež. Mt. S. I. 193.

388392   Vyobloučkovaný Svazek: 10 Strana: 0500
Vyobloučkovaný. V. dírka. Čes. 1. XII. 34.

388393   Vyobmýšleti Svazek: 4 Strana: 1022
Vyobmýšleti, ersinnen. — co proti komu. Kom.

388394   Vyoboskati Svazek: 4 Strana: 1022
Vyoboskati = zulíbati, abküssen. Mor. a Slov. Šd. Vz Vyobímati.

388395   Vyobracaný Svazek: 7 Strana: 1077
Vyobracaný = vycvičený, obratný. Mor. Brt. D. 289.

388396   Vyobraceti Svazek: 4 Strana: 1022
Vyobraceti, el, en, ení, vyobracovati, ganz umkehren. — co, koho. Ba tak ma vyobracal, že som sa až vyparil. Mt. S. I. 104. — co, koho čím kde. Všecku kunčinu (jetel) sme hrablemi na záhonách vyobra- cali, aby uschla. Na Ostrav. Tč. Hej, a boli by ho statočně papekmi vyobracali, keby kraviar nebo! mal desatraz lepšie nohy ako všetci takí na masle vychovaní. Dbš. Sl. pov. II. 85. — V., durchs Umwenden er- langen. — si nač: na kabát. Us.

388397   Vyobraceti koho Svazek: 7 Strana: 1077
Vyobraceti koho = vycvičiti, ausbilden, dressiren. Val. Vck.

388398   Vyobrazenec Svazek: 7 Strana: 1077
Vyobrazenec, nce, m., der Abgebildete. Kos.

388399   Vyobrazení Svazek: 4 Strana: 1023
Vyobrazení, n. = vypodobení, vypodoba, zobrazení, podobizna, die Abbildung, bild- liche Darstellung, Aufnahme (eines Bildes), das Bildniss. J. tr., Nz. V. v textu, na zvláštním listu. Mus. 1880. 174. V jaké ve- likosti v. míti si přejeme, lépe: obraz jak veliký míti si přejeme. Vz -ání. Pk. — V. = vylíčení, před oči stavení (okolností jadrné vyčítání, Kom. ), hypotyposis, repraesentatio, descriptio, die Schilderung. Nz.

388400   Vyobrazenina Svazek: 4 Strana: 1023
Vyobrazenina, y, f., die Abbildung. Šm.

388401   Vyobrazitel Svazek: 4 Strana: 1023
Vyobrazitel, e, m., der Ausbilder, Vor- steller.

388402   Vyobraziti Svazek: 4 Strana: 1023
Vyobraziti, il, en, ení; vyobrážeti, el, en, ení; vyobrazovati = v obrazu předsta- viti, vypodobniti, ab-, nachbilden, entwerfen, vorbilden, abdrücken. — co, koho: kra- jinu. Us. — Kram. — co komu. Mark. — co čím: barvami. Us. Ústy vyznávajíce životem také vyobráželi. Kom. Slovy něco v. = popsati. Us. Básně a fabule, kterýmiž někdy mudrci lidské činy vyobráželi. Kom. II. 326. Dle všeobecné známosti se tím podobenstvím vyobrazovalo, že.... Sš. 1. 68. Komedii tu vám slovem vyobraziť. Kká. Td. 137. — co kde: na plátně, na stěně. Us. V obrazu Kristově všeliké ušlechtilosti vyobrazeny jsou. Kom. Na oltářích má býti vyobrazeno, kterému svatému kostel a oltáře věnovány jsou. Ddk. III. 40.

388403   Vyobraziti co jak Svazek: 7 Strana: 1077
Vyobraziti co jak. V. něco věrně, po- dlé přírody.

388404   Vyobrazný Svazek: 4 Strana: 1023
Vyobrazný, abbildlich.

388405   Vyobretený Svazek: 7 Strana: 1077
Vyobretený = vynalezený, vyhledaný. Slov. Czm. 107.

388406   Vyobrikovať se nač Svazek: 10 Strana: 0500
Vyobrikovať se nač = obořiti se. Mus. slov. VIL 57.

388407   Vyobročení Svazek: 4 Strana: 1023
Vyobročení, n., die Auffütterung.

388408   Vyobročiti Svazek: 4 Strana: 1023
Vyobročiti, il, en, ení = vykrmiti obro- kem, gut füttern, nähren. — koho. Oko páně nejlépe koně vyobročí. V. Povie na to tátoš, len ma statočne vyobroč, zajtrá sa dáme na cestu. Dbš. Sl. pov. I. 118. — koho kde. Aby mi ho (koně) u sebe v-čil. NB. Tč. 11. — co komu: oves koňům, ausfüttern. Na Mor. Tč.

388409   Vyobrpčený Svazek: 4 Strana: 1023
Vyobrpčený; -čen, a, o = vykrmený, vy- pasený. Život sytý, vykrmený, v-ný vedou. Bart. 343. 35.

388410   Vyobručiti Svazek: 4 Strana: 1023
Vyobručiti, il, en, ení, vyobručovati. — co: putnu (obruči potáhnouti), bereifen. Ros.

388411   Vyobřezati Svazek: 4 Strana: 1023
Vyobřezati, ganz umschneiden. Vz Vy- obřínati.

388412   Vyobřínati Svazek: 4 Strana: 1023
Vyobřínati = vyobřezati. — co kde. Všecky víšky na ovse sme vyobřinali, aby nezbujněl. Na Ostrav. Tč.

388413   Vyobšiti Svazek: 4 Strana: 1023
Vyobšiti, vyobšívati, rund herumnähen. — V. = vybiti. Na Slov. Šd.. Phld. II. 2. 52., Ssk.

388414   Vyobšiti Svazek: 7 Strana: 1077
Vyobšiti koho lieskovicou. Slov.

388415   Vyobšiti, vyobšívati koho Svazek: 9 Strana: 0385
Vyobšiti, vyobšívati koho = sbíti? Zát. Př. 249b.

388416   Vyocívati. — co jak. S Svazek: 4 Strana: 1023
Vyocívati. — co jak. S príkladnou spo- kojnostou vyočíval až do konca všetko. Lipa 195.

388417   Vyoctiti Svazek: 4 Strana: 1023
Vyoctiti, il, ěn, ení = octem vymyti, mit Essig auswaschen. — co komu: ránu. Kram., Kom. Kat. pouč.

388418   Vyočísať komu Svazek: 7 Strana: 1077
Vyočísať komu = vyšlehati. Mor. Brt. D. 289.

388419   Vyočiti Svazek: 4 Strana: 1023
Vyočiti, il, en, ení = vyhleděti. — si co. Konečne keď si už temer oči vyočili...., sich die Augen aussehen. Er. Sl. čít. 70. Dobre si oči nevyočil, keď tu nikde nic a len čo sedliačik postavil mlynček a rozká- zal mu mlet. Dbš. Sl. pov. I. 29. — Mt. S. I. 52.

388420   Vyočkovati co Svazek: 9 Strana: 0385
Vyočkovati co: stromy. Šeb. 62.

388421   Vyočuť Svazek: 7 Strana: 1077
Vyočuť, vyočúvať = vyposlouchati, vy- slyšeti, erhören. Slov. Phľd. IV. 109, 523., 529, Orl II. 279.

388422   Vyodíti Svazek: 7 Strana: 1077
Vyodíti, vyodívati se = svléci, auszie- hen. Val Vck.

388423   Vyodpočinouti Svazek: 4 Strana: 1023
Vyodpočinouti, vyodpočnouti, etwas aus- ruhen. — kde. Až trochu na tom kameňu vyodpočnu, zase půjdu dále. Na Ostrav. Tč.

388424   Vyodpovídati se Svazek: 4 Strana: 1023
Vyodpovídati se. Nevěděl, jak se má v. (vyznati). Kda. 208.

388425   Vyoflancovati komu Svazek: 4 Strana: 1023
Vyoflancovati komu = oflance dáti, abohrfeigen. Mor. Sd., Šd.

388426   Vyoflinkovati koho Svazek: 4 Strana: 1023
Vyoflinkovati koho = vyflinkati, vy- oflancovati.

388427   Vyohánať komu čím Svazek: 8 Strana: 0484
Vyohánať komu čím: opukáłem = vy- biti, Brt. D. II. 416.

388428   Vyoháňati někomu Svazek: 4 Strana: 1023
Vyoháňati někomu = vybiti. Mor. Šd., Vck.

388429   Vyohlásiti Svazek: 7 Strana: 1077
Vyohlásiti, vyohlašovati (vyohlášať) koho = snúbence, aufbieten. Círk. listy 1888 19.

388430   Vyohracať Svazek: 8 Strana: 0484
Vyohracať koho také = vyplísniti, přísně 8 někým zatočiti. Slov. Zátur.

388431   Vyohýbati Svazek: 4 Strana: 1023
Vyohýbati, vyohnouti, ganz umbiegen. — co (čím). Všecky klučky vyohýbal, jestli je kde otevřeno; V. hřebíky kleštěmi. Na Ostrav. Tč. — V. komu = vybiti, vymlá- titi. Na Zlínsku. Brt.

388432   Vyochladiti Svazek: 7 Strana: 1077
Vyochladiti, abkühlen. Klčk. VI. 45.

388433   Vyokáliť Svazek: 7 Strana: 1077
Vyokáliť, etwas gierig besehen. Ssk.

388434   Vyokládati komu Svazek: 7 Strana: 1077
Vyokládati komu = vybiti. Mor. Brt. D. 217.

388435   Vyokrouhlený Svazek: 4 Strana: 1023
Vyokrouhlený; -en, a, o, vz Vyokrouh- liti. V. řeč československá. Phld. I. 2. 22.

388436   Vyokrouhliti Svazek: 4 Strana: 1023
Vyokrouhliti, il, en, ení, abrunden. — co čím: kraje nožem, pilníkem. Us. Jg., Tč.

388437   Vyolejovati Svazek: 4 Strana: 1023
Vyolejovati = olejem vymazati, ein- öhlen. — co kde. Us. Tč.

388438   Vyomáčeti Svazek: 4 Strana: 1023
Vyomáčeti, el, en, ení, austunken. Us.

388439   Vyonačiti Svazek: 4 Strana: 1023
Vyonačiti, vyonačovati = vytentotiti, ir- gendwie machen. Us. Tč. — koho = vybiti mu. Na Slov. Dbš. Obyč. 45. Vz Onačiti.

388440   Vyondiť sa z Svazek: 7 Strana: 1077
Vyondiť sa z kola = vydříti. Mor. Brt. D. 241. — co komu kde. Kdosi mi fia- lenku v zahradě v-dil (vytrhal). V Podluží. Brt. D. 241.

388441   Vyopálati co Svazek: 4 Strana: 1023
Vyopálati co = páláním vyčistiti n. vy- hoditi, schwingend reinigen, aus-, heraus- schwingen. V. V. obilí. Sych. A já bych byl hlúpý blázen, dybych si ťa vzal, dyby někdo zrnko v-lal a já plevu bral. Sš. P. 332. — koho, komu = vybiti. D.

388442   Vyopatrovati Svazek: 4 Strana: 1023
Vyopatrovati = opatruje udržeti, durch Pflege erhalten. — co jak dlouho. To nemocné dítě ledva do léta vyopatruješ; Kvítka přes zimu do jara v. Us. Tč.

388443   Vyopíchaný v Svazek: 10 Strana: 0678
Vyopíchaný v práci = zběhlý, zkušený. Brt. Sl.

388444   Vyopíchati Svazek: 4 Strana: 1023
Vyopíchati, vyopichovati koho = na- praviti, verbessern, veredeln, verfeinern. Na Mor. Sd., Bkř. Cf. Opíchati.

388445   Vyopínati koho Svazek: 7 Strana: 1077
Vyopínati koho = vybiti. Slov. Koll. Zp. I. 163.

388446   Vyopomínati Svazek: 4 Strana: 1023
Vyopomínati = vyupomínati, durch Mah- nung erhalten, erwirken. --co. peníze, dluhy. Mor. Šd.

388447   Vyopytovati se Svazek: 4 Strana: 1023
Vyopytovati se, alles ausfragen. Na Slov. Plk.

388448   Vyoral Svazek: 4 Strana: 1023
Vyoral, a, m., osob. jm. Tč.

388449   Vyorání Svazek: 4 Strana: 1023
Vyorání, n., die Ausackerung. Vyorá- ním štěrkovitého spodku plodnosť ornice se menší. Tč. exc.

388450   Vyoraný Svazek: 4 Strana: 1023
Vyoraný; -án, o, o, ausgeackert. V. země, štěrk, podkova. Us.

388451   Vyorati Svazek: 4 Strana: 1023
Vyorati, orám a oři; vyorávati, aus- ackern, aus-, aufpflügen. — co: peníz, stříbro, Sš. P. 329., brázdu, eine Furche ziehen, Šd., keř. Us. Ruchadlo vyorá brázdu 22 centim. širokou a 16 cm. hlubokou. Tč. exc. Čas prý jest dobrý oráč a proto všudy brázdy vyorává, Bd. — co kde. Na svém grunte vyoral hrnec s penězi. Us. Tč. — co odkud (z čeho) čím. Us.

388452   Vyorávač Svazek: 4 Strana: 1023
Vyorávač, vyoravač, e, m., der Aus- ackerer. —V., der Ausackerungspflug. V. bramborů, na brambory, der Erdäptelaus- ackerungspflug, řepy (pluh k vyorávání řepy, dobývač řepový), der Rübenaushebe- pflüg, Rübenpflug. Šp., Pta.

388453   Vyorávač Svazek: 8 Strana: 0484
Vyorávač, e, m. V. bramborů (druh pluhu). Ott. XI. (obraz). Výpada. Mně na to vejpada nejní = ne- jsem toho žádostiv. Jemnice. Brt. D. II. 416.

388454   Vyorávač Svazek: 10 Strana: 0500
Vyorávač, e, m. V. bramborů se zachy- covacím kolem a sítem; dvouřádkový v. řepy. Nár. list. 1904. 135. 21.

388455   Vyorávadlo Svazek: 4 Strana: 1024
Vyorávadlo, vyoravadlo, a, n. V. řepové, na řepu, die Rübenaushebemaschine. Šp.

388456   Vyorávka Svazek: 4 Strana: 1024
Vyorávka, y, f. = vyorávání. Us. Šd.

388457   Vyorodovati Svazek: 4 Strana: 1024
Vyorodovati, durch Fürsprache errei- chen, erbitten. — co komu kde (u koho).

388458   Vyoseti Svazek: 4 Strana: 1024
Vyoseti, vyosívati, durchsieben. — co: mouku. Šd.

388459   Vyosívati se Svazek: 4 Strana: 1024
Vyosívati se, vz Ošívati se (práci se vy- hýbati). Však já se ti vyošívám, jak vezmu bič do ruky. Us. Šd.

388460   Vyosliti Svazek: 4 Strana: 1024
Vyosliti = z hlouposti něco pověděti, učiniti, eselhaft, dumm machen o. anstellen, einen Eselsstreich machen. Ten to nějak vyoslí! Tys to pěkně vyoslil! Us. Jg., Dch.. Kšť., Šd.

388461   Vyosnovati Svazek: 4 Strana: 1024
Vyosnovati, anzetteln, aufbauen. — kde. Aby se na slovech těch místnější nauka vyosnovala. Sš. J. 111. — co jak. Zas o své ujmě na hrad útok vyosnoval. Kká. Td. 154.

388462   Vyosobiti Svazek: 4 Strana: 1024
Vyosobiti, il, en, ení, als Person ent- wickeln. — se jak. V-bil se takořka ze sebe sám. Pal. Děj. III. 1. 258. — V. se = zapříti se, seine Person ablegen. V. se jest zapříti sebe podlé hříšného člověka. Sš.

388463   Vyosoženie Svazek: 7 Strana: 1077
Vyosoženie, n.. Ausnützung Slov. Šd.

388464   Vyosožiti Svazek: 7 Strana: 1077
Vyosožiti, ausnützen. Slov. Šd.

388465   Vyostiti Svazek: 4 Strana: 1024
Vyostiti, il, ěn, ění = ostů zbaviti, aus-, entdisteln. — co: pole. Us. Tč.

388466   Vyostrožiti Svazek: 4 Strana: 1024
Vyostrožiti, mit Spornen versehen. Bern.

388467   Vyostření, n Svazek: 4 Strana: 1024
Vyostření, n., die Ausschärfung.

388468   Vyostřený Svazek: 4 Strana: 1024
Vyostřený; -en, a, o, geschärft. Pruty drevené, na zpôsob meča v-né. Sl. let. V. 111. — V. spor, scharf zugespitzt, scharf.

388469   Vyostřiti Svazek: 4 Strana: 1024
Vyostřiti, il, en, ení; vyostřovati, aus schärfen. — co čím kde (na čem). Us

388470   Vyostřovadelný Svazek: 4 Strana: 1024
Vyostřovadelný. Aby nebyli jako otci jich národ křivý a v. (= popouzející. Proch. ). Ž. wit. 7. 78.

388471   Vyoškrditi Svazek: 4 Strana: 1024
Vyoškrditi, vyoškrdovati = oškrdem vy- křesati. — co: mlýnský kámen. Šd.

388472   Vyoškýrati Svazek: 4 Strana: 1024
Vyoškýrati = zbýti, abprügeln. Na Slov. Plk.

388473   Vyotevříti Svazek: 4 Strana: 1024
Vyotevříti, vyotvírati, alles öffnen. — co. Já sem všecky okna vyotvíral, aby kouř vyšel. Us. Tč.

388474   Vyotrkati Svazek: 4 Strana: 1024
Vyotrkati, mit Hörnern abstossen. — V. = vycepovati, abrichten, ausbilden. U Olo- mouce. Sd.

388475   Vyotročiti Svazek: 4 Strana: 1024
Vyotročiti, il, en, ení, als Sklave erwer- ben. — V. = z otroctví vymoci, von der Knechtschaft befreien. Mus. X. 352.

388476   Vyotvírati Svazek: 4 Strana: 1024
Vyotvírati, vz Vyotevříti.

388477   Vyoúhořiti Svazek: 7 Strana: 1077
Vyoúhořiti pole. Vz Vyúhořiti. Us.

388478   Vyozdoba Svazek: 10 Strana: 0500
Vyozdoba, y, f. Ausschmückung. Vánoční v. ulic. Pokr. 1885 č. 354.

388479   Vyozdobiti Svazek: 4 Strana: 1024
Vyozdobiti, il, en, ení, vyozdobovati, aus-, verzieren. — co jak. Mísu dle vlast- ních plánů dal v. Kká. Td. 337.

388480   Vyožíhati Svazek: 4 Strana: 1024
Vyožíhati, abbrennen. — V. komu -= vybiti. Na Zlínsku. Brt.

388481   Vypaběrkovati Svazek: 4 Strana: 1024
Vypaběrkovati, durch Nachlese erwer- ben; ganz auslesen. Ros.

388482   Vypabúnati Svazek: 4 Strana: 1024
Vypabúnati, vypabouněti, herausstöben.. — co. Vz Pabúňati. Mor. Šd.

388483   Vypácať koho Svazek: 10 Strana: 0500
Vypácať koho = vyflinkovati. Liptov., Sbor. slov. IX. 47.

388484   Vypácati Svazek: 4 Strana: 1024
Vypácati, ausschlagen, auswerfen. — co. U Olom. Sd.

388485   Vypačechovati Svazek: 4 Strana: 1024
Vypačechovati, vz Pačechovati.

388486   Vypáčení Svazek: 4 Strana: 1024
Vypáčení, n., die Sprengung. V. dverí. Us. Dch.

388487   Vypáčený Svazek: 4 Strana: 1024
Vypáčený; -en, a, o, ausgesprengt, auf- gestossen. V. komory. Ddk. IV. 231.

388488   Vypačeruvati Svazek: 4 Strana: 1024
Vypačeruvati = vypačísati? Na Slov. Phld. II. 2. 51.

388489   Vypačísati Svazek: 4 Strana: 1024
Vypačísati, ausriffeln, aushecheln. — co: len. Us.

388490   1. Vypáčiti Svazek: 4 Strana: 1024
1. Vypáčiti, pač, páče (íc), il, en, ení; vypačovati = vykřiviti na bok, zvl. násilně, mocně, aus den Fugen, Angeln heben, auf- brechen. Jg., Dch. — co: dvéře, Šd., ohradu. Dch. — co čím (na koho): dvéře socho- rem, Us. Er. P. 298., kůlem. Us. Tč. — co kde: loď v prostředku v. Pref. — co (komu) odkud: meč z rukou. Us. Dvéře ze stěžejí v. Us. Dch. — kam, odkud. Zuby v ústa aneb z úst se vypáčily. Ras. — co jak. Již vrata vypáčili s rykem. Kká. Td. 58. Omlouvaje se, že dal byl mocí v. brány. Pal. Děj. V. 2. 346.

388491   2. Vypáčiti Svazek: 4 Strana: 1024
2. Vypáčiti, il, en, ení, vypačovati, aus- forschen (vyzvěděti, vyzvídati). Na Slov. — co. To neide po pravde. Musím ja to vy- páčiť. Dbš. 181. pov. I. 41. — co komu (zač). Ludmila vedela v čom je vec a tak si v-la čas, keď Ježibaba z izby vyšla; Vypáčil si driečno dievča za ženu a žil s ňou statočne a v pokoji: Mamo, povedá, mohol by som sa už aj ožieniť. A vedže si len vypač dakterú. Dbš. Sl. pov. I. 39., 139., 250. (Šd. ). — co odkud. V. z někoho přiznání. Th.

388492   1. Vypáčiti Svazek: 7 Strana: 1077
1. Vypáčiti prsa = vypnouti. Mor. Rgl. — se vypačovati = vypínati se. Ib.

388493   1. Vypáčiti co odkud Svazek: 9 Strana: 0385
1. Vypáčiti co odkud. Vodu z rybníku do rybníku vypačovali (vytahovali). Laš. Mus. fil. 1897. 443.

388494   Vypačmať Svazek: 7 Strana: 1077
Vypačmať = vyhledati, vyšťourati, auf- suchen V-li mu pěkné dievča za ženu. Slov. Rr. Sb.

388495   Výpad Svazek: 4 Strana: 1024
Výpad, u, m. = vypadnutí, das Heraus- fallen, der Ausfall. — V. vody (= výtok), der Ausfall, Ausfluss, Lauf, Ausguss des Wassers. V. Výška výpadu (nadržení), die Stauhöhe. Výpad nečistoty z domu. V. — V. = vyjití n. vyjetí na nepřítele, der Aus- fall. Zdařený v. obležených. Ddk. II. 168. V. z pevnosti. Čsk. V. nepřátelský; v-dy škody někomu dělati. V. V. pro picování. D. Časté v-dy činiti. D. — V-dy ve spisech na někoho činiti, lépe: dorážeti naň, napa- dati ho, útoky naň činiti. Brs. 261. — V. při zápase, der Ausstoss, die Passe. Tš., Čsk. Rub a v.. Schlag u. Ausfall. Čsk. Po- loviční v. = předhyb. Tš. Vz Zápas. KP. I. 574. Choditi v-dem, der Fechtergang. V. do výšky, hoher A. — V., der Erfolg. Ze všetkých ty jeden ke svému sa kráľovi navrať a truchlý boja výpad i pohromu vojska mu oznam. Hvl. 154.

388496   Výpada Svazek: 4 Strana: 1024
Výpada, y, f. = vypadání, ohled, das Aussehen. Zlob. — V., y, m. a f. = kdo nehezky vypadá, der schlecht aussieht. To je v. U Kr. Hradce. Kšť. Máma je hrozná v. a on je ještě sušší. U Rychn. — V. = hrdina (iron. ), der Held. Ten Honza je v. ! Us. Vk., Ptr.

388497   Vypadající Svazek: 4 Strana: 1024
Vypadající, ausfallend. Rst. 518. — nač. Berně na statky v. Mus. 1880. 102. Vz Vy- padnouti.

388498   Vypadalý Svazek: 4 Strana: 1024
Vypadalý, ausgefallen. V. vlasy. Us. Dch.

388499   Vypadání, n Svazek: 4 Strana: 1024
Vypadání, n., das Ausfallen.

388500   Vypadaný Svazek: 4 Strana: 1024
Vypadaný, ausgefallen. V. vlasy.

388501   Vypadati Svazek: 4 Strana: 1024
Vypadati, vz Vypadnouti.

388502   Vypadati Svazek: 8 Strana: 0484
Vypadati v Rkk. Cf. Mus. fil. 1896.230. — jak. Vypadá jako z kozy duch, jakoby ho vyblil. Slov. Nov. Př. 592. — komu. Všecek dobytek jim vypadal = vyhynul. Brt. D. II. 416. — kým odkud. Že ní vypadli od mi- losti božie. Chč. S. 105. Cf. Vypadnouti.

388503   Vypadávání, n Svazek: 4 Strana: 1024
Vypadávání, n., der Ausfall. V. vlasů. Us.

388504   Výpadek Svazek: 4 Strana: 1024
Výpadek, dku, m. = co vypadalo, das Ausgefallene. Co zrna přes tenší síto vy- padne, jest v. Na Ostrav. Tč. — V. = sku- tek za čím jdoucí, výsledek, das Ergebniss, Resultat. V. vlastního usilování. Krok. II. 578. V. všelikého toho smíchání jest kyse- lina slabá. Pr. Chym. 163. V. vyšetřování, das Ergebniss der Untersuchung. J. tr. Zkou- mati v-dky přírodopisného pozorování země. Presl. Tuším dobrý toho v. (že to dobře vypadne). Us. Džl. V. mého přemyšlování. Šf. Rozpr. 1865. 376. Tou přísahou se volitelé zavázati měli netoliko k volení upřímnému a nestrannému, ale také ku přísnému tajení způsobu a v-dku jeho; Tento v. volitelského jednání chován mezi voliteli co přísné ta- jemství; V. dvojího vyjednávání. Pal. Děj. IV. 1. 26., 30., IV. 2. 390. (Šd. ).

388505   Vypadení Svazek: 4 Strana: 1025
Vypadení, n., das Herausfallen. Jg.

388506   Vypadenie Svazek: 7 Strana: 1077
Vypadenie, ruina. Ž. kl. 109. 6.

388507   Výpadkový Svazek: 10 Strana: 0500
Výpadkový. V. zjevy, Ausfallerschei- nungen. Ktt.

388508   Vypadlec Svazek: 4 Strana: 1025
Vypadlec, dlce, m. = odpadlec, pobě- hlec, odštěpenec, der Abtrünnige. V., Br. Pomsty boží na v-dlce dokročující. BR. II. 753.

388509   Vypadlovať sa Svazek: 7 Strana: 1077
Vypadlovať sa = vypínati se. Brt. D. 245.

388510   Vypadlý Svazek: 4 Strana: 1025
Vypadlý, aus-, hinausgefallen. V. zub. Us. V. kněží (odpadlí), Scip., andělé. Kom. — odkud. Každý ďábel z nebe vyypadlý již v hříše zatvrzen jest. Hus III. 245. Se- meno z klasu v-dlé. Us.

388511   Výpadné Svazek: 4 Strana: 1025
Výpadné, ého, n., die Ausfallsstufen. Čsk.

388512   Výpadní Svazek: 4 Strana: 1025
Výpadní, Ausfalls-. V. brána. Us. Dch. Vz Výpadný.

388513   Výpadník Svazek: 4 Strana: 1025
Výpadník, a, m. = kdo výpad podniká, wer einen Ausfall macht. NA. III. 162.

388514   Vypadnouti Svazek: 4 Strana: 1025
Vypadnouti, ul, utí; (zastr. vypásti, vy- padu), padl, padení; vypadati, vypadávati = z něčeho ven padnouti, aus-, herausfallen, entfahren; prudce vyjíti, vyřítiti se, aus- fallen, herausstürzen; vybíhati, výpad činiti, vyskočiti, einen Ausfall thun, ausfallen; díti se, býti, státi se, ausfallen, werden, ausschla- gen, ablaufen, herauskommen; způsobu míti, zdáti se, aussehen, Aussehen haben; násle- dovati, sich ergeben, aus etwas folgen. Jg. — abs. Hodíš se zadu na vůz, abys brzo vypadl. Prov. To učinil, aby voda vypa- dati mohla. Us. Vypadá (vyhlíží) jako drahé časy (= špatně), hodně sebraný, jako devíti- prkenná almara, Us. Dch., jako polské Je- zulátko, jako drahá léta (= hubený), Šgl., jako sedm drahých časů, Kšá., jako otrapa, Vlk., jak bleskota (bledý), jako zelená sed- mice (bledý, churavý), u Olom. Sd., u Kr. Hradce, Kšť., jako troje neštěstí, ve Slez. Šd. V-dala jen ji položiť do rakve. Šml. Vypadl rok (= uplynul). U Kvasin. Hřebík vypadává. Us. Vojsko otáčelo šátky ozdobně kolem čepic, tak že to jako turban vypa- dalo. Ddk. Přezraje-li pšenička, vypadají zrnička. Tč. exc. Ještě hůře vypadají ostatní tvrzení, lépe: ještě horší jsou. Šb. Jejich stavení vypadají (stačí: jsou) jako lodi (po- dobají se lodím). Už třikrát vypadl (s ka- zatelnice byl ohlášen, už měl tři ohlášky), ale kdy bude veselí, posud se neví. Na Ostrav. Tč. Vypadá čas, termín. Us., — odkud: z okna, Us., z církve, Eus., Šm., z úřadu, ze slávy, z lásky, z milosti, z ru- kávu (z lásky), V., z přízně, Sych., z klínu (z lásky), Č., z naděje. V. V. z pevnosti. Ros. 1 já jsem z nosu nevypadl. Č. To z toho vypadá (následuje). L. Z listiny kandidatní vypadnouti, lépe: v ní vynechánu, vypuštěnu býti. Brs. 262. Od boží milosti v. Pass. Málo (zisku) z toho vypadá, dabei schaut wenig heraus. Us. Dch. V. z paměti. Tč. Mus. 1880. 215. Ako kočiš medveďa zazrel, hneď tri hlavnice z popod neho vy- padly. Dbš. Sl. pov. 1. 7. Jestliže to tvrdí, z toho vypadá, že... Jg. Záp. 44. Ač zrní vypadlo z klasů. Sš. I. 106. Jiní za to mají, že apoštol tu vypadl z vazby. Sš. I. 149. (Hý. ). Aby voda z těch rolí v. mohla. Arch. IV. 207. On z místa svého vypadl. BR. II. 334. b. Angel z nebe, Adam z ráje, Judáš z biskupstvie v., proč ? pro hřiech; Ktož jako milý syn otci Bohu duše nepo- ručí mra, že maje hřiech smrtelný, z moci božie vypadne. Hus I. 184., III. 139. (Tč. ). — komu. Vypadaly mu zuby, vlasy. Us. On mi vypadá, jakoby byl blázen. Us. Tč. Milá prala, protřípala (protřepávala), vy- padla jí ruka bílá. Sš. P. 134. Kolik zubu komu žába ščítá, tolik prý mu jich vypadne. Na mor. Slov. Hrb. Žena mu umrela a čo deň mu to horšie vypadalo tie try dcery bez matky nechať. Dbš. Sl. pov. I. 334. Kdo se honí za toušem, peníze mu vypadají. Prov. Šd. Ty bys mi vypadl (z oka)! Vz Vy- padnouti komu odkud. Lb. — komu od- kud. Vypadlo mi to z ruky, D., z paměti. V. Nikdy mi z paměti, z mysli nevypadneš. V. Z klína vypadly jí květy. Vrch. V-dli jsme jim z rukávu (z lásky). Němc. Už som duši milej zo (ze) srdca vypadnul; Už som mojej milej zo srdca vypadnul. Sl. ps. 164., 91. (Šd. ). Samej kráľovne slzy z oka vy- padly. Mt. S. I. 53. Boli akoby jeden dru- hému z oka vypadol. Dbš. Sl. pov. I. 1. To mi z mysli nevypadne, co pro mne činiti ráčíte. Žer. 16. Ty bys mi vypadl z oka (vz Odbyti prosícího). Lb. Vypadl mu z klína (z lásky). Prov. Šd. Jakoby mu z oka vy- padl (tak jest mu podoben). Vypadne ti šíp z ořecha (lekneš se, když na tebe nenadále přijde). Prov. Nemysli, že jsem vráně z ocasu vypadl. Načež druhý: Aniž já strace. Č. — odkud (proč, jak dlouho, čím jak). Judáš z biskupstvie pro hřiech vypadl. Hus I. 184. Samej starkej vypadla slza z oka nad toľkou ľudskou biedou. Dbš. Sl. pov. II. 56. Ať nevypadnú (ta slova) z srdce tvého po vše dni života tvého. Hus I. 53. Z titulu toho cizoložstvím na chvíli vypadl. Sš. Sk. 158. (Hý. ). — za kým. Žiaden človek nevie, ani neuhádne, za kým moje srdce dobre nevypadne. Sl. sp. VI. 208. (Šd. ). — kam. Angele, jenž sú vár v nebi počeli, do pekla sú vypadli. Hus I. 255. — kde (na koho). Že sice láska ne- vypadla v útrobě jeho. Sš. L. 164. (Hý. ). Vy- padnuchu na niu (ni) mezi dřevy (= stromy v lese). Rkk. 46. Při té návštěvě nic ne- vypadá, bei diesem Besuche schaut nichts heraus. Dch. Dobře v. ve tváři. Dch. — kudy. Zrno tou derou vypadalo. Voda vy- padá z rolí rozvorem. Us. — nač, na koho. Nákeřník na ně vypadl. Sych. Jak nepatrný podíl by v-dl na Bremy. Ddk. III. 215. Vz V. kde. — s kým. Jak to s ním vypadá (jest)? Us. Zle to s ním vypadá. Us. Tč., Dch. Jak ona vypadá se svojím vařením (jak se jí jakožto kuchařce vede)? Kda. Nevím, jak to s ní vypadne. Us. Dch. Já s ním dobře vypadám (se snáším, sich ver- tragen). Na mor. Valaš. Vck. — jak. To dobře, zle vypadlo (se stalo; vyhlíží, zdá
se). Us. To vypadlo nám ku škodě. Dch.
Dobře vypadá. Us. Šď. Věc špatně vypadne.
Posp. V-dám já podlé toho, abych... ?; Dle postavy vypadáš veliký; Nevypadá mi po chuti, er steht mir nicht zu Gesichte; Nevypadá to nejlíp, es ist damit nicht zum Besten bestellt; Věc teď vypadá jinak. Us Dch. Výsledek o něco málo menší vypadne (bude), než jej tento počet udává. Šim. 174. Krásně to vypadá, kde je chasa mladá, v ruce šabla holá. Sl. ps. Napovídal dosti srozumitelně, že potom nález papežův v jeho prospěch vypadne. Ddk. II. 265. Výprava tato vypadla velmi nešťastně. Ddk. V. 323. Výdělek vypadal chudé, lépe: byl skrovný. Km. Okoličnosti moje raděj k úspěchu vy- padly evangelia; Věc na jedno vypadá, geht auf Eins hinaus. Leč to téměř na jedno vypadá. Sš. II. 156., L. 28., Sk. 82. Přihodilo se mu časem nočním, že mu jeden zub stranovní skutečně vypadl bez bolesti. Háj. 1362. Vypadl po měsíci (= zpronevě- řilý uprchl. V z Uprchlý). Lb., Kom. II. 329.

388515   Vypadnouti Svazek: 7 Strana: 1077
Vypadnouti. Cf. Vyjíti. - odkud. Pře- pínání kontrastu vypadá z rámce krásna. Dk. Oči div z důlků nevypadly. Zr. Am. Vypad mi z chuti (nelíbí se mi již). Val. Brt. D. 289. Tento artikul vypadá od pravdy; (Čes. královstvie) od nie (od jednoty cier- kve) v-dlo. Arch. VIII. 340., 354. Z toho kóru v-dl Lucifer. Št. Kn. š. 122. — proč (odkud). V-dl z jednoty kostelnie smrte- dlným hřiechem. Št. Kn. š. 27. Luk mu v-dl udivením. Vrch. — kam. V-dli jsme z lesa zrovna do vsi (přišli). — na koho V-dal na mlynáře = podobal se mu. Mor. Rgl. — jak. V-dá jako zmoklý, jako po nemoci, Osv., jak chrt, jak by cvrčky jedl, jak by ploštky kúsal Us. Cf. V abs., Vy- zříti. V-dá špatně. Dch. Což v-dlo velmi dobře, pěkně. Čch. Brč. 62 Soud v-dl pří- znivě. Dk. Za krátký čas v-dalo to v jeho stavení zcela jinak. Sá.

388516   Vypadnouti Svazek: 10 Strana: 0500
Vypadnouti. Řečník vypadl ze své úlohy, fiel aus seiner Rolle, šp. m.: nedbal své úlohy, uchýlil se od své úlohy a p. Mš.

388517   Vypadnutí Svazek: 4 Strana: 1026
Vypadnutí, n., der Ausfall. V.

388518   Výpadný Svazek: 4 Strana: 1026
Výpadný, Ausfalls-. V. schůdky, NA. III. 162., brána. Dch. Vz Výpadní.

388519   Výpach Svazek: 4 Strana: 1026
Výpach, u, m. = pára, der Ausdunst, Dunst, Dampf. Rostl. Kúty milými budú ti kvetinkami dýchať a sladkej výpachy vóně nosiť. Hol. 421.

388520   Vypáchati Svazek: 4 Strana: 1026
Vypáchati, vz Vypáchnouti. — V. se = vydováděti se, sich satt herumtummeln. Mor. Šd.

388521   Vypáchlý Svazek: 4 Strana: 1026
Vypáchlý, verduftet, verflüchtigt. V. ocet. Us.

388522   Vypáchlý Svazek: 10 Strana: 0500
Vypáchlý. V. kytice. Čch. II. Pov. 222.

388523   Výpachník Svazek: 4 Strana: 1026
Výpachník, u, m., der Dunstschlauch. Šm.

388524   Vypáchnouti Svazek: 4 Strana: 1026
Vypáchnouti, chnul a chl, utí; vypá- chati = přestati páchnouti, aus-, verriechen, verduften, ausdampfen, ausrauchen, auslüf- ten, verflüchtigen. — abs. Víno vypáchlo (vyvětralo). Reš. Sůl vypáchne-li. BR. II. 258. Moudrosť vypáchla. Dl. — čím: parou. V. — odkud. Vůně z květiny v-la. Us. — Kem., Ros. To z nich vypáchne. Abr. Duch starotáborský cele z ní vypáchnul. Pal. Děj. IV. 2. 356. — kde. Utržená kvítka na slunci brzo vypáchnou. Us. Tč.

388525   Vypacholčiti Svazek: 4 Strana: 1026
Vypacholčiti, il, en, ení, aufhören ein Knecht zu sein; als Knecht erwerben. Bern.

388526   Vypachořiti se Svazek: 4 Strana: 1026
Vypachořiti se, aufhören sich aufzubla- sen. Bern.

388527   Vypachtěný Svazek: 4 Strana: 1026
Vypachtěný; -en, a, o, erschöpft. Ako tak raz tu von sedela a vlásky si prečesá- vala, pribehol v-ný jelenčok. Dbš. Sl. pov. I. 233.

388528   Vypachtiti Svazek: 4 Strana: 1026
Vypachtiti, il, ěn, ění, erschöpfen.

388529   Vypachtovati něco Svazek: 9 Strana: 0385
Vypachtovati něco. Mtc. 1899. 159.

388530   Vypajdati se Svazek: 7 Strana: 1077
Vypajdati se = namáhavě dojíti (o chro- mém). Ús. Kšť.

388531   Vypájeti Svazek: 4 Strana: 1026
Vypájeti, el, ení, tränken. — koho: dobytek. Us. Bkř.

388532   Vypajznouti Svazek: 4 Strana: 1026
Vypajznouti, vypajzovati = pajzákem urobiti. Mor. Šd. — V. = upajznouti.

388533   Vypakovati Svazek: 4 Strana: 1026
Vypakovati, z něm. auspacken = vylo- žiti, vyndati. — co odkud kam: knihy z bedny na stůl.

388534   Výpal Svazek: 4 Strana: 1026
Výpal, u, m. = vypálení, das Abbrennen, der Abbrand. die Decharche, Ablösung (der Kanone). D. V. z děla (= výstřel). V. táhlý, das Lauffeuer; výpal na počesť, General- decharche. Čsk. V. doutnákem, die Lunten- abfeuerung; v. třením, Friktions-; v. nára- zem, Perkussions-. Čsk. Chmat při v-lu, der Chargirgriff. Čsk. — V. zla = vypálení, das Ausbrennen. Msn. Or. 33. — V. sluneční (vyhořelosť). Jg. — V. = místo výpalčivé, ein Ort, wo das Getreide durch die Sonne ausbrennt, brandiger Ort. Na v-lích nic ne- roste. Us.

388535   Výpal Svazek: 7 Strana: 1077
Výpal. Má hubu jak v. (tlustou, červe- nou). U Star Jič. Vhl.

388536   1. Vypálati Svazek: 4 Strana: 1026
1. Vypálati, vyopálati = vyčistiti, vy- mítiti, vymísiti, ausreinigen (auf der Futter- schwinge). — co odkud: řezanku od prachu. Puchm. Aby vše, co chybného, z mluvy se vypálalo, jak otruby z mouky. Brt.

388537   2. Vypálati Svazek: 4 Strana: 1026
2. Vypálati = vyhořeti, ausbrennen, aus- flammen, zu flammen aufhören. Pec vypálala. Jg.

388538   Vypalečkovati Svazek: 4 Strana: 1026
Vypalečkovati. Prokázána milosť od- souzeným taková, aby metali o to kostky, kteří by z nich měli zavisnouti (pověšeni býti); a tak naposledy prohráli krky tři, dvanácte pak jich v-li se (chytrácky vypro- stili se) z provazů. Skl. V. 219.

388539   Výpalek Svazek: 4 Strana: 1026
Výpalek, lku, m., der Glühspan (v lučbě). Nz. V., spalek, das Verbrennungsprodukt. Vz Výpalky. Na Slov. výpalok. Ssk.

388540   Vypálenec Svazek: 7 Strana: 1077
Vypálenec, nce, m. = vypálený, pro- hnaný. U Star. Jič Vhl.

388541   Vypálení Svazek: 4 Strana: 1026
Vypálení, n., das Aus-, Abbrennen. Daň za v., die Brandschatzung. D. Vyhrožoval v-ním. Sych. Dáno jest vápeníkovi na v. první peci vápna; Na v. jedné peci tihel. Sl. let. IV. 141. Po tom v. hnala má hospo- dyň krávy na pole. NB. Tč. 81.

388542   Vypáleník Svazek: 4 Strana: 1026
Vypáleník, u, m. = hra míčem, také: kdo nevybije do kola zvaná. Dva hráči stojí na metách, házejí si míč a trefují třetího, který je ve středu a hledí se ráně vyhnouti; vyhne-li se, musí ten, jenž netrefil, posta- viti se do středu, a hra se opakuje. U No- vého Bydž. Kšť.

388543   Vypálenina Svazek: 4 Strana: 1026
Vypálenina, y, f., die Brandstätte; ein ausgebrannter Ort. Úhory n. v-ny na poli, kde dříve bylo chrastí. Us. Tč. Vz Vypá- leniště.

388544   Vypálenisko Svazek: 4 Strana: 1026
Vypálenisko, a, n. = vypálenina. Na Ostrav. Tč.

388545   Vypáleniště Svazek: 4 Strana: 1026
Vypáleniště, ě, n., die Brandstätte. Rk. Vz Vypálenisko, Vypálenina.

388546   Vypálený Svazek: 4 Strana: 1026
Vypálený, -en, a, o, ausgebrannt. V. kámen, vápno, cihly. Us. V. znamení to- várny, eingebranntes Fabrikszeichen. Šp. Vypuď je s vypálenými známkami na rukou i na těle. Ddk. IV. 222. — V., niederge- brannt. V-né tvrze a zámky. Arch. III. 243. — V. = chytrý, chytrácký, prohnaný, durchgetrieben, pfiffig. Us. Němc, Vrů.

388547   Vypálený Svazek: 7 Strana: 1077
Vypálený. Rána z děla v-ná. Us. Pdl. Nádoba do červena v-ná. Frč.

388548   Vypalicovati Svazek: 4 Strana: 1026
Vypalicovati = palicí, kyjem vytlouci, ab-, durchprügeln. — komu jak: po řiti, po kýtách. Na Mor. a Slov. Tč., Phld. II. 2. 51.

388549   Vypalicovati koho Svazek: 7 Strana: 1077
Vypalicovati koho = holí vybiti (pa- lice = hůl. Slov.).

388550   Výpalisko Svazek: 7 Strana: 1077
Výpalisko, a, n. = pisčité, vyprahlé místo. LObz. XVIII. 182.

388551   Vypáliti Svazek: 4 Strana: 1026
Vypáliti, pal, pále (íc), il, en, ení; vy- palovati = spáliti, popáliti, ganz aufbren- nen, alles ausbrennen; ohněm zničiti, mit Feuer vernichten, verbrennen; uvnitř spá- liti, inwendig verbrennen, ausbrennen; vy- sušiti, verbrennen, austrocknen: vytopiti, ausheizen; ohněm vyčistiti, weiss brennen, durchs Brennen reinigen; vystřeliti, oheň dáti, Feuer geben, abfeuern, abschiessen, losschiessen. Jg. — abs. Dnes slunce vy- paluje. Us. Vypal odsud (= utec). Us. Sd. Když Táboři vypálili, tedy jemu ty listy shořely. Arch. 1. 173. A tak praví, že se stalo v postě toho léta, když Hora vypá- lena. Arch. I. 164. — co, koho: dříví (spá- liti), les, dům, ves, město (ohněm zničiti); cihly, pec, vápno, hrnce, ručnici (do vyči- štěné ručnice něco prachu nabiti a jej vy- střeliti, aby hlaveň vlhkosti pozbyla), Us., strom (uvnitř spáliti), Jg., vodu (destillo- vati), milíř (pálení dokončiti). Vys. V. hrn- čířské nádobí, ohněstroj. Us. Dch. V. koho. Tč. 19. V. sudy. Us. Žižka kláštery vy- pálil. Dač. I. 33. Jisté jest, že v-li biskup- ské sídlo Lubus. Pal. Děj. III. 3. 50. V. stavení. Arch. II. 26. Malá jiskra velkú horu i město vypálí. Mor. Tč. Hledí, jakoby byl tři vesnice (29 vesnic) vypálil. V. — co komu. Chcel si ma sklamať, ale ti nevy- pálilo. Dbš. Sl. pov. V. 6. V-li mu devět vesnic. Pal. Děj. IV. 2. 413. V-lil si mozek (zastřelil se). Zr. Tomu jsem vypálil vole (= toho jsem napálil). U Přer. Kd. Vypálíš mi rybníky (neuškodíš mi). Komínek ně- komu v. (ošiditi ho; uklouznouti mu). Hleď, aby mu močidla nevypálil. Prov. Znamení komu v. Us. — co jak. To město z kořen v-li. Dač. I. 20. Poviedal jeho žene, že to nebude tak, ako muž povieda. Ale že jim to ešte na dobré vypáli, keď ten muž pravdu povie. Dbš. Sl. pov. IV. 92. Stříbro na bílo, D., hrnec na červeno, na černo (na záduch). Us. Koflík jedním douškem v. (vy- piti). L. — co odkud: olej z květu. V. Vypálil mu peníze z kapsy (ukradl). Us. Sd. V. náboj z ručnice, z děla. Us. Čsk. — komu co kde (čím): šibenici na čele. Us. V-lil si jiskrou díru do kabátu, v ka- bátě. Us. — odkud kam: z děla na ne- přítele, Us., z ručnice. Rk. Vypáliti z děla k městu, na věž, na loď. — co čím: město ohněm. Har. I. 164. Nevypal mě očima (nedívej se na mne tak upiatě). U Luka-, vice. Dhn. — za kým. Husár nelenivý ztrhnul eště karabín z pleca a vypálil za ním. Dbš. Sl. pov. V. 27. — proč. Město ze msty vypálil. Us. Tč. V-li tou krato- chvilí šest domů. Dač. I. 215 — kdy. Lid jeho během r. 1157. v-lil ovšem moravský hrad Podivín. Ddk. III. 216. To léto Uhři Horu v-li. Arch. I. 164. — se. Abychom se jako hrnci nečistí v-li. Hus I. 351. — adv. Zle mu vypálilo (nepoštěstilo se mu). Bern.

388552   Vypáliti co čím kam Svazek: 7 Strana: 1077
Vypáliti co čím kam. V. písmeno, číslici do dřeva žhavým železem. Us. Pdl.

388553   Vypáliti čím Svazek: 10 Strana: 0500
Vypáliti čím. Ta očima div nevypálí. Rais. Vlast. 240. — komu jak. Zle se mu v-lo (nepodařilo se mu). Mus. slov. VI. 111.

388554   Vypáliti odkud Svazek: 10 Strana: 0678
Vypáliti odkud = rychle odjeti, utéci. Brt. Sl.

388555   Výpalka Svazek: 4 Strana: 1027
Výpalka, y, f., der Brandel. V. tření, der Friktionsbrandel. NA. III 94.

388556   Výpalka Svazek: 10 Strana: 0500
Výpalka, vz Průpalnička.

388557   Výpalkový Svazek: 4 Strana: 1027
Výpalkový, Schlemp-. V. popel, die Schlempasche. Šp.

388558   Výpalky Svazek: 4 Strana: 1027
Výpalky, ův, pl., m. = pomyje ve vino- palně, Schlempe, Verbrennungsprodukte, das Spülicht aus der Brennerei, Brantweinspü- licht. Mor. Šd., Jg., KP. V. 144. Dělati si z někoho v-ky (spotten, höhnen). U Olom. Sd.

388559   Výpalky Svazek: 7 Strana: 1077
Výpalky. Zužitkování v-ku. Vz KP. V. 472

388560   Výpalné Svazek: 4 Strana: 1027
Výpalné, ého, n. = plat dávaný, aby nepřítel nevypálil, die Brandschatzung. Jg.

388561   Výpalniště Svazek: 4 Strana: 1027
Výpalniště, ě, f. = suchoparné místo, ein trockener, von der Sonne ausgebrannter Ort. Us.

388562   Výpalný Svazek: 4 Strana: 1027
Výpalný = k vypálení náležitý, Brand-, Abbrand-, Abfeuerungs-, V. deska, Abfeu- erungsplatte, f. Čsk.

388563   Výpalný Svazek: 10 Strana: 0500
Výpalný oheň. Msn. II. 136.

388564   Výpalok Svazek: 4 Strana: 1027
Výpalok, lku, m. = výpalek. Slov.

388565   Vypalovací Svazek: 4 Strana: 1027
Vypalovací, Zünd-, Brand-. V. dírka, přístroj. Jg.

388566   Vypalovač Svazek: 4 Strana: 1027
Vypalovač, e, m., der Ausbrenner. V. sadry, der Gypsbrenner. Šm.

388567   Vypalovadlo Svazek: 8 Strana: 0484
Vypalovadlo, a, n. Elektrické v., elektr. Brandapparat. KP. VIII. 212.

388568   Vypalování Svazek: 4 Strana: 1027
Vypalování, n., die Aus-, Einbrennung, Abfeuerung.

388569   Vypalovati Svazek: 4 Strana: 1027
Vypalovati, vz Vypáliti.

388570   Vypáněti Svazek: 4 Strana: 1027
Vypáněti, ěl, ění, aufhören einen Herrn zu spielen. Však on brzo v-ní. Slez. Šd.

388571   Vypanování, n Svazek: 4 Strana: 1027
Vypanování, n., die Ausherrschung.

388572   Vypanovati Svazek: 4 Strana: 1027
Vypanovati, durch Herrschen gewinnen. si co: česť a chválu. Jg. — abs. Již vy- panoval = dopanoval, ausherrschen. Jg.

388573   Vypantoflovati co komu Svazek: 7 Strana: 1077
Vypantoflovati co komu = vymluviti. Žena mu v-la. Exc.

388574   Vypapaný Svazek: 4 Strana: 1027
Vypapaný; -án, a, o, ausgetreten, fett, dick. Us. Má papulu hodně v-nú. V již. Mor. Šd.

388575   Vypapati Svazek: 4 Strana: 1027
Vypapati, auspappen, ausessen = vyjísti, v dětské řeči. — co: kaši. — co odkud. Už jsi z misky všecko vypapalo, už možeš zase nynať. Na Ostrav. Tč.

388576   Vypápeřiti Svazek: 4 Strana: 1027
Vypápeřiti, il, en, ení, na Slov. = peřím vycpati, mit Flaumfedern ausstopfen, an- füllen. — co: duchnu. Bern.

388577   Vypapinkati Svazek: 4 Strana: 1027
Vypapinkati, vz Vypapati.

388578   Vypapkati Svazek: 4 Strana: 1027
Vypapkati = vypapati.

388579   Vypaprati Svazek: 4 Strana: 1027
Vypaprati, vypiprati, vypaprávati = vy- babrati, vypiplati. Na Ostrav. Tč. — co. Často som videl deti mrkvičky tejto rost- liny vypaprávati a jést. Let. Mt. sl. X. 1. 48.

388580   Vypaprikovati Svazek: 4 Strana: 1027
Vypaprikovati, auspapriciren. — si co čím: žaludek gulašem. Mor. Tč.

388581   Výpar Svazek: 4 Strana: 1027
Výpar, u, m. = vypařování, pára, der Dunst, die Ausdünstung, Verdünstung. V. kožní, die Hautausdünstung. Nz. lk. Silný výpar třísla. Šp. V. shniliny. Ja. V. z je- zera vystupuje. Us. Otravy vdýcháním v-rů měďnatých a utrýchových. Čs. lk. X. 333. Zlé výpary. Dch — V. = díra, kudy pára z chléva vychází, das Luftloch. Us. — V. = suchopar. Ja. — V. = bledé bulky na tváři dětí, když se jim zuby řezají, der Zahnaus- schlag der Kinder.

388582   Výpar Svazek: 7 Strana: 1077
Výpar. V-ry kožní. Cf. Slov. zdrav. 409., Mkl. Etym. 232.

388583   Výpara Svazek: 4 Strana: 1027
Výpara, y, f. = vypaření, die Ausdün- stung, das Dunstgas. Šd.

388584   Vyparáditi Svazek: 4 Strana: 1027
Vyparáditi, il, ěn, ění, ausparadiren, aufputzen. — koho čím: novými šaty. Jg. Tč., Mtl.

388585   Vyparáditi se Svazek: 8 Strana: 0484
Vyparáditi se = vydováděti se. Přer. Brt, D. II. 360.

388586   Vypárání Svazek: 4 Strana: 1027
Vypárání, n., die Auftrennung.

388587   Vypáraný Svazek: 4 Strana: 1027
Vypáraný; -án, a, o, aufgetrennt, ausge- stochert.

388588   Vypárati Svazek: 4 Strana: 1027
Vypárati, vyparovati = páráním vyníti, austrennen, auftrennen; vyčistiti, ausstochern. — co: zuby, Ros., nos a chlípe. Kom. V. něco někde (ausstöbern, vyprášiti, vyburco- vati, vyšťárati, vyšukati, vyslíditi). V. Šev v. (co sešito jest). Ros. — co čím komu. Čímž sobě zuby struží a vyparují. Rozm. Fil. s Prvd. Kabát nůžkami. — co odkud: hlinu z prachovnic. St. let. Podšívku z ka- bátu. V-rej mi trn z nohy. Mor. a Slov. Šd. V-rej mi z nohy pcháč. Mor. Šd. — se = zdlouha se vypraviti, Ros.; 2) rozpárati se. Us.

388589   Vypáratí Svazek: 10 Strana: 0500
Vypáratí krávu z kůže —: stáhnouti s ní kůži. Čes. 1. XI. 462.

388590   Vyparatiť Svazek: 7 Strana: 1078
Vyparatiť = vyplísniti. Zátur.

388591   Vyparátiť Svazek: 10 Strana: 0500
Vyparátiť = vykonati, spraviti. Slov. Phľd. XXIV. 605.

388592   Vyparátiť Svazek: 10 Strana: 0678
Vyparátiť = nenadále něco nemístného vy- konati. Liptov. Sb. sl. IX. 47.

388593   Vyparátiti Svazek: 8 Strana: 0484
Vyparátiti. Aby niečo nevyparátil (nevy- vedl?). Phľd. 1895. 427.

388594   Výparek Svazek: 4 Strana: 1027
Výparek, rka, n. = nedochůdče z krávy vypárané. U Místka. Škd.

388595   Výparek Svazek: 7 Strana: 1078
Výparek = věc vypařováním získaná. Pdl.

388596   Vyparenina Svazek: 9 Strana: 0385
Vyparenina u dětí = opar. Sbor. slov. IV. 50.

388597   Vyparchati Svazek: 4 Strana: 1028
Vyparchati = vypárati, ausstochern. Na Slov. Bern.

388598   Výparina Svazek: 10 Strana: 0500
Výparina, y, f. (sparisko) = teplý močiar, vývar, vývařiště. Liptov. Sbor. slov. IX. 44.

388599   Výparka Svazek: 7 Strana: 1078
Výparka, y, f = šťávní pára. Ott. V. 765. a.

388600   Výparky Svazek: 4 Strana: 1028
Výparky, pl., m. = jemné kožešiny z po- tracených beránků. S. N. Vz Výparek.

388601   Výparky Svazek: 4 Strana: 1028
Výparky, pl., m. = zbytky po vypaření, Verdampfungsrückstände. Šp.

388602   Výparní Svazek: 4 Strana: 1028
Výparní, Dampf-. V. tlak. Stč. Zmp. 619., 620.

388603   Výparník Svazek: 4 Strana: 1028
Výparník, u, m., das Ventil. Dch.

388604   Výparnosť Svazek: 4 Strana: 1028
Výparnosť, i, f., die Verdampfungsfähig- keit. Zpr. arch. IX. 28.

388605   Vypárnout Svazek: 10 Strana: 0500
Vypárnout = vypáratí. To už je v-tý. Deštná Mš.

388606   Výparný Svazek: 4 Strana: 1028
Výparný, Ausdünstungs-, Verdampfungs-, dunstig. V. zápachy. Dch.

388607   Výparný Svazek: 10 Strana: 0500
Výparný. V. teplo. Vot. 193.

388608   Vyparochniti Svazek: 7 Strana: 1078
Vyparochniti = vydělati. Val. Vck.

388609   Výparoměr Svazek: 4 Strana: 1028
Výparoměr, u, m. = nástroj, jimž se měří množství vody v jistém čase z určité plochy vypařené, der Dunstmesser, Ausdün- stungsmesser, Atmometer, Evaporimeter. Nz., Stč. Zmp. 614.

388610   Vyparovati Svazek: 4 Strana: 1028
Vyparovati, vz Vypárati.

388611   Výparověst Svazek: 4 Strana: 1028
Výparověst, u, m., der Atmidoskop. Rk.

388612   Výparový Svazek: 4 Strana: 1028
Výparový, Dunst-, Verdampfungs-. V. roura. Zpr. arch. IX. 55.

388613   Vypartykovati Svazek: 4 Strana: 1028
Vypartykovati = vyšiditi, wegprakti- ciren. — co.

388614   Vyparuchniť si co Svazek: 7 Strana: 1078
Vyparuchniť si co = vydělati. Val. Slaví 11

388615   Výpary Svazek: 4 Strana: 1028
Výpary, pl., m., vz Výpar. — V. = opary, Fäulniss der Mundwinkel. Na Slov. Bern.

388616   Vypařelisko Svazek: 4 Strana: 1027
Vypařelisko, a, n. = místo na poli vodou a sluncem vypařené, der Brandfleck. Cf. Vy- páleniště. Na Ostrav. Tč.

388617   Vypaření Svazek: 4 Strana: 1028
Vypaření, n., die Dämpfung, Ausdün- stung, das Ausbrühen.

388618   Vypaření Svazek: 7 Strana: 1078
Vypaření. Po v. se (= zmizení) hnus- ných Avarů. Šf. Strž. II 63.

388619   Vypařenina Svazek: 4 Strana: 1028
Vypařenina, y, f., die Ausdünstung, der Dunststoff. Us. Šd

388620   Vypařený Svazek: 4 Strana: 1028
Vypařený; -en, a, o, ausgedämpft, aus- gebrüht. Kone v-né, akoby jich vriacou vo- dou oblial. Mt. S. I. 100.

388621   Vypářeti Svazek: 10 Strana: 0500
Vypářeti, el, ení = vypařovati. Šel jsem mimo, když vepř v-li. Wtr. exc. Sr. Vy- pařiti.

388622   Vypařilý Svazek: 7 Strana: 1078
Vypařilý, ausgebrüht. — V., aufge- taucht. Surovci nevědomo kdy v-lí. Šf. Strž. I. 580.

388623   Vypařiti Svazek: 4 Strana: 1028
Vypařiti, il, en, ení; vypařovati = pa- řením vyčistiti, vypáliti, ausbrühen; parou vyhnati, ausdünsten. —co: nádobu, zabitou drůbež. Us. Sníh osení v-řil. Us. na Mor. Slunce v-řuje role a dělá výpařiska. Na Ostrav. Tč. Tys istě dneskaj nevypařil huby (nejedls nic teplého). Na mor. Valaš. Vck. Teplo vodu vypařuje. Us. Peltram vypařuje vodnotelnosť; v. vlhkosti. V. V. koho = do páry přivésti. Na Slov. V. nepřítele = střelbou zahnati. L., Šm. — co komu (kde): do- bytku suchou píci v nádobách. V-řím ti kšticu. Mt. S. I. 117. — co čím: škopek horkou vodou. Hrob dřívím obložen a vy- pařen. Vc. 507. — co na koho. A hroznějším bičíkem jich pomrští než oněch židovských kněží, neb vypaří na ně tento biček: Ven, psi nestydatí, jenž ste z mého domu jeskyni lotrovu učinili. Hus II. 124. — se = páru vydati; přestali pařiti se; do páry přijíti; pařením ustrojenu býti; s posměchem, tolik co: vzíti se kdes, vydařiti se. Vypařil se (objevil se) nějaký lotřík, který namlouval Židy. Plác. Otevř dvéře, ať ten smrad se vy- pařuje. Na Ostrav. Tč. — se na koho = obořiti se naň, losfahren. Dch., Mus. 1880. 198. — se odkud. Voda z hrnce se vypaří nad ohněm. Us. Tč. — se čím. Běžením se v-řil (do páry přišel, se zapotil). Bern. Voda teplem se v-řuje. Us.

388624   Vypařiti se Svazek: 10 Strana: 0500
Vypařiti se. Darmo sme se vyparili (ná- mahou propotili). Sb. sl. 1902. 30.

388625   Vypařiti se kde kdy Svazek: 7 Strana: 1078
Vypařiti se kde kdy. Avarové vypa- řivši se (objevivši se) 1. 557. na Douu. Šf. Strž. II. 20. Jeden i druhý se v-řil, reper- tus est Šmk. — koho odkud čím : hle- mýždě vřelou vodou ze skořápky. ZN. I 584.

388626   Vypařiti se proti komu Svazek: 10 Strana: 0500
Vypařiti se proti komu = vyraziti Baw. T. v 1483. Sr. V. se na koho.

388627   Vypařovací Svazek: 4 Strana: 1028
Vypařovací, Dunst-, Dampf-, Ausdün- stungs-. V. zvonec. KP. V. 95. V. náčiní. Techn. Vz Vypařovač.

388628   Vypařovač Svazek: 4 Strana: 1028
Vypařovač, e, m. = vypařovací stroj, der Ausdämpfer. Vz Vypařovací, Vypařo- vadlo.

388629   Vypařovadlo Svazek: 4 Strana: 1028
Vypařovadlo, a, n., der Dämpfer. Vz Vypařovač.

388630   Vypařovák Svazek: 4 Strana: 1028
Vypařovák, u, m. = přístroj (v cukro- varu), v němž zbavuje se spodium ostrou parou nadbytečné vody. KP. V. 95.

388631   Vypařování Svazek: 4 Strana: 1028
Vypařování, n. = nenáhlé tvoření-se par na povrchu kapalin, někdy i pevných těles, jakožto protiva vření, totiž tvoření-se par i uvnitř kapaliny spojeného s kypěním a šuměním, die Ausdünstung, Evaporation. S. N. Vz tam více a Vypařiti, Stč Zmp. 614. V. či transpirace listů. LP. II. 126. Přístroj na v. sudů, der Fassdämpfapparat. Suk. Při v. kamene. Prm. IV. 164.

388632   Vypařování Svazek: 7 Strana: 1078
Vypařování. Cf. Šfk. Ruk. 74., MS. 208 , Slov. zdrav. 409.

388633   Vypařovati Svazek: 4 Strana: 1028
Vypařovati, vz Vypařiti.

388634   Výpas Svazek: 4 Strana: 1028
Výpas, u, m., die Weide; der Weideplatz. Poslati dobytek na výpas. Býti na výpase (= na krmníku, žertem). U Opavy. Klš.

388635   Vypásati Svazek: 4 Strana: 1028
Vypásati, vz Vypásti. — V., ab-, aus- schnallen. — co odkud. Šavli, řemen se sebe; s břicha. Us. Tč.

388636   Vypasečený Svazek: 4 Strana: 1028
Vypasečený; -en, a, o, ausgerodet. Us.

388637   Vypasečiti Svazek: 4 Strana: 1028
Vypasečiti, il, en, ení, aushauen (Wald). — co: les.

388638   Výpasek Svazek: 4 Strana: 1028
Výpasek, sku, m. = mzda, již dostávají bača a valach (pastýř) za práci svou na sa- laších. Dostávají obyčejně po centu brynze, po osmi zlatých, po kousku políčka při ko- libě na zemáky a pohanku. Us. na mor. Valaš. Vck. Vz Brt. Lid a národ. 187.

388639   Vypasenec Svazek: 4 Strana: 1028
Vypasenec, nce, m. = vyžranec, der Auf- gefütterte, Gemästete, Dicke, Fette. Us. Šd.

388640   Vypasení, n Svazek: 4 Strana: 1028
Vypasení, n., die Ausweidung. V. obilí. — V. = vykrmení, die Ausmästung. V-ní vepřů bukvicemi. Us.

388641   Vypasený Svazek: 4 Strana: 1028
Vypasený; -sen, a, o, abgeweidet. V. louka. — V. kráva = vykrmená, tlustá, ausgemä- stet, gut genährt, dick, fett. Cf. Pásti. V. V-ný člověk, dobytek. Má hubu (břicho) v-nou (v-né). Us. Šd. Je dobře v-ný. Přišel dom ze světa (ze služby) všecek v-ný, wohl- genährt. Us. Šd.

388642   Vypasený jak. V Svazek: 9 Strana: 0385
Vypasený jak. V. ako buják, křmnik. Zát. Př. 63b.

388643   Vypaskuděný Svazek: 4 Strana: 1028
Vypaskuděný; -en, a, o = vyžilý, aus- gemergelt. Ten kot je celý v-ný (hubený). Slez. Šd.

388644   Vypaskuditi Svazek: 4 Strana: 1028
Vypaskuditi, il, ěn, ění = vyhubeniti, mager machen. Vz Vypaskuděný. — V. = něco špatného učiniti, etwas schlechtes thuen. — se kde. Kočka se přede dveřmi v-la, sich ausleeren. Na Ostrav. Tč. U Brušperka. Mtl.

388645   Vypáslosť Svazek: 4 Strana: 1028
Vypáslosť, i, f. = hustosť, die Dicke. Reš.

388646   Vypáslý Svazek: 4 Strana: 1028
Vypáslý = vypasený, tlustý, wohlgenährt, dick, fett, ausgemästet. — čím. Býk mlá- tom, kohout zrnem v-lý. Us. Tč.

388647   Vypáslý Svazek: 7 Strana: 1078
Vypáslý, vz Krem (dod.).

388648   Vypasomániti Svazek: 4 Strana: 1028
Vypasomániti, il, ěn, ění, bordiren, fran- sen, ausfransen. Na Slov. Bern.

388649   Vypasovati Svazek: 4 Strana: 1028
Vypasovati, vz Vypásti. — V. se, genug ringen. Na Slov. Bern.

388650   Vypasovati si co Svazek: 10 Strana: 0500
Vypasovati si co = pasy dobyti. Pérečko (kytku) si v. Brt. P. n. 820.

388651   Vypásti Svazek: 4 Strana: 1028
Vypásti, pasu, pásl, pasen, ení; vypásati, vypasovati, vypásávati = pasením vyhubiti, abweiden; vykrmiti, ausmästen; vyhlídati, ausspähen, aufziehen. — co: trávu, louku. Us. Dolinu sem vypásl, halenu sem pro- pásl (ztratil). Sš. P. 81. — koho = vyhlí- dati. Us. V. krávy. Us. Tč. V. někoho také vyčíhati, ausspähen. U Rychn. Dbv., Vk., Kšk. — co kým: louku kravami, ovcemi. — co komu: jetelinu. Us. Šd. — co kde. Kdosi nám na louce vypásl trávu. Us. Šd. — se = vykrmiti se; při hře dostati se z dola nahoru. U Kr. Hradce. Kšť. Dajte slaniny, nech sa vypasiem. Sl. spv. VI. 235

388652   Vypásti Svazek: 9 Strana: 0385
Vypásti. Trávu na cestě v. Wtr. Živ. vys. šk. 83.

388653   Vypasťovati Svazek: 4 Strana: 1029
Vypasťovati, mit der Faust abschlagen. Na Slov. Bern.

388654   Vypastviti Svazek: 4 Strana: 1029
Vypastviti, il, en, ení = vykrmiti, aus- mästen. — co. A když je (tělo) vypastvím, že ztučnie. Hus III. 110.

388655   Vypaščekovati koho Svazek: 4 Strana: 1029
Vypaščekovati koho, ausschimpfen. Na Ostrav. Tč.

388656   Vypaškrdiť Svazek: 7 Strana: 1078
Vypaškrdiť = vymlsati V-dil z toho všetko mäso. Slov. Čkžk. X. 86.

388657   Vypaškrtiti Svazek: 4 Strana: 1029
Vypaškrtiti = vyčenichati. — co. Keď si dačo z poludnia odložila k večeri, mohla byť istá, že jej ho vyňuchajú a vypaškrtia. Na Slov. Dbš. Sl. pov. IV. 3.

388658   Vypašovati Svazek: 4 Strana: 1029
Vypašovati, hinausschmuggeln. — co. Tč. Vypatáčkovati, mit runden Mettalblätt- chen verzieren. U Olom. Sd.

388659   Vypäť Svazek: 8 Strana: 0484
Vypäť, vypiať = vypnouti. Slov. Kal. S. 201.

388660   Vypaťhati se Svazek: 4 Strana: 1029
Vypaťhati se = loudavě se vyvléci, lang- sam herauskommen. Ptr.

388661   Vypati Svazek: 4 Strana: 1029
Vypati, vz Vypnouti.

388662   Vypatí Svazek: 4 Strana: 1029
Vypatí = vypětí. Vz Vypnouti. Bern.

388663   Vypatkovati Svazek: 4 Strana: 1029
Vypatkovati = vyhladiti, vyleštiti, aus- glätten. Na mor. Valaš. Vck.

388664   Vypatlati Svazek: 4 Strana: 1029
Vypatlati, vypatlávati, unnütz verwen- den = zbytečně vypotřebovati. — co. Ženy turecké a arabské bohatší toho balsamu mnoho v-ly. Har. II. 59. — co nač. V-lal na to mnoho plátna. Us.

388665   Vypatlati Svazek: 9 Strana: 0385
Vypatlati = vypiplati (dítě, housata). Jičín. Kub. L. f. 1900. 365.

388666   Vypátrání Svazek: 4 Strana: 1029
Vypátrání, n., die Erforschung, Ergrün- dung, Ausfindigmachung.

388667   Vypátraný Svazek: 4 Strana: 1029
Vypátraný; -án, a, o, erforscht, ausfin- diggemacht, eruirt, ergründet. Us.

388668   Vypátrati Svazek: 4 Strana: 1029
Vypátrati, vypatřiti = patřením vyzvě- děti, vyšetřiti, ersehen, erforschen, ausmit- teln, ergründen, ausspähen. — co. V. Nelze to v. Us. Tie dve hrube knihy so sebou vezmite a eště daktoré krajšie (piesně) vy- patrite. Lipa II. 177. — čím: bystrostí zraku, rozumu. Us. — co kde: v některém umění. — co jak. Nech to právem vypatrí (vy- šetří). Sl. let. I. 305. — co pro koho. Us. Tč.

388669   Vypatrchati Svazek: 4 Strana: 1029
Vypatrchati = utratiti. — co: peníze. Kb.

388670   Vypatrovati Svazek: 4 Strana: 1029
Vypatrovati. — koho. Pacholka do- brého, žeby lidi vypatroval, aby potřebnosť chudému i bohatému byla. Arch. II. 394.

388671   Vypatřitel, e Svazek: 4 Strana: 1029
Vypatřitel, e, m., der Erseher, Ausspä- her. Us. Jr.

388672   Vypatřiti Svazek: 4 Strana: 1029
Vypatřiti, vz Vypátrati.

388673   Vypatý Svazek: 4 Strana: 1029
Vypatý; -at, a, o = vypnutý. Vz Vy- pnouti.

388674   Vypauzovati Svazek: 4 Strana: 1029
Vypauzovati, durchpausiren, durchzeich- nen. — co jak: mapu přes tenounký sla- měný papír. Mor. Tč.

388675   Vypažení Svazek: 4 Strana: 1029
Vypažení, n., das Futter. V-ní okenné (pažba okenní, očepí), das Fensterfutter. Nz.

388676   Vypaženina Svazek: 10 Strana: 0501
Vypaženina, y, f. = vypažení, das Futter. V. ve dveřích. Tbz. VIII. 133.

388677   Vypažený Svazek: 4 Strana: 1029
Vypažený; -en, a, o, verkleidet. — čím. Hodbábom v-né kolesa. Sl. let. V. 108.

388678   Vypažiti Svazek: 4 Strana: 1029
Vypažiti, il, en, ení, vypažovati, ver- kleiden. Vz Pažiti. — co: okna, dvéře. Us. Nz. — co čím: stěny prkny. Us.

388679   Výpažný Svazek: 10 Strana: 0501
Výpažný, vz Pažnice.

388680   Vypéci Svazek: 4 Strana: 1029
Vypéci, vz Vypekati.

388681   Vypeckovati Svazek: 4 Strana: 1029
Vypeckovati, auskernen. — co nač: trnky na halušky. Mor. Tč.

388682   Výpecné Svazek: 7 Strana: 1078
Výpecné, ého, n., das Backgeld. Šp.

388683   Výpeček Svazek: 4 Strana: 1029
Výpeček, čku, m., výpečky, pl. = mast- nota z něčeho vypečená, Ausbackefett, n. Vy- tírati chlebem v-ky z pekáče. Us. Tč. Braten- sauce. Vypečení, n., das Ausbacken, Ausbraten. Šp.

388684   Vypečený Svazek: 4 Strana: 1029
Vypečený; -en, a, o, ausgebacken, gut gebraten. V. chléb, maso, buchta. — kde. Chléb v peci dobře v-ný. Us Šd.

388685   Vypečetiti Svazek: 4 Strana: 1029
Vypečetiti, il, ěn, ění. — co: vosk (pe- četěním zpotřebovati), durchs Siegeln ver- brauchen. Bern.

388686   Vypečka Svazek: 4 Strana: 1029
Vypečka, y, f. = výpeček. Šp.

388687   Vypěchování, n Svazek: 4 Strana: 1029
Vypěchování, n., die Ausstauchung. Šp.

388688   Vypěchovaný Svazek: 4 Strana: 1029
Vypěchovaný; -án, a, o, ausgestopft, ausgestampft. — čím. Podlaha hlinou v-ná. Us.

388689   Vypěchovati Svazek: 4 Strana: 1029
Vypěchovati = skuliny mechem vycpati, mit Moos ausstopfen; pěchuje vybiti, aus- stampfen. — co: hráz u rybníka. Ms. — co čím. Vz Pěchovati.

388690   Vypejtovati Svazek: 8 Strana: 0484
Vypejtovati, z něm. ausbeuten = vydran- covati. Kat. z Žer. I. 218.

388691   Vypejznouti Svazek: 4 Strana: 1029
Vypejznouti, herausstehlen. VzPejznouti. U Olom. Šd.

388692   Výpeka Svazek: 4 Strana: 1029
Výpeka, y, f., das Ausbacken, Ausbra- ten. Šp., L.

388693   Vypekačka Svazek: 4 Strana: 1029
Vypekačka, y, t. = lopata pekařská u peci, die Ausbebschippe.

388694   Vypekařiti Svazek: 4 Strana: 1029
Vypekařiti, il, en, ení, als Bäcker ver- dienen. — si co: pěkné peníze. Brt., Tč.

388695   Vypekati Svazek: 4 Strana: 1029
Vypekati, vypéci, vz Péci. — V. = celé upéci, ausbacken, ausbraten; pečením ven dostati, durchs Braten herausbringen, aus- backen; z peci vyndati, aus dem Backofen herausnehmen. — abs. Slunce dnes vypeká (hodně hřeje). Us. Vz Vypekati. — co komu. Dnes jsem vám chléb dobře v-la. Us. — co nač: mouku na chléb. Us. Šd. — co kde. Pekař chléb v peci vypeká (peče). Kom. — co odkud: sádlo z husy. Us. Pekař z peci pečivo vypéká (vyndává). Us. — se. Chléb se dobře v-kl (upekl). Sádlo se v-klo (pe- čením vyšlo). Us. Jg.

388696   Vypěkati Svazek: 4 Strana: 1029
Vypěkati, vypíkati = dohřívati, brennen. Slunce dnes velmi vypěká, vypíká. Mor. Šd., Tč.

388697   Vypeklosť Svazek: 4 Strana: 1029
Vypeklosť, i, f., das Ausgebacken-, Aus- gebratensein. V. chleba. Zlob.

388698   Vypeklý Svazek: 4 Strana: 1029
Vypeklý = vypečený, ausgebacken, an- gebraten. V. chléb. D. — od čeho: od horkosti. Byl.

388699   Vypěkniti Svazek: 4 Strana: 1029
Vypěkniti, il, ěn, ění, schön machen, aufputzen. — se kdy. Po polední se zase v-lo. Us. na Ostrav. Tč. V. se n. někoho na neděli. Ib. Tč.

388700   Vypelencovati Svazek: 9 Strana: 0385
Vypelencovati koho odkud = vyhnati. Srub. 117.

388701   Vypelešiti Svazek: 4 Strana: 1029
Vypelešiti, il, en, ení = lezením pelech učiniti, auslagern. — co. Slunce (voda) v-ší zboží (pole; vz Vypáleniště). Na Ostrav. Tč. — se kde: na peci, sich ausliegen. Us. Tč.

388702   Vypelhati Svazek: 4 Strana: 1029
Vypelhati = vyplznouti. Na Slov. Ssk.

388703   Vypelchati se Svazek: 7 Strana: 1078
Vypelchati se = namáhavě ku chlebu a p. přijíti, k samostatnosti Slov. Zátur. Priat. IV. 101.

388704   Vypelíchalý Svazek: 4 Strana: 1029
Vypelíchalý, entmauset. Dch.

388705   Vypelíchání Svazek: 4 Strana: 1029
Vypelíchání, n., das Verlieren der Federn o. Haare.

388706   Vypelíchaný; -án Svazek: 4 Strana: 1029
Vypelíchaný; -án, a, o, Mause-. Vype- líchané péro, D., chlupy. Us V. v rostlinství = oplchlý, otřený, ošoustaný. Rostl. V. pták. Vz Vypelíchati.

388707   Vypelíchati Svazek: 4 Strana: 1029
Vypelíchati = peří n. chlupy ztratiti, Federn o. Haare verlieren, verfedern, ver- baaren. — komu. Vypelíchaly mu šediny, Sych., chlupy.

388708   Vypelíchati Svazek: 8 Strana: 0484
Vypelíchati. Ledváj sa to trošku v-lo (odrástlo), už si to vede (počíná) jako . . Phľd. XII. 560.

388709   Vypeliti Svazek: 7 Strana: 1078
Vypeliti = vystrojiti. Slov. Rr. Sb.

388710   Vypěnění Svazek: 4 Strana: 1029
Vypěnění, n., die Ausschäumung.

388711   Vypěněný Svazek: 4 Strana: 1029
Vypěněný; -ěn, a, o, ausgeschäumt.

388712   Vypeněžiti Svazek: 4 Strana: 1030
Vypeněžiti, il, en, eni, vom Gelde ent- blössen. — koho. Trh mě docela v-žil. Na Ostrav. Tč.

388713   Vypěniti Svazek: 4 Strana: 1030
Vypěniti, il, ěn, ění; vypěňovati = z pěny vyšumovati, pěnu vydati, aus-, herausschäu- men, schäumend herauswerfen. — se = pře- stati pěniti se, ausschäumen, aufhören zu schäumen; jako pěna vyhoditi, herausschäu- men, schäumend herauswerfen. Jg. — co odkud. Co moře v. může z hlubokosti své. L. — se. Šťáva již se v-la. — se odkud. V-ní se Lada z potoků. Víd. list. — se, co jak. Takové žádosti beze vší mírnosti a míry se v-ňují. V. Až krvavě svou vášně prudkosť v-ní, ausschäumt. Msn. Or. 42. — se kam. Pivo se v-lo na stůl. Us. Tč.

388714   Vypěnkovat co Svazek: 10 Strana: 0678
Vypěnkovat co = pěnkou (pozlátkem) polepiti. Vz Brt. Sl.

388715   Vypentličkovaný Svazek: 8 Strana: 0484
Vypentličkovaný = pentlemi ozdobený. V. rozmarín. Nár. list, 1896. č. 254. feuill.

388716   Vypentliti co Svazek: 10 Strana: 0501
Vypentliti co: hlavu = pentlemi vyzdo- biti. Čes. 1. XIII. 222.

388717   Vypepřiti Svazek: 4 Strana: 1030
Vypepřiti, il, en, ení, vypepřovati, aus- pfeifern. — co: maso. — co nač: pepř na maso. Us. Tč. — někomu = nabrati ně- koho, Jem. einsalzen. Us.

388718   Vypěrač Svazek: 4 Strana: 1030
Vypěrač, e, m. = kdo vypírá, der Laveur, Wäscher. — V. = rýžovník, der Schlämmer. D.

388719   Vypěradlo Svazek: 4 Strana: 1030
Vypěradlo, a, n. = vypěrač, der Laveur. V. na škrob, na náplav (na škrobárně, die Schlammwäsche, na brambory (v lihovaru, die Kartoffelwäsche). Zpr. arch. VIII. 88., 102.

388720   Vypercholiti Svazek: 4 Strana: 1030
Vypercholiti, il, en, ení. Veď sa dák len v-líme, irgendwie auskommen. Mt. S. I. 111.

388721   Vyperlíkovati Svazek: 4 Strana: 1030
Vyperlíkovati = perlíkem vybiti. — co: železo. Na Ostrav. Tč.

388722   Vyperliti Svazek: 4 Strana: 1030
Vyperliti, il, en, ení; vyperlovati. — co = perlami vysaditi, mit Perlen besetzen, beperlen, Jg.; slzu = proliti. — co komu kde. Mocný dojem ten v-lil mnohému slzu v oku. Km. 1883. 432.

388723   Vypěrný Svazek: 4 Strana: 1030
Vypěrný, auswaschbar. Vypěrná košile. U Rychn.

388724   Vyperutiti Svazek: 4 Strana: 1030
Vyperutiti, il, ěn, ění, emporflügeln, mit Flügeln versehen. Šm.

388725   Vypeření Svazek: 4 Strana: 1030
Vypeření, n., die Befiederung; Berau- bung der Federn. Bern.

388726   Vypeřený Svazek: 4 Strana: 1030
Vypeřený; -en, a, o, befiedert. V. zra- didlo. NA. IV. 116.

388727   Vypeřiti Svazek: 4 Strana: 1030
Vypeřiti, il, en, ení; vypeřovati = peří vyškubati, das Gefieder ausrupfen, der Fe- dern berauben; přepeřiti, ausschalen; peřím vysaditi, befiedern. — se = vypelíchati. — abs. Mlynář vypeřuje (na větráku vybírá z křídla, aby mu vítr tak ražno mlýn nebral). Slez. Šd. — co čím (kde). Břečku v jámě prkny v. Techn. Strom jeřabinami v. (ob- ložiti, aby ptáci naň lítali a se chytali). Us., Šp. — co: kolo (dáti k němu lopatky). Vys. V. něco = peřím vysaditi. Br. V. studnu, aussteisen, ausschalen (krajinami vyložiti). — se. Slepice se vypeřila (vypelíchala). Šm., L. Jak se pták vypeří a nové peří dostane, bude zase zpívati. Us. Tč.

388728   Výpesk Svazek: 4 Strana: 1030
Výpesk, u, m., der Ausputz, die Zu- rechtweisung. Dostal pořádný v. Nl. Odpor a v. Ehr. Také na Mor. Knrz.

388729   Vypeskati Svazek: 4 Strana: 1030
Vypeskati, vypeskovati = vyláti, vyhu- bovati, Jemanden tüchtig herunterreissen, verwaschen, anhunzen, ausputzen. Dch., Šd., Vck., Jg. — někoho. Zlob. — proč: pro nepatrnou příčinu. Ml. Také na Mor. Knrz.

388730   Vypěstěný. V Svazek: 10 Strana: 0501
Vypěstěný. V. citlivosť. Nár. list. 1904, 3. 13.

388731   Vypěstikovati Svazek: 4 Strana: 1030
Vypěstikovati = pěstmi vytlouci, mit Fäusten traktiren. Na Slov. Phld. II. 2. 51.

388732   Vypěstit Svazek: 8 Strana: 0484
Vypěstit' = pěstí vytlouci. Phľd. 1893. 635.

388733   Vypěstitel Svazek: 4 Strana: 1030
Vypěstitel, e, m., der Ausbilder. Dch.

388734   Vypěstiti Svazek: 4 Strana: 1030
Vypěstiti, il, ěn, ění, vypěstovati = vy- chovati, er-, aufziehen. — koho. Vypěstuj sirotka, vytrhne ti oči. Us. Bž. — co, koho kde: v církvi. Kom. Apoštol výslovně pro- jadřuje, že v Jerusalemě u nohou Gamaliea vypěstován byl. Sš. I. 1. Bodaj bych čím skorej v-val šlachtu v Uhrách nemeckej po- dobnú. Lipa 103. —co kde čím kdy. Co za něho rukama pobožných mužů na půdě církevní zaseto a vypěstováno bylo, to trvá podnes. Ddk. II. 89. — co komu. (Jedli) zeleninu, kterou sami sobě byli vypěstovali. Ddk. II. 90. — co proč. Aby nás v-val pro svobodu svou. Sš. II. 51. (Hý. ). — odkud: rostlinu ze semene. Us.

388735   Vypěstování Svazek: 4 Strana: 1030
Vypěstování, n., die Auf-, Erziehung, Pflege. V. semene, die Samenerziehung. Šp.

388736   Vypěstovaný Svazek: 4 Strana: 1030
Vypěstovaný, erzogen, auferzogen, ge- pflegt. V. zelenina, símě atd.

388737   Vypěstovati Svazek: 4 Strana: 1030
Vypěstovati, vz Vypěstiti. — V. = pěstí vybiti. Vz Vypěstikovati. —komu co: hubu. Ros.

388738   Vypestřený Svazek: 4 Strana: 1030
Vypestřený; -en, a, o, bunt ausstaffirt. — čím: kvítím.

388739   Vypestřiti Svazek: 4 Strana: 1030
Vypestřiti, il, en, ení, bunt machen, bunt ausstaffiren. — co čím.

388740   Vypestřiti co čím Svazek: 8 Strana: 0484
Vypestřiti co čím. Lerm. II. 89. Něco svou fantasií v. Čas. 1896. 362. b.

388741   Vypěti Svazek: 4 Strana: 1030
Vypěti, vz Pěti a Vyzpívati. Nrd. — co. Vypěl bych to hoře staleté. Čch. Mch. 6.

388742   Vypěti Svazek: 7 Strana: 1078
Vypěti. Jichž (divů) já vám všech ne- vypěji. 15 stol.

388743   Vypetrošić še Svazek: 9 Strana: 0385
Vypetrošić še = vyneřáditi se. Slez. Lor. 80.

388744   Vypevňování Svazek: 10 Strana: 0501
Vypevňování, n. V. břehů. Nár. list. 1903. 143 2.

388745   Vypchání Svazek: 4 Strana: 1030
Vypchání, n., die Aus-, Vollfülung, Aus- stopfung. Bern.

388746   Vypchaný Svazek: 4 Strana: 1030
Vypchaný; -án, a, o, aus-, vollgefüllt, ausgestopft. Bern.

388747   Vypchati Svazek: 4 Strana: 1030
Vypchati, vypchávati, vypchnouti = vy- cpati, ausstopfen. Na Slov. Bern. — co čím: mechem. — V. = vypíchati, ausstechen, hi- nausstcchen. — co odkud: dřizgu z nohy; někoho ze společnosti (ausstossen). Na Ostrav. Tč. — co čím kam: špendlíkem dírku do papíru. Ib. — si co kde: oko si vypchnul na trnu. Ib. Tč.

388748   Vypchatý Svazek: 8 Strana: 0484
Vypchatý = vycpaný. V. pták. Phľd. 1893. 453., 1896. 300.

388749   Vypchlý Svazek: 4 Strana: 1030
Vypchlý, ausgestochen. V. oko. Mor. Šd.

388750   Vypiadiť Svazek: 7 Strana: 1078
Vypiadiť = vypíditi (piaďou siahať) Slov Zátur.

388751   Vypiargovať Svazek: 7 Strana: 1078
Vypiargovať = vyštěrkovati, vyrovnati Slov. Rr. Sb.

388752   Vypiatý Svazek: 4 Strana: 1030
Vypiatý, vz Vypjatý.

388753   Vypicovati Svazek: 7 Strana: 1078
Vypicovati. Z stodol v-li (píci vzali). Arch. VII. 372.

388754   Vypícť Svazek: 7 Strana: 1078
Vypícť = vypéci ; vypáliti. Oči někomu v. Slov. Němc. Sbr. sp. VII. 38.

388755   Vypíčiti Svazek: 4 Strana: 1030
Vypíčiti = vystrčiti. Us. u Rokycan. Vz Vypyčiti.

388756   Vypíditi Svazek: 4 Strana: 1030
Vypíditi, il, ěn, ění = pídí vyměřiti, mit der Spanne (Hand) ausmessen. Ros. — co. — V. = dopíditi se čeho, najíti, ausfinden. Us. Vck.

388757   Vypiglovati Svazek: 4 Strana: 1030
Vypiglovati, z něm. ausbügeln, vyže- hliti.

388758   Výpich Svazek: 8 Strana: 0484
Výpich, u, m. Stavení na v-chu (= někde stranou). Šml. VIL 145.

388759   Vypíchací Svazek: 4 Strana: 1030
Vypíchací = k vypíchání sloužící, Stech-. -- V. hospodářství lesní = probírací (když každý rok potřebné kmeny v lese vybíráme), die Femelwirthschaft; opak: pasečné neb mýtné. Um. les.

388760   Vypíchaný Svazek: 4 Strana: 1030
Vypíchaný; -án, a, o, eingestochen, punk- tirt. V. semena horčičná. Rst. 518.

388761   Vypíchati Svazek: 4 Strana: 1030
Vypíchati; vypíchnouti (vypichnouti, Plk. ), chnul a chl, ut, utí; vypichovati, vy- píchávati = pícháním vyndati, vybodnouti, aus-, herausstechen, abpiquiren. — co komu čím: oko nožem, Us., vzorek špendlíkem. Šp. Vypich mu věrtelem oko (žertovně). Dch. — koho odkud, Einen ausstechen, aus dem Sattel heben. Mus. 1880. 568. V. někoho z úřadu. Dch., Vypíchla ji z fary. Němc. Ten archanděl Michal, on nás z pekla vypíchal. Brt. Ps. 186. Vz Vypchati.

388762   Vypíchati Svazek: 4 Strana: 1037
Vypíchati = vypelíchati. Zlob.

388763   Vypíchnouti něco někde Svazek: 7 Strana: 1078
Vypíchnouti něco někde (ukrásti). Kmk. Kuk. II. 273.

388764   Vypíchnutí Svazek: 4 Strana: 1031
Vypíchnutí, n., die Ausstechung.

388765   Vypíchnutý Svazek: 4 Strana: 1031
Vypíchnutý; -ut, a, o, ausgestochen.

388766   Vypichovací Svazek: 4 Strana: 1031
Vypichovací lesní hospodářství, die Plen- terwirthschaft. Škd. exc.

388767   Vypichovač Svazek: 10 Strana: 0501
Vypichovač, e, m. V. něčeho. Nár. list. 1905. 131. 23.

388768   Vypichovadlo Svazek: 4 Strana: 1031
Vypichovadlo, a, n., der Ausstecher. V. na jablka, der Aepfelausstecher. Šp.

388769   Vypichování Svazek: 4 Strana: 1031
Vypichování, n., das Ausstechen.

388770   Vypichovaný Svazek: 4 Strana: 1031
Vypichovaný, ausgestochen. V. papír.

388771   Vypichovati Svazek: 4 Strana: 1031
Vypichovati, vz Vypíchati.

388772   Vypíjavý Svazek: 4 Strana: 1031
Vypíjavý, vypijavý = pijící, trinkend, durchlassend. V. písek, Reš., papír.

388773   Vypikovati Svazek: 4 Strana: 1031
Vypikovati, im Schlagen der Ostereier gewinnen. Ros.

388774   Vypiliti Svazek: 4 Strana: 1031
Vypiliti = vypilovati. Na Slov. Bern.

388775   Vypilníkovati Svazek: 4 Strana: 1031
Vypilníkovati = pilníkem vypilovati, austeilen. — co kde. Us. Šd. Vz Vypi- lovati.

388776   Vypilnovať Svazek: 7 Strana: 1078
Vypilnovať = pilností dobyti. Zbr Mud. živ. II. 214

388777   Vypilovati Svazek: 4 Strana: 1031
Vypilovati (na Slov. vypíliti) = pilníkem vystrouhati, ausfeilen; pilou vyřezati, aus-, heraussägen; vyhladiti, napraviti (V. ), aus- feilen, glätten. — co: nůž, Šp., sloh, spis, Dch., umění. Jel. Jak ve dne nepracuješ, večer nic nevypiluješ (pilností nenapravíš, nedohoníš). Us. Tč. Co nemá v hlavě, to vypiluje, wo kein Talent, dort ist Fleiss. Na Ostrav. Tč. — co čím kde: pilníkem na desce. Rozml. o vč. Pilkou ve dřevě figuru v. Us. Tč.

388778   Vypínací Svazek: 4 Strana: 1031
Vypínací, Aushang-. V. pila. Šp.

388779   Vypínač Svazek: 4 Strana: 1031
Vypínač, e, m., der Grossthuer, Gerne- gross. Dch.

388780   Vypínač Svazek: 7 Strana: 1078
Vypínač = část přístrojů elektrických. Nár. listy.

388781   Vypínač Svazek: 8 Strana: 0484
Vypínač u telefonu přerušuje jeho funkce. Nár. list. 1895. č. 157. V. u galvan. batterie. KP. VIII. 60., 68., 83.

388782   Vypínačka Svazek: 8 Strana: 0580
Vypínačka, y, f., Aushängsäge, f. Prům. mus. V.

388783   Vypínačka Svazek: 10 Strana: 0501
Vypínačka, y, f. = pila s plechem na jednom konci zapnutým na háčku. Vz KP. XI. 9.

388784   Vypínačný Svazek: 4 Strana: 1031
Vypínačný = pánovitý, patzig. Us.

388785   Vypínal Svazek: 4 Strana: 1031
Vypínal, a, m. = vypínač. Horkokrevný v. Dch.

388786   Vypínalství Svazek: 4 Strana: 1031
Vypínalství, n. = vypínavosť. Dch.

388787   Vypínání Svazek: 4 Strana: 1031
Vypínání, n., das Ausknöpfen. — V., die Uiberhebung. Dch.

388788   Vypínaný Svazek: 4 Strana: 1031
Vypínaný, ausgespannt.

388789   Vypínatel Svazek: 4 Strana: 1031
Vypínatel, e, m., der Ausstrecker, Aus- spanner. Ráj. I. 274.

388790   Vypínati Svazek: 4 Strana: 1031
Vypínati, vz Vypnouti.

388791   Vypínati Svazek: 10 Strana: 0501
Vypínati. Neslušnosť v. se příliš. Msn. II. 311.

388792   Vypínavosť Svazek: 4 Strana: 1031
Vypínavosť, i, f., die Grossthuerei, Gross- mannssucht, der Aplomb. Dch. Lidské sla- bosti, řevnivosť, v. a pýcha, to asi byly ty příčiny a podněty; Náklonnosť k v-sti. Ddk. II. 319., IV. 166.

388793   Vypínavosť Svazek: 7 Strana: 1078
Vypínavosť zaslepuje oči duše. Sv Efrém.

388794   Vypínavý Svazek: 4 Strana: 1031
Vypínavý = vypínačný, hochtrabend, grossthuerisch, aufgeblasen, protzig. Měst. bož., Mus. Člověk bezhlavý jest v-ný. Us.

388795   Vypínka Svazek: 7 Strana: 1078
Vypínka, y, f. = vypnutí. Šd.

388796   Vypípati Svazek: 4 Strana: 1031
Vypípati = v dětinství vychovati, müh- sam von der Kindheit an erziehen. — koho. Ros.

388797   Vypiplaný Svazek: 8 Strana: 0484
Vypiplaný. Kultura uměle v-ná. Nár. list. 1895. č. 144. 2.

388798   Vypiplati Svazek: 4 Strana: 1031
Vypiplati = vyplýtvati, verwenden. — co nač. Vypiplal na to sílu oleje. Ros. — čeho (neurčitou měrou). — se odkud: z bláta, sich schmierig herausarbeiten; v. se ze špatné společnosti. Na Ostrav. Tč.

388799   Vypiplati Svazek: 8 Strana: 0484
Vypiplati. Byli vypipláni na důležitého činitele. Nár. list. 1894. č. 170. 1. V. dítě (pracně vychovati). Us.

388800   Vypírací Svazek: 4 Strana: 1031
Vypírací, vypěrací stroj, die Auswasch- maschine.

388801   Vypírač Svazek: 4 Strana: 1031
Vypírač, e, m. = vypěrač. Šp.

388802   Vypírání Svazek: 4 Strana: 1031
Vypírání, n., das Auswaschen. V. zlata.

388803   Vypíraný Svazek: 4 Strana: 1031
Vypíraný; -án, a, o, ausgewaschen. V. zlato.

388804   Vypírati Svazek: 4 Strana: 1031
Vypírati, vz Vyprati, Vypříti. — V., in Abrede stellen. — co = popírati. Kn. rož. 148.

388805   Výpis Svazek: 4 Strana: 1031
Výpis, u, m. = vypsání, něco vypsaného, přípis, das Ausschreiben, Ausziehen, der Auszug, Extrakt, die Abschrift, Kopie. V. na čisto. V. Nechtěje nám originalu, než toliko výpisu propůjčiti. Apol. V. se spisem původním srovnati. D. V. něčeho někomu dáti. Har. V. zákona, Kom., z desk, z knih. Zříz. Ferd. I. V-sy z, knih zádušních vzíti. Er. V. ze žaloby. Řd. Obě strany mohou výpisu též výpovědi žádati. Er. V. z desk, vz Vš. 571. VIII. 29. 30. V-sy nám nepro- dleně podali. Skl. II. 39. Komorník vezma z desk v. O. z D. Kterak se výpisové z desk dávají. Tov. 61. Když král nebo sudí káže dáti komu v. z desk dvorských. VI. zř. 376. Aby původ hodnověrný v. ukázal. Zř. F. I. A. XVI. Aby žádnému výpisů, žádných zá- pisů z desk nebylo vydáváno bez povolení krále aneb pánův a vládyk z plného soudu neb úředníků desk zemských větších. Ib. H. XXVIII., Zř. zem. Jir. H. 28. Výpisy a rejstříky strany časně sobě k soudu beřte. Zř. zem. Jir. C. l. Výpisové nálezuov a výpovědí k potřebám lidským vydávati se mají Ib. H. 28. Vz Vš. Jir. VIII. 29. — V výpisech z rejster, půhonův a desk vz Žer. Záp. 11. 192. V. z matriky, der Matri- kenauszug. Šd. Výpis z obchodních kněh, Contocorrent (Auszug). J. tr. V. z účtů. Šp. Výpisem někomu něco oznámiti, aus- züglich. Dch. Kteréž (udání) jest ztracený v. z Vincencia. Ddk. III. 166. Jednotníci nevěřili v-sům z archivu zemského poda- ným. Pal. Děj. IV. 2. 336. Žádný v. z desk žádného trhu, zápisu, nálezu nemá bez povolenie královského neb panského dán býti. Vš. Jir. 184. Kteréhožto listu a vý- sady poslali jsú nám vejpis, jak jim a na jaký zpuosob dáno a vysazeno jest; Hodno- věrný v. (Abschrift, Copie). Listy z 1. 1503., 1577. Tč. Žádá výpisu z desk zemských; A v té každé rozdvoji v. z desk tě zpraví; Kdyžby komu dali v. z desk zemských; Z těch desk kto chce v. mieti. Arch. II. 171., 501., 512., V. 85. (Šd. ). Výpis z desk vzíti, míti; Najdú-li tam v. o tu věc, chtí podlé toho súditi; Ten v. má z desk býti. Půh. I. 205., 385., 387., II. 60., 227., 328., 450., 456., 485., 618., 622. (Tč. ). O kněže! teď máš výpis od apoštola, svého oděnie a meče. Hus I. 178.

388806   Výpis Svazek: 7 Strana: 1078
Výpis, V-sy smluv. Wtr. Obr I. 712

388807   Vypísanosť Svazek: 8 Strana: 0484
Vypísanosť. V. ruky. Phľd. 1894. 288.

388808   Vypísati Svazek: 4 Strana: 1031
Vypísati, vz Vypsati.

388809   Výpisek Svazek: 4 Strana: 1031
Výpisek, sku, m., der Auszug, das Ex- cerpt, die Kopie, Abschrift. Účetný v., der Rechnungsauszug, conto corrente. Nz. Vý- pisky z knih si činiti. Us. Chudinký v., armer Schriftabriss. Dch. Vz Výpis.

388810   Výpiska Svazek: 4 Strana: 1031
Výpiska, y, f. = výpisek. Mus. 1880. 568.

388811   Vypískání Svazek: 4 Strana: 1031
Vypískání, n., das Auspfeifen.

388812   Vypískaný Svazek: 4 Strana: 1031
Vypískaný; -án, a, ó, ausgeblasen, aus- gepfiffen. Bern.

388813   Vypískati Svazek: 4 Strana: 1031
Vypískati; vypištěti, ěl, ěn, ění; vypísk- nouti, skl, ut, utí, zu Ende pfeifen, aus- pfeifen, auszischen. — abs. Už vypískal (ging zu Grunde, starb). — co, koho: celou píseň. Us. Prostořeký často vypiskne lecos (vybleptne). Us. V. koho = vyhvíz- dati, vysmáti se mu. V. — si co (pískáním dostati). — komu co: peníze (listig heraus- locken). Us. Sd. — koho odkud, kde: herce z jeviště (vyhvízdati), v divadle; ně- koho ze skrýše (vypískaním vylákati). — se nač. Já se na to vypisknu (já toho ne- dbám). Us. Tč.

388814   Vypisknouti Svazek: 4 Strana: 1032
Vypisknouti, vz Vypískati. — V., vy- piskovati, vypištěti, heraus-, hervorfliessen, hervorstrahlen. Na Ostrav. Tč. — abs. Uřnul (uřiznul) se do prsta, že hned krev vypískla. Zadrž dírku, ať všecka voda ne- vypíščí. — odkud. Krev z rány vypiskuje. Na Ostrav. Tč.

388815   Vypísknouti Svazek: 10 Strana: 0501
Vypísknouti = vykřiknouti. Židovka v-skla. Zvon IV. 396.

388816   Výpisně Svazek: 4 Strana: 1032
Výpisně, abschriftlich. Zlob. Sch.

388817   Výpisné Svazek: 4 Strana: 1032
Výpisné, ého, n. = plat za výpis, die Abschreibgebühr. Kn. tov.

388818   Výpisný Svazek: 4 Strana: 1032
Výpisný, Kopie-. Nevýpisné počínání, unqualificirbares Benehmen. Dch.

388819   Vypisovací Svazek: 4 Strana: 1032
Vypisovací sloupec, Fakten - Kolonne, Text-Kolonne (u obchod. ). Nz.

388820   Vypisovač Svazek: 4 Strana: 1032
Vypisovač, e, m., der Abschreiber. Šp.

388821   Vypisovač Svazek: 7 Strana: 1078
Vypisovač. Šf. Strž. I. 442., II. 25 , Č. Kn. š. 288.

388822   Vypisování Svazek: 4 Strana: 1032
Vypisování, n., das Aus-, Herausschrei- ben, die Ausschreibung. V. z knihy. Us. — V. = opisování, popis, die Beschreibung V. bylin, Byl., země. Kom. Rozvláčné v. Dch. Nyní k v. té všeobecné pokaženosti přechází. Sš. I. 32.

388823   Vypisovatel Svazek: 4 Strana: 1032
Vypisovatel, e, m. = kdo vy-, přepisuje, der Abschreiber, Excerpist. V. knih nebo z knih. Us. Tč. — V., der Beschreiber. V. země, geograf, der Erdbeschreiber. Kom. J. 783.

388824   Vypisovati Svazek: 4 Strana: 1032
Vypisovati, vz Vypsati.

388825   Vypistovati co čím Svazek: 9 Strana: 0385
Vypistovati co čím: sukně písiem (vy- prati). Mor. Mus. ol. IX. 104.

388826   Vypistvati Svazek: 4 Strana: 1032
Vypistvati = vypitvati. Na Slov. Bern.

388827   Vypistvati Svazek: 8 Strana: 0484
Vypistvati. V. slepici = vykuchati. Slov. Mtc. 1895. 43.

388828   Vypištěti Svazek: 4 Strana: 1032
Vypištěti, vz Vypískati, Vypisknouti.

388829   Vypitati Svazek: 4 Strana: 1032
Vypitati = vykrmiti, vychovati, aufzie- hen, ernähren. — koho. Jg. — se = vy- růsti, vyjíti z čeho (z nemoci, z mladých let), entwachsen, entkommen. — se z čeho: z nemoci. Us.

388830   Vypiti Svazek: 4 Strana: 1032
Vypiti, piji, vypij, il, it, ití, vz Píti; vypíjeti, el, en, ení = pije vyprázdniti, aus- trinken; zakusiti, trpěti něco, büssen, aus- trinken, wofür leiden. Jg. — abs. Mám již vypito (vypil jsem již). Us. — co: víno, sklenici vína. D. Netreba ti viac aspoň o to starať sa, co zjieš a vypiješ. Dbš. Sl. pov. III. 59. Kořalku v-li a roztočili (ze sudů vypustili). Us. Šd. Jak to víno v-li, tak komára zabili. Us. Šd. Zlé pivo vaříš, ale ho vypiješ. Mt. S. I. 102. V. sud. Jel. Kdo víno vypil, vypij také droždí. V. Ptáci proso vypili (vyzobali). Us. Brt.. Moře nevypiješ, Boha nepřeválíš. — co jak. To provinění celý rod musil hořce vypíjeti (zakoušeti). V. Těžce to musí (musíš) vypiti (budu se mstíti. Vz Vyhrůžka)! Č. V. víno jedním douškem, auf einen Zug. Us. V. něco do kapky. Us. Dch. V. něco na ráz (najednou). Mor. Šd. Vypil pohár až na dno. Lipa I. 97. Na mocnú moc lék vypil. Mor. Brt. Už to na polovic v-li. Us. Šd. Vypil na vás dva žbánky piva, auf euere Rechnung. Mor. Brt. Piva očima nevypiješ. Us. Bž. V. něco na něčí česť. Dal. 51. Plnou sklenici na jeden doušek (lépe: jedním douškem). V. víno do kolku, V., do krapte. Us. Dobré víno bez věnce (bez víchu i. e. bez znamení na ho- spodě) vypijí. Prov. — co v čem: prášek v medu. Byl. — co kde. V-la voděnku všecku na potoce. Sš. P. 532. — co od- kud. Víno z beček v-li. Mor. Šd. — kolik. Sedni, Káčo, na stolek, vypij vínka s pohá- rek. Sš. P. 22. V. vína ze dva pohárky. Na Ostrav. Tč. V. vína za plný pohár. Dbš. Sl. pov. I. 193. — co komu. Vtáci jim aj všetek mak v-li (vyzobali). Dbš. Sl. pov. VII. 84. — kdy. Štyry osoby 12 másů vína v tak krátké době v. nemohli. Žer. 350. — co za koho. Musím za vás vypíjeti (zakoušeti), co jste nabryndali. Sych. — se z čeho čím. Vínem z mrzutosti se vy- píjeti. Puch.

388831   Vypíti Svazek: 4 Strana: 1032
Vypíti, vz Vypnouti.

388832   Vypití Svazek: 4 Strana: 1032
Vypití, n., das Austrinken.

388833   Vypiti Svazek: 7 Strana: 1078
Vypiti. Jak vypije, tak postaví. Slez. Šd. Vypitosť, i, f., Trunkenheit, Trunksucht. Co nás hryzie, to je v. nášho ľudu. Slov. Zátur. Ev. šk. I. 2.

388834   Vypiti co Svazek: 10 Strana: 0501
Vypiti co. Vypiji to jménem sto čertů. 1512. Arch. XIX. 157. — co odkud. Bou (byl) by vypiu aj z hada žlč. Slov. Sb. sl. VIL 129. — Ked si vypil, zaplať. Mus. slov. IV. 28.

388835   Vypitovač Svazek: 4 Strana: 1032
Vypitovač, e, m., der Befrager, Aus- forscher. Bern.

388836   Vypitovačka Svazek: 4 Strana: 1032
Vypitovačka, y, f., die Fragerin, Aus- forscherin. Bern.

388837   Vypitování, n Svazek: 4 Strana: 1032
Vypitování, n., das Fragen, die Aus- forschung. Bern.

388838   Vypitovaný Svazek: 4 Strana: 1032
Vypitovaný; -án, a, o, befragt, ausge- forscht. Bern.

388839   Vypitováti se Svazek: 4 Strana: 1032
Vypitováti se, fragen, erforschen. Bern.

388840   Vypitovně Svazek: 4 Strana: 1032
Vypitovně, frageweise.

388841   Vypitovní Svazek: 4 Strana: 1032
Vypitovní, in Fragen bestehend. V. člá- nek, Frageartikel. Na Slov. Bern,

388842   Vypitvání, n Svazek: 4 Strana: 1032
Vypitvání, n., das Ausweiden.

388843   Vypitvaný Svazek: 4 Strana: 1032
Vypitvaný; -án, a, o, ausgeweidet, aus- genommen. My máme okurky už vypitvané (již jsme z nich jádra na semeno vybrali). Mor. Šd. — V. = vyčištěný, mravný, bez chyb. Jg.

388844   Vypitvaný Svazek: 7 Strana: 1078
Vypitvaný. Člověk nevypitvaný. Jrs.

388845   Vypitvati Svazek: 4 Strana: 1032
Vypitvati, vypitvovati = vybrati, aus- nehmen, ausweiden; vyčistiti. — co: kachny, ryby atd. = vykuchati. Jg., Mtl., Tč. V. okurky. Vz Vypitvaný. V. mrtvolu, losprä- pariren, seciren. Nz. lk. — koho = nemravy z něho vybrati. Jg.

388846   Vypitvořiti Svazek: 4 Strana: 1032
Vypitvořiti, il, en, ení, vypitvořovati, komisch ausschmücken. Vz Pitvořiti. — koho. Mor. Tč.

388847   Vypitý Svazek: 4 Strana: 1032
Vypitý, ausgetrunken. V. víno, pivo, voda. Vz Vypiti. — V., durchs Trinken ent- wickelt. Dunčo odhryznul mu červený vy- pitý nos (pijácký). Dbš. Sl. pov. VI. 81.

388848   Vypitý Svazek: 10 Strana: 0501
Vypitý člověk (pitím ztloustlý). Zvon III. 142.

388849   Vypižlati Svazek: 4 Strana: 1032
Vypižlati = tupým nožem něco špatně vyřezati. — co: chléb. — co kam: díru do chleba. Us. Tč. Vz Pižlati.

388850   Vypižmovati Svazek: 4 Strana: 1032
Vypižmovati, mit Bisam ausparfumiren. Jg.

388851   Vypjantati Svazek: 4 Strana: 1032
Vypjantati, ausfitzen. — co, se odkud: niť z osnovy; Ze špatné společnosti těžko se v. Na Ostrav. Tč.

388852   Vypjatý Svazek: 4 Strana: 1032
Vypjatý; -at, a, o, hervorragend. Vz Vy- pnouti. On s v-tou pak hlavou zíral bez ustání. Kká. Td. 62. Věž hrdě v-tá. Čch. Bs. 83. V. pysk (vyhrnutý, vyšpulený, aut- geworfen). Nz. lk. — kde. Prsa v bílém kabátci v-tá. Us. Šd.

388853   Vypjetí Svazek: 7 Strana: 1078
Vypjetí, n. = vypnutí.

388854   Vyplácati Svazek: 4 Strana: 1032
Vyplácati, unnützerweise aus-, verschmie- ren. — co. Všecku hlinu v-cal. Us. — co kam. Na toho pán Bůh všecku krásu vy- plácal (o škaredém člověku). U Litomšl. Bda. — V., ausflicken. Musím ty gatě každo- denně vyplácati, ždy je roztrhá. U Kuno- vic. Tč. — V. někomu, mit der flachen Hand schlagen. Us.

388855   Vyplácati co Svazek: 7 Strana: 1078
Vyplácati co = vyžvaniti Us. Kšť.

388856   Vyplácečka Svazek: 9 Strana: 0385
Vyplácečka, y, f. = čim se vyplácí (bije). Krok. 1896. 206.

388857   Vyplacení, vyplácení Svazek: 4 Strana: 1032
Vyplacení, vyplácení (wiederholte Zah- lung), n., die Zahlung, Auszahlung. V. pe- něz. Šim. 174. Nucené vyplácení dopisů, der Frankaturzwang. Šp. Oni po jeho smrti uvázavše se v jeho nápad i zboží těch mi peněz na vyplacení toho zboží nedali. Půh. II. 585. V. a vykvitování. Kram. — V. = vyproštění, redemtio, die Auszahlung, Be- freiung. Zachar. 68. Mzda v-ní, Br., v. za- jatých, Jg., čas k v. Us. Nechceme, aby skrze v. zase toho St. města od nich též město k většímu schuzení přijíti mělo. List z r. 1545. — Vyplacení-se, die Rentirung. Šp.

388858   Vyplacený Svazek: 4 Strana: 1033
Vyplacený; -cen, a, o, ausgezahlt. V. list, franco, Us. Dch. V. zásylka, posýlka (Frankatur). Šp. Vz Vyplatiti.

388859   Vypláceti Svazek: 4 Strana: 1033
Vypláceti, vz Vyplatiti. — V. = plá- cením (látáním) zpotřebovati, verflicken. D.

388860   Výplacka Svazek: 4 Strana: 1033
Výplacka, y, f. = výplata. Na Slov. V-ku si vzal a odišiel; Neviem, či lúbiť sa vám bude potom v. ?; Už vám len dám v-ku a hneď uvidíme aj to, ako bude lúbiť sa vám. Dbš. Sl. pov. 1. 133., III. 62., 63. (Šd. ).

388861   Vyplacovací Svazek: 7 Strana: 1078
Vyplacovací, Auszahlungs-. Lpř.

388862   Vyplacovati Svazek: 4 Strana: 1033
Vyplacovati, vz Vyplatiti.

388863   Vyplač Svazek: 4 Strana: 1033
Vyplač, i, f., druh údolí, das Erosions- thal. Š. a Ž.

388864   Vypláči Svazek: 4 Strana: 1033
Vypláči, vz Vyplakati.

388865   Vyplágati Svazek: 4 Strana: 1033
Vyplágati = vypíchati. Na Slov. Bern.

388866   Vyplahnouti se Svazek: 7 Strana: 1078
Vyplahnouti se = vylézti. Kuře se v-hlo. Laš. Wrch.

388867   Výplachky Svazek: 4 Strana: 1033
Výplachky, pl., m. = pomyje, das Spü- licht. Aqu.

388868   Vypláchnouti Svazek: 4 Strana: 1033
Vypláchnouti, vypláknouti, chnul a chl (kl), ut, utí; vypláchati, vyplákati, vypla- chovati, vyplakovati = vymyti, vodou vyči- stiti, ausspülen, ausschwänken, auswascher, ausschweifen, rein machen. — abs. On vy- pláchl (= upláchl, utekl). Us. Sd. — co: sklenici, nádobu, Ros., Kom., ránu. Us. Čím víc gagor vyplakuješ (piješ), více smrdí z něho. Na Slov. Tč. Vyplákavši zlatopieskú glínu. LS. v. 6. — co čím: nádobu, hubu, ústa vodou. Us. — si co čím. Někým hubu si v. (= pomlouvati ho). Dch., Vck., Dš. Nestojí za to, aby si jím člověk hubu v-chl. Us. Ve 14. stol. za necvičeného byl pokládán, kdo Donatem úst si nevyplákl (kdo se z Donatovy Latin. mluv. nenaučil poněkud latině). Mus. 1880. 467. — si co na koho. Vypláchl si na mě hubu, fuhr mich an, zankte mich aus, vynadal mi. Us. na Mor. Sd., Šd. — si kde. Vypláchni si v hubě, spüle dir den Mund aus. Mor. Šd. — co komu: rybník (ošiditi ho). Šm. La- skominy jen si v. (netzen). Koll. I. 280. Ať si dřív hubu vypláchne (= dříve sám je čist), nežli o jiných mluví. Us. — co odkud (kam). Vypláknu z sebe nečistoty bludu. Eus. Vítr vyplakuje vodu z rybníka na břehy. Zlob.

388869   Vypláchnutí Svazek: 4 Strana: 1033
Vypláchnutí, n., das Ausspülen.

388870   Vypláchnutí Svazek: 10 Strana: 0501
Vypláchnutí pochvy, Ausspülung. Ktt.

388871   Vypláchnutý Svazek: 4 Strana: 1033
Vypláchnutý, ausgespült. V. sklenice, forma, tvořítko. Us. Míti nevypláchnutou hubu (=bez obalu mluviti). Sych. — čím kde: sklenice ve střezu vodou v-tá. Us.

388872   Vyplachovací Svazek: 7 Strana: 1078
Vyplachovací tekutina, zum Ausspülen Lpř.

388873   Vyplachovač Svazek: 10 Strana: 0501
Vyplachovač, e, m. = nástroj k vypla- chování nádob. Nár. list. 1903. č 140. 9.

388874   Vyplachovadlo Svazek: 4 Strana: 1033
Vyplachovadlo, a, n., das Spülgefass. Šm.

388875   Vyplachování Svazek: 4 Strana: 1033
Vyplachování, n., öfteres Ausspülen. Vanička na v. sklenic. V. V-ní vodou. Us.

388876   Vyplakalý Svazek: 4 Strana: 1033
Vyplakalý, verweint. Oči v-lé. Hr. rk. 155.

388877   Vyplakání Svazek: 4 Strana: 1033
Vyplakání, n., die Ausweinung. Bern.

388878   Vyplakaný Svazek: 4 Strana: 1033
Vyplakaný = vyplakalý. Pod ňou (hruš- kou) sedí moja milá všecka v-ná. Sl. ps. Šf. I. 66. Paní prišla domov bledá, oči vy- plakané; Neborka bola veľmi smutná a neraz ju bolo vídať s v-nýma očima. Dbš. Sl. pov. I. 149., VI. 24. Čože máš oči v-né ? Er. Sl čít. 68.

388879   Vyplakatelný Svazek: 7 Strana: 1078
Vyplakatelný, ausweinbar. Lpř.

388880   Vyplakati Svazek: 4 Strana: 1033
Vyplakati, vypláči, er-, ausweinen; se, sich abweinen, satt weinen. — co od koho (pláčem vydobyti). D. — se z čeho (plá- čem sprostiti se). Ros. co: svou bolesť, Us. Tč., slzy. Har. — si co: oči (příliš pla- kati). Us. Nic sobě nevypláčeš. Us. A my ho tu něněchamy, švarna děvečko, choć by si ty vyplakala černe očičko. Sš. P. 589. A tak plakala, dobre si oči nevyplakala, každý boží deň. Dbš. Sl. pov. IV. 4. V-la si, by ji v národním kroji ponechala. Kká. Td. 333. — se. Tak som sa v-kal ako malý chlapec. Sl. ps. Šf. II. 75. — co proč. Pre tebe som moje oči v-la. Sl. ps. Šť. I. 91. — se jak. V. se na oko (zum Scheine). Db. V-la jsem se do Pánaboba. Sk. Z naš. lidu. 172. (Šd. ). — co, se nad kým. Mnoho slz v-la nad svým dítětem; V-la se dosť nad svým neštěstím. Us. Tč. — co kam. Nemám už slz, ach, všetke tie bôle, v kto- rých sa lásky rosilo pole, do Hrona som v-la. Sldk. 322.

388881   Vyplákati Svazek: 4 Strana: 1033
Vyplákati, vz Vypláchnouti.

388882   Vyplakati Svazek: 8 Strana: 0484
Vyplakati. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 35.

388883   Vyplakati koho Svazek: 7 Strana: 1078
Vyplakati koho. Žádný přítel ho ne- vyplaká, ani máti nevypláče. Dvor. — co komu. Již den po muzice v-la Josefovi otcův zákaz (plačky pověděla). Hrb. Obz. 94. — jak. Okolo umierajúceho nesmie sa mnoho vyplakávať, lebo ťažko zemiera. Slov. Rr. MBš. — kam. V tu krůpěj vy- plakána vesna lásky. Kká. — co kde. Není volno na té boží trati ani dvě slzičky volně v. Hdk. — co na kom. Wtr. — co odkud. V. dítě (zemřelé) z nebe. Brt. Dt. 29. Matku po zemřelém dítěti truchlící napomínají, aby ho nevyplakala z radosti nebeské. Us. Brt.

388884   Vypláknouti Svazek: 4 Strana: 1033
Vypláknouti, vz Vypláchnouti.

388885   Vypláknutí Svazek: 4 Strana: 1033
Vypláknutí, n. = vypláchnutí.

388886   Vypláknutý Svazek: 4 Strana: 1033
Vypláknutý; -ut, a, o = vypláchnutý.

388887   Vyplakovací Svazek: 4 Strana: 1033
Vyplakovací, vyplachovací, Spül-. V. vanička. V.

388888   Vyplakování Svazek: 4 Strana: 1033
Vyplakování, n., das Ausspülen. V. úst, Us., sudů. Zpr. arch. IX. 113.

388889   Vyplakovať za kým Svazek: 9 Strana: 0385
Vyplakovať za kým = utíkati. Val. Čes. 1. X. 32., 372.

388890   Vyplakovati Svazek: 4 Strana: 1033
Vyplakovati, vz Vypláchnouti.

388891   Vyplakýnati Svazek: 10 Strana: 0501
Vyplakýnati = vyplachovali. Kbrl. Džl. 16.

388892   Vyplameniti Svazek: 4 Strana: 1033
Vyplameniti, il, ění; vyplameňovati = plamen vydati, plamenem vybuchnouti, her- ausflammen, hervorflammen, flammend her- vorbrechen. Krok. — se, aufflammen. Du- chej do ohňa, ež se v-ní. Na Ostrav. Tč.

388893   Vyplampati Svazek: 4 Strana: 1033
Vyplampati = vybreptati, ausschwatzen, ausplauschen. — co komu.

388894   Vyplanělý Svazek: 4 Strana: 1033
Vyplanělý = vyplaněný, ausgenützt, Šd.

388895   Vyplanění Svazek: 4 Strana: 1033
Vyplanění, n., das Ebnen, Planiren; die Reutung, Ausrottung. V. lesü. Us.

388896   Vyplaněný Svazek: 4 Strana: 1033
Vyplaněný; -ěn, a, o, geebnet, planirt. V. dvůr. — V., ausgesogen, ausgenützt. V. pole, půda. Na Mor. a ve Slez. Vz Vypla- něti. Šd. — V., ausgerodet. V. les (vyse- kaný). Us.

388897   Vyplaněti Svazek: 4 Strana: 1033
Vyplaněti, wild, steril werden. — kde. Zem na horách snadně v-ní. — čím. Omla- děmi na štěpném stromě štěpky v-ní. Na Ostrav. Tč.

388898   Vyplanetovati co komu kde, odkud Svazek: 4 Strana: 1033
Vyplanetovati co komu kde, odkud, den Planeten lesen. Cigánka mu z ruky, na rukách velké štěstí v-la. Na Ostrav. Tč.

388899   Vyplaniti Svazek: 4 Strana: 1033
Vyplaniti, il, ěn, ění; vyplaňovati = vy- kopati, posekati lesy, aus-, abhauen. — co (komu): lesy, Háj., Ros., Štelc., trní, Reš., paseky, Boč., bodláky. Us. Rudlinovi dává tři lány, aby sobě to vyplanil a vyklučil. Arch. II. 446. V. pole, půdu (= planou uči- niti, vyssáti, ausnützen, aushungern, steril machen). Mor. Šd., Tč. — čím za co: bo- dláky motykou za mzdu. — se jak. Bez hnojení zem se v-ní, wird steril. Na Ostrav. Tč. — co odkud. V-ní. n z země kořisť tvú (exterminabo de terra praedam tuam). BO. — co k čemu. V-níš k bydlení pláně. BO. 276

388900   Vyplanouti Svazek: 4 Strana: 1034
Vyplanouti = plamenem vyblknouti, her- ausflammen. — kde. Najednou plamen v ži- lách vyplane. Exc. — V. = utéci, uprch- nouti, entfliehen, fliehen. Alx. Každý by rád pryč vyplanul. Alx. M. v. 22. (HP. 90).

388901   Vyplantati Svazek: 4 Strana: 1034
Vyplantati = vymotati, herauswickeln, entledigen, befreien. Mor. Šd. — co, se odkud. Nevím, jak se od této ženy, z té společnosti v-tám. Tč. Šaty z davu lidu v. Mor. Tč.

388902   Vyplantati. Do Svazek: 8 Strana: 0484
Vyplantati. Do smrti sa už nevyplanceš (z toho nevypleteš). Phľd. XII. 687.

388903   Vyplápolati odkud Svazek: 10 Strana: 0501
Vyplápolati odkud. Z pohledu jeho vy- plápolal posměch. Hav. Chamr. 92.

388904   Vypláskati Svazek: 4 Strana: 1034
Vypláskati = vyplácati, vytlouci. — komu jak. Je tam tma, mohl by po hubě v. Na Hané. Bkř.

388905   Vyplaš Svazek: 4 Strana: 1034
Vyplaš, e, m., jméno psa slídníka. Šp.

388906   Vyplašení Svazek: 4 Strana: 1034
Vyplašení, n., die Verscheuchung.

388907   Vyplašený Svazek: 4 Strana: 1034
Vyplašený; -en, a, o, verscheucht, auf- gescheucht. Jak v-ná sojka ulétať se jala. KM. Td. 80. — odkud. Zajíc z lože vy- plašený. Us. V. z houštiny pták. Us.

388908   Vyplašiti Svazek: 4 Strana: 1034
Vyplašiti, il, en, ení; vyplašovati = za- strašením vyhnati, ver-, aufscheuchen, auf- jagen. V. — abs. Jeli pak nádobí už vy- plašeno (m.: vypláchnuto). Us. u Dobrušky. Vk. — koho: ptáka, zajíce, Us., kance. Kká. Td. 72 V-la ho zpráva, že Konradin odebral se do Italie. Ddk. VI. 34. V. zvěř, koroptve, srnce, tetřeva. — koho čím odkud: křikem z obilí, ze zahrady (ptáky, zvěř. Rk. ). Us. Potom vás už závisť z domu nevyplaší. Hdk. C. 45. — se. Us. Dch.

388909   Vypľašťený Svazek: 8 Strana: 0484
Vypľašťený. V. oči = vyvalené. Phľd. 1893. 325.

388910   Vyplaštiť Svazek: 7 Strana: 1078
Vyplaštiť = vypleštiti. Slov. V zrak. Phľd. X. 222.

388911   Vyplat Svazek: 4 Strana: 1034
Vyplat, u, m. = výplata. Kostelníkovi vezli sme výplat snopový. Mt. S. I. 181.

388912   Výplata Svazek: 4 Strana: 1034
Výplata, y, f. = vyplacení, i čím se vy- plácí, zaplacení, vyplacení, die Ab-, Auszah- lung. Zboží až domů, až na místo s v-tou dostaviti, eine Waare franco ins Haus zustel- len. Nz. Místo, seznam v-ty; V sobotu má v-tu, v pondělí ani na ranní polívku (o hýři- lovi). Dch. V. penězy. Ler. Zítra bude v.; Arch na v-tu. Šd. V. poštovních poukázek, dobírek. V. z činu neměla místa. Ddk. IV. 229. Přišlo k v-tě (peněz). Zříz. Ferd. V-tu povoliti, naříditi, povolení k v-tě; kolko- vátko, razidlo k v-tě. Šp. Hra na v-ty. Šm. — V. = vykoupení, výkup, mzda, vyplacení, die Loslösung, Befreiung, der Loskauf. Život svůj dal na v-tu za lidstvo. Sš. Sk. 104. A sie z rukou nepřátel výplatami vyplaco- vati. Troj. Beze vší v-ty mělyby země ty připojeny býti k... V. Den v-ty (křtiny) V. — V. statku = moc složením peněz jej sobě opět osvojiti, die Auslösung, der Wie- derkauf, das Wiederkaufsrecht. Zříz. Ferd. Také bývá trh zástavú, že jeden druhému prodá dědictví své s panstvím a v. bude. Vl. zř. 160. V. statků duchovních a zápis- ných, kteráž se v úterý slyší. Faukn. Statek zůstavil a výplatu sobě pozůstavil. VI. zř. 43. Přišel-liby čas výplaty a druhý nechtěl statku postoupiti. Vš. Vz Zř. zem. Jir. G. 13., S. 28. —30. A též oni zase do těch let šestnácti nemaj i nám tej vsi k v-tě žádnej výpovědi činiti, než do těch let držeti a požívati. List z r. 1407. (Tč. ). Smlúvu měli pro výplatu Nové vsi, kteráž od předků téhož opata zastavena jest Wolfgangovi. List z r. 1514. Tč. Obžalovaný jmá jemu jej (lán) k v tě dáti, v čemž jej sám má. NB. Tč. 165. V těchže dnech staly se po- dobné úmluvy také s městem Kolínem, kteréž knězi Bedřichovi s celým panstvím do v-ty ve 3000 kopách zapsáno jest. Pal. Děj. III. 3. 224. Když králové komu tu moc propůjčili, aby na místě komory krá- lovské zástavu (zastavený korunní statek) k ruce své vlastní vyplatiti mohl. Pal. Rdh. I. 187.